VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra veřejné správy a regionálního rozvoje. Daně a právní úprava podávání. daňového tvrzení

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra veřejné správy a regionálního rozvoje

Daně a právní úprava podávání daňového tvrzení bakalářská práce

Autor: David Hřeben Vedoucí práce: JUDr. Pravomil Prchal, Ph.D. Jihlava 2011

Anotace Bakalářská práce „Daně a právní úprava podávání daňového tvrzení“ se věnuje teorii a problematice daní a formám podání daňových tvrzení. Cílem práce je analyzovat jednotlivé způsoby podání od roku 2003 do roku 2010 na Finančním úřadu v Jihlavě a posoudit jejich výhody a nevýhody. Na základě zpracované analýzy zhodnotit, kterým formám podání daňového tvrzení dává daňový subjekt přednost.

Klíčová slova Daně, daňová tvrzení, daňová přiznání, daňový subjekt, poplatník, formy podání, analýza

Annotation The bachelor thesis ”Taxes and tax administration law claim“ is devoted to the theory and the issue of taxes and filing tax claim forms. The aim is to analyze the various routes of administration from 2003 to 2010, the Tax Office in Jihlava and assess their advantages and disadvantages. Based on an analysis prepared to assess which forms of tax administration claims the taxpayer prefers.

Keywords Taxes, tax claims, tax returns, taxpayer, forms submission, analysis

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. května 2011 ...................................................... Podpis

Poděkování Děkuji panu JUDr. Pravomilu Prchalovi Ph.D. za připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Děkuji také Finančnímu úřadu v Jihlavě za data, která mi byla poskytnuta a za pomoc své rodině.

Obsah: Úvod ................................................................................................................................. 7

1. Hlavní pojmy daní ................................................................................................ 8 1.1 Co je to daň ............................................................................................................. 8 1.2 Funkce daní ............................................................................................................. 8 1.3 Daňové zásady ........................................................................................................ 9 1.4 Historie daní .......................................................................................................... 12 1.5 Lafferova křivka ................................................................................................... 14

2. Daňový systém ...................................................................................................... 16 2.1 Konstrukční prvky daní ........................................................................................ 16 2.1.1 Subjekt daně ................................................................................................... 16 2.1.2 Předmět daně.................................................................................................. 17 2.1.3 Základ daně .................................................................................................... 17 2.1.4 Sazba daně ..................................................................................................... 18 2.1.5 Zdaňovací období .......................................................................................... 18 2.1.6 Splatnost daně ................................................................................................ 18 2.2 Český daňový systém............................................................................................ 19 2.3 Organizační struktura daňové správy ................................................................... 22 2.4 Výběr daní............................................................................................................. 23

3. Právní úprava jednotlivých daní ................................................................... 25 3.1 Daně z příjmů........................................................................................................ 25 3.2 Daň z přidané hodnoty .......................................................................................... 28 3.3 Daň z nemovitosti ................................................................................................. 29 3.4 Silniční daň ........................................................................................................... 31 3.5 Převodové daně ..................................................................................................... 32

4. Daňová tvrzení ..................................................................................................... 35 4.1 Způsoby podání daňového tvrzení ........................................................................ 35 4.2 Analýza vývoje forem podání daňových tvrzení .................................................. 37 4.2.1 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob .......................................... 38 4.2.2 Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob ...................................... 39 4.2.3 Daňové přiznání k dani z přidané hodnoty .................................................... 40

5

4.2.4 Daňové přiznání k dani silniční ..................................................................... 42 4.2.5 Daňové přiznání k dani z nemovitosti ........................................................... 42 4.2.6 Daňové přiznání k převodovým daním a souhrn jednotlivých daňových přiznání ................................................................................................................... 44 4.2.7 Vyúčtování daně ze závislé činnosti .............................................................. 45 4.3 Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů podání ............................................... 46 Závěr .............................................................................................................................. 48 Seznam použité literatury ............................................................................................... 50 Seznam grafů, tabulek a schémat .................................................................................... 52

6

Úvod Ve své bakalářské práci se budu věnovat, jak už z názvu vyplývá, daním a formám podání daňového tvrzení. I když se na první pohled nezdá, tak tyto dva pojmy spolu velice souvisí. Stát prostřednictvím svých zákonů určuje daně, které budou na daném území vybírány, a tím ukládá povinnost daňovým subjektům tyto daně zaplatit. Pro každou daň je státem vytvořen daňový formulář, který zajistí správnost výpočtu daně. Bakalářská práce je psaná velmi snadným způsobem, po jejímž přečtení by i laik měl pochopit problematiku daní a formy podaní daňových tvrzení. Domnívám se, že v současné době se každý z nás setkal s pojmem daní. Proto bych rád s nimi seznámil blíže a vysvětlil teorii daní. Problematice a teorii daní se budu věnovat v první části své práce, na kterou navážu daňovým systémem v České republice. V další části se budu zabývat formami daňových tvrzení. Většina lidí žijící ekonomickým životem se v průběhu života zajisté dostala do situace, kdy musela podat daňová tvrzení. Proto se tomuto tématu budu věnovat a představím způsoby podání, které v současné době může daňový subjekt využít. Potom provedu analýzu forem podání na základě dat získaných na Finančním úřadu v Jihlavě, ve které budu zkoumat jakým formám, dává v jednotlivých letech daňový subjekt od roku 2003 přednost. Tento rok jsem si vybral záměrně, protože se od tohoto roku poprvé začala podávat daňová tvrzení elektronickým způsobem. Analýza bude zaměřena na elektronickou formu, a to především z důvodu, jak moc je tento způsob od svého vzniku daňovými subjekty využíván. Na závěr se v této části zaměřím na jednotlivé způsoby a posoudím jaké výhody a nevýhody přináší daňovým subjektům. Dále seznámím čtenáře s právní úpravou jednotlivých daní, u kterých představím především základní konstrukční prvky: poplatník, předmět, sazba, splatnost daně, zdaňovací období. V závěru zhodnotím své poznatky získané během psaní své práce.

7

1. Hlavní pojmy daní Kapitola se snaží přiblížit základní charakteristiky daní jako například funkce daní, daňové principy či historii daní.

1.1 Co je to daň „Daň je jedním z finančně právních institutů, který vznikl současně se státem, s ním se vyvíjel a přizpůsoboval se potřebám státu“. [2, str.15] Daň představuje jeden druh příjmů veřejných rozpočtů. Příjmy veřejných rozpočtů můžeme rozdělit do těchto 3 skupin: 

daně,



poplatky,



půjčky.[2]

Do příjmu veřejných rozpočtů se někdy přiřazují i příspěvky na sociální zabezpečení. „Daň je v literatuře popsána jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech, nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti).“ [2, str.16]. Na základě těchto vlastností daně lze říci, že příspěvky na sociální zabezpečení se jim velmi přibližují. Mezi daně je především řadí povinnost jejich placení. Výše příspěvku je určena na základě výše důchodů, z kterého se platí. Dále jsou to platby povinné, určené zákonem. Od daní se liší tím, že jsou v některých případech placeny do zvláštních fondů a ne do veřejných rozpočtů, jako je to u daně.

1.2 Funkce daní V současně době ekonomové zařazují daně jako neodmyslitelnou součást ekonomiky. Existence daní je spojena s využíváním funkcí, které v současné společnosti stát zajišťuje. Daním jsou připisovány vedle funkce fiskální i stejné funkce, které plní celá oblast veřejných financí, tzn. funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Všechny tyto funkce spolu navzájem úzce souvisí.

8

Primární a historicky nejstarší funkcí je funkce fiskální. Na základě naplnění této funkce vznikly daně. Fiskální funkcí se rozumí získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, z kterých jsou placeny veřejné statky a potřeby státu. Každá daňová soustava plní především funkci fiskální a tato funkce je obsažena více či méně ve všech ostatních funkcí. [1] Alokační funkce se uplatňuje tehdy, kdy trh není schopen zajistit efektivnost v alokaci zdrojů. Příčiny tržního selhání jsou: existence veřejných statků, externalit a nedokonalá konkurence. Prostřednictvím daní lze tento nedostatek korigovat a zajistit, aby se veřejný prostředky dostaly tam, kde by se jich při tržní alokaci nedostávalo.[4] Redistribuční funkce daní vychází ze skutečnosti, že lidé nepovažují rozdělení důchodů a bohatství vzniklých fungováním trhu za spravedlivé. Daně zmírňují rozdíly v důchodech, popř. majetku jednotlivých subjektů tím, že vyšší majetek nebo příjmy jsou zdaněny více. Mají tedy za úkol přesunout část důchodů a bohatství od bohatších občanů k chudším. [4] Stabilizační funkce znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. Tato funkce vyvolává mezi ekonomickými školami mnoho sporů. Odpůrci tvrdí, že využíváním daní k zásahům do ekonomiky je příčinou, která vyvolává nestabilitu.[1]

1.3 Daňové zásady Požadavky kladené na dobrý daňový systém a na jednotlivé daně se od dob Adama Smithe příliš nezměnily. Adam Smith byl uznávaný ekonom, který se proslavil dílem Bohatsví národů. Ve slavných „daňových kánonech“ popsal první základní pravidla, kterými by se měl daňový systém řídit a až do současnosti jsou uznávány jako základní kámen formulování daňových zásad. V současné době se autoři liší pouze v detailech rozpracování menšího či většího počtu kritérií „dobrých daní“.[1] První ze zásad je zásada efektivnosti. Jakákoliv daň má negativní dopad na fungování tržního mechanismu, protože jsou občanům snižovány jeho finanční prostředky, který by mohly dále investovat nebo spotřebovat. Daně by neměly omezovat pracovní úsilí

