Pracovní rehabilitace v regionálních sítích spolupráce
1
„Pracovní rehabilitace v regionálních sítích spolupráce“ (Pracovní název: Metodika forem spolupráce)
Autoři:
Mgr. Kamila Andrýsková - Vzdělávací společnost EDOST, s.r.o. Mgr. Miroslav Flanderka – Sociální agentura, o.s Bc. Jana Ježková – ÚP Ústí nad Labem MUDr. Vladislava Míková – Nemocnice Tábor, a.s. Mgr. Hana Nováková – Vzdělávací společnost EDOST, s.r.o. Ing. Jaroslava Strnadová – SSZ MPSV ČR
2
Obsah
ÚVOD4 1. CÍL METODIKY...................................................................................... 4 2. PROBLEMATIKA SPOLUPRÁCE V OBLASTI PROCESU PR DNES............. 5 3. LEGISLATIVA ...................................................................................... 8 3. 1
Současná legislativa..............................................................................................................8
4. TEORETICKÉ PŘÍSTUPY A METODY K INTEGRACI OZP ...................... 12 5. FORMY SPOLUPRÁCE V PROCESU PRACOVNÍ REHABILITACE ............. 17 5.1 Grafické znázornění systému spolupráce v procesu pracovní rehabilitace na národní úrovni ...............................................................................................................................17 5. 2 Grafické znázornění systému spolupráce v procesu pracovní rehabilitace na regionální úrovni..........................................................................................................................19 5. 3 Popis modelu ...............................................................................................................................19 5.4. Modelové případy – proces PR z pohledu možného zahájení.........................21 procesu PR..............................................................................................................................................21 5. 5 Proces pracovní rehabilitace..............................................................................................28
6. FORMY PRACOVNÍ REHABILITACE..................................................... 33 7. NÁVRH ZÁKLADNÍ STRUKTURY STANDARDŮ SLUŽEB PRACOVNÍ REHABILITACE................................................................................... 36 8.
ZÁVĚR............................................................................................... 37
9.
PŘÍLOHY........................................................................................... 39
10. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK......................................................... 47 11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY........................................................ 47
3
Metodika forem spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace
Úvod Metodika forem spolupráce je materiálem kompilujícím prvky metodik vytvářených v rámci Modulů II, III a V projektu Rehabilitace – Aktivace – Práce; CIP Equal. Hlavním cílem celého projektu je podpořit vznik integračního systému pracovní rehabilitace a vytvoření takových procesů, které umožní efektivnější realizaci všech dostupných nástrojů pracovní rehabilitace, než tomu bylo doposud. Proto je nezbytně nutné zabývat se subjekty, které se na tomto procesu podílejí a vazbami, které mezi nimi existují nebo by existovat měly. Metodika mimo jiné vychází z výsledků kvalitativní a kvantitativní analýzy provedené v rámci Modulu I projektu Rehabilitace – Aktivace – Práce. Tyto výsledky se pak pokouší reflektovat do návrhu systému procesu pracovní rehabilitace jak na úrovni národní tak regionální, v souladu se Zákonem o zaměstnanosti. Metodika navrhuje model, který umožní naplnění intencí Zákona o zaměstnanosti v oblasti pracovní rehabilitace. Právě nové poznatky získané projektovou analýzou by měly pomoci využít stávající legislativy a „naplnit“ ji prostřednictvím nově vytvořených vazeb spolupráce, ať již na formální či neformální úrovni. Na tomto místě je třeba poukázat na fakt, že autoři této metodiky vnímají proces pracovní rehabilitace jako proces komplexní, který se již ze své povahy prolíná s ostatními typy rehabilitace, tedy rehabilitací léčebnou, sociální, pedagogickou a zahrnuje v sobě i typ rehabilitace, který je v praxi někdy nazýván jako předpracovní. 1. Cíl metodiky Cílem metodiky bylo navrhnout funkční systém spolupráce v procesu pracovní rehabilitace na regionální úrovni pro jeho pilotní odzkoušení v regionech zapojených do projektu. Dalším cílem je, ze zkušeností získaných z pilotního ověřování a dále v rámci stávající a připravované legislativy, navrhnout model spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace i na 4
úrovni národní. Metodika je tak soustředěna na definování rolí jednotlivých aktérů
procesu
pracovní
rehabilitace
a
rovněž
na
proces
pracovní
rehabilitace jako takový. Cílem metodiky je rovněž doporučit základní strukturu standardů služeb pracovní rehabilitace. Zde je důležité upozornit na fakt, že metodika neaspiruje na vytvoření těchto standardů, pokouší se pouze vymezit základní oblasti, které by měl mít poskytovatel služeb pracovní rehabilitace zabezpečeny v rámci své organizace. Cílová skupina -
partneři projektu
-
všechny relevantní subjekty navrhovaného modelu spolupráce
2.
Problematika spolupráce v oblasti procesu PR dnes
Pracovní rehabilitaci upravuje Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění. Jedná se o „souvislou činnost zaměřenou na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se ZP, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce“. Pracovní rehabilitace je opatřením aktivní politiky zaměstnanosti a je určena k vyrovnání příležitostí osob se ZP na trhu práce a představuje tak součást komplexu činností a opatření vedoucích k její plné integraci. Zařazení osoby se ZP do procesu pracovní rehabilitace vychází z posouzení jejího zdravotního stavu, její pracovní způsobilosti, dosaženého vzdělání, získaných dovedností a situace na reálném trhu práce. Pracovní rehabilitaci úřad práce poskytuje osobě se ZP, která vyplní Žádost o pracovní rehabilitaci, předloží doklad osvědčující skutečnost, že je osobou se ZP a splňuje podmínky stanovené v § 67 cit. zákona. Přitom není rozhodující, zda je žadatel o pracovní rehabilitaci veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Osobě se ZP, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo
5
náhradu
mzdy
(platu),
náleží
po
dobu
přípravy
k práci
a
konání
specializovaných rekvalifikačních kurzů na základě rozhodnutí úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Se zájemcem o pracovní rehabilitaci se uzavře „Žádost o pracovní rehabilitaci“ a sestaví se „Individuální plán pracovní rehabilitace“, který je ve své podstatě harmonogramem naplňování dohodnutého postupu, vedoucího k pracovnímu uplatnění. Na každém úřadu práce by měla být ustavena odborná pracovní skupina (§ 7 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb.), která na základě doloženého zdravotního stavu zájemce, zachovaných schopností pracovat, doporučení, např. z ergodiagnostického vyšetření, atd. Posoudí a navrhne vhodné formy pracovní rehabilitace v předloženém návrhu individuálního plánu pracovní rehabilitace (dále jen IPPR), který zpracovává odpovědný pracovník – poradce pro pracovní rehabilitaci.. V odborné skupině nejsou pouze zaměstnanci úřadu práce, ale také např. lékař,
zástupce
sociálních
agentur,
zástupce
neziskových
organizací
zabývajících se problematikou osob se ZP, zástupce zaměstnavatelů, zaměstnávajících osoby se ZP. Členy odborné pracovní skupiny jmenuje ředitel ÚP. Formy pracovní rehabilitace v návrhu IPPR , který odborná skupina doporučí ke schválení, je úřad práce povinen plně uhradit, a to především z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Přesné údaje o druzích nákladů hrazených úřadem práce a způsobu jejich úhrady stanoví vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004, a to v ust. § 2 – 5. Pro rozložení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti byla vydána Normativní instrukce č. 14/2007 – „Realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2008“. Instrukce stanovuje, formou doporučení, míru využití jednotlivých nástrojů APZ pro různé rizikové skupiny a dále doporučuje procentuální rozložení výdajů na APZ v rámci rozpočtů ÚP. Podrobnější informace z oblasti financování jsou zpracovány v projektovém materiálu, nazvaném „Některé aspekty financování pracovní rehabilitace“. Jednotlivé formy pracovní rehabilitace může ÚP zajišťovat z interních i externích zdrojů. Zde jsou velmi výrazné regionální rozdíly. Existuje řada
6
ÚP, které mají své vlastní psychology a řadu poradenských aktivit; např. v oblasti psychodiagnostiky si tak zajišťují interními zdroji. Situaci ovlivňuje velmi výrazně i počet evidovaných OZP. Jinou formu zajišťování jednotlivých forem pracovní rehabilitace bude volit ÚP, který má v evidenci pár desítek OZP, jinak bude vypadat situace v regionu, kde je se počet evidovaných OZP pohybuje v řádu stovek. Tyto i jiné faktory mají a budou mít vliv na proces realizace pracovní rehabilitace dnes i v budoucnosti. Tento materiál si neklade za cíl doporučit jediné možné řešení zajišťování služeb pracovní rehabilitace, doporučuje však některé postupy, které byly ověřeny projektem a dává je do souvislosti se stávající legislativou a zvyklostmi. Výsledky
analýzy
Modulu
I
projektu
Rehabilitace-Aktivace-Práce
potvrdily, že se dosud nepodařilo v plné míře implementovat v oblasti pracovní rehabilitace všechny klíčové nástroje a mechanismy do praxe. Dosavadní systém je nevyvážený z hlediska nabídky a poptávky po službách
v oblasti
pracovní
rehabilitace.
