VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Kvalita života u pacientů s tromboembolickou nemocí
Bakalářská práce
Autor: Lucie Veselovská, DiS. Vedoucí práce: doc. PhDr. Lada Cetlová, PhD. Jihlava 2016
Abstract Bakalářská práce se zabývá kvalitou života u pacientů s tromboembolickou nemocí. Cílem práce je zjistit oblasti, ve kterých jsou pacienti s tromboembolickou nemocí nejvíce omezováni. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na kvalitu života, tromboembolickou nemoc, hlubokou žilní trombózu, plicní embolii – jejich kliniku, diagnostiku a léčbu. Dále je zde zahrnuta ošetřovatelská péče, která se využívá u tromboembolické nemoci. V praktické části jsou uvedeny vypracované výsledky výzkumného šetření, které jsou zpracovány pomocí grafů a slovního komentáře.
Klíčová slova: Kvalita života, tromboembolická nemoc, hluboká žilní trombóza, plicní embolie, ošetřovatelská péče.
Abstract This bachelor‘s thesis deals with the quality of life of the patients with thrombembolic disease. The goal of this bachelor’s thesis is to find out the areas of life, the patient are limited the most.The thesis is divided into two parts – the theoretical and the practical one. The theoretical part is focused on the quality of life, the thrombembolic disease, the deep vein thrombosis, the pulmonary embolism and their clinic, diagnostics and therapy. Further is this part focused on the nursing care taken of the patient with thrombembolic disease. The practical part shows in graphs and diagrams with narration the results of the author's personal research.
Klíčová slova: quality of life, thrombembolic disease, deep vein thrombosis, pulmonary embolism, nursing care.
Poděkování Ráda bych poděkovala doc. PhDr. Ladě Cetlové PhD., za její odborné vedení, ochotu, trpělivost a čas, který mi věnovala při vypracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se zúčastnili mého dotazníkového šetření.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 S., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědoma toho, že užití své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
………………………………. Podpis
Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 8 1.2 Cíl práce .................................................................................................................. 8 1.3 Pracovní hypotézy................................................................................................... 8 2 Kvalita života ............................................................................................................... 10 2.2 Dimenze kvality života ......................................................................................... 10 2.3 Rozsah posuzování kvality života......................................................................... 11 2.4 Kvalita života týkající se zdraví............................................................................ 11 2.4.1 Zdraví ............................................................................................................. 11 3 Tromboembolická nemoc ............................................................................................ 13 3.1 Žilní trombóza....................................................................................................... 13 3.1.1 Etiopatgenese flebotrombózy ........................................................................ 14 3.1.2 Diagnostika žilní trombózy............................................................................ 15 3.1.3 Anamnéza a klinické vyšetření ...................................................................... 15 3.1.4 Diagnostické a laboratorní metody ................................................................ 16 3.2 Plicní embolie ....................................................................................................... 18 3.2.1 Patogenese plicní embolie ............................................................................. 18 3.2.2 Klinický obraz a klasifikace plicní embolie .................................................. 19 3.2.2 Diagnostické a laboratorní vyšetření plicní embolie ..................................... 20 3.3 Léčba tromboembolické nemoci ........................................................................... 20 3.3.1 Nefrakciovaný heparin ................................................................................... 21 3.3.2 Nízkomolekulární (frakciované) hepariny ..................................................... 21 3.3.3 Antivitaminy K – Warfarin ............................................................................ 22 3.3.4 Perorálně dostupná antikoagulancia .............................................................. 22 3.3.5 Trombolytická léčba ...................................................................................... 22 3.3.6 Chirurgická trombektomie ............................................................................. 23 3.3.7 Kavální filtr .................................................................................................... 23
3.3.8 Kompresivní léčba a režimová opatření ........................................................ 23 3.4 Prevence tromboembolické nemoci ...................................................................... 23 3.4.1 Farmakologická prevence .............................................................................. 24 3.4.2 Mechanická prevence .................................................................................... 24 3.5 Ošetřovatelská péče u tromboembolické nemoci ................................................. 24 3.5.1 Kompresivní terapie ....................................................................................... 25 3.5.2 Dieta při užívání warfarinu ............................................................................ 25 3.5.3 Správná aplikace nízkomolekulárního heparinu ............................................ 26 3.5.4 Rehabilitace po tromboembolické nemoci .................................................... 26 4 Praktická část ............................................................................................................... 27 4.1 Metodika výzkumu ............................................................................................... 27 4.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření ................................. 27 4.3 Průběh výzkumu a zpracování získaných dat ....................................................... 27 4.4 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 28 4.5 Diskuse.................................................................................................................. 66 4.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi..................................................................... 72 5 Závěr ............................................................................................................................ 73 Seznam použité literatury ............................................................................................... 74 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................... 77 Seznam zkratek ............................................................................................................... 79 Seznam příloh ................................................................................................................. 80
1 Úvod Tématem bakalářské práce je „Kvalita života u pacientů s tromboembolickou nemocí“. Téma jsem si vybrala, neboť tromboembolická nemoc je velmi závažné onemocnění, které může zasáhnout širokou veřejnost pacientů. Tromboembolická nemoc představuje po ischemické chorobě srdeční a arteriální hypertenzi třetí nejčastější kardiovaskulární onemocnění. Nemoc vzniká na základě přítomnosti trombu v žilním řečišti. Členíme ji na žilní trombózu a plicní embolii. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické práci jsem se zaměřila na kvalitu života, tromboembolickou nemoc, její rozdělení, klinické příznaky, diagnostiku, léčbu, prevenci a ošetřovatelskou péči. V praktické části se věnuji samotnému výzkumu, kde jsem zmapovala oblasti, ve kterých jsou pacienti, kteří prodělali tromboembolickou nemoc, nejvíce omezováni. Domnívám se, že tromboembolická nemoc ovlivňuje pacienty v oblastech běžného života, společenské, pracovního, fyzického, citového. Proto jsem bakalářskou práci směřovala především na tyto oblasti. Zvolila jsem formu kvantitativního standardizovaného dotazníku SF-36. Tento dotazník byl rozdán pacientům v havlíčkobrodské nemocnici, kteří prodělali tromboembolickou nemoc v posledním půl roce a déle. Výzkumná data potřebná k testování stanovených hypotéz jsem pro zlepšení jejich přehlednosti zpracovala do grafů.
1.2 Cíl práce Zjistit oblasti, ve kterých jsou pacienti s tromboembolickou nemocí nejvíce omezováni.
1.3 Pracovní hypotézy Hypotéza č. 1: Předpokládám, že ženy budou omezeni více v každodenních činnostech než muži. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že 70 % oslovených respondentů bude omezeno ve společenském životě.
8
Hypotéza č. 3: Předpokládám, že 80 % respondentů bude omezovat bolest postižené končetiny v zaměstnání. Hypotéza č. 4: Domnívám se, že pacienti s tromboembolickou nemocí budou hůře vnímat své vlastní zdraví.
9
2 Kvalita života Kvalita života vyjadřuje, jak jedinec vnímá své postavení v životě, v souvislosti ke své kultuře a hodnotového systému a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, normám a obavám. Kvalita života je ovlivněna fyzickým zdravím, psychickým stavem, osobním vyznáním, sociálními vztahy a vztahem k zásadním oblastem životního prostředí (Komárek, Provazník, 2011). O kvalitě života se hovoří v různých vědních disciplínách: psychologie, sociologie, ekologie, medicína. Ve zdravotnictví se hodnotí především poskytovaná péče a jednotlivé zdravotnické programy (Payne, 2005). Literatura uvádí mnoho definic kvality života. Nejobecněji je chápána jako důsledek interakce mnoha různých faktorů, které ovlivňují lidský rozvoj jednotlivců i celých společností. Definice vychází z Maslowovy teorie potřeb – naplnění základních fyziologických potřeb (Vaďurová, Mühlparch, 2005). WHO definuje kvalitu života jako: „Jedincovu percepci jeho pozice v životě v kontextu své kultury a hodnotového systému a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, normám a obavám. Jedná se o velice široký koncept, multifaktoriálně ovlivněný jedincovým fyzickým zdravím, psychickým stavem, osobním vyznáním, sociálními vztahy a vztahem ke klíčovým oblastem jeho životního prostředí.“ (Vaďurová, Mühlparch, 2005, str. 11).
2.2 Dimenze kvality života Na kvalitu života můžeme pohlížet ze dvou pohledů – subjektivního a objektivního. Subjektivní kvalita života zahrnuje emocionální stránku člověka, jeho spokojenost s vlastním životem – jedná se o prožívání a vnímání postavení sebe sama, svých osobních cílů, zájmů, očekávání. Subjektivní kvalita života je jeví jako stabilní (Payne, 2005). Objektivní pohled se týká materiálního zabezpečení, podmínek sociálních a ekonomických, fyzického zdraví. Jedinec využívá různých možností života. Z vnějšku se může pozorovat, hodnotit, porovnat s ostatními. Je ovšem nedostačující, protože nestačí k vysvětlení různých pocitů spokojenosti lidí, u kterých se nelišil zdravotní, sociální nebo materiální stav (Payne, 2005). 10
2.3 Rozsah posuzování kvality života Podle Engelse a Bergsmy se kvalita života dá zkoumat následujícím způsobem: -
makro-rovina: týká se otázek kvality života velkých společenských celků. Život je zde chápán jako morální hodnota a kvalita života musí tento závěr plně respektovat. Problematika kvality života se stává součástí základních politických úvah, boje s nemocemi, chudobou, je brána v potaz při rozhodování o investicích do zdravotnictví,
-
mezo-rovina: kvalita života v malých sociální skupinách. Týká se nejen respektu k morální hodnotě života, ale i sociálního klimatu, vzájemných vztahů mezi lidmi, sdílení hodnot, uspokojování a neuspokojování základních potřeb,
-
personální rovina: týká se života jednotlivce. Zaměřujeme se na subjektivní hodnocení zdravotního stavu, bolesti, spokojenosti, energie, pocitu naplnění očekávání a cílů,
-
rovina fyzické existence: týká se pozorovatele chování druhých lidí, které se dá objektivně srovnat a měřit (Vaďurová, Mühlparch, 2005).
2.4 Kvalita života týkající se zdraví 2.4.1 Zdraví Zdraví je součástí běžného života každého jedince a řadíme ho mezi nejdůležitější hodnoty. Zdraví umožňuje každému jedinci dát smysl svému životu. Praktický slovník medicíny uvádí definici zdraví dle WHO „jako stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo tělesné chyby“ (Vaďurová, Mühlparch, 2005, str. 24). „Zdraví je celkový (tělesný, psychický, sociální a duchovní) stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí.“(Křivohlavý, 2001, str. 40). Ve zdravotnictví se uvádí označení Health-Related Quality of Life – kvalita života týkající se zdraví. HRQol hodnotí ovlivnění kvality života aktuálním zdravotním stavem jedince a zahrnuje aspekty fyzické, psychické a sociální funkce. Můžeme ji popsat jako
11
subjektivní pocit životní pohody, který je spojený s nemocí a poskytováním zdravotní péče (Vaďurová, Mühlparch, 2005). Jako nástroje ke zjišťování a hodnocení HRQoL slouží dotazníky, které umožňují zhodnotit zdravotní stav respondenta. Dotazníky můžeme rozdělit na generické a specifické. Generické dotazníky hodnotí všeobecný celkový stav pacienta bez ohledu na konkrétní onemocnění. Jsou vhodné k hodnocení kvality života nevýběrových vzorků populace. Specifické dotazníky jsou tvořeny pro jednotlivá onemocnění nebo pro specifický aspekt kvality života. Hodnotí úzké spektrum faktorů, které s daným onemocněním souvisí (Slováček, 2004). V našich podmínkách nejčastěji využíváme dotazníky: SF-36 (Medical Outcomes Study 36 Item Short Form). Tento dotazník zjišťuje všeobecné informace, které se týkají zdraví vnímané pacientem. Obsahuje 36 položek, které jsou rozděleny do 8 zdravotních oblastí, dále obsahuje jednopoložkové měření změny zdravotního stavu. Dotazník je rozdělen do dvou měření, a to fyzické a duševní stránky. Byla vypracována i stručnější verze dotazníku SF-12, která obsahuje pouze 12 položek (Vaďurová, Mühlparch, 2005). EQ-5D (Europen Quality of Life Questionnaire. Dotazník hodnotí zdravotní stav po stránce objektivní a subjektivní. Objektivní obsahuje 5 položek, subjektivní ukazatel se měří pomocí vizuální analogové škály. Jeho výsledkem je subjektivní zdravotní stav (Gurková, 2011). WHOQL-BREF dotazník je zkrácenou verzí dotazníku WHOQOL-100, používá se pro potřeby klinické praxe. Obsahuje 26 položek, které jsou sdruženy do čtyř oblastí. Psychological General Well-Being Index se skládá z 68 položek, jeho zkrácená verze z 22 položek, které zkoumají intrapersonální, afektivní nebo emocionální stavy, odrážející aktuální stav subjektivní pohody nebo distresu (Gurková, 2011).
