VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Hodnotící metody v psychiatrickém ošetřovatelství

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Hodnotící metody v psychiatrickém ošetřovatelství

Bakalářská práce

Autor: Veronika Dobiášová Vedoucí práce: Mgr. Iva Dubnová Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce seznamuje s hodnotícími metodami, které se používají v psychiatrickém ošetřovatelství. Cílem této práce je zmapovat, jaké hodnotící metody používají sestry v Psychiatrické nemocnici Jihlava a Havlíčkův Brod, zjistit orientovanost sester v používání těchto metod a také se zaměřit na měřící nástroje používané u drogově závislých pacientů. Teoretická část popisuje psychiatrii jako obor a stejně tak klasifikaci duševních poruch a jejich prevenci, příčinu, diagnostiku a léčbu. Dále se tato práce zabývá posuzováním stavu pacienta a užitím jednotlivých škál v obecném ošetřování nemocných a ve specifikách psychiatrického ošetřování chorých. Praktická část, která je výzkumná, odhalila, že používání hodnotících metod se liší dle psychiatrického zařízení, dále se ukázalo, že sestry mají přehled v používání hodnotících metod a u pacientů závislých na drogách se používají hodnotící metody specifické pro psychiatrii.

Klíčová slova: Psychiatrie, měřící a hodnotící škály, techniky a nástroje, posuzování stavu pacienta

Abstract The bachelor thesis introduces evaluation methods used in psychiatric nursing. The aim of this paper it is to explore what evaluation methods are used by nurses at the Mental Hospital Jihlava and Havlíčkův Brod, check nurses' familiarity with the use of these methods and also to focus on measuring instruments used with drug-addicted patients. The theoretical part describes psychiatry as a discipline and classification of mental disorders and their prevention, cause, diagnosis and treatment. Furthermore, this work deals with assessment of the patient's condition and the use of individual scales in the general treatment of patients and in the framework of psychiatric nursing. The practical part, which is research, revealed that the use of evaluation methods varies according to a psychiatric unit, also it has been revealed that nurses are familiar with the use of evaluation methods. Evaluation methods specific to psychiatry are used with patients addicted to drugs.

Keywords: Psychiatry, measuring and evaluating scales, techniques and tools, assessing the patient's condition

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především paní Mgr. Ivě Dubnové za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady, připomínky, konzultace a čas, který mi věnovala. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a příteli, kteří mi byli po celou dobu psaní bakalářské práce velkou oporou. Mé poděkování patří také hlavní sestře z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod Mgr. Jaroslavě Knížkové, která mně umožnila provést výzkum. Toto poděkování patří také

hlavní

sestře

z Psychiatrické

nemocnice

Jihlava

respondentům, kteří se účastnili dotazníkového šetření.

Janě

Flaškové

a všem

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1

2

Úvod .............................................................................................................................8 1.1

Cíle výzkumu ......................................................................................................10

1.2

Hypotézy .............................................................................................................10

Teoretická část ............................................................................................................11 2.1

2.1.1

Definice oboru .............................................................................................11

2.1.2

Klasifikační systémy v psychiatrii ...............................................................11

2.1.3

Příčiny duševních poruch.............................................................................13

2.1.4

Prevence duševních poruch .........................................................................13

2.1.5

Symptomy duševních poruch.......................................................................14

2.1.6

Syndromy duševních poruch .......................................................................14

2.1.7

Psychiatrické vyšetření ................................................................................15

2.1.8

Léčení duševních poruch .............................................................................16

2.2

3

Psychiatrie ...........................................................................................................11

Hodnotící metody ................................................................................................17

2.2.1

Hodnocení bolesti ........................................................................................17

2.2.2

Hodnocení soběstačnosti a výkonnosti ........................................................20

2.2.3

Hodnocení rizika vzniku dekubitů ...............................................................22

2.2.4

Hodnocení nutričního stavu .........................................................................23

2.3

Ošetřovatelská péče na psychiatrii ......................................................................24

2.4

Hodnotící metody specifické pro psychiatrické ošetřovatelství..........................24

2.4.1

Hodnocení kognitivních funkcí ...................................................................24

2.4.2

Hodnocení drogově závislých pacientů .......................................................27

2.4.3

Hodnocení deprese .......................................................................................29

2.4.4

Hodnocení deliria .........................................................................................30

Praktická část ..............................................................................................................32 3.1

Metodika výzkumu..............................................................................................32

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ............................32

3.3

Průběh výzkumu..................................................................................................32

3.4

Zpracování získaných dat ....................................................................................33

3.5

Výsledky výzkumu..............................................................................................34

3.6

Diskuze................................................................................................................52

3.7 4

Návrh řešení a doporučení pro praxi ...................................................................54

Závěr ...........................................................................................................................55

Seznam použité literatury ........................................................................................................... 58 Seznam zkratek .......................................................................................................................... 60 Seznam grafů .............................................................................................................................. 61 Seznam příloh ............................................................................................................................. 62

1 Úvod Tématem mé bakalářské práce jsou „Hodnotící metody v psychiatrickém ošetřovatelství.“ Toto téma jsem si vybrala, protože bych rovněž chtěla pracovat na psychiatrii či v jiném tomuto podobném zařízení. Po dobu mého studia a praxe jsem navštívila toto zařízení, kde jsem se starala o pacienty s různými diagnózami a z tohoto důvodu jsem si obor velice oblíbila. Hodnotící nástroje zjednodušují práci zdravotnickým pracovníkům, zároveň jim také umožňují objektivně posoudit pacientovy problémy, obtíže či poruchy, které sestra potřebuje vědět pro zajištění a zvýšení kvalitní individuální ošetřovatelské péče. Toto zhodnocení se provádí v klinické praxi, komunitní i v institucionalizované péči. (Pokorná a kolektiv, 2013) Údaje, které sestra zjistí pomocí měřících technik, dokumentují úroveň poskytované ošetřovatelské péče, založené na objektivních informacích od nemocného, které se získávají při zajišťování péče o nemocného v daném čase. Sestra má za úkol získat a zhodnotit jednak vstupní informace z ošetřovatelské anamnézy, a jednak hodnotí pacienta z hlediska jeho současného zdravotního stavu. Toto zhodnocení provádí opakovaně, například při změně zdravotního stavu nebo průběžně, aby se předešlo zhoršení stavu pacienta. (Staňková, 2001). Je vypracováno a standardizováno mnoho ošetřovatelských metodik, můžeme jim také říkat škály, stupnice, nástroje či měřící techniky, jejich používání se zvyšuje, ale stále ještě nejsou běžnou součástí každodenní ošetřovatelské péče na jednotlivých pracovištích. (Staňková, 2001) Výhodou těchto hodnotících metod je zajištění vyšší efektivity péče ale také možnost srovnání dat a jejich přenosu v rámci různých zdravotnických a zdravotně sociálních zařízení. Jednotlivé metody jsou připraveny tak, aby sestrám umožnily sběr velkého množství informací v co možná nejkratším časovém intervalu, protože jsou zaměřeny na nejvýznamnější a rizikové oblasti. Sestrám tak zajistí přehledné informace o aktuálním stavu posuzovaného pacienta a v případě hodnotících nástrojů umožní sledovat vývoj nemocného v čase a efektivitu použitých léčebných strategií. Další významnou výhodou posuzování je prevence zvýšené zátěže nemocného opakovaným vyšetřováním. Hodnotící škály jsou každé sestře přístupné, lehce vykonatelné a s instrukcemi pro jejich provedení. Jejich používání je tak přínosem v přímé ošetřovatelské péči. Hodnotící nástroje umožňují posoudit indikátory

8

k hodnocení poskytované péče a specifické testy napomáhají určit konkrétní deficity. (Pokorná a kolektiv, 2013) Jedná se například o hodnocení bolesti, soběstačnosti, psychiky nemocného, rizika vzniku proleženin a jejich péči, rizika pádů a jiných oblastí. Teoretická část představuje obor psychiatrie, kde tento obor definuje a dále také prevenci, příčinu, příznaky, diagnostiku, léčbu a rozdělení duševních poruch. Dále se zaměřuje na posuzovací metody, na ty které se používají, jak v obecném ošetřovatelství, tak na ty, které se používají v psychiatrickém ošetřovatelství. Praktická část, která je výzkumná, se zabývá ověřením stanovených hypotéz, které jsou zaměřeny na dané téma. Cíle, které jsou pro tuto práci zpracovány, jsou následující: 

Zmapovat, jaké hodnotící metody používají sestry v Psychiatrické nemocnici Jihlava a Havlíčkův Brod.



Zmapovat orientovanost sester v používání hodnotících metod.



Zjistit, které z hodnotících metod se používají u pacientů závislých na drogách.

Po vyplnění dotazníku sestrami z jednotlivých psychiatrických nemocnic, budou vyhodnoceny výsledky a stanoven závěr této práce vůči hypotézám.

9

1.1 Cíle výzkumu Cíl 1: Zmapovat, jaké hodnotící metody používají sestry v Psychiatrické nemocnici Jihlava a Havlíčkův Brod. Cíl 2: Zmapovat orientovanost sester v používání hodnotících metod. Cíl 3: Zjistit, jaké hodnotící metody se používají u pacientů závislých na drogách.

1.2 Hypotézy Hypotéza 1: Používání hodnotících metod se liší dle psychiatrického zařízení. Hypotéza 2: Sestry mají přehled v používání hodnotících metod. Hypotéza 3: U pacientů závislých na drogách se používají hodnotící metody specifické pro psychiatrii.

10

2 Teoretická část 2.1 Psychiatrie 2.1.1 Definice oboru Psychiatrie (řecky psyche – duše, iatreia – lékařství) je lékařskou vědou, zabývající se příčinami, diagnózou, léčbou a prevencí duševních poruch a chorob. Vyskytují se v každém věku a projevují se různými změnami psychických funkcí, jako jsou poruchy myšlení a emocí, verbálního a nonverbálního chování a jejich kombinacemi. Vznikají na základě poruch biologických funkcí, psychologických nebo sociokulturních faktorů a jejich vzájemného působení. (Zvolský a kolektiv, 1997) Obor psychiatrie úzce souvisí s oborem psychologie, která též popisuje poruchy jednotlivých funkcí, jednání a verbální a neverbální projevy člověka, jimiž se zabývá psychopatologie. Ta pak popisuje jednotlivé symptomy a syndromy, jež jsou základem psychiatrické klasifikace. Z ostatních lékařských oborů má nejvíce společného s psychiatrií obor neurologie, který se také zabývá nervovou soustavou včetně mozku. (Zvolský a kolektiv, 1997)

2.1.2 Klasifikační systémy v psychiatrii Každá odborná disciplína třídí své poznatky a zkušenosti. Výsledkem těchto poznatků je vznik klasifikačních systémů sloužící k různým účelům. Za prvé slouží k poskytování jazyku, pomocí kterého odborníci komunikují. Za druhé je třeba stanovit správnou diagnózu z důvodů efektivní léčby pacienta. Za třetí, konečným cílem klasifikace je přijít na příčiny duševních poruch. (Zvolský a kolektiv, 1998) Diagnostický proces rozčleňujeme do tří fází. V první fázi sbíráme data, např. specifické symptomy. Ve druhé fázi je porovnáváme s „typickými projevy“ nemoci, dle naší zkušenosti a klinické praxe. Na základě tohoto srovnání pak dedukujeme přítomnost určité choroby. (Zvolský a kolektiv, 1998) Při stanovení téže choroby vycházíme z anamnestických údajů a z údajů od dalších osob, z pozorování pacienta a z výsledků somatického vyšetření a dalších pomocných metod, jako jsou např. psychologické testy, postupy zjišťující bližší údaje o funkci a stavbě CNS 11

(centrální nervové soustavy), hormonální hladiny a podobně. Na tomto základě hodnotíme premorbidní strukturu osobnosti, tj. povaha, kterou měl dotyčný před postižením, zjištěnou pomocí psychopatologické symptomatiky, kterou třídíme do syndromů a po zhodnocení možných etiopatogenetických mechanismů se snažíme určit správnou diagnózu. (Zvolský a kolektiv, 1998) Pro utvoření a rozvinutí diagnostického systému, musíme stanovit určitý koncept toho, co považujeme za duševní poruchu. (Zvolský a kolektiv, 1998) Světová zdravotnická organizace jako garant Mezinárodní klasifikace nemocí vydala v roce 1992 její 10. verzi, která dle rozhodnutí MZ ČR (ministerstvo zdravotnictví České republiky) vstoupila u nás v platnost v roce 1993. Psychiatrii je věnována V. kapitola MKN-10 a je označena písmenem F, která obsahuje asi 1 000 kategorií rozdělených do těchto 10 sekcí. (Zvolský a kolektiv, 1998) F00 – F09 organické duševní poruchy včetně symptomatických F10 – F19 duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek F20 – F29 schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy F30 – F39 poruchy nálad (afektivní poruchy) F40 – F49 neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F50 – F59 behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory F60 – F69 poruchy osobnosti a chování u dospělých F70 – F79 mentální retardace (duševní opoždění) F80 – F89 poruchy psychického vývoje F90 – F98 poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v adolescenci F99 – nespecifikovaná duševní porucha „U každé kategorie jsou uvedeny klinický popis, diagnostická vodítka, vylučující kritéria a diferenciální diagnostické úvahy. Označení každé diagnostické kategorie se skládá z alfanumerického kódu, kdy písmeno označuje kapitolu oboru, v našem případě je to písmeno F – psychiatrie. Dále následují čísla označující hlavní sekci, diagnostickou kategorii, její druh, případně průběhovou formu. Např. označení F20.10 znamená: F duševní porucha, 2 – kapitola schizofrenie, 0 – schizofrenie, 1 – hebefrenií forma schizofrenie, 0 – průběh chronický.“ (Zvolský a kolektiv, 1998, str. 26)

12

2.1.3 Příčiny duševních poruch 1.

Biologické: 

Dědičnost (přímá příčina nebo dispozice)



Prenatální vlivy (infekce, intoxikace, nadměrný stres matky v těhotenství)



Somatická onemocnění (infekční, srdeční, ledvinová, jaterní, gastrointestinální, endokrinní onemocnění, avitaminózy)

2.

