MOdely sOCiálníCh služeb prO OsOby s duŠeVníM OneMOCnĚníM prO Okres karlOVy Vary
3
Sociální rehabilitace - ambulantní forma
Publikace je financována z Individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje v rámci prostředků Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje 1 a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
2
sOCiální rehabiliTaCe OsOb s dlOuhOdObÝM duŠeVníM OneMOCnĚníM aMbulanTní FOrMa
3
Obsah Základní popis služby 1 Vymezení dle zákona 108/2006 Sb. 2 Clubhouse Model Operační manuál služby 1 Poslání organizace 2 Způsob zpracování, aktualizace a kontroly dodržování operačního manuálu 2.1 Vytvoření operačního manuálu 2.2 Aktualizace operačního manuálu 2.3 Kontrola dodržování operačního manuálu 3 Služba ambulantní sociální rehabilitace 3.1 Poslání služby 3.2 Cíle služby 3.3 Cílová skupina 3.4 Kritéria pro poskytnutí služby zájemci o službu 3.5 Charakter služby 3.6 Etický kodex služby 3.7 Hranice služby 3.8 Kapacita služby 4 PERSONÁLNÍ OBLAST 4.1 Složení týmu 4.2 Profesní předpoklady 4.2.1 Vedoucí služby (sociální pracovník) 4.2.2 Asistent (pracovník v sociálních službách) 4.3 Systém dalšího vzdělávání 4.4 Náplně práce 4.4.1 Vedoucí služby 4.4.2 Asistent 4.5 Profesní mlčenlivost pracovníka a etický kodex pracovníka 4.6 Platový výměr 4.7 Klíčový pracovník 4.8 Supervize 4.9 Dobrovolníci a stáže 5 PROCEDURÁLNÍ OBLAST 5.1 Jednání se zájemcem o službu 5.2 Individuální plány 5.3 Práce s krizí klienta 5.4 Kontakt s rodinou nebo opatrovníkem klienta 5.5 Práva klienta 5.6 Povinnosti klienta 5.7 Stížnosti 5.8 Dokumentace 5.9 Ukončení služby 6 Provozní řád ambulantní sociální rehabilitace 6.1 Zaměření programu 6.2 Organizace provozu 6.3 Obecná pravidla Personální obsazení a kapacita služby 1 Personální obsazení 2 Kapacita služby 4
6 6 6 7 7 7 7 7 7 8 8 8 8 8 8 9 9 9 10 10 10 10 10 10 11 11 11 11 11 12 12 12 12 12 13 13 13 14 14 14 14 15 15 15 15 15 16 16 16
Spolupráce se sociálními a zdravotními službami 1 Partneři 1.1 Sociální služby 1.1.1 Nově zřizované služby 1.1.2 Obdobné služby v dalších okresech Karlovarského kraje 1.1.3 Sociální služby jiných zřizovatelů 1.2 Zdravotní služby 1.2.1 Ambulantní 1.2.2 Lůžkové 1.3 Další instituce 1.3.1 Orgány státní správy a samosprávy 1.3.2 Úřad práce 1.3.3 Okresní správa sociálního zabezpečení 1.3.4 Policie ČR a městská policie 1.4 Komunitní plánování 2 Zajištění komunikace Plán vzdělávání personálu 1 Základní vzdělávání pro všechny členy týmu 2 Pokračující vzdělávání pro všechny členy týmu 3 Specializační vzdělávání Hodnocení efektivity služby 1 Možné oblasti sledování a hodnocení 1.1 Sledování nepřímých ukazatelů 1.2 Šetření kvality života 1.3 Fyzické zdraví, symptomatika, kognitivní funkce, emoce, chování 1.4 Šetření potřeb jedince 1.5 Potřeby služeb 1.6 Potřeby akce 1.7 Spokojenost se službami 1.8 Organizační model služeb 2 Přehled sledovaných indikátorů u služby a očekávaných výsledků Provozní roční rozpočet Implementační roční rozpočet
17 17 17 17 17 17 17 17 18 18 18 18 18 18 18 19 20 20 20 20 21 21 21 21 21 22 22 22 22 22 23 24 25
5
Základní pOpis služby
1
Vymezení dle zákona 108/2006 sb.
(1) Sociální rehabilitace je souborem specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. (2) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou terénních nebo ambulantních služeb obsahuje tyto základní činnosti: a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Účinné modely ambulantní sociální rehabilitace pro cílovou skupinu dlouhodobě duševně nemocných vznikly podle vzorů zahraničních služeb označovaných jako „clubhouse model“.
2
Clubhouse Model
Clubhouse model je využíván ve 28 zemích (cca 325 zařízení). Vznikl ve Spojených státech jako alternativa ke klinicky zaměřeným denním programům. Základními atributy tohoto programu jsou: 1. Klubové aktivity a volnočasové programy 2. Nácviky dovedností 3. Poradenství 4. Možnost pracovního zapojení uživatelů (dobrovolnická i placená, pokrývající provozní potřeby programu – např. úklid, recepční, sekretářka atd.) Podstatnou součástí programu je co nejaktivnější role uživatelů při vytváření náplně a pravidel programu. V typické podobě v USA je program postaven na tzv. členství, kdy je program kolektivně řízen sdružením členů (uživatelů), které je zaměstnavatelem odborného personálu. Toto uspořádání je ovšem problematické z hlediska dostupnosti programu (svépomocné organizace mají často tendence omezit přístup novým uživatelům, zejména těm, kteří nejsou schopni zpočátku splnit beze zbytku kolektivní očekávání na standard chování „člena společenství“) a zčásti i z hlediska požadavků zákona o sociálních službách na kvalifikaci personálu. Z výše uvedených důvodů neusiluje program o členství v mezinárodní asociaci Clubhouse, kde je organizační uspořádání založené na členství uživatelů považováno za základní hodnotu.
6
Operační Manuál služby Operační manuál je především souborem konkrétních pravidel každodenního fungování služby, pracovních postupů a řešení situací, které se v práci s osobami s duševním onemocněním často objevují. Značná část jeho obsahu záleží na typu, týmu, který službu realizuje, a na vnějších podmínkách služby. Následující text by měl být vnímán spíše jako inspirace, kterou je možno použít při vytváření vlastního operačního manuálu nově vytvářené služby.
1
poslání organizace
Sociální rehabilitace – ambulantní forma je vždy součástí organizace poskytující širší komplex sociálních služeb osobám s dlouhodobým vážným duševním onemocněním. Tento celek bývá označován jako komplexní psychiatrická rehabilitace a zahrnuje přinejmenším služby zaměřené na podporu samostatného života v komunitě a pracovní rehabilitaci. Ve většině zahraničních modelů je integrální součástí těchto služeb také zdravotní (psychiatrická) péče. Cílem těchto služeb je zvýšení kvality života klientů, zvýšení jejich nezávislosti a snížení potřeby psychiatrické hospitalizace. Veškeré služby jsou poskytovány na základě dobrovolného rozhodnutí klienta.
