Vybrané aspekty kvality života v Náměšti nad Oslavou

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Vybrané aspekty kvality života v Náměšti nad Oslavou Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Mgr. Tomáš Krejčí

Vendula Karmazinová

Brno 2013

Na tomto místě chci především poděkovat panu Mgr. Tomáši Krejčímu, vedoucímu mé bakalářské práce, za jeho velmi laskavý přístup, neocenitelné rady a trpělivost. Také děkuji zaměstnancům ZŠ Husova, Náměšť nad Oslavou za jejich ochotu a pomoc při realizaci terénního dotazníkového šetření.

Tímto prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci zpracovala samostatně, pod vedením pana Mgr. Tomáše Krejčího, a uvedla v seznamu zdrojů veškeré použité literární a další zdroje. V Brně dne 12. prosince 2012

__________________

Annotation KARMAZINOVÁ, V., Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2012 This bachelor thesis deals with the evaluation of specific leisure time activities in the context of quality of life in the region Náměšť nad Oslavou. The main aim of the research is to evaluate the quality of life in selected areas based on the analysis of objective and subjective data according their current state, and especially to formulate appropriate recommendations to improve quality life aspects mentioned above in way to aimed at the general public satisfaction and welfare of their residents.

Keywords Quality of life, culture, sport, leisure time activities, Náměšť nad Oslavou, analysis, questionnaire

Anotace KARMAZINOVÁ, V., Bakalářská práce. Brno: MENDELU, 2012 Bakalářská práce se zabývá hodnocením kvality života v Náměšti nad Oslavou v oblastech kulturního, sportovního a volnočasového vyžití. Hlavním cílem práce je vyhodnotit kvalitu života obyvatel ve vybraných oblastech na základě analýzy objektivních a subjektivních dat týkající se jejich současného stavu a zejména pak formulovat vhodná doporučení ke zlepšení výše uvedených aspektů v Náměšti nad Oslavou směřující k obecné spokojenosti a veřejnému blahu jejich obyvatel. Klíčová slova Kvalita života, kultura, sport, volný čas, Náměšť nad Oslavou, analýza, dotazníkové šetření

Obsah

6

Obsah 1

2

Úvod 1.1

Cíl práce .................................................................................................... 8

1.2

Metodika práce ......................................................................................... 9

Vymezení základních pojmů 2.1

4

Kvalita života............................................................................................10 Teoretická definice kvality života ....................................................10

2.1.2

Stručný přehled vývoje problematiky kvality života ....................... 13

2.1.3

Vybrané definice kvality života ........................................................ 14

2.1.4

Objektivní a subjektivní rovina kvality života ................................. 16

2.1.5

Indikátory měření kvality života...................................................... 19

Kvalita života a volnočasové aktivity ....................................................... 21

Základní charakteristika města Náměšť nad Oslavou

23

3.1

Vymezení zkoumané oblasti a spádovost regionu ................................. 23

3.2

Fyzicko-geografické podmínky ............................................................... 28

3.3

Krajinný ráz ............................................................................................ 28

3.4

Terciér ..................................................................................................... 29

3.5

Obyvatelstvo............................................................................................ 29

3.6

Ekonomická charakteristika města ......................................................... 31

Objektivní identifikace vybraných aspektů kvality života 4.1

33

Kultura .................................................................................................... 33

4.1.1

Zázemí a kulturní prostory ............................................................. 34

4.1.2

Významné kulturní akce ................................................................. 35

4.2

Sport ........................................................................................................ 36

4.2.1 4.3 5

10

2.1.1

2.2 3

8

Významné sportovní akce ............................................................... 38

Volný čas ................................................................................................. 38

Vyhodnocení vybraných aspektů subjektivní dimenze kvality života

39

5.1

Analýza dotazníkového šetření ............................................................... 39

5.2

Vyhodnocení subjektivní roviny kvality života ...................................... 42

Obsah

7

5.2.1 5.3

Hodnocení kulturních, sportovních a volnočasových aspektů .............. 47

5.3.1

Kulturní vyžití ................................................................................. 47

5.3.2

Dílčí části kulturního vyžití ............................................................. 48

5.4

Sport ........................................................................................................ 49

5.4.1

Sportovní vyžití ............................................................................... 49

5.4.2

Dílčí části sportovního vyžití .......................................................... 50

5.5

6

Kvalita života a Náměšť nad Oslavou ............................................. 42

Volný čas .................................................................................................. 51

5.5.1

Volnočasové vyžití ............................................................................ 51

5.5.2

Dílčí části volnočasového vyžití ...................................................... 52

5.6

Hodnocení zájmu zastupitelstva ............................................................ 54

5.7

Hodnocení vlastních aktivit obyvatelstva............................................... 55

Formulace doporučení pro zlepšení kvalitu života 6.1

57

Rekapitulace situace ................................................................................57

6.1.1 Navrhované aktivity rozvoje města pro zlepšení kulturních, sportovních a volnočasových aspektů kvality života.....................................57 7

Závěr

61

8

Seznam zdrojů

63

9

8.1

Seznam literárních zdrojů ...................................................................... 63

8.2

Seznam internetových zdrojů ................................................................. 66

Seznam příloh

69

Úvod

8

1 Úvod Snaha o prožití kvalitního, spokojeného a seberealizací protknutého, života může být v mnoha ohledech považována za zásadní a primární cíl lidské existence. Vzhledem k nezměrné různorodosti lidského vnímání se jeví jako nemožné korektně vyjádřit to, co kvalitně prožitým životem je, co jím není, ale mohlo by být. Přesto se řada vědních oborů snaží tento rozměr rozebrat, popsat a definovat. Kvalita života je širokým významovým pojmem, který se zabývá vztahy ekonomických, environmentálních a sociologických charakteristik vybraného území. Je to mnohorozměrný koncept, jehož základním cílem je snaha o nejpřesnější popis a vyhodnocení klíčových prvků lidského života a implementace vhodných sociálních řešení reflektujících celospolečenské potřeby vedoucí k co nejvyšší míře spokojenosti obyvatel. V České republice se uvedenou problematikou zabývá řada vědních disciplín, např. sociální geografie, sociologie, lékařství, ekonomie, environmentalistika, atd. V této bakalářské práci se zabývám problematikou kvality života z hlediska spokojenosti obyvatel s možnostmi kulturního, sportovního a volnočasového vyžití ve městě Náměšti nad Oslavou. Součástí hodnocení je objektivní monitoring vybraných aspektů z hlediska statistického, a subjektivní hodnocení daných aspektů obyvateli města na základě realizovaného dotazníkového šetření. Nosnou ideou celé práce je její praktická a potenciální reálná využitelnost ze strany veřejné správy města, potažmo implementace získaných poznatků při tvorbě a aplikaci opatření rozvoje města jako prosperujícího regionu.

1.1

Cíl práce

Bakalářská práce se zabývá problematikou kvality života z hlediska možností kulturního, sportovního a volnočasového vyžití na území města Náměště nad Oslavou, ve všech jeho městských částech. Primárním cílem je zhodnotit situaci kulturních, sportovních a volnočasových aspektů kvality života v obci pomocí statistických dat získaných z veřejně dostupných zdrojů, které budou konfrontovány s daty subjektivního hodnocení zmíněných aspektů z pohledu občanů města, jež budou získány terénním šetřením. V rámci zjišťování míry spokojenosti s vytyčenými kulturními, sportovními a volnočasovými aspekty budou zmapovány potřeby občanů v daných tématech. Dílčím cílem práce je zmapování potřeb obyvatel v rámci výše uvedených aspektů a navržení vhodných řešení směřujících k uspokojení těchto potřeb s ohledem na koncepci rozvoje města.

Úvod

9

Výsledná práce bude sumarizací stávající stavu s praktickou využitelností, o jejíž aplikaci by mohli projevit zájem zástupci veřejné správy.

1.2 Metodika práce První část práce je věnována rešerši odborné literatury. Obsahuje teoretické vymezení pojmu kvalita života, sumarizaci a přehled nejčastěji užívaných interpretací, přehled užívaných definic a rozbor teoretické roviny pojmu. K tématu bylo nutno nastudovat množství odborné literatury a souvisejícího materiálu (např. rozvojové osy a koncepční programy institucí). Součástí identifikace vybraných témat a jejich stavu na území města je také obecně geografická a socioekonomická charakteristika zkoumaného území. Všechny níže uvedené analýzy charakteristiky města či obyvatelstva mají přímý nebo nepřímý vliv na vyhodnocení zadaných aspektů. K vytvoření věrohodného a pravdivého obrazu města, zachycení hlavních problémových linií a určení primárních zdrojů občanské spokojenosti nebo nespokojenosti je třeba objektivního i subjektivního názoru na problematiku. Objektivní část tak byla vytvořena na základě analýzy dostupných statistických dat a strategických dokumentů města. Subjektivní data vychází z realizovaného tematického terénního výzkumu v podobě dotazníkového šetření, jehož provedení je podrobně popsáno v kapitole 5.1. Vyhodnocení kvality života v rámci vybraných aspektů se tak může opírat o širokou datovou základnu získanou z části z veřejně dostupných dat, z částí z dat, která byla získána lokálním výzkumem.

Vymezení základních pojmů

10

2 Vymezení základních pojmů Tato kapitola obsahuje vymezení základních pojmů týkajících se konceptu kvality života. Součástí kapitoly je také nástin základních přístupů k teoretické i praktické problematice kvality života v kontextu multidimenzionálního chápání pojmu socioekonomickými i přírodními vědními disciplínami. Přestože vymezení pojmu kvality života není jednoznačně definováno, primární osa konceptu je vztažena ke zvýšení a udržení standardů týkajících se sociální, psychologické, politické a v neposlední řadě environmentální roviny života.

2.1 Kvalita života 2.1.1

Teoretická definice kvality života

Během posledních dvaceti let se koncept kvality života se stal nedílnou součástí téměř všech vědních oborů. Zatímco současná sociologicky, ekonomicky a geograficky orientovaná vědecká obec zkoumá propojení přírodně-krajinných vztahů a jejich vliv na evaluaci kvality života, psychologové a lékaři se termínem zaobírají se smyslu deskripce rozdílů kvalitativních životních hodnot zdravých a nemocných (popř. postižených či umírajících) pacientů. Vzhledem k politickým i ekonomickým kořenům pojmu a s přihlédnutím k faktu, jak silný význam je konceptu kvality života přisuzován vědami sociologickými, psychologickými, pedagogickými i medicínskými, je přirozeně obtížné vymezit tento koncept jednoznačně. Dle Vaďurové a Mühlpachra (2005) je multidimenzionální, kulturně podmíněný a velmi značnou mírou subjektivity protknutý charakter pojmu kvality života výsledkem nejednotného teoretického základu. Vymezení kategorií kvality života tedy leží spíše na průsečíku mnoha soudobých tendencí a směrů, jehož výsledkem je široká rozmanitost snah o definiční vymezení konceptu (Kula, 2006). Dle Křivohlavého (2004) je nejobecnější přístup k problematice kvality života založen na duchovním pojetí smyslu života jako takového. Prožití kvalitního života se tedy rovná prožití dobrého života ve smyslu konkrétně nastavených náboženských norem. Šalgovičová (2007) v tomto směru deklaruje, že hlavním cílem lidstva bývá uváděno úsilí, které vede ke snaze o prožití dobrého, tj. kvalitního života, již bez náboženského kontextu, ovšem dnes zdůrazňované hodnotové měřítko zahrnuje aspekty duchovní, kulturní i materiální. Massam (2002) pak upozorňuje, že teologické, filosofické


11

a humanistické přístupy ke studiu kvality života si zaslouží pozornost jako důležitá součást procesu pochopení, vysvětlení a v neposlední řadě vylepšení kvality života lidí i podmínek lidského života k ní vedoucích. Podle Veenhovena (2000) obecně existuje mnoho odborných i laických termínů, které se snaží vyjádřit, ohodnotit a indikovat míru toho, jak dobře se lidem žije. Mezi nejčastěji užívané pojmy patří kvalita života, blahobyt, duševní pohoda jako alternativy anglickému „well-being“, štěstí a také prospěch (z angl. „welfare“). Ani jeden z těchto termínů však nemá jasně definovaný význam, naopak, jejich vymezení se často překrývají. Slovní spojení kvalita života se pak užívá v kontextovém vymezení evaluace kvality společnosti a štěstí jejich obyvatel. Setkáváme se ovšem i výkladem pojmu kvality života jako s všeobsažným termínem, jenž zaštituje celou dimenzi této problematiky, přestože je neustále odhlíženo od faktu, že ve vědeckých kruzích nikdy nebyla uznána jednotná finální definice tohoto fenoménu. Stejný autor označuje termíny „kvalita života, blahobyt a štěstí“ jako hodnocení. Aby mohlo být jasně rozlišeno, jaký konkrétní druh hodnocení je jejich cílem, je nutno nejdříve rozpoznat, co je v dané oblasti předmětem evaluace a k jakým standardům je vztažena. (Veenhoven, 2000) Šalgovičová (2007) zdůrazňuje, že teorie kvality života je velmi rozsáhlá, je výsledkem vzájemného působení sociálních, zdravotních, ekonomických i environmentálních podmínek, které jsou propojeny s rozvojem lidským, na subjektivní úrovni, i společenským, na objektivní úrovni. Kula (2006) poukazuje na důležitost ekologicko-environmentálních podmínek kvality života, protože tyto podmínky jsou v přímé interakci s životem člověka a jsou tak zásadními prvky, které vytváří jeho prostředí, z něhož jsou odvozeny další charakteristiky. Podobně Klusáček a Vaishar (2008) polemizují nad možnostmi aplikace konceptu kvality života ve vztahu ke zlepšení environmentální situace vnitřních zón měst a jejich zatraktivnění jako prostoru vhodného k životu.

