VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Ošetření seniora s bolestí
Bakalářská práce
Autor: Studená Lucie Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Emmerová Jihlava 2014
Anotace Bakalářská práce zjišťuje, jakým způsobem ovlivňuje ošetření chronické bolesti kvalitu života seniorů a to, jak vnímají pacienti přístup sester k řešení jejich bolesti. Teoretická část obsahuje kapitoly jako historie péče o seniory, somatické a psychické změny ve stáří. Dále historii bolesti a její definici, anamnézu a možnosti léčby bolesti. Závěrečná kapitola obsahuje vysvětlení pojmu kvalita života. V praktické části je obsaženo celkové zhodnocení a porovnání výsledků s hypotézami.
Klíčová slova: Senior, stáří, bolest, kvalita života.
Abstract The bachelor's thesis deals with the influence of chronic pain on the quality of life in elderly people and how patients feel about the attitude of nurses to solving the problem of pain. The theoretic part of the thesis contains the terms: history of elderly care, somatic and psychic changes in elderly, history of pain and its definition, anamnesis and pain treatment options. In conclusion the term qulaity of life is described. The practical part is in form of a quantitative research. It processes and evaluates the results of the research. The results are shown in graphs followed by the overall evaluation and comparison with hypothesis.
Key words: Elderly, age, pain, quality of life.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla vřele poděkovat své vedoucí bakalářské práce paní doktorce PhDr. Kateřině Emmerové, za odborné vedení, laskavý přístup a cenné rady. Dále patří moje poděkování Nemocnici Jihlava za umožnění výzkumu a všem respondentům za ochotu podílet se na tvorbě této práce. Nakonec bych chtěla poděkovat všem ostatním, kteří mě při studiu na Vysoké škole polytechnické podporovali od prvního do posledního dne.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ........................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................... 8 1.1
2
Cíle práce a pracovní hypotézy ........................................................................ 10
Teoretická část ................................................................................................................ 11 2.1
Stáří ................................................................................................................... 11
2.1.1
Členění stáří............................................................................................... 11
2.1.2
Somatické změny ve stáří .......................................................................... 12
2.1.3
Psychické změny ve stáří .......................................................................... 13
2.2
Ošetřovatelská péče .......................................................................................... 14
2.2.1
Historie péče o seniory .............................................................................. 14
2.2.2
Specifika ošetřování seniorů ..................................................................... 15
2.3
Historie bolesti .................................................................................................. 16
2.4
Definice bolesti ................................................................................................. 16
2.4.1
Vrátková teorie bolesti .............................................................................. 17
2.4.2
Akutní bolest ............................................................................................. 17
2.4.3
Chronická nenádorová bolest .................................................................... 18
2.4.4
Nádorová bolest......................................................................................... 19
2.5
Anamnéza bolesti ............................................................................................. 19
2.5.1
Odběr anamnézy bolesti ............................................................................ 19
2.5.2
Hodnocení bolesti ...................................................................................... 20
2.6
Možnosti léčby bolesti ...................................................................................... 21
2.6.1
Specifika kinetiky a dynamiky léčiv ve stáří ............................................ 22
2.6.2
Farmakologická léčba bolesti .................................................................... 23
2.6.3
Nefarmakologická léčba bolesti ................................................................ 25
2.6.4 2.7
3
4
Chirurgické intervence .............................................................................. 27
Kvalita života ................................................................................................... 28
2.7.1
Psychologické a sociologické pojetí kvality života .................................. 28
2.7.2
Metody měření kvality života u seniorů ................................................... 29
Praktická část...................................................................................................................30 3.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 30
3.2
Respondenti a výzkumné prostředí .................................................................. 30
3.3
Průběh výzkumu............................................................................................... 31
3.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 31
3.5
Vyhodnocení dotazníků ................................................................................... 32
3.6
Diskuse ............................................................................................................. 53
3.7
Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 55
Závěr .................................................................................................................................56
Seznam použité literatury ............................................................................................... 59 Seznam grafů .................................................................................................................. 62 Seznam příloh ................................................................................................................. 63
1 Úvod Téma mé bakalářské práce „Ošetření seniora s bolestí“ jsem zvolila z mnoha důvodů. Avšak hlavním důvodem volby tohoto tématu bylo úmrtí mého dědečka v bolestech na karcinom plic. Při této situaci jsem si uvědomila, jak je tišení bolesti pro člověka důležité. Zejména při rychlé progresi nemoci jako je rakovina, je bolest jedním z nejhůře snášených příznaků. S intenzitou bolesti samozřejmě souvisí omezený příjem potravy, ztráta nálady i negativní myšlenky. Toto jsem měla možnost pozorovat v domácím prostředí a zcela to změnilo můj pohled na bolest. Ten je takový, že bolest není běžnou součástí lidského života v jakémkoliv věku a pokud se objeví, měli bychom se ji snažit co nejrychleji a nejúčinněji odstranit. Bolest pro mne osobně znamená něco, čeho se bojím v souvislosti s každým zraněním, ošetřením či operací a vzbuzuje ve mne obavy a negativní myšlenky. Touto teoreticko - výzkumnou prací bych chtěla objasnit, jakým způsobem ovlivňuje ošetření chronické bolesti kvalitu života seniorů a zároveň zjistit, jak vnímají senioři přístup sester k řešení jejich bolesti v jihlavské nemocnici. V současné době jsem absolvovala praktickou výuku v havlíčkobrodské nemocnici prostřednictvím Střední zdravotnické školy v Havlíčkově Brodě a v jihlavské nemocnici prostřednictvím Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Utvářím si názory na správnou, kvalitní péči o pacienty a chtěla bych povolání zdravotní sestry vykonávat s co nejlepšími výsledky mé práce. Bakalářská práce obsahuje část teoretickou a praktickou. V Teoretické části se zaměřuji na popsání pojmů stáří, kde je vymezeno členění stáří a změny, jaké ve stáří probíhají na úrovni psychické a fyzické, ošetřovatelská péče, historie péče o seniory a specifika ošetření seniorů. Dále je v textu popsána historie bolesti, definice akutní, chronické a nádorové bolesti, odběr anamnézy bolesti a způsoby, jakými můžeme bolest hodnotit. Následují možnosti léčby bolesti a naposled je zmíněno téma kvalita života. Praktická část zjišťuje, jakým způsobem ovlivňuje ošetření chronické bolesti kvalitu života seniorů a dále přístup sester k řešení bolesti seniorů. Data nashromážděná 8
kvantitativním výzkumem jsou přehledně zpracována do grafů se stručným popiskem. Následuje diskuse nad hypotézami a celkové shrnutí výsledků práce.
9
1.1 Cíle práce a pracovní hypotézy Hlavní cíl 1 - Vliv ošetření chronické bolesti na kvalitu života seniorů. Vedlejší cíl 1 - Jak vnímají pacienti přístup sester k řešení jejich bolesti.
Hypotéza 1 - U 50 % seniorů dochází v důsledku chronické bolesti k negativním psychickým náladám, pocitům a zhoršení základních samoobslužných činností. Hypotéza 2 - U 50 % seniorů dochází v důsledku chronické bolesti k omezení sociálních kontaktů a denních aktivit. Hypotéza 3 - Domnívám se, že 80 % sester přistupuje k nemocným seniorům při řešení chronické bolesti aktivně.
10
2 Teoretická část 2.1 Stáří Podle Komárka (2011) jsme se dostali na počátek nového období, kdy má každý z nás vyhlídku prožít jednu třetinu vlastního života v letech, o kterých nám mohl zatím jen málokdo vyprávět. Proto je potřeba zaujmout nový přístup k životu a vědomě se na toto období připravovat. Involuce je plynulým procesem, při kterém se snižuje vitalita a zvyšuje zranitelnost tkáně, včetně zhoršení míry adaptace a regulace. Z velké většiny jde o změny ireverzibilní a úmrtnost stoupá přímo úměrně k věku. Základním problémem je rozlišení změn vzniklých vlivem stárnutí a změn vzniklých patologicky. (Nečas, 2007; Klener, 2006)
2.1.1 Členění stáří Věkové vymezení nejčastěji probíhá dvojím způsobem: 60 – 74 = počínající stáří 75 – 89 = vlastní stáří (senium) 90 a více let = dlouhověkost
65 - 74 = mladí senioři 75 - 84 = staří senioři 85 a více let = velmi staří senioři (Klener, 2006) Geriatrickým pacientem je nejčastěji považován senior od věku 75 let. Vnitřními příčinami stárnutí jsou dědičné predispozice, poškození metabolismu a poruchy ovlivňování mezi články regulačního systému. Mezi vnější příčiny stárnutí zahrnujeme vlivy prostředí, způsob životního stylu, množství a kvalitu zdravotní péče, socioekonomické podmínky. (Nováková, 2011; Klener 2006) 11
Dle Komárka (2011) může být stárnutí za prvé obvyklé, kdy je domnělý úbytek sil od 40. roku života. Za druhé úspěšné, v tomto případě si člověk zachovává svoji zdatnost, zdravotní a funkční stav do 70.-80. roku života. Za třetí předčasné stárnutí, nejčastěji při vzácném onemocnění. A za čtvrté patologické stárnutí, kdy se projevy chorob častých ve stáří dostavují předčasně, jde zejména o postižení cév, plicní nedostatečnost, postižení kloubů končetin.
