UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství
Bc. Klára Vesecká
Vybrané aspekty kvality života pacienta s chronickou lymfatickou leukémií Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Marinella Danosová, Dis.
Olomouc 2016
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.
Olomouc, červenec 2016 ------------------------------podpis
Na tomto místě je mou milou povinností poděkovat Mgr. Marinelle Danosové, Dis. nejen za to, že se laskavě ujala mé diplomové práce, ale také za cenné rady, které mi v průběhu zpracovávání práce poskytla. Dále bych chtěla vyjádřit poděkování Mgr. Kateřině Langové, Ph.D.
za
pomoc
při
statistickém
zpracovávání
dat,
současně
i
Vrchní
sestře
Hematoonkologické kliniky FNOL Bc. Monice Labudíkové, Vrchní sestře Diagnostickoterapeutického centra ve FN Brno Mgr. Táně Bartošové a všem sestrám, které se podílely na distribuci dotazníků mezi pacienty. Zároveň obrovské poděkování patří všem respondentům, především za jejich ochotu a čas, který věnovali vyplnění mého dotazníku. Děkuji i mé rodině a mým přátelům za trpělivost a podporu nejen při zpracovávání práce, ale i v průběhu celého studia.
ANOTACE Typ závěrečné práce: Diplomová práce Téma práce: Vliv chronické lymfatické leukémie na kvalitu života pacienta. Název práce: Vybrané aspekty kvality života pacienta s chronickou lymfatickou leukémií. Název práce v AJ:
Selected aspects of quality of life in patients with chronic lymphocytic leukemia.
Datum zadání: 2014 – 12 - 04 Datum odevzdání: 2016 – 07 – 14 Vysoká škola, fakulta, ústav:
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav ošetřovatelství
Autor práce:
Bc. Klára Vesecká
Vedoucí práce:
Mgr. Marinella Danosová, Dis.
Abstrakt v ČJ: Diplomová práce je členěna do dvou celků. Teoretická část sumarizuje informace z oblasti kvality života související se zdravím a také kvalitu života u vybrané skupiny onkologických pacientů trpících chronickou lymfatickou leukémií. V závěru teoretického celku jsou shrnuty dohledané teoretické poznatky v podobě teoretických východisek se stanovenými hypotézami. Druhý celek je zaměřen na hodnocení kvality života u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií za použití standardizovaných nástrojů EORTC QLQ-C30 a EORTC QLQ-CLL16. Cílem této části bylo zjistit, zda existuje rozdíl v jednotlivých oblastech kvality života u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií a kontrolní skupinou. Dalším cílem bylo zjistit, zda existuje rozdíl v jednotlivých oblastech kvality života ve skupině pacientů mezi muži a ženami. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že mezi pacienty a kontrolní skupinou existuje staticky signifikantní rozdíl v jednotlivých oblastech kvality života. Ve škálách funkčních, symptomatických ale i v globální kvalitě života byly výsledky znatelně horší v porovnání s výsledky kontrolní skupiny. Bylo zjištěno, že kvalita života zkoumaného souboru vykazuje horší kvalitu života ve všech třech úrovních kvality života. Také bylo
zjištěno, že neexistuje žádný statisticky významný rozdíl kvality života v závislosti na pohlaví. Jedinou zjištěnou položkou byla bolest, kterou častěji trpí muži.
Abstrakt v AJ: The thesis is divided into two parts. The theoretical part summarizes information related to the quality of life, which refers to the health and quality of life in selected group of patients with chronic lymphocytic leukemia. At the end of the first (theoretical) part I summarize my knowledge in the form of assumptions and hypotheses. The second part is focused on evaluation of the quality of life in patients with chronic lymphocytic leukemia by using standardized apparatus EORTC QLQ-C30 and EORTC QLQCLL16. The main aim of this section was to determine whether there is a difference in individual areas of the life quality between patients with chronic lymphocytic leukemia and a control group. Another objective was to investigate whether there is a difference in individual areas of quality of life between a female and male group of patients. The results of the research prove that between the patients and the control group there exists a significant difference in the various fields of quality of life. In functional and symptomatic range and also in global quality of life the results were significantly worse than the results of the control group. It was found that the investigated group has a low quality of life in respect of all three levels of life quality. Also, it was determined that there was no significant difference in quality of life in terms of gender. The only detection was the pain which mainly affects male gender. Klíčová slova v ČJ: hematoonkologický pacient, kvalita života, chronická lymfatická leukémie, EORTC QLQC30, QLQ-CLL16, HRQoL Klíčová slova v AJ: hematooncological patient, quality of life, chronic lymphocytic leukemia, EORTC QLQ-C30, QLQ-CLL16, HRQoL Rozsah: 62 s., 17 příloh
OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 8 1
Rešeršní činnost................................................................................................................. 10
2
Teoretická východiska....................................................................................................... 13
3
4
5
2.1
Kvalita života ............................................................................................................. 13
2.2
Historie termínu kvality života .................................................................................. 13
2.3
Kvalita života a zdraví ............................................................................................... 14
2.4
Kvalita života onkologicky nemocných .................................................................... 15
2.5
Hodnocení kvality života ........................................................................................... 15
2.6
Nástroje k měření kvality života onkologických pacientů ......................................... 15
2.7
Kvalita života pacientů s chronickou lymfatickou leukémií...................................... 17
2.8
Shrnutí teoretických východisek a formulace hypotézy ............................................ 21
Metodika výzkumu ............................................................................................................ 23 3.1
Úvod........................................................................................................................... 23
3.2
Cíle a hypotézy .......................................................................................................... 23
3.3
Charakteristika souboru respondentů ......................................................................... 24
3.4
Měřící nástroj ............................................................................................................. 25
3.5
Předvýzkum ............................................................................................................... 26
3.6
Realizace výzkumu .................................................................................................... 26
3.7
Metoda zpracování dat ............................................................................................... 26
Výsledky výzkumu kvality života ..................................................................................... 31 4.1
Demografické údaje ................................................................................................... 31
4.2
Vyhodnocení škál dotazníku EORTC QLQ-C30 a EORTC QLQ-CLL16 ............... 33
4.3
Ověření reliability a vnitřní konzistence: ................................................................... 43
4.4
Ověření platnosti hypotéz .......................................................................................... 43
Diskuze .............................................................................................................................. 59
6
5.1
Limity studie .............................................................................................................. 60
Závěr ......................................................................................................................................... 62 Referenční seznam .................................................................................................................... 64 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 71 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 72 Seznam obrázků........................................................................................................................ 73 Seznam příloh ........................................................................................................................... 74
7
ÚVOD ,,Dej každému dni příležitost, aby se stal nejkrásnějším dnem tvého života." – Mark Twain
Téma – Vybrané aspekty kvality života pacienta s chronickou lymfatickou leukémií jsem si zvolila proto, že mě problematika lymfoproliferativních onemocnění vždy zajímala. Především chronická lymfatická leukémie, která patří mezi nejrozšířenější typy leukémie na světě, a jedná se o doposud nevyléčitelné onemocnění. (Lamanna et al., 2012, s. 21 – 25) Rai (2015, s. 1 – 11) považuje chronickou lymfatickou leukémii za lymfoproliferativní onemocnění, jehož klinické příznaky představují abnormální proliferaci zralých B – buněk v periferní krvi, lymfatických uzlinách a periferní krvi. Chronická lymfatická leukémie je považována za onemocnění starších lidí a medián určení diagnózy se pohybuje okolo 70 let. Incidence tohoto onemocnění se pohybuje okolo 6 případů na 100 000 obyvatel ročně. Postihuje až dvakrát častěji muže než ženy. (Hadrabová, 2015, s. 107 – 108) Příčina tohoto onemocnění není ještě zcela objasněna, avšak známy jsou rizikové faktory, mezi které můžeme zařadit vysoký věk či výskyt hematoonkologické malignity v rodině. (Kozák, 2008, s. 156 – 161) Dříve bylo považováno za úspěch zmenšení nádoru. Avšak v dnešní době po spoustě pokroků si medicína klade za cíl, co nejlepší fyzickou zdatnost nemocného člověka a také co nejmenší zásah nemoci do pacientova společenského postavení, finanční situace, či fyzického a psychického stavu. (Payne a kol., 2005, s. 281 - 288) Mezi hlavní léčebné metody u toho onemocnění řadíme chemoterapii a také alogenní transplantaci kostní dřeně. (Paneesha et al., 2005, s. 145 – 152) Chronická lymfocytární leukémie je sice onemocnění nevyléčitelné, avšak v posledních deseti letech došlo k významnému pokroku týkající se patofyziologie a léčby chronické lymfatické leukémie. Tyto poznatky vedly ke zlepšení přežití u této nemoci. (Gribben, 2010, s. 1389 – 1394) Onemocnění zkracuje délku života pacientům v jakémkoliv věku. Především u mladších pacientů s pokročilým onemocněním. (Abrisqueta et al., 2009, s. 2044 – 2050) Mezi hlavní prognostické faktory řadíme přidružená onemocnění. (Eichhorst, 2009, s. 171 – 178) Práce je členěna do dvou celků. Teoretický celek je členěn na kapitoly, v nichž jsou shrnuty informace o kvalitě života související se zdravím a také o kvalitě života u vybrané skupiny onkologických pacientů trpících chronickou lymfatickou leukémií. Závěr je tvořen 8
teoretickými východisky, kde jsou shrnuty dohledané teoretické poznatky. Praktická část je věnována pacientům s chronickou lymfatickou leukémií, protože cílem práce bylo zjistit kvalitu života u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií léčících se ve Fakultní nemocnici Olomouc na Hemato-onkologické klinice (dále jen FNOL a HOK) a také ve Fakultní nemocnici Brno na Interní hemato-onkologické klinice (dále jen FN Brno a IHOK). Výsledky byly poté porovnány s výsledky kontrolní skupiny. Výzkumné šetření probíhalo prostřednictvím standardizovaných dotazníků - EORTC QLQ-C30, QLQ-CLL16. Tyto standardizované dotazníky se zaměřují na hodnocení vybraných aspektů kvality života. Pro vytvoření teoretické části diplomové práce byla prostudována tato vstupní literatura: 1. ADAM, Zdeněk, Marta KREJČÍ a Jiří VORLÍČEK. Hematologie: přehled maligních hematologických nemocí. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80247-2502-4. 2. GURKOVÁ, Elena et al. Hodnocení kvality života pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3625-9. 3. KLENER, Pavel. Základy klinické onkologie. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-807262716-5. 4. PAYNE, Jan. Kvalita života a zdraví. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-657-0. 5. VOKURKA,
Samuel.
Základní
hemato-onkologická
onemocnění
a
jejich
charakteristiky. Praha: Galén, 2008. ISBN 978-80-7262-553-6. 6. VORLÍČEK, Jiří, Jitka ABRAHÁMOVÁ a Hilda VORLÍČKOVÁ. Klinická onkologie pro sestry. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-802473742-3. 7. VORLÍČEK, Jiří. Onkologie. Praha: Triton, 2012. ISBN 978-80-738-603-6.
9
1 REŠERŠNÍ ČINNOST Rešeršní činnost pro získání relevantních zdrojů k vytvoření diplomové práce probíhala od června 2015 do ledna 2016. Vyhledávání probíhalo v následujících databázích - Ebsco, Pubmed, Proquest, Google scholar. Články byly hledané v českém, anglickém ale také ve slovenském jazyce. V rámci rešeršní strategie byla použita následující klíčová slova: Klíčová slova v českém jazyce: kvalita života, chronická lymfatická leukémie, hematoonkologický pacient, dotazník EORTC QLQ-C30, QLQ-CLL16, HRQoL. Klíčová slova v anglickém jazyce: quality of life, chronic lymphocytic leukemia, hematooncological patient, questionnaire EORTC QLQ-C30, QLQ-CLL16, HRQoL. Pro nalezení relevantních zdrojů byla stanovena následující kritéria: recenzované články, které se vztahovaly k danému tématu a byly psané v anglickém, českém či slovenském jazyce v období 2000 – 2016. Po použití výše zmíněných klíčových slov a po prohledání výše zmíněných databází bylo nalezeno celkem 153 článků. Avšak po prostudování těchto studií, bylo vyřazeno dalších 89 článků z důvodu duplicity nebo studie obsahovaly pouze abstrakt. Zbývajících 64 článků bylo poté přeloženo do českého jazyka, avšak poté došlo ke zjištění, že pouze 35 studii se věnuje zaměření práce. Pro tvorbu teoretických východisek bylo tedy použito 35 dohledaných článků a 1 knižní publikace. Z celkového počtu 36 zdrojů bylo přeloženo 25 článků z anglického jazyka. 6 článků a 1 publikace byly nalezeny v českém jazyce a zbylé 4 články byly nalezeny v jazyce slovenském.
10
ALGORITMUS REŠERŠNÍ ČINNOSTI
VYHLEDÁVACÍ KRITÉRIA Klíčová slova v ČJ: hematoonkologický pacient, kvalita života, chronická lymfatická leukémie, EORTC QLQ-C30, EORTC QLQ-CLL16 Klíčová slova v AJ: hematooncological patient, quality of life, chronic lymphocytic leukemia, EORTC QLQ-C30, QLQ-CLL16 Jazyk:
angličtina, čeština, slovenština
Období:
2000 – 2016
Další kritéria:
recenzovaná periodika nebo články vztahující se k tématu a cílům diplomové práce, abstrakt, free full text.
DATABÁZE Ebsco, Pubmed, Proquest, Google scholar.
Nalezeno: 153 článků
VYŘAZOVACÍ KRITÉRIA Duplicitní výskyt Studie, které se nevztahovaly k danému článku Články nebyly nalezeny v plném znění Studie s dětmi Nerecenzované články
11
SUMARIZACE VYUŽITÝCH DATABÁZÍ A DOHLEDANÝCH DOKUMENTŮ Databáze EBSCO: 2 články Databáze PubMed: 15 článků Databáze ProQuest: 4 články Databáze Google Scholar: 14 článků SUMARIZACE NALEZENÝCH PERIODIK A DOKUMENTŮ American Journal of Hematology 1 článek Journal hematology and oncology 1 článek Journal of clinical oncology 1 článek European Journal of hematology 2 články Quality of life research 1 článek Leukemia research1 článek British Journal of Haematology 3 články General hospital psychiatry 1 článek Americal journal of therapeutics 1 článek Blood Journal 1 článek Current Hematologic Malignancy Reports 1 článek European journal of cancer care 1 článek Leukemia and lymphoma 4 články Clinical journal of oncology nursing 1 článek Supportive Care in Cancer 1 článek Expert Review of Anticancer Therapy 1 článek Onkologie 2 články European journal of cancer 1 článek Haematologica 1 článek Ceskoslovenska Psychologie 4 články Revista da Escola de Enfermagem da USP 1 článek Vojenské zdravotnické listy 1 článek Sociólogia 1 článek Obecná onkologie 1 článek Klinická onkologie 1 článek
Pro tvorbu teoretických východisek bylo použito 35 dohledaných článků, 1 tištěná publikace. Z celkového počtu bylo 25 zdrojů přeloženo z anglického jazyka. 6 zdrojů z českého jazyka a 4 zdroje byly nalezeny v jazyce slovenském. Obrázek 1: Schéma postupu rešeršní strategie
12
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ,,Život je jako kniha. Nehodnotí se podle počtu stran, ale podle kvality obsahu.“ – lidové přísloví
2.1 Kvalita života Existuje spousta definic, které se snaží zachytit význam pojmu „kvalita života“, jelikož je to složitý a těžce vysvětlitelný pojem už jen pro jeho multidimenzionalitu a komplexnost. Jednotná definice přímo neexistuje, avšak jedna z definic kvalitu života formuluje jako ,,subjektivní globální hodnocení vlastního života“. (Payne a kol., 2005, s. 281 - 288) Autorka Heřmanová (2012, s. 407 – 425) se přiklání k definici, že jde o ,,reflexi objektivních environmentálních podmínek (vnějšího prostředí) a sebereflexi (vnitřního prostředí) člověka v kontextu kulturních, hodnotových, sociálních a prostorových schopností, cílů a očekávání“. Dle autorky Kacmárové (2013, s. 42 – 51) je kvalita života multidimenzionální konstrukt, který je možné použít pro mladou i starší populaci v různých údobích života. Také můžeme říct, že koncept kvality života sestává ze dvou hledisek – objektivního a subjektivního. Objektivní je tvořeno sociálními a materiálními podmínkami života a fyzického zdraví. Subjektivní kvalita života souvisí se subjektivní pohodou – subjective well – being.
2.2 Historie termínu kvality života První zmínka o termínu ,,kvalita života“ se objevila již ve 20. letech a to ve spojení s úvahami o ekonomickém vývoji a úloze státu ve sféře materiálního zabezpečení nižších vrstev. Probíral se zejména vliv státní podpory na kvalitu života nemajetných rodin. O několik let později, se termín objevil opětovně. A to prostřednictvím tehdejšího prezidenta Johnsona, který si dal za cíl nejen kvantitu potřebovaného zboží, ale zajímalo ho také, jak dobře se lidem za určitých podmínek žije. O něco později zazněl tento termín znovu a to, když německý politik Willy Brandt postavil politický program přímo na dosažení lepší kvality života pro své spoluobčany. (Payne a kol., 2005, s. 205) Džuka (2012, 148 – 156) ve svojí metodické studii uvádí, že začátky výzkumu kvality života sahají až do konce 60. let minulého století. V začátcích se jednalo hlavně o určení indikátorů blahobytu. Hlavní zájem byl především o sociální a ekonomické ukazatele kvality života: příjem a materiální zabezpečení, politická nezávislost a politická svoboda. Také zdravotnická péče a sociální spravedlnost. Avšak v posledních letech se přistupuje ke kvalitě
13
života jako ke konceptu, který se nevztahuje pouze na ekonomické či sociální podmínky života. Zaměřuje se na celek.