Existují
velké
rozdíly
mezi
strukturou nabízených služeb a potřebami ze strany osob se zdravotním postižením a to s výraznými regionálními disproporcemi, problematika není na úrovni místních systémů pracovní rehabilitace řešena koordinovaně, citelně chybí standardizace celého procesu včetně poskytovaných služeb a realizovaných postupů. Mezi nedostatky zjištěné v rámci hodnocení právního prostředí patří absence prováděcích metodik pro klíčové procesy a služby nebo slabá místa stávajícího legislativního rámce včetně překrývání jednotlivých legislativních norem (Zákon o zaměstnanosti vs. Zákon o sociálních službách). Na druhé straně se objevila nová, dosud v malé míře diskutovaná témata, jako
je
potřeba
standardizace
úrovně
služeb
pracovní
rehabilitace,
podhodnocený potenciál zájmu ze strany aktérů komplexního systému pracovní rehabilitace k rozšíření mezisektorové spolupráce na úrovni regionu. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že výše zmíněné problematické okruhy lze řešit a diskutovat v rámci projektu Rehabilitace – Aktivace –
7
Práce, který v dalších projektových modulech napoví, kudy se bude řešená problematika ubírat do budoucna, jaké procesy je třeba nastartovat, popř. jaké kompetence a role je možné delegovat na klíčové aktéry v sektoru. (Kvantitativní
a
kvalitativní
analýza
sektoru
zaměstnavatelských,
rehabilitačních a poradenských subjektů ve vybraných krajích ČR včetně depistáže osob se zdravotním postižením, 2006, str.78).
3.
Legislativa
3. 1
Současná legislativa
V této kapitole naleznete souhrn základních legislativních norem, které souvisí s navrhovaným systémem spolupráce v rámci pracovní rehabilitace. K relevantním pojmům zde naleznete příslušný konkrétní právní předpis a číslo paragrafu tohoto předpisu.
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.
Vytvoření odborné pracovní skupiny
§ 7 odst.5
Posuzování zdravotního stavu fyzických osob a součinnost zdravotnických zařízení
§9,9a,9b,21
Definice „Osoby se zdravotním postižením
§ 67
Právo na pracovní rehabilitaci
§ 69
Definice pracovní rehabilitace
§ 69
Dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace
§ 70
Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání
§ 71
Příprava k práci
§ 72, § 73
Rekvalifikační kurzy
§ 74
Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP
§ 78
8
Vyhláška č.518/2004 Sb., kterou se provádí Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb.
Individuální plán pracovní rehabilitace
§1
Druhy nákladů hrazených ÚP a způsob jejich úhrady
§2
Náklady právnické nebo fyzické osoby pověřené zabezpečením PR, spojené s prováděním pracovní rehabilitace
§3
Náklady zaměstnavatele, který provádí přípravu k práci na pracovišti zaměstnavatele
§3
Náklady pracovní rehabilitace účastníka pracovní rehabilitace
§4
Úhrada nákladů
§5
Charakteristika poradenských činností
§ 21
Formy poradenství
§ 22
Druhy nákladů hrazených ÚP
§ 23
Oznámení č. 15/2006 Postup úřadu práce při zabezpečování pracovní rehabilitace
Stanoví postup úřadů práce při zabezpečování pracovní rehabilitace a určuje tiskopisy, které budou úřady práce používat při zabezpečování pracovní rehabilitace. Jedná se o tyto tiskopisy: 1.
Žádost o pracovní rehabilitaci, kterou vyplňuje žadatel o pracovní
rehabilitaci.
Žádost
je
umístěna
na
Integrovaném
portálu
MPSV
–
http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/formulareobcana 2.
Poučení účastníka pracovní rehabilitace (ke stažení na
http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/formulareobcana ) 3.
Tiskopisy pro předkládání nabídky zabezpečení pracovní rehabilitace
a nabídky provedení přípravy k práci. (ke stažení na http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni )
9
Tiskopisy pracovní rehabilitace: 1)
Nabídka zabezpečení pracovní rehabilitace
2)
Kalkulace nákladů spojených s prováděním pracovní rehabilitace
3)
Nabídka provedení přípravy k práci u zaměstnavatele
4)
Nabídka provedení přípravy k práci
5)
Nabídka zabezpečení rekvalifikace
6)
Kalkulace nákladů rekvalifikace
Oznámení č. 28/2006 Postup úřadů práce při zabezpečování rekvalifikace, poradenských činností a pracovní rehabilitace Stanoví postup úřadu práce při zabezpečování rekvalifikace, podle něhož úřady práce vyžadují, aby rekvalifikační zařízení předkládala nabídku zabezpečení
rekvalifikace
na
výše
uvedených
formulářích
„Nabídka
zabezpečení rekvalifikace“ a kalkulaci nákladů rekvalifikace“. Předložení nabídky zabezpečení rekvalifikace budou úřady práce vyžadovat i
od
zaměstnavatelů,
kteří
budou
provádět
rekvalifikaci
svých
zaměstnanců.
Vyhláška 519/2004 Sb. o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců Náklady rekvalifikace
§ 2, § 3
10
Věstník MZ ČR, ročník 2008, částka 1; Cenové rozhodnutí ze dne 20. prosince 2007 Uvedené
cenové
rozhodnutí
stanovuje
maximální
ceny,
včetně
usměrňované ceny a určené podmínky pro zdravotní péči a specifické zdravotní výkony. Zde je vazba na § 9 a § 21 Zákona o zaměstnanosti. Pro oblast pracovní rehabilitace je zde stěžejní Část II Cenového rozhodnutí, oddíl B (strana 29 – 31).
Část I oddíl A (strana 28) stanoví
dále maximální cenu 1 bodu na 1,12 Kč na rok 2008 pro specifické a zdravotní výkony. Seznam zdravotních výkonů s bodovým ohodnocením a určené podmínky včetně nezbytných dopravních služeb spojených se zdravotní péčí hrazenou ze zdravotního pojištění je uveden ve zvláštních právních předpisech. Maximální cena zdravotního bodu je součinem maximální ceny jednoho bodu a počtu bodů. Počet bodů je stanoven v Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (Vyhláška MZ č. 134/1998 Sb. v platném znění). Věstník je ke stažení na: http://www.mzcr.cz/data/c2959/lib/ZDRAVOTNICTVI_01_08.pdf Normativní instrukce č. 14/2007 – Realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2008 Instrukce stanovuje formou doporučení míru využití jednotlivých nástrojů APZ pro různé rizikové skupiny a dále doporučuje procentuální rozložení výdajů na APZ v rámci rozpočtů ÚP.
