VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Kvalita života pacientů po transplantaci ledviny Bakalářská práce
Autor: Zuzana Stačková, DiS. Vedoucí práce: prof. MUDr. Jozef Novotný, CSc. Jihlava 2015
Anotace Bakalářská práce, jejíž název je „Kvalita života pacientů po transplantaci ledviny“ se skládá ze dvou částí. Jedná se o část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je dělena na jednotlivé kapitoly, zabývající se problematikou kvality života, zdravím, chorobou, obecně ledvinami, renálním selháním, transplantací ledviny a kvalitou života obecně. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak transplantace ledviny ovlivňuje úroveň kvality života pacientů. Dozvědět se, jak se klienti cítí po transplantaci jak fyzicky, tak psychicky. Dále pak jakým způsobem zvládají běžný den jak doma, ve společnosti, tak i v zaměstnání. V jaké věkové kategorii nejčastěji bylo klientům diagnostikováno onemocnění ledvin a zjistit, jak moc se liší/neliší medikamentózní léčba klientů po transplantaci. Jako výzkumnou metodu jsem si vybrala dotazník, který jsem zpracovala na základě hlavního cíle a hypotéz. Klíčová slova: ledviny, transplantace, pacient, zdraví, nemoc, kvalita života. Annotation Diese
Bakkalaureatsarbeit
nennt
sich
„Lebensqualität
der
Patienten
nach
Nierentransplantation“ und ist in zwei Bestandteile geteilt: ein theoretischer Teil und ein praktischer Teil. Der theoretische Teil gliedert sich in einzelne Kapitel, die sich mit der Problematik der Lebensqualität, der Gesundheit, der Krankheit, der Nieren, des Nierenversagens Bakkalaureatsarbeit
und ist
der
Nierentransplantation
die
Feststellung,
wie
die
befassen.
Das
Ziel
der
Nierentransplantation
das
Lebensqualitätsniveau beeinflusst und das Erfahren, wie sich die Klienten nach Nierentransplantation physisch und psychisch fühlen. Ich wollte weiter feststellen, wie die Klienten im Alltag zu Hause, in der Gemeinschaft und in der Arbeit schaffen, in welcher Alterskategorie die Nierenerkrankung am häufigsten diagnostiziert wurde und wie sich die medikamentöse Behandlung unter den Klienten unterscheidet. Als Forschungsmethode habe ich mich den Fragebogen ausgewählt, welchen ich aufgrund des Hauptziels und Hypothesen durcharbeitet habe. Schlüsselwörter: die Nieren, die Transplantation, der Patient, Die Gesundheit, die Krankheit, die Lebensqualität
Poděkování Děkuji vedoucímu práce prof. MUDr. Jozefu Novotnému, CSc. (in. Med). za odborné vedení a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat zdravotnickému personálu v IKEM, jenž mi pomohl s realizací distribuce dotazníků. V neposlední řadě patří poděkování i jednotlivým respondentům.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též, AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se úplně vztahuje AZ, zejména §60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do její skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne
...........................................
Podpis
Obsah Úvod .............................................................................................................. 8 Cíl výzkumu ............................................................................................... 10 Hypotézy ..................................................................................................... 10 1 Teoretická část ........................................................................................ 11 1.1 Zdraví, choroba a kvalita života ........................................................................... 11 1.1.1 Pojem zdraví .................................................................................................. 11 1.1.2 Pojem choroba ............................................................................................... 11 1.1.3 Pojem kvalita života....................................................................................... 12 1.2 Ledviny ................................................................................................................. 12 1.2.1 Anatomie ledvin ............................................................................................. 12 1.2.2 Fyziologie ledvin ........................................................................................... 15 1.2.3 Patologie ledvin a močových cest .................................................................. 16 1.2.4. Vady, onemocnění, nádory ........................................................................... 16 1.2.5 Vývojové vady ............................................................................................... 17 1.2.6 Infekce ledvin a močových cest ..................................................................... 18 1.2.7 Klinické vyšetření ledvin ............................................................................... 18 1.3 Renální selhání ...................................................................................................... 20 1.3.1 Definice .......................................................................................................... 20 1.3.2 Léčba .............................................................................................................. 21 1.4 Transplantace ledvin ............................................................................................. 22 1.4.1 Historie transplantací ledvin .......................................................................... 22 1.4.2 Zařazení na čekací listinu k transplantaci ledviny ......................................... 24 1.5 Dárci orgánů ......................................................................................................... 25 1.5.1 Zemřelí dárci .................................................................................................. 25 1.5.2 Žijící dárci ...................................................................................................... 26 1.6 Ošetřovatelská péče u pacienta před transplantací ledviny................................... 26 1.7 Chirurgická technika transplantace ledviny .......................................................... 27 1.8 Ošetřovatelská péče u pacienta po transplantaci ledviny...................................... 28 1.9 Imunosupresivní terapie ........................................................................................ 29 1.10 Komplikace po transplantaci ledviny ................................................................. 29 1.10.1 Rejekce štěpu ............................................................................................... 30 1.11 Život po transplantaci ledviny ............................................................................ 31 1.12 Kvalita života ...................................................................................................... 31 1.12.1 Zdraví a kvalita života ................................................................................. 32 1.12.2 Nemoc a kvalita života ................................................................................ 33 1.12.3 Metody měření kvality života ...................................................................... 33 1.12.4 Rozsah pojetí kvality života ......................................................................... 33 1.12.5 Režimová opatření pacientů po transplantaci ledviny ................................. 34
2 Praktická část ......................................................................................... 36 2.1 Metodika výzkumu ............................................................................................... 36 2.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 36 2.3 Průběh výzkumu ................................................................................................... 37
2.4 Zpracování získaných dat ..................................................................................... 37 2.5 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 38 2.5.1 Zhodnocení zdraví a kvality života před transplantací .................................. 38 2.5.2 Zhodnocení zdraví a kvality života před a 1-1,5 roku po transplantaci ......... 57 2.6 Diskuze ................................................................................................................. 74 2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi..................................................................... 79
3 Závěr ........................................................................................................ 80 Použitá literatura ......................................................................................................... 81 Seznam grafů .............................................................................................................. 84 Seznam tabulek ........................................................................................................... 85 Přílohy......................................................................................................................... 86
Úvod Téma bakalářské práce s názvem Kvalita života pacientů po transplantaci ledviny jsem si zvolila z důvodu mého zájmu o tuto problematiku. Dále mě téma oslovilo v souvislosti s rozšířením mých znalostí a vědomostí a v neposlední řadě s možností získání nových informací. Pracuji na Jednotce intenzivní péče Kliniky transplantační chirurgie v Praze v IKEM. Na tomto pracovišti se setkávám pouze s dárci ledviny, příjemci ledvin bývají hospitalizováni na klinice nefrologie. Vhodný výběr příjemců i dárců je prováděn zkušeným týmem chirurgů, nefrologů a koordinátorů, stejně tak samotná odběr orgánů a samotná transplantace. Kvalita života pacientů je všeobecně velmi často diskutovaným tématem. Dnes již víme, že každé onemocnění – akutní nebo chronické - je velkou zátěží nejen pro samotné pacienty ale i pro jejich rodiny. Transplantace orgánů v současné době významně přispívá ke zkvalitnění života pacientů, i když hlavním cílem je samozřejmě zachování a prodloužení života. Na zlepšení životních podmínek těchto pacientů měly vliv v posledních letech zejména možnosti rozšíření výběru pacientů zařazených k transplantaci, pokroky v léčbě imunosupresivními léky, zdokonalování chirurgických technik spolu s novými postupy v anestézii a intenzivní péči. Transplantace orgánů si vyžaduje profesionalitu na vysoké úrovni, a to jak v přípravě transplantace, tak i v péči po transplantaci. Jedním z největších specializovaných klinických a vědeckovýzkumných pracovišť v České republice je Institut klinické a experimentální medicíny v Praze, který se věnuje transplantacím orgánů. Život po transplantaci ledviny znamená pro pacienta velikou změnu, protože se jednalo o člověka, který se před transplantací léčil dialýzou. Transplantace ledvin je považována za nejlepší způsob léčby onemocnění ledvin. Pacienti po transplantaci mají vyšší kvalitu života než pacienti dialyzovaní. Nově dialyzovaných pacientů ale stále přibývá. Většinou nepřemýšlíme o pacientovi jako o člověku, který se vrací domů a bude muset nadále žít se svým onemocněním. Z toho důvodu jsem využila možnost zjistit, jako tito pacienti žijí a jak jsou spokojeni se svým životem. Teoretické část bakalářské práce je zaměřena především na hlavní odborné pojmy, dále na kvalitu života všeobecně, anatomii a fyziologii ledvin, samotnou transplantaci, 8
následnou
pooperační
péči
a
terapii.
Poté
je
teoretické
části
soustředila
na problematiku klientů po transplantaci. V části praktické se zaměřím na vyhodnocení dotazníku vypracovaného dle vzoru Item Health Survey (SF 36). Hlavním cílem této práce je zjistit, jak transplantace ledviny ovlivňuje úroveň kvality života pacientů, dále potom jakým způsobem zvládají běžný den jak doma, ve společnosti, tak i v zaměstnání.
9
Cíl výzkumu Hlavním cílem mé bakalářské práce je zjistit, jak transplantace ledviny ovlivňuje úroveň kvality života pacientů. Dílčí cíle: 1. Dozvědět se, jak se klienti cítí po transplantaci jak fyzicky, tak psychicky. 2. Zjistit, jakým způsobem zvládají běžný den jak doma, ve společnosti, tak i v zaměstnání. 3. Zjistit, v jaké věkové kategorii nejčastěji bylo klientům diagnostikováno onemocnění ledvin a zjistit, jak moc se liší/neliší medikamentózní léčba klientů po transplantaci.
Hypotézy 1. Předpokládám, že transplantace ledviny výrazně ovlivní všechny běžné denní činnosti pacienta a změní náhled na vlastní zdraví. 2. Předpokládám, že průměrný věk respondenta bude vyšší než 40 let. 3. Domnívám se, že méně než 50% respondentů trpí bolestmi rok a více po výkonu. 4. Domnívám se, že zdravotní a emocionální obtíže ovlivňovaly před transplantací kvalitu života a společenský život respondentů. 5. Předpokládám, že transplantací se zlepšuje kvalita života a zlepšuje se tím duševní zdraví a vitalita pacientů.
10
1 Teoretická část 1.1 Zdraví, choroba a kvalita života 1.1.1 Pojem zdraví Pokud chceme charakterizovat a zabývat se chorobu, je potřeba pochopit a vymezit si termín zdraví. Nejedná se o jednoduchou věc. Existuje mnoho pohledů na definici zdraví, mnoho úvah a teorií, které se mění v průběhu času. Například v Antice „žít zdravě“ znamenalo „žít moudře“ (Křivohlavý, 2009). Jasným příkladem problematiky vymezení pojmu zdraví je celosvětově uznávaná definice zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO), která zní: „zdraví je stav úplné, tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen nepřítomnost nemoci nebo tělesné vady.“ (http://www.who.cz). Definice zdraví dle Křivohlavého zní tak, že zdraví je „celkový (tělesný, psychický, sociální a duševní) stav člověka, který mu umožňuje optimálně dosahovat kvality života a není překážkou osobnímu snažení druhých lidí.“ (Křivohlavý, 2009, s. 40) Psychologický slovník uvádí definici zdraví, kde zdraví je nepřítomnost tělesné či duševní poruchy nebo choroby, souhrn vlastností organismu, které jsou schopné vyrovnat
se
s
měnícími
se
vlivy
vnějšího
prostředí,
včetně
pracovního
a interpersonálního, bez narušení fyziologicky důležité funkce. Zdraví jako takové, ovlivňují dědičné dispozice. Pokud je oddělíme, tak zdraví je z 60 % ovlivněné způsobem života, z 20 % úrovní zdravotní péče a z 20 % vnějším prostředím kam zahrnujeme životní a sociální prostředí (Hartl a Hartlová, 2000).
1.1.2 Pojem choroba Choroba je opakem zdraví, je obávaným a nežádoucím jevem. Ohrožuje a narušuje kvalitu života člověka. Choroba člověka vyřazuje z běžného života, je zdrojem utrpení, bolesti, strachu a úzkosti. Je ale výzvou k zamyšlení se nad hodnotou zdraví, smyslem života a kvalitou. Nemoc představuje abstraktní soubor příznaků, které jsou potřebné ke stanovení diagnózy a choroba je potom souborem příznaků projevujících se u konkrétního člověka (Mlčák, 2005). 11
Lékařský slovník definuje chorobu jako poruchu zdraví, zjistitelnou objektivně, která bývá vnímána nemocnou osobou a stává se předmětem zdravotních služeb (Vokurka a Hugo, 2005). Choroba představuje fenomén, který podle stupně závažnosti může měnit pacientovu výkonnost a kvalitu života. Není izolovaným problémem a u nemocného člověka se tak najdou aspekty biologické, psychologické i sociální (Mlčák, 2005). Pokud je člověk nemocný, stává se většinou pacientem. Pacienta dále definujeme jako léčícího se nemocného člověka. Mezinárodní klasifikace chorob člení pacienty podle příslušných kódů k jednotlivým diagnózám, podle zřetelných příznaků určité choroby (Křivohlavý, 2009).
1.1.3 Pojem kvalita života Kvalita života je velice široký pojem, nelze ho jednoznačně definovat. V dnešní medicíně se kvalita života považuje za vhodný indikátor fyzického, psychického a sociálního zdraví. Světová zdravotnická organizace definuje kvalitu života, jak jedinec vnímá svoje postavení v životě v kontextu kultury, v které žije a vztahu ke svému očekávání, cílům, životnímu stylu a zájmům (Dragomirecká, Bartoňová, 2006). Cílem studie kvality života je pro dnešního člověka rozvoj a podpora životního prostředí a životních podmínek, které by lidem umožňovali žít způsobem, který je pro ně nejvhodnější, který si mohou užít a ve kterém nachází smysl (Hnilicová, 2005).
1.2 Ledviny 1.2.1 Anatomie ledvin Ledviny jsou párový orgán, který leží v oblasti bederní po stranách páteře ve výši hrudního dvanáctého obratle až bederního třetího obratle. Pravá ledvina je o část níže, poněvadž vpravo leží játra. Ledviny jsou od břišní dutiny odděleny pobřišnici (uloženy retroperitoneálně). Maji tvar fazole a jsou uloženy tak, že směřují do stran svou konvexitou a svou konkavitou směrem k páteři. Hilus je místo, kterým z ledviny vystupuje žíla a vstupuje tepna (Holibková – Laichman, 2004; Teplan, 1998; Wilhelm, 2002).
12
Ledvina dospělého člověka má rozměry přibližně 12 x 6 x 3 cm a váha se pohybuje okolo 150g. Velikost ledvin se mění během života, maximální velikosti dosahují ve věku 28 – 30 let a zmenšují se zpravidla po 65. roce věku (Holibková – Laichman, 2004; Wilhelm, 2002). Ledviny mají pružnou a tuhou konzistenci, u dospělého člověka je jejich povrch krytý jemným fibrózním pouzdrem a je hladký. U dětí může být povrch mírně nerovný důsledkem ještě neúplného spojení základů ledviny (renkulizace). Ledviny se nacházejí v tukovém polštáři, který plní funkci ochrannou a neubývá při hubnutí (Čihák, 2002; Teplan, 1998; Wilhelm, 2002). Při podélném řezu ledviny vidíme a rozlišujeme část korovou (cortex) a část dřeňovou (medulla). Korová část má červenohnědou barvu a je asi 1 cm silná. Dřeň má skladbu pyramidových útvarů. V ledvině nacházíme 8 – 20 pyramid. Jejich barva je fialovohnědá a má rozpoznatelnou proužkovitou strukturu. Do ledvinné pánvičky ústí tzv. kalíšky, které se připojují na papily (Teplan, 1998). Tepnou přitéká krev do ledviny (arteria renalis), tepna se postupně větví na interlobulární artérie. Z těchto artérií odstupují přívodné tepénky glomerulu (tzv. aferentní arterioly). Sítě kapilár tvoří glomerulus, ty se spojují v odvodnou tepénku (tzv. eferentní arteriolu). Žíly se následně sbíhají do ledvinné žíly (vena renalis). Ledvinné lymfatické cévy mají stejné uspořádaní jako krevní cévy (Teplan, 1998). Stavba nefronu Nefron je základní anatomickou a funkční jednotkou ledviny. Je složen z glomerulu a tubulu. Ledvinu tvoří 1 – 1,3 milionu nefronů. Počet nefronů je od narození neměnný (Ganong, 2005; Teplan, 1998). Glomerulus Glomerulus je tvořen klubíčkem kapilár. Bowmanovo pouzdro obaluje toto klubíčko. Pouzdro má tvar dovnitř promáčknutého míčku. Glomerulární klubíčko tvoří přívodná tepénka, která se rozděluje až na jednotlivé kapiláry. Ty se zase spojí a vytváří odvodnou tepénku. Prostor mezi kapilárami je vyplněn tkání pojivovou, ta se nazývá mezangium (Holibková – Laichman, 2004; Rokyta 2000; Teplan, 1998).
