VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
K v al i t a ž i v o t a u ž e n s ú ni ke m mo č i bakalářská práce
Autor: Hana Běhalová Vedoucí práce: Mgr. Markéta Křivánková Jihlava 2011
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:
Hana Běhalová Ošetřovatelství Všeobecná sestra Kvalita života u žen s únikem moči 1. Zjistit subjektivní hodnocení kvality vlastního života u žen s únikem moči2. Zmapovat nejpoužívanější pomůcky v této oblasti
Mgr. Markéta Křivánková vedoucí bakalářské práce
PhDr. Lada Cetlová, Ph.D. vedoucí katedry Katedra zdravotnických studií
Anotace Tato práce pojednává o kvalitě života u žen s únikem moči a zmiňuje nejpoužívanější pomůcky žen s tímto zdravotním problémem. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části zmiňuji převážně kvalitu života žen s únikem moči, stručnou anatomii svalů pánevního dna a močových cest a nejrozsáhlejší kapitolou je inkontinence moči. Praktická část zachycuje vlastní výzkum. Nejrozsáhlejší kapitolou praktické části jsou vlastní výsledky výzkumu, které jsou vyhodnoceny do tabulek a grafů. Výsledky výzkumu jsou slovně ohodnoceny a shrnuty v diskuzi. Práci jsem doplnila o přílohy, kam jsem zařadila mikční deník, cviky na posílení svalů pánevního dna, vlastní dotazník a dopis náměstkyni ošetřovatelské péče nemocnice Jihlava.
Klíčová slova Kvalita života, inkontinence moči u žen, nejpoužívanější pomůcky.
Annotation Diese Arbeit beschäftigt sich mit der Lebensqualität bei Frauen mit Harninkontinenz und beschreibt die am häufigsten verwendeten Hilfsmittel für Inkontinenz. Die Arbeit ist in theoretische und praktische eingeteilt. Der theoretische Teil konzentriert sich auf die Lebensqualität bei Frauen mit Blasenschwäche, eine kurze Beschreibung der Anatomie des Beckenbodens, und des unteren Harntraktes und Harninkontinenz. Der praktische Teil beschreibt meine eigene Forschung. Eigene Forschungsergebnisse ausgewertet Verwendung von Tabellen und Grafiken. Die Ergebnisse werden ausgewertet und zusammengefasst in der Diskussion. In Beiblatt ist der card inkontinenz, Beckenbodengymnastik, einen Fragebogen und einen Brief an das Krankenhaus Jihlava.
Schlüsselwörter die Lebensqualität, die Harninkontinenz bei Frauen, am häufigsten verwendeten Hilfsmittel.
Poděkování Zde bych chtěla poděkovat vedoucí práce Mgr. Markétě Křivánkové za odborné rady a připomínky, zdravotnímu personálu, s kterým jsem spolupracovala při dotazníkovém šetření a všem respondentům za vyplnění dotazníku.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 23. května 2011 ...................................................... Podpis
Obsah 1
2
Úvod ................................................................................................................... 10 1.1
Cíl práce ........................................................................................................ 12
1.2
Pracovní hypotézy ......................................................................................... 12
Teoretická část ..................................................................................................... 13 2.1
2.1.1
Obecné hodnotící škály kvality ţivota .................................................... 14
2.1.2
Specifické hodnotící škály kvality ţivota u inkontinence moči ............... 15
2.2
Anatomie ......................................................................................................17
2.2.1
Svaly pánevního a urogenitálního dna .................................................... 17
2.2.2
Močový měchýř ..................................................................................... 18
2.2.3
Ţenská močová trubice ...........................................................................19
2.2.4
Mikce ..................................................................................................... 19
2.3
Inkontinence moči u ţen ................................................................................ 20
2.3.1
Dělení inkontinence ............................................................................... 20
2.3.2
Nejčastější rizikové faktory vzniku močové inkontinence ....................... 22
2.3.3
Diagnostika a vyšetřovací metody .......................................................... 23
2.3.4
Terapie močové inkontinence ................................................................. 26
2.4 3
Kvalita ţivota ................................................................................................ 13
Jednorázové absorpční pomůcky pro ţeny ..................................................... 31
Praktická část....................................................................................................... 33 3.1
Metodika výzkumné práce ............................................................................. 33
3.2
Charakteristika vzorku respondentů ............................................................... 33
3.3
Charakteristika výzkumného prostředí ........................................................... 33 7
3.4
Průběh a popis výzkumu ............................................................................... 33
3.5
Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................ 34
3.5.1
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 1. ................................................... 34
3.5.2
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 2. ................................................... 35
3.5.3
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 3. ................................................... 37
3.5.4
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4. ................................................... 38
3.5.5
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 5. ................................................... 39
3.5.6
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 6. ................................................... 41
3.5.7
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 7. ................................................... 42
3.5.8
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 8. ................................................... 44
3.5.9
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 9 .................................................... 45
3.5.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10. ................................................. 47 3.5.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 11 .................................................. 48 3.5.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 12. ................................................. 49 3.5.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 13. ................................................. 50 3.5.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 14. ................................................. 51 3.5.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 15. ................................................. 53 3.5.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 16. ................................................. 54 3.5.17 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 17. ................................................. 55 3.5.18 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 18. ................................................. 57 3.5.19 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 19. ................................................. 58 3.5.20 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 20. ................................................. 59 3.5.21 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 21. ................................................. 61 3.6
Diskuze ......................................................................................................... 62 8
4
Závěr ................................................................................................................... 66
Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 68 Seznam pouţitých internetových zdrojů....................................................................... 71
9
1 Úvod Ke své závěrečné práci jsem si vybrala téma Kvalita ţivota u ţen s únikem moči. Ve své práci jsem se zaměřila na ţeny různého věku trpící únikem moči, zhodnotila jsem jejich subjektivní vnímání vlastní kvality ţivota a snaţila jsem se zmapovat přehled nejpouţívanějších pomůcek. Práci ovlivnila moje zkušenost ze školní praxe, kdy jsem se velmi často setkávala s ţenami trpícími močovou inkontinencí. Kaţdá ţena měla na tuto problematiku jiný názor. Zajímalo mě, jak ţeny různé věkové kategorie na tento problém nahlíţí, jak hodnotí svoji kvalitu ţivota, jak únik moči zasahuje do jejich kaţdodenního ţivota a popř. jak se s tímto problémem vyrovnávají, zda se informují o dalších moţnostech léčby, nebo onemocnění berou jako součást svého ţivota. Zajímalo mě, zda inkontinentní ţeny pouţívají speciální pomůcky, nebo zda při úniku moči pouţívají improvizované pomůcky nebo menstruační vloţky, které jsou nevhodné a nemají ty správné vlastnosti jako inkontinenční pomůcky. S inkontinentními ţenami se setkáváme často, i kdyţ o tom třeba nevíme. Jejich ţivot můţe být zcela nezměněn nebo naopak inkontinence narušila jejich ţivot natolik, ţe se za sebe takové ţeny stydí, stranní se společnosti nebo se cítí méněcenné. Kvalita ţivota je především subjektivní pohled nemocného na danou problematiku. Záleţí na tom, jak se klient s nemocí vyrovná a přijme ji do svého ţivota. Kaţdá ţena, trpící těmito obtíţemi, má právo na nejdůleţitější informace týkající se této problematiky a také by měla vědět o nejnovějších moţnostech léčby. Na základě těchto sdělení má klientka právo se rozhodnout a spolupodílet se na své léčbě, která úzce souvisí se zkvalitněním ţivota. Inkontinence je problém, který narušuje biologickou i psychosociální stránku ţivota, avšak není to problém neřešitelný. Teoretickou práci jsem si rozdělila do několika kapitol, které se vztahují k dané problematice. Jako první uvádím kvalitu ţivota a její definici. Dále pak rozdělení kvality ţivota na objektivní a subjektivní a kvalitu ţivota podle vnímání jedince, která se rozděluje na zdravotnické, psychologické a psychoterapeutické hledisko. Práce pokračuje obecnými škálami hodnocení kvality ţivota a nakonec i specifickými škálami. Je zde vyjmenováno několik standardizovaných dotazníků, které se pouţívají v praxi a slouţí
10
ke zmapování kvality ţivota u ţen s únikem moči. Standardizovaným dotazníkem Kingʼs Health Questionnaire jsem se nechala inspirovat při svém výzkumu. Další část mé práce je zaměřena na anatomii svalů pánevního dna, močového měchýře, ţenské močové trubice a nakonec i stručné fyziologie mikce. V nejrozsáhlejší části mé práce se zaměřuji na problematiku inkontinence moči u ţen, kde zmiňuji obecnou charakteristiku a definici dle ICS. Močovou inkontinenci rozděluji na urgentní, stresovou, smíšenou, reflexní, paradoxní, funkční a farmakogenní. Následují nejčastější příčiny vzniku močové inkontinence, jako jsou např. všeobecné faktory, rizikové faktory u ţen, onemocnění dolních cest močových, metabolické poruchy, vliv farmak nebo úrazy v oblasti malé pánve. Na tato témata navazuje diagnostika a vyšetřovací metody, kam spadá anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření, pomocné vyšetřovací metody, urodynamická vyšetření a jako poslední zobrazovací metody. Nakonec této oblasti jsem zařadila léčbu močové inkontinence, kde popisuji nefarmakologickou, farmakologickou i chirurgickou léčbu urgentní a stresové inkontinence. Diagnostika a léčba úniku moči je velmi obsáhlá a z tohoto důvodu zmiňuji pouze nejdůleţitější informace k této problematice. Jednorázové absorpční pomůcky pro ţeny je poslední okruh teoretické části. V této kapitole jsou uvedeny všeobecné informace o pomůckách pro inkontinentní a základní barevné rozdělení inkontinenčních pomůcek podle jejich absorpce. Praktická část je zaměřena na vlastní výzkum, kdy jsem si stanovila hlavní cíl práce, jeden podcíl a sedm hypotéz. V praktické části zmiňuji metodiku výzkumné práce, charakteristiku
vzorku
respondentů,
charakteristiku
výzkumného
prostředí
a
charakteristiku s popisem výzkumu. Nejrozsáhlejší částí jsou vlastní výsledky výzkumu, které obsahují otázky z dotazníku a jejich tabulkové a grafové zpracování se slovním hodnocením. Praktická část je zakončena diskuzí. Cílem výzkumu nebylo zjistit četnost výskytu močové inkontinence, ale jak ţeny v různém věku subjektivně hodnotí vlastní kvalitu ţivota. Ţeny mladšího věku hodnotí svoji kvalitu ţivota hůře, neţ ţeny středního a staršího věku. Na konec práce jsem vloţila přílohy, do kterých jsem zařadila mikční deník, cviky na posílení pánevního dna, vlastní dotazník a dopis náměstkyni ošetřovatelské péče Nemocnice Jihlava.
11
1.1 Cíl práce 1. Zjistit subjektivní hodnocení kvality vlastního ţivota u ţen s únikem moči. 2. Zmapovat nejpouţívanější pomůcky ţen s únikem moči.
1.2 Pracovní hypotézy 1. 30 % ţen není dostatečně informováno o problematice úniku moči. 2. 80 % dotazovaných ţen pouţívá speciální ochranné pomůcky pro inkontinentní. 3. 40 % ţen je s pomůckami pro inkontinentní spokojená a cítí se s nimi v bezpečí. 4. 60 % ţen se necítí únikem moči nijak omezována. 5. 50 % ţen je z důvodu inkontinence moče ohroţeno sociální izolací. 6. 50 % ţen hodnotí vlastní kvalitu ţivota jako dobrou. 7. 70 % ţen ve věku 66 let a více hodnotí vlastní kvalitu svého ţivota s inkontinencí lépe, neţ ţeny ve věku do 35 let
12
2 Teoretická část 2.1 Kvalita života Kvalita ţivota je v dnešní době stále nový a problematický termín. Tento pojem je v posledních letech velmi zdůrazňován. Začalo se o něm hovořit ve 20. letech v USA. Od 70. let se termín kvalita ţivota začíná objevovat v medicíně a v 80. letech i v klinických studiích. (Payne, 2005). Kvalitu ţivota rozdělujeme na objektivní a subjektivní. Další způsob rozdělení je podle oblasti, ze které je na kvalitu ţivota nahlíţeno. Do této oblasti řadíme zdravotnické, psychologické a psychoterapeutické hledisko. (Vymětal, 2010). Objektivní kvalita ţivota je výsledek souhry sociálních, ekonomických, zdravotních a enviromentálních podmínek, které ovlivňují rozvoj lidí. (Vymětal, 2010). Jako subjektivní kvalitu ţivota lze chápat vnímání a hodnocení svého postavení ve světě v souvislosti s kulturou a hodnotovými systémy, ve kterých jedinec ţije. Jde o jeho vztah k osobním cílům, zájmům, očekáváním a ţivotnímu stylu. (Vymětal, 2010). Ze zdravotnického hlediska je kvalita ţivota spjata se zdravotním stavem konkrétního jedince. Tato teorie vychází z definice zdraví dle WHO1: ,,Zdraví je stav, kdy je člověku naprosto dobře, a to jak fyzicky, tak psychicky i sociálně. Není to jen nepřítomnost nemoci a neduživosti.“ (Křivohlavý, 2003, str. 37). Z této definice vyplývá, ţe pokud je jedinec ve fyzické, psychické i sociální pohodě, můţeme jeho ţivot povaţovat za kvalitní. (Vymětal, 2010). Psychologické hledisko kvality ţivota vychází ze subjektivity člověka, z lidské emocionality a všeobecné spokojenosti se ţivotem. Musíme se zaměřit na to, jak se konkrétní člověk cítí, co proţívá a jak svůj aktuální zdravotní stav on sám hodnotí. (Vymětal, 2010).
1
World Health Organization neboli světová zdravotnická organizace se řídí definicí Constitution of WHO z roku 1946.