Zákoník práce 262/2006 Sb. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
§ 101
Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců
§ 245
Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance Stravné
§ 103-106 § 163
11
Zákon o důchodovém pojištění 155/1995 Sb. Podmínky nároku na plný invalidní důchod Podmínky nároku na částečný invalidní důchod:
§ 39 § 43-45
Vyhláška 284/1995 Sb., kterou se provádí Zákon o důchodovém pojištění
Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti
§6
Zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek
4.
§7
Teoretické přístupy a metody k integraci OZP Teoretické zázemí (konceptuální výbava) je jedním ze zdrojů identity
sociálních pracovníků i jednou z podmínek vzájemné komunikace. Užívání teorie však v první řadě usnadňuje praxi, protože specifikuje, co se má dělat, jak a proč. Pomáhající pracovník takové návody potřebuje. Je velký rozdíl, zda se jeho intervence uskutečňují na základě domněnek, pocitů, anebo jedná-li poučeně na základě kompaktního teoretického rámce. Snaha pomáhat lidem bez přesného porozumění jejich potížím, bez znalosti metodických postupů a jejich indikace je nebezpečná. Může ohrožovat klienty, v případě větších projektů i celou společnost. (Matoušek, O.: Základy sociální práce, Portál, Praha 2001, str.193)
12
13
Specifické metody k integraci OZP jsou orientovány na:
Cílový subjekt - OZP,
Jeho aktuální situaci,
Vztahový kontext,
Systémové vazby.
Mezi novodobé metody a řízení sociální práce zaměřující se na sladění teoretických a praktických postupů při řešení situace OZP s cílem odstranit sociální vyloučení patří především:
Individuální sociální práce (Case work), jež je charakterizována
vztahem „tváří v tvář“. Slouží k řešení individuálních problémů. Cílem práce je naučit člověka samostatnosti a odpovědnosti. Důležitá je mobilizace zdrojů klienta, jeho schopností, zkušeností a tím zajištění lepší situace.
Doprovázení
představuje
spolupráci
odpovědného
pracovníka
s klientem. Počátek je v situaci, kdy přichází klient s žádostí o pomoc v souvislosti
s
nezměnitelnou
těžkostí.
Klient
akceptuje
skutečnost
a
neočekává změnu toho, co je dáno. Žádá odpovědného pracovníka o pomoc, aby mu těžkost pomohl nést, snášet a zvládat. Základní nabídkou odpovědného pracovníka je tedy přijetí a poskytnutí pevné opory.
Skupinová práce (Group work), využívající interakci mezi účastníky
plánovaných programů a činností, např. job-kluby organizované ÚP, rekvalifikační kurzy, pracovní aktivity OZP atd. Cílem skupinové práce bývá i nespecifická skupinová terapie, která má poskytnout otevřenou zpětnou vazbu o tom, jak klient působí na lidi, korektivní zkušenost, náhled, naději na řešení těžkostí a v neposlední řadě možnost pomoci druhým lidem.
Komunitní sociální práce (sociální klastry) zaměřující se na zlepšení
dovedností OZP, směřuje k vyvolání nebo podporování změny v rámci
14
místního společenství. Smyslem komunitní práce je aktivizovat členy určitého seskupení, aby se sami postarali o řešení společných problémů. Cílem této práce je stav, kdy občané dokáží své problémy řešit vlastními silami nebo s podporou dalších členů.
na
Case management směřuje ke zlepšení organizace služeb s ohledem individuální
potřeby
klienta
a
jeho
blízkých,
přenáší
vyšší
díl
zodpovědnosti na pracovníky přímo poskytující péči, zlevňuje a v zájmu klienta i organizace zefektivňuje služby. Pracuje se zásadou respektování volby a přání klienta,
podporou pozitivní změny,
využíváním možností
podpory napříč celým systémem služeb.
Implementace zkušeností z TCA do metodiky Case management v pojetí rakouského RP Roomy Company jako inspirace pro navrhovaný model spolupráce v ČR –
Case Management představuje v praxi rakouské firmy BBRZ zabývající se pracovní rehabilitací a podporou osobám, které přicházejí s různými problémy a jsou z různého prostředí. Podporou je myšleno vyjednávání mezi klientem a poskytovatelem služeb a finančními institucemi. Práce s klientem v rámci Case managementu v BBRZ má název „One stop shop“. o
case manager pracuje s klientem individuálně, prochází s ním všemi fázemi řešení problému, naslouchá jeho požadavkům a pomáhá plánovat další kroky. Individuální práce s klientem spočívá v:
vypracování celkové anamnézy klienta
efektivní spolupráci tzv. síťování s relevantními subjekty
iniciaci komunikace (face to face, kulaté stoly)
pravidelném zhodnocení a reflexe práce s klientem (dosažené cíle, potřeby modifikace atp.)
závěrečném zhodnocení dosažených cílů se všemi účastníky procesu
15
o
case manager iniciuje
a koordinuje aktivity nejen pro klienty, ale i
zaměstnavatele a další subjekty (zařizuje např. adaptaci pracovního místa u zaměstnavatele podle potřeb klientova zdravotního stavu, zjišťuje nástroje finanční podpory, zajišťuje poradenství v oblasti psychologie práce apod.) o
case manager zprostředkovává klientovi podporu „šitou na míru“, úzce spolupracuje s místními úřady, zdravotnickými institucemi, poradenskými, sociálními a finančními institucemi
Shrnutí: Při realizaci všech aktivit by měl být dodržován cíleně – orientovaný přístup vycházející ze snahy: Podpořit schopnost klienta řešit problém, adaptovat se na nároky a vyvíjet se, Zprostředkovat klientovi kontakt s agenturami, které mu mohou poskytnout zdroje, služby a potřebné příležitosti, Napomáhat tomu, aby systémy podpory klientům pracovaly humánně a efektivně
16
5. Formy spolupráce v procesu pracovní rehabilitace 5.1 Grafické znázornění systému spolupráce v procesu pracovní rehabilitace na národní úrovni
Uvedený model znázorňuje prolínání různých sfér rehabilitačního procesu. Z projektových zkušeností je zřejmé, že o pracovní rehabilitaci se nedá uvažovat jako o izolované činnosti. Svým charakterem zasahuje do sféry sociální, zdravotní i vzdělávací. Tento model v podstatě vystihuje ideu komplexního pojetí rehabilitace, které někdy pracovní rehabilitaci označuje jako rehabilitaci ucelenou. Úřady práce Zdravotně rehabilitační instituce
Zaměstnavatel é
Vzdělávací / poradensk é
OSSZ ČSSZ
Agentury práce
MŠMT
Vláda ČR
MPSV
Soc.odbory MÚ
MZ
V následující tabulce jsou rozklíčovány role jednotlivých subjektů, které se na procesu pracovní rehabilitace mohou podílet a zároveň se autoři pokoušejí o vymezení žádoucích změn v charakteru těchto rolí a jejich činností.
