Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika
P RACOVNÍ REHABILITACE A PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V diplomová práce
Autor: Veronika Kabátová Vedoucí práce: Doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc. Rok: 2008
ČR
Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
Veronika Kabátová V Praze, dne 22. srpna 2008
Poděkování Ráda bych poděkovala Doc. Ing. Magdaleně Kotýnkové, CSc. za odbornou pomoc, cenné rady, vstřícnost a ochotu při zpracování této diplomové práce.
Anotace Práce se zabývá postavením osob se zdravotním postižením na trhu práce v České republice, opatřeními přijatými na podporu jejich zaměstnávání a možnostmi jejich pracovního uplatnění. První část je zaměřena na charakteristiku současné situace osob se zdravotním postižením na trhu práce a na specifikaci různých faktorů, jež ovlivňují jejich zaměstnávání. Následující část je věnována službě podporovaného zaměstnávání orientované na znevýhodněné skupiny osob na trhu práce, především na osoby se zdravotním postižením, jejím principům a výhodám, které přináší a také srovnání české praxe v této oblasti s praxí ve vybraných zemích Evropské unie. Službu podporovaného zaměstnávání v České republice prozatím poskytují výhradně nestátní neziskové organizace, a proto další část pojednává o těchto organizacích a způsobu jejich financování, především o možnostech čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů Evropské unie, jako nejvýznamnějšího zdroje pro činnost uvedených organizací. Závěrečná část práce se zabývá motivy, které mohou zaměstnavatele vést k zaměstnání člověka se zdravotním postižením.
Annotation The thesis is focused on the position of people with disabilities on the labour market in the Czech Republic, on the received arrangements for support of their employment and on their possibilities to get a job. The first part deals with characteristics of the present situation of disabled people on the labour market and with specification of various factors, which can influence their employment. The next part is focused on the supported employment service, which helps disadvantaged people on the labour market, especially people with disabilities, on the principles and advantages of this service and also on the comparison of the Czech experiences with experiences of the chosen European union countries. Only the nongovernmental non-profit organizations so far offer the supported employment service in the Czech Republic and that is why the following part discusses the topic of this organizations and their financing, especially funding from EU structural funds, which are the most important source of money for most of the mentioned organizations. The final part deals with the incentives, which can lead employers to employ the person with disability.
Obsah Úvod .......................................................................................................................................... 1 1. Situace osob se zdravotním postižením v České republice ...................................... 3 1.1. Postavení a statistiky osob se zdravotním postižením v ČR ...................................... 3 1.1.1. Počet OZP v ČR a charakteristika jejich postižení.................................................... 4 1.1.2. Stupeň dosaženého vzdělání a jeho význam pro zaměstnávání OZP ........................ 9 1.1.3. Ekonomická aktivita OZP ....................................................................................... 11 1.2. Osoby se zdravotním postižením na českém trhu práce .......................................... 13 1.2.1. Současná situace OZP na trhu práce v ČR a její vývoj v posledních letech ........... 16 1.3. Legislativní opatření pro podporu zaměstnávání OZP............................................ 23 1.3.1. Zákon o zaměstnanosti a další zákony související se zaměstnáváním OZP............ 23 1.3.2. Novela zákona o zaměstnanosti............................................................................... 27 1.3.3. Výdaje na státní příspěvky na podporu zaměstnávání OZP .................................... 29 2. Podporované zaměstnávání ........................................................................................... 32 2.1. Principy a průběh podporovaného zaměstnávání .................................................... 32 2.2. Podporované zaměstnávání v rámci pracovní rehabilitace ..................................... 35 2.3. Vývoj podporovaného zaměstnávání ve světě a v ČR .............................................. 37 2.4. Srovnání české sociální praxe s vybranými zeměmi EU .......................................... 40 3. Nestátní neziskové organizace ...................................................................................... 52 3.1. Pojem nestátní nezisková organizace a způsoby financování .................................. 52 3.2. Strukturální fondy Evropské unie.............................................................................. 55 3.2.1. Programovací období 2004 – 2006.......................................................................... 56 3.2.2. Programovací období 2007 – 2013.......................................................................... 60 3.2.3. Proces vytváření, výběru a hodnocení projektů....................................................... 63 3.3. Konkrétní příklad úspěšné nestátní neziskové organizace Asistence o. s............... 66 3.3.1. Informace o společnosti a poskytovaných službách................................................ 66 3.3.2. Úspěšný projekt pro čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu ............... 72 3.3.3. Monitorování projektu............................................................................................. 75 4. Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání OZP ....................................................... 79 Závěr ....................................................................................................................................... 87 Přílohy .................................................................................................................................... 92 Literatura ............................................................................................................................ 105 Seznam tabulek .................................................................................................................. 113 Seznam grafů ...................................................................................................................... 115 Summary.............................................................................................................................. 116 Keywords ............................................................................................................................. 116 JEL Classification .............................................................................................................. 116
Seznam zkratek ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ČUPZ
Česká unie pro podporované zaměstnávání
EAGGF
Evropský zemědělský orientační a záruční fond
ERDF
Evropský fond regionálního rozvoje
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
EUSE
Evropská unie pro podporované zaměstnávání
FEU
Fondy Evropské unie
FEU MHMP odbor fondů Evropské unie Magistrátu hlavního města Prahy FIFG
Finanční nástroj pro orientaci rybolovu
hl. m. Praha
hlavní město Praha
HSS
Hospodářská a sociální soudržnost
IS EQUAL
Iniciativa Společenství EQUAL
JPD3
Jednotný programový dokument pro Cíl 3
MF
Ministerstvo financí ČR
MHMP
Magistrát hlavního města Prahy
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
NNO
Nestátní neziskové organizace
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
OP
Operační program
OP LZZ
OP Lidské zdroje a zaměstnanost
OP RLZ
OP Rozvoj lidských zdrojů
o.s.
Občanské sdružení
OZP
Osoby se zdravotním postižením
PZ
Podporované zaměstnávání
SR
Slovenská republika
SROP
Společný regionální operační program
ÚP
Úřad práce
VŠPO
Výběrové šetření zdravotně postižených osob
VŠPS
Výběrové šetření pracovních sil
VÚPSV
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí
ZP
Zdravotní postižení
Úvod Osoby se zdravotním postižením (dále: OZP) patří mezi významně ohrožené skupiny na trhu práce nejen v České republice. Pokud tyto osoby opravdu o pracovní uplatnění stojí, bývá jejich situace většinou značně komplikovaná nejen kvůli samotným zdravotním omezením, ale rovněž z důvodu mnoha různých překážek ve společnosti a přetrvávajícím předsudkům, jimž musí často čelit. Práce představuje velmi důležitou součást důstojného a plnohodnotného života také osob se zdravotním postižením, pro které má často větší význam pocit užitečnosti a seberealizace a možnost participovat na životě společnosti než finanční příjem ze získaného zaměstnání. I přes mnohá legislativní opatření a značný nárůst finančních prostředků investovaných státem do podpory zaměstnávání těchto osob se však jejich složitá situace na trhu práce v ČR nedaří nijak výrazně řešit.
Tato skutečnost by mohla vést k širší podpoře jiných forem pomoci OZP v jejich snaze o nalezení pracovního uplatnění, jako je například služba podporovaného zaměstnávání (dále: PZ)
poskytovaná
nestátními
neziskovými
organizacemi,
tzv.
agenturami
podporovaného zaměstnávání. Podporované zaměstnávání je služba zaměřená na osoby výrazně znevýhodněné na trhu práce, nejčastěji právě na OZP, kterým má pomoci nalézt odpovídající zaměstnání na otevřeném trhu práce, poskytovat další individuální podporu přímo na pracovišti a jejich zaměstnavatelům situaci co nejvíce usnadnit. Po vstupu České republiky do Evropské unie mohou agentury PZ čerpat nemalé finanční prostředky ze strukturálních fondů EU, především pak z Evropského sociálního fondu, a tyto prostředky se pro ně stávají významným zdrojem financí pro jejich činnost.
Cílem této práce je prozkoumat situaci OZP na trhu práce v ČR, zmapovat opatření přijatá na podporu jejich zaměstnávání a možnosti OZP při hledání pracovního uplatnění, mezi něž patří i zmíněná služba podporovaného zaměstnávání, kterou se budu zabývat hlouběji. Protože tato služba nemá v ČR příliš dlouhou tradici, pokusím se rovněž zjistit, jakým způsobem je poskytována ve vybraných zemích EU. Služba PZ je u nás poskytována výhradně nestátními neziskovými organizacemi, a proto se zaměřím na jejich působení v ČR, na možnosti jejich financování a zejména na čerpání finančních prostředků z fondů EU, které v poslední době představují nejvýznamnější zdroj pro činnost těchto organizací.
1
Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola pojednává o situaci osob se zdravotním postižením v ČR ve vztahu k jejich zaměstnávání a rovněž o legislativních opatřeních přijatých pro zlepšení jejich postavení na trhu práce. Úvodní část této kapitoly se zabývá různými aspekty zdravotního postižení a dalšími okolnostmi, které mohou mít vliv na zaměstnávání OZP v ČR a statistikami OZP rozdělenými podle těchto kritérií, mezi která patří například stupeň dosaženého vzdělání, míra ekonomické aktivity nebo druh a míra postižení. Další část této kapitoly je věnována prozkoumání současné situace OZP na českém trhu práce a jejímu vývoji v posledních letech a poslední část obsahuje již zmíněná legislativní opatření a vliv státních výdajů na tato opatření na zaměstnanost OZP.
Druhá kapitola je zaměřena na informace o službě podporovaného zaměstnávání, jako jedné z možností pro OZP při hledání vhodného pracovního uplatnění, o jejích principech, specifikách a výhodách a současném stavu poskytování této služby v České republice. Součástí této kapitoly je rovněž srovnání české sociální praxe v této oblasti s praxí ve vybraných zemích Evropské unie. Některé z těchto zemí učinily v poskytování služby podporovaného zaměstnávání značný pokrok a v řešení určitých otázek z této oblasti mohou tak být pro Českou republiku inspirací.
Službu podporovaného zaměstnávání u nás poskytují nestátní neziskové organizace. Třetí kapitola je tedy věnována právě těmto organizacím a způsobům jejich financování, především pak čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie, jako hlavního zdroje pro většinu agentur PZ. Na tomto místě je rovněž uvedeno, jaké jsou principy přidělování podpory EU, jakým způsobem je možno ji získat a jak probíhá hodnocení a výběr konkrétních projektů pro čerpání z uvedených fondů. V poslední části třetí kapitoly je pak uveden konkrétní příklad zavedené agentury PZ Asistence o. s. a její úspěšný projekt pro čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu.
Zaměstnání OZP většinou představuje pro zaměstnavatele určité riziko, a proto se ve čtvrté kapitole pomocí drobného dotazníkového šetření snažím najít důvody, které vedou konkrétní zaměstnavatele k zaměstnání člověka s postižením. Součástí této kapitoly budou rovněž názory těchto zaměstnavatelů na motivační charakter státních příspěvků na podporu zaměstnávání OZP a na změnu zákona o zaměstnanosti, která má vést k zamezení zneužívání příspěvku na podporu zaměstnávání OZP.
2
1. Situace osob se zdravotním postižením v České republice 1.1. Postavení a statistiky osob se zdravotním postižením v ČR „Osoby se zdravotním postižením představují svébytnou, vnitřně však velmi diferencovanou skupinu občanů, která vykazuje řadu shodných charakteristik, odlišných od občanů bez zdravotního postižení.“1 OZP mají stejná lidská práva jako ostatní občané a je potřeba, aby každá společnost zajistila uplatňování a respektování všech těchto práv. Rovněž je nutné zabezpečit pro OZP rovné příležitosti a přístup ke všem společenským zdrojům, mezi které patří pracovní uplatnění, nebo vzdělání, stejně jako sport a aktivity volného času. Aby nedocházelo k sociálnímu vyloučení a diskriminaci OZP, je nezbytné odstranit nejen bariéry ve společnosti, jež jim znemožňují uplatňovat základní práva, ale i předsudky, které vůči nim často panují.2 V poslední době se také v ČR po vzoru západních zemí začal používat termín osoba se zdravotním postižením namísto termínu zdravotně postižená osoba. Tato změna slovosledu je pokládána za důležitou především kvůli celkové změně vnímání zdravotního postižení. Když se řekne postižený člověk, je to vyvyšování postižení jako jeho základní vlastnosti, která jej charakterizuje, naopak řekne-li se člověk s postižením, na prvním místě je člověk, který má mnoho různorodých schopností, potřeb a vlastností, a pouze jednou z nich je zdravotní postižení.3
Zdravotní
postižení
představuje
velmi
závažnou
sociální
událost,
která
nesrovnatelným způsobem zasáhne do života člověka, jeho rodiny a blízkého okolí. Osoby se zdravotním postižením musí často překonávat řadu překážek a omezení. Tyto bariéry jsou dány nejen existencí daného postižení, ale rovněž omezeními vznikajícími organizací lidské společnosti. Česká republika se v posledních letech začlenila mezi státy, které si uvědomují svůj díl odpovědnosti za situaci občanů se zdravotním postižením a za odstraňování právě těch bariér, které brání OZP v plnohodnotné participaci na životě společnosti. Proto byl zřízen Vládní výbor pro zdravotně postižené občany a přijaty Národní plány, které mají přispět ke zlepšení situace OZP a jejich postavení ve společnosti. V minulosti přijaté plány měly za cíl především odstranění nejzávažnějších případů diskriminace a implementaci systémových změn v oblasti podpory občanů se zdravotním postižením. Poslední Národní plán s názvem Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením byl přijat 1
KRHUTOVÁ, Lenka a kol., Občané se zdravotním postižením a veřejná správa, Olomouc 2005, str. 17 KRHUTOVÁ, Lenka a kol., Občané se zdravotním postižením a veřejná správa, Olomouc 2005 3 ČERVENKOVÁ, Anna, KOTÍKOVÁ, Jaromíra, VÚPSV, Odborná příprava zdravotně postižené mládeže a její uplatnění na trhu práce, Praha 2001. Dostupný z www: http://www.vupsv.cz/ (cit. 18. 12. 2007) 2
3
usnesením vlády ČR č. 1004 ze dne 17. 8. 2005. Úkoly a opatření tohoto plánu byly koncipovány s přihlédnutím ke skutečnosti, že ČR sice v posledních letech učinila v oblasti podpory a vyrovnání příležitostí pro OZP výrazný pokrok, ovšem nikoli tak významný, aby korespondoval s úrovní současné hospodářské výkonnosti.4
1.1.1. Počet OZP v ČR a charakteristika jejich postižení Osoby se zdravotním postižením představují relativně významnou skupinu občanů České
republiky.5
Z výsledků
Českého
zkoumání
statistického
úřadu
(dále: ČSÚ)
ve Výběrovém šetření zdravotně postižených osob za rok 2007 (dále: VŠPO) vyplývá zjištění, že v České republice žije přibližně 1 milion osob se zdravotním postižením. Celkově tvoří jejich podíl zhruba 10 % populace ČR. Pro VŠPO a vyplňování dotazníků stanovil ČSÚ závaznou specifickou definici osoby se zdravotním postižením: „Zdravotně postiženou je osoba, jejíž tělesné, smyslové a/nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu pro odpovídající věk a lze oprávněně předpokládat, že tento stav potrvá déle než jeden rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající věk musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle způsobuje omezení nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby.“ VŠPO bylo provedeno na základě náhodného výběru respondentů, kterými byli praktičtí lékaři a lékaři působící ve specializovaných ústavech pro OZP. Uvedení lékaři pak vyplnili dotazníky na základě vlastního náhodného výběru vzorku svých pacientů, osob se zdravotním postižením.6 Podrobnosti o počtu respondentů a metodice jejich výběru jsou uvedeny v Příloze 1.
Následující tabulka 1 ukazuje, kolik je v ČR podle posledního šetření osob se zdravotním postižením a jejich rozdělení podle pohlaví a věku ve srovnání s celkovou populací ČR. Můžeme vidět, že stejně jako v celé populaci, i ve skupině OZP mírně převládají ženy nad muži. Věkové skupiny v tabulce jsou uspořádány tak, aby alespoň přibližně odpovídaly životním fázím OZP ve vztahu k jejich zaměstnávání. Z tabulky je jasně zřetelné, že zdravotní postižení je úzce svázáno s věkem a stárnutím a více než polovina OZP je starší šedesáti let, tedy dá se říci v poproduktivním věku. V této věkové skupině tvoří více než jednu čtvrtinu populace ČR osoby se zdravotním postižením. Naproti tomu ve věkové 4
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany ČR, Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 – 2009, Praha 2005 5 KRHUTOVÁ, Lenka a kol., Občané se zdravotním postižením a veřejná správa, Olomouc 2005 6 ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007, str. 5 - 8. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008)
4
skupině 0 – 14 let je OZP přibližně pouze 3 %. Vzhledem k problematice zaměstnávání OZP je nejdůležitější věková skupina potenciálně ekonomicky aktivních jedinců v produktivním věku, v tomto případě vymezená jako 15 – 59 let. Podíl OZP v této skupině tvoří zhruba 6 % celkové populace ČR.7
Tab. 1: Základní identifikace osob se zdravotním postižením v ČR za rok 2007
Populace ČR
Občané se zdravotním postižením v ČR
Podíl OZP v populaci
10 381 130
1 015 548*
9,8 %
Muži
5 082 934
490 427
9,6 %
Ženy
5 298 196
525 121
9,9 %
0 – 14
1 476 923
46 208
3,1 %
15 – 59
6 707 136
407 695
6,1 %
60+
2 197 071
560 018
25,5 %
Počet obyvatel ČR Pohlaví
Věková skupina
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008) a dat z ČSÚ, Věkové složení obyvatelstva v roce 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/2D002855FC/$File/400308003.xls (cit. 25. 6. 2008). * V celku 1 015 548 je zahrnuto 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk.
Pro následující zkoumání postavení OZP na trhu práce v České republice a zjišťování možností jejich pracovního uplatnění je ovšem naprosto nezbytné si uvědomit, že skupina osob se zdravotním postižením je značně diferencovaná, patří do ní postižení různého typu, a to nejen ta těžká, ale i postižení lehčího charakteru a nelze tedy ke každému člověku s postižením přistupovat stejně. Při vytváření politik a opatření orientovaných na OZP je proto nutné posuzovat OZP více individuálně a uvědomit si, že závažnost zdravotního postižení hraje velkou roli pro způsob života a schopnosti konkrétní OZP.
7
Věkové hranice týkající se produktivity nejsou určeny jednoznačně a jejich vymezení je často relativně odlišné. Měly by být zvoleny tak, aby co nejlépe vystihovaly potenciál ekonomicky aktivních osob dané skupiny obyvatel. V tomto případě byl s ohledem na vymezení věkových skupin ve VŠPO věk 0 – 14 let zvolen jako předproduktivní, věk 15 – 59 let jako produktivní, tedy věk, ve kterém jsou osoby potenciálně ekonomicky aktivní na trhu práce, a věk 60 a více let jako poproduktivní (KOSCHIN, Felix, Demografie poprvé, Praha 2005). Ekonomicky aktivní jsou ty osoby patnáctileté a starší, které jsou zaměstnané nebo nezaměstnané a tvoří tak pracovní sílu (ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil, Metodické vysvětlivky. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3101-08 (cit. 2. 7. 2008).
5
Následující tabulka 2 ukazuje, kolik osob z celkového počtu OZP v ČR trpí lehkým, středně těžkým, těžkým, nebo velmi těžkým postižením. Největší procento OZP trpí středně těžkým postižením, poté následuje postižení těžké, pak lehké a nejméně OZP má velmi těžké postižení. Jestliže míru postižení posuzujeme podle fází ekonomického života OZP, vymezených v předchozím textu, pak je z tabulky zřejmé, že v předproduktivním věku u OZP významně převládá postižení lehčího charakteru, zatímco ve věku poproduktivním se ve srovnání s ostatními věkovými skupinami častěji vyskytuje postižení těžké. Co se týká produktivního věku, přes 60 % osob z této skupiny má postižení lehké nebo středně těžké a téměř 20 % pouze lehké, které by jim s jistým zjednodušením jejich případnou snahu získat zaměstnání a plnit pracovní úkoly nemuselo tak výrazně komplikovat. Orientační tabulka s příklady onemocnění, která byla pro účely VŠPO použita pro stanovení míry zdravotního postižení OZP, je uvedena v Příloze 2. Tab. 2: Míra zdravotního postižení OZP podle věkových skupin v ČR za rok 2007
Věková skupina
Míra postižení lehké
středně těžké
těžké
velmi těžké
neuvedeno
0 – 14
22 471
14 068
5 909
3 760
0
Podíl z celku
48,6 %
30,5 %
12,8 %
8,1 %
0,0 %
100 %
15 – 59
80 845
172 784
109 806
43 825
435
407 695
Podíl z celku
19,8 %
42,4 %
26,9 %
10,8 %
0,1 %
100 %
60+
85 440
231 020
185 373
56 020
2 165
560 018
Podíl z celku
15,3 %
41,2 %
33,1 %
10,0 %
0,4 %
100 %
Celkem*
188 756
418 423
301 510
103 955
2 904
1 015 548
Podíl z celku
18,6 %
41,2 %
29,7 %
10,2 %
0,3 %
100 %
celkem 46 208
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008) * V celku 1 015 548 je zahrnuto 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk.
S mírou postižení velmi úzce souvisí také míra soběstačnosti OZP. Tabulka 3 je rozdělena do dvou věkových skupin podle výše uvedeného členění, jen předproduktivní věk uveden není, protože pro tento záměr není účelné nějakým způsobem hodnotit soběstačnost dětí. Tabulka ukazuje, že téměř 80 % z celkového počtu OZP starších patnácti let se obejde bez cizí pomoci nebo pouze s výpomocí několik hodin denně. U OZP v produktivním věku je to dokonce téměř 85 % a bezmála 60 % z nich je soběstačných zcela. Pokud tito lidé mají zájem o pracovní uplatnění, nebude pro ně hledání zaměstnání tak 6
komplikované jako pro ty OZP, které jsou naprosto závislé na pomoci druhé osoby. V produktivním věku je to však pouze přibližně 15 % OZP, jež by pro případné pracovní uplatnění vyžadovaly zcela specifické podmínky a rovněž významnou podporu a pomoc. Je zřejmé, že míra soběstačnosti s postupujícím věkem klesá a celodenní pomoc potřebuje v poproduktivním
věku
téměř dvojnásobný procentuální
podíl
OZP
ve srovnání
s věkem produktivním.
Tab. 3: Míra soběstačnosti OZP podle věkových skupin od patnácti let výše v ČR za rok 2007
Míra soběstačnosti Věková skupina
úplná soběstačnost
pomoc pár hodin denně
celodenní pomoc
nesoběstačnost
neuvedeno
celkem
15 – 59
241 524
103 254
33 314
29 550
53
407 695
Podíl z celku
59,2 %
25,3 %
8,2 %
7,3 %
0,0 %
100 %
60+
186 866
238 062
89 543
45 186
361
560 018
Podíl z celku
33,4 %
42,5 %
16,0 %
8,0 %
0,1 %
100 %
Celkem
428 390
341 316
122 857
74 736
414
967 713
Podíl z celku
44,3 %
35,3 %
12,7 %
7,7 %
0,0 %
100 %
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008)
Pokud se týká typu postižení, můžeme jej rozdělit podle různých hledisek, nejobvyklejším způsobem je pak dělení na postižení tělesné, zrakové, sluchové, mentální, duševní a vnitřní. Postižení může být buď vrozené, nebo získané během života. Do skupiny osob s tělesným postižením řadíme lidi s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem8 a s pohybovým postižením. Tato postižení se člení na tzv. obrny, jež jsou důsledkem traumat centrálního nervového systému, deformace, které mohou být zapříčiněny například vrozeným chyběním končetin nebo poruchami růstu a amputace, jež představují ztráty končetin. Mezi zraková postižení patří nevidomost, slabozrakost a zbytky zraku. Sluchová postižení představují vady sluchu v rozsahu od nedoslýchavosti až po úplnou hluchotu. Mentální postižení je většinou definováno jako vývojová duševní porucha se sníženou inteligencí, jež se projevuje především snížením poznávacích, řečových, pohybových a sociálních dovedností. Mezi duševní postižení řadíme velké množství poruch, od schizofrenie přes 8
Podle Zákona č 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů se „za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.“
7
autismus až po Alzheimerovu chorobu. Postižení vnitřní pak zahrnuje rozsáhlý soubor různorodých onemocnění vnitřních orgánů.9, 10 Pro otázku zaměstnávání OZP je tedy velice důležité uvědomit si, že každý typ postižení s sebou přináší specifická zdravotní omezení a potřebu různých pomůcek a opatření na pracovišti. Tyto potřeby se promítají také do výběru vhodného pracovního uplatnění, pokud má OZP o toto uplatnění zájem.
„K nejčastějším typům postižení u obyvatel České republiky obecně patří onemocnění vnitřních orgánů a to zejména nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek. S nepatrným rozdílem jsou následována nemocemi pohybového ústrojí. Oba uvedené typy postižení se vyskytují u nadpoloviční většiny osob se zdravotním postižením.“11 Z následující tabulky 4 pak můžeme vidět, že největší procento OZP skutečně trpí nějakým vnitřním postižením. Na druhém místě je postižení tělesné a nejméně se objevuje postižení sluchové. Také je třeba upozornit na skutečnost, že tyto druhy postižení se mohou u některých jedinců vyskytovat i ve vzájemné kombinaci. Z tabulky je rovněž zřejmé, že s narůstajícím věkem se zvyšuje zejména počet vnitřních postižení, zatímco počet mentálních postižení je oproti předproduktivní věkové skupině několikanásobně nižší. Tab. 4: Typ zdravotního postižení podle věkových skupin v ČR za rok 2007
Věková skupina
Zdravotní postižení tělesné
zrakové
sluchové mentální
duševní
vnitřní
celkem
0 – 14
16 687
7 964
2 902
11 604
4 846
22 343
66 346
Podíl z celku
25,1 %
12,0 %
4,4 %
17,5 %
7,3 %
33,7 %
100 %
15 – 59
196 776
26 693
19 794
62 572
66 090
174 468
546 393
Podíl z celku
36,0 %
4,9 %
3,6 %
11,5 %
12,1 %
31,9 %
100 %
60+
336 464
52 782
51 889
32 339
56 792
374 040
904 306
Podíl z celku
37,2 %
5,8 %
5,7 %
3,6 %
6,3 %
41,4 %
100 %
Celkem
549 927
87 439
74 585
106 515
127 728
Podíl z celku
36,3 %
5,8 %
4,9 %
7,0 %
8,4 %
570 851 1 517 045* 37,6 %
100 %
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008) * Vzhledem k možnosti uvést v dotazníku za jednu osobu více typů postižení je toto číslo vyšší než celkový počet OZP v ČR. 9
KRHUTOVÁ, Lenka a kol., Občané se zdravotním postižením a veřejná správa, Olomouc 2005 ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008) 11 ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007, str. 16, 17. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008) 10
8
Co se týká osob v produktivním věku, tedy potenciální pracovní síly, nejčastějším typem postižení je u nich postižení tělesné, které často vyžaduje určité úpravy potenciálního pracoviště, jakými může být například zajištění bezbariérového přístupu. Na druhém místě je pak postižení vnitřní, kde samozřejmě z hlediska pracovního uplatnění velice záleží na konkrétním onemocnění, jeho stádiu a závažnosti, ale pokud zaměstnavatel bude znát specifika onemocnění a eventuální problémy s nimi spojené, může takového člověka zaměstnat s minimálním rizikem. Poněkud individuálnější přístup zřejmě bude nutný v případě mentálních a duševních postižení, která představují přibližně 24 % OZP v této věkové skupině. Nejméně častá jsou pak postižení sluchová a zraková, jež tvoří zhruba 8 % z celkového počtu postižení v produktivním věku. Zaměstnávání těchto OZP s sebou také může přinést určité komplikace, ovšem i zde velice záleží na závažnosti jejich postižení a samozřejmě také na vhodnosti konkrétního povolání. Nejméně častým postižením OZP v produktivním věku je postižení sluchové, přičemž právě tento typ postižení by zejména ve své závažnější podobě mohl pro potenciální zaměstnavatele představovat největší problém, především z důvodu obtížné komunikace.
Na postavení OZP na trhu práce a možnosti jejich případného pracovního uplatnění může mít vliv také skutečnost, zda se u OZP jedná o postižení vrozené nebo získané v průběhu života. Podle VŠPO přibližně pouze 11 % z celkového počtu zdravotních postižení v ČR představují postižení vrozená, zatímco zhruba 82 % postižení získaná během života. U zbývajících asi 7 % respondentů nebyl tento údaj uveden.12 Lidé, u kterých postižení vzniklo až v průběhu produktivní části jejich života, již měli možnost získat potřebné vzdělání, kvalifikaci a pracovní návyky, na druhou stranu ovšem toto postižení mohlo významně ovlivnit jejich schopnost dosavadní povolání vykonávat nebo dokonce úplně znemožnit setrvání na daném pracovním místě.
1.1.2. Stupeň dosaženého vzdělání a jeho význam pro zaměstnávání OZP Velmi důležitým faktorem pro uplatnění na pracovním trhu je také vzdělání. Dokonce se dá říci, že nízký stupeň dosaženého vzdělání je rizikovějším faktorem pro dlouhodobou nezaměstnanost než samotné zdravotní postižení.13 Pokud se tedy zdravotní postižení nachází v kombinaci s nízkým vzděláním a kvalifikací, jedná se o zvláště ohrožené případy na trhu 12
ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008) 13 VYHLÍDAL, Jiří, MAREŠ, Petr, VÚPSV, Měnící se rizika a šance na trhu práce. Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce, Praha 2006
9
práce. U osob se zdravotním postižením bohužel k takovéto kombinaci dochází relativně často, a tak se jejich možnosti získat odpovídající pracovní uplatnění rapidně snižují. Následující tabulka 5 a graf 1 porovnávají vzdělanostní strukturu zdravotně postižených se vzdělanostní strukturou celkové populace ČR. Můžeme vidět, že osoby s postižením v průměru opravdu dosahují nižšího vzdělání než celková populace ČR.
Tab. 5: Porovnání nejvyššího dosaženého vzdělání OZP a celé populace ve věku od patnácti let výše v ČR za rok 2007, v %
Nejvyšší dosažené vzdělání bez vzdělání
střední základní
bez maturity
s maturitou
vyšší odborné
vysokoškolské
celkem
Osoby se zdravotním postižením v ČR (v %) 12,8
37,0
23,7
19,4
1,5
5,6
100,0
1,3
9,1
100,0
Populace ČR (v %) 0,7
23,3
38,6
27,0
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008) Graf 1: Porovnání nejvyššího dosaženého vzdělání OZP a celé populace ve věku od patnácti let výše v ČR za rok 2007, v %
70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% bez vzdělání
základní OZP
střední
vyšší odborné
vysokoškolské
Celková populace
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008)
10
Podíl OZP, které dosáhly vysokoškolského vzdělání je pouze 5,6 % oproti 9 % v celkové populaci. Středoškolské vzdělání s maturitou má jen 19 % OZP oproti 27 % v populaci jako celku. Z grafu je patrný markantní rozdíl nejen u středoškolského vzdělání, ale také u základního a žádného vzdělání, zvláště zřetelný je rozdíl u osob, které nedosáhly ani základního vzdělání, protože OZP bez vzdělání je mnohonásobně více než v běžné populaci. Alarmující je zjištění, že téměř polovina všech OZP nemá vůbec žádné nebo jen základní vzdělání. S takovým vstupním kapitálem mohou jen těžko na trhu práce uspět. V tomto případě je samozřejmě nezbytné si uvědomit, že některá postižení jsou tak závažná, že zcela zamezují OZP přístup ke vzdělání, ovšem jak bylo uvedeno výše, procento OZP s velmi těžkým postižením není až tak vysoké.
Z uvedených zjištění vyplývá, že pro budoucí pracovní uplatnění je nadmíru důležité, aby lidé s postižením měli přístup ke vzdělání a aby byli ve své snaze se vzdělávat všemožně podporováni, například odstraněním různých bariér, nebo poskytnutím speciálních pomůcek. Pozornost by v tomto případě měla být zaměřena jak na mladé lidi s postižením před jejich vstupem na trh práce, tak na OZP, kterým jejich získané postižení znemožnilo vykonávat dosavadní povolání, a potřebují tak změnit kvalifikaci. Příkladem úspěšného projektu podpory OZP ve snaze se vzdělávat může být Středisko handicapovaných studentů na Vysoké škole ekonomické v Praze, které tuto činnost provozuje od roku 2007 a zpřístupňuje studium studentům s postižením sluchu, zraku, sníženou možností pohybu, ale i dalším. Středisko poskytuje studentům a uchazečům o studium s postižením specializovanou multimediálně vybavenou studovnu, ve které jsou mimo jiné počítače se speciálním softwarem uzpůsobeným pro postižení zraku, dále pak studijní literaturu v elektronické podobě, zprostředkování služeb osobní asistence, poradenství, nebo organizování přijímacích zkoušek nanečisto a případné přizpůsobení podmínek přijímacích zkoušek pro jednotlivé uchazeče s postižením.14
1.1.3. Ekonomická aktivita OZP Řešíme-li otázku, jak podpořit OZP při hledání vhodného zaměstnání, je nutné zmínit také skutečnost, že se nejedná o snahu OZP do práce nějakým způsobem nutit, ale naopak těm, kteří o pracovní uplatnění stojí, usnadnit přístup na trh práce. Mnoho lidí s postižením totiž kvůli svým zdravotním omezením pracovat nemůže a někteří také o pracovní uplatnění nemají zájem. Rozhodnou se tak nepodílet se na trhu práce, nebýt ekonomicky aktivní. „Míra 14
Internetové stránky Vysoké školy ekonomické v Praze, Středisko handicapovaných studentů VŠE. Dostupný z www: http://shs.vse.cz/shs/ (cit. 30. 5. 2008)
11
ekonomické aktivity znamená počet ekonomicky aktivních, tj. součet zaměstnaných a nezaměstnaných, dělený počtem všech osob starších patnácti let.“15 Pokud tuto definici vztáhneme pouze na skupinu OZP, dostaneme specifickou míru ekonomické aktivity OZP, jež je ovlivněna mnoha různými faktory. Mezi tyto faktory nepatří pouze omezení vycházející ze samotného zdravotního postižení, ale rovněž aktuální situace na trhu práce, dopady opatření sociální politiky, stupeň rozvoje sociálních služeb, míra odstranění fyzických bariér nebo sociální odpovědnost zaměstnavatelů16.17
Následující tabulka 6 ukazuje ekonomickou aktivitu a neaktivitu OZP. Do skupiny ekonomicky aktivních OZP řadíme počet zaměstnaných a nezaměstnaných, počet osob samostatně výdělečně činných (dále: OSVČ) a počet pracujících důchodců. Když tyto položky vydělíme počtem všech OZP starších patnácti let, dostaneme míru ekonomické aktivity OZP, která je přibližně pouze 21 %. V porovnání s mírou ekonomické aktivity celkové populace ČR starší patnácti let, jež za rok 2007 dosáhla přibližně 59 %18, je počet ekonomicky aktivních OZP velmi nízký. Podíl počtu ekonomicky neaktivních OZP (studující, nepracující důchodce, v domácnosti) na celkovém počtu OZP starších patnácti let pak tvoří přibližně 74 %. Největší položku z ekonomicky neaktivních jedinců pak samozřejmě představují ti OZP, kteří pobírají důchod a nepracují, je to celých 71,2 %. Pokud sečteme 21 % ekonomicky aktivních a 74 % ekonomicky neaktivních jedinců, do 100 % zbývá ještě asi přibližně 5 %, které představují ty OZP starší patnácti let, u nichž ekonomická aktivita nebyla uvedena nebo je nebylo možno zařadit do jedné z takto vymezených skupin. Tab. 6: Ekonomická aktivita a neaktivita OZP ve věku od patnácti let výše v absolutních počtech a v procentech z celku v ČR za rok 2007
Ekonomická aktivita dítě, zaměstnaný, nezaměst- nepracující pracující v ostatní studující OSVČ naný důchodce důchodce domácnosti
celkem
21 741
124 539
42 755
689 031
34 520
8 415
24 541 967 713*
2,2 %
12,9 %
4,4 %
71,2 %
3,6 %
0,9 %
2,5 %
100 %
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008) * Celkový počet obsahuje i 22 171 (2,3 %) OZP, u nichž nebyla ekonomická aktivita v dotazníku specifikována. 15
KOTÝNKOVÁ, Magdalena, NĚMEC, Otakar, Lidské zdroje na trhu práce, Praha 2003, str. 87 O sociální odpovědnosti zaměstnavatelů je podrobněji pojednáno ve čtvrté kapitole. 17 ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008) 18 ČSÚ, Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – roční průměry za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3115-08 (cit. 25. 6. 2008) 16
12
1.2. Osoby se zdravotním postižením na českém trhu práce „Práce zaujímá v životě člověka nezastupitelné postavení. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty.“19 Stejně důležitá je práce také pro ty osoby se zdravotním postižením, které pracovat chtějí a jimž to jejich zdravotní omezení umožní. Mnozí z nich touží po pracovním uplatnění nikoli z důvodu materiálního zajištění, ale právě z výše uvedených příčin.
