Kvalita života lidí s chronickou bolestí

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Kvalita života lidí s chronickou bolestí bakalářská práce

Autor: Tobolková Ludmila Vedoucí práce: Mgr. Jana Číhalová Jihlava 2012

Anotace Ve své bakalářské práci se zabývám kvalitou života lidí chronickou bolestí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám patofyziologií bolesti, typy bolestí, léčbou bolesti, dále kvalitou života a potřebami nemocných. Praktická část zachycuje kvantitativní výzkum. Snaží se zjistit kvalitu života lidí s chronickou bolestí, jejich nejčastější problémy a nejdůležitější potřeby.

Klíčová slova Kvalita života, bolest, potřeby

Anotation In my bachelor thesis I deal quality of life people with chronic pain. The thesis is dividend in

theoretical part and practical part. In theoretical part deals with the

pathophysiology of pain, types of pain, therapy of pain also quality of life people and Leeds of patients. The practical part is based on quantitative research. They try to determine the quality of life people with chronic pain, thein common problems and their most important needs.

Keywords Quality of life, pain, Leeds of patient

Poděkování Zde bych chtěla poděkovat Mgr. Janě Číhalové za spolupráci a trpělivost při tvorbě této bakalářské práce, a dále zdravotnickým zařízením za umožnění vykonání výzkumu. Děkuji také mé rodině za podporu při studiích.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20.5. 2012 .......................................................... Podpis

Obsah 1

2

Úvod ...................................................................................................................................... 8 1.1

Cíl práce ........................................................................................................................ 9

1.2

Hypotézy ....................................................................................................................... 9

Teoretická část .................................................................................................................... 10 2.1

Bolest .......................................................................................................................... 10

2.1.1

Faktory ovlivňující bolest ................................................................................... 11

2.1.2

Patofyziologie bolesti .......................................................................................... 11

2.1.3

Vedení bolesti...................................................................................................... 11

2.1.4

Memory-like proces ............................................................................................ 13

2.2 2.2.1

Typy bolesti................................................................................................................. 13 Akutní bolest ....................................................................................................... 13

Reakce organismu na akutní bolest..................................................................................... 14 2.2.2

Chronická bolest.................................................................................................. 15

Problémy pacientů s chronickou bolestí ............................................................................. 15 2.3

Hodnocení bolesti ....................................................................................................... 15

2.4

Léčba bolesti ............................................................................................................... 16

2.4.1

Invazivní metody ................................................................................................. 16

2.4.2

Neinvazivní metody ............................................................................................ 17

2.5

Kvalita života .............................................................................................................. 24

2.6

Potřeby nemocných ..................................................................................................... 24

2.6.1 3

Faktory ovlivňující uspokojování potřeb ............................................................ 26

Praktická část ...................................................................................................................... 27 3.1

Metodika výzkumné práce .......................................................................................... 27

3.2

Charakteristika výzkumného prostředí ....................................................................... 27

3.3

Průběh a popis výzkumu ............................................................................................. 27

3.4

Vlastní výsledky výzkumu .......................................................................................... 28

3.4.1

Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 1. ............................................................... 29

6

4

3.4.2


3.4.3


3.4.4


3.4.5


3.4.6


3.4.7


3.4.8

Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10. ............................................................. 38

3.4.9


3.4.10


3.4.11


3.4.12


3.4.13


3.4.14


3.4.15


3.4.16


Diskuse ................................................................................................................................ 51 4.1

Doporučení pro praxi .................................................................................................. 52

5

Závěr ................................................................................................................................... 53

6

Seznam použité literatury.................................................................................................... 54

7

Seznam tabulek ................................................................................................................... 56

8

Seznam grafů....................................................................................................................... 57

9

Seznam příloh ..................................................................................................................... 58 9.1

A Dotazník .................................................................................................................. 58

9.2

B Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Jihlava ......................................... 58

9.3

C Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Pelhřimov .................................... 58

7

1 Úvod Bolest je nepříjemným smyslovým a emočním zážitkem spojeným s akutním či potencionálním poškozením tkání (Janáčková, 2007) Bolest má ochrannou funkci, upozorňuje nás, že se děje něco nezvyklého. Bolest snižuje úroveň sebepéče pacienta, často invalidizuje nemocné. Nemocných léčených v ambulancích bolesti neustále přibývá. Léčba chronické bolesti je dlouhá a často komplikovaná přidruženými chorobami pacientů. Nejdůležitějším cílem při léčbě bolesti by mělo být snížení intenzity bolesti nebo úplné odstranění bolesti a zvýšení kvality života nemocného Ve své bakalářské práci jsem si zvolila téma Kvalita života lidí s chronickou bolestí. Toto téma jsem si vybrala, protože se v mém okolí vyskytuje několik lidí trpících chronickou bolestí a zajímala mě kvalita jejich života. Zaměřila jsem se na pacienty, kteří jsou léčeni v ambulancích bolesti. Rozdělila jsem je podle pohlaví na muže a ženy. Cílem mé práce bylo zjistit hodnocení kvality života lidí s chronickou bolestí. Zajímala jsem se o potřeby nemocných, o jejich problémy. Teoretickou práci jsem rozdělila do kapitol. V první kapitole se zabývám teorií bolesti, fyziologií bolesti a vedením bolesti. V druhé kapitole rozlišuji typy bolesti. Dále se zabývám léčbou bolesti, kterou jsem rozdělila na invazivní a neinvazivní metody. Nakonec jsem uvedla kapitolu o kvalitě života a o potřebách nemocných. Praktická část je zaměřena na kvantitativní výzkum. Na začátku jsem si stanovila 3 cíle a 4 hypotézy. V praktické části uvádím metodiku výzkumné práce, charakterizuji výzkumné prostředí a popisuji průběh výzkumu. Hlavní část práce jsem věnovala vlastním výsledkům výzkumu. Výsledky jsem zpracovala do tabulek a grafů. Na konci práce jsou zařazeny přílohy. Jedná se o dotazník k výzkumu a žádosti k povolení výzkumného šetření v nemocnici Jihlava a Pelhřimov.

8

1.1 Cíl práce 1. Popsat kvalitu života u vzorku respondentů, kteří jsou léčeni v ambulancích bolesti. 2. Zjistit nejčastější problémy u respondentů s chronickou bolestí. 3. Zjistit nejdůležitější potřeby u vzorku respondentů s chronickou bolestí.

1.2 Hypotézy H1 U většiny pacientů má bolest negativní vliv na kvalitu jejich života. H2 Všichni pacienti s chronickou bolestí trpí poruchami spánku. H3 Chronická bolest narušuje rodinné a partnerské vztahy u většiny pacientů. H4 Pacienti často trpí psychickými obtížemi.

9

2 Teoretická část 2.1 Bolest „Bolest

je

nepříjemný

smyslový

a

emoční

zážitek

doprovázený

akutním

či potencionálním poškozením tkání, které souvisí s poruchou fyziologické povahy (onemocnění, zánět) nebo vnějším násilím.“(Janáčková, 2007) Upozorňuje nás, že došlo k poškození organismu. Bolest je varovným signálem a má ochranou funkci. Svojí nepříjemností nás nutí odstranit její příčinu (Janáčková, 2007). „Bolest je účelná jako varovný signál, který upozorňuje na nebezpečí ohrožení. V případě, že bolest ztratí signální význam, kde proces, který signalizuje, je již znám, je pak neúčelná jako například fantomové bolesti nebo bolesti zubů. Bolest, jež reflexně způsobuje poruchy funkcí organismu, je škodlivá“(Trachtová, 2008).

Základem bolestivého vjemu je nocicepce, spuštěná nociceptory. Výsledkem nocicepce je vnímání bolesti jako senzorického vjemu. Nocicepce nemusí vést k bolestivému vnímání, záleží na endogenní modulaci bolesti. Neurogenní bolest je typická neaktivitou nociceptorů, ale zdrojem bolestivého dráždění, je porušena struktura svalu, nervové vlákno nebo vyšší ústředí jako například u thalamické bolesti. Nenociceptorová bolest je například fantomová bolest, etiologie této bolesti je nejasná, tato bolest je velice obtížná na léčbu (Trachtová, 2008). Bolest zasahuje do oblasti biologické, psychologické, sociální, které ji zpětně ovlivňují. Psychologické a sociální faktory ovlivňují vznik, průběh a charakter i vyústění bolesti (Janáčková, 2007). Svoji úlohu zde hraje i časový faktor. Trvá-li bolest déle než šest měsíců je doprovázena depresivními projevy, které ovlivňují patofyziologické mechanismy (Chromý, 2005).