2
Způsob zpracování, aktualizace a kontroly dodržování operačního manuálu
2.1 Vytvoření operačního manuálu Tento operační manuál vychází z metodik poskytovatelů podobných služeb (jako zdroje byly použity metodiky užívané organizacemi Fokus Mladá Boleslav, Fokus Vysočina, Fokus Praha, Fokus Liberec a Péče o duševní zdraví Pardubice). Jednotlivé metodiky se liší spíše formálním uspořádáním než věcným obsahem, mimo jiné i proto, že historicky první verze těchto metodik byly zpracovány v roce 2002 ve společném projektu jednotlivých regionálních sdružení Fokus. 2.2 Aktualizace operačního manuálu Operační manuál je aktualizován průběžně. Operační manuál mimo jiné slouží jako studijní text pro nové pracovníky služby v období jejich zácviku. Dotazy a připomínky nových pracovníků k manuálu jsou evidovány, následně diskutovány na metodických poradách a případně zapracovány do aktuální verze operačního manuálu. Přibližně jednou ročně je prováděna důkladnější obsahová revize operačního manuálu. Drobné změny operačního manuálu jsou v kompetenci vedoucího týmu a jsou s nimi na poradách organizačního týmu seznamováni odborný ředitel organizace, ředitel organizace a vedoucí ostatních služeb. Změny operačního manuálu, které by mohly zásadním způsobem měnit způsob poskytování služeb nebo se dotýkaly práv uživatelů služby, schvaluje po poradě s vedoucími služeb odborný ředitel organizace. Kterýkoliv pracovník je oprávněn požadovat schválení operačního manuálu nebo jeho změn statutárním orgánem organizace. Vzhledem k rozsahu a odborné náročnosti textu nejsou s operačním manuálem v rámci běžného chodu služby seznamováni klienti. Operační manuál je veřejný dokument, je zveřejněn na webových stránkách organizace a na požádání bude poskytnut uživateli služby či jinému zájemci v elektronické podobě. Zájemci je také možno zapůjčit k nahlédnutí tištěnou verzi operačního manuálu. 2.3 Kontrola dodržování operačního manuálu Všichni pracovníci služby jsou povinni operační manuál dodržovat. Za kontrolu dodržování operačního manuálu odpovídá vedoucí střediska a odborný ředitel organizace. Případné nesrovnalosti mezi operačním manuálem a reálným poskytováním služby či jednání pracovníka jsou týmově projednány na poradách, případně v rámci týmové supervize. 7
3
služba ambulantní sociální rehabilitace
3.1 Poslání služby • Podpora lidí s duševním onemocněním • Zapojení klienta do běžného života • Vytváření bezpečného prostředí k rozvíjení a posilování samostatnosti klienta • Podpora klienta ve využívání veřejných míst a služeb • Aktivní pomoc klientovi ve využití jeho volného času • Udržování kvality života klienta a zvyšování odpovědnosti za svůj život • Posilování zdravých stránek osobnosti klienta • Podpora klienta při uplatňování jeho práv a nároků Jedná se o kombinaci činností poskytovaných v denním režimu zařízení či přirozeném prostředí klientů. Jejich podstatou je aktivizace uživatelů, stabilizace a, nebo posílení jejich schopností a dovedností. 3.2 Cíle služby Cíle služby vycházejí z potřeb klientů, samotné služby a jejího poslání, jakož i potřeb organizace a společnosti. To znamená, především rozvíjet sociální dovednosti (naučit klienta samostatnosti, komunikaci, formulovat vlastní potřeby, hospodařit s penězi, pomoci mu vyřídit si dávky). Služba má dopomoci klientovi k posílení zdravých stránek jeho osobnosti. Podpořit klienta v rozšiřování jeho kontaktů se společností či zprostředkovat mu sociální kontakty. Pomoci klientovi v řešení problémových situací. Naučit klienta aktivnímu využívání volného času. Cíl by měl být časově ohraničený. Celkově se jedná o zlepšení kvality klientova života. Tato změna kvality klientova života musí být zhodnocena klientem - je to klient, kdo rozhoduje, zda se jedná o změnu k lepšímu, či naopak. 3.3 Cílová skupina1 Cílovou skupinou služby jsou klienti starší 18 let s vážnou duševní poruchou. Z hlediska psychiatrické diagnostiky se jedná především o klienty trpící onemocněním z následujících diagnostických okruhů: • psychotická porucha (schizofrenie, schizoafektivní psychóza, afektivní psychóza)- prioritní okruh • depresivní onemocnění • těžká neuróza • lehčí forma mentálního postižení spojená s dalšími psychickými problémy Spádovou oblastí služby je okres Karlovy Vary. Přijati mohou být i klienti, kteří nemají ve spádové oblasti trvalé bydliště, ale služba je pro ně dostupná. 3.4 Kritéria pro poskytnutí služby zájemci o službu • Zájemce o službu musí patřit do cílové skupiny definované v bodě 3.3. • Souhlas s řádem sociální rehabilitace (CSR) a se zpracováním osobních údajů. • Potřeba a motivace využívat službu. Kontraindikace: • Zájemce o službu nepatří ani okrajově do cílové skupiny. • Zájemce o službu požaduje výhradně služby, které služba neposkytuje. • Nedodržování pravidel soužití. • Neochota spolupracovat. • Agrese Zájemce o službu, která ohrožuje jeho i jeho okolí. 3.5 Charakter služby • Je dobrovolná. • Je bezplatná. (Klient si přispívá pouze na některé aktivity – vaření, plavání, divadlo…,) S ociální služby (alespoň dle některých výkladů zákona 108/2006 Sb.) nepracují s diagnostickým vymezením. Sociální služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním (tuto cílovou skupinu zákon explicitně uvádí) nemohou s klienty pracovat účelně a efektivně, aniž by braly v úvahu (a tedy mimo jiné adekvátně pojmenovávaly a vymezovaly) příčinu problémů v sociálním fungování klientů, kterou je nemoc.