3.

4.

Fyzikální a chemické: 

Úrazy hlavy



Poporodní traumata



Radioaktivní ozáření



Intoxikace (léky, drogy, a jiné)

Sociální: 

Citová deprivace v dětství



Nadměrná přísnost rodičů a vychovatelů



Neúměrné rozmazlování (bez přiměřeného zatížení povinnostmi)

Vlivy prostředí: 

Životní události (úmrtí, rozvod rodičů, předčasné odloučení od matky)



Vliv školy (šikanování) nebo pracovního prostředí



Ekonomické vlivy (Slezáková a kolektiv, 2007)

2.1.4 Prevence duševních poruch 1.

Primární: Cílem je snížit výskyt duševních poruch ve všech oblastech – na tomto se podílí celá společnost – např. vyhýbáním se zátěžovým situacím, vyhledáváním a pomocí zvlášť ohroženým osobám a hledáním správného životního stylu.

2.

Sekundární: Cílem je aktivní vyhledávání osob se začínající duševní poruchou a zahájení včasné léčby a u zjištěných onemocnění zkrácení doby terapie. Tu zajišťují především 13

praktičtí lékaři, kteří doporučují věnovat zvýšenou pozornost náročným životním obdobím, jako je např. klimakterické období, období po porodu, odchod do důchodu atd.)

3.

Terciární: Cílem je zmírnit následky u stálých psychických poruch a zabránit tak novým vzplanutím duševních nemocí. Významnou roli zde hraje doléčování psychóz, kde mají svoji nezastupitelnou úlohu denní sanatoria, chráněné dílny a jiné. (Slezáková a kolektiv, 2007)

2.1.5 Symptomy duševních poruch Symptom neboli příznak je určitý projev nemoci, který nás upozorňuje na to, že se „něco děje“. Při stanovení diagnózy duševní poruchy se z příznaků tvoří syndromologické celky a řadí se do diagnostických kategorií. (Malá, Pavlovský, 2002) Symptomy dělíme na subjektivní/objektivní a na specifické/nespecifické. Subjektivní jsou ty symptomy, které pociťuje sám pacient, jako jsou např. hlad, žízeň, nechutenství, únava, bolest a další. Za objektivní symptomy považujeme ty, které lze zjistit pozorováním, vyšetřením nebo pomocí laboratorních testů a lékařských přístrojů. Specifické symptomy jsou charakteristické pro určitou chorobu např. snížení intelektu u mentální retardace. Nespecifické symptomy se vyskytují u řady psychiatrických poruch např. poruchy spánku, nesoustředěnost, podrážděnost, úzkost a jiné. (Malá, Pavlovský, 2002) 2.1.6 Syndromy duševních poruch Jednotlivé symptomy duševních poruch se spojují a vytvářejí symptomové trsy, které tvoří syndromy. Jeden určitý symptom je vždy převládající, nebo má psychopatologicky vedoucí roli, a podle toho se syndromy dělí. Vyčleňování těchto syndromů má v psychiatrii zásadní význam. Jedná se o depresivní, manický, paranoidní, katatonií, deliciózní syndrom, organický psychosyndrom a o odvykací stav, tedy abstinenční syndrom. (Malá, Pavlovský, 2002)

14

2.1.7 Psychiatrické vyšetření Základem psychiatrického vyšetření je vyšetření pomocí psychodiagnostických metod, které mají v psychiatrii zásadní význam. Na rozdíl od ostatních medicínských oborů hrají významnou roli při stanovení diagnózy a určení správné léčby. Tyto metody se dělí na klinické a testové, které se ještě dále člení. Mezi klinické metody řadíme pozorování, rozhovor, anamnézu a analýzu spontánních produktů. Testové metody se dělí na výkonové testy a na testy osobnosti, jimiž lze detailně charakterizovat osobnost pacienta, diagnostikovat různé poruchy jako jsou např. poruchy myšlení a intelektu pomocí výkonových inteligenčních testů nebo posuzovat věrohodnost vyšetřované osoby. To zajišťuje klinický psycholog, který je důležitým spolupracovníkem psychiatra. (Raboch, Pavlovský a kolektiv, 2012) Jako první klinickou metodou je použitý rozhovor psychiatra s pacientem, během kterého lékař hodnotí jak jeho slovní projev, tak i vzhled, mimiku, dynamiku, náladu. Zjišťuje tím přítomnost popřípadě nepřítomnost psychopatologických příznaků. Důležitou součástí rozhovoru je získávání anamnestických údajů. Tyto údaje získáváme z několika anamnéz (rodinná, osobní, školní nebo pracovní, sexuální, kriminální, návyková, psychiatrická a nynější onemocnění). (Malá, Pavlovský, 2002) K psychiatrickému

vyšetření

také

patří

orientační

vyšetření

tělesného

stavu

a neurologické vyšetření. U pacientů, kteří jsou hospitalizováni, se provádí i základní laboratorní

vyšetření

krve a moči.

Z pomocných vyšetření

se

často

využívá

elektroencefalografie. Dostupnými zobrazovacími metodami jsou počítačová tomografie mozku a magnetická rezonance, metody pracující s radioizotopy jako jednofotonová emisní výpočetní tomografie a pozitronová emisní tomografie, které zachycují anatomické poměry mozku a jeho funkci. Při podezření na zánětlivé postižení CNS lze vyšetřit mozkomíšní mok. (Malá, Pavlovský, 2002) Veškeré informace a výsledky vyšetřování vedou lékaře k určení správné diagnózy. Prvním krokem je uspořádání zjištěných symptomů do syndromů, které jsou základem diagnózy. Na tomto stanovisku lékař posuzuje průběh a prognózu onemocnění a rozhoduje o způsobu léčby. (Malá, Pavlovský, 2002)

15

2.1.8 Léčení duševních poruch Psychofarmakoterapie Léčení duševních poruch nespočívá v léčbě příčin ale v působení na symptomy. Psychofarmaka

se

vyrábí

v různých

skupinách,

která

přes

neurotransmitery

(např. acetylcholin nebo dopamin) ovlivňují příznaky duševních poruch. Mezi psychofarmaka řadíme neuroleptika, antidepresiva, thymoprofylaktika, anxiolytika, psychostimulancia, nootropika, kognitiva a hypnotika. (Malá, Pavlovský, 2002)

Elektrokonvulzivní terapie Jedná se o aplikaci elektrického proudu transcerebrálně, která se provádí v celkové anestezii. Aplikuje se 2 – 3 krát týdně v celkovém počtu 10 až 12 návštěv, obvykle unilaterálně nebo bilaterálně. Po aplikaci této terapie bývají přítomny 1 – 2 měsíce drobné poruchy paměti, které spontánně vymizí. (Malá, Pavlovský, 2002)

Fototerapie Jedná se o léčbu umělým světlem o vysoké intenzitě po dobu 1 – 2 hodiny ráno u depresivních pacientů. Nejlepší účinky jsou u tzv. sezonních depresivních příhod. (Malá, Pavlovský, 2002)

Psychoterapie Je metoda, při níž se terapeut snaží psychologickými prostředky příznivě ovlivnit chorobný proces. K těmto prostředkům patří slovo, mimika, mlčení, emoční vztahy, učení, manipulace prostředím a další. Existuje mnoho různých postupů, metod a psychoterapeutických směrů, ale všechny mají společnou základní myšlenku: „Pacient není sám, není bez pomoci, bez naděje, je možno mu porozumět, ovlivnit jeho problémy, zvýšit jeho schopnost vyrovnat se s nimi, zvládat je a celkově se lépe integrovat a adaptovat.“ (Malá, Pavlovský, 2002, str. 52) V psychoterapii se používají různé metodiky a techniky, podle nichž rozlišujeme jednotlivé druhy terapie, jako jsou např. racionální a sugestivní psychoterapie, hypnóza, kognitivně-behaviorální terapie, individuální a skupinová psychoterapie a terapeutická komunita. (Malá, Pavlovský, 2002)

16

2.2 Hodnotící metody Psychiatrie, stejně jako kterýkoliv jiný obor, užívá metody k posuzování stavu pacienta, i když se jedná o psychiatrii, náleží nemocným stejná péče a stejně tak kvalitní zhodnocení jejich stavu a potřeb, jako nemocným v kterémkoliv jiném odvětví ošetřovatelství. Mnoho onemocnění a poruch má nepříznivý vliv na pacientův stav, proto je nezbytné používat příslušné specifické měřící nástroje k hodnocení stavu pacienta. Posuzuje se především fyzická a duševní výkonnost a schopnosti a sociální situace pacienta. Důležité je, posuzovat pacienta vždy individuálně a komplexně, tedy bio-psycho-sociálně. (Jarošová, 2007) Lékař, sestra či jiný zdravotnický odborník posuzují funkční dopad nemoci na pacienta a navrhují druh a rozsah potřebné péče. Při posuzování stavu pacienta sestra stanoví úroveň soběstačnosti, která zahrnuje posouzení základních a instrumentálních činností denního života, tedy ADL a IADL a další. Hodnocení duševního stavu je zaměřeno na takzvaná tři D – demence, deprese a deliria. K hodnocení deprese se nejčastěji používají geriatrická škála deprese podle Yesavage, Hemiltona, Zungova nebo Beckova stupnice. K posuzování kognitivních poruch se využívá jednoduchý Newyorský větrný test pro hodnocení orientace v čase, dalším podrobnějším nástrojem je Mini Mental State Examination. V průběhu ošetřovatelské anamnézy se posuzuje stav kůže pacienta, pomocí kterého sestra zabraňuje vzniku dekubitů. Zde se používají stupnice dle Nortonové, Waterlova či Bradena. Dále sestra hodnotí bolest, pro kterou existuje mnoho různých škál, např. vizuálně analogová škála, numerická škála, obličejová škála nebo tzv. deník bolesti. Pro hodnocení výživy se používá nutriční anamnézu, Mini Nutritional Assessment či Body Mass Index (BMI). Hodnocení rizika pádu je spojeno s hodnocením bolesti, kognitivních funkcí, aktivit denního života, výživy či s užívanými léky. (Jarošová, 2007)

2.2.1 Hodnocení bolesti Bolest je definována jako „nepříjemný smyslový a emocionální pocit spojený s aktuálním nebo potenciálním poškozením tkáně, nebo popisovaný jako poškození tkáně“ (OĆonnor, Aranda, 2005, str. 89) Z definice tedy vyplývá, že bolest je subjektivní. S touto teorií se ztotožňuje a ještě ji více popisuje McCaffery, který uvádí, že „bolest je vždy to, co 17

pacient označí za bolest a vyskytuje se vždy, když to pacient říká.“ (OĆonnor, Aranda, 2005, str. 89) Hodnocení bolesti začíná systematickým vyšetřením, které zahrnuje jak pacienta, tak jeho rodinu. Úkolem sestry tedy je, aby se na bolest ptala pravidelně a často a hodnotila ji vždy systematicky. Škála pro hodnocení bolesti by měla obsahovat lokalizaci, intenzitu, charakter bolesti a časový faktor. Při lokalizaci bolesti může pacient ukázat na bolestivé místo nebo bolest zaznamenat do grafu. Důležité je, aby sestra zjistila všechna místa bolesti a posuzovala je individuálně. (OĆonnor, Aranda, 2005)

Obličejová škála Je vhodná u pediatrických pacientů a dospělých, kteří mají problémy s řečí a nedokážou vyjádřit, jakou bolest cítí. Sestra požádá pacienta, aby si vybral obličej, který nejlépe vystihuje intenzitu jeho bolesti, na škále 0-5, začínající obličejem se spokojeným a usměvavým výrazem až po smutný a plačtivý výraz. (Kolektiv autorů, 2006)

Vizuálně analogová škála Je horizontální nebo vertikální čára, měřící 10 cm, se slovními popisky na každém konci – „žádná bolest“ na jednom konci a „nejhorší možná bolest“ na druhém konci. Sestra požádá pacienta, aby na čáře znázornil značku, určující intenzitu jeho bolesti. Potom sestra změří úsečku ke značce v milimetrech. Výsledné číslo je pacientovo hodnocení bolesti. (Kolektiv autorů, 2006)