13
Kvalitní ţivot z psychoterapeutického pohledu znamená, ţe jedinec rozvíjí a naplňuje své pozitivní moţnosti. Bohuţel tyto moţnosti mohou být omezeny. Ţivot můţe být kvalitní jen tehdy, jestliţe sami sobě rozumíme a ţijeme svůj ţivot spokojeně a s nadhledem. Pokud jsme spokojeni a šťastni, jsme motivováni a s motivací přichází tvořivá aktivita, která můţe být do budoucna realizována. (Vymětal, 2010). Kvalitu ţivota kaţdého člověka musíme hodnotit objektivně a přistupovat k jedinci individuálně. Nástroje pro měření zdraví musí mimo jiné obsahovat také odhad celkové spokojenosti člověka. Kvalita ţivota spíše vypovídá o vlivu zdravotního stavu na jedince. (Sochorová, 2008). Jiţ David Seedhouse (2001) uváděl, ţe zdraví určitého člověka je co nejúţeji propojeno s kvalitou jeho ţivota. Tyto teorie platí i pro močovou inkontinenci. Pokud problém s únikem moče není dlouhodobě řešen, působí pacientce dyskomfort, vylučuje ji z řady pracovních, společenských i osobních aktivit a v konečném stádiu můţe vést aţ k tělesné a duševní invalidizaci. (Sochorová, 2008). Z výše uvedeného textu se domnívám, ţe čím více je jedinec zdráv tím více budeme očekávat, ţe je jeho ţivot kvalitní. Mezi zdravím a kvalitou ţivota existuje úzká spojitost, protoţe zdraví do velké míry ovlivňuje kvalitu ţivota. Pokud jsem zdravý (mohu pracovat, starat se o rodinu a domácnost, jsem v kontaktu s lidmi a nijak nestrádám), hodnotím svůj ţivot jako kvalitní. Pokud tento kontakt kvůli nemoci člověk ztratí, nebudou uspokojovány základní lidské potřeby a tím se kvalita ţivota zhorší. Existuje mnoho různých faktorů, které mohou kvalitu ţivota nemocného člověka zlepšovat, např. podpora rodiny a blízkých přátel. Záleţí i na tom, jak pacient svoji nemoc vnímá, jak by se s ní chtěl vypořádat, jestli věří v úspěšnou léčbu apod.
2.1.1 Obecné hodnotící škály kvality života Určit kvalitu ţivota konkrétního jedince je velmi sloţitý proces, při kterém nám pomáhají různé hodnotící škály, jeţ se nejčastěji vyskytují v podobě dotazníků. Obecné hodnotící škály nejsou zaměřeny na ţádné konkrétní onemocnění a pomáhají nám posoudit kvalitu ţivota jako celek. Metody měřící kvalitu ţivota si můţeme rozdělit do tří skupin: (Křivohlavý, 2002).
14
Metody měření, kdy kvalitu ţivota sleduje a hodnotí druhá osoba (např. lékař, zdravotní sestra, příbuzný).
Metody měření, kdy kvalitu ţivota posuzuje subjektivně konkrétní osoba.
Metody měření smíšené, které jsou kombinací předešlých dvou metod. (Křivohlavý, 2002).
2.1.2 Specifické hodnotící škály kvality života u inkontinence moči Existují různé specifické hodnotící škály, které jsou sestaveny pro konkrétní onemocnění. Při výzkumu by měly být pouţívány převáţně ty dotazníky, jejichţ výpovědní hodnota byla statisticky ověřena. (Zachoval, 2006). Specifické dotazníky, které zde uvedu, byly vyhledány v databázi Medline. Dotazníky byly původně k dispozici v anglické verzi, ve které byly ověřovány a některé dotazníky byly následně přeloţeny. (Zachoval, 2006). V této kapitole se zaměřím na dotazníky, které přímo zjišťují kvalitu ţivota ţen s močovou inkontinencí. Při sestavování svého dotazníku jsem se nechala inspirovat dotazníkem Kingʼs Health Questionnaire. a) Contilife: tento dotazník byl vytvořen v roce 2003 a je určen ţenám se stresovou inkontinencí. Dotazník obsahuje 28 otázek, které hodnotí vliv inkontinence moči na běţné denní aktivity v posledních čtyřech týdnech. Dotazník se pouţívá i při hodnocení efektivity operační léčby TVT páskou. (Zachoval, 2006). b) Kingʼs Health Questionnaire (KHQ): dotazník byl vypracován v roce 1997 pro ţeny, jeţ trpí inkontinencí moče. Později se prokázaly dobré statistické vlastnosti tohoto dotazníku a nyní je pouţíván u pacientů obou pohlaví trpících převáţně stresovou a urgentní inkontinencí. Dotazník obsahuje 21 otázek a je vhodný jak k dlouhodobému, tak krátkodobému sledování kvality ţivota. (Zachoval, 2006). c) Overactive bladder questionnaire (OAB-q): dotazník byl vytvořen v roce 2002 a obsahuje 25 otázek, které zahrnují čtyři okruhy, jeţ hodnotí vliv na kvalitu ţivota. Dotazník má výborné statistické vlastnosti a dá se pouţít u všech typů inkontinence včetně nykturií. (Zachoval, 2006).
15
d) Incontinence impact questionnaire (IIQ): tento dotazník vznikl v roce 1994 a původně obsahoval 30 otázek, hodnotil aktuální stav obtíţí a byl určen převáţně inkontinentním ţenám. V roce 2000 byl tento dotazník přepracován kvůli neobjektivitě výsledků předešlého dotazníku. Byla vytvořena verze IIQ-R a dále jeho zkrácená verze (IIQ-7), která obsahovala pouze 7 otázek. V roce 2005 Česká urologická společnost vytvořila českou verzi tohoto dotazníku a nazvala ho OAB V8. (Zachoval, 2006). e) Incontinence-quality of life questionnaire (I-QOL): dotazník byl vytvořen roku 1996 a obsahuje 22 otázek. Dotazník se vyuţívá především při hodnocení ţenské močové inkontinence a jejím vlivu na psychosociální a sociální dopad. (Zachoval, 2006). f) Incontinence stress questionnaire for patiens (ISQ-P): dotazník byl původně vytvořen v roce 1989. Konečná verze dotazníku obsahuje 20 otázek a vznikla na podkladě 109 subjektivních a objektivních faktorů. Dotazník měl slouţit k zjišťování dlouhodobých psychologických důsledků spojených s močovou inkontinencí. (Zachoval, 2006). g) Urge impact scale (URIS): dotazník obsahující 24 otázek vznikl v roce 1999 a hodnotí vliv na kvalitu ţivota starších pacientů trpících urgentní inkontinencí. (Zachoval, 2006). h) Urinary incontinence handicap invertory (UIHI): dotazník byl sestaven v roce 1994, skládá se ze 17 otázek a je určen starším ţenám s urgentní inkontinencí. Dotazník hodnotí období posledních čtyř týdnů a je zaměřen na denní aktivity, emoce a sociální důsledky. (Zachoval, 2006). i) York incontinence perceptions scale: dotazník vznikl v roce 1995, obsahuje 8 otázek a je určen pro ţeny s močovou inkontinencí. Tento dotazník má jako mnohé předešlé dotazníky dobré statistické výsledky. (Zachoval, 2006).
16
2.2 Anatomie 2.2.1 Svaly pánevního a urogenitálního dna Pánevní dno má nálevkovitý tvar a jeho svaly odstupují od stěn kostěné pánve. Tyto svaly mění tlakové zatíţení pánevního dna na zatíţení tahové. Ve spojitosti s těmito funkčními procesy je svalové pánevní dno upraveno tak, ţe ventrálně je zdvojené a je tvořeno svaly, ale dorzálně je slabé a na jeho stavbě se podílejí vazivové struktury. Svalové pánevní dno je tvořeno dvěma přepáţkami. (Dylevský, 2000). a) Diaphragma pelvis – pánevní dno Diaphragma pelvis je vpředu a po stranách tvořena m. levator ani a vzadu a po stranách m. coccygeus. Svaly pánevního dna jsou inervovány z plexus sacralis. (Dylevský, 2000). M. levator ani je plochý sval, který se skládá z laterální a mediální části. Laterální část je označována jako pars iliaca. Tato část začíná od horního ramene kosti stydké a na zevním povrchu stydké spony, je povrchněji uloţená a je větší. Mediální část se nazývá pars pubica a prochází od horního ramene kosti stydké aţ ke kostrči. Zesiluje pánevní dno v místech, kde jsou kostěné části od sebe nejvíce oddáleny. (Dylevský, 2000). Štěrbina pro prostup vývodných cest močových a pohlavních, hiatus urogenitalis, se nachází mezi pars pubica pravé a levé strany. Snopce této části svalu fixují u obou pohlaví rektum, u ţen pak podpírají pochvu a dělohu a u muţů prostatu. Tento sval je hlavní částí pruţného pánevního dna a má mimo jiné i významnou uzávěrovou funkci. (Naňka, 2009). M. coccygeus představují svalové snopce leţící na vnitřní ploše lig. sacrospinale. (Dylevský, 2000). b) Diaphragma urogenitale – urogenitální dno Diaphragma urogenitale je ploténka trojúhelníkovitého tvaru nacházející se mezi dolními rameny sedacích a stydkých kostí. Močová trubice prochází skrze diaphragmu urogenitale, u ţeny společně s pochvou. Diaphragma urogenitale je u muţe a ţeny odlišná a je tvořena dvěma hlavními svaly. Svaly urogenitálního dna jsou inervovány větvemi n. pudendus (Naňka, 2009). 17
M. transversus perinei profundus je tvořen několika dalšími svaly, ale v této práci se zaměřím pouze na tři nejvýznamnější. M.sphincter urethrovaginalis najdeme pouze u ţen a tento sval hraje při udrţování kontinence důleţitou roli. M.compressor urethrae najdeme také pouze u ţen a část snopců tohoto svalu se prolíná do stěny pochvy. Posledním svalem je M. sphincter urethrae externus, který je hlavní součástí diaphragma urogenitale. Fixuje močovou trubici a pochvu a dále tvoří pruţnou část pánevního dna. Tento sval tvoří kolem hrdla urethry smyčku a podílí se tak na uzávěru močové trubice. (Naňka, 2009). Na zadní straně diafragma urogenitalis se nachází vazivové centrum tendineum perineale, které je důleţité pro pevnost a stabilitu pánevního dna. Toto centrum je tvořeno m. levator ani, m. sphincter urethrovaginalis a m. sphincter ani externus. (Naňka, 2009). M. transversus perinei superficialis – tento sval je výrazný, ale u ţen se zpravidla nevyskytuje. (Naňka, 2009).
2.2.2 Močový měchýř Močový měchýř neboli vesica urinaria je dutý vakovitý orgán uloţený v malé pánvi. Slouţí jako rezervoár moče a jeho normální kapacita je 250–300 ml. Na močovém měchýři rozeznáváme fundus, corpus, apex a cervix. Do fundu neboli báze měchýře se zezadu zanořují oba uretery, které pak s vnitřním ústím močové trubice tvoří trojúhelník tzv. trigonum vesicae. V tomto místě je hladká sliznice, jeţ není krytá přechodným epitelem tzv. urotelem. Urotel tvoří výstelku močových cest. Hladká svalovina močového měchýře má tři vrstvy. Vnitřní síťovitou, střední cirkulární a zevní je podélná. Funkčně tato svalovina slouţí k vyprazdňování měchýře. Stěnou močového měchýře probíhá zešikmeně konečná část močovodu, coţ je důleţité při zabránění návratu moče do ureteru. (Fiala, 2008). Močový měchýř je cévně zásoben z větví vnitřní pánevní tepny. Ţíly tvoří pleteně a krev z nich odtéká do vnitřní pánevní ţíly a dále do povodí dolní duté ţíly. Hladká svalovina močového měchýře je ovládána vegetativními nervy. (Fiala, 2008).
18
2.2.3 Ženská močová trubice Latinské označení pro ţenskou močovou trubici zní urethra feminina a její průřez je hvězdicovitého tvaru. Močová trubice ţeny je 3–4 cm dlouhá a roztaţitelná aţ na 6–8 mm. První část močové trubice probíhá stěnou močového měchýře, druhá část prostupuje přes diaphragma urogenitale a poslední třetí část leţí na hrázi pod diaphragma urogenitale. Stěna urethry je vystlána přechodným epitelem, který dále přechází v epitel dlaţdicový. Při zevním ústí močové trubice se nachází topořivé těleso. Urethra je fixována k symfýze a k přední stěně pochvy a je cévně zásobena z a. vesicalis inferior a z větví a. pudenda interna. Ţilní krev pak odtéká do v. iliaca interna. (Naňka, 2009).
2.2.4 Mikce Moč se hromadí v močovém měchýři. Při určité náplni močového měchýře cca 250–280 ml se dostavuje pocit nucení na močení a tím se rozbíhá proces mikce. Jde o míšní reflexní děj, který můţe být podporován nebo utlumen centry v mozkovém kmeni a mozkové kůře. Při mikci dochází k dokonalé souhře mezi relaxací zevního a vnitřního svěrače a kontrakcí detruzoru. Mechanoreceptory, jeţ se nacházejí ve stěně močového měchýře a reagují na zvýšené napětí této svaloviny, jsou stimulovány. Tím dochází ke spuštění mikčního reflexu. Stěna močového měchýře je tvořena spoustou záhybů, které ji činí snadno roztaţitelnou. Díky této roztaţitelnosti není tlak v močovém měchýři přímo úměrný náplni v tomto orgánu. Při náplni měchýře 10–300 ml se tlak zvýší pouze na 5 cm H2O. Při větším překročení náplně močového měchýře tlak stoupá aţ na 20 cm H2O, kdy se při tomto tlaku spustí první kontrakce m. detruzor. Kontrakce vedou ke zvýšení tlaku v močovém měchýři aţ nad 100 cm H2O a v této fázi člověk pociťuje nucení na močení. Pokud nedojde k vyprázdnění měchýře, kontrakce se budou ve stále kratších intervalech opakovat. Potlačení prvotního nucení na močení můţe dosáhnout aţ kritického intravezikálního tlaku, který jiţ vůlí nelze ovlivnit. (Langmeier, 2009). Poruchy mikčního centra bývají často vyvolány poškozením bederní páteře a kříţové oblasti míchy. K těmto poraněním nejčastěji dochází při sportovních úrazech a dopravních nehodách. Výsledkem tohoto poranění je neschopnost udrţení moče. (Dylevský, 2000).
19
2.3 Inkontinence moči u žen Inkontinence moči je dle ICS 2 definována jako stav mimovolního úniku moče, který představuje zdravotně-psychologický a sociálně-hygienický problém, který je zároveň i objektivně prokazatelný. Zjednodušeně se dá říci, ţe se jedná o únik moče na nesprávném místě v nesprávný čas. (Dvořáček, 1997). Při inkontinenci dochází k poruchám funkce močového měchýře a uzavíracích aparátů v podobě svěračů. Únik moče je spíše příznakem, který má různé příčiny. Pokud únik moče způsobuje pacientce nějaký společenský, hygienický nebo zdravotní problém, stává se chorobou. (Zikmund, 1995). Močová inkontinence je světový problém a postihuje častěji ţeny neţ muţe. V České republice trpí tímto problémem cca 670 000 osob a z toho 510 000 ţen, coţ představuje celkově 76 %. Více neţ polovina těchto ţen nevyhledá lékařskou pomoc. Neřešení problému souvisí s úrovní zdravotní výchovy, úrovní celkového vzdělání, postavení ve společnosti a do zajisté míry i pocitem studu. (Kalvach, 2008).