9

lidí a ochotu spořit. Ovšem toto není předmětem zkoumání, zda daňový systém je efektivní či nikoliv.[1] Při převodu určité daně do veřejného rozpočtu od občanů nebo právních osob dochází při platbě k dodatečným nákladům, které snižují celkový efekt ekonomiky. Cílem každého daňového systému je, aby tyto náklady byly co nejmenší. Tyto dodatečné náklady jsou dvojího druhu: administrativní náklady a tzv. nadměrné břemeno daně. Oba tyto druhy mají úplně odlišný charakter. „Administrativními náklady jsou veškeré náklady spojené s fungováním finančních úřadů a dále náklady daňových poplatníků a plátců“.[2, str.44] Administrativní náklady dále rozdělujeme na náklady přímé a nepřímé. Náklady spojené s daněmi na straně veřejného sektoru se označují za přímé administrativní náklady. Zahrnují se sem všechny náklady státní správy na organizaci daňového systému, na evidenci daňových poplatníků, výběr daní a kontrolu v této oblasti. Výše nákladů závisí na složitosti daňového systému.[2] Nepřímé administrativní náklady nese soukromý systém. Patří sem náklady daňových subjektů, které musí vynaložit čas na seznámení se s daňovými zákony na vyplnění daňových přiznání. Musí zaplatit peníze daňovým poradcům, právníkům a další náklady jako jsou bankovní poplatky spojené s placením daní, náklady na poštovné atd. I zde rostou náklady se složitostí daní. Nepřímé administrativní náklady nejsou tak dobře zjistitelné jako náklady přímé. Nelze vyčíslit, kolik každý daňový subjekt stráví nad vyplňováním daňového přiznaní a kolik peněz vynaložil na plnění daňových povinností. Nadměrné břemeno daně Kromě administrativních nákladů nese společnost ještě jiný, skrytější druh nákladů, snižujících efektivnost ekonomiky. Jedná se o náklady na zkreslení tzv. distorze, jež vyvolává téměř každá daň.[2] Zavedení nové daně způsobuje změny v relativních cenách, v relativních výnosech a užitcích. Každá změna daně má vliv na chování lidí. Každý občan chce co největší užitek a co nejmenší daňové zatížení. Z tohoto důvodů se chce vyhnout daním a

10

provede substituci. To znamená, že zdaněné zboží nahradí jiným, budou nabízet svou práci v jiné profesi nebo se rozhodnou pro více volného času na úkor práce.[2] Nadměrné daňové břemeno tedy sebou přináší další náklad spojený s daňovým systémem. Pozitivní vliv na ekonomické chování subjektů je další zásadou, která zaručuje dobrý daňový systém. V této zásadě jde o to, aby občané nebo právnické osoby se nechovali způsobem, který by potom měl negativní dopad na celou společnost. Jde zde především o podporu podnikatelských aktivit, aby firmy dávaly přednost investováním svých volných prostředků před spotřebou.[2] Zásada spravedlnosti je další důležitou zásadou pro daňový systém. Tato zásada spočívá v tom, jak se daným subjektům zkrátí jeho disponibilní prostředky a spotřeba. Je zde velmi těžké určit, kde leží ta správná hranice spravedlnosti pro každého. Některým občanům s nízkými příjmy se bude zdát spravedlivé, že platí daň z příjmů ve výši 15% a ti, kteří mají příjmy vysoké daň 30%. Ovšem toto zdanění se určitě nebude zamlouvat lidem s vysokými příjmy, kteří to budou považovat za trest vůči jejich schopnostem, vyšší námaze atp.[2] V souvislosti s touto zásadou se uplatňují dva principy zdanění: 

princip prospěchu



princip platební schopnosti

Princip prospěchu vychází z toho, že by velikost daně měla být určována podle toho, jak moc daný subjekt využívá veřejné služby (např. silniční daň zaplatí provozovatel motorového vozidla). Princip platební schopnosti znamená, že poplatníkovi je velikost daně vyměřena podle toho, jaké jsou jeho možnosti placení. Nelze zapomenout také na zásadu právní perfektnosti. Je velmi důležité, aby daně byly dobře právně popsány, aby nedocházelo k vyhýbání se jejich placení.[2]

11

1.4 Historie daní Poprvé se pojem daně objevily v Chammurabiho zákonech v 18 století př.n.l. Ve starověku byly daně druhořadým příjmem, těmi hlavními příjmy byly domény (výnosy z panovníkova majetku) a regály (poplatek za právo, které náleželo pouze panovníkovi např. právo lovu).[1] Ve starověkém Řecku byly přímé daně dobrovolné. Ten, kdo se nezajímal o veřejné záležitosti nebo neplatil dobrovolně daně, byl společností nazván „idiotem“. V současné době si asi každý umí představit, jak by to dopadlo s dobrovolným odváděním daně. Daně se staly ve starověkém Řecku hlavním příjmem státního rozpočtu. Už i v této době se daně rozdělovaly na přímé a nepřímé. Přímé daně se vypočítávaly podle výše majetku a byly odváděny přímo státu. Daně nepřímé měly formu spíše poplatku (poplatek z koupě a prodeje, dědictví, pronájmu). [1] V Antickém Římě se stal hlavním příjmem veškerý majetek z dobytých provincií. Pokud tato válečná kořist nestačila pro financování Říma, byl zřízen tribut. Tributem je myšlena přímá daň, kterou povinně platili obyvatelé dobytých provincií. Pro občany Říma byl tribut dobrovolný a obvykle se jim vracel posléze, kdy bylo dostatek prostředků. Dalšími daněmi byly např. daň dědická, daň z hlavy, daň z prostituce.[1] Daňový systém v raném středověku byl podobný tomu ve starověku. Výraznou změnou zde byly placené daně církvi formou tzv. desátku. Postupným rozvojem středověku se začaly objevovat nové činnosti, které vlády musely zaplatit. Např. armáda už nebyla složena z feudálních pánů, rytířů, ale z profesionálních vojáků. Se vznikem centralistického státu dále rostly výdaje na administrativní a justiční aparát. Z tohoto důvodu se staly daně hlavním zdrojem státního rozpočtu. Dosud bylo odvádění daně dobrovolné, ovšem toto se změnilo a obyvatelé měli povinnost odvádět peníze. Rozšiřuje se význam a spektrum daní. Některé daně jsou dokonce naturální povahy. Existují zde domény, regály i přímé daně z hlavy, majetku a výnosů, které získávají charakter tzv. kontribucí. To znamenalo, že nejdříve panovník schválil potřebný výnos a následně je rozdělil do měst, kde potom vybraný výnos byl dále rozdělen na cechy, svobodné sedláky, apod. Vznikla zde i nová forma regálů, která se nazývala akcízy. Akcízy byly daně z prodeje určitého zboží např. z dobytka, vína. [1]

12

Až do poloviny 18 století měly daně stejný charakter, byly jednorázové a neexistovalo trvalé zdanění. [1] Postupně se začal měnit státní systém vybírání daní. Daně se vybíraly periodicky a pravidelně. Pro stát to znamenalo, že měl pravidelné zdroje státního rozpočtu.[1] V tomtéž období se začaly nejvíce rozšiřovat cla a nejvíce pak dovozní clo. Manufaktury požadovaly ochranu proti konkurenčnímu zboží ze zahraničí. Cla se stala hlavním zdrojem státního rozpočtu. [1] V období liberalismu, což je konec 18 století daně stále získávaly na významu. Státní výdaje neustále rostly, což si vyžádalo i růst daní. Daňové soustavy začaly být jednotné a zahrnovaly daně přímé i nepřímé. V nepřímých daních nejvíce fungovaly akcízy, kdy stát propůjčoval právo vyrábět určitý druh zboží za cenu vysokých daní. Přímé daně už nestačily pokrýt státní rozpočet, proto k dani pozemkové a domovní přibyla i daň výnosová (odhad průměrného výnosu z majetku) a důchodová (podobá se dnešním daním z příjmů). [1] Na konci 19 století a začátkem 20 století se začaly objevovat první daňové reformy. První daňová reforma se uskutečnila v Prusku. Byla zavedena důchodová a majetková daň. Daňové příjmy v evropských zemích rostly rychleji než jiné rozpočtové příjmy. Daňové příjmy se pohybovaly okolo 60 až 70% veškerých příjmů státního rozpočtu. Tento růst měla na svědomí změna ve zdanění příjmů. Doposud se používalo proporcionální zdanění příjmů, ale místo tohoto zdanění se začala uplatňovat daňová zásada progresivního zdanění příjmů. V tomto období vzrostl počet zaměstnaných osob, především v rostoucím průmyslu, proto se důchodová daň stala hlavním zdrojem příjmů.[1] Po 1. světové válce se nadále zvyšovalo daňové zatížení. Země byly poničené válkou, většina zemí byla zadlužená, z tohoto důvodů se zavádějí nové daně jako válečná daň nebo válečná přirážka pro bohaté občany. V Československu a v dalších zemí rozšířily spotřební daň o další druhy zboží. Zvýšení daňové kvóty se opakovalo i po druhé světové válce a tato tendence se zastavila až v šedesátých letech dvacátého století. Místo daně z obratu se zavedla daň z přidané hodnoty. V dalších letech se daňové zatížení postupně snižovalo. 13

V osmdesátých letech největší podíl z přímých daní měla daň ze mzdy. Trendem této doby bylo i zjednodušování daňových soustav, protože jejich velký počet a komplikovanost vedly k častým daňovým únikům. [1]

1.5 Lafferova křivka Lafferova křivka je pojmenovaná po anglickém ekonomovi Arthuru B. Lafferovi. Tato křivka zobrazuje závislost na celkovém objemu vybraných daňových příjmů a na velikosti daňové sazby. [3] V této křivce se nachází optimální (Lafferův) bod, kde stát by dosáhl maximálního daňového výnosu. Mohlo by se stát, že jak nízké zdanění ekonomických subjektů, tak naopak vysoké zdanění by přineslo nižší než maximální příjem do státního rozpočtu.[3] Lafferova křivka zobrazuje velikost daňového výnosu, ale od určitého bodu se velikost daňového výnosu snižuje. Neznamená to tedy, že čím větší je daňová sazba, tím více stát na daních vybere. Ekonomický subjekt v situaci, kdy sazby daně budou pro něho příliš vysoké, začne dávat přednost volnému času před prací.[3] Graf 1.1 Lafferova křivka

Zdroj: http://cgi.math.muni.cz/~kriz/prevod_mikro/mikro4.html

Jak z grafu můžeme vidět, tak nejvyšší výnos bude v bodě A (Lafferův bod). Pozice tohoto bodu je především teoretická a nikomu se v praxi tento bod nedokázalo najít. V každé zemi tento bod bude mít určitě rozdílnou pozici, protože každý občan má 14

odlišné myšlení, kolik svých peněz je ochoten zaplatit státu, a na které si už nenechá „sáhnout“

15

2. Daňový systém Tato kapitola se bude zabývat daňovým systémem. Představím, jak funguje daňový systém a jaké daně jsou v České republice.