Trh práce je zcela specifickým trhem a to především proto, že předmětem směny je na něm práce a ta není typickým zbožím, protože je ze své podstaty neoddělitelná od osobnosti člověka. Zaměstnavatelé, kteří práci nakupují, se tak nerozhodují výhradně podle ceny práce (mzdy), ale také podle řady dalších skutečností a vlastních preferencí.20 „Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněno řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Osoby se zdravotním postižením bezesporu mezi rizikové skupiny patří. Vzhledem ke stále většímu důrazu na produktivitu práce a výkon mají tito lidé v současné společnosti čím dále menší šanci se uplatnit na trhu práce. Doba jejich evidence na úřadech práce převyšuje několikanásobně dobu evidence zdravých jedinců. I když dosavadní systém sociálního zabezpečení se podílí na zajišťování jejich základních materiálních potřeb, společenská integrace těchto lidí závisí z velké části na širších sociálních, ekonomických a legislativních podmínkách.“21
V dnešní době, kdy většina zaměstnavatelů klade velký důraz na produktivitu a flexibilitu zaměstnanců, je pro OZP velice složité najít odpovídající pracovní uplatnění. Pro zaměstnavatele nejsou osoby s postižením jako zaměstnanci příliš atraktivní, protože mají častěji než osoby zdravé sníženou produktivitu práce, bývají častěji v pracovní neschopnosti a vyžadují určité zvláštní ohledy ze strany zaměstnavatele. Někteří zaměstnavatelé mají mnoho předsudků a neoprávněných obav ze zaměstnávání OZP, a tak při výběrových řízeních 19
BUCHTOVÁ, Božena a kol., Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém, Praha 2002, str. 75 20 KREBS, Vojtěch a kol., Sociální politika, 4. vydání, Praha 2007 21 BUCHTOVÁ, Božena a kol., Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém, Praha 2002, str. 109, 113
13
často dochází k diskriminaci těchto jedinců. Mnozí zaměstnavatelé jsou také nedostatečně informováni a nemají přehled o výhodách a úlevách, které stát při zaměstnávání OZP poskytuje. Některé OZP se stávají ještě více znevýhodněnými na trhu práce, když u nich dochází ke kumulaci rizik, mezi která patří například nízké vzdělání a kvalifikace, dlouhodobá nezaměstnanost, atd.22
Právě dlouhodobá nezaměstnanost je častým problémem OZP a pro všechny dlouhodobě nezaměstnané s sebou přináší řadu negativních důsledků. Mezi ty nejvýznačnější patří sociální izolace, v níž lidé ztrácejí kontakty s vnějším světem, snížení životní úrovně v důsledku poklesu objemu finančních příjmů, změna vnímání času a ztráta pracovních návyků, jež způsobuje pasivitu a snižuje motivaci, jakási ztráta společenského statusu, kdy je nezaměstnanost považována za důkaz osobního selhání, zátěž interpersonálních vztahů v rodině, která může vést až k jejich rozpadu, zhoršení psychického a zdravotního stavu, snížení úrovně odborných znalostí a kvalifikace.23 Tyto nepříznivé důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti platí všeobecně, u osob se zdravotním postižením však samozřejmě mají svá specifika. Například sociální izolace, vyloučení ze života běžné společnosti a pocit neužitečnosti patří u mnohých OZP k těm nejtíživějším projevům nezaměstnanosti.
Zaměstnanost znevýhodněných osob na trhu práce, tedy také OZP, by měla být různými prostředky podporována, přičemž výchozím předpokladem, který je třeba zajistit, je především rovnost příležitostí. V některých případech pak lze této rovnosti dosáhnout pouze přizpůsobením podmínek a odstraněním překážek pro zaměstnání znevýhodněné osoby.24 Prostředkem státu pro podporu takto znevýhodněných osob je politika zaměstnanosti. „Politika zaměstnanosti je definována jako činnost, směřující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Jejím cílem je vytváření optimálních podmínek a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti.“ Politika zaměstnanosti zahrnuje politiku pasivní, která stanovuje podmínky vyplácení a výši podpory
22
PLESNÍK, Vladimír, FALDYNOVÁ, Zuzana, RICHTEROVÁ, Bohdana, KOMÁRKOVÁ, Jana, Integrace dlouhodobě nezaměstnaných osob se zdravotním postižením zpět do pracovního procesu. Nový dvanáctiměsíční program, Olomouc 2004 23 PLESNÍK, Vladimír, FALDYNOVÁ, Zuzana, RICHTEROVÁ, Bohdana, KOMÁRKOVÁ, Jana, Integrace dlouhodobě nezaměstnaných osob se zdravotním postižením zpět do pracovního procesu. Nový dvanáctiměsíční program, Olomouc 2004 24 HORA, Ondřej, VÚPSV, Strategie dlouhodobě nezaměstnaných (souhrnná zpráva z výzkumu), Praha 2008
14
v nezaměstnanosti a politiku aktivní, která představuje soubor opatření pro zlepšení situace na trhu práce.25
Po vstupu ČR do EU mají na českou politiku zaměstnanosti vliv i nejrůznější opatření přijatá Evropskou unií. K význačným evropským procesům trhu práce patří také Evropský proces sociálního začleňování, který je orientován zejména na snižování nezaměstnanosti osob vyloučených z trhu práce, mezi něž patří rovněž OZP. Pro implementaci Evropského procesu sociálního začleňování je používána tzv. otevřená metoda koordinace, kdy se na úrovni EU přijmou společné závazné cíle a na úrovni členských států následně dojde k rozpracování těchto cílů do podoby vhodných konkrétních opatření v závislosti na specifických sociálně ekonomických podmínkách dané země. Tato opatření jsou pak uvedena v tzv. Národních akčních plánech sociálního začleňování jednotlivých členských zemí. Mezi společné cíle zaměřené na snižování sociálního vyloučení patří mimo jiné usnadnění přístupu k zaměstnání všem lidem, pomoc nejvíce ohroženým skupinám obyvatelstva nebo prevence rizika sociálního vyloučení.26 V posledních letech v rámci zemí EU, tedy i ČR, dochází k přesunu od pasivní politiky zaměstnanosti ve prospěch politiky aktivní, na kterou je kladen velký důraz také vzhledem k opatřením podporujícím sociální začleňování osob se zdravotním postižením.27
Pokud OZP opravdu stojí o pracovní uplatnění, naskýtá se jí několik možností jak postupovat při hledání vhodného zaměstnání. První možností je pokusit se hledat na otevřeném trhu práce28 vlastními silami, což může být značně komplikované, ale velice záleží na typu a závažnosti postižení a také na dosaženém vzdělání. Například jedná-li se o člověka s vysokým stupněm vzdělání a kvalifikací a je odborníkem v určitém oboru, pak bude pravděpodobně pro zaměstnavatele velkým přínosem i přes svá zdravotní omezení. V posledních letech mohou OZP využít k hledání práce například i internet, který představuje významné usnadnění a na němž lze objevit i stránky specializující se přímo na zaměstnávání OZP29. Když se OZP nepodaří najít si místo jako zaměstnanec, může se pokusit podnikat jako 25
KOTÝNKOVÁ, Magdalena, NĚMEC, Otakar, Lidské zdroje na trhu práce, Praha 2003, str. 131 KOTÝNKOVÁ, Magdalena, Trh práce na přelomu tisíciletí, Praha 2006 27 European Commission, Study of compilation of disability statistical data from the administrative registers of the Member States, Brussels 2007. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/comp_disb_final_en.pdf (cit. 8. 3. 2008) 28 Otevřený pracovní trh znamená zaměstnání v běžném pracovním prostředí, kde většina pracovníků konkrétního zaměstnavatele jsou lidé bez postižení. (JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005) 29 Například http://www.praceprozp.cz/ nebo http://www.bariery.cz/burzaprace/ 26
15
osoba samostatně výdělečně činná. Další možností je využít pomoci úřadu práce nebo některé z nestátních neziskových organizací, které poskytují speciální službu podporovaného zaměstnávání, jež se vyznačuje individuálnějším přístupem a měla by významně posílit šance na získání odpovídajícího pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce.
Jestliže však OZP není schopna se uplatnit v běžném pracovním prostředí, naskýtá se jí možnost pracovat v tzv. chráněné pracovní dílně, což je speciální pracoviště, kde většina zaměstnanců jsou lidé s postižením, a úřad práce na toto zaměstnávání přispívá. Nevýhodou takového zaměstnání však může být jistá segregace osob se zdravotním postižením od běžné společnosti. Další možností pro zaměstnávání OZP jsou v posledních letech také tzv. sociální firmy, které jsou vytvářeny právě za účelem zaměstnávání osob se zdravotním postižením a velkou část zaměstnanců zde tvoří OZP nebo jinak znevýhodněné osoby. Rozdíl oproti chráněným dílnám je především v důrazu na konkurenceschopnost, relativní ekonomickou soběstačnost a ziskovost podnikání v sociální firmě a také vyplácení tržní mzdy všem jejím zaměstnancům bez ohledu na jejich znevýhodnění. Většina sociálních firem v České republice podniká v oblasti služeb, například v pohostinství nebo zahradnictví, a se svými výrobky a službami vstupuje na běžný trh.30
1.2.1. Současná situace OZP na trhu práce v ČR a její vývoj v posledních letech V poslední
době
dochází
v České
republice
k poklesu
všeobecné
míry
nezaměstnanosti a tento pozitivní vývoj se odráží také v poklesu míry nezaměstnanosti OZP.31 Je však třeba upozornit, že podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále: MPSV) osoby se zdravotním postižením tvořily ke konci května 2008 přibližně 20 % z celkového počtu všech registrovaných nezaměstnaných.32 Tento údaj jen potvrzuje výše zmíněné tvrzení, že OZP představují významně ohroženou skupinu na trhu práce ČR, jež je i přes nárůst poptávky po pracovní síle jen obtížně zaměstnatelnou a je jí tedy třeba věnovat zvýšenou pozornost. Podíl uchazečů se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v minulých letech navíc rostl. V roce 2007 byl průměrný podíl uchazečů se zdravotním postižením v evidenci úřadů práce 17,4 %, ve stejném období minulého roku 30
AMBROŽ, Marcel, BERANOVÁ, Nela, ERBANOVÁ, Radka, HARTYCHOVÁ HRONCOVÁ, Michaela, NOVÁK, Jiří, SÁGNEROVÁ, Lenka, VOLNÝ, Jiří, Příručka Sociální firma – výzva v podnikání 21. století. Dostupný z www: http://www.fokuspraha.cz//index.php?action=main&subject=156&sessid=76e082f18fc639b3aabc6f4995590cfd (cit. 1. 7. 2008) 31 ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil. Dostupný z www: http://www.czso.cz (cit. 2. 7. 2008) 32 SEZEMSKÝ, Jiří, Tisková zpráva ze dne 9. 6. 2008, MPSV ČR, Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/cs/5412 (cit. 5. 7. 2008)
16
činil 15,5 %.33 V Příloze 3 je pak uveden graf, který tento růst podílu OZP na celkovém počtu uchazečů mezi roky 2005 a 2007 názorně ukazuje.
I přes současný pokles nezaměstnanosti OZP zůstává tato nezaměstnanost stále velmi vysoká a situace osob se zdravotním postižením na trhu práce značně komplikovaná. Následující tabulka 7 a graf 2 znázorňují vývoj obecné míry nezaměstnanosti a specifické míry nezaměstnanosti OZP v České republice v letech 2001 – 2007, jak je uvádí Český statistický úřad. ČSÚ provádí Výběrové šetření pracovních sil (dále: VŠPS), které je zaměřeno na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva v ČR a je založeno na vyplňování dotazníků náhodně vybranými respondenty. Obecná míra nezaměstnanosti pak vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle, zatímco specifická míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu dané skupiny nezaměstnaných na stejně vymezené pracovní síle. Příkladem specifické míry nezaměstnanosti může být právě míra nezaměstnanosti OZP, kde čitatel je počet nezaměstnaných OZP a jmenovatel počet nezaměstnaných plus počet zaměstnaných OZP.34
Z grafu 2 je zřejmé, že míra nezaměstnanosti OZP je v jednotlivých letech výrazně vyšší než obecná míra nezaměstnanosti a zároveň je zde zřetelně patrný obdobný vývoj obou křivek, což znamená, že aktuální stav ekonomiky ovlivňuje obecnou míru nezaměstnanosti podobně jako specifickou míru nezaměstnanosti OZP. V roce 2004 obě křivky dosáhly vrcholu a v letech 2005, 2006 a 2007 docházelo ke kontinuálnímu poklesu obou měr nezaměstnanosti, což mohlo být zapříčiněno mnoha okolnostmi, například příznivým vývojem výkonnosti ekonomiky nebo pozitivním dopadem nového zákona o zaměstnanosti, jež byl přijat v roce 2004.
Tab. 7: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti OZP v ČR dle VŠPS v letech 2001 – 2007
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Obecná míra nezaměstnanosti
8,0%
7,3%
7,8%
8,3%
7,9%
7,1%
5,3%
Míra nezaměstnanosti OZP
30,4% 28,1% 28,9% 30,2% 29,7% 29,3% 25,7%
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ, VŠPS. Dostupný z www: http://www.czso.cz (cit. 19. 3. 2008)
33
MPSV ČR, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5366/Analyza_nezamestnanost.pdf (cit. 10. 7. 2008) 34 ČSÚ, Metodické popisy ukazatelů VŠPS, Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps (cit. 19. 3. 2008)
17
Graf 2: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti OZP v ČR dle VŠPS v letech 2001 – 2007
35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 2001
2002
2003
2004
Obecná míra nezaměstnanosti
2005
2006
2007
Míra nezaměstnanosti OZP
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ, VŠPS. Dostupný z www: http://www.czso.cz (cit. 19. 3. 2008)
Jak bylo uvedeno výše, počet nezaměstnaných OZP úzce souvisí také s jejich ekonomickou aktivitou. Někteří z nich se totiž rozhodnou trh práce opustit nebo na něj vůbec nevstoupit a spokojí se například s pobíráním invalidního důchodu35, pokud na něj mají nárok, jako jediného zdroje svých příjmů. Tito OZP se pak vůbec nezahrnují do pracovní síly této skupiny, což ovlivňuje výsledek výpočtu specifické míry nezaměstnanosti. Je ovšem potřeba dodat, že podle české legislativy pobírání částečného ani plného invalidního důchodu nijak nebrání ani neomezuje získávání příjmu ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Pro důchodce s plným invalidním důchodem tu ovšem může být riziko, že vykonávání jistých druhů zaměstnání může vést k přehodnocení jeho plné invalidity.36
35
Podle Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je osoba “plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo je schopna pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Osoba je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, nebo jestliže jí dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.“ Jestliže je taková osoba pojištěncem a získala potřebnou dobu pojištění podle znění uvedeného zákona, má nárok na plný, případně částečný, invalidní důchod. Tento nárok může uplatnit i osoba, která se stala invalidní následkem pracovního úrazu nebo osoba, jejíž invalidita vznikla před dosažením 18 let věku. 36 ŠIŠKA, Jan, Country report Czech Republic, In: Study on the specific risks of discrimination against persons in situation of major dependence or with complex needs – Volume III: Country Reports and Stakeholder Interviews, Brussels 2008, str. 43 – 75
18
Pozitivní vývoj nezaměstnanosti OZP je nutné nahlížet také v kontextu vývoje zaměstnanosti a ekonomické aktivity OZP. Snižování nezaměstnanosti OZP totiž nutně nemusí znamenat pouze zvyšování zaměstnanosti, ale například také odchod některých nezaměstnaných OZP z ekonomické aktivity. Rozhodnutí odejít z trhu práce může mít samozřejmě mnoho příčin, ale bohužel se tak často stává z důvodu odrazení a demotivace způsobené opakovanými neúspěchy ve snaze nalézt odpovídající zaměstnání. Následující tabulka 8 a graf 3 ukazují vývoj počtu nezaměstnaných, zaměstnaných a ekonomicky neaktivních OZP v ČR v letech 2001 – 2007 podle Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ.
Z grafu je zřejmé, že počet ekonomicky neaktivních OZP převyšuje v průběhu celého sledovaného období počet zaměstnaných i nezaměstnaných OZP a v posledních letech navíc narostl zřetelně více než počet zaměstnaných OZP. V tomto případě samozřejmě musíme vzít v úvahu, že velké množství OZP kvůli svému postižení vůbec pracovat nemůže a jiní zase nemají o pracovní uplatnění zájem. Problém je však třeba vidět především ve skutečnosti, že rostoucí množství ekonomicky neaktivních jedinců zahrnuje také rostoucí množství těch OZP, kteří z trhu práce odcházejí odrazeni po marném úsilí získat vhodné pracovní uplatnění. Těmto lidem, kteří opravdu o získání zaměstnání stojí, je pak třeba věnovat zvláštní pozornost a snažit se jim jejich složitou situaci na trhu práce usnadnit.
Tab. 8: Vývoj počtu zaměstnaných, nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních OZP ve věku od patnácti let výše v ČR dle VŠPS v letech 2001 – 2007, v tis. osob, roční průměry
Rok
Zaměstnaní
Nezaměstnaní
Ekonomicky neaktivní
2001
83,9
36,7
291,3
2002
95,1
37,2
317,9
2003
98,3
40,0
374,7
2004
93,9
40,6
363,9
2005
87,6
37,0
373,7
2006
94,4
39,1
458,1
2007
102,6
35,6
507,9
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ, VŠPS. Dostupný z www: http://www.czso.cz (cit. 19. 3. 2008)
19
Graf 3: Vývoj počtu zaměstnaných, nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních OZP ve věku od patnácti let výše v ČR dle VŠPS v letech 2001 – 2007
Počet osob v tis.
550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 2001
2002
2003
Zaměstnaní
2004
2005
Nezaměstnaní
2006
2007
Ekonomicky neaktivní
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ, VŠPS. Dostupný z www: http://www.czso.cz (cit. 19. 3. 2008)
Počet nezaměstnaných OZP se rovněž výrazně liší podle toho, použijeme-li statistiku ČSÚ nebo MPSV. Zatímco ČSÚ, jak bylo zmíněno výše, ve svých statistikách vychází z údajů Výběrového šetření pracovních sil, MPSV vychází z administrativních dat o počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce.37 ČSÚ pro vymezení pojmu nezaměstnaný
používá
definici
Mezinárodní
organizace
práce,
podle
které
jsou
„za nezaměstnané považovány všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky: •
nebyly zaměstnané,
•
hledaly aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání zaměstnání jiným způsobem,
•
byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku.
37
MPSV ČR, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007, Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5366/Analyza_nezamestnanost.pdf (cit. 10. 7. 2008)
20
Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní.“38
Následující tabulka 9 a graf 4 názorně ukazují rozdíl v obou metodikách zjišťování počtu nezaměstnaných OZP. Z grafu jasně vidíme, že počet nezaměstnaných OZP je podle MPSV výrazně vyšší než počet nezaměstnaných podle ČSÚ. Podle MPSV jsou takovéto rozdíly obvyklé ve většině zemí EU a jsou způsobeny odlišným způsobem zjišťování dat39, jiným metodickým vymezením registrovaných uchazečů o zaměstnání a nezaměstnaných podle ČSÚ, jenž využívá výše zmíněné definice Mezinárodní organizace práce, a tzv. nevýběrovou chybou, která se často vyskytuje ve statistických zjišťováních u domácností. Zásadní rozdíl může být způsoben skutečností, že v dotazníku pro VŠPS je důležitý především dotaz na ekonomickou aktivitu respondentů v daném referenčním týdnu. Pokud respondent uvedl, že v tomto týdnu pracoval alespoň jednu hodinu, není podle ČSÚ považován za nezaměstnaného. Přitom takový člověk může být zároveň registrován na úřadě práce a podle MPSV tak za nezaměstnaného považován je. Tím se může zvyšovat počet nezaměstnaných podle MPSV oproti počtu nezaměstnaných podle ČSÚ.40
Tab. 9: Počet nezaměstnaných OZP podle MPSV a ČSÚ v ČR v letech 2002 – 2007, v tis. osob, roční průměry
Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Registrovaní nezaměstnaní (MPSV)
64,3
69,8
73,5
75,1
71,3
67,5
Nezaměstnaní podle VŠPS (ČSÚ)
37,2
40,0
40,6
37,0
39,1
35,6
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ, VŠPS. Dostupný z www: http://www.czso.cz (cit. 19. 3. 2008) a dat z MPSV, Statistiky nezaměstnanosti, Dostupný z www: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz (cit. 19. 3. 2008)
38
ČSÚ, VŠPS, Nezaměstnanost. Dostupný z www: www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/EA003C00D9/$File/311106a03.doc (cit. 19. 3. 2008) 39 ČSÚ pro VŠPS používá „dobrovolné anonymní zjišťování výběrového souboru zahrnující osoby bydlící v 0,6 % všech trvale obydlených bytů ČR (jedná se o více než 54 tisíc patnáctiletých a starších). Všechny údaje z výběrového souboru jsou převáženy na věkovou strukturu obyvatelstva podle demografické projekce středních čtvrtletních stavů pro výběrové šetření pracovních sil. MPSV pak používá úplnou evidence registrovaných uchazečů o zaměstnání. Podmínky registrace a vyřazování uchazečů o zaměstnání jsou spolu s definicí uchazeče o zaměstnání stanoveny Zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“ (MPSV ČR, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007, str. 83, 84. Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5366/Analyza_nezamestnanost.pdf (cit. 10. 7. 2008) 40 MPSV ČR, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007, Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5366/Analyza_nezamestnanost.pdf (cit. 10. 7. 2008)
21
Graf 4: Počet nezaměstnaných OZP podle MPSV a ČSÚ v ČR v letech 2002 – 2007, roční průměry
80
Počet osob v tis.
70 60 50 40 30 20 10 0 2002
2003
2004
2005
Registrovaní nezaměstnaní (MPSV)
2006
2007
Nezaměstnaní podle VŠPS (ČSÚ)
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ, VŠPS. Dostupný z www: http://www.czso.cz (cit. 19. 3. 2008) a dat z MPSV, Statistiky nezaměstnanosti. Dostupný z www: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz (cit. 19. 3. 2008)
I přes uvedené důvody je takto výrazný rozdíl zarážející a jeho vysvětlení se může jevit jako poněkud rozporuplné. Pravdou sice je, že část uchazečů o zaměstnání na úřadech práce využívá možnosti příležitostné práce a tím se pro ČSÚ stávají zaměstnanými, ovšem na druhou stranu značná část nezaměstnaných není registrována na úřadech práce a tím snižují počet nezaměstnaných podle MPSV. Z důvodu uvedených nejasností jsem kontaktovala Ing. Bohuslava Mejstříka z oddělení Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, jenž mi však bohužel podal jen stejně obecné vysvětlení, které bylo uvedeno výše, pouze s poznámkou, že rozdíly v obou metodikách se projevují výrazněji, pokud se jedná o takto relativně úzký soubor dat. Uvedl, že záleží především na postavení respondenta v referenčním týdnu, což znamená, že přestože je osoba registrována na úřadu práce jako nezaměstnaná, mohla v tomto týdnu odpracovat alespoň jednu hodinu a potom je podle ČSÚ klasifikována jako zaměstnaná.
Toto vysvětlení je však nedostačující také z toho důvodu, že vůbec nezohledňuje specifika skupiny OZP, mezi která může patřit i skutečnost, že OZP mohou mít problémy s registrací na úřadech práce, například z důvodu přetrvávajícího nedostatečného odstranění bariér na těchto úřadech nebo neochoty a negativního postoje některých úředníků. Navíc podle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se osoba plně invalidní, jak je vymezena v Zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nemůže stát uchazečem o zaměstnání, což také pravděpodobně vede ke snížení počtu registrovaných
22
nezaměstnaných podle MPSV. Uvedené skutečnosti by tak vedly spíše k opačným závěrům, než jaké vyplývají z tabulky 9 a grafu 4.
1.3. Legislativní opatření pro podporu zaměstnávání OZP Podle Národního plánu podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 – 2009, zmíněného výše, je přístup orgánů ČR k zaměstnávání OZP pokládán za prioritu celkového rozvoje lidských zdrojů u nás. Je potřeba, aby pracovní potenciál desítek tisíc lidí se zdravotním postižením v ČR byl využit na významně vyšší úrovni, než tomu bylo doposud. Přes značnou pozornost věnovanou organizačním, legislativním a ekonomickým aspektům podpory zaměstnávání OZP bohužel v ČR nedošlo k významnému zvratu v negativním trendu zaměstnávání těchto osob.41 Přijatá legislativní opatření, zaměřená na zvýšení šancí OZP získat vyhovující zaměstnání, jsou orientována především na zesílení motivace zaměstnavatelů k zaměstnání OZP. Různé peněžité příspěvky, daňové úlevy a další výhody pak těmto zaměstnavatelům umožní pokrýt zvýšené náklady na zaměstnance s postižením a uchovat takto vytvořené pracovní místo. Zároveň jsou zde však i opatření, která některým zaměstnavatelům přímo ukládají povinnost zaměstnávat zaměstnance se zdravotním postižením.
1.3.1. Zákon o zaměstnanosti a další zákony související se zaměstnáváním OZP Nejdůležitějším právním předpisem, který se zabývá zaměstnáváním OZP, je Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl přijat v roce 2004 a nahradil tak do té doby platný zákon o zaměstnanosti z roku 1991 (Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). V novém zákoně se již nepoužívá termín občan se změněnou pracovní schopností, byl nahrazen termínem osoba se zdravotním postižením. V tomto zákoně je osobám se zdravotním postižením věnována rozsáhlá část a je zde také deklarováno, že žádný občan nesmí být z důvodu zdravotního stavu při uplatňování práva na zaměstnání jakýmkoli způsobem diskriminován a že OZP je třeba věnovat zvýšenou ochranu na trhu práce. Podle zákona mají OZP také právo na pracovní rehabilitaci42, což je „souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání“.43
41
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany ČR, Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 – 2009, Praha 2005 42 Pracovní rehabilitace je podrobněji rozvedena v dalším textu v souvislosti se službou podporovaného zaměstnávání, kterou poskytují nestátní neziskové organizace, tzv. agentury podporovaného zaměstnávání. 43 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
23
V textu zákona je uvedena specifická definice OZP, která přesně vymezuje, na koho se v něm obsažená legislativní opatření vztahují, přičemž osoby plně invalidní a především jejich zaměstnavatelé požívají mnohé další výhody. Podle zákona o zaměstnanosti „jsou osobami se zdravotním postižením fyzické osoby, které jsou: • orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (s těžkým zdrav. postižením), • orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními, • rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými44.”45 OZP podle zákona o zaměstnanosti a Vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se tento zákon provádí, mohou být také zaměstnány na speciálních pracovištích, v tzv. chráněných pracovních dílnách nebo pro ně může být vytvořeno tzv. chráněné pracovní místo. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, kde je zaměstnáno minimálně 60 % osob se zdravotním postižením, musí být provozováno po dobu nejméně dvou let a je vytvořeno na základě dohody s úřadem práce (dále: ÚP), který pak přispívá na jeho vytvoření46 a může také částečně přispívat na jeho provoz. Chráněné pracovní místo je pracovní místo, které vytvoří zaměstnavatel pro OZP po dohodě s úřadem práce, musí trvat nejméně dva roky a úřad práce na něj může poskytnout příspěvek na jeho zřízení a provoz.47
Dále pak zaměstnavatel, který zaměstnává více než 50 % OZP z celkového počtu svých pracovníků, získává od úřadu práce příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob48. Zaměstnavatel může dostat od ÚP finanční příspěvek také v rámci vytvoření společensky účelného pracovního místa nebo veřejně prospěšných prací. Tyto možnosti jsou orientovány na uchazeče o zaměstnání, kterým ÚP není schopen zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Nejsou tedy zaměřeny primárně na osoby s postižením, ale právě pro ně je často 44
Podle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů se „za zdravotně znevýhodněnou osobu považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.“ 45 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 46 Podle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů „příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.“ 47 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 48 O příspěvku na podporu zaměstnávání OZP je podrobněji pojednáno v dalším textu.
24
složité nalézt vhodné zaměstnání. Je však třeba upozornit na skutečnost, jež byla uvedena výše, že plně invalidní důchodci nemohou být zařazeni mezi uchazeče o zaměstnání a tyto dva konkrétní nástroje se jich tedy netýkají. ÚP může poskytnout rovněž příspěvek na dopravu zaměstnanců, pokud „zaměstnavatel zajišťuje dopravu svých zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravy hromadnými dopravními prostředky.“49
Výhodou vytvoření chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny je relativně vysoký peněžitý příspěvek od úřadu práce, nevýhodou pak nutnost minimální délky provozu těchto míst. Na druhou stranu, pokud se zaměstnavatel rozhodne přijmout OZP na běžné pracovní místo, nedostává sice od úřadu práce dotace na vytvoření tohoto místa, ale také není zavázán dva roky jej udržovat, pokud nebude s konkrétním zaměstnancem s postižením spokojen. Mnozí zaměstnavatelé se pak z důvodu nízké informovanosti naprosto zbytečně obávají, že pokud přijmou OZP, bude komplikované takového zaměstnance propustit i v tom případě, že nebude vyhovovat nárokům, které na něj budou kladeny.50
Kromě peněžitých příspěvků od úřadů práce, je v zákoně o zaměstnanosti také jasně stanovená povinnost pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, který činí 4 % těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců.51 Tuto povinnost však zaměstnavatelé mohou plnit různým způsobem, kromě zaměstnávání v pracovním poměru, mohou například odebírat výrobky od zaměstnavatelů s více než 50 % zaměstnanci se zdravotním postižením, odvádět peníze do státního rozpočtu,52 nebo tyto způsoby 49
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů MILIČOVÁ, Lenka, Zaměstnanec s mentálním postižením? Zkuste to, Práce a sociální politika č. 10, 2007,s. 4 51 Pro zjištění povinného podílu se používá tzv. průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, jenž upravuje Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Použije se celkový počet skutečně odpracovaných hodin, včetně přesčasových, zaměstnanců v pracovním poměru v konkrétním roce s přičtením hodin pracovní neschopnosti, za kterou jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, čerpání dovolené, ošetřování člena rodiny atd. Pro výpočet povinného podílu se každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, započítává třikrát (ŽIDOŇOVÁ, Jana, Plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením, Práce a mzda č. 1, 2007, str. 43 – 47). Zajímavá je skutečnost, že se započítávají také přesčasové hodiny, protože se tak může stát, že zaměstnavatel převýší počet 25 zaměstnanců, ačkoli fakticky jich zaměstnává méně (HUTAŘ, Jan, Princip rovných příležitostí pro zdravotně postižené, In: Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026, Posílení postavení nezaměstnaných zdravotně postižených občanů na trhu práce na území Prahy, Praha 2006, str. 74 – 89). 52 Podle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů „výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu.“ 50
25
zkombinovat.53 Z výše uvedených možností zaměstnavatelé bohužel nejčastěji preferují odvod do státního rozpočtu před skutečným zaměstnáním člověka s postižením, ačkoli z finančního hlediska by se jim více vyplatily druhé dvě možnosti.54 Pro zaměstnavatele je také nezbytné uvědomit si sankce za případné obcházení tohoto zákona, nesplnění povinného podílu je totiž závažným přestupkem, za který může být uložena pokuta až ve výši 1 milion Kč.55
Kromě zákona o zaměstnanosti se problematikou zaměstnávání OZP zabývají i další právní předpisy. Jedním z nich je Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který v několika ustanoveních zaměstnance se zdravotním postižením zvýhodňuje. Podle tohoto zákona je například zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou vhodnou práci s ohledem na jeho zdravotní stav. Důležitou součástí tohoto zákona jsou výpovědi zaměstnancům se zdravotním postižením.56 Nedostatečně informovaní zaměstnavatelé by totiž mohli mít obavu z přijetí OZP do pracovního poměru kvůli komplikacím s jeho následným ukončením. Tyto obavy jsou však zcela zbytečné, protože dříve nutný předchozí souhlas úřadů práce s výpověďmi zaměstnancům se zdravotním postižením již nadále není platný. OZP mají v tomto ohledu stejné podmínky jako ostatní občané, lze s nimi rovněž sjednat smlouvu na dobu určitou a mají také stejnou zkušební dobu jako lidé bez postižení.57
Podle Nařízení vlády o minimální mzdě k provedení zákoníku práce minimální mzda pro zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu, činí 75 % ze základní částky a u poživatelů plného invalidního důchodu dokonce 50 % základní částky,58 což zaměstnance se zdravotním postižením činí pro potenciální zaměstnavatele atraktivnějším. Dalším zákonem, jež se snaží zlepšit šance OZP na trhu práce, je Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, podle kterého může při obchodní veřejné soutěži dojít ke zvýhodnění uchazeče, jenž provozuje chráněnou dílnu nebo zaměstnává nad 50 % OZP, před ostatními účastníky soutěže.59 Významným motivem pro zaměstnavatele, aby zaměstnal OZP, mohou 53
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů MILIČOVÁ, Lenka, Zaměstnanec s mentálním postižením? Zkuste to, Práce a sociální politika č. 10, 2007,s. 4 55 HUTAŘ, Jan, Princip rovných příležitostí pro zdravotně postižené, In: Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026, Posílení postavení nezaměstnaných zdravotně postižených občanů na trhu práce na území Prahy, Praha 2006, str. 74 - 89 56 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 57 HRDÁ, Jana a kol., Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, Praha 2007 58 Nařízení vlády č. 249/2007 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů 59 Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 54
26
být také slevy na dani na jednotlivé zaměstnance se zdravotním postižením podle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Výše slevy na dani se pak odvíjí od stupně zdravotního postižení jednotlivých zaměstnanců. Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu s těžkým zdravotním postižením, může uplatnit na každého takového zaměstnance slevu na dani ve výši 60 000 Kč a když zaměstná jiného zaměstnance se zdravotním postižením, bude mít tato sleva hodnotu 18 000 Kč.60 Ačkoli jsou tyto částky relativně vysoké, jejich výše nebyla změněna od roku 2000, čímž mohl jejich motivační význam poněkud poklesnout.61
1.3.2. Novela zákona o zaměstnanosti Od ledna roku 2008 zaznamenal zákon o zaměstnanosti, včetně části týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením, relativně významnou změnu v rámci probíhajícího procesu reformy veřejných financí. Dne 1. 1. 2008 nabyl účinnosti Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem je konsolidace veřejných rozpočtů a mimo jiné i snížení celkové sumy sociálních výdajů.62 Změna se týká zejména § 78 zákona o zaměstnanosti, upravujícího příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tento příspěvek je jediný, na který mají zaměstnavatelé splňující podmínky uvedené v zákoně o zaměstnanosti právní nárok. U ostatních příspěvků uvedených v předcházející subkapitole je vždy nutná předchozí písemná dohoda s úřadem práce, což znamená, že na ně není automatický nárok. Z toho vyplývá, že pokud je potřeba snížit výdaje na tento příspěvek, je zřejmě nutná přímo změna zákona.63 Do konce roku 2007 činila výše příspěvku pro zaměstnavatele zaměstnávající více než 50 % OZP měsíčně 0,66 násobek průměrné měsíční mzdy za každou zaměstnanou osobu s těžkým zdravotním postižením a 0,33 násobek průměrné měsíční mzdy za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením.64
Nová právní úprava se především snaží zamezit zneužívání tohoto příspěvku a výše příspěvku nyní odpovídá skutečně vynaloženým mzdovým nákladům na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku 60
ŠIMÁČKOVÁ, Kristýna, Místa pro zdravotně postižené, Ekonom č.37, 2007, str. 70 – 71 HUTAŘ, Jan, Princip rovných příležitostí pro zdravotně postižené, In: Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026, Posílení postavení nezaměstnaných zdravotně postižených občanů na trhu práce na území Prahy, Praha 2006, str. 74 - 89 62 KRÁSA, Václav, HUTAŘ, Jan, Reforma veřejných financí a její dopad na osoby se zdravotním postižením, Skok do reality č. 3, 2007, str. 1 - 3 63 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 64 BIČÁKOVÁ, Olga, Novela zákona o zaměstnanosti, Právo pro podnikání a zaměstnávání č. 9, 2007, str.26 -28 61
27
na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, jež zaměstnavatel za tohoto zaměstnance odvedl. Maximálně to však může být 9 000 Kč měsíčně za každou zaměstnanou osobu s těžkým zdravotním postižením a 6 500 Kč měsíčně za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením. Další změnou je vyloučení souběhu tohoto příspěvku s příspěvkem na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací nebo na vyhrazení společensky účelného pracovního místa v případě, že jsou vytvořena pro osobu se zdravotním postižením.65, 66
Argumentem pro výše uvedené změny bylo zjištění, že v posledních několika letech došlo k velkému zvýšení vynakládaných finančních prostředků na příspěvek na podporu zaměstnávání OZP, které však nevedlo k odpovídajícímu růstu zaměstnanosti těchto osob. Předešlá právní úprava totiž umožňovala účelové zneužívání tohoto příspěvku zaměstnavateli, kteří jej mohli využít i k jiným účelům než na podporu zaměstnávání OZP. Někteří zaměstnavatelé opravdu tento příspěvek zneužívali a to především tím způsobem, že OZP zaměstnali pouze formálně a často jim vlastně ani nebyla přidělena žádná práce. Především u osob s těžším zdravotním postižením se tento postup vyplácel. Například v roce 2007 byla průměrná hrubá měsíční mzda v ČR přibližně 21 700 Kč67, příspěvek tvořil 0,66 násobek této mzdy, což je zhruba 14 300 Kč. Když pak zaměstnavatel zaměstnanci s těžkým zdravotním postižením vyplatil minimální mzdu, která je u těchto osob 4 000 Kč a odvedl za ni další nemzdové náklady, mohlo mu ještě zbýt přibližně 6 000 Kč, což je velmi slušný výdělek. Změna právní úpravy by tak měla významně efektivněji podporovat skutečné zaměstnávání a přidělování práce OZP.68
Na druhou stranu pak touto reformou mohou trpět ti zaměstnavatelé, kteří opravdu poctivě zaměstnávají OZP, a zvláště pak pro ty, kteří zaměstnávají osoby s těžkým zdravotním postižením, může mít snížení příspěvku na zaměstnávání OZP až likvidační důsledky. Je tedy možné, že dochází či bude docházet k propouštění těchto osob, které si další zaměstnání budou hledat jen s velkými obtížemi. Tato skutečnost pak může mít negativní dopad na zaměstnanost osob se zdravotním postižením. Je také otázkou, do jaké míry novela opravdu zabrání zneužívání příspěvků, což se však zřejmě projeví až v delším časovém 65
BIČÁKOVÁ, Olga, Novela zákona o zaměstnanosti, Právo pro podnikání a zaměstnávání č. 9, 2007, str.26 -28 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 67 ČSÚ, Trh práce a mzdy, Mzdy – časové řady. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr (cit. 27. 4. 2008) 68 MPSV ČR, První etapa sociálních reforem, Zaměstnávání zdravotně postižených. Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/cs/4777 (cit. 27. 4. 2008) 66
28
období. V nové právní úpravě navíc není přímo zabudován žádný valorizační mechanismus, a tak je možné, že příspěvek bude postupně ztrácet svůj motivační charakter. Nový systém poskytování příspěvku na základě skutečně vynaložených mzdových nákladů pak pravděpodobně znamená také výrazné zvýšení administrativní náročnosti, která může některé zaměstnavatele od záměru zaměstnat OZP dokonce odradit. Vzhledem k tomu, že příspěvek má pokrýt mzdové náklady, je zřejmé, že se neposkytuje za dobu nemoci OZP, což může být pro mnohé zaměstnavatele také výrazná změna oproti minulé právní úpravě, především kvůli časté zvýšené nemocnosti OZP. Z výše uvedených skutečností tedy vyplývá, že účinek této reformy na zaměstnanost OZP nemusí být zcela jednoznačný.