13
Tubulus Kanálkovitá část nefronu se nazývá tubulus. Je tvořen z několika částí, ty se liší funkcí a tvarem (Teplan, 1998). Proximální tubulus Proximální tubulus je asi 15 mm dlouhý a představuje nejdelší část nefronu. Jeho stěnu tvoří jednovrstevný epitel. Tyto buňky mají na svém povrchu tzv. kartáčový lem, ten velikost plochy zvětšuje, je v kontaktu s proudící tekutinou uvnitř tubulu. Henleova klička je pokračováním proximálního tubulu (Ganong, 2005; Teplan, 1998; Wilhelm, 2002). Henleova klička Tato část má tvar písmene U. Ohyb této trubice nacházíme v různé hloubce pyramid, například u dlouhých Henleových kliček dosahuje až k papilám. Většina Henleových kliček ale nezasahuje až tak hluboko. Stavba Henleovy kličky je předpokladem pro činnost tzv. protiproudového systému, ten umožňuje výrobu koncentrované moči. Henleova klička se rozděluje na část vzestupnou a sestupnou (Ganong, 2005; Teplan, 1998; Wilhelm, 2002). Distální tubulus Prodloužení tlusté části vzestupného raménka Henleovy kličky je první část distálního tubulu. Distální tubulus má délku přibližně 5 mm a tvoří ho vrstva kubických buněk bez kartáčového lemu (Ganong, 2005). Sběrací kanálek Jeho délka je asi 20 mm a prochází kůrou i dření. Ústí na vrcholu pyramid. Zde se dostává definitivní moč do kalichů a pánvičky. Moč vytvořená ledvinou dále postupuje pánvičkou a močovodem do močového měchýře. Močovody jsou trubice dlouhé asi 30 cm. Procházejí do pánve a tady vstupují do močového měchýře. Močový měchýř je dutý svalový orgán. V něm se moč shromažďuje a z něho je odváděna močovou trubicí z těla ven (Teplan, 1998; Wilhelm, 2002).
14
1.2.2 Fyziologie ledvin Ledviny jsou zcela nezbytné pro činnost lidského těla. Až po vynalezení mikroskopu byly odhaleny funkce ledvin. První zprávy pocházejí z roku 1659, publikoval je italský vědec Marcello Malphigi. Důkladněji a podrobněji popsal funkce ledvin anglicky lékař William Bowman v roce 1842 (Štundrová, 2006). Hlavní funkce ledvin Ledviny mají spoustu hlavních funkcí, patří mezi ně např.: funkce vylučovací, endokrinní, řízení krevního tlaku a objemu krve a udržování homeostázy (Rokyta, 2000). Vylučovací funkce - do moči jsou vyloučeny látky, kterých se tělo zbavuje. Je to například voda, draslík, sodík, fosfáty a vápenaté ionty. Vylučují se do ní zplodiny metabolismu. Je to například močovina, kyselina močová, kreatinin a cizorodé látky, které se do organismu dostaly například ve formě léků a narušují složení vnitřního prostředí (Rokyta 2000; Teplan, 1998). Funkce endokrinní spočívá v tvorbě látek hormonálního charakteru a v přeměně látek neúčinných na látky účinné. Místo, kde se vas afferens a vas efferens dotýká tubulu distálního, se buňky v cévách přeměnily na tzv. juxtaglomerulární buňky. Buňky, které přilehají k tubulu distálnímu se změnily na buňky macula densa. Tato skladba pozměněných buněk se nazývá juxtaglomerulární aparát. Buňky juxtaglomerulárního aparátu uvolňují proteolytický enzym renin do krve. Při sníženém prokrvení ledvin nebo při snížené koncentraci chloru a sodíku v distálním tubulu je vylučován renin. Tvorba erytropoetinu stimuluje kostní dřeň k tvorbě erytrocytů. K aktivaci vitaminu D dochází též v ledvinách. Přirozený vitamin D (cholekalciferol), i syntetický (ergokalciferol) procházejí v ledvinách přeměnou na aktivní kalcitriol. V ledvinách dochází k metabolické deaktivaci některých hormonů, například parathormonu nebo inzulinu (Rokyta 2000; Teplan, 2000; Wilhelm, 2002). Ledviny udržuji homeostázu, jsou v tom jedním z nejdůležitějších orgánů. Udržují stálý objem a složení extracelulární tekutiny jak z hlediska osmotické koncentrace, tak z hlediska elektrolytového složení a acidobazické rovnováhy (Teplan, 2000).
15
1.2.3 Patologie ledvin a močových cest Ledviny postihují 3 hlavní typy onemocnění – tvorba a usazování ledvinných kamenů, vznik zánětů různé etiologie, nádorová onemocnění a v neposlední řadě slábnutí až úplném selhání ledvin (Štundlová, 2006).
1.2.4. Vady, onemocnění, nádory Vyskytující se častou anomálií jsou vrozené vývojové vady močových cest. Například zdvojení pánvičky a močovodu. Nemoci vývodných cest močových mohou výrazně ovlivnit funkce ledvin, hlavně v případě, kdy narušují odtok moči. Jsou to například obstrukce močových cest. Tato zúžení se týkají zejména úzkých partií, zvláště pak močovodu a přechodu měchýře do uretry. Příčiny: konkrementy, kongenitální anomálie, tumory, těhotenství, neurogenní poruchy močového měchýře (Navrátil, 2008). Důsledkem překážky průtoku krve v renálním řečišti ledvin vzniká ischemická choroba Klinickým projevem tohoto onemocnění je nefroskleróza (= zmenšení ledviny spojené se zmnožením vaziva, úbytkem glomerulů a kanálků. Může být následkem jizvení ledvin při chronickém zánětu. Průběh bývá dlouho asymptomatický, pokles probíhá dlouhodobě nepozorovaně (Navrátil, 2008). Litiázy jsou onemocněním ledvin a močových cest, konkrétněji nefrolitiáza a urolitiáza. Nefrolitiáza se objevuje u 1 – 5 % dospělých osob. Hlavním příznakem je výskyt konkrementů v ledvině (ledvinová pánvička). Tyto konkrementy jsou agregáty málo rozpustných solí. Složení moči a pH mají velký vliv. Příčiny vzniku konkrementů jsou renální či extrarenální, exogenní či endogenní. (Navrátil, 2008). Projevem litiáz je ledvinová kolika. Jedná se o výrazně intenzivní bolest kolikovitého charakteru v bederní oblasti a s poruchou močení. Často se vyskytuje hematurie a uroinfekce (Navrátil, 2008). Urolitiáza je onemocnění, které je způsobeno výskytem konkrementů. Mohou být různé skladby v močových vývodných cestách (uretery, močový měchýř), (Navrátil, 2008). Nádorová onemocnění vylučovacího systému jako nejvýznamnější urologické malignity představují v ČR přibližně 13 % nově diagnostikovaných zhoubných nádorů (Navrátil, 2008). 16
Nejčastěji se setkáváme s konvenčním adenokarcinomem ledviny (Grawitzův karcinom). Roste do vazivového pouzdra a do retroperitoneální tukové tkáně, do ledvinné pánvičky a do krevních cest. Metastázy se objevují často. Léčebnou metodou volby je operace, protože nádor není senzitivní na chemoterapii a actinoterapii (Fakan, 2005). Uroteriální karcinom (papilokarcinom) ledvinné pánvičky je ve skutečnosti nádor močových vývodných cest. Většinou nemetastazuje nebo metastazuje pozdě. Prognóza je výrazně lepší než u výše uvedeného konvenčního adenokarcinomu (Navrátil, 2008). Nádory močových cest jsou zpravidla z epitelu pokrývajícího sliznici. Terapie je chirurgická (Navrátil, 2008). Karcinom močového měchýře se objevuje častější u kuřáků. Rizikem je i abusus analgetik a chemoterapie cyklofosfamidem (Navrátil, 2008).
1.2.5 Vývojové vady Vývojové vady se týkají vlastní tkáně ledvin nebo vývodných cest močových. Mezi vady
vývodných
cest
močových
zařazujeme
například
hydronefrózu,
jedná
se o překážku v močových cestách, je způsobena zmnožením tkáně v ledvinách a může vzniknout až tzv. obstrukční uropatie (porucha odtoku moče z ledvin) neboli dysfunkční močový měchýř (Mourek, 2005). Vývojové vady tkáně ledvin zahrnují například Alportův syndrom (jedná se o vrozené onemocnění ledvin, které se projevuje hematurií, je spojené s poruchou sluchu; může dojít až k renálnímu selhání zapříčiňujícímu nutnost transplantace ledviny nebo dialýzu).
Diagnostika
obstrukčních
uropatií
je
možná
už
prenatálně
nebo
v novorozeneckém věku. Pozdější diagnostika je nevhodná z toho důvodu, že ledvina se nachází již ve stavu ireparabilním a onemocnění většinou končí selháním ledvin (Velemínský, 2009). Rozlišujeme dále také ageneze ledviny, což je vrozený defekt – úplná absence jedné z ledvin. Bývá kompenzována činností druhé, zdravé ledviny nemocného a tak může být porucha zjištěna až v dospělém věku. Fixní dystopie ledviny, jedná se o vrozenou nesprávnou polohu ledviny (např. nad křížovou kostí nebo v malé pánvi). Bloudivá ledvina je získaná nesprávná poloha ledviny – je uložena níže než by měla být,
17
do patologické polohy se dostala poklesem při úbytku tukové tkáně z okolí (Stříteský, 2001). Mezi dědičné onemocnění patří polycystická choroba, při které v průběhu let vznikají epitelové cysty o různé velikosti v dřeni i kůře ledvin. Zpočátku je toto onemocnění symptomatické, manifestace příznaků (resp. pokles renální funkce až selhání ledvin) nastává až v dospělosti. U části pacientů se cysty vyskytují i v jiných lokalizacích, například v játrech. Klinické projevy zahrnují tupé, různě intenzivní bolesti v bedrech, hematurii. Ledviny mohou být při fyzikálních vyšetřeních hmatné (Navrátil, 2008).
1.2.6 Infekce ledvin a močových cest Infekce močového systému jsou z mikrobiologického hlediska definovány jako přítomnost uropatogenních organismů v moči, močovém měchýři, močové trubici, ledvinách nebo prostatě u mužů. Z klinického hlediska je infekce močového systému definována signifikantní bakteriurií (za signifikantní se považuje růst 105 mikrobů v 1 ml moči), která je zpravidla provázena pyurií (zvýšeným počtem leukocytů v močovém sedimentu) a přítomností klinických příznaků (Teplan, 2004).
1.2.7 Klinické vyšetření ledvin Ledviny patří k nejdůležitějším orgánům v lidském těle. Mimo vylučování odpadních látek z organismu mají velký vliv na udržování vnitřního prostředí a na krevní tlak v lidském těle včetně kostního metabolizmu. Choroby ledvin jsou z tohoto důvodu velmi závažné, a kvůli tomu narušení funkce ledvin pečlivě vyšetřujeme. Máme k tomu řadu vyšetřovacích metod, nepřímých i přímých. Anamnéza a fyzikální vyšetření – U selhání ledvin pacienta se zajímáme o obtíže, které s ledvinami souvisí (příznaky chronického nebo akutního selhávání, příznaky koliky, zánětu ledvin, nefrotického syndromu apod.), dále musíme vědět, jaké léky užívá a jeho již diagnostikované choroby. Mnoho léků může mít vliv na funkci ledvin velmi významný. Pohmat a poklep ledvin je velmi důležitý z fyzikálního vyšetření. Za normálních podmínek jsou ledviny prakticky nehmatné a nebolí. Vyšetření krve – Základem je vyšetření koncentrace močoviny a kreatininu, jde o vyšetření tzv. ledvinných (renálních) parametrů. Jedná se o dusíkaté sloučeniny, které jsou ledvinami vylučovány z těla. Při chronickém nebo akutním selhání se jejich 18
množství v krvi zvyšuje. Mimo kreatininu a urey hodnotíme ještě koncentrace některých iontů, které mohou být ovlivněny narušením funkce ledvin – vápník, draslík, fosfáty, aj. Vyšetření krevního obrazu má také význam u chronického ledvinného selhání, obvykle nacházíme chudokrevnost. Vyšetření moči – Moč je tekutina tvořená ledvinami. Její složení může o funkci ledvin mnohé vypovídat. Hustota moči o schopnosti koncentrace ledvin (schopnost zahušťovat moč). U zánětu ledvin se mohou v moči objevovat bakterie. Nález krve v moči může souviset s infekcí, glomerulonefritidami nebo rakovinou ledviny. S řadou nemocí ledvin souvisí bílkovina v moči, může jít o poškození ledvin při cukrovce a při glomerulonefritidách. Vyšetření filtrační schopnosti ledvin – Jedná se o velmi důležitý parametr. Jedná se o schopnosti ledvin filtrovat protékající krev. Jednotkou filtrační schopnosti je objem filtrované tekutiny za určitý čas, klasicky mililitry za sekundu [ml/s]. Lze jej odhadnout z hodnot urey a kreatininu v krvi (není to přesné), nebo se může z těchto nebo dalších, jiných informací jako je např. věk, pohlaví a hmotnost, vypočítat vzorci (přesnější). Nejpřesněji a nejlépe lze vypočítat ze vzorce využívajícího hodnot koncentrace sloučenin (např. kreatininu) v krvi a v moči sbírané za daný časový úsek – obvykle se moč sbírá 24 hodin. Nemocný si z tohoto sběru odebere vzorek a donese k vyšetření. Musí ale vědět, jaký byl celkový objem moči. Zobrazovací metody – Nejčastěji používáme rentgen a ultrazvuk ledvin. Ultrazvuk zobrazuje tkáň ledviny, může zobrazovat poruchy odtoku moči z ledvin, kameny v ledvinách, cysty a zhoubné a nezhoubné národy ledvin. Občas lze ultrazvukem objevit i zánět ledvin, není to však pravidlem. Rentgenem ledvin můžeme prokázat močové kontrastní kameny. Při nejasnostech můžeme provést CT vyšetření ledvin. Dříve používanou metodou je vylučovací urografie, při té se podá do žíly kontrastní látka a sleduje se její vylučování do moči. Ureteroskopie – Urologické vyšetření, při kterém se hadička s kamerou zavede do močového měchýře močovou trubicí (cystoskopie) a pokračuje do močovodů. Skrze močovody se lékař může podívat až do ledvinné pánvičky, což je místo do kterého odtéká moč z ledvinné tkáně. Lékař takto může najít močové kameny a nádory ledvinné pánvičce. Tkáň ledviny se při ureteroskopii nevyšetřuje.
19
Biopsie ledviny – Vyšetření, které se provádí převážně na vyšších pracovištích. Znamená napíchnutí ledviny jehlou a odebrání vzorku tkáně na vyšetření. Dělá se především u zhoršených funkcí ledvin nejasných příčin, kdy máme podezření na některou z glomerulonefritid. Další vyšetření – pokud je podezření na onemocnění ledvin je nutné vyšetřit krevní tlak a hodnotu glykémie, vyloučíme tím podíl vysokého tlaku nebo cukrovky na poškození ledvin. V České republice jsou to nejčastější původci narušení ledvinných funkci. U nemocí ledvin postupujeme od nejdostupnějších a nejméně zatěžujících metod pro člověka. Základem je rozhovor s pacientem, fyzikální vyšetření, změření krevního tlaku, odběry krve, filtrační schopnost ledvin, vyšetření moči a ultrazvuk (nebo rentgen) břicha. Dále postupujeme podle výsledků vyšetření (www.stefajir.cz).
1.3 Renální selhání 1.3.1 Definice Ledvinná nedostatečnost má často tendenci se zhoršovat i přes léčbu. Ledviny různě rychle snižují svou činnost a časem může dojít k jejich úplnému selhání. Je to pokročilejší onemocnění, než ledvinná nedostatečnost. Dochází ke stavu, kdy ledviny ztratily přes 90% své tkáně, tudíž vůbec nebo téměř vůbec neplní svou funkci. V té chvíli je potřeba funkci ledvin nahradit. V České republice onemocněním ledvin trpí asi 10 % lidí, to v ČR představuje 1 milion lidí. Závažně sníženou funkcí z toho má asi 500 000 lidí. Chronická glomerulonefritida patří mezi nejčastější příčinu onemocnění ledvin v Evropě (1/4 pacientů), diabetická neuropatie (asi 15-20%), hypertenzní neuropatie (10-15%). Dále pak to jsou chronické intersticiální nefritidy, polycystózy ledvin a další (Dusilová-Sulková, 2000). Klasifikace chronických nemocí ledvin NKF (National Kidney Foundation) - K/DOQI (Dialysis Outcames Quality Initiative) představuje páté nenávratné selhání ledvin, tj. stádium nejpokročilejší. Při něm je glomerulární filtrace (GF) snížena na méně než jednu osminu fyziologické hodnoty. Důvod k zahájení substituce ledvinných funkcí je posunuta do hodnot ještě nižších (GF přibližně 0,16 ml/s) v podmíněnosti na nepřítomnosti nebo přítomnosti příznaků. Klasifikace chronických nemocí ledvin je pětistupňová a přesně určuje průběh chronických nefropatií od výchozích stádií 20
až k zániku funkce ledvin. Tento průběh je postupný plynulý děj, trvá i několik let, než jsou patrny počáteční symptomy selhávání ledvin (Dusilová-Sulková, 2008). Projevy selhání ledvin jsou zcela individuální a mohou být skryté. S vývojem urémie jsou symptomy viditelné. Patří k nim: slabost, únava až zchvácenost, nevolnost, zvracení, oteklé kotníky, nechutenství, bledost, dušnost. Nemocní jsou ohroženi hyperkalémií, anémií, hyperfosfatémií, hypertenzí (Schück, 1994).
