VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Daně v našem životě. Bakalářská práce. Autor: Lucie Slámová

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Daně v našem životě

Bakalářská práce

Autor: Lucie Slámová Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2016

Anotace Cílem mé bakalářské práce je zjistit pomocí dotazníkového šetření, jak lidé znají a vnímají daně a jaký na ně mají názor. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje základní pojmy, které jsou spojené s daněmi a daně, které existují v České republice. Praktickou část tvoří výsledky dotazníkového šetření s grafickým znázorněním.

Klíčová slova Daň, předmět daně, základ daně, sazba daně, druhy daní.

Annotation The aim of my thesis is find out using a questionnaire how people know and perceive taxes and what are they think about it. The thesis is divided in theoretical and practical part. The theoretical part describes the basic concepts related to taxes and tax which exist in the Czech Republic. The practical part is consisting of questionnaire survey results with graphical representations.

Keywords Tax, subject to tax, tax base, tax rate, types of taxes.

Poděkování Chtěla bych poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Marii Borské za odborné vedení práce a cenné připomínky k práci. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří věnovali svůj čas na vyplnění dotazníku a bez kterých by práce nemohla vzniknout. Ráda bych také poděkovala své rodině, která mě podporovala nejen při vzniku této práce, ale i po celou dobu studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 Teoretická část .................................................................................................................. 9 1. Daň ................................................................................................................................ 9 1.1 Funkce daní: ............................................................................................................ 9 1.2 Konstrukční prvky daně ........................................................................................ 10 1.3 Třídění daní ........................................................................................................... 13 1.3.1 Přímé a nepřímě daně .................................................................................... 13 1.3.2 Podle předmětu daně ...................................................................................... 14 1.3.3 Podle použité jednotky................................................................................... 14 1.3.4 Ve vztahu ke zdaňovacímu období a jeho kvalitě ......................................... 14 1.3.5 Běžné a kapitálové ......................................................................................... 14 1.3.6 Za zdaňovací období a na zdaňovací období, ................................................ 15 1.3.7 Podle klasifikace OECD ................................................................................ 15 2. Přímé daně .................................................................................................................. 16 2.1 Daň z příjmů ......................................................................................................... 16 2.2 Daň z nemovitých věcí ......................................................................................... 19 2.2.1 Daň z pozemků .............................................................................................. 19 2.2.2 Daň ze staveb a jednotek ............................................................................... 19 2.3 Daň z nabytí nemovitých věcí .............................................................................. 21 2.4 Silniční daň ........................................................................................................... 21 3. Nepřímé daně .............................................................................................................. 22 3.1 Daň z přidané hodnoty .......................................................................................... 22 3.2 Spotřební daně ...................................................................................................... 25 3.2.1 Daň z minerálních olejů ................................................................................. 25 3.2.2 Daň z lihu ....................................................................................................... 26 3.2.3 Daň z piva ...................................................................................................... 26

3.2.4 Daň z vína a meziproduktů ............................................................................ 27 3.2.5 Daň z tabákových výrobků ............................................................................ 27 3.2.6 Daň ze surového tabáku ................................................................................. 27 3.3 Ekologické daně .................................................................................................... 28 3.3.1 Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů ......................................... 28 3.3.2 Daň z pevných paliv ...................................................................................... 29 3.3.3 Daň z elektřiny ............................................................................................... 29 Praktická část .................................................................................................................. 30 4. Získání informací a struktura dotazníku ..................................................................... 30 4.1 Segmentace respondentů....................................................................................... 31 4.2 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 35 4.2.1 Obecné otázky................................................................................................ 35 4.2.2 Daňové přiznání ............................................................................................. 46 4.2.3 Daň z přidané hodnoty ................................................................................... 48 4.2.4 Daň z příjmu .................................................................................................. 50 4.2.5 Spotřební daně ............................................................................................... 55 Vyhodnocení zjištěných výsledků .................................................................................. 57 Závěr ............................................................................................................................... 59 Seznam použité literatury ............................................................................................... 60 Seznam tabulek ............................................................................................................... 61 Seznam obrázků .............................................................................................................. 63

Úvod Daně nás obklopují na každém kroku, kdykoli si nakoupíme potraviny, zaplatíme daň z přidané hodnoty, u pohonných hmot navíc i spotřební daň. Spotřební daň platíme i za pivo, víno nebo cigarety a mnozí o tom ani nevědí. Pokud budeme vlastnit nemovitost, musíme každoročně platit daň z nemovitostí. Když nastoupíme do zaměstnání, budeme platit daň z příjmů. Není zkrátka možnost, jak se vyhnout daním. Proto jsem si zvolila téma své bakalářské práce Daně a my, rozhodla jsem se prozkoumat, jak lidé v České republice vnímají a znají daně, pokud vědí, co to jsou daně, jaký mají na některé daně názor. Pro zpracování práce jsem využila dotazníkové šetření v elektronické formě za pomoci serveru www.vyplnto.cz. Výzkum byl veřejný a mohl na něj odpovědět kdokoli, kdo je obyvatelem České republiky. Pro získání respondentů, kromě serveru www.vyplnto.cz, jsem použila sociální síť. Cílem mé bakalářské práce je tedy zjistit za pomoci dotazníkového šetření, názory respondentů na daně, jak daně chápou, znají a jaký na ně mají názor. Má bakalářská práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se budu zabývat daněmi obecně, tedy funkcemi daní, konstrukčními prvky daně a jak daně můžeme třídit. V dalších dvou teoretických kapitolách se věnuji přímým a nepřímým daním. Z přímých daní definuji daň z příjmů fyzických osob, daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí a silniční daň. U nepřímých daní popíši daň z přidané hodnoty, spotřební daně a ekologické daně. Praktickou část tvoří výsledky dotazníkového šetření. Každou otázku z dotazníku rozebírám zvlášť a výsledky šetření uvádím v přehledné tabulce a pomocí grafického znázornění. Některé otázky rozebírám podrobněji a věnuji se výsledkům šetření v závislosti na segmentaci respondentů, tedy např. na jejich věku, pohlaví nebo velikosti obce, ve které žijí.

8

Teoretická část 1. Daň Každý stát má svůj systém daní, musí být jednoznačně stanoveno, kdo ji bude vybírat, kdo platit a v jakém intervalu. Dále se musí stanovit, z čeho bude počítán základ daně a jak může být základ daně snížen případně zvýšen. Pomocí daní stát platí své výlohy. Už v historii to tak bylo například pro obranu státu, výběr obilí, do sýpek (kdyby vypukla válka, aby bylo z čeho živit vojáky). Z daní stát platí veřejné statky, což jsou potřeby pro občany, kteří spotřebovávají stejně, například dopravní cesty, financování školství, zdravotnictví. Každá definovaná daň musí být povinná, uložená zákonem a musí plynout do veřejného rozpočtu. V této závislosti je daň nenávratná, neekvivalentní a zpravidla neúčelová. (Vančurová a Láchová, 2014)

1.1 Funkce daní: Daně jako nástroj ekonomické politiky státu mají několik funkcí: 

Fiskální,



Alokační,



Redistribuční,



Stimulační,



Stabilizační.

Fiskální funkce je primární a spočívá v naplňování veřejného rozpočtu. (Vančurová a Láchová, 2014) Alokační funkce spočívá v rozdělování vládních výdajů a nejlepší rozdělení mezi soukromou a veřejnou spotřebou. (Široký, 2003)

9

Redistribuční funkce rozděluje důchody ve společnosti od bohatších k chudým. Daně jsou dobrým nástrojem pro zmenšení rozdílů mezi jednotlivými důchody různých subjektů. Stimulační funkce spočívá v omezení daňových povinností, jako jsou daňové úspory nebo vyšší zdanění. Stabilizační funkce spočívá v tom, že se daně vybírají pořád ve stejné výši. Tím, že budou vybírány pořád stejné částky, budou tvořeny rezervy na období, kdy se nevybere tolik daní. (Vančurová a Láchová, 2014)

1.2 Konstrukční prvky daně Daně jsou jedním ze základních ekonomických nástrojů, který působí na ekonomické subjekty a domácnosti. Je důležité vědět, jak na subjekty a domácnosti působí, jak je odvod daní ovlivní. Nejdůležitější je od koho a kdy se budou daně vybírat. S výběrem daní jsou spojené administrativní a evidenční povinnosti, podle kterých je vnímána tíže daně a to z pohledu jak moc jsou tyto povinnosti náročné a zároveň i podle způsobu výběru daní. Konstrukční prvky jsou: 

Daňový subjekt,



Předmět daně,



Osvobození od daně,



Základ daně a období, za které se stanoví (tj. zdaňovací období),



Odpočty od základu daně,



Sazba daně,



Slevy na dani.

Daňovým subjektem je osoba, která podle zákona je povinna platit, odvádět nebo snášet daň. Dělíme je na poplatníky a plátce. Poplatník je ten, kterého předmět, jako je příjem nebo majetek, je podřízen dani. Plátce je takový daňový subjekt, který odvádí daň do veřejného rozpočtu.

10

Předmět daně je obsažen v názvu daně a určuje, co se zdaňuje. Je nutné ho definovat co nejpřesněji, aby bylo vybírání daní efektivní. Můžeme ho rozdělit do čtyř velkých skupin na daň z hlavy, z majetku, důchodu a ze spotřeby. Daň z hlavy je nejstarší, ale v současnosti už nepoužívaná, platit ji má úplně každý člověk. Výhodou je, že této dani se nikdo nevyhne, ale nevýhodou je, že nelze vybrat daň od dětí. V určité podobě je daň z hlavy místní poplatek za svoz komunálního odpadu, který je vybírán na občana (lze vybírat i podle množství odpadu). Majetkové daně jsou v současné době pouze doplňkové a plynou nejčastěji do rozpočtů nižších samosprávných celků. Výhodou majetkových daní je, že nemovité věci jsou viditelné a je těžké jejich zatajení. Daně ze spotřeby jsou obsaženy v ceně zboží nebo služeb, jejich výběr je zprostředkován plátcem. Tato daň není tolik vidět a proto je pro veřejnost snesitelnější. Můžeme je rozdělit na všeobecné a výběrové. Tyto daně můžeme rozdělit do dvou skupin na daně přímé, kam patří důchodové a majetkové daně a na daně nepřímé, kam řadíme daně ze spotřeby. Osvobození od daně je část z předmětu daně, ze kterého se nemusí daň odvádět. Osvobození může být úplné, částečné nebo podmínečné. Každá daň musí mít také svůj základ daně, který je vyjádřen hodnotou v korunách nebo fyzikální veličinou, musí mít měřitelnou jednotku. Základ daně se stanoví na zdaňovací období, což je interval v čase, který musí být pravidelný a udává nám, za jakou dobu se zmiňovaný základ daně stanoví a vybírá. Zdaňovacím obdobím je nejčastěji kalendářní rok, tedy 12 měsíců. Toto platí pro všechny přímé daně. Dále se používá kratší období jednoho měsíce u daní ze spotřeby. Občas se používá i čtvrtletí. Základ daně snížený o odpočty se objevuje nejvíce z daní z příjmu. Dělíme je na standardní a nestandardní. Odpočty s pevnou částkou, která je předem stanovena, jsou standardní. Naopak nestandardní odpočty jsou v různé výši. Jako příklad můžeme uvést u daně z příjmů úroky z úvěru na bytové potřeby. Tyto odpočty jsou limitované buď absolutně, kde je určena maximální možná výše odpočtu nebo relativně, kde je určena jaká nejvyšší část může být uplatněna a udává se většinou v procentech.