2.1.2 Somatické změny ve stáří Dochází k vyššímu výskytu různých onemocnění, je častěji patrná spánková inverze či změna rytmu spánku. Zpomaluje se bazální metabolismus, klesá energetický výdej, přibývá tělesný tuk. Na základě úbytku množství buněk a tělesné vody organismu klesá i tělesná hmotnost. (Nečas, 2007; Klener, 2006; Rokyta, 2012; Venglářová, 2007) V nervovém systému dochází k poklesu množství nervových buněk, tím se zpomaluje nervové vedení a prodlužuje reakční doba. Pozorujeme zhoršení koordinace pohybů, snížení rychlosti motorické odpovědi na nastalou situaci. Paměť je ovlivněna déle trvajícím vštípením a vybavením nových informací. Snižuje se účinnost senzorických orgánů (rozostřené vidění, zúžení zorného pole, prodloužení doby přizpůsobení se na tmu a prudké světlo). Zhoršuje se čich, chuť a ubývá pocit žízně. Klesá percepce vysokých tónů. (Nečas, 2007; Klener, 2006) Pohybový systém je poznamenán úbytkem svalové hmoty, která je podmíněna mírou aktivního pohybu. Pozměňuje se stavba kloubních chrupavek, vyskytuje se více fraktur. Meziobratlové ploténky i chrupavky ztrácí elasticitu, ztenčují se. To má za následek i snížení výšky. Klesá hustota kostí za vzniku osteoporózy, objevuje se myopatie a s ní riziko pádu a úrazu. (Nečas, 2007; Klener, 2006) S přibývajícím věkem dochází jednak ke snížení srdečního výdeje, to se projevuje snížením průtoku krve orgány, jednak ke zvýšené rigiditě arterií a mírnému vzestupu diastolického krevního tlaku. Objevují se anemie, zvýšená srážlivost krve i sedimentace červených krvinek (Nečas, 2007; Klener 2006)
12
V ledvinách dochází ke snížení počtu ledvinových tělísek, velikosti glomerulární filtrace. To zapříčiňuje zhoršenou eliminace všech léků. U žen se projevuje stresová inkontinenci u mužů hyperplazie prostaty. (Klener, 2006) Plíce snižují hodnotu vitální kapacity, ne však celkové plicní kapacity, ta zůstává nezměněna. Vlivem snížené aktivity řasinkového epitelu dýchacích cest klesá funkce kašle jako reflexu na obranu a čištění dýchacích cest. (Nečas, 2007) Nedostatečný chrup, snížení chuťových a čichových vjemů i nechutenství se podílí na snížení kvantity a kvality přijímané stravy. Tyto změny podporují snížení celkové odolnosti a výkonnosti metabolismu. Dochází k výskytu poruch polykání, hiátových kýl, vzniku divertiklů, poruchám motility střev a žaludku. Absorpce léků z gastrointestinálního traktu je změněna, snižuje se schopnost transportních systémů. Tukové látky mají větší prostor distribuce, látky schopné vázat vodu mají menší objem pro distribuci (Nečas, 2007; Klener, 2006) Kůže s věkem atrofuje, ztrácí elasticitu, podkožní tuk a následkem toho vznikají vrásky. Zanikají kožní žlázy a kůže je více suchá, rány se hojí pomaleji. Nedostatkem melaninu ve vlasových váčcích šediví vlasy. Projevuje se také hypersenzibilita kůže na sluneční záření. (Nečas, 2007; Klener, 2006)
2.1.3 Psychické změny ve stáří Změny psychiky se projevují individuálně se zvyšujícím se věkem. Může docházet ke zhoršenému vnímání, pozornosti či paměti. Co se však nemění, je slovní zásoba, jazykový projev, rozumové schopnosti. Naopak se zlepšuje vytrvalost, trpělivost, rozvaha. (Mlýnková, 2011) Některé rysy a vlastnosti jedince mohou nabývat či ztrácet na své intenzitě, někdo začne být více podezíravý, nedůvěřivý, jiný ztratí schopnost udržovat pořádek. Po citové stránce ztrácí staří lidé stabilitu, jsou více plačtiví, úzkostní, bázliví, ztrácí sebedůvěru. V hodnotovém žebříčku staví na přední příčky zdraví s potřebou jistoty a bezpečí. Obtížněji si osvojují nové věci. (Mlýnková, 2011; Venglářová, 2007)
13
2.2 Ošetřovatelská péče V 21. století, kdy zdravotní stav ovlivňuje na prvním místě z 50-60 % životní styl, se klade důraz na odpovědnost každého jedince za své zdraví. Na druhém a třetím místě v ovlivňování zdravotního stavu stojí prostředí, ve kterém žijeme a genetické predispozice. Jen z 10-15 % pak ovlivňuje náš zdravotní stav zdravotní péče. (Plevová, 2011) Ošetřovatelskou péči poskytují vzdělané sestry na základě ordinace lékaře nebo ve spolupráci s ním metodou ošetřovatelského procesu. Jde o zachování, upevnění a obnovu zdraví ve zdravotnickém či sociálním zařízení, domácnosti a komunitě. (Farkašová, 2009) Ošetřovatelská péče je poskytována ve formě ambulantní, domácí a ústavní. Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 55/2011 Sb. je členěna na základní, specializovanou a vysoce specializovanou. Je-li pacient v dobrém psychickém stavu a nemá porušeny fyziologické funkce, je mu poskytována základní ošetřovatelská péče. Specializované péče se dostane pacientovi s reálným rizikem selhání základních životních funkcí nebo při patologicky změněném psychickém stavu nevyžadujícím stálý dozor. Vysoce specializovaná péče je poskytována pacientům se selháním základních životních funkcí či při patologicky změněném stavu vyžadujícím permanentní dozor nebo užití omezujících pomůcek.
2.2.1 Historie péče o seniory V raném středověku nebyla péče ještě specializována přímo na staré občany. Zakládaly se hospitály, v kterých šlo spíše o to, aby měli nemocní, staří, chudí, sirotci a další kde přespat, ohřát se a najíst se. Později se zakládaly špitály, které poskytovaly základní péči nemocným, nezaměřovaly se ale ještě přímo na léčbu. Zlom nastal po příchodu Milosrdných bratří v roce 1605 do Valtic a Řádu svaté Alžběty roku 1719 do Prahy. (Mlýnková, 2011) Marie Terezie vytvořila reformy týkající se zlepšení péče o zdraví a Josef II. v tomto duchu pokračoval. Inicioval založení specializovaných zařízení jako porodnic, nalezinců, ústavů pro chorobomyslné a chorobinců, které byly postaveny například 14
v Brně roku 1787 a v Praze roku 1789. Ale ani chorobince nebyly zaměřené především na léčbu starých osob, stále zde převládal sociální a azylový charakter. (Mlýnková, 2011) Po skončení 1. světové války se pozornost věnovala odstraňování škod a léčbě nakažlivých nemocí jako tuberkulóza. Vznikaly chorobince, které již byly specifikované na staré občany vyžadující trvalou péči a léčbu. Po 2. světové válce došlo k nacionalizaci ústavů a následnému budování domovů důchodců pod střechou bývalých klášterů, stavbě léčeben či oddělení pro dlouhodobě nemocné. Do této doby u nás neznámá hospicová péče se začala utvářet na území Československa po skončení totality. (Mlýnková, 2011) První hospic v České republice byl postaven v Červeném Kostelci roku 1995. V dnešní době je již k dispozici množství léčebných aktivit a center pro léčbu seniorů jako léčba muzikou, léčba sociálními faktory, terapie se psy, denní aktivizace, stacionáře, gerontocentra, ústavy pro léčbu a rehabilitaci. (Mlýnková, 2011)
2.2.2 Specifika ošetřování seniorů Seniorští pacienti s příznaky doprovázejícími počínající stáří, s přítomností více chorob současně a s netypickými příznaky nemocí jsou obklopeni vznikem závažných rizik. Mezi tato rizika patří i sororigenie, iatropatogenie či iatrogenie. Hodnota života seniorů se často podceňuje, nevěří se v uzdravení a navrácení soběstačnosti, nezávislosti. Oproti tomu se zvýšila ochrana jejich důstojnosti a bere se větší ohled na vůli. (Klener, 2006) Individuální péče o seniora se týká oblasti fyzické, psychické a sociální. Na rozdíl od střední generace musíme být u seniorů šetrnější, naše pohyby pomalejší, citlivější a dbát prevence poranění, zvláště u imobilních pacientů. (Mlýnková, 2011) Také náš postoj k seniorovi je velice důležitý pro vzájemnou spolupráci. Musíme být připraveni na změnu nálad, možný úbytek kognitivních funkcí a ztrátu smyslů, zejména pak zraku a sluchu. Je důležité se vyvarovat zdětinšťování a snižování osobnosti, pacienta. (Mlýnková, 2011)
15
V sociální sféře je hlavním problémem omezení sociálních kontaktů, selhávající péče rodinných příslušníků, tíživá finanční situace. (Mlýnková, 2011)
2.3 Historie bolesti Bolest je nejčastější a zároveň nejdéle známý příznak velkého počtu onemocnění. Velkým počtem lidí je vnímána jako varovný příznak upozorňující na hrozící poškození organismu. Snaha o její zvládání je pravděpodobně ještě starší než medicína sama. Kouzelníci se řadí k nejstarším léčitelům, kteří odvraceli pomocí rituálů zlé síly způsobující bolest a choroby. (Janáčková, 2007; LEMON, 1996) Samo léčitelství se stalo lidskou činností mající své přístupy a zásady až s vynálezem písma ve 4 tis. př. n. l. Ve 3. stol. př. n. l. se rozšířil z Horního Egypta do celého Středomoří lék získávaný při úpravě makovic zklidňující a tišící bolest zvaný thébské opium. To se předepisovalo ve formě čípků, klystýru, zábalů a pilulek již ve starém Římě. Koncem 10. století se objevuje recept na přípravu "uspávací houby" skládající se z opia, listů mandragory a bolehlavu rozmíchaných ve vodě. V 17. století se v Evropě rozšířila léčba bolesti pomocí akupunktury a v 18. století se začala používat elektřina k léčbě obrn po cévní mozkové příhodě. Ve 40. letech 19. století se objevila možnost operovat bez bolesti inhalováním éteru. Roku 1884 byl použit kokain jako lokální anestetikum. Z důvodu návykovosti musel být o dvacet let později vyvinut syntetický novokain, který ho nahradil. Ve 20. století vznikly další možnosti v léčbě bolesti použitím radia při ozařování a objevením endorfinu. (Janáčková, 2007)
2.4 Definice bolesti Bolest je zkušenost, která nás vyruší z denního klidu, vkrádá se do naší mysli, usiluje o naši pozornost. Je to pouze subjektivní vjem, který nelze objektivně hodnotit a měřit. V ideálním případě by nás mohla upozorňovat svou silou na nepříznivé děje v našem těle, ve skutečnosti se to takto pokaždé neděje. Někdy je bolest přítomna bez poškození tkáně, v jiném případě je tkáň poškozena a bolest nepociťujeme. Nejsou výjimkou bolesti částí těla, které již nemáme, takzvané fantómové bolesti. Bolest je hlavní důvod, který dovádí lidi k lékařům a léčitelům. (Janáčková, 2007; LEMON, 1996)
16
Světová zdravotnická organizace definuje bolest takto: „Bolest je nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost spojená s akutním nebo potencionálním poškozením tkání, nebo je výrazy takového poškození popisována. Bolest je vždy subjektivní.“ (Rokyta, 2008, str. 158)
2.4.1 Vrátková teorie bolesti Tato teorie, známá již více než 30 let, vysvětluje rozdíly ve vzniku, vnímání, šíření a zpracování stejného bolestivého impulzu u různých jedinců. Souhrnně jde o potlačení nebo podpoření přenosu bolestivých impulzů z periferních nervů do mozku. Spočívá ve vzájemném ovlivňování impulzů z pomalých aferentních vláken C a rychle vedoucích vláken A sbíhajících se v oblasti zadních rohů míšních. V zadních rozích míšních konkrétně v tzv. SG-neuronech se reguluje práh pro vstup bolestivého podnětu do vyšších etáží CNS. Vzruchová aktivita vláken C otvírá vrátka a dráždí nociceptory. Aktivita myelinizovaných vláken A velkého průměru zavírá vrátka a brání dráždění nociceptorů. Podle toho jak moc jsou vrátka otevřena nebo uzavřena cítíme více či méně bolesti. Tento model se snaží vyvrátit představu, že bolest je jen somatická či psychogenní a předpokládá, že negativní emoce mohou otevřít vrátka a zvýšit dráždění nociceptorů. Na druhou stranu emoce a aktivity, na základě kterých se uvolňuje endorfin, mohou vrátka bolesti zavírat. (Ondráčková, 2011; Kolektiv autorů, 2006)
2.4.2 Akutní bolest Akutní bolest trvá hodiny až dny, je ostrá, bodavá, šlehavá, vzniká při úrazu, akutním onemocnění či po operaci. Má kladný význam pro organismus a může spustit řadu mimovolních reakcí jako zrychlené dýchání, pulz, pocení, zvýšený krevní tlak. Jak uvádí LEMON 1, akutní bolest je charakteristická tím, že dokážeme určit její blížící se konec, který je vždy blíže, než uplyne 6 měsíců od vzniku bolesti. Její lokalizace je jasně dána určitou oblastí těla. Může být jednak stálá, jednak intermitentní či kombinací těchto dvou průběhů. Odpověď akutní bolesti na léčbu je dobrá a její tišení je velmi důležité. Velmi intenzivní bolest hrozí neodpovídajícím až expanzivním vystupováním. Při neléčení nebo špatném léčení akutní bolesti může přejít do chronické bolesti, která
17
se již léčí obtížně a dlouho. (Rokyta, 2009; LEMON, 1996; Ondráčková, 2011; Kolektiv autorů, 2006)
2.4.3 Chronická nenádorová bolest Bolest jako senzorický jev doprovázený pocitovým vyjádřením, signalizující nebo varující před vznikem poškození tkání, lze definovat jen u krátkodobě působící bolesti. Bolest trvající déle již varující signál ztrácí a stává se ničícím faktorem pro tělo, snižuje stabilitu psychiky, poškozuje sociální okolí pacienta trpícího chronickou bolestí. Příznakem dlouhodobé bolesti je, že může přetrvávat i po odstranění příčiny, či neznáme příčinu nebo ji neumíme odstranit. (Janáčková, 2007; Ondráčková, 2011) Dle Janáčkové (2007) a Kolektivu autorů (2006) o chronické bolesti mluvíme tehdy, trvá-li déle jak 3 měsíce. Přináší s sebou bezmoc, strach, poruchy spánku, ztrátu apetitu, změnu chování, různé psychosociální problémy a bohužel může být i při dobrém léčebném přístupu přítomna do konce života. Je důležité se také zmínit o neuropatické bolesti, což je jeden z typů chronické bolesti. Tato bolest je vyvolaná nervy, často popisována jako píchavá, pálivá, vystřelující. Vyskytuje se bez zjevné příčiny a na standardní způsoby léčby špatně reaguje. Dobrým příkladem je syndrom fantómové bolesti dolní končetiny. Bolest v dolní končetině se objevuje i po její amputaci. Způsobují ji nervy, které vedly do této končetiny. (Kolektiv autorů, 2006) Kdy jít k doktorovi:
Trvá-li bolest déle jak 3 měsíce bez jasného důvodu,
necítíte-li se dobře a nebaví-li vás zájmy, které vás těšily dříve,
budí-li vás bolest ze spánku,
pokračuje-li u vás bolest i po odeznění nemoci, zhojení zranění. (www.webmd.com)
18
2.4.4 Nádorová bolest Bolest z nádorového onemocnění je velkým celkovým problémem. Může doprovázet už vlastní onemocnění, vzniknout v závislosti na léčbě a jejích komplikacích či být následkem tlaku tumoru na okolní orgány, kosti, nervy, cévy. Její mechanismus vzniku je
nejednotný
a
řadí
se
spíše
k chronickým
bolestem.