Dle Pacioneho (2003) je hlavním důvodem neustále rostoucího zájmu o koncept kvality života existence tzv. paradoxu blahobytu, který se objevil a stále objevuje v moderní společnosti. Tento ekonomicko-sociologický koncept je spjatý s komparací zvyšování kvality života a jí částečně úměrného technologického pokroku a růstu příjmů. S růstem životní úrovně lidí v chudých zemích narůstá přímo úměrně také jejich spokojenost. Po dosažení určité úrovně blahobytu se růst spokojenosti zpomalí anebo i


12

úplně zastaví. Další růst bohatství již není spojen se stejně úměrným nárůstem spokojenosti. Mezi bohatstvím a štěstím, respektive pocitem spokojenosti tak neexistuje přímá závislost. Kvalita života tedy není samozřejmou součástí materiálního dostatku. Autorem, který jako první upozornil na nepřímou závislost mezi pocitem štěstí, životní spokojeností a ekonomickým růstem, byla americký ekonom Richard Easterlin (Čáslavka, 2010). Výsledkem multidisciplinárního přístupu k problematice kvality života je široké spektrum více či méně izolovaných výsledků, tříditelných dle vědního oboru, který koncept zkoumal. Andráško (2005) však nachází možnou styčnou plochu oddělených přístupů v nahlížení na problematiku jako na vzájemně se překrývající dimenze, mezi nimiž můžeme vysledovat vztahy a vazby. Za klíčovou pak označuje vazbu člověk – prostředí, neboť kvalita života, ať již hodnocena z jakéhokoliv vědního pohledu, je vždy primárně vázána k člověku a ke konkrétnímu prostoru, který obývá. Dle Pacioneho (2003) je nalezení vztahu mezi obyvateli a jejich každodenním prostředím základem ve zkoumání kvality života. Pro výzkum hodnocení objektivní stránky života je pak vhodné použít tzv. sociálně – územní indikátory. Jejich hodnoty mohou být odvozeny z výsledků primárního šetření (zpravidla v terénu získaných dat) nebo sekundárním zpracováním dat z veřejných populačních censů. Dle Pacioneho (2003) je kvalita života je dynamická funkce, která se odvíjí od interakcí probíhajících mezi prostředím a jeho obyvateli. Definováni územních a prostorových charakteristik a jejich porovnání je klíčové pro správné vyhodnocení kvality života. Autor se v tomto směru zmiňuje jak o hodnocení prostoru samotného a všech vazeb k němu se vztahujících ve smyslu geografickém, tak o evaluaci individuálního vnímání a myšlenkovém hodnocení takového prostoru ve smyslu subjektivně psychologickém. Propojením obou rovin pak dosáhneme uceleného obrazu kvality života obyvatel v rámci konkrétního regionu. Frantál a Vaishar (2008) dodávají, že vnímání konkrétního prostoru přímo determinuje, identifikuje vztah člověka k danému místu. Je nutné vycházet z předpokladu psychologie, že každý jednotlivý subjekt (obyvatel místa) vnímá své okolí a kvalitu svého života jinak, dle vlastních subjektivních kritérií, predispozicí, zkušeností, představ, znalostí a motivací. V subjektivním hodnocení okolí se stejně tak projeví míra sounáležitosti s obývaným okolím.


13

Massam (2002) vnáší do problematiky velmi zajímavé hledisko, když přirovnává kvalitu života ke komplexnímu kvazi-veřejnému statku. Stejně tak Andráško (2008) poukazuje na důležitost výsledků získaných z výzkumu dimenzí urbánní kvality, jejichž správná aplikace je jedním z nejdůležitějších aspektů smysluplného rozvoje. Široké spektrum resortů veřejné sféry je může prakticky uplatnit nejen při tvorbě koncepcí rozvoje urbánních oblastí, ale také při snaze o optimalizaci a monitoring již přijatých opatření. Uplatnění bývá upřednostňováno především na lokální úrovni, která je z prostorového hlediska pro kvalitu života obyvatel rozhodující. Frantál a Vaishar (2008) poukazují na fakt, že idea zvyšování kvality života již byla implementována do politických kruhů a stala se hlavním bodem mnoha politických, sociálních i humanitárních programů. Například evropská nadace Eurofound provádí od roku 2003 v čtyřletém časovém rozmezí průzkum kvality života v Evropě (Eurofound, 2010). O koncept kvality života a její zlepšování se opíral také Šestý akční program Evropského společenství pro životní prostředí (EHSV – Sedmý akční program, 2012). Šalgovičová (2007) ještě silněji zdůrazňuje nutnost zavedení konceptu kvality života do strategických cílů všech rozvinutých společností.

2.1.2

Stručný přehled vývoje problematiky kvality života

Do povědomí odborné vědecké veřejnosti se zájem o koncepci kvality života poprvé dostává koncem 30. let 20. století, kdy americký psycholog E. Thorndike formuloval nové přístupy k oblasti lidského myšlení (Jeřábková, 2011). Dle Jeřábkové (2011) byl samotný pojem „kvalita života“ poprvé zmíněn americkým ekonomem A. C. Pigouem, který ho však dává do kontextu s vlivy hospodářského růstu a blahobytu na práci dělníků (Pigou, 2001). S ekonomikou spojené tzv. „tradiční“ snahy o teoretické vymezení kvality života jsou založeny na analýze ekonomických indikátorů, především HDP, cen bydlení a míry nezaměstnanosti (např. Cummins, 1997). Dle Vaďurové a Mühlpachra (2005) se odlišnému pojetí kvality života dostává pozornosti po druhé světové válce, když je významově pojen s lékařstvím v souvislosti s rozšířením definice zdraví. Objevila se myšlenka formulující fakt, že samotná délka života, respektive množství odžitého času, není hlavním indikátorem spokojenosti se životem, tedy, že dlouhý život nutně neznamená kvalitní a spokojený život (Veenhoven, 2000). V 60. letech je koncepce kvality života začleněna do politického programu a sním souvisejících vizí prezidenta J. F. Kennedyho a viceprezidenta L. B. Johnosona v souvislosti s přeměnou mezinárodního obrazu Spojených států, tzv. program The Beautiful America. Na území Evropského kontinentu je pojem a koncepce kvality života


14

spojena s činností a působením Římského klubu, švédské nevládní organizace, která v 70. letech 20. století své programy a svůj prioritní zájem obracela k otázkám zhoršující se kvality životního prostředí (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). O počátcích systematického výzkumu kvality života můžeme hovořit od přelomu 60. a 70. let minulého století. V tomto raném období byl pojem kvalita života ztotožňován s koncepty pojmů jako „dobrý život“ a „spokojenost se životem“ i dalšími přidruženými pojmy, které spadají do sféry tzv. výzkumu sociálních indikátorů (Andráško, 2005). Šalgovičová (2007) tyto indikátory nazývá indikátory blahobytu. Kvalita života byla hodnocena pomocí komparace objektivních životních podmínek a jejich subjektivního hodnocení velkými skupinami lidí. Pozornost byla především zaměřena na ekonomické a sociální indikátory (např. příjem a materiální zabezpečení, politická svoboda a nezávislost, sociální spravedlnost, právní jistoty a zdravotní péče), brzy se do centra zájmu přidaly subjektivní indikátory kvality života jako „subjektivní pohoda“ a „spokojenost se životem“ (Šalgovičová, 2007). Cummins (1997) považuje zavedení individuální úrovně pohledu na problematiku za velký zlom a počátek moderního pojetí rozlišování kvality života.

2.1.3

Vybrané definice kvality života

Dnešní výzkumy zaobírající se problematikou kvality života prostupují skrze mnoho vědních oborů včetně sociologie, psychologie, geografie, ekonomie, historie, medicíny, farmacie, vzdělávání, kriminologii, architektury, dopravy, umění, teorie zaměstnanosti a příjmové politiky, ochrany životního prostředí, environmentalistiky až po marketing (Bowling and Brazier 1995; in Hancock 2000). S prohlubováním zájmu o problematiku kvality života skrze uvedené vědecké disciplíny se objevují snahy o přesné vymezení pojmu „kvalita života“ a identifikaci jednotlivých univerzálních aspektů, které ho ovlivňují (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). Dle Andráška (2005) se nejednotnost v přístupech ke zkoumané problematice projevila především nemožností vymezit všeobecně přijatelnou definici pojmu, což vedlo k častému užívání ekvivalentních, významově příbuzných výrazů jako lidské blaho (z angl. well-being), obyvatelnost (angl. livability) nebo životní úroveň (angl. standards of living). Díky mnohoznačnosti a zaměňování příbuzného významu se vysvětlení pojmu „kvalita života“ na mnoha místech překrývá, ale také rozchází. Tento termín v sobě snoubí dimenzi objektivní i subjektivní, a tím pokrývá jak obecně hodnotitelné společenské aspekty, tak vlastní individuální spokojenost obyvatel s těmito aspekty (Veenhoven, 2000). Dle Massama (2002) lze tyto roviny nazývat také environmentální


15

a psychologická. Autor zdůrazňuje, že každá smysluplná definice kvality života musí tyto dvě dimenze zohlednit. Přestože neexistuje jednotná a přesná definice kvality života, je vhodné si pro ilustraci zmínit alespoň ty nejčastěji užívané (uvedeno v chronologickém pořadí): Szalai (1980);in Jeřábková (2011, s. 12): „Kvalita života se týká míry dokonalosti, respektive uspokojivého charakteru života.“ Zannotti (2001); in Vaďurová, Mühlpachr, (2005, s. 12): „Kvalita života je veškeré vnímání spokojenosti i nespokojenosti jednice v celém jeho životě, přičemž spokojenost s různými aspekty má také různou hodnotu.“ Šalgovičová (2007, s. 3): „Kvalita života je komplexní, abstraktní a také multidimezionální pojem, který definuje uspokojení a štěstí v životě jedinců, a to v takových oblastech, které jsou člověkem pokládány za významné.“ Andráško (2007); in Jeřábková, (2011, s. 12): „Kvalita ohodnocení lidského života spočívá v subjektivní rovině na vyjádření pocitu štěstí nebo spokojenosti, které jsou výsledkem vlivu a vzájemného působení externích (environmentálních, ekonomických a sociálních) a interaktivních (psychologických) faktorů na lidský život.“ Frantál a Vaishar (2008, s. 187): „Kvalita života může být definována jako míra shody či nesouladu mezi obyvateli prostoru a jejich prostředím, respektive to, do jaké míry konkrétní místo uspokojuje fyzické a psychologické potřeby a požadavky svých obyvatel. De facto jde o syntézu subjektivních představ, uspokojení a potřeb obyvatel ve vztahu ke konkrétnímu prostředí.“ Gregory, Johnston (2009): Kvalita života je koncept spojený se sociálním blahobytem, který je založen na argumentaci, že podmínky lidského života mohou být oceněny dle širší škály, než pouze dle ekonomického příjmu. Podle teorie územních sociálních indikátorů, jež se zaměřuje na samostatnou dimenzi kolektivního blahobytu, jsou významné všechny indikátory jako


16

ekonomický příjem, zaměstnanost, životní prostředí, fyzické a mentální zdraví, vzdělání, sociální sounáležitost, možnosti rekreace a využití volného času, svoboda a štěstí. Nicméně často platí, že lidé, kteří vydělávají více, jsou spokojenější a cítí se pohodlněji, i když se nemusí nutně cítit šťastni. Přehled chápání rámcového vymezení kvality života lze paradoxně zakončit tvrzením Halečky (2001); in Vaďurová, Mühlpachr, (2005), že kvalita života jako taková neexistuje. Význam nabývá jedině, je-li současně vymezeno konkrétní prostředí, ve kterém je měřena. Veenhoven (2000) upozorňuje na fakt, že sílící snaha o dimenzionalizace pojmu kvality života více rozmělňuje její skutečný význam. S tím, jak beznadějnější se stává snaha o jednoznačnou definici pojmu, tím silněji by měl být zdůrazňován smysl jejího užívání. Dle Pacioneho (2003) je nesmyslné pokoušet se o jednu obecně platnou a jednotnou definici problematiky kvality života, poněvadž příčiny problémů v obcích, které mohou kvalitu života jako takovou snižovat, jsou vždy multidimenzionálního charakteru a vyplývají ze součinnosti mnoho činitelů v oblasti veřejné i soukromé sféry, sociálních poměrů i environmentálních podmínek. Řešení musí být vždy různorodé, nastavené tak, aby pokrylo všechny důležité oblasti a tím působilo na všechny problémové skupiny aspektů přesně potřebnou měrou. Vytváření jedné meta-teorie není vhodné. Snahy by měly být zaměřeny na přístupy, které prozkoumávají odlišné komponenty kvality života, a výsledná strategie, tak musí být vždy definovaná s ohledem na řešení problémů v jejich sociálně-prostorových souvislostech.

2.1.4

Objektivní a subjektivní rovina kvality života

Přes všechny sporné vědecké přístupy v otázkách samotného vymezení kvality života, jejich indikátorů nebo měřícího aparátu, panuje shoda při uznání existence dvou základních rovin kvality života, tedy roviny subjektivní a objektivní (Andráško, 2005). Obecně vzato je objektivní dimenze zaměřena na prostředí, které popisuje jako prostor, kde lidé žijí a pracují (Pacione, 2003). Bývá charakterizována působením veřejných, společenských i environmentálních faktorů, zpravidla pak tří základních složek: ekonomiky, prostředí a společnosti (Andráško, 2005). Můžeme zde hodnotit například úroveň zdravotní péče, míru kriminality nebo úroveň vzdělání (Pacione, 2003). Dle Šalgovičové (2007) se objektivní stránka vztahuje k naplnění sociálních a kulturních potřeb v závislosti na materiálním dostatku, vhodné společenské akceptaci jednotlivce a dle Vaďurové a Mühlpachra (2005) taktéž sociálnímu statutu a fyzickému


17

zdraví. Hodnocení se pohybuje v oblasti ekonomických, demokratických, zdravotních, vzdělanostních a bezpečnostních indikátorů. Frantál a Vaishar (2008) vymezují objektivní (tzv. pozitivistické) indikátory jako sociální, ekonomické a environmentální ukazatele, přičemž klade klíčový důraz na faktor polohy ve smyslu konkrétního vymezení polohy, rozlohy, přírodních poměrů, infrastrukturních charakteristik, hospodářství, dostupných a poskytovaných služeb zkoumaného prostorového objektu. Modelový příklad hodnocení objektivních ukazatelů je žebříček českých měst jako nejlepších míst pro život, který sestavil zpravodajský server Aktuálně.cz v roce 2010. Hodnotícími kritérii se staly obecné sociálně-ekonomické ukazatele, konkrétně populační mikrocensus mezi lety 2007 – 2010, přírůstek bytové výstavby v období 2006 – 2009, objem evropských dotací, které se podařilo městu získat do roku 2010 v programovém období 2007 – 2013 na jednoho obyvatele a procentuální podíl finančních prostředků města, které byly vydány na služby obyvatelstvu a kulturní vyžití obyvatel za rok 2009. Dle uvedeného klíče byla ohodnocena všechna města každého kraje, vyjma území Hl. m. Prahy. Vítězné město pro každý kraj včetně vzájemného porovnání uvádí tabulka č. 1 Žebříček nejlepších měst krajů ČR, 2010 Tabulka č. 1 Žebříček nejlepších měst krajů ČR, 2010 Pořadí

Město

Kraj

1.

Domažlice

Plzeňský k.

2.

Kuřim

Jihomoravský k.

3.

Litomyšl

Pardubický k.

4.

Jihlava

Vysočina

5.

Poděbrady

Středočeský k.

6.

Jičín

Královehradecký k.

7.

Cheb

Karlovarský k.

8.

Turnov

Liberecký k.

9.

Uherské hradiště

Zlínský k.

10.

Český Krumlov

Jihočeský k.

11.

Frýdlant n. O.

Moravskoslezský k.

12.

Roudnice n. L.

Ústecký k.

13.

Uničov

Olomoucký k.