1.3.2 Léčba Pokud dojde k ledvinnému selhání, je potřeba funkci ledvin nahradit. Máme tři možnosti náhrady funkce ledvin: 1) Peritoneální dialýza (břišní neboli pobřišnicová), při níž se krev čistí přechodem zplodin látkové přeměny do roztoku v pobřišnicové dutině, roztok se do břicha napouští tenkou hadičkou (katétrem) natrvalo zavedenou do břišní dutiny. Katétr je spjat s rizikem vzniku infekce a vznikem peritonitidy. Součástí katétru je koncovka, díky níž se připevňují vaky se setem. Takto je u nás léčeno 7 - 8% dialyzovaných lidí. Přebytečná
voda
se
odstraňuje
z
organismu
osmotickým
tlakem
vlivem
hyperosmolárního dialyzačního roztoku. Peritoneální dialýza se považuje za představitele dialyzační léčby v domácím prostředí. Na kontroly pacient chodí 1x měsíčně. Důležitá pro pacienta je přesnost, sledování bilance tekutin,
aseptické provádění
výměn, hodnocení
a ošetřování
okolí
peritoneálního katétru. S peritoneální dialýzou se kvalita života pacienta zvyšuje tím, že ošetřování probíhá doma. Je zachována zbytková diuréza delší dobu a dietní opatření není tolik přísné. 2) Hemodialýza (krevní dialýza), při níž dochází k očišťování krve ve speciálním přístroji - umělé ledvině, krev se průběžně přivádí do přístroje, kde se přes membránu očišťuje a vrací se zpět do organismu. První úspěšnou hemodialýzu provedl dr. William Kolff v roce 1945. Dialyzátor ( hemodialyzátor) tvoří funkční celek spolu s dialyzačním monitorem. Dialyzační monitor přivádí a odvádí krev do dialyzátoru. Nejčastější se zavádí cévní přístup – fistule. Mnohdy musí stačit cévní přístup dočasný v podobě dvojcestných kanyl. Hemodialýza se koná 2 až 3x týdně na dobu 4 - 5 hodin. Nemocný dojíždí do dialyzačního střediska. Dialyzovaný pacient se setkává s řadou komplikací
21
v souvislosti se zdravím, komplikace vyplývají ze závažnosti onemocnění a léčby (Lachmanová, 2008; Schück, 1994; Viklický 2008). 3) Transplantace ledviny, spočívá ve voperování cizí, nebo příbuzenské, zdravé ledviny do dolní části břicha. Transplantace ledviny je nejpřirozenější náhradou funkce ledvin, bohužel však není vhodná pro každého nebo její provedení není z nějakého důvodu v dané situaci možné. Realizace transplantace ledviny ještě před zahájením hemodialýzy nebo peritoneální dialýzy je v hodně směrech výhodné. V podstatě je to možné pouze v případě transplantace ze živého dárce. Výjimkou jsou nemocní s diabetickou nefropatií, u kterých je indikována kombinována transplantace ledviny a slinivky. Transplantovaná ledvina nemusí vydržet po celý zbytek života, někdy po určité době selže a nemocný se musí vrátit na dialýzu nebo podstoupit další transplantaci ledviny. Dárcem ledvin pro transplantaci se může stát některý pacientův blízký a v případě, že se nikdo takový nenajde, může jím být neznámý náhle zemřelý se zdravou ledvinou (Viklický, 2008).
1.4 Transplantace ledvin 1.4.1 Historie transplantací ledvin Pojem transplantace: Transplantace je přenos orgánu, části orgánu či tkáně z místa na těle na jiné místo či z jednoho těla do druhého, a to z důvodu poškození nebo selhání původního vlastního orgánu (Třeška, 2002). Transplantace ledvin jsou zaznamenány od začátku minulého století, přelom 19. a 20. století. Jednalo se o pokusy na různých zvířatech. První experimentální transplantace ledviny byla provedena u psa v roce 1902 ve Vídni. Chirurg Emmerich Ullmann provedl autotransplantaci, kdy ledvinu nejdříve odebral a poté transplantoval. Funkce ledviny byla obnovena a trvala několik dní. Roku 1902 Alexis Carrel, francouzský chirurg, vypracoval techniku cévních rekonstrukcí. Tyto principy se používají dodnes. Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii získal v roce 1912.
22
V roce 1936 vyšla zpráva o první transplantaci člověka. J. J. Voronoj, ukrajinský chirurg provedl allotransplantaci ledviny 26leté ženě. Odběr ledviny dárce byl proveden šest hodin po smrti ze zemřelého, štěp svoji funkci nerozvinul a žena po 48 hodinách zemřela. První transplantaci ze živého dárce provedli v Paříži v roce 1952, kdy dárcem byla matka synovi. Funkce ledviny po 22 dnech zanikla. Chirurgové Joseph Murray a J. Hartwell Harrison transplantovali ledvinu mezi jednovaječnými dvojčaty v roce 1954 v Bostonu. Bez imunosuprese s funkční ledvinou žil příjemce přes dvacet let. Za dob Československa byla první transplantace provedena v Hradci Králové roku 1961. Příjemkyně dostala ledvinu od matky, ale zemřela na sepsi po šestnácti dnech. Roku 1966 začal program transplantací ledvin v Praze v Ústavu klinické a experimentální chirurgie, dnešní Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Chirurgové provedli první úspěšnou transplantaci. Po transplantaci žil pacient s fungující ledvinou jedenáct měsíců. Největší pokrok a vzestup transplantací byl ke konci devadesátých let dvacátého století. Za posledních padesát let bylo dosaženo takového pokroku, že můžeme transplantace považovat za jeden z největších úspěchů současné medicíny (Viklický 2008). Zákonným předpisem, který upravuje a stanovuje problematiku dárcovství orgánů a transplantací, je Zákon č. 285/2002 Sb. o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, v platném znění (transplantační zákon). Tento zákon upravuje, kdy a za jakých podmínek se stanovuje smrt mozku, za jakých podmínek je možné odebrat tkáň nebo orgán od živého a mrtvého dárce. Toto přímo upravuje díl 3, § 16, který hovoří, že: „Z těla zemřelé osoby se nemůže uskutečnit odběr, pokud tento zemřelý za svého života nebo zákonný zástupce u neplnoleté osoby, nebo osoby zbavené svéprávnosti, vyslovil svůj nesouhlas s odběrem orgánů“. (Šindelářová, 2011, s. 14) Za nesouhlas se považuje:
registrace zemřelého v Národním registru osob, který nesouhlasí s posmrtným odběrem tkání a orgánů,
pokud došlo k nesouhlasu ještě za života za přítomnosti lékaře a jednoho svědka, k vyslovení nesouhlasu s posmrtným darováním orgánů, 23
pokud zákonný zástupce neplnoleté osoby či nesvéprávné osoby vyslovil za přítomnosti lékaře a jednoho svědka nesouhlas s posmrtným odběrem orgánů, a to za jeho života nebo v případě úmrtí této svěřené osoby (Zákon č. 285/2002 Sb.).
1.4.2 Zařazení na čekací listinu k transplantaci ledviny Hlavní indikace k TxR jsou: -
renální selhání akutní nebo chronické,
-
vrozená metabolická vada,
-
nádorové onemocnění po uplynutí 3-5 let
Do čekací listiny nemůže být zařazen nemocný polymorbidní s odhadem životní prognózy 1-3 roky. Než je nemocný zařazen na čekací listinu musí projít předtransplantačním vyšetřením. Toto předoperační vyšetření je provedeno nejdříve nefrologem, další předtransplantační vyšetření je zajištěno transplantologem. U všech pacientů se provádí vyšetření dle protokolu transplantačního centra. Spočívá v základním vyšetření kardiovaskulárního a pulmonálního aparátu, gastrointestinálního traktu, v urologickém vyšetření, ve vyšetření k vyloučení infekcí a malignit, v psychologickém vyšetření a u žen v gynekologické vyšetření. K určení krevní skupiny se provádí základní hematologické, hemokoagulační, biochemické vyšetření. Dále se zjišťuje přítomnost cytomegaloviru, virové hepatitidy B a C, EB viru a HIV. Z imunologie je důležitá HLA typizace I. a II. třídy, stanovuje se hladina cytotoxických protilátek příjemce proti panelu T a B lymfocytů (PRA). Další vyšetření jsou doplněna podle nynějšího zdravotního stavu pacienta. Cílem je zjistit kontraindikace nebo onemocnění, které by následnou transplantaci ledviny zkomplikovaly a ohrozily na životě nemocného. Kritéria České transplantační společnosti k zařazení na čekací listinu vychází z doporučení Americké transplantační společnosti a European Best Practice Guidelines (EBPG), (Viklický 2008). Absolutní kontraindikace transplantace ledviny:
Aktivní infekce
Chronické respirační selhání
Morbidní obezita
Nevyřešená malignita 24
Neschopnost spolupráce
Refrakterní srdeční selhání a ICHS bez možnosti revaskularizace
Terminální jaterní onemocnění
Polymorbidita s odhadem životní prognózy 1-3 roky
Neřešitelné aterosklerotické postižení periferních tepen
Relativní kontraindikace transplantace ledviny:
Některá základní, ledvinná onemocnění (nádory časně)
Věk pacienta
Gastrointestinální onemocnění
Kardiovaskulární onemocnění
Maligní onemocnění
Jaterní onemocnění
Psychosociální stav
Infekce
(Viklický, 2008).
1.5 Dárci orgánů 1.5.1 Zemřelí dárci Udržení správné činnosti orgánů je hlavním cílem péče o dárce, jedná se o orgány, které budou odebrány a transplantovány. V důsledku hormonálních změn při smrti mozku, je důležité léčit a monitorovat změny vnitřního prostředí dárce, udržet správnou perfuzi orgánů, ventilaci a oxygenaci. V České republice je v současné době 90 % transplantací od zemřelých dárců. Kadaverózní dárce musí dle zákona splňovat následující podmínky: prokázaná smrt mozku, dobrá funkce ledvin, nejsou kontraindikace dárcovství. Zemřelých dárců s nebijícím srdcem je pouze malá část. Jsou to osoby, u kterých došlo k zástavě srdce a nepodařilo se srdeční akci obnovit. U zemřelých dárců se nejčastěji jedná o odběr multiorgánový. Jedná se o velký výkon, který probíhá ve třech fázích: preparace, perfuze konzervačním roztokem a explantace orgánů. Odběr a konzervace ledvin jsou velmi důležité pro kvalitu odebraných orgánů. Je důležité rozlišit, zda se jedná o odběr ledvin od zemřelého nebo žijícího dárce. Důležité jsou časy ischemie orgánů, které dělíme na teplé a studené ischemie. Teplá 25
ischemie je doba od zastavení krevního průtoku ledvinou do jejich promytí. Vyskytuje se u odběru od živého dárce a maximální čas je 20 minut. Studená ischemie je doba maximálně akceptovatelná 24 hodin, jedná se o dobu od přerušení krevního oběhu v těle dárce, do obnovení průtoku krve ledvinou v těle příjemce (Třeška, 2008; Viklický, 2008).
1.5.2 Žijící dárci Při plánování a provedení odběru je zdraví dárce na prvním místě. Délka funkčnosti darované ledviny je nejpříznivější u jednovaječných dvojčat - má nejlepší výsledky. Dále pak jsou transplantace mezi rodiči a dětmi a sourozenci. Lepší úspěchy přežití štěpu jsou i od živých nepříbuzných dárců, než od dárců kadaverózních. Odběr ledviny od živého dárce za účelem transplantace má důležitá pravidla. Nesmí dojít k odběru od dárce, který má onemocnění, které by časem vedlo ke snížené funkci ledvin nebo již sníženou funkci ledvin. Dále platí už zmíněné kontraindikace (infekce, maligní onemocnění, věk pod 18 let). Dárce nemůže poskytnout ledvinu za úplatu nebo pod nátlakem. U metody odběru klasické nefrektomie je riziko hernie, či posunu svalstva v řezu, proto se radši volí laparoskopické metody. Ty mají méně časných i pozdních pooperačních komplikací, kratší dobu hospitalizace a rekonvalescence a také menší bolestivost (Viklický, 2008).
1.6 Ošetřovatelská péče u pacienta před transplantací ledviny Předoperační vyšetření příjemce musí být zaměřená na screening dysfunkce orgánových systémů, musí být komplexní. Nejdůležitější v předoperační přípravě je:
Základní interní vyšetření před operací.
Informovanost pacienta o průběhu operace, vyšetřeních před operací, terapii, režimu a ošetřování po transplantaci.
Podepsání informovaných souhlasů (s transplantací, s hospitalizací, s anestézií, s transfúzí).
Změření fyziologických funkcí.
Odběry biologického materiálu dle standardu oddělení a dle ordinace lékaře. Statim vyšetření obsahuje – KO (krevní obraz) + diff., biochemický komplex, hemokoagulace, křížovou zkoušku + zajištění krevních konzerv do zásoby
26
(deleukotizované erymasy). Kompletní přehled standardních odběrů (od 0. dne po 21. den)
Zajištění zavedení centrálního i periferního žilního katétru, zavedení močového katétru, měření CVT (centrální venózní tlak) a kontrola rtg srdce + plíce.
Někdy musí být provedena bezheparinová hemodialýza, záleží na době od předchozí dialýzy a na laboratorních hodnotách.
Podání imunosupresiv dle ordinace lékaře.
U peritoneálně dialyzovaných je důležité vypustit dialyzační roztok.
Klyzma, bandáž dolních končetin, příprava operačního pole, odložení šperků a odstranění protézy.
Premedikace dle ordinace anesteziologa.
Kontrola dokumentace.
Na operačním sále: sestra předává pacientovu dokumentaci, uzavřený močový systém, soupravu na CVT, dále dle zvyklostí. Sestra na jednotce intenzivní péče, popřípadě na ARO, během operace připraví transplantační box. Zajistí – monitor na sledování fyziologických funkcí, lůžko s digitální váhou, infúzní pumpy, perfuzory, stojan s kapslí na měření CVT, odsávačku, převazový materiál, sterilní prádlo (Viklický, 2008; Krbcová, 2002; Mošová, 2008).
1.7 Chirurgická technika transplantace ledviny K pánevním cévám se pronikne extraperitoneálně z poloobloukovitého řezu. Ledvina se vkládá nejčastěji do jámy kyčelní, tzn. retroperitoneálně. Štěp se umisťuje do pravé jámy kyčelní z důvodu lepšího přístupu k ilickým cévám. Jako první se provede anastomóza venózní end-to-side na zevní pánevní žílu, arteriální na pánevní tepnu se poté provede stejným způsobem. Ledvina se uloží do vhodné polohy tak, aby byly všechny cévy volně průchozí, nestlačené, nezalomené. Doba studené ischemie končí po uvolnění svorek a sleduje se prokrvení ledviny. Urologická část je poslední, do močového měchýře je implantován močovod. Koncem operace je vložení drénů a sešívání operační rány po jednotlivých vrstvách. Transplantace u příjemce trvá přibližně 2-3 hodiny (Viklický, 2008).
27
1.8 Ošetřovatelská péče u pacienta po transplantaci ledviny Většina
pacientů
je
extubována
hned
po
operaci,
dále
jsou
pacienti
ve stabilizovaném stavu přeloženi z operačního sálu na jednotku intenzivní péče. V prvních pooperačních hodinách je důležitá pooperační monitorace fyziologických funkcí, jako je P, TK, EKG, saturace, dech, stav vědomí, první dvě hodiny měříme vitální funkce po 15 min., dále po 1 hodině). Kontrolujeme operační ránu - krvácení, odpady do drénů (množství, vzhled, funkčnost). Zajistíme sledování hodinové diurézy, bilanci
tekutin,
průchodnost
močového
katétru.
