rehabilitace aktivace práce

r e h a b i l i ta c e


a k t i va c e

a k t i va c e

práce

práce

K va n t i tat i v n í a k va l i tat i v n í a n a lý z a SY S T É M U S L U Ž EB PRAC O VNÍ REHABILITACE PR O O ZP

Kvantitativní a kvalitativní analýza SYSTÉMU SLUŽEB PRACOVNÍ REHABILITACE PRO osoby se zdravotním postižením Souhrnná zpráva

S o u h r n n á z p r á v a

Publikaci vydalo Rozvojové partnerství PENTACOM v rámci projektu Iniciativy Společenství EQUAL „Rehabilitace – Aktivace – Práce“

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ ANALÝZA SYSTÉMU SLUŽEB PRACOVNÍ REHABILITACE PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Souhrnná zpráva Ústí nad Labem, duben 2008

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem Evropské unie a státním rozpočtem České republiky.

Název projektu:

REHABILITACE - AKTIVACE – PRÁCE EQUAL/2/52 ; CZ.04.4.09 / 1.1.00.4 / 0038

Příjemce:

Vzdělávací společnost EDOST s.r.o. Cihlářská 4132 430 03 Chomutov

Autorský kolektiv:

Sociální agentura, o.s. Mgr. Miroslav Flanderka Ing. Petr Hlaváček Mgr. Jaromíra Kotíková Mgr. Jaromír Licek

1

OBSAH

Str.

1. ÚVOD

5

1.1. Popis problematiky pracovní rehabilitace

5

1.2. Projekt Rehabilitace – Aktivace – Práce

8

2. KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ ANALÝZA SYSTÉMU SLUŽEB PRACOVNÍ REHABILITACE PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

10

2.1. Pracovní hypotézy a cíle analýzy

10

2.2. Personální zajištění

11

2.3. Metody uplatňované při realizaci 1. a 2. analýzy

12

2.4. Lokalizace analýzy

12

2.5. Popis šetřených kategorií

13

2.5.1. Zaměstnavatelské subjekty – kategorie A

13

2.5.2. Úřady práce – kategorie B

14

2.5.3. Zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty – kategorie C

14

2.5.4. Osoby se zdravotním postižením – kategorie D

15

2.6. Aplikovaný metodologický postup

16

3. STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ ŠETŘENÝCH KATEGORIÍ V RÁMCI I. ANALÝZY

17

3.1. Zaměstnavatelské subjekty – kategorie A

17

3.1.1. Základní informace

17

3.1.2. Personální struktura a politika

19

3.1.3. Právní prostředí

21

3.1.4. Vnější sociálně ekonomické prostředí

23

3.2. Úřady práce – kategorie B

27


27


28


32


35

3.3. Zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty – kategorie C

42


42


45


47 2

3.3.4. Pracovní rehabilitace

49


53

3.4. Osoby se zdravotním postižením – kategorie D

56


56

3.4.2. Služby a systém pracovní rehabilitace

60

3.4.3. Situace na trhu práce

63

3.4.4. Předpoklady a motivace k pracovnímu uplatnění

66

4. KOMPARACE VYBRANÝCH UKAZATELŮ MEZI ŠETŘENÝMI KATEGORIEMI V RÁMCI I. ANALÝZY

68

4.1. Spolupráce v rámci systému pracovní rehabilitace

68

4.1.1. Preference jednotlivých skupin subjektů

68

4.1.2. Překážky pro vznik spolupráce

71

4.1.3. Význam mezioborových partnerství

71

4.2. Informovanost o systému pracovní rehabilitace

73

4.3. Pracovní uplatnění OZP

74

5. STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ ŠETŘENÝCH KATEGORIÍ V RÁMCI II. ANALÝZY

77

5.1. Zaměstnavatelské subjekty – kategorie A

77


77


79


83


85

5.2. Úřady práce – kategorie B

90


90


91


94


97

5.3. Zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty – kategorie C

104


104


106


107

5.3.4. Pracovní rehabilitace

109


112

3

6. KOMPARACE A HODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ V RÁMCI I. a II. ANALÝZY

116

6.1. Komparace výsledků analýz pro jednotlivé kategorie

116

6.1.1. Komparace a vyhodnocení kategorie A - zaměstnavatelské subjekty

116

6.1.2. Komparace a vyhodnocení kategorie B - úřady práce

121

6.1.3. Komparace a vyhodnocení kategorie C – zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty

130

6.2. Spolupráce v rámci systému pracovní rehabilitace

138

6.3. Pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením

140

7. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

143

8. PŘÍLOHY

148

Příloha č.1 Dotazník pro zaměstnavatelské subjekty – kategorie A (I.analýza)

Příloha č.2 Dotazník pro úřady práce – kategorie B (I.analýza)

Příloha č.3 Dotazník pro zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty – kategorie C (I.analýza)

Příloha č.4 Dotazník pro osoby se zdravotním postižením – kategorie D (I.analýza)

Příloha č.5 Adresář subjektů šetřených v rámci I.analýzy

Příloha č.6 Dotazník pro zaměstnavatelské subjekty – kategorie A (II.analýza)

Příloha č.7 Dotazník pro úřady práce – kategorie B (II.analýza)

Příloha č.8 Dotazník pro zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty – kategorie C (II.analýza)

Příloha č. 9 Adresář subjektů šetřených v rámci II.analýzy

4

1. ÚVOD 1.1 Popis problematiky pracovní rehabilitace Základní legislativní normou, související s fungováním reálného trhu práce v České republice, je zákon o zaměstnanosti 435 / 2004 Sb., účinný od 1. října 2004.

Hlavní principy zákona o zaměstnanosti: Nový zákon nahrazuje předchozí zákon o zaměstnanosti z roku 1991, který byl po dobu své platnosti devatenáctkrát novelizován. Obsahuje, v souladu s právem Evropského společenství, řadu změn a upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Zákon upřesňuje postupy a zpřístupňuje podmínky při zprostředkování zaměstnání úřady práce, zejména podmínky pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a to za účelem zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání ke spolupráci s úřadem práce v procesu zaměstnávání. Zákon dbá o rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. Účastníci zaměstnaneckých vztahů jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami, uplatňujícími právo na zaměstnání. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách

nebo

politických

hnutích,

v odborových

organizacích

nebo

organizacích

zaměstnavatelů. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. Součástí zákona je také úprava problematiky osob se zdravotním postižením (OZP) a jejich postavením na trhu práce. Zákon vytváří podmínky pro širší zaměstnanost OZP. Obsahuje mj. povinnost a pravidla pro zaměstnavatele handicapovaných osob a vytvářet pro ně vhodná pracovní místa.

5

zaměstnávat určité procento

Principy zákona o zaměstnanosti ve vztahu k osobám zdravotně postiženým Zdravotní postižení představuje pro člověka významnou sociální událost, která je jen obtížně srovnatelná se situacemi závislými či odvozenými od lidského konání. Osoby se zdravotním postižením musí překonávat řadu překážek a omezení, které částečně vyplývají z existence daného postižení, částečně jsou dány handicapy - omezeními, které jim v průběhu svého vývoje postavila do cesty organizace lidské společnosti. Zákon zavádí, pro osoby se zdravotním postižením, institut pracovní rehabilitace. Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Zahrnuje zejména poradenskou teoretickou a praktickou přípravu zaměřenou, na získání zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Pracovní rehabilitace je v současné době dle zákona o zaměstnanosti strukturována do osmi rámcových oblastí, které jsou dále členěny na konkrétní formy pracovní rehabilitace. Celkově je tedy nyní pro osoby se zdravotním postižením k dispozici 22 základních forem pracovní rehabilitace. Z hlediska organizačního zajištění zabezpečuje pracovní rehabilitaci úřad práce, místně příslušný dle bydliště osoby se zdravotním postižením nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Obsah individuálních plánů pracovní rehabilitace a druhy nákladů s tím spojených stanovuje prováděcím předpisem MPSV ČR (§ 69 zákona o zaměstnanosti). Úřady práce mají též možnost nechat si dle uvážení přezkoumat zdravotní stav uchazeče o zaměstnání, který žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo který uvádí nejrůznější zdravotní důvody bránící v nástupu do zprostředkovaného zaměstnání.

Výchozí situace při zaměstnávání osob zdravotně postižených: Problém zaměstnávání zdravotně postižených občanů má svoji historii. Ta se odvíjela především v souvislosti se světovými válkami, kdy se z front vracelo množství mužů s nejrůznějšími druhy zranění. Ve většině zemí, kterých se to týkalo, se problém počal řešit koordinovanou součinností se sektory zdravotnictví a sociálních služeb do programu rehabilitace. Zatímco v zahraničí se program rozvíjel v souvislosti s bojem proti nezaměstnanosti a hlavním cílem pracovní rehabilitace bylo zaměstnat i ty nejvíce postižené na otevřeném trhu práce, u nás byl přístup odlišný. Byl vytvořen institut „změněná pracovní schopnost“ (ZPS) 6

s převážnou tendencí zaměstnávat tyto občany separátně v chráněných dílnách pod hlavičkou družstva invalidů. Teprve po roce 1990 se začalo ve větší míře prosazovat uplatňování osob zdravotně postižených na širším trhu práce. Došlo k navýšení prostředků na vytváření pracovních míst pro občany se zdravotním postižením a tím se částečně zvýšila motivace zaměstnavatelů k jejich zaměstnávání. Zde je však třeba upozornit, že sama tvorba pracovních míst pro osoby zdravotně postižené, v sobě v obecné rovině, obsahuje zárodky diskriminace tím, jaká pracovní místa vytváří. V průběhu dalších let se prokázalo, že tento způsob pomoci je jen řešením částečným. S absolutním úbytkem pracovních míst dochází i k úbytku volných pracovních míst, separovaných pro osoby se zdravotním postižením. Přetrvávajícím problémem je postoj zaměstnavatelů, kteří dávají přednost sankcím před plněním povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Záminkou je zavedené

argumentační

klišé o nízkém

pracovním výkonu, vysoké fluktuaci zaměstnanců se zdravotním postižením, o jejich útěku do nemoci. Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením má tři roviny:

Osobnostní dispozice zájemce o práci Jedná se o zjištění typu a omezujícího stupně postižení uchazeče o práci, o jeho motivaci, kvalifikaci a zájmech a o jeho možnosti přizpůsobit se životním, resp. pracovním podmínkám.

Pravidla zprostředkování práce Osoba se zdravotním postižením má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Povinnými jsou úřady práce. Jedná se o poskytnutí poradenství a dalších podpor osobám se zdravotním postižením v procesu získávání zaměstnání. Nově zavedený institut pracovní rehabilitace, platný od října 2004, je již na řadě úřadů práce aplikován, nicméně dosažení jeho plné funkčnosti je otázkou dalšího vývoje.

Zaměstnávání Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci jsou ze zákona povinni zaměstnávat povinný podíl osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel je povinen informovat úřad práce o pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením a podle svých podmínek je rozšiřovat a individuálně přizpůsobovat. Objevuje se však stále více příkladů , kdy postižený na základě pozitivní rekomandace o svém zdravotním stavu, dává přednost uplatnit se na běžném pracovišti, protože na

7

vyhrazená pracovní místa (např. chráněné dílny) pohlíží jako na pracoviště snižující jeho image a důstojnost.

Je zřejmé, že stávající zákon o zaměstnanosti vytváří dostatečný prostor pro nastavení systému, který by komplexně řešil problematiku zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Pracovní rehabilitace může být jedním z jeho účinných nástrojů, který snižuje nerovnosti v postavení těchto osob na otevřeném trhu práce.

1.2 Projekt Rehabilitace–Aktivace–Práce Obecným cílem projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce je podpořit zaměstnanost osob se zdravotním postižením.

Základním strategickým cílem je příprava nových nebo inovovaných postupů a nástrojů pro zlepšení uplatnitelnosti osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce. Vytvořit, odzkoušet a navrhnout k celostátní diseminaci multifunkční model pracovní rehabilitace, kompatibilní se zákonem o zaměstnanosti.

Hlavní cíle:

zlepšení přístupu a návratu na trh práce pro osoby se zdravotním postižením,

podpora postupů umožňujících zaměstnání a zaměstnávání osob zdravotně postižených.

Projekt bude pracovat s novými metodami, nástroji a přístupy, které vycházejí z oblasti legislativy ( Zákon o zaměstnanosti – č. 435/2004 Sb.). Půjde o nové metody funkčního hodnocení a navazující způsoby aktivace člověka, a to od rehabilitačního procesu v nemocničním zařízení až po integraci na otevřený trh práce. Smyslem projektového řešení je připravit model integrovaného systém pracovní rehabilitace.

8

Specifické cíle projektu jsou: vytvořit akreditovanou celostátní síť specializovaných pracovišť pro pracovní rehabilitaci, vytvořit standardy služeb pro vnitřně diferencované skupiny uchazečů a zájemců o zaměstnání z cílové skupiny vytvořit preventivní a proaktivní nástroje k podpoře zaměstnanosti cílové skupiny v aktivní politice zaměstnanosti prosadit individualizaci v práci se zdravotně postiženými za účelem jejich vlastní aktivace navrhnout strategii pro tvorbu postupů ke zvýšení šance uplatnit se na trhu práce vytvořit nástroje pro optimální přípravu cílové skupiny na potenciální pracovní místa metodicky podpořit personální management zaměstnavatelů pro zaměstnávání cílové skupiny analyzovat dobré zahraniční zkušenosti z EU s cílem jejich implementace do českého prostředí usměrnit uplatňování osobnostní diagnostiky na její včasnost a pozitivní zaměření již od medicínské rehabilitace v nemocničním zařízení až po integraci na trh práce. včasnou a optimální pracovní rehabilitací zkrátit dobu pracovní neschopnosti a následné nezaměstnanosti připravit podklady pro implementaci dobrých výsledků projektu do praxe relevantních politik

9

2. KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ ANALÝZA SYSTÉMU SLUŽEB PRACOVNÍ REHABILITACE PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 2.1 Pracovní hypotézy a cíle analýzy Pracovní hypotézy:

Základní pracovní hypotézou, kterou řešitelský tým definoval pro první analýzu realizovanou v roce 2006 se zahájením projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce, bylo tvrzení, že po dvou letech platnosti zákona o zaměstnanosti se nepodařilo v oblasti zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v dostatečné míře aplikovat nové nástroje do praxe, současný systém služeb pracovní rehabilitace je nekoordinovaný, kapacitně poddimenzovaný, nereagující v dostatečné míře na potřeby cílové skupiny.

V druhé analýze realizované v závěrečné části projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce je pracovní hypotéza formulována do tvrzení, že došlo k pozitivnímu posunu v pojetí a koordinaci pracovní rehabilitace, současný systém je však stále kapacitně poddimenzovaný, administrativně a organizačně náročný, metodicky částečně nedořešený.

Cíle analýzy:

Zpracování

adresáře

šetřených

subjektů

zainteresovaných

v problematice

zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Monitoring služeb v oblasti pracovní rehabilitace z hlediska jejich spolupráce, potřeb, rolí, regionální spádovosti a možného potenciálu zapojit se do systému pracovní rehabilitace včetně komparace za sledovaná období

Zmapování stávajících bariér při vstupu na otevřený trh práce z hlediska osob se zdravotním postižením

10

2.2 Personální zajištění Řešitelská organizace:

Sociální agentura,o.s., Velká Hradební 484/2, 400 01 Ústí nad Labem

Personální obsazení expertního týmu:

Mgr. Miroslav Flanderka

Ing. Petr Hlaváček

Mgr. Jaromíra Kotíková

Mgr. Jaromír Licek

Personální obsazení administrativního týmu:

Kateřina Cibulková

Zuzana Kroupová

Tazatelé terénního šetření

Organizace zapojené do širší pracovní skupiny:

Vzdělávací společnost EDOST, s.r.o.

UK, 1. LF, Klinika rehabilitačního lékařství

MPSV ČR Správa služeb zaměstnanosti

Svaz českých a moravských výrobních družstev

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Národní rada zdravotně postižených ČR

Deloitte BPO G&l, a.s.

Úřad práce Most, Úřad práce Chomutov, Úřad práce Ústí nad Labem, Úřad práce Teplice, Úřad práce Hradec Králové, Úřad práce Chrudim, Úřad práce Písek, Úřad práce Tábor, Úřad práce Karviná, Úřad práce Opava, Úřad práce Bruntál, Úřad práce Sokolov

11

2.3 Metody uplatňované při realizaci 1.a 2.analýzy Řešitelé v průběhu realizace projektového záměru aplikovali následující metody:

dotazníkové terénní šetření u 200 subjektů (1.šetření)

dotazníkové terénní šetření u 62 subjektů (2.šetření)

5 panelových diskusí se šetřenými subjekty

neformální setkání se sledovanými subjekty

strukturované rozhovory se zástupci všech šetřených subjektů a osob

200 strukturovaných rozhovorů s osobami se zdravotním postižením (1.šetření)

zpracování souhrnné statistické analýzy šetřených subjektů a osob

2 odborná kolokvia pro zainteresované pracovníky

2.4 Lokalizace analýzy Realizace analýzy byla lokalizována do následujících krajů - Ústecký kraj, Královehradecký kraj, Pardubický kraj, Karlovarský kraj, Jihočeský kraj a Moravskoslezský kraj (viz. obrázek 1).

Obrázek 1 Lokalizace analýzy

12

2.5 Popis šetřených kategorií Popis šetřených kategorií obsahuje základní kvalitativní a kvantitativní popis jednotlivých kategorií zapojených do dotazníkového průzkumu. Jedná se o kategorie, které reprezentují základní pilíře systému služeb pracovní rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením a v uvedeném systému je jejich role vždy specificky vymezená a v zásadě nezastupitelná. Pro obě šetření byla zvolena rozdílná strategie co do velikosti šetřeného vzorku, jejíž snahou bylo respektovat na jedné straně zachování dostatečné validity zjištěných dat a na straně druhé zadání projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce. V rámci prvního šetření byl tedy pro realizaci dotazníkového průzkumu stanoven minimální celkový počet 200 subjektů a 200 osob se zdravotním postižením a pro druhé šetření pouze 60 subjektů bez dotazování osob se zdravotním postižením. Pro zachování možnosti komparace výstupů zjištěných v rámci obou dotazníkových průzkumů, byl v rámci druhého šetření osloven zúžený výběr subjektů sledovaných v rámci prvního šetření. Výjimku tvořila kategorie B (úřady práce) kde byl vzorek zachován ve stejném rozsahu (12 ÚP).

2.5.1

Zaměstnavatelské subjekty – kategorie A Úkolem řešitelského týmu bylo vytipovat takové subjekty, které by reprezentovaly co

nejširší spektrum z hlediska místa působení, právního statutu, počtu zaměstnanců a oboru činnosti. Osloveno bylo více než 200 vytipovaných subjektů za účelem provedení terénního šetření. Sledovaná kategorie zahrnovala „klasické“ zaměstnavatele, tvořící většinu v šetřeném vzorku a zaměstnavatelské subjekty zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením. Dotazníkového

průzkumu

se

v rámci

prvního

šetření

zúčastnilo

107

zaměstnavatelských subjektů a v rámci druhého šetření 20 zaměstnavatelských subjektů ze 6 krajů

České

republiky,

a

to

Jihočeského,

Karlovarského,

Královéhradeckého,

Moravskoslezského, Ústeckého a Pardubického kraje. Největší zastoupení z uvedených počtů tvořily akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Vedle těchto dvou forem právní

subjektivity

byly

dále

zastoupeny

občanská

sdružení,

družstva,

příspěvkové/rozpočtové organizace, osoby samostatně výdělečně činné a obecně prospěšné organizace.

13

2.5.2

Úřady práce – kategorie B

V rámci šetřeného vzorku se jedná o úřady státní správy s definovanou působností v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením vymezenou zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Výběr příslušných ÚP, které byly součástí šetřeného vzorku, provedla Správa služeb zaměstnanosti MPSV s ohledem na jejich relevantní zkušenost z fungování rozdílných regionálních trhů práce. Ke spolupráci v rámci zpracování této analýzy bylo pro obě šetření vyzváno a také se zúčastnilo 12 úřadů práce (Opava, Most, Teplice, Chrudim, Hradec Králové, Sokolov, Chomutov, Karviná, Ústí nad Labem, Tábor, Bruntál, Písek) působících na území šesti sledovaných krajů ČR.

2.5.3

Zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty – kategorie C

V porovnání s ostatními sledovanými kategoriemi zahrnovala tato kategorie poměrně pestré spektrum subjektů, u kterých bylo podmínkou pro zařazení „provozování“ alespoň jedné formy pracovní rehabilitace definované dle zákona o zaměstnanosti. Snahou řešitelského týmu bylo vytipovat takové subjekty, které by reprezentovaly co nejširší spektrum z hlediska místa působení, právního statutu a oboru činnosti. Za poradenské a vzdělávací subjekty zde měly své zastoupení soukromé i neziskové poradenské a vzdělávací organizace a také zařízení poskytující sociální služby. Zdravotnické subjekty byly především v rámci prvního šetření zastoupeny jednak zdravotnickými zařízeními provozujícími rehabilitační oddělení dle principu „centra ucelené rehabilitace“, ale také běžnými léčebnými zařízeními jako jsou rehabilitační sanatoria a zařízení lázeňského typu. Pro druhé šetření bylo v případě zdravotnických zařízení zapojeno do dotazníkového průzkumu již pouze 6 partnerských rehabilitačních center, která se aktivně účastnila aktivit projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce a jedno rehabilitační centrum , které se do nich alespoň částečně zapojilo jako spolupracující organizace (Fakultní nemocnice Ostrava). Pro realizaci terénních šetření bylo osloveno více než 90 vytipovaných subjektů z nichž dotazníkového průzkumu se v rámci prvního šetření zúčastnilo 81 subjektů a v rámci druhého šetření 30 subjektů ze 6-ti krajů České republiky, a to Jihočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Moravskoslezského, Ústeckého a Pardubického kraje. Specifickou, bohužel však negativní, charakteristikou této kategorie je to, že od samého počátku narážel řešitelský tým na klíčový problém, a to nedostatek vhodných subjektů ve sledovaných krajích.

14

Pozitivním zjištěním naopak bylo, že počet organizací, které odmítly spolupracovat na sběru dat, byl minimální.

2.5.4

Osoby se zdravotním postižením – kategorie D

Při výběru respondentů zastupujících osoby se zdravotním postižením bylo nezbytné zajistit dostatečný vzorek ze šetřených okresů, respektive krajů. Vlastní sběr dat byl proveden proškolenými tazateli z jednotlivých okresů, kteří zpravidla nechali dotazované osoby vyplnit dotazník, případně dotazovaným osobám na požádání pomohli s vyplněním. Dotazník nebyl omezen pouze pro osoby se zdravotním postižením, které jsou v evidenci nezaměstnaných při úřadech práce, ve vzorku jsou také zahrnuty osoby v pracovním procesu, dále v systému pracovní rehabilitace popř. v pracovní neschopnosti. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 200 respondentů z 10 okresů České republiky – Bruntál, Hradec Králové, Karlovy Vary, Karviná, Litoměřice, Most, Opava, Tábor, Teplice a Ústí nad Labem (z 5 krajů – Jihočeský, Karlovarský, Královehradecký, Moravskoslezský a Ústecký kraj). Zastoupení respondentů z hlediska pohlaví bylo rovnoměrné, z pohledu věkových kategorií byla nejčetněji zastoupena kategorie „26–49 let“. Vedle základních charakteristik se dále hodnotily osobní zkušenosti osob se zdravotním postižením s fungováním systému pracovní rehabilitace, např. odkud získaly první informace, jaké služby využívaly atd. Kvalitativní část otázek v dotazníku se zaměřila na hodnocení překážek v zaměstnávání a jaký význam jednotlivým překážkám dotazované osoby přiřazují. V poslední části se zjišťovaly osobní motivace šetřené osoby pro získání zaměstnání. Výstupy z dotazníkového šetření a odpovědi na otázky se v syntéze interpretovali za celou skupinu, případně ve specifických hodnoceních a komparacích s výstupy analýz z ostatních kategorií A, B a C. Odlišností této kategorie ve srovnání s ostatními je, že dotazníkový průzkum byl proveden pouze v rámci prvního šetření. Důvodem je skutečnost, že jednou z hlavních aktivit projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce bylo nastavení a pilotní odzkoušení poradenského programu pro osoby se zdravotním postižením, kde se s touto cílovou skupinou intenzivně pracovalo včetně zjištění zpětné vazby, jejíž vyhodnocení je součástí textu v kapitole věnované závěrečnému shrnutí.

15

2.6 Aplikovaný metodologický postup Řešitel ve spolupráci s partnerskými organizacemi zpracoval adresář šetřených subjektů, který zahrnoval zaměstnavatelské subjekty, zdravotnická a vzdělávací zařízení a další poradenské instituce, jejichž zaměření se vztahovalo k řešené problematice. Tento krok byl důležitý pro zachování reprezentativnosti výsledků dotazníkového šetření. Adresář zahrnoval subjekty ze sledovaných krajů, na jeho vytvoření vedle členů projektového týmu také participovali místní úřady práce a další instituce. Pro druhé šetření byl proveden zúžený výběr subjektů sledovaných v rámci šetření prvního. V rámci prvního šetření byla také vytipována místa, kde byly realizovány strukturované rozhovory s osobami se zdravotním postižením. Pro obě šetření byly pro sledované kategorie vypracovány specifické dotazníkové formuláře, které byly strukturovány na několik tématických bloků rozpracovaných do několika baterií otázek. Struktura dotazníkového formuláře byla před realizací terénního šetření zpracována na základě požadavků a potřeb projektového týmu zainteresovaných partnerských organizací a v souladu s cíli projektu. Dotazník je zpracován se zaměřením na kvalitativní a kvantitativní aspekty vyplývající z podstaty řešeného úkolu, které bylo nezbytné vyhodnotit u všech cílových skupin umu. Z metodického hlediska jsou v dotazníku zpracované dvě skupiny otázek. První skupinu tvoří otázky koncipované stejným způsobem pro více šetřených skupin za účelem komparace názorů na témata společná pro více skupin (např. oblast spolupráce). Druhou skupinu představují otázky zaměřené na specifické okruhy vlastní pouze jedné skupině, které se do dotazníkových formulářů pro ostatní skupiny nezahrnuly. Struktura dotazníku obsahuje základní údaje o šetřené organizaci, roli v systému a vztahu subjektu k osobě se zdravotním postižením, kapacitu a typ služeb pro osoby se zdravotním postižením, popis struktury pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením popř. požadavky na pracovní pozice. Zvláštní důraz byl při realizaci šetření kladen na potřeby a roli jednotlivých subjektů v rámci systému, dále byly analyzovány silné a slabé stránky současného stavu z hlediska stávající legislativy a praxe. Terénní šetření zajišťovali proškolení tazatelé se zkušenostmi z oboru, kteří prováděli formou strukturovaného rozhovoru kontakt s jednotlivými subjekty a popř. pomohli s vyplněním dotazníkových formulářů. Šetření probíhalo vždy ve dvojici, abychom tak zajistili plynulý sběr dotazníků a zvýšili kvalitu kontaktu se zástupci šetřeného subjektu.

16

3. STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ ŠETŘENÝCH KATEGORIÍ V RÁMCI I.ANALÝZY 3.1 Zaměstnavatelské subjekty – kategorie A

3.1.1

Základní informace o šetřeném subjektu

Otázka 1.1 Místo působení. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 107 zaměstnavatelských subjektů ze 6-ti krajů České republiky: Jihočeský (17,8 %), Karlovarský (7,5 %), Královehradecký (6,5 %), Moravskoslezský (26,2 %), Ústecký kraj (33,6 %) a Pardubický kraj (8,4 %), viz. graf 1.

Graf 1

Zastoupení subjektů dle krajů (v % )

17,8 33,6 7,5

Jihočeský Karlovarský

6,5

Královéhradecký Moravskoslezský Pardubický

8,4

Ústecký 26,2

Otázka 1.2 Právní statut. Většinu tohoto počtu tvořily akciové společnosti (39,3 %) a společnosti s ručením omezeným (25,2 %). Vedle těchto dvou forem právní subjektivity byly dále zastoupeny: občanská sdružení (9,3 %), družstva (8,4 %), příspěvkové/rozpočtové organizace (6,5 %), osoby samostatně výdělečně činné (5,6 %), obecně prospěšné organizace a „jiné“ typy subjektů (v obou případech shodně 2,8 %) viz. graf 2.

17

Graf 2

Zastoupení subjektů dle právního statutu (v % )

5,6

2,8 2,8

6,5

Akciová společnost 39,3

8,4

Spol. s ručením omezeným Občanské sdružení Družstvo Přísp./rozp. organizace

9,3

OSVČ Obecně prospěšná společnost Jiné

25,2

Otázka 1.3 Původ zřizovatelů nebo vlastníků. Z pohledu původu zřizovatelů nebo vlastníků se ve více jak čtyřech pětinách jednalo o 100 % tuzemskou organizaci (81,3 %). Naopak každý desátý oslovený zaměstnavatel uvedl 100 % zahraniční účast. Menšinová účast zahraničního kapitálu byla zjištěna u 3,7 % případů, u 4,7 % pak byla identifikována většinová. Z hlediska původu vlastnictví je situace ve všech regionech podobná. Určitá diskrepance je v kategorii organizací se 100% zahraničním vlastníkem u Moravskoslezského kraje, ve kterém do uvedené kategorie patří čtvrtina organizací, zatímco průměr za všechny kraje dosáhl pouze deseti procent.

Otázka 1.4 Obor činnosti. Dotazované organizace převážně působily ve zpracovatelském průmyslu (57,0 %) a dále pak v sociálních službách (11,2 %). Oblast obchodu byla zastoupena 5,6 %, doprava a spoje 4,7 %, ostatní veřejné služby 4,7 %, stavebnictví 3,7% a zdravotní péče (2,8 %). Zastoupení šetřených organizací v ostatních oblastech národního hospodářství nepřesáhlo u uvedených odvětvích jednotlivě 2 % hranici1. Celková situace , viz. graf 3.

1

Organizace v šetření uvedly hlavní činnost, v rámci svých aktivit mohou provádět i jiné vedlejší hospodářské činnosti z dalších odvětví.

18

Graf 3

Zastoupení subjektů dle oboru činnosti (v % )

2,8

10,3

3,7

Zpracovatelský průmysl

4,7

Sociální služby Obchod

4,7

Doprava a spoje 5,6

57

Ostatní veřejné služby Stavebnictví

11,2

Zdravotní péče Další pod 2 %

3.1.2

Personální struktura a politika

Otázka 2.1 Počet zaměstnanců organizace. Ze šetřených zaměstnavatelských subjektů jich 16 % zaměstnávalo do 20-ti pracovníků a dalších 29 % do 100 pracovníků. Více jak 100 zaměstnanců uvedlo 55 % organizací. Zastoupení „velkých“ podniků bylo značné – více jak 1/4 dotázaných subjektů zaměstnávala více než 500 pracovníků.

Otázky 2.2 Podíl zaměstnaných osob se zdravotním postižením. Podíl osob se zdravotním znevýhodněním u více jak 1/3 subjektů (36,2 %) nepřesáhl 4 % hranici. Naopak 30 % organizací uvedlo vyšší než 50 % podíl těchto osob. Pro zajímavost – žádné osoby se zdravotním znevýhodněním neměly v pracovním poměru 4 % zaměstnavatelů. Podíl zaměstnaných osob se zdravotním znevýhodněním se v posledním roce u 18 % dotázaných snížil. Naproti tomu se ale tento podíl u více jak jedné třetiny zvýšil (34 %).

19

Otázka 2.3 Potřebujete vědět více informací o pracovní anamnéze a zdravotní rekomandaci Vašeho zaměstnance se zdravotním postižením? Informace o pracovní anamnéze a zdravotní rekomandaci svých zaměstnanců se zdravotním postižením považuje za důležité vědět 51,4 % zaměstnavatelů, naopak 48,6 % zaměstnavatelů to nepovažuje za důležitou informaci. Z třídění druhého stupně vyplynulo, že zaměstnavatelé z Ústeckého a Karlovarského kraje se poměrně výrazně přiklánějí k názoru (64 %), že znalost uvedených informací u zaměstnanců se zdravotním postižením je důležitá.