12
3 Tromboembolická nemoc Tromboembolická nemoc (TEN) představuje po ischemické chorobě srdeční a arteriální hypertenzi třetí nejčastější kardiovaskulární onemocnění. Slogan jedné reklamy farmaceutické firmy zní: „Tromboembolická nemoc zabijí tiše.“ Autor má na mysli náhlosti a neočekávanost smrti na plicní embolii, která může přijít zcela bez předchozího varování (Susa, 2002). Závažnost problematiky uvádějí studie, zabývající se tromboembolizmem na evropských zemích. Odhadují, incidence symptomatických případů v Evropské unii za rok je vyšší než 1,5 milionu a z toho více než 500 000 představuje fatální případy. Zbývající onemocnění jsou asi ze 2/3 akutní žilní trombózy a přibližně z 1/3 plicní embolie. U více než 90 % případů jde o náhlé embolizační příhody, bez předchozího průkazu jakéhokoliv zdroje plicní embolie (Hirmerová, 2015). TEN vzniká na podkladě přítomnosti trombu v žilním řečišti, kde působí částečnou nebo úplnou obstrukci žilního toku. Stav se může komplikovat následným uvolněním trombu a jeho embolizací vedoucí k obstrukci plicních tepen. Klinicky lze členit TEN na dvě jednotky: žilní trombózu a plicní embolii. Flebotrombóza pak může, ale nemusí, vést k plicní embolii a naopak plicní embolie může mít i jiné příčiny než flebotrombózu. Na závažnosti ukazuje fakt, že TEN je třetí nejčastější příčinou úmrtí (Karetová, Bultas, 2009).
3.1 Žilní trombóza Akutní hluboká žilní trombóza (HŽT) je závažné kardiovaskulární onemocnění, s možností asymptomatického a fatálního průběhu. Jedná se o relativně časté onemocnění, obvykle se uvádí jako třetí nejčastější kardiovaskulární nemoc (Hirmerová, 2015). Celková roční incidence u bílé populace je 0,1 %, incidence stoupá s věkem, zvyšuje se po 45. roce, dále stoupá po 75. roce. Incidence je podobná u mužů i žen, nižší u Asiatů než u Evropanů nebo Afričanů. U dětí je vzácná (Roztočil, 2004). U chirurgických pacientů je incidence trombóz dobře vyčíslitelná. Četnost je kolísavá 30 – 70 %, nejvíce u výkonů náhrad kyčelního kloubu.
13
Z interních pacientů jsou nejčastěji postiženi především kardiaci, pacienti léčení pro iktus, se srdečním selhání apod. Velmi rizikovou skupinu tvoří nemocní s cévní mozkovou příhodou, u kterých trombóza postihuje paretickou či plegickou končetinu (Karetová, Staněk, 2007).
3.1.1 Etiopatgenese flebotrombózy Patogeneze HŽT byla poprvé shrnuta Rudolfem Virchowem v roce 1856. Autor popsal tři hlavní mechanismy porušené homeostázy, tzv. Virchowovy trias (též VirchowovaRokotanského trias). Virchowova – Rokitanského trias: -
alterace krevního toku (stáza nebo turbulence),
-
změna koagulability krve (ve smyslu hyperkoagulace),
-
poškození cévní stěny (Hirmerová, 2015).
Porucha plynulého toku krve vede k aktivaci endotelu, zpomalení krevního toku pak umožňuje akumulaci protrombotických substancí ve velkých žilách. Stáza způsobuje rychlou desaturaci hemoglobinu v erytrocytech. Dochází k hypoxii endotelu, což iniciuje vznik trombu. K žilní stáze dochází při delší imobilizaci, např.: po operacích, sádrové fixaci, následkem hemiplegie, při chronické nedostatečnosti, graviditě, během dlouhé cesty a při dlouhodobém sezení apod. (Hirmerová, 2015). Hyperkoagulabilita znamená poruchu rovnováhy prokoagulačních, antikoagulačních a fibrinolytických faktorů. Hyperkoagulační stav může být vrozený, získaný, situační. Poškozením endotelu dochází k jeho aktivaci a změně původně non-trombotického charakteru. K poškození stěny cévní dochází např.: při úrazu, popálení, operaci nebo vlivem cytokinů uvolněných při tkáňovém poškození a zánětu (Hirmerová, 2015). Trombóza vzniká poruchou rovnováhy mezi protromboticky a antitromboticky působícími mechanismy. Žilní tromby jsou tvořeny fibrinem a agregáty krevních buněk, především erytrocytů. Nejvýznamnějším podnětem k tvorbě žilních trombů je aktivace koagulačních mechanismů, často spolupodmíněná stázou. Trombóza může vzniknout na kterémkoliv místě žilního řečiště, ale nejobvyklejší lokalizací jsou venózní sinusy bérce stehna, kde 14
malá depozita fibrinu slouží jako zárodky trombů, které pak růstem způsobí okluzi lumen s blokádou toku. Uvolnění části trombu a jeho dislokace proximálním směrem způsobuje plicní embolizace, která vzniká až v 50 % případů prokázané flebotrombózy a je velmi často klinicky němá. Na druhou stranu u řady nemocných s jistou plicní embolizací můžeme zjistit asymtomatickou trombózu dolní končetiny (Karetová, Staněk, 2007).
3.1.2 Diagnostika žilní trombózy HŽT
vzniká
většinou
v
důsledku
mutace
několika
rizikových
faktorů.
Na disponující stav (věk, obezita, těhotenství), nasedá spouštěcí nemoc (infekce, malignita) nebo operační či katetrizační výkon. Obezita je nezávislým rizikovým faktorem pouze u žen. Přítomnost obezity je spojena s dalšími faktory, s menší pohyblivostí, prodlouženým časem operace, pooperační imobilizací, infekcemi ran (Karetová, Staněk, 2007). Gravidita a poporodní období jsou vysoce rizikové pro ženy, které mají vrozenou trombofilii. Těhotenství je častým obdobím 1. manifestace, protože dochází jednak ke změnám v koagulačním systému, jednak k poruše otoků žil levé dolní končetiny, v důsledku útlaku levostranné pánevní žíly (Karetová, Staněk, 2007). Maligní onemocnění navozuje hyperkoagulační stav. Riziko narůstá při nutnosti jiných invazivních procesů např. centrální žilní katetr (CŽK). Nejvíce ohroženi jsou pacienti s hematoonkologickým onemocněním, tumory prsu, plic, mozku a gastrointestinálního traktu (Hirmerová, 2015). Imobilizace a žilní stáza je dlouho známým rizikovým faktorem TEN. Riziko stoupá při upoutání na lůžko, ale i s dlouhodobým cestováním. Trombofilní stavy zvyšují riziko trombózy na podkladě hyperkoagulačního stavu, vrozeného či získaného (Hirmerová, 2015).
3.1.3 Anamnéza a klinické vyšetření Pečlivě odebraná anamnéza a fyzikální vyšetření jsou důležité v prvotním přístupu ke správné diagnostice žilní trombózy. Rodinná anamnéza spočívá především v získání informací výskytu TEN u nejbližších osob (Herman, Musil, 2011) 15
Klinické známky žilní trombózy bývají řazeny podle frekvence výskytu v tomto pořadí: otok, bolest, dilatace žil, kolaterály, změny barvy pokožky. Měkký, dobře stlačitelný žilní otok je nejčastější známkou žilní trombózy. Přítomnost edému dokumentujeme měřením obvodů končetin na obvyklých místech – ve stejné úrovni kotníku, bérci a na stehně. Je způsoben zvýšením žilního tlaku pod místem uzávěru. Současně můžeme pozorovat zvýšenou ztuhlost svalstva v porovnání s protilehlou končetinou (Widimský, Malý, 2011). Bolest udává asi polovina pacientů s žilní trombózou, obvykle v závislosti na postavení a chůzi. Lokalizace bolesti nemusí vždy odpovídat místu trombotického postižení. Jsou prováděny různé testy provokující bolestivost končetiny. Homansovo znamení se projevuje bolestivostí při dorsální flexi chodidla. Plantární znamení se projevuje bolestivostí při palpaci plosky chodidla (Widimský, Malý, 2011). Dilatace a zvýšená náplň podkožních žil. Zvýšení žilního tlaku pod místem uzávěru se může u ležícího pacienta projevit nápadnou viditelností a větší náplní podkožních žil na dorzu nohy, která je patrná zejména ve srovnání s protilehlou končetinou. Výši žilního tlaku lze orientačně posoudit pozvolnou elevací končetiny a změřením vzdálenosti od vodorovné polohy podložky, při které dochází k vyprázdnění žil (Widimský, Malý, 2011). K vývoji kolaterálního oběhu většinou dochází až s určitým odstupem od začátku onemocnění, přesto je třeba pátrat po jeho přítomnosti. U proximálně lokalizovaného postižení může být vidět v oblasti třísla nebo suprapubicky, v oblasti bérce pretibiálně (Widimský, Malý, 2011). Změny barvy pokožky. U postižené končetiny se při žilním uzávěru obvykle projeví změna barvy pokožky. V porovnání s druhou stranou je sytě červená až cyanotická, zejména při svěšení. V úvodu onemocnění se může objevit ale i opačné zbarvení, a to je bledost končetiny v důsledku tepenných spazmů, zvláště při rozsáhlé proximálně lokalizované žilní obstrukci (Widimský, Malý, 2011).
3.1.4 Diagnostické a laboratorní metody Diagnostiku žilní trombózy nelze bezpečně stanovit pouze na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření, byly proto vypracovány skórovací systémy, které určují 16
pravděpodobnost onemocnění a směřují k dalším laboratorním vyšetřovacím metodám. Nejrozšířenější jsou Wellsova klinická kritéria, viz tabulka 1 (Hirmerová, 2015). Tabulka 1 Klinická kritéria pro diagnózu flebotrombózy podle Wellse (Roztočil, 2014, str.
253). Klinické kritérium 1. Aktivní maligní nádor
Bodové hodnocení 1
2. Paréza, plegie, sádra, jiný druh 1 imobilizace 3. Klid na lůžku déle než 3 dny, větší 1 operace v posledních 4 týdnech 4. Lokalizovaná bolest DK
1
5. Otok celé DK
1
6. Obvod lýtka alespoň o 3 cm větší 1 ve srovnání se zdravou DK 7. Barevné změny otoku DK
1
8. Dilatace podkožních žil
1
9. Je pravděpodobnější jiná dg. než -3 flebotrombóza?
Bodové hodnocení: ≤ 0 bodů – nízká pravděpodobnost flebotrombózy (≤ 3 %), 1 – 2 body – střední pravděpodobnost flebotrombózy (do 19 %), ≥ 3 body – vysoká pravděpodobnost flebotrombózy (˃ 19 %). U střední a vysoké pravděpodobnosti je nutné pacienta vždy odeslat na UZ vyšetření (Roztočil, 2014). Současné laboratorní metody k průkazu žilní trombózy můžeme rozdělit na přímé a nepřímé. Přímé metody, které umožňují přímo vidět trombus, jsou upřednostňovány, protože je možno posoudit rozsah trombózy a stupeň obliterace žilního lumen. Nepřímé diagnostické metody nezobrazují trombus, pouze nepřímo poukazují na jeho možnou přítomnost. Patří sem vyšetření D-dimerů a posouzení fibrin-degradačních produktů v krevní plazmě (Herman, Musil, 2011).
17
Duplexní sonografie s dopplerovským mapováním je dnes základní diagnostickou metodou hluboké žilní trombózy. Senzitivita při diagnostice trombózy je nejvyšší u trombózy pánevních žil a na femoropopliteálních žilách (Vojáček, Malý, 2004). D-dimery představují konečný produkt degradace fibrinové mřížky. Zvýšené hladiny D-dimerů svědčí o aktivaci zevního a vnitřního systému koagulace a fibrinolýzy. Stupeň D-dimerů odráží rozsah trombózy (Herman, Musil, 2011). CT angiografie a nukleární magnetická rezonance se užívají u těch nemocných, u kterých je duplexní sonografie negativní a trvá suspekce na HŽT, zejména v pánevních oblastech. Citlivost detekce trombů těmito metodami je vysoká 97 až 100 % (Karetová, Staněk, 2007). Ascendentní kontrastní flebografie byla v minulosti referenční metodou, ale nyní ji nahradila duplexní sonografie. Základní indikací jejího provedení je trvající suspekce na trombózu a indikace perkutánní trombolytické léčby flebotrombózy (Karetová, Bultas, 2009). Pletysmografie měří nárůst objemu končetinového segmentu při zaškrcení manžetou tonometru. Měří se venózní kapacita a maximální žilní odtok při uvolnění manžety. Izotopová flebografie měla vysokou četnost falešně pozitivních nálezů, časté byly i falešně negativní nálezy. Přestává se v současné době provádět (Karetová, Staněk, 2007).