2.3 Kvalita života a zdraví Payne a kol., dodává, že v kontextu se zdravím můžeme hovořit o takzvané ,,se zdravím související kvalitě života“ či ,,ke zdraví vtažené“ – kvalitě života. (Payne a kol., 2005, s. 289) Kvalita života, která se zaměřuje na zdravotnictví a medicínské obory je nazývána zkratkou HRQoL neboli health related quality of life. HRQoL je tedy užšího zaměření než pojem kvalita života. Kvalita života a HRQoL - Kvalita života související se zdravím jedince je dnes ve středu zájmu ve výzkumné i klinické praxi. Od roku 2000 se rapidně zvýšil počet studií, které se zabývají hodnocením kvality života. (Izdenczyová, 2013, s. 169) Definici předurčuje koncepční model, který sestává ze čtyř domén života člověka a to z: fyzického stavu a psychických, sociálních a spirituálních aspektů. (Slováček, 2005) Již před více než 20 lety bylo HRQoL bráno, jako jedno opatření z výsledků hodnotící nádorová léčiva. HRQoL je mutidimenzionání konstrukt, který obsahuje alespoň 4 rozměry – tělesné funkce, psychické funkce, funkce sociální role a onemocnění nebo léčba příznaků. Např. bolest či nevolnost. (Efficace, 2007, s. 1597 – 1598) Tomuto tématu se ve svém výzkumu věnoval také Džuka (2012, 148 – 156) Dle něj se důležitá část konceptu kvality života zaměřuje na oblast, která souvisí se zdravím člověka – HRQoL – se zdravím související kvalita života. Tento výraz získal velmi důležité postavení při zhodnocení postupů v medicíně. Např. jak nemocní zvládají každý den, svoji nemoc, jejich funkce sociální role atd. Vztahující se kvalita života na jedince je určována pomocí subjektivních a objektivních ukazatelů kvality života. Džuka také ve svém článku hovoří o tom, že k subjektivním ukazatelům lze přistupovat ze dvou stran. Subjektivní kvalita života (subjective quality of life) a subjektivní pohoda (subjective well – being) Džuka dále tvrdí, že se lze na objektivní a subjektivní ukazatele dívat prostřednictvím 4 sfér, které se týkají výzkumu těchto dvou subjektivních a objektivních ukazatelů. Dle první sféry je kvalita života ztotožněna se subjektivní pohodou. Sféra č. 2 se ztotožňuje s definicí kvality života Světové zdravotnické organizace (WHO). WHO definuje kvalitu života jako ,,individuální percepci vlastního postavení v životě v kontextu kulturního a hodnotového systému, ve kterém osoba žije, a který je ve vztahu s jeho cílem, očekáváním, životními standardy a zájmy.“ Tato sféra bere kvalitu života jako multidimenzionální konstrukt, který integruje subjektivní pohodu jako její součást. Třetí sféra se opírá o poznatek,
14
že subjektivní pohoda je ukazatel kvality života a sféra čtvrtá bere výzkum kvality života jako nezávislý na výzkumu subjektivní pohody.
2.4 Kvalita života onkologicky nemocných Před několika desítkami let byl v medicíně, zejména v onkologické léčbě považován za úspěch zmenšení nádoru, či přežití od zjištění nádoru. Většinou se za úspěch považovalo 3 – 5 let přežití od zjištění nádoru. Nicméně medicína od té doby o spoustu nových poznatků pokročila a v nynější době je stále více a více pozornosti věnováno vlivu nemoci na celkovou funkční zdatnost člověka, jeho dopadu nemoci co se týče finanční stránky, rodinného a společenského postavení a také na psychický a fyzický stav. Kvalitu života vyjadřuje většina onkologů taktéž, do jaké míry zasahuje pacientova nemoc a narušuje tak jeho léčbu a schopnost žít normální život. Takový, jaký by ho uspokojoval, jak po stránce psychické, tak fyzické. (Payne a kol., 2005, s. 281 - 288)
2.5 Hodnocení kvality života Na toto téma reaguje výzkum autora Džuky (2012, 148 – 156) dle kterého se k měření kvality života používá obrovská spousta nástrojů. Například Australské centrum kvality života (ACQOL, 2010) na svých internetových stránkách uvádí okolo 1000 nástrojů, které mohou hodnotit subjektivní kvalitu života. Nástroje se dělí na 9 skupin a to podle toho, komu jsou určeny (pro normální populaci, pro osoby s kognitivní dysfunkcí, pro pacienty, ger. skupiny, adolescenty a další). Mareš (2008) uvádí, že zjišťování kvality života související se zdravím u lidí se stává pomalu ale jistě samostatnou mezioborovou oblastí. Také se shoduje s Dijkersom (2003) na tom, že většina dotazníků, které se používají ve zdravotnictví, mají spoustu chyb. Nejsou dostatečně citlivé na pocity, názory všech lidí. ,,Neumožňují tzv. individualizovanou diagnostiku kvality života.“ (Džuka, 2012, 148 – 156)
2.6 Nástroje k měření kvality života onkologických pacientů Babincál (2013, s. 358 – 371) uvádí, že měření kvality života je důležitým aspektem v hodnocení efektivity léčby a poskytované péče z pohledu pacienta. Slováček (2005, s. 181) ve svém článku přichází s poznatkem, že hodnotitelem kvality života může být druhá osoba, např. lékař či sestra. Dříve užívány tzv. Health State, později Health State Profiles neboli profily zdravotního stavu pacienta. Cílem těchto profilů bylo zhodnotit zdravotní stav. Mezi konkrétní přístupy, které se snažily zhodnotit celkový fyzický stav, řadíme – Apache II a Karnofsky Index (PSI – Performance Status Index). K prvním pokusům, jak změřit vliv onkologické léčby došlo právě prostřednictvím Karnofského měřítka, které se využívá ke 15
zhodnocení pacientovy funkční zdatnosti i v současnosti.
Lékař tehdy pomocí měřítka,
hodnotil pacientovu celkovou fyzickou zdatnost (performance status, PS). PS 100 % znamenalo plné zdraví a 0 % znamenalo smrt. (Payne a kol., 2005, s. 288) V dnešní době je prostřednictvím nejrůznějších úrovní průkaznosti, např. prostřednictvím metaanalýzy, či randomizovaných a úplně nejlépe dvojitě zaslepených klinických studií nejvíce využívána evidence based practise, taktéž označována jako praxe založená na důkazech. Pomocí EBP, tak může docházet k testování nových léčebných postupů a metod čímž dochází k dalším pokrokům a zjištěním. O další významný hodnotící nástroj, který měřil vliv onkologické léčby na kvalitu života, byli obohaceni pacienti přibližně v 80. letech. Jednalo se o tzv. Spitzerův index kvality života. Spitzerův index byl multidimenzionální nástroj - hodnotil více oblasti, avšak byl hodnocen lékařem či sestrou, ne samotným pacientem. Nicméně nynější (post) moderní medicína zastává názoru, že nejdůležitější je zachytit pacientův pohled na nemoc a jeho léčbu. Záleží pouze na pacientovi, protože hodnocení personálu se může od hodnocení pacienta rapidně lišit. Tudíž dalším hodnotitelem kvality může být sama daná osoba. Do těchto metod můžeme zahrnout metody jako např. DRS (škála stresu a neschopnosti), SWLS (stupnice spokojenosti se životem) či LSS (škála spokojenosti). Mezi metody, kde se využívá hodnocení jak pacienta, tak druhých osob patří hodnocení smíšené. Např. MANSA – krátký dotazník ke zhodnocení kvality života vyvinutý v Manchesteru či LSS – škálou spokojenosti. (Slováček, 2005, s. 181) Kvalitu života lze hodnotit jak objektivně, tak subjektivně. Avšak nejstěžejnějším hodnocením, je pro nás hodnocení nemocného tak, jak on danou situaci cítí. Pro co nejlepší zhodnocení vlastní kvality života formalizovaným a standardizovaným způsobem existují dotazníky kvality života, které vystihují dopad nemoci na kvalitu života nemocného a jeho běžný život. V praxi využíváme dotazníky, které rozdělujeme na generické (obecné) a specifické (pro dané onemocnění). Dotazníky generické se nejčastěji hodí k posouzení celkového stavu nemocného, bez ohledu na onemocnění, pohlaví či věk. Naopak dotazníky specifické byly vyvinuty přímo pro jednotlivá onemocnění. Mnohdy je jejich součástí právě dotazník generický. (Slováček, 2005, s. 181) V 80. letech vznikla spousta nových dotazníkových nástrojů, sloužící ke zhodnocení vybraných aspektů kvality života. Řadíme mezi ně např: FACT – Functional Assessment of Cancer Therapy, FLIC – Functional Living Index nebo také Evropský EORTC QLQ-C30 dotazník, který obsahuje 30 otázek. Výše zmíněné dotazníky jsou generické, tzn. je možné je použít na všechny typy a velikosti nádoru. Nicméně později bylo zjištěno, že v těchto typech 16
dotazníků nejsou dostatečně obsaženy otázky, týkající se jiných typů nádorů a nemocný tak nemá možnost v tomto generickém dotazníku dostatečně vyobrazit všechny důležité aspekty. Tento fakt vedl k tvorbě nádorových specifických dotazníků, tzv. modulů pro jednotlivá onemocnění. Užívají se jako takový dodatek ke generickému dotazníku EORTC QLQ-C30. Například modul pro pacienty s onemocněním chronická lymfatická leukémie QLQ-CLL16. Existují také další moduly například pro karcinom plic, prsu, vaječníku, hlavy a krku, atd. Dále byly vyvinuty dotazníky, které se zabývají nejčastějšími symptomy. Například v případě nevolnosti a zvracení, se jedná o dotazník MANA – Marrow Assessment of Nausea and Emesis. Payne dále uvádí, že celkový počet dotazníků sloužících ke zhodnocení různých aspektů kvality života se pohybuje něco okolo 200 dotazníků. Vyskytují se v mnoha jazycích, i v českém. Avšak pro běžnou klinickou praxi se nehodí. Hodí se spíše pro klinické studie z důvodu časové náročnosti a komplikovanosti. (Payne a kol., 2005, s. 288).
2.7 Kvalita života pacientů s chronickou lymfatickou leukémií CLL je onemocnění, které může mít výrazný dopad na kvalitu života. (Shanafelt et al., 2009, s. 1 – 21) Pacienti s touto diagnózou mohou žít i více jak 10 let. Proto je nezbytně nutné myslet i na jejich kvalitu života. Molica (2009, s. 1709 – 1714) ve svém přehledném článku hovoří o důležitosti kvality života v souvislosti s chronickou lymfatickou leukémií, protože se jedná o onemocnění, které je považováno za nevyléčitelné. Dodává také, že studie zaměřené na CLL, mohou znatelně přispět k prošetření aspektů, týkajících se různých způsobů léčby, které nejsou běžné při klinických studiích. Cílem výzkumu z Nizozemska bylo zjistit kvalitu života související se zdravím (HRQoL)
u
pacientů
s chronickou
lymfatickou
leukémií.
HRQoL
byla
měřena
prostřednictvím dotazníku EORTC QLQ-C30, včetně modulu QLQ-CLL16, škály bolesti VAS a na Evropském dotazníku kvality života EQ–5D v průběhu několika let. Skupina pacientů byla poté srovnána s běžnou populací a dalšími třemi skupinami pacientů s CLL (bez aktivní léčby) byly popsány odděleně. V celkové skupině pacientů s CLL bylo HRQoL ohroženo při srovnání s věkově a pohlavně shodujícím se vzorkem kontrolní skupiny. Pacienti s CLL měli statisticky vyšší skóre na škále bolesti VAS a na Evropském dotazníku kvality života EQ-5D, všech funkčních škálách EORTC QLQ-C30, symptomech - únavy, dušnosti, výkyvech spánku, ztrátě chuti k jídlu, finančních potížích. U neléčených pacientů byla HRQoL mírně snížena. Pacienti s CLL se nejvíce od obecné populace liší ve funkci rolí, únavou, obavami o budoucí zdraví a taky nedostatkem energie. (Holtzer et al., 2015, s. 2895– 2906).
17
V Německu se realizoval výzkum, který hodnotil kvalitu života související se zdravím (HRQoL) u pacientů s CLL od roku 1999 – 2003. (EICHHORST B., 2007, s. 1722 – 1731) Studie posuzovala HRQoL u jedinců, kteří podstupovali první linii chemoterapie Fludarabinem nebo Fludarabinem + Cyklofosfamidem. Výzkum probíhal u 375 pacientů s pokročilou CLL, mladších 66 let, kteří byli náhodně přiřazeni k příjmu Fludarabinu samostatně a nebo Fludarabinu + Cyklofosfamid. Naplánováno bylo 6 cyklů léčby. Pro tento výzkum byl použit dotazník EORTC QLQ-C30, který byl všem pacientům zaslán na začátku, po 6, 12 a 24 měsících. To znamená, že každý pacient vyplnil 4 dotazníky. Studie se zúčastnilo v konečné fázi 249 pacientů S CLL a výsledky byly poté porovnány s obecným obyvatelstvem Německa. Při porovnání byly objeveny mezi oběma skupinami znatelné rozdíly. A to zejména v oblasti únavy, spánku, ztráty chuti k jídlu. Kromě nižší fyzické výkonnosti nebyly zjištěny žádné rozdíly v HRQL u mužských či ženských pacientů. (Eichhorst et al., 2007, s. 1722 – 1731) Další autoři, kteří se k této problematice vyjádřili byl Holzner et al., (2004, 381 – 390) Cílem této longitudinální studie bylo zjistit dlouhodobou kvalitu života pacientů s CLL a také zjistit vztah mezi kvalitou života a sociodemografickými a klinickými parametry. Výzkumu se zúčastnilo celkem 97 pacientů trpících CLL. Pacienti měli za úkol vyplnit dotazník EORTC QLQ-C30 – celkem čtyřikrát po dobu jednoho roku. Pro porovnání bylo získáno 152 lidí běžné populace, kteří se pohlavím a věkem shodovali s pacienty. Pouze 76 pacientů bylo analyzováno, protože vrátili dotazníky a tak mohli být zařazeni do statistiky. Ve srovnání se zdravou populací, pacienti s CLL vykazovali nižší kvalitu života ve všech oblastech. Ale nebyly prokazatelné rozdíly mezi pacienty s CLL před a po podání chemoterapie. Také bylo zjištěno, že ženy s CLL vykazovaly znatelně nižší skóre kvality života v emoční a sociální oblasti než muži. (Holzner et al., 2004, 381 – 390) Tomuto tématu se ve svém výzkumu věnovali i Shanafelt et al., kteří prostřednictvím mezinárodního webového výzkumu, který měl za cíl vyhodnotit kvalitu života u pacientů s CLL. Hodnocení probíhalo prostřednictvím standardizovaných nástrojů od června do října 2006. Výzkumu se zúčastnilo 1482 pacientů s CLL. Fyzické, sociální/rodinné, funkční a celkové QoL skóre pacientů s CLL bylo podobné nebo lepší než publikované normy populace. Naproti tomu citová pohoda pacientů s CLL byla dramaticky nižší než u běžné populace a než u pacientů s jinými typy rakoviny. QoL skóre bylo nižší u jedinců s pokročilým stadiem onemocnění. CLL má velký vliv na QoL ve všech fázích onemocnění. (Shanafelt et al., 2007, s. 255 - 264 )
18
Přestože
chronická
lymfatická
leukémie
platí
za
jedno
z nejčastějších
lymfoproliferativních onemocnění, málo se ví o jejím psychosociálním dopadu na pacienta. Tato Kohortova studie pocházející z USA zkoumala úzkost, depresi a kvalitu života u dvou skupin pacientů s CLL. První skupina pacientů byla ve fázi - ,,pozorovat a čekat“ a druhá skupina pacientů byla v aktivní léčbě. Nebyly vypozorovány žádné statistické rozdíly u deprese, úzkosti, fyzické/psychické QoL u obou skupin. Pacienti mladší 60 let udávali horší emoční a sociální QoL, větší deprese a úzkost. Sociální a emoční QoL byla podobná u nově diagnostikovaných pacientů a u pacientů diagnostikovaných více jak 6 let zpět, avšak fyzická QoL se časem zhoršovala. Deprese, úzkost a QoL jsou pozoruhodně podobné u pacientů „watch and wait“ neboli pozoruj a čekej a pacientů s aktivní léčbou, kromě pacientů, kteří byli v pozdním stádiu onemocnění. Pacienti mladší 60 let měli větší deprese a měli horší emoční a sociální QoL. Mladší „pozoruj a čekej“ pacienti jsou více úzkostliví. Pacienti diagnostikováni 6 let mají horší fyzickou QoL, ale jejich sociální a emoční QoL je podobná pacientům nově diagnostikovaným. (Levin et al., 2007, s. 252 – 256) Dalším autorem - Stephens et al., (2005) se snažil provést analýzu studií, jak velkou ekonomickou zátěží je chronická lymfatická leukémie. Jak pro pacienta, tak pro poskytovatele zdravotních služeb. Bohužel však žádnému výsledku nedošel, na základě malého množství studií na toto téma. ELSE et al., (2008, s. 690 – 697) za pomoci dotazníku EORTC QLQ-C30 měřila kvalitu života pacientů s chronickou lymfatickou leukémií. Pacienti byli hodnoceni 0 – 100 body v 15 okruzích. Rozdíly více jak 10 bodů mezi skupinami byly považovány za klinicky významné. Navráceno bylo 431 platných dotazníků. Ve srovnání s běžnou populací měli pacienti zhoršenou HRQoL v 13 z 15 okruhů. Největší rozdíly byly v únavě, poruchách spánků, pracovních rolích a globální HRQoL. Únava byla hlášena u 81% pacientů, poruchy spánku 56 %, dušnost ve 49 %. Lidé starší 70 let byli spojování s většími fyzickými potížemi avšak naopak s menšími finančními potížemi. Naopak nebyly zjištěny žádné potíže, co se týče zdravotního stavu – s lymfocytózou, zvětšením lymfatických uzlin atd. Snížení hodnoty HRQoL na počátku bylo nejvíce patrné ve fázi A, progresivní pacienti s fází B-symptomů a fází C – pacienti s hemoglobinem - <120 g/l: ve srovnání s ostatními pacienti, tito měli horší fyzické funkce, funkční role a sociální role, měli větší únavu, dušnost a horší celkovou HRQoL. Tato zjištění podporují doporučení zahájit léčbu pacientů ke zlepšení HRQoL, když pacienti pociťují symptomatické onemocnění. (ABRISQUETA et al., 2009, s. 2044 – 2050) Kvalita života ve vztahu se zdravím (HRQoL) je klíčovou otázkou pro pacienty s chronickou lymfatickou leukémií. Multicentrická studie LRF CLL4, které se zúčastnilo 777 pacientu randomizováno k příjmu chlorambucilu nebo fludarabinu samostatně nebo s 19