Otázka 2.4. Jaké jsou podle Vás obecně největší překážky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Pro zhodnocení největších překážek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením byla respondentům-zaměstnavatelům předložena baterie různých překážek. Sílu vlivu té či oné překážky hodnotili pomocí 4-stupňové škály, kde 1 představovala „naprosto rozhodující vliv“, 2 „značný vliv“, 3 „malý vliv“ a 4 pak, že daná překážka není při zaměstnávání těchto osob vlastně žádnou překážkou. Jak ukázaly průměrné hodnoty, největší překážkou se zaměstnavatelům jeví nedostatek vhodné práce pro osoby se zdravotním postižením – viz. tabulka 1. Se značným odstupem pak mají vliv nedostatek práce, zakázek, nedostatečná kvalifikace OZP a zvýšená pracovně právní ochrana OZP.

Tabulka 1 Největší překážky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením

PŘEKÁŽKY

MEAN*

nedostatek vhodné práce pro osoby se zdravotním postižením

1,92

nedostatek práce, zakázek

2,72

nedostatečná kvalifikace OZP

2,72

zvýšená pracovně-právní ochrana osob se zdravotním postižením

2,72

náklady na úpravu pracoviště pro OZP

2,79

nízká flexibilita zaměstnavatelů (částečné úvazky, pružná pracovní doba)

2,81

nízká míra informovanosti o zdravotním stavu OZP

2,96

nízká informovanost zaměstnavatelů o problematice OZP

3,08

*průměr hodnot škály 1 – 4, kde 1 = naprostý vliv a 4 = žádný vliv

20

Otázka 2.5. Pokud zaměstnáváte osoby se zdravotním postižením, uveďte, jaké problémy v této souvislosti nejčastěji řešíte? Problémy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením měli zaměstnavatelé hodnotit opět s pomocí 4-stupňové škály u předložené baterie námětů. Význam hodnot škály odpovídal významu hodnot škály, která byla uplatněna v předchozí otázce. Jak je patrné z tabulky 2, největším problémem pro zaměstnavatele je vyšší nemocnost, dále pak nízká flexibilita osob se zdravotním postižením a požadavky na individuální pracovní podmínky. Třídění druhého stupně dle krajů a velikosti podniku v tomto případě ukázalo, že problém nízké motivace trápí zejména malé zaměstnavatele, tj. do 20 zaměstnanců. Naopak, tyto zaměstnavatele, ve srovnání s ostatními, podstatně méně trápí problém související s požadavky na individuální pracovní podmínky.

Tabulka 2 Největší problémy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením

PROBLÉM

MEAN*

vyšší nemocnost

2,44

nízká flexibilita osob se zdravotním postižením

2,57

požadavky na individuální pracovní podmínky

2,76

nízká motivace k práci

2,91

nízká kvalifikace uchazečů

2,97

nevhodná kvalifikace

3,02

*průměr hodnot škály 1 – 4, kde 1 = velký problém a 4 = žádný problém

3.1.3

Právní prostředí

Otázka 3.1. a 3.2. Jaký způsob využíváte pro splnění povinného 4 % podílu zaměstnanců se zdravotním postižením dle § 81 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti? Proč? Většina dotazovaných zaměstnavatelů se snaží podíl plnit zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Pozitivním zjištěním je, že více jak polovina (55 %) jich celý povinný podíl plní právě zaměstnáváním těchto osob. Plnění prostřednictvím odebírání výrobků a služeb bylo zjištěno u 42 % zaměstnavatelů pouze 2 % plnila povinný podíl pouze touto formou. Možnost zadání výrobního programu chráněným dílnám využili pouze 3 % zaměstnavatelů a to jen ve velmi malé míře. Odvod do státního rozpočtu provedlo 13,5 % dotázaných zaměstnavatelů.

21

Z dotazníků dále vyplynulo, že subjekty mající malý či žádný podíl zdravotně postižených osob mezi svými zaměstnanci, by rádi upřednostnily možnost zaměstnat zdravotně postižené, ale nemohou tak učinit z důvodu charakteru výroby.

Otázka 3.3. Která právní nařízení v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením vzhledem k činnosti Vaší organizace považujete za nejvíce zatěžující? Zaměstnavatelé měli v rámci dotazníkového šetření možnost vyjmenovat pro ně zatěžující právní nařízení v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jak ukázaly výsledky, alespoň jedno nařízení v této oblasti cítí jako zatěžující polovina z nich resp. polovina jich využila možnost uvést konkrétní právní nařízení. Pro každého pátého zaměstnavatele je problémem zvýšená pracovně-právní ochrana, zejména pak povinnost zajistit zdravotně postižené osobě nové pracovní místo. Každého desátého pak zatěžuje proplácení nemocenské v prvních dnech nemoci a výše minimální mzdy (popř. vazba na tuto minimální mzdu) a každého dvacátého „obtěžuje“ dokladovat každý čtvrtrok bezdlužnost. K dalším, více jak jedním zaměstnavatelem, uváděným zatěžujícím právním nařízením patří: splnění povinného 4 % podílu zaměstnanců se zdravotním postižením, neexistence právního nároku na dotaci na udržení pracovního místa pro zdravotně postižené, přílišná administrativa potřebná pro ÚP (zřejmě v souvislosti s nástroji APZ) a výpočet odvodu do státního rozpočtu.

Otázka 3.4. Navrhli byste úpravy v legislativě k usnadnění zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Pokud ano, jaké? Vedle úprav zatěžujících právní nařízení, které byly uvedeny v předchozí otázce, by každý 10 zaměstnavatel uvítal slevy na dani z příjmu či z odvodů u zdravotně postižených osob. K dalším více uváděným návrhům patří vytipování vhodných pracovních míst, které by byly určeny výhradně k zaměstnávání zdravotně postižených osob či přehodnocení/rozlišení povinného % podílu pro různá odvětví (zejména stavebnictví a strojírenství toto % velmi složitě naplňují).

22

3.1.4

Vnější sociálně ekonomické prostředí

Otázka 4.1. Jak odpovídá potřebám Vaší organizace nabídka dostupné pracovní síly na trhu práce z hlediska profesní struktury? Nabídka dostupnosti pracovní síly byla měřena 10-ti stupňovou škálou, kde 1 znamenala, že nabídka plně odpovídá potřebám a 10, že vůbec potřebám neodpovídá. Získaná průměrná známka ze všech odpovědí činila 5,65, přičemž 2 % zaměstnavatelů má pocit, že dostupná pracovní síla vůbec neodpovídá a stejné procento naopak, že plně odpovídá. Rozložení odpovědí na škále ukazuje tabulka 3.

Tabulka 3 Soulad nabídky dostupné pracovní síly na trhu práce z hlediska profesní struktury s potřebami zaměstnavatelů

hodnota na škále 1 - 10

četnost odpovědí v %

1 - naprostý soulad

2,1

2

3,1

3

11,5

4

15,6

5

22,9

6

6,3

7

10,4

8

20,8

9

5,2

10 - naprostý nesoulad

2,1

Otázka 4.2. Jak odpovídá potřebám Vaší organizace nabídka dostupné pracovní síly – osob se zdravotním postižením na trhu práce z hlediska profesní struktury? Nabídka dostupnosti pracovní síly z řad osob se zdravotním postižením byla měřena 10-ti stupňovou škálou, kde 1 znamenala, že nabídka plně odpovídá potřebám a 10, že vůbec potřebám neodpovídá. Průměrná známka i v tomto případě oscilovala kolem hodnoty 6, konkrétně dosáhla výše 6,04. V tomto případě ale 3 % zaměstnavatelů měla pocit, že dostupná pracovní síla plně odpovídá jejich potřebám a 7 %, že vůbec neodpovídá. Četnost odpovědí u jednotlivých známek na škále ukazuje tabulka 4.

23

Tabulka 4 Soulad nabídky dostupné pracovní síly – osob se zdravotním postižením na trhu práce z hlediska profesní struktury s potřebami zaměstnavatelů


četnost odpovědí v %


3,1

2

8,2

3

8,2

4

10,3

5

18,6

6

5,2

7

5,2

8

19,6

9

14,4


7,2

Otázka 4.3. Jak preferujete následující kategorie subjektů pro vznik potenciální spolupráce? Zaměstnavatelé měli jednotlivé kategorie subjektů hodnotit 3-stupňovou škálou, kde 1 znamenala velmi významnou preferenci pro potenciální spolupráci a 3 naopak nevýznamnou. Jak ukázaly průměrné známky, preferovaná potenciální spolupráce směřuje k úřadům práce a k obcím. Naopak, významnější preference nebyla zjištěna u zahraničních partnerů, mikroeuroregionů a zdravotnických zařízení. Nutno však dodat, že u řady subjektů zaměstnavatelé možnou spolupráci nedokázali posoudit – např. u mikro-euroregionů nedokázalo spolupráci posoudit více jak 40 % dotázaných – viz. tabulka 5.

24

Tabulka 5 Preference kategorií subjektů pro vznik spolupráce

kategorie subjektů

MEAN*

obec podniklatelské subjekty zahraniční partneři úřady práce centrální orgány státní správy VŠ a výzkumné org. zdravot. org. nevládní neziskové org. mikro-euroregiony profesní sdružení/hosp. komory poradenské/vzdělávací organizace

% těch zaměstnavatelů, kteří spolupráci v případě uvedeného subjektu nedokázali posoudit

1,96 2,01 2,38 1,46 2,24 2,25 2,35 2,21 2,36 2,32 2,06

16,8 15,0 31,8 2,8 28,0 35,5 28,0 33,6 42,1 31,8 20,6

*průměr hodnot škály 1 – 3, kde 1 = velmi významná preference a 3 = nevýznamná preference

V rámci dotazování na preferenci subjektů pro spolupráci, existují mezi regiony v některých kategoriích určité rozdíly. V případě preference obcí, zaměstnavatelské subjekty z Ústeckého kraje odpověděly ve 42,9%, že je považují za nevýznamné. Naopak v Moravskoslezském kraji takto odpovědělo 22,7%, zde je místní samospráva nejlépe hodnocena (45,5% zaměstnavatelských subjektů ji považuje za velmi významného partnera). Opačné hodnocení

je u kategorie podnikatelských subjektů, nejlépe jsou hodnoceny

v Ústeckém kraji a Královéhradeckém kraji, za nevýznamné je v Ústeckém kraji považuje 14,8%

dotazovaných a v

Královéhradeckém je nikdo neoznačil za nevýznamné.

V Moravskoslezském kraji je za nevýznamné považuje 42,9 % dotazovaných. Další rozdíly byly zjištěny v případě dotazování na význam nevládních neziskových organizací pro spolupráci v oblasti pracovní rehabilitace. Nepozitivněji jsou vnímány v Ústeckém kraji, za velmi významné a významné je považuje 75% zaměstnavatelských subjektů, zatímco v Moravskoslezském kraji takto odpovědělo pouze 38,5% dotazovaných. V šetření překážek pro možný vznik spolupráce je situace v regionech podobná, významný rozdíl se projevil u kategorie nedostatku kvalifikovaných pracovníků, kdy je tento handicap nejčastěji uveden u zaměstnavatelských subjektů z Ústeckého kraje. Toto zjištění koreluje s výstupy ze šetření zdravotnických, poradenských a vzdělávacích subjektů, u nichž je nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro oblast pracovní rehabilitace nejvíce pociťován právě v Ústeckém kraji.

25

Otázka 4.4. Co nejvíce brání vzniku spolupráce Vaší organizace s jinými subjekty? Překážky bránící zaměstnavatelům ve vzniku spolupráce s jinými subjekty byly hodnoceny na 3-stupňové škále, kde 1 představovala velmi významnou překážku a 3 překážku nevýznamnou. Výsledné průměrné známky včetně uvedení % těch zaměstnavatelů, kteří bariéry nedokázali posoudit, zachycuje tabulka 6. Vůbec největšími překážkami se ukazují být nedostatky právního systému a nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Tabulka 6 Překážky bránící zaměstnavatelům vzniku spolupráce s jinými subjekty

překážky

MEAN*

nedostatečné finanční zázemí neochota org. veřejné správy nedostatky právního systému nedostatek kvalifikovaných pracovníků nedostatek vhodných partnerů jazyková bariéra špatné zkušenosti nedostatek informací

% těch zaměstnavatelů, kteří bariéry pro vznik spolupráce nedokázali posoudit

2,41 2,31 2,15 2,16 2,25 2,61 2,63 2,29

15,0 19,6 19,6 13,1 15,9 15,9 15,9 12,1

*průměr hodnot škály 1 – 3, kde 1 = velmi významná překážka a 3 = nevýznamná překážka

Otázka 4.5. Myslíte si, že vznik regionálních mezioborových partnerství jako příležitosti pro další rozvoj Vaší organizace je významný/nevýznamný? Vznik regionálních mezioborových partnerství co by příležitost pro další rozvoj organizace, považuje za velmi přínosné pětina zaměstnavatelů (20,4 %) a za „pouze“ přínosné (30,1 %) zaměstnavatelů. Jejich vznik však podle (18,4 %) nebude mít větší význam. Téměř ⅓ tuto otázku nedokázala posoudit (31,1 %). Jak ukázalo třídění druhého stupně, jako příležitostí pro další rozvoj organizace to vnímají zejména pro občanská sdružení. Naopak společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti

přikládají

vzniku

regionálních

s ostatními, menší význam.

26

mezioborových

partnerství,

v porovnání

Otázka 4.6. Máte zájem se zapojit do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Zájem zapojit se do regionálního systému spolupráce uvedla více jak polovina dotázaných zaměstnavatelů (53,5 %). Naopak, o zapojení nemá vůbec zájem pětina zaměstnavatelů (20,2 %) a zájem jich nedokázala posoudit více jak ¼ (26,3 %).

Otázka 4.7. Další náměty, připomínky a poznatky k řešené problematice. Možnosti vyslovit nějaké další připomínky využilo pouze 5 zaměstnavatelů – ve všech případech se ale jednalo o problematiku, kterou již v dotazníkovém formuláři postihli.

3.2 Úřady práce – kategorie B 3.2.1

Základní informace

Otázka 1.1 Správní obvod, Otázka 1.2 Počet dislokovaných pracovišť Otázka 1.3 Míra nezaměstnanosti, Otázka 1.4 Počet osob v evidenci ÚP Dotazníkového šetření se zúčastnilo 12 úřadů práce ze šesti sledovaných krajů České republiky. Jejich výčet, včetně počtu dislokovaných pracovišť, míry nezaměstnanosti a podílu OZP v příslušném okrese ukazuje tabulka 7.

Tabulka 7 Základní informace o šetřených subjektech

Opava Most Teplice Chrudim Hradec Králové Sokolov Chomutov Karviná Ústí nad Labem Tábor Bruntál Písek

počet dislok. pracovišť 4 1 0 8 2 3 3 5 0 1 5 3

míra nezaměstnanosti v % podíl OZP v % k 31.12.2004 k 31.12.2005 k 31.12.2004 k 31.12.2005 k 30.4.2006 11 12 13,1 13,4 13,9 23 21 10,8 10,9 10,6 17 17 14,4 14,7 14,5 9 8 17,6 19,8 23,0 7 6 16,0 17,4 18,4 13 13 10,0 11,4 12,4 16 15 8,7 10,1 10,3 20 19 11,9 13,1 13,4 12 13 13,7 14,1 14,5 6 6 13,6 9,5 16,0 18 16 19,3 21,2 21,9 8 9 13,5 13,3 13,1

27

3.2.2


Otázka 2.1: Uveďte jaký útvar (odbor, oddělení) zabezpečuje pracovní rehabilitaci (zpracovává IPPR). Dle zjištění je pracovní rehabilitace zabezpečována na jednotlivých úřadech práce s jistou odlišností. Jako útvary, které zabezpečují, případně se podílejí na zabezpečování, pracovní rehabilitace byly uvedeny zejména odbor/oddělení poradenství, odbor/oddělení poradenství a zprostředkování, odbor/oddělení poradenství a trhu práce. Uvedené rozdíly jsou způsobeny pravděpodobně jistou mírou možné variability umístění útvaru v organizační struktuře a zabezpečení činnosti úřadů práce s ohledem na rozsah a komplikovanost příslušného správního obvodu. Dle dostupných informací neexistuje ani závazná směrnice či doporučení ze strany MPSV ČR, které by uvedenou problematiku sjednotilo na všech úřadech práce.

Otázka 2.2 Uveďte fyzický a přepočtený počet (kvalifikovaný odhad) zaměstnanců, kteří zabezpečují pracovní rehabilitaci. Obdobné rozdíly mezi jednotlivými ÚP jako v odpovědích z předchozí otázky existují i v počtu pracovníků příslušných ÚP, kteří se problematikou pracovní rehabilitace zaobírají. Z hlediska fyzického počtu má devět z dvanácti šetřených úřadů na tuto problematiku vyčleněno 1 až 2 pracovníky. Z hlediska přepočteného počtu, který daleko přesněji vystihuje skutečné vytížení příslušných pracovníků v oblasti pracovní rehabilitace má více jak polovina šetřených úřadů na tuto problematiku vyčleněno méně či rovno 1,0 pracovníka, přičemž 3 z 12 úřadů přepočtený stav neuvedlo. Příslušné hodnoty za jednotlivé úřady práce v porovnání s počtem OZP v evidenci ukazuje tabulka 8.

Otázka 2.3 Počet zaměstnanců ÚP podílejících se na zabezpečování pracovní rehabilitace je z Vašeho pohledu: naprosto dostatečný, dostatečný, nedostatečný, naprosto nedostatečný. Jak je patrné z tabulky 8, pozitivním zjištěním v této otázce je to, že počet pracovníků ÚP, kteří se na zabezpečování pracovní rehabilitace podílejí, je podle většiny šetřených úřadů práce dostatečný. Nezanedbatelné je ale také zjištění, že 3 z 12 úřadů práce nemohou dostatečnost resp. nedostatečnost počtu zaměstnanců vyčleněných na problematiku pracovní rehabilitace zhodnotit. Pracovníci všech sledovaných úřadů práce také uvedli, že stávající počty zaměstnanců nejsou zcela jistě definitivní, jejich počet se musí odvíjet od počtu evidovaných a zpracovaných žádostí o pracovní rehabilitaci a ty jsou v současné době velmi

28

nízké. Celkový počet osob v evidenci ÚP k 31.12.2005 a podíl OZP zobrazuje graf 4.

Tabulka 8 Dostatečnost počtu pracovníků ÚP podílejících se na pracovní rehabilitaci počet osob v evidenci ÚP k 31.12.2005

celkem Opava Most Teplice Chrudim Hradec Králové Sokolov Chomutov Karviná Ústí nad Labem Tábor Bruntál Písek

počet zaměstnanců, kteří zabezpečují pracovní rehabilitaci

z toho OZP 1469 1574 1485 940 992 746 1131 3485 1235 524 1827 389

10946 14421 10125 4740 5701 6544 11243 26549 8787 5501 8615 2927

fyzický počet

přepočtený počet dostatečnost počtu neuved. nelze uvést 0,9 dostatečný neuved. nelze uvést 1,0 dostatečný 2,0 dostatečný 0,2 dostatečný 0,5 nelze uvést 0,5 dostatečný 0,4 nedostatečný 5,0 naprosto dostatečný neuved. naprosto nedostatečný 0,5 naprosto dostatečný

1 1 1 1 2 1 1 2 3 5 2 15

Graf 4

Počet osob v evidenci ÚP k 31.12.2005 35000 30000 3485

20000 1574

15000

26549 1469

1131

1485

10000

1827

1235 14421

5000 10946

746

992

10125 940

11243

8787

6544 4740 5701

524 8615 5501

389 2927

celkem

tá l Pí se k

r bo

Br un

La d na

tí

29

m be

rv Ka Ús

Úřad práce

Tá

á in

ov ut

ov om

ko l

Ch

lo Kr á

ec

z toho OZP

Hr

ad

So

vé

im

e

ru d

Ch

ic

t os

pl Te

M

pa

va

0

O

Počet osob

25000

Otázka 2.4 Označte jaké formy PR zabezpečují Vaši zaměstnanci. Otázka 4.4 Označte jaké formy PR zabezpečujete s pomocí externí služby. Jak lze vyčíst ze zjištěných dat uvedených v tabulce 9, ani jedna z uvedených forem pracovní rehabilitace není na všech úřadech práce zabezpečena jednotně. Ukazuje se, že existují úřady práce, které určitou formu pracovní rehabilitace zabezpečují jak „svépomocí“, tak i externě, typickým příkladem jsou rekvalifikační programy. Naproti tomu jsou úřady práce, které určitou formu pracovní rehabilitace nezabezpečují vůbec a ani ji z titulu svého postavení v systému a zaměření činnosti vykonávat pravděpodobně nemohou, příkladem je pracovní diagnostika, ergodiagnostika nebo asistované a agenturní zprostředkování zaměstnání. Uvedené zjištění v těchto otázkách však nelze považovat za nijak závažné a ohrožující, ale je nutné ho posuzovat v kontextu a porovnání s kvantitou a kvalitou celkové regionální nabídky služeb pracovní rehabilitace, jejichž částečné zjištění bylo předmětem otázek 4.5 a 4.6.

Tabulka 9 Situace v oblasti zabezpečení pracovní rehabilitace na šetřených ÚP* formy pracovní rehabilitace bilanční dignostika pracovní diagnostika ergodiagnostika poradenství pro volbu povolání poradenství pro volbu a změnu zaměstnání poradenství pro volbu rekvalifikace poradenství pro volbu přípr. k práci poradenství při výběru vhodných nástrojů APZ nástup na soustavnou přípravu na povolání příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se ZP příprava k práci prováděná u právnické nebo fyzické osoby profesní rekvalifikace pro D profesní rekvalifikace pro THP rozšíření kvalifikace příprava k podnikání poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání poradenství k jiné výdělečné činnosti agenturní zprostředkování zaměstnání akviziční a motivační programy asistované zaměstnání příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracoviště pro osobu se ZP příspěvek osobě se ZP na zřízení SUMP za účelem výkonu SVČ

* na tuto otázku odpovědělo pouze 11 ÚP

30

počet ÚP, kde službu zajišťují zaměstnanci ÚP externisté 3 8 0 7 0 6 9 3 10 3 10 4 9 4 10 1 5 1 1 5 2 5 5 7 5 7 5 6 6 7 9 3 8 3 0 5 9 7 0 4 10 0 10 0

Otázka 2.5 Jsou některé z výše uvedených forem PR poskytovány také v rámci běžné činnosti ÚP (mimo systém PR)? Pokud ano, uveďte jaké. Získané informace a data u uvedené otázky nelze objektivní formou vyhodnotit. Je to dáno tzv. „dvoukolejností“ činnosti v oblasti pracovní rehabilitace na úřadech práce, kde na jedné straně je nastaven poměrně administrativně náročný systém evidence dat a výkonů v oblasti pracovní rehabilitace pro zájemce o tyto služby včetně jeho vykazování pro MPSV ČR a na straně druhé běžná, lety ověřená, praxe, kde jsou formy pracovní rehabilitace realizovány v rámci běžné činnosti bez zatěžující administrativy, povinné procedury ve vyřízení žádosti o pracovní rehabilitaci včetně zapojení odborné pracovní skupiny. Přibližně polovina pracovníků šetřených úřadů práce vyjádřila názor, že realizované formy pracovní rehabilitace v rámci běžné činnosti jsou také pracovní rehabilitací, i když zde nejsou naplňovány především administrativní požadavky ze strany MPSV ČR. Naproti tomu druhá polovina pracovníků šetřených úřadů práce zastává stanovisko, že aktivita se pracovní rehabilitací v podmínkách úřadu práce stává tehdy, pokud se postupuje dle schválených pravidel a postupů pro oblast pracovní rehabilitace schválenými Správou služeb zaměstnanosti MPSV ČR, zde se jedná především o administrativní úkony a procedury související se schvalováním žádosti o pracovní rehabilitaci.

Otázka 2.6 Jaké jsou minimální kvalifikační požadavky na zaměstnance podílejících se na zabezpečování pracovní rehabilitace (z hlediska oboru i dosažené úrovně). Dle zjištění jsou minimální kvalifikační požadavky na zaměstnance ÚP, kteří se podílí na zabezpečování pracovní rehabilitace, stanoveny zejména úrovní dosaženého vzdělání. Úřady práce ve většině požadují alespoň středoškolské vzdělání. Základní požadavky na uvedené pracovní pozice jsou stanoveny schváleným katalogem prací. Ve dvou případech byly zaznamenány požadavky na vyšší odborné vzdělání a požadavek na vysokoškolské vzdělání byl zaznamenán pouze jednou, tyto specifické požadavky jsou upraveny nad povinný rámec stanovený pro úřady práce. Pozitivním zjištěním je také skutečnost, že skoro u poloviny úřadů práce byl zaregistrován kvalifikační požadavek na absolvovaný obor u zaměstnance zabezpečujícího pracovní rehabilitaci, ve většině případů se jednalo o obory z oblasti sociálně-právní.

31

3.2.3


Otázka 3.1 Kolik členů má u Vás odborná pracovní skupina zřízená dle §7 odstavec 5 zákona č. 435/2004 Sb? Velikost odborné pracovní skupiny zřízené dle §7 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., se na šetřených úřadech práce pohybovala v rozmezí 5 – 9 členů. V jednom případě byl zaznamenán počet členů 6 členů, ve dvou případech počet 7 členů a shodně tři případy se objevily u počtu 5, 8 a 9 členů.

Otázka 3.2: Je stanoven minimální a maximální počet členů odborné pracovní skupiny? Pokud ano, kolik? Stanovení minimálního počtu členů uvedené pracovní skupiny uvedly 3 ÚP a ve všech případech se jednalo o 5 členů. Ostatní úřady práce v odpovědi uvedli, že počet členů odborné pracovní skupiny mají doporučený a dle potřeby je možné jej měnit. Maximální počet členů nebyl stanoven ani na jednom šetřeném úřadu práce.

Otázka 3.3 Jaké je složení odborné pracovní skupiny z hlediska institucionální příslušnosti jejích členů? Zastoupení klíčových aktérů v odborné pracovní skupině je upraveno pro úřady práce doporučujícím ustanovením ze strany MPSV ČR. Zahrnuje požadavky na minimální složení odborné pracovní skupiny pro pracovní rehabilitaci, a to ve složení zástupce příslušného úřadu práce, zaměstnavatelského subjektu, poskytovatele sociálních služeb popř. organizace pro zdravotně postižené. Z hlediska institucionální příslušnosti jednotlivých členů odborných pracovních skupin na sledovaných úřadech práce byly zjištěny následující četnosti:

Zástupci úřadu práce (členy na všech 12 ÚP)

Posudkový lékař (členy na 3 ÚP)

Zástupci zdravotních pojišťoven (členy na 1 ÚP)

Zástupci zaměstnavatelských subjektů (členy na 10 ÚP)

Zástupci zdravotnických zařízení (členy na 4 ÚP)

Zástupci územní samosprávy (členy na 0 ÚP)

Zástupci poskytovatelů sociálních služeb (členy na 8 ÚP)

Zástupci jiných institucí – organizace zdravotně postižených, vzdělávací zařízení, okresní hospodářská komora (členy na 7 ÚP) 32

Procentuální podíl zastoupení jednotlivých institucí v odborných pracovních skupinách při úřadech práce zobrazuje graf 5.

Graf 5

Procentuální podíl zastoupení jednotlivých institucí v odborných pracovních skupinách při úřadech práce. 7 16%

12 26%

8 18%

Úřad práce 3 7%

0 0%

1 2%

4 9%

Posudkový lékař Zdravotní pojišťovna Zaměstnavatelský subjekt Zdravotnické zařízení Orgán územní samosprávy

10 22%

Poskytovatel soc. služby Jiné instituce

Otázka 3.4 Na základě jakého občansko-právního vztahu u Vás působí členové v odborné pracovní skupině (v případě že se nejedná o zaměstnance ÚP)? Působení členů v odborné pracovní skupině je ve většině případů založeno na dobrovolné účasti, ve dvou případech bylo uvedeno, že se jedná o čestné členství či čestnou funkci. Jednotlivé členy ve většině případů jmenuje ředitel/ka příslušného úřadu práce formou jmenovacího dekretu. Otázka 3.5 Je stanoveno „funkční“ období členů odborné pracovní skupiny? „Funkční“ období členů odborné pracovní skupiny je stanoveno pouze na 2 úřadech práce. V jednom případě je funkční období stanoveno v délce 1 roku a v druhém případě v délce 2 let.

33

Otázka 3.6 Máte zpracovaný Jednací řád odborné pracovní skupiny ? Na tuto otázku odpovědělo z dvanácti sledovaných úřadů práce pouze 11, ze kterých byl zpracovaný Jednací řád odborné pracovní skupiny identifikován v 8 případech.

Otázka 3.7 Jaká je hierarchie v jednání odborné pracovní skupiny? Na více jak polovině úřadů práce (7 ÚP) rozhoduje při jednání odborné pracovní skupiny přítomná většina. Na 4 šetřených úřadech práce rozhoduje nadpoloviční většina a na jednom úřadě práce nejsou tato pravidla pro jednání odborné pracovní skupiny stanovena.

Otázka 3.8„Kdo“ z hlediska organizační struktury ÚP přebírá vyjádření odborné pracovní skupiny? Na polovině šetřených úřadů práce (6 ÚP) přebírá vyjádření odborné pracovní skupiny odbor poradenství. Na dvou úřadech práce odbor poradenství/zprostředkování a na dalších dvou úřadech práce poradce specialista pro pracovní rehabilitaci. Odbor zprostředkování a odbor trhu práce přebírají vyjádření odborné pracovní skupiny vždy na jednom ÚP. Výše uvedené rozdíly vycházejí z různé organizační struktury šetřených úřadů, které byly zjištěné v otázce 2.1. Otázka 3.9 Jak je vyjádření odborné pracovní skupiny závazné pro další postup v rámci IPPR? Vyjádření odborné pracovní skupiny je pro další postup v práci IPPR závazné pouze na 3 ÚP (tedy na ¼ šetřených úřadů práce). Na ostatních úřadech práce má vyjádření odborné pracovní skupiny formu doporučení a konečné stanovisko vydává vrcholový management úřadu práce .

Otázka 3.10 Účastní se osoby se zdravotním postižením (osoby pro které je zpracováván IPPR) jednání odborné pracovní skupiny? Účast osob se zdravotním postižením, pro které je zpracováván IPPR, na jednáních odborné pracovní skupiny byl zaznamenám u ¼ šetřených úřadů práce (tedy na 3 ÚP). Zbývajících 9 úřadů práce přítomnost osoby se zdravotním postižením při jednání odborné pracovní skupiny nepovažuje za důležitou a vhodnou vzhledem k povaze jednání.

34

Otázka 3.11 Jaký je harmonogram zasedání odborné pracovní skupiny z hlediska četnosti zasedání? Četnost zasedání je na všech šetřených úřadech ovlivněna mírou aktuální potřebnosti. Pouze jeden úřad práce upřesnil, že by mělo jednání odborné pracovní skupiny probíhat alespoň jednou za měsíc. Dále všechny úřady práce vyjádřily názor, že frekvence zasedání odborné pracovní skupiny může být upravena na základě počtu přijatých a realizovaných žádostí o pracovní rehabilitace. Četnost zasedání má ovšem své limity, poněvadž členy pracovní skupiny jsou dobrovolní pracovníci, kteří mají také své pracovní povinnosti. Otázka 3.12 V čem vidíte hlavní problémy činnosti odborné pracovní skupiny? Hlavní problémy činnosti odborné pracovní skupiny, tak jak je uvedli šetřené úřady práce resp. jejich zástupci, jsou:

dobrovolnost členů odborné pracovní skupiny vede k nízké frekvenci jejich zasedání,

z hlediska žadatele o pracovní rehabilitace není možné odvolání proti rozhodnutí,

nedořešená legislativa,

nedořešená ochrana osobních údajů,

neexistence zástupce zdravotnického zařízení.

3.2.4


Otázka 4.1 Počet přijatých žádostí o pracovní rehabilitaci k 31.12.2005 a 30.4.2006. Otázka 4.2 Počet IPPR sestavených dle § 69 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti k 31.12.2005 a 30.4.2006. K 31.12.2005 bylo na šetřených úřadech práce zjištěno celkem 40 přijatých žádostí o pracovní rehabilitaci a 35 IPPR sestavených dle §69 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Nutno však podotknout, že rozdíly mezi jednotlivými úřady práce jsou značné. Například 8 úřadů práce nemělo zaevidovanou žádnou žádost o pracovní rehabilitaci a na 9 úřadech práce nebyl sestaven žádný IPPR. Naopak, jeden úřad práce evidoval 30 žádostí o pracovní rehabilitaci a ke konci roku měl i 30 sestavených IPPR. K 30.4.2006 byly mezi šetřenými úřady práce zjištěny obdobné rozdíly. Pozitivním zjištěním však je to, že již pouze 6 úřadů práce nemělo zaevidovanou žádnou žádost o pracovní rehabilitaci a stejně tomu bylo i v případě sestavených IPPR. Celkovou, výše popsanou situaci dokresluje tabulka 10.

