VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života chronicky a dlouhodobě nemocných v domácí péči

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Kvalita života chronicky a dlouhodobě nemocných v domácí péči Bakalářská práce

Autor: Jitka Doležalová Vedoucí práce: Mgr. Veronika Kusínová Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce se zabývá kvalitou života chronicky a dlouhodobě nemocných v domácí péči. Teoretická část je popisuje vysvětlení pojmu kvality života. Dále je pak zaměřena na přiblížení problematiky chronických onemocnění a domácí péče. V praktické části je analyzován kvantitativní výzkum, ve kterém je porovnávána kvalita života chronicky a dlouhodobě nemocných v domácí a nemocniční péči. Získané výsledky jsou znázorněny v grafech pro vhodné porovnání domácí a nemocniční péče. Klíčová slova: kvalita života, chronicky a dlouhodobě nemocný, domácí péče

Anotation The bachelor thesis is dealing with quality of life chronic and long term sick in home care. The theoretical part describes the term of quality of life. Then is theoretical part focused on explained of chronic and long term sick and home care. In practical part is analysed quantitative research in which is compared quality of life chronic and long term sickn in home care and in hospital care. The results of research are demonstrated in graphs for suitable compare of home care and hospital care. Key words: quality of life, chronic and long term sickness, home care

Poděkování Ráda bych poděkovala především vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Veronice Kusínové za odborné vedení práce, trpělivost a cenné připomínky, které mi ochotně poskytovala. Dále bych ráda poděkovala pracovníkům domácí péče a sestrám v nemocnici. Velice děkuji také všem, kteří se zúčastnili mého výzkumu a dotazníkového šetření.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 8 1.1 Cíle výzkumu .......................................................................................................... 9 1.2 Hypotézy ................................................................................................................. 9 2 Teoretická část ............................................................................................................. 10 2.1 Kvalita života ........................................................................................................ 10 2.1.1 Definice kvality života ................................................................................... 10 2.1.2 Subjektivní a objektivní kvalita života .......................................................... 10 2.1.3 Dimenze pojetí kvality života ........................................................................ 11 2.1.4 Měření kvality života ..................................................................................... 11 2.1.5 Shrnutí kvality života ..................................................................................... 12 2.2 Chronicky a dlouhodobě nemocní ........................................................................ 13 2.2.1 Definice nemoci ............................................................................................. 13 2.2.2 Definice dlouhodobé o chronické nemoci ..................................................... 13 2.2.3 Výskyt chronických onemocnění................................................................... 13 2.2.4 Polymorbidita................................................................................................. 13 2.2.5 Znaky chronických onemocnění .................................................................... 14 2.2.6 Potřeby nemocných........................................................................................ 14 2.2.7 Faktory ovlivňující uspokojení potřeb nemocných ....................................... 15 2.2.7 Prožívání chronické nemoci........................................................................... 15 2.2.8 Strategie zvládnutí dlouhodobé nemoci ......................................................... 16 2.2.9 Modely péče o chronicky nemocné ............................................................... 16 2.2.10 Komunikace s chronicky a dlouhodobě nemocným .................................... 17 2.3 Domácí péče ......................................................................................................... 18 2.3.1 Definice domácí péče..................................................................................... 18 2.3.2 Historie domácí péče ..................................................................................... 18 2.3.3 Cíle domácí péče ............................................................................................ 19

2.3.4 Formy domácí péče ........................................................................................ 19 2.3.5 Složky domácí péče ....................................................................................... 20 2.3.6

Principy ovlivňující kvalitu domácí péče ................................................. 20

2.3.7

Výhody domácí péče ................................................................................ 22

2.3.8

Druhy financování domácí péče ............................................................... 22

2.3.9

Postup předpisu domácí péče .................................................................... 22

2.3.10

Časová dostupnost domácí péče ............................................................... 23

2.3.11

Prvotní kontakt s domácí péčí ................................................................... 23

2.3.12

Nadstandartní služby poskytované v domácí péči .................................... 23

2.3.13

Ošetřovatelská péče v domácí péči ........................................................... 24

2.3.14

Přímá a nepřímá péče ................................................................................ 24

3 Praktická část ............................................................................................................... 25 3.1 Metodika výzkumu ............................................................................................... 25 3.1.1 Dotazník ......................................................................................................... 25 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 25 2.4

Průběh výzkumu............................................................................................... 26

3.4 Zpracování získaných dat ..................................................................................... 26 3.5 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 27 3.5.1 Dotazník ......................................................................................................... 27 3.6 Diskuze ................................................................................................................. 51 3.7 Návrh řešení a pro praxi........................................................................................ 54 4

Závěr ....................................................................................................................... 55

Seznam literatury ............................................................................................................ 57 Seznam grafů .................................................................................................................. 59 Seznam tabulek ............................................................................................................... 60 Seznam příloh ................................................................................................................. 61

1 Úvod Domácí péče v dnešní době zažívá velký rozvoj a zkoumání kvality života v domácí péči je tedy velice aktuální téma. Předpokládá se, že domácí péče do budoucna bude velice vytěžovaná a to především z důvodu nárůstu stárnoucí populace. S prodlužujícím věkem také stoupá nárůst chronických onemocnění. Domácí péče je v nynější době nepostradatelnou součástí zdravotního systému. Péče v domácím prostředí je každoročně indikována statisícům klientů různých věkových skupin s různými diagnózami. Je nutno dodat, že se jedná o klienty, kteří by bez domácí péče museli být hospitalizováni. (Misconiová, 2006) Domácí péče v České republice si svůj úspěch zbudovala především díky kvalitní a vhodné péči, jež se neustále zdokonaluje. Klienti se nejčastěji setkávají s domácí péčí ve chvíli, kdy pro ně chronická nemoc vytváří náročnou životní situaci. Je proto důležité, aby ošetřovatelský personál uměl poskytnout co nejkvalitnější péči i v době, kdy klient prožívá stres, úzkost či beznaděj. (Misconiová, 2006) Tato bakalářská práce se zabývá kvalitou života chronicky a dlouhodobě nemocných v domácí péči. Téma jsem si zvolila na základě praktické zkušenosti s domácí péčí a i problematika chronicky nemocných mě velice zajímá. Další motivací pro výběr právě takové práce je to, že velké zastoupení chronicky nemocných tvoří senioři. Péče o seniory je mi z praktického hlediska velmi blízká. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám definováním pojmu kvality života, dále pak jejího rozdělení na subjektivní a objektivní pojetí. Dále se zabývám přiblížením problematiky chronických a dlouhodobých onemocnění. Konec teoretické části je věnován domácí péči. V praktické části je popsána metodika výzkumu. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvantitativní výzkum, pro který jsem vytvořila dotazník. Dále je zde uvedeny výsledky výzkumu, následuje diskuze a návrh řešení.

8

1.1 Cíle výzkumu

Cíl 1 : Porovnat subjektivní vnímání kvality života chronicky a dlouhodobě nemocných v domácí péči a chronicky a dlouhodobě nemocných v nemocničním zařízení Cíl 2 : Zmapovat průběh chronického a dlouhodobého onemocnění v domácí péči Cíl 3 : Zjistit výhody domácí péče u dlouhodobě a chronicky nemocných.

1.2 Hypotézy Hypotéza 1 : Předpokládám, že více než 60 % nemocných v domácí péči bude pociťovat spokojenost s kvalitou života a v nemocniční péči bude spokojenost menší než 60 %. Hypotéza 2 : Předpokládám, že více než 60 % nemocných v domácí péči bude vykazovat větší spokojenost s rodinnými vztahy a v nemocniční péči bude spokojenost menší než 60 %. Hypotéza 3 : Předpokládám, že u více než poloviny chronicky nemocných v domácí péči došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Hypotéza 4: Předpokládám, že nadpoloviční většina chronicky nemocných v domácí péči bude považovat svůj život za plnohodnotný i s chronickým onemocněním. Hypotéza 5: Předpokládám, že více než polovina chronicky nemocných v domácí péči pociťuje největší výhodu ve známém prostředí.

9

2 Teoretická část 2.1 Kvalita života 2.1.1 Definice kvality života „Je zřejmé, že kvalita života představuje velice komplexní, multidimenzionální veličinu, která odráží úsilí jedince i společnosti o naplnění představ o životním štěstí, spokojenosti, dobrých životních podmínkách a životní pohodě (well-being).“ (Hnilicová, Janečková, 2009, str. 70) Kvalita života je složena ze tří hlavních oblastí. Je to psychická pohoda, fyzické prožívání a sociální postavení jedince a jeho vztah s dalšími lidmi. Z toho vyplývá, že kvalita života by měla být zkoumána holistickým přístupem k osobnosti člověka. (Dvořáčková, 2012) Kvalita života je i úzce spjata s okolním prostředím, lidskými potřebami a požadavky. Je možno na ni pohlížet, jako na výsledek vzájemného působení sociálních, ekonomických, zdravotních a environmentálních faktorů, které na sebe vzájemně působí. (Dvořáčková, 2012)

2.1.2 Subjektivní a objektivní kvalita života Subjektivní vnímání kvality života je podstatné pro její samotné hodnocení. Je založeno na citovém prožitku a kognitivním hodnocením života, jež nemusí být přímo úměrné sociální a ekonomické pozici, dokonce ani biologickému zdraví. Vyšší kvalita života není jednoznačně určena vhodnými životními podmínkami například bohatstvím nebo vzděláním. Naopak i nepříznivé životní situace nemusí vždy vykazovat horší kvalitu života. Důležité je také subjektivní vnímání a pohled člověka na sebe samého, jeho psychické ladění, odolnost vůči stresu, životní hodnoty, které se po prožití nemoci mohou rapidně proměnit a zvýšit tak subjektivní vnímání kvality života. (Hnilicová, Janečková, 2009) Do objektivní kvality života je zahrnuto sociální a materiální naplňování požadavků pro život i fyzické zdraví. (Čeledová, Čevela, Kalvach, 2012)

10

2.1.3 Dimenze pojetí kvality života Dle Bergsma a Engela lze hierarchicky odlišit sféry makro-roviny, mezo-roviny, personální a fyzické roviny. V makro-rovině jsou řešeny otázky kvality života velkých společenských celků, existuje zde i hlubší zamyšlení nad kvalitou života a vidění života jako absolutní morální hodnoty. V mezo-rovině jde o řešení otázek kvality života menších společenských skupinách, kde je hleděno na uspokojování potřeb každého jedince, na mezilidské vztahy a sociální klima. V personální rovina je založena na subjektivním hodnocení spokojenosti nebo zdravotního stavu. Jedinec zde hodnotí pouze vlastní kvalitu života a velmi záleží na jeho osobních hodnotách. Fyzická rovina je zaměřena na porovnatelné chování druhých lidí, které lze objektivně zhodnotit. (Dvořáčková, 2012) Světová zdravotnická organizace rozděluje oblasti kvality života do čtyř okruhů. První okruh zahrnuje tělesné zdraví a stupeň samostatnosti. Druhý okruh se věnuje psychickému zdraví a duchovní oblasti. Třetí okruh tvoří sociální vztahy a čtvrtý životní prostředí.(Dvořáčková, 2012)