2.1 Konstrukční prvky daní Stát, který má v úmyslu zavést určitou daň, si musí uvědomit, že jediné kritérium nespočívá pouze v tom, jaký objem prostředků vybere. Stejnou měrou musí také přihlížet k dalším aspektům, kterými jsou zejména, jakým subjektům má být daň určena (ať už to budou domácnosti, firmy apod.), jak na ně bude působit, na kolik je bude zatěžovat či na jaký den připadne splatnost daně apod. Všechny tyto prvky se musí vzájemně prolínat, aby u zvolené daně nedošlo k následným komplikacím. Mezi základní prvky patří: 

subjekt daně,



předmět daně,



základ daně,



sazba daně.

V daňových zákonech se objevují i další prvky: osvobození od daně, zdaňovací období, splatnost daně, daňová úleva, apod. [4] 2.1.1 Subjekt daně Subjektem daně jsou osoby, které jsou povinny platit a odvádět daň. Subjekty daně dělíme na poplatníky a plátce. Poplatníkem může být fyzická i právnická osoba, která má příjmy nebo majetek, který je podroben dani. Poplatník nese tedy daňové břemeno, jeho disponibilní zdroje jsou výběrem daně nižší, tudíž i jeho spotřeba bude o odvedenou daň snížena.[5] Plátce daně na rozdíl od poplatníka daň pouze odvádí a nepředpokládá se, že by nesl daňové břemeno. Plátce daně je pověřen státem, aby prodejem svých výrobků jiným subjektům inkasoval a odvedl daň.[5]

16

2.1.2 Předmět daně „Předmětem zdanění rozumíme veličinu, ze které se daň vybírá.“[4, str.15] Objektem zdanění může být příjem, důchod, výnos z majetku nebo také vykonávání určité činnosti. Podle předmětu daně se obvykle nazývají jednotlivé druhy daně, např. daň z příjmů, daň z nemovitostí atp. Nejčastěji se předmět zdanění rozděluje do čtyř skupin: Schéma 2.1 Předmět zdanění

Předmět zdanění

Hlava

Důchod

Majetek

Spotřeba

Zdroj: Vančurová, Láchová 2010, vlastní úprava

2.1.3 Základ daně Základem daně je parametr, který je určující pro výši daňové povinnosti. Tento parametr je vyjádřen buď v peněžní sumě, nebo jiným ukazatelem, z kterého se daň vyměřuje. Ukazatelem máme na mysli fyzikální jednotky např. v metrech čtverečních, tunách, apod. Podle použité jednotky, která byla stanovena u základu daně, členíme daně na: 

daně nezávislé na velikosti základu daně. Nejčastěji se to používá u daně z hlavy nebo také za odvoz komunálního odpadu, kde každý občan podle svého trvalého bydliště platí stanovenou částku.



daně specifické, zde je základ daně vyjádřen v jednotkách fyzického objemu nebo v jednotkách měřících daně fyzikální nebo chemické vlastnosti předmětu daně např. čistý alkohol.



daně hodnotové, u těchto daní je základ daně určen v peněžních jednotkách a používá se u důchodových daní. Tyto daně se nazývají cizím slovem ad valorem.[4]

17

2.1.4 Sazba daně Sazba daně je určité měřítko, podle kterého se vypočítá konečná výše daně. Obvykle se v praxi používá mnoho typů sazeb daně, nejčastěji se uvádějí 2 základní druhy: 

pevná sazba,



pohyblivá sazba.

U pevné sazby je daň určena pevnou sazbou, u které nezáleží na výši daňového základu. U této sazby se nejčastěji základ daně vyskytuje v měrných jednotkách. V naší daňové soustavě se tato sazba praktikuje u spotřebních daní nebo u daní z nemovitosti.[4] Pohyblivá sazba je taková sazba, která se mění v závislosti na základu daně. Základ daně je zpravidla vyjádřen v peněžních jednotkách a sazba daně v procentech. V praxi se rozlišují dva typy pohyblivých sazeb: 

Lineární sazba je předem stanovené procento a výše daně roste podle velikosti daňového základu. Tento způsob se používá u daní z příjmů právnických osob, tak od roku 2008 i u daní z příjmů fyzických osob.



Progresivní sazba neboli vzestupná sazba znamená, čím vyšší je daňový základ, tím vyšší je i sazba.

Ve světě se objevuje i sazba degresivní, která je opakem progresivní daně. Čím je větší daňový základ tím nižší daňové zatížení. U nás se momentálně tato sazba v daňové soustavě neobjevuje.[4] 2.1.5 Zdaňovací období Další možností jak, rozlišovat jednotlivé daně, je podle délky zdaňovacího období. Zdaňovací období je doba, ze které je stanoven základ daně a výše daňové povinnosti. Tato doba se u jednotlivých daní liší podle zákona. Některé daně mají zdaňovací období kalendářní rok, tj. 12 měsíců, např. (daně z příjmu) nebo jsou intervaly zdaňovacího období kratší, tj. kalendářní měsíc nebo čtvrtletí.[5] 2.1.6 Splatnost daně Splatnost daně je zákonem stanovený čas, který se liší podle jednotlivé daně a ukládá povinnost poplatníkovi uhradit daň. Většina daní není splatná jednorázově, ale daně se 18

platí v zálohách nebo ve splátkách. Záloha se používá u daní, u kterých je výše daňové povinnosti stanovena až na konci zdaňovacího období, naopak u splátek je daňová povinnost známá před zdaňovacím obdobím. Zálohy jsou poplatníkem odváděny v průběhu zdaňovacího období, např. čtvrtletně nebo pololetně.[5]

2.2 Český daňový systém Daňový systém znamená soustavu daní, které používají jednotlivé státy. Daňový systém jednotlivých zemí se od sebe různě odlišuje. Nyní se budu zabývat pouze daňovým systémem České republiky, který je zobrazen ve schématu 2.2. Schéma 2.2 Daně daňového systému v ČR

Daně Z příjmů

Ze spotřeby všeobecné

Sociální pojistné

Majetkové

výběrové

Zdroj: Vančurová, Láchová 2010, vlastní úprava

Daně uvedené ve schématu jsou rozděleny podle předmětu zdanění, které odpovídá tříděním daní podle OECD. V dalším schématu rozvedeme podrobněji daně majetkové a daně z příjmů, které patří do kategorie přímých daní.

19

Schéma 2.3 Daně majetkové a daně z příjmů

Daně z příjmů

Daně z příjmů fyzických osob

Daně majetkové

Daně z příjmů právnických osob

Daň z pozemků

Daně z nemovitostí

Daň ze staveb

Daň dědická

Daně převodové

Daň darovací

Daň z převodu nemovitostí

Zdroj: Vančurová, Láchová 2010, vlastní úprava

Daně z příjmů, jak můžeme vidět ze schématu 2.3, se rozdělují na daně z příjmů právnických osob a fyzických osob. Tyto daně hrají důležitou roli pro státní rozpočet, jejich podíl v daňovém mixu zaujímá třetí pozici. V posledních letech se jejich podíl postupně snižoval, což bylo způsobeno politikou státu a finanční krizí. Majetkové daně v českém daňovém systému nemají velký podíl příjmů do státního rozpočtu. Majetkové daně se dělí na všeobecné a výběrové. Všeobecné daně se skoro nikde nevyskytují, za to nejznámější výběrová daň, daň z nemovitostí, se používá v celé Evropské unii a je nejstabilnější daní vůbec.[4] Daň ze spotřeby, jak už z názvu vyplývá, jsou daně, jejichž předmětem je spotřeba. V dalším schématu uvedu všechny daně ze spotřeby, které současný daňový systém spravuje.

20

Schéma 2.4 Daně ze spotřeby

Daně ze spotřeby

Daň z přidané hodnoty

z minerálních olejů

daně z užívání

selektivní

univerzální

Spotřební daně

z lihu, z vína a meziproduk -tů, z piva

Cla

daň ze zemního plynu

z tabákových výrobků

Energetické daně

daň z pevných paliv

Daň silniční

daň z elektřiny

Zdroj: Vančurová, Láchová 2010, vlastní úprava

Daně ze spotřeby neboli nepřímé daně čím dál tím více získávají na významu a jejich podíl neustále roste. Jejich výhodou je nenápadnost, tyto daně jsou skryty v cenách zboží a služeb. Celá Evropská unie se tyto daně snaží harmonizovat, především předmět zdanění a jejich sazby, z toho důvodu, že vstupují do cen zboží a jejich výběr souvisí s přechodem zboží přes hranice.[4] Jak můžeme vidět ze schématu, tak mimo daní ze spotřeby jsou zakresleny daně z užívání, do které patří silniční daň. Tato daň je velmi specifická a je složité ji zařadit do daní ze spotřeby z pohledu její konstrukce. Mám tím na mysli, že daň není vybírána přímo z ceny zboží (motorové vozidlo), jak je to typické pro ostatní daně ze spotřeby. Tuto daň neplatí plátce, ale je určena poplatníkům, tedy provozovatelům motorového vozidla, kteří jí platí v pravidelných termínech. Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a u osobních automobilů to jsou vozidla, která jsou užívána pouze pro podnikatelskou činnost.[4] Na následujícím grafu pro ukázku představím rozložení podílů jednotlivých daní v daňovém mixu.