cyklofosfamidem (FC), vyhodnotila HRQoL pacientů na začátku, po 3, 6 a 12 měsících a poté každoročně po dobu 5 let, využitím dotazníku EORTC QLQ-C30. Během léčby některé bylo zpozorováno zhoršení HRQoL u pacientů kteří dostávali fludarabin, zejména FC, ve srovnání s chlorambucilem. Po 3 měsících byly funkční role, sociální funkce a únava o více jak 10 bodů horší u pacientů kteří dostávali fludarabin samostatně nebo FC oproti pacientům, kteří dostávali chlorambucil. Naproti tomu HRQoL bylo podobné u léčebných skupin. V primárních oblastech HRQoL měli pacienti úplně nebo částečně blízké skóre běžné populaci, zatímco pacienti u kterých se onemocnění zhoršilo, měli skóre až o 22 bodů horší, i přes následné ošetření. (Else, 2012, s. 1289 – 1298) Zent (2012) se v jeho článku o zlepšování kvality života pacientů s chronickou lymfatickou leukémií zabýval, co hlavně způsobuje zhoršení kvality života pacientům s CLL. Přišel k závěru, že pacienti mohou mít zhoršenou kvalitu život (QoL) kvůli progresi onemocnění či komplikacím - jako je anémie, únava, infekce nebo sekundární maligní onemocnění. Také mohou mít pacienti s CLL zhoršenou kvalitu života kvůli léčbě nebo úzkosti. Tato observační studie byla prováděna v USA od roku 2010 a zkoumala vztahy mezi pohlavím a kvalitou života se zdravím související (HRQoL) u pacientů s B – buněčnou chronickou lymfatickou leukémií. Studie se zúčastnilo celkově 1 140 pacientů ze 161 center. (710 mužů - 62 % a 430 žen - 38 %) Pacienti byli převážně bílé rasy s průměrným věkem 69 let +- 11 let. Výsledky ukázaly, že ženy hlásily výrazně horší únavu ve srovnání s muži. Taktéž bolest, úzkost a deprese byly výrazně horší než u mužů. Ženy naopak vykazovaly lepší sociální a rodinné skóre než muži. Muži zase vykazovali lepší fyzické skóre. Celkové průměrné skóre bylo lepší u mužů než u žen. Výsledky tedy ukazují, že existují významné rozdíly v některých oblastech HRQoL. (Pashos, 2013, s. 2853-2860) Kvalita související se zdravím (HRQoL) je stále hlášena jako důležitý výsledek v nádorových klinických studiích. Hlavním cílem této systematické studie, bylo vyhodnotit HRQoL metodiku a výsledky studií, které se zabývaly účinky nových lékařských procedur, testovaných v prostředí leukémie a také byl zkoumán možný přínos těchto studií pro klinické rozhodování. Hledáno bylo v databázích – PubMed 1980 – 2007, EMBASE 1980 – 2006, SCOUPS 1980 – 2006. Bylo nalezeno devět randomizovaných kontrolních studií zahrnující celkem 3838 pacientů. 4 RTC zahrnující pacienty s AML, tři s CML a dvě s CLL. Pomocí těchto studií bylo zjištěno, že HRQoL je výrazně lepší při terapii Imatinibem u CML a u CLL a podávání Fludarabinu + Cyklofosfamidu u CLL. Tato studie však odhalila, že existuje málo HRQoL výzkumů u pacientů s leukémií. Avšak také zjistila, že je HRQoL pravidelné v RTC a má velký potenciál pro přinášení hodnotných výsledků pro další klinické rozhodování. (Efficaceet al., 2008, s. 1497 – 1506) 20
Cílem této dánské studie bylo zjistit kvalitu života související se zdravím u náhodného vzorku hematologických pacientů. Studie se zúčastnili pacienti s leukémií, mnohočetným myelomem či lymfomem. Celkem 470 pacientů. Pro výzkum byl použit dotazník EORTC QLQ-C30. Průměrné výsledky byly vyhodnoceny a mezi nejčastější symptomy, které pacienti udávali, patřila únava, snížená funkce role, nespavost, bolest. Pacienti, kteří byli právě ve fázi léčby či starší pacienti vykazovali více příznaků a problémů. Kvalita života vztahující se ke zdraví je velmi důležitou otázkou u hematologických malignit. (Johnsen, 2009, s. 139 – 148) Tato průřezová a popisná studie, která probíhala od prosince 2009 do prosince 2010 je zaměřená na prozkoumání sociodemografických/klinických aspektů kvality života související se zdravím (HRQoL) a také má za cíl zhodnotit HRQoL onko-hematologických pacientů podstupujících chemoterapii. Nástrojem pro sběr dat byl socio-demografický/klinický dotazník EORTC QLQ-C30. Vzorek se skládal z 32 pacientů, z nichž 8 (25%) mělo diagnostikováno Hodgkinův lymfom, devět (28,12%) nemělo Hodgkinův lymfom a 15 (46,87%) mělo leukémii. Data byla analyzována použitím softwaru SPSS. U funkčních stupnic dotazníku QLQ-C30 (fyzické, kognitivní, emoční, sociální a sexuální výkonnosti) bylo průměrné skóre v rozsahu od 54.81 do 41,18, což dokazuje neuspokojivou úroveň fungování. Ve škálách symptomů, byla převaha únavy (64,57), nespavosti (56, 90) a ztráty chuti k jídlu (50, 71). Tyto symptomy narušovali fyzické funkce pacienta, což dokazuje, že emoční a kognitivní vedlejší účinky léčby negativně ovlivnily HRQoL pacientů. (Andrade, 2013, s. 350 – 356)
2.8 Shrnutí teoretických východisek a formulace hypotézy Z dohledaných zdrojů, které byly použity pro vytvoření teoretické části plyne, že chronická lymfatická leukémie je onemocnění, které nejčastěji postihuje především starší populaci a také se jedná o nejrozšířenější onemocnění v západním světě. (Rai, 2015, s. 1 – 11) V současné době je CLL neléčitelné onemocnění, které má však také často indolentní průběh. (Shanafelt et al. 2009, s. 1 – 21) Chronická lymfatická leukémie velmi podstatně zkracuje délku života všem pacientům s CLL a to nejen pacientům, kteří jsou v pokročilé fázi onemocnění, ale všem pacientům s CLL. Avšak bylo zjištěno, že se i přes relativně nepříznivou prognózu tohoto onemocnění zlepšuje přežití u pacientů s CLL. Pravděpodobně díky moderní terapii. (Abrisqueta et l., 2009, s. 2044 – 2050) Chronická lymfatická leukémie má velmi negativní dopad na kvalitu života. (Shanafelt et al. 2009, s. 1 – 21) Proto je velmi důležité myslet také na jejich kvalitu života, neboť se pacienti mohou dožít i s touto diagnózou ještě spousty let. (Shanafelt et al. 2009, s. 1 – 21) Ke
21
zhoršování kvality života u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií dochází především kvůli progresi onemocnění, komplikacím, jako jsou anémie, únava, infekce dále také kvůli léčbě onemocnění či úzkosti. (Zent, 2012) Ke zlepšení naopak dochází, když jsou pacienti lépe informováni, (De Wreede et al., 2014, s. 174 - 180) nebo mají dobré vztahy se svými lékaři. (Molica, 2009, s. 1709 – 1714) Stejně tak znalosti a podpora onkologických sester je rozhodující. Jak pro pacienty, tak jejich rodinu. (Elphee, 2008, s. 1 – 13) Studie, které jsou obsaženy v této práci, přicházejí s několika důležitými poznatky. Pacienti s chronickou lymfatickou leukémií vykazují skoro ve všech oblastech nižší kvalitu života ve srovnání s běžnou populací. Zejména co se týče únavy, poruch spánku, funkční role nebo obav o budoucí zdraví. (Eichhorst et al., 2007, s. 1722 – 1731) Pacienti také pociťovali nedostatek energie. (Holtzer et al., 2015, s. 2895–2906) Při srovnání žen a mužů s CLL, ženy vykazovaly nižší skóre kvality života než muži – zejména v emoční a sociální oblasti. (Holzner et al., 2004, 381 – 390) Dále vykazovaly horší kvalitu života, co se týče bolesti, úzkosti a deprese. (Pashos, 2013, s. 2853-2860) HRQoL – kvalita života související se zdravím je tedy neodmyslitelnou součástí u pacientů s jakýmikoliv hematologickými malignitami. (Johnsen, 2009, s. 139 – 148) Získané informace jsou východiskem pro formulaci těchto teoretických hypotéz: 1) Předpokládáme, že pacienti s chronickou lymfatickou leukémií vykazují horší kvalitu života než běžná populace. 2) Ženy s chronickou lymfatickou leukémií vykazují nižší skóre kvality života
v některých oblastech než muži s chronickou lymfatickou leukémií.
22
3 METODIKA VÝZKUMU 3.1 Úvod Následující kapitola bude věnována analýze dat, která byla provedena u zkoumaného souboru - pacientů s chronickou lymfatickou leukémií a také u kontrolní skupiny. Data výzkumného šetření byla zjišťována formou kvantitativního typu výzkumu. Výzkum byl na základě předložených podkladů schválen Etickou komisí FZV UPOL.
3.2 Cíle a hypotézy Cílem výzkumného šetření bylo analyzovat a zjistit kvalitu života pacientů s chronickou lymfatickou leukémií léčících se ve Fakultní nemocnici Olomouc a Fakultní nemocnici Brno prostřednictvím standardizovaných, strukturovaných dotazníků EORTC QLQ-C30 a QLQCLL16 a následně provést srovnání s kontrolní skupinou, kterou představuje běžná populace České republiky. Po prostudování vstupní literatury a provedení rešerše byly stanoveny dva dílčí cíle a hypotézy: Cíle diplomové práce Cíl 1: Zjistit, zda existuje rozdíl v jednotlivých oblastech kvality života mezi pacienty a kontrolní skupinou. Cíl 2: Zjistit, zda existuje rozdíl v jednotlivých oblastech kvality života ve skupině pacientů mezi muži a ženami. Statistické hypotézy k cíli 1 Nulová hypotéza H01: Pacienti s chronickou lymfatickou leukémií mají stejnou kvalitu života jako kontrolní skupina. Alternativní hypotéza HA1: Pacienti s chronickou lymfatickou leukémií nemají stejnou kvalitu života jako kontrolní skupina. Nulová hypotéza H02: Kvalita života u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií je ve všech funkčních škálách a ve všech symptomatických škálách stejná. Alternativní hypotéza HA2: Kvalita života u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií není ve všech funkčních škálách a ve všech symptomatických škálách stejná.
23
Nulová hypotéza H03: Kvalita života kontrolní skupiny je ve všech funkčních škálách a ve všech symptomatických škálách stejná. Alternativní hypotéza HA3: Kvalita života kontrolní skupiny není ve všech funkčních škálách a ve všech symptomatických škálách stejná. Statistické hypotézy k cíli 2 Nulová hypotéza H04 : Muži s chronickou lymfatickou leukémií mají stejnou kvalitu života jako ženy s chronickou lymfatickou leukémií. Alternativní hypotéza HA4: Muži s chronickou lymfatickou leukémií nemají stejnou kvalitu života jako ženy s chronickou lymfatickou leukémií. Nulová hypotéza H05: Muži běžné populace mají stejnou kvalitu života jako ženy běžné populace. Alternativní hypotéza HA5: Muži běžné populace nemají stejnou kvalitu života jako ženy běžné populace.
3.3 Charakteristika souboru respondentů Zkoumaný soubor První skupinu respondentů výzkumného šetření diplomové práce tvořili respondenti zkoumaného souboru - pacienti s chronickou lymfatickou leukémií, kteří se s tímto onemocněním léčili ambulantně ve Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici Olomouc. Celkově bylo v této skupině distribuováno 100 dotazníků. 50 dotazníků do Fakultní nemocnice Olomouc a dalších 50 dotazníků do Fakultní nemocnice Brno. Kritéria výběru respondentů této skupiny byla:
věk nad 30 let
absolvování chemoterapie (intravenózní či subkutánní cestou)
schopnost samostatně vyplnit dotazník (popřípadě s pomocí personálu či výzkumníka)
souhlas s účastí na výzkumném šetření (Příloha č. 6)
Kontrolní skupina Druhou skupinou, která se podílela na výzkumném šetření, byla kontrolní skupina. Výběr těchto respondentů probíhal náhodně. V této skupině bylo rozdáno 100 dotazníků. Kritéria výběru respondentů této skupiny byla: 24
věk nad 40 let
absence chronického onemocnění
souhlas s účastí na výzkumném šetření.
3.4 Měřící nástroj Pro získání empirických dat byl použit kvantitativní přístup prostřednictvím standardizovaných, strukturovaných dotazníků, které se zaměřují na hodnocení kvality života. U zkoumaného souboru - pacientů s chronickou lymfatickou leukémií byla kvalita života zhodnocena pomocí dotazníku EORTC QLQ-C30 + jeho modulu QLQ-CLL16. U kontrolní skupiny byla kvalita života zhodnocena již pouze prostřednictvím EORTC QLQ-C30. Pro získání těchto dotazníků bylo nutné vyplnit formulář na oficiálních stránkách organizace EORTC - http://groups.eortc.be/qol/eortc-qlq-c30. Dotazník byl poté zaslán na emailovou adresu již a byl tak připraven k distribuci. (Příloha č. 1) Pro získání modulu QLQ-CLL16 již bylo nutné kontaktovat -
[email protected] a taktéž vyplnit požadovaný formulář. (Příloha č. 2) Dotazník QLQ-CLL16 poté taktéž přišel na moji emailovou adresu. Oba typy dotazníků byly poskytnuty bezplatně a v českém jazyce, protože byly použity pro akademické účely. Spolu s dotazníky nám byly poskytnuty také manuály, které nám byly nápomocné pro vyhodnocení těchto dotazníků. (Přílohy č. 10, 11)
EORTC QLQ-C30 Dotazník EORTC QLQ-C30 byl vyvinut organizací EORTC - Evropskou organizací pro léčbu a výzkum rakoviny. (Holtzer et al., 2015, s. 2895–2906) Tomuto dotazníku se ve svém článku věnují také autorky Holoubková a Skřivanová (2015, s. 332 – 337), dle kterých byl tento dotazník vyvinut pro pacienty s onkologickým onemocněním. Jeho třetí verze, která byla vyvinuta v roce 1995 a obsahuje 30 otázek, které se skládají z pěti funkčních škál, devíti symptomových škál a také škálu celkové HRQoL. Na funkčních škálách je posuzováno fyzické fungování, emocionální oblast, kognitivní a sociální oblast, jak posuzovaný člověk vykonává každodenní činnosti. Škály symptomové hodnotí únavu, nevolnost, bolest a dále také dušnost, nespavost, zácpu, ztrátu chuti k jídlu, průjem, zácpu a hodnotí se zde také finanční potíže, které jsou u pacienta způsobeny léčbou. Položky (např. „byla jste unavená?“) jsou hodnoceny na čtyřbodové škále od 1 „vůbec ne“ po 4 „velmi“. Položky, které se vztahují k celkové HRQOL (např. „jak byste ohodnotila svoje celkové zdraví v průběhu minulého týdne?“), jsou hodnoceny na sedmibodové škále od 1 „velmi špatné“ po 7 „vynikající“. (Příloha č. 3)
25
EORTC QLQ-CLL16 Jedná se o modul, který navazuje na předchozí dotazník EORTC QLQ-C30 a je jeho neoddělitelnou součástí. Je určen pro pacienty s chronickou lymfatickou leukémií a obsahuje 16 otázek. Tyto otázky jsou zaměřené na HRQoL. Otázky se zabývají únavou, nežádoucími účinky léčby, příznaky onemocnění, infekcí a také společenskými aktivitami. (Příloha č. 4) http://groups.eortc.be/qol/chronic-lymphocytic-leukaemia-qlq-cll1
3.5 Předvýzkum Cílem předvýzkumu bylo zjistit, zda jsou dotazníky pro zkoumaný soubor časově přijatelné a také, zda všem položkám obsaženým v dotaznících rozumí. Předvýzkum se uskutečnil ve Fakultní nemocnici Olomouc a při vyplňování dotazníků vše proběhlo v pořádku. Předvýzkumu se zúčastnilo 10 respondentů zkoumaného souboru Všichni respondenti všem položkám rozuměli a vyplnění jim zabralo většinou 10 – 20 minut.
3.6 Realizace výzkumu Výzkumné šetření probíhalo ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Fakultní nemocnici Brno. Výzkumu se zúčastnili pouze ambulantní pacienti, protože mi bylo prostřednictvím vrchních sester sděleno, že léčba pacientů s tímto onemocněním probíhá více v ambulantní péči. Před začátkem výzkumu, byla podána žádost na etickou komisi Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Po obdržení souhlasného stanoviska Etické komise (Příloha č. 5) byla kontaktována Bc. Andrea Drobiličová, která mi po domluvě s Vrchní sestrou Hemato-onkologické kliniky Bc. Monikou Labudíkovou a přednostou kliniky prof. MUDr. Tomášem Papajíkem, CSc. poskytla souhlas s výzkumem ve FNOL. (Příloha č. 7) Pro uskutečnění výzkumu ve Fakultní nemocnici Brno byla kontaktována p. Jarmila Kostovová, která mi po vyplnění požadované žádosti a zaslání souhlasného stanoviska Etické komise taktéž poskytla schválenou žádost o výzkum ve FN Brno (Příloha č. 8, 9) a také kontakt na Vrchní sestru diagnosticko-terapeutického centra Mgr. Táňu Bartošovou, která měla na starost ambulantní část Interní hematologické a onkologické kliniky, a se kterou už jsem se domluvila na konkrétním termínu začátku šetření.