35

Tabulka 10

Počet přijatých žádostí o pracovní rehabilitaci a počet IPPR, sestavených dle §69 odst.4

zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Počet

žádosti o pracovní rehabilitaci k 31.12.2005 k 30.4.2006

0 1 2 3 4 5 19 30 Celkem

8x 1x

1x 1x 1x 40

sestavené IPPR k 31.12.2005 k 30.4.2006

6x 1x 2x

9x 1x

1x 2x 1x 1x 35

32

6x 2x 1x 1x 1x 1x 33

Otázka 4.3 Pro jednotlivá období (k 31.12.2005 a 30.4.2006) uveďte v % jak byly čerpány jednotlivé formy pracovní rehabilitace. Z pohledu čerpání jednotlivých forem pracovní rehabilitace bylo k 31.12.2005 u šesti z dvanácti šetřených ÚP zjištěno nečerpání ani jedné formy pracovní rehabilitace. To samé zjištění bylo k 30.4.2006 identifikováno u pěti z dvanácti šetřených ÚP. Čerpání pouze jedné formy pracovní rehabilitace bylo k 31.12.2005 zjištěno u čtyřech z dvanácti šetřených ÚP. To samé zjištění bylo k 30.4.2006 identifikováno u tří z dvanácti šetřených ÚP. Některé z forem pracovní rehabilitace, jako například „Příprava na budoucí povolání“ a „Udržení a změna zaměstnání, povolání“ nebyly doposud ze strany OZP čerpány vůbec. Výraznější pokles v čerpání byl zaznamenán například u formy „Vytváření vhodných podmínek pro výkon jiné výdělečné činnosti“ jejíž využití bylo od konce roku 2005 do konce dubna 2006 na šetřených úřadech práce nulové.

Otázka 4.4 Označte jaké formy PR zabezpečujete s pomocí externí služby. Viz. Otázka 2.4

36

Otázka 4.5 Jaké formy PR jsou pro Vás z hlediska jejich zajištění nejkomplikovanější a proč? Jako jednoznačně nejkomplikovanější formou pracovní rehabilitace z hlediska jejího zajištění se dle šetření ukazuje „příprava k práci“, kterou uvedlo 8 z 12 úřadů práce. Uvedenými důvody komplikovanosti při zajištění této formy jsou nemožnost jejího provádění kdekoliv na otevřeném trhu práce a téměř žádné zkušenosti s její realizací. Více než jednou byly ještě úřady práce uvedeny formy „ergodiagnostika“ a „uzavření dohody o zajištění rehabilitace“. Jako další důvody komplikovanosti při zajištění uvedených forem pracovní rehabilitace byla uvedena omezenost finančních prostředků a nedostatek či neexistence potencionálních dodavatelů v regionu.

Otázka 4.6 Stávající odbornou kvalitu a celkovou kapacitu dodavatelů služeb PR dostupných ve vašem správním obvodu považujete za: naprosto dostatečnou, dostatečnou, nedostatečnou, naprosto nedostatečnou? Ne příliš pozitivní zjištěním je to, že stávající odborná kvalita a celková kapacita dodavatelů služeb PR je dvěma třetinami šetřených úřadů práce (8 ÚP) hodnocena jako nedostatečná (6 ÚP) až naprosto nedostatečná (2 ÚP). Oproti tomu je pozitivní, že naprostou dostatečnost vyjádřil alespoň jeden z dvanácti šetřených úřadů práce. Zde je však nutné podotknout, že z uvedených odpovědí nelze identifikovat zda pro konečné vyjádření jednotlivých úřadů práce o dostatečnosti či nedostatečnosti dodavatelů služeb PR bylo více rozhodující hodnocení odborné kvality či celkové kapacity.

Otázka 4.7 Jaké jsou podle Vás hlavní problémy při zabezpečování pracovní rehabilitace? Jako jeden z hlavních problémů při zabezpečování pracovní rehabilitace byl šetřenými úřady práce uveden malý počet partnerů, který je citelný zejména při zabezpečování formy pracovní rehabilitace „příprava k práci“, která by dle doporučení jednoho z úřadů práce měla být vykonávána na otevřeném trhu práce u jakékoliv profese. Dalším často zmiňovaným problémem byla také administrativní náročnost celého procesu pracovní rehabilitace.

37

Otázka 4.8 Je podle Vás informovanost osob se zdravotním postižením o možnostech jednotlivých forem PR: naprosto dostatečná, dostatečná, nedostatečná, naprosto nedostatečná? Podle více jak poloviny šetřených úřadů práce (7 ÚP) je informovanost osob se zdravotním postižením o možnostech jednotlivých forem PR nedostatečná (6 ÚP) až naprosto nedostatečná (1 ÚP). Naproti tomu, naprostou dostatečnost pociťuje 1 ÚP. V rámci realizovaných setkání byl také zaznamenán názor, že informovanost veřejnosti o možnostech pracovní rehabilitace ze strany úřadů práce má své rezervy, které pramení z nepřipravenosti samotných úřadů práce kapacitně a odborně zvládnout zvýšenou poptávku po pracovní rehabilitaci.

Otázka 4.9 Jaké jsou podle Vás obecně největší překážky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením? V rámci dotazníkového šetření byla měřena i míra vlivu jednotlivých překážek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V této souvislosti byla respondentům – jednotlivým úřadům práce předložena baterie možných překážek. Každá překážka byla hodnocena známkou 1 - 4, kde 1 představovala naprosto rozhodující vliv a 4 naopak žádný vliv. Získané průměrné známky šetřených úřadů práce za každou překážku ukazuje tabulka 11. Za velmi významné překážky jsou považovány zejména nedostatek vhodné práce pro osoby se zdravotním postižením, obecně nedostatek práce, zakázek, nedostatečná kvalifikace osob se zdravotním postižením a nízká flexibilita zaměstnavatelů (částečné úvazky, pružná pracovní doba atd..). Nezanedbatelnou překážkou se ukazuje být i nízká informovanost zaměstnavatelů o problematice osob se zdravotním postižením. Naopak, tolik diskutovaná zvýšená pracovně-právní ochrana osob se zdravotním postižením, se dle názoru úřadů práce ukazuje být nevýznamnou překážkou při zaměstnávání těchto osob.

38


PŘEKÁŽKY

MEAN*


1,58


1,58


1,67


1,75


2,42


2,67


2,75


3,42


V souvislosti s existujícími překážkami bylo ze strany úřadů práce upozorněno i na kredit zaměstnávání osob se zdravotním postižením u zaměstnavatelů, který je v porovnání se zahraničím stále nízký. Přesto, že se jedná spíše o společensko etický problém nelze jej podceňovat, poněvadž může hrát pozitivní roli v problematice zaměstnanosti osob se zdravotním postižením.

Otázka 4.10 Jaké problémy nejčastěji řešíte při zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Obdobným způsobem měly šetřené úřady práce hodnotit problémy, které nejčastěji řeší v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Jak vyplynulo z průměrných hodnot zjištěných známek (škála 1 – 4) uvedených v tabulce 12, nejčastěji řeší úřady práce problém nízké kvalifikace osob se zdravotním postižením, dále pak problém nízké flexibility a nízké motivace k práci. Nutno však podotknout, že i další uvedené možnosti byly z hlediska problémovosti poměrně vysoce ohodnoceny!

39


PROBLÉM

MEAN


1,58


1,83


1,92


2,00

vyšší nemocnost

2,17


2,42


Otázka 4.11 Jak preferujete následující kategorie subjektů pro vznik potenciální spolupráce v oblasti PR? V rámci dotazníkového šetření byly úřady práce požádány i o preferenci kategorií subjektů pro vznik potenciální spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace. Jak ukázala zjištěná data, nejvíce preferována je spolupráce s podnikatelskými subjekty, dále pak s úřady práce, s centrálními orgány státní správy a poradenskými a vzdělávacími organizacemi, se zdravotnickými organizacemi a s nevládními neziskovými organizacemi. Překvapivě v pozadí stojí preference spolupráce s obcemi a krajskými úřady. Spolupráci se zahraničními partnery a euroregiony nedokázala většina úřadů práce zhodnotit. Celkovou situaci zobrazuje tabulka 13.


kategorie subjektů

obec podnikatelské subjekty zahraniční partneři úřady práce centrální orgány státní správy VŠ a výzkumné organizace zdravotnické organizace nevládní neziskové org. mikroregiony euroregiony profesní sdružení/hosp. komory poradenské/vzdělávací organizace

Mean*

počet těch ÚP, které spolupráci v případě uvedeného subjektu nedokázali posoudit**

1,82 1,25 3,00 1,27 1,33 2,60 1,42 1,50 2,13 2,33 1,90 1,33

1 0 10 1 3 2 0 2 4 9 2 0

*průměr hodnot škály 1 – 3, kde 1 = velmi významná preference a 3 = nevýznamná preference, ** celkový počet šetřených ÚP byl 12

40

Otázka 4.12 Co Vám nejvíce brání při vzniku spolupráce v oblasti PR s ostatními subjekty? Bariéry vzniku spolupráce v oblasti PR s ostatními subjekty ukazuje tabulka 14. Z průměrných hodnot odpovědí (škála 1 – 3) je patrné, že k nejvýznamnějším překážkám patří nedostatek vhodných partnerů, nedostatek informací a nedostatky právního systému.

Tabulka 14 Překážky bránící vzniku spolupráce s jinými subjekty

překážky

Mean*

počet těch ÚP, které překážky pro vznik spolupráce v případě uvedeného subjektu nedokázali posoudit

nedostatečné finanční zázemí neochota organizací veřejné správy nedostatky právního systému nedostatek kvalifikovaných pracovníků nedostatek vhodných partnerů jazyková bariéra špatné zkušenosti nedostatek informací

2,55 2,70 2,00 2,45 1,75 3,00 2,75 1,90

1 2 1 1 2 2 4 2

*průměr hodnot škály 1 – 3, kde 1 = velmi významná překážka a 3 = nevýznamná překážky

Otázka 4.13 Další náměty, připomínky a poznatky k zabezpečování pracovní rehabilitace. V rámci dotazníku měly úřady práce možnost uvést další náměty, připomínky a poznatky k zabezpečování pracovní rehabilitace. Vedle toho, co již vyplynulo z

odpovědí

v předchozích otázkách, bylo zaznamenáno toto:

nedostatečná nabídka pojištění při přípravě k práci,

nedostatečný systém úrazového pojištění ve vazbě na pracovní rehabilitaci,

nutnost sledovat péči o OZP samostatně (z pohledu statistiky) a ne pouze v rámci pracovní rehabilitace (OZP je věnována široká škála péče a příspěvků i mimo pracovní rehabilitaci),

nutnost zlepšit jednotnou informovanost směrem k OZP, ke vzdělávacím subjektům a k zaměstnavatelům.

41

3.3 Zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty – kategorie C 3.3.1

Základní informace

Otázka 1.1 Místo působení. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 81 zdravotnických, poradenských a vzdělávacích subjektů z 6-ti krajů České republiky. Členění podle místa působení (krajově) ukazuje následující graf 6.

Graf 6

Zastoupení šetřených subjektů dle krajů 29

25 20

20 15

12 9

10

6

5

5

sk ý če

or

av

Ji ho

zs

sk o

sl e

ub rd

ký

ic ký

ý ck de

M

ál Kr

Pa

ra

va r

rl o Ka

ov eh

st Ú

sk ý

0

ec ký

Počet respondentů

30

Kraj

Otázka 1.2 Právní statut. Hodnotíme-li dotazované subjekty podle právního statusu, největší skupinou jsou občanská sdružení (57%), následovaná obecně prospěšnými společnostmi (14%) a příspěvkovými organizacemi se společnostmi s ručením omezeným (obě skupiny jsou zastoupeny 11%), viz. graf 7. Uvedená struktura s dominantním neziskovým sektorem není účelovým metodickým zkreslením šetřeného vzorku, neboť při podrobném mapování nebyly podchyceny jiné organizace, proto skutečně vypovídá o větší iniciativě neziskového sektoru v oblasti nabídky služeb pracovní rehabilitace.

42

Graf 7

Zastoupení šetřených subjektů z hlediska právního statutu

9 11%

3 1 4% 1%

9 11%

osoba samostatně výdělečně činná

1 1%

spol. s r.o.

1 1%

akciová společnost

11 14%

zájmové sdružení právnických osob občanské sdružení obecně prospěšná společnost příspěvková/rozpočtová organizace jiné (org. jedn. obč. sdruž., církevní)

45 57%

Otázka 1.3 Cílové sociální skupiny, jimž jsou služby pracovní rehabilitace určeny. Služby pracovní rehabilitace jsou u šetřených subjektů , tak jak vyplynulo z dotazníků, nejvíce zaměřeny na osoby s fyzickým postižením, dále viz. tabulka 15. Nutno však poznamenat, že při zjišťování zaměření služeb na cílové skupiny bylo zjištěno, že více jak pětina dotázaných nerozlišuje (nesleduje) druh zdravotního postižení.

Tabulka 15 Cílové sociální skupiny, jimž jsou služby PR v šetřených subjektech především určeny Cílové skupiny osoby s fyzickým postižením osoby s interním postižením osoby s duševním postižením osoby s mentálním postižením osoby s e smyslovým postižením

Služby jsou cílové skupině určeny v %: rozhodně

značně

30,8 4,7 20,0 28,1 15,4

29,2 32,8 21,5 6,3 7,7

málo

nemá význam

18,5 25,0 32,3 25,0 40,0

zdravotní postižení u cílové skupiny nesleduje, nerozlišuje 21 % šetřených subjektů (tj. 17)

* průměrná hodnota 1 – 4, kde 1=rozhodně a 4=nemá význam

43

21,5 37,5 26,2 40,6 36,9

Mean* 2,3 3,0 2,6 2,8 3,0

Otázka 1.4 a 1.5 Čas poskytování služeb pracovní rehabilitace ( provozní doba ), plánovaný provoz? Denní provozní doba služeb pracovní rehabilitace je u 70 % subjektů 8 hodinová a u 8 % je 6 nebo 7 hodinová. Delší provozní dobu než 8 hodinovou uvedlo 5 subjektů (1x9 hod, 2x10 hod a 2x12 hod.). Jednalo se především o zdravotnická zařízení. Z pohledu týdenní pracovní doby je pracovní rehabilitace nejméně 4x do týdne zajišťována u více jak 90 % subjektů - každý všední den službu zajišťuje 85 % dotázaných a celotýdenně pak 1 šetřený subjekt. V současné době služby PR neposkytují 3 subjekty, nicméně do budoucna plánují na tyto služby vyčlenit pracovní kapacitu (1x 8 hodin denně po dobu 5 dní v týdnu, 1x 6 hodin denně po dobu 5 dní v týdnu a 1x 4 hodiny denně po dobu 3 dny v týdnu). Zde se jednalo především o neziskové organizace, které poskytují sociální služby a plánují je rozšířit o určité prvky pracovní rehabilitace.

Otázka 1.6 a 1.7 Odhadněte působnost Vaší organizace / firmy ve vztahu ke službám pracovní rehabilitace, plánované umístění. Z hlediska působnosti organizace převládá orientace šetřených subjektů na poskytování služeb v městě nebo obci, na druhém místě je okresní působnost následovaná na třetím místě krajskou úrovní. Regionální a místní zakotvenost prezentuje organizace jako subjekty mající úzký vztah k místnímu prostředí, který je často umocněn i vznikem organizací z potenciálu místních aktérů v neziskovém a ziskovém sektoru. Působnost šetřených organizací v procentech ve vztahu ke službám pracovní rehabilitace byla zjištěna v následující tabulce 16.

Tabulka 16 Působnost organizace ve vztahu ke službám pracovní rehabilitace

Mean

0 % uvedlo

100 % uvedlo

40,6

35 %

5%

32,7

28 %

10 %

regionální (v rámci kraje)

26,0

40 %

17 %

celostátní

0,6

92 %

0%

mezinárodní

0,1

96 %

0%

místní (město/obec) mikroregionální

(v

rámci

okresu)

44

Služby pracovní rehabilitace šetřené organizace poskytují ve většině (91 resp. 95 %) v městském prostředí – 5 % uvedlo pouze venkovské prostředí a 4 % uvedla jak městské, tak i venkovské prostředí. Ty subjekty, které provozování služeb pracovní rehabilitace teprve plánují (jedná se o 3 dotázané), je umístí do městského prostředí.

3.3.2


Otázka 2.1 Pracovní tým v oblasti služeb pracovní rehabilitace Složení pracovních týmů v šetřených subjektech pro oblast pracovní rehabilitace z pohledu pracovních pozic ukazuje tabulka 17. Z přehledu lze vypozorovat určité překrývání pracovních pozic, které je pravděpodobně způsobené nevyjasněnou terminologií a neexistencí personálních standardů na definované pracovní pozice. Regionální diferenciace v oblasti pracovních pozic je nejvíce patrná mezi Ústeckým a Moravskoslezským krajem a to v případě sociálních pracovníků. Ústeckém kraji je uvedená pozice vytvořena v polovině organizací, zatímco v Moravskoslezském kraji ji v týmu pracovní rehabilitace uvádí každá desátá. V ostatních pracovních pozicích neexistují výrazné rozdíly.

45

Tabulka 17 Pracovní pozice v týmu pro oblast pracovní rehabilitace

pracovní pozice

počet subjektů, kde byla pozice zjištěna

lektor sociální pracovník psycholog pracovní konzultant pracovní asistent ergoterapeut psycholog fyzioterapeut vedoucí centra - poradce lékař pracovní rehabilitace speciální pedagog supervizor terapeut logoped metodický vedoucí služeb koordinátor vedoucí projektu vzdělávání vychovatel psychiatr konzultant administrativa diagnostik instruktor soc. péče občanský poradce osobní asistent právník resocializační pracovník sociální asistent technický pracovník

33 32 23 18 16 14 14 12 9 8 8 8 8 5 4 4 3 3 3 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Jak dále vyplynulo z dat, pracovní týmy v oblasti pracovní rehabilitace jsou v průměru ze 76 % vzdělány v oboru – 100 % vzdělání týmu v oboru uvedlo 49 % dotázaných, naopak naprostá absence vzdělání v oboru byla zjištěna u 8 % subjektů.

Otázka 2.2 Jakých možností a zdrojů využíváte pro vzdělávání zaměstnanců v oblasti pracovní rehabilitace Pro vzdělávání zaměstnanců využívají subjekty vedle interního školení zejména školení různých odborných a profesních vzdělávacích společností jako je např. Národní rada pro zdravotně postižené České republiky, Informační centrum neziskových organizací, Krajská rada humanitárních organizací, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Samostudium odborné literatury je u více jak poloviny subjektů „povinností“.

46

3.3.3


Otázka 3.1. S jakými problémy se v oblasti pracovní rehabilitace v současné době nejčastěji potýkáte? Pro zjištění problémů a jejich intenzity byla použita baterie problémů se škálou 1 až 4, kde 1 představovala velký problém a 4 pak žádný problém. Jednotlivé problémy a jejich průměrnou známku hodnocení ukazuje tabulka 18. Z ní je patrný značný problém související s neexistencí prováděcích metodik, nedostatkem finančních prostředků, s nedostatkem potřebných informací a s neochotou/nezájmem zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

Tabulka 18 Největší problémy v oblasti pracovní rehabilitace

PROBLÉM

MEAN*

neexistence prováděcích metodik pro služby pracovní rehabilitace

2,01

nedostatek finančních prostředků

2,09

nízká informovanost (o možnostech, o způsobech …)

2,12

neochota/nezájem zaměstnavatelů

2,18

neexistence návazného systému služeb v regionu

2,55

nedostatek odborného personálu

2,68

chybí potřebné technické a materiální vybavení

3,12

nedostatečná spolupráce ze strany úřadu práce

3,12

chybí prostorové zázemí pro realizované služby

3,16


Z třídění druhého stupně dále vyplynulo, že v Moravskoslezském kraji organizace považují nedostatečné prostorové zázemí za velmi významný problém, což v ostatních krajích neuvedla žádná jiná organizace. Při šetření názorů organizací na neexistenci návazného systému služeb v oblasti pracovní rehabilitace, je situace nejvíce kriticky hodnocena v Karlovarském kraji, kde

to za velmi velký problém považují všechny

dotazované

organizace. V ostatních krajích je hodnocení návaznosti systému výrazně pozitivnější a rozdíly mezi kraji nejsou výrazné.

47

Nezájem zaměstnavatelů patří podle dotazovaných organizací mezi významnější problémy ve všech krajích. Zde je nutné uvést zjištění ze šetření zaměstnavatelských organizací, které poměrně často měli zájem se do systému pracovní rehabilitace zapojit (viz kap. 4.1). Uvedený rozpor lze vysvětlit nedostatečnou informovaností mezi jednotlivými skupinami organizací, který by fungující systém mohl odstranit. Problémy se zajištěním odborného personálu jsou zjištěny zejména v Ústeckém kraji, situace v ostatních krajích není tak kriticky vnímána a odpovědi organizací jsou podobné. Vysvětlení lze nalézt :

v horší vzdělanostní struktuře obyvatel Ústeckého kraje, zejména u osob s vysokoškolským vzděláním,

ve větší rozvinutosti sítě zainteresovaných specializovaných organizací, které generují větší poptávku po kvalifikovaných osobách z oblasti pracovní rehabilitace.

Systém pracovní rehabilitace je nejlépe hodnocen v Ústeckém kraji, kde jej považuje za velmi dobrý 21% organizací. Nadprůměrné hodnocení zjistil výzkum v Jihočeském kraji, kde jej hodnotí jako dobrý osm z dvanácti šetřených organizací.

Z hlediska informovanosti je

největší rozdíl mezi Ústeckým a Moravskoslezským krajem. V případě Ústeckého kraje pouze 14% odpovědí

z celkového počtu 29 organizací

kraji uvedlo „nevím“, zatímco

v Moravskoslezském stejným způsobem odpověděla polovina organizací.

Otázka 3.2. Jak vy hodnotíte fungování systému pracovní rehabilitace na území působnosti Vaší organizace? Územní fungování systému pracovní rehabilitace nedokáže posoudit celá pětina respondentů. Desetina respondentů má zato, že systém pracuje velmi dobře. O nedostatečnosti systému, stejně jako o dobrém fungování, je přesvědčena třetina dotázaných.

Otázka 3.3. Co považujete v Zákonu č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti za největší slabinu z hlediska pracovní rehabilitace? Možnost v rámci dotazníkového šetření upozornit na nedostatky zákona o zaměstnanosti využila ⅓ respondentů (tj. 27). Největší slabinou uvedeného zákona se ukazuje být způsob financování a náhradní plnění ve prospěch neziskových organizací. Další uváděné nedostatky zákona zachycuje v autentické podobě tabulka 19.

48

Tabulka 19 Největší slabiny Zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti

počet subjektů, které slabinu uvedly

slabina zákona o zaměstnanosti z hlediska PR způsob financování (nenárokovost příspěvků) náhradní plnění ve prospěch nezisk. org. nejasnost výkladu nemožnost zkušebního období u zaměstnavatelů není zakotven termín "podporované zaměstnání" neexistence prováděcích předpisů složitost dlouhý proces schválování PR přípravné rehab. dílny s odměnou pro klienta posuz. zdrav. stavu v režimu ÚP není definice ergodiagnostiky

3.3.4

6 6 3 3 3 3 3 2 1 1 1

Pracovní rehabilitace

Otázka 4.1 Jaké formy pracovní rehabilitace poskytujete? Z pohledu poskytování jednotlivých forem pracovní rehabilitace téměř ¾ šetřených subjektů poskytovaly poradenství pro volbu a změnu zaměstnání a ½ pak aktivizační a motivační programy, poradenství pro volbu rekvalifikace a rozšíření kvalifikace. Procentuální zastoupení subjektů podle jednotlivých forem pracovní rehabilitace ukazuje graf 8.

Graf 8

Poskytované formy pracovní rehabilitace příspěvek OZP na zřízení SUMP za účelem SVČ

0,0

příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracoviště pro OZP

1,3

nástup na soustavnou přípravu na povolání

8,8 17,5

profesní rekvalifikace - pro D profesní rekvalifikace - pro THP

18,8

ergodiagnostika

18,8

příprava k podnikání

20,0

agenturní zprostředkování zaměstnání

21,3

příprava k práci prováděná u právnické nebo fyzické osoby

22,5

bilanční dignostika

22,5 23,8

poradenství k jiné výdělečné činnosti

Forma PR

pracovní diagnostika

27,5

asistované zaměstnání

27,5

poradenství při výběru vhodného nástroje APZ

30,0

příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele pro OZP

32,5

poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání

32,5

poradenství pro volbu přípr. k práci

37,5

poradenství pro volbu povolání

40,0

rozšíření kvalifikace

48,8

poradenství pro volbu rekvalifikace

48,8 55,0

akviziční a motivační programy poradenství pro volbu a změnu zaměstnání

71,3

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

Poskytování v %

poskytování v % subjektů

49

70,0

80,0

Nejméně rozšířenými formami pracovní rehabilitace (z pohledu poskytování) se ukázaly být nástup na soustavnou přípravu na povolání, příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracoviště pro OZP a příspěvek OZP na zřízení SUMP za účelem SVČ, tyto uvedené formy jsou však doménou především úřadů práce, což výsledky statistického šetření u jmenované kategorie potvrdily. Zařazení služeb pracovní rehabilitace do nabízené struktury byl u většiny organizací velký problém, poněvadž u některých forem chybí základní poznávací znaky, není sjednocená terminologie a chyběla tak kritéria pro jejich zařazení. Typickým příkladem byla pracovní diagnostika nebo aktivizační a motivační programy, kde si pracovníci organizaci představovali různé obsahy a činnosti. Tyto faktory tak v konečném důsledku poněkud zkreslují výslednou statistiku.

Otázka 4.2 Je Vaše zařízení bezbariérové? Alespoň částečná bezbariérovost u šetřených zařízení byla zjištěna v 84 % případech – 53 % má úplnou bezbariérovost, 15 % z velké části a 16 % z části malé.

Otázka 4.3 Jakými dopravními prostředky je Vaše zařízení dostupné? Dostupnost šetřených zařízení se ukazuje být velmi dobrá – 96 % zařízení je dostupné městskou hromadnou dopravou. Dvě zařízení mají svůj „svoz“ a pouze jedno zařízení je dostupné pouze vlastní dopravou (dostupnost pomocí MHD je velmi komplikovaná, nikoli však nemožná).

Otázka 4.4 Jak organizujete služby pracovní rehabilitace ve vašem zařízení? Šetřená zařízení organizují své služby v pracovní rehabilitaci zejména ve spolupráci s úřady práce, dále s dalšími poskytovateli sociálních služeb a ve spolupráci s rodinou klienta. Potvrzuje se tak domněnka, že jsou v jednotlivých regionech vytvořeny dobré podmínky pro vznik regionálních systémů spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace. Dále většina organizací poskytuje svým klientům informace/reference na další návazné služby (které i pomáhají zprostředkovat). Pozitivním zjištěním je také skutečnost, možnost klienta podílet se na formulaci svých rehabilitačních cílů se objevila u více než 76%. Toto procento by bylo ještě větší, pokud by ze šetření byly vyřazeny klasické vzdělávací většinou rekvalifikační agentury, které nepracují na bázi individuálního plánování, více informací viz tabulka 20.

50

Tabulka 20 Organizace služeb pracovní rehabilitace v šetřených zařízeních

podíl těch subjektů, které službu poskytují (v %)

Organizace služeb pracovní rehabilitace

poskytujeme informace/reference na další návazné služby spolupracujeme s úřady práce klienti se podílejí na formulaci svých rehabilitačních cílů spolupracujeme s jinými poskytovateli sociálních služeb spolupracujeme s rodinou zprostředkováváme další návazné služby pro klienty zpracováváme individuální plány spolupracujeme se zdravotnickými subjekty jiné - asistence na pracovišti

93,6 79,5 76,9 75,6 74,4 70,5 60,3 56,4 5,1

Otázka 4.5 Uveďte, jaká kritéria musí zájemce splňovat, aby mu služby mohly být poskytovány? Nejčastěji uváděným kritériem ze strany šetřených zařízení bylo obecné kritérium „cílová skupina“ – uvedeno v 60 % případů. Vedle toho byly vícekrát uvedeny i upřesňující kritéria jako např. zájem o spolupráci (23x), stabilizovaný zdravotní stav (15x), věk (14x), bydliště (8x), bez vlivu návykových látek (4x), doporučení lékaře – doklad o postižení, doporučení úřadu práce, vzdělání (3x) a zájem o práci (2x). Vstupní poplatek a schopnost pracovat na počítači byly uvedeny jednou.

Otázka 4.6 Popište způsob, jak jednáte se zájemcem o poskytovanou službu? Většina zařízení provádí evidenci zájemců již při prvním kontaktu. Stejně tak jich většina vyžaduje návštěvu klienta popř. jeho rodiny, osobní pohovor a zpracování vstupního dotazníku – viz tabulka 21. Termín příjmu stanovuje necelá polovina dotázaných subjektů a písemnou žádost jako i doporučení z předchozího zaměstnání vyžaduje pětina zařízení. Ve dvou případech bylo požadováno doporučení poradenské organizace a spolupráce ÚP. V jednom případě pak byla možná anonymní evidence dotazů a informativní schůzky.

Tabulka 21 Způsob jednání se zájemcem o poskytovanou službu způsob jednání se zájemcem o službu

evidence zájemců po prvním kontaktu návštěva klienta a jeho rodiny, osobní pohovor, zpracování vstupního dotazníku stanovení termínu příjmu udržování kontaktu s klientem a jeho rodinou během léčby vyžádání písemné žádosti o přijetí, životopisu získání doporučení z předchozího zařízení

51

podíl těch subjektů, které způsob uplatňují (v %)

84,2 82,9 48,7 22,4 21,1 19,7

Otázka 4.7 Forma uzavírání dohody se zájemcem. Jak vyplynulo z dotazníků, 3 % zařízení nevyžadují žádnou dohodu. Ústní a zároveň písemná dohoda je vyžadována u 18 % případů, pouze ústní u 12 % případů a 67 % jich od svých klientů požaduje dohodu písemnou.

Otázka 4.8 Popište způsob uzavírání dohody o poskytování služeb se zájemcem o službu. Vzhledem k tomu, že šlo více méně o upřesňující dotaz k otázkám předchozím, pětina dotázaných neměla pocit, že by měla ještě něco více doplnit. Většina zařízení (⅔) pak doplnila, že proběhne schůzka, kde je zájemci představena nabídka služeb k výběru. Následně se podepíše dohoda, kde je/jsou vybraná/é služba/služby přesně vydefinována/y. K dalším aplikovaným způsobům patří, že nejprve zorganizují 2-3 informativní, kde je seznámí se službami (uvedeno 3x) nebo nejprve proběhne motivační seminář a následně je teprve podepsána dohoda (2x) nebo vše je organizováno přes ÚP (3x).

Otázka 4.9 Uveďte, kde se mohou případní zájemci o službu nebo uživatelé jiných služeb dozvědět o Vámi nabízených a poskytovaných službách. Jak je patrné z tabulky 22, téměř všichni (potenciální) klienti šetřených zařízení můžou informace o poskytovaných službách čerpat v institucích státní správy a samosprávy nebo z tištěných materiálů, které jsou k podání základních informací určeny. Ve velké míře se dají využít i služby internetu, dále články a pořady v masmédiích. Naopak, placenou inzerci využívá pouze třetina zařízení.

Tabulka 22 Možnosti uživatelů získat informace o službách šetřených zařízení

zdroj osvěty, informací

podíl šetřených zařízení

instituce státní správy a samosprávy

95,0 %

tištěné informační materiály

91,3 %

internetové stránky organizace

87,5 %

poskytovatelé sociálních služeb

86,3 %

články, pořady v médiích masové komunikace apod.

86,3 %

zdravotnická zařízení

66,3 %

placená anonce, inzerce

33,8 %

jinak – dobrá pověst, osvětové akce

21,3 %

52

3.3.5


Otázka 5.1 Z jakých zdrojů byly služby pracovní rehabilitace financovány v minulém kalendářním roce? V minulém kalendářním roce byla většina služeb financována ze zdrojů územní samosprávy (67 %) a ze zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí (59 %). Nezanedbatelný podíl tvořil i zdroj „strukturální fondy“ (43 %), samotní klienti (36 %) a nadace (20 %) – viz. graf 9.