21

Graf 2.4 Daňový mix v daňovém systému ČR

daň z příjmů fyzických osob 12%

Daňový mix

daň z příjmů právnických osob 15% pojistné sociálního pojištění 41% majetkové daně 1%

daň z přidané hodnoty 20%

Zdroj: Vančurová, Láchová 2010, vlastní úprava

2.3 Organizační struktura daňové správy Daňová správa je v České republice tvořena třístupňovou soustavou územních finančních orgánu. Územní finanční orgány tvoří: 

Generální finanční ředitelství,



Finanční ředitelství,



Finanční úřady.

Generální ředitelství V čele generálního finančního ředitelství stojí generální ředitel, který je jmenovaný ministrem financí. Generální finanční ředitelství samostatně hospodaří se státním majetkem, a to i za podřízené finanční ředitelství a finanční úřady, které zastávají pozici jeho vnitřních jednotek.[7]

22

Generální finanční ředitelství vykonává tyto hlavní činnosti: 

řídí finanční ředitelství,



vykonává správu daní v rozsahu daňového řádu,



dohlíží na hospodaření jednotlivých krajů, obcí z pověření ministerstva financí,



přezkoumává rozhodnutí finančních ředitelství ve správním řízení,



podílí se na přípravě návrhu právních předpisů v oboru své působnosti.[7]

Finanční ředitelství Podobně jako u generálního finančního ředitelství je v čele ředitel, který je jmenován ministrem financí. Finanční ředitelství jsou orgány státní správy s regionální působností a jsou nadřízené finančním úřadům. Činnosti finančních ředitelství: 

nejdůležitější činností je řízení finančních úřadů,



vykonává správu daní v rozsahu daňového řádu,



přezkoumává rozhodnutí finančních úřadu ve správním řízení,



provádí revize,



provádí cenovou kontrolu podle zvláštního právního předpisu,



provádí rozhodnutí o přestupcích v oboru své působnosti.[7]

Finanční úřady V čele stojí ředitel, který odpovídá za činnost finančního úřadu. Finanční úřady vykonávají zejména tyto činnosti: 

správu daní, odvodů a zálohy na tyto příjmy,



provádí řízení o přestupcích v oboru své působnosti,



ukládají pokuty účetním jednotkám podle zvláštního právního předpisu,



rozhodují o pravosti a výši pohledávky na daních.[7]

2.4 Výběr daní Stát si musí uvědomit, že pouhé stanovení výše daně a správné spočítání daně nezajistí, že se výběr daně uskuteční. To znamená, že musí vydat příslušný zákon, který 23

napomůže najít způsob, jak daně vybírat neboli cestu jak se peníze od poplatníků dostanou ke správci daně a následně do veřejného rozpočtu. Další nezbytný krok pro stát je, aby našel takový způsob, který bude vyhovovat obou stranám, jak pro stát, tak i daňovému subjektu. Stát musí zabezpečit plynulý tok peněz do veřejného rozpočtu a daňovému subjektu zajistit, co nejvhodnější podmínky. Tedy vybírat daně v době, kdy je to pro něj nejpohodlnější a v takové formě, která bude spojená s co nejmenšími administrativní náklady.[4] Stát rozhoduje o výši daně podle stanovených podmínek a výpočet daně sebou přináší administrativní náklady. Z tohoto důvodu, aby svoje náklady stát minimalizoval, přenese pomocí zákona odpovědnost za výpočet výše daně přímo na daňový subjekt.[4] Daňový subjekt je povinen sdělit údaje, podle kterých správce daně daň vyměří v termínu stanoveném daňovým zákonem. Pro tyto účely byly zřízeny předepsané formuláře: 

Daňová přiznání – daňový subjekt má povinnost uvést sám správci daně výši daňového základu a sám si vypočítat daň.



Hlášení daně – pro daňové hlášení platí stejná pravidla jako pro daňová přiznání. Daňové hlášení podává plátce, který je povinen srazit stanovené srážky k zajištění daně z příjmů.



Vyúčtování k dani – vyúčtování daně podávají plátci, kteří vybírají daň srážkou, popř. srážejí zálohu na daň nebo úhradu na zajištění daně z příjmů. Z toho vyplývá, že toto může nastat pouze u daně z příjmů, ať již fyzických nebo právnických osob.[9]

Od 1. ledna 2011 byl zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů nahrazen novým zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění pozdějších předpisů. Tento daňový řád úplně změnil dosavadní terminologii. Pro daňová přiznání, hlášení nebo vyúčtování je zaveden souhrnný název daňová tvrzení.[8]

24

3. Právní úprava jednotlivých daní V kapitole se budu zabývat právní úpravou jednotlivých daní, u kterých budu zkoumat tyto konstrukční prvky: poplatník, předmět daně, sazba daně, vyměření a splatnost daně.

3.1 Daně z příjmů Daně z příjmů jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. A tyto daně, jak už bylo uvedeno dříve, se dělí na daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Daň z příjmů fyzických osob Poplatník Poplatníkem z daně z příjmů fyzických osob jsou všechny fyzické osoby, které mají bydliště na území České republiky. Jsou to také osoby, které nemají bydliště na území České republiky, ale zdržují se zde alespoň 183 dní v roce. Těmto osobám říkáme daňoví rezidenti. Další skupinou jsou daňoví nerezidenti, kteří podléhají daní z příjmů pouze ze zdrojů na území České republiky. Předmět daně Předmětem daně jsou: 

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,



příjmy z podnikání a z jiné výdělečné činnosti,



příjmy z kapitálového majetku,



příjmy z pronájmu,



ostatní příjmy.

Celá řada příjmů je z předmětu daně fyzických osob vyňata, jde hlavně o příjmy nabyté dědictvím, příjmy získané darování s výjimkou darů přijatých v souvislosti se závislou činností, funkčními požitky nebo spojené s podnikáním a jinou samostatnou výdělečnou činností. Do předmětu daně také nezařazujeme přijaté úvěry a půjčky. Velké množství příjmů, které jsou předmětem daně, je od daně osvobozeno, přičemž se zmíním pouze o pár nejvýznamnějších skupinách. Mezi ně patří příjmy sociální. 25

Osvobození se týká dávek sociálních podpor, nemocenského a zdravotního pojištění. Dále také studentská stipendia, příspěvky od nadací, občanských sdružení, atd.[4] Další velkou skupinou jsou vyplácené penze. Osvobozeny jsou penze, jež nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 840 tis. Kč. Sazba daně Sazba daně činí 15% ze základu daně. Základ daně je snížený o nezdanitelné části a o odčitatelné položky a zaokrouhluje se na celé stokoruny nahoru. Vyměření a splatnost daně Daňové přiznání se u daně z příjmů fyzických osob podává podle nového daňového řádu nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a v ten den je daň i splatná. Za zdaňovací období roku 2010 je možné podat daňové přiznání do 1. dubna 2011. Pro zjednodušení systému se daň neplatí jednorázové, ale postupně ve zdaňovacím období formou záloh. Tyto zálohy jsou uplatňovány z toho důvodu, aby stát nemusel celý rok čekat na velký objem příjmů a poplatník nemusel neustále myslet na to, jestli všechny peníze nevynaložil na spotřebu. Zálohy jsou odváděny měsíčně, které odvede zaměstnavatel za zaměstnance. Zaměstnavatel, který zaměstnanci vyplácí mzdu, mu při výpočtu mzdy srazí daň, která se odvádí státu jako záloha. Daň z příjmů právnických osob Poplatník Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou všechny osoby, které nejsou fyzickými osobami. Opět můžeme rozdělit tyto osoby na daňové rezidenty a nerezidenty. Daňovým rezidentem je právnická osoba, která má sídlo i vedení na území ČR. Tyto osoby podléhají jak příjmy z tuzemska, tak i příjmy ze zahraničí. Za rezidenta se považuje i ten, který má sídlo v zahraničí, ale důležité je, že vedení je v tuzemsku. Daňový nerezident je osoba, která nemá ani sídlo ani vedení na území České republiky, ale stát od něj požaduje daň ze zdrojů, které dosáhl v tuzemsku.

26

Předmět daně Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a nakládání s veškerým majetkem. Dále popíšu některé činnosti, které se nepovažují za předmět daně právnických osob: 

příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci,



příjmy získané vydáním pohledávky,



příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivního odpadu,



příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva.

Zvláštní kategorií jsou poplatníci, kteří nebyli zřízeni nebo založeni pro účel podnikání. Tyto organizace jsou označovány jako neziskové a jejich předmět daně jsou všechny příjmy z reklam, členských příspěvků a příjmy z nájemného. Předmětem daně nejsou tedy činnosti vyplývající z jejich poslání. Dále příjmy z dotací, příspěvků na provoz ze státního rozpočtu a příjmy z úroků na běžném účtu. Sazba daně Sazba daně činí 19% ze základu daně, který je snížen o odčitatelné položky. Základ daně se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Sazba daně 5% je určena pro investiční fondy, podílové fondy, zahraničí fondy kolektivního investovaní a penzijní fondy. Vyměření a splatnost daně Daňové přiznání se u právnických osob podává opět podle nového daňového řádu nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a k tomuto datu je daň i splatná. Výjimkou jsou právnické osoby s povinným auditem, jejichž doba podání daňového přiznání je prodloužena do konce června. Za zdaňovací období 2010 je to nejpozději do 1. dubna 2011. Zdaňovací období u právnických osob je buď: 

kalendářní rok



hospodářský rok



účetní rok, pokud je toto období delší než 12 po sobě jdoucích měsíců.

