VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Rozsah, pokrytí a kvalita ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Rozsah, pokrytí a kvalita ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko Bakalářská práce

Autor: Lucie Zivčáková Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Jihlava 2014

ANOTACE ZIVČÁKOVÁ, Lucie: Rozsah, pokrytí a kvalita ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 81 stran. Tato bakalářská práce s názvem Rozsah, pokrytí a kvalita ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko obsahuje charakteristiku Mikroregionu Bystřicko, charakteristiku ubytovacích služeb v cestovním ruchu a analýzu ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko. Klíčová slova: Mikroregion Bystřicko. Cestovní ruch. Ubytovací služby. Ubytovací zařízení.

ABSTRACT ZIVCAKOVA, Lucie: The Extent, Coverage and Quality of Accommodation Services in the Microregion of Bystřicko. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Level of professional qualification: bachelor. Jihlava 2014. 81 stran. This bachelor thesis The Extent, Coverage and Quality of Accommodation Services in the Microregion of Bystřicko contains the characteristic of the Microregion of Bystřicko, the characteristic of the accommodation services and the analysis of the accommodation services in tourism in the Microregion of Bystřicko. Key words: Microregion of Bystřicko. Tourism. Accommodation Services. Accommodation facilities.

3

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 22. 4. 2014 ..…….………………………….. Podpis

4

Poděkování Tímto děkuji své vedoucí bakalářské práce, Mgr. Ivě Schlixbierové, Ph.D., za odborné vedení při psaní práce, za cenné rady a připomínky a také za čas, který mé práci věnovala. Dále děkuji všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace. 5

Obsah Seznam ilustrací ................................................................................................................ 8 Seznam obrázků ............................................................................................................ 8 Seznam grafů ................................................................................................................ 8 Seznam tabulek ............................................................................................................. 9 Seznam kartodiagramů ................................................................................................. 9 Úvod................................................................................................................................ 10 Cíl práce .......................................................................................................................... 11

1

2

MIKROREGION BYSTŘICKO ............................................................................ 12 1.1

Vymezení oblasti, poloha, rozloha Mikroregionu ............................................ 12

1.2

Geologie a geomorfologie ................................................................................ 13

1.3

Klimatologie, vodstvo ...................................................................................... 14

1.4

Půdy, biota........................................................................................................ 15

1.5

Obyvatelstvo, sídla ........................................................................................... 16

1.6

Zemědělství, průmysl ....................................................................................... 19

1.7

Doprava ............................................................................................................ 19

1.8

Služby............................................................................................................... 19

1.9

Kultura, cestovní ruch ...................................................................................... 20

UBYTOVACÍ SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU ............................................. 25 2.1

Vymezení základních pojmů ............................................................................ 25

2.2

Charakteristika služeb cestovního ruchu .......................................................... 26

2.3

Historie ubytovacích služeb ............................................................................. 28

2.4

Rozdělení ubytovacích zařízení ....................................................................... 29

2.5

Kategorizace ubytovacích zařízení .................................................................. 30

2.6

Ubytovací jednotky .......................................................................................... 31

2.7

Klasifikace ubytovacích zařízení ..................................................................... 32

2.8

Kvalita ubytovacích služeb .............................................................................. 34

3 ANALÝZA UBYTOVACÍCH SLUŽEB V CESTOVNÍM RUCHU V MIKROREGIONU BYSTŘICKO.............................................................................. 35 3.1

Metodika .......................................................................................................... 35

3.2

Charakteristika hromadných ubytovacích zařízení v Mikroregionu ................ 37

3.3

Prostorové rozložení ubytovacích zařízení v Mikroregionu ............................ 42

3.4

Kategorie, třída a lůžková kapacita UZ v Mikroregionu ................................. 44

3.5

Výběr UZ, důvod a délka pobytu ..................................................................... 52

3.6

Kvalita personálu ............................................................................................. 56

3.7

Vybavení a čistota UZ ...................................................................................... 59 6

3.8

Stravovací služby ............................................................................................. 64

3.9

Doplňkové a kongresové služby ...................................................................... 67

3.10 Hodnocení pobytu ............................................................................................ 71 3.11 Srovnání údajů z výzkumného šetření s databází ČSÚ .................................... 73 3.12 Závěrečné hodnocení a doporučení .................................................................. 75 4

POUŽITÁ LITERATURA ..................................................................................... 78

7

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek č. 1: Poloha Mikroregionu Bystřicko v Kraji Vysočina [1] ............................. 12 Obrázek č. 2: Mapa Mikroregionu Bystřicko [1] ........................................................... 13 Obrázek č. 3: Mapa obcí Mikroregionu Bystřicko [1].................................................... 18

Seznam grafů Graf č. 1: Návštěvnost TIC Bystřice nad Pernštejnem ................................................... 24 Graf č. 2: Srovnání rozlohy území a počtu hromadných UZ v Mikroregionech Bystřicko a Novoměstsko ................................................................................................................ 43 Graf č. 3: Dostatečný výběr z ubytovacích zařízení dle respondentů ............................. 44 Graf č. 4: UZ podle kategorie v Mikroregionu ............................................................... 45 Graf č. 5: Upřednostnění jednoduššího ubytovacího zařízení dle respondentů .............. 47 Graf č. 6: Upřednostnění hotelu vyšší klasifikace (4*, 5* hotel) dle respondentů ......... 48 Graf č. 7: Upřednostnění hotelu operující pod hotelovou značkou dle respondentů ...... 49 Graf č. 8: Kategorie UZ dle jejich maximální lůžkové kapacity .................................... 49 Graf č. 9: Počet návštěvníků v TIC Bystřice nad Pernštejnem v roce 2013 ................... 50 Graf č. 10: Kategorie UZ dle lůžkové kapacity .............................................................. 51 Graf č. 11: Ubytovací zařízení, ve kterém byli hosté ubytováni .................................... 52 Graf č. 12: Důvody hostova výběru konkrétního ubytovací zařízení ............................. 53 Graf č. 13: Účel hostova pobytu ..................................................................................... 54 Graf č. 14: Počet strávených nocí v ubytovacím zařízení dle respondentů .................... 55 Graf č. 15: Rychlost vyřízení ubytování dle respondentů .............................................. 56 Graf č. 16: Přátelské vystupování zaměstnanců dle respondentů ................................... 57 Graf č. 17: Řešení stížností a požadavků dle respondentů ............................................. 58 Graf č. 18: Dostatečný počet parkovacích míst u UZ dle respondentů .......................... 59 Graf č. 19: Čistota pokojů dle respondentů .................................................................... 59 Graf č. 20: Vytápění pokojů dle respondentů ................................................................. 60 Graf č. 21: Funkčnost všech zařízení a vybavení v pokoji dle respondentů ................... 61 Graf č. 22: Vybavenost pokojů dle respondentů ............................................................. 61 Graf č. 23: Čistota koupelen dle respondentů ................................................................. 62 Graf č. 24: Funkčnost všech zařízení a vybavení v koupelně dle respondentů .............. 63 Graf č. 25: Vybavenost koupelen dle respondentů ......................................................... 63 8

Graf č. 26: Využití stravovacích služeb dle respondentů ............................................... 64 Graf č. 27: Dostatečný výběr z pokrmů dle respondentů ............................................... 65 Graf č. 28: Velikost porcí pokrmů dle respondentů........................................................ 65 Graf č. 29: Chuť pokrmů dle respondentů ...................................................................... 66 Graf č. 30: Teplota pokrmů dle respondentů .................................................................. 67 Graf č. 31: Využití doplňkových služeb hosty ............................................................... 67 Graf č. 32: Využití konkrétních doplňkových služeb hosty ........................................... 68 Graf č. 33: Širší nabídka doplňkových služeb dle respondentů ...................................... 69 Graf č. 34: Využití kongresových služeb hosty .............................................................. 70 Graf č. 35: Spokojenost hostů s pobytem ....................................................................... 71 Graf č. 36: Opětné využití ubytovacích služeb respondenty .......................................... 72 Graf č. 37: Doporučení ubytovacího zařízení respondenty ............................................ 72

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Členské obce Mikroregionu Bystřicko a jejich místní části [5] ................ 16 Tabulka č. 2: Hromadná ubytovací zařízení v Mikroregionu Bystřicko ........................ 22 Tabulka č. 3: Individuální ubytovací zařízení v Mikroregionu Bystřicko [4] ................ 23 Tabulka č. 4: Počet přenocování v UZ v Bystřici nad Pernštejnem [6].......................... 24 Tabulka č. 5: Počet přenocování v Hotelu Skalský dvůr v Lísku [6] ............................. 25 Tabulka č. 6: Srovnání počtu UZ v Mikroregionu Bystřicko podle databáze ČSÚ a podle výzkumného šetření ........................................................................................... 74

Seznam kartodiagramů Kartodiagram č. 1: Rozložení a počet UZ v Mikroregionu Bystřicko ............................ 42 Kartodiagram č. 2: Kategorie UZ v Mikroregionu Bystřicko ........................................ 46

9

Úvod Cestovní ruch je celosvětově významným hospodářským odvětvím, v některých státech tvoří

hlavní

zdroj

příjmů

obyvatel.

Stal

se

podstatným

ekonomickým,

ale také společenským a kulturním fenoménem. Jeho přínosy jsou však spojené s vloženými náklady a nesou určitá nebezpečí, především negativní dopady na životní prostředí. V České republice je cestovní ruch důležitou složkou hospodářství i běžnou součástí životního stylu populace zejména od roku 1990. Ve své bakalářské práci se budu věnovat ubytovacím službám, protože jejich provoz je pro cestovní ruch nezbytný. Velká část příjmů v cestovním ruchu plyne právě z ubytovacích služeb i přes to, že přenocování turistů je pouze podmínkou pro naplnění účelu jejich cestování, nikoliv hlavním záměrem. V práci budu analyzovat ubytovací služby v Mikroregionu Bystřicko, protože tato oblast je mým domovem již dvaadvacet let, je mi velmi blízká a turistům má rozhodně co nabídnout. Práce je členěna do 3 kapitol. V první kapitole charakterizuji Mikroregion Bystřicko podle Hettnerova schématu: vymezení oblasti, poloha a rozloha Mikroregionu, geologie a geomorfologie, klimatologie a vodstvo, půdy a biota, obyvatelstvo a sídla, zemědělství a průmysl, doprava, služby, kultura a cestovní ruch. V další kapitole se věnuji základním pojmům, charakteristice služeb cestovního ruchu, historii ubytovacích služeb, rozdělení a kategorizaci ubytovacích zařízení, ubytovacím jednotkám, klasifikaci ubytovacích zařízení, kvalitě ubytovacích služeb. Ve třetí kapitole analyzuji ubytovací služby v Mikroregionu Bystřicko: charakteristika hromadných ubytovacích zařízení v Mikroregionu, jejich prostorové rozložení, kategorie, třída a lůžková kapacita, kvalita a rozsah ubytovacích služeb v Mikroregionu.

10

Cíl práce Hlavním cílem práce je analýza a hodnocení ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko. Při hledání vhodných ubytovacích služeb v České republice využívá spoustu turistů internetové stránky Českého statistického úřadu, kde jsou zveřejněny základní informace o hromadných ubytovacích zařízeních v naší zemi. Bohužel tento zdroj není spolehlivý, databáze ubytovacích zařízení Českého statistického úřadu obsahuje objekty, které nejsou již několik let v provozu, a naopak v ní některé provozovny chybí. Dílčím cílem práce je tedy zpřesnit a doplnit údaje Českého statistického úřadu o ubytovacích službách v Mikroregionu Bystřicko a poskytnout tak turistům věrohodná data.

11

1 MIKROREGION BYSTŘICKO V první kapitole charakterizuji Mikroregion Bystřicko podle Hettnerova schématu, které podává komplexní geografickou charakteristiku.

1.1 Vymezení oblasti, poloha, rozloha Mikroregionu Mikroregion Bystřicko se rozkládá v severovýchodním cípu Českomoravské vrchoviny, leží

v okrese

Žďár

nad

Sázavou,

v kraji

Vysočina.

Na

východě

sousedí

s Jihomoravským krajem, na severozápadě sdílí krátkou hranici s Pardubickým krajem, západním sousedem je Mikroregion Novoměstsko a na jihu sousedí s Mikroregiony Černý les a Velkomeziříčsko-Bítešsko. Nejsevernější obcí oblasti je Unčín, nejjižnější Strážek, nejvýchodněji leží obec Prosetín a nejzápadněji Zvole. Rozloha Mikroregionu činí 339,4 km2. [1] Obrázek č. 1: Poloha Mikroregionu Bystřicko v Kraji Vysočina [1]

12

Obrázek č. 2: Mapa Mikroregionu Bystřicko [1]

1.2 Geologie a geomorfologie Bystřicko se nachází v Hornosvratecké vrchovině, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Podstatná část regionu pak leží v přírodním parku Svratecká hornatina, který byl vyhlášen v roce 1996. Z hlediska reliéfního typu zařazujeme oblast do členité vrchoviny, protože výškový rozdíl nejnižšího a nejvyššího místa je v rozmezí 13

kolem 200 – 300 metrů. K atraktivním místům patří údolí řeky Svratky, kde právě dochází k vysokému relativnímu převýšení (místy i přes 300 m). Vrchy kolem řeky se tu pojí téměř v horské hřebeny a řadu nejvyšších vrchů Bystřicka lze nalézt právě tady: Horní les (774 m) u Nyklovic, Kočího kopec (756 m) u Sulkovce, Na jedli (727 m) u Veselí, Zadní skála (712 m) u Karasína, Hromobitek (705 m) u Ubušínku, Zubštejn (688 m) u Pivonic. Ještě o něco vyšší jsou vrcholy v severní části Bystřicka: Kamenice (780 m), Nové boudy (774 m) a Pletenice (734 m) u Lísku. V jižní části regionu pak najdeme Babylon (626 m) u Lískovce, Kraví horu (611 m) u Moraveckých Janovic a Dejmalku (601 m) u Bukova. (Jurman, 2000) Podloží města Bystřice nad Pernštejnem a jeho okolí náleží k nejstarší jednotce Českého masívu, a to k algonkinu (útvaru mladších starohor), které bylo transformováno železnohorským vrásněním. Proto se tu zachovaly staré přeměněné i nepřeměněné horniny. Na podložích oblasti se nacházejí slabší vrstvy zvětralin třetihorního a druhohorního stáří. Na takovou strukturu ukazuje i okolnost, že se v této lokalitě dobývala ve středověku ruda, hlavně měděné složeniny, a že se v současné době těží uranová ruda. (Petrlík, 1980)

1.3 Klimatologie, vodstvo Bystřicko patří do oblasti mírně teplé, průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7 C. Bystřice n. P. a její okolí leží ve srážkovém pásmu od 600 mm do 680 mm. Odhaduje se 20 – 40 letních a 120 – 140 mrazivých dnů v roce. Zima bývá bohatá na sníh, sněhová pokrývka se vyskytuje 60 – 100 dnů v roce. Vzduch zde nejčastěji proudí od severozápadu a západu s průměrnou rychlostí 1,5 – 8 m/s a v zimě se zvyšuje rychlost na prudké větry s akcelerací nad 8 m/s. (Jurman, 2000) Bystřicko náleží k úmoří Černého moře a celou oblast odvodňuje řeka Svratka se svými přítoky, např. Fryšávka, Bystřice, Nedvědička, Loučka. Svratka pramení u Křivého Javora a Žákovy hory, její délka je 173,9 km a plocha povodí činí 7 118,7 km2. Svůj tok končí v nádrži Nové Mlýny, kde se pojí s Dyjí. Bystřice se do Svratky vlévá ve Víru, pramení u Koníkova a je dlouhá 24,7 km. Mezi nejvyhledávanější rybníky Bystřicka patří Skalský, Domanínský rybník a Argentina v těsné blízkosti města Bystřice

14

nad Pernštejnem. Rybníky jsou v letních dnech často využívané k rekreaci. (Jurman, 2000) Dominantní vodní plochy Bystřicka tvoří přehradní nádrže Vír I a II. Vodní dílo Vír I bylo dokončeno v roce 1957, jeho hráz je vysoká 76,5 m a zatopená plocha má až 223,6 ha. Vír I vznikl za účelem regulace průtoku v povodí Svratky, ale jeho význam byl rozšířen o využití pro vodárenské účely, vírskou pitnou vodou je zásobováno Novoměstsko, Bystřicko, část Žďárska a také Brno. Stavba Víru II probíhala současně s výstavbou Víru I, ale byla dokončena o 3 roky dříve v roce 1954. Vedle hydroenergetických účelů je nádrž dále využívána ke sportovnímu rybolovu. Hráz je vysoká 13,5 m a zatopená plocha činí 12,5 ha. [2] Přehradní nádrže sice nejsou určené k rekreaci, přesto přilákají ročně spoustu turistů.

