VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Zhodnocení hospodaření města Nové Město na Moravě Bakalářská práce
Autor: Petr Novotný Vedoucí práce: Ing. Martina Zemanová Jihlava 2014
Anotace Tato bakalářská práce „Zhodnocení hospodaření města Nové Město na Moravě“ se zabývá hodnocením hospodaření Nového Města během let 2008 – 2013 a návrhem možných opatření vedoucích ke zlepšení finanční situace města. Práce je rozdělena na dvě části. První teoretická část se zabývá pojmy, jako jsou veřejná správa, obec a obecní orgány, rozpočet a rozpočtová soustava a finanční analýza. Praktická část se zaměřuje na představení Nového Města, zhodnocením příjmů a výdajů a analýzu vybraných ukazatelů finanční analýzy. V závěru práce jsou představeny návrhy pro zlepšení finanční situace města.
Klíčová slova Územní samospráva, obec, rozpočet, rozpočet obce, hospodaření obce, finanční analýza
Annotation This bachelor thesis „Evaluation of the management of the municipality Nove Mesto na Morave“ deals with the evaluation of the management of Nove Mesto during the period 2008 – 2013 and proposal of possible measures leading to improve the financial situation of the municipality. Thesis is divided into two parts. First, theoretical part deals with terms as public administration, municipality and municipality authorities, budget and municipality budget and financial analysis. The practical part focuses on presentation of Nove Mesto, evaluation of the income and expenditures and analysis of selected indicators of financial analysis. In the conclusion is shown suggestions for improving financial situation of the municipality.
Key words Municipal authorities, municipality, budget, municipality budget, management of the municipality
Poděkování
Rád bych poděkoval vedoucí bakalářské práce Ing. Martině Zemanové za odborné vedení a vřelý přístup při zpracování bakalářské práce. Dále bych také rád poděkoval zaměstnancům městského úřadu v Novém Městě na Moravě za poskytnuté informace a za zájem o téma mé bakalářské práce.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. 5. 2014 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 I
Teoretická část ......................................................................................................... 11
1
Veřejný sektor ......................................................................................................... 11
2
3
4
1.1
Veřejná správa .................................................................................................. 11
1.2
Samospráva ...................................................................................................... 12
1.3
Územní samospráva ......................................................................................... 12
Obec ......................................................................................................................... 14 2.1
Rozdělení obcí .................................................................................................. 14
2.2
Orgány obcí ...................................................................................................... 15
2.2.1
Zastupitelstvo ............................................................................................ 15
2.2.2
Rada obce .................................................................................................. 16
2.2.3
Starosta...................................................................................................... 17
2.2.4
Obecní úřad ............................................................................................... 18
Financování územní samosprávy ............................................................................ 19 3.1
Teorie fiskálního federalismu .......................................................................... 19
3.2
Rozpočet a rozpočtový proces ......................................................................... 20
3.2.1
Rozpočet jako decentralizovaný peněžní fond ......................................... 21
3.2.2
Rozpočet jako bilance ............................................................................... 21
3.2.3
Rozpočet jako finanční plán ..................................................................... 21
3.2.4
Rozpočet jako nástroj prosazování municipální politiky .......................... 21
3.3
Rozpočtový výhled........................................................................................... 22
3.4
Rozpočtový proces ........................................................................................... 23
3.5
Rozpočtová skladba ......................................................................................... 24
3.6
Rozpočet obce .................................................................................................. 25
3.6.1
Rozdělení příjmů....................................................................................... 25
3.6.2
Rozdělení výdajů ...................................................................................... 27
Finanční analýza ...................................................................................................... 28 4.1
Finanční analýza municipalit ........................................................................... 28
4.1.1
Ukazatele rentability ................................................................................. 29
4.1.2
Ukazatele aktivity ..................................................................................... 31
4.1.3
Ukazatele likvidity .................................................................................... 32
4.1.4
Ukazatele zadluženosti ............................................................................. 33
4.2
Monitoring hospodaření obcí ........................................................................... 34
II
Praktická část ........................................................................................................... 37
5
Představení města Nové Město na Moravě ............................................................. 37
6
5.1
Organizační struktura města ............................................................................. 38
5.2
Demografický vývoj......................................................................................... 40
Hospodaření města Nové Město na Moravě ........................................................... 42 6.1
7
8
Příjmy ............................................................................................................... 43
6.1.1
Daňové příjmy .......................................................................................... 44
6.1.2
Daň z nemovitostí ..................................................................................... 45
6.1.3
Poplatky .................................................................................................... 46
6.1.4
Nedaňové příjmy....................................................................................... 51
6.1.5
Kapitálové příjmy ..................................................................................... 53
6.1.6
Přijaté transfery ......................................................................................... 53
6.2
Výdaje .............................................................................................................. 54
6.3
Výdaje dle odvětvové příslušnosti ................................................................... 56
6.3.1
Běžné výdaje ............................................................................................. 57
6.3.2
Kapitálové výdaje ..................................................................................... 60
Finanční analýza ...................................................................................................... 63 7.1
Ukazatele rentability ........................................................................................ 63
7.2
Ukazatele aktivity............................................................................................. 64
7.3
Ukazatele likvidity ........................................................................................... 66
7.4
Ukazatele zadluženosti ..................................................................................... 68
7.5
Ukazatele založené na bázi příjmů ................................................................... 71
Vlastní návrhy a opatření......................................................................................... 73 8.1
Snížení výdajů města........................................................................................ 73
8.2
Přilákání nových podnikatelských subjektů ..................................................... 73
8.3
Pronájem hospodářských pozemků .................................................................. 74
8.4
Zvýšení poplatku z ubytovací kapacity ............................................................ 75
8.5
Daň z nemovitostí ............................................................................................ 75
8.6
Růst obyvatelstva ............................................................................................. 76
8.7
Zrušení rozhodnutí o zrušení hazardu v Novém Městě ................................... 76
Závěr ............................................................................................................................... 77 Literatura ......................................................................................................................... 79 Seznam obrázků .............................................................................................................. 82 Seznam tabulek ............................................................................................................... 83 Seznam příloh ................................................................................................................. 84
Úvod Peníze, stavební kámen moderní společnosti a hybatel všeho dění. Někteří si myslí, že jim peníze přinesou moc, moc vládnout a ovládat ostatní. Já říkám, že pravou moc s sebou nesou informace a schopnost jejich využití. A co by mohlo být mocnějším nástrojem než informace o penězích. Možná i právě proto jsem si vybral dané téma, ne z toho důvodu získat moc, to opravdu ne, ale je důležité alespoň částečně vědět a podělit se o informace s ostatními, tím roztříštit kumulovaní moci a ochránit svobodu. Právě roztříštění a ochrana svobody je jedním ze stavebních kamenů samosprávných celků právě pak měst. Spolu se současnou situací na východě Ukrajiny a před časem i na Krymu, vidíme, jakou sílu mají města, centrální vláda může zasahovat, ale pokud je městská či obecní moc dostatečně velká, vládní zásahy mohou mít malý či vůbec žádný účinek. Proto je analýza hospodaření obce důležitým prvkem nejen ekonomické stránky věci, ale je důležitá i pro samotný vývoj životní úrovně. Pokud město hospodaří zodpovědně a rozumně a dokáže splnit přání občanů, zvyšuje se i kvalita života a spokojenost občanů. Tím lze zabránit negativní náladě a přilákat víc lidí, aby se přistěhovali do města a zvýšit tak finanční příjmy, protože počet obyvatel je určujícím faktorem při financování města. Provedení hodnocení hospodaření Nového Města na Moravě a provedení finanční analýzy jsem si jako téma své bakalářské práce vybral, protože jsem se v Novém Městě narodil, žiji zde a chci zde prožít krásný a dlouhý život. Za dobu co jsem na světě, jsem v Novém Městě zažil nezměrně akcí: rekonstrukci radnice, výstavbu domu s pečovatelskou službou, rekonstrukci nemocnice, zavedení městské hromadné dopravy, 700 let výročí města, mistrovství světa v klasickém lyžování a v biatlonu a nyní plánovanou výstavbu wellness centra a zamýšlenou výstavbu rychlobruslařské dráhy. Proto se teď ptám. Bylo, je a bude to všechno správně? A na tuto otázku by mi mohlo pomoci odpovědět právě zpracovávané téma. Věřím, že tato práce bude užitečná nejenom pro mě, ale i pro její čtenáře. Práce je rozdělena na dva hlavní tematické celky, tím prvním je Teoretická část, ve které jsou uvedena teoretická východiska pro navazující Praktickou část. V teoretické části jsou uvedeny poznatky týkající se samosprávy, rozpočtu územních samosprávných 9
celků a finanční analýzy. V praktické části jsou uplatňovány poznatky z teoretické části. V této části je představeno město Nové Město na Moravě, dále je provedeno hodnocení hospodaření města v letech 2008 – 2013 a je provedena finanční analýza hospodaření města. Poznatky vzešlé z šetření a návrhy na opatření jsou prezentovány v závěrečné části práce. Vzhledem k tomu že k 1. 1. 2009 byla ukončena hospodářská činnost obce, která byla převedena na činnost hlavní a vzhledem k rozdílnému způsobu účtování v předchozích letech, nelze z účetních výkazů zjistit potřebná data z roku 2009. Tím jsou zkreslena i některá ostatní data, především pak data let 2008 a 2009. Některé částky byly dostupné pouze zaokrouhlené na desítky korun, či byly zaokrouhleny autorem na desítky korun pro lepší přehlednost. Proto se mohou hodnoty uvedené v této práci s hodnotami zdrojových dat lišit v řádech jednotek, maximálně desítek korun. Z celkového pohledu je takovéto zaokrouhlování pro výsledky neškodné, téměř vždy se částky pohybují v milionech korun a odchylka jedné miliontiny, maximálně jedné sto tisíciny není markantní odchylkou.
10
I
Teoretická část
1 Veřejný sektor Vytvoření veřejného sektoru bylo nevyhnutelným milníkem vývoje moderní společnosti a ekonomického uspořádání. Veřejný sektor je de facto trh, který je ovlivňován státem, zvláště pak státními intervencemi, které mají zabránit vytváření tržních selhání, vzniku externalit apod. Veřejný sektor vychází z ekonomické teorie smíšeného řízení ekonomiky, kdy je zjištěno, že trh samotný nevyřeší složité společenské problémy a je potřeba zásahu státu. Spolu se vstupem státu na trh vzniká obava z vládních selhání, tj. problém časového zpoždění mezi zásahem státu a jeho důsledky. [5]
1.1 Veřejná správa Součástí veřejného sektoru jsou i organizace a činnosti spojené s řízením veřejných záležitostí, pro veřejnou správu je veřejný sektor polem její působnosti. Přesto, že pro veřejnou správu neexistuje žádná zcela přesná definice, lze ji charakterizovat ze dvou pohledů, a to buď z funkčního pojetí - jako soubor činností ve veřejném zájmu (vydávání správních aktů) nebo z hlediska institucionálního - jako soubor institucí vykonávající VS v přímé nebo přenesené působnosti. [5] Veřejná správa zahrnuje dvě větve, kterými jsou státní správa a samospráva. Model veřejné správy v ČR je podobný jako v okolních zemích (Polsko či Německo), kdy samospráva vykonává v přenesené působnosti i státní správu na místní úrovni. Takový model se nazývá smíšeným, kdy výše zmíněný výkon státní správy a samosprávy zabezpečuje tzv. místní správa na územní úrovni. [6]
11
1.2 Samospráva Samospráva jako jedna ze dvou základních složek veřejné správy, znamená, že subjekt samosprávy má ústavní právo na to, aby se spravoval sám. Samospráva je součástí veřejné moci, to znamená rozhodování o právech a povinnostech podřízených subjektů. Tím se samospráva stává určitým konkurenčním prvkem vzhledem k jiným nositelům veřejné moci. Tedy, samospráva zabraňuje hromadění moci v jediném mocenském centru a díky tomu zabraňuje zneužití moci. Decentralizace veřejné moci na samosprávné celky, je určitou formou ochrany demokracie. [4] „Samospráva je právo uspořádat a řídit část svých veřejných záležitostí ve vlastním zájmu a ve vlastní odpovědnosti. Své úkoly plní vlastními silami a prostředky.“ [1, str. 13] V systému samosprávy neexistují vztahy podřízenosti, státní správa pouze dozoruje nad činnostmi samosprávy, a to pouze v zákonem stanovených mezích. Samospráva se dělí na územní samosprávu, kdy pro členství a činnost je určující vymezené územní (obce, kraje) a zájmovou, kdy zřizování samosprávy souvisí s výkonem nějakého povolání (komory).[1]
1.3 Územní samospráva Zakotvení územní samosprávy lze najít i v Ústavě ČR, kde jsou obce stanoveny jako základní jednotky územní samosprávy a kraje jsou zde postaveny jako vyšší územní celky. Do činností územní správy může státní moc zasahovat, pouze pokud jde o ochranu zákona, a také jenom zákonem stanovenými postupy. [1] Územní samospráva je samosprávou na určitém území, která vznikla buďto přirozeně jako důsledek seskupování lidí: do úrodnějších oblastí, potřeba společné ochrany, vliv jazykových faktorů, vliv ekonomických podmínek (kolonizace, zakládání měst, osad) nebo uměle z popudu státu jako vyšší územní celky (kraje). [10] Územní samospráva plní v přenesené působnosti role veřejné správy, je tedy součástí státní správy a samosprávy. Aby mohla územní samospráva efektivně plnit svoje 12
činnosti, musí být v daném státě zajištěny předpoklady legislativní a ekonomické. Legislativa určuje vznik a postavení jednotlivých stupňů územní samosprávy, vymezuje rozsah samostatné a přenesené působnosti. Příslušnými zákony vymezuje i ekonomické předpoklady fungování územních samospráv. Mezi ekonomické předpoklady pro fungování územní samosprávy patří především vlastnictví majetku a právo s ním hospodařit. Dále je zde podmínka možnosti získávání vlastních finančních prostředků a sestavování vlastního rozpočtu. [10] Veřejná správa
Státní správa
Dekoncentráty
Územní samospráva
Obecní
Ústřední státní správa
Krajská
Působnost Místní správa
Samostatná
Přenesená
Smíšený model
Obrázek 1: Schéma uspořádání systému veřejné správy ČR (Zdroj: Nečadová, 2009)
13
2 Obec Obec je základním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, která má právo vlastnit majetek. Při svém založení se stává právnickou osobou a tím obci vzniká povinnost a odpovědnost dodržovat právní vztahy z těchto vztahů vyplívající. [12] Obec jako veřejnoprávní korporace musí splňovat tyto základní podmínky:
členská základna (občané obce, kteří mají trvalý pobyt ve správním území obce),
správní území (katastrální území),
plnění veřejnoprávních úkonů. [1]
Během plnění svých úkolů chrání i veřejný zájem [12]
2.1 Rozdělení obcí Obce jsou zákonem č. 317/2002 Sb. od 1. ledna 2003 rozděleny do tří skupin podle rozsahu činností státní správy, které jsou pověřeny vykonávat, prvky vlastní samosprávy vykonávají vždy. Obce I. Typu Jsou v ČR,
to
všechny mají
obce právo
Obce II. typu
Obce III. Typu
Obce s pověřeným
Obce s rozšířenou
obecním
úřadem.
Obce
působností.
Vykonávají
vykonávat činnosti státní
jsou pověřeny vykonávat
činnosti
obcí
správy pouze pro sebe.
některé základní činnosti
k tomu
státní správy jak pro sebe
působnost vykonávat
tak i pro obce ve svém
i další
správním obvodu.
úkony státní správy, jako je
mají
II.