(Klener,
2006;
Kolektiv autorů, 2006)
2.5 Anamnéza bolesti 2.5.1 Odběr anamnézy bolesti Bolest u seniorů musíme hodnotit a zaznamenávat v pravidelných intervalech, v kontaktu s pacientem a za použití standardizovaných škál k objektivnímu posouzení bolesti. Zvýšenou pozornost musíme klást nemocným s poruchami zraku, sluchu, dále s poruchou vyjadřování a seniorům s demencí. Správně odebraná anamnéza je podkladem pro vytvoření individualizovaného plánu managementu bolesti. Při akutní bolesti může stačit rychlé vyšetření k sestavení odpovídajícího plánu, avšak při chronické bolesti může být potřeba zhodnocení tělesných a psychosociálních faktorů pacienta. Nicméně ani důkladný odběr anamnézy a vyšetření nemusí vést k identifikaci příčiny chronické bolesti. (Topinková, 2005, Kolektiv autorů, 2006) Odběr anamnézy začíná rozhovorem, který může trvat u pacienta s akutní bolestí jen několik sekund. Při chronické bolesti zjišťujeme informace týkající se nástupu a trvání, lokalizace, intenzity, charakteru, časových údajů, vyvolávajících, zhoršujících a úlevových faktorů bolesti. Komplexně hodnotíme zdroje bolesti, odebíráme farmakologickou anamnézu, posuzujeme psychický stav, sociální prostředí. Sociální faktory mohou mít velký vliv na vnímání bolesti. Od rodinné pohody, pracovního zařazení, náboženství, přes kvalitu spánku, finanční situaci, koníčky, emoce až po užívání návykových látek a drog. Také hodnotíme funkční schopnosti seniora a jejich vliv na bolest. V neposlední řadě provádíme k objasnění původu bolesti laboratorní a instrumentální vyšetření. (Topinková, 2005; Kolektiv autorů, 2006)
19
2.5.2 Hodnocení bolesti Nejčastějším důvodem, proč lidé vyhledávají lékaře, je bolest, která jim znepříjemňuje život. Její dobré posouzení se velkou mírou podílí na tišení bolesti. Z důvodu subjektivity bolesti není nikdo jiný než pacient, kdo může bolest měřit. Sestra by proto měla pacientovi poskytnout jednoduché škály měření bolesti. (Richards, 2004) Nejpoužívanější je vizuální analogová škála - VAS (viz příloha č. 3). Jedná se o přímku dlouhou 10 cm. 0 označuje žádnou bolest. 10 označuje nejhorší bolest, kterou si pacient dovede představit. V každodenním ošetřovatelském procesu se však používá její číselná podoba. Jde o „pravítko bolesti 1“ (viz příloha č. 4), které je číslované od 0 do 10, či od 0 do 100. Na něm pacient přiřazuje po důsledném vysvětlení své bolesti známky Jsou mezi námi také pacienti, kteří nedovedou svou bolest hodnotit pomocí čísel. Pro ně je tady jiná alternativa vizuální analogové škály - „pravítko bolesti 2“ (viz příloha č. 5). Při odebírání anamnézy, či u lůžka nemocného lze také používat slovní hodnocení bolesti, tzv. Melzackovu škálu, kde pacientovi řekneme 5 přídavných jmen a on vybere to, které nejvíce vystihuje jeho bolest. 0 = žádná bolest, 1 = mírná, 2 = nepříjemná, 3 = silná, 4 = intenzivní, krutá, 5 = nesnesitelná. Obdobně jako numerické škály i tato škála má své mínusy. Ne všichni pacienti musí rozumět všem přídavným jménům. Někteří mají tendenci vybírat spíše střední hodnoty než ty extrémní. Pacienti s poruchou vědomí jsou hodnoceni dle jejich paralingvistických projevů očima a cítěním sestry: 0-1 bez bolesti, klid na lůžku, nepřerušovaný spánek, 2-3 přerušovaný spánek, neklid, 4-5 neklid, vzdychání, pocení, změna frekvence dechu, 6-7 nářek, uhýbání bolesti, motorický neklid, 7-8 sténání, pláč, grimasy, 9-10 křik, sténání, agrese. Z celkových nástrojů na zhodnocení bolesti můžeme použít některý z následujících: průvodce k hodnocení bolesti (zjišťuje celkový prožitek bolesti), krátký inventář bolesti (zaměřuje se na průběh bolesti v posledních 24 hodinách), McGillský dotazník bolesti (slouží ke zhodnocení neuropatické bolesti), minnesotský vícefázový osobnostní inventář (hodnotí osobnostní charakteristiky pacienta s chronickou bolestí a jeho možné
20
reakce na bolestivé intervence), záznam sebemonitorace bolesti (zde pacient sám hodnotí průběh bolesti, doprovodné symptomy a svoji reakci). Je-li bolest posouzena, přistupuje se k léčbě. Je zcela nemorální a neetické bolest netišit. (Richards, 2004; Ondráčková, 2011; Kolektiv autorů, 2006)
2.6 Možnosti léčby bolesti Nejúčinnější léčba bolesti spočívá v odstranění příčiny nebo snížení bolesti s co nejmenšími vedlejšími účinky. Až po vyloučení organického původu bolesti a neúčinnosti kauzální terapie přistupujeme k symptomatické léčbě. (Rokyta, 2009; Klener 2006) Základním léčebným způsobem je farmakoterapie, která je ovšem s vyšším věkem více nejistá. Zvyšuje se četnost nežádoucích účinků léků, stoupají kvantitativní rozdíly u více pacientů. Hrozí podávání mnoha léků současně, zužuje se výběr možných alternativ léků a v neposlední řadě klesá pacientova ochota spolupracovat. (Klener, 2006) Akutní bolest zanikne, vyléčíme-li její příčinu nebo podáváme-li vhodná analgetika s paracetamolem, metamizolem nebo nesteroidními antirevmatiky (Topinková, 2005; Kolektiv autorů, 2006) Terapie chronické bolesti musí sledovat dlouhodobý prospěch pro pacienta. Při výběru léčiv se řídíme intenzitou, trváním, charakterem bolesti plus přidruženými onemocněními, četností nežádoucích účinků a očekávaným přežitím. Na druhou stranu samotná analgetika při léčbě chronické bolesti nemají efektivní účinek. Zde je při dlouhodobém
tišení
bolesti
efektivní
kombinace
farmakologických
léčiv,
nefarmakologických terapií, invazivní terapie, kognitivně-behaviorální terapie, metody neklasické medicíny, sebemanagement. (Topinková, 2005; Kolektiv autorů, 2006) Při léčbě nádorové bolesti musíme být citliví ke všem okolnostem bolesti a dbát na to, aby nezanikla u pacienta naděje a neovládly ho pocity bezmoci, úzkosti, deprese. Většinu typů nádorové bolesti umíme léčit a tak zvládat fyzické a mentální utrpení. Přesto bolest zůstává stále nedoléčena. Hlavně z důvodů nedostatečných znalostí managementu bolesti, špatného hodnocení bolesti, neochotě o bolesti mluvit ze strany pacienta. Dále neochotě podávat morfin ze strany lékaře a neochotě užívat morfin ze 21
strany pacienta. Obojí ze strachu ze vzniku lékové závislosti. Trvající bolest vede ke snížené aktivitě pacienta, nechuti k jídlu, narušenému spánku, omezí jeho společenskou aktivitu, pracovní možnosti i zájmy. (Kolektiv autorů, 2006)
2.6.1 Specifika kinetiky a dynamiky léčiv ve stáří Farmakokinetika Vlivem stárnutí dochází ke změnám na trávicím traktu, játrech a ledvinách. Tyto změny ovlivňují metabolismus, vstřebávání látek, jejich šíření v organismu a vylučování z těla ven. To má vliv na množství podaného léku a způsob jakým bude podán. (Kolektiv autorů, 2006) Rychlost, jakou je vstřebáno léčivo z gastrointestinálního traktu, ovlivňuje zejména snižování kyselosti žaludečních šťáv, delší rozestupy ve vyprazdňování žaludku, pomalejší posun obsahu gastrointestinálního traktu, snížené krevní zásobení střev, změny klků na sliznici tenkého střeva. Následkem je snížené množství vstřebaného železa, vápníku a slabě kyselých látek. Ubývá jaterní hmoty za snižování funkce a aktivity některých jaterních enzymů, což způsobí zpomalení metabolismu léků s možností vyšší koncentrace léčiva a nadměrného účinku. Nedochází k tomu ovšem u všech léků, je tedy důležité posoudit každý lék individuálně. Změny na ledvinách vlivem stárnutí, co se týče snižování funkcí, mohou způsobit zvýšený účinek až toxicitu léku. Ledvinné funkce se postupně začínají snižovat od 30. roku života. Tyto změny ještě nejsou nijak významné. Zvýšené opatrnosti musíme dbát po 60. roce života. (Kolektiv autorů, 2006; Martínková, 2007) Farmakodynamika Citlivost tkání k lékům se s přibývajícím věkem mění. Z toho důvodu dochází ke zvyšování účinku některých léků a častějšímu vzniku nežádoucích účinků. Tato reorganizace je následkem hypoxie tkání, poruchy regulačních mechanismů, změny citlivosti cílových struktur. Může se týkat funkce nebo počtu receptorů, které mohou mít podíl na vzniku nežádoucích neurologických příznaků, jako jsou zmatenost a ztráta rovnováhy. Abychom se tohoto vyvarovali, dávkujeme seniorům obvykle nižší dávku léku. Zde může být nesnadné určit správnou dávku léku z důvodu individualizovaných 22
změn farmakokinetiky a farmakodynamiky u každého seniora. To ještě ztěžuje užívání více léčiv současně, kde může nežádoucí účinky vyvolat jejich vzájemné ovlivňování. Při objevení komplikací léčby se okamžitě snižuje dávkování léku o jednu čtvrtinu až třetinu a cíleně se pátrá po nežádoucích účincích. (Kolektiv autorů, 2006; Martínková, 2007)
2.6.2 Farmakologická léčba bolesti Farmakologická léčba je základem léčby každého druhu bolesti. Před podáním léků seniorovi by měla být jeho bolest důsledně individuálně zhodnocena a poté naordinovány léky, které jsou indikovány dle věku a příčiny bolesti. Přímo neindikované léky by měly být považovány za kontraindikované. Jsou používány zčásti analgetika-antipyretika, zčásti opioidní analgetika. Z jiných lékových skupin se indikují nesteroidní antirevmatika, spasmolytika ovlivňující bolestivé spazmy hladké svaloviny, hormony, či bisfosfonáty při nádorovém onemocnění.