2.1.4 Měření kvality života Měření kvality života je důležité především ve spojitosti s léčbou nejrůznějších onemocnění, života se zdravotním handicapem nebo při hodnocení kvality života u rozdílných sociálních skupin. Je však podstatné si uvědomit fakt, že se lze pouze přiblížit ke kvalitě života. I přes veškeré hodnotící nástroje nelze tvrdit, že je měřena právě kvalita života. (Hnilicová, Janečková, 2009) Kvalitu života je možno měřit subjektivními, objektivními a míšenými metodami. Mezi subjektivní metody se řadí dotazník SQUALA, který vychází z Maslowovy třístupňové teorie potřeb. Ve SQUALA je tedy i zahrnutu vnímání vnitřních potřeb, ze kterých je při měření kvality života nutno vycházet. Dále se mezi subjektivní metody řadí SEIQoL (Schelude for the Evaluation of Individual Quality of Life) Systém individuálního hodnocení kvality života. Základem této metody je strukturovaný rozhovor, během něhož je cílem tazatele zmapovat kritické stránky života respondenta. Do objektivních metod kvality života je zahnut například ILF – Index kvality života. U ILF je výhodou, že kvalita života nezáleží pouze na hodnotiteli, ale také na usnesení 11

sester, lékařů a klinických psychologů. Stav klienta lze hodnotit v dimenzích. Další metodou je QL – Spitzer Quality of Life Index. Tato metoda byla sestavena pro lékaře pracujícími s onkologickými a chronickými klienty. QL je využívána ke zjištění kvality života u klientů před započetím a ukončením léčby. Do této metody jsou zahrnuty oblasti aktivity, každodenního života, vnímání zdraví, podpora rodiny a přátel a pohled na život, které byly shledány jako základní pro aktivní život. Do smíšených metod zjišťování kvality života patří MANSA, která měří spokojenost v konkrétních oblastech a jejím cílem je utvoření aktuálního pohledu na daného respondenta. Do smíšených metod patří také LSS – Life Satisfactory Scale, měří nejen spokojenost se životem, ale i řadu jednotlivých dimenzí. (Mühlpachr, Vaďurová, 2005)

2.1.5 Shrnutí kvality života V dnešní době je kvalita života velmi závažné téma. V péči o zdraví se nejedná pouze o odstranění symptomů nebo o prodlužování délky života za jakékoli situace, ale o kvalitě života, která je získána ze zdravotnických intervencí. Medicína je schopna zachránit život či zvládnou nemoc, ale mnohdy nedokáže člověka zcela uzdravit a vrátit mu tak jeho přirozenou kvalitu života. Přibývání chronicky a dlouhodobě nemocných má za následek zhoršení kvality života u více lidí a ekonomickou zátěž. (Hnilicová, Janečková, 2009)

12

2.2 Chronicky a dlouhodobě nemocní 2.2.1 Definice nemoci Nemoc je možno definovat jako poškození rovnováhy vnějšího a vnitřního prostředí organismu nebo jako poruchu funkčních nebo stavebních vlastností jednoho nebo více orgánů. S nemocí souvisí biologické, psychické a sociální aspekty. (Kroutilová Nováková, 2011)

2.2.2 Definice dlouhodobé o chronické nemoci Chronické onemocnění má pomalý a plíživý průběh, často se jedná o celoživotní problém. Mnohdy není znám začátek, ani konec onemocnění a prognóza onemocnění je též nejistá. U chronického onemocnění se střídají fáze zhoršení stavu a klidové fáze. (Šimíčková – Čížková, Zacharová, 2011)

2.2.3 Výskyt chronických onemocnění Většina chronických a dlouhodobých onemocnění postihuje především seniory. Organismus ve starším věku se mnohem hůře vyrovnává s nemocí a jeho reakce není dostatečně rychlá a adekvátní na změnu zdravotního stavu. Mezi nejčastější dlouhodobá onemocnění seniorů patří kardiovaskulární choroby, nemoci pohybového aparátů, metabolická onemocnění, gastrointestinální a respirační choroby. (Topinková, 2010)

2.2.4 Polymorbidita Polymorbidita je označení pro výskyt více nemocí probíhajících zároveň. Jejich klinický obraz se navzájem může překrývat. Pokud v danou dobu jedna z nemocí dominuje, jedná se o komorbiditu. Prognóza, klinický obraz a průběh nemocí nejsou vázány pouze na základní onemocnění, ale také na kolísavost přidružených chorob a schopnost přizpůsobení organismu. Polymorbidita nemusí být však kombinací pouze závažných chorob, ale významnou roli mohou hrát i základní onemocnění, které ve své kombinaci mohou výrazně ovlivnit zdravotní stav klienta. (Kalvach, 2008)

13

2.2.5 Znaky chronických onemocnění Chronická a dlouhodobá onemocnění lze podle psychosociálního hlediska vyznačit jednotlivými znaky. U dlouhodobých onemocnění nastává trvalá ztráta zdraví a trvalá přítomnost nemoci. Na klienta jsou kladeny nároky ve smyslu přijmutí informací o nemoci a léčbě, osvojení nových dovedností a potřebných návyků a také nároky spojené s emotivitou doprovázející nemoc. Je též nezbytné dodržovat komplexní léčebný režim, vypořádat se s náročnou léčbou a pravidelně docházet na kontroly k lékaři. Při dlouhém průběhu nemoci je také nutno brát v úvahu to, že může dojít ke změnám v léčbě nebo léčebném režimu, což klade další požadavky na adaptabilitu nemocného. Progrese onemocnění, nejistá prognóza i výhled do budoucna jsou další znaky dlouhodobosti nemoci. (Gillernová, Kebza, Rymeš, 2011)

2.2.6 Potřeby nemocných „Potřeba je projevem nějakého nedostatku, chybění něčeho, jehož odstranění je žádoucí. Potřeba pobízí k vyhledávání určité podmínky nezbytné k životu, popřípadě vede k vyhýbání se určité podmínce, která je pro život nepříznivá. Je něčím, co lidská bytost nutně potřebuje pro svůj život a vývoj. Prožívání nedostatku ovlivňuje veškerou psychickou činnost člověka - pozornost, myšlení, emoce, volní procesy, a tím zcela zásadně vytváří vzorec chování jednotlivce.“ (Trachtová, 2013, str. 10) Potřeby lze rozdělit na podle podstaty člověka. Jsou klasifikovány na biologické, psychické, estetické, sociální, sociální a kulturní, sebevyjádření a duchovní potřeby. Biologické potřeby plynou z jádra člověka jakožto živé bytosti, například potřeba potravy, tekutin a spánku. Psychické potřeby jsou založeny na individuálním pojetí světa a prožívání psychických stavů a jevů jedincem. Estetické potřeby jsou navázány na vyspělost jedince a jeho požadavky na estetiku a krásu prostředí. Sociální potřeby jsou závislé na společnosti a sociálním zámezí, ve které se jedinec pohybuje. Mezi kulturní potřeby lze řadit potřebu vzdělání nebo společenského vyžití. Sebevyjádření je soulad vlastních názorů a přání s životem jedince jako takovým. Duchovní potřeby jsou naplněny spirituálním zaměřením jedince. (Šamánková, 2011) V oblasti potřeb byl jedním z nejvýznamnějších výzkumníků americký psycholog Abraham Maslow, jež v roce 1943 uvedl vlastní hierarchii potřeb. Jeho teorie je postavena na základě motivace potřebami, které jsou dále děleny na dvě hlavní skupiny 14

a to odstranění nějakého nedostatku nebo dosažení hodnoty bytí. Maslow rozdělil potřeby do pyramidy dle jejich hierarchie. Ve spodní části zaznamenal fyziologické potřeby, následně pak potřeby bezpečí a jistoty, potřeby lásky, přijetí a spolupatřičnosti, potřeby uznání a úcty a na vrcholu pyramidy potřebu seberealizace. (Šamánková, 2011)

2.2.7 Faktory ovlivňující uspokojení potřeb nemocných Uspokojování potřeb u nemocného člověka je ovlivňovány několika faktory. Jedním z faktorů je sama nemoc, která obměňuje možnost vyjadřování a satisfakci potřeb. Individualita člověka, typologie člověka, emocionální labilita či stabilita a odolnost vůči zátěži jsou také určující pro interpretaci potřeb. U jedince s narušeným sebepojetím hrozí neuspokojení či neuvědomění si vlastních potřeb. Mezilidské vztahy, především příbuzenské a přátelské, omezují uspokojení potřeb a sestra často do těchto vztahů vstupuje, jelikož jsou nemocnému na blízku v kritických momentech. Dalším faktorem jsou vývojová stádia člověka, která také upravují určení potřeb. Poměrně komplikovaná jsou stádia dětského věku, především kojenecké a batolecí období a také kategorie seniorů, kde je vyjadřování potřeb omezeno nedostatkem výrazových prostředků. Posledním faktorem jsou poměry, za kterých nemoc propuká. Nemocný bude mít rozdílné vyjadřování a uspokojení potřeb v domácím prostředí nebo při hospitalizaci v nemocničním zařízení. (Trachtová, 2013)

2.2.7 Prožívání chronické nemoci U chronicky a dlouhodobě nemocných je třeba brát v úvahu jak fyzické tak psychické změny. Lidé s chronickým onemocněním často trpí intenzivní bolestí, pohybovými obtíži nebo mají problémy s vyměšováním. Podobně jako fyzické, je možno pozorovat i psychické obtíže. Mezi psychickými obtížemi jsou patrné především kognitivní problémy a negativní emocionální prožitky. Kognitivní problémy jsou spojené přímo s nemocí, člověk na ni často myslí a v mysli se objevuje téma nemoci zcela samovolně. Je zřejmé, že pokud člověk trpí více než jednou chronickou nemocí, problémy se nesčítají, nýbrž násobí. Největší dopad má chronické onemocnění v kognitivní oblasti na sebepojetí osobnosti, což znamená, jak člověk vidí sebe sama, jak se hodnotí a chápe. Negativní vliv má dlouhodobé onemocnění na identitu člověka. Lze tomu porozumět tak, že člověk vidí sám sebe jako dvě rozdílné osoby, a to před nemocí a při ní. Tato situace je pro klienta velmi náročná. (Křivohlavý, 2002) 15

2.2.8 Strategie zvládnutí dlouhodobé nemoci Je zjištěno, že klient pro zvládnutí dlouhodobé nemoci volí podobné strategie jako při vyrovnání se se stresem. Častá je strategie takzvaného distancování se od nemoci, kde se nemocný snaží nemyslet na skutečnost, že je postižen onemocněním. U klientů se závažnější diagnostikou a intenzivní bolestí je zaujata strategie citového a kognitivního stranění se skutečnosti. Výjimkou nejsou ani zkratkovitá řešení problému, kdy nemocný vyhledává alkohol nebo drogy. Někteří nemocní zaujímají k nemoci pozitivní, nadějný přístup, ve kterém se snaží na onemocnění nacházet kladné přínosy. Konkrétní příklad lze nalézt na vzniklém časového prostotu, který nemocný vyplňuje stmelováním rodiny nebo se věnuje vlastním zálibám. (Křivohlavý, 2002)

2.2.9 Modely péče o chronicky nemocné Chronicky nemocní vyžadují vysokou hladinu podpory od svých příbuzných či blízkých. Je to prospěšné pro udržení zdravotního stavu v nejlepší úrovni po co možná nejdelší

časový

úsek.