1.4 Půdy, biota „Půdně převládají půdy hnědé lesní a horské podzolované s částečným obsahem štěrku (10 – 15 %), typické hlinitopísčité až písčitohlinité, kyselé až neutrální, řadící se mezi tzv. lehké snadno obdělavatelné půdy. Jsou však mělké až velmi mělké s vrstvou ornice do 30 cm a při značné propustnosti málo úrodné, protože obsahují nepatrné množství minerálních látek.“ (Petrlík, 1980) V zemědělských částech mají půdy jen asi 2 – 3 % humusu, v lesních částech okolo 5 %. V nižších polohách při vodních tocích je charakter půdy lepší a můžeme je zařadit mezi půdy středně hlinité s větší vrstvou ornice. Z vegetačního hlediska je Mikroregion tvořen obvodem horské květeny středoevropské a obvodem květeny hercynských pahorkatin a vysočin. Vegetační stupeň je smrkový, v nižších polohách najdeme olšiny. Přízemní vegetaci tvoří běžné rostliny podhorské oblasti. Fauna Mikroregionu je reprezentována druhy žijícími v celém širokém okolí. Částečnou zvláštností je pás přechodu, kde se vyskytují kobylky šedé a obecné. (Petrlík, 1980)

15

1.5 Obyvatelstvo, sídla V 60. letech byla oblast Bystřicka druhým nejsilnějším Mikroregionem v počtu obyvatel v okrese Žďár nad Sázavou, což bylo způsobeno zahájením a rozmachem těžby uranu v oblasti Dolní Rožínky. Právě v padesátých a šedesátých letech minulého století zaznamenal Mikroregion díky těžbě největší přírůstek obyvatel. Velký populační růst proběhl také v Bystřici nad Pernštejnem, kde se počet obyvatel vzhledem k masivní bytové výstavbě v průběhu let 1961 – 1980 téměř zdvojnásobil. K 31. 12. 2012 byl počet obyvatel v Mikroregionu Bystřicko 19 589, oproti minulým rokům počet klesá. [3] Pro sídelní strukturu Mikroregionu je charakteristická její členitost, rozdrobenost a relativně velká hustota. Venkovské osídlení je rozdrobeno do velkého počtu malých sídel a obcí. Více než pětina obyvatel Mikroregionu (21,2 %) bydlela k 1. 1. 2008 v obcích do 500 obyvatel, kterých zde bylo 23 (více než 2/3 všech obcí Mikroregionu). [3] Region sdružuje 37 členských obcí + místní části viz Tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Členské obce Mikroregionu Bystřicko a jejich místní části [5] Členská obec

Místní části

Blažkov

Blažkov, Dolní Rozsíčka

Bohuňov

Bohuňov, Janovičky

Bukov

Bukov

Bystřice nad Pernštejnem

Bystřice n. P., Divišov, Dvořiště, Bratrušín, Domanínek, Domanín, Karasín, Kozlov, Lesoňovice, Pivonice, Rovné, Vítochov

Býšovec

Býšovec, Smrček

Dalečín

Dalečín, Hluboké, Veselí

Dolní Rožínka

Dolní Rožínka, Horní Rozsíčky

Horní Rožínka

Horní Rožínka

Chlum-Korouhvice

Chlum, Korouhvice

Koroužné

Kobylnice, Koroužné, Švařec

Lísek

Lhota, Lísek, Vojtěchov

Milasín

Milasín

Moravecké Pavlovice

Moravecké Pavlovice, Habří

Nyklovice

Nyklovice

16

Písečné

Písečné

Prosetín

Brťoví, Čtyři Dvory, Prosetín

Rodkov

Rodkov

Rovečné

Malé Tresné, Rovečné

Rozsochy

Albrechtice, Blažejovice, Kundratice, Rozsochy, Vojetín

Rožná

Josefov, Rožná, Zlatkov

Sejřek

Bor, Sejřek

Strachujov

Strachujov

Strážek

Jemnice, Krčma, Meziboří, Mitrov, Moravecké Janovice, Strážek

Střítež

Nivy, Střítež

Sulkovec

Polom, Sulkovec

Štěpánov nad Svratkou

Štěpánov n. S., Vrtěžíř

Ubušínek

Ubušínek

Ujčov

Dolní Čepí, Horní Čepí, Kovářová, Lískovec, Ujčov

Unčín

Unčín

Věchnov

Věchnov

Velké Janovice

Velké Janovice

Velké Tresné

Velké Tresné

Věstín

Bolešín, Věstín, Věstínek

Věžná

Věžná, Jabloňov, Pernštejnské Janovice

Vír

Vír

Zvole

Branišov, Olešínky, Zvole

Ždánice

Ždánice

17

Obrázek č. 3: Mapa obcí Mikroregionu Bystřicko [1]

18

1.6 Zemědělství, průmysl Mikroregion Bystřicko se ve srovnání s ostatními regiony vyznačuje výrazně nadprůměrným podílem primárního sektoru (zemědělství, lesní a vodní hospodářství). V uplynulých desetiletích zde dominovala také těžba a zpracování uranové rudy, ale jak zemědělská činnost, tak těžba jsou v posledních letech utlumovány, a rozvíjí se podnikatelská sféra v oblasti průmyslu a služeb. Zastoupení průmyslu je na průměrné úrovni a vyskytuje se nejen v Bystřici n. Pernštejnem, ale také v dalších obcích regionu.[3] Mezi podniky se zemědělskou činností v Mikroregionu patří např. AGRO Zvole, a. s.; LESNÍ SPOLEČENSTVÍ OBCÍ, s. r. o.; Společnost Bohuňov, a. s.; z průmyslových podniků např. DIAMO, s. p., o. z. GEAM; Wera Werk, s. r. o.; Rathgeber, k. s.

1.7 Doprava Mikroregion Bystřicko leží mimo významné dopravní tahy. Z pohledu silniční sítě je nejvýznamnější komunikací silnice I. třídy I/19, která vede po trase Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Nové Město n. M. – Bystřice n. P. – křižovatka s I/43 Brno – Svitavy a dále s prodloužením na Prostějov. Územím Mikroregionu vede i železniční trať, která má spíše lokální význam a slouží k propojení Bystřicka s okresním městem Žďár nad Sázavou a dále Havlíčkovým Brodem a Prahou na straně jedné a s Tišnovem, Kuřimí a Brnem na straně druhé. Z veřejných prostředků je zajišťována tzv. základní dopravní obslužnost, většinou je zajištěna ranní doprava do zaměstnání a škol a odpolední návrat. Spoje nad tento rámec, pokud nejsou ziskové a dopravce je neprovozuje ze své vlastní iniciativy, jsou placené jednotlivými obcemi. Jelikož obce nemají dostatek financí, je osobní automobil ve venkovských sídlech nepostradatelný. [3]

1.8 Služby V roce 2007 působilo na území Mikroregionu celkem 15 mateřských škol, zřizovatelem jsou příslušné obce. Kapacita mateřských škol byla ale využita pouze z 65 %. Porovnáme-li využití kapacit mateřských škol na Bystřicku s ostatními regiony okresu, 19

zjistíme, že náš Mikroregion výrazně zaostává za okresním a ještě výrazněji za krajským a celorepublikovým průměrem. Dnes je již situace lepší, ve školním roce 2013/2014 funguje na území Mikroregionu 17 mateřských škol, protože porodnost se od roku 2007 zvýšila, a mateřské školy jsou více naplněné. [3] Základních škol působilo na Bystřicku v roce 2007 celkem 15. Fungují jako příspěvkové organizace obcí, které jsou jejich zřizovateli. Využita byla pouze polovina kapacity. Při porovnání naplnění kapacity je na tom oblast Bystřicka opět nejhůře ze všech Mikroregionů v okrese Žďár nad Sázavou. Počet základních škol je ve školním roce 2013/2014 stále stejný. Dvě střední školy na území Mikroregionu byly v roce 2007 naplněny z 90 % a o 5 % převyšovaly i okresní průměr. Jedná se o Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem a Vyšší odbornou

školu

a

Střední

odbornou

školu

zemědělsko-technickou

Bystřice

nad Pernštejnem. [3] Základem sítě zdravotní péče v Mikroregionu je Poliklinika v Bystřici nad Pernštejnem. Ordinaci praktického lékaře, případně stomatologa či gynekologa mají také obce Dolní Rožínka, Rovečné, Rožná, Strážek, Štěpánov nad Svratkou a Vír. Vyšší zdravotnické služby zajišťuje Okresní nemocnice v Novém Městě na Moravě. V Mikroregionu působí poskytovatelé sociálních služeb pro různé cílové skupiny uživatelů (osoby handicapovány věkem, tělesnými či mentálními schopnostmi či sociálním původem a osoby, které se ocitly v obtížné životní situaci). Nejčastěji je pomoc nabízena seniorům a osobám se zdravotním postižením. Dům s pečovatelskou službou pro seniory se nachází např. v Bystřici nad Pernštejnem, v Dolní Rožínce, Mitrově, Víru; protidrogová zařízení např. v Bystřici nad Pernštejnem, Sejřku.

1.9 Kultura, cestovní ruch Na Bystřicku je kulturní život poměrně pestrý, Mikroregion nabízí místním občanům i turistům zajímavé památky, přírodní krásy, hudební festivaly, lidové slavnosti, výstavy apod. Existují zde nadprůměrné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Je to dáno právě

velkým

množstvím

historických,

kulturních

a

technických

památek,

které doplňují obraz krajiny a dodávají jí neopakovatelný výraz. Cestovní ruch bude 20

v Mikroregionu v budoucnu zažívat další rozkvět, protože v Bystřici nad Pernštejnem dochází k realizaci projektu EDEN Centrum zelených vědomostí, které bude unikátní nejbližší podobné centrum se totiž nachází ve Velké Británii. Přísun turistů bude tedy stoupat, což bude vyžadovat mimo jiné posilnění turistické infrastruktury. Centrem oblasti je město Bystřice nad Pernštejnem, které nabízí turistům všechny potřebné služby od ubytování a stravování až po možnosti sportovního a kulturního vyžití. Bystřické Turistické a informační centrum (TIC) poskytuje turistům také velké množství informací o Mikroregionu formou letáků a dalších materiálů. Jedno z nejvíce turisticky atraktivních míst v Mikroregionu je Šikland – Westernové městečko Šiklův Mlýn, který v posledních pěti letech prožívá nebývalý boom a každoročně sem přijíždí několik tisíc návštěvníků, jejichž příjezd má příznivý multiplikační efekt na celý Mikroregion. Další dominantou oblasti je hrad Pernštejn, nejnavštěvovanější hrad na Moravě, i když leží pár kilometrů od hranice Mikroregionu. Dalšími navštěvovanými památkami jsou např. gotický kostel sv. Michala ve Vítochově a také barokní kostel sv. Václava ve Zvoli, což je známé dílo architekta Jana Blažeje Santiniho. Bystřicko se také může pochlubit zajímavými muzei. Největším je Městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem, které podává svědectví o historii i době současné z regionu. Z expozice se návštěvníci dozvědí např. o historii těžby uranu nebo starých řemeslech. Za prohlídku také stojí Muzeum malých motocyklů a Muzeum veteránů. Turistickému potenciálu odpovídá i celá řada značených turistických cest, které jsou většinou využívány pro jednodenní pěší turistiku. Mikroregion nabízí také spoustu cyklotras, které se za poslední roky stávají velmi populárními. Je zde vybudována i cyklostezka, tzv. Svratecká vodohospodářská naučná stezka, která vede malebnou přírodou kolem Vírské přehrady. V neposlední řadě lze v zimním období využít lyžařských vleků, které se v členitém terénu Mikroregionu také nachází, jsou to vleky v Karasíně u Bystřice n. P. a v Dalečíně. Mikroregion poskytuje ubytovací služby jak v hromadných ubytovacích zařízeních, tak v individuálních ubytovacích zařízeních viz Tabulka č. 2 a Tabulka č. 3. Oblast nabízí návštěvníkům ubytování ve 46 ubytovacích objektech (23 hromadných UZ + 23 individuálních UZ) různých kategorií – hotel, penzion, turistická ubytovna, 21

chatová osada, kemp a další. Ceny za ubytovací služby se odvíjí od kategorie a umístění provozovny, ubytování je možné od 50 Kč. Tabulka č. 2: Hromadná ubytovací zařízení v Mikroregionu Bystřicko Název zařízení

Obec

Kategorie

Počet lůžek

Bolešín

Penzion u Šikulů

penzion

45

Bystřice n. Pernštejnem

Penzion Hotelovka

penzion

42


Sporthotel

turistická ubytovna

64


Domov mládeže

ubytovna

100

Čtyři Dvory

Rekreační středisko Čtyři dvory

ostatní UZ

39

Domanín

Domanínský rybník

chatová osada, kemp

50

penzion

54

penzion

20

Habří

Sportovní a rekreační Borovinka Penzion U statkářky

Horní Rožínka

Penzion Opajda

penzion

25

Lísek

Hotel Skalský dvůr

hotel

182

Lísek

Penzion Skalský mlýn

penzion

22

Mitrov

Lesní penzion Podmitrov

penzion, chatová osada

170

Rovečné

Pension U Lípy

penzion

34

Rožná

Slovácká Chalupa

penzion

35


Penzion Hodůnka

penzion

25

Ujčov

Penzion Zubr

penzion

61

Unčín

Penzion Horácko

penzion

33

Vír

Autocamp Na Kopci

kemp, chatová osada

200

Vír

Turistická ubytovna Vír

turistická ubytovna

50

Vojtěchov

Lesní zátiší Vojtěchov

hotel, chatová osada

114

Zvole

Hotel Colorado Grand

hotel

85

Zvole

Kemp Šiklův mlýn

chatová osada, kemp

3000

Zvole Zdroj: vlastní šetření

Penzion Colorado Grand

penzion

135

Domanín

areál

22

Tabulka č. 3: Individuální ubytovací zařízení v Mikroregionu Bystřicko [4] Název zařízení

Počet lůžek

Bohuňov

Rodinný dům v Bohuňově

9


Starý špitál

5


Ubytování v soukromí

5


Zbyněk Matuška

12

Dalečín

Gama Group apartmány

8

Dalečín

Gama Group vila

8

Dalečín

Chalupa "U Sjezdovky"

4

Dalečín

Chata Dalečín

8

Domanín

Chalupa Pod Lipami

16

Domanínek

Ubytování Domanínek

6

Karasín

Apartmány Karasín

16

Karasín

Na Hájence

20

Karasín

Ski areál Karasín

14

Lísek

Chalupa u Houdků

8

Lísek

Katalin

8

Lískovec

U Lukášků

8

Polom

Ubytování Polom

10

Rozsochy

U Pazderů

10

Rozsochy

Ubytování v Rozsochách

6


U Kotlanů

8

Vír

U Hamříků

12

Vír

U pramene Vírského vánku

14

Vojtěchov

Hájovna Vojtěchov

12

Obec

Statistiky návštěvnosti Mikroregionu vedeny nejsou. Pro lepší představu o pohybu turistů po Mikroregionu byly zjištěny alespoň údaje o návštěvnosti některých turisticky vyhledávaných míst a o ubytovacích zařízeních. Např. do Šiklandu – Westernové městečko Šiklův Mlýn, který je v provozu pouze o letních prázdninách, zavítá během těchto dvou měsíců průměrně okolo 1000 návštěvníků denně.

23

Graf č. 1: Návštěvnost TIC Bystřice nad Pernštejnem 2600 2400 2200 2000 1800 2007

1600

2008

1400

2012

1200

2013

1000 800 600

Zdroj: data: TIC Bystřice nad Pernštejnem, graf: vlastní zpracování

Graf č. 1 nám ukazuje počet návštěvníků, kteří zavítali do Turistického informačního centra v Bystřici nad Pernštejnem v letech 2007, 2008, 2012 a 2013. Nejvíce turistů ho každoročně navštíví v měsících červenec a srpen (obvykle přes 2 tisíce turistů), naopak v zimních měsících je návštěvnost mnohem menší (obvykle méně než 1000 turistů). Tabulka č. 4: Počet přenocování v UZ v Bystřici nad Pernštejnem [6]

Rok

Počet přenocování

Z toho rezidenti

Průměrná doba pobytu (ve dnech)

2003

3 029

2 793

4,6

2007

3 405

3 112

2,9

2008

2 416

2 072

3,1

2009

2 489

2 054

3,3

Údaje z tabulky č. 4 se týkají pouze hromadných UZ města Bystřice nad Pernštejnem, čili Penzionu Hotelovka, Hotelu Angela (dnes už není v provozu) a Sporthotelu. Novější data bohužel nejsou k dispozici. V letech 2003 a 2007 byl počet přenocování vyšší než v letech 2008 a 2009 a z 92 % se jednalo o rezidenty. V letech 2008 a 2009 24

poměrně poklesl počet přenocování, pravděpodobně kvůli ekonomické krizi, oproti roku 2003 se také snížila průměrná doba pobytu. V průměru 84 % hostů byli rezidenti. Tabulka č. 5: Počet přenocování v Hotelu Skalský dvůr v Lísku [6]

Rok

Počet přenocování

Z toho rezidenti

Průměrná doba pobytu (ve dnech)

2000

23 937

22 735

3,2

2001

25 227

23 861

3,2

2003

17 241

16 558

3

Z tabulky č. 5 lze vyčíst, že kongresový Hotel Skalský dvůr je mnohonásobně více navštěvovaný než UZ v Bystřici nad Pernštejnem. A stejně jako u předchozí tabulky se počet přenocování postupem let snižoval. V průměru 95 % hostů byli rezidenti.

2 UBYTOVACÍ SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU V druhé kapitole se budu zabývat vymezením základních pojmů v cestovním ruchu, charakteristikou služeb cestovního ruchu, historií ubytovacích služeb, rozdělením a kategorizací ubytovacích zařízení, ubytovacími jednotkami, klasifikací ubytovacích zařízení a kvalitou ubytovacích služeb.