CVT
měříme
v
prvních
36 - 72 hodinách. Provádíme odběry biologického materiálu dle zvyklostí oddělení, důležité je sledování kreatininu (odhaluje funkci nebo rejekci transplantované ledviny). Nic per os, sledujeme peristaltiku. Dle ordinace lékaře podle potřeby podáváme kontinuálně analgetika, hodnotíme bolest. Zpravidla podáváme příjemcům jejich chronickou medikaci, antibiotika, imunosuprese, antiulcerozní profylaxe. Podáváním nízkomolekulárních heparinů, bandážemi dolních končetin a pasivním či aktivním cvičením provádíme prevenci trombembolické nemoci. Štěp se pravidelně kontroluje ultrazvukovým vyšetřením. Pokud je štěp nefunkční, je indikována biopsie transplantované ledviny. Kontroluje se hladina imunosupresiv, které pacient užívá. Za přísně aseptických podmínek se převazují centrální vstupy a operační rány - sterilně. U pacienta provádíme postupnou aktivizaci. První den po operaci pacienta provádíme hygienu na lůžku. Za spolupráce rehabilitačního týmu vertikalizujeme pacienta druhý den po operaci. Per os přijímat tekutiny začíná první pooperační den. Další dny jsou podávány bujóny a kaše. Zpravidla čtvrtý den přechází na normální stravu. Většinou pátý den odstraňujeme močový katétr, dále pak i CŽK, drény vytahujeme, pokud neodvádí žádný sekret. Stehy odstraňujeme desátý den. Po 21. dnech, pokud nejsou žádné komplikace, propouštíme pacienta do domácího ošetření. Než pacienta propustíme, informujeme o: rejekci, dietě, další kontrole, o imunosupresivní léčbě, rizicích infekce, těhotenství, sexuálním životě, vhodné rehabilitaci, hygienické péči, odhojení transplantátu. Velice důležité je dodržování bariérového systému ošetřování transplantovaného pacienta (Krbcová, 2002; Mošová, 2008; Kapounová, 2007; Viklický, 2008).
28
1.9 Imunosupresivní terapie Imunosupresivní léčba po transplantaci ledviny má smysl ovlivnit stav organismu, který umožňuje přijmout přítomnost štěpu (zamezit rejekci transplantátu) a současně zachovat obranyschopnost příjemce vůči infekcím. Již před transplantací dostává pacient první dávku imunosupresiv. Pokud je štěp funkční, musí být imunosupresivní léčba užívána, tedy po celou dobu funkčnosti, aby nedošlo k odhojení. Bohužel imunosupresivní léčba má i negativní vedlejší účinky a může způsobit mnoho nežádoucích komplikací (vznik novotvarů, metabolických změn, infekce), ty mohou ovlivňovat osud štěpu i nemocného. Imunosupresivní léčba a její možnosti se stále vyvíjejí. Imunosupresivní léčba a režim je třeba u každého pacienta zvolit individuálně s přihlédnutím k hladině PRA, počtu předchozích transplantací a kvalitě štěpu. V potransplantačním období rozlišujeme 3 základní režimy: - indukční (profylaktická) imunosupresivní léčba – používá se u imunologicky rizikového
pacienta
při
první
transplantaci
ledviny,
umožní
delší
přežití
transplantovaného štěpu. Zahajuje se již předoperačně při transplantaci. Používá se stále častěji. - udržovací imunosuprese – užívá se trojkombinace tacrolimus nebo cyklosporin A, mykofenolátem mofetilem nebo azathioprin a kortikosteroidy - antirejekční léčba – podávání kortikosteroidů – metylprednisolonu - ve vyšších dávkách je prvotní léčbou rejekce štěpu. Nejčastější výskyt rejekce po transplantaci ledviny je v prvních 3 měsících (Viklický, 2008).
1.10 Komplikace po transplantaci ledviny Chirurgické
Krvácení do okolí transplantátu
Trombóza tepny štěpu
Stenóza renální tepny
Trombóza žíly štěpu
Lymfokéla
Obstrukce nebo striktura močovodu
Močová píštěl 29
Infekce operační rány
Hematurie
Interní –
Infekční komplikace
Rejekční poškození štěpu
Arteriální hypertenze
Hyperlipoproteinémie
Kardiovaskulární choroby
Avaskulární kostní choroba
Diabetes mellitus
Osteopenie
Gastrointestinální komplikace
Malignity
Tromboembolická choroba (Viklický 2008).
1.10.1 Rejekce štěpu Rejekce je imunitní odpověď organismu na transplantovanou tkáň. Odmítání transplantátu je reakce těla příjemce přirozená a očekávaná. Rozlišujeme rejekci chronickou, hyperakutní a akutní. Nejvyšší výskyt rejekcí po transplantaci ledviny je v již časném období. Vyskytuje se mezi druhým a třetím týdnem po transplantaci, zpravidla se jedná o buněčnou rejekci. Hyperakutní rejekce - dochází ke zničení štěpu a jeho funkci, objevuje se do několika minut, výjimečně hodin, po obnovení krevního průtoku transplantovanou ledvinou. Akutní rejekce - ve většině případů je snadno léčitelná, důležitá je včasná diagnóza a terapie. Projevuje se bolestivostí, na pohmat citlivým zvětšením ledviny, poklesem diurézy, poklesu funkce štěpu prokazujeme laboratorním vyšetřením. Vzniknout může kdykoliv po transplantaci. Chronická rejekce - příčinou může být infekce, nedodržování léčby imunosupresivy, nevhodně zvládnutá předchozí akutní rejekce. Celkové příznaky rejekce ledviny - zvýšení hladiny kreatininu v séru, bolest zad, zvětšení ledviny, snížení množství moče, bolestivost, zvýšená teplota, příznaky chřipky. 30
Pokud se u pacienta s transplantovanou ledvinou objeví některý z těchto příznaků, musí informovat neprodleně svého lékaře (Teplan, 2010; Viklický, 2008).
1.11 Život po transplantaci ledviny Pacient je informován především o: -
Péči o operační ránu.
-
Užívání léků, včetně imunosupresiv.
-
Sledování diurézy.
-
Sledování tělesné teploty a krevního tlaku.
-
Výživě a dietě, omezení soli.
-
Pravidelných gynekologických a mamografických prohlídek u žen.
-
Zákazu konzumace alkoholu a kouření.
-
Celkové tělesné hygieně, snížení rizika infekce, péči o chrup, kůži.
-
Pohybové aktivitě.
-
Očkování, je třeba předem konzultovat s ošetřujícím transplantologem.
-
Řízení motorových vozidel, první čtyři týdny po operaci není doporučeno řízení motorových vozidel.
-
Pobytu na slunci, nutnosti ochrany pokožky.
-
Domácích zvířatech, obecně nejsou doporučena.
-
Volném čase, při cestování volit místa s vysokou hygienickou úrovní.
-
Sexuálním životě, těhotenství (Česká transplantační společnost, 2007, online; Slezáková, 2010).
1.12 Kvalita života V Evropě se termín kvalita života začal v medicíně užívat v 70. letech dvacátého století. Vypovídá o tom, jakou kvalitu života mají nemocní trpící onemocněními, stavy po úrazu. Poukazuje na to, jaký je dopad konkrétní léčby a jejích vedlejších účinků na kvalitu pacientova života a na jeho každodenní život. Pojem kvalita života by poprvé zmíněn v souvislosti s pomocí pro nižší společenské vrstvy. Hovoříme-li o kvalitě života jednotlivce, vybíráme vždy jen z určité dílčí složky. I přes hojné používání definice pojmu kvalita života, dosud není přesná definice vymezena. Tento termín se používá v různých souvislostech a vědních oborech. Dvě 31
základní hlediska hodnocení kvality života jsou: objektivní a subjektivní. Subjektivně se jedná o prožívání a spokojenost se životem. Objektivně o sociální statut, sociální a materiální zajištění (Hnilicová, 2005). Kvalitou života se medicína zabývá předně v rámci kontinua zdraví – nemoc. Zjišťuje, jaký má zdravotní stav vliv na život jedince. Světová zdravotnická organizace (WHO) zdraví definuje jako „stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci“ (WHO, 1946). V Praktickém slovníku medicíny je nemoc definována jako „stav organismu vznikající působením vnějších nebo vnitřních okolností, narušujících správné fungování a rovnováhu.“ V dnešní době bere medicína při posuzování kvality života v úvahu i sociální a psychologické aspekty života jedince (Vokurka M., Hugo J., Praktický slovník medicíny). Na nejobecnější úrovni je kvalita života brána jako výsledek interakce mnoha různých faktorů. Společným znakem je subjektivní posouzení vlastní životní situace a psychického, fyzického a sociálního stavu jedince. Kvalita života tedy vyjadřuje pocit fyzického zdraví a nepřítomnost symptomů onemocnění či léčby a v celkovém pohledu také psychickou kondici, náboženské a ekonomické aspekty a společenské uplatnění (Hnilicová, 2005).
1.12.1 Zdraví a kvalita života V dnešní době se stala kvalita života jedním z nejčastěji používaných termínů nynější medicíny. Zdůrazňuje smysl zdravotní péče do doby, dokud je ovlivňována pozitivně. Lékař vnímá zdraví, jako nepřítomnost nemoci či úrazu. Sociologové si představují zdraví jako fungování zdravého člověka ve všech sociálních rolích. V představě ideálního stavu jak fyzického, duševního tak i sociálního a duchovního žijí idealisté. Každý člověk chápe zdraví jinak. Někdo si ho přestavuje jako prostředek k dosažení určitého cíle, nebo může představovat cíl samotný. U chronicky nemocných lidí, handicapovaných, trpících bolestí nebo umírajících to můžeme často takto nalézt. Jako nejdůležitější hodnotu života vnímáme všichni pojem zdraví. Proto zdraví a nemoc chápeme jako dva protilehlé póly (Křivohlavý, 2009).
32
1.12.2 Nemoc a kvalita života Dle Holčíka je „nemoc, jako objektivní stav, jako subjektivní odraz ve vědomí, jako důvod k poskytnutí zdravotnické služby“ (Holčík, 2005, s. 14). Zjednodušeně můžeme konstatovat, že nemoc je porucha zdraví. Podobný je stav, kdy člověk je nemohoucí a nemá žádnou sílu. Lidé často chápou nemoc, tak, že není něco v pořádku nebo něco nefunguje. Lékaři hodnotí nemoc z objektivního pohledu. Pacienti hodnotí svoji nemoc ze subjektivního pohledu. Proto by bylo skutečně vhodné, aby lékař znal náhled na nemoc z obou stran (Křivohlavý, 2002). Nemoc dělíme do tří skupin: akutní nemoc – příčinou je působení bakterií nebo virů, její průběh bývá krátký, zhojení může být bez následků, uzdravení organismu. chronická nemoc – velice častou příčinou bývají nezdravé návyky, nemoc má dlouhodobý průběh s možnými trvalými následky.
cyklická nemoc – střídání úseků nemocí a zdraví (Křivohlavý, 2002).
1.12.3 Metody měření kvality života Dle Křivohlavého (2009) lze metody měření kvality života dělit do tří skupin na: metody objektivního hodnocení, metody subjektivního hodnocení,
smíšené metody hodnocení.
Nástroje měření kvality: K hodnocení kvality života jsou používány nejčastěji dotazníky, strukturované rozhovory, hodnotící stupnice nebo pozorování. Musíme také dodržet důležité kroky při hodnocení QOL (Křivohlavý, 2009).
1.12.4 Rozsah pojetí kvality života Pojetí kvality života se rozlišuje ve třech odlišných sférách - podle autorů Engela a Bergsmana (1988) : v makro-rovině v mezo-rovině v personální (osobní) rovině.
33
Makro-rovina -jedná se o kvalitu života společenských celků (země, kontinenty). Zamyšlení o absolutním smyslu života. Je součástí základních politických úvah (problematika terorismu, chudoby, hladomoru). Absolutní morální hodnota. Mezo-rovina -kvalita života menších sociálních skupin (školy, nemocnice, domy pro seniory, azylové domy). Jde se o respektování života člověka jako morální hodnoty. Otázky vztahů mezi lidmi, neuspokojování i uspokojování základních potřeb člověka. Personální (osobní) rovina -jde o život jedince. Jde o každého z nás individuálně, staneme-li se pacienty, zdravotními sestrami nebo kýmkoliv jiným. Při určování kvality života jde o hodnocení zdravotního stavu, bolesti, spokojenosti, strachu, atd. Promítají se zde osobní hodnoty – plány, představy, naděje, pojetí života. Jednotlivý člověk v této rovině si hodnotí sám kvalitu svého života (Křivohlavý, 2002).
1.12.5 Režimová opatření pacientů po transplantaci ledviny Hlavním cílem transplantace orgánů je nejen zachování ale i prodloužení života. Dnešní dokonalé metody a imunosupresivní léčba přispívají k mnohem většímu počtu takto léčených lidí a k prodlužování života transplantovaných pacientů. U těchto nemocných se objevují další komplikace související s doživotním užíváním léčiv. Mění se i psychosociální cítění, vztah k rodině, k životu, pacient je zbaven svého předchozího onemocnění a začíná jakoby nový život po transplantaci. Z většiny studií vyplývá mnohem lepší hodnocení kvality života u transplantovaných pacientů než pacientů hemodialyzovaných. Jedná se především o domény fyzického fungování. Velký vliv na psychiku těchto nemocných mají dva základní momenty: První moment je před transplantací. Jedná se o vyšetření před zařazením na čekací listinu. Ve většině případů probíhají tato vyšetření za hospitalizace v nemocnici. Nemocný mnohdy i poprvé musí navazovat kontakt s personálem, s lékařem a s koordinátory ohledně transplantací. S těmito lidmi se bude transplantovaný pacient scházet až do konce života, s čímž je v době vyšetření již seznámen. Po zařazení na čekací listinu dochází pacient pravidelně na kontroly. U většiny pacientů je v této fázi kvalita života velmi nízká. Základní onemocnění doprovází většinou velké zdravotní problémy. Nemocný cítí malou svalovou sílu, značnou únavu, poruchy spánku, nízkou výkonnost, časté změny nálad, úzkost a strach. Strach prožívá
34
z možnosti, že umře dříve, než dojde k transplantaci, dochází k depresivním stavům. Nemocný bývá i velkou zátěží pro příbuzné. Druhým momentem je způsob života po transplantaci, návrat k normálnímu způsobu života. V dnešní době se provádí studie transplantovaných na srovnávání života před a po transplantačním výkonu. Ze studií již provedených bylo zjištěno, že kvalita života se mnohdy výrazně zlepšuje v oblasti fyzického než psychického zdraví. Deprese a úzkosti do určité míry přetrvávají. Fyzická aktivita má velký vliv na lepší život po transplantaci. Fyzická kondice na úrovni vede ke zlepšení vitality, předcházení sociální izolace a v neposlední řadě k vnímání bolesti. Do zaměstnání se tím nemocný vrací rychleji. Zaměstnání většinou pozitivně ovlivňuje psychickou kondici, pacient si už nepřipadá tak méněcenný. Z důvodu základního onemocnění nepracuje před transplantací až tři čtvrtiny nemocných. Po transplantaci se jich vrací do zaměstnání více jak 60 %. Pacientův nový, další život je závislý na užívání imunosupresivních léčiv. Nesprávné užívání nebo neužívání imunosupresiv může vést časem k rejekci a selhání orgánu. Adolescenti patří mezi rizikové skupiny z důvodu pocitů nezávislosti a vývojových změn. Dle některých studií víme, že v prvních měsících po operaci se fyzické zdraví zlepšuje mnohem výrazněji než zdraví psychosociální. Dochází k výraznému zlepšení kvality života po transplantaci, ale i přes to vychází hodnocení jako nižší než kvalita života u zdravé populace. Zjednodušeně řečeno, základní onemocnění je nahrazeno dalšími komplikacemi. Předně za to mohou vedlejší nežádoucí účinky a komplikace imunosupresivní léčby. Nejvíce důležitá je informovanost pacienta (Fraňková, 2009).
35
2 Praktická část 2.1 Metodika výzkumu Ve výzkumné práci jsem použila jako metodu získání informací generický nástroj ke zjištění kvality života se zdravím v souvislosti – dotazník „Medical Outcomes Study 36 – Item Short Form (SF-36).“. Dotazník SF-36 je krátký dotazník, který se používá ke zhodnocení zdravotního stavu v populaci. Můžeme jej použít ke zjištění kvality života u širokého spektra onemocnění. V úvodu dotazníku jsem uvedla, k jakému účelu budou sloužit zodpovězené otázky. Také bylo zdůrazněno, že jde o zcela anonymní dotazník a že informace z dotazníku získané nebudou zneužity. Představila jsem se a uvedla jsem můj studovaný obor a školu, kterou studuji. Ústně pak byli respondenti žádáni o vyplnění dvou stejných dotazníků, přičemž jeden vyplní tak, jak vše cítili před transplantací a jeden po transplantaci, na každý z nich pak napíší před a po. Dotazník má 11 otázek daných, z nichž některé mají podotázky (6,7,8,12,14), v dotazníku SF-36 je tedy 36 otázek. Dotazník je rozdělen do 8 domén (fyzické zdraví, fyzické omezení rolí, fyzické a emoční omezení, sociálních funkcí, bolest, všeobecné duševní zdraví, všeobecné vnímání vlastního zdraví a vitalita). Dále jsem přidala pět otázek (1,2,3,15,16) zjišťujících věk, pohlaví, vzdělání, užívání léků a v jakém věku bylo klientům diagnostikováno onemocnění ledvin.