1
8
• Je charakteristická poskytováním volnočasových aktivit. • Není non-stop. • Je orientovaná na klienta, na jeho potřeby, přání. • Služba je omezena pouze kritérii pro poskytnutí služby. • Služba není medicínského rázu, doplňuje zdravotnickou péči o podpůrné prvky psychosociálního charakteru. • Poskytované služby má klient možnost si vybrat a využívat dle svých individuálních potřeb. 3.6 Etický kodex služby • Služba nenutí klienta dělat něco jiného, než je jeho zakázka. • Služba ve své činnosti respektuje základní lidská práva klientů, jejich nároky vyplývající z dalších platných, obecně závazných norem a pravidel občanského soužití. • Služba žádným způsobem nenapadá lidskou důstojnost klienta. 3.7 Hranice služby Služba je ohraničena časově, a to pracovní dobou personálu. Tato pracovní doba je 8 hodin denně, od pondělí do pátku. Pracovník není povinen být s klientem v kontaktu mimo tuto dobu. Služba nemá charakter 24hodinové non-stop služby. Služba je poskytována ve vlastních prostorách a na jiných předem domluvených místech. 3.8 Kapacita služby 1 vedoucí služby 2-3 asistenti 15 klientů denně
9
4
persOnální OblasT
4.1
Složení týmu
Managementorganizace (odbornýƎeditel/vedoucí rehabilitace,Ǝeditel organizace)
Ekonomický servis
Služba(program) Vedoucí služby Supervizor Pracovní asistent
4.2
Profesní předpoklady
4.2.1 Vedoucí služby (sociální pracovník) • VOŠ nebo VŠ vzdělání sociálního zaměření • Psychiatrické minimum, práva duševně nemocných a etika práce s klientem (cca 20 hodin) • Pracovní rehabilitace a podporovaná práce (cca 15 hodin) • Krizová intervence (cca 20 hodin) • Délka praxe • Znalost cílové skupiny • Další vzdělávání ve směru psychosociální rehabilitace 4.2.2 Asistent (pracovník v sociálních službách) • Manuálně zručný • Ochota pracovat v týmu • Flexibilita • Komunikativnost • Ukončené SŠ vzdělání • Psychiatrické minimum, práva duševně nemocných a etika práce s klientem (cca 20 hodin) • Základní kurz psychosociální rehabilitace (cca 50 hodin) • Krizová intervence (cca 20 hodin) 4.3 Systém dalšího vzdělávání Pro vzdělávání slouží vnitřní předpis sdružení, který upravuje podmínky vzdělání pro všechny členy týmu. Předpis je k dispozici na internetových stránkách sdružení. Další vzdělání je dobrovolné. Dosažená kvalifikace je zohledněna v platovém výměru. 10
4.4
Náplně práce Součástí pracovní smlouvy je náplň práce pracovníka (role v týmu, odpovědnost, kompetence, zástupnost v týmu): 4.4.1 Vedoucí služby • Kontroluje individuální plány, • je zodpovědný za rehabilitaci • je zodpovědný za vedení porad a účast na provozních poradách, • zajišťuje předávání informací o klientech uvnitř svého týmu, • řeší nedostatky, • komunikuje s ostatními středisky, • svolává schůzky o klientech, kontroluje práci s klienty, • vypracovává podklady pro projekty, • navrhuje pracovní program, • vyplňuje pracovníkům docházky, dovolenky, rozdělování odměň, • zajišťuje supervize. • Deleguje asistenty pro práci se stážisty a dobrovolníky. • Stanoví, kdo z asistentů pořizuje účetní doklady v ekonomickém systému a kdo zodpovídá za příruční pokladnu. • Dodržuje etický kodex a kontroluje jeho dodržování členy týmu. 4.4.2 Asistent • Spolupracuje s vedoucím. • Zastupuje vedoucího po dobu jeho nepřítomnosti. • Vede klienta v nácviku dovedností. • Jedná se zájemci o službu a přijímá nové klienty. • Vede dokumentaci klientů. • Spoluzodpovídá za realizaci individuálních plánů. • Zabezpečuje volnočasové aktivity. • Hodnotí práci s klientem. • Vzdělává se a účastní se supervizí. • Zodpovídá za ochranu osobních údajů klientů. • Nakupuje a zodpovídá za pokladnu. • Dohlíží na práci dobrovolníků a stážistů. • Dodržuje etický kodex. 4.5 Profesní mlčenlivost pracovníka a etický kodex pracovníka • Pracovník nezneužívá moc, kterou nad klientem má. • Pracovník zaručuje, že bude respektovat samostatnost klienta, jeho vyjadřování, názor a svobodu výběru. • Poskytovatel služby je povinen zachovávat práva a svobodu klienta, bez ohledu na jeho okamžitý zdravotní stav. • Pracovník respektuje právo každého klienta na seberealizaci do té míry, aby nedocházelo k omezení tohoto práva u ostatních osob. • Pracovník nesmí navazovat s klientem intimní vztah. • Pracovník nesmí poskytovat informace o klientovi bez jeho souhlasu. • Pracovník musí vždy jednat v zájmu klienta a v zájmu zkvalitnění a rozvoje činnosti v dílně. • Pracovník nesmí využít práci uživatelů k vlastní potřebě. 4.6 Platový výměr viz Mzdový předpis organizace 11
4.7
Klíčový pracovník • Každý klient má svého klíčového pracovníka. • Klíčový pracovník sleduje situaci ,,svého“ klienta. • Klient může žádat o změnu klíčového pracovníka. • Klíčový pracovník provází klienta službou, zajišťuje kontakt a komunikaci s ostatními službami. • Jestliže je to nutné, je schopen referovat o klientově momentální situaci a jeho stavu. 4.8 Supervize • Každý pracovník má možnost a zároveň povinnost účastnit se individuální i týmové supervize. • Supervize se řídí vnitřním předpisem o vzdělávání pracovníků a je hrazena sdružením. • Slouží především k řešení problémů v rehabilitaci, psychohygieně pracovníků, řešení případných problémů nebo i sporů. • Účast na týmové supervizi je povinná, výjimečně je možné se týmové supervize neúčastnit (nemoc, dovolená). Individuální supervize je povinná min. 1x za 6 měsíců. 4.9 Dobrovolníci a stáže • Dobrovolníci jsou využíváni na různé zájmové aktivity pro klienty, například výuka na PC. • Dobrovolníci jsou zaregistrováni dobrovolnickým centrem. • Stážisté a dobrovolníci dochází po domluvě s vedoucím služby. • Vedoucí služby deleguje asistenty, kteří pak dohlížejí nad jejich činností. • Stážisté i dobrovolníci nepracují samostatně, ale vždy pod dohledem pověřeného asistenta. • Průběh stáže se plánuje s jednotlivými zájemci. • Organizace umožňuje stáže pracovníkům jiných organizací i studentům. • Se stážisty a dobrovolníky je uzavíraná písemná smlouva, v níž se zavazují: • dodržovat profesionální mlčenlivost, • seznámit se s etickým kodexem organizace a v kontaktu s klienty se jím řídit, • seznámit se s operačním manuálem centra, • poskytnout sdružení písemné hodnocení průběhu stáže, • seznámit se s pravidly bezpečnosti práce a dodržovat je. • Stážisté a dobrovolníci nejsou s organizací v pracovně právním vztahu a organizace nenese odpovědnost za případnou újmu (ztráta nebo poškození věcí, úraz). • Stážisté a dobrovolníci nemohou vykonávat činnosti, při kterých by mohla vzniknout škoda organizaci, zejména řídit služební vozidlo centra.