2.1 Vymezení základních pojmů Cestovní ruch Cestovní ruch, též turismus, zkr. CR, je komplexní společenský jev zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech nejdéle jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovním účelem (pracovní činnost však nesmí být odměňována subjektem z navštívené země) nebo jiným účelem. Cestovním ruchem se rozumí také aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, dále aktivity spojené s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, politické a správněveřejné aktivity jako propagace CR, mezinárodní spolupráce, a další. Toto analytické 25

pojetí cestovního ruchu vychází z vnímání cestovního ruchu jako komplexního procesu, který se týká jeho účastníků, ale taktéž poskytovatelů služeb, v nichž je CR realizován. (Zelenka, Pásková, 2012) Ubytování Ubytování je placené nebo neplacené zajištění minimálně lůžka na spaní a osobní hygienu. (Zelenka, Pásková, 2012) Ubytovací služby Ubytovacími službami rozumíme soubor na sebe navazujících činností souvisejících s poskytnutím přechodného ubytování obvykle většímu počtu hostů mimo místo jejich trvalého bydliště. Ubytovací služby poskytují za poplatek různé kategorie a třídy ubytovacích zařízení. (Orieška, 2011) Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení, zkr. UZ, jsou objekty, prostory nebo plochy, kde je veřejnosti poskytováno ubytování. Jeho kapacita je využívána především pro cestovní ruch. (Zelenka, Pásková, 2012)

2.2 Charakteristika služeb cestovního ruchu Ubytovací služby jsou jedním z mnoha druhů služeb cestovního ruchu, které mají spoustu zvláštností, proto je nutné je pro začátek popsat a vysvětlit. Služby cestovního ruchu představují činnosti nehmotného charakteru. Službami CR jsou uspokojovány potřeby účastníků CR a jejich výsledkem je užitečný efekt. (Orieška, 1999) Potřeby účastníků dělíme na primární a sekundární. Mezi primární (cílové) potřeby patří např. potřeba kulturního a historického poznání, sportovního vyžití, odpočinku apod. Sekundární (realizační) potřeby podmiňují efektivní uspokojování primárních potřeb, např. potřebu přenocování, hygieny apod. Užitečný efekt dělíme na individuální a společenský. Individuální efekt je obvykle součástí cíle účasti na CR, může mít různorodý charakter podle zvolené formy účasti, 26

např. rekreační, kulturní, zdravotní apod. Společenský efekt zpravidla podmiňuje nebo umožňuje dosažení individuálního efektu, např. služby související s udržováním čistoty a hygieny veřejných prostranství, zeleně apod. (Orieška, 1999) Příklad znaků služeb cestovního ruchu: 

není možno je produkovat do zásoby, na sklad; proces poskytnutí služby je zároveň i procesem její spotřeby



jejich poskytnutí i spotřeba jsou časově i prostorově vázány na určitý rekreační prostor



mají charakter osobních služeb



vystupují jako komplex různých, zpravidla podmíněných služeb, kdy uspokojení jedné potřeby určitou službou vyvolává uspokojení další potřeby jinou službou – tzv. komplementarita služeb cestovního ruchu



jsou zastupitelné, existuje možnost nahrazení (substituce) jedné služby jinou službou (Orieška, 1999)

Služby cestovního ruchu dělíme z hlediska jejich zabezpečování na vlastní a zprostředkované. Vlastní služby jsou poskytovány tzv. dodavatelským způsobem, tzn. mezi dodavatelem a účastníkem není žádný mezičlánek (např. ubytovací, stravovací služby). U zprostředkovaných (obstarávaných) služeb existuje mezi dodavatelem a účastníkem mezičlánek – cestovní kancelář. Nejčastěji se služby CR dělí podle jejich funkcí ve vztahu k jednotlivým uspokojovaným potřebám účastníků. Jedná se například o tyto služby: ubytovací, dopravní, stravovací, lázeňské, kongresové, průvodcovské, směnárenské, animační apod. (Orieška, 1999) Ubytovací služby Souvisí s pobytovou stránkou cestovního ruchu, jsou významným předpokladem vzniku a rozvoje především dlouhodobého CR. Jejich součástí jsou služby související s pobytem hosta v UZ, např. podávání informací, přeprava a úschovna zavazadel, praní a žehlení prádla apod. (Orieška, 1999)

27

2.3 Historie ubytovacích služeb Mezi první ubytovací zařízení patřily od 12. století ubytovny a hospody, které sloužily pro obchodníky, tovaryše a jiné pocestné. Přibližně od 14. století byly ve městech budovány tzv. zájezdní hostince, které poskytovaly přístřešek formou primitivní postele v temné světnici a skromnou stravu. (Křížek, Neufus, 2011) Hotely podobné dnešním se stavěly až od poloviny 19. století v metropolích a v lázeňských střediscích. Díky rozvíjející se železniční dopravě se rozmohlo cestování a lidé tak mohli domov opustit na několik dní a pobývat v jiném místě. Na rozdíl od stále rozšířených zájezdních hostinců byly hotely reprezentativními moderními budovami, chloubou měst a nabízely luxusní pokoje, jídelnu, salon, výtah a vstupní halu. Hoteliérství byla koncesovaná živnost a bylo přísně dbáno na hygienické předpisy. Dodnes existují takové tradiční hotely, např. Pupp v Karlových Varech. (Křížek, Neufus, 2011) V první polovině 20. století se již objevovala sdružení jednotlivých hotelů do určitých hotelových skupin. Rozvoj mezinárodních hotelových řetězců, které dnes zaujímají výsadní postavení na trhu hotelových služeb, začal až po druhé světové válce. Hotelový řetězec znamená několik hotelů propojených hotelovou značkou, kdy vazba hotelu k řetězci je založena na využívání licenčního práva k nehmotným statkům. V té době se

hotelové

společnosti

zaměřovaly

pouze

na

vlastní

region

a

světadíl.

Během padesátých let se v zemích svobodného světa značně rozmohlo mezinárodní cestování a stále více společností se snažilo proniknout na mezinárodní trh. [7] Po roce 1948 došlo na tzv. Východě, tedy i v Československu, k zásadnímu omezení svobody pohybu. Hotely se staly součástí prakticky monopolního systému Čedoku. Od 60. let minulého století u nás začal rozkvět masových „socialistických“ forem a druhů CR, zejména podnikové a výběrové rekreace ROH a dále sociální formy CR, především rekreace u vody spojené s výstavbou kempů, chatových osad, tábořišť a turistických ubytoven, např. na Konopišti, v Karlových Varech, u Brna apod. Vznikaly také motoresty a motely. Výsledkem byl dynamický nárůst UZ nižší a střední kvality. Výstavba tradičních hotelů byla v té době omezená. Mezi významnější patřily Jalta v Praze (1955), Internacional v Brně (1962). Významné změny nastaly po roce 28

1989, kdy došlo k transformaci podnikových zařízení ROH na běžná komerční UZ a k výstavbě nových UZ s vyšší kvalitou. Nová výstavba se týkala především Prahy, dále horských středisek, Vysočiny, lázeňských měst a historicky atraktivních měst. (Vystoupil, Šauer, 2011) V Mikroregionu Bystřicko patří mezi nejstarší dodnes fungující ubytovací zařízení Slovácká chalupa v Rožné, která od roku 1902 fungovala jako zájezdní hostinec, a dále Penzion Horácko v Unčíně, který byl postaven v roce 1925 také jako zájezdní hostinec. Nyní žádné UZ v Mikroregionu neoperuje pod značkou hotelového řetězce, v historii patřil Hotel Colorado Grand ve Zvoli pod řetězec OREA HOTELS.

2.4 Rozdělení ubytovacích zařízení Ubytovací zařízení dělíme podle různých charakteristik: Podle umístění 

přímořské



horské



městské



lázeňské

Podle časového využití 

celoroční



dvousezonní (léto i zima)



jednosezonní (léto nebo zima) (Křížek, Neufus, 2011)

Podle převažujících doplňkových služeb nebo zaměření 

kongresové, konferenční či seminární



wellness



lázeňské



sportovní



relax



rodinné 29

Podle velikosti 

malé (obvykle do 50 pokojů)



střední (obvykle 50–150 pokojů)



velké (obvykle 150–400 pokojů)



mega (obvykle nad 400 pokojů)

Podle druhu staveb 

hromadná UZ (min. 5 pokojů nebo 10 lůžek pro skupiny osob přesahující jednu rodinnou jednotku)



individuální UZ (velikost max. pro ubytování jedné rodiny, ubytování v soukromí) (Křížek, Neufus, 2011)

Na Bystřicku najdeme dohromady 46 ubytovacích zařízení, z toho 23 hromadných a 23 individuálních. Co se týká hromadných UZ, většinou se jedná o malé rodinné a relaxační objekty. Největší ubytovací objekt je kongresový Hotel Skalský dvůr v Lísku, který disponuje 68 pokoji, čili se jako jediný řadí do skupiny „střední UZ“. Další ubytovací provozovny, které nabízí kongresové služby, jsou Lesní zátiší Vojtěchov v Lísku, Hotel Colorado Grand ve Zvoli a Lesní penzion Podmitrov v

Mitrově.

Za

sportovní

ubytovnu

můžeme

označit

Sporthotel

v Bystřici

nad Pernštejnem, který je často využíván pro sportovní soustředění a pobyty, protože má k dispozici sportovní halu a v jeho blízkosti se nachází spoustu dalších sportovních možností. Velká část UZ jsou v provozu celoročně, pouze kempy a chatové osady fungují pouze sezonně, např. Autocamp Na Kopci ve Víru, Domanínský rybník v Domaníně, Kemp Šikland – Westernové městečko Šiklův Mlýn ve Zvoli.

2.5 Kategorizace ubytovacích zařízení Kategorizace

znamená

proces,

kdy

dochází

k dělení

ubytovacích

zařízení

do jednotlivých kategorií – hotel, hotel garni, motel, penzion, botel a ostatní ubytovací zařízení - turistická ubytovna, kolej, svobodárna, internát, kemp a skupiny chat nebo bungalovů apod. (Křížek, Neufus, 2011)

30

Hotel má min. 10 pokojů pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (především stravovací služby během celého dne), jako jediný se dělí do pěti tříd. Hotel garni má min. 10 pokojů pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování, nabízí omezené stravovací služby, dělí se do čtyř tříd. Motel má min. 10 pokojů pro hosty poskytující přechodné ubytování a rozšířené služby zejména pro motoristy - je umístěn v blízkosti pozemních komunikací, nabízí dostatečně dimenzované parkoviště; recepce a restaurace mohou ležet mimo ubytovací část, dělí se do čtyř tříd. Penzion má min. 5 a max. 20 pokojů pro hosty, nabízí omezené společenské a doplňkové služby (absence restaurace), dělí se do čtyř tříd. Botel je UZ situované v trvale zakotvené osobní lodi a dělí se do čtyř tříd. (Křížek, Neufus, 2011) Kemp umožňuje ubytování ve vlastním UZ (stan, obytný přívěs, obytný automobil), může poskytovat také ubytování v chatkách nebo bungalovech. Chatová osada nabízí pronájem individuálních objektů (chatek). Turistická ubytovna je jednodušší UZ, v jedné místnosti se nachází více lůžek s jednodušším zařízením a nižším komfortem. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011) V Mikroregionu se nachází 3 hotely, 13 penzionů, 4 kempy/chatové osady, 2 turistické ubytovny a 2 ubytovací zařízení ostatní kategorie.

2.6 Ubytovací jednotky „Ubytovací jednotka je jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu užívání určeny.“ [8] Rozlišujeme tyto typy ubytovacích jednotek: Jednolůžkový pokoj je pokoj s lůžkem pro jednu osobu. 31

Dvoulůžkový pokoj je pokoj se dvěma lůžky, a to ve formě dvoulůžka nebo ve formě dvou lůžek umístěných podélně vedle sebe. Dvoulůžkový pokoj „twin“ je pokoj se dvěma oddělenými lůžky. Vícelůžkový pokoj je pokoj se třemi nebo více lůžky. Rodinný pokoj je pokoj se třemi nebo více lůžky, z nichž alespoň dvě lůžka jsou určena pro dospělé osoby. Junior suite je ubytování se zvláštním prostorem pro sezení v jednom pokoji. Suite je ubytování poskytované ve vzájemně oddělených propojených místnostech s lůžkem (ložnice) a sedací soupravou (obývací pokoj). Apartmán/apartmá/apartment je ubytování poskytující oddělené místnosti pro spaní a místnost se sedací soupravou a kuchyňským koutem. Studio je pokoj s kuchyňským koutem. Propojené pokoje jsou samostatné pokoje s lůžky propojenými spojovacími dveřmi. Duplex je ubytování na více podlažích s vyhrazeným propojením jednotlivých podlaží. [8] V ubytovacích zařízeních v Mikroregionu jsou vzhledem k jejich kategoriím nejčastěji nabízeny dvoulůžkové pokoje a vícelůžkové pokoje s možností přistýlky. Některé objekty disponují i apartmány.

2.7 Klasifikace ubytovacích zařízení Klasifikace UZ znamená třídění těchto zařízení podle rozsahu a kvality zajišťovaných služeb založené na stanovení klasifikačních kritérií kvality a ověření shody daného ubytovacího zařízení s nimi. Obvyklá je klasifikace do pěti tříd, nejčastěji označovaných jednou až pěti hvězdičkami * (např. ve Velké Británii korunkami), čím vyšší je klasifikace hotelu, tím vyšší by měla být kvalita poskytovaných služeb. Klasifikace může být prováděna na mezinárodní, národní nebo regionální úrovni, přičemž kritéria pro mezinárodní klasifikaci nejsou zatím sjednocena, což znemožňuje 32

srovnávat hotely v jednotlivých státech. Klasifikace může být povinná nebo dobrovolná a je zajišťována asociacemi, centrálami cestovního ruchu, provozovateli hotelů, hotelovými řetězci, ministerstvem apod. Klasifikace je formou informování a ochrany spotřebitele. (Zelenka, Pásková, 2012) Podle mezinárodního členění rozlišujeme tyto třídy ubytovacích zařízení: * TOURIST, ** ECONOMY, *** STANDARD, **** FIRST CLASS, ***** LUXURY Ubytovacím zařízením kategorie hotel garni, penzion, motel a botel mohou být přiděleny maximálně čtyři hvězdičky. Klasifikace podle Hotelstars Union Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky z roku 1999, podle které se klasifikace UZ v ČR dříve prováděla, se stala součástí jednotné společné středoevropské klasifikace UZ systému Hotelstars Union v roce 2000. Hotelstars Union sjednocuje klasifikační kritéria v rámci ČR, Německa, Rakouska, Maďarska. Hotelstars Union zaručuje stejné parametry kvality ubytovacích služeb v tomto regionu, kvalifikace je dobrovolná. Klasifikační znaky udělují profesní svazy Asociace hotelů a restaurací České republiky a UNIHOST Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách na tříleté období. Ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace více než jen povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií, mohou získat navíc označení „Superior“. Takto klasifikován může být hotel, hotel garni, motel, botel a penzion. Klasifikace ostatních kategorií ubytování je stanovena v dokumentu Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci ubytování v soukromí, v kempech a chatových osadách a turistických ubytovnách. (Křížek, Neufus, 2011)

33

Co se týká Mikroregionu, Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky podle Hotelstars Union nevyužilo v posledních letech žádné ubytovací zařízení. A pouze čtyři objekty uvádí na svých webových stránkách „svůj“ počet hvězdiček: Hotel Skalský dvůr***, Hotel Colorado Grand***, Penzion Skalský mlýn***, Penzion Colorado Grand**.

2.8 Kvalita ubytovacích služeb Kvalita je schopnost služby uspokojit všechny legitimní požadavky, potřeby a očekávání zákazníků v rámci akceptované ceny. Potřeby a požadavky zákazníků se vyvíjí v čase a jsou ovlivněné několika faktory, např. pohlavím a věkem, zdravotním stavem, dosaženým vzděláním, společenským postavením, majetkovými poměry, životním stylem, regionem, kde zákazník žije apod. (Beránek, 2004) Pravidla pro kvalitu ubytovacích služeb: 

nesmí obsahovat žádná negativní překvapení pro hosta; co bylo slíbeno, musí být dodáno



kvality může dosáhnout každé UZ bez zřetele na jeho kategorii, třídu apod.



podněcuje snahu opakovaně zabezpečovat pro zákazníky dosaženou úroveň služeb a její zvyšování (Beránek, 2004)

Kvalitní služba musí ve svých znacích odrážet požadavky zákazníka, kvalitní musí být tedy i procesy, které vedou k požadovanému výsledku. Kvality procesů musí být přitom dosaženo u všech činností, které v rámci procesu probíhají. Od poskytované služby většina hostů očekává její spolehlivost, dostupnost, pružnost, příjemné a vhodné prostředí, odbornou způsobilost personálu apod. Hlavní prioritou v poskytovaných ubytovacích službách je požadavek hosta na vhodné a slušné chování personálu. Klíčovou úlohu tedy hrají lidé a podmínkou je mimo jiné zapojení a angažovanost všech pracovníků na všech úrovních organizační struktury UZ. (Beránek, 2004) Aby bylo kvality dosaženo, rostla míra spokojenosti, míra loajality hostů a docházelo tak k pozvolnému zlepšování pozice na trhu, zavádí UZ systémy řízení jakosti podle norem ISO. Příklad zásad, které by měly UZ podle norem ISO dodržovat: 34



pořádek je samozřejmostí



orientace na hosta



dokumentování zásadních provozních činností



zapojení zaměstnanců do procesu řízení jakosti



monitorování, měření procesů a výrobků



zjišťování neshod



přijímání zlepšovacích opatření

(Beránek, 2004)

3 ANALÝZA UBYTOVACÍCH SLUŽEB V CESTOVNÍM RUCHU V MIKROREGIONU BYSTŘICKO 3.1 Metodika Pro provedení analýzy a hodnocení ubytovacích služeb v Mikroregionu Bystřicko bylo nutné vytvořit úplný seznam ubytovacích zařízení včetně lůžkové kapacity v této lokalitě. Seznam byl vytvořen pomocí: 

informací z Turistického informačního centra Bystřice nad Pernštejnem



webových stránek Českého statistického úřadu



terénního průzkumu

Databáze Českého statistického úřadu je ovšem zastaralá, vyskytují se zde ubytovací zařízení, která nejsou již několik let v provozu, některé ubytovací objekty naopak chybí, takže se nedá považovat za spolehlivý zdroj. Ukončení působnosti některých podniků či absence UZ byly ověřeny právě terénním průzkumem. Individuální UZ nebudou pro další analýzy využity z důvodu zanedbatelné návštěvnosti, stejně tak studentská ubytovna, protože je využívána pro dlouhodobé ubytování. Na seznamu UZ jsou zařazeny z důvodu kompletnosti možností ubytování.