Graf 9

Zdroje financování pracovní rehabilitace

Územní samosprávy – obce/kraje Strukturální fondy EU Vlastní zdroje organizace Klienti Nadace tuzemské/zahraniční Zdravotní pojišťovny Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo práce a soc. věcí / ÚP

0

10

20

30

40

50

60

70

v%

Vedle výše uvedených zdrojů, bylo v jednom případě zjištěno financování z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. U šetření disponibilních finančních zdrojů využívaných pro zajištění služeb pracovní rehabilitace, lze z výstupů šetření vyvodit, že vyšší podíl využití příjmů ze strukturálních zdrojů vykazují regiony hodnocené jak strukturálně postižené (NUTS II. Severozápad a Moravskoslezský kraj). Větší rozdíly mezi regiony jsou také ve využití nadačních finančních zdrojů. V Ústeckém kraji je využívá třetina organizací (průměr za všechny kraje je na úrovni 20,0 %), což je způsobeno vyšším podílem organizací z neziskového sektoru v Ústeckém kraji, které realizují fundraisingovou politiku a získáváním vnějších finančních zdrojů.

53

Otázka 5.2 S jakými subjekty spolupracujete v oblasti pracovní rehabilitace ve vašem regionu? Šetřené organizace nejvíce spolupracují s úřady práce (89 %) a s nevládními neziskovými organizacemi (81 %). Významné místo v regionu zastávají i obec/kraj (67,9 %), poradenské/vzdělávací instituce (65,4 %) a zaměstnavatelské subjekty (57,7 %), viz. tabulka 23.

Tabulka 23 S jakými subjekty spolupracujete v oblasti pracovní rehabilitace ?

subjekt

% šetřených zařízení

úřady práce

89,0 %

nevládní neziskové organizace

81,0 %

obec / kraj

67,9 %

poradenské / vzdělávací organizace

65,4 %

zaměstnavatelské subjekty

57,7 %

zdravotnické organizace

48,7 %

chráněné dílny

39,7 %

profesní sdružení / hospodářské komory

30,8 %

vysoké školy a výzkumné organizace

29,5 %

jiné – školy, lektoři

14,1 %

Otázka 5.3 Jak preferujete následující kategorie subjektů pro vznik potenciální spolupráce? V rámci dotazníkového šetření byla zařízení požádána i o preferenci kategorií subjektů pro vznik potenciální spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace. Jak ukázala data, resp. průměrné známky hodnocení na stupnici 1 – 3, jednoznačně nejpreferovanější je spolupráce s úřady práce, dále pak s obcí/krajem, s podnikatelskými subjekty, nevládními neziskovými organizacemi a s poradenskými a vzdělávacími organizacemi. Naopak, nízký zájem o spolupráci byl zjištěn v případě zahraničních partnerů, vysokých škol a výzkumných organizací a mikroregionů/euroregionů. Viz. tabulka 24. Preference vybraného subjektu pro spolupráci je podřízena charakteru služeb jednotlivé organizace a umístění organizace v systému služeb. Pokud se jedná o „koncovou“ organizaci, bude více preferovat spolupráci se zaměstnavatelskými organizaci, protože jejím cílem je umístit klienta na otevřeném trhu práce. Naopak zdravotnické zařízení bude pravděpodobně více preferovat spolupráci s poradenskou organizací.

54


kategorie subjektů

obec podnikatelské subjekty zahraniční partneři úřady práce centrální orgány státní správy VŠ a výzkumné organizace zdravotnické organizace nevládní neziskové org. mikroregiony/Euroregiony profesní sdružení/hosp. komory poradenské/vzdělávací organizace

Mean*

počet těch zařízení, které spolupráci v případě uvedeného subjektu nedokázali posoudit**

1,38 1,44 2,54 1,13 1,82 2,48 1,89 1,46 2,15 2,00 1,55

7 9 32 0 12 19 9 6 32 29 6

*průměr hodnot škály 1 – 3, kde 1 = velmi významná preference a 3 = nevýznamná preference, ** celkový počet šetřených zařízení byl 81

Spolupráci se zahraničními partnery, s mikroregiony/euroregiony a s některým z profesních sdružení/hospodářskou komorou nedokázala více jak třetina šetřených zařízení zhodnotit.

Otázka 5.4 Co Vám nejvíce brání při vzniku spolupráce v oblasti PR s ostatními subjekty? Bariéry vzniku spolupráce v oblasti PR s ostatními subjekty ukazuje tabulka 25. Z průměrných hodnot odpovědí (škála 1 – 3) je patrné, že k významnějším překážkám patří nedostatky právního systému, nedostatečné finanční zázemí a nedostatek informací. Nutno však doplnit, že existující právní systém, coby bariéru pro vznik spolupráce, nedokázala zhodnotit více jak pětina šetřených zařízení. Tabulka 25 Překážky bránící vzniku spolupráce s jinými subjekty

překážky

Mean*

počet těch zařízení, které překážky pro vznik spolupráce v případě uvedeného subjektu nedokázali posoudit**

nedostatečné finanční zázemí neochota organizací veřejné správy nedostatky právního systému nedostatek kvalifikovaných pracovníků nedostatek vhodných partnerů jazyková bariéra špatné zkušenosti nedostatek informací

1,85 2,31 1,81 2,27 2,24 2,76 2,68 1,99

3 9 18 8 7 13 13 7

*průměr hodnot škály 1 – 3, kde 1 = velmi významná překážka a 3 = nevýznamná překážky, ** celkový počet šetřených zařízení byl 81

55

Mimo výše uvedené bariéry bylo několika málo respondenty (9) upozorněno i na další překážky: samospráva, technické zázemí, jasné smluvní vztahy se zadavatelem, zájem zaměstnavatelů a čas.

Otázka 5.5 Máte zájem zapojit se do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižení? V rámci dotazníkového šetření zájem o zapojení do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižením projevilo 91,4 % dotázaných – ostatní (8,6 %) nevěděli či nedokázali tuto otázku posoudit.

3.4 Osoby se zdravotním postižením – kategorie D 3.4.1

Základní informace o šetřené osobě

Otázka 1.1 Pozice šetřené osoby v systému. V současné době je třetina dotázaných osob se zdravotním postižením v pracovním procesu, čtvrtina pouze v evidenci ÚP a pětina v evidenci ÚP a zároveň v systému pracovní rehabilitace – viz. tabulka 26. Struktura dotazovaných se liší mezi kraji podle pozice dotazovaného na trhu práce. V Ústeckém a Karlovarském kraji byly ve výzkumu častěji zastoupeny osoby v pracovním procesu ( v Ústeckém kraji tvořili polovinu dotazovaných). Naopak ve zbývajících krajích měla velký podíl v šetření skupina osob v evidenci úřadů práce s nejvyšším podílem v Moravskoslezském kraji, kde tvořily takřka 90% z osob se zdravotním postižením.

56

Tabulka 26 Pozice šetřené osoby v systému

V současné době jste: v evidenci ÚP v pracovním procesu v systému pracovní rehabilitace v pracovní neschopnosti jiné (např. v PID - kategorie A, dočasně vyřazen z evidence ÚP

počet osob

v evidenci ÚP a v pracovním procesu v evidenci ÚP a v systému pracovní rehabilitace v evidenci ÚP a v pracovní neschopnosti v pracovním procesu a v systému pracovní rehabilitace v pracovním procesu a v pracovní neschopnosti v pracovním procesu a jiné v systému pracovní rehabilitace a v pracovní neschopnosti v systému pracovní rehabilitace a jiné v evidenci ÚP, v pracovním procesu a v systému pracovní rehabilitace v pracovním procesu, v pracovní neschopnosti a jiný v evidenci ÚP, v pracovním procesu, v systému pracovní rehabilitace a jiný

47 66 6 1 5

podíl v % 23,5 33,0 3,0 0,5 2,5

2 43 1 5 1 6 1 11 2 1 1

1,0 21,5 0,5 2,5 0,5 3,0 0,5 6,0 1,0 0,5 0,5

Otázka 1.2 Pohlaví. Mezi respondenty bylo zastoupeno 48 % mužů a 52 % žen.

Otázka 1.3 Věková kategorie. Z pohledu věkových kategorií byla nejčetněji zastoupena kategorie „26–49 let“, jejíž podíl představoval 52,5 %. Podíl ostatních věkových kategorií byl tento: 38 % kohorta „50 a více let“ a 9,5 % pak kohorta „18-27 let“,viz. graf 10. Graf 10 Účastníci dotazníkového šetření dle věkové kategorie (v % )

9,5

38

18-27 let 26-49 let 52,5

57

50 a více let

Otázka 1.4 Nejvyšší dosažené vzdělání. Téměř polovina respondentů uvedla, že jsou vyučení (48,5 %). Velmi negativním z pohledu uplatnění na trhu práce je zjištění, že mezi šetřenými osobami je 23,7 % podíl osob se základním vzděláním (či bez vzdělání) a naopak velmi malý podíl vysokoškoláků (5,1 %). Podíl středoškolsky vzdělaných osob činil 21,7 %, a s vyšším odborným vzděláním 1,0 %. Viz. graf 11. Graf 11

Zastoupení osob dle nejvyššího dosaženého vzdělání (v % )

1

5,1

23,7

21,7

Základní vzdělání Vyučen Úplné střední odborné

48,5

Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské

Hodnotíme-li dotazované osoby se zdravotním postižením podle dosažené úrovně vzdělání, je možné rozdělit kraje do dvou kategorií. Do první kategorie s vyššími podíly osob se základním a učňovským vzděláním patří Ústecký a Karlovarský kraj, naopak Královéhradecký, Moravskoslezský a Jihočeský vykazují vyšší podíl osob se středoškolským vzděláním. Z hlediska dosaženého vzdělání převažují v Ústeckém a Karlovarském kraji osoby se základním.

Otázka 1.5 Klasifikace z hlediska sociálního zabezpečení. Přiznaný plný invalidní důchod byl identifikován u 24,4 % dotázaných osob, částečný u 53,9 % osob a statut osoby se zdravotním omezení u 21,7 % osob.

58

Otázka 1.6 Místo bydliště ( okres, obec ). Dotazníkového šetření se zúčastnilo 200 respondentů z 10 okresů České republiky – Bruntál, Hradec Králové, Karlovy Vary, Karviná, Litoměřice, Most, Opava, Tábor, Teplice a Ústí nad Labem (z 5 krajů – Jihočeský, Karlovarský, Královehradecký, Moravskoslezský a Ústecký kraj). Přehled jednotlivých obcí nebyl pro výzkum relevantní.

Otázka 1.7 Typ zdravotního postižení. Typ zdravotního postižení respondentů ukazuje graf 12, ze kterého je patrná převaha osob, které mají fyzické postižení. Významné zastoupení má také kombinace různých typů zdravotního postižení, např. fyzické a interní nebo fyzické a smyslové.

Graf 12

Respondenti dle typu zdravotního postižení 1% 1% 1% 2% 5% 1% 7%

8%

40%

fyzické interní duševní

15%

mentální smyslové jiné (kožní) fyzické a interní

19%

fyzické a smyslové fyzické a duševní interní a mentální interní, duševní a smyslové

59

Otázka 1.8 Pokud jste zaměstnán/a, uveďte formu pracovního poměru. Z respondentů, kteří jsou v pracovním procesu, je jich na hlavní pracovní poměr zaměstnáno 85,4 % - 42,7 % na plný úvazek a 42,7 % na zkrácený pracovní úvazek. Na dohodu o provedení práce jich zaměstnavatelé zaměstnávají 9 % a na dohodu o pracovní činnosti jich práci vykonává 8,6 %. Uvedená procenta potvrzují trend z posledních let, kdy narůstá počet vytvořených pracovních míst na částečný pracovní úvazek. Zkušenosti z praxe potvrzují, že o ty je mezi osobami ohroženými sociální exkluzí ( včetně osob se zdravotním postižením ) největší zájem.

3.4.2

Služby a systém pracovní rehabilitace

Otázka 2.1 Jak byste osobně zhodnotil/a míru informovanosti o možnostech a podmínkách PR? Informovanost o možnostech a podmínkách PR označilo 13 % respondentů jako velmi dobrou, 31 % jako dobrou a 27 % jako nedostatečnou. Zhodnocení nedokázalo v rámci dotazníkového šetření provést 29 %. Průměrná známka hodnocení (MEAN) na škále 1 – 3, kde 1 = informovanost je velmi dobrá a 3 = informovanost je nedostatečná, dosáhla hodnoty 2,20. Výše zmíněné hodnoty potvrzují míru celospolečenské informovanosti o problematice pracovní rehabilitace včetně její „nárokovosti“ pro evidované osoby na úřadech práce. Výsledky z dalších sledovaných kategorií včetně samotných úřadů práce jsou přibližně ve stejných procentuálních relacích

Otázka 2.2 Uveďte zdroj, kde jste získal/a první informace o PR? První informace o pracovní rehabilitaci získalo 44,5 % respondentů z úřadů práce, 29,3 % od poradenských a vzdělávacích organizací a 12,6 % od příbuzných, kolegů, sousedů. Z tisku, rozhlasu či televize získalo první informace 8,4 % osob, 7,3 % od zaměstnavatelů a 5,2 % ze zdravotnických zařízení. Jiný zdroj, jako např. internet, ÚSP, uvedlo 6,2 % respondentů. Z třídění druhého stupně vyplynulo, že v Karlovarském kraji je nejčastěji uvedeným zdrojem informací o pracovní rehabilitaci pro osoby se zdravotním postižením kategorie poradenských a vzdělávacích organizací, v ostatních krajích jsou nečastěji zmiňovanou kategorií Úřady práce.

60

Při hodnocení zdrojů prvních informací o pracovní rehabilitaci, které získaly osoby se zdravotním

postižením

v jednotlivých

krajích,

stojí

za

upozornění

kategorie

zaměstnavatelských subjektů. Dotazované osoby pouze z Ústeckého kraje uvedly jako první zdroj informací zaměstnavatelské subjekty a to ve 14% odpovědí. Lze konstatovat, že vysoký podíl osob se zdravotním postižením v Ústeckém kraji, které již našli uplatnění na trhu práce, nám

poskytuje zpětnou vazbu o informovanosti zaměstnavatelů v oblasti pracovní

rehabilitace, kdy se zaměstnavatelé stávají zdroji

prvotních informací. Zaměstnavatelé

v Ústeckém kraji současně nejvíce ze všech krajů považovali vznik meziregionálních oborových partnerství na bázi pracovní rehabilitace za významnou příležitost pro rozvoj jejich organizací. Tyto výsledky spolu nemusí korelovat pouze z důvodu určitých regionálních disproporcí, ale z pragmatického vědomí významu tohoto systému pro větší efektivitu a pružnost trhu pracovních sil.

Otázka 2.3 S jakými formami PR máte osobní zkušenost? Žádnou zkušenost s formami pracovní rehabilitace avizovala téměř každá pátá osoba se zdravotním postižením. Naopak každá druhá má zkušenost z prostředkováním zaměstnání (např. poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání) a s poradenskou činností (např. bilanční diagnostika, ergodiagnostika, poradenství pro volbu a změnu zaměstnání). Každá třetí má pak zkušenost „s udržením a změnou zaměstnání, povolání“ (aktivizační a motivační programy) a každá čtvrtá se specializovanými rekvalifikačními kurzy (např. profesní rekvalifikace pro dělníky a THP, rozšíření kvalifikace, příprava k podnikání). S vytvářením vhodných podmínek pro výkon jiné výděleční činnosti (např. příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracoviště pro osobu se ZP) a s vytvářením vhodných podmínek pro výkon zaměstnání má zkušenost každá 10 šetřená osoba. Viz. tabulka 27.

61

Tabulka 27 Osobní zkušenost s jednotlivými formami PR

podíl těch osob, které s danou formou mají zkušenost (v %)

Formy PR zprostředkování zaměstnání poradenská činnost udržení a změna zaměstnání, povolání specializované rekvalifikační kurzy příprava k práci vytváření vhodných podmínek pro výkon jiné výdělečné činnosti vytvoření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání příprava na budoucí povolání

55,3 46,2 38,2 25,6 10,6 8,0 5,5 2,5

žádnou zkušenost nemám

18,1

Při dotazování na osobní zkušenosti s pracovní rehabilitací, existuje velké meziregionální rozdíly. Osoby se zdravotním postižením v krajích, kde je vykázán výrazně vyšší podíl těchto osob v pracovním procesu, je zároveň vyšší čerpání forem pracovní rehabilitace prostřednictvím poradenských a vzdělávacích organizací. Podobné závěry platí také v případě dotazování na osobní zkušenost s formami pracovní rehabilitace, pracující osoby ji uváděli výrazně častěji, než osoby z různých příčin pracovně neaktivní. Nejvíce oslovených osob nabídku služeb pracovní rehabilitace nedokázalo posoudit v Moravskoslezském kraji (57,1%), v ostatních krajích se hodnoty pohybují okolo třiceti procent, přičemž nejlépe je oblast pracovní rehabilitace hodnocena v Karlovarském kraji (18,2%) při průměru 13,7% za všechny kraje.

Otázka 2.4 Uveďte zařízení, kde jste formy PR čerpal/a. Pracovní rehabilitaci respondenti čerpali téměř ze ⅔ na úřadě práce (60,2 %) a v poradenských a vzdělávacích organizacích (57,4 %). Čerpání z řad zaměstnavatelských subjektů bylo identifikováno u každého 10 dotázaného. Zdravotnická zařízení poskytla pracovní rehabilitaci 7,4 % osob a 5 % ostatní organizace .

Otázka 2.5 Byla po Vás v rámci čerpané formy PR požadována finanční spoluúčast? Požadavek finanční spoluúčasti byl zjištěn pouze u 6 % oslovených. Podrobnější informace o výši platby a typu služby nebyly v rámci výzkumy zjišťovány.

62

Otázka 2.6 Zhodnoťte dostupnost čerpané služby z hlediska bezbariérovosti. Toto hledisko nedokáže posoudit ⅓ oslovených. Každý pátý je však přesvědčen, že zajištění bezbariérovosti je velmi dobré (21,1 %) a každý třetí, že je dobré (30,3 %). Naopak o nedostatečnosti je přesvědčen téměř každý sedmý klient pracovní rehabilitace (15,1 %).

Otázka 2.7 Zhodnoťte čerpané služby z hlediska dopravní dostupnosti. Otázku dopravní dostupnosti v případě čerpání forem pracovní rehabilitace nedokáže zhodnotit každý sedmý oslovený (13,5 %). Velmi dobrá je pro 39 % osob a dobrá pak pro 40,5 %. Dopravní dostupnost jako nedostatečnou zhodnotilo 7 % klientů.

Otázka 2.8 Zhodnoťte čerpané služby z hlediska časové dostupnosti. Z pohledu časové dostupnosti má téměř polovina oslovených osob pocit, že je velmi dobrá (46,8 %) a více jak ⅓, že je dobrá (34,9 %). O nedostatečnosti dostupnosti z hlediska času je přesvědčeno 4,3 % dotázaných. Tuto problematiku nedokážou posoudit 4 % klientů.

Otázka 2.9 Jaká je dle Vašeho názoru nabídka služeb PR v místě Vašeho bydliště? Nabídka služeb v místě bydliště nedokáže posoudit každý třetí dotázaný (35 %). Stejně tak téměř každý třetí je přesvědčen, že nabídka je nedostatečná (30 %). Velmi dobrá je pro 13,7 % a dobrá pak pro pětinu klientů (21,3 %).

3.4.3

Situace na trhu práce

Otázka 3.1 V jaké oblasti jste získal/a pracovní uplatnění? V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že více jak třetina respondentů (37,5 %) nebyla doposud zaměstnána, nezískala tedy v žádné oblasti pracovní uplatnění. Naopak uplatnění ve více jak jedné oblasti bylo zjištěno v případě 6 % dotázaných. Strukturu pracovního uplatnění podle oblasti ukazuje graf 13, ze kterého je patrné signifikantní zastoupení v oblasti obchodu a ve zpracovatelském průmyslu.

63

Graf 13 Podíl klientů, kteří v dané oblasti získali uplatnění (v % ) 0,8 0,8 1,6 1,6 4,0 4,0

21,6

4,0 obchod

4,0

jiné (bezpečnostní služba, vrátní, práce doma, uklizečka) zpracovatelský průmysl

6,4

ubytování a stravování 6,4

18,4

9,6

ostatní veřejné služby (profesní/zájmové organizace) sociální péče a služby energetika zemědělství, lesnictví, těžba

14,4

9,6 10,4

doprava a spoje stavebnictví veřejná správa vzdělávání/poradenství

Otázka 3.2 Jaké problémy podle Vás nejčastěji řeší zaměstnavatel při zaměstnávání osob se zdravotním postižením? V rámci dotazníkového šetření byla měřena síla jednotlivých problémů, které musí zaměstnavatel řešit v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. V této souvislosti byla klientům pracovní rehabilitace předložena baterie možných problémů. Každý problém byl hodnocen známkou 1 - 4, kde 1 představovala velký problém a naopak 4 žádný problém. Získané průměrné známky všech klientů za každý problém ukazuje tabulka 28. Z uvedené baterie možných problémů respondenti považují všechny uvedené problémy, snad vyjma „nízké motivace k práci“ za problém, jasně nejvýznamnější z nich je vyšší nemocnost. Vedle toho klienti upozornili na další problémy: nízký výkon, dojíždění, typ zdravotního postižení, věk a mzdové nároky.

64

Tabulka 28 Nejčastější problémy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením

PROBLÉM

MEAN*

vyšší nemocnost

1,79


2,05


2,26


2,41


2,42


2,60


Otázka 3.3 Jaké jsou podle Vás největší překážky při zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Obdobným způsobem byla klienty měřena i míra vlivu jednotlivých překážek při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Každá překážka byla hodnocena známkou 1 4, kde 1 představovala naprosto rozhodující vliv a 4 naopak žádný vliv. Získané průměrné známky šetřených úřadů práce za každou překážku ukazuje tabulka 29. Z tabulky je patrné, že respondenti považují všechny předložené překážky za „Překážky“. Za vůbec nejvýznamnější překážky však považují nedostatek vhodné práce pro osoby se zdravotním postižením, obecně nedostatek práce, zakázek a nízká flexibilita zaměstnavatelů (částečné úvazky, pružná pracovní doba atd.).


PŘEKÁŽKY

MEAN*


1,46


1,52


1,97


2,02


2,06


2,22


2,22


2,35


65

V souvislosti s existujícími překážkami bylo ze strany respondentů upozorněno na předsudky, které zaměstnavatelé v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením mají, na věk a dále ze strany zaměstnavatelů na nerespektování změn v zákonech.

Otázka 3.4 Pracoval/a jste někdy v chráněné dílně? V chráněné dílně někdy pracoval každý třetí respondent (29,4 %). Osobní zkušenost s prací v chráněných dílnách je poměrně vysoká. V šetření ji zmínila skoro třetina ze všech respondentů (29,4 %).

Otázka 3.5 Do jaké míry jste obeznámen/a s možnostmi finančních příspěvků pro zaměstnavatelské subjekty zaměstnávající osoby se zdravotním postižením? Možnosti finančních příspěvků pro zaměstnavatelské subjekty nedokáže posoudit každý třetí dotázaný (29,1 %). Vedle toho velmi dobrou znalost avizovala každá desátá osoba (9 %). Dobrou znalost finančních příspěvků uvedl každý třetí respondent (30,7 %) a stejně tak si každý třetí myslí, že jeho znalost v této oblasti je nedostatečná (31,2 %).

3.4.4

Předpoklady a motivace k pracovnímu uplatnění

Otázka 4.1 Co pro Vás znamená možnost pracovat / možnost zapojit se do pracovního procesu? V podstatě pro všechny dotázané, a to bez rozdílů, jde (podle pořadí) o možnost seberealizace, uplatnění ve společnosti, o možnost získat finance a dále pak o kontakt s lidmi. Pouze jeden respondent vidí nutnost pracovat z důvodu výše starobního důchodu.

Otázky 4.2 a 4.3 Jste ochoten se při práci vzdělávat na základě požadavků zaměstnavatele? Jste připraven se v případě nutnosti stěhovat za prací? Ochotu vzdělávat se vyjádřilo 9 z 10 dotázaných (89 %). V případě nutnosti je ochotna stěhovat se za prací pouze ¼ respondentů (26 %).

66

Otázka 4.4 Další významné údaje? Připomínky, které byly některými respondenty uvedeny, ukazuje tabulka 30.

Tabulka 30 Další relevantní připomínky

počet těch respondentů, kteří připomínku uvedli

Připomínka nízká motivace zaměstnavatelů problém minimální mzdy nedostatek vhodných pracovních míst společenská izolace osob se ZPS špatné zákony a jejich neustálá změna ÚP by mělo lépe informovat o PR problém vysokého věku při hledání zaměstnání nedobré podmínky pro podnikání nejsou bezbariérové vstupy nejsou vyhrazená místa na parkování problém matek s dětmi špatná pracovní morálka některých zdravotně postižených

67

8 6 4 3 3 3 2 1 1 1 1 1

4. KOMPARACE VYBRANÝCH UKAZATELŮ MEZI ŠETŘENÝMI KATEGORIEMI V RÁMCI I.ANALÝZY 4.1 Spolupráce v rámci systému pracovní rehabilitace 4.1.1

Preference jednotlivých skupin subjektů Mezi cíle výzkumu patřila také analýza institucionálního prostředí z hlediska

jednotlivých aktérů v oblasti pracovní rehabilitace, kdy je jednotlivé skupiny organizací podle různých hledisek hodnotily. Mezi kritéria rozdělující celkový soubor šetřených organizací patřil právní status organizace, zvláště hodnocení diferenciace mezi neziskovým a ziskovým sektorem, anebo počet zaměstnanců v organizaci. Preference obce nebo kraje pro spolupráci je nejvyšší u neziskových organizací, které následují družstva a pak s odstupem ziskové subjekty. Největší rozdíl mezi ziskovým a neziskovým sektorem je v v kategorii nevýznamné, do které zařadila tuto kategorii polovina všech subjektů typu s.r.o., a.s. a třetina družstev. Naopak organizace v neziskovém sektoru ani v jediném případě takto územní samosprávu nehodnotily.

V rámci ziskových subjektů

polovina dotázaných považuje obce a kraje za nevýznamné subjekty. Určitý problém v hodnocení nevládních neziskových organizací a vzdělávacích a poradenských subjektů je, že tyto subjekty mohou být zároveň nevládními neziskovými organizacemi. Nevládní neziskové organizace naopak sami sebe považují za velmi významné subjekty pro vznik potenciální spolupráce, do kategorie nevýznamné se nevládní neziskové organizace nezařadily. Naopak polovina ziskových subjektů nevládní neziskové organizace považuje za nevýznamné. Při hodnocení významu podnikatelských subjektů pro vznik potenciální spolupráce, podnikatelské subjekty kriticky sami sebe poměrně vysoko hodnotí jako nevýznamné, u akciových společností a společností s ručením omezeným to uvedla polovina šetřených organizací a čtvrtina z dotazovaných družstev. Tyto výstupy ze šetření nelze interpretovat ve smyslu určité sebestřednosti dotazovaných, což vyvracejí výstupy z hodnocení podnikatelských subjektů. Vysvětlení je nutné hledat v přímém zapojení do oblasti pracovní rehabilitace a fungující spolupráce, ve které je aspekt konkurence oproti ziskovému sektoru nižší. NNO mají zkušenosti z realizace dalších společných aktivit, například na bázi projektů naplňujících jejich veřejně prospěšné poslání.

68

Poradenské a vzdělávací organizace hodnotí více jako významné nebo velmi významné ¾ všech organizací. Nejpříznivější hodnocení je ze strany akciových společností, u kterých je do kategorie velmi významné řadí ¼ ze všech akciových společností. K úřadům práce se vyjádřilo nevíce dotazovaných organizací, z nich dvě třetiny organizací je považují za velmi významné subjekty pro potenciální spolupráci v oblasti pracovní rehabilitace. Za nevýznamné je považuje pouze 10,2% organizací, což je nejméně ze všech kategorií. V protikladu k vysokému hodnocení úřadů práce je zjištění, že celkově přiřazují institucionálnímu prostředí2 nejmenší význam pro potenciální spolupráci. Dále jsou následované zaměstnavatelskými a poradenskými/vzdělávacími organizacemi. Zdravotnické organizace jsou více preferovány ze strany nevládních neziskových organizací než soukromoprávních ziskových organizací. Polovina je zařadila do kategorie nevýznamné, v neziskovém sektoru takto odpověděla necelá pětina ze všech dotazovaných. V některých krajích jsou hodnocena zdravotnická zařízení velmi vysoce, i když tam neexistuje významné zdravotnické zařízení. V krajích, kde neexistují příklady mezioborové spolupráce, šetřené organizace hodnotí zdravotnické organizace méně významně, zatímco v krajích s funkčními parciálními modely spolupráce se zdravotnickými zařízeními jsou tyto subjekty více oceňovány. Velmi nízké hodnocení mají euroregiony a mikroregiony, které polovina organizací nedokázala posoudit a z hodnotících organizací je 43,4% považuje za nevýznamné. Kategorii euroregionů a mikroregionů jako příkladů nových modelů spolupráce v regionu, kdy se sdružují města, obce a místní aktéři regionálního rozvoje, je přikládán nejmenší význam, který není vyšší ani v krajích, kde je více fungujících euroregionů. Hospodářské komory a profesní organizace jsou společně s euroregiony a mikroregiony kategorií, ke kterým se vyjadřovalo méně dotazovaných, přičemž 43,1% je považuje za nevýznamné pro vznik potenciální spolupráce. Jiný pohled na partnerství poskytují podniky diferencované podle počtu zaměstnanců, kdy byly rozděleny do čtyřech velikostních kategorií ( 0-20, 21-100, 100-500, 500 a více zaměstnanců). Malé organizace přiřazují obcím a krajům větší význam pro potenciální spolupráci, než firmy zaměstnávající 100 a více zaměstnanců. Obce a kraje do kategorii nevýznamné zařadila každá třetí společnost s 20 a méně zaměstnanci a každá druhá ve

2

Tzn. všechny kategorie subjektů pro vznik potenciální spolupráce zahrnuté do výzkumu ve škále (obec/kraj, podnikatelské subjekty,

zahraniční partneři, úřady práce, centrální orgány státní správy, vysoké školy a výzkumné organizace, zdravotnické organizace, nevládní neziskové organizace, mikroregiony, euroregiony, profesní sdružení/hospodářské komory, poradenské/vzdělávací organizace)

69

skupině 21-100 zaměstnanců. Naopak polovina velkých firem považuje obce a kraje za nevýznamné subjekty, zatímco polovina firem s méně než sto zaměstnanci je považuje za velmi významné subjekty. Při posuzování podnikatelských subjektů se zjistila podobná závislost; menší firmy považují obecně podnikatelské subjekty za více významné pro vznik potenciální spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace. Velké firmy jsou více skeptické a přes 40 % z nich řadí podnikatelské subjekty mezi nevýznamné aktéry, zatímco u organizací do 100 zaměstnanců je to každá pátá. Úřady práce jsou celkově vysoce hodnoceny. V rámci

velikostních kategorií

organizací převládá významnější hodnocení u větších firem, kam je mezi velmi významné nebo významné subjekty zařadilo devět z desíti dotazovaných. V kategorii organizací s 21 až 100 zaměstnanci to je každá osmá firma z deseti, zatímco a kategorii organizací do 20 zaměstnanců je hodnocení úřadů práce nejvyšší - 94,1% dotázaných je v kategorii významné nebo velmi významné ( viz. graf 14). Podobné závěry byly potvrzeny v případě hodnocení centrálních orgánů státní správy.

Graf 14

Preference ÚP pro spolupráci v oblasti pracovní rehabilitace 80 70 60 50 v % 40 30 20 10 0

velmi významné významné nevýznamné do 20 zaměst.

21-100

101-500

501 a víc

velikost organizace

Kategorii mikroregionů a euroregionů polovina organizací nedokázala posoudit a z hodnotících je 42,3% současně považuje za nevýznamné. Podobně byly hodnoceny také hospodářské komory a profesní sdružení, které třetina nedokázala posoudit. Z šetřených organizací, které se k této kategorii vyjádřili, nevýznamné.

70

je

42,2 % dotázaných považuje za

Poradenské a vzdělávací organizace hodnotil nadprůměrný počet organizací, tzn. častěji se k významu této kategorie dotazované subjekty vyjadřovaly. Ze všech šetřených kategorií subjektů byly po úřadech práce nejméně považovány na nevýznamné a ¾ je naopak považují za významné nebo velmi významné subjekty pro potenciální spolupráci.