Číselná hodnotící škála Numerická škála je nejčastěji používaná škála pro hodnocení bolesti. Zobrazuje řadu čísel od 0 do 10, přičemž 0 znamená žádnou bolest a 10 nejhorší bolest, jakou si pacient umí představit. Místo verbálního hodnocení může pacient použít horizontální nebo vertikální úsečku s popisnými slovy nebo čísly. (Kolektiv autorů, 2006)

Verbální škála U slovně popisné škály si pacient vybere popis své bolesti jako „žádná“, „protivná“, „nepříjemná“, „hrozná“, „strašná“ a „agonizující“, přičemž se předpokládá, že pacient rozumí těmto přídavným jménům. Škála je rychlá a jednoduchá. (Kolektiv autorů, 2006)

18

Průvodce k hodnocení bolesti (Pain assessment guide) Sestra detailně hodnotí stav pacientovy bolesti při příjmu, především u pacientů s chronickou bolestí. Obsahuje anamnestické údaje, nákres postavy, kde pacient vyznačí lokalizaci jeho bolesti, numerickou škálu intenzity bolesti, popis charakteru bolesti, četnost výskytu bolesti a číselné hodnocení ovlivnitelnosti nálady, spánku, každodenní aktivity, koncentrace, vztahů, práce ve vztahu k bolesti a také léky, kterými pacient snižoval bolest a jejich účinnost. (Kolektiv autorů, 2006)

Krátký inventář bolesti (Brief Pain Inventory) Zaměřuje se na pacientovu bolest během posledních 24 hodin. Při použití BPI sestra požádá pacienta, aby označil nejnižší a nejvyšší bolest, kterou pociťoval, a kterou pociťuje nyní. Dále zjišťujeme, zda mněl pacient někdy jiné než běžné bolesti jako jsou bolesti zubů a hlavy, zda ho bolest nějak ovlivňovala a pokud ano, do jaké míry a jakou metodu zvolil při léčbě bolesti. (Kolektiv autorů, 2006)

McGillský dotazník bolesti Hodnotí sérii neuropatické bolesti jako je píchání, pálení nebo vystřelující bolest způsobená nervy. Sestra nabízí popis k měření senzorické, afektivní a hodnotící oblasti bolesti. Tento dotazník má k dispozici krátkou a dlouhou verzi. V krátké verzi je 15 popisujících slov a dlouhá verze obsahuje 78 popisujících slov. Dotazník může být použit jako základní zhodnocení, i pro pravidelné vyšetření. (Kolektiv autorů, 2006)

Minnesotský vícefázový osobností inventář V první řadě se používá u pacientů s chronickou bolestí. Obsahuje 566 otázek typu pravdivá/nepravdivá, která hodnotí charakter osobnosti pacienta. Účelem je předpovídání reakcí na bolestivé intervence. (Kolektiv autorů, 2006)

Záznam sebemonitorace bolesti (deník bolesti) Uplatňuje se u pacientů, kteří mají chronické nebo rekurentní bolesti. Tento deník bolesti pomáhá sestře lépe porozumět pacientovým symptomům, jejich načasování a závažnosti, i to jak na ně reagoval. Pacient zde zaznamenává své aktivity, intenzitu bolesti a intervence na zmírnění bolesti. Deník pomáhá rozpoznat, v jakém rozsahu opatření managementu bolesti a aktivity ovlivní intenzitu bolesti. (Kolektiv autorů, 2006)

19

Průběžný záznam managementu bolesti, tzv. Flow sheet Zaznamenává vývoj intenzity bolesti a reakcí na intervence v čase. Hodnotí se zde intenzita bolesti, terapeutické intervence, výsledek intervence a nežádoucí účinky léčby např. nauzea. Flow sheet pro hodnocení bolesti je užitečný v nemocnici i mimo ni. Může se používat současně s deníkem bolesti. Sestra má na výběr ze dvou záznamů, a sice záznam pro pacienta s infúzí analgetik a záznam pro pacienta s perorálními léky. (Kolektiv autorů, 2006)

Monitorování účinnosti analgetik Sestra naučí pacienta, který užívá perorální analgetika zaznamenávat intenzitu bolesti před každou dávkou analgetik a pak znovu za 1 až 2 hodiny. Sestra zaznamená cíl tlumení bolesti, cílové aktivity a všechny nežádoucí účinky. Tato škála pomáhá sestře a dalším zdravotníkům najít správný lék, dávku a četnost podávání, aby kontrola bolesti byla dostatečná. (Kolektiv autorů, 2006) 2.2.2 Hodnocení soběstačnosti a výkonnosti „Soběstačnost je schopnost uspokojovat samostatně obvyklé potřeby v daném konkrétním prostředí.“ (Kalvach a kolektiv, 2008, str. 92) Hodnocení soběstačnosti patří k jednomu ze základních cílů ošetřovatelské péče. Jedná se o podporu nemocnému zůstat soběstačný, tedy být nezávislý na pomoci druhých. Sestra má za úkol zjišťovat funkční schopnosti každého pacienta, udržovat a rozvíjet jeho soběstačnost, tak aby byl schopen dlouhodobě žít nezávisle ve svém domácím prostředí. Tato pomoc sestry je důležitou součástí ošetřovatelského procesu. Nemocní, kteří nejsou schopni si zajistit činnosti běžného denního života bez pomoci druhých, pociťují nedostatky v základní péči. Stav nemocného se může zkomplikovat imobilizačním syndromem, proto je důležité, zajišťovat kvalitní individuální ošetřovatelskou péči. (Staňková, 2001)

Barthelův test aktivit denního života (ADL) Barthelův test základních všedních činností ADL je jednoduchý index, který stanovuje všeobecné funkční zdatnosti a vychází z hodnocení soběstačnosti nebo závislosti v základních všedních činnostech. Barthelové index je nejpoužívanějším nástrojem pro měření zdatnosti v základních každodenních aktivitách. Test je vypracován na základě objektivních dovedností pacienta. Mezi tyto dovednosti řadíme samostatné najedení, koupání, mytí, přemísťování, chůzi po rovině, chůzi po schodech, oblékání se, použití 20

WC a kontinenci. Při samostatném provedení jsou tyto dovednosti ohodnoceny 10 body, 5 body při provedení s pomocí a 0 body při neprovedení úkolu. Pokud pacient dosáhne 100 bodů, znamená, že je soběstačný, 95-60 bodů pacient provede úkoly s pomocí a je lehce nesoběstačný, 60-40 bodů pacient je středně soběstačný a při 40 a méně bodech je pacient nesoběstačný. (Schuler, Oster, 2010)

Instrumentální aktivity denního života (IADL) Test instrumentálních všedních činností umožňuje posoudit, nakolik pacient zvládá složitější činnosti všedního dne, nutné pro úplnou soběstačnost. IADL stupnice vzájemně souvisí s kognitivními schopnostmi a depresí. V této stupnici je třeba posuzovat jen to, co pacient skutečně zvládá. Test se skládá z 8 oblastí, ve kterých se posuzuje telefonování, nakupování, příprava jídla a vaření, vedení domácnosti, praní, jízda dopravním prostředkem, užívání léků a nakládání s penězi vždy jedním bodem, takže maximální počet bodů je 8 (zcela soběstačný) a minimální 0 (nesoběstačný). Tato stupnice je spíše vhodná pro průběžné sledování. (Schuler, Oster, 2010)

Funkční míra soběstačnosti (FIM) FIM vychází z indexu Barthelové, který je rozdělen na motorickou a kognitivní část. Motorická část popisuje schopnosti samostatné tělesné obsluhy, jako jsou například soběstačnost, ovládání sfinkterů, přesuny a lokomoci. V kognitivní části se potom popisuje komunikace a kognitivní nebo sociální schopnosti. Každá z položek má sedmibodové odstupňování od celkové závislosti až po úplnou soběstačnost. Celkem lze dosáhnout 18 až maximálně 126 bodů, 13 až 91 bodů v motorické části a 5 až 35 v kognitivní části. Zhodnocení motorické část: 69-91 bodů znamená lehké až žádné motorické omezení, 43-68 bodů značí středně těžké až střední omezení, 13–42 bodů velmi těžké až těžké omezení. Kognitivní část: 30-35 bodů žádné nebo lehké omezení, 11-29 bodů střední omezení a 5-10 bodů těžké kognitivní omezení. Funkční míra soběstačnosti má vyšší citlivost než Barthelové index. (Schuler, Oster, 2010)

Funkční hodnocení FAQ (Functional activities questionnaire) Dotazník, který se skládá z 10 položek, zahrnuje například vyplňování úředních dokumentů, zapamatování současných událostí, schopnost ohřát vodu, uvařit kávu nebo vypnout sporák. Každý z těchto deseti úkolů má 4 možnosti ohodnocení dle výkonnosti v dané funkci s možností získat 0-3 body. Pacient, který získá 0 bodů, zvládá výkony bez problémů, pacient s 3 body, není schopen provést danou činnost a při více než 9 bodech, 21

má pacient určité mozkové postižení. Tedy čím vyšší skóre, tím těžší postižení. (Kalvach a kolektiv, 2008)

2.2.3 Hodnocení rizika vzniku dekubitů Pro zhodnocení rizika vzniku dekubitů máme řadu stupnic. Nejčastěji používanými stupnicemi jsou stupnice dle Nortonové, Bradenové nebo Waterlowa. Hodnotící škály nám umožňují u rizikových nemocných včas zavést preventivní opatření. Použití kterékoli škály pomůže sestře určit rizikové pacienty a plánovat jejich ošetřování tak, aby se vzniku dekubitů zabránilo. Pacienti se hodnotí při příjmu a dále také v pravidelných intervalech podle stavu pacienta a při jakékoliv změně. Doporučené hodnocení pacientů je maximálně 1 x denně a minimálně 1 x týdně, toto hodnocení je vždy zapisováno do dokumentace. (Mikula, Müllerová, 2008)

Škála dle Nortonové Škála podle Nortonové byla sestavena pro pacienty v dlouhodobé péči. Hodnotí se celkové zdraví pacienta, duševní stav, aktivita, mobilita a inkontinence. Na základě těchto hledisek je pacient ohodnocen určitým počtem bodů, čím je bodové hodnocení nižší, tím je riziko vzniku dekubitů vyšší. Při dosažení 13 a méně bodů se jedná o nejvyšší riziko vzniku dekubitů, 14-18 bodů vypovídá o vysokém riziku vzniku dekubitů, 19-23 bodů svědčí o středním riziku a nad 24 bodů je riziko minimální. Jakmile se změní stav pacienta v jakémkoliv ze 4 hledisek, měl by být jeho stav přehodnocen. (Mikula, Müllerová, 2008)

Škála dle Bradenové Škála podle Bradenové se používá převážně na jednotkách intenzivní péče. Škálu tvoří následující skupiny: smyslové vnímání, vlhkost, aktivitu, pohyblivost, výživu, tření a střižné síly. Celkové bodové skóre 6-9 vypovídá o vysokém riziku vzniku dekubitů, 9-16 střední, 16-20 malé a nad 20 velmi malé riziko. Tato škála lépe zohledňuje všechny rizikové faktory, oproti škále dle Nortonové, zahrnuje také riziko tření a střižných sil a výživu. (Mikula, Müllerová, 2008)

Škála dle Waterlowa Škála podle Waterlowa zahrnuje tělesnou konstituci, hmotnost, kontinenci, typ kůže, mobilitu, pohlaví, věk a chuť k jídlu. Za rizikové faktory jsou považovány chirurgický 22

zákrok, vliv léků, věk a nemoc. Každý rizikový faktor označuje určitý počet bodů, které se sčítají. Čím vyšší je bodové hodnocení, tím vyšší je riziko vzniku dekubitů. Při více než 10 bodech existuje u pacienta riziko vzniku dekubitů, 15-20 bodů značí vysoké riziko vzniku dekubitů a při více než 20 bodech je riziko velmi vysoké. (Mikula, Müllerová, 2008)

2.2.4 Hodnocení nutričního stavu Sestry hrají důležitou roli v posuzování nutričního stavu pacienta. Nutriční stav pacienta ovlivňují vedlejší účinky léků, zejména se jedná o sníženou chuť k jídlu, nevolnost či zácpu. Při posouzení nutričního stavu si musí sestra všímat známek nedostatečné výživy, které se projevují úbytkem hmotnosti, nezájmem o jídlo, potížemi s polykáním, suchou kůží a sliznicemi, zánětem sliznic a dalšími příznaky jako jsou postižení dutiny ústní a dásní. Je třeba, aby sestra komunikovala, jak s rodinou, tak s pacientem, aby mohla vytvořit přesný obraz toho, jak pacient jí, co má a nemá rád a jaké množství jídla snáší. (OĆonnor, Aranda, 2005)

Nutriční anamnéza Anamnéza je základem hodnocení nutričního stavu pacienta. K hlavním údajům, které sestra hodnotí, patří velikost hmotnostního výkyvu, doba, za kterou k poklesu hmotnosti došlo, souvislost hubnutí se zdravotními problémy a ztrátou pocitu zdraví, stravovací zvyklosti, chuť k jídlu a psychosociální stresové situace. (Kalvach a kolektiv, 2008)