1.3.3. Výdaje na státní příspěvky na podporu zaměstnávání OZP V posledních letech značně narostl celkový objem finančních prostředků, které stát investuje do podpory zaměstnávání OZP. Přesto se komplikovanou situaci OZP na trhu práce České republiky nedaří nijak výrazně řešit. Následující tabulka 10 a graf 5 ukazují, jak se vyvíjely nejvýznamnější výdaje státu na podporu zaměstnávání OZP v letech 2001 – 2007. Mezi tyto výdaje patří výdaje na zřízení a provoz chráněných dílen, výdaje na dotace pro zaměstnavatele zaměstnávající více než 50 % OZP (například na obnovu nebo technické zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění OZP) a výdaje spojené s příspěvkem na podporu zaměstnávání OZP podle § 78 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.69 Z grafu je zřetelné, jak výrazně narostl celkový objem těchto výdajů, a to zejména v letech 2006 a 2007. Také můžeme vidět, že tento růst byl tažen především příspěvky pro zaměstnavatele zaměstnávající více než 50 % OZP z celkového počtu zaměstnanců.
Tab. 10: Vývoj výdajů státního rozpočtu ČR na podporu zaměstnávání OZP v obd. 2001 – 2007, v mil. Kč
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
204,8
173,8
223,6
251,4
310,0
318,9
235,7
Zaměstnavatelé>50% OZP**
375,4
524,1
633,1
649,0
736,9 1 509,1 2 187,4
Celkem
580,3
697,9
856,7
900,4
1 047,0 1 828,0 2 423,1
Chráněné dílny pro OZP
*
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat MPSV, Výdaje na státní politiku zaměstnanosti. Dostupný z www: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje (cit. 7. 8. 2008) * Výdaje na zřízení a provoz chráněných dílen pro OZP ** Výdaje na příspěvek a dotace pro zaměstnavatele zaměstnávající více než 50 % OZP z celkového počtu zaměstnanců 69
MPSV ČR, Integrovaný portál MPSV, Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Dostupný z www: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob (cit. 27. 4. 2008)
29
Graf 5: Vývoj výdajů státního rozpočtu ČR na podporu zaměstnávání OZP v obd. 2001 – 2007, v mil. Kč 3 000
Výdaje na OZP v mil. Kč
2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2001
2002
2003
Chráněné dílny pro OZP
2004
2005
2006
2007
Zaměstnavatelé s > než 50 % OZP
Celkem
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat MPSV, Výdaje na státní politiku zaměstnanosti. Dostupný z www: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje (cit. 7. 8. 2008)
Jak bylo uvedeno výše, v poslední době významně narostly výdaje především na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Výdaje na tento příspěvek narostly v letech 2006 a 2007 tak výrazně, že způsobily nepřiměřené zatížení státního rozpočtu, navíc bez odpovídajícího efektu na zvýšení zaměstnanosti. Proto bylo nezbytné změnit způsob přidělování tohoto příspěvku. Od této změny se očekává, že zamezí účelovému zneužívání příspěvku zaměstnavateli, zabrání pouze formálnímu zaměstnávání OZP a zpomalí růst výdajů státního rozpočtu.70 Z následující tabulky 11 a grafu 6 je zřejmé, že v letech 2006 a 2007 sice počet zaměstnaných OZP mírně vzrostl, ovšem tento nárůst není odpovídající výraznému navýšení státních výdajů v těchto letech, které bylo více než dvojnásobné oproti roku 2005.
Tab. 11: Vývoj počtu zaměstnaných OZP ve věku od patnácti let výše v ČR v letech 2001 – 2007, v tis. osob, roční průměry
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Počet zaměstnaných OZP
83,9
95,1
98,3
93,9
87,6
94,4
102,6
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ VŠPS. Dostupný z www: http://www.czso.cz (cit. 19. 3. 2008)
70
MPSV ČR, První etapa sociálních reforem, Zaměstnávání zdravotně postižených. Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/cs/4777 (cit. 27. 4. 2008)
30
Graf 6: Vývoj počtu zaměstnaných OZP ve věku od patnácti let výše v ČR v letech 2001 – 2007, v tis. osob
Počet OZP v tis. osob
120 100 80 60 40 20 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ, VŠPS. Dostupný z www: http://www.czso.cz (cit. 19. 3. 2008)
I přes nárůst státních výdajů na podporu zaměstnávání OZP se situace těchto osob na trhu práce nijak výrazně nezlepšila, což zřejmě znamená, že státní prostředky v tomto směru nejsou vynakládány příliš efektivně. Tento stav by mohl být podnětem k zamyšlení, zda neposkytnout poněkud větší prostor a podporu jiným alternativám pomoci OZP ve snaze o nalezení pracovního uplatnění. Takovou alternativou pak může být například právě služba podporovaného
zaměstnávání
poskytovaná
nestátními
neziskovými
organizacemi,
tzv. agenturami podporovaného zaměstnávání, o které pojednává následující kapitola. Podporované zaměstnávání pak může představovat efektivnější variantu především v případě, že se rozvine hlubší fungující spolupráce agentur PZ s úřady práce a dojde k přesnému vymezení, zakotvení a určení financování této služby v české legislativě.
31
2. Podporované zaměstnávání 2.1. Principy a průběh podporovaného zaměstnávání „Podporované zaměstnávání je časově omezená služba umožňující znevýhodněným lidem získat a udržet si zaměstnání na otevřeném trhu práce. Vychází z individuálních potřeb uchazečů o práci a z jejich představ o vlastním pracovním uplatnění. Zaměřuje se na rozvoj pracovní kariéry uchazečů, který vede k aktivnímu přístupu k vlastnímu pracovnímu uplatnění. K uživatelům podporovaného zaměstnávání patří lidé, kteří při hledání vhodného pracovního místa i po nástupu do zaměstnání potřebují podporu vyškoleného odborníka. Jde o uchazeče o práci ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností s kumulací více znevýhodňujících faktorů. Nejčastějším znevýhodňujícím faktorem je pak zdravotní postižení. Nedílnou součástí
podporovaného
zaměstnávání
je
odborné
poradenství
zaměstnavatelům
znevýhodněných uchazečů, zejména v oblasti zajištění vhodných pracovních podmínek.“1
Podporované zaměstnávání má svá specifika, která jej odlišují od jiných typů služeb. Především se jedná o službu, která má pomoci OZP najít vhodné pracovní uplatnění, nikoli o pracovní místo jako takové. Hlavním cílem PZ je umožnit OZP získat a udržet si zaměstnání na otevřeném trhu práce, v běžném pracovním prostředí. Budoucí zaměstnání OZP by mělo mít stabilní charakter, ideálně pracovní poměr na dobu neurčitou a mělo by jít o práci přinášející užitek jak OZP tak jejímu zaměstnavateli. Podpora je jednotlivým uchazečům poskytována podle jejich individuálních potřeb a s respektem k jejich zájmům, schopnostem a nadání. Důraz je kladen především na zdroje člověka, nikoli na jeho omezení. Velkým pozitivem je většinou vysoká stabilita práce, kterou si OZP pomocí služby podporovaného zaměstnávání najde.2
Tato podpora nesleduje pouze získání vhodného zaměstnání pro OZP, ale zaměřuje se také na udržení pracovního místa. Je tedy poskytována i po uzavření pracovní smlouvy, a to přímo na pracovišti. Pracovníci poskytovatele PZ se snaží OZP v novém zaměstnání nejrůznějším způsobem pomoci se zvládáním běžných pracovních povinností a dalších úkolů. Také pro klienty vyhledávají přirozenou podporu na pracovišti, například v podobě spolupracovníků. Důležitým znakem PZ je, že podpora je poskytována nejen OZP, ale také
1
Internetové stránky České unie pro podporované zaměstnávání, Dostupný z www: http://www.unie-pz.cz/index.php/unie (cit. 5. 1. 2008) 2 JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005
32
potenciálním zaměstnavatelům uživatele služby, například s úpravou pracovního místa a pracovní náplně, nebo s vytvořením podmínek pro přijetí OZP do pracovního kolektivu. Služba je časově omezena na dobu 24 měsíců z důvodu zvýšení efektivity jejího poskytování i přijímání. Tuto lhůtu lze však v odůvodněných případech prodloužit a službu lze využít i opakovaně, pokud je to v zájmu zachování pracovního místa.3
V poslední době je moderním přístupem nejen v oblasti podporovaného zaměstnávání tzv. empowerment, jež v podstatě znamená větší zapojení a samostatnost uživatelů služeb poskytovatele podporovaného zaměstnávání. Podle filozofie empowermentu by se měli lidé s postižením naučit především určité samostatnosti, aby sami rozhodovali o svém životě, měli nad ním co největší možnou kontrolu a pouze pasivně nečekali, až někdo jiný určí, co mají v životě dělat. Také by za sebe a svou práci měli převzít jistý díl zodpovědnosti. To může být pro mnoho z nich velmi komplikované, protože jsou například zvyklí jednat na určitý rozkaz a příliš o něm nepřemýšlet. Je potřeba člověka s postižením co nejvíce zapojit do rozhodování o sobě samém, ptát se ho, co by v práci a v životě chtěl dělat a ne jen co by měl dělat.4
Jestliže se člověk se zdravotním postižením rozhodne využít službu podporovaného zaměstnávání konkrétní agentury PZ, o které se dozvěděl například na úřadě práce nebo z kampaně v mediích, a tato agentura pro něj bude mít volnou kapacitu, stane se jejím klientem a bude se mu věnovat pracovní konzultant, později případně také pracovní asistent. Podmínkou ovšem je, aby se takový člověk skutečně chtěl do pracovního procesu zapojit a nečekal, že mu v agentuře rovnou nabídnou konkrétní pracovní místo. Pracovní konzultant seznámí OZP se službami, které agentura poskytuje, zjistí potřeby a požadavky klienta a společně sepíší dohodu o poskytování služeb. Poté se vypracuje individuální plán5, který stanovuje uživatelův hlavní cíl a jeho dílčí cíle při získávání a udržení si zaměstnání a obsahuje také jednotlivé kroky vedoucí k dosažení tohoto cíle. Pak může začít postupné získávání dovedností k vyhledání a udržení si zaměstnání, mezi které může patřit například
3
JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005 4 ADAMČÍKOVÁ, Jana, EISNER, Petr, KAUCKÝ, Daniel, Empowerment – možnosti zapojování a posilování lidí, uživatelů služeb agentur PZ a jiných organizací, Praha 2005 5 Vytvoření individuálního plánu ve spolupráci s pracovním konzultantem může být velmi komplikované například pro lidi, kteří mají těžší mentální postižení, často je pro ně těžké se orientovat v psaném textu a někdy mají problémy i se samotnou podstatou přemýšlení nad budoucností. Těmto lidem je pak potřeba věnovat poněkud větší pozornost. (FRYŠOVÁ, Iva, OUPICKÁ, Michaela, STUPKOVÁ, Vlasta, První dodatek k souhrnné metodice podporovaného zaměstnávání, Praha 2007)
33
nácvik telefonování zaměstnavateli nebo zkouška pracovního pohovoru, orientace v možnostech v místě bydliště a hledání vhodného potenciálního zaměstnání.6
Přímo na novém pracovišti OZP vypomáhá pracovní asistent, který nejprve analyzuje pracovní prostředí, což znamená, že zjišťuje jeho fyzikální podmínky, např. přístupnost budovy a interiéru, sociokulturní podmínky, např. pracovní kolektiv nebo psychologické aspekty pracoviště, např. způsob komunikace spolupracovníků. Tato analýza budoucího pracovního prostředí je velice důležitá a přínosná pro odpovídající přípravu OZP. Co se týká podpory pracovního asistenta přímo na pracovišti, měla by být poskytována takovým způsobem, aby vedla k co největší samostatnosti a soběstačnosti klienta. Nejprve tedy asistent často pomáhá OZP i se samotnou pracovní činností, ale posléze musí dojít k postupnému osamostatňování nebo zajištění přirozené sociální podpory od spolupracovníků. Pokud by měla pomoc pracovního asistenta překročit danou lhůtu pro PZ, může pak pracovní asistence volně přejít do osobní asistence, která ale představuje již jiný druh služby.7
Podporované zaměstnávání bezpochyby přináší mnohé výhody nejen pro OZP samotné, ale rovněž pro jejich zaměstnavatele, rodinu a potažmo pro celou společnost. Užitek pro OZP nepředstavuje pouze finanční příjem ze získaného zaměstnání, ale také možnost rozvíjet své schopnosti a dovednosti, získávat sociální vazby, sebedůvěru, pocit důstojnosti, sebeúcty a užitečnosti a participovat na životě společnosti. Rodina OZP se díky podporovanému zaměstnávání stává aktivní součástí celého procesu hledání pracovního uplatnění, do kterého je přirozeně zapojena a hraje v něm důležitou roli. Když se pak vhodné zaměstnání na otevřeném trhu práce podaří nalézt, může jedinec s postižením přispívat také do rodinného rozpočtu. Zaměstnavatel má z PZ také užitek, protože agentura PZ mu poskytne důležité informace a potřebnou podporu a zamezí případným komplikacím se začleněním OZP na nové pracoviště. PZ se podílí na začleňování OZP do společnosti, umožňuje jim získat pracovní uplatnění, které bude přínosem nejen pro ně, ale také pro zaměstnavatele a je efektivnější než mnohá nákladná opatření politiky zaměstnanosti.8
6
KREJČÍŘOVÁ, Olga, MEDVECOVÁ, Andrea, OPATŘILOVÁ, Dagmar, STUPKOVÁ, Vlasta, VOJTOVÁ, Věra, Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, Praha 2005 7 KREJČÍŘOVÁ, Olga, MEDVECOVÁ, Andrea, OPATŘILOVÁ, Dagmar, STUPKOVÁ, Vlasta, VOJTOVÁ, Věra, Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, Praha 2005 8 KAMP, Michael, LYNCH, Christy, World organisation of supported employment, Handbook supported employment. Dostupný z www: http://www.wase.net/Supported.htm (cit. 6. 4. 2008)
34
2.2. Podporované zaměstnávání v rámci pracovní rehabilitace Služba
podporovaného
zaměstnávání
prozatím
nebyla
zakotvena
v žádném
legislativním opatření České republiky. Jediná možnost, která se agenturám PZ v české legislativě prozatím nabízí, je pracovní rehabilitace uvedená v Zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Podle tohoto zákona „je pracovní rehabilitace souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené“. Důležitou změnou pro agentury PZ oproti předešlé právní úpravě v Zákoně č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti je skutečnost, že pracovní rehabilitaci může zabezpečovat buď úřad práce sám, nebo touto činností může pověřit jinou fyzickou nebo právnickou osobu.9, 10
Touto změnou v zákoně o zaměstnanosti by se mohl otevírat prostor pro úzkou spolupráci úřadů práce a agentur PZ v zájmu podpory zaměstnávání OZP. Pracovní rehabilitace totiž zahrnuje činnosti, kterými se agentury běžně zabývají a mají v této problematice většinou bohaté zkušenosti. Mezi tyto činnosti patří „zejména poradenská činnost zaměřená na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změna zaměstnání, změna povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.“ Poslední zmíněná činnost může zahrnovat rovněž pracovní asistenci přímo na pracovišti, kterou poskytuje pracovní asistent v rámci služby PZ, a ostatní činnosti pracovní rehabilitace jsou pak ty, které může poskytnout pracovní konzultant.11
Podle zákona o zaměstnanosti mají OZP na pracovní rehabilitaci právo, což znamená, že pokud o ní OZP požádá a doloží odpovídajícím dokladem, že je osobou se zdravotním postižením, měla by jí být pracovní rehabilitace poskytnuta. Úřady práce by měly vytvářet ohledně pracovní rehabilitace odborné pracovní skupiny, jejichž úkolem je rozhodnout o vhodné formě pracovní rehabilitace pro konkrétní OZP. Jejich členy mají být zejména zástupci organizací zdravotně postižených a zástupci zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP. Prvním krokem procesu pracovní rehabilitace je vždy sestavení individuálního plánu, který je vytvořen úřadem práce v součinnosti s OZP a zohledňuje její 9
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 11 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 10
35
kvalifikaci, zdravotní způsobilost a schopnost vykonávat soustavné zaměstnání.12 Náležitosti individuálního plánu pracovní rehabilitace a vymezení nákladů hrazených úřadem práce, upravuje Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.13
Jak bylo uvedeno výše, touto změnou v zákoně by se mohl otevírat prostor pro významnější a užší spolupráci agentur PZ a úřadů práce, která by jistě byla velice přínosná pro zlepšení situace OZP na trhu práce. Otázkou ovšem zůstává, jak tato spolupráce v rámci pracovní rehabilitace funguje v praxi. Abych mohla alespoň částečně odpovědět na uvedenou otázku, rozhodla jsem se v květnu roku 2008 kontaktovat agentury PZ v ČR uvedené v Příloze 4, z nichž mi odpovědělo 11 agentur PZ, jejichž seznam je uveden v Příloze 5. Čtyři z uvedených agentur mají sídlo v Praze a v podstatě se shodly, že spolupráce s úřady práce v hlavním městě příliš nefunguje. Dvě z pražských agentur nemají s pracovní rehabilitací žádnou zkušenost a zbylé dvě pouze minimální.
Tento stav připisují především neochotě úřadů práce poskytovat pracovní rehabilitaci, administrativní a časové náročnosti a vysoké nákladnosti celého procesu. Časová a administrativní náročnost procesu pak může odradit i samotnou OZP. Jedna z pražských agentur uvedla, že úředníci nejsou dostatečně obeznámeni s problematikou pracovní rehabilitace a pokud jsou, nejsou příliš ochotni ji poskytovat, nebo alespoň o ní informovat OZP registrované na úřadě práce. OZP se často o existenci pracovní rehabilitace dozví právě od agentury PZ a se svým pracovním konzultantem pak žádost na úřad práce podají společně. Co se týká zbývajících sedmi mimopražských agentur PZ, jejich zkušenosti se spoluprací s úřady práce jsou velmi individuální, ale celkově spíše dobré. Podle nich dochází k vzájemné výměně informací, úřady práce doporučují OZP službu PZ, pracovníci agentur jsou členy odborných pracovních skupin atd., ale přesto pouze tři z mimopražských agentur mají s pracovní rehabilitací zkušenost.
Vzhledem k výše zmíněným, spíše negativním zkušenostem agentur PZ v Praze, jsem se rozhodla kontaktovat také Mgr. Blanku Nováčkovou, která má na starosti oblast pracovní rehabilitace pro celé území hl. m. Prahy. Ta mi sdělila, že pracovní rehabilitace je prováděna,
12
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 518/2004 Sb, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 13
36
jak to ukládá zákon, ale ve shodě s agenturami PZ rovněž uvedla, že se jedná spíše o ojedinělé případy, protože celý proces pracovní rehabilitace je dosti zdlouhavý. Nejprve musí proběhnout zhodnocení zdravotního stavu OZP, poté příprava individuálního plánu pracovní rehabilitace, schválení odbornou pracovní skupinou a nakonec sepsání a podepsání dohody o pracovní rehabilitaci. Každý tento krok pak v sobě zahrnuje mnoho administrativních úkonů náročných na čas. Podle Mgr. Nováčkové počet prováděných pracovních rehabilitací na území hl. m. Prahy prozatím není příliš vysoký, přibližně tři až čtyři případy ročně a samy agentury PZ jsou často iniciátory žádosti OZP o pracovní rehabilitaci.
Pro učinění konkrétních závěrů o fungování spolupráce mezi úřady práce a agenturami PZ, by samozřejmě bylo potřeba mnohem širšího vzorku agentur PZ v ČR, avšak i vzhledem k neustálým snahám organizace Česká unie pro PZ14 o širší zařazení agentur PZ do programů pracovní rehabilitace,15 lze říci, že možnost spolupráce agentur a úřadů práce v rámci pracovní rehabilitace od roku 2004, kdy byl přijat nový zákon o zaměstnanosti, prozatím v praxi příliš nefunguje. Z výše uvedeného také vyplývá, že velice důležitou roli hraje postoj a ochota pracovníků konkrétního úřadu práce a také opravdu vysoká administrativní náročnost celého procesu pracovní rehabilitace.
2.3. Vývoj podporovaného zaměstnávání ve světě a v ČR Podporované zaměstnávání jako jedna z možností pomoci osobám se zdravotním postižením při hledání pracovního uplatnění vzniklo na počátku osmdesátých let dvacátého století ve Spojených státech amerických jako varianta k tradičním službám určeným původně pro lidi s mentálním postižením.16 V roce 1984 pak bylo PZ v USA také legislativně zakotveno zákonem Development Disability Act. V dalších letech se myšlenka PZ rozšířila do Kanady a Austrálie, kde se stala běžně používaným způsobem pomoci OZP.17 Právě v Austrálii je velký důraz kladen zejména na zaměstnávání OZP na otevřeném trhu práce, podporované zaměstnávání zde hraje významnou roli a je financováno také z veřejných zdrojů. V posledních letech se Austrálie snaží o zvýšení zaměstnanosti OZP a prostředkem
14
Podrobněji je o organizaci Česká unie pro podporované zaměstnávání pojednáno v následující subkapitole. SCHLEGELOVÁ, Alena, Co přinesl projekt „Podpořte podporované zaměstnávání!“, Zpravodaj IN České unie pro podporované zaměstnávání č. 5, 2008, str. 8 – 9. Dostupný z www: http://www.unie-pz.cz/index.php/knihovna (cit. 3. 6. 2008) 16 KAMP, Michael, LYNCH, Christy, World organisation of supported employment, Handbook supported employment. Dostupný z www: http://www.wase.net/Supported.htm (cit. 6. 4. 2008) 17 JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005 15
37
k tomu je zde právě PZ, jež je finančně méně náročné než chráněná práce a pomáhá především lidem s těžším postižením, kteří vyžadují zvýšenou pozornost, k nalezení trvalého pracovního uplatnění.18 Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se služba PZ začala uplatňovat také v Evropě, přičemž nejvíce rozšířena je zřejmě ve skandinávských státech, především pak v Norsku.19
Na počátku devadesátých let dvacátého století se idea podporovaného zaměstnávání dostala i do České republiky a služba PZ zde začala být poprvé poskytována v roce 1995. Tuto službu u nás poskytují prozatím výlučně nestátní neziskové organizace a většinou je financována na základě nejrůznějších grantů, například od Ministerstva práce a sociálních věcí, krajských a obecních úřadů nebo nadací. V posledních letech k těmto zdrojům přibyly prostředky z fondů Evropské unie a staly se hlavním nástrojem rozvoje agentur PZ v ČR a nejvýznamnějším zdrojem financí pro většinu z nich. Co se týká poskytování finančních prostředků od úřadů práce, ty mohou být přidělovány v rámci pracovní rehabilitace na základě zákona o zaměstnanosti, jak bylo uvedeno výše. 20, 21
Zajímavostí je, že služba PZ u nás je sice poskytována prozatím pouze agenturami PZ, ale štědré prostředky ze strukturálních fondů EU22 vedly v roce 2007 k aktivitě MPSV ČR ve spolupráci s úřady práce Most a Ostrava a k vytvoření velkolepého pilotního projektu s názvem „Dost dobrá šance“ financovaného z Evropského sociálního fondu. Projekt se zaměřuje na podporu zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných osob v uvedených regionech a je založen na individuálním přístupu ke každému klientovi. Veřejnou zakázku na realizaci daného projektu získala akciová společnost COFET, která pro klienty zajišťuje speciální motivačně psychologické kursy, kursy počítačové gramotnosti, rekvalifikace a rovněž pro ně v daném regionu vyhledává vhodná pracovní místa. V tomto případě se sice nejedná o podporu zaměřenou výhradně na OZP, ovšem také jde o jistou formu podporovaného zaměstnávání a tento projekt by mohl být dobrým příkladem pro rozvoj dalších podobných projektů k využívání velkorysých prostředků, které do ČR plynou 18 MACALI, Lucy, Contemporary Disability Employment Policy in Australia: How Can It Best Support Transitions from Welfare to Work?, Australian Bulletin of Labour č. 3, 2006, str. 227 – 239 19 JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005 20 KREJČÍŘOVÁ, Olga, MEDVECOVÁ, Andrea, OPATŘILOVÁ, Dagmar, STUPKOVÁ, Vlasta, VOJTOVÁ, Věra, Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, Praha 2005 21 JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005 22 Podrobněji je o možnostech čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů EU pojednáno ve třetí kapitole.
38
ze strukturálních fondů EU a impulsem pro státní úřady práce, aby se aktivitami založenými na obdobných principech, jaké charakterizují službu PZ, také začaly zabývat. Uvedený projekt má skončit k 31. 8. 2008 a podle dosavadních informací byl velmi úspěšný, protože prozatím díky němu získalo práci 800 osob a dalších více než 1000 osob absolvovalo rekvalifikační kursy a je připraveno do zaměstnání nastoupit.23
V roce 2000 vzniklo v ČR občanské sdružení Česká unie pro podporované zaměstnávání (dále: ČUPZ), které si dává za cíl šířit myšlenku PZ a sdružovat poskytovatele služeb podporovaného zaměstnávání. ČUPZ provádí občasná šetření mezi agenturami PZ, aby zjistila, kolika lidem je služba PZ v ČR poskytována. Podle šetření, které uskutečnila v roce 2004, se tato služba týkala přibližně 500 lidí.24 Poslední šetření provedené v roce 2007 ukázalo nárůst počtu klientů agentur téměř na dvojnásobek, službu PZ využívalo více než 900 osob.25 Je zde tedy jasně patrný pozitivní vývoj v poskytování této služby, ovšem dochází také k negativnímu jevu, kterým jsou čekací listiny na službu PZ kvůli nepostačující kapacitě agentur především v hl. městě Praze. Hrozí tu tedy eventualita, že OZP bude na službu čekat delší dobu a to jej od jeho záměrů může i odradit.26 Uvedená situace by rovněž mohla vést k zamyšlení, zda neposkytnout agenturám širší finanční podporu z veřejných zdrojů a neumožnit zakotvení podporovaného zaměstnávání v české legislativě.
Důležitým krokem pro rozvoj podporovaného zaměstnávání v ČR je členství České unie pro PZ v zastřešující organizaci Evropská unie pro podporované zaměstnávání (European Union of Supported Employment, dále: EUSE). ČUPZ se stala členem EUSE v roce 2001 jako první z postkomunistických zemí.27 EUSE byla založena v roce 1993 s cílem podpořit rozvoj PZ v Evropě, sdružovat a udávat směr členským národním uniím PZ a rozvíjet tuto službu na základě vzájemné výměny informací a znalostí z praxe. Kromě ČR jsou dalšími členy EUSE národní unie Dánska, Itálie, Irska, Islandu, Finska, Nizozemska, Velké Británie, 23
Internetové stránky projektu „Dost dobrá šance“. Dostupný z www: http://www.dostdobrasance.cz/cs/ (cit. 10. 8. 2008) 24 JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005 25 SCHLEGELOVÁ, Alena, Co přinesl projekt „Podpořte podporované zaměstnávání!“, Zpravodaj IN České unie pro podporované zaměstnávání č. 5, 2008, str. 8 – 9. Dostupný z www: http://www.unie-pz.cz/index.php/knihovna (cit. 3. 6. 2008) 26 KOŘÍNKOVÁ, Daniela, ZVĚŘINOVÁ, Milena, PIČMAN, Jan, Analýza překážek bránících osobám se zdravotním postižením v pracovním uplatnění v Praze a návrhy na jejich odstraňování, In: Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026, Posílení postavení nezaměstnaných zdravotně postižených občanů na trhu práce na území Prahy, Praha 2006, str. 149 – 158 27 JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005
39
Rakouska, Německa, Řecka, Severního Irska, Norska, Portugalska, Skotska, Španělska a Švédska.28 EUSE také pořádá mezinárodní konference, kde se řeší aktuální otázky ohledně podporovaného zaměstnávání a vyměňují se zkušenosti z PZ. Zajímavostí je, že příští konference se bude konat v květnu 2009 právě v České republice a bude ji hostit Česká unie pro podporované zaměstnávání.29
2.4. Srovnání české sociální praxe s vybranými zeměmi EU V zemích EU žije zhruba 16 %30 obyvatel se zdravotním postižením, přičemž v průměru má přibližně pouze 50 % z tohoto počtu zaměstnání a tito občané mají více než dvojnásobnou pravděpodobnost ekonomické neaktivity ve srovnání s běžnou populací.31 Problém zaměstnávání OZP je společný pro všechny země EU a zvláště v poslední době je kladen důraz na začleňování těchto osob do společnosti a do pracovního procesu.32 Jak bylo uvedeno v první kapitole, členské země EU zpracovávají konkrétní opatření pro sociální začleňování znevýhodněných osob v Národních akčních plánech sociálního začleňování, kde jsou uváděny také tzv. „příklady dobré praxe“, které představují opatření přijatá jednotlivými zeměmi pro zlepšení situace těchto osob a mohou být inspirací pro ostatní země EU, tedy i pro ČR. Takovým příkladem pak může být rovněž konkrétní způsob poskytování služby podporovaného zaměstnávání v určité zemi.33
Podporované zaměstnávání je v určitých evropských zemích rozvinuto více, v jiných méně, ale společným znakem je, že v nich stále hlavní úlohu hrají spíše tradiční nástroje státní politiky v oblasti zaměstnanosti, jako jsou například dotace na chráněná pracoviště.34 Služba podporovaného zaměstnávání jako taková probíhá ve všech zemích, kde je poskytována,
28
Internetové stránky European Union of Supported Employment. Dostupný z www: http://www.euse.org/ (cit. 27. 5. 2008) 29 9th EUSE Conference, Prague 27 - 29 May 2009, European Union of Supported Employment Newsletter č. 7, 2008, str. 3. Dostupný z www: http://www.euse.org/resources/newsletter/EUSE%20Newsletter%207.pdf/view (cit. 1. 8. 2008) 30 Tato hodnota je však pouze orientační, protože velkou roli zde hraje různorodost vymezení pojmu osoba se zdravotním postižením. 31 European Commission, Including people with disabilities: Europe’s equal opportunities strategy, Brussels 2007. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/leaflet_en.pdf (cit. 12. 3. 2008) 32 European Commission, Active Labour Market Programmes for People with Disabilities – Facts and figures on use and impact, Brussels 2004. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/active_labour_market_progs_en.pdf (cit. 21. 2. 2008) 33 KOTÝNKOVÁ, Magdalena, LAŇKA, Štěpán, VÚPSV, Národní akční plány boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení členských zemí Evropské unie, Praha 2002. Dostupný z www: http://www.vupsv.cz/ (cit. 21. 2. 2008) 34 European Commission, Active Labour Market Programmes for People with Disabilities – Facts and figures on use and impact, Brussels 2004. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/active_labour_market_progs_en.pdf (cit. 21. 2. 2008)
40
relativně podobně a většinou vychází ze stejných základních principů, jaké byly popsány výše v rámci ČR. Objevují se tu však i různé odlišnosti, například ve způsobu financování, délce poskytování nebo legislativním zakotvení služby v jednotlivých zemích. Stejně jako v ČR i v ostatních zemích EU hraje pro poskytování služby PZ významnou roli podpora z Evropského sociálního fondu. Cílem této podpory je totiž mimo jiné právě sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce a celkový rozvoj lidských zdrojů.35
Jak bylo uvedeno výše, služba PZ je poměrně rozvinutá ve skandinávských zemích a to především v Norsku, které sice není členskou zemí Evropské unie, ovšem služba podporovaného zaměstnávání je zde z evropských zemí nejrozvinutější a norský systém se stal pro mnohé státy vzorem. Proto je na místě se o něm alespoň stručně zmínit. Aplikací PZ v praxi, jako ekonomicky výhodnější alternativy k nákladným státním programům, se Norsko snaží o omezení stále se zvyšujících výdajů na sociální dávky. Základem norské státní politiky zaměstnanosti jsou v podstatě principy podporovaného zaměstnávání, je zaměřena na znevýhodněné skupiny na trhu práce, upřednostňuje otevřený trh práce před chráněným, preferuje pracovní uplatnění před pobíráním sociálních dávek a právo každého občana na práci.36
Rozdíl oproti českému modelu je v délce poskytování služby, která v Norsku může trvat až tři roky, v odůvodněných případech i déle. Díky podporovanému zaměstnávání získávají OZP mnohem stabilnější zaměstnání a většina zaměstnavatelů, kteří přijali zaměstnance, jenž absolvoval program PZ, byla s jeho pracovním výkonem spokojena.37 Již v roce 1992 byl na základě iniciativy norského ministerstva práce zahájen tři roky trvající pilotní projekt podporovaného zaměstnávání s názvem „Arbeid med bistand“. Od roku 1996 se služba PZ na základě tohoto projektu stala standardní službou zaměstnanosti a byla zde také
legislativně
zakotvena.38
V České
republice
prozatím
k legislativní
úpravě
podporovaného zaměstnávání nedošlo, ale pravděpodobně by to bylo přínosné pro využití všech pozitiv, která tato služba nabízí.
35
MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008) 36 JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005 37 OECD, Sickness, disability and work: Breaking the barriers (Vol. 1): Norway, Poland and Switzerland, Paris 2006 38 SPJELKAVIK, Øystein, FRØYLAND, Kjetil, EVANS, Michael, Supported Employment in Norway – a National Mainstream Programme, Oslo 2004
41
Hlavní myšlenkou PZ je v Norsku předpoklad, že každý člověk bez ohledu na závažnost postižení je schopen se na otevřeném trhu práce uplatnit, pouze mu musí být poskytnuta ta správná individuální podpora. Kromě podporovaného zaměstnávání mohou i v Norsku OZP využít možnosti chráněné práce, jakou jsou v ČR například chráněné pracovní dílny, avšak i v této oblasti je snaha o aplikaci principů PZ, a rovněž je tu kladen důraz na zásadu, aby chráněná práce byla považována spíše za mezistupeň a přípravu k uplatnění na otevřeném trhu práce.39 Na rozdíl od České republiky, Norsko ve své legislativě nemá zakotven žádný povinný podíl OZP pro zaměstnavatele.40 Následující graf 7 názorně ukazuje, jak v posledních letech v Norsku vzrostl počet osob, které využily službu podporovaného zaměstnávání. Jak bylo uvedeno výše, v roce 2007 využívalo službu PZ v ČR přibližně 900 osob, což je číslo relativně nízké ve srovnání s Norskem, kde to bylo přes 5000 lidí. Vzhledem k tomu, že populace Norska je méně než poloviční ve srovnání s populací ČR,41 je zřejmé, že podporované zaměstnávání v Norsku je opravdu podstatně více rozvinuté než u nás.