4.1.2

Překážky pro vznik spolupráce Analýza organizací podle statusu se zaměřila na hodnocení překážek pro vznik

spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace. Finanční překážky při vzniku spolupráce jsou více shledány u neziskových organizací, než u ziskových organizací. Dvě třetiny ziskových organizací typu a.s. a s.r.o. a třetina družstev je považují za nevýznamné, u občanských sdružení je uvedené hodnocení zaznamenáno v jedné třetině organizací. Neochota organizací veřejné správy při vzniku spolupráce je významnější u neziskových organizací, což může nepřímo vyplývat z větší závislosti na veřejných rozpočtech, kdy tyto organizace s veřejnou správou častěji komunikují z pozice žadatele nebo realizátora projektů. Legislativní prostředí je více považováno za větší překážku pro vznik spolupráce než např. neochota veřejné správy, kterou do kategorie významná případně velmi významná zařadilo 54,1% organizací zatímco legislativní prostředí 64,9% organizací.

Osoby se

zdravotním postižením překvapivě nejvíce ze všech skupin zmiňovali právě problém legislativního prostředí. Ve zbývajících kategoriích nebyly zaznamenány výrazně rozdíly v kohortách podle právního statusu dotazovaných organizací.

4.1.3

Význam mezioborových partnerství Význam regionálních oborových partnerství považuje za významný nebo velmi

významný polovina ze všech dotázaných. Nejvýše je hodnoceno kategorií malých organizací do 20-ti zaměstnanců, 41,2% považuje partnerství za velmi významné a 29,4% za významné, na což má velký vliv jejich regionální „zakořeněnost“ v určitém prostředí. Zájem zapojit se do partnerství projevila polovina ze všech dotazovaných organizací. Podobně jako u předchozí otázky větší ohlas byl zaznamenán u malých organizací do 20 zaměstnanců, které následovaly organizace s 21až 100 zaměstnanci (celkově viz. graf 15).

71

Graf 15

Zájem zapojit se do regionálního systému spolupráce v oblasti pracovní rehabitlitace 80 70 60 50 v % 40 30 20 10 0

ano ne nevím

do 20 zaměst.

21-100

101-500

501 a víc

velikost organizace

Za důležité zjištění výzkumu je možné považovat zjištění, že realizaci regionální mezioborové spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace považuje každá druhá organizace za velmi významný a významný prvek pro aktivity organizací v této oblasti. V detailnějším pohledu větší význam mezioborové spolupráci přisuzují neziskové organizace. Zájem o spolupráci a zapojení do regionálního systému spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace je obecně velmi silný, například v ziskovém sektoru celkem 42,5% akciových společností, 66,7% družstev a 40% společností s ručením omezeným má zájem být do tohoto systému zapojena. Nevládní neziskové a příspěvkové//rozpočtové organizace deklarují ještě vyšší zájem a souhlasné stanovisko vyjádřily takřka všechny organizace. Hodnocení ze strany organizací často souvisí s institucionální hustotou “institutional thickness“ regionálního prostředí, která vytváří v regionech s různou mírou koncentrace příbuzných a navazujících subjektů v oblasti pracovní rehabilitace, různé kapacity a možnosti rozvoje regionálního prostředí. Kraje s vyšší mírou koncentrace zainteresovaných organizací umožňují efektivnější vytváření vzájemných vazeb a zasíťování prostředí požadovanými službami v oblasti pracovní rehabilitace. Požadovaný systém představuje v prostorovém vyjádření síť kontaktů mezi zainteresovanými institucemi do které vstupuje klient se svými individuálními potřebami. Jestliže existují regiony s nižší koncentrací požadovaných služeb, uvedený stav je úzce spojen s relativně vyšší individualizací jednotlivých aktérů systému pracovní rehabilitace (klient – služba – práce). Přenos informací je nižší, složitější je také implementace příslušných 72

právních norem do praxe. Přestože požadovaný systém je ve svých začátcích, organizace nabízející služby pracovní rehabilitace a zejména zaměstnavatelé jsou de facto v systému potenciálně již zapojeni prostřednictvím trhu pracovních sil a zaměstnáváním osob se zdravotním postižením.

4.2 Informovanost o systému pracovní rehabilitace Dotazníkové šetření a následné hodnocení získaných dat, se zaměřilo také na otázku informovanosti zainteresovaných skupin v oblasti pracovní rehabilitace. Úřady práce považují informovanost za dostatečnou, zatímco poradenské a vzdělávací organizace častěji považují přenos informací za větší problém. Řešení mohou přinést odborné pracovní skupiny při úřadech práce, které by měly sdružovat představitele skupin organizací vstupující do systému pracovní rehabilitace. mohou

Skrze členy pracovní skupiny se následně

nové informace přenášet do jednotlivých skupin. Další možností je realizace

častějších setkávání a seminářů se záštitou Úřadů práce na podobná témata, případně prostřednictvím odborných pracovních skupin zprostředkovat informace z Úřadů práce a MPSV ČR institucím zainteresovaným v procesu pracovní rehabilitace. Mezi jednotlivými kraji se projevují dílčí rozdíly v hodnocení pracovní rehabilitace. Největší rozdíly jsou v meziregionálním hodnocení zjištěny mezi Ústeckým (viz. graf 16) a Moravskoslezským krajem (viz. graf 17 ).

Graf 16 Hodnocení fungování systému pracovní rehabilitace v Ústeckém kraji zdravotnickými, poradenskými a vzdělávacími organizacemi

14%

21% velmi dobrý dobrý nedostatečný nevím

34% 31%

73

Z celkového počtu dvaceti devíti dotazovaných zdravotnických, vzdělávacích a poradenských organizací v Ústeckém kraji a osmnácti v Moravskoslezském kraji, jich pětina v Ústeckém hodnotí fungování pracovní rehabilitace jako velmi

dobrý, kdežto

v Moravskoslezském kraji taktovým způsobem neodpověděla žádná. Velký rozdíl byl také v počtu organizací, které byly schopné systém pracovní rehabilitace hodnotit. V Ústeckém kraji to nedokázalo 14%

organizací, což je ze všech krajů nejméně. Naopak

v Moravskoslezském kraji nedovedlo systém zhodnotit 45 % ze všech dotázaných organizací v této skupině, což představuje nejvyšší hodnotu ze sledovaných krajů.

Graf 17 Hodnocení fungování systému pracovní rehabilitace v Moravskoslezském kraji zdravotnickými, poradenskými a vzdělávacími organizacemi

0% 33% 45%

velmi dobře dobře nedostatečně nevím

22%

4.3 Pracovní uplatnění OZP Výzkum se dále zaměřil na vyhodnocení odpovědí zaměstnavatelských subjektů a osob se zdravotním postižením zaměřených na trh práce. Největší význam překážkám v zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvádí přímo tato skupina, následovaná Úřady práce a zaměstnavatelskými organizacemi.

74

Graf 18

Podíl zaměstnaných osob se zdravotním znevýhodněním se v roce 2005 60 50 40

v % 30

snížil

20

neměnil

10

zvýšil

0 do 20 zaměst.

21-100

101-500

501 a víc

velikost organizace

V řešení problematiky zaměstnanosti z pohledu zaměstnavatelů existují určité rozdíly v odpovědích podle velikosti dotazovaných organizací. V rámci hodnocení změn v počtu zaměstnaných osob se zdravotním postižením, takřka polovina subjektů uvedla, že se jejich podíl v posledním roce neměnil. Mezi velikostními kategoriemi existují ale rozdíly z hlediska snížení nebo zvýšení podílu těchto zaměstnanců. Pracovní místa více vytvářejí menší firmy a se vzrůstající velikostí firem se podíl osob se zdravotním postižením v posledním roce (2005) snižuje. Opačný trend se proporcionálně projevuje u snižování podílu osob se zdravotním postižením, který je zvyšuje s narůstající velikosti organizace. Malé firmy výrazně častěji vytváří nová pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením, než je ruší. Velké podniky vykázaly podobné hodnoty u snížení i zvýšení podílu zaměstnaných osob se zdravotním postižením. Viz.graf 18. Nedostatek práce není významnou překážkou pro třetinu firem, naopak pro 40% firem tvoří významnou nebo velmi významnou překážku v zaměstnání osob se zdravotním postižením. S problémem nedostatku práce se více potýkají menší firmy než velké podniky. Mezi nejvýznamnější problémy zaměstnavatelé (bez ohledu na velikost organizace) řadí nedostatek vhodné práce pro osoby se zdravotním postižením, takřka polovina organizací to považuje za velmi významný problém a další čtvrtina z dotázaných za významný problém. Nízká míra informovanosti o problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením není výrazným problémem, mírně vyšší význam uvedenému problému přiřazují menší organizace.

75

Výsledky nepotvrdily, že zaměstnavatelské organizace

mají velké překážky

v zaměstnání osob se zdravotním postižením. Výzkum naopak zjistil, že tato problematika je považována za větší problém ze strany úřadů práce, osob se zdravotním postižením, zatímco zaměstnavatelé ji nepovažují za tak závažnou. Je otázkou, zda je to způsobeno současnými pozitivními makroekonomickými výsledky a přísunem zahraničních investic, což generuje větší nabídku pracovních míst.

Graf 19

Vyšší nemocnost u zaměstnaných má význam 60 50 40 do 20 zaměst. 21-100 101-500 501 a víc

v % 30 20 10 0 rozhodující

značný

nízký

nemá význam

velikost organizace

Informovanost o zdravotním stravu není pro zaměstnavatele tak podstatná, 31,3% organizací to považuje za nevýznamné, ani rozdíly z hlediska velikostních kategorií firem nejsou výrazné. Vyšší nemocnost organizace považují celkově za větší problém, polovina dotázaných subjektů ji zařadila do kategorie významné, resp. velmi významné. Problém vyšší nemocnosti více uvádí menší subjekty, kde je zřejmě větší problém se zastupitelností zaměstnance v případě nemoci (viz. graf 19). Nevhodná kvalifikace nebo nízká kvalifikace také není problémem, organizace připraví osoby se zdravotním postižením na jejich pracovní místo. Firmy spíše potřebují, aby osoby se zdravotním postižením hledající práci, které k nim přichází, byly schopny práci vykonávat a byly motivované k práci, měly o ni skutečný zájem a chtěly ji udržet.

76

5. STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ ŠETŘENÝCH KATEGORIÍ V RÁMCI II. ANALÝZY

5.1

Zaměstnavatelské subjekty – kategorie A

5.1.1

Základní informace o šetřeném subjektu

Otázka 1.1 Místo působení. Analýza skupiny zaměstnavatelských subjektů byla podle záměrů projektu provedena na vzorku dvaceti právnických subjektů působících na otevřeném trhu práce. Šetřený vzorek byl v souladu se záměrem projektu a z důvodu eliminace regionálních diskrepancí rozložen mezi tyto kraje České republiky: Ústecký kraj, Pardubický kraj, Královéhradecký kraj, Moravskoslezský kraj a Jihočeský kraj.

Otázka 1.2 Právní statut. Z pohledu statutu šetřených zaměstnavatelských subjektů dominuje ziskový sektor; osm subjektů bylo akciovou společností, pět společností s ručením omezeným a pět jich mělo statut družstva. Neziskový soukromý sektor byl zastoupen pouze dvěma subjekty, a to občanským sdružením a obecně prospěšnou společností (viz.graf 20).

77

Graf 20

Zastoupení subjektů podle právního statutu (v %)

5%

5% 25% s.r.o. družstvo akciová společnost obč. sdružení obecně prosp. spol.

40% 25%

Otázka 1.3 Původ zřizovatelů nebo vlastníků. Je možné konstatovat, že dotazníkové šetření se z pohledu původu zřizovatelů nebo vlastníků zabývalo zejména českými subjekty, kdy celkem (17) bylo ryze českými subjekty, plně zahraniční kapitál pak byl identifikován u jedné desetiny z šetřených subjektů (2). Menšinová účast zahraničního kapitálu byla identifikována v jednom případě.

Otázka 1.4 Ve které oblasti převážně působíte? Vyhodnocení šetřených subjektů podle odvětvové klasifikace ekonomických činností ukazuje, že nejvýznamněji byl zastoupen zpracovatelský průmysl (45%), Tato dominance vychází ze skutečnosti, že zpracovatelský průmysl patří mezi odvětví , kde často OZP hledají pracovní uplatnění. Ostatní odvětví, včetně terciárního sektoru byla zastoupena okrajově.

78

5.1.2


Otázka 2.1 Počet zaměstnanců organizace (přepočtený počet) Šetřené subjekty byly dále klasifikovány z hlediska počtu zaměstnanců. Nejnižší podíl tvořila kategorie subjektů zaměstnávající do 20-ti pracovníků, kam byl zařazen jeden subjekt, zatímco do kategorie zaměstnavatelů do 100 pracovníků patřilo 20% všech šetřených subjektů. Více jak 100 zaměstnanců vykázalo 80 % subjektů, přičemž významnou kategorii tvořily i subjekty nad 500 zaměstnanců, kam se zařadila polovina všech dotázaných subjektů. Z pohledu počtu zaměstnanců se umu zúčastnili zejména větší podniky (65 %), protože 249 a méně zaměstnanců (tedy malý a střední podnik) bylo zjištěno v případě sedmi subjektů (35 %)

Otázka 2.2 Podíl zaměstnaných osob se zdravotním znevýhodněním Složení šetřených subjektů bylo vyhodnoceno také podle podílu osob se zdravotním postižením, které zaměstnávají (viz. graf 21). Z celkového počtu pouze 30% subjektů zaměstnává méně než 4% osob se zdravotním znevýhodněním, zatímco 30% organizací uvedlo, že více než polovinu zaměstnanců tvoří osoby se zdravotním postižením. Pouze jeden subjekt uvedl, že nezaměstnává žádnou osobu se zdravotním postižením. Dále byl hodnocen vývoj zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním u zaměstnavatelských subjektů. Podíl osob se zdravotním postižením na všech zaměstnancích se v posledním roce v 9 případech zvýšil, v 7 stagnoval a u 4 subjektů se snížil.

79

Graf 21

Podíl zaměstnaců OZP se v posledním roce

20% snížil

45%

neměnil zvýšil 35%

I když je sledovaný vzorek malý, lze očekávat dílčí zlepšení z hlediska zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Je také otázkou do jaké míry to ovlivňuje trend vývoje nezaměstnanosti v posledním období, kdy dochází k celkovému snížení míry nezaměstnanosti a stoupá počet pracovních míst. Lze proto očekávat i pokles absolutních hodnot nezaměstnanosti i u rizikových skupin na trhu práce, tedy i osob se zdravotním postižením, jestliže budou vytvořeny dobré podmínky pro jejich uplatnění na trhu práce.

Otázka 2.3 Potřebujete vědět více informací o zdravotním omezení Vašeho zaměstnance se zdravotním postižením ve vztahu k jeho pracovnímu zařazení? Tabulka 31

frekvence

v procentech

Ne

7

35

Ano

13

65

Celkem

20

100

Potřebu vědět více informací o zdravotním omezení zaměstnance se zdravotním postižením ve vztahu k jeho pracovnímu zařazení uvedlo 13 šetřených subjektů, tedy v podstatě 2/3 (viz.tabulka 31) .

Vyšším podílem kladných odpovědí zaměstnavatelské

subjekty prokazují zájem zaměstnávat osoby se zdravotním znevýhodněním tak, aby nároky na požadovaný pracovní výkon nebyly v rozporu se zdravotními omezeními, což může

80

vycházet i ze snahy zaměstnavatelů řešit problém vyšší nemocnosti osob se zdravotním postižením, která může být zapříčiněna i nevhodným pracovním umístěním.

Otázka 2.4 Máte zkušenost se zdravotní rekomandací Vašich zaměstnanců se zdravotním postižením? Pokud ano napište jakou? Tabulka 32

frekvence

v procentech

ne

5

25

ano

13

65

celkem

18

90

neodpovědělo

2

10

celkem

20

100

Zkušenost s „nějakou“ zdravotní rekomandací od lékaře mají 2/3 dotázaných (viz.tabulka 32). Zaměstnavatelé ve většině případů uvedli, že získávají zejména „negativní“ rekomandaci o zdravotním omezení uchazeče o zaměstnání. Zájem zaměstnavatelů je tento dlouhodobý trend zvrátit ve prospěch „pozitivní“ rekomandace, která by zahrnovala charakteristiku vhodných pracovních činností a pozic vzhledem ke zdravotnímu omezení uchazeče o zaměstnání.

Otázka 2.5 Překážky v zaměstnávání osob se zdravotním postižením V rámci dotazníkového šetření měly dotazované subjekty zhodnotit předloženou baterii 8 překážek + možnost uvést „jinou“. Jednotlivé překážky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením hodnotily známkou 1 – 4, kde 1 znamenala naprosto rozhodující překážku pro zaměstnávání

osob se zdravotním postižením, 2 představovala značnou

překážku, 3 pouze nízkou překážku a 4 naopak fakt, že uvedená překážka nemá žádný význam.

81

Tabulka 33

Průměrné známky hodnocení za jednotlivé překážky dosahovaly hodnot 2,26 – 3,11 (viz.tabulka 33). Nejvýznamnější překážkou se ukázal být nedostatek vhodné práce pro osoby se zdravotním postižením (průměrná známka hodnocení 2,26), dále pak nedostatečná kvalifikace OZP (2,32), náklady na úpravu pracoviště pro OZP (2,47). Naopak, skutečnosti jakými jsou celkový nedostatek práce, zakázek či zvýšená pracovně-právní ochrana osob se zdravotním postižením (3,11) se ukázaly být málo podstatné. Nutno ale dodat, že v hodnocení významu jednotlivých předložených překážek nebyly zaměstnavatelské subjekty jednotné – ve svých odpovědích se nejvíce lišily v případě hodnocení překážky „nedostatek vhodné práce pro osoby se ZPS (standardní odchylka = 1,240). Jako další bariéry subjekty např. uvedly neprovázanost škol a zaměstnavatelů, nedostatek prostředků ÚP, neustále, často kontraproduktivní změny.

Otázka 2.6 Pokud zaměstnáváte osoby se zdravotním postižením, uveďte jaké problémy v této souvislosti nejčastěji řešíte. Pokud zaměstnavatelé zaměstnávali osoby se zdravotním postižením, pak se měli v souvislosti s tímto zaměstnáváním zamyslet nad předloženými problémy opět s pomocí 4stupňové škály strukturované stejně jako u předcházející otázky.

82

Tabulka 34

Jednoznačně nejpodstatnějším problémem se ukázala být vyšší nemocnost (průměrná známka hodnocení 1,94) a nízká flexibilita těchto osob (2,39) (viz.tabulka 34). Ostatní problémy byly hodnocené v rozmezí těsném průměru známek 2,72 - 2,89, tzn, mírný až značný problém. Zaměstnavatelé současně mohli i sami uvést problém, který se jim zdá významný. V odpovědích nebyla zjištěna vyšší četnost dalšího určitého

problému nebo jevu. Mezi

uvedené problémy, které subjekty zmiňovaly patřily: výkonnostní problémy, ztížené možnosti navyšovat mzdu, problematika samofinancování (nezávislost), nastavení systému dávek a důchodů …. Lze konstatovat, že i v případě hodnocení problémů spojených se zaměstnáváním OZP ukázala statistická analýza poměrně značnou nejednotnost názorů.

5.1.3 Právní prostředí

Otázka 3.1 Jaký způsob využíváte pro splnění povinného 4% podílu zaměstnanců se zdravotním postižením dle § 81 zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti? Více jak polovina dotázaných (11, tj. 55 %) uvedla, že povinný 4 % podíl zaměstnanců se zdravotním postižením zabezpečuje pouze a jedině přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Naopak jeden subjekt ke splnění formu přímého zaměstnávání nevyužil vůbec. V souladu s výše uvedeným, odebírání výrobků a služeb využívali všichni vyjma těch, kteří povinnost 4 % podílu zabezpečovali výhradně přímým zaměstnáváním.

Zadávání

výrobního programu bylo identifikováno pouze u jednoho šetřeného subjektu – jednalo se ale o velmi malý podíl. Do státního rozpočtu v souvislosti s plněním neodvádí 17 šetřených subjektů - pouze jeden odvod uvedl. Nutno dodat, že dva respondenti na tuto otázku neodpověděli.

83

Otázka 3.2 Kterou z uvedených forem preferujete a proč? Tabulka 35

frekvence

v procentech

zaměstnávání osob se ZPS

15

75

odebírání výrobků a služeb

1

5

Celkem

16

80

neodpovědělo

4

20

celkem

20

100

Dle tabulky 35 je zaměstnavateli ve většině případů preferováno přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Samotné zaměstnávání osob se zdravotním postižením některým zaměstnavatelům „komplikuje“ snížení dotací, přezkoumávání zdravotního stavu zaměstnanců, zvýšená pracovně-právní ochrana, zvýšené náklady na úpravu pracoviště, zákoník práce a nový zákon o sociálním pojištění. K této otázce se nevyjádřil poměrně vyšší počet dotazovaných subjektů (4) oproti předcházející otázce, ačkoliv se zabývala podobnou problematikou.

Otázka 3.3 Která právní nařízení v oblasti zaměstnání osob se zdravotním postižením vzhledem k činnosti Vaší organizace považujete za nejvíce zatěžující? Zaměstnavatelé v dotazníkovém šetření měli možnost uvést konkrétní právní nařízení, která jsou pro ně zatěžující v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelské subjekty se v odpovědích neshodli, ani parciálně, na určité právní normě, která by jim ztěžovala zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

84

Otázka 3.4 Znáte nějaké možnosti zapojení zaměstnavatelů do pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením? Pokud ano, jaké? Tabulka 36

frekvence

v procentech

Ano

9

45

Ne

11

55

celkem

20

100

Více jak polovina dotázaných subjektů (11, tj. 55 %) zná nějaké možnosti zapojení zaměstnavatelů do pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením (viz tabulka 36).

5.1.4 Vnější sociálně ekonomické prostředí

Otázka 4.1 Jak odpovídá potřebám Vaší organizace nabídka dostupné pracovní síly –osob se zdravotním postižením na trhu práce z hlediska profesní struktury? Zaměstnavatelé v rámci dotazníkového šetření měli možnost na stupnici hodnot 1 – 10, kde 1 znamenala „výborně“ a 10 „vůbec“, vyjádřit soulad profesní struktury dostupné pracovní síly - osob se zdravotním postižením na trhu práce s jejich potřebami. Průměrná známka (MEAN) činila 6,70, tedy spíše nevyhovovala než vyhovovala. Zaměstnavatelé vůbec nepoužili známky 1 až 3, ostatní hodnocení se pohybovalo v rozmezí 4 – 10, přičemž 3 zaměstnavatelé uvedli, že nabídka dostupné pracovní síly – osob se zdravotním postižením na trhu práce z hlediska profesní struktury jim vůbec neodpovídá ( viz graf 22).

85

Graf 22

Nabídka OZP na trhu práce z hlediska profesní struktury 6 5 4 počet subjektů 3 2 1 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

hodnotící známka

Nejčastěji zaměstnavatelské subjekty uvedly známku 8 (v šesti případech), což ukazuje na nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce. Zaměstnavatelské subjekty by více potřebovaly, aby kvalifikace osob se zdravotním postižením lépe odpovídala jejich požadavkům.

Otázka 4.2 Máte zkušenost se zapojením do regionálního systému spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením? Pokud ano, jakou? Zkušenost se zapojením do regionálního systému spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením má, dle výsledků v tabulce 37, více jak 1/3 zaměstnavatelů (7, tj. 35 %).

Tabulka 37

frekvence

ano

13

ne

7

celkem

20

v procentech

86

Zde se ovšem projevily rozdíly mezi zaměstnavateli s vyšším a nižším podílem pracovníků se zdravotním postižením. Větší zkušenost prokázaly subjekty zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením (5 subjektů) zatímco 2 zaměstnavatelé z této kategorie žádnou zkušenost nemají. Naopak 11 subjektů s nižší než 50% zaměstnaností osob se zdravotním postižením nemá žádnou zkušenost s kooperací v oblastí pracovní rehabilitace a jen 2 subjekty tuto zkušenost v dotazníkovém šetření deklarovaly.

Otázka 4.3 Co nejvíce brání spolupráci Vaší organizace s jinými subjekty? Tabulka 38

Součástí dotazníku bylo i zjišťování bariér, které brání ve spolupráci s jinými subjekty. Zaměstnavatel měl za úkol ohodnotit jednotlivé bariéry předložené baterie známkou 1 – 3, kdy 1 představovala „velmi významné“, 2 „významné“, 3 „nevýznamné“, přičemž 4 znamenala, že subjekty nedokázaly otázku posoudit. Analýza dotazníku ukázala (viz tabulka 38), že z předložených bariér se, na základě průměrných známek (MEAN), zaměstnavatelům jeví jako nejvýznamnější nedostatek kvalifikovaných pracovníků (Mean 1,94), dále pak nedostatečné finanční zázemí (Mean 2,12), neochota organizací veřejné správy (Mean 2,19) a nedostatek informací (Mean 2,21).

87

Otázka 4.4 Myslíte si, že Vaše zapojení do regionálního systému spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením může být pro zlepšení zaměstnanosti této skupiny?

Graf 23

Hodnocení významu regionálního mezioborového partnerství pro zlepšení zaměstnanosti

20%

25% velmi významné významné nevýznamné nedokáži posoudit

15% 40%

Dle grafu 23 jsou dvě třetiny zaměstnavatelů přesvědčeni, že zapojení do regionálního systému spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením může být pro zlepšení zaměstnanosti této skupiny významné – 5 je jich přesvědčeno o velkém významu a 8 pak „pouze“ o významu. O „nevýznamu“ jsou přesvědčeni 3 zaměstnavatelé. (4 zaměstnavatelé tuto otázku nedokázali posoudit). V odpovědích na položenou otázku, žádný ze subjektů zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením, nepovažoval spolupráci za nevýznamnou. Naopak v kategorii subjektů zaměstnávajících méně než 50% osob se zdravotním postižením tři subjekty ji považují za nevýznamnou. Celkově lze říci, že regionální mezioborové partnerství pro zlepšení zaměstnanosti osob se zdravotním znevýhodněním je posuzováno kladně, protože 13 organizaci jej považuje za velmi významné resp. významné, zatímco pouze 3 subjekty regionální mezioborové partnerství hodnotí jako nevýznamné.

88

Otázka 4.5 Máte zájem se zapojit do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižením ? Graf 24

Zájem o zapojení do regionálního mezioborového partnerství

20%

ano ne nevím

10% 70%

Zájem o zapojení do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedlo 14 zaměstnavatelských subjektů, 4 nevěděli a 2 projevili nezájem (viz. graf 24). Určité rozdíly se zjistily v detailnějším hodnocení zaměstnavatelů podle podílu počtu zaměstnaných osob se zdravotním postižením. Zajímavé je hodnocení této otázky z pohledu zaměstnavatelů a podílu pracovníků se zdravotním postižením. Skupina zaměstnavatelů s méně než 50% pracovníků se zdravotním postižením projevila v devíti případech zájem zapojit se do tohoto systému, zatímco dva zaměstnavatelé svoji účast odmítli. Zapojení do regionálního systému spolupráce neodmítl žádný subjekt, který zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením, přičemž pouze dva subjekty ji nedokázali posoudit. I přes malý vzorek dotazovaných subjektů, je možné vyvodit závěr, že zaměstnavatelé projevují zájem zapojit se do regionálního systému spolupráce, souhlasné stanovisko deklarovalo 70% účastníků dotazníkového šetření, což vytváří prostor pro další rozšíření mezisektorové spolupráce v zájmu rozšíření možností pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením.

89

5.2 Úřady práce – kategorie B

5.2.1 Základní informace

Otázka 1.1 Správní obvod, otázka 1.2 Míra nezaměstnanosti, a otázka 1.3 Počet osob v evidenci ÚP. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 12 úřadů práce ze šesti sledovaných krajů České republiky. Jejich výčet, včetně míry nezaměstnanosti a podílu OZP v příslušném okrese ukazuje tabulka 39. Tabulka 39 Míra nezaměstnanosti a podíl OZP dle sledovaných ÚP. Míra nezaměstnanosti v %

Podíl OZP v %

K 31.12.2006

K 31.12.2007

K 31.12.2006

K 31.12.2007

Chomutov

12,3

9,7

11,8

14,1

Sokolov

11,5

8,7

12,9

12,6

Hradec Králové

5,4

4,1

20,6

22,2

Ústí nad Labem

13,3

11,3

14,5

16,3

Chrudim

5,8

7,2

21,6

25,2

Bruntál

13,4

10,7

23,5

25,8

Opava

10,4

8,5

14,1

17,1

Karviná

16,9

13,4

14,4

16,8

Tábor

5,5

4,5

16,3

19,1

Písek

6,9

5,1

16,1

21,1

Most

19,5

15,5

10,1

11,4

Teplice

15,7

11,7

14,2

18,0

Pozitivním zjištěním v případě registrované míry nezaměstnanosti je, že v meziročním srovnání (2006, 2007) s výjimkou jednoho okresu (Chrudim) došlo k poklesu míry nezaměstnanosti, a to dokonce v některých případech až o 4 procentní body (Most, Teplice, Karviná). Opačná situace byla bohužel zaznamenána v případě podílu OZP na celkové nezaměstnanosti, kde došlo s výjimkou jednoho okresu (Sokolov) k negativnímu zvýšení podílu OZP. To potvrzuje fakt, že i přes dlouhodobější pokles míry nezaměstnanosti nedochází ke stejnému poklesu v případě nezaměstnanosti OZP. Snižováním absolutního počtu pouze „zdravých“ nezaměstnaných dochází k nárůstu podílu OZP na celkové nezaměstnanosti. 90

5.2.2 Personální struktura a politika

Otázka 2.1: Uveďte jaký útvar (odbor, oddělení) zabezpečuje pracovní rehabilitaci (zpracovává IPPR). Dle zjištění je zabezpečení pracovní rehabilitace realizováno na jednotlivých úřadech práce s částečnou odlišností. Ta je způsobena jistou mírou možné variability umístění útvaru v organizační struktuře úřadů a zabezpečení jejich činnosti s ohledem na rozsah a komplikovanost příslušného správního obvodu. Ve třech případech je pracovní rehabilitace zabezpečována odborem poradenství, v pěti případech oddělením speciálního poradenství, které je však součástí samotného odboru poradenství. Ve zbylých případech je pracovní rehabilitace zajišťována rozdílnými útvary: poradenství a rekvalifikace, poradenství a zprostředkování, zprostředkování a trh práce, trh práce.

Otázka 2.2 Uveďte fyzický a přepočtený počet (kvalifikovaný odhad) zaměstnanců, kteří zabezpečují pracovní rehabilitaci. Z hlediska fyzického počtu je u poloviny sledovaných úřadů práce pracovní rehabilitace zabezpečována 1 pracovníkem. Na třech úřadech tuto činnost zabezpečují 2 pracovníci a na dalších třech úřadech jsou to 4, 6 a 15 pracovníků. Z hlediska přepočteného počtu, který přesněji vystihuje skutečné vytížení příslušných pracovníků v oblasti pracovní rehabilitace se uvedený počet pohybuje v rozmezí 0,1 až 6,0. V deseti případech se však přepočtený počet pohybuje pod nebo je roven hodnotě 0,5 úvazku.

Otázka 2.3 Počet zaměstnanců ÚP podílejících se na zabezpečování pracovní rehabilitace je z Vašeho pohledu: naprosto dostatečný, dostatečný, nedostatečný, naprosto nedostatečný. Počet zaměstnanců podílejících se na zabezpečování pracovní rehabilitace je podle dvou úřadů práce (Karviná, Bruntál) nedostatečný, přičemž dle ÚP Karviná naprosto nedostatečný. V Karviné zabezpečují tuto činnost v přepočteném počtu 0,1 pracovníka a na ÚP Bruntál 0,3 pracovníka. Ostatní sledované úřady práce hodnotí počet zaměstnanců podílejících se na zabezpečování pracovní rehabilitace jako dostatečný, ve dvou případech (Tábor, Písek) jako naprosto dostatečný. K dokreslení výše uvedeného je však nutné podotknout, že pracovníci všech sledovaných úřadů práce prováděli hodnocení této otázky

91

s ohledem na aktuální počty evidovaných a zpracovávaných žádostí o pracovní rehabilitaci. V případě výrazného nárůstu zájemců o pracovní rehabilitaci ze strany OZP je na jednotlivých úřadech práce nutné počítat s posílením personální kapacity pro zabezpečení pracovní rehabilitace.

Otázka 2.4 Kdo se přímo podílí na zpracování IPPR? Na všech 12 sledovaných úřadech práce se na zpracování IPPR podílejí pouze pracovníci úřadu.