typu,
rozšířenou
specializované
vydávání osobních dokladů, vedení
evidence
občanů
a další. [5] 14
2.2 Orgány obcí Orgány obcí jsou zákonem označené jako statutární orgány. Základním orgánem obce, který obec spravuje je zastupitelstvo obce. Dalšími orgány obcí jsou rada obce, starosta, obecní úřad a dále zvláštní orgány obce. [12]
2.2.1 Zastupitelstvo Zastupitelstvo je volený orgán obce, členové zastupitelstva jsou voleni ve všeobecných, rovných a přímých volbách tajným hlasováním na dobu čtyř let. Pokud je občan zvolen do zastupitelstva, je jeho povinností účastnit se všech zasedání zastupitelstva. Při svém rozhodování by se měl zastupitel řídit platnými zákonnými normami České republiky a Ústavou České republiky, měl by dbát na blaho obce a zároveň i na blaho občanů obce. Zastupitel je během svého mandátu považován za osobu veřejně činnou, provádí tzv. výkon veřejné funkce. Počet členů zastupitelstva je určen dle tabulky 1, faktorem pro určení počtu zastupitelů je počet obyvatel obce. Tabulka 1: Počet členů zastupitelstva v závislosti na počtu obyvatel obce (Zdroj: Zákon 128/2000 Sb., o obcích)
Počet obyvatel méně jak 500 obyvatel od 501 do 3 000 obyvatel od 3 001 do 10 000 obyvatel od 10 001 do 50 000 obyvatel od 50 001 do 150 000 obyvatel více jak 150 000 obyvatel
Počet zastupitelů 5 7 11 15 25 35
-
9 15 25 35 45 55
členů členů členů členů členů členů
Zastupitelstvo jako nejvyšší orgán obce má právo (či povinnost) rozhodovat o věcech, které patří do samostatné působnosti obce. Mezi tyto úkoly patří především:
15
schvalování programu rozvoje obce,
zřizování fondů obce,
zřizování a rušení příspěvkových organizací obce,
vydávání obecně závazných vyhlášek,
udělování čestného občanství,
zřizování a rušení výborů,
uzavírání smlouvy o přijetí úvěru,
vydávání komunálních dluhopisů. [12]
Zastupitelstvo obce může zřídit výbory podle potřeby obce, existují dva výbory, které musí zřídit vždy. Jedná se o finanční výbor a kontrolní výbor. Finanční výbor Kontroluje hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly podle pověření zastupitelstva obce. [12] Kontrolní výbor Kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a plní další úkoly podle pověření zastupitelstva obce. Je nejméně tříčlenný. Jeho členy nesmějí být starosta, místostarosta, tajemník úřadu obce a ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadě. [12]
2.2.2 Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce se samostatnou působností a za svůj výkon se zodpovídá zastupitelstvu obce. V radě obce figuruje především starosta a místostarosta a poté další členové rady z řad zastupitelů. V obci v níž není rada zřízena, plní funkci rady starosta. Rada obce má mít lichý počet zasedajících členů, minimálně 5 a maximálně 11, s podmínkou, že počet členů rady nepřesáhne 1/3 počtu členů 16
zastupitelstva. Rada obce se nevolí v obcích, kde v zastupitelstvu obce zasedá 15 a méně členů. Schůze rady jsou neveřejné, avšak tuto neveřejnost nelze chápat jako tajnost jednání, ale menší formálnost a především potřeba operativnosti řízení. Schopnost usnášet se, má rada obce v případě přítomnosti nadpoloviční většiny všech jejích členů, z toho vyplývá, že k platnému usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasů všech členů. Pokud je rada obce rozpuštěna jako samosprávný orgán, členy rady i nadále zůstávají starosta popřípadě místostarosta. Ze schůze rady je pořizován zápis, který obsahuje počet přítomných členů rady obce, průběh rady a výsledek hlasování spolu s přijatými usneseními. Zápis ze schůze rady obce musí být uložen na obecním úřadě a je dostupný komukoli k nahlédnutí. Rada obce zajišťuje především následující:
zabezpečovat hospodaření obce dle schváleného rozpočtu,
vydávat nařízení obce,
na návrh tajemníka vydávat a jmenovat vedoucí odborů,
rozhodovat o uzavírání nájemních smluv,
rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti. [12]
Rada obce může ze své iniciativy zřídit poradní orgány - komise. Zřizování komisí není zákonně ošetřeno, a tudíž jsou komise odpovědné pouze radě obce, která je zřídila. Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi obce. [12]
2.2.3 Starosta Ze všech členů zastupitelstvo volí starostu a dva místostarosty. Starosta obce je jediný, kdo obec zastupuje navenek. Mezi starostou a místostarostou neexistuje vztah podřízenosti. Starosta je za výkon své funkce odpovědný zastupitelstvu. Veškeré úkony, které provádí ve jménu obce, musí být schváleny zastupitelstvem obce nebo radou obce, pokud tomu tak není, jsou jeho úkony od počátku neplatné. Starosta má pravomoci jako každý člen zastupitelstva plus mnoho dalších, mezi které například patří:
17
odpovídá za informovanost veřejnosti,
svolává a zpravidla řídí jednání zastupitelstva a rady obce,
je předsedou povodňové komise,
požaduje pomoc Armády ČR k záchranným pracím. [12]
2.2.4 Obecní úřad Obecní úřad je orgánem obce, který tvoří starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci obce. V čele obecního úřadu stojí starosta, avšak roli zaměstnavatele plní tajemník obecního úřadu. Založení různých oddělení či odborů obecního úřadu může schválit rada obce, struktura takovýchto oddělení a odborů není stanovena, je tedy pouze na rozhodnutí rady jak dané odbory a oddělení budou vypadat. Rada obce rozhodne, jaké bude mít daný odbor pravomoci a jaké bude mít pole působnosti. Díky tomu můžeme na obecních úřadech najít odbory, jako jsou: stavební a silniční odbor, odbor vnitřních věcí a přestupků nebo správní odbor s oddělením vnitřních věcí. Rada může také zřídit samostatná oddělení bez jejich začlenění do odborů. [12] Obecní úřad plní v přenesené působnosti státní správu s výjimkou věcí, které patří do působnosti zastupitelstva obce nebo rady obce či zvláštních orgánů. Obecní úřad nadále plní v samostatné působnosti úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. Rozhoduje také o poskytnutí informací žadatelům, podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Obecní úřad jako takový, není samostatným právním subjektem, jako je obec a nemůže tak nabývat práva a povinnosti, je však orgánem obce, za kterou může jednat. [12]
18
3 Financování územní samosprávy Územní samospráva by měla dodržovat určité zásady hospodaření a financování, ty jsou v neziskovém
sektoru
založeny
na
třech
základních
principech:
efektivitě,
hospodárnosti a účelnosti, tedy 3E (z anglických názvů efficiency, economy, effectiveness). [7]
3.1 Teorie fiskálního federalismu Ve způsobech financování veřejných rozpočtů existuje pojem fiskální federalismus. Důvodem pro vznik teorie fiskálního federalismu bylo nezdravé hospodaření a tím způsobené deficity v rozpočtech. Centralismus první poloviny 20. stol. byl vystřídán decentralizací kompetencí a převedením odpovědnosti na nižší vládní úrovně, zejména na municipality. [10] V této myšlence je zakotven princip subsidiarity, který je základním stavebním kamenem efektivního fungování územní samosprávy. Teorie fiskální federalismu přenesla na obce větší odpovědnost při financování veřejného sektoru a měla by tak zkvalitnit rozhodovací procesy na nižších úrovních. Při financování veřejných potřeb by se tedy nemělo rozhodovat na centrální úrovni vlády, ale rozhodování by mělo být přenecháno nižším úrovním, ty totiž znají lépe ekonomické prostředí, požadavky občanů či zvláštnosti regionu. Potřeby, které jsou pro území státu všude stejné, jako je vzdělání nebo obrana by měla zajišťovat centrální vláda. [8] Peková (2005) ve své knize říká: „Teorie fiskálního federalismu tedy zkoumá:
optimální míru decentralizace státních netržních činností,
vertikální a horizontální strukturu rozpočtové soustavy,
možnosti optimalizace finančních vazeb,
způsob tvorby, rozdělování a užití finančních prostředků,
způsob optimálního přiřazení veřejných příjmů (tzv. daňové určení) a veřejných výdajů. …[8] 19
Souhrnně, teorie fiskálního federalismu tedy: „… zkoumá optimální rozdělení pravomocí a odpovědností…“ [8] Centralizovaný model zaručuje centrální vládě téměř naprostou kontrolu nižších úrovní. V tomto modelu vytváří finanční prostředky pouze státní rozpočet, a ze státního rozpočtu jsou finanční prostředky přesouvány do rozpočtu na nižších úrovních ve formě transferů. [10] Decentralizovaného modelu nelze v praxi dost dobře dosáhnout, tento model předpokládá naprostou soběstačnost rozpočtů na všech úrovních. V tomto případě by musely mít jednotlivé úrovně vymezené dostatečné pravomoci při výběru daní. [10] Kombinovaný model, spojuje předchozí dva modely. I v tomto modelu jsou hlavní příjmy vymezeny pro státní rozpočet, ze kterého plynou transfery do nižších rozpočtů. Ale i nižší rozpočty mají stanovené vlastní příjmy, ať už daňové nebo nedaňové, deficity v těchto rozpočtech jsou vyřešeny pomocí zmíněných dotací. [10]
3.2 Rozpočet a rozpočtový proces Jak již bylo řečeno, pro správné fungování municipality je zapotřebí pravomoci sestavení vlastního rozpočtu. Pro rozpočty územní samosprávy je zaveden pojem, územní rozpočet. Podle Pekové (2004) je nejdůležitější součástí finančního systému územní samosprávy právě územní rozpočet, jakožto důležitý nástroj k zajištění činnosti municipality. „Územní rozpočet je vytvářen, rozdělován a používán stejně jako ostatní veřejné rozpočty
v rozpočtové
soustavě,
s využitím
nenávratného,
neekvivalentního
a nedobrovolného způsobu financování, který je typický pro všechny veřejné rozpočty“ [10, str. 53] Územní rozpočet je základním nástrojem pro fungování municipality, pro prosazování veřejné politiky a plnění zájmů obyvatel území. Rozpočet je charakterizován jako decentralizovaný peněžní fond pracující na principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a ne-ekvivalence; jako přehled, který bilancuje příjmy a výdaje; jako důležitý finanční plán a jako nástroj prosazování cílů municipální politiky. [8] 20
3.2.1 Rozpočet jako decentralizovaný peněžní fond Rozpočet ukazuje plánované peněžní toky, ať už se jedná o příjmy nebo výdaje. Rozpočet je tedy tokovou veličinou, a proto není stav prostředků na příjmovém účtu, takový jaký byl plánovaný, to proto, že během rozpočtového období jsou postupně z příjmové části rozpočtu hrazeny výdaje. [8]
3.2.2 Rozpočet jako bilance Dle zásad o veřejných rozpočtech je nutné, aby byl rozpočet, v dlouhodobém měřítku, vyrovnaný, tedy aby se výdaje rovnali příjmům nebo ještě lépe, aby příjmy přesahovaly výdaje. [8]
3.2.3 Rozpočet jako finanční plán Územní samospráva vytváří rozpočet obce jako finanční plán, podle kterého plánuje příjmy a výdaje. V ČR je rozpočet sestavován na základě hodnot z minulých let, provede se tedy jakýsi odhad a dle něj se naplánují příjmy a výdaje na příští rok. Jak je odhad kvalitní určuje i kvalitu rozpočtu, aby nebyl odhad výše plnění rozpočtu tak markantním činitelem, přistupuje se k plánování na kratší dobu, než je jeden rok. Zavádí se metodika platebního kalendáře, kdy krátkodobější plánování je přesnější. Tento způsob zabezpečuje i přesnější rozpoznávání hotovostní likvidity. [8]
3.2.4 Rozpočet jako nástroj prosazování municipální politiky Pro plnění programových prohlášení a plnění potřeb obyvatel obce, je rozpočet nástrojem realizace. Pro územní samosprávu je nástrojem ovlivňování ekonomického potenciálu území. [5] Veřejné rozpočty, obecně, musí mít jisté společné rysy, musí se držet jistých zásad. Tyto zásady jsou:
Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu – rozpočet musí být sestavován pravidelně na každý rok samostatně, pokud by k jeho sestavení
21
nedošlo, došlo by k tzv. rozpočtovému provizoriu, kdy je použit rozpočet z minulého fiskálního roku.
Zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu – rozpočet musí být sestavován opatrně vzhledem k očekávané velikosti příjmů v poměru k výdajům a musí být sestavován vzhledem k pravděpodobnému hospodářskému vývoji.
Zásada dlouhodobé vyrovnanosti – rozpočty by měli být sestavovány jako dlouhodobě vyrovnané, „Původně představovala jednoznačný požadavek, aby byl sestavován rozpočet jako vyrovnaný,…“.
Zásada účelovosti rozpočtu – položky v rozpočtu musí být použity jen na účely, které byly rozpočtem vymezeny.
Zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu – v rozpočtu musí být veškeré příjmy a výdaje zachyceny jasně a přehledně.
Zásada transparentnosti a publicity rozpočtu - rozpočet je členěn dle vyhlášky o rozpočtově skladbě, rozpočet také musí být zveřejněný a veřejně přístupný.
Zásada efektivnosti a hospodárnosti rozpočtu – peněžní prostředky obsažené rozpočtem, musí být využity co nejvíce hospodárně. [3]
3.3 Rozpočtový výhled Rozpočtový výhled je střednědobý nástroj pro zvýšení efektivnosti hospodaření územní samosprávy, sestavuje se na dobu minimálně dvou let od roku, pro který je sestaven aktuální
rozpočet.
Rozpočtový
výhled
obsahuje
přehled
předpokládaných
hospodářských operací, podrobnost výhledu je ponechána na rozhodnutí obce. Musí obsahovat: příjmy, výdaje, pohledávky, závazky a rozpočtové saldo s tím jak bude financováno. V důsledku je pro obce rozpočtový proces pomůckou pro sestavování rozpočtů na budoucí roky díky predikcím, které byly ve výhledu predikovány. [8]
22
3.4 Rozpočtový proces Rozpočtový proces je jistý návod, jak sestavit rozpočet, ve kterém jsou uvedeny jednotlivé kroky jak rozpočet sestavit. Rozpočtový proces ukazuje jak sestavit rozpočet na jeden kalendářní rok, avšak sestavení rozpočtu trvá 1,5 až 2 roky. [3], [8] Jednotliví autoři uvádějí rozpočtový proces s různými odlišnostmi v jeho etapách. Základními etapami rozpočtového procesu jsou:
sestavení rozpočtu,
projednání,
schválení,
plnění,
průběžná kontrola,
sestavení závěrečného účtu. [3], [8] Tabulka 2: Časový harmonogram rozpočtového procesu a přidružených akcí (Zdroj: Ivana Schneiderová)
Dokument k rozpočtu Rozpočtový výhled Rozpočtové provizorium Rozpočet - sestavení, projednávání - projednávání ve finančním výboru - vyvěšení a schválení Rozpočtová opatření Závěrečný účet
Datum kdykoliv během roku listopad, prosinec předcházejícího roku říjen až prosinec předcházejícího roku prosinec, leden následující rok únor až březen běžný rok např. ke čtvrtletí, min. září a prosinec běžný rok, leden následující rok nejpozdějí k 30. 6. následující rok
23
3.5 Rozpočtová skladba Vyhláška o rozpočtové skladbě je legislativně závazný dokument, který stanovuje, jak jsou jednotlivé peněžní operace tříděny, používá se pro sledování skutečných pohybů na účtech rozpočtů i fondů územních celků, jakožto obcí, krajů i regionálních rad regionů soudržnosti. Rozpočtová skladba třídí jednotlivé příjmy a výdaje z různých hledisek. Samotný výčet dle vyhlášky ministerstva financí obsahuje a - j hledisek, jak jsou peněžní operace tříděny:
odpovědnostní,
doplňkové,
druhové,
programové,
odvětvové,
účelové,
konsolidační,
strukturní,
zdrojové,
transferové. [14]
Vyhláška MFČR dále upravuje jak se příjmy a výdaje třídí dle jednotlivých hledisek. Základními hledisky třídění dle vyhlášky jsou:
odpovědnostní třídění – toto třídění je povinné pouze pro kapitoly státního rozpočtu, pro územní samosprávu je toto třídění nepovinné,
druhové třídění – třídí příjmy a výdaje až na jednotlivé položky, využívá při tom 8 tříd,
odvětvové třídění – příjmy a výdaje třídí dle odvětví (druhu činnosti) na paragrafy, výdaje se třídí všechny, z příjmů jen nedaňové a kapitálové příjmy obcí, krajů, regionálních rad,
konsolidační třídění – toto hledisko třídí příjmy a výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů. [14]
24
3.6 Rozpočet obce Rozpočet obce je tvořen příjmy a výdaji, kdy obecné dělení těchto složek je: běžné, kapitálové a ostatní.
3.6.1 Rozdělení příjmů Příjmy obce se dělí: daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté transfery. Příjmy lze dále rozdělit na příjmy, které může obec sama ovlivnit a na ty, které nemůže. Příjmy, které jsou v působnosti obce, jsou poplatky za služby (poplatky za psy, svoz komunálního odpadu,…) a daně z nemovitostí, kdy si obec může stanovit výši těchto poplatků podle svého uvážení, daň může silně ovlivnit. I poplatky mají ze zákona formu daně. Druhou skupinou jsou daňové příjmy přerozdělené ze státního rozpočtu v procentní výši. V roce 2008 došlo ke změně vyhlášky o rozpočtovém určení daní, do roku 2012 bylo rozpočtové určení daní v procentech ze státního rozpočtu stanoveno dle následující tabulky 3. [3] Tabulka 3: Rozpočtové určení daní s procentuálním podílem pro obce (Zdroj: Rozpočtové určení daní dle MFČR, vlastní zpracování)
DPH (celostátní výnos) Daň z příjmů právnických osob bez daně placené obcemi a kraji Daň z příjmů právnických osob z daně placené obcemi a kraji Daň z nemovitostí Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou
21,4 %
Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti
30 % dle bydliště podnikatele 21,4 % z 60 % celostátního výnosu
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
21,4 %
21,4 % 100 % 100 % 21,4 %
25
Dělení příjmů dle rozpočtové skladby roku 2013 ukazuje obrázek 2.
Obrázek 2: Rozdělení příjmů obce dle rozpočtové skladby roku 2013 (Zdroj: Ivana Schneiderová, Rozpočtová skladba 2013, vlastní zpracování)
26
3.6.2 Rozdělení výdajů Druhou částí rozpočtu obce jsou výdaje, jejich členění je určeno rozpočtovou skladbou. Jelikož rozpočtová skladba umožňuje dva druhy členění, odvětvové a odpovědnostní, může nastat členění výdajů na výdaje na bezpečnost, dopravu, bytové hospodářství, životní prostředí,… a na výdaje za mzdy, materiál, energie,…. [11] Obrázek 3 ukazuje odvětvové rozdělení výdajů dle rozpočtové skladby roku 2013.