11

Sazba daně je jedním z nejdůležitějších konstrukčních prvků. Je to výpočet, podle kterého se ze základu daně po odečtení odpočtů stanoví základní částka daně. Požívá se několik typů sazeb, viz obrázek č. 1. (Vančurová a Láchová, 2014)

Sazba daně

Dle druhu předmětu daně nebo daňového subjektu

Jednotná

Diferencovaná

Ve vztahu k velikosti základu daně

Relativní (ad valorem)

Pevná

Lineární

Progresivní

Obr. 1: Typy sazeb daně (zdroj: Vančurová a Láchová, 2014)

Sazby se rozlišují podle toho, jestli jde o druh předmětu daně nebo daňového subjektu anebo ve vztahu k velikosti základu daně. Dle druhu předmětu se jedná o jednotnou sazbu daně, která je stejná pro všechny typy a druhy předmětu daně, příkladem je daň z nabytí nemovitých věcí. Druhým druhem je sazba diferencovaná, která je různá, podle kvality předmětu daně, jako příklad je daň z přidané hodnoty, která má v současné době 3 sazby ve výši 21 %, 15 % a 10 %. Ve vztahu k velikosti základu daně rozlišujeme pevnou a relativní sazbu. Pevná sazba spočívá ve specifickém základu daně, kdy je sazba vztažena na fyzikální jednotku (m1, l, ks,…) naopak relativní sazba je vyjádřena hodnotově v korunách. Tato sazba se dále rozděluje na lineární, kdy daň roste ve stejném poměru jako základ daně a progresivní, která je složitější a spočívá ve zvyšování sazby se zvyšováním se základu daně. Využívají se tzv. pásmové sazby, kde je daňové pásmo interval základu daně a pro něj je stanovena sazba daně.

12

Sazbu daně můžeme ještě snížit nebo zvýšit, děje se tak procentem ze základu daně a používá se u daně silniční. Kromě těchto změn existuje ještě přirážka k dani, která je odvozena od základu daně nebo základny, která je pouze odvozena od základu daně. Slevy na dani snižují vypočtenou daň. Mohou být absolutní nebo relativní a standardní nebo nestandardní. Absolutní sleva je dána pevnou částkou, naopak relativní sleva je stanovena v procentech. Pro odečtení standardní slevy musí daňový subjekt splnit zákonné podmínky, tato částka je většinou pevná, jedná se například o slevu na poplatníka u daně z příjmů fyzických osob. Nestandardní sleva spočívá v odečtení vynaložených výdajů, které lze uplatnit v plné výši nebo do výše, která je stanovena. (Vančurová a Láchová, 2014)

1.3 Třídění daní Daně můžeme klasifikovat do několika skupin (Vančurová a Láchová, 2014): 

Přímé a nepřímé,



Podle předmětu daně,



Podle použité jednotky,



Ve vztahu ke zdaňovacímu období a jeho kvalitě,



Běžné a kapitálové,



Za zdaňovací období a na zdaňovací období,



Podle klasifikace OECD.

1.3.1 Přímé a nepřímě daně Mezi přímé daně řadíme důchodové (daň z příjmů fyzických a právnických osob) a majetkové daně (daň z nemovitostí, daň z nabytí nemovitých věcí a silniční daň). U přímých daní máme stanoveného poplatníka. Nepřímými daněmi označujeme daně ze spotřeby, kam řadíme ekologickou daň, DPH a cla.

13

1.3.2 Podle předmětu daně Předmět daně je veličina, ze které se daň vybírá. Daně můžeme rozdělit podle předmětu: 

Daň z hlavy,



Daň z majetku,



Daň z důchodu,



Daň ze spotřeby.

1.3.3 Podle použité jednotky Použitou jednotkou je myšlena taková jednotka, která stanovuje základ daně. Takto můžeme členit daně na: 

Daně bez vztahu k velikosti základu daně (př. místní poplatek za odvoz komunálního odpadu),



Daně specifické – základ daně vyjádřen ve fyzických jednotkách (př. daně ze spotřeby - lihu),



Daně hodnotové (ad valorem) – základ daně vyjádřen v peněžních jednotkách (př. daň z příjmů).

1.3.4 Ve vztahu ke zdaňovacímu období a jeho kvalitě Podle tohoto kritéria můžeme členit na daně: 

Bez zdaňovacího období (př. daň z nabytí nemovitých věcí),



S pravidelnou periodicitou – dělíme dále na kapitálové a běžné.

1.3.5 Běžné a kapitálové Běžná daň má zaklad daně vyjádřen tokovou veličinou. Příkladem je daň z příjmů nebo DPH. Daň je obvykle za zdaňovací období. Naopak na zdaňovací období jsou určovány kapitálové daně, kde je základem stavová veličina, čili nějaký druh majetku.

14

1.3.6 Za zdaňovací období a na zdaňovací období, Daně, které lze stanovit až po uplynutí zdaňovacího období, nazýváme daněmi za zdaňovací období. Jedná se o běžné daně. Pokud je obdobím stanoven rok, je daň doplněna o placení záloh na daň. Daň na zdaňovací období je stanovena k jednomu datu v průběhu tohoto období, nejvhodnější je k jeho počátku. Jde převážně o kapitálové daně.

1.3.7 Podle klasifikace OECD Toto rozdělení daní se používá ke statistickým účelům. Daně mají čtyřmístný kód, který patří hlavním skupinám, a ty se dále upřesňují podle kódů na jednotlivé daně. (Vančurová a Láchová, 2014)

15

2. Přímé daně Mezi přímé daně řadíme daně důchodové, mezi které patří daň z příjmů fyzických osob a právnických osob. Dále sem patří majetkové daně. (Vančurová a Láchová, 2014)

2.1 Daň z příjmů Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů upravuje daň z příjmů fyzických a právnických osob. Pro svoji bakalářskou práci se budu zabývat jen daní z příjmů fyzických osob. Poplatníkem jsou fyzické osoby, které jsou buď daňovými rezidenty, nebo nerezidenty. Daňoví rezidenti mají na území České republiky bydliště, případně se tu mohou jen zdržovat. V tomto případě bydliště znamená místo, kde má poplatník trvalý byt a zdržovat se na území České republiky je nejméně 183 dnů v kalendářním roce. Rozdílem mezi daňovými rezidenty a nerezidenty je v daňové povinnosti, kde rezidenti mají povinnost danit příjmy z České republiky i ze zahraničí, kdežto nerezidenti pouze příjmy z České republiky. Předměty daně z příjmů fyzických osob dělíme do pěti paragrafů podle druhu příjmů, (mezi něž patří příjmy peněžní, nepeněžní a dosažené směnou) na: 

Příjmy ze závislé činnosti - § 6,



Příjmy ze samostatné činnosti - §7,



Příjmy z kapitálového majetku - §8,



Příjmy z nájmu - §9,



Ostatní příjmy - § 10.

Příjmy ze závislé činnosti můžeme rozdělit do několika skupin. První skupinou jsou pracovní poměry - pracovněprávní, členský a služební. Do této skupiny patří i příjmy z funkčního požitku, což jsou platy představitelů státní moci a odměny za funkce v orgánech územní samosprávy, zájmových sdružení a spolcích, v odborových organizacích nebo komorách. Druhou skupinou jsou příjmy za práci ve společnosti – jako člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti. Další skupinou jsou odměny člena orgánu právnické osoby a odměna likvidátora.

16

Mezi příjmy ze samostatné činnosti patří: 

Příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,



Příjem ze živnostenského podnikání,



Příjem z podnikání na základě podnikatelského oprávnění,



Podíl na zisku komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné obchodní společnosti,



Příjem z poskytnutí nebo užití autorských práv a práv z průmyslového vlastnictví,



Příjem z nájmu majetku, který je zařazený do obchodního majetku,



Příjem z nezávislého povolání.

Do příjmů z kapitálového majetku řadíme podíly na zisku ze společností, výnosy z vkladu, úroky z cenných papírů, směnek i úvěrů a zápůjček a některé výhry. Příjmy z nájmů v sobě zahrnují nájem z nemovitých věcí nebo bytů a nájem z movitých věcí. Do ostatních příjmů řadíme například příjmy z příležitostných činností a z nájmů movitých věcí, z převodu nemovitých věcí, některé výhry v loteriích a sázkách, výživné a důchody. Základem daně je součet příjmů z § 6 až § 10. Do základu daně se nezahrnují úplně všechny příjmy, tyto příjmy označujeme jako osvobozené od daně a jsou dány v § 4. Mezi osvobozené příjmy patří například pravidelný důchod nebo penze, která není vyšší než 36násobek minimální mzdy. Dávky pro osobu se zdravotním postižením nebo pomoci v hmotné nouzi. Příjem za náhrady výdajů spojené s dárcovstvím krve tkání buněk nebo orgánů. Mezi osvobozené příjmy patří také výživné, příjmy z pojistného plnění majetku. Nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky, které lze odečíst od základu daně: 

Příspěvky na vědu a výzkum,



Úroky z úvěrů (hypotečních, ze stavebního spoření) na bytové potřeby,



Zaplacené pojistné za penzijní připojištění, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření v maximální výši 12 000 Kč, 17



Uhrazené pojistné na soukromém životním pojištění v nejvyšší hodnotě 12 000 Kč,



Maximální částka 3 000 Kč za příspěvky do odborové organizace,



Úhradu za zkoušky dalšího vzdělávání.

Druhým prostředkem, kterým lze snížit daň jsou slevy na dani (§ 35ba): 

Sleva na poplatníka 24 840 Kč,



Sleva na manžela/manželku 24 840 Kč (dvojnásobek, pokud je držitelem ZTP/P), pokud je příjem druhého z manželů nižší než 68 000 Kč za kalendářní rok,



Slevu 2 520 Kč pro poplatníka s invaliditou prvního nebo druhého stupně, který pobírá invalidní důchod,



Rozšířenou slevu 5 040 Kč pro poplatníka s invalidním důchodem a invaliditou třetího stupně,



Na držitele průkazu ZTP/P slevu 16 140 Kč, pokud je držitelem tohoto průkazu,



Slevu na studenta 4 020 Kč, do 26 let pokud se poplatník připravuje na budoucí povolání,



Sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení, nejvíce lze uplatnit do výše minimální mzdy na každé vyživované dítě.

Poslední jsou daňová zvýhodnění, kam patří zvýhodnění na vyživované dítě. Částka k odečtení je stanovena na rok a je ve výši 13 404 Kč na jedno dítě, 15 804 Kč na druhé dítě a 17 004 Kč na třetí a další děti. Uplatnit toto daňové zvýhodnění může poplatník až do výše daňové povinnosti, pokud je daňové zvýhodnění vyšší než povinnost, vzniká daňový bonus. Tento bonus si můžeme uplatnit v minimální výši 100 Kč a maximální výši 60 300 Kč za rok, a to pouze v případě, že náš příjem podle § 6 až § 9 je vyšší než šestinásobek minimální mzdy. Pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P je zvýhodnění dvojnásobné. Sazba daně z příjmů fyzických osob je stanovena na 15 %. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání musí podat každý, jehož příjmy za kalendářní rok jsou vyšší než 15 000 Kč a nejsou osvobozené. Pokud fyzická osoba vykazuje daňovou ztrátu, musí podat daňové přiznání vždy. (Zákon č. 586/1992 Sb.) 18

2.2 Daň z nemovitých věcí Zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů upravuje daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. (Zákon č. 338/1992 Sb.)