Otázka 2.5 Označte jaké formy PR zabezpečují Vaši zaměstnanci a otázka 4.4 Označte jaké formy PR zabezpečujete s pomocí externí služby. Jak lze vyčíst ze zjištěných dat uvedených v tabulce 40, pro zabezpečení jednotlivých forem pracovní rehabilitace využívají úřady práce poměrně často služeb externích dodavatelů. Na všech úřadech práce je výhradně externě zajišťována ergodiagnostika, agenturní zprostředkování zaměstnání a asistované zaměstnání. Výrazně převažující externí zajištění se pak vyskytuje u dalších 11 forem pracovní rehabilitace, kde je však též zachován jistý podíl účasti samotných úřadů práce. Externích služeb naopak není vůbec využíváno v případě zabezpečení příspěvku zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracoviště pro osobu se ZP a příspěvku osobě se ZP na zřízení SÚPM za účelem výkonu SVČ.

92

Tabulka 40 Situace v oblasti zabezpečení pracovní rehabilitace na šetřených ÚP formy pracovní rehabilitace bilanční dignostika pracovní diagnostika ergodiagnostika poradenství pro volbu povolání poradenství pro volbu a změnu zaměstnání poradenství pro volbu rekvalifikace poradenství pro volbu přípr. k práci poradenství při výběru vhodných nástrojů APZ nástup na soustavnou přípravu na povolání příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se ZP příprava k práci prováděná u právnické nebo fyzické osoby profesní rekvalifikace pro D profesní rekvalifikace pro THP rozšíření kvalifikace příprava k podnikání poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání poradenství k jiné výdělečné činnosti agenturní zprostředkování zaměstnání akviziční a motivační programy asistované zaměstnání příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracoviště pro osobu se ZP příspěvek osobě se ZP na zřízení SUMP za účelem výkonu SVČ

počet ÚP, kde službu zajišťují zaměstnanci ÚP externisté 3 10 2 9 0 12 12 2 12 3 12 3 3 10 11 1 2 5 1 11 1 12 3 9 3 10 3 9 3 9 11 1 11 2 0 9 9 9 0 8 12 0 12 0

Otázka 2.6 Jsou některé z výše uvedených forem PR poskytovány také v rámci běžné

činnosti ÚP (mimo systém PR)? Pokud ano, uveďte jaké. Dle zjištění jsou všechny uvedené formy pracovní rehabilitace s výjimkou přípravy k práci poskytovány také v rámci běžné činnosti ÚP, tedy mimo systém PR. Zde je nutné opakovaně upozornit na stále trvající tzv. „dvoukolejnost“ činností v oblasti pracovní rehabilitace na úřadech práce, kde na jedné straně je nastaven poměrně administrativně náročný systém evidence dat a výkonů v oblasti pracovní rehabilitace pro zájemce o tyto služby včetně jeho vykazování pro MPSV ČR a na straně druhé běžná, lety ověřená, praxe, kde jsou formy pracovní rehabilitace realizovány v rámci běžné činnosti bez zatěžující administrativy, povinné procedury ve vyřízení žádosti o pracovní rehabilitaci včetně zapojení odborné pracovní skupiny.

93

5.2.3 Právní prostředí

Otázka 3.1 Jaké je složení odborné pracovní skupiny z hlediska institucionální příslušnosti jejích členů? Na všech 12 sledovaných úřadech práce jsou členy odborné pracovní skupiny samotní pracovníci jednotlivých úřadů práce. Toto zjištění není nijak překvapující, neboť zastoupení klíčových aktérů v odborné pracovní skupině je upraveno pro úřady práce doporučujícím ustanovením ze strany MPSV ČR. Doporučení zahrnuje též požadavky na minimální složení odborné pracovní skupiny pro pracovní rehabilitaci, a to ve složení zástupce příslušného úřadu práce, zaměstnavatelského subjektu, poskytovatele sociálních služeb popř. organizace pro zdravotně postižené. Vedle pracovníků úřadu práce byly zjištěny následující četnosti v zastoupení dalších členů odborné pracovní skupiny dle jejich institucionální příslušnosti:

Zástupci zaměstnavatelských subjektů (členy na 11 ÚP)

Zástupci poskytovatelů sociálních služeb (členy na 7 ÚP)

Posudkový lékař (členy na 6 ÚP)

Zástupci zdravotnických zařízení (členy na 6 ÚP)


Zástupci vzdělávacích a poradenských organizací (členy na 4 ÚP)

Zástupci územní samosprávy (členy na 2 ÚP)

Zástupci jiných institucí – organizace zdravotně postižených, okresní hospodářská komora (členy na 2 ÚP)


Zástupci Institutu trhu práce (členy na 1 ÚP)

Složení odborných skupin a intenzitu účasti jednotlivých subjektů v odborných pracovních skupinách ve sledovaných úřadech práce zobrazuje graf 25.

94

Graf 25

Složení odborných skupin a inzenzita účasti Zástupci Institutu trhu práce Zástupci zdravotních pojišťoven Zástupci jiných institucí – organizace zdravotně postižených, OHK Zástupci územní samosprávy Zástupci vzdělávacích a poradenských organizací Zástupci zdravotních pojišťoven Zástupci zdravotnických zařízení Posudkový lékař Zástupci poskytovatelů sociálních služeb Zástupci zaměstnavatelských subjektů

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

intenzita účasti v odborných skupinách v %

Otázka 3.2 Považujete současné složení odborné pracovní skupiny z hlediska institucionální příslušnosti jejích členů za optimální?Pokud ne, kdo Vám chybí Podstatná většina úřadů práce (10 ÚP) považuje současné složení odborné pracovní skupiny za optimální, pouze ve dvou případech není složení vnímáno jako optimální a za chybějícího zástupce byl v jednom případě uveden posudkový lékař a ve druhém zdravotnické zařízení.

Otázka 3.3 Mají osoby se zdravotním postižením (osoby pro které je zpracováván IPPR) možnost účasti na jednání odborné pracovní skupiny? Pokud ne, proč? V případě 8 úřadů práce mají osoby se zdravotním postižením, pro které je zpracováván IPPR, možnost účasti na jednání odborné pracovní skupiny. Tato možnost není uplatňována u zbylých 4 úřadů práce, kde pracovníci v této možnosti nevidí přínos, neboť návrh IPPR je se žadatelem o pracovní rehabilitaci projednáván ještě před zahájením jednání odborné pracovní skupiny.

95

Otázka 3.4 Uveďte počet jednání odborné pracovní skupiny: rok 2006, rok 2007. Počet jednání odborné pracovní skupiny na sledovaných úřadech práce uskutečněných za uvedená období ukazuje tabulka 41.

Tabulka 41 Počet jednání odborné pracovní skupiny v letech 2006, 2007.

Počet jednání odborné pracovní skupiny

Počet ÚP Rok 2006

Rok 2007

0

2

5

1

6

3

2

4

1

3

0

1

6

0

2

Otázka 3.5 V čem vidíte hlavní problémy činnosti odborné pracovní skupiny? Hlavní problémy činnosti odborné pracovní skupiny, tak jak je uvedli zástupci pouze 9 ze 12 šetřených úřadů práce, jsou:

dobrovolnost členů odborné pracovní skupiny vede k nízké frekvenci jejich zasedání (uvedeno na 4 ÚP),

stanovisko odborné pracovní skupiny má pouze doporučující charakter (uvedeno na 3 ÚP),

nejasné vymezení kompetencí jednotlivých členů (uvedeno na 1 ÚP),

náročná administrativa (uvedeno na 1 ÚP).

96

5.2.4 Vnější sociálně ekonomické prostředí

Otázka 4.1 Počet přijatých žádostí o pracovní rehabilitaci k 31.12.2006 a 31.12.2007. Otázka 4.2 Počet schválených IPPR (dle § 69 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) k 31.12.2006 a 31.12.2007. K 31.12.2006 bylo ve sledovaných úřadech práce přijato celkem 32 žádostí o pracovní rehabilitaci a schváleno 27 individuálních plánů pracovní rehabilitace. K 31.12.2007 bylo přijato celkem 42 žádostí o pracovní rehabilitaci a schváleno 27 individuálních plánů pracovní rehabilitace což znamenalo v porovnání s rokem 2006 nárůst o 10 přijatých žádostí a shodný počet schválených IPPR . Celkový přehled dokreslující výše uvedená zjištění dokresluje tabulka 42.

Tabulka 42

Počet přijatých žádostí o pracovní rehabilitaci a počet schválených IPPR (dle §69 odst.4

zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti) Počet

Žádosti o pracovní rehabilitaci

Schválené IPPR

Počet ÚP k 31.12.2006

Počet ÚP k 31.12.2007

Počet ÚP k 31.12.2006

Počet ÚP k 31.12.2007

0

2

4

4

5

1

5

2

3

3

2

2

1

2

-

3

-

-

1

-

4

-

-

-

1

5

-

1

-

1

6

2

1

1

1

7

-

1

-

-

8

-

-

-

-

9

-

1

-

1

10

-

-

-

-

11

1

1

1

-

Celkem

32

42

27

27

97

Otázka 4.3 Pro jednotlivá období (k 31.12.2006 a 31.12.2007) uveďte v % jak byly čerpány jednotlivé formy pracovní rehabilitace. Jak je patrné z tabulky 43 nejčastěji čerpanou formou pracovní rehabilitace je ve sledovaných letech poradenská činnost, která je následována

přípravou k práci a

specializovanými rekvalifikačními kurzy. U ostatních forem pracovní rehabilitace byl zjištěn výrazně nižší počet čerpání a dvě formy pracovní rehabilitace „Příprava na budoucí povolání“ a „Udržení a změna zaměstnání, povolání“ nebyly v uvedených letech ze strany OZP čerpány vůbec. V porovnání mezi rokem 2006 a 2007 dochází k poklesu v čerpání u všech forem pracovní rehabilitace, s výjimkou „Přípravy k práci“ kde zůstal počet čerpání stejný.

Tabulka 43 Počet čerpání jednotlivých forem pracovní rehabilitace v letech 2006, 2007

Počet čerpání Forma pracovní rehabilitace

2006

2007

7

5

0

0

5

5

4

3

2

0

0

0

2

1

1

0

Poradenská činnost Příprava na budoucí povolání Příprava k práci Specializované rekvalifikační kurzy Zprostředkování zaměstnání Udržení a změna zaměstnání,povolání Vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání Vytváření vhodných podmínek pro výkon jiné výděl. činnosti

Otázka 4.4 Označte jaké formy PR zabezpečujete s pomocí externí služby. Viz otázka 2.5

98

Otázka 4.5 Jaké formy PR jsou pro Vás z hlediska jejich zajištění nejkomplikovanější a proč? Jak vyplynulo z odpovědí uvedených v dotaznících, tak z hlediska zajištění se pro úřady práce ukazuje být jednoznačně nejkomplikovanější „Příprava k práci“, a to prováděná jak na pracovištích zaměstnavatele OZP tak prováděná u právnické nebo fyzické osoby. Důvodem je zejména nedostatek vhodných externích „dodavatelů“ pro tuto formu pracovní rehabilitace a také nedostatek zkušeností s jejím zabezpečením a realizací. Za komplikované formy z hlediska jejich zajištění byly dále uvedeny „Příprava na budoucí povolání“ a „Asistované zaměstnání“, kde vedle výše uvedených důvodů je zmiňována též poměrně vysoká finanční náročnost na jejich zajištění. V menší míře byly zaznamenány jisté komplikace v zajištění „Ergodiagnostiky“.

Otázka 4.6 Stávající celkovou kapacitu dodavatelů jednotlivých služeb (forem) PR dostupných ve vašem správním obvodu považujete za: naprosto dostatečnou, dostatečnou, nedostatečnou, naprosto nedostatečnou? Ne příliš pozitivní zjištěním je, že stávající celková kapacita dodavatelů služeb PR je více jak polovinou šetřených úřadů práce (7 ÚP) hodnocena jako nedostatečná. Oproti tomu je pozitivní, že jako naprostou dostatečnou jí hodnotí alespoň jeden (ÚP Písek) z dvanácti šetřených úřadů práce. Ve čtyřech případech byla celková kapacita dodavatelů hodnocena jako dostatečná (Ústí nad Labem, Chrudim, Tábor, Most).

Otázka 4.7 Jaký typ dodavatele služeb PR Vám ve vašem správním obvodu chybí? Nejvíce žádaným, ale bohužel též postrádaným typem dodavatele je „komplexní“ dodavatel, který by pro úřad práce zajišťoval jednotlivé služby pracovní rehabilitace v celku, tzv. „na klíč“. Jako další typy chybějících dodavatelů byly uvedeny rehabilitační centrum pro zajištění ergodiagnostiky, agentura práce pro zprostředkování zaměstnání, vhodní zaměstnavatelé a chráněná pracoviště s širší nabídkou profesí pro přípravu k práci.

99

Otázka 4.8 Jaké jsou podle Vás hlavní problémy při zabezpečování pracovní rehabilitace? K hlavním problémům při zabezpečování pracovní rehabilitace úřady práce řadí: -

nízký počet volných pracovních míst pro OZP

-

neexistence institucionální základny pro provádění pracovní rehabilitace

-

administrativní náročnost

-

nízký kredit a tudíž nezájem ze strany zaměstnavatelů

-

absence vhodných partnerů

-

nízká motivace ze strany OZP

Otázka 4.9 Je podle Vás informovanost osob se zdravotním postižením o možnostech jednotlivých forem PR: naprosto dostatečná, dostatečná, nedostatečná, naprosto nedostatečná? Podle poloviny šetřených úřadů práce (6 ÚP) je informovanost osob se zdravotním postižením o možnostech jednotlivých forem PR dostatečná (4 ÚP) až naprosto dostatečná (2 ÚP). Naproti tomu, za nedostatečnou považuje informovanost osob se zdravotním postižením druhá polovina úřadů práce (6 ÚP).

Otázka 4.10 Jaké jsou podle Vás největší překážky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením? V rámci dotazníkového šetření byla měřena i míra vlivu jednotlivých překážek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V této souvislosti byla respondentům – jednotlivým úřadům práce předložena baterie možných překážek. Každá překážka byla hodnocena známkou 1 - 4, kde 1 představovala naprosto rozhodující vliv a 4 naopak žádný vliv. Za velmi významné překážky jsou považovány zejména nedostatek vhodné práce pro osoby se zdravotním postižením (1,50), nízká flexibilita zaměstnavatelů (1,58), obecný nedostatek práce a zakázek (1,75) a nedostatečná kvalifikace osob se zdravotním postižením (2,00). Nezanedbatelnou překážkou se ukazuje být i nízká informovanost zaměstnavatelů o problematice osob se zdravotním postižením (2,25). Naopak velmi malou roli hraje zvýšená pracovně-právní ochrana osob se zdravotním postižením (3,18) a menší vliv mají dle ÚP také 100

nízká míra informovanosti o zdravotním stavu OZP (2,56) a náklady na úpravu pracoviště pro OZP (2,67). Získané průměrné známky (MEAN) šetřených úřadů práce za každou překážku ukazuje tabulka 44. Tabulka 44 Největší překážky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle ÚP

PŘEKÁŽKY

MEAN*


1,50

nízká flexibilita zaměstnavatelů

1,58


1,75


2,00


2,25


2,56


2,67


3,18


V souvislosti s existujícími překážkami bylo ze strany úřadů práce upozorněno i na kredit zaměstnávání osob se zdravotním postižením u zaměstnavatelů, který je v porovnání se zkušenosti v zahraničí stále nízký.

Otázka 4.11 Jaké problémy nejčastěji řešíte při zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Obdobným způsobem jako v otázce 4.10 měly šetřené úřady práce hodnotit problémy, které nejčastěji řeší v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Jak vyplynulo z průměrných hodnot zjištěných známek (MEAN) uvedených v tabulce 45, nejčastěji řeší úřady práce problém nízké flexibility osob se zdravotním postižením (1,58), dále problémy nízké a nevhodné kvalifikace těchto osob (1,75) a také problémy s nízkou motivací (2,00) a vyšší nemocností (2,08). Naopak problémy s řešením požadavků na individuální pracovní podmínky (2,67) jsou řešeny pouze ojediněle a není jim přikládán takový význam. Jako jiný problém byly některými úřady práce uvedeny komplikace v dopravní obslužnosti.

101


PROBLÉM

MEAN*


1,58


1,75


1,75


2,00

vyšší nemocnost

2,08


2,67


Otázka 4.12 Jaká je Vaše zkušenost s regionálním systémem spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením? Více jak polovina sledovaných úřadů (7 ÚP) má dobrou zkušenost s regionálním systémem spolupráce. Jeden úřad práce upozorňuje na úzký okruh subjektů pro spolupráci, což výrazně limituje i možnosti hodnocení. Čtyři úřady pak uvádějí přímo neexistenci uvedeného systému.

Otázka 4.13 Co Vám nejvíce brání při vzniku spolupráce v oblasti PR s ostatními subjekty? Úřady práce se též měly vyjádřit k překážkám, které nejvíce brání vzniku jejich spolupráce s ostatními subjekty v oblasti pracovní rehabilitace. Hodnotícím kritériem byla škála 1-3, kde 1 znamenala „velmi významné“, 2 „významné“ a 3 pak „nevýznamné“. Vedle toho měly úřady práce též možnost odpovědi „nedokážu posoudit“. Ze zjištěných dat vyplývá, že za nejvýznamnější překážku pro vznik spolupráce považují úřady práce nedostatek partnerů (1,83) a dále pak nedostatek informací (2,20).

Další v dotazníku hodnocené

překážky - nedostatek kvalifikovaných pracovníků (2,60), nedostatečné finanční zázemí (2,64), špatné zkušenosti (2,80) a neochota organizací veřejné správy (2,89) – považují úřady práce za málo významné. Přehled hodnocení uvedených překážek pro vznik spolupráce v oblasti PR s ostatními subjekty ukazuje tabulka 46.

102

Tabulka 46 Překážky bránící vzniku spolupráce ÚP s jinými subjekty Překážka

MEAN*

Počet ÚP kde byla pro danou překážku zvolena odpověď „nedokážu posoudit“

Nedostatek vhodných partnerů

1,83

0

Nedostatek informací

2,20

2

Nedostatek pracovníků

2,60

2

Nedostatečné finanční zázemí

2,64

1

Špatné zkušenosti

2,80

2

2,89

3

Neochota správy

kvalifikovaných

organizací

veřejné

*průměr hodnot škály 1 – 3, kde 1 = velmi významná překážka až 3 = nevýznamná překážky

Otázka 4.14 Další náměty, připomínky a poznatky k zabezpečování pracovní rehabilitace. V rámci této otázky byla úřadům práce dána možnost uvést další náměty, připomínky a poznatky k zabezpečování pracovní rehabilitace. Vedle zjištění zaznamenaných v předchozích otázkách, byly uvedeny následující podněty:

s výjimkou rekvalifikace neexistují v rámci pracovní rehabilitace nástroje k „donucení“ účastníka PR aktivně spolupracovat a řádně se účastnit jednotlivých aktivit vytyčených v rámci IPPR

omezení oprávněných nákladů hrazených účastníkovy pracovní rehabilitace

dopracování modulu pracovní rehabilitace v rámci systému OK práce

103

5.3 Zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty – kategorie C

5.3.1 Základní informace

Otázka 1.1 Místo působení. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 7 zdravotnických zařízení a 23 poradenských a vzdělávacích subjektů z 5 krajů České republiky. Členění podle místa působení (krajově) ukazuje následující graf 26. Graf 26

Zastoupení šetřených subjektů dle krajů

počet respondentů

12

11

10 8

8

7

6 4

3

2

1

sk Kr ý ál ov éh ra de ck ý Pa rd ub ick M or ý av sk os le zs ký

Jih oč e

Ús te ck ý

0

Otázka 1.2 Právní statut. Hodnotíme-li dotazované subjekty podle právního statusu, největší skupinou jsou občanská sdružení (48,7%), následovaná akciovými společnostmi (16,7%), obecně prospěšnými společnostmi (13,8%) a příspěvkovými organizacemi se společnostmi s ručením omezeným (obě skupiny jsou zastoupeny 10,4%), viz graf 27. Uvedená struktura šetřeného vzorku tak vypovídá o větší iniciativě neziskového sektoru v oblasti nabídky služeb pracovní rehabilitace.

104

Graf 27

Zastoupení šetřených subjektů z hlediska právního statutu

10%

10%

14%

spol. s r.o.

17%

akciová společnost občanské sdružení obecně prospěšná společnost příspěvková/rozpočtová org.

49%

Otázka 1.3 Typ subjektu Šetřený vzorek zahrnoval 23 vzdělávacích a poradenských organizací a 7 zdravotnických zařízení. Tato otázka byla do dotazníkového šetření zařazena z důvodu dalšího statistického třídění, kde byl posuzován charakter a míra odpovědí u obou sledovaných kategorií individuálně.

Otázka 1.4 Odhadněte působnost Vaší organizace / firmy ve vztahu ke službám pracovní rehabilitace. Z hlediska působnosti organizace převládá orientace šetřených subjektů na poskytování služeb v městě nebo obci ( 44,7 %), na druhém místě je okresní působnost ( 34,5% ) následovaná na třetím místě krajskou úrovní ( 20,4 ), jako poslední je zastoupena celostátní působnost ( 0,4 % ). Okresní a místní zakotvenost prezentuje organizace jako subjekty mající úzký vztah k místnímu prostředí, který je často umocněn i vznikem organizací z potenciálu místních aktérů v neziskovém a ziskovém sektoru. Působnost v rámci města/obce z více jak 50 % byla sledována u 13 zařízení, přičemž 2 subjekty vymezily tuto působnost jako 100 %.

105

Mezi subjekty, které uvedly okresní působnost převyšující 50 % ( 7 subjektů ) a krajskou působnost ( 3 subjekty) dominovala zdravotnická zařízení, která svým charakterem činnosti mají vymezenou širší spádovou oblast pro své služby.

5.3.2


Otázka 2.1 Pracovní tým v oblasti služeb pracovní rehabilitace Složení pracovních týmů v šetřených subjektech pro oblast pracovní rehabilitace z pohledu pracovních pozic ukazuje tabulka 47.

Tabulka 47 Pracovní pozice v týmu pro oblast pracovní rehabilitace

Pracovní pozice

Počet subjektů, kde byla pozice zjištěna

Lektor poradenského programu

11

Sociální pracovník

19

Psycholog

14

Pracovní konzultant

11

Pracovní asistent

6

Ergoterapeut

11

Fyzioterapeut

11

Lékař

9

Speciální pedagog

2

Supervizor

3

Pracovní terapeut

3

Logoped

6

Osobní asistent

2

Administrativní pracovník

14

106

Z přehledu lze vypozorovat poměrně široké zastoupení pracovních pozic, které jsou dle charakteru organizace součástí malých či velkých interdisciplinárních týmů působících v rámci daného pracoviště. Za zmínku také stojí určitá nevyjasněnost v náplni vybraných pracovních pozic jako je např. pracovní konzultant a pracovní asistent. Zaměření a obsah činností u uvedených pracovních pozic není zcela přesně do současné doby definováno. Výjimku tvoří specifický program podporovaného zaměstnávání, který má obsah uvedených pracovních pozic vypracován ve své metodice služby. Z hlediska jednotlivých pracovních pozic zaměstnávaly šetřené subjekty nejčastěji sociálního pracovníka (19 subjektů), dále psychologa a sociálního pracovníka (14 subjektů) a lektora poradenského programu, pracovního konzultanta, ergoterapeuta, fyzioterapeuta (shodně 11 subjektů). Významná část ze zmiňovaných 19 sociálních pracovníků participuje v poradenských a vzdělávacích organizacích vedle pracovní rehabilitace i na poskytování sociálních služeb. Mezi zdravotnickými zařízení byly nejčastěji zastoupeny pracovní pozice ergoterapeut, fyzioterapeut, lékař a psycholog. U poradenských a vzdělávacích organizací byly nejvíce frekventovanými pracovními pozicemi již zmiňovaný sociální pracovník a lektor poradenského programu.

5.3.3


Otázka 3.1. S jakými problémy se v oblasti pracovní rehabilitace v současné době nejčastěji potýkáte? Pro zjištění problémů a jejich intenzity byla použita baterie problémů se škálou 1 až 4, kde 1 představovala velký problém a 4 pak žádný problém. Jednotlivé problémy a jejich průměrnou známku hodnocení ukazuje tabulka 48. Z ní je patrný značný problém související s nedostatkem finančních prostředků (2,10) a neexistencí prováděcích metodik (2,57), dále s neexistencí personálních, provozních a procedurálních standardů (2,63) a neochotou / nezájmem zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ( 2,66). Problémy jakými jsou nedostatek odborného personálu (3,23), nedostatečná spolupráce ze strany úřadu práce (3,27), nedostatek technického a materiálního vybavení (3,37) a nedostatek prostorového zázemí pro realizované služby (3,67) označovaly subjekty za nepodstatné.

107

Tabulka 48 Největší problémy v oblasti pracovní rehabilitace

PROBLÉM

MEAN*


2,10


2,57

neexistence personálních, provozních a procedurálních standardů

2,63


2,66


2,77


2,83


3,23


3,27


3,37


3,67


Otázka 3.2. Jak vy hodnotíte fungování systému pracovní rehabilitace na území působnosti Vaší organizace? Územní fungování systému pracovní rehabilitace bylo hodnoceno 5 subjekty jako „velmi dobré“ a 13 subjekty jako „dobré“. Jako nedostatečné je hodnotí 9 subjektů a 3 subjekty fungování systému pracovní rehabilitace nedokáží posoudit.

108

5.3.4

Pracovní rehabilitace

Otázka 4.1 Jaké formy pracovní rehabilitace poskytujete? Z pohledu poskytování jednotlivých forem pracovní rehabilitace šetřené subjekty nejčastěji poskytovaly aktivizační a motivační programy (18) a dále pak poradenství pro volbu a změnu zaměstnání (12), pracovní diagnostiku (11) a ergodiagnostiku (11). Přípravu k práci prováděnou u právnických nebo fyzických osob poskytovalo 9 subjektů, přípravu k práci na pracovištích zaměstnavatele osob se zdravotním postižením 8 subjektů a profesní rekvalifikaci pro technicko-hospodářské pracovníky 7 šetřených subjektů. Po šesti subjektech poskytovalo rozšíření kvalifikace a asistované zaměstnání, po pěti subjektech bilanční diagnostiku a profesní rekvalifikaci pro dělnické profese. Zdravotnická zařízení uvedly jako nejčastěji realizovanou formu pracovní rehabilitace ergodiagnostiku. Poradenské a vzdělávací organizace se nejvíce angažovaly v motivačních a aktivizačních programech, dále v poradenství pro volbu a změnu zaměstnání a pracovní diagnostice. Nejméně rozšířenými formami pracovní rehabilitace (z pohledu jejich poskytování) se ukázaly být - nástup na soustavnou přípravu na povolání, příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracoviště pro OZP a příspěvek OZP na zřízení SUMP za účelem SVČ, tyto uvedené formy jsou však doménou především úřadů práce, což výsledky statistického šetření u jmenované kategorie potvrdily. Zařazení služeb pracovní rehabilitace do nabízené struktury byl u části organizací stále problém, poněvadž u některých forem stále chybí základní poznávací kritéria a sjednocená terminologie. Typickým příkladem byla pracovní diagnostika, kde si zejména pracovníci poradenských a vzdělávacích organizací představovali různou náplň, která se zároveň obsahově překrývala s dalšími formami pracovní rehabilitace. Procentuální zastoupení subjektů podle jednotlivých forem pracovní rehabilitace ukazuje graf 28.

109

Graf 28

Poskytované formy pracovní rehabilitace (v % ) Příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracoviště pro osobu se ZP Příspěvek osobě se ZP na zřízení SÚPM za účelem výkonu SVČ Poradenství k jiné výdělečné činnosti (SVČ) Poradenství při výběru vhodných nástrojů APZ Poradenství pro volbu povolání Agenturní zprostředkování zaměstnání Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání Poradenství pro volbu přípr.k práci Poradenství pro volbu rekvalifikace Nástup na soustavnou přípravu na povolání (návrat do školské soustavy) Příprava k podnikání Profesní rekvalifikace - pro D Bilanční diagnostika Asistované zaměstnání Rozšíření kvalifikace Profesní rekvalifikace - pro THP Příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se ZP Příprava k práci prováděná u právnické nebo fyzické osoby Ergodiagnostika Pracovní diagnostika Poradenství pro volbu a změnu zaměstnání Aktivizační a motivační programy

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Otázka 4.2 Existují ve vašem zařízení kritéria pro vstup klienta do pracovní rehabilitace? Kritéria pro vstup klienta do pracovní rehabilitace existují u více jak poloviny (17 tj. 57 %) dotázaných subjektů. Nejčastěji uváděným kritériem ze strany šetřených zařízení bylo obecné kritérium „cílová skupina“ – uvedlo ho 9 subjektů. Vedle toho byly uvedeny i upřesňující kritéria jako např. doporučení úřadu práce (4x), věk (3x), stabilizovaný zdravotní stav (2x), zájem pracovat (2x) nebo vyřešení základních životních potřeb (2x). K dalším kritériím patří mentální způsobilost, bydliště a vyřešené základní životní potřeby.

Otázka 4.3 Jaká personální a technická kritéria by podle Vás mělo splňovat zařízení zabezpečující služby (formy) pracovní rehabilitace? Podle šetřených subjektů by měl personál zařízení zabezpečující služby (formy) pracovní rehabilitace splňovat základní kvalifikační požadavky na jednotlivé pracovní pozice v týmu v souladu s legislativou. Z pohledu technických podmínek by mělo být zajištěno

110

zejména standardní vybavení realizovaných služeb. Poměrně četným požadavkem byla i bezbariérovost prostor určených k provádění pracovní rehabilitace.

Otázka 4.4 Uveďte, kde se mohou případní zájemci o službu nebo uživatelé jiných služeb dozvědět o Vámi nabízených a poskytovaných službách. Jak je patrné z tabulky 49, téměř všichni (potenciální) klienti služeb šetřených organizací mohou informace o poskytovaných službách získat na institucích státní správy a samosprávy (26 subjektů ). Internetové stránky, kde je možné se s nabídkou seznámit, má zřízeno 24 šetřených subjektů a téměř stejný počet má informace zveřejněny v tištěné podobě ve formě propagačních materiálů (23). Články popř. pořady v médiích masové komunikace využívá k osvětě 22 subjektů a pouze 7 subjektů služby inzeruje ve formě placená inzerce. O službách 18 subjektů se lze dozvědět ve zdravotnických zařízeních.

Tabulka 49 Možnosti uživatelů získat informace o službách šetřených zařízení


podíl šetřených zařízení


86,6 %


80,0 %


76,6 %


76,6 %


73,3 %


66,3 %


23,3 %

111

5.3.5


Otázka 5.1 Z jakých zdrojů byly služby pracovní rehabilitace financovány v minulém kalendářním roce? V minulém kalendářním roce byla většina služeb pracovní rehabilitace u šetřených organizací financována ze zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí (82,1% subjektů ) a strukturálních fondů EU (71,4%). Orgány územní samosprávy se na financování služeb podílely u 35,7% subjektů a vlastní zdroje použilo 28,6% organizací. Další zdroje tvořily zanedbatelný podíl, Ministerstvo zdravotnictví 7,1%, platby klientů 7,1%, nadace 3,6 %, zdravotní pojišťovny 3,6%, sponzorské dary 3,6%. Poměrně vysoké zastoupení finančních prostředků ze strukturálních fondů na financování služeb pracovní rehabilitace u šetřených organizací (15 subjektů )je dáno členstvím v projektu Rehabilitace – Aktivace – Práce, který je financován z programu EQUAL.

Otázka 5.2 S jakými subjekty spolupracujete v oblasti pracovní rehabilitace ve vašem regionu? Šetřené organizace nejvíce spolupracují v oblasti pracovní rehabilitace s úřady práce (89,7 %) a s poskytovateli sociálních služeb (69,0%). Významnou úlohu v regionu zastávají i zaměstnavatelské subjekty (58,6%) a poradenské/vzdělávací instituce (48,3%) a zdravotnická zařízení (48,3%). Toto zjištění do značné míry kopíruje systém regionální spolupráce klíčových subjektů v oblasti pracovní rehabilitace, který byl „pilotně ověřovaný„ v projektu Rehabilitace – Aktivace – Práce – viz. tabulka 50.