Obrázek 3: Rozdělení výdajů obce dle odvětvového třídění dle rozpočtové skladby roku 2013 (Zdroj: Ivana Schneiderová, Rozpočtová skladba 2013, vlastní zpracování)
27
4 Finanční analýza Finanční analýza jako nástroj finančního řízení poskytuje důležité informace o analyzovaném subjektu. Její hlavní využití nalézáme především v soukromém sektoru, kdy je využívána k rozpoznání finanční situace podniku. Finanční analýza poskytuje důležité informace o hospodaření podniku, umožňuje srovnávat podnik s jiným v rámci jejich odvětví a v neposlední řadě může předpovědět budoucí vývoj podniku. Vše výše zmíněné lze aplikovat i ve sféře veřejného sektoru a v tomto případě tedy i v municipální jednotce. Při provádění analýzy je nutno dávat pozor na určité odlišnosti mezi soukromým sektorem (podnikem) a veřejným sektorem (obcí), jde především o způsob financování municipalit. Některé ukazatele z podnikatelského sektoru, lze beze změny aplikovat i ve veřejném sektoru, jiné potřebují být upraveny nebo jsou vytvořeny nové specifické ukazatele pro hodnocení hospodaření municipalit. [2], [7]
4.1 Finanční analýza municipalit Otrusinová (2011) ve své knize uvádí za jakých podmínek, je možné považovat podnik za finančně zdravý. „Podnik je možno považovat za finančně zdravý jestliže:
zhodnocuje vložený kapitál – ve veřejném sektoru: efektivně využívá zdroje pro plnění všech svých funkcí,
nemá problémy se včasným uhrazováním spatných závazků – v plném rozsahu plátí o pro veřejný sektor,
je ve svém rozhodování nezávislý – ve veřejném sektoru by se dalo uvažovat o nezávislosti na dalších dodatečných zdrojích v porovnání s předpokládanými výdaji.”[7, str. 85]
Nástroje pro finanční analýzu jsou rozděleny na dvě skupiny a to na nástroje:
základní, pro které jsou typické prosté matematické úkony, 28
vyšší, které jsou založeny na metodách matematicko-statistických. [7]
Dále existují metody finanční analýzy, které zkoumají účetní výkazy buďto vertikálně nebo horizontálně. Vertikální analýza zkoumá podílu části na celku. Horizontální analýza zkoumá vývoj položky během let. Zkoumání může být prováděno v absolutních hodnotách, kdy je vypočten rozdíl mezi sledovanými položkami nebo v relativních hodnotách, kdy se jedná o podíl hodnot sledovaného období se základním, k tomuto se využívá indexních metod, bazického a řetězového indexu Bazický index zkoumá vývoj položky ve sledovaném období se základním, tedy jaký byl vývoj od počátku do teď bez ohledu na údaje z let, které jsou uvnitř intervalu. Řetězový index zkoumá vývoj mezi jednotlivými obdobími, tedy může zkoumat vývoj předchozího roku s tím aktuálním. [7] Neposledně existují i poměrové ukazatele, které se využívají nejčastěji a mají největší vypovídací schopnost o finanční situaci podniku. Mezi poměrové ukazatele patří:
ukazatele rentability,
ukazatele likvidity,
ukazatele aktivity
ukazatele finanční struktury,
ukazatele krytí majetku vlastními zdroji. [7]
4.1.1 Ukazatele rentability Ukazatelé rentability obecně zkoumají, jaký je podíl výnosnosti vstupu na výstupu, tedy jak jsou vložené prostředky obhospodařovány. Pro výpočet jsou používány různé druhy zisku (zisk před zdaněním a úroky, zisk před zdaněním, zisk po zdanění), které jsou následně děleny vstupy. Použití ukazatele rentability v municipální sféře může být sporné, jelikož hlavním zdrojem příjmů municipality není zisk, ale přerozdělené finanční prostředky ze SR. Ukazatele rentability v tomto případě analyzují část finančních prostředků, kterými město disponuje, jedná se o příjmovou položku nedaňových příjmů. I v municipální sféře je takováto analýza velmi důležitá, stále se 29
jedná o finanční prostředky v řádech milionů korun a dle pozorování ukazují nejlépe jaká je finanční situace města jako celku. Rentabilita vlastního kapitálu - ROE Pro výpočet ROE je, používán zisk po zdanění – EAT. Rentabilita vlastního kapitálu ukazuje, kolik korun zisku přináší jedna koruna vlastního kapitálu, tedy jak dobře je využíván vlastní kapitál. Ukazatel je stěžejní především pro vlastníky, kteří vidí, jak je hospodařeno s jejich vloženým kapitálem. [2]
Rentabilita celkových aktiv - ROA Pro výpočet je používán zisk před úroky a zdaněním – EBIT. ROA zachycuje skutečnost, jak společnost celkově hospodaří, ukazuje kolik korun zisku před úroky a zdaněním vynese jedna vložená koruna celkových vložených aktiv. [2]
Existuje vztah, kdy by ROA mělo být menší než ROE, to vyjadřuje mezní úrokovou míru, míru úroků za kterou je ještě výhodné přijmout cizí kapitál. [7] Rentabilita nákladů „Ukazatel nákladové rentability poměřuje tzv. užitný efekt se vstupy; v tomto případě náklady, které byly na jeho produkci vynaloženy. Užitným efektem může být i zisk, resp. úspora, ale také jiným způsobem vyjádřený výsledek. Může být použit i v doplňkové činnosti, kde je činnost prováděna na ziskovém principu.“ [7, str. 113]
30
4.1.2 Ukazatele aktivity Obrat pohledávek Ukazuje, kolikrát se jedna koruna pohledávky obrátí v peníze, čím je hodnota ukazatele vyšší, tím rychleji se pohledávky přeměňují v peníze a organizace rychleji inkasuje peníze, které může použít na své další potřeby. [2]
Doba obratu pohledávek Tento ukazatel vyjadřuje, jak dlouho musí organizace čekat, než odběratelé splatí své závazky vůči ní. Nízké hodnoty značí, že dochází k poměrně rychlé přeměně pohledávek na peníze. Dlouhá doba obratu pohledávek může pro organizaci znamenat platební potíže. [2]
Obrat závazků Obrat závazků vyjadřuje, kolikrát se za rok v organizace obrátily závazky. [7]
Doba obratu závazků Ukazuje platební morálku organizace. Hodnota tohoto ukazatele by měla být vyšší než hodnota ukazatele doby obratu pohledávek. Ukazatel by neměl nabývat příliš vysokých hodnot, to by mohlo značit o pochybné platební morálce organizace, ale umožní čerpání finančních prostředků delší dobu, než budou odeslány dodavateli. [7]
31
Poměr doby obratu pohledávek a závazků „Z hlediska hospodaření s finančními prostředky a financování by měla být doba obratu pohledávek nižší než doba obratu závazků, a proto by ukazatel měl dosahovat hodnot nižší než jedna, resp. nižší či klesající hodnota vyjadřuje lepší či zlepšující se situaci.“ [7, str. 115]
4.1.3 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity zkoumají jak je podnik či municipální jednotka schopna přeměnit majetek na peněžní prostředky, kterými lze uhradit závazky. Plánování likvidity v municipální sféře není jednoduché, časové plánování příjmů se neřídí běžnými metodami z podnikatelského sektoru. Pro naše výpočty jsou použity hodnoty z konce účetního období, kdy by měly být ukazatele vyšší. Ukazatele likvidity jsou rozděleny do tří skupin podle schopnosti přeměny dané skupiny na peníze. [7] Běžná likvidita Likvidita I. stupně neboli Běžná likvidita, prosti sobě staví oběžná aktiva a krátkodobé závazky. Ukazatel vypovídá o tom, kolikrát je organizace schopna uhradit jednu korunu krátkodobých závazků z oběžných aktiv. Hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 1,5 – 2,5 (odborná literatura se na přesném intervalu neshoduje), platí tedy, že jedna koruna závazků by měla být kryta cca dvěma korunami oběžných aktiv. Ministerstvo financí považuje běžnou likviditu za monitorující ukazatel a říká, že by běžná likvidita neměla klesnout pod hranici 1, tedy oběžná aktiva musí krýt krátkodobé závazky nejméně ze 100 %. Běžná likvidita o solventnosti podniku vypovídá nejméně, je to způsobeno zahrnutím celých oběžných aktiv, které v sobě zahrnují i zásoby, ty jsou nejméně likvidní položkou oběžných aktiv. [2], [7]
32
Pohotová likvidita Pohotová likvidita je už přesnější než běžná likvidita, protože je z výpočtu vyloučena položka zásob. Výsledná hodnota by se měla pohybovat v intervalu od 0,7 – 1,5. Snížení hranic u pohotové likvidity je zapříčiněno faktem vyloučení zásob z výpočtu, tedy ty položky, které jsou ponechány, jsou lépe zpeněžitelné. Nevýhodou pohotové likvidity stále zůstává struktura jmenovatele, ten obsahuje málo likvidní položky, jako jsou krátkodobé pohledávky či ceniny. Proto je používán třetí typ ukazatele likvidity. [2], [7]
Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita je pouze způsob krytí krátkodobých závazků, krátkodobým finančním majetkem, tedy nejlikvidnější částí majetku organizace. Proto se okamžitá likvidita někdy označuje také jako peněžní likvidita V tomto případě by se měl ukazatel okamžité likvidity pohybovat v rozmezí mezi 0,2 – 0,5. Municipální jednotka by se však měla pohybovat kolem hodnoty 1, stav kdy jsou závazky plně kryty peněžními prostředky. [2], [7], [17]
4.1.4 Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost Ukazatel celkové zadluženosti ukazuje míru krytí majetku cizími zdroji. Podíl cizích zdrojů v organizaci by neměl přesáhnout 60 % (hodnota ukazatele se mezi odbornou obcí liší). Ministerstvo financí považuje celkovou zadluženost za monitorující ukazatel a říká, že celková zadluženost obce by neměla přesáhnout 25 %. [2] [17]
33
Míra finanční samostatnosti „Vypovídá o tom, kolik jednotek vlastního kapitálu kryje (může být použito k úhradě) jednu jednotku cizího kapitálu;“ [7, str. 105]
Ukazatele založené na bázi příjmů Ukazatel finanční nezávislosti Ukazatel finanční nezávislosti proti sobě staví vlastní příjmy a celkové příjmy organizace. Ukazuje jak je obec závislá na sdílených daních a přijatých transferech. [9]
„Finanční stabilita Ukazatel se vypočítá jako podíl běžných příjmů a celkových příjmů. Do běžných příjmů se zahrnují příjmy daňové, nedaňové a neinvestiční přijaté transfery. Ukazatel hodnotí finanční stabilitu obce, resp. strukturu příjmů obce s ohledem na stabilitu a pravidelnost plnění celkových příjmů. Čím vyšší je ukazatel, tím nezávislejší je obec na mimořádných příjmech (např. kapitálových příjmech) a naopak.“ [9]
4.2 Monitoring hospodaření obcí Základním a povinným nástrojem pro analýzu hospodaření obcí je monitoring MFČR. Jde o nástroj, který má vést k větší odpovědnosti obcí s nakládáním s peněžními prostředky jim svěřených. Veškeré ukazatele jsou uvedeny v usnesení vlády ČR ze dne 12. listopadu 2008 č. 1395, o monitoringu hospodaření obcí. Metodika a ukazatele, které jsou sledovány, jsou uvedeny v soustavě, která nese označení SIMU – Soustava informativních a monitorujících ukazatelů.
34
Monitorující ukazatele jsou pro ministerstvo financí ukazatelem toho, jak obec hospodaří a zda existuje možnost, že obec mohla být ohrožena vysokým zadlužením. Ministerstvo pracuje hlavně s ukazatelem běžné likvidity obcí, pokud je obec v intervalu běžné likvidity <0; 1> opakovaně, je jí věnována pozornost. Dalším ukazatelem je podíl cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům (v %), jinými slovy celková zadluženost. Pokud celková zadluženost překročí hranici 25 % a zároveň se bude ukazatel běžné likvidity pohybovat v intervalu <0; 1>, bude obec obeslána dopisem z ministerstva financí, ve kterém bude požadováno zdůvodnění stavu. [17] Informativní ukazatele
Počet obyvatel
Celkové příjmy po konsolidaci
Úroky
Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků
Dluhová služba celkem
Ukazatel dluhové služby (v %)
Rozvaha aktiv a pasiv
Cizí zdroje a přijaté návratné finanční výpomoci
Stav na bankovních účtech
Úvěry a komunální obligace
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy
Zadluženost celkem
Monitorující ukazatel
Podíl zadluženosti na cizích zdrojích a přijatých návratných finančních výpomocích (v %) 35
Zadluženost na 1 obyvatele
Oběžná aktiva
Krátkodobé závazky
Monitorující ukazatele
Podíl cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům (v %)
Celková (běžná) likvidita
Pro potřeby této práce budeme používat pouze některé ukazatele, vyhláška stanovila hranice, kde by se měl ukazatel pohybovat pouze u monitorujících ukazatelů. [17]
36
II
Praktická část
5 Představení města Nové Město na Moravě Nové Město je situováno v malebné krajině na okraji CHKO Žďárské vrchy. Nové Město se rozkládá na území o výměře 61,13 km2, v nadmořské výšce 594 m, městem protékají dvě říčky: Bobrůvka a Bezděčka, k 1. 1. 2014 zde žije 10 180 obyvatel. Nové Město spravuje několik místních částí: Petrovice, Jiříkovice, Radňovice, Maršovice, Slavkovice, Pohledec, Hlinné, Olešnou a Rokytno. Míra nezaměstnanosti je v Novém Městě 10,4 %. Nové Město je výbornou turistickou destinací, nachází se zde vynikající místa pro sportovní vyžití. Nové Město je světovým centrem lyžování, od roku 1934 je pořádán každoroční závod „Zlaté lyže“, který byl od roku 1981 součástí Světového poháru. V roce 2013 bylo Nové Město dějištěm Mistrovství světa v Biatlonu, které se odehrávalo v nově zbudované Vysočina Aréně. Pro zimní nadšence je ve městě i sjezdovka se sedačkovou lanovkou. Členitost terénu kolem města je skvělou příležitostí jak pro cykloturistiku, tak i pěší turistiku, pěšky si návštěvník může vychutnat i urbanistické krásy města. Nové Město je jednou velkou galerií bez stropů, mezi nejvýznamnější památky patří socha pasáčka vepřů – Píseň z hor, dále socha Raněného, Vratislava Pernštejna, Františka Palackého, busta J. A. Komenského, T. G. Masaryka, Josefa Svítila-Jana Karníka, sgrafita na kostele sv. Kunhuty, Pomník padlým vojínům. V Novém Městě se narodilo, dlouho žilo nebo zde dlouho působilo několik významných osobností České republiky, Československa, potažmo části Rakouska-Uherska jako zemí Koruny České, mezi které patřili: Jan Štursa, prof. Vincenc Makovský, bratři Křičkovi, Ing. Jaromír Nečas, JUDr. Ivan Sekanina, Hana Brady, Leander Čech, Mgr. Ing. Jan Kasal, Prof. JUDr. Phil. Dr. Josef Vratislav Monse, Prof. JUDr. Jaroslav Kallab, Miroslava Němcová, Martina Sáblíková. [26] Nové Město protíná silnice I/19, která spojuje Jihomoravský kraj s Plzeňským a je velmi důležitou dopravní tepnou v regionu. I/19 spojuje Nové Město se dvěma velkými sousedními obcemi Žďárem nad Sázavou a Bystřicí nad Pernštejnem.
37
První zmínky o Novém Městě pochází z 13. století, do té doby byla oblast Nového Města pouze hluchým lesem. Založení města je připisováno znojemskému purkrabímu Bočkovi z Obřan, který založil osadu Bočkonov, 1255. Osada Bočkonov je již v roce 1293 zmiňována v listině krále Václava II. jako Nova Civitas, tedy Nové Město. Pod pány z Lipé, ve 14. století začalo městečko nabývat na významu, bylo vytvořeno samostatné panství. Dalšími majiteli městečka byli páni z Pernštejna, během jejich vlády zaznamenává městečko největší rozkvět. Vratislav z Pernštejna je považován za muže, díky němuž městečko zažívalo léta blahobytu, Vratislav daroval městečku les Ochozu, nynější les s lyžařskými tratěmi. Počátek 17. století znamenal rychlou změnu vlastníků, dalším významným byl kardinál František z Ditrichštejna, ten Nové Město povýšil na město a obnovil jeho znak. Po smrti kardinála Ditrichštejna, byla ve městě podporována sklářská a hutní výroba. Od 18. století do roku 1949 bylo panství pod správou Nadačního ústavu šlechtičen „Mariánská škola“. Rokem 1850 se město stává sídlem okresního hejtmanství. V roce 1906 dostává město přídomek „na Moravě“. V roce 1905 město protíná nově vystavěná železnice Tišnov – Žďár nad Sázavou. Významnými historickými milníky je i počátek lyžování a výroba lyží značky Sporten, výroba chirurgických nástrojů společností MEDIN a výstavba okresní nemocnice. [16]
5.1 Organizační struktura města Orgány Nového Města jsou
tvořeny několika stupni
organizačního
řízení.
Prvním stupněm je zastupitelstvo města a jim zřizované orgány, v Novém Městě to jsou ze zákona povinný odbor finanční a oddělení interního auditu a finanční kontroly. Dalšími orgány jsou: kancelář vedoucího úřadu, pod kterou spadá oddělení informatiky a oddělení právní a živnostenský úřad. Zastupitelstvo v Novém Městě dále zřídilo: odbor investic a správy majetku, odbor školství, kultury, cestovního ruchu a sociálních věcí, odbor dopravy a vnitřních věcí, odbor stavební a životního prostředí. Druhým stupněm je rada města, ta je volena ze zastupitelů a tvoří místní komise, které jsou: komise společenská a kulturní, komise pro mládež, sport, a volný čas, komise pro rozvoj města, komise bytová, komise dopravní, komise pro rodinu a prevence kriminality, komise pro vnější vztahy a tisk, komise pro komunitní plánování sociálních služeb. 38
Třetím stupněm je starosta a jím zřizované orgány Jakožto právnická osoba má město právo zřizovat další organizace a v případě Nového Města to jsou:
Centrum Zdislava,
Dům dětí a mládeže,
I. základní škola, II. základní škola,
Mateřská škola: Drobného, Tyršova, Žďárská, Pohledec, Slavkovice,
Novoměstská kulturní zařízení: Kulturní dům, Informační centrum, Městská knihovna, Horácké muzeum,
Novoměstské sociální služby,
TS služby s.r.o.,
ZUŠ Jana Štursy.
39
5.2 Demografický vývoj V této kapitole se budeme zabývat především vývojem počtu obyvatel, právě počet obyvatel je stěžejní, protože podle výše počtu obyvatel jsou přerozdělovány příjmy ze státního rozpočtu. Nebudeme se zabývat pouze vývojem počtu obyvatel, pro obecní úřad je důležité vidět širší souvislosti spojené s demografickým vývojem, proto si ukážeme jak je na tom město z hlediska přírůstku obyvatel nebo s vývojem věkových skupin.
Vývoj počtu obyvatel Nového Města na Morave během let 2008 - 2013 10 800 10 600 10 400 10 200 10 000 9 800 Počet obyvatel
2008
2009
2010
2011
2012
2013
10 708
10 457
10 367
10 247
10 200
10 180
Počet obyvatel
Obrázek 4: Vývoj počtu obyvatel Nového Města na Moravě během let 2008 - 2013 (Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování)
Vývoj počtu obyvatel Nového Města následuje trend úbytku obyvatel, kdy celkový úbytek obyvatel během sledovaného období 2008 – 2013 činí 528 obyvatel. Oproti tomu míra přirozeného přírůstku obyvatel ukazuje, že se v Novém Městě narodí více dětí, než lidí zemře. Vezmeme-li data od roku 2008 do roku 2013, tak míra porodnosti převyšuje míru úmrtnosti o 22 %, tedy pokud zemřelo 100 lidí, narodilo se 122 dětí. Toto číslo je ukazatel toho, že co se týče přirozeného přírůstku obyvatel, by nemělo mít Nové Město za stávajících podmínek v budoucnu problém s přirozeným přírůstkem obyvatel. Nyní se zaměřme na přírůstek stěhováním, ten je součástí celkového přírůstku obyvatel, který se skládá z přírůstku stěhováním a z přirozeného přírůstku. Během let 2003 až 2007 vykazoval tento ukazatel střídavě pokles i růst, do města se lidé stěhovali, ale i odstěhovávali, výkyvy byly přirozeně kompenzovány a spolu s přirozeným 40
přírůstkem se počet obyvatel města za tyto roky zvýšil o 176 obyvatel. Spolu s rokem 2008 a následnou finanční krizí, která postihla i podniky na Novoměstsku, lze pozorovat skokové zvýšení odlivu obyvatel. Během let 2008 až 2013, město přišlo o 528 obyvatel pouze stěhováním. Od roku 2008 do roku 2013 se celkový počet obyvatel snížil o 528. To znamená, že by se teoreticky mělo vyprázdnit 10 panelových domů na Tyršově ulici1, který každý čítá 15 bytových jednotek. Pro přesnější analýzu nejsou dostupná data, především by pomohla data s přesnějším složením věkové struktury obyvatel, která by mohla ukázat fakt, že se již dospělé děti stěhují do větších měst, kde studovali a kde mají větší šanci najít práci. Věková struktura obyvatelstva sleduje trend stárnutí populace, viz následující obrázek 5.2
Vývoj věkové struktury obyvatelstva během let 2008 - 2012 12 000
Počet obyvatel
10 000
1489
1529
1626
1698
1778
7666
7427
7258
7029
6903
1553
1501
1483
1520
1519
2008
2009
2010
2011
2012
8 000 6 000 4 000 2 000 0
0 - 14 let
15 - 64 let
65 + let
Obrázek 5: Vývoj a složení věkové struktury obyvatelstva Nového Města na Moravě během let 2008 2012 (Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování)
1
Na Tyršově ulici je pouze 6 panelových domů stejného architektonického rázu. Ostatní domy nejsou stejné ani podobné, proto po názornou ukázku byly vybrány pouze již zmiňované domy. 2 Údaje pro rok 2013 nejsou dostupné, proto byl zvolen rok 2012 jako konečný.