Podobně jako u daně z příjmu fyzických osob i právnické osoby v průběhu roku odvádějí zálohy. V tomto případě však velikost a četnost zálohy závisí na velikosti 27

poslední daňové povinnosti. Zálohy mohou být odváděny buď čtvrtletně, nebo pololetně.

3.2 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Daňové subjekty Osoby povinné k dani Osoba povinná k dani je fyzická i právnická osoba, která samostatně vykonává ekonomickou činnost na území České republiky, v členských zemích Evropské unie nebo v dalších zemích. Osobou povinnou může být i právnická osoba, která nebyla zřízena za účelem podnikání. Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku je osvobozena od daně, pokud její obrat nepřesáhl za předcházejících 12 měsíců 1 000 000 Kč. Plátce daně Plátce daně je osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v České republice, která je registrovaná k dani z přidané hodnoty. Plátcem daně se stane osoba, která se buď přihlásila dobrovolně k registraci, nebo zákon ji udělí povinnost se k registraci přihlásit, pokud její obrat přesáhl 1 mil. Kč po sobě jdoucích 12 měsíců. Předmět daně Předmětem daně je: 

dodání zboží nebo převod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,



poskytnutí služby za úplatu osobou povinou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku



pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem

28

podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, 

dovoz zboží s plněním v tuzemsku.

Sazba daně Sazba daně je lineární a diferencovaná. Základní sazba činí 20 % a snížená sazba 10 %. Vyměření a splatnost daně Plátce daně má povinnost daň na vstupu a daň na výstupu zaevidovat a dále musí správně určit zdaňovací období, ve kterém nastalo uskutečnitelné plnění. Základní zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. U plátců daně, u kterých obrat nedosáhl 10 mil. Kč, je zdaňovací období čtvrtletné. Jestliže by pro tyto plátce bylo výhodnější měsíční zdaňovací období, tak si ho mohou zvolit, za předpokladu, že jejich obrat je minimálně 2 mil. Kč za kalendářní rok.

3.3 Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů. Daň z nemovitosti tvoří daň z pozemků a daň ze staveb. Daň z pozemků Poplatník Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku zapsaný v katastru nemovitostí. U pozemků ve vlastnictví České republiky je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace a právnická osoba, která má právo trvalého užívání. Poplatníkem může být i nájemce v případě pozemků, které jsou zapsané v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. Předmět daně Předmětem daně jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí.

29

Předmětem daně z pozemků nejsou např. vodní plochy nesloužící pro chov ryb, lesní pozemky, na nichž jsou vysázené ochranné lesy, pozemky určené pro obranu státu a pozemky zastavěné stavbami. Sazba daně Velikost sazby daně se mění podle jednotlivých druhů pozemků: 

u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů použijeme sazbu 0,75 %.



u trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s průmyslovým chovem ryb sazba činí 0,25 %

U ostatních pozemků činí sazba za každý 1m2 u: 

zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč,



stavebních pozemků 2,00 Kč,



ostatních ploch 0,20 Kč.

U těchto pozemků se základní sazba daně vynásobí koeficientem podle počtu obyvatel v obci. Daň ze staveb Poplatník Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Pro stavby, byty nebo samostatné nebytové prostory ve vlastnictví státu je poplatníkem daně opět organizační jednotka nebo státní organizace, anebo právnická osoba s právem trvalého užívání. Předmět daně Předmětem daně jsou stavby evidované v katastru nemovitostí. Patří sem stavby podléhající: 

kolaudaci,



kolaudačnímu souhlasu,



oznámení stavebnímu úřadu.

30

Sazba daně Sazba daně je rozdílná podle toho, pro jaký účel je stavba určena. 

U obytných domů a ostatních staveb činí sazba 2 Kč/m2.



U bytů a u ostatních nebytových prostorů je sazba 2 Kč/m2.



U staveb sloužící pro rekreaci činí sazba 6 Kč/m2.



U garáží, které jsou postaveny mimo obytných domů je stanovena sazba 8 Kč/m2.



Pro ostatní stavby se používá sazba 6 Kč/m2.



Stavby určené pro podnikatelskou činnost je sazba 10 Kč/m2 a pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství je sazba 2 Kč/m2. Tyto základní sazby jsou dále navýšeny za každé podlaží o 0,75 %.

Vyměření a splatnost daně Zdaňovací období u daně z nemovitosti je kalendářní rok. Každý poplatník musí podat daňové přiznání, pokud vlastní některou nemovitost, potom již pouze při nově vzniklé daňové povinnosti, nebo pokud by došlo ke změně ovlivňující vyměřovací základ daně. V těchto případech poplatník daňové přiznání podá správci daně do 31. ledna zdaňovacího roku. Daň z nemovitosti ve výši do 5 000 Kč je splatná do 31. května, jestliže je tato částka vyšší, tak je daň splatná v těchto termínech: 

u poplatníků, kteří provozují zemědělskou výrobu do 31.8 a do 30.11.



u ostatních poplatníků do 31.5 a do 30.11.

Zda-li je celková částka daně z nemovitosti menší než 30 Kč, tak poplatník daň neplatí a správce daně ji ani nevyměří. Poplatník daňové přiznání podává stejným způsobem, jako by daň platil.

3.4 Silniční daň Silniční daň je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. 31

Poplatník Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu. Poplatníkem je dále zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhrady zaměstnanci za použití osobního auta. Daň se vždy vztahuje na osobu, která je zapsaná v technickém průkazu a ne na toho, kdo osobní auto používá k podnikání. Předmět daně Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která zároveň musí splňovat tyto podmínky: 

jsou registrována a provozována v České republice a zároveň



jsou používána nebo určena k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti

Sazba daně Poplatník při výpočtu použije sazbu, která je uvedena v zákoně, podle zdvihového objemu v cm3 nebo celkové hmotnosti na nápravu a počtem náprav. Vyměření a splatnost daně Zdaňovací obdobím je kalendářní rok. Poplatník podává daňové přiznání k 31. lednu následujícího roku za předešlé zdaňovací období, ve kterém uvede skutečnou dobu daňové povinnosti, nárok na osvobození nebo slevy na dani. Přeplatek nebo nedoplatek daně vyrovná se správcem daně. Poplatník platí zálohy splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Poplatník si vypočte zálohu ve výši 1/12 roční sazby za každý měsíc.

3.5 Převodové daně Mezi převodové daně patří daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. Tyto daně upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

32

Daň dědická Poplatník Poplatníkem daně je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu. Předmět daně Předmětem daně je nabytí majetku děděním. Za majetek podle zákona se považuje: 

věci nemovité, byty a nebytové prostory,



věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty.

Daň darovací Poplatník Poplatníkem daně darovací je osoba, která bezúplatně získala majetek, tedy nabyvatel. Předmět daně Předmětem daně je bezúplatné nabytí majetku. Majetkem jsou míněny nemovitosti, movitý majetek a jiný majetkový prospěch. Sazba daně dědické a darovací Sazba daně je rozdělena podle 3 skupin, vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli či k dárci. Základem daně je cena nabytého majetku. Poplatník si na základě hodnoty majetku vybere danou sazbu a sám si vypočte daň. Vyměření a splatnost daně dědické a darovací Daňové přiznání je poplatník povinen podat do 30 dnů ode dne, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušeného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení anebo došlo k bezúplatnému nabytí majetku. Daň je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

33

Daň z převodu nemovitosti Poplatník Poplatník daně z převodu nemovitostí je převodce (prodávající), nabyvatel je v tomto případě ručitelem. Pokud dojde nabytí nemovitosti vydržením nebo při výkonu rozhodnutí, vyvlastnění, insolventního řízení po rozhodnutí o úpadku, je poplatník nabyvatel nemovitosti. Předmět daně Předmětem daně je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Sazba daně Sazba daně činí u daně z převodu nemovitosti 3 % ze základu daně. Základem daně je cena nabytého majetku. Vyměření a splatnost daně Poplatník má povinnost podat daňové přiznání do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl zapsán vklad do katastru nemovitostí. Splatnost daně je ve lhůtě pro podání daňové přiznání.

34

4. Daňová tvrzení V této kapitole se budu věnovat jednotlivým formám podání daňového tvrzení, provedu jejich analýzu a posoudím výhody a nevýhody vybraných forem podání. Pro přehlednost uvádím, že termín „daňové tvrzení“, jak ho používám ve své práci, se v českém právním řádu objevil až od 1. ledna 2011 s účinností zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 1 odst. 3 daňového řádu je základem pro správné zjištění a stanovení daně daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování (dále jen „řádné daňové tvrzení“) a dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování (dále jen „dodatečné daňové tvrzení“) podané daňovým subjektem. Do té doby se v daňovém řízení postupovalo podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, který v § 21 odst. 2 uváděl, že stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon, podávají daňové subjekty o své daňové povinnosti příslušnému správci daně přiznání, hlášení a vyúčtování na předepsaných tiskopisech. Ačkoliv se zabývám obdobím 2003 – 2010, tedy dobou, kdy se místo obecného pojmu „daňového tvrzení“ používalo pouze konkrétních pojmů (přiznání, hlášení a vyúčtování), budu ve své práci užívat širšího pojmu „daňové tvrzení“, který je v době psaní mé práce aktuální. Pouze tam, kde bude potřeba upřesnit jednotlivá podání, použiji užších pojmů - daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování. Tiskopisy pro daňová tvrzení vydávalo Ministerstvo financí ČR jak podle zákona o správě daní a poplatků (§ 40 odst. 2 ZSDP - Daňové přiznání nebo hlášení lze účinně podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Součástí daňového přiznání nebo hlášení jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise. Při dovozu plní funkci daňového přiznání nebo hlášení písemný návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění zboží. Je-li přiznání nebo hlášení podáno též na technickém nosiči dat, musí být ve tvaru stanoveném pro tento účel ministerstvem.), tak i podle daňového řádu (§ 72 odst. 1 DŘ - Přihlášku k registraci, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.) Jejich formální podoba se často mění a daňové subjekty musí pečlivě sledovat, jestli podávají

35

daňové tvrzení na aktuálním tiskopise (číslo vzoru je uvedeno na daňovém tvrzení na první straně dole), aby bylo přijato správcem daně bez výhrad.

