Edukace seniora s chronickou obstrukční plicní nemocí

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Bc. Šudřichová Vladimíra

Edukace seniora s chronickou obstrukční plicní nemocí Diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Michaela Schneiderová

Brno, červen 2013

Jméno a příjmení autor: Vladimíra Šudřichová Název diplomové práce: Edukace seniora s chronickou obstrukční plicní nemocí Název diplomové práce: Education of seniors with chronic obstructive pulmonary disease Pracoviště: Plicní oddělení v Kyjově Vedoucí diplomové práce: PhDr. Michaela Schneiderová Rok obhajoby diplomové práce: 2013

Souhrn: Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první (teoretické) části je moţné získat přehled o onemocnění chronická obstrukční plicní nemoc (definice, klinický obraz, diagnostika, terapie, prevence) a edukaci seniorů s tímto onemocněním. Těţiště práce spočívá v druhé (empirické) části, která analyzuje statistické zpracování dat získané prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí nestandardizovaného dotazníku. Jehoţ cílem je zmapovat u seniorů nejen všeobecnou informovanost o chronické obstrukční plicní chorobě, ale i specifické znalosti o inhalační terapii. Výsledky šetření následně poslouţí k tvorbě návrhu informační broţury pro seniory o chronické obstrukční plicní nemoci.

Klíčová slova: Chronická obstrukční plicní nemoc, inhalátor, oxygenoterapie, dechová rehabilitace, edukace.

Summary: The thesis is divided into two main parts. In the first (theoretical) part it is possible to get an overview of the disease chronic obstructive pulmonary disease (definition, clinical picture, diagnostics ka, therapy, prevention) and educate seniors with this disease. The focus of the work lies in the second (empirical) part, which analyzes the statistical treatment of the data obtained through quantitative research using non-standardized questionnaire. Whose aim is to map the elderly not only general awareness of chronic obstructive pulmonary disease, as well as specific knowledge of inhalation therapy. The survey results will be used later to create design brochures for seniors of chronic obstructive pulmonary disease.

Key words: Chronic obstructive pulmonary disease, inhaler, oxygen therapy, respiratory rehabilitation, education.

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Michaely Schneiderové a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.

V Brně dne……………….

……………………………………

Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

V Brně dne ………………..

…………………………………

Chtěla bych na tomto místě poděkovat své vedoucí PhDr. Michaely Schneiderové za vedení diplomové práce a poskytnutí konzultací, dále za ochotu, trpělivost, cenné rady a připomínky při zpracování mé diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Doc. MUDr. Jaromíru Musilovi PhDr. za ochotu, poskytnutí rad a pomoci při zpracovávání diplomové práce a edukační broţury. Poděkování patří i Mgr. Petru Fučíkovi za statistické zpracování dat. A v neposlední řadě patří velké poděkování i mé rodině za velikou pomoc a podpoře při studiu.

CITÁTY

„Poznání vlastní nemoci a ochota brát léky předepsané lékařem - to uţ je začátek uzdravení.“ Miguel de Cervantes

„Zdraví je vzácná věc, je to vpravdě jediná věc, která zaslouţí, abychom úsilí o ni obětovali nejen čas, pot, námahu, jmění, ale i ţivot; tím spíše, ţe bez něho se pro nás ţivot stává trápením a strastí.“ Michel De Montaigne

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 I TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 1 EDUKACE V SENIORSKÉM VĚKU ................................................................... 13 1.1 CÍLE A POJETÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍHO PŮSOBENÍ U SENIORA ......................... 14 1.2 DIFERENCIACE INFORMACÍ V KLINICKÉ PRAXI...................................................... 16 1.3 VÝUKOVÉ METODY .............................................................................................. 17 1.4 ORGANIZAČNÍ FORMY VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍHO PROCESU ............................... 18 1.5 MATERIÁLNĚ DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY A PROSTŘEDÍ......................................... 19 1.6 EDUKAČNÍ PROCES ............................................................................................... 21 1.6.1 Obecné didaktické zásady edukace .............................................................. 22 1.6.2 Bariéry v souvislosti s edukací ..................................................................... 23 1.7 EDUKAČNÍ ROLE SESTRY ...................................................................................... 24 2 CHRONICKÁ OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOC A SENIOŘI.......................... 26 2.1 HISTORIE VE SVĚTĚ A V ČESKÉ REPUBLICE V KOSTCE .......................................... 26 2.2 EPIDEMIOLOGIE .................................................................................................... 27 2.3 ETIOLOGIE ............................................................................................................ 28 2.4 KLASIFIKACE........................................................................................................ 28 2.5 KLINICKÉ PŘÍZNAKY A KLINICKÝ OBRAZ .............................................................. 29 2.6 DIAGNOSTIKA ...................................................................................................... 29 2.7 TERAPIE ............................................................................................................... 31 2.7.1 Farmakologická terapie ................................................................................ 31 2.7.2 Nefarmakologická terapie ............................................................................ 32 2.8 KOMPLIKACE........................................................................................................ 32 2.9 PROGNÓZA ........................................................................................................... 33 2.10 PÉČE O SENIORA ................................................................................................... 33 3 EDUKACE SENIORA ZAMĚŘENÁ NA PREVENCI CHRONICKÉ OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOCI ........................................................................ 35 3.1 ODVYKÁNÍ KOUŘENÍ ............................................................................................ 36 3.2 REHABILITACE ..................................................................................................... 36 3.2.1 Dechová rehabilitace .................................................................................... 37 3.2.2 Pohybová rehabilitace .................................................................................. 39 3.2.3 Zvládání dušnosti pomocí rehabilitačních technik ....................................... 39 3.3 INHALACE INHALAČNÍHO LÉKU ............................................................................ 40 3.4 DOMÁCÍ OXYGENOTERAPIE .................................................................................. 41 3.5 VÝŢIVA ................................................................................................................ 42 3.6 OČKOVÁNÍ ........................................................................................................... 42 3.7 LÁZEŇSKÁ LÉČBA................................................................................................. 43 3.7.1 Klimatoterapie .............................................................................................. 44 3.7.2 Balneoterapie................................................................................................ 44 3.8 PÉČE O PSYCHIKU ................................................................................................. 45 II EMPIRICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 46

4 5

CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY ................................................................................ 47 METODIKA A ORGANIZACE PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ......................... 49 5.1 CHARAKTERISTIKA METODY SBĚRU DAT .............................................................. 49 5.2 KRITÉRIA PRŮZKUMNÉHO SOUBORU RESPONDENTŮ ............................................. 50 5.3 PILOTNÍ STUDIE .................................................................................................... 50 5.4 REALIZACE PRŮZKUMU ........................................................................................ 50 5.5 VLASTNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ ............................................................................ 51 5.6 STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT ......................................................... 51 5.7 ANALÝZA A INTERPRETACE DAT JEDNOTLIVÝCH POLOŢEK DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................................................................................ 52 5.8 ANALÝZA A INTERPRETACE DAT STANOVENÝCH CÍLŮ A HYPOTÉZ ....................... 91 5.8.1 Ověření cíle 1 ............................................................................................... 91 5.8.2 Ověření cíle 2 ............................................................................................. 110 DISKUSE .......................................................................................................................... 115 NÁVRHY A ŘEŠENÍ ...................................................................................................... 122 ZÁVĚR ............................................................................................................................. 123 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................ 125 SEZNAM POUŢITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ........................................... 129 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ................................................... 135 SEZNAM TABULEK ...................................................................................................... 138 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................... 141 SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................... 142

MASARYKOVA UNIVERZITA, Lékařská fakulta

10

ÚVOD Plicní onemocnění se, v současné době, v České republice řadí na čtvrté místo ze všech vyskytujících se chorob u osob vyššího věku.1 Z plicních onemocnění, pomyslnou, první příčku obsadila chronická obstrukční plicní nemoc (dále jen CHOPN), následovaná bronchiálním astmatem a zhoubným onemocněním plic (zhoubné nádory průdušnice, průdušek, bronchů, pohrudnice a mezoteliom pohrudnice). Toto umístění je dáno průběhem (chronicitou, progresí), které se podílí a tak způsobují hlavní příčiny nemocnosti a úmrtnosti. Ovšem samostatná epidemiologická data nejsou stálá a mohou kolísat stát od státu, zejména pak v souvislosti s expozicí rizikovým faktorům (aktivnímu a pasivnímu nikotismu, vdechování škodlivin ze zevního a domácího prostředí – viz dále) i demografickému rozloţení populace.2 Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen ÚZIS) bylo v roce 2010 (rok 2011 zatím není statisticky vyčíslen) v dispenzární péči zdravotnických zařízení oboru pneumologie a ftizeologie evidováno 252 377 osob s diagnózou CHOPN.3 Výskyt CHOPN a počet lidí umírajících na CHOPN stále roste. Hlavní důvody tohoto nepříznivého trendu mohou spočívat v pokračování celosvětového růstu rizikové expozice (nejenom cigaretového kouře), ale i v obecném stárnutí populace.4 Onemocnění CHOPN se v celosvětovém měřítku stává 4. – 5. příčinou úmrtí a v roce 2020 se předpokládá posunutí na třetí místo.5 Ze statistických dat z roku 2010, v České republice, zemřelo na onemocnění CHOPN celkem 1 200 muţů a 822 ţen.6 Pracuji na plicním oddělení a s onemocněním CHOPN u seniorů se setkávám denně. Mezi hlavní problémy, které přivádí seniora do nemocnice, patří špatná compliance nejen z důvodu

postiţení

kognitivních

funkcí,

poruch

zraku,

zhoršené

pohyblivosti

a motoriky, ale hlavně neochotou přestat kouřit. Coţ se pak u této skupiny populace podílí na zvyšujícím se nárůstu hospitalizací seniorů s CHOPN ve zdravotnickém zařízení a následně zvyšující se jejich mortalitě. Pro výše jmenované okolnosti jsem se rozhodla ve své práci zaměřit ne jenom na edukaci seniorů s onemocněním CHOPN, ale také na samotné onemocnění. 1

Srov. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, s. 6. Srov. BOEHRINGER INGELHEIM. Spiriva: Více ze ţivota. Epidemiologie CHOPN, online. 3 Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Tuberkulóza a respirační nemoci 2010, online. 4 Srov. BOEHRINGER INGELHEIM. Spiriva: Více ze ţivota. Epidemiologie CHOPN, online. 5 . KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc: Průvodce ošetřujícího lékaře, s. 14-15. 6 Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Tuberkulóza a respirační nemoci 2010, online. 2


11

V diplomové práci bych chtěla čtenáře, v teoretické části, seznámit nejen s edukací seniorské populace, dále se samotným onemocněním (definice, klinické příznaky, diagnostika, terapie), ale i s moţnostmi prevence CHOPN. Cílem empirické části práce je, pomocí kvantitativního výzkumného šetření (originálního dotazníku) zmapovat u seniorů (pacientů plicního oddělení v Kyjově) informovanost o onemocnění CHOPN a znalosti o inhalační terapii. Výsledná zjištění budou pouţita ke tvorbě návrhu edukační broţury, která by měla slouţit nejen seniorům s onemocněním CHOPN a jejich rodinám, ale její obsah mohou vyuţít i samotní zdravotničtí pracovníci.


I

TEORETICKÁ ČÁST

12


1

13

EDUKACE V SENIORSKÉM VĚKU Pojem edukace vychází z latinského slova educo, educare, coţ znamená vést vpřed,

vychovávat. Juřeníková uvádí, ţe edukaci lze definovat jako „proces soustavného ovlivňování chování a jednání jedince s cílem navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích a dovednostech“.7 Zjednodušeně v sobě edukace značí výchovu a vzdělávání jedince. Edukace probíhá ve všech etapách lidského ţivota (seniorský věk nevyjímaje). Vzhledem k faktu, ţe v období stárnutí („představuje neodvratný fyziologický děj, který je vlastně cestou do stáří, jeţ je poslední ontogenetickou periodou lidského ţivota“)8 a stáří (s vyšším věkem) dochází k nárůstu chronických i degenerativních onemocnění a s tím související nárůst incidence, akutních zhoršení a dekompenzací, je nutno seniora edukovat a reedukovat častěji neţ mladší jedince.9 Vymezené pojmy související s edukací: vzdělávání – proces, který u jedince (seniora) rozvíjí jeho vědomosti, návyky a schopnosti; vzdělanost – výsledek procesu vzdělávání; výchova – podle Průchy je „proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních uměn v jejich vývoji. Je přitom především o záměrné utváření a ovlivňování podmínek umoţňujících optimální rozvoj jedince v souladu s jejich individuálními dispozicemi a stimulujících jeho vlastní snahu stát se autentickou vnitřně integrovanou a socializovanou osobností“;10 učení – neustálý a spontánní proces, v němţ jedinec (senior) získává individuální zkušenosti, osvojuje si získané vědomosti, dovednosti a návyky; edukační proces – aktivita lidí, při které dochází k učení; edukant – jedinec (senior), kterého edukujeme/vzděláváme; edukátor – hlavní aktér edukace (např. všeobecná sestra, fyzioterapeut, lékárník, lékař), který edukuje/vzdělává;

7

JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 9. WEBER, et al., Minimum z klinické gerontologie, s. 15. 9 Srov. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, s. 5. 10 JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 9. 8


14

edukační konstruktéry – jsou to plány, předpisy, edukační standardy, edukační materiály – vše, co ovlivňuje kvalitu edukačního procesu; edukační prostředí – místo, kde edukace probíhá.11

1.1 Cíle a pojetí výchovně vzdělávacího působení u seniora Hlavním cílem edukace je, seniora něco naučit, příp. doučit. Abychom mohli seniora správně edukovat, je nutno znát základní mechanismy učení a jeho zákonitosti.

12

Kaţdý

edukátor provádějící edukaci, má stanovený určitý cíl, kterého chce u edukanta dosáhnout i zpětně vyhodnotit. Z hlediska obsahu zaměření se edukační cíle nejčastěji rozlišují dle: časového horizontu (krátkodobé – etapové a dlouhodobé – finální) a vzdělávání (kognitivní/vzdělávací, afektivní/postojové, hodnotové

a

psychomotorické/výcvikové).

Nejčastějšími pomůckami k vymezení a pro jednotnou kategorizaci vzdělávacích cílů se vyuţívají taxonomie (klasifikace). Mezi nejznámější klasifikaci kognitivních cílů patří klasifikace dle B. S. Blouma. Ten rozděluje kognitivní cíle do šesti základních kategorií a dále několik subkategorií. Do základní kategorie patří: znalost (zapamatování) – senioři jsou schopni si vybavit určité pojmy, metody, postupy atd.; porozumění – senioři rozumí obsahu sdělení a jsou schopni získané vědomosti vhodným způsobem vyuţít; aplikace – senioři jsou schopni pouţívat získané informace, postupy, metody; analýza – senioři jsou schopni stanovit a objasnit vztahy mezi částmi určitého celku; syntéza – senioři jsou schopni sloţit jednotlivé části v celek; hodnotící posouzení – jsou schopni zhodnotit např. dokumenty, výtvory, způsoby řešení

z hlediska

vnitřních

kritérií

(co

posuzujeme)

(zda posuzované odpovídá poţadovaným nároků).

11 12

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 9-11. Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 13.

a

vnějších

kritérií


15

Cíle afektivní jsou zaměřeny především na oblast vytváření postojů, přesvědčení, hodnot a názorů. Nejznámější taxonomií je taxonomie podle B. Krathwohlova: příjímání (vnímavost) – senioři věnují pozornost určitým podnětům, které začínají postupně preferovat nad ostatními podněty; reagování – senioři mají zvýšený zájem o daný jev a činnost jim přináší uspokojení; oceňování hodnoty – senioři oceňují danou hodnotu a stává se pro ně motivační silou; integrování hodnot – senioři postupně začleňují hodnotu do struktury a systému ostatních hodnot; začlenění systému hodnot do charakterové struktury – hodnota získává pevné místo v charakteru seniora. Cíle psychomotorické jsou zaměřeny na osvojení určitého druhu motorických zručností a návyků. Nejpouţívanější taxonomií je taxonomie dle R. H. Davea: imitace – senior sleduje určitou praktickou činnost, kterou začíná napodobovat; praktické cvičení – senior je schopen vykonat danou činnost na základě slovního návodu. Činnost si procvičuje a tím pádem dochází ke zdokonalení dané činnosti; zpřesňování – senior je schopen vykonat danou činnost skoro samostatně. Tuto činnost vykonává přesněji a koordinovaněji; koordinace – senior je schopen vykonat činnost zcela samostatně. Jeho pohyby jsou koordinované a přesné; automatizace – senior jiţ činnost vykonává automaticky. V procesu edukace se vzdělávací cíle nesoustřeďují pouze na jednu kategorii, ale vzájemně se mezi sebou nejen prolínají, ale i kombinují.13 Ze samotných cílů vychází i následné pojetí edukace, na které lze pohlíţet z různých úhlů pohledů (medicínského, behaviorálního, vzdělávacího, výchovně kontrolovaného druhou osobou a sociálního). medicínské pojetí – spočívá v pokusu zabránit vzniku onemocnění a invalidity (medicínská intervence za účelem prevence, zmírnění nemoci);

13

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 27-30.


16

behaviorální pojetí – spočívá ve změně postoje a chování seniorů tak, aby přijali zdravý ţivotní styl; vzdělávací pojetí – spočívá v poskytnutí vhodných informací, aby byli senioři dostatečně poučeni dříve, neţ učiní nějaké rozhodnutí a aby svobodně rozhodovali o svém chování; výchovy kontrolované vychovávanými osobami – spočívá v tom, aby si senioři sami určili, co chtějí vědět a rozhodovali se podle vlastních zájmů a přesvědčení; sociální pojetí – spočívá ve změně ţivotní podmínky tak, aby byla umoţněna volba zdravějšího ţivotního stylu.14

1.2 Diferenciace informací v klinické praxi Edukace je celoţivotním procesem. Týká se všech stránek lidského ţivota člověka (ve zdraví i nemoci). Zaměření výchovně-vzdělávacích činností se týká oblastí: ochrany zdraví, zdravého ţivotního stylu, prevence, předcházet nemocem, udrţení zdraví, navracení zdraví, ale také kvalitou ţivota dlouhodobě nemocným a invalidních seniorů. Samotný obsah informací u zdravých a nemocných seniorů lze rozdělit z hlediska poskytování informací ve vztahu k výchově a etapě poskytnutých informací. Z hlediska poskytování informací u zdravých či nemocných seniorů dělíme edukaci na: primární – je zaměřena na zdravé seniory, zabývá se prevencí vzniku onemocnění a vyzívá ke zlepšení zdravotního stavu a ţivotního stylu; sekundární – je zaměřena na jiţ nemocné seniory, aby se zabránilo přechodu nemoci do chronického stádia a/nebo ireverzibilního stádia. Podstatou je obnovení zdraví; terciální – je zaměřena na chronicky nemocné a invalidní seniory, kteří jiţ nemohou být zcela vyléčeni. Podstatou je zmírnění příznaků nemoci, předcházení zbytečným problémům a komplikací, a vyuţívání technik a metod vedoucích ke zkvalitnění ţivota.15 Na základě etapy poskytnutých informací seniorům, dělíme edukaci na: základní – jedinci jsou předávány nové vědomosti či dovednosti; reedukační – navazujeme na předchozí vědomosti a dovednosti, které prohlubujeme; 14 15

Srov. DUŠKOVÁ, B. Edukace v ošetřovatelství, s. 12. Srov. DUŠKOVÁ, B. Edukace v ošetřovatelství, s. 11.


17

komplexní – jedinci jsou etapově předávány vědomosti či dovednosti, které vedou k udrţení a/nebo zlepšení zdraví.16

1.3 Výukové metody V klinické praxi se při edukaci seniorů vyuţívá celá řada edukačních metod, které lze rozdělit z hlediska způsobu učení (mluvené, tištěné, názorné a kombinované) a charakteru učení (teoretické, teoreticko-praktické a praktické). Z hlediska způsobu učení jsou při výuce vyuţívány: mluvené metody – můţeme rozdělit na monologické (přednáška, vysvětlování) a dialogické (rozhovor, diskuze, konzultace);  přednáška – spočívá v předávání vědomostí v uceleném souvislém projevu;  vysvětlování – spočívá v objasnění příčiny a souvislostí, tak, aby edukant byl schopen podstatu vysvětlovaného problému pochopit;  rozhovor – spočívá v kladení otázek mezi edukátorem a jedním či více edukanty;  diskuze – spočívá v moţnosti diskutujícího argumentovat, prezentovat své myšlenky, nápady a ověřit si schopnost přesvědčit druhé;  konzultace – spočívá v setkání edukanta s odborníkem, se kterým můţe prodiskutovat svůj problém; tištěné metody – nejpouţívanější metoda ve zdravotnictví. Jedná se o práci s textem v podobě letáků, broţur, plakátů, článků, ať uţ v časopise nebo knize;  práce

s textem

–

spočívá

v předání

písemného

textu

edukantovi,

pro kterého byl vytvořen a odpovídá jeho věku, zdravotnímu problému, gramotnosti, smyslovému vnímaní apod; názorné metody – vyuţívají názorné ukázky v podobě instruktáţe nebo praktických cvičení;  instruktáţ – spočívá v teoretickém úvodu před praktickým cvičením. Dochází zde k seznámení edukanta s určitým pracovním postupem;  praktické cvičení – spočívá ve vlastním nácviku pracovní činnosti; 16



18

kombinace výše uvedených metod – především za pomocí multimediální technologie, z nichţ je nejvíce, v současné době, vyuţívána podoba e-learningové aplikace;  e-learning – spočívá ve výuce většinou prostřednictvím počítačových kurzů. Metody zabývající se charakterem učení se dělí na: teoretické – se zabývají pochopením vztahových souvislostí (předávání vědomostí). Mezi ně např. patří: přednáška, cvičení, seminář; teoreticko-praktické – propojuje teoretické vědomosti s praktickou aplikací řešeného problému. Zde lze zařadit:  diskuzní metoda – spočívá v komunikaci mezi edukátorem a edukantem i mezi edukanty, při které dochází k výměně názorů, argumentů a zkušeností;17  projektová metoda – spočívá v osvojení a upevnění získaných vědomostí a dovedností a jejich pouţití v praxi;18  programová výuka – spočívá v praktickém řešení problému; praktické – slouţí k získání, upřesnění a osvojení praktických poznatků. Mezi ně je moţno zařadit:  instruktáţ;  exkurze – spočívá v návštěvě odborného pracoviště. Dochází zde k propojení teoretických poznatků s praxí;19  stáţ – spočívá v praktické výuce na odborném pracovišti. 20

1.4 Organizační formy výchovně vzdělávacího procesu Forma edukace znamená souhrn organizačních opatření a uspořádání výuky při realizaci určitého vzdělávacího procesu. Formy edukace se mohou dělit podle: časového uspořádání, vyučovacího prostředí, organizačního uspořádání studujících, interakce lektor – posluchač, zaměření pedagogické akce apod. Z hlediska edukace probíhající ve zdravotnickém prostředí, se jeví jako nejvýhodnější členění formy edukace podle organizačního uspořádání edukace (počtu účastníků) a interakce lektor – posluchač. 17

Srov. ZORMANOVÁ, L. Výukové metody aktivizující. In: Metodický portál RVP: Inspirace a zkušenosti učitelů, online. 18 Srov. ZORMANOVÁ, L. Projektová výuka. In: Metodický portál RVP: Inspirace a zkušenosti učitelů, online. 19 Srov. SVOBODOVÁ, J. Exkurze ve výuce. In: Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů, online. 20 Srov. CHVÁTALOVÁ, L. EU podporuje stáţe v odborném vzdělávání. In: Metodický portál RVP: Inspirace a zkušenosti učitelů, online.


19

Z hlediska organizačního uspořádání edukace a interakce lektor – posluchač dělíme edukaci na: individuální – edukaci řídí edukátor (zdravotník) vţdy u jednoho seniora, coţ umoţňuje individuální přístup a úplnou samostatnost práce.  výhoda této metody spočívá ve stanovení individuálního edukačního plánu dle potřeb seniora, vysoká efektivita učení, neustálá aktivita edukanta a vysoká zpětná vazba mezi edukantem a edukátorem;  nevýhoda spočívá v nízké efektivitě práce z hlediska edukátorova času vzhledem k počtu edukantů a nemoţnost spolupráce mezi edukanty; skupinovou – edukátor edukuje skupinu seniorů (ideální počet 3 – 5 seniorů ve skupině). Senioři mají moţnost vzájemné spolupráce.  výhoda spočívá v moţnosti spolupráce mezi edukanty, ale stále je i umoţněn edukátorovi individuálnější přístup k edukantům i při výuce většího počtu edukantů. Práce můţe být diferencovaná do více skupin dle potřeb edukantů;  nevýhoda spočívá v moţném nezapojení všech edukantů do práce; hromadnou – edukátor edukuje širší skupinu seniorů. Vyuţívá se většinou tam, kde chceme sdělit edukantům stejný obsah edukace.  výhoda spočívá ve sdělení informací velké skupině osob;  nevýhoda spočívá v nízké aktivitě edukantů, bezvýznamný individuální přístup a nízká zpětná vazba mezi edukátorem a edukantem. 21

1.5 Materiálně didaktické prostředky a prostředí Nezbytnou součástí edukace je příprava edukačních pomůcek i samotného prostředí, které slouţí jednak jako podpůrný prostředek k dosaţení stanovených výukových cílů, ale také zvyšují efektivitu edukace. K tomu je moţno vyuţít: učební pomůcky (originální předměty a reálné skutečnosti, zobrazení a znázornění předmětů a skutečností, textové pomůcky, pořady a programy prezentované didaktickou technikou, speciální pomůcky).

21



20

originální předměty a reálné skutečnosti – jsou pomůcky v podobě přírodnin (minerály, rostliny, vycpaniny), výtvorů a výrobků (umělecká díla a přístroje), jevů i dějů (fyzikální, chemické a biologické); zobrazení a znázornění předmětů a skutečností – mají podobu modelů (statické, funkční, stavebnicové), zobrazení (obrazy, fotky, mapy), zvukových záznamů (magnetické, optické); textové pomůcky – jsou nejčastěji vyuţívány jako: učebnice, časopisy, broţury, letáky, pracovní listy, sešity; pořady (televizní, rozhlasové, diafonové) a programy prezentované didaktickou technikou (výukové soustavy, počítače); speciální pomůcky spočívají v podobě experimentální soustavy; A dále pro kvalitu a efektivitu jsou ještě vyuţívány technické výukové prostředky (auditivní, vizuální, audiovizuální, řídící a hodnotící technika). vizuální – jsou v podobě: dataprojekce, zpětná projekce, dynamická projekce; auditivní – zajišťují: magnetofony, CD přehrávače, sluchátková souprava; audiovizuální – umoţňuje: videotechnika, televizní technika, multimediální systémy na bázi počítačů; technika řídící a hodnotící – trenaţéry, osobní počítače, výukové počítačové systémy, zpětnovazební systémy.22 Vhodné učební pomůcky a technické výukové prostředky vţdy volíme s ohledem na zdravotní stav seniora, jeho věk, kognici, poruchy smyslového vnímání, jazykovou bariéru, odlišné kulturní zvyky, změny psychiky a psychomotorické schopnosti.23 24 Neméně důleţité je pro edukaci vhodné vybrat prostředí (např. ambulance, nemocniční pokoj, odborná učebna), které by mělo poskytovat: klid, světlo, vzdušnost, dostatek prostoru, útulnost, a poţadavky na hygienu.25 26

22

Srov. Kalous, Z., Školní didaktika, s. 337-339. Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 56. 24 Srov. DUŠOVÁ, B. Edukace v ošetřovatelství II. část, s. 30-31. 25 Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 56. 26 Srov. DUŠOVÁ, B. Edukace v ošetřovatelství II. část, s. 22. 23


21

1.6 Edukační proces Edukační proces je sloţitý, záměrný, cílevědomý, řízený a plánovaný proces v rámci jedné edukační formy. Edukační proces se skládá z pěti fází: zhodnocení/posouzení edukanta, vyhodnocení edukačních potřeb, projektování edukace, realizace edukačního procesu, hodnocení edukačního procesu. zhodnocení/posouzení

edukanta

–

spočívá

v získání

důleţitých

informací

o edukantovi (aktuální fyzický stav, aktuální psychický stav, motivace, osobnost seniora, compliance, aktivita). Zdrojem informací můţe být sám edukant (primární zdroj informací) či rodina, doprovod, zdravotnický pracovník, zdravotnická dokumentace (sekundární zdroj informací). Získané informace by měly být přesné, komplexní a systematické. Pro sběr informací vyuţíváme rozhovor, pozorování, testování a záznamy ze zdravotnické dokumentace; vyhodnocení edukačních potřeb – spočívá ve stanovení edukační diagnózy ve vztahu k potřebám seniora něco naučit. Edukační diagnózy se mohou vztahovat na nedostatek vědomostí, zručností a motivace; projektování edukace – spočívá v procesu plánování a přípravy. Tento proces zahrnuje stanovení priorit v edukaci, cílů, vhodných edukačních metod, obsahu edukace, harmonogram, organizaci a pomůcky; realizace edukačního procesu – spočívá ve vykonávání samotné edukace. Při realizaci by se měl edukátor snaţit o dodrţování všech zásad edukace, obzvláště u seniorů. Tato fáze se dále dělí na fázi motivační, expoziční, fixační a fázi vyhodnocení; hodnocení edukačního procesu – spočívá ve zjištění, jakých výsledků a efektů bylo u edukanta dosaţeno. Jedná se o výsledky v podobě kognitivních vlastností (např. osvojení znalostí), kognitivně-motorických vlastností (např. dovednosti) a kognitivně-afektivních vlastností (např. hodnotová orientace, postoje). Součástí hodnocení je i realizace zápisu o edukaci.27 28 Zápis o proběhlé edukaci se provádí do edukačního záznamu, který by měl být součástí zdravotnické dokumentace. Proto, aby splňoval veškeré poţadavky kladené na dokumentaci, musí být zápis proveden srozumitelně, úplně, stručně, pravdivě a čitelně. 27 28

Srov. DUŠOVÁ, B. Edukace v ošetřovatelství II. část, s. 14-16. Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 21-68.


22

Měl by také obsahovat úroveň znalostí edukanta na počátku a na konci edukace, cíl edukace, pouţité metody a formy edukace, učební pomůcky, bariéry edukace, hodnocení cílů, kdo, kdy, kde a koho edukoval, podpis edukátora i edukanta. Nelze opomenout i variantu zápisu do edukačního záznamu, pokud edukaci neprovedeme, z důvodu odmítnutí edukace edukantem.29 1.6.1

Obecné didaktické zásady edukace Při edukaci by měl edukátor dodrţovat určité zásady. „Didaktické zásady (principy)

jsou prostředkem, který pozitivně ovlivňuje kvalitu výuky, nikoliv cílem edukace. Lze je definovat jako obecné poţadavky, zásady, pravidla, které vycházejí ze základních zákonitostí vyučovacího procesu….“.30 Mezi nejčastěji uváděné zásady, které se nejvíce pouţívají při edukaci dospělých, patří: zásada názornosti, spojení teorie s praxí, vědeckosti, přiměřenosti, soustavnosti, trvalosti, aktuálnosti, zpětné vazby, individuálního přístupu, uvědomělosti, aktivity a kulturního kontextu. zásada názornosti – spočívá v moţnosti edukanta zapojit co nejvíce smyslů spolu s poznávací a myšlenkovou aktivitou jedince; zásada spojení teorie s praxí – spočívá v kontaktu edukantů s edukátory, kteří mají určité zkušenosti, dovednosti, postoje a vědomosti, které získali v praxi; zásada vědeckosti – spočívá v souladu obsahu vzdělávání a současnými objevy vědy a techniky či poznatky z oblasti zdravotnictví a pedagogiky. Odborně psaný obsah je nutno přizpůsobit schopnostem edukanta tak, aby mu porozuměl a přitom nebyla porušena tato zásada; zásada přiměřenosti – spočívá v přizpůsobení rozsahu, obsahu a obtíţnosti učiva, zvolené metody a formy edukace momentálním vědomostem a dovednostem edukanta, dále i jeho schopnostem a momentálnímu zdravotnímu stavu; zásada aktuálnosti – spočívá v usměrňování a doplňování edukantových vědomostí, dovedností, postojů a návyků tak, aby bylo edukantovo zdraví na co moţná nejlepší a nejvyšší úrovni;

29 30

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 62-66. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 31.


23

zásada zpětné vazby – spočívá v získávání informací otázkami, dotazníkem apod., zda předkládaným faktům, rozumí, chápe je, pamatuje si je a umí je uplatnit při praktických činnostech; zásada uvědomělosti a aktivity – spočívá v nutnosti edukanta se sám a aktivně zapojit do edukace. Důleţité je vyuţití vnitřní i vnější motivace edukanta, dát mu příleţitost, aby se stal aktivním, měl zpětnou kontrolu výsledků své práce a aby učivo pochopil a mohl ho uplatňovat v běţném ţivotě; Zásada individuálního přístupu – spočívá v přihlíţení k individuálním zvláštnostem jednotlivce. Posuzujeme edukantův aktuální zdravotní stav i psychický stav, individuální potřeby, osobní zkušenosti, osobnost, zvláštnosti sociálního prostředí, kulturní odlišnosti; zásada soustavnosti – spočívá v uspořádání obsahu učiva do logických celků. Edukátor by měl přesně specifikovat hlavní a vedlejší části učiva. Měl by edukanta na začátku edukace seznámit cílem i obsahem probíraného učiva, v průběhu nebo na konci edukace provést kontrolu, zda edukant pochopil probírané učivo a logicky shrnout nejdůleţitější body obsahu učiva; zásada trvalosti – spočívá ve schopnosti edukanta si zapamatovat získané vědomosti a dovednosti trvale, dokázat si je vybavit i po delším časovém odstupu a uplatnit je v praktických případech zcela bez potíţí. Nutná je v tomto směru motivace edukanta pro edukaci, aktivní zapojení do edukace a procvičování i opakování učební látky; zásada kulturního kontextu – spočívá v respektování zvláštností jednotlivých kultur, sociálních skupin a pohlaví při edukaci.31 1.6.2

Bariéry v souvislosti s edukací Aby mohla edukace probíhat, měl by mít zdravotník na paměti, ţe se mohou

v průběhu edukačního procesu vyskytnout faktory, které mohou edukaci nepříznivě ovlivnit. A to nejen z pohledu seniora, ale i samotného zdravotníka. 32 Edukace seniorů má určité odlišnosti oproti edukaci dospělého jedince. Z pohledu seniora mohou mít vliv na edukaci: změny ve smyslovém vnímání – zhoršení zraku, sluchu; 31 32

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 31-34. Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 55-57.