Graf 7: Vývoj počtu osob, jimž byla poskytnuta služba PZ v Norsku v letech 1996 – 2007
6000
Počet osob
5000 4000 3000 2000 1000 0 1996
1998
2000
2002
2004
2006
2007
Zdroj dat: SPJELKAVIK, Øystein, EVANS, Michael, Impression of Supported Employment - A study of some European Supported Employment services and their activities, Oslo 2007, str. 5
39
SPJELKAVIK, Øystein, FRØYLAND, Kjetil, EVANS, Michael, Supported Employment in Norway – a National Mainstream Programme, Oslo 2004 40 OECD, Sickness, disability and work: Breaking the barriers (Vol. 1): Norway, Poland and Switzerland, Paris 2006 41 Eurostat, Population and social conditions, Total population. Dostupný z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=0,1136184,0_45572598&_dad=portal&_schema=PORTAL (cit. 21. 6. 2008)
42
Další skandinávskou zemí, kde je podporované zaměstnávání také relativně rozvinou službou, je Finsko. Ve Finsku, podobně jako v ČR, je pro agentury PZ uzákoněna možnost spolupracovat s úřady práce při poskytování pracovní rehabilitace pro OZP,42 ovšem tato spolupráce je zde více rozvinutá a využívaná než je tomu prozatím u nás.43 Financování služby PZ z veřejných zdrojů je ve Finsku poněkud specifické, zdroj finančních prostředků je odvozen od situace klienta, úřad práce hradí PZ osobám s postižením, které nepobírají invalidní důchod a organizace zajišťující správu sociálního zabezpečení pak těm, kteří jej pobírají. Doba, po kterou tyto instituce hradí náklady na PZ, je většinou šedesát dní, avšak může být vzhledem k okolnostem prodloužena až na sto osmdesát dní. Podobně jako je tomu v České republice, také ve Finsku většina agentur PZ poskytuje komplexnější služby než pouze službu PZ, mimo jiné například různé zájmové kursy a aktivity pro volný čas.44
Na rozdíl od české praxe v podporovaném zaměstnávání, ve Finsku může být využita tzv. „práce na zkoušku“, která přispívá k větší důvěře potenciálních zaměstnavatelů. Jedná se o dobu, kdy OZP většinou nedostává plat a často s ní není uzavřena ani pracovní smlouva a podle potřeb konkrétní osoby s postižením může trvat až několik měsíců. Během této doby se OZP pouze učí, jak danou práci zvládat, zvyká si na pracovní návyky, nové prostředí a kolegy.45 Je velmi složité určit, zda by zavedení této praxe bylo v ČR prospěšné. Posílí se tím sice důvěra potenciálního zaměstnavatele, ovšem na druhou stranu OZP má jistě právo na mzdové ohodnocení za odvedenou práci.
Rovněž ve Finsku mohou OZP využít chráněná pracoviště, kde ale nedostávají regulérní plat a která jsou přístupná většinou pouze pro ty OZP, jež se nemohou uplatnit na otevřeném trhu práce. Také zde, podobně jako v Norsku, převládá snaha, aby tato zařízení byla pro OZP spíše mezistupněm pro získání uplatnění na otevřeném pracovním trhu. Ani ve Finsku není zákonem upraven žádný povinný podíl OZP pro zaměstnavatele, jako je tomu v ČR.46 Finanční podpora z veřejných zdrojů je zde pouze v určitých případech 42
JOHNOVÁ, Milena, Česká unie pro podporované zaměstnávání, Podporované zaměstnávání v evropských zemích. Dostupný z www: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=258 (cit. 2. 3. 2008) 43 Zasedání EUSE v Belfastu, Zpravodaj IN České unie pro podporované zaměstnávání č. 2, 2005, str. 5. Dostupný z www: http://www.unie-pz.cz/index.php/knihovna (cit. 2. 3. 2008) 44 SPJELKAVIK, Øystein, EVANS, Michael, Impression of Supported Employment – A study of some European Supported Employment services and their activities, Oslo 2007 45 SPJELKAVIK, Øystein, EVANS, Michael, Impression of Supported Employment – A study of some European Supported Employment services and their activities, Oslo 2007 46 European Commission, Study of compilation of disability statistical data from the administrative registers of the Member States – Country Reports, Brussels 2007. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/country_report_en.pdf (cit. 17. 4. 2008)
43
poskytována zaměstnavatelům, kteří zaměstnají problematického uchazeče o zaměstnání, jímž může být například právě osoba s postižením. Tato podpora je však udělována pouze po dobu maximálně dvou let.47
Další zemí, kde byl v oblasti podporovaného zaměstnávání učiněn značný pokrok, je Švédsko, ve kterém byl zaveden zcela specifický systém poskytování této služby. Od roku 2002 zde byli všichni pracovní konzultanti převedeni na úřady práce, které také hradí náklady na jejich mzdy. Tak může být služba PZ poskytována efektivněji a s potřebným zázemím přímo
na
úřadech
práce
jak
uchazečům
s postižením,
tak
jejich
potenciálním
zaměstnavatelům. Finanční prostředky úřadů práce jsou tak vynakládány účelněji a OZP přímo na úřadě nalezne kvalifikovanou pomoc. Takový systém má mnoho výhod, a proto by jistě stálo za uvážení, zda by se v budoucnu s určitými modifikacemi nemohl uplatnit také v ČR. Maximální doba poskytování služby PZ je ve Švédsku jeden rok, tedy kratší ve srovnání s Českou republikou.48
Politika zaměstnanosti ve Švédsku je zajímavá tím, že oproti ostatním zemím EU se zde investuje relativně více finančních prostředků do programů aktivní politiky zaměstnanosti, včetně programů na podporu začleňování OZP na trh práce, než do pasivní politiky zaměstnanosti. Také v České republice, stejně jako ve většině zemí EU, se v poslední době projevuje snaha o zvýšení investovaných prostředků do aktivní na úkor pasivní politiky zaměstnanosti, Švédsko je však jedna z mála zemí, kde se to daří naplňovat výrazněji. I ve Švédsku mohou být OZP zaměstnáni na chráněných pracovištích a tento typ podpory zde hraje významnou roli. Chráněná pracoviště jsou ve Švédsku definována jako taková, která zaměstnávají minimálně 40 % pracovníků s vážným postižením, v ČR je nutný podíl OZP pro vytvoření chráněné dílny vyšší, představuje 60 % OZP z celkového počtu zaměstnanců.49
Tato pracoviště, jež jsou rozptýlena po celém Švédsku a produkují nejrůznější výrobky a služby, jsou zastřešena státní organizací zvanou „Samhall“ a jejich cílem je především podpořit ty OZP, které se nemohou uplatnit na otevřeném trhu práce a případně jim pomoci, 47
European Commission, Benchmarking employment policies for people with disabilities, Brussels 2000. Dostupný z www: http://europa.eu.int/comm/employment_social/disability/bench_en.pdf (cit. 21. 2. 2008) 48 JOHNOVÁ, Milena, Česká unie pro podporované zaměstnávání, Podporované zaměstnávání v evropských zemích. Dostupný z www: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=258 (cit. 2. 3. 2008) 49 European Commission, Active Labour Market Programmes for People with Disabilities – Facts and figures on use and impact, Brussels 2004. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/active_labour_market_progs_en.pdf (cit. 21. 2. 2008)
44
aby v budoucnu takového uplatnění dosáhly.50 Ve Švédsku na rozdíl od České republiky sice není žádným zákonem zaměstnavatelům ukládána povinnost zaměstnávat určitý povinný podíl osob s postižením51, avšak těm zaměstnavatelům, kteří se OZP rozhodnou zaměstnat, může být přidělena finanční podpora na hrazení mzdových nákladů, jejíž poskytování se odvíjí od závažnosti postižení zaměstnance a trvá maximálně čtyři roky. Tyto příspěvky by měly zaměstnavateli pokrýt jeho ztrátu způsobenou nižší produktivitou OZP. Zaměstnanec s postižením, za kterého zaměstnavatel přijímá příspěvek, nemůže být ve Švédsku podle zákona propuštěn.52
Poslední skandinávskou zemí, o které ještě nebyla zmínka, je Dánsko, kde je podporované zaměstnávání již také zavedenou službou pro OZP. Specifickým znakem dánského modelu PZ je ve srovnání s jinými zeměmi délka poskytování asistence na pracovišti, která může trvat neomezeně dlouhou dobu, pokud je to nutné pro zachování pracovního místa pro OZP. Asistent, s jehož přijetím musí osoba s postižením souhlasit, se stává regulérním zaměstnancem zaměstnavatele OZP a může OZP přímo na pracovišti poskytovat podporu až dvacet hodin týdně, pokud se jedná o plný pracovní úvazek. Příspěvek na plat tohoto asistenta dostává zaměstnavatel nebo osoba s postižením, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou.53 Tento systém jistě může být v mnoha ohledech přínosný, ale v ČR má časové omezení poskytování služby své odůvodnění. Zajistí se tak co nejefektivnější podpora jak ze strany pracovního asistenta, tak ze strany OZP, která má vést k co největší samostatnosti OZP na pracovišti, kde mu může být případně poskytnuta přirozená podpora od spolupracovníků anebo, pokud to situace vyžaduje, může služba pracovní asistence přejít do služby osobní asistence.
Ani v Dánsku není zaveden žádný povinný podíl OZP pro zaměstnavatele, jako je tomu v ČR, ale osoby s postižením, které nemohou nalézt uplatnění na běžném trhu práce, mají právo na tzv. „flexibilní zaměstnání“. Toto zaměstnání je specifické tím, že zaměstnavatel platí zaměstnanci s postižením běžnou mzdu a následně z veřejných zdrojů 50
ZELDERLOO, Luk, REYNAERT, Jelle, An international comparison of methods of financing employment disadvantaged people, Brussels 2007. Dostupný z www: http://www.easpd.eu/Library/tabid/4954/Default.aspx (cit. 23. 5. 2008) 51 European Commission, Study of compilation of disability statistical data from the administrative registers of the Member States – Country Reports, Brussels 2007. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/country_report_en.pdf (cit. 17. 4. 2008) 52 European Commission, Definitions of disability in Europe: a comparative analysis, Luxembourg 2002. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/publications/2004/cev502004_en.pdf (cit. 21. 2. 2008) 53 OECD, Transforming disability into ability. Policies to promote work and income security for disabled people, Paris 2003
45
dostává příspěvek na tuto mzdu, který představuje polovinu nebo dvě třetiny mzdových nákladů podle závažnosti postižení zaměstnance.54 I v Dánsku mají OZP možnost být zaměstnáni na chráněném pracovišti a tento způsob je zde také velmi rozšířený. Ve srovnání s ostatními státy EU je zde investována relativně vysoká částka do tohoto druhu podpory.55 V Dánsku zaměstnavatelé podle zákona poskytují svým zaměstnancům, včetně těch se zdravotním postižením, za první dva týdny jejich pracovní neschopnosti náhradu mzdy.56 Taková změna se od 1. ledna roku 2009 chystá i v České republice a také u nás by měli za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnavatelé poskytovat náhradu mzdy a teprve od 15. dne by pak měly náležet dávky nemocenského pojištění.57 Vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením bývají výrazně častěji v pracovní neschopnosti než ostatní zaměstnanci, tato změna by mohla představovat významnou finanční zátěž pro některé zaměstnavatele OZP.
Z ostatních zemí EU je služba podporovaného zaměstnávání rozvinuta například v Německu, kde se nazývá „služba expertů na integraci” a je zabezpečována nestátními organizacemi. V roce 2000 zde byl zaveden zákon o rehabilitaci, podle něhož musí být v každém regionu jedna organizace poskytující službu podporovaného zaměstnávání, která má být zvolena na základě výběrového řízení a s níž má být uzavřena smlouva s místním úřadem práce. Financování takto vymezené služby je omezeno na úřadem práce doporučené registrované uchazeče o práci. Uvedená služba má být podle zákona poskytnuta OZP bez ohledu na stupeň jejich postižení, avšak v praxi jsou z ní často vyloučeny osoby s vážným, především mentálním postižením. Také v ČR by jistě bylo přínosem významnější rozšíření agentur PZ po celém území, protože v některých krajích není taková agentura ani jedna a v jiných mají zase z kapacitních důvodů relativně dlouhé čekací lhůty na poskytnutí služby. Rovněž prohloubení spolupráce mezi úřady práce a agenturami PZ v ČR by mohlo přinést lepší výsledky. Ve srovnání s ČR je doba poskytování služby PZ v Německu relativně krátká, může trvat maximálně devět měsíců. Pro mladé lidi s postižením ve věku 16 – 28 let je zde vybudován celostátní systém speciálních pracovně rehabilitačních center, která si dávají za cíl 54
European Commission, Study of compilation of disability statistical data from the administrative registers of the Member States – Country Reports, Brussels 2007. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/country_report_en.pdf (cit. 17. 4. 2008) 55 CARCILLO, Stéphane, GRUBB, David, From inactivity to work: The role of active labour market policies, OECD Social, Employment and Migration Working Papers n. 36, Paris 2006. Dostupný z www: www.oecd.org/dataoecd/44/8/36945194.pdf (cit. 6. 3. 2008) 56 European Commission, Definitions of disability in Europe: a comparative analysis. Luxembourg, 2002. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/publications/2004/cev502004_en.pdf (cit. 21. 2. 2008) 57 MPSV ČR, Nový zákon o nemocenském pojištění a změny v souvisejících zákonech od 1. ledna 2009. Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/cs/5594 (cit. 25. 7. 2008)
46
tyto OZP připravit na uplatnění v budoucím povolání.58, 59 Rovněž v ČR by se jistě vyplatilo věnovat větší pozornost mladým lidem s postižením a lépe je tak připravit na vstup na trh práce.
V Německu na rozdíl od České republiky existují speciální správní úřady pro občany se zdravotním postižením, jejichž úkolem je poskytovat OZP komplexní podporu. V ČR spadá zaměstnávání OZP do působnosti úřadů práce, kde je častým problémem nedostatek úředníků, kteří by se v dané problematice orientovali. Rovněž v Německu mohou ty OZP, které kvůli svému postižení nenašly uplatnění na běžném trhu práce, využít možnost začlenění do pracovního života na chráněných pracovištích, kde sice nemají právní postavení zaměstnanců, ale je jim za odvedenou práci vyplácena základní mzda s možností navyšování podle kvality odvedené práce.60 Stejně jako v ČR je i v německé legislativě zakotvena povinnost
zaměstnavatelů
zaměstnávat
povinný
podíl
OZP.
Soukromí
i
veřejní
zaměstnavatelé s více než dvaceti zaměstnanci musí zajistit nejméně 5 % z celkového počtu pracovních míst pro OZP.61 Uložený povinný podíl je tedy v Německu tvrdší než v ČR, ovšem německá vláda může měnit procentní sazbu podle aktuální situace na trhu práce, což u nás možné není. Rozdíl je také v odvádění poplatku při náhradním plnění povinných zaměstnavatelů. V Německu jsou tyto finanční prostředky soustřeďovány ve zvláštním fondu, který je využíván pouze pro podporu zaměstnávání OZP, v ČR takový fond neexistuje, ale jeho vytvoření by jistě mělo své opodstatnění. Rozdíl v české a německé právní úpravě je také v možnosti rozvázání pracovního poměru s OZP výpovědí. V ČR byla povinnost souhlasu úřadu práce s výpovědí OZP v roce 2004 zrušena především kvůli snížení obav potenciálních zaměstnavatelů OZP. Naopak v Německu je souhlas výše zmíněného speciálního správního úřadu stále nutný.62
58
JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005 59 ROHRMANN, Albrecht, SCHÄDLER, Johannes, Country report Germany, In: Study on the specific risks of discrimination against persons in situation of major dependence or with complex needs – Volume III: Country Reports and Stakeholder Interviews, Brussels 2008, str.112 - 143 60 HALÍŘOVÁ, Gabriela, STEHLÍK, Václav, Právní aspekty zaměstnávání osob se zdravotním postižením – úprava v komunitárním a českém právu, In: Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026, Posílení postavení nezaměstnaných zdravotně postižených občanů na trhu práce na území Prahy, Praha 2006, str. 7 – 72 61 European Commission, Study of compilation of disability statistical data from the administrative registers of the Member States – Country Reports, Brussels 2007. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/country_report_en.pdf (cit. 17. 4. 2008) 62 HALÍŘOVÁ, Gabriela, STEHLÍK, Václav, Právní aspekty zaměstnávání osob se zdravotním postižením – úprava v komunitárním a českém právu, In: Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026, Posílení postavení nezaměstnaných zdravotně postižených občanů na trhu práce na území Prahy, Praha 2006, str. 7 – 72
47
Zvláštní postavení mezi zeměmi EU má Nizozemsko, které se vyznačuje velmi vysokým podílem OZP zaměstnaných na chráněném pracovním trhu a nízkou mírou přechodu těchto osob na trh otevřený. Tento způsob zaměstnávání je velmi finančně náročný a zároveň způsobuje částečnou izolaci osob s postižením od běžné společnosti, a proto se v posledních letech nizozemská vláda snaží o širší začleňování osob s postižením na otevřený trh práce a to především pomocí poskytování služby podporovaného zaměstnávání. Cílem těchto reforem je zvýšení efektivity podpory zaměstnávání OZP, snížení sociálních výdajů a začlenění OZP do společnosti.63, 64 Takové snahy se v posledních letech projevují ve většině zemí EU a jak bylo uvedeno výše, ČR v tomto směru rozhodně nepředstavuje výjimku, ačkoli služba podporovaného zaměstnávání zde prozatím tak významně využívána není.
Snaha o integraci osob s postižením na trh práce má v Nizozemsku dlouhou tradici a od roku 1985 je zde pozornost směřována především na osoby s mentálním postižením, které potřebují významnou pomoc při pracovním uplatnění. Podporované zaměstnávání v Nizozemsku funguje od počátku devadesátých let dvacátého století a má tu podobu procesu rozděleného do pěti fází, první zahrnuje zjištění preferencí a schopností klienta, druhá hledání vhodných pracovních možností, třetí určení potřeb zaměstnavatele, čtvrtá rozhodnutí, zda klient bude moci vykonávat danou pracovní pozici a pátá podporu a asistenci na pracovišti.65 Snaha o širší zaměstnávání OZP na běžném trhu práce prostřednictvím PZ se promítla také do nizozemské legislativy, kde je uvedeno, že zaměstnavatel, který přijme klienta služeb podporovaného zaměstnávání, má nárok na finanční podporu. Jestliže zaměstnavatel přijme mladého člověka s postižením, může dostat výjimku z placení náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti tohoto zaměstnance po celou dobu jeho zaměstnávání, a pokud přijme jinou osobu s postižením, platí tato výjimka pět let.66 Vzhledem k výše uvedené chystané změně zákona o nemocenském pojištění v ČR, by podobné opatření mohlo být v budoucnu zavedeno i u nás jako podpora pro zaměstnavatele zaměstnávající OZP.
63
CARCILLO, Stéphane, GRUBB, David, From inactivity to work: The role of active labour market policies, OECD Social, Employment and Migration Working Papers n. 36, Paris 2006. Dostupný z www: www.oecd.org/dataoecd/44/8/36945194.pdf (cit. 6. 3. 2008) 64 SCHUURMAN, Martin, CONSULT, Kalliope, Country report The Netherlands, In: Study on the specific risks of discrimination against persons in situation of major dependence or with complex needs – Volume III: Country Reports and Stakeholder Interviews, Brussels 2008, str. 216 - 247 65 HOEKSTRA, E. J., SANDERS, K., van den HEUVEL, W. J. A., POST, D., GROOTHOFF, J. W., Supported employment in The Netherlands for people with an intellectual disability, a psychiatric disability and a chronic disease – A Comparative study, Journal of Vocational Rehabilitation č. 21, 2004, str. 39 – 48 66 SPJELKAVIK, Øystein, EVANS, Michael, Impression of Supported Employment – A study of some European Supported Employment services and their activities, Oslo 2007
48
Co se týká dalších finančních pobídek zaměstnavatelům, mohou v Nizozemsku obdržet také příspěvek na mzdu zaměstnance s postižením, pokud je jeho produktivita práce nižší. V Nizozemsku je také zaveden specifický systém financování PZ z veřejných zdrojů. Každý rok jsou tu z poskytovatelů služeb PZ ve výběrovém řízení zvoleny ty organizace, které mají nejlepší výsledky v zajišťování pracovního uplatnění pro své klienty. Platby za služby těmto organizacím jsou pak odvozeny od toho, jak jsou úspěšné v nalézání odpovídajícího zaměstnání pro OZP, což znamená, že jejich služby jsou propláceny až poté, co je pro klienta uzavřena pracovní smlouva. Cílem tohoto způsobu financování je přimět poskytovatele služeb PZ, aby pracovali co nejefektivněji a vynaložili maximální úsilí pro rychlé nalezení vhodného zaměstnání. Tento přístup může být problematický zvláště pro osoby s vážným postižením, které jsou jen těžko zaměstnatelné, navíc nebere v úvahu kvalitu a stabilitu nalezeného pracovního místa.67 I to mohou být důvody, proč v ČR žádný takový tlak na poskytovatele služby PZ, aby zaměstnání pro OZP opravdu nalezli, není uplatňován.
Zmíněný postup při poskytování finančních prostředků je zřejmě také důvodem, proč byla v některých nizozemských agenturách PZ vyvinuta speciální funkce tzv. „vyhledavače zaměstnávání“, jehož úkolem je pouze kontaktovat a navštěvovat potenciální zaměstnavatele, nikoli pracovat s OZP. Pracovní konzultant s klientem přijde na řadu až v tu chvíli, kdy konkrétní zaměstnavatel projeví o zaměstnání OZP zájem. V českých agenturách se vyhledáváním vhodných potenciálních zaměstnavatelů zabývá přímo pracovní konzultant, který zároveň pracuje s OZP a může tak poznat její schopnosti a také představy ohledně budoucího povolání. Doba poskytování služby PZ může v Nizozemsku trvat maximálně tři roky, což je o rok déle než v ČR. Na rozdíl od ČR se zde častěji objevují organizace specializující se pouze na poskytování služby podporovaného zaměstnávání.68 Ačkoli v Nizozemsku není zákonem stanoven žádný povinný podíl OZP pro zaměstnavatele, jako je tomu v ČR, vláda na ně naléhá, aby pokud je to možné, zaměstnávaly alespoň dvouprocentní podíl zaměstnanců s postižením na celkovém počtu zaměstnanců.69
67
SPJELKAVIK, Øystein, EVANS, Michael, Impression of Supported Employment – A study of some European Supported Employment services and their activities, Oslo 2007 68 SPJELKAVIK, Øystein, EVANS, Michael, Impression of Supported Employment – A study of some European Supported Employment services and their activities, Oslo 2007 69 SCHOONHEIM, Jacqueline, Open society institute, Rights of people with intellectual disabilities. Access to education and employment. Monitoring repport – The Netherlands, Budapest 2005 www.eumap.org/topics/inteldis/reports/national/netherlands/id_nl.pdf (cit. 6. 3. 2008)
49
Další zemí, která v oblasti podporovaného zaměstnávání udělala jistý pokrok, je sousední Slovensko, jemuž se na rozdíl od ČR podařilo prosadit, aby služba PZ byla zakotvena v zákoně. Uvedeným zákonem je Zákon Národní rady Slovenské republiky č. 5/2004 Z. z., o službách zamestnanosti, ve kterém je uvedeno, že agentury PZ mohou poskytovat zprostředkování zaměstnání OZP jako jedno z opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Zakotvení PZ v zákoně předcházelo několik pilotních projektů, které vycházely z iniciativy slovenského Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny. Činnost a veškeré náležitosti agentur PZ jsou v tomto zákoně podrobně popsány a je zde také uvedeno, že o poskytování služeb PZ a jejich proplácení musí být uzavřena písemná dohoda mezi agenturou a příslušným úřadem práce. Služba PZ zde ovšem není směřována pouze na skupinu osob se zdravotním postižením, ale rovněž na dlouhodobě nezaměstnané občany a zaměstnavatele, kteří stojí o zaměstnance z řad osob se zdravotním postižením nebo dlouhodobě nezaměstnaných.70, 71 V ČR je sice služba PZ orientována převážně na OZP, ale mohou ji využít i další skupiny obyvatel významně znevýhodněných na trhu práce, mezi které u nás patří například Romové.72
Ve slovenském zákoně o službách zamestnanosti zakotvená možnost pro agentury PZ vybírat úhradu od zaměstnavatelů za poskytování odborného poradenství a zprostředkování vhodného zaměstnance se může jevit jako poněkud sporné opatření vzhledem k tomu, že zaměstnavatele je patrně spíše potřeba přesvědčovat, aby přijali rizikového zaměstnance. Jistou zvláštností tohoto zákona je také nezahrnutí pracovní asistence do činnosti agentur PZ. Asistence poskytovaná OZP přímo na pracovišti je zde uvedena odděleně a má být financována jako příspěvek určený pro zaměstnavatele OZP anebo samotnou OZP, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou. Tento příspěvek se poskytuje na základě dohody s ÚP nejméně ve výši 41 % a nejvíce 90 % celkové ceny práce odvozené od průměrné mzdy v národním hospodářství SR na jednoho pracovního asistenta po dobu trvání pracovního poměru OZP nebo po dobu vykonávání samostatné výdělečné činnosti. Časové omezení poskytování pracovní asistence v zákoně striktně dáno není, což pravděpodobně znamená, že tato služba může v závislosti na dohodě s úřadem práce trvat neomezeně dlouho. To může být významným přínosem především pro OZP, které potřebují dlouhodobou pomoc. 70
JOHNOVÁ, Milena, Legislativní úprava podporovaného zaměstnávání na Slovensku, Zpravodaj IN České unie pro podporované zaměstnávání č. 1, 2004, str. 3. Dostupný z www: http://www.uniepz.cz/index.php/knihovna (cit. 17. 1. 2008) 71 Zákon NR SR č. 5/2004 Z. z., o službách zamestnanosti, ve znění pozdějších předpisů 72 Internetové stránky občanského sdružení SPOLU Olomouc. Dostupný z www: http://www.volny.cz/spolu/zamestnani.html (cit. 23. 5. 2008)
50
Poněkud zarážející může být skutečnost, že v zákoně není ani zmínka o jednom ze základních principů podporovaného zaměstnávání, tedy o zaměstnávání OZP na otevřeném trhu práce.73, 74 Zakotvení PZ v zákoně na Slovensku by mohlo představovat inspiraci pro ČR. První agentura PZ na Slovensku vznikla až v roce 199975 a v roce 2004 zde vznikla také Slovenská unie podporovaného zaměstnávání, která si klade za cíl mimo jiné sdružovat slovenské poskytovatele PZ, obhajovat jejich zájmy a šířit myšlenku PZ na Slovensku. Na rozdíl od České unie pro PZ však prozatím není členem zastřešující organizace EUSE.76 Podle Zákona č. 5/2004 Z. z., o službách zamestnanosti mohou být OZP, které si nejsou schopny nalézt pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce, zaměstnány v chráněných dílnách, kde musí pracovat nejméně 50 % OZP a na jejichž zřízení a provoz úřad práce může přispět. Ekvivalentem českého příspěvku na podporu zaměstnávání OZP zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % OZP je na Slovensku příspěvek na udržení občana se zdravotním postižením v zaměstnání, jež se poskytuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 % OZP.77
Tento příspěvek je odvozen z průměrné mzdy v národním hospodářství, nikoli ze skutečně vynaložených mzdových nákladů a minimální podíl OZP je navíc mírnější než v ČR. Jak bylo uvedeno v předcházející kapitole, v ČR docházelo k výraznému nárůstu výdajů na tento příspěvek především kvůli jeho zneužívání některými zaměstnavateli, a proto byla nutná změna jeho konstrukce. Je tedy pravděpodobné, že na Slovensku budou řešit podobný
problém.
Co
se
týká
stanovení
zákonného
povinného
podílu
OZP
pro zaměstnavatele, na Slovensku se tato povinnost vztahuje na zaměstnavatele s více než dvaceti zaměstnanci. Tito zaměstnavatelé mají povinnost zaměstnat alespoň 3,2 % OZP z celkového počtu zaměstnanců, nebo odvést odpovídající náhradní plnění. To znamená, že hranice počtu zaměstnanců je na Slovensku tvrdší, procentní sazba je ale na druhou stranu mírnější než v ČR.78
73
JOHNOVÁ, Milena, Legislativní úprava podporovaného zaměstnávání na Slovensku, Zpravodaj IN České unie pro podporované zaměstnávání č. 1, 2004, str. 3. Dostupný z www: http://www.uniepz.cz/index.php/knihovna (cit. 17. 1. 2008) 74 Zákon NR SR č. 5/2004 Z. z., o službách zamestnanosti, ve znění pozdějších předpisů 75 JOHNOVÁ, Milena, Česká unie pro podporované zaměstnávání, Podporované zaměstnávání v evropských zemích. Dostupný z www: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=258 (cit. 2. 3. 2008) 76 Internetové stránky Slovenské unie podporovaného zaměstnávání. Dostupný z www: http://www.supz.sk/ (cit. 19. 5. 2008) 77 Zákon NR SR č. 5/2004 Z. z., o službách zamestnanosti, ve znění pozdějších předpisů 78 Zákon NR SR č. 5/2004 Z. z., o službách zamestnanosti, ve znění pozdějších předpisů
51
3. Nestátní neziskové organizace Jak bylo uvedeno výše, v současné době v České republice poskytují službu podporovaného
zaměstnávání
výlučně
nestátní
neziskové
organizace
(dále: NNO),
tzv. agentury podporovaného zaměstnávání. Z toho důvodu bude tato kapitola zaměřena na charakteristiku působení NNO v ČR a především na jejich financování, které je specifické tím, že na rozdíl od komerčních podniků mohou agentury podporovaného zaměstnávání získat jen mizivou část financí pro úspěšné fungování od odběratelů svých služeb. Za rozšíření agentur PZ v ČR se v posledních letech významně zasloužily především finanční zdroje z fondů Evropské unie. Pro většinu agentur představují prostředky ze strukturálních fondů, a to především z Evropského sociálního fondu, nejvýznamnější zdroj příjmů pro jejich činnost, a proto bude značná část této kapitoly věnována problematice strukturálních fondů a způsobu, jakým uvedené NNO mohou z těchto fondů čerpat nemalé finanční prostředky.
První nestátní nezisková organizace poskytující službu podporovaného zaměstnání v ČR vznikla v roce 1995 v Praze. V dalších letech pak byly agentury zakládány i na dalších místech ČR.1 V současné době u nás poskytuje službu podporovaného zaměstnávání zhruba 38 agentur, jejichž abecední seznam a kontakty na ně jsou uvedeny v Příloze 4. Největší koncentrace poskytovatelů PZ je v hl. m. Praze, ale najdeme je i v dalších krajích, kromě kraje Karlovarského, Královéhradeckého a Plzeňského. Tyto organizace se většinou nezaměřují výhradně na službu podporovaného zaměstnávání, ale jejich činnost zahrnuje i další služby pro podporu a integraci OZP, například službu osobní asistence2.
3.1. Pojem nestátní nezisková organizace a způsoby financování “Neziskové organizace jsou instituce, jejichž fungování je primárně zaměřeno na poskytování určitého zboží nebo služeb bez ohledu na zisk, který není jejich cílem. Musí proto získat dodatečné finanční zdroje z dotací, darů apod. Případný zisk nesmí být rozdělen ani zakladateli ani zaměstnancům, nýbrž musí být použit pro činnost instituce. Nestátní neziskové organizace doplňují a rozšiřují činnost institucí veřejného sektoru. Mezi nestátní
1
JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005 2 „Osobní asistence je pomocí při zvládání základních životních a běžných úkonů, které by člověk dělal sám nebýt zdravotního postižení“ (Internetové stránky občanského sdružení Asistence, Dostupný z www: http://www.asistence.org (cit. 11. 2. 2008)
52
neziskové organizace patří nadace, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, církevní právnické osoby apod.”3
Počet nestátních neziskových organizací ve všech právních formách v posledních letech v České republice kontinuálně roste, jak to vyplývá i z níže uvedené tabulky 12. Tento vývoj je považován za příznivý a je spojován s rozvojem demokracie, občanské společnosti a zabezpečování sociálních jistot. Role neziskového sektoru v moderní společnosti vyspělých ekonomik roste, neziskový sektor je stále častěji vnímán jako doplněk nebo i alternativa vůči státu při poskytování služeb a veřejných statků.4 Následující graf 8 názorně ukazuje, jak v letech 2000 – 2008 v České republice rostl počet občanských sdružení jako nejčastější právní formy NNO u nás a zároveň také nejčastější právní formy agentur podporovaného zaměstnávání.
Tab. 12: Vývoj počtu nestátních neziskových organizací v ČR v letech 2000 – 2008
Rok
Občan. sdružení
Nadace
Nadační fondy
Obec. prosp. spol.
2000
42 302
282
735
557
2001
47 101
299
784
701
2002
49 108
330
825
762
2003
50 997
350
859
884
2004
53 306
362
898
1 038
2005
54 963
368
925
1 158
2006
58 347
380
992
1 317
2007
61 802
390
1 048
1 486
2008*
63 773
404
1 073
1 587
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat ze Statistiky počtu NNO společnosti Neziskovky.cz. Dostupný z www: http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/statistika/ (cit. 26. 7. 2008) * Údaje r. 2008 jsou pouze do června tohoto roku
3 4
DOHNALOVÁ, Marie, MALINA, Jaroslav, Slovník antropologie občanské společnosti, Brno 2006, str.465-6 FRIČ, Pavol, GOULLI, Rochdi, Neziskový sektor v České republice, Praha 2001
53
Graf 8: Vývoj počtu občanských sdružení v ČR v letech 2000 – 2008
70 000 60 000 Počet o.s.