4.1 Způsoby podání daňového tvrzení V současné době existují různé formy podání daňových tvrzení. Poplatníci si mohou vybrat sami, jakým způsobem podají daňové tvrzení, pokud jim to přímo nenařídí zákon. Podle nového daňového řádu lze formy podání rozdělit na kvalifikované a nekvalifikované. Kvalifikované: Písemně Poplatník u této formy podání daňového tvrzení si může dále vybrat, zda daňové tvrzení doručí osobně nebo prostřednictvím pošty. Osobně Poplatník vyplněné daňové tvrzení donese přímo na podatelnu příslušného finančního úřadu. Poštou Tímto způsobem poplatník zašle daňové tvrzení doporučeně prostřednictvím pošty. Datum podání daňového tvrzení je potom den kdy, ho poplatník podal na přepážce pošty a nikoliv až den, kdy byl doručen finančnímu úřadu. Elektronicky Elektronické podání daňových tvrzení se poprvé objevilo v roce 2003. Od té doby je možné podávat daňové formuláře správci daně v elektronické podobě. Podání se provádí

prostřednictvím

elektronického podání

(EPO)

opatřeného

zaručeným

elektronickým podpisem. Elektronický portál daňový subjekt najde na stránkách České daňové správy, kde si vybere příslušný formulář, který poté vyplní. Dalším způsobem, jak poplatník může využít elektronický způsob je pomocí datové zprávy odeslané prostřednictvím datové schránky.[10]

36

Datová schránka je definována jako elektronické úložiště zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. První spuštění informačního systému datových schránek se uskutečnilo 1. listopadu 2009. Datové schránky umožňují zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a od nich je také přijímat. Orgánům veřejné moci a právnickým osobám jsou datové schránky zřízeny automaticky, všem ostatním na základě jejich žádosti. Dokumenty si mezi sebou mohou zasílat všichni majitelé datových schránek, ovšem již za poplatek. Komunikace přes datovou schránku s orgány veřejné moci je zdarma. Datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra. [12] Nekvalifikované: Elektronicky Je to forma, která funguje na stejném principu jako kvalifikované elektronické podání pouze s rozdílem, že poplatník pošle elektronicky daňové tvrzení bez uznávaného elektronického podpisu či datové schránky. Pomocí jiných přenosových technik (např. fax) Další možností jak podat daňové tvrzení je faxem. Poplatník může odfaxovat řádně vyplněné daňové tvrzení místně příslušnému finančnímu úřadu. U obou těchto nekvalifikovaných forem podání daňových tvrzení zákon ukládá poplatníkovi povinnost doručit znova daňové tvrzení na finanční úřad do pěti dnů. To znamená, že musí použít některý kvalifikovaný způsob.[6]

4.2 Analýza vývoje forem podání daňových tvrzení Cílem této analýzy je představit vývoj forem podání tak, jak je postupně uplatňovaly daňové subjekty povinné k dani. Ve své analýze jsem vycházel z údajů Finančního úřadu v Jihlavě, které jsem zpracoval až od roku 2003. Tento rok jsem zvolil záměrně, neboť v tomto roce se poprvé objevila možnost podat daňové tvrzení elektronicky a budu se zajímat o to, jestli daňové subjekty začaly tuto formu využívat. V první řadě bych rád upozornil, že v jednotlivých počtech podání mohou být malé nepřesnosti 37

z důvodů toho, že se nebere v potaz skutečnost mezi přistěhovalými subjekty a odstěhovanými subjekty v průběhu roku. Na finančním úřadu jsem byl informován, že tento poměr je většinou velmi podobný, proto by to nemělo mít zásadní vliv na případné zkreslení výsledků. V další řadě, jak později uvidíte v grafech nebo tabulkách, nastane u některých daní mezi rokem 2005 a 2006 velmi znatelný nárůst v počtu podání daňových tvrzení. Je to způsobeno tím, že na základě zmocnění v § 7a zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, vydalo Ministerstvo financí vyhlášku č. 541/2006 Sb., kterou se zřizují pracoviště finančních úřadů, a to s účinností od 1. ledna 2007, čímž de facto zanikly finanční úřady v Třešti a Polné. Tato pracoviště získala postavení vnitřních organizačních jednotek Finančního úřadu v Jihlavě a až do 31. prosince 2009 zabezpečovala činnost podatelny tohoto finančního úřadu. Poskytovaly daňové tiskopisy, podávaly obecné informace, bylo zde možno učinit písemné podání, odevzdat daňové tvrzení, apod. Daňová přiznání podaná na těchto podatelnách však již byla evidována Finančním úřadem v Jihlavě, který se stal nástupcem těchto dvou zrušených finančních úřadů. V analýze jsou použity data pouze do roku 2010. Je to z toho důvodu, že v době, kdy byla zpracována tato analýza, nebyla k dispozici úplná data za rok 2011. Budu se postupně zabývat analýzou jednotlivých daňových tvrzení. 4.2.1 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Tabulka 4.1 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Rok

Formy podání 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

8263 8348 8123 19414 Papírově 0 0 6 14 Elektronicky: Elektronický 0 0 6 12 portál( EPO) Datová schránka 0 0 0 0 Disketa 0 0 0 2 0 0 0 0 EPO + vytištěné Zdroj: Finanční úřad v Jihlavě, vlastní úprava

26137 41

27598 64

22060 63

21969 85

37

62

62

72

0 4 49

0 2 132

0 1 126

13 0 330

V tabulce první sloupec „Formy podání s názvem EPO + vytištěné“ znamená způsob, kdy poplatníci vyplní daňový formulář na elektronickém portálu a poté si ho vytisknou a doručí na finanční úřad. Tím se tato forma stává velmi zvláštní, protože v sobě zahrnuje jak elektronické podání, tak podání papírové. Pro poplatníky se stala velmi 38

oblíbenou, jak je vidět z tabulky, neboť počty podání v jednotlivých letech touto formou rostou. Na finančním úřadu jsem byl informován, že podání tímto způsobem se do roku 2007 zařazovala klasicky do papírových podání. K vyčlenění těchto podání došlo z toho důvodu, aby daňová správa získala argument, že alespoň touto cestou je elektronický portál více využívaný. Pro poplatníky má tato forma výhodu oproti klasickému písemnému podání v tom, že poplatník, který vyplňuje daňový formulář na elektronickém portálu, ihned pozná, zda daňové přiznání má po formální stránce správně vyplněno. Elektronický portál je nastaven tak, že poplatníkovi veškeré údaje zkontroluje, nemůže se tedy např. stát, že by poplatník špatně vyplnil adresu. Další zvláštní formou je podání daňového přiznání přes disketu. Tato forma se zařazuje do elektronického podání, i když se to přímo neposílá přes internet, ale je k tomu potřeba počítač. Jedná se o způsob, kdy poplatník nahraje na disketu údaje a odevzdá je ke zpracování na finanční úřad. V dnešní době se tento způsob může zdát úsměvný, jelikož většina počítačů nepoužívá vůbec disketovou jednotku. Jak je vidět z tabulky 4.1, poplatníci tuto formu využívali pouze ojediněle. Podíl elektronických podání je vzhledem k celkovému počtu všech daňových přiznání, zanedbatelný. V roce 2010 papírovou formu podání daňového přiznání využilo 99,6 %. Zbytek procenta tvoří elektronická podání. V rámci elektronického podání poslalo daňové přiznání 86 % poplatníků přes elektronický portál a přes datovou schránku 14 % poplatníků. 4.2.2 Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob Tabulka 4.2 Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob Rok

Formy podání 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

1817

1719

1749

1880

2242

2351

2515

2523

Elektronicky: Elektronický portál Datová schránka

0

3

4

11

41

25

24

79

0

3

4

11

41

25

24

64

0

0

0

0

0

0

0

15

Disketa

0

0

0

0

0

0

0

0

0

11

13

22

60

Papírově

0 0 0 EPO + vytištěné Zdroj: Finanční úřad v Jihlavě, vlastní úprava

39

Při pohledu na tabulku 4.2 je zřejmé, že právnické osoby využívají elektronická podání více oproti osobám fyzickým. Elektronická podání vůči podáním papírovým činí pouhá 3 % v roce 2010. Každým rokem elektronická podání využívá čím dál více lidí, jak je možno vidět na grafu 4.1. Graf č. 4.1 Elektronické podání

