BEZPEČNÝ POKOJ Mgr. Dana Jurásková,MBA Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Vídeňská 800, Praha 4-Krč 140 00 tel.č. +420 261 082 232
[email protected] Klíčová slova: Bezpečnost pacienta, pád pacienta, zranění pacienta, kvalita péče, indikátor kvality, bezpečný pokoj Abstrakt: Pokud zúžíme problematiku bezpečnosti na úrazy a pády je to i na základě zjištěných skutečností opřených výzkumy významným problém. Pády pacientů v souvislosti s poskytováním zdravotní i sociální péče jsou důležitým fenoménem. Tento problém se týká zejména seniorů nad 65 let a není zdaleka vázán jen na hospitalizaci, ale souvisí i s jejich pobytem v přirozeném prostředí. Pády pacientů se vyskytují v 1,17% všech hospitalizovaných a jsou v téměř 50% spojeny se zraněním. Mezi zraněnými jsou i pacienti, kteří se zranili vážně, prodělali frakturu končetiny nebo si způsobili tržnou ránu. V drtivé většině se pád pacienta odehraje na nemocničním pokoji bez přítomnosti zdravotníka. Při vstávání z lůžka v 26,7% a přímo z lůžka v 19,8%. Všichni pacienti, kteří prodělali pád potřebovali péči zdravotníků. Sledování indikátoru bezpečí pacienta (počet zraněných z pádu na 1000 ošetřovacích dnů) a jeho porovnávání s jinými zdravotnickými zařízeními lze považovat za velmi účinný nástroj k řízení kvality společně se standardizovaným postupem prevence a péče o rizikové pacienty v souvislosti s pádem. S ohledem na prevenci pádů je nejpodstatnější včas identifikovat rizikového pacienta a naplánovat konkrétní preventivních opatření, aby k pádu buď vůbec nedošlo, nebo abychom alespoň minimalizovali jeho následky. Náklady na vyšetření a ošetření pacientů po prodělaném pádu při hospitalizaci totiž nejsou zanedbatelné. Úvod: Rozvoj vědy a techniky, zlepšení životního stylu, kultury i sociálních vztahů vede od počátku lidské společnosti až do současnosti k prodlužování délky života. V posledních 100 letech zejména díky rozvoji techniky, včetně informačních technologií, došlo také k rozmachu medicíny. Prodlužování délky života s sebou přináší i problémy. Narůstá počet polymorbidních nemocných s polypragmasií, mobilitou, nesoběstačností a trvale se zvyšuje potřeba nákladnější zdravotní a sociální péče.1 Úrazy seniorů jsou vážným problémem současné medicíny. Jedním ze závažných problémů ve stáří jsou pády. Alespoň 1x za rok upadne více než 30 % osob starších 65 let. Obávanou komplikací pádu jsou zlomeniny, jejichž pravděpodobnost zvyšuje ve vyšším věku častá osteoporóza. Hrozí však i jiná poranění způsobená pádem: prochladnutí při nemožnosti vstát, dekubity při dlouhém ležení na podlaze, ale také úzkost, deprese, omezování životních aktivit a ztráta soběstačnosti. Opakované pády patří k nejčastějším příčinám přijetí do zdravotnických a ošetřovatelských zařízení.2 Traumatická zranění osob nad 65 let tvoří 25 % všech 1
DOLEŽELOVÁ, I., TOPINKOVÁ, E., MÁDLOVÁ, P.: Funkční geriatrické vyšetření a kvalita života diabetika. In Sestra v diabetologii 1, 2005,. č. 1, str. 24–27. ISSN 1801-2809 2 KALVACH, Z., HOŠKOVÁ, B.: Pády ve stáří. Praha, 1999, str. 7. ISBN 80–7071–139– 6.