50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Občanská sdružení Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat ze Statistiky počtu NNO společnosti Neziskovky.cz. Dostupný z www: http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/statistika/ (cit. 26. 7. 2008). Údaje r. 2008 jsou pouze do června tohoto roku
K financování své činnosti využívají NNO většinou více různých zdrojů. Mohou využívat například vlastní zdroje, mezi které patří členské příspěvky nebo výnosy z vlastní činnosti, sponzorské dary, granty, dotace atd. Dotace ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu obce se mohou poskytovat jen občanským sdružením a obecně prospěšným společnostem, není na ně ale žádný právní nárok a jejich poskytování se řídí předem stanovenými podmínkami. Dotace se poskytují zásadně pouze účelově na konkrétní akce, programy, nebo předem stanovené oblasti potřeb. Před poskytnutím většiny dotací jsou vyhlášeny konkrétní programy a úkoly, na něž stát bude finančně přispívat.5
Co se týká samofinancování, nejčastěji využívaným zdrojem jsou členské poplatky. Jedná se o individuální dary členů, kteří za příspěvek obdrží určitou protihodnotu, například slevy na vzdělávací semináře. NNO také může stanovit platby za své služby, například za poradenství, nebo může prodávat vlastní zboží, například výrobky z chráněných dílen. Dalším finančním zdrojem mohou být příjmy z pronájmu hmotného majetku ve vlastnictví NNO nebo využití jejího nehmotného majetku, například propůjčení svého jména nějaké podnikatelské organizaci ke zvýšení odbytu jejího zboží. NNO mohou také investovat a tím získávat dividendy. Sponzorské dary pak mohou pocházet od českých i zahraničních 5
MF ČR, Financování neziskových organizací. Dostupný z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/nezisk_organizace.html (cit. 7. 1. 2008)
54
podnikatelů a obchodních firem, individuálních osob nebo z anonymních sbírek od veřejnosti. Granty a dotace mohou být od českých i zahraničních nadací a nadačních fondů, ze strukturálních fondů Evropské unie nebo ze státního rozpočtu a rozpočtů samosprávných celků.6
3.2. Strukturální fondy Evropské unie V posledních letech se pro mnoho NNO a rovněž pro většinu agentur PZ staly významným zdrojem financí zejména prostředky z Evropské unie. NNO jsou totiž jedním ze subjektů,
které mohou
předkládat
projekty pro
čerpání
finančních prostředků
ze strukturálních fondů EU. Strukturální fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti, která si klade za cíl snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony členských zemí. V roce 2007 začalo nové programovací období na léta 2007 – 2013, avšak ještě stále probíhá dočerpávání prostředků z minulého, pro Českou republiku zkráceného, programovacího období 2004 – 2006, a z toho důvodu je třeba se zmínit o obou uvedených obdobích.7
Důležitým faktorem poskytování podpory ze strukturálních fondů EU je skutečnost, že tyto prostředky představují pouze doplňkové finance k aktivitě členských zemí, je tedy nutná jistá míra spolufinancování projektů. Tento princip je jedním z pěti základních principů politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a nazývá se princip doplňkovosti (adicionality). Finanční podílnictví příjemce má vést k vyšší efektivitě a zodpovědnosti při využívání poskytnutých prostředků. Další je princip programování, který znamená, že pomoc je realizována prostřednictvím projektů naplňujících cíle programových dokumentů, operačních programů, národního strategického referenčního rámce a dalších strategických dokumentů. Princip partnerství znamená, že na přípravě a realizaci programů a projektů spolupracují různé subjekty národního i nadnárodního charakteru.8
Princip koncentrace představuje zásadu soustředit co nejvíce prostředků na prioritní rozvojové oblasti dané země a do regionů s nejvážnějšími problémy. Princip monitorování a vyhodnocování představuje průběžné sledování a vyhodnocování věcného i finančního 6
NOVOTNÝ, Jiří a kol., Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací), Praha 2004 7 MMR ČR, Fondy Evropské unie, Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz (cit. 12. 1. 2008) 8 KONIG, Petr, Principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti, Praha 2007, MMR ČR, Fondy Evropské unie, Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/principy-politiky-hss (cit. 12. 1. 2008)
55
využívání prostředků z fondů EU, a to ve všech fázích procesu realizace operačních programů a projektů.9 Důležitá je také zásada, že „prostředky poskytované ze strukturálních fondů pro členské země nesmí nahrazovat prostředky národní rozvojové politiky. Finanční účast Evropské unie při uplatňování politiky hospodářské a sociální soudržnosti nesmí znamenat snížení výdajů národních zdrojů do této oblasti.“10
3.2.1. Programovací období 2004 – 2006 V tomto období byly jako finanční nástroje politiky soudržnosti v ČR využívány čtyři strukturální fondy, Evropský sociální fond (dále: ESF), Evropský fond regionálního rozvoje (dále: ERDF), Evropský zemědělský orientační a záruční fond (dále: EAGGF) – podpůrná sekce a Finanční nástroj pro orientaci rybolovu (dále: FIFG). Mimo strukturální fondy stál Fond soudržnosti, který je určený pro celé členské státy, nejen pro regiony a vztahuje se na země s hrubým národním důchodem na obyvatele pod úrovní 90 % průměru EU, což je i ČR. Dalším nástrojem politiky hospodářské a sociální soudržnosti byly například tzv. Iniciativy společenství11.12 Agentury podporovaného zaměstnávání se svou činností podílejí na zlepšení situace znevýhodněných skupin na trhu práce, mezi které patří i osoby se zdravotním postižením, a čerpají tedy peněžní prostředky především z Evropského sociálního fondu, jehož posláním je mimo jiné růst zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, sociální začleňování znevýhodněných osob, celkový rozvoj lidských zdrojů a podpora rovných příležitostí na trhu práce.13
Finanční prostředky ze strukturálních fondů jsou přidělovány podle několika základních cílů. V období 2004 – 2006 byly stanoveny tři cíle. Cíl 1 představoval pomoc zaostávajícím regionům EU, tedy těm územím, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP Evropské unie. Tato definice odpovídá území celé České republiky, kromě hlavního města Prahy. Cíl 2 byl zaměřen na podporu oblastí postižených strukturálními problémy kvůli restrukturalizaci hlavních odvětví průmyslu, kam spadala i část hl. města
9
KONIG, Petr, Principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti, Praha 2007, MMR ČR, Fondy Evropské unie, Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/principy-politiky-hss (cit. 12. 1. 2008) 10 POTLUKA, Oto a kol., Průvodce strukturálními fondy Evropské unie, Praha 2003, str. 52 11 V období 2004 – 2006 byly realizovány čtyři iniciativy, INTERREG, URBAN, LEADER a EQUAL. Iniciativy řídí Evropská komise, jsou financovány ze strukturálních fondů a mají řešit určité specifické problémy, které se vztahují na celé území Evropské unie (MMR ČR, Česká republika v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, Praha 2003) 12 MMR ČR, Průvodce fondy Evropské unie, Praha 2006 13 MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008)
56
Prahy. Cíl 3 představoval podporu lidských zdrojů, především zaměstnanosti a vzdělání a pokrýval celé území hl. města Prahy.14 Pro realizaci podpory v rámci Cíle 1 bylo vytvořeno pět operačních programů15, čtyři z nich jsou sektorově zaměřeny, jedná se o operační program Průmysl a podnikání, Rozvoj lidských zdrojů (dále: OP RLZ), Infrastruktura, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Regionálně je zaměřen Společný regionální operační program (dále: SROP). Pro Cíl 2 a 3 byly vypracovány samostatné dokumenty, tzv. Jednotné programové dokumenty pro hl. město Prahu.16 Pro agentury podporovaného zaměstnávání jako příjemce podpory především z Evropského sociálního fondu pak v tomto období byly relevantní operační program Rozvoj lidských zdrojů, Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu (dále: JPD3), Program Iniciativy Společenství EQUAL (dále: IS EQUAL) a Společný regionální operační program.17
OP RLZ byl zaměřen na zvyšování zaměstnanosti a integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a mohly jej tedy využít agentury podporovaného zaměstnávání na území ČR kromě hl. m. Prahy. JPD3 měl v podstatě totožné cíle s OP RLZ, avšak mohl představovat podporu pro agentury PZ pouze na území hl. města Prahy. IS EQUAL usilovala o rovný přístup k zaměstnání a potlačování diskriminace a nerovnosti na trhu práce, týkala se celého území České republiky. SROP byl zaměřen regionálně, nikoli tématicky, avšak podporu pro rozvoj lidských zdrojů na území konkrétního regionu kromě hl. m. Prahy z něj mohly čerpat i agentury PZ.18
V letech 2004 – 2006 měla Česká republika v programech strukturálních fondů, Iniciativ Společenství a Fondu soudržnosti celkem k dispozici více než 2,6 miliardy EUR19,
14
MMR ČR, Česká republika v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, Praha 2003 Pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů musel být nejprve na národní úrovni vypracován Národní rozvojový plán, který určuje celkovou strategii. Na základě tohoto dokumentu byl pak Evropskou komisí ve spolupráci s Českou republikou vytvořen Rámec podpory Společenství. Z něj pak vychází pět odvozených operačních programů pro realizaci podpory v rámci Cíle 1, dále je prohlubují programové dodatky. (MMR ČR, Fondy Evropské unie, Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz (cit. 12. 1. 2008), MMR ČR, Národní rozvojový plán 2004 – 2006, Praha 2003) 16 MMR ČR, Česká republika v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, Praha 2003 17 MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008) 18 MMR ČR, Průvodce fondy Evropské unie, Praha 2006 19 MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/fondy-eu-2004-2006 (cit. 12. 1. 2008) 15
57
z toho 456,98 milionů EUR20 z Evropského sociálního fondu. V následující tabulce 13 vidíme rozložení celkových příjmů pro Českou republiku ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Iniciativ společenství za období 2004 – 2006.
Tab. 13: Alokace celkových strukturálních operací pro ČR v období 2004 – 2006 podle oblasti podpory (v mil. EUR, běžné ceny)
2004 – 2006
2004
2005
2006
945,3
316,9
266,1
362,3
Strukturální fondy
1 584,4
381,5
528,9
674,0
Cíl 1 (13 krajů)
1 454,3
339,0
485,5
629,8
Cíl 2 (Praha)
71,3
23,3
23,8
24,2
Cíl 3 (Praha)
58,8
19,2
19,6
20,0
100,8
28,6
32,1
40,1
Interreg
68,7
21,0
21,4
26,3
Equal
32,1
7,6
10,7
13,8
2 630,5
727,0
827,1
1 076,4
Fond soudržnosti
Iniciativy Společenství
Strukturální operace celkem
Zdroj dat: MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www : http://www.strukturalni-fondy.cz/fondy-eu2004-2006 (cit. 12. 1. 2008)
Tabulka 14 pak ukazuje rozdělení finančních prostředků z Evropského sociálního fondu. Největší položku tvoří prostředky pro OP RLZ, je však třeba zdůraznit, že tyto finance představují prostředky pro celou ČR kromě hl. m. Prahy, zatímco nižší částka pro JPD3 je pouze pro subjekty sídlící v Praze. Co se týká SROP, pouze část tohoto programu zaměřená na rozvoj lidských zdrojů byla financována z Evropského sociálního fondu, na ostatních částech se podílely další strukturální fondy, především pak Evropský fond regionálního rozvoje.21
20
MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008) 21 MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www : http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy (cit. 12. 1. 2008)
58
Tab. 14: Celkový objem finančních prostředků z Evropského sociálního fondu pro ČR v období 2004 – 2006 (v mil. EUR, běžné ceny)
Programy pro čerpání z ESF
2004 – 2006 318,8
OP RLZ JPD3
58,8
IS EQUAL
32,1
SROP
47,3
ESF celkem
457,0
Zdroj dat: MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008)
Tabulka 15 názorně ukazuje, co znamená výše zmíněný princip doplňkovosti a kolik je k čerpání prostředků z ESF za toto období třeba spolufinancovat z českých veřejných rozpočtů. Státní rozpočet a místní rozpočty se podílí na spolufinancování 25 – 50 % v závislosti na jednotlivých opatřeních.22 U JPD3 vidíme, že je tato částka přibližně shodná s částkou financovanou ESF, to znamená, že míra spolufinancování je zhruba 50 %. U tohoto programu se na financování kromě státního rozpočtu podílí také rozpočet hl. m. Prahy.23
Tab. 15: Alokace prostředků z českých veřejných rozpočtů jako spoluúčast ke zdrojům z ESF pro ČR v období 2004 – 2006 (v mil. EUR, běžné ceny)
Národní veřejné rozpočty
2004 – 2006 103,6
OP RLZ JPD3
58,8
IS EQUAL
11,9
Celkem za programy
174,3
Zdroj dat: MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008)
Programovací období 2004 – 2006 znamenalo pro většinu subjektů v České republice, jež chtěly čerpat prostředky ze strukturálních fondů, především získávání velice užitečných zkušeností pro období další. Mezi problémy, které se objevily, patří například pomalý rozběh programů, nedostatečná informovanost předkladatelů projektů, nízká kvalifikace pracovníků v implementační struktuře strukturálních fondů, nebo nevyhovující kvalita některých
22
MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008) 23 MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008)
59
projektových žádostí.24 Protože objem finančních prostředků pro programovací období 2007 – 2013 je mnohokrát vyšší než v období minulém, je potřeba tyto nedostatky eliminovat, využít získaných zkušeností a poučit se z předešlých chyb.
I přes nejrůznější komplikace se České republice do konce roku 2007 podařilo u všech programů vyčerpat veškeré finanční prostředky, které jí byly ze strukturálních fondů přiděleny pro rok 2005 a splnit tak tzv. pravidlo „n+2“.25 Toto pravidlo stanovila Evropská komise a jeho podstatou je, že závazek, jenž začne platit v roce „n“, musí být zrealizovaný v dalších dvou následujících letech, tedy do konce roku „n+2“, a to včetně kontrol, schválení závěrečných zpráv a odeslání výsledků Evropské komisi. Pokud tato podmínka splněna nebude, „Evropská komise automaticky zruší každou část závazku, která nebyla převedena konečným příjemcem, a nebo na který neobdržela přijatelnou žádost o platbu od platebního orgánu do konce druhého roku, který následuje po roce přijetí závazku.“26
3.2.2. Programovací období 2007 – 2013 V novém programovacím období se finanční nástroje politiky soudržnosti EU poněkud změnily. I nadále zůstávají strukturální fondy Evropský sociální fond a Evropský fond regionálního rozvoje a také Fond soudržnosti. Evropský zemědělský orientační a záruční fond a Finanční nástroj pro orientaci rybolovu byly nahrazeny jinými fondy, které však již nespadají pod politiku soudržnosti, nýbrž pod Společnou zemědělskou politiku.27
Pro toto období byly také stanoveny tři nové cíle, jedná se o cíl Konvergence, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce. Cíl Konvergence se zaměřuje na podporu hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států a spadá do něj celé území České republiky s výjimkou hl. města Prahy. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost představuje podporu regionům, které nespadají pod cíl Konvergence, v ČR je to hl. m. Praha. Poslední cíl Evropská územní
24
MPSV ČR, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013, Praha 2007. Dostupný z www: www.esfcr.cz/files/clanky/3486/OP_LZZ_FINAL.pdf (cit. 9. 3. 2008) 25 MF ČR, Strukturální fondy a fond soudržnosti, Aktuality. Dostupný z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/eu_fondy.html (cit. 9. 3. 2008) 26 MMR ČR, Ireas o.p.s. – kolektiv autorů, Studie – Pravidlo “n + 2”, Praha 2005. Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/upload/1127131729.studie_pravidlo_n-2_cz_050819_final.pdf (cit. 9. 3. 2008) 27 Informační portál EurActiv.cz, Dostupný z www: http://www.euractiv.cz/aktualni-vyzvy (cit. 12. 1. 2008)
60
spolupráce se zaměřuje na přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů a v ČR pod něj spadají všechny regiony.28
Mezi výše uvedené cíle je rozděleno 26 operačních programů. Cíl Konvergence je realizován prostřednictvím osmi tématických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů.29 Dva z těchto tématických operačních programů jsou pak financovány z Evropského sociálního fondu30. Jedná se o OP Lidské zdroje a zaměstnanost, usilující o zvýšení
zaměstnanosti
a
zaměstnatelnosti
lidí
v ČR
a
o
OP
Vzdělávání
pro konkurenceschopnost, zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů vzdělávání. Pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost spadají pouze dva operační programy a jeden z nich OP Praha – Adaptabilita je financován z ESF31 a je určen pro zlepšení přístupu k zaměstnání pro všechny a pro podporu výkonnosti lidských zdrojů v Praze. Pro agentury podporovaného zaměstnávání z celé České republiky kromě Prahy tak bude relevantní především OP Lidské zdroje a zaměstnanost a pro ty z Prahy pak především OP Praha – Adaptabilita. Cíl Evropská územní spolupráce zahrnuje devět operačních programů a žádný z nich zřejmě pro agentury podporovaného zaměstnávání zajímavý nebude.32
V období 2007 – 2013 může Česká republika čerpat z fondů EU přibližně až 26,7 miliard EUR33, z toho asi 3,8 miliard EUR34 z Evropského sociálního fondu. „Pro srovnání, výše rozpočtu ČR pro rok 2007 je 1 040,8 miliard Kč. Podpora z fondů EU, kterou může Česká republika v období 2007 – 2013 čerpat, tak odpovídá přibližně 74 % státního rozpočtu ČR roku 2007. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc zhruba 132,83 miliard Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů.“35 Následující tabulka 16 ukazuje rozložení
28
MMR ČR, Fondy Evropské unie, Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy2007-2013 (cit. 5. 2. 2008) 29 MMR ČR, Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013, Praha 2007 30 MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008) 31 MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008) 32 MMR ČR, Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013, Praha 2007 33 MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz (cit. 5. 2. 2008) 34 MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008) 35 MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz (cit. 27. 5. 2008)
61
celkových příjmů pro Českou republiku ze strukturálních fondů podle jednotlivých Cílů za období 2007 – 2013. Tab. 16 : Alokace celkových zdrojů z fondů EU pro ČR na období 2007 – 2013 podle jednotlivých Cílů (v mil. EUR, běžné ceny)
CÍL
2007 – 2013 25 883,5
Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
419,1
Evropská územní spolupráce
389,1
Celkem fondy EU
26 691,7
Zdroj dat: MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalnipolitika/konecna-alokace-fondu-eu-pro-cr-2007-2013 (cit. 5. 2. 2008)
Tabulka 17 ukazuje rozdělení finančních prostředků z Evropského sociálního fondu. Výrazně nižší položku tu představují prostředky pro OP Praha – Adaptabilita a to právě proto, že se jedná o finance pouze pro jeden region hl. m. Praha, zatímco ostatní programy zahrnují území celé ČR kromě hl. m. Prahy. Z tabulky 18 pak vidíme, kolik je k čerpání prostředků z ESF za toto období třeba spolufinancovat z českých veřejných rozpočtů v rámci principu doplňkovosti.
Tab. 17: Celkový objem finančních prostředků z Evropského sociálního fondu pro ČR v období 2007 – 2013 (v mil. EUR, běžné ceny)
Programy pro čerpání z ESF
2007 – 2013
OP Lidské zdroje a zaměstnanost
1 837,4
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
1 828,7 108,4
OP Praha – Adaptabilita ESF celkem
3 774,5
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013 (cit. 27. 5. 2008) Tab. 18: Alokace prostředků z českých veřejných rozpočtů jako spoluúčast ke zdrojům z ESF pro ČR v období 2007 – 2013 (v mil. EUR, běžné ceny)
Národní veřejné rozpočty
2007 – 2013
OP Lidské zdroje a zaměstnanost
320,0
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
320,0 19,1
OP Praha – Adaptabilita Celkem za programy
659,1
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013 (cit. 27. 5. 2008)
62
Srovnání výše zmíněných cílů a nástrojů politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU v minulém a současném programovacím období pro větší přehlednost názorně ukazuje následující tabulka 19.
Tab. 19: Srovnání programovacího období 2000 – 2006 a programovacího období 2007 – 2013
2000 – 2006 Cíle
2007 – 2013
Finanční nástroj
Cíle
Finanční nástroj
Fond soudržnosti
Fond soudržnosti
Cíl 1
ERDF ESF EAGGF – orientační sekce FIFG
Cíl 2
ERDF ESF
Cíl 3
ESF
INTERREG
ERDF
URBAN
ERDF
EQUAL
ESF
LEADER+
EAGGF – orientační sekce
Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo rámec Cíle 1
EAGGF – záruční sekce FIFG
Problematika rozvoje venkova a rybolovu nebude nadále součástí politiky soudržnosti, ale zařadí se pod Společnou zemědělskou politiku.
9 CÍLŮ
6 FINANČNÍCH NÁSTROJŮ
3 CÍLE
Konvergence
Fond soudržnosti ERDF ESF
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - regionální ERDF úroveň - národní úroveň ESF
Evropská územní spolupráce
ERDF
3 FINANČNÍ NÁSTROJE
Zdroj dat: MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/old/1135676046.srovn-n-c-l-a-n-stroj-politiky-soudr-nosti-v.doc (cit. 12. 1. 2008)
3.2.3. Proces vytváření, výběru a hodnocení projektů Z výše uvedeného jasně vyplývá, že přidělování prostředků ze strukturálních fondů neprobíhá nahodile, ale řídí se jasně stanovenými pravidly a vyplývá z priorit a zaměření programových dokumentů. Každý operační program konkrétně specifikuje cíle, kterých chce
63
pomocí realizace projektů dosáhnout, vymezuje prioritní osy, oblasti podpory a typy projektů, které mohou být v rámci daného OP předkládány. Také vymezuje, kdo konkrétně může být příjemcem podpory, určuje způsob monitorování, hodnocení a kontroly projektů.36
Pokud nějaký subjekt má zájem o podporu v rámci určitého operačního programu, musí počkat, až oprávněná instituce, řídící orgán daného operačního programu, vyhlásí výzvu k předkládání projektových žádostí. Tato výzva obsahuje všechny potřebné informace pro předkladatele projektu, včetně termínů, objemu finančních prostředků a kontaktních informací. Také přesně stanovuje, jakou podobu má mít žádost a její přílohy. Výzva k předkládání projektových žádostí bývá zveřejněna na internetových stránkách řídícího orgánu daného operačního programu a další vhodnou formou, například v odborných periodikách.37, 38 Žádost má být podávána v dané jednotné formě, která se však může poněkud lišit podle konkrétního operačního programu. Měla by obsahovat identifikaci a kontaktní údaje předkladatele, popis projektu, očekávané výsledky, rozpočet, předpokládané zdroje financování atd.39
V období 2007 – 2013 mohou agentury podporovaného zaměstnávání z Prahy předkládat projekty především v rámci OP Praha – Adaptabilita, jehož řídícím orgánem je hlavní město Praha, Magistrát hl. m. Prahy, odbor fondů EU.40 Mimopražské agentury PZ se sídlem na území ČR pak v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, odbor řízení pomoci z ESF.41 Předpokladem pro úspěšný projekt je mít důkladně promyšlený projektový záměr, jasnou představu
36
MMR ČR, Fondy Evropské unie, Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy2007-2013 (cit. 12. 1. 2008) 37 Výzva k předkládání projektových žádostí v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Dostupný z www: http://www.prahafondy.eu/download/OPPK%201%20Vyzva/OP_1-1.doc (cit. 10. 1. 2008) 38 Hl. m. Praha, Magistrát hl. m. Prahy, Projektová příručka k Operačnímu programu Praha – Adaptabilita, Praha 2008. Dostupný z www: http://www.prahafondy.eu/download/OPPA%20pro%20prijemce/OPPA_Projektova%20prirucka_1.0.doc (cit. 10. 1. 2008) 39 CHVOJKOVÁ, Anna, KVĚTOŇ, Viktor a kol., Finanční prostředky fondů EU v programovacím období 2007 – 2013, Praha 2007 40 Hl. m. Praha, Magistrát hl. m. Prahy, Projektová příručka k Operačnímu programu Praha – Adaptabilita, Praha 2008. Dostupný z www: http://www.prahafondy.eu/download/OPPA%20pro%20prijemce/OPPA_Projektova%20prirucka_1.0.doc (cit. 10. 1. 2008) 41 MPSV ČR, Výzva k předkládání grantových projektů OP LZZ, Dostupný z www: www.esfcr.cz/files/clanky/6132/Vyzva_GP_1-1.pdf (cit. 20. 6. 2008)
64
o reálných cílech a způsobu jejich dosažení, přesně dodržet podmínky výzvy, formální úpravu žádosti a dané termíny.42
Po uzávěrce příjmu žádostí začíná proces hodnocení, jenž je rozdělen do několika stupňů. Nejprve se posoudí, zda žádost splňuje všechny formální náležitosti a kritéria, pokud ano, je postoupena k expertnímu posouzení, které obvykle provádí dva nezávislí experti vybraní z databáze hodnotitelů. Žádosti vybrané a doporučené k financování experty projednává výběrová komise, která má oproti expertům možnost porovnat jednotlivé projekty mezi sebou a vybrané žádosti posléze postoupí řídícímu orgánu OP. S tvůrci úspěšných projektů je pak sepsána grantová smlouva. V následující tabulce 20 je názorně ukázáno, jak z časového hlediska probíhá tento proces hodnocení u konkrétního programu OP Praha – Adaptabilita.43 Tab. 20: Časový rámec hodnocení a schvalování projektových žádostí u OP Praha – Adaptabilita, ESF FEU MHMP – oddělení ESF odboru fondů EU Magistrátu hl. m. Prahy
Fáze hodnocení či schvalování
Délka trvání (v týdnech)
Formální posouzení Expertní posouzení Jednání výběrové komise Jednání Výboru Evropských fondů Zastupitelstva hl. m. Prahy Jednání Rady hl. m. Prahy Schválení Zastupitelstvem hl. m. Prahy
max. 4 max. 6 max. 4 max. 2
Příprava a uzavření smlouvy
max. 4
max. 2 max. 2
Kumulovaná délka trvání Zajišťuje (v týdnech) 4 ESF FEU MHMP 10 Externí hodnotitelé 14 Výběrová komise Výbor Zastupitelstva 16 hl. m. Prahy 18 Rada hl. m. Prahy Zastupitelstvo hl. m. 20 Prahy ESF FEU MHMP, 24 příjemce
Zdroj dat: Hl. m. Praha, Magistrát hl. m. Prahy, Projektová příručka k Operačnímu programu Praha – Adaptabilita, Praha 2008, Dostupný z www: http://www.prahafondy.eu/download/OPPA%20pro%20prijemce/OPPA_Projektova%20prirucka_1.0.doc (cit. 10. 1. 2008)
Po podpisu grantové smlouvy, může být započata samotná realizace projektu a žadateli je poskytnuta první zálohová platba, která pokryje náklady na první období realizace projektu. Příjemce podpory musí řídící orgán operačního programu průběžně 42
MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=9 (cit. 10. 1. 2008) 43 Hl. m. Praha, Magistrát hl. m. Prahy, Projektová příručka k Operačnímu programu Praha – Adaptabilita, Praha 2008. Dostupný z www: http://www.prahafondy.eu/download/OPPA%20pro%20prijemce/OPPA_Projektova%20prirucka_1.0.doc (cit. 10. 1. 2008)
65
informovat o tom, jak probíhá realizace projektu. Na základě těchto monitorovacích zpráv, pokud z nich bude vyplývat, že projekt je realizován v souladu se schválenou žádostí, dostává další platby založené na zálohovém principu, tj. před uhrazením výdaje. Po ukončení realizace projektu se předkládá závěrečná monitorovací zpráva, která obsahuje také celkové vyúčtování.44
3.3. Konkrétní příklad úspěšné nestátní neziskové organizace Asistence o. s. 3.3.1. Informace o společnosti a poskytovaných službách Mezi nestátní neziskové organizace poskytující službu podporovaného zaměstnávání v ČR patří také občanské sdružení Asistence, které jsem zvolila jako příklad fungující neziskové organizace, jež v minulém programovém období vytvořila úspěšné projekty pro čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu. Tato agentura PZ sídlí v Praze a zaměřuje se především na klienty s tělesným a kombinovaným zdravotním postižením. Jejím nejvyšším orgánem je valná hromada, která se schází nejméně jednou do roka a volí kontrolní radu, výkonný výbor a statutární zástupce. K 31. 12. 2006 se pracovní tým organizace skládal z 11 pracovních konzultantů, 4 koordinátorů asistentů, koordinátora dobrovolníků, 36 pracovních asistentů, koordinátorky projektu, finanční manažerky, fundraiserky, administrativní pracovnice a externích spolupracovníků. V průběhu roku 2006 s organizací spolupracovalo celkem 65 dobrovolníků a 75 asistentů. Informace o klientech, ke kterým byly v tomto období služby agentury směřovány a jaké tyto služby konkrétně byly, názorně ukazují následující tabulky 21 a 22.45, 46
44
Hl. m. Praha, Magistrát hl. m. Prahy, Projektová příručka k Operačnímu programu Praha – Adaptabilita, Praha 2008, Dostupný z www: http://www.prahafondy.eu/download/OPPA%20pro%20prijemce/OPPA_Projektova%20prirucka_1.0.doc (cit. 10. 1. 2008) 45 Výroční zpráva Asistence o.s. 2006, interní materiál Asistence o.s. 46 Internetové stránky občanského sdružení Asistence, Dostupný z www: http://www.asistence.org/ (cit. 5. 2. 2008)
66
Tab.21: Údaje o počtu klientů Asistence o.s. k 31. 12. 2006, jejich rozdělení podle věku a pohlaví
Celkem: 92 klientů (z toho 4 neaktivní) Muži Ženy
63 (3) 29 (1)
Věková skupina 0 – 18 19 – 26 27 +
6 48 38
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě interních údajů společnosti Asistence o.s. Tab. 22: Údaje o poskytovaných službách a počtech klientů, rozdělených na muže a ženy a podle věku, využívajících jednotlivé služby
Služba Individuální praxe Podporované zaměstnávání Další možnosti pracovního uplatnění Poradenství, konzultace Job kluby47 Nácviky pracovních dovedností Orientace v otázce bydlení Asistence na běžných školách Podpora a pomoc v soběstačnosti Podpora a pomoc – volný čas Asistence při individ. doprovodech Spolupráce v oblasti následných služeb
Celkem* 10 30(1) 15 9(2) 2 6 10(2) 9(2) 14(1) 15 41(1) 7
m 7 21 7 8 2 5 6 6 8 8 27 5
ž 3 9 8 1 0 1 4 3 6 7 14 2
0 – 18 19 – 26 27 + 0 10 0 0 15 15 0 7 8 1 2 6 0 1 1 0 4 2 0 6 4 0 6 3 0 6 8 0 9 6 6 13 22 0 0 7
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě interních údaje společnosti Asistence o.s. * Číslo v závorce označuje počet neaktivních klientů
Občanské sdružení Asistence bylo založeno v roce 1995 několika zaměstnanci Jedličkova ústavu a škol v Praze, rodiči a přáteli studentů a absolventů tohoto ústavu. Podnětem ke vzniku sdružení byla situace absolventů, kteří potřebovali pomoc při přechodu ze školy a ústavu do dalšího zejména pracovního života. Jeho prvním cílem bylo zajistit realizaci podporovaného zaměstnávání pro absolventy Praktické školy Jedličkova ústavu. K tomuto cíli se postupně, podle přání a potřeb studentů, připojovaly cíle další, například podpora v oblasti aktivit volného času, mapování možností bydlení, podpora při studiu na běžné škole nebo pomoc a podpora při zvyšování soběstačnosti. 48
47
„Job kluby jsou pravidelná setkávání klientů, kteří hledají pracovní uplatnění, poskytují si vzájemnou podporu a rozvíjejí své dovedností za účelem získat a udržet si práci.“ (Internetové stránky občanského sdružení Asistence, Dostupný z www: http://www.asistence.org/ (cit. 5. 2. 2008) 48 Internetové stránky občanského sdružení Asistence, Dostupný z www: http://www.asistence.org/ (cit. 5. 2. 2008)
67
V roce 2005 sdružení uspělo v žádosti o podporu z Evropského sociálního fondu Evropské unie a posléze následovaly také další úspěšné žádosti ze strukturálních fondů. Od března 2006 organizace rozšířila svojí cílovou skupinu, služby napomáhající k integraci a běžnému způsobu života nabízí již nejen studentům a absolventům Jedličkova ústavu, ale také dalším lidem s tělesným a kombinovaným postižením v Praze. K dalšímu rozšíření došlo v srpnu 2006, kdy agentura začala nabízet kromě služby pracovní asistence, také službu tzv. osobní asistence.49
Asistence o.s. je také jednou z organizací, které obdržely od České unie pro PZ značku vynikající kvalita. O propůjčení práva užívat značku kvality do 30. 9. 2009 rozhodla odborná komise České unie pro PZ na základě kladného výsledku ověřování kvality služby podporovaného zaměstnávání doloženého vydáním inspekčního certifikátu. Ověřována byla kritéria dle Standardů podporovaného zaměstnávání ČUPZ a to těmito šetřeními: rozhovory se dvěma uživateli a jejich pracovními konzultanty, rozhovory s vedením a týmem pracovníků agentury, studiem osobní dokumentace respondentů a bývalých uživatelů služeb, ověřením náležitostí uzavřených pracovních smluv dle zákoníku práce, studiem interní dokumentace agentury, propagačních materiálů a dotazníků zaměstnavatelů. Inspekce po svém šetření vyhodnotila silné stránky agentury, mezi které patří systém vzdělávání agentury, vstřícný vztah ke klientovi a z toho plynoucí vzájemná důvěra, týmová spolupráce mezi zaměstnanci agentury, nabídka následných služeb poskytovaných agenturou a oblasti pro zlepšování, mezi které patří uvedení seznamu dokumentů v příloze ke smlouvě, které klient obdržel při podpisu smlouvy o službě PZ nebo uvedení průběžného a konečného hodnocení schopností klienta v jeho složce.50
Hodnocení kvality služby podporovaného zaměstnávání přímo jejími uživateli, tedy zaměstnavateli, jimž Asistence o. s. v minulosti tuto službu poskytla, je považováno za základní moment celého procesu hodnocení. U náhodně vybraného vzorku těchto zaměstnavatelů bylo zjišťováno, jak byli se službou PZ spokojeni. K hodnocení kvality služby podporovaného zaměstnávání se používá soubor kritérií, jež má zaměstnavatel ohodnotit určitou známkou. 49
Internetové stránky občanského sdružení Asistence, Dostupný z www: http://www.asistence.org/ (cit. 5. 2. 2008) 50 Inspekční zpráva č. S – 0009/2007/0100.05 o ověřování jakosti služby „Podporované zaměstnávání“ podle zvláštních inspekčních předpisů a Standardů podporovaného zaměstnávání ze dne 20.7.2007, interní materiál Asistence o.s.
68
Kritéria, která jsou součástí dotazníku pro vyhodnocení kvality služby PZ poskytované občanským sdružením Asistence, náhodně vybranými zaměstnavateli: 1. Má agentura snahu poskytovat znevýhodněnému pracovníkovi podporu tak, aby tato podpora zapadla do kultury Vašeho pracoviště? 2. Informuje a podporuje agentura podporovaného zaměstnávání také spolupracovníky, nadřízené znevýhodněného zaměstnance? 3. Dostal jste na začátku dostatek podpory a informací, abyste mohl podporovaného zaměstnance úspěšně zapojit do vaší firmy (např. aby se stal součástí pracovního kolektivu, aby se naučil a zvládal pracovní úkoly)? 4. Naplnila spolupráce s agenturou podporovaného zaměstnávání Vaše představy a očekávání? 5. Odpovídá zaměstnanec zprostředkovaný agenturou Vašim potřebám? 6. Byla podpora, která Vám byla poskytována agenturou podporovaného zaměstnávání, přizpůsobena Vašim potřebám? 7. Jak jste spokojen se službami agentury podporovaného zaměstnávání?
Při hodnocení kritérií zaměstnavatelé používají následující způsob známkování: 3 znamená
úplnou
spokojenost,
2
nevýznamné
výhrady,
1
podstatné
výhrady,
0 nevyhovující.51 Následující tabulka 23 a graf 9 představují shrnutí hodnocení jednotlivých kritérií pěti zaměstnavateli, kteří v červnu roku 2007 konkrétní dotazník vyplnili a zaslali zpět. Tabulka i graf ukazují, že spokojenost tohoto vzorku zaměstnavatelů se službami Asistence o.s. je poměrně vysoká. Poněkud horší zkušenosti s těmito službami má pouze jeden zaměstnavatel, který několik kritérií hodnotil horšími známkami. Významnou roli v jeho hodnocení zřejmě hrála skutečnost, že zaměstnanec, jehož mu agentura zprostředkovala neodpovídal potřebám zaměstnavatele (kritérium č. 5) a tím pádem ani spolupráce s agenturou nemohla naplnit jeho očekávání (kritérium č. 4). Negativní hodnocení některých kritérií zaměstnavatelem 4 pak ovlivňuje úspěšnost jednotlivých kritérií hodnocení. Z grafu vidíme, že nejvíce jsou zaměstnavatelé spokojeni s prvním kritériem, relativně nejméně pak s druhým a pátým kritériem. Vzhledem k tomu, že tento vzorek je velmi úzký, nelze z něj vyvozovat žádné další závěry.
51
Dotazníky pro hodnocení služby PZ zaměstnavatelem, interní materiál Asistence o.s.
69
Tab. 23: Hodnocení spokojenosti zaměstnavatelů se službou podporovaného zaměstnávání poskytovanou Asistence o. s. podle sedmi různých kritérií v r. 2007
Známky – hodnocení jednotlivých zaměstnavatelů Kritérium zaměst. zaměst. zaměst. zaměst. zaměst. 1 2 3 4 5
Úspěšnost jednotlivých kritérií
1.
3
3
3
3
3
100 %
2.
3
3
3
1
3
80 %
3.
3
3
3
2
2
87 %
4.
3
3
3
1
3
87 %
5.
3
3
3
0
3
80 %
6.
3
3
3
2
2
87 %
7.
3
3
3
2
3
93 %
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z interních materiálů Asistence o. s.
Graf 9: Vyhodnocení úspěšnosti jednotlivých kritérií pro hodnocení kvality služby podporovaného zaměstnávání poskytované Asistence o. s.
7.
93%
Kritéria hodnocení
6.
87%
5.
80%
4.
87%
3.
87%
2.
80%
1.
100% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z interních materiálů Asistence o. s.
Asistence o. s. poskytuje své služby lidem s tělesným a kombinovaným postižením v několika programech, ty nejvýznamnější se nazývají Středisko pro tranzitní program, Centrum pracovní rehabilitace a Agentura osobní asistence.52 Uživatelé služeb Střediska pro tranzitní program jsou mladí lidé s tělesným a kombinovaným postižením, kteří jsou
52
Internetové stránky občanského sdružení Asistence, Dostupný z www: http://www.asistence.org/ (cit. 5. 2. 2008)
70
studenty a absolventy škol Jedličkova ústavu. Tranzitní program je systém přípravy a podpory při přechodu ze školy do dalšího života, v oblastech dalšího studia, zaměstnání, aktivit pro volný čas, soběstačnosti v běžných denních činnostech, bydlení, mezilidských vztahů a osobního rozvoje. Mezi hlavní rysy tohoto programu patří vedení k co největší možné samostatnosti, přijetí vlastní zodpovědnosti, spolupráce s rodiči, školou, dalšími profesionály a organizacemi, plánování služeb a individuální přístup. Mezi služby poskytované v rámci tranzitního programu patří individuální praxe s asistencí, podporované zaměstnávání, job kluby, orientace v otázce bydlení, podpora při studiu na běžných středních a vysokých školách, plánování aktivit volného času, odborné poradenství, osobní asistence.53
Centrum pracovní rehabilitace je program poskytující služby lidem s tělesným a kombinovaným postižením z Prahy, kteří chtějí získat a udržet si vhodné pracovní uplatnění. Mezi služby poskytované v rámci tohoto programu patří podporované zaměstnávání, jiné formy pracovního uplatnění, například v chráněných dílnách nebo jako dobrovolníci, job kluby, pracovní poradenství, kariérová knihovna nebo internet. Agentura osobní asistence zajišťuje službu osobní asistence lidem s tělesným a kombinovaným postižením v produktivním věku a studentům středních a vysokých škol z Prahy, kteří v běžném životě potřebují pomoc druhé osoby. Osobní asistence je pro člověka s tělesným a kombinovaným postižením jedním ze základních předpokladů k aktivnímu životu, asistenti pomáhají těmto lidem při zvládání základních životních a běžných úkonů, které kvůli svému postižení nejsou schopni sami zvládat. Pracovníci agentury také poskytují odborné poradenství v oblasti služby osobní asistence. V roce 2007 byla cena za asistenci stanovena na 40 Kč za hodinu, ke každé asistenci je započítávána také cesta asistenta v maximálním rozsahu půl hodiny.54
Asistence o. s. využívá pro svou činnost mnoho zdrojů financování. V posledních letech se pro ni stal nejvýznamnějším zdrojem Evropský sociální fond a podpory z tohoto zdroje hodlá v hojné míře využívat i nadále. Přehled jejích finančních zdrojů za rok 2006 je uveden v následující tabulce 24, ze které je zřejmé, že nejvýznamnějším zdrojem je podpora z Evropské unie a hned po ní prostředky od Magistrátu hlavního města Prahy. 53
Internetové stránky občanského sdružení Asistence, Dostupný z www: http://www.asistence.org/ (cit. 5. 2. 2008) 54 Internetové stránky občanského sdružení Asistence, Dostupný z www: http://www.asistence.org/ (cit. 5. 2. 2008)
71
Tab. 24: Údaje o celkových příjmech organizace Asistence o. s. v kalendářním roce 2006, v Kč, u významných zdrojů v souhrnu uveden procentní podíl z celkové částky. Příjmy od odběratelů služeb celkem
79 946
Příspěvky ústřed. orgánů, kraj., obecních úřadů atd. Magistrát hlavního města Prahy Středočeský kraj ÚP Rakovník Ministerstvo vnitra Ministerstvo kultury Městská část Praha 2 Městská část Praha 4 Městská část Praha 5 Městská část Praha 6 Městská část Praha 7 Městská část Praha 10 Městská část Praha 11 Městská část Praha 12 Městská část Praha 13 Městská část Praha 14 Městská část Praha 17 Město Česká Kamenice, Louny, Týnec nad Sázavou Dary nadací, z podnikatelské sféry apod.