5
prOCedurální OblasT
5.1 Jednání se zájemcem o službu • Zájemce o službu se o službě dozví buď od svého ošetřujícího lékaře, nebo z jiných zdrojů. • Zájemce o službu si domluví schůzku buď telefonicky, nebo přijde osobně. • Je s ním absolvován vstupní pohovor, kde asistent mapuje jeho potřeby a jeho zakázku. • V případě, že v regionu funguje terénní tým sociální rehabilitace, bývá první kontakt se zájemcem o službu zajištěn zpravidla tímto týmem. • Zájemce o službu je seznámen s chodem zařízení a je seznámen se všemi členy týmu. • Poté se domluví následná spolupráce. • Po přijetí do služby si klient vybere svého klíčového pracovníka. • Smlouva je s klientem uzavírána zpravidla ústně. V případě, že klient má zájem o uzavření písemné smlouvy, je tato uzavřena v písemné formě. • Zájemce o službu je odmítnut pouze z důvodů uvedených v zákoně o sociálních službách – tj.: » žádá o jinou službu, » nepatří do cílové skupiny, 12
» kapacita služby je naplněná, » služba mu byla vypovězena před méně než 6 měsíci z důvodu porušování pravidel služby. 5.2 Individuální plány • Individuální plán se tvoří zejména podle aktuálních potřeb klienta. • Plán sestavuje klíčový pracovník společně s klientem. • Individuální plán slouží k tomu, aby klient mohl jasně a srozumitelně formulovat své rehabilitační cíle. • S pomocí klíčového pracovníka pak stanoví jednoduché reálné kroky, které vedou ke splnění cílů. • K roky mohou být z počátku velmi malé, ale jejich náročnost by se měla v průběhu rehabilitace zvyšovat. • Cíl musí být pro klienta významný, konkrétní, realistický, srozumitelný a měřitelný. • Jeho dosažení by mělo klienta stát nějaké úsilí. • Cíl musí být časově ohraničený, je stanoveno, kdy má být dosaženo dílčích cílů. • Plán je pravidelně hodnocen a aktualizován, je vyhotoven písemně ve dvou kopiích. Jednu obdrží klient a druhou eviduje klíčový pracovník. • Úkoly, které vyplývají z individuálního plánu, jsou pro klienta i pracovníky závazné. 5.3 Práce s krizí klienta KRIZE – negativně vnímaná změna psychického stavu. Může se projevit zhoršením zdravotního stavu klienta, agresí, ztrátou kontaktu s klientem, pokusem o sebevraždu a podobně. Jestliže se klient ocitne v krizi, snažíme se snížit riziko ohrožení klienta, nebo jeho okolí. • Klíčový pracovník postupuje podle předem vytvořeného krizového plánu (pokud je k dispozici). • Krizový plán vytváří klíčový pracovník společně s klientem. V případě, že hrozí agrese ze strany klienta: • Pracovník s klientem nezůstává o samotě. • Pracovník odstraní z blízkosti klienta nebezpečné předměty. • Pracovník udržuje od klienta bezpečnou vzdálenost (delší než délka natažené paže). • Pracovník s klientem hovoří klidným a hlubším hlasem. • Pracovník dává pozor na verbální komunikaci, musí se vyvarovat prudkých gest a pohybů, které by si klient mohl vyložit jako útok, nebo ohrožení. • Pracovník nabídne klientovi, aby se posadil. Jestliže to klient příjme, klesá riziko nenadálého útoku. • Pracovník by neměl nadále trvat na tom, co klient odmítl. • Početní přesila většinou stačí k tomu, aby se klient nechoval agresivně. Při dlouhodobé absenci klienta: • jestliže se klient delší dobu neozve, klíčový pracovník se pokusí klienta vyhledat a situaci řešit. Hospitalizace klienta: • Klíčový pracovník nadále udržuje kontakt s klientem. • Dle možností klienta navštěvuje a motivuje ho k léčbě a ke spolupráci s lékaři a k návratu do centra. 5.4 Kontakt s rodinou nebo opatrovníkem klienta • Účast rodinných příslušníků klienta při jednání s klientem je dobrovolná. • U klientů omezených ve způsobilosti k právním úkonům se všech jednání, která se týkají právního úkonu (např. uzavírání smlouvy, hospodaření s penězi, nebo tvorby individuálního plánu apod.)účastní jeho zákonný opatrovník • Kontakt probíhá ve většině případů telefonicky. Předávání informací o klientech, se řídí vnitřním předpisem o ochraně osobních údajů i v případě rodinných příslušníků.