2.2.1 Daň z pozemků Předmětem této daně jsou pozemky na území České republiky, které jsou zapsané v katastru nemovitostí. Výjimku tvoří například pozemek, který je zastavěn zdanitelnou stavbou, některé lesní pozemky a pozemky označené jako vodní plocha a pozemek určen pro obranu státu. Poplatníkem daně z pozemků je vlastník. V případě, že vlastník není znám, poplatníkem se stává uživatel pozemku. Základ daně je dán pomocí výměry pozemku. U orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je výměra vynásobena průměrnou cenou půdy a u pozemků hospodářských lesů a rybníků s chovem ryb buď jako součin výměry a částky 3,80 Kč nebo podle platných cenových předpisů. Sazbu daně z pozemků můžeme vidět v tabulce č. 1. Tuto sazbu ještě vynásobíme koeficientem podle velikosti obce, ve které se pozemek nachází. (Zákon č. 338/1992 Sb.) Tab. 1: Sazba daně z pozemků (zdroj: Zákon č. 338/1992 Sb., úprava vlastní)

Pozemek Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada a ovocné sady Trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s chovem ryb Zpevněné plochy pro podnikání:  v zemědělské prvovýrobě, lesním a vodním hospodářstvím  v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice, zemědělské výrobě a ostatních Stavební pozemek Ostatní plochy Zastavěné plochy a nádvoří

Sazba 0,75 % 0,25 % 1 Kč/m2 5 Kč/m2 2 Kč/m2 0,20 Kč/m2 0,20 Kč/m2

2.2.2 Daň ze staveb a jednotek Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou dokončené nebo užívané stavby (budova, inženýrská stavba) a jednotky. 19

Poplatníkem je stejně jako u daně z pozemků vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky. Základem daně u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy (nadzemní část) v m2. U zdanitelných jednotek je to upravená podlahová plocha v m2 vynásobená koeficientem 1,22 pokud je jednotka v bytovém domě a je-li zde spoluvlastnictví vlastníků pozemek, v ostatních případech se používá koeficient 1,20. Sazbu daně nalezneme v tabulce č. 2. V případě, že zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy, se zvyšují sazby o 0,75 Kč za každé podlaží, u stavby k podnikání to platí také, pokud zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje pouze jednu třetinu zastavěné plochy. Také u této daně se ještě násobí základní sazba koeficientem, podle toho, v jak velké obci se stavba nebo jednotka nachází. (Zákon č. 338/1992 Sb.) Tab. 2:Sazba daně ze staveb a jednotek (zdroj: Zákon č. 338/1992 Sb.)

Budova nebo jednotka Budova obytného domu  ostatní budovy, tvořící příslušenství > 16 m2 Budova rodinného domu nebo domu pro rekreaci  budova s doplňkovou funkcí těmto budovám Oddělené garáže od domů Zdanitelná stavba nebo jednotka, která je užívána k podnikání:  v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství  v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě  ostatní druhy podnikání Ostatní zdanitelné stavby Ostatní zdanitelné jednotky

Sazba za m2 zastavěné plochy 2 Kč 2 Kč 6 Kč 2 Kč 8 Kč 2 Kč 10 Kč 10 Kč 6 Kč 2 Kč

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Poplatník je povinen podat přiznání do 31. ledna zdaňovacího období. Pokud bylo daňové přiznání podáno v předchozím zdaňovacím období a nedošlo ke změnám (ve výměře, vlastnictví,…), tak se nové daňové přiznání nepodává. Pokud je daň nižší, než 5 000 Kč je splatná najednou do 31. května. Druhá splátka, v případě vyšší částky, musí být zaplacena do 30. listopadu, ale může být splacena i najednou do 31. května. Poplatníci, kteří provozují zemědělskou výrobu a chov ryb splácí daň ve dvou splátkách do 31. srpna a 30. listopadu. V případě, že je poplatníkovi stanovena daň nižší než 30 Kč, daň se nepředepisuje a neplatí. (Zákon č. 338/1992 Sb.) 20

2.3 Daň z nabytí nemovitých věcí Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí nahrazuje zrušený zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, konkrétně její část převod nemovitostí. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je převodce, který prodal nebo směnil nemovitou věc, v případě, že se nedohodnou tak, že je poplatníkem nabyvatel. Předmětem daně je pozemek, stavba, část inženýrské sítě, jednotka nebo právo stavby po úplatném nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Základem daně je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj, kde nabývací hodnotou je sjednaná cena, srovnávací daňová hodnota, zjištěná cena nebo zvláštní cena a uznatelným výdajem je odměna a náklady zaplacené poplatníkem za znalecký posudek. Sazbou daně jsou 4 %. Výpočet daně z nabytí nemovitých věcí je součin základu daně a sazby daně. Daňové přiznání je nutné podat do tří měsíců od vkladu vlastnického práva k nemovité věci, práva stavby nebo správy svěřeneckého fondu na katastr nemovitostí. (Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb.)

2.4 Silniční daň Silniční daň upravuje zákon č. 16/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Předmětem této daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a používaná v České republice a používaná poplatníkem daně z příjmů právnických osob nebo fyzických osob, pokud jde o spojení s příjmy za samostatnou činnost podle zákona daně z příjmů. Vozidla s hmotností nad 3,5 tuny podléhají vždy dani, pokud jsou určeny k přepravě nákladů. Základem daně je zdvihový objem motoru, součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsu a u ostatních vozidel. (Zákon č. 16/1993 Sb.)

21

3. Nepřímé daně Nepřímé daně dělíme na univerzální (všeobecné) a výběrové (selektivní). Mezi univerzální nepřímou daň patří DPH a ekologická daň. Výběrové daně jsou spotřební daně. (Dvořáková, 2000)

3.1 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty se zkratkou DPH patří do nepřímých daní, a jsou největším přínosem do státního rozpočtu. Jsou to daně, které dopadají na konečného spotřebitele. Každý platíme tuto daň, přestože ji nevidíme, protože je již zahrnuta v ceně zboží nebo služby. Nepodáváme tedy žádné daňové přiznání. Týkají se všech služeb a veškerého zboží spotřebovaného na území České republiky. Jedná se o zboží a služby vyrobené i dovezené do České republiky. (Dvořáková, 2000) Daň z přidané hodnoty je stanovena zákonem č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Daníme předměty daně, které nejsou osvobozené. Předmětem daně je dodání zboží nebo poskytnutí služby v tuzemsku, pořízení zboží nebo nového dopravního prostředku z jiného členského státu a dovoz zboží s tuzemským místem plnění. Osoba, která je povinná k dani může být fyzickou i právnickou osobou, která vykonává nepřetržitou činnost výrobců, obchodníků nebo osob, které poskytují služby. Rozlišujeme ještě identifikované osoby, což jsou osoby povinné k dani, ale nejsou plátci. Mohou to také být právnické osoby, které jsou nepovinné k dani, když pořizují v tuzemsku zboží z jiného členského státu. Pokud obrat osoby, která je povinná k dani a její sídlo je v tuzemsku má obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců vyšší než 1 000 000 Kč, stává se plátcem daně z přidané hodnoty. Toto neplatí, pokud tato osoba má pouze osvobozená plnění od daně bez nároku na odpočet. Ke každému plnění musí být vystaven daňový doklad, který může mít listinnou nebo elektronickou podobu. Za jeho správnost je odpovědná osoba, která uskutečňuje plnění.

22

Musí být vystaven do 15 dnů od povinnosti přiznání daně nebo přiznání uskutečnění plnění. Daňový doklad musí splňovat zákonem určené určité náležitosti. Druhy daňových dokladů jsou: 

Zjednodušený daňový doklad (do 10 000 Kč),



Zvláštní daňové doklady, o Splátkový kalendář, o Platební kalendář, o Souhrnný daňový doklad,



Doklad o použití (např. potvrzení při dražbě,…),



Daňový doklad při dovozu a vývozu zboží.

Základem daně je všechno, co plátce za uskutečněné zdanitelné plnění obdržel nebo má obdržet. V případě, že je úplata přijata před uskutečněním zdanitelného plnění, je tato částka snížena o daň. K základu daně řadíme i jiné daně a poplatky, dotace k ceně, vedlejší výdaje naúčtované osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, jako je balné, doprava nebo pojištění. Veškerý materiál, konstrukce, stroje nebo zařízení, které se zabudují nebo namontují při poskytování stavebních a montážních prací. Daň se vypočítá jako součin základu daně a sazby daně. Pokud je zboží nebo služba z jiného státu, daň se počítá složitěji. (Zákon č. 235/2004 Sb.) Sazba daně Od 1. 1. 2015 platí v České republice tři sazby daně – 21 %, 15 % a 10 %. Základní sazba daně je ve výši 21 % se uplatní u zboží a služeb, pokud nepatří do první nebo druhé snížené sazby daně. První snížená sazba je ve výši 15 % a patří sem například: 

Potraviny a nealkoholické nápoje, voda,



Rostliny a semena,



Krmiva pro zvířata a živá zvířata,



Sacharin, antibiotika, ortopedické pomůcky a přístroje,



Knihy, noviny a časopisy, letáky, prospekty, omalovánky,



Úprava a rozvod vody, odvod a čištění odpadních vod, 23



Sběr, přeprava a likvidace komunálního odpadu,



Hromadná doprava cestujících a jejich zavazadel (letecká, vodní), doprava lanovými a visutými drahami a lyžařskými vleky,



Ubytovací služby,



Poskytnutí oprávnění vstupu na ohňostroje, světelná, zvuková a filmová představení, do muzeí a kulturních zařízení,



Služby mytí oken a čištění uvnitř domácnosti, atd.



Poskytování stavebních nebo montážních prací u dokončené stavby pro bydlení nebo sociální bydlení. U sociálního bydlení platí i na výstavbu nebo dodání stavby,



Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti.

Druhá snížená sazba je ve výši 10 % obsahuje toto zboží: 

Kojenecká výživa (počáteční i pokračující) a potraviny pro malé děti,



Mlékárenské výrobky z brambor, sušených luštěnin, atd.,



Slad, škroby, pšeničný lepek a směs těchto výrobků,



Upravené mlékárenské výrobky a směsi pro osoby s nesnášenlivostí lepku,



Radiofarmaka, očkovací látky, léky, atd.,



Tištěné knihy a obrázkové knihy pro děti, hudebniny.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Pokud obrat plátce za minulý kalendářní rok není vyšší než 10 000 Kč, může být jeho zdaňovacím obdobím čtvrtletí. Daňové přiznání se musí podat do 20 dnů po skončení zdaňovacího období. Plátce musí podat daňové přiznání, hlášení (souhrnné a kontrolní) a potřebné přílohy vždy elektronicky na elektronickou adresu podatelny, kterou zveřejní správce daně. Souhrnné hlášení je plátce povinen podat, pokud dodal zboží nebo poskytnul službu do jiného členského státu. Podává se za kalendářní měsíc do 25 dnů od jeho skončení, kdy došlo k povinnosti podat souhrnné hlášení. Od 1. 1. 2016 mají povinnost podat plátci DPH kontrolní hlášení. Právnická osoba musí podávat hlášení každý měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Fyzická osoba musí toto hlášení podat do stejné doby jako daňové přiznání. Pokud plátci kontrolní hlášení nepodají ve stanovené lhůtě, hrozí jim pokuta až 50 000 Kč. Při

24

maření nebo ztěžování správy daní může udělit správce daně pokutu až 500 000 Kč. (Zákon č. 235/2004 Sb.)

3.2 Spotřební daně Správu spotřebních daní vykonávají orgány Celní správy České republiky. Předmětem daně jsou vybrané výrobky vyrobené nebo dovezené na daňovém území Evropské unie. Daňová povinnost vzniká výrobou nebo dovozem vybraných výrobků na daňovém území České republiky. Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů zpracovává předpisy Evropské unie. Tento zákon upravuje podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů, tabákových výrobků a surového tabáku (tyto výrobky označujeme jako vybrané výrobky). Dále upravuje způsob značení a prodeje tabákových výrobků a nakládání se surovým tabákem, způsob barvení a značkování minerálních olejů a sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji. Výpočet daně je stanoven jakou součin základu daně a sazby daně příslušného vybraného výrobku. Kromě dovážených výrobků je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. (Zákon č. 353/2003 Sb.)

3.2.1 Daň z minerálních olejů Platí se za použití pro pohon motorů, výrobu tepla nebo prodeji minerálních olejů nebo jejich směsí. Mezi minerální oleje patří benzin, nafta, LPG, letecké pohonné hmoty, střední oleje a těžké plynové oleje, těžké topné oleje, odpadní oleje, zkapalněné ropné oleje a bioplyn a jakékoli směsi těchto olejů. Základ této daně se počítá v množství minerálních olejů v 1 000 litrech při teplotě 15 °C, u těžkých topných olejů a zkapalněných ropných plynů je základ daně vyjádřen v tunách. Příklad některých sazeb daně s kódem nomenklatury můžeme vidět v tabulce č. 3. (Zákon č. 353/2003 Sb.)

25

Tab. 3: Sazba daně z minerálních olejů (zdroj: Zákon č. 353/2003 Sb.)