2.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky jsem za pomoci sestřiček z nefrologické ambulance a nefrologického oddělení v IKEM rozdala klientům po transplantaci ledviny. Každý z těchto klientů dostal dva úplně stejné dotazníky, u jednoho z nich se klienti rozvzpomínali na období před transplantací a druhý vyplnili již v době po transplantaci. Poprosila jsem je, aby mi na dotazník napsali, který je před a který je po. Cílový počet respondentů byl 80, dotazníků se mi vrátilo 54, z nichž čtyři byly neúplné a nesrozumitelně vyplněné. Konečný počet byl 50 dotazníků. Bylo tedy dosaženo 62,5%. Vzorek byl 24 žen a 26 mužů ve věku 20 – 80 let.
36
2.3 Průběh výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo po schválení hlavní setry IKEM a vedoucích pracovníků jak oddělení nefrologie, tak ambulance nefrologie v průběhu února a března 2015. Respondenti byli pacienti, u kterých byla uskutečněna transplantace ledviny v IKEM. Dbala jsem na některé požadavky u respondentů vyplňujících dotazníky: - jednalo se především o pacienty pravidelně docházející na kontroly do ambulance - orientovaní časem, osobou a místem - doba po transplantaci minimálně rok, maximálně rok a půl (doba byla určena z důvodu zjištění časných pooperačních komplikací a stabilizace stavu po transplantaci) - pacienti byli ve věku 20-80 let
2.4 Zpracování získaných dat Pro zpracování získaných dat jsem používala programovou sadu Microsoft Office Profesional Plus 2010, především programy Microsoft Word pro psaný text a Microsoft Excel pro zpracování tabulek. Kvůli lepší přehlednosti jsem otázky z dotazníku sestavila do tabulek a vyhodnoceny byly pomocí grafů s popisky.
37
2.5 Výsledky výzkumu 2.5.1 Zhodnocení zdraví a kvality života před transplantací Otázka č. 1: Váš věk?
8%
4% 18% a) 20-30 let
32%
b) 31-40 let c) 41-50 let d) 51-60 let e) 61-70 let f) 71-80 let 24% 14%
Graf 1 Věk
Dotazník vyplnilo 50 respondentů. Z toho 2 respondenti (4%) ve věku 20-30 let, 9 respondentů (18%) ve věku 31-40 let. Ve věku 41-50 let vyplnilo dotazník 12 respondentů (24%), 51-60 let 7 respondentů (14%), 61-70 let 16 respondentů (32%). Poslední položku 71-80 let vyplnili 4 respondenti (8%). Dotazník mi vyplnilo nejvíce dotazovaných
ve
věku
61-70
let.
ve věku 20-30 let.
38
Nejméně
pak
bylo
dotazovaných
Otázka č. 2: Pohlaví
Chyba! Chybné propojení.
Graf 2 Pohlaví respondentů
Z celkového počtu 50 respondentů odpovídalo 24 žen (48%) a 26 mužů (52%). V dotazníkovém šetření byla tedy obě pohlaví zastoupena téměř stejným počtem respondentů.
Otázka č. 3: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
39
8%
0%
a) základní vzdělání 28%
4%
b) středoškolské vzdělání bez maturity c) středoškolské vzdělání s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 38%
f) postgraduální
22%
Graf 3 Vzdělání
Otázku vyplnilo 50 respondentů. Z toho 14 respondentů (28%) byli dotazovaní se vzděláním základním, středoškolsky vzdělaných bez maturity odpovědělo 11 (22%). Klientů se středoškolským vzděláním s maturitou odpovědělo 19 respondentů (38%).
Vyšší
odbornou
školu
jako
dosažené
vzdělání
označili
2 respondenti (4%), 4 respondenti (8%) vysokou školu. Možnost postgraduální nevyplnil nikdo, tedy 0%.
Otázka č. 4: Řekl/a byste, že Vaše zdraví je celkově?
40
0%
0%
30%
30% a) výtečné b) velmi dobré c) dobré d) docela dobré e) špatné
40%
Graf 4 Ohodnocení zdraví (před transplantací)
Ze znázorněného grafu je patrné, že výtečně, což je první odpovědí v této dotazníkové otázce se necítil nikdo z dotazovaných, tedy 0%. Jako velmi dobré nehodnotil své zdraví také nikdo, tedy 0%. 15 respondentů (30%) cítilo své zdraví jako dobré. Největší zastoupení
měla
odpověď
docela
dobré,
na
kterou
takto
odpovědělo
20 respondentů (40%). 15 respondentů (30%) cítilo své zdraví jako špatné.
Otázka č. 5 Jak byste hodnotil/a své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem? 41
22%
4%
4% a) mnohem lepší než před rokem b) poněkud lepší než před rokem c) přibližně stejné jako před rokem d) poněkud horší než před rokem e) mnohem horší než před rokem
10%
60%
Graf 5 Srovnání zdraví dnes a před rokem u odpovídajících před transplantací
Hodnoceni byli dotazovaní jeden rok až rok a půl po transplantaci, ovšem odpovídali jako by byli rok před transplantací a odpovídali takto: na odpověď mnohem lepší než před rokem odpověděli 2 respondenti (4%), poněkud lepší než před rokem hodnotí své 2
respondenti
(4%).
Přibližně
stejně
jako
před
rokem
cítilo
své
zdraví
30 respondentů (60%). Poněkud horší než před rokem odpovědělo 5 respondentů (10%). Jako mnohem horší než před rokem hodnotilo své zdraví 11 respondentů (22%).
42
Otázka č. 6 Následující otázky se týkají činností, které někdy děláváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry Tabulka 1 Omezení činností během typického dne (před transplantací) Otázka
Odpověď Ano, omezuje hodně
Usilovné činnosti jako je běh, nošení těžkých předmětů, provozování náročných sportů Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole Zvedání nebo nesení běžného nákupu Vyjít po schodech několik pater Vyjít po schodech jedno patro Předklon, shýbaní, poklek Chůze asi jeden kilometr Chůze po ulici několik set metrů Chůze po ulici sto metrů Koupání doma nebo oblékání bez cizí pomoci
Ano, omezuje trochu
Ne, vůbec neomezuje
36
10
4
18
24
8
10
30
10
26
14
10
14
12
24
8 26
18 20
24 4
20 14
22 20
8 16
6
10
34
Otázka č. 6 obsahuje 10 podotázek, v tabulce 1 je vidět, jak zdraví před transplantací omezovalo vykonávané činnosti během typického dne. Usilovné činnosti jako je běh, nošení těžkých předmětů, provozování náročných sportů. Odpovídalo 50 respondentů. 36 respondentů (72%) odpovědělo, že je tyto činnosti omezovaly hodně, 10 respondentů (20%) omezovaly trochu a jen 4 dotazované (8%) neomezovaly vůbec. Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole. Tyto činnosti respondenty omezovaly takto: 18 dotazovaných (36%) omezovaly hodně, 24 (48%) trochu a 8 (16%) vůbec.
43
Zvedání nebo nesení běžného nákupu. 10 z odpovídajících (20%) tyto činnosti omezovaly hodně. Trochu omezovaly 30 respondentů (60%) a neomezovaly vůbec 10 dotazovaných (20%). Vyjít po schodech několik pater bylo pro 26 dotazovaných (52%) hodně omezující. Trochu tato zátěž omezovala 14 dotazovaných (28%) a 10 respondentů (20%) neomezovalo vůbec vyjít po schodech několik pater. Vyjít po schodech jedno patro omezovalo hodně 14 dotazovaných (28%). Trochu to omezovalo 12 odpovídajících (24%) a 24 respondentů (48%) to neomezovalo vůbec. Předklon,
shýbaní,
poklek.
Tato
fyzická
námaha
omezovala
hodně
8 respondentů (16%), trochu 18 (36%) a neomezovala vůbec 24 dotazovaných (48%). Chůze asi jeden kilometr omezovala hodně 25 odpovídajících (50%). Trochu omezovala 20 (40%) a vůbec neomezovala 4 dotazované (8%). Chůze po ulici několik set metrů. Pro 20 respondentů (40%) byla omezující hodně, pro 22 (44%) trochu a 8 dotazovaných (16%) neomezovala vůbec. Chůze
po
ulici
sto
metrů
omezovala
hodně
14
respondentů
(28%),
20 (40%) omezovala trochu a 16 (32%) vůbec. Koupání doma nebo oblékání bez cizí pomoci. Pro 6 dotazovaných (12%) byly tyto činnosti omezující hodně. 10 odpovídajících (20%) omezovaly trochu a vůbec neomezovaly 34 respondentů (68%).
44
Otázka č. 7 Trpěl/a jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti za poslední čtyři týdny kvůli zdravotním potížím? Tabulka 2 Problémy při práci kvůli zdravotním potížím (před transplantací) Otázka Odpověď ANO NE Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci 36 nebo jiné činnosti? Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? Byl/a jste omezen/a v druhu práce nebo jiných činnostech? Měla/a jste potíže při práci nebo jiných činnostech (např. musel/a jste vynaložit zvláštní úsilí)?
14
34
16
32
18
30
20
Otázka č. 7 se skládá ze čtyř podotázek, na každou z nich opět odpovídalo 50 respondentů, v tabulce 2 je vidět, jak odpovídali. Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci nebo jiné činnosti? Čas, který dotazovaní věnovali práci, či jiné činnosti se kvůli zdraví zkrátil u 36 respondentů (72%), nezměnil se u 14 respondentů (28%). Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? Odpověď ano zvolilo 34 respondentů (68%), odpověď ne 16 respondentů (32%). Byl/a jste omezen/a v druhu práce nebo jiných činnostech? Omezení v práci pocítilo 32 dotazovaných (64%), nepocítilo 18 respondentů (36%). Měla/a jste potíže při práci nebo jiných činnostech (např. musel/a jste vynaložit zvláštní úsilí)? 30 respondentů (60%) muselo vynaložit zvláštní úsilí při svých činnostech kvůli obtížím. 20 (40%) nemuselo, jejich odpověď byla ne.
45
Otázka č. 8 Trpěl/a jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti za poslední čtyři týdny kvůli nějakým emocionálním potížím (např.: pocit deprese či úzkosti)? Tabulka 3 Problémy při práci kvůli emocionálním potížím (před transplantací) Otázka
Odpověď ANO
NE
Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci nebo jiné činnosti?
40
10
Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? Byl/a jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný/á než obvykle?
38 30
12 20
Otázka č. 8 obsahuje 3 podotázky, na které odpovídalo 50 respondentů. V tabulce 3 lze vidět, jestli se vyskytly uvedené problémy při práci kvůli emocionálním potížím v posledních čtyřech týdnech. Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci nebo jiné činnosti? Odpověď ano zvolilo 40 respondentů (80%), odpověď ne 10 respondentů (20%). Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? 38 dotazovaných (76%) odpovědělo ano, méně respondentů 12 (24%) volilo variantu ne. Byl/a jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný/á než obvykle? Méně pozorných při
práci
nebo jiných činnostech bylo
20 respondentů (40%) nepociťovalo menší pozornost.
46
30
respondentů
(60%).
Otázka č. 9 Uveďte, do jaké míry bránily Vaše zdravotní nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti za poslední čtyři týdny?
4%
10%
26% 10% a) vůbec ne b) trochu c) mírně d) poměrně dost e) velmi silně
50%
Graf 6 Zdravotní a emocionální potíže v normálním společenském životě za poslední čtyři týdny (před transplantací)
Z grafu vyplývá, že zdravotní nebo emocionální potíže neměly vliv a nebránily normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti za poslední čtyři týdny před transplantací 2 respondentům (4%). Odpověď trochu zvolilo 5 respondentů (10%). Mírně měly potíže vliv na 5 respondentů (10%). Poměrně
dost
odpovědělo
25
respondentů
13 respondentů (26%).
47
(50%).
Velmi
silně
zvolilo
Otázka č. 10 Jak velké bolesti jste měl/a za poslední čtyři týdny?
6%
4%
0%
10% a) žádné b) velmi mírné c) mírné d) střední e) silné f) velmi silné
20% 60%
Graf 7 Bolesti za poslední čtyři týdny (před transplantací)
Na otázku Jak velké bolesti jste měl/a za poslední čtyři týdny před transplantací, i s ohledem na to, že respondenti jsou rok až rok a půl po transplantaci odpovídali dotazovaní nejčastěji, že bolesti ještě před transplantací neměli žádné, odpovědělo takto 30 respondentů (60%). Odpověď b) velmi mírné 10 respondentů (20%). Mírnými bolestmi trpělo 5 respondentů (10%). Střední bolesti měli 3 respondenti (6%). Silné bolesti pociťovali 2 respondenti (4%). Velmi silnými bolestmi netrpěl nikdo z dotazovaných, tedy 0%.
48
Otázka č. 11 Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) za poslední čtyři týdny??
20%
0% 40%
a) vůbec ne b) trochu c) mírně d) poměrně dost d) velmi silně 20% 20% Graf 8 Bolesti bránící v práci za poslední čtyři týdny (před transplantací)
20 respondentů (40%) bolesti v práci vůbec neměli za poslední čtyři týdny před transplantací.
Odpověď
trochu
zvolilo
10
respondentů
(20%),
mírně
10 respondentů (20%). Poměrně dost bránily bolesti v práci 10 respondentům (20%). Variantu velmi silně si nevybral nikdo z dotazovaných, tedy 0%.
49
Otázka č. 12 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v předchozích čtyřech týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil/a? Tabulka 4 Pocity psychického a fyzického zdraví (před transplantací) Otázka
Odpověď Pořád
Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil/a pln/a elánu? Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl/a velmi nervózní? Jak často v předchozích 4 týdnech jste měl/a takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval/a klid a pohodu? Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl/a pln/a energie? Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval/a pesimismus a smutek? Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil/a vyčerpán/a? Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl/a šťastný/á? Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil/a unaven/á?
Dost často
Většinou
Občas
Málokdy
Nikdy
0
2
2
10
20
16
30
10
4
2
4
0
20
14
2
10
4
0
2
4
8
10
16
10
4
10
6
15
10
5
24
16
4
4
0
2
14
10
8
12
6
0
0
2
2
14
24
8
30
8
4
4
1
3
Otázka č. 12 obsahuje 9 podotázek týkajících se pocitů psychického a fyzického zdraví. Odpovídalo 50 respondentů na každou z otázek. Na výběr měli pořád, většinou, dost často, občas, málokdy a nikdy. V tabulce 4 vidíme, jak odpovídali. 50
Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil/a pln/a elánu? 0 respondentů (0%) odpovědělo pořád, 2 respondenti (4%) zvolili odpověď většinou, 2 (4%) dost často. Občas se cítilo plně elánu 10 respondentů (20%). Odpověď málokdy udalo 20 respondentů (40%) a nikdy 16 dotazovaných (32%). Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl/a velmi nervózní? 30 respondentů (60%) udalo, že v posledních čtyřech týdnech byli pořád nervózní, 10 (20%) většinou nervózní. Dost často odpověděli 4 dotazovaní (8%), občas 2 (4%), 4 (8%) byli nervózní málokdy a 0 (0%) respondentů nikdy za poslední čtyři týdny. Jak často v předchozích 4 týdnech jste měl/a takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? 20 (40%) měli depresi, že je nic nerozveselilo pořád za dobu posledních čtyř týdnu, 14 (28%) většinou a 2 (4%) dost často. Občas trpělo depresí 10 dotazovaných (20%), málokdy 4 (8%) a nikdy 0 (0%) respondentů. Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval/a klid a pohodu? Klid a pohodu pociťovali za poslední čtyři týdny 2 respondenti (4%), 4 respondenti (8%) většinou a 8 (16%) dost často. 10 respondentů (20%) pociťovalo klid a pohodu občas a 16 (32%) málokdy. Za poslední čtyři týdny nepociťovalo klid a pohodu nikdy 10 dotazovaných (20%). Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl/a pln/a energie? 4 respondenti (8%) odpověděli pořád, 10 (20%) většinou a dost často zvolilo 6 respondentů (12%). Občas bylo plně energie 15 dotazovaných (30%) a málokdy10 (20%). Odpověď nikdy zvolilo 5 respondentů (10%). Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval/a pesimismus a smutek? Smutek a pesimismus pociťovalo pořád 24 respondentů (48%), dalších 16 (32%) většinou a 4 (8%) dost často. Občas též 4 (8%) a odpověď málokdy si nezvolil nikdo. Odpověď nikdy si zvolili 2 respondenti (4%). Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil/a vyčerpán/a? Vyčerpání v předchozích čtyřech týdnech pociťovalo pořád 14 respondentů (28%), většinou 10 (20%) a dost často 8 (16%). 12 respondentů (24%) se cítilo být vyčerpaných občas za poslední čtyři týdny, 6 (12%) málokdy a variantu nikdy si nezvolil nikdo, tedy 0%.
51
Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl/a šťastný/á? Šťastných bylo pořád 0 (0%) dotazovaných, 2 (4%) většinou a 2 (4%) dost často. 14 respondentů (28%) bylo šťastných občas a 24 (48%) málokdy. Variantu nikdy odpovědělo 8 respondentů (16%). Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil/a unaven/á? Unaveno pořád v posledních čtyřech týdnech bylo 30 respondentů (60%), 8 (16%) většinou a 4 (8%) dost často. Občas unaveni byli 4 respondenti (8%), málokdy 1 (2%) a variantu nikdy si zvolili 3 dotazovaní (6%).