2.3.1 Dělení inkontinence Podle International Continence Society rozlišujeme dva základní typy inkontinence
Extrauretrální: jde o trvalý únik moči jinými cestami neţ močovou trubicí. K těmto případům dochází u vrozených vývojových vad močové trubice nebo při vytvoření se píštěle. (Eichenauer, 2003).
Uretrální: k úniku moče dochází přes močovou trubici. Tento typ inkontinence se dále dělí na urgentní, reflexní, stresovou a přetlakovou inkontinenci moče. (Eichenauer, 2003).
2
International Continence Society neboli Mezinárodní společnost pro kontinenci byla zaloţena v roce 1971.
20
a) Urgentní inkontinence: jde o nedobrovolný únik moče spojený se silným nucením na močení. Rozděluje se na motorickou a senzorickou. Motorická urgentní inkontinence je způsobena netlumenými stahy detruzoru a nastává nejčastěji při kašli, smíchu apod. Příčinou vzniku senzorické urgentní inkontinence je hypersenzitivita receptorů v močovém měchýři. Příčinou této inkontinence jsou cystitidy, stenózy močové trubice, tumory močového měchýře apod. V současné době je místo urgentní inkontinence pouţíván komplexnější termín hyperaktivní močový měchýř (overactive blader). (Eichenauer, 2003). b) Stresová inkontinence: dochází k ní při vzestupu intraabdominálnho tlaku, kdy intravezikální tlak dosáhne uzavíracího tlaku uretry. Tato inkontinence je nejčastějším typem a dochází k ní při změnách v podpůrném a závěsném aparátu močové trubice. Častou příčinou této inkontinence je sestup rodidel, porodní trauma nebo pokles spodiny močového měchýře. (Teplan, 2006). V klinické praxi se stresová inkontinence rozděluje podle Ingelmanna-Sundberga do tří základních stupňů. Stupeň úniku moče rozlišujeme podle závaţnosti a zapisuje se římskými číslicemi. (Halaška, 2004). I. stupeň – k úniku moči dochází po kapkách, kdy dojde k náhlému zvýšení nitrobřišního tlaku, např. při kašli, smíchu nebo zvedání těţkého břemene. (Halaška, 2004). II. stupeň – moč uniká při mírnějším vzestupu nitrobřišního tlaku na rozdíl od I. stupně a k tomuto úniku dochází při běhu, chůzi nebo při lehčí fyzické práci. (Halaška, 2004). III. stupně – k úniku moči dochází při úplně minimálním vzestupu nitrobřišního tlaku a to v případech kdy se nemocný zhluboka nadechne. Moč můţe odtékat i v případě, kdyţ nemocný pouze stojí na místě. (Halaška, 2004). c) Smíšená inkontinence: jedná se o kombinaci urgentní a stresové inkontinence. (Halaška, 2004). d) Reflexní inkontinence: objevuje se u patologických spinálních reflexních aktivit detruzoru. Jedná se převáţně o poruchu horního motorického neuronu. Nemocný nepociťuje nucení na močení. S tímto typem inkontinence se potýkají lidé upoutaní na vozíček. (Eichenauer, 2003). 21
e) Paradoxní ischurie neboli inkontinence z přetékání (overflow): moč odchází po kapkách z přeplněného močového měchýře v důsledku striktury nebo neuropatie. Tato inkontinence se nejčastěji vyskytuje u seniorů. (Teplan, 2006). Močový měchýř ztrácí schopnost efektivně se kontrahovat. Přetlaková inkontinence můţe být akutní nebo chronická. Akutní inkontinence z přetékání se můţe rozvinout z důsledku nepravidelného vyprazdňování močového měchýře, hyperplazie prostaty, nebo z psychogenní příčiny. Pod chronickou inkontinenci moče z přetékání řadíme poranění míchy, nádory nebo jiné neurologické léze. (Eichenauer, 2003). f) Funkční inkontinence: dolní močové cesty nejsou porušeny, ale tato inkontinence vzniká v důsledku psychosociálních faktorů např. omezená pohyblivost nebo porucha adaptace při hospitalizaci. (Topinková, 2005). g) Farmakogenní inkontinence: na vzniku této formy inkontinence se výrazně podílejí určitá farmaka např. anticholinergika (oslabují kontraktilitu m. detruzor), psychofarmaka a hypnotika (zhoršují koordinaci, pohyblivost, mají sedativní účinky a vyvolávají funkční inkontinenci) a α-adrenergní blokátory (sniţují sfinkterový tlak a zhoršují stresovou inkontinenci). (Topinková, 2005).
2.3.2 Nejčastější rizikové faktory vzniku močové inkontinence
Faktory všeobecné: věk, neurologické poruchy, kouření, obezita, sníţená pohyblivost.
Rizikové faktory u žen: vliv menopauzy, počet vaginálních porodů, velké gynekologické operace.
Onemocnění dolních cest močových: nádorová onemocnění, močové kameny, záněty močového ústrojí.
Metabolické poruchy: diabetes mellitus, zvýšená hodnota draslíku v krvi, nedostatek vitamínu B12.
Vliv farmak: diuretika, alfa-blokátory, anticholinergika, hypnotika.
Úrazy v oblasti malé pánve. (Klevetová, 2008).
22
2.3.3 Diagnostika a vyšetřovací metody Diagnostika spočívá v objektivním průkazu inkontinence moče, rozšířená diagnostika je zaměřena na definici a odhalení příčin inkontinence. Od diagnostiky se odvíjí léčba a ta se od kaţdého typu inkontinence liší. Při diagnostice úniku moče se pouţívají různé typy vyšetření, jeţ nám blíţe specifikují onemocnění. (Halaška, 2004). a) Anamnéza Anamnéza je nedílnou součástí vyšetřovacího procesu, je však zřejmé, ţe pouze podle této metody nelze určit konečnou diagnózu. Správně odebraná anamnéza nám můţe odhalit nejčastější příznaky. V urogynekologii se zaměřujeme na frekvenci mikce, nykturii, urgenci, polakisurii, dysurické potíţe nebo jiné faktory ovlivňující vylučování moče jako jsou např. jiná onemocnění nebo uţívání farmak. Anamnéza osobní je většinou rozšířena o anamnézu gynekologickou, kdy se zajímáme především o údaje nástupu menarche a průběh menstruačního cyklu, zjišťujeme zde uţívání hormonální antikoncepce, interrupce, gynekologické záněty, operace, jiné gynekologické obtíţe (menopauza, endometrióza). U ţen také zjišťujeme stručnou porodnickou anamnézu, která nás informuje o počtu porodů, způsobu jejich vedení, o hmotnosti narozeného dítěte a o případných komplikacích. Do sekce anamnézy můţeme také zahrnout anamnézu farmakologickou. Spousta léků má vliv na funkci močového
měchýře
(anticholinergika,
nesteroidní
antiflogistika,
blokátory
kalciových kanálů…). V pracovní anamnéze se můţeme ptát na druh práce a na moţnost častého zvedání těţkých předmětů. Nakonec ze všeobecné anamnézy sbíráme informace o abúzu, prodělaných infekčních onemocněních, úrazech, interních a neurologických onemocněních. Jedná se převáţně o onemocnění diabetes mellitus, hypertenze, endokrinní poruchy, cévní mozkové příhody, myasthenia gravis a další. (Halaška, 2004). b) Fyzikální vyšetření Mezi fyzikální vyšetření všeobecně řadíme pohled, poslech, poklep, pohmat, a vyšetření per rektum. V urogynekologii se pouţívá z fyzikálních vyšetření převáţně pohled, pohmat, vyšetření per rektum a specifikem je vyšetření v zrcadlech, které hodnotíme opticky.
23
Aspekce: největší pozornost věnujeme výšce hráze a jizvě po episiotomii, u které hodnotíme lokalizaci, rozsah a kvalitu zahojení. Hodnotíme také zevní ústí močové trubice a posuzujeme případné atrofické změny. (Halaška, 2004). Palpace: zjišťujeme pokles a míru vyklenutí poševních stěn v klidu i při zatlačení. O rozsáhlosti poškození nás informuje i vyšetření per rektum a rektovaginální vyšetření. (Halaška, 2004). Vyšetření v zrcadlech: všímáme si převáţně kvality závěsu poševních stěn a stavu poševní sliznice. Zjištění přítomnosti moče v pochvě signalizuje moţný nález vezikovaginálního píštěle. (Halaška, 2004). c) Laboratorní vyšetření Mezi standardní vyšetřovací metody řadíme kultivační vyšetření pochvy, měření pH pochvy, vyšetření močového sedimentu a bakteriologické vyšetření moči, na které se odebírá vzorek ze středního proudu moče. V případě potřeby můţeme odebrat i vzorek krve na hematologické vyšetření a dále provést vyšetření sérologické, virologické nebo parazitologické. (Halaška, 2004). d) Pomocné vyšetřovací metody V praxi se nejvíce pouţívají kvantitativní P-W testy neboli pad weight testy. Jedná se o metodu váţení vloţek za určité časové období a při určité náplni močového měchýře. Pacientka má naplněný močový měchýř na cca 250 ml, 30 minut se prochází po chodbě a chodí po schodech. Během této doby se nesmí jít vymočit a přitom provádí různé aktivity (10 krát stoupnutí ze sedu a zakašlání, 5 krát zvedne břemeno ze země, 1 minutu běhá na místě a 1 minutu si myje ruce pod tekoucí vodou). Před testem a po testu se pomůcka zachycující případný únik moči zváţí. Podle váhového přírůstku se odhaduje stupeň inkontinence. Test je pozitivní, pokud se hmotnost vloţky zvětší více jak o 2 g. (Krofta, 2010). Další pomocnou metodou je vedení si mikčního deníku za 7 dní, kdy si sama pacientka zaznamenává do předtištěné karty příjem a výdej tekutin, vliv inkontinence na spánek a případné úniky moče. Kaţdý den se zaznamenává zvlášť. Zkrácenou verzí mikčního deníku je záznam bilancí tekutin za dva dny (viz příloha A). (Krofta, 2010).
24
e) Urodynamická vyšetření Uretrální tlak a profilometrie: jedná se o měření tlaku uretrálního a uzavíracího tlaku uretry. Podstatou vyšetření je měření tlaku v uretře v klidu, při zvýšeném abdominálním tlaku a při močení. Tlaky se mohou měřit v jednom bodě po určitou dobu nebo na několika různých místech podél močové trubice. Tímto vyšetřením získáme profil uretrálního tlaku. Profilometrie se měří, kdyţ je močová trubice v klidu, a to je během shromaţďování moče. (Halaška, 2004). Uroflowmetrie:
měří hodnotu proudu moče a graficky ji zaznamenává
uroflowmetrogram. Křivka uroflow nám podává informace o rychlosti protékající moče v určitém čase. Tato metoda by měla být doplněna měřením postmikčního rezidua. (Halaška, 2004). Měření postmikčního rezidua: podstatou této metody je zjistit mnoţství zbytkového objemu moče v močovém měchýři ihned poté, co se pacientka vymočí. Tato metoda má být v případě potřeby prováděna opakovaně. (Halaška, 2004). Cystometrie: tato vyšetřovací metoda se vyuţívá při posouzení aktivity detruzoru během mikce. Při vyšetření je současně zaznamenáván průtok moče uroflowmetrií a intravezikální tlak. Toto vyšetření nám odhalí případnou urgentní inkontinenci. (Halaška, 2004). f) Zobrazovací metody Mezi základní vyšetření patřila řetízková uretrocystografie. Toto vyšetření nás informovalo o změně pozice a mobility uretry, hrdla a spodiny močového měchýře. V dnešní době se tato metoda jiţ nepouţívá a nahradil ji ultrazvuk. Ultrazvuk k diagnostice ţenské inkontinence byl poprvé pouţit v roce 1977 Belgičany Shaapsem a Lambottem. Ultrazvukem můţeme vyšetřovat zevně nebo vnitřně, tato metoda nahradila i nativní rentgenové vyšetření, které se v dnešní době pouţívá jen zřídka. (Halaška, 2004). Magnetická rezonance se vyuţívá převáţně v klinických studiích. Tato metoda poskytuje vynikající rozlišení, bohuţel je ekonomicky náročná a výzkum funkční anatomie malé pánve je prozatím na počátku rozvoje. (Halaška, 2004).
25
2.3.4 Terapie močové inkontinence Základním úspěchem léčby úniku moče je individuální plán pro kaţdého nemocného. Nejdůleţitější je zjistit druh a stupeň poruchy. Od této klasifikace se odvíjí léčba. Inkontinence, u které není předpoklad úplného vyléčení, můţe být alespoň léčena tak, aby se zmírnily její příznaky a tím došlo ke zlepšení kvality ţivota. (Mikšová, 2006). a) Nefarmakologická léčba Tato léčba je účinná pouze u lehčích typů inkontinence, kde nejsou výrazné morfologické změny vylučovacího aparátu. Mezi obecné zásady patří sníţení hmotnosti, omezení nadměrné fyzické aktivity nebo regulace příjmu tekutin ve večerních hodinách. Jedná se především o tzv. močopudné tekutiny, mezi něţ patří silný černý čaj, káva nebo alkohol. Tyto tekutiny dráţdí svým sloţením svalovinu močového měchýře a nedoporučují se pít přibliţně dvě hodiny před spánkem. Urgentní inkontinence
Trénink močového měchýře: podstatou léčby je dodrţování tréninkového kalendáře. Pacientka musí být řádně poučena a je zapotřebí její dobré spolupráce. Doba tréninku je většinou stanovena na 7 – 10 dní a v této metodě je hlavním cílem prodluţování doby mezi jednotlivými mikcemi. Tímto tréninkem dochází postupně k potlačení detruzoru. (Halaška, 2004).
Psychoterapie: metoda spočívá ve vstupním pohovoru pacientky s urogynekologem a v poučení pacientky o etiologii problémů spojených s únikem moči. Vhodná je i skupinová terapie. Zde se mohou vyléčené ţeny k tomuto problému vyjádřit a tím být motivací pro ostatní ţeny. (Halaška, 2004).
Stresová inkontinence
Gymnastika svalů pánevního dna: cílem této léčby je záměrné stahování svalů pánevního dna a pravidelným cvičením dochází k posílení tohoto svalstva. Tréninkový program je zaměřen na cviky podle Amolda Kegela, které většinou předcvičuje zkušený fyzioterapeut. V dnešní době máme k dispozici velké mnoţství broţurek a letáků, které znázorňují nejběţnější cviky na posílení svalů pánevního dna. Jsou k sehnání jak v elektronické podobě, tak i v čekárnách u urologa, gynekologa apod. (viz příloha B). V příloze jsem uvedla několik cviků na posílení 26
pánevního dna, jeţ zpracovala společnost Hartmann a cviky v plné verzi jsou k nalezení na jejich internetových stránkách. (Halaška, 2004).