13
5.5
Práva klienta • Klient má právo na etické a nediskriminační prostředí. • Klient má právo znát veškeré informace o službě, ke zjištěným skutečnostem se má právo vyjádřit a žádat vysvětlení. • Klient má právo na podání stížnosti. • Klient má právo kdykoliv na základě svého rozhodnutí ukončit spolupráci se službou. • Klient má právo kdykoli nahlédnout do dokumentace, která je o něm vedena. 5.6 Povinnosti klienta • Klient je povinen dodržovat řád Vnitřní řád. • Klient je povinen dbát na bezpečnost svou i ostatních klientů a zaměstnanců služby. • Klient je povinen dbát pokynů asistenta, pokud nejsou v rozporu s jeho právy. Pokud se zhorší zdravotní stav klienta do té míry, že jeho přítomnost ohrožuje zdraví ostatních, či plynulý chod poskytování služby, je klient povinen po dobu zhoršení zdravotního stavu na pokyn asistenta službu nenavštěvovat. V takovém případě je mu zajištěna jiná forma služby (case management). 5.7 Stížnosti • K podání stížnosti existuje formulář. Tento formulář je k dispozici jak klientům, tak pracovníkům. • Stížnost může také podána ústně, nebo anonymně. • Pokud klient není schopen samostatně stížnost formulovat, je mu k dispozici klíčový pracovník. Klient si může zvolit také zástupce pro podání stížnosti. • Stížnost se předává odbornému řediteli organizace, který stížnost posoudí a vyřídí. • Jestliže není žádoucí stížnost postupovat odbornému řediteli, je-li např. předmětem stížnosti právě ředitel, stížnost se projednává na týmové poradě. Kopie stížnosti se archivuje. • Ústní stížnost se může řešit okamžitě, v tomto případě ji řeší vedoucí služby. • Podrobné informace jsou uvedeny ve Vnitřním předpise organizace o řešení stížností, o kterém jsou klienti informování a který je dostupný na webových stránkách organizace. 5.8 Dokumentace • Služba vede záznamy o klientech. Jedná se především o počet kontaktů a zápisy z jednotlivých setkání s klientem. • Záznamy jsou důvěrné a klient má (na požádání) možnost do nich nahlédnout. • Z osobních údajů klienta jsou ve službě používány: » jméno a příjmení, » datum narození, » adresa, » telefon. » V odůvodněných případech (například požadavek poskytovatele dotace či grantu na jednoznačnou identifikaci příjemců služby) i rodné číslo. V takovém případě poskytuje klient zvláštní písemný souhlas. » Evidovány jsou i osobní citlivé údaje – tj. diagnóza. • Klient má právo vystupovat v anonymitě, např. pouze pod křestním jménem. Dokumentace klienta: • Osobní karta klienta • Mapovací list potřeb klienta • Smlouva nebo záznam o uzavření ústní smlouvy • Individuální plán • Souhlas s poskytnutím osobních údajů • Zápisy z intervencí
14
5.9
Ukončení služby
5.9.1. Ukončení služby ze strany klienta • Ukončit využívání služby je klientovým samozřejmým právem. • Důvody mohou být např.: » odstěhování klienta, » dosažení stanoveného cíle » obecně klientův nezájem službu dále využívat. • Klient také může službu ukončit přestupem do služby jiné. • Přestup klienta mezi jednotlivými službami v rámci dané organizace probíhá jako u přijetí nového klienta. Klient je informován o tom, jaká dokumentace je předávána do nové služby. Klíčový pracovník se dohodne s klientem, kdy se půjdou do služby podívat. 5.9.2. Ukončení služby ze strany organizace • Organizace má právo službu ukončit, jestliže klient opakovaně nedodržuje daná pravidla, porušuje řád, nemá zájem spolupracovat, jestliže klient zmizí atd. • Klient je předem seznámen s ukončením, výpovědní lhůtou, jsou mu poskytnuty informace o jiných možných službách. • Situaci v tomto případě posuzuje a rozhoduje vedoucí služby. Má možnost konzultace s odborným ředitelem, supervizorem. • Ukončení služby je možné provést ústně nebo písemně. O ukončení a jeho důvodu musí být proveden záznam v dokumentaci klienta.
6
provozní řád ambulantní sociální rehabilitace
6.1 Zaměření programu Program v centru sociální rehabilitace je, nácvik sociálních dovedností – vaření, PC, výuka jazyků, čajovna atd. Dále je realizován pracovně rehabilitační program a doprovody na akce mimo prostory programu – výlety, plavecký bazén, výstavy, divadlo, kino. 6.2 Organizace provozu Pracovní doba ambulantní formy sociální rehabilitace je od 800 do 1400. Dále je doplňována o odpolední programy dle zájmu klientů. 6.3 Obecná pravidla Klienti i terapeuti dodržují pravidla slušného chování (vzájemná úcta, respekt) a kázeň. Za porušení kázně je považováno: slovní a fyzická agresivita, jednání pod vlivem návykových látek a opakované půjčování peněz a cigaret. Klienti se podílí na úklidu prostor centra, uklízí po sobě na pracovním stole a v kuchyni, příp. tam, kde pracovali, a neznečisťují okolí centra odhazováním odpadků.
15
personální obsazení a kapacita služby 1
personální obsazení
2,0 úvazku – sociální pracovník (vedoucí služby) a pracovník v sociálních službách (asistent) (za předpokladu, že služba je součástí širšího komplexu služeb a je možné zajistit zastupování v době nemoci či dovolené z jiné služby, v opačném případě je minimální velikost týmu 3,0 úvazku).
2
kapacita služby
Okamžitá kapacita Roční kapacita Roční počet intervencí Celková délka intervencí za rok
15 klientů 80 klientů 1 0002 4 000 hodin
Intervence - typicky pobyt klienta v programu (1 - 6 hodin). Zaznamenáván je však každý kontakt s klienty včetně telefonické komunikace.
2
16
spolupráce se sociálními a zdravotními službami Jednou z hlavních zásad metody práce je individuální rehabilitační plán vytvářený společně s klientem a sdílený se všemi relevantními formálními i neformálními poskytovateli služeb či podpory. Následující výčet spolupracujících služeb a institucí nelze chápat jako definitivní, pro každého klienta by měla vzniknout účelná síť služeb odpovídající jeho individuální situaci a problémům, které je třeba řešit.
1
partneři