zranění a na jejich léčbu jde 33 % nákladů, které jsou vynakládány na léčbu všech zranění. Léčba zranění je u seniorů komplikovanější, často provázená trvalými následky. Mezi nejčastější příčiny zranění seniorů patří pády způsobené dopravními nehodami, popáleniny a následky násilného jednání vůči seniorům.3 Z uvedeného je patrno, že úrazy a pády jsou ohroženi senioři v domácnosti, při pohybu v komunitě, ve zdravotnickém i v sociálním zařízení. V rámci evropského projektu Senioři v domácí péči AD HOC (Agent in Home Care), bylo provedeno šetření výskytu pádů v domácím prostředí. Bylo zjištěno, že ze 430 sledovaných osob s průměrným věkem 82 let prodělalo pád 36,7 %. Výsledky této studie potvrzují, že populace seniorů v domácí péči představuje rizikovou skupinu se zvýšeným rizikem pádu a s nimi spojenými komplikacemi. 4 Ke snížení úrazů v komunitě je možné zapojení měst a obcí do projektu „bezpeční komunita“. Samostatnou částí tohoto preventivního programu jsou úrazy starších osob.5 Na základě uvedených skutečností se v letech 2002 a 2003 uskutečnilo sledování hospitalizovaných pacientů ve 12 zdravotnických zařízeních. Výsledky tohoto sledování byly mimo jiné použity i k ekonomickým analýzám. Pro účely tohoto sdělení byla analyzována data související s bezpečím pacientů. Cíl sledování: - analyzovat okolnosti a mechanismy pádů - zjistit výskyt pádů v souvislosti s užitím nemocničního vybavení kompenzačních pomůcek - zjistit přítomnost zdravotníků při pádů a schopnost pacientů zavolat pomoc - analyzovat místa výskytu pádů - data použít k vyprojektování bezpečného pokoje a ten otestovat v praxi
a
Metodika sledování: Zdravotnická zařízení, která se zúčastnila sledování implementovala před zahájením sledování do praxe totožný standard prevence a péče o pacienty s rizikem pádů. Součástí standardu byl také standardizovaný protokol pro zaznamenání všech analyzovaných dat z pádu. V pravidelných intervalech byly protokoly předávány ke zpracování. Výsledky: Rozsáhlým sledováním provedeným na 12 zdravotnických zařízení v průběhu 12 měsíců provedeném v letech 2002 a 2003 bylo zjištěno, že jsou senioři ohroženou skupinou. Navíc je tento problém vázán ve vysoké míře na nemocniční pokoj a jeho vybavení.6 Celkem bylo sledováno 335 286 pacientů, z nich prodělalo pád 1,17% tj. 3 913 pacientů. Zraněno z pádů bylo 46,94% pacientů, tj. 1 899 pacientů. Na lůžkách následné péče bylo hospitalizováno 19 527 pacientů, z nich prodělalo pád 7,18 %, tj. 1403. Z těchto padajících seniorů se zranilo 45,33% pacientů, tj. 636 pacientů. Průměrný věk pacientů , který prodělali pád byl 73,9 let. Výsledky sledování byly dále analyzovány z pohledu mechanismu i místa pádu. Na nemocničním pokoji 3
BENEŠOVÁ, V. a kol.: Úrazy seniorů a možnosti jejich prevence. Praha. 2003 Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol. 4 KLÁN, J., KLEVETOVÁ,D., TOPINKOVÁ, E. FALOVÁ,D.: Pády u seniorů v domácí péči. Sestra, 13, 2003, č. 1, str. 29–30. ISSN 1210-0404 5 GRIVNA, M.: Metodika prevence úrazů na komunitní úrovni. Praha. Centrum epidemiologie a prevence dětských úrazů při Ústavu veřejného zdravotnictví a preventivního lékařství 2. LF UK. 1999. ISBN 80–238–4154–8 6 Charvátová,P., Jurásková,D.: Pád pacienta jako indikátor kvality péče. Zdravotnické noviny, ročník 53, č.41, Lékařské listy str. 21-25. Podpořeno grantem SFN – MZ ČR IGA NO:7723-3
se stalo 77,6% pádů a v 19,8% přímo z lůžka, 26,7% pádů se přihodilo při vstávání z lůžka. Jsou to tedy události, které přímo souviseli s vybavením nemocničního pokoje. V 84,8% pádů nebyl přítomen nikdo ze zdravotníků a z celého počtu téměř 4 tis. padajících pacientů bylo schopno pouze 2% pacientů využít k přivolání personálu signalizační zařízení. Zranění z pádů byla ve vyšším procentu pouze lehká (povrchové exkoriace, hematomy, nediferencované bolesti). Bohužel však vznikla následkem pádů také závažná zranění s následným operačním výkonem a prodloužením hospitalizace (fraktury, tržné rány) Graf č.1 Místo pádu nevyplněno
0,3 0 0,2 1,4 3,8 1,9
v areálu nemocnice v jiné budově
0,4 1,2 0,5
65+let (N-3120) 0-64 let (N-763)
10,1 14,9 11,1
na WC/ v koupelně
6,6
na chodbě
8,7
celkem (N-3913)
17
na pokoji
63 0
20
40
60
81,2 77,6 80
100
%
Senioři se při pohybu na ošetřovací jednotce nejčastěji padají na pokoji v 81,2%. To jistě souvisí s jejich omezenými schopnostmi pohybu. Věkové skupiny pacientů pod 64 let také nejčastěji padají na pokoji ovšem „pouze“ v 63 %.