41
6 Hospodaření města Nové Město na Moravě Pro zhodnocení hospodaření města byly zvoleny roky 2008 – 2013, období 6 let by mělo být dostatečně průkazné pro analýzu dat. Navíc v roce 2010 došlo ke komunálním volbám a změně ve vývoji města, kdy bylo upuštěno od nákladných projektů, které byly v té době nezodpovědné. Následující obrázek 6 ukazuje výši příjmů a výdajů města v čase.
Vývoj příjmů a výdajů během let 2008 - 2013 400 000 000 Kč
150 000 000 Kč
350 000 000 Kč 100 000 000 Kč 300 000 000 Kč 250 000 000 Kč
50 000 000 Kč
200 000 000 Kč 0 Kč 150 000 000 Kč 100 000 000 Kč
Příjmy Výdaje
-50 000 000 Kč 2008
2009
2010 Saldo
2011 Příjmy
2012
2013
Výdaje
Saldo
Obrázek 6: Vývoj příjmů a výdajů během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní program MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
Z vývoje obrázku vidíme, že příjmy a výdaje města jsou poměrně vyrovnané až na rok 2008, kdy příjmy převyšují výdaje o 60 %. Z podrobné analýzy příjmů lze zjistit, že za tímto skokovým navýšením příjmů stojí kapitálové příjmy. To způsobilo, že celkové saldo roku 2008 bylo 136 mil. Kč, tím byla vytvořena rezerva pro hospodaření příštích let, protože jak vidíme, v následujících letech, až na rok 2013, město hospodařilo schodkově. Výdaje let 2009 a 2010 přesahovaly příjmy poměrně více než v ostatních letech, kdy docházelo ke schodkovému hospodaření, saldo činilo -35 mil. respektive -32 mil. Kč. V letech 2011 a 2012 bylo saldo taktéž záporné, ale už pouze v řádech jednotek milionů, tedy -3,5 mil. Kč a -3,3 mil Kč. Kumulované saldo na konci sledovaného období činilo téměř 92 mil. Kč a to především díky výše zmíněné tvorbě rezerv prodejem majetku a výsledkem hospodaření roku 2013, kdy bylo saldo 30 mil. Kč. 42
Tabulka 4: Struktura příjmů a výdajů během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
2008 2009 2010 2011 2012 2013
Příjmy 363 688 100 Kč 267 659 430 Kč 267 096 050 Kč 259 224 520 Kč 195 174 740 Kč 235 805 700 Kč
Výdaje 227 574 470 Kč 303 021 450 Kč 299 740 660 Kč 262 785 170 Kč 198 519 330 Kč 205 062 395 Kč
Saldo 136 113 630 Kč -35 362 020 Kč -32 644 610 Kč -3 560 650 Kč -3 344 590 Kč 30 743 305 Kč
6.1 Příjmy Příjmy města jsou rozděleny do 4 skupin, podle toho jaký mají původ, jsou to příjmy daňové, nedaňové kapitálové a transfery. Příjmy jsou nenávratným financováním městského rozpočtu a jsou jimi výdaje města. Během sledovaných let měly příjmy převážně klesající tendenci a byly nižší než výdaje. Nejvyšších příjmů se městu podařilo dosáhnout v roce 2008, jejich výše byla 363 688 100 Kč, tento výkyv byl způsobem nárůstem kapitálových příjmů, které byly ve výši 133 653 720 Kč. Naopak nejnižších příjmů město dosáhlo v roce 2012, kdy razantně poklesly přijaté dotace a kapitálové příjmy, celkové příjmy byly pouze 195 174 740 Kč. Následující tabulka 5 společně s obrázkem 6 přehledně ukazují, jak se ve sledovaném období příjmy vyvíjely. Tabulka 5: Vývoj a struktura jednotlivých příjmů během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
2008 2009 2010 2011 2012 2013
Daňové 117 935 060 Kč 104 732 290 Kč 104 591 520 Kč 102 975 190 Kč 105 832 700 Kč 122 471 740 Kč
Nedaňové 10 721 310 Kč 35 704 330 Kč 47 046 790 Kč 45 311 040 Kč 43 032 630 Kč 39 661 490 Kč
Kapitálové 133 653 720 Kč 34 456 360 Kč 14 227 900 Kč 29 263 720 Kč 9 072 000 Kč 15 139 630 Kč
Transfery 101 377 980 Kč 92 766 450 Kč 101 229 850 Kč 81 674 570 Kč 37 237 410 Kč 58 532 840 Kč
43
6.1.1 Daňové příjmy Daňové příjmy tvoří nejdůležitější položku příjmů a zpravidla tvoří polovinu všech příjmů. Mezi sdílené daně, tedy daně, které do rozpočtu města plynou ze státního rozpočtu, a obec není pověřena jejich výběrem, jsou daně z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty. Tyto daně jsou každoročně přerozdělovány obcím určitým procentem ze státního rozpočtu. Druhou skupinou jsou daně sevřené, tedy daně, které má město právo vybírat a spravovat je, mezi svěřené daně patří majetkové daně (daň z nemovitostí) a místní poplatky, které mají formu daňových příjmů. Vývoj a strukturu daňových příjmů ukazuje obrázek 7, zároveň ukazuje, že největší položkou v daňových příjmech je DPH. Daň z přidané hodnoty za sledované roky dosáhla svého maxima v roce 2013 a její výše byla 46 413 070 Kč, což bylo 37,9 % z celkových daňových příjmů, zatímco druhá nejvyšší položka v témže roce dosahovala 30 265 285 Kč, což bylo 24,7 % z celkových příjmů. Během sledovaného období poměr DPH k celkovým příjmům nikdy neklesl pod hranici 30 % a DPH bylo vždy největší příjmovou položkou daňových příjmů.
Vývoj daňových příjmů během let 2008 - 2013 50 000 000 Kč 45 000 000 Kč 40 000 000 Kč 35 000 000 Kč 30 000 000 Kč 25 000 000 Kč 20 000 000 Kč 15 000 000 Kč 10 000 000 Kč 5 000 000 Kč 0 Kč
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Daň z příjmů FO 35 770 290 29 431 930 26 883 640 24 617 000 25 594 290 25 670 450 Daň z příjmů PO 30 674 850 24 726 610 25 083 800 23 922 290 27 740 450 30 265 290 DPH
36 025 520 36 303 880 38 262 650 38 900 140 35 514 490 46 413 070
Majetkové daně 3 058 670 Poplatky
3 264 540
4 842 270
4 898 370
5 087 630
4 602 170
12 405 730 11 005 330 9 519 160 10 637 390 11 895 830 15 520 750
Obrázek 7 Vývoj daňových příjmů Nového Města na Moravě během let 2008 až 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
44
Na druhém místě byly střídavě dvě položky, a to daň z příjmů FO a daň z příjmů PO. Zatímco DPFO měla během let klesající tendenci, DPPO byla s mírnými výkyvy vyrovnaná. Mezi roky 2008 a 2009 vidíme velký propad v příjmech z DPFO, propad byl více jak 6 mil. Kč. Tato skutečnost má s největší pravděpodobností příčinu v dopadu finanční krize, kdy podnikatelské subjekty nedosahovaly vysokých příjmů, a odvod daně byl nízký. Stejný případ nastal i u DPPO, kdy mezi roky 2008 a 2009 došlo ke snížení příjmů také o 6 mil. Kč. Daň z příjmů právnických osob za obce je menší raritou, protože její odvod je pouze papírový. Obec daň vypočítá, vyplní daňové přiznání pro obce, ale daň pouze uvede do výdajů a zároveň do příjmů. Tedy peníze z obecního rozpočtu nikam neodejdou, pouze je odesláno daňové přiznání. [11]
6.1.2 Daň z nemovitostí Výše daně z nemovitostí (majetková daň) záleží pouze na daňové politice města, přitom je její výpočet vázán zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, kdy je základní sazbou daně ohodnocen typ nemovitosti a sazbou kterou lze ovlivnit obcemi. Výpočet se skládá z velikostního koeficientu a místního koeficientu, kdy základní sazba je stanovena zákonem, dle druhu pozemku a velikosti obce, obec může koeficient navýšit o jednu třídu nebo o jednu až tři třídy snížit. Místní koeficient lze obecně závaznou přihláškou stanovit pro všechny nemovitosti nacházející se v územním katastru obce. Koeficient pro Nové Město není stanoven žádnou vyhláškou, lze předpokládat, že koeficient je tedy v základní zákonem stanoveném koeficientu 2,0. Pro místní části je koeficient stanoven koeficientem místní vyhláškou č. 5/2005 na hodnotě 1,4. Poměrné zastoupení majetkových daní v daňových příjmech města je velmi malé, pohybuje se v intervalu 3 – 4 % z celkových příjmů, finančně vyjádřeno od 3 058 670 Kč do 5 087 630 Kč. Vývoj výše majetkových daní má mírně stoupající tendenci, kdy minima dosáhl v roce 2008 ve výši 3 058 670 Kč a svého maxima dosáhl v roce 2012, kdy bylo vybráno 5 087 630 Kč.
45
6.1.3 Poplatky Nové Město na Moravě vybírá několik poplatků, dle obecně závazných vyhlášek, jsou vybírány poplatky za psy, svoz komunálního odpadu, lázeňský nebo rekreační pobyt, veřejné prostory, ubytovací kapacity a formou odvodu i poplatek za výherní hrací přístroj. Poplatky mají formu daňových příjmů a objem finančních prostředků vybraných na poplatcích město plně ovlivňuje. Výše celkových příjmů z poplatků je s mírným poklesem roce 2010 stoupající. Pokles byl zapříčiněn nízkým výběrem poplatku za svoz komunálního odpadu a za výherní hrací přístroj. Objem vybraných prostředků v roce 2013 oproti roku 2008 stoupl z částky 12 405 730 Kč na částku 15 520 750 Kč o 58 % a meziroční nárůst byl v průměru 10,4 %. Ve finančním vyjádření rozdíl mezi lety 2008 a 2013 činí 3 548 509 Kč.
Vývoj místních poplatků během let 2008 - 2013 12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Poplatek za výherní hrací přístroj
Poplatek za svoz KO
Poplatek z ubytovací kapacity
Poplatek za lázeňský rekreační pobyt
Poplatek ze psů
Poplatek za veřejné prostory
2013
Obrázek 8: Vývoj místních poplatků v Novém Městě na Moravě během let 2008 až 2013 (Zdroj: Místní vyhlášky – Web Radnice MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
Poplatek za svoz komunálního odpadu Výše poplatku za svoz komunálního odpadu (dále jen KO) během sledovaného období nebyl měněn, poplatek za svoz činí 480 Kč za osobu na rok. Vyhláška upravuje i možnost slevy na poplatku pro osoby starší 70 let a možnost odpuštění poplatku 46
osobám ve výkonu trestu odnětí svobody a úlevu ve výši 240 Kč pro ty, kteří musejí donášet svozovou nádobu dále než 100 m. [20] Celkový objem příjmů za svoz KO má kolísavou tendenci, průměrný výkyv nepřesahuje +/- 6 % z objemu vybraných prostředků předcházejícího období, finančně je to změna od-290 tis. Kč do +230 tis. Kč. Střední výše celkových příjmů za svoz KO se pohybuje okolo 4 403 505 Kč ročně, poplatek tvoří majoritní část celkových příjmů z poplatků. Během sledovaného období poměr poplatku za svoz KO k celkovým příjmům postupně klesá a jeho dominance je mírněna poplatkem za výherní hrací přístroj. Poplatek za výherní hrací přístroj Každý výherní hrací přístroj musí být nahlášen a poplatek z něj odveden městu. Výše poplatku se od doby jeho zavedení nezměnila, poplatek je 5 000 Kč za výherní hrací přístroj na dobu tří měsíců nebo poměrnou část za dobu fungování. [20] Je nutné říci, že v letech 2012 a 2013 radnice města neodhadla výši příjmů správně, naštěstí byl tento odhad podhodnocen a do rozpočtu města tak přitekly příjmy nad očekávání. V rozpočtu roku 2012 byl rozpočtovaný příjem, 1,2 mil. Kč, převýšen o 90 % na 2 284 765 Kč a v roce 2013 byl plánovaný příjem, 2,3 mil. Kč, převýšen, tentokrát, o 70 % na 3 983 610 Kč. Vzhledem k roku 2008 jsou příjmy z výherního hracího přístroje v roce 2013 ve výši 4,4 násobku a vzhledem k roku 2010 ve výši, dokonce, 5,7 násobku sledovaného období. Poplatek ze začátku sledovaného období tvořil na celkových příjmech podíl pouze 12 % - 15 %, v roce 2013 je už poměr poplatku ve výši 41 % z příjmů z poplatků a spolu s poplatkem za svoz KO tvořil téměř 90 % příjmů z poplatků ve všech sledovaných obdobích. Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Místní obecně závazná vyhláška říká, že: „Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají na území města a jeho místních částech za účelem léčení nebo rekreace, pokud neprokáží jiný důvod pobytu.“ [20]
47
Poplatník a plátce nejsou jednou a tou samou osobou, poplatník je osoba ubytovaná a plátce je ubytovatel, který příspěvek vybírá jako část z ceny ubytování a posléze odvede městu. Výše poplatku je 10 Kč za každý započatý den pobytu, den příchodu se nepočítá. Od poplatku jsou osvobozeny děti do 18 let a lidé starší 70 let, dále postižení III. stupně a jejich průvodci. [20] Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt má i vypovídací hodnotu o tom kolik osob bylo na území města ubytováno a může sloužit jako ukazatel cestovního ruchu. V tomto případě je ale jeho analýza zaměřena pouze na finanční prostředky z něj pro město plynoucí. Příjmy z tohoto poplatku jsou velmi nevyrovnané. Zatímco v roce 2008 byly 227 220,- Kč, tak v roce 2009 pouze 198 080,- Kč, to je propad o 12,8% a finančně o 30 tis. Kč a v roce 2010 došlo k navýšení o 28 380,- Kč (14,3%) na 226 460,- Kč. Podobný výkyv je zaznamenán i v letech 2011 – 2013, zde byl pokles ve výši 67 tis. Kč. Není jasné, čím byl takový propad způsoben a čím zda jsou tyto výkyv. Pokud by byl příjem za lázeňský a rekreační pobyt přímo závislý na době konání velkých sportovních akcí, kdy bylo Nové Město středobodem sportovního světa, nenastal by v roce 2012 tak výrazný pokles, kvůli konání Světového poháru v Biatlonu a ve Světovém poháru horských kol. Naopak v roce 2013 došlo k výraznému nárůstu příjmů, tento rok bylo v městě uspořádáno Mistrovství světa v Biatlonu. Poplatek ze psů Poplatek ze psů je v Novém Městě vybírán ve výši 400 Kč za prvního psa a 600 Kč za každého dalšího psa. Občané, kteří pobírají, invalidní, vdovský či jiný typ důchodu, který je jejich jediným příjmem platí za svého miláčka 200 a 300 Kč za každého dalšího. V roce 2010 došlo k výrazné změně tohoto poplatku, do té doby byl poplatek rozčleněn dle toho, v jakém typu domu majitel bydlel a kde byl rozhodující počet bytů v domě a zda majitel bydlel přímo v Novém Městě nebo v místní části. Pokud majitel bydlel v Novém Městě v domě se dvěma a více byty, tak za prvního psa zaplatil 700 Kč a za druhého už 1 300 Kč. [20] Společně s transformací poplatku za psa stoupl i příjem z téhož poplatku, dle vývoje obrázku vidíme, meziroční nárůst od doby transformace poplatku za psa. Průměrný meziroční přírůstek byl 4 % předchozího období, celkový příjem pak od roku 2008 do 48
roku 2013 stoupl o 21,7 %, ve finančním vyjádření stoupl o 41 359 Kč. Poplatek za psa nezastupuje velký podíl v příjmech z poplatků, v průměru se jedná o 1,72 %, v průměrné částce 201 309 Kč z příjmů z poplatků. Poplatek za ubytovací kapacity Předmětem poplatku jsou lůžka provozovaná za úplatu, výběr tohoto poplatku je povinný ve všech městech a obcích v ČR. Výše poplatku za využité lůžko na den je 4 Kč nebo po oboustranné dohodě může dojít ke stanovení roční paušální částky ve výši 450 Kč. Z působnosti této vyhlášky je vyjmuta ubytovací kapacita v zařízeních, které poskytuje ubytovací služby studentům, zdravotnická a lázeňská zařízení pokud nejsou využívána jako hotelová zařízení a ubytovací kapacita v zařízeních pro sociální a charitativní účely. [20] Vývoj poplatku během sledovaného období zaznamenává rostoucí tendenci s mírnými výkyvy. Rok 2008 je obdobím, kdy bylo dosaženo nejnižších příjmů z tohoto poplatku a to 134 260 Kč naopak maximálních příjmů bylo dosaženo v roce 2013 ve výši 319 386 Kč, to je nárůst o 137,87 %. Hodnotám roku 2013 předcházely nízké hodnoty roku 2012, které byly ve výši 180 300 Kč, to znamená, že meziroční nárůst byl 139 086 Kč, tedy nárůst o 77, 14 %. Jak tomu napovídá vývoj v obrázku 8 a tabulce 6, lze pro rok 2014 očekávat opět snížení vybraného finančního obnosu. Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek je vybírán za užívání veřejné plochy pro účely zvláštních akcí, jako jsou: výkopové práce, umístění zařízení cirkusů, lunaparků, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa, pořádání kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. Vyhláška stanovuje dvě skupiny veřejného prostranství, u nichž se liší výše poplatku za m2 a den. Výše poplatku v jednotlivých skupinách a za jednotlivé akce je možné najít v příloze 2. Vývoj poplatku zaznamenává v posledních letech značný nárůst, v počáteční období roku 2008 byla vybraná částka z tohoto poplatku 159 790 Kč, v roce 2009 však klesla, o více jak polovinu (pokles 51,73 %), na 77 130 Kč. Rok 2009 byl pro vývoj poplatku pomyslným dnem, ze kterého se odrazil a rostl průměrným tempem 42,94 % ročně až 49
na hodnotu roku 2013, 322 066 Kč, oproti minimu z roku 2009 je to nárůst o 317,56 %. Zvýšení příjmů z toho poplatku má na svědomí i změna vyhlášky o místních poplatcích, v roce 2010 byly transformovány ceny užívání veřejného prostranství. Změněno bylo o rozdělení ze tří různých částí na současné dvě. Vesměs jsou současné ceny vyšší než minulé, zvýšení nebylo nijak značné, tudíž zvýšení cen není jediným faktorem, zde je opět vidět změna vedení Nového Města, které se snaží, aby bylo město kulturním centrem, a z toho plynou i vyšší přijaté částky za pronájem z veřejného prostranství. Tabulka 6: Struktura místních poplatků během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, vlastní zpracování)
Poplatek za svoz Poplatek za výherní Poplatek za lázeňský komunálního odpadu hrací přístroj nebo rekreační pobyt 2008 2009 2010 2011 2012 2013
4 479 420 Kč 4 621 970 Kč 4 327 590 Kč 4 213 250 Kč 4 326 830 Kč 4 556 785 Kč Poplatek ze psů
2008 2009 2010 2011 2012 2013
190 620 Kč 180 750 Kč 177 190 Kč 211 000 Kč 222 720 Kč 231 979 Kč
901 340 Kč 227 270 Kč 850 880 Kč 198 080 Kč 703 050 Kč 226 460 Kč 1 670 800 Kč 224 220 Kč 2 284 765 Kč 156 490 Kč 3 983 610 Kč 227 383 Kč Poplatek z ubytovací Poplatek za veřejné kapacity prostory 134 260 Kč 159 790 Kč 204 910 Kč 77 130 Kč 139 330 Kč 97 710 Kč 225 800 Kč 172 350 Kč 180 300 Kč 225 700 Kč 319 386 Kč 322 066 Kč
Správní poplatky Správní poplatky jsou de facto příjmy plynoucí z činnosti úřadu, už ze samotného názvu této položky je vidět, že se jedná o poplatky spojené s výkonem správy. Především se jedná o poplatky spojené s úkony provedenými MěÚ a to za výdej pasu, řidičského průkazu, rybářského lístku nebo za poskytnutí informací z informačního systému. Vývoj příjmů ze správních poplatků ukazuje obrázek 9, přičemž je zachycen klesající trend, vyjma roku 2013. Největších příjmů, 5 319 890 Kč, bylo dosaženo v roce 2008, nejnižších příjmů bylo dosaženo v roce 2012 ve výši 2 920 940 Kč, rok 2013 jako jediný vykazuje mírný nárůst oproti předcházejícímu období a to růst o 33,2 %. 50
V celkovém měřítku příjmy průměrně klesaly o 6,1 % za rok. V roce 2013 byly příjmy ze správních poplatků, oproti základnímu období menší o 26,9 %, vyjádřeno finančně, příjmy byly menší o 1 428 650 Kč.