24

změny v emocionalitě – emoční reakce bývají prudší, do popředí se mohou dostávat negativní vlastnosti, které byly dříve usměrňovány; změny v adaptaci – starší člověk si hůře zvyká na změny prostředí např. pobyt v nemocnici; změny v osobnosti – starší lidé se mohou stávat přecitlivělými, hypochondrickými i konfliktními, osobní tempo je pomalejší, trvající déle a vyţaduje více úsilí; změny v učení – klesá schopnost se učit, zhoršuje se paměť, starší vzpomínky se vybavují snadněji neţ nové události, novému se obtíţněji učí.33 Mezi další faktory, které se mohou ovlivnit edukaci, patří akutní onemocnění, bolest, věk seniora, úzkost, deprese, biorytmus mentálních a tělesných schopností, citové rozpoloţení, jazyková bariéra, osobnost seniora, ale i iatrogenní překáţky např. sarkasmus, spěch, nekvalifikovaný přístup sestry, nedostatečné zkušenosti a vědomosti sestry, nevyhovující prostředí aj.34

1.7 Edukační role sestry Sestra vykonává ve své profesi všeobecné sestry spoustu rolí (pečovatelka, edukátorka, obhájce nemocného, koordinátor, asistent, komunikátor, poradce, nositelka změn, vůdce, manaţerka a výzkumník).35 „Edukační role sestry je mnohostranné zaměření na utváření a formování uvědomělého a zodpovědného chování jedince i skupiny v zájmu podpory zachování a obnovení zdraví. Edukační ovlivnění se realizuje formou získávání nových vědomostí, změn postojů, přesvědčení, jako i změn motivace proţívání, chování a jednání člověka“.36 Aby sestra mohla vykonávat roli edukátorky, musí mít potřebné znalosti a dovednosti z oblasti medicíny a ošetřovatelství, celoţivotně se vzdělávat v ošetřovatelství, v pedagogice a v psychologii, dále dobré komunikační i didaktické dovednosti. Na samotné roli se také podepisují osobnostní vlastnosti jako je odpovědnost, vlídní jednání, trpělivost, porozumění, ochota seniorovi pomoci a respekt k jeho individuální osobnosti, holistické pojetí, etnicko-kulturní odlišnosti, intelektuální předpoklady, atd. Aby se výchovné působení

33

Srov. DUŠOVÁ, B. Edukace v ošetřovatelství II. část, s. 30-31. Srov. SVĚRÁKOVÁ, M. Edukační činnost sestry – úvod do problematiky, s. 37-38. 35 Srov. FARKAŠOVÁ, D. et al. Ošetrovateľstvo-teória, s. 187-188. 36 DUŠOVÁ, B. Edukace v ošetřovatelství II. část, s. 7. 34


25

na seniora setkalo s úspěchem, jsou dále nezbytné tyto předpoklady: navázání kontaktu s nemocným, zájem o nemocného, získat nemocného pro spolupráci. V průběhu edukačního procesu vykonává sestra-edukátorka specifické činnosti: diagnostikuje edukační problém; hodnotí moţnosti seniora; poskytuje seniorovi, případně jeho rodině, potřebné informace; předvede konkrétní postupy, jak dosáhnout vytýčeného cíle; vyhodnocuje, zda došlo u seniora ke zlepšení; vyţaduje zpětnou vazbu od seniora; pomáhá zlepšovat seniorovy vědomosti a dovednosti.37 Které vycházejí ze všeobecných kaţdodenních činností: zjišťuje vědomosti a praktické dovednosti seniora, které se vztahují k udrţení a obnovení zdraví; poskytuje

seniorovi,

případně

jeho

rodině,

informace,

které

se

týkají

ošetřovatelského procesu; rozvíjí seniorovy dovednosti; pomáhá seniorovi udrţet optimální kvalitu ţivota. Sestra-edukátorka by se měla u seniorů především zaměřit na terciální prevenci s cílem

předejít

zhoršování

zdravotního

stavu

a

předcházet

vzniku

komplikací.

Vzhledem k veliké šíři individuálních rozdílů mezi seniory, by bylo vhodné zvolit spíše individuální formu edukace, i kdyţ je časově náročnější.38

37 38

Srov. SVĚRÁKOVÁ, M. Edukační činnost sestry – úvod do problematiky, s. 36-37. Srov. DUŠOVÁ, B. Edukace v ošetřovatelství II. část, s. 33.


2

26

CHRONICKÁ OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOC A SENIOŘI Podstatou chronické obstrukční plicní nemoc je vznik chronické bronchitidy (anatomie

s fyziologií plic a změny respiračního traktu podmíněné věkem ve stáří jsou uvedeny v příloze P I a P II) s obstrukcí a emfyzému, jejichţ společným znakem je obstrukce proudění vzduchu při výdechu.39 Neexistuje jednotná definice CHOPN, např. dle Koblíţka je CHOPN definována jako „preventabilní a léčbou ovlivnitelná choroba s dominujícími pulmonálními projevy a s významným mimoplicním postiţením. Jeho plicní sloţka je z funkčního hlediska charakterizována omezeným expiračním průtokem vzduchu v dolních dýchacích cestách, jenţ není úplně reversibilní. Bronchiální obstrukce obvykle rychle progreduje. Rychlost deklinací plicních funkcí však můţe být interindividuálně značně odlišná a také v průběhu choroby u jednoho nemocného nemá pokles vţdy lineární charakter – tj. existuje zcela nepochybná intraindividuální variabilita“.40 Dle Kašáka je CHOPN definována jako „léčitelné onemocnění, kterému lze předcházet a které má významné mimoplicní účinky, jeţ mohou přispívat k jeho tíţi u jednotlivých nemocných. Jeho plicní sloţka je charakterizována omezeným průtokem vzduchu v průduškách (bronchiální obstrukcí), který není plně reverzibilní. Bronchiální obstrukce obvykle progreduje a je spojena s abnormální zánětlivou odpovědí plic na škodlivé částice a plyny“.41

2.1 Historie ve světě a v České republice v kostce Vývojem poznatků o CHOPN a jejich komponentů (jako je: rozedma plic, chronická bronchitida a astmatický kašel), diagnostikou, terapií a prevencí se lidstvo zabývá více jak 200 let. Prvním historickým mezníkem bylo popsání respiračního onemocnění v podobě emfyzému plic lékařem Bonetem v roce 1679 jako „objemné plíce“ a lékařem Morgagni v roce 1769 popisuje 19 případů, v nichţ plíce byly „bombastické“, zejména ze vzduchu. Druhým mezníkem byl vynález stetoskopu lékařem a patologem Laënnecem a následně sestrojení spirometru roku 1846 Johnem Hutchinsonem (měří pouze vitální kapacitu plic). Trvalo

dalších

100

let

neţ

Tiffeneau

přidal

ke

spirometru

i

měření

proudění vzduchu. V roce 1956 Barach a Bickerman vydali první učebnici s názvem Plicní

39

Srov. NAVRÁTIL, L. et al. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory, s. 100. KOBLÍŢEK, V. et al. Pneumologie, ftizeologie a ošetřovatelství: obstrukce, tuberkulóza, postgraduální kurz: paliativní a symptomatická péče v pneumoonkologii, blok I. - Bolest., s. 21. 41 KOLEK, V. et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 33. 40


27

emfyzém. Samotná definice, terminologie a klasifikace chronického plicního emfyzému zazněla poprvé v roce 1958 na CIBA sympóziu.42 Posledním průlomovým mezníkem se dá označit leden 1997, kdy dochází ke vzniku projektu s názvem Globální strategie pro diagnostiku, léčbu a prevenci CHOPN (GOLD), jejímiţ iniciátory jsou Světová zdravotnická organizace a Národní srdeční, plicní a krevní institut v USA.43 Samotný projekt ovlivnil i inspiroval celou řadu zemí k tvorbě národních organizací i sdruţení zabývající se problematikou CHOPN. Historický vývoj CHOPN v České republice jde ruku v ruce s vývojem ve světě a ve své podstatě se nelišil. Na základě GOLD, vzniká v lednu 2000 v České republice České občanské sdruţení proti chronické obstrukční plicní nemoci (ČOPN), jejímiţ zakladateli jsou členové (mezi členy, kteří se této problematice nemocí spojených s bronchiální obstrukcí dlouhodobě věnují, patří prof. MUDr. V. Vondra, DrSc.; doc. MUDr. J. Musil a MUDr. S. Kos, CSc.) výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).44

2.2 Epidemiologie CHOPN je hlavní příčinou chronické respirační morbidity a mortality na světě. V celospolečenském měřítku tímto onemocněním trpí 4 – 10 % světové populace a prevalence se vzhledem k věku zvyšuje.45 Demografické prognózy předpokládají, ţe světová prevalence i nadále poroste (nevyjímaje i s jejími negativními důsledky), jejíţ hlavní podíl na vzniku bude mít stále tabáková epidemie. Z toho lze očekávat i zvyšující se prevalenci CHOPN v ţenské populaci. Ovšem samotná epidemiologická data kolísají sát od státu (v souvislosti s expozicí rizikovým faktorům jako jsou aktivní a pasivní nikotismus, vdechování škodlivin ze zevního a domácího prostředí a také díky demografickému rozloţení populace).46 Je prokázáno, ţe 50 % kuřáků ve věku nad 45 let splňuje kritéria pro stanovení diagnózy CHOPN. Kolek ve své knize z roku 2010 uvádí, ţe odhadovaná prevalence v České republice je kolem 8 % celé populace.47 Chronická respirační morbidita postihuje asi 10-15 % seniorů s větším podílem muţů.48 Dle ÚZIS bylo v roce 2010 nejvíce nemocných s CHOPN dispenzarizováno na území hlavního města Prahy – celkem 31 849 osob, na druhém místě byl kraj Jihomoravský s počtem 26 542 osob a na třetím místě se umístil kraj Moravskoslezský 42

Srov. PETTY, T. L. The history of COPD. International Journal Of COPD, online. Srov. ČOPN. České občanské sdruţení proti chronické obstrukční plicní nemoci, online. 44 Srov. ČOPN. České občanské sdruţení proti chronické obstrukční plicní nemoci, online. 45 Srov. KOLEK, V. et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 37. 46 Epidemiologie CHOPN. BOEHRINGER INGELHEIM. Spiriva: Více ze ţivota, online. 47 Srov. KOLEK, V. et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 37. 48 Srov. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, s. 94. 43


28

s počtem 25 975 osob. Na onemocnění CHOPN zemřelo v České republice v roce 2010 celkem 2022 nemocných.49 Celková světová mortalita na CHOPN má také vzrůstající tendenci, kdy hrozivým ukazatelem je stoupající úmrtnost ţen.50

2.3 Etiologie Příčiny vzniku onemocnění jsou multifaktoriální. Faktory, které způsobují rozvoj a progresi onemocnění lze rozdělit z hlediska působení na člověka na vnější (externí) a vnitřní (interní). Mezi interní faktory patří těţká hereditární deficience α1-antitripsinu. K externě působícím faktorům patří kouření cigaret, pasivní inhalace tabákového kouře, znečištěné prostředí (pracovní, venkovní), infekce dýchacích cest, negativní ovlivnění růstu plic během těhotenství a raného dětství (nízká porodní hmotnost, respirační infekce), nízký socioekonomický status, ţivotní prostředí a v neposlední řadě také úroveň poskytované zdravotní péče.51 Mezi další faktory, které ovlivňují závaţnost (průběh) CHOPN pak dále patří závaţnost příznaků, stupeň bronchiální obstrukce, stupeň hyperinflace, četnost a závaţnost exacerbací, komplikace, komorbidity, celkový zdravotní stav a počet léků potřebných pro stabilizaci CHOPN.52

2.4 Klasifikace V klinické praxi se můţeme setkat s klasifikací CHOPN jednak podle příznaků nebo podle typu onemocnění. Vzhledem k veliké a pestré šíři klinických příznaků se ke klasifikaci CHOPN, v současné době, vyuţívá výsledků spirometrie (hodnot plicních funkcí), podle kterých byla CHOPN rozdělena do 5 stádií (dle GOLD z roku 2003). Jednotlivá stádia se od sebe liší s narůstající závaţností obstrukce. V samotné klinické praxi a pro jednotnou diagnostiku CHOPN se však vyuţívá pouze čtyřstupňové hodnocení, neboť tyto stádia jsou teprve kompatibilní s diagnózou CHOPN [Příloha P III]. Nultý stupeň se týká jen chronické bronchitidy bez obstrukce, proto jej někteří autoři neuvádí ve svých publikacích.53

49

Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče 2010, online. 50 Srov. ČOPN. České občanské sdruţení proti chronické obstrukční plicní nemoci: O nás, online. 51 Srov. KOLEK, V. et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 37. 52 Srov. KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc: Průvodce ošetřujícího lékaře, s. 75-76. 53 Srov. KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc: Průvodce ošetřujícího lékaře, s. 73-74.


29

Další dělení je závislé na dominanci typu poškození plic (plicního onemocnění, ve kterém převládá emfyzém či bronchitida) [Příloha P IV]. Podle toho pak můţeme CHOPN rozdělit na 2 základní typy. Onemocnění typu A tzv. emfyzematózní typ („pink-puffer“) a onemocnění typu B tzv. bronchitický typ („blue bloater“).54

2.5 Klinické příznaky a klinický obraz Příznaky CHOPN se mohou vyvíjet mnoho let. Díky tomu si má tak moţnost pacient na své potíţe přivyknout. Ovšem v lidském organismu existuje určitá únosná hranice obtíţí (obzvláště u seniorské populace, která vzniklým obtíţím nemusí věnovat dostatečnou pozornost a své potíţe spojují s fyziologickým procesem biologického stárnutí a/nebo jako následek kouření), kdy dojde k dekompenzaci a následnému rozvoji typicky specifických i nespecifických příznaků.

55

Jelikoţ je samotný průběh CHOPN proměnlivý, v klasifikaci

příznaků se upřednostňuje dělení na hlavní a vedlejší. Mezi hlavní příznaky CHOPN patří chronický a produktivní kašel, expektorace hlenového sputa, progredující námahová dušnost a sníţení tolerance fyzické námahy.56 Mezi vedlejší příznaky patří sípání, bolesti na hrudi, otoky kloubů dolních končetin57 a později úbytek hmotnosti – tzv. respirační kachexie. 58 V klinickém obraze CHOPN dominuje soudkovitý hrudník, prominující pomocné dýchací svaly, které jsou zapojeny do expektorace, oslabené dýchání, prodlouţený výdech se sípáním v expiriu, nízko uloţená, oploštěná bránice vyvolávající vklesávání dolních ţeber při nádechu, u emfyzematózního typu je navíc výdech proti sešpuleným rtům a astenický habitus, u bronchitického typu je cyanóza v klidu nebo při mírné námaze, otoky kolem kotníků, chrůpky na plicních bázích.59 Hypoxémie spojená s respirační insuficiencí a selhávajícího cor pulmonale můţe u seniorů často vést ke zmatenosti, arytmiím a hypotenzi.60

2.6 Diagnostika Klinická

diagnostika

je

postavena

na

přítomnosti

příznaků

CHOPN

a/nebo na pozitivní anamnéze expozice rizikových faktorů, které jsou uvedeny výše. 54

Srov. MUSIL, J. et al. Pneumologie: příručka pro praktické lékaře, s. 82. Srov. MUSIL, J. et al. Pneumologie: příručka pro praktické lékaře, s. 82. 56 Srov. KOLEK, V. et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 42. 57 Srov. MUSIL, J. et al. Pneumologie: příručka pro praktické lékaře, s. 82. 58 Srov. NAVRÁTIL, L. et al. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory, s. 100. 59 Srov. MUSIL, J. et al. Pneumologie: příručka pro praktické lékaře, s. 82. 60 Srov. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, s. 95-96. 55


30

Důleţitou součástí jsou i vyšetřovací metody, které jsou rozděleny dle priorit vedoucí ke stanovení diagnózy CHOPN: funkční – spirometrie, bronchodilatační test, body pletysmografie; zobrazovací – skiagram hrudníku, počítačová tomografie (CT), výpočetní tomografie s vysokým rozlišením (HRCT), spirální CT angiografie hrudníku, ventilačně-perfúzní sken plic; laboratorní – vyšetření hladiny α1-antitrypsinu, krevní obraz, iontogram, vyšetření markerů zánětu, bakteriologické vyšetření sputa, sérologické vyšetření, krevní plyny; ostatní – body mass index (BMI), vyšetření tukové tkáně, elektrokardiografie (EKG), vyšetření plicní hypertenze pomocí srdeční katetrizace, kvantifikace dušnosti [Příloha P V], stanovení kvality ţivota (pomocí dotazníků Chronic Respiratory Disease Questionnaire, St. George’s Respiratory Questionnaire a Medical Outcome Study Short Form-36);61 62 zátěţové testy – šestiminutový test chůzí, zátěţové testy na bicyklovém ergometru, běh na běhátku dle stavu a moţností nemocného;63 objektivizované testy – zhodnocení soběstačnosti v testu instrumentálních všedních činností (IADL), vyuţití škál např. škála deprese pro geriatrické pacienty, krátká škála mentálního stavu (MMSE);64 dalšími novými nástroji jsou: dotazník sv. Jiří (SGRQ – základ tvoří 50 otázek zaměřených na hodnocení celkového zdravotního stavu nemocného s onemocněním CHOPN) a dotazník COPD Assessment Test (CAT – obsahuje 8 otázek souvisejících s onemocněním CHOPN zaměřených na subjektivních pocitech nemocného [Příloha P VI].65

61

Srov. KOLEK, V. et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 44-60. Srov. SALAJKA, F. Hodnocení kvality ţivota u nemocných s bronchiální obstrukcí, s. 59-66. 63 Srov. PAUK, N. Současné moţnosti diagnostiky a léčby CHOPN. Posgraduální medicína: Odborný časopis pro lékaře, s. 639. 64 Srov. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, s. 96. 65 Srov. SALAJKA, F. CAT - nový nástroj pro hodnocení zdravotního stavu nemocných s chronickou obstrukční plicní nemocí. Studia pneumologica et phthiseologica, s. 63-64. 62


31

2.7 Terapie Léčba CHOPN je stupňovitá a závisí na stádiu a závaţnosti nemoci [viz. Příloha P VII].

66

Ze všeobecného hlediska se dělí na farmakologickou a nefarmakologickou terapii.

Účinný léčebný plán spočívá ve vyhodnocení zdravotního stavu, redukci rizikových faktorů, léčbě stabilizované CHOPN a léčbě akutních exacerbací. Z toho vyplývají hlavní cíle léčby CHOPN, byť absolutní vyléčení onemocnění CHOPN není moţné: prevence progrese onemocnění; minimalizace příznaků nemoci; zlepšení tolerance fyzické námahy; prevence a léčba komplikací; prevence a léčba exacerbací; zlepšení kvality ţivota seniorů; redukce mortality.67 2.7.1

Farmakologická terapie Terapie stabilizované CHOPN je především symptomatologická, přednost se dává

hlavně inhalačním lékům. Lékem první volby jsou: krátkodobě účinná bronchodilatancia např. Ventolin, Atrovent; dlouhodobě účinná β2-mimetika např. Foradil; dlouhodobě účinná anticholinergika např. Spiriva; glukokortikoidy např. Symbycort, Seretide. Dále se podávají: bronchodilatancia (teophylliny), např. Syntophyllin; mukolytika v injekční a perorální formě, např. ACC, Erdomed; příp. antibiotika;68 oxygenoterapie (viz. Podkapitola 3.4). 66

Srov. ZATLOUKAL, J. Novinky v terapii CHOPN. Medicína pro praxi, online. Srov. KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc: Průvodce ošetřujícího lékaře, s. 105. 68 Srov. ZATLOUKAL, J. Novinky v terapii CHOPN. Medicína pro praxi, online. 67


32

Součástí léčby by mělo být i: očkování proti chřipce 1x ročně a proti pneumokoku 1x za 5 let (viz. Podkapitola 3.6); odvykání kouření (viz. Podkapitola 3.1).69 Pokud se jedná o farmakoterapii u seniorů, je ale třeba vycházet ze staré geriatrické medicíny – primum nihil nocere. Jako bezpečné a účinné se jeví zejména podání inhalačních léků např. tiotropium (Spiriva), salmeterol (Seretide diskus) a formoterol (Foradil).70 2.7.2

Nefarmakologická terapie

Nefarmakologická terapie (podrobněji popsána v kapitole 3) je součástí léčby farmakologické. Je zaměřena na: prevenci ovlivnitelných rizikových faktorů – prevence nachlazení, vyvarovat se pobytu v zakouřených místnostech atd.); edukaci seniora i jeho rodiny; rehabilitaci, včetně dechové rehabilitace; redukci nadváhy; klimatickou a lázeňskou léčbu; psychosociální podpoře nemocného; chirurgické léčbě např. bulektomie (resekce velkých bul stlačujících větší část zdravé plíce), transplantace plic (je indikována u nemocných s těţkou formou CHOPN).71

2.8 Komplikace Komplikace CHOPN lze rozdělit: dle

časového

průběhu

na:

akutní

(akutní

exacerbace,

akutní

respirační

insuficience) a chronické (plicní hypertenze, cor pulmonale, chronická respirační insuficience, deprese, významná disabilita);72

69

KOLEK, V. et al., Pneumologie, s. 136-138. Srov. KOBLÍŢEK, V. et al. Časná stádia CHOPN - cesta ke spolehlivé diagnostice a efektivní terapii (souhrn pro praxi). Remedia: Pneumologie IV, výběr článků, s. 118. 71 Srov. ZATLOUKAL, J. Novinky v terapii CHOPN. Medicína pro praxi, online. 72 Srov. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, s. 95. 70


33

dle orgánového postiţení na: plicní (akutní exacerbace [viz. Příloha P VIII], plicní insuficience, plicní hypertenze) a mimoplicní (cor pulmonale, hypoxie jater, mozku, ledvin a ostatních orgánů a tím rozvíjející se celkové selhávání organismu).73

2.9 Prognóza CHOPN je celoţivotním, závaţným onemocněním, které svojí progresí mohou člověka postupně invalidizovat. Rychlost progrese, vznik komplikací a komorbidit je velmi individuální a rozdílná. Závisí na včasné diagnostice, absolutním zanecháním kouření, včasné účinné léčbě, edukaci pacienta a jeho rodiny a complienci nemocného. Doba od první cigarety k úmrtí můţe trvat 40-50 let. Nemocní pacienti pak umírají buď na respirační selhání, kardiovaskulární nemoci a/nebo rakovinu plic.74 Lékařské intervence mají však reálné ambice postup nemoci výrazně zpomalit a příznivě modifikovat její vývoj. Prognózu nemocných velmi nepříznivě ovlivňuje vznik a následné relapsy akutní exacerbace (pokud dojde k první akutní exacerbaci, je velká pravděpodobnost, ţe bude následovat další vznik exacerbací příhody, s tím, ţe počet exacerbací se rok od roku bude zvyšovat spolu se značným vzestupem rizika moţného úmrtí).75 V roce 2010 bylo pro CHOPN hospitalizováno celkem 12 692 nemocných.76 Proto se v současnosti hledají hodnotící nástroje, které by podaly komplexnější obraz o důsledcích onemocnění pro pacienta, o skutečné úrovni jeho zdravotního stavu. Jedním ze slibných nástrojů se jeví index BODE [Příloha P IX], který vychází z velikosti obstrukce, tolerance fyzické námahy (šestiminutový test chůzí), velikosti dušnosti a BMI. Funguje jako ukazatel prognózy nemocného (jak dlouho bude nemocný ţít po stanovení diagnózy).77

2.10 Péče o seniora Péči o seniora můţeme rozdělit z různých úhlů pohledu např. na nemocniční péči (lékařskou a ošetřovatelskou), domácí péči (agentury domácí péče, rodina) a sebepéči (compliance). Dále se můţe dělit na odbornou (lékařskou, ošetřovatelskou) a laickou (rodina, sebepéče).

73

Srov. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, s. 95. Srov. KOLEK, V. et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 69. 75 Srov. KOBLÍŢEK, V. et al. Co bychom měli vědět o CHOPN?. Studia pneumologica et phthiseologica, s. 52. 76 Srov. KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc z pohledu farmakoekonomiky. Studia pneumologica et phthiseologica, s. 55-56. 77 Srov. SALAJKA, F. CAT - nový nástroj pro hodnocení zdravotního stavu nemocných s chronickou obstrukční plicní nemocí. Studia pneumologica et phthiseologica, s. 63-64. 74


34

Hlavní indikace k přijetí seniora s CHOPN do nemocnice, i kdyţ seniorský věk sám o sobě je jedním z kritérií, jsou výrazné zvýšení intenzity příznaků, závaţná bronchiální obstrukce, začátek nových fyzikálních příznaků dekompenzace plicního srdce, exacerbace se nemírní po počáteční léčbě a/nebo progreduje, závaţná komplikující onemocnění, nově se vyskytující arytmie, diagnostické nejasnosti, seniorský věk, nedostatečné sociální zázemí, pacient v terminálním stádiu CHOPN, zmatenost, kóma, výrazná hypoxie a zhoršující se hyperkapnie, těţká nebo zhoršující se respirační acidóza, hemodynamická nestabilita, selhávání dalších orgánů.78 Senior je dle závaţnosti stavu přijat na oddělení interní nebo plicní jednotky, jednotku intenzivní péče (JIP) či anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO), kde se ho ujímá kvalifikovaný lékař, který zajišťuje odbornou léčbu a sestra, která přebírá ošetřovatelskou péči o nemocného s CHOPN. Hlavním cílem ošetřovatelské péče je zlepšit dýchání pacienta, zvýšit jeho výkonnost a sebepéči, navodit stav psychické vyrovnanosti, předcházet vzniku komplikací, zajistit kvalitní spánek, naučit nemocného správné technice dýchání a inhalační terapii, dostatečně nemocného, příp. i rodinu edukovat.79 Plánování ošetřovatelské péče vychází z ošetřovatelského procesu a je důleţitou součástí péče o seniory. Sestra se zaměří na uspokojení biologických, psychických, duchovních a sociálních potřeb seniora. Ošetřovatelská péče spočívá v příjmu seniora, uloţení na lůţko a seznámení s chodem oddělení, sledování fyziologických funkcí a stavu seniora, plnění ordinace lékaře, saturace potřeb seniora, edukaci seniora, příp. jeho rodiny a plnění ošetřovatelského plánu, propuštění pacienta do domácí péče [Příloha P X].80

78

Srov. KAŠÁK, V. et al. Naléhavé stavy v pneumologii, s. 264. Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A. a M. NEJEDLÁ. Interní ošetřovatelství I, s. 81. 80 Srov. TRACHTOVÁ, E. et al. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 79


3

35

EDUKACE SENIORA ZAMĚŘENÁ NA PREVENCI CHRONICKÉ OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOCI Důleţitou a nejúčinnější léčbou onemocnění CHOPN je prevence. Prevenci můţeme

rozdělit na prevenci primární, sekundární a terciální. Primární prevence je zaměřena na předcházení vzniku nemoci, coţ znamená nezačít kouřit. Pořádají se různé protikuřácké kampaně a osvětové činnosti zdravotníků. Sekundární prevence spočívá v zastavení rozvoje CHOPN v časné fázi tzn. přestat kouřit, ať uţ sám a/nebo za pomocí odborníků, farmakoterapie a nikotinových náhraţek. Terciální prevence je zaměřena na zpomalení progrese jiţ rozvinuté CHOPN a předcházení jejím exacerbacím pomocí preventivní farmakoterapie (protizánětlivá, bronchodilatační a vakcinoterapie) a dietetických, technických a reţimových opatření.81 Významným činitelem prevence je výchova čili edukace. V edukaci se nezaměříme pouze na seniora, ale i na rodinu, kterou budeme edukovat o tom, jak předcházet exacerbacím CHOPN. Cíle v edukaci jsou zaměřeny nejen na oblasti: odvykání kouření, ale i na správnou ţivotosprávu, pohybovou i dechovou rehabilitaci, na správné uţívání léků a inhalátorů, na pravidelné kontroly u lékaře-specialisty, na předcházení respiračním onemocněním, ale i na moţnost očkování a moţnostech lázeňské léčby. Seniory s velmi těţkým stádiem CHOPN je nutné informovat o komplikacích, o oxygenoterapii, ale i o záleţitostech, které se týkají terminální fáze ţivota při onemocnění CHOPN.82 Edukace má „pro nemocné s CHOPN zcela zásadní, ţivotní význam, aby porozuměli podstatě své nemoci, rizikovým faktorům vedoucí k progresi a své vlastní roli i úloze zdravotníků pro dosaţení optimální péče a zdravotních výsledků. Výchova má být upravena podle potřeby a prostředí konkrétního nemocného. Má umoţňovat vzájemný kontakt a směřovat ke zlepšení kvality. Měla by být jednoduchá praktická, odpovídající intelektu i sociální úrovni nemocného i poskytovatelů péče“.83 Jako správný edukační program u seniorů s CHOPN můţeme označit základní informace o podstatě nemoci, o léčbě, komplikacích, rizikových faktorech, prevenci, rehabilitaci, výţivy, očkování, moţnosti lázeňské léčby.84

81

Srov. SLOUP, M. Chronická obstrukční plicní nemoc. Zdravotnické noviny: lékařské listy, online. Srov. ČOPN. Světová iniciativa o chronické obstrukční plicní nemoci: Světová strategie diagnostiky, léčby a prevence chronické obstrukční plicní nemoci, s. 93-95. 83 Tamtéţ, s. 93. 84 Srov. ČOPN. Světová iniciativa o chronické obstrukční plicní nemoci: Světová strategie diagnostiky, léčby a prevence chronické obstrukční plicní nemoci, s. 94. 82


36

3.1 Odvykání kouření Zanechání kouření je nejúčinnějším opatřením, jak předcházet exacerbacím CHOPN. Ukončení kouření můţe zabránit či oddálit vznik bronchiální obstrukce. Všem kuřákům, kteří mohou být ohroţeni onemocněním CHOPN či těm, kteří jiţ onemocněli, by měla být poskytnuta pomoc k zanechání kouření. Odvykání kouření je celosvětovým problémem a proto Public Health Service vypracovala pětistupňový program intervencí, který doporučuje poskytovatelům zdravotní péče, kteří chtějí pomoci svým nemocným zanechat kouření (Příloha P XI). Při odvykání kouření jsou účinné dvě formy pohovorů, a to individuální a skupinová.85 K diagnostice závislosti na tabáku se pouţívá jednoduchý dotazník závislosti na tabáku tzv. Fagerströmův dotazník (Příloha P XII). Lékař vyhodnotí závislost na tabáku a doporučí seniorovi moţnosti terapie.86 Absolutního zanechání kouření lze dosáhnout motivací (přesvědčováním, poukazem na tíţi příznaků, poukazem na úspěšnost druhých). Nikotinovou závislost lze ovlivnit farmaky (léky ovlivňující CNS, antidepresiva) a nikotinovými náhraţkami (nikotinové náplasti, ţvýkačky, inhalátory, nosní spreje, sublinguální tablety). Léky ovlivňující CNS (Vareniclin, Bupropion) patří ke skupině léků, které vedou ke sníţení touhy po cigaretě. Léky blokují „poţitky“ z kouření a tím sniţují nutkání ke kouření a také zmírňují abstinenční příznaky.87 Je nutné kaţdého seniora, kterému se na poprvé nepodařilo zbavit závislosti na tabáku, povzbudit a zdůraznit, ţe většině abstinujících bývalých kuřáků se podařilo přestat kouřit aţ po opakovaných pokusech.88

3.2 Rehabilitace Komplexní rehabilitace by měla být součástí léčby jiţ od II. stádia CHOPN.89 Celý program by měl vést ke změně ţivotního stylu seniora, který byl do rehabilitace zařazen. Rehabilitace můţe probíhat formou ambulantní či za hospitalizace. Samozřejmostí je spolupráce seniora a stabilizovaný zdravotní stav. Čím déle rehabilitace probíhá, tím větší je její efekt.90 Rehabilitace se dělí na rehabilitaci dechovou a rehabilitaci pohybovou.

85

Srov. ČOPN. Světová iniciativa o chronické obstrukční plicní nemoci: Světová strategie diagnostiky, léčby a prevence chronické obstrukční plicní nemoci, s. 85-86. 86 Srov. ČUPKA, J. et al. Léčba závislosti na tabáku v ordinaci praktického lékaře: Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře 2005, s. 1. 87 Srov. MUSIL, J. Prevence exacerbací CHOPN. Zdravotnické noviny: lékařské listy, online. 88 Srov. ČUPKA, J. et al. Léčba závislosti na tabáku v ordinaci praktického lékaře: Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře 2005, s. 5. 89 Srov. MUSIL, J. Prevence exacerbací CHOPN. Zdravotnické noviny: lékařské listy, online. 90 Srov. TURČÁNI, P. Chronická obstrukční plicní nemoc. Interní medicína pro praxi, s. 506.