52
Otázka č. 13 Uveďte, jak často v předchozích čtyřech týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např.: návštěvy přátel, příbuzných atd.)?
2% 20%
18%
a) pořád b) většinu času c) občas d) málokdy e) nikdy 20%
40%
Graf 9 Častost ovlivnění společenského života (před transplantací)
Položku pořád zvolilo 10 respondentů (20%) z dotazovaných na otázku týkající se zdravotních a emocionálních obtíží ještě před transplantací. 20 respondentů (40%) odpovědělo většinu času. Občas odpovědělo 10 respondentů (20%), málokdy 9 respondentů (18%). Možnost nikdy odpověděl 1 respondent (2%).
53
Otázka č. 14 Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? Tabulka 5 Vnímání zdraví a nemoci (před transplantací) Otázka
Odpověď Většinou Určitě ano ano
Zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé Jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný Očekávám, že se mé zdraví zhorší Mé zdraví je perfektní
většinou ne
Nejsem si jist
určitě ne
18
18
10
4
0
0
5
15
10
20
3 0
15 2
20 1
11 10
1 37
Otázka 14 obsahuje 4 podotázky, v tabulce 5 vidíme, jak respondenti subjektivně vnímali zdraví a nemoc. Zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí). Že určitě onemocní, se domnívalo 18 respondentů (36%), většinou ano zvolilo 18 dotazovaných (36%). 10 respondentů (20%) si nebyli jisti. Většinou neonemocní 4 (8%) a určitě neonemocní 0 (0%) respondentů. Jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný, variantu určitě ano si nevybral nikdo z dotazovaných, tedy 0%. Položku většinou ano použilo 5 respondentů (10%), nejsem si jist, odpovědělo 15 respondentů (30%). 10 dotazovaných (20%) se domnívalo, že většinou nejsou stejně zdraví jako kdokoli jiný. Určitě ne odpovědělo 20 dotazovaných (40%). Očekávám, že se mé zdraví zhorší, to se domnívali 3 respondenti (6%). Většinou ano si myslelo 15 dotazovaných (30%). 20 odpovídajících (40%) si nebyli jisti. 11
respondentů
(22%)
většinou
neočekávalo,
že
se
jejich
zdraví
zhorší
a 1 odpovídající (2%) určitě neočekával, že se jeho zdraví zhorší. Mé zdraví je perfektní, toto tvrzení si myslelo 0 (0%) respondentů, většinou měli zdraví perfektní 2 respondenti (4%). Nebyl si jist 1 dotazovaný (2%). Většinou nemělo zdraví perfektní 10 respondentů (20%) a určitě ho nemělo perfektní 37 respondentů (74%).
54
Otázka č. 15 V průběhu dnešního dne užívám tyto léky (před transplantací) Dotazovaní nejčastěji uváděli tyto léky: Rocaltrol (calcitriol – vitamin D3- hypovitaminóza – prevence osteoporózy) Zemplar (paricalcitol- antiparatyreoidální léčba) Vigantol (colecalciferol – vitamín D- hypovitaminóza) Mimpara (cinacalcet - antiparatyreoidální léčba) Agen (amlodipín- bolkátor kalciových kanálů-antihypertenzívum) Zoxon (doxazosin- alfa1-blokátor – antihypertenzívum) Tenaxum (rilmenidin – agonista imidazolin. receptorů- antihypertnezívum) Furon (furosemid – kličkové diuretikum – antihypertenzívum) Ferittin (železo- léčba anémie) Milurit (allopurinol-↓ kys. Močové)… Fosrenol (lanthanum- léčba hyperfosfatémie, hyperkalémie) Renvela (sevelamer- léčba hyperfosfatémie) Ketosteril (směs aminokyselin- suplementace aminokyselin při nedostatečném využívaní proteinů) Acidum folicum (kyselina listová – léčba anémie) Lanzul (lansoprazol – inhibitor protonóvé pumpy – antiulcerózum) Ebrantil (urapidil – alfa – 1- blokátor – antihypertenzívum) Léky, které respondenti pravidelně užívají, jsou nejčastěji medikamenty ze skupin vitamínů, antihypertenziva, vazače fosfátů, diuretika, železo.
55
Otázka 16 V jakém věku Vám bylo diagnostikováno onemocnění ledvin?
Graf 10 Věk diagnostiky onemocnění ledvin
Do dvaceti let mi odpovědělo 9 respondentů (18%), 21-30 let 8 (16%), 31-40 13 (26%) respondentů. 41-50 let 9 (18%), 51-60 let 4 (8%). Respondentů ve věku 61-70 let mi odpověděli 4 (8%) a ve věku 71-80 let 3 (6%). Na tuto otázku odpovídali nejčastěji respondenti ve věku 31-40 let, nejméně pak 71-80 let.
56
2.5.2 Zhodnocení zdraví a kvality života před a 1-1,5 roku po transplantaci Otázka č. 4 Řekl/a byste, že Vaše zdraví je celkově? Tabulka 6 Ohodnocení zdraví (před a po transplantaci) Varianty odpovědí a) výtečné b) velmi dobré c) dobré d) docela dobré e) špatné Celkem
PŘED TRANSPLANTACÍ PO TRANSPLANTACI relativní relativní absolutní četnost četnost (%) absolutní četnost četnost (%) 0 0% 0 0% 0 15
0% 30%
9 26
18% 52%
20 15 50
40% 30% 100%
15 0 50
30% 0% 100%
Z uvedené tabulky vyplývá, že největší zastoupení na otázku Řekl/a byste, že Vaše zdraví je celkově, měla odpověď dobré, celkem 82%. Hned poté odpověď docela dobré, 20 respondentů (40%) před transplantací, po transplantaci 15 respondentů (30%). Výtečné zdraví neudal nikdo z respondentů. Velmi dobré zdraví před transplantací neudal nikdo a pouze 9 respondentů (18%) po transplantaci. Špatné zdraví udávalo 15 respondentů (30%) před transplantací, po transplantaci nikdo. Celkově lidé po transplantaci ledviny hodnotí své zdraví kladněji, než lidé před transplantací.
57
Otázka č. 5 Jak byste hodnotil/a své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem? Tabulka 7 Srovnání zdraví dnes a před rokem u odpovídajících před a po transplantaci
Varianty odpovědí a) mnohem lepší než před rokem b) poněkud lepší než před rokem c) přibližně stejné jako před rokem d) poněkud horší než před rokem e) mnohem horší než před rokem Celkem
PŘED TRANSPLANTACÍ absolutní relativní četnost četnost (%)
PO TRANSPLANTACI absolutní Relativní četnost četnost (%)
2
4%
16
32%
2
4%
7
14%
30
60%
24
48%
5
10%
3
6%
11
22%
0
0%
50
100%
50
100%
V tabulce 7 je vidět, že největší zastoupení měla odpověď za c) přibližně stejné jako před rokem, více tak odpovědělo respondentů, kteří stále čekali na transplantaci, celkem 30 (60%), 24 pacientů po transplantaci (48%). Mnohem lepší než před rokem byla odpověď s největším zastoupením odpovědí na druhém místě, podstatně to navyšují odpovědi respondentů po transplantaci, celkem 16 (32%), 2 respondenti (4%) před transplantací. 11 respondentů (22%) před transplantací uvedlo, že jejich zdraví je mnohem horší než před rokem, oproti tomu z respondentů po transplantaci si tuto možnost nevybral nikdo. Z celkového počtu 50 respondentů hodnotí své zdraví 2 respondenti (4%) před transplantací jako poněkud lepší než před rokem a po transplantaci 7 respondentů (14%). Poněkud horší zdraví než před rokem uvedlo 5 odpovídajících (10%) před transplantací a 3 (6%) po transplantaci. Celkem respondenti před transplantací hodnotí své zdraví ve srovnání dnes a před rokem negativněji, než respondenti po transplantaci.
58
Otázka č. 6 Následující otázky se týkají činností, které někdy děláváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? Tabulka 8 Omezení činností během typického dne (před a po transplantaci)
Otázka Usilovné činnosti jako je běh, nošení těžkých předmětů, provozování
Odpověď Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje náročných sportů Středně namáhavé činnosti Ano, omezuje hodně jako posunování stolu, luxování, Ano, omezuje trochu hraní Ne, vůbec neomezuje kuželek, jízda na kole Ano, omezuje hodně Zvedání nebo nesení běžného Ano, omezuje trochu nákupu Ne, vůbec neomezuje Ano, omezuje hodně Ano, omezuje Vyjít po schodech několik trochu pater Ne, vůbec neomezuje Ano, omezuje hodně Ano, omezuje Vyjít po schodech jedno trochu patro Ne, vůbec neomezuje Ano, omezuje hodně Ano, omezuje Předklon, shýbaní, poklek trochu Ne, vůbec neomezuje Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Chůze asi jeden kilometr Ne, vůbec neomezuje
59
PŘED PO TRANSPLANTACÍ TRANSPLANTACI 36
24
10
18
4
8
18
6
24
19
8
25
10
4
30
18
10
28
26
13
14
14
10
23
14
4
12
18
24
28
8
6
18
20
24
24
26
9
20
14
4
27
Ano, omezuje hodně Ano, omezuje Chůze po ulici několik set trochu metrů Ne, vůbec neomezuje Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Chůze po ulici sto metrů Ne, vůbec neomezuje Ano, omezuje hodně Koupání doma nebo oblékání Ano, omezuje trochu bez cizí Ne, vůbec neomezuje pomoci
20
6
22
20
8
24
14
2
20
15
16
33
6
2
10
10
34
38
Odpovídalo 50 respondentů. Usilovné činnosti jako je běh, nošení těžkých předmětů, provozování náročných sportů. Tyto činnosti omezovaly hodně, nebo alespoň trochu 46 respondentů (92%) před transplantací, 42 (84%) po transplantaci. Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole. Tyto činnosti omezovaly hodně, nebo alespoň trochu 42 respondentů (84%) před transplantací, 25 (50%) po transplantaci. Zvedání nebo nesení běžného nákupu. Omezováno hodně, nebo trochu bylo 40 respondentů (80%) před transplantací, 22 dotazovaných (44%) po transplantaci. Vyjít po schodech několik pater omezovalo hodně, nebo trochu 40 respondentů (80%) před transplantací a 27 odpovídajících (54%) po transplantaci. Vyjít po schodech jedno patro omezovalo hodně, nebo alespoň trochu 26 respondentů (52%) před transplantací a 22 respondentů (44%) po transplantaci. Předklon, shýbaní, poklek omezovalo hodně, nebo trochu shodně 26 respondentů (52%) před transplantací a 26 (52%) po transplantaci. Chůze asi jeden kilometr omezovala 46 dotazovaných (92%) před transplantací a 23 dotazovaných (46%) po transplantaci. Chůze po ulici několik set metrů omezovala hodně, nebo alespoň trochu 42 odpovídajících (84%) před transplantací a 26 dotazovaných (52%) po transplantaci. 60
Chůze po ulici sto metrů omezovala 24 respondentů (48%) před transplantací a 17 respondentů (34%) po transplantaci. Koupání doma nebo oblékání bez cizí pomoci omezovalo hodně nebo trochu 16 respondentů (32%) před transplantací a 12 respondentů (24%) po transplantaci.
61
Otázka č. 7 Trpěl/a jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti za poslední čtyři týdny kvůli zdravotním potížím? Tabulka 9 Problémy při práci kvůli zdravotním potížím (před a po transplantaci) PŘED TRANSPLANTACÍ Otázka
PO TRANSPLANTACI
Odpověď ANO
Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci nebo jiné činnosti?
NE
ANO
NE
36
14
17
33
Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? Byl/a jste omezen/a v druhu práce nebo jiných činností?
34
16
21
29
32
18
22
28
Měla/a jste potíže při práci nebo jiných činnostech (např.: jste musel/a vynaložit zvláštní úsilí)?
30
20
20
30
Z uvedené tabulky 9 vyplývá, že čas, který respondenti věnovali práci, nebo jiné činnosti se zkracoval mnohem více u dotazovaných před transplantací 36 (72%), než po transplantaci 17 (34%), stejně tak i u otázky, zda respondenti udělali méně, než chtěli 34 (68%) před transplantací a 21 (42%) po transplantaci. Omezeni v druhu práce, nebo jiných činnostech byli také více respondenti před transplantací 32 (64%), než po transplantaci 22 (44%). Potíže při práci, nebo jiných činnostech (např.: vynaložení většího po
úsilí)
transplantaci,
mělo před
taktéž
více
transplantací
respondentů
před
mělo
30
potíže
transplantací, dotazovaných
než (60%)
z 50 a po transplantaci mělo potíže 20 respondentů (40%) z 50. Celkově je znát, že respondenti před transplantací uvádějí více problémů při práci kvůli zdravotním potížím, než dotazovaní po transplantaci.
62
Otázka č. 8 Trpěl/a jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti za poslední čtyři týdny kvůli nějakým emocionálním potížím (např.: pocit deprese či úzkosti)? Tabulka 10 Problémy při práci kvůli emocionálním potížím (před a po transplantaci) PŘED TRANSPLANTACÍ Otázka
PO TRANSPLANTACI
Odpověď ANO
NE
ANO
NE
Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci nebo jiné činnosti?
40
10
15
35
Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? Byl/a jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný/á než obvykle?
38
12
16
34
30
20
16
34
Před transplantací se u 40 respondentů (80%) zkrátil čas, který věnovali práci, nebo jiné činnosti, naopak po transplantaci, se zkrátil čas 15 respondentům (30%). Méně než chtělo, udělalo před transplantací 38 dotazovaných (76%), po transplantaci 16 dotazovaných (32%). 30 respondentů (60%) před transplantací bylo při práci, nebo jiných činnostech méně pozorných, po transplantaci 16 respondentů (32%). Z tabulky vyplývá, že více trpěli lidé kvůli emocionálním potížím těmito problémy před transplantací.
63
Otázka č. 9 Uveďte, do jaké míry bránily Vaše zdravotní nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti za poslední čtyři týdny? Tabulka 11 Zdravotní a emocionální potíže v normálním společenském životě za poslední čtyři týdny (před a po transplantaci) Varianty odpovědí a) vůbec ne b) trochu c) mírně d) poměrně dost e) velmi silně Celkem
PŘED TRANSPLANTACÍ PO TRANSPLANTACI absolutní relativní četnost absolutní relativní četnost četnost (%) četnost (%) 2 4% 28 56% 5 10% 10 20% 5 10% 6 12% 25 50% 6 12% 13 26% 0 0% 50
100%
50
100%
Z uvedené tabulky vyplývá, že 25 respondentům (50%) před transplantací bránily tělesné nebo emocionální potíže normálnímu společenskému životu za poslední 4 týdny poměrně dost, 2 (4%) vůbec ne, 5 (10%) trochu, 5 (10%) mírně a 13 respondentům (26%) velmi silně. Z respondentů po transplantaci uvedlo 28 (56%), že jim tělesné a emocionální potíže nebrání vůbec, 10 (20%) trochu, 6 (12%) mírně, 6 (12%) poměrně dost. Z nabízených odpovědí variantu velmi silně nezvolil nikdo z respondentů po transplantaci.
64
Otázka č. 10 Jak velké bolesti jste měl/a za poslední čtyři týdny? Tabulka 12 Bolesti za poslední čtyři týdny (před a po transplantaci)
Varianty odpovědí
PŘED TRANSPLANTACÍ PO TRANSPLANTACI absolutní relativní četnost absolutní relativní četnost (%) četnost četnost (%)
a) žádné
22
44%
30
60%
b) velmi mírné
13
26%
10
20%
c) mírné
10
20%
5
10%
d) střední
4
8%
3
6%
e) silné
1
2%
2
4%
f) velmi silné
0
0%
0
0%
Celkem
50
100%
50
100%
Za poslední čtyři týdny před transplantací nemělo 22 respondentů (44%) žádné bolesti 13 (26%) velmi mírné, 10 (20%) mírné, 4 (8%) střední, 1 (2%) silné a nikdo nezvolil variantu velmi silné. Oproti tomu respondenti po transplantaci odpověděli, že žádné bolesti nemělo 30 respondentů (60%), velmi mírné 10 (20%), mírné 5 (10%), střední 3 (6%), silné 2 (4%) a variantu velmi silné nezvolil též nikdo.
65
Otázka č. 11 Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) za poslední čtyři týdny?? Tabulka 13 Bolesti bránící v práci za poslední čtyři týdny před transplantací PŘED TRANSPLANTACÍ PO TRANSPLANTACI Varianty absolutní relativní četnost absolutní relativní četnost odpovědí četnost (%) četnost (%) 24 48% 20 40% a) vůbec ne 8 16% 10 20% b) trochu 10 20% 10 20% c) mírně 8 16% 10 20% d) poměrně dost 0 0% 0 0% d) velmi silně Celkem 50 100% 50 100%
Za poslední čtyři týdny před transplantací bránily bolesti v práci celkově nějakým způsobem 26 respondentům (52%), 24 respondentů (48%) odpovědělo, že jim bolesti nebránily vůbec. 20 respondentům (40%) po transplantaci bolesti vůbec nebránily v práci. Nějakým způsobem bránily 30 respondentům (60%).