Vývoj správních poplatků během let 2008 - 2013 6 000 000 Kč 4 000 000 Kč 2 000 000 Kč 0 Kč
2008
Správní poplatky 5 319 890
2009
2010
2011
2012
2013
3 669 560
3 107 180
3 315 980
2 920 940
3 891 240
Správní poplatky
Obrázek 9: Vývoj správních poplatků během let 2008 – 2013 (Zdroj: Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní tvorba)
6.1.4 Nedaňové příjmy Druhou částí příjmů jsou nedaňové příjmy, příjmy pocházející z vlastní činnosti města. Vzhledem k celkovým příjmům tvoří pouze jejich malou část, téměř vždy do 20 % z celkových příjmů Mezi lety 2008 a 2009 je zaznamenán enormní růst a to o 233 %, tedy o 24 983 020 Kč. Toto navýšení bylo způsobeno změnou účtování, kdy byla hospodářská činnost obce převedena na činnost hlavní. Do roku 2010 příjmy stouply o dalších 31,8 % oproti roku 2009, tj. zvýšení o 11 342 460 Kč na nejvyšší hodnotu 47 046 790 Kč. Od této doby byl zaznamenán pouze pokles na hodnoty z roku 2013 a to na 39 661 491 Kč, tedy pokles o 15,7 %, v částce 7 385 300 Kč. Tabulka v obrázku 10 také ukazuje výši jednotlivých položek nedaňových příjmů. Největší zastoupení mezi nedaňovými příjmy mají příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmu majetku. Na prvním místě jsou příjmy z pronájmu majetku, tedy především příjmy z pronájmu městských bytů a pozemků města. Bytové hospodářství má největší podíl na tvorbě těchto příjmů. Ve vývoji příjmů z pronájmu majetku došlo k výkyvům. Mezi roky 2008 a 2009 došlo ke skokovému navýšení příjmů o pětinásobek z 325 050 Kč na 18 317 850 Kč, poblíž této hranice se příjmy z pronájmu majetku 51
pohybovali v následujících letech, až na zmíněný rok 2010, kdy došlo k mírnému nárůstu o 10,3 % oproti roku 2009, tedy o 1 892 610 Kč, tato hodnota je taktéž maximem ve vývoji sledovaného období. Další položkou jsou příjmy z vlastní činnosti, které zaznamenali růst i pokles. Do roku 2010 byla tendence těchto příjmů rostoucí, od roku 2008 do roku 2010 vzrostly pětinásobně, z minima 3 344 690 Kč na své maximum 16 748 220 Kč. Poté zaznamenali mírný pokles až do roku 2013, v průměru o 8,6 %, na hodnotu 12 769 730 Kč. Přehledný vývoj nedaňových příjmů zachycuje obrázek 10.
Vývoj nedaňových příjmů během let 2008 - 2013 25 000 000 Kč 20 000 000 Kč 15 000 000 Kč 10 000 000 Kč 5 000 000 Kč 0 Kč Příjmy z vlastní činnosti
2008
2009
2010
2011
2012
2013
3 344 690 10 856 240 16 748 220 15 588 290 13 914 380 12 769 730
Odvody přebytků organizací 1 463 490 875 050 3 713 380 5 270 620 4 571 670 3 193 210 Příjmy z pronájmu majetku
325 050 18 317 850 20 210 460 18 451 150 18 137 100 18 781 620
Výnosy z finančního majetku 2 834 020 2 254 900 2 452 470 1 758 240 1 381 410 834 970 Statní nedaňové příjmy Ostatní příjmy
762 300 1 702 570 1 471 890 1 908 820 2 691 750 1 993 650 1 991 760 1 697 720 2 450 370 2 333 920 2 336 320 2 088 310
Příjmy z vlastní činnosti
Odvody přebytků organizací
Příjmy z pronájmu majetku
Výnosy z finančního majetku
Statní nedaňové příjmy
Ostatní příjmy
Obrázek 10 Vývoj nedaňových příjmů během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
52
6.1.5 Kapitálové příjmy Položka kapitálových příjmů obsahuje veškeré příjmy, které do městského rozpočtu plynou především z prodeje majetku. Jejich výše je vždy předem dobře stanovitelná, protože prodej majetku musí být vždy dopředu naplánován a schválen zastupitelstvem města. Na druhou stranu nejsou kapitálové příjmy stabilní, v jednom roce může být prodán majetek ve výši milionů korun a v roce druhém, pouze za sto tisíc korun nebo nemusí být prodán vůbec žádný majetek. Vývoj kapitálových příjmů Nového Města kopíruje trend nevyváženosti, kdy v roce 2008 bylo dosaženo příjmů ve výši 133 653 720 Kč, v tomto roce byly kapitálové příjmy dokonce vyšší než daňové příjmy. Příčinou takového navýšení kapitálových příjmů je, jak ukazuje paragraf 3612 – Bytové hospodářství, prodej městských bytů za 125 436 680 Kč. V následujících letech kapitálové příjmy nepřesáhly hranici 34 456 360 Kč. Hlavní příjmovou položku vždy tvořily příjmy z prodeje ostatních nemovitostí, opět dle paragrafu bytového hospodářství.
6.1.6 Přijaté transfery Dotace jsou peněžní příspěvky od externích subjektů, tedy od státu (státních fondů), od kraje, od ostatních obcí nebo z fondů evropské unie. Mohou mít formu investiční nebo neinvestiční dotace, pro kterou není předem stanovený účel čerpání a většinou jsou označovány jako dotace na provoz. Dotace jsou důležitou složkou příjmů města, de facto je na dotacích město závislé, protože dotace činí až 40 % celkových příjmů, jsou to částky v hodnotách desítek milionů korun. Vývoj příjmů z přijatých transferů Nového Města má klesající tendenci a podíl na celkových příjmech klesá. Zatímco v roce 2008 byly příjmy z transferů 101 377 980 Kč, v roce 2013 byly příjmy jenom 58 532 840 Kč, přijaté transfery se snížili téměř o polovinu. Pokles příjmů z dotací je také vidět na celkových příjmech. Vývoj výše příjmů transferů v rozpočtu města a rozdělení účelu transferů znázorňuje obrázek 11.
53
Vývoj přijatých transferů během let 2008 - 2013 120 000 000 Kč 100 000 000 Kč 80 000 000 Kč 60 000 000 Kč
Investiční
40 000 000 Kč
Běžné
20 000 000 Kč 0 Kč 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Obrázek 11: Vývoj přijatých transferových plateb během let 2008 – 2013 (Zdroj: Interní aplikace MěÚ NMnM, ÚFIS, ARIS, vlastní zpracování)
Poměr investičních a neinvestičních dotací během let nezaznamenal výraznější výkyv až do roku 2013, kdy se markantně zvýšil příjem investičních dotací. Do té doby se investiční dotace pohybovaly v rozmezí 4 – 14 mil. Kč s poměrem vůči celkovým dotacím 4 – 14 %. V roce 2013, přičemž jejich výše byla 5 136 550 Kč, se investiční transfery oproti roku 2012 zvýšily šestkrát na hodnotu 31 178 100 Kč, tj. 53,3 % celkových přijatých transferů. Neinvestiční transfery (běžné transfery), přijaté za účelem financování běžných aktivit, kopírovaly klesající tendenci celkových transferů, kdy svého maxima dosáhly v roce 2008, při hodnotě 90 146 160 Kč, a minima dosáhly v roce
2013,
při
hodnotě
27 354 740 Kč.
Došlo
tedy
k propadu
o 69,7 %
a 62 791 420 Kč.
6.2 Výdaje Pro uplatňování komunální politiky jsou velmi důležité výdaje, především jejich struktura, tedy účel na jaký jsou finanční prostředky použity. Výdaje lze rozdělit dle členění rozpočtové skladby, avšak základní rozdělení výdajů je prováděno dle ekonomického hlediska na výdaje běžné a kapitálové. Pro podrobnější členění výdajů je tedy využíváno rozdělení dle rozpočtové skladby, dělení druhové a odvětvové. Přičemž druhové třídění rozděluje výdaje na běžné a kapitálové a odvětvové třídění dělí výdaje do 6 skupin [10, str. 187]
54
Výdaje jsou zpravidla velmi sledované, protože jsou pro všechny lákavým ukazatelem toho, jak organizace hospodaří a navíc jsou především financovány z daní občanů. V tabulce 7 vidíme vývoj běžných a kapitálových výdajů Nového Města. Tabulka 7: Vývoj běžných a kapitálových výdajů během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
2008 2009 2010 2011 2012 2013
Běžné výdaje 176 259 620 Kč 228 281 200 Kč 219 239 790 Kč 202 454 550 Kč 149 670 040 Kč 149 782 340 Kč
Kapitálové výdaje 51 314 550 Kč 74 740 250 Kč 80 500 870 Kč 60 330 620 Kč 48 789 290 Kč 55 280 053 Kč
Běžné výdaje Nového Města byly ve sledovaném období v poměru oproti celkovým výdajům ve výši 73 – 77 %, kapitálové pak logicky v intervalu 23 - 27 %. Vývoj celkových výdajů poukazuje na klesající tendenci výdajové složky rozpočtu města. Vzhledem ke struktuře výdajů a sociální reformě (2012), kdy došlo ke změně v systému vyplácení sociálních dávek, se snížily náklady vynaložené na výplatu sociálních dávek, došlo ke snížení celkových výdajů i příjmů. „Od ledna 2012 se všechny nepojistné sociální dávky včetně podpory v nezaměstnanosti vyplácejí na jednom místě – na Úřadu práce ČR (ÚP), který nově od obcí přebral výplatu dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením.“ (MPSV) Celkové výdaje během let kolísaly, svého vrcholu dosáhly v roce 2009, kdy činily 303 021 450 Kč a minima dosáhly v roce 2012, při finančním objemu 198 519 330 Kč. Průměrný meziroční pokles od roku 2008 do roku 2013 byl 2,1 %. Při pohledu na změnu vzhledem k základnímu období roku 2008 došlo ke snížení nákladů o 9,9 %, tedy o 22 512 075 Kč. Obrázek 6 ukazuje, že se celkové náklady vyvíjely „parabolicky“, kdy nejdříve vzrostly, mezi lety 2008 a 2009, a následně klesaly, od roku 2009 až do roku 2012, v roce 2013 je opět zaznamenán mírný nárůst o 3,3 %, finančně vyjádřeno o 6 543 065 Kč.
55
Vývoj běžných a kapitálových výdajů během let 2008 - 2013 250 000 000 Kč 200 000 000 Kč 150 000 000 Kč 100 000 000 Kč 50 000 000 Kč 0 Kč 2008
2009
2010
Běžné výdaje
2011
2012
2013
Kapitálové výdaje
Obrázek 12: Grafické znázornění vývoje běžných a kapitálových výdajů během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
6.3 Výdaje dle odvětvové příslušnosti Pro rozdělení nákladů bylo zvoleno odvětvové dělení dle rozpočtové skladby 2013 na paragrafy. Výdaje jsou rozděleny dle odvětví, ve kterých jsou vynakládány. Rozpočtová skladba určuje 6 základních skupin členění výdajů:
zemědělské a lesní hospodářství,
průmysl a ostatní hospodářství,
služby pro obyvatele,
sociální věci,
bezpečnost,
veřejnou správu.
Každé odvětví je rozčleněno na nižší položky, kdy je možné dohledat téměř přesný účel výdajů, například ve skupině 2 - Průmysl a ostatní hospodaření existuje oddíl 22 - Doprava pododdíl 221 - Pozemní komunikace a konečně paragraf 2212 - Silnice a úkony spojené s údržbou. Při správné práci jak s odvětvovým členěním tak i druhovým členěním, jde přesně vymezit částka, např., pro mzdy při údržbě silnic. 56
V každém odvětví jsou již započítány výdaje, jako jsou výdaje na mzdy nebo energie, tedy členění dle druhu výdajů.