Dihydroergotaminem
nebo
triptany
tlumíme
bolest
u migrény,
carbamazepin podáme u neuralgie trigeminu, kolchicin u dnavého záchvatu. Při léčbě bolesti bychom se měli řídit třístupňovým analgetickým žebříčkem doporučovaným světovou zdravotnickou organizací od roku 1986. Na prvním stupni podáváme neopioidní analgetika pro tišení mírné bolesti, na druhém stupni ordinuje lékař neopioidní analgetika a přidává slabé opioidy k tišení středně silné bolesti a na třetím stupni předepisuje silné opioidy s možnou kombinací s neopioidními analgetiky. Všechny tyto tři stupně doplňuje o koanalgetika. (Rokyta, 2009; Klener, 2006; Ondráčková 2011) Neopioidní analgetika Nenarkotická analgetika volíme při tišení nociceptivní bolesti (vzniklé při podráždění receptorů pro vjem bolesti při přímém poškození tkáně) a k tišení neuropatické bolesti (vzniklé na základě postižení některé části nervového systému). Tato skupina léčiv má také antiflogistické a antipyretické účinky.
23
Analgetika-antipyretika Tato skupina léků působí jednak centrálně na podkorová centra, jednak periferně. Je vhodná k tlumení lokalizované bolesti, kde se může či nemusí vyskytovat zánět. Pozor se musí dávat na nežádoucí účinky, mezi které se řadí dyspepsie až vředy ve sliznici gastrointestinálního traktu, hrozba krvácení, zácpy, retence moči, poklesu tlaku krve a v neposlední řadě se může dostavit nevolnost a zvracení. (Klener, 2006) Paracetamol by měl být volen v počátku i průběhu terapie chronické bolesti u seniorů. V maximální doporučené denní dávce 4 g na 24 hodin.(Rokyta, 2012) Nesteroidní antirevmatika U seniorů, kde jiná terapie bolesti selhala, můžeme s opatrností zvolit nesteroidní antiflogistika (NSA). Je zde ale nutností dodržet absolutní kontraindikace podání těchto léčiv. Mezi ty patří aktivní vředové onemocnění žaludku a dvanáctníku, chronické nemoci ledvin a srdeční selhání. Zároveň by měli pacienti užívající NSA užívat inhibitory protonové pumpy k ochraně žaludeční a střevní sliznice. (Rokyta, 2012) Opioidní analgetika Opioidní analgetika mají účinek i na útrobní bolesti, snižují intenzitu, kterou je bolest vnímána a zároveň snižují odpověď na bolest určité síly. Indikace opioidů, by měla být zvážena při středně silných až silných bolestech, které mohou poškozovat funkci nebo snižovat kvalitu života. Úvodní terapie by měla být zahájena nejnižší možnou dávkou léku a postupně dávku zvyšovat na podkladě úlevy s hodnocením vedlejších účinků a prospěchu pro pacienta. Při dlouhodobém užívání opioidních přípravků se nesmí zapomenout na rozvoj lékové závislosti a možnost vzniku průlomové bolesti a tedy zároveň určit k léčbě rychle působící opioidy. Je také nezbytné mít na paměti možné nežádoucí
účinky,
mezi
které
patří:
zácpa,
biliární
kolika,
retence
moči,
bronchokonstrikce, pokles krevního tlaku, nevolnost a zvracení, útlum dýchacího centra. (Rokyta, 2012; Klener, 2006) Opioidy jsou látky derivované od morfinu přímo nebo jde o uměle vytvořené substance odvozené z jeho molekuly. Anodyna dělíme na tři skupiny:
24
Opioidní agonisté - užívané k léčbě střední až silné bolesti bez toho, aby způsobovaly ztrátu vědomí. Zástupci: kodein, fentanyl, hydromorfon, morfin, oxykodon.
Opioidní antagonisté - nejde o analgetika, ale jejich účinkem se zablokuje působení opioidních agonistů a zruší se nežádoucí účinky jako útlum dechového centra a centrální nervové soustavy. Zástupci: naloxon hydrochlorid a naltrexon hydrochlorid
Opioidní agonisté - antagonisté - mají smíšené účinky, jako agonisté zmírňují bolest, jako antagonisté snižují míru toxicity a lékové závislosti. Mají využití hlavně při snižování předoperační úzkosti a bolesti, k odstraňování bolesti při porodu, středního až silného stupně. Zástupci: buprenorfin, nalbufin, pentazocin. (Kolektiv autorů, 2006)
Adjuvantní analgetika Tyto léky mají primární využití jiné, ale za jistých okolností se mohou využívat též jako analgetika. Podáváme je buď samotná nebo v sestavě s opioidy. Jsou to lékové skupiny: antikonvulziva (k léčbě neuropatické bolesti), lokální anestetika (k léčbě neuropatické bolesti), myorelaxancia (ke zmírnění spasticity z poruch centrální nervové soustavy), tricyklická antidepresiva (k léčbě neuropatické bolesti), selektivní agonisté serotoninu na 5-HT1 receptorech neboli triptany (použití při migréně), selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, ergotaminové alkaloidy (použití při migréně), benzodiazepiny (ke zmírnění úzkosti), psychostimulancia (použití při Parkinsonově chorobě, hyperaktivitě), cholinergní blokátory (u spastických či hyperaktivních onemocněních gastrointestinálního traktu) a kortikosteroidy (při bolesti z důvodu zánětu). (Kolektiv autorů, 2006)
2.6.3 Nefarmakologická léčba bolesti Tyto způsoby léčby se stávají čím dál více oblíbenými jak mezi veřejností, tak mezi zdravotníky. Je to především z toho důvodu, že se každý cítí lépe s vědomím, že své zdravotní problémy zvládá sám a nepřijímá nadměrné množství léků. Můžeme je hned na úvod rozdělit do tří hlavních kategorií, kterými se budeme dále v textu ještě zabývat. 25
Jde o fyzikální terapie, alternativní a doplňkové terapie, kognitivní a behaviorální terapie. Výhodou těchto terapií je mimo tlumení bolesti také to, že odstraňují stres, zlepšují náladu, mají kladný vliv na spánek. A hlavně, pokud se těmto technikám budete věnovat, budete znát jejich možnosti uplatnění. Tak již i jako velmi zkušený laik je můžete svým pacientům nabídnout. Fyzikální terapie Tyto v podstatě levné a jednoduché léčebné postupy využívají fyzikálních vlivů a metod k návratu organismu do původního funkčního stavu po nemoci či poranění. Výhodou je, že zde můžeme pacienta a jeho rodinu zapojit do managementu bolesti. A to tak, že je naučíme postupy, jak terapie správně provádět i v domácím prostředí. Mezi fyzikální terapie spadá hydroterapie, terapie teplem, chladem, vibracemi, transkutánní elektrická stimulace nervu, cvičení, imobilizace. Za cíl při některé z těchto terapií si dáváme podporu zdraví, prevenci tělesného postižení, rehabilitaci při bolesti, nemoci, poranění. Alternativní a doplňkové terapie K těmto terapiím se obrací stále víc pacientů. Je to pro jejich neinvazivní přístup, minimální nežádoucí účinky a holistický přístup včetně temperamentu, vzorců chování a pociťovaných potřeb. Tyto terapie, ačkoli nejsou zcela totožné, dávají pacientům výrazně více možností léčby bolesti a nejen té, ale také jiných zdravotních problémů. Alternativní terapie nahrazují běžné léčby, například akupunktura se může použít namísto léků na bolest. Doplňkové terapie doplňují běžné terapie a nenahrazují je. Například meditace může být doplňkovou terapií farmakoterapie. K alternativním a doplňkovým terapiím řadíme aromaterapii, muzikoterapii, terapii dotykem, jógu, masáž, chiropraktickou léčbu, akupunkturu.
26
Kognitivní a behaviorální přístup Kognitivní přístup se zaměřuje na to, jak ovlivnit pacientovu interpretaci zážitku bolesti a behaviorální přístup učí pacienta ovlivnění reakce na bolest. Mezi tyto přístupy řadíme meditaci, biofeedback a hypnózu. (Kolektiv autorů, 2006) Každou bolest zhoršují obavy, bezmoc, deprese. Je proto dobré, pokud pacient ovládá některou z technik odpoutání se od bolesti. (Rokyta, 2009)
2.6.4 Chirurgické intervence Pokud se lékař rozhodne léčit bolest chirurgicky z důvodu, že předcházející způsoby tlumení bolesti byly nedostatečné, je nezbytné posouzení léčebných cílů, zvážení současného stavu, životního stylu, dlouhodobého přínosu a rizik, která se mohou objevit. Kvalita života pacienta je nejdůležitější proměnná. Nejčastěji se chronická bolest řeší neurotomií a chordotomií, dále zákrokem zvaným dorsal root entry zone a rizotomií. Neurotomií se rozumí resekce či excize jedné nebo více větví periferního či spinálního nervu. Tento výkon vyžaduje pouze místní anestezii. Je proto bezpečný a rychlý, avšak není bez vedlejších příznaků. Periferní nervy řídí současně motorické a senzorické funkce. Dojde-li tedy k přerušení nervu, objeví se kromě ztráty vnímání bolesti i motorická porucha. Přístup k provedení chordotomie získáme buď otevřenou operací nebo perkutánně. Jde o oddělení nervových vláken v míše. Při oddělení jednostranném přerušíme vnímání somatické bolesti na jedné straně těla, při oboustranném oddělení dojde k přerušení vnímání viscerální bolesti na obou stranách těla. Dorsal root entry zone (DREZL). Principem tohoto výkonu je vytvoření několika lézí v oblasti dorzálních míšních kořenů a laminektomie. Provádí se u chronických bolestí typu postherpetické neuralgie, fantómové bolesti končetin, silné fasciální bolesti. Provádí se v celkové anestezii. Po výkonu je nutný klid na lůžku v délce trvání 2-4 dny, po kterém následuje intenzivní fyzioterapie.