3.7 Metoda zpracování dat Statistické zpracování proběhlo pomocí programu Microsoft Excel 2007, do kterého byly vloženy všechny hodnoty jak zkoumaného souboru, tak kontrolní skupiny. Další spolupráce pak pokračovala s Mgr. Kateřinou Langovou, Ph.D., která mi vypomohla se statistickým zpracování dat v této práci. 26
Vyhodnocení dotazníku EORTC QLQ-C30 Dotazník EORTC QLQ-C30 sestává jak z jedno-otázkových, tak více-otázkových škál. Dotazník se skládá z pěti funkčních škál, tří symptomových škál a škály stavu globálního zdraví/kvality života. Také je zde šest jednotlivých otázek. Každá z více-otázkových škál zahrnuje různou skladbu otázek. Každá otázka je pouze v jedné škále. Všechny škály měří skóre v rozsahu od 0 – 100. U funkčních škál – čím větší je skóre, tím lepší je zdravotní stav po funkční stránce. U škály globálního stavu zdraví/kvality života taktéž platí. Čím vyšší skóre, tím lepší je kvalita života. Naopak tomu je u škál symptomatických. Vyšší skóre představuje větší výskyt symptomů. Principy pro tvorbu skóre těchto škál jsou stejné ve všech případech.
Jako první se vypočítá průměr otázek korespondujících v dané škále. Tím vznikne RAW skóre.
Použije se lineární transformace ke standardizování RAW skóre. Tím vznikne skóre v rozsahu O – 100. (Vyšší skóre představuje u funkčních škál lepší úroveň fungování. U symptomatických škál představuje vyšší stupeň horší úroveň symptomů)
Globální kvalita života/QoL se vypočítá z posledních dvou otázek – 29,30.
29. Jak byste ohodnotil/a svoje celkové zdraví v průběhu minulého týdne?
30. Jak byste ohodnotil/a svoji celkovou kvalitu života v průběhu minulého týdne?
Pro výpočet skóre Globální kvality života/ QoL se používá následující vzorec: Score = {(RS – 1)/ range} x 100. -
RS = průměr otázek dané škály
-
Range = rozdíl mezi možným maximem a minimem (6)
Funkční škály: Fyzické fungování sestává z otázek 1 – 5.
Otázka č. 1 Máte nějaké potíže při vykovávání namáhavějších činností jako je nošení těžké nákupní tašky nebo kufru?
Otázka č. 2 Míváte potíže při dlouho procházce?
Otázka č. 3 Míváte potíže při krátké procházce venku?
Otázka č. 4 Musíte setrvat na lůžku nebo v křesle během dne?
Otázka č. 5 Potřebujete pomoc při jídle, oblékání, mytí, nebo při používání záchodu? 27
Funkční role se skládá z otázek 6 – 7.
Otázka č. 6 Byl/a jste omezen/a ve své práci nebo při výkonu jiných každodenních činností?
Otázka č. 7 Byl/a jste omezen/a v provádění svých koníčků nebo jiných činností ve svém volném čase?
Emoční fungování prezentují otázky 21 – 24.
Otázka č. 21 Cítil/a jste napětí?
Otázka č. 22 Cítil/a jste obavy?
Otázka č. 23 Cítil/a jste podráždění?
Otázka č. 24 Cítil/a jste se být deprimována?
Kognitivní fungování otázky 20, 25.
Otázka č. 20 Měl/a jste obtíže soustředit se na takové věci jako je čtení novin nebo sledování televize?
Otázka č. 25 Měl/a jste potíže zapamatovat si věci?
Sociální fungování 26, 27.
Otázka č. 26 Zasahovala Vaše fyzická kondice nebo léčba do Vašeho rodinného života?
Otázka č. 27 Zasahovala Vaše fyzická kondice nebo léčba do Vaší společenské aktivity?
Pro výpočet skóre funkčních škál se používá následující vzorec:
-
RS = průměr otázek dané škály
-
Range = rozdíl mezi možným maximem a minimem (3)
Symptomatické škály: Úroveň únavy hodnotily otázky č. – 10, 12 a 18
Otázka č. 10 Potřeboval/a jste si odpočinout?
Otázka č. 12 Cítil/a jste se být slabý/á?
Otázka č. 18 Byl/a jste unaven/a?
28
Úroveň nevolnosti a zvracení hodnotily otázky č. – 14, 15
Otázka č. 14 Měl/a jste žaludeční potíže?
Otázka č. 15 Zvracel/a jste?
Úroveň bolesti hodnotily otázky č. – 9, 19
Otázka č. 9 Měl/a jste bolesti?
Otázka č. 19 Narušovala bolest Vaše každodenní aktivity?
Úroveň dušnosti hodnotily otázky č. – 8
Otázka č. 8 Nedostávalo se Vám dechu?
Úroveň nespavosti hodnotily otázky č. – 11
Otázka č. 11 Měl/a jste potíže se spaním?
Úroveň ztráty chuti k jídlu hodnotily otázky č. – 13
Otázka č. 13 Chyběla Vám chuť k jídlu?
Úroveň zácpy hodnotily otázky č. – 16
Otázka č. 16 Měl/a jste zácpu?
Úroveň průjmu hodnotily otázky č. – 17
Otázka č. 17 Měl/a jste průjem?
Úroveň finančních ztrát hodnotily otázky č. – 28
Otázka č. 28 Způsobila Vám Vaše fyzická kondice nebo léčba finanční potíže?
Pro výpočet skóre symptomatických škál se používá následující vzorec: Score = {(RS – 1)/ range} x 100. -
RS = průměr otázek dané škály
-
Range = rozdíl mezi možným maximem a minimem (3)
Vyhodnocení dotazníku QLQ – CLL 16 Modul se skládá z 16 otázek, které představují čtyři více-otázkové škály a dvě samostatné otázky. I u tohohle dotazníku platí, že skóre je 0 – 100 a u všech těchto škál platí, že čím větší skóre je, tím horší jsou symptomy. Dotazník obsahuje čtyři více-otázkové škály: Úroveň únavy hodnotily otázky - 39, 40
Otázka č. 39 Cítil/a jste se vyčerpaný/vyčerpaná?
Otázka č. 40 Cítil/a jste se ,,zpomalený/ zpomalená“?
FA = (XFA - 1) / 3 * 100 Kde XFA = průměr otázek škály
29
Škálu vedlejších účinků léčby hodnotily otázky - 31, 32, 35, 37
Otázka č. 31 Zhubl/a jste?
Otázka č. 32Měl/a jste sucho v ústech?
Otázka č. 35Měl/a jste opakovaně zvýšenou tepotu, a pak zase normální?
Otázka č. 37Měl/a jste kožní problémy? (např. svědění či suchou kůži)?
FA = (XFA - 1) / 3 * 100 Škálu účinků nemoci hodnotily otázky – 33, 34, 36, 38
Otázka č. 33 Dělaly se Vám modřiny?
Otázka č. 34 Měl/a jste nepříjemné pocity v břiše?
Otázka č. 36 Měl/a jste noční návaly potu?
Otázka č. 38 Cítil/a jste se nemocen/nemocná nebo Vám nebylo dobře?
FA = (XFA - 1) / 3 * 100 Infekci hodnotily otázky – 43, 44, 45, 46
Otázka č. 43 Měl/a jste problémy s infekcemi dýchacích cest a plic?
Otázka č. 44 Měl/a jste problémy s jinými infekcemi?
Otázka č. 45Muse/a jste opakovaně užívat antibiotika?
Otázka č. 46 Měl/a jste obavy, že se nakazíte nějakou infekcí?
FA = (XFA - 1) / 3 * 100 Sociální problémy hodnotila otázka – 41
Otázka č. 41 Omezovala Vás Vaše nemoc v tom smyslu, že jste si nemohl/a dopředu plánovat činnosti (např. schůzky s přáteli)?
SP = (Q41 - 1) / 3 * 100 Budoucí zdraví hodnotily otázky – 42
Otázka č. Měl/a jste obavy o své budoucí zdraví?
FH = (Q42 - 1) / 3 * 100
30
4 VÝSLEDKY VÝZKUMU KVALITY ŽIVOTA Respondenti zkoumaného souboru i respondenti kontrolní skupiny odpovídali na otázky dotazníku
EORTC QLQ-C30, zkoumaný soubor i na otázky dotazníku EORTC QLQ-
CLL16. Statistické zpracování bylo provedeno pomocí programu IBM SPSS Statistics verze 23. Kvalitativní znaky byly popsány pomocí absolutních a relativních četností. Kvantitativní veličiny byly charakterizovány pomocí průměru, směrodatné odchylky, mediánu a variačního rozpětí (minimální a maximální hodnoty). Normalita distribuce byla testována ShapiroWilkovým testem. Tímto testem bylo prokázáno, že zkoumaná data nemají normální distribuci. Proto byly pro zpracování použity neparametrické metody. Porovnání dvou nezávislých výběrů bylo provedeno Mann-Whitney U-testem. Při porovnání více závislých skupin byl použit Friedmanův test. Všechny testy byly prováděny na hladině statistické významnosti = 0,05. Pokud byly výsledky Friedmanova testu signifikantní, bylo následně provedeno mnohonásobné porovnání všech skupin mezi sebou po dvojicích pomocí Wilcoxonových testů s Bonferroniho korekcí signifikance.
4.1 Demografické údaje Zkoumaný soubor respondentů Návratnost dotazníků v této skupině činila 74 % (74 respondentů). Ve FN Brno (44 respondentů zkoumaného souboru, 60 %) a ve FN Olomouc (30 respondentů zkoumaného souboru, 40 %). Výzkumného šetření se v této skupině zúčastnilo 32 mužů (43 %) a 42 žen (57 %). Věkové rozmezí zkoumaného souboru bylo mezi 37 až 81 lety. Věkový průměr se směrodatnou odchylkou byl 64,8 ± 10,1 let, hodnota mediánu 66 let.
31
32 43%
42 57%
muži
ženy
Obrázek 2: Zastoupení pohlaví ve skupině zkoumaného souboru
3 5%
2 3%
24 37%
2 3%
2 0 3% 0%
méně než 40 12 19%
40 - 45 46 - 50 51 - 55 56 - 60 61 - 65 66 - 70 více jak 70
19 30%
Obrázek 3: Zastoupení věku ve skupině zkoumaného souboru
Kontrolní skupina V této skupině se z celkového počtu šetření zúčastnilo celkem 78 respondentů - 35 mužů (45 %) a 43 žen (55 %). Věk respondentů běžné populace byl mezi 40 až 67 lety. Věkový průměr se směrodatnou odchylkou byl 50,6 ± 7,8 let, hodnota mediánu 48 let. Zjištěné výsledky kvality života zkoumaného souboru byly poté srovnány s výsledky kontrolní skupiny. Homogenita skupin z hlediska pohlaví byla ověřena Fisherovým testem. Tento test prokázal, že skupiny jsou vzhledem k pohlaví homogenní, p = 0,871.
32
35 45%
43 55%
muži
ženy
Obrázek 4: Zastoupení pohlaví kontrolní skupiny
10 13%
1 1%
0 0%
0 0% 25 32%
15 19%
méně než 40 40 - 45 46 - 50 51 - 55 56 - 60 61 - 65 66 - 70
9 12%
18 23%
více jak 70
Obrázek 5: Zastoupení věku kontrolní skupiny
4.2 Vyhodnocení škál dotazníku EORTC QLQ-C30 a EORTC QLQCLL16 Respondenti zkoumaného souboru i respondenti běžné populace odpovídali na otázky dotazníku
EORTC QLQ-C30, respondenti zkoumaného souboru i na otázky dotazníku
EORTC QLQ-CLL16. Odpovědi respondentů byly popsány pomocí absolutních i relativních četností, průměrné hodnoty a směrodatné odchylky (SD) a sumarizovány v následujících tabulkách: Vyhodnocení položek dotazníku EORTC QLQ-C30 - 1 skupina (respondenti zkoumaného souboru) 33
Tabulka 1: Hodnocení globální kvality života/QoL
Průměr SD Jak byste ohodnotil/a 29 svoje celkové zdraví v průběhu minulého týdne? Jak byste ohodnotil/a svoji celkovou kvalitu 30 života v průběhu minulého týdne?
1 (Velmi 2 špatné) 1 3
4,3 1,32
3
4
5
22
16
16
7 (vynikající) 14 2
6
1% 4% 30% 22% 22% 19% 0
4,5 1,33
2
21
15
12
3%
22
2
0 % 3% 28% 20% 16% 30%
3%
Komentář k tabulce č. 1: Hodnocením globální kvality života se zabývaly otázky č. 29 a 30. V otázce č. 29, která hodnotila celkové zdraví, odpovědělo nejvíce respondentů – 22 (30 %) hodnotou 3 na škále od 1 do 7, kde 1 znamenala velmi špatné a 7 vynikající. Pouze 1 respondent (1 %) ohodnotil svoje celkové zdraví jako velmi špatné a 2 (3 %) jako vynikající. Svoji celkovou kvalitu života ohodnotilo nejvíce respondentů 21 (28 %) taktéž hodnotou 3. Naopak ani jeden respondent neohodnotil svoji celkovou kvalitu života jako velmi špatnou a dva respondenti (3 %) ji ohodnotili jako vynikající. Tabulka 2: Hodnocení funkčních škál
EORTC QLQ-C30 Funkční škály
1 2 3 4 5
6
7
Máte nějaké potíže při vykonávání namáhavějších činností? Míváte potíže při dlouhé procházce? Míváte potíže při krátké procházce venku? Musíte setrvat na lůžku nebo v křesle během dne? Potřebujete pomoc při jídle, oblékání, mytí nebo při používání záchodu? Byl/a jste omezen/a ve své práci nebo při výkonu jiných každodenních činností? Byl/a jste omezen/a v provádění svých koníčků nebo jiných činností ve volném čase?
Průměr
SD
2,0
0,78
2,1
0,81
1,5
0,71
1,7
0,72
1,1
0,36
1,8
0,86
1,9
0,97
34
Vůbec ne 1
Troch u 2
19
39
13
3
26% 20 27% 48 65% 35 47% 70
53% 32 43% 19 26% 28 38% 2
18% 20 27% 6 8% 11 15% 2
4% 2 3% 1 1%
95%
3%
3%
35
25
11
3
47%
34%
15%
4%
36
18
15
5
49%
24%
20%
7%
Dost 3
Velmi hodně 4
EORTC QLQ-C30 Funkční škály
Průměr
SD
20
Měl/a jste obtíže soustředit se na takové věci jako je čtení novin nebo sledování televize?
1,5
0,71
21
Cítil/a jste napětí?
1,6
0,79
22
Cítil/a jste obavy?
1,6
0,80
23
Cítil/a jste podráždění?
1,6
0,70
24
Cítil/a jste se být deprimován/a?
1,5
0,69
1,4
0,64
1,7
0,82
1,8
0,97
25 26
27
Měl/a jste potíže zapamatovat si věci? Zasahovala Vaše fyzická kondice nebo léčba do Vašeho rodinného života? Zasahovala Vaše fyzická kondice nebo léčba do Vaší společenské aktivity?
Vůbec ne
Troch u
48
19
6
1
65% 40 54% 40 54% 40 54% 48 65% 49 66%
26% 22 30% 21 28% 25 34% 18 24% 19 26%
8% 11 15% 12 16% 9 12% 8 11% 6 8%
1% 1 1% 1 1%
36
27
8
3
49%
36%
11%
4%
35
22
11
6
47%
30%
15%
8%
Dost
Velmi hodně
Komentář k tabulce č. 2: Otázka č. 1 zjišťovala, zda mají respondenti potíže při vykonávání namáhavějších činností. Nejvíce respondentů – 39 (53 %) odpovědělo, že trochu. Otázka č. 2 zjišťovala, zda mají respondenti potíže při dlouhé procházce venku. Nejvíce respondentů - 32 (43 %) odpovědělo, že trochu. Otázka č. 3 zjišťovala, zda respondenti mívají potíže při krátké procházce venku. Nejčastější odpověď byla vůbec ne a odpovědělo na ni 48 respondentů (65%). Otázka č. 4 se zabývala tím, zda musejí respondenti setrvat během dne na lůžku. 35 respondentů (47 %) odpovědělo, že vůbec ne. V otázce č. 5, která zjišťovala, zda respondenti potřebovali pomoc při jídle, oblékání, mytí či používání záchodu byla nejčastější odpověď vůbec ne. Odpovědělo na ni - 70 respondentů (95 %). Otázka č. 6 se zabývala omezením v práci či jiných každodenních činností. 35 respondent (47 %) odpovědělo – vůbec ne. To byla nejčastější odpověď. V otázce č. 7 respondenti uváděli, zda byli omezeni v provádění svých koníčků nebo jiných činností v jejich volném čase. Nejčastěji volená položka byla vůbec ne a uvedlo ji 36 respondentů (49 %).
35
Otázka č. 20 se týkala obtíží se soustředěním při čtení novin či sledování televize. Nejčastěji volenou odpovědí byla položka vůbec ne. Odpovědělo na ni 48 respondentů (65 %). Pouze jeden respondent (1 %) odpověděl, že velmi hodně. Otázky č. 21, 22 a 23 zjišťovaly napětí, obavy a podráždění respondentů. Nejčastější odpovědí u těchto otázek byla odpověď – vůbec ne a volilo ji stejný nejvyšší počet respondentů - 40 (54 %). Otázka č. 24 zjišťovala deprimovanost respondentů. Nejčastěji volenou odpovědí byla položka – vůbec ne. (45 respondentů – 68 %). Otázka č. 25 odhalila potíže respondentů se zapamatováním si věcí. U této otázky respondenti nejčastěji odpověděli, že vůbec ne. (49 respondentů – 66 %) U otázky 26., která zjišťovala, zda fyzická kondice nebo léčba zasahovala do rodinného života respondentů, nejčastěji odpověděli, že vůbec ne. Pouze 3 respondenti (4 %) odpověděli – velmi hodně. Otázka č. 27 zkoumala, jak moc fyzická kondice a léčba zasahovala do společenské aktivity respondentů. Nejčastěji respondenti odpověděli, že vůbec ne. 6 respondentů (8 %) pak odpovědělo, že velmi hodně. Shrnutí: Z tabulky č. 2 vyplývá, že v oblasti funkčních škál respondenti zkoumaného souboru odpovídali převážně kladně, ovšem v některých případech byl zaznamenán i relativně vysoký počet negativního hodnocení a v některých případech i velmi špatné hodnocení funkčních škál. Nejvíce velmi špatných hodnocení (6) bylo zaznamenáno v oblasti sociálního fungování. Tabulka 3: Hodnocení symptomatických škál
EORTC QLQ-C30 Škály symptomů
Průměr
SD
8
Nedostávalo se Vám dechu?