17
Subjekty a jejich pozice v systému pracovní rehabilitace včetně klíčových kompetencí a obsahu činností Pozice subjektu v současnosti Subjekt
hlavní role (klíčové kompetence)
obsah činnosti
Žádoucí změny hlavní role (klíčové obsah činnosti kompetence)
Státní správa a samospráva centrální řídící orgán
finanční, organizační, metodické řízení
koordinátor na regionální úrovni
praktické zabezpečení beze změny realizace PR, posuzování zdravotního stavu občanů pro účely vydání rozhodnutí osoby zdravotně znevýhodněné
realizace PR dle nastavených metodických postupů a standardů vydaných MPSV
podpůrná instituce Ćeská správa sociálního zabezpečení (zejména okresní pracoviště)
posouzení zdravotního stavu občanů pro účely vydání rozhodnutí o invaliditě
partner PR
aplikace par. 39 zákona č. 155/1995 (podmínky nároku na PID) - využití funkčního hodnocení pro posuzování zdravotního stavu občanů
Sociální odbory/oddělení magistrátních, městských a obecních úřadů nerelevantní
podpůrná instituce
sociální podpora pro OZP
podpůrná instituce
spolupráce s partnery pro PR, informování cílové skupiny o právech ve vztahu k PR
nejasná
nerelevantní
podpůrná instituce
žádná
nerelevantní
koordinátor na regionální úrovni (kraj,okres)
aktivní vyhledávání pracovních míst pro OZP, asistence zaměstnavatelů i OZP v procesu PR koordinace poskytování rehabilitace v úzké spolupráci s osobami pověřenými zajišťovat jednotlivé její formy
Ministerstvo práce a sociálních služeb ČR, Správa služeb zaměstnanosti Úřady práce
Koordinátor ucelené rehabilitace (Úřad vlády)
beze změny
nastavení metodických postupů a standardizace PR
Dodavatelé služeb pracovní rehabilitace Zdravotnická zařízení
dodavatel služeb PR
diagnostika pracovního potenciálu
dodavatel - partner PR
zapojení do procesu PR již v procesu léčebné rehabilitace, podpora zdravotnických zařízení pro účely zabezpečení funkčního hodnocení
Vzdělávací a poradenská zařízení, agentury práce Zaměstnavatelé
dodavatel služeb PR
zajištění jednotlivých forem PR
dodavatel - partner PR
zapojení do standardizace služeb v oblasti PR
dodavatel služeb PR, zaměstnavatelé OZP
spolupráce při zajišťování pracovní rehabilitace, vytváření míst pro OZP a jejich zaměstnávání
dodavatel - partner PR, zaměstnavatel OZP
aktivnější přístup k vyhledávání a přijímání finančních i nefinančních podpor pro zaměstnavatele v oblasti zaměstnávání OZP
aktivní účast na jednotlivých formách PR dle IPPR
klient (účastník PR)
aktivní účast na jednotlivých formách PR dle IPPR
Uživatelé služeb pracovní rehabilitace Osoby se zdravotním klient (účastník PR) postižením (uchazeči a zájemci o práci v evidenci ÚP)
18
5. 2 Grafické znázornění systému spolupráce v procesu pracovní rehabilitace na regionální úrovni
Úřad práce
Zaměstnavatel
Zdravotně rehab. instituce
Vzdělávací a poradenské organizace
OSSZ
Soc. odbory MÚ
Agentury práce
5. 3 Popis modelu Výše znázorněné schéma zobrazuje všechny možné a žádoucí vazby spolupráce.. Některé z těchto vazeb již fungují, vytvoření některých nových vazeb a jejich následné fungování je základní strategií celého projektu Rehabilitace – Aktivace – Práce. Pracovně můžeme tyto vazby rozdělit do dvou skupin na vazby základní a vazby nové/žádoucí. Základní vazby - (např. vazba ÚP-zaměstnavatel – např. povinnost hlásit pracovní místa vhodná pro osoby se zdravotním postižením) jsou dané možnostmi stávající legislativy a reprezentují možnosti spolupráce ÚP s různými institucemi při realizaci pracovní rehabilitace a integrace osob se zdravotním postižením na trh práce obecně.
19
Nové/žádoucí vazby
- sem patří např. spolupráce vzdělávací
organizace se zdravotně rehabilitační institucí při dodávce služeb pro ÚP – zde jen výjimečně dnes dochází ke spolupráci – právě tento typ spolupráce byl předmětem pilotního ověřování v projektu. Tento typ spolupráce kombinoval
aktivizaci
klienta
s diagnostikou
jeho
osobnostního
a
pracovního potenciálu. Výsledkem této spolupráce je pak komplexní informace pro pracovníky ÚP, kteří tak získávají důležitý nástroj v procesu hledání možného zařazení klienta na trh práce a také klient sám dostává do rukou zásadní informaci o jeho pracovních SCHOPNOSTECH. Zásadním výstupem je zde pozitivní pracovní rekomandace zaměřená na schopnosti nikoliv na negativní vymezení ve vztahu k pracovnímu uplatnění, jak je tomu při stanovování stupně/míry postižení či omezení.
Tyto vazby tak
v některých regionech fungují, avšak regionální rozdíly jsou velmi výrazné, v mnoha regionech tyto vazby vůbec vytvořeny nejsou. Žádoucí je rovněž např. informovanost odborů sociální péče, které pracují s velkým počtem osob se zdravotním postižením, které v evidenci ÚP nefigurují, avšak právo na pracovní rehabilitaci ze zákona mají.
V této
oblasti je informovanost téměř nulová, jak na straně OZP tak na straně pracovníků těchto odborů. Do forem spolupráce by rovněž měli být vtaženi zaměstnavatelé s tím, že budou schopni identifikovat a specifikovat volná pracovní místa ve svých organizacích. K této identifikaci mohou potřebovat spolupráci poradenských služeb rehabilitačních center, která jsou schopna z ergonomického pohledu posoudit vhodnost daného místa pro konkrétní osobu.
Projektové řešení V projektu vytvořeny.
Rehabilitace-Aktivace-Práce
byly
některé
z těchto
vazeb
Díky projektu došlo především k navázání kontaktu mezi
zapojenými subjekty. Funkčnost reálné spolupráce byla dále prohloubena
20
v ověřovací
fázi
projektu,
kde
byl
odzkoušen
navrhovaný
model
s respektem k regionálním odlišnostem. V jednotlivých regionech zapojených v projektu byly zapojeny různou měrou typy výše uvedených subjektů, tzn. v Ústeckém, Jihočeském, Královehradeckém a Pardubickém kraji byly zastoupeny všechny typy subjektů, které jsou zároveň partnerskými organizacemi. V Karlovarském a Moravskoslezském kraji pak chybělo zastoupení zdravotně-rehabilitační instituce jako partnerské organizace. Tato absence byla v Karlovarském kraji
řešena
„dopravením“
klientů
do
nejbližšího
kompetentního
rehabilitačního centra (RC Chomutov). V Moravskoslezském kraji byl zvolen opačný model, a to „dopravením“ odborníků do místa a zajištění věcného zázemí uzavřením dohody s Fakultní nemocnicí v Ostravě. Došlo tak k „zasíťování“ dalších subjektů i mimo partnery RP PENTACOM, kdy v regionu Moravskoslezského se do ověřovací fáze zapojil externí subjekt, který by mohl v budoucnu v tomto regionu zabezpečovat službu, která dosud nebyla ani nabízena ani poptávána, právě díky neexistenci výše popisovaných vazeb.