MASARYKOVA UNIVERZITA, Lékařská fakulta 3.2.1

37

Dechová rehabilitace Dechová rehabilitace prošla určitým stupněm vývoje a umoţňuje fyzioterapeutům se

zabývat samotným dýcháním i v jeho patologické formě. V průběhu vývoje došlo k modifikaci cvičebních postupů dechové rehabilitace a vznikla nová metodika – respirační fyzioterapie.91 Respirační fyzioterapie „je systém dechové rehabilitace, kdy dýchání má svým specifickým provedením léčebný význam“. Priority respirační fyzioterapie jsou: zlepšit hygienu dýchacích cest; zvýšit průchodnost dýchacích cest; sníţit bronchiální obstrukci; udrţet a dosáhnout pocitu zdraví.92 „Základem technik respirační fyzioterapie a plicní rehabilitace je léčebně cílená modifikace dýchání“.93 Dechová rehabilitace u onemocnění CHOPN musí být prováděna pravidelně a kaţdodenně. „Plicní rehabilitační programy musí být alespoň dvouměsíční“.94 K základním metodickým postupům dechové rehabilitace patří: korekční fyzioterapie posturálního systému; respirační fyzioterapie – korekční reedukace motorických vzorů dýchání; relaxační průprava.95 Základem dechové rehabilitace je správné korekční postavení páteře jak ve stoji a chůzi, tak i vsedě. Ovlivnění drţení těla u seniorů s CHOPN je stěţejní. Škodlivé a chybné je provádět dechová cvičení v nepřipravené pohybové soustavě. Pohybovou osu dýchání tvoří pánev, páteř s hrudníkem a hlava. Od Brüggerova principu se odvíjí další korekce drţení těla. Brüggerův princip (Příloha P XIII) je velmi jednoduchá a srozumitelná metoda, pomocí které senior snadno rozumí pohybům vlastního těla, včetně dechových pohybů hrudníku a břišní stěny. Jedná se o správné postavení hlavy, krční, hrudní a bederní páteře a pánve při sedu.96 Od toho se odvíjí i korekční reedukace motorických vzorů dýchání. Jedná se o systém dechové rehabilitace, při kterém mají specificky prováděné postupy modifikovaného dýchání přímý léčebný význam a zároveň jsou i sekundární prevencí. Tato metody je zaměřena 91

Srov. SMOLÍKOVÁ, L. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronických plicních onemocnění, s. 22. Srov. MÁČEK, M. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronické obstrukční plicní nemoci, s. 65. 93 MÁČEK, M. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronické obstrukční plicní nemoci, s. 65. 94 VONDRA, V. Těţká stádia chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Interní medicína pro praxi, s. 426. 95 Srov. SMOLÍKOVÁ, L. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronických plicních onemocnění, s. 23. 96 Srov. MÁČEK, M. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronické obstrukční plicní nemoci, s. 69. 92


38

na sníţení bronchiální obstrukce, zlepšení ventilačních parametrů, prevenci zhoršování funkce plic, zvýšené fyzické zdatnosti, adaptaci na tělesnou zátěţ a slouţí k dosaţení a udrţení optimálního pocitu zdraví pro aktivně spolupracujícího seniora. Základem správného dýchání je základní dechový vzor. Tento dechový vzor mohou senioři vyuţít v kaţdé poloze těla. Základní dechový vzor má 4 fáze: vdech nosem, ústa jsou zavřena; vdechová pauza na konci vdechu 5-10 vteřin; výdech ústy; výdechová pauza na konci výdechu 5-10 vteřin. Vydechujeme pomalu uvolněnými a otevřenými ústy.97 Jiný princip platí při inhalaci inhalačních léků, i kdyţ názory se různí. Smolíková, Máček uvádí dechový vzor při inhalaci: pasivně-aktivní výdech ústy; pomalý a hluboký vdech ústy; inspirační pauza; aktivní výdech nosem nebo ústy; expirační pauza.98 Na rozdíl od nich, Česká lékárnická komora doporučuje aktivní výdech pouze nosem.99 Vzhledem k roku, kdy bylo toto doporučení vydáno, povaţuji za správný poslední doporučený postup České lékárnické komory z roku 2010. Dalším faktorem, aby mohla dechová rehabilitace probíhat je, aby byli senioři v naprostém duševním i fyzickém klidu, tj. ve stavu relaxace. Stres totiţ můţe vyvolávat plicní obstrukci. Relaxovat znamená „sníţit duševní a fyzické napětí těla“.100 Relaxace lze dosáhnout pomocí různých úlevových poloh, relaxačního typu dýchání tzv. kontrolované dýchání a pomocí relaxačních technik. Vhodné je vyuţití relaxační hudby, která uklidňuje. Úlevové polohy [Příloha P XIV] usnadňují dýchání a korekčně ovlivňují drţení těla. Dýchání v těchto polohách by mělo být odpočinkové a uvolněné. Nemocnému se dýchá snáze a klidněji.101

97

Srov. SMOLÍKOVÁ, L. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronických plicních onemocnění, s. 36. Srov. SMOLÍKOVÁ, L. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronických plicních onemocnění, s. 114. 99 Srov. VANÍČEK, J. et al. Správné uţívání a aplikace léků. In: Česká lékarnická komora, online. 100 SMOLÍKOVÁ, L. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronických plicních onemocnění, s. 38. 101 Srov. SMOLÍKOVÁ, L. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronických plicních onemocnění, s. 38. 98


39

Kontrolované dýchání znamená ovlivnění pravidelného rytmu dýchání a skládá se z 2 fází: uvolněný nádech; volný, pasivní výdech. Při tomto dýchání se nemusí brát zřetel, zdali se dýchá nosem či ústy a/nebo obojím najednou. Optimální je volné, odpočinkové dýchání s nádechem do oblasti podbřišku a s lehkým, volným výdechovým fouknutím ústy. Kontrolované dýchání se dá provádět vsedě i vleţe a v podstatě kdekoliv. 102 Relaxační techniky působí na svalové a kloubní uvolnění, ovlivňují celkové uvolnění spojené s pocitem volného dýchání a s psychickou pohodou. Relaxace můţeme zahájit příjemnou technikou tzv. masáţním hlazením. Dojde k uvolnění kůţe, podkoţí a následně i svalů. Další příjemnou relaxační technikou je míčkování.103 3.2.2

Pohybová rehabilitace Pohybovou rehabilitaci u seniorů s CHOPN provádíme pouze tehdy, pokud to

„dovolí“ jeho zdravotní stav. Některá pohybová cvičení lze provádět přímo na lůţku, jiná cvičení vyţadují jiţ plnou mobilitu seniora např. chůze, jízda na kole, plavání. Rozhodující je, ţe se musí mobilizovat velké svalové skupiny. Nezbytnou součástí pohybové aktivity je tedy určení dostatečné intenzity, frekvence a trvání pohybové léčby, pomocí níţ se postupně zvyšuje tělesná zátěţ a vytrvalost u seniorů. Zvyšováni intenzity musí být pozvolné. Během pohybové aktivity sledujeme seniora, zda se nevyskytují známky dušnosti. Pokud se dušnost objeví, pohybovou aktivitu ukončíme.104 3.2.3

Zvládání dušnosti pomocí rehabilitačních technik Dušnost seniora můţe také ovlivnit ošetřovatelské péče sestry tj. nabuzení psychické

pohody, porozumění seniorovým obavám a úzkostem, podpora dobré komunikace v rodině. Dobrou technikou, kterou lze vţdy při dušnosti vyuţít je nácvik tzv. bráničního dýchání. Tento nácvik přináší nejen úlevu, ale i vědomí o určité kontrole nad dušností.

102

Srov. SMOLÍKOVÁ, L. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronických plicních onemocnění, s. 41. Srov. SMOLÍKOVÁ, L. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronických plicních onemocnění, s. 42-43. 104 Srov. MÁČEK, M. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronické obstrukční plicní nemoci, s. 42-59. 103


40

Nácvik bráničního dýchání: pacient zaujme polohu vleţe s mírně pokrčenými koleny, případně i vsedě s podepřenými zády; co nejvíce se uvolní, tak aby si uvědomoval své tělo, ruce, nohy, ramena, hlavu; ruce si poloţí na břicho; nadechuje se nosem a vydechuje ústy, přitom si všímá, jak jeho ruce stoupají s nádechem a klesají s výdechem. Výdech by měl být delší neţ nádech. Tento cvik lze pouţívat několikrát denně a vţdy při dušnosti.105

3.3 Inhalace inhalačního léku Inhalace inhalačního léku má úzký vztah k dechové rehabilitaci, jelikoţ je zaloţena na podobném principu nádechu a výdechu, jak jiţ bylo zmiňováno výše. Pro správnou inhalační techniku je důleţitá efektivní a opakovaná edukace jak pacienta, tak i jeho rodiny či jiných poskytovatelů péče, jako jsou např. sestry v agenturách domácí péče, pečovatelky. Důleţitá je i pravidelná a opakovaná kontrola správné inhalační techniky. Při edukaci mají nezastupitelnou roli odborné sestry na odděleních, v ambulancích specialistů, pneumologů či alergologů, kterým při nácviku a kontrole správné inhalační techniky pomáhají trenaţéry pro různé inhalační systémy a jejich placeba. Správnou inhalační techniku by však měl předvést pacientovi na inhalačním systému s placebem kaţdý lékař, který inhalační systém předepisuje, a rovněţ i kaţdý lékárník, který inhalační systém, resp. inhalační léčivý přípravek vydává, by měl ukázku zopakovat.106 Doporučovaný postup správné inhalace inhalačního léku: pasivně-aktivní výdech ústy; pomalý a hluboký vdech ústy; inspirační pauza 5-10 vteřin; aktivní výdech nosem;

105

Srov. MARKOVÁ, M. Sestra a pacient v paliativní péči, s. 94-95. Srov. KAŠÁK, V. Nové inhalační systémy uţívané v léčbě chronických nemocí dýchacího ústrojí s obstrukcí dýchacích cest. Časopis Remedia online: Internetové stránky českého farmakoterapeutického dvouměsíčníku, online. 106


41

expirační pauza 5-10 vteřin.107 Protoţe existují různé typy inhalačních systémů např. Inhaler, Diskus, Aerolizer, TurbuHaler, EasyHaler, HandiHaler, má kaţdý z těchto inhalačních systémů svoji vlastní inhalační techniku [Příloha P XV], kterou by sestry interního a plicního oddělení, včetně ambulancí, měly velice dobře znát.108 Podávání aerosolů můţe být ale u starých lidí problematické pro třes rukou, poruchy pohyblivosti horních končetin a pro kognitivní poruchy. Aplikaci sprejů můţe ulehčit pouţívání rozptylových komůrek (spacer) a/nebo inhalátor aktivovány dechem nemocného seniora např. Easi – Breathe. Důleţitý je také dohled nad vyplachováním úst po inhalačních kortikoidech, jinak hrozí riziko sooru.109

3.4 Domácí oxygenoterapie Oxygenoterapie je léčba kyslíkem. „Je indikována při PaO2 < 7,3 kPa a/nebo pokud je PaO2 < 8 při současné hyperkapnii, plicní hypertenzi nebo cor pulmonale“.110 Dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDTO) se přiděluje na základě provedení kyslíkového testu, ke kterému se pouţívají koncentrátory kyslíku. Uţívat kyslík je nutné minimálně 15 hodin denně, přerušení by nemělo být delší neţ 2 hodiny, aby byla léčba účinná. Indikaci k DDTO určuje odborník oboru TRN.111 Pomocí DDTO se zvyšuje se délka přeţití. Ke kyslíkové terapii se pouţívají kyslíkové bomby, koncentráty kyslíku a tekutý kyslíkový systém. Před zahájením DDTO je nutné seniora vyšetřit na specializovaném pracovišti. Zjišťují se, zda nejsou kontraindikace k oxygenoterapii např. z důvodu retence O2 během podávání kyslíku. Další kontraindikace k DDTO jsou kuřáci, asociální a nespolupracující jedinci. Nejsou-li ţádné kontraindikace, tak v úvahu k léčbě kyslíkem přicházejí ti senioři, kteří mají pozitivní kyslíkový test, nemocní jiţ s rozvinutou hyperkapnií, dále pacienti s hypoxémií, kteří potřebují průtok kyslíku více jak 4 l/min a ti nemocní, kteří jsou zařazeni na čekací listině k transplantaci plic. Cílem DDTO je hlavně zlepšení hemodynamiky, zlepšení tolerance zátěţe a tělesné zdatnosti, plicní mechaniky a mentálního stavu seniora, dále sníţení morbidity, sníţení potřeby hospitalizací a v celkovém důsledku i mortality.112 Dlouhodobá léčba kyslíkem zvyšuje čilost, motoriku a sílu stisku ruky. ČOPN udává méně přesvědčivý vliv na kvalitu ţivota a emocionální 107

Srov. VANÍČEK, J. et al. Správné uţívání a aplikace léků. In: Česká lékárnická komora, online. Srov. KAŠÁK, V. Nové inhalační systémy uţívané v léčbě chronických nemocí dýchacího ústrojí s obstrukcí dýchacích cest. Časopis Remedia online: Internetové stránky českého farmakoterapeutického dvouměsíčníku, online. 109 Srov. KALVACH, Zdeněk. Geriatrie a gerontologie, s. 705. 110 ZATLOUKAL, J. Novinky v terapii CHOPN. Medicína pro praxi, online. 111 Srov. MUSIL, J. Farmakoterapie chronické obstrukční plicní nemoci v roce 2008. Časopis Remedia online, online. 112 Srov. BENÝŠKOVÁ, M. Dlouhodobá domácí oxygenoterapie. Zdravotnické noviny: Lékařské listy, online. 108


42

stav113, jiní autoři např. Vyskočilová tento stav vyvracejí a udávají vliv oxygenoterapie na kvalitu ţivota a tím pádem i na emocionální stav seniora.114 Zásobení kyslíkem by mělo být uzpůsobeno tak, aby mohl nemocný opustit svůj domov na určitý čas a cvičit, aniţ by jeho kyslíková saturace klesla pod 90 %. ČOPN uvádí, ţe proběhlo velké mnoţství fyziologických studií, které prokázaly, ţe podávání kyslíku během cvičení dokáţe prodlouţit délku ţivota a zvýšit vytrvalost ve cvičení a omezí i intenzitu dušnosti na konci cvičení.115

3.5 Výţiva Výţiva seniorů s CHOPN je dalším důleţitým faktorem. Cílem nutričního poradenství je dosáhnout optimalizace váhy, tzn. zaměřit se jak na obezitu, tak i podvýţivu.116 Studiemi bylo zjištěno, ţe asi 30 % ambulantních pacientů s CHOPN trpí podvýţivou. Zvýšení bazálního metabolismu u seniorů s CHOPN má za následek zvýšení energetického výdeje, proto dochází při nedostatečném příjmu potravin i k poklesu hmotnosti. Proto u nemocných s CHOPN a hypoxémii byly doporučeny malé porce jídla vícekrát denně.117 V poslední době probíhal

výzkum,

kdy

nemocným

s CHOPN

byla

podávána

strava

doplněná

o omega-3-mastné kyseliny. Na tomto výzkumu se podílel pan Matsuyama s dalším kolektivem výzkumníků. Studie se zúčastnilo 64 nemocných s CHOPN. Bylo zjištěno, ţe u nemocných s CHOPN se během dvou let se zmírnila dušnost, sníţila se rychlost poklesu arteriální

kyslíkové

saturace,

sníţil

se

výskyt

a

stupeň

progrese

onemocnění.

Závěr studie zní: „Doporučujeme nutriční podporu s Omega-3 PUFA na nutriční léčbu CHOPN“.118 Jídelníček by měl tedy obsahovat kaloricky vhodnou stravu bohatou na nenasycené mastné kyseliny, vitamíny A, C, E a dostatečný přísun tekutin (ţádný alkohol).119

3.6 Očkování Většina exacerbací CHOPN je důsledkem respiračního onemocnění. Mezi nejčastější respirační onemocnění patří chřipka (akutní horečnaté onemocnění způsobené 2 typy virů 113

Srov. ČOPN. Světová iniciativa o chronické obstrukční plicní nemoci: Světová strategie diagnostiky, léčby a prevence chronické obstrukční plicní nemoci, s. 113. 114 Srov. VYSKOČILOVÁ, J. a J. CHLUMSKÝ. Dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT). Zdravotnické noviny: Lékařské listy, online. 115 Srov. ČOPN. Světová iniciativa o chronické obstrukční plicní nemoci: Světová strategie diagnostiky, léčby a prevence chronické obstrukční plicní nemoci, s. 114. 116 Srov. ZATLOUKAL, J. Novinky v terapii CHOPN. Medicína pro praxi, online. 117 Srov. TURČÁNI, P. Chronická obstrukční plicní nemoc. Interní medicína pro praxi, s. 506. 118 Srov. MATSUYAMA, W., et al. Effects of Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids on Inflammatory Markers in COPD. Chest 119 Srov. KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc: Průvodce ošetřujícího lékaře, s. 43.


43

A a B) a pneumokoková infekce (původce Streptococcus Pneumoniae). Abychom toto riziko sníţili, je vhodnou prevencí očkování. Klinickými studiemi prováděných v USA bylo zjištěno, ţe pravidelné očkování má vliv na sniţování hospitalizací u akutních exacerbací CHOPN, ale má významný podíl na sníţení nákladů na zdravotní péči. Nichol a spol. uvedli ve své studii, ţe očkování proti pneumokokovým infekcím vede k 43% poklesu četnosti hospitalizací pro pneumonii a 29% poklesu úmrtnosti u nemocných s CHOPN. Na základě těchto a dalších studií je doporučeno očkování jako součást standardní léčby nemocných s CHOPN.120 Proto se u seniorů s CHOPN doporučuje pravidelné, nejméně kaţdoroční, očkování protichřipkovou vakcínou 1x ročně a očkování pneumokokovou vakcínou 1x za 5 let. Pro seniory je nejvýhodnější adjuvantní vakcína FLUAD/Chiron. U pneumokokové vakcíny se jedná o vakcínu PNEUMO 23.121 Pravidelné očkování proti chřipce a nákazám vyvolaných Streptokokem Pneumonie je dáno vyhláškou 537/2006 sb. a její novelizací 299/2010 sb. Zákon uvádí: „Očkování proti chřipce se provede kaţdý rok u fyzických osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory. Očkování proti chřipce se dále provede u fyzických osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postiţením nebo v domovech se zvláštním reţimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným insulinem.“122 „Očkování proti pneumokokovým nákazám polysacharidovou očkovací látkou se provede u fyzických osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory. Dále se očkování proti pneumokokovým nákazám provede u fyzických osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postiţením nebo v domovech se zvláštním reţimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem. V dalším očkování proti pneumokokovým nákazám se postupuje podle souhrnu údajů o přípravku.“123

3.7 Lázeňská léčba Na léčbu CHOPN můţe mít příznivý vliv klimatoterapie a balneoterapie. Komplexní lázeňskou péči lze poskytnout na doporučení internisty nebo odborníka pro TRN,

120

Srov. VARKEY, J., A. VARKEY a B. VARKEY. Profylaktická očkování u chronické obstrukční plicní nemoci – současný stav. Curr Opin Pulm Med/CS, online. 121 Srov. KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc: Průvodce ošetřujícího lékaře, s. 129. 122 Česká republika. VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2006 o očkování proti infekčním nemocem. In: sbírka 537/2006, online. 123 Česká republika. VYHLÁŠKA ze dne 25. října 2010, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. In: sbírka 299/2010, online.


44

pokud hodnota FEV1 byla opakovaně niţší neţ 60 % náleţité hodnoty. Indikační skupina dle indikačního seznamu pro lázeňskou péči pro dospělé s CHOPN je V/7, dg. J 43, J 44.124 Poskytuje se K – komplexní lázeňská léčba na 4 týdny a P – příspěvková lázeňská léčba na 3 týdny, kdy jsou nemocnému hrazeny léčebné procedury, nemocný si hradí stravu a ubytování.125 3.7.1

Klimatoterapie Klimatoterapie je léčba, která vyuţívá mimořádně příznivého podnebí nebo léčebných

účinků. Místa, kde se klimatoterapie vyuţívá, jsou ovlivňovány nadmořskou výškou, tlakem vzduchu, vlhkostí atd. Místní klima závisí také na tvaru terénu, průběhu horských hřebenů, přítomností vodních ploch a rozsahu lesních porostů. Pro léčení CHOPN jsou indikovány tyto lázně: Jeseník – Priessnitzovy léčebné lázně v oblasti Jeseníků, klima mírně podhorské; Karlova Studánka – Státní léčebné lázně v oblasti Jeseníků, klima podhorské aţ horské; Luhačovice – Lázně Luhačovice na jihovýchodní Moravě, klima mírné; Mariánské Lázně – Léčebné Lázně v západních Čechách, klima mírně podhorské. V uvedených lázní se provádí aeroterapie (léčba čistým vzduchem v horském prostředí), helioterapie (terapie slunečním světlem). Dalšími typy klimatoterapie jsou speleoterapie (léčba v jeskyních) a talasoterapie (léčba přímořským klimatem a vlivem mořské vody).126 3.7.2

Balneoterapie Balneoterapie je léčba léčivými prameny, přírodními léčivými plyny či léčivými

peliody. Balneoterapie je součástí klimatoterapie spolu s rehabilitací, fyzikální léčbou a dietoterapií. Při léčbě CHOPN se pouţívají inhalace solných roztoků, zejména minerálních vod např. luhačovická Vincentka, mariánskolázeňský Lesní pramen a Bílinská kyselka. Působením těchto roztoků dochází ke zvlhčování sliznice, uvolňování zasychajícího sekretu, zvýšení sekrece slizničních ţláz a aktivaci ciliárního aparátu.127 124

Srov. Česká republika. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. března 1997, kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. In: sbírka 58/1997, online. 125 Srov. DRÁBKOVÁ, J. et al. Péče o nemocné chronickou obstrukční plicní nemocí v České republice, s. 143. 126 Srov. DRÁBKOVÁ, J. et al. Péče o nemocné chronickou obstrukční plicní nemocí v České republice, s. 141142. 127 Srov. DRÁBKOVÁ, J. et al. Péče o nemocné chronickou obstrukční plicní nemocí v České republice, s. 142-143.


45

3.8 Péče o psychiku Dalším důleţitým aspektem je věnování pozornosti zejména u seniorů s CHOPN úzkostlivým stavům a depresi. Deprese se u CHOPN vyskytuje 3x častěji neţ u zdravých jedinců. Kašák uvádí, ţe k vývoji deprese dochází zhruba u 50 % pacientů s těţkými stádii CHOPN a Coventry z Manchesterské univerzity uvádí, ţe příznaky deprese a úzkosti jsou u 20 – 40 % pacientů se středně závaţnou aţ závaţnou CHOPN. Výskyt deprese stoupá v závislosti na velikosti bronchiálního postiţení. A jelikoţ jiţ vyšší věk je rizikový faktor, kdy vznikají u seniorů deprese z důvodu samoty, změn sociálních rolí, potíţe se sebeobsluhou apod., a onemocnění CHOPN, kdy senior mívá stavy dušnosti, úzkosti a bezmocnosti, je důleţité se zaměřit na seniora jako celek i s jeho bio-psycho-sociálními potřebami. A proto by se rozhodně nemělo na depresi zapomínat. Jelikoţ riziko vzniku deprese je veliké, mělo by se u kaţdého seniora s CHOPN aktivně pátrat po depresi, jednak cílenou otázkou, případně pomocí dotazníků a škál např. Škála deprese pro geriatrické pacienty, Hamiltovova stupnice pro posuzování úzkosti, Beckova stupnice pro posuzování deprese. Léčba deprese je farmakologická a nefarmakologická. Do farmakologické terapie spadá podávání antidepresiv, anxiolytik, antipsychotik, thymoprofilaktik a léky augmentující léčbu. Do nefarmakologické terapie patří psychoterapie, aktivizační metody, elektrošoky a jiné. V současné době se prováděly a provádějí různé výzkumy a studie, zda plicní rehabilitace můţe mít pozitivní vliv na depresi a úzkost u nemocného s CHOPN. Coventry ve své studii uvádí příznivé účinky komplexní plicní rehabilitace u příznaků úzkosti a deprese v porovnání se standardní péčí, ale neprokázalo se, ţe by plicní rehabilitace odstraňovala samotnou úzkost a depresivní náladu. Je proto nutné vynaloţit dostatečné úsilí zdravotnického personálu, seniorů s CHOPN a

jejich

rodin,

abychom

zjistily,

které

metody

odstraňují

deprese

a

úzkosti.

Rozpoznání a správná léčba deprese u starých lidí výrazně zlepší kvalitu jejich ţivota a ve svém konečném důsledku přidá jak ţivot létům, tak i léta ţivotu. Jelikoţ nástroje pro úspěšnou léčbu deprese máme, je jen nás zdravotnících, abychom ji včas diagnostikovali a ve prospěch seniorů pouţívali.128 129 130 131 132

128

Srov. KAŠPÁREK, T. Deprese a suicidita ve vyšším věku. In: XIV. brněnský geriatrický den a 6. brněnsko-bratislavské gerontologické sympozium, s. 25. 129 Srov. GINTEL, A. Rozhovor s MUDr. Viktorem Kašákem. Při léčbě chronického onemocnění je třeba na výskyt deprese a úzkostí pomýšlet. Nenechte radost odejít, online. 130 Srov. COVENTRY, P. A. Zmírňuje plicní rehabilitace příznaky úzkosti a deprese u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí?. Current Opinion in Pulmonary Medicine, online. 131 Srov. TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi, s. 146. 132 Srov. KROMBHOLZ, R. Deprese a úzkost ve stáří. Bulletin Sdruţení praktických lékařů ČR, online.


II

EMPIRICKÁ ČÁST

46


4

47

CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY

Cíl 1: Zmapovat informovanost o nemocnění CHOPN u seniorů. 1H0: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významný vztah mezi vybranými demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a poskytnutými informacemi o onemocnění CHOPN. 1HA:

Předpokládáme,

ţe

existuje

statisticky

významný

vztah

mezi

vybranými

demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a poskytnutými informacemi o onemocnění CHOPN. 2H0: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významný vztah mezi vybranými demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a způsobem podaných informací o onemocnění CHOPN. 2HA:

Předpokládáme,

ţe

existuje

statisticky

významný

vztah

mezi

vybranými

demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a způsobem podaných informací o onemocnění CHOPN. 3H0: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významný vztah mezi vybranými demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a zájmem o reedukaci informací o onemocnění CHOPN. 3HA:

Předpokládáme,

ţe

existuje

statisticky

významný

vztah

mezi

vybranými

demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a zájmem o reedukaci informací o onemocnění CHOPN.

Cíl 2: Zmapovat deklarované znalosti seniorů o doporučeném postupu aplikace inhalační látky. 4H0:

Předpokládáme,

ţe

neexistuje

statisticky

významný

vztah

mezi

věkem

vztah

mezi

věkem

a znalostmi o doporučeném postupu při nádechu inhalační látky. 4HA:

Předpokládáme,

ţe

existuje

statisticky

významný

a znalostmi o doporučeném postupu při nádechu inhalační látky. .

MASARYKOVA UNIVERZITA, Lékařská fakulta 5H0:

Předpokládáme,

ţe

neexistuje

statisticky

48 významný

vztah

mezi

věkem

vztah

mezi

věkem

a znalostmi o doporučeném postupu po podání inhalační látky. 5HA:

Předpokládáme,

ţe

existuje

statisticky

významný

a znalostmi o doporučeném postupu po podání inhalační látky.

Cíl 3: Vytvořit návrh informační broţury pro seniory s onemocnění CHOPN.


5

49

METODIKA A ORGANIZACE PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Náplní této kapitoly je charakteristika metody sběru dat, kritéria průzkumného

souboru respondentů, pilotní studie, realizace průzkumu, statistické zpracování získaných dat a analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření.

5.1 Charakteristika metody sběru dat Po prostudování všech dostupných odborných zdrojů literatury bylo jako nejvhodnější zvoleno kvantitativní průzkumné šetření pomocí nestandardizovaného (originálního) dotazníku [Příloha P ]. Tvorba dotazníkového šetření vycházela ze stanovených cílů a hypotéz. Důvodem pro jeho volbu byla vysoká míra zajištění anonymity (ne kaţdý veřejně přizná kouření) a získání velkého mnoţství dat během krátké doby, zdroje relevantních informací pro statistické zpracování. Nevýhodou dotazníku je nemoţnost opravy v případě nedorozumění a nízká návratnost.133 První nedostatek byl eliminován tak, ţe byla respondentům dána moţnost v případě nepochopení otázky, obrátit se na mne či kolegyni, abychom jim nepochopenou otázku dostatečně vysvětlily. Druhému nedostatku bylo zabráněno tak, ţe vybraný respondent souhlasil s vyplněním a odevzdáním dotazníku. Vzhledem k širokým moţnostem zaměření a sloţitosti dotazníku, došlo k zaměření pouze na edukaci seniora s onemocněním CHOPN, která je u nás na oddělení stále problematická a to je doporučovaný postup při inhalaci inhalačního léku. Samotný dotazníkový formulář obsahuje úvodní dopis respondentům, kde je stručně vysvětlen důvod dotazníkového šetření. Hlavní část obsahuje celkem 28 poloţek rozloţených na 8 stranách papíru o velikosti A4. Vzhledem k tomu, ţe se jednalo o seniory, byla zvolena velikost písma 14. Dotazníkový formulář je sloţen z 3 částí. První část obsahuje úvod, v němţ jsou senioři seznámeni s důvodem dotazníkového šetření a postupem, jak se daný dotazník vyplňuje. Prostřední část dotazníku je rozdělena na část demografickou, zjišťovací a znalostní. Otázky měly moţnost jedné odpovědi, pokud nebylo určeno jinak. Otázky byly uzavřené, otevřené, polootevřené a polytomické.134 Poloţky s čísly: 1, 2, 3, 4, a 5 jsou demografické. Poloţky s čísly: 7, 8, 9, 10, 11 a 12 jsou zaměřeny na zjištění informací o onemocnění CHOPN u respondentů. Poloţky s čísly: 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20 a 21 jsou zaměřeny na problematiku edukace u respondentů. Poloţky s čísly: 21, 22, 23, 24, 25, 26 a 27 jsou zaměřeny na znalosti respondentů při inhalaci inhalační látky. Poloţka č. 28 byla dobrovolná a slouţila jako podklad k novým nápadům při tvorbě informační broţury. 133 134

Srov. KUTNOHORSKÁ, J., Výzkum v ošetřovatelství, s. 41-42. Tamtéţ, s. 46.


50

Poslední část dotazníku obsahuje poděkování a postup při odevzdání dotazníku. Dotazník byl vloţen do obálky s propiskou, kterou si mohli senioři po vyplnění dotazníku ponechat. K zjištění cíle č. 1 slouţí poloţky č. 1, 3, 4, 15, 16, 21. K zjištění cíle č. 2 slouţí poloţky č. 11, 22, 25. Ke vzniku cíle č. 3 slouţí jako pomocný podklad poloţka 28.

5.2 Kritéria průzkumného souboru respondentů Respondenti zařazeni do výzkumného šetření museli splňovat následující podmínky: věk 60 let a více let (kategorizace věku dle WHO); bez rozdílu pohlaví; diagnostikované onemocnění CHOPN; zachovalé kognitivní funkce (dokázat adekvátně odpovídat na otázky); ústní souhlas s provedením výzkumu; hospitalizace na plicním oddělení v Kyjově v období od září 2012 do ledna 2013.

5.3 Pilotní studie Vytvořený dotazník byl v počtu 10 kusů rozdán respondentům plicního oddělení v nemocnici Kyjov, zda je vyhovující a všechny otázky jsou pro seniory pochopitelné. Všechny dotazníky se vrátily zpět zcela vyplněny a bez připomínek. Jelikoţ se neobjevily zcela zjevné nedostatky, byl dotazník rozdán i ostatním respondentům.

5.4 Realizace průzkumu Jako prvním krokem byla tvorba dotazníku, který byl konzultován nejen s vedoucí diplomové práce, ale také se všeobecnou sestrou plicní ambulance a vrchní sestrou plicního oddělení, z důvodu kladení vhodných otázek a moţných odpovědí. Po konzultaci byly některé otázky buď odstraněny a/nebo změněny. Současně ke sběru empirických dat bylo potřeba získat souhlas k rozdávání dotazníků respondentům. Po sepsání ţádosti o průzkumné šetření [viz. Příloha P VXII] a přiloţení dotazníku došlo ke schválení náměstkyní ošetřovatelské péče. Mezitím byli osloveni zástupci firmy GlaxoSmithKline, kterým byl vysvětlen záměr mé diplomové práce a zároveň byli poţádáni o poskytnutí nádechových inhalačních pomůcek. Zástupcům firmy se nápad líbil a zdarma poskytli nádechové inhalační pomůcky ve formě


51

disku. Dané průzkumné šetření nebude tedy pouze pro potřeby této diplomové práce, ale také pro potřeby firmy GlaxoSmithKline. Průzkum byl proveden u seniorů s diagnózou chronická obstrukční plicní nemoc na plicním oddělení v Kyjově.

5.5 Vlastní průzkumné šetření Dotazníky byly rozdávány respondentům mnou a kolegyněmi z plicního oddělení, které byly přesně informovány o kritériích respondentů. Sběr dat probíhal na plicním oddělení v nemocnici Kyjov v době od září 2012 do ledna 2013. Celkový počet dotazníků pouţitých ke zpracování je 100 kusů. Návratnost byla 100 kusů. Všechny otázky byly zcela řádně vyplněny, tudíţ nedošlo k vyřazení ţádného dotazníku.

5.6 Statistické zpracování získaných dat Aby mohlo vzniknout statistické zpracování, bylo nutné zpracovat výsledky získané z dotazníkového šetření. Ke zpracování získaných dat bylo pouţito programu Microsoft Office Excel 2007 a Microsoft Office Word 2007, kam byla jednotlivá data vloţena, roztříděna a zpracována do tabulek a u výjimečných zjištění do pruhových grafů. Byly provedeny základní výpočty, všechny otázky byly zpracovány procentuálně. U jednotlivých otázek byly odpovědi nejdříve sečteny a poté vypočítány na procenta, které byly zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Ke statistickému ověřování hypotéz byl pouţit test shody x2 – chí-kvadrát. Při testování hypotéz se postupovalo následovně: stanovení nulové a alternativní hypotézy, zvolení hladiny významnosti α = 0,05 = 5 % a stupeň volnosti k, zvolení vhodného statistického testu, ze sesbíraných dat výpočet hodnoty testovacího kritéria, porovnání výsledků s kritickou hodnotou, srovnání výsledků, zamítnutí a/nebo přijetí jsem nulové hypotézy, prezentace výsledků a testování.135

135

Srov. BÁRTLOVÁ, et al., Výzkum a ošetřovatelství, s. 117-123.


52

5.7 Analýza a interpretace dat jednotlivých poloţek dotazníkového šetření Do průzkumného šetření bylo celkem zahrnuto 100 (100,0 %) vyplněných dotazníkových formulářů od respondentů. Ve znalostní části jsou správné odpovědi podtrţeny.

Poloţka č. 1 – Pohlaví: Tabulka 1 - Pohlaví Pohlaví

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Muţ

56

56,0 %

Ţena

44

44,0 %

Celkem

100

100,0 %

Interpretace: V době průzkumného šetření z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů odpovědělo na danou otázku 56 (56,0 %) ţen a 44 (44,0 %) muţů.


53

Poloţka č. 2 – Rodinný stav: Tabulka 2 – Rodinný stav Rodinný stav



Svobodný/á

0

0,0 %

Ţenatý/vdaná

59

59,0 %

Rozvedený/á

20

20,0 %

Vdovec/vdova

21

21,0 %

Celkem

100

100,0 %

Interpretace: V době průzkumu z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů ţádný respondent neoznačil kategorii Svobodný/á, 59 (59,0 %) respondentů uvedlo kategorii Ţenatý/vdaná, 20 (20,0 %) respondentů zvolilo kategorii Rozvedený/á a 21 (21,0 %) respondentů označilo kategorii Vdovec/vdova.