3.2 Plicní embolie Plicní embolie (PE) je nejzávažnější komplikací akutního stádia žilní trombózy. Jde o nejčastější příčinu úmrtí u hospitalizovaných pacientů. Její incidence se udává asi 100 na 100 000 obyvatel za rok (Hirmerová, 2015). PE vzniká na podkladě odloučení trombu z žilního řečiště, s následnou obstrukcí plicních tepen. Naprostá většina embolů pochází z žilního řečiště dolních končetin a pánevního řečiště (Karetová, Bultas, 2009).
3.2.1 Patogenese plicní embolie Patogenese
PE
závisí
na
velikosti
obstrukce
plicního
cévního
řečiště,
na preexistujícím funkčním stavu srdce a plic. Obstrukce kmene plicnice může vést i 18
k náhlé smrti, k masivní plicní embolii, která způsobí kardiogenní šok a může být příčinou synkopy nebo vede k projevům pravostranného srdečního selhání. Minutový srdeční výdej se u masivní embolie snižuje. Pokles nedostatečným plněním levé komory při vaskulární obstrukci (Karetová, Bultas, 2009).
3.2.2 Klinický obraz a klasifikace plicní embolie Typickým klinickým obrazem je náhle vzniklá klidová dušnost nebo zásadní zhoršení námahové dušnosti. Méně často dochází k bolestem na hrudi nebo hemoptýze. Dalšími projevy mohou být synkopa, tachypnoe, tachykardie, případně hypotenze, kašel, ale i náhlá smrt (Karetová, Bultas, 2009). Klinický obraz se zásadně liší podle toho, k jak velké obstrukci plicního řečiště došlo. Podle velikosti obstrukce můžeme schematicky dělit plicní embolii na tyto formy: -
akutní masivní plicní embolie,
-
akutní submasivní plicní embolie,
-
akutní malá plicní embolie,
-
chronická tromboembolická plicní hypertenze (Karetová, Bultas, 2009).
Akutní masivní PE je velmi závažné a život ohrožující onemocnění. Může vést k náhlé smrti, synkopě nebo kardiogennímu šoku. Pacient je tachypnoický, hypotenzní, s tachykardií, vzniká akutní cor pulmonale s projevy pravostranného srdečního selhání. Akutní submasivní PE je hemodynamicky stabilní. Příznakem bývá námahová dušnost, tachypnoe, tachykardie. Akutní malá PE se projevuje od mírné tachypnoe s nevelkou tachykardií, až po obraz plicního infarktu. Chronická tromboembolická PE se vyvíjí pozvolna během několik let a vede nakonec k pravostrannému selhání a ke smrti. Projevuje se nápadnou dušností, únavností a celkovou nevýkonností (Karetová, Bultas, 2009).
19
3.2.2 Diagnostické a laboratorní vyšetření plicní embolie Definitivní průkaz plicní embolie poskytuje CT-angiografie, perfuzní scintigrafie. Ale i řada laboratorních a pomocných vyšetření napomáhá ke správnému stanovení diagnózy a závažnosti stavu. Z laboratorních vyšetření je přínosné stanovení D-dimerů uvolňujících se následkem spontánní fibrinolýzy. Může se ale objevit i falešná pozitivita D-dimerů, a to u traumat, aortální disekce, malignit, sepse a graviditě. Krevní plyny mají pouze omezenou diagnostickou cenu. Snížení pO2 a pCO2 svědčí pro plicní embolizaci (Karetová, Bultas, 2009). Jen u menšiny případů PE vykazuje elektrografický (EKG) záznam. Patologické změny na EKG jsou prchavé a EKG je třeba po čase opakovat. Důležité je porovnání s minulými křivkami (Karetová, Bultas, 2009). Echokardiografie (ECHO) slouží k vyloučení jiných onemocnění a k posouzení tlaků a funkce pravostranných srdečních oddílů. Emboly v kmeni plicnice a v jejích hlavních větvích může prokázat jícnová echokardiografie (Susa, 2002). CT-angiografie je metoda volby při průkazu plicní embolizace. Vykazuje nejvyšší senzitivitu a specificitu při detekci trombů v hlavních, lobárních nebo segmentárních plicních tepnách (Karetová, Bultas, 2009). Perfuzní scintigrafie je schopna průkazu mikroembolizací do plicních kapilár. Problémy bývají u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, pneumonií či atelektázou. Normální scintigram vylučuje plicní embolii (Karetová, Bultas, 2009).
3.3 Léčba tromboembolické nemoci Cílem terapie je úleva od subjektivních potíží, prevence proximálního šíření trombózy, prevence PE, prevence posttrombotického syndromu, prevence recidivy. V dnešní době se používá především nízkomolekulární heparin (LMWH), již méně často nefrakciovaný heparin a poté v akutní fázi musíme pacienta vždy převést na perorální antikoagulancia (Karetová, Staněk, 2007).
20
3.3.1 Nefrakciovaný heparin Nefrakciovaný heparin je antitrombotikum s nepřímým inhibičním účinkem na trombin. Jde o nehomogenní směs mukopolysacharidů vyráběných ze zvířecích sliznic, podávaný intravenózně (Karetová, Staněk, 2007). V současné době není heparin ideálním antikoagulanciem, a to z důvodu nutnosti kontinuální nitrožilní aplikace a z nemožnosti predikce účinné dávky. Léčba heparinem může být komplikována řadou nežádoucích účinků. Jedná se o riziko krvácení, které je dáno vlastními farmakodynamickými vlastnostmi heparinu. Setkáváme se s ním u starých osob, u nemocných s hepatopatiemi, u žen a nemocných s chronickou renální insuficiencí. Další možnou komplikací je vznik trombocytopenie. Velice důležité je znát v úvodu léčby heparinem výchozí hodnotu trombocytů a v průběhu léčby je nadále monitorovat. Dále se při dlouhodobější aplikaci heparinu může objevit osteoporóza nebo osteopenie (Karetová, Bultas, 2009).
3.3.2 Nízkomolekulární (frakciované) hepariny Počátkem 80. let 20. století došlo k pokroku v technologii a objevily se první LMWH. Jsou odvozeny od standartního heparinu a vznikají chemickou či enzymatickou depolymerací viz tabulka 2. Tabulka 2 Nízkomolekulární hepariny (Karetová, Staněk, 2007, str. 236).
Látka
Název léku
Výrobce
Molekulární
Anti Xa/anti II
Hmotnost enoxaparin
Clexane
Aventis
4500
2,7
nadroparin
Fraxiparine
GSK
4500
3,2
dalteparin
Fragmin
Pfizer
5000
2,0
Reviparin
Clivarin
Abbot
3900
5,0
bemiparin
Zibor
Berlin-Chemie
3600
8,0
LMWH selektivně inhibují faktor Xa. Dávkování se řídí hmotností nemocného a používá se většinou 2x denně s. c. Obvyklá doba aplikace je 5 – 7 dnů, kdy se od 2. dne zahajuje současně léčba Warfarinem. LMWH vysazujeme po dosažení INR nad 2,0 (Karetová, Staněk, 2007). 21
3.3.3 Antivitaminy K – Warfarin Antagonisté vitaminu K jsou nejrozšířenějšími perorálně účinnými antikoagulancii. Mechanismem jeho účinku je inhibice syntézy koagulačních faktorů závislých na vitaminu K. Jejich účinek nastupuje až během několika dní. Proto nejsou vhodné k akutní léčbě TEN, ale musí se kombinovat s nízkomolekulárními hepariny (Karetová, Bultas, 2009). Účinnost léčby musí být monitorována pomocí protrombinového času, INR testem (International Normalized Ratio). Hodnoty INR by se měly pohybovat v rozmezí 2 – 3. Do doby stabilizace INR by se měl protrombinový čas vyšetřovat nejméně 2x týdně, poté se doporučuje po 4 až 6 týdnech (Susa, 2002). Léčba warfarinem je ovlivňována řadou faktorů: množstvím vitaminu K v organismu, funkcí štítné žlázy, funkcí ledvin. Z léků, které ovlivňují efekt warfarinu jde např.: nesteroidní antirevmatika, amiodaron, cimetidin nebo clopidogrel. V případě předávkování warfarinem aplikujeme injekčně K vitamin, koncentráty faktorů II, IX a X nebo čerstvě zmraženou plazmu (Karetová, Staněk, 2007). Dopad na účinnost warfarinu má také přísun vitaminu K v potravě. Vitamin K obsahuje hlavně listová zelenina a maso. Nadměrná konzumace těchto potravin zvyšuje hodnotu hladiny vitaminu K, a tím snižuje účinek warfarinu. Je nutné pacienta upozornit a poučit, aby dodržoval vyrovnaný přísun zeleniny i masa (Karetová, Bultas, 2009).
3.3.4 Perorálně dostupná antikoagulancia Novinkou v léčbě TEN jsou v posledních letech nová perorální antikoagulancia. Jedná se o přímé perorální inhibitory trombinu (dabigatran etexilát a přímé inhibitry faktoru Xa (apixaban a rivaroxaban). Jsou indikována k léčbě hluboké žilní trombózy a hemodynamicky stabilní plicní embolie a k jejich prevenci, dále k prevenci ischemického iktu nebo systémové embolizace u pacientů s fibrilací síní a k prevenci pooperačních tromboembolických komplikací. (Kvasnička, Penka, Kvasnička, 2015).
3.3.5 Trombolytická léčba Trombolytickou léčbu volíme, v případě potřeby rychle a účinně zprůchodnit trombotizovanou cévu. Trombolytická léčba je v účinku na rozpuštění trombu výrazně 22
účinnější a rychlejší. Tato léčba je indikována u mladších nemocných s ileofemorální trombózou, krátce po vzniku symptomatologie a v případě klinicky masivní plicní embolie. Při indikaci fibrinolýzy u žilní trombózy bereme v úvahu: lokalizaci trombózy, stáří pacienta, stáří trombózy (Karetová, Bultas, 2009).
3.3.6 Chirurgická trombektomie Chirurgická trombektomie je řídce prováděným chirurgickým způsobem léčby, je vyhrazena pro malý počet nemocných. Indikována je v léčbě ileofemorální trombózy při kontraindikaci podání antitrombotické medikace, nebo při jejím selhání. I po chirurgické léčbě je nutno podávat antikoagulační terapii (Karetová, Bultas, 2009).
3.3.7 Kavální filtr Kavální filtr slouží jako mechanická překážka v průniku trombu do plic. Kavální filtr zavádíme u pacientů, u kterých je předešlá léčba kontraindikována. Nejčastěji jsou zaváděny femorální vénou do dolní duté žíly. Filtr může být dočasný nebo trvalý (Štefánek, 2014).
3.3.8 Kompresivní léčba a režimová opatření Kompresivní léčba je nutnou součástí léčby akutní flebotrombózy snižující výskyt a tíži posttrombotického syndromu (Karetová, Bultas, 2009). V akutní fázi žilní trombózy je klid na lůžku již nahrazen kompresivní terapií s chůzí. Tato léčba nezvyšuje riziko plicní embolie, vykazuje rychlejší ústup bolesti, otoku a zlepšuje i kvalitu života (Herman, Musil, 2011).
3.4 Prevence tromboembolické nemoci Správná prevence vede ke snížení výskytu mortality a morbidity tromboembolické nemoci. Je to soubor opatření, kterým lze předcházet zdravotním problémům nebo zdraví upevňovat. Dělí se na primární, sekundární a terciální. Je možno využít a kombinovat metody prevence farmakologické a mechanické (Novotná, Uhrová, 2006).
23
3.4.1 Farmakologická prevence K farmakologické prevenci řadíme minidávky heparinu. Aplikace v prevenci musí být 2x – 3x denně subkutánně. Nevýhodou je nespolehlivost dosažení antikoagulace, diskomfort pro nemocného. Nyní se nejvíce využívá aplikace nízkomolekulárního heparinu – LMWH. Mohou se aplikovat 1x denně. V prevenci se používají nižší dávky než v léčbě. Warfarin je indikován pouze u stavů, kdy je na místě prolongována profylaxe, např. po velkých ortopedických operací, kdy je antikoagulační terapie doporučována na 4 -5 týdnů (Karetová, Bultas, 2009).
3.4.2 Mechanická prevence Mechanická, nefarmakologická prevence snižuje riziko trombózy a embolizace zabráněním žilní stáze. Patří sem: elevace končetin, elastická komprese, intermitentní pneumatická
komprese,
aktivní
a
pasivní
cvičení,
dostatečný pitný režim.
U hospitalizovaných pacientů je nutná časná mobilizace (Chlumský, 2005).