18

Zdroj: Aktuálně.cz, 2010 V ohnisku zájmu subjektivní roviny je obyvatel sám, jeho individuální vjemy, pocity, preference a názory, tedy způsob, jakým lidé vnímají a hodnotí podmínky, v nichž žijí. (Pacione, 2003; Andráško, 2005) Subjektivní vymezení kvality života reflektuje osobní pocit jednotlivce z hlediska hodnocení uspokojení ze stylu života (Šalagovičová, 2007). Vaďurová a Mühlpachr (2005) dodávají, že subjektivní rovina se týká jedincova vnímání svého postavení ve společnosti v kontextu kultury a vlastního hodnotového systému, přičemž výsledný pocit spokojenosti pramení z osobních cílů, očekávání a zájmů. Massam (2002) nazývá subjektivní rovinu rovinou individuální, personální a definuje ji jako vnitřní psychologický mechanismus, který je zodpovědný za identifikaci pocitu uspokojení a potěšení, přičemž hodnocení podléhají i externí vlivy, které tyto vnitřní mechanismy spouští. Frantál a Vaishar (2008) subjektivní, tzv. fenomenologickou, rovinu spojují s percepcí, tedy vnímáním, objektivně vymezeného prostoru. Tento aspekt zkoumá propojení psychoanalytických, sociálních a environmentálních procesů, které se komplexně podílí na přímých vztazích obyvatel se specifickým fyzickým charakterem místa. Na rozdíly v chápání obou dimenzí upozorňuje Veenhoven (2000), který vymezuje hodnocení objektivní stránky kvality života jako stav, kdy jsou splňovány obecně akceptovatelné normy tzv. dobrého života, hodnoceny nestranným subjektem, zatímco subjektivní dimenze se týká vlastního posouzení implicitních kritérií. Jako příklad objektivního rozměru lze uvést výsledek lékařského vyšetření, subjektivního pak vlastní posouzení zdravotního stavu. Autor upozorňuje, že objektivní a subjektivní kritéria se často neshodují. Otázka, kterou zdůrazňuje Pacione (2003), tkví v tom, jak silná je vazba mezi oběma uvedenými dimenzemi. Empirické důkazy obecně naznačují, že rozsah shody mezi objektivními a subjektivními ukazateli stejného jevu se může značně lišit. Mnoho personálních a sociálních faktorů zahrnujících věk, příjem, vzdělání nebo zdraví, balancuje mezi závislostí na jejím objektivním vymezení v rámci identifikace kvality života a na jejich individuálním vnímání, které může značně deformovat hodnocení takového jevu. To, co by mohlo být snadno určeno za čistě objektivní faktor, je díky individuálnímu posouzení přetransformováno na vysoce osobní percepční rovinu. Autor tak zdů-


19

razňuje především klíčovou roli zkušeností, která ovlivňuje vnímání konkrétní domény. Například uvádí, že člověk, který se stal obětí kriminálního činu, jistě nebude hodnotit bezpečnost svého okolí na výbornou, přestože oficiální statistická data mohou daný prostor vymezit jako jeden z nejbezpečnějších. Negativní zkušenost se tak velmi silně podepíše na míře hodnocení. Podobným příkladem může být posouzení atraktivity a kvality bydlení, kde může hrát roli přítomnost některých sociálních a etnických skupin, které vymezený prostor obývají. V souvislosti se zkoumáním subjektivní roviny kvality života Andráško (2008) upozorňuje na význam výzkumu spokojenosti. Spokojenost, jako termín, který je snadno identifikovatelný a uchopitelný, může být určujícím identifikátorem osobní dimenze kvality života. Spolu s Pacionem (2003) kombinují specifikaci životních zájmů a determinace reakcí na ně ze strany respondentů do tzv. Campbellova modelu. Tento model vyjadřuje míru spokojenosti se životem obecně jako sumu spokojenosti s jeho jednotlivými aspekty. Samostatný pojem spokojenosti je v tomto kontextu interpretován jako celistvý výsledek procesu posouzení a vyhodnocení daného faktoru. (Pacione, 2003), (Andráško, 2008) Campbelův model můžeme obecně vyjádřit pomocí sumačního vzorce: n

S = ∑ xi = x1 + x 2 + x3 + .........x n i =m

S = míra spokojenosti xi = evaluační vyjádření jednotlivých aspektů spokojenosti Andráško (2005), Massam (2002), Pacione (2003) i Veenhoven (2000) upozorňují na fakt, že k realistickému a věrohodnému zhodnocení obrazu kvality života je nutné porovnat obě dvě uvedené dimenze, abychom eliminovali výskyt zkreslení a tím znehodnocení šetření.

2.1.5

Indikátory měření kvality života

Zásadní problém pro stanovení obecně platných a porovnatelných indikátorů kvality života se dle Andráška (2005) týká především debaty, které oblasti lidského života jsou natolik klíčové, aby dle jejich evaluace a porovnání mohla být kvality života dostatečně vystižena.


20

Dle Frantála a Vaishara (2008) se interdisciplinární pojetí odráží i v oblasti determinace měřícího aparátu, otázky určení kvalitního a nezkresleného obrazu o životě, a také v otázkách výsledné sumarizace získaných měření. Jako nejvhodnější se tak jeví řešení stanovení vždy nových ukazatelů i volba odpovídajících měřících nástrojů pro konkrétní měření kvality života tak, aby pokryly významné územně-sociální vazby a charakteristiky zkoumaného území (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). Odborná literatura nejčastěji odkazuje na mezinárodně uznávané indikátory životní úrovně spojené s komparací ekonomických a sociálních ukazatelů, které můžeme přirovnat k ukazatelům měřícím objektivní rovinu kvality života. Tyto indikátory jsou sestavovány na celostátních úrovních a obvykle je nelze užít pro srovnání nižších územních celků. Dle Šalgovičové (2007) mezi ně patří například Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme), v jehož rámci je každoročně zveřejňován Index lidského rozvoje (Human Development Index), který je složen z porovnávání ukazatelů střední délky života a úrovně zdravotní péče, přístupu ke vzdělání a hrubého národního produktu na 1 obyvatele (Human development reports, 2011) Podobným, i když méně známým indikátorem, je tzv. Index kvality života (Quality of Life Index), který na základě kvantifikace devíti kategorií (náklady na bydlení, volný čas a kultura, ekonomika, životní prostředí, svoboda, zdraví, infrastruktura, bezpečnost a klima) sestavuje každoroční žebříček zemí, kde „se dobře žije“. Vyhodnocování kritérií, sestavování žebříčku a vydávání indexu provádí organizace Internation Living. (Pomališová a kol., 2010; International living, 2010) Subjektivní hodnocení kvality života je založené na datech získaných z veřejných průzkumů a dotazníkových šetření. V této rovině se poměřují ukazatele materiálního dostatku, zdraví, soukromí, pocitu bezpečí nebo emocionálního nasycení. (Šalgovičová, 2007) Evropská komise OSN syntetizovala osm kategorií relevantních sociálních indikátorů kvality života. Do seznamu bylo zařazeno zdraví, kvality pracovního místa, dostupnost nákupu zboží a služeb, pocit sociální jistoty, šance na osobní rozvoj, kvalita fyzického prostředí, možnosti účasti ve společenském životě a možnosti využití volného času, které jsou neodmyslitelnou hodnotou při snaze o vymezení nejdůležitějších nástrojů hodnocení kvality života. (Šalgovičová, 2007) Jiní vědci formulují vlastní teorie relevantních indikátorů kvality života. Podle Cumminse (1997) existuje pět velmi důležitých aspektů v individuálním životě většiny lidí, což jsou materiální prostředky, zdraví, spokojenost se zaměstnáním, míra sociál-


21

ních kontaktů a soukromí a úroveň a síla emocí, např. štěstí nebo radosti, které mohou představovat primární indikátory kvality života. Pacione (2003) v souvislosti s indikátory subjektivních potřeb odkazuje k primárnímu smyslu modelu Maslowovy pyramidy základních potřeb (viz obr. 1), který definuje základní lidské potřeby dle hierarchického uspořádání. Patří sem (ve vzestupném pořadí) fyziologické potřeby, potřeby bezpečí, potřeba lásky a sounáležitosti, potřeba úcty a potřeba seberealizace a sebenaplnění. Tento model je založen na základním předpokladu, že některé potřeby jsou přirozenější a jejich uspokojení je přikládána vyšší váha než potřebám jiným. Dokud nedojde k uspokojení základních potřeb, které tvoří základ pyramidy, má uspokojení jiných, vyšších, potřeb jen pramalý vliv na celkovou spojenost člověka. (Pacione, 2003; Baštecká, Reiterová, 2005) Obr. 1 Maslowova pyramida potřeb POTŘEBA SEBEREALIZACE

POTŘEBA ÚCTY

POTŘEBA LÁSKY A SOUNÁLEŽITOSTI

POTŘEBA BEZPEČÍ FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY

Zdroj: Baštecká, Reiterová, 2005

2.2 Kvalita života a volnočasové aktivity Vzhledem k důležitosti subjektivní složky kvality života může způsob trávení volného času být považován za jeden z klíčových ukazatelů kvality života. Vždyť právě volnočasové aktivity doplňují a dokreslují naše mimopracovní činnosti, dávají prostor pro naplnění osobních tužeb. V neposlední řadě je třeba zmínit zdravotně-psychologické hledisko a tedy fakt, že aktivní a účelné využití volného času má vliv nejen na naše zdraví jako takové, ale také na náš celkový fyzický a psychický stav organismu i na náš pracov-


22

ní výkon. Podle OECD patří volnočasové aktivity mezi 24 hlavních sociálních indikátorů, podle nichž se určuje kvalita života v určité zemi (Šturmová, Bocan, 2006). Otázka volného času je diskutována již dlouhou dobu. V dřívějších, významově odlišných obdobích se stávala často zmiňovaným pojmem. Některé dříve formulované definice, však můžeme i dnes považovat za obecně platné, např. teorii Filipcové (1966), jež volný čas determinuje jako čas, se kterým člověk může nakládat poté, co se uvolní od všech pracovních, rodinných i společenských záležitostí. Volný čas je čistě soukromou rovinou a vlastnictvím každého jedince, přičemž aktivity spojeny s využitím volného času mají volitelný charakter, při jeho organizování lidé uplatňují individuální libovůli. (Disman, 1966, Filipcová, 1966) Dle Andrássyho a Ošmerové (1980) je tak nejvhodnějším prostorem, kde může člověk uplatnit a uskutečňovat individuální zájmy a záliby, zvyšovat svoji kulturní úroveň, vzdělání nebo jiným způsobem rozvíjet svoji kreativitu, musí však k tomu mít dostatečně vybavené prostředí, aby bylo možno uspokojivě realizovat vytoužené záměry. Determinace míry celospolečenské participace na problematice volného času je dle Švigové (1967) zásadní otázkou při plánování rozvoje společnosti. S přihlédnutím k celospolečenskému a politickému klimatu šedesátých let dvacátého století lze předpokládat, že otázka plánovatelnosti rozvoje společnosti skrze kontrolu způsobů trávení volného času jako centralisticky řízené aktivity, je v dnešní společnosti spíše nadbytečná. Přesto můžeme i v současné literatuře nalézt prameny odkazující ke hlubšímu zkoumání způsobu trávení volného času, především pak mladistvých a adolescentů. Při porovnávání časově odlišných metodik je nutno vycházet z předpokladu, že skrze sociospolečenské změny, které se udály na přelomu 90. let, došlo na území naší republiky k nárůstu nových společenských subkultur, které do značné míry převzaly možnosti koordinace volnočasových aktivit. Otázkami rozlišení a deskripcí rozdílů jednotlivých subkultuních těles se blíže zabývá Smolík (2010). Štursová a Bocan (2006) dále zdůrazňují potřebu vytvoření dostatečného prostoru a nabídky volnočasových aktivit ze strany společnosti tak, aby se jich lidé mohli zúčastňovat již od dětství. Kvalitně strávený volný čas pak snižuje riziko sociální deprivace, sociální patologie a především riziko nežádoucích sociálních změn. V kostce lze přirovnat kvalitní využití volného času k jednomu z nejvýraznějších ukazatelů kvalitně prožívaného života, který může mít široký celospolečenský dopad.


23

3 Základní charakteristika města Náměšť nad Oslavou V následující kapitole jsou uvedeny důležité geografické, environmentální, demografické, sociální a hospodářské charakteristiky zkoumané oblasti. Bakalářská práce se primárně vztahuje k samostatnému katastrálnímu území Náměště nad Oslavou, přesto jsou pro dostatečnou ilustraci v následující kapitole uvedena i data za správní obvod ORP Náměště. Všechny umíněné vlastnosti daného území jsou určující pro objektivní vymezení kvality života ve vybraných aspektech, neboť sportovní, kulturní i volnočasové vyžití se odráží především v možnostech a míře, které je město, jakožto veřejný subjekt, schopno poskytnout a nabídnout svým občanům k uspokojení jejich potřeb. Nabídka vybraných sportovních, kulturních a volnočasových aspektů pak pramení právě z faktu, jak je vlastních charakteristik využito v praxi.

3.1 Vymezení zkoumané oblasti a spádovost regionu Katastrální území města Náměšť nad Oslavou se nachází v nejvýchodnějším cípu okresu Třebíč v kraji Vysočina a přímo hraničí s krajem Jihomoravským (viz obr. č. 2 a č. 3) (Mikroregion Náměšťsko, 2011). Strategická poloha města v zázemí řeky a napojení na klíčové komunikace předurčila již v 12. století městu charakter nejvýznamnějšího centra na této trase.(Kuča, 2000) Rozvoj města Náměště je v historickém kontextu spjat s děním na Náměšťském zámku. Významné aristokratické rody (např. Žerotínové, Haugwitzové), které panství obývaly, determinovaly ekonomický, politický a především

kulturní

rozvoj

města

samotného

(Stejskal,

2005)

V souvislosti

s historickým vývojem města vyzdvihuje Kuča (2000) jedinečné panorama historického jádra města, které si přes zásahy do urbanistické struktury zachovala všechny určující barokní i renesanční dominanty. Poloha města vzhledem k centrům vyššího regionálního významu (Brno, Třebíč, Velká Bíteš) je velmi výhodná. Sídlo je strategicky napojeno na dopravní tepny. Prochází zde silnice I. třídy mezi Brnem a Třebíčí, rychlíková železniční trať a dálnice D1 se nachází v krátké dojezdové vzdálenosti (11 km). Od roku 2000 se Náměšť nad Oslavou stala pověřenou obcí III. stupně, do její působnosti spadá celkem 27 obcí, které jsou blíže specifikovány v obrázku č 3. Město tak plní důležitou správní funkci v rámci svého správního obvodu.