35

Další podklady pro analýzu byly získány dotazováním hostů jednotlivých hromadných ubytovacích zařízení v Mikroregionu, které probíhalo v červenci 2013 a v únoru a březnu 2014. Cílem dotazování bylo zjistit názor hostů na rozsah, pokrytí a kvalitu ubytovacích služeb v této lokalitě. Dotazováni byli muži i ženy všech věkových kategorií od patnácti let. Dotazník obsahoval 3 úvodní otázky pro zjištění pohlaví, věku respondenta, a zda je dotyčný student či není, poté dotazující odpovídali na 35 otázek: 8 uzavřených (respondenti vybírali ze dvou až pěti možností), 1 otevřenou, 6 otázek bylo polootevřených, na 20 otázek odpovídali hosté pomocí Likertovy škály od naprostého nesouhlasu k naprostému souhlasu. První čtyři otázky jsou zaměřené obecně na ubytovací služby v Mikroregionu Bystřicko, konkrétně jestli hostům vyhovuje pokrytí ubytovacích služeb a kategorie ubytovacích zařízení v lokalitě. Zbytek otázek je zaměřen na konkrétní objekt, ve kterém byli hosté ubytováni – na důvod výběru daného ubytovacího zařízení a důvod pobytu, profesionalitu personálu, vzhled, vybavenost a čistotu hotelu, pokojů, koupelen, kvalitu stravovacích služeb, rozsah základních a doplňkových služeb, spokojenost s pobytem apod. Do 21 hromadných ubytovacích zařízení bylo dodáno celkem 260 dotazníků podle návštěvnosti ubytovacích zařízení. Hotel Skalský dvůr nebyl ochoten hostům dotazník předložit z důvodu otázek na konkurenci a úniku citlivých informací. Respondenti byli tedy osloveni elektronicky. Do Sporthotelu a Šiklandu – Westernové městečko Šiklův mlýn bylo rozdáno po dvaceti dotaznících (dohromady 40 dotazníků), vyplněno bylo 40 dotazníků. Do Sportovního a rekreačního areálu Borovinka, Slovácké Chalupy, Penzionu Zubr, Pensionu U Lípy, Penzionu Hotelovka, Penzionu Skalský mlýn a Penzionu Opajda bylo umístěno po patnácti dotaznících (dohromady 105), vyplněných bylo získáno 90. Do Lesního zátiší Vojtěchov, Penzionu U Statkářky, Penzionu U Šikulů, Penzionu Horácko, Lesního penzionu Podmitrov, Penzionu Hodůnka, Rekreačního střediska Čtyři Dvory, Autocampu Na Kopci, Domanínského rybníka a Turistické ubytovny Vír bylo rozdáno po deseti dotaznících (dohromady 100), vyplněných bylo navráceno 68. Celkem bylo získáno 198 vyplněných dotazníků z 260, návratnost je přibližně 76 %. Mezi hlavní důvody neúplné návratnosti patří především malé využití většiny ubytovacích zařízení, dále neochota hostů vyplnit dotazník a nevyhovující věková kategorie respondentů (děti). 14 dotazníků nebylo správně vyplněno, např. byly vynechány některé otázky, takže tyto dotazníky byly vyřazeny. 36

Správnost vyplnění dotazníků je asi 93 %. Přes elektronické dotazování na Hotel Skalský Dvůr bylo získáno 16 dotazníků. Dohromady bylo pro analýzu získáno a použito 200 dotazníků. Z výsledků vyplývá, že 58 % respondentů byli muži a 42 % ženy. Větší převaha mužů je způsobena tím, že většina hostů ze Sporthotelu v Bystřici nad Pernštejnem byli sportovci (muži) na sportovním soustředění. Dotazovaní byli z 28 % studenti, zbylých 72 % již nestuduje. Co se týká věku respondentů, nejmladších bylo nejvíce a čím vyšší věk, tím menší zastoupení. V nejmladší věkové kategorii, tedy 15 – 24 let, bylo 30 % dotazovaných. Ve věku 25 – 34 let odpovědělo 22 % hostů, 20 % respondentů mělo věk mezi 35 a 44 roky, 14 % bylo ve věku 45 – 54, věk 55 – 64 mělo 8 % dotazovaných a 6 % lidí mělo 65 let a více.

3.2 Charakteristika hromadných ubytovacích zařízení v Mikroregionu Z průzkumu bylo zjištěno, že na území Mikroregionu Bystřicko se nachází 46 ubytovacích zařízení s maximální lůžkovou kapacitou (včetně přistýlek) 4 812. Z toho hromadných UZ s maximální lůžkovou kapacitou 4 585 je 23, což představuje 50 %. Individuálních UZ s maximální lůžkovou kapacitou 227 je také 23 (50 %). Jak již bylo řečeno, operovat se bude pouze s hromadnými UZ, ze kterých bude vyřazena studentská ubytovna. Penzion U Šikulů se nachází v Bolešíně u Věstína, v provozu je celoročně a jeho kapacita je 45 lůžek. K hotelu patří také restaurace, terasa, bazén, dětský koutek a velký sál. Je využíván především pro školy v přírodě, rekreační pobyty, rodinné dovolené a společenské akce. Ubytování na jednu noc je možné od 250 Kč za osobu. [9] Penzion Hotelovka leží ve městě Bystřice nad Pernštejnem, jeho provoz je celoroční a disponuje 42 lůžky. K dispozici je restaurace, lednice a společenská místnost. Je vhodný pro turisty, rodinnou dovolenou, sportovní pobyt. Cena ubytování za jednu osobu na noc je od 310 Kč. [10] Moderní turistická ubytovna Sporthotel v Bystřici nad Pernštejnem má k dispozici 64 lůžek a je celoročně v provozu. Nabízí jídelnu, kuchyňku, hospůdku, terasu, dětské 37

hřiště, vířivku, rehabilitační místnost a v její těsné blízkosti je sportovní hala s krytým bazénem, koupaliště, fotbalové hřiště, tenisové kurty a tenisová hala. Sporthotel je využíván především pro sportovní soustředění, wellness a aktivní pobyty. Ubytování je možné od 380 Kč za osobu na noc vč. snídaně. [11] Rekreační středisko Čtyři Dvory nabízí po celý rok 39 lůžek, jídelnu, společenskou místnost, velkou zahradu, posezení u grilu a ohniště, dětské hřiště, kuželky a stolní tenis. Rekreační středisko je vhodné pro rodinnou dovolenou, školní či společenské akce, aktivní letní i zimní dovolenou. Ubytování stojí od 260 Kč za noc a osobu. [12] Kemp Domanínský rybník u Bystřice nad Pernštejnem nabízí v letní sezoně ubytování v chatkách celkem pro 28 osob a prostor pro stany. V areálu se nachází rybník, stánek s rychlým občerstvením, dětské hřiště a víceúčelové hřiště, k dispozici je vybavená kuchyňka. Ubytování je vhodné pro nenáročné hosty, kteří si chtějí užít rekreaci v přírodě nebo aktivní dovolenou. Ubytování ve stanu je možné od 30 Kč za stan na noc, v chatce od 3200 Kč za týden. [13] Sportovní a rekreační areál Borovinka v Domaníně nabízí 54 lůžek po celý rok. Hosté mohou využít restauraci, tenisový kurt, minigolfové hřiště, bazén, hřiště pro plážový volejbal, posezení u ohniště, dětské hřiště, pétanque, ruské kuželky, stolní tenis a masáže. Borovinka je vhodná pro rodinnou dovolenou, firemní, společenské i školní akce, aktivní dovolenou. Ubytovat se je možné od 350 Kč/osobu/noc. [14] Rodinný Penzion U Statkářky v Habří disponuje po celý rok dvaceti lůžky. K dispozici je vybavená kuchyňka. Penzion je vhodný pro nenáročné klienty, kteří ocení klid a přírodu při rekreaci. Ubytování je možné od 250 Kč za noc na osobu. [15] Penzion Opajda v Horní Rožínce je celoročně v provozu a nabízí 25 lůžek na středověké krčmě Opajda a na statku. K dispozici je kuchyňka, fitcentrum a wellness, statek se zvířaty, společenská místnost, živé šachy, multifunkční hřiště, udírna a ohniště. Penzion je vhodný pro firemní akce, rodinnou dovolenou, rekreaci i aktivní dovolenou. Cena za ubytování je 350 Kč za osobu na noc. [16] Kongresový tříhvězdičkový Hotel Skalský dvůr v Lísku má k dispozici po celý rok 182 lůžek. Hosté mohou využít velkých konferenčních sálů, restaurace, tenisového, volejbalového kurtu, pétanque, krytého bazénu, vířivky, masáží, sauny, fitness, 38

kulečníku, stolního tenisu, elektronických šipek, dětského koutku, Skalského rybníka. Hotel je vhodný pro velké firemní či společenské akce, rodinnou dovolenou, ale také pro aktivní či rekreační dovolenou. Ubytování je možné od 700 Kč za noc na osobu. [17] Celoročně přístupný tříhvězdičkový Penzion Skalský mlýn nabízí ubytování v apartmánech pro 22 osob. V každém apartmánu je k dispozici vybavená kuchyňka, dále hosté mohou využít společenské místnosti s barem a kuchyní, venkovního posezení s grilem, dětského hřiště, Skalského rybníka. Penzion je vhodný pro firemní či společenské akce, rodinnou, odpočinkovou i aktivní dovolenou. Ubytování je možné od 2500 Kč za apartmán na noc, každá další noc je od 400 Kč. [18] Lesní penzion Podmitrov v Mitrově nabízí celoročně ubytování na 90 lůžkách v hlavní budově (penzion) a v letní sezoně na 80 lůžkách v chatkách (chatová osada). K využití je velká společenská místnost, 3 učebny s vybavením, posezení u krbu, bar, jídelna, dětské hřiště, malá ZOO, venkovní bazén, ohniště, venkovní posezení. Penzion je vhodný pro školní, firemní i společenské akce, dále pro rekreaci i aktivní dovolenou. Cena za ubytování je od 150 Kč za osobu na noc. [19] Pension U Lípy v Rovečném nabízí po celý rok ubytování v tematických pokojích pro 34 osob. K dispozici je restaurace, vinárna, pétanque, zahrada, park, společenská místnost, půjčovna kol a koloběžek. Pension je využíván pro společenské i firemní akce, pro

rodinnou,

rekreační

i

aktivní

dovolenou.

Ubytovat

se

je

možné

od 395 Kč/osobu/noc. [20] Stylový penzion Slovácká Chalupa v Rožné celoročně disponuje 35 lůžky. Nabízí restauraci, dětský koutek, zahradu a venkovní posezení. Ubytování je vhodné pro rodinnou, aktivní i odpočinkovou dovolenou. Ubytování ve Slovácké Chalupě stojí od 300 Kč za osobu na noc. [21] V celoročním provozu nabízí Penzion Hodůnka ve Štěpánově nad Svratkou 25 lůžek k ubytování. Součástí penzionu je restaurace. Penzion je vhodný pro nenáročné hosty, kteří si chtějí užít klidnou, aktivní dovolenou či školní akci. Ceny za ubytování jsou od 200 Kč za osobu na noc. [22]

39

Penzion Zubr v Ujčově nabízí celoročně 61 lůžek. Hosté mohou využít restaurace, venkovního bazénu a dětského hřiště. Penzion je využíván pro školní akce, odpočinkovou, aktivní i rodinnou dovolenou. Cena za ubytování je od 470 Kč vč. snídaně na osobu za noc. [23] Penzion Horácko v Unčíně má k dispozici 33 lůžek po celý rok. Součástí penzionu je restaurace a společenská místnost, hosté mohou využít masáží. Penzion je vhodný pro menší firemní akce, školní akce, odpočinkovou nebo aktivní dovolenou. Ubytování stojí od 390 Kč na noc za osobu. [24] Autocamp Na Kopci ve Víru nabízí v letní sezoně ubytování ve stanech, karavanech či chatkách a po celý rok ubytování v apartmánech, kapacita je dohromady 200 lůžek. K dispozici je jídelna, společenská místnost, venkovní posezení, venkovní bazén, fotbalové a volejbalové hřiště, kulečník. Autocamp je ideální pro nenáročné klienty, kteří si chtějí užít relaxační, aktivní dovolenou, dále je vhodný pro školní či společenské akce. Cena ubytování ve stanu je od 70 Kč za noc, 160 Kč za osobu a noc za ubytování v chatce a 1450 Kč na noc za apartmán. [25] Celoročně v provozu Turistická ubytovna Vír ve Víru disponuje padesáti lůžky. Nabízí společenskou místnost a kuchyňku. Turistická ubytovna je vhodná pro nenáročné klienty pro relaxační či aktivní odpočinek. Cena za ubytování je od 200 Kč za osobu na noc. [26] Lesní zátiší Vojtěchov nabízí celoročně ubytování v hotelu s 52 lůžky a přes letní sezonu v chatkách pro 62 osob. Areál nabízí restauraci, bar, 3 letní posezení s grilem, vybavený konferenční sál, salonek, vnitřní i venkovní bazén, saunu, vířivku, masáže, tenisový kurt, volejbalové a nohejbalové hřiště, stolní tenis, kulečník, šipky a dětské hřiště. Areál a ubytování jsou vhodné pro školní, firemní akce i společenské akce, rodinnou, aktivní i relaxační dovolenou. Cena za ubytování v chatce je od 200 Kč za osobu na noc, v hotelu od 300 Kč za osobu na noc. [27] Areál Šikland – Westernové městečko Šiklův Mlýn nabízí ubytování v Hotelu Colorado Grand, Penzionu Colorado Grand, v chatkách a kempu. Tříhvězdičkový Hotel Colorado Grand a dvouhvězdičkový Penzion Colorado Grand jsou pro veřejnost v provozu pouze v období letních prázdnin, pro objednané skupiny a firemní akce celoročně. Hotel nabízí 40

85 lůžek, konferenční prostory, vířivku a solárium, cena za ubytování je od 614 Kč za osobu na noc. Penzion disponuje 135 lůžky, dále nabízí k využití solárium, saunu, posilovnu, půjčovnu sportovních potřeb, kulečník, ubytování stojí od 368 Kč za osobu na noc. Ubytování v kempu má kapacitu až 3000 a je možné jen o letních prázdninách a to v chatkách, srubových apartmánech, mobilhome, ve vlastních stanech či pronajatých stanech a v Tee Pee, cena za jednu noc a jednu osobu je od 100 Kč. V areálu se nachází několik restaurací, stánků s občerstvením apod. Ubytovací zařízení jsou vhodná především pro rodinnou dovolenou, dále pro školní akce nebo dětský tábor, pro firemní a společenské akce. [28]

41

3.3 Prostorové rozložení ubytovacích zařízení v Mikroregionu Kartodiagram č. 1: Rozložení a počet UZ v Mikroregionu Bystřicko

Zdroj: mapový podklad: [1], data: vlastní šetření

42

Z kartodiagramu lze vyčíst, že ubytovací zařízení jsou z velké části umístěna v obcích či místních částech při hranicích Mikroregionu (celkem 14 UZ) a 8 objektů se nachází blíže ke středu. Nejvyšší koncentrace UZ je na východě, v centru a na severozápadě oblasti. Největší počet provozoven najdeme ve městě Bystřice nad Pernštejnem (a jeho místních částech), které je centrem a největším městem celého Mikroregionu, nabízí nejvíce služeb a je zde možnost největšího sportovního i kulturního vyžití, nachází se zde 4 ubytovací objekty. 3 ubytovací zařízení najdeme ve Zvoli, protože se zde nachází turisticky velmi atraktivní Šikland – Westernové městečko Šiklův mlýn, kam zavítají ročně tisíce návštěvníků, a dále v Lísku a okolí, kde najdeme krásnou přírodu a Skalský rybník vhodné pro rekreaci. Ve vesničce Vír nalezneme 2 UZ, protože Vírská přehrada láká spoustu turistů. Zbytek ubytovacích objektů je umístěn v pěkné přírodě, kterou hosté často využívají pro letní i zimní rekreaci, školní nebo společenské akce. Pod Mikroregion Bystřicko spadá 37 obcí a 51 místních částí. Dohromady 22 hromadných ubytovacích zařízení na celém území je rozmístěno v 10 obcích a 6 místních částí. Ubytovací objekty tedy leží pouze v 18 % obcí či místních částí Mikroregionu. Graf č. 2: Srovnání rozlohy území a počtu hromadných UZ v Mikroregionech Bystřicko a Novoměstsko

Rozloha Mikroregionu Počet hromadných UZ 0

50

Mikroregion Bystřicko

100

150

200

250

300

350

Mikroregion Novoměstsko

Zdroj: data: [1], [29], vlastní šetření, graf: vlastní zpracování

Srovnáme-li rozlohu Mikroregionu Bystřicko s tou Mikroregionu Novoměstsko a jejich počet hromadných ubytovacích zařízení viz graf č. 2, zjistíme, že Bystřicko je asi o 12 % větší než Novoměstsko, ale Novoměstsko má o 66 % více hromadných 43

ubytovacích zařízení než Bystřicko. Z toho plyne, že koncentrace ubytovacích služeb na Novoměstsku je mnohem vyšší než na Bystřicku, a počet ubytovacích objektů na Bystřicku a jejich prostorové rozložení je nedostačující. Graf č. 3: Dostatečný výběr z ubytovacích zařízení dle respondentů

rozhodně ano; 9 % spíše ano; 24 % nevím; 3 %

spíše ne; 52 % rozhodně ne; 12 %

Zdroj: vlastní šetření

Nedostatečný výběr z UZ a špatné prostorové rozložení dokazují i výsledky z dotazníku, které můžeme vidět v grafu č. 3. Otázka zněla: „Byl pro Vás výběr z ubytovacích

zařízení

v obci

Vašeho

pobytu

a

okolí

dostatečně

velký?“.