Tabulka 50 Typy subjektů pro spolupráci v oblasti pracovní rehabilitace

subjekt

% šetřených zařízení

úřady práce

89,7 %


69,0 %


58,6 %


48,3 %

chráněné dílny

48,3 %


48,3 %

obec / kraj

37,9 %


6,6 %

112

Otázka 5.3 Máte zkušenost se zapojením do regionálního systému spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením? Pokud ano, jakou? Určitou zkušenost se zapojením do regionálního systému spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace uvedlo 22 subjektů včetně 6 zdravotnických zařízení. Zapojení do regionálního systému spolupráce byla uskutečněna především v podobě intenzivní spolupráce s úřady práce v rámci vytvořených odborných pracovních skupin pro pracovní rehabilitaci, kde je část šetřených organizací ( 7 ) členem.

Otázka 5.4 Co nejvíce brání vzniku spolupráce v oblasti PR Vaší organizace s ostatními subjekty? V rámci dotazníkového šetření měly šetřené organizace zhodnotit míru předložených překážek, které jim nejvíce brání při vzniku spolupráce s jinými subjekty v oblasti pracovní rehabilitace. Jednotlivé uvedené překážky hodnotily na škále 1 – 3, kde hodnota 1 byla velmi významnou překážkou a hodnota 3 překážkou, která nemá význam. Jak ukázaly získané průměrné hodnoty (MEAN), mezi nejzávažnější překážky patří nedostatečné finanční zázemí (1,93), nedostatek vhodných partnerů (2,28) a neochota organizací veřejné správy (2,32). Naopak poměrně malou roli hrají nedostatek kvalifikovaných pracovníků (2,82) a špatné zkušenosti (2,64). Šetřené poradenské a vzdělávací organizace nejčastěji uvedly jako překážku nedostatečné finanční zázemí naproti tomu zdravotnická zařízení jako největší překážku bránící ve spolupráci uvedly nedostatek informací – viz. tabulka 51.

113


překážky

Mean*

Počet těch zařízení, které překážky pro vznik

spolupráce

v případě

uvedeného

subjektu nedokázaly posoudit **

nedostatečné finanční zázemí

1,93

1

neochota organizací veřejné 2,32

5

správy Nedostatek

kvalifikovaných 2,82

2

pracovníků nedostatek vhodných partnerů

2,28

1

špatné zkušenosti

2,64

5

nedostatek informací

2,46

2

*průměr hodnot škály 1 – 3, kde 1 = velmi významná překážka a 3 = nevýznamná překážky, ** celkový počet šetřených zařízení byl 81

Otázka 5.5 Máte zájem zapojit se do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižení? V rámci dotazníkového šetření zájem o zapojení do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižením projevilo 93,3 % dotázaných – ostatní (6,7 %) nevěděli či nedokázali tuto otázku posoudit (viz. graf 29). Pozitivní zjištění je, že žádný z dotázaných subjektů neodmítl zapojit se do tohoto regionálního systému spolupráce.

114

Graf 29

Zájem zapojit se do regionálního systému spolupráce

počet subjektů

30 25 20 15 10 5 0 ano

ne

115

nevím

6. KOMPARACE A HODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ V RÁMCI I. a II. ANALÝZY

6.1. Komparace výsledků analýz pro jednotlivé kategorie Tato kapitola se zabývá komparací statistických výsledků z dotazníkových šetření provedených v rámci I. a II.analýzy v letech 2006 a 2008. Byly hodnoceny vybrané typy otázek za účelem ověření platnosti zjištěných výsledků v první etapě a sledování rozdílů v odpovědích dotazovaných subjektů, ke kterým došlo během sledovaného období.

6.1.1 Komparace a vyhodnocení kategorie A – zaměstnavatelské subjekty

Otázka 2.1., 2.2. a 2.3.3 Podíl osob se zdravotním postižením Podíl osob se zdravotním znevýhodněním jak v prvním šetření, tak i v druhém cca u 1/3 zaměstnavatelů nepřesáhl 4 % hranici. Srovnatelná situace v obou případech byla i u podílu těchto osob na všech zaměstnancích vyšším než 50 % (cca 30 %). Pozitivním zjištěním bylo, že v případě druhého dotazníkového šetření byl zjištěn nárůst zaměstnavatelů, u kterých se v posledním roce zvýšil počet zaměstnaných osob se zdravotním znevýhodněním (z 34 % na 45 %). Procento zaměstnavatelů, u kterých se jejich podíl snížil, je srovnatelné v obou dotazníkových šetřeních (cca 20 %).

Otázka 2.4. (2.5.)4 Jaké jsou podle Vás obecně největší překážky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Pro zhodnocení největších překážek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením byla respondentům-zaměstnavatelům předložena baterie různých překážek. Sílu vlivu jednotlivých překážek hodnotili pomocí 4-stupňové škály, kde 1 představovala „naprosto rozhodující vliv“, 2 „značný vliv“, 3 „malý vliv“ a 4 pak, že daná překážka není při

3

číselné řady u jednotlivých otázek vychází ze shodných číselných řad v dotaznících v roce 2006 a 2008, které

byly použity jako východisko pro uvedené interpretace. 4

Číslo otázky v závorce znamená, že v druhém dotazníkovém šetření byla tato otázka zařazená s jiným číslem.

116

zaměstnávání těchto osob vlastně žádnou překážkou. Jak ukázaly průměrné hodnoty, největší překážkou podle zaměstnavatelů je vhodná práce pro osoby se zdravotním postižením – viz. tabulka 52. Zatímco v případě prvního dotazníkového šetření se jednalo o jednoznačně největší překážku, druhé dotazníkové šetření tuto jednoznačnost neprokázalo (zde byl na tuto překážku značně nejednotný názor). Vedle toho, v případě druhého šetření zaměstnavatelé jako překážku více spatřovali nedostatečnou kvalifikaci osob se zdravotním postižením a náklady na úpravu pracoviště pro osoby se zdravotním postižením.

Tab.52 Největší překážky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením – MEAN*

PŘEKÁŽKY

1.šetření 2.šetření


1,92

2,26


2,72

3,11


2,72

2,32


2,72

3,11


2,79

2,47

nízká flexibilita zaměstnavatelů (částečné úvazky, pružná pracovní

2,81

2,68


2,96

2,79


3,08

3,00

doba)


Otázka 2.5. (2.6.) Pokud zaměstnáváte osoby se zdravotním postižením, uveďte, jaké problémy v této souvislosti nejčastěji řešíte? Problémy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením měli zaměstnavatelé hodnotit opět s pomocí 4-stupňové škály u předložené baterie námětů. Význam hodnot škály odpovídal významu hodnot škály, která byla uplatněna v předchozí otázce. Jak je patrné z tabulky 53, největším problémem pro zaměstnavatele je vyšší nemocnost. Tento problém viděli zaměstnavatelé druhého šetření jednak jako akutnější a jednak více jednoznačněji.

117

Tab.53 Největší problémy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením – MEAN

PROBLÉM

1.šetření

2.šetření

vyšší nemocnost

2,44

1,94


2,57

2,72


2,76

2,78


2,91

2,89


2,97

2,72


3,02

2,83


Otázka 3.1. a 3.2. Jaký způsob využíváte pro splnění povinného 4 % podílu zaměstnanců se zdravotním postižením dle § 81 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti? Proč? Výsledky druhého dotazníkového šetření plně potvrdily výsledky prvně provedeného šetření. Většina dotazovaných zaměstnavatelů se snaží podíl plnit zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Více jak polovina jich celý povinný podíl plní právě zaměstnáváním těchto osob a plnění prostřednictvím odebírání výrobků a služeb využívá okolo 40 % zaměstnavatelů. Pozitivním zjištěním je, že ti, kteří mají malý či žádný podíl zdravotně postižených osob mezi svými zaměstnanci, by, jak vyplynulo z dotazníků, rádi upřednostnili možnost zaměstnat zdravotně postižené, ale nemohou tak učinit z důvodu charakteru výroby.

Otázka 4.2. (4.1.) Jak odpovídá potřebám Vaší organizace nabídka dostupné pracovní síly – osob se zdravotním postižením na trhu práce z hlediska profesní struktury? Nabídka dostupnosti pracovní síly z řad osob se zdravotním postižením byla měřena 10-ti stupňovou škálou, kde 1 znamenala, že nabídka plně odpovídá potřebám a 10, že vůbec potřebám neodpovídá. Průměrná známka v případě prvního šetření dosáhla výše 6,04 a v případě druhého pak 6,70. Ještě výraznější rozdíl však byl sledován ve struktuře známek viz tabulka 54. Z uvedené tabulky vyplývá, že dochází se zaměstnavatelé nepovažují nabídku pracovní síly z hlediska profesní struktury za „optimální“. Zatímco v prvním šetření se objevují známky 1, 2, 3 znamenající spíše soulad, tak ve druhé vlně šetření zcela je neudělil

118

žádný zaměstnavatel. Naopak narostlo hodnocení dokládající spíše růst nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu pracovních sil, což ukazuje vyšší četnost odpovědí v druhem dotazníkovém šetření u známek 8 a 10.

Tab.54 Soulad nabídky dostupné pracovní síly – osob se zdravotním postižením na trhu práce z hlediska profesní struktury s potřebami zaměstnavatelů – četnost odpovědí v %


1.šetření

2.šetření


3,1

0

2

8,2

0

3

8,2

0

4

10,3

20,0

5

18,6

25,0

6

5,2

5,0

7

5,2

0

8

19,6

30,0

9

14,4

5,0


7,2

15,0

Otázka 4.4. (4.3) Co nejvíce brání vzniku spolupráce Vaší organizace s jinými subjekty? Překážky bránící zaměstnavatelům ve spolupráci s jinými subjekty byly hodnoceny na 3-stupňové škále, kde 1 představovala velmi významnou překážku a 3 překážku nevýznamnou. Obecně lze říci, že v prvně realizovaném dotazníkovém šetření zaměstnavatelé předložené překážky hodnotili významněji. Vůbec největší překážkou se ale v obou případech ukazuje být nedostatečné finanční zázemí (viz tabulka 55).

119

Tab.55 Překážky bránící zaměstnavatelům vzniku spolupráce s jinými subjekty – MEAN*

1.šetření

2.šetření

nedostatečné finanční zázemí neochota organizací veřejné správy

2,41 2,31

2,12 2,19

nedostatek kvalifikovaných pracovníků

2,16

2,38

nedostatek vhodných partnerů

2,25

2,69


2,61

2,69


2,29

2,21

překážky

*průměr hodnot škály 1 – 3, kde 1 = velmi významná překážka a 3 = nevýznamná překážka

Otázka 4.6. (4.5.) Máte zájem se zapojit do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Zájem zapojit se do regionálního systému spolupráce uvedla v prvním šetření více jak polovina dotázaných zaměstnavatelů (53,5 %). Tento podíl ve druhém šetření vzrostl na 70 %. V souladu s tím došlo ke snížení podílu těch, kteří nemají zájem se zapojit z 20 % na 10 %. Snížil se podíl i těch, kteří nedokážou zájem posoudit (z 26,3 % na 20 %). Toto zjištění je v zájmu zlepšení uplatnění osob se zdravotním postižením pozitivní, zaměstnavatelské subjekty stále projevují ochotu se v této problematice více angažovat, což má přímou spojitost s nastavením rámce právního systému a s rolí jednotlivých institucí v systému pracovní rehabilitace.

120

6.1.2 Komparace a vyhodnocení kategorie B – úřady práce

Otázka 1.3/1.2 + 1.4/1.3 - Míra nezaměstnanosti a podíl OZP na celkové nezaměstnanosti Jak je patrné z tabulky 56, ve všech šetřených okresech byl v rámci celého sledovaného období zjištěn pozitivní trend poklesu registrované míry nezaměstnanosti, které je charakteristický poklesem absolutního počtu všech nezaměstnaných osob. V několika případech je však nutno upozornit na opačnou tendenci, kdy meziročně došlo naopak k nárůstu míry nezaměstnanosti (Ústí nad Labem, Opava, Písek). Vedle poklesu absolutního počtu všech nezaměstnaných je meziročně sledován také pokles absolutního počtu nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. Zde to však neznamená automaticky klesající tendenci v případě sledovaného podílu OZP na celkové nezaměstnanosti, ve většině případů naopak dochází k jeho nárůstu. To bohužel potvrzuje fakt, že i přes klesání míry nezaměstnanosti se snížení nezaměstnanosti OZP výrazněji neprojevuje. Pokles absolutního počtu převážně „zdravých“ nezaměstnaných vede k uvedenému nárůstu podílu OZP na celkové nezaměstnanosti.

Tabulka 56 Přehled vývoje míry nezaměstnanosti a podílu OZP dle jednotlivých okresů Míra nezaměstnanosti v % k 31.12. roku 2004

2005

2006

2007

Podíl OZP v % k 31.12. roku 2004

2005

2006

2007

Chomutov

16,0

15,0

12,3

9,7

8,7

10,1

11,8

14,1

Sokolov

13,0

13,0

11,5

8,7

10,0

11,4

12,9

12,6

Hradec Králové

7,0

6,0

5,4

4,1

16,0

17,4

20,6

22,2

Ústí n.L.

12,0

13,0

13,3

11,3

13,7

14,1

14,5

16,3

Chrudim

9,0

8,0

5,8

7,2

17,6

19,8

21,6

25,2

Bruntál

18,0

16,0

13,4

10,7

19,3

21,2

23,5

25,8

Opava

11,0

12,0

10,4

8,5

13,1

13,4

14,1

17,1

Karviná

20,0

19,0

16,9

13,4

11,9

13,1

14,4

16,8

Tábor

6,0

6,0

5,5

4,5

13,6

9,5

16,3

19,1

Písek

8,0

9,0

6,9

5,1

13,5

13,3

16,1

21,1

Most

23,0

21,0

19,5

15,5

10,8

10,9

10,1

11,4

Teplice

17,0

17,0

15,7

11,7

14,4

14,7

14,2

18,0

121

Otázka 2.2/2.2 - Fyzický a přepočtený počet zaměstnanců zabezpečujících pracovní rehabilitaci Výraznější změny (vyjma Opavy) nebyly ve fyzických počtech zaměstnanců zabezpečujících pracovní rehabilitaci zjištěny. Pokles o jednoho pracovníka byl zjištěn v Bruntále, Ústí nad Labem a Karviné. Naopak nárůst jejich počtu byl zaznamenán v Opavě (+3), Mostu a Táboře. Jiná situace je však z pohledu přepočteného stavu, kdy nárůst byl zaznamenán pouze v Táboře (+1), naopak pokles byl zjištěn v Chrudimi (-0,7), Mostu a Karviné (v obou případech -0,4). K výše uvedeným zjištěním je nutné dodat, že počty pracovníků zabezpečujících pracovní rehabilitaci vycházejí z aktuálního stavu evidovaných a zpracovávaných žádostí o pracovní rehabilitaci a jejich optimální nastavení musí vždy reflektovat danou situaci na příslušném ÚP.

Otázka 2.4/2.5 + Otázka 4.4/4.4 - Formy pracovní rehabilitace zajištěné zaměstnanci ÚP a externí službou Při srovnání výsledků z obou šetření uvedeném v tabulce 57 je patrné, že s postupem času dochází mnohem více k rozdělení jednotlivých forem pracovní rehabilitace na ty, které budou výhradně zajišťovány samotnými úřady práce (Poradenství při výběru vhodných nástrojů

APZ,

Poradenství

pro

zprostředkování

vhodného

zaměstnání,

Příspěvek

zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracoviště pro osobu se ZP a příspěvek osobě se ZP na zřízení SUMP za účelem výkonu SVČ atd.) a na ty, které by měly být zajišťovány prostřednictvím externích dodavatelů (Ergodiagnostika, Příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se ZP, Příprava k práci prováděná u právnické nebo fyzické osoby, Rekvalifikace, Agenturní zprostředkování zaměstnání atd.). Výše uvedený trend také potvrzuje zjištění mezi šetřenými úřady práce, kde za chybějící typ dodavatele služeb pracovní rehabilitace byl velkou většinou úřadů uveden tzv. komplexní dodavatel. Ten by pro jednotlivé úřady práce zajišťoval pracovní rehabilitaci komplexně a sám by si organizoval další dílčí subdodavatele. Tento model byl také pilotně aplikován v rámci projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce a ze strany jednotlivých aktérů pozitivně hodnocen. Nutné je však na tomto místě zopakovat, že možnosti pro zajištění služeb pracovní rehabilitace externí cestou jsou pro úřady práce v jednotlivých regionech často velmi limitovány dostupností potencionálních dodavatelů pro jednotlivé formy PR.

122

Tabulka 57 Srovnání forem pracovní rehabilitace dle způsobu zajištění

Forma pracovní rehabilitace

1.šetření

2.šetření

Zaměstnanci

Externí

Zaměstnanci

Externí

ÚP

služba

ÚP

služba

Bilanční diagnostika

3

8

3

10

Pracovní diagnostika

0

7

2

9

Ergodiagnostika

0

6

0

12

Poradenství pro volbu povolání

9

3

12

2

Poradenství pro volbu a změnu zaměstnání

10

3

12

3

Poradenství pro volbu rekvalifikace

10

4

12

3

Poradenství pro volbu přípravy k práci

9

4

10

3

Poradenství při výběru vhodných nástrojů APZ

10

1

11

1

Nástup na soustavnou přípravu na povolání

5

1

2

5

Příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele

1

5

1

11

2

5

1

12

Profesní rekvalifikace pro D

5

7

3

9

Profesní rekvalifikace pro THP

5

7

3

10

Rozšíření kvalifikace

5

6

3

9

Příprava k podnikání

6

7

3

9

9

3

11

1

Poradenství k jiné výdělečné činnosti

8

3

11

2

Agenturní zprostředkování zaměstnání

0

5

0

9

Akviziční a motivační programy

9

7

9

9

Asistované zaměstnání

0

4

0

8

vytvoření

10

0

12

0

Příspěvek osobě se ZP na zřízení SUMP za

10

0

12

0

osoby se ZP Příprava k práci prováděná u právnické nebo fyzické osoby

Poradenství

pro

zprostředkování

vhodného

zaměstnání

Příspěvek

zaměstnavateli

na

chráněného pracoviště pro osobu se ZP

účelem výkonu SVČ

123

Otázka 3.3/3.1 - Složení odborné pracovní skupiny z hlediska institucionální příslušnosti jednotlivých členů. Jak ukazuje srovnání četnosti zastoupení jednotlivých členů odborné pracovní skupiny v prvním a druhém šeření (viz.tabulka 58) je patrné, že vedle plné účasti zástupců úřadů práce bylo zachováno vysoké zastoupení zaměstnavatelských subjektů. Toto zjištění lze považovat za velice pozitivní už jenom z toho důvodu, že dle sdělení většiny pracovníků úřadů práce, je v řadě případů díky časové zaneprázdněnosti jednotlivých zaměstnavatelů, zajištění jejich účasti na jednání odborné pracovní skupiny značně organizačně náročné. Viditelné posílení bylo dále zaznamenáno u zástupců ze zdravotnického sektoru, kde na dalších třech ÚP byl zapojen posudkový lékař a na dalších dvou ÚP bylo zapojeno nezávislé zdravotnické zařízení. V případě nezávislých zdravotnických zařízení je však nutno dodat, že ne vždy se jedná o zdravotnické zařízení typu „rehabilitačního centra“, které by splňovalo provozní a personální standardy, jejichž vypracování a optimální nastavení bylo jednou z aktivit projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce. Výrazné zastoupení je patrné také u poskytovatelů sociálních služeb a vzdělávacích a poradenských organizací, kde v řadě případů tyto subjekty zastávají ve své praxi oba typy činností a v rámci obou šetření bylo jejich zařazení do jedné z kategorií závislé na vyjádření dotazovaného pracovníka ÚP. Tabulka 58 Zastoupení členů odborné pracovní skupiny 1.šetření

úřady práce

2.šetření

12

12

posudkový lékař

3

6

zdravotní pojišťovny

1

1

10

11


4

6


8

7

územní samospráva

0

2

vzdělávací a poradenské organizace

-

4

ITP

-

1


124

Otázka 3.10/3.3 - Možnost účasti OZP pro které je zpracováván IPPR na jednáních odborné pracovní skupiny V případě možnosti účasti osob se zdravotním postižením, pro které je zpracováván IPPR, na jednáních odborné pracovní skupiny byl zaznamenán výrazný posun ve prospěch OZP. V rámci prvního dotazníkového šetření byla tato možnost zaznamenána u 3 úřadů práce a v rámci druhého dotazníkového šetření již u 8 úřadů práce. Přesto, že druhé šetření vyznívá poměrně pozitivně, vyjádření zbývajících 4 úřadů práce bylo jednoznačně formulováno proti možnosti účasti OZP na jednání odborné pracovní skupiny.

Otázka 3.12/3.5 - Hlavní problémy činnosti odborné pracovní skupiny V rámci prvního dotazníkového šetření bylo zjištěno, že hlavními problémy činnosti odborné pracovní skupiny jsou:

dobrovolnost výkonu činnosti členů

z hlediska žadatele o pracovní rehabilitaci není možné odvolání proti rozhodnutí,

celkově nedořešená legislativa,

ochrana osobních údajů,

neexistence zástupce zdravotnického zařízení.

Druhé šetření v zásadě potvrdilo některé z výše uvedených problematických oblastí, a to především dobrovolnost výkonu činnosti členů odborné pracovní skupiny a celkově legislativní nevyzrálost v této oblasti.

Otázka 4.1/4.1 - Přijaté žádosti o pracovní rehabilitaci Z celkových ukazatelů zjištěných za šetřená období (viz.tabulka 59), ve kterých je patrná jistá změna v počtu přijatých žádostí, lze jen těžko odvozovat jakýkoliv trend. V roce 2005 bylo na sledovaných úřadech práce přijato celkem 40 žádostí o pracovní rehabilitaci, v roce 2006 byl tento počet o 8 žádostí menší (32 žádostí) a v roce 2007 došlo zase k výraznějšímu navýšení (42 žádostí). Ze zjištěných výsledků je však patrné, že mezi šetřenými úřady práce postupně dochází co do počtu přijatých žádostí o pracovní rehabilitaci ke snižování rozdílů. Například v roce 2005 nebyla přijata žádná žádost o pracovní rehabilitace na 8 ÚP a naopak, jeden úřad práce jich přijal 30. V roce 2007 nebyla přijata žádná žádost o pracovní rehabilitace už pouze na 4 ÚP a na zbývajících 8 ÚP se počet přijatých žádostí pohyboval v relativně „srovnatelném“ rozmezí od 1 do 11 žádostí.

125

Tabulka 59 Počet přijatých žádostí o pracovní rehabilitaci

Počet žádostí o

Počet ÚP na kterých byly žádosti o pracovní

pracovní

rehabilitaci přijaty

rehabilitaci

k 31.12.2005

k 31.12.2006

k 31.12.2007

0

8

2

4

1

1

5

2

2

-

2

1

3

-

-

-

4

1

-

-

5

1

-

1

6

-

2

1

7

-

-

1

8

-

-

-

9

-

-

1

10

-

-

-

11

-

1

1

30

1

-

-

Celkem

40

32

42

Otázka 4.3/4.3 - Čerpání jednotlivých forem PR Z pohledu čerpání jednotlivých forem pracovní rehabilitace bylo v rámci obou šetření zjištěno, že z 12 šetřených úřadů práce jich ke konci roku 2005 nečerpalo ani jednu formu PR šest, ke konci roku 2006 tři ÚP a ke konci roku 2007 opět šest ÚP. Zjištěné ukazatele však na řadě ÚP ovlivnil fakt, že žádosti o pracovní rehabilitaci byly přijaty v závěru roku a jejich naplnění bylo zahájeno teprve v roce následujícím. Celkově je nejčastěji čerpanou formou pracovní

rehabilitace

„Poradenská

činnost“

následovaná

„Přípravou

k práci“

a

„Specializovanými rekvalifikačními kurzy“. Formy pracovní rehabilitace „Příprava na budoucí povolání“ a „Udržení a změna zaměstnání, povolání“ nebyly doposud čerpány vůbec.

126

Otázka 4.5/4.5 - Nejkomplikovanější formy PR z hlediska zajištění V

rámci

obou

šetření

se

ukázalo,

že

z hlediska

externího

zajištění

se

nejkomplikovanější formou jeví jednoznačně „Příprava k práci“, a to především z důvodu nedostatku vhodných partnerů pro její realizaci.

Otázka 4.6/4.6 - Kapacita dodavatelů služeb PR Přesto, že snahou projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce, v rámci jeho aktivit, bylo též „vyprodukování“ potencionálních dodavatelů pro jednotlivé formy pracovní rehabilitace z hodnocení jednotlivých úřadů práce uvedeném v tabulce 60, je patrné, že i přes určité zlepšení hodnotí více jak polovina úřadů práce stávající kapacitu dodavatelů ve svém regionu stále jako nedostatečnou. Tabulka 60 Hodnocení stávající kapacity dodavatelů služeb pracovní rehabilitace

Kapacita

dodavatelů

Počet ÚP

hodnotíte jako:

1.šetření

2.šetření

naprosto dostatečnou

1

1

dostatečnou

3

4

nedostatečnou

6

7

naprosto nedostatečnou

2

0

Otázka 4.7/4.8 - Jaké jsou podle Vás hlavní problémy při zabezpečování pracovní rehabilitace? K hlavním problémům při zabezpečování pracovní rehabilitace řadí sledované úřady práce v obou šetřeních především malý počet vhodných partnerů (zejména pro „Přípravu k práci“) a značnou administrativní náročnost.

Otázka 4.8/4.9 - Jaká je podle Vás informovanost osob se zdravotním postižením o možnostech jednotlivých forem PR? Přesto, že v oblasti informovanosti osob se zdravotním postižením o možnostech jednotlivých forem pracovní rehabilitace došlo dle jednotlivých úřadů práce k mírnému zlepšení tak z tabulky 61 je patrné že jak v rámci prvního tak i v průběhu druhého šetření hodnotí míru informovanosti OZP polovina sledovaných úřadů práce opakovaně jako nedostatečnou.

127

Tabulka 61 Hodnocení informovanosti OZP o možnostech pracovní rehabilitace

Úroveň

informovanosti

OZP hodnotíte jako:

Počet ÚP 1.šetření

2.šetření

naprosto dostatečnou

1

2

dostatečnou

4

4

nedostatečnou

6

6

naprosto nedostatečnou

1

0

Otázka 4.9/4.10 - Jaké jsou podle Vás obecně největší překážky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Míra vlivu jednotlivých překážek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením byla v rámci obou šetření měřena pomocí škály 1 - 4, kde 1 představovala naprosto rozhodující vliv a 4 naopak žádný vliv. Jak je patrné z tabulky 62, za velmi významné jsou považovány v rámci obou šetření stejné překážky a došlo pouze ke změně v jejich pořadí. Nedostatek vhodné práce pro osoby se zdravotním postižením zůstává v obou případech (MEAN 1,58 a 1,50) jako nejvíce vnímaná překážka pro pracovní uplatnění těchto osob. Nízká flexibilita zaměstnavatelů vnímaná v prvním šetření až jako čtvrtá (MEAN 1,75) byla ve druhém šetření postavena v důležitosti hned za nedostatek vhodné práce pro OZP (MEAN 1,58). Naopak nedostatečná kvalifikace OZP, dříve vnímaná jako zásadnější překážka pro zaměstnání OZP (MEAN 1,67), se nyní posouvá do roviny překážky méně zásadní (MEAN 2,0). Jako nezanedbatelné překážky se ještě s větším důrazem oproti prvnímu šetření ukazují být také nízká informovanost zaměstnavatelů o problematice OZP, náklady na úpravu pracoviště pro OZP a nízká míra informovanosti o zdravotním stavu OZP. Jako v zásadě nevýznamnou překážkou byla opět zaznamenána zvýšená pracovně-právní ochrana osob se zdravotním postižením.

128


PŘEKÁŽKY



1,58

1,50


1,58

1,75


1,67

2,00

1,75

1,58


2,42

2,25


2,67

2,67


2,75

2,56


3,42

3,18


Otázka 4.10/4.11 - Jaké problémy nejčastěji řešíte při zaměstnávání osob se zdravotním postižením? I v případě komplikací vznikajících při zaměstnávání OZP se dle hodnot uvedených v tabulce 63 ukázalo, že jednotlivé problémy jsou v rámci obou šetření hodnoceny obdobně a dochází pouze k mírné změně jejich pořadí dle průměrné hodnoty. Nízká kvalifikace uchazečů vnímaná v prvním šetření jako jediná výrazně zásadní (MEAN 1,58) je v rámci druhého šetření (MEAN 1,75) vyrovnána nevhodnou kvalifikaci (MEAN 1,75) a zejména překonána nízkou flexibilitou osob se zdravotním postižením (MEAN 1,58). Ta byla v rámci druhého šeření vyhodnocena jako nejzásadnější.


PROBLÉM



1,58

1,75


1,83

1,58


1,92

2,00


2,00

1,75

vyšší nemocnost

2,17

2,08


2,42

2,67

129

Otázka 4.12/4.13 - Co Vám nejvíce brání při vzniku spolupráce v oblasti PR s ostatními subjekty? Bariéry vzniku spolupráce v oblasti PR s ostatními subjekty ukazuje tabulka 64. Z průměrných hodnot odpovědí (škála 1 – 3) je patrné, že při srovnání výsledků z obou šetření došlo k pozitivnímu posunu u všech uvedených překážek. Za nejvýznamnější překážku bránící vzniku spolupráce ÚP v oblasti pracovní rehabilitace s ostatními subjekty je pak v rámci obou šetření považován nedostatek vhodných partnerů. Toto zjištění mimo jiné potvrzuje stejná zjištění uvedená například v hodnocení kapacity externích dodavatelů služeb pracovní rehabilitace.

Tabulka 64 Překážky bránící vzniku spolupráce ÚP s jinými subjekty

PŘEKÁŽKY

1.šetření

2.šetření

nedostatečné finanční zázemí

2,55

2,64

neochota organizací veřejné správy

2,70

2,89


2,45

2,60


1,75

1,83


2,75

2,80


1,90

2,20

6.1.3 Komparace a vyhodnocení kategorie C – zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty

Otázka 3.1/3.1. S jakými problémy se v oblasti pracovní rehabilitace v současné době nejčastěji potýkáte? Pro zjištění problémů a jejich intenzity byla použita baterie problémů se škálou hodnot 1 až 4, kde hodnota 1 představovala velký problém a hodnota 4 žádný problém. Baterie problémů byla u druhého šetření doplněna o „neexistenci personálních, procedurálních a provozních standardů“. Z porovnání obou dotazníkových šetření vyplynulo, že míra závažnosti jednotlivých problémů, až na problém „nedostatek finančních prostředků“, během sledovaného období poměrně výrazně poklesla (viz.tabulka 65). Míra závažnosti výrazně poklesla u problémů

130

„nízká informovanost“, „nezájem/neochota zaměstnavatelů“ či „neexistence prováděcích metodik pro služby pracovní rehabilitace“. Tento pokles poněkud zkresluje skutečnost, že poměrně významný podíl v rámci druhého šetření tvořily organizace aktivně zapojené do projektu Rehabilitace –Aktivace – Práce, který zmiňovanou problematiku také cíleně řešil. Otázkou zůstává problém spojený s „neexistencí personálních, procedurálních a provozních standardů“, který nebyl zařazen do baterie problémů v rámci prvního šetření. Tomuto problému byla šetřenými organizacemi přiřazena poměrně vysoká důležitost a je třeba se mu v nejbližší době intensivně věnovat.

Tabulka 65 Největší problémy v oblasti pracovní rehabilitace - MEAN

PROBLÉM

1.šetření

2.šetření


2,01

2,57


2,09

2,10


2,12

2,83


2,18

2,66


2,55

2,77


2,68

3,23


3,12

3,37


3,12

3,27


3,16

3,67

-

2,63

neexistence personálních, procedurálních a provozních standardů *průměr hodnot škály 1 – 4, kde 1 = velký problém a 4 = žádný problém

Otázka 3.2/3.2 Jak vy hodnotíte fungování systému pracovní rehabilitace na území působnosti Vaší organizace? Druhé šetření signalizuje nárůst kladného hodnocení na fungování systému pracovní rehabilitace na území působnosti šetřených organizací. Podíl dotazovaných organizací, které byly přesvědčeny o velmi dobrém fungování narostl téměř o 7 % a o dobrém fungování pak o 10 %. Na této skutečnosti se zcela jistě podílel svými aktivitami i projekt Rehabilitace– Aktivizace–Práce do kterého byla významná část šetřených organizací aktivně zapojena. Naopak poměrně kritickou zůstává přibližně 1/3 organizací především v okresech, kde nebyla pracovní rehabilitace na úřadě práce dosud realizována.