24

Obr. č. 2 Administrativní členění kraje Vysočina vyznačením ORP Náměšť nad Oslavou

Zdroj: ČSÚ, 2011 Obr. č. 3 ORP Náměšť nad Oslavou

Zdroj: ČSÚ, 2012


25

Samo město Náměšť nad Oslavou se sestává ze čtyř územních částí, které jsou samostatnými katastrálními územími - Náměště, Jedova, Otradic a Zňátek (viz obr. č. 4), o celkové plošné výměře 1863 ha (VDB ČSÚ, 2011). V tomto kontextu můžeme hovořit o samostatných regionech na bazální komunální úrovni. Obr. č. 4 Katastrální území Náměšť nad Oslavou

Zdroj: ČÚZK, 2012 Spádový obvod Náměště nad Oslavou přirozeně přesně nerespektuje administrativně vymezené hranice jeho ORP, v mnoha ohledech svým vlivem překrývá své administrativní hranice, nebo je překryt spádovostí jiného regionu, zpravidla pak regionu vyššího řádu. Pro obce spadající do jeho ORP však město zajišťuje služby občanské vy-


26

bavenosti vyššího řádu, a v tomto ohledu je možno označit ORP region za subregion spádovosti. (ČSÚ, 2011) Samo město je pak součástí spádového mikroregionu Třebíč, především v dojížďce za zaměstnáním a středním školstvím. Zde se ovšem částečně překrývá s vlivem regionu Velká Bíteš a taktéž se spádovostí Brna, které ovšem dominuje především v poskytování terciérních služeb občanské vybavenosti a v rámci terciárního školství. Z tohoto hlediska ovšem můžeme Brno považovat na nadřazený region vyššího řádu, jehož vliv zasahuje hluboko do celého kraje Vysočina. Dle ČSÚ je Náměšť nad Oslavou jedním z devíti pracovních subregionů a do jisté míry tak je tak město samo centrálním uzlem. (ČSÚ, 2011)

Obr. č. 5 Letecký pohled na město Náměšť nad Oslavou

Zdroj: http://www.polehla.cz, 2012 Vybrané demografické, environmentální a hospodářské charakteristiky ORP Náměšť nad Oslavou uvádí následující tabulka. Všechna uvedená data mají přímý nebo nepřímý vliv na charakteristiku katastrálního území města Náměšť nad Oslavou. Tabulka č. 2 Specifikace ORP – Vybrané ukazatele za správní obvod ORP Náměšť nad Oslavou 2012


Ukazatel

27

Hodnota ukazatele 2012

Počet obcí

27

Počet částí obcí

32

Celková výměra (ha)

21 132

Z toho - Zemědělská půda (ha)

11 507

Z toho - Lesy (ha)

7 057

Z toho - Zastavěná plocha (ha)

276

Hustota zalidnění

63,5

Počet obyvatel Míra nezaměstnanosti

13 497 14,1

Struktura ekonomických subjektů (%)* Z toho - Zemědělství, lesnictví, rybářství

12,3

Z toho - Průmysl

16,3

Z toho - Stavebnictví

13,5

Z toho - Služby

24,6

Velikost podnikatelských subjektů* Z toho - Mikropodniky (1-9 zaměstnanců)

204

Z toho - Malé podniky (10-49 zaměstnanců)

51

Z toho - Střední podniky (50-249 zaměstnanců)

9

Z toho - Velké podniky (nad 250 zaměstnanců)

0

Koeficient ekologické stability

0,75

Zdroj: ČSÚ, 2012 *Data z roku 2010 Z hlediska krajinného rázu regionu dominuje zemědělsko-lesnický charakter terénu (viz obr. č. 5). Vysoká míra nezaměstnanosti reflektuje celkovou ekonomickou situaci regionu, přičemž je o téměř o 6 % vyšší než míra nezaměstnanosti kraje (ČSÚ, 2012). Z hlediska ekonomického zaměření regionu lze z tabulky vyčíst, že téměř jedna čtvrtina ekonomických subjektů se realizuje ve službách a terciárním sektoru. Dle dat vyhodnocení velikosti podnikatelských subjektů pak vyplývá, že drtivá většina podniků spadá do kategorie mikropodniků, tedy malých firem rodinného typu, které nevytvářejí na pracovním trhu dostatečnou infrastrukturu pro pokrytí a stabilizaci rostoucí nezaměstnanosti. Samotný fakt nepřítomnosti velkopodniků na území ORP vypovídá nedostatečně nastavené úrovni pobídkové politiky v regionu.


28

Město Náměšť nad Oslavou je součástí uměle vytvořeného Mikoregionu Náměšťsko. Tento územní celek, který v současnosti sdružuje 15 obcí, oficiálně vznikl v únoru 2000 za účelem efektivnější spolupráce členských obcí, snazšího řešení společných problémů a účelnější možnosti čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. (Mikroregion Náměšťsko, 2011)

3.2 Fyzicko-geografické podmínky Sídlo Náměšť nad Oslavou se nachází na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny v oblasti povodí řek Oslavy, Jihlavy a Chvojnice. Geomorfologicky dominujícím masivem je Jevišovská pahorkatina, částečně však do území Náměšťska zasahuje také Křižanovská vrchovina. (Mikroregion Náměšťsko, 2011; Stejskal 2005). Převážná část zástavby se rozkládá na pravém břehu řeky Oslavy v nadmořské výšce od 350 m (Stejskal, 2005). Klimaticky náleží Náměšťsko k mírné teplé oblasti. Díky svému geografické poloze je celá oblast dobře odvětrávaná s minimálním výskytem inverzí, které velmi pozitivně připívají k vysoce hodnocené čistotě ovzduší, jehož znečištění je tak pouze nepatrné. V souvislosti s těmito fakty může být životní prostředí Náměště považováno za jedno z nejkvalitnějších v republice. (Stejskal, 2005; ČSÚ, 2012) O čistotě a vysoké kvalitě přírodního prostředí svědčí fakt, že celá oblast Náměšťska je mimořádně bohatá na vzácné přírodní lokality, například: Přírodní rezervace Náměšťská obora. Přírodní památka Špilberk, Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice nebo blízká NPR Mohelenská hadcová step (Mikroregion Náměšťsko, 2011). Tyto krajinně významné prvky tvoří turisticky atraktivní potenciál sídla.

3.3 Krajinný ráz Dominantním porost krajiny regionu tvoří lesní plochy (viz Tab. č. 3 a Obr. č. 5) Urbanizace sídla probíhala citlivě s ohledem na okolní krajinný ráz. Jádrem přetvořené krajiny jsou prak a obora, které bezprostředně dotvářejí panorama zámku, umístěného v severovýchodním cípu městské části Náměště. Celý krajinný celek, který dosahuje až k obcím Jinošov a Kralice nad Oslavou, byl s ohledem na svůj mimořádný význam vyhlášen ministerstvem kultury za Krajinnou památkovou zónu Náměšťsko. (Stejskal, 2005)


29

Tabulka č. 3 Přehled land-use k.ú. Náměšť nad Oslavou Katastrální

Orná

Zahrady

území

půda

a sady

238

43

Jedov

174

Otradice Zňátky

Náměšť n. Oslavou

Celkem

Lesní

Vodní

Zastavěné

Ostat.

plochy

plochy

plochy

plochy

25

316

31

38

120

3

15

141

5

3

27

104

4

8

130

1

4

15

143

4

35

208

6

3

19

659

54

83

795

43

48

181

Louky

Zdroj: VDB ČSÚ, 2011

3.4 Terciér V Náměšti nad Oslavou nalezneme zázemí pro mateřské i základní školství, rovněž jdou zde situovány prostory pro praktickou výuku studentů Střední odborné školy obchodu a služeb v Třebíči. Mateřské školy fungují ve městě dvě, základní školy rovněž dvě, přičemž jsou navštěvovány místními i přespolními žáky. Všechna školská zařízení se v současnosti potýkají s úbytkem žáků. Domnívám se, že vzhledem k současnému trendu demografického vývoje populace ČR lze do budoucna očekávat ještě výraznější pokles počtu dětí, který bude jednak způsoben všeobecným poklesem porodnosti v souvislosti se změnami v populačním vývoji a jednak migrací mladých lidí z města, v jehož kontextu pravděpodobně dojde k restrikcím školských zařízení. Umělecké vzdělávání a vedení mládeže je v kompetenci Základní umělecké školy, která nabízí variační rozpětí hudebně-výtvarných kurzů. (Regionální informační systém, 2010) Základní zdravotnické služby poskytuje občanům města místní poliklinika. V budově sídlí také posádka rychlé záchranné služby. Služby, které politika poskytuje, jsou shodné s obvyklým zdravotnickým servisem a kompetencemi obvodních lékařů a specialistů, kteří zde působí. (Regionální informační systém, 2010)

3.5 Obyvatelstvo Náměšť nad Oslavou na konci roku 2011 čítala 5 013 obyvatel. Genderově je obyvatelstvo Náměště velmi vyrovnané, počet žen přesahuje počet mužů pouze o 1,58 %. (VDB


30

ČSÚ, 2012) Následující tabulka uvádí přehled počtu obyvatel Náměště nad Oslavou v roce 2011. Tabulka č. 4 Struktura a počet obyvatel k 31. 12. 2011 Celkový počet obyvatel

Ženy

Ženy %

Muži

Muži %

5 013

2 546

50,79%

2 467

49,21%

Zdroj: VDB ČSÚ, 2012; vlastní výpočet Následující graf uvádí vývoj obyvatel Náměště Obr. č. 6 Graf vývoje počtu obyvatel Náměště

Zdroj: VDB ČSÚ, 2011 Graf vývoje počtu obyvatel zobrazuje vývoj počtu obyvatel od roku 1991, tedy od doby, kdy se pozměnila katastrální situace města do dnešní podoby. Do roku 1999 můžeme sledovat populační růst, který je z hlediska demografického dozníváním vlny populační exploze nastolené pro-porodními politickými opatřeními 70. let dvacátého století. V souladu s názorovými změnami ve společnosti a nastolenými trendy počet obyvatel od roku 2000 stabilně klesá kopírujíc tak celorepublikovou demografickou situaci. Z hlediska dlouhodobého srovnání vyplývá, že Náměšť nad Oslavou má v současnosti méně obyvatel než na začátku 90. let. Následující tabulka porovnává věkovou strukturu obyvatel v roce 2001 a v současnosti Tabulka č. 5 Věková struktura obyvatel 2001 a 2011


31

Věkový interval

2001

2001 (%)

2011

2011(%)

0-14

953

18,17

696

13,88

15-59

3 305

63,00

3443

68,68

60 +

988

18,83

874

17,43

Index stáří

-

103,67

-

125,57

Celkem

5246

5013

Zdroj: Stejskal, 2005; ČSÚ, 2012; vlastní výpočet *Index stáří

IS =

Postproduktivní obyv. ∗ 100 Pr eproduktivní obyv.

Dle údajů z uvedené tabulky se počet obyvatel během desetileté časové řady snížil, v souvislosti s čímž se také změnila věková struktura obyvatelstva. Znatelně ubylo obyvatelstva v před-produktivním věku, tedy dětí, (téměř o 4,3 %). Počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil o téměř 6 %, lze tedy usuzovat, že skupina obyvatel, která se v roce 2001 nacházela ve věku 0-14 let dospěla, aniž by však zatím měla děti. Z důvodu snížené porodnosti, respektive odsouvání rodičovství na pozdější věk, se tak zvyšuje počet obyvatel v produktivním věku přímo úměrně snižování počtu obyvatel v před-produktivním věku. Nejvýrazněji lze změnu ve struktuře obyvatel vyčíst z tzv. Indexu stáří, který uvádí procentuální poměr postproduktivích obyvatel ku předproduktivním. Obecně lze konstatovat, že obyvatelstvo Náměště stárne, avšak počet nově narozených dětí klesá.

3.6 Ekonomická charakteristika města Tabulka č. 6 uvádí stručný přehled o hospodářských aktivitách na území města Náměště. Z uvedených dat vyplývá, že majoritní podíl hospodářské struktury zaujímají funkce terciérního charakteru, což je dle mého názoru vzhledem k turistickému potenciálu města a regionu výhodné. Přestože, vzhledem k charakteru území a land-use, se Náměšť projevuje spíše jako agronomicky orientovaný region, není tomu tak. Agronomické aktivity v rámci ekonomiky nedominují. Tabulka č. 6 Hospodářská struktura města, 2010

Základní charakteristika města Náměšť nad Oslavou Ukazatel Počet podnikatelských subjektů

32 Hodnota ukazatele 953

Struktura podnikatelských podniků % Z toho - Zemědělství, lesnictví, rybolov

5,46

Z toho - Průmysl

14,80

Z toho - Stavebnictví

11,12

Z toho - Doprava a spoje

2,73

Z toho - Terciér

65,90

Velikost podniků Z toho - Subjekt bez zaměstnanců

330,00

Z toho - Mikropodniky (1-9 zaměstnanců)

81

Z toho - Malé podniky (10-49 zaměstnanců)

26

Z toho - Střední podniky (50-249 zaměstnanců)

4

Z toho - Velké podniky (nad 250 zaměstnanců)

0

Míra nezaměstnanosti

14,36%

Z toho - muži

13,62%

Z toho - ženy

15,28%

Zdroj: Regionální informační servis, 2010 Z hlediska velikosti fungujících podniků se projevuje shodná tendence jako v celém ORP Náměšť nad Oslavou. Majoritu zde tvoří mikropodniky s minimálním počtem zaměstnanců, které nevytvářejí dodatečné pracovní pozice. Počet středních a velkých podniků, jež by mohly fungovat jako potenciální zdroje nabídky pracovních míst, je velice nízký. V tomto ohledu by bylo vhodné nastavit daňovou či jinou podpůrnou politiku se snahou přilákat do oblasti zaměstnavatele regionálního či nadregionálního významu, který by potenciálně zacelil nabídkovou trhlinu na trhu práce. Funkci dominantního zaměstnavatele v minulosti plnila 32. Základna taktického letectva působící v prostoru vojenského letiště nedaleko Náměště nad Oslavou u obce Sedlec. Existence a přítomnost vojenského bojového útvaru mělo nepopiratelný vliv na urbanistický i ekonomický rozvoj města. Roku 2003 byla v důsledku reformy veřejných financí a reformy Armády České republiky bombardovací peruť letecké základny zrušena a přesunuta. Vojenské prostory jsou v současné době využívány jako vrtulníková základna, která se však významem a vlivem nemůže dřívějšímu provozu ani v nejmenším rovnat. (Stejskal, 2005)

Objektivní identifikace vybraných aspektů kvality života

33

4 Objektivní identifikace vybraných aspektů kvality života Objektivní hledisko identifikace volnočasových, sportovních a kulturních aspektů kvality života zahrnuje vyhodnocení možností, které město poskytuje svým občanům. Informace byly získány z veřejných informačních databází, konfrontovány s oblastní charakteristikou a veřejnými dokumenty městského úřadu. Obsahem následující kapitoly je analytické zhodnocení kulturního, sportovního a volnočasového zázemí v centrální části Náměště nad Oslavou, jelikož v přidružených městských částech se zázemí pro výše uvedené aspekty praktiky nenachází. Jednotlivé aspekty jsou rozebrány z hlediska jejich stavu, využitelnosti a využívání a následně dány do komparace s rozvojovým dokumentem města, Koncepcí rozvoje města „Náměšť 20XX – město pro život“, který byl koncipován pro období 2008 – 2020. Dokument je v mnoha ohledech pevným základem pro realizaci mnoha užitečných a prospěšných aktivit, nicméně jeho výraznou slabinou je strohost uvedených dat, především nekompletní sekce financování a zdrojového zázemí jednotlivých projektových záměrů. Pozitivním faktem zůstává samotná existence rozvojového záměru, která se vyjadřuje ve smyslu kvalitního, funkčního společenského, infrastrukturního a institucionálního rozvoje s cílem uspokojit potřeby svých obyvatel, stát se atraktivní, sebevědomou a spolehlivou lokalitou pro život. (Koncepce rozvoje města, 2008) Přehledová mapa zázemí kulturního, sportovního a volnočasového vyžití je uvedena v příloze č. 3.