Více než polovina ubytovaných hostů v Mikroregionu odpověděla, že možností pro vhodné ubytování je málo nebo spíše málo. Záporně odpovídali často hosté z Penzionu Hodůnka ve Štěpánově n. Svratkou, Penzionu Horácko v Unčíně, ze Slovácké chalupy v Rožné, z Penzionu Zubr v Ujčově, z Penzionu Opajda v Horní Rožínce a Penzionu U Statkářky v Habří. Respondenti, kteří vybrali kladnou odpověď, byli asi ze 75 % ubytovaní v Bystřici nad Pernštejnem, kde se nachází celkem 4 UZ a ve Zvoli, kde jsou v provozu 3 ubytovací zařízení (a v blízkém okolí další).

3.4 Kategorie, třída a lůžková kapacita UZ v Mikroregionu Lesní zátiší Vojtěchov nabízí ubytování v kategorii hotel a chatová osada, Lesní penzion Podmitrov v kategorii penzion a chatová osada. Do grafů týkajících se kategorie UZ jsou tyto objekty započítávány vždy dvakrát – Lesní zátiší Vojtěchov jako hotel a jako chatová osada, Lesní penzion Podmitrov jako penzion a jako chatová osada.

44

Graf č. 4: UZ podle kategorie v Mikroregionu

penzion; 54 % chatová osada, kemp; 21 % hotel; 13 % turistická ubytovna; 8 % rekreační středisko; 4 % Zdroj: vlastní šetření

V Mikroregionu mají největší zastoupení penziony, kterých se zde nachází 13, což představuje více jak polovinu všech UZ. Ostatní kategorie už jsou zastoupeny mnohem méně, nalezneme zde 5 chatových osad či kempů, 3 hotely, 2 turistické ubytovny a 1 rekreační středisko. Z toho vyplývá, že většina ubytovacích zařízení jsou objekty s menší kapacitou lůžek, jednodušším vybavením, základními službami, malým rozsahem doplňkových služeb a s nižšími cenami pro méně náročné hosty. Kvalitní hotel vyšší třídy v Mikroregionu zcela chybí. Dalším problémem je, že některá ubytovací zařízení nesplňují požadavky dané kategorie, např. Penzion Colorado Grand má k dispozici 42 pokojů, definice penzionu ale říká, že toto UZ může mít max. 20 pokojů, dále součástí spousty penzionů je restaurace, přitom podle definice u penzionu restaurace chybí.

45

Kartodiagram č. 2: Kategorie UZ v Mikroregionu Bystřicko

Zdroj: mapový podklad: [1], data: vlastní šetření

46

Na kartodiagramu lze vidět rozmístění jednotlivých kategorií ubytovacích zařízení v Mikroregionu. Kategorie penzion pokrývá rovnoměrně celé území. Hotely jsou umístěny pouze na severozápadní hranici Mikroregionu. V centru, na východě a na jihu oblasti se žádný hotel nenachází. Turistické ubytovny leží ve středu lokality a na jejím severovýchodě; na západě a jihu Bystřicka tato kategorie zcela chybí. Chatové osady a kempy jsou rozprostřeny poměrně rovnoměrně. Jedno rekreační středisko leží na východě území. Z kartodiagramu vyplývá, že nedostačující je pokrytí oblasti kategorií hotel. Pokud by se náročnější host nacházel na východě Mikroregionu a nechtěl by využít ubytovacích služeb penzionu či jednodušší kategorie UZ, musel by ujet téměř 30 km k nejbližšímu hotelu. Pokrytí turistickými ubytovnami není také rovnoměrné, ale vzhledem k poměrně vysokému výskytu

jednodušších

ubytovacích objektů po celém území je takové pokrytí dostačující, to samé platí pro rekreační středisko. Graf č. 5: Upřednostnění jednoduššího ubytovacího zařízení dle respondentů


spíše ne; 45 % rozhodně ne; 19 %


Dotazník obsahoval také otázku týkající se jednoduššího a levnějšího ubytování, aby

bylo

zjištěno,

jestli

návštěvníci

mají

o

tyto

kategorie

UZ

zájem

a jestli by jich využili. Přesné znění otázky je: „Upřednostnil/a byste v obci Vašeho pobytu či okolí ubytovací zařízení s jednodušším vybavením a nižší cenou, např. turistickou ubytovnu, kemp, chatovou osadu?“. 64 % dotazovaných odpovědělo, že by takové zařízení neupřednostnilo. Tito hosté byli většinou ubytovaní v hotelech, penzionech poskytující větší množství doplňkových služeb nebo v jednodušším UZ, v jehož okolí nebylo žádné UZ s rozšířenějšími službami. 31 % respondentů 47

se přiklonilo k názoru, že by jednoduššího a levnějšího ubytování využili nebo spíše využili, a byli to převážně hosté ubytovaní právě v turistických ubytovnách, kempech či malých rodinných penzionech, které nenabízí rozmanité služby a poskytují ubytování za nižší ceny. Z odpovědí tedy vyplývá, že zájem o UZ s jednodušším vybavením a nižší cenou je malý. Graf č. 6: Upřednostnění hotelu vyšší klasifikace (4*, 5* hotel) dle respondentů

rozhodně ano; 12 %

spíše ano; 21 % nevím; 5 % spíše ne; 52 % rozhodně ne; 10 %


Další otázka týkající se kategorie UZ byla zaměřena naopak na kvalitní ubytování v hotelu vyšší třídy. 33 % respondentů odpovědělo, že by takový hotel uvítalo nebo spíše uvítalo, zároveň všichni tito dotazovaní na předchozí otázku odpověděli, že jednodušší ubytování by neupřednostnili. 62 % hostů by hotelu vyšší třídy nevyužilo. Tuto možnost zvolili respondenti, kteří v předchozí otázce uvítali jednodušší UZ, ale také 31 % dotazovaných, kteří by jednodušší ubytování neuvítali. Poslední dva grafy nám ukazují, že většina hostů by sice neuvítala ubytovací zařízení s jednodušším vybavením a nízkou cenou, např. turistickou ubytovnu, kemp, chatovou osadu, ale zároveň by většina hostů nevyužila ani hotelu vyšší klasifikace (4*, 5*). Z toho vyplývá, že pro většinu dotazovaných je nejlepší volbou hotel na úrovni **, *** nebo penzion ***. Žádné hromadné ubytovací zařízení v Mikroregionu Bystřicko není certifikováno Oficiální jednotnou klasifikací ubytovacích zařízení v ČR HotelStars Union. A pouze 4 objekty na svých internetových stránkách uvádí počet hvězdiček, konkrétně Hotel Skalský dvůr***, Hotel Colorado Grand***, Penzion Skalský mlýn*** a Penzion Colorado Grand**. Na základě osobního odhadu a po přirovnání nabízených služeb 48

ke kritériím, které stanovuje Hotelstars Union, by většina penzionů odpovídala * či **, ostatní UZ se neklasifikují.

Z toho vyplývá, že pro méně náročné hosty, kterých

je dle výsledků dotazníku méně, je výběr z jednodušších UZ nižší třídy velký, kdežto pro středně náročné hosty, kterých je podle výsledků většina, je výběr z UZ nedostačující. Graf č. 7: Upřednostnění hotelu operující pod hotelovou značkou dle respondentů rozhodně ano; 4 % spíše ano; 16 %

nevím; 32 % spíše ne; 28 % rozhodně ne; 20 % Zdroj: vlastní šetření

V dotazníku jsem se také zaměřila na kvalitu záruky – hotelové řetězce. Přesná otázka zněla: „Upřednostnil/a byste v místě Vašeho pobytu či okolí hotel operující pod nějakou hotelovou značkou, např. OREA HOTELS?“. Největším problémem pravděpodobně bylo, že hosté nevěděli, co si představit pod hotelovou značkou, ani nápověda OREA HOTELS nebyla platná, protože přes třicet procent respondentů odpovědělo, že neví. 20 % respondentů, kteří by pobyt v hotelovém řetězci uvítali či spíše uvítali, byli z velké většiny opět hosté hotelů nebo kvalitnějších penzionů s větší nabídkou doplňkových služeb. Zbylých 48 % by hotel operující pod hotelovou značkou spíše neuvítalo nebo neuvítalo, dle osobního odhadu z důvodu, že se jedná podle hostů o luxusní a drahé ubytování. Graf č. 8: Kategorie UZ dle jejich maximální lůžkové kapacity penziony; 41 % chatové osady, kempy; 27 % hotely; 21 % turistické ubytovny; 8 % rekerační středisko; 3 % Zdroj: vlastní šetření

49

Graf č. 8 nám ukazuje kategorie UZ z pohledu maximální lůžkové kapacity, čili pevná lůžka a přistýlky. Do všech grafů týkající se lůžkové kapacity byla zahrnuta pouze lůžka, nikoliv místa pro stany a karavany, která dělají kolem 3 tisíc. První místo zaujaly penziony s celkovou lůžkovou kapacitou 621 lůžek, průměrně na každý penzion připadá asi 47 lůžek. Chatové osady a kempy mají dohromady 405 lůžek, v průměru má každá chatová osada 81 lůžek. Hotelů je na území asi čtyřikrát méně než penzionů, ale disponují 319 lůžky, což je asi 51 % celkové kapacity penzionů, a průměrně na každý hotel připadá asi 106 lůžek. Turistické ubytovny nabízí 114 lůžek (průměrně 57 lůžek) a rekreační středisko 39 lůžek. Z toho vyplývá, že z celkového počtu lůžek v Mikroregionu 1 498 připadá 558 lůžek na jednodušší UZ jako turistická ubytovna, chatová osada nebo rekreační středisko, což představuje asi 37 % z celkové kapacity lůžek v oblasti, a 940 lůžek připadá na penziony nebo hotely, což je 63 %. Graf č. 9: Počet návštěvníků v TIC Bystřice nad Pernštejnem v roce 2013 2500

2300 2100 1900 1700 1500 1300 1100 900 700 500

Zdroj: data: TIC Bystřice nad Pernštejnem, graf: vlastní zpracování

Podíváme-li se na statistiku návštěvnosti Turistického informačního centra v Bystřici nad Pernštejnem, zjistíme, že za rok 2013 zavítalo do TIC celkem 15 431 návštěvníků, v průměru 1 286 každý měsíc. V červenci i srpnu navštívilo objekt přes dva tisíce turistů. Sečteme-li ubytovací kapacity všech kategorií UZ v Bystřici nad Pernštejnem a místních částech, získáme číslo 188. Pokud v červenci 2013 navštívilo TIC v Bystřici nad Pernštejnem 2 473 turistů, místní ubytovací zařízení by byla schopna poskytnout 50

nocleh pouze pro necelých 8 % z nich. Pokud bychom započítali ubytovací zařízení všech kategorií do 10 km od Bystřice nad Pernštejnem, ubytovat by se mohlo pouze 36 % turistů. Do počtu turistů nejsou započítáni ostatní návštěvníci Bystřice n. Pernštejnem, kteří nepřišli do TIC, a návštěvníci všech zbylých obcí a jejich místních částí v Mikroregionu. Z toho opět vyplývá, že počet UZ a jejich lůžková kapacita je nedostačující. Graf č. 10: Kategorie UZ dle lůžkové kapacity

Počet lůžek

130 a více penziony chatové osady, kempy

80 - 129

hotely 30 - 79

turistické ubytovny rekreační středisko

29 a méně 0

2

4

6 8 Počet UZ

10

12


Graf č. 10 nám ukazuje, že 5 ubytovacích objektů má méně než 30 lůžek. Kromě chatové osady a kempu Domanínský rybník se jedná o malé rodinné penziony, jejichž kapacita se pohybuje mezi 20 a 25 lůžky, a tato zařízení patří mezi nejméně navštěvované ubytovací objekty v Mikroregionu. Nejméně lůžek v celé lokalitě má Penzion U Statkářky (celkem 20). Všechny tyto objekty jsou umístěny v malých vesnicích či místních částech. Nejvíce UZ (celkem 12) disponuje 30 – 79 lůžky. Z toho přesně 50 %, čili 6 objektů, má k dispozici do 50 lůžek a zbylých 50 % má lůžkovou kapacitu mezi 50 a 79 lůžky. Jak lze vidět, tato lůžková kapacita je zastoupena ve všech kategoriích UZ v Mikroregionu. Do této skupiny patří jak často navštěvované objekty, tak UZ, která jsou hosty využívána málo.

51

Mezi UZ s kapacitou od 80 do 129 patří 3 chatové osady, které jsou z důvodu dostatečné kapacity využívány často pro školní akce či dětské tábory. Jediný objekt v této skupině, Hotel Colorado Grand, je hosty využíván často. Nad 130 lůžek nabízí Penzion Colorado Grand, který ovšem svým velkým počtem pokojů nesplňuje definici penzionu, a Hotel Skalský dvůr, který má ze všech UZ v Mikroregionu nejvyšší počet lůžek, a to 182. Je proto často využíván pro velké firemní akce, kongresy apod. Obecně lze říci, že malá ubytovací zařízení s nízkou lůžkovou kapacitou bývají navštěvována méně než objekty, které nabízí více lůžek.

3.5 Výběr UZ, důvod a délka pobytu Graf č. 11: Ubytovací zařízení, ve kterém byli hosté ubytováni Sporthotel Hotel Skalský dvůr Šikland - Westernové městečko Šiklův mlýn Sportovní a rekreační areál Borovinka Slovácká chalupa Penzion Zubr Pension U Lípy Penzion Hotelovka Penzion Skalský mlýn Penzion Opajda Lesní zátiší Vojtěchov Penzion U Statkářky Penzion U Šikulů Penzion Horácko Lesní penzion Podmitrov Penzion Hodůnka Rekreační středisko Čtyři Dvory Autocamp Na Kopci Domanínský rybník Turistická ubytovna Vír 0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

7%

8%

9% 10%


52

Nejvíce respondentů bylo v době dotazníkového šetření ubytováno v objektech Sporthotel, v Hotelu Skalský dvůr a v Šiklandu – Westernové městečko Šiklův Mlýn. Sporthotel je celoročně využíván především ke sportovním soustředěním, Hotel Skalský dvůr je po celý rok využíván pro firemní akce. Ostatní ubytovací zařízení jsou využívána hlavně v létě a pokud jsou v zimě příznivé podmínky pro zimní sporty, tak také v zimě. Ubytování v Šiklandu – Westernové městečko Šiklův Mlýn je sice v provozu pouze o letních prázdninách, ale o hosty nouzi rozhodně nemá. Jak bylo zjištěno z komunikace s personálem ubytovacích objektů, využití lůžkové kapacity ostatních UZ v Mikroregionu není zrovna velké. Lépe jsou na tom objekty, které jsou vhodné pro firemní, společenské či školní akce – Sportovní a rekreační areál Borovinka, kde proběhne pár svateb během roku, Penzion Hotelovka, který se nachází v Bystřici nad Pernštejnem, a pokud v Areálu sportu probíhá velká sportovní akce, tak lůžková kapacita Sporthotelu nestačí, takže hosté zavítají do Hotelovky, v Lesním zátiší Vojtěchov probíhá přes rok pár firemních akcí, v létě školní akce či dětský tábor, v Lesním penzionu Podmitrov je situace podobná. Tato ubytovací zařízení tedy zachrání párkrát do roka velká skupina hostů. Zbylá ubytovací zařízení mívají o hosty nouzi. Například většina respondentů z celoročně fungujících Penzionu Hodůnka, Penzionu U Statkářky, Turistické ubytovny Vír a Rekreačního střediska Čtyři Dvory byli ubytováni v měsíci červenec; v únoru a březnu, kdy probíhalo dotazníkové šetření také, bylo v těchto objektech ubytováno minimum z dotazovaných. Následující výsledky z dotazníků se pojí k jednotlivým provozovnám, ve kterých byli hosté ubytováni. Graf č. 12: Důvody hostova výběru konkrétního ubytovací zařízení poskytující ceny a služby mi vyhovují; 25 % ubytovací zařízení vybral organizátor pobytu; 24 % doporučení přátel; 23 % spokojenost z minulé návštěvy; 20 % v obci a okolí je to jediné ubytovací zařízení; 6 % ostatní; 2 % Zdroj: vlastní šetření