Pro

nemocné

je

důležité

rozvíjení

dovedností

zejména sebeobsluhy v domácím prostředí. Pro tyto faktory jsou velice vhodné a v domácí péči využitelná dva mody péče o chronicky nemocné. Jedná se o Model péče o chronicky nemocné (CCM) a Rámec WHO pro inovaci péče o chronicky nemocné. V obou modelech je zahrnut popis multidisciplinární péče o chronicky nemocné a je zde kladen i důraz na rodinu nemocného a osoby pečující o nemocného v domácím prostředí. ((Kroutilová Nováková, 2011) Model péče o chronicky nemocné (CCM) je zaměřen na motivaci, informovanost a dovednosti nemocného. Nemocný je i podporován k odvážným rozhodnutím, která jsou vhodná pro podporu zdraví. Osoba, která pečuje o nemocného, má dokonalé informace o nemocném, je schopna ho podporovat a má dostatek zdrojů pro poskytnutí kvalitní péče. ((Kroutilová Nováková, 2011) Rámec WHO pro inovaci péče o chronicky nemocné (ICCC) se opírá o přesvědčení, že dosažení pozitivních výsledků péče o chronicky nemocného lze pouze za určitých podmínek. Za hlavní předpoklady je považována informovanost a motivace, spolupráce nemocného i jeho rodiny a zdravotníků. (Kroutilová Nováková, 2011)

16

2.2.10 Komunikace s chronicky a dlouhodobě nemocným Při komunikaci s chronicky nemocným vycházíme z jeho reakce na chronické onemocnění. Adaptace u nemocného na chorobu je závislá na jeho osobnostní charakteristice, na závažnosti, komplikací a následků. Dále je hleděno na životní styl, nutné změny ve spojení s nemocí, reakci rodiny a zámezí. (Mahrová, Venglářová, 2006) Problémy v komunikaci mezi sestrou a nemocným mohou nastat v případě, že nemocný odmítá péči a vyhýbá se zdravotníkům nebo naopak při nepřiměřené závislosti na druhých. (Mahrová, Venglářová, 2006) Komunikace s chronicky nemocným by měla být postavena na posilování samostatnosti nemocného. Není vhodné klienta devalvovat naopak je nutno jednat s ním jako sobě rovným. Je důležité citlivé naslouchání, vyjadřování pochopení a verbální i neverbální podpora. (Mahrová, Venglářová, 2006)

17

2.3 Domácí péče 2.3.1 Definice domácí péče Dle Světové zdravotnické organizace je domácí péče definována jako jakákoliv forma péče poskytována lidem v jejich domovech. (Jarošová, 2007, str. 60) Domácí zdravotní péče je poskytována klientům na základě doporučení praktického lékaře nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci v jejich sociálním prostředí. Domácí péče je zaměřena především na uchování a podporu zdraví, rozvoj soběstačnosti, zmírnění utrpení u nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění důstojného umírání a smrti. (Kalvach, 2006) Pro domácí péči existují jisté zásady například respektování důstojnosti klienta a podpora jeho sociálního zařazení. Je důležité, aby nemocný zůstal v domácím prostředí, pokračoval ve svém zvyklém životním stylu, jak dlouho to bude možné. Také je vhodná prevence sociálního odloučení. (Genet, 2012)

2.3.2 Historie domácí péče Domácí péče je nejpřirozenější forma péče o člověka a funguje už od nejstarších dob. První zmínky pochází z 12. století a velkého rozvoje se domácí péče dočkala ve 13. století, kde tuto péči vykonávaly řeholnice v domovech nemocných. V 15. století provozovaly návštěvní opatrovnictví diakonky, jež byly na tuto činnost školeny. Po následném církevním zákazů této činnosti byla péče přesunuta do lazaretů, kde o nemocné pečovaly starší ženy. Po několik století pak byla veškerá péče poskytována v lazaretech, špitálech a nemocnicích. Od druhé poloviny 19. století byly školeny ženy pro péči o nemocné i raněné, jelikož se jednalo o meziválečné období, péče byla poskytována především terénní formou. Československý červený kříž podporoval první pokusy o vznik domácí péče. Jednalo se spíše o sociální ošetřovatelství, které bylo zaměřeno především na děti, staré a chudé lidi. Spolek diplomovaných sester v té době na sjezdu stanovil tři hlavní úkoly zdravotně sociální ošetřovatelství. Jednalo se o ošetřovatelský, sociální a lidovýchovný úkol a byla navržena i pracovní náplň a postavení sestry. Po druhé světové válce došlo k obrovskému rozvoji ošetřovatelských škol i nových oborů jako výchova sester pro úsek ošetřovatelské služby v rodinách. Po roce 1948 následkem situace byla péče přesunuta především do nemocnic. Od roku 18

1952 měl zodpovědnost za poskytování domácí péče stát. Domácí péče se tak stala součástí zdravotní péče poskytované ve zdravotních obvodech. Rozvoj agentur domácí péče nastal v 90. letech minulého století. (Jarošová, 2007)

2.3.3 Cíle domácí péče V domácí péči je hlavním cílem poskytování komplexní péče o klienta i jeho rodinu v přirozeném sociálním prostředí. Je kladen i důraz na důstojnost a kvalitu života klienta i pečující rodiny. U samotného klienta je důležité zaměřit se na zvyšování samostatnosti v péči o sebe samého, eliminace závislosti na druhé osobě, uvědomění klienta o zodpovědnosti o vlastním zdraví a zabezpečení dodržování léčebného režimu. Mezi cíle domácí péče neodmyslitelně patří i poskytování psychické podpory klientovi i rodině. (Krátká, Šilháková, 2008)

2.3.4 Formy domácí péče 2.3.4.1 Domácí hospitalizace Tato forma specializované péče je určena pro poúrazové či pooperační období a v případě akutního zhoršení chronické choroby. Domácí hospitalizace je poskytována v rozsahu dnů až týdnů. (Kalvach, 2011) 2.3.4.2 Dlouhodobá domácí péče poskytována chronicky a dlouhodobě nemocným, jejichž fyzický nebo psychický zdravotní stav požaduje dlouhodobou, pravidelnou péči odborného personálu. Tento druh péče je nejčastěji poskytován klientům po cévních mozkových příhodách, s roztroušenou sklerózou a klientům, u nichž se objevily komplikace diabetu. Je také často poskytována klientům s duševním onemocněním včetně demence. Dlouhodobá domácí péče má složku jak zdravotní, tak sociální a je poskytována po měsíce i několik let. (Kalvach, 2011) 2.3.4.3 Preventivní domácí péče poskytována při doporučení ošetřujícího lékaře za účelem pravidelné kontroly duševního či fyzického zdravotního stavu. Jako příklad lze uvést monitoraci fyziologických funkcí či krevního tlaku. (Kalvach, 2011)

19

2.3.4.4 Domácí hospicová péče je poskytována umírajícím klientům. Je zavedena v případech, kdy lékař předpokládá úmrtí do 6 měsíců. V domácí hospicové péči je poskytován i management bolesti a psychická podpora blízkým umírajícího klienta. (Krátká, Šilháková, 2008) 2.3.4.5 Jednorázová domácí péče jedná se o ojedinělé poskytnutí domácí péče za účelem odběru biologického materiálu či aplikace injekce ordinované praktickým lékařem. (Krátká, Šilháková, 2008)

2.3.5 Složky domácí péče Domácí péče obsahuje dvě složky a to zdravotní a sociální z důvodu, že potřeby nemocných v domácí péči jsou zdravotně sociální. (Misconiová, 2011) V České republice dominuje v domácí péči zdravotní složka, která tvoří 2/3 poskytované péče. Stejný systém funguje například i ve Spojených státech amerických či v Austrálii a díky charakteru činností je možno jej nazvat Home care (domácí péče). V evropských státech, kde je rozvinutý systém domácí péče, funguje spíše naopak, to znamená, že 2/3 tvoří sociální péče a 1/3 péče zdravotní a jedná spíše o Home help (domácí pomoc). (Jarošová, 2007)

2.3.6 Principy ovlivňující kvalitu domácí péče Kvalita komplexní péče je přímo ovlivněna principy, jež je nutné respektovat, aby byla zachována podstata poskytované domácí péče. (Hanzlíková, 2007) 2.3.6.1 Princip komplexnosti Podstatou tohoto principu je vytvoření podmínek k sjednocení zdravotní a sociální péče na národní až regionální úrovni, ale zároveň zachování zřetelného financování této péče. Je třeba sladit sociální a zdravotní politiku tak, aby nestátní subjekty poskytující domácí péči, měly stejné podmínky jako subjekty státní. Cílem je tvorba konkurence ku prospěchu kvality a efektivity poskytované péče. (Hanzlíková, 2007)

20

2.3.6.2 Princip akceptování lidských práv a motivace klienta k jejich uplatnění Zde je kladen důraz na mediální politiku, to znamená informovanost a výuka laické i profesionální veřejnosti o problematice poskytování domácí nebo primární péče. Současně by měl být kladen důraz na uplatnění základních lidských práv a svobod v systému zdravotnické péče jakožto práva klientů. (Hanzlíková, 2007) 2.3.6.3 Princip skutečné podpory a obnova zdraví společnosti V tomto principu je zmapováno úzké propojení každodenních činností mezi agenturami domácí péče a ošetřujícím lékařem klienta. Skrze indikace lékaře či dotazníkové průzkumy lze vhodně monitorovat zdravotní stav či životní styl klientů v domácí péči. Lze tak vyhledat potencionální komplikace zdravotního stavu a stanovit patřičné cíle a intervence. Další aktivitou komplexní domácí péče je vypracování projektu, který by zvyšoval svépomoc u klientů. Projekt by měl spočívat v přípravě klienta s trvalým zdravotním handicapem na novou životní situaci s přizpůsobením vlastních potřeb. Tím by se měla zvýšit sebepéče a došlo by k opětovnému zařazení do společnosti. Tento projekt by měl být podporován samosprávou obce. (Hanzlíková, 2007) 2.3.6.4 Princip standardizace postupů v komplexní domácí péči Vykonávání ošetřovatelské činnosti v domácnosti klienta dle stanovených kritérií standardů je mechanismem, který reaguje na kvalitu poskytované péče. Ve standardech jsou skloubeny potřeby nemocného a možnosti okolí. Je nezbytné, aby standardy byly tvořeny celoplošně nebo alespoň v krajských či regionálních centrech a mohly tak posloužit i jako zpětná kontrola kvality poskytované péče. (Hanzlíková, 2007) 2.3.6.5 Princip kontinuálního vzdělávání členů týmu domácí péče Zodpovědnost za poskytovanou péči je silnou motivací pro další vzdělávání a odborný růst. Neustálá obhajoba kompetencí pro praxi na základě pravidelného vzdělávání je základní podmínkou pro zvyšování kvality úrovně poskytované domácí péče. Otevřený systém vzdělávání umožní nové aktualizace poznatků v domácí péči. (Hanzlíková, 2007)