Elektronické podání 90

80 Počet podání

70 60

50 40

Elektronické podání

30

20 10 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

Zdroj: vlastní úprava

4.2.3 Daňové přiznání k dani z přidané hodnoty Tabulka 4.3 Daňové přiznání k dani z přidané hodnoty Rok

Formy podání 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

14443

16883

15842

16791

20911

21427

21548

20119

EPO Elektronický portál Datová schránka

19

36

134

311

610

748

837

2429

19

36

134

311

610

748

816

1584

0

0

0

0

0

0

4

845

Disketa

0

0

0

0

0

0

17

0

FAX

0

0

0

0

1

0

0

0

EPO + vytištěné

0

0

0

0

27

40

72

131

0

0

1

0

0

Papírově

0 0 0 Ostatní Zdroj: Finanční úřad v Jihlavě, vlastní úprava

40

Z tabulky 4.3 bych rád poukázal na formu podání daňového přiznání faxem. U této daně tuto možnost využil jediný poplatník. Graf 4.2 Papírová a elektronická podání od roku 2003 do roku 2010

Papírová a elektronická podání 25000

Počet podání

20000 15000 Papírové

10000

Elektronické 5000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

Zdroj: vlastní úprava

Z grafu 4.2 je názorně vidět, že nastává trend, kdy elektronická podání začínají narůstat, a následně začíná klesat papírová forma. Podle mého názoru tento trend bude nadále pokračovat a v budoucnosti se můžeme dočkat, že se tento poměr nakonec vyrovná nebo dokonce obrátí. Když se podíváme na poslední dva roky, tak takový nárůst elektronického podání je ovlivněn vznikem datové schránky. V roce 2009 použili datovou schránku pouze 4 poplatníci z celkového počtu 837 elektronických podání a o rok později už 845 lidí z celkového počtu 2429 elektronických podání. Znamená to, že za jeden rok se počet poplatníků, kteří využili datovou schránku, zvýšil o 34 %. V roce 2010 elektronických podání doručilo 10,8 % poplatníků. Dále bych se chtěl pro úplnost zmínit o souhrnném hlášení, což je specifická forma daňových tvrzení v rámci daně z přidané hodnoty. Souhrnné hlášení je povinen podat plátce, který uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě na tiskopise vydaným Ministerstvem financí. Souhrnné hlášení podávají jak plátci s měsíčním, tak i čtvrtletním zdaňovacím období, za každé kalendářní čtvrtletí, a to do 25 dnů po jeho skončení. [9] Od roku 2010 je plátce povinen

41

podat vyplněný formulář správci daně elektronickým způsobem. Z toho vyplývá, že všechny vyplněné formuláře jsou správci daně doručeny elektronicky. 4.2.4 Daňové přiznání k dani silniční Tabulka 4.4 Daňové přiznání k dani silniční Rok

Formy podání 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

3889

3979

3981

4056

4809

4707

4762

4500

Elektronicky: Elektronický portál Datová schránka

0

10

17

32

56

76

77

114

0

7

12

27

52

76

75

93

0

0

0

0

0

0

0

21

Disketa

0

3

5

5

4

0

2

0

0

2

12

19

105

Papírově

0 0 0 EPO + vytištěné Zdroj: Finanční úřad v Jihlavě, vlastní úprava

Je zajímavé, že poplatníci v roce 2010 více využili elektronický portál ne pro odeslání daňového přiznání, ale pouze pro vyplnění daňového formuláře, který potom doručili na finanční úřad v písemné podobě. Elektronický portál využilo 93 poplatníků a elektronické podání, které poté doručili v papírově podobě 105 poplatníků. Oproti roku 2009, kde EPO + vytištěné využilo 19 poplatníků, v roce 2010 již 105 poplatníků, to znamená nárůst o 82 %. Dále bych chtěl upozornit na elektronická podání u daňového přiznání k dani silniční. I když se může zdát procento elektronických podání velmi malé, ve skutečnosti může být o dost vyšší. Je to z toho důvodů, že poplatník daně silniční uvádí na jedno daňové přiznání všechna jeho vozidla. To znamená, že velké dopravní společnosti, které mají stovky i tisíce vozidel, podávají pouze jedno daňové přiznaní. Tyto velké dopravní společnosti většinou doručí daňové přiznání elektronicky. Pokud by se porovnal poměr všech vozidel a jednotlivých daňových přiznání, mohl by být poměr mezi elektronickým a papírovým podáním vyrovnanější.

42

4.2.5 Daňové přiznání k dani z nemovitosti Tabulka 4.5 Daňové přiznání k dani z nemovitosti Rok Formy podání 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

1560

2121

2849

2090

2680

3015

3212

2880

Elektronicky: Elektronický portál Datová schránka

6

9

7

7

12

14

39

52

6

8

6

6

11

13

39

41

0

0

0

0

0

0

0

10

Disketa

0

1

1

1

1

1

0

1

EPO + vytištěné

0

0

0

0

5

32

27

128

Papírově

Zdroj: Finanční úřad v Jihlavě, vlastní úprava

Stejně jako u daně silniční je znatelný růst podání formou „EPO + vytištěné“. Dále bych rád upozornil na to, že kromě let 2003 a 2009 vždy alespoň jeden poplatník použil pro podání daňového přiznání disketu. Je tedy vidět, že poplatníci u daně silniční a u daně z nemovitosti využívají podání daňového přiznání formou diskety pravidelně. V následujícím grafu porovnávám tempo růstu elektronického portálu a EPO + vytištěné od roku 2007 do roku 2010, a to z důvodu toho, že u obou počty podání za poslední 4 roky rostou. Graf 4.3 Porovnání růstu

Porovnání růstu 140

Počet podání

120 100 80 60

Elektronický portál

40

EPO + vytištěné

20 0 2007

2007

2009 Rok

Pramen: vlastní úprava

43

2010

Z grafu 4.3 je patrné, že se u poplatníků forma „EPO + vytištěné“ stala velmi oblíbenou a bude zajímavé v příštích letech sledovat, jak se tento způsob bude nadále vyvíjet. 4.2.6 Daňové přiznání k převodovým daním a souhrn jednotlivých daňových přiznání Tabulka 4.6 Souhrn jednotlivých daňových přiznání Daňové

Formy podání

přiznání k dani

Celkem

Papírově počet

Elektronicky

procenta

DPFO 141912 99,8 DPPO 16796 98,90 DPH 147964 96,65 Silniční 34683 98,91 Z nemovitosti 20407 99,29 Zdroj: Finanční úřad v Jihlavě, vlastní úprava

počet

procenta

počet

273 187 5124 382 146

0,2 1,10 3,35 1,09 0,71

142185 16983 153088 35065 20553

Tabulka 4.6 znázorňuje celkový počet podání za všechny roky elektronickým a papírovým způsobem. Cílem této tabulky je představit u jaké daně poplatníci nejvíce a nejméně využijí elektronickou formu podání. Z výsledků je zřejmé, že nejméně podaných daňových přiznání bylo u daně z příjmů fyzických osob a nejvíce u daně z přidané hodnoty. Z této skutečnosti se dá usoudit, že elektronickým způsobem nejvíce podávají svá daňová přiznání podnikatelé. V tabulce nejsou zahrnuty daně převodové. Je to z důvodů toho, že poplatníci elektronické podání vůbec nevyužívají a jak je možno vidět v další tabulce, tak pouze jeden poplatník v roce 2010 využil elektronickou formu, v tomto případě poslal svoje daňové přiznání přes datovou schránku.

44

Tabulka 4.7 Daňové přiznání k dani darovací, dědické, z převodu nemovitosti Daňové přiznání k dani darovací

dědické

Papírové

Papírové

Papírové

Datová schránka

2003

570

169

2329

0

2004 2005 2006 2007 2008 2009

729 679 903 1028 219 225

119 106 116 132 98 30

2589 2789 2836 4518 4518 4183

0 0 0 0 0 0

2010 173 16 3512 Zdroj: Finanční úřad v Jihlavě, vlastní úprava

1

Rok

z převodu nemovitosti

4.2.7 Vyúčtování daně ze závislé činnosti Tabulka 4.8 Vyúčtování daně ze závislé činnosti

Roky

Formy podání 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2077

2090

2085

1996

2708

2639

2818

2686

Elektronicky: Elektronický portál Datová schránka

0

0

0

3

16

27

25

68

0

0

0

3

16

26

25

50

0

0

0

0

0

0

0

18

Disketa

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

3

6

42

Papírově

0 0 0 EPO + vytištěné Zdroj: Finanční úřad v Jihlavě, vlastní úprava

I vyúčtování daně ze závislé činnosti má podobný vývoj, jako všechna daňová přiznání. Představoval jsem si zde vyšší počet elektronických podání, neboť vyúčtování daně ze závislé činnosti posílá samotná organizace a tudíž by to pro ně byl jednodušší způsob, protože některé organizace mají od roku 2009 povinně zřízenou datovou schránku a tudíž mohou bezplatně doručit správci daně daňové přiznání, čímž organizace mohou ušetřit mnoho času. V tomto případě elektronické podání využilo 2,5 % organizací. Jestliže organizace zaměstnává alespoň jednoho cizince, tak podle nového daňového řádu musí od roku 2011 povinně podat daňové přiznání elektronicky. V budoucnu tato povinnost pro organizace určitě zvýší počet elektronických podání.