27
Rizotomie neboli zničení vybraného dorzálního míšního kořene nervu se provádí u ohraničené bolestivé oblasti s výsledkem ztráty vnímání bolesti, teploty a tlaku. (Kolektiv autorů, 2006)
2.7 Kvalita života Kvalita života je subjektivní. Záleží na tom, jak ji každý z nás vnímá a nedá se jednoznačně vymezit. Můžeme ji hodnotit jak kvalitativními, tak kvantitativními prvky. Determinuje konflikt mezi předpokládaným a skutečností, možnostmi a realitou, který můžeme zmírnit vhodným ošetřovatelským zásahem. Její obsah se mění dle situace a životní etapy, ve které se zrovna pacient nachází. Je zaměřená na hodnoty, staví důležitější potřeby nad méně důležité. Kvalita života je také pojem širokého významu používaný samostatně a vyjadřující osobní pohodu, spokojenost a sociální postavení. Dle mnoha koncepcí můžeme tedy kvalitu života charakterizovat jako „subjektivní, holistickou, multidimenzionálně podmíněnou, dynamickou, hodnotově orientovanou, zahrnující subjektivní a objektivní indikátory a související s uspokojováním potřeb.“ (Hudáková, 2013, str. 40; Gurková, 2011) Co se týče zdravotnických zařízení, všechen zdravotnický personál nesprávně směřuje k posuzování kvality života z laboratorních výsledků a klinického stavu pacienta. Ten však vnímá svou kvalitu života dle aktuálního stavu ovlivněného nemocí. U seniorů se týká změna kvality života hlavně možnosti pohybu, míry soběstačnosti, psychické pohody. To se následně projeví negativními náladami, ztracením smyslu života, závislostí na různé úrovni, ztrátou svébytnosti. (Hudáková, 2013)
2.7.1 Psychologické a sociologické pojetí kvality života Z psychologického pohledu můžeme kvalitu života chápat z více hledisek. Například jako životní spokojenost či subjektivní pohodu neboli štěstí. Subjektivní pohoda nebo nepohoda se projevuje pozitivními nebo negativními citovými reakcemi na míru uspokojení potřeb v různých oblastech. Vybrané lidské schopnosti jako třeba adaptace, se k těmto pocitům vztahují a mohou se dle délky trvání pocitů projevovat. (Dvořáčková, 2012)
28
Ze sociologické stránky lze kvalitu života posuzovat na základě sociální úspěšnosti, společenského statusu, vybavení domácnosti, vzdělání, majetku a podobně. Ale nejdůležitějším ukazatelem kvality života je sledování atribut na základě životního stylu. Zde hodnotíme všeobecné sociální procesy, intelekt, manuální zručnost, poměr jednotlivých činností v životě. Životní styl charakterizují všeobecné sociální podmínky určující kvalitu a způsob života jednice ve společnosti. Ovlivňuje ho ekonomické postavení, rodinné zázemí, výchova, zkušenosti, povolání, zdravotní problémy, věk, pohlaví a jiné. (Dvořáčková, 2012)
2.7.2 Metody měření kvality života u seniorů Mezi standardní dotazník pro hodnocení kvality života patří World Health Organization Quality of Live Assesment - WHOQOL vytvořený Světovou zdravotnickou organizací. Má dvě základní verze: sebehodnotící dotazník o 100 položkách a 6 ti doménách a zkrácenou verzi o 26 položkách členěných do čtyř domén. V současné době vznikl na základě předchozích dotazníků, s cílem odstranit nedostatky předchozích, nový dotazník WHOQOL-OLD o 6 ti doménách: tělesná, psychická, nezávislost, sociální vztahy, prostředí, spirituální hodnoty. Dále vzniká čím dál více výzkumných metodik hodnotících kvalitu života při konkrétním onemocnění a v určité věkové kategorii. V České republice jde například o test základních denních činností podle Barthelové (viz příloha č. 6), o škálu pro orientační hodnocení stavu výživy, screeningový test mobility a jiné. (Hudáková, 2013) Kromě těchto obecných hodnotících škál známe ještě specifické dotazníky zaměřené konkrétně na určité oblasti kvality života: pohoda - Well-Being Questionnaire, soběstačnost - svanborgův test ošetřovatelské zátěže, postižení - škála postižení podle Světové zdravotnické organizace, test smyslu v životě, logo-test, profil životních postojů, index vztahu k životu, existenciální škála. (Hudáková, 2013)
29
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Cílem výzkumu mé bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem bude ovlivňovat chronická bolest kvalitu života seniorů. Pro dosažení potřebného počtu respondentů jsem zvolila kvantitativní výzkum a jako výzkumný nástroj jsem použila dotazníkové šetření. Data do dotazníku jsem získala formou řízeného rozhovoru. Řízený rozhovor jsem upřednostnila z toho důvodu, že častým problémem seniorů je snížení kognitivních funkcí. A také, abych zamezila nepochopení nebo špatnému pochopení pojmu chronická bolest. Ke zjištění, zda je dotazník srozumitelný pro seniora s chronickou bolestí, jsem prováděla předvýzkum na 10ti seniorech hospitalizovaných v jihlavské nemocnici. To mi velice pomohlo zformulovat otázky a možnosti odpovědí tak, aby tomu každý porozuměl a měl na výběr vhodnou variantu odpovědi. Schéma dotazníku Úvod tří otázek: věk, co respondenta chronicky bolí a jak moc. Druhá skupina pěti otázek je zaměřena na psychické nálady a samoobslužné činnosti. Třetí skupina devíti otázek se zaměřuje na sociální kontakty a denní aktivity. Poslední čtvrtá skupina čtyř otázek zkoumá přístup sester k respondentům s chronickou bolestí. Celkově dotazník obsahuje sedmnáct uzavřených otázek, jednu polouzavřenou a tři uzavřené otázky. 3.2
Respondenti a výzkumné prostředí
Cílovou skupinou tohoto výzkumu byli senioři s chronickou bolestí, proto byli oslovováni respondenti ve věku 65 let a více s chronickou bolestí trvající déle jak tři měsíce. Dotazníkové šetření jsem prováděla v nemocnici Jihlava na vybraných odděleních: interním, traumatologickém, onkologickém, neurologickém a na oddělení pro dlouhodobě nemocné.
30
3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal od 21.10.2013 do 29.11.2013. Po schválení žádosti o dotazníkové šetření (příloha č. 1) náměstkyní pro ošetřovatelskou péči Nemocnice Jihlava, jsem osobně oslovila 106 respondentů a se souhlasem jsem se stem z tohoto počtu respondentů vyplnila konečnou formu dotazníku (příloha č. 2).
3.4 Zpracování získaných dat Pro napsání textu bakalářské práce jsem použila Microsoft Office Word 2007. Zpracování získaných dat a tvorbu grafů jsem provedla pomocí Microsoft Office Excel 2007. Vyhodnocené výsledky jsem znázornila pomocí sloupových grafů s krátkým přehledným popiskem.
31
3.5 Vyhodnocení dotazníků Věk Ke grafu 1 se vztahuje otázka z dotazníku č. 1: Váš věk?
Graf 1 Věk (zdroj: vlastní výpočty)
Věk dotazovaných jsem rozdělila do tří kategorií. Z celkového počtu 100 dotazovaných (100 %) bylo zastoupeno nejvíce ve věkovém rozmezí 75-84 let - 42 respondentů (42 %), ve věku 65-74 let bylo 34 respondentů (34 %) a ve věku 85 a více let 24 respondentů (24 %).
32
Příčiny bolesti Ke grafu 2 se vztahuje otázka z dotazníku č. 2: Co způsobuje Vaši chronickou bolest?
Graf 2 Příčiny bolesti (zdroj: vlastní výpočty)
Osteoartritida je nejčastějším zdrojem chronické bolesti u seniorů, uvedlo ji 23 respondentů (23 %), 15 respondentů (15 %) uvedlo osteoporózu, 12 respondentů (12 %) bolesti bederní páteře. 9 respondentů (9 %) považuje za zdroj chronické bolesti aterosklerózu dolních končetin. Shodně 8 respondentů (8 %) označilo původcem chronické bolesti revmatoidní artritidu a nádorové onemocnění, 7 respondentů (7 %) diabetickou neuropatii, angiopatii, 5 respondentů (5 %) migrenózní bolesti hlavy. Pro 4 respondenty (4 %) jsou zdrojem chronické bolesti posttraumatické bolesti, pro 3 respondenty (3 %) fantomové bolesti končetin, pro 2 respondenty (2 %) kolikovité bolesti břicha a neuralgii trigeminu a 1 respondent (1%) označil shodně jako zdroj chronické bolesti bolesti svalů zad a šíje a srpkovitou anemii.
33
VAS škála Ke grafu 3 se vztahuje otázka z dotazníku č. 3: Na stupnici 0-10 označte číslo, jak moc Vás to bolí, s tím, že 0= žádná bolest, 10= nejhorší představitelná bolest
Graf 3 Škála VAS (zdroj: vlastní výpočty)
Na grafu číslo 3 vidíme, že 34 respondentů (34 %) přiřazuje své chronické bolesti hodnotu 3 na VAS škále, o něco méně, 31 respondentů (31 %) přiřadilo bolesti hodnotu 2. 18 respondentů (18 %) označilo hodnotu 1, 14 respondentů (14 %) cítí míru chronické bolesti na hodnotě 4 a 3 respondenti (3 %) označili hodnotu 5.
34
Příznaky bolesti Ke grafu 4 se vztahuje otázka z dotazníku č. 4: Jaké příznaky nejčastěji doprovází Vaši bolest?
Graf 4 Příznaky bolesti (zdroj: vlastní výpočty)
Zde mohli respondenti volit více možností. Výchozí hodnotou pro výpočet výsledků je tedy 135 odpovědí (100 %). Únava je nejčastější příznak doprovázející bolest seniorů, uvedlo ji 27 respondentů (20 %), na druhém místě je deprese, ta trápí 21 respondentů (16 %). Na třetím místě se objevila bezmoc jako doprovodný příznak chronické bolesti, označilo ji 20 respondentů (15 %), čtvrté místo obsadil smutek u 18ti respondentů (13 %). Páté místo patří příznakům zlosti, jak uvedlo 17 respondentů (13 %). Na šestém místě je utrpení, uvedlo ho 16 respondentů (12 %), jen 12 respondentů (9 %) označilo jako příznak doprovázející jejich bolest strach a 4 respondenti (3 %) si neuvědomují, že by jejich bolest doprovázely nějaké negativní příznaky. Nikdo z respondentů neuvedl jiné příznaky doprovázející jeho bolest.