6.3.1 Běžné výdaje
Vývoj běžných výdajů během let 2008 - 2013 90 000 000 Kč 80 000 000 Kč 70 000 000 Kč 60 000 000 Kč 50 000 000 Kč 40 000 000 Kč 30 000 000 Kč 20 000 000 Kč 10 000 000 Kč 0 Kč 2008
2009
2010
2011
2012
Zeměmědělské a lesní hospodářství
Průmysl a ostatní hospodářství
Služby pro obyvatele
Sociální věci
Bezpečnost
Veřejná správa
2013
Obrázek 13: Vývoj běžných výdajů Nového Města na Moravě během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
Obrázek 13 ukazuje vývoj jednotlivých skupin odvětvových výdajů, obrázek grafu, který představuje veškeré zmíněné výdaje je v příloze 2. Prvním odvětvím běžných výdajů je odvětví Zemědělské a lesní hospodářství, tedy skupina 1. Běžné výdaje na zemědělství jsou právě ty nejnižší výdaje vydávané městem z rozpočtu, pohybují se od 1 105 880 Kč v roce 2008 do 3 052 650 Kč v roce 2012, zároveň jsou to hodnoty hraniční, tedy minimální výdaje a maximální výdaje vynaložené. V poměru s celkovými běžnými výdaji se paragraf 1 průměrně podílí na 1,23 % z nákladů. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán mezi roky 2008 – 2009, kdy došlo ke skokovému zvýšení nákladů o 112,1 %, tedy o 1 239 770 Kč. Důvodem tohoto navýšení je, že v roce 2009 došlo k navýšení paragrafu Celoplošné funkce lesů na 1 108 800 Kč, v roce 2008 měl tento paragraf nulovou hodnotu a právě to bylo příčinou skokového navýšení výdajů. 57
Výdaje na Průmysl a ostatní hospodářství jsou již zajímavější než odvětví Zemědělské a lesní, právě skupina 2 v sobě skrývá výdaje na Dopravu (oddíl 22). Výdaje na dopravu3 během sledovaného období kolísají, v průměru jsou ve výši 10 991 641 Kč, tj. 68% z výdajů na Průmysl a ostatní hospodářství. Samotná skupina 2 pojímá průměrně pouze 8,83% z celkových běžných výdajů, tedy 16 324 449 Kč. Ve vývoji těchto výdajů vidíme, že do roku 2010 rostly a dosáhly maximální výše 21 350 620 Kč, jejich zvýšení vzhledem k roku 2008 činilo 7 832 260 Kč, přičemž nastal růst o 57,9 %. Důvodem zvýšení výdajů byly výdaje na Pozemní komunikace, které mezi roky 2008 – 2009 zaznamenaly zvýšení o 4 815 630 Kč. Po roce 2010 došlo ke snížení výdajů na částku 14 938 230 Kč a poblíž této hodnoty byly stabilní až do roku 2013. Výdaje na Služby pro obyvatelstvo tvoří největší položku běžných výdajů během sledovaných let, kdy jejich průměrná výše dosahovala 67 701 459 Kč. Do těchto výdajů patří položky, jako jsou výdaje na: obnovu kulturních památek, tělovýchovu, zdravotnictví, pohřebnictví ale i výdaje na ochranu životního prostředí. V roce 2008 tvořily Služby pro obyvatelstvo k běžným nákladům podíl 28 %, v roce 2013 už byl 47% podíl. Avšak svého maxima dosáhly tyto výdaje v roce 2009, kdy jejich výše byla 82 323 170 Kč. Největší zastoupení v těchto nákladech má pododdíl Bytové hospodářství. Speciálně vybrané byly výdaje na Svoz komunálního odpadu, které ukazují, že příjmy spojené s výběrem poplatku za svoz komunálního odpadu nepokryjí výdaje s tím spojené. Zatímco příjmy na Svoz KO se pohybují od 4 213 250 do 4 621 970 Kč, výdaje jsou dvakrát tak vyšší, tedy od 8 632 350 Kč do 10 015 010 Kč. Dalším vybraným pododdílem jsou náklady na Veřejné osvětlení, uváděny každou knihou ekonomie jako tradiční veřejný statek, výdaje zaznamenávají rostoucí tendenci, avšak jejich podíl k celkovým nákladům je téměř zanedbatelný, na výdajích se podílejí průměrně pouze z 1,31 %, tedy 2 431 322 Kč. Běžné výdaje na Školské služby mají i klesající tendenci, během sledovaného období klesly o 17 %, tedy o 2 709 407 Kč. V roce 2008 výdaje na školství v poměru k celému paragrafu 3 zastupovali velmi významnou položku, která se na výdajích podílela z 32,3 % (15 958 340 Kč), ale v roce 2013 už jenom z 18,7 % (13 248 933 Kč) a to
3
Zahrnují výdaje činnosti spojené se správou, údržbou, opravami, technickou obnovou a výstavbou
58
z důvodu navýšení celé skupiny výdajů služeb pro obyvatelstvo. Průměrný meziroční vývoj zaznamenával klesající tendenci o 3,65 %. Za povšimnutí stojí výdaje na kulturu, ty se během sledovaného období pohybovaly v rozmezí od 160 110 do 496 746 Kč a v průměru tvořily pouze 0,14 % z celkových běžných výdajů města. Takto malé částky na kulturu jsou zapříčiněny tím, že město má vlastní příspěvkové organizace - Novoměstská kulturní zařízení, které se o kulturu ve městě starají a jsou financovány prostřednictví transferů z rozpočtu města. Výdaje na Sociální věci byly vždy mezi třemi nejvyššími výdajovými položkami. V letech 2012 a 2013 se situace změnila a výdaje na Sociální věci byly naopak mezi třemi nejnižšími výdajovými položkami. To bylo zapříčiněno již zmiňovanou sociální reformou, kdy povinnost vyplácet sociální dávky přešla z obcí s rozšířenou působností na Úřady práce. S přihlédnutím právě k letům 2012 a 2013, kdy jsou sociální výdaje již bez dávek sociální pomoci, se výdaje na sociální věci pohybují od 7 182 940 Kč do 7 860 085 Kč, můžeme zjistit, že se sociální dávky vyplácené městem mohly pohybovat okolo 50 mil. Kč ročně. Analýza výdajů skupiny 4 je rozdělena do dvou částí. Nejdříve analýza let 2008 – 2011, kdy rozpočet města obsahoval položku dávek sociální pomoci a na roky 2012 a 2013. Během prvního časového úseku byly průměrné výdaje na sociální věci ve výši 55 675 854 Kč, minimum nastalo v roce 2011, kdy výdaje na sociální věci činily 52 475 570 Kč, maximální hodnoty nastaly v roce 2009 ve výši 58 629 980 Kč. Z maxima roku 2009, kdy byly výdaje na sociální věci největší, došlo během let k poklesu výdajů v průměru o 2,8 % ročně na minimum roku 2011. Do roku 2011 byl průměrný poměr výdajů na sociální věci k celkovým výdajům 27,27 %, po sociální reformě, od roku 2012, se tento poměr snížil na 5 %. Běžné výdaje na bezpečnost jsou spotřebovávány městskou policií, která je v Novém Městě zřízena. Výdaje ve sledovaném období v absolutních hodnotách zaznamenávají klesající tendenci, kdy od roku 2008 do roku 2013 klesly o 25 411 Kč. Průměrný meziroční pokles výdajů na bezpečnost byl 0,1 %. Oproti tomu poměr výdajů na bezpečnost s celkovými běžnými výdaji roste, z 3,23 % roku 2008 na 3,79 % roku 2013, to je zapříčiněno stále se snižujícími celkovými běžnými náklady a poměrně stabilními náklady na bezpečnost. Průměrná hodnota běžných výdajů na bezpečnost je ve sledovaném období 6 104 690 Kč. 59
Výdaje na Veřejnou správu jsou výdaje, které jsou spotřebovány pro výkon veřejné správy a místní správy, tedy pro fungování městského úřadu. Výdaje na výkon veřejné správy patří mezi tři nejvyšší položky rozpočtu města. Minimální hodnota této položky nastala v roce 2013 ve výši 47 945 636 Kč, maximální hodnota 59 523 000 Kč nastala v roce 2009. U této skupiny výdajů je zaznamenán spíše klesající vývoj. Výdaje mezi roky 2008 – 2009 zaznamenaly růst o 20,83 %, poté z maximální hodnoty roku 2009 výdaje průměrně meziročně klesaly o 0,5 % až na minimum roku 2013.
6.3.2 Kapitálové výdaje
Vývoj kapitálových výdajů během let 2008 - 2013 60 000 000 Kč 50 000 000 Kč 40 000 000 Kč 30 000 000 Kč 20 000 000 Kč 10 000 000 Kč 0 Kč 2008
2009
2010
2011
2012
Zeměmědělské a lesní hospodářství
Průmysl a ostatní hospodářství
Služby pro obyvatele
Sociální věci
Bezpečnost
Veřejná správa
2013
Obrázek 14: Vývoj kapitálových výdajů Nového Města na Moravě během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
Vývoj kapitálových výdajů města během sledovaného období zaznamenává své maximum v roce 2010 ve výši 80 500 870 Kč, do té doby kapitálové výdaje rostly a oproti počátečnímu období, roku 2008, se zvýšily, z částky 51 314 550 Kč, o 56,87 %. V roce 2010 došlo k již zmiňovaným komunálním volbám a nové zastupitelstvo s radou města přehodnotilo a zrušilo některé plánované investiční akce. Toto rozhodnutí je vidět i na vývoji kapitálových výdajů mezi roky 2010 a 2011. Kapitálové výdaje oproti roku 2010 klesly o 25,05 % na 60 330 620 Kč, tj. pokles o 20 170 250 Kč. V roce 2012 60
zaznamenaly kapitálové výdaje další pokles a to o 19,13 %, oproti roku 2011, kapitálové výdaje tedy klesly o dalších 11 541 330 Kč. Není absolutní pravdou, že změna zastupitelstva může v důsledku znamenat i pokles investic, ale dostupné informace tomu napovídají. V roce 2013 došlo k navýšení investic města, tedy růstu kapitálových výdajů, poprvé od roku 2010. Vzhledem k roku 2012 došlo k navýšení o 6 490 763 Kč, navýšení o 13,3 %. Největší položkou kapitálových výdajů za sledované období jsou výdaje spojené se Službami pro obyvatelstvo. Celkový investovaný kapitál do tohoto odvětví činí 182 035 891 Kč. Druhou největší položkou jsou výdaje na Průmysl a ostatní hospodářství ve výši 136 161 287 Kč. Ostatní položky kapitálových výdajů nedosahují takové výše, jako jsou již uvedené hodnoty. Obrázek14 dokládá vývoj jednotlivých odvětví kapitálových výdajů. Kapitálové výdaje na sociální věci zaznamenaly v roce 2013 markantní výkyv oproti přecházejícím letům. Do té doby nepřesahovaly kapitálové výdaje 1 mil. Kč, v roce 2013 byla výše výdajů 11 019 872 Kč. Toto navýšení bylo způsobeno investičními akcemi s názvem Centrum Zdislava - Rekonstrukce a rozšíření a Novoměstské sociální služby- lůžkový výtah domu s pečovatelskou službou. Rozdělení výdajů na obě investiční akce je v poměru 76,5 % a 23,5 %. Významnou položkou kapitálových výdajů jsou i výdaje na Průmysl a ostatní hospodářství v roce 2012. Celková výše výdajů, 36 109 530 Kč, obsahovala investiční akce, mezi které patřila výstavba Dopravního terminálu NMNM, vynaložené výdaje čítaly 17 428 775 Kč, dále projekt Dyje II - kanalizace v hodnotě 9 762 626 Kč, dále Lesní - cesta Huberta ve výši 2 588 013 Kč a akce na ulicích Křičkova a Brněnská přechody 1 106 890 Kč. Důvodem investiční akce dopravního terminálu bylo především mistrovstvím světa v biatlonu, které se konalo v areálu Vysočina arény v Novém Městě a možností na tuto akci získat investiční prostředky z fondů EU. MS v biatlonu bylo faktorem, protože se předpokládala návštěva 200 tis. fanoušků během 14 dnů, v desetitisícovém městě nepředstavitelný nával lidí, celkový počet návštěvníků byl nakonec o něco větší.
61
Z tohoto důvodu došlo k rekonstrukci vlakového nádraží a výstavbě dopravního terminálu, který měl nahradit dosavadní autobusové nádraží. Další významnou položkou jsou Služby pro obyvatele v roce 2013 s částkou 27 570 761 Kč. Největší podíl zastupují výdaje na Protipovodňové opatření, kdy šlo především o výměnu rozhlasu, výše těchto nákladů byla 10 369 737 Kč. Další velkou položkou byly dotace na ostatní tělovýchovnou činnost ve výši 3 695 800 Kč. Nejzajímavější položku tvoří investiční výdaje na výstavbu wellness centra. Obyvatelé Nového Města mají již řadu desítek let přislíbenou výstavbu bazénu, avšak doposud nedocházelo k žádným akcím spojeným s realizací projektu. Proto když došlo k veřejné anketě, zda vystavět bazén nebo sportovní halu, bylo jistou většinou rozhodnuto o výstavbě bazénu, nehledě na diametrálně odlišnou finanční náročnost projektů.
62
7 Finanční analýza 7.1 Ukazatele rentability Rentabilita celkového majetku - ROA Pro výpočet rentability celkového majetku byl použit zisk před zdaněním a úroky (EBIT). Hodnoty návratnosti celkových aktiv města jsou nevyrovnané. Zatímco hodnota roku 2008 byla 0,009 Kč, hodnota roku 2010 už přinesla 0,032 Kč, ale hodnota roku 2012 se zase snížila na 0,020 Kč. Už jen z tohoto výčtu je vidět že rentabilita vloženého kapitálu je extrémně nízká, koruna vloženého kapitálu vytvoří pouze minimální částky v hodnotách nepřekračující pět haléřů. To je zapříčiněno velkým objemem majetku města a vzhledem k tomu, poměrně nízkým ziskem, i ten se ale pohybuje v desítkách milionů korun. Tabulka 8 Vývoj rentability celkového majetku během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
2008 2009 2010 2011 2012 2013
EBIT 9 422 830 Kč 31 843 000 Kč 20 944 800 Kč 15 106 190 Kč 29 693 594 Kč
Celková aktiva 1 105 582 630 Kč 1 100 223 580 Kč 989 108 000 Kč 721 397 720 Kč 742 604 670 Kč 793 558 720 Kč
ROA 0,009 0,032 0,029 0,020 0,037
Rentabilita vlastního kapitálu - ROE Rentabilita vlastního kapitálu se pohybuje v relacích ještě nižších, než tomu bylo u rentability vloženého kapitálu. Pro její výpočet byl použit zisk po zdanění. Ani hodnoty ROE nepřekročí návratnost pěti haléřů na korunu. Opět je příčinou vysoký objem vlastního kapitálu města, který znehodnocuje výsledky, totiž i zisk po zdanění dosahuje částek od 2 912 180 Kč do 26 281 000 Kč.
63
Tabulka 9 Vývoj rentability vlastního kapitálu během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
2008 2009 2010 2011 2012 2013
EAT 7 670 300 Kč 26 281 000 Kč 12 205 370 Kč 12 194 010 Kč 21 453 804 Kč
Vlastní kapitál 1 086 709 130 Kč 1 072 505 000 Kč 938 350 000 Kč 676 417 330 Kč 688 995 680 Kč 725 892 990 Kč
ROE 0,007 0,028 0,018 0,018 0,030
ROE dále znázorňuje, za jakou úrokovou míru je ještě výkonné přijmout cizí kapitál, z ukazatelů vidíme, že město by mělo přijímat úvěry s úrokovou mírou maximálně 3 %. Rentabilita nákladů Neboli návratnost vynaložených nákladů na jednotku zisku. Město ze své podstaty není subjektem, který provozuje svoji činnost primárně za účelem zisku. Jelikož je zisk ukazatelem hospodářské politiky, je i tento ukazatel stěžejní. Výsledné hodnoty ukazují, že rentabilita nákladů v tržbách není nikterak vysoká, maximální hodnota je 0,53, jedna koruna nákladů vyprodukovala pouze 0,53 Kč zisku. V dalších letech není tento ukazatel o nic lepší, v roce 2010 bylo korunou nákladů vyprodukováno pouze 0,125 Kč zisku a v roce 2012 dokonce jenom 0,017 Kč zisku. Z tohoto ukazatele plyne skutečnost, že hospodaření města je nevyvážené a neefektivní.
7.2 Ukazatele aktivity Obrat závazků a doba obratu závazků Obrat závazků se postupem času zrychluje, zatímco v roce 2008 se jedna koruna krátkodobých závazků otočila jenom 1,03 krát, v roce 2011 už 5,5 krát. Doba obratu KZ také prošla vývojem, v roce 2008 byl obrat krátkodobých závazků 1,03, jedna koruna krátkodobých závazků se stihla otočit za 350 dnů, v roce 2010 za 84 dne a v roce 2011 už za 64,5 dne. Konec sledovaného období značí jistý útlum v obrázkách KZ, protože doba obratu KZ klesla na 102 dne a krátkodobé závazky se obrátily pouze 3,5 krát. Přesto všechny doby obratu závazků ve sledovaném období jsou poněkud dlouhé.
64
Tabulka 10 Vývoj obratu a doby obratu závazků během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
Náklady 2008 2009 2010 2011 2012 2013
14 454 380 Kč 210 140 000 Kč 192 912 320 Kč 175 128 590 Kč 184 101 032 Kč
Krátkodobé závazky 14 040 070 Kč 27 508 000 Kč 49 113 000 Kč 34 545 140 Kč 46 533 950 Kč 52 193 450 Kč
Obrat závazků 1,03 4,28 5,58 3,76 3,53
Doba obrazu závazků 349,68 84,14 64,47 95,66 102,06
Obrat pohledávek a doba obratu pohledávek Pro výpočet obratu pohledávek jsem použil průměrné pohledávky, vždy průměr z pohledávek sledovaného roku s rokem předcházejícím. Průměrně se za sledované období pohledávky v tržbách obrátili pouze 0,86 krát, tedy 1 koruna pohledávky přinesla pouze 0,86 Kč tržeb. Pouze ve dvou sledovaných letech se pohledávky v tržbách obrátili alespoň jednou, roky 2008 a 2010. Společně s nízkou obratovostí pohledávek je na tom špatně i ukazatel doby obratu pohledávek, koruna pohledávky se průměrně obrátila za 419,5 dne. Nejnižší doby obratu bylo dosaženo v roce 2010 a to 333 dnů. Přesto všechny doby obratu závazků ve sledovaném období jsou velmi dlouhé. Tabulka 11 Vývoj obratu a doby obratu pohledávek během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
Tržby 2008 2009 2010 2011 2012 2013
22 767 700 Kč 36 170 340 Kč 35 556 290 Kč 31 544 230 Kč 33 758 330 Kč
Průměrné Obrat pohledávky pohledávek 22 086 560 Kč 1,03 25 119 480 Kč 33 474 500 Kč 1,08 40 491 425 Kč 0,88 43 350 645 Kč 0,73 51 619 905 Kč 0,65
Doba obratu pohledávek 349,23 333,17 409,97 494,74 550,48
Ukazatel poměru obratu pohledávek a závazků Doplňkem k obratu pohledávek a závazků je ukazatel poměru obratu pohledávek a závazků. Z výsledné tabulky 12 vidíme, že hodnoty poměru obratu pohledávek a závazků nejsou vůbec optimální, jejich výše je příliš vysoká. Závazky jsou spláceny dříve než pohledávky a tudíž město nemůže čerpat z časového rozdílu, kdy ještě nemusí 65
odvést peníze dodavatelům a navíc tak musí udělat, aniž by mělo ještě peníze od odběratelů. Výsledné hodnoty by se měly nabývat maximálně čísla 1 nebo by měly klesat. Jak vidíme v letech 2010 a 2011, zaznamenal ukazatel rostoucí tendenci, kdy byl obrat závazků větší než obrat pohledávek. Stejná situace nastala i v letech 2012 a 2013, jen s tím rozdílem, že výsledné hodnoty zaznamenaly klesající tendenci. Tabulka 12: Vývoj ukazatele poměru obratu pohledávek a závazků (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
Obrat pohledávek Obrat závazků 2008 2009 2010 2011 2012 2013
1,03 1,08 0,88 0,73 0,65
1,03 4,28 5,58 3,76 3,53
Poměr obrau pohledávek a závazků 1,06 4,62 4,90 2,74 2,31
7.3 Ukazatele likvidity Ukazatel běžné likvidity Ukazatel běžné likvidity během let klesl z počáteční hodnoty 13,49 v roce 2008 na konečných 3,45 v roce 2013. Tento propad je způsoben nárůstem krátkodobých závazků z 14 040 070 Kč na 52 193 450 Kč. Tyto hodnoty vypovídají o tom, že město na jednu korunu závazků nejdříve drželo 13,49 Kč oběžných aktiv a v roce 2013, z důvodu navýšení závazků, drželo už pouze 3,45 Kč. Vzhledem k doporučeným hodnotám 1,5 – 2,5 jsou tyto ukazatele vysoké a město tím tvoří dopadový polštář4, i přes to by mohlo dojít ke snížení ukazatele. Nižší pokles blíže k doporučené hranici 1,5 není žádoucí z důvodu omezení ministerstvem financí.
4
Dopadový polštář – finanční obnos, který je držen pro mimořádné výdaje a zabraňuje tak nutnosti přijmout krátkodobý cizí kapitál.