54

Poloţka č. 3 – Věk: Tabulka 3 - Věk Věk



60 – 69 let

64

64,0 %

70 – 79 let

31

31,0 %

80- 89 let

5

5,0 %

Nad 90 let

0

0,0 %

100

100,0 %

Celkem

Interpretace: V době šetření na tuto otázku respondenti vyjádřili písemně svůj věk zaokrouhlený na celá čísla. Vzhledem k vyhodnocení této poloţky byla provedena kategorizace věku dle WHO. Nejvíce respondentů 64 (64,0 %) bylo ve věku 60 – 69 let. Celkem 31 (31,0 %) respondentů bylo ve věku 70 – 79 let. Věkovou skupinu 80 – 89 let zastupovalo 5 (5,0 %) respondentů. Ţádný respondent nepřesáhl věk nad 90 let. Celkový průměr respondentů činil 68,71 let. Medián dosahoval 68 let a modus dosahoval 62 let. Nejniţší věk respondentů byl 60 let a nejvyšší věk byl 88 let.


55

Poloţka č. 4 – Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání je? Tabulka 4 – Nejvyšší dosaţené vzdělání Stupeň vzdělání



Základní vzdělání

15

15,0 %

Vyučen/a

41

41,0 %

Střední škola bez maturity

14

14,0 %

Střední škola s maturitou

25

25,0 %

Vyšší odborná škola

3

3,0 %

Vysoká škola

2

2,0 %

100

100,0 %

Celkem

Interpretace: V době průzkumu z celkového počtu 100 (100,0 %) uvedlo celkem 41 (41,0 %) respondentů kategorii Vyučen, 25 (25,0 %) respondentů zvolilo kategorii Střední škola s maturitou, 15 (15,0 %) respondentů zaznačilo kategorii Základní vzdělání, 14 (14,0 %) respondentů uvedlo kategorii Střední škola bez maturity, 3 (3,0 %) respondenti označili kategorii Vyšší odborná škola a 2 (2,0 %) respondenti zvolili kategorii Vysoká škola.


56

Poloţka č. 5 – Místo současného pobytu? Tabulka 5 – Místo současného pobytu Místo pobytu



Město

32

32,0 %

Vesnice

68

68,0 %

Jiné

0

0,0 %

100

100,0 %

Celkem

Interpretace: V době průzkumného šetření z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů bydlelo 68 (68,0 %) respondentů na vesnici, ve městě pak 32 (32,0 %) respondentů. Jiné místo pobytu nezvolil ţádný respondent.


57

Poloţka č. 6 – S kým bydlíte? Tabulka 6 – Způsob bydlení S kým bydlíte



Sám/a

12

12,0 %

S dětmi

28

28,0 %

S partnerem

59

59,0 %

V Sociálním zařízení

0

0,0 %

Jiné

1

1,0 %

100

100,0 %

Celkem

Interpretace: Z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů 59 (59,0 %) respondentů označilo, ţe bydlí s partnerem, 28 (28,0 %) respondentů uvedlo, ţe bydlí s dětmi. Celkem 12 (12,0 %) respondentů zaznačilo, ţe bydlí sám/a, ţádný respondent neoznačil sociální zařízení. Na otázku jiné odpověděl 1 (1,0 %) respondent a uvedl zetě.


58

Poloţka č. 7 – Víte, s jakým stupněm chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) se v současné době léčíte? Tabulka 7 – Stupeň chronické obstrukční plicní nemoci Stupeň CHOPN



I. stupeň CHOPN

21

21,0 %

II. stupeň CHOPN

13

13,0 %

III. stupeň CHOPN

19

19,0 %

IV. stupeň CHOPN

18

18,0 %

Nevím, nevzpomínám si

29

29,0%

Celkem

100

100,0 %

Stupeň CHOPN I. stupeň CHOPN

21,0 %

II. stupeň CHOPN

13,0 %

III. stupeň CHOPN

19,0 %

IV. stupeň CHOPN

18,0 %


29,0 % 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Graf 1 – Stupeň chronické obstrukční plicní nemoci

Interpretace: V době průzkumu z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů 29 (29,0 %) respondentů uvedlo, ţe neví, nevzpomíná si s jakým stupněm CHOPN se léčí. Kategorii I. stupeň CHOPN označilo 21 (21,0 %) respondentů, kategorii II. stupeň CHOPN uvedlo 13 (13,0 %) respondentů, kategorii III. stupeň CHOPN zvolilo 19 (19,0 %) respondentů a kategorii IV. stupeň CHOPN vyznačilo 18 (18,0 %) respondentů.


59

Poloţka č. 8 – Jak dlouho se léčíte s onemocněním CHOPN? Tabulka 8 – Doba léčby CHOPN Doba léčby CHOPN



Do 1 roku

6

6,0 %

2 – 5 let

30

30,0 %

6 – 10 let

11

11,0 %

11 – 20 let

33

33,0 %

Nad 21 let

7

7,0 %


13

13,0 %

Celkem

100

100,0 %

Doba léčby CHOPN Do 1 roku

6,0 %

2 – 5 let

30,0 %

6 – 10 let

11,0 %

11 – 20 let

33,0 %

Nad 21 let

7,0 %


13,0 % 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Graf 2 – Doba léčby CHOPN

Interpretace: Z období průzkumného šetření se nejvíce respondentů tj. 33 (33,0 %) se lečí CHOPN jiţ 11 – 20 let a 30 (30,0 %) respondentů se léčí s onemocněním CHOPN 2 – 5 let. Nejméně respondentů tj. 6 (6,0 %) se léčí s onemocněním CHOPN méně neţ 1 rok a 7 (7,0 %) respondentů se léčí více neţ 21 let. Nejkratší doba léčby byla uvedena 0,5 měsíce a nejdelší doba léčby byla uvedena 32 let.


60

Poloţka č. 9 – Jak často, během posledních 3 let, jste byl/a hospitalizována na plicním oddělení? Tabulka 9 – Počet hospitalizací na plicním oddělení v posledních 3 letech X-krát počet hospitalizací



1 krát

23

23,0 %

2 krát

18

18,0 %

3 krát

13

13,0 %

4 krát

5

5,0 %

5 krát

5

5,0 %

6 krát

2

2,0 %

8 krát

1

1,0 %

9 krát

1

1,0 %

10 krát

6

6,0 %

12 krát

1

1,0 %


25

25,0 %

Celkem

100

100,0 %


61

X-krát počet hospitalizací 1 krát

23,0 %

2 krát

18,0 %

3 krát

13,0 %

4 krát

5,0 %

5 krát

5,0 %

6 krát

2,0 %

8 krát

1,0 %

9 krát

1,0 %

10 krát

6,0 %

12 krát

1,0 %


25,0 % 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

Graf 3 – X-krát počet hospitalizací

Interpretace: Z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů uvedlo 25 (25,0 %) respondentů, ţe neví, nevzpomíná si, kolikrát byli hospitalizováni. Celkem 23 (23,0 %) respondentů označilo 1x hospitalizaci na plicním oddělení v posledních třech letech. Naproti tomu 1 (1,0 %) respondent zaznamenal 12x hospitalizaci během posledních tří let.


62

Poloţka č. 10 – Kouříte? Tabulka 10 – Kouření Kouření

Absolutní počet (n)

Relativní počet (%)

Ano, kouřím

27

27,0 %

Ne, nikdy jsem nekouřil

30

30,0 %

Kouřil jsem v minulosti

47

47,0 %

Celkem

100

100,0 %

Kouření Ano, kouřím

27,0 %

Ne, nikdy jsem nekouřil

30,0 %

Kouřil jsem v minulosti

47,0 % 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

Graf 4 – Kouření

Interpretace: V době průzkumu z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů se přiznalo 27 (27,0 %) respondentů, ţe jsou kuřáci. Celkem 30 (30,0 %) respondentů uvedlo, ţe nikdy nekouřilo a 47 (47,0 %) respondentů označilo kouření v minulosti. Nejmenší počet vykouřených cigaret za jeden den bylo zaznamenáno 5 kusů. Největší počet vykouřených cigaret během jednoho dne bylo zapsáno 80 kusů.


63

Poloţka č. 11 – Zaškrtněte, které z následujících léků uţíváte v současné době k léčbě CHOPN: Tabulka 11 – Typy uţívaných inhalátorů Absolutní četnost (n)


Typy inhalačních léků

NeUvedlo

Celkem

Uvedlo

uvedlo

Neuvedlo

Celkem

Inhaler

63

37

100

63,0 %

37,0 %

100,0 %

Diskus

13

87

100

13,0 %

87,0 %

100,0 %

Aerolizer

32

68

100

32,0 %

68,0 %

100,0 %

Turbuhaler

11

89

100

11,0 %

89,0 %

100,0 %

Easyhaler

4

96

100

4,0 %

96,0 %

100,0 %

Handihaler

27

73

100

27,0 %

73,0 %

100,0 %

Easi-Breathe

9

91

100

9,0 %

91,0 %

100,0 %

Onbrez Breezhaler

3

97

100

3,0 %

97,0 %

100,0 %

Respimat

11

89

100

11,0 %

89,0 %

100,0 %

Airmax

0

100

100

0,0 %

100,0 %

100,0 %

Jet haler

2

98

100

2,0 %

98,0 %

100,0 %

3

97

100

3,0 %

97,0 %

100,0 %



64

Typy inhalačních léků Inhaler 13,0 %

Diskus

87,0 % 32,0 %

Aerolizer

68,0 %

11,0 %

Turbuhaler

89,0 %

4,0 %

Easyhaler

96,0 % 27,0 %

Handihaler

73,0 %

9,0 %

Easi-Breathe

89,0 %

0,0 %

Jet haler

2,0 %


3,0 % 0%

Neuvedlo

97,0 %

11,0 %

Respimat

Uvedlo 91,0 %

3,0 %

Onbrez Breezhaler

Airmax

63,0 %

37,0 %

100,0 % 98,0 % 97,0 % 20%

40%

60%

80%

100%

Graf 5 – Typy uţívaných inhalátorů

Interpretace: Z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů na 1 daný typ inhalátoru uvedlo 63 (63,0 %) respondentů uţívání inhalátoru Inhaler. Dalšími, nejvíce uţívanými inhalátory jsou: Aerolizer označilo 32 (32,0 %) respondentů a Handihaler zaznamenalo 27 (27,0 %) respondentů. Inhalátor Airmax neoznačil ţádný respondent a uţívání inhalátoru Easi-Breathe zaznačilo pouze 9 (9,0 %) respondentů.


65

Poloţka č. 12 – Musíte při pouţití inhalačního spreje pouţívat spolu s inhalačním sprejem i inhalační pomůcku – nástavec (např. Volumatic, AeroChamber, nástavec můţe být i součástí spreje)? Tabulka 12 – Pouţívání inhalační pomůcky při inhalaci spreje Pouţívání inhalační

Absolutní počet (n)

Relativní počet (%)

Ano

7

7,0 %

Ne

88

88,0 %


5

5,0 %

100

100,0 %

pomůcky

Celkem

Pouţívání inhalační pomůcky Ano

7,0 %

Ne

88,0 %


5,0 % 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Graf 6 – Pouţívání inhalační pomůcky při inhalaci spreje

Interpretace: V době průzkumného šetření z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů zaznamenalo 7 (7,0 %) respondentů pouţívání inhalační pomůcky. Nepouţívání inhalační pomůcky označilo 88 (88,0 %) respondentů a 5 (5,0 %) respondentů neví a/nebo nevzpomíná si, zda inhalační pomůcku pouţívá.


66

Poloţka č. 13 – Byl/a jste seznámen/a s onemocněním CHOPN? Tabulka 13 – Seznámení s onemocněním CHOPN Seznámení s onemocněním



Ano

73

73,0 %

Ne

8

8,0 %


19

19,0 %

Celkem

100

100,0 %

CHOPN

Seznámení s onemocněním CHOPN Ano

73,0 %

Ne

8,0 %


19,0 % 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Graf 7 – Seznámení s onemocněním CHOPN

Interpretace: V období průzkumu z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů označilo seznámení s onemocněním CHOPN 73 (73,0 %) respondentů. Neseznámení s onemocněním CHOPN uvedlo 8 (8,0 %) respondentů a 19 (19,0 %) respondentů neví a/nebo nevzpomíná si, zda byli s onemocněním CHOPN seznámeni.


67

Poloţka č. 14 – Kdo Vás informoval o onemocnění CHOPN? Tabulka 14 – Provedení edukace o onemocnění CHOPN Provedení edukace



5

3,2 %

2

1,3 %

25

15,7 %

33

20,8 %

67

42,2 %

Praktický lékař

10

6,3 %

Fyzioterapeut

0

0,0 %

Lékárník/lékárnice

0

0,0 %

Jiná osoba

0

0,0 %

Nikdo

8

5,0 %


9

5,7 %

159

100,0 %

o onemocnění CHOPN Všeobecná sestra v nemocnici Všeobecná sestra u praktického lékaře Všeobecná sestra u specialisty (pneumolog) Lékař v nemocnici Lékař specialista (pneumolog)

Celkem odpovědí


68

Provedení edukace o onemocnění CHOPN Všeobecná sestra v nemocnici

3,2 %

Všeobecná sestra u praktického lékaře

1,3 %

Všeobecná sestra u specialisty (pneumolog)

15,7 %

Lékař v nemocnici

20,8 %

Lékař specialista (pneumolog)

42,2 %

Praktický lékař

6,3 %

Fyzioterapeut

0,0 %

Lékárník/lékárnice

0,0 %

Jiná osoba

0,0 %

Nikdo

5,0 %


5,7 % 0%

5%

10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50%

Graf 8 – Provedení edukace o onemocnění CHOPN

Interpretace: Z celkového počtu 159 (100,0 %) odpovědí na provedení edukace o onemocnění CHOPN (relativní četnost představuje zastoupení jednotlivých odpovědí) označilo 67 (42,2 %) respondentů kategorii Lékař specialista (pneumolog). Další nejčastější kategorie jsou: Lékař v nemocnici uvedlo 33 (20,8 %) respondentů a Všeobecná sestra u specialisty (pneumologa)

zaznamenalo

25

(15,7

%)

respondentů.

Lékárník/lékárnice a Jiná osoba neoznačil ţádný respondent.

Kategorie

Fyzioterapeut,


69

Poloţka č. 15 – V jakých oblastech proběhlo seznámení s onemocněním CHOPN? Tabulka 15 – Oblasti edukace o onemocnění CHOPN Oblasti edukace



Onemocnění CHOPN

41

19,7 %

Pouţívání inhalátoru

67

32,2 %

Exacerbace nemoci

43

20,7 %

Dechová rehabilitace

8

3,8 %

Pohybová terapie

1

0,5 %

Lázeňská léčba

5

2,4 %

Strava

1

0,5 %

Váha

9

4,4 %

BMI

1

0,5 %

Prevence

8

3,8 %

Jiná

0

0,0 %

Nebylo provedeno

8

3,8 %


16

7,7 %

Celkem odpovědí

208

100,0 %

o onemocnění CHOPN


70

Oblasti edukace o onemocnění CHOPN Onemocnění CHOPN

19,7 %


32,2 %

Zhoršení nemoci

20,7 %


3,8 %

Pohybová terapie

0,5 %

Lázeňská léčba

2,4 %

Strava

0,5 %

Váha

4,4 %

BMI

0,5 %

Prevence Jiná

3,8 % 0,0 %

Nebylo provedeno

3,8 %


7,7 % 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Graf 9 – Oblasti edukace o onemocnění CHOPN

Interpretace: V průběhu průzkumu z celkového počtu 209 (100,0 %) odpovědí na oblast edukace o onemocnění CHOPN (relativní četnost vychází ze zastoupení jednotlivých počtů odpovědí) označilo 67 (32,2 %) respondentů kategorii Pouţívání inhalátoru. Dalšími častými oblastmi edukace jsou: Zhoršení nemoci zaznamenalo 43 (20,7 %) respondentů a Onemocnění CHOPN uvedlo 41 (19,7 %) respondentů. Nejméně jsou respondenti edukováni v kategoriích: Pohybová terapie označil 1 (0,5 %) respondent, Strava uvedl 1 (0,5 %) respondent a BMI zaznamenal 1 (0,5 %) respondent. Kategorii Jiná neoznačil ţádný respondent.


71

Poloţka č. 16 – Jakým způsobem proběhlo seznámení s onemocněním CHOPN? Tabulka 16 – Způsob edukace o onemocnění CHOPN Způsob edukace



Přednáška

0

0,0 %

Vysvětlování

25

16,4 %

Rozhovor

63

41,4 %

Názorná ukázka

27

17,8 %

Cvičení

1

0,7 %

Informační broţura

26

17,1 %

Jiná moţnost

10

6,6 %

Celkem odpovědí

152

100,00 %


Způsob seznámení s onemocněním CHOPN Přednáška

0,0 %

Vysvětlování

16,4 %

Rozhovor

41,4 %

Názorná ukázka

17,8 %

Cvičení

0,7 %

Informační broţura

17,1 %

Jiná moţnost

6,6 % 0%

5%

10%

15%

20%

Graf 10 – Způsob seznámení s onemocněním CHOPN

25%

30%

35%

40%

45%


72

Interpretace: V období průzkumného šetření z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů (relativní četnost reprezentuje zastoupení jednotlivých počtů odpovědí) neoznačil metodu Přednášky ţádný respondent. Nejčastější metodou byla zaznamenána metoda Rozhovoru 63 (41,4 %), Názorné ukázky 27 (17,8 %) a metoda Vysvětlování 25 (16,45 %) respondentů. Oproti tomu metodu Cvičení uvedl pouze 1 (0,7 %) respondent.


73

Poloţka č. 17 – Vyhovovala Vám forma poskytnutých informací o onemocnění CHOPN? Tabulka 17 – Spokojenost s formou poskytnutých informací o onemocnění CHOPN Spokojenost s formou



Ano

77

77,0 %

Ne

1

1,0 %


14

14,0 %

Edukace neproběhla

8

8,0 %

100

100,0 %

poskytnutých informací o onemocnění CHOPN

Celkem

Spokojenost s formou poskytnutých informací o onemocnění CHOPN Ano

77.0%

Ne

1.0%


14.0%

Edukace neproběhla

8.0% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

Graf 11 – Spokojenost s formou poskytnutých informací o onemocnění CHOPN

Interpretace: Z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů nebylo v době průzkumu edukováno 8 (8,0 %) respondentů. Většina 77 (77,0 %) respondentů označila spokojenost formou poskytnutých informací. Pouze 1 (1,0 %) respondent uvedl, ţe mu forma poskytnutých informací nevyhovovala. Jiných 14 (14,0 %) respondentů zaznamenalo, ţe neví a/nebo nevzpomínají si, zda jim poskytovaná forma edukace vyhovovala.


74

Poloţka č. 18 – Mohl/a jste se během poskytování informací o onemocnění CHOPN zeptat na to, čemu jste nerozuměl/a? Tabulka 18 – Moţnost dotazů o onemocnění CHOPN Moţnost dotazů



Ano

77

77,0 %

Ne

1

1,0 %


14

14,0 %

Edukace neproběhla

8

8,0 %

100

100,0 %


Celkem

Moţnost dotazů o onemocnění CHOPN Ano

77.0%

Ne

1.0%


14.0%

Edukace neproběhla

8.0% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

Graf 12 – Moţnost dotazů o onemocnění CHOPN

Interpretace: Z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů během průzkumného šetření 77 (77,0 %) respondentů označilo, ţe měli moţnost klást otázky zdravotnickému personálu při edukaci. Jen 1 (1,0 %) respondent uvedl, ţe mu nebylo umoţněno klást otázky. Zbylých 14 (14,0 %) respondentů uvedlo, ţe neví a/nebo nevzpomínají si, zda měli moţnost klást vlastní otázky. Dalších 8 (8,0 %) respondentů nebylo vůbec edukováno.


75

Poloţka č. 19 – Byly Vám všechny poskytnuté informace dostatečně srozumitelně vysvětleny? Tabulka 19 – Srozumitelnost poskytnutých informací o onemocnění CHOPN Srozumitelnost



Ano

77

77,0 %

Ne

1

1,0 %


14

14,0 %

Edukace neproběhla

8

8,0 %

100

100,0 %

poskytnutých informací

Celkem

Srozumitelnost poskytnutých informací o onemocnění CHOPN Ano

77.0%

Ne

1.0%


14.0%

Edukace neproběhla

8.0% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

Graf 13 – Srozumitelnost poskytnutých informací o onemocnění CHOPN

Interpretace: V době průzkumného šetření z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů zaznamenalo 77 (77,0 %) respondentů srozumitelnost poskytnutých informací. Výhradně 1 (1,0 %) respondent označil nesrozumitelnost poskytnutých informací. Ostatních 14 (14,0 %) respondentů vyznačilo odpověď, ţe neví a/nebo nevzpomínají si, zda poskytnuté informace byli srozumitelné. Zbylých 8 (8,0 %) respondentů edukováno nebylo.


76

Poloţka č. 20 – Pociťoval/a jste potřebu získat informace o onemocnění CHOPN i z jiných informačních zdrojů? Tabulka 20 – Vyuţití jiných informačních zdrojů o onemocnění CHOPN Informační zdroje



Informační leták

45

34,6 %

Televizní vysílání

1

0,8 %

Rozhlasové vysílání

1

0,8 %

Internet

37

28,4 %

Přátelé, známí

6

4,6 %

Jiné

0

0,0 %

Nezjišťoval/a jsem

23

17,7 %


17

13,1 %

Celkem odpovědí

130

100,0 %


77

Informační zdroje Informační leták

34,6 %

Televizní vysílání

0,8 %

Rozhlasové vysílání

0,8 %

Internet

28,4 %

Přátelé, známí Jiné

4,6 % 0,0 %

Nezjišťoval/a jsem

17,7 %


13,1 % 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Graf 14 – Vyuţití jiných informačních zdrojů o onemocnění CHOPN

Interpretace: V období průzkumného šetření z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů (relativní četnost představuje zastoupení jednotlivých počtů odpovědí) vyznačilo 45 (34,6 %) respondentů jako nejčastější jiný zdroj informací o onemocnění CHOPN metodu Informační leták a 37 (28,4 %) respondentů označilo metodu Internet. Nejméně byly vyuţívány tyto zdroje: Televizní vysílání uvedl 1 (0,8 %) respondent a Rozhlasové vysílání zaznamenal také pouze 1 (0,8 %) respondent.


78

Poloţka č. 21 – Měl/a byste zájem zopakovat základní informace o onemocnění CHOPN? Tabulka 21 – Zájem o reedukaci o onemocnění CHOPN Zájem o reedukaci



Ano

27

27,0 %

Ne

36

36,0 %

Nevím

37

37,0 %

Celkem

100

100,0 %

Zájem o reedukaci Ano

27,0 %

Ne

36,0 %

Nevím

37 ,0 % 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Graf 15 – Zájem o reedukaci o onemocnění CHOPN

Interpretace: Během průzkumného šetření z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů uvedlo 27 (27,0 %) respondentů zájem o reedukaci. Nezájem o reedukaci vyznačilo 36 (36,0 %) respondentů. Ostatních 37 (37,0 %) respondentů označilo, ţe neví, zda mají o reedukaci zájem.


79

Poloţka č. 22 – Víte, jaký je doporučovaný postup při vdechování inhalačního léku? Tabulka 22 – Doporučovaný postup při vdechování inhalačního léku Postup při vdechování



14

14,0 %

75

75,0 %

0

0,0 %

11

11,0 %

100

100,0 %

inhalačního léku Inhalátor, vdech inhalační látky Výdech, vdech inhalační látky, zadrţet dech, výdech. Výdech do inhalátoru, vdech inhalační látky Výdech, vdech inhalační látky, dýchání. Celkem

Tabulka 23 – Počet správných a špatných odpovědí při vdechování inhalační látky Odpověď



Správná

75

75,0 %

Špatná

25

25,0 %

Celkem

100

100,0 %


80

Postup při vdechování inhalační látky Inhalátor, vdech inhalační látky

14,0 %

Výdech, vdech inhalační látky, zadrţet dech, výdech. Výdech do inhalátoru, vdech inhalační látky

75,0 % 0,0 %

Výdech, vdech inhalační látky, dýchání.

11,0 % 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Graf 16 – Doporučovaný postup při vdechování inhalačního léku

Interpretace: V bodě průzkumu z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů vyznačilo 71 (71,0 %) respondentů správnou odpověď postupu při vdechování inhalační látky. Špatné odpovědi vyznačilo 25 (25,0 %) respondentů.


81

Poloţka č. 23 – Jaký je správně vedený nádech při vdechování inhalační látky? Tabulka 24 – Správně vedený nádech při vdechování inhalační látky Správně vedený nádech při



Pozvolný, co nejvíce hluboký nádech

31

31,0 %

Rychlý, dlouhý, maximální nádech

43

43,0 %

Normální nádech, jak při dýchání

15

15,0 %

Hluboký, rychlý nádech

11

11,0 %

Celkem

100

100,0 %

vdechování inhalační látky

Tabulka 25 – Počet správných a špatných odpovědí při nádechu inhalační látky Odpověď



Správná

31

31,0 %

Špatná

69

69,0 %

Celkem

100

100,0 %

Správně vedený nádech při vdechování inhalační látky Pozvolný, co nejvíce hluboký nádech

31,0 %

Rychlý, dlouhý, maximální nádech

43,0 %

Normální nádech, jak při dýchání

15,0 %


11,0 % 0%

5%

10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50%

Graf 17 – Správný nádech při vdechování inhalační látky


82

Interpretace: Během průzkumu z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů označilo správnou odpověď pouze 31 (31,0 %) respondentů. Ostatních 69 (69,0 %) respondentů vyznačilo špatnou odpověď. Součástí dotazníkového šetření byla i zkouška pomocí inhalační nádechové pomůcky („pískátka“) typu diskus. Z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů provedlo 94 (94,0 %) respondentů správně vedený nádech. Jen 4 (4,0 %) respondenti neprokázali správně vedený nádech.


83

Poloţka č. 24 – Jak dlouho se zadrţuje vdechnutá inhalační látka? Tabulka 26 – Doba zadrţení dechu inhalované látky Zadrţení vdechnuté



Nezadrţuje se

9

9,0 %

Co nejvíce mohu

28

28,0 %

Cca 5-10 vteřin

47

47,0 %

Dle potřeby

16

16,0 %

Celkem

100

100,0 %

inhalační látky

Tabulka 27 – Počet správných a špatných odpovědí při zadrţování inhalační látky v plicích Odpověď



Správná

47

47,0 %

Špatná

53

53,0 %

Celkem

100

100,0 %

Doba zadrţení dechu inhalované látky Nezadrţuje se

9,0 %

Co nejvíce mohu

28,0 %

Cca 5-10 vteřin

47,0 %

Dle potřeby

16,0 % 0%

5%

10%

15%

20%

Graf 18 – Doba zadrţení dechu inhalované látky

25%

30%

35%

40%

45%

50%


84

Interpretace: V období průzkumného šetření z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů uvedlo správnou odpověď 47 (47,0 %) respondentů. Zbylých 53 (53,0 %) respondentů vyznačilo špatnou odpověď.


85

Poloţka č. 25 – Výdech po podání inhalační látky se provádí? Tabulka 28 – Provedení výdechu po podání inhalační látky Provedení výdechu


Relativní četnost (n)

Jak při normálním výdechu

34

34,0 %

Pomalu ústy

20

20,0 %

Pomalu nosem

45

45,0 %

Rychle ústy

0

0,0 %

Rychle nosem

1

1,0 %

100

100,0 %

inhalační látky

Celkem

Tabulka 29 – počet správných a špatných odpovědí po podání inhalační dávky Odpověď



Správná

65

65,0 %

Špatná

35

35,0 %

Celkem

100

100,0 %


86

Provedení výdechu Jak při normálním výdechu

34,0 %

Pomalu ústy

20,0 %

Pomalu nosem Rychle ústy

45,0 % 0,0 %

Rychle nosem

1,0 % 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

Graf 19 – Provedení výdechu po podání inhalační látky

Interpretace: Vzhledem k relativně nově zjištěným informacím ohledně doporučovaného výdechu inhalační látky nosem jsem brala jako správnou odpověď tyto poloţky: Pomalu ústy a Pomalu nosem. Během průzkumu z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů uvedlo 65 (65,0 %) respondentů správnou odpověď. Špatnou odpověď uvedlo 35 (35,0 %) respondentů.


87

Poloţka č. 26 – Jak se postupuje po podání inhalačního léku? Tabulka 30 – Postup po podání inhalační látky Postup po podání inhalačního léku



Musím vypláchnout ústa

51

51,0 %

Nemusím vypláchnout ústa

35

35,0 %

Je jedno, zda si ústa vypláchnu

10

10,0 %

Záleţí na typu inhalátoru

4

4,0 %

100

100,0 %

Celkem

Postup po podání inhalačního léku Musím vypláchnout ústa

51,0 %


35,0 %

Je jedno, zda si ústa

10,0 %


4,0 % 0%

5%

10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55%

Graf 20 – Postup po podání inhalační látky


88

Tabulka 31 – Počet správných a špatných odpovědí postupu po podání inhalační látky Odpověď



Správná

62

62,0 %

Špatná

38

38,0 %

Celkem

100

100,0 %

Interpretace: Jelikoţ se u této poloţky nedaly zcela jistě určit správné a špatné odpovědi respondentů, bylo přihlédnuto k typu inhalátoru, který respondent uţíval. Pak byla daná odpověď vyhodnocena, zda koreluje s typem inhalátoru. Za správnou odpověď byla povaţována i ta odpověď, kdy respondent vlastnil více typů inhalátorů a pouze u jednoho z nich byl nutný výplach úst. V době průzkumného šetření z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů vyznačilo správnou odpověď 62 (62,0 %) respondentů. Špatnou odpověď zaznačilo 38 (38,0 %) respondentů.


89

Poloţka č. 27 – Popište, jak poznáte, ţe Vám právě dochází inhalační dávka léku? Tabulka 32 – Rozpoznání konečné dávky inhalačního léku Vědomosti respondentů



Odpovědělo

79

79,0 %


21

21,0 %

Celkem

100

100,0 %

Rozpoznání konečné dávky inhalačního léku Nevím, nevzpomínám si

21 %

Odpovědělo

79 % 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

Graf 21 – Rozpoznání konečné dávky inhalačního léku

Interpretace: V období průzkumu z celkového počtu 100 (100,0 %) respondentů odpovědělo 79 (79,0 %) respondentů na danou otázku. Kategorii Nevím, nevzpomínám si označilo 21 (21,0 %) respondentů. Jednotlivé odpovědi byly správné a korelovaly s typem inhalátoru. Respondenti uváděli: „dochází kapsle“, „podle počtu dávek“, „podle čísla na inhalátoru“, „nejde otočit“, „ponor do vody“, „značení dávek“, „nevystříknutí dávky“, „stupnice na inhalátoru“, „značka minimum“, „končí třetí měsíc uţívání“, „nepoznám to“.


90

Poloţka č. 28 – Máte nějaké nápady, připomínky či názory k edukaci seniora s CHOPN Tabulka 33 – Vyuţití odpovědi na poloţenou otázku Vyuţití odpovědi na otázku



Vyuţilo

2

2,0 %

Nevyuţilo

98

98,0 %

Celkem

100

100,0 %

Interpretace: Na tuto otázku nemuseli senioři odpovídat. Dala jsem ji záměrně z toho důvodu, abych zjistila, co by seniory zajímalo. Pouze 2 (2,00 %) respondenti vyuţili moţnosti odpovědi (jednalo se o: „Ukázat odstrašující příklad.“ a „Pokusit se zajistit, abych nebyl sám při záchvatu.“), ostatních 98 (98,00 %) respondentů moţnost odpovědi nevyuţilo.


91

5.8 Analýza a interpretace dat stanovených cílů a hypotéz Hypotézy jsou hlavní podstatou kvantitativně orientovaných výzkumů. Hypotézy musí být vyjádřeny oznamovací větou, musí vyjadřovat vztah mezi 2 proměnnými a musí být empiricky ověřitelná.136 Rozeznáváme hypotézy nulové a alternativní. Hypotéza nulová je domněnka, která tvrdí, ţe mezi zkoumanými proměnnými není vztah. Pokud se tento vztah neprokáţe, nulovou hypotézu zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní.137 Při vyhodnocování výpočtů u stanovených cílů a hypotéz bylo pouţito programu Statistical Package Social Sciences v. 15. 1, programu Microsoft Office Excel 2007, kam byla jednotlivá data vloţena, roztříděna a zpracována do tabulek a u výjimečných zjištění do pruhových grafů. Jednotlivé výsledky byly pro přehlednost přeneseny do tabulek z programu Microsoft Office Word 2007. U determinanty Věk došlo ke kategorizaci z důvodu malého počtu respondentů ve věku nad 80 let, a tudíţ by nemohl být proveden u daného věku výpočet Chí-kvadrátu, proto byla věková skupina rozdělena na dvě kategorie: 60 – 69 let a 70 a více let. Také demografická determinanta Vzdělání byla kategorizována z důvodu malého počtu respondentů ve vyšším stupni vzdělání. Byla rozdělena na pět kategorií: základní vzdělání, vyučen, střední škola bez maturity, střední škola s maturitou, vyšší a vysoká škola. 5.8.1

Ověření cíle 1

Cíl 1: Zmapovat informovanost o nemocnění CHOPN u seniorů. K zjištění cíle 1 byla srovnávána poloţka č. 1, 3, 4 s poloţkami č. 15, 16, 21 (viz. Příloha XVI). Testování první hypotézy: 1H0: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významný vztah mezi vybranými demografickými determinanty (pohlaví, věk, vzdělání) a poskytnutými informacemi o onemocnění CHOPN. 1HA:

Předpokládáme,

ţe

existuje

statisticky

významný

vztah

mezi

vybranými

demografickými determinanty (pohlaví, věk, vzdělání) a poskytnutými informacemi o onemocnění CHOPN. Při statistickém zpracování Chí-kvadrátu nemá poloţka Jiná odpověď pro měření závislosti výpovědní hodnotu, proto nedošlo k analýze a odpovědi respondentů byly vyřazeny.

136 137

CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu, s. 17-18. Tamtéţ, s. 69.


92

A: Testování poloţky č. 1 a č. 15 – pohlaví a poskytnuté informace o onemocnění CHOPN. Relativní četnost je vypočítána z celkového počtu odpovědí.

