Náměšť nad Oslavou - zámeček

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu

Náměšť nad Oslavou - zámeček CZ0613699

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Náměšť nad Oslavou - zámeček Kód lokality: CZ0613699 Kód lokality v ÚSOP: 3002 Rozloha (ha): 0,0774 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 499 nařízení vlády č.371/2009 Sb., příloha 499

1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,0774 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU

1.3 Územně správní příslušnost Kraj Vysočina Dotčené obce Náměšť nad Oslavou

Dotčená katastrální území Náměšť nad Oslavou

1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Bývalý zámeček leží na severozápadním okraji Náměště nad Oslavou, u odbočky ze silnice na Velkou Bíteš k zámku. Nadmořská výška je 408 metrů. Netopýři obývají prostor pod plechovou střechou. Blízké okolí budovy tvoří rozptýlená zástavba s parkovou vegetací - zámeckým parkem se vzrostlými stromy, na který navazuje Náměšťská obora. V širším okolí Náměště se střídá orná půda s listnatými lesy. Biota Letní kolonie netopýra brvitého (Myotis emarginatus). Údaje o výskytu netopýra brvitého máme již od roku 1966, u starších dat však není jednoznačné, zda se vztahují přímo k tomuto objektu, nebo k jiné budově v areálu zámku. Nejvíce jedinců - cca 300 až 400 - bylo zjištěno v roce 1997. V posledních deseti letech proběhlo sčítání pouze třikrát: v roce 2006 bylo zjištěno pouze 10 samic (technický stav střechy byl ale horší než dnes,

na půdě byl průvan a místy poškozená krytina). V roce 2009 bylo zjištěno 150‒200 jedinců a v roce 2012 asi 120 jedinců.

2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: netopýr brvitý Myotis emarginatus Kód předmětu ochrany: 1321 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max

Jednotka Kategorie Podíl populace

rozmnožující se populace

100

100

jedinci

15 % ≥ p > 2 %

Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu

Zachovalost Izolace dobré zachování

Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav při vyhlášení.

2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: netopýr brvitý Myotis emarginatus Kód předmětu ochrany: 1321 Popis nároků předmětu ochrany: Netopýr brvitý je teplomilný, původně jeskynní druh. Kolonie samic s mláďaty lze v našich podmínkách nalézt na půdách větších budov (např. zámků). Těchto lokalit je však v České republice známých pouze asi dvacet a jsou obývány obvykle 20ti až 150ti jedinci (ve dvou případech však letní kolonie čítají přes 700 kusů). Jedná se o submediteránní, teplomilný druh, který se od druhé světové války postupně po našem území šíří od jihovýchodu. Letní úkryty samice osídlují v květnu, od poloviny června do začátku července rodí mláďata, která jsou vzletná asi po čtyřech týdnech. V letních koloniích se zavěšuje na krytinu střech, nevyhledává štěrbiny. Netopýr brvitý zimuje v jeskyních, štolách a dalších podzemních prostorech. Ani na nejvýznamnějších zimovištích se však nevyskytuje ve velké početnosti, jen na třech lokalitách bylo zaznamenáno více než sto jedinců. Potravu, kterou tvoří zejména pavouci, dvoukřídlý hmyz a noční motýli, sbírá netopýr brvitý z větví či ze země. Patří spíše k usedlým druhům, většina přeletů nepřesahuje 40 km (nejdelší zaznamenaný přesun je 108 km). Ohrožení Obecně ohrožují letní i zimní kolonie netopýrů nadměrné rušení (vstup osob, stavební činnost), nevhodné stavební úpravy či naopak chátrání staveb. Letní kolonie mohou poškodit zejména nevhodné opravy a přestavby střech a půdních prostorů. Při nevhodném načasování stavebních prací mohou být samice s mláďaty rušeny či přímo ohroženy. Další hrozbou je uzavření či jiné změny vletových otvorů, které mohou půdu netopýrům znepřístupnit (zánik nebo změna polohy a nenalezení otvorů) nebo nepříznivě změnit její mikroklima. Změna mikroklimatu může být způsobena i změnou střešní krytiny nebo vytvořením nových střešních oken. Netopýry může z úkrytu vypudit i zmenšení půdního prostoru. Nebezpečné je také ošetření trámů látkami, které mohou být pro netopýry toxické. Péče Pokud jsou krovy a střešní krytina relativně zachovalé, je lepší ponechat lokalitu pokud možno bez zásahu (současný stav netopýrům vyhovuje). V případě, že je oprava střechy z technických důvodů nezbytná, je nutno stavbu provést tak, aby nedošlo k ohrožení netopýrů (tzn. provádět práce mimo období jejich výskytu, dbát na zachování stávajících vletových otvorů a zachování stávajícího mikroklimatu, vyhnout se používání toxických přípravků na ochranu dřeva). Dále je vhodné zajistit ochranu trámů před poškození močí a trusem a v případě potřeby též odklízení trusu.

2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL

Konflikt není předpokládán

2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán

2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Kolonie netopýra brvitého se nachází na půdě budovy čp. 10. Budova je jako součást areálu zámku od roku 2001 zařazena do nejvyššího stupně památkové ochrany - jedná se o národní kulturní památku. V minulosti sloužila jako hostinec. V současnosti je majetkem soukromé osoby. Při kontrole kolonie v roce 2012 opravoval majitel vnitřní prostory v nižších patrech budovy. Protože provádí opravy svépomocí a pouze po část roku, předpokládá majitel, že k opravě půdních prostor nepřistoupí dříve než přibližně za deset let. Půda zatím opravována nebyla, střecha je plechová na dřevěném bednění, nosná konstrukce z dřevěných trámů. Podle památkového ústavu je však budova ve špatném stavu a rekonstrukce bude výhledově potřebná. Vzhledem k vysokému stupni památkové ochrany musí být každá rekonstrukce předem konzultována s Národním památkovým ústavem. V současnosti patrně nedochází k nadměrnému rušení kolonie, protože jinak by netopýři prostor již opustili. Při kontrole kolonie v roce 2012 také vyšlo najevo, že vlastník netopýry na půdě vítá a má zájem o zachování kolonie. Protože kolonie není velká, nepředstavuje trus a moč netopýrů vážnější problém.

