Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě Účinnost od 1. 4. 2012 Pracovní rehabilitace § 69 (1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. (2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením. (3) Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. (4) Krajská pobočka Úřadu práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce; přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7 odst. 3). (5) Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce. Zařazení této fyzické osoby na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s její zdravotní způsobilostí; krajská pobočka Úřadu práce je povinna zařazení písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení. (6) Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní rehabilitace mimo zaměstnání, se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce; ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci42a) se použijí přiměřeně. (7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s prováděním pracovní
rehabilitace a způsob jejich úhrady. ____________________ 42a ) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
K odst. 1 1. Pro osoby se zdravotním postižením zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce pracovní rehabilitaci. Právo na ni má každá osoba se zdravotním postižením, která o ni požádá. Místně příslušnou je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž správním obvodu má osoba se zdravotním postižením bydliště [viz § 5 písm. b)]. Pracovní rehabilitaci může zajišťovat krajská pobočka Úřadu práce sama nebo ve spolupráci s pracovně-rehabilitačními středisky. 2. Toto ustanovení dává také krajské pobočce Úřadu práce možnost si zabezpečení pracovní rehabilitace jako celku nebo její části nakoupit od jiné právnické nebo fyzické osoby. Je tak dán prostor pro právnické nebo fyzické osoby, které se specializují na pomoc osobám se zdravotním postižením, zejména v rámci podporovaného zaměstnávání. Tyto subjekty jsou při zabezpečování pracovní rehabilitace vázány dohodou s Úřadem práce (viz § 70) a individuálním plánem pracovní rehabilitace (viz odst. 4). 2a. Důvodem pro změnu kompetence k zabezpečení pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.
K odst. 2 3. Hlavním cílem pracovní rehabilitace je získání vhodného zaměstnání pro osobu se zdravotním postižením a jeho udržení. Jedná se o souvislou činnost obsahující většinou více na sebe navazujících forem pracovní rehabilitace. Žadatel o pracovní rehabilitaci je povinen doložit, že je osobou se zdravotním postižením (viz § 67 odst. 3). 3a. Důvodem pro změnu kompetence k zabezpečení pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.
K odst. 3 4. Toto ustanovení demonstrativně vyjmenovává jednotlivé možné formy pracovní rehabilitace. Jedná se nejen o aktivity zaměřené přímo na osobu se zdravotním postižením (například poradenská činnost pro volbu povolání, teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, spolupráce s psychologem nebo rehabilitačním pracovníkem, zajištění asistenta), ale také o podporu zaměstnavatele při vytváření vhodných pracovních podmínek pro osobu se zdravotním postižením pomocí některého z nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.
K odst. 4 5. Individuální plán pracovní rehabilitace je základní dokument, podle kterého je celý proces pracovní rehabilitace realizován. Na základě podkladů odborné pracovní skupiny, vytvořené na každé krajské pobočce Úřadu práce (viz § 7 odst. 3), a za součinnosti osoby se zdravotním postižením je stanoven předpokládaný cíl pracovní rehabilitace, jsou vybrány její formy vhodné pro dosažení tohoto cíle a je určena jejich časová posloupnost. Stanovení cíle i výběr jednotlivých forem pracovní rehabilitace vychází ze zdravotního stavu osoby se zdravotním postižením, z posouzení jejích schopností a kvalifikace a z možnosti jejího uplatnění na trhu práce. 5a. Důvodem pro změnu kompetence pro sestavování individuálního plánu pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. 6. Účinnost jednotlivých forem pracovní rehabilitace je v termínech a způsobem stanoveným v individuálním plánu pracovní rehabilitace hodnocena. Na základě konkrétních výsledků tohoto hodnocení mohou být jednotlivé formy pracovní rehabilitace měněny nebo doplňovány.
K odst. 5 7. Fyzickým osobám, které sice nejsou osobami se zdravotním postižením, ale jsou v dočasné pracovní neschopnosti (viz § 55 zákona o nemocenském pojištění), může pracovní rehabilitace pomoci v jejich návratu na trh práce. Podmínkou pro zařazení takové osoby na pracovní rehabilitaci v době trvání pracovní neschopnosti je doporučení ošetřujícího lékaře. Pracovní rehabilitace přitom nesmí být v rozporu se zdravotní způsobilostí takové
osoby. Jedná se o případy, kdy například po úrazu je vhodné ještě za trvání pracovní neschopnosti připravovat fyzickou osobu na její nové uplatnění. 8. Povinnost krajské pobočky Úřadu práce oznámit v těchto případech zahájení a ukončení pracovní rehabilitace okresní správě sociálního zabezpečení (včetně údaje o místě výkonu, denním rozsahu a celkové délce trvání pracovní rehabilitace) má souvislost s kontrolou dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. 8a. Důvodem pro změnu kompetence k plnění oznamovací povinnosti vůči okresní správě sociálního zabezpečení z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.