Graf. č.2 Okolnosti a mechanizmy pádu 1,3 3 1,6
nevyplněno
10,1 11
jiné
14,5 13 14,8 13,3
zakopnutí, uklouznutí
65+ (n-3120)
20,9 21,2 21
nestabilita při chůzi opření o nestabilní oporu
4,7
0-64 let (n-763) celkem (n-3913)
7,1 6,6 28,2 26,7
20,3
vstávání z lůžka
19,4 21,4 19,8
pád z lůžka 0
5
10
15
20
25
30
%
Suverénně nejvyšší počet seniorů padá při vstávání z lůžka a to v 28,2%, 19,4% upadne přímo z lůžka, 7,1 % upadne pokud se opře o nestabilní oporu. Celkově lze tedy říci, že 54,7% seniorů upadne přímo v souvislosti s použitím buď lůžka nebo nemocničního vybavení. Závěr: Tyto výsledky vedli autory sledování k zahájení projektu nazvaného „bezpečný pokoj“. Společně s výrobci nemocničních lůžek a nemocničního nábytku se začali zabývat parametry, které by takový pokoj měl být, aby bylo možné pádů a s nimi spojených zranění předejít. Projekt se pokouší řešit jednotlivé technické oblasti vybavení pokojů: velikost pokoje, vlastnosti podlahových krytin, osvětlení, umístění signalizačního zařízení, vlastnosti nemocničního nábytku a vlastnosti lůžek. V tomto kontextu vznikají doporučení pro výrobce jakým způsobem je možné změnit nejen design, ale také funkci nemocničního vybavení. Nejsložitějšími problémy se jeví využití vedlejších zařízení lůžka a možnost přivolání pomoci. Projekt je nyní ve fázi přípravy testovacího pokoje, kdy jsou dodržena následující pravidla: - prostor kolem lůžka přístupného ze tří stran minimálně 90 cm - zdi pokoje v kontrastních barvách - protiskluzná podlaha podle ČSN - trasy na pokoji označeny reflexními pásy - zajištěno noční osvětlení a lokální osvětlení lůžka - lůžko – nastavitelná výška – v noci v nejnižší poloze - žádné další osobní věci kolem lůžka (tašky apod.) - močové lahve a podložní mísy umístěny podle schopnosti soběstačnosti nemocného – při obsluze personálem pod lůžkem (speciální držáky), při soběstačnosti nemocného na stabilní židli - zábrany lůžka podle ČSN, ideálně dělené a nastaveny v tzv. mobilizační poloze
- noční stolek umístěn vedle lůžka v jeho 1/3 od hlavy, dvířka otočena k nemocnému - veškerý nábytek na kolečkách vybaven automatickou brzdou - rohy nábytku kulaté, opatřeny reflexními pásy - při použití doplňkového nábytku – židle, křesla – využití masivního nábytku se širokou základnou - stůl připevněn ke zdi - delší vzdálenosti na pokoji zajištěny madly - žádný nábytek v komunikačních trasách - samostatný problém signalizace při pádu Vybavení experimentálního pokoje bude testováno při použití audiovizuální techniky, kdy budou jednotlivé situace vyhodnocovány z videozáznamu za přítomnosti konstruktérů nemocničního vybavení. Bezpečí pacienta se nepochybně zvýší použitích pasivních bezpečnostních prvků.