4.1 Kultura Kulturní život města je v kompetenci lokálně působících tematických spolků, Domu dětí a mládeže a především pak Městského kulturního střediska. Působení podobného tělesa organizujícího kulturně-společenské záležitosti má ve městě mnohaletou tradici. Již v 70. a 80. letech minulého století působil na území města kulturní svaz, který organizoval společensko-kulturní akce a občanské ceremonie. Samotný fakt existence a funkce organizované skupiny lidí, která se zabývá kulturním vyžitím obyvatel, je velmi přínosný (Skutil, 1984). Soudobé Městské kulturní středisko začlenilo do běžného života občanů spoustu nových kulturních, sportovních a společenských akcí, které zapojují občany do volnočasových aktivit, čímž zesilují společenskou participaci na dění ve městě a celkově pozitivně ovlivňují občanské soužití.


34

Mezi kulturní kluby a spolky pořádající nebo spolu-účastnící se veřejných kulturních aktivit je nutno zařadit také Muzejní spolek Náměšťska a Český svaz žen Náměšť nad Oslavou (Oficiální stránky města Náměšť nad Oslavou, 2012). Následující tabulka obsahuje výčet kulturního zázemí města. Tabulka č. 7 Přehled kulturního zázemí Název prostoru/ služby

Počet

Veřejná knihovna

1

Kino

0

Divadlo

0

Přírodní amfiteátry

1

Muzeum

1

Galerie

1

Zdroj: Regionální informační servis, 2010 Existence veřejné knihovny je ve všech ohledech pozitivním aspektem, ačkoli je knihovna orientována především na krásnou literaturu, literatura faktu, či specificky zájmová literatura je zastoupena slaběji. Kino se na území města nenachází, jelikož jeho provoz není z finančního a bohužel ani zájmového hlediska rentabilní. Fungování biografu a filmové výchovy na území města je tak spíše otázkou zájmových klubů. Přestože ve městě není samostatná budova divadla, jsou zde často a úspěšně pořádána divadelní představení a to v náhradních, dostatečně suplujících prostorách místní sokolovny a zámecké jízdárny. Přírodní amfiteátr je využíván především jako zázemí pro akce tematického typu především v letních měsících, není zde podnět k jeho užívání pro divadelní představení pod širým nebem. Prostory muzea a galerie se nacházejí v budově Staré radnice, výhodná poloha v centru města je silným pozitivem, nicméně prostory nejsou dostatečně vhodně koncipovány pro hromadné výstavy nebo akce většího typu.

4.1.1

Zázemí a kulturní prostory Mezi kulturně využívané prostory patří zámecká jízdárna, prostory Staré radni-

ce, kaple Sv. Anny a sokolovna (Stejskal, 2005). Jejich konkrétní lokalizaci uvádí příloha č. 3 Mapa zázemí kulturního, sportovního a volnočasového vyžití. Prostory zámecké jízdárny jsou hojně využívány pro vystoupení divadelního a hudebního rázu. Z hlediska vybavenosti plní jízdárna dle Koncepcí rozvoje města


35

(2008) svoji funkci dostatečně a jedinou nutnou investicí jsou drobné opravy a doplnění mobiliáře. Dle mého názoru by stála za zvážení investice do revitalizace zákulisních prostor, které by mohly působit reprezentativněji. Budova Staré radnice plní především funkci sídla Městského kulturního střediska a funkci výstavní i muzejní. Dle dostupných plánů je naplánována rekonstrukce a reinstalace mobiliáře Výstavní síně, dále by měly v současném druhém patře objektu vzniknout reprezentativní a konferenční prostory. Vzhledem k historickému charakteru budovy Staré radnice, bude velice vhodné, aby tyto prostory plnily reprezentační funkci na úrovni města. (Koncepce rozvoje města, 2008) Městu se dosud nepodařilo získat grantovou podporu k zafinancování celého projektu. Počátek rekonstrukce je tak doposud předmět spekulací. Kaple Sv. Anny, která je součástí historického komplexu Špitálek plní v současné době funkci občasných prostor pro koncertní představení. Koncepce rozvoje města (2008) představuje plán obnovy a rekonstrukce objektu, jehož součástí bude přebudování současných prostor na funkční centrum pro volný čas mládeže. Předpokládá se zřízení klubovny pro mladistvé, prostorů pro matky s dětmi a hudebního zázemí. Plán pamatoval také s komerčními prostory pro čajovnu/kavárnu, která již v budově, jako jediný bod představeného plánu, funguje. Realizace tohoto záměru je však podmíněna nezbytnými stavebně-technickými úpravami historického objektu, které jsou díky grantové podpoře v současnosti úspěšně prováděny. Sokolovna je v tomto ohledu nejvyužívanějším prostorem města. V interiéru se odehrávají hudební, divadelní, společenské i sportovní programy. Zázemí a prostředí sokolovny je však dlouhodobě v neodpovídajícím stavu. Přes nedávnou rekonstrukci podlahy v hlavním sále a reinstalaci zlomku mobiliáře se v budově stále nachází celá řada problémových míst. Bylo by vhodné, aby celý projekt prošel kompletní rekonstrukcí. Překážkou v realizaci toho záměru jsou nevyjasněná vlastnická práva k budově. Ta je totiž z hlediska historických konvencí majetkem sdružení TJ Sokol a město tak využívá prostory dle nájemní smlouvy. Veškerá jednání o převedení prostoru pod plnou správu města, či o finanční spoluúčasti na opravách ze strany TJ Sokol dopadla neúspěšně. Vyjasnění právních poměrů je tak klíčovou překážkou na cestě ke zkvalitnění nejužívanějšího městského kulturního prostranství. (Koncepce rozvoje města, 2008)

4.1.2

Významné kulturní akce

Mezi nejvýznamnější kulturní akce, které mají ve městě dlouholetou tradici, patří hudební festivaly Folkové prázdniny, Náměšťská placka, Concertus Moraviae, dále Oslaviáda – plavba netradičních plavidel po řece Oslavě, divadelně naučný program Ožive-


36

ný zámek, Olympiáda regionů, sportovní klání pro žáky základních a středních škol, a mnoho dalších zpestřujících kratochvílí. Některé z akcí mohou díky benevolenci a za laskavého svolení správy Náměšťského zámku probíhat přímo v jeho v historických prostorách a rozlehlém parku, což dodává akcím na výjimečnosti. Město se tradičně připojuje k celorepublikovým akcím jako Noc kostelů, Noc hradů a zámků, Den evropského kulturního dědictví, apod. (Oficiální stránky města; Stejskal, 2005) Mnoho pořádaných akcí jsou jedinečné záležitosti svého druhu, které vznikly a trvají díky kreativnímu a pozitivnímu přístupu zaměstnanců Městského kulturního střediska.

4.2 Sport Následující tabulka znázorňuje výčet sportovišť města. Tabulka č. 8 Výčet sportovišť města Název prostoru/ služby

Počet

Koupaliště a bazény

0

Kryté bazény

0

Hřiště

5

Tělocvičny

2

Stadiony otevřené

1

Stadiony kryté

0

Zimní stadiony

1

Zdroj: Regionální informační servis, 2006 Sportovní zázemí je silně koncentrováno v oblasti městského centra a taktéž v zázemí obou základních škol. Základní školy nabízí především atletické a víceúčelové sportovní prostory v areálu školy. Velká tělocvična ZŠ Husova pak představuje prostor vhodný pro konání hromadných akcí nebo tréninků a zápasů družstev ve sportovních halových disciplínách, nedisponuje však potřebným technickým vybavením, nedostačující se jeví také kapacitně. Ve městě chybí multifunkční prostory vhodné pro větší sportovní akce s vhodným zázemím pro diváky a fanoušky. Dostatečné divácké prostory pro hromadné sportovní aktivity poskytují pouze fotbalový a hokejový stadion, jež jsou umístěny v lokalitě pod zámkem na severním konci města. Tato sportoviště jsou však svým charakterem určeny k pouze jednostranně zaměřeným aktivitám a kvůli nedostatečnému kapacitnímu vybavení nemohou být užity pro jiný druh aktivit. Sportovní areál Hájek, který je umístěn v jižním okraji městské zástavby poblíž náměstí, částečně spl-


37

ňuje funkci multifunkčního centra pro sport. K využití jsou připraveny tenisové, squashové, streetballové, beach volejbalové hřiště a také hřiště pro pétanque. Nevyhovující stav by měla vyřešit plánovaná výstavba Regionálního centra pro volnočasové aktivity a sport, data její realizace však nejsou dosud známa. (Koncepce rozvoje města, 2008) Naopak sportovištěm, jehož nadpočet je evidentní, jsou tenisová hřiště, kterých je ve městě pět. Jsou rozmístěna v oblastech zámku, poblíž náměstí, pod Kralickým kopcem (Sportovní areál Hájek) a dvakrát v oblasti tzv. Červených domků, tedy lokalita pod zámkem. Dle mého názoru je tento počet tenisových kurtů enormní a naprosto nereflektuje skutečnou poptávku a potřeby obyvatel, naopak je uměle nadhodnocován. Sportoviště, které na území města v podstatě úplně chybí, je upravené koupaliště či plavecký areál. Jedinými plavecké prostory v tomto směru představuje chovný rybník Rathan na západním konci městské zástavby a vodní nádrž Vícenický žleb, ani jedna lokalita však není upravena pro plavecké aktivity a neodpovídá minimálním požadavkům na kvalitu vody, snadný přístup k vodě nebo relaxační zázemí koupacích ploch. Koncepce rozvoje města popisuje stav situace jako nedostatečný a omezený. Tendence přeměnit rybník Rathan na přírodní koupaliště je však limitována vlastnickými poměry a nízkým přítokem vody. Město Náměšť a jeho okolí je díky své geografické lokalizaci vhodné pro turistiku i cyklistiku. Zázemím města prochází množství cyklotras a turistických stezek. Problémovým bodem je však nevyhovující technický stav některých úseků a nedostatečné značení tras. Cyklotrasy vedou převážně po existujících komunikací, vlastní technická infrastruktura, která by mohla pohodlně sloužit také jako in-line dráha, v tomto směru chybí. Přestože město má silný cykloturistický potenciál, je z toho hlediska absolutně nevyužit. Koncepce rozvoje města (2008) zmiňuje také nevyužitou možnost provázanosti s regionálními a nad regionálními cyklotrasami, které by mohly při správné marketingové podpoře představovat značné turistické lákadlo. Celkový přehled cyklistických a turistických tras uvádím v Příloze č. 1 a Příloze č. 2. V rámci města lze obecně sledovat pět víceméně tematicky zaměřených sportovišť. Jsou to hřiště základních škol ZŠ Husova a ZŠ Komenského, Fotbalový stadion a Skatepark, Zimní stadion a Sportovní areál Hájek. Konkrétní lokalizaci v rámci města uvádí Příloha č. 3 Mapa zázemí kulturního, sportovního a volnočasového vyžití.


4.2.1

38

Významné sportovní akce

Cyklistika a jí blízké sporty má výrazné zastoupení v rámci pořádaných sportovních akcí. Lokální sportovní organizace Sokolisti každoročně pořádá několik cyklistických vzdálenostních nebo adrenalinových soutěží, mezi něž patří např. Náměšťský cyklomaraton, Náměšťský bloudil, Náměšťský drtikol, Sprint Downhil, Sprint Uphill (Sokolisti.org, 2012). Velké oblibě, především u mládeže, se těší adrenalinová a akrobatická cyklistika. Díky vzrůstajícímu zájmu o tento druh aktivit vybudovalo město ve spolupráci s klubem Sokolistů skatepark.

4.3 Volný čas Střediskem pro volný čas a mládež je Dům dětí a mládeže Radost, který funguje jako příspěvková organizace města. Pod jehož záštitou mají děti možnost navštěvovat různé sportovní, hudební, naučně-výchovné a zájmové kroužky. Pro mládež i dospělé zájemce jsou pořádány tematické akce, výlety a společensko-kulturní události. Základní umělecká škola se zaměřuje na výchovu v oblasti hudby a výtvarných činností. Jsou zde pořádány individuální i skupinové výuky hraní na hudební nástroje, pohybové taneční aktivity a různé druhy výtvarných kurzů. Nabídka aktivit spravovaných DDM Radost je velmi pestrá a různorodá. Pracoviště je velmi oblíbené i díky pro-aktivnímu přístupu zaměstnanců. DDM Radost plní významnou úlohu při organizaci volného času dětí a mládeže, ve své podstatě plní důležitou funkci z hlediska socializace této věkové skupiny, což zaznamenává např. Stejskal (2005). Největším nedostatkem volnočasového vyžití ve městě je nevyhovující stav dětských hřišť, stejně tak jako dětských herních ploch. Nejužívanějšími dětskými hřišti jsou hřiště na ulicích Jiráskova a Zborovská, tedy hřiště v klasické panelákové zástavbě, nacházející se na opačných koncích města (viz Příloha č. 3 Mapa zázemí kulturního, sportovního a volnočasového vyžití). Hřiště na sídlišti Zborovská je dostatečně vybaveno, stav mobiliáře by však potřeboval rekonstrukci či reinstalaci. Hřišti na sídlišti Jiráskova chybí jakákoliv vybavenost. Hřiště je poměrně užívané pro kolektivní hry typu fotbalu, basketballu a baseballu, přesto má podobu jednoduchého pískového povrchu. Menší dětská hřiště v zástavbě panelových domů mohou nabídnout pouze zastaralé, nevyhovující vybavení. Z tohoto hlediska by bylo vhodné hřiště vybavit dle zjištěných potřeb obyvatelstva. Koncepce rozvoje města (2008) stav dětských hřišť monitoruje a nespecifikuje však konkrétní investiční kroky.