21

2.3.7 Výhody domácí péče Do výhod domácí péče je řazena ekonomičnost a to z důvodu zkrácení doby hospitalizace a snížení nákladů na péči. Zdravotnický tým poskytuje multidisciplinární péči, což značí, že další výhodou je víceoborovost. Péče je poskytována dle aktuálních potřeb konkrétního klienta, to znamená, že péče je velmi individualizovaná a to je velké pozitivum pro léčbu klienta. Další výhodou domácí péče je komplexnost, protože je poskytována činnost léčebná, ošetřovatelská, konzultační, psychoterapeutická, sociální i rehabilitační. Domácí péče je poskytována v sociálně známém a důvěrném prostředí, u klienta tak vzniká lepší adaptace na nemoc. V domácí péči je také podporováno zdraví a je zde zahrnuta primární, sekundární a terciální prevence. Dlouhodobost péče a možnost zapojení rodinných příslušníků do aktivní péče o blízkého nemocného jsou také podstatné výhody domácí péče. (Jarošová, 2007)

2.3.8 Druhy financování domácí péče Domácí péče je financována z veřejného fondu zdravotního pojištění, dle určené vyhlášky je formován seznam výkonů s přidělenými bodovými hodnotami. Domácí péči lze financovat také z přímé platby klienta, jedná se o platby od klientů, kteří nejsou pojištění. Také se může jednat o platby od klientů, jejichž zdravotní pojišťovna nemá s příslušným zařízením poskytující péči smlouvu. Dále je možno domácí péči financovat ze sponzorských darů, prostředků nadací nebo grantů. (Kalvach, 2011)

2.3.9 Postup předpisu domácí péče V případě indikování domácí péče musí ošetřující lékař zhodnotit zdravotní stav klienta i jeho sociální prostředí a to za spolupráce s vybranou agenturou domácí péče. Následně je vystaven poukaz pro odbornost 925 (domácí zdravotní péče) na tiskopisu 06 s pořadovým číslem 1. Tento tiskopis obsahuje všechny náležitosti včetně stupně mobility. Lékař také musí určit typ návštěvy, existují čtyři typy, jež jsou rozděleny pouze časovým intervalem a to 15, 30, 45 a 60 minut. Je třeba také určit typ výkonu péče. U výkonu, kde jsou zapotřebí určité materiálové prostředky, je určen i příslušný kód. Lékař se s agenturou také dohodne na stručné písemné zprávy, ve které jsou uvedeny informace o vývoji zdravotního stavu. Kopii tohoto dokumentu si ponechá lékař, originál patří agentuře domácí péče. Indikace domácí péče trvá pouze po jeden 22

měsíc, pokud to však zdravotní stav klienta vyžaduje, lékař prodlouží trvání péče na určitou dobu. Domácí péče není časově omezena, může být poskytována i po několik let. (Kalvach, 2011)

2.3.10 Časová dostupnost domácí péče U klientů například zcela závislých na pomoci druhých a umírajících je nutné zajištění domácí péče po celý týden a celoročně. Pro toto vytížení je doporučený počet 5 kvalifikovaných pracovníků s plným pracovním úvazkem. Zařízení domácí péče není však v nepřetržitém provozu, dostupnost péče je zajištěna stabilním číslem mobilního telefonu. Toto takzvané tísňové číslo mohou využívat ošetřující lékaři, klienti i blízcí v situacích, kdy je pomoc nezbytně nutná a to v průběhu 24 hodin. (Misconiová, 2011)

2.3.11 Prvotní kontakt s domácí péčí Pokud ošetřující lékař indikuje domácí péče, je ke klientovi vyslán pracovník domácí péče. Pracovník domácí péče provede vstupní rozhovor s klientem a vyšetří jej, zhodnotí také stav sociálního prostředí klienta. Je nezbytné, aby pracovník seznámil klienta s rozsahem výkonů a četností návštěv. Dohodnou se vzájemně na časový plán odborné i laické péče ze strany blízkých klienta. Pro poskytování kvalitní péče je také v některých případech nutné upravit sociální prostředí klienta, například vytvořit prostor pro polohovací lůžko či kompenzační pomůcky. V případě, kdy je domácí péče indikována za průběhu hospitalizace, je zahájena v den následujícím po propuštění klienta nebo urgentně po vykonání jednodenního zákroku. (Kalvach, 2011)

2.3.12 Nadstandartní služby poskytované v domácí péči V domácí péči je nadstandartní služba chápána jako zvýšení frekvence či rozsah poskytované péče, které již nejsou hrazeny pojišťovnou. Pokud klientův stav vyžaduje nadstandartní péči, musí být obeznámen ošetřující lékař, který rozhodne o vhodnosti nadstandartní péče. Klient je následně obeznámen s podrobnou finanční úhradou za objednanou nadstandartní péči. Agentura pak s klientem uzavře písemnou dohodu o poskytování nadstandartních služeb. Zde je uveden rozsah služeb, jejich cena, celková výše úhrady a datum splatnosti. (Kalvach, 2011)

23

2.3.13 Ošetřovatelská péče v domácí péči Ošetřovatelská péče je poskytována v rámci zdravotní péče a je zaměřena a členěna dle výkonů na primární, sekundární a terciární. Ošetřovatelská péče v rámci primární zdravotní péče je poskytována v prvním kontaktu společnosti se zdravotními službami ve skupině. Primární péče je zaměřena na ochranu a upevnění zdraví a na prevenci onemocnění. To znamená například edukace nebo uspokojování potřeb. Sekundární zdravotní péče je prováděna v zařízeních jako nemocnice či léčebny. Tato péče je zaměřena na prevenci vzniku komplikací nemocí. Sekundární péči je zajišťována komplexní, základní a specializovaná péče. Terciární péče má za úkol dokončit léčebný proces a zlepšit zdravotní stav klienta. Ošetřovatelská péče v domácí péči je v posledních letech největším poskytovatelem terciární péče. (Jarošová, 2007)

2.3.14 Přímá a nepřímá péče Praktické aktivity jsou klientů domácí péče poskytovány přímou či nepřímou péčí. 2.3.14.1 Přímá péče Za přímou péči je považována péče, která je poskytována v přímém kontaktu s klientem i jeho rodinou. Do přímé péče je zahrnuto také vše, co se týká přítomných fyzických aspektů ošetřovatelské péče. Tyto aktivity obsahují přímé ošetřovatelské úkony, hodnocení klienta, fyzické vyšetření, převazy, aplikace injekcí, infuzní terapie či zavedení katetru. K přímé péči patří také edukace klienta i rodiny a pomoc v oblasti osvojení návyky a vhodných návyků k podpoře zdraví. Veškeré výkony, které byly provedeny u klienta, musí být evidovány v ošetřovatelské dokumentaci. Následně jsou vykazovány k proplacení u zdravotní pojišťovny. (Jarošová, 2007) 2.3.14.2 Nepřímá péče Nepřímou péčí se označují aktivity, které sestra vykonává pro zkvalitnění a koordinaci péče. Do nepřímé péče je možno zahrnout konzultaci sestry s dalšími odborníky, organizace a účast na poradách se všemi odborníky, kteří pečují o klienta nebo dokumentační práce. (Jarošová, 2007)

24

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Hlavním cílem mého výzkumu je porovnat subjektivní hodnocení kvality života dlouhodobě a chronicky nemocných v domácí a nemocniční péči. Dalším cílem bylo zmapování průběhu chronické nemoci v domácím prostředí a dále také zjištění výhod domácí péče.

3.1.1 Dotazník Pro výzkum této práce byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Dotazník byl sestaven z 21 uzavřených otázek, u nichž byly nabídnuty varianty možných odpovědí. 2 otevřené otázky sloužily k uvedené chronického onemocnění a potíží, kterými respondent trpí. Otázky byly sestaveny tak, aby bylo možné vyhodnotit stanovené cíle a potvrdit či vyvrátit hypotézy. V úvodu byli respondenti seznámeni se smyslem a účelem dotazníku a byli také obeznámeni s naprostou anonymitou. Dále byly také uvedeny pokyny k vyplnění a upozornění na označení všech otázek. Jako první jsou zařazeny otázky ke snadnému rozdělení respondentů dle pohlaví, věku a délky chronického onemocnění a poskytované péče. Následují otázky mapující druh chronické nemoci, výhody a nevýhody poskytované péče, důvěru a potíže nemocných. Dále jsou uvedeny otázky zjišťující omezení v každodenních činnostech, informovanost a dodržování léčebného režimu, naplnění proseb a přání v poskytované péči. Jako poslední jsou zahrnuty otázky mapující kvalitu života. Do těchto otázek je zahrnuta spokojenost s intimním životem, rodinnými a přátelskými vztahy, společenským životem a duchovními potřebami. Jsou zde uvedeny i otázky, které zkoumají plnohodnotnost života s dlouhodobou nemocí a spokojenost s kvalitou života respondentů.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkumu se zúčastnilo 94 chronicky nemocných z domácí péče a nemocničního zařízení. Dotazník byl rozdán na Domácí péči v Jihlavě a v nemocnici Jihlava na oddělení geriatrické a následné péče a na interním oddělení D. Pro vhodné porovnání byly respondenti rozděleni právě do dvou skupin. Skupinu chronicky nemocných v domácí péči tvoří 47 respondentů, z toho je 24 žen a 23 mužů. Skupinu chronicky 25

nemocných v nemocničním zařízení tvoří 48 respondentů, z této skupiny je 23 mužů a 25 žen. Respondenti byli dále rozděleni dle věkových kategorií. Nejvíce respondentů z nemocničního prostředí se nachází ve věkové kategorii 61 – 70 let, v domácí péči je pak nejvíce respondentů ve skupině 71 – 60 let. Nejvíce uváděným chronickým onemocněním byl diabetes mellitus, jež v domácí péči uvedlo 16 (34 %) respondentů a v nemocniční péči jej uvedlo 13 (27,1 %) respondentů.