Kód Předmět daně nomenklatury 2710 Benziny a letecké pohonné hmoty s obsahem olova do 0,013 g/l a jejich směsi Benziny a letecké pohonné hmoty s obsahem olova nad 0,013 g/l a jejich směsi Střední oleje a těžké plynové oleje Těžké topné oleje Odpadní oleje 2711 Zkapalněné ropné plyny pro pohon motorů Zkapalněné ropné plyny pro výrobu tepla Ostatní zkapalněné ropné plyny

Sazba daně 12 840 Kč/1 000l 13 710 Kč/1 000l 10 950 Kč/1 000l 472 Kč/t 660 Kč/1 000l 3 933 Kč/t 0 Kč/t 1 290 Kč/t

3.2.2 Daň z lihu Dani z lihu podléhají právnické a fyzické osoby, které dovezou, nakoupí nebo skladují líh (etanol) a výrobky, které ho obsahují. Základ daně se určuje podle množství lihu v hektolitrech etanolu za teploty 20 °C, zaokrouhleno na dvě desetinná místa a vynásobením sazby daně, která je uvedena v tabulce č. 4. (Zákon č. 353/2003 Sb.) Tab. 4: Sazba daně z lihu (zdroj: Zákon č. 353/2003 Sb.)

Předmět daně Líh ve výrobcích s nomenklaturou 2207 a 2208 Líh v ovocných destilátech z pěstitelských pálenic do 30 l etanolu Líh v ostatních výrobcích

Sazba daně 28 500 Kč/hl etanolu 14 300 Kč/hl etanolu 28 500 Kč/ hl etanolu

3.2.3 Daň z piva Pivo je pro daň výrobek s obsahem alkoholu více než 0,5 % nebo jeho směs. Plátce není ten, kdo si vyrábí pivo pro vlastní potřebu, kde je vlastní potřeba definována do 200 l za kalendářní rok. Fyzická osoba musí oznámit správci daně datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané vyrobené množství. Základ daně je vyjádřen v hektolitrech piva. Základní sazba daně je 32 Kč/ hl, sníženou sazbu využívají malé nezávislé pivovary, a jejich sazba je podle objemu výroby v hektolitrech za rok jak znázorňuje tabulka č. 5. (Zákon č. 353/2003 Sb.)

26

Tab. 5: Sazba daně z piva (Zákon č. 353/2003 Sb.)

Velikost pivovaru – výroba piva v hl za rok Do 10 000 Nad 10 000 do 50 000 Nad 50 000 do 100 000 Nad 100 000 do 150 000 Nad 150 000 do 200 000

Sazba 16 Kč 19,20 Kč 22,40 Kč 25,60 Kč 28,80 Kč

3.2.4 Daň z vína a meziproduktů Předmětem této daně jsou vína a fermentové nápoje a meziprodukty s obsahem alkoholu od 1,2 % do 22 %. Šumivé a tiché víno, kdy šumivým vínem je víno v lahvích uzavřeno hřibovitou zátkou se speciálním úchytným zařízením, a tichá vína jsou ostatní vína. Fyzická osoba, která vyrábí tiché víno do 2 000 litrů za rok, není plátcem této daně. Základ daně je vyjádřen v hektolitrech vína a sazbou daně je 2 340 Kč/ hl za šumivá vína a meziprodukty. (Zákon č. 353/2003 Sb.)

3.2.5 Daň z tabákových výrobků Za tabákové výrobky, které jsou předmětem daně, jsou cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření. Základem daně je procentní část ceny cigaret pro konečného spotřebitele. Pevnou část tvoří u cigaret, doutníků a cigarillos kusy a u tabáku ke kouření kilogramy. Sazba daně za doutníky a cigarillos je 1,64 Kč/kus a u tabáku ke kouření 2 142 Kč/kg. U cigaret je pevná část 1,39 Kč/kus a procentní část 27 %, celkem ale nejméně 2,52 Kč/kus (tj. minimální sazba daně). (Zákon č. 353/2003 Sb.)

3.2.6 Daň ze surového tabáku Surový tabák je list rostliny rodu tabák, který může být sušený i nesušený, může to být i jiná část rostliny. Plátcem daně je ten, který použil takovýto tabák k jinému účelu než je vyrobit z něj tabákový výrobek. Základ daně je určen v kilogramech surového tabáku. Sazba daně je ve výši spotřební daně z tabáku ke kouření. (Zákon č. 353/2003 Sb.)

27

3.3 Ekologické daně Někdy také označovány jako energetické daně. Jsou upraveny zákonem 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, v části čtyřicáté páté, čtyřicáté šesté a čtyřicáté sedmé. Jsou zde zpracovány předpisy Evropské unie a upraveny podmínky zdaňování zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Řadíme sem daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Správu těchto daní vykonávají Celní správy České republiky. (Zákon č. 261/2007 Sb.)

3.3.1 Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů Předmětem daně je plyn, který je určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro stacionární motory. Uveden pod kódy nomenklatury 2711 11, 2711 21, 2711 29 a 2705. (Zákon č. 261/2007 Sb.) Kde 2711 11 je zkapalněný zemní plyn, 2711 21 je zemní plyn v plynném stavu, ostatní plyn v plynném stavu je pod kódem 2711 29 a 2705 je kód pro svítiplyn, vodní, generátorový plyn a podobné plyny, výjimku tvoří ropné plyny a ostatní plynné uhlovodíky. (https://www.rwe.cz/cs/media/Dan_ze_ZP_Informace_web_nomenklatura_plynu.pdf) Plátcem této daně je: 

provozovatel distribuční nebo přepravní soustavy, provozovatel podzemního zásobníku plynu,



dodavatel, který na území České republiky dodal plyn konečnému spotřebiteli.

Základ daně je množství plynu vyjádřeno v MWh spalného tepla. Pokud výši spalného tepla nelze vyjádřit, je stanoveno ve výši 15 MWh na tunu plynu. Sazby daně jsou rozděleny podle kódů nomenklatur. U kódu nomenklatur 2711 29 a 2705 je sazba 264,80 Kč/MWh. U kódu nomenklatur 2711 11 a 2711 21 jsou rozděleny sazby podle období, jak můžeme vidět v tabulce č. 6 v současné době je sazba daně 68,40 Kč/MWh. A poslední sazbou je 30,60 Kč/KWh spalného tepla pro plyn k výrobě tepla a pro stacionární motory. (Zákon č. 261/2007 Sb.)

28

Tab. 6: Sazba daně ze zemního plynu (zdroj: Zákon č. 261/2007 Sb.)

Období Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2011 Od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2014 Od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2017 Od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019 Od 1. 1. 2020

Sazba 0 Kč/MWh 34,20 Kč/MWh 68,40 Kč/MWh 136,80 Kč/MWh 264,80 Kč/MWh

3.3.2 Daň z pevných paliv Pevná paliva, ze kterých se platí daň, jsou následující: 

Černé uhlí a pevná paliva z černého uhlí (brikety),



Hnědé uhlí a hnědouhelné brikety,



Koks a polokoks z černého, hnědého nebo retortového uhlí nebo rašeliny,



Uhlovodíky (s kódy nomenklatur 2706, 2708, 2713 až 2015) k dalšímu použití,



Rašelina k dalšímu použití.

Plátcem je dodavatel konečnému spotřebiteli, fyzická nebo právnická osoba, která použila osvobozená pevná paliva k jiným účelům nebo spotřebovala nezdaněná paliva. Základem daně je množství spalného tepla v GJ (gigajoule). A sazba daně je 8,50 Kč/GJ, pokud nejde prokázat je stanovena na 33 GJ na tunu pevných paliv. (Zákon č. 261/2007 Sb.)

3.3.3 Daň z elektřiny Předmětem této daně je elektřina, za kterou musí odvádět daň dodavatel, který ji dodal konečnému spotřebiteli, provozovatel distribuční a přenosové soustavy, fyzická nebo právnická osoba, která použila osvobozenou elektřinu k jiným účelům, nebo spotřeboval nezdaněnou elektřinu. Množství elektřiny pro základ daně je v MWh a sazba je ve výši 28,30 Kč/ MWh. (Zákon č. 261/2007 Sb.)

29

Praktická část Praktická část mé bakalářské práce je zaměřena na vyhodnocení výsledků z dotazníkového šetření. Cílem mého šetření bylo zjistit, jak se občané orientují v daních.

4. Získání informací a struktura dotazníku Dotazníkové šetření jsem se rozhodla uskutečnit pouze elektronickou formou a pro pomoc jsem si vybrala server www.vyplnto.cz, který jsem již využívala několikrát v minulosti. Připravený dotazník k výzkumu jsem umístila na server a byl dostupný na internetové adrese http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz. Můj výzkum byl veřejný, výsledky jsou proto přístupné veřejnosti pod tímto odkazem: https://www.vyplnto.cz/databazedotazniku/zivot-s-danemi/ a kdokoli si může výsledky najít a použít. Pro propagaci svého dotazníku, mimo propagace serveru vyplnto.cz, jsem využila sociální síť a e-mail. Z těchto zdrojů, kromě nezjištěných, bylo nejvíce respondentů získáno ze stránek facebook.com. Přestože jsem používala i e-mail, z tohoto zdroje mi nebyl vyplněn jediný dotazník. Podmínkou pro člověka, aby se stal mým respondentem, bylo pouze, aby byl obyvatelem České republiky. Dotazník byl formou ankety, tedy mohl na něj odpovědět kdokoli. Vytvořený dotazník začínal představením mé osoby, tématu mé bakalářské práce a informací, pro koho je určen, aby respondenti znali důvod, proč byl vytvořen a kdo jej může vyplňovat, aby to bylo přínosem k mému tématu. Své šetření jsem si rozvrhla do několika skupin. Nejprve jsem pokládala obecné otázky typu: Co je to daň a jestli je správné, že daně musí platit všichni. Tato skupina měla celkem 12 otázek. Další otázky již byly zaměřeny na konkrétní daně. Dvě dvojice otázek se týkaly jakéhokoli daňového přiznání a dani z přidané hodnoty. Pět otázek bylo zaměřeno na daň z příjmu a podávání daňového přiznání. Poslední otázka se týkala výběru spotřebních daní. Těchto otázek bylo celkem 22. Poslední skupinu pěti otázek tvořily otázky pro segmentaci respondentů.

30

Celkem můj dotazník obsahoval 27 otázek, odpovědělo na něj 133 respondentů a průměrná doba vyplňování byla 6 minut a 11 sekund. Otázky nebyly všechny povinné a několikrát se dotazník větvil, podle respondentovy zvolené odpovědi. To znamená, že ne všichni respondenti museli odpovědět na všech 27 otázek. Otázky byly různého typu s právě jednou odpovědí, alespoň jednou odpovědí nebo více variant současně. U některých otázek byla možnost napsat svoji odpověď.