10

2.1.1 Faktory ovlivňující bolest Trachtová (2008) uvádí tyto faktory: 1 . ,, Fyziologicko- biologické faktory – fyziologie bolesti, věk, vývojové faktory, nemoc. 2. Psychicko duchovní faktory – osobnost člověka, nálada, pocity, strach, úzkost, frustrace. 3. Sociálně kulturní faktory- výchova, sociální závislost, osamělost, etnografické vlivy. 4. Faktory životního prostředí – chlad, teplo, ultračervené, ultrafialové záření." 2.1.2

Patofyziologie bolesti

Bolest začíná na receptorech – nociceptorech (nocisenzorech). Jsou to volná nervová zakončení na aferentních nervových vláknech v kůži, ve svalech, kloubních pouzdrech ve stěně trávicí trubice, srdci a cévách. Některé orgány a tkáně nemají receptory bolesti, a proto necítíme bolest. Například tkáně centrálního nervového systému sice bolest vnímá, ale nebolí. Bolest u nich způsobují obaly, v nichž se nachází volná nervová zakončení. Na 1cm2 kůže se nachází přibližně 100 volných nervových zakončení bolesti. Nocisenzory se dělí na chemické, mechanické, tepelné a vlastní nocisenzory (Rokyta a kolektiv, 2008). 2.1.3

Vedení bolesti

Z těchto nocisenzorů je veden bolestivý podnět do míchy dvěma typy vláken. Vlákna typu A, které se dělí do podskupin na alfa, beta, gama a delta, a vlákna typu C. Tyto podskupiny se liší vrstvou myelinu a rychlostí vedení vzruchů ve vláknech. Vlákna typu C nemají žádnou vrstvu myelinu a vedou vzruchy pomalu (Janáčková, 2007). Vlákna A-delta a C vedou do míchy zadními kořeny do zadních rohů míšních, kde se nachází první neuron bolesti. Zadní rohy jsou rozděleny do vrstev tzv. Rexedovy zóny, označeny I-X. (Trachtová, 2008).

11

Na povrchu Rexedových vrstev končí vlákna somatosenzorická, hlubší části vláken, která, vedou viscerální bolest. Vlákny typu C je vedeno 80% bolestivých vjemů, tyto vlákna se dostávají do substantia gelatinosa Rolandi a do Lissauerova traktu, kde končí odbočky vláken vedoucích dotyk, tlak a vibrace. Toto uspořádání je základem pro vrátkovou teorii podle Melzacka (psycholog MCgill University v Kanadě) a Walla (neurofyziolog na University College v Londýně) (Rokyta a kolektiv, 2008). Vrátková teorie bolesti závisí na principu přepínání bolestivých a nebolestivých vjemů, rychlá vlákna tzv. zavírají vrátka pro vzruchy pomalé, a to má za následek chronické obtížné léčení bolesti. „Z míchy jsou vedeny bolestivé podněty spinothalamickými drahami do thalamu, kde se nachází druhý neuron bolesti. Některé vzruchy vedou přes retikulární formaci mozkového kmene do limbického systému až do thalamu. Z thalamu vede impulz do analyzátorů v mozkové kůře, kde je třetí neuron. Hypothalamus a limbický systém ovlivňují emotivní složku bolesti, především pak negativní emoce, které bolest doprovázejí“ (Trachtová, 2008). Nejdůležitější strukturou z výše uvedených center je thalamus, kde končí bolestivé dráhy v mediálních jádrech, a také ve ventrobazálních, posteriorních komplexech. Mediální jádra posílají bolestivý vzruch do limbického systému, který ovlivňuje afektivně motivační složku bolesti. Ventrobazální a posteriorní komplex posílají bolestivý podnět do somtosenzorické mozkové kůry a ovlivňují senzorickodiskriminační složku bolesti. Bolest má ještě kognitivně evaluační složku, dále motorickou a efektorovou, které zprostředkovávají bolestivou reakci (Rokyta a kolektiv, 2008). Anatomicko-fyziologické studie dokázaly, jakými způsoby lze bolest modulovat. Při bolestivém dráždění naše tělo vylučuje endorfin. Hladina endorfinů v těle kolísá, především u žen při porodu a při menstruaci se její hladina zvyšuje (Janáčková, 2007).

12

2.1.4

Memory-like proces

Proces memory-like znamená, že centrální nervový systém dokáže bolestivou informaci zpracovat, ale i zapamatovat. Z nepříjemné zkušenosti vznikají podmíněné reakce na bolest a odpor k situaci, ve které bolest vznikla. Tímto způsobem si děti pamatují bolest (Janáčková, 2007). Kojenci a děti cítí bolest stejně jako dospělí. Centrální nervový systém dokáže přenášet bolest ve 20. týdnu těhotenství. Kojenci si bolest pamatují a reagují na ni. Neléčená bolest může u kojenců vyvolat poruchy spánku a přijmu potravy a zvýšené reakce na bolest (Munden, 2006). Dítě vyjadřuje bolest křikem, jeho příčina by měla být odstraněna co nejrychleji z důvodu pozdějších komplikací. Stejné je to i u pooperačních bolestí nebo s bolestí u zubaře. Proces memory-like má svoje fyziologické mechanismy, kdy se mění vzorec (engram) centrální nervový soustavy. Například u fantomových bolestí, kdy pacient pociťuje amputovanou končetinu. Druhým typem bolesti je bolest přenesená, to znamená, že je přenášena do míst, kde nevzniká. Jedná se především o onemocnění viscerálních orgánů. Například bolest žlučníku, která vystřeluje z pravého podžebří do zad nebo při infarktu myokardu bolest vystřeluje do levé horní končetiny (Janáčkova, 2007).

2.2 Typy bolesti Základní dělení bolesti je podle délky jejího trvání na akutní a chronickou. Každá z nich je velice specifická a je nutné je rozlišovat z důvodu odlišné léčby. Podle příčiny se bolest dělí na nociceptivní a neuropatickou (Rokyta a kolektiv, 2009). 2.2.1

Akutní bolest

Akutní bolest vzniká mechanickým poškozením tkáně nebo nemocí. Akutní bolest má náhlý začátek a omezený časový průběh. Může se vyskytovat několik hodin, dnů i týdnů (Janáčková, 2007).

13

Nejčastěji je bolest pálivá, ostrá, vychází z kůže, svalů, řadíme sem i některé typy kolikovité bolesti. Akutní bolest má ochrannou funkci varuje a brání následnému zhoršování stavu (Trachtová, 2008). Pokud je akutní bolest neléčena, hrozí, že se z ní stane bolest chronická, která je obtížnější na léčbu. Mezi bolestivé stavy a syndromy vzniklé akutně řadíme bolest poúrazovou a pooperační. „Poúrazová bolest vzniká necíleně, následkem mechanického či chemického poškození (poleptání) tkání nebo působením tepla, mrazu (popáleniny, omrzliny). Krutá bolest může způsobit šokový stav, proto je nutná okamžitá léčba ihned po úrazu“.

„Pooperační bolest vzniká při chirurgických zákrocích, následkem mechanického nebo tepelného poškození tkání (především termokoagulací, která je během výkonu zastavena). Léčba pooperační bolesti začíná již před operací tzv. preventivní analgezií (tlumení bolesti před operací“). Používají se k tomu léky ze skupiny opiodů, které jsou součástí premedikace pacienta. Podle nejnovějších studií je vhodná kombinace analgetika-antipyretika

paracetamolu

(Paralen)

a

slabého

opiodu

(Tramadol).

U některých typů operací je vhodnější regionální blokáda se zavedením epidurálního katétru (Rokyta a kolektiv, 2009). Reakce organismu na akutní bolest Reakcí dýchacího systému může být snížení kapacity plic, dechového objemu a zhoršení činnosti bránice. Tyto obtíže způsobují neschopnost se zhluboka nadechnout nebo odkašlat, důsledkem toho vzniká pooperační zánět plic, z důvodu retence sekretu v dýchacích cestách. Zvýšené svalové napětí doprovází větší spotřebou kyslíku a nároky na činnost srdce. Zrychlený tep a zvýšení srdeční práce jsou dalšími reakcemi organismu, jejichž výsledkem může nastat riziko ischemie (snížené prokrvení) a infarktu myokardu (Rokyta a kolektiv, 2009).

14

2.2.2

Chronická bolest

Chronická bolest je samostatné onemocnění, její příčina není známa a je neodstranitelná. Za chronickou bolest lze považovat bolest trvající déle než půl roku. Není zde výrazná fyziologická reakce organismu na bolest jako u akutní bolesti. Pacient s chronickou bolestí prožívá bezmoc, strach, deprese, úzkost. Často chronická bolest negativně ovlivňuje i sexuální a sociální oblast, dochází k psychosociálním důsledkům, k následné sociální izolaci. Vertebrogenní bolesti, osteoartritida, osteoporóza, fibromyalgie a bolesti hlavy, patří mezi nejčastější chronické bolesti. Objektivní projevy pacienta s chronickou bolestí jsou bolestivé grimasy, vzdychání, pláč, kulhání, vyhledávání úlevových poloh (Rokyta a kolektiv, 2009). Problémy pacientů s chronickou bolestí Nejčastějším problémem pacientů s chronickou bolestí je porucha spánku. Často se jedná o zhoršené usínání a předčasné probouzení. Pacienti se po probuzení cítí vyčerpaní. Jsou podrážděni běžnými podněty nebo kontakty s okolím. Uzavírají se do sebe, a tím se ocitají v sociální izolaci, větší depresi. Nemocní trpí depresemi, které vedou ke změnám nálady, myšlení a sebeprojekce (vnímání sebe). Cítí se být invalidní, a to vede ke změně pracovní schopnosti a sociální aktivity (Janáčková, 2007). Ztráta zaměstnání, nebezpečí suicidia, poruchy libida, změny osobnosti patří mezi další problémy pacientů, jež zhoršují celkovou kvalitu života nemocných (Rokyta kolektiv, 2009).