35
WC Ke grafu 5 se vztahuje otázka z dotazníku č. 5: Problémy s používáním WC
Graf 5 WC (zdroj: vlastní výpočty)
Téměř polovina, 47 respondentů (47 %), uvedla, že potřebuje na WC doprovodit nebo jinak pomoc. 35 respondentů (35 %) zvládne i přes chronickou bolest použít WC samo a 18 respondentů (18 %) není schopno z důvodu bolesti WC samo vůbec použít.
36
Osobní hygiena Ke grafu 6 se vztahuje otázka z dotazníku č. 6: Bolest a osobní hygiena
Graf 6 Osobní hygiena (zdroj: vlastní výpočty)
Více než polovina, 54 respondentů (54 %), potřebuje z důvodu chronické bolesti i sebemenší pomoc při osobní hygieně, jen 26 respondentů (26 %) zvládne osobní hygienu samo a 20 respondentů (20 %) si není schopno bez pomoci osobní hygienu vůbec zajistit.
37
Oblékání Ke grafu 7 se vztahuje otázka z dotazníku č. 7: Jak Vás omezuje bolest při oblékání?
Graf 7 Oblékání (zdroj: vlastní výpočty)
51 respondentů (51 %) uvedlo, že při oblékání potřebuje z důvodu bolesti nějakou pomoc, 30 respondentů (30 %) se oblékne samo a 19 respondentů (19 %) není schopno se samo úplně obléci.
38
Stravování Ke grafu 8 se vztahuje otázka z dotazníku č. 8: Bolest a nákup, příprava jídla
Graf 8 Stravování (zdroj: vlastní výpočty)
V grafu č. 8 jsme se dozvěděli, že 46 respondentů (46 %) s chronickou bolestí potřebuje pomoci s nákupem stravy. S nákupem i uvařením stravy má problémy 29 respondentů (29 %) a potřebuje v obou těchto oblastech pomoc. 16 respondentů (16 %) je schopno si samo nakoupit a uvařit a jen 9 respondentů (9 %) označilo, že potřebují pomoc pouze s vařením stravy.
39
Spánek Ke grafu 9 se vztahuje otázka z dotazníku č. 9: Má bolest vliv na Váš spánek?
Graf 9 Spánek (zdroj: vlastní výpočty)
Necelá polovina respondentů - 49 (49 %) přiznala, že je bolest budí během noci ze spánku, 30 respondentů (30 %) obtěžuje bolest při usínání, ale ze spánku je nebudí a jen u 21 respondentů (21 %) bolest neovlivňuje kvalitu a délku spánku.
40
Užití léků na bolest Ke grafu 10 se vztahuje otázka z dotazníku č. 10: Pokud Vás bolest probudí, musíte si požádat o léky na bolest?
Graf 10 Užití léků na bolest (zdroj: vlastní výpočty)
Tato otázky vychází z otázky č. 9, kdy respondenti zvolili odpověď: bolest mne budí ze spánku. 100 % je tedy 49 respondentů. Více než polovina respondentů - 30 (61 %) musí užít analgetikum, pokud je bolest probudí. 11 respondentů (22 %) užívá při probuzení bolestí analgetika nepravidelně, občas a 8 respondentů (16 %) odpovědělo, že přesto, že je bolest probudí neužijí žádná analgetika.
41
Opětovné usnutí Ke grafu 11 se vztahuje otázka z dotazníku č. 11: Za jak dlouho opět usnete?
Graf 11 Opětovné usnutí (zdroj: vlastní výpočty)
Tato otázka vychází z otázky č. 9, kdy respondenti zvolili odpověď: bolest mne budí ze spánku. 100 % je tedy 49 respondentů. 19 respondentů (39 %) se domnívá, že opět usne za 20-30 minut, 10 respondentů (20 %) odhadlo, že jim opět usnout trvá déle jak 30 minut, 9 respondentů (18 %) zvolilo odpověď b) 10-20 minut jako jim nejbližší časové rozmezí kdy opět usnou, 7 respondentů (14 %) usne opět do 10ti minut od probuzení a 4 respondenti (8 %) neusnou už vůbec pokud je bolest probudí.
42
Stravovací návyky Ke grafu 12 se vztahuje otázka z dotazníku č. 12: Ovlivňuje bolest Vaše stravovací návyky?
Graf 12 Stravovací návky (zdroj: vlastní výpočty)
Je zřejmé, že u 58 respondentů (58 %) neovlivňuje chronická bolest stravovací návyky, u 21 respondentů (21 %) chronická bolest zhoršuje chuť k jídlu. 15 respondentů (15 %) se přiznalo, že z důvodu chronické bolesti méně pijí, aby nemuseli chodit tak často na WC a u 6ti respondentů (6 %) provokuje bolest stres, který je nutí více jíst.
43
Domácí práce Ke grafu 13 se vztahuje otázka z dotazníku č. 13: Běžné domácí práce
Graf 13 Domácí práce (zdroj: vlastní výpočty)
Většina respondentů - 61 (61 %) zvládá přes chronickou bolest běžné domácí práce s obtížemi, některé však nezvládne vůbec. 21 respondentů (21 %) obtěžuje chronická bolest natolik, že nezvládnou žádné domácí práce. 18 respondentů (18 %) uvedlo, že ještě zvládají všechny domácí práce.
44
Přátelé Ke grafu 14 se vztahuje otázka z dotazníku č. 14: Bolest a přátelé
Graf 14 Přátelé (zdroj: vlastní výpočty)
Z grafu č. 14 je patrné, že více jak polovina, 55 respondentů (55 %) bylo nuceno omezit kontakty s přáteli, 25 respondentů (25 %) chronická bolest úplně odtrhla od přátel a jen 20 ti respondentům (20 %) dovoluje chronická bolest se stále ještě stýkat se svými přáteli.
45
Rodinné vztahy Ke grafu 15 se vztahuje otázka z dotazníku č. 15: Rodinné vztahy
Graf 15 Rodinné vztahy (zdroj: vlastní výpočty)
U této otázky mohli respondenti volit ze tří možných variant odpovědí. Velká většina 80 respondentů (80 %) zvolila odpověď b) a to, že bolest nijak neovlivňuje jejich rodinné vztahy. 12 respondentů (12 %) se svěřilo, že bolest má negativní vliv na jejich rodinné vztahy a 8 respondentů (8 %) cítí, že má bolest pozitivní vliv na vztahy v rodině.
46
Zájmy Ke grafu 16 se vztahuje otázka z dotazníku č. 16: Jaké máte zájmy?
Graf 16 Zájmy (zdroj: vlastní výpočty)
U této otázky mohli respondenti zvolit více odpovědí. 100 % je 116 odpovědí. Nejvíce respondentů - 21 (18 %) uvedlo jako své zájmy televizi a televizní pořady, na druhém místě se umístila četba a křížovky - 18 respondentů (16 %). Na třetím místě je zahrada, tu uvedlo 16 respondentů (14 %), na čtvrté pozici vaření - 10 respondentů (9 %), na pátém místě stojí dům a domácí práce - 9 respondentů (8 %). Šesté místo patří kutilství- 8 respondentů (7 %), rekreace obsadila sedmé místo, uvedlo ji 7 respondentů (6 %). Procházky se umístily na osmém místě, napsalo je 6 respondentů (5 %), na deváté pozici je myslivost, kolo a hudba společně, tyto koníčky uvedlo po 4 respondentech (3 %). Desátou příčku obsadilo rybaření a chovatelství po 3 respondentech (3 %), jedenácté místo patří malování - 2 respondenti (2 %) a poslední je akvaristika, tu uvedl 1 respondent (1 %).
47
Vliv bolesti na zájmy Ke grafu 17 se vztahuje otázka z dotazníku č. 17: Jaký vliv má bolest na Vaše zájmy?
Graf 17 Vliv bolesti na zájmy (zdroj: vlastní výpočty)
Z grafu č. 17 je patrné, že 51 respondentů (51 %) muselo z důvodu chronické bolesti změnit nebo omezit své stávající zájmy, 26ti respondentům (26 %) zatím dovoluje bolest věnovat se zájmům nadále a 23 respondentů (23 %) muselo kvůli bolesti svých zájmů úplně zanechat.
48
Ochota zdravotních sester Ke grafu 18 se vztahuje otázka z dotazníku č. 18: Jsou všechny sestry ochotné řešit Vaši bolest?
Graf 18 Ochota sester (zdroj: vlastní výpočty)
Zde převážná většina, 87 respondentů (87 %) zvolilo předpokládanou odpověď: ano, všechny sestry jsou ochotné řešit moji bolest. Jen 13 respondentů (13 %) se setkalo s tím, že ne všechny sestry byly ochotné řešit jejich bolest a odpověď c) nezvolil nikdo.
49
Podceňování bolesti Ke grafu 19 se vztahuje otázka z dotazníku č. 19: Věří sestry Vaší bolesti? Nepodceňují Vaši bolest?
Graf 19 Podceňování bolesti (Zdroj: vlastní výpočty)
Zde, také s očekáváním, většina, 83 respondentů (83 %), zvolila odpověď a) sestry věří mé bolesti vždy. 15 respondentů (15 %) uvedlo, že sestry jejich bolesti věří skoro vždy a 2 respondenti (2 %) mají pocit, že sestry jejich bolesti věří málokdy. Odpověď d) nezvolil nikdo z respondentů.
50
Přístup zdravotních sester Ke grafu 20 se vztahuje otázka z dotazníku č. 20: Jak hodnotíte přístup zdravotních sester?
Graf 20 Přístup zdravotních sester (zdroj: vlastní výpočty)
36 respondentů (36 %) zvolilo odpověď e) laskavý přístup, 35 respondentů (35 %) zvolilo odpověď b) ohleduplný přístup a 29 respondentů (29 %) zvolilo odpověď c) soucitný přístup. Odpověď a) přísný a d) nepřístupný nezvolil žádný z respondentů.
51
Úleva od bolesti Ke grafu 21 se vztahuje otázka z dotazníku č. 21: Jak jste spokojen/a s poskytovanou úlovou od bolesti v nemocnici za hospitalizace?
Graf 21 Úleva od bolesti (zdroj: vlastní výpočty)
Na tuto otázku odpovědělo 69 respondentů (69 %) tak, že jsou za hospitalizace úplně spokojeni s poskytovanou úlevou od bolesti. Méně, 23 respondentů (23 %) je za hospitalizace téměř vždy spokojeno s úlevou od bolesti a 8 respondentů (8 %) udává, že je s úlevou od bolesti málokdy spokojeno.