66
Tabulka 13 Vývoj běžné likvidity během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
Oběžná aktiva 2008 2009 2010 2011 2012 2013
189 469 110 Kč 149 435 380 Kč 130 966 000 Kč 142 094 300 Kč 147 819 560 Kč 180 323 720 Kč
Krátkodobé závazky Běžná likvidita 14 040 070 Kč 27 508 000 Kč 49 113 000 Kč 34 545 140 Kč 46 533 950 Kč 52 193 450 Kč
13,49 5,43 2,67 4,11 3,18 3,45
Ukazatel okamžité likvidity Okamžitá likvidita oproti běžné likviditě zaznamenala kolísavý vývoj. Nízká hodnota roku 2008 byla způsobena téměř vyrovnanými hodnotami krátkodobého finančního majetku a krátkodobými závazky. V roce 2009 došlo ke skokovému navýšení krátkodobého finančního majetku z 14 291 650 Kč na 117 655 000 Kč, pravděpodobně způsobené prodejem majetku v roce 2008. V poměru s růstem KFM na hodnotu 117 655 000 Kč byl zaznamenán pouze mírný nárůst KZ, i když KZ v roce 2009 oproti roku 2008 zaznamenaly nárůst o 96 %. S výše uvedenými příčinami vzrostl i ukazatel hotovostní likvidity na 4,28. Trend růstu závazků pokračuje i v dalších letech, přičemž krátkodobé závazky svého maxima dosáhly v roce 2013 ve výši 52 193 450 Kč společně s maximem KFM v hodnotě 121 763 300 Kč byl ukazatel hotovostní likvidity 2,33. Jedna koruna závazků byla kryta 2,33 Kč krátkodobých finančních prostředků. Jelikož by se hodnota hotovostní likvidity měla pohybovat v intervalu <0,2; 0,7> město průměrně drželo trojnásobek nejvyšší doporučované hodnoty. Tabulka 14 Vývoj okamžité likvidity během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
2008 2009 2010 2011 2012 2013
Krátkodobý finanční Krátkodobé závazky majetek 14 291 650 Kč 14 040 070 Kč 117 655 000 Kč 27 508 000 Kč 85 550 000 Kč 49 113 000 Kč 99 812 050 Kč 34 545 140 Kč 96 627 980 Kč 46 533 950 Kč 121 763 300 Kč 52 193 450 Kč
Okamžitá likvidita 1,02 4,28 1,74 2,89 2,08 2,33
67
7.4 Ukazatele zadluženosti Ukazatel celkové zadluženosti Celková zadluženost města je velmi nízká, ale během sledovaného období vzrostla o 500 %. Tento růst byl zapříčiněn velkým snížením celkových aktiv a nárůstem cizích zdrojů. Zanalyzovat zadluženost není nikdy jednoduché, faktem je, že cizí kapitál je levnější než vlastní a proto je i výhodnější, zvláště pokud neexistují předpoklady, které by vedly k faktu, že by mohlo dojít k platební neschopnosti, a to vzhledem k ukazatelům likvidity nenastane. Hodnota celkové zadluženosti Nového Města z roku 2008 činila pouze 1,71 %, díky skutečnosti, že celková aktiva města byla 1 105 582 630 Kč a cizí zdroje činily pouze 18 873 490 Kč. Postupem let byly cizí zdroje navyšovány až na hodnotu 67 665 730 Kč z roku 2013. Naopak celková aktiva byla zase snižována až na hodnotu 793 558 720 Kč. Tyto skutečnosti vedly ke zvýšení celkové zadluženosti města na 8,53 %, což je stále hluboko pod maximální možnou hranicí, kterou stanovilo MFČR na 25 %. Jelikož je schodek města financován z vlastních zdrojů a není přistupováno k financování cizími zdroji, lze zvýšení cizích zdrojů považovat za dobrovolné rozhodnutí města. I v rovině celkové zadluženosti má město ještě dost velkou rezervu, v tom kolik by si mohlo půjčit. Tabulka 15 Vývoj celkové zadluženosti během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
Cizí zdroje 2008 2009 2010 2011 2012 2013
18 873 490 Kč 27 718 000 Kč 50 758 000 Kč 44 980 390 Kč 53 609 000 Kč 67 665 730 Kč
Celková aktiva 1 105 582 630 Kč 1 100 223 580 Kč 989 108 000 Kč 721 397 720 Kč 742 604 670 Kč 793 558 720 Kč
Celková zadluženost 1,71 % 2,52 % 5,13 % 6,24 % 7,22 % 8,53 %
Míra samofinancování Doplňkem k celkové zadluženosti je míra samofinancování, která součtem se zadlužeností dává 100 %. Míra samofinancování ukazuje, že téměř veškerý majetek je kryt vlastním kapitálem města, příčinou je fakt, že většina majetku města je tvořena dlouhodobým majetkem, který by měl být kryt, dle zlatého pravidla financování, dlouhodobými zdroji. Dlouhodobý majetek tvoří 77 – 86 % celkových aktiv města, je 68
tedy pochopitelné, že je ukazatel míry samofinancování tak vysoký. Hodnota ukazatele neustále klesá, v roce 2008 nabývala maximálních hodnot 98,29 % a v roce 2013 již minimálních hodnot 91,47 % v nadcházejícím roce lze tedy počítat s dalším poklesem míry samofinancování. Tabulka 16 Vývoj míry samofinancování během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
2008 2009 2010 2011 2012 2013
Vlastní kapitál
Celková aktiva
1 086 709 130 Kč 1 072 505 000 Kč 938 350 000 Kč 676 417 330 Kč 688 995 680 Kč 725 892 990 Kč
1 105 582 630 Kč 1 100 223 580 Kč 989 108 000 Kč 721 397 720 Kč 742 604 670 Kč 793 558 720 Kč
Míra samofinancování 98,29 % 97,48 % 94,87 % 93,76 % 92,78 % 91,47 %
Míra finanční samostatnosti Ukazatel finanční samostatnosti vykazuje rapidní klesající tendenci, pokles mezi roky 2008 – 2010 byl 39,09 Kč. V roce 2008 mělo město možnost krýt jednu korunu cizích zdrojů 57,58 Kč vlastního kapitálu, v roce 2010 už jen 18,49 Kč a v roce 2013 bylo krytí koruny cizích zdrojů vlastním kapitálem 10,73 Kč. Příčinou je jak snížení vlastního kapitálu města tak i nárůst cizích zdrojů, především pak krátkodobých závazků. Pokles tohoto ukazatele, by mohl znamenat, že se město rozhodlo obětovat část své finanční samostatnosti ve prospěch vyšších peněžních prostředků a nových investic. Tabulka 17 Vývoj míry finanční samostatnosti během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
Vlastní kapitál 2008 2009 2010 2011 2012 2013
1 086 709 130 Kč 1 072 505 000 Kč 938 350 000 Kč 676 417 330 Kč 688 995 680 Kč 725 892 990 Kč
Cizí zdroje 18 873 490 Kč 27 718 000 Kč 50 758 000 Kč 44 980 390 Kč 53 609 000 Kč 67 665 730 Kč
Míra finanční samostatnosti 57,58 38,69 18,49 15,04 12,85 10,73
69
Ukazatel dluhové služby Dalším ukazatel zadluženosti je ukazatel dluhové služby, který říká, jaký je podíl dluhů města na jeho celkových příjmech. Ukazatel dluhové služby Nového Města nabývá velmi nízkých hodnot od 0,02 do 0,28 %. Jak ukazuje tabulka 17, hodnoty ukazatele dluhové služby jsou pro Nové Město dobrým znakem, protože ukazují, že město nemá problém s podílem splátek dluhů, a tedy velikostí dluhů, na příjmech. To mimo jiné koresponduje s ukazatelem celkové zadluženosti, která taktéž vycházela velmi nízká. Tabulka 18: Vývoj ukazatel dluhové služby během let 2008 – 2013 (Zdroj: Závěrečné účty Nového Města na Moravě, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
Název položky Daňové příjmy po konsolidaci Nedaňové příjmy po konsolidaci Přijaté dotace - finanční vztah Dluhová základna Úroky Splátky jistin a dluhopisů Splátka leasingu Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Název položky Daňové příjmy po konsolidaci Nedaňové příjmy po konsolidaci Přijaté dotace - finanční vztah Dluhová základna Úroky Splátky jistin a dluhopisů Splátka leasingu Dluhová služba Ukazatel dluhové služby
2008 117 935 060 Kč 10 721 310 Kč 20 186 640 Kč 148 843 010 Kč 120 460 Kč 120 460 Kč 0,08 % 2011 102 975 190 Kč 45 311 040 Kč 17 236 710 Kč 165 522 940 Kč 8 680 Kč 54 870 Kč 63 550 Kč 0,04 %
2009 104 732 290 Kč 35 704 330 Kč 20 709 660 Kč 161 146 280 Kč 15 480 Kč 433 530 Kč 449 010 Kč 0,28 % 2012 105 832 700 Kč 43 032 630 Kč 16 923 300 Kč 165 788 630 Kč 17 240 Kč 51 280 Kč 68 520 Kč 0,04 %
2010 104 591 520 Kč 47 046 790 Kč 20 750 700 Kč 172 389 010 Kč 18 600 Kč 76 510 Kč 95 110 Kč 0,06 % 2013 122 471 740 Kč 39 661 490 Kč 15 065 100 Kč 177 198 330 Kč 3 250 Kč 27 690 Kč 30 940 Kč 0,02 %
70
7.5 Ukazatele založené na bázi příjmů Ukazatel finanční nezávislosti Výsledné hodnoty ukazatele finanční nezávislosti se ve sledovaném období pohybují kolem 52 %, nejnižší hodnoty 30,59 % bylo dosaženo v roce 2010. Tento rok bylo dosaženo druhých nejnižších příjmů z vlastní činnosti během sledovaného období. Nejvyšších hodnot nabývá ukazatel v roce 2008, kdy bylo dosaženo nejvyšších vlastních příjmů a i celkových příjmů, finanční nezávislost v roce 2008 dosahovala 44,92 %. Pokud by došlo ke zmenšení příjmů z přijatých transferů či sdílených daní, znamenalo by to ohrožení pro financování města. Finanční nezávislost městského rozpočtu je nízká. Tabulka 19: Vývoj ukazatele finanční nezávislosti během let 2008 – 2013 (Zdroj: ARIS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
2008 2009 2010 2011 2012 2013
Vlastní příjmy
Celkové příjmy
199 403 510 Kč 127 626 640 Kč 119 969 970 Kč 136 153 710 Kč 113 847 230 Kč 130 065 910 Kč
363 688 070 Kč 267 659 430 Kč 267 096 060 Kč 259 224 520 Kč 195 174 740 Kč 235 805 700 Kč
Finanční nezávislost 44,92 % 34,12 % 30,59 % 37,52 % 40,13 % 35,48 %
Ukazatel finanční stability Vývoj finanční stability města zaznamenává rostoucí tendenci, v průběhu sledovaného období se Nové Město stává finančně stabilnějším. To je zapříčiněno růstem běžných příjmů, tedy snížením kapitálových příjmů a přijatých investičních transferů. Pokles mezi roky 2012 a 2013 je zapříčiněn růstem přijatých investičních transferů, viz kapitola 6.1.6 Přijaté transfery.
71
Tabulka 20: Vývoj ukazatele finanční stability během let 2008 – 2013 (Zdroj: AIRS, ÚFIS, Interní aplikace MěÚ NMnM, vlastní zpracování)
2008 2009 2010 2011 2012 2013
Běžné příjmy 141 062 100 Kč 151 441 950 Kč 161 157 470 Kč 158 923 620 Kč 160 761 160 Kč 177 653 980 Kč
Celkové příjmy 363 688 070 Kč 267 659 430 Kč 267 096 060 Kč 259 224 520 Kč 195 174 740 Kč 235 805 700 Kč
Finanční stabilita 38,79 % 56,58 % 60,34 % 61,31 % 82,37 % 75,34 %
72
8 Vlastní návrhy a opatření 8.1 Snížení výdajů města Rozvoj Nového města jde stále kupředu ne vždy však správným směrem. Některé projekty jsou nerozumné a nemají vlastnosti k tomu, aby měly pro město význam trvale udržitelného projektu. Tím narážím na systém hromadné dopravy zavedený v Novém Městě, přičemž cesta pěšky do centra města je z jakékoli jeho části, kde jsou vybudovány zastávky MHD, záležitostí 10 maximálně 15 minut. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé na zdejší systém MHD pohlížejí nechápavě, nedůvěřivě a při mé každé jízdě se zájmem sledují vytíženost dopravního prostředku, která je malá. Neověřené zdroje uvádějí, že po změně jízdního řádu dochází k jisté vytíženosti v ranních hodinách, kdy je MHD využívána pro cestu do práce, ale v odpoledních hodinách je doprava místem pověstného novoměstského strašidla Hejkala. Pokud by byl projekt MHD ukončen, došlo by ke snížení výdajů na dopravu (podle předpokládaných nákladů) o cca 1 mil. Kč ročně. K tomuto kroku ale nejspíš nedojde, protože MHD má velké zastání u radních města. Proto je mým návrhem stanovit jednu hodinu denně (ta by mohla být každý den jiná), kdy bude MHD pro všechny zdarma, tím dojde k nejlepší propagaci, jaká může být. Došlo by tak k prolomení odporu obyvatel města, kteří odpor k MHD argumentují tím: „Na co bych platil deset korun, když můžu jít pěšky a jsem tam jenom o minutu dýl.“
8.2 Přilákání nových podnikatelských subjektů Mým návrhem je vytyčit novou nebo rozšířit stávající průmyslovou zónu či komerční zónu. Vytvořit propagační materiály, kontaktovat potenciální podnikatele a ukázat jim výhody vytvoření nových pracovních míst v Novém Městě. Mezi výhody, které by měly být zmíněny, patří kvalitní výuka učňovských oborů na SOŠ Nové Město na Moravě a tím i kvalitní pracovní síla, dobrá dopravní dostupnost a propojenost se silniční a železniční sítí – silnice I/19 a železnice spojující přímo Tišnov a Žďár nad Sázavou (Brno - Praha) a plán rozvoje regionální dopravní sítě, atraktivní přírodní podmínky a tedy živý cestovní ruch a dostatek pracovní síly.
73
Rozvoj Nového Města je především omezen tím, že je situováno na jižní hranici CHKO Žďárské vrchy, přičemž část průmyslové zóny je umístěna ve zmiňované CHKO. Proto by se město mělo zasadit o přilákání nových podnikatelských subjektů, jejichž činnost není spojená s velkým znečištěním. Nové Město se v přecházejících letech umístilo v hodnocení Město pro byznys v roce 2009 na 7. místě v rámci České republiky, v roce 2010 na 52. místě a v roce 2013 už na 112. místě. Z návštěvy premiéra vlády Bohuslava Sobotky vyplynul záměr učinit z Nového Města jedno z olympijských center, výstavbou haly olympijských parametrů v blízkosti Vysočina arény a výstavbou rychlobruslařského oválu. Toto je příležitost, kterou by mělo Nové Město argumentovat nejvíce, protože je to ukazatel toho, že v budoucnu budou ve městě započaty investiční akce, které jsou příležitostí pro řemeslníky a podnikatele. Tyto akce by mohly snížit nezaměstnanost v Novém Městě, která se v roce 2013 pohybovala na hranici 10,2 %5.
8.3 Pronájem hospodářských pozemků Hodnocení rentability majetku Nového Města je velmi malé, příčinou toho jsou i nízké ceny pronájmu hospodářských ploch (především ploch určených pro pěstování zemědělských plodin) pro velké agropodniky. Cena pronájmu 1 m2 zemědělské půdy se pohybuje od 0,05 Kč do 0,075 Kč za rok. Při celkové pronajímané výměře 1 828 456 m2, jsou celkové roční příjmy plynoucí z pronájmu hospodářské půdy 113 727 Kč. Pokud by se Novému Městu podařilo vyjednat v nových smlouvách lepší cenové podmínky pronájmu, rentabilita majetku města by se zlepšila a tím by do městského rozpočtu přitekly nové finanční prostředky. Uvažujme, že by se nová cena za m2 pohybovala v rozmezí 0,5 – 1 Kč/m2, s celkovou nyní pronajímanou výměrou 1 828 456 m2 by se mohly příjmy z pronájmu zvýšit o 800 436 – 1 714 664 Kč. Uskutečnění tohoto scénáře je však velmi obtížné, cena za pronájem hektaru by tím vzrostla na 10 000 Kč ročně a náklady nájemců by tím vzrostly. Pokud by se městu podařilo vyjednat alespoň sjednocení ceny pronájmu na 1 720 Kč/ha ročně, tedy 0,15 – 0,2 Kč/m2, tak by i takovéto zvýšení ceny pronájmu přineslo zvýšení příjmů z pronájmu o 160 541 Kč až 251 964 Kč na 274 268 Kč až 365 691 Kč. Zásadním 5
Nezaměstnanost Kraje Vysočina byla 8,02 % a nezaměstnanost ČR byla 8,3 %.
74
faktorem pro odůvodnění zvýšení nájmu je dosažený výsledek hospodaření společností ve výši 225 mil. Kč, a 38,5 mil. Kč. Do výpočtů nezahrnuji faktory, jako jsou typ půdy a bonita půdy, které ovlivňují faktor ceny pronájmu, ale část pronajímaných pozemků je i nyní pronajímána za jednotnou cenu bez rozdílu bonity půdy.
8.4 Zvýšení poplatku z ubytovací kapacity Způsobem jak získat víc peněz při malém riziku může být navýšení poplatku z ubytovací kapacity. Jelikož je Nové Město turisticky velmi rušné díky pořádání sportovních akcí v zimním i letním období, nemuselo by navýšení poplatku mít výrazný dopad na cestovní ruch v Novém Městě. Poplatek z ubytovací kapacity je v Novém Městě stanoven ve výši 4 Kč za lůžko. V roce 2013 byly příjmy z poplatku ve výši 319 386 Kč. Pokud by došlo k navýšení na 5 Kč, tedy o jednu korunu, došlo by k navýšení příjmů z poplatku za ubytovací kapacity cca o 79 000 Kč za rok.
8.5 Daň z nemovitostí Zvyšování daně z nemovitostí je jedním ze způsobů jak zajistit obci více finančních prostředků. Tento návrh se primárně nezabývá navýšením daně z nemovitostí, jako spíš výpočtem o jakou částku by Nové Město mohlo přijít, kdyby se nepodařilo zastavit úbytek obyvatel a spadlo by do kategorie nižšího koeficientu daně z nemovitostí. Nyní je koeficient pro daň z nemovitosti v Novém Městě 2, ale může být 2,5, přitom se Nové Město pohybuje na hranici 10 000 obyvatel, tedy stejné hranici jako v zákoně o dani z příjmů, které je mezní pro kategorii koeficientu 1,6 a 2. Pokles pod tuto hranici by znemožnil stanovení koeficientu na 2,5, ale pouze možnost ponechání ho na současné hranici. Pokud by se tomu tak stalo a město by i s tím snížilo koeficient daně z nemovitostí na 1,6, poklesly by i příjmy z daně z nemovitostí, příjmy byly v roce 2013 ve výši 4 602 174 Kč, v částkách roku 2013 by došlo k poklesu o 920 435 Kč. Za předpokladu udržení stávající hladiny obyvatelstva, by město mohlo zvýšit koeficient daně z nemovitostí na 2,5 a tím navýšit své finanční prostředky o 1 150 544 Kč a ty dále 75
investovat do propagace města jak je uváděno. Proto navrhuji kompromis ve smyslu krátkodobého navýšení daně z příjmu nemovitostí a získané prostředky investovat do programů podporující růst počtu obyvatel.