4.1 Segmentace respondentů Členění respondentů jsem provedla pomocí pěti posledních otázek dotazníku. Zvolila jsem tyto parametry: pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, status zaměstnání a velikost obce, ve které respondenti žijí. Z celkového počtu 133 respondentů odpovědělo 97 žen a 36 mužů. Tabulka č. 7 ukazuje, že žen, které odpověděly je výrazně více, tedy 72,93 % a mužů 27,07 %. To můžeme vidět i na obrázku č. 2. Tab. 7: Otázka č. 1: Jaké je Vaše pohlaví? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Žena Muž

Počet respondentů Relativní četnost 97 72,93 % 36

27,07 %

Jaké je Vaše pohlaví? Muž 27%

Žena 73%

Obr. 2: Otázka č. 1: Jaké je Vaše pohlaví? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

31

Druhá otázka rozdělovala respondenty podle věku. Zvolila jsem si různě velké intervaly vzhledem k různým etapám života (studium, kariéra, rodina,…). Intervaly byly: do 18 let, 19 až 25 let, 26 až 30 let, 31 až 40 let, 41 až 50 let, 51 až 60 let a nad 60 let. Jak ukazuje tabulka č. 8 a obrázek č. 3. Nejvíce respondentů bylo ve věku 19 až 25 let, tvořili 38 % všech respondentů. Další početnou skupinou s počtem 26 respondentů věkové kategorie 26 až 30 let. Respondentů od 41 do 50 let bylo o dva méně, tedy 24. V počtu 15 osob odpověděli občané ve věku 31 až 40 let a 8 respondentů ve věku 51 až 60 let. Druhý nejmenší počet respondentů měla skupina do 18 let a nejméně bylo respondentů nad 61 let, tvořily 3 % z celkového počtu zodpovězených dotazníků. Tab. 8: Otázka č. 2: Kolik je Vám let? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Počet respondentů

Relativní četnost

Do 18 let

5

3,76 %

19-25 let

51

38,35 %

26-30 let

26

19,55 %

31-40 let

15

11,28 %

41-50 let

24

18,05 %

51-60 let

8

6,02 %

Nad 61 let

4

3,01 %

Kolik je Vám let? 60

51

50 40 26

30

15

20 10

24

5

8

4

0 Do 18 let 19-25 let 26-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let Nad 61 let Obr. 3: Otázka č. 2: Kolik je Vám let? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Další otázkou dotazníku pro segmentaci bylo nejvyšší dosažené vzdělání. Respondenti měli na výběr ze základního vzdělání, středoškolského vzdělání s výučním listem nebo 32

maturitou, z vyššího vzdělání pak vyšší odborné nebo vysokoškolské. Z tabulky č. 9 a obrázku č. 4 vyplývá, že nejmenší počet respondentů, šest, má vyšší odborné vzdělání a jen o jednoho respondenta více, tedy sedm dotazovaných, má pouze základní vzdělání, nicméně toto vzdělání mají, až na dva respondenty, všichni věkové kategorie do 18 let a studují, je tedy více než pravděpodobné, že ve studiu pokračují nebo pokračovat budou. Se středoškolským vzděláním s výučním listem bylo 17 respondentů. Druhý největší počet respondentů, tedy 36, má vysokoškolské vzdělání a nejvíce 50 účastníků dotazníku má středoškolské vzdělání s maturitou. Tab. 9: Otázka č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Počet respondentů 7

Relativní četnost 5,26 %

Středoškolské s výučním listem

17

12,78 %

Středoškolské s maturitou

67

50,38 %

Vyšší odborné

6

4,51 %

Vysokoškolské

36

27,07 %

Základní

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 5,26%

27,07%

12,78%

50,38% 4,51%

Základní Středoškolské s výučním listem Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

Obr. 4: Otázka č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Čtvrtá otázka se zabývala statusem zaměstnanosti. Kde nejvíce respondentů, čili 50 %, v počtu 67 osob je zaměstnaných a 30 %, tedy 40, je studentů. Devět osob je podnikajících nebo OSVČ, o jednu osobu méně je nezaměstnaných. Osob na mateřské 33

nebo rodičovské dovolené odpovědělo pět a čtyři respondenti jsou důchodci. To vše můžeme vidět v tabulce č. 10 a obrázku č. 5. Tab. 10: Otázka č. 4: Jaký je Váš status zaměstnání? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Student Na mateřské/rodičovské dovolené Zaměstnaný Nezaměstnaný Podnikající/OSVČ Důchodce

Počet respondentů 40 5 67 8 9 4

Relativní četnost 30,08 % 3,76 % 50,38 % 6,02 % 6,77 % 3,01 %

Jaký je Váš status zaměstnání? Student 6,77%

3,01% Na mateřské/rodičovské dovolené Zaměstnaný

6,02% 30,08%

Nezaměstnaný 50,38% 3,76%

Podnikající/OSVČ Důchodce

Obr. 5: Otázka č. 4: Jaký je Váš status zaměstnání? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Poslední segmentační otázkou je velikost obce, ve které respondenti žijí. V tabulce č. 11 a obrázku č. 6 je vidět mé rozdělení velikosti obce do 1 000 obyvatel, ve kterých žije 37 respondentů stejně jako v obci velikosti od 1 000 do 10 000 obyvatel a nad 10 000 obyvatel žije nejvíce dotazovaných 44 %. Tab. 11: Otázka č. 5: V jak velké obci žijete? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Počet respondentů Do 1 000 obyvatel 37 1 000 - 10 000 obyvatel 37 Nad 10 000 obyvatel 59

Relativní četnost 27,82 % 27,82 % 44,36 %

34

V jak velké obci žijete? 59 60 50

37

37

40 30 20 10 0 Do 1 000 obyvatel

1 000 - 10 000 obyvatel

Nad 10 000 obyvatel

Obr. 6: Otázka č. 5: V jak velké obci žijete? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

4.2 Výsledky výzkumu Celý výzkum jsem rozdělila do částí, podle toho zda se týkají všech daní a spíše obecností o daních, a konkrétní daně v České republice.

4.2.1 Obecné otázky První otázka dotazníku byla: „Co je to daň?“ respondenti zde měli na výběr ze čtyř možností. Správnou odpovědí je, že daň je určená, povinná, nenávratná, neúčelová a pravidelná. Správně odpovědělo 39 % dotazovaných. Dalších 31 % respondentů odpovědělo, že daň je účelová. Dvacet šest odpovídajících si myslí, že je daň návratná, účelová a pravidelná. Nejméně osob, tedy 14, si myslí, že daň je i nepravidelná. To vše můžeme vidět v tabulce č. 12 a v obrázku č. 7. Tab. 12: Otázka č. 1: Co je to daň? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Zákonem určená, povinná, nenávratná, neúčelová a nepravidelná Zákonem určená, povinná, nenávratná, neúčelová a pravidelná Zákonem určená, povinná, nenávratná, účelová a pravidelná Zákonem určená, povinná, návratná, účelová a pravidelná

Počet respondentů

Relativní četnost

14

10,53 %

52

39,10 %

41

30,83 %

26

19,55 %

35

Co je to daň?

19,55%

Zákonem určená, povinná, nenávratná, neúčelová a nepravidelná

10,53%

Zákonem určená, povinná, nenávratná, neúčelová a pravidelná

39,10%

30,83%

Zákonem určená, povinná, nenávratná, účelová a pravidelná Zákonem určená, povinná, návratná, účelová a pravidelná

Obr. 7: Otázka č. 1: Co je to daň? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

V této souvislosti mně zajímalo, kdo odpověděl na tuto otázku, že je daň nepravidelná. Jednalo se, jak znázorňuje tabulka č. 13, o 1 respondenta základního vzdělání, 8 středoškoláků s maturitou a 5 vysokoškoláků. Tab. 13: Závislost odpovědi nepravidelná na vzdělání (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Co je to daň? Zákonem určená, povinná, nenávratná, neúčelová, a nepravidelná

Základní

Nejvyšší dosažené vzdělání? Středoškolské s Vysokoškolské maturitou

1

8

5

Druhá otázka byla: „Myslíte si, že daně musí mít každý stát?“ na výběr měli respondenti ze tří odpovědí ano, ne a nevím. Z nichž 59 % odpovědělo ano, 31 % ne a 10% nevědělo. Počet respondentů můžeme vidět v tabulce č. 14 a procentuální hodnoty v obrázku č. 8. Tab. 14: Otázka č. 2: Myslíte si, že daně musí mít každý stát? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Ano Ne Nevím

Počet respondentů 79 41 13


36

Myslíte si, že daně musí mít každý stát? 9,77% 30,83%

Ano 59,40%

Ne Nevím

Obr. 8: Otázka č. 2: Myslíte si, že daně musí mít každý stát? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Následoval dotaz, zda je správné, že daně musí platit všichni. Ze všech dotazovaných 101 osob neboli 76 % odpovědělo ano, 20 osob, které tvořili 15 % z celkového počtu si myslí, že to není správné a 12 osob nedokázali posoudit, zda ano nebo ne. Detailní výsledky jsou obsaženy v tabulce č. 15 a v obrázku č. 9. Tab. 15: Otázka č. 3: Je podle Vás správné, že daně musí platit všichni? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Ano Ne Nevím



37

Je podle Vás správné, že daně musí platit všichni? 9,02% 15,04%

Ano 75,94%

Ne Nevím

Obr. 9: Otázka č. 3: Je podle Vás správné, že daně musí platit všichni? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Zajímalo mě, jak je to u téhle otázky v závislosti na statusu zaměstnanosti. Většina odpovědí je ano. Důchodci si myslí, že je to správné, všichni 4 odpověděli ano. U ostatních statusů jsou již zastoupeny všechny odpovědi. Jeden respondent na mateřské nebo rodičovské dovolené neví a jeden odpověděl ne. Ze zaměstnaných si myslí 11 osob, že to není správné a 5 neví. Více můžeme najít v tabulce č. 16. Tab. 16: Srovnání správnosti placení daní a statusu zaměstnání (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Jaký je Váš status zaměstnání? Důchodce Na mateřské/rodičovské dovolené Nezaměstnaný Podnikající/OSVČ Student Zaměstnaný

Je správné, že daně musí platit všichni? Ano Ne Nevím 4 0 0 3 1 1 5 2 1 4 3 2 34 3 3 51 11 5

Navazující nepovinnou otázkou bylo proč si myslí, že je to správné, nebo špatné, aby všichni lidé platili daně. Respondenti tu měli napsat svůj názor. Největší četnost odpovědí zněla v duchu, že je to spravedlivější a rovnoprávné. Další, že platíme státu za jeho služby, veřejné statky, které využíváme. Tři názory s odpovědí, že není správné, aby daně platili všichni, se shodli, že daně jsou loupež a dva názory, že by měli daně platit jen bohatí nebo podnikatelé. Cituji zde i výběr několika z 58 odpovědí na tuto otázku: 38

„Kdyz se budou delat vyjimky, bude nespravedlive a lidi by to vedlo k vytvareni zakonnych i nezakonnych moznasti, jak se placeni vyhnout.“ „Daně jsou hlavním příjmem státního rozpočtu, kde poté dochází k jejich přerozdělení. Každý daně platíme bez výjimky, jen v různých výškách. Vše, co užíváme, je často již mnohokrát zdaněno, a tak se podílí opravdu všichni na daňových odvodech.“ „Protože daně nejsou nic jiného než jiný název pro loupež. Loupit je špatné, tudíž i vynucovat si daně je špatné. Daňový poplatník má jen velmi omezené právo rozhodovat o tom, co se z jeho daní bude platit a z toho pak vznikají takové situace, že poplatník platí něco, oč nemá zájem a nikdy to nevyužije, ba platí dokonce něco, co mu přímo škodí a vyloženě to nechce. Absurdní.“ „Myslím, že daně by neměli platit nezletilí, nesvéprávní a hendikepovaní jedinci.“ Jako další jsem se ptala, zda obyvatelé vědí, kolik daní v České republice existuje. Na tuto otázku měl respondent odpovědět vypsáním čísla. Tyto data jsem musela očistit od nesmyslných čísel, jelikož jsem nespecifikovala, jaké konkrétní číslo, v jakém rozsahu má být doplněno. Výsledky můžeme vidět v tabulce č. 17 a obrázku č. 10. Minimum je 5 daní, maximum 50. Těchto osob je 49, dalších 20 respondentů si myslí, že daní je 10 a 11 dotazovaných odhadovalo 20 daní. Tab. 17: Otázka č. 5: Víte, kolik daní existuje v České republice? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Počet daní 5 7 8 9 10 12 15 20 25 50 Jiné číslo

Počet respondentů 7 4 49 4 20 4 7 11 3 5 19

39

Kolik daní existuje v České republice 49 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

19

20 11 7

5

4

7

4

4

8

9

10

12

7

15

3

20

25

5

50

Jiné číslo

Obr. 10: Otázka č. 5: Víte, kolik daní existuje v České republice? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Další otázka se týkala daně, která je respondentům nejméně sympatická, museli vybrat právě jednu daň. Nejméně sympatickou daní je pro respondenty daň z příjmů, tu označilo 34 respondentů. Druhou nesympatickou daní bylo označeno DPH, 14 dotazovanými. Nejvíce sympatickou vyšla silniční daň se 3 označeními a za ní byla ekologická, spotřební daň a daň z nemovitých věcí a nabytí nemovitých věcí. Podrobné výsledky vidíme v tabulce č. 18 a obrázku č. 11. Tab. 18: Otázka č. 6: Jaká daň je Vám nejméně sympatická? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Daň z příjmů Daň z přidané hodnoty Daň z nabytí nemovitých věcí Daň z nemovitých věcí Spotřební daň Ekologická daň Silniční daň