Elektrická stimulace: dle ICS se jedná o léčebnou metodu, kdy je vyuţíváno elektrického proudu ke stimulaci pánevních orgánů nebo inervace. Podmínkou této léčby je zachování celistvosti nervového zásobení stimulované svalové skupiny. V urogynekologii se většinou jedná o aplikaci střídavého proudu o frekvenci cca 10 Hz. Intenzitu proudu je nutné zvyšovat postupně. Při této metodě se vyuţívají stimulační sondy zevní, vnitřní a implantační. Stimulace by neměla být nepříjemná a v ţádném případě bolestivá. (Halaška, 2004).
Biofeedback neboli zpětná vazba: jde o techniku, kdy jsou pacientce podávány informace o mimovolních fyziologických procesech audiovizuálním nebo taktilním signálem, který je graficky zobrazen na monitoru počítače. Jako zpětná vazba se vyuţívají změny intravaginálního tlaku. Cílem léčby je obnovení reflexu, kdy kontrakce svalů pánevního dna posílí uzavírací funkci uretry. Délka svalových stahů se postupně prodluţuje, následuje nácvik ve stoje a metoda se aplikuje do kaţdodenních činností – tzv. aplikovaný biofeedback. (Halaška, 2004).
Vaginální pesary: pouţívají se jako přechodné opatření, málokdy jako konečná léčba. Vyuţívají se u ţen s poklesem rodidel a zavádějí se do pochvy. V poslední době se preferují měkké pesary vyrobené ze silikonu a na trhu je několik druhů těchto pomůcek – pesary kostkové, kruhové a uretrální. Pesar si ţena zavádí ráno a večer před spaním by měl být extrahován, aby nedošlo k otlakům vnitřních tkání. (Halaška, 2004).
b) Farmakologická léčba Urgentní inkontinence Dolní močové cesty mají funkci jímací a vyprazdňovací. Při tomto procesu hraje nejdůleţitější roli detruzor a svalovina hrdla močového měchýře. Farmakologická léčba urgentní inkontinence zahrnuje velké mnoţství léků s rozdílným účinkem na různých cílových místech. Nejčastěji se při této léčbě pouţívají anticholinergika a tricyklická antidepresiva. (Vidlář, 2007).
27
Anticholinergika: neboli antagonisté muskarinových receptorů tlumí vnímání náplně močového měchýře, působí inhibici funkce detruzoru, zlepšují kapacitu močového měchýře a jímací příznaky jako je urgence, frekvence a inkontinence. Tyto léky mají své nevýhody v podobě výskytu neţádoucích účinků, mezi které patří převáţně zácpa, porucha akomodace nebo sucho v ústech. U selektivních anticholinergik je menší výskyt neţádoucích účinků a do této skupiny patří Tolterodin, Darifenacin, Trospium apod. (Vidlář, 2007). Mezi kontraindikace uţívání patří močová retence, myastenia gravis, těhotenství a laktace, neléčený glaukom nebo alergická reakce na léčivou látku, kterou lék obsahuje. (Vidlář, 2007).
Tricyklická antidepresiva: tyto léky působí na zpětné vychytávání noradrenalinu, serotoninu a dopaminu na presynaptické membráně. Tato farmaka mají centrální a periferní anticholinergní efekt. Nejpouţívanější tricyklické antidepresivum je imipramin (Melipramin), který zlepšuje jímací funkci močového měchýře. Výsledkem této léčby je relaxace detruzoru a posílení činnosti vnitřního svěrače uretry. Tento přípravek je terapeuticky pouţíván u starších pacientů a dětí trpících enuresou nocturnis. (Topinková, 2005).
Stresová inkontinence Při léčbě stresové inkontinence se podávají farmaka zvyšující uzávěrový tlak uretry. Léčba stresové inkontinence se ve většině případů doplňuje gymnastikou pánevního dna.
Tricyklická antidepresiva: pouţívají se u urgentní i stresové inkontinence.
Alfasympatomimetika: tato farmaka mají výrazné neţádoucí účinky – hypertenze, tachykardie, nespavost a proto je třeba dát pozor na uţívání léku u pacientek, které trpí vysokým krevním tlakem nebo hypertyreózou. Z těchto léčiv je známý Efedrin, který má výraznější neţádoucí účinky a proto je často nahrazován Kontexinem nebo Gutronem. V urogynekologii patří tyto léky mezi nejdéle uţívané. (Topinková, 2005).
28
Hormonální
terapie
–
estrogeny:
léčba
estrogeny
má
v urogynekologii
nezastupitelnou roli. Tato farmaka se dají uţívat per os, ale vhodnější je vaginální aplikace. Estrogeny stimulují tvorbu α-adrenergních receptorů a estriol působí troficky na vezikouretrální a poševní tkáně. (Halaška, 2004). c) Chirurgická léčba Urgentní inkontinence
Mezi moderní způsoby léčby patří aplikace botulotoxinu, kdy se tato látka aplikuje pod sliznici močového měchýře. Botulotoxin sniţuje kontrakce močového měchýře. Léčba působí 6–12 měsíců a po této uplynulé době je nutno aplikaci opakovat. Rizikem této léčby je přílišné oslabení močového měchýře. V takovém případě se musí pacient vyprazdňovat jednorázově cévkou. (Louda, 2011).
Augmentační cystoplastika: při tomto zákroku je pouţito gastrointestinálního traktu, většinou kličky ilea. Tato část tenkého střeva se podélně protne a našívá se na vrchol močového měchýře. Tím dojde ke zvětšení jeho kapacity. Podobný efekt má autoaugmentace. Při tomto výkonu se protne nebo odstraní svalovina detruzoru. (Louda, 2011).
Umělý svěrač močových cest lze aplikovat v případě, ţe má klient poškozeny oba svěrače potřebné k mikci.(Louda, 2011).
Stresová inkontinence
V současné době chirurgická léčba stresové inkontinence dominuje a její úspěšnost je aţ 90%. Dříve byly preferovány poševní plastiky, které byly později nahrazeny Burchovou operací, kdy se fixovalo parauretrální vazivo. Dnes nejpouţívanější metodou volby je tension free technika. (Staněk, 2010).
Mezi implantační metody patří aplikace speciálních látek jako je teflon nebo hyaluronát. Tyto látky se aplikují intrauretrálně v průběhu uretroskopie ve dvou aţ třech dávkách. Komplikací této léčby můţe být alergická reakce. (Louda, 2011).
29
Pod pojem tension free tape řadíme dva zákroky:
TVT (transvaginal tension free tape): jedná se o vyvedení pásky retropubicky před močovým měchýřem nebo transobturatorně s vyvedením pásky do oblasti tzv. genitofemorální rýhy. (Staněk, 2010).
TVT-O (transvaginal tension free tape – obturator): metoda spočívá v uloţení pásky pod uretru z krátké incize. (Staněk, 2010).
V obou případech jde pouze o podloţení močové trubice v její distální části. TVT-O je mladší metoda. Doba tohoto výkonu je kratší a její výhodou je i menší počet moţných komplikací. Výhodou tension free techniky je poměrně snadná aplikace. V případě ţe není klientka po operaci řádně poučena a pásku nadměrně zatíţí, můţe nastat urgence de novo. (Staněk, 2010).
30
2.4 Jednorázové absorpční pomůcky pro ženy Pomůcky,
jeţ zabraňují nechtěnému úniku
moči,
mají v této
problematice
nezastupitelné místo. Při výběru je důleţité zvolit vhodnou velikost a stupeň savosti, aby pomůcka byla pro pacientku pohodlná a spolehlivá. Hodnotícím kritériem pro správně zvolenou velikost pomůcky je obvod boků, váha pacienta a stupeň inkontinence. (Schuler, 2010). V současné době existuje mnoho firem, které vyrábějí pomůcky pro inkontinentní a také nabízejí zaslání vzorků zdarma. V broţurkách nebo letácích můţeme najít kupón, který ţena vyplní, odešle na patřičnou adresu a tím si objedná sadu vzorků. Tyto vzorky lze také objednat na internetových stránkách zvolené firmy. Mezi jednorázové absorpční pomůcky pro ţeny řadíme vloţky, vloţné pleny, fixační kalhotky, plenkové kalhotky lepící nebo navlékací a podloţky zabraňující úniku moči. Pomůcky mají třívrstvé savé jádro, díky kterému jsou vysoce absorpční a rychle mění tekutinu v gel. Jsou vyrobené z netkané textilie, která zajišťuje prodyšnost a pokoţka se nezapařuje. Většina inkontinenčních pomůcek je anatomicky tvarovaná, umoţňuje jednoduchou manipulaci. Některé z nich mají indikační prouţek, který nám udává, kdy je potřeba pomůcku vyměnit. Převáţně plenkové kalhotky pouţívané u těţší formy inkontinence se dají opakovaně rozlepit a zalepit díky lepítkům na suchý zip. Důleţité je, ţe všechny speciální pomůcky určené k zachycení nechtěného úniku moči obsahují speciální aktivní molekuly Odour neutralizér, který spolehlivě neutralizuje zápach. (Hartmann MoliKlub, 2010). Všechny absorpční pomůcky jsou označeny indikační páskou, která podle barevného rozlišení upozorňuje na absorpční kapacitu vybrané pomůcky, za dobu čtyř hodin. Barevné rozlišení pomůcek, je pro všechny firmy vyrábějící pomůcky pro inkontinentní, jednotné. (Kalvach, 2004).
Ţluté zbarvení indikační pásky: tyto pomůcky jsou vhodné pro občasný únik moči při vyšší fyzické námaze, kýchnutí nebo v těhotenství. Jedná se o únik moči do 100 ml za čtyři hodiny. Mezi tyto výrobky patří např. MoliMed.
Zelené zbarvení: pomůcky jsou určeny ţenám při častém úniku moči, kdy se jedná o objem od 100 do 200 ml za čtyři hodiny. Výrobky jsou označeny MoliForm Plus.
31
Světle modré výrobky jsou určeny k trvalému úniku moči, kdy unikne více neţ 200 ml za čtyři hodiny. Pomůcky jsou označeny jako MoliCare Mobile nebo MoliCare Extra.
Fialové zbarvení: tyto pomůcky se pouţívají převáţně u trvalé inkontinence moči o objemu 300 ml a více. Nejčastěji se pouţívají na noc a mají označení MoliCare Mobile Super nebo MoliCare Super.
Pomůcky určené k zachycení nechtěného úniku moče předepisuje praktický lékař, urolog, gynekolog, neurolog nebo geriatr. Lékař pacientce pomůţe vybrat nejvhodnější inkontinenční pomůcku a poté vyplní poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku, kam uvede mimo jiné název pomůcky, počet balení a kód pojišťovny. Po předloţení poukazu v lékárně nebo ve zdravotnických potřebách pacientka obdrţí předepsané pomůcky. Poukaz na inkontinenční pomůcky je moţné vypsat aţ na tři měsíce dopředu. Pojišťovna uhradí pomůcky v max. počtu 150 ks za měsíc. Pokud si ţena nenechá předepsat pomůcky od lékaře, můţe si je zakoupit v lékárně, zdravotnických potřebách nebo si je objednat přes internet na vlastní náklady. (Hartmann MoliKlub, 2010). S inkontinenčními pomůckami také souvisí péče o pokoţku, kdy si ţena můţe vybrat z produktů, které pokoţku čistí, pečují o ni a v neposlední řadě ji chrání před dehydratací a agresivními sloţkami moči.
32
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Údaje, které jsem při práci pouţila, byly získány z dotazníku, který jsem si sestavila. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval uzavřené otázky a jednu otázku polouzavřenou (viz příloha C). Jednalo se o kvantitativní výzkum.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů Zaměřila jsem se na ţeny různého věku, jeţ trpí močovou inkontinencí. Věk respondentek jsem rozdělila do pěti věkových kategorií (věk do 35 let, 36 – 45 let, 46 – 55 let, 56 – 65 let a nad 66 let). Ţeny vyplňovaly dotazník ve zdravotnickém zařízení nebo z pohodlí svého domova.
3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Dotazníky jsem rozdávala převáţně v urologických ambulancích v Jihlavě, Velkém Meziříčí a Brně. Dále na interním a gynekologickém oddělení v nemocnici Jihlava a úzce jsem spolupracovala s oblastní Charitou v Jihlavě a fyzioterapeuty v Brně. Minimum dotazníků bylo rozdáno elektronickou formou. Zprostředkovateli dotazníků byli převáţně lékaři urologických ambulancí, zdravotní sestry nebo fyzioterapeuti, kteří ve jmenovaných zařízeních pracovali. Do Nemocnice Jihlava jsem zasílala ţádost náměstkyni ošetřovatelské péče Jarmile Cmuntové o distribuci dotazníků, kde mi tato ţádost byla potvrzena a schválena etickou komisí (viz příloha D). V ostatních zdravotních zařízeních a ambulancích jsem ţádala o distribuci dotazníků ústně lékaře, zdravotní sestru nebo fyzioterapeuta.
3.4 Průběh a popis výzkumu Výzkum probíhal v časovém rozmezí od 1. 2. 2011 do 29. 4. 2011. V kaţdém zdravotnickém zařízení jsem rozdala 20 dotazníků. Při výzkumu jsem rozdala celkově 140 dotazníků, kdy se mi z tohoto počtu vrátilo 103 dotazníků. Nakonec jsem v práci pouţila 100 dotazníků, jelikoţ zbývající 3 dotazníky nebyly ani z poloviny vyplněny. Celková návratnost dotazníků činila 71 %. 33
3.5 Vlastní výsledky výzkumu 3.5.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 1. Uveďte prosím, od koho máte nejvíce informací o problematice močové inkontinence. Tabulka 1: zobrazuje vyhodnocení odpovědí respondentek na otázku, kdo jim poskytl nejvíce informací ohledně močové inkontinence (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
Lékař Zdrav. sestra Média Zdrav. literatura
4
4%
6
6%
5
5%
10
10 %
8
8%
33
33 %
4
4%
6
6%
5
5%
6
6%
9
9%
30
30 %
9
9%
6
6%
7
7%
4
4%
3
3%
29
29 %
3
3%
2
2%
3
3%
0
0%
0
0%
8
8%
Celkem
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 1: zobrazuje grafické znázornění otázky č. 1 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 1, uveďte prosím, od koho máte nejvíce informací o problematice močové inkontinence, mi z celkového počtu dotazovaných ţen (100 %) odpovědělo 33 % ţen, ţe jsou nejvíce informovány od lékaře. Od zdravotní sestry je informováno 30 % ţen. Dále 29 % ţen je o problému informováno přes média (časopisy, internet, rozhlas) a 8 34
% ţen se informovalo o problému močové inkontinence z odborné zdravotnické literatury. Ţeny do 35 let jsou informovány prostřednictvím médií (9 %). Ţeny od 36 do 45 let (6 %) jsou nejvíce informovány od lékaře, zdravotní sestry a z médií. Ţeny ve věku 46 – 55 let jsou nejčastěji informovány z médií (7 %). Ţeny od 56 do 65 let jsou nejvíce informovány od lékaře (10 %) a ţenám starším 66 let poskytla nejvíce informací zdravotní sestra (9 %).