Tabulka 34 – Pohlaví versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN Poskytnuté informace

Pohlaví Muţi

Ţeny

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Onemocnění CHOPN

18

18,6 %

23

20,7 %


34

35,1 %

33

29,7 %

Exacerbace CHOPN

17

17,5 %

26

23,4 %


4

4,1 %

4

3,6 %

Pohybová rehabilitace

0

0,0 %

1

0,9 %

Lázeňská léčba

4

4,1 %

1

0,9 %

Strava

0

0,0 %

1

0,9 %

Váha

4

4,1 %

5

4,5 %

BMI

0

0,0 %

1

0,9 %

Prevence

0

0,0 %

8

7,2 %

Jiná odpověď

0

0,0 %

0

0,0 %

Nebylo provedeno

5

5,2 %

3

2,7 %


11

11,3 %

5

4,5 %

Celkem

97

100,0 %

111

100,0 %


93

Tabulka 35 – Statistické vyhodnocení pohlaví versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN Poskytnuté informace

Hodnota statistiky

Signifikance testu

chí- kvadrát Onemocnění CHOPN

4,127

0,042


2,274

0,132

Exacerbace CHOPN

8,300

0,004


0,127

0,722


1,286

0,257

Lázeňská léčba

1,230

0,267

Strava

1,286

0,257

Váha

0,536

0,464

BMI

1,286

0,257

Prevence CHOPN

11,067

0,001

Nebylo provedeno

0,149

0,699


1,257

0,262

Interpretace: Dle zvolené hladiny významnosti α = 0,05 a počtu stupňů volnosti v = 1 byla dle tabulek nalezena kritická hodnota 3,84146. Vzhledem k tomu, ţe respondenti měli moţnost více odpovědí, bylo nutné vypočítat samostatný test u kaţdé kategorie zvlášť. Závěr: Ve sledovaném souboru respondentů byl zjištěn statisticky významný vztah mezi těmito poloţkami: Pohlaví versus Onemocnění CHOPN, Exacerbace CHOPN a Prevence CHOPN. Mezi pohlavím a ostatními poloţkami nebyl statisticky významný vztah potvrzen.


94

B: Testování poloţky č. 3 a č. 15 – věk a poskytnuté informace o onemocnění CHOPN. Relativní četnost je vypočítána z celkového počtu odpovědí.

Tabulka 36 – Věk versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN Poskytnuté informace

Věk 60 – 69 let

70 a více let

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Onemocnění CHOPN

29

19,5 %

12

20,3 %


47

31,5 %

20

33,9 %

Exacerbace CHOPN

32

21,5 %

11

18,6 %


8

5,4 %

0

0,0 %


1

0,7 %

0

0,0 %

Lázeňská léčba

4

2,7 %

1

1,7 %

Strava

1

0,7 %

0

0,0 %

Váha

9

6,0 %

0

0,0 %

BMI

1

0,7 %

0

0,0 %

Prevence

6

4,0 %

2

3,4 %

Jiná odpověď

0

0,0 %

0

0,0 %

Nebylo provedeno

3

2,0 %

5

8,5 %


8

5,4 %

8

13,6 %

149

100,0 %

59

100,0 %

Celkem


95

Tabulka 37 – Statistické vyhodnocení věku versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN Poskytnuté informace

Hodnota statistiky

Signifikance testu


1,367

0,242


3,332

0,068

Exacerbace CHOPN

3,554

0,059


4,891

0,027


0,568

0,451

Lázeňská léčba

0,585

0,444

Strava

0,568

0,451

Váha

5,563

0,018

BMI

0,568

0,0451

Prevence

0,457

0,499

Nebylo provedeno

2,650

0,104


1,620

0,203

Interpretace: Dle zvolené hladiny významnosti α = 0,05 a počtu stupňů volnosti v = 1 byla dle tabulek nalezena kritická hodnota 3,84146. Jelikoţ respondenti měli moţnost více odpovědí, bylo nutné vypočítat samostatný test u kaţdé kategorie zvlášť. Závěr: V monitorovaném souboru respondentů existuje statisticky významný vztah mezi těmito poloţkami: Věk versus Dechová rehabilitace a Váha. Mezi věkem a ostatními poloţkami statisticky významný vztah neexistuje.


96

C: Testování poloţky č. 4 a č. 15 – vzdělání a poskytnuté informace o onemocnění CHOPN. Relativní četnost je vypočítána z celkového počtu odpovědí.

Tabulka 38 – Vzdělání versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN, 1. část Poskytnuté informace

Vzdělání Základní vzdělání

Vyučen

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Onemocnění CHOPN

3

15,0 %

13

16,9 %


7

35,0 %

27

35,1 %

Exacerbace CHOPN

2

10,0 %

18

23,4 %


0

0,0 %

2

2,6 %


0

0,0 %

0

0,0 %

Lázeňská léčba

0

0,0 %

0

0,0 %

Strava

0

0,0 %

0

0,0 %

Váha

0

0,0 %

6

7,8 %

BMI

0

0,0 %

0

0,0 %

Prevence

2

10,0 %

0

0,0 %

Jiná odpověď

0

0,0 %

0

0,0 %

Nebylo provedeno

3

15,0 %

4

5,2 %


3

15,0 %

7

9,1 %

Celkem

20

100,0 %

77

100,0 %


97

Tabulka 39 – Vzdělání versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN, 2. část Poskytnuté informace

Vzdělání Střední škola

Střední škola

Vyšší odborná

bez maturity

s maturitou

a vysoká škola

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Onemocnění CHOPN

3

20,0 %

18

21,7 9

4

66,7 %


5

33,3 %

23

27,7 %

5

83,3 %

Exacerbace CHOPN

0

0,0 %

22

26,5 %

1

16,7 %


0

0,0 %

5

6,0 %

1

16,7 %


0

0,0 %

1

1,2 %

0

0,0 %

Lázeňská léčba

1

6,7 %

3

3,6 %

1

16,7 %

Strava

0

0,0 %

1

1,2 %

0

0,0 %

Váha

0

0,0 %

3

3,6 %

0

0,0 %

BMI

0

0,0 %

1

1,2 %

0

0,0 %

Prevence

0

0,0 %

6

7,2 %

0

0,0 %

Jiná odpověď

0

0,0 %

0

0,0 %

0

0,0 %

Nebylo provedeno

1

6,7 %

0

0,0 %

0

0,0 %


5

33,3 %

0

0,0 %

1

16,7 %

Celkem

15

100,0 %

83

100,0 %

13

100,0 %


98

Tabulka 40 – Statistické vyhodnocení vzdělání versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN Poskytnuté informace

Hodnota statistiky

Signifikance testu


8,942

0,063


8,060

0,089

Exacerbace CHOPN

7,176

0,127


5,270

0,261


1,429

0,839

Lázeňská léčba

8,962

0,062

Strava

1,429

0,839

Váha

4,044

0,400

BMI

1,429

0,839

Prevence

8,251

0,083

Nebylo provedeno

10,625

0,031


22,467

0,000

Interpretace: Dle zvolené hladiny významnosti α = 0,05 a počtu stupňů volnosti v = 4 byla dle tabulek nalezena kritická hodnota 9,48713. Jelikoţ respondenti měli moţnost více odpovědí, bylo nutné vypočítat samostatný test u kaţdé kategorie zvlášť. Závěr: Ve sledovaném souboru respondentů byl zjištěn statisticky významný vztah mezi těmito poloţkami: Vzdělání versus Nebylo provedeno a Nevím, nevzpomínám si. Mezi vzděláním a ostatními poloţkami nebyl zjištěn statisticky významný vztah.


99

Závěrečné shrnutí výsledků testování první hypotézy: V rámci první hypotézy zamítáme hypotézu nulovou a potvrzujeme alternativní hypotézu pro determinanty pohlaví, věku a vzdělání. Lze tvrdit, ţe demografické determinanty pohlaví, věk a vzdělání mají ve zkoumané populaci statisticky významný vztah na poskytnuté informace o onemocnění CHOPN. S ohledem na nízký počet respondentů v některých skupinách je nutno v rámci praktické významnosti zváţit, zda by bylo moţné dané výsledky interpretovat i z obecného hlediska.


100

Testování druhé hypotézy: 2H0: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významný vztah mezi vybranými demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a způsobem podaných informací o onemocnění CHOPN. 2HA:

Předpokládáme,

ţe

existuje

statisticky

významný

vztah

mezi

vybranými

demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a způsobem podaných informací o onemocnění CHOPN. Při statistickém zpracování Chí-kvadrátu nemá poloţka Přednáška pro měření závislosti výpovědní hodnotu, proto nedošlo k analýze a odpovědi respondentů byly vyřazeny.

D: Testování poloţky č. 1 a č. 16 – pohlaví a způsob podaných informací o onemocnění CHOPN. Relativní četnost je vypočítána z celkového počtu odpovědí.

Tabulka 41 – Pohlaví versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN Způsob podaných

Pohlaví

informací o onemocnění

Muţi

CHOPN

Ţeny

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Přednáška

0

0,0 %

0

0,0 %

Vysvětlování

9

9,8 %

16

26,7 %

Rozhovor

45

48,9 %

18

30,0 %

Ukázka

17

18,5 %

10

16,7 %

Cvičení

0

0,0 %

1

1,7 %

Broţura

15

16,3 %

11

18,3 %

Jiné odpovědi

6

6,5 %

4

6,7 %

Celkem

92

100,0 %

60

100,0 %


101

Tabulka 42 – Statistické vyhodnocení pohlaví versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN Způsob podaných informací o onemocnění

Hodnota statistiky

Signifikance testu

chí- kvadrát

CHOPN Vysvětlování

5,411

0,020

Rozhovor

16,449

0,000

Ukázka

0,728

0,394

Cvičení

1,286

0,257

Broţura

0,041

0,840

Jiné odpovědi

0,072

0,788

Interpretace: Dle zvolené hladiny významnosti α = 0,05 a počtu stupňů volnosti v = 1 byla dle tabulek nalezena kritická hodnota 3,84146. Jelikoţ respondenti měli moţnost více odpovědí, bylo nutné vypočítat samostatný test u kaţdé kategorie zvlášť. Závěr: V monitorovaném souboru respondentů existuje statisticky významný vztah mezi těmito poloţkami: Pohlaví versus Vysvětlování a Rozhovor. Mezi pohlavím a ostatními poloţkami statisticky významný vztah neexistuje.


102

E: Testování poloţky č. 3 a č. 16 – věk a způsob podaných informací o onemocnění CHOPN. Relativní četnost je vypočítána z celkového počtu odpovědí.

Tabulka 43 – Věk versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN Způsob podaných

Věk

informací o onemocnění

60 – 69 let

CHOPN

70 a více let

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Přednáška

0

0,0 %

0

0,0 %

Vysvětlování

19

17,1 %

6

14,6 %

Rozhovor

40

36,0 %

23

56,1 %

Ukázka

24

21,6 %

3

7,3 %

Cvičení

1

0,9 %

0

0,0 %

Broţura

21

18,9 %

5

12,2 %

Jiné odpovědi

6

5,4 %

4

9,8 %

111

100,0 %

41

100,0 %

Celkem


103

Tabulka 44 – Statistické vyhodnocení věku versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN Způsob podaných informací o onemocnění

Hodnota statistiky

Signifikance testu

chí- kvadrát


2,083

0,149

Rozhovor

0,019

0,890

Ukázka

9,944

0,002

Cvičení

0,568

0,451

Broţura

4,288

0,038

Jiné odpovědi

0,077

0,781

Interpretace: Dle zvolené hladiny významnosti α = 0,05 a počtu stupňů volnosti v = 1 byla dle tabulek nalezena kritická hodnota 3,84146. Jelikoţ respondenti měli moţnost více odpovědí, bylo nutné vypočítat samostatný test u kaţdé kategorie zvlášť. Závěr: Ve sledovaném souboru respondentů byl zjištěn statisticky významný vztah mezi těmito poloţkami: Věk versus Ukázka a Broţury. Mezi věkem a ostatními poloţkami nebyl zjištěn statisticky významný vztah.


104

F: Testování poloţky č. 4 a č. 16 – vzdělání a způsob podaných informací o onemocnění CHOPN. Relativní četnost je vypočítána z celku odpovědí.

Tabulka 45 – Vzdělání versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN, 1. část Způsob podaných informací o onemocnění CHOPN

Vzdělání Základní škola

Vyučen

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Přednáška

0

0,0 %

0

0,0 %

Vysvětlování

4

21,1 %

6

13,3 %

Rozhovor

7

36,8 %

19

42,2 %

Ukázka

3

15,8 %

9

20,0 %

Cvičení

0

0,0 %

0

0,0 %

Broţura

3

15,8 %

5

11,1 %

Jiné odpovědi

2

10,5 %

6

8,0 %

Celkem

19

100,0 %

45

100,0 %


105

Tabulka 46 – Vzdělání versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN, 2. část Způsob podaných

Střední škola

Střední škola

Vyšší odborná

informací o

bez maturity

s maturitou

a vysoká škola

onemocnění CHOPN

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Přednáška

0

0,0 %

0

0,0 %

0

0,0 %

Vysvětlování

4

16,0 %

9

17,3 %

2

18,2 %

Rozhovor

10

40,0 %

21

40,4 %

6

54,5 %

Ukázka

5

20,0 %

8

15,4 %

2

18,2 %

Cvičení

0

0,0 %

1

1,9 %

0

0,0 %

Broţura

4

16,0 %

13

25,0 %

1

9,1 %

Jiné odpovědi

2

8,0 %

0

0,0 %

0

0,0 %

Celkem

19

100,0 %

52

100,0 %

11

100,0 %

Tabulka 47 – Statistické vyhodnocení vzdělání versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN Způsob podaných informací o onemocnění

Hodnota statistiky

Signifikance testu

chí- kvadrát


4,689

0,321

Rozhovor

16,728

0,002

Ukázka

2,053

0,726

Cvičení

3,199

0,525

Broţura

14,558

0,006

Jiné odpovědi

4,783

0,310


106

Interpretace: Dle zvolené hladiny významnosti α = 0,05 a počtu stupňů volnosti v = 4 byla dle tabulek nalezena kritická hodnota 9,48713. Jelikoţ respondenti měli moţnost více odpovědí, bylo nutné vypočítat samostatný test u kaţdé kategorie zvlášť. Závěr: V monitorovaném souboru respondentů existuje statisticky významný vztah mezi těmito poloţkami: Pohlaví versus Vysvětlování a Rozhovor. Mezi pohlavím a ostatními poloţkami statisticky významný vztah neexistuje.

Závěrečné shrnutí výsledků testování druhé hypotézy: V rámci druhé hypotézy zamítáme hypotézu nulovou a potvrzujeme alternativní hypotézu pro determinanty pohlaví, věku a vzdělání. Lze tvrdit, ţe demografické determinanty pohlaví, věk a vzdělání mají ve zkoumané populaci statisticky významný vztah na způsob podaných informací o onemocnění CHOPN. S ohledem na nízký počet respondentů v některých skupinách je nutno v rámci praktické významnosti zváţit, zda by bylo moţné dané výsledky interpretovat i z obecného hlediska.


107

Testování třetí hypotézy: 3H0: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významný vztah mezi vybranými demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a zájmem o reedukaci informací o onemocnění CHOPN. 3HA:

Předpokládáme,

ţe

existuje

statisticky

významný

vztah

mezi

vybranými

demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a zájmem o reedukaci informací o onemocnění CHOPN.

G: Testování poloţky č. 1 a č. 21 – pohlaví a zájem o reedukaci. Relativní četnost je vypočítána z celkového počtu odpovědí.

Tabulka 48 – Pohlaví versus zájem o reedukaci Zájem o reedukaci

Pohlaví Muţi

Ţeny

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Ano

18

32,1 %

9

20,5 %

Ne

18

32,1 %

18

40,9 %

Nevím

20

35,7 %

17

38,6 %

Celkem

56

100,0 %

44

100,0 %

Tabulka 49 – Statistické vyhodnocení pohlaví versus zájem o reedukaci Hodnota statistiky

Signifikance testu

chí- kvadrát 1,830

0,401


108

Interpretace: Dle zvolené hladiny významnosti α = 0,05 a počtu stupňů volnosti v = 2 byla dle tabulek nalezena kritická hodnota 5,99147. Závěr: Ve sledovaném souboru respondentů nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi poloţkami: Pohlaví a Zájem o reedukaci.

H: Testování poloţky č. 3 a č. 21 – věk a zájem o reedukaci. Relativní četnost je vypočítána z celku odpovědí.

Tabulka 50 – Věk versus zájem o reedukaci Zájem o reedukaci

60 – 69 let

70 let a více

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Ano

23

35,9 %

4

11,1 %

Ne

23

35,9 %

13

36,1 %

Nevím

18

28,1 %

19

52,8 %

Celkem

64

100,0 %

36

100,0 %

Tabulka 51 – Statistické vyhodnocení věku versus zájem o reedukaci Hodnota statistiky

Signifikance testu


0,011

Interpretace: Dle zvolené hladiny významnosti α = 0,05 a počtu stupňů volnosti v = 2 byla dle tabulek nalezena kritická hodnota 5,99147.


109

Závěr: V monitorovaném souboru respondentů existuje statisticky významný vztah mezi poloţkami: Věk a Zájem o reedukaci.

CH: Testování poloţky č. 4 a č. 21 – vzdělávání a zájem o reedukaci. Relativní četnost je vypočítána z celku odpovědí.

Tabulka 52 - Vzdělání versus zájem o reedukaci, 1. část Zájem o reedukaci

Základní vzdělání

Vyučen

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Ano

3

20,0 %

10

24,4 %

Ne

5

33,3 %

14

34,1 %

Nevím

7

46,7 %

17

41,5 %

Celkem

15

100,0 %

41

100,0 %

Tabulka 53 – Vzdělání versus způsob seznámení, 2. část Zájem o reedukaci

Střední škola

Střední škola

Vyšší odborná

bez maturity

s maturitou

a vysoká škola

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Ano

9

64,3 %

4

16,7 %

1

16,7 %

Ne

1

7,1 %

12

50,0 %

4

66,7 %

Nevím

4

28,6 %

8

33,3 %

1

16,7 %

Celkem

14

100,0 %

24

100,0 %

6

100,0 %


110

Tabulka 54 – Statistické vyhodnocení vzdělání versus zájem o reedukaci Hodnota statistiky

Signifikance testu


0,035

Interpretace: Dle zvolené hladiny významnosti α = 0,05 a počtu stupňů volnosti v = 8 byla dle tabulek nalezena kritická hodnota 15,5073. Závěr: Ve sledovaném souboru respondentů byl zjištěn statisticky významný vztah mezi poloţkami: Vzdělání a Zájem o reedukaci. Závěrečné shrnutí výsledků testování třetí hypotézy: V rámci třetí hypotézy potvrzujeme nulovou hypotézu pro determinantu pohlaví. Zároveň potvrzujeme alternativní hypotézu pro determinanty věku a vzdělání. Lze tvrdit, ţe pohlaví nemá ve zkoumané populaci statisticky významný vztah na zájem o reedukaci. Naproti tomu u determinantů věk a vzdělání byl prokázán statisticky významný vztah na zájem o reedukaci. S ohledem na nízký počet respondentů v některých skupinách je nutno v rámci praktické významnosti zváţit, zda by bylo moţné dané výsledky interpretovat i z obecného hlediska.

5.8.2

Ověření cíle 2

Cíl 2: Zmapovat deklarované znalosti seniorů o doporučeném postupu aplikace inhalační látky. K zjištění cíle 2 byla srovnávána poloţka č. 3 s poloţkami č. 23, 26 (viz. Příloha XVI). Testování čtvrté hypotézy: 4H0:

Předpokládáme,

ţe

neexistuje

statisticky

významný

vztah

mezi

věkem

vztah

mezi

věkem

a znalostmi o doporučeném postupu při nádechu inhalační látky. 4HA:

Předpokládáme,

ţe

existuje

statisticky

významný

a znalostmi o doporučeném postupu při nádechu inhalační látky.


111

K: Testování poloţky č. 3 a č. 23 – věk a doporučený postup při nádechu inhalační látky. Relativní četnost je vypočítána z celkového počtu odpovědí.

Tabulka 55 – Věk versus doporučený postup při nádechu inhalační látky Doporučený postup při nádechu inhalační látky

60 – 69 let

70 let a více

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

21

32,8 %

10

27,8 %

29

45,3 %

14

38,9 %

Normální nádech

5

7,8 %

10

27,8 %


9

14,1 %

2

5,6 %

Celkem

64

100,0 %

36

100,0 %

Pozvolný, co nejvíce hluboký nádech Rychlý, dlouhý, maximální nádech

Tabulka 56 – Statistické vyhodnocení věk versus doporučený postup při nádechu inhalační látky Hodnota statistiky

Signifikance testu


0,045


112

14.1%

hluboký, rychlý

5.6%

7.8%

normální

27.8% 60 - 69 let 45.3%

rychlý, dlouhý,maximální

70 a více let

38.9%

32.8% 27.8%

pozvolný, hluboký

0%

10%

20%

30%

40%

50%

Graf 22 – Grafické znázornění věk versus doporučený postup při nádechu inhalační látky

Interpretace: Dle zvolené hladiny významnosti α = 0,05 a počtu stupňů volnosti v = 3 byla dle tabulek nalezena kritická hodnota 7,81473. Starší věková skupina si výrazně častěji myslí, ţe správně je kategorie Normální nádech. Závěr: Ve sledovaném souboru respondentů byl zjištěn statisticky významný vztah mezi poloţkami: Věk a Doporučovaný postup při nádechu inhalační látky.

Závěrečné shrnutí výsledků testování čtvrté hypotézy: V rámci čtvrté hypotézy potvrzujeme alternativní hypotézu pro determinant věk. Lze tvrdit, ţe věk má ve zkoumané populaci statisticky významný vztah na doporučený postup při nádechu inhalační látky. S ohledem na nízký počet respondentů ve skupině nad 70 let je nutno v rámci praktické významnosti zváţit, zda by bylo moţné dané výsledky interpretovat i z obecného hlediska.


113

Testování páté hypotézy: 5H0:

Předpokládáme,

ţe

neexistuje

statisticky

významný

vztah

mezi

věkem

vztah

mezi

věkem

a znalostmi o doporučeném postupu po podání inhalační látky. 5HA:

Předpokládáme,

ţe

existuje

statisticky

významný

a znalostmi o doporučeném postupu po podání inhalační látky.

I: Testování poloţky č. 3 a č. 26 – věk a doporučený postup po podání inhalační látky. Relativní četnost je vypočítána z celkového počtu odpovědí.

Tabulka 57 – Věk versus doporučený postup po podání inhalační látky Doporučený postup po podání inhalační látky

60 – 69 let

70 let a více

a. č. (n)

r. č. (%)

a. č. (n)

r. č. (%)

Musím vypláchnout ústa

29

45,3 %

22

61,1 %


21

32,8 %

14

38,9 %

Je jedno, jestli si ústa

10

15,6 %

0

0,0 %


4

6,3 %

0

0,0 %

Celkem

64

100,0 %

36

100,0 %

vypláchnu

Tabulka 58 – Statistické vyhodnocení věk versus doporučený postup po podání inhalační látky Hodnota statistiky

Signifikance testu


0,026


114

45.3%

musím vypláchnout ústa

61.1%

32.8% 38.9%

nemusím vypláchnout ústa

60 - 69 let je to jedno

záleţí na inhalátoru

70 a více let

15.6% 0.0%

6.3% 0.0% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Graf 23 – Grafické znázornění věk versus doporučený postup po podání inhalační látky

Interpretace: Dle zvolené hladiny významnosti α = 0,05 a počtu stupňů volnosti v = 3 byla dle tabulek nalezena kritická hodnota 7,81473. Závěr: Ve sledovaném souboru respondentů byl zjištěn statisticky významný vztah mezi poloţkami: Věk a Doporučovaný postup po podání inhalační látky.

Závěrečné shrnutí výsledků testování páté hypotézy: V rámci páté hypotézy potvrzujeme alternativní hypotézu pro determinant věk. Lze tvrdit, ţe věk má ve zkoumané populaci statisticky významný vztah na doporučený postup po podání inhalační látky. S ohledem na nízký počet respondentů ve skupině nad 70 let je nutno v rámci praktické významnosti zváţit, zda by bylo moţné dané výsledky interpretovat i z obecného hlediska.


115

DISKUSE Téma diplomové práce bylo zaměřeno na edukaci seniora s chronickou obstrukční plicní nemocí. Vzhledem k širokému rozpětí edukace jako takové, byla tato problematika zúţena pouze na edukaci týkající se správné (doporučované) inhalaci inhalačních léků u jednotlivých typů kapesních (ručních) inhalátorů. Diplomová práce obsahuje část teoretickou, která je rozdělena na tří hlavní kapitol: edukace

v seniorském

věku,

CHOPN

a

senioři,

edukace

seniora

zaměřená

na prevenci CHOPN. Dále práce obsahuje část empirickou, která se zaměřuje na praktickou část problému týkající se vědomostí seniorů v souvislosti pouţívání kapesních inhalátorů. V této části byl vytvořen nestandardizovaný (originální) dotazník, který byl rozdělen na 3 hlavní části: úvod, prostřední část (demografická, zjišťovací a znalostní) a závěr. Dotazník obsahoval 28 poloţek. Dotazníkový formulář byl rozdán 100 respondentům, návratnost dotazníku byla 100 % vzhledem k eliminaci nedostatků, které samotný dotazník obnáší. V dostupných pramenech byla nalezena příbuzná témata zabývající se správnou inhalační technikou. Kašák uvádí, ţe chyby ve správné inhalační technice jsou schopni dělat pacienti bez rozdílu věku a vzdělání.138 Romana Dvořáková se ve své bakalářské práci z roku 2012 zaměřuje na specifika ošetřovatelské péče u klientů s CHOPN139, ale nejsou zde konkrétně specifikovány jednotlivé kroky samotné inhalační techniky. Ve své práci se v rámci edukace, kromě jiných, pouze zmiňuje o nutnosti informovanost pacienty o pouţívání kapesních inhalátorů. Bakalářská práce Evy Pavlíčkové s názvem Role sestry v poskytování ošetřovatelské péče o nemocného s chronickou obstrukční plicní nemocí z roku 2011140 se věnuje problematice edukace o správném pouţívání kapesního inhalátoru. Je zde ale zaměření, i kdyţ v bakalářské práci není inhalační systém specifikován, pouze na inhalátor typu Inhaler a i zde byly nalezeny určité nesrovnalosti. Pavlíčková uvádí „Edukace o správném pouţívání inhalátoru zahrnuje tento postup. Nejdříve se sundá kryt, nádobka inhalátoru se protřepe a otočí dnem vzhůru. Klient pomalu vydechne a náustek inhalátoru vloţí do úst. Následně začne klient pomalu nadechovat, těsně po začátku nádechu se stiskne nádobka inhalátoru a nepřerušovaně, nejméně po dobu 5 vteřin, se klient nadechuje. Klient 138

Srov. KAŠÁK, V. Nové inhalační systémy uţívané v léčbě chronických nemocí dýchacího ústrojí s obstrukcí dýchacích cest, in: Remedia:Alergologie/pneumologie, online. 139 Srov. DVOŘÁKOVÁ, R. Specifika ošetřovatelské péče u klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, online. 140 Srov. PAVLÍČKOVÁ, E. Role sestry v poskytování ošetřovatelské péče o nemocného s chronickou obstrukční plicní nemocí, online.


116

by měl zadrţený aerosol zadrţet v plicích po co nejdelší dobu“.141 Jednak tento postup neplatí pro všechny typy inhalátorů a jednak dle České lékárnické komory z roku 2010 by se měl zadrţený aerosol zadrţet v plicích 5 – 10 vteřin.142 Dále se Pavlíčková nezaměřuje na samotný výdech inhalační látky. Oproti tomu Kašák a Feketeová se ve své práci zaměřili na chyby v inhalační technice versus počet edukací, věnovali se problematice chybovosti při pouţívání jednotlivých inhalačních systémů a dále se zaměřili na porovnání celkové metodiky aplikace inhalačního systému bez ohledu na sociodemografické determinanty.143 Na základě stanoveného cíle č. 1, ve kterém jsme se snaţily zmapovat informovanost o nemocnění CHOPN u seniorů, byly stanoveny 3 hypotézy. Hypotézy byly zaměřené na vybrané demografické determinanty a poskytnuté informace o onemocnění CHOPN. První

hypotéza

se

věnovala

vztahu

mezi

vybranými

demografickými

determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a poskytnutými informacemi o onemocnění CHOPN. Bylo zjištěno, ţe vybrané demografické determinanty mají vliv na poskytnuté informace o onemocnění CHOPN. Statisticky významný vztah se potvrdil u demografické determinanty Věk a poloţek Dechová rehabilitace a Váha (tab. 37, s. 94 a tab. 38, s. 95). Ve věkové kategorii 60 – 69 let bylo edukováno celkem 8 (5,4 %) respondentů u poloţky Dechová rehabilitace a 9 (6,0 %) respondentů u poloţky Váha. Ve věkové kategorii nad 70 let a výše nebyl ţádný respondent edukován v těchto poloţkách. Vzhledem k velkým rozdílům Chí-kvadrátu a statistické signifikanci těsně nad hranicí lze orientačně prezentovat i poloţky Pouţívání inhalátoru a Exacerbace CHOPN (tab. 37, s. 94 a tab. 38, s. 95). Z průzkumného šetření je zřejmé, ţe častěji a o více tématech byli edukováni respondenti ve věku 60 – 69 let. Důvodem bude zřejmě fakt, ţe mladší senioři mají lepší paměť a dokáţou pojmout větší mnoţství informací neţ starší senioři. Dále byl zjištěn statisticky významný vztah mezi determinantou Pohlaví a poloţkami Onemocnění CHOPN, Exacerbace CHOPN a Prevence CHOPN. Poloţku Onemocnění CHOPN uvedlo 18 (18,6 %) muţů a 23 (20,7 %) ţen, poloţku Exacerbace CHOPN označilo 17 (17,5 %) muţů a 26 (23,4 %) ţen, a poloţku Prevence CHOPN nezaznamenal ţádný muţ a 8 (7,2 %) ţen. Z průzkumu vyplývá, ţe ţeny byly více edukováni neţ muţi (tab. 35, s. 92 a tab. 36, s. 93). Přestoţe onemocněním CHOPN trpí více muţů144 (i v našem průzkumném šetření je více muţů neţ ţen), tak i přesto nám průzkum ukazuje, ţe ţeny jsou edukovány 141

Srov. PAVLÍČKOVÁ, E. Role sestry v poskytování ošetřovatelské péče o nemocného s chronickou obstrukční plicní nemocí, online, s. 22-23. 142 Srov. VANÍČEK, J. et al. Správné uţívání a aplikace léků. In: Česká lékárnická komora, online. 143 Srov. FEKETEOVÁ, et al. Inhalační systémy, online. 144 Srov. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, s. 94.


117

ve více oblastech neţ muţi. Příčinou můţe být přirozená ţenská zvědavost, vnímavost, empatie a pochopení. Statisticky významný vztah byl potvrzen i u demografické determinanty Vzdělání a poloţkami Nebylo provedeno a Nevím, nevzpomínám si (tab. 39, s. 96, tab. 40, s. 97 a tab. 41, s. 98). Poloţku Nebylo provedeno uvedli 3 (15,0 %) respondenti se základním vzděláním, 4 (5,2 %) respondenti s výučním listem a 1 (6,7 %) respondent se středním vzděláním bez maturity. Poloţku Nevím, nevzpomínám si zaznamenali 3 (15,0 %) respondenti se základním vzděláním, 7 (9,1 %) respondentů s výučním listem, 5 (33,5 %) respondentů se středoškolským vzděláním bez maturity a 1 (16,7 %) respondent s vyšším odborným a vyšším vzděláním. Vzhledem k velkým rozdílům Chí-kvadrátu a statistické signifikanci těsně nad hranicí lze orientačně prezentovat i poloţky Onemocnění CHOPN, Pouţívání inhalátoru a Lázeňská léčba (tab. 39, s. 96, tab. 40, s. 97 a tab. 41, s. 98). Z průzkumného šetření je zřejmé, ţe poloţky Nebylo provedeno a Nevím, nevzpomínám si nejvíce označili senioři s niţším stupněm vzdělání. Tyto skutečnosti mohli být ovlivněny jednak intelektem a zájmem seniorů o onemocnění CHOPN, dále genetickými faktory a určitý vliv můţe mít i dlouhodobá hypoxie mozku při základním onemocněním. Druhá hypotéza se zabývala vztahem mezi vybranými demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a způsobem podaných informací o onemocnění CHOPN. Z průzkumného šetření vyplynulo, ţe demografické determinanty mají statistický významný vztah ke způsobu podaných informací o onemocnění CHOPN. Demografická determinanta Věk má statisticky významný vztah k poloţkám Ukázka a Broţura (tab. 44, s. 102 a tab. 45, s. 103). Poloţku Ukázka označilo 24 (21,6 %) respondentů ve věku 60 – 69 let a 3 (7,3 %) respondenti nad 70 let a výše. Poloţku Broţura zaznamenalo 21 (18,9 %) respondentů ve věku 60 – 69 let a 5 (12,2 %) respondentů nad 70 let a výše. Důvodem výběru těchto metod je jejich praktičnost a efektivita. Další determinantou bylo Pohlaví, u kterého se prokázal statisticky významný vztah k poloţkám Vysvětlování a Rozhovor (tab. 42, s. 100 a tab. 43, s. 101). Poloţku Rozhovor označilo 45 (48,9 %) muţů a 18 (30,0 %) ţen. Poloţka Vysvětlování byla uvedena u 9 (9,8 %) muţů a 16 (26,7 %) ţen. Z průzkumného šetření je zřejmé, ţe poloţka Rozhovor je nejvíce uplatňována u muţů a poloţka Vysvětlování je nejvíce pouţívána u ţen. Důvodem můţe být lepší psychomotorická zdatnost i lepší technické zaměření u muţů neţ u ţen. Ţeny potřebují více pochopit a vysvětlit danou problematiku.