45

4.3 Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů podání Jak jsem již uvedl dříve, je mnoho možností, jakým způsobem daňové přiznání doručit ke správci daně (finančnímu úřadu). Elektronický způsob Jestliže se na to podíváme z hlediska pohodlí a rychlosti, nejvhodnějším způsobem pro poplatníky zajisté bude elektronický způsob, kdy v klidu z domova vyplní svá daňová přiznání a pomocí datové schránky nebo přes elektronický portál je pošlou na finanční úřad. Mnoho lidí, i když se zdá, že je tento způsob velice jednoduchý, od něj raději upustí. Může to být obava lidí posílat citlivé údaje přes internet. Dalším důvodem, proč se nevyužívá tento způsob, je i ekonomické hledisko. I když si mnoho z nás myslí, že internet hraje důležitou roli v našich životech a je pro nás nepostradatelný, tak podle českého statistického úřadu v roce 2010 mělo připojení k internetu „pouze“ 56 % domácností. Z toho vyplývá, že mnoho lidí si nebude nákladně zřizovat internet kvůli poslání daňového přiznání elektronicky. Od použití datové schránky může hodně lidí odradit její zřízení. Nemám na mysli osoby, pro které je zřízení datové schránky povinné. Mezi ně patří právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a orgány veřejné moci. Fyzické a právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku musí nejprve poslat žádost o zřízení datové schránky. Pro použití datové schránky je dále potřeba elektronický podpis. Samotné zřízení datové schránky je zdarma, ale poplatek za zřízení elektronického podpisu stojí v průměru 400 Kč. V České republice existují tři společnosti, které zřizují občanům elektronické podpisy. Z pohledu finančního úřadu bude výhodné, jestliže se daňový subjekt rozhodne doručit daňové tvrzení přes elektronický portál, protože pracovníci potom nemusí přepisovat údaje z daňových formulářů zpět do počítačů, čímž se ušetří mnoho času. Některé organizace používají účetní software, který jim automaticky zobrazí vyplněné daňové přiznání, které si v programu vybrali. Vyplněné daňové přiznání poté jednoduše přepošlou datovou schránkou Papírový způsob Písemně může poplatník podat daňové tvrzení, jak již bylo řečeno, buď osobně, prostřednictvím pošty, nebo také vyplněným formulářem z elektronického portálu, jak vyplynulo z předešlé analýzy. 46

Osobně Stále mnoho lidí využívá tento způsob, i když musí zejména koncem termínu pro podání daňového tvrzení vyčkat nekonečné fronty na finančním úřadu a současně musí na finanční úřad cestovat. Tedy budou muset zaplatit peníze buď za benzín, nebo za lístek v městské hromadné dopravě. Výhodou pro některé může být, že se mohou poradit se zaměstnanci finančního úřadu. Jestliže se na to podíváme z druhé strany, zjistíme, že většina občanů, kteří využijí tento způsob má daňová tvrzení správně vyplněna a zaměstnanci finančního úřadu nemusí zdlouhavě opravovat daňová tvrzení, která byla špatně poslána přes datovou schránku. Vyplněné daňové formuláře doručeny datovou schránkou neprochází kontrolním softwarem, tak jako to funguje u daňových tvrzení, které jsou poslány přes elektronický portál. V konečné fázi se může stát, že pro finanční úřady to bude časově náročnější a nákladnější. Poštou Stejným problémem mohou být i zde velké fronty na poštovních přepážkách, protože jak je známo, český občan nechává vše na poslední chvíli. Formulář vyplněný z elektronického portálu Již dříve jsem uvedl, že tento způsob od roku 2007 nepatří do papírových podání, ale dovolím si ho sem zařadit. Je to z důvodu toho, že i nadále se jedná o písemnou formu a finanční úřad pouze uměle vytvořil zvláštní skupinu. Výhodou tohoto způsobu, jak již bylo uvedeno dříve, je hlavně rychlost a správnost vyplnění daňového formuláře poplatníkem. Co by se zde dalo uvést jako nevýhoda? Poté, co poplatník vyplní daňové tvrzení, jej stejně musí doručit na finanční úřad osobně nebo poštou. Podle výsledků mé analýzy je zřejmé, že tento způsob využívají v posledních letech poplatníci více, než aby ho rovnou poslali přes elektronický portál. I když se zdá, že by to poplatníkovi ušetřilo mnohem více času. Je otázkou, proč se tak neděje. Možná to jsou právě ty nevýhody, které jsem uvedl u elektronického způsobu.

47

Závěr Cílem bakalářské práce bylo nejprve čtenáře seznámit s teorií a problematikou daní. V této oblasti jsme se například dozvěděli, jaké jsou funkce daní, daňové principy, kterými by se měl každý stát řídit při tvorbě jednotlivých daní. V další části bylo cílem představit formy podání daňových tvrzení, provést jejich analýzu a nakonec pro vybrané způsoby zjistit výhody a nevýhody. Do své práce jsem též zařadil právní úpravu jednotlivých daní. Právní úpravou jsem se zabýval z toho důvodu, že každý daňový subjekt i při pouhém doručení daňového tvrzení musí dobře znát právní úpravu u jednotlivé daně. Zákony daňovému subjektu např. určí, do kdy daňové tvrzení musí podat, do kdy daň musí být zaplacena nebo jaké sazby má při výpočtu daně použít apod. Kapitola jednotlivé zákony popisuje velmi stručně a zabývá se jen těmi nejdůležitějšími prvky, aby byla srozumitelná pro každého. Úkolem této kapitoly bylo vytvořit přehled daňových zákonů, aby se daňový subjekt po jeho přečtení dokázal správně orientovat. Ve své práci, jak jsem již uvedl, jsem popisoval výhody a nevýhody jednotlivých způsobů. Jestliže bych měl zhodnotit tu nejlepší formu podání daňového tvrzení, tak to bude velice obtížné. Každý z nás má určité zvyklosti, které mu vyhovují a nechce je měnit. Z mého hlediska přináší každý způsob nějaké plusy a mínusy. Elektronické podání daňovému subjektu ušetří zajisté mnoho času. Mínusem naopak může být počáteční investice do zřízení datové schránky a elektronického podpisu, které se ale z mého pohledu může v dalších letech navrátit, jestliže započítáme čas strávený cestováním na finanční úřad. Ve své práci jsem provedl analýzu forem podání daňových tvrzení. Úkolem bylo analyzovat jednotlivé způsoby a zjistit, jaké formy podání preferovaly daňové subjekty v jednotlivých letech 2003 až 2010. Data potřebná k této analýze jsem získal přímo na Finančním úřadu v Jihlavě. Když shrnu veškerá mnou zpracovaná data, jsem velmi překvapený, jak málo jsou využívána elektronická podání. Dokud jsem tuto analýzu nezpracoval, byl jsem přesvědčen o tom, že u některých daňových tvrzení je poměr mezi elektronickým a papírovým podáním vyrovnaný. Je pravdou, že počet elektronických podání u většiny daňových přiznání každým rokem roste, ale i tak je počet elektronických podání 48

k celkovému součtu všech podání velmi malý. Podle mého názoru tato analýza už tolik příznivě nevyznívá pro daňovou správu, která pravděpodobně také očekávala vyšší procento využití elektronických podání. I přes tyto výsledky by však omezení či snad dokonce rušení elektronického podání bylo nesystémové. S výhledem do budoucna, kdy se počítačová gramotnost daňových subjektů jistě ještě zvýší, je možnost elektronického podání daňových tvrzení určitě krok správným směrem.

49

Seznam použité literatury a) Knihy [1] GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 1 vydání. Praha : Linde Praha, a.s., 2004. 322 s. ISBN 80-7201-620-2. [2] KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4 vydání. Praha : ASPI, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-7357-205-2. [3] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 3 vydání. Praha: ASPI Publishing, 2003. 276 s. ISBN 80-86395-04-7 [4] VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém 2010. 10 vydání. Praha 1 : 1.VOX a.s., 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. [5] BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 4 vydání. Praha : C. H. Beck, 2006. 741 s. ISBN 80-7179-431-7. [6] KOPŘIVA, Miloslav; NOVOTNÝ, Jaroslav. Manuál k daňovému řadu. 1 vydání. Praha : Sagit, 2011. 750 s. ISBN 978-80-72088-37-9. b) Elektronické prameny [7] Cds.mfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Kompetence a činnosti daňové správy. Dostupné z WWW: . [8] TOMANOVÁ, Veronika. Firemnifinance.cz [online]. 26.11.2010 [cit. 2011-05-03]. Provedeme vás daňovým řádem platným od roku 2011. Dostupné z WWW: . [9] Sagit.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-28]. Daňový poradce. Dostupné z WWW: . [10] Penize.cz [online]. 03.03.2011 [cit. 2011-04-29]. Jak podat daňové přiznání elektronicky. Dostupné z WWW: . [11] Datoveschranky.info [online]. 2009 [cit. 2011-05-16]. Datové schránky. Dostupné z WWW: <www.datoveschranky.info>. c) Právní předpisy [12] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

50

[13] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů [14] Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů [15] Zákon č.16/1992 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů [16] Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

51

Seznam grafů, tabulek a schémat Grafy Graf 1.1 Lafferova křivka .............................................................................................. 13 Graf 2.4 Daňový mix v daňovém systému ČR .............................................................. 21 Graf 4.1 Elektronické podání ......................................................................................... 38 Graf 4.2 Elektronická a papírová forma od roku 2003 do roku 2010 ............................ 39 Graf 4.3 Porovnání růstu ................................................................................................ 41

Tabulky Tabulka 4.1 Daňové přiznání k dani z fyzických osob ................................................... 36 Tabulka 4.2 Daňové přiznání k dani z právnických osob .............................................. 37 Tabulka 4.3 Daňové přiznání k dani z přidané hodnoty ................................................. 38 Tabulka 4.4 Daňové přiznání k dani silniční .................................................................. 40 Tabulka 4.5 Daňové přiznání k dani z nemovitosti ........................................................ 41 Tabulka 4.6 Souhrn jednotlivých daňových přiznání .................................................... 42 Tabulka 4.7 Daňové přiznání k dani darovací, dědické, z převodu nemovitosti ............ 43 Tabulka 4.8 Vyúčtování daně ze závislé činnosti ........................................................... 43

Schémata Schéma 2.1 Předmět zdanění ......................................................................................... 16 Schéma 2.2 Daně daňového systému ČR ....................................................................... 18 Schéma 2.3 Daně majetkové a daně z příjmu ................................................................. 19 Schéma 2.4 Daně ze spotřeby ......................................................................................... 20

52

53