2.4 Průběh výzkumu Samotný průběh výzkumu probíhal na základě žádosti, kterou jsem podala náměstkyni ošetřovatelské péče a hlavní sestře ve výše zmíněných zařízeních. Výzkum pak probíhal v měsíci dubnu roku 2015. Na základě domluvy se staničními sestrami v nemocnici a vrchní sestrou domácí péče byly dotazníky rozdány příslušným respondentům. Sestry na oddělení mi doporučily, kteří klienti by byly vhodní pro vyplnění dotazníku. V domácí péči respondenti vyplňovali dotazníky se sestrami. V nemocnici jsem dotazníky vyplňovala osobně s nemocnými. Respondenti byli ujištěni o anonymitě dotazníku a také byli obeznámeni s tím, že získaná data nebudou zneužita a poslouží pouze ke zpracování této práce. Doba vyplnění dotazníku se pohybovala okolo 15 minut. Většina respondentů neměla problém s vyplněním dotazníku. Bylo rozdáno 105 dotazníků a vrátilo se 94 dotazníků.

3.4 Zpracování získaných dat Získaná data jsou zpracována v programu Microsoft Word 2010, ve kterém byla sepsána textová část práce. Zpracování získaných dat dotazníkem a tvorba grafů proběhla v programu Microsoft Excel 2010. Výsledky jdou vyhodnocené absolutní a relativní četností.

26

3.5 Výsledky výzkumu 3.5.1 Dotazník 3.5.1.1 Pohlaví respondentů V grafu 1 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Jaké je Vaše pohlaví?

50

49

46

absolutní četnost

40

30

20

10

0 muž

žena pohlaví

Graf 1 Pohlaví respondentů

Z grafu 1 vyplývá, že z celkového počtu respondentů je 46 (48,4 %) mužů a 49 (51,6 %) žen.

27

3.5.1.2 Věk respondentů V grafu 2 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Kolik je Vám let? 18

17

17

16

absolutní četnost

14 12 12 10

10

10

9

8

Nemocniční péče

7

Domácí péče

6 4 4

3

3 2

2

1

0 Méně než 41 - 50let 51 - 60 let 61 - 70 let 71 - 80 let 81 a více 40 let let věk

Graf 2 Věk respondentů

Z grafu 2 je patrné rozdělení věku respondentů do 6 kategorií. V nemocniční péči je nejvíce zastoupena věková kategorie 61 – 70 let, do které spadá 17 respondentů (35,4 %). Naopak nejmenší zastoupení v nemocniční péči má věková kategorie 41 – 50 let, ve které se nachází 2 respondenti (4,1 %). V domácí péči má pak největší zastoupení věková skupina 71 – 80 let a to 17(36,2 %) respondenty. Nejméně zastoupena u domácí péče je kategorie pod 40 let, kde se nachází pouze 1 (2,1 %) respondent.

28

3.5.1.3 Délka chronického onemocnění V grafu3 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Jaká je délka Vašeho chronického onemocnění? 20

19

18 16

absolutní četnost

16

15

14 12 10 10

Nemocniční zařízení

8

7

7

7

6 6

Domácí péče

5

4

3

2 0 Do 5 let

6 - 10 let

11 - 15 let 16 - 20 let 21 let a více Délka onemocnění

Graf 3 Délka chronického onemocnění

Z grafu 3 lze vypozorovat, že délka chronického onemocnění je rozdělena do 5 časových intervalů. V nemocniční péči je nejvíce chronicky nemocných po dobu do 5 let, a to 16 (33,3 %) respondentů. Naopak nejméně respondentů trpí chronickou nemocí 21 let a více. Tento interval je zastoupen 3 (6,2 %) respondenty. V domácí péči je nevíce nemocných také v intervalu do 5 let, zde se nachází 19 (40,4 %) respondentů. 5 (10,6 %) respondentů pak uvedlo interval 16 – 20 let, což tvoří nejmenší položku.

29

3.5.1.4 Chronické onemocnění V tabulce 1 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Jaké je Vaše chronické onemocnění? Tabulka 1 Chronické onemocnění respondentů

Nemocniční zařízení Domácí péče Chronické onemocnění n

%

n

%

Diabetes mellitus

13

27,1

16

34

Cévní mozková příhoda

10

20,8

3

6,4

Alzheimerova choroba

2

4,2

1

2,1

Bércové vředy

0

0

7

14,9

Roztroušená skleróza

2

4,2

3

6,4

Parkinsonova choroba

3

6,2

1

2,1

Ischemická choroba srdeční

4

8,3

4

8,5

Ischemická choroba dolních končetin

3

6,2

0

0

Nádorová onemocnění

5

10,5

1

2,1

Onemocnění střev

1

2,1

2

4,3

Onemocnění ledvin

1

2,1

1

2,1

Chronická obstrukční plicní nemoc

1

2,1

2

4,3

Úrazy

3

6,2

6

12,8

Celkem

48

100

47

100

V tabulce 1 je znázorněn přehled respondenty uváděných chronických onemocnění. Je patrné, že nejvíce vyskytujícím se onemocněním u respondentů nemocniční a domácí péče je diabetes mellitus. V nemocničním zařízení toto onemocnění uvedlo 13 (27,1 %) respondentů a v domácí péči byl diabetes uveden 16 (34 %) respondenty. Dále lze 30

vypozorovat jako často uváděné onemocnění cévní mozkovou příhodu a to především v nemocniční péči. Zde byla uvedena 10 (20,8 %) respondenty. V domácí péči je pak často respondenti uváděli bércové vředy a to 7 (14,9 %) respondenty. Nejméně respondenti uváděli onemocnění ledvin, v nemocniční péči uvedl 1 (2,1 %) respondent a v domácí péči též 1 (2,1 %) respondent.

31

3.5.1.5 Poskytovaná péče V grafu 4 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Kde je Vám poskytována ošetřovatelská péče? 30 25

absolutní četnost

25

23

23

24

20

15

muž žena

10

5

0 Nemocniční zařízení

poskytovaná péče

Domácí péče

Graf 4 Poskytovaná péče

Z grafu 4 vyplývá, kolika respondentů je poskytovaná ošetřovatelská péče v domácí či nemocniční péči. V nemocničním zařízení je péče poskytována 48 respondentům a v domácím prostředí 47 respondentům. Nemocniční péče je poskytována 23 (47,9 %) mužům a 25(52,1 %) ženám. Domácí péče je poskytována 23 (48,3 %) mužům a 24 (51,7 %) ženám.

32

3.5.1.6 Motivace výběru péče V grafu 5 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Co Vás motivovalo k výběru nynější poskytované péče? 50

46

45

absolutní četnost

40 35 30

28


20

Domácí péče

15

10

9

10 5

2

0

0 Doporučení lékaře

Kladné hodnocení známých a rodiny motivace výběru

Předchozí zkušenost

Graf 5 Motivace výběru péče

V grafu 4 je znázorněna motivace výběru zdravotní péče. 46 (95,8 %) respondentů v nemocničním zařízení motivovalo k výběru péče „doporučení lékaře“ a tvoří tak naprostou většinu všech respondentů. Naopak jako motivující prvek nezhodnotil žádný respondent nemocniční péče „předchozí zkušenost“. Pro 28 (59,6 %) respondentů v domácí péči bylo motivací „doporučení lékaře“, což opět jako u respondentů tvoří většinu. Nejméně volená možnost pak bylo „kladné hodnocení známých a rodiny“, což potvrdilo 9 (19,1 %) respondentů.

33

3.5.1.7 Výhody poskytované péče V grafu 6 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Uveďte výhody, které pociťujete v nynější poskytované péči. 35

32

absolutní četnost

30

29

30

28

25 20 15

12

10 5


12

Domácí péče

8 5

4

0 0 Přítomnost rodiny a známých

Známé prostředí

Dostatek soukromí

Dostupnost zdrav. personálu

Jiné

výhody poskytované péče

Graf 6 Výhody poskytované péče

Z grafu 5 vyplývají výhody, které pociťují respondenti v poskytované péči. U výzkumné otázky, která ke grafu patří, měli respondenti možnost označení více odpovědí. Jako největší výhodu pociťují respondenti v nemocničním zařízení „dostupnost zdravotnického personálu“, což bylo označeno 30 respondenty. Nejméně se vyskytovala odpověď „přítomnost rodiny a známých“, kterou volili pouze 4 respondenti. V domácí prostředí nejvíce respondentů označilo jako výhodu „známé prostředí“, a to 32 respondentů. Dále však také „přítomnost rodiny a známých“ (29 respondentů) a „dostatek soukromí“ (28 respondentů) byly velmi často označovány, což značí důležitost těchto výhod pro respondenty domácí péče. Nejméně byla pak zastoupena možnost „dostupnost zdravotnického personálu“, kterou označilo 12 respondentů domácí péče. Respondenti měli také možnost označit jiné a dle svého uvážení napsat, jakou výhodu, která nebyla v nabídce dotazníku, pociťují. Tuto možnost zvolilo 12 respondentů nemocniční péče, kteří dopsali, že nepociťují výhody poskytované péče.

34

3.5.1.8 Nevýhody poskytované péče V grafu 7 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Uveďte nevýhody, které pociťujete v nynější poskytované péči. 35 30

absolutní četnost

30

27

25 20 15

14

15


10 5

Domácí péče

5

5 0

1

0

0 Finanční zátěž

Odtržení od Nedostatek Nedostatek rodiny či soukromí času ze přátel strany zdrav. personálu nevýhody poskytované péče

Jiné

Graf 7 Nevýhody poskytované péče

V grafu 7 jsou vyobrazeny nevýhody pociťované respondenty v poskytované péči. U této otázky měli respondenti opět možnost označení více odpovědí. 30 respondentů nemocniční péče uvedlo, že jako nevýhodu pociťují „odtržení od rodiny či přátel“. V domácí péči pak byla nejvíce volena možnost „jiné“. Zde respondenti uváděli nevýhody, které pociťují a nebyly v nabídce dotazníku. Možnost jiné označilo 27 respondentů s tím, že nepociťují nevýhody poskytované péče. 15 respondentů pak uvedlo jako nevýhodu domácí péče „nedostatek času ze strany zdravotnického personálu“.