1.1 Sociální služby 1.1.1 Nově zřizované služby V rámci projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje vznikají v Karlových Varech služby pro osoby s dlouhodobým duševním onemocněním: • Terénní sociální rehabilitace (case management) • Sociálně terapeutická dílna (program základní pracovní rehabilitace) Program terénní sociální rehabilitace bude mít v komplexu těchto služeb koordinační roli, většina klientů bude přicházet do dalších služeb právě přes program terénní sociální rehabilitace s již vytvořeným individuálním plánem definujícím rehabilitační zakázky vůči ostatním službám. V dalším rozvoji regionálního systému péče o duševně nemocné by měly vznikat další služby: • Chráněné bydlení • Podpora samostatného bydlení Mimo sociální služby se jedná dále o: • Pracovně rehabilitační programy (podporované či přechodné zaměstnávání, chráněná dílna či sociální firma) I u těchto služeb bude program terénní sociální rehabilitace plnit obdobnou koordinační roli. 1.1.2 Obdobné služby v dalších okresech Karlovarského kraje V dalších dvou okresech Karlovarského kraje, tj. Sokolov a Cheb, by měly postupně vznikat vlastní regionální systémy služeb pro osoby s duševním onemocněním. Týmy terénní sociální rehabilitace by měly být úzce komunikačně propojeny. Měly by být schopné se vzájemně zastupovat zejména v krizových intervencích, v ideálním případě se profesně a dovednostně rozlišovat a pracovat jako krajská služba terénní sociální rehabilitace s regionálními subtýmy. 1.1.3 Sociální služby jiných zřizovatelů Tým terénní sociální rehabilitace by měl komunikovat se všemi sociálními službami v regionu zabývajícími se cílovou skupinou dlouhodobě duševně nemocných alespoň okrajově či příležitostně nebo schopnými své služby na tuto cílovou skupinu rozšířit. Především se jedná o: • Pečovatelské služby • Domovy se zvláštním režimem a další rezidenční služby • Azylové domy • Služby pro osoby závislé na návykových látkách 1.2 Zdravotní služby 1.2.1 Ambulantní Tým bude komunikovat se všemi ambulantními lékaři v regionu, s nimiž bude sdílet klienty. Především s • Ambulantními psychiatry • Klinickými psychology • Psychiatrickým denním stacionářem • Psychoterapeuty • Praktickými lékaři 17
V případě potřeby bude zajišťovat svým klientům i služby lékařů specialistů a stomatologů. Minimálně s jednou psychiatrickou ambulancí by měla být navázána úzká systematická spolupráce a ambulantní psychiatr by měl být dostupný týmu k odborným konzultacím a také případně převzít alespoň dočasně léčbu u klientů týmu, kteří nemají svého psychiatra a naléhavě potřebují psychiatrickou péči. 1.2.2 Lůžkové Systematická spolupráce se předpokládá s psychiatrickým oddělením Nemocnice Ostrov. Bude vytvořen systém pravidelných setkání s týmem oddělení a návštěv právě hospitalizovaných klientů. Systém vzájemného informování by měl být vytvořen i se spádovou Psychiatrickou léčebnou Dobřany. Intenzivnější spolupráce by byla žádoucí, nicméně ji komplikuje vzdálenosti a dopravní dostupnost spádové léčebny. 1.3 Další instituce Tým terénní sociální rehabilitace bude spolupracovat se všemi institucemi významnými pro klienty. 1.3.1 Orgány státní správy a samosprávy • Krajský úřad Karlovarského kraje • Magistrát města Karlovy Vary • Obecní úřady Významné jsou zejména sociální odbory, orgány sociálně právní ochrany dětí, terénní sociální pracovníci, dávkoví specialisté. 1.3.2 Úřad práce Oddělení zaměstnávání osob se zdravotním postižením 1.3.3 Okresní správa sociálního zabezpečení Posudková služba, dávkoví specialisté 1.3.4
Policie ČR a městská policie
1.4 Komunitní plánování Služba se aktivně zapojí do procesu komunitního plánování v regionu, což je kromě jiného další cesta k udržování a rozšiřování kontaktů a spolupráce se sociálními službami v regionu.
18
2
Zajištění komunikace
Dostatečně intenzivní a efektivní komunikace s výše uvedeným výčtem parterů není pochopitelně v možnostech takto personálně obsazené služby (2,0 úvazku), kde navíc pracovníci zajišťují skupinový rehabilitační program v rozsahu 6 hodin denně. Komunikaci s navazujícími službami by měl zajistit tým případového vedení (case management), u kterého je koordinace služeb klíčovou aktivitou.
Rodinaadalšíneformální poskytovatelépodpory Sociálníslužby
Zdravotníslužby
ÚƎadyainstituce
Uživatel
Case management
SociálnĢterapeutická dílna Ambulantnísociální rehabilitace
19
plán vzdělávání personálu 1
Základní vzdělávání pro všechny členy týmu
Psychosociální rehabilitace duševně nemocných (cca 40 hodin) Psychiatrické minimum, práva duševně nemocných a etika práce s klientem (cca 20 hodin) Základy krizové intervence (cca 20 hodin) Právní minimum pro pomáhající profese / sociálně právní minimum První pomoc (nezdravotničtí pracovníci) (Noví zaměstnanci by měli toto vzdělávání absolvovat v průběhu 12-18 měsíců po nástupu.)
2
pokračující vzdělávání pro všechny členy týmu
Způsoby zvládání obtížných situací při práci s klientem (20 hodin) Práce s klienty s hraniční poruchou osobnosti (20 hodin)
3
specializační vzdělávání
(dle zaměření a role v týmu) Sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik (500 hodin) Pracovní rehabilitace (40 hodin) Vedení týmu Standardy kvality sociálních služeb
20
hodnocení efektivity služby 1
Možné oblasti sledování a hodnocení
Zajímá nás především efektivita intervencí v rámci služeb komunitní péče, která se odráží v tom, jak je služba schopna změnit a ovlivnit následující ukazatele: a) životní spokojenost (well-being) jednotlivce b) jeho kognitivní funkce/emoce c) chování d) zdraví (symptomatologie) e) interpersonální fungování (sociální fungování a role - sociální integrace, fungování obecně například pracovní integrace) f) společenské ukazatele (např. ekonomické ukazatele) g) zatížení rodiny (pečovatelů) h) spokojenost se službami i) organizační model služby 1.1 Sledování nepřímých ukazatelů Nepřímé ukazatele se používají k šetření změn v oblasti celkové závažnosti stavu (symptomatiky, kognice, emocí). Tyto nepřímé ukazatele mohou být však výrazně ovlivněny i dalšími faktory (např. lůžková obložnost), které jsou od ostatních jen obtížně diferencovatelné. Příklady nepřímých ukazatelů: a) Počet hospitalizací v daném období (například během poskytování služby) a ve srovnání s jiným obdobím (např. v období bez poskytované služby) – tzv. pre-post hodnocení, četnost recidivy (opět v různých variantách sledování) b) Celková délka pobytu v nemocnici (dny, měsíce) c) Množství