5.4. Modelové případy – proces PR z pohledu možného zahájení procesu PR Z pohledu legislativy a na základě projektových zkušeností vyplývají 3 základy typy možného zahájení procesu pracovní rehabilitace. Z toho pak projekt doporučuje následující postup:
MODELOVÝ PŘÍPAD č. 1 OZP se informuje o možnostech služeb ÚP 1)
Pracovník ÚP informuje a seznamuje klienta o možnostech i o PR a
doporučí na základě zjištěných informací – nejdříve formy poradenství vedoucí k získání relevantních informací pro další postup práce s klientem
21
2) Zařazení do poradenství k PR (pozor!! nejde ještě o PR – dalo by se říci
předpracovní rehabilitace + pozor!! osoba, která vstupuje do
poradenství MUSÍ být evidovaná jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání)
3) Dohoda
o
poradenské
s
činnosti
„poradenským/vzdělávacím
zařízením“ nebo zdravotnickým zařízením. Poradenská činnost může zahrnovat např.: a) ergodiagnostiku pracovního potenciálu b) pracovní diagnostiku (osobnostní charakteristiky a kognitivní funkce) c) aktivizačně motivační program d) návrh IPPR
Výstupy poradenských činností, ať již ÚP zvolí jakoukoli jejich kombinaci by měly v každém případě vést ke zhodnocení pracovního potenciálu a měly by mít formu pozitivní pracovní rekomandace. Zde je důležité zdůraznit, že při nákupu diagnostických poradenských činnosti je naprosto zásadní tzv. kazuistická konference, které se tento materiál ještě bude věnovat. Pokud výstupy poradenských činností doporučují danou osobu zařadit do pracovní rehabilitace, pokračuje proces dále Žádostí o pracovní rehabilitaci.
4) Žádost o PR + Poučení Žádost o pracovní rehabilitaci podává OZP na příslušném oddělení ÚP, současně podepisuje Poučení účastníka pracovní rehabilitace.
5) Návrh a sestavení IPPR Návrh IPPR může být výstupem poradenské činnosti nebo jej zpracovává odpovědný
pracovník
poradenských
ÚP
činností
a
po
získání
kasuistické
podkladů konference.
z výstupních Návrh
zpráv
sestavuje
odpovědný pracovník ve spolupráci s OZP, která s kroky navrženými v IPPR musí souhlasit. Takto sestavený IPPR předkládá odpovědný pracovník odborné pracovní skupině. Při sestavování IPPR se vybírají vhodné formy PR dle doporučení z ad) 3.
22
6) Odborná pracovní skupina Odborná pracovní skupina projedná předložený návrh IPPR a doporučuje jej k realizaci. Vyjádření odborné pracovní skupiny má doporučující charakter.
Projektové doporučení pro složení odborné pracovní skupiny
ÚP – poradce pro pracovní rehabilitaci, správce rozpočtu, vedoucí zprostředkování přizvat popř. konkrétní zprostředkovatelku, poradkyni – pracovníky, kteří jsou v přímém kontaktu s klientem zástupce zdravotnického zařízení zástupce cílové skupiny (např. sdružení, které hájí zájmy cílové skupiny) zástupce zaměstnavatelů zaměstnávajících OZP zástupce vzdělávací a poradenské organizace popř. agentury práce klient – po formulaci doporučení,na kterém se shodnou členové odborné pracovní skupiny proběhne seznámení klienta s výstupy a návrhem IPPR, klient se k návrhu vyjádří
Vedoucí pracovní skupiny přizve na jednání dle potřeb konkrétního případu další relevantní odborníky. Zasedání odborné pracovní skupiny předchází jednání kasuistické konference = odborníci, kteří se podíleli na diagnostickém procesu
7) Realizace IPPR
23
MODELOVÝ PŘÍPAD č. 2 OZP podala Žádost o PR bez předchozí konzultace
1)
Žádost o PR
- Poučení – OZP, která není v evidenci podává bez
předchozí konzultace s odpovědným pracovníkem ÚP žádost o pracovní rehabilitaci a ÚP je dle zákona povinen tuto žádost přijmout. 2)
Sestavení IPPR – odpovědný pracovník ÚP sestavuje IPPR na
základě podkladů, které má k dispozici, většinou jde o rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu nebo určitého stupně invalidity. Pracovník ÚP musí být schopen posoudit, zda ke stanovení dalšího postupu práce s klientem potřebuje další aktuální posouzení pracovního potenciálu. Z projektových zkušeností vyplývá, že pouze rekomandace posudkového lékaře je naprosto nedostatečná. Proto je v tomto případě vhodné zařadit poradenské diagnostické činnosti jako úvodní formy pracovní rehabilitace do IPPR. 3)
Odborná skupina – posouzení IPPR a doporučení.
4)
Realizace IPPR – realizace diagnostických poradenských činností
5)
a)
diagnostický proces
b)
kazuistická konference
c)
seznámení klienta s výsledky
d)
výstupní zprávy (klient + ÚP)
e)
návrhy na další postup práce s klientem
doplnění IPPR – zařazení vhodných forem na základě doporučení z diagnostických poradenských činností
6)
Odborná pracovní skupina – posouzení doplněného IPPR a doporučení
7)
Realizace IPPR
24
MODELOVÝ PŘÍPAD č. 3 Osoba v pracovní neschopnosti, která je v současné době v procesu léčebné
rehabilitace
a
rehabilitační
lékař
indikuje
nutnost
rehabilitace ve formě ergoterapie a fyzioterapie za účelem udržení, změny či získání pracovního místa
-
takový případ je v současnosti velmi vzácný, avšak jeho realizace je možná, pokud budou respektovány následující okolnosti:
osoba již ukončila akutní léčebnou péči, prochází léčebnou rehabilitací a je rehabilitačním lékařem již
indikována terapie (fyzioterapie,
ergoterapie), která určitým způsobem řeší pracovní uplatnění
v tomto
okamžiku
je
žádoucí,
aby
byla
zahájena
spolupráce
rehabilitačního oddělení, příp. sociálního pracovníka nemocnice s ÚP a
zaměstnavatelem,
protože
prostředky
veřejného
zdravotního
pojištění neumožňují hradit náklady vzniklé s jinou než léčebnou péčí
fyzioterapeutické a ergoterapeutické postupy jsou již přípravou na pracovní uplatnění a tudíž splňují charakter aktivit řadících se do pracovní rehabilitace. V této fázi je vhodné o PR zažádat - včasnou žádostí o PR se dá předejít dlouhodobé pracovní neschopnosti, která v takových
případech
bývá
velmi
obvyklá,
protože
léčebná
rehabilitace může trvat i několik měsíců ambulantně – osoba je stále v pracovní neschopnosti, má např. podanou žádost
o přidělení
statutu OZP, pracovní uplatnění není řešeno a osoba ztrácí postupně pracovní návyky a její motivace k práci výrazně klesá
pokud by již v této fázi zažádala osoba o PR, v rámci
sestavování
IPPR
realizovat
není zapotřebí
(nakupovat)
diagnostiku,
protože jsou k dispozici nejaktuálnější informace o zdravotním stavu. Pokud byla indikována ergo a fyzioterapie vedoucí k nácviku pracovních schopností jsou již v podstatě k dispozici prvky IPPR (z forem PR by se jednalo např. o změna
povolání,
vytváření
udržení a změnu zaměstnání,
vhodných
podmínek
pro
výkon
25
zaměstnání
a
vytváření
vhodných
podmínek
pro
výkon
jiné
případě
má
výdělečné činnosti SVČ).
včasné
zahájení
pracovní
rehabilitace
v takovém
následující pozitivní dopady:
je reálné, že se zkrátí doba PN, což znamená úsporu za úhradu nemocenských dávek a dále úsporu zaměstnavateli za výpadek zaměstnance, pokud se podaří díky PR vrátit osobu na původní pozici
zkrácením PN se omezuje riziko ztráty pracovních a sociálních návyků, které vedou ke ztížení uplatnitelnosti na trhu práce, dlouhodobému „uvíznutí“ v systému sociálních dávek atp.