Základní dotazník k orientaci o riziku malnutrice Jedná se o stručný dotazník se snadným zpracováním, který se skládá celkem z 10 otázek. Pokud pacienta na jednotlivé otázky odpoví „ano“, přičte si příslušný počet bodů, pokud pacient odpoví „ne“ nepřičte si žádný bod. 0-2 body svědčí o dobré nutriční situaci, při 3-5 bodech se jedná o střední riziko malnutrice, 6 a více bodů znamená vysoké riziko malnutrice. (Kalvach a kolektiv, 2008)

Nottinghamský screeningový dotazník Tento dotazník je orientovaný především na nemocniční prostředí. Skládá se ze 4 položek, které zahrnují hodnocení BMI, nechtěného úbytku hmotnosti v posledních třech měsících, snížení příjmu potravy v posledním měsíci před hospitalizací a závažnost 23

základního onemocnění. Dotazník se hodnotí 2,1 a 0 body, 0-2 bodů dobrá nutriční situaci, 3-5 bodů střední riziko malnutrice, 6 a více bodů vysoké riziko malnutrice. (Kalvach a kolektiv, 2008)

Mini Nutritional Assessment (MNA) Používá se ke zjištění stavu výživy pacienta a k přesnějšímu zhodnocení rizika malnutrice především u starších osob. Dotazník existuje v různých modifikovaných podobách, který obsahuje soubor otázek, ty jsou rozděleny do dvou částí doplněné objektivními ukazateli. Test je zaměřen na antropometrická měření, hodnocení zdravotního stavu a stravovacích návyků. Maximální počet bodů je 30, norma do 24 bodů, riziko malnutrice 17-23,5 bodu a méně jak 17 bodů malnutrice. (Kalvach a kolektiv, 2008)

2.3 Ošetřovatelská péče na psychiatrii Při péči o psychiatrické pacienty sestra usiluje o co možná nejmenší zásah do jejich sebepéče. Vede je k samostatnosti a snaží se předcházet vzniku závislosti pacienta na zdravotnickém zařízení. Ošetřovatelská péče na psychiatrii spočívá, nejen v běžné náplni práce sestry, ale v komplexní péči včetně plnění ordinací vykonává ještě tyto činnosti – sleduje nemocného, který ohrožuje sebe a okolí, podává psychofarmaka a dohlíží na jejich užití u pacientů s problematickým přístupem k léčbě, asistuje při specifických druzích léčby, připravuje nemocného a pečuje o něj po výkonech, podílí se na psychoterapeutických aktivitách, hledá příčiny duševních poruch, orientuje se v právní problematice, zapojuje se do resocializaci nemocných a také se zaměřuje na edukaci v oblasti duševního zdraví. (Marková, Venglářová, Babiaková, 2006) 2.4

Hodnotící metody specifické pro psychiatrické ošetřovatelství

2.4.1 Hodnocení kognitivních funkcí Kognitivní neboli poznávací funkce jsou ty funkce, které nám umožňují výběr a zpracování informací tak, abychom se přizpůsobili svému okolí. Mezi kognitivní funkce řadíme příjem informací, jejich podržení, třídění a integrace, dále potom paměť a učení, myšlení, expresivní funkce jako jsou řeč, kreslení a mimické vyjadřování. Při poruše kognitivních funkcí dochází k postižení exekutivních neboli výkonných funkcí, k nimž patří především motivace a vůle, plánování činnosti a provádění úkonů. Důležité je 24

včasné odhalení počínající poruchy kognitivních funkcí, což je významné především pro diagnostiku demencí nebo lehkých poruch poznávacích funkcí, které demencím předcházejí. K hodnocení kognitivních funkcí existuje celá řada testů. (Kalvach a kolektiv, 2008)

Mini Mental State Examination (MMSE), tzv. Folsteinův test Je jedním z nejčastěji používaných testů k úvodnímu vyšetření kognitivních deficitů. Tento test se skládá ze dvou částí. V první části se hodnotí orientace, paměť a pozornost, ve druhé části pojmenování předmětů, čtení, psaní a vizuálně-konstruktivní schopnosti. Test se skládá z 30 otázek, které jsou ohodnoceny 1 bodem. 24 - 30 bodů označuje normu, 17 – 23 bodů značí lehkou kognitivní poruchu a méně než 17 bodů udává vážné kognitivní poškození. Výsledek je závislý na situaci, stavu pacienta, ale i na demografických a sociálních proměnných. Tento test vždy vyžaduje individuální přístup k pacientovi, proto vyšetřující do hodnocení zahrne i chápavost pacienta ve vztahu k zadání. Z výsledku MMSE nelze stanovit diagnózu demence, k tomu jsou zapotřebí testy, jako jsou například DemTect nebo CCT. (Schuler, Oster, 2010)

Test kreslení hodin (CCT) Je vhodný při vyšetření funkčních poruch mozku, např. kognitivních deficitů. Test umožňuje různé způsoby provedení a zhodnocení. Lze provést dvě varianty, a sice metodu podle Watsona, která je nejjednodušší anebo metodu podle Shulmana. Pacient zakreslí do předem připraveného kruhu hodinový ciferník s čísly, u hodin podle Shulmana navíc vyznačí časový údaj. V tomto testu hodnotíme celistvost zakresleného číselníku, správné vyznačení časového údaje a řádné označení čísel, jejich pořadí a umístění na ciferníku. Čím vyšší dosažení počtu bodů, tím horší výsledek. Pacient tedy může docílit až 7 bodů. Při více než 3 bodech se jedná o výsledek abnormální. (Schuler, Oster, 2010)

DemTect Dementia Detection se využívá k rozpoznání duševních poruch a ke sledování průběhu duševního poklesu. Jedná se o kognitivní test, který je vhodný pro úvodní diagnostiku demence. Ve srovnání s MMSE klade vyšší nároky a je tedy žádoucí u pacientů s lehčím postižením. Test se skládá z pěti částí, které obsahují tři testy na zapamatování si slov a čísel, jeden úkol s přeměnou číslic na číslovky a poslední úkol testující verbální 25

plynulost. Maximální počet dosažených bodů je 18. Při získání 18-13 bodů se jedná o normu, 9-12 bodů označujeme jako mírnou kognitivní poruchu a méně než 8 bodů odpovídá demenci. (Schuler, Oster, 2010)

Rozšířený index dle Barthel Používá se pro hodnocení potřeby pomoci při zvládání komplexních požadavků všedního dne, které předpokládají kognitivní schopnosti. Skládá se z 6 částí o 3 a 4 stupních, části jsou ohodnoceny v pětibodových odstupech od 0 do 15 bodů. Index vyplňuje sestra, která o pacienta pečuje a zaznamenává, co pacient viditelně zvládá, nikoliv to, co by teoreticky zvládnout mohl. Hodnotí chápání, komunikaci, sociální interakci, řešení každodenních problémů, paměť, učení, orientaci, zrak a neglect syndrom. Maximálně lze dosáhnout 90 bodů. 70-90 bodů znamená žádné nebo mírné kognitivní potíže, z 20-65 bodů vyplývá střední kognitivní omezení a při dosažení 0-15 bodů se jedná o závažnou kognitivní poruchu. (Schuler, Oster, 2010)

Clinical dementia rating (CDR) Jedná se o strukturované vyšetření, které hodnotí kognitivní funkce. Vyšetření slouží ke zjištění přítomnosti jak demence, tak pouze mírné poruchy kognitivních funkcí. Při rozhovoru, který provádí sestra s pacientem, s jeho pečovatelem a s rodinnými příslušníky, se hodnotí paměť, orientace, soudnost a řešení problémů, společenský život, práce doma a koníčky a osobní péči. 0 bodů je norma, 0,5 bodu velmi mírná porucha funkce, 1 bod mírná porucha, 2 body střední porucha, 3 body těžká porucha funkce. (Kalvach a kolektiv, 2008)

Alzheimer´s disease assessment scale-cognitive (ADAS – cog) Jde o výkonnostní test, který se používá pro porovnávání kognitivních změn v čase u téhož pacienta před a během léčby. Test se skládá z 15 subtestů zaměřených na různé typy kognitivních funkcí, např. na vybavení slov, zpožděné vybavení slov, orientaci a obkreslování figur. (Kalvach a kolektiv, 2008)

Reisbergova škála GDS (Global deterioration scale) Tato škála se používá k hodnocení tíže demence včetně stavů, které jí předcházejí. Pacienty zařazuje dle úrovně kognitivních funkcí do jednoho ze sedmi stádií. 1. stádium bez kognitivní poruchy, 2. kognitivní porucha pouze subjektivní, objektivně neměřitelná, 26

3. subjektivní stížnosti na poruchy paměti i objektivně měřitelná porucha, nedosahující tíže demence, 4. mírná demence, 5. střední demence, 6. těžká demence, 7. demence v terminálním stádiu. (Kalvach a kolektiv, 2008)

Hachinskiho ischemické skóre Jedná se o třinácti položkový inventář příznaků, kde sestra hodnotí například přítomnost deprese, zachovalost osobnosti, arteriální hypertenzi, zmatenost nebo emoční labilitu. Některé otázky jsou ohodnoceny jedním bodem, jiné dvěma body. Dotazník slouží jako orientační diagnostické rozlišení mezi primárně degenerativní demencí Alzheimerova typu a demencí vaskulárního typu. Čím vyšší skóre, tím se pravděpodobněji jedná o demenci vaskulárního typu a obráceně. Skóre 0-4 body svědčí spíše pro Alzheimerovu demenci, méně než 7 bodů pro vaskulární demenci, 5-6 bodů může se vyskytovat u smíšených demencí. (Kalvach a kolektiv, 2008)

2.4.2 Hodnocení drogově závislých pacientů Užívání drog je stále větším problémem a to zejména u mladých lidí. Každý z nás jistě ví, že drogy jsou nebezpečné a že na ně vzniká závislost. Jak je známo, mezi drogy patří marihuana a hašiš jako konopné drogy, kokain, heroin, pervitin, extáze, LSD, houby lysohlávky a jiné. Do této kategorie také patří i závislost na lécích. V tomto případě jde zejména o amfetamin, efedrin, benzodiazepiny, barbituráty a některá analgetika. Mimo jiné sem patří i toluen či jiná rozpouštědla. Některé drogy se kouří, jiné čichají, další se aplikují do žil, což je spojeno s nebezpečím infekce nebo přenosu infekční žloutenky a choroby AIDS. Pro zhodnocení drogově závislých pacientů existují různé způsoby. (Kučerová, 2013)

Škála závažnosti závislosti (SDS) Tento krátký dotazník, který je určen pro dospělé, byl vytvořen k rychlému a jednoduchému posouzení závažnosti závislosti na různých drogách. SDS se skládá z 5 položek, které jsou zaměřeny na psychologické složky závislosti. Tyto složky jsou zaměřeny na sníženou kontrolu užívat drogy a na předsudky a úzkosti spojené s užíváním drog. Každá z pěti položek je čtyřbodově odstupňovaná 0-3. Celkový počet bodů se pohybuje od 0 do 15. Čím vyšší skóre, tím vyšší úroveň závislosti. (www.drogy-info.cz, 2003) 27

Evropský index závažnosti návykového chování (EuropASI) Vychází z Addiction Severity index, jedná se o strukturovaný rozhovor o 161 položkách, který je určený pro zmapování problémů spojených s užíváním drog. Byl vytvořen pro poskytování základních informací před, v průběhu a po léčbě kvůli problémům s návykovými látkami, a pro posouzení změn u pacienta. Dotazník se zaměřuje na sedm oblastí života pacienta, jedná se tedy o základní údaje, zdravotní stav, práce, užívání drog, právní postavení, rodinná anamnéza, rodinné a sociální vztahy, psychický stav a problémy. Zde je použita desetibodová škála od 0 do 9, která hodnotí stupeň závažnosti problémů pacienta z uvedených sedmi oblastí. (www.drogy-info.cz, 2003)

Skríningový dotazník pro dospívající identifikující rizikové oblasti Dotazník byl vytvořen pro zjišťování problémových oblastí pacienta a posuzování závažnosti těchto problémů. Tento skríning obsahuje 168 položek, které mapují rizikové chování ve vztahu k užívání drog identifikující 10 problémových oblastí. Mezi tyto oblasti řadíme užívání návykových látek, chování, zdravotní stav, duševní zdraví, sociální zdatnost, rodinný systém, školu, práci, vztahy s vrstevníky, volný čas a rekreace. Dotazník je subjektivní, získaná data proto mohou být ovlivněna stejně jako odpovědi, které do značné míry vypovídají o subjektivním vnímání problémů. Vhodné tedy je, aby byl doplněn rozhovorem, případně dalším vyšetřením a údaji z okolí a to především u pacientů, kteří měli problémy s drogami a v současné době abstinují. (www.drogyinfo.cz, 2003)

Schwartzova škála hodnocení terapie Jedná se o krátkou a jednoduchou škálu o 10 položkách, která je zaměřena na kvalitu života pacienta v posledních 7 dní. Cílem této škály je měření efektivity léčby napříč širokým spektrem léčebných zařízení a u různých populací. Škála se používá jak u ambulantních, tak u hospitalizovaných pacientů. Respondenti mají na výběr ze 7 bodové škály v rozsahu od 0 (nikdy) do 6 (neustále nebo téměř stále). Celkový počet bodů se pohybuje od 0 do 60. Čím vyšší skóre, tím vyšší kvalita života pacienta. (www.drogy-info.cz, 2003)