39

5 Vyhodnocení vybraných aspektů subjektivní dimenze kvality života Subjektivní dimenze kvality života zahrnuje vyhodnocení vybraných aspektů z pohledu občanů města, kteří hodnocení obohacují o vlastní názor a vyjadřují tak své přání a potřeby. K získání relevantních informací bylo provedeno terénní dotazníkové šetření, při němž byly získány odpovědi celkem 223 respondentů. Vzor dotazníkového archu je přiložen viz příloha č. 4 Vzor dotazníkového archu. Po přezkoumání jednotných problematik budeme schopni určit, nejen spokojenost obyvatel s vybranými aspekty kvality života (kultura, sport a volný čas), ale také významnost, jakou jim obyvatelé přisuzují. Konkrétněji analyzuje, které činnosti jsou v rámci jednotlivých sekcí volnočasových aktivit nejpreferovanější a které přináší populaci největší uspokojení v rámci jejich individuálních potřeb. Zároveň byl v rámci terénního šetření zjišťován názor obyvatel na nadefinované výhody a nevýhody bydlení na maloměstě, kterou pětitisícová Náměšť bez pochyby je. Vyhodnocení individuálního postoje obyvatel k vybraným pozitivním a negativním vlastnostem města může být užito jako podkladový při plánování kvalitního uspokojení potřeb obyvatel.

5.1

Analýza dotazníkového šetření

Dotazníkové šetření proběhlo v květnu 2012 na území města Náměště nad Oslavou. Díky spolupráci se Základní školou Husova proběhla hlavní distribuce dotazníkových archů skrze učitele a především žáky. Poučení žáci předali dle instrukcí dotazníky svým zákonným zástupcům. Využití školské instituce se velmi pozitivně projevilo při výši distribuce i návratnosti rozdaných dotazníkových archů. Dalším distribučním kanálem byla přímá roznáška obyvatelům města. Celkem bylo rozdáno 325 dotazníkových archů, z nichž bylo vyplněno 223. Návratnost tedy dosáhla 68,6 %. Dotázaní respondenti obsáhli v uspokojivé míře reflektující věkové i genderové rozložení obyvatel města (Viz Kapitola 3. 5 Obyvatelstvo a Příloha č. 1). Zevrubnou charakteristiku genderové, věkové, vzdělanostní, zaměstnanostní, lokalizační struktury a časové struktury bydlení dotazníkového šetření uvádí následující tabulky. Obr. č. 7 Genderová struktura dotazníkového šetření


Zdroj: Vlastní výzkum Obr. č. 8 Věková a vzdělanostní struktura dotazníkového šetření

Zdroj: Vlastní výzkum Obr. č. 9 Zaměstnanostní struktura dotazníkového šetření

Zdroj: Vlastní výzkum

Obr. č. 10 Lokalizační struktura dotazníkového šetření

40


41

Zdroj: Vlastní výzkum Obr č. 11 Časová struktura bydlení dotazníkové šetření

Zdroj: Vlastní výzkum Vzorek obyvatelstva byl sestaven tak, aby co nejvíce odpovídal skutečné struktuře obyvatel a statistickým potřebám sociologického výzkumu. Dle dostupných statistických dat o populaci obyvatel byl vytvořen tzv. kvótní vzorek, který co nejpřesněji reflektuje skutečný stav populace (Disman, 2011). Díky doplňkovému distribučnímu kanálu, tedy přímému, cílenému dotazování bylo možné odpovídající strukturu vytvořit. Počet žen a mužů téměř přesně kopíruje demografickou strukturu obyvatelstva Náměště. Z hlediska věkové struktury poměrově dominuje skupina obyvatelstva ve věkovém intervalu 25 – 55 let, tedy předpokládaná ekonomicky nejaktivnější část populace. Existuje důvodný předpoklad, že tato část občanů participuje na dění ve městě nejaktivněji a představuje nejzajímavější skupinu zájmu zastupitelstva. Ostatní věkové skupiny jsou zahrnuty téměř rovnocenně. Vzdělanostní struktura odpovídá zjištěnému dlouhodobému stavu populace, kdy největší podíl obyvatelstva je vázán na ukončené střední vzdělání. V závislosti na věkovém rozložení respondentů je analýza ekonomického statutu dotazovaných, v podobném poměru zde nacházíme stav studentský i důchodcovský, kterýžto zahrnuje také stav invalidního důchodu. Vzhledem k velikosti městských částí Jedov, Otradice a Zňátky je rozložení respondentů naprosto relevantní.


42

Analýza časové struktury bydlení ve městě pak ukazuje na situaci, kdy největší zastoupení patří starousedlíkům a šíře zastoupení pak přímo úměrně klesá v závislosti na snižování délky trvalého pobytu. Z této analýzy vyplívá fakt, že během uplynulých pěti let se do města za účelem trvalého pobytu přistěhoval jen nepatrný populační zlomek. Město tedy v tomto směru nejeví jako příliš atraktivní zónou. Toto tvrzení však může být považováno za irelevantní, neboť pro jeho přesné podložení chybí dostatečné informační podklady, považujme ho proto pouze za spekulaci. Pro následující vyhodnocení dotazníku však vyplývá, že přes 90 % respondentů žije na území města déle než 5 let, lze tedy předpokládat, že znalost místních poměrů je na vysoké úrovni.

5.2 Vyhodnocení subjektivní roviny kvality života 5.2.1

Kvalita života a Náměšť nad Oslavou

Následující grafy uvádějí vyhodnocení terénního šetření ve vybraných otázkách. Obr. č. 12 Vyhodnocení otázky č. 2 Budete-li hodnotit místo Vašeho bydliště a jeho nejbližšího okolí jako místi vhodné pro život, jste s ním:

Zdroj: Vlastní výzkum Obr. č. 13 Vyhodnocení otázky č. 16 Jak celkově vnímáte kvalitu Vašeho života?


43

Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 14 Vyhodnocení otázky č. 2 Jak celkově vnímáte kvalitu Vašeho života?

Zdroj: Vlastní výzkum Otázky č. 2 a č. 16 se mohou zdát obsahově shodné, přesto mezi nimi však existuje rozdíl. Otázka č. 2 je zaměřena na hodnocení objektivních aspektů kvality života subjektivní formou., otázka č. 16 je přímým dotazem na čistě subjektivní hodnocení kvality života zkoumaného respondenta. Z hlediska srovnání můžeme sledovat, že odpovědi si prakticky korespondují. V zásadě lze tedy konstatovat, že lidé vnímají vztah mezi podmínkami pro kvalitní život a jeho vlastním prožíváním jako velmi pozitivní závislost. Náměšť je v tomto smyslu hodnocena jako město, které je schopno poskytnout zázemí pro kvalitní prožití života a jeho obyvatelé prožívají „dobrý“ život. Nutno však zdůraznit fakt, že pouhých 15 % dotazovaných hodnotí podmínky kvality života a kvalitu života jako „velmi dobrou“. V tomto ohledu je tedy značný prostor pro zlepšení. Otázku č. 16 Jak celkově vnímáte kvalitu vašeho života se podrobně rozkrývá následující srovnání dle městských částí. Obr. č. 15 Vyhodnocení otázky č.16 – městské části


44

Zdroj: Vlastní výzkum Porovnání výsledků výzkumu v městských částech vykazuje téměř shodné procentuální poměry odpovědí. Jako „dobrou“ hodnotí kvalitu života přes 75 % respondentů ve všech městských částech. Jako „špatnou“ hodnotí kvalitu života přes 14 % obyvatel m. části Otradice a téměř 12 % obyvatel Zňátky. V těchto městských částech lze tedy detekovat výraznější nespokojenost než v jiných částech města. Následující srovnání porovnává výsledky terénního šetření z genderového hlediska. Obr. č. 16 Vyhodnocení otázky č. 16 – genderové srovnání ženy (vlevo) a muži (vpravo)

Zdroj: Vlastní výzkum Z přehledu vyplývá, že ženy a muži se v hodnocení kvality života částečně rozchází. Ženy častěji identifikovaly kvalitu života ve městě jako „dobrou“, muži se častěji než přikláněli k hodnocení „velmi dobrá a „špatná“. Důvodem může být několik aspektů, například fakt, že ženy hodnotí prostor i z hlediska vhodnosti k výchově dětí a zohledňují ve svém hodnocení také minimální požadavky na kvalitu života svých dětí (zda


45

může hrát roli nedostatečná vybavenost dětských hřišť). U mužských hodnocení může hrát významnou názor na množství pracovních příležitostí a nutnost dojížďky za prací i službami mimo území Náměště nad Oslavou.

Obrázek č. 17 uvádí srovnání výsledků terénního šetření z hlediska věku. Obr. č. 17 Vyhodnocení otázky č. 16 – věkové srovnání

Zdroj: Vlastní výzkum Nejsilnější množstevní zastoupení sledujeme u druhé možnosti, poměrová většina všech věkových skupin tedy hodnotí kvalitu života jako „dobrou“. Tento trend prostupuje všemi charakteristikami hodnocení. Lze tedy soudit, že názor na kvalitu života se nerůzní z hlediska generového ani věkového. Následující porovnání uvádí výsledky terénního šetření z hlediska ekonomického statutu respondentů.


46

Obr č. 18 Vyhodnocení otázky č. 16 – zaměstnání

Zdroj: Vlastní výzkum Celkové poměrové zastoupení sleduje trend předchozích hodnocení. Lze si zde ovšem všimnout drobného rozporu v hodnocení kvality života z hlediska zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných. Osoby samostatně výdělečně činné značně častěji hodnotí kvalitu života jako „špatnou“, zatímco osoby zaměstnané výrazně častěji hodnotí kvalitu života jako „velmi dobrou“. Rozdílné nazírání může pramenit z faktu, že rozvojová politika města není výrazně pozitivně nakloněna rozvoji drobného podnikání ve městě. Neexistují zde žádné nástroje zvýhodňující nebo povzbuzující růst lokálních podnikatelských aktivit.


47

5.3 Hodnocení kulturních, sportovních a volnočasových aspektů 5.3.1

Kulturní vyžití

Následující kapitola vyhodnocuje spokojenost a hodnocení důležitosti kulturních aspektů kvality života pro obyvatele města. Obr. č. 19 Vyhodnocení otázky č. 3 Hodnocení celkové možnosti kulturního využití

Zdroj: Vlastní výzkum Obr. č. 20 Vyhodnocení otázky č. 4 Na kolik je pro Vás z hlediska kvality života důležitá kultura

Zdroj: Vlastní výzkum Přes 50 % dotázaných hodnotí kulturní vyžitá ve městě Náměšť nad Oslavu jako uspokojivé (z toho však pouze 2,7 % respondentů jako velmi uspokojivé). Plných 40 % respondentů však shledává kulturní nabídku za nedostatečnou a jsou s ní nespokojeni. Procento nespokojenosti je v tomto případě značně vysoké. Nespokojenost obyvatel


48

může souviset s nedostatečnou vybaveností a špatným stavem kulturně využívaných prostor, především Sokolovny. Z hlediska srovnání důležitosti kulturního života přiznává téměř 80 % respondentů značnou, až prioritní důležitost kulturnímu vyžití. Z tohoto hlediska se jeví jako nezbytné věnovat problematice zvýšení spokojenosti s kulturním životem města dostatečnou péči a pozornost.

5.3.2

Dílčí části kulturního vyžití

Tabulky č. 9 a 10 uvádí zevrubné srovnání jednotlivých aspektů kulturního vyžití a účast respondentů na těchto aktivitách. Tabulka č. 9 Vyhodnocení otázky č.3 Hodnocení jednotlivých aspektů kulturního vyžití Velmi

Spíše

Spíše

Velmi

spokojen/a

spokojen/a

nespokojen/a

nespokojen/a

0,4 %

24,2 %

37,7 %

9,4 %

28,3 %

4,9 %

44,8 %

28,7 %

9%

12,6 %

8,5 %

46,2 %

10,3 %

4,9 %

30 %

5%

52,3 %

16,2 %

2,3 %

24,3 %

Nevím

Divadelní představení, tematické besedy Koncerty a hudební akce Vybavenost knihovny Ostatní společenské akce

Zdroj: Vlastní výzkum Tabulka č. 10 Vyhodnocení otázky č. 3 Hodnocení jednotlivých aspektů kulturního vyžití - účast Téměř

Často

Občas

Vůbec

0,5 %

7,5 %

54,5 %

37,6 %

Koncerty a hudební akce

0%

14,0 %

65,7 %

20,3 %

Vybavenost knihovny

2%

30,7 %

34,1 %

33,2 %

0%

11,3 %

64,2 %

24,5 %

denně Divadelní představení, tematické besedy

Ostatní společenské akce



49

Z hlediska jednotlivých kulturních aspektů hodnotili respondenti nejlépe tzv. ostatní společenské akce, mezi něž patří plesy a další kulturní události, které jsou v rámci města pořádány. Spokojenost s těmito programy vyjádřilo přes 57 % dotázaných. Vysoká míra spokojenosti (přes 54 %) plyne také z hodnocení vybavenosti lokální knihovny. Zde ovšem musíme brát na vědomí fakt, že návštěvnost knihovny není v masovém měřítku nijak závratná. S programy hudebního typu jsou respondenti spíše spokojeni. Nejnižší míra spojenosti je uváděna u kulturních akcí typu divadelních představení a besed, reflektujeme-li také tabulku účasti těchto akcí, lze soudit, že obyvatelé Náměště by měli potenciální zájem navštěvovat divadelní a besední programy, nemají k tomu ovšem dostatečné možnosti.

5.4 Sport 5.4.1

Sportovní vyžití

Následující kapitola vyhodnocuje spokojenost a hodnocení důležitosti sportovních aspektů kvality života pro obyvatele města.

Obr. č. 21 Vyhodnocení otázky č. 5 Hodnocení celkové možnosti sportovního vyžití

Zdroj: Vlastní výzkum Obr. č. 22 Vyhodnocení otázky č. 6 Na kolik je pro Vás z hlediska kvality života důležitý sport


50

Zdroj: Vlastní výzkum Možnosti sportovního vyžití obyvatel jsou hodnoceny pozitivně. Téměř 70 % obyvatel je s možnostmi sportovního vyžití spokojeno. Přes 80 % obyvatel pak přikládá sportovnímu vyžití značnou důležitost z hlediska kvality života. Vysoká spokojenost může pramenit z faktu, že město nabízí několik sportovišť a je velmi výhodně položeno z hlediska hodnocení okolních krajinných rysů a vlastností, jež jsou blíže specifikovány ve čtvrté kapitole.