léků (pro naši cílovou klientelu připadá v úvahu sledování množství předepisovaných neuroleptik přepočítávané na haloperidolový ekvivalent) d) Sebevražednost 1.2 Šetření kvality života Nástrojem hodnotícím sociální kvalitu života je Dotazník sociální integrace SIS (Social Integration Survey – Self-Report Version 1.0 © 2001 Piedmont Research Institute, Inc.), který se zaměřuje na kvalitu mezilidských vztahů respondenta a míru jeho zapojení do společenského života. Dotazník je nástrojem subjektivního hodnocení kvality života, obsahuje 57 položek a lze jej využít i pro měření sociálního fungování, sociálních rolí. 1.3 Fyzické zdraví, symptomatika, kognitivní funkce, emoce, chování Psychiatrické škály (symptomatologie) - v češtině existuje řada dostupných škál. Vzhledem k typu klientely našich služeb připadají v úvahu zejména škály zaměřené na symtomatologii schizofrenie. Méně vhodné jsou škály depresivní symptomatologie. Moderní psychiatrie pracující v rámci komunitního přístupu používá rutinně škály, které měří nejen symptomatologii či obecněji zdravotní ukazatele, nýbrž i ukazatele sociální. Pro naše účely se jeví jako vhodný HoNOS (Health of the Nation Outcome Scales- HoNOS © The Royal College of Psychiatrists, 1996), což je 12položkový nástroj hodnotící oblasti zdravotního a sociálního fungování u osob se závažným duševním onemocněním (dospělí jedinci). Hodnoceny jsou oblasti (položky) jako: nadměrná aktivita, agresivita, rušivé či agitované chování, záměrné sebepoškození, problémy s drogami, alkoholem, kognitivní problémy, fyzické zdraví a zneschopnění, problémy spojené s halucinacemi a bludy, depresivní náladou, jiné problémy v duševní oblasti či v chování, problémy se vztahy, aktivitami každodenního života, životními podmínkami, problémy spojené se zaměstnáním a prací. Každá položka je hodnocena od 0 (není problém) po 4 (závažný až velmi závažný problém), získáno je celkové skóre. Škála umožňuje opakované skórování a posuzování změn. Je administrována poskytovatelem služeb (profesionálem) a je vyplňována na základě úsudku hodnotitele, tedy nikoliv uživatele. 21
1.4 Šetření potřeb jedince Metodou, která se snaží o zachycení potřeb a problémů se zvládáním sociálních rolí u lidí se závažným duševním onemocněním, je Camberwellský formulář pro hodnocení potřeb (CAN), který byl poprvé publikován Phellanem a kol. (1995), příručka vyšla v roce 1999 (CAN:Camberwell Assessment of Need. A comprehensive needs assessement tool for people with severe mental illness © The Royal College of Psychiatrists, 1999). CAN byl od té doby přeložen a adaptován v řadě zemí. CAN zahrnuje zdravotní a sociální potřeby, přičemž potřeby upozorňují na oblast, ve které může péče, terapie, pomoci. Potřeby tedy nejsou totožné s přáním, ale je to „schopnost mít nějaký prospěch ze zdravotní a sociální péče“ (CAN, 1999). Účelem šetření je tedy zjistit, ve kterých oblastech by pacient, klient, potřeboval nějakou pomoc, ve kterých oblastech se mu jí dostalo a ve kterých oblastech žádnou pomoc nepotřebuje. Dotazník pokrývá 22 oblastí (ubytování, strava, péče o domácnost, péče o sebe, denní činnosti, tělesné zdraví, psychotické symptomy, informace, psychické potíže, nebezpečnost sobě či jiným, sexualita, doprava, peníze), ve kterých může mít respondent (osoba s duševní poruchou) potíže, problém. Existuje krátká verze CANSAS, verze klinická (CAN-C) a výzkumná verze (CAN-R). 1.5 Potřeby služeb Instrumenty této kategorie se snaží zachytit především dostupnost psychiatrických služeb, velmi často jsou to kombinace metod, které slouží zejména k popsání potřeb lidí s dlouhodobým duševním onemocněním. Vycházejí z myšlenky, že nenaplněné potřeby mohou ukazovat na problém v dostupnosti služeb. 1.6 Potřeby akce Tato kategorie se snaží mapovat potřeby pro změnu, akci, a používají se zejména pro účely plánování postupu při rozvoji a transformaci služeb. 1.7 Spokojenost se službami Spokojenost s péčí (službami, zdravotníky, léčením a zařízením) je nejčastěji spojována s nástrojem VSSS-54, Veronská škála spokojenosti se službami (Verona Service Satisfaction Scale, Ruggeri,M., Dall´Agnola,R., 1993). Dotazník je sebeposuzovací, obsahuje 54 položek, které jsou rozděleny do 3 částí. V první respondent hodnotí na škále od 1 (špatný) do 5 (výborný) svou spokojenost se službami. Druhá část obsahuje otázky na typy intervencí. 1.8 Organizační model služeb Pro některé typy služeb je v zahraničí určitý konkrétní model přijímán jako standard. Například PACT (Psychiatric Assertive Community Treatment) model Steina a Testové slouží jako standard pro služby poskytující case management. Podobně se někdy používá model použitý ve Fountain House v New Yorku jako standard pro služby typu „clubhouse“ (komplex centra denních aktivit a podporovaného zaměstnávání řízený samotnými uživateli za podpory profesionálů). Pro některé z těchto služeb existují poměrně široce používané metody srovnávající věrnost konkrétní služby původnímu organizačnímu modelu. Příkladem může být PACT Fidelity Scale (PACT-FS). Dotazník obsahuje dvanáct otázek na aspekty organizačního uspořádání služby s možnou pětistupňovou škálou odpovědí.
22
2
přehled sledovaných indikátorů u služby a očekávaných výsledků
Indikátor Zaměření na cílovou skupinu dlouhodobě vážně duševně nemocných
Zdroj dat / nástroj Databáze klientů CAN-C Individuální rehabilitační plány
Účinnost rehabilitace
Kapacita služby
Organizační model Etika služeb
CAN - C
Očekávané výsledky F20 - nejméně 70 % klientů Vyšší skóre nenaplněných potřeb u přijímaných klientů (5 a více) Pravidelné hodnocení, naplňování cílů Snižování skóre nenaplněných potřeb, zvyšování skóre naplněných potřeb
Počet dnů hospitalizace v prePokles o 20-30 % v druhém roce post sledování Většina klientů přichází nejméně 1x týdně. Databáze klientů Průměrná denní návštěva je přibližně 2/3 maximální kapacity ISCP (International Standards Obsahová shoda u většiny zásad for Clubhouse Programs) (netýká se institutu členství) Veronský dotazník (adaptace) Spokojenost se službou nejméně 85 % Systém sběru, hodnocení a řešení Stížnosti uživatelů stížností.