3.5.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 2. Domníváte se, ţe jste o problému inkontinence moče dostatečně informována? Tabulka 2: zobrazuje vyhodnocení odpovědi, zda si ţeny myslí, ţe jsou dostatečně informovány o problému močové inkontinence (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Jsem dostateč ně informov ána Jsem informov ána, ale ne dostateč ně Jsem minimál ně informov ána Nemám ţádné informac e Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
9
9%
14
14 %
11
11 %
15
15 %
11
11 %
60
60 %
10
10 %
5
5%
8
8%
5
5%
6
6%
34
34 %
1
1%
1
1%
1
1%
0
0%
3
3%
6
6%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
35
Obrázek 2: zobrazuje grafické znázornění otázky č. 2 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 2, domníváte se, ţe jste o problému močové inkontinence dostatečně informována, z celkového počtu ţen (100 %) označilo moţnost jsem dostatečně informována 60 % ţen. Moţnost jsem informována, ale ne dostatečně označilo 34 % ţen a 6 % ţen označilo, ţe jsou minimálně informovány. Ţádná z ţen neoznačila moţnost, ţe nemá ţádné informace. Ţeny do 35 let (10 %) nejčastěji uvedly, ţe jsou informovány, ale ne dostatečně. Ţeny od 36 do 45 let (14 %), od 46 do 55 let (11 %), od 56 do 65 let (15 %) a ţeny starší 66 let (11 %), uvedly jako nejčastější odpověď, ţe jsou dostatečně informovány.
36
3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 3. Jaké druhy edukace (poučení) Vám nejvíce vyhovují? Tabulka 3: zobrazuje, jaké druhy edukace ţeny různého věku upřednostňují (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Rozhovo r Přednášk a Letáky
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
8
8%
11
11 %
6
6%
9
9%
13
13 %
47
47 %
3
3%
3
3%
5
5%
4
4%
0
0%
15
15 %
4
4%
3
3%
4
4%
5
5%
5
5%
21
21 %
Internet Jiný způsob
5
5%
2
2%
2
2%
0
0%
0
0%
9
9%
0
0%
1
1%
3
3%
2
2%
2
2%
8
8%
Celkem
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100
Obrázek 3: zobrazuje grafické znázornění otázky č. 3 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 3, jaké druhy edukace (poučení) Vám nejvíce vyhovují? Z celkového počtu ţen (100 %) uvedlo jako nejvíce vyhovující typ edukace rozhovor 47 % dotazovaných. Přednáška vyhovuje 15 % ţen. Jako vyhovující typ edukace uvedlo 21 % ţen letáky. Dále 9 % ţen si vyhledává nejraději různé edukační materiály samostatně na internetu a 8 % ţen upřednostňuje jiný způsob, kam jsem zařadila např. názornou ukázku. Ţenám 37
ve všech věkových do 35 let (8 %), 36 – 45 let (11 %), 46 –55 let (6 %), 56 –65 let (9 %) a ţenám starším 66 let (13 %), nejvíce vyhovuje edukace formou rozhovoru.
3.5.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4. Označte prosím, jaké pomůcky pouţíváte. Pokud označíte moţnost a), prosím pokračujte i v ostatních otázkách a pokuste se zodpovědět, jak jste se před operací cítila. Tabulka 4: zobrazuje vyhodnocení odpovědí respondentek na otázku jaké inkontinenční pomůcky pouţívají (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
Ţádné Menstru ační vloţky Speciální pomůcky Jiné pomůcky
2
2%
3
3%
2
2%
1
1%
0
0%
8
8%
6
6%
5
5%
4
4%
0
0%
0
0%
15
15 %
12
12 %
12
12 %
14
14 %
19
19 %
20
20 %
77
77 %
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
Celkem
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 4: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 4 (zdroj: vlastní výpočty)
38
Na otázku č. 4, označte prosím, jaké pomůcky pouţíváte. Ze 100 % ţen uvedlo 8 % respondentek, ţe nepouţívá ţádné pomůcky, 15 % pouţívá menstruační vloţky, 77 % ţen pouţívá speciální pomůcky zachycující únik moči a 0 % ţen pouţívá improvizované pomůcky např. vatu, látku apod. Všechny ţeny do 35 let (12 %), od 36 do 45 let (12 %), od 46 do 55 let (14 %), od 56 do 65 let (19 %) a ţeny starší 66 let (20 %), nejvíce pouţívají k zachycení úniku moči speciální pomůcky k tomuto problému určené.
3.5.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 5. Uveďte prosím, jakým způsobem si zajišťujete nebo kupujete speciální pomůcky. Tabulka 5: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, jakým způsobem si ţeny zajišťují speciální pomůcky (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Odborný lékař Praktick ý lékař Pomůck y si kupuji sama Jiná moţnost Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
4
4%
5
5%
5
5%
5
5%
5
5%
24
24 %
2
2%
4
4%
3
3%
10
10 %
12
12 %
31
31 %
12
12 %
8
8%
10
10 %
4
4%
3
3%
37
37 %
2
2%
3
3%
2
2%
1
1%
0
0%
8
8%
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
39
Obrázek 5: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 5 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 5, uveďte prosím, jakým způsobem si zajišťujete nebo kupujete speciální pomůcky. Z celkového počtu dotazovaných ţen uvedlo 24 % respondentek, ţe si speciální pomůcky nechávají předepsat na poukaz od odborného lékaře, 31 % ţen si pomůcky nechává předepsat na poukaz od praktického lékaře, 37 % ţen si pomůcky kupuje sama a 8 % ţen uvedlo jinou moţnost. Ţeny ve věku do 35 let (12 %), 36 – 45 let (8 %) a 46 – 55 let (10 %) uvádí, ţe si nejčastěji speciální pomůcky kupují samy na své náklady. Ţeny ve věkovém rozmezí 56 – 65 let (10 %) a 66 a více let (12 %) si nejčastěji nechávají předepisovat pomůcky od praktického lékaře.
40
3.5.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 6. Pobíráte nějaké příspěvky, nebo máte nějaké výhody při nakupování pomůcek pro inkontinentní? Pokud odpovíte ano, uveďte prosím, zda se Vám tyto výhody zdají dostatečné. Tabulka 6: zobrazuje vyhodnocení odpovědi, zda ţeny pobírají nějaké výhody nebo dostávají nějaké příspěvky na nákup inkontinenčních pomůcek (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
Ano
6
6%
9
9%
7
7%
15
15 %
17
17 %
54
54 %
Ne
14
14 %
11
11 %
13
13 %
5
5%
3
3%
46
46 %
Celkem
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 6: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 6 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 6, pobíráte nějaké příspěvky, nebo máte nějaké výhody při nakupování pomůcek pro inkontinentní, odpovědělo ze 100 % dotazovaných ţen 54 % respondentek kladně, ţe pobírají příspěvky nebo mají nějaké výhody a 46 % ţen uvedlo, ţe jsou bez výhod a příspěvků na pomůcky. Ţeny mladšího věku pobírají méně často příspěvky na inkontinenční pomůcky, neţ ţeny staršího věku. Ţen pobírajících příspěvky do 35 let je 6 %, ţen od 36 do 45 let je 9 % a ţen od 46 do 55 let je 7 %. Ţen staršího věku od 56 do 41
65 let, které pobírají příspěvky je 15 % a ţen ve věku nad 66 let je 17 %. Z celkového počtu respondentek (54 %), které odpověděly, ţe dostávají příspěvky na nákup speciálních pomůcek, se zdají 28 % ţen příspěvky na nákup pomůcek dostatečné. Dále 21 % ţen uvedlo, ţe s pomůckami občas vyjdou, ale někdy si musí inkontinenční pomůcky dokoupit a 5 % ţen uvedlo, ţe jim příspěvky na nákup inkontinenčních pomůcek nestačí a pravidelně si musí speciální pomůcky na své vlastní náklady dokupovat.
3.5.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 7. Co vnímáte jako nevýhodu pomůcek pro inkontinentní? Tabulka 7: zobrazuje vyhodnocení odpovědí jaké nevýhody inkontinenčních pomůcek ţeny uvádějí nejčastěji (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Malý výběr Cenově drahé Omezení v činnost i Častá výměna Ţádné nedostat ky Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
0
0%
3
3%
1
1%
3
3%
0
0%
7
7%
8
8%
5
5%
9
9%
2
2%
3
3%
27
27 %
5
5%
4
4%
4
4%
6
6%
5
5%
24
24 %
4
4%
7
7%
2
2%
4
4%
7
7%
24
24 %
3
3%
1
1%
4
4%
5
5%
5
5%
18
18 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
42
Obrázek 7: zobrazuje grafické vyhodnocení na otázku č. 7 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 7, co vnímáte jako nevýhody inkontinenčních pomůcek, uvedlo z celkového počtu 100 % dotazovaných ţen 7 % respondentek jako nevýhodu malý výběr pomůcek zachycující nechtěný únik moči. Moţnost cenově drahé označilo 27 % ţen, 24 % ţen je pomůckami omezováno v denních činnostech, pro 24 % ţen je nevyhovující častá výměna inkontinenčních pomůcek a 18 % ţen uvedlo moţnost ţádné nedostatky. Ţenám do 35 let věku (8 %) nejčastěji vadí cenová nedostupnost pomůcek. Ţeny ve věku od 36 do 45 let (7 %) nejčastěji uvedly, ţe je nejvíce obtěţuje častá výměna. Nejčastější odpověď ţen ve věku od 46 do 55 let (9 %) je cenová nedostupnost. Omezení v činnosti jako nejčastější odpověď (6 %) uvedly ţeny ve věku od 56 do 65 let. Ţeny starší 66 let (7 %) nejvíce obtěţuje častá výměna pomůcek.
43
3.5.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 8. Prosím pokuste se zhodnotit, jak se cítíte při pouţívání pomůcek pro inkontinentní. Tabulka 8: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, jak se ţeny cítí při pouţívání inkontinenčních pomůcek (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Sebejistě a pohodlně Ne moc dobře
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
6
6%
8
8%
8
8%
11
11 %
12
12 %
45
45 %
12
12 %
9
9%
10
10 %
8
8%
7
7%
46
46 %
Nikterak dobře
2
2%
3
3%
2
2%
1
1%
1
1%
9
9%
Celkem
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 8: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 8 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 8, pokuste se zhodnotit, jak se cítíte při pouţívání pomůcek pro inkontinentní, z celkového počtu dotazovaných ţen (100 %) odpovědělo 45 % respondentek, ţe se s pomůckami cítí sebejistě, pohodlně a v bezpečí. Moţnost s pomůckami se necítím ani dobře, ani špatně uvedlo 46 % dotazovaných ţen a poslední
44
moţnost s pomůckami pro inkontinentní se necítím nikterak dobře, uvedlo 9 % ţen. Ţeny ve věku do 35 let (12 %), od 36 do 45 let (9 %) a od 46 do 55 let (10 %) nejčastěji uvedly moţnost – s pomůckami se necítím ani dobře ani špatně. Ţeny od 56 do 65 let (11 %) a ţeny starší 66 let (12 %) se cítí s pomůckami sebejistě, pohodlně a v bezpečí.
3.5.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 9 Z čeho máte při pouţívání speciálních pomůcek největší obavy? Tabulka 9: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, čeho se ţeny při pouţívání pomůcek pro inkontinentní nejvíce obávají (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Pomůcká m důvěřuji Obávám se podráţdě né pokoţky Obávám se, ţe nebudou plnit svůj účel Obávám se nápadno sti pomůcek K pomůcká m nemám ţádnou důvěru Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
3
3%
4
4%
3
3%
10
10 %
8
8%
28
28 %
9
9%
8
8%
5
5%
3
3%
3
3%
28
28 %
6
6%
4
4%
6
6%
5
5%
6
6%
27
27 %
2
2%
2
2%
5
5%
2
2%
3
3%
14
14 %
0
0%
2
2%
1
1%
0
0%
0
0%
3
3%
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
45
Obrázek 9: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 9 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 9, čeho se nejvíce obáváte při pouţívání inkontinenčních pomůcek, uvedlo ze 100 % dotazovaných ţen 28 % respondentek, ţe mají k pomůckám důvěru a nemají při jejich pouţívání ţádné obavy. Podráţděné pokoţky se obává 28 % dotazovaných ţen, 27 % ţen se obává, ţe pomůcky nebudou plnit svůj účel, 14 % ţen se obává, ţe budou pomůcky příliš nápadné, např. budou vidět přes kalhoty a pouhá 3 % respondentek k pomůckám nemá ţádnou důvěru a obává se tří výše uvedených bodů. Nejčastěji se ţeny do 35 let věku (9 %) a ţeny od 36 do 45 let (8 %) obávají podráţděné pokoţky. Ţeny od 46 do 55 let (6 %) mají obavy, ţe pomůcky nebudou plnit svoji funkci, tak jak by měly. Ţeny staršího věku od 56 do 65 let (10 %) a ţeny starší 66 let (8 %) pomůckám plně důvěřují a jsou bez obav.
46
3.5.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10. Zkuste prosím zhodnotit, jak vnímáte pomůcky při běţné denní aktivitě. Tabulka 10: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, jak ţeny vnímají inkontinenční pomůcky při běţných denních aktivitách (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Pomůck y mě omezují Občas se cítím nepohodl ně Pomůck y splňují mé představ y Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
3
3%
5
5%
1
1%
4
4%
0
0%
13
13 %
11
11 %
7
7%
12
12 %
5
5%
11
11 %
46
46 %
6
6%
8
8%
7
7%
11
11 %
9
9%
41
41 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 10: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 10 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 10, zkuste prosím zhodnotit, jak vnímáte pomůcky při běţné denní aktivitě, uvedlo ze 100 % dotazovaných ţen 13 % respondentek, ţe je pomůcky 47
omezují, 46 % ţen se občas cítí nepohodlně a 41 % ţen uvedlo, ţe jim pomůcky vyhovují a splňují jejich představy. Moţnost, občas se cítím nepohodlně, byla nejčastěji zvolenou odpovědí ţen do 35 let (11 %). Pomůcky splňují mé představy, byla nejčastější odpověď ţen od 36 do 45 let (8 %). Ţeny od 46 do 55 let (12 %) nejčastěji uvedly, ţe se občas cítí nepohodlně. Ţeny ve věku 56 – 65 let (11 %) nejvíce uvedly, ţe inkontinenční pomůcky splňují jejich představy a ţeny starší 66 let (11 %) nejvíce označily moţnost, ţe se občas s pomůckami pro inkontinentní cítí nepohodlně.