3.5 Ošetřovatelská péče u tromboembolické nemoci Při prokázání žilní trombózy nemusí být vždy pacienti hospitalizováni. V 90. letech proběhlo několik studií, které dokázali, že ambulantní léčba je stejně účinná a bezpečná, jako léčba za hospitalizace. Pro pacienta je pohodlnější. Nejzásadnější pro ambulantní léčbu je ochota a schopnost spolupráce pacienta. Pacient musí pochopit a chtít se sám ambulantně léčit a hlavně to musí také dovolit jeho zdravotní stav. Ambulantní léčba žilní trombózy zahrnuje léčbu nízkomolekulárním heparinem, kompresivní léčbu, chůzi a léčbu warfarinem, proto je velice důležitá edukace pacienta (Kasalová, 2007). Pokud je nutná hospitalizace, přijímá se pacient na interní oddělení. Struktura ošetřovatelského procesu je dána potřebami pacienta, rozsahem praktických činností, pohybovým a léčebným režimem. V době akutního postižení, musí pacient dodržovat klid na lůžku a postiženou končetinu má ve zvýšené poloze. Klid na lůžku dodržuje do doby, než ustoupí bolestivost a opadne otok končetiny. Sestra zabezpečí základní ošetřovatelskou péči a uspokojování základních potřeb nemocného. Dlouhá imobilizace se nedoporučuje z důvodu možné embolie (Šafránková, Nejedlá, 2006).
24
Sestra pravidelně sleduje: otok, barvu a bolestivost postižené končetiny, palpační citlivost, fyzický a psychický stav pacienta. Při antikoagulační léčbě sleduje možné krvácení z nosu, dásní, močových cest, rodidel apod. Zajišťuje a edukuje pacienta o nutnosti a správném provedení bandáží dolních končetin, nošení kompresivních punčoch, o významu cvičení a nevhodnosti stání na jednom místě (Šafránková, Nejedlá, 2006).
3.5.1 Kompresivní terapie Na kompresivní terapii používáme kompresivní bandáže a kompresivní elastické punčochy. K aplikaci kompresivní bandáže používáme krátkotažná obinadla, která kladou větší odpor proti činnosti svalstva. Bandáž dolních končetin se provádí vždy, než pacient vstane z lůžka. Obinadlo aplikujeme od prstů včetně paty. Největší tlak musí být v oblasti kotníku, přes lýtko ke kolenu se zmenšuje, nebo může pokračovat až do třísla, což je vysoká bandáž. Provádí se v cirkulačních nebo klasových otáčkách. Bandáž nesmí pacienta škrtit a pacient by s ní měl chodit. Jak správně zhotovit elastickou bandáž (Příloha 1) (Machovcová, 2009). Kompresní elastické punčochy jsou velkým komfortem pro pacienta. Elastický materiál stahuje žíly dolních končetin, dochází ke zlepšení žilního návratu krve a lymfy zpět do krevního řečiště. Elastických punčoch je několik druhů, liší se materiálem, délkou, velikostí a stupněm komprese. Komprese musí odpovídat diagnóze pacienta, výběr musí být konzultován s lékařem, který punčochy předepisuje (Machovcová, 2009).
3.5.2 Dieta při užívání warfarinu „Nejedná se vlastně o dietu, ale spíše o optimalizaci jídelního režimu vzhledem k nutné léčbě warfarinem“ (Vránová, 2013, str. 157). Pacientů léčených perorálními antikoagulancii neustále přibývá. Kolísání účinku léčby má řadu příčin, významnou roli ovšem hraje příjem vitaminu K v potravě. Příjem vitaminu K v potravě snižuje účinek warfarinu. K nejvýznamnějším faktorům, které naopak zvyšují účinek warfarinu patří horečka, průjem, náhlé snížení příjmu potravy a alkohol (Kohout, Kessler, Růžičková, 2007). Pacienti by měli dodržovat alespoň základní dietní opatření:
25
-
přijímat stabilní množství vitaminu K. Množství by nemělo být ani příliš vysoké, ani příliš nízké. U mužů je doporučená dávka vitaminu K 80 µg denně, u žen 70 µg denně. Doporučená denní dávka by neměla přesáhnout 250 µg,
-
vyhýbat se potravinám s vysokým a zároveň nestabilním obsahem vitaminu K,
-
vyhýbat se náhlým změnám v množství i složení stravy,
-
vyhýbat se jakýmkoliv jídelním excesům (Kohout, Kessler, Růžičková, 2007).
Potraviny je vhodné rozdělit do 3 skupin: -
potraviny bezpečné – to jsou potraviny, které neovlivní hladinu INR, můžeme je konzumovat podle potřeby či chuti,
-
potraviny kontrolovatelné – tyto potraviny obsahují vitamin K v takovém množství, které může ovlivnit hladinu INR v závislosti na požitém množství, jejich denní dávka se musí hlídat,
-
potraviny rizikové – mají velmi vysoký obsah vitaminu K, užívání může závažně ovlivnit hladinu INR (Kohout, Kessler, Růžičková, 2007).
3.5.3 Správná aplikace nízkomolekulárního heparinu Nízkomolekulární heparin se aplikuje subkutánně. Velikost dávky je závislá na hmotnosti pacienta. Látky se podávají ve vodném obsahu 1 až 5 ml. Léčivo se z podkoží vstřebává pomaleji. Účinek nastává asi za 15 až 30 minut. Subkutánní injekce aplikuje sestra nebo zdravotnický asistent. Pokud je pacient léčen ambulantně, musí sestra provést edukaci jeho či rodinného příslušníka o správné aplikaci LMWH (Rozsypalová, 2010). Technika vpichu u předplněných stříkaček (Příloha 2). Důležitý je výběr místa vpichu, protože může ovlivnit účinnost léků. Nejčastějším místem vpichu je anterolaterální a posterolaterální část břišní stěny. Rychlost a vstřebávání závisí na hloubce vpichu a tukové vrstvě pacienta. Důležité je také střídání místa vpichu. Místo vpichu se po aplikaci nemasíruje (Krišková, 2006).
3.5.4 Rehabilitace po tromboembolické nemoci Po prodělané tromboembolické nemoci se doporučuje fyzická rehabilitace. Rehabilitace je souhrn opatření, která směřují k co nejrychlejší resocializaci pacienta s postiženým zdravím (Čevela, Čeledová, 2011). 26
Cílem rehabilitační léčby je zlepšení venózního návratu směrem k srdci a žilně-svalové pumpy. Rehabilitační cviky se provádějí individuálně (Příloha 3). Důležitá jsou jak dechová cvičení, tak i polohovací cviky. Délka cvičení trvá pět až čtyřicet minut a cviky se opakují 5x – 10x. Používají se kondiční cvičení, cvičení na posílení dolních končetin a břišního svalstva (Beran, Vaništa, 2006).
4 Praktická část 4.1 Metodika výzkumu Ke sběru dat byl použit kvalitativní standardizovaný dotazník SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím (Health Related Quality of Life) (Příloha 4). Dotazník je složen z 11 otázek uzavřených a ze dvou otázek otevřených. Byl distribuován pacientům v havlíčkobrodské nemoci a jeho vyplnění bylo zcela anonymní. Vyhodnocená data byla zpracována pomocí grafů a každá otázka z dotazníku má komentář.
4.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření Dotazníky byly určeny pro všechny pacienty, kteří prodělali tromboembolickou nemoc před půl rokem a déle. Dotazník byl vyplňován na interní ambulanci a interním oddělení havlíčkobrodské nemocnice. Celkem bylo distribuováno 160 dotazníků, vyplněných se jich vrátilo v počtu 160. Úspěšnost tedy byla 100 %.
4.3 Průběh výzkumu a zpracování získaných dat Dotazníky byly rozdány až po získání souhlasu hlavní sestry havlíčkobrodské nemocnice (Příloha 5). Stanovení výzkumného problému bylo zahájeno v dubnu 2015. Informační příprava výzkumu probíhala duben – červen 2015. Výběr a příprava výzkumných metod byla provedena červenec – srpen 2015. Dotazníky byly distribuovány od září 2015 do ledna 2016 na interním oddělení a interní ambulanci. Interpretace výzkumných dat a zpracování práce probíhalo od února 2016 do dubna 2016. Na zpracovaná data byl použit na text práce Microsoft Office Word a Microsoft Office Excel na grafy.
27
4.4 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Pohlaví?
Absolutní četnost
80
80
80 70 60 50 40 30 20 10 0 muž
žena Pohlaví
Graf 1 Pohlaví Graf 1 znázorňuje pohlaví respondentů. Z celkového počtu se výzkumu zúčastnilo celkem 80 (50 %) mužů a 80 (50 %) žen.
28
Otázka č. 2: Kolik je Vám let?
37
40
35
33
Absolutní četnost
35 30
25
26
29-38
39-48
25 20 15 10
4
5 0 19-28
49-58
59-68
69 a více
Věk
Graf 2 Věk Graf 2 znázorňuje věk respondentů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 160 respondentů. Věkové kategorie jsou rozděleny po 10 letech. 4 respondenti byli ve věku 19-28 let (3 %), ve věku 29-38 bylo 25 (15 %) respondentů, 26 (16 %) respondentů bylo ve věku 39-48 let, 37 (23 %) respondentů bylo ve věku 49-58 let, 35 (22 %) respondentů ve věku 59-68 let a 33 (21 %) respondentů bylo ve věku 69 a více let.
29
Absolutní četnost
Otázka č. 3: Řekl/a byste, že Vaše zdraví je celkově:
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
43
41 31
28 17
Výtečné
Velmi dobré
Dobré
Docela dobré
Špatné
Celkové zdraví
Graf 3 Celkové zdraví Graf 3 znázorňuje názor respondentů na jejich nynější celkové zdraví. Výtečně své zdraví vnímá 17 (11 %) respondentů, za velmi dobré považuje své zdraví 28 (18 %) respondentů. Jako dobré označilo svůj zdravotní stav 43 (25 %) respondentů, 41 (25 %) respondentů považuje své zdraví za docela dobré. 31 (19 %) respondentů vnímá své zdraví za špatné.
30
Otázka č. 4: Jak byste hodnotil/a své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem?
Absolutní četnost
60
49
50
51
36
40 23
30 20 10
1
0 Mnohem Poněkud Přibližně Poněkud Mnohem lepší než lepší než stejné jako horší než horši než před před před před před rokem rokem rokem rokem rokem Porovnání zdraví dnes a před rokem
Graf 4 Porovnání zdraví dnes a před rokem Graf 4 porovnává zdravotní stav respondentů dnes a před rokem. Pouze 1 respondent uvedl, že je jeho zdraví mnohem lepší než před rokem. 23 (14 %) respondentů uvádí, že jejich zdraví je poněkud lepší. Stejné zdraví jako před rokem označilo 36 (23 %) dotázaných. 49 (30 %) respondentů považuje své zdraví za horší a 51 (32 %) respondentů za mnohem horší než před rokem.
31
Další otázka je členěna do 10 podotázek, které se týkají činností, které respondenti dělají během dne. Zda jsou při nich omezováni nebo ne. Grafy 5 – 14 jsou dále děleny na muže a ženy. Otázka č. 5: Následující otázky se týkají činností, které někdy děláváte během svého typického dne. Omezují Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? Omezení v usilovných činnostech, jako je běh zvedání těžkých předmětů a provozování náročných sportů
46
Absolutní četnost
50 40 30
31 25
24 19
20
15
10 0 Ano, omezuje Ano, omezuje Ne, vůbec hodně trochu neomezuje Omezení pohybových aktivit Muži
Ženy
Graf 5 Omezení pohybových aktivit Graf 5 znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, která se týká omezení zdraví v usilovné činnosti, jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů. Muži odpovídali: hodně omezeno je 25 (32 %) respondentů, trochu 31 (38 %) dotázaných a tato činnost neomezuje vůbec 24 (30 %) respondentů. Ženy odpovídali: hodně je omezeno 46 (57 %) dotázaných, trochu tato činnost omezuje 19 (24 %) dotázaných a pouze 15 (19 %) respondentů není omezeno vůbec.
32
Středně namáhavé činnosti jako je posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole
Absolutní četnost
50
42 37
40
24
30 20
24 19
14
10 0 Ano, omezuje Ano, omezuje Ne, vůbec hodně trochu neomezuje Omezení v mírných aktivitách Muži
Ženy
Graf 6 Omezení mírných aktivit Graf 6 znázorňuje zvládání středně namáhavých činností, jako je posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole. Muži odpovídali: v této činnosti je hodně omezeno 14 (17 %) respondentů, trochu tato činnost omezuje 24 (29 %) respondentů a vůbec tato činnost neomezuje 49 (54 %) dotázaných. Ženy odpovídali: hodně je omezeno v této činnosti 24 (29 %) respondentů, trochu tato činnost omezuje 37 (47 %) respondentů a vůbec není omezeno 19 (24 %) dotázaných.
33
Zvedání nebo nošení běžného nákupu
Absolutní četnost
39
40 35 30 25 20 15 10 5 0
35 31 26 15
14
Ano, omezuje Ano, omezuje Ne, vůbec hodně trochu neomezuje Omezení v běžných aktivitách Muži
Ženy
Graf 7 Omezení v běžných aktivitách Graf 7 znázorňuje zvládání činností, jako je zvedání nebo nošení běžného nákupu. Muži: 15 (19 %) respondentů je omezeno hodně, 26 (36 %) respondentů je omezeno trochu a 14 (45 %) respondentů tato činnost neomezuje vůbec. Ženy: 31 (39 %) respondentů je omezeno hodně, 35 (44 %) respondentů omezuje tato aktivita pouze trochu a 14 (17 %) respondentů není touto činností omezeno vůbec.