26
Výše uvedené příklady znázorňuje komplexně následující schéma: OZP v evidenci Informace a seznámení o možnostech pomoci a PR
OZP mimo evidenci Žádost o PR byla podána přímo
Osoba v PN - může žádat o PR pokud - ukončena akutní léčebná fáze
Zařazení do poradenství k PR Dohoda o poradenské činnosti s „poradenským/vzdělávacím zařízením“ /zdravotnickým zařízením Realizace diagnostických poradenské činností
Návrh a sestavení IPPR
Žádost o PR + poučení Vyjednávání s původním zaměstnavatelem Spolupráce se zdravotnickým zařízením Sestavení IPPR
Odborná pracovní skupina
doporučení
nedoporučení
! kazuistická konference
Žádost o PR + poučení
Návrh a sestavení IPPR
Odborná pracovní skupina P r a c o v n í r e h a b i l i t a c e
Odborná skupina doporučení
Odborná skupina nedoporučení
Ředitel ÚP podpis Realizace IPPR
Přepracování IPPR Odborná skupina schválení Ředitel ÚP podpis
Dohoda o zabezpečení PR s FO nebo PO Příslušná dohoda dle formy PR s účastníkem Ukončení PR
Realizace IPPR
Odborná skupina
Odborná skupina
doporučení
nedoporučení
Ředitel ÚP – schválení podpis
Přepracování IPPR
Ředitel ÚP podpis
Přepracování IPPR
Realizace IPPR
Odborná skupina doporučení
Realizace IPPR
Odborná skupina doporučení
Dohoda o zabezpečení PR s FO nebo PO Příslušná dohoda dle formy PR s účastníkem Doplnění IPPR
Odborná pracovní skupina doporučení Realizace IPPR
Ředitel podpis
ÚP
-
Realizace IPPR
Dohoda o zabezpečení PR s FO nebo PO Příslušná dohoda dle formy PR s účastníkem Doplnění IPPR atd….
Dohoda o zabezpečení PR s FO nebo PO Příslušná dohoda dle formy PR s účastníkem Ukončení PR
Ředitel podpis
ÚP
-
Realizace IPPR
Dohoda o zabezpečení PR s FO nebo PO Příslušná dohoda dle formy PR s účastníkem Ukončení PR
Dohoda o zabezpečení PR s FO nebo PO Příslušná dohoda dle formy PR s účastníkem Ukončení PR
Dohoda o zabezpečení PR s FO nebo PO Příslušná dohoda dle formy PR s účastníkem Ukončení PR
27
5. 5 Proces pracovní rehabilitace
a) shromáždění podkladů pro IPPR b) sestavení IPPR -
odpovědný pracovník ÚP
-
princip case managementu
-
v procesu sestavování je nutná komunikace se stávajícím/případným zaměstnavatelem
-
v procesu sestavování IPPR je nutné komplexně posoudit sociální i pracovní anamnézu OZP, aby byly navržené kroky reálné
-
návrh
IPPR
může
být
výstupem
poradenské
činnosti,
která
předcházela podání žádosti o PR
Projektové doporučení
Příprava celého procesu pracovní rehabilitace, stejně jako její hladký průběh je velmi závislá na osobě odpovědného pracovníka na ÚP. Osoba, která má na starosti cílovou skupinu osob se zdravotním postižením by měla být skutečně kompetentní nejenom v oblasti právních předpisů vztahujících
se
kompetencemi
k dané
problematice,
ale
z oblasti
individuální
práce
měla
by
být
s klientem,
i
vybavena
individuálního
plánování a přehledu možných návazných služeb, kterých by klient mohl využívat či potřebovat při i po ukončení procesu pracovní rehabilitace. Nejde tedy pouze o úřednické kompetence.
28
Projektové doporučení - kazuistická konference
Kazuistická konference představuje hodnotící pracovní setkání odborníků, kteří se podíleli na diagnostických poradenských činnostech ať již před vstupem do PR nebo po jejich ukončení v rámci PR.
Cílem této konference je poskytnout přesná data o pracovním potenciálu klienta. Složení konference může být velmi variabilní a je závislé na zvolené
formě
poradenské
činnosti
–
tedy
pokud
je
zařazena
ergodiagnostika, psychodiagnostika a aktivizační část – je žádoucí, aby se hodnocení zúčastnili ti odborníci, kteří byli garanty těchto částí .
Cílem konference je zhodnocení výsledků konkrétního klienta a poskytnutí relevantních podkladů pracovníkovi ÚP pro dalšímpostup, kterým může i nemusí být IPPR.
Konference by měla mít dvě části „neveřejnou“ a „veřejnou“ – neveřejná část je určena pro odborníky (psycholog, lékař, ergoterapeut, lektor, pracovník ÚP ) k vzájemnému vyhodnocení výsledků poradenského procesu a vyjasnění si dalších možných kroků v práci s klientem (časový rozsah – cca 60 – 90 min./1 klient). Ve veřejné části je přítomen i klient (sám, případně se svým asistentem nebo jiným zástupcem), zde jsou mu sdělovány výsledky a doporučení (časový rozsah cca 30 min/1 klient)
Výstupem konference je formulace doporučení např. vhodných forem PR aj., na konferenci by odpovědný pracovník ÚP i klient samotný měli obdržet výsledky
diagnostického
procesu
v písemné
podobě.
V příloze
č.
1
naleznete formulář výstupní zprávy z ergodiagnostického vyšetření, který byl vytvořen v rámci pilotního ověřování projektu a po pilotním ověřování upraven na základě praktických zkušeností. Zde je důležité
29
poznamenat, že jeho finální verze bude klientovi i zadavateli dodána až po zapracování výstupů z kasuistické konference. Takový případ může nastat, pokud je například psychodiagnostika realizována od jiného dodavatele než ergodiagnostika, pak mohou odborníci na kasuistické konferenci doplnit výstupní zprávu a provést tzv. Jobmatch – záznam z této konference je pak uveden na str. 7 výstupní zprávy.
c) předložení IPPR odborné pracovní skupině Dle § 7, odst. 5
Zákona o zaměstnanosti – ÚP vytvářejí za účelem
posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace OZP odborné pracovní skupiny, složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% OZP
Vyjádření odborné skupiny PR a následné doporučení úřadem práce
1)
Vyjádření skupiny má POUZE doporučující charakter
2)
Riziko – finanční možnosti ÚP
3)
Složení odborné pracovní skupiny - členy odborné pracovní skupiny jmenuje ředitel ÚP, její složení by mělo být stálé – případně mohou být ke komplikovanějším případům přizváni relevantní odborníci. Hlavní
zodpovědnost
doporučení
ke
za
schválení
poskytnutí
zásadních
navrhovaného
IPPR
informací
nese
pro
odpovědný
pracovník, který s klientem pracuje
d) Uzavření individuálního plánu PR + podepsání účastníkem PR a ÚP OBSAH IPPR a) Předpokládaný cíl PR b) Stanovené formy PR a jejich předpokládaný časový průběh c) Termíny a způsob hodnocení PR • průběžné hodnocení • závěrečné hodnocení
30
• hodnocení IPPR d) Aktivity účastníka PR e) Způsob provedení pracovní rehabilitace a přípravy k práci
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
denní docházka denní docházka dopoledne denní docházka odpoledne denní docházka dopoledne i odpoledne určité dny v týdnu určité dny v týdnu dopoledne určité dny v týdnu odpoledne formou soustředění jiný způsob
e) Způsob ověření znalostí a dovedností získaných v PR v přípravě na práci
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
a
závěrečný pohovor závěrečný test závěrečná zkouška obhajoba závěrečné práce zhodnocení kvality výrobku zhodnocení kvality služeb zhodnocení dosaženého výkonu ( produktivity) průběžné hodnocení vývoje dovedností. jiný způsob ověřování
f) Ukončení IPPR 1. 2. 3. 4. 5. 6.