131

Otázka 4.1/4.1 Jaké formy pracovní rehabilitace poskytujete? Z hlediska struktury poskytovaných forem pracovní rehabilitace došlo v případě druhého šetření k dílčím změnám. Nejčastěji poskytovanou formou v rámci prvního šetření bylo téměř u ¾ subjektů poradenství pro volbu a změnu zaměstnání následované aktivizačními a motivačními programy, které uvedlo jako realizovaný program více než polovina subjektů. V případě druhého šetření došlo u uvedených forem pracovní rehabilitace k výměně pořadí na prvním a druhém místě. Nejčastěji poskytovanou formou byly aktivizační a motivační programy následované poradenstvím pro volbu a změnu zaměstnání. Výrazný vliv na tuto změnu pořadí měla skladba šetřeného vzorku u druhého šetření, která zahrnovala významný podíl poradenských a vzdělávacích organizací, aktivně zapojených do projektu Rehabilitace–Aktivace–Práce. Tyto organizace byly v drtivé většině realizátory motivačních a aktivizačních programů a taktéž se podílely na pilotním ověřování poradenského programu v rámci zmiňovaného projektu. Procentuální pohyb či změny v pořadí u dalších forem pracovní rehabilitace je velmi obtížné komentovat, poněvadž byl šetřený vzorek u sledované kategorie v druhém šetření výrazně menší s výrazně větším podílem zdravotnických zařízení, což například dokumentuje výrazný procentuální nárůst u ergodiagnostiky v druhém šetření viz graf 30).

132

Graf 30 Poskytované formy pracovní rehabilitace

Poskytované formy pracovní rehabilitace

příspěvek OZP na zřízení SUMP za účelem SVČ příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracoviště pro OZP nástup na soustavnou přípravu na povolání profesní rekvalifikace - pro D profesní rekvalifikace - pro THP ergodiagnostika

2. dotazníkové šetření

příprava k podnikání agenturní zprostředkování zaměstnání

1. dotazníkové šetření

příprava k práci prováděná u právnické nebo fyzické osoby bilanční diagnostika poradenství k jiné výdělečné činnosti pracovní diagnostika asistované zaměstnání poradenství při výběru vhodného nástroje APZ příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele pro OZP poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání poradenství pro volbu přípr. k práci poradenství pro volbu povolání rozšíření kvalifikace poradenství pro volbu rekvalifikace akviziční a motivační programy poradenství pro volbu a změnu zaměstnání

0

10

20

30

40

50

60

70

80

poskytování v %

Otázka 4.9/4.4 Uveďte, kde se mohou případní zájemci o službu nebo uživatelé jiných služeb dozvědět o Vámi nabízených a poskytovaných službách? Jak je patrné ze souhrnné tabulky 66 i druhé dotazníkové šetření potvrdilo významnou roli institucí státní správy a samosprávy jako „prostředníka“ v aktivním či pasivním podávání informací o organizacích poskytujících služby v oblasti pracovní rehabilitace potenciálním klientům. Nejsou to jenom instituce státní správy a samosprávy, ale i síť zdravotnických zařízení a poskytovatelů sociálních služeb, která je aktivně využívaná za účelem zvýšení

133

informovanosti o poskytovaných službách v pracovní rehabilitaci. S posilováním významu procesu komunitního plánování a regionální mezisektorové spolupráce budou tyto způsoby informování hrát významnou roli i v příštích letech. Druhé dotazníkové šetření taktéž potvrdilo významnou roli marketingových nástrojů jako je internet a propagační leták, prostřednictvím kterých se snaží poskytovatele pracovní rehabilitace šířit informace o svých službách mezi veřejnost. Aktivně jej využívají zejména poradenské a vzdělávací organizace z řad neziskových organizací, které z titulu svého statutu informovat veřejnost o svých aktivitách musí a zároveň usilují o získání stabilní pozice v systému služeb. Naopak, placenou inzerci využívá stále méně zařízení. Tato forma je pro většinu organizací neziskového charakteru finančně nákladná a využívá se především v případě projektů financovaných z programů EU.

Tabulka 66 Možnosti uživatelů získat informace o službách šetřených zařízení v %


1.šetření

2.šetření


95,0

89,7


91,3

79,3


87,5

82,8


86,3

79,3


86,3

75,9


66,3

62,1


33,8

24,1

jinak – dobrá pověst, osvětové akce

21,3

26,7

Otázka 5.1/5.1 Z jakých zdrojů byly služby pracovní rehabilitace financovány v minulém kalendářním roce? Ze souhrnné tabulky 67 vyplývá, že došlo v rámci druhého šetření u sledované kategorie k výraznému posílení financování pracovní rehabilitace ze zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí / ÚP a strukturálních fondů EU. Tato skutečnost může znamenat, že se většině organizací ze sledovaného vzorku podařilo navázat spolupráci v oblasti pracovní rehabilitace s místními úřady práce. Poměrně výrazné posílení strukturálních fondů EU na financování služeb v oblasti pracovní rehabilitace je dáno u části organizací členstvím v projektu Rehabilitace–Aktivace–Práce. Naopak je patrné, že došlo k poměrně citelnému

134

oslabení finančních zdrojů z územní samosprávy – obce/kraje. Nejčastěji uváděným argumentem je, že problematika pracovní rehabilitace náleží ze zákona o zaměstnanosti úřadům práce a obce popř. kraje se v takové míře nechtějí podílet na jejím financování.

Tab.67 Zdroje financování pracovní rehabilitace v minulém roce

zdroj financí

1.šetření

2.šetření

Územní samosprávy – obce/kraje Ministerstvo práce a sociálních věcí / ÚP

66,7 58,7

35,7 82,1

Strukturální fondy

42,7

71,4

Klienti

36,0

7,1

Vlastní zdroje organizace

28,0

28,6

Nadace tuzemské/zahraniční

20,0

3,6

Zdravotní pojišťovny

9,3

3,6

Program iniciativy Phare

8,1

-

Ministerstvo zdravotnictví

2,7

7,1

Otázka 5.2/5.2 S jakými subjekty spolupracujete v oblasti pracovní rehabilitace ve vašem regionu? Klíčovým partnerem pro spolupráci v oblasti pracovní rehabilitace je pro šetřené organizace i nadále úřad práce (viz.tabulka 68). Pravděpodobně to vyplývá ze skutečnosti, že je významným finančním zdrojem ( viz. otázka č.5.1 ) a rovněž kontaktním místem pro cílovou skupinu pracovní rehabilitace. Zároveň je úřad práce vnímán ve většině sledovaných okresech „jako leader“ problematiky pracovní rehabilitace, který se snaží aktivizovat síť dodavatelů služeb, vytvářet podmínky pro

systematickou spolupráci

a posilovat

informovanost veřejnosti o uvedené problematice. V rámci druhého šetření došlo u této otázky k určitým změnám v nabídce možných odpovědí. Přesto je patrné, že významnou roli v oblasti spolupráce

mají i nadále

poskytovatele sociálních služeb ( Pozn. v prvním dotazníkovém šetření se jednalo o nevládní neziskové organizace ) a zaměstnavatelské subjekty. Toto skutečnost do značné míry potvrzuje podobu nastaveného systému regionální spolupráce, který byl testován v rámci projektu Rehabilitace – Aktivace – Práce.

135

Tabulka 68 Spolupracující subjekty v oblasti PR v %

spolupracující subjekty

1.šetření

2.šetření

úřady práce

88,5

89,7

nevládní neziskové organizace

80,8

-

obec / kraj

67,9

37,9


65,4

48,3


57,7

58,6


48,7

48,3

chráněné dílny

39,7

48,3

profesní sdružení / hospodářské komory

30,8

-

vysoké školy a umné organizace

29,5

-


-

69,0

13,1

-


Otázka 5.4/5.4 Co Vám nejvíce brání při spolupráci v oblasti PR s ostatními subjekty? Z průměrných hodnot odpovědí v tabulce 69 je patrné, že nejvýznamnější překážkou v oblasti spolupráce je nedostatečné finanční zázemí. Nedostatek finančních prostředků se tak odráží např. v personální kapacitě organizace, která je potřebná v navázání spolupráce s ostatními subjekty v regionu a zároveň se významně podepisuje na vzniku nových služeb v oblasti pracovní rehabilitace. Další významnou překážkou je nedostatek vhodných partnerů, který se prolíná vlastně celou sledovanou kategorií bez ohledu na charakter organizace. Za zmínku také stojí postoj jednotlivých subkategorií k dané otázce, kde poradenské a vzdělávací organizace nejčastěji uvádí jako překážku ve spolupráci s ostatními subjekty nedostatečné finanční zázemí naproti tomu zdravotnická zařízení nedostatek informací.

136


1.šetření

2.šetření

nedostatečné finanční zázemí neochota organizací veřejné správy

1,85 2,31

1,93 2,32


2,27

2,82


2,24

2,28


2,68

2,64


1,99

2,46

překážky

Otázka 5.5/5.5 Máte zájem zapojit se do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižení? Druhé dotazníkové šetření potvrdilo vysoký zájem organizací o zapojení do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižením (1dš - 91,4 % dotázaných; 2dš – 93,3 %). Toto zjištění vlastně dokresluje získané výstupy u předcházejících otázek, a to především v rovině definování rolí jednotlivých subjektů v regionální „síti“, financování forem pracovní rehabilitace a překážek ve spolupráci. Zajímavostí bylo, že organizace buď mají zájem se zapojit do regionální spolupráce nebo neví, nikdo ze šetřeného vzorku organizací nebyl proti spolupráci (viz tabulka 70) .

Tabulka 70

1. šetření (v %)

2. šetření (v %)

ano

91,4

93,3

ne

0

0

nevím

8,6

6,7

137

6.2. Spolupráce v rámci systému pracovní rehabilitace Hodnotíme-li zájem šetřených subjektů z hlediska zájmu zapojit se do regionálního systému spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace, projevují se mezi šetřenými kategoriemi parciální rozdíly (viz. graf 31). V kategorii úřadů práce tato otázka nebyla řešena, neboť jsou hlavními nositeli tohoto úkolu. Vyšší ochotu zapojit se do tohoto systému projevují zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty a to v 93,3% oproti zaměstnavatelům, kteří projevili zájem v 70%. Graf 31

Zájem zapojit se do regionálního systému spolupráce 30

počet subjektů

25

20


15

10

zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty

5

0 ano

ne

nevím

Vypovídající hodnotu těchto výsledků lze vzhledem k malému vzorku, považovat za omezenou, přesto kategorie zaměstnavatelů vykazuje negativní odpovědi a větší podíl subjektů, které se nedokázali k této otázce jasně vyjádřit. Naopak z kategorie zdravotnických, poradenských a vzdělávacích subjektů žádný nezaujal negativní stanovisko k zapojení do systému spolupráce. Téma spolupráce bylo v dotazníkovém šetření sledováno z hlediska významu bariér pro rozvoj spolupráce u jednotlivých šetřených skupin. Pro komparací významu jednotlivých bariér byla použito souhrnné hodnocení známkou MEAN na základě škály 1 – 3, kde 1 znamenala velmi významné, 2 významné a 3 pak nevýznamné.

138

Tabulka 71 Hodnocení vlivů omezujících spolupráci v oblasti pracovní rehabilitace

Zaměstnavatelské

Úřady práce

Vzdělávací,

subjekty

(kategorie B)

zdravotnické a

(kategorie A)

poradenské org. (kategorie C)

(MEAN)

(MEAN)

(MEAN)

2,12

2,64

1,93

2,19

2,89

2,32

1,94

2,6

2,82

partnerů

2,38

1,83

2,28


2,69

2,8

2,64


2,21

2,2

2,46

jiný důvod, uveďte:

-

-

-

Průměrná známka

2,26

2,49

2,41

nedostatečné fin. zázemí neochota organizací veřejné správy nedostatek kvalifikovaných pracovníků nedostatek vhodných

Nedostatečné finanční zázemí je nejvýznamnějším problémem

u vzdělávacích,

zdravotnických a poradenských organizací, zatímco u zaměstnavatelů a úřadů práce je až na druhé pozici (viz tabulka 71). Nad úroveň známky 2 (významné) se zařadilo ještě hodnocení zaměstnavatelů v případě bariéry nedostatku kvalifikovaných pracovníků, oproti zbývajícím kategoriím. V případě zaměstnavatelů je tento výsledek očekávaný, neboť

osoby se

zdravotním postižením zde de facto vstupují na trh práce, kde kvalifikace pracovníků patří mezí klíčová kritéria při hledání pracovního uplatnění, která zaměstnavatelé sledují. Neochota organizací veřejné správy je považována spíše významnější překážku subjekty z kategorií A a C, úřady práce jako instituce veřejné správy, z důvodu lepší znalosti tohoto prostředí, nepovažují neochotu institucí veřejné správy za významný problém. Poměrně zajímavé zjištění poskytuje komparace odpovědí jednotlivých skupin v případě hodnocení významu nedostatku vhodných partnerů pro rozvoj spolupráce. V hodnocení se projevuje určitý rozdíl mezi úřady práce a skupinou zaměstnavatelských subjektů a vzdělávacích, poradenských a zdravotnických organizací. Úřady práce nedostatek vhodných partnerů považují za závažnější problém, což lze vysvětlit nízkou mírou „institucionální hustoty“ vhodných subjektů pro zapojení do regionálního systému spolupráce, 139

u kterých y mohly úřady práce nakupovat služby pracovní rehabilitace. Zbývající bariery z nabízené škály byly šetřenými subjekty hodnoceny na podobné úrovni a neprojevily se zde výraznější rozdíly. Žádný subjekt také nezmínil další bariéry v rozvoji spolupráce. Souhrnné hodnocení vlivu komplexu bariér v rozvoji spolupráce je považováno za významnější a více tedy omezující zaměstnavatelskými subjekty (průměrná známka 2,6) následované vzdělávacími, poradenskými a zdravotnickými organizacemi (2,41) a poté úřady práce (2,49).

6.3 Pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením Statistické hodnocení dotazníkového šetření se dále zabývalo problematikou pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením, kdy se sledovalo hodnocení jednotlivých překážek z hlediska zaměstnavatelů a úřadů práce (viz tabulka 72). Odpovědi obou skupin vykazují se v případě jednotlivých překážek určité rozdíly. Nedostatek vhodné práce pro osoby se zdravotním postižením je považován za největší překážku v zaměstnání osob se zdravotním postižením zaměstnavateli i úřady práce, které nedostatku práce přiřazují ještě větší význam než podnikatelské subjekty. V průměru získal od úřadů práce také nejvyšší ohodnocení (1,5) ze všech sledovaných překážek. Nízká flexibilita zaměstnavatelů patří také mezi významnější bariéry, zejména pro úřady práce (1,58), zaměstnavatelé ji takto kriticky nehodnotí, nízká flexibilita

pro ně

nepředstavuje závažnější problém (2,68). Velký rozdíl mezi úřady práce a zaměstnavateli se projevil v hodnocení práce a zakázek, zatímco z hlediska úřadů práce se považuje nedostatek práce a zakázek za poměrně významný problém, zaměstnavatelé mu přiřadili v průměru jednu z nejnižších známek (3,11). Z ostatních hodnocených překážek se dále větší rozdíl mezi hodnocením úřadů práce a zaměstnavatelů zjistil v případě nízké informovanosti zaměstnavatelů o problematice osob se zdravotním postižením. Vyšší význam této překážky spatřují úřady práce (s průměrnou známkou 2,25), pro zaměstnavatele má překvapivě okrajový význam.

140

Ostatní bariéry byly sledovanými skupinami také hodnoceny vždy s určitými rozdíly, které ale nebyly statisticky významné. Platí také, že žádná překážka nebyla hodnocena zaměstnavateli a úřady práce na stejné úrovni. Zajímavý rozdíl byl zjištěn ještě v případě souhrnného hodnocení prostředí z hlediska všech překážek. Úřady práce jsou více „skeptické“, sledované překážky pro zaměstnání osob se zdravotním postižením považují v průměru za významnější (2,19) než zaměstnavatelé, kteří vykázali průměrné hodnocení na úrovni známky 2,72.

Tabulka 72 Největší překážky pro zaměstnání osob se zdravotním postižením

Zaměstnavatelské

Úřady práce

subjekty MEAN*

MEAN*

zdravotním postižením

2,26

1,5

nízká flexibilita zaměstnavatelů

2,68

1,58


3,11

1,75


2,32

2

3,00

2,25

zdravotním stavu OZP

2,79

2,56


2,47

2,67

se zdravotním postižením

3,11

3,18

Průměrná známka

2,72

2,19

nedostatek vhodné práce pro osoby se

nízká informovanost zaměstnavatelů o problematice OZP nízká míra informovanosti o

zvýšená pracovně-právní ochrana osob

*průměr hodnot škály 1 – 4, kde 1 – naprosto rozhodující míra, 2 – značná míra, 3 – nízká míra, 4 – nemá význam

141

Problematika zaměstnání byla dále vyhodnocena z hlediska komparace

odpovědí

zaměstnavatelů a úřadů práce na tématu problémů spojených se zaměstnáním osob se zdravotním postižením (viz tabulka 73). Největší rozdíl byl zaznamenán v případě problému nízké flexibility osob se zdravotním postižením, která se dotazovaným úřadům práce jeví na úrovní známky 1,58, tedy jako poměrně závažný problém. Zaměstnavatelské subjekty možná překvapivě udělily průměrnou známku 2,39, určitý význam ji sice přikládají, ale na nižší úrovni (2,39). Velký rozdíl byl také zjištěn při posuzování problému nízké kvalifikace uchazečů, který je opět jako závažnější považován úřady práce (1,75), které ze své zkušenosti spatřují často v důsledku nevhodné

problémy s umístěním osob se zdravotním postižením kvalifikace.

Tabulka 73 Problémy spojené se zaměstnáním osoby se zdravotním postižením

zaměstnavatelské

úřady práce

subjekty

MEAN

MEAN


2,39

1,58


2,72

1,75


2,83

1,75


2,89

2

vyšší nemocnost

1,94

2,08

pracovní podmínky

2,78

2,67

průměrná známka

2,59

1,97

požadavky na individuální

*průměr hodnot škály 1 – 4, kde 1 – naprosto rozhodující míra, 2 – značná míra, 3 – nízká míra, 4 – nemá význam

Výjimkou v hodnocení jednotlivých překážek je problém vyšší nemocnosti, což byl ve sledovaných jevech jediný problém, který hodnotily zaměstnavatelské subjekty jako závažnější než úřady práce. Ve sledovaných problémech nebyl také žádný z nich hodnocen zaměstnavateli i úřady práce na totožnou známkou. Závěrem lze konstatovat, že obě kategorie ve sledovaných problémech vykázaly určité rozdíly,

úřady práce byly podobně jako

v odpovědích u předcházející otázky více kritické a spatřují větší vliv hodnocených překážek a problémů na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, než zaměstnavatelské subjekty

142

7. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Výchozí rámec realizované kvantitativní a kvalitativní analýzy systému služeb pracovní rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením ve vybraných krajích ČR včetně depistáže osob se zdravotním postižením byl stanoven na základě obecného cíle a hlavních cílů projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce. Obecným cílem projektu byla podpora zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Hlavní cíle projektu byly zaměřeny na zlepšení přístupu a návratu na trh práce pro osoby se zdravotním postižením a podporu postupů umožňujících jejich zaměstnání a zaměstnávání. Na základě definovaných cílů analýzy byly v rámci dvou dotazníkových šetření zpracovány dva adresáře subjektů zainteresovaných v problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Dále byl proveden ve dvou etapách monitoring činností klíčových aktérů v oblasti pracovní rehabilitace z hlediska jejich spolupráce, potřeb, rolí, regionální spádovosti a možného potenciálu zapojit se do systému pracovní rehabilitace. Velmi důležitou částí analýzy bylo zmapování stávajících bariér při vstupu na otevřený trh práce z hlediska osob se zdravotním postižením, které proběhlo v rámci prvního dotazníkového šetření. Základní pracovní hypotézou, kterou řešitelský tým na úvod své práce definoval, je tvrzení, že po dvou letech platnosti zákona o zaměstnanosti se nepodařilo v oblasti zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v dostatečné míře aplikovat nové nástroje do praxe, současný systém služeb pracovní rehabilitace je nekoordinovaný, kapacitně poddimenzovaný, nereagující v dostatečné míře na potřeby cílové skupiny. V druhé analýze realizované v závěrečné části projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce je pracovní hypotéza formulována do tvrzení, že došlo k pozitivnímu posunu v pojetí a koordinaci pracovní rehabilitace, současný systém je však stále kapacitně poddimenzovaný, administrativně a organizačně náročný a metodicky částečně nedořešený. Pro ověření stanovených hypotéz byly vytipovány tři klíčové kategorie subjektů, které významným způsobem ovlivňují zaměstnanost osob se zdravotním postižením a jsou postaveny na různých úrovních pomyslného systému pracovní rehabilitace. Jedná se o zaměstnavatelské subjekty, úřady práce a dále kategorie zdravotnických, poradenských a vzdělávacích institucí.

Jejich činnost byla analyzována z hlediska personální politiky,

právního prostředí a vnějšího sociálně ekonomického prostředí. Objektivita stanoveného rámce pro dotazníkové šetření a validita získaných výstupů byla konfrontována „zpětnou vazbou“ získanou od samotných uživatelů pracovní rehabilitace,

143

osob se zdravotním postižením. Formou dotazníkového šetření byly zjišťovány jejich názory na fungování služeb pracovní rehabilitace, situaci na trhu práce nebo bariéry při vstupu do pracovního procesu. Získaná data pomohla lépe interpretovat stěžejní části realizované analýzy a lépe definovat obsahový rámec druhého dotazníkového šetření. Komparace vybraných ukazatelů byla na úrovni úvodního dotazníkového šetření provedena mezi dílčími oblastmi v rámci jednotlivých kategorií včetně regionálních specifik, dále průřezově mezi kategoriemi na vybraná klíčová témata, jako je informovanost osob se zdravotním postižením o pracovní rehabilitaci, bariéry při vstupu na otevřený trh práce nebo možnosti spolupráce na úrovni regionu. V rámci druhého dotazníkového šetření byla soustředěna pozornost při komparaci vybraných ukazatelů pouze na bariéry při vstupu osob se zdravotním postižením na otevřený trh práce a potenciál spolupráce institucí na regionální úrovni. Regionální specifika nebylo možno z důvodu zúženého vzorku šetřených subjektů zohlednit. Realizované výstupy a výsledky obou šetření potvrdily tezi, že se do současné doby nepodařilo v oblasti pracovní rehabilitace v plné míře implementovat všechny klíčové nástroje a mechanismy do praxe. Dosavadní systém je nevyvážený z hlediska nabídky a poptávky po službách v oblasti pracovní rehabilitace, existují velké rozdíly mezi strukturou nabízených služeb a potřebami ze strany osob se zdravotním postižením a to s výraznými regionálními disproporcemi, problematika není na úrovni místních systémů pracovní rehabilitace řešena koordinovaně, citelně chybí standardizace celého procesu včetně poskytovaných služeb a realizovaných postupů. Řešitelský tým identifikoval u sledovaných kategorií řadu závažných zjištění a překážek, které brání nastolení příznivějšího trendu v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením v České republice. Následující řádky jsou přehledem zjištěných změn, trendů a problematických okruhů. V kategorii zaměstnavatelských subjektů mezi prvním a druhým dotazníkovým šetřením byly v odpovědích zaměstnavatelů zjištěny určité změny. Zatímco v prvním dotazníkovém šetření byl nedostatek práce a zakázek jednoznačně největší překážkou pro zaměstnání osob se zdravotním postižením, druhé dotazníkové šetření to již jednoznačně neprokázalo, na podobné úrovni se v odpovědích zmiňuje také nedostatečná kvalifikaci osob se zdravotním postižením. Narůstá také nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu pracovních sil ve skupině osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelské subjekty v prvním dotazníkovém šetření podobně jako ve druhém, za největší problém spjatý se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením považují vyšší nemocnost, přičemž její 144

význam v druhém šetření ještě vzrostl. V druhém šetření zaměstnavatelé také více zdůraznili nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu pracovních sil v případě hledání pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením. Poněkud překvapivým zjištěním je, že v otázce sledovaných překážek pro zaměstnání osob se zdravotním postižením jsou úřady práce více „skeptické“ než zaměstnavatelské subjekty. Sledované překážky pro zaměstnání osob se zdravotním postižením považují v průměru za významnější (2,19) než zaměstnavatelé, kteří vykázali průměrné hodnocení na úrovni známky 2,72. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že zaměstnavatelé projevují stále zájem zapojit se do regionálního systému spolupráce, dokonce tento zájem vzrostl z 53,5% na 70% kladných odpovědí. Zaměstnavatelské subjekty také projevily větší zájem se v problematice pracovní rehabilitace angažovat, což má přímou spojitost s nastavením právního rámce a s rolí jednotlivých institucí v systému pracovní rehabilitace. Výsledky dotazníkového šetření potvrdily klíčovou roli úřadů práce v problematice pracovní rehabilitace. Naplňování této role je pro ně poměrně komplikovaným úkolem spojeným s řadou dílčích problémů. Na straně jedné se mohou pohybovat pouze ve stanoveném legislativním rámci (velice často značně nepružném) a musí zabezpečit efektivní hospodaření svěřených veřejných finančních prostředků. Na straně druhé jsou odbornou veřejností oprávněně vnímáni jako koordinátoři problematiky pracovní rehabilitace, kteří by se měly snažit aktivizovat síť dodavatelů služeb, vytvářet podmínky pro systematickou spolupráci a posilovat informovanost veřejnosti o pracovní rehabilitaci. Terénní šetření potvrdilo, že sladění uvedených očekávání je v praxi značně komplikované a bez aktivního zapojení dalších regionálních subjektů v podstatě nerealizovatelné. Mezi klíčové problémy při zabezpečování pracovní rehabilitace řadí sledované úřady práce její administrativní náročnost, nedostatečně rozvinutou síť externích dodavatelů jednotlivých forem pracovní rehabilitace a chybějící prováděcí předpisy např. na zajištění určitých forem pracovní rehabilitace. Tyto problémy mimo jiné způsobují například tzv. „dvoukolejnost“ pracovní rehabilitace na jednotlivých úřadech práce. Pracovníci úřadů práce se ve snaze vyhnout poměrně organizačně a administrativně náročnému systému evidence dat a výkonů v oblasti pracovní rehabilitace uchylují k již léty ověřené praxi, kde je naplnění identifikované potřeby osoby se zdravotním postižením realizováno v rámci běžné činnosti bez zatěžující administrativy, personální náročnosti a „zdlouhavých“ procedur včetně zapojení odborné pracovní skupiny pro pracovní rehabilitaci při úřadě práce. Odpovědi respondentů potvrdily, že je stanovený legislativní rámec v některých parametrech příliš „těsný“ a v rozporu s běžnou praxí. Chybějící prováděcí předpisy a 145

nařízení v řadě případů brzdí jednotlivé úřady práce v aplikaci některých forem pracovní rehabilitace v praxi. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že se dle tvrzení úřadů práce podařilo některá „bílá místa“ v průběhu realizace projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce zaplnit, což se významně podepsalo na plynulém a úspěšném „pilotním ověření“ poradenských programů ve vytipovaných regionech. Výrazně složitějším problémem se jeví, více jak polovinou úřadů práce vnímaná, nedostatečná regionální kapacita externích dodavatelů pro vybrané formy pracovní rehabilitace. Tyto úřady práce pak budou postaveny před složité rozhodování jakým způsobem uspokojit požadavek žadatele o pracovní rehabilitaci z hlediska cenové dostupnosti a požadované kvality nakupované služby. Jak již bylo zmíněno, klíčovým partnerem pro spolupráci v oblasti pracovní rehabilitace je pro šetřené organizace úřad práce. Je významným finančním zdrojem (více než 2/3 šetřených organizací byla úřadem práce financována). Dále je důležitým kontaktním místem, kde dochází ve významné většině k prvotní identifikaci potřeby zaměstnání u osoby se zdravotním postižením a zahájení spolupráce se spolupracujícím dodavatelem služby pracovní rehabilitace. Předpokladem k zahájení spolupráce musí být existence smluvního partnera pro vybranou formu pracovní rehabilitace, kterých je v některých regionech citelný nedostatek. Z porovnání obou dotazníkových šetření vyplynulo, že nedostatek finančních prostředků na realizaci služeb pracovní rehabilitace je u poradenských, vzdělávacích a zdravotnických subjektů jednoznačně největším problémem. Došlo k poměrně citelnému oslabení finančních zdrojů z obecních a krajských rozpočtů, které se již nechtějí v takové míře podílet na financování problematiky, která náleží ze zákona o zaměstnanosti úřadům práce. Pozornost sledované kategorie je tudíž soustředěna na příležitosti vyplývající z připravovaných programů Evropské unie. Naproti tomu poklesla míra závažnosti u problémů spojených s nízkou informovaností a nezájmem zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Také problém s neexistencí prováděcích metodik pro služby pracovní rehabilitace se jeví jako méně naléhavý, poněvadž první sada metodik již byla vytvořena v rámci projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce. Na druhou stranu zde poměrně zřetelně vyvstává potřeba dopracovat systém personálních, procedurálních a provozních standardů v oblasti pracovní rehabilitace, který je již v sektoru sociálních služeb a zdravotnictví zaveden. Z hlediska struktury poskytovaných forem pracovní rehabilitace jsou u poradenských a vzdělávacích organizací nejčastěji poskytovanými formami - poradenství pro volbu a změnu zaměstnání a aktivizační a motivační programy a u zdravotnických subjektů se jedná o ergodiagnostiku. Nutno poznamenat, že organizací poskytující komplexní služby v pracovní 146

rehabilitaci je v současné době poskrovnu a trend se bude spíše ubírat cestou sdružování do regionálních partnerství. Pozitivním zjištěním je, že navzdory již popsaným problémům je zájem organizací o zapojení do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižením velmi vysoký (1.dotazníkové šetření - 91,4 %;

2. dotazníkové šetření – 93,3 %). Závěrem lze konstatovat, že výsledky dotazníkových šetření plně korespondují s pracovními hypotézami, které byly stanoveny vždy před zahájením obou dotazníkových šetření. Řešitelský tým potvrdil existenci celé řady překážek, problémů a společenských jevů, které mimo jiné souvisí s nedostatečnou regionální nabídkou služeb, administrativní a organizační náročností pracovní rehabilitace především v podmínkách úřadů práce a neexistencí některých metodických postupů a předpisů u vybraných forem pracovní rehabilitace. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že se celou řadu problematických okruhů podařilo vyřešit v rámci projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce. Zcela jistě mezi ně patří vypracování základní baterie prováděcích metodik a jejich ověření v praxi nebo vytvoření podmínek pro zahájení regionální spolupráce mezi klíčovými partnery v oblasti pracovní rehabilitace. Na druhou stranu se objevila nová témata, jako je potřeba standardizace služeb pracovní rehabilitace, vypracování prováděcích metodik pro specifické skupiny osob se zdravotním postižením nebo vytvoření systému dlouhodobého financování služeb v oblasti pracovní rehabilitace.

147

8. PŘÍLOHY

Příloha č.1 Dotazník pro zaměstnavatelské subjekty – kategorie A (I.analýza)

Příloha č.2 Dotazník pro úřady práce – kategorie B (I.analýza)

Příloha č.3 Dotazník pro zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty – kategorie C (I.analýza)

Příloha č.4 Dotazník pro osoby se zdravotním postižením – kategorie D (I.analýza)

Příloha č.5 Adresář subjektů šetřených v rámci I.analýzy

Příloha č.6 Dotazník pro zaměstnavatelské subjekty – kategorie A (II.analýza)

Příloha č.7 Dotazník pro úřady práce – kategorie B (II.analýza)

Příloha č.8 Dotazník pro zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty – kategorie C (II.analýza)

Příloha č. 9 Adresář subjektů šetřených v rámci II.analýzy

148



a k t i va c e

a k t i va c e

práce

práce

K va n t i tat i v n í a k va l i tat i v n í a n a lý z a SY S T É M U S L U Ž EB PRAC O VNÍ REHABILITACE PR O O ZP

Kvantitativní a kvalitativní analýza SYSTÉMU SLUŽEB PRACOVNÍ REHABILITACE PRO osoby se zdravotním postižením Souhrnná zpráva

S o u h r n n á z p r á v a

Publikaci vydalo Rozvojové partnerství PENTACOM v rámci projektu Iniciativy Společenství EQUAL „Rehabilitace – Aktivace – Práce“

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

rehabilitace aktivace práce

Recommend Documents