3 265 008
44%
2 556 000 200 000 10 000 111 716 20 000 8 657 97 774 8 090 45 000 5 615 8 940 14 804 25 712 32 000 65 700 20 000 35 000 994 991
Borůvka o.s. Konto Bariéry Nadace Eurotel Univerzita Karlova Nadace Via Nadace Jedličkova ústavu Nadace Divoké husy Individuální a firemní dárci
1%
13%
271 870 20 168 200 000 50 000 50 000 8 370 9 497 385 086
Příjmy z členských příspěvků
10 500
Evropská unie
3 096 191
Další příjmy
41%
22 431
Celkem 7 469 067 Zdroj dat: Vlastní zpracování na základě dat z interních materiálů společnosti Asistence o.s.
100%
3.3.2. Úspěšný projekt pro čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu Příkladem úspěšného projektu, který Asistence o. s. uskutečnila, je projekt s názvem Centrum pracovní rehabilitace a kariérová knihovna, jehož prostřednictvím organizace čerpala prostředky z Evropského sociálního fondu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu hl. m. Praha. Tato subkapitola vychází z dokumentu Formulář žádosti o finanční podporu z Jednotného programového dokumentu 3 pro projekt Centrum pracovní rehabilitace a kariérová knihovna, který zpracovalo občanské sdružení Asistence a jedná se o jeho interní materiál. Projekt je dělen na několik částí, mezi něž patří identifikace projektu, stručný obsah projektu, zdůvodnění jeho potřebnosti, popis rizik a návrhy k jejich předcházení, popis realizace projektu, realizační tým, náklady, harmonogram realizace 72
projektu atd. Projekt byl schválen na základě druhé výzvy Magistrátu hl. města Prahy, vztahoval se k prioritě 7.2 s názvem Sociální integrace a rovnost příležitostí a ke konkrétnímu opatření 7.2.1. s názvem Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí. Projekt byl zahájen 1. 1. 2006 a předpokládané datum jeho ukončení mělo být 31. 12. 2007, měl tedy trvat 24 měsíců. Doba trvání projektu byla však prodloužena až do 30. 6. 2008. Samotné ukončení projektu však neznamená ukončení služeb v rámci projektu poskytovaných, tyto služby jsou klientům i nadále přístupné. Cílem projektu je poskytování služeb směřujících k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením. K naplnění tohoto cíle mělo vést založení Střediska pracovní rehabilitace pro osoby znevýhodněné v pracovním uplatnění z důvodu zdravotního postižení, zejména pro osoby s kombinovaným a tělesným postižením, včetně mladých lidí s postižením, opouštějících speciální školy a ústavní zařízení, kteří dosud neměli možnost vytvořit si pracovní návyky. Zájemcům o služby Střediska pracovní rehabilitace organizace nabízí denní pracovně rehabilitační centrum s pracovní diagnostikou a nácvikem pracovních dovedností, kariérovou knihovnu s využitím informačních technologií, podporované zaměstnávání a jiné formy pracovního uplatnění, pracovní a kariérové poradenství.
Předpokladem projektu bylo, že díky němu získá minimálně deset osob se zdravotním postižením pracovní uplatnění, dvacet osob se zdravotním postižením získá kompetence a dovednosti potřebné k pracovnímu uplatnění a čtyřiceti osobám se zdravotním postižením bude poskytnuto jednorázové pracovní a kariérové poradenství. V rámci projektu také měla vzniknout fotografická dokumentace pracovišť jednotlivých klientů, videozáznam zaměstnání několika vybraných klientů, studijní materiál pro konzultanty a asistenty, studijní materiál pro klienty, metodický materiál vytvořený podle zkušeností s pracovní diagnostikou. Podpora klientům má být poskytována po dobu maximálně dvou let podle jejich individuálních plánů, založených na vlastních plánech, zájmech a specifických potřebách.
Tento projekt by měl zajistit nejen službu podporovaného zaměstnávání, ale také služby směřující k získání i jiných forem pracovního uplatnění, jako jsou chráněná pracoviště, stacionáře nebo dobrovolná práce na běžném pracovišti. Ne všem osobám se zdravotním postižením musí vyhovovat podporované zaměstnávání a jsou pro ně tedy vhodné služby zajišťující jiné druhy pracovního uplatnění, ty však prozatím nejsou systematicky řešeny. Služby Střediska pracovní rehabilitace jsou zaměřeny nejen na aktuální získání a udržení
73
si konkrétního pracovního uplatnění, ale také na pracovní a kariérové poradenství a v průběhu poskytování služby také na získávání a rozvoj kompetencí a dovedností potřebných k pracovnímu uplatnění.
Protože většina potenciálních zaměstnavatelů OZP nabízí pracovní místa v oblasti informačních technologií a internetu, kde je obvykle potřeba další specifická příprava, v denním pracovně rehabilitačním centru se konzultanti zaměří na nácvik konkrétních pracovních dovedností právě zejména z oblasti informačních technologií. Výše zmíněné služby mají pomoci OZP najít pracovní uplatnění a udržet si jej. Díky nácviku dovedností v denním pracovně rehabilitačním centru získají OZP nové schopnosti a kompetence, které jim zvýší možnosti pracovního začlenění. Služby poskytované v rámci projektu mají OZP pomoci, aby se začlenily na trh práce, přinesou jim možnost výdělku, zvýšení sebevědomí a sociální začlenění do společnosti. Předpokladem k úspěšné realizaci projektu má být především vhodný výběr zaměstnanců a jejich kvalitní proškolení. Noví konzultanti mohou využít nabídku školících kurzů České unie pro podporované zaměstnávání i dalších organizací. Vzhledem ke spolupráci Asistence o. s. s Českou unií pro PZ by v tomto ohledu neměl nastat žádný problém. Dalším předpokladem realizace projektu má být vyhledání vhodných prostor. Požadavky na tyto prostory jsou vzhledem k cílové skupině poměrně vysoké, dostupnost městskou dopravou pro osoby se sníženou pohyblivostí, přístupnost budovy a bezbariérový interiér. To vše je třeba zajistit v přiměřeném nájmu pro neziskovou organizaci, aby nenastal problém s financováním po skončení projektu. Také je nutné počítat se speciálními úpravami uvedených prostor. I tento problém se podařilo vyřešit nalezením odpovídajících prostor na území Prahy 4. Další podmínkou je vybavení Střediska, především informačními technologiemi. Na doporučení vhodných programů a pomůcek Asistence o. s. spolupracuje s partnerem, Sdružením pro augmentivní a alternativní komunikaci55. Toto sdružení má v oblasti práce s lidmi s postižením velmi dobré jméno a může také doporučit firmy vyrábějící a dodávající 55
„Augmentivní a alternativní komunikace (AAK) jsou všechny formy dorozumívání, které doplňují nebo nahrazují řeč, ať už přechodně nebo trvale. AAK tedy užívá cílené pohledy očí, gesta, manuální znaky (např. jazykový program Makaton), předměty, fotografie, obrázky, symboly, piktogramy, písmena a psaná slova, komunikační tabulky, technické pomůcky s hlasovým výstupem a počítače.“ (Internetové stránky Sdružení pro augmentivní a alternativní komunikaci. Dostupný z www: http://www.alternativnikomunikace.cz/saak/ (cit. 27. 3. 2008) 74
programy a pomůcky. Ani zde se tedy nevyskytují překážky ohrožující realizaci projektu. Významným předpokladem je samozřejmě také zájem a aktivní spolupráce klientů. Zřízením Střediska pracovní rehabilitace je na tento zájem reflektováno.
Klíčovými aktivitami realizace projektu mají být: •
Bezbariérové úpravy nových prostor Střediska, základní zařízení
•
Stanovení zástupce sdružení Asistence pro Středisko
•
Výběrové řízení na koordinátora Střediska
•
Výběrové řízení na konzultanty a asistenty, administrativního pracovníka a fundraisera56
•
Oslovení uživatelů, zaměstnavatelů, úřadů práce a dalších organizací prostřednictvím pošty, elektronické pošty, internetu, inzerce v tisku, osobního kontaktu
•
Vzdělávání, supervize57 a metodické vedení pracovníků
•
Nabídka a výběr služeb, přijímání klientů
•
Poskytování jednotlivých služeb uživatelům
•
Jednorázové pracovní a kariérové poradenství
•
Příprava dokumentačních výstupů projektu
•
Zajištění provozu Střediska: doplňování vybavení knihovny a zajištění pomůcek
3.3.3. Monitorování projektu Tato subkapitola vychází z dokumentu Monitorovací zpráva o realizaci projektu JPD3, verze 1.3, platnost od 1. 3. 2007, který zpracovalo občanské sdružení Asistence a jedná se o jeho interní materiál. V monitorovací zprávě platné pro monitorovací období 1. 6. 2007 – 31. 8. 2007 je uvedeno, jak probíhá realizace projektu, jak jsou splňovány jednotlivé úkoly a zda dochází k nějakým problémům při realizaci.
56
„Fundraising je obor zahrnující různé metody a postupy, jak získat finanční a jiné prostředky na činnost organizací občanské společnosti. Fundraiser je pak osoba, jež se tímto oborem zabývá.“ (Internetové stránky Českého centra funraisingu. Dostupný z www: http://www.fundraising.cz/index.php?id=1&idk=2&show=clanek (cit. 27. 3. 2008) 57 „Supervize představuje důležitou oblast profesního růstu. Supervizor má být průvodcem, který pomáhá supervidovanému jedinci, týmu, skupině či organizaci vnímat a reflektovat vlastní práci a vztahy a nacházet nová řešení problematických situací.“ (Internetové stránky Českého institutu pro supervizi. Dostupný z www: http://www.supervize.eu/o-supervizi/co-je-supervize/ (cit. 27. 3. 2008)
75
Realizované klíčové aktivity a naplňování úkolů z projektu: •
Bezbariérové úpravy nových prostor Centra, základní zařízení
Asistence v tomto období stále pracovala na bezbariérových úpravách nových prostor Centra na adrese Pujmanové 1219/8, Praha 4. Ve sledovaném období začaly úpravy těchto prostor, byla vybrána stavební firma a podepsána smlouva o dílo. •
Výběrové řízení na konzultanty a asistenty, administrativního pracovníka a fundraisera
Ve sledovaném monitorovacím období nebylo uskutečněno žádné výběrové řízení na pracovní asistenty. Stávající pracovníci byli schopní zajistit potřeby uživatelů služeb. •
Oslovení
uživatelů,
zaměstnavatelů,
úřadů
práce
a
dalších
organizací
prostřednictvím pošty, elektronické pošty, internetu, inzerce v tisku, osobního kontaktu. Průběžně jsou oslovováni uživatelé, úřady práce a další organizace prostřednictvím informačních letáků a na osobních schůzkách. Pracovní konzultantky spolu s uživateli služeb individuálně oslovují zaměstnavatele s žádostí o zaměstnání a informují je o službách organizace. Koordinátorka a konzultantky dbají o kontakt s firmami, které jsou ochotné zaměstnat osoby se zdravotním postižením. Také byl připraven inzerát s nabídkou služeb a Asistence o.s. se přihlásila na Veletrh sociálních služeb Prahy. •
Vzdělávání, supervize a metodické vedení pracovníků
Pracovníci Centra pracovní rehabilitace se pravidelně účastní metodických vedení s ředitelkou sdružení Mgr. Vlastou Stupkovou. Tato setkání probíhají přibližně dvakrát týdně a jsou zaměřena na spolupráci s uživateli služeb a předávání aktuálních informací z oblasti pracovního uplatnění, poradenství, sociální práce, legislativy apod. Pracovní konzultantky se pravidelně účastní supervize s externí supervizorkou zaměřené na práci s uživateli služeb. Koordinátorka projektu, fundraiser a zástupkyně sdružení pro projekt se účastní týmové supervize. Všichni pracovníci se vzdělávají samostudiem právních předpisů a materiálů týkajících se práce s osobami se zdravotním postižením, které jsou přístupné v Kariérové knihovně a knihovně sdružení Asistence.
76
•
Nabídka a výběr služeb, přijímání klientů
Služby Centra pracovní rehabilitace byly aktivně nabízeny po celé sledované období. S každým uživatelem služeb konzultantky sepisují List uživatele služeb Asistence o. s. a Smlouvu o poskytování služeb. Údaje o uživatelích jsou shromažďovány také v Souhrnných monitorovacích listech. Uživatelé služeb jsou podrobně seznamováni s obsahem všech podepisovaných dokumentů. Celkem služby využilo již 37 uživatelů. •
Poskytování jednotlivých služeb uživatelům
Ve sledovaném období služby Asistence o. s. nově využily dvě osoby. Zároveň bylo ukončeno poskytování služeb se třemi uživateli. Dva z nich se rozhodli pokračovat ve studiu a jeden nalezl pracovní uplatnění a služby již dále nepotřebuje čerpat. Ve sledovaném období využívalo služby 17 klientů. Na konci sledovaného období čerpalo 14 uživatelů službu Podporované zaměstnávání, tři uživatelé čerpali službu Jiné formy pracovního uplatnění, pět uživatelů navštívilo knihovnu a jeden uživatel služeb s Asistence o. s. spolupracuje krátce a službu si ještě nezvolil. V rámci služby Podporované zaměstnávání a Jiné formy pracovního uplatnění prováděly konzultantky s uživateli nácviky pracovních dovedností. Nácviky probíhaly v Centru pracovní rehabilitace a s pomocí asistentů na pracovištích uživatelů. Ve sledovaném období nalezli pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce nebo v chráněném prostředí celkem dva uživatelé. V roce 2006 a 2007 bylo Podporované zaměstnávání v Asistence o.s. opakovaně oceněno Značkou kvality, kterou udělilo Sdružení pro cenu ČR za jakost ve spolupráci s Českou unií pro podporované zaměstnávání. •
Jednorázové pracovní a kariérové poradenství
Ve sledovaném období vyhledalo služby poskytované v Kariérové knihovně celkem pět osob. Většina z nich knihovnu navštěvovala opakovaně. Jeden z nich využil poradenství a ostatní pracovali samostatně s materiály v knihovně. Nižší počet návštěvníků knihovny v tomto období je ovlivněn nepřítomností studentů škol Jedličkova ústavu, kteří měli prázdniny. •
Příprava dokumentačních výstupů projektu
Na výstupech projektu je pravidelně pracováno, byl zpracován podrobný harmonogram vypracovávání jednotlivých výstupů. Průběžně jsou pořizovány fotodokumentace z pracovišť a konzultací uživatelů. Při přípravě dokumentačních výstupů projektu je postupováno podle časového harmonogramu a stav je průběžně hodnocen na schůzkách Centra pracovní rehabilitace.
77
•
Zajištění provozu Centra: doplňování vybavení knihovny, pomůcek
Knihovna byla průběžně doplňována novými publikacemi, zaměřenými na oblast pracovního uplatnění, a periodiky. Odebírány jsou časopisy zaměřené na problematiku zdravotního postižení a trh práce. Jsou to: MF dnes 2x týdně, Lidové noviny 1x týdně, Hospodářské noviny 1x týdně, Vozíčkář, Psychologie dnes, Můžeš, Skok do reality, e-bulletin EQUAL, Práce, mzdy a odvody, Zpravodaj In, Práce a sociální politika, e-zpravodaj Sociální družstvo a podnik a další. Byl zakoupen např. speciální program na ovládání PC jednou klávesou.
Z výše uvedené monitorovací zprávy je zřejmé, že Asistence o.s. při realizaci tohoto konkrétního projektu nezaznamenala žádné větší problémy. Tento projekt byl úspěšný a splnil cíle v něm vytyčené. Ačkoli byl k 30. 6. 2008 ukončen, služby poskytované v rámci tohoto projektu jsou i nadále k dispozici a pomáhají osobám se zdravotním postižením včlenit se na trh práce a do společnosti. Uvedený projekt by mohl být příkladem a inspirací pro další subjekty, jejichž cílem je začleňování znevýhodněných skupin na trh práce, aby také čerpaly velkorysé prostředky ze strukturálních fondů EU, které se ČR v tomto období nabízejí.
78
4. Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání OZP Když si zaměstnavatel vybírá nového zaměstnance, většinou požaduje, aby šlo o kvalifikovaného pracovníka, který řádně, rychle a bez komplikací odvede svou práci a zároveň pro firmu nebude znamenat nějaké dodatečné náklady. Proč by si tedy měl z mnoha uchazečů o dané pracovní místo vybrat právě člověka s postižením, které ho vždy určitým způsobem limituje? Předpokládanými racionálními motivy mohou být například splnění zákonného povinného podílu zaměstnanců s postižením, získání finančních příspěvků a dalších výhod od státu, uplatnění slev na dani, zvýšení prestiže firmy atd. Zaměstnání člověka s postižením však může přinést i další výhody, které nejsou tak zjevné, například získání loajálního a motivovaného zaměstnance, ochotného pracovat za nižší mzdu, který se pro firmu může stát přínosem.
Jaké jsou skutečně motivy zaměstnavatelů k zaměstnání člověka s postižením jsem se pokusila zjistit přímo oslovením zaměstnavatelů, kteří OZP zaměstnávají. V květnu roku 2008 jsem provedla drobné dotazníkové šetření a oslovila 300 organizací zaměstnávajících více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců. Tyto organizace jsou uvedeny v Katalogu organizací zaměstnávajících více než 50 % OZP a OZP samostatně výdělečně činných1, který zveřejňuje MPSV ČR. Odpovědělo mi celkem 72 organizací, jejichž seznam a předmět činnosti jsou uvedeny v Příloze 6. Odpovědi těchto zaměstnavatelů byly mnohdy velice zajímavé a podnětné. Uvedeným zaměstnavatelům jsem položila tři otázky týkající se především jejich motivace k zaměstnávání OZP, názorů na příspěvky od státu a na změnu konstrukce vyplácení příspěvku podle § 78 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Pro určitou identifikaci zaměstnavatelů, kteří mi odpověděli, uvádím v Příloze 7 orientační shrnující tabulku uvádějící převažující předmět činnosti uvedených organizací. Nejčastěji tyto firmy poskytují různé druhy služeb, například úklidové služby, kde se mohou uplatnit osoby s mentálním postižením, které jsou ochotny pracovat za nižší mzdu. Dalším častým typem poskytovaných služeb jsou služby zahrnující práci s počítačem, jako je vytváření a správa webových stránek, které mohou vykonávat i z domova například osoby s tělesným postižením. Častým druhem činnosti těchto organizací je také kompletace nějakého výrobku podle přání zákazníka, různé třídění, balení, ruční práce, dokončovací práce, atd. Některé z těchto činností mohou OZP vykonávat i doma, což jistě může být 1
MPSV ČR, Integrovaný portál MPSV, Katalog zaměstnavatelů OZP. Dostupný z www: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp (cit. 11. 4. 2008)
79
přínosem například pro člověka s tělesným postižením, ovšem taková práce nenaplňuje důležitou funkci zaměstnání, kterou je pro OZP sociální kontakt a zapojení se do pracovního kolektivu.
Otázky, které jsem položila zaměstnavatelům, uvedu postupně spolu se shrnujícími tabulkami a grafy, komentářem a některými zajímavými postřehy vybraných zaměstnavatelů.
Otázka č. 1: Jaké důvody Vás vedly k tomu, abyste ve své firmě zaměstnali člověka s postižením i přesto, že se může jednat o rizikového zaměstnance? Tab. 25: Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání OZP
Odpověď Vlastní invalidita Invalidita příbuzného, blízkého člověka Tradice, dobrá zkušenost s prací OZP Není rizikový zaměstnanec Sociální cítění Podnikatelský záměr, znalost oboru Přebytek těchto pracovních sil Možnost poskytovat náhradní plnění Příspěvek od státu Povinnost plynoucí ze zákona Celkový součet
Počet 11 7 8 6 15 5 3 10 5 2 72
Zdroj dat: Vlastní dotazníkové šetření Graf 10: Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání OZP 3%
Vlastní invalidita
15%
7%
Invalidita příbuzného, blízkého člověka Tradice, dobrá zkušenost s prací OZP
14% 10%
Není rizikový zaměstnanec Sociální cítění
4%
Podnikatelský záměr, znalost oboru Přebytek těchto pracovních sil 11%
7%
Možnost poskytovat náhradní plnění Příspěvek od státu 8%
Povinnost plynoucí ze zákona
21%
Zdroj dat: Vlastní dotazníkové šetření
80
Budeme-li předpokládat, že oslovení zaměstnavatelé byli ve svých odpovědích upřímní, pak je z tabulky 25 a grafu 10 jasně patrné, že pro největší množství respondentů bylo prvotním impulsem k zaměstnání člověka s postižením sociální cítění, lidské hledisko a touha pomoci. Takový důvod se samozřejmě nedá považovat za příliš pragmatický, ovšem většina zaměstnavatelů k této odpovědi dodává, že pouze dobrý úmysl často nestačí a nemohli by jej uskutečnit, kdyby nebyli podporováni státem, zvláště pak z důvodů nižší produktivity práce, vyšší nemocnosti a potřebě kontroly OZP, které vedou k vyšším nákladům na tyto zaměstnance. Příspěvky od státu pro zmíněné zaměstnavatele tedy nejsou důvodem, ale pouze nástrojem zaměstnávání OZP. Do této skupiny zaměstnavatelů by se pak dali zařadit také ti, kteří jako důvod uvedli, že OZP zaměstnali kvůli vysoké nezaměstnanosti této skupiny a přebytku těchto pracovních sil v jejich regionu. Někteří z uvedených zaměstnavatelů se shodli, že situace OZP na trhu práce v ČR se zřejmě výrazně nezlepší, dokud nedojde k celkové změně vnímání tohoto problému ve společnosti a zaměstnávání OZP se pro firmy nestane běžnou záležitostí významně zvyšující jejich prestiž a společenské uznání v očích veřejnosti.
Přibližně jednu čtvrtinu z celkového počtu zaměstnavatelů vedla k zaměstnání OZP vlastní invalidita, postižení příbuzného či blízkého člověka. Většina z těchto respondentů uvedla, že zaměstnání je pro člověka s postižením mimořádně důležité zejména vzhledem k uchování pocitu důstojnosti a užitečnosti a začlenění do společnosti. A tak se v tomto směru rozhodli být aktivní a tím pomoci k pracovnímu uplatnění sobě nebo svému příbuznému či známému, což se dá považovat za velmi přínosný přístup. Pro přibližně 14 % z celkového počtu zaměstnavatelů představoval prvotní impuls k zaměstnání OZP zájem jejich odběratelů s více než 25 zaměstnanci, aby odebíráním výrobků a služeb mohli uskutečnit tzv. náhradní plnění2. Zaměstnávání více než 50 % OZP tak pro uvedené zaměstnavatele znamená především zvýšení konkurenceschopnosti jejich podniku ve srovnání s ostatními dodavateli určitého zboží nebo služeb.
Přibližně 18 % zaměstnavatelů uvedlo jako hlavní důvod pro zaměstnání OZP jejich podnikatelský záměr, který je založen na zaměstnávání OZP a již dlouholetou tradici jejich podniku v zaměstnávání OZP, ve které i nadále pokračovali, protože se zaměstnáváním OZP 2
Jak bylo uvedeno v první kapitole, podle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, mají zaměstnavatelé zaměstnávající více než 25 % zaměstnanců povinnost zaměstnat 4 % podíl OZP. Tuto povinnost pak mohou splnit rovněž tzv. náhradním plněním, které představuje odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP.
81
měli převážně dobré zkušenosti. Zhruba 8 % z celkového počtu zaměstnavatelů je přesvědčeno, že OZP pro ně nepředstavuje rizikového zaměstnance. Někteří jako důvod uvedli, že zaměstnanci bez postižení jsou mnohdy mnohem rizikovější a zaměstnanci s postižením pro ně znamenají loajální, vděčné a pracovité zaměstnance, kteří si svého zaměstnání váží. Jiní zaměstnavatelé se zmínili, že výroba, kterou provozují, je pro OZP vhodná a že kvůli její nenáročnosti, rutinnosti a nízkému platovému ohodnocení není mnoho lidí, kteří by ji byli ochotni dlouhodobě vykonávat. Jeden z respondentů se rozhodl člověka s tělesným postižením zaměstnat, protože se jedná o špičkového odborníka ve svém oboru, a tak se stává pro firmu velkým přínosem. Jiný zaměstnavatel zase uvedl, že OZP v dnešní době již nejsou tak rizikoví zaměstnanci jako v minulosti, protože byly zrušeny komplikace se sjednáním zkušební doby a s rozvázáním pracovního poměru s OZP.
Pro přibližně 10 % z celkového počtu zaměstnavatelů představovaly hlavní motiv k zaměstnání OZP zcela pragmaticky příspěvky od státu, slevy na daních, případně povinnost vyplývající ze zákona. Tito respondenti většinou svou odpověď nijak nerozváděli, jen někteří uvedli, že prvotním impulsem sice byly příspěvky a další výhody od státu, ale poté zjistili, že zaměstnat člověka s postižením nepředstavuje až tak vysoké riziko, jak se původně domnívali. Z výše uvedeného vyplývá, že příspěvky a další výhody od státu jsou zřejmě nezbytným doplňkem ke snaze zaměstnavatelů zaměstnávat OZP, avšak jak trefně poznamenal jeden z respondentů šetření, „zaměstnanost nevytváří stát, ale zaměstnanci a zaměstnavatelé, stát jim v tom může pouze pomáhat nebo překážet“.
Z výše uvedeného vyplývá, že už i v České republice si část zaměstnavatelů uvědomuje důležitost odpovědného chování vůči společnosti a zaměstnávání OZP pro ně představuje součást podnikové strategie. Koncept společenské odpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility) je založen na „podnikové filozofii, která zakládá dlouhodobou konkurenceschopnost podniku na sociální vnímavosti, sociální výkonnosti a trvalé udržitelnosti rozvoje. Jde o dobrovolný závazek podniku chovat se odpovědně vůči společnosti a životnímu prostředí, a to i nad rámec zákonných povinností.“ Součástí uvedené strategie je i integrace minoritních skupin zaměstnanců, jako jsou například OZP. Tato strategie je přínosná nejen pro společnost, ale i pro firmu samotnou, protože může znamenat konkurenční výhodu, zvýšení reputace a prestiže firmy. Podmínkou ovšem je, aby takové chování podniků bylo náležitě oceněno veřejností a především spotřebiteli, kteří pak dají přednost výrobkům sociálně odpovědné firmy před výrobky ostatními. V ČR prozatím 82
strategie společenské odpovědnosti není tak rozvinutá a prosazují jí tu spíše zahraniční společnosti a velké podniky. Pro zlepšení situace OZP na trhu práce by však bylo velkým přínosem, kdyby se firmy v širší míře začaly chovat společensky odpovědně. Nejprve je ovšem potřeba, aby takové chování bylo veřejností a spotřebiteli náležitě oceněno a aby zaměstnávání OZP opravdu zvyšovalo prestiž firmy a přinášelo jí dlouhodobou konkurenční výhodu a dodatečný zisk.3 Otázka č. 2:
Domníváte se, že příspěvky od státu na podporu zaměstnávání osob s postižením jsou dostatečně vysoké, aby potenciální zaměstnavatele motivovaly?
Tab. 26: Názory zaměstnavatelů na výši příspěvků na podporu zaměstnávání OZP
Odpověď Žádná odpověď Ano Přiměřeně Na hraně Ne Nerozhoduje, pouze zpestření Nezajímavé, administrativní náročnost O příspěvky nežádám Celkový součet
Počet 3 9 8 6 27 9 7 3 72
Zdroj dat: Vlastní dotazníkové šetření Graf 11: Názory zaměstnavatelů na výši příspěvků na podporu zaměstnávání OZP 4% 10%
4% 13%
Žádná odpověď Ano Přiměřeně
13% 11%
Na hraně Ne
8%
Nerozhoduje, pouze zpestření Nezajímavé, admin. náročnost O příspěvky nežádám
37%
Zdroj dat: Vlastní dotazníkové šetření 3
ZADRAŽILOVÁ, Dana, Corporate Social Responsibility – Společenská odpovědnost podniků jako zdroj konkurenční výhody?, Acta Oeconomica Pragensia č. 3, 2008, str. 103 – 109
83
Z tabulky 26 a grafu 11 vyplývá, že největší část z celkového počtu zaměstnavatelů se domnívá, že příspěvky od státu jsou naprosto neodpovídající. Jako hlavní důvody většinou uvádějí, že tyto příspěvky nejsou dostačující na pokrytí zvýšených nákladů způsobených sníženým výkonem, vyšší nemocností, přizpůsobením podmínek na pracovišti, potřebou kontroly a administrativní náročností vedení míst pro zaměstnance se zdravotním postižením. K této skupině lze přiřadit také ty, pro něž jsou příspěvky nezajímavé z důvodu velkého množství zatěžující a odrazující administrativy. Zhruba 4 % z celkového počtu zaměstnanců nebylo schopno uvést, zda jsou příspěvky dostačující, protože tyto příspěvky nepobírají. Ve většině případů je pro ně důvodem nežádání o příspěvek vysoká administrativní náročnost celého procesu, která pro firmu představuje dodatečné náklady.
Přibližně 13 % respondentů se domnívá, že pokud by se měli rozhodnout, zda zaměstnají OZP či nikoli pouze na základě příspěvků od státu, pak by tyto příspěvky byly absolutně nedostačující, avšak vzhledem k tomu, že je vedou k zaměstnávání OZP zcela jiné důvody, představují příspěvky spíše příjemné zpestření. Zbývající zaměstnavatelé, v součtu zhruba 32 %, uvedli, že příspěvky jsou v odpovídající výši, část z nich ovšem konstatovala, že pokud by došlo k jejich snížení, mohlo by jim to již činit značné potíže. Většina z této skupiny zaměstnavatelů se domnívá, že i zaměstnanec se zdravotním postižením odvádí určitý díl práce a i přes jeho snížený výkon, je pro firmu přínosem.
Mnozí z uvedených zaměstnavatelů také uvedli, že nemohou očekávat, že jim stát bude hradit veškeré náklady jejich podnikání a že pokud někdo zaměstnává OZP pouze kvůli příspěvkům od státu, je zjevné, že s jejich výší nikdy nebude zcela spokojen. Jeden z uvedených zaměstnavatelů se dokonce domnívá, že by stát tyto příspěvky neměl poskytovat vůbec, protože ostatní výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající OZP se mu jeví jako dostačující motivace a nedocházelo by tak k účelovému zneužívání těchto příspěvků. Zajímavostí je, že pro valnou většinu respondentů, ať již se domnívají, že příspěvky státu jsou postačující či nikoli, je značně zatěžující a odrazující náročná administrativa, která jejich čerpání provází.
84
Otázka č. 3:
Dotkla se vaší firmy nějakým způsobem změna § 78 o poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která vstoupila v platnost na počátku roku 2008?
Tab. 27: Názory zaměstnavatelů na změnu zákona o zaměstnanosti
Odpověď Žádná odpověď Ano Ano, ale jen mírně Ano, méně peněz na výplaty Ano, ale se změnou souhlasím Ano, složitější administrativa Ano, propuštění pracovníků Ano, možné likvidační důsledky Ne Tuto otázku neřeším Celkový součet
Počet 5 20 3 7 3 4 7 6 15 2 72
Zdroj dat: Vlastní dotazníkové šetření Graf 12: Názory zaměstnavatelů na změnu zákona o zaměstnanosti 3%
7%
Žádná odpověď 21%
Ano Ano, ale jen mírně 27%
Ano, méně peněz na výplaty Ano, ale se změnou souhlasím Ano, složitější administrativa
8%
Ano, propuštění pracovníků Ano, možné likvidační důsledky 4%
10% 6%
4%
Ne Tuto otázku neřeším
10%
Zdroj dat: Vlastní dotazníkové šetření
Jak bylo uvedeno v první kapitole, podle MPSV ČR by změna Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti měla vést nejen ke snížení sociálních výdajů a zamezení zneužívání příspěvku na podporu zaměstnávání OZP, ale rovněž ke zvýšení zaměstnanosti OZP. Zajímavou otázkou proto může být, jak tuto změnu vnímají samotní zaměstnavatelé OZP a jakým způsobem se jejich podnikání uvedená změna dotkla. V tomto ohledu je tedy
85
zřejmě nejdůležitější zjistit, kolika zaměstnavatelů se uvedená změna dotkla natolik, že byli nuceni zaměstnance se zdravotním postižením propouštět. Jak můžeme vidět z tabulky 27 a grafu 12, zhruba 18 % z respondentů uvedlo, že novela zákona pro ně znamenala tak výrazné snížení finančních zdrojů, že museli některé OZP propustit a situace části těchto zaměstnavatelů se dokonce zkomplikovala takovým způsobem, že zřejmě budou nuceni stávající firmu zrušit. Jeden z uvedených zaměstnavatelů dokonce uvedl, že změna zákona pro jeho firmu měla likvidační důsledky. Podle většiny zmíněných zaměstnavatelů, kteří byli nuceni propouštět, zasáhla uvedená změna především zaměstnance s těžkým postižením, kteří mají nízkou produktivitu a vysokou nemocnost. Přibližně 21 % z celkového počtu zaměstnavatelů ale naopak uvedlo, že uvedená novela zákona se jich nijak významně nedotkla. Jako hlavní důvod převážně uváděli, že zaměstnávají spíše osoby s lehčím postižením, u kterých změna nebyla tak znatelná a někteří jako důvod také zmínili, že tyto osoby zaměstnávají poctivě a příspěvek nezneužívají. Téměř 70 % z celkového počtu respondentů uvedlo, že změna zákona se jich určitým způsobem dotkla, a to většinou tak, že mají k dispozici méně finančních prostředků, mimo jiné na výplaty zaměstnancům. Zaměstnavatelé se také často zmiňovali o komplikacích, jež jim způsobuje zvýšená nemocnost jejich zaměstnanců se zdravotním postižením ve vztahu ke skutečnosti, že po změně zákona již příspěvek není vyplácen po dobu pracovní neschopnosti. Avšak podle slov mnohých z nich se ještě mnohem více obávají očekávané změny od roku 2009, kdy by zaměstnavatelé měli prvních 14 dní pracovní neschopnosti vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy. Někteří z těchto zaměstnavatelů uvedli, že změna pro ně znamená především neúměrný nárůst administrativních nároků, které zahrnují častější předkládání dokladů potvrzujících nárok na příspěvek, dokládání mzdových nákladů na každou OZP, nebo opakované změny podoby potřebných formulářů. Často zmiňovanou slabinou současné právní úpravy je také skutečnost, že v ní není zabudován valorizační mechanismus a to může vzhledem k neustále se zvyšujícím režijním a dalším nákladům vést ke značnému snížení motivačního charakteru uvedeného příspěvku. Někteří z respondentů uvedli, že se jich změna zákona sice dotkla, ale oni ji i přesto pokládají za správnou, protože věří, že se sníží počet zaměstnavatelů, kteří příspěvek zneužívají a OZP zaměstnávají pouze formálně. Podle jiných zaměstnavatelů však tato změna k zamezení zneužívání příspěvků nepovede, protože nepoctiví zaměstnavatelé si vždy najdou nějaký způsob, jak zákon obejít a několik respondentů dokonce uvedlo, že sami takové nepoctivé zaměstnavatele znají. 86
Závěr Osoby se zdravotním postižením mají stejná lidská práva, včetně práva na práci, jako všichni ostatní občané a je proto třeba jim zajistit uplatňování těchto práv, rovné příležitosti a odstranění diskriminace a předsudků, které vůči nim ve společnosti často panují. V žádném případě se nejedná o snahu OZP do práce nějakým způsobem nutit, ale ty, které o pracovní uplatnění opravdu stojí, je nezbytné v jejich snaze podporovat a přístup na trh práce jim usnadnit, aby z něj neodcházely odrazeny a demotivovány po marném úsilí se na něm uplatnit. Práce je totiž
pro lidský život mimořádně důležitá a stejnou roli hraje také
pro většinu OZP, které díky ní získají pocit užitečnosti, seberealizace a sebeúcty, možnost rozvíjet své schopnosti a dovednosti a začlenit se do života společnosti. Osoby se zdravotním postižením tvoří přibližně 6 % obyvatel ČR v produktivním věku, tedy relativně významnou část potenciální pracovní síly. Vymezení skupiny osob se zdravotním postižením je ale velice široké, tato skupina je značně diferencovaná a zahrnuje postižení různého typu a závažnosti. Při vytváření politik orientovaných na OZP je proto nutné posuzovat OZP více individuálně a uvědomit si, že závažnost zdravotního postižení hraje významnou roli pro způsob života a schopnosti konkrétní OZP. Co se týká závažnosti postižení, většina OZP v produktivním věku má postižení lehké nebo středně těžké a jsou zcela soběstační, obejdou se tedy bez cizí pomoci, což znamená, že tyto osoby by pro potenciální zaměstnavatele nutně nemusely znamenat tak výrazné riziko, jak se mnozí z těchto zaměstnavatelů domnívají. Podstatnou roli pro zaměstnávání OZP hraje i konkrétní typ postižení, protože každý typ s sebou přináší rozdílná omezení a komplikace, což je potřeba promítnout také do výběru vhodného pracovního uplatnění. Pokud se však zaměstnavatel seznámí se specifiky postižení svého zaměstnance, případným problémům pak bude možno zabránit a rizikovost takového zaměstnance tím může být z velké části eliminována. Významným faktorem pro uplatnění na pracovním trhu je vzdělání, které je však u OZP nižší ve srovnání s celkovou populací ČR a téměř polovina všech OZP nemá vůbec žádné nebo jen základní vzdělání, což z těchto jedinců činí zvláště ohroženou skupinu na trhu práce a z toho důvodu je velice důležité, aby OZP měly přístup ke kvalitnímu vzdělání a byly ve své snaze se vzdělávat všemi způsoby podporovány. Pozornost by měla být zaměřena jak na mladé lidi s postižením před jejich vstupem na trh práce, tak na OZP, kterým jejich získané postižení znemožnilo vykonávat dosavadní povolání, a potřebují změnit kvalifikaci. 87
Situace OZP na trhu práce v České republice zůstává značně komplikovaná i přes mírný pokles jejich nezaměstnanosti v posledních letech, který je však nutno nahlížet rovněž v kontextu vývoje zaměstnanosti a ekonomické aktivity OZP. V tomto období totiž počet ekonomicky neaktivních OZP narostl zřetelně více než počet zaměstnaných OZP, což mimo jiné může znamenat, že někteří nezaměstnaní svou snahu vzdali a rozhodli se z trhu práce odejít po marném úsilí získat vhodné pracovní uplatnění. Právě těmto odrazeným a demotivovaným lidem je třeba věnovat zvláštní pozornost a snažit se jim jejich složitou situaci na trhu práce usnadnit, aby nebyli vyloučeni ze života společnosti a neztráceli pracovní návyky.