2.3 Hodnocení bolesti Pro kvalitní léčbu bolesti je důležité pravidelné hodnocení intenzity bolesti. Nejčastěji je v praxi používaná VAS (vizuální analogová škála). Bolest je subjektivní pocit. Pacient vyjadřuje intenzitu bolesti čísly od 0 do 10, kdy 0 není bolest žádná, 10 je největší bolest, kterou pacient zažil (Rokyta a kolektiv, 2009).

15

Při hodnocení bolesti je důležité získat od pacienta anamnézu bolesti. Anamnéza obsahuje údaje o lokalizaci bolesti, intenzitě, kvalitě a typu bolesti, dále faktory, jež bolest vyvolávají, doprovodné příznaky či předešlé zkušenosti. Přesně lokalizovat lze bolest akutní. Při hodnocení kvality bolesti hrají důležitou roli inteligenční schopnosti pacienta a jeho vyjadřovací schopnosti. Bolest může být tupá, řezavá, vystřelující, svíravá a bodavá (Trachtová, 2008). U bolestí břicha jsou nejčastěji somatické a viscerální bolesti. Somatická bolest vzniká drážděním míšních nervů. Je to bolest ostrá a přesně ohraničená. Viscerální bolest vzniká drážděním sympatiku. Bolest je tupá a neurčité lokalizace. Dle postiženého orgánu rozlišujeme bolest kolikovitou, ischemickou a zánětlivou. Časový průběh bolesti popisuje, za jakých okolností bolest vznikla (Trachtová, 2008). U pediatrických pacientů nebo u pacientů s poruchou řeči používáme ke zjištění bolesti řadu smajlíků s různými obličeji od smíchu po pláč. (Munden, 2006).

2.4 Léčba bolesti V léčbě bolesti se snažíme o odstranění bolesti a zlepšení kvality života nemocných. Je snahou zdravotníků, aby se bolest zmírnila natolik, aby se stala snesitelnou pro pacienta a aby neovlivňovala jeho běžné denní aktivity (Slíva, 2009). Léčebné postupy rozdělujeme na invazivní a neinvazivní. 2.4.1

Invazivní metody

Zakládají se na aplikaci látek do páteřního kanálu, v blokádě nervů bolesti nebo nervů ovlivňující místní prokrvení. Invazivní metody dělíme na : -

Aplikace do míšního vaku, tzv. subarachnoidální podání léčiva.

-

Aplikace před tvrdou plenu, tzv. epidurální anestezie.

-

Blokáda periferních nervů.

-

Neurochirugické metody, například elektrostimulace nebo stereotaktické výkony (Janáčková, 2007).

16

Do epidurální a subarachnoidální oblasti se aplikují opioidy nebo jejich směsi a lokální anestetika. Nově se využívá podkožní pumpy spojené se spinálním katétrem (Rokyta a kolektiv, 2009).

2.4.2 Neinvazivní metody Farmakologická léčba „Podle žebříčku WHO se k léčbě mírných bolestí doporučuje začínat s neopioidními analgetiky, u středně silných bolestí slabá opioidní analgetika a u silné bolesti se doporučují silné opiody. Adjuvantní analgetika mohou tlumit některé typy bolestí a ulevují od vedlejších účinků analgetik“ (Marková, 2010). Analgetika

Analgetika dělíme na opioidní a na neopioidní. Neopioidní analgetika tlumí bolest sníženou tvorbou prostaglandinů, které vnímání bolesti zvyšují. Dělí se na dvě podskupiny: analgetika-antipyretika a nesteroidní antiflogistika-antirevmatika (NSA) Opioidní analgetika tlumí bolest aktivací opioidních receptorů v centrálním nervovém systému. Rozlišujeme slabší a silnější opiody (Rokyta a kolektiv, 2009). Neopiodní analgetika Nejčastěji užívanými neopiodními analgetiky jsou antipyretika, například Paracetamol (Paralen, Panadol), Kyselina acetylsalicylová (Aspirin, Acylpyrin aj.) se používá ke snížení horečky, analgetické účinky má při vyšších dávkách. Z nesteroidních antiflogistik sem řadíme například Ibuprofen (Ibalgin) a Diclofenak (Dolmina, Veral, Voltaren). U nesteroidních antiflogistik je důležité myslet na závažné vedlejší účinky nevolnost, pálení žáhy, vznik žaludečních vředů. Menší riziko vzniku vedlejších účinků je u Nimesulidu (Coxtral, Aulin, Nimed) (Rokyta a kolektiv, 2009).

17

Opioidní analgetika Slabé opiody – kodein (Korylan, Ultracod), dihydrokodein, tramadol (Tramal, Tralgit), nepodléhají opiátovému zákonu na rozdíl od silných ovoidů, které zákonu podléhají. Ze skupiny silných opiodů jsou v České republice využívány tyto opiody : Morfin ve formě tablet, čípků a injekcí, Fentanyl ve formě transdermální a injekční. Dále je to Hydromorfon a Buprenorfin (Marková, 2010). Nežádoucí účinky opiodů Všechny druhy opiodů způsobují zácpu. Současně s užíváním opiodů je důležité doporučit užívání laxativ, dostatek vlákniny, dostatečný pitný režim. Při zahájení léčby se u pacientů objeví nevolnost, zvracení, útlum a ospalost, které odezní. Svědění se často objevuje u pacientů léčených morfinem. Pacientům od svědění ulevujeme podáním antihistaminik nebo chladivými hydratačními krémy s mentolem. Vzácně se u pacientů objevuje útlum dechového centra (Marková, 2010). Adjuvantní analgetika

Adjuvantní analgetika jsou léky, které se primárně nepoužívají k léčbě bolesti. Tyto analgetika se mohou kombinovat s opiody nebo se mohou podávat samostatně k léčbě chronické bolesti (Munden, 2006). Léčba bolesti pomocí adjuvantních analgetik se využívá u bolesti neuropatické, u nádorové bolesti, bolestí hlavy, kostí, svalů. U neuropatické bolesti (trigeminu, diabetické neuropatie) se používají protikřečová léčiva,

karbamazepin, gabapentin a pregabalin (Rokyta a kolektiv, 2009). Lokální

anestetika se používají při léčbě neuropatické bolesti nebo k celkové anestezii. Jsou to amidy: lidocain, etidocain aj. Dále jsou to estery: benzokain, kokain. Dalším typem adjuvantních analgetik jsou myorelaxancia. Mezi myorelaxancia určené k tlumení křeče patří: carisoprodol, tizanid, guaifenesin (Guajacuran) aj.

18

Tricyklická antidepresiva jsou nejdéle používané ze skupiny antidepresiv. Jsou to amitriptylin, amoxapin, doxepin aj. Psychoterapie Psychoterapie se snaží o pozitivní ovlivnění zdravotního stavu a kvality života pacienta. Psychoterapeut může provádět individuální psychoterapii pouze s jednotlivcem, popřípadě s rodinou, jedná-li se o rodinnou psychoterapii. Spolupracuje - li psychoterapeut se skupinou 5-15 pacientů, jedná se o skupinovou terapii, a je-li skupina větší než 15 pacientů, jedná se o kolektivní terapii (Janáčková, 2007). Tlumení bolesti je možné provádět psychologickými prostředky – k těm patří: Racionální psychologie – jejím základem je logické myšlení pacienta s ohledem na jeho rozum, soudnost, kritičnost (Zacharová, 2011). Sugesce – jedná se o vyvolání určitých představ, myšlenek, přesvědčení. Autosugesce znamená, že pacient přesvědčuje sám sebe o tom, jak se věci mají, znamená, přijetí toho, co nám terapeut sděluje. Důležitý je vztah terapeuta a toho, kdo sugesci vnímá. Placebo efekt – označuje psychické a fyzické změny, vyvolané představou, že daný lék je účinný. Důvěra nemocného je u placebo efektu nezbytná (Trachtová, 2008). Relaxace – je stav sníženého psychického a tělesného napětí. Využívá tyto techniky: autogenní

trénink,

meditace,

imaginace

a

biologická

zpětná

vazba

(biofeedback). 1. Autogenní trénink – relaxační metoda, využívá svalového uvolnění k dosažení psychického uvolnění, které pozitivně ovlivňuje orgánové funkce. 2. Meditace – rozjímavé myšlení vlastního nitra. 3. Imaginace – využívá představivosti. Pomáhá nemocným odpoutat jejich pozornost.

19

4. Biofeedback – biologická zpětná vazba. Jedná se o novou metodu v léčbě chronické bolesti. Principem je pacient, který si monitoruje fyziologické funkce během terapeutického sezení a učí se je ovládat (Janáčková, 2007). Odreagování (abreakce) – snaží se odstranit negativní emoce, které bolest doprovázejí, opětovnou projekcí za přítomnosti terapeuta. Vhodná aktivita nemocného – zaujmout nemocného tak, aby věnoval pozornost jiným směrem než k bolesti. Zaujmout pacienta můžeme: četbou, sledováním televize, rozhovorem nebo jakoukoliv aktivitou (Zacharová, 2011). Fyzikální terapie Fyzioterapie využívá v léčbě přírodních prostředků, například různé typy energie. Podle typu využité energie dělíme fyzioterapii do několika skupin (Janáčková, 2007). Cílem fyzikální terapie je podporovat zdraví a chránit organismus před tělesným postižením. Hydroterapie Hydroterapie využívá k léčbě bolesti vodu. Podle problému pacienta může mít voda různou teplotu, ale i skupenství (led, pára). Hydroterapie se využívá především u popálenin, ztuhlostí svalů, neboť voda relaxuje svaly. Vířivé koupele jsou vhodné především při poranění svalů a kloubů. Je výhodné, že se mohou provádět i doma. Dalším druhem hydroterapie je sedací koupel. Sedací koupel zmírňuje bolesti v oblasti perianální, podporuje cirkulaci a zmírňuje zánět. Terapie teplem Terapie teplem se provádí aplikací suchého nebo vlhkého tepla a vede ke snížení bolesti, zmírnění ztuhlosti kloubů, zlepšení cirkulace. Suché teplo se vytváří nahřívací lahvičkou nebo elektrickou poduškou. Vlhké teplo se vytváří horkým zábalem, teplým obkladem.