28

Dotazník pro zhodnocení rizika přenosu krevně přenosných virových infekcí Tento dotazník hodnotí četnost, s jakou se injekční uživatelé drog podílejí na způsobu poškození kůže, jako jsou injekční, jiné způsoby poškození a sexuální chování v předchozím měsíci. Popisuje celková rizika pro vznik infekčních chorob přenosu krví. Dotazník se skládá ze dvou typů položek, a sice specificky zaměřené na rizikové chování a na způsoby ochrany před infekčními nemocemi. Tato metoda je také tvořena z 34 otázek, ve kterých se ptáme na otázky z 3 různých částí, 20 otázek na chování při injekční aplikaci, 8 otázek na sexuální chování a 6 otázek na jiné způsoby poškození kůže. (www.emcdda.europa.eu, 2011)

2.4.3 Hodnocení deprese Deprese je porucha emotivity neboli poruchou nálady. Jedná se o závažnou poruchu, která může dosahovat až psychotické hloubky. Psychiatři rozlišují mnoho druhů depresí, některé jsou psychotické jiné ne. V obecném slova smyslu označujeme depresi jako pokles něčeho, v tomto případě tedy pokles nálady. Člověk, který je v depresi, je hluboce smutný, nic ho nebaví, nic ho nezajímá, do ničeho se mu nechce, projevuje se poklesem rychlosti myšlení a pohybu. Je tedy celkově utlumený a zpomalený, je bez energie. U depresí se také může často vyskytovat i zácpa, nechutenství, imobilita či mutismus. V tomto případě je nutná hospitalizace, a to i bez souhlasu nemocného, neboť je nezbytné doplnit tekutiny, živiny a pečovat o hygienu. Pro zhodnocení hloubky deprese se v psychiatrii používá řadu stupnic. (Kučerová, 2013)

Beckova stupnice deprese Jedná se o sebeposuzovací škálu k odhadu míry deprese, která obsahuje 21 škál. Na těchto škálách pacient označí jednu ze čtyř nabízených možností. Příkladem je nálada, zde je možno označit 0 jako nemám smutnou náladu, 1 jako mám smutnou náladu, 2a jako jsem stále smutný a nemohu se smutku zbavit, 2b jako jsem tak smutný a nešťastný, že mě to velmi trápí a 3 jako jsem tak smutný a nešťastný, že to už nemohu snést. Za hraniční hodnotu se považuje 10 bodů. Při 10-15 bodech se jedná o mírnou depresi, při 16-19 o mírnou až střední deprese, 20-29 bodů značí střední až těžkou depresi a 30 a více bodů se označuje jako těžká deprese. (Svoboda, 2010)

29

Hamiltonova stupnice deprese Tato stupnice obsahuje celkem 20 položek, které jsou zaměřené na depresivní příznaky. Intenzita těchto příznaky se hodnotí na tříbodové škále. Příkladem je motorika, zde pacient může označit první nabízenou možnost, která uvádí zpomalenost řeči a pohybů, za druhé útlum a za třetí stuporózní stav. Součet všech hodnot za jednotlivé položky udává celkové skóre deprese. Tuto stupnici používají sestry spíše pro sledování změn psychiky pacienta, který je v opakujících se časových intervalech pravidelně posuzován. (Svoboda, 2010)

Geriatrická škála deprese, dle Yessavageho Cílovou skupinou jsou zdraví, somaticky nemocní a lidé s mírnou až střední kognitivní poruchou. Toto hodnocení se používá v akutních oborech, ale i v dlouhodobé péči. Test se skládá z 15 otázek, které se vztahují k období několika posledních týdnů. U otázek 1, 5, 7, 11 a 13 je za odpovědi „ne“ a u ostatních otázek za odpovědi „ano“ po jednom bodu. Pacient tedy může dosáhnout nanejvýš 15 bodů. Při 6 a více bodech se zřejmě jedná o depresi a je třeba provést podrobnější diagnostické vyšetření. (Schuler, Oster, 2010)

Zungova stupnice deprese Tato stupnice se orientuje na množství příznaků vykazující úzkost. Celkem se skládá z 20 symptomů deprese, jako jsou například, volně se mi dýchá, obtěžují mě bolesti hlavy, ruce mám obvykle teplé a suché, kde pacient vyjadřuje míru obtíží na čtyřbodové škále od nikdy nebo zřídka až po velmi často nebo stále. Hraniční hodnota mezi normou a začínající depresí se pohybuje okolo 50 bodů. (Svoboda, 2010)

2.4.4 Hodnocení deliria Delirium patří do skupiny obluzeného vědomí, což znamená poruchu vědomí především v jeho kvalitě. (Kučerová, 2013) „Pacient je jakoby ve snu, který však snem není.“(Kučerová, 2013, str. 35) Jedná se o akutní formu, kdy pacient může i zemřít, neboť se delirium projevuje velice prudce a závažně. Obvykle však trvá jen několik málo dní. Pacient, který je v deliriu, je až extrémně neklidný. Má bohaté zrakové i sluchové halucinace a velmi bouřlivé tělesné příznaky jako jsou horečka, vysoký krevní tlak, rychlý pulz a silně se potí. Také mívá značné úzkostí a někdy i křičí. Delirium se

30

vyskytuje v horečnatých stavech, u alkoholiků jako delirium tremens nebo po operacích. Po odeznění deliria se může vyskytovat neúplná amnézie. (Kučerová, 2013)

Confusion Assessment Method (CAM) Tento hodnotící nástroj se skládá z 9 otázek, s pomocí něhož sestra hodnotí, zda se u pacienta vyskytuje akutní změna psychického stavu nebo jeho kolísání, poruchy pozornosti a soustředěnosti či je přítomno dezorganizované myšlení anebo porucha vědomí. O deliriu uvažujeme v případě, že jsou současně přítomny tři pozitivní odpovědi na otázky 1, 2 a současně 3 nebo 4. (Pokorná a kolektiv, 2013)

Delirium Observation Screening (DOS) Škála pro zhodnocení časných příznaků deliria zahrnuje 13 položek, které jsou jednoduše zjistitelné pečujícími osobami. Sestra každou položku hodnotí jako přítomná nebo nepřítomná, tedy 0 anebo 1 bodem. Tato škála se používá u hospitalizovaných pacientů, kteří se projevují zmateností. Je vhodná spíše při opakovaném kontaktu s nemocným, ale nelze srovnat vývoj v čase. (Pokorná a kolektiv, 2013)

NEECHAM – Neelson, Champagne Tento nástroj byl vyvinutý pro hodnocení stavů akutní zmatenosti nemocných. Zde jsou hodnoceny oblasti kognitivně-behaviorální a fyziologické. Test vzájemně souvisí s výsledky hodnocení kognitivních procesů dle MMSE. Využití tohoto testu je vhodnější u pacientů s projevy hypoaktivního deliria. Sestra zde hodnotí projevy a chování nemocného a také měří vitální funkce. Celkový počet bodů se pohybuje od 0 (minimální funkce) do 30 bodů (normální funkce). Kritická hodnota je 24 bodů, rozmezí od 0-24 bodů rozeznává projevující se delirium. (Pokorná a kolektiv, 2013)

31

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Metodika bakalářské práce je realizována na základě kvantitativního výzkumu, formou dotazníkového šetření. Pomocí anonymních dotazníků vlastní tvorby proběhl sběr informací. Dotazník sestává celkem z 18 otázek, z nichž 15 otázek je uzavřených, 2 polootevřené, 1 otevřená a u 3 otázek bylo možné zvolit více odpovědí. Na začátku dotazníku jsou otázky týkající se pohlaví, věku nebo vzdělání pro zpracování statistických údajů. Otázky jsou sestaveny v návaznosti na stanovené cíle a hypotézy. Povolení k dotazníkovému šetření jsem získala na základě písemné žádosti o provedení výzkumu v obou psychiatrických nemocnicích jednak v Havlíčkově Brodě, a jednak v Jihlavě. Tyto žádosti a také dotazník jsou uvedeny v příloze.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Respondenti mého šetření byli zdravotní sestry a zdravotní bratři, kteří pracují v psychiatrických nemocnicích Havlíčkův Brod a Jihlava. Zde jsou tedy porovnávány 2 skupiny respondentů z těchto psychiatrických zařízených. Tyto 2 skupiny respondentů byly zvoleny na základě domněnky, že hodnotící metody k posuzování stavu pacienta se budou lišit, dle těchto psychiatrických zařízených. Mezi respondenty bylo celkem rozdáno 110 dotazníků, 55 z nich po odděleních v Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod a dalších 55 dotazníků v Psychiatrické nemocnici Jihlava. Ke zpracování se jich vrátilo celkem 100, 50 z každé psychiatrické nemocnice. Návratnost dotazníků tedy byla 91 %.

3.3 Průběh výzkumu K potvrzení stanovených cílů a hypotéz této práce byl použitý anonymní dotazník vlastní tvorby, který byl rozdán v psychiatrických nemocnicích Jihlava a Havlíčkův Brod. Sběr a vyhodnocení těchto údajů trvalo od února do dubna 2014. Ke každé otázce byl vytvořený graf, který byl slovně okomentován.

32

3.4 Zpracování získaných dat Ke zpracování údajů, které jsou uvedeny v praktické části, a k psaní samotné bakalářské práce je použitý program Microsoft. Pro analýzu anonymních dotazníků a tvorbu grafů Microsoft Excel a pro text Microsoft Word. Pro přehledné zpracování dat je využitý sloupcový graf.

33

3.5 Výsledky výzkumu Otázka číslo 1 Pohlaví 96%

94%

Počet dotázaných v %

100% 80% 60% 40% 20%

6%

4%

0% Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod

Psychiatrická nemocnice Jihlava

Typ nemocnice Muž

Žena

Graf 1 Pohlaví

První otázka zjišťovala pohlaví respondentů. Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod zaměstnává celkem 96 % (48 dotázaných) žen a 4 % (2 dotázané) muže. Psychiatrická nemocnice Jihlava je na tom podobně, zde je zaměstnáno 94 % (47 dotázaných) žen a 6 % (3 dotázaní) muži.

34

Otázka číslo 2


Věk 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

38% 30% 26%

26% 20%

24%

20% 16%

Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod


Typ nemocnice Méně než 30 let

31-40 let

41-50 let

51 a více let

Graf 2 Věk

Druhá otázka byla zaměřena na věkové kategorie, ve kterých se nacházeli dotázaní respondenti. V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod nejčastěji pracují zdravotní sestry či zdravotní bratři ve věku 31 – 40 let, což odpovídá 38 % (19 respondentů). V Psychiatrické nemocnici Jihlava je nejčastějším věkem 41 – 50 let 30 % (15 respondentů).

Naopak

zdravotní

sestry

ve

věku

51

a

více

let

se

v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod vyskytují v nejmenším počtu 16 % (8 respondentů). V Psychiatrické nemocnici Jihlava se nejmenší počet vyskytuje u věkové kategorie méně než 30 let, což odpovídá 20 % (10 respondentů). Z toho můžeme tedy usoudit, že sestry v Psychiatrické nemocnici Jihlava mají větší přehled v používání hodnotících metod, neboť vykazují víceletou praxi.

35

Otázka číslo 3


Vzdělání 84%

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

52% 36% 10%

14% 2%

2% 0%



Typ nemocnice Střední odborné

Vyšší odborné

Vysokoškolské bakalářské

Vysokoškolské magisterské

Graf 3 Vzdělání

Třetí

otázka

zkoumala,

jaké

je

nevyšší

dosažené

vzdělání

respondentů.

V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod celkem působí 52 % (26 respondentů) se středním odborným vzděláním a 36 % (18 respondentů) s vyšším odborným vzděláním. Celých 10 % (5 respondentů) zde pracuje jako bakaláři a 2 % (1 respondent) jako magistr. V Psychiatrické nemocnici Jihlava působí celkem 84 % (42 respondentů) též se středním odborným vzděláním a 14 % (7 respondentů) s vyšším odborným vzděláním. Vyskytuje se zde 2 % (1 respondent) bakalář a 0 % (0 respondentů) magistrů. Z výzkumu tedy vyplývá, že respondenti, kteří mají střední odborné vzdělání především tedy na psychiatrii v Jihlavě, si vzdělání doposud nedoplnili.

36

Otázka číslo 4


Specializace 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

72%

68%

32% 24% 0%

4%

2%


0%


Typ nemocnice Psychiatrická sestra

Dětská sestra

Ne

Psychoterapeutický výcvik

Graf 4 Specializace

Ve čtvrté otázce bylo řešeno, jakou má zdravotnický personál specializaci. V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod pracuje 68 % (34 dotázaných) sester, které nemají žádnou specializaci. Psychiatrická nemocnice Jihlava je na tom obdobně. Zde pracuje 72 % (36 dotázaných) sester, které také nemají žádnou specializaci. Avšak na gerontopsychiatrickém oddělení v Jihlavě se dokonce vyskytly 2 zdravotní sestry, které mají dětskou specializaci, což odpovídá 4%. Také v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod se ojediněle objevily 2 % (1 sestra), která má psychoterapeutický výcvik. Zbylé sestry mají specializaci pro psychiatrické ošetřovatelství. Na psychiatrii v Havlíčkově Brodě to je 32 % (16 respondentů) a 24 % (12 respondentů) na psychiatrii v Jihlavě. Předpokládám, že sestry pracující v Havlíčkově Brodě mají větší přehled v používání specifických hodnotících metod, neboť mají více sester se specializací pro psychiatrické ošetřování chorých.