1,6
0,78
9
Měl/a jste bolesti?
1,5
0,71
10
Potřeboval/a jste si odpočinout?
2,1
0,75
11
Měl/a jste potíže se spaním?
1,8
0,86
12
Cítil/a jste se slabý/á?
2,0
0,88
36
Vůbec ne 1 38 51% 46 62% 14 19% 32 43% 23 31%
Troch u 2 26 35% 19 26% 41 55% 24 32% 30 41%
Velmi hodně 3 4 8 2 11% 3% 9 12% 16 3 22% 4% 16 2 22% 3% 17 4 23% 5%
Dost
EORTC QLQ-C30 Škály symptomů
Průměr
SD
13
Chyběla Vám chuť k jídlu?
1,5
0,74
14
Měl/a jste žaludeční potíže?
1,4
0,66
15
Zvracel/a jste?
1,1
0,32
16
Měl/a jste zácpu?
1,3
0,62
17
Měl/a jste průjem?
1,3
0,60
18
Byl/a jste unaven/a?
2,0
0,82
1,4
0,64
1,4
0,70
19 28
Narušovala bolest Vaše každodenní aktivity? Způsobila Vám Vaše fyzická kondice nebo léčba finanční obtíže?
Vůbec ne 50 68% 50 68% 69 93% 57 77% 55 74% 20 27% 49 66% 51
Troch u 15 20% 19 26% 4 5% 11 15% 14 19% 34 46% 19 26% 16
69%
22%
Dost 8 11% 4 5% 1 1% 6 8% 5 7% 17 23% 6 8% 6
Velmi hodně 1 1% 1 1%
8%
3 4%
1 1%
Komentář k tabulce č. 3: Otázka č. 8 zkoumala, zda respondenti pociťovali nedostatek vzduchu. Nejčastější odpověď byla – vůbec ne a odpovědělo na ni celkem 38 respondentů (51 %). Na otázku č. 9, která se týkala bolesti, odpovědělo – vůbec ne nejvíce respondentů - 46 (62 %) Otázka č. 10, která zjišťovala potřebu odpočinku ukázala, že nejvíce respondentů odpovědělo na tuto otázku položkou – trochu. Celkem 41 respondentů (55 %). Otázka č. 11 se zabývala potížemi se spánkem. Nejvíce respondentů uvedlo – vůbec ne. 32 (43 %). Pouze dva respondenti (3 %) uvedli - velmi hodně. V otázce č. 12, která hodnotila slabost uvedlo nejvíce respondentů, že se cítili slabí – trochu. (30 respondentů – 41 %). Otázka č. 13, která zjišťovala chuť k jídlu odhalila, že nejvíce respondentů 50 (68 %) nemělo narušenou chuť k jídlu. Nejvíce respondentů odpovědělo vůbec ne. Otázka č. 14 týkající se toho, zda měli respondenti zkoumaného souboru žaludeční potíže ukázala, že 50 respondentů (68 %) netrpělo žaludečními potížemi. Celkem 69 respondentů (93 %) odpovědělo na otázku ,,Zvracel/a jste?“ Vůbec ne. Otázka č. 16, která hodnotila přítomnost zácpy ukázala, že 57 respondentů (77 %) zácpou netrpělo. Otázka č. 17 zjišťovala přítomnost průjmu a zjistila, že 55 respondentů (74 %) průjmem taktéž netrpělo. 37
Otázka č. 18 se tázala, zda byli respondenti unaveni. U této otázky odpovědělo nejvíce respondentů 34 (46 %), že trochu. Otázka č. 19, která se zabývala tím, zda respondentům jejich bolest ovlivňovala každodenní aktivity, zvolilo nejvíce respondentů – 49 (66 %) položku vůbec ne. Otázka č. 28 zjišťovala, zda fyzická kondice či léčba způsobila finanční potíže. Většina respondentů 51 (69 %) odpověděli vůbec ne. Dalších 16 respondentů (22 %) pak trochu. Shrnutí: Z tabulky č. 3 vyplývá, že u každého respondenta zkoumaného souboru se projevily alespoň mírné náznaky všech symptomů. Nejvíce se projevovaly v dušnosti, potřebě odpočinku, potížích se spánkem, slabosti a únavě. Vyhodnocení položek dotazníku EORTC QLQ-CLL16 Tabulka 4: Vyhodnocení položek dotazníku EORTC QLQ-CLL16
EORTC QLQ-CLL16 31
Zhubl/a jste?
1,4
0,61
32
Měl/a jste sucho v ústech?
1,7
0,76
33
Dělaly se Vám modřiny?
1,4
0,70
34
Měl/a jste nepříjemné pocity v břiše?
1,5
0,71
35
Měl/a jste opakovaně zvýšenou teplotu, a pak zase normální?
1,1
0,39
36
Měl/a jste noční návaly potu?
1,6
0,81
1,5
0,71
1,8
0,76
1,9
0,79
1,8
0,76
1,8
0,91
37 38 39 40
41
42
Měl/a jste kožní problémy (např. svědění nebo suchou kůži)? Cítil/a jste se nemocen/nemocná nebo Vám nebylo dobře? Cítil/a jste se vyčerpaný/vyčerpaná? Cítil/a jste se „zpomalený/zpomalená“? Omezovala Vás Vaše nemoc v tom smyslu, že jste si nemohl/a dopředu plánovat činnosti (např. schůzky s přáteli)? Měl/a jste obavy o své budoucí zdraví? 38
2,2
0,89
Vůbec Trochu ne 51 18 69% 24% 36 25 49% 34% 50 17 68% 23% 44 23 59% 31% 64 9 86% 12% 41 22 55% 30% 43 24 58% 32% 31 31 42% 42% 22 37 30% 50% 27 35 36% 47%
Dost 5 7% 13 18% 6 8% 6 8% 1 1% 9 12% 6 8% 11 15% 12 16% 10 14%
Velmi hodně
1 1%
2 3% 1 1% 1 1% 3 4% 2 3%
36
17
19
2
49%
23%
26%
3%
17 23%
32 43%
19 26%
6 8%
EORTC QLQ-CLL16 43 44 45 46
Měl/a jste problémy s infekcemi dýchacích cest a plic? Měl/a jste problémy s jinými infekcemi? Musel/a jste opakovaně užívat antibiotika? Měl/a jste obavy, že se nakazíte nějakou infekcí?
1,7
0,84
1,5
0,76
1,6
0,87
2,1
0,91
Vůbec Trochu ne 36 23 49% 31% 50 16 68% 22% 46 13 62% 18% 21 34 28% 46%
Dost 13 18% 6 8% 13 18% 12 16%
Velmi hodně 2 3% 2 3% 2 3% 7 9%
Komentář k tabulce č. 4 Otázka č. 31 se zabývala tím, zda respondenti zhubli. Většina jich odpověděla (69 %), že vůbec ne. Dále 24 % respondentů odpovědělo, že trochu a 7 % respondentů odpovědělo, že dost. U otázky č. 32 týkající se suchosti v ústech odpovědělo nejvíce respondentů – 36 (49 %), že suchostí netrpěli. Otázka č. 33 zjišťovala tvorbu modřin. Většina respondentů - 50 (68 %) odpovědělo, že se jim modřiny nedělají vůbec. Otázka č. 34 tato otázka zjišťovala, zda respondenti pociťovali nepříjemné bolesti v břiše. 44 respondentů (59 %) čili většina odpověděla, že jimi netrpí vůbec. Otázka č. 35 - na tuto otázku, která se zajímala o zvýšenou tělesnou teplotu odpovědělo nejvíce respondentů – 64 respondentů (86 %), že u nich ke kolísání mezi zvýšenou teplotou a normální nedošlo. Pouze u 12 % respondentů docházelo ke kolísání tělesné teploty. Otázka č. 36 zjišťovala návaly nočního potu. Většina respondentů odpověděla, že se u nich noční pot neobjevoval. (55 %) U 12 % respondentů se objevoval dost. Otázka č. 37 Otázka týkající se toho, zda respondenti zkoumaného souboru trpěli na kožní problémy či suchou kůži ukázala, že se kožní problémy neobjevily u 43 respondentů (58 %). Otázka č. 38 se tázala, zda se respondenti někdy cítili nemocně. U této otázky odpovědělo 31 respondentů (42 %), že vůbec ne a stejně tak dalších 31 respondentů, že trochu. Zbylých 11 respondentů udalo, že se cítili nemocní dost. Otázka č. 39 tato otázka zjišťovala, zda se respondenti cítili vyčerpaní. 22 respondentů (30 %) odpovědělo, že se necítili vůbec vyčerpaní. 37 respondentů (50 %) jich odpovědělo, že se cítili vyčerpaní trochu, 12 respondentů (16 %) uvedlo, že se cítili vyčerpaní dost a 3 respondenti (4 %) se cítili hodně vyčerpaní. 39
Otázka č. 40 u této otázky, která zjišťovala, zda se respondenti cítili zpomalení, odpovědělo nejvíce respondentů 35 (47 %), že trochu, 27 respondentů odpovědělo vůbec, 10 respondentů dost, 2 respondenti velmi hodně. Otázka č. 41tato otázka měla za cíl zjistit, zda nemoc ovlivnila budoucí plány. Např. s přáteli. Většina respondentů však v tomto případě odpověděla, že vůbec. (36 respondentů – 49 %) Otázka č. 42 tato otázka se zabývala obavami o své budoucí zdraví. U této otázky odpověděla většina respondentů (43 %) položkou trochu. Na otázku č. 43 zda respondenti zkoumaného souboru trpěli infekcemi dýchacích cest a plic odpověděla většina – 36 respondentů (49 %) vůbec ne. 2 respondenti (3 %) odpověděli, že velmi hodně. Otázka č. 44 zjišťovala, zda respondenti trpěli ještě jinými typy infekce. Většina respondentů - 50 (68 %) odpovědělo, že jinými typy infekce netrpělo. Dle otázky č. 45 většina respondentů neužívala - 46 (62 %) antibiotika vůbec. Otázka č. 46 zjišťovala, zda měli respondenti obavy, že se nakazí nějakou infekcí. Většina – 34 respondentů (46 %) odpovědělo, že trochu. 21 respondentů odpovědělo, že vůbec, 12 respondentů 16 %) odpovědělo, že dost a položkou velmi hodně odpovědělo celkem 7 respondentů (9 %). Shrnutí: V tabulce č. 4 je uvedeno, že kromě čtyř případů (hubnutí, suchosti v ústech, tvorbě modřin a výkyvech tělesné teploty) byl u všech alespoň jeden respondent zkoumaného souboru, který reagoval vysokou mírou problému. Respondenti zkoumaného souboru měli nejvíce obavy o své vlastní zdraví, obavy o své vlastní zdraví a také byli vyčerpáni.
Vyhodnocení položek dotazníku EORTC QLQ-C30 – kontrolní skupina Tabulka 5: Vyhodnocení položek dotazníku EORTC QLQ-C30
Jak byste ohodnotil/a svoje celkové zdraví v průběhu 5,3 1,29 minulého týdne? Jak byste ohodnotil/a svoji celkovou kvalitu života v průběhu 5,4 1,29 minulého týdne?
1 (Velmi 2 špatné) 2
40
4
7 (vynikající)
5
6
18
32
10
3% 12% 9% 23% 41%
13%
3
3 9
4
7
9
21
25
16
4% 5% 12% 27% 32%
21%
Komentář k tabulce č. 5 Hodnocením globální kvality života se zabývaly otázky č. 29 a 30. Na otázku č. 29, která se zabývala celkovým zdravím, odpovědělo 32 respondentů (41 %) kontrolní skupiny hodnotou 6 na škále od 1 do 7, kde 1 znamenala velmi špatné a 7 vynikající. Respondenti hodnotili své zdraví v průběhu minulého týdne jako téměř vynikající, pouhých 10 respondentů mělo zdraví vynikající. Celkové zdraví bylo celkově převážně dobré. Celková kvalita života v průběhu minulého týdne (otázka č. 30) byla u respondentů rovněž téměř vynikající a to u 25 respondentů. Vynikající kvalitu života oznámilo 16 respondentů. Celková kvalita života byla celkově převážně dobrá. Ani jeden respondent neoznačil své zdraví nebo kvalitu života jako velmi špatnou. Tabulka 6: Hodnocení funkčních škál
EORTC QLQ-C30 Funkční škály
Průměr SD
1
Máte nějaké potíže při vykonávání namáhavějších činností?
2,0 0,78
2
Míváte potíže při dlouhé procházce?
2,1 0,81
3
Míváte potíže při krátké procházce venku?
1,5 0,71
Musíte setrvat na lůžku nebo v křesle během dne? Potřebujete pomoc při jídle, oblékání, mytí 5 nebo při používání záchodu? Byl/a jste omezen/a ve své práci nebo při 6 výkonu jiných každodenních činností? Byl/a jste omezen/a v provádění svých 7 koníčků nebo jiných činností ve volném čase? Měl/a jste obtíže soustředit se na takové 20 věci jako je čtení novin nebo sledování televize? 4
1,7 0,72 1,1 0,36 1,8 0,86 1,9 0,97
1,5 0,71
21 Cítil/a jste napětí?
1,6 0,79
22 Cítil/a jste obavy?
1,6 0,80
23 Cítil/a jste podráždění?
1,6 0,70
24 Cítil/a jste se být deprimován/a?
1,5 0,69
25 Měl/a jste potíže zapamatovat si věci?
1,4 0,64 41
Vůbec Velmi Trochu Dost ne hodně 1 2 3 4 38 36 4 49% 46% 5% 54 19 5 69% 24% 6% 71 6 1 91% 8% 1% 66 10 2 85% 13% 3% 75 3 96% 4% 51 26 1 65% 33% 1% 42 29 6 1 54%
37%
8%
62
15
1
79% 43 55% 38 49% 37 47% 39 50% 58 74%
19% 1% 28 5 36% 6% 34 5 44% 6% 30 9 38% 12% 31 7 40% 9% 20 26%
1%
2 3% 1 1% 2 3% 1 1%
Vůbec Velmi Trochu Dost ne hodně Průměr SD 1 2 3 4 50 25 3 1,7 0,82 64% 32% 4% 56 21 1 1,8 0,97 72% 27% 1%
EORTC QLQ-C30 Funkční škály Zasahovala Vaše fyzická kondice nebo léčba do Vašeho rodinného života? Zasahovala Vaše fyzická kondice nebo 27 léčba do Vaší společenské aktivity? 26
Komentář k tabulce č. 6: Z tabulky č. 6 vyplývá, že u funkčních škál byl zpravidla nulový výskyt problémů, výjimku tvořily oblasti volného času (1 %), obav (1 %), napětí (3 %), podráždění (3 %) a deprivace (1 %)
Tabulka 7: Hodnocení symptomatických škál
EORTC QLQ-C30 Škály symptomů
Průměr
SD
8
Nedostávalo se Vám dechu?
1,6
0,78
9
Měl/a jste bolesti?
1,5
0,71
10
Potřeboval/a jste si odpočinout?
2,1
0,75
11
Měl/a jste potíže se spaním?
1,8
0,86
12
Cítil/a jste se slabý/á?
2,0
0,88
13
Chyběla Vám chuť k jídlu?
1,5
0,74
14
Měl/a jste žaludeční potíže?
1,4
0,66
15
Zvracel/a jste?
1,1
0,32
16
Měl/a jste zácpu?
1,3
0,62
17
Měl/a jste průjem?
1,3
0,60
18
Byl/a jste unaven/a?
2,0
0,82
1,4
0,64
1,4
0,70
19 28
Narušovala bolest Vaše každodenní aktivity? Způsobila Vám Vaše fyzická kondice nebo léčba finanční obtíže?
42
Vůbec Trochu ne 1 2 55 22 71% 28% 39 35 50% 45% 21 45 27% 58% 37 27 47% 35% 35 36 45% 46% 68 9 87% 12% 60 15 77% 19% 75 1 96% 1% 58 18 74% 23% 64 13 82% 17% 13 42 17% 54% 51 25 65% 32% 71 5 91%
6%
Dost 3 1 1% 3 4% 7 9% 13 17% 7 9% 1 1% 3 4% 1 1% 1 1% 1 1% 19 24% 2 3% 2 3%
Velmi hodně 4
1 1% 5 6% 1 1%
1 1% 1 1%
4 5%
Komentář k tabulce č. 7: Tabulka č. 7 znázorňuje, že u symptomatických škál byl taktéž zpravidla nulový výskyt problémů, výjimku tvořily oblasti bolesti (1 %), odpočinku (6 %), spánku (1 %), zvracení (1 %), zácpy (1 %) a také únavy (5 %).