V ČR byla pro podporu zaměstnávání OZP přijata celá řada legislativních opatření, která jsou zaměřena především na zesílení motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání OZP, a to buď cestou finančních příspěvků a dalších výhod pro zaměstnavatele nebo přímo uložením povinnosti OZP zaměstnávat. Mezi motivační nástroje patří i slevy na dani pro zaměstnavatele OZP. Jejich výše však nebyla upravena od roku 2000 a tím bohužel poněkud ztrácí svůj motivační charakter. Zároveň se zde projevuje snaha o co největší usnadnění zaměstnávání OZP, zejména zrušením dříve nutného souhlasu úřadu práce s ukončením pracovního poměru OZP, odstraněním komplikací se sjednáním zkušební doby, nebo přiznáním možnosti vyplácet poživatelům invalidního důchodu nižší než minimální mzdu. I přes tuto snahu však mezi zaměstnavateli často z důvodu nízké informovanosti přetrvávají neoprávněné předsudky ze zaměstnávání OZP a obavy, že pokud přijmou OZP, bude komplikované takového zaměstnance propustit i v tom případě, že nebude vyhovovat nárokům, které na něj budou kladeny. Z uvedené situace pak vyplývá nutnost zvýšit informovanost zaměstnavatelů ohledně výhod, které jim zaměstnávání OZP může přinést a rozptýlit jejich zbytečné obavy z vysokého rizika, plynoucího ze zaměstnání OZP.
V posledních letech významně narostly státní výdaje na podporu zaměstnávání OZP, avšak tento nárůst nevedl k odpovídajícímu zvýšení počtu zaměstnaných OZP a k výraznému zlepšení situace OZP na trhu práce. Uvedená skutečnost může mimo jiné znamenat, že tyto finanční prostředky nejsou vynakládány příliš efektivně a bylo by patrně účelné poskytnout poněkud větší prostor a podporu také jiným alternativám pomoci OZP při jejich snaze o nalezení pracovního uplatnění, mezi které může patřit například služba podporovaného zaměstnávání. Podporované zaměstnávání pak může představovat efektivnější variantu především v případě, že se rozvine hlubší fungující spolupráce agentur PZ s úřady práce 88
a dojde k přesnému vymezení, zakotvení a určení financování této služby v české legislativě umožňující širší využití všech pozitiv, které tato služba nabízí. Zároveň je nezbytné, aby veřejnost, OZP, ale především zaměstnavatelé byli s existencí a výhodami této služby více obeznámeni, začali ji v hojnější míře využívat a nabízet více pracovních míst pro OZP. Služba PZ totiž úzkou spoluprací s potenciálními zaměstnavateli může pomoci odstranit jejich předsudky a neopodstatněné obavy ze zaměstnávání OZP. Rovněž je třeba docílit, aby tato služba mohla být poskytována lidem po celé ČR a stala se tak dostupnější.
Služba podporovaného zaměstnávání může být přínosem především tím, že poskytuje individuální podporu, a to nejen samotné OZP, ale i jejímu zaměstnavateli, pomáhá nalézt OZP odpovídající, většinou stabilní pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce, což umožní její začlenění do běžné společnosti a ušetří náklady státu na chráněné dílny, a pokud je to potřeba, poskytne OZP přímo na pracovišti asistenci, která vede k postupnému získávání samostatnosti a soběstačnosti. V ČR však tato služba prozatím není natolik rozvinutá jako například ve skandinávských zemích. Tyto země v širší míře využívají službu PZ k začleňování OZP do pracovního života a většinou zde také lépe funguje spolupráce úřadů práce a agentur PZ. Tím může být tato služba poskytována mnohem efektivněji a finanční prostředky státu vynakládány účelněji. V těchto zemích rovněž není obvyklé, aby zaměstnavatelé byli zákonem nuceni povinně zaměstnávat OZP, jako je tomu u nás. Vzhledem k tomu, že většina zaměstnavatelů v ČR dává přednost spíše odvodu do státního rozpočtu před faktickým zaměstnáním OZP, jsou také účinky tohoto opatření na zaměstnanost OZP poněkud rozporuplné. Navíc pro tyto odvody není v ČR zřízen v rámci státního rozpočtu samostatný účet, který by zajistil investování takto získaných finančních prostředků do podpory zaměstnávání OZP.
Službu PZ v ČR poskytují prozatím výhradně nestátní neziskové organizace, agentury PZ, jejichž počet, i přes rozvoj v posledních letech, prozatím není dostatečný, což plyne ze skutečnosti, že v některých krajích nejsou zastoupeny vůbec a v jiných, jako např. v hl. městě Praze, mají některé agentury z kapacitních důvodů relativně dlouhé čekací lhůty na poskytnutí služby, které mohou být pro OZP odrazující. Pro většinu těchto organizací je nejvýznamnějším zdrojem finančních prostředků pro jejich činnost Evropský sociální fond, z něhož mohou na základě projektů čerpat velkorysou podporu a jenž také představuje hlavní zdroj rozvoje agentur PZ v ČR. Prostředky, které jsou ČR z tohoto fondu přiděleny
89
pro období 2007 – 2013, jsou velice štědré a je potřeba, aby se do jejich účelného využití zapojilo co nejvíce subjektů, jejichž cílem je začleňování znevýhodněných osob na trh práce.
Tyto finance mohou využít například i státní úřady práce v ČR a začít poskytovat individuální, intenzivní podporu a pomoc ohroženým skupinám na trhu práce, jako tomu bylo v pilotním projektu financovaném z ESF s názvem „Dost dobrá šance“, který zaznamenal velký úspěch a mohl by se stát inspirací pro vznik dalších podobných projektů. Pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU je ale samozřejmě, mimo jiné, nutné nejdříve vypracovat kvalitní projekt se všemi náležitostmi, založený na reálných cílech, který projde hodnotícím procesem a bude vybrán pro financování. Pro současné programovací období, kdy je objem prostředků z fondů EU mnohokrát vyšší než v období minulém, je velice důležité poučit se z předešlých chyb a mít tak možnost nabízené prostředky využít v co nejvyšší míře.
Pro zaměstnavatele celkově nejsou OZP jako zaměstnanci příliš atraktivní, protože mají častěji než osoby zdravé sníženou produktivitu práce, bývají častěji v pracovní neschopnosti a většinou vyžadují další dodatečné náklady, například na jejich častější kontrolu nebo na přizpůsobení podmínek na pracovišti. Navíc mezi zaměstnavateli panuje mnoho předsudků vůči OZP a neopodstatněných obav z jejich zaměstnávání. Dokud budou zaměstnavatelé pokládat zaměstnance s postižením pouze za zdroj dodatečných nákladů a nebudou k nim přistupovat jako k užitečné pracovní síle, situace OZP na trhu práce se zřejmě výrazně nezlepší, protože i přes veškerou podporu ze strany státu je především nutné, aby zaměstnavatel měl zájem OZP zaměstnat. K jinému postoji zaměstnavatelů může přispět například i služba podporovaného zaměstnávání, jejímž cílem je mimo jiné taková práce OZP, která bude přínosem rovněž pro jejího zaměstnavatele. Pro pozitivní posun v postavení OZP na trhu práce je ale nutná především celková změna atmosféry ve společnosti, aby zaměstnávání OZP nebylo vnímáno jako riziko, ale naopak jako příležitost ke zvýšení prestiže firmy a jejího společenského ocenění. Velmi přínosný je také přístup některých OZP nebo příbuzných či známých OZP, kteří se rozhodli být v hledání zaměstnání aktivní, založit si vlastní firmu a zaměstnat v ní zaměstnance s postižením.
V minulých letech došlo k výraznému nárůstu zejména výdajů na příspěvek na podporu zaměstnávání OZP, který představuje jediný příspěvek, na nějž mají zaměstnavatelé právní nárok, a byla tak nutná změna ve způsobu jeho vyplácení, která by zamezila účelovému zneužívání tohoto příspěvku některými zaměstnavateli. Uvedená změna 90
přinesla relativně výrazné snížení příspěvku zejména zaměstnavatelům osob s těžkým zdravotním postižením a jejím cílem mělo být mimo jiné zvýšení faktické zaměstnanosti OZP. Naplnění tohoto cíle ale není zcela jednoznačné, protože pro určité zaměstnavatele, kteří poctivě zaměstnávají zaměstnance s těžkým zdravotním postižením, může snížení příspěvku znamenat nutnost tyto zaměstnance propouštět. Navíc snaha o eliminaci zneužívání příspěvku se projevuje rovněž ve výrazném zvýšení administrativní náročnosti, která může být pro zaměstnavatele odrazující a zatěžující. Další slabinou nové právní úpravy může být také skutečnost, že v ní není zabudován žádný valorizační mechanismus, a tak je pravděpodobné, že příspěvek bude postupně ztrácet svůj motivační charakter.
OZP patří na trhu práce k nejvíce ohroženým skupinám, a tak bude ve prospěch jejich zaměstnávání vhodná kombinace administrativních nástrojů, které zahrnují povinný podíl OZP pro určité zaměstnavatele, ekonomických nástrojů, jakými jsou příspěvky a další výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající OZP a nově také tzv. sociální odpovědnost firem. Je ovšem potřeba, aby zaměstnavatelé byli v širší míře motivováni k faktickému zaměstnávání OZP namísto odvodů do státního rozpočtu a aby byla, pokud je to možné, poněkud omezena administrativní náročnost přidělování příspěvků pro zaměstnavatele OZP. Také je nezbytné, aby ve společnosti byla nastolena atmosféra oceňující společensky odpovědné podniky, které zaměstnávají OZP jako součást své podnikové strategie. Společensky odpovědné chování by pak mohlo pro tyto podniky znamenat dlouhodobou konkurenční výhodu a dodatečný zisk, protože se významně zvýší jejich prestiž a reputace a spotřebitelé tak budou preferovat jejich výrobky před výrobky ostatních firem. Pokud by se zaměstnavatelé a spotřebitelé v České republice v tomto ohledu nechali v širší míře inspirovat zahraničními firmami, které uvedenou strategii uplatňují, znamenalo by to jistě významný přínos pro zlepšení situace OZP na trhu práce.
91
Přílohy Příloha 1: Počet respondentů a metodika jejich výběru pro VŠPO 2007 (Zdroj dat: ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. str. 5 – 7. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008) „V rámci
VŠPO bylo osloveno 2 330 praktických a dětských lékařů. Ochotu zúčastnit
se šetření nakonec projevilo pouze 548 lékařů – respondentů, což je 23,5 % a do závěrečného zpracování bylo zařazeno 10 645 řádně vyplněných dotazníků. Vzhledem k tomu, že celé šetření bylo provedeno na základě náhodného (pravděpodobnostního) výběru praktických a dětských lékařů a sociálních ústavů, bylo nutné provést přepočet výsledků na celou populaci ČR, tj. převážení sebraných dat. K výpočtu příslušných vah byly použity údaje z databáze Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (dále: ÚZIS) o počtu registrovaných pacientů u jednotlivých lékařů a počtu lůžek v jednotlivých sociálních ústavech a také informace získané přímo od lékařů – účastníků tohoto šetření.
Respondenti – v rámci tohoto šetření praktičtí a dětští lékaři – byli vybráni na základě dvojstupňového náhodného výběru. Existuje sice databáze lékařů, včetně adres a počtu registrovaných pacientů, avšak není stanoven žádný jednotný systém evidence pacientů. Výběr na prvním stupni, tj. volbu lékařů, resp. ordinací bylo možné provést s plným zajištěním náhodnosti, tzn., že celý proces výběru na prvním stupni byl výhradně pod kontrolou statistika. Soubor byl nejprve rozdělen do tří skupin – praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a ordinace přímo v ústavech sociální péče. Z každé skupiny byl proveden výběr stanoveného počtu lékařů, přičemž lékaři s větším počtem registrovaných pacientů měli větší pravděpodobnost výběru. Také rozvržení velikosti výběru jednotlivých skupin bylo provedeno proporčně podle počtu registrovaných pacientů u praktických a dětských lékařů a počtu lůžek (kapacit) v sociálních ústavech a orientačně odhadovaného počtu osob se zdravotním postižením (nejvyšší v sociálních zařízeních, nejnižší u dětských lékařů). Vlastní výběr pacientů se zdravotním postižením prováděli samotní lékaři ze svých kartoték pacientů dle pokynů zaslaných ČSÚ. Každý lékař měl ze své kartotéky náhodně vybrat 20 osob se zdravotním postižením. Vzhledem k důvěrnosti lékařských informací nebylo jiné cesty než výběr pacientů z kartoték ponechat na samotných lékařích. I přes maximální úsilí řešitelského týmu (složeného z pracovníků ČSÚ a ÚZIS) a finanční
92
ohodnocení lékařů – respondentů, mnozí z nich – ať už z důvodu časové zaneprázdněnosti či nezájmu o šetření – odmítli dotazníky vyplnit.
Každý lékař obdržel spolu s pokyny, jak provádět náhodný výběr zdravotně postižených, dvojici počátečních písmen, resp. ročník narození, od kterého měl určit začátek výběru osob se zdravotním postižením ze své kartotéky. Dvojice písmen sloužily k výběru z kartotéky seřazené abecedně dle příjmení a ročník narození pro výběry z kartoték seřazených dle ročníku narození (pouze u dětských lékařů). Dvojice písmen byly pro jednotlivé lékaře vybrány náhodně tak, aby korespondovaly s rozložením příjmení v celé populaci ČR. U ročníků narození bylo předpokládáno rovnoměrné rozložení v rámci věku 1–15 let. Na základě daných instrukcí měl lékař systematicky procházet svoji evidenci a vybrat karty 20 pacientů se zdravotním postižením. Podle vybraných karet osob se zdravotním postižením vyplnili lékaři příslušný počet dotazníků. Nezbytnou součástí dotazování byly podrobné údaje o tom, z jakého počtu karet byl proveden výběr, aby bylo možné odhadnout podíl osob se zdravotním postižením u jednotlivých lékařů a po příslušném převážení i v celé populaci.“
93
Příloha 2: Orientační tabulka pro stanovení míry zdravotního postižení, příklady druhů postižení podle jednotlivých měr postižení 1) Lehké postižení
2) Středně těžké postižení
Orientační tabulka pro stanovení míry zdravotního postižení Tuberkulóza s funkčními omezeními lehkého stupně AIDS-syndrom lymfadenopatie – lehká alterace celkového stavu Anemie-středně těžké projevy Diabetes mellitus kompenzovaný léčbou bez komplikací Hyperfunkce štítné žlázy – lehčí projevy (přetrvávající tachykardie, značná ztráta hmotnosti atd.) Hypofunkce štítné žlázy bez ohledu na příčinu neúplně kompenzovaná substitucí Porucha osobnosti a chování u dospělých - středně těžký stupeň Lehká mentální retardace-horní pásmo (IQ 65 – 69) Stav po úrazu hlavy s lehkou poruchou mozkových funkcí Stavy po cévních mozkových příhodách-lehké poruchy Epilepsie – velké záchvaty s pauzami několika měsíců nebo malé záchvaty s týdenními pauzami Schizofrenie apod. – lehká forma Parkinsonova choroba – lehká forma (ojedinělé mimovolné pohyby) Monoparéza, akroparéza, lehká reziduální paréza Střední slabozrakost (vizus s korekcí 6/ 18 - 6/ 60) Oboustranná středně těžká nedoslýchavost (ztráta sluchu v rozsahu 41 až 55 dB) Koordinační poruchy a poruchy rovnováhy – lehká forma Astma bronchiale - lehké perzistující astma 2. stupně Srdeční postižení bez podstatného snížení výkonnosti (NYHA I) Jaterní onemocnění s lehkou funkční poruchou Ledvinné postižení s lehkou poruchou funkce Jizvy po popálení nebo poleptání na ploše do 40 % kůže Ekzém – časté exacerbace, s výraznými projevy Osteoartroza – postižení jednoho nebo dvou nosných kloubů s RTG projevy a omezení hybnosti zpravidla o čtvrtinu a více Degenerativní změny na páteři a ploténkách s lehčími funkčními projevy Tuberkulóza s funkčními omezeními středně těžkého stupně AIDS-syndrom lymfadenopatie se středně těžkou alterací celkového stavu a výkonnosti Zhoubný nádor po léčbě, se stabilizací zdravotního stavu (po 2 až 5 letech) Anemie-stavy s výraznými projevy Chronická lymfatická leukémie – mírné projevy klinické a laboratorní Diabetes mellitus kompenzovatelný léčbou Hyperfunkce štítné žlázy – těžší projevy, s přetrvávajícími orgánovými a psychickými změnami Poruchy psychického vývoje dětí - středně těžké formy Porucha osobnosti a chování u dospělých – těžký stupeň Lehká mentální retardace – střední a dolní pásmo (IQ 50 – 64) Stavy po cévních mozkových příhodách – středně těžké funkční poruchy Stav po úrazu hlavy se středně těžkou poruchou mozkových funkcí Schizofrenie apod. – středně těžké formy Monoplégie, hemiparéza, paraparéza, lehčí kvadruparéza Epilepsie – velké záchvaty s pauzami několika týdnů nebo malé záchvaty s pauzami několik dní Parkinsonova choroba – středně těžká forma Ztráta jednoho oka Silná slabozrakost (vizus 6/60 – 3/60), Oboustranná těžká nedoslýchavost (ztráta sluchu v rozsahu 56 až 70 dB) Koordinační poruchy a poruchy rovnováhy – středně těžká forma Astma bronchiale – středně těžké perzistující astma 3. stupně Nemoci plic se středně těžkou funkční poruchou (FEV1: 80 – 50 % náležitých hodnot) Srdeční postižení s poklesem výkonu při obvyklém tělesném zatížení (NYHA II) Chronické recidivující vředy žaludku a dvanácterníku Částečné odstranění žaludku s komplikacemi (např. dumpingový syndrom) Jaterní onemocnění – střední těžké poruchy funkce Stav po transplantaci jater – po více než 2 letech s dobrou funkcí štěpu Transplantace ledviny – stav po více než 2 letech s dobrou funkcí štěpu Ekzém – rozsáhlé dlouhodobě recidivující formy s podstatným snížení celkové výkonnosti
94
Jizvy po popálení nebo poleptání na ploše nad 40 % kůže Bechtěrevova choroba III.- IV. stupeň Degenerativní změny na páteři a ploténkách se středně těžkými funkčními projevy zpravidla více úseků páteře, s recidivujícími silnými projevy nervového a svalového dráždění Osteoartroza – těžké postižení dvou nosných kloubů nebo více velkých kloubů nebo těžké Ztráta všech prstů na obou nohách Ztuhnutí ramenního kloubu v nepříznivém postavení Ztuhnutí obou kolenních kloubů nebo jednoho kolenního kloubu v nepříznivém postavení Chronická střevní onemocnění se středně těžkými poruchami pasáže při zavedené léčbě a snížením výkonnosti Tuberkulóza s funkčními omezeními těžkého stupně s komplikacemi 3) Těžké AIDS-syndrom lymfadenopatie s těžkou alterací celkového stavu a výkonnosti postižení Diabetes mellitus s rozvinutými chronickými komplikacemi Středně těžká mentální retardace( IQ 35 – 49) Poruchy psychického vývoje dětí – těžké formy Stavy po cévních mozkových příhodách - těžké poruchy Stav po úrazu hlavy s těžkou poruchou mozkových funkcí, s podstatným snížením výkonnosti Parkinsonova choroba – těžká forma (tremor, rigidita, bradykinéza) Epilepsie – velké záchvaty týdně nebo malé záchvaty s pauzami několik dní Slabozrakost u dětí a mladistvých do skončení povinné školní docházky (vizus 6/60 – 3/60) Těžce slabý zrak- (vizus s korekcí 3/ 60 až 1/ 60) Získaná oboustranná praktická nebo úplná hluchota u dětí, která se vyskytla až po rozvinutí řeči Oboustranná praktická nebo úplná hluchota u dospělých Srdeční postižení s poklesem výkonu při středně těžkém tělesném zatížení (NYHA III) Astma bronchiale – těžké perzistující astma 4. stupně Nemoci plic se těžkou funkční poruchou (FEV1: 50 - 30 % náležitých hodnot) Jaterní onemocnění – těžké poruchy Ledvinné postižení – těžká porucha funkce Osteoartroza – těžké deformační postižení tří a více nosných kloubů nebo rozsáhlé deformující postižení malých kloubů, rychle progredující, pohyb omezen zpravidla o více než polovinu Bechtěrevova choroba – V. stupeň, se ztuhlostí více úseků páteře nebo velkých kloubů, s poruchou ventilace, srdečního výkonu a celkové výkonnosti Degenerativní změny na páteři a ploténkách s těžkými funkčními projevy více úseků páteře, s trvalými silnými projevy nervového a svalového dráždění, s parézami a svalovými atrofiemi. Ztráta jedné horní končetiny v ramenním kloubu nebo s velmi krátkým pahýlem Ztráta jedné dolní končetiny v kyčelním kloubu nebo s velmi krátkým pahýlem AIDS – plně rozvinutý, s orgánovými komplikacemi a selháváním imunity 4) Velmi Zhoubný nádor v průběhu onkologické léčby nebo neléčitelné formy těžké Poruchy psychického vývoje dětí – zvlášť těžké poruchy (např. těžký autismus) postižení Těžká a hluboká mentální retardace (IQ pod 34) Stavy po úrazu hlavy s trvalými poruchami zvlášť těžkého stupně, s narušenou integritou mozkových funkcí Schizofrenie apod. – těžké formy Paraplegie, kvadruplegie Úplná nebo praktická slepota obou očí Vrozená oboustranná praktická a úplná hluchota u dětí nebo praktická a úplná hluchota u dětí, která se vyskytla před rozvinutím řeči do ukončení povinné školní docházky Koordinační poruchy a poruchy rovnováhy – těžká forma (s nemožností samostatného pohybu) Nemoci plic se velmi těžkou funkční poruchou (FEV1: menší než 30 % náležitých hodnot nebo menší než 50 % náležitých hodnot s projevy respirační insuficience) Srdeční postižení s poklesem výkonu již při lehkém tělesném zatížení (NYHA IV) Transplantace jater - stav do dvou let Transplantace ledviny – stav do dvou let Ztráta obou horních končetin nebo úplná ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny Ztráta obou dolních končetin ve stehně Zdroj dat: ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007, Příloha V: Metodické vysvětlivky vyplnění dotazníku VŠPO 07. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008)
95
Příloha 3: Růst podílu OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání (v %) v období 2005 – 2007
Zdroj dat: MPSV, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007, Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5366/Analyza_nezamestnanost.pdf (cit. 10. 7. 2008)
96
Příloha 4: Seznam poskytovatelů služby PZ a kontakty na tyto poskytovatele, stav k 30. 6. 2008 (Zdroj dat: Interní materiály občanského sdružení Česká unie pro podporované zaměstnávání)
Agentura podporovaného zaměstnávání při oblastní charitě Uherské Hradiště Na Splávku 1182 (budova Agroprojektu) 686 01 Uherské Hradiště tel.: 571 891 204 email: apz.uhradiste@carita s.cz Agentura Pondělí T.G.Masaryka 575 407 77 Šluknov tel.: 412 398 021 email: info@agenturaponde li.cz Agentura PZ při Diakonii ČCE Velká Krajská 46/5 421 01 Litoměřice tel.: 416 700 315, 775 25 15 53 apz.litomerice@diak oniecce.cz
Asistence, o.s. V Pevnosti 4 128 41 Praha 2 tel: 241 404 130 email: stredisko@asi stence.org Centrum služeb postiženým Zlín Agentura pro podporované zaměstnávání Tečovská 1052 760 01 ZlínMalenovice email:
[email protected] Česká abilympijská asociace J. Palacha 324/23 530 02 Pardubice tel.: 464 646 320 email:
[email protected]
Fokus Praha Dolákova 24 181 00 Praha 8 tel: 233 533 303 email:
[email protected]
Jurta, Agentura Osmý den, Ústí nad Labem Dvořákova 6 400 01 Ústí nad Labem tel: 475 200 964
[email protected]
Fokus Vysočina, středisko Havlíčkův Brod Rozkošská 2331 580 01 Havlíčkův Brod tel: 569 426 657 email: dana.javorska@fokus vysocina.cz
Máme otevřeno? Ve Smečkách 5 110 00 Praha 1 tel: 222 511 216 email: tranzit@mameotevre no.cz
Fokus Vysočina, středisko Pelhřimov Humpolecká 736 393 01 Pelhřimov tel: 565 323 239 email: stredisko.pelhrimov @fokusvysocina.cz
Elim Vsetín Smetanova 1484 755 01 Vsetín tel: 571 429 300 email:
[email protected]
Agapo Cejl 68 602 00 Brno tel: 545 213 204, 541 210 549 email:
[email protected]
Eset Help Hekrova 805 149 00 Praha 11 tel: 272 937 712 email:
[email protected]
Formika Filipova 2013/3 148 00 Praha 4 tel: 271 910 016 email:
[email protected] g
APLA Praha, Střední Čechy, o.s. V Holešovičkách 593/1A 182 00 Praha 8 tel: 284 684 959 email: gnanova@apl a.cz
Fokus Mladá Boleslav Jaselská 176 293 01 Mladá Boleslav tel: 775 562 023 email: zamestnavani@fokus -mb.cz
Jurta, Agentura Osmý den, Děčín 17. listopadu 637/8 405 01 Dečín tel: 412 517 051 mob: 774 775 709 email:
[email protected]
97
Mesada Písek nábřeží 1. máje 2259 397 01 Písek tel: 382 222 246 email:
[email protected] Mesada České Budějovice J.Š.Baara 21 370 05 České Budějovice tel: 387 310 612 email: cbudejovice@mesad a.eu Mesada Jindřichův Hradec Růžová 30/II 377 01 Jindřichův Hradec tel: 348 321 513 email:
[email protected] Mesada Vimperk 1. máje 74 385 01 Vimperk tel: 388 411 718 email:
[email protected]
MENS SANA Rošického 1082 721 00 Ostrava Svinov tel: 596 918 104 email: menssana.apz@email .cz Piafa Žerotínova 2 682 01 Vyškov 517 325 075 email:
[email protected] Práh Tuřanská 12 620 00 Brno tel: 545 229 339 email:
[email protected] Rytmus Bruselská Bruselská 16 120 00 Praha 2 tel: 224 251 610 email:
[email protected]
Rytmus Dejvice Studentská 3 160 00 Praha 6 tel: 224 324 639 email:
[email protected]
Rytmus Benešov, o.p.s. Piaristická kolejMasarykovo nám.1 256 01 Benešov u Prahy tel: 317 742 742 email:
[email protected]
Slezská diakonie Agentura podporovaného zaměstnávání Krnov Zámecké náměstí 13 794 01 Krnov tel: 554 645 027, 776 235 588 (Milan Swider) email:
[email protected] ;
[email protected]
Rytmus Chrudim, o.p.s. Městský park 274 537 01 Chrudim tel: 469 621 599 email: rytmus.cr@centrum. cz
Slezská diakonie Agentura podporovaného zaměstnávání Český Těšín Mánesova 25 737 01 Český Těšín tel: 558 736 256 email: apz@slezskadiakonie .cz
Rytmus Liberec, o.p.s. Palachova 504/7 460 01 Liberec tel: 485 100 626 email:
[email protected]
Slezská diakonie Agentura podporovaného zaměstnávání Bruntál Kavalcova 7 Bruntál 792 01 tel: 554 230 092 apz@slezskadiakonie .cz
Rytmus Litvínov, o.p.s. Mostecká 21 436 01 Litvínov tel: 476 732 807 email: rytmus.litvinov@qui ck.cz
98
Slezská diakonie Agentura podporovaného zaměstnávání Třinec Pod břehem 796 Třinec 739 61 tel: 558 431 172 e-mail: a.ulichova@rovnasan ce.cz Společnost DUHA Zborovská 38 150 00 Praha 5 Smíchov tel: 257 313 986, 602 416 506 email:
[email protected] Spolu Olomouc Dolní náměstí 38 772 00 Olomouc tel: 585 221 546 email:
[email protected] TyfloCentrum Praha Krakovská 21 110 00 Praha 1 tel: 221 462 497, 221 462 498 email: zamestnanipraha@tyflocentrum. cz
Příloha 5: Seznam agentur PZ, které se zúčastnily dotazníkového šetření •
Společnost DUHA, Zborovská 38, 150 00, Praha 5 – Smíchov
•
Formika, o. s., Filipova 2013/3, 148 00, Praha 4
•
Rytmus, o. s., Bruselská 16, 120 00, Praha 2
•
Asistence, o. s., V Pevnosti 4, 128 41, Praha 2
•
Agapo, o. s., Cejl 68, 602 00, Brno
•
Agentura PZ při Diakonii ČCE, Velká Krajská 46/5, 421 01, Litoměřice
•
Slezská diakonie – Agentura PZ Český Těšín, Mánesova 25, 737 01, Český Těšín
•
Agentura Pondělí, T.G.Masaryka 575, 407 77, Šluknov
•
Česká abilympijská asociace, J. Palacha 324/23, 530 02, Pardubice
•
Agentura PZ při oblastní charitě Uherské Hradiště, Na Splávku 1182, 686 01, Uherské Hradiště
•
Rytmus Liberec, o.p.s., Palachova 504/7, 460 01, Liberec
99
Příloha 6: Seznam organizací, které se zúčastnily dotazníkového šetření a specifikace jejich činnosti (Zdroj dat: MPSV ČR, Integrovaný portál MPSV, Katalog zaměstnavatelů OZP. Dostupný z www: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp (cit. 11. 4. 2008) DRINEX Slovácko s.r.o., Sportovní 437, Bzenec, 696 81, okres: Hodonín Kancelář a sklad firmy zabývající se převážně obchodní činností. Jakub lokal pub, náměstí J.V.Kamarýta č.p. 89, Velešín, 382 32, okres: Český Krumlov Multikulturní club-bar se zaměřením na okrajové hudební a divadelní vystoupení s cílem seznámit veřejnost i s osobami tělesně postiženými. B.P.T. spol. s r.o., Bohuslava ze Švamberka 4, Praha 4, 140 00, okres: Praha-hlavní město Obchod s výrobky chráněných dílen, Kavárna, Výroba a prodej keramiky, Výroba a prodej bižuterie a jiných módních doplňků, Výroba a prodej cínového skla, Velkoobchod kancelářské potřeby. KATEŘINA VYTLAČILOVÁ, Družstevní 645, ŠTĚTÍ, 411 08, okres: Litoměřice Úklidové služby. DYNWEB, s. r. o., Žitná 2880/19, Jablonec, 466 01, okres: Jablonec nad Nisou Tvorba webů a webových aplikací. AMADO, s. r. o., Dr. Malého 43, OSTRAVA, 702 00, okres: Ostrava-město Výroba svíček, olejových lamp a jiných dárkových předmětů a jejich velkoobchodní prodej. Reklamní činnost, Kreativní dílna na výuku řemesel. Průmyslové vyšívání. Prodej textilu. Liberix, o.p.s., Kateřinská 5, Olomouc, 772 00, okres: Olomouc Vývoj, podpora a propagace svobodného softwaru. UČEBNICE, s.r.o., Novobranská 4, BRNO, 602 00, okres: Brno-město Specializovaný maloobchod. ING. PAVEL FLORIÁN, Kejzlarova 1678, HRADEC KRÁLOVÉ, 500 12, okres: Hradec Králové Prodej ochranných pracovních pomůcek a drogistického zboží. Potisk, archivace dokladů, zprostředkovatelská činnost. MIROSLAV JARKOVSKÝ – KURÝR, Šárovcova 880, TŘEBECHOVICE POD OREBEM, 503 46, okres: Hradec Králové Výroba a velkoobchod (zdravotnická konfekce, ložní prádlo, operační prádlo, prádlo pro pacienty, roušky, atd.). HIT CZ s.r.o. – Poděbradská papírna, U Bažantnice 983, PODĚBRADY, 290 01, okres: Nymburk Výroba kancelářských a školních potřeb z papíru, výroba obalů, výroba reklamních předmětů, poutačů, panelů, prodejních stojanů, zakázková výroba z papíru, knihařské práce, atd. AAG – REKLAMNÍ AGENTURA s. r. o., Úzká 205, HRADEC KRÁLOVÉ, 500 03, okres: Hradec Králové Reklamní a marketingový servis, výroba reklamních, prezentačních, výukových, instruktážních i dokumentárních a reportážních filmů, tvorba a správa webových prezentací, atd. LAMIDO, a.s., SEBRANICE U LITOMYŠLE, 569 62, okres: Svitavy Výroba drogistické galanterie (kosmetické kufříky, tašky, atd.), úpletových výrobků (pyžama, noční košile, atd.). AV SERVIS, Benešovská 531, Týnec nad Sázavou 1, 257 41, okres: Benešov obchodní činnost – hygienické vybavení, čistící, mycí a úklidové prostředky, atd. Lelek Oldřich Ing., Smetanova 1216, Nový Bydžov, 50401, okres: Hradec Králové obchodní činnost – osobní ochranné prostředky, prací prášky, hygienické potřeby, kombinézy, obuv, brýle, atd. LOGO system servis s.r.o., 28. října 214, pošta Ostrava, 709 00, okres: Ostrava-město renovace inkoustových a laserových cartridgií. Jan Paroulek, Sdružení KP Papír, Lipová 1581/7, Jablonec nad Nisou, 466 01, okres: Jablonec nad Nisou Velkoobchod papírem, kancelářskými a školními potřebami. INSGRAF s.r.o., Okrajová 1636, Havířov, 73601, okres: Karviná katalogový prodej nábytku a vybavení pro školy, kancelářského nábytku, kempových chatek a mobilních domů
100
RADEX PRIMAR s.r.o., Mlýnská 68, BRNO, 602 00, okres: Brno-město zkoušky dlouhodobé stability zdravotnických diagnostických rentgenových přístrojů ,obchodní činnost. FULLCOM, s.r.o., Dukelská 263, ŠENOV U NOVÉHO JIČÍNA, 742 42, okres: Nový Jičín Daňové poradenství, vývoj podnikového software, tvorba internetových prezentací, atd. PEŠL-IDEA-EUROPE, Prokopa Holého 263, Hradec Králové, 500 02, okres: Hradec Králové výroba plastových obalů na karty, balení časopisů a tiskovin do fólie, adresný mailing, atd. Prádelna a čistírna Sedlčany s.r.o., Na Červeném Hrádku 763, Sedlčany, 264 01, okres: Příbram Praní a žehlení prádla. Jiří Hrádek – JH Solar, Plavsko 88, Stráž nad Nežárkou, 378 02, okres: Jindřichův Hradec Přímý dovozce a montážní firma slunečních kolektorů, montážní práce, velkoobchod, maloobchod, atd. TŘEMPEK s.r.o., Třemešná 40, Třemešná, 793 82, okres: Bruntál Výroba sýrových tyčinek Třempek s příchutěmi. Boja – šicí dílna, Duchcovská 501/17, Teplice, 41501, okres: Teplice Výroba ložního prádla eTIM, s.r.o., Chaloupky 25, POPŮVKY, 664 41, okres: Brno-venkov Zprostředkování dotací z EU, převody a.s., pojištění majetku, poradenská činnost, atd. KOVOTEX, Hany Kvapilové 12, ČESKÉ BUDĚJOVICE, 370 10, okres: České Budějovice Kovovýroba, drátěný program, povrchová úprava kovových výrobků, komaxitové lakování, atd. ŠÁRKA KOŘÍNKOVÁ, Zahořany 31, KOVÁŘOV, 398 55, okres: Písek Rekondiční a regenerační studio, vodní aerobik a léčebné cvičení v bazénu, klasické a sportovní masáže, atd. DITA výrobní družstvo invalidů Stránského 2510, TÁBOR, 390 34, okres: Tábor Textilní výroba, kovovýroba, plastikářská výroba, zdravotnická výroba, ruční a balící práce, atd. PhDr. Yvona Vágnerová – VAM – služby občanům a organizacím Na Hrázi 1018/4, Prostějov 1, 796 01, okres: Prostějov Úklidové a čistící práce, obchodní a zprostředkovatelská činnost. JOSEF SELICHAR – SETRANS, PRAHA, Petýrkova 1953/24, PRAHA, 148 00, okres: Praha-hlavní město Prodej a výdej širokého sortimentu zdravotních pomůcek, didaktických pomůcek, atd. MGR. ALEŠ HAVLÍK – GEOM, Tř. Karla IV. 689, HRADEC KRÁLOVÉ, 500 02, okres: Hradec Králové Prodej učebnic pro ZŠ a SŠ, prodej veškerého papírenského a drogistického zboží po celé ČR, atd. NADĚJE – M, o.p.s., 9. května 26, LITVÍNOV, 436 01, okres: Most Montáž a kompletace výrobků, ukládání a balení materiálů., výroba reklamních předmětů, nahrávací studio, atd. CHARITA SV. ALEXANDRA, Holvekova 651/28, OSTRAVA, 718 00, okres: Ostrava-město Stolařské dílny, textilní dílny a dílny na separaci odpadu. Pavel Soukup – úklidová služba, U Synagogy 2983, Česká Lípa, 470 01, okres: Česká Lípa Úklid administrativních budov, průmyslových provozů i domácností. COMPANY SERVIS s.r.o., Hořiněves 107, HOŘINĚVES, 503 06, okres: Hradec Králové Poskytování technických služeb, správa a údržba nemovitostí, výroba papíru a lepenky. ALENA KRAUTOVÁ – ALFA, NOVÝ JIČÍN, Libhošť 206, NOVÝ JIČÍN, 742 56, okres: Nový Jičín Výroba pracovních oděvů. Velkoobchod a maloobchod osobními ochrannými pomůckami. Prodejna bytového textilu, Kravařova 188, Prostějov, 796 01, okres: Prostějov maloobchodní a velkoobchodní prodej bytového textilu INTEGRA, ZLÍN, Bartošova 4341, ZLÍN, 761 77, okres: Zlín Fyzická ostraha objektů, elektronické střežení objektů s napojením na pult centrální ochrany v okrese Zlín. VÁCLAV DRHOVSKÝ – DONO, BOREK, Jižní 260, BOREK, 373 67, okres: České Budějovice Výroba bytového textilu (polštářky, návleky, podušky, prostírky apod.). PAVEL MICHÁLEK – PM REGINA, U městského nádraží 6, JIHLAVA, 586 01, okres: Jihlava Obchodní činnost s výrobky z papíru, mikrotenu, polyetylenu, polypropylenu, komplatace, atd. PETR BLAŠČÁK – NILA SPORT, Cihlářská 4132, CHOMUTOV, 430 03, okres: Chomutov Šití pracovních oděvů, sportovního oblečení a doplňků, vakuové tváření plastů, výroba výrobků z papíru, atd.