35

3.5.1.9 Důvěra v ošetřovatelský personál V grafu 8 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Důvěřujete ošetřujícímu personálu? 50 45 45

absolutní četnost

40 35 30

27

25


20

Domácí péče 13

15 8

10 5

2

0 0 Ano

Nevím

Ne důvěra

Graf 8 Důvěra v ošetřovatelský personál

V grafu 8 jsou zaznamenány odpovědi na otázku, týkající se důvěry respondentů v ošetřovatelský personál. 27 (56,3 %) respondentů nemocniční péče vyjádřilo důvěru v ošetřovatelský personál. 8 (16,7 %) respondentů nedůvěřuje ošetřovatelskému personálu. V domácí péči důvěřuje ošetřovatelskému personálu 45 (95,7 %) respondentů, což tvoří naprostou většinu respondentů této péče, pouze 2 (4,3 %) respondenti uvedli nedůvěru v ošetřovatelský personál v domácí péči.

36

3.5.1.10 Potíže nemocných V grafu 9 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Trpíte nějakými potížemi? 35

33

33

30

absolutní četnost

25 20 15


14

15

Domácí prostředí

10 5 0 Ne

Ano potíže

Graf 9 Potíže nemocných

V grafu 9 je znázorněno, zda respondenti trpí nějakými potížemi. Obě skupiny respondentů ve většině uváděli, že trpí i dalšími potížemi. V nemocniční péči tak uvedlo 33 (68,8 %) respondentů a v domácí péči 33 (70,2 %) respondentů. Respondenti u této otázky měli možnost uvést konkrétní potíže. Nejčastěji zmiňované potíže byly bolest, snížená či zhoršená pohyblivost a dušnost. Respondenti však také často uváděli depresi, strach nebo úzkost.

37

3.5.1.11 Omezení v každodenních činnostech V grafu 10 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Způsobily Vám vámi uvedené potíže nějaká omezení v každodenních činnostech? 40 34

35

31

absolutní četnost

30 25 20 15

Nemocniční zařízení 11


11

10 3

5

5

0 Ne

Nevím

Ano omezení

Graf 10 Omezení v každodenních činnostech

Z grafu 10 vyplývá, zda jsou respondenti omezováni v každodenních činnostech potížemi, které uvedli v předchozí otázce. 34 (70,8 %) respondentů uvádí omezení v každodenních činnostech, 11 (22,9 %) respondentů v nemocničním zařízení nepociťuje jakékoliv omezení. V domácí péči 11 (23,4 %) respondentů neguje omezení, 31 (66 %) respondentů uvádí, že je potíže omezují v každodenních činnostech.

38

3.5.1.12 Naplnění proseb a přání V grafu 11 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Pociťujete naplnění proseb a přání v nynější péči? 30 26 26

absolutní četnost

25 19

20


15


11 10 7 5 2

1

1

2

0 Určitě ano

Spíše ano

Nevím Spíše ne prosby a přání

Určitě ne

Graf 11 Naplnění proseb a přání

Cílem této otázky bylo zjistit naplnění proseb a přání v poskytované péči. Pouze 2 (4,2 %) respondenti nemocniční péče uvedli, že jsou určitě spokojeni s naplněním proseb a přání v poskytované péči. Naopak stejnou odpověď uvedlo v domácí péči 19 (40,4 %) respondentů. Shodný počet respondentů uvedl možnost spíše ano, v nemocniční péči 26 respondentů (54,2 %) a v domácí péči také 26 (55,3 %) respondentů.

39

3.5.1.13 Zlepšení zdravotního stavu V grafu 12 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Domníváte se, že došlo ke zlepšení Vašeho zdravotního stavu v nynější poskytované péči? 30 25

absolutní četnost

25 19

20 15 15

13

Nemocniční zařízení Domácí péče

10 10 6

7

5 0

0

0

0 Určitě ano

Spíše ano Nevím Spíše ne zlepšení zdravotního stavu

Určitě ne

Graf 12 Zlepšení zdravotního stavu

Graf 12 znázorňuje zlepšení zdravotního stavu respondentů v poskytované péči. 25 (52,1 %) respondentů nemocniční péče uvádělo, že se jejich zdravotní stav spíše zlepšil a byla to nejčastější odpověď. V nemocniční péči uvedlo také nejvíce respondentů možnost „spíše ano“, a to 19 (40,4 %).

40

3.5.1.14 Rozvoj nových komplikací V grafu 13 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Došlo k rozvoji nových komplikací nemoci v nynější péči? 30

28

absolutní četnost

25

23

20 16 15

Nemocniční zařízení Domácí prostředí

10

8 6

5 1

6

5

2

0 Určitě ano

Spíše ano

Nevím komplikace

Spíše ne

Určitě ne

Graf 13 Rozvoj nových komplikací

Tato otázka měla za cíl zjistit, zda dochází k rozvoji nových komplikací. V grafu 13 je patrné že, žádný respondent v nemocničním zařízení nezvolil „určitě ano“. Pouze 1 (2,1 %) respondent domácí péče uvedl, že dochází k rozvoji nových komplikací. Nejčastěji obě skupiny odpovídaly „spíše ne“, v případě nemocniční péče tak uvedlo 28 (58,3 %) respondentů a v domácí péči 23 (48,9 %) respondentů.

41

3.5.1.15 Informovanost o léčebném režimu V grafu 14 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Jste dostatečně informován(a) o léčebném režimu souvisejícím s Vašim onemocněním? 25

23 20 20

absolutní četnost

20

15 12 Nemocniční zařízení 10

Domácí péče

7 5 5

4

4 0

0

0 Určitě ano

Spíše ano

Nevím Spíše ne informovanost

Určitě ne

Graf 14 Informovanost o léčebném režimu

Tato otázka zjišťuje, zda jsou respondenti v poskytované péči informováni o léčebném režimu. V nemocniční péči odpovědělo nejvíce respondentů „spíše ano“, a to 20 (41,7 %) respondentů. V domácí péči pak byla nejčastější odpověď „určitě ano“, kterou uvedlo 23 (48,9 %) respondentů. V domácí péči žádný respondent neodpověděl „spíše ne“ nebo „určitě ne“.

42

3.5.1.16 Problémy s dodržováním léčebného režimu V grafu 15 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Vyskytují se u Vás problémy spojené s dodržováním léčebného režimu? 30 25 25 absolutní četnost

22 20 15


10

8

5

9

10

Domácí péče

10 7

3 1

0

0 Určitě ano

Spíše ano

Nevím Spíše ne léčbný režim

Určitě ne

Graf 15 Problémy s dodržováním léčebného režimu

Cílem otázky bylo zjistit, zda mají respondenti v poskytované péči problémy s dodržováním léčebného režimu. Nevíce respondentů z obou skupin odpovědělo spíše ne, z nemocničního zařízení 25 (52,1 %) respondentů a z domácí péče 22 (46,8 %) respondentů. Nejméně respondentů odpovědělo určitě ano, z nemocniční péče pouze 1 (2,1 %) respondent a v domácí péči žádný respondent. Respondenti u možností určitě ano a spíše ano uváděli, v jakých konkrétních oblastech mají problém. Nejčastěji zmiňovaný problém byl ve spojitosti s dodržováním diety u diabetu, dále pak kouření a problémy s dostatečnou pohybovou aktivitou.

43

3.5.1.17 Spokojenost s intimním životem V grafu 16 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Jste spokojen(a) se svým intimním životem? 25 22

absolutní četnost

20

15

13

14 12


10 7 5

7

Domácí péče

4

5 2 0 Určitě ano

Spíše ano

Nevím intimní život

Spíše ne

Určitě ne

Graf 16 Spokojenost s intimním životem

Z grafu 16 vyplývá, jak jsou respondenti spokojení s intimním životem. Nejvíce odpovědí z nemocničního prostředí bylo zaznamenáno v možnosti „nevím“, takto odpovědělo 22 (45,9 %) respondentů. Naopak nejméně respondentů nemocniční péče označilo „určitě ano“, a to pouze 2 (4,2 %) respondenti. V domácí péči pak měla největší zastoupení odpověď nevím se 14 (29,8 %) respondenty. Avšak „spíše ano“ označilo 12(25,5 %) respondentů. Nejmenší počet respondentů určitě ano, tuto možnost vybralo 5 (10,6 %) respondentů. U této otázky měli respondenti možnost slovně dopsat, z jakého důvodu nejsou s intimním životem spokojeni. Někteří respondenti uvedli, že již nemají partnera nebo jsou sami. Jako další důvody nespokojenosti s intimním životem respondenti často zmiňovali i věk. 2 respondenti nechtěli na otázku intimního života odpovídat, což i slovně dopsali.

44

3.5.1.18 Spokojenost s rodinnými vztahy V grafu 17 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Jste spokojen(a) se vztahy s rodinou? 30 24

absolutní četnost

25

19

20

15 15

13

Nemocniční zařízení Domácí péče

10 10 7 4

5 0

3 0

0 Určitě ano

Spíše ano

Nevím Spíše ne rodinné vztahy

Určitě ne

Graf 17 Spokojenost s rodinnými vztahy

Z grafu 17 vyplývá, jaká je spokojenost v rodinných vztazích v poskytované péči respondentů. V nemocniční péči je naprosto spokojených 10 (20,8 %) respondentů. V domácí péči pak naprostou spokojenost vykázalo 24 (51,1 %) respondentů. Spíše spokojených v nemocniční péči je 13 (27,1 %) respondentů, u domácí péče je spíše spokojených více, a to 19 (40,4 %) respondentů. Naopak spíše nespokojených je v nemocniční péči 15 (31,3 %) respondentů a v domácí péči pouze 4 (8,5 %) respondenti. U otázky na spokojenost se vztahy s rodinou měli respondenti možnost u odpovědí „spíše ne“ a „určitě ne“ dopsat, z jakého důvodu nejsou spokojeni. Jako časté důvody nespokojenosti respondenti uváděli, že nemají rodinu nebo došlo k úmrtí ať už partnera či potomků. 2 respondenti uvedli problémy v rodinném prostředí.

45

3.5.1.19 Spokojenost s přátelskými vztahy V grafu 18 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Jste spokojen(a) se vztahy s přáteli? 25 20

absolutní četnost

20 16 14

15


10 10

8

Domácí péče

8 4

5 2

1

0 Určitě ano

Spíše ano

Nevím

Spíše ne

Určitě ne

přátelské vztahy

Graf 18 Spokojenost s přátelskými vztahy

Z grafu 18 vyplývá spokojenost chronicky nemocných s přátelskými vztahy. Větší spokojenost vykazovali respondenti v domácí péči, kde je určitě spokojených 20 (42,6 %) respondentů a spíše spokojených 16 (34 %) respondentů. V nemocniční péči pak naprostou spokojenost vykázalo 14 (29,2 %) respondentů a 16 (33,3 %) respondentů je spíše spokojených. Naprostou nespokojenost uvedli 4 (8,3 %) respondenti v nemocniční péči a 1 (2,1 %) respondent z domácí péče. U této otázky měli respondenti opět možnost uvést konkrétní důvod nespokojenosti se vztahy s přáteli. Uvedené důvody se většinou týkaly odtržení nemocného od přirozeného sociálního prostředí. Respondenti také uváděli, že mají málo přátel nebo došlo k úmrtí vrstevníků.