53

Nejvíce respondentů (50 hostů) si konkrétní ubytovací zařízení vybralo z důvodu vyhovujících cen a nabízených služeb. Jednalo se především o hosty z penzionů (např. Penzion Hodůnka, Penzion U Šikulů), chatových osad a kempů (Domanínský rybník, Autocamp Na Kopci) nebo turistické ubytovny (Turistická ubytovna Vír). Pro 48 dotazovaných bylo ubytování vybráno organizátorem akce, pobytu. Tito hosté byli často ubytovaní ve Sporthotelu, v Hotelu Skalský dvůr a Lesním zátiší Vojtěchov. Pro 46 ubytovaných bylo rozhodující doporučení přátel, jednalo se často o hosty Sportovního a rekreačního areálu Borovinka, Pensionu U Lípy, Penzionu Zubr a Šiklandu – Westernové městečko Šiklův Mlýn. Spokojeno z minulé návštěvy bylo 40 hostů, často hosté ze Sporthotelu, Hotelu Skalský dvůr, Penzionu Skalský mlýn, Penzionu U Lípy. Dvanáct respondentů vybralo odpověď, že ubytovací zařízení si zvolili, protože se jednalo o jediné UZ v okolí. Tito hosté byli ubytovaní v Penzionu Horácko, ve Slovácké chalupě, Penzionu Hodůnka a Penzionu U Statkářky. Mezi jiné důvody hosté uvedli: program a atrakce ve Westernovém městečku Šiklův Mlýn, ochota personálu zařídit požadované stravování na svatbě (Pension U Lípy), velké sportovní vyžití v blízkosti hotelu (Sporthotel), krásná příroda (Penzion Skalský mlýn). Z odpovědí vyplývá, že hosté nejčastěji vybírají ubytování v levných UZ z důvodu ceny, že spokojení zákazníci jsou velmi dobrou reklamou, protože doporučují ubytovací služby svým přátelům a také se sami rádi vrací. Z odpovědí, že UZ je v okolí jediné, opět vyplývá, že pokrytí Mikroregionu ubytovacími službami je nedostatečné. Graf č. 13: Účel hostova pobytu

relaxace, wellness, zdraví; 24 % rodinná dovolená; 20 % sportovní soustředění, pobyt apod.; 18 % obchodní cesta, školení apod.; 14 % turistika; 10 %

svatba; 10 % ostatní; 4 %


54

Nejčastějším důvodem pro pobyt byla relaxace, wellness a zdraví, tuto odpověď zvolilo 48 respondentů. Pro splnění tohoto účelu si hosté často zvolili objekt, který nabízí wellness služby nebo se nachází v pěkné přírodě, např. Sportovní a rekreační areál Borovinka, Penzion Opajda, Penzion U Statkářky, Penzion Zubr. Kvůli rodinné dovolené se ubytovalo 40 dotazovaných – všech 16 respondentů ze Šiklandu – Westernové městečko Šiklův Mlýn a dále hosté např. z Penzionu Skalský mlýn, Autocampu Na Kopci a Penzionu U Šikulů. Na sportovní soustředění, pobyt přijelo 36 respondentů, kteří byli ubytovaní na Sporthotelu, Hotelovce nebo Sportovním a rekreačním areálu Borovinka. Hostů, kteří byli ubytovaní kvůli obchodní cestě či školení, bylo 28 a převážně se jednalo o ubytované na Hotelu Skalský dvůr a v Lesním zátiší Vojtěchov. Dvacet lidí trávilo pobyt turistikou a byli to hosté např. z Penzionu Zubr, Turistické ubytovny Vír a ze Slovácké Chalupy. Kvůli svatbě se v Mikroregionu ubytovalo taktéž 20 lidí a nejčastěji to byli hosté ze Sportovního a rekreačního areálu Borovinka, Pensionu U Lípy a Hotelu Skalský dvůr. Mezi jiné důvody patřily adaptační kurz, líbánky, rodinná oslava, firemní ples. Z odpovědí plyne, že důvody pobytů hostů jsou různé. Pro rodinnou dovolenou či turistický pobyt jsou vhodná vesměs všechna UZ. Objektů, které nabízí wellness služby k prožití relaxační dovolené, sportovní vybavení pro soustředění, či kongresové vybavení pro školení, je ale mnohem méně. Graf č. 14: Počet strávených nocí v ubytovacím zařízení dle respondentů

1 noc; 28 % 2 - 3 noci; 60 %

4 - 6 nocí; 10 % 7 nocí a více; 2 %


Jen jednu noc strávilo v UZ 56 lidí a jejich účel pobytu byla obchodní cesta, svatba, turistika, rodinná oslava, nebo firemní ples. Nejvíce hostů (120) strávilo v UZ 2 – 3 noci, z 80 % se jednalo o prodloužený víkend. Mezi nejčastější důvody pobytů 55

těchto hostů patřily relaxace, wellness, zdraví, sportovní pobyt, školení nebo rodinná dovolená. 20 hostů strávilo v ubytovacím objektu 4 – 6 nocí a nejčastějšími účely pobytu byly adaptační kurz, sportovní soustředění nebo rodinná dovolená. Pouze 4 respondenti byli ubytovaní 7 nebo více nocí, všichni v chatové osadě nebo kempu a důvodem byla turistika nebo rodinná dovolená.

Z toho vyplývá,

že většina hostů upřednostňuje pobyt na prodloužený víkend, takže UZ by měla pro zvýšení klientely nabízet víkendové pobyty a balíčky. Naopak velmi málo hostů se ubytuje na 4 noci a více, takže zároveň by objekty měly nabízet např. slevu na pobyt nad 3 noci apod., aby byly výdělky zvýšeny.

3.6 Kvalita personálu Na otázku, zda byla hostova rezervace správně evidována, odpovědělo 98 % respondentů rozhodně nebo spíše ano. Zbylým čtyřem hostům rezervace správně evidována nebyla. Jeden případ se týkal Hotelu Colorado Grand*** v Šiklandu – Westernové městečko Šiklův Mlýn, u tříhvězdičkového hotelu by se taková zásadní chyba stát neměla. Další tři hosté (každý ubytovaný v jiný termín) měli problém s rezervací v penzionu Slovácká Chalupa. Respondentů ze Slovácké Chalupy bylo celkem 12 a u třech z nich měl personál špatnou rezervaci, takže o kvalitních zaměstnancích v tomto případě mluvit rozhodně nemůžeme. Graf č. 15: Rychlost vyřízení ubytování dle respondentů

rozhodně ano 60 % spíše ano; 36 % nevím; 2 %

spíše ne; 2 %


Graf č. 15 ukazuje odpovědi na otázku „Bylo vyřízení ubytování po Vašem příjezdu rychlé?“. I přes to, že mezi respondenty byli členové velkých skupin (např. sportovní 56

soustředění, školení apod.), kteří se přijeli ubytovat v jeden čas, drtivá většina hostů odpověděla, že check-in proběhl rychle. Pouze 2 hosté, kterým nebyla správně evidována rezervace ve Slovácké Chalupě, a dalším dvěma hostům z kempu v Šiklandu – Westernové městečko Šiklův Mlýn, trvalo vyřízení ubytování dlouho. Všech 16 hostů Hotelu Skalský dvůr zvolilo odpověď „rozhodně ano“, což je chvályhodné. Z toho můžeme usoudit, že zaměstnanci ubytovacích objektů mají dobrý systém přijímaní hostů a snaží se, aby check-in probíhal co nejrychleji. Na otázku, zda byl host doprovozen do svého pokoje, odpovědělo pouze 46 % respondentů „ano“. Více jak polovina hostů tedy nebyla doprovozena do pokoje, často se jednalo o hosty ze skupiny (např. sportovní soustředění, školení), nebo hosty chatových osad, kempů. Přesto by zaměstnanci UZ na doprovodu hosta do pokoje měli zapracovat. Šesti procentům ze všech hostů byla na pokoj dopravena zaměstnancem zavazadla. Jednalo se o ubytované v Hotelu Skalský dvůr, Penzionu Hotelovka a Penzionu Zubr. Zbylým 94 % zavazadlo doneseno do pokoje nebylo. Vzhledem ke kategoriím UZ v Mikroregionu jsou taková procenta přijatelná. Graf č. 16: Přátelské vystupování zaměstnanců dle respondentů

rozhodně ano; 54 % spíše ano; 42 % spíše ne; 4 %


Na otázku, zda bylo vystupování zaměstnanců během hostova pobytu přátelské, odpovědělo 96 % hostů, že zaměstnanci se k nim chovali přátelsky nebo spíše přátelsky. Odpověď „rozhodně ne“ nezvolil ani jeden respondent, stejně tak možnost „nevím“. Pokud je personál opravdu příjemný, zanechá to na hostech velmi dobrý dojem. Zaměstnanci by tedy neměli usnout na vavřínech a měli by jednat s hosty tak, aby drtivá 57

většina na tuto otázku odpověděla „rozhodně ano“. S chováním personálu byli 100% spokojeni hosté Pensionu U Lípy, kdy všech 12 dotazovaných zvolilo odpověď „rozhodně ano“. Velmi dobré ohlasy měli i zaměstnanci Sporthotelu a Hotelu Skalský dvůr. Bohužel se vyskytlo i 8 hostů, kteří nebyli zcela spokojeni s chováním personálu. Jednalo se o zaměstnance Slovácké Chalupy, Autocampu Na Kopci, Penzionu Hodůnka a Šiklandu – Westernové městečko Šiklův Mlýn. Taková odpověď není pro ubytovací objekt dobrou reklamou a zaměstnanci mají co vylepšovat. Graf č. 17: Řešení stížností a požadavků dle respondentů neměl/a jsem stížnost, požadavek; 42 % rozhodně ano; 34 % spíše ano; 20 % spíše ne; 2 % rozhodně ne; 2 % Zdroj: vlastní šetření

Jestli byly hostovy stížnosti a požadavky řešeny ochotně a rychle ukazuje další graf. Téměř polovina hostů za svůj pobyt neměla žádný požadavek ani stížnost. 54 % uvedlo, že personál vyřešil hostovy stížnosti či požadavky rychle nebo téměř rychle a s ochotou. Opět se vyskytly i záporné odpovědi. Celkem čtyři hosté z Hotelu Skalský dvůr, Slovácké Chalupy a Penzionu Zubr přiznali možnost „spíše ne“. Další čtyři hosté ze Slovácké chalupy, Penzionu Hodůnka a Penzionu U Statkářky uvedli, že jejich požadavky a stížnosti ochotně a rychle řešeny rozhodně nebyly. Otázkou je, jestli je v moci personálu vyhovět hostovým požadavkům. Špatný personál, který se v některých provozovnách vyskytuje, jak jsme se přesvědčili, objektu velmi škodí a všimněme si, že u penzionu Slovácká Chalupa se objevilo několik stížností na zaměstnance. Vedení takových UZ by měl personál vyměnit za kvalifikovanější.

58

3.7 Vybavení a čistota UZ Graf č. 18: Dostatečný počet parkovacích míst u UZ dle respondentů


spíše ne; 14 %


Dotazovaní také odpovídali na otázku, jestli má ubytovací objekt dostatečný počet parkovacích míst. Velká část hostů přijíždí do ubytovacího zařízení osobním automobilem, větší skupiny autobusem. Proto je potřeba, aby objekt měl vlastní parkoviště s počtem parkovacích míst úměrným ubytovací kapacitě, a co nejblíže vchodu do UZ. Celkem 82 % ubytovaných naznalo, že objekt má dostatečně nebo spíše dostatečně velké parkoviště. A dohromady 28 hostů odpovědělo, že parkovací místa u UZ spíše nejsou dostatečná. Mezi takové objekty patří např. Penzion Hotelovka, Sportovní a rekreační areál Borovinka, Penzion Zubr, Penzion Horácko, Slovácka Chalupa. Pokud má objekt poblíž volné prostory, bylo by vhodné je upravit a využít jako parkovací místa. Graf č. 19: Čistota pokojů dle respondentů

rozhodně ano; 48 % spíše ano; 46 % nevím; 2 % spíše ne; 4 %


59

Graf č. 19 nám ukazuje odpovědi na otázku, zda byl hostův pokoj vždy čistý. 96 respondentů odpovědělo na otázku „rozhodně ano“ a 92 hostů vybralo možnost „spíše ano“. 8 dotazovaných uvedlo, že jejich pokoj čistý spíše nebyl. Možnost „rozhodně ne“ nevybral žádný z hostů. Problémy s čistotou pokoje se týkaly Penzionu Hodůnka, Slovácké Chalupy a Turistické ubytovny Vír. Tito respondenti byli většinou ubytovaní buďto pouze na 1 noc, nebo 2 - 3 noci, z čeho vyplývá, že pokoj byl špatně uklizený již před nástupem hostů, a to je nepřípustné. Pouze hosté z Turistické ubytovny Vír se ubytovali na 4 – 6 dnů, z čehož můžeme usoudit, že personál během pobytu pravděpodobně pokoje neuklízí, což také není správný přístup. Graf č. 20: Vytápění pokojů dle respondentů

byl/a jsem ubytovaný/á v létě, vytápění nebylo potřeba; 40 % rozhodně ano; 34 % spíše ano; 20 % spíše ne; 4 % rozhodně ne; 2 % Zdroj: vlastní šetření

Bylo vytápění pokojů dle hostů dostatečné? 80 respondentů bylo ubytovaných v létě, takže venkovní teploty vytopení pokoje nevyžadovaly. 108 hostů odpovědělo, že teplota pokoje jim vyhovovala nebo spíše vyhovovala. Nejvíce spokojení byli respondenti ze Sporthotelu a Hotelu Skalský dvůr, protože všech 35 hostů zvolilo „rozhodně ano“. Vyskytly se ale také záporné odpovědi. „Spíše ne“ bylo vybráno hosty z Penzionu Hodůnka, Penzionu Horácko, Sportovního a rekreačního areálu Borovinka. Odpověď „rozhodně ne“ zvolili opět hosté Penzionu Hodůnka a Slovácké Chalupy. Většinou se jedná o UZ, která nebývají často využívána, takže se dá předpokládat, že topení zapínají těsně před příjezdem hostů, a studený pokoj se nestačí za tak krátkou dobu vytopit. Na vytápění by objekty šetřit neměly.

60

Graf č. 21: Funkčnost všech zařízení a vybavení v pokoji dle respondentů

rozhodně ano; 50 % spíše ano; 44 % nevím; 2 % spíše ne; 2 % rozhodně ne; 2 %


Zda byla všechna zařízení a vybavení v pokoji funkční, ukazuje graf č. 21. Pokud se v pokoji nachází vybavení či zařízení, která jsou poničená či nejsou funkční, jako by tam nebyla. Většina hostů uvedla, že zařízení i vybavení v pokoji byla víceméně bez závad a v pořádku. Opět se ale našly objekty, které vybavení pokoje v pořádku neměly, konkrétně Penzion Hodůnka, Slovácká Chalupa, Domanínský rybník a Rekreační středisko Čtyři Dvory. Nejčastěji byla rozbitá dvířka u skříně, žaluzie v oknech, noha u židle apod. Personál by měl vždy při úklidu pokojů zjistit závady, nechat je opravit a nedát hostům k dispozici pokoj, který není v pořádku. Graf č. 22: Vybavenost pokojů dle respondentů

ne, nepostrádal/a; 85 % TV; 4 % více elektrických zásuvek; 3 % minibar; 2 % lednice 2 % stůl a židle; 2 % vlastní sociální zařízení; 2 % Zdroj: vlastní šetření

Na otázku, zda dotazovaní v pokoji postrádali nějaké vybavení či zařízení, 170 hostů uvedlo, že s vybavením pokoje byli spokojeni, nic v něm nepostrádali. Nejčastěji respondenti postrádali televizor, např. ve Sportovním a rekreačním areálu Borovinka, v Penzionu Hodůnka nebo Penzionu Horácko. Více elektrických zásuvek by uvítali 61

respondenti, kteří byli ubytovaní v chatových osadách Domanínský rybník a Autocamp Na Kopci. Minibar by ocenili hosté ze Sporthotelu, Slovácké Chalupy a z Penzionu Zubr. Lednice na pokoji chyběla respondentům, kteří byli ubytovaní ve Sporthotelu a v Penzionu Horácko. Stůl a židle chyběly v Penzionu Horácko a Penzionu Zubr, vlastní sociální zařízení by hosté uvítali ve Slovácké Chalupě. Stůl a židle se dnes považují za standardní vybavení pokoje i v jednodušších objektech, takže to považuji za velký nedostatek. Ostatní vybavení, které hosté uvedli, by byly vzhledem k cenové kategorii těchto zařízení nadstandardní. Graf č. 23: Čistota koupelen dle respondentů

rozhodně ano; 48 % spíše ano; 46 %

nevím; 2 % spíše ne; 2 % rozhodně ne; 2 %


Odpovědi ukazují, jestli měli hosté vždy čistou koupelnu. Situace je obdobná jako u čistoty pokojů. 94 % hostů uvedlo, že jejich koupelna byla vždy nebo téměř vždy čistá. Problém byl většinou v objektech, které mají společnou koupelnu pro více pokojů, v chatové osadě nebo v kempu. Nejčastěji záporná odpověď se vyskytla u penzionu Slovácká Chalupa, Penzionu Hodůnka a u kempů Šikland – Westernové

městečko

Šiklův

Mlýn

a

Domanínský

rybník.