52
3.6 Diskuse Cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňuje ošetření chronické bolesti kvalitu života seniorů v různých oblastech. Do výzkumu jsem zapojila 106 respondentů, aby mi pomohli objasnit stanovené hypotézy k cíli této práce. 6 respondentů spolupráci odmítlo. Z toho důvodu považuji za výchozí vzorek 100 respondentů (100 %). Výsledky mi objasnily, kde se vyskytují nejčastější problémy či omezení v kvalitě života a byly následující. Hypotéza č. 1: U 50 % seniorů dochází v důsledku chronické bolesti k negativním psychickým náladám, pocitům a zhoršení základních samoobslužných činností. K této hypotéze se vztahují otázky z dotazníku č. 4-8. Tato hypotéza se mi potvrdila. Po sečtení negativních příznaků bolesti uvedlo 97 % (131 respondentů) alespoň jeden negativní příznak bolesti, jen 3 % (4 respondenti) uvedli, že si nejsou vědomi žádných negativních příznaků chronické bolesti. Průměrně 50 % (50 respondentů) potřebuje nějakou minimální pomoc při vykonávání základních samoobslužných činností, konkrétně 47 % (47 respondentů) potřebuje pomoc či doprovodit na WC, 54 % (54 respondentů) potřebuje pomoci s osobní hygienou, 51 % (51 respondentů) potřebuje pomoci s oblékáním a 46 % (46 respondentů) potřebuje pomoci s nákupem stravy. Hypotéza č. 2: U 50 % seniorů dochází v důsledku chronické bolesti k omezení sociálních kontaktů a denních aktivit. K této hypotéze se vztahují otázky v dotazníku č. 9-17. Tato hypotéza se mi z větší části potvrdila. 55 % (55 respondentů) bylo nuceno z důvodu bolesti omezit sociální kontakty, ale zjistila jsem, že v 80 ti % (80 respondentů) bolest nemá dle dotazovaných negativní ani pozitivní vliv na rodinné vztahy respondentů.
53
49 % (49 respondentů) budí chronická bolest ze spánku, 61 % (30 respondentů) z nich si musí vzít léky na bolest a 39 % (19 respondentů) opět usíná v rozmezí 20-30 minut. Překvapilo mne, že u 58 % (58 respondentů) nemá bolest vliv na stravovací návyky. Co se týká zájmů a koníčků, 51 % (51 respondentů) bylo nuceno kvůli bolesti své zájmy a koníčky omezit či změnit. Z aktuálních zájmů a koníčků respondentů převládala z 21 % televize, v 18ti % četba a v 16ti % zahrada. Hypotéza č. 3: Domnívám se, že 80 % zdravotních sester přistupuje k nemocným seniorům při řešení chronické bolesti aktivně. K této hypotéze se vztahují otázky v dotazníku č. 18-21. Tato hypotéza se potvrdila. Podle mého očekávání označilo 87 % (87 respondentů) sestry za ochotné řešit problémy respondentů s chronickou bolestí. Dále je 83 % (83 respondentů) přesvědčeno, že ošetřující sestry nepodceňují chronickou bolest respondentů. Při dotazování se na přístup všeobecných sester nebyl zvolen ani jeden negativní přístup. 36 % (36 respondentů) označilo všeobecné sestry za laskavé, 35 % (35 respondentů) jako ohleduplné a 29 % (29 respondentů) vidí přístup sester jako soucitný. Na závěr je 69 % (69 respondentů) vždy úplně spokojeno s poskytovanou úlevou od bolesti v nemocnici za hospitalizace. Mnou stanovené cíle jsem splnila. Zjistila jsem, že nejčastějším příznakem chronické bolesti u seniorů je únava a deprese. Největší míru pomoci potřebují senioři s chronickou bolestí v oblasti hygieny a oblékání. Dále že téměř každého druhého seniora budí chronická bolest ze spánku. Co se týká stravovacích návyků, chronická bolest je téměř neovlivňuje, to však nelze říci o domácích pracích. Na sociální vztahy a zájmy má chronická bolest velký vliv. Nakonec bylo potvrzeno mé očekávání, že přístup všeobecných sester k seniorovi s bolestí je kladný a aktivní. Z těchto mých výsledků vyplývá, že převažujícím počtem respondentů zvolená míra chronické bolesti na VAS škále s hodnotou 3 je u poloviny seniorů omezující v denních činnostech a snižuje kvalitu jejich života.
54
Ze závěru diplomové práce Grossové Klementové na příbuzné téma Léčba bolesti u seniorů plyne, že mnoho zdravotních sester z různých oborů považuje léky podávané k tlumení bolesti u seniorů za nebezpečné. K tomuto závěru došla při výzkumu ve Fakultní nemocnici v Brně, ale to neznamená, že v jiné nemocnici to nemůže být jinak. Mělo by být proto prvotní utvrdit názor na podávání analgetik seniorům u všech všeobecných sester. Jiná studie s podobným tématem od autorky Pekaříkové došla k závěru, že „je zde téměř 15 % tendence nechat klienty nad 75 let čekat na intervenci vedoucí k odstranění bolesti nebo na tyto klienty ošetřující personál úplně zapomene a nemocný se musí opětovně personálu připomínat“ (Pekaříková, 2009, str. 100). To může být zajisté také problém vedoucí ke zhoršení intenzity chronické bolesti a kvalitě života.
3.7
Návrh řešení a doporučení pro praxi
Péče o seniora a hlavně kvalita jeho života je dnes už více řešeným pojmem, avšak dle mého názoru je každý třetí senior nespokojen s mírou kvality svého života, navíc když je omezován chronickou bolestí. Považuji za důležité zjištění, že ne každý senior, kterého bolest budí ze spánku, si požádá službu konající zdravotnický personál o analgetika. Ve vzorku respondentů to platí pro 20 % dotázaných. Výsledky tohoto výzkumu by mohly být přínosem hlavně pro všeobecné sestry přicházející denně i méně často do kontaktu s geriatrickým seniorem. Mohl by jim objasnit oblasti, kde je potřeba seniora více podpořit či mu podat pomocnou ruku, aby cítil vyšší kvalitu svého života.
55
4 Závěr Obyvatelé evropského regionu rychle stárnou. Počet osob ve věku 65 let byl v roce 2010 14 % a do roku 2050 se zvedne zhruba na 25 % (www.euro.who.int), ale bohužel s sebou delší život nepřináší větší odolnost vůči vnitřním pochodům a vnějším vlivům. S přibývajícím věkem je každý z nás více citlivý k nemocem, které s sebou přináší i mnoho bolesti. Z celkového počtu seniorů trpí 80 % chronickou bolestí, kterou způsobilo mnoho různých podnětů. Ať už se jedná o poúrazové stavy, rakovinu, degenerativní onemocnění kostí, diabetes mellitus a jiné. Toto jsou onemocnění, která způsobují chronickou bolest a senioři s nimi přicházejí za lékařem, ale je jistě mnoho jiných onemocnění, o kterých senioři vědí, ale za lékařem s nimi nejdou. Ti potom trpí neléčenou chronickou bolestí, jejímž následkem se může objevit u seniora deprese, pocity úzkosti, poruchy mobility, kognitivních funkcí, problémy se spánkem. To celé většinou vyúsťuje omezením sociálních kontaktů a snížením kvality života seniorů. Problematika managementu bolesti je a bude čím dál víc složitější, pokud budeme chtít bolest správně diagnostikovat a léčit. Každý zdravotnický pracovník bude muset tuto problematiku nadále hlouběji studovat a čelit dalším špatným názorům na bolest. V dnešní době existuje již několik objasněných názorů, o kterých má již dnešní zdravotnictví a lidstvo určitou představu. Jde o názor, že bolest není normální součást stáří a není nevyhnutelná. Bolest vnímají senioři stejně silně jako lidé ve středním věku, jen o ní tolik nemluví. Cílem této práce bylo objasnit vliv ošetření chronické bolesti u seniora na kvalitu jeho života a vedle toho zjistit, jak vnímají senioři přístup zdravotních sester při řešení jejich bolesti. V teoretické části jsem definovala pojem stáří a změny, které v něm probíhají, zabývala jsem se tím, jak vypadala péče o seniory dříve a v současnosti, zmínila jsem specifika ošetření seniorů. Dále jsem rozvedla téma bolest, její historii, definici, odběr anamnézy při bolesti a jaké máme způsoby tišení bolesti. Posledním tématem teoretické části je
56
kvalita života. Zde je na okraj popsáno psychologické a sociologické pojetí kvality života a metody, jakými můžeme kvalitu života měřit u seniorů. K sesbírání potřebného počtu dat jsem použila dotazník, který jsem sama vytvořila. Má 4 části. Úvodní sadu otázek a tři části vztahující se k hypotézám, kde v každé části zjišťuji jiný okruh problémů s kvalitou života při chronické bolesti u seniorů. Týká se to konkrétně psychických nálad a pocitů, samoobslužných činností, sociálních kontaktů a denních aktivit. Poslední část je zaměřena na aktivitu sester při řešení problémů s chronickou bolestí. Hypotézy, které jsem si stanovila, se mi z převážné většiny potvrdily. H1: „U 50 % seniorů dochází v důsledku chronické bolesti k negativním psychickým náladám, pocitům a zhoršení základních samoobslužných činností.“ Tato hypotéza se potvrdila. Téměř většina respondentů uvedla alespoň jednu negativní psychickou náladu či pocit. A u poloviny respondentů došlo ke zhoršení samoobslužných činností. H2: „U 50 % seniorů dochází v důsledku chronické bolesti k omezení sociálních kontaktů a denních aktivit.“ Tato hypotéza se potvrdila částečně. Chronická bolest sice omezuje denní aktivity a vztahy s přáteli ale na rodinné vztahy z velké většiny vliv nemá. H3: „Domnívám se, že 80 % sester přistupuje k nemocným seniorům při řešení chronické bolesti aktivně.“ Tato hypotéza se potvrdila. Většina sester je laskavá a aktivní v řešení problémů s chronickou bolestí u seniorů. Z výsledků vyplývá, že je vždy u seniora s chronickou bolestí narušena některá z oblastí kvality života Je tedy důležité, aby byly všeobecné sestry otevřené a vnímavé k těmto znakům, dovedly je odhalit, popsat a nahradit či doplnit ve spolupráci s pacientem. Téma bakalářské práce jsem si vybírala podle toho, jak mi bylo blízké a nakolik mě zaujalo další studium dané problematiky. Z tohoto důvodu bylo pro mne zpracování tématu této bakalářské práce velikým přínosem. Tímto výzkumem jsem chtěla vynést více na světlo, jak se senioři s chronickou bolestí cítí a v jakých oblastech je chronická bolest nejvíce limituje.
57
Musíme mít také na paměti, že počet seniorů se rychle zvyšuje a s rostoucím průměrným věkem bude přibývat i nároků na kvalitu života či péči v nemocnici. Čím více a častěji se bude o tomto a podobných tématech hovořit, tím více lidí si uvědomí, že je potřeba se o toto téma zajímat a řešit nastávající situaci.
58
Seznam použité literatury 1.
DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 112 s. ISBN 978-802-4741-383.
2.
FARKAŠOVÁ, Dana et al. Ošetrovatel´stvo - teória. 3. doplnené vydanie. Martin: Osveta, 2009, 244 s. ISBN 978-80-8063-322-6.
3.
GROSSOVÁ KLEMENTOVÁ, Renáta. Léčba bolesti u seniorů ve FN Brno. Brno, 2012. 101 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/55044/ . Diplomová práce. Masarykova univerzita
4.
GURKOVÁ, Elena. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 223 s. ISBN 978-802-4736259.
5.
HUDÁKOVÁ, Anna a Ľudmila MAJERNÍKOVÁ. Kvalita života seniorů: v kontextu ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 115 s. ISBN 978-80-2474772-9.
6.
JANÁČKOVÁ, Laura. Bolest a její zvládání. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 192 s. ISBN 978-807-3672-102.
7.