Počet respondentů 34 14 11 8 8 7 3

Relativní četnost 25,56% 10,53% 8,27% 6,02% 6,02% 5,26% 2,26%

40

Jaká daň je Vám nejméně sympatická? 3

Silniční daň

7

Ekologická daň Spotřební daň

8

Daň z nemovitých věcí

8 11

Daň z nabytí nemovitých věcí

14

Daň z přidané hodnoty

34

Daň z příjmů 0

5

10

15

20

25

30

35

Obr. 11: Otázka č. 6: Jaká daň je Vám nejméně sympatická? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

V pořadí sedmá otázka měla stejné možnosti odpovědí jako předchozí otázka. Otázka zněla: „S kterou daní se setkáváte nejčastěji?“ a respondenti mohli zvolit více odpovědí. V tabulce č. 19 a na obrázku č. 12 je vidět, že nejvíce se setkávají s daní z přidané hodnoty, 85 % respondentů zvolilo tuto možnost. S daní z příjmů se setkává 73 % respondentů a se spotřební daní 47%. Pouze 9 % se setkává se silniční daní a daní z nemovitostí. Ekologickou daň označilo 7 respondentů, tedy 5 %. Tab. 19: Otázka č. 7: S kterou daní se setkáváte nejčastěji? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů Spotřební daň Silniční daň Daň z nemovitých věcí Ekologická daň

Počet odpovědí 113 97 62 12 12 7

Relativní četnost 84,96% 72,93% 46,62% 9,02% 9,02% 5,26%

41

S kterou daní se setkáváte nejčastěji? 7

Ekologická daň Daň z nemovitých věcí

12

Silniční daň

12 62

Spotřební daň

97

Daň z příjmů

113

Daň z přidané hodnoty 0

20

40

60

80

100

120

Obr. 12: Otázka č. 7: S kterou daní se setkáváte nejčastěji? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Další otázkou bylo, jakou daň respondenti platí. Opět tu byly stejné možnosti odpovědí a dotazovaní mohli zvolit více možností. Oproti předchozí otázce se vyměnila daň z příjmů, kterou platí 86 % respondentů, s daní z přidané hodnoty, kterou platí 81 % dotazovaných. Spotřební daň označilo, že platí 64 %, a daň z nemovitých věcí o 19 % méně, tedy 45 % dotazovaných občanů. Přes 20 % respondentů zvolilo možnost ekologické daně a silniční daně, s 29 % a 25 %. Daň z nabytí nemovitých věcí platí 11 % respondentů. Podrobnější výsledky zobrazuje tabulka č. 20 a obrázek č. 13. Tab. 20: Otázka č. 8: Jakou daň platíte? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Daň z příjmů Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Daň z nemovitých věcí Ekologická daň Silniční daň Daň z nabytí nemovitých věcí

Počet odpovědí 114 107 85 59 38 33 15


42

Jakou daň platíte? 15

Daň z nabytí nemovitých věcí

33

Silniční daň

38

Ekologická daň

59


85

Spotřební daň

107


114

Daň z příjmů 0

20

40

60

80

100

120

Obr. 13: Otázka č. 8: Jakou daň platíte? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Opakem předchozí otázky je jakou daň si respondenti myslí, že neplatí. Zvolit mohli opět několik odpovědí. Z tabulky č. 21 a obrázku č. 14 vyplývá, že 3 % respondentů si myslí, že neplatí daň z přidané hodnoty, 9 % spotřební daň a daň z příjmů. Daň z nemovitých věcí si myslí, že neplatí 31 % a ekologickou daň 32 % respondentů. Silniční daň si myslí, že neplatí 52 % dotazovaných a 55 % daň z nabytí nemovitých věcí. Tab. 21: Otázka č. 9: Vyberte daň, kterou si myslíte, že neplatíte (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Počet odpovědí Daň z nabytí nemovitých věcí Silniční daň Ekologická daň Daň z nemovitých věcí Daň z příjmů Spotřební daň Daň z přidané hodnoty

72 68 42 41 12 12 4


43

Vyberte daň, kterou si myslíte, že neplatíte 4

Daň z přidané hodnoty Spotřební daň

12

Daň z příjmů

12


41

Ekologická daň

42 68

Silniční daň

72

Daň z nabytí nemovitých věcí 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Obr. 14: Otázka č. 9: Vyberte daň, kterou si myslíte, že neplatíte (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Desátým dotazem bylo, jakou daň by respondenti zrušily. Mezi prvními čtyřmi místy byla daň z nabytí nemovitých věcí s 56 odpověďmi a 28 respondentů by zrušilo daň z nemovitých věcí. Daň z příjmů byla na druhém místě, zvolilo ji 38 dotazovaných. DPH by zrušilo 22 dotazovaných osob, 16 osob by zrušilo ekologickou daň, 13 osob by chtělo zrušit spotřební daň a silniční daň by zrušilo pouze 5 respondentů. Celé výsledky dotazníku zobrazuje tabulka č. 22 a obrázek č. 15. Tab. 22: Otázka č. 10: Jakou daň byste zrušili? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Daň z nabytí nemovitých věcí Daň z příjmů Daň z nemovitých věcí Daň z přidané hodnoty Ekologická daň Spotřební daň Silniční daň

Počet odpovědí Relativní četnost 56 42,11% 38 28,57% 28 21,05% 22 16,54% 16 12,03% 13 9,77% 5 3,76%

44

Jakou daň byste zrušili? 5

Silniční daň

13

Spotřební daň

16

Ekologická daň

22


28


38

Daň z příjmů

56

Daň z nabytí nemovitých věcí 0

10

20

30

40

50

60

Obr. 15: Otázka č. 10: Jakou daň byste zrušili? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Opět opačnou otázkou bylo, pokud by respondenti zavedli novou daň. V tomto případě více než polovina, přesněji 59 % dotázaných, odpovědělo ne a 35 % nevědělo, protože o tom nikdy nepřemýšleli. Devět respondentů by zavedlo novou daň. V tabulce č. 23 a na obrázku č. 16 vidíme zpracované výsledky. Tab. 23: Otázka č. 11: Zavedli byste nějakou novou daň? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Ano Ne Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom

Počet respondentů Relativní četnost 9 6,77% 78 58,65% 46 34,59%

Zavedli byste nějakou novou daň? 6,77% Ano 34,59% 58,65%

Ne Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom

Obr. 16: Otázka č. 11: Zavedli byste nějakou novou daň? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

45

Poslední otázka z tohoto oddílu se týkala pouze devíti respondentů, kteří odpověděli na předchozí otázku, že by zavedli nějakou novou daň, tak jaká by to měla být. Vybrala jsem několik odpovědí, které zde cituji: „Branna dan“ „Daň z vyvedeného zisku v případě, že se subjekt nachází v ČR ale sídlí v "daňovém ráji" či jinak daňově zvýhodněném místě (tj. neplatí jí v ČR i když tam relizuje svojí činnost a zisk)“ „z "nezdravých produktů", třeba daň na výrobky s obsahem přidaného cukru, daň na mastné výrobky typu chipsy...“ „Z přestupků a trestné činnosti.“

4.2.2 Daňové přiznání Druhý blok otázek se týkal daňového přiznání. První otázka byla, zda respondent podával někdy sám daňové přiznání. Z tabulky č. 24 a obrázku č. 17 vyplývá, že ze 133 respondentů 75 podávalo daňové přiznání, 52 respondentů ne a 6 z nich si to nepamatuje. Tab. 24: Otázka č. 13: Podával/a jste někdy sám/a daňové přiznání? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Počet respondentů 75 Ano 52 Ne 6 Nepamatuji se

Relativní četnost 56,39% 39,10% 4,51%

46

Podával/a jste někdy sám/a daňové 4,51% přiznání? Ano

39,10% 56,39%

Ne Nepamatuji se

Obr. 17: Otázka č. 13: Podával/a jste někdy sám/a daňové přiznání? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

V této souvislosti mně zajímalo, jak souvisí podávání daňového přiznání na velikosti obce, ve které dotazovaní občané žijí. Z tabulky č. 25 vyplývá, že ze 133 respondentů, z nichž 37 osob žije v obci do 1 000 obyvatel, spíše nepodávají sami daňové přiznání. V obcích s více než 1 000 obyvatel odpověděli respondenti více, že podávají daňová přiznání. Tab. 25: Srovnání podávání přiznání a velikost obce (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

V jak velké obci žijete? Do 1 000 obyvatel 1 000 – 10 000 obyvatel Nad 10 000 obyvatel

Podával/a jste někdy sám/a daňové přiznání? Ano Ne Nepamatuji se 14 21 2 22 15 0 39 16 4

Předchozí otázka byla rozdělovací, kdo odpověděl, že podáví sám daňové přiznání, následovala otázka, jaké je pro ně vyplňování přiznání. Respondenti měli na možnost tři odpovědi: Ano, bylo to jednoduché, Dalo se to zvládnout nebo Ne, bylo to těžké. Byla tu i možnost vlastní odpovědi, které využilo 7 respondentů. Z jejich odpovědí byla nejčastější, že jim ho vyplňuje někdo jiný (účetní, poradce,…). Z tabulky č. 26 nebo obrázku č. 18 vyčteme, že pro 11 respondentů bylo daňové přiznání jednoduché, odpovědí 36 respondentů bylo: Dalo se to zvládnout a pro 23 dotázaných bylo vyplňování těžké. 47

Tab. 26: Otázka č. 14: Bylo pro Vás vyplnění daňového přiznání jednoduché? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Počet respondentů Relativní četnost 11 14,29% Ano, bylo to jednoduché 36 46,75% Dalo se to zvládnout 23 29,87% Ne, bylo to těžké 7 9,09% Další odpovědi

Bylo pro Vás vyplnění daňového přiznání jednoduché? 36 40 35 30 25 20 15 10 5 0

23 11 7

Ano, bylo to jednoduché

Dalo se to zvládnout

Ne, bylo to těžké

Další odpovědi

Obr. 18: Otázka č. 14: Bylo pro Vás vyplnění daňového přiznání jednoduché? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

4.2.3 Daň z přidané hodnoty Další skupina otázek se zabývala DPH. První otázkou byl výběr počtu sazeb DPH, kde byly možnosti od 1 do 4. V tabulce č. 27 a obrázku č. 19 vidíme, že správně zodpovědělo tuto otázku 55 % respondentů. Dvě sazby DPH označilo jako správnou odpověď 36 % respondentů. Za odpověď čtyři sazby zvolilo 5 % respondentů a jednu sazbu zvolily 4 % dotazovaných. Tab. 27: Otázka č. 15: Kolik sazeb DPH existuje? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Počet sazeb Počet respondentů 5 1 48 2 73 3 7 4

Relativní četnost 3,76% 36,09% 54,89% 5,26%

48

Kolik sazeb DPH existuje? 73 80 48 60 40 5

20

7

0 1

2

3

4

Počet sazeb

Obr. 19: Otázka č. 15: Kolik sazeb DPH existuje? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

V této souvislosti mně zajímala věková struktura, která označila jako správnou odpověď dvě sazby. V tabulce č. 28 vidíme, že nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorii 19 až 25 let, naopak vůbec takto neodpověděli respondenti kategorie 41 až 50 let a nad 60 let. Tab. 28: Srovnání odpovědi 2 sazby DPH a věku (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Do 18 let 2 sazby

19-25 let 26-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let Nad 60 let 2 34 22 16 0 4 0

Šestnáctá otázka zkoumala, zda bylo nutné nebo důležité zavedení 2. snížené sazby DPH. Na výběr bylo ze tří odpovědí: ano, ne, nevím a navíc tu byla i možnost vlastní odpovědi. Tabulka č. 29 a obrázku č. 20 zobrazuje odpovědi respondentů. Ano odpovědělo 46 respondentů, ne 44 respondentů a 38 respondentů zvolilo odpověď nevím. Z dalších odpovědí cituji některé z nich: „To nedokáži odborně posoudit, ale jsou určité produkty, služby, které by měly být zvýhodněny. Otázka je, jak.“ „V případě této daně, bych i zavedl nižší, neboť souhlasím s touto "skupinou", sám mám celiakii a právě do této skupiny patří bezlepkové potraviny, i když kolikrát vidím, že je na nich základní sazba.“ „Nebyl to asi zas tak špatný nápad, přeci jen některé věci jsou díky tomu levnější.“ 49