37

Otázka číslo 5 Nemocnice


50%

50%

50% 40% 30% 20% 10% 0% Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod


Typ nemocnice Nemocnice

Graf 5 Nemocnice

Pátá otázka zjišťovala počet dotázaných zdravotních sester pracujících v jedné ze dvou nabízených nemocnic. Celkem bylo dotazováno 100 zdravotních sester. Z grafu jasně vyplívá,

že

50

%

zdravotních

sester

odpovídalo

v Psychiatrické

Havlíčkův Brod a zbylých 50 % v Psychiatrické nemocnici Jihlava.

38

nemocnici

Otázka číslo 6

Počet respondentů v %

Oddělení 50%

46%

42%

40% 30%

26%

20% 20% 18%

20% 10%

10%

16%

2%

0%



Typ nemocnice Doléčovací oddělení Gerontopsychiatrické oddělení Oddělení návykových nemocí Oddělení pro léčbu a psychosociální rehabilitaci psychóz Přijímací oddělení

Graf 6 Oddělení

Šestá

otázka

zkoumala,

na

kterém

oddělení

dotázané

sestry

pracují.

V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod je nejvíce sester zaměstnáno na doléčovacím oddělení, což odpovídá 42 % (21 respondentů). Naopak nejméně respektive žádná dotázaná sestra 0 % (0 respondentů) nepracuje na gerontopsychiatrickém oddělení v Havlíčkově Brodě. 20 % (10 respondentů) zde působí na oddělení návykových nemocí a stejný počet také na oddělení pro léčbu a psychosociální rehabilitaci psychóz a o něco méně konkrétně 18 % (9 respondentů) na přijímacím oddělení. V Psychiatrické nemocnici Jihlava nejvíce dotázaných sester působí na přijímacím oddělení, což odpovídá 46 % (23 respondentů). Nejméně jich je však zaměstnáno na doléčovacím oddělení, tedy pouhá 2 % (1 respondent). 26 % (13 respondentů) potom na gerontopsychiatrickém oddělení, 16 % (8 respondentů) na oddělení pro léčbu a psychosociální rehabilitaci psychóz a 10 % (5 respondentů) na oddělení návykových nemocí.

39

Otázka číslo 7 Délka zaměstnání 46%


50% 40%

40% 30%

30%

30%

20%

18% 20% 4%

10%

8% 2% 2%



Typ nemocnice Méně než 5 let

5-10 let

11-20 let

21-30 let

31 a více let

Graf 7 Délka zaměstnání

Sedmá otázka zjišťovala, jak dlouho jsou dotázané sestry zaměstnány na daném oddělení. Nejvíce sester v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod pracuje na svém oddělení již 5 – 10 let 40 % (20 respondentů). V Psychiatrické nemocnici Jihlava pracují sestry méně než 5 let na tom samém oddělení 46 % (23 respondentů). Domnívám se, že sestry, které jsou zaměstnané v Psychiatrické nemocnici Jihlava, nemají dostatečný přehled v používání specifických metod. Neboť sestry, které zde pracují delší dobu např. 31 a více let 2 % (1 respondent) jsou na tom podstatně lépe a mají přehled v používání specifických metod. Psychiatrická nemocnici Havlíčkův Brod je na tom podobně, zde pracuje 8 % (4 respondenti) dotázaných sester více než 31 a více let.

40

Otázka číslo 8


Četnost používání hodnotících metod 100% 100% 80% 60% 40% 20% 0%

100% 94% 78%

68% 34% 0%

0%



Typ nemocnice Používají se pouze u vstupní ošetřovatelské anamnézy Používají se průběžně k hodnocení pacientova stavu Používají se při změně stavu pacienta Jiné

Graf 8 Četnost používání hodnotících metod

V osmé otázce byla řešena četnost používání hodnotících metod v psychiatrické ošetřovatelské péči. Z grafu jasně plyne, že obě psychiatrická zařízení jak Havlíčkův Brod, tak Jihlava, používají tyto metody u každé vstupní ošetřovatelské anamnézy, to odpovídá 100 % (100 respondentům). Možnost používání hodnotících metod

k průběžnému

hodnocení

stavu

pacienta

zvolilo

78

%

(39

sester)

v Havlíčkově Brodě a 94 % (47 sester) v Jihlavě. V Psychiatrické nemocnici Jihlava nejméně sester vybralo možnost používání hodnotících metod při změně zdravotního stavu, tedy 34 % (17 respondentů). V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod tuto možnost sestry volily častěji než v Jihlavě. Celkem na tuto variantu odpovědělo 68 % (34 sester). V obou těchto psychiatrických zařízení žádná ze sester nezvolila možnost jiné 0 % (0 respondentů). Předpokládám, že sestry mají přehled o stavu pacienta, neboť jeho zdravotní stav posuzují u každé vstupní ošetřovatelské anamnézy a také mnohdy při průběžném hodnocení.

41

Otázka číslo 9


Hodnotící metody 100% 80% 60% 40% 20% 0%

100%

88% 82% 92%

78% 56%

52%

48% 26%

12%



Typ nemocnice Hodnocení soběstačnosti

Hodnocení rizika vzniku dekubitů

Nutriční screening

Hodnocení bolesti

Hodnocení rizika pádů

Graf 9 Hodnotící metody

Devátá otázka zkoumala, jaké hodnotící metody používají zdravotní sestry k posuzování pacientova stavu nejčastěji. V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod je nejčastější užívanou obecnou metodou nutriční screening 92 % (46 respondentů), potom následuje hodnocení soběstačnosti 88 % (44 respondentů), dále hodnocení rizika vzniku dekubitů 82 % (41 respondentů), také hodnocení rizika pádů 56 % (28 respondentů) a v poslední řadě pouhých 12 % (6 sester) zvolilo hodnocení bolesti. V Psychiatrické nemocnici Jihlava jsou jasné rozdíly v používání těchto metod. 100 % (50 dotázaných) sester používá metody k hodnocení soběstačnosti, 78 % (39 respondentů) užívá nutriční screening, 52 % (26 respondentů) hodnocení rizika vzniku dekubitů, 48 % (24 respondentů) hodnocení bolesti a nakonec 26 % (13 sester) škály k hodnocení rizika pádů.

42

Otázka číslo 10 Specifické hodnotící metody 98% Počet dotázaných v %

100% 74%

80%

74%

60%

40%

40%

26% 22%

22%

20%

8% 8%

20% 0%



Typ nemocnice Kognitivní funkce

Deprese

Delirium

Agrese

Jiné

Graf 10 Specifické hodnotící metody

Desátá otázka zjišťovala, jaké specifické hodnotící metody používají sestry nejčastěji k hodnocení stavu pacienta. Na psychiatrii v Havlíčkově Brodě nejčastěji zdravotní sestry volí variantu jiné, až 74 % (37 sester). Pod touhle variantou se nejčastěji objevovala odpověď, že sestry tyto metody nepoužívají, neboť je uplatňují především psychologové. 26 % (13 respondentů) volí kognitivní funkce, 22 % (11 respondentů) depresi, 8 % (4 respondenti) delirium a stejný počet také agresi 8 % (4 respondenti). V Psychiatrické nemocnici Jihlava sestry nejčastěji volily možnost hodnocení kognitivních funkcí 98 % (49 respondentů), 74 % (37 sester) volilo možnost posuzování depresivního pacienta, 40 % (20 sester) nejčastěji hodnotí agresi a pouhých 20 % (10 respondentů) jiné oblasti hodnocení pacienta. Zde bylo nejčastější odpovědí hodnocení akutního násilí a screening dle stavu pacienta.

43

Otázka číslo 11 Častější užívání specifických metod


78% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

58% 42% 22%



Typ nemocnice Ano

Ne

Graf 11 Častější užívání specifických metod

V jedenácté otázce bylo řešeno častější užívání metod, které jsou specifické pro ošetřování nemocných na psychiatrii. Na psychiatrii v Havlíčkově Brodě mnohem více sester uplatňuje ty metody, které jsou určené pro obecné ošetřování nemocných 78 % (39 respondentů). Naopak 58 % (29 sester) v Psychiatrické nemocnici Jihlava používá ty metody, které jsou specifické pro ošetřování chorých na psychiatriích.

44

Otázka číslo 12 Hodnotící metody u drogově závislých pacientů 92%


100%

86%

80% 60% 40% 14%

8%

20% 0%



Typ nemocnice Ano

Ne

Graf 12 Hodnotící metody u drogově závislých pacientů

Dvanáctá otázka zkoumala znalost sester v používání hodnotících metod u drogově závislých

pacientů.

V Psychiatrické

nemocnici

Havlíčkův

Brod

nezná

92 %

(46 dotázaných) sester ty škály, které se užívají u těchto pacientů. Sestry v Psychiatrické nemocnici Jihlava jsou na tom o něco lépe, zde tyto škály zná 14 % (17 dotázaných). Z grafu je patrně jasné, že škály uplatňující se u drogově závislých pacientů, znají pouze ty sestry, které jsou zaměstnané na oddělení návykových nemocí. Mezi nejčastěji uváděnými v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod byly kritéria závislosti, týdenní hodnotící plán a také hodnocení motivace. V Psychiatrické nemocnici Jihlava mezi nejvíce početnými jsou také kritéria závislosti, hodnocení trestní činnosti, Barthelův test i MMSE.

45

Otázka číslo 13


Přínos pro pacienty

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

84% 70%

18%

12%

8%


8%


Typ nemocnice Ano

Ne

Nevím

Graf 13 Přínos pro pacienty

Třináctá otázka zjišťovala, zda sestry shledávají hodnocení pacientova stavu pomocí hodnotících škál za přínos. V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod si celých 70 % (35 sester) myslí, že mají přínos pro pacienty. V Psychiatrické nemocnici Jihlava je tomu také tak. Necelých 85 % (44 respondentů) se domnívá, že metody hodnotící pacientův stav jsou přínosem. 12 % (6 respondentů) v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod a 8 % (4 respondenti) v Psychiatrické nemocnici Jihlava neví nebo si sestry nejsou jisté, zda tyto metody mají nějaký přínos pro pacienty.

46

Otázka číslo 14 Spolupráce pacienta 96% Počet dotázaných v %

100%

78%

80% 60% 40% 20%

22% 4%



Typ nemocnice Ano

Ne

Graf 14 Spolupráce pacienta

Čtrnáctá otázka byla zaměřena na spolupracující pacienty se zdravotními sestrami při hodnocení určité oblasti. Pacienti v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod spolupracují se sestrami při hodnocení jejich stavu a při stanovení určitého výsledku. Jedná se o 96 % (48 spolupracujících) pacientů. Také pacienti v Psychiatrické nemocnici Jihlava spolupracují se sestrami, i když v o něco menší míře 78 % (39 spolupracujících) pacientů.

47

Otázka číslo 15 Orientace hodnotících metod 100%

96%


100% 80% 60% 40% 20%

4%

0%



Typ nemocnice Ano

Ne

Graf 15 Orientace hodnotících metod

Patnáctá

otázka

zkoumala,

zda

se

sestry

orientují

v hodnotících

metodách.

V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod mají sestry 100 % (50 sester) přehled v používání těchto metod. Ovšem Psychiatrická nemocnice Jihlava je na to také velmi dobře, pouhá 4 % (2 sestry) se v nich orientují špatně nebo vůbec. Z předchozích grafů soudím, že sestry v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův brod mají 100% přehled v těchto metodách proto, že mají na odděleních více sester s dlouholetou praxí, také mají sestry v této nemocnici vyšší dosažené vzdělání a kupříkladu některé z nich také specializované vzdělání pro ošetřování nemocných na psychiatrii.

48

Otázka číslo 16


Jaká je orietace hodnotích metod 72%

80%

46% 50%

60% 40%

20% 2% 6%

20%

0% 4%



Typ nemocnice Pokud je možnost výběru z více škál, zvolím tu, která mi vyhovuje nejlépe Škály jsou stanovené a není zde možnost výběru z více škál Lékař určí, která škála bude použita Jiné

Graf 16 Jaká je orientace hodnotících metod

V šestnácté otázce bylo řešeno, jak se sestry orientují v používání posuzovacích škál. V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod nejvíce sester 72 % (36 respondentů) odpovědělo, že pokud mají možnost výběru z více škál, volí tu, která jim vyhovuje nejlépe. Sestry v Jihlavě tuto možnost volily méně často, konkrétně jí zvolilo 46 % (23 sester). Škály jsou stanovené a není zde možnost výběru z více škál, naopak tuto možnost Jihlavské zdravotní sestry volily častěji 50 % (25 respondentů) než sestry v Havlíčkově Brodě 20 % (10 respondentů). Na možnost „lékař určí, která škála bude použita“, odpovědělo pouhá 2 % (1 sester) v Havlíčkově Brodě, přičemž 0 % (žádná sestra) z Psychiatrické nemocnice Jihlava tuto možnost nezvolily.