34
Chůze do schodů několik pater
46
Absolutní četnost
50
38
40 25
30 20
20
17
14
10 0 Ano, omezuje Ano, omezuje Ne, vůbec hodně trochu neomezuje Výrazné omezení pohybu Muži
Ženy
Graf 8 Výrazné omezení pohybu Graf 8 popisuje, jak jsou respondenti omezeni ve vyjití po schodech několik pater. Muži: 17 (21 %) respondentů je omezeno hodně, 25 (31 %) respondentů je omezeno pouze trochu a 38 (48 %) respondentů nejsou v této aktivitě omezeni vůbec. Ženy: 46 (58 %) respondentů je touto činností omezeno hodně, 20 (25 %) respondentů je omezeno trochu a 14 (17 %) respondentů není omezeno vůbec.
35
Chůze do schodů jedno patro
Absolutní četnost
39
40 35 30 25 20 15 10 5 0
35 26 21
20
19
Ano, omezuje Ano, omezuje Ne, vůbec hodně trochu neomezuje Mírné omezení pohybu Muži
Ženy
Graf 9 Mírné omezení pohybu Graf 9 znázorňuje omezení aktivit při vyjití po schodech do jednoho patra. Muži: 21 (26 %) respondentů je omezeno hodně, 20 (25 %) respondentů je omezeno trochu a 39 (49 %) respondentů není omezeno vůbec. Ženy: touto aktivitou je hodně omezeno 26 (32 %) respondentů, 35 (44 %) respondentů je omezeno pouze trochu a 19 (24 %) respondentů tato činnost neomezuje vůbec.
36
Změny polohy: předklon, shýbání, poklek
Absolutní četnost
50
42 36
40 30
22
22
22 16
20 10 0
Ano, omezuje Ano, omezuje Ne, vůbec hodně trochu neomezuje Omezení při změnách polohy Muži
Ženy
Graf 10 Omezení při změnách polohy Graf 10 znázorňuje omezení při změnách polohy jako je předklon, shýbání, poklek. Muži: změna polohy omezuje hodně a trochu shodně dotazovaných 22 (27 %) a 36 (46 %) respondentů odpovědělo, že je tato aktivita neomezuje vůbec. Ženy: tato činnost hodně omezuje 42 (53 %) respondentů, trochu je omezeno 22 (27 %) respondentů a 16 (20 %) dotázaných žen tato činnost neomezuje vůbec.
37
Chůze asi jeden kilometr
Absolutní četnost
40
40 35 30 25 20 15 10 5 0
34
33 22
18 13
Ano, omezuje Ano, omezuje Ne, vůbec hodně trochu neomezuje Omezení při dlouhodobé chůzi Muži
Ženy
Graf 11 Omezení při dlouhodobé chůzi Graf 11 zachycuje omezení při dlouhé chůzi 1 km. Muži: 18 (23 %) respondentů je hodně omezeno, 22 (27 %) respondentů je omezeno pouze trochu a 40 (50 %) respondentů tato aktivita neomezuje vůbec. Ženy: 34 (43 %) respondentů je omezeno hodně, 33 (41 %) respondentů je omezeno trochu a vůbec není omezeno touto činností 13 (16 %) respondentů.
38
Absolutní četnost
Chůze několik set metrů
40 35 30 25 20 15 10 5 0
36
35 25
25
20
19
Ano, omezuje Ano, omezuje Ne, vůbec hodně trochu neomezuje Omezení v běžné chůzi Muži
Ženy
Graf 12 Omezení v běžné chůzi Graf
12
znázorňuje
omezení
v
běžné
chůzi
několik
set
metrů.
Muži: 20 (25 %) respondentů je omezeno hodně, 25 (31 %) respondentů je omezeno trochu a 35 (44 %) respondentů není omezeno vůbec. Ženy: 36 (45 %) respondentů je omezeno hodně při této činnosti, 25 (31 %) respondentů je omezeno pouze trochu a 19 (24 %) respondentů odpovědělo, že není omezeno vůbec.
39
Chůze sto metrů
Absolutní četnost
38
40 35 30 25 20 15 10 5 0
36
26 18
21
21
Ano, omezuje Ano, omezuje Ne, vůbec hodně trochu neomezuje Omezení při krátkodobé chůzi Muži
Ženy
Graf 13 Omezení při krátkodobé chůzi Graf
13
znázorňuje
omezení
aktivity
při
chůzi
sto
metrů.
Muži: 18 (23 %) respondentů omezuje tato činnost hodně, 26 (32 %) respondentů jsou omezeni trochu a 36 (45 %) respondentů odpovědělo, že nejsou omezeni vůbec. Ženy: 21 (26 %) respondentů je omezeno hodně, 38 (48 %) respondentů je omezeno pouze trochu a vůbec není omezeno 21 (26 %) respondentů.
40
Absolutní četnost
Koupání doma nebo oblékání bez cizí pomoci
40 35 30 25 20 15 10 5 0
36
34
25 21
25
19
Ano, omezuje Ano, omezuje Ne, vůbec hodně trochu neomezuje Omezení při denních činnostech Muži
Ženy
Graf 14 Omezení při denních činnostech Graf
14
poukazuje
na
omezení
v
denních
činnostech.
Muži: 21 (26 %) respondentů tato činnost omezuje hodně, 25 (33 %) respondentů jsou omezeni jen trochu a 34 (41 %) dotázaných není omezeno vůbec. Ženy: 19 (24 %) respondentů je omezeno hodně, 36 (45 %) respondentů je omezeno pouze trochu a 25 (31 %) respondentů není touto činností omezeno vůbec.
41
Grafy 15 až 18 jsou zaměřeny na fyzické omezení rolí, na problémy, které se vyskytly v posledních 4 týdnech. Otázka číslo 6 je členěna na 4 podotázky a grafy jsou děleny na muže a ženy. Otázka č. 6: Trpěl/a jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci nebo jiné činnosti?
45
Absolutní četnost
50
43
37
35
40 30 20 10 0 Ano Ne Nezbytný čas pro denní činnost Muži
Ženy
Graf 15 Nezbytný čas pro denní činnost Graf 15 mapuje odpovědi respondentů na to, zda se zkrátil čas, který věnovali své práci nebo jiné činnosti. Muži: čas se zkrátil u 37 (46 %) dotázaných a 43 (54 %) respondentů uvedlo, že se jejich čas při každodenních činnostech nezměnil. Ženy: omezení času u každodenních činnostech uvedlo 45 (56 %) respondentů a 35 (44 %) respondentů odpovědělo, že v této oblasti nebyli omezeni.
42
Udělal/a jste méně, než jste chtěla?
54
Absolutní četnost
60
47
50 33
40
26
30 20 10 0 Ano
Ne Pracovní efektivita Muži
Ženy
Graf 16 Pracovní efektivita Graf
16
mapuje
odpovědi
respondentů
na
čas
pracovní
výkonnosti.
Muži: 33 (41 %) respondentů uvedlo, že byl jejich čas zkrácen a 47 (59 %) respondentů uvedlo, že se čas v jejich pracovní aktivitě nezměnil. Ženy: 54 (67 %) respondentů odpovědělo, že udělali méně práce než původně, 26 (33 %) respondentů uvedlo, že se jejich doba na vykonání práce nezměnila.
43
Byl/a jste omezen/a v druhu práce nebo jiných činností?
59
Absolutní četnost
60 50 40
45 35 21
30 20 10 0 Ano Ne Omezení v pracovních činnostech Muži
Ženy
Graf 17 Omezení v pracovních činnostech Graf 17 znázorňuje omezení respondentů v pracovních nebo v jiných činnostech. Muži: 35 (44 %) respondentů uvedlo, že je omezeno v pracovní činnosti, 45 (56 %) respondentů odpovědělo, že je pracovní činnost neomezuje. Ženy: 59 (74 %) dotázaných je omezeno v pracovních činnostech a pouze 21 (26 %) dotázaných pracovní činnost neomezuje.
44
Měl/a jste potíže při práci nebo jiných činnostech?
52
Absolutní četnost
60 50
44 36
40
28
30 20 10 0 Ano Ne Potíže při pracovním výkonu Muži
Ženy
Graf 18 Potíže při pracovním výkonu Graf 18 popisuje, zda museli respondenti vynaložit větší úsilí při práci nebo jiných činnostech. Muži: potíže při pracovním výkonu mělo 36 (45 %) respondentů a 44 (55 %) uvedlo, že žádné potíže v pracovních ani jiných činnostech neměli. Ženy: problémy mělo 52 (65 %) dotázaných a bez problémů v pracovním výkonu bylo 28 (35 %) dotázaných.
45
Grafy číslo 19 – 21 zachycují problémy, se kterými se mohli pacienti setkat při práci nebo při jiné denní činnosti kvůli emocionálním potížím. Otázka č. 7: Trpěl/a jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (např. pocit deprese či úzkosti)? Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci nebo jiné činnosti?
51
Absolutní četnost
60 50
43 37
40
29
30 20 10 0 Muži Ženy Potřebná doba pro pracovní výkon Ano
Ne
Graf 19 Potřebná doba pro pracovní výkon Graf 19 znázorňuje, zda se zkrátil pacientům čas, který věnovali práci nebo jiné činnosti z důvodu emocionálních potíží. Muži: u 37 (46 %) respondentů došlo ke zkrácení času při pracovním výkonu a 43 (54 %) respondentů uvedlo, že se jejich pracovní doba nezměnila. Ženy: pracovní výkon se zkrátil u 51 (64 %) dotázaných a u 29 (36 %) respondentů se pracovní doba nezměnila.
46
Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a?
50 44
Absolutní četnost
50 40
36 30
30 20 10 0 Muži Ženy Pokles pracovního výkonu Ano
Ne
Graf 20 Pokles pracovního výkonu Graf 20
popisuje pokles pracovního
výkonu kvůli
emocionálním
potížím.
Muži: 36 (45 %) respondentů odpovědělo, že jejich pracovní výkon poklesl, u 44 (55 %) dotázaných se pracovní výkon nezměnil. Ženy: u 50 (62 %) respondentů došlo k omezení pracovního výkonu a 30 (38 %) dotázaných uvedlo, že k žádnému omezení nedošlo.
47
Byl/a jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný/á než obvykle?
Absolutní četnost
55
51
60 50 40
29
25
30 20 10 0 Muži
Ženy Pokles pozornosti Ano
Ne
Graf 21 Pokles pozornosti Graf
21
zachycuje
pokles
pozornosti
kvůli
emocionálním
problémům.
Muži: s poklesem pozornosti se potýkalo 29 (36 %) respondentů. Žádné problémy nemělo 51 (64 %) dotázaných. Ženy: sníženou pozorností trpělo 55 (69 %) respondentů a 25 (31 %) dotázaných nemělo žádné problémy s pozorností.
48
Otázka č. 8: Uveďte, do jaké míry bránily Vaše zdravotní nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech? 49 50
Absolutní četnost
39 40 28
30
21
23
20 10 0 Vůbec ne
Poměrně dost Omezení ve společenském životě Trochu
Mírně
Velmi silně
Graf 22 Omezení ve společenském životě Graf 22 znázorňuje omezování pacientů ve společenském životě. Vůbec žádné potíže nemělo 21 (13 %) respondentů, trochu bylo omezeno 23 (15 %) respondentů. Mírně bylo omezeno ve společenském životě 28 (18 %) dotázaných. Odpověď poměrně dost uvedlo 39 (24 %) respondentů a velmi silně bylo omezeno ve společenském životě 49 (30 %) respondentů.
49
Otázka č. 9: Jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech?
54
Absolutní četnost
60 50
39
43
40 30 20 10
12 5
7
0 Žádné
Velmi mírné
Mírné
Střední
Silné
Velmi silné
Intenzita bolesti
Graf 23 Intenzita bolesti Graf 23 zachycuje pohled pacientů na to, jakou trpěli bolestí v posledních 4 týdnech. Žádné bolesti nemělo 5 (3 %) respondentů, velmi mírné bolesti mělo 7 (4 %) respondentů, 12 (8 %) respondentů mělo mírné bolesti. Středními bolestmi trpělo 39 (24 %), silné bolesti mělo 43 (27 %) dotázaných a velmi silnými bolestmi trpělo 54 (34 %) dotázaných.
50
Otázka č. 10: Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech?
Absolutní četnost
60
49
52
50 40 28 30 20
19 12
10 0 Vůbec ne
Poměrně dost Snížení aktivity v důsledku bolesti Trochu
Mírně
Velmi silně
Graf 24 Snížení aktivity v důsledku bolesti Graf 24 znázorňuje, jak moc bránili bolesti v práci. Vůbec bolest neomezovala 12 (8 %) respondentů, trochu bolesti v pracovních činnostech omezovalo 19 (12 %) respondentů. Mírně bylo bolestí omezeno 28 (18 %) dotázaných. Poměrně dost bolest v pracovních činnostech omezovala 49 (30 %) dotázaných a velmi silně bylo bolestí při pracovní činnosti omezeno 52 (33 %) respondentů.