V

koupelnách

by mělo být dobře vyřešeno odtékání vody do odpadu a závěsy či uzavíratelný sprchový kout, aby voda po sprchování nebyla po celé koupelně. V kempech kvůli velkému množství lidí a společným koupelnám není jednoduché čistotu stále udržovat, ale velké množství hostů se týká pouze kempu v Šiklandu, v Domanínském rybníku rozhodně ne. Další otázka zněla „Měli jste k dispozici vždy teplou vodu?“. Odpověď „rozhodně ano“ zvolilo 74 % a variantu „spíše ano“ 20 %. Další 2 % hostů zaškrtla „nevím“. Možnost „spíše ne“ zvolila 2 %, „rozhodně ne“ také 2 %. Negativní možnosti se týkaly opět penzionu Slovácká Chalupa, Penzionu Hodůnka, Penzionu Zubr a kempu 62

Šikland – Westernové městečko Šiklův Mlýn. Je nutné, aby ubytovací zařízení měla ohřívání vody zajištěno tak, aby bylo dost teplé vody pro všechny hosty. Graf č. 24: Funkčnost všech zařízení a vybavení v koupelně dle respondentů



Další graf ukazuje odpovědi na otázku, zda byla všechna zařízení a vybavení v koupelně funkční. Vše bez závad mělo 132 hostů, dalších 56 respondentů uvedlo, že všechna zařízení byla téměř funkční. Znovu se ve výsledcích objevily negativní odpovědi, které byly spojeny s Penzionem Hodůnka, Slováckou Chalupou, Penzionem U Statkářky a Hotelem Colorado Grand. Problémy hosté měli např. se splachovadlem u toalety, se závěsy u sprchy, s rozbitým zrcadlem. Ubytovací zařízení by se takovým chybám měla opět vyvarovat, především u tříhvězdičkového Hotelu Colorado Grand by se nemělo stát, že personál ubytuje hosty do pokoje s koupelnou, kde nefunguje WC. Graf č. 25: Vybavenost koupelen dle respondentů

ne; 90 % fén; 6 % více sprch ve společné koupelně; 2 % větší zrcadlo; 2 %


Na otázku, zda hosté postrádali v koupelně nějaké vybavení či zařízení, odpovědělo 180 respondentů, že v koupelně nic nepostrádali. V některých ubytovacích objektech 63

nebyli hosté s vybavením spokojeni, dvanácti respondentům chyběl fén – např. ve Sporthotelu, Sportovním a rekreačním areálu Borovinka, Penzionu Hodůnka a Penzionu Opajda. Hosté ze Slovácké Chalupy by uvítali větší počet sprch ve společné koupelně a v Penzionu Hotelovka a Penzionu Horácko chybělo respondentům větší zrcadlo.

Fén

a

velké

zrcadlo

jsou

otázkou

objektů

spíše

vyšší

třídy,

ale pokud jsou pro všechny pokoje na patře k dispozici pouze 2 sprchy, tak je to opravdu málo.

3.8 Stravovací služby Graf č. 26: Využití stravovacích služeb dle respondentů

snídaně; 37 % polopenze; 42 % plná penze; 28 %


Podle dotazníku využil každý host stravovacích služeb, žádný z nich nezvolil variantu „žádné stravovací služby“. Pouze snídaní využilo 74 hostů a jednalo se o respondenty, kteří v UZ strávili pouze jednu noc, a hosty objektů, kde nenabízí další stravovací služby, např. Penzion U Statkářky. Některé objekty mají snídani již v ceně ubytování. Polopenzi si zajistilo nejvíce hostů, celkem 84. Zbylých 56 respondentů si zaplatilo plnou penzi, z velké části se jednalo o skupiny, které UZ využily ke sportovnímu pobytu. Z těchto čísel soudíme, že plnou penzi si zaplatí velmi málo hostů, bylo by tedy vhodné např. nabídnout na plnou penzi slevu v případě pobytu nad 2 noci apod.

64

Graf č. 27: Dostatečný výběr z pokrmů dle respondentů

rozhodně ano 36 % spíše ano; 46 % nevím; 6 % spíše ne; 8 % rozhodně ne; 4 %


72 hostů je přesvědčeno, že výběr z pokrmů byl rozhodně velký, dalších 92 hostů zvolilo, že výběr z pokrmů byl spíše velký. Většinou se jednalo o respondenty, kteří byli ubytovaní v objektech s vlastní restaurací, např. Penzion Zubr, Hotel Skalský dvůr, Penzion

Hodůnka,

Šikland

–

Westernové

městečko

Šiklův

Mlýn.

Dalších

16 dotazovaných uvedlo, že možnosti na výběr pokrmů spíše neměli a 8 hostů odpovědělo, že výběr dostatečně velký rozhodně nebyl. Tyto odpovědi volili naopak lidé, kteří přenocovali v turistických ubytovnách, či chatových osadách, kempech, kde se s menším výběrem z jídel musí počítat, např. Sporthotel, Autocamp Na Kopci, Domanínský rybník. Takže s ohledem na kategorie a třídy ubytovacích zařízení můžeme říci, že hosté mají dostatečný výběr z pokrmů. Graf č. 28: Velikost porcí pokrmů dle respondentů



65

Jak byli hosté spokojeni s velikostí porcí pokrmů, ukazuje graf č. 28. Téměř polovina hostů (92) byla naprosto spokojená, necelá další polovina respondentů (88) uvedla, že velikosti porcí byly spíše dostatečně velké. Nejvíce spokojení byli hosté z Penzionu Zubr, Pensionu U Lípy a Hotelu Skalský dvůr, protože všech 40 respondentů zvolilo odpověď „rozhodně ano“. Vyskytly se ale také nespokojení hosté, celkem jich bylo 8, např. z Penzionu Horácko, Sporthotelu, Slovácké Chalupy a Sportovního a rekreačního areálu Borovinka. Možnost „rozhodně ne“ nezvolil žádný z dotazovaných. Názor na dostatečně velkou porci je velmi individuální a otázka je, jestli nespokojení hosté byli velcí jedlíci, které nezasytí ani guláš se šesti knedlíky nebo kuchaři šidí gramáž porcí, což by se stávat nemělo. Graf č. 29: Chuť pokrmů dle respondentů

rozhodně ano; 46 % spíše ano; 48 %

nevím; 4 % spíše ne; 2 %


Výsledky z otázky, zda byly pokrmy chutné, jsou velmi podobné výsledkům předchozího grafu. Možnost „rozhodně ano“ zvolilo 92 dotazovaných, nejvíce hostů zaškrtlo možnost „spíše ano“, dohromady 96. Penzion Zubr i Pension U Lípy měli opět velmi spokojené hosty, stejně tak Penzion U Šikulů, všichni hosté, kterých bylo dohromady 32, zvolili „rozhodně ano“. Úplně spokojení s chutí pokrmů nebyli hosté z Penzionu Hotelovka a Slovácké Chalupy. Možnost „rozhodně ne“ nezvolil žádný z hostů. Toto téma je opět velmi individuální, každému chutná něco jiného, ale z výsledků se dá usoudit, že pokrmy, které jsou hostům v ubytovacích zařízeních nabízeny, jsou většinou dobré a chutné.

66

Graf č. 30: Teplota pokrmů dle respondentů



Graf č. 30 má opět podobné výsledky jako dva grafy předchozí, tento nám ukazuje odpovědi na otázku, zda byla teplota pokrmů vždy v pořádku. S teplotou pokrmů bylo 100% spokojeno 92 respondentů, 88 dotazovaných bylo spíše spokojeno. Velmi pozitivní odpovědi získaly tyto objekty: Penzion Zubr, Pension U Lípy, Sporthotel a Lesní penzion Podmitrov. Negativní ohlasy se objevily od hostů z Penzionu Hotelovka, Penzionu Hodůnka a Slovácké Chalupy. Žádný z hostů nebyl úplně nespokojen. Teplota pokrmů musí být hlídána, pokud host dostane studené jídlo, zkazí to veškerý dojem, i kdyby byl pokrm opravdu chutný. Co se týká stravovacích služeb, většina hostů byla spokojena téměř ve všech směrech. Nespokojenost se objevila vícekrát pouze u Penzionu Hotelovka a penzionu Slovácká Chalupa, ale v malé míře. Přesto by si kuchaři měli hlídat jak gramáž porcí, tak chuť pokrmů i jejich teplotu.

3.9 Doplňkové a kongresové služby Graf č. 31: Využití doplňkových služeb hosty

ano; 76 % ne; 14 % objekt nenabízí doplňkové služby a nevadí mi to; 8 % objekt nenabízí doplňkové služby, ale uvítal/a bych je; 2 % Zdroj: vlastní šetření

67

Respondenti také odpovídali na otázku, jestli využili doplňkových služeb pro volný čas (např. Wi-fi, bazén, sauna apod.). Ne každé ubytovací zařízení v Mikroregionu doplňkové služby nabízí a mezi takové patří malé rodinné penziony nebo ubytovací zařízení

ostatní

kategorie,

např.

Penzion

U

Statkářky,

Penzion

Hodůnka

a Turistická ubytovna Vír. Dohromady 20 hostů uvedlo, že bylo ubytováno v těchto ubytovacích zařízeních a pouze 4 z nich vybrali možnost, že by doplňkové služby uvítali. Zbylých 16 hostů uvedlo, že jim absence těchto služeb nevadí. Celkem 28 respondentů bylo ubytovaných v objektu, kde jsou doplňkové služby nabízeny, ale přesto těchto služeb hosté nevyužili, např. dotazovaní ze Sporthotelu, Lesního zátiší Vojtěchov, Penzionu Horácko. Ostatních 152 respondentů využilo doplňkových služeb, které ubytovací zařízení nabízí. V dnešní době už by mělo být součástí každého ubytovacího

objektu

alespoň

připojení

k internetu,

či

Wi-fi

zdarma,

na tom by tato zařízení měla rozhodně zapracovat. Proč někteří hosté nevyužijí doplňkových služeb, když je ubytovací zařízení nabízí? Zdají se jim ceny vysoké? Nabízený sortiment jim nevyhovuje? Nad těmito otázkami by se měly objekty také zamyslet a vyzkoušet, zda nebude zájem o služby vyšší v případě slevy apod. Graf č. 32: Využití konkrétních doplňkových služeb hosty Wi-fi bazén, koupaliště sportovní hřiště vířivka fitness, posilovna apod. masáže kulečník ostatní

sauna zapůjčení kola kuželky, bowling 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

110


68

Respondenti

dále

označovali

konkrétní

služby,

kterých

využili.

Hosté,

kteří doplňkových služeb nevyužili, na tuto otázku neodpovídali, tudíž na ni odpovědělo pouze 144 osob. Nejvíce respondentů použilo Wi-fi, celkem 105 osob, tedy přibližně 73 % ze všech hostů. Druhým nejvíce využívaným zařízením byl bazén nebo koupaliště, které za svůj pobyt využilo 46 osob, což představuje asi 32 % ze všech respondentů. Sportovní hřiště využilo 39 hostů (asi 27 %), vířivku 34 osob (asi 24 %), do fitness, posilovny zavítalo 12 hostů (asi 8 %), masáží využilo 10 osob (asi 7 %), kulečník si zahrálo 10 hostů (7 %), v sauně relaxovalo 8 hostů (asi 6 %), kolo si zapůjčilo 8 osob (asi 6 %), kuželky a bowling si zahrálo 7 hostů (5 %). Mezi ostatní doplňkové služby, kterých hosté využili, patří např. minigolf, loďky a šlapadla nebo akce a program ve Westernovém městečku. Z čísel soudíme, že pouze Wi-fi je využíváno hojně, zejména proto, že nabídku bezdrátového internetu má téměř každé ubytovací zařízení. Zbytek doplňkových služeb nebylo využito ani polovinou hostů. I přes to, že asi 55 % ubytovacích zařízení disponuje krytým či venkovním bazénem, této možnosti využilo velmi málo hostů. Malé využití ostatních služeb je způsobeno tím, že danou službu nabízí malý počet objektů, např. fitness, posilovnou a saunou disponují pouze 3 UZ. Graf č. 33: Širší nabídka doplňkových služeb dle respondentů

ne, neuvítal/a; 80 % saunu; 8 % bazén; 7 % vířivku; 3 % dětské hřiště; 3 %


Aby bylo zjištěno, jak jsou hosté spokojeni s rozsahem nabídky doplňkových služeb, byla do dotazníku zahrnuta i otázka, jestli by hosté uvítali širší nabídku těchto služeb a jaké služby konkrétně. Na tuto otázku neodpovídali hosté, kteří byli ubytovaní v objektu bez doplňkových služeb a absence služeb jim nevadila - těchto hostů bylo 20, 69

tudíž na tuto otázku odpovědělo 180 respondentů. Celkem 144 dotazovaných uvedlo, že širší nabídku doplňkových služeb nepotřebuje. Byli mezi nimi téměř všichni hosté ubytovaní v UZ, které sice tyto služby nabízí, ale nevyužili jich, a dále respondenti z objektů, které mají nabídku těchto služeb velkou, např. z Hotelu Skalský dvůr. Saunu by uvítalo 14 osob, např. hosté ze Sporthotelu a Sportovního a rekreačního areálu Borovinka. Nabídku o bazén by rozšířilo 12 hostů ubytovaných např. v Penzionu Hotelovka, Pensionu U Lípy, Penzionu Horácko a ve Slovácké Chalupě. Celkem 5 dotazovaných by si přálo vířivku, např. v Penzionu Skalský mlýn a ve Sportovním a rekreačním areálu Borovinka. Dětské hřiště chybělo hostům v Penzionu Hodůnka a Penzionu Hotelovka. Na tomto grafu vidíme, že většina hostů je spokojena s nabídkou doplňkových služeb. A s přihlédnutím na kategorie a třídy těchto ubytovacích zařízení jsou kromě dětského hřiště požadavky hostů nadstandardní. Graf č. 34: Využití kongresových služeb hosty

ano; 8 % ne; 12 % objekt nenabízí kongresové služby a nevadí mi to; 78 % objekt nenabízí kongresové služby, ale uvítal/a bych je; 2 % Zdroj: vlastní šetření

Další otázka v dotazníku zněla „Využil/ jste kongresových služeb?“. Kongresové služby nabízí pouze 4 ubytovací zařízení v Mikroregionu: Hotel Skalský dvůr, Lesní zátiší Vojtěchov, Hotel Colorado Grand a Lesní penzion Podmitrov. Těchto služeb využilo 16 hostů převážně z Hotelu Skalský dvůr a dále z Lesního zátiší Vojtěchov. Celkem 24 respondentů se ubytovalo v ubytovacím zařízení, které nabízí kongresové služby, ale tito hosté jich nevyužili. Největší část hostů (dohromady 156) byla ubytována v objektech, které tento typ služeb nenabízí a absence těchto služeb jim nevadí. A pouze 2 respondenti byli ubytovaní v zařízení, které služby nenabízí, ale uvítali by je. Z těchto čísel usuzujeme, že školení a podobné akce, ke kterým je potřeba kongresové vybavení, se konají především v Hotelu Skalský dvůr, ve zbylých 3 zařízeních, 70

která tyto služby nabízí také, jen zřídka. Drtivá většina hostů nemá o kongresové služby zájem.

3.10 Hodnocení pobytu Graf č. 35: Spokojenost hostů s pobytem

rozhodně ano; 42 % spíše ano; 51 % spíše ne; 6 % rozhodně ne; 1 %


Graf č. 35 nám ukazuje, zda byli hosté s pobytem v ubytovacím zařízení spokojeni. 84 hostů bylo velmi spokojeno s pobytem v ubytovacím zařízení, kde byli ubytovaní. Nejvíce spokojeni byli hosté z Pensionu U Lípy, protože všech 12 respondentů na tuto otázku zvolilo odpověď „rozhodně ano“. Velmi pozitivní hodnocení dala také většina hostů ze Sporthotelu, Hotelu Skalský dvůr, Penzionu Opajda, Penzionu Skalský mlýn a Penzionu Zubr. S pobytem byla spíše spokojena více než polovina dotazovaných, konkrétně 102 hostů. Někteří pobyt bohužel hodnotili negativně. Spíše nespokojeno bylo 12 osob. Nejvíce těchto hostů strávilo pobyt ve Slovácké Chalupě, dále pak v Penzionu Hodůnka, v Turistické ubytovně Vír, v Penzionu U Statkářky a Domanínském rybníku. Rozhodně nespokojeni byli 2 respondenti ubytovaní ve Slovácké Chalupě a v Penzionu Hodůnka. Obecně dopadlo hodnocení pobytů velmi dobře, 93 % hostů bylo spokojeno nebo spíše spokojeno. Nicméně ubytovací zařízení by měla zapracovat na svých slabších stránkách a dosáhnout toho, aby většina hostů byla s pobytem naprosto spokojena. Vícekrát se vyskytující špatná hodnocení především u Slovácké Chalupy a Penzionu Hodůnka nejsou dobrou vizitkou a provozní těchto objektů by měli zavést rázné změny, které by vedly ke zlepšení ubytovacích služeb.