49

Otázka číslo 17 Přednáška /seminář


100%

90% 66%

80% 60%

34% 40% 20%

10%



Typ nemocnice Ano

Ne

Graf 17 Přednáška/seminář

Sedmnáctá otázka zjišťovala, zda by sestry uvítaly přednášku nebo seminář o hodnotících metodách, které posuzují pacientův stav. V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod 90 % (45 sester) odpovědělo, že by uvítaly seminář či přednášku s tímto tématem. Sestry v Psychiatrické nemocnici Jihlava by naopak tuto přednášku neuvítalo a to celých 34 % (17 sester).

50

Otázka číslo 18 Postradatelnost škály 98%

98%


100% 80% 60% 40% 20%

2%

2%



Typ nemocnice Ano

Ne

Graf 18 Postradatelnost škály

Osmnáctá otázka byla zaměřena na postrádání určité škály na daném oddělení. Až 98 % (49 sester) v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod odpovědělo, že nepostrádá žádnou škálu. Pouhá 2 % (1 zdravotní sestra), má nedostatek hodnotících škál, zde ji chybí škála sociální adaptace. Stejně tak jsou na tom sestry v Psychiatrické nemocnici Jihlava, zde také pouhým 2 % tedy (1 sestře) chybí nástroj k posuzování stavu pacienta. Tato sestra vyžaduje více nástrojů k hodnocení pacienta.

51

3.6 Diskuze Výzkum byl zpracován na základě anonymního dotazníku, kterého se účastnilo celkem 100 respondentů. 50 respondentů z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod a stejně tak 50 respondentů z Psychiatrické nemocnice Jihlava. Respondenty tohoto výzkumu tvořili především zdravotní sestry ale i zdravotní bratři. Na začátku této práce byly stanoveny 3 cíle a 3 hypotézy. Prvním cílem bylo zmapovat, jaké

hodnotící

metody

používají

sestry

v Psychiatrické

nemocnici

Jihlava

a Havlíčkův Brod. Druhým cílem bylo, zmapovat orientovanost sester v používání hodnotících metod. Třetím a posledním cílem bylo, zjistit, jaké hodnotící metody se používají u drogově závislých pacientů. Hypotéza 1: Používání hodnotících metod se liší dle psychiatrického zařízení K této hypotéze se vztahují otázky číslo 9 a 10 Na otázku, kterou z obecných hodnotících metod používají sestry v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod nejčastěji, nejvíce respondentů 92 % (46 respondentů) odpovědělo nutriční screening, dále 88 % (44 respondentů) hodnocení soběstačnosti, 82 % (41 respondentů) hodnocení rizika vzniku dekubitů, 56 % (28 respondentů) hodnocení rizika pádů a 12% (6 respondentů) zvolilo možnost hodnocení bolesti. V Psychiatrické nemocnici Jihlava je tomu však naopak, zde je nejčastější metodou k posuzování stavu pacienta hodnocení soběstačnosti. Tuto variantu zvolilo 100 % (50 respondentů), 78 % (39 respondentů) užívá nutriční screening, 52 % (26 respondentů) hodnocení rizika vzniku dekubitů, 48 % (24 respondentů) hodnocení bolesti a 26 % (13 respondentů) nástroje k posuzování rizika pádů. Na otázku, kterou ze specifických metod používají sestry na oddělení nejčastěji, odpovědělo z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod nejvíce sester na variantu jiné 74 % (37 respondentů). Pod touto možností se nejvíce vyskytovaly odpovědi, že tyto škály nepoužívají, neboť je užívají psychologové. 26 % (13 respondentů) zvolilo kognitivní funkce, 22 % (11 respondentů) depresi, 8 % (4 respondenti) delirium a stejně tak agresi 8 % (4 respondenti). Na psychiatrii v Jihlavě nejčastější volbou byla možnost hodnocení kognitivní funkcí 98 % (49 respondentů), 74 % (37 respondentů) volilo posuzování depresivního pacienta, 40 % (20 respondentů) hodnocení agrese a pouhých 20 % (10

52

respondentů) hodnotí jiné oblasti. Zde se nejvíce opakovalo hodnocení násilí a screening dle stavu pacienta. Hypotéza 1: Potvrzena Cíl 1: Splněn Hypotéza 2: Sestry mají přehled v používání hodnotících metod K této hypotéze se vztahuje otázka číslo 15, 16 Na otázku, zda se sestry orientují v hodnotících metodách, které používají na daném oddělení z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod, 100% sester odpovědělo, že se orientují v používání posuzovacích škál. Pouhá 4% sester z Psychiatrické nemocnice Jihlava shledala, že se neorientují nebo se orientují jen těžko. Závěrem tedy můžu říci, že sestry mají přehled v hodnotících metodách, neboť to dokazuje tento výzkum. Na otázku, jak se sestry orientují v používaných škálách z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod, odpověděly sestry 72 % (36 respondentů), že pokud mají možnost výběru z více škál, volí tu, která jim vyhovuje nejvíce. Jihlavské sestry tuto variantu zvolily méně často 46 % (23 sester). Hodnotící nástroje jsou stanovené a není zde možnost výběru z více škál, tuto možnost sestry v Psychiatrické nemocnici Jihlava zvolily častěji 50 % (25 respondentů) než sestry v Havlíčkově Brodě 20 % (10 respondentů). Na variantu „lékař určí, která škála bude použita“, odpovědělo 2 % (1 respondent) v Havlíčkově Brodě, avšak 0 % (žádný respondent) z Psychiatrické nemocnice Jihlava tuto možnost nezvolil. Hypotéza 2: Potvrzena Cíl 1: Splněn Hypotéza 3: U pacientů závislých na drogách se používají hodnotící metody specifické pro psychiatrii K této hypotéze se vztahuje otázka číslo 12 Na otázku, zda sestry znají hodnotící metody používané u drogově závislých pacientů, a pokud ano, aby uvedly alespoň 3 metody, které znají, odpovědělo pouhých 8 % (4 respondenti) v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod. 14 % (7 respondentů) sester, zná tyto metody také v Psychiatrické nemocnici Jihlava. Nejčastější metodu, kterou zde 53

zdravotní sestry z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod, zvolily, je týdenní hodnotící plán, kritéria závislosti a hodnocení úrovně motivace. V Psychiatrické nemocnici Jihlava jsou to tyto nejčastější používané metody – kritéria závislosti, hodnocení trestní činnosti, Barthelův test a MMSE. Z této stanovené hypotézy, je třeba soudit, že hodnotící metody používané u drogově závislých pacientů, znají pouze ty sestry, které pracují na oddělení návykových nemocí. Hypotéza 3: Částečně potvrzena Cíl 1: Splněn

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Co se týče problematiky hodnotících metod užívaných v psychiatrickém ošetřovatelství, navrhuji sjednocení těchto metod, neboť v současné době existuje mnoho modifikací jednoho konkrétního problému, např. soběstačnosti. Barthelův test základních všedních činností se vyskytuje v mnoha podobách, které se užívají ve všech typech zdravotnických zařízení. Doporučuji tedy tyto metody sjednotit, upravit tak, aby jim porozuměly všechny zdravotní sestry, ať už ty, které mají dlouholetou praxi, anebo ty, které budou nebo teprve začínají. Výsledkem ustálení jedné určité metody by zcela jistě bylo získání přehledu zdravotních sester v posuzování stavu pacienta. Veškerému zdravotnickému personálu, který pracuje s měřícími nástroji, navrhuji, zúčastnit se přednášky, semináře či kurzu, který by informoval o hodnocení pacientova stavu, ať už by se jednalo o hodnocení bolesti, soběstačnosti a výkonnosti, výživy, riziku vzniku dekubitů, anebo o hodnocení kognitivních funkcí a dalších oblastí, které je nutné posuzovat. Znalost těchto škál považuji za velmi důležité, neboť jejich posuzování souvisí s poskytování

kvalitní

a

individuální

ošetřovatelské

péče

pacienta,

která

je

v psychiatrickém ošetřovatelství nezbytně nutná, neboť tito pacienti bývají mnohdy hospitalizováni delší dobu (i několik let) a někteří vážně nemocní pacienti zde dožívají.

54

4 Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na používání hodnotících metod v psychiatrickém ošetřovatelství. Teoretická část se věnovala oboru psychiatrie. Konkrétně byla zaměřena na jeho definici a na rozdělení duševních chorob v klasifikačním systému. Dále poznávala příčiny duševních chorob, jejich prevenci, diagnostiku a mnoho druhů léčby. Také zjišťovala, jaké jsou dílčí příznaky duševních poruch, která se následně skupí do jednotlivých syndromů, udávající duševní onemocnění. Velká část této práce byla zasvěcena především hodnotícím metodám, které byly nejprve představeny v širším slova smyslu, a postupně se práce věnovala jednotlivým dimenzím k posuzování stavu pacienta. Dimenze patřící do obecného ošetřovatelství jsou například hodnocení bolesti, soběstačnosti a výkonnosti, hodnocení rizik vzniku dekubitů a v poslední řadě hodnocení nutričního stavu. U každé z těchto položek k hodnocení stavu pacienta je uvedeno několik druhů hodnotících škál. Nejvíce škál, jak posoudit pacientův problém je nastřádáno u hodnocení bolesti, neboť tento subjektivní symptom, vyžaduje individuální přístup, protože každý pacient reaguje na toto posuzování zcela odlišně. Dimenze, které spadají do specifik psychiatrického ošetřovatelství, jsou nástroje hodnotící kognitivní funkce, depresi, delirium nebo také hodnocení drogové závislosti. Nejvíce škál, které jsou zde nastřádány, jsou škály k posuzování kognitivních funkcí, neboť v psychiatrickém ošetřovatelství se nejčastěji setkáváme s demencemi různého typu. Tyto demence se mohou také vyskytovat například u drogově závislých pacientů, proto je nutné posuzovat kritéria jejich závislosti, abychom zabránili rozvíjení další závislosti a předešli tak těmto komplikacím. V praktické části jsou zpracovány údaje z anonymního dotazníku, který byl mnou vytvořený. Dotazník se sestával z 18 otázek, z nichž 15 otázek bylo uzavřených, 2 polootevřené, 1 otevřená a u 3 otázek bylo možné zvolit více odpovědí. Tyto otázky byly sestaveny v návaznosti na stanovené cíle a hypotézy. Na začátku této práce byly stanoveny 3 cíle a 3 hypotézy. Prvním cílem bylo zmapovat hodnotící metody používané sestrami v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod a Jihlava. Druhý cíl se věnoval také zmapování ve smyslu, zjistit orientovanost sester v používání hodnotících metod a třetím a zároveň posledním cílem bylo, zjistit, jaké hodnotící metody se používají u drogově závislých pacientů. První hypotéza byla, používání hodnotících metod se liší dle 55

psychiatrického zařízení, druhá hypotéza sestry mají přehled v používání hodnotících metod a třetí hypotéza u pacientů závislých na drogách se používají hodnotící metody specifické pro psychiatrii. Hypotézy, které jsou zde uvedeny se, buď potvrdily anebo se potvrdily pouze částečně. Hypotéza číslo jedna a dvě se potvrdily, avšak hypotéza číslo tři se potvrdila pouze částečně. V dotazníku byla uvedena pouze 1 otázka, která byla zcela otevřená. Na tuto otázku, zda sestry postrádají na oddělení některou ze škál, která by lépe vystihovala problematiku posuzování stavu pacienta, odpověděla jedna sestra z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod, že postrádá škálu sociální adaptace a také jedna sestra z Psychiatrické nemocnice Jihlava zodpověděla, že má nedostatek nástrojů k posuzování stavu pacienta. Při psaní této práce jsem získala přehled o charakteristice oboru psychiatrie a o jeho specifikách, neboť se zcela liší od jiných odvětví. Dnešním trendem ošetřovatelské péče je holistický přístup, neléčit pouze část ale celek. Zaměřit se tedy jak na tělo, tak i na nemocnou duši. Také jsem díky popisování jednotlivých metod a zpracování informací pomocí dotazníkového šetření, získala přehled v posuzování stavu pacienta a v používání jednotlivých škál. Ucelila jsem si jejich strukturu a samotné vyhodnocování výsledků a dospěla jsem k závěru, že ač se tyto metody zdají jako obyčejné a zbytečné testy, není tomu tak. Protože těmito testy, v praxi užívány spíše jako škály, nástroje či měřící techniky, se posuzuje skutečný stav pacienta, ve kterém se právě nachází. Je důležité ho posoudit pravdivě, abychom vyloučily například riziko pádů, které jsou v dnešní době tolik aktuálním a sledovaným tématem. Problém v používání těchto metod vidím v tom, že například Barthelův test základních všedních činností je používán ve spoustě modifikací. Tyto testy by se měly ucelit do určité struktury, aby všechny zdravotní sestry byly schopné, je využívat ve všech typech zdravotnických zařízení. Škály, které jsou obecné pro posuzování stavu pacienta, by měly být uzpůsobeny tak, aby sestra měla vždy přehled v tom, co pacient zvládá sám, kde je třeba mu pomoci částečně nebo, na kterou z běžných činností už nestačí a je zapotřebí mu dopomoci zcela. Bohužel se nejedná pouze o Barthelův test základních všedních činností, ale o další a další testy, které jsou ve spoustě modifikací. Z tohoto výzkumu také vyplynulo, že sestry pracující delší dobu na určitém oddělení získají větší přehled v používání posuzovacích metod než ty sestry, která oddělení střídají či neustále mění svá působiště. Toto dokazuje otázka č. 7, která zjišťuje, jak dlouho 56