20

Terapie chladem Terapie chladem (kryoterapie) znamená aplikaci chladu v určité oblasti. Chlad aplikujeme pomocí studených zábalů, sáčků s ledem a ledovou masáží. Využíváme zejména u akutních bolestí, dále u onemocnění kloubů (revmatoidní artritida), bolestí hlavy, operací. Vibrace Tento způsob léčby zmírňuje bolest znecitlivěním postižené oblasti a má zklidňující účinky. Vibrace se využívá při bolesti hlavy, nenádorové bolesti, nádorové bolesti, zlomeninách. Transkutánní elektrická stimulace Transkutánní elektrická stimulace (TENS) využívá přenášení střídavého elektrického proudu do periferních nervů nebo do bolestivé oblasti. TENS se používá u pacientů po operacích a u pacientů s chronickou bolestí. Léčba obvykle trvá 3-5 dní, kdy pacient nosí na opasku TENS přístroj s elektrodami umístěnými na těle. Cvičení Munden, (2006) uvádí tyto výhody správného cvičení: -

,, vytváří svalovou sílu,

-

zvyšuje vytrvalost,

-

zvyšuje flexibilitu kloubů,

-

zlepšuje rozsah pohybu,

-

zlepšuje držení těla,

-

zlepšuje koordinaci a rovnováhu,

-

zvyšuje práh bolesti.“

21

Aktivní cvičení znamená, že pacient provádí cviky z vlastní vůle. Pasivní cvičení znamená, že za pacienta cvičí druhá osoba, nebo elektrický přístroj (Munden, 2006). Fototerapie Terapie světlem má podpůrný vliv na metabolismus tkání. Nejčastěji se používá infračervené záření nebo solux. Dříve se používalo ultrafialové světlo (horské slunce), ale z důvodu možného rizika vzniku rakoviny kůže, se již nepoužívá. Novější, moderní metodou fototerapie je laserový paprsek, hojně využívaný k léčbě bolestí pohybového aparátu. Sonoterapie Ultrazvukového vlnění se využívá k léčbě chronických bolestí degenerativních pohybových poruch. Magnetoterapie Využívá přístrojů s trvalým nebo přerušovaným magnetickým polem. Principem magnetoterapie je měnění vodivosti nervů a jejich reaktivity. Vakuová léčba Pracuje na principu střídání podtlaku a normálního tlaku, a tím zlepšuje prokrvení v končetinách. Masáže Masáž je soubor různých tahů a tlaků rukou maséra na kůži nemocného. Masáží dochází k uvolnění svalstva a zlepšení prokrvení (Janáčková, 2007).

22

Alternativní terapie Alternativní terapie se používají místo konvenčních a tradičních terapií, například použití akupunktury místo analgetik při tlumení bolesti (Munden, 2006) Aromaterapie – tato metoda se zabývá inhalací nebo aplikací esenciálních olejů. Aromaterapie se uplatňuje při bolestech hlavy, svalových obtížích, artritidě, pásovému oparu nebo při premenstruačním syndromu. K aromaterapii se používají oleje z bazalky, eukalyptu, heřmánku, pelargónie, levandule, rozmarýnu nebo čajovníku. Muzikoterapie ‒ je to druh zvukové terapie. Muzikoterapii můžeme aplikovat různými formami, například poslechem hudby, tvorbou hudby, zpěvem, tancem, hudebním a imaginačním cvičením. Terapie dotykem – jedná se o doplňkovou terapii při léčbě bolesti nebo úzkosti. Tato terapie byla zavedena zdravotníky. Při terapii dotykem nemusí vždy dojít k fyzickému kontaktu Jóga – vede k podpoře zdraví. Pomáhá snižovat bolesti, zmírňuje stres, snižuje krevní tlak, zlepšuje dýchání. Existuje mnoho typů jógy, například Hatha jóga. Chiropraktická léčba – ,,Chiropraxe je terapeutický systém, založený na názoru, že většina zdravotních problémů je výsledkem nesprávného postavení obratlů a může být napravena manipulací.“ Chiropraxe se využívá u pacientů s bolestmi zad a ramen, hlavy, sportovními poraněními (Munden, 2006). Akupunktura – je stará metoda pocházející z Číny. Znamená vpichování nebo nabodávání jehel pod kůži. Využívá také tepla, které vzniká spalováním určitých látek. U chronické bolesti je nutné, pro zmírnění bolesti, akupunkturu opakovat častěji než u akutní bolesti (Rokyta a kolektiv, 2009). Někteří akupunkturisté používají tzv. baňky. Tato metoda se nazývá baňkování. Přiložením na pacienta vytvoří baňka vakuum, které by vytvořeným sáním mělo odstranit patologické látky (Munden, 2006).

23

2.5 Kvalita života „Kvalita života je úzce spojena s uspokojováním potřeb. Každý člověk a každá rodina upřednostňuje jiné potřeby, proto je i kvalita života velice individuální“ (Marková, 2010). Kvalita může být vyjádřena kvalitativními nebo kvantitativními indikátory. Předmětem hodnocení je individuální život. Život jednotlivce chápeme jako komplexní pojem, který zasahuje do oblasti jeho činnosti (rodinný, společenský, citový a pracovní život). Hodnotit život lze i skupině, společnosti nebo populaci. Ve zdravotnictví hovoříme o kvalitě života pacientů s různým onemocněním. Hodnocení kvality života v klinické praxi

je

spojováno

s chronickými,

nevyléčitelnými

chorobami

(onkologická,

psychiatrická onemocnění). Jde o onemocnění nevyléčitelná, která jsou invalidizující (Gurková, 2011). Kvalita života je pro ošetřovatelskou péči dlouhodobým cílem. Ošetřovatelská péče by se při zvyšování kvality péče měla věnovat podpoře pacientů začlenit se do běžného života a zvládnutí denních aktivit. Hodnocení kvality života jedince je velmi složitý proces, při kterém využíváme různé hodnotící škály, formou dotazníku nebo strukturovaného rozhovoru. Speciální dotazníky (WHOQOL-100 aj.) jsou určeny pro pacienty s určitou chorobou, kdy v nich zjišťujeme vliv obtíží na kvalitu života nemocného (Gurková, 2011).

2.6 Potřeby nemocných Moderní ošetřovatelství se zabývá uspokojováním potřeb zdravého i nemocného člověka. Ošetřovatelský proces je souhrn postupů při ošetřování nemocného. „Potřeba je projevem nedostatku něčeho, jehož odstranění je žádoucí. V průběhu života se potřeby jedince mění z hlediska kvality a kvantity“ (Trachtová, 2008). Pojem potřeba má tři významy: biologický, ekonomický, psychologický. Biologický význam znamená, že potřeba ukazuje stav narušené fyziologické rovnováhy.

24

U ekonomického významu potřeba představuje nutnost nebo žádost vlastnit nebo užívat nějaký předmět k dosažení psychologického cíle (Trachtová, 2008). Americký psycholog Abraham H. Maslow vytvořil hierarchickou teorii potřeb. Klade v ní důraz na spojení mezi filozofií a psychologií. Hierarchický systém podle Maslowa: Nižší potřeby 1. Fyziologické potřeby vznikají při poruše homeostázy, slouží k přežití organismu. Převažuje-li nedostatek těchto potřeb, ovlivní chování a jednání jedince. 2. Potřeba jistoty a bezpečí je potřebou vyhnout se ohrožení a nebezpečí. Vyšší potřeby 3. Potřeba lásky a sounáležitosti, potřeba afiliační, je to potřeba být milován, milovat, potřeba sounáležitosti a potřeba být integrován. 4. Potřeba uznání, ocenění, sebeúcty jsou to dvě spojené potřeby. První představuje potřebu sebeúcty a sebehodnocení, důvěru okolí. Druhá představuje touhu po respektu a prestiži v sociálních skupinách. 5. Potřeba seberealizace a sebeaktualizace představuje směr, ve kterém chce člověk předvést své schopnosti a záměry, že chce být tím, čím podle svého uvážení chce být. K vyšším potřebám patří tzv. metapotřeby. Jsou to potřeby růstu, vedou k seberealizaci jedince. Řadíme sem potřeby poznání a porozumění, jednoty, rovnováhy a harmonie. Vyšší potřeby jsou méně důležité pro přežití. Lidé s uspokojenými vyššími i nižšími potřeby si váží více vyšších potřeb než nižších. Uspokojení vyšších potřeb vede k pocitům štěstí, klidu vnitřního života.

25

2.6.1 -

Faktory ovlivňující uspokojování potřeb

Nemoc – brání lidem v uspokojování jejich potřeb. Sestry pomáhají nemocným uspokojovat jejich potřeby. S postupným uzdravováním klesá závislost v uspokojení potřeb na sestrách.