5.4.2

Dílčí části sportovního vyžití

Následující tabulky uvádí zevrubné srovnání jednotlivých aspektů sportovního vyžití a účast respondentů na těchto aktivitách. Tabulka č. 11 Vyhodnocení otázky č. 5 – Hodnocení jednotlivých aspektů sportovního vyžití Velmi

Spíše

Spíše

Velmi

spokojen/a

spokojen/a

nespokojen/a

nespokojen/a

Cykloturistika

12,6 %

47,5 %

20,6 %

4,5 %

14,8 %

Pěší turistika

16,7 %

56,3 %

9,9 %

3,6 %

13,5 %

9,5 %

42,3 %

14,4 %

5,4 %

28,4 %

9,4 %

38,6 %

18,8 %

9,4 %

23,8 %

4,5 %

48,4 %

17 %

7,2 %

22,9 %

15,2 %

56,6 %

15,7 %

5,8 %

6,7 %

Nevím

Venkovní pohybové aktivity Sálové pohybové aktivity Veřejné akce pořádané obcí Zázemí sportovních činností

Tabulka č. 12 Vyhodnocení otázky č. 5 – Hodnocení jednotlivých aspektů sportovního vyžití - účast

Téměř denně

Často

Občas

Vůbec

Cykloturistika

5,7 %

35,4 %

40,1 %

18,9 %

Pěší turistika

8,5 %

38 %

38 %

15,5 %

Vyhodnocení vybraných aspektů subjektivní dimenze kvality života Venkovní pohybové aktivity Sálové pohybové aktivity Veřejné akce pořádané obcí

51

3,8 %

17,8 %

44, 7 %

33,7 %

2,9 %

19,5 %

43,3 %

34,3 %

1%

21,7 %

50,2 %

27,1 %

Zdroj: Vlastní výzkum Velmi vysokou míru spokojenosti vykazuje pěší turistika, s jejímiž možnostmi je spokojeno přes 70 % respondentů, zároveň také téměř 47 % procent dotázaných uvádí, že se ve více či méně častějších intervalech této činnosti aktivně věnuje. Vysokého hodnocení spokojenosti a podobného stupně hodnocení účasti dosáhla také cykloturistika, se kterou je spokojeno 60 % obyvatel. S úrovní ostatních uvedených aktivit je spokojeno okolo 50 % respondentů. Nejnižšího hodnocení v rámci aktivit sportovního vyžití dosáhly sálové sportovní aktivity. Nízká spokojenost dotazovaných s tímto dílčím aspektem kvality života pramení pravděpodobně z absence multifunkčního sportovního prostoru, který by bylo možno vhodně užívat pro sportovní akce většího typu s odpovídajícím zázemím. Přestože zázemí sportovních činností je hodnoceno vysokou měrou spokojenosti, je nutné srovnávat tuto míru s poměrem účasti. Z takového srovnání pak vyplývá, že přes 70 % respondentů se sportovních sálových programů účastní sporadicky nebo vůbec, proto je možné, že nedostatky sportovních sálových prostor nejsou plně vyhodnoceny.

5.5 Volný čas 5.5.1

Volnočasové vyžití

Následující kapitola vyhodnocuje spokojenost respondentů s volnočasovými aspekty kvality života pro obyvatele města. Obr. č. 23 Vyhodnocení otázky č. 7 Hodnocení celkové možnosti volnočasového vyžití


52

Zdroj: Vlastní výzkum Obr. č. 24 Vyhodnocení otázky č. 9 Na kolik je pro Vás z hlediska kvality života důležité volnočasové vyžití

Zdroj: Vlastní výzkum Volnočasové vyžití je v konečném výsledku hodnoceno pozitivně, vykazuje však vysoký počet respondentů, kteří jsou s využitím volného času velmi nespokojeni. Volnočasové aktivity jsou přitom považovány téměř 85 % dotazovaných považovány za důležité aspekty kvality života. Z tohoto hlediska lze soudit, že na poli volného času je mnoho volných aktivit, které by se daly zlepšit k větší spokojenosti obyvatel.

5.5.2

Dílčí části volnočasového vyžití

Následující tabulky č. 13 a 14 uvádí zevrubné srovnání jednotlivých aspektů volnočasového vyžití a účast respondentů na těchto aktivitách. Sdružení a zájmové kroužky jsou velmi vysokou ceněnou aktivitou v rámci volného času. Za uspokojivé je považuje téměř 74 % respondentů. O poznání níže jsou hodnoceny vzdělávací aktivity, jejichž nabídkou je spokojeno přes 40 % dotazovaných. Z hlediska zahrádkaření a organizovaných zájezdů lze konstatovat, že míra jejich ohodnocení odpovídá zájmu a účasti respondentů. Vůbec nejhůře ohodnoceny jsou odpočinkové a relaxační aktivity, s kterými je nespokojeno téměř 50 % respondentů, z toho většina silně. Tabulka č. 13 Vyhodnocení otázky č. 7 – Hodnocení jednotlivých aspektů volnočasového vyžití


53

Velmi

Spíše

Spíše

Velmi

spokojen/a

spokojen/a

nespokojen/a

nespokojen/a

1,4 %

16,7 %

22,6 %

25, 8 %

33,5 %

2,7 %

17,9 %

22 %

10,3 %

47,1 %

18,5 %

55,4 %

7,2 %

4,5 %

14,4 %

4,5 %

38,1 %

14,8 %

6,7 %

35,9 %

9%

20,2 %

7,6 %

5,8 %

57,4 %

Nevím

Odpočinkové a relaxační aktivity (wellness) Organizované zájezdy Sdružení a zájmové kroužky Vzdělávací a praktickoznalostní kroužky Zahrádkaření

Zdroj: Vlastní výzkum Tabulka č. 14 Vyhodnocení otázky č. 7 - Hodnocení jednotlivých aspektů volnočasového vyžití - účast Téměř denně

Často

Občas

Vůbec

1,5 %

11,8 %

34,4 %

52,3 %

0%

9,9 %

20,7 %

69,5 %

4,4 %

27,8 %

39 %

28,8 %

10,2 %

10,2 %

31,5 %

56,9 %

7,4 %

13,9 %

12,4 %

66,3 %

Odpočinkové a relaxační aktivity (wellness) Organizované zájezdy Sdružení a zájmové kroužky Vzdělávací a prakticko-znalostní kroužky Zahrádkaření

Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 15 Graf Celkového srovnání kulturních, sportovních volnočasových aspektů


54


5.6 Hodnocení zájmu zastupitelstva Vyhodnocení zájmu zastupitelstva o vybrané aspekty kvality života je zmíněno v následující tabulce. Názorné grafické srovnání pak uvádí obr. č. 16. Tabulka č. 15 Vyhodnocení otázek č. 9-11 Hodnocení zájmu zastupitelstva ve vybraných aspektech

Kulturní vyžití Sportovní vyžití Volnočasové vyžití

Rozhodně

Spíše

Spíše

Naprosto

dostatečný

dostatečný

nedostatečný

nedostatečný

3,6%

41,3%

26,9%

9,4%

10,3%

41,7%

22,9%

9,0%

7,6%

35,4%

29,1%

8,5%

Nevím 18,8% 16,1% 19,3%

Zdroj: Vlastní výzkum Hodnocení zájmu o volnočasové aktivity z hlediska celkového porovnání dosahují zvýšeného negativního hodnocení oproti ostatním aspektům. Tato situace koresponduje s předchozím subjektivním hodnocením spokojenosti volnočasových aktivit, které v porovnání s ostatními druhy hodnocených aktivit dosáhly nejnižšího pozitivního hodnocení. Zajímavé je, že v oblastech hodnocení kultury a volného času více respondentů označilo zájem zastupitelstva jako „naprosto nedostatečný“ než jako „naprosto dostatečný“. Kultura a volný čas v tomto ohledu tak vykazují širší naprostou nespokojenost.


55

Obr. č. 16 Vyhodnocení zájmu zastupitelstva

Zdroj: Vlastní výzkum Zájem zastupitelstva je celkově vnímán jako dostatečný, ovšem i procento respondentů, kteří nejsou s činností a zájmem zastupitelstva spokojeni, je vysoké. Lze konstatovat, že občané města pravděpodobně nabyli dojmu, že zájem zastupitelů o jejich potřeby by mohl být i vyšší a hlubší. Tato situace by se mohla stát významných faktorem při určování kandidátů v budoucích komunálních volbách.

5.7 Hodnocení vlastních aktivit obyvatelstva Tabulka č. 16 Vyhodnocení otázky č. 12 Snažíte se Vy sám/a ovlivnit možnosti kulturního, sportovního a volnočasového vyžití?

Tabulka č. 17 Vyhodnocení otázky č. 12 - Jakým způsobem se Vy sám/a snažíte ovlivnit možnosti kulturního, sportovního a volnočasového vyžití?


56

Zdroj: Vlastní výzkum V souvislosti s vyhodnocením otázky zájmu zastupitelstva o kulturní, sportovní a volnočasové dění ve městě lze porovnat také vlastní snahy obyvatelstva o ovlivnění zmíněných aktivit jako aspektů kvality života. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že naprostá většina (přes 85 %) dotazovaných se nesnaží zmíněné aktivity ovlivňovat nebo o to ani nejeví sebemenší zájem. 8,1 % dotázaných respondentů pak uvádí, že má aktivní snahu se podílet na možnostech kulturního, sportovního a volnočasového vyžití, z nich ovšem přes 11% tuto variantu realizuje skrze vyhledávání aktivit v jiných městech, čímž jednak dochází k vlastní dehonestaci participace na místních aktivitách, jednak k porušování lokální sounáležitosti a v neposlední řadě dochází k úniku ekonomických prostředků za hranice katastrálního území, což má v konečném důsledku vždy negativní multiplikační efekt.

Formulace doporučení pro zlepšení kvalitu života

57

6 Formulace doporučení pro zlepšení kvalitu života 6.1 Rekapitulace situace Terénní šetření prokázalo většinovou spokojenost obyvatel s kvalitou života i v možnostech trávení a vyžití kulturního, sportovního i volnočasového charakteru. Volnočasové vyžití z hlediska subjektivního názoru respondentů označeno jako nejméně uspokojivý aspekt kvality života a to i z hlediska nedostatečného zájmu veřejných zastupitelů o tuto problematiku. Zevrubné hodnocení vybraných aspektů kvality života je zpracováno v kapitole 5.

6.1.1

Navrhované aktivity rozvoje města pro zlepšení kulturních, sportovních a volnočasových aspektů kvality života

Následující tabulka uvádí Tabulka č. 16 Vyhodnocení navrhovaných zlepšení pro rozvoj kvality života Aktivita

Počet hlasů

% podíl

Bazén, koupaliště

85

39,9%

Cyklostezka, in-line dráha

15

7,0%

15

7,0%

11

5,2%

10

4,7%

Wellness centrum

10

4,7%

Více volnočasových akcí

10

4,7%

Kino

9

4,2%

8

3,8%

Dětská hřiště

7

3,3%

Bowling

7

3,3%

Péče o krajinu

6

2,8%

5

2,3%

4

1,9%

Nový kulturní dům, rekonstrukce Sokolovny Sportovní multifunkční hala Podpora podnikatelských aktiv, více pracovních míst

Rozšíření nabídky zboží a služeb, Obchodní dům

Větší zájem o potřeby občanů ze strany zastupitelstva Minigolfové hřiště

Formulace doporučení pro zlepšení kvalitu života Více akcí pro děti a rodiny Úprava a péče o veřejná prostranství Výměna zastupitelstva

58 4

1,9%

4

1,9%

3

1,4%

Zdroj: Vlastní výzkum Možnosti sportovního vyžití byly respondenty vyhodnoceny jako nejuspokojivější a také jako nejdůležitější aspekty spokojenosti v rámci hodnocení kvality života, přes 85 % dotázaných je uvedla jako důležité nebo velmi důležité vlivy z hlediska subjektivního vnímání kvality života. Přesto lze ze získaných dat vyčíst, že nejsilněji a nejpřesněji formulovány jsou zlepšení z oblasti sportovního vyžití. Koupaliště, bazén a plavecký prostor jsou nejvíce požadovanými aktivitama ze strany občanů, což je způsobem především naprosto nedostatečnou nabídkou těchto aktivit. Cyklostezky nebo dráha s pevným povrchem je dalším nedostatečně opatřeným problémem. Oba rozvojové aspekty sportovního vyžití jsou zmíněny ve strategickém dokumentu Koncepce rozvoje města (2008). Vycházíme-li ze zveřejněných dat, lze usuzovat, že veřejná správa města má dostatečné povědomí o nevyhovujícím stavu, avšak neprojevuje ani minimální invenci na zlepšení. Nové kulturní nebo rekonstrukce a reinstalace stávajících prostor byla rozebrána již v kapitole 4. Z provedeného šetření dat vyplývá, že i široká veřejnost je v tomto směru nespokojená. Realizaci rekonstrukce nebo výstavba nového kulturního domu naráží na problém vypořádání vlastnických práv k místní Sokolovně, která především plní funkci kulturního domu města. Ve veřejném zájmu je také stavba nové multifunkční sportovní haly, jejíž realizace je naplánována, avšak ze strany zastupitelstva není spatřována dostatečná proaktivita k získání finančních prostředků na výstavbu. Ostatní požadované opatření jsou uvedeny v přehledové tabulce výše. Obecně lze vzhledem k charakteru konstatovat, že nejčastěji zmiňovanými nástroji zlepšení jsou činnosti spadající do definice volnočasového vyžití. Tento fakt naprosto koresponduje s faktem nejmenší občanské spokojenosti s tímto aspektem kvality života. Následující tabulky uvádí subjektivní hodnocení výhod a nevýhod maloměstského života. Z hlediska této interpretace lze lépe identifikovat styčné plochy rozvojových os kvality života a lépe tak definovat směry komplexního zlepšení kvality života. Tabulka č. 35 Výhody bydlení v Náměšti n. Osl.


59

Klidné

Blízkost

Zdravé životní

Nízká

Silné sociální

prostředí

přírody

prostředí

kriminalita

vazby

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Souhlas

201

90,1

221

99,1

183

82,1

127

57

96

43

Nesouhlas

18

8,1

0

0

23

10,3

41

18,4

80

35,9

4

1,8

2

0,9

17

7,6

55

24,7

47

21,1

Nelze posoudit

Zdroj: Vlastní výzkum Tabulka č. 36 Nevýhody bydlení v Náměšti n. Osl. Málo pracovních

Nedostatečný

příležitostí

společenský život

Nedostatečná úroveň zboží a

Nedostatek soukromí

služeb

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Souhlas

212

95,1

123

55,4

147

65,9

71

31,8

Nesouhlas

6

2,7

67

30,2

51

22,9

115

51,6

5

2,2

32

14,4

25

11,2

37

16,6

Nelze posoudit

Zdroj: Vlastní výzkum Za největší výhodu Náměště nad Oslavou považují obyvatelé environmentální čistotu města. Blízkost přírody, klidné a zdravé prostředí jsou nejvýše ceněnými vlastnostmi. Mezi největší nevýhody života v Náměšti nad Oslavou dle respondentů patří nedostatečné množství pracovních příležitostí, nedostatečná úroveň zboží a služeb a málo společenských akcí. Budeme-li hodnotit Koncepci rozvoje města (2008) lze konstatovat, že velké procento problémových aspektů je zde zachyceno, analyzováno a navrženo jejich řešení. S ohledem na skutečnou situaci a subjektivní hodnocení obyvatelstva (popsané v kapitolách 4 a 5) musíme však konstatovat, že koncepce rozvoje není vhodně naplňována. Přestože existují stavební plány projektů, kvůli nedostatku finančních prostředků není možné zatím uvést jejich realizaci do praxe. Závažným nedostatkem je také absence hodnotícího aparátu, či snaha o aktualizaci strategických dokumentů v závislosti na zpětném vyhodnocení navrhovaných investičních projektů. (Koncepce rozvoje města, 2008; Oficiální stránky města Náměště, 2012)


60

Zastupitelům a představitelům veřejné zprávy tak v tomto směru neleze vytýkat nedostatek zájmu, avšak ke zdárnému a správné implementaci výsledných opatření je nezbytné zajistit dostatečné finanční prostředky. Velmi vhodným nástrojem zlepšení by se také mohlo jevit zbudování elektronické platformy, která by sloužila k efektivní komunikaci mezi zastupiteli a obyvateli města. Obousměrné zlepšení informovanosti by tak mohlo posloužit jak k získávání cenných informací o potřebách obyvatel a zpětných vazeb k realizovaným projektům fungujícím jako hodnotící faktor, tak k lepší informovanosti obyvatel o změnách, návrzích a plánovaných akcích. Tímto systém by se dosáhlo hlubší transparentnosti veřejného správního systému a také ke zvýšení participace obyvatel na dění ve městě, neboť by došlo k prohloubení pocitu sounáležitosti s místem vlastního bydliště.