ukončeno úspěšně ukončeno neúspěšně ukončil předčasně z vážných důvodů – rodinné důvody ukončil předčasně z vážných důvodů – zdravotní stav ukončil předčasně z vážných důvodů – jiné vážné osobní důvody ukončil předčasně bez vážných důvodů
31
g) Realizace pracovní rehabilitace Po ověření oprávněnosti daného subjektu ÚP s PO nebo FO uzavře: a) Dohodu o zabezpečení PR Dohoda o PR obsahuje: 1. Formy PR 2. Pracovně rehabilitační zařízení se zavazuje: - zabezpečit PR v plném rozsahu dle dohody - seznámit účastníka s cílem a obsahem PR a stanovit mu studijní výcvikové a studijní povinnosti b) Dohodu o provedení rekvalifikace c) Dohodu o provedení přípravy k práci pokud následuje pracovní poměr uzavře ÚP a) Dohodu na vytvoření CHPD, CHPM, CHPM-SVČ b) Dohodu na provoz CHPD, CHPM, CHPM-SVČ c) Dohodu - na zřízení SÚPM, SÚPM-SVČ - na vyhrazené SÚPM (mzda) - překlenovací příspěvek ( u SVČ) - příspěvek na zapracování - příspěvek na VPP ÚP s účastníkem uzavře a) Dohodu o rekvalifikaci b) Dohodu o přípravě k práci
Hodnocení pracovní rehabilitace (průběžné + závěrečné)
h) Ukončení pracovní rehabilitace Proces pracovní rehabilitace logicky končí realizací všech kroků uvedených v IPPR. Je však nutno poznamenat, že v současnosti není legislativně dořešena otázka ukončení pracovní rehabilitace právě při nedokončení všech stanovených kroků v IPPR.
32
6. Formy pracovní rehabilitace Kód 1
Forma PR Poradenská činnost b) skupinové a individuální poradenství c)
posuzování osobnostních předpokladů pracovní a bilanční diagnostikou
d)
poradenské programy zaměřené na techniky vyhledávání zaměstnání a na další aktivity směřující k pracovnímu uplatnění FO na trhu práce
Popis obsahu forem
ad a) Poradenství pro volbu povolání (§21 odst.1 vyhl. č. 518/2004 Sb.) Poradenství Poradenství (§21 odst.2 Poradenství (§21 odst.4 Poradenství (§21 odst.5
ad b)
pro volbu a změnu zaměstnání pro volbu rekvalifikace vyhl. č. 518/2004 Sb.) pro volbu přípravy k práci vyhl. č. 518/2004 Sb.) při výběru vhodných nástrojů APZ vyhl. č. 518/2004 Sb.)
Projektové doporučení
Veškeré typy poradenských činností související s posuzováním pracovního potenciálu ať již fyzického či osobnostního doporučujeme souhrnně nazývat jako PROFESNÍ DIAGNOSTIKU. PROFESNÍ DIAGNOSTIKA se bude dále členit na jednotlivé okruhy podle cíle posuzování. Podrobně se touto problematikou zabývá „Manuál profesní diagnostiky pro účely služeb zaměstnanosti“, který je rovněž výstupem projektu. Níže uvádíme jednotlivé okruhy, které profesní diagnostika řeší. Bilanční diagnostika Ergodiagnostika pracovního potenciálu Ostatní psychodiagnostické metody (např. ELIGO, COMDI aj. – viz manuál) ad
c)
poradenské programy mají většinou charakter skupinové práce s klienty, představují také vhodnou variantu ke kombinaci aktivit zaměřených na 33
vyhledávání pracovního uplatnění s diagnostickými metodami – taková kombinace byla ověřována v rámci projektu, kde došlo ke kombinaci aktivizačně motivačního programu s ergodiagnostickou a psychodiagnostikou. Výstupem je pak komplexní posouzení pracovního potenciálu a v daném okamžiku i klient, který je aktivizován a motivován k pracovnímu uplatnění. V tomto momentě je zásadní zajištění návaznosti takových kroků práce s klientem, které povedou k jeho pracovnímu uplatnění v časovém rozpětí, které zajistí, že míra motivace zůstane na potřebné úrovni. 2.1 Příprava na budoucí povolání
Nástup na soustavnou přípravu na povolání (návrat do školské soustavy)
2.2 Příprava k práci
Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování OZP na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Doba trvání – max. 24 měsíců Příprava k práci na pracovištích u zaměstnavatele osoby se ZP (§72 odst.2, písm.a) zákona 435/2004 Sb.) Příprava k práci prováděná v chráněných pracovních dílnách a chráněných pracovištích (§72 odst.2, písm.b) zákona 435/2004 Sb.) Příprava k práci prováděná ve vzdělávacích zařízeních státu (§72 odst.2, písm.c) zákona 435/2004 Sb.)
2.3 Specializované rekvalifikační kurzy
Pro OZP mohou být specializované rekvalifikační kurzy jsou uskutečňovány podmínek jako rekvalifikace (§ Profesní rekvalifikace Rozšíření kvalifikace Příprava k podnikání
organizovány kurzy. Tyto za stejných 109).
34
3
pro zprostředkování vhodného Zprostředkování Poradenství zaměstnání zaměstnání (§21 odst.3 vyhl. č. 518/2004 Sb.) Poradenství k jiné výdělečné činnosti (SVČ) Agenturní zprostředkování zaměstnání - § 58-§ 66 zák. 435/2004 Sb.
4
Udržení a změna zaměstnání, změna povolání
K činnostem zaměřeným na udržení a změnu zaměstnání a změnu povolání patří např. individuální poradenství, účast na akcích v Job klubech, konzultace s psychologem, zapracování osoby se zdravotním postižením, doprava do zaměstnání s pomocí asistenta. Aktivizační a motivační programy Asistované zaměstnání - Pracovní asistence Tato forma je vhodná např. pro realizaci podporovaného zaměstnávání.
5
Vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání
K činnostem směřujícím k vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti patří např. spolupráce s odborníkem (např. psychologem, sociálním pracovníkem, ergonomem, rehabilitačním pracovníkem) nebo spolupráce s jinou fyzickou osobou, jejíž účast je nezbytná pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti Asistované zaměstnání - Pracovní asistence Příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného místa, dílny pro osobu se ZP (§75 + § 76 zák. č. 435/2004 Sb.) Příspěvek zaměstnavateli na provozní náklady chráněného pracovního místa, dílny pro osobu se ZP - § 75 + § 76 zák. č. 435/2004 Sb. Příspěvek zaměstnavateli na veřejně prospěšné práce - § 112 zák. č. 435/2004 Sb.) Příspěvek na společensky účelná pracovní místa vyhrazené - § 113 zák. č. 435/2004 Sb.) Příspěvek zaměstnavateli na zapracování - § 116 zák. č. 435/2004 Sb.)
6
Vytváření vhodných podmínek pro výkon jiné výdělečné činnosti (SVČ)
Příspěvek osobě se ZP na vytvoření chráněného pracovního místa za účelem výkonu SVČ - § 75 zák. č. 435/2004 Sb.) Příspěvek osobě se ZP na provozní náklady chráněného pracovního místa za účelem výkonu SVČ - § 75 zák. č. 435/2004 Sb. 35
7. Návrh základní struktury standardů služeb pracovní rehabilitace
STANDARD 1. Cíle a způsoby poskytování služeb pracovní rehabilitace STANDARD 2.
Ochrana práv účastníků pracovní rehabilitace
STANDARD 3.
Jednání se zájemcem o pracovní rehabilitaci
STANDARD 4.
Dohody o poskytování služby
STANDARD 5.