3.5.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 11 Omezuje Vás únik moče při některých denních aktivitách (nakupování, úklid…)? Tabulka 11: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, zda jsou ţeny únikem moče omezovány při běţných denních aktivitách (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Většinou ano Většino ne Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
7
7%
5
5%
2
2%
3
3%
3
3%
20
20 %
13
13 %
15
15 %
18
18 %
17
17 %
17
17 %
80
80 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 11: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 11 (zdroj: vlastní výpočty)
48
Na otázku č. 11, omezuje Vás únik moče při běţných denních aktivitách, z celkového počtu dotazovaných ţen (100 %) uvedlo moţnost většinou ano 20 % ţen a moţnost většinou ne uvedlo 80 % ţen. Všechny ţeny do 35 let (13 %), od 36 do 45 let (15 %), od 46 do 55 let (18 %), od 56 do 65 let (17 %) a ţeny starší 66 let (17 %) nejčastěji uvedly, ţe únikem moči při běţných denních aktivitách nejsou nijak omezovány.
3.5.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 12. Omezují Vás problémy s močením v moţnosti cestovat (např. autobusem, letadlem)? Tabulka 12: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, zda jsou ţeny s únikem moči omezovány v moţnostech cestovat (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Většinou ano Většino ne Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
9
9%
8
8%
2
2%
5
5%
3
3%
27
27 %
11
11 %
12
12 %
18
18 %
15
15 %
17
17 %
73
73 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 12: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 12 (zdroj: vlastní výpočty)
49
Na otázku č. 12, omezuje Vás únik moče v moţnosti cestovat, z celkového počtu dotazovaných ţen (100 %) uvedlo moţnost většinou ano 27 % ţen a moţnost většinou ne uvedlo 73 % ţen. Všechny ţeny do 35 let (11 %), od 36 do 45 let (12 %), od 46 do 55 let (18 %), od 56 do 65 let (15 %) a ţeny starší 66 let (17 %) nejčastěji uvedly, ţe únikem moči v moţnosti cestovat nejsou nijak omezovány.
3.5.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 13. Zkuste prosím zhodnotit, jestli únik moče narušuje Váš spánek. Tabulka 13: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, zda inkontinence moči narušuje spánek ţen s tímto problémem (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Spím dobře Občas se budím Spím špatně Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
12
12 %
9
9%
10
10 %
8
8%
9
9%
48
48 %
7
7%
10
10 %
9
9%
7
7%
9
9%
42
42 %
1
1%
1
1%
1
1%
5
5%
2
2%
10
10 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 13: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 13 (zdroj: vlastní výpočty)
50
Na otázku č. 13, narušuje únik moče Váš spánek, z celkového počtu dotazovaných ţen (100 %) uvedlo moţnost – spím dobře 48 % ţen, moţnost občas se vzbudím uvedlo 42 % ţen a moţnost spím špatně, označilo 10 % ţen. Nejčastější odpovědí ţen do 35 let (12 %) byla moţnost, spím dobře. Ţeny od 36 do 45 let (10 %) nejčastěji uvedly, ţe se občas v noci vzbudí. Respondentky ve věku od 46 do 55 let (10 %) a od 56 do 65 let (8 %) nejčastěji označily, ţe v noci spí dobře. Nejstarší respondentky nad 66 let nejčastěji uvedly moţnost, spím dobře (9 %) a občas se v noci vzbudím.
3.5.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 14. Prosím, zakrouţkujte pro Vás nejvhodnější odpověď v souvislosti s únikem moči. Tabulka 14: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, zda nejsou ţeny sociálně izolovány (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Chodím ven bez omezení Jen občas si vyjdu s přáteli Nejvíce času trávím doma Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
8
8%
9
9%
6
6%
8
8%
3
3%
34
34 %
12
12 %
8
8%
11
11 %
7
7%
6
6%
44
44 %
0
0%
3
3%
3
3%
5
5%
11
11 %
22
22 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
51
Obrázek 14: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 14 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 14, označte pro Vás nejvhodnější odpověď v souvislosti s únikem moči, odpovědělo z celkového počtu (100 %) dotazovaných ţen 34 % respondentek moţností chodím ven do společnosti bez omezení. Moţnost, jen občas si vyjdu ven s přáteli, označilo 44 % ţen a 22 % ţen nejvíce svého volného času tráví doma. Ţeny ve věku do 35 let (12 %) a ţeny od 46 do 55 let (11 %) nejčastěji uvedly moţnost – jen občas si vyjdu s přáteli ven. Nejčastější odpověď ţen od 36 do 45 let (9 %) a od 56 do 65 let (8 %) byla – chodím ven bez omezení. Respondentky nad 66 let (11 %) nejčastěji uvedly, ţe nejvíce času tráví doma.
52
3.5.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 15. Máte pocit, ţe se lidem ve vašem okolí spíše vyhýbáte? Tabulka 15: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, jeţ popisují sociální izolovanost ze strany inkontinentních ţen (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
Ano
4
4%
2
2%
4
4%
4
4%
8
8%
22
22 %
Trochu
12
12 %
8
8%
10
10 %
7
7%
9
9%
46
46 %
Ne
4
4%
10
10 %
6
6%
9
9%
3
3%
32
32 %
Celkem
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 15: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 15 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 15, máte pocit, ţe se lidem ve vašem okolí spíše vyhýbáte, z celkového počtu 100 % ţen, odpovědělo 22 % ţen moţností ano, 46 % ţen odpovědělo moţností trochu a 32 % ţen odpovědělo ne. Nejčastěji odpověď – trochu se lidem kolem sebe vyhýbám, zvolily ţeny do 35 let (12 %), ţeny od 46 do 55 let (10 %) a ţeny nad 66 let (9 %). Odpověď – nemám pocit, ţe se lidem ve svém okolí vyhýbám, zvolily ţeny ve věku od 36 do 45 let (10%) a ţeny od 56 do 65 let (9 %).
53
3.5.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 16. Prosím, pokuste se zhodnotit, zda Váš problém s únikem moče narušuje Váš partnerský nebo rodinný ţivot. Tabulka 16: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, zda inkontinence moči narušuje partnerský nebo rodinný ţivot ţen s tímto problémem (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Rozhodn ě ano Spíše ano Spíše ne Rozhodn ě ne Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
0
0%
2
2%
1
1%
3
3%
0
0%
6
6%
12
12 %
5
5%
7
7%
2
2%
5
5%
31
31 %
5
5%
7
7%
9
9%
13
13 %
7
7%
41
41 %
3
3%
6
6%
3
3%
2
2%
8
8%
22
22 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 16: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 16 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 16, pokuste se zhodnotit, zda Vás únik moče omezuje v rodinném nebo partnerském ţivotě, z celkového počtu 100 % dotazovaných ţen odpovědělo 6 % respondentek rozhodně ano, 31 % spíše ano, 41 % ţen spíše ne a 22 % ţen odpovědělo rozhodně ne. Nejčastější odpovědí ţen ve věku do 35 let (12 %) byla moţnost, 54
inkontinence moče spíše narušuje můj partnerský nebo rodinný ţivot. Ţeny ve věku od 36 do 45 let (7 %), od 46 do 55 let (9 %) a od 56 do 65 let (13 %) nejčastěji uvedly odpověď, inkontinence moče spíše nenarušuje můj partnerský nebo rodinný ţivot. Ţeny starší 66 let (8 %) nejčastěji uvedly – inkontinence moče rozhodně nenarušuje můj partnerský nebo rodinný ţivot.
3.5.17 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 17. Jak se Váš ţivot změnil po stanovení diagnózy inkontinence moči? Tabulka 17: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, jak se změnil ţivot ţen po stanovení diagnózy inkontinence moči (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Můj ţivot se nezměnil V mém ţivotě nastaly změny Můj ţivot se úplně změnil Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
5
5%
8
8%
2
2%
6
6%
7
7%
28
28 %
11
11 %
9
9%
14
14 %
10
10 %
11
11 %
55
55 %
4
4%
3
3%
4
4%
4
4%
2
2%
17
17 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
55
Obrázek 17: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 17 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 17, změnil se Váš ţivot po stanovení diagnózy inkontinence moči, z celkového počtu 100 % dotazovaných ţen odpovědělo 28 % ţen – můj ţivot se nezměnil, 55 % ţen odpovědělo – v mém ţivotě nastaly drobné změny a 17 % ţen uvedlo, ţe se jejich ţivot úplně změnil. Všechny ţeny do 35 let (11 %), od 36 do 45 let (9 %), od 46 do 55 let (14 %), od 56 do 65 let (10 %) a od 66 let výše (11 %) nejčastěji odpověděly moţností – v mém ţivotě nastaly drobné změny.
56
3.5.18 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 18. Jak se v současné době cítíte? Tabulka 18: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, jak se v současné době inkontinentní ţeny cítí (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
Výborně
4
4%
2
2%
3
3%
1
1%
3
3%
13
13 %
Dobře Ani dobře ani špatně Špatně
6
6%
13
13 %
11
11 %
11
11 %
10
10 %
51
51 %
6
6%
3
3%
3
3%
7
7%
6
6%
25
25 %
4
4%
2
2%
2
2%
1
1%
1
1%
10
10 %
Hrozně
0
0%
0
0%
1
1%
0
0%
0
0%
1
1%
Celkem
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 18: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 18 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 18, jak se v současné době cítíte, z celkového počtu 100 % dotazovaných ţen, odpovědělo 13 % ţen, ţe se cítí výborně, 51 % ţen se cítí dobře, 25 % ţen se necítí ani dobře ani špatně, 10 % ţen se cítí špatně a 1 % ţen se cítí hrozně. Nejčastěji zvolená odpověď ţen do 35 let je cítím se dobře (6 %) a necítím se ani dobře, ani špatně (6 %). 57
Ţeny v ostatních věkových skupinách od 36 do 45 let (13 %), od 46 do 55 let (11 %), od 56 do 65 let (11 %), a ţeny ve stáří 66 let a více (10 %), nejčastěji uvedly, ţe se cítí dobře.
3.5.19 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 19. Cítíte se kvůli úniku moče unaveně, sklesle, někdy aţ depresivně? Tabulka 19: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, zda se ţeny kvůli močové inkontinenci cítí unaveně, sklesle nebo depresivně (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Téměř pořád Občas Většinou ne Nikdy Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
0
0%
1
1%
0
0%
1
1%
0
0%
2
2%
11
11 %
6
6%
4
4%
5
5%
7
7%
33
33 %
7
7%
8
8%
13
13 %
11
11 %
8
8%
47
47 %
2
2%
5
5%
3
3%
3
3%
5
5%
18
18 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
Obrázek 19: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 19 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 19, cítíte se kvůli úniku moče unaveně, sklesle, někdy aţ depresivně, z celkového počtu 100 % dotazovaných ţen, odpověděly 2 % ţen moţností téměř pořád, 58
33 % odpovědělo moţností občas, 47 % se většinou necítí unaveně a 18 % dotazovaných ţen se nikdy necítí unaveně, sklesle aţ depresivně. Ţeny ve věku do 35 let (11 %) nejčastěji označily odpověď – občas se cítím unaveně, sklesle aţ depresivně. Respondentky ostatních věkových kategorií od 36 do 45 let (8 %), od 46 do 55 let (13 %), od 56 do 65 let (11 %) a ţeny ve věku 66 let a více (8 %) se většinou necítí kvůli úniku moče unaveně, sklesla nebo depresivně.
3.5.20 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 20. Zkuste prosím objektivně zhodnotit, jak vnímáte Vaši kvalitu ţivota s únikem moči. Tabulka 20: zobrazuje vyhodnocení odpovědí, jak ţeny subjektivně v různé věkové kategorii vnímají vlastní kvalitu ţivota (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí Kvalita mého ţivota je dobrá Kvalita mého ţivota není dobrá, ani špatná Kvalita mého ţivota je špatná Celkem
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
8
8%
10
10 %
12
12 %
14
14 %
13
13 %
57
57 %
10
10 %
7
7%
7
7%
4
4%
6
6%
34
34 %
2
2%
3
3%
1
1%
2
2%
1
1%
9
9%
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
59
Obrázek 20: zobrazuje grafické vyhodnocení otázky č. 20 (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku č. 20, zkuste prosím objektivně zhodnotit, jak vnímáte Vaši kvalitu ţivota, z celkového počtu 100 % respondentek hodnotí 57 % ţen vlastní kvalitu ţivota jako dobrou, 34 % ţen hodnotí svoji kvalitu ţivota ne jako dobrou a ani ne jako špatnou a 9 % dotazovaných ţen označilo vlastní kvalitu ţivota za špatnou. Ţeny do 35 let (10 %) nejčastěji označily moţnost – kvalita mého ţivota není dobrá ani špatná, některé činnosti jsem omezila, ale únik moče stále vidím jako problém. Ţeny od 36 do 45 let (10 %), od 46 do 55 let (12 %), od 56 do 65 let (14 %), a ţeny ve věku 66 let a více (13 %) nejčastěji označily odpověď – kvalita mého ţivota je dobrá, únik moče mě v ničem neomezuje, nebo jsem se s tímto problémem sţila.
60
3.5.21 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 21. Uveďte prosím Váš věk: Tabulka 21: zobrazuje shodný počet respondentek od všech věkových kategorií (zdroj: vlastní výpočty) Věk, procenta Zdroj informa cí
do 35
%
36 45
%
46 55
%
56 65
%
66 a ↑
%
Celkem
do 35
20
20 %
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
20
20 %
36 - 45
0
0%
20
20 %
0
0%
0
0%
0
0%
20
20 %
46 - 55
0
0%
0
0%
20
20 %
0
0%
0
0%
20
20 %
56 - 65
0
0%
0
0%
0
0%
20
20 %
0
0%
20
20 %
66 a ↑
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
20
20 %
20
20 %
Celkem
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
20
20 %
100
100 %
V tabulce je uveden od kaţdé věkové kategorie počet respondentek. Cíleně jsem oslovovala ţeny různého věku, abych získala od kaţdé věkové supiny 20 % vzorků respondentek. Věk jako proměnou jsem si zvlolila z důvodu, ţe jsem chtěla především zjistit, jak ţeny v různém věku subjektivně hodnotí vlastní kvalitu ţivota.