51
Otázka č. 11 je členěna do 9 podotázek, jež se týkají pocitů, které popisují, jak se cítili pacienti v posledních 4 týdnech. Otázka č. 11: Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v posledních 4 týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil/a.
Absolutní četnost
Jak často jste se cítil/a pln/a elánu
40 35 30 25 20 15 10 5 0
37 33 29
27 20 14
Pořád
Většinou
Dost často
Občas Málokdy Nikdy
Pracovní elán
Graf 25 Pracovní elán Graf 25 zachycuje, jak často se respondenti cítili plni elánu. Pořád se plni elánu cítilo 14 (9 %) respondentů. Odpověď většinou uvedlo 27 (17 %) dotázaných. Dost často se plni elánu cítilo 20 (12 %) respondentů, občas odpovědělo 29 (18 %) dotázaných. Málokdy se cítili plni elánu 33 (21 %) respondentů a odpověď nikdy napsalo 37 (23 %) dotázaných.
52
Jak často jste byl/a velmi nervózní?
Absolutní četnost
50 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
38 31
14
17
10
Pořád
Většinou
Dost Občas Málokdy Nikdy často Nervozita v důsledku nemoci
Graf 26 Nervozita v důsledku nemoci Graf 26 ukazuje nervozitu respondentů v důsledku nemoci. Pořád nervózní bylo 10 (6 %) dotázaných, většinou bylo nervózních 14 (9 %) dotázaných. Dost část nervozitu pociťovalo 50 (31 %) respondentů. Občas bylo nervózních 38 (24 %) dotázaných a málokdy 31 (19 %) respondentů. Nikdy nebylo nervózních 17 (11 %) respondentů.
53
Jak často jste měl/a depresi, že Vás nemohlo nic rozveselit?
57
Absolutní četnost
60 50 40
33
20 10
30 24
30 11 5
0 Pořád
Většinou
Dost Občas Málokdy Nikdy často Deprese v důsledku nemoci
Graf 27 Deprese v důsledku nemoci Graf 27 poukazuje na to, jakou depresí v důsledku nemoci trpěli respondenti. Depresí pořád trpělo 5 (3 %) respondentů, většinou trpělo depresí 11 (7 %) dotázaných. Dost často se v depresi cítilo 33 (21 %) respondentů, občas mělo depresi 57 (35 %) respondentů. Málokdy trpělo depresí 30 (19 %) dotázaných a nikdy depresi nepociťovalo 24 (15 %) dotázaných.
54
Jak často jste pociťoval/a klid a pohodu?
Absolutní četnost
45 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
29
30
25 16
15
Pořád
Většinou
Dost Občas Málokdy Nikdy často Klid a pohoda v důsledku nemoci
Graf 28 Klid a pohoda v důsledku nemoci Graf 28 vyjadřuje, jak respondenti pociťovali klid a pohodu. Pořád bylo v klidu 15 (10 %) respondentů. Odpověď většinou zaznamenalo 16 (10 %) dotázaných. Dost často se v klidu cítilo 25 (15 %) dotázaných a 29 (18 %) dotázaných bylo v klidu a pohodě občas. Málokdy se v pohodě cítilo 45 (28 %) respondentů a nikdy nepociťovalo klid a pohodu 30 (19 %) dotázaných.
55
Jak často jste byl/a pln/a energie?
Absolutní četnost
49 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
41 32 21 14 3 Pořád
Většinou
Dost Občas Málokdy Nikdy často Dostatek energie
Graf 29 Dostatek energie Graf 29 zachycuje dostatek energie u dotazovaných. Odpověď pořád uvedli 3 (2 %) respondenti. Většinou mělo energii 14 (9 %) dotázaných, dost často mělo dostatek energie 21 (14 %) dotázaných. Dostatek energie občas pociťovalo 32 (20 %) respondentů a málokdy se plni energie cítilo 49 (30 %) dotázaných. Odpověď nikdy uvedlo 41 (25 %) respondentů.
56
Jak jste pociťoval/a pesimismus a smutek?
Absolutní četnost
40 40 35 30 25 20 15 10 5 0
31
34 28 18
9
Pořád
Většinou
Dost Občas Málokdy Nikdy často Pesimismus a smutek v důsledku nemoci
Graf 30 Pesimismus a smutek v důsledku nemoci Graf 30 znázorňuje, jak často vnímali respondenti pesimismus a smutek. Pořád vnímalo pesimismus a smutek 9 (6 %) respondentů. Odpověď většinou uvedlo 31 (19 %) dotázaných, dost často pociťovalo smutek 40 (25 %) respondentů. Občas cítilo smutek 34 (21 %) respondentů, málokdy 28 (18 %) respondentů. A nikdy nepociťovalo pesimismus a smutek 18 (11 %) dotázaných.
57
Jak často jste se cítil/a vyčerpán/a?
Absolutní četnost
60
51
50 40 30
30
28
20
20
20
11
10 0 Pořád
Většinou
Dost Občas Málokdy Nikdy často Celková vyčerpanost
Graf 31 Celková vyčerpanost Graf 31 vyjadřuje, jak často se cítili respondenti vyčerpáni. Pořád se cítilo vyčerpáno 20 (12 %) respondentů, 30 (19 %) respondentů se cítilo vyčerpaně většinou. Dost často bylo vyčerpáno 51 (32 %) respondentů. Občas se pociťovalo vyčerpanost 28 (18 %) dotázaných. Málokdy bylo vyčerpáno 20 (12 %) respondentů a nikdy nebylo vyčerpáno 11 (7 %) dotázaných.
58
Jak často jste byl/a šťastný/á?
Absolutní četnost
39 40 35 30 25 20 15 10 5 0
40
26
21
24
10
Pořád
Většinou
Dost Občas Málokdy Nikdy často Pocit štěstí
Graf 32 Pocit štěstí Graf 32 vyjadřuje pocit štěstí. Pořád bylo šťastno 10 (6 %) respondentů, většinou se cítilo šťastně 21 (14 %) respondentů. Odpověď dost často zvolilo 26 (16 %) dotázaných. Málokdy se cítilo šťastně 40 (25 %) dotázaných a nikdy nepociťovalo štěstí 24 (15 %) respondentů.
59
Jak často jste se cítil/a unavena/a?
Absolutní četnost
49 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
42 28 20 12
Pořád
Většinou
9
Dost Občas Málokdy Nikdy často Celková únava
Graf 33 Celková únava Graf 33 znázorňuje zvýšenou únavu u dotazovaných. Pořád bylo unaveno 28 (18 %) respondentů. Odpověď většinou zvolilo 42 (26 %) dotázaných a dost často pociťovalo únavu 49 (30 %) dotázaných. Občas se cítilo unaveně 20 (12 %) respondentů. Málokdy bylo unaveno 12 (8 %) dotázaných a nikdy nebylo unaveno 9 (6 %) dotázaných.
60
Otázka č. 12: Uveďte, jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel,
Absolutní četnost
příbuzných atd.)?
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
48 42 34
17
Pořád
Většinu Občas Málokdy času Zdravotní a emocionální omezení
19
Nikdy
Graf 34 Zdravotní a emocionální omezení Graf 34 vyjadřuje, jak tělesné a emocionální potíže omezovaly respondenty ve společenském životě. Pořád bylo omezeno 48 (30 %) respondentů, 42 (26 %) respondentů bylo omezeno většinu času. Občas bylo po tělesné a emocionální stránce omezeno 34 (21 %) dotázaných. Málokdy bylo omezeno 17 (11 %) respondentů a nikdy nebylo omezeno 19 (12 %) respondentů.
61
Grafy 35 – 38 jsou aplikovány k otázce číslo 13, která má 4 podotázky. Týkají se všeobecného vnímání vlastního zdraví. Otázka č. 13: Zvolte, prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? Zdá se, že onemocním poněkud snadněji než ostatní
55
60
Absolutní četnost
48 50 40 30 20
24
20
13
10 0 Určitě ano Většinou Nejsem si Většinou Určitě ne ano jist ne Zvýšený pocit onemocnění nad ostatními
Graf 35 Zvýšený pocit onemocnění nad ostatními Graf 35 zachycuje pocit ze zvýšené chorobnosti nad ostatními. Odpověď určitě ano uvedlo 48 (30 %) respondentů, většinou ano má zvýšený pocit z onemocnění 55 (34 %) respondentů. Odpověď nejsem si jist, zvolilo 24 (15 %) dotázaných. Odpověď většinou ne uvedlo 20 (13 %) dotázaných a určitě ne odpovědělo 13 (8 %) respondentů.
62
Jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný
Absolutní četnost
70
61
60 50
40
40
30 22
30 20 10
7
0 Určitě ano Většinou Nejsem si Většinou ano jist ne Pocit zdraví vůči ostatním
Určitě ne
Graf 36 Pocit zdraví vůči ostatním Graf 36 znázorňuje, jestli si dotazovaní myslí, že jejich zdraví je stejné jako u ostatních. Určitě ano odpovědělo 7 (4 %) respondentů, většinou ano odpovědělo 30 (19 %) respondentů. Na pocit zdraví vůči ostatním uvedlo odpověď, nejsem si jist 40 (25 %) dotázaných, většinou ne odpovědělo 61 (38 %) dotázaných. Odpověď určitě ne uvedlo 22 (14 %) respondentů.
63
Očekávám, že se mé zdraví zhorší
55
Absolutní četnost
60 50
40 28
32
31
30 14
20 10 0 Určitě ano Většinou Nejsem si Většinou ano jist ne Předpoklad zhoršení zdraví
Určitě ne
Graf 37 Předpoklad zhoršení zdraví Graf 37 vyjadřuje zhoršení zdraví oproti ostatním. Zhoršení zdraví očekává odpovědí určitě ano 28 (18 %) respondentů, většinou ano odpovědělo 55 (34 %) respondentů. Odpověď nejsem si jist, zvolilo 32 (18 %) dotázaných, 31 (19 %) dotázaných odpovědělo většinou ne. 14 (9 %) respondentů uvedlo odpověď určitě ne.
64
Mé zdraví je perfektní
Absolutní četnost
50 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
50
34 20 6
Určitě ano Většinou Nejsem si Většinou ano jist ne Pocit dokonalého zdraví
Určitě ne
Graf 38 Pocit dokonalého zdraví Graf 38 vyjadřuje pocit dokonalého zdraví. Pocit dokonalého zdraví mělo 6 (4 %) respondentů, 20 (13 %) respondentů odpovědělo většinou ano. Odpověď nejsem si jist, zvolilo 34 (21 %) dotázaných. Shodně na pocit dokonalého zdraví odpovídali respondenti většinou ne a určitě ne 50 (31 %).
65
4.5 Diskuse Cílem bakalářské práce bylo zjistit oblasti, ve kterých jsou pacienti s tromboembolickou nemocí omezováni. K objasnění cíle jsem využila standardizovaný dotazník SF-36, na který jsem situovala hypotézy. Výzkumný souhrn tvořilo 160 respondentů, kteří odpovídali zcela anonymně na otázky z daného dotazníku. Otázka č. 1 je zaměřena na pohlaví respondentů. Ze 160 respondentů bylo osloveno 80 (50 %) mužů a 80 (50 %) žen. Otázku popisuje graf 1. Dotazník jsem rozdala záměrně na polovinu, a to z důvodu dalšího šetření, kterým se budu zabývat v hypotéze č. 1. Otázka č. 2 se týká věku dotazovaných. Nejvíce dotazovaných 37 (23 %) bylo ve věku 49 – 58 let. Druhou nejpočetnější skupinu tvořilo 35 (22 %) respondentů ve věku 59 – 68 let. Třetí skupina 33 (21 %) respondentů byla ve věku 69 a více let. Ve věku 39 – 48 let bylo 26 (16 %) dotazovaných, a ihned za touto věkovou kategorií ve věku 29-38 let bylo 25 (15 %) respondentů. Nejmenší počet byl u věkové kategorie 19-28 let, a to 4 (3 %) respondenti. Odpovědi se shodují s literaturou, která uvádí, že tromboembolická nemoc se zvyšuje s přibývajícím věkem. Je to uvedeno v literatuře Karetová D., Bultas J., Farmakoterapie tromboembolických stavů, 2009. Výsledky jsou znázorněny grafem 2. Další otázka se zabývala tím, jak respondenti vnímají své zdraví. Nejvíce respondentů 43 (27 %) vnímá své zdraví jako dobré. 41 (25 %) dotazovaných uvedlo, že je jejich zdraví docela dobré. Špatně vnímá své zdraví 31 (19 %) respondentů. Jako velmi dobré vnímá své zdraví 28 (18 %) dotázaných a pouze 17 (11 %) respondentů uvedlo, že je jejich zdraví výtečné. Otázka je zpracována v grafu 3. V otázce č. 4 porovnávali respondenti své zdraví nyní a před rokem. Velká skupina dotazovaných 51 (32 %) uvedla, že jejich zdraví je mnohem horší než před rokem. Druhou velkou skupinu tvořilo 49 (30 %) respondentů, kteří uvedli, že je jejich zdraví poněkud horší než před rokem. Přibližně stejně jako před rokem se cítilo 36 (32 %) dotazovaných. Poněkud lepší zdraví než před rokem vnímá 23 (14 %) respondentů a pouze 1 dotázaný uvedl, že je jeho zdraví mnohem lepší než před rokem. Otázka je znázorněna v grafu 4.