Závěr

61

7 Závěr Cílem bakalářské práce bylo realisticky vyhodnotit kvalitu života ve vybraných aspektech, a to jak v rovině objektivních dat, tak pomocí subjektivních, terénním výzkumem získaných, údajů. Na základě obou typů získaných dat byla vyhodnocena kvalita a spokojenost s možnostmi kulturního, sportovního a volnočasového vyžití, jejich zázemím i jednotlivými aktivitami. S ohledem na fakt, že město Náměšť nad Oslavou patří svoji charakteristikou do kategorie maloměst, může svým občanům nabídnout vyváženou kombinaci pozitivních vlastností malého města (např. blízkost přírody, čistota životního prostředí) s velmi dobře zajištěným zázemím v oblasti zboží, služeb vyšších řádů, dopravy i terciérních aspektů. Získané poznatky byly dány do komparace s existujícími strategickými dokumenty města a se zjištěným reálným stavem jednotlivých aspektů. Na základě dat zjištěných z terénního výzkumu lze konstatovat, že respondenti jsou nejvíce spokojeni s nabídkou sportovního vyžití. Naopak, prostor, kde by město mělo být schopno nabídnout uspokojivé aktivity, které budou reflektovat potřeby občanů, je volný čas. Volnočasové vyžití je aspektem, který dosáhl nejvyšší míry nespokojenosti. Kulturní oblast byla občany celkově vyhodnocena jako uspokojivá. S ohledem na vypracované zhodnocení byly formulovány doporučení pro zlepšení současného stavu s návazností na existující rozvojové osy dle koncepce zpracované a užívané městem, jejíž stav a využitelnost je také předmět hodnocení. Součástí formulovaných tezí je také návrh na realizaci elektronické platformy pro zlepšení základní komunikace na úrovni kanálu městské zastupitelstvo – občané, která by měla přímý vliv na informovanost, transparentnost a veřejné hodnocení realizovaných aktivit. I přes relativní spokojenost obyvatel jak s kvalitou jejich života na území města Náměště nad Oslavou, tak s jednotlivými vybranými kulturními, sportovními a volnočasovými aspekty, byly díky provedenému terénnímu šetření v rámci každé aktivity identifikovány více či méně závažné nedostatky, jejichž eliminace nebo zmírnění na únosnou míru bude mít zcela jistě za následek zvýšení absolutní spokojenosti obyvatel s městem jako místem vhodným pro život, které respektuje potřeby svých občanů. Z tohoto hlediska bylo provedené terénní šetření velmi přínosným zdrojem informací. Základním předpokladem pro vylepšení současného stavu je zintenzivnění komunikace městského zastupitelstva s občany, snaha o naslouchání potřeb občanů a přípustná míra veřejného dialogu. Mezi navrhované kroky patří aktualizace rozvojové koncepce

Závěr

62

města, orientace na potřeby občanů při tvorbě aktuálních rozvojových dokumentů a implementace otevřených, udržitelných, účelných a efektivních řešení.

Seznam zdrojů

63

8 Seznam zdrojů 8.1 Seznam literárních zdrojů ANDRÁSSY, Mária a Jozefína OŠMEROVÁ. Kultúra a voľný čas: maďarsko-slovenský komparatívny sociologický výskum kultúrnych aktivít robotníkov. Bratislava: Výskumný ústav kultúry, 1980. ANDRÁŠKO, Ivan. Dve dimenzie kvality života v kontexte percepcí obyvateľov miest a vidieckych obcí. In: Geografciká organizace Česka a Slovenska v současném období. Brno: Ústav geoniky AV ČR, 2005, s. 6-13. ISBN 80-86407-05-5. ANDRÁŠKO, Ivan. Hlavné komponenty spokojnosti s kvalitou životných podmienok v mestských štvrtiach Bratislavy. In: Změny regionálních struktur ČR a SR. Brno: Ústav geoniky AV ČR, 2008, s. 74-79. ISBN 978-80-86407-33-3. BAŠTECKÁ, Bohumila a Eva REITEROVÁ. Současné potřeby a Abraham Maslow. In: Varia Psychologica X. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s. 63-88. ISBN

80-244-1060-5ISSN

1214-3251.

Dostupné

z:

http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_34_Va ria_Psychologica_X.pdf CUMMINS, Robert A. Assessing quality of life. In: Quality of life for people woth disability. Cheltenham: Stanley Thornes Ltd., 1997, s. 116-150. ISBN 0-7487-3294-2. Dostupné

z:

http://books.google.cz/books?id=1Mxe0YmyTeQC&pg=PA116&dq=Cummins+Quality +of+life+for+people+woth+disability&hl=cs&sa=X&ei=TU_OUKLOMcTitQaDt4GwB w&ved=0CDQQ6AEwAA#v=onepage&q=Cummins%20Quality%20of%20life%20for% 20people%20woth%20disability&f=false

ČÁSLAVKA, Jiří. Krok za krokem k překročení perspektivy HDP. In: Indikátory blahobytu: Vše, co jste kdy chtěli vědět o štěstí, (ale báli jste se zeptat). Praha: Nadace OSF, 2010. APEL. ISBN 978-80-87417-02-7. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1966-8.

Seznam zdrojů

64

DISMAN, Miroslav. Volný čas a kulturní život. Praha: Krajské osvětové středisko Středočeského KNV, 1966.

FILIPCOVÁ, Blanka. Člověk, práce, volný čas. Praha: Svoboda, 1967.

FRANTÁL, Bohumil a Antonín VAISHAR. Zvláštnosti kvality života v malých městech. In: GEOGRAPHIA SLOVACA. Bratislava: Geografický ústav SAV, 2008, s. 175-188. GREGORY, Derek a Ron JOHNSTON. The Dictionary of Human Geography [online]. London:

Blackwell

publishing,

2009

[cit.

2012-04-12].

Dostupné

z:

http://www.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=5gCHckKszz0C&oi=fnd&pg=PT38&dq=di ctionary+of+human+geography&ots=ftT3oZiPJr&sig=gXVnFl7398mWs3PkI8BnnCxBL2Y&r edir_esc=y#v=onepage&q&f=false HANCOCK, Trevor. Quality of life indicators and the DHC [online]. Kleinburg: Ontario Government

Legislative

Library,

2000

[cit.

2012-04-16].

Dostupné

z:

http://www.ontla.on.ca/library/repository/mon/24002/299271.pdf JEŘÁBKOVÁ, Hana. Kvalita života v rurálním prostoru – příklad obce Doubravice nad Svitavou. Brno, 2011. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/223064/prif_m/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Ivan Andráško, PhD. KLUSÁČEK, Petr a Antonín VAISHAR. Současné urbanizační pochody a obytné prostředí jako součást kvality života ve vnitřních částech evropských velkoměst. Geographia

Slovaca

[online].

2008,

č.

25

[cit.

2012-10-01].

Dostupné

z:

http://www.sav.sk/journals/uploads/04031417GS_25_text.pdf KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Kvality života: Vymezení pojmu a jeho aplikace v různých vědních disciplínách s důrazem na medicínu a zdravotnictví. In: Kvalita života: Sborník příspěvků z konference, konané dne 25.10.2004 v Třeboni. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004, s. 9-20.

Seznam zdrojů

65

KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách a na Moravě a ve Slezsku: Náměšť nad Oslavou. Praha: Libri, 2000, 256-261. ISBN 80-85983-16-8. KULA, Mgr. Luděk. Kvalita života mladistvých a mladých dospělých. Brno, 2006. Rigorózní práce. Masarykova univerzita Brno. MASSAM, Bryan H. Quality of life: public planning and private living. Progress in Planning. 2002, č. 58, s. 141-227. PACIONE, Michael. Urban environmental quality and human well being- a social geographical perspective. Landscape and Urban Planning. 2003, č. 65, s. 19-30. PIGOU, Arthur Cecil. Economy of Welfare. New Jersey: Transaction Publishers, 2001, 876 s. ISBN 978-0-7658-0739-7. POMALIŠOVÁ, Michaela a Viktor TŘEBICKÝ. Zrcadlo místní udržitelnosti: Hodnocení kvality života ve městech se zapojením veřejnosti [online]. Praha: Aladin Agency, 2010 [cit.

2012-04-21].

ISBN

978-80-904490-6-0.

Dostupné

z:

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CDMQFj AA&url=http%3A%2F%2Fwww.timur.cz%2F22-publikace-timur%2F35-edice-zrcadlomistni-udrzitelnosti%2Fhodnoceni-kvality-zivota-ve-mestech-se-zapojenimverejnosti%2Fdownload.html&ei=rFXOUJbyNIKptAbw_IHQAw&usg=AFQjCNHcUNTatMZ97 aX6uS1IxNe-XFMjrQ&bvm=bv.1355325884,d.Yms&cad=rja SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky [online]. Praha: Grada, 2010

[cit.

2012-12-17].

ISBN

978-80-247-2907-7.

Dostupné

z:

http://books.google.cz/books?id=Nn63IplbYWgC&printsec=frontcover&hl=cs#v=one page&q&f=false SKUTIL, Jan. Náměšť nad Oslavou: Dějiny města od nejstarší doby po naši současnost. Praha: TEPS místního hospodářství, 1984. STEJSKAL, Karel. Náměšť nad Oslavou: historie a současnost. Náměšť nad Oslavou: Městské kulturní středisko, 2005, 323 s. Edice Vysočiny. ISBN 8090341616.

Seznam zdrojů

66

ŠALGOVIČOVÁ, Jarmila. Dôležité aspekty kvality života v podmienkach globalizovanej ekonomiky. In: Svět ptáce a kvalita života v globalizované ekonomice. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2007. ISBN 978-80-86973-45-6. Dostupné z: http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/sbornik_mezinarodni_konference/sbornik_1.p df

ŠTURSOVÁ, Tereza a Miroslav BOCAN. MŠMT. Aktuální problémy mladé generace ČR. Praha, 2006. ŠVIGOVÁ, Milada. Volný čas a my. Praha: Svobodné slovo, 1967. VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MÜHLPACHR. KVALITA ŽIVOTA: Teoretická a metodologická východiska. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 143 s. ISBN 80-210-3754-7. VEENHOVEN, Ruut. JOURNAL OF HAPPINESS STUDIES. The four qualities of life: Ordering concepts and measures of the good life. New York, 2000. ISBN 92-808-11304.

8.2 Seznam internetových zdrojů CRR

-

Mapový

server

[online].

2012

[cit.

2012-11-09].

Dostupné

z:

http://mapy.crr.cz/tms/crr_a/default/index.php?reload=1&%23c=353602552C551937 6&z=1&l=ajax_default&p=#c=3584510%252C5453085&z=5&l=ajax_default&p=& ČZÚK:

Nahlížení

do

KN

[online].

2012

[cit.

2012-11-19].

Dostupné

z:

http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastrMapa.aspx Demografické ukazatele ORP Náměšť. Česká statistický úřad [online]. 2011 [cit. 201211-28].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/namest_nad_oslavou/$File/401812318.pdf European Quality of Life Surveys (EQLS). Eurofound [online]. 2010 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.eurofound.europa.eu/areas/qualityoflife/eqls/index.htm

Seznam zdrojů

67

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR: Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Sedmý akční program pro životní prostředí, monitorování šestého akčního programu pro životní prostředí. Brusel, 2012. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2012:191:0001:0005:CS:PDF Human Development Index (HDI). Human development reports [online]. 2011[cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://hdr.undp.org/en/statistics/hdi/ Charakteristika kraje. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ Jihlava [online]. 2012

[cit.

2012-30-11].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje Charakteristika ORP Náměšť nad Oslavou. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ

Jihlava

[online].

2012

[cit.

2012-11-30].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje MĚSTSKÝ ÚŘAD NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU. Koncepce rozvoje města: „Náměšť 20XX –

město

pro

život“

[online].

2008,

32

s.

Dostupné

z:

http://www.namestnosl.cz/storage/Namest_20XX.pdf Mikroregion

Náměšťsko

[online].

2011

[cit.

2012-12-30].

Dostupné

z:

http://www.namestsko.cz/index.asp Náměšť nad Oslavou. Regionální informační servis [online]. 2006-2012 [cit. 2012-1114]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=591211 Nejlepší místa pro život: Žebříček 300 českých měst. Aktuálně.cz [online]. 2010 [cit. 2012-11-12].

Dostupné

z:

http://aktualne.centrum.cz/domaci/grafika/2010/09/29/nejlepsi-mista-pro-zivotzebricek-300-ceskych-mest/ Oficiální stránky města Náměšť nad Oslavou [online]. 2012 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://namestnosl.cz/index.php

Seznam zdrojů

68

Počet obyvatel ORP: Náměšť nad Oslavou. Veřejná databáze Českého statistického úřadu

[online].

2011

[cit.

2012-30-29].

Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM9010PU_OR&&k apitola_id=368 Pracovní mikroregiony. Český statistiský úřad: Krajská správa ČSÚ v JIhlavě [online].

2011

[cit.

2012-11-30].

Dostupné

z:

http://notes3.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/krajo/13-6122-04-2__8_pracovni_mikroregiony Quality of Life Index: 194 Countries Ranked and Rated to Reveal the Best Places to Live.

Living

International

[online].2010

[cit.

2012-10-03].

Dostupné

z:

http://internationalliving.com/2010/02/quality-of-life-2010/ Veřejná databáze ČSÚ: Náměšť nad Oslavou [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/hledej.jsp?vo=null&q_text=n%C3%A1m%C4%9B%C5%A1% C5%A5+nad+oslavou&q_rezim=3 Vybrané statistické údaje za obec Náměšť nad Oslavou. Veřejná databáze Českého statistického

úřadu

[online].

2011

[cit.

2012-30-28].

Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=591211&cislotab=M OS+ZV01

Seznam příloh

9 Seznam příloh Příloha č. 1 Mapa cyklistických tras Náměště nad Oslavou Příloha č.2 Mapa turistických tras Náměště nad Oslavou Příloha č. 3 Mapa zázemí kulturního, sportovního a volnočasového vyžití Příloha č. 4 Vzor dotazníkového archu

69

Vybrané aspekty kvality života v Náměšti nad Oslavou

Recommend Documents