KLENER, Pavel et al. Vnitřní lékařství. 3., přepr. a dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2006, 1158 s. ISBN 80-246-1252-6.
8.
KOLEKTIV AUTORŮ. Vše o léčbě bolesti: příručka pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 356 s. ISBN 80-247-1720-4.
9.
KOMÁREK, Lumír a Kamil PROVAZNÍK. Ochrana a podpora zdraví. 1. vyd. Praha: Nadace CINDI ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou UK Praha, 2011, 99 s. ISBN 978-802-6011-590.
10.
LEMON 1: učební texty pro sestry a porodní asistentky. 1. vyd. Překlad Marta Staňková, Jana Heřmanová. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1996, 184 s. ISBN 80-701-3234-5.
59
11.
MARTÍNKOVÁ, Jiřina et al. Farmakologie: Pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 379 s. ISBN 978-802-4713-564.
12.
MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 192 s. ISBN 978-802-4738-727.
13.
MNISTERSTVO
VNITRA. Portál
veřejné
55/2011 [online].
správy:
vyhláška
2013 [cit. 2013-11-26].
Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon?q=55/2011&par=2 14.
NEČAS, Emanuel. Obecná patologická fyziologie. 1. dotisk 2. vyd. Praha: Karolinum, 2007, 377 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 97880-246-1291-1.
15.
NOVÁKOVÁ, Radana et al. Pečovatelství II.: učební text pro žáky oboru Sociální péče - pečovatelská činnost. 1. vyd. V Praze: Triton, 2011, 134 s. ISBN 978-807-3875-312.
16.
ONDRÁČKOVÁ,
Kamila,
BUDIŠOVÁ. Vzdělávací
Veronika
program
pro
NOVÁKOVÁ další
vzdělávání
a
Dagmar odborných
pedagogických pracovníků ve vybraných ošetřovatelských postupech a intervencích: Specializovaná ošetřovatelská péče o pacienta s bolestí a s tracheostomií. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, 2011, 93 s. 17.
PEKAŘÍKOVÁ, Vladimíra. Bolest u seniorů. Brno, 2009. 108 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/72340/lf_m/ . Diplomová práce. Masarykova universita.
18.
PLEVOVÁ, Ilona et al. Ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 285 s. ISBN 978-802-4735-573.
19.
RICHARDS, Ann a Sharon EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. Vyd. 1. české. Překlad Simona Šeclová. Praha: Grada, 2004, 376 s. ISBN 80247-0932-5.
20.
ROKYTA, Richard. Bolest a jak s ní zacházet: učebnice pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 174 s., VII s. obr. příl. ISBN 978-802-4730-127. 60
21.
ROKYTA,
Richard. Fyziologie:
pro
bakalářská
studia
v
medicíně,
ošetřovatelství, přírodovědných, pedagogických a tělovýchovných oborech. 2., přeprac. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2008, 426 s. ISBN 80-866-4247-X. 22.
ROKYTA, Rychard, Jitka FRICOVÁ, Jiří KOZÁK, Miloslav KRŠIAK, Jan LEJČKO a Ivan VRBA. Léčba bolesti ve stáří. Praha: Mladá fronta a.s., 2012, 103 s. ISBN 978-80-204-2662-8.
23.
TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2005, 270 s. ISBN 978-807-2623-655.
24.
VENGLÁŘOVÁ, Martina. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 96 s. ISBN 978-802-4721-705.
25.
VYŠŠÍ
ODBORNÁ
ŠKOLA
ZDRAVOTNICKÁ
A
STŘEDNÍ
ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA, Hradec Králové. Multimediální trenažér plánování ošetřovatelské péče [online]. 2006-2008 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://ose.zshk.cz/vyuka/hodnotici-skaly.aspx 26.
WebMD: Pain Management Health Center [online]. Elmwood Park, N.J.: WebMD,
2005-2013
[cit.
2013-11-27].
Dostupné
z:
http://www.webmd.com/pain-management/tc/chronic-pain-when-to-call-adoctor 27.
WORLD HEALTH ORGANIZATION. Health ageing [online]. 2013 [cit. 2013-12-05].
Dostupné
z:
http://www.euro.who.int/en/health-topics/Life-
stages/healthy-ageing
61
Seznam grafů Graf 1 Věk (zdroj: vlastní výpočty) ................................................................................ 32 Graf 2 Příčiny bolesti (zdroj: vlastní výpočty) ................................................................ 33 Graf 3 Škála VAS (zdroj: vlastní výpočty) ..................................................................... 34 Graf 4 Příznaky bolesti (zdroj: vlastní výpočty) ............................................................. 35 Graf 5 WC (zdroj: vlastní výpočty)................................................................................. 36 Graf 6 Osobní hygiena (zdroj: vlastní výpočty) .............................................................. 37 Graf 7 Oblékání (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................................ 38 Graf 8 Stravování (zdroj: vlastní výpočty) ...................................................................... 39 Graf 9 Spánek (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................................... 40 Graf 10 Užití léků na bolest (zdroj: vlastní výpočty) ...................................................... 41 Graf 11 Opětovné usnutí (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................... 42 Graf 12 Stravovací návky (zdroj: vlastní výpočty) ......................................................... 43 Graf 13 Domácí práce (zdroj: vlastní výpočty) ............................................................... 44 Graf 14 Přátelé (zdroj: vlastní výpočty) .......................................................................... 45 Graf 15 Rodinné vztahy (zdroj: vlastní výpočty) ............................................................ 46 Graf 16 Zájmy (zdroj: vlastní výpočty)........................................................................... 47 Graf 17 Vliv bolesti na zájmy (zdroj: vlastní výpočty) ................................................... 48 Graf 18 Ochota sester (zdroj: vlastní výpočty) ............................................................... 49 Graf 19 Podceňování bolesti (Zdroj: vlastní výpočty) .................................................... 50 Graf 20 Přístup zdravotních sester (zdroj: vlastní výpočty) ............................................ 51 Graf 21 Úleva od bolesti (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................... 52 62
Seznam příloh 1.
Žádost o dotazníkové šetření
2.
Dotazník
3.
VAS škála
4.
„Pravítko bolesti 1“
5.
„Pravítko bolesti 2“
6.
Barthelův test základních všedních činností ADL
63
Příloha č. 1: Žádost o dotazníkové šetření
Příloha č. 2: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Lucie Studená, jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor Všeobecná sestra. Píši bakalářskou práci na téma Ošetření seniora s bolestí. Touto cestou bych Vás chtěla poprosit o vyplnění krátkého dotazníku o 21 otázkách. Cílem mé práce je prozkoumat vliv ošetření bolesti na kvalitu života seniorů a způsob, jakým vnímají pacienti přístup sester k řešení Vaší bolesti. Dotazník je zcela anonymní. Poslouží pouze pro účely mé bakalářské práce, která bude k nahlédnutí na VSPJ. Po zpracování budou data znehodnocena. Předem děkuji za Váš čas a vyplnění, Studená Lucie. 1.
Váš věk. a. .......
2.
Co způsobuje Vaši chronickou bolest? a. ...................................................................................................................... .......
3.
Na stupnici 0-10 označte číslo, jak moc Vás to bolí, s tím, že
0=žádná bolest, 10=nejhorší představitelná bolest.
*** 4.
Jaké příznaky nejčastěji doprovází Vaši bolest? a. Únava b. Deprese c. Zlost d. Utrpení e. Strach f. Bezmoc g. Smutek h. Žádné i. Jiné .................................................................................
5.
Problémy s používáním WC. a. Zvládnu použít WC sám/ sama b. Potřebuji doprovodit/pomoc na WC c. Bez pomoci nezvládnu WC vůbec použít
6.
Bolest a osobní hygiena. a. Hygienu zvládám bez obtíží b. Potřebuji pomoc c. Bez pomoci nezvládnu osobní hygienu
7.
Jak Vás omezuje bolest při oblékání. a. Obléknu se sám/ sama b. Potřebuji pomoc c. Bez pomoci se neobléknu
8.
Bolest a nákup, příprava jídla. a. Jídlo si obstarávám sám/sama b. potřebuji pomoc s nákupem c. potřebuji pomoc s přípravou stravy d. potřebuji pomoc s nákupem i přípravou stravy
*** 9.
Má bolest vliv na Váš spánek? a. Bolest nemá vliv na můj spánek -> pokračujte otázkou 12 b. Obtěžuje mne při usínání -> pokračujte otázkou 12 c. Bolest mne budí ze spánku -> pokračujte otázkou 10
10.
Pokud Vás bolest probudí, musíte si požádat o léky na bolest? a. Ano b. Ne
11.
Pokud Vás bolest probudí, za jak dlouho opět usnete? a. Do 10ti minut b. 10 - 20 minut c. 20 - 30 minut d. 30 minut a více
12.
Ovlivňuje bolest Vaše stravovací návyky? Jídlo, pití. a. Ne b. Ano, zhoršuje chuť k jídlu c. Ano, kvůli stresu z bolesti jím více d. Ano, méně piju, abych nemusel tak často na WC
13.
Běžné domácí práce a. Zvládnu všechny domácí práce bez omezení b. Domácí práce zvládám ale s obtížemi, některé vůbec c. Nezvládnu žádné domácí práce
14.
Bolest a přátelé a. S přáteli se stýkám stále stejně b. S přáteli se z důvodu bolesti tolik nestýkám c. Bolest mě odtrhla od mých přátel
15.
Rodinné vztahy a. Pozitivně ovlivňuje rodinné vztahy b. Bolest neovlivňuje rodinné vztahy c. Negativně ovlivňuje rodinné vztahy
16.
Jaké máte zájmy? a. ...................................................................................................................... ...
17.
Jaký vliv má bolest na Vaše zájmy? a. Koníčkům se věnuji nadále i přes bolest b. Bolest mě donutila omezit/změnit koníčky c. Musel/a jsem zanechat koníčků
*** 18.
Jsou všechny sestry ochotné řešit Vaši bolest? a. Ano, všechny b. Většina ano c. Ne, nejsou ochotné řešit moji bolest
19.
Věří sestry Vaší bolesti? Nepodceňují Vaši bolest? a. Věří mé bolesti vždy a adekvátně na ni reagují b. Skoro vždy sestry věří mé bolesti a reagují na ni c. Málo kdy sestry věří mé bolesti a reagují na ni d. Sestry nevěří mé bolesti a nereagují na ni
20.
Jak hodnotíte přístup zdravotních sester a. Přísný b. Ohleduplný c. Soucitný d. Nepřístupný e. Laskavý
21.
Jak jste spokojen/a s poskytovanou úlevou od bolesti v nemocnici za hospitalizace? a. Úplně spokojen/a b. Téměř spokojen/a před podáním léků na bolest pociťuji zhoršení bolesti c. Málokdy jsem spokojen/a d. Nejsem spokojen/a Děkuji za Váš čas, s pozdravem Lucie Studená. ............................................
Příloha č. 3: VAS škála
(Zdroj: Ondráčková, 2011, s. 17) Příloha č. 4: „Pravítko bolesti 1“
(Zdroj: Ondráčková, 2011, s. 17)
Příloha č. 5: „Pravítko bolesti 2“
(Zdroj: Ondráčková, 2011, s. 17)
Příloha č. 6: Barthelův test základních všedních činností ADL
(Zdroj: www. ose.zshk.cz)