66
Následující otázky se již týkají hypotéz. Jsou zpracovány samostatně. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že ženy budou více omezeni v každodenních činnostech než muži. Tato hypotéza byla ověřována otázkami č. 5, 6, 7. Otázka č. 5 je dále členěna na 10 podotázek. Z této otázky vyplývá, že tromboembolická nemoc omezuje více žen než mužů v usilovných činnostech, jako je běh, zvedání těžkých předmětů a provozování náročných sportů, a to 46 (57 %) dotazovaných žen uvedlo, že jsou hodně omezováni, 19 (24 %) dotazovaných žen uvedlo, že jsou omezeni trochu. Muži jsou hodně omezeni u 25 (32 %) dotázaných a trochu omezeni u 31 (38 %) dotázaných. Středně namáhané činnosti omezují ženy hodně 24 (29 %) respondentů a trochu 37 (47 %) respondentů. Středně namáhavé činnosti omezují i muže, a to hodně u 14 (17 %) respondentů a trochu ano uvedlo 24 (29 %) respondentů. Zvedání nebo nošení běžného nákupu hodně omezuje 31 (39 %) respondentů a trochu 35 (44 %) respondentů u žen. Muže tato činnost hodně omezuje u 15 (19 %) respondentů a trochu u 26 (36 %) respondentů. Další namáhavou činností je chůze po schodech několik pater. Ženy uvedly, že je tato činnost omezuje hodně, a to u 46 (58 %) dotázaných a trochu u 20 (25 %) dotázaných. Muži jsou omezení hodně pouze u 17 (21 %) dotázaných a trochu u 25 (31 %) dotázaných. Chůze jedno patro omezuje ženy hodně u 26 (32 %) respondentů a trochu u 35 (44 %) respondentů, muže omezuje hodně ve 21 (26 %) odpovědí a trochu je omezeno 20 (25 %) respondentů. Předklon, shýbání a poklek ženy omezuje hodně ve 42 (53 %) odpovědí a trochu ve 22 (27 %) odpovědí. Muži se v této činnosti shodují v počtu odpovědí 22 (27 %) respondentů uvedlo ano, hodně omezuje a ano, trochu omezuje. Následují podotázka, chůze asi jeden kilometr omezuje 34 (43 %) dotázaných žen hodně a 33 (41 %) dotázaných žen trochu. Muži jsou v této činnosti omezeni méně a to ano hodně odpovědělo 18 (23 %) respondentů, ano trochu 22 (27 %) respondentů. Při chůzi několik set metrů je hodně omezeno 36 (45 %) dotazovaných žen a 25 (31 %) dotazovaných žen trochu. Muži jsou omezeni méně, ale přesto odpovědělo 20 (25 %) respondentů ano hodně a 25 (31 %) respondentů ano trochu. Při chůzi sto metrů jsou opět ženy omezeni více než muži, a to hodně omezeni ve 21 (26 %) odpovědí a trochu ve 38 (48 %) odpovědí. 18 (23 %) respondentů mužů odpovědělo, že jsou omezeni v této činnosti hodně, 26 (32 %) respondentů odpovědělo, že jsou omezeni trochu. Poslední podotázka, která se týká každodenních činností, je jak respondenti zvládají sami doma 67
koupání, oblékání. I tato činnost více omezuje ženy. 19 (24 %) respondentů jsou omezeni hodně a 36 (45 %) respondentů jsou omezeni trochu. U mužů je to 21 (26 %) respondentů omezuje hodně, 36 (33 %) respondentů omezuje trochu. V této oblasti jsou odpovědi rozdílné. Respondenti mají problémy především v oblasti aktivního pohybu. Otázka je znázorněna v grafech 5 – 14. Otázka č. 6 se vztahuje k doméně fyzických rolí. Týká se omezení v pracovní činnosti a v běžných denních činnostech v posledních 4 týdnech. Otázka je rozdělena do 4 podotázek. Mužů, kteří uvedli, že se jim zkrátil čas, který věnovali práci, bylo 37 (46 %), ti kteří toho udělali méně, než chtěli, bylo 33 (41 %). Omezeno v určité činnosti jich bylo 35 (44 %) a ti kteří museli vynaložit větší úsilí, než obvykle bylo 36 (45 %). Ženy byli nejvíce omezeni v určitém druhu práce a jiných činnostech 59 (74 %). 54 respondentek (67 %) uvedlo, že udělali méně práce, než chtěli. 52 dotazovaných (65 %) odpovědělo, že muselo vynaložit více úsilí při dané činnosti a 45 dotázaných (56 %) uvedlo, že se zkrátil jejich čas vykonávané práce. V této otázce byly ženy omezeni více a to jak v určitých činnostech, tak i udělali méně práce, než chtěli a museli k tomu vynaložit více úsilí. Otázka je znázorněna v grafech 15 – 18. Další otázka se zaměřuje na emocionální problémy (deprese, úzkosti), které měli respondenti v posledních 4 týdnech. Otázka je rozčleněna na 3 podotázky. V této otázce dominovaly odpovědí ano ženy. Méně pozorných bylo 55 (69 %) žen, 51 (64 %) žen odpovědělo, že se zkrátil jejich čas, který práci věnovali a 50 (62 %) dotázaných udělalo méně práce než obvykle. Mužům se zkrátil čas, který věnovali práci u 37 (46 %) dotázaných, 36 (45 %) mužů odpovědělo, že udělali méně, než chtěli a pouze 29 (36 %) dotázaných bylo méně pozorných než obvykle. Z této otázky je patrné, že ženy byly více omezeny problémy, které se týkaly emocí. Otázka je znázorněna grafy 19 – 21. Z daných odpovědí je zřejmé, že ženy, které prodělali tromboembolickou nemoc, jsou více omezeni při běžné denní činnosti, pracovní zátěži a i ve fyzických a emočních doménách. Tato hypotéza se mi potvrdila.
68
Hypotéza č. 2: Domnívám se, že 70 % oslovených respondentů bude omezeno ve společenském životě. Tuto hypotézu jsem vypracovala dle dotazníkových otázek č. 8, 11 a 12, které se zaměřují na duševní zdraví, emoce, společenský život. Otázka č. 8 zjišťuje, jak silně omezovala tromboembolická nemoc dotázané ve společenském životě. Velmi silně bylo omezeno ve společenské životě 49 respondentů (30 %), poměrně dost 39 dotázaných (24 %), mírně 28 (18 %). Otázka je vypracována v grafu 22. Otázka č. 11 je členěna do 9 podotázek, vztahuje se především, jaké emoce pociťovali respondenti s tromboembolickou nemocí. Na podotázku jak často se cítili respondenti plni elánu, odpovědělo 37 dotázaných (23 %), že nikdy, 33 (21 %) málokdy a občas se plni elánu cítilo 29 (18 %) dotázaných. Dost často se 50 (31 %) dotázaných cítilo velmi nervózně. Občas nervozitu pociťovalo 38 (24 %) dotázaných, pořád se nervózně cítilo 10 (6 %). V depresi bylo 57 (35 %) respondentů občas, dost často 33 (21 %) a málokdy 30 (19 %) dotázaných. Klid a pohodu vnímalo pořád 15 (10 %) dotázaných a málokdy se v klidu a pohodě cítilo 45 (28 %) respondentů. Nikdy se v pohodě a klidu cítilo 30 (19 %) dotázaných. Plni energie byli pouze 3 (2 %) respondenti, naopak nikdy 41 (25 %) dotázaných a málokdy 49 (30 %) dotázaných. Pesimismus a smutek vnímalo 40 (25 %) respondentů dost často a 34 (21 %) respondentů odpovědělo občas. Pořád cítilo smutek a pesimismus 9 (6 %) dotázaných a naopak odpověď nikdy uvedlo 18 (11 %) respondentů. Vyčerpáno se cítilo dost často 51 (32 %) dotázaných, většinou bylo vyčerpáno 30 (19 %) respondentů. Pořád a málokdy odpovědělo shodně 20 (12 %) dotázaných. A nikdy nebylo vyčerpáno 11 (7 %) respondentů. Šťastně se cítilo pouze 10 (6 %) dotázaných. Odpověď nikdy uvedlo 24 (15 %) respondentů. Málokdy se cítilo šťastně 40 (25 %) respondentů a 39 (24 %) dotázaných uvedlo, že se cítilo šťastně občas. Na podotázku zda se respondenti cítili unaveně, byla nejčastější odpověď dost často, a tu uvedlo 49 (30 %) respondentů, většinou se unaveně cítilo 42 (26 %) dotázaných. Pořád bylo unavených 28 (18 %) respondentů a pouze u 9 (6 %) dotázaných byla odpověď nikdy. Z těchto odpovědí je patrné, že většina respondentů byla bez elánu, nervozita se projevila u poloviny dotázaných, depresi pociťovalo stále pouze 5 dotázaných a nikdy nebylo v depresi 24 respondentů. Tato otázka je podrobněji zhodnocena v grafech 25 – 33.
69
Otázka č. 12 je zaměřena na zdravotní a emocionální potíže, které bránili respondentům ve společenském životě. Odpověď pořád uvedlo 48 (30 %) dotázaných, většinu času omezovala tromboembolická nemoc pacienty ve společenském životě 42 (26 %) respondentů. Občas bylo omezeno 34 (21 %) respondentů, málokdy 17 (11 %) a pouze odpověď nikdy jsem zaznamenala u 19 (12 %) dotázaných. Tato otázka je znázorněna v grafu 34. Z výzkumu je patrné, že tromboembolická nemoc omezuje pacienty ve společenském životě. Ať již se to týká rodinného života, návštěvy přátel, známých, nebo návštěv různých společenských akcí. Hypotéza se mi potvrdila. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že 80 % respondentů bude omezovat bolest postižené končetiny, jak v běžném, tak i pracovním životě. K objasnění této hypotézy jsem použila otázek č. 9 a 10 z daného dotazníku. Otázka č. 9 se vztahuje k bolestem, kterými trpěli pacienti s tromboembolickou nemocí v posledních 4 týdnech. Velmi silné bolesti mělo 54 (34 %) dotázaných, silnými bolestmi trpělo 43 (27 %) dotázaných, střední bolesti mělo 39 (24 %) respondentů. Pouze 5 (3 %) respondentů uvedlo, že nemělo žádné bolesti, které by je omezovali jak v běžném, tak i pracovním životě. Tyto odpovědi jsou znázorněny v grafu 23. Otázka č. 10 poukazuje na to, do jaké míry bolesti bránili respondentům v práci. Velmi silně bylo omezeno 52 (33 %) dotázaných, poměrně dost omezovala bolestivost 49 (30 %) respondentů. Odpověď mírně uvedlo 28 (18 %) respondentů a vůbec bolest neomezovala 12 (8 %) dotázaných. Tato otázka je zpracována v grafu 24. Z daných výsledků vyplývá, že bolest postižené končetiny omezuje respondenty jak v denních činnostech, tak i v zaměstnání. Hypotéza se mi potvrdila. Hypotéza č. 4: Domnívám se, že pacienti s tromboembolickou nemocí budou hůře vnímat své vlastní zdraví. K této hypotéze jsem využila dotazníkové otázky č. 13. Je členěna do 4 podotázek a zaměřuje se na to, jak vnímají pacienti s tromboembolickou nemocí své vlastní zdraví. 70
První podotázka směřuje k tomu, zda si respondenti myslí, že onemocní snadněji než ostatní. 55 (34 %) dotázaných odpovědělo, že většinou ano, 48 (30 %) dotázaných odpovědělo, že určitě ano a pouze 13 (8 %) respondentů odpovědělo určitě ne. Na podotázku, zda jsou stejně zdraví, jako kdokoliv jiný odpovědělo 61 (38 %) respondentů, že většinou ne, 40 (25 %) respondentů odpovědělo, že si nejsou jisti. 30 (19 %) dotázaných odpovědělo většinou ano, určitě ne odpovědělo 22 (14 %) a pouze určitě ano odpovědělo 7 (4 %) respondentů. Zda se jim zhorší zdraví, uvedlo 55 (34 %) dotázaných, že většinou ano a pouze 14 (9 %) uvedlo většinou ne. A na podotázku, zda je jejich zdraví perfektní překvapivě odpovědělo 50 (31 %) respondentů shodně většinou ne a určitě ne. Pouze 6 (4 %) respondentů odpovědělo určitě ano. Odpovědi jsou zpracovány v grafech 35 – 38. Z těchto odpovědí tedy vyplývá, že tromboembolická nemoc zhoršuje pohled pacientů na jejich vlastní zdraví. Hypotéza se mi potvrdila. Etiologie, diagnostika a terapie trombózy byla velmi podrobně studována, nicméně jen několik málo studií zkoumalo vliv žilní trombózy na kvalitu života. V roce 2004 byly publikovány výsledky v mezinárodních studií publikované v Journal of Thrombosis and Haemostasis, které porovnávali tíži klinických příznaků a kvalitu života u pacientů s chronickým onemocněním žil. Srovnávali skupinu pacientů s proběhlou trombózou s ostatními pacienty s žilním onemocněním bez anamnézy TEN. Tíže onemocnění byla klasifikována pomocí funkční třídy CEAP (klasifikační komplexní označení žilní insuficience) a kvalita života byla hodnocena pomocí dvou dotazníků (Všeobecného dotazníku na kvalitu života SF-36 a speciálního dotazníku pro pacienty postižené žilním onemocněním VEINES-QOL/Sym). Autoři dospěli k závěru, že všichni pacienti ze sledované skupiny s proběhlou TEN trpěli těžším stupněm chronického žilního onemocnění. Zároveň byla dříve proběhlá trombóza potvrzena jako nezávislý prediktivní faktor horší celkové i tzv. venous disease (žilní onemocnění) - specifické kvality života (Kahn, M’lan, Lamping, 2004). Otázkou kvality života u pacientů s žilní trombózou se zabývala i skupina nizozemnských psychologů ve studii uveřejněné v Thrombosis Research 2004. Autoři srovnávali kvalitu života u pacientů po prodělané trombóze s kvalitou života kontrolního vzorku populace. 71
Použili také dotazník pro hodnocení kvality života SF-36, tak i dotazník VT-QOL. Ze studie vyplývá, že pacienti s proběhlou trombózou mají ve všech hodnocených podoblastech horší kvalitu života než srovnaná populace (Korlaar, 2004).