2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Další dokumenty Název: Nařízení vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky (§ 1, odst. 1, písm. i). Platnost od: 28. 3. 2001 Poznámka: Zámek Náměšť nad Oslavou vyhlášen národní kulturní památkou

3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Současné využití půdních prostor netopýru brvitému vyhovuje. Do budoucna je pro zachování kolonie klíčové neprovádět nevhodné stavební úpravy půdních prostor a předejít rušení netopýrů (častější návštěvy půdy v době přítomnosti netopýrů). Z dlouhodobějšího hlediska (v měřítku desetiletí) bude patrně nezbytná oprava střechy půdních prostor. Při rekonstrukci střechy a půdních prostorů je nezbytné: 1) Vhodně načasovat stavbu. Úpravy je možné provádět v období od září do března, kdy se netopýři na lokalitě nevyskytují. Září je obdobím podzimních přeletů, kdy se netopýři mohou v závislosti na počasí ještě na lokalitě vyskytovat, proto je třeba v tomto měsíci před zásahem prověřit, že již místo opustili. 2) Zabránit budování tzv. půdních vestaveb 3) Použít vhodnou střešní krytinu, aby nedošlo ke změně mikroklimatu v půdním prostoru. 4) Zachovat stávající materiál bednění, na které se netopýři zavěšují. Zejména je třeba nepoužívat pojistné střešní hydroizolační fólie - tyto netkané plastové textilie podle nejnovějších zkušeností ze zahraničí drápky netopýrů postupně poškodí, až dojde k zamotání a úhynu netopýrů. 5) Zachovat vletové otvory, na které jsou netopýři zvyklí. U této lokality bohužel vletové otvory neznáme, proto musí případné rekonstrukci předcházet odborný průzkum, který otvory určí. 6) V případě ošetřování trámů přípravky proti dřevokazným houbám a hmyzu je nezbytné použít látky, které nejsou toxické pro netopýry. Veškeré tyto úpravy je třeba předem projednat s orgánem ochrany přírody (Krajský úřad Kraje Vysočina). V současnosti není třeba provádět žádná managementová opatření. V případě potřeby je možné odstranit trus netopýrů v prostoru půdy. Odstraňování trusu smí probíhat pouze mimo dobu výskytu netopýrů, tedy od září (po prověření, že netopýři již lokalitu opustili) do března. Vzhledem k malé početnosti kolonie a k charakteru půdního prostoru však není a patrně nebude každoroční odstraňování trusu nezbytné. Pokud by do budoucna počet netopýrů významně vzrostl, je možné pro usnadnění úklidu umístit na podlahu velkou igelitovou fólii, kterou lze po sezóně sbalit a trus na vhodném místě vysypat. Dále je potřeba se vyhnout instalaci umělého nasvětlení budovy. Nadměrné noční světlo by totiž mohlo vést k opuštění budovy. Linie stromů v okolí budovy pomáhají netopýrům s navigací do úkrytu. Proto je třeba zachovávat stávající charakter vegetace v blízkosti úkrytu, tj. nekácet dřeviny a v dlouhodobém horizontu zajistit jejich postupnou obnovu. Protože tento netopýr získává potravu v listoví a v těsném okolí vegetace, je potřeba zachovat stávající charakter vegetace i ve větším měřítku v okolní krajině (netopýři mohou lovit např. v Náměšťské oboře). V případě, že bude nalezeno zimoviště netopýrů, je nezbytné zajistit i jeho ochranu.

3.2 Navrhovaná opatření Nejsou navrhována.

4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce. Sobotáles, Praha. 326 s. CENIA, Česká informační agentura životního prostředí: Národním geoportál pro poskytovatele dat a služeb – mapové služby [online]. CENIA: 2010–2012 [prosinec 2012]. . Český úřad zeměměřičský a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální 2004–2012 [prosinec 2012]. . Hanák V., Anděra, M. (2006): Atlas rozšíření savců v České republice: Předběžná verze. V. Letouni (Chiroptera) - část 2. Netopýrovití (Vespertilionidae - rod Myotis). Národní muzeum, Praha. 187 s. Marhoul P., Turoňová D. (eds.) (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Metodika AOPK ČR. AOPK ČR, Praha. 164 s. Národní památkový ústav: MonumNet. Evidence Světového dědictví vedeném UNESCO, národních kulturních památek a památkově chráněných území zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. [online]. Národní památkový ústav: 2003–2012 [prosinec 2012] .

4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a krajské středisko Havlíčkův Brod Zpracovatel: Mgr. Jana Matrková E-mail: [email protected] Datum zpracování: 28. 2. 2013

5. Seznam zkratek AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

ES

Evropský seznam

EVL

Evropsky významná lokalita

OP ZCHÚ

ochranné pásmo zvláště chráněného území

SDO

Souhrn doporučených opatření

ÚSOP

Ústřední seznam ochrany přírody

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZOPK

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0613699_Namest_nad_Oslavou_zamecek_orientacni_mapa.pdf

6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ

6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ

6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