46

3.5.1.20 Spokojenost se společenským životem V grafu 19 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Jste spokojen(a) s Vašim společenským životem? 25 22

absolutní četnost

20

18 16

15


10 10

Domácí péče 6

5

4

3

2

1 0 Určitě ano

Spíše ano

Nevím

Spíše ne

Určitě ne

společenský život

Graf 19 Spokojenost se společenským životem

Z grafu 18 vyplývá, jak jsou respondenti spokojeni se společenským životem. Vyšší spokojenost vykazovali respondenti domácí péče, 18 (38,3 %) respondentů uvedlo naprostou spokojenost a 22 (46,8 %) respondentů uvedlo, že jsou spíše spokojeni. U nemocniční péče vykázalo naprostou spokojenost 13 (27,1 %) respondentů a 16 (33,3 %) respondentů je spíše spokojeno. Nespokojenost byla ve větším množství vyjadřována u respondentů nemocniční péče. Spíše nespokojených je 10 (20,8 %) respondentů a zcela nespokojených je 6 (12,5 %) respondentů. U této otázky měli respondenti opět možnost dopsat důvod nespokojenosti se společenským životem. Jako důvody respondenti uváděli pobyt v nemocnici či nemožnost opuštění domova způsobený zhoršenou pohyblivostí, nezájmem či strachem.

47

3.5.1.21 Uspokojení duchovních potřeb V grafu 20 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Pociťujete dostatečné uspokojení Vašich duchovních potřeb v nynější péči? 19

20 18

16

absolutní četnost

16

14

15

14 12 9

10


8

8

Domácí prostředí 5

6

5 3

4

1

2 0 Určitě ano

Spíše ano Nevím Spíše ne duchovní potřeby

Určitě ne

Graf 20 Uspokojení duchovních potřeb

V grafu 20 je zobrazeno uspokojení duchovních potřeb v poskytované péči. Vyšší spokojenost opět vykazují respondenti domácí péče, ve které je naprosto spokojených 9 (19,1 %) respondentů a spíše spokojených je 19 (40,4 %) respondentů. V nemocniční péči je zcela spokojených 5 (10,4 %) respondentů a spíše spokojených 16 (33,3 %) respondentů. Nespokojenost s uspokojením potřeb byla značnější u respondentů nemocniční péče, kde 8 (16,7 %) respondentů je spíše nespokojených a 5(10,4 %) respondentů je zcela nespokojených. Respondenti opět měli možnost uvést důvody nespokojenosti s uspokojením duchovních potřeb. Uváděné důvody se vztahovaly opět k pobytu v nemocnici či nemožnosti opustit domov a navštívit tak kostel či kapli v nemocnici. Někteří respondenti uvedli jako důvod to, že nevyznávají jakékoliv náboženství.

48

3.5.1.22 Plnohodnotnost života V grafu 21 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Myslíte si, že je Váš život s chronickým onemocněním plnohodnotný v nynější péči? 30

28

25 absolutní četnost

22 20 14

15


11

Domácí péče

9

10 5

3

2

2 0

0 Určitě ano

Spíše ano

Nevím Spíše ne plnohodnotnost

Určitě ne

Graf 21 Plnohodnotnost života

Z grafu 21 vyplývá plnohodnotnost života nemocných i s chronickým onemocněním. V nemocničním prostředí je zcela spokojených s uspokojením duchovních potřeb 11 (22,9 %) respondentů a 15 (31,3 %) respondentů je spíše spokojených. V domácí péči je pak naprosto spokojených 14 (29,8 %) respondentů a spíše spokojených je 28 (59,6 %) respondentů. Nespokojenost se nejvíce projevila u respondentů v nemocniční péči, kde „spíše ne“ uvedlo 22 respondentů. Respondenti opět uváděli důvody, proč nepovažují svůj život za plnohodnotný. Jako důvody nespokojenosti respondenti uváděli omezení nemocí, nemají možnost dělat to, co je bavilo.

49

3.5.1.23 Spokojenost s kvalitou života V grafu 22 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Jste spokojen(a) s kvalitou Vašeho života? 30 25

absolutní četnost

25 20 17 15 12


11 9

10 7

Domácí péče

8 6

5 0

0

0 Určitě ano

Spíše ano

Nevím Spíše ne kvalita života

Určitě ne

Graf 22 Spokojenost s kvalitou života

Z grafu 22 lze vyčíst spokojenost chronicky nemocných s kvalitou života. V nemocniční péči uvedlo naprostou spokojenost 7 (14,6 %) respondentů, spíše spokojených je pak 17 (35,4 %) respondentů. V domácí péči je větší spokojenost respondentů patrná. 12 (25,5 %) respondentů je zde naprosto spokojených a 23 (53,2 %) respondentů je spíše spokojených. Naprostou nespokojenost s kvalitou života nevykázal žádný respondent z nemocniční či domácí péči. Respondenti mohli opět u odpovědí vyjadřující nespokojenost zhodnotit důvody, které je činí nespokojenými s vlastní kvalitou života. Respondenti uváděli jako důvod především omezení života zapříčiněné onemocněním, chronickou bolestí či komplikacemi onemocnění.

50

3.6 Diskuze V této práci jsem se zabývala kvalitou života chronicky a dlouhodobě nemocných v domácí péči. Snažila jsem se porovnat vykazovanou kvalitu života klienty v domácí a nemocniční péči a dospět tak k závěru, ve které péči pociťují chronicky nemocní vyšší kvalitu života. Pro porovnání jsem použila výsledky výzkumu Tóthové a studii Peterse. Cílem mého výzkumu bylo porovnat subjektivní kvalitu života chronicky a dlouhodobě nemocných v domácí péči. Z mého výzkumu vyplývá, že nemocní v domácí péči vykazují větší kvalitu života než nemocní v nemocničním zařízení. 12 (25,5 %) nemocných v domácí péči je s kvalitou života naprosto spokojeno, spíše spokojených je pak 23 (53,2 %) nemocných. V nemocničním zařízení nemocní v takovém množství spokojenost nevykazovali. Určitě spokojených je zde 7 (14,6 %) nemocných a spíše spokojených je pak 17 (35,4 %). Pro další porovnání kvality života lze použít i získaná data z otázky týkající se spokojenosti se společenským životem. V této oblasti je opět prokazována větší spokojenost ze strany nemocných v domácí péči. Zcela spokojených je 18 (38,3 %) nemocných a spíše spokojených je 22 (46,8 %) nemocných v domácí péči. Nemocní v nemocniční péči také vykazovali spokojenost, ale odpovědi již nedosahovaly takových hodnot. Naprosto spokojených se společenským životem je v nemocniční péči 13 (27,1 %) a spíše spokojených je 16 (33,3 %) nemocných. Pro hodnocení subjektivní kvality života je vhodné porovnat i spokojenost nemocných s rodinnými vztahy. V této oblasti je naprosto spokojených 16 (33,3 %) nemocných v nemocniční péči, avšak v domácí péči je naprosto spokojených 24 (51,1 %) nemocných. Dále je možno porovnat i spokojenost s přátelskými vztahy. Zde je 14 (29,2 %) naprosto spokojených nemocných v nemocniční péči. V domácí péči je pak naprosto spokojených 20 (42,6 %) nemocných. Dle tohoto výsledků je patrné, že nemocní v domácí péči pociťují větší spokojenost v oblasti přátelských vztahů. K porovnání lze použít Petersovo vypozorování toho, že klienti domácí péče mají vyšší kvalitu života než klienti v nemocničním zařízení. Peters udává, že vyšší kvalita života v domácím prostředí je dána zachováním alespoň minimálního společenského života. (Bužgová, 2015)

51

Dalším cílem mé práce bylo zmapování průběhu chronického onemocnění. Z mého výzkumu je patrné, že u obou skupin došlo k rozvoji potíží. U domácí péče potíže potvrdilo 33(70,2 %) nemocných a v nemocniční péči také 33(68,8 %) nemocných. Nejčastěji nemocní uváděli potíže jako bolest, omezení pohyblivosti, depresi strach a úzkost. Dále nemocní uváděli, zda jsou omezování v každodenních činnostech. Většina nemocných omezení potvrdila, z domácí péče 31 (66 %) nemocných a z nemocniční péče pak 34 (70,8 %) nemocných. Zlepšení zdravotního stavu kladně potvrzují spíše nemocní v domácí péči. V domácí péči uvedlo zlepšení 25 (52,1 %) a v nemocniční péči 19 (40,4 %). Dalším cílem bylo zmapování výhod v domácí péči. U korespondující otázky měli nemocní možnost uvést více možností. Největší výhodu pociťují nemocní v domácí péči v známém prostředí, což uvedlo 32 nemocných. Dále jako výhodu pociťovali v přítomnosti rodiny a známých, kterou uvedlo 29 respondentů a dostatek soukromí je zmiňován 28 nemocnými. Nemocní v nemocniční péči největší výhodu pociťují v dostupnosti zdravotnického personálu. Tento fakt byl uveden 30 nemocnými. Ke stejnému výsledku dospěla i ve svém výzkumu Tóthová, která porovnávala názory sester a lékařů ohledně kvality života a domácí péče. Z jejího výzkumu lze vypozorovat, že sestry i lékaři se jednoznačně shodli jako na zásadní výhodě právě na známém prostředí klienta. Dále pak vypozorovala, že lékaři jako další výhodu preferují lepší spolupráci klienta s rodinou v domácí péči, sestry pak zvolily jako výhodné nestresující prostředí. (Tóthová, 2011) Potvrzení hypotéz Hypotéza 1 : Předpokládám, že více než 60 % nemocných v domácí péči bude pociťovat spokojenost s kvalitou života a v nemocniční péči bude spokojenost menší než 60 %. Hypotéza se potvrdila. Pro

potvrzení

této

hypotézy

jsem

použila

otázky

č.

5

a

23.

12 (25,5 %) respondentů je naprosto spokojených s kvalitou života a 23 (53,2 %) respondentů je s kvalitou spíše spokojeno. Tyto údaje naznačují, že více než 60 % respondentů vykazuje spokojenost s kvalitou života.