dotázané sestry pracují na daném oddělení. Sestry z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod se nejčastěji shodovaly na odpovědi 5 – 10 let 40 % (20 dotázaných respondentů). Naopak sestry z Psychiatrické nemocnice Jihlava nejvíce odpověděly na možnost méně než 5 let 46 % (23 respondentů). Z toho tedy vyplývá a celkově z grafu, že Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod má více sester s dlouholetou praxí než Psychiatrická nemocnice Jihlava. Otázka č. 3 vypovídá o tom, že sestry působící v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod mají vyšší vzdělání, kupříkladu sestry s bakalářským titulem se zde vyskytují v 10 % (5 respondentů) a s magisterským titulem ve 2 % (1 respondent). Otázka č. 4 vykazuje, že sestry pracující v Havlíčkově Brodě mají větší přehled v používání specifických hodnotících metod, neboť mají více sester se specializací pro psychiatrické

ošetřování

chorých

32

%

(16 respondentů)

navzdory

sestrám

z Psychiatrické nemocnice Jihlava 24 % (12 respondentů). Z otázky č. 8 vyplývá, že sestry mají přehled o stavu pacienta, neboť jeho zdravotní stav posuzují u každé vstupní ošetřovatelské anamnézy a také mnohdy při průběžném hodnocení. U otázky č. 12 je z grafu patrně jasné, že škály uplatňující se u drogově závislých pacientů, znají pouze ty sestry, které jsou zaměstnané na oddělení návykových nemocí. Z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod tyto škály zná pouhých 8 % (4 dotázané sestry) a z Psychiatrické nemocnice Jihlava více respondentů, přesněji 14 % (7 dotázaných sester). Cíle této práce byly zcela splněny, avšak některé stanovené hypotézy se potvrdily pouze částečně. Hypotéza číslo 1 a 2 se absolutně potvrdily, zatímco hypotéza číslo 3, se potvrdila pouze částečně.

57

Seznam použité literatury Knihy 1)

AUTORŮ, Kolektiv. Vše o léčbě bolesti: Příručka pro sestry. 1. Vyd. Praha: Grada, 2006, 355 s. ISBN 80-247-1720-4.

2)

JAROŠOVÁ, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 99 s. ISBN 978-80-247-2150-7.

3)

KALVACH, Zdeněk A kol. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 336 s. ISBN 978-80-247-2490-4.

4)

KUČEROVÁ, Helena. Psychiatrické minimum. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 166 s. ISBN 978-80-247-4733-0.

5)

MALÁ, Eva a Pavel PAVLOVSKÝ. Psychiatrie: Učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající profese. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 143 s. ISBN 80-7178-700-0.

6)

MARKOVÁ, Eva, Martina VENGLÁŘOVÁ a Mira BABIAKOVÁ. Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada, c2006, 352 s. ISBN 80-247-1151-6.

7)

MIKULA, Jan a Nina MÜLLEROVÁ. Prevence dekubitů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 96 s., vi s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-2043-2.

8)

O'CONNOR, Margaret a Sanchia ARANDA. Paliativní péče: pro sestry všech oborů. Vyd. 1. české. Praha: Grada, 2005, 324 s. ISBN 80-247-1295-4.

9)

POKORNÁ, Andrea A kol. Ošetřovatelství v geriatrii: hodnotící nástroje. 1. Vyd. Praha: Grada, 2013, 193 s., ii s. obr. příl. ISBN 978-80-247-4316-5.

10) RABOCH, Jiří a Pavel PAVLOVSKÝ A kol. Psychiatrie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2012, 466 s. ISBN 978-80-246-1985-9. 11) SCHULER, Matthias a Peter OSTER. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010, 336 s. ISBN 978-80-247-3013-4. 12) SLEZÁKOVÁ, Lenka A kol. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 214 s., 4 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-2270-2. 13) STAŇKOVÁ, Marta. České ošetřovatelství: praktická příručka pro sestry. Vyd. 1. Brno: Institut

pro

další

vzdělávání

pracovníků

ve

zdravotnictví,

2001,

55

s.

ISBN 80-7013-323-6. 14) SVOBODA, Mojmír. Psychologická diagnostika dospělých. Vyd. 4., V nakl. Portál 3. Praha: Portál, 2010, 343 s. ISBN 978-80-7367-706-0. 15) ZVOLSKÝ, Petr A kol. Obecná psychiatrie. 2. Vyd. Praha: Karolinum, 1997, 192 s. ISBN 80-7184-494-2. 16) ZVOLSKÝ, Petr A kol. Speciální psychiatrie. 2. Vyd. Praha: Karolinum, 1998, 206 s. ISBN 80-7184-666-x. 58

Elektronické zdroje 17) EUROPEAN

MONITORING

CENTRE

ADDICTION. Emcdda.europa [online].

2011

FOR [cit.

DRUGS

AND

2014-03-27].

DRUG Dostupné

z: http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index7359EN.html 18) NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ

ZÁVISLOSTI, Úřad vlády České republiky, Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1. Drogy-info [online]. 2003 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.drogyinfo.cz/index.php/o_nas/evaluace/banka_evaluacnich_nastroju

59

Seznam zkratek ADAS – cog

„Alzheimer´s disease assessment scale-cognitive“

ADL

Barthelův test aktivit denního života

BMI

„Body Mass Index“

BPI

„Brief Pain Inventory“

CAM

„Confusion Assessment Method“

CCT

Test kreslení hodin

CDR

„Clinical dementia rating“

CNS

Centrální nervová soustava

Č.

Číslo

ČR

Česká republika

DOS

„Delirium Observation Screening“

DemTect

„Dementia Detection“

EuropASI

Evropský index závažnosti návykového chování

FAQ

„Functional activities questionnaire“

FIM

Funkční míra soběstačnosti

GDS

„Global deterioration scale“

IADL

Instrumentální aktivity denního života

MMSE

„Mini Mental State Examination“

MNA

„Mini Nutritional Assessment“

MKN

Mezinárodní klasifikace nemocí

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

Např.

Například

NEECHAM

„Neelson“, „Champagne“

SDS

Škála závažnosti závislosti

Tj

To je

Tzv.

Tak zvaný

60

Seznam grafů Graf 1 Pohlaví ............................................................................................................ 34 Graf 2 Věk ................................................................................................................. 35 Graf 3 Vzdělání .......................................................................................................... 36 Graf 4 Specializace .................................................................................................... 37 Graf 5 Nemocnice ...................................................................................................... 38 Graf 6 Oddělení ......................................................................................................... 39 Graf 7 Délka zaměstnání............................................................................................ 40 Graf 8 Četnost používání hodnotících metod ............................................................ 41 Graf 9 Hodnotící metody ........................................................................................... 42 Graf 10 Specifické hodnotící metody ........................................................................ 43 Graf 11 Častější užívání specifických metod ............................................................ 44 Graf 12 Hodnotící metody u drogově závislých pacientů ......................................... 45 Graf 13 Přínos pro pacienty ....................................................................................... 46 Graf 14 Spolupráce pacienta ...................................................................................... 47 Graf 15 Orientace hodnotících metod ........................................................................ 48 Graf 16 Jaká je orientace hodnotících metod............................................................. 49 Graf 17 Přednáška/seminář ........................................................................................ 50 Graf 18 Postradatelnost škály .................................................................................... 51

61

Seznam příloh Příloha 1

Obličejová škála pro měření bolesti

Příloha 2

Škála dle Nortonové

Příloha 3

Barthelův test

Příloha 4

Geriatrická škála deprese

Příloha 5

Škála pro hodnocení deliria DOS

Příloha 6

Škála pro hodnocení deliria CAM

Příloha 7

Nottinghamský screeningový dotazník

Příloha 8

MMSE

Příloha 9

Schwartzova škála hodnocení terapie

Příloha 10

Škála závažnosti závislosti

Příloha 11

Žádost o umožnění dotazníkové akce v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod

Příloha 12

Žádost o umožnění dotazníkové akce v Psychiatrické nemocnici Jihlava

Příloha 13

Dotazník

62

Příloha 1 Obličejová škála pro měření bolesti

Škála výrazů obličeje pro měření bolesti

Zdroj: www.ose.zshk.cz

Příloha 2 Škála dle Nortonové

Zdroj: www.ose.zshk.cz/

Příloha 3 Barthelův test


Příloha 4 Geriatrická škála deprese


Příloha 5 Škála pro hodnocení deliria DOS

Příloha 6 Škála pro hodnocení deliria CAM

Zdroj: (Pokorná a kolektiv, 2013)

Příloha 7 Nottinghamský screeningový dotazník


Příloha 8 MMSE


Příloha 9: Schwartzova škála hodnocení terapie

Zdroj: www.drogy-info.cz

Příloha 10 Škála závažnosti závislosti

Zdroj: www.drogy-info.cz

Příloha 11 Žádost z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod

Zdroj: vlastní

Příloha 12 Žádost z Psychiatrické nemocnice Jihlava

Zdroj: vlastní

Příloha 13

Dotazník Vážené kolegyně, kolegové Jmenuji se Veronika Dobiášová, studuji na Vysoké škole polytechnické Jihlava, na katedře zdravotnických studií v oboru všeobecná sestra. Ráda bych se na Vás obrátila s prosbou o vyplnění dotazníku pro moji bakalářskou práci, v nichž se zabývám hodnotícími metodami v psychiatrickém ošetřovatelství. Dotazník a údaje v něm vyplněné, budou určeny pouze k účelům mé bakalářské práce. Tento dotazník je anonymní. Při vyplňování postupujte dle daných pokynů, pokud nebude uvedeno jinak, označte pouze jednu odpověď. (v případě označení možnosti jiné/jakou doplňte vlastními slovy). Předem děkuji za ochotné vyplnění dotazníku. Veronika Dobiášová

1. Vaše pohlaví? a) Muž b) Žena 2. Označte prosím, v jaké věkové kategorii se nacházíte? a) b) c) d)

Méně než 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 51 a více let

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) b) c) d)

Střední odborné Vyšší odborné Vysokoškolské bakalářské Vysokoškolské magisterské

4. Máte specializaci v oboru? a) Ano (jakou) ………………………………………………………………………………………… b) Ne 5. Napište prosím, v jaké psychiatrické nemocnici pracujete? a) Jihlava b) Havlíčkův Brod

6. Uveďte, na kterém oddělení zde pracujete? a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

Přijímací oddělení Gerontopsychiatrické oddělení Oddělení pro léčbu a psychosociální rehabilitaci psychóz Oddělení dlouhodobě nemocných Interní oddělení Oddělení návykových nemocí Doléčovací oddělení Sexuologické oddělení Dětské oddělení Jiné …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………

7. Jak dlouho pracujete na tomto oddělení? a) b) c) d) e)

Méně než 5 let 5 -10 let 11 – 20 let 21 – 30 let 31 a více let

8. Jak často používáte na Vašem oddělení hodnotící metody pro psychiatrické ošetřovatelství? (Možno více odpovědí) a) Používají se pouze u vstupní ošetřovatelské anamnézy b) Používají se průběžně k hodnocení pacientova stavu c) Používají se při změně stavu pacienta d) Jiné ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 9. Jaké obecné hodnotící metody používáte na Vašem oddělení nejčastěji? (Uveďte alespoň 3) a) b) c) d) e)

Hodnocení soběstačnosti Hodnocení rizika vzniku dekubitů Nutriční screening Hodnocení bolesti Hodnocení rizika pádů

10. Které specifické hodnotící metody pro psychiatrické ošetřovatelství používáte na Vašem oddělení nejčastěji? (Uveďte alespoň 3) a) b) c) d) e)

Hodnocení kognitivních funkcí Hodnocení deprese Hodnocení deliria Hodnocení agrese Jiné ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

11. Používají se na Vašem oddělení více specifické hodnotící metody? a) Ano b) Ne 12. Znáte hodnotící metody používané u drogově závislých pacientů? a) Ano (Uveďte prosím, alespoň 3) ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… a) Ne 13. Je podle Vás používání hodnotících a měřících technik přínosem pro pacienty? a) Ano, pomáhají lépe odhalit klientovy potřeby, hodnotí jeho stav b) Nevím c) Ne

14. Spolupracuje s Vámi pacient při užívání hodnotících metod? a) Ano b) Ne 15. Orientujete se v hodnotících metodách, které používáte na Vašem oddělení? a) Ano b) Ne 16. Uveďte prosím, jak se v nich orientujete? a) Pokud je možnost výběru z více škál, např. při hodnocení soběstačnosti pacienta, zvolím si tu, která mi vyhovuje nejlépe b) Škály jsou stanovené a není zde možnost výběru z více škál c) Lékař určí, která škála bude použita d) Jiné ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 17. Uvítal/a byste seminář nebo přednášku zabývající se hodnotícími metodami v psychiatrickém ošetřovatelství? a) Ano b) Ne 18. Postrádáte na Vašem oddělení škálu, která by lépe vystihovala Vaši problematiku při hodnocení pacientů? Napište prosím jakou. ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

Zdroj: Vlastní

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Hodnotící metody v psychiatrickém ošetřovatelství

Recommend Documents