4.3 Ověření reliability a vnitřní konzistence: Míra vnitřní konzistence (reliabilita) dotazníku byla měřena pomocí Cronbachova alfa. Hodnoty Crobachova alfa byly počítány pro funkční škály a škály symptomů dotazníku EORTC QLQ-C30 i pro celý dotazník. Analýza byla provedena u respondentů zkoumaného souboru, zdravých kontrol i pro celý soubor. Všechny hodnoty Cronbachova alfa jsou vyšší než 0,7, což znamená dobrou reliabilitu. Nejvyšší reliabilita byla nalezena u funkčních škál ve zkoumaném souboru (α = 0,919). Reliabilita u kontrolního souboru běžné populace byla o něco nižší než u zkoumaného souboru. Reliabilita celého dotazníku u celého souboru byla vysoká α = 0,849. U dotazníku EORTC QLQ-CLL16 byla také zjištěna dobrá reliabilita, α = 0,828. Vysoké hodnoty Cronbachova alfa ukazují vysoký stupeň shody položek testu v tom smyslu, že stejně dobře odrážejí tentýž pozorovaný jev. Přesně spočítané hodnoty alfa jsou uvedeny v tabulce č. 8 Tabulka 8: Spočítané hodnoty Cronbachovo alfa
Cronbachovo alfa Zkoumaný soubor Kontrolní skupina EORTC QLQ-C30 Funkční škály Škály symptomů Celý dotazník EORTC QLQ-CLL16
0,919 0,871 0,894 0,828
0,834 0,756 0,734
Celý soubor 0,899 0,836 0,849
4.4 Ověření platnosti hypotéz Porovnání dvou nezávislých výběrů bylo provedeno Mann-Whitney U-testem. Při porovnání více závislých skupin byl použit Friedmanův test. Všechny testy byly prováděny na hladině statistické významnosti = 0,05. Pokud byly výsledky Friedmanova testu signifikantní, bylo následně provedeno mnohonásobné porovnání všech skupin mezi sebou po dvojicích pomocí Wilcoxonových testů s Bonferroniho korekcí signifikance.
43
Dílčí cíl 1 Zjistit, zda existuje rozdíl v jednotlivých oblastech kvality života mezi pacienty a kontrolní skupinou. Vyhodnocení hypotéz k dílčímu cíli 1: Nulová hypotéza H01: Pacienti s chronickou lymfatickou leukémií mají stejnou kvalitu života jako běžná populace. Alternativní hypotéza HA1: Pacienti s chronickou lymfatickou leukémií nemají stejnou kvalitu života jako běžná populace. Data dotazníku EORTC QLQ-C30 byla transformována pomocí vzorců uvedených v manuálu EORTC QLQ-C30 Scoring (Příloha č. 11) Výsledek udává kvalitu života v procentech a je v rozmezí od 0 % do 100 %. Pokud je kvalita života nejvyšší, nabývá hodnoty 100 %. Totéž platí pro položky funkčních škál. U položek škál symptomů 0 % znamená, že respondent je symptomy nezasažen. Naopak, sužují-li pacienty symptomy v maximální možné míře, výsledek je 100 %. Všechny položky byly v tabulce popsány pomocí ukazatelů popisné statistiky – počtu (n), průměru, směrodatné odchylky (SD), mediánu (Med), minimální (Min) a maximální (Max) naměřené hodnoty. Skupiny byly potom porovnány pomocí Mann-Whitney U-testu. V posledním sloupci tabulky je uvedena hodnota dosažené statistické významnosti (p). Pokud byla p-hodnota nižší než 0,05, byla zvýrazněna červeně a rozdíl byl považován za statisticky významný. Výsledek ověření hypotézy: Mann-Whitney U-testy bylo prokázáno, že pacienti s chronickou lymfatickou leukémií mají statisticky významně nižší kvalitu života v globálním zdravotním stavu (p < 0,0001), ve funkčních škálách fyzické (p < 0,0001), rolí (p = 0,028), poznávací (p = 0,020) a sociální (p = 0,001). Trpí významně více ztrátou chuti k jídlu (p = 0,002), dušností (p = 0,005) a mají výraznější finanční potíže než běžná populace (p = 0,001). Nulovou hypotézu H01 můžeme pro tyto položky zamítnout ve prospěch alternativní hypotézy HA1. Neprokázal se statisticky významný rozdíl v položkách emoční funkční škály, v únavě, nevolnosti a zvracení, bolesti, nespavosti, zácpy a průjmu. Pro tyto položky nulovou hypotézu H01 nezamítáme. Výsledky post hoc testů jsou zaznamenány v tabulkách (Příloha č. 12, 13).
44
Tabulka 9: Vyhodnocení hypotézy H01 – EORTC QLQ-C30
EORTC QLQ-C30
Funkční škály
Globální zdrav. stav / kvalita života (QL2)
p
56,3 21,2
50
17 100
72,2 20,8
75
17 100 <0,0001
Fyzická (PF2)
78,2 17,7
80
13 100
91,6 10,7
93
53 100 <0,0001
Rolí (RF2)
73,2 28,8
83
0 100
84,6 17,6
83
33 100
0,028
Emoční (EF)
80,6 21,1
92
33 100
79,4 20,3
83
0 100
0,444
Poznávací (CF)
85,4 17,4
83
33 100
92,1 11,6 100
50 100
0,020
Sociální (SF)
74,3 28,2
83
0 100
88,5 15,7 100
50 100
0,001
Únava (FA)
35,3 24,9
33
0 100
30,8 20,2
33
0
78
0,288
8,1 14,4
0
0
83
5,8 12,8
0
0
83
0,231
Bolest (PA)
15,3 20,8
0
0
67
15,6 16,6
17
0
67
0,451
Dušnost (DY)
21,6 26,1
0
0 100
10,3 16,4
0
0
67
0,005
Nespavost (SL)
27,9 28,7
33
0 100
23,9 26,3
33
0 100
0,425
Ztráta chuti k jídlu (AP)
15,3 24,8
0
0 100
4,7 12,9
0
0
67
0,002
Zácpa (CO)
10,4 20,6
0
0
67
9,8 18,7
0
0 100
0,855
Průjem (DI)
10,8 20,0
0
0
67
6,4 14,3
0
0
67
0,202
Finanční potíže (FI)
14,0 23,4
0
0 100
3,8 13,1
0
0
67
0,001
Nevolnost a zvracení (NV)
Škály symptomů
Skupina Zkoumaný soubor (n = 74) Kontrolní skupina (n = 78) Průměr SD Med Min Max Průměr SD Med Min Max
Tabulka 10: Vyhodnocení hypotézy H01 – EORTC QLQ-CLL16
EORTC QLQ-CLL16
Průměr
SD
Med
Min
Max
Únava (FA)
29,5
24,0
33
0
100
Nežádoucí účinky léčby (TSE)
14,5
13,1
8
0
50
Účinky nemoci (DSE)
19,4
16,9
17
0
75
Infekce (IN)
24,0
19,4
25
0
75
Sociální problémy (SP)
27,5
30,4
33
0
100
Budoucí zdraví (FH)
39,6
29,5
33
0
100
45
Rozložení kvantitativních dat bylo v některých případech ukázáno krabicovým grafem. Vodorovná čára v krabici znázorňuje hodnotu mediánu, dolní hrana krabice hodnotu 1. kvartilu (25. percentilu), horní hrana hodnotu 3. kvartilu (75. percentilu). Anténky ukazují maximální a minimální naměřené hodnoty, pokud byly v souboru nalezeny odlehlé a extrémní hodnoty jsou zakresleny kroužky a hvězdičkami.
Obrázek 6: Globální zdravotní stav/ kvalita života
46
Obrázek 7: Funkční škály
Obrázek 8: Symptomové škály
47
Nulová hypotéza H02: Kvalita života u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií je ve všech funkčních škálách a ve všech symptomatických škálách stejná. Alternativní hypotéza HA2: Kvalita života u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií není ve všech funkčních škálách a ve všech symptomatických škálách stejná. Výsledek ověření hypotézy: Kvalita života v jednotlivých oblastech byla porovnána pomocí Friedmanova testu pro více závislých vzorků. Tímto testem bylo ukázáno, že rozdíly mezi jednotlivými položkami funkční škály (p = 0,0005), škály symptomů dotazníku EORTC QLQ-C30 (p < 0,0001) a položkami dotazníku EORTC QLQ-CLL16 (p < 0,0001) jsou statisticky významné. Následně byly provedeny post hoc testy mnohonásobného porovnání všech položek po dvojicích. Rozložení hodnot naměřených na škálách obou dotazníků bylo znázorněno krabicovými grafy. Pod grafy jsou uvedeny výsledky post hoc testů. Statisticky významné rozdíly mezi porovnávanými položkami jsou obarveny barevně žlutě pro p < 0,05 a oranžově pro p < 0,01. Touto analýzou se prokázalo, že nejlepší kvalitu života dosahovali pacienti v poznávací škále. Kvalita života v této oblasti byla významně vyšší než v oblastech fyzické, rolí a sociální. V oblasti symptomů dotazníku EORTC QLQ-C30 největší problémy činila pacientům únava, u které se hodnoty statisticky významně lišily od hodnot naměřených v oblastech nevolnosti a zvracení, bolesti, dušnosti, ztráty chuti k jídlu, zácpy, průjmu i finančních obtíží. Problémem byla pro pacienty i nespavost, která vykazovala signifikantně vyšší hodnoty než nevolnost a zvracení, ztráta chuti k jídlu, zácpa a průjem. Mezi položkami dotazníku EORTC QLQ-CLL16 nejvyšší skóre bylo zaznamenáno u položky budoucí zdraví, která se signifikantně lišila od položek nežádoucí účinky léčby, účinky nemoci, infekce a sociální problémy. Hodnoty naměřené v oblasti nežádoucí účinky léčby byly významně nižší než problémy s únavou a infekcí. Mezi ostatními položkami statisticky významné rozdíly zaznamenány nebyly. Nulovou hypotézu H02 můžeme pro uvedené významné rozdíly zamítnout. Výsledky post hoc testů dotazníku QLQ-CLL16 jsou zaznamenány v tabulce (Příloha č. 14).
48
Tabulka 11: Porovnání jednotlivých škál dotazníku QLQ-C30 u pacientů
Funkční škály
EORTC QLQ-C30
Průměr
Max
Fyzická (PF2)
78,2
17,7
80
13
100
Rolí (RF2)
73,2
28,8
83
0
100
Emoční (EF)
80,6
21,1
92
33
100
Poznávací (CF)
85,4
17,4
83
33
100
Sociální (SF)
74,3
28,2
83
0
100
Únava (FA)
35,3
24,9
33
0
100
8,1
14,4
0
0
83
Bolest (PA)
15,3
20,8
0
0
67
Dušnost (DY)
21,6
26,1
0
0
100
Nespavost (SL)
27,9
28,7
33
0
100
Ztráta chuti k jídlu (AP)
15,3
24,8
0
0
100
Zácpa (CO)
10,4
20,6
0
0
67
Průjem (DI)
10,8
20,0
0
0
67
Finanční potíže (FI)
14,0
23,4
0
0
100
Nevolnost a zvracení (NV)
Škály symptomů
pacienti (n = 74) SD Med Min
p
0,0005
<0,0001
Tabulka 12: Porovnání jednotlivých škál dotazníku QLQ-CLL16 u pacientů
EORTC QLQ-CLL16
Průměr
SD
Med
Min
Max
Únava (FA)
29,5
24,0
33
0
100
Nežádoucí účinky léčby (TSE)
14,5
13,1
8
0
50
Účinky nemoci (DSE)
19,4
16,9
17
0
75
Infekce (IN)
24,0
19,4
25
0
75
Sociální problémy (SP)
27,5
30,4
33
0
100
Budoucí zdraví (FH)
39,6
29,5
33
0
100
p
<0,0001
49
Obrázek 9: Rozložení hodnot naměřených na funkčních škálách dotazníku QLQ-C30 u pacientů
50
Obrázek 10: Rozložení hodnot naměřených na symptomových škálách dotazníku QLQ-C30 u pacientů
51
Obrázek 11: Rozložení hodnot naměřených na škálách dotazníku QLQ CLL-16 u pacientů
Nulová hypotéza H03: Kvalita života běžné populace je ve všech funkčních škálách a ve všech symptomatických škálách stejná. Alternativní hypotéza HA3: Kvalita života běžné populace není ve všech funkčních škálách a ve všech symptomatických škálách stejná. V oblasti funkčních škál byla nejnižší kvalita života zjištěna u emoční škály, která se významně lišila od škály fyzické, poznávací a sociální. Jiné významné rozdíly nalezeny nebyly.
Výsledek ověření hypotézy: V oblasti symptomatických škál běžnou populaci nejvíce trápí únava, která se významně liší od všech ostatních škál. Problémem je pro běžnou populaci i nespavost, která měla signifikantně vyšší hodnoty než nevolnost, dušnost, ztráta chuti, zácpa, průjem a finanční potíže. Vyšší hodnoty byly zaznamenány i v oblasti bolesti, které se lišily od nevolnosti a zvracení, ztráty chuti k jídlu, zácpy, průjmu a finančních potíží. Mezi ostatními 52
položkami statisticky významné rozdíly zaznamenány nebyly. Nulovou hypotézu H03 můžeme pro uvedené významné rozdíly zamítnout. Výsledky post hoc testů funkčních škál jsou zaznamenány v tabulce (Příloha č. 15), stejně tak výsledky pro symptomatické škály (Příloha č. 16). Tabulka 13: Vyhodnocení hypotézy H03 – EORTC QLQ-C30
Funkční škály
EORTC QLQ-C30
Průměr
Max
Fyzická (PF2)
91,6
10,7
93
53
100
Rolí (RF2)
84,6
17,6
83
33
100
Emoční (EF)
79,4
20,3
83
0
Poznávací (CF)
92,1
11,6
100
50
100
Sociální (SF)
88,5
15,7
100
50
100
Únava (FA)
30,8
20,2
33
0
78
5,8
12,8
0
0
83
Bolest (PA)
15,6
16,6
17
0
67
Dušnost (DY)
10,3
16,4
0
0
67
Nespavost (SL)
23,9
26,3
33
0
Ztráta chuti k jídlu (AP)
4,7
12,9
0
0
67
Zácpa (CO)
9,8
18,7
0
0
100
Průjem (DI)
6,4
14,3
0
0
67
Finanční potíže (FI)
3,8
13,1
0
0
67
Nevolnost a zvracení (NV)
Škály symptomů
běžná populace (n = 78) SD Med Min
53
p
100 <0,0001
100 <0,0001
Obrázek 12: Post hoc test – rozložení hodnot naměřených na funkčních škálách
54
Obrázek 13: Post hoc test – rozložení hodnot naměřených na symptomových škálách
Dílčí cíl 2 Zjistit, zda existuje rozdíl v jednotlivých oblastech kvality života ve skupině pacientů mezi muži a ženami. Vyhodnocení hypotéz k dílčímu cíli 2: Nulová hypotéza H04: Muži s chronickou lymfatickou leukémií mají stejnou kvalitu života jako ženy s chronickou lymfatickou leukémií. Alternativní hypotéza HA4: Muži s chronickou lymfatickou leukémií nemají stejnou kvalitu života jako ženy s chronickou lymfatickou leukémií. Pacienti byli porovnáni i ve výsledcích dotazníku EORTC QLQ-CLL16, který byl zpracován obdobně jako dotazník EORTC QLQ-C30 pro škály symptomů. 55
Výsledek ověření hypotézy: Mann-Whitney U-testy bylo prokázáno, že muži s chronickou lymfatickou leukémií trpí bolestí (p = 0,011) statisticky významně více než ženy. Nulovou hypotézu H04 můžeme pro tuto položku zamítnout ve prospěch alternativní hypotézy HA4. U ostatních položek statisticky významný rozdíl mezi muži a ženami prokázán nebyl, nulovou hypotézu H04 zamítnout nemůžeme. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách.
Tabulka 14: Hodnoty škál dotazníku QLQ C-30 u pacientů s CLL, porovnání můžu a žen
Skupina EORTC QLQ-C30
Funkční škály
Globální zdrav. stav / kvalita života (QL2)
p
56,0 21,2
50
17 100
56,5 21,5
50
17 100 0,938
Fyzická (PF2)
76,5 17,4
73
47 100
79,5 18,1
87
13 100 0,349
Rolí (RF2)
69,3 25,1
67
33 100
76,2 31,3
83
0 100 0,117
Emoční (EF)
77,6 22,5
83
33 100
82,9 19,9
92
33 100 0,345
Poznávací (CF)
83,3 15,8
83
50 100
86,9 18,6 100
33 100 0,177
Sociální (SF)
73,4 29,0
83
0 100
75,0 27,9
83
0 100 0,812
Únava (FA)
37,8 26,2
33
0
89
33,3 24,0
33
0 100 0,432
8,9 12,0
0
0
33
7,5 16,1
0
0
83 0,264
Bolest (PA)
21,9 22,2
17
0
67
10,3 18,4
0
0
67 0,011
Dušnost (DY)
21,9 27,6
0
0 100
21,4 25,3
17
0 100 0,942
Nespavost (SL)
28,1 29,5
33
0
67
27,8 28,4
33
0 100 0,963
Ztráta chuti k jídlu (AP)
15,6 22,4
0
0
67
15,1 26,8
0
0 100 0,593
Zácpa (CO)
13,5 22,2
0
0
67
7,9 19,2
0
0
67 0,165
Průjem (DI)
12,5 22,0
0
0
67
9,5 18,5
0
0
67 0,617
Finanční potíže (FI)
13,5 25,2
0
0 100
14,3 22,3
0
0
67 0,687
Nevolnost a zvracení (NV)
Škály symptomů
muži (n = 32) ženy (n = 42) Průměr SD Med Min Max Průměr SD Med Min Max
56
Tabulka 15: : Hodnoty škál dotazníku QLQ CLL-16 u pacientů s CLL, porovnání můžu a žen
Skupina EORTC QLQ-CLL16
muži (n = 32) ženy (n = 42) Průměr SD Med Min Max Průměr SD Med Min Max
p
Únava (FA)
31,3 23,5
33
0
83
28,2 24,6
33
Nežádoucí účinky léčby (TSE)
16,9 14,3
17
0
50
12,7 12,0
8
0
42 0,212
Účinky nemoci (DSE)
18,8 16,8
17
0
58
19,8 17,2
17
0
75 0,689
Infekce (IN)
23,2 17,8
25
0
75
24,6 20,7
25
0
75 0,925
Sociální problémy (SP)
28,1 28,2
33
0
67
27,0 32,3
0
0 100 0,715
Budoucí zdraví (FH)
35,4 26,7
33
0 100
42,9 31,5
33
0 100 0,343
0 100 0,450
Nulová hypotéza H05: Muži běžné populace mají stejnou kvalitu života jako ženy běžné populace. Alternativní hypotéza HA5: Muži běžné populace nemají stejnou kvalitu života jako ženy běžné populace. Výsledek ověření hypotézy: Mann-Whitney U-testy bylo prokázáno, že ženy trpí průjmem statisticky významně více než muži (p = 0,011). Dále se ukázalo, že ženy mají také významně častěji finanční problémy (p = 0,013). Nulovou hypotézu H05 můžeme pro tyto položky zamítnout ve prospěch alternativní hypotézy HA5. U ostatních položek statisticky významný rozdíl mezi muži a ženami prokázán nebyl, nulovou hypotézu H05 zamítnout nemůžeme. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách.