66
Otázka č. 12 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v předchozích čtyřech týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil/a? Tabulka 14 Pocity psychického a fyzického zdraví (před a po transplantaci) Otázka Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil/a pln/a elánu Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl/a nervózní? Jak často v předchozích 4 týdnech jste měl/a takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval/a klid a pohodu? Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl/a pln/a energie? Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval/a pesimismus a smutek?
Odpověď Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy
PŘED TRANSPLANTACÍ
PO TRANSPLANTACI
0 2 2 10 20 16 30 10 4 2 4 0 20 14 2 10 4
6 10 8 12 10 4 4 2 6 18 14 6 2 2 0 2 10
Nikdy Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy
0 2 4 8 10 16 10 4 10 6 15 10
34 10 14 4 16 6 0 8 10 8 12 12
Nikdy Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy
5 24 16 4 4 0 2
0 6 6 4 4 10 20
67
Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil/a vyčerpán/a? Jak často v předchozích 4 týdnech Jste byl/a šťastný/á? Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil/a unaven/á?
Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy
14 10 8 12 6 0 0 2 2 14 24 8 30 8 4 4 1 3
4 2 0 28 6 10 8 24 6 8 4 0 6 8 7 20 9 0
Na otázky odpovídalo 50 respondentů. Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil/a pln/a elánu? Na tuto otázku odpovídali respondenti před transplantací takto: nikdo z nich nezvolil variantu pořád, 2 (4%) většinou, 2 (4%) dost často, 10 (20%) občas, 20 (40%) málokdy a 16 (32%) nikdy. Oproti tomu, respondenti po transplantaci volili takto: 6 (12%) z nich odpovědělo pořád, 10 (20%) většinou, 8 (16%) dost často, 12 (24%) občas, 10 (20%) málokdy a 4 respondenti (8%) odpověděli nikdy. Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl/a nervózní? Před transplantací se 30 respondentů (60%) cítilo nervózní pořád, 10 (20%) většinou, 4 (8%) dost často, 2 (4%) občas, 4 (8%) málokdy, variantu nikdy nezvolil nikdo. Jak často v předchozích 4 týdnech jste měl/a takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? 20 respondentů (40%) před transplantací odpovědělo pořád, 14 (28%) většinou, 2 (4%) dost často, 10 (20%) občas, 4 (8%) málokdy a nikdo nezvolil variantu nikdy. Po transplantaci měli depresi pořád 2 respondenti (4%), 2 (4%) většinou, nikdo nezvolil variantu dost často, 2 (4%) občas, 10 (20%) málokdy a 34 (68%) nikdy. Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval/a klid a pohodu? 2 respondenti (4%) před transplantací odpověděli pořád, 4 (8%) většinou, 8 (16%) dost často, 10 (20%) občas, 16 (32%) málokdy a 10 (20%) nikdy. Po transplantaci odpovědělo 68
10 respondentů (20%) pořád, 14 (28%) většinou, 4 (8%) dost často, 16 (32%) občas, 6 (12%) málokdy a nikdo nezvolil variantu nikdy. Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl/a pln/a energie? 4 respondenti (8%) před transplantací odpověděli pořád, 10 (20%) většinou, 6 (12%) dost často, 15 (30%) občas, 10 (20%) málokdy a 5 (10%) nikdy. Z respondentů po transplantaci odpovědělo 8 (16%) pořád, 10 (20%) většinou, 8 (16%) dost často, 12 (24%) občas, 12 (24%) málokdy a nikdo z respondentů nezvolil variantu nikdy. Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval/a pesimismus a smutek? 24 respondentů (48%) po transplantaci odpovědělo pořád, 16 (32%) většinou, 4 (8%) dost často, 4 (8%) občas, nikdo z respondentů nezvolil variantu málokdy a 2 respondenti (4%) odpověděli nikdy. Po transplantaci pociťovalo pesimismus a smutek 6 respondentů (12%) pořád, 6 (12%) většinou, 4 (8%) dost často, 4 (8%) občas, 10 (20%) málokdy a 20 (40%) nikdy. Jak často v předchozích 4 týdnech jste se
cítil/a
vyčerpán/a? Vyčerpaných
respondentů se před transplantací cítilo pořád 14 (28%), 10 (20%) většinou, 8 (16%) dost často, 12 (24%) občas, 6 (12%) málokdy a variantu nikdy si nezvolil nikdo z respondentů. Po transplantaci se cítili vyčerpaní 4 respondenti (8%) pořád, 2 (4%) většinou, nikdo z respondentů si nezvolil variantu dost často, 28 (56%) občas, 6 (12%) málokdy a 10 (20%) nikdy. Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl/a šťastný/á? Z pořád šťastných respondentů před transplantací nebyl nikdo, většinou 2 (4%), dost často 2 (4%), občas 14 (28%), málokdy 24 (48%) a nikdy 8 (16%). Dotazovaných po transplantaci, kteří byli šťastni pořád bylo 8 (16%), většinou 24 (48%), dost často 6 (12%), občas 8 (16%), málokdy 4 (8%) a variantu nikdy nezvolil nikdo z respondentů. Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil/a unaven/á? Unavených respondentů pořád před transplantací bylo 30 (60%), většinou 8 (16%), dost často 4 (8%) občas 4 (8%), málokdy 1 (2%) a nikdy 3 (6%). Po transplantaci uvedlo 6 respondentů (12%), že je pořád unavených, 8 (16%) většinou, 7 (14%) dost často, 20 (40%) občas, 9 (18%) málokdy a variantu nikdy si nezvolil nikdo z dotazovaných.
69
Otázka č. 13 Uveďte, jak často v předchozích čtyřech týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např.: návštěvy přátel, příbuzných atd.)? Tabulka 15 Častost ovlivnění společenského života (před a po transplantaci) PŘED TRANSPLANTACÍ PO TRANSPLANTACI Varianty absolutní relativní četnost absolutní relativní četnost odpovědí četnost (%) četnost (%) 10 20% 8 16% a) pořád 20 40% 6 12% b) většinu času 10 20% 10 20% c) občas 9 18% 22 44% d) málokdy 1 2% 4 8% e) nikdy Celkem
50
100%
50
100%
Obtíže společenskému životu bránily pořád 10 respondentům (20%) před transplantací, 20 dotazovaným (40%) většinu času, občas 10 (20%), 9 (18%) málokdy a 1 respondent (2%) odpověděl, že mu obtíže nebránily nikdy. Celkem 22 respondentům (44%) po transplantaci bránily obtíže společenskému životu málokdy, 10 (20%) občas, 8 (16%) pořád, 6 (12%) většinu času a 4 (8%) nikdy.
70
Otázka č. 14 Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? Tabulka 16 Vnímání zdraví a nemoci (před a po transplantaci) PŘED TRANSPLANTACÍ Otázka
Zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé Jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný Očekávám, že se mé zdraví zhorší
Odpověď Určitě Většinou ano ano
Většinou ne
Nejsem si jist
Určitě ne
18
18
10
4
0
0
5
15
10
20
3
15
20
11
1
0
2
1
10
37
Mě zdraví je perfektní
PO TRANSPLANTACI Otázka
Odpověď Určitě Většinou ano ano
Zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé Jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný Očekávám, že se mé zdraví zhorší Mé zdraví je perfektní
Většinou ne
Nejsem si jist
Určitě ne
5
11
22
8
4
4
10
9
20
7
6
5
24
7
8
3
8
23
8
8
Zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé. Určitě ano odpovědělo 18 respondentů (36%) před transplantací, většinou ano odpovědělo také 18 dotazovaných (36%), 10 (20%) nejsem si jist, 4 (8%) většinou ne a nikdo nezvolil variantu určitě ne. Z dotazovaných po transplantaci odpovědělo 5 respondentů (10%) určitě ano, 11 (22%) většinou ano, 22 (44%) nejsem si jist, 8 (16%) většinou ne, 4 (8%) určitě ne. Jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný. Určitě ano nezvolil nikdo z respondentů před transplantací, 5 respondentů (10%) odpovědělo většinou ano, 15 (30%) nejsem si jist, 10 (20%) většinou ne a 20 (40%) určitě ne. Z odpovídajících po transplantaci odpověděli 4 respondenti (8%) určitě ano, 10 (20%) většinou ano, 9 (18%) nejsem si jist, 20 (40%) většinou ne, 7 (14%) určitě ne. 71
Očekávám, že se mé zdraví zhorší. Určitě ano opověděli 3 respondenti (6%) před transplantací, 15 (30%) většinou ano, 20 (40%) nejsem si jist, 11 (22%) většinou ne a 1 (2%) určitě ne. Respondenti po transplantaci odpovídali takto: 6 (12%) určitě ano, 5 (10%) většinou ano, 24 (48%) nejsem si jist, 7 (14%) většinou ne a 8 určitě ne (16%). Mé zdraví je perfektní. Tak tohle tvrzení si nemyslel nikdo určitě z dotazovaných před transplantací, 2 (4%) většinou ano, 1 (2%) nejsem si jist, 10 (20%) většinou ne a 37 (74%) určitě ne. Z dotazovaných po transplantaci si myslí 3 respondenti (6%), že jejich zdraví je určitě perfektní, většinou ano 8 (16%), nejsem si jist 23 (46%), většinou ne 8 (16%) a určitě ne 8 (16%).
72
Otázka č. 15 V průběhu dnešního dne užívám tyto léky spojené s transplantací Dotazovaní nejčastěji uváděli tyto léky: -Advagraf (tacrolimus)- imunosuprese -Myfortic (natrium mykofenolát) - imunosuprese -Prednison (predisonum) – glukorkortikoid - imunosuprese -Cellcept (mykofenolát mofetil) - imunosuprese -Prograf (tacrolimus)- imunosuprese -Myfenax (mykofenolát mofetil) - imunosuprese Léky, které respondenti pravidelně užívají, jsou nejčastěji medikamenty ze skupin imunosupresiv a kortikoidů. Někteří užívají samozřejmě svoji chronickou medikaci, objevovaly se léky jako například: Acidum folicum (kyselina listová – anémie), Amprilan (ramipril- ACEI-antihypertenzívum), Egilok (metoprolol tartras-betablokátor – antihypertenzívum, antiarytmikum), Agen (amlodipin- blokátor vápnik. kanálů antihypertenzívum ), Milurit (allopurinol-↓ kys. Močové)…
73
2.6 Diskuze Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak transplantace ledviny ovlivňuje úroveň kvality života pacientů, jak se klient cítí po fyzické a psychické stránce, jak zvládají běžný den jak doma, ve společnosti, tak i v zaměstnání, jejich nejčastější věk diagnostiky onemocnění ledvin a jejich medikamentózní léčbu. Ke zjištění cílů jsem zvolila dotazníkovou metodu pomocí stylizovaného dotazníku SF – 36. Cílovou skupinu tvořilo 50 respondentů, ti byli osloveni k tomu, aby mi vyplnili dva stejné dotazníky, tito pacienti byli již 1-1,5 roku po transplantaci, tak jsem je poprosila, aby zavzpomínali na dobu ještě před transplantací a jeden dotazník mi vyplnili před transplantací a jeden týkající se dnešních jejich dnů, tedy po transplantaci. Pomocí sester na nefrologické ambulanci a nefrologickém oddělení v IKEM byly rozdány dotazníky respondentům. Velice mě překvapila velmi rychlá návratnost dotazníků a ohromil mě i přístup respondentů, nečekala jsem, že si mi vrátí tolik dotazníků opravdu pečlivě vyplněných a rozdělených na před transplantací a po transplantaci. Transplantace ledviny je proces, při kterém je operativně vpravena zdravá ledvina dárce do těla pacienta. Důvodem je vykonávání veškerých funkcí, které nefunkční ledviny pacienta již nebyly schopny provádět. Při hodnocení výsledků jsem zjistila, že nadpoloviční většina respondentů je starší padesáti let, je to celkem 54%, nejvíce dotazovaných má věk v rozmezí 61-70 let. Zjistila jsem, že nadpoloviční většinu tvoří muži 52% oproti ženám 48%. Největší zastoupení odpovídajících 38% má středoškolské vzdělání s maturitou. Při hodnocení výsledků jsem zjistila, že respondenti před transplantací považují své zdraví v 30% za špatné, ostatní možné varianty odpovědí byly směřovány jako kladné. Tedy respondenti hodnotí své zdraví za obecně dobré 70%. Při hodnocení výsledků po transplantaci, lze výsledek pojmout jako kladně hodnocený. Za špatné zdraví nepovažuje své zdraví nikdo z respondentů. Shrnutím tedy je, že lidé po transplantaci vnímají své zdraví lépe, než před transplantací. Co se týče zdraví dnes a před rokem u odpovídajících respondentů, je to opět zcela jednoznačné. Pacienti, kteří byli určitě rok před transplantací, hodnotili svoje zdraví spíše negativně 32%, nejvíce ovšem odpovídali, že jejich zdraví je stejné jako před 74
rokem 60%. Oproti tomu respondenti již po transplantaci odpovídali kladněji, 48% z nich pozitivně a 48% z nich hodnotili své zdraví jako stejné, jako před rokem. Ve výsledcích od respondentů jsem zjistila, že v oblasti omezení každodenních činností zdravotními
problémy
jsou
ve
všech
případech
více
omezeni
respondenti
před transplantací. Pro příklad: usilovné činnosti omezují 92% respondentů před transplantací a 84% po transplantaci. Středně namáhavé činnosti omezují 84% před transplantací a 50% po transplantaci. Vyjít po schodech několik pater omezuje 80% respondentů před transplantací a 54% respondentů po transplantaci. Chůze asi jeden kilometr omezuje 92% respondentů před
transplantací a 46% respondentů
po transplantaci. Při hodnocení ovlivnění problémů při práci kvůli zdravotním potížím během posledních 4 týdnů jsem zjistila, že větší problémy měli respondenti před transplantací. Pro příklad: čas, který museli věnovat respondenti před transplantací práci, se zkrátil před transplantací u 72%, po transplantaci u 34%. Potíže při práci nebo jiných činnostech (vynaložení zvláštního úsilí), mělo 60% dotazovaných před transplantací a 40% po transplantaci. Při hodnocení ovlivnění problémů při práci kvůli emocionálním potížím během posledních 4 týdnů jsem zjistila, že větší problémy měli opět respondenti před transplantací. Příkladem je například to, že čas, který museli věnovat respondenti před transplantací práci, se zkrátil u 80%, po transplantaci u 30%. Udělalo méně, než chtělo před transplantací 76% respondentů, po transplantaci 32% dotazovaných. U zhodnocení otázky týkající se zdravotních a emocionálních potíží bránící v normálním společenském životě za poslední čtyři týdny jsem se dozvěděla, že byli opět více ovlivněni po negativní stránce respondenti před transplantací celkem 96% dotazovaných, 44% respondentů po transplantaci. Co se týče bolestí za poslední čtyři týdny, dozvěděla jsem se, že 44% pacientů před transplantací nemají žádné bolesti. Po transplantaci nemá bolesti 60% respondentů. U otázky týkající se bolestí bránících v práci za poslední čtyři týdny jsem zjistila, že vůbec žádné bolesti nemělo 48% respondentů před transplantací. Po transplantaci nemělo bolesti při práci za poslední čtyři týdny 40% respondentů.