-

Individualita člověka – rozhodující je typologie člověka, emoční labilita nebo stabilita a odolnost vůči zátěži.

-

Mezilidské vztahy – vztahy mezi příbuznými a známými často narušují uspokojování potřeb.

-

Vývojové stádium člověka – je nutné myslet na to, že především v kojeneckém, batolecím věku, a později, ve stáří neumí lidé dát najevo nedostatek určité potřeby.

-

Okolnosti vzniku nemoci – okolnosti vzniku nemoci mají velký vliv na uspokojování potřeb. Nemocný jinak vyjadřuje a uspokojuje své potřeby v domácí péči, a jinak při pobytu v nemocnici, rozdíl je i v uspokojování potřeb v zahraničí a doma (Trachtová, 2008).

26

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce K vypracování mé práce byl použit kvantitativní výzkum. Údaje k této problematice jsem získala formou dotazníkového šetření. Dotazník (viz příloha A) se skládal z uzavřených otázek, ze dvou polootevřených a tří otevřených. Získané informace byly použity jen pro účely bakalářské práce. Bylo rozdáno celkem 85 dotazníků, vrátilo se mi 73 vyplněných dotazníků. Dotazníky byly anonymní.

3.2 Charakteristika výzkumného prostředí Dotazníky byly, po souhlasu hlavní sestry, rozdány pacientům léčených v ambulanci bolesti v nemocnici Jihlava a Pelhřimov. Část dotazníků byla distribuována elektronickou formou. Respondenti v ambulancích vyplněné dotazníky vkládali do připraveného boxu.

3.3 Průběh a popis výzkumu Vlastní výzkum probíhal od února 2012 do dubna 2012. Výzkumný vzorek tvořilo 73 respondentů. Výzkumu se zúčastnilo 27 mužů a 46 žen. Dotazníky jsem rozdala pomocí elektronické pošty, osobně, nebo prostřednictvím zdravotní sestry. Většina respondentů neměla problém s vyplněním dotazníku. Setkala jsem se však i s negativním přístupem.

27

3.4 Vlastní výsledky výzkumu Věk respondentů Tabulka 1:

Věk (zdroj: vlastní výpočty) Muži n 0 5 10 12

do 25 let do 40 let do 50 let 51 let a více celkem

27

%

Ženy n

%

0% 19% 37% 44% 100%

0 8 18 20 46

0% 17% 39% 43% 100%

50% 45% 40% 35% 30% 25%

Muži

20%

Ženy

15% 10% 5% 0% do 25 let Obrázek 1: Věk

do 40 let

do 50 let

51 let a více

(vlastní výpočty)

Vyhodnocení odpovědí mužů: Z celkového počtu dotazovaných mužů bylo 19% ve věku do 40 let. Nejvíce dotazovaných mužů bylo ve věku 51 let a více, tj. 44%. Věk do 50 let 37%. Ve věkové skupině do 25 let nebyl žádný respondent. Vyhodnocení odpovědí žen: Nejvíce dotazovaných žen bylo ve věku 51 let a více, tj. 43%. Ve věku do 50 let bylo 39% žen, ve věku do 40 let bylo 17% žen a ve věkové skupině do 25 let nebyla žádná žena.

28

3.4.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 1. Jak dlouho se léčíte s chronickou bolestí? Tabulka 2: Délka léčby (zdroj: vlastní výpočty)

Muži n 12 9 5 1

do 5 let 6-10 let 11-15 let 15 let a více celkem

27

% 44% 33% 19% 4% 100%

Ženy n 21 14 8 3 46

% 46% 30% 17% 7% 100%

50% 45% 40% 35% 30% 25%

Muži

20%

Ženy

15% 10% 5% 0% do 5 let Obrázek 2:

6-10 let

11-15 let

15 let a více

Délka léčby (zdroj: vlastní výpočty)

Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce mužů uvedlo, že jsou léčeni do 5 let, tj. 44% dotazovaných. 33% mužů uvedlo, že se léčí v rozmezí 6-10 let, 19% mužů se léčí 11-15 let a 4% mužů se léčí 15 let a více. Vyhodnocení odpovědí žen: Celkem 46% žen uvedlo, že se léčí do 5 let, 6-10 let se léčí 30% žen a 11-15 let se léčí 17 % žen. Žen léčených déle, než 15 let je 7%.

29

3.4.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 2. Lokalizujte chronickou bolest Tabulka 3:

Lokalizace bolesti (zdroj: vlastní výpočty) Muži n 5 4 12 4 2

hlava břicho záda končetiny klouby celkem

27

%

Ženy n

%

19% 15% 44% 15% 7% 100%

8 9 13 7 9 46

17% 20% 28% 15% 20% 100%

50% 40% 30% Muži 20%

Ženy

10% 0% hlava Obrázek 3:

břicho

záda

končetiny

klouby

Lokalizace bolesti (zdroj: vlastní výpočty)

Vyhodnocení odpovědí mužů: Celkem 44% mužů uvedlo bolesti zad, a to především v bederní a křížové oblasti. Téměř rovnoměrně se u respondentů vyskytovaly bolesti hlavy (19%) vertebrogenního charakteru, břicha (15%), končetin (15%) a 7% mužů mělo bolesti kloubů. Vyhodnocení odpovědí žen: Nejčastěji se u žen vyskytovala bolest zad (28%) především oblasti bederní a krční páteře. Převažující bolesti hlavy zejména migrenózního původu udávalo 17% žen. Zpravidla revmatického původu se vyskytovaly bolesti kloubů u 20% dotazovaných. U dalších 20% se objevily bolesti břicha a 15% žen trápily bolesti končetin.

30

3.4.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 3. Jak hodnotíte kvalitu Vašeho života? Tabulka 4:

Kvalita života (zdroj: vlastní výpočty) Muži n 16 9 0 2

velmi špatná dobrá velmi dobrá jiné celkem

27

% 59% 33% 0% 7% 100%

Ženy n 25 15 0 6 46

% 54% 33% 0% 13% 100%

70% 60% 50% 40% Muži % 30%

Ženy %

20% 10% 0% velmi špatná Obrázek 4:

dobrá

velmi dobrá

Kvalita života (zdroj: vlastní výpočty)

31

jiné

Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce mužů, celých 59%, ohodnotilo kvalitu svého života jako velmi špatná. Možnost dobrá uvedlo 33 %. Volné odpovědi využilo 7% dotazovaných mužů, kteří považují kvalitu jejich života za dobrou. Vyhodnocení odpovědí žen: Víc jak polovina žen, přesně 54%, označily odpověď velmi špatná. 33% žen, považovalo kvalitu života jako dobrou. 13% žen si nevybralo z uvedených možností a označilo odpověď jiné, kdy 4 ženy uvedli možnost dobrá a 2 ženy nedopsali nic. Nikdo z dotazovaných respondentů mužů a žen, neuvedl možnost velmi dobrá.

32

3.4.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4. Kdy je bolest nejintenzivnější? Tabulka 5: Intenzita bolesti

(zdroj: vlastní výpočty)

Muži n 4 1 13 9

ráno odpoledne večer jiné celkem

% 15% 4% 48% 33% 100%

27

Ženy n 13 2 19 12 46

% 28% 4% 41% 26% 100%

60% 50% 40% 30%

Muži %

20%

Ženy %

10% 0% ráno Obrázek 5:

odpoledne

večer

jiné

Intenzita bolesti (zdroj: vlastní výpočty)

Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejintenzivnější bolest večer pociťuje 48 % mužů. Ráno trápí bolest 15% respondentů, odpoledne 4% mužů. 33% respondentů uvedlo jiné (3 muže trápí bolest celý den, 6 mužů trápí bolest střídavě). Vyhodnocení odpovědí žen: Nejintenzivnější bolest pociťují ženy večer, a to přesně 41%. Ráno pociťuje bolest 28% dotazovaných, 26% žen zaškrtlo odpověď jiné (2 ženy uvedly intenzivnější bolest po fyzické námaze, 6 žen uvedlo bolest stálou a 6 dotazovaných uvedlo bolest střídavou). 4% žen mají bolesti odpoledne.

33

3.4.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 5. Jak Vám chronická bolest narušuje vykonávat každodenní činnosti? Tabulka 6:

Vliv bolesti na každodenní činnosti (zdroj:vlastní výpočty) Muži

vůbec ji nenarušuje částečně ji narušuje velmi ji narušuje celkem

n 0 11 16

% 0% 41% 59% 100%

27

Ženy n 1 17 28 46

% 2% 37% 61% 100%

70% 60% 50% 40% Muži % 30%

Ženy %

20% 10% 0% vůbec ji nenarušuje částečně ji narušuje Obrázek 6: Vliv

velmi ji narušuje

bolesti na každodenní činnosti (zdroj:vlastní výpočty)

Vyhodnocení odpovědí mužů: V této otázce zvolilo 59% mužů, že jim bolest velmi narušuje každodenní činnosti, a zbylých 41% uvedlo částečný vliv bolesti. Vyhodnocení odpovědí žen: Nejvíce žen, celkem 61%, označilo odpověď, velmi ji narušuje, dalších 37% uvedlo, že ji částečně narušuje, a zbylé 2% respondentů uvedli, že ji vůbec nenarušuje.