118

U determinanty Vzdělání se statisticky významný vztah potvrdil u poloţek Rozhovor a Broţura (tab. 46, s. 104, tab. 47 a tab. 48, s. 105). Poloţka Rozhovor byla označena 7 (36,8 %) respondenty se základním vzděláním, 19 (42,2 %) respondenty s výučním listem, 10 (40,0 %) respondenty se středním vzděláním bez maturity, 21 (40,4 %) respondenty se středním vzděláním s maturitou a 6 (54,5 %) respondenty s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. Poloţka Broţura byla uvedena u 3 (15,8 %) respondentů se základním vzděláním, 5 (11,1 %) respondentů s výučním listem, 4 (16,0 %) respondenty se středním vzděláním bez maturity, 13 (25,0 %) respondentů se středním vzděláním s maturitou a 1 (9,1 %) respondent s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. Z průzkumu vyplynulo, ţe poloţku Přednáška ani v jednom případě nezaznamenal ţádný respondent. Důvodem je nevyhovující edukační metoda – malá zpětná vazba, malá aktivita respondentů, nedostatek času. Jako nejčastější edukační metoda se ukázala metoda Práce s textem za pomocí broţury. Výhodou této edukační metody je, ţe se jedná o písemný text, který obsáhne vše důleţité o onemocnění CHOPN a moţnost snadného umístnění do čekáren, chodeb oddělení atd. Další nejčastější pouţívanou metodou je vysvětlování, pomocí níţ vysvětlujeme podstatu problému (správná inhalační technika).145 Dalším problémem se jeví nemoţnost seniorů pojmout velký a náročný obsah edukační látky. Čím je látka rozsáhlejší, tím klesá počet osvojených prvků a k osvojení potřebují, obzvláště senioři, delší časový úsek.146 V pořadí třetí hypotéza se zaměřila na vztah mezi vybranými demografickými determinanty (věk, pohlaví, vzdělání) a zájmem o reedukaci informací o onemocnění CHOPN.

Z průzkumného

šetření

se

potvrdil

statisticky

významný

vztah

pouze mezi determinanty Věk a Vzdělání a zájmem o reedukaci. U demografické determinanty Pohlaví se neprokázal statisticky významný vztah k zájmu o reedukaci (tab. 49 a tab. 50, s. 107). Determinanta Věk má statistický významný vztah k zájmu o reedukaci. Zájem o reedukaci projevilo 23 (35,9 %) respondentů ve věku 60 – 69 let a 4 (11,1 %) respondenti nad 70 let a výše. Nezájem o reedukaci označilo 23 (35,9 %) respondentů ve věku 60 – 69 let a 13 (36,1 %) respondentů nad 70 let. Poloţku Nevím uvedlo 18 (28,1 %) respondentů ve věku 60 – 69 let a 19 (52,8 %) respondentů nad 70 let (tab. 51 a tab. 52, s. 108). Jako důvod bychom mohli označit zájem mladších seniorů o své zdraví a o učení.

145 146

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 38-46. Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 15.


119

Další demografickou determinantou, u které se prokázal statisticky významný vztah k zájmu o reedukaci, bylo Vzdělání. Poloţku Ano označili 3 (20,0 %) respondenti se základním vzděláním, 10 (24,4 %) respondentů s výučním listem, 9 (64,3 %) respondentů se středním vzděláním bez maturity, 4 (16,7 %) respondenti se středním vzděláním s maturitou a 1 (16,7 %) respondent s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. Poloţku Ne uvedlo 5 (33,3 %) respondentů se základním vzděláním, 14 (34,1 %) respondentů s výučním listem, 1 (7,1%) respondent se středním vzděláním bez maturity, 12 (50,0 %) respondentů se středním

vzděláním

s maturitou

a

4

(66,7

%)

respondenti

s vyšším

odborným

a vysokoškolským vzděláním. Poloţka Nevím byla uvedena u 7 (46,7 %) respondenti se základním vzděláním, 17 (41,5 %) respondentů s výučním listem, 4 (28,6 %) respondentů se středním vzděláním bez maturity, 8 (33,3 %) respondenti se středním vzděláním s maturitou a 1 (16,7 %) respondent s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním (tab. 53 a tab. 54,

s. 109, tab. 55, s. 110). Z průzkumu vyplývá, ţe zájem o reedukaci měli více respondenti se středním a vyšším stupněm vzdělání. Zájem o reedukace byl ale i u seniorů s niţším stupněm vzdělání. V minulých dobách neměli senioři moţnost jít studovat, a proto nelze povaţovat výsledky za validní vzhledem k intelektu seniorů. Potvrzuje to Český statistický úřad, který zaznamenává, ţe v roce 1950 mělo základní vzdělání 80,08 % obyvatel, výuční list obdrţelo 10,01 % obyvatel.147 Z průzkumného šetření dále vyplývá, ţe respondenti nejeví velký zájem o reedukaci. Vzhledem k počtu chyb při inhalační technice, je nutné a důleţité, aby se reedukace u seniorů opakovala častěji. Feketeová ve svém výzkumu potvrzuje, ţe opakovaná kontrola inhalační techniky sniţuje chybovost.148 Přestoţe senioři prokazují u pneumologa praktické dovednosti s pouţíváním svého kapesního inhalátoru u pneumologa, bylo by vhodné, zavést edukační hodiny pro nemocné s obstrukčním onemocněním, kde by probíhaly jednotlivé etapy edukace o onemocnění CHOPN. Jelikoţ v ambulanci není čas na reedukaci, jeví se vhodným řešením (zatím pouze zkušebně) uskutečnit v ambulantní části oddělení edukační místnost, kde by si získané vědomosti, schopnosti mohli nemocní s CHOPN upevnit a získat nové poznatky. Mezitím, co nemocní s CHOPN čekají v čekárně, neţ se dostanou k lékaři, mohl by se tím daný čas vyuţít efektivněji – edukačně. Tuto místnost by navštěvovali i v rámci léčebného reţimu hospitalizovaní pacienti s obstrukčními nemocemi. Je přece dáno výzkumem, ţe léčba stabilizované CHOPN je levnější neţ léčba exacerbací CHOPN a náklady na léčbu CHOPN 147

Srov. Souhrnná data o České republice: Obyvatelstvo podle dosaţeného vzdělání. ČSÚ. Český statistický úřad, online. 148 Srov. FEKETEOVÁ, et al. Inhalační systémy, online.


120

rostou se závaţností nemoci CHOPN.149 Důleţitost a nutnost reedukace vyplývá i z farmakoekonomické studie Burden, která porovnávala přímé a nepřímé finanční náklady na léčbu CHOPN u skupiny pacientů s exacerbací CHOPN se skupinou pacientů bez exacerbace CHOPN. Závěr této studie zní: „Celkové šestiměsíční náklady (tj. náklady na léčbu) a nepřímé náklady (vyplývající např. z hospitalizace, pracovní neschopnosti apod.) na jednoho pacienta s exacerbací byly 98 701 Kč, bez exacerbace 40 036 Kč.“150 Stanovený cíl č. 2, který měl zmapovat deklarované znalosti seniorů o doporučeném postupu aplikace inhalační látky, na jehoţ základě byly stanoveny 2 hypotézy. V pořadí

čtvrtá

hypotéza

mapovala

vztah

mezi

věkem

a

znalostmi

o doporučeném postupu při nádechu inhalační látky. Z průzkumu vyplynulo, ţe determinanta Věk má statisticky významný vztah ke znalostem o doporučovaném postupu při nádechu inhalační látka. Správnou odpověď označilo 29 (45,3 %) respondentů ve věku 60 – 69 let a 14 (38,9 %) respondentů nad 70 let (tab. 56, tab. 57, s. 111 a graf 22, s. 112). Vhodným argumentem se nám jeví skutečnost, ţe mladší senioři mají podstatně lepší myšlení a lépe si uvědomí a vybaví daný postup správné inhalační techniky. Poslední, v pořadí pátá hypotéza, se zabývá vztahem mezi věkem a znalostmi o doporučeném postupu po podání inhalační látky. Demografická determinanta Věk má statisticky významný vztah ke znalostem o doporučeném postupu po podání inhalační dávky (tab. 58 a tab. 59, s. 113, graf 23, s. 114). Správná odpověď byla uvedena pouze u 4 (6,3 %) respondentů ve věku 60 – 69 let a ţádný respondent nad 70 let neodpověděl správně. Příčinou můţe být horší výbavnost paměti u starších seniorů neţ u mladších seniorů. Tuto skutečnost nám potvrzuje i klinická studie provedená v Nizozemsku v roce 2010151, která dokazuje, ţe demografické determinanty věk, pohlaví a úroveň vzdělání mají vliv na správně provedenou inhalační techniku. Studie prokazuje, ţe 47 % respondentů nad 60 let udělalo alespoň jednu chybu v inhalační technice oproti mladší věkové skupině respondentů. Vliv na zapamatování správného postupu inhalační techniky můţe mít také comliance a adherence seniora.152 149

153

Jinou samostatnou problematikou je rozpoznání konečné dávky léku. Není

Srov. KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc: Průvodce ošetřujícího lékaře, s. 156-158. KOSTIUK, P. Vliv exacerbace na kvalitu ţivota u pacientů s CHOPN: studie BURDEN. In: Edukafarm: Vzdělávání v oblasti OTC a Rx léčiv, online. 151 Srov. Rootmensen, G. N., et al. Predictors of Incorect Inhalation Technique in Patients with Asthma or COPD: A Study Using a Validated Videotaped Scoring Method, in: Journal of aerosol medicine and pulmonary drugdelivery, online. 152 Srov. VYTŘÍSALOVÁ, M. Adherence k medikamentózní léčbě – známá neznámá, in: Remedia, online. 153 Srov. KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc: Průvodce ošetřujícího lékaře, s. 151. 150


121

problém rozpoznat u kapesních inhalátorů, kde je stupnice, kdy bude docházet dávka léku. Problém nastává u kapesních inhalátorů typu Inhaler, kde není ţádná stupnice. V našem případě respondenti udávali, jak rozpoznají konečnou dávku léku, ale pouze 4 (4,0 %) respondenti se vyjádřili ke kapesnímu inhalátoru typu Inhaler. Proto je nutné se zaměřit i na tuto problematiku nejen u seniorů. Z průzkumného šetření je patrné, ţe k edukaci buď nedochází a/nebo nejsou senioři schopni si rozpoznání konečné dávky léku zapamatovat (tab. 32, graf 21, s. 89). Posledním cílem č. 3 bylo vytvořit návrh informační broţury pro seniory s onemocnění CHOPN. Broţura vznikla na základě nutnosti edukovat seniory o onemocnění CHOPN i ze sesterského pohledu v rámci sesterských kompetencí. O spolupráci byly poţádány PhDr. Schneiderová Michaela a fyzioterapeutka Vajčnerová Věra. Snahou bylo dát vznik nové edukační broţuře, která bude podána jinou formou neţ broţury o onemocnění CHOPN vydané ČOPN. Broţura je rozdělena na části, které se zabývají: onemocněním CHOPN (definice, příznaky, diagnostika, léčba, exacerbace nemoci), péčí o dýchací cesty a prostředí (zákaz kouření, úprava prostředí, správný postup při inhalaci inhalačního léku za pomoci kapesního inhalátoru) a péčí o celé tělo (rehabilitace, lázeňská léčba, redukce nadváhy, výţiva, prevence infekce). Broţura je doplněna o fotografie. Součástí broţury jsou poznámkové strany, které budou umístněny na konci broţury. Za výhodu této broţury povaţujeme fakt, ţe je dána do krouţkové vazby a jednotlivé listy broţury se mohou kdykoliv vyjmout a v případě nových poznatků a aktualizací v léčbě a prevenci onemocnění CHOPN vloţit listy nové, včetně poznámkových listů. Závěrem je důleţité zdůraznit nutnost časté reedukace seniorů s onemocněním CHOPN. Z prezentovaných výsledků vyplývá, ţe reedukace je u seniorů nutná a častost reedukace je závislá na chybovosti u inhalační techniky. Dále je vhodné a nutné při edukaci seniorů brát zřetel na sociodemografické determinanty jako je věk, pohlaví a úroveň vzdělání seniorů.


122

NÁVRHY A ŘEŠENÍ Na základě poznatků a zjištění popsaných v předešlých kapitolách byly návrhy rozděleny do dvou oblastí: návrh na řešení pro seniory, návrh na řešení pro všeobecné sestry.

NÁVRHY NA ŘEŠENÍ PRO SENIORY: tvorba broţury pro seniory, která vychází ze zjištěné problematiky.

NÁVRHY NA ŘEŠENÍ PRO SESTRY: v nemocnici na oddělení tvorba výukové místnosti; vyčlenění všeobecné sestry jako sestry-edukátorky; vznik multidisciplinárního týmu a jeho propojenost; pravidelné překontrolování správnosti inhalační techniky; pravidelné reedukace nemocných s CHOPN; pravidelné školení a vzdělávání nelékařských zdravotníků v oblasti novinek o onemocnění CHOPN.


123

ZÁVĚR Diplomová práce byla zaměřena se edukaci seniora s CHOPN. Práce byla rozdělena na dvě části: část teoretickou a část praktickou. Teoretická část zahrnuje poznatky týkající se samotné edukace seniorů a onemocnění CHOPN. Empirická část je zaměřena na znalosti a vědomosti respondentů týkající se doporučovaného postupu při inhalaci inhalačního léku jednotlivých typů inhalátorů. V empirické části byly stanoveny tři cíle: zmapovat informovanost o nemocnění CHOPN u seniorů; zmapovat deklarované znalosti seniorů o doporučeném postupu aplikace inhalační látky; Vytvořit návrh informační broţury pro seniory s onemocnění CHOPN.

Poloţené první dva cíle byly splněny na základě ověření stanovených hypotéz. Třetí cíl byl splněn a daná broţura je součástí této diplomové práce. Závěrem shrneme výsledky průzkumného šetření: Z průzkumného šetření vyplynulo, ţe statisticky významný faktor při poskytování informací o onemocnění CHOPN jsou demografické determinanty pohlaví, věk i vzdělání respondentů. Statisticky významný vztah se potvrdil a byla přijata alternativní hypotéza (viz tab. 36, str. 94, tab. 38, str. 96 a tab. 41, str. 99). Další vztah byl potvrzen mezi vybranými demografickými determinanty pohlaví, věk a vzdělání a způsobu podávaných informací o onemocnění CHOPN. Opět byla potvrzena hypotéza alternativní (viz tab. 43, str. 102, tab. 45, str. 104 a tab. 48, str. 106). Neméně překvapivý byl nalezen vztah zájmu respondentů o reedukaci a demografických determinantů věk a vzdělání. Zde byla potvrzena hypotéza alternativní a zamítnuta hypotéza nulová (viz tab. 52, str. 109 a tab. 55, str. 114). U demografické determinanty pohlaví nebyl nalezen statisticky významný vztah a byla potvrzena hypotéza nulová (viz tab. 50, str. 108). Jako statisticky významný faktor se potvrdila determinanta věk i při doporučeném postup při nádechu inhalační látky a doporučeném postup po podání inhalační látky. V obou případech se potvrdila hypotéza alternativní a byla zamítnuta hypotéza nulová (viz tab. 57, str. 112, graf 22, str. 113 a tab. 59, str. 114, graf 23, str. 115).


124

Na závěr lze tedy konstatovat, ţe převáţně věk a vzdělání mají podstatný vliv na samotnou edukaci seniorů při edukaci doporučovaného postupu při inhalaci inhalačního léku jednotlivých typů inhalátorů. Vzhledem k malému počtu respondentů u věku nad 70 let a výše platí toto tvrzení pouze v této diplomové práci. Proto dané výsledky nejsou plně reprezentativní. Diplomová práce zahrnovala celkem 100 respondentů (seniorů), kteří byli klienty plicního oddělení v nemocnici Kyjov. Proto dané výsledky nejsou plně reprezentativní. Přesto dané výsledky poslouţí firmě GlaxoSmithKline, která na jejich základě bude vytvářet nové edukační materiály pro nemocné s CHOPN. Nesporně zajímavé výsledky by byly při zkoumání seniorů s CHOPN v jejich domácím prostředí spolu s dodrţování stanovené léčby a hlavně prevencí onemocnění CHOPN.


125

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY BÁRTLOVÁ, S., P. SADÍLEK a V. TÓTHOVÁ. Výzkum a ošetřovatelství. Brno: NCONZO, 2005. ISBN 80-7013-416-X. ČOPN. Světová iniciativa o chronické obstrukční plicní nemoci: Světová strategie diagnostiky, léčby a prevence chronické obstrukční plicní nemoci. Praha: Vltavín, 2006, 164 s. ISBN 80-86587-22-3. ČUPKA, J., K. NEŠPOR, E. KRÁLÍKOVÁ, K. DOHNAL, C. MUCHA a S. KONŠTACKY. Léčba závislosti na tabáku v ordinaci praktického lékaře: Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře 2005. Praha: CDP-PL, 2005, 14 s. ISBN 80-903573-77. DOENGES, M. E. a M. F. MOORHOUSE. Kapesní průvodce zdravotní sestry. 1. vyd. české. Praha: Grada Publishing, 1996, 576 s. ISBN 80-7169-294-8. DRÁBKOVÁ, J. et al. Péče o nemocné chronickou obstrukční plicní nemocí v České republice. 1. vyd. Praha: Jalna, 1996, 176 s. Vydavatel: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Česká lékařská komora, Česká pneumologická a ftizeologická společnost, Česká společnost fyziologie a patologie dýchání. ISBN 80-901743-3-7. DUŠOVÁ, B. Edukace v ošetřovatelství II. část. Ostrava: s. n., 2006, 67 s. ISBN nenalezeno. DYLEVSKÝ, I., R. DRUGA a O. MRÁZKOVÁ. Funkční anatomie člověka. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, s. 334-360. ISBN 80-7169-681-1. FARKAŠOVÁ, D. et al. Ošetrovateľstvo-teória. 1.vyd. Martin: Osveta, 2005. ISBN 80-8063182-4. HERDMAN, T. H., C. HEAT, M. LUNNEY, L. SCROGGINS a B. VASSALLO. Ošetřovatelské diagnózy 2009-2011: Definice & klasifikace. 1. české vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 480 s. ISBN 978-802-4734-231. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. JUŘENÍKOVÁ, P., J. HŮSKOVÁ a V. PETROVÁ. Ošetřovatelství: 1. část - Vnitřní lékařství, gynekologie, porodnictví, urologie. 2. vyd. Uherské Hradiště: Středisko sluţeb školám Uherské Hradiště, 1999, s. 17-20. ISBN neuvedeno.


126

KALVACH, Zdeněk. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, s. 703706. ISBN 80-247-0548-6. KALHOUS, Z. et al. Školní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, 2002, 448 s. ISBN 80-717-8253X. KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 350 s. ISBN 978-802-4718-309. KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc: Průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, 2006. Farmakoterapie pro praxi, svazek 11. ISBN 80-7345-082-8. KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc z pohledu farmakoekonomiky. Studia pneumologica et phthiseologica. 2012, roč. 72, č. 2, s. 54-62. ISSN 1213-810X. KAŠÁK, V. a V. KOBLÍŢEK, et al. Naléhavé stavy v pneumologii. Praha: Maxdorf, 2008, s. 250-275. ISBN 978-80-7345-158-5. KAŠPÁREK, T. Deprese a suicidita ve vyšším věku. In: XIV. brněnský geriatrický den a 6. brněnsko-bratislavské gerontologické sympozium. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 25-26. ISBN 978-80-210-5792-0. KOBLÍŢEK, V., B. KRÁL, Z. PARÁKOVÁ, Š. PRACHAŘOVÁ, F. SALAJKA, V. SEDLÁK a K. ŢOHOVÁ. CHOPN 100 krát jinak aneb fenotypizace CHOPN - přehled a význam pro praxi. In: SALAJKA, F., Z. PARÁKOVÁ a E. PRCHALOVÁ. Pneumologie, ftizeologie a ošetřovatelství: obstrukce, tuberkulóza, postgraduální kurz: paliativní a symptomatická péče v pneumoonkologii, blok I. - Bolest. 1. vyd. Hradec Králové: Nadační fond pro léčbu a výzkum plicních a přidruţených onemocnění, 2009, s. 21-23. ISBN 978-80-254-4209-8. KOBLÍŢEK, V., Z. PARÁKOVÁ a Z. ANTOŠOVÁ. Časná stádia CHOPN - cesta ke spolehlivé diagnostice a efektivní terapii (souhrn pro praxi). Remedia: Pneumologie IV, výběr článků. 2011, č. 4, s. 114-119. ISSN 0862-8947. KOBLÍŢEK, V. a Š. PRACHAŘOVÁ. Co bychom měli vědět o CHOPN?. Studia pneumologica et phthiseologica. 2011, roč. 71, č. 2, s. 51-53. ISSN 1213-810X. KOLEK, V., V. KAŠÁK, V. KOBLÍŢEK, J. SKŘÍČKOVÁ a M. VAŠÁKOVÁ. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi. Praha: Maxdorf, 2010, s. 33-69. ISBN 978-807345-220-9.


127

KOLEK, V., V. KAŠÁK a M. VAŠÁKOVÁ. Pneumologie. Praha: Maxdorf, 2011, s. 119-144. ISBN 978-80-7345-255-1. KROFTA, K. Pneumologie. 1. vyd. Praha: TRITON, 2005, s. 97-114. ISBN 80-7254-710-0. KUBEŠOVÁ, Hana, R. GÁL, Z. KADAŇKA, M. MAŠEK, H. ONDRÁŠKOVÁ, V. POLCAROVÁ, D. SEIDLOVÁ, P. ŠEVČÍK, B. VEPŘEKOVÁ a P. WEBER. Akutní stavy v geriatrii. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, s. 66-67. ISBN 978-80-7262-620-5. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 176 s. ISBN 978802-4727-134. LINDA, B. a J. KUBANOVÁ. Statistické tabulky a vzorce. 3. vyd., dopl. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. ISBN 80-7194-657-5. MÁČEK, M. a L. SMOLÍKOVÁ. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronické obstrukční plicní nemoci. 1. vyd. Praha: Vltavín, 2002, 128 s. ISBN 8086587-00-2. MÁČEK, M. a L. SMOLÍKOVÁ. Pohybová léčba u plicních chorob. 1. vyd. Praha: Viktoria, 1995. 147 s. ISBN 80-7187-010-2. MARKOVÁ, M. Sestra a pacient v paliativní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 93-95. ISBN 978-80-247-3171-1. MUSIL, Jaromír, František PETŘÍK. Pneumologie: příručka pro praktické lékaře. 1. vyd. Praha: Galén, 2000, s. 80-93. Folia practica, sv. XVI. ISBN 80-7262-073-8. NAVRÁTIL, Leoš. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 99-101. ISBN 978-80-247-2319-8. NÉMETH, František, Márian BABČÁK, Anna ELIÁŠOVÁ, Anna HUDÁKOVÁ a Ľubica DERŇÁROVÁ. Geriatria a geriatrické ošetrovateľstvo. Martin: Osveta, 2009. ISBN 978-808063-314-1. PAUK, N. Současné moţnosti diagnostiky a léčby CHOPN. Posgraduální medicína: Odborný časopis pro lékaře. 2011, roč. 13, č. 6, s. 635-643. ISSN 1212-4184. SALAJKA, F. Hodnocení kvality ţivota u nemocných s bronchiální obstrukcí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 91-94. ISBN 80-247-1306-3. SALAJKA, F. CAT - nový nástroj pro hodnocení zdravotního stavu nemocných s chronickou obstrukční plicní nemocí. Studia pneumologica et phthiseologica. 2011, roč. 71, č. 2, s. 63-65. ISSN 1213-810X.


128

SMOLÍKOVÁ, L. a M. MÁČEK. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronických plicních onemocnění. 1. vyd. Praha: Blue Wings, 2006, 228 s. ISBN neuvedeno. ŠAFRÁNKOVÁ, A. a M. NEJEDLÁ. Interní ošetřovatelství I. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 75-84. ISBN 80-247-1148-6. TEŘL, M., et al. Plicní lékařství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, s. 137-141. ISBN 80-2460820-0. TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi. 1. vyd., dotisk. Praha: Galén, 2010. ISBN 978-807262-365-5. TRACHTOVÁ, E., G. FOJTOVÁ a D. MASTILIAKOVÁ. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. nezměněné dotisk. Brno: NCO NZO, 2006, 185 s. ISBN 80-701-3324-4. TURČÁNI, P. Chronická obstrukční plicní nemoc. Interní medicína pro praxi. 2008, roč. 10, č. 11, s. 502-507. ISSN 1212-7299. VARJASIOVÁ, Z. a R. KNEZOVIČ. Vplyv ţivotného štýlu na kvalitu ţivota pacientov s chronickou obštrukčnou chorobou pĺúc. Florence: Časopis moderního ošetřovatelství. 2010, č. 12, s. 32-36. ISSN 1801-464X. VONDRA, V., S. KOS, E. KRÁLÍKOVÁ, J. MUSIL, F. SALAJKA a J. ZATLOUKAL. ČOPN. Jak ţít s CHOPN?: Chronická obstrukční plicní nemoc. aktualizované vyd. Praha: Vltavín, 2011. ISBN 978-80-86587-41-7.


129

SEZNAM POUŢITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ BENÝŠKOVÁ, M. Dlouhodobá domácí oxygenoterapie. Zdravotnické noviny: Lékařské listy [online].

2002,

č.

42

[cit.

2012-03-11].

ISSN

1214-7664.

Dostupné

z:

http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/dlouhodoba-domaci-oxygenoterapie-148936 BOEHRINGER INGELHEIM. Spiriva: Více ze ţivota. Epidemiologie CHOPN [online]. 2009 [cit.

2012-12-11].

Dostupné

z:

http://www.spiriva.cz/jnp/cz/Spiriva-content-chopn-

epidemiologie.html Citáty o nemocích. In: Citáty slavných osobností: Výroky, myšlenky, přísloví a aforismy [online]. 2012 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://citaty.net/citaty-o-nemocich/?page=4 Citáty o zdraví. In: Citáty slavných osobností: Výroky, myšlenky, přísloví a aforismy [online]. 2012 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://citaty.net/citaty-o-zdravi/?page=4 COVENTRY, P. A. Zmírňuje plicní rehabilitace příznaky úzkosti a deprese u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí?. Current Opinion in Pulmonary Medicine [online]. 2011, č. 8, s. 19-24 [cit. 2012-03-12]. ISSN 1803-893X. Dostupné z: http://www.copulmonary.cz/cop-clanek/zmirnuje-plicni-rehabilitace-priznaky-uzkosti-a-deprese-u-pacientus-chronickou-obstrukcni-plicni-nemoci-35339 Česká republika. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. března 1997, kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. In: sbírka 58/1997. 1997. Dostupné z: http://www.lazneluhacovice.cz/download/indikacni-seznam-2005.pdf Česká republika. VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2006 o očkování proti infekčním nemocem. In: sbírka 537/2006. 2006. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirkazakonu/vyhlaska-ze-dne-29-listopadu-2006-o-ockovani-proti-infekcnim-nemocem15784.html Česká republika. VYHLÁŠKA ze dne 25. října 2010, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. In: sbírka 299/2010. 2010. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-25-rijna2010-kterou-se-meni-vyhlaska-c-5372006-sb-o-ockovani-proti-infekcnim-nemocem-vezneni-pozdejsich-predpisu-17977.html ČOPN. České občanské sdruţení proti chronické obstrukční plicní nemoci: O nás [online]. 2006, 01/2012 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.copn.cz/


130

DVOŘÁKOVÁ, R. Specifika ošetřovatelské péče u klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí

[online].

České

Budějovice,

2012

[cit.

2013-04-09].

Dostupné

z:

http://theses.cz/id/mzcas6/Specifika_oetovatelsk_pe_u_klient_s_chronickou_obstrukn_p.pdf. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Mgr. Lucie Rolantová. Dýchací soustava člověka. Uzdravím.cz: Magazín o zdraví, nemoci a ţivotním stylu [online]. 2010 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://www.uzdravim.cz/dychaci-soustava-cloveka.html Epidemiologie CHOPN. BOEHRINGER INGELHEIM. Spiriva: Více ze ţivota [online]. 2009 [cit.

2012-11-01].

Dostupné

z:

http://www.spiriva.cz/jnp/cz/Spiriva-content-chopn-

epidemiologie.html FEKETEOVÁ, E., V. KAŠÁK a P. POHUNEK. Inhalační systémy [online]. 1. vydání. Praha: Maxdorf,

2004,

26

s.

[cit.

2013-04-20].

ISBN

80-734-5043-7.

Dostupné

z:

http://www.mediforum.cz/pdf/inhalacni_systemy.pdf GINTEL, A. Rozhovor s MUDr. Viktorem Kašákem. Při léčbě chronického onemocnění je třeba na výskyt deprese a úzkostí pomýšlet. Nenechte radost odejít [online]. 2007 [cit. 201203-27].

Dostupné

z:

http://www.deprese.com/index.php?section=klicky§ion2=rozhovor18 GLAXOSMITHKLINE. CAT: COPD Assessment Test [online]. 2009, Last Updated: January 16, 2012 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.catestonline.org/ GOLD. Global iniciative for chronic obstruktive lung disease: Global Strategy for Diagnosis, Management, and Prevention of COPD [online]. 2011, Updated December 2011 [cit. 201202-23].

Dostupné

z:

http://www.goldcopd.org/uploads/users/files/GOLD_Report_2011_Feb21.pdf GOLD. Global iniciative for chronic obstruktive lung disease: Pocket Guide to COPD Diagnosis, Management, and Prevention [online]. 2010, Updated December 2011 [cit. 201202-24].

Dostupné

z:

http://www.goldcopd.org/uploads/users/files/GOLD_PocketGuide_2011_Jan18.pdf CHMELAŘOVÁ, M. Sebepéče u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí [on-line]. Olomouc,

2011,

84

s.

[cit.

2013-04-09].

Dostupné

http://www.theses.cz/id/xv8tyu/Chmelaov-_Sebepe_u_pacient_s_CHOPN.pdf.

z:

Diplomová

práce. Univerzita Palackého, Fakulta zdravotních věd, Ústav ošetřovatelství. Vedoucí práce Mgr. Lucie Rolantová.


131

CHVÁTALOVÁ, L. EU podporuje stáţe v odborném vzdělávání. In: Metodický portál RVP: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 29. 11. 2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/O/16797/EU-PODPORUJE-STAZE-V-ODBORNEMVZDELAVANI.html/ KAŠÁK, V. Nové inhalační systémy uţívané v léčbě chronických nemocí dýchacího ústrojí s obstrukcí

dýchacích cest.

Časopis

Remedia

online:

Internetové

stránky

českého

farmakoterapeutického dvouměsíčníku [online]. 2007, č. 1 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.remedia.cz/Clanky/Lekove-formy/Nove-inhalacni-systemy-uzivane-v-lecbechronickych-nemoci-dychaciho-ustroji-s-obstrukci-dychacich-cest/6-H-hf.magarticle.aspx KOSTIUK, P. Vliv exacerbace na kvalitu ţivota u pacientů s CHOPN: studie BURDEN. In: Edukafarm: Vzdělávání v oblasti OTC a Rx léčiv [online]. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://edukafarm.cz/clanek.php?id=1034 KROMBHOLZ, R. Deprese a úzkost ve stáří. Bulletin Sdruţení praktických lékařů ČR [online].

2011,

č.

1,

s.

34-39

[cit.

2012-03-13].

Dostupné

z:

http://cz.lundbeck.com/cz/Professionals/Press/documents/Bulletin_1_2011_Deprese_a_uzkost _ve_stari.pdf MATSUYAMA, W., H MITSUYAMA, M. WATANABE, K. OONAKAHARA, I. HIGASHIMOTO, M. OSAME a K. ARIMURA. Effects of Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids on Inflammatory Markers in COPD. Chest [online]. 2005, roč. 2005, č. 12 [cit. 201203-09]. Dostupné z: http://chestjournal.chestpubs.org/content/128/6/3817.full MUSIL, J. Diagnostika a léčba exacerbace chronické obstrukční nemoci CHOPN. Practicus [online].

2009,

č.

2,

s.

15-19

[cit.

2012-02-26].

Dostupné

z:

http://web.practicus.eu/sites/cz/Documents/Practicus-2009-02/15-diagnostika-a-lecbaCHOPN.pdf MUSIL, J. Exacerbace chronické plicní nemoci (CHOPN). Zdravotnické noviny: ZDN [online].

2009,

č.

2

[cit.

2012-02-26].

ISSN

1214-7664.

Dostupné

z:

http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/exacerbace-chronicke-obstrukcni-plicninemoci-chopn-402273 MUSIL, J. Farmakoterapie chronické obstrukční plicní nemoci v roce 2008. Časopis Remedia online [online]. 2009, č. 1 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.remedia.cz/Archivrocniku/Rocnik-2009/1-2009/Farmakoterapie-chronicke-obstrukcni-plicni-nemoci-v-roce2008/e-a7-a8-xA.magarticle.aspx


132

MUSIL, J. Prevence exacerbací CHOPN. Zdravotnické noviny: lékařské listy [online]. 2010, č. 1 [cit. 2012-03-05]. ISSN 1214-7664. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/prilohalekarske-listy/prevence-exacerbaci-chopn-449236 PAVLÍČKOVÁ, E. Role sestry v poskytování ošetřovatelské péče o nemocného s chronickou obstrukční plicní nemocí [on-line]. České Budějovice, 2011, 75 s. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z:

http://theses.cz/id/8d2khi/Bakalsk_prce_2011-Pavlkov_Eva.pdf.

Bakalářská

práce.

Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Bc. Veronika Švábová PETTY, T. L. The history of COPD. International Journal Of COPD [online]. 2006, č. 3, October

28,

2009.

[cit.

2012-02-23].

Dostupné

z:

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2706597/ ROOTMENSEN, G. N., A. R. J. VAN KEIMPEMA, H. M. JANSEN a R. J. DE HAAN. Predictors of Incorrect Inhalation Technique in Patients with Asthma or COPD: A Study Using a Validated Videotaped Scoring Method. OURNAL OF AEROSOL MEDICINE AND PULMONARY DRUG DELIVERY [online]. 2010, č. 5 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.admit-online.info/fileadmin/materials/pdf/literature/Rootmensen_JAMP_2010.pdf SVOBODOVÁ, J. Exkurze ve výuce. In: Metodický portál RVP: Inspirace a zkušenosti učitelů

[online].

13.

6.

2011

[cit.

2013-02-16].

Dostupné

z:

http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/10081/EXKURZE-VE-VYUCE.html/ SKWARŁO, T. Plicní ambulance: Typy inhalačních systémů [online]. 2010 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.plicni-skwarlo.cz/uzitecne-informace/typy-inhalacnich-systemu/ SLOUP, M. Chronická obstrukční plicní nemoc. Zdravotnické noviny: lékařské listy [online]. 2006,

č.

22

[cit.

2012-03-05].

ISSN

1214-7664.