Tab. 29: Otázka č. 16: Myslíte si, že bylo nutné/důležité zavedení 2. snížené sazby DPH (10%)? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Počet respondentů Relativní četnost 46 34,59% Ano 44 33,08% Ne 38 28,57% Nevím 5 3,76% Další odpovědi

Myslíte si, že bylo nutné/důležité zavedení 2. snížené sazby DPH (10%)? 46

50

44 38

40 30 20 5

10 0 Ano

Ne

Nevím

Další odpovědi

Obr. 20: Otázka č. 16: Myslíte si, že bylo nutné/důležité zavedení 2. snížené sazby DPH (10%)? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

4.2.4 Daň z příjmu Otázka, kterou jsem zkoumala jako první u daně z příjmu, byla, jak se respondentům jeví výše daně z příjmu (15 %). Na výběr měli ze čtyř možností. Ze všech respondentů si 50 % myslí, že je vysoká, 43 % odpovědělo přiměřená, 5 % nevědělo a 3 % respondentů si myslí, že je nízká. Vše dokládá tabulka č. 30 a obrázek č. 21. Tab. 30: Otázka č. 17: Jaká je podle Vás výše daně z příjmů (15%)? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Nízká Přiměřená Vysoká Nevím

Počet respondentů 4 57 66 6

Relativní četnost 3,01% 42,86% 49,62% 4,51%

50

Jaká je podle Vás výše daně z příjmu (15%)? 66

80

57

60 40 6

4

20 0 Nízká

Přiměřená

Vysoká

Nevím

Obr. 21: Otázka č. 17: Jaká je podle Vás výše daně z příjmů (15%)? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Osmnáctá otázka byla rozdělovací a ptala se na to, jestli respondenti podávají daňové přiznání z příjmů. Z tabulky č. 31 a obrázku č. 22 vyplývá, že 56 % respondentů podává daňové přiznání z příjmů a 44 % nepodává. Tab. 31: Otázka č. 18: Podáváte daňové přiznání z příjmů? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Ano Ne

Počet respondentů 75 58

Relativní četnost 56,39% 43,61%

Podáváte daňové přiznání z příjmu? Ne; 43,61% Ano; 56,39%

Obr. 22: Otázka č. 18: Podáváte daňové přiznání z příjmů? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

51

Ze segmentace respondentů jsem zkoumala, jak závisí podávání daní z příjmů s pohlavím. Tabulka č. 32 uvádí, že u mužů je podávání a nepodávání přiznání rovné, že podávají i nepodávají přiznání k dani z příjmů, odpovědělo 18 respondentů. Ženy převyšují muže téměř více než 3x. je uzpůsobeno tím, že na dotazník odpovědělo více žen než mužů. A více žen podává daňové přiznání, celkem jich je 57 a 40 žen nepodává přiznání. Tab. 32: Souvislost mezi podáváním přiznání a pohlavím (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Podáváte daňové přiznání z příjmů? Ano Ne

Muž 18 18

Žena 57 40

Další otázky se týkaly pouze respondentů, kteří podávají daňové přiznání. První otázka se zabývala daňovými odpočty, jaké si respondenti uplatňují u daně z příjmů. Mohli si zvolit i více odpovědí, byla zde i odpověď žádné, které shrnuje tabulka č. 33 a obrázek č. 23 nejvíce respondentů si uplatňuje slevu na poplatníka, zvolilo ji 51 respondentů. Ostatní slevy nezvolilo více než 20 respondentů. Více než 15 respondentů si odečítá penzijní připojištění, životní pojištění a slevu na děti. Žádné odpočty si uplatňuje, podle odpovědí, 6 respondentů. Toto, ale není možné, protože sleva na poplatníka je pro každého. Tab. 33: Otázka č. 19: Jaké daňové odpočty u daně z příjmů si uplatňujete? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Na poplatníka Penzijní připojištění Životní pojištění Na děti Sleva na studenta Odečet úroků Jiné Žádné Na manžela/ku Nevím Držitel průkazu ZTP/P

Počet respondentů 51 19 18 15 14 13 12 6 5 4 1

Relativní četnost 67,11% 25% 23,68% 19,74% 18,42% 17,11% 15,79% 7,89% 6,58% 5,26% 1,32%

52

Jaké daňové odpočty u daně z příjmů si uplatňujete? 1

Držitel průkazu ZTP/P Nevím Na manžela/ku Žádné Jiné Odečet úroků Sleva na studenta Na děti Životní pojištění Penzijní připojištění Na poplatníka

4 5 6 12 13 14 15 18 19 51 0

10

20

30

40

50

60

Obr. 23: Otázka č. 19: Jaké daňové odpočty u daně z příjmů si uplatňujete? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Cílem další otázky bylo zjistit, zda respondenti mají životní pojištění. Z celkových 133 respondentů má životní pojištění 36 respondentů, nemá životní pojištění 37 respondentů a 2 respondenti nevěděli. Tabulka č. 34 a obrázek č. 24 zobrazuje výsledek otázky. Tab. 34: Otázka č. 20: Máte životní pojištění? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Počet respondentů Relativní četnost 36 48% Ano 37 49,33% Ne 2 2,67% Nevím

53

Máte životní pojištění? 2,67%

48% Ano

49,33%

Ne Nevím

Obr. 24: Otázka č. 20: Máte životní pojištění? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Navazující otázka se týkala těch, kteří odpověděli, že mají životní pojištění. Do konce března 2015 musela být provedena změna u životního pojištění. Byly dvě varianty, mezi kterými si museli klienti pojišťoven vybrat, pokud mohli z pojistné smlouvy vybírat finanční prostředky. Jednou možností bylo uplatňování každoročních daňových zvýhodnění, v tomto případě klient musel podepsat dodatek ke smlouvě a poslat jednu kopii zpět do pojišťovny. Druhou možností byl výběr finančních prostředků, v tomto případě klient žádný dodatek nepodepsal, ale nemůže si uplatňovat odpočty. Cílem této otázky bylo zjistit, kterou z těchto možností si respondenti vybrali. Z tabulky č. 35 a obrázku č. 25 vidíme, že respondenti jsou téměř vyrovnaní, 17 z nich si vybralo výběr finančních prostředků, 14 z nich daňové zvýhodnění a 5 z nich si to již nepamatuje. Tab. 35: Otázka č. 21: Vybrali jste si uplatňování daňových zvýhodnění, nebo si kdykoli vybrat naspořené peníze? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Výběr peněz Daňová zvýhodnění Nevím, nepamatuji se


Relativní četnost 47,22% 38,89% 13,89%

54

Kterou variantu jste si u životního pojištění vybrali? 17

20

14

15 5

10 5 0 Výběr peněz

Daňová zvýhodnění

Nevím, nepamatuji se

Obr. 25: Otázka č. 21: Vybrali jste si uplatňování daňových zvýhodnění, nebo si kdykoli vybrat naspořené peníze? (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

V závislosti na statusu zaměstnání zobrazuje tabulka č. 36, že zaměstnaní si v počtu 13 osob vybrali výběr finančních prostředků a daňové zvýhodnění si vybralo 10 respondentů. Tři studenti, kteří mají životní pojištění, si vybrali daňová zvýhodnění. A na mateřské/ rodičovské dovolené si jeden respondent vybral daňová zvýhodnění a druhý vyplacení finančních prostředků. Tab. 36: Srovnání Výběru varianty a statusu zaměstnání (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Jakou variantu jste si vybrali? Daňová zvýhodnění Nevím, nepamatuji se Výběr peněz

Na mateřské/ rodičovské dovolené 1 0 1

Podnikající/OSVČ Student Zaměstnaný 0 3 10 0 2

0 1

4 13

4.2.5 Spotřební daně Cílem poslední, dvacáté druhé otázky, bylo zjistit, jestli respondenti vědí, co patří do spotřebních daní. Podle zákona řadíme do spotřebních daní: minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty, tabákové výrobky a surový tabák. Podle toho mohli respondenti zvolit více odpovědí. Tabákové výrobky označilo za spotřební daň 84 % respondentů, 75 % respondentů zvolilo pohonné hmoty, 74 % respondentů vybralo líh, 68 % respondentů. Přes 50 % respondentů označilo ještě víno a pivo. Podrobné výsledky ukazuje tabulka č. 37 a obrázek č. 26. Zajímavé je, že mezi 30 a 40 respondenty si 55

myslí, že do této daně patří plyn, elektřina a uhlí. Vodu jako spotřební daň zvolilo 27 respondentů a 4 respondenti si myslí, že do této daně nepatří nic z uvedených. Tab. 37: Otázka č. 22: Vyberte všechno, co patří mezi spotřební daně (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

Tabákové výrobky Pohonné hmoty Líh Pivo Víno Minerální oleje Plyn Elektřina Uhlí Voda Nic z uvedených

Počet odpovědí Relativní četnost 112 84,21% 100 75,19% 98 73,68% 90 67,67% 84 63,16% 62 46,62% 38 28,57% 33 24,81% 30 22,56% 27 20,30% 4 3,01%

Vyberte všechno, co patří mezi spotřební daně 4

Nic z uvedených Voda Uhlí Elektřina Plyn Minerální oleje Víno Pivo Líh Pohonné hmoty Tabákové výrobky

27 30 33 38 62 84 90 98 100 112 0

20

40

60

80

100

120

Obr. 26: Otázka č. 22: Vyberte všechno, co patří mezi spotřební daně (zdroj: http://zivot-s-danemi.vyplnto.cz, úprava vlastní)

56

Vyhodnocení zjištěných výsledků První otázku, která se zajímala o to, co je to daň. Správně zodpovědělo 39 % respondentů, tedy že daň je zákonem určená, povinná, nenávratná, neúčelová a pravidelná, což je podle mě celkem dobré. To, že je platba účelová si myslí 31 % mých respondentů a 11 % respondentů si myslí, že je to nepravidelná platba, což mě trochu zaskočilo, myslela jsem si, že každý ví, že daně, například z nemovitostí se platí pravidelně jednou za rok a v televizním zpravodajství nebo v novinách vždy připomínají tuto skutečnost, že je potřeba zaplatit tuto daň. O to více mně tato odpověď zarazila, když jsem zjistila, že mezi odpovídajícími bylo i 5 vysokoškoláků. Podle mého předpokladu vyšlo, že více než polovina respondentů, tedy 60 % si myslí, že daně musí mít každý stát, uvědomují si tedy potřebu veřejných statků, které využíváme všichni. Stejný předpoklad jsem měla i u otázky, zda je správné, že platit daně musí všichni, tady bylo procento odpovědí vyšší 76 %. Podle názoru mých respondentů je to spravedlivější a rovnoprávné. Nejméně sympatickou daní je pro respondenty daň z příjmů, následuje daň z přidané hodnoty a daň z nabytí nemovitých věcí. U daně z příjmů a dani z přidané hodnoty může být tímto důvodem, že se s nimi setkáváme nejčastěji. U daně z nabytí nemovitých věcí je to spíše o nesmyslnosti platit daň za to, že si koupím nějakou nemovitost a ještě potom platit každý rok daň z nemovitosti. Proto by také tuto daň nejraději zrušili. Jako další daň by odstranili daň z příjmů a daň z nemovitých věcí. Dále mně zajímalo, jestli respondenti, někdy podávali sami daňové přiznání, kde 56 % všech respondentů odpovědělo ano. Vyplňování označila téměř polovina za zvládnutelné, pro 14 % bylo lehké a pro 30 % respondentů bylo těžké. Další otázky se již zabývaly konkrétními daněmi. První otázka se týkala daně z přidané hodnoty, jestli občané vědí, kolik máme v současnosti sazeb. Předpokládala jsem, že více než polovina bude vědět, že máme tři sazby. Tento předpoklad se vyplnil, 55 % respondentů odpovědělo správně. Ačkoli byla změna ze dvou na tři sazby zveřejňována, 36 % respondentů si myslí, že máme pouze dvě sazby DPH.