4.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi „Jak říká slogan jedné farmaceutické firmy: Tromboembolická nemoc zabijí tiše.“ (Susa, 2002, str. 11). A kvalitu života řadíme mezi zcela subjektivní pocity, kdy každý člověk chápe kvalitu svého života jinak. Každý jedinec pociťuje spokojenost v jiných životních podmínkách, ve kterých žije. Své zdraví je třeba podporovat, znát rizikové faktory a předejít tak ke snížení kvality života účinným preventivním chování. Proto by měla být zdůrazněna prevence a edukace o tromboembolické nemoci. Pacienti by měli být především edukováni v nefarmakologické prevenci. Tato prevence by měla být zaměřena na aktivní a pasivní cvičení, na správný výběr a aplikaci elastické komprese, využití intermitentních punčoch. Dále by měli být pacienti informováni o dostatečném příjmu tekutin. S užíváním perorální antikoagulační terapií warfarinem, je velice úzce vzpjata strava. Důležité je tedy informovat pacienty, kteří užívají warfarin o dietě, ve které je omezen vitamin K (Příloha 6). Dalším důležitým aspektem v prevenci především plicní embolie je profylaxe nízkomolekulárním heparinem. K aplikace se využívají již předplněné injekční stříkačky, které si pacienti aplikují mnohdy sami v domácím prostředí. Každé zdravotnické zařízení by mělo mít dostatek edukačních materiálů, které by se týkaly prevence tromboembolické nemoci. Materiály by měly být dodávány do zdravotnických zařízení farmaceutickými firmami. Tyto materiály mohou pomoci pacientovi zvládnout první kroky ke zdárnému zvládnutí prevence tromboembolické nemoci, jako je dieta, cviky dolními končetinami, aplikace nízkomolekulárního heparinu, bandáže dolních končetin apod. Dále bych se přikláněla k zavedení seminářů a školení, které by byly zaměřeny právě na prevenci a informovanost o tromboembolické nemoci. Semináře by bylo vhodné směřovat jak na zdravotnický personál, tak i na laickou veřejnost.
72
5 Závěr Bakalářská práce je zaměřena na zmapování oblastí, ve kterých jsou pacienti s tromboembolickou nemocí nejvíce omezováni. V teoretické části je popsána tromboembolická nemoc, která představuje závažný zdravotnický problém. Drží se stále na třetí příčce kardiovaskulárních úmrtí, po infarktu myokardu a ischemické cévní mozkové příhodě. Je nadále spojena s vysokou morbiditou a mortalitou, a to v zemích Evropské unie a Severní Ameriky (Karetová, Bultas, 2009). Dále jsem se zaměřila na kvalitu života, což je pojem, který není zcela vymezený. Definuje se prostřednictvím pojmů a charakteristických znaků. V ošetřovatelství je kvalita života ovlivněná aktuálním uspokojováním a neuspokojováním primárních a sekundárních potřeb (Gurková, 2009). Praktická část je zaměřena na cíl bakalářské práce, což je zjistit oblasti, ve kterých jsou pacienti s tromboembolickou nemocí omezováni. K tomuto cíli se vztahují 4 hypotézy, které byly aplikovány na dotazníkové šetření. První hypotéza byla zaměřena na oblast fyzických funkcí, a to zda jsou omezeni v každodenních činnostech více ženy než muži. Z výzkumu vyplývá, že jsou opravdu ženy omezeni více než muži. Tudíž se hypotéza potvrdila. Druhá hypotéza je zaměřena na společenskou oblast a převládá zde doména fyzického, duševního a emočního omezení. Z výzkumného šetření z daných otázek a podotázek je patrné, že v této oblasti je omezeno více než 70 % respondentů. I tato hypotéza se potvrdila. Třetí hypotéza je určena doméně bolest. Zda bolest postižení končetiny omezuje pacienty v zaměstnání. Z daného výzkumu je zřejmé, že opravdu bolest postižené končetiny omezuje více než 80 % dotázaných v pracovních činnostech. Hypotéza byla vyplněna. Čtvrtá hypotéza je určena na vnímání svého vlastního zdraví, především na to, zda budou pacienti s tromboembolickou nemocí hůře vnímat vlastní zdraví. Z grafů je patrné, že pacienti s tromboembolickou nemocí vnímají své zdraví negativně. Tato hypotéza se mi vyplnila. Cíl bakalářské práce byl splněn.
73
Seznam použité literatury BERAN, J., VANIŠTA, J. Základy cestovního lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2006, 288 s. ISBN 80-7262-435-0. ČEVELA, R., ČELEDOVÁ. L. Osud koordinované rehabilitace. Ministerstvo práce a sociálních
věcí
[online].
©2011
[cit.
2011-10-17].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/cs/11618. GURKOVÁ, E. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 223 s. ISBN 978-80-247-3625-9. HERMAN, J., MUSIL D. Žilní onemocnění v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 262 s. ISBN 978-80-247-3335-7. HIRMEROVÁ, J. Akutní žilní trombóza 2015: současný stav prevence, diagnostiky a léčby: doporučený postup České angiologické společnosti ČLS JEP. Olomouc: Solen, 2015, 34 s. ISBN 978-80-7471-094-0. CHLUMSKÝ, J. Antikoagulační léčba. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 219 s. ISBN 80-2479061-0. KAHN, S., M’Lan, C., LAMPING, D. The influence of venous thromboembolism on quality of life and severity of chronic venous disease. [online]. © 2004 [cit. 2004-12]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1538-7836.2004.00957.x/full. KARETOVÁ, D., BULTAS, J. Farmakoterapie tromboembolických stavů: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, 2009, 136 s. ISBN 978-80-7345-184-4. KARETOVÁ, D., STANĚK, F. Angiologie pro praxi. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 2007, 400 s. Jessenius. ISBN 978-80-7345-115-8. KASALOVÁ, Z. Ambulantní léčba hluboké žilní trombózy. [online]. © 2007 [cit. 200707]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/ambulantni-lecbahluboke-zilni-trombozy-300857. KOHOUT, P., KESSLER, P., RŮŽIČKOVÁ, L. Dieta při antikoagulační léčbě. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2007, 59 s. ISBN 978-80-903820-1-5.
74
KORLAAR, I. The impact of venous thrombosis on quality of life. [online]. © 2004 [cit. 2004
-
04].
Dostupné
z:
http://www.thrombosisresearch.com/article/S0049-
3848(04)00227-0/abstract. KOMÁREK, L., PROVAZNÍK, K. Ochrana a podpora zdraví. 1. vyd. Praha: Nadace CINDI ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou UK Praha, 2011, 99 s. ISBN 978-80-2601159-0. KRIŠKOVÁ, A. Ošetrovateľské techniky: metodika sesterských činností: učebnica pre lekárske fakulty. 2. vyd. Martin: Osveta, 2006, 779 s. ISBN 80-8063-202-2. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 279 s. ISBN 807178-551-2. KVASNIČKA, J., PENKA. M., KVASNIČKA, T., a kol. Vnitřní lékařství, 2015, roč. 61, č. 6. ISSN 0042-773X. MACHOVCOVÁ, A. Bandážování a kompresivní léčba. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2009, 26 s. ISBN 978-80-204-1980-4. NOVOTNÁ, J., UHROVÁ, J., JIRÁSKOVÁ, J. Klinická propedeutika pro střední zdravotnické školy: obor zdravotnický asistent. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 135 s. ISBN 80-7168-940-8. PAYNE, J. Kvalita života a zdraví. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005, 629 s. ISBN 80-7254657-0. ROZTOČIL, K. Angiologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2014, 263 s. ISBN 978-80-7387-7163. SLOVÁČEK, L. Vojenské zdravotnické listy. Kvalita života nemocných [online]. 2004, roč.
LXXIII,
č.
1
[cit.
2004].
Dostupné
z:
http://www.pmfhk.cz/VZL/VZL%201_2004/Vzl1_2.%20Slovacek.pdf. SUSA, Z. Tromboembolická nemoc: minimum pro praxi. Vyd. 1. Praha: Triton, 2002, 88 s. ISBN 80-7254-228-1. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 284 s. ISBN 80-247-1148-6.
75
ŠTEFÁNEK, J. Hluboká žilní trombóza [online]. © 2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Hluboká_žilní_trombóza/. VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 143 s. ISBN 80-210-3754-7. VOJÁČEK, J., MALÝ, M. Arteriální a žilní trombóza v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 276 s. ISBN 80-247-0501-x. VRÁNOVÁ, D. Chronická onemocnění a doporučená výživová opatření. Olomouc: Anag, 2013, 183 s. ISBN 978-80-7263-788-1. WIDIMSKÝ, J., MALÝ, J. Akutní plicní embolie a žilní trombóza: patogeneze, diagnostika, léčba a prevence. 3. vyd. Praha: Triton, 2011, 420 s. ISBN 978-80-7387466-7.
76
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Klinická kritéria pro diagnózu flebotrombózy podle Wellse Tabulka 2: Nízkomolekulární hepariny Graf 1: Pohlaví Graf 2: Věk Graf 3: Celkové zdraví Graf 4: Porovnání zdraví dnes a před rokem Graf 5: Omezení pohybových aktivit Graf 6: Omezení mírných aktivit Graf 7: Omezení v běžných aktivitách Graf 8: Výrazné omezení pohybu Graf 9: Mírné omezení pohybu Graf 10: Omezení při změnách polohy Graf 11: Omezení při dlouhodobé chůzi Graf 12: Omezení v běžné chůzi Graf 13: Omezení při krátkodobé chůzi Graf 14: Omezení při denních činnostech Graf 15: Nezbytný čas pro denní činnost Graf 16: Pracovní efektivita Graf 17: Omezení v pracovních činnostech Graf 18: Potíže při pracovním výkonu Graf 19: Potřebná doba pro pracovní výkon Graf 20: Pokles pracovního výkonu
77
Graf 21: Pokles pozornosti Graf 22: Omezení ve společenském životě Graf 23: Intenzita bolesti Graf 24: Snížení aktivity v důsledku bolesti Graf 25: Pracovní elán Graf 26: Nervozita v důsledku nemoci Graf 27: Deprese v důsledku nemoci Graf 28: Klid a pohoda v důsledku nemoci Graf 29: Dostatek energie Graf 30: Pesimismus a smutek v důsledku nemoci Graf 31: Celková vyčerpanost Graf 32: Pocit štěstí Graf 33: Celková únava Graf 34: Zdravotní a emocionální omezení Graf 35: Zvýšený pocit onemocnění nad ostatními Graf 36: Pocit zdraví vůči ostatním Graf 37: Předpoklad zhoršení zdraví Graf 38: Pocit dokonalého štěstí
78
Seznam zkratek TEN – tromboembolická nemoc HŽT – hluboká žilní trombóza CŽK – centrální žilní katetr PE – plicní embolie EKG – elektrokardiograf ECHO – echokardiografie LMWH – nízkomolekulární heparin (Low Molecular Weight Heparines) INR – Quickův test (International Normalized Ratio), protrombinový čas, test k vyšetření koagulace krve CEAP (Clinical-Etiology-Anatomy-Patophysiology) – klasifikační komplexní označení žilní insuficience.
79
Seznam příloh Příloha 1: Technika bandážování Příloha 2: Aplikace nízkomolekulárního heparinu Příloha 3: Cviky na posílení žilního oběhu dolních končetin Příloha 4: Dotazník Příloha 5: Žádost o dotazníkové šetření Příloha 6: Stručná dietní doporučení
80