Individuální plánování a průběh služby
STANDARD 6.
Osobní údaje
STANDARD 7.
Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování služeb pracovní rehabilitace
STANDARD 8.
Návaznost služby na další dostupné zdroje
STANDARD 9.
Personální a organizační zajištění služeb
STANDARD 10.
Pracovní podmínky a řízení poskytování služeb
STANDARD 11.
Místní a časová dostupnost služby
STANDARD 12.
Informovanost o službě
STANDARD 13.
Prostředí a podmínky poskytování služeb
STANDARD 14. Nouzové a havarijní situace STANDARD 15. Zvyšování kvality služeb Komentář: Při navrhování této základní struktury vycházejí autoři ze struktury
standardů
sociálních
služeb.
Je
však
zásadní
podrobné
rozpracování těchto standardů a odborná diskuse o jejich struktuře v rámci širší odborné veřejnosti např. v rámci navazujícího projektu. Standardy služeb poskytovaných v rámci pracovní rehabilitace by se měly soustředit především na otázky personálního, věcného, provozního a procedurálního charakteru.
36
8. Závěr
Pracovní rehabilitaci lze z hlediska právní úpravy považovat za nejuceleněji propracovanou oblast rehabilitace. Všechny potřebné dokumenty
a
smlouvy sloužící k zajištění pracovní rehabilitace jsou v jednotné podobě k dispozici všem úřadům práce v OK systému.
V oblasti pracovní rehabilitace se vyskytují následující nedostatky, které je třeba řešit:
•
Zákon o zaměstnanosti zaručuje poskytování pracovní rehabilitace osobám se ZP bez jakýchkoliv vazeb a respektování ostatních oblastí rehabilitace a také bez možnosti různé druhy rehabilitace propojit (chybějící provázanost jednotlivých oblastí rehabilitace),
•
u některých skupin osob se ZP (osoby plně a částečně invalidní – tzv. automatický okruh) nemají úřady práce k dispozici údaje o pozitivní pracovní rekomandaci, byť obecné, ve věcech zdravotní způsobilosti k práci,
•
síť rehabilitačních center, v nichž by mohlo dojít k ověření zachovaného pracovního potenciálu osoby se ZP, je zatím nedostatečná,
•
není právně zakotvena povinnost objektivního funkčního vyhodnocení zachovaných pracovních schopností osoby se ZP (komplexní profesní diagnostika). Je pouze na zvážení úřadu práce, zda požádá o toto vyhodnocení nebo vyjde z posudku (bez ohledu na časový odstup) orgánů sociálního zabezpečení,
•
administrativně i časově (v řadě případů i finančně) je zajištění a uskutečnění pracovní rehabilitace náročné, úřad práce proto raději (a pokud
je
to
možné)
volí
zařazení
osoby
se
ZP
do
běžných
rekvalifikačních kurzů, vytvořením chráněného pracovního místa nebo zařazením do chráněné pracovní dílny, eventuálně finančními dotacemi na samostatně výdělečnou činnost osoby se ZP,
37
•
není dořešen postih osoby se ZP zařazené do pracovní rehabilitace v případě její velké nebo absolutní nespolupráce při jednání s úřadem práce a neplnění navržené formy pracovní rehabilitace,
•
problémem je také postupné zavádění pracovní rehabilitace osob se ZP jako nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (zaměstnanci služeb zaměstnanosti získávají první zkušenosti, což se projevuje mj. ve velmi nízkém
počtu
osob
se
ZP,
kterým
byla
pracovní
rehabilitace
poskytnuta),
Základním problémem současného stavu na úseku pracovní rehabilitace je nedostatečné
zajištění
potřebné
součinnosti
s ostatními
složkami
rehabilitace. V rámci komplexního procesu rehabilitace pak stav komplikuje již
nevyhovující
právní
úprava
některých
jejích
složek
ve
vztahu
k aktuálním požadavkům. Důsledkem této situace je velmi nízká úroveň koordinace, provázanosti, popř. efektivnosti postupů a činností jednotlivých subjektů působících v dané oblasti.
Uvedené
nedostatky
a
omezení
přitom
představují
riziko
opožděné
realizace nutných intervenčních rehabilitačních postupů, což ve svém důsledku znamená snížení schopností osoby se ZP dosáhnout maximálně možného sociálního a potažmo pracovního začlenění. Opožděný nebo nedostatečný intervenční rehabilitační zásah
přitom vede ke zvýšeným
nárokům na dávky a služby podmíněné nepříznivým zdravotním stavem.
Účinné a hospodárné provádění rehabilitace jako souvislé činnosti se ve všech jejích složkách musí řídit základními zásadami, kterými jsou:
•
Včasnost Včasné zahájení rehabilitace je základním předpokladem pro úspěšné naplnění jejího účelu a vede k potřebné aktivizaci a motivaci osoby se ZP při řešení její nepříznivé situace.
38
•
Komplexnost, návaznost a koordinovanost Komplexnost, návaznost a koordinovanost jsou základními atributy efektivního fungování rehabilitace. Absence kteréhokoli z nich může vést k nefunkčnosti jejího působení a neúčelnému, popř. až duplicitnímu vynakládání finančních prostředků.
•
Dostupnost Systém rehabilitace musí nejen zajistit co nejširší dostupnost informací o rehabilitaci, nýbrž také musí přiblížit její zprostředkování a poskytování potřebným osobám. Přitom je třeba určit instituci, která bude plnit úkoly v této oblasti, zejména pokud jde o specializované poradenství poskytované osobám se ZP.
•
Individuální přístup Poskytování rehabilitace, tj. realizovaná rehabilitační opatření, musí odpovídat konkrétním podmínkám a potřebám osoby se ZP, což odůvodňuje nutnost adresnosti v systému rehabilitace.
•
Multidisciplinární posouzení V odůvodněných případech musí individuální přístup, a to zejména u osob s těžším zdravotním postižením, vycházet z výsledků multidisciplinárního posouzení, které je významným podkladem pro stanovení, resp. doporučení odpovídajících rehabilitačních opatření.
•
Součinnost V rámci poskytování rehabilitace musí velmi úzce spolupracovat všechny zúčastněné strany, tj. osoby se ZP, příslušné orgány i poskytovatelé, jeli to potřebné a účelné.
9.Přílohy
Příloha č. 1 – výstupní zpráva z ergodiagnostického vyšetření
39
40
41
42
43
44
45
46
10. APZ FO CHPD CHPM OZP PO PR SÚPM SVČ ÚP VPP
11.
Seznam použitých zkratek aktivní politika zaměstnanosti fyzická osoby chráněná pracovní dílna chráněné pracovní místo osoba se zdravotním postižením právnická osoba pracovní rehabilitace společensky účelné pracovní místo samostatná výdělečná činnost úřad práce veřejeně prospěšné práce
Seznam použité literatury
Autorský kolektiv, Kvantitativní a kvalitativní analýza sektoru zaměstnavatelských, rehabilitačních a poradenských subjektů ve vybraných krajích ČR včetně depistáže osob se zdravotním postižením, 2006, vydáno v rámci projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce, CIP Equal Autorský kolektiv, Občané se zdravotním postižením a veřená správa, 2005, Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených Leiblová Z., Zákon o zaměstnanosti s komentářem, 2006, Nakladatelství ANAG Votava J. a kolektiv, Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením, 2003, Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v platném znění Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí Zákon o zaměstnanosti MPSV, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti, http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace
2007,
47
Pracovní rehabilitace v regionálních sítích spolupráce Publikaci vydalo Rozvojové partnerství PENTACOM v rámci projektu Iniciativy Společenství EQUAL „Rehabilitace – Aktivace – Práce“
48