57

Další daní, která mě zajímala, byla daň z příjmu. Zajímalo mě, jaká je pro občany sazba 15 %. Pro 50 % respondentů je vysoká a 43 % ji označilo za přiměřenou. Daňové přiznání z příjmů si podává 56 % mých dotazovaných a uplatňují si nejvíce odpočty na poplatníka a penzijní připojištění spolu s životním pojištěním. V roce 2015, konkrétněji do března musela být provedena změna u životního pojištění. Klienti pojišťoven si museli zvolit buď uplatňování daňových odpočtů, nebo výběr finančních prostředků v průběhu pojištění. Ze 133 respondentů má životní pojištění 36 a rozhodnutí je téměř vyrovnané. Sedmnáct z nich si chce vybrat peníze a čtrnáct zvolilo raději daňové zvýhodnění. Poslední daní, která mě zajímala, byla spotřební daň. Téměř všichni respondenti označili, že do spotřebních daní patří tabákové výrobky. Okolo 30 hlasů dostal plyn, elektřina a uhlí. Nejvíce mě překvapilo, že 27 respondentů zvolilo, že do spotřebních daní patří i voda. S výsledky výzkumu jsem spokojena z pohledu počtu respondentů a ve většině případů i v rámci logičnosti odpovědí. Ve všech otázkách, kde měli respondenti napsat svůj názor, nebyly vulgarity ani nesmysly. Jediná otázka, kde se vyskytovaly nesmyslná čísla, byla otázka č. 5: „Kolik daní existuje v České republice.“ Přestože i výsledky otázek nebyly katastrofální, že by veřejnost nevěděla o daních nic, si myslím, že lidé nejsou až tak dobře informovaní. Ať se jedná o informovanost z řad médií, propagačních materiálů nebo samotného finančního úřadu. Například u lékaře nebo v lékárnách máme také brožury o nemocech, podávání léků, ale na finančních úřadech kromě formulářů daňových přiznání a návodu k jejich vyplnění, jsem nikdy podobného neviděla. Bylo by velice přínosné o tomto popřemýšlet, jestli by takovéto příručky nepomohly ve vzdělanosti veřejnosti v této problematice, která se opravdu týká každého. A když už jsme u toho, na vysokých školách ekonomického směru, nebo i přímo na oborech daní, by mohli studenti v rámci školních projektů nebo seminárních prací vytvářet takovéto příručky světem aktuálních daní v České republice. Bylo by to zřejmě finančně nákladné, nedokážu ani odhadnout přibližnou cenu, ale přínosem pro veřejnost by to bylo určitě. A určitě by to bylo přínosem i pro studenty, kteří by pracovali na přípravě brožury, jejich seminární práce by byla plně využita a měla by pro ně větší smysl.

58

Závěr Cílem práce bylo zjistit, jak občané České republiky vnímají a znají daně a jaký na ně mají názor. Pro zpracování práce jsem vytvořila dotazník, který obsahoval různé skupiny otázek, které se týkají daní. Bakalářskou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V teoretické části seznamuji čtenáře se základními pojmy, týkající se daní a druhy daní. Daně jsem si rozdělila na přímé a nepřímé. U každé daně, jsem uvedla, kterým zákonem je definována, kdo je poplatníkem, co je předmětem této daně, co je základem daně a jaká je sazba daně, kterou pro přehlednost většinou uvádím v tabulkách. Myslím si, že pro čtenáře teorii popisuji srozumitelně a vyzdvihuji ty nejdůležitější informace, které by měl občan České republiky znát. Stěžejní částí práce je praktická část, kterou jsem zaměřila na výsledky dotazníkového šetření. Na dotazník s 22 otázkami odpovědělo celkem 133 respondentů v různých věkových kategoriích, statusem zaměstnání apod. Výzkum byl zajímavý nejen pro mě, ale doufám, že i pro samotné respondenty, kteří si mohli v průběhu vyplňování uvědomit, jak moc se v problematice daní orientují nebo zda vůbec netuší, co všechno daně zahrnují. Můj názor je ten, že spousta obyvatel České republiky má zmatek v daních, neustále se něco mění a pokud nejsou zainteresovaní v této problematice, nebo média nemluví o této dani denně, nemají představu, co do které daně patří nebo jaká je sazba. Je to pochopitelné, proč se budu zajímat o něco, co se mě netýká. Jenže problém je v tom, že daně se nás týkají, úplně všech a není snad osoba, která by se nikdy s daní ani nesetkala. Je proto velice důležité, abychom měli alespoň základní informace o této problematice. A pokud začneme nějakou daň platit, například daň z nemovitostí, měli bychom se o ní co nejvíce informovat. Třeba pomocí brožurek nebo příruček.

59

Seznam použité literatury Tištěné zdroje DVOŘÁKOVÁ, Lilia. Daně. Dopl. a přeprac. vyd. souborného díla. Praha: Bilance, 2000. Vzdělávání účetních v ČR. ISBN 80-863-7104-2. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-413-9. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6.

Zákony a vyhlášky Zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, část: čtyřicátá pátá, čtyřicátá šestá a čtyřicáté sedmá Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí

Elektronické zdroje Předmět daně z plynu. RWE Česká republika a.s. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: https://www.rwe.cz/cs/media/Dan_ze_ZP_Informace_web_nomenklatura_plynu.pdf

60

Seznam tabulek Tab. 1: Sazba daně z pozemků (zdroj: Zákon č. 338/1992 Sb., úprava vlastní) ............. 19 Tab. 2:Sazba daně ze staveb a jednotek (zdroj: Zákon č. 338/1992 Sb.) ....................... 20 Tab. 3: Sazba daně z minerálních olejů (zdroj: Zákon č. 353/2003 Sb.) ........................ 26 Tab. 4: Sazba daně z lihu (zdroj: Zákon č. 353/2003 Sb.) .............................................. 26 Tab. 5: Sazba daně z piva (Zákon č. 353/2003 Sb.) ....................................................... 27 Tab. 6: Sazba daně ze zemního plynu (zdroj: Zákon č. 261/2007 Sb.) .......................... 29 Tab. 7: Otázka č. 1: Jaké je Vaše pohlaví? ..................................................................... 31 Tab. 8: Otázka č. 2: Kolik je Vám let? ........................................................................... 32 Tab. 9: Otázka č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ...................................... 33 Tab. 10: Otázka č. 4: Jaký je Váš status zaměstnání?..................................................... 34 Tab. 11: Otázka č. 5: V jak velké obci žijete? ................................................................ 34 Tab. 12: Otázka č. 1: Co je to daň? ................................................................................. 35 Tab. 13: Závislost odpovědi nepravidelná na vzdělání................................................... 36 Tab. 14: Otázka č. 2: Myslíte si, že daně musí mít každý stát? ...................................... 36 Tab. 15: Otázka č. 3: Je podle Vás správné, že daně musí platit všichni?...................... 37 Tab. 16: Srovnání správnosti placení daní a statusu zaměstnání .................................... 38 Tab. 17: Otázka č. 5: Víte, kolik daní existuje v České republice? ................................ 39 Tab. 18: Otázka č. 6: Jaká daň je Vám nejméně sympatická? ........................................ 40 Tab. 19: Otázka č. 7: S kterou daní se setkáváte nejčastěji? .......................................... 41 Tab. 20: Otázka č. 8: Jakou daň platíte? ......................................................................... 42 Tab. 21: Otázka č. 9: Vyberte daň, kterou si myslíte, že neplatíte ................................. 43 Tab. 22: Otázka č. 10: Jakou daň byste zrušili?.............................................................. 44 Tab. 23: Otázka č. 11: Zavedli byste nějakou novou daň? ............................................. 45 Tab. 24: Otázka č. 13: Podával/a jste někdy sám/a daňové přiznání? ............................ 46 Tab. 25: Srovnání podávání přiznání a velikost obce ..................................................... 47 Tab. 26: Otázka č. 14: Bylo pro Vás vyplnění daňového přiznání jednoduché? ............ 48 Tab. 27: Otázka č. 15: Kolik sazeb DPH existuje? ......................................................... 48 Tab. 28: Srovnání odpovědi 2 sazby DPH a věku .......................................................... 49 Tab. 29: Otázka č. 16: Myslíte si, že bylo nutné/důležité zavedení 2. snížené sazby DPH (10%)? ............................................................................................................................. 50 Tab. 30: Otázka č. 17: Jaká je podle Vás výše daně z příjmů (15%)? ............................ 50 Tab. 31: Otázka č. 18: Podáváte daňové přiznání z příjmů? .......................................... 51 61

Tab. 32: Souvislost mezi podáváním přiznání a pohlavím ............................................. 52 Tab. 33: Otázka č. 19: Jaké daňové odpočty u daně z příjmů si uplatňujete? ................ 52 Tab. 34: Otázka č. 20: Máte životní pojištění? ............................................................... 53 Tab. 35: Otázka č. 21: Vybrali jste si uplatňování daňových zvýhodnění, nebo si kdykoli vybrat naspořené peníze? ................................................................................... 54 Tab. 36: Srovnání Výběru varianty a statusu zaměstnání ............................................... 55 Tab. 37: Otázka č. 22: Vyberte všechno, co patří mezi spotřební daně.......................... 56

62

Seznam obrázků Obr. 1: Typy sazeb daně ................................................................................................. 12 Obr. 2: Otázka č. 1: Jaké je Vaše pohlaví? ..................................................................... 31 Obr. 3: Otázka č. 2: Kolik je Vám let? ........................................................................... 32 Obr. 4: Otázka č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ...................................... 33 Obr. 5: Otázka č. 4: Jaký je Váš status zaměstnání?....................................................... 34 Obr. 6: Otázka č. 5: V jak velké obci žijete? .................................................................. 35 Obr. 7: Otázka č. 1: Co je to daň? ................................................................................... 36 Obr. 8: Otázka č. 2: Myslíte si, že daně musí mít každý stát? ........................................ 37 Obr. 9: Otázka č. 3: Je podle Vás správné, že daně musí platit všichni?........................ 38 Obr. 10: Otázka č. 5: Víte, kolik daní existuje v České republice? ................................ 40 Obr. 11: Otázka č. 6: Jaká daň je Vám nejméně sympatická? ........................................ 41 Obr. 12: Otázka č. 7: S kterou daní se setkáváte nejčastěji? .......................................... 42 Obr. 13: Otázka č. 8: Jakou daň platíte? ......................................................................... 43 Obr. 14: Otázka č. 9: Vyberte daň, kterou si myslíte, že neplatíte ................................. 44 Obr. 15: Otázka č. 10: Jakou daň byste zrušili?.............................................................. 45 Obr. 16: Otázka č. 11: Zavedli byste nějakou novou daň? ............................................. 45 Obr. 17: Otázka č. 13: Podával/a jste někdy sám/a daňové přiznání? ............................ 47 Obr. 18: Otázka č. 14: Bylo pro Vás vyplnění daňového přiznání jednoduché? ............ 48 Obr. 19: Otázka č. 15: Kolik sazeb DPH existuje? ......................................................... 49 Obr. 20: Otázka č. 16: Myslíte si, že bylo nutné/důležité zavedení 2. snížené sazby DPH (10%)? ............................................................................................................................. 50 Obr. 21: Otázka č. 17: Jaká je podle Vás výše daně z příjmů (15%)? ............................ 51 Obr. 22: Otázka č. 18: Podáváte daňové přiznání z příjmů? .......................................... 51 Obr. 23: Otázka č. 19: Jaké daňové odpočty u daně z příjmů si uplatňujete? ................ 53 Obr. 24: Otázka č. 20: Máte životní pojištění? ............................................................... 54 Obr. 25: Otázka č. 21: Vybrali jste si uplatňování daňových zvýhodnění, nebo si kdykoli vybrat naspořené peníze? ................................................................................... 55 Obr. 26: Otázka č. 22: Vyberte všechno, co patří mezi spotřební daně.......................... 56

63

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Daně v našem životě. Bakalářská práce. Autor: Lucie Slámová

Recommend Documents