34

3.4.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 6. Narušuje chronická bolest Váš spánek? Tabulka 7:

Vliv bolesti na spánek (zdroj: vlastní výpočty) Muži

vůbec ne - spím dobře spím špatně nemohu spát celou noc jiné celkem

n 4 11 10 2 27

%

Ženy n

15% 41% 37% 7% 100%

8 15 13 10 46

% 17% 33% 28% 22% 100%

45% 40% 35% 30% 25% 20%

Muži %

15%

Ženy %

10% 5% 0% vůbec ne spím dobře Obrázek 7:

spím špatně nemohu spát celou noc

jiné

Vliv bolesti na spánek (zdroj: vlastní výpočty)

35

Vyhodnocení odpovědí mužů: V této otázce jsem zjišťovala vliv chronické bolesti na spánek. Celkem 41% dotazovaných mužů uvedlo, že spí špatně. 37% mužů nemohou spát celou noc. U 15% respondentů bolest vůbec neovlivňuje spánek. 7% mužů zvolilo možnost volné odpovědi (2 muži uvedli, že spí přes den, a proto nespí v noci) Vyhodnocení odpovědí žen: Celkem 33% žen spí špatně, 28% dotazovaných nemůže spát celou noc. Volnou odpověď využilo 22% respondentek, které dopsali, že spí přerušovaně, protože spí odpoledne. U 17% žen bolest nenarušuje spánek.

36

3.4.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 7. Užíváte léky na spaní? Tabulka 8:

Užívání léků na spaní (zdroj: vlastní výpočty) Muži

ano, bez nich neusnu ano, ale jen občas neužívám celkem

n 12 4 11 27

Ženy n

% 44% 15% 41% 100%

12 6 28 46

% 26% 13% 61% 100%

70% 60% 50% 40% Muži % 30%

Ženy %

20% 10% 0% ano, bez nich neusnu ano, ale jen občas Obrázek 8:

neužívám

Užívání léků na spaní (zdroj: vlastní výpočty)

Vyhodnocení odpovědí mužů: Bez léků na spaní neusne 44% mužů, dalších 41% neužívá léky na spaní vůbec. Občas užívá léky na spaní 15% dotazovaných mužů. Vyhodnocení odpovědí žen: 61% žen neužívá léky na spaní, i když problémy se spánkem se vyskytly u většiny dotazovaných. 26% žen bez léků na spaní neusne a zbylých 13% užívá léky na spaní jen občas.

37

3.4.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10. Ovlivňuje Vaše chronická bolest chuť k jídlu? Tabulka 9:

Vliv bolesti na chuť k jídlu (zdroj: vlastní výpočty) Muži n 0 16 11

chuť k jídlu je lepší chuť k jídlu je horší chuť je stejná celkem

27

% 0% 59% 41% 100%

Ženy n 0 27 19 46

% 0% 59% 41% 100%

70% 60% 50% 40% Muži % 30%

Ženy %

20% 10% 0% chuť k jídlu je lepší Obrázek 9:

chuť k jídlu je horší

chuť je stejná

Vliv bolesti na chuť k jídlu (zdroj: vlastní výpočty)

Vyhodnocení odpovědí mužů: V této otázce odpovědělo 59% mužů, že mají horší chuť k jídlu. Chuť je stejná, označilo 41% mužů. Vyhodnocení odpovědí žen: Až 59% žen má chuť k jídlu horší vlivem chronické bolesti. U 41% žen nemá chronická bolest vliv na chuť k jídlu.

38

3.4.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 9. Jak ovlivnila bolest Vaši psychiku? Tabulka 10:

Vliv bolesti na psychiku (zdroj: vlastní výpočty) Muži n 9 15 3

velmi ji ovlivnila částečně ji ovlivnila vůbec neovlivnila celkem

% 33% 56% 11% 100%

27

Ženy n 15 26 5 46

% 33% 57% 11% 100%

60% 50% 40% 30%

Muži % Ženy %

20% 10% 0% velmi ji ovlivnila Obrázek 10:

částečně ji ovlivnila

vůbec neovlivnila

Vliv bolesti na psychiku (zdroj: vlastní výpočty)

Vyhodnocení odpovědí mužů: Muži odpověděli v 15 případech (56%), že jim bolest částečně ovlivnila psychiku. U 9 (33%) dotazovaných bolest velmi ovlivnila psychiku, u 3 mužů (11%) bolest psychiku neovlivnila vůbec. Vyhodnocení odpovědí žen: U většiny žen měla bolest částečný vliv na psychiku, a to u 26 dotazovaných (57%). Bolest velmi psychiku ovlivnila 15 ženám (33%). Žádný vliv bolesti na psychiku uvedlo 5 žen, tj. 11%.

39

3.4.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10. Jak se cítíte po fyzické stránce? Tabulka 11:

Fyzická stránka (zdroj: vlastní výpočty) Muži n 0 9 18 0

velmi dobře dobře špatně jiné celkem

27

%

Ženy n

%

0% 33% 67% 0% 100%

0 12 29 5 46

0% 26% 63% 11% 100%

70% 60% 50% 40% Muži % 30%

Ženy %

20% 10% 0% velmi dobře Obrázek 11:

dobře

špatně

Fyzická stránka (zdroj: vlastní výpočty)

40

jiné

Vyhodnocení odpovědí mužů: Celkem 18 respondentů, což je 67%, uvedlo, že se cítí po fyzické stránce špatně. Dalších 9 mužů, tj. 33%, se cítí po fyzické stránce dobře. Možnost velmi dobře neuvedl žádný z dotazovaných. Žádný z mužů nevyužil možnost volné odpovědi. Vyhodnocení odpovědí žen: Většina žen (29,63%) se cítí po fyzické stránce špatně. Dobře se cítí 12 žen, tj. 26%. Možnost volné odpovědi využilo 5 žen, tj. 11%.

41

3.4.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 11. Trpíte úzkostí, strachem nebo depresemi? Tabulka 12:

Výskyt psychických poruch (zdroj: vlastní výpočty)

vůbec ne občas často celkem

Muži n 5 17 5 27

%

Ženy n

%

19% 63% 19% 100%

7 24 15 46

15% 52% 33% 100%

70% 60% 50% 40% Muži % 30%

Ženy %

20% 10% 0% vůbec ne Obrázek 12:

občas

často

Výskyt psychických poruch (zdroj: vlastní výpočty)

Vyhodnocení odpovědí mužů: Většina mužů, tj. 63%, trpí občas úzkostí, strachem nebo depresemi. 19% mužů netrpí vůbec psychickými problémy. Dalších 19% často trpí úzkostí, strachem nebo depresemi. Vyhodnocení odpovědí žen: Jenom 15% žen netrpí úzkostí, strachem nebo depresemi, 33% dotazovaných má tyto psychické problémy často. 52% žen občas trápí úzkost, strach nebo deprese.

42

3.4.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 12. Ovlivnila chronická bolest Vaše osobní vztahy? Tabulka 13:

Vliv bolesti na osobní vztahy (zdroj: vlastní výpočty) Muži n 12 15

ne ano, v čem celkem

27

%

Ženy n

%

44% 56% 100%

27 19 46

59% 41% 100%

70% 60% 50% 40% Muži % 30%

Ženy %

20% 10% 0% ne Obrázek 13

ano, v čem

Vliv bolesti na osobní vztahy (zdroj: vlastní výpočty)

43

Vyhodnocení odpovědí mužů: U 15 mužů, tj. 56%, bolest ovlivnila osobní vztahy. I když 15 mužů uvedlo, že jejich osobní vztah chronická bolest ovlivnila, jen pár z nich využilo volné odpovědi. V několika případech se muži cítili podrážděni a byli nepříjemní na své okolí, další respondenti si stěžovali na sociální izolaci - kvůli bolesti nemohou navštěvovat známé a příbuzné. Ve 12 případech, tj. 44%, neovlivnila bolest osobní vztahy vůbec. Vyhodnocení odpovědí žen: Celkem 27 žen (59%) neovlivnila bolest jejich osobní vztahy. U 19 žen (41%) bolest ovlivnila osobní vztahy. Několik žen si stěžovalo na podrážděnost, plačtivost a depresivní chování. Další dotazované trápila nemohoucnost, která je sociálně izolovala.

44

3.4.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 13. Jak ovlivnila chronická bolest Vaše vztahy v rodině? Tabulka 14:

Vliv bolesti na vztahy v rodině (zdroj: vlastní výpočty)

velmi částečně vůbec celkem

Muži n 2 14 11 27

%

Ženy n

%

7% 52% 41% 100%

3 18 25 46

7% 39% 54% 100%

60% 50% 40% 30%

Muži %

20%

Ženy %

10% 0% velmi Obrázek 14:

částečně

vůbec

Vliv bolesti na vztahy v rodině (zdroj: vlastní výpočty)

Vyhodnocení odpovědí mužů: Jen 7% mužů ovlivnila velmi chronická bolest vztahy v rodině, avšak žádný muž neuvedl, v čem bolest tyto vztahy ovlivnila. Částečný vliv na vztahy v rodině cítí 52% dotazovaných. U 41 % mužů nedošlo k žádným změnám ve vztazích v rodině. Vyhodnocení odpovědí žen: U 54% žen neovlivnila chronická bolest jejich vztahy v rodině, u 39% je ovlivnila částečně. Jen u 7% dotazovaných ovlivnila chronická bolest velmi jejich rodinné vztahy. Chronická bolest způsobila rozvod manželství u 2 dotazovaných.