61
3.6 Diskuze Pracovní hypotéza č. 1: 30 % ţen není dostatečně informováno o problematice úniku moči. Tato hypotéza se mi potvrdila. Na otázku, domníváte se, ţe jste o problému inkontinence moči dostatečně informována, odpovědělo z celkového počtu 100 % dotazovaných ţen 60 % respondentek jsem dostatečně informována, 34 % ţen uvedlo, ţe je informováno, ale ne dostatečně nebo ne v takové míře, jak by si sami respondentky představovaly, 6 % ţen uvedlo, ţe je minimálně informováno a 0 % ţen uvedlo, ţe nemá ţádné informace (tabulka 2, obrázek 2). Z výzkumu vyplývá, ţe nejméně jsou informovány ţeny do 35 let (dohromady 11 %). Můţe to být ovlivněno i faktem, ţe tato skupina ţen (aţ 9 %) nejčastěji čerpá informace z médií. Informovanost ţen úzce souvisí s otázkami č. 4 a č. 6. Pokud ţena nebude o problému inkontinence moče dostatečně informována, můţeme předpokládat, ţe nebude ani pouţívat správné pomůcky určené k zachycení úniku moče. Také nebude informována o tom, ţe lékař vypisuje inkontinenční pomůcky na poukaz, díky kterému je určitý počet pomůcek hrazen pojišťovnu. Takové ţeny pak mohou inkontinenční pomůcky označit jako cenově drahé a tím můţe být ovlivněna otázka č. 7. Cenovou nedostupnost pomůcek, jako nevýhodu, hodnotí aţ 27 % ţen z celkového počtu 100 % respondentek.
Pracovní hypotéza č. 2: 80 % dotazovaných ţen pouţívá speciální ochranné pomůcky pro inkontinentní. Tato hypotéza se mi částečně potvrdila. Na otázku, jaké pomůcky pouţíváte, z celkového počtu 100 % dotazovaných ţen odpovědělo 8 % ţen nepouţívám ţádné pomůcky, jsem po operaci. Menstruační vloţky pouţívá 15 % dotazovaných ţen, 77 % pouţívá speciální pomůcky určené k zachycení úniku moče a 0 % ţen pouţívá jiné pomůcky (tabulka 4, obrázek 4). Pokud by zmíněných 8 % ţen před operací pouţívalo speciální ochranné pomůcky, hypotéza by se potvrdila. Respondentky však mohly před operací pouţívat i menstruační vloţky a v tomto případě by se hypotéza nepotvrdila. Kvůli těmto diskutabilním odpovědím, jsem uvedla, ţe se hypotéza potvrdila částečně.
62
Pracovní hypotéza č. 3: 40 % ţen je s pomůckami pro inkontinentní spokojených a cítí se s nimi v bezpečí. Tato hypotéza se mi částečně potvrdila. Na otázku, pokuste se zhodnotit, jak se cítíte při pouţívání inkontinenčních pomůcek, z celkového počtu 100 % dotazovaných ţen odpovědělo dokonce 45 %, ţe se s pomůckami cítím sebejistě, pohodlně a v bezpečí, 46 % ţen se s pomůckami necítí moc dobře a 9 % ţen se s pomůckami necítí nikterak dobře (tabulka 8, obrázek 8). Tuto hypotézu doplňuje otázka č. 9, kdy ţeny popisují své obavy při pouţívání inkontinenčních pomůcek. Nejčastěji, 28 % ze 100 % dotazovaných ţen uvedlo, ţe se obávají podráţděné pokoţky, 27 % ţen se obává, ţe pomůcky nebudou plnit svůj účel a 14 % ţen se obává nápadnosti pomůcek pod oblečením. Pouhých 28 % ţen z celkového počtu 100 % je při pouţívání pomůcek bez obav a pomůckám plně důvěřuje (tabulka 9, obrázek 9). Otázka č. 10 poukazuje, jak ţeny pomůcky vnímají při běţné denní aktivitě (tabulka 10, obrázek 10). Z výsledků vyplývá, ţe ţeny jsou častěji omezovány inkontinenčními pomůckami neţ samotným únikem moči.
Pracovní hypotéza č. 4: 60 % ţen se necítí únikem moči nijak omezována. Tato pracovní hypotéza se mi potvrdila. Na otázku, omezuje Vás únik moči v některých denních aktivitách, ze 100 % dotazovaných ţen odpovědělo 80 % ţen většinou ne a 20 % ţen většinou ano (tabulka 11, obrázek 11). K hypotéze se vztahuje dále otázka č. 12 – omezují Vás problémy s únikem moči v moţnosti cestovat. Z celkového počtu 100 % ţen odpovědělo 73 % respondentek ne, většinou neomezují a 27 % respondentek ano, většinou omezují (tabulka 12, obrázek 12).
Pracovní hypotéza č. 5: 50 % ţen je z důvodu inkontinence moče ohroţeno sociální izolací. Tato hypotéza se mi potvrdila. Na otázku, zakrouţkujte pro Vás nejvhodnější odpověď, z celkového počtu 100 % dotazovaných ţen odpovědělo 34 % ţen – chodím ráda a bez omezení do práce, za přáteli, na společenské akce apod. Nejvíce respondentek, 44 % ţen, nechodí moc často mimo domov, jenom občas si vyjde s přáteli ven a 22 % ţen nejvíce svého volného času tráví doma (tabulka 14, obrázek 14). Nejvíce mě překvapilo, ţe tento fakt nejhůře snáší ţeny ve věku 66 let a více, kdy 11 % těchto ţen nejvíce času tráví doma. Domnívám se, ţe u ţen nad 66 let můţe hrát významnou roli i jejich zdravotní stav a přidruţené choroby. A druhou 63
nejvíce zastoupenou skupinou jsou ţeny ve věku do 35 let. Aţ 12 % mladých ţen uvedlo moţnost – nechodím moc často mimo domov, jenom občas si vyjdu s přáteli ven. K hypotéze č. 5 se dále vztahuje otázka č. 15, zda si ţeny myslí, ţe se lidem ve svém okolí vyhýbají. Z celkového počtu 100 % ţen uvedlo 22 % respondentek moţnost ano, 46 % ţen uvedlo odpověď trochu a zbývajících 32 % uvedlo odpověď ne (tabulka 15, obrázek 15). Sociální izolaci ţen s únikem moči hodnotím jako zásadní problém a domnívám se, ţe izolovanost těchto ţen je úzce spjata s kvalitou jejich ţivota. Pokud se ţena bude vyhýbat lidem ve svém okolí, je pravděpodobné, ţe se nebude mít v konečné fázi s kým o svůj problém podělit a na řešení zdravotního problému zůstane sama.
Pracovní hypotéza č. 6: 50 % ţen hodnotí vlastní kvalitu ţivota jako dobrou. Tato hypotéza se mi potvrdila. Na otázku, pokuste se zhodnotit, jak subjektivně vnímáte kvalitu vlastního ţivota, z celkového počtu 100 % ţen hodnotí 57 % ţen svoji kvalitu ţivota jako dobrou, únik moči je neomezuje nebo se s tímto problémem sţily. Odpověď, kvalita mého ţivota není dobrá ani špatná, některé činnosti jsem omezila, ale únik moče stále vidím jako problém, označilo 34 % ţen. Zbylých 9 % ţen hodnotí vlastní kvalitu ţivota jako špatnou, většinu svých obvyklých činností mezi lidmi zamítli a nemohou se s problémem inkontinence moči vyrovnat (tabulka 20, obrázek 20). S hypotézou č. 6 souvisí dále otázka č. 13 zaměřená na spánek, otázka č. 16 hodnotící rodinný a partnerský ţivot, otázka č. 17 zaměřená na změny po stanovení diagnózy únik moče nebo otázka č. 19, zda se ţeny kvůli úniku moče cítí unaveně, sklesle někdy aţ depresivně.
Pracovní hypotéza č. 7: 70 % ţen ve věku 66 let a více hodnotí vlastní kvalitu svého ţivota s inkontinencí lépe, neţ ţeny ve věku do 35 let. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Hypotéza je blíţe specifikovanou hypotézou č. 6. Na otázku, jak hodnotíte vlastní kvalitu ţivota, z celkového počtu 20 % dotazovaných ţen do 35 let odpovědělo 8 (40 %) respondentek – kvalita mého ţivota je dobrá, 10 (50 %) respondentek uvedlo, ţe jejich kvalita ţivota není dobrá ani špatná a 2 (10%) z dotazovaných ţen hodnotí vlastní kvalitu ţivota jako špatnou. Z celkového počtu 20 % ţen ve věku 66 let a více hodnotí 13 (65 %) respondentek vlastní kvalitu ţivota jako dobrou, 6 (30 %) ţen uvádí, ţe jejich 64
kvalita ţivota není dobrá ani špatná a 1 (5 %) respondentek popisuje vlastní kvalitu ţivota jako špatnou (tabulka 20, obrázek 20). Hypotéza se mi v tomto případě procentuelně nepotvrdila, ale z výsledků výzkumu jasně vyplývá, ţe ţeny staršího věku hodnotí vlastní kvalitu ţivota lépe, neţ ţeny mladšího věku. V tomto případě jsem porovnala ţeny ve věku 66 let a více s ţenami ve věku do 35 let. Díky této blíţe specifikované hypotéze, jsem dospěla k poţadovanému cíli práce, kdy jsem chtěla zjistit, jak ţeny v různé věkové kategorii hodnotí vlastní kvalitu ţivota.
65
4 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit subjektivní hodnocení kvality vlastního ţivota u ţen s únikem moči a zmapovat nejpouţívanější pomůcky v této oblasti. Vyhodnocení dotazníků mi objasnilo kvalitu ţivota ţen různého věku. Z výsledků jasně vyplývá, ţe ţeny mladšího věku (do 35 let a od 36 do 45 let) hodnotí kvalitu vlastního ţivota hůře, neţ ţeny staršího věku (od 56 do 65 let a ţeny ve věku 66 let a více). Z dotazníkového šetření jsem dále zjistila, ţe nejpouţívanějšími pomůckami jsou speciální pomůcky zachycující nechtěný únik moči. Pod tento pojem jsem zahrnula vloţky, vloţné pleny, fixační kalhotky, lepící nebo navlékací plenkové kalhotky a podloţky. Cíle této bakalářské práce byly naplněny a výsledky tohoto výzkumu jsou pro mě uspokojivé. Výsledky této práce bych ráda publikovala v odborném časopise Sestra. Smysluplné by bylo zaloţení internetových stránek, ve kterých by byly uvedeny nejdůleţitější informace o úniku moče. Internetové stránky by obsahovaly odborné články, obrázky, videa, diskuzi, ankety a chat s odborným lékařem této problematiky, který by probíhal vţdy v předem stanoveném termínu, alespoň 1x za 14 dní. Dále by na webových stránkách byly umístěny termíny seminářů, které by se vztahovaly k problematice inkontinence moči. Tyto semináře by byly pořádány podle zájmu ţen alespoň 1x za půl roku. Na podkladě tohoto výzkumu, bych se chtěla zaměřit převáţně na ţeny mladšího věku a zajistit jim neustálý přísun nových informací o problému močové inkontinence. Pokud budou mladé ţeny včas informovány, můţeme onemocnění léčit jiţ v počátku. Tím se zkrátí doba obtíţí a současně se zlepší kvalita ţivota ţen s únikem moči. Jako další moţnost řešení navrhuji sníţení limitu kusů inkontinenčních pomůcek, přestoţe jsem si vědoma vysoké finanční zátěţe pro pojišťovny. Kaţdá ţena spotřebuje různý počet pomůcek za den a domnívám se, ţe by v tomto ohledu neměly být omezovány. Pokud bude ţeně více přispíváno na pomůcky, zůstanou jí finance na jiné účely a bude minimálně omezována po finanční stránce.
66
Z výsledků výzkumu mě nejvíce překvapilo, ţe jsou ţeny v běţném ţivotě spíše omezovány inkontinenčními pomůckami a ne problémem úniku moče jako takovým. Z tohoto důvodu bych se chtěla spolupodílet s uţivatelkami inkontinenčních pomůcek na návrhu nových pohodlných pomůcek, které by ţenám s únikem moče více vyhovovaly. Domnívám se, ţe vylepšení pomůcek by bylo velikým přínosem pro zlepšení jejich kvality ţivota.
67
Seznam použité literatury BORŮVKOVÁ, Jana. Formální úprava bakalářské práce : typografická pravidla pro studenty VŠPJ. Jihlava, 2009. 36 s. Vysoká škola polytechnická Jihlava. DVOŘÁČEK, Jan. Urologie : Obecná a speciální urologie. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1997. 198 s. ISBN 80-7184-313-X. DYLEVSKÝ, Ivan; DRUGA, Rastislav; MRÁZKOVÁ, Olga. Funkční anatomie člověka. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2000. 664 s. ISBN 80-7169-681-1. EICHENAUER, Rolf; SANDMANN, Jörg; VANHERPE, Harald. Klinikleitfaden Urologie. Vyd. 3. München : Urban & Fischer, 2003. 864 s. ISBN 3-437-22790-4. FIALA, Pavel; VALENTA, Jiří; EBERLOVÁ, Lada. Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů. Vyd. 2. Praha : Karolinum, 2008. 173 s. ISBN 978-80-246-14915. HALAŠKA, Michael, et al. Urogynekologie. Vyd. 1. Praha : Galén, 2004. 256 s. ISBN 80-7262-272-2. KALVACH, Zdeněk, et al. Geriatrie a gerontologie. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6. KALVACH, Zdeněk , et al. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2008. 336 s. ISBN 978-80-247-2490-4. KLEVETOVÁ, Dana; ČERVINKOVÁ, Eva. Vyprazdňování močového měchýře je jednou ze základních lidských potřeb. Sestra : mimořádná příloha. 2008, roč. 18, č. 6, s. 6-8. ISSN 1210-0404. KROFTA, Ladislav; FEYEREISL, Jaroslav. Průvodce ženy s močovou inkontinencí. Vyd. 1. Praha : Mladá fronta, 2010. 39 s. ISBN 978-80-204-2280-4.
68
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2002. 200 s. ISBN 80-247-0179-0. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 2. Praha : Portál, 2003. 279 s. ISBN 80-7178-774-4. LANGMEIER, Miloš, et al. Základy lékařské fyziologie. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2009. 320 s. ISBN 978-80-247-2526-0. LOUDA, Miroslav. Invazivní postupy v léčbě inkontinence moči. Sestra : odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky. 2011, roč. 21, č. 3, s. 44-45. ISSN 1210-0404. MIKŠOVÁ, Zdeňka, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče 1 : aktualizované a doplněné vydání. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6. NAŇKA, Ondřej; ELIŠKOVÁ, Miloslava. Přehled anatomie : druhé, doplněné a přepracované vydání. Vyd. 2. Praha : Galén-Karolinum, 2009. 416 s. ISBN 978-807262-612-0, 978-80-246-1717-6. PAYNE, Jan, et al. Kvalita života a zdraví. Vyd. 1. Praha : Triton, 2005. 630 s. ISBN 80-7254-657-0.