Dostupné

z:

http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/chronicka-obstrukcni-plicni-nemoc-282323 Souhrnná data o České republice: Obyvatelstvo podle dosaţeného vzdělání. ČSÚ. Český statistický

úřad

[online].

2012

[cit.

2013-04-11].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/souhrnna_data_o_ceske_republice ŠIMEK, R. Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. Medicina.cz: První český

zdravotnický

portál

[online].

http://nova.medicina.cz/files/ind_sez.htm

2000,

2012

[cit.

2012-03-09].

Dostupné

z:


133

ŠPIČÁK, V. Inhalační systém AIRMAX. Časopis Remedia online [online]. 2005, č. 3 [cit. 2012-03-12].

Dostupné

z:

http://www.remedia.cz/Images/Articles/Main/vtextu20060515110636.jpg THE AUSTRALIAN LUNG FOUNDATION. Pulmonary rehabilitation [online]. 2009, [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.pulmonaryrehab.com.au/index.asp?page=62 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Směrnice rektora: Jednotná formální úprava závěrečných prací, jejich uloţení a zpřístupnění, Příloha č. 1A_1 [online]. 2010, 26. 1. 2010 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://web.utb.cz/?id=0_0_12_3&lang=cs&type=0 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče 2010 [online]. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2011 [cit. 2012-10-21]. ISBN 978-80-7280-946-2. Dostupné

z:

http://www.uzis.cz/publikace/cinnost-zdravotnickych-zarizeni-vybranych-

oborech-lecebne-preventivni-pece-2010 ÚSTAV

ZDRAVOTNICKÝCH

INFORMACÍ

A

STATISTIKY

ČR.

Tuberkulóza

a respirační nemoci 2010 [online]. Praha: ÚZIS, 2011 [cit. 2012-10-19]. ISBN 978-80-7280947-9. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/tuberkuloza-respiracni-nemoci-2010 VANÍČEK, J. et al. Správné uţívání a aplikace léků. In: Česká lékárnická komora [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2012-08-03]. Dostupné z: http://www.lekarnici.cz/getattachment/Proverejnost/PORADENSTVI---KONZULTACE-%281%29/PORADENSTVI--KONZULTACE-%282%29/Spravne-uzivani-a-aplikace-leku/DP_leky1-1web.pdf.aspx VARKEY, J., A. VARKEY a B. VARKEY. Profylaktická očkování u chronické obstrukční plicní nemoci – současný stav. Curr Opin Pulm Med/CS [online]. 2009, č. 6, s. 35-43 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.prolekare.cz/pdf?id=5959 VIEGI, G., F. PISTELLI, D. L. SHERILL, S. MAIO, S. BALDACCI a L. CARROZZI. Definition, epidemiology and natural history of COPD. Europen respiratory jurnal: Official scientific journal of hte ers [online]. 2007, roč. 30, č. 5, p. 993-1013 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://erj.ersjournals.com/content/30/5/993.full.pdf+html VONDRA, V. Těţká stádia chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Interní medicína pro praxi [online]. 2007, roč. 9, č. 10, s. 424-426 [cit. 2012-08-02]. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2007/10/03.pdf


134

VYSKOČILOVÁ, J. a J. CHLUMSKÝ. Dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT). Zdravotnické noviny: Lékařské listy [online]. 2009, č. 2 [cit. 2012-03-11]. ISSN 1214-7664. Dostupné

z:

http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/dlouhodoba-domaci-

oxygenoterapie-ddot-402274 VYTŘÍSALOVÁ, M. Adherence k medikamentózní léčbě – známá neznámá. Remedia [online]. 2009, č. 3, s. 225-230 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.remedia.cz/Okruhytemat/Management-v-medicine/Adherence-k-medikamentozni-lecbe-znama-neznama/8-1bGb.magarticle.aspx ZATLOUKAL, J. Novinky v terapii CHOPN. Medicína pro praxi [online]. 2007, č. 4, s. 301304 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/07/05.pdf ZORMANOVÁ, L. Projektová výuka. In: Metodický portál RVP: Inspirace a zkušenosti učitelů

[online].

21.

5.

2012

[cit.

2013-02-16].

Dostupné

z:

http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/14983/PROJEKTOVA-VYUKA.html/ ZORMANOVÁ, L. Výukové metody aktivizující. In: Metodický portál RVP: Inspirace a zkušenosti

učitelů

[online].

1.

2.

2012

[cit.

2013-02-16].

Dostupné

http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/15017/VYUKOVE-METODY-AKTIVIZUJICI.html/

z:


SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK

aj.

a jiné

atd.

a tak dále

et al.

a kolektiv

dg.

diagnóza

kPa

kilopascal

l

litr

max.

maximálně

min.

minimálně

min

minuta

např.

například

příp.

případně

s.

strana

tj.

to je

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvaný

x

krát

ACC

název mukolytika

ARO

anesteziologicko-resuscitační oddělení

ATB

antibiotika

BMI

body mass index

BODE index multifaktoriální (vícerozměrný) predátor mortality na CHOPN CAT

COPD Assesment Test

CIBA

název organizace

COPD

chronic obstructive pulmonary disease – anglicky CHOPN

135

MASARYKOVA UNIVERZITA, Lékařská fakulta CO2

oxid uhličitý

CNS

centrální nervová soustava

CT

výpočetní tomograf

ČOPN

České občanské sdruţení proti CHOPN

ČPFS

Česká pneumologická a ftizeologická společnost

ČR

Česká republika

DDTO

dlouhodobá domácí oxygenoterapie

DPI

dry powder inhaler, inhalátor pro práškovou formu léku

EKG

elektrokardiograf

FEV1

usilovně vydechnutý objem za 1 sekundu

GOLD

globální strategie pro diagnostiku, léčbu a prevenci CHOPN

HRCT

výpočetní tomograf s vysokým rozlišením

IADL

test instrumentálních všedních činností

JIP

jednotka intenzivní péče

CHOPN

chronická obstrukční plicní nemoc

MDI

metered dose inhaler, aerosolový dávkovač

MMSE

Mini-Mental State examination – test pro vyšetřování kognitivních poruch

MRC

British Medical Council Research, britská lékařská rada pro výzkum

NSA

nesteroidní antirevmatika

O2

kyslík

PaO2

parciální tlak kyslíku

PC

počítač

PMK

permanentní močový katétr

SGRQ

St. George´s respiratory questionnaire, respirační dotazník

TRN

oddělení tuberkulózy a respiračních nemocí

ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

136

MASARYKOVA UNIVERZITA, Lékařská fakulta USA

Spojené státy americké

VO2max

maximální vyuţití kyslíku

%

procento

<

menší

>

větší

≤

menší a/nebo rovno

≥

větší a/nebo rovno

137


138

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Pohlaví .............................................................................................................. 52 Tabulka 2 – Rodinný stav .................................................................................................... 53 Tabulka 3 - Věk ................................................................................................................... 54 Tabulka 4 – Nejvyšší dosaţené vzdělání ............................................................................. 55 Tabulka 5 – Místo současného pobytu ................................................................................ 56 Tabulka 6 – Způsob bydlení ................................................................................................ 57 Tabulka 7 – Stupeň chronické obstrukční plicní nemoci ..................................................... 58 Tabulka 8 – Doba léčby CHOPN ........................................................................................ 59 Tabulka 9 – Počet hospitalizací na plicním oddělení v posledních 3 letech........................ 60 Tabulka 10 – Kouření .......................................................................................................... 62 Tabulka 11 – Typy uţívaných inhalátorů ............................................................................ 63 Tabulka 12 – Pouţívání inhalační pomůcky při inhalaci spreje .......................................... 65 Tabulka 13 – Seznámení s onemocněním CHOPN ............................................................. 66 Tabulka 14 – Provedení edukace o onemocnění CHOPN ................................................... 67 Tabulka 15 – Oblasti edukace o onemocnění CHOPN........................................................ 69 Tabulka 16 – Způsob edukace o onemocnění CHOPN ....................................................... 71 Tabulka 17 – Spokojenost s formou poskytnutých informací o onemocnění CHOPN ....... 73 Tabulka 18 – Moţnost dotazů o onemocnění CHOPN........................................................ 74 Tabulka 19 – Srozumitelnost poskytnutých informací o onemocnění CHOPN .................. 75 Tabulka 20 – Vyuţití jiných informačních zdrojů o onemocnění CHOPN ......................... 76 Tabulka 21 – Zájem o reedukaci o onemocnění CHOPN ................................................... 78 Tabulka 22 – Doporučovaný postup při vdechování inhalačního léku ............................... 79 Tabulka 23 – Počet správných a špatných odpovědí při vdechování inhalační látky.......... 79 Tabulka 24 – Správně vedený nádech při vdechování inhalační látky ................................ 81 Tabulka 25 – Počet správných a špatných odpovědí při nádechu inhalační látky ............... 81 Tabulka 26 – Doba zadrţení dechu inhalované látky .......................................................... 83 Tabulka 27 – Počet správných a špatných odpovědí při zadrţování inhalační látky v plicích ......................................................................................................................... 83 Tabulka 28 – Provedení výdechu po podání inhalační látky ............................................... 85 Tabulka 29 – počet správných a špatných odpovědí po podání inhalační dávky ................ 85 Tabulka 30 – Postup po podání inhalační látky ................................................................... 87 Tabulka 31 – Počet správných a špatných odpovědí postupu po podání inhalační látky .... 88 Tabulka 32 – Rozpoznání konečné dávky inhalačního léku................................................ 89


139

Tabulka 33 – Vyuţití odpovědi na poloţenou otázku ......................................................... 90 Tabulka 34 – Pohlaví versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN ...................... 92 Tabulka 35 – Statistické vyhodnocení pohlaví versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN .................................................................................................. 93 Tabulka 36 – Věk versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN............................ 94 Tabulka 37 – Statistické vyhodnocení věku versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN ...................................................................................................................... 95 Tabulka 38 – Vzdělání versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN, 1. část........ 96 Tabulka 39 – Vzdělání versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN, 2. část........ 97 Tabulka 40 – Statistické vyhodnocení vzdělání versus poskytnuté informace o onemocnění CHOPN .................................................................................................. 98 Tabulka 41 – Pohlaví versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN .......... 100 Tabulka 42 – Statistické vyhodnocení pohlaví versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN ................................................................................................ 101 Tabulka 43 – Věk versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN ................ 102 Tabulka 44 – Statistické vyhodnocení věku versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN ................................................................................................ 103 Tabulka 45 – Vzdělání versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN, 1. část ............................................................................................................................ 104 Tabulka 46 – Vzdělání versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN, 2. část ............................................................................................................................ 105 Tabulka 47 – Statistické vyhodnocení vzdělání versus způsob podaných informací o onemocnění CHOPN ................................................................................................ 105 Tabulka 48 – Pohlaví versus zájem o reedukaci ................................................................ 107 Tabulka 49 – Statistické vyhodnocení pohlaví versus zájem o reedukaci ......................... 107 Tabulka 50 – Věk versus zájem o reedukaci ..................................................................... 108 Tabulka 51 – Statistické vyhodnocení věku versus zájem o reedukaci ............................. 108 Tabulka 52 - Vzdělání versus zájem o reedukaci, 1. část .................................................. 109 Tabulka 53 – Vzdělání versus způsob seznámení, 2. část ................................................. 109 Tabulka 54 – Statistické vyhodnocení vzdělání versus zájem o reedukaci ....................... 110 Tabulka 55 – Věk versus doporučený postup při nádechu inhalační látky ....................... 111 Tabulka 56 – Statistické vyhodnocení věk versus doporučený postup při nádechu inhalační látky .......................................................................................................... 111 Tabulka 57 – Věk versus doporučený postup po podání inhalační látky .......................... 113


140

Tabulka 58 – Statistické vyhodnocení věk versus doporučený postup po podání inhalační látky .......................................................................................................... 113


141

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Stupeň chronické obstrukční plicní nemoci .......................................................... 58 Graf 2 – Doba léčby CHOPN .............................................................................................. 59 Graf 3 – X-krát počet hospitalizací ...................................................................................... 61 Graf 4 – Kouření .................................................................................................................. 62 Graf 5 – Typy uţívaných inhalátorů .................................................................................... 64 Graf 6 – Pouţívání inhalační pomůcky při inhalaci spreje .................................................. 65 Graf 7 – Seznámení s onemocněním CHOPN ..................................................................... 66 Graf 8 – Provedení edukace o onemocnění CHOPN ........................................................... 68 Graf 9 – Oblasti edukace o onemocnění CHOPN ............................................................... 70 Graf 10 – Způsob seznámení s onemocněním CHOPN ...................................................... 71 Graf 11 – Spokojenost s formou poskytnutých informací o onemocnění CHOPN ............. 73 Graf 12 – Moţnost dotazů o onemocnění CHOPN ............................................................. 74 Graf 13 – Srozumitelnost poskytnutých informací o onemocnění CHOPN ........................ 75 Graf 14 – Vyuţití jiných informačních zdrojů o onemocnění CHOPN .............................. 77 Graf 15 – Zájem o reedukaci o onemocnění CHOPN ......................................................... 78 Graf 16 – Doporučovaný postup při vdechování inhalačního léku ..................................... 80 Graf 17 – Správný nádech při vdechování inhalační látky .................................................. 81 Graf 18 – Doba zadrţení dechu inhalované látky ................................................................ 83 Graf 19 – Provedení výdechu po podání inhalační látky ..................................................... 86 Graf 20 – Postup po podání inhalační látky ......................................................................... 87 Graf 21 – Rozpoznání konečné dávky inhalačního léku ..................................................... 89 Graf 22 – Grafické znázornění věk versus doporučený postup při nádechu inhalační látky .......................................................................................................................... 112 Graf 23 – Grafické znázornění věk versus doporučený postup po podání inhalační látky 114


SEZNAM PŘÍLOH Příloha P I

Anatomie a fyziologie plic

Příloha P II

Změny respiračního traktu podmíněné věkem ve stáří

Příloha P III

Klasifikace CHOPN dle GOLD z roku 2011

Příloha P IV

Typy CHOPN

Příloha P V

Škály dušnosti

Příloha P VI

COPD Assessment Test

Příloha P VII

Klasifikace CHOPN a doporučené terapeutické postupy

Příloha P VIII

Akutní exacerbace CHOPN

Příloha P IX

Index BODE

Příloha P X

Ošetřovatelská péče o seniora s CHOPN

Příloha P XI

Pětistupňový program intervencí

Příloha P XII

Fagerstömův test závislosti na nikotinu

Příloha P XIII

Korekce drţení těla podle Brüggerova principu

Příloha P XIV

Úlevové polohy

Příloha P XV

Inhalační techniky

Příloha P XVI

Dotazník

Příloha XVII

Ţádost o dotazníkové šetření

142

PŘÍLOHA P I: ANATOMIE A FYZILOGIE PLIC Respirační systém154

154

Dýchací soustava člověka. Uzdravím.cz: Magazín o zdraví, nemoci a ţivotním stylu, online.

Respirační systém lze rozlišit na dva oddíly: na dýchací cesty a dýchací oddíly plic. Dýchací cesty převádějí dýchací plyny mezi nosní dutinou a plícemi. Dělíme je na horní cesty dýchací (dutina nosní, vedlejší dutiny nosní a nosohltan) a dolní cesty dýchací (hrtan, průdušnice a průdušky). Dýchací oddíly plic zajišťují výměnu plynů mezi vnitřním prostorem plicních sklípků a krví, které proudí kapilárami na zevním povrchu sklípků. Dýchací oddíly jsou uloţeny aţ v plicích a tvoří je průdušinky, alveolární chodbičky a plicní sklípky. Dýchání (respirace) je proces výměny plynů mezi vzduchem, krví a tkáňovými buňkami. Respirační cyklus má tři fáze: plicní ventilaci (dýchání) – zajišťuje výměnu plynů mezi atmosférou a plícemi; difuzi plynů – výměna plynů mezi plicními váčky a krví; transport plynů – výměna plynů mezi krví a tkáněmi.155 Horní cesty dýchací tvoří: zevní nos (nasus externus) má kostěný a chrupavčitý podklad, který je vystlaný sliznicí a krytý kůţí. Z obličeje vystupuje hřbetem a hrotem, zpod čela odstupuje jako kořen. Z okrajů nosních otvorů vyčnívají chloupky bránící vdechnutí cizích tělísek. Tyto nosní vchody jsou navzájem odděleny pohyblivou částí nosní přepáţky. Nosní vchody se otevírají do předsíně dutiny nosní; dutina nosní (cavitas nasi) je pokračováním předsíně v zevním nose. Horní část dutiny nosní je sídlem čichového orgánu. V dutině nosní se vdechovaný vzduch ohřívá a zvlhčuje. Na sliznici se z vdechovaného vzduchu zachycuje prach. Za nosní dutinou pokračuje nosohltan a hltan, na který navazuje hrtan; vedlejší dutiny nosní (sinus paranasales) jsou párové dutiny v kostech hraničící s nosní dutinou. S dutinou nosní jsou propojeny úzkými otvory, kterými do nich přechází nosní sliznice a proudí vzduch. Rozlišujeme vedlejší dutiny čelní, čelistní, čichové a klínové.156

155 156

Srov. DYLEVSKÝ, I., et al., Funkční anatomie člověka, s. 334. Tamtéţ, s. 336-340.

Dolní cesty dýchací tvoří: hrtan (larynx) navazuje na hltan a pokračuje dále do průdušnice. Hrtan se uzavírá při polykání, při fonaci, při zadrţení dechu, při kašli a při zapojení břišního lisu. Hrtan má hranolovitý tvar. Tvar hrtanu je dán tvarem a uspořádáním chrupavek. Jeho dutina je uprostřed výšky zúţena dvěma páry řas do tvaru přesýpacích hodin a rozděluje se na tři části; průdušnice (trachea) je část dýchacích cest spojující hrtan s bronchy. Rozděluje se na pravý a levý bronchus. Průdušnice je zavěšena na hrtanu a posouvá se zároveň s ním podle pohybů jazylky; průdušky (bronchi) vzniknou rozdělením průdušnice na dvě trubice. Směřují do stran, dolů, dopředu k pravé a levé plíci. Neţ se průdušky zaboří do plicního parenchymu, tak se z hlavních průdušek oddělují průdušky lalokové. Vlevo jsou dvě lalokové průdušky a vpravo tři. Lalokové průdušky pak dělí na segmentové průdušky. Kaţdá laloková průduška ventiluje samostatně jeden plicní lalok a kaţdá segmentová průduška ventiluje jeden segment plicní tkáně.157

Plíce (pulmo) jsou párový orgán, který tvoří celkem pět neúplně oddělených laloků. Leţí v pravé a v levé pohrudniční dutině. Plíce obsahují větve bronchiálního stromu. Tyto větve jsou obklopeny plicními sklípky. Vzduch do plic přivádějí bronchy. Ty se v plicích více neţ dvacetkrát větví. Pravá plíce má tři laloky a levá plíce má dva laloky. Celý povrch plic kryje poplicnice. Kolem hilu (místo, kudy do plic vstupuje průdušnice) přechází poplicnice do pohrudnice. Plíce obsahují oddíl, kde dochází k větvení dýchacích cest (větvení průdušek aţ po terminální průdušinky a odpovídající členění parenchymu na segmenty a plicní lalůčky) a oddíl, který slouţí k respiraci (úseky plicní tkáně, které obsahují plicní sklípky – dutinky, které jsou obklopeny kapilárními kličkami). Právě zde dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého. 158 Pohrudnice a poplicnice jsou hladké serózní blány. Poplicnice (pleura pulmonalis) pokrývá povrch plic a pohrudnice (pleura parietalis) vystýlá dutinu hrudní a přechází do poplicnice okolo plicního hilu podél bronchů a cév. Prostory, které jsou ohraničené pleurou, se nazývají pohrudniční dutiny. Obě dutiny jsou uzavřené, navzájem oddělené 157 158

Srov. DYLEVSKÝ, I., et al., Funkční anatomie člověka, s. 340-348. Tamtéţ, s. 348-352.

a jsou vyplněny plícemi. Tlak v pleurách je niţší tlak neţ tlak atmosférický. Ve štěrbině mezi pohrudnicí a poplicnicí je malé mnoţství serózní tekutiny. Tato tekutina umoţňuje jejich vzájemné posuny při dýchání.159 Dutinu

hrudní

(cavitas

thoracis)

ohraničuje

páteř,

ţebra,

hrudní

kost.

Je vystlána fascií. Dutina hrudní obsahuje dva pleuropulmonální oddíly s pleurálními dutinami a plícemi. Mezi nimi je mezihrudí. V mezihrudí se vyskytuje jícen, trachea, cévy, nervy a srdce obklopené perikardem.160

159 160

Srov. DYLEVSKÝ, I., et al., Funkční anatomie člověka, s. 353-354. Tamtéţ, s. 356-360.

PŘÍLOHA P II: ZMĚNY RESPIRAČNÍHO TRAKTU PODMÍNĚNÉ VĚKEM VE STÁŘÍ Stárnutí je biologický proces, který se projevuje involučními změnami (atrofie, sníţení elasticity atd.) ve všech orgánech v lidském těle, respirační trakt nevyjímaje. Podstata involuce spočívá ve změnách respiračního traktu v podobě zhoršení funkcí i reakcí na případnou zátěţ. Tak jak člověk stárne, projevuje se stárnutí i na všech orgánech v těle.161 Věkem podmíněné změny se na respiračním traktu projevují: ve změnách elasticity plic; zhoršuje se compliance plic; je sníţená poddajnost hrudní stěny a dochází k oslabování síly dýchacích svalů, tím se mírně zvyšuje celková plicní kapacita, funkční reziduální kapacita a reziduální objem; od 40 let věku se postupně sniţuje celkový exspirovaný objem a také usilovně vydechnutý objem vzduchu za 1 sekundu (FEV1); plicní perfúze se s věkem nemění, ale mírně se zhoršuje plicní ventilace. Tento stav vede k ventilačně-perfúzní nerovnováze a pozvolnému lineárnímu sniţování PaO2 s věkem asi o 0,3 % za rok; vyšší věk má za následek i zhoršování ventilační odpovědi na hypoxémii a hyperkapnii. Ve srovnání se středním věkem je to aţ o 40-50 % u osob nad 70 let. Dále dochází ke zhoršování konsumpce kyslíku (VO2max) a sniţuje se i fyzická zátěţ; na mukociliární transport nemá věk vliv – nemění se, zhoršuje se jen kašlací reflex.162

161 162

Srov. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, s. 8. Tamtéţ, s. 94.

PŘÍLOHA P III: KLASIFIKACE CHOPN DLE GOLD Z ROKU 2011

Klasifikace CHOPN dle GOLD z roku 2011 KLASIFIKACE ZÁVAŢNOSTI OBSTRUKCE U CHOPN (na základě FEV1) U pacienta s FEV1/FVC < 0,70: Stadium CHOPN

Stupeň CHOPN

Spirometrická charakteristika CHOPN

CHOPN I

Lehký

FEV1 ≥ 80 % náleţité hodnoty

CHOPN II

Střední

50 % ≤ FEV1 < 80 % náleţité hodnoty

CHOPN III

Těţký

30 % ≤ FEV1 < 50 % náleţité hodnoty

CHOPN IV

Velmi těţký

FEV1 < 30 % náleţité hodnoty163

163

Srov. GOLD. Global iniciative for chronic obstruktive lung disease: Global Strategy for Diagnosis, Management, and Prevention of COPD, online.

PŘÍLOHA P IV: TYPY CHOPN

Pink

puffer

(=

„růţový

foukač“).

Astenického habitu, převaţuje emfyzém, často pouţívá „retní brzdu“, menší tendence k cyanóze. „Retní

brzda“

znamená

svírání

rtů

při výdechu.

Blue

bloater

(=

„modrý

odulec“).

Pyknický habitus, převaţuje bronchitický nález,

často

s překrvením

tendence k cyanóze. 164

164

TEŘL, M., et al. Plicní lékařství, s. 138-139.

spojivek,

PŘÍLOHA P V: ŠKÁLY DUŠNOSTI

Modifikovaná Borgova škála dušnosti 0-10 Jedná se o měřítko, které hodnotí obtíţnost dýchání. Pacient odpovídá na otázku, jak moc je pro Vás dýchání právě teď obtíţné? Jak moc jste dušný? Stupeň dušnosti

Subjektivní pocit

0

Vůbec ţádná

0,5

Velmi, velmi lehká (slabá)

1

Velmi lehká (slabá)

2

Lehká (nepatrná)

3

Střední (slabá)

4

Poněkud těţká (silná)

5

Silná těţká (silná)

6 7

Velmi těţká (silná)

8 9 10

165

Maximální165

THE AUSTRALIAN LUNG FOUNDATION. Pulmonary rehabilitation, online.

Pětistupňová škála Britského lékařského výzkumného komité (MCR) Stupeň dušnosti

1.

2.

3.

4.

5.

166

Popis

Zadýchávám se jen při usilovné fyzické námaze Zadýchávám se, kdyţ spěchám po rovině nebo kdyţ jdu do mírného kopce. Jdu pomaleji neţ lidé stejného věku kvůli dušnosti, nebo se musím zastavit pro dýchací obtíţe, kdyţ jdu vlastním tempem po rovině. Musím se zastavit po 100 metrech chůze nebo po několika metrech chůze po rovině. Zadýchávám se při oblékání a svlékání.166

KOLEK, V., et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 55.

PŘÍLOHA P VI: COPD ASSESSMENT TEST COPD Assessment Test Číslo, které Subjektivní pocity

se nejvíce

Subjektivní pocity

přibliţuje

Nikdy nekašlu

Vůbec nemám zahleněné průdušky

Vůbec nemám pocit sevřeného hrudníku

0 1 2 3 4 5

0 1 2 3 4 5

0 1 2 3 4 5

Kdyţ jdu do kopce nebo po schodech do jednoho patra

omezení všechny činnosti

0 1 2 3 4 5

0 1 2 3 4 5

Mám pocit hodně sevřeného hrudníku

schodech do jednoho patra

Mám velká omezení při všech činnostech doma Vůbec si nevěřím, ţe mohu

0 1 2 3 4 5

nemoci

Spím dobře

zahleněné průdušky

velmi se zadýchávám

Věřím si, ţe mohu odejít z domu navzdory své plicní

Mám silně

Kdyţ jdu do kopce nebo po

nezadýchávám se. Doma vykonávám bez

Kašlu stále

kvůli své nemoci odejít z domu

0 1 2 3 4 5

Kvůli své plicní nemoci spím špatně

Výsledek

Mám spoustu energie

0 1 2 3 4 5

Nemám vůbec ţádnou energii 167

Tento test pomůţe nemocnému a jeho ošetřujícímu lékaři ohodnotit vliv CHOPN na jejich pocit ţivotní pohody a na kaţdodenní ţivot. Pacient a jeho ošetřující lékař mohou odpovědi a výsledky testu pouţít na pomoc při lepším zvládání CHOPN a k obdrţení co nejlepších výsledků léčení. CAT dotazník je zatím pouze v elektronické podobě v anglickém znění, ale po odkliknutí zahájení testu naskočí tabulka, kde si pacient vybere svůj mateřský jazyk a jiţ vyplňuje tabulku ve svém mateřském jazyce. Dotazník si pacient vyplní tak, ţe vybere číslo, které je nejblíţe k jeho subjektivnímu pocitu u jednotlivých poloţek, zapíše si výsledek na konec řádku. Nakonec se všechna čísla sečtou a je hotové celkové skóre, které říká jaký vliv má onemocnění CHOPN na pocit ţivotní pohody a na kaţdodenní ţivot. Dotazník si lze vytisknou a vzít ho ukázat svému ošetřujícímu lékaři. Zdroje uvádí, ţe toto hodnocení by se mělo provádět 1x za 3-6 měsíců.168

Bodové hodnocení Skóre

0 -10

11-20

21-30

31-40

167

Hodnocení

nízký vliv střední vliv, toto skóre lze interpretovat a jednat podle něj pouze ve spolupráci s Vaším ošetřujícím lékařem vysoký vliv, toto skóre lze interpretovat a jednat podle něj pouze ve spolupráci s Vaším ošetřujícím lékařem velmi vysoký vliv, toto skóre lze interpretovat a jednat podle něj pouze ve spolupráci s Vaším ošetřujícím lékařem169

GLAXOSMITHKLINE. CAT: COPD Assessment Test, online. Tamtéţ. 169 Tamtéţ. 168

PŘÍLOHA P VII:

KLASIFIKACE

CHOPN A DOPORUČENÉ

TERAPEUTICKÉ POSTUPY

Klasifikace CHOPN a doporučené terapeutické postupy v krocích Stupeň

Charakteristika

Terapie

symptomy chronické

nekuřáctví, dle potřeby krátkodobá

bronchitidy, normální

působící inhalační β2-agonisté

CHOPN riziko

spirometrie lehký

FEV1 ≥ 80 % náleţité

nekuřáctví, dle potřeby krátkodobá

hodnoty + symptomy (kašel,

působící inhalační β2-agonisté

produkce sputa) střední

FEV1 v rozmezí 50-80 %

nekuřáctví, dlouhodobá léčba jedním nebo

náleţité hodnoty + symptomy

kombinací inhalačních bronchodilatancií,

(kašel, produkce sputa,

fyzikální a dechová rehabilitace

dušnost) těţký

FEV1 v rozmezí 30-50 %


náleţité hodnoty + symptomy

kombinací inhalačních bronchodilatancií +

(kašel,

inhalační kortikosteroidy v případě

produkce sputa, dušnost)

pozitivního výsledku terapeutického pokusu, dlouhodobá oxygenoterapie, jsou-li splněna indikační kritéria

velmi těţký

FEV1 ≤ 30 % nebo známky


respirační nebo pravostranné

kombinací inhalačních bronchodilatancií +

kardiální insuficience

inhalační kortikosteroidy v případě pozitivního výsledku terapeutického pokusu. Léčba srdečního selhání, dlouhodobá oxygenoterapie.170

170

TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, s. 95.

PŘÍLOHA P VIII: AKUTNÍ EXACERBACE CHOPN Definic exacerbace je více a stále se hledá správné pojetí definice. Musil ve svém článku uvádí, ţe podle jedné britské definice je exacerbace jednoduše definována jako „zhoršení předchozího stavu“.171 Kolek ve své knize uvádí, ţe „exacerbace CHOPN je příhoda v průběhu nemoci, která je charakterizována změnou obvyklé dušnosti, kašlem a/nebo vykašláváním nad obvyklé kaţdodenní kolísání těchto obtíţí, která začíná náhle a můţe zdůvodňovat změnu v zavedené léčbě nemocného s CHOPN“.172 Definice exacerbace dle GOLD, která je přijata i v České republice, je v překladu „přetrvávající zhoršení stavu vůči stabilnímu stavu, které přesahuje normální denní kolísání a které má akutní začátek a které vyţaduje změnu pravidelné medikace nemocného“.173 Vlastní akutní exacerbace je vyvolána těmito činiteli: bakteriální respirační infekce (např. Staphylococus aureus, Haemophilus influenzae, Streptococus pneumonie), virové respirační infekce (např. koronaviry, adenoviry, virus chřipky A, B), znečištěné ovzduší, znečištěné ovzduší v interiéru (např. formaldehyd a řada iritantů uvolněných ze sprejů, při vaření), chladné a sychravé počasí, přerušení léčby, léky oslabující dechové exkurze (např. sedativa, opiody, psychofarmaka, NSA, kyselina acetylsalicylová), dále to můţe být plicní embolizace, pneumotorax, zlomeniny ţeber, úrazy hrudníku, městnavé srdeční selhání. Tyto stavy vedou k urychlení hypersekreci hlenu, poruše funkce řasinek, bronchiální obstrukci, plicní hyperinflaci, poruchám ve výměně plynů, plicní hypertenzi a selhání srdeční komory – cor pulmonale.174 175 176 177 Exacerbaci CHOPN lze rozdělit na těţkou exacerbaci a ţivot ohroţující exacerbaci. Kritéria pro těţkou exacerbaci jsou změna vědomí, dechová frekvence > 25/min, tepová frekvence > 100/min, pokles vrcholového výdechového průtoku < 100 l/min nebo pokles FEV1 < 1,0 l. Těţká exacerbace můţe přejít, i v důsledku komorbidit u seniorů, v ţivot ohroţující exacerbaci. V tomto případě je senior odkázán na ventilační podporu (invazivní i neinvazivní).178 Klinicky je exacerbace dána přítomností zvýšené dušnosti,

171

MUSIL, J. Exacerbace chronické plicní nemoci (CHOPN). Zdravotnické noviny, online. KOLEK, V. et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 36. 173 MUSIL, J. Diagnostika a léčba exacerbace chronické obstrukční nemoci CHOPN. Practicus, online. 174 Srov. KOLEK, V. et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 39-41. 175 Srov. KAŠÁK, V. et al. Naléhavé stavy v pneumologii, s. 260-262. 176 Srov. KUBEŠOVÁ, H. et al. Akutní stavy v geriatrii, s. 66. 177 Srov. MUSIL, J. Exacerbace chronické plicní nemoci (CHOPN). Zdravotnické noviny, online. 178 Srov. KOLEK, V. et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 36. 172

purulence a zvýšeného mnoţství sputa. Dle toho Anthonisen rozděluje akutní exacerbaci na tři typy: I. typ – asociovaný s přítomností všech tří příznaků; II. typ – spojený se dvěma příznaky; III. typ – je spojen s jedním výše uvedeným kritériem a s přítomností jednoho z malých kritérií jako je infekce horních cest dýchacích, horečka, pískoty a kašel.179 Ve fázi exacerbace odchází ke zhoršení výše uvedených příznaků, které se u onemocnění CHOPN nacházejí. U seniorů mohou některé příznaky chybět, proto je důleţité určit správnou diagnózu. Mezi hlavní příznaky patří zhoršení dušnosti, můţe se vyvinout aţ respirační insuficience, kašel, zapojení pomocného dýchacího svalstva, expektorace hnisavého sputa, pocit tíhy na hrudníku, pískoty a vrzoty na hrudníku, úzkost, zmatenost, sníţení výkonnosti, zvýšení tělesné teploty, nechutenství, nevolnost, zmatenost v důsledku

hyperkapnie.