57
Tabulka 16: Vyhodnocení hypotézy H05 – EORTC QLQ-C30
Skupina EORTC QLQ-C30
Funkční škály
Globální zdrav. stav / kvalita života (QL2)
p
71,0 21,9
75
17 100
73,3 20,0
75
25 100 0,658
Fyzická (PF2)
89,7 11,4
93
53 100
93,2 9,9 100
53 100 0,085
Rolí (RF2)
83,8 17,8
83
33 100
85,3 17,5 100
33 100 0,696
Emoční (EF)
79,3 18,9
83
33 100
79,5 21,5
83
0 100 0,775
Poznávací (CF)
91,9 12,4 100
50 100
92,2 11,1 100
67 100 0,995
Sociální (SF)
91,0 14,8 100
50 100
86,4 16,4 100
50 100 0,163
Únava (FA)
28,3 19,3
33
0
67
32,8 20,9
33
0
78 0,380
3,3 7,9
0
0
33
7,8 15,6
0
0
83 0,161
Bolest (PA)
18,6 16,1
17
0
50
13,2 16,9
0
0
67 0,099
Dušnost (DY)
11,4 16,1
0
0
33
9,3 16,8
0
0
67 0,450
Nespavost (SL)
21,0 25,7
0
0
67
26,4 26,8
33
2,9 9,5
0
0
33
6,2 15,0
0
0
67 0,302
Zácpa (CO)
10,5 21,0
0
0 100
9,3 16,8
0
0
67 0,974
Průjem (DI)
1,9 7,9
0
0
33
10,1 17,1
0
0
67 0,011
Finanční potíže (FI)
0,0 0,0
0
0
0
7,0 17,1
0
0
67 0,013
Nevolnost a zvracení (NV)
Škály symptomů
muži (n = 35) ženy (n = 43) Průměr SD Med Min Max Průměr SD Med Min Max
Ztráta chuti k jídlu (AP)
58
0 100 0,351
5 DISKUZE Prostřednictvím našeho dotazníkového šetření, které proběhlo pomocí standardizovaných dotazníků EORTC QLQ-C30 a QLQ-CLL16 bylo zjištěno, že zkoumaný soubor vykazuje statisticky významně nižší kvalitu života ve srovnání s kontrolní skupinou. A to jak v globálním zdravotním stavu, tak ve funkčních a symptomatických škálách. Ve funkčních škálách byly nejvíce patrné rozdíly ve fyzickém fungování, funkční roli a kognitivním a sociálním fungování. Ve škálách symptomatických trpí výraznější ztrátou chuti k jídlu, dušností a také mají větší finanční potíže než běžná populace. S tímto výsledkem koreluje také rakouská longitudinální studie, která byla provedená u 152 lidí běžné populace a 76 pacientů. Ve srovnání s běžnou populací pacienti vykazovali nižší skóre kvality života ve všech oblastech. Holzner et al., (2004, 381 – 390) Výsledky našeho výzkumu se shodují také s výsledky Nizozemské studie. Cílem této studie bylo zjistit prostřednictvím dotazníků EORTC QLQ-C30 a QLQ-CLL16 kvalitu života související se zdravím u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií. Studie přichází se závěrem, že pacienti s chronickou lymfatickou leukémií vykazovali nižší skóre kvality života ve všech funkčních i symptomových škálách dotazníku EORTC QLQ-C30. Dále se pacienti s CLL od kontrolní skupiny nejvíce lišili únavou, ztrátou chuti k jídlu a finančními potížemi. (Holtzer et al., 2015, s. 2895–2906) S podobnými výsledky přichází také studie realizovaná v Německu (Eichhorst et al., 2007, s. 1722 – 1731) zjistila, že pacienti s CLL vykazovali nižší kvalitu života ve všech oblastech, v porovnání se zdravou populací. Pomocí dotazníku EORTC QLQ-C30 měřila kvalitu života pacientů s chronickou lymfatickou leukémií také Else et al., (2008, s. 690 – 697) Pacienti byli hodnoceni 0 – 100 body v 15 okruzích. Rozdíly více jak 10 bodů mezi skupinami byly považovány za klinicky významné. Navráceno bylo 431 platných dotazníků. Ve srovnání s běžnou populací měli pacienti zhoršenou HRQoL v 13 z 15 okruhů. Největší rozdíly byly v únavě, poruchách spánků, pracovních rolích a globální HRQoL. Únava byla hlášena u 81% pacientů, poruchy spánku 56 %, dušnost ve 49 %. Naopak Shanafelt et al., (2007, s. 255 - 264 ) hodnotil kvalitu života u 1482 pacientů s chronickou lymfatickou leukémií. Fyzické, sociální/rodinné, funkční a celkové QoL skóre pacientů s CLL bylo podobné nebo lepší než publikované normy populace. Naproti tomu citová pohoda pacientů s CLL byla dramaticky nižší než u běžné
59
populace a než u pacientů s jinými typy rakoviny. Skóre kvality života bylo nižší u jedinců s pokročilým stadiem onemocnění. Z výše zmíněných studií vyplývá, že chronická lymfatická leukémie má velký vliv na kvalitu života avšak výsledky, které zmiňují jak pacienti, tak běžná populace se odrážejí na jejich aktuálním fyzickém či psychickém rozpoložení. Výsledky kontrolní skupiny zjišťují, že kvalita života není ani v jedné oblasti významně nižší než u pacientů s CLL. Pacienti se potýkali s podobnými problémy jako kontrolní skupina, avšak v některých oblastech ve znatelně větší míře. Za povšimnutí stojí únava, která znatelně postihovala jak pacienty, tak kontrolní skupinu. U obou skupin tato oblast měla znatelně horší hodnocení než ostatní oblasti stejné škálové skupiny. Po srovnání hodnocení kvality života pacientů mezi muži a ženami naše výzkumné šetření ukázalo, že nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly v kvalitě života v souvislosti s pohlavím. Jediný významný rozdíl byl zjištěn pouze v položce bolest. Bylo zjištěno, že muži trpí statisticky významně více bolestí než ženy. Jen tak pro zajímavost uvádíme také výsledky kvality života mezi muži a ženami kontrolní skupiny, protože dle těchto výsledků uvádí kontrolní skupina horší výsledky než muži a ženy zkoumaného souboru. Například bylo prokázáno, že ženy trpí na průjem statisticky významně více než muži. Také mají statisticky významně větší finanční problémy než muži. Výsledek šetření ve zkoumaném souboru se odlišuje od výsledků observační studie z USA, která od roku 2010 zkoumala pohlaví a kvalitu života související se zdravím u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií. Celkem se této studie zúčastnilo 1 140 pacientů. (710 mužů - 62 % a 430 žen - 38 %) Výsledky této studie odhalily, že ženy hlásily výrazně horší únavu ve srovnání s muži. Dále udávaly větší bolest, úzkost a depresi než muži. Naopak ženy vykazovaly lepší sociální a rodinné skóre než muži a muži naopak lepší skóre fyzické. Závěrem můžeme říci, že muži vykazovali celkově lepší kvalitu života související se zdravím než muži. (Pashos, 2013, s. 2853-2860) S podobným výsledkem, jako předešlá studie co se týče pohlaví, dochází také Holzner et al., (2004, 381 – 390). Ten na základě svojí studie přichází s poznatkem, že ženy s CLL vykazovaly patrně nižší výsledky kvality života jak v emoční, tak v sociální oblasti než muži.
5.1 Limity studie Limitem této studie je skutečnost, že respondenti zkoumaného souboru, kteří se zúčastnili výzkumu, pocházeli pouze ze dvou nemocnic léčící hemato-onkologické malignity. (FNOL a FN Brno). Není tak možné jejich výsledky aplikovat na všechny pacienty s chronickou
60
lymfatickou leukémií. Stejně tak získaná data respondentů kontrolní skupiny nelze generalizovat na celou populaci. Výsledky tohoto šetření mohou být také ovlivněny aktuálním zdravotním stavem oslovených respondentů. Dalším omezením této studie může být skutečnost, že se tohoto výzkumu zúčastnili respondenti zkoumaného souboru v jiném věkovém rozložení než kontrolní skupina. Věkové rozmezí zkoumaného souboru bylo mezi 37 až 81 lety. Věkový průměr zkoumaného souboru byl 64,8 let, hodnota mediánu 66 let. Věk respondentů běžné populace byl mezi 40 až 67 lety. Věkový průměr byl 50,6 let, hodnota mediánu 48 let. Nicméně i na tento fakt jsme se zaměřili a zjistili jsme, že po korelaci kvality života běžné kontrolní skupiny s věkem významně koreluje věk pouze s položkou bolest. Míra závislosti byla slabá. Ostatní položky s věkem nekorelovaly. (Tabulka 17) Tato nerovnováha v pohlaví mezi zkoumaným souborem a kontrolní skupinou je zapříčiněna také tím, že pouze u (u malého počtu) respondentů kontrolní skupiny vyššího věku se nevyskytují žádné další chronická onemocnění.
61
ZÁVĚR Cílem teoretické části této diplomové práce byla sumarizace poznatků o onemocnění – chronická lymfatická leukémie a také zjistit jaký má toto onemocnění dopad na kvalitu života prostřednictvím dohledaných studií. Výzkumná část diplomové práce probíhala pomocí kvantitativního šetření. Za účelem zjištění dat této diplomové práce byly použity následující standardizované dotazníky – EORTC QLQ-C30 a EORTC QLQ-CLL16. Vzorek zkoumaného souboru i respondenti kontrolní skupiny odpovídali na otázky dotazníku EORTC QLQ-C30, pacienti i na otázky dotazníku EORTC QLQ-CLL16. Praktická část této diplomové práce měla dva dílčí cíle. Cíl 1 zjišťoval, zda existuje rozdíl v jednotlivých oblastech kvality života mezi pacienty a kontrolní skupinou. Po analýze dat bylo zjištěno, že kvalita života zkoumaného souboru je ve všech třech škálách (funkční i symptomatické škále, globální kvalitě života) znatelně horší v porovnání s výsledky kontrolní skupiny. Největší rozdíly mezi zkoumaným souborem a kontrolní skupinou byl především ve fyzickém, kognitivním a sociálním fungování a také ve funkční roli. Ve škálách symptomatických byly největší rozdíly ve ztrátě chuti k jídlu, dušnosti a také ve finančních potížích. Výsledky kontrolní skupiny nebyly ani u jedné oblasti významně nižší než u zkoumaného souboru. Únava postihovala ve velké míře jak zkoumaný soubor, tak kontrolní skupinu. Bylo zjištěno, že kvalita života zkoumaného souboru vykazuje horší kvalitu života ve všech třech úrovních kvality života. Cíl 1 splněn. Cílem 2 bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit, zda existuje rozdíl v jednotlivých oblastech kvality života ve skupině pacientů mezi muži a ženami. Po analýze výsledných dat bylo zjištěno, že neexistuje žádný statisticky významný rozdíl kvality života v závislosti na pohlaví. Jedinou zjištěnou položkou byla bolest, kterou častěji trpí muži. Nebyl tedy prokázán vztah mezi pohlavím a kvalitou života u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií. Cíl 2 splněn. Chronická lymfatická leukémie má dopad na kvalitu života každého člověka, bez rozdílu na jeho pohlaví. Také autor Johnsen, 2009, s. 139 – 148) ve své studii přichází s poznatkem, že by se měl brát velký zřetel na kvalitu života u všech hematologických malignit, neboť je stále hlášena jako důležitý výsledek v nádorových klinických studiích. Dle Shanafelt et al., (2009, s. 1 – 21) je chronická lymfatická leukémie onemocnění, které má výrazný dopad na kvalitu života. Také Molica (2009, s. 1709 – 1714) ve svém přehledném článku hovoří o důležitosti kvality života v souvislosti s chronickou lymfatickou leukémií, protože se jedná o onemocnění, které je považováno za nevyléčitelné a s velmi variabilním 62
průběhem. Zatímco u některých pacientů může probíhat indolentně, u jiných pacientů může probíhat velmi agresivně s přežitím 2 – 3 roky. (Abrisqueta et al., 2009, s. 2044 – 2050) Na základě skutečností, které byly zjištěny v této diplomové práci, je zřejmé, že by se mělo provádět více studií, které by se tomuto tématu pravidelně věnovaly. Už jen proto, že je chronická lymfatická leukémie onemocnění, které je považováno za nevyléčitelné a většina pacientů se těžce smiřuje s diagnózou nevyléčitelného onemocnění. (Evans et al., 2012, s. 66 – 77) Kvalita života je totiž tématem doposud plně neprobádaným a v dnešní době značně diskutovaným. Ve spojení s chronickou lymfatickou leukémií může dojít k objevení nových poznatků, které by mohly kladně ovlivnit kvalitu života onemocněných pacientů. Taktéž autor Babincál (2013, s. 358 – 371) ve svém článku uvádí, že měření kvality života je důležitým aspektem v hodnocení efektivity léčby a poskytované péče z pohledu pacienta. Z výsledků získaných analýzou dat respondentů bylo zjištěno, že nejvíce problémové oblasti kvality života spojené se zdravím bylo fyzické, kognitivní a sociální fungování. V oblasti symptomů pak zejména ztráta chuti k jídlu a dušnost. Těmto oblastem by se měly věnovat budoucí výzkumná šetření a studie. Pro každého pacienta je vyslechnutí diagnózy leukémie určitě děsivé a vyvolává v něm spoustu nepříjemných pocitů včetně nejistoty. Pro zmírnění těchto negativních postojů by měl veškerý personál ale také rodina, kteří s pacientem spolupracují dodržovat určité postupy, které by tyto reakce zmírnily. Proto je velmi důležité věnovat dostatečný čas edukaci, která je opravdu nezbytná. Také Wreede et al., 2014, s. 174 – 180) zdůrazňuje důležitost informací. Pacienti, kteří jsou nedostatečně edukováni mají horší kvalitu života. (De Wreede et al., 2014, s. 174 – 180) Komplexní přístup k pacientům s chronickou lymfatickou leukémií by měl také zahrnovat psychickou podporu ať už v podobě odborníka nebo personálu, který je s pacientem v kontaktu nejvíce. Rozhovorem, porozuměním nebo dodáním síly a odvahy. Důležitá je také duchovní podpora nebo poskytnutí kontaktu na sociálního pracovníka. Spolupráce s nutričním terapeutem a fyzioterapeutem. Zkrátka úkolem celého zdravotnického personálu by mělo být poskytování komplexní péče na co nejvyšší úrovni a přistupovat ke každému pacientovi s celostním přístupem. Věříme, že poznatky zjištěné v této práci budou nápomocné pro poskytování další péče o pacienty s tímto onemocněním.