45

3.4.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 14. Ovlivnila chronická bolest Váš sexuální život? Tabulka 15:

Vliv bolesti na sexuální život (zdroj: vlastní výpočty) Muži

sexuální život je lepší sexuální život je horší sexuální život se nezměnil celkem

n 0 15 12 27

%

Ženy n

%

0% 56%

0 25

0% 54%

44% 100%

21 46

46% 100%

60% 50% 40% 30%

Muži % Ženy %

20% 10% 0% sexuální život je lepší

Obrázek 15:

sexuální život je horší

sexuální život se nezměnil

Vliv bolesti na sexuální život (zdroj: vlastní výpočty)

46

Vyhodnocení odpovědí mužů: Celkem 15 mužů, což je 56%, uvedlo, že mají vlivem chronické bolesti horší sexuální život. Ve 12 případech, tj. 44% mužů, se sexuální život nezměnil. Lepší sexuální život neuvedl žádný muž. Vyhodnocení odpovědí žen: Horší sexuální život uvedlo, že má 25 žen, tj. 54%. Ve 21 případech, což je 46%, se sexuální život nezměnil. Žádná žena neuvedla zlepšení vlivem chronické bolesti.

47

3.4.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 15. Využíváte kromě léků na bolest i jiné metody ke zvládání bolesti? Tabulka 16:

Metody ke zvládání bolesti (zdroj: vlastní výpočty)

Věk (v letech) masáže rehabilitace alternativní medicína magnet ne celkem

Muži n 6 10 2 1 8 27

%

Ženy n

%

22% 37% 7% 4% 30% 100%

7 15 4 3 17 46

15% 33% 9% 7% 37% 100%

40% 35% 30% 25% 20%

Muži

15%

Ženy

10% 5% 0% masáže

Obrázek 16:

rehabilitace alternativní medicína

magnet

ne

Metody ke zvládání bolesti (zdroj: vlastní výpočty)

48

Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejrozšířenější metodou ke zvládání bolesti je rehabilitace (37%) Masáží využívá 22% respondentů. Tišení bolesti alternativní medicínou uvedlo 7% mužů, a to a akupresuru a meditaci. Magnetoterapii uvedly 4% mužů. Žádnou jinou metodu ke zvládání bolesti nevyužívá 30% mužů. Vyhodnocení odpovědí žen: Celkem 33% žen využívá rehabilitace ke zvládání bolesti. Zvládání bolestí pomocí alternativní medicíny využívá 9% žen. Nejčastěji ženy uvedly akupunkturu, jógu. Magnetoterapie využívá 7%, 15% žen označilo masáže. Žádnou jinou metodu ke zvládání bolest nevyužívá 37% dotazovaných žen.

49

3.4.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 16. Jak užíváte léky proti bolesti? Tabulka 17:

Užívání léků proti bolesti (zdroj: vlastní výpočty) Muži n

užívám dle ordinace lékaře neužívám pravidelně jiné celkem

%

10

Ženy n

37% 56% 7% 100%

15 2 27

26 15 5 46

% 57% 33% 11% 100%

60% 50% 40% 30%

Muži % Ženy %

20% 10% 0% užívám dle ordinace neužívám pravidelně lékaře Obrázek 17:

jiné

Užívání léků proti bolesti (zdroj: vlastní výpočty)

Vyhodnocení odpovědí mužů: Celkem 10 mužů (37%) odpovědělo, že léky na bolest užívají dle ordinace lékaře. Léky nepravidelně užívá 15 mužů (56%). Volné odpovědi využili 2 muži (7 %). Vyhodnocení odpovědí žen: Většina žen, tj. 26 (57%), uvedlo, že léky proti bolesti užívají dle ordinace lékaře. Nepravidelně užívá léky 15 žen, což je 33%. Volné odpovědi využilo 5 žen, tj. 11%.

50

4 Diskuse Pracovní hypotéza č. 1: U většiny dotazovaných mužů a žen má bolest negativní vliv na kvalitu jejich života. Tato hypotéza zjišťuje subjektivní hodnocení kvality života dotazovaných. Hypotéza se mi potvrdila. Na otázku, která se zabývá kvalitou života nemocných, odpovědělo 59% mužů a 54% žen velmi špatná. Na základě těchto výsledků lze říct, že většina respondentů s chronickou bolestí považuje kvalitu života jako velmi špatnou. Pracovní hypotéza č. 2: Pacienti s chronickou bolestí trpí poruchami spánku. Hypotéza byla intuitivního charakteru. Tato hypotéza se mi potvrdila. Ze 100% dotazovaných žen a mužů odpovědělo 41% mužů a 33% žen, že má vlivem chronické bolesti problémy se spánkem. Dalších 37% mužů a 28% žen nemůže spát celou noc. Vlivem chronické bolesti nemá ovlivněný spánek pouhých 15% mužů a 17% žen. Pracovní hypotéza č. 3: Chronická bolest narušuje rodinné a partnerské vztahy lidí s chronickou bolestí. Tato hypotéza se mi částečně potvrdila. Na otázku, ovlivnila chronická bolest Vaše osobní vztahy, odpovědělo 44% mužů a 59% žen ne. 56 % mužů přiznalo změnu v osobních vztazích. Například se jednalo o podrážděnost, nepříjemnost mužů na své okolí. Další respondenti uvedli sociální izolaci, kvůli které nemohli navštěvovat známé. U 41% žen ovlivnila chronická bolest osobní vztahy. Ženy uvedly, že byly podrážděné, plačtivé a depresivní, jiné si stěžovaly na nemohoucnost, která je izolovala od okolí. V další otázce, která se zabývala vlivem chronické bolesti na vztahy v rodině, udalo velký vliv na rodinné vztahy 7% žen a 7% mužů. Částečný vliv bolesti označilo 52% mužů a 39% žen. Velmi nebo částečně ovlivněné rodinné vztahy uvedlo celkem 59% mužů. U 46% žen byly tyto vztahy částečně i velmi ovlivněny

51

Pracovní hypotéza č. 4: Pacienti často trpí psychickými obtížemi. Výsledky u této otázky byli velmi vyrovnané. Na otázku týkající se vlivu chronické bolesti na psychiku si 11% mužů a 11% žen myslí, že chronická bolest nemá vliv na jejich psychiku. Bolestí velmi ovlivněnou psychiku uvedlo 33% mužů a 33% žen. Částečný vliv chronické bolesti na psychiku udalo 56% mužů a 57% žen. K této hypotéze se vztahuje otázka, která se ptá zda- li pacient trpí strachem, úzkostí, depresemi. Častý výskyt těchto obtíží uvedlo 19% mužů a 33% žen. Občas má výše uvedené psychické problémy 63% mužů a 52% žen. Tato hypotéza se mi potvrdila. S některými pacienty jsem dotazník vyplňovala osobně. Při rozhovoru s nimi jsem se ptala na uspokojování jejich potřeb. Zajímali mě především tyto potřeby: potřeba lásky a sounáležitosti, potřeba žít bez bolesti, potřeba jistoty a bezpečí, potřeba seberealizace a sebeaktualizace. Překvapením pro mě nebylo zjištění nejčastěji uváděné potřeby a to potřeby žít bez bolesti. Tuto potřebu označili všichni dotazovaní. Tato potřeba patří do potřeb fyziologických. Potřebu seberealizace a sebeaktualizace uvedli pacienti, které chronická bolest omezovala v soběstačnosti. Potřebu jistoty a bezpečí uvedli pacienti s nejistou ekonomickou a sociální stránkou života. Jednalo se o pacienty v invalidním důchodu nebo pacienty nezaměstnané vlivem chronické bolesti. Potřebu lásky označila čtvrtina lidí.

4.1 Doporučení pro praxi

Vzhledem

k výsledkům

výzkumu

bych

doporučila

zdravotníkům

pracujícím

v ambulancích bolesti, aby měli k pacientům taktní a empativní přístup. Zdravotníci by si s pacienty měly vytvářet dobrý vztah, aby si mohli vzájemně důvěřovat a bez problémů společně komunikovat o problémech týkajících se léčbou chronické bolesti. Výsledky výzkumu bych chtěla předat pracovníkům ambulancí bolesti. Byla bych ráda, kdyby se zdravotníci zajímali o spokojenost v životě pacientů.