71

Graf č. 36: Opětné využití ubytovacích služeb respondenty



Otázka, zda hosté využijí v budoucnu opět služeb tohoto zařízení, tak kladné ohlasy už nemá. Dohromady 58 % (116 respondentů) přiznalo, že se do objektu určitě nebo pravděpodobně vrátí, tuto odpověď volili např. věrní hosté a lidé, kteří byli s pobytem velmi spokojení. Dalších 44 dotazovaných ale uvedlo, že se ve stejném ubytovacím zařízení pravděpodobně nebo rozhodně neubytuje. Mezi ně patří ubytovaní opět ve Slovácké Chalupě a Penzionu Hodůnka, ale také např. v Šiklandu – Westernové městečko Šiklův Mlýn, Autocampu Na Kopci, Domanínském rybníku, Penzionu Horácko, Penzionu U Statkářky. Na tuto otázku nedokázalo odpovědět 40 osob, dotazovaní zvolili tedy možnost „nevím“. Ubytovací objekty by si měly držet stálou klientelu a dále ji rozšiřovat, proto by měly zavést věrnostní slevy, a hostům, kteří byli někdy ubytovaní, zasílat nabídky na pobytové balíčky, akce apod. Graf č. 37: Doporučení ubytovacího zařízení respondenty



72

Z grafu č. 37, který ukazuje odpovědi na otázku „Doporučil/a byste ubytovací zařízení přátelům, rodině apod.?“ vyplývá, že 96 hostů by svým přátelům a rodině rozhodně doporučilo pobyt v ubytovacím zařízení, ve kterém byli sami ubytováni. Nejvíce pozitivních odpovědí zvolili opět hosté Pensionu U Lípy, dále ubytovaní v Hotelu Skalský dvůr, ve Sporthotelu, v Penzionu Zubr, v Penzionu U Šikulů. Dalších 84 osob by ubytovací objekt spíše doporučilo. Vyskytli se i hosté, kteří by ubytovací zařízení po jejich zkušenostech nedoporučili. Jedná se např. o Slováckou Chalupu, Penzion Hodůnka, dále Autocamp Na Kopci, Turistickou ubytovnu Vír. Spokojený host je pro UZ dobrou reklamou, protože podle zkušeností přátel se řídí spousta lidí a objekty tak můžou získat novou klientelu. Naopak jediná stížnost či problém mohou nové hosty odradit. Z toho vyplývá, že v dnešní době, kdy si na internetových stránkách můžeme přečíst hodnocení jakéhokoli ubytovacího zařízení, je potřeba si hosty hýčkat a udělat pro mě maximum, aby byli co nejvíce spokojení. Z hodnocení ubytovacích zařízení hosty vyplývá, že většina ubytovaných byla velmi nebo téměř spokojena. Přesto by personály objektů neměly usnout na vavřínech, protože nedostatků bylo objeveno mnoho a je potřeba je odstranit.

3.11 Srovnání údajů z výzkumného šetření s databází ČSÚ Databáze Českého statistického úřadu obsahuje pouze hromadná ubytovací zařízení. Jak se brzy přesvědčíme, seznam ubytovacích zařízení ČSÚ se liší od seznamu, který vznikl na základě výzkumného šetření. Nachází se na něm totiž ubytovací objekty, které již dávno zanikly a některé provozovny naopak chybí. Poslední aktualizace ČSÚ byla po velmi dlouhé době provedena 2. 4. 2014, do té doby bylo v databázi ještě více nepřesností. Databáze Českého statistického úřadu je lidmi považována za důvěryhodný zdroj, podle kterého vyhledávají vhodné ubytovací zařízení, a dílčím cílem této práce je poskytnout turistům věrohodnější data.

73

Tabulka č. 6: Srovnání počtu UZ v Mikroregionu Bystřicko podle databáze ČSÚ a podle výzkumného šetření Databáze ČSÚ

Výzkumné šetření

Hotel

4

3

Penzion

11

13

Chatová osada, kemp

3

5

Turistická ubytovna

2

2

Ostatní kategorie

2

2

Celkem Zdroj: [30], vlastní šetření

22

25

Kategorie UZ

Z tabulky vyplývají rozdílné hodnoty u některých kategorií UZ. V kategorii „hotel“ obsahuje seznam ČSÚ 2 hotely, které už ukončily svůj provoz, jedná se o Hotel Angela v Bystřici nad Pernštejnem a Hotel Siesta ve Víru. Naopak oproti seznamu podle průzkumu chybí hotel Lesní zátiší Vojtěchov. V kategorii „penzion“ nejsou v databázi uvedeny 2 provozovny – Penzion Colorado Grand ve Zvoli a Penzion Opajda v Horní Rožínce. Na seznamu ČSÚ v kategorii chatová osada, kemp chybí oproti seznamu z výzkumného šetření Lesní zátiší Vojtěchov a kemp Šikland – Westernové městečko Šiklův Mlýn. Počet turistických ubytoven a UZ ostatní kategorie je stejný v databázi ČSÚ i na seznamu z průzkumu. Do obou seznamů byla započítána studentská ubytovna Domov mládeže. Jak můžeme vidět, celkový počet UZ v databázi ČSÚ se liší od druhého seznamu. Odečteme-li z databáze 2 hotely, které již nejsou v provozu, celkový počet bude 20, kdežto počet UZ podle výzkumného šetření je 25. Pozn.: Lesní zátiší Vojtěchov a Lesní penzion Podmitrov jsou do tabulky opět započítány dvakrát (hotel a chatová osada; penzion a chatová osada).

74

3.12 Závěrečné hodnocení a doporučení Mikroregion Bystřicko patří mezi důležitá centra cestovního ruchu v Kraji Vysočina a měsíčně do něj zavítají tisíce návštěvníků. Jak jsme se ale přesvědčili z výzkumného šetření a z porovnání Bystřicka s jiným regionem, pokrytí oblasti ubytovacími zařízeními je nedostatečné. Navíc jsou v oblasti předpoklady pro další rozvoj cestovního ruchu - ve městě Bystřice nad Pernštejnem začala realizace projektu EDEN Centrum zelených vědomostí a předpokládá se, že Centrum přiláká další tisíce návštěvníků, protože nejbližší podobné centrum se nachází ve Velké Británii. Aby byl Mikroregion schopný přijmout ještě větší počet turistů, ubytovací infrastruktura musí být rozšířena a zkvalitněna, zejména v centru oblasti – v Bystřici nad Pernštejnem a v jejím blízkém okolí. Je potřeba vzít na vědomí, že většina ubytovacích zařízení v Mikroregionu je kategorie penzion nebo ostatní kategorie jako turistická ubytovna a chatová osada či kemp. Mluvíme-li o rozšíření ubytovací infrastruktury, je tedy nutné ji posilnit o hotely, popř. penziony vyšší třídy, o čemž je přesvědčena i velká část návštěvníků. I přes to, že počet ubytovacích zařízení v Mikroregionu není při porovnání s počtem turistů dostatečný, některé objekty jsou využívané málo. Je to způsobeno mnoha faktory: -

špatnou (respektive žádnou) propagací

-

UZ na svých webových stránkách často špatně informují o nabízených službách apod. (některé objekty webové stránky ani nemají)

-

jedná se o objekty jednodušší kategorie, o které turisté nemají vždy zájem

-

provozovny odmítají zapojit se do Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky

-

nabízí pouze základní služby nebo malý rozsah doplňkových služeb

Ubytovací zařízení, jejichž návštěvnost je malá, by měla tedy investovat do jejich rekonstrukce, rozšíření nabídky služeb, kvalitních webových stránek a dobře zvolené propagace. Pokud se objekty nenachází v internetových databázích ubytovacích zařízení, turisté se o nich pravděpodobně ani nedozví. Objekty se do podvědomí turistů mohou dostat také např. díky pobytovým balíčkům, které vystaví na slevových 75

portálech, díky letáčkům, které dodají do TIC, do turisticky atraktivních míst, stravovacích provozoven atd. Velká část provozoven poskytuje hostům méně než 50 lůžek, takže by bylo vhodné, aby budoucí nové ubytovací objekty měly spíše vyšší lůžkovou kapacitu vhodnou popř. i pro velké skupiny. Důvody, proč hosté přenocují v UZ v Mikroregionu Bystřicko, jsou rozmanité. Největší výběr z UZ mají hosté, kteří si chtějí užít rodinnou dovolenou či turistiku. Skupinky přijíždějící kvůli školení, sportovnímu soustředění či jednotlivci toužící po relaxační a wellness dovolené mají výběr z objektů mnohem omezenější, protože jen pár provozoven nabízí kongresové sály, sportovní hřiště, wellness služby a k tomu potřebné vybavení. Stávající objekty by se tedy měly zaměřit více na určitou klientelu a přizpůsobit jí služby i vybavení, budoucí nové provozovny taktéž. Hosté nejčastěji zůstávají pouze na jednu noc, či na 2 – 3 noci. Je potřeba docílit prodloužení pobytů a tím pádem i zvýšení výdělků, např. slevou na pobyt nad 3 noci a k tomu sleva na doplňkové služby apod. Kvalita a přístup zaměstnanců UZ v Mikroregionu byly hosty hodnoceny převážně pozitivně. Na co by se měly personály více zaměřit, je doprovod hostů do jejich pokojů a ukázka všeho potřebného, popř. zodpovězení hostových dotazů apod. Bohužel se v ubytovacích objektech našli i zaměstnanci, kteří nevykonávali svoji práci správně, jedná se o personál Slovácké Chalupy a Šiklandu – Westernové městečko Šikův Mlýn, kdy si na jednání zaměstnanců stěžovalo více hostů. Vedení ubytovacích zařízení by měla zaměstnávat pouze kvalifikované, příjemné osoby zvládající stresové situace a práci s lidmi. Co se týká čistoty pokojů a koupelen, hosté byli většinou spokojení. Hygienu by neměli zaměstnanci rozhodně podceňovat a polepšit by si měly především Slovácká Chalupa, Penzion Hodůnka a kempy Šikland – Westernové městečko Šiklův Mlýn a Domanínský rybník, na jejichž čistotu si lidé stěžovali. Pokoje i koupelny musí být perfektně uklizeny

před

příjezdem

hostů,

popř.

uklízet

i

během

pobytu.

Stejně

tak je to s funkčností vybavení a zařízení pokojů a koupelen, v některých UZ zaznamenali hosté závady na nábytku či dalším vybavení (Slovácká Chalupa, Penzion 76

Hodůnka) nebo dokonce chyběl základní nábytek jako stůl a židle (Penzion Horácko, Penzion Zubr). Takové chyby by měly být odstraněny. Kvalita stravovacích služeb v UZ v Mikroregionu je většinou na slušné úrovni. Kuchaři by si akorát měli více hlídat správnou gramáž porcí a teplotu pokrmů. Pouze 28 % ze všech hostů mělo k ubytování objednanou plnou penzi. Vedoucí objektů by měli zavést nějaká opatření, která by hosty nalákala k zakoupení plné penze, např. slevu na doplňkové služby či láhev vína zdarma při zakoupení plné penze apod. Lidé si dnes vybírají ubytování také podle toho, jaké služby navíc jim objekt může nabídnout. V Mikroregionu se najdou i ubytovací objekty, které neposkytují žádné doplňkové služby, konkrétně Penzion U Statkářky, Penzion Hodůnka a Turistická ubytovna Vír. Dnes už je nutností mít k dispozici pro hosty alespoň Wi-fi zdarma v celém objektu. V ubytovacích zařízeních nabízející doplňkové služby jsou nejvíce využívané bazény, sportovní hřiště, vířivky, fitness, masáže apod. Většina hostů byla s rozsahem nabídky těchto služeb spokojena, ale několik osob uvedlo, že by rozšíření nabídky uvítalo. Ubytovacích objektů nabízející kongresové služby je v Mikroregionu málo, ale z výzkumu vyplývá, že většina hostů o tento typ služeb zájem nemá. Pro školení a podobné akce je nejčastěji využíván Hotel Skalský dvůr, ostatní 3 UZ (Lesní penzion Podmitrov, Lesní zátiší Vojtěchov, Hotel Colorado Grand) jsou pro tento účel využívána málo. Měly by tedy zapracovat na propagaci, o které již byla řeč, a nalákat firmy na slevy, rauty apod. Celkově hosté hodnotili pobyty v UZ v Mikroregionu Bystřicko většinou kladně. Zdaleka ne všichni hosté se ale hodlají do ubytovacího zařízení někdy v budoucnu vrátit. Je tedy stále co vylepšovat a zájmem všech zaměstnanců by mělo být neustále stoupat výš a docílit toho, aby všichni hosté byli maximálně spokojení. Bohužel byla udělena i negativní hodnocení a to především Slovácké Chalupě a Penzionu Hodůnka, dále Turistické ubytovně Vír, Domanínskému rybníku a Penzionu U Statkářky. Majitelé hlavně penzionu Slovácka Chalupa a Penzionu Hodůnka by měli velmi rychle udělat rázné změny a využít doporučení výše, protože hosté si stěžovali téměř ve všech směrech. 77

4 POUŽITÁ LITERATURA Knižní zdroje BERÁNEK, Jaromír. Provozujeme pohostinství a ubytování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 180 s. ISBN 80-86724-02-6 JURMAN, Hynek. Bystřicko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2000. 318 s. ISBN 80-85799-53-7. KŘÍŽEK, Felix; NEUFUS, Josef. Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3868-0. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovnom ruchu 1. časť. Banská Bystrica: Slovak - Swiss Tourism, 2011. 138 s. ISBN 978-80-89090-93-8. ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. Přel. Jiří Čech. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9. PETRLÍK, Jiří a kol. Bystřice nad Pernštejnem: Od minulosti k současné revoluční přeměně města. 1. vyd. Brno: Blok, 1980. 278 s. RYGLOVÁ, Kateřina, BURIAN, Michal, VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-3407. ZELENKA, Josef; PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2

78

Elektronické zdroje [1] Charakteristika Mikroregionu Bystřicko. Mikroregion Bystřicko [online]. 2013 [cit. 2013-11-29].

Dostupné

z:

http://www.bystricko.cz/charakteristika-mikroregionu-

bystricko/ [2] Vodní dílo Vír. Vír v údolí Svratky [online]. 2007 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.virvudolisvratky.cz/soubory/dokumenty/prehrada-vir-inf-brozura.pdf [3] Strategie rozvoje Mikroregionu Bystřicko. Mikroregion Bystřicko [online]. 2009 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.bystricko.cz/soubory/dokumenty/strategierozvoje-mikroregionu-bystricko-2009.pdf [4] Vyhledávání ubytování. Bystřicko na Vysočině [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://info.bystricenp.cz/search/ubytovani/?tag=94 [5] Dokumenty ke stažení. Mikroregion Bystřicko [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.bystricko.cz/dokumenty/581/ [6] Hromadná ubytovací zařízení celkem. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-12-14]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&childsel0= 1&cislotab=CRU9010PU_OB2.77&kapitola_id=39&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktu alizuj=Aktualizovat&childsel0=1&verze=0&cas_3_17=2009 [7] Globalizace v CR. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 2013-1221]. Dostupné z http://www.mmr.cz/getmedia/6eb6e936-c574-4247-bd55 ac56fa10b 352/GetFile37.pdf [8] Metodika klasifikace. Hotelstars Union [online]. 2013 [cit. 2013-12-22]. Dostupné z http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace [9] Penzion. Penzion U Šikulů [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.bolesin.cz/ [10] Úvod. Penzion Hotelovka [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.penzionhotelovka.cz/

79

[11] Sporthotel. Areál sportu [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.arealsportu.cz/doc/5/ [12] Hlavní stránka. Čtyři Dvory [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.ctyridvory-vysocina.cz/index.html [13] Domanínský rybník. Bystřicko na Vysočině [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://info.bystricenp.cz/ubytovani/55/rekreacni-stredisko-domaninskyrybnik-domanin-bystrice-nad-pernstejnem-vysocina [14] Ubytování. Borovinka [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.borovinka.cz/ubytovani/ [15] Penzion U Statkářky. Penzion U Statkářky [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.habri.eu/ [16] Statek. Penzion Opajda [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://opajda.cz/uvod%20statek.php [17] Ubytování. Hotel Skalský dvůr [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.skalskydvur.cz/ubytovani/informace-o-ubytovani.html [18] Apartmány. Penzion Skalský mlýn [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.skalskymlyn.cz/cz/apartmany-k2/ [19] Ubytování a stravování. Lesní penzion Podmitrov [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.podmitrov.cz/cs/ubytovani-stravovani/ [20] Ubytování. Pension U Lípy [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://pension-u-lipy.cz/ubytovani.php [21] Ubytování na Vysočině. Slovácká Chalupa [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.slovackachalupa.cz/d26-ubytovani-na-vysocine.html [22] Penzion Hodůnka. Bystřicko na Vysočině [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://info.bystricenp.cz/ubytovani/24/penzion-hodunka-stepanov-nadsvratkou-bystricko-vysocina-ubytovani

80

[23] Ubytování. Penzion Zubr [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.penzion-zubr.cz/ubytovani.php [24] Ubytování. Penzion Horácko [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.penzionhoracko.cz/ubytovani.html [25] Ubytování. Autocamp Na Kopci [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.autocampnakopci.cz/ubytovani/ [26] Turistická ubytovna obce Vír. Vír v údolí Svratky [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.virvudolisvratky.cz/turisticka-ubytovna-obce-vir/ [27] O ubytování. Lesní zátiší Vojtěchov [online]. 2014 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://www.vojtechov.eu/index.php?nid=10819&lid=cs&oid=2665147 [28] Nabídka ubytování. Šikland [online]. 2014 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://sikland.cz/ubytovani/nabidka-ubytovani/ [29] Ubytování v Mikroregionu Novoměstsko. Mikroregion Novoměstsko [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.novomestsko.cz/view.php?cisloclanku =2009090002 [30] Hromadná ubytovací zařízení České republiky. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0635

81

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Rozsah, pokrytí a kvalita ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko

Recommend Documents