SEEDHOUSE, David. Health The Foundations for Achievement : Second edition. Vyd. 2. England : John Wiley, 2001. 145 s. ISBN 0-471-49011-3.
SCHULER, Matthias; OSTER, Peter. Geriatrie od A do Z pro sestry. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2010. 336 s. ISBN 978-80-247-3013-4. STANĚK, Roman. Léčba močové inkontinence. Sestra : odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky. 2010, roč. 20, č. 11, s. 40-43. ISSN 1210-0404. TEPLAN, Vladimír, et al. Praktická nefrologie : 2., zcela přepracované a doplněné vydání. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2006. 496 s. ISBN 80-247-1122-2.
69
TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi. Vyd. 1. Praha : Galén, 2005. 270 s. ISBN 807262-365-6. VYMĚTAL, Jan. Úvod do psychoterapie : 3., aktualizované a doplněné vydání. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2010. 288 s. ISBN 978-80-247-2667-0. ZIKMUND, Jiří ; HANUŠ, Tomáš. Inkontinence moči u žen. Vyd. 2. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1995. 60 s. ISBN 80-7013-096-2.
70
Seznam použitých internetových zdrojů Hartmann : MoliKlub [online]. c2010 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW:
.
KRČÁL, Martin. Projekt Bibliografické citace dle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 6902 [online]. c2004-2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupný z WWW:
.
SOCHOROVÁ, Nataša; VRÁNOVÁ, Věra. Inkontinence moči a její dopad na kvalitu ţivota mnoha ţen. Urologie pro praxi [online]. Září 2008, č. 5, [cit. 2011-04-02]. Dostupný z WWW: . VIDLÁŘ, Aleš; VRTAL, Radovan; ŠTUDENT, Vladimír. Farmakologická léčba hyperaktivního močového měchýře a urgentní inkontinence. Urologie pro praxi [online]. 2007, č. 4, [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: . ZACHOVAL, Roman, et al. Dotazníky hodnotící kvalitu ţivota u pacientů s inkontinencí moči a hyperaktivním měchýřem. Urologie pro praxi [online]. 2006, č. 6, [cit. 2011-04-02]. Dostupný z WWW: .
71
Seznam příloh a přílohy A Mikční deník B Cviky na posílení pánevního dna C Dotazník D Dopis náměstkyni ošetřovatelské péče nemocnice Jihlava E Seznam použitých zkratek
Příloha A
Mikční deník
Příloha B
Cviky na posílení pánevního dna
Cviky vleže na zádech: základní poloha vleţe na zádech s pokrčenými koleny 1. Cvik Poloha: základní vleţe, ruce zaloţené pod hlavou Pohyb: nadechneme se nosem do celého těla a vydechujeme ústy. Výdech by měl trvat delší dobu neţ nádech.
2. Cvik Poloha: základní vleţe, ruce poloţíme na břicho pod pasem Pohyb: nádech do břicha, zvětšíme břicho a postupně při výdechu podsadíme pánev. Vtahujeme pochvu, konečník a močovou trubici, pak svaly uvolníme a cvik opakujeme.
3. Cvik Poloha: základní vleţe, ruce podél těla. Pohyb: nadechneme se, podsadíme pánev a postupně obratel po obratli, zvedáme pánev. S výdechem se postupně vracíme do původní polohy a uvolníme svaly.
Cviky vleže na boku: základní poloha leh na boku, trup rovně a nohy mírně pokrčené, na spodní ruku si poloţíme hlavu a druhou rukou se volně opíráme o podloţku 1. Cvik Poloha: základní vleţe na boku Pohyb: nadechneme se, chodidla jdou nahoru, současně vtahujeme pochvu, močovou trubici. Stáhneme hýţdě, kolena zatlačíme k sobě a vydrţíme 3–5 vteřin. Povolíme a vydechneme.
2. Cvik Poloha: základní vleţe na boku Pohyb: provedeme hluboký nádech a s výdechem oddálíme horní koleno, rozevřeme špičky nohou, paty současně tlačíme k sobě, podsadíme pánev, stáhneme pochvu a močovou trubici. Uvolníme se a vrátíme se do původní polohy.
Cviky vkleče 1. Cvik Poloha: na čtyřech končetinách, ruce jsou dlaněmi opřeny o podloţku, dlaně máme v úrovni ramen a kolena v úrovni kyčlí Pohyb: zhluboka se nadechneme do břicha, zvětšujeme břicho a při výdechu podsazujeme pánev, stahujeme břicho a vtahujeme pochvu a močovou trubici.
2. Cvik Poloha: vkleče na čtyřech končetinách Pohyb: vyhrbíme záda a pomalu přecházíme do sedu na paty. Protáhneme tělo a ze sedu jedeme nosem po podloţce k palcům u rukou a přecházíme zpět do základní polohy.
Cviky vsedě a ve stoje: základní poloha: sed vzpřímený na ţidli, kolena volně, chodidla opřená o zem a pánev lehce nakloněna dopředu, ruce poloţeny na stehnech. 1. Cvik Poloha: základní, sed na okraji ţidle Pohyb: vyhrbíme záda, zatíţíme konečník, ruce poloţíme volně na stehna. Opakovaně vtahujeme konečník dovnitř těla. 2. Cvik Poloha: základní vsedě na okraji ţidle Pohyb: lehce se předkloníme a prohneme, tím zatíţíme močovou trubici. Opakovaně vtahujeme močovou trubici dovnitř těla.
1. Cvik.
2. Cvik.
3. Cvik Poloha: základní vsedě Pohyb: tlačíme dlaněmi proti kolenům, špičky nohou zvedáme nahoru. Vţdy stáhneme a následně uvolníme pochvu a močovou trubici. 4. Cvik Poloha: stoj u ţidle, rukama se drţíme okraje ţidle, jednu nohu máme pokrčenou a na špičce. Pohyb: špičku tlačíme do podloţky, současně podsadíme pánev, stáhneme pochvu a močovou trubici, uvolníme svaly a nohy vyměníme.
3. Cvik
4. Cvik
Cviky s gymnastickým míčem 1. Cvik Poloha: základní poloha vleţe, ruce podél těla nohy opřené o velký míč (ţidli, gauč). Pohyb: podsadíme pánev, vtáhneme pochvu a konečník a postupně obratel po obratli zvedáme pánev. Vydrţíme 3–5 vteřin a postupně se pomalu stejným způsobem vracíme do původní polohy. Nakonec se uvolníme.
2. Cvik Poloha: základní vsedě Pohyb: vyšpulíme rty a vtahujeme vzduch (jako kdyţ vtahujeme špagetu), současně cítíme, jak vtahujeme pochvu. Vydrţíme 3–5 vteřin a krátce vydechneme ústy. Cvičení opakujeme.
3. Cvik Poloha: základní vsedě Pohyb: zvedneme prsty u nohou nahoru, současně vtáhneme pochvu, močovou trubici, drţíme 3–5 vteřin a povolíme.
4. Cvik Poloha: základní vleţe, ruce máme poloţené volně podél těla a malý míček si vloţíme mezi kolena. Pohyb: s nádechem vtahujeme pochvu, močovou trubici a kolena tlačíme k sobě, vydrţíme 3–5 vteřin a s výdechem uvolníme.
(Zdroj: Hartmann : MoliKlub [online]. c2010 [cit. 2011-05-21]. Dostupné z WWW: http://www.moliklub.cz/home-cz/).
Příloha C
Dotazník
Dobrý den, jmenuji se Hana Běhalová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě oboru Všeobecná sestra. Do rukou se Vám dostává dotazník na téma Kvalita ţivota u ţen s únikem moči, kdy se chci pokusit zmapovat převáţně kvalitu Vašeho ţivota a nejpouţívanější pomůcky. Dotazník obsahuje 21 otázek a je určen ţenám jakéhokoli věku, které trpí únikem moči a je zcela anonymní. Dotazník mi poslouţí ke zpracování mé závěrečné práce, vyplňujte ho prosím pravdivě a zaškrtněte nebo zakrouţkujte pouze jednu odpověď. Dotazník se někomu můţe zdát dlouhý, proto Vás předem prosím o trpělivost a děkuji za vyplnění.
a) b) c) d)
1) Uveďte prosím, od koho máte nejvíce informací o problematice močové inkontinence. Lékař Zdravotní sestra Média (časopisy, internet, rádio) Zdravotnická literatura
a) b) c) d)
2) Domníváte se, že jste o problému inkontinence moče dostatečně informována? Jsem dostatečně informována Jsem informována, ale ne v takové míře jak bych si představovala Jsem minimálně informována Nemám ţádné informace
a) b) c) d) e)
3) Jaké druhy edukace (poučení) Vám nejvíce vyhovují? Rozhovor Přednáška Letáky, broţurky Internetové odkazy Jiný způsob (názorná ukázka)
a) b) c) d)
4) Označte prosím, jaké pomůcky používáte. Pokud označíte možnost a), prosím pokračujte i v ostatních otázkách a pokuste se zodpovědět, jak jste se před operací cítila. Ţádné (např. jsem po operaci) Menstruační vloţky Speciální pomůcky určené k zachycení moče (vloţky, vloţné pleny, fixační kalhotky, plenkové kalhotky, podloţky) Jiné pomůcky (improvizované pomůcky – vata, látka apod.)
a) b) c) d)
5) Uveďte prosím, jakým způsobem si zajišťujete nebo kupujete speciální pomůcky. Přes odborného lékaře (gynekologa, urologa) Přes praktického lékaře Pomůcky si kupuji sama Jiná moţnost 6) Pobíráte nějaké příspěvky, nebo máte nějaké výhody při nakupování pomůcek pro inkontinentní? Pokud odpovíte ano, uveďte prosím, zda se Vám tyto výhody zdají dostatečné.
a) Ano……………………………………………………………………………. b) Ne
a) b) c) d) e)
7) Co vnímáte jako nevýhodu pomůcek pro inkontinentní? Nedostatečný výběr Cenová nedostupnost Omezení v činnosti Častá výměna Ţádné nedostatky nepociťuji
8) Prosím, pokuste se zhodnotit, jak se cítíte při používání pomůcek pro inkontinentní. a) Sebejistě, pohodlně a v bezpečí b) Ne moc dobře, alespoň plní své účely c) Necítím se s pomůckami nikterak dobře 9) Z čeho máte při používání speciálních pomůcek největší obavy? Pomůckám plně důvěřuji, jsem bez obav Nejvíce se obávám podráţděné pokoţky Nejvíce se obávám, ţe pomůcky nebudou plnit svůj účel Nejvíce se obávám, ţe budou pomůcky příliš nápadné (např. špatně přilehnou pod kalhotami) e) Obávám se tří výše uvedených bodů, k pomůckám pro inkontinentní nemám důvěru a) b) c) d)
10) Zkuste prosím zhodnotit, jak vnímáte pomůcky při běžné denní aktivitě. a) Pomůcky mě do větší míry omezují, nejsou příliš pohodlné b) Občas se cítím nepohodlně, záleţí na druhu a firmě, která produkty vyrábí c) Pomůcky splňují mé představy, při běţné aktivitě mi nijak nepřekáţí 11) Omezuje Vás únik moči při některých denních aktivitách (nakupování, úklid…)? a) Většinou ano b) Většinou ne
12) Omezují Vás problémy s únikem moči v možnosti cestovat (např. autobusem, letadlem)? a) Ano, většinou omezují b) Ne, většinou neomezují 13) Zkuste prosím zhodnotit, jestli únik moče narušuje Váš spánek. a) Spím dobře, v noci se nebudím b) Občas se vzbudím a musím jít na WC c) Kvůli úniku moče spím velmi špatně, cítím se pak ve dne unaveně. 14) Prosím, zakroužkujte pro Vás nejvhodnější odpověď v souvislosti s únikem moči. a) Chodím ráda a bez omezení do práce, za přáteli, na společenské akce apod. b) Nechodím moc často mimo domov, jenom občas si vyjdu s přáteli ven c) Nejvíce času trávím doma, i přesto, ţe bych nemusela, nebo nechci 15) Máte pocit, že se lidem ve vašem okolí spíše vyhýbáte? a) Ano b) Trochu c) Ne
a) b) c) d)
16) Prosím, pokuste se zhodnotit, zda Váš problém s únikem moče narušuje Váš partnerský nebo rodinný život. Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne
17) Jak se Váš život změnil po stanovení diagnózy inkontinence moči? a) Můj ţivot se nezměnil b) V mém ţivotě nastaly drobné změny c) Můj ţivot se úplně změnil
a) b) c) d) e)
18) Jak se v současné době cítíte? Výborně Dobře Ani dobře ani špatně Špatně Hrozně
a) b) c) d)
19) Cítíte se kvůli úniku moče unaveně, sklesle, někdy aţ depresivně? Ano, téměř pořád Ano – občas Většinou ne Ne – nikdy
20) Zkuste prosím objektivně zhodnotit, jak vnímáte Vaši kvalitu života s únikem moči. a) Kvalita mého ţivota je dobrá, únik moči mě v ničem neomezuje nebo jsem se s tímto problémem sţila. b) Kvalita mého ţivota není dobrá, ale není ani špatná – některé činnosti jsem omezila, ale únik moče stále vidím jako problém. c) Kvalita mého ţivota je špatná, izoluji se od společnosti. Většinu mých obvyklých činností mezi lidmi jsem zamítla a nemohu se s únikem moči vyrovnat.
a) b) c) d) e)
21) Uveďte prosím Váš Věk: Méně neţ 35 let 36 let - 45 let 46 let - 55 let 56 let - 65 let 66 let a více Na závěr bych Vás chtěla poprosit o zhodnocení dotazníku, jak se Vám s ním pracovalo a zda pro Vás byly všechny otázky srozumitelné. Prosím oznámkujte jako ve škole 1 = nejlepší oznámkování, 5 = nejhorší známka
1
2
3
4
5
Příloha D
Dopis náměstkyni ošetřovatelské péče nemocnice Jihlava
Příloha E
Seznam použitých zkratek
a. = arteria ICS = International Continence Society IIQ = Incontinence impact questionnaire IIQ-R = přepracované verze dotazníku Incontinence impact questionnaire IIQ-7 = zkrácená verze dotazníku Incontinence impact questionnaire I-QOL = Incontinence-quality of life questionnaire ISQ-P = Incontinence stress questionnaire for patiens KHQ = Kingʼs Health Questionnaire lig. = ligamentum m. = mutulus n. = nervus OAB-q = Overactive bladder questionnaire OAB V8 = česká verze dotazníku Incontinence impact questionnaire P-W testy = pad weight testy TVT = transvaginal tension free tape TVT-O = transvaginal tension free tape – obturator UIHI = Urinary incontinence handicap invertory URIS = Urge impact scale v. = vena