75
U hodnocení pocitů psychického a fyzického zdraví měli respondenti na výběr z šesti odpovědí (pořád, většinou, dost často, občas, málokdy, nikdy). Na otázku týkající se elánu v posledních čtyřech týdnech nejvíce odpovídali respondenti před transplantací málokdy 40% respondentů, dále pak nikdy 32% respondentů. Odpovídající již po transplantaci nejvíce uváděli možnost občas 24%, dále pak málokdy 20% a většinou 20%. Nervozitu pociťovalo před transplantací pořád 60% respondentů, u dotazovaných již po transplantaci nejvíce převažovala odpověď občas - 36%, dále pak málokdy - 28%. Depresí před transplantací trpělo pořád 40% respondentů, po transplantaci nikdy nepocítilo depresi za poslední čtyři týdny 68% dotazovaných. Klid a pohodu málokdy pociťovalo 32% respondentů před transplantací, další nejčastější odpovědi byly občas 20% a nikdy 20%. Po transplantaci byla nejčastější odpověď občas 32% respondentů, většinou 28% a pořád 20% respondentů. Co se týče energie v posledních čtyřech týdnech u pacientů odpovídajících před transplantací, odpovědi byly opět různé, nejvíce respondenti odpovídali občas 15%, dále pak většinou 20% a málokdy 20%. Z odpovědí u respondentů po transplantaci se objevila nejčastěji varianta občas 24% a shodně málokdy - 24%. Smutek a pesimismus se u respondentů před transplantací objevoval nejčastěji pořád 24%, dále pak většinou 32%. Respondenti po transplantaci odpovídali nejčastěji nikdy 40%, dále pak málokdy 20%. U vyčerpání v posledních čtyřech týdnech se u respondentů před transplantací objevovala nejčastěji odpověď pořád 28%, dále pak většinou 20% a občas 24%. Po transplantaci odpovídali respondenti nejčastěji občas 56%, dále pak nikdy 20%. Šťastni byli respondenti před transplantací nejčastěji málokdy 48%, respondenti po transplantaci nejvíce většinou 24%. Unaveni byli dotazovaní před transplantací nejčastěji pořád 60%, nejvíce zastoupená odpověď u respondentů po transplantaci byla občas 40%. Po shrnutí těchto otázek mi vyšlo, že transplantovaní odpovídali mnohem pozitivněji. Při hodnocení častosti ovlivnění společenského života jsem zjistila, že obtíže společenskému životu bránily u pacientů před transplantací velice často, odpověď většinu času byla nejčastější, odpovědělo tak 40% respondentů, naopak respondenti po transplantaci nejvíce uváděli možnost málokdy 44% respondentů. U hodnocení otázky týkající se vnímání zdraví a nemoci jsem se dozvěděla, že většina respondentů 72% před transplantací, kteří neodpověděli, že si nejsou jisti, si nemyslí, že by se zdálo, že onemocní poněkud snadněji, než ostatní lidé. Z respondentů po transplantaci si totéž nemyslí 32%, zde převládala odpověď, nejsem si jist. Že nejsou 76
zdraví, jako kdokoli jiný si myslelo 60% respondentů před transplantací, 54% respondentů po transplantaci. 18% respondentů před transplantací očekávali, že se jejich zdraví zhorší, 48% respondentů po transplantaci si tímto tvrzením nejsou jisti. Poslední otázka byla, zda je zdraví respondentů perfektní, 94% respondentů před transplantací odpověděli, že ne, z dotazovaných po transplantaci, si nemyslí pouhých 32%, že nemají perfektní zdraví. Co se týče medikamentózní léčby u pacientů před a po transplantaci, změna určitě je, pacienti před transplantací užívali hodně léky ze skupin vitamínů, antihypertenziva, vazače fosfátů, diuretika, železo. Pacienti po transplantaci užívají nadále svoji chronickou medikaci a k tomu musí užívat ještě imunosupresivní medikaci a kortikosteroidy. U hodnocení otázky týkající se věku diagnostiky onemocnění ledvin jsem zjistila, že nejčastější byl věk diagnostiky u pacientů ve věku 31-40 let, oproti tomu, nejméně byl označen věk 71-80 let. K porovnání – nejčastější věk odpovídajících respondentů na první otázku byl 61-70 let. Hodnocení hypotézy 1 V hypotéze 1 jsem předpokládala, že transplantace ledviny výrazně ovlivní všechny běžné denní činnosti pacienta a změní náhled na vlastní zdraví. Myslím si, že hypotéza se potvrdila. K vyhodnocení mi pomohly otázky č. 4,5,6,7. Při hodnocení výsledků po transplantaci u vnímání zdraví, lze výsledek pojmout jako kladně hodnocený. Za špatné zdraví nepovažuje své zdraví nikdo z respondentů. Shrnutím tedy je, že lidé po transplantaci vnímají své zdraví lépe, než před transplantací. I při porovnání zdraví dnes a před rokem lze říci, že pacienti po transplantaci odpovídali mnohem kladněji. Ve výsledcích od respondentů jsem zjistila, že v oblasti omezení každodenních činností zdravotními problémy jsou ve všech případech více omezeni respondenti před transplantací. U vyhodnocení otázky týkající se ovlivnění problémů při práci kvůli zdravotním potížím během posledních 4 týdnů jsem zjistila, že větší problémy měli taktéž respondenti před transplantací.
77
Hodnocení hypotézy 2 V hypotéze 2 jsem předpokládala, že průměrný věk respondenta bude vyšší než 40 let. Hypotézu jsem zjišťovala otázkou č. 1. Tato hypotéza se potvrdila, nejvíce respondentů bylo ve věku 61-70 let. Celkově ve věku vyšším, než 40 let mi odpovědělo 78%. Hodnocení hypotézy 3 V hypotéze 3 jsem se domnívala, že méně než 50% respondentů trpí bolestmi rok a více po výkonu. K výsledku jsem se dopátrala otázkou č. 10 a č. 11. Hypotéza se mi nepotvrdila, protože méně než 50% výsledek nebyl, bylo to přesných 50%. U otázky 10 se mi potvrdilo, že žádné bolesti celkově za čtyři týdny nemělo 30 respondentů (60%), ale u otázky 11 jsem zjistila, že nějaké bolesti bránící v práci má 30 respondentů (60%). Hodnocení hypotézy 4 V hypotéze 4 jsem se domnívala, že zdravotní a emocionální obtíže ovlivňovaly před transplantací kvalitu života a společenský život respondentů. Díky otázkám č. 8,9,13,14. Pacienti před transplantací pociťovali mnohem větší problémy při práci kvůli emocionálním potížím než respondenti po transplantaci. Zdravotní nebo emocionální potíže bránily normálnímu společenskému životu mnohem více a častěji respondentům před transplantací. Emočními myšlenkami je ovlivněn i jejich pohled na zdraví. Hypotéza se potvrdila.
Hodnocení hypotézy 5 V hypotéze 5 jsem předpokládala, že transplantací se zlepšuje kvalita života a zlepšuje se tím duševní zdraví a vitalita pacientů. Ke zhodnocení této hypotézy jsem vyhodnocovala otázku číslo 12, tato otázka je velice rozsáhlá a doplněná o 9 podotázek. Respondenti po transplantaci se cítili plni elánu více, jak respondenti před transplantací, stejně tak energie měli o trochu více respondenti po transplantaci, než před.. Nervozita, deprese, pesimismus a smutek se objevoval mnohem častěji u pacientů před transplantací. Pacienti po transplantaci byli šťastni a pociťovali klid a pohodu mnohem častěji než dotazovaní před transplantací. Unaveni a vyčerpáni byli respondenti po transplantaci opět mnohem méně, než pacienti před transplantací. Hypotéza se potvrdila.
78
2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Na základě výsledků dotazníkového šetření navrhuji pro praxi:
zmapovat
potřebu
sociálních
služeb
a
psychologické
pomoci
u transplantovaných pacientů
nabídnout a doporučit klientů účast ve společnosti transplantovaných a dialýzovaných klientů, která organizuje všelijaké pobyty (rekondiční), zahrnuje sociální poradenství
ještě před transplantací upozornit klienty na možné nežádoucí účinky léčby, obzvláště imunosupresivní léčby, která může zhoršovat vnímání kvality života v oblasti duševního zdraví
pravidelně zadávat a vyhodnocovat dotazníky týkající se kvality života a hledat cesty k lepšímu
zmapovat determinanty, které mohou rovněž ovlivňovat kvalitu života jako je vzdělání, zaměstnanost, sociální prostředí, zdůrazňovat vliv dobrých vztahů v rodině
79
3 Závěr V této bakalářské práci jsem se zabývala tématem Kvalita života pacientů po transplantaci ledviny. Pokroky v medicíně neustále přinášejí zlepšení kvality života u nemocných s chronickým onemocněním. Pokud ledviny z nějakých důvodů přestanou fungovat, lékaři nemocnému oznámí, že k další léčbě onemocnění je potřebná transplantace ledviny. Mnoho nemocných vkládá do transplantace velkou naději a přirozené je, že tato naděje je spojená s obavami. Transplantace je v současné době v podstatě jediným řešením v případě selhání ledvin. Na celém světě, každý den v týdnu, dává transplantace ledviny šanci stovkám vážně nemocných lidí žít opět aktivní a kvalitní život. Od prvních transplantací ledvin se úspěšnost výrazně zvýšila, díky novým pokrokům v léčbě imunosupresivní terapií a technikám v chirurgii, se mohou pacienti mnoho let těšit z fungující ledviny. S ohledem na pravidla, které je potřeba ihned po transplantaci dodržovat, zvlášť citlivý přístup k transplantovanému orgánu, genetické vlohy transplantovaného, může orgán v těle nemocného sloužit i po dobu několika roků. Kvalita života pacientů je po transplantaci mnohem lepší, než u pacientů po transplantaci. V době po transplantaci je ovšem nutné vyhýbat se aktivitám, které by mohly ledvinu ohrozit. Stejně tak je potřeba určité změnit, pro jejich budoucí život je důležité, aby byli pacienti schopni vyrovnat se se svým zdravotním stavem a přizpůsobit mu svoje další plány. Člověk se musí naučit respektovat svoje možnosti. Bakalářská práce je zaměřená na zjištění, jak pacienti hodnotí svoji spokojenost se zdravím a jak pociťují kvalitu svého života. Hodnocené bylo subjektivní vnímání kvality života a rozdíly před a po transplantaci ledviny. Transplantace ledviny umožňuje velice dobrou kvalitu života. Cíl bakalářské práce byl splněn a hypotézy vyhodnocené podle výsledků z dotazníků.
80
Použitá literatura 1. Česká transplantační společnost, Informace pro pacienty po transplantaci ledviny,
brožura
[online].
2007,
[cit.
2011-02-20].
Dostupné
na:http://www.transplantace.eu/info/informace.php?t=Ledviny&z=Bro%C5%B Eura&f=1http://www.transplantace.eu/info/informace.php?t=Ledviny&z=Brožu ra&f=1http://www.transplantace.eu/info/informace.php?t=Ledviny&z=Bro%C5 %BEura&f=1. 2. ČIHÁK, R. Anatomie 2. Praha: Grada, 2002, 488 s. ISBN 80-247-0143-X. 3. DRAGOMIRECKÁ, E., BARTOŇOVÁ J. WHOQOL-BREF, WHOQOL-100: World Health Organization Quality of Life Assessment : příručka pro uživatele české verze
dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. 1. vyd.
Praha: Psychiatrické centrum, 2006. ISBN 80-851-2182-4. 4. FAKAN, F. Přehled patologie pro bakalářské zdravotnické obory. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1054-X. 5. FRAŇKOVA, S. 2009. Život s transplantovanými játry. In TRUNEČKA, P., ADAMEC, M. a kol., Transplantace jater. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 97880-246-1671-1, s. 260 - 266. 6. GANONG, W. F. Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galen, 2005. 890 s. ISBN 80 7262-311-7. 7. HARTL, P. a HARTLOVA, H. 2000. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál s.r.o., 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X. 8. HNILICOVÁ, H. 2005. Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví. In PAYN, J. a kol., Kvalita života a zdraví. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254657-0, s. 205– 216. 9. HOLIBKOVÁ, A. – LAICHMAN, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 140 s. ISBN 80-244-0495-8. 10. KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní medicíně, Praha: Grada 2007. 350 s. ISBN 978-80-247-1830-9. 11. KAŠLÍKOVÁ. Transplantace ledvin. In SCHÜCK, O., et al. Nefrologie pro sestry: učební text. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1994, 213 s. ISBN 80-701-3165-9.
81
12. KRBCOVÁ, I. Kompletní ošetřovatelská péče o pacienta po transplantaci ledviny, Sestra 7-8, 2002, s. 54-55. ISSN 1210-0404. 13. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vydání Praha: Grada, 2002, 198 s. ISBN 80-247-0179-0. 14. LACHMANOVÁ, J. Vše o hemodialýze pro sestry. Praha: Galén 2008. 130 s. ISBN 978-80-7262-552-9. 15. MLČÁK, Z. 2005. Psychologie zdraví a nemoci. 1. vyd. Ostrava: Ostravska univerzita, Filozofická fakulta, 2005. 84 s. ISBN 80-7368-035-1. 16. MOŠOVÁ, D. Ošetřovatelská péče o pacienta s transplantovanou ledvinou, Florenc 11, 2008, s. 436-437. ISSN 1801-464. 17. MOUREK, J. Fyziologie – učebnice pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1190-7. 18. MZ ČR č: 285/2002 Sb., o darování, o odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů. [online]. 2013 [cit. 2013.10.14.] Dostupné na internetu: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-285. 19. NAVRÁTIL, L. a kol. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2319-8. 20. ROKYTA, R. aj. Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech. Praha: ISV nakladatelství, 2000. 359 s. ISBN 8085866-45-5. 21. SCHÜCK, O. a kolektiv, Nefrologie pro sestry, IDVPZ Brno 1994. 213 s. ISBN 80-7013-165-9. 22. STŘÍTESKÝ, J. Patologie. Olomouc: Epava, 2001. ISBN 80-86297-06-3. 23. SULKOVÁ, S. et al. Hemodialýza. Praha: Maxdorf, 2000. 693 s. ISBN 80-85912-22-8. 24. SVĚTOVÁ
ZDRAVOTNICKÁ
ORGANIZACE
[online].
2013
[cit.
2013.10.26.] Dostupné na internetu: http://www.who.cz/. 25. ŠINDELÁŘOVÁ, M. 2011. Kvalita života pacientů po transplantaci jater: diplomová práce. Praha: Pražská vysoka škola psychosociálních studii, 2011. 81 s. 26. MUDR. ŠTEFÁNEK, J., 2011. Vyšetření ledvin [online]. [cit.2015-15-02]. Dostupné z: http://www.stefajir.cz/?q=vysetreni-ledvin. 27. ŠTUNDLOVÁ, D. Výživa a ledviny. Výživa a potraviny. 2006, roč. 61, č. 3, s. 60-61. ISSN 1211-846X. 82
28. ŠTUNDLOVÁ, D. Dietní léčba u chronických onemocněni ledvin. Výživa a potraviny, 2006, roč. 61, č. 4, s. 86 – 87. ISSN 1211-846X. 29. TEPLAN, V. Praktická nefrologie. Praha: Grada, 1998. 274 s. ISBN 80-7169474-6. 30. TEPLAN, V. Metabolismus a ledviny. Praha: Grada, 2000. 416 s. ISBN 80-7169-731-1. 31. TEPLAN, V. a kol. Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0566-4. 32. TEPLAN, V., MENGEROVÁ, O. Dieta a nutriční opatření u chorob ledvin a močových cest. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2208-8. 33. TŘEŠKA, V. et al. Transplantologie pro mediky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 125 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0331-4. 34. TŘEŠKA, V. et al. Transplantace ledvin od nebijících dárců. Praha: Maxdorf, 2008, 107 s. Novinky v medicíně, sv. 2. ISBN 978-807-3451-677. 35. VELEMÍNSKÝ, M. a kol. Vybrané kapitoly z pediatrie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009. 6. vyd. ISBN 978-80-7394182-6. 36. VIKLICKÝ, O., JANOUŠEK, L., BALÁŽ, P., et al. Transplantace ledvin v klinické praxi.1. vyd. Praha: Grada, 2008, 380 s. ISBN 978-802-4724-553. 37. VOKURKA, M. a HUGO, J. 2005. Velký lékařský slovník. 5. vyd. Praha: Maxdorf, 2005. 1001 s. ISBN 80-7345-058-5. 38. WILHELM, Z. et al. Stručný přehled fyziologie člověka pro bakalářské studijní programy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 115 s. ISBN 80-210-2837-8.
83
Seznam grafů Graf 1 Věk Graf 2 Pohlaví respondenta Graf 3 Vzdělání Graf 4 Ohodnocení zdraví (před transplantací) Graf 5 Srovnání zdraví dnes a před rokem u odpovídajících před transplantací Graf 6 Zdravotní a emocionální potíže v normálním společenském životě za poslední čtyři týdny (před transplantací) Graf 7 Bolesti za poslední čtyři týdny (před transplantací) Graf 8 Bolesti bránící v práci za poslední čtyři týdny (před transplantací) Graf 9 Častost ovlivnění společenského života (před transplantací) Graf 10 Věk diagnostiky onemocnění ledvin
84
Seznam tabulek Tabulka 1 Omezení činností během typického dne (před transplantací) Tabulka 2 Problémy při práci kvůli zdravotním potížím (před transplantací) Tabulka 3 Problémy při práci kvůli emocionálním potížím (před transplantací) Tabulka 4 Pocity psychického a fyzického zdraví (před transplantací) Tabulka 5 Vnímání zdraví a nemoci (před transplantací) Tabulka 6 ohodnocení zdraví (před a po transplantaci) Tabulka 7 Srovnání zdraví dnes a před rokem u odpovídajících před a po transplantaci Tabulka 8 Omezení činností během typického dne (před a po transplantaci) Tabulka 9 Problémy při práci kvůli zdravotním potížím (před a po transplantaci) Tabulka 10 Problémy při práci kvůli emocionálním potížím (před a po transplantaci) Tabulka 11 Zdravotní a emocionální potíže v normálním společenském životě za poslední čtyři týdny (před a po transplantaci) Tabulka 12 Bolesti za poslední čtyři týdny (před a po transplantaci) Tabulka 13 Bolesti bránící v práci za poslední čtyři týdny (před a po transplantaci) Tabulka 14 Pocity psychického a fyzického zdraví (před a po transplantaci) Tabulka 15 Častost ovlivnění společenského života (před a po transplantaci) Tabulka 16 Vnímání zdraví a nemoci (před a po transplantaci)
85
Přílohy Příloha 1 Žádost o povolení dotazníkového šetření Příloha 2 Dotazník
86