52

5 Závěr Chronická bolest je dlouhodobá bolest trvající déle než 6 měsíců. Bolest je subjektivní prožitek, proto je důležité nezlehčovat příznaky člověka v bolesti. Lidé s chronickou bolestí jsou léčeni v ambulancích bolesti. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit subjektivní hodnocení kvality života u lidí s chronickou bolestí, zjistit jejich nejčastější problémy a nejdůležitější potřeby. V teoretické části jsem se zabývala fyziologií bolesti a vedením bolesti. V další kapitole jsem popisovala typy bolesti, popsala jsem rozdíly mezi bolestí akutní a chronickou. Následovala kapitola léčba bolesti. Léčbu bolesti jsem rozdělila na metody invazivní a neinvazivní, které jsem v dalších oddílech podrobněji rozebrala. V posledních kapitolách jsem se zabývala kvalitou života a potřebami nemocných. Praktická část je tvořena kvantitativním výzkumem. Na začátku jsem popsala vzorek respondentů (pacientů léčených v ambulancích bolesti), který obsahoval 73 respondentů (27 mužů a 46 žen). V další části popisuji výzkumné prostředí. Výzkumné šetření jsem prováděla především v ambulancích bolesti v nemocnici Jihlava a Pelhřimov. Jako metodu výzkumu jsem zvolila formu dotazníku. V hlavní části jsem vyhodnotila 16 dotazníkových otázek. Odpovědi jsem znázornila v tabulkách a grafech. Ze 4 hypotéz se mi 3 potvrdily a 1 částečně potvrdila. Z výzkumu vyplynulo, že chronická bolest ovlivňuje potřeby lidí s bolestí. Negativně ovlivňuje spánek, někteří mají sníženou chuť k jídlu a prohlubují se jejich problémy v osobních a rodinných vztazích. Zjistila jsem, že chronická bolest brání nebo částečně narušuje vykonávat každodenní činnosti u obou pohlaví. Lidé se necítí fyzicky dobře, často trpí psychickými poruchami. Z výsledků výzkumu mě překvapilo, že více jak polovina žen neužívá léky na spaní, ačkoliv má se spánkem problémy. Vzhledem k výsledkům výzkumu považuji kvalitu života lidí s chronickou bolestí za velmi sníženou.

53

6 Seznam použité literatury 1. GURKOVÁ,

Elena. Hodnocení

kvality

života: pro

klinickou

praxi

a

ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 223 s. Sestra. ISBN 978802-4736-259.

2. CHROMÝ, Karel a HONZÁK, Radkin. Somatizace a funkční poruchy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 216 s. ISBN 80-247-1473-6.

3. JANÁČKOVÁ, Laura. Bolest a její zvládání. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 192 s. ISBN 978-807-3672-102.

4. JULIE MUNDEN. Vše o léčbě bolesti: příručka pro sestry. 2006. ISBN 158255-227-4.

5. MARKOVÁ, Monika. Sestra a pacient v paliativní péči. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 128 s. ISBN 978-802-4731-711.

6. ROKYTA,

Richard. Fyziologie: pro

bakalářská

studia

v

medicíně,

ošetřovatelství, přírodovědných, pedagogických a tělovýchovných oborech. 2., přeprac. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2008, 426 s. ISBN 80-866-4247-X.

7. ROKYTA, Richard. Bolest a jak s ní zacházet: učebnice pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 174 s. ISBN 978-802-4730-127.

8. SLÍVA, Jiří a DOLEŽAL, Tomáš. Farmakoterapie bolesti. Praha: Maxdorf, 2009, 62 s. Farmakoterapie pro praxi, Sv. 37. ISBN 978-807-3451-820.

54

9. STRAUSS, Anselm. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie Přel. S. Ježek. 1.vyd. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. ISBN 80858-3460-X. 10. TRACHTOVÁ, Eva. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: IDVPZ, 2001, 185 s. ISBN 80-701-3324-4.

11. ZACHAROVÁ, Eva a ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Eva. Základy psychologie pro zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 278 s. Sestra (Grada). ISBN 9788024740621 (BROž.).

55

7 Seznam tabulek Tabulka 1: Věk (zdroj: vlastní výpočty) .................................................................................... 28 Tabulka 2: Délka léčby (zdroj: vlastní výpočty) ......................................................................... 29 Tabulka 3: Lokalizace bolesti (zdroj: vlastní výpočty) ............................................................... 30 Tabulka 4: Kvalita života (zdroj: vlastní výpočty)...................................................................... 31 Tabulka 5: Intenzita bolesti (zdroj: vlastní výpočty) .................................................................. 33 Tabulka 6: Vliv bolesti na každodenní činnosti (zdroj:vlastní výpočty)..................................... 34 Tabulka 7: Vliv bolesti na spánek (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................ 35 Tabulka 8: Užívání léků na spaní (zdroj: vlastní výpočty) ......................................................... 37 Tabulka 9: Vliv bolesti na chuť k jídlu (zdroj: vlastní výpočty) ................................................. 38 Tabulka 10: Vliv bolesti na psychiku (zdroj: vlastní výpočty) ................................................... 39 Tabulka 11: Fyzická stránka (zdroj: vlastní výpočty) ................................................................. 40 Tabulka 12: Výskyt psychických poruch (zdroj: vlastní výpočty).............................................. 42 Tabulka 13: Vliv bolesti na osobní vztahy (zdroj: vlastní výpočty) ........................................... 43 Tabulka 14: Vliv bolesti na vztahy v rodině (zdroj: vlastní výpočty) ......................................... 45 Tabulka 15: Vliv bolesti na sexuální život (zdroj: vlastní výpočty) ........................................... 46 Tabulka 16: Metody ke zvládání bolesti (zdroj: vlastní výpočty) ............................................... 48 Tabulka 17: Užívání léků proti bolesti (zdroj: vlastní výpočty) ................................................. 50

56

8 Seznam grafů Obrázek 1: Věk (vlastní výpočty) ............................................................................................. 28 Obrázek 2: Délka léčby (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................................ 29 Obrázek 3: Lokalizace bolesti (zdroj: vlastní výpočty) .............................................................. 30 Obrázek 4: Kvalita života (zdroj: vlastní výpočty) ..................................................................... 31 Obrázek 5: Intenzita bolesti (zdroj: vlastní výpočty) .................................................................. 33 Obrázek 6: Vliv bolesti na každodenní činnosti (zdroj:vlastní výpočty) .................................... 34 Obrázek 7: Vliv bolesti na spánek (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................ 35 Obrázek 8: Užívání léků na spaní (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................ 37 Obrázek 9: Vliv bolesti na chuť k jídlu (zdroj: vlastní výpočty) ................................................ 38 Obrázek 10: Vliv bolesti na psychiku (zdroj: vlastní výpočty) ................................................... 39 Obrázek 11: Fyzická stránka (zdroj: vlastní výpočty) ................................................................ 40 Obrázek 12: Výskyt psychických poruch (zdroj: vlastní výpočty) ............................................. 42 Obrázek 13 Vliv bolesti na osobní vztahy (zdroj: vlastní výpočty) ............................................ 43 Obrázek 14: Vliv bolesti na vztahy v rodině (zdroj: vlastní výpočty) ........................................ 45 Obrázek 15: Vliv bolesti na sexuální život (zdroj: vlastní výpočty) ........................................... 46 Obrázek 16: Metody ke zvládání bolesti (zdroj: vlastní výpočty) .............................................. 48 Obrázek 17: Užívání léků proti bolesti (zdroj: vlastní výpočty) ................................................. 50

57

9 Seznam příloh 9.1 A Dotazník 9.2 B Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Jihlava 9.3 C Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Pelhřimov

58

Příloha A Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické, oboru Všeobecná sestra. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku. Dotazník poslouží pro účely mé bakalářské práce na téma Kvalita života lidí s chronickou bolestí. Cílem mé bakalářské práce je zjistit kvalitu Vašeho života a Vaše nejčastější problémy. Dotazník je zcela anonymní, údaje budou využity jen pro účely mé bakalářské práce. Předem Vás prosím o trpělivost a děkuji za vyplnění. Tobolková Ludmila Odpovědi kroužkujte, popřípadě dopište. Pohlaví a) žena b) muž Věk a) do 25 let b) do 40let c) do 50let d) 51 let a více 1) Jak dlouho se léčíte s chronickou bolestí ? 2) Lokalizujte místo chronické bolesti : 3) Jak hodnotíte kvalitu Vašeho života ? a) velmi špatná b) dobrá c) velmi dobrá d) jiné: 4) Kdy je bolest nejintenzivnější ? a) ráno b) odpoledne c) večer d) jiné: 5) Jak Vám chronická bolest narušuje vykonávat každodenní činnosti? a) vůbec ji nenarušuje b) částečně ji narušuje c) velmi ji narušuje

59

6) Narušuje chronická bolest Váš spánek ? a) vůbec ne - spím dobře b) spím špatně c) nemohu spát celou noc d) jiné: 7) Užíváte léky na spaní ? a) ano, bez nich neusnu b) ano, ale jen občas c) neužívám 8) Ovlivňuje Vaše chronická bolest chuť k jídlu ? a) chuť k jídlu je lepší b) chuť k jídlu je horší c) chuť je stejná 9) Jak ovlivnila bolest Vaši psychiku ? a) velmi ji ovlivnila b) částečně ji ovlivnila c) vůbec ji neovlivnila 10) Jak se cítíte po fyzické stránce ? a) velmi dobře b) dobře c) špatně d) jiné: 11) Trpíte úzkostí, strachem nebo depresemi: a) vůbec ne b) občas c) často 12) Ovlivnila chronická bolest Vaše osobní vztahy? a) ne b) ano, v čem…………………………………………………….. 13) Jak ovlivnila chronická bolest Vaše vztahy v rodině? a) velmi (uveďte jak) …………………………………………………… b) částečně c) vůbec 14) Ovlivnila chronická bolest Váš sexuální život ? a) sexuální život je lepší b) sexuální život je horší c) sexuální život se nezměnil

60

15) Využíváte kromě léků na bolest i jiné metody ke zvládání bolesti ?

16) Léky proti bolesti: a) užívám dle ordinace lékaře b) neužívám pravidelně c) jiné:

61

Příloha B Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Jihlava

62

Příloha B Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Pelhřimov

63

Kvalita života lidí s chronickou bolestí

Recommend Documents