23
Provozní roční rozpočet
z toho:
z toho:
z toho:
z toho:
z toho:
Nákladová položka Náklady 1. Provozní náklady celkem 676 500 1.1. Materiálové náklady celkem 96 500 - potraviny 0 - kancelářské potřeby 6 500 - vybavení (DDHM) 20 000 - pohonné hmoty 30 000 - ostatní materiálové náklady 40 000 1.2. Nemateriálové náklady celkem 475 000 1.2.1 Energie 155 000 - elektřina 60 000 - plyn 80 000 - vodné, stočné 15 000 - zboží 0 1.2.2 Opravy a udržování 50 000 - opravy a udržování budov 36 000 - opravy a udržování aut 0 - ostatní 14 000 1.2.3 Cestovné 18 000 - cestovné zaměstnanců 18 000 - cestovné klientů 0 Pozn.: DDHM - drobný dlouhodobý hmotný majetek do 40 000 Kč 1.2.4 Ostatní služby 252 000 - telefony 20 000 - poštovné 4 000 - internet 12 000
Poznámka
180 000 6 000 20 000 10 000 0 105 000 5 000 10 000 90 000
60m2 x 250 Kč x 12
2. Osobní náklady celkem 2.1. Mzdové náklady
1 200 100 876 000
- hrubé mzdy - OON na DPČ - OON na DPP - ostatní mzdové náklady 2.2. Odvody sociální a zdravotní pojištění 2.3. Ostatní sociální náklady Celkové náklady na realizaci služby
816 000 0 60 000 0 306 600 17 500 1 876 600
2,0 úvazku + podíl nákladů na managementu organizace 5%
z toho:
z toho:
- nájemné - právní a ekonomické služby - školení a vzdělávání - pořízení DDNM do Kč 60 tis. - jiné ostatní služby 1.3 Jiné provozní náklady - konkretizujte - daně a poplatky - pojištění - odpady, odpisy
24
Nákladová položka Úhrady uživatelů služby Celkové skutečné náklady na realizaci služby (rozdíl celkových nákladů a úhrad uživatelů)
Náklady
Poznámka 0
1 876 600
Implementační roční rozpočet
z toho:
z toho:
z toho:
z toho:
z toho:
z toho:
Nákladová položka Náklady 1. Provozní náklady celkem 825 500 1.1. Materiálové náklady celkem 171 500 - potraviny 0 - kancelářské potřeby 6 500 - vybavení (DDHM) 80 000 - pohonné hmoty 30 000 - ostatní materiálové náklady 55 000 1.2. Nemateriálové náklady celkem 549 000 1.2.1 Energie 155 000 - elektřina 60 000 - plyn 80 000 - vodné, stočné 15 000 - zboží 0 1.2.2 Opravy a udržování 50 000 - opravy a udržování budov 36 000 - opravy a udržování aut 0 - ostatní 14 000 1.2.3 Cestovné 18 000 - cestovné zaměstnanců 18 000 - cestovné klientů 0 Pozn.: DDHM - drobný dlouhodobý hmotný majetek do 40 000,-Kč 1.2.4 Ostatní služby 326 000 - telefony 20 000 - poštovné 4 000 - internet 36 000 - nájemné 180 000 - právní a ekonomické služby 6 000 - školení a vzdělávání 40 000 - pořízení DDNM do Kč 60 tis. 40 000 - jiné ostatní služby 0 1.3 Jiné provozní náklady - konkretizujte 105 000 - daně a poplatky 5 000 - pojištění 10 000 - odpady, odpisy 90 000 2. Osobní náklady celkem 2.1. Mzdové náklady
1 200 100 876 000
Poznámka 2 PS, 2 tiskárna, skartovačka 60m2 x 250 Kč x 12 software
25
z toho:
Nákladová položka - hrubé mzdy
- OON na DPČ - OON na DPP - ostatní mzdové náklady 2.2. Odvody sociální a zdravotní pojištění 2.3. Ostatní sociální náklady Celkové náklady na realizaci služby Úhrady uživatelů služby Celkové skutečné náklady na realizaci služby (rozdíl celkových nákladů a úhrad uživatelů)
26
Náklady 0 60 000 0 306 600 17 500 2 025 600 0
Poznámka 2,0 úvazku + podíl nákladů na managementu organizace 5%
2 025 600
816 000
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (CrpdZ) • Jsme nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1995 s cílem zlepšovat péči o osoby s duševním onemocněním v České republice. • Naše základní ideje jsou zcela v souladu s principy ochrany osob s duševními potížemi, které byly přijaty Valným shromážděním OSN z roku 1992, a strategickými dokumenty Světové zdravotnické organizace z roku 2005. • Úkolem naší práce je poskytovat informace a prostor pro správné pojmenování a zejména řešení aktuálních problémů v rámci péče o duševní zdraví. • Za dobu své existence nasbírala naše organizace velké množství dat, zkušeností, vědomostí z celé České republiky, a proto je často zvána ke spolupráci na koncepčních a vzdělávacích projektech. • Všechny aktivity se obracejí jak na poskytovatele a uživatele péče, tak na pracovníky veřejné správy na všech úrovních (ministerské, krajské, místní), zdravotní pojišťovny a veřejnost.
svoji činnost realizujeme v následujících oblastech: • koncepční a metodická práce • pilotní projekty – vytváření modelů péče • vzdělávací a výzkumné projekty • právo a podpora uživatelských hnutí • boj s předsudky (destigmatizace)
www.cmhcd.cz
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví je hlavním dodavatelem projektu rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území karlovarského kraje. Řešiteli projektu jsou: Ředitelka:
Mgr. Barbora Wenigová
Vedoucí expertních týmů:
MUDr. Zuzana Foitová MUDr. Ondřej Pěč PhDr. Václava Probstová, CSc. MUDr. Jan Stuchlík
Manažerka projektu:
Mgr. Zuzana Barešová
27
VíTe, že: • téměř třetina dospělých evropanů trpí alespoň jednou v průběhu svého života některou z duševních poruch? • každý rok zemře v evropě více lidí v důsledku sebevraždy než při dopravních nehodách? • deprese je jednou z nejčastějších a pro společnost nejdražších onemocnění? • mentální postižení není totéž co duševní onemocnění? Mentální postižení znamená snížené intelektové schopnosti. Jestliže mají lidé mentální postižení, pak je mají od narození až do smrti, je to „celoživotní stav“. lidé s duševní poruchou trpí úzkostí, nespavostí, nebo nemohou dostatečně komunikovat s druhými lidmi. Jejich intelekt přitom většinou není vůbec postižen. duševní poruchy propukají až v průběhu života, například v důsledku velkých nároků ve škole, úmrtí blízkého člověka nebo ztráty zaměstnání, ale i bez takové příčiny. • duševní poruchy jsou obvykle léčeny kombinací medikace, psychoterapie a sociální pomoci? i když je někdy vhodná hospitalizace, je třeba, aby doba léčby v nemocnici byla co nejkratší. • řadě duševních poruch se dá předcházet a většinu lze účinně a úspěšně léčit? • světovým trendem v péči o osoby s duševním onemocněním ve vyspělých zemích je komunitní péče, tedy kvalitní služby v přirozeném prostředí klienta? Takové služby jsou například podporované či chráněné bydlení, podporované zaměstnávání nebo terénní služby. • v karlovarském kraji bylo v roce 2008 cca 8400 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • v hlavním městě praha bylo v roce 2008 cca 97 700 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • v celé české republice bylo v roce 2008 cca 466 400 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • duševní nemoci jsou opředeny mnoha předsudky? nejvíce stigmatizováni jsou lidé se schizofrenií, o kterých se mylně mluví jako o nebezpečných, nepředvídatelných nebo nevyléčitelných. - pravdou je, že se lidé se schizofrenií nepodílejí na počtu násilných činů větší měrou než populace jako celek! - pravdou je, že mají-li lidé se schizofrenií příhodné podmínky, zhruba dvě třetiny z nich se v průběhu života zotaví a zapojí se do normálního života!
Dodavatel projektu
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Řehořova 992/10, 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 222 515 305 e-mail:
[email protected] 28
www.rpkk.cz