52

Hypotéza 2 : Předpokládám, že více než 60 % nemocných v domácí péči bude vykazovat větší spokojenost s rodinnými vztahy a v nemocniční péči bude spokojenost menší než 60 %. Hypotéza se potvrdila. Z mého výzkumu je patrné, že dlouhodobě a chronicky nemocní v domácí péči pociťují větší spokojenost s rodinnými vztahy než chronicky nemocní v nemocniční péči. Tato hypotéza byla založena na otázce týkající se spokojenosti s rodinnými vztahy. U této otázky označilo naprostou spokojenost 24 (51,1 %) nemocných v domácí péči a spíše spokojených v této péči je 19 (10,4 %). U nemocniční péče naprostou spokojenost vykázalo 10 (20,8 %) nemocných a píše spokojených je 13 (27,1 %). Hypotéza 3 : Předpokládám, že u více než poloviny chronicky nemocných v domácí péči došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Hypotéza se potvrdila. Hypotézu jsem potvrdila z otázky č. 5 a 7. Z mého výzkumného šetření je patrné, že u chronicky nemocných, kteří se léčí v domácím prostředí, skutečně dochází ke zlepšení zdravotního stavu. Zlepšení zdravotního stavu uvedlo 25 (52,1 %) nemocných. Ke zlepšení zdravotního stavu v domácí péči přispívá výhoda známého sociálního prostředí a eliminace stresových faktorů, jež jsou časté v nemocničním prostředí. Nedílnou součástí domácí péče je také dostatek soukromí. Hypotéza 4: Předpokládám, že nadpoloviční většina chronicky nemocných v domácí péči bude považovat svůj život za plnohodnotný i s chronickým onemocněním. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza byla potvrzena z otázek č. 5 a 22. Dle mého výzkumu je zřejmé, že v domácí péči je naprosto spokojených 14 (29,8 %) respondentů a spíše spokojených je 28 (59,6 %) respondentů. Z toho vyplývá, že nadpoloviční většina chronicky nemocných v domácí péči hodnotí svůj život jako plnohodnotný.

53

Hypotéza 5: Předpokládám, že více než polovina chronicky nemocných v domácí péči pociťuje největší výhodu ve známém prostředí. Hypotéza se potvrdila Tato hypotéza byla potvrzena z otázek č. 5 a 7. Dle mého výzkumu je patrné, že chronicky nemocní v domácí péči vykazují v nadpoloviční většině jako výhodu známé prostředí. Tento fakt uvedlo 32 respondentů.

3.7 Návrh řešení a pro praxi Domácí péče v České republice je nepochybně ve velkém vývoji. Klientů, kteří potřebují domácí péči ke zkvalitnění života, neustále přibývá. Dle mého názoru je tento nárůst způsoben stárnutím populace a progresivním rozvojem chronických onemocnění. Do budoucna je velmi důležité, aby vznikly další agentury domácí péče, které budou poskytovat kvalitní a efektivní péči. Z mého výzkumu je patrné, že klienti v domácí péči pociťují vyšší kvalitu života nežli klienti v nemocničním zařízení. Pokud není hospitalizace zcela nutná, navrhovala bych řešení této situace právě domácí péčí. Navrhovala bych další výzkum v této oblasti zejména s větším počtem respondentů a ve větším měřítku agentur domácí péči a nemocničních zařízení. Dále je třeba dostatečná informovanost a edukace klientů, ale i vlastních rodin. Vyšší informovanost by byla nesmírnou výhodou pro podporu domácí péče, ale také pro snadnou orientaci nemocných a jejich rodin v tomto systému. Je vhodné i dostatečně informovat ošetřovatelský personál a to zejména v primární péči, například u praktických lékařů. Výjimkou nejsou samozřejmě ani všeobecné sestry v nemocnicích nebo sociální sestry. Každá z nich by měla umět klientovi poskytnou základní informace o možnosti domácí péče.

54

4 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo porovnat subjektivní kvalitu života chronicky a dlouhodobě nemocných v domácí péči a nemocničním zařízení. Dále jsem zmapovala průběh chronického onemocnění a také jsem zjišťovala výhody domácí péče. Teoretická část se věnuje přiblížení pojmu kvality života, posouzení její subjektivní i objektivní strany nebo také zmapování hodnotících škál. Následně je popsána problematika chronických onemocnění a domácí péče. V praktické části se zabývám kvantitativním výzkumem. Na začátku této části se zabývám metodikou, popisem dotazníku, charakteristikou výzkumného prostředí, vzorkem respondentů a průběhem výzkumu. Dále je v praktické části uvedeno vyhodnocení výzkumu, který byl založen na dotazníkovém šetření. Dotazník byl zhotoven z 23 otázek. Pro snadné a vhodné vyhodnocení jsou otázky a získaná data zpracovány do grafů. Graf je vždy doplněn o stručný komentář. V následné diskuzi jsou rozebrány hypotézy, které jsou potvrzeny či vyvráceny. Zpracování této práce mi dalo velké množství informací, které jistě využiji i v budoucí praxi. Díky získaným vědomostem jsem si uvědomila, jak je důležité poskytování domácí péče. Samozřejmě jsem si vědoma toho, že hospitalizace je v některých případech zcela nutná a potřebnější pro zlepšení či stabilizaci zdravotního stavu. V nemocnicích je veškeré nutné vybavení co se týče vyšetřovacích přístrojů, ale i řada specializovaných odborníků, kteří mohou konzultovat a řešit daný problém a výrazně tak přispět k optimalizaci zdravotního stavu. U domácí péče spatřuji zásadní výhodu v tom, že nemocný je i po dobu léčení v přirozeném prostředí domova. U některých klientů může díky změně prostředí nastat stav, ve kterém dojde ke zhoršení psychických i fyzických aspektů. V nemocnici jsem dotazníky vyplňovala přímo s nemocnými. Mnohdy mě překvapilo, jak negativně někteří pociťují pobyt v nemocnici. Snažila jsem se dále komunikovat s nemocným na toto téma, z jakého důvodu je pro ně hospitalizace tak stresující, mnohdy až nesnesitelná. Z většiny odpovědí bylo patrno, že nemocní postrádají soukromí, rodinu, domov a přátele. Našli se ovšem i nemocní, kteří pobyt přijmuli naprosto vyrovnaně.

55

Z mého pohledu je domácí péče velmi užitečná a potřebná. Doufám, že s rozvojem agentur domácí péče bude dodržována nebo i zvyšována kvalita poskytované péče. Je mým velkým přáním, aby chronicky a dlouhodobě nemocní prožily svůj život i s onemocněním spokojeně a co možná nejvíce plnohodnotně. Ať už v nemocnici či v domácí péči.

56

Seznam literatury 1. BUŽGOVÁ, R. Paliativní péče ve zdravotnických zařízeních: potřeby, hodnocení, kvalita života. 1. vyd. Praha: Grada, 2015, 168 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-2475402-4. 2. ČEVELA, R., ČELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie: východiska ke zdravotní politice a podpoře zdraví ve stáří. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 238 s. ISBN 978-80-2474544-2. 3. DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 112 s. ISBN 978-80-247-4138-3. 4. GENET, N. Home care across Europe: current structure and future challenges. Copenhagen: Observatory on Health Systems and Policies, c2012, 145 s. Observatory European studies series. ISBN 978-92-890-0288-2. 5. GILLERNOVÁ, I., KEBZA, V., RYMEŠ, M. Psychologické aspekty změn v české společnosti: člověk na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 256 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2798-1. 6. HANZLÍKOVÁ, A. Komunitní ošetřovatelství. 1. čes. vyd. Martin: Osveta, 2006, 271 s. ISBN 9788080632571. 7. HNILICOVÁ, H., JANEČKOVÁ, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. ISBN 8073675927. 8. JAROŠOVÁ, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 99 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2150-7. 9. KALVACH, Z. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 336 s. ISBN 978-80-247-2490-4. 10. KALVACH, Z. Křehký pacient a primární péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 399 s. ISBN 978-80-247-4026-3. 11. KRÁTKÁ, A., ŠILHÁKOVÁ, G. Ošetřovatelství v komunitní péči. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008, 159 s. ISBN 978-80-7318-726-2.

57

12. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 198 s. ISBN 8024701790. 13. MAHROVÁ, G. VENGLÁŘOVÁ, M. Komunikace pro zdravotní sestry. Praha: Grada, c2006, 144 s. Sestra (Grada). ISBN 80-247-1262-8. 14. MASTILIAKOVÁ, D., TRACHTOVÁ, E., TREJTNAROVÁ. G. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Vyd. 3., nezměn. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2013, 185 s. ISBN 978-80-7013553-2. 15. MISCONIOVÁ, B. Národní centrum domácí péče České republiky: Koncepce domácí péče. Národní centrum domácí péče České republiky[online]. 2006 [cit. 201505-01]. Dostupné z: http://www.domaci-pece.info/ 16. MUHLPACHR, P., VAĎUROVÁ, H. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 9788021037540. 17. NOVÁKOVÁ, R. Pečovatelství II.: učební text pro žáky oboru Sociální péče pečovatelská činnost. 1. vyd. V Praze: Triton, 2011, 134 s. ISBN 978-80-7387-531-2. 18. ŠAMÁNKOVÁ, M. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci: aplikované v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 134 s. Sestra (Grada). ISBN 97880-247-3223-7. 19. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, c2005, 270 s. ISBN 8072623656. 20. TÓTHOVÁ, V., VEISOVÁ, V., BÁRTLOVÁ, S. Názory lékařů a všeobecných sester na výhody a nevýhody péče o seniory v domácím prostředí. Kontakt 2011, 13(2), 129 – 137. ISSN 1212 - 4117

58

Seznam grafů Graf 1 Pohlaví respondentů ............................................................................................ 27 Graf 2 Věk respondentů .................................................................................................. 28 Graf 3 Délka chronického onemocnění .......................................................................... 29 Graf 4 Poskytovaná péče ................................................................................................ 32 Graf 5 Motivace výběru péče.......................................................................................... 33 Graf 6 Výhody poskytované péče ................................................................................... 34 Graf 7 Nevýhody poskytované péče ............................................................................... 35 Graf 8 Důvěra v ošetřovatelský personál ........................................................................ 36 Graf 9 Potíže nemocných ................................................................................................ 37 Graf 10 Omezení v každodenních činnostech ................................................................ 38 Graf 11 Naplnění proseb a přání ..................................................................................... 39 Graf 12 Zlepšení zdravotního stavu ................................................................................ 40 Graf 13 Rozvoj nových komplikací ................................................................................ 41 Graf 14 Informovanost o léčebném režimu .................................................................... 42 Graf 15 Problémy s dodržováním léčebného režimu...................................................... 43 Graf 16 Spokojenost s intimním životem ....................................................................... 44 Graf 17 Spokojenost s rodinnými vztahy ....................................................................... 45 Graf 18 Spokojenost s přátelskými vztahy ..................................................................... 46 Graf 19 Spokojenost se společenským životem ............................................................. 47 Graf 20 Uspokojení duchovních potřeb .......................................................................... 48 Graf 21 Plnohodnotnost života ....................................................................................... 49 Graf 22 Spokojenost s kvalitou života ............................................................................ 50

59

Seznam tabulek Tabulka 1 Chronické onemocnění respondentů.............................................................. 30

60

Seznam příloh Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Žádost o dotazníkové šetření Příloha 3 Žádost o dotazníkové šetření

61

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života chronicky a dlouhodobě nemocných v domácí péči

Recommend Documents