63
REFERENČNÍ SEZNAM 1) ABRISQUETA, P., A. PEREIRA, C. ROZMAN, et al., Improving survival in patients with chronic lymphocytic leukemia 2009, the Hospital Clinic of Barcelona experience. Blood [online]. 2009, 114(10), 2044-2050 [cit. 2016-05-31]. DOI: 10.1182/blood-2009-04-214346. ISSN 0006-4971. Dostupné z: http://www.bloodjournal.org/cgi/doi/10.1182/blood-2009-04-214346
2) ANDRADE, Viviane, Namie Okino SAWADA a Elizabeth BARICHELLO. Qualidade de vida de pacientes com câncer hematológico em tratamento quimioterápico. Revista da Escola de Enfermagem da USP[online]. 2013, 47(2), 355361 [cit. 2016-05-25]. DOI: 10.1590/S0080-62342013000200012. ISSN 0080-6234. Dostupné z: http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S008062342013000200012&lng=pt&nrm=iso&tlng=en 3) BABINCÁK, P. (2013). MERANIE KVALITY ZIVOTA: ANALÝZA PREHL'ADOVÝCH STÚDIÍ VO VYBRANÝCH DATABÁZACH/Measurement of quality of life: Overview studies analysis in selected data-bases. Ceskoslovenska Psychologie [online]. 57(4), 358-371. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1449533069?accountid=16730 4) BUŽGOVÁ, Radka. Hodnocení kvality života pacientů na onkologickém oddělení – pilotní studie. Klin Onkol [online]. 2013, 26(6), 404-408 [cit. 2016-07-14]. Dostupné z: http://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/181/4330.pdf 5) DE WREEDE, Liesbeth C., Maggie WATSON, Marleen VAN OS, et a. al Improved relapse-free survival after autologous stem cell transplantation does not translate into better quality of life in chronic lymphocytic leukemia: Lessons from the randomized European Society for Blood and Marrow Transplantation-Intergroup study.American Journal of Hematology [online]. 2014, 89(2), 174 180 [cit. 2016-05-09]. DOI: 10.1002/ajh.23610. ISSN 03618609. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/ajh.23610
64
6) Jozef, D. (2012). SUBJEKTÍVNE HODNOTENIE KVALITY ZIVOTA: DEFINÍCIA, MERANIE A VÝCHODISKÁ DALSIEHO VÝSKUMU. Ceskoslovenska Psychologie,56(2), 148-156. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1019445365?accountid=16730 7) EICHHORST, B. F., R. BUSCH, T. OBWANDNER, I. KUHN-HALLEK, P. HERSCHBACH a M. HALLEK. Health-Related Quality of Life in Younger Patients With Chronic Lymphocytic Leukemia Treated With Fludarabine Plus Cyclophosphamide or Fludarabine Alone for First-Line Therapy: A Study by the German CLL Study Group. Journal of Clinical Oncology [online]. 2007, 25(13), 1722-1731 [cit. 2016-05-10]. DOI: 10.1200/JCO.2006.05.6929. ISSN 0732-183x. Dostupné z: http://www.jco.org/cgi/doi/10.1200/JCO.2006.05.6929 8) EFFICACE, Fabio, Georg KEMMLER, Marco VIGNETTI, Franco MANDELLI, Stefano MOLICA a Bernhard HOLZNER. Health-related quality of life assessment and reported outcomes in leukaemia randomised controlled trials – A systematic review to evaluate the added value in supporting clinical decision making. European Journal of Cancer [online]. 2008, 44(11), 1497-1506 [cit. 2016-05-17]. DOI: 10.1016/j.ejca.2008.03.017. ISSN 09598049. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0959804908002517
9) EFFICACE, F., A. NOVIK, M. VIGNETTI, F. MANDELLI a C. S. CLEELAND. Health-related quality of life and symptom assessment in clinical research of patients with hematologic malignancies: where are we now and where do we go from here? Haematologica [online]. 2007,92(12), 1596-1598 [cit. 2016-05-17]. DOI: 10.3324/haematol.11710. ISSN 0390-6078. Dostupné z: http://www.haematologica.org/cgi/doi/10.3324/haematol.11710 10) EICHHORST, Barbara, Valentin GOEDE a Michael HALLEK. Treatment of elderly patients with chronic lymphocytic leukemia. Leukemia & Lymphoma [online]. 2009, 50(2), 171-178 [cit. 2016-05-25]. DOI: 10.1080/10428190802688517. ISSN 1042-8194. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10428190802688517
65
11) ELPHEE, Erin E. Caring for Patients With Chronic Lymphocytic Leukemia. Clinical Journal of Oncology Nursing [online]. 2008-6-1,12(3), 417-423 [cit. 2016-05-13]. DOI: 10.1188/08.CJON.417-423. ISSN 1092-1095. Dostupné z: http://cjon.ons.org/cjon/12/3/caring-patients-chronic-lymphocytic-leukemia
12) ELSE, Monica, Alastair G. SMITH, Kim COCKS, Sue M. RICHARDS, Shirley CROFTS, Rachel WADE a Daniel CATOVSKY. Patients’ experience of chronic lymphocytic leukaemia: baseline health-related quality of life results from the LRF CLL4 trial. British Journal of Haematology [online]. 2008, 143(5), 690-697 [cit. 2016-05-11]. DOI: 10.1111/j.1365-2141.2008.07407.x. ISSN 00071048. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1365-2141.2008.07407.x 13) ELSE, Monica, Kim COCKS, Shirley CROFTS, Rachel WADE, Sue M. RICHARDS, Daniel CATOVSKY a Alastair G. SMITH. Quality of life in chronic lymphocytic leukemia: 5-year results from the multicenter randomized LRF CLL4 trial. Leukemia & Lymphoma [online]. 2012,53(7), 1289-1298 [cit. 2016-05-11]. DOI: 10.3109/10428194.2011.649479. ISSN 1042-8194. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.3109/10428194.2011.649479 14) EVANS, J., S. ZIEBLAND a A.R. PETTITT. Incurable, invisible and inconclusive: watchful waiting for chronic lymphocytic leukaemia and implications for doctorpatient communication. European Journal of Cancer Care [online]. 2012, 21(1), 6777 [cit. 2016-05-11]. DOI: 10.1111/j.1365-2354.2011.01278.x. ISSN 09615423. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1365-2354.2011.01278.x 15) GRIBBEN, John G. Chronic lymphocytic leukemia: planning for an aging population. Expert Review of Anticancer Therapy [online]. 2010, vol. 10, no. 9, s. 1389-94. ISSN 1473-7140. Dostupné z: http://search.proquest.com/hospital/docview/750402763/fulltext/DA5E49DE9883485 4PQ/13?accountid=16730 16) HADRABOVÁ, Markéta. Chronická lymfocytární leukémie. Onkologie [online]. 2015 (9), 107-111 [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: http://www.onkologiecs.cz/pdfs/xon/2015/03/03.pdf
66
17) HEŘMANOVÁ, Eva. Kvalita života a její modely v současném sociálním výzkumu. Sociológia [online]. 2012, 44(4), 407-425 [cit. 2016-07-14]. Dostupné z: https://www.sav.sk/journals/uploads/09101219Hermanova%20%20OK%20upravena%20studia.pdf 18) HOLOUBKOVÁ, Eva, Kateřina SKŘIVANOVÁ, Jan NEDVĚD a Jiří JARKOVSKÝ. Methods of Assesing Quality of Life in Women with Breast Cancer – Overview and Basic Characteristics. Klinicka onkologie [online]. 2015, 28(5), 332337 [cit. 2016-07-14]. DOI: 10.14735/amko2015332. ISSN 0862495x. Dostupné z: http://www.linkos.cz/klinicka-onkologie-journal/search-forarticles/skupina/a/zobrazit/ids/4772/ 19) HOLTZER-GOOR, K. M., M. R. SCHAAFSMA, P. JOOSTEN, et al., Quality of life of patients with chronic lymphocytic leukaemia in the Netherlands: results of a longitudinal multicentre study. Quality of Life Research [online]. 2015, 24(12), 28952906 [cit. 2016-05-11]. DOI: 10.1007/s11136-015-1039-y. ISSN 0962-9343. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s11136-015-1039-y 20) HOLZNER, Bernhard, Georg KEMMLER, Martin KOPP, Dominic NGUYEN-VANTAM, Barbara SPERNER-UNTERWEGER a Richard GREIL. Quality of life of patients with chronic lymphocytic leukemia: results of a longitudinal investigation over 1 yr. European Journal of Haematology [online]. 2004, 72(6), 381-389 [cit. 2016-05-11]. DOI: 10.1111/j.1600-0609.2004.00233.x. ISSN 0902-4441. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1600-0609.2004.00233.x 21) IZDENCZYOVÁ, Nikoleta. MERANIE KVALITY ZIVOTA: ANALYZA NÁSTROJOV Z ASPEKTU ICH TEORETICKYCH VYCHODÍSK. Ceskoslovenska Psychologie [online]. 2013, vol. 57, no. 2, s. 162-169. ISSN 0009062X. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1356640936?accountid=16730
67
22) JOHNSEN, Anna T., Dorte THOLSTRUP, Morten Aa. PETERSEN, Lise PEDERSEN a Mogens GROENVOLD. Health related quality of life in a nationally representative sample of haematological patients.European Journal of Haematology [online]. 2009, 83(2), 139-148 [cit. 2016-05-17]. DOI: 10.1111/j.16000609.2009.01250.x. ISSN 09024441. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1600-0609.2009.01250.x 23) KACMÁROVÁ, Monika. SUBJEKTÍVNE HODNOTENÁ KVALITA ZIVOTA SENIOROV: KVALITATÍVNE A KVANTITATÍVNE POSTUPY JEJ ZISTOVANIA/Subjectively assessed quality of seniors' life: qualitative and quantitative procedures of its detecting. Ceskoslovenska Psychologie [online]. 2013, vol. 57, no. 1, s. 42-51. ISSN 0009062X. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1345911105?accountid=16730 24) KOZÁK, Tomáš. Chronická lymfocytární leukemie. Onkologie [online]. 2008(2) [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://solen.cz/savepdfs/xon/2008/03/04.pdf 25) LAMANNA, Nicole. Treatment of Older Patients with Chronic Lymphocytic Leukemia. Current Hematologic Malignancy Reports[online]. 2012, 7(1), 21-25 [cit. 2016-05-11]. DOI: 10.1007/s11899-011-0111-0. ISSN 1558-8211. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s11899-011-0111-0 26) LEVIN, Tomer T., Yuelin LI, John RISKIND a Kanti RAI. Depression, anxiety and quality of life in a chronic lymphocytic leukemia cohort.General Hospital Psychiatry [online]. 2007, 29(3), 251-256 [cit. 2016-05-11]. DOI: 10.1016/j.genhosppsych. 2007.01.014. ISSN 01638343. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0163834307000151 27) MOLICA, S. Quality of life in chronic lymphocytic leukemia: A neglected issue. Leukemia & Lymphoma [online]. 2009, 46(12), 1709-1714 [cit. 2016-05-11]. DOI: 10.1080/10428190500244183. ISSN 1042-8194. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10428190500244183
68
28) PANEESHA, S. a D. W. MILLIGAN. Stem cell transplantation for chronic lymphocytic leukaemia. British Journal of Haematology [online]. 2005,128(2), 145152 [cit. 2016-05-17]. DOI: 10.1111/j.1365-2141.2004.05250.x. ISSN 0007-1048. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1365-2141.2004.05250.x 29) PASHOS, Chris L., Christopher R. FLOWERS, Neil E. KAY, et al., Association of health-related quality of life with gender in patients with B-cell chronic lymphocytic leukemia. Supportive Care in Cancer[online]. 2013, 21(10), 2853-2860 [cit. 2016-0513]. DOI: 10.1007/s00520-013-1854-z. ISSN 0941-4355. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00520-013-1854-z 30) PAYNE, Jiří a kol., 2005. Kvalita života a zdraví. Praha: Triton. ISBN 80-7254-6570. 31) RAI, Kanti R. Therapeutic potential of new B cell-targeted agents in the treatment of elderly and unfit patients with chronic lymphocytic leukemia. Journal of Hematology & Oncology [online]. 2015, 8(1), - [cit. 2016-05-09]. DOI: 10.1186/s13045-015-0165x. ISSN 1756-8722. Dostupné z: http://www.jhoonline.org/content/8/1/85 32) SEDLÁČEK, Mjr. MUDr Ladislav. KVALITA ŽIVOTA ONKOLOGICKÝCH NEMOCNÝCH: KONCEPČNÍ MODEL, MOŽNOSTI MĚŘENÍ. VOJENSKÉ ZDRAVOTNICKÉ LISTY [online]. 2005, LXXIV(5), 180-182 [cit. 2016-07-14]. Dostupné z: http://www.pmfhk.cz/VZL/VZL5_6_2005/011-Slovacek.pdf 33) SHANAFELT, Tait D., Deborah A. BOWEN, Chaya VENKAT, et al., The physician– patient relationship and quality of life: Lessons from chronic lymphocytic leukemia. Leukemia Research [online]. 2009,33(2), 263-270 [cit. 2016-05-11]. DOI: 10.1016/j.leukres.2008.06.019. ISSN 01452126. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0145212608002981 34) SHANAFELT, Tait D., Deborah BOWEN, Chaya VENKAT, et al., Quality of life in chronic lymphocytic leukemia: an international survey of 1482 patients. British Journal of Haematology [online]. 2007, 139(2), 255-264 [cit. 2016-05-11]. DOI: 10.1111/j.1365-2141.2007.06791.x. ISSN 0007-1048. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1365-2141.2007.06791.x
69
35) STEPHENS, JM. Chronic lymphocytic leukemia: economic burden and quality of life: literature review. [online]. 2005, 12(5) [cit. 2016-06-02]. 16148431. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16148431 36) ZENT, Clive S. Improving quality of life in chronic lymphocytic leukemia. Leukemia & Lymphoma [online]. 2012, 53(7), 1247-1248 [cit. 2016-05-11]. DOI: 10.3109/10428194.2012.656106. ISSN 1042-8194. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.3109/10428194.2012.656106
70
SEZNAM ZKRATEK ACQOL
Australské centrum kvality života
CLL
chronická lymfatická leukémie
DRS
škála stresu a neschopnosti
EBP
Evidence based practise
EORTC
Evropskou organizací pro léčbu a výzkum rakoviny
FN Brno
Fakultní nemocnice Brno
FNOL
Fakultní nemocnice Olomouc
FZV
Fakulta zdravotnických věd
HRQoL
Kvalita života související se zdravím
LSS
škála spokojenosti
PS
Performance Status
PSI
Performance Status Index
SD
směrodatná odchylka
SWLS
stupnice spokojenosti se životem
QLQ-CLL16 dotazník hodnotící kvalitu života pacientů s chronickou lymfatickou leukémií QLQ-C30
dotazník hodnotící kvalitu života
QoL
Quality of life (Kvalita života)
UPOL
Univerzita Palackého Olomouc
71
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Hodnocení globální kvality života/QoL ................................................................. 34 Tabulka 2: Hodnocení funkčních škál ...................................................................................... 34 Tabulka 3: Hodnocení symptomatických škál.......................................................................... 36 Tabulka 4: Vyhodnocení položek dotazníku EORTC QLQ-CLL16 ........................................ 38 Tabulka 5: Vyhodnocení položek dotazníku EORTC QLQ-C30 ............................................. 40 Tabulka 6: Hodnocení funkčních škál ...................................................................................... 41 Tabulka 7: Hodnocení symptomatických škál.......................................................................... 42 Tabulka 8: Spočítané hodnoty Cronbachovo alfa..................................................................... 43 Tabulka 9: Vyhodnocení hypotézy H01 – EORTC QLQ-C30 ................................................. 45 Tabulka 10: Vyhodnocení hypotézy H01 – EORTC QLQ-CLL16 .......................................... 45 Tabulka 11: Porovnání jednotlivých škál dotazníku QLQ-C30 u pacientů.............................. 49 Tabulka 12: Porovnání jednotlivých škál dotazníku QLQ-CLL16 u pacientů ......................... 49 Tabulka 13: Vyhodnocení hypotézy H03 – EORTC QLQ-C30 ............................................... 53 Tabulka 14: Hodnoty škál dotazníku QLQ C-30 u pacientů s CLL, porovnání můžu a žen ... 56 Tabulka 15: : Hodnoty škál dotazníku QLQ CLL-16 u pacientů s CLL, porovnání můžu a žen .................................................................................................................................................. 57 Tabulka 16: Vyhodnocení hypotézy H05 – EORTC QLQ-C30 ............................................... 58
72
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Schéma postupu rešeršní strategie ......................................................................... 12 Obrázek 2: Zastoupení pohlaví ve skupině zkoumaného souboru ........................................... 32 Obrázek 3: Zastoupení věku ve skupině zkoumaného souboru ............................................... 32 Obrázek 4: Zastoupení pohlaví kontrolní skupiny ................................................................... 33 Obrázek 5: Zastoupení věku kontrolní skupiny........................................................................ 33 Obrázek 6: Globální zdravotní stav/ kvalita života .................................................................. 46 Obrázek 7: Funkční škály ......................................................................................................... 47 Obrázek 8: Symptomové škály ................................................................................................. 47 Obrázek 9: Rozložení hodnot naměřených na funkčních škálách dotazníku QLQ-C30 u pacientů..................................................................................................................................... 50 Obrázek 10: Rozložení hodnot naměřených na symptomových škálách dotazníku QLQ-C30 u pacientů..................................................................................................................................... 51 Obrázek 11: Rozložení hodnot naměřených na škálách dotazníku QLQ CLL-16 u pacientů . 52 Obrázek 12: Post hoc test – rozložení hodnot naměřených na funkčních škálách ................... 54 Obrázek 13: Post hoc test – rozložení hodnot naměřených na symptomových škálách .......... 55
73
SEZNAM PŘÍLOH 1. POVOLENÍ OD EORTC - POUŽITÍ DOTAZNÍKU EORTC QLQ-C30 2. DOTAZNÍK EORTC QLQ-C30 3. POVOLENÍ OD EORTC – POUŽITÍ DOTAZNÍKU – MODULU QLQ-CLL16 4. MODUL QLQ-CLL16 5. SOUHLASNÉ VYJÁDŘENÍ ETICKÉ KOMISE 6. INFORMOVANÝ SOUHLAS 7. POVOLENÍ
VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ
VE FAKULTNÍ NEMOCNICI
OLOMOUC 8. POVOLENÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ VE FAKUTNÍ NEMOCNICI BRNO I 9. POVOLENÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI BRNO II 10. ČÁST SCORING MANUALU DOTAZNÍKU EORTC QLQ-C30 11. SCORING MANUAL DOTAZNÍKU EORTC QLQ-CLL16 12. VÝSLEDKY POST HOC TESTŮ FUNKČNÍCH ŠKÁL DOTAZNÍKU QLQ – C 30 13. VÝSLEDKY POST HOC TESTŮ SYMPTOMOVÝCHM ŠKÁL DOTAZNÍKU QLQ – C 30 14. VÝSLEDKY POST HOC TESTŮ ŠKÁL DOTAZNÍKU QLQ - CLL 16 15. VÝSLEDKY POST HOC TESTU PŘI FUNKČNÍCH ŠKÁLÁCH 16. VÝSLEDKY POST HOC TESTU PŘI SYMPTOMOVÝCH ŠKÁLÁCH 17. UKÁZKA KORELACE KVALITY ŽIVOTA BĚŽNÉ SKUPINY S VĚKEM
74
Příloha č. 1
75
Příloha č. 2
76
77
78
79
Příloha č. 3
80
81
Příloha č. 4
82
Příloha č. 5
83
Příloha č. 6
84
85
Příloha č. 7
86
Příloha č. 8
87
88
Příloha č. 9
89
90
Příloha č. 10
91
92
93
Příloha č. 11
94
Příloha č. 12 Výsledky post hoc testů funkčních škál dotazníku QLQ-C30
95
Příloha č. 13 Výsledky post hoc testů symptomových škál dotazníku QLQ-C30
96
Příloha č. 14 Výsledky post hoc testů škál dotazníku QLQ CLL-16
97
Příloha č. 15 Výsledky post hoc testu při funkčních škálách.
98
Příloha č. 16 Výsledky post hoc testu při symptomových škálách.
99
Příloha č. 17 Ukázka korelace kvality života běžné skupiny s věkem
Tabulka Fyzická (PF2)
Rolí (RF2)
Emoční (EF)
Poznávací (CF)
Sociální (SF)
Únava (FA)
Nevolnost a zvracení (NV)
Bolest (PA)
Dušnost (DY)
Nespavost (SL)
Ztratá chuti k jídlu (AP)
Zácpa (CO)
Průjem (DI)
Finanční potíže (FI)
Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N Spearmanův korelační koeficient P N
a. Skupina = běžná populace
100
Věk -,178 ,120 78 ,065 ,573 78 ,062 ,590 78 ,001 ,991 78 -,098 ,391 78 -,036 ,757 78 -,114 ,319 78 ,312 ,005 78 ,134 ,242 78 ,047 ,686 78 ,040 ,730 78 ,051 ,659 78 ,022 ,851 78 ,068 ,552 78