8.6 Růst obyvatelstva Stav obyvatelstva v Novém Městě bije na poplach a je nutno zastavit pokles počtu obyvatelstva a nastartovat opačný trend. Pro růst obyvatelstva navrhuji, aby město změnilo územní plán, tak aby byl zajištěn možný růst obce, tím podpořilo výstavbu nových rodinných či bytových domů a výhodnou cenou odprodeje městských pozemků. K tomuto bodu se vztahuje i návrh na zvýšení pracovních míst v Novém Městě. Dále vytvoření programu, který by měl za úkol vytvořit propagační materiály, v nichž by bylo Nové Město ukázáno jako město s kvalitním prostředím pro život, dostatkem možností pro rekreační vyžití a dostatkem školních zařízení a posléze i s dostatkem pracovních míst. Prorůstovou politiku města by mohlo podpořit i výstavba nových moderních bytových domů. Následný pronájem či odprodej bytových jednotek za sníženou cenu pro novomanžele, či exkluzivní nabídkou pro osoby nově přistěhovalé.
8.7 Zrušení rozhodnutí o zrušení hazardu v Novém Městě Rozhodnutí zastupitelstva o vytlačení hazardu z Nového Města je špatné. Zvláště pokud z výherních hracích přístrojů město v roce 2013 získalo téměř 4 mil. Kč na výběru poplatku. Takto významná položka bude zajisté v rozpočtu města chybět. Proto navrhuji nynější vyhlášku o ukončení provozu výherních hracích přístrojů zrušit a nahradit ji vyhláškou, která buďto zakonzervuje nynější stav (již byla předložena) a město by tak stále získávalo významný finanční obnos nebo stanoví pevný počet výherních hracích přístrojů, které mohou být v obci provozovány. V žádném případě bych nedoporučoval pokračovat v nynějším stavu, kdy má být do konce roku 2014 ukončen provoz všech výherních hracích přístrojů na území Nového Města. Dle mého názoru může opatření zamezující hazard podpořit vznik nové ilegální herny. Závislý člověk si způsob najde, a jelikož není v Novém Městě pro mladé dostatečné víkendové večerní vyžití, drtivá většina navštěvuje zábavní podniky v sousedních městech, kde stejně do kontaktu s hazardem přijde. 76
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit hospodaření města Nové Město na Moravě a navrhnout taková opatření, která by mohla vést ke zlepšení finanční situace města. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje poznatky týkající se samosprávy, rozpočtu územních samosprávných celků a finanční analýzy. Praktická část začíná představením Nového Města na Moravě a analýzou demografického vývoje města, kdy bylo zjištěno, že Nové Město během posledních 6 let opustilo značné množství jeho obyvatel. Hlavní částí je provedení analýzy příjmů a výdajů během sledovaného období let 2008 až 2013. Pro průměrové indikátory byl použit geometrický průměr, který je používán pro provedení charakteristiky vývoje během určitého časového období. Provedením analýzy bylo zjištěno, že hospodaření Nového Města ve sledovaném období dosáhlo kladného salda ve dvou ze šesti roků. I přes to je výsledné kumulované saldo města kladné. V roce 2012 byl zaznamenán náhlý pokles příjmů i výdajů z důvodů sociální reformy, která přenesla výplatní povinnost sociálních dávek z obcí s rozšířenou působností na úřady práce. Z analýzy příjmů města bylo zjištěno, že jejich největší položkou jsou daňové příjmy s tím, že podíl přijatých transferů na celkových příjmech během let poklesl Z podrobnější analýzy bylo zjištěno, že došlo ke snížení přijatých běžných transferů, to může značit neschopnost získat dodatečné finanční prostředky nebo snahu města šetřit což je pravděpodobnější, z důvodu zvýšení přijatých investičních transferů. Největší položkou daňových příjmů jsou příjmy z daně z přidané hodnoty. Ve vývoji výdajů města bylo zjištěno, že s klesajícími příjmy město dokázalo snížit náklady na únosnou mez. Zároveň nebyl rozpočet města zatěžován příjmem cizího kapitálu. Toho bylo dosaženo, prodejem velké části majetku města v roce 2008 a získáním velkých finančních prostředků v kapitálových příjmech. Výdaje Nového Města jsou rozděleny dle odvětvové příslušnosti a na výdaje běžné a kapitálové. Bylo zjištěno, že během sledovaného období, bylo nejvyšší položkou 77
výdajů položka služeb pro obyvatele, druhou výdaje na veřejnou správu, do roku 2011 byly třetí nejvyšší položkou výdaje na sociální věci, od roku 2012 se jí staly výdaje na průmysl a ostatní hospodářství. U vývoje kapitálových výdajů bylo zjištěno, že došlo k dočasnému poklesu kapitálových výdajů, který trval během let 2011 a 2012, ale s uskutečněním dlouho slíbených projektů došlo k jejich opětovnému navýšení. Neméně důležitou částí provedené analýzy hospodaření města je analýza finančních ukazatelů. Provedená analýza ukázala, že finanční zdraví Nového Města je na velmi dobré úrovni. Zadluženost města je minimální, i když během sledovaného období velmi mírně vzrostla, stále se pohybuje pod doporučenou hranicí. S tímto koresponduje i ukazatel dluhové služby, která se pohybuje v setinách procent. Likvidita města je velmi vysoká, to znamená dobrou připravenost pro uspokojení věřitelů. Vysoká likvidita je znamením, že prostředky města nejsou dostatečně efektivně využívány. Nové Město není dostatečně finančně nezávislé, ukazatel finanční nezávislosti ukazuje, že vlastní příjmy města pokrývají celkové příjmy, v průměru, pouze z 37 %. Na druhou stranu je míra finanční samostatnosti dostatečně vysoká, koruna cizích zdrojů byla vždy kryta nejméně deseti korunami vlastního kapitálu. Alarmující jsou ukazatele rentability vlastního a celkového kapitálu, kdy dochází k velmi malé návratnosti majetku města. Podobný stav zaznamenává i ukazatel aktivity, obrat a doba obratu pohledávek je taktéž velmi nízká, koruna pohledávky se za poslední roky v tržbách města neobrátí ani jedenkrát ročně. Závazky se oproti tomu v tržbách ročně obrátí téměř čtyřikrát. V závěrečné části jsou popsány návrhy, které by mohli vést ke zlepšení finanční situace města. Velmi zajímavým návrhem je návrh na zvýšení ceny pronájmu hospodářské půdy pro agropodniky. Další návrhy se týkají zlepšení situace MHD, zvýšení poplatku za ubytovací kapacity a zrušení obecně závazné vyhlášky o ukončení provozu výherních hracích přístrojů ve městě. Neméně důležitými návrhy jsou návrhy pro zvýšení počtu obyvatel
města
a
přilákání
nových
podnikatelských
subjektů
pro
snížení
nezaměstnanosti a zatraktivnění města pro nově příchozí obyvatele. Představené návrhy by měly ukázat nový pohled jak získat více finančních prostředků pro Nové Město.
78
Literatura [1] HORZINKOVÁ, Eva a Vladimír NOVOTNÝ. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 234 s. ISBN 978-807-3800-963. [2] JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M. Finanční analýza. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. [3] KINŠT, Jan a Magdalena ČEŠKOVÁ. Rozpočtová skladba v roce 2011: publikace pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek. Olomouc: ANAG, 2011, sv. ISBN 9788072636389. [4] KOUDELKA, Zdeněk. Samospráva. Praha: Linde, 2007, 399 s. ISBN 978-8072016-655. [5] LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance v České republice: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2013, 130 s. ISBN 978-80-7204-8618. [6] NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. 1. vydání. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009. 144 s. ISBN 978-80-87035-19-1. [7] OTRUSINOVÁ, Milana a Dana KUBÍČKOVÁ. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xiv, 178 s.. :. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-807400-342-4. [8] PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-726-1086-4. [9] PROCHÁZKOVÁ, Petra. Hodnocení finančního zdraví obcí. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita. [10] PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 280 s. Finance (Grada Publishing). ISBN 978-8024720-975.
79
[11] SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba 2013. 1. vyd. Praha: Acha obec účtuje, 2013. ISBN 978-80-905420-0-6. Legislativní dokument [12] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích [13] Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí [14] rozpočtové skladbě: Vyhláška ministerstva financí. In: 2002. 2002, č. 323. Internetové zdroje [15] Rozpočtové určení daní od 1. 1. 2008: Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
daní.
2008.
[cit.
2014-05-03]
Dostupné
z:
.smscr.cz/content/soubory/RUD/00465 schemarud2008.pdf [16] Něco z historie města. In: Kronika Nové Město na Moravě [online]. 2011 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://kronika.nmnm.cz/ [17] Monitoring hospodaření; obcí; Ministerstvo financí ČR [online]. 6. 11. 2012 [cit. 2014-05-03].
Dostupné
z:
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-
sektor/regulace/hospodareni-kraju-a-obci/monitoring-hospodareni-obci [18] ÚFIS webové rozhraní pro zobrazování dat ze systému CSÚIS [online]. [2011] [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://
info.mfcr.cz/ufis
[19] Server ARISweb webové rozhraní pro zobrazování dat z aplikace ARIS [online]. [2001] [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://
info.mfcr.cz/aris/
[20] Radnice Nové Město na Moravě | Městský úřad Nové Město na Moravě obec s rozšířenou působností [online]. [2008] [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: https://radnice.nmnm.cz/ [21] Nové Město na Moravě - rozpočet města [online]. © 2012 - 2013 [cit. 2014-0307]. Dostupné z: http://rozpocet.nmnm.cz/cz/ [22] Nové Město na Moravě - srdce Vysočiny | NMnM.cz [online]. © 1995 - 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: https://
.nmnm.cz/ 80
[23] EPUSA
[online].
©
2003
-
2014
[cit.
2014-03-07].
Dostupné
z:
https://www.epusa.cz [24] MPSV.CZ : Všechny nepojistné sociální dávky vyplácí Úřad práce ČR. In: MPSV. Všechny nepojistné sociální dávky vyplácí Úřad práce ČR [online]. [13. 1.
2012],
13.1.2012
[cit.
2014-04-04].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/cs/11956 [25] Databáze demografických údajů za obce ČR. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm [26] Nové Město na Moravě. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto_na_Morav%C4%9B Ostatní zdroje [27] Závěrečné účty města Nové Město na Moravě 2010 – 2013 [28] Interní aplikace MěÚ NMnM – GINIS, T-MAPY
81
Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma uspořádání systému veřejné správy ČR .......................................... 13 Obrázek 2: Rozdělení příjmů obce dle rozpočtové skladby roku 2013 .......................... 26 Obrázek 3: Rozdělení výdajů obce dle odvětvového třídění dle rozpočtové skladby roku 2013 ................................................................................................................. 27 Obrázek 4: Vývoj počtu obyvatel Nového Města na Moravě během let 2008 - 2013 ... 40 Obrázek 5: Vývoj a složení věkové struktury obyvatelstva Nového Města na Moravě během let 2008 - 2012 ............................................................................................. 41 Obrázek 6: Vývoj příjmů a výdajů během let 2008 – 2013 ............................................ 42 Obrázek 7 Vývoj daňových příjmů Nového Města na Moravě během let 2008 - 2013 . 44 Obrázek 8: Vývoj místních poplatků v Novém Městě na Moravě během let 2008 - 2013 ................................................................................................................................. 46 Obrázek 9: Vývoj správních poplatků během let 2008 – 2013....................................... 51 Obrázek 10 Vývoj nedaňových příjmů během let 2008 – 2013 ..................................... 52 Obrázek 11: Vývoj přijatých transferových plateb během let 2008 – 2013 ................... 54 Obrázek 12: Grafické znázornění vývoje běžných a kapitálových výdajů během let 2008 – 2013 ........................................................................................... 56 Obrázek 13: Vývoj běžných výdajů Nového Města na Moravě během let 2008 – 2013 57 Obrázek 14: Vývoj kapitálových výdajů Nového Města na Moravě během let 2008 – 2013 ............................................................................................ 60
82
Seznam tabulek Tabulka 1: Počet členů zastupitelstva v závislosti na počtu obyvatel obce .................... 15 Tabulka 2: Časový harmonogram rozpočtového procesu a přidružených akcí .............. 23 Tabulka 3: Rozpočtové určení daní s procentuálním podílem pro obce......................... 25 Tabulka 4: Struktura příjmů a výdajů během let 2008 – 2013 ....................................... 43 Tabulka 5: Vývoj a struktura jednotlivých příjmů během let 2008 – 2013 .................... 43 Tabulka 6: Struktura místních poplatků během let 2008 – 2013 .................................... 50 Tabulka 7: Vývoj běžných a kapitálových výdajů během let 2008 – 2013 .................... 55 Tabulka 8 Vývoj rentability celkového majetku během let 2008 – 2013 ....................... 63 Tabulka 9 Vývoj rentability vlastního kapitálu během let 2008 – 2013 ......................... 64 Tabulka 10 Vývoj obratu a doby obratu závazků během let 2008 – 2013 ..................... 65 Tabulka 11 Vývoj obratu a doby obratu pohledávek během let 2008 – 2013 ................ 65 Tabulka 12: Vývoj ukazatele poměru obratu pohledávek a závazků ............................. 66 Tabulka 13 Vývoj běžné likvidity během let 2008 – 2013 ............................................. 67 Tabulka 14 Vývoj okamžité likvidity během let 2008 – 2013 ....................................... 67 Tabulka 15 Vývoj celkové zadluženosti během let 2008 – 2013 ................................... 68 Tabulka 16 Vývoj míry samofinancování během let 2008 – 2013 ................................. 69 Tabulka 17 Vývoj míry finanční samostatnosti během let 2008 – 2013 ........................ 69 Tabulka 18: Vývoj ukazatele finanční nezávislosti během let 2008 – 2013 .................. 71 Tabulka 19: Vývoj ukazatele finanční stability během let 2008 – 2013 ........................ 72 Tabulka 20: Vývoj ukazatel dluhové služby během let 2008 – 2013 ............................. 70 83
Seznam příloh Příloha 1 Orgány, odbory a komise působící v Novém Městě na Moravě Příloha 2 Sazba poplatku za užívání veřejného prostranství [18] Příloha 3 Pracovní tabulka výdajů během let 2008 – 2013
84
Příloha 1 Orgány, odbory a komise působící v Novém Městě na Moravě Orgány města tvoří zastupitelstvo, rada obce, starosta, tajemník a městský úřad. Přitom městský úřad tvoří orgány, které jsou zřizované zastupitelstvem a starostou města:
odbor finanční,
oddělení interního auditu a finanční kontroly,
odbor investic a správy majetku,
odbor školství, kultury, cestovního ruchu a sociálních věcí,
odbor dopravy a vnitřních věcí,
odbor stavební a životního prostředí,
kancelář vedoucího úřadu:
oddělení informatiky,
oddělení právní a živnostenský úřad,
tajemník.
Rada obce má ze zákona práva zřizovat komise, v Novém Městě tohoto práva rada města využila a zřizuje následující:
komise společenská a kulturní,
komise pro mládež a volný čas,
komise pro rozvoj města,
komise bytová,
komise dopravní,
komise pro rodinu a prevence kriminality,
komise pro vnější vztahy a tisk,
komise pro komunitní plánování sociálních služeb.
Příloha 2 Sazba poplatku za užívání veřejného prostranství [18]
Příloha 3 Pracovní tabulka výdajů během let 2008 – 2013 Zeměmědělské a lesní hospodářství z toho Doprava Průmysl a ostatní hospodářství Školské služby Kultura z toho Veřejné osvětlení Sběr komunálních odpadů Služby pro obyvatele Služby sociální péče Sociální věci Bezpečnost Místí správa Veřejná správa Zeměmědělské a lesní hospodářství z toho Doprava Průmysl a ostatní hospodářství Školské služby Kultura z toho Veřejné osvětlení Sběr komunálních odpadů Služby pro obyvatele Služby sociální péče Sociální věci Bezpečnost Místí správa Veřejná správa
2008 1 105 880 Kč 22 372 070 Kč 29 704 060 Kč 26 989 520 Kč 208 880 Kč 2 197 240 Kč 9 195 010 Kč 79 715 580 Kč 8 578 490 Kč 58 168 820 Kč 7 210 850 Kč 45 694 700 Kč 51 669 280 Kč 2011 3 023 150 Kč 18 126 170 Kč 42 408 030 Kč 18 340 930 Kč 235 500 Kč 3 688 540 Kč 8 632 350 Kč 91 993 570 Kč 7 827 210 Kč 52 650 770 Kč 8 461 130 Kč 49 778 080 Kč 64 248 520 Kč
2009 2 355 650 Kč 22 100 190 Kč 47 708 040 Kč 21 239 390 Kč 303 900 Kč 2 346 670 Kč 9 585 000 Kč 119 977 730 Kč 9 451 000 Kč 59 051 780 Kč 6 964 760 Kč 55 516 000 Kč 66 963 490 Kč 2012 3 404 810 Kč 36 137 710 Kč 51 287 250 Kč 14 884 290 Kč 258 300 Kč 3 776 110 Kč 8 787 010 Kč 74 685 010 Kč 7 128 030 Kč 7 280 140 Kč 6 213 570 Kč 40 118 350 Kč 55 648 500 Kč
2010 3 994 740 Kč 13 936 020 Kč 33 965 920 Kč 15 431 410 Kč 160 110 Kč 2 116 386 Kč 10 015 010 Kč 128 431 300 Kč 8 897 840 Kč 56 194 790 Kč 7 289 620 Kč 59 116 210 Kč 69 864 290 Kč 2013 2 185 435 Kč 22 736 695 Kč 30 336 577 Kč 19 599 969 Kč 496 746 Kč 4 359 053 Kč 9 165 832 Kč 98 335 646 Kč 18 351 613 Kč 18 879 957 Kč 6 066 559 Kč 38 409 905 Kč 49 258 219 Kč