101
KOVONEX, spol. s r.o., Revoluční 26, JABLONEC NAD NISOU, 466 01, okres: Jablonec nad Nisou Likvidace a třídění elektronického odpadu, vyřazené elektroniky a počítačů, Prodej kovových a nek. odpadů, atd. FILMEX CZ s.r.o. CHOMUTOV, 430 01, okres: Chomutov Balení a třídění materiálu, jednoduché montážní a kompletační práce dle přání zákazníka, atd. VELKOOBCHOD PUCHON, Městské sady, Kutná Hora, 284 01, okres: Kutná Hora Velkoobchod s kancelářskými potřebami, papírem, technikou, mobilními telefony, tonery, drogerií atd. DOMEAplast s.r.o., Budeč 3, 59214 Nové Veselí, Nové Veselí, 592 14, okres: Žďár nad Sázavou Výroba plastových potřeb pro domácnost, potiskování tamponovým tiskem. Mont Group s.r.o., Kostice 719, Kostice, 691 52, okres: Břeclav Výroba reklamních aromatických visaček. IVANA HORÁKOVÁ – PROFITEX, BYSTŘICE POD HOSTÝNEM, Obchodní 1573, BYSTŘICE POD HOSTÝNEM, 768 61, okres: Kroměříž Šití pracovních oděvů pro průmysl, potravinářství a zdravotnictví, praní a údržba pracovních oděvů, atd. PETR DANĚK, Mánesova 15, OLOMOUC, 779 00, okres: Olomouc Výroba a prodej činek, zámečnické a montážní práce, nákup a prodej zboží. MERKUR TOYS s.r.o., Husova 363, POLICE NAD METUJÍ, 549 54, okres: Náchod Výroba kovového spotřebního zboží, her, hraček, dětských kočárků, možnost výroby kovových dílů na zakázku. VEŘEJNÁ INFORMAČNÍ SLUŽBA, s.r.o, Farského 14, PLZEŇ, 326 00, okres: Plzeň-město Docházkové identifik. systémy, otvírače dveří, bezstravenkové výdejní systémy pro závodní a školní jídelny, atd. VDI METROS, OSTRAVA, U Studia 2654/33, OSTRAVA, 700 30, okres: Ostrava-město Metrologické služby uživatelům měřidel, kalibrace měřidel v oboru teploty, tlak, atd. ING. JAN BAŠTÝŘ – BAN MILÍN, Ul. 11. května 117, MILÍN, 262 31, okres: Příbram Prodej ochranných pracovních pomůcek, nářadí, drogerie, svařovacího materiálu, atd. PAPÍRTISK s.r.o. Lindnerova 108, OLOMOUC, 779 00, okres: Olomouc Výroba stolních a nástěnných kalendářů, knih, brožur, výročních zpráv, zpravodajů a reklamních tiskovin, atd. JAROSLAVA KONEČNÁ, Obránců míru 7/617, HAVÍŘOV – ŠUMBARK, 736 01, okres: Karviná Výroba závěsných poutek pro kabely k elektroinstalaci, jednoduché šití, montáž statorů k elektromotorům, atd. GUTES, Plucárna 28, HODONÍN, 695 48, okres: Hodonín Výroba těsnění výsekem ze všech vláknitopryžových materiálů, kompletační práce, balení a další kooperace. ŘEMPO HOLOUBEK PARTNER s.r.o., Průmyslová 382, Pardubice, 533 01, okres: Pardubice Obchodní, zprostředkovatelská a balící činnost, ostraha majetku a osob. ERA – PACK s.r.o., Píšťovy 821, CHRUDIM, 537 01, okres: Chrudim Výroba balících strojů, obalového materiálu, tašky a sáčky z mikrotenové folie, samolepící pásky, atd. JANA KRAJÍČKOVÁ, Habrecká 481, LEDEČ NAD SÁZAVOU, 584 01, okres: Havlíčkův Brod Ruční dokončovací práce (např. lepení krabiček, letáků, obálek apod.) dle přání zákazníka. Ing. Stanislav Vlach, U dráhy 11, Troubsko, 664 41, okres: Brno-venkov Lehká montážní výroba reklamních a užitkových předmětů. Kancelář a zázemí firmy. Pema velkoobchod, Moskevská 27, Liberec 1, 460 04, okres: Liberec Velkoobchod drogérie,úklidové a čistící prostředky, kartáčnické zboží,hygienický program. KAMPI OFFICE, Velkomoravská 3243/35, HODONÍN, 695 01, okres: Hodonín Velkoobchod s kancelářskými potřebami, čistícími prostředky, úklidovou drogerií, výroba papírenského zboží, rychlovazačů a odkládacích map, pořadačů, kompletační a montážní práce včetně balení do smršťovací fólie, atd. 1. SEVEROČESKÉ DRUŽSTVO ZDRAV. POSTIŽENÝCH, Riegrova 909/5, DĚČÍN, 405 02, okres: Děčín Pořádání rekvalifikačních kurzů. ELPAX s.r.o., Milíčovo nám. 525/7, KROMĚŘÍŽ, 767 01, okres: Kroměříž Obchodní činnost – prodej kancelářských potřeb, čistících prostředků, ochranných pracovních oděvů, atd. API CZ, Slapy 106, SLAPY U TÁBORA, 391 76, okres: Tábor Úpravy a přestavby vozidel pro zdravotně postižené
102
NON STOP EXPRES s.r.o., Kramolna 172, NÁCHOD, 547 01, okres: Náchod Zajišťování a zprostředkování vnitrostátní a zahraniční přepravy s vytížením, vedení účetnictví. ING. DAVID ŠTYCH, STRAŠICE, Ves 7/II, STRAŠICE, 338 45, okres: Rokycany Výroba a prodej osobních ochranných pomůcek. JIŘÍ SIBOR, SEMILY, Komenského 118, SEMILY, 513 01, okres: Semily Nákup, prodej a šití pracovních oděvů pro zdravotnictví OBLASTNÍ CHARITA, Velehradská třída 247, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, 686 01, okres: Uherské Hradiště Šicí dílna, košíkářská dílna JIŘÍ ANSORGE – ANTEX, Rtyně v Podrkonoší 673, RTYNĚ V PODKRKONOŠÍ, 542 33, okres: Trutnov Výroba pleteniny z bavlny a směsí, šití profesních triček včetně potisku nebo výšivky, výroba oblečení z úpletu. PETR SCHWARZ-PS PATROL, Karla Lávičky 39, ČESKÉ BUDĚJOVICE, 370 07, okres: České Budějovice Ostraha majetku a osob. REGION LIBEREC s.r.o., Pionýrů 406/17, Liberec 6, 460 06, okres: Liberec Návrh a výroba propagačních materiálů a tiskovin, potisk papíru, plastů, textilu a kovu, sklářské obtisky, atd.
103
Příloha 7: Shrnující tabulka o převládajícím předmětu činnosti organizací, které se zúčastnily dotazníkového šetření Převažující činnost firmy
Počet
Procentní podíl
Poskytování služeb
22
31 %
Výroba a velkoobchod
18
25 %
Obchodní činnost
17
24 %
Drobná výroba, prodej vlastních výrobků, kompletace
15
21 %
Celkem
72
100 %
104
Literatura Publikace •
ADAMČÍKOVÁ, Jana, EISNER, Petr, KAUCKÝ, Daniel, Empowerment – možnosti zapojování a posilování lidí, uživatelů služeb agentur PZ a jiných organizací, Praha 2005
•
AMBROŽ, Marcel, BERANOVÁ, Nela, ERBANOVÁ, Radka, HARTYCHOVÁ HRONCOVÁ, Michaela, NOVÁK, Jiří, SÁGNEROVÁ, Lenka, VOLNÝ, Jiří, Příručka Sociální firma – výzva v podnikání 21. století. Dostupný z www: http://www.fokuspraha.cz//index.php?action=main&subject=156&sessid=76e082f18fc639b3aabc6f499 5590cfd (cit. 1. 7. 2008)
•
BUCHTOVÁ, Božena a kol., Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém, Praha 2002
•
CARCILLO, Stéphane, GRUBB, David, From inactivity to work: The role of active labour market policies, OECD Social, Employment and Migration Working Papers n. 36, Paris 2006. Dostupný z www: www.oecd.org/dataoecd/44/8/36945194.pdf (cit. 6. 3. 2008)
•
ČERVENKOVÁ, Anna, KOTÍKOVÁ, Jaromíra, VÚPSV, Odborná příprava zdravotně postižené mládeže a její uplatnění na trhu práce, Praha 2001. Dostupný z www: http://www.vupsv.cz/ (cit. 18. 12. 2007)
•
DOHNALOVÁ, Marie, MALINA, Jaroslav, Slovník antropologie občanské společnosti, Brno 2006
•
European Commission, Active Labour Market Programmes for People with Disabilities – Facts and figures on use and impact, Brussels 2004. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/active_labour_market_progs_en.pdf (cit. 21. 2. 2008)
•
European Commission, Benchmarking employment policies for people with disabilities, Brussels 2000. Dostupný z www: http://europa.eu.int/comm/employment_social/disability/bench_en.pdf (cit. 21. 2. 2008)
•
European Commission, Definitions of disability in Europe: a comparative analysis, Luxembourg 2002. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/publications/2004/cev502004_en.pdf (cit. 21. 2. 2008)
•
European Commission, Including people with disabilities: Europe’s equal opportunities strategy, Brussels 2007. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/leaflet_en.pdf (cit. 12. 3. 2008)
•
European Commission, Study of compilation of disability statistical data from the administrative registers of the Member States, Brussels 2007. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/comp_disb_final_en.pdf (cit. 8. 3. 2008)
105
•
European Commission, Study of compilation of disability statistical data from the administrative registers of the Member States – Country Reports, Brussels 2007. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/employment_social/index/country_report_en.pdf (cit. 17. 4. 2008)
•
FRIČ, Pavol, GOULLI, Rochdi, Neziskový sektor v České republice, Praha 2001
•
FRYŠOVÁ, Iva, OUPICKÁ, Michaela, STUPKOVÁ, Vlasta, První dodatek k souhrnné metodice podporovaného zaměstnávání, Praha 2007
•
Hl. m. Praha, Magistrát hl. m. Prahy, Projektová příručka k Operačnímu programu Praha – Adaptabilita, Praha 2008. Dostupný z www: http://www.prahafondy.eu/download/OPPA%20pro%20prijemce/OPPA_Projektova% 20prirucka_1.0.doc (cit. 10. 1. 2008)
•
HORA, Ondřej, VÚPSV, Strategie dlouhodobě nezaměstnaných (souhrnná zpráva z výzkumu), Praha 2008
•
HRDÁ, Jana a kol., Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, Praha 2007
•
CHVOJKOVÁ, Anna, KVĚTOŇ, Viktor a kol., Finanční prostředky fondů EU v programovacím období 2007 – 2013, Praha 2007
•
JOHNOVÁ, Milena, KOŘÍNEK, Richard, VITÁKOVÁ, Petra a další, Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha 2005
•
KAMP, Michael, LYNCH, Christy, World organisation of supported employment, Handbook supported employment. Dostupný z www: http://www.wase.net/Supported.htm (cit. 6. 4. 2008)
•
KOSCHIN, Felix, Demografie poprvé, Praha 2005
•
KOTÝNKOVÁ, Magdalena, Trh práce na přelomu tisíciletí, Praha 2006
•
KOTÝNKOVÁ, Magdalena, NĚMEC, Otakar, Lidské zdroje na trhu práce, Praha 2003
•
KOTÝNKOVÁ, Magdalena, LAŇKA, Štěpán, VÚPSV, Národní akční plány boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení členských zemí Evropské unie, Praha 2002. Dostupný z www: http://www.vupsv.cz/ (cit. 21. 2. 2008)
•
KREBS, Vojtěch a kol., Sociální politika, 4. vydání, Praha 2007
•
KREJČÍŘOVÁ, Olga, MEDVECOVÁ, Andrea, OPATŘILOVÁ, Dagmar, STUPKOVÁ, Vlasta, VOJTOVÁ, Věra, Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, Praha 2005
•
KRHUTOVÁ, Lenka a kol., Občané se zdravotním postižením a veřejná správa, Olomouc 2005
•
MMR ČR, Česká republika v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, Praha 2003
•
MMR ČR, Ireas o.p.s. – kolektiv autorů, Studie – Pravidlo “n + 2”, Praha 2005. Dostupný z www: http://www.strukturalnifondy.cz/upload/1127131729.studie_pravidlo_n-2_cz_050819_final.pdf (cit. 9. 3. 2008)
•
MMR ČR, Národní rozvojový plán 2004 – 2006, Praha 2003
106
•
MMR ČR, Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013, Praha 2007
•
MMR ČR, Průvodce fondy Evropské unie, Praha 2006
•
MPSV ČR, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5366/Analyza_nezamestnanost.pdf (cit. 10. 7. 2008)
•
MPSV ČR, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013, Praha 2007. Dostupný z www: www.esfcr.cz/files/clanky/3486/OP_LZZ_FINAL.pdf (cit. 9. 3. 2008)
•
NOVOTNÝ, Jiří a kol., Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací), Praha 2004
•
OECD, Sickness, disability and work: Breaking the barriers (Vol. 1): Norway, Poland and Switzerland, Paris 2006
•
OECD, Transforming disability into ability. Policies to promote work and income security for disabled people, Paris 2003
•
PLESNÍK, Vladimír, FALDYNOVÁ, Zuzana, RICHTEROVÁ, Bohdana, KOMÁRKOVÁ, Jana, Integrace dlouhodobě nezaměstnaných osob se zdravotním postižením zpět do pracovního procesu. Nový dvanáctiměsíční program, Olomouc 2004
•
POTLUKA, Oto a kol., Průvodce strukturálními fondy Evropské unie, Praha 2003
•
SCHOONHEIM, Jacqueline, Open society institute, Rights of people with intellectual disabilities. Access to education and employment. Monitoring repport – The Netherlands, Budapest 2005 www.eumap.org/topics/inteldis/reports/national/netherlands/id_nl.pdf (cit. 6. 3. 2008)
•
SPJELKAVIK, Øystein, EVANS, Michael, Impression of Supported Employment – A study of some European Supported Employment services and their activities, Oslo 2007
•
SPJELKAVIK, Øystein, FRØYLAND, Kjetil, EVANS, Michael, Supported Employment in Norway – a National Mainstream Programme, Oslo 2004
•
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany ČR, Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 – 2009, Praha 2005
•
VYHLÍDAL, Jiří, MAREŠ, Petr, VÚPSV, Měnící se rizika a šance na trhu práce. Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce, Praha 2006
•
ZELDERLOO, Luk, REYNAERT, Jelle, An international comparison of methods of financing employment disadvantaged people, Brussels 2007. Dostupný z www: http://www.easpd.eu/Library/tabid/4954/Default.aspx (cit. 23. 5. 2008)
107
Příspěvky v časopisech a sbornících •
BIČÁKOVÁ, Olga, Novela zákona o zaměstnanosti, Právo pro podnikání a zaměstnávání č. 9, 2007, str. 26 – 28
•
HALÍŘOVÁ, Gabriela, STEHLÍK, Václav, Právní aspekty zaměstnávání osob se zdravotním postižením – úprava v komunitárním a českém právu, In: Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026, Posílení postavení nezaměstnaných zdravotně postižených občanů na trhu práce na území Prahy, Praha 2006, str. 7 – 72
•
HOEKSTRA, E. J., SANDERS, K., van den HEUVEL, W. J. A., POST, D., GROOTHOFF, J. W., Supported employment in The Netherlands for people with an intellectual disability, a psychiatric disability and a chronic disease – A Comparative study, Journal of Vocational Rehabilitation č. 21, 2004, str. 39 – 48
•
HUTAŘ, Jan, Princip rovných příležitostí pro zdravotně postižené, In: Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026, Posílení postavení nezaměstnaných zdravotně postižených občanů na trhu práce na území Prahy, Praha 2006, str. 74 – 89
•
JOHNOVÁ, Milena, Legislativní úprava podporovaného zaměstnávání na Slovensku, Zpravodaj IN České unie pro podporované zaměstnávání č. 1, 2004, str. 3. Dostupný z www: http://www.unie-pz.cz/index.php/knihovna (cit. 17. 1. 2008)
•
KOŘÍNKOVÁ, Daniela, ZVĚŘINOVÁ, Milena, PIČMAN, Jan, Analýza překážek bránících osobám se zdravotním postižením v pracovním uplatnění v Praze a návrhy na jejich odstraňování, In: Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026, Posílení postavení nezaměstnaných zdravotně postižených občanů na trhu práce na území Prahy, Praha 2006, str. 149 – 158
•
KRÁSA, Václav, HUTAŘ, Jan, Reforma veřejných financí a její dopad na osoby se zdravotním postižením, Skok do reality č. 3, 2007, str. 1 – 3
•
MACALI, Lucy, Contemporary Disability Employment Policy in Australia: How Can It Best Support Transitions from Welfare to Work?, Australian Bulletin of Labour č. 3, 2006, str. 227 – 239
•
MILIČOVÁ, Lenka, Zaměstnanec s mentálním postižením? Zkuste to, Práce a sociální politika č. 10, 2007, str. 4
•
ROHRMANN, Albrecht, SCHÄDLER, Johannes, Country report Germany, In: Study on the specific risks of discrimination against persons in situation of major dependence or with complex needs – Volume III: Country Reports and Stakeholder Interviews, Brussels 2008, str.112 – 143
•
SCHUURMAN, Martin, CONSULT, Kalliope, Country report The Netherlands, In: Study on the specific risks of discrimination against persons in situation of major dependence or with complex needs – Volume III: Country Reports and Stakeholder Interviews, Brussels 2008, str. 216 – 247
•
SCHLEGELOVÁ, Alena, Co přinesl projekt „Podpořte podporované zaměstnávání!“, Zpravodaj IN České unie pro podporované zaměstnávání č. 5, 2008, str. 8 – 9. Dostupný z www: http://www.unie-pz.cz/index.php/knihovna (cit. 3. 6. 2008)
•
ŠIMÁČKOVÁ, Kristýna, Místa pro zdravotně postižené, Ekonom č. 37, 2007, str. 70 – 71
108
•
ŠIŠKA, Jan, Country report Czech Republic, In: Study on the specific risks of discrimination against persons in situation of major dependence or with complex needs – Volume III: Country Reports and Stakeholder Interviews, Brussels 2008, str. 43 – 75
•
Zasedání EUSE v Belfastu, Zpravodaj IN České unie pro podporované zaměstnávání č. 2, 2005, str. 5. Dostupný z www: http://www.unie-pz.cz/index.php/knihovna (cit. 2. 3. 2008)
•
ZADRAŽILOVÁ, Dana, Corporate Social Responsibility – Společenská odpovědnost podniků jako zdroj konkurenční výhody?, Acta Oeconomica Pragensia č. 3, 2008, str. 103 – 109
•
ŽIDOŇOVÁ, Jana, Plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením, Práce a mzda č. 1, 2007, str. 43 – 47
Legislativní normy •
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon NR SR č. 5/2004 Z. z., o službách zamestnanosti, ve znění pozdějších předpisů
•
Nařízení vlády č. 249/2007 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
•
Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zdroje statistických dat •
ČSÚ, Výběrové šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 25. 6. 2008)
•
ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil, Metodické vysvětlivky. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3101-08 (cit. 2. 7. 2008)
•
ČSÚ, Metodické popisy ukazatelů VŠPS, Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps (cit. 19. 3. 2008)
109
•
ČSÚ, Věkové složení obyvatelstva v roce 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/2D002855FC/$File/400308003.xls (cit. 25. 6. 2008).
•
ČSÚ, Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – roční průměry za rok 2007. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3115-08 (cit. 25. 6. 2008)
•
ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil. Dostupný z www: http://www.czso.cz (cit. 19. 3. 2008)
•
ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil, Nezaměstnanost. Dostupný z www: www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/EA003C00D9/$File/311106a03.doc (cit. 19. 3. 2008)
•
ČSÚ, Trh práce a mzdy, Mzdy – časové řady. Dostupný z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr (cit. 27. 4. 2008)
•
Eurostat, Population and social conditions, Total population. Dostupný z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=0,1136184,0_45572598&_dad=p ortal&_schema=PORTAL (cit. 21. 6. 2008)
•
MPSV ČR, Statistiky nezaměstnanosti, Dostupný z www: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz (cit. 19. 3. 2008)
•
MPSV ČR, Výdaje na státní politiku zaměstnanosti. Dostupný z www: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje (cit. 7. 8. 2008)
Internetové zdroje •
Informační portál EurActiv.cz, Dostupný z www: http://www.euractiv.cz/aktualni-vyzvy (cit. 12. 1. 2008)
•
Internetové stránky České unie pro podporované zaměstnávání, Dostupný z www: http://www.unie-pz.cz/index.php/unie (cit. 5. 1. 2008)
•
Internetové stránky Českého centra funraisingu. Dostupný z www: http://www.fundraising.cz/index.php?id=1&idk=2&show=clanek (cit. 27. 3. 2008)
•
Internetové stránky Českého institutu pro supervizi. Dostupný z www: http://www.supervize.eu/o-supervizi/co-je-supervize/ (cit. 27. 3. 2008)
•
Internetové stránky European Union of Supported Employment. Dostupný z www: http://www.euse.org/ (cit. 27. 5. 2008)
•
Internetové stránky občanského sdružení Asistence. Dostupný z www: http://www.asistence.org (cit. 11. 2. 2008)
•
Internetové stránky občanského sdružení SPOLU Olomouc. Dostupný z www: http://www.volny.cz/spolu/zamestnani.html (cit. 23. 5. 2008)
•
Internetové stránky projektu „Dost dobrá šance“. Dostupný z www: http://www.dostdobrasance.cz/cs/ (cit. 10. 8. 2008)
•
Internetové stránky Sdružení pro augmentivní a alternativní komunikaci. Dostupný z www: http://www.alternativnikomunikace.cz/saak/ (cit. 27. 3. 2008) 110
•
Internetové stránky Slovenské unie podporovaného zaměstnávání. Dostupný z www: http://www.supz.sk/ (cit. 19. 5. 2008)
•
Internetové stránky Vysoké školy ekonomické v Praze, Středisko handicapovaných studentů VŠE. Dostupný z www: http://shs.vse.cz/shs/ (cit. 30. 5. 2008)
•
JOHNOVÁ, Milena, Česká unie pro podporované zaměstnávání, Podporované zaměstnávání v evropských zemích. Dostupný z www: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=258 (cit. 2. 3. 2008)
•
KONIG, Petr, Principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti, Praha 2007, MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/principy-politiky-hss (cit. 12. 1. 2008)
•
MF ČR, Financování neziskových organizací. Dostupný z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/nezisk_organizace.html (cit. 7. 1. 2008)
•
MF ČR, Strukturální fondy a fond soudržnosti, Aktuality. Dostupný z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/eu_fondy.html (cit. 9. 3. 2008)
•
MMR ČR, Fondy Evropské unie, Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz (cit. 12. 1. 2008)
•
MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www : http://www.strukturalni-fondy.cz/fondy-eu-2004-2006 (cit. 12. 1. 2008)
•
MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www : http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy (cit. 12. 1. 2008)
•
MMR ČR, Fondy Evropské unie, Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013 (cit. 5. 2. 2008)
•
MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www: http://www.strukturalnifondy.cz/regionalni-politika/konecna-alokace-fondu-eu-pro-cr-2007-2013 (cit. 5. 2. 2008)
•
MMR ČR, Fondy Evropské unie. Dostupný z www: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/old/1135676046.srovn-n-c-l-a-n-stroj-politiky-soudr-nosti-v.doc (cit. 12. 1. 2008)
•
MPSV ČR, Evropský sociální fond. Dostupný z www: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 (cit. 20. 6. 2008)
•
MPSV ČR, Integrovaný portál MPSV, Katalog zaměstnavatelů OZP. Dostupný z www: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp(cit. 11. 4. 2008)
•
MPSV ČR, Integrovaný portál MPSV, Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Dostupný z www: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob (cit. 27. 4. 2008)
•
MPSV ČR, Nový zákon o nemocenském pojištění a změny v souvisejících zákonech od 1. ledna 2009. Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/cs/5594 (cit. 25. 7. 2008)
•
MPSV ČR, První etapa sociálních reforem, Zaměstnávání zdravotně postižených. Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/cs/4777 (cit. 27. 4. 2008)
•
MPSV ČR, Výzva k předkládání grantových projektů OP LZZ, Dostupný z www: www.esfcr.cz/files/clanky/6132/Vyzva_GP_1-1.pdf (cit. 20. 6. 2008)
111
•
SEZEMSKÝ, Jiří, Tisková zpráva ze dne 9. 6. 2008, MPSV ČR, Dostupný z www: http://www.mpsv.cz/cs/5412 (cit. 5. 7. 2008)
•
Neziskovky.cz, Statistiky počtu nestátních neziskových organizací. Dostupný z www: http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/statistika/ (cit. 26. 7. 2008)
•
Výzva k předkládání projektových žádostí v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Dostupný z www: http://www.prahafondy.eu/download/OPPK%201%20Vyzva/OP_1-1.doc (cit. 10. 1. 2008)
•
9th EUSE Conference, Prague 27–29 May 2009, European Union of Supported Employment Newsletter, č. 7, 2008, str. 3. Dostupný z www: http://www.euse.org/resources/newsletter/EUSE%20Newsletter%207.pdf/view (cit. 1. 8. 2008)
Ostatní •
Interní materiály občanského sdružení Asistence Výroční zpráva Asistence o.s. za rok 2006 Inspekční zpráva č. S – 0009/2007/0100.05 o ověřování jakosti služby „Podporované zaměstnávání“ podle zvláštních inspekčních předpisů a Standardů podporovaného zaměstnávání ze dne 20. 7. 2007, Asistence o. s. Formulář žádosti o finanční podporu z Jednotného programového dokumentu 3 pro projekt Centrum pracovní rehabilitace a kariérová knihovna, Asistence o. s. Monitorovací zpráva o realizaci projektu JPD3, verze 1.3, platnost od 1. 3. 2007, Asistence o. s.
•
Interní materiály občanského sdružení Česká unie pro podporované zaměstnávání
112
Seznam tabulek Tabulka 1: Základní identifikace osob se zdravotním postižením v ČR za rok 2007............5 Tabulka 2: Míra zdravotního postižení OZP podle věkových skupin v ČR za rok 2007.......6 Tabulka 3: Míra soběstačnosti OZP podle věkových skupin od patnácti let výše v ČR za rok 2007..........................................................................................................................................7 Tabulka 4: Typ zdravotního postižení podle věkových skupin v ČR za rok 2007.................8 Tabulka 5: Porovnání nejvyššího dosaženého vzdělání OZP a celé populace ve věku od patnácti let výše v ČR za rok 2007.........................................................................................10 Tabulka 6: Ekonomická aktivita a neaktivita OZP ve věku od patnácti let výše v absolutních počtech a v procentech z celku v ČR za rok 2007..................................................................12 Tabulka 7: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti OZP v ČR dle VŠPS v letech 2001 – 2007....................................................................................................17 Tabulka 8: Vývoj počtu zaměstnaných, nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních OZP ve věku od patnácti let výše v ČR dle VŠPS v letech 2001 – 2007........................................19 Tabulka 9: Počet nezaměstnaných OZP podle MPSV a ČSÚ v ČR v letech 2002 – 2007...21 Tabulka 10: Vývoj výdajů státního rozpočtu ČR na podporu zaměstnávání OZP v období 2001 – 2007.............................................................................................................................29 Tabulka 11: Vývoj počtu zaměstnaných OZP ve věku od patnácti let výše v ČR v letech 2001 – 2007.............................................................................................................................30 Tabulka 12: Vývoj počtu nestátních neziskových organizací v ČR v letech 2000 – 2008....53 Tabulka 13: Alokace celkových strukturálních operací pro ČR v období 2004 – 2006 podle oblasti podpory...............................................................................................................58 Tabulka 14: Celkový objem finančních prostředků z Evropského sociálního fondu pro ČR v období 2004 – 2006...............................................................................................................59 Tabulka 15: Alokace prostředků z českých veřejných rozpočtů jako spoluúčast ke zdrojům z ESF pro ČR v období 2004 – 2006........................................................................................59 Tabulka 16 : Alokace celkových zdrojů z fondů EU pro ČR na období 2007 – 2013 podle jednotlivých Cílů.......................................................................................................................62 Tabulka 17: Celkový objem finančních prostředků z Evropského sociálního fondu pro ČR v období 2007 – 2013................................................................................................................62 Tabulka 18: Alokace prostředků z českých veřejných rozpočtů jako spoluúčast ke zdrojům z ESF pro ČR v období 2007 – 2013........................................................................................62
113
Tabulka 19: Srovnání programovacího období 2000 – 2006 a programovacího období 2007 – 2013...............................................................................................................................63 Tabulka 20: Časový rámec hodnocení a schvalování projektových žádostí u OP Praha – Adaptabilita, ESF FEU MHMP – oddělení ESF odboru fondů EU Magistrátu hl. m. Prahy...............................................................................................................................65 Tabulka 21: Údaje o počtu klientů Asistence o.s. k 31. 12. 2006, jejich rozdělení podle věku a pohlaví....................................................................................................................................67 Tabulka 22: Údaje o poskytovaných službách a počtech klientů, rozdělených na muže a ženy a podle věku, využívajících jednotlivé služby..........................................................................67 Tabulka 23: Hodnocení spokojenosti zaměstnavatelů se službou podporovaného zaměstnávání poskytovanou Asistence o.s. podle sedmi různých kritérií v r. 2007................70 Tabulka 24: Údaje o celkových příjmech organizace Asistence o. s. v kalendářním roce 2006...........................................................................................................72 Tabulka 25: Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání OZP..................................................80 Tabulka 26: Názory zaměstnavatelů na výši příspěvků na podporu zaměstnávání OZP........83 Tabulka 27: Názory zaměstnavatelů na změnu zákona o zaměstnanosti................................85
114
Seznam grafů Graf 1: Porovnání nejvyššího dosaženého vzdělání OZP a celé populace ve věku od patnácti let výše v ČR za rok 2007........................................................................................................10 Graf 2: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti OZP v ČR dle VŠPS v letech 2001 – 2007.................................................................................................................18 Graf 3: Vývoj počtu zaměstnaných, nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních OZP ve věku od patnácti let výše v ČR dle VŠPS v letech 2001 – 2007..........................................20 Graf 4: Počet nezaměstnaných OZP podle MPSV a ČSÚ v ČR v letech 2002 – 2007...........22 Graf 5: Vývoj výdajů státního rozpočtu ČR na podporu zaměstnávání OZP v období 2001 – 2007, v mil. Kč..............................................................................................................30 Graf 6: Vývoj počtu zaměstnaných OZP ve věku od patnácti let výše v ČR v letech 2001 – 2007...............................................................................................................................31 Graf 7: Vývoj počtu osob, jimž byla poskytnuta služba PZ v Norsku v letech 1996 – 2007..42 Graf 8: Vývoj počtu občanských sdružení v ČR v letech 2000 – 2008...................................54 Graf 9: Vyhodnocení úspěšnosti jednotlivých kritérií pro hodnocení kvality služby podporovaného zaměstnávání poskytované Asistence o.s........................................................70 Graf 10: Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání OZP........................................................80 Graf 11: Názory zaměstnavatelů na výši příspěvků na podporu zaměstnávání OZP..............83 Graf 12: Názory zaměstnavatelů na změnu zákona o zaměstnanosti......................................85
115
Summary The situation of people with disabilities on the labour market in the Czech Republic is very complicated and they have to face up many difficulties, when they want to find the appropriate job. That is why a lot of arrangements for support of their employment were received in the past years and also a lot of government financial resources were invested to improve their possibilities to get a job. These arrangements mainly target the potential employers and involve financial support and other advantages for those employers who will employ disabled person and also involve the direct duty for some employers to employ disabled persons. At the same time there is a tendency to simplify the employment of people with
disabilities,
for
example
by
abandoning
the
earlier
necessary
agreement
of the employment office with the notice of the employer with disability.
The unemployment of people with disabilities is still very high in the Czech Republic, although a lot of government financial resources were invested to the support of their employment. That is why the special supported employment service could get a greater space to improve all of the advantages that it can offer and help people with disabilities to balance their opportunities to the access on the labour market. In the recent years the most important source for the development of this service in the Czech Republic are the EU structural funds. The financial support of these funds is very broad and this situation should lead the authorized subjects to create more projects for including disadvantaged people on the labour market. The questions of employment of people with disabilities should have broader publicity in the media and especially the potential employers should be informed more about advantages which they could receive by employment of disabled person.
Keywords people with disabilities, labour market, supported employment, non-profit organizations, structural funds
JEL Classification J140, K310, L310, R580
116
Centrum informačních a knihovnických služeb
KNIHOVNA VŠE
ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI AUTOR
Veronika Kabátová Pracovní rehabilitace a podporované zaměstnávání NÁZEV DP osob se zdravotním postižením v ČR FAKULTA Národohospodářská fakulta OBOR Národní hospodářství ROK OBHAJOBY 2008 POČET STRAN 116 POČET PŘÍLOH 7 VEDOUCÍ DP Doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc. ANOTACE Práce se zabývá postavením osob se zdravotním postižením na trhu práce v České republice, opatřeními přijatými na podporu jejich zaměstnávání a možnostmi jejich pracovního uplatnění. První část je zaměřena na charakteristiku současné situace osob se zdravotním postižením na trhu práce a na specifikaci různých faktorů, jež ovlivňují jejich zaměstnávání. Následující část je věnována službě podporovaného zaměstnávání orientované na znevýhodněné skupiny osob na trhu práce, především na osoby se zdravotním postižením, jejím principům a výhodám, které přináší a také srovnání české praxe v této oblasti s praxí ve vybraných zemích Evropské unie. Službu podporovaného zaměstnávání v České republice prozatím poskytují výhradně nestátní neziskové organizace, a proto další část pojednává o těchto organizacích a způsobu jejich financování, především o možnostech čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů Evropské unie jako nejvýznamnějšího zdroje pro činnost uvedených organizací. Závěrečná část práce se zabývá motivy, které mohou zaměstnavatele vést k zaměstnání člověka se zdravotním postižením. osoby se zdravotním postižením, trh práce, podporované KLÍČOVÁ SLOVA zaměstnávání, nestátní neziskové organizace, strukturální fondy MÍSTO ULOŽENÍ
SIGNATURA