U

starších

a

vyčerpaných

nemocných

nemusí

být

symptomatologie plně vyjádřena a stav nemusí být hodnocen jako váţný. Po několika dnech se můţe rozvinout pravostranné srdeční selhání.180 181 Diagnostika a léčba exacerbace je stejná jako diagnostika a léčba CHOPN, ale navíc se v léčbě přidávají ATB, kontinuální oxygenoterapie max. 3l/min, mukolytika, sekretolytika, diuretika, fyzikální léčba (např. poklepová masáţ a jiné techniky usnadňující expektoraci), při neúspěchu terapie je indikováno napojení pacienta na ventilátor.182 183 Exacerbace je zvládnuta, jsou-li splněna všechna tato kritéria: klinická stabilizace nemocného po dobu 12-24 hodin; stabilita arteriálních krevních plynů po dobu 12-24 hodin; podávání inhalačních β2-agonistů s krátkodobým účinkem není třeba častěji neţ po 4 hodinách; stejná tolerance fyzické zátěţe jako před exacerbací.184

179

Srov. KAŠÁK, V. et al. Naléhavé stavy v pneumologii, s. 252. Srov. KUBEŠOVÁ, H. et al. Akutní stavy v geriatrii, s. 66. 181 Srov. KAŠÁK, V. et al. Naléhavé stavy v pneumologii, s. 262. 182 Srov. KUBEŠOVÁ, H. et al. Akutní stavy v geriatrii, s. 66-67. 183 Srov. KAŠÁK, V. et al. Naléhavé stavy v pneumologii, s. 264. 184 Srov. KOLEK, V. et al. Pneumologie: Vybrané kapitoly pro praxi, s. 68. 180

PŘÍLOHA P IX: BODE INDEX BODE index – multifaktoriální (vícerozměrný) predátor mortality na CHOPN BODE index

Proměnná

0

1

2

3

FEV1 (%NH)

≥ 65

50-64

36-49

≤ 35

6-MWT (m)

≥ 350

250-349

150-249

≤ 149

Dyspnoe

0-1

2

3

4

> 21

≤ 21

(MMRC) BMI

Vysvětlivky: FEV1 – usilovně vydechnutý objem za 1 sekundu NH – náleţitá hodnota 6-MWT – šestiminutový test chůzí MMRC – modifikovaná, tj. čtyřstupňová škála dušnosti, stupeň 4 znamená dušnost při běţných denních činnostech MBI – body mass index (index tělesné hmotnosti) BODE index je hodnocen v rozmezí 0-10. Větší hodnota znamená větší riziko úmrtí.185

185

PAUK, N. Současné moţnosti diagnostiky a léčby CHOPN. Posgraduální medicína: Odborný časopis pro lékaře, s. 638.

PŘÍLOHA

P

X:

OŠETŘOVATESLKÁ

PÉČE

O

SENIORA

S CHRONICKOU OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOCÍ Ošetřovatelská péče o dýchání pacient je uloţen do Fowlerovy či ortoptické polohy a/nebo sestra nechá pacienta v poloze, kterou zaujímá sám; lůţko musí být umístněno v blízkosti centrálního rozvodu kyslíku, popř. okna; sestra dle ordinace lékaře připravuje a podává inhalace s léčebným roztokem; dále zajistí oxygenoterapii přes kyslíkové brýle či kyslíkovou masku max. 3l/min, průtok kyslíku ordinuje lékař; sestra sleduje frekvenci dýchání, dechovou amplitudu a rytmus dýchání. Sestra edukuje seniora o zákazu kouření; spolupodílí se s fyzioterapeutem na edukaci seniora o správném dýchání a odkašlávání; edukuje seniora o nutnosti aktivního vykašlávání hlenu z dýchacích cest (kaţdé 2-3 hodiny po hlubokém prodýchání); sestra edukuje seniora o pouţívání kapesních inhalátorů a dohlíţí na jejich správné uţívání. V případě, ţe senior není schopen zvládnout obsluhu daného kapesního inhalátoru, hlásí tento stav lékaři, který rozhodne o vhodnějším typu inhalátoru či pouţití nástavce (spacer); pro snadnější vykašlávání hlenů z dýchacích cest můţe sestra provádět masáţ (poklepová, polohová, vibrační) a vtírání roztoků (kafr, alpa) na přední část hrudníku, které podporují prokrvení; sestra sleduje mnoţství a barvu sputa. Pokud není chopen senior sputum vykašlat, provádí sestra dle potřeby odsávání sekretu z dutiny ústní, příp. hltanu pomocí odsávacího přístroje. Přitom dodrţuje aseptický postup a pracuje dle standardu. Pravidelně zajišťuje toaletu dýchacích cest. 186 187 188 189

186

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. et al. Ošetřovatelství: 1. část - Vnitřní lékařství, gynekologie, porodnictví, urologie, s. 19. 187 Srov. NÉMETH, F. et al. Geriatria a geriatrické ošetrovateľstvo, s. 96. 188 Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A. et al. Interní ošetřovatelství I, s. 81-82.

Ošetřovatelská péče o pohybovou aktivitu dle stupně aktivity senior má ze začátku léčby klidový reţim, později dle svého zdravotního stavu se přechází na volný pohybový reţim; sestra zhodnotí riziko vzniku dekubitu např. dle Nortonové a riziko pádu dle Conleyové (upravené Juráskovou); v případě, ţe je senior málo pohyblivý či zcela imobilní sestra pečuje o pokoţku seniora, sleduje predilekční místa a provádí prevenci vzniku dekubitů polohováním. Polohování se provádí přes den kaţdé 2 hodiny, v noci kaţdé 3-4 hodiny; je-li zvládnuta akutní fáze onemocnění, zajistí sestra dle ordinace lékaře fyzioterapeuta, který seniora postupně mobilizuje. 190

191

Ošetřovatelská péče o hygienu a oblékání sestra při příjmu zhodnotí stupeň sebepéče např. dle Barthelova testu základních všedních činností; seniorovi pomáhá seniorovi dle potřeby a jeho momentálních moţností, vţdy ale podporuje jeho soběstačnost. V případě imobility přebírá veškerou péči sestra.192 193

Ošetřovatelská péče o výţivu sestra při příjmu zhodnotí nutriční stav seniora např. dle Nottingamského dotazníku a v případě potřeby zajistí pohovor s nutričním terapeutem; zajistí dietu dle zdravotního stavu seniora; dbá na dostatečný příjem potravy a tekutin. Všímá si vývoje ztíţeného dýchání při jídle. Pravidelně kontroluje hmotnost seniora min. 1x týdně;

189

Srov. KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 226. Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. et al. Ošetřovatelství: 1. část - Vnitřní lékařství, gynekologie, porodnictví, urologie, s. 18. 191 Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A. et al. Interní ošetřovatelství I, s. 81. 192 Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. et al. Ošetřovatelství: 1. část - Vnitřní lékařství, gynekologie, porodnictví, urologie, s. 18-19. 193 Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A. et al. Interní ošetřovatelství I, s. 82. 190

při srdečním selhání sestra sleduje příjem a výdej tekutin. V případě nechutenství zajistí sipping; u leţících seniorů se podílí na krmení, pečuje o dutinu ústní.194 195

Ošetřovatelská péče o vyprazdňování sestra sleduje stav vyprazdňování, bojuje proti zácpě. Senior má ve své blízkosti pomůcky pro vyprazdňování např. přenosný klozet, podloţní mísu, močovou láhev. Sestra zajistí při vyprazdňování soukromí; sestra

dohlíţí

na

dodrţování

základních

hygienických

zásad.

Z důvodu

minimalizace pohybu při těţké exacerbaci CHOPN zavádí sestra dle ordinace lékaře u ţen permanentní močový katétr (PMK), u muţů sestra asistuje při zavádění lékaři. Péči o PMK provádí dle standardu oddělení.196 197

Ošetřovatelská péče o bolest sestra sleduje při příjmu vnímání bolesti u seniora, její intenzitu, lokalizaci, typ bolesti, vyvolávající příčiny a zhodnotí ji dle standardizované škály bolesti např. dle vizuální analogové škály bolesti; sestra

dle

ordinace

lékaře

podává

analgetika,

sleduje

účinky

analgetik. Na přetrvávající bolesti se seniora ptá cíleně. Sestra monitoruje a hodnotí bolest pravidelně. Projedná se seniorem moţné nefarmakologické moţnosti léčby bolesti (např. úlevová poloha, obklady).198 199

194

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. et al. Ošetřovatelství: 1. část - Vnitřní lékařství, gynekologie, porodnictví, urologie, s. 19. 195 Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A. et al. Interní ošetřovatelství I, s. 82. 196 Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. et al. Ošetřovatelství: 1. část - Vnitřní lékařství, gynekologie, porodnictví, urologie, s. 19. 197 Srov. NÉMETH, F. et al. Geriatria a geriatrické ošetrovateľstvo, s. 96. 198 Srov. TRACHTOVÁ, E. et al. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 131-136. 199 Srov. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, s. 54.

Ošetřovatelská péče o spánek a odpočinek sestra pečuje o dostatečný a klidný spánek, vyvětrá pokoj, minimalizuje rušivé vlivy okolí. Při dušnosti dle ordinace lékaře podává kyslík i v noci; spolu se seniorem zajistí vhodnou polohu při spaní. V případě buzení seniora, vysvětlí mu důvod buzení (podávání léků, odběry krve, monitoring základních ţivotních funkcí); edukuje seniora, aby před spaním omezil příjem tekutin. Sestra u seniorů dbá na to, aby nedocházelo ke spánkové inverzi; sestra dle ordinace lékaře podává hypnotika.200 201

Ošetřovatelské péče o jistotu a bezpečí sestra při příjmu seznámí seniora s prostředím a chodem oddělení. Mluví pomalu a klidně, pouţívá jednoduché věty. Vysvětluje postupně všechny pravidla a postupy, které bude vykonávat během léčby. Ponechává čas na dotazy; seznámí seniora se signalizačním zařízením. Povzbudí seniora, aby se v případě nějakých problémů nebál vyjádřit. Ubezpečí seniora, ţe o něho bude dobře postaráno.202

Ošetřovatelská péče o sebekoncepci a sebeúctu sestra vede seniora k tomu, aby se vyjádřil, jak se cítí. Snaţí se dosáhnout důvěry mezi ní a seniorem; dává prostor, aby senior kladl otázky o svých zdravotních potíţích, o léčebném postupu a prognóze. Na tyto otázky sestra odpovídá pravdivě a dle svých kompetencí. Sestra také podporuje sociální interakci.203

200

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P. et al. Ošetřovatelství: 1. část - Vnitřní lékařství, gynekologie, porodnictví, urologie, s. 18-19. 201 Srov. TRACHTOVÁ, E. et al. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 78-80. 202 Srov. TRACHTOVÁ, E. et al. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 151-153. 203 Srov. TRACHTOVÁ, E. et al. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 151-153.

PŘÍLOHA P XI: PĚTISTUPŇOVÝ PROGRAM INTERVENCÍ Stručná strategie jak pomoci nemocnému, který chce přestat kouřit Pětistupňový program intervencí jak přestat kouřit 1. ptej se

systematicky vyhledávej všechny kuřáky při kaţdé návštěvě. Zaveď pro celou ambulanci systém zaručující, ţe kaţdý nemocný bude při kaţdé návštěvě dotázán na kuřáctví a bude o tom veden záznam,

2. poraď

důrazně doporuč všem kuřákům, aby přestali. Jasně, důrazně a s individualizovaným přístupem naléhej na kaţdého kuřáka, aby přestal kouřit,

3. posuď

urči odhodlání pokusit se odvyknout. Zeptej se kaţdého kuřáka, zda se chce nyní (tj. v průběhu následujících 30 dnů) pokusit přestat,

4. pomoz

pomáhej nemocnému v odvykání. Pomoz nemocnému připravit plán odvykání, poskytni mu praktické rady, zajisti společenskou podporu během léčení i mimo ně, kromě speciálních situací doporuč pouţití vyzkoušených léků, poskytni mu další podpůrné materiály,

5. plánuj

vytvoř

plán

kontrolních

kontaktů,

buď

osobních

a/nebo

telefonických.204

204

ČOPN. Světová iniciativa o chronické obstrukční plicní nemoci: Světová strategie diagnostiky, léčby a prevence chronické obstrukční plicní nemoci, s. 84.

PŘÍLOHA

P

XII:

FAGERSTÖMŮV

TEST

ZÁVISLOSTI

NA NIKOTINU 1. Jak brzy po probuzení si zapálíte první cigaretu? a) do 5 minut . . . .. . .3 body b) za 6 – 30 minut . . .2 body c) za 31 – 60 minut . .1 bod d) po 60 minutách . . .0 bodů

2. Je pro vás obtíţené nekouřit v místech, kde není kouření dovoleno? a) ano . . . . . . . . . . . . .1 bod b) ne . . . . . . . . . . . . . .0 bodů

3. Kterou cigaretu byste neradi postrádali? a) první ráno . . . . . . . .1 bod b) kteroukoli jinou . . .0 bodů

4. Kolik cigaret denně kouříte? a) 0 – 10 . . . . . . . . . . .0 bodů b) 11 – 20 . . . . . . . . . .1 bod c) 21 – 30 . . . . . . . . . .2 body d) 31 a více . . . . . . . . .3 body

5. Kouříte častěji během dopoledne? a) ano . . . . . . . . . . . . .1 bod b) ne . . . . . . . . . . . . . .0 bodů

6. Kouříte, i kdyţ jste nemocní a upoutaní na lůţko? a) ano . . . . . . . . . . . . .1 bod b) ne . . . . . . . . . . . . . .0 bodů

Orientační hodnocení: 0 – 1 bodů: ţádná nebo velmi malá závislost na nikotinu 2 – 4 bodů: střední závislost na nikotinu 5 – 10 bodů: silná závislost na nikotinu205

205

ČUPKA, J. et al. Léčba závislosti na tabáku v ordinaci praktického lékaře: Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře 2005, s. 9.

PŘÍLOHA P XIII: KOREKCE DRŢENÍ TĚLA PODLE BRÜGGEROVA PRINCIPU

Brüggerův princip správného drţení těla vsedě

Brüggerův princip206

206

MÁČEK, M. a L. SMOLÍKOVÁ. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronické obstrukční plicní nemoci, s. 69.

PŘÍLOHA P XIV: ÚLEVOVÉ POLOHY Mezi základní úlevové polohy patří: poloha kočího na kozlíku; sed u stolu v poloze lehu na břiše, s kříţenými lokty, které jsou poloţeny na stole; sed v pohovce, paţe jsou volně poloţeny na opěradlech a hlava je opřena týlem o podloţku; stoj zády u zdi, kdy hlava a trup je mírně předkloněn a paţe jsou volně opřeny o stehna; stoj zády u zdi, hlava je opřena týlem o zeď a paţe jsou volně podél těla a/nebo v bok; sed na obrácené ţidli, tzv. sed na koni, kdy jsou paţe poloţeny na opěradle ţidle; sed na obrácené ţidli, tzv. sed na koni, kdy jsou paţe poloţeny na opěradle ţidle, a hlava je opřena čelem o předloktí.207

207

Srov. SMOLÍKOVÁ, L. et al. Fyzioterapie a pohybová léčba u chronických plicních onemocnění, s. 38.

PŘÍLOHA P XV: INHALAČNÍ TECHNIKY Jak pouţívat dávkovaný aerosol: sundat kryt a zatřepat. Nádobku drţet dnem vzhůru; pomalu vydechnout a náustek vloţit do úst; potom začít pomalu nadechovat. Těsně po začátku nádechu stisknout nádobku a nepřerušovaně stále nadechovat (asi 5 vteřin); vdechnutý aerosol zadrţet v plicích (asi 5-10 vteřin); Čtyři zásadní kroky: zatřepat, vydechnout, nadechnout, zadrţet!208 Inhalátor dávkový aerosol

Dávkový aerosol s nástavcem 209

208

VONDRA, V., S. KOS, E. KRÁLÍKOVÁ, J. MUSIL, F. SALAJKA a J. ZATLOUKAL. ČOPN. Jak ţít s CHOPN?: Chronická obstrukční plicní nemoc, s. 26. 209 SKWARŁO, T. Plicní ambulance: Typy inhalačních systémů, online.

Jak pouţívat Easi – Breathe: drţte tlakovou nádobku dnem vzhůru a odklopte ochranný kryt; zhluboka vydechněte, vloţte do úst konec inhalátoru a pevně jej sevřete mezi rty; stále asi 5 vteřin vdechujte přes ústní inhalátor nebo přes krátký inhalační nástavec (Optimiser). Nepřestaňte vdechovat, pokračujte aţ do hlubokého nádechu!; zadrţte dech co nejdéle, nejméně 10 vteřin, potom normálně vydechněte; po pouţití zaklopte ochranný kryt ústního inhalátoru, nádobku stále drţte dnem vzhůru; Pokud máte předepsánu vice neţ jednu dávku, počkejte nejméně 1 minutu a pak opakujte postup od bodu 1.210 Inhalátor Easi – Breathe 211

210


Jak pouţívat Aerolizer: stáhněte krycí čepičku, uchopte spodní část inhalátoru a otočte náustek ve směru šipky; vyjměte tobolku z blistru, umístěte ji do komůrky a uzavřete komůrku otočením náustku zpět, dokud neuslyšíte cvaknutí; drţte Aerolizer ve vzpřímené poloze s náustkem nahoru a propíchněte tobolku pevným stiskem obou modrých tlačítek současně; úplně vydechněte mimo náustek; vloţte náustek do úst a pevně obemkněte rty kolem náustku. Vdechněte rychle, ale stejně silně a co nejhlouběji můţete (Poznámka: Měl byste slyšet hrčivý zvuk, jak se tobolka otáčí v inhalátoru. Pokud jste neslyšel tento zvuk, otevřete inhalátor a zkontrolujte, zda tobolka leţí volně v inhalátoru a zopakujte kroky 4 a 5. Tobolku znovu nepropichujte); po nádechu pomoci Aerolizeru zadrţte dech na 5 – 10 vteřin, vyjměte Aerolizer z úst a pote vydechněte. Otevřete inhalátor a přesvědčte se, zda nezbyl prášek v tobolce. Pokud zbyl, opakujte kroky 4 a 5; po spotřebování obsahu tobolky otevřete inhalátor a odstraňte prázdnou tobolku poklepáním na komůrku inhalátoru. Uzavřete náustek a zakryjte krycí čepičkou. POZOR: Nevydechujte do inhalátoru, abyste inhalovaný prášek nezvlhčovali.212

Inhalátor Aerolizer 213

212


Jak pouţívat inhalátor Onbrez Breezhaler po sejmutí čepičky otevřete inhalátor, vloţte tobolku do komůrky a poté inhalátor uzavřete; stlačte silně najednou obě postranní (modrá) tlačítka, aţ uslyšíte „cvaknutí“ propíchnuté tobolky; stlačení proveďte jen jedenkrát; uvolněte postranní tlačítka a lek je připraven k pouţití; zhluboka vydechněte mimo náustek, potom vloţte náustek do úst, pevně jej stiskněte rty a zhluboka nadýchněte; při vdechu bývá slyšet hrčení tobolky; zadrţte dech nejlépe aţ na 10 vteřin, vyjměte náustek z úst a potom vydechněte mimo náustek; odklopte náustek, vyjměte prázdnou tobolku vyklepnutím z komůrky, uzavřete inhalátor a nasaďte čepičku; tobolku nenechávejte v inhalátoru. Pečlivě si prostudujte podrobný návod v příbalovém letáčku.214

Inhalátor Onbrez Breezhaler 215

214


Jak pouţívat Diskus drţte vnější tmavší kryt jednou rukou a palcem druhé ruky pootočte vnitřní kryt, dokud neuslyšíte kliknutí; natahujte páčku, dokud neuslyšíte kliknutí; mimo inhalátor pomalu (asi 5 vteřin) zhluboka vydechněte; pak přiloţte ke rtům náustek a zvolna a zhluboka se nadechněte přes inhalátor; inhalátor odloţte a asi 10 vteřin zadrţte dech; potom pomalu vydechněte; vnitřní světlejší kryt pootočte zpět, dokud neuslyšíte kliknutí; páčka se automaticky vrátí do původní polohy a je znovu nastavena k podání další dávky; nikdy nevydechujte do inhalátoru; sledujte číselník zbývajících dávek. POZOR: Řiďte se podrobnou příbalovou informací. Po aplikaci vypláchnout ústa.216

Inhalátor Discus 217

216


Jak pouţívat Respimat Po uvolnění pojistky ochranného krytu zasuňte zásobník a kryt opět uzavřete. Příprava inhalátoru k prvnímu pouţití Otočte průhledný (spodní) obal léku ve směru šipky, aţ se ozve cvaknutí (1/2 otočky). Odklopte ochranný (zelený) kryt a poté stiskněte tlačítko, uvolňující dávku léku. Tento krok proveďte třikrát, abyste uviděli obláček. Pouţiti při pravidelné inhalaci Podobně, jako při přípravě inhalátoru k prvnímu pouţití, ale jen jedenkrát, otočte průhledný obal ve směru šipky o ½ otočky a poté otevřete ochranný (zelený) kryt. Pomalu a úplně vydechněte, vloţte inhalátor do úst, stiskněte jej a během pomalého hlubokého nádechu stiskněte tlačítko, uvolňující dávku léku, a pokračujte v nádechu. Poté zadrţte dech, nejlépe alespoň 10 vteřin. POZOR: K aplikaci celé denní dávky léku je třeba provést inhalaci dvakrát.218

Inhalátor Respimat 219

218


Jak pouţívat inhalátor HandiHaler nejprve odklopte horní kryt, pak náustek; vyjměte jednu tobolku přípravku z blistru (jen bezprostředně před uţitím) a umístěte ji do centrální komůrky; drţte HandiHaler náustkem vzhůru, plně stiskněte zelené proráţecí tlačítko směrem dovnitř a pote jej uvolněte; po úplném pomalém vydechnuti vloţte HandiHaler do úst tak, aby Vaše rty náustek pevně sevřely; hlavu drţte ve vzpřímené poloze, pomalu a hluboce se nadechněte s dostatečnou silou tak, aby bylo slyšet, jak tobolka uvnitř vibruje; zadrţte dech na dobu, kterou jste schopni pohodlně vydrţet; vyjměte HandiHaler z úst a začněte opět normálně dýchat. Opakujte vdech, aţ dojde k úplnému spotřebování obsahu tobolky; znovu otevřete náustek, vyklopte pouţitou tobolku a vyhoďte ji. POZOR: Nikdy nevydechujte do náustku, aby nedošlo ke zvlhnutí léku.220 Inhalátor HandiHaler 221

220


Jak pouţívat Turbuhaler odšroubujte a sejměte ochranný kryt; drţte Turbuhaler svisle vzhůru; otočte nadoraz barevnou rukojetí doprava a zase zpět aţ po zaráţku, při druhém otočení uslyšíte cvaknutí; klidně vydechnout mimo Turbuhaler; vloţte náustek Turbuhaleru do úst, stiskněte jej rty a nadechněte se co nejhlouběji. Zadrţte dech na 5 – 10 vteřin; vyjměte Turbuhaler, pomalu vydechněte a zašroubujte ochranný kryt; nikdy nevydechujte do inhalátoru; sledujte číselník zbývajících dávek v inhalátoru; POZOR: Řiďte se podrobnou příbalovou instrukcí.222

Inhalátor Turbuhaler 223

222


Jak pouţívat Airmax zkontrolujte si v okénku mnoţství dávek, které jsou ještě k dispozici (nula znamená, ţe je inhalátor prázdný); inhalátor drţte ve svislé pozici a odklopením víčka otevřete inhalátor, dokud neuslyšíte dvě cvaknutí a víčko je co nejvíce otevřeno. Inhalátor je nyní připraven s jednou dávkou inhalačního prášku; normálně vydechněte. Nevydechujte do inhalátoru, vloţte náustek inhalátoru do úst a pevně sevřete rty. Pomalu a hluboce vdechněte ústy a inhalujte prášek; můţete cítit slabou příchuť; vyjměte inhalátor z úst a zadrţte dech asi 10 vteřin nebo na tak dlouho, jak můţete. Potom pomalu vydechněte; inhalátor zavřete. Je-li nutná další inhalace, je třeba počkat asi 1 minutu a poté opakovat kroky 1-5. POZOR: Po kaţdém pouţití inhalátoru je třeba si vypláchnout ústa vodou.224

Inhalátor Airmax 225

.

224


Jak pouţívat Jet inhaler sejmout ochranný kryt náustku; vydechnout mimo aplikátor; vloţit náustek do úst; zmáčknout kontejner; hluboce nadechnout, moţno i opakovaně, není nutná koordinace stisknutí kontejneru a nádechu, zadrţet dech na 5- 10 vteřin; vyjmout náustek z úst, vydechnout; nasadit kryt náustku.226 Inhalátor Jet inhaler 227

226 227

SKWARŁO, T. Plicní ambulance: Typy inhalačních systémů, online. Tamtéţ.

Jak pouţívat Easyhaler sejmout ochranný kryt náustku; protřepat, 1x zmáčknout barevné tělo aplikátoru; vydechnout mimo aplikátor; vloţit náustek do úst, zhluboka nadechnout (nádech moţno opakovat), zadrţet dech na 5 – 10 vteřin; vyjmout náustek z úst, vydechnout; nasadit zpět kryt náustku.228

Inhaler Easyhaler 229

228 229

SKWARŁO, T. Plicní ambulance: Typy inhalačních systémů, online. Tamtéţ.

PŘÍLOHA P XVI: DOTAZNÍK Váţený pane/váţená paní, jmenuji se Vladimíra Šudřichová a jsem studentkou 2. ročníku magisterského programu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, studijní obor Ošetřovatelská péče v gerontologii. Ráda bych Vás oslovila a poprosila o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí mé diplomové práce na téma Edukace

seniora

s chronickou

obstrukční

plicní

nemocí

(CHOPN).

DOTAZNÍK JE DOBROVOLNÝ A SLOUŢÍ POUZE KE STUDIJNÍM ÚČELŮM. PROSÍM O VYPLNĚNÍ VŠECH

NÁSLEDUJÍCÍCH

OTÁZEK. Vyplnění dotazníku Vám zabere cca 15 minut. Instrukce k vyplnění: Vámi zvolenou odpověď označte, prosím, krouţkem (případně kříţkem), popřípadě na vytečkované řádky odpověď vlastními slovy doplňte. V otázkách máte moţnost pouze jedné odpovědi, pokud není uvedeno u dané otázky jinak. Pokud byste měl/a s vyplňováním dotazníku potíţe, obraťte se na personál plicního oddělení, který Vám s ním pomůţe.

1.

Pohlaví: a) Muţ b) Ţena

2.

Rodinný stav: a) Svobodný/á b) Ţenatý/vdaná c) Rozvedený/á d) Vdovec/vdova

3.

Věk:…………………………let (zaokrouhlete na celá čísla)

4.

Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání je: a) Základní b) Vyučen/a c) Střední škola bez maturity d) Střední škola s maturitou e) Vyšší odborná škola f) Vysoká škola

5.

Místo současného pobytu? a) Město b) Vesnice c) Jiné (doplňte)……………………………………………………..

6.

S kým bydlíte? a) Sám/a b) S dětmi c) S partnerem d) V sociálním zařízení e) Jiné (doplňte)……………………………………………………

7.

Víte, s jakým stupněm chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) se v současné době léčíte? a) I. stupeň CHOPN b) II. stupeň CHOPN c) III. stupeň CHOPN d) IV. stupeň CHOPN e) Nevím, nevzpomínám si f) Nebyl/a jsem informován/a

8.

Jak dlouho se léčíte s onemocněním CHOPN? a) .............................................................let (zaokrouhlete na celá čísla) b) Nevím, nevzpomínám si

9.

Jak často, během posledních 3 let, jste byl/a hospitalizován/a na plicním oddělení? a) ……………. krát (dopište počet) b) Nevím, nevzpomínám si

10.

Kouříte? a) Ano, kouřím (uveďte počet cigaret za1 den)……………………. b) Ne, nikdy jsem nekouřil c) Kouřil jsem v minulosti  napište v letech, jak dlouho jiţ nekouříte……………………..  kolik cigaret jste denně vykouřil/a)……....................................

11.

Zaškrtněte, které z následujících léků uţíváte v současné době k léčbě CHOPN (lze uvést více moţností, pro ilustraci jsou k jednotlivým lékům uvedeny obrázky): a) Inhaler (např. Ventolin, Atrovent)  Denně  Dle potřeby

b) Diskus (např. Seretide, Flixotide)  Denně  Dle potřeby

c) Aerolizer (např. Foradil, Miflonid)  Denně  Dle potřeby

d) Turbuhaler (např. Bricanyl, Symbicort)  Denně  Dle potřeby

e) Easyhaler (např. Beclomet easyhaler, Formoterol easyhaler, Giona easyhaler, Buventol easyhaler)  Denně  Dle potřeby

f) HandiHaler (např. Spiriva)  Denně  Dle potřeby

g) Easi-Breathe (např. Ecosal, Ecobec)  Denně  Dle potřeby

h) Onbrez Breezhaler  Denně  Dle potřeby

Respimat (např. Spiriva Respimat)  Denně  Dle potřeby

i) Airmax (např. Pulmax)  Denně  Dle potřeby

Jet inhaler  Denně  Dle potřeby

j) Nevím, nemohu si vzpomenout na léky, které v současné době uţívám.

12.

Musíte při pouţití inhalačního spreje pouţívat spolu s inhalačním sprejem i inhalační pomůcku - nástavec (např. Volumatic, AeroChamber, nástavec můţe být i součástí spreje)? a) Ano b) Ne c) Nevím, nemohu si vzpomenout

13.

Byl/a jste seznámen/a s onemocněním CHOPN? a) Ano b) Ne c) Nevím, nevzpomínám si

14.

Kdo Vás informoval o onemocnění CHOPN (je moţno zvolit více odpovědí)? a) Všeobecná (dříve zdravotní) sestra v nemocnici při hospitalizaci b) Všeobecná (dříve zdravotní) sestra u praktického lékaře c) Všeobecná (dříve zdravotní) sestra u specialisty (plicního lékaře) d) Lékař v nemocnici při hospitalizaci e) Lékař specialista (plicní, alergolog) f) Praktický (obvodní) lékař g) Fyzioterapeut (rehabilitační pracovník) h) Lékárník/lékárnice i) Jiná osoba (dopište)……………………………………………. j) Nikdo k) Nevím, nevzpomínám si

15.

V jakých oblastech proběhlo seznámení s onemocněním CHOPN (je moţno zvolit více odpovědí)? a) Co je onemocnění CHOPN (definice, charakteristika, příčina, diagnostika, léčba) b) S pouţíváním Vašeho inhalátoru c) Co dělat v případě zhoršení nemoci

d) e) f) g) h) i) j) k) l) m)

S dechovou terapií – dechová cvičení S pohybovou terapií S moţností lázeňské léčby Se stravou S váhou S BMI indexem S preventivními opatřeními Jiná, doplňte……………………………………………………. Nebylo provedeno Nevím, nevzpomínám si

16.

Jakým způsobem proběhlo seznámení s onemocněním CHOPN (je moţno zvolit více odpovědí)? a) přednáška b) vysvětlování c) rozhovor d) názorná ukázka e) cvičení (sám/a jsem si mohl/a metodu vyzkoušet) f) pomocí informačních tištěných broţur g) jiná moţnost (doplňte)…………………………………………

17.

Vyhovovala Vám forma poskytnutých informací o onemocnění CHOPN? a) Ano b) Ne, a proč, z jakého důvodu?..................................................... …………………………………………………………………… …………………………………………………………………… c) Nevím, nevzpomínám si

18.

Mohl/a jste se během poskytování informací o onemocnění CHOPN zeptat na to, čemu jste nerozuměl/a? a) Ano b) Ne c) Nevím, nevzpomínám si

19.

Byly Vám všechny poskytnuté informace dostatečně srozumitelně vysvětleny? a) Ano b) Ne (dopište, co případně chybělo)…………………………….. ………………………………………………………………… ………………………………………………………………… …………………………………………………………………. c) Nevím, nevzpomínám si

20.

Pociťoval/a jste potřebu získat informace o onemocnění CHOPN i z jiných informačních zdrojů (je moţno zvolit více odpovědí)? a) Z informačního letáku (broţury) b) Z televizního vysílání c) Z rozhlasového vysílání d) Z internetu e) Od přátel a známých f) Jiné, doplňte vlastními slovy …………………………………… g) Nezjišťoval/a jsem informace z jiných zdrojů h) Nevím, nevzpomínám si

21.

Měl/a byste zájem (pociťujete potřebu) zopakovat základní informace o onemocnění CHOPN? a) Ano b) Ne c) Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom

22.

Víte, jaký je doporučovaný postup při vdechování inhalačního léku? a) Vezmu si inhalátor a vdechnu inhalační látku b) Vydechnu mimo inhalátor, vdechnu inhalační látku, zadrţím na chvíli dech a pak vydechnu c) Vydechnu do inhalátoru a vdechnu inhalační látku d) Vydechnu mimo inhalátor, vdechnu inhalační látku a hned začnu dýchat

23.

Jaký je správně vedený nádech při vdechování inhalační látky? a) Pozvolný a co nejvíce hluboký nádech b) Rychlý, dlouhý a maximální nádech c) Normální nádech, jak při dýchání d) Hluboký a rychlý nádech

24.

Jak dlouho se zadrţuje vdechnutá inhalační látka? a) Inhalační látka se nezadrţuje b) Zadrţím, co nejvíce mohu c) Zadrţím cca 5-10 vteřin d) Inhalační látku zadrţím dle potřeby

25.

Výdech po podání inhalační látky se provádí? a) Jak při normálním výdechu b) Pomalu ústy c) Pomalu nosem d) Rychle ústy e) Rychle nosem

26.

Jak postupujete po podání inhalačního léku? a) Musím vypláchnout ústa b) Nemusím vypláchnout ústa c) Je jedno, jestli si ústa vypláchnu d) Záleţí, jaký mám typ inhalátoru, protoţe (dopište důvod)…… ……… ……………………………………………. …………………………………………………………………… …………………………………………………………………… …………………………………………………………………..

27.

Popište, jak poznáte, ţe Vám právě dochází inhalační dávka léku: a) …………………………………………………………………… …………………………………………………………………… …………………………………………………………………… ………………………………………………………………….. b) Nevím, nevzpomínám si

28.

Máte nějaké nápady, připomínky či názory k edukaci seniora s CHOPN (na tuto otázku nemusíte odpovídat)? …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… ………………………………………………………………

Po vyplnění dotazník laskavě vloţte zpět do obálky, zalepte a obálku vhoďte do připravené krabice, která je k dispozici na oddělení. Jedině tak zůstane Vaše anonymita zaručena. Děkuji Vám za Váš čas při vyplňování dotazníku. Propisku si ponechejte jako dárek za spolupráci. Bc. Šudřichová Vladimíra

PŘÍLOHA P XVII: ŢÁDOST O DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Edukace seniora s chronickou obstrukční plicní nemocí

Recommend Documents