K odst. 6 9. Osoby se zdravotním postižením, které se zúčastňují pracovní rehabilitace mimo pracovněprávní vztah, musí mít zajištěnu bezpečnost a ochranu zdraví při práci na obdobné úrovni jako zaměstnanci. Proto se na ně vztahují určitá ustanovení zákoníku práce (§ 101, 245 a 246) přímo a určitá ustanovení zákoníku práce (§103 až 106) a zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 2 až 8), se použijí přiměřeně.
K odst. 7 10. Zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu bylo realizováno prováděcí vyhláškou, ve které jsou obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady upraveny v § 1 až 5. Související ustanovení: § 5 písm. b) – bydliště, § 7 odst. 3 – odborná pracovní skupina, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 67 odst. 3 – prokazování statusu osoby se zdravotním postižením, § 70 – dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace, § 104 a 105 odst. 1 – nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti Související předpisy: § 101, 103, 106, 245 a 246 zákoníku práce, – § 55 zákona o nemocenském pojištění, – § 2 až 8 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování § 80 (Povinnosti zaměstnavatelů) Zaměstnavatelé jsou povinni
a) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče poskytovatele pracovnělékařských služeb možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, b) spolupracovat s krajskou pobočkou Úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace, c) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2), d) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.
K písm. a) 1. Povinnosti zaměstnavatelů směřují především k rozšiřování pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Vždy je však třeba vycházet z předmětu činnosti zaměstnavatele, zda jeho charakter umožňuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Velmi důležitá je také spolupráce s lékařem poskytovatele pracovnělékařských služeb závodní preventivní péče, který zná pracovní podmínky na pracovištích zaměstnavatele a může tak pomoci při vytipování míst vhodných pro osoby se zdravotním postižením nebo při určení profesí, ve kterých je možné pro tyto osoby nová pracovní místa vytvářet. 2. Zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, byl s účinností od 1. 4. 2012 nahrazen pojem „závodní preventivní péče“ pojmem „pracovnělékařské služby“. K písm. b) 2. V případě, že je osobě se zdravotním postižením zabezpečována pracovní rehabilitace (viz § 69), je její zaměstnavatel povinen při její realizaci spolupracovat s krajskou pobočkou Úřadu práce. Může se jednat buď přímo o přípravu k práci prováděnou na pracovišti zaměstnavatele [§ 72 odst. 2 písm. a)], nebo o jinou formu pracovní rehabilitace, jako například poradenství apod. Spolupráce zaměstnavatele pak spočívá zejména v tom, že vytváří zaměstnanci podmínky pro úspěšné absolvování pracovní rehabilitace. 2a. Důvodem pro změnu instituce, se kterou jsou zaměstnavatelé povinni spolupracovat při zajišťování pracovní rehabilitace, z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. K písm. c) a d) 3. Povinnosti uvedené v těchto ustanoveních mají charakter evidenční, zejména pro
účely statistické a kontrolní. Související ustanovení: § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 69 – pracovní rehabilitace, § 72 – příprava k práci Související předpisy: § 18 a 40 zákona o péči o zdraví lidu zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách § 147 (Výjimky pro vybrané skupiny osob) Na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a zaměstnanců obce zařazených do obecní policie se nevztahují ustanovení § 80 a 81; povinnost uvedená v § 81 se nevztahuje na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady,70) pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů. Ustanovení § 80 a 81 se nevztahují na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, pokud jde o zaměstnávání členů výjezdových skupin. _________________ 70 ) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
K § 147 1. V tomto ustanovení jsou vyjmenována ustanovení ZoZ, která se nevztahují na zaměstnávání určitých skupin osob, resp. na obsazování pracovních míst určitými skupinami osob. Jedná se o výjimky, které jsou dány zvláštním charakterem činnosti a zvláštními požadavky na fyzické osoby, které mají tyto činnosti vykonávat. 2. Vzhledem ke speciálním požadavkům na zdravotní stav příslušníků ve služebním poměru a zaměstnanců obce zařazených do obecní policie nemají jejich zaměstnavatelé povinnost vytipovávat a vyhrazovat z těchto pracovních míst místa vhodná pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (viz § 80). 3. Ze stejného důvodu se při zaměstnávání příslušníků ve služebním poměru, zaměstnanců obce zařazených do obecní policie, báňských inspektorů neuplatní povinný a členů výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby podíl osob se zdravotním postižením (viz § 81). To znamená, že do celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, který je rozhodný pro stanovení povinného podílu, se výše uvedení příslušníci a zaměstnanci nezapočítávají. 4. K rozšíření okruhu zaměstnanců, kteří nejsou započítáváni do celkového ppočtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu o členy výjezdových skupin zdravotnické
záchranné služby došlo s účinností od 1. 4. 2012 novelou ZoZ přijatou zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. Související ustanovení: § 80 – povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, § 81 – povinný podíl osob se zdravotním postižením Související předpisy: § 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, – § 1a zákona o obecní policii, – § 42 zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,
