VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Edukační činnost sestry na novorozeneckém oddělení

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Edukační činnost sestry na novorozeneckém oddělení

Bakalářská práce

Autor: Kristýna Kubátová Vedoucí práce: Mgr. Lenka Rokosová Jihlava 2015

ANOTACE Bakalářská práce je zaměřena na edukaci matek na novorozeneckém oddělení. Jak jsou matky spokojené s edukací o novorozence od zdravotnického personálu. Teoretická část se zabývá hlavními znaky fyziologického novorozence a jeho celkovou péčí a vyšetřením. Dále jsou zde uvedené první změny po porodu, s kterými se novorozenec setkává, první přiloţení k matce, první projevy a výţiva. V závěru teoretické části je vysvětlený pojem edukace. V praktické části jsou uvedené výsledky dotazníkového šetření pomocí grafů a slovním popisem. Výsledky ukazují kvalitu spokojenosti matek a jejich informovanost o novorozenci z pohledu dotazovaných ţen v nemocnici Jihlava a v nemocnici Nové Město na Moravě.

Klíčová slova: Novorozenec, systém Rooming – in, screeningová vyšetření, kojení, edukace

ANNOTATION Bachelor thesis is focused on the education of mothers in a newborn ward and the maternal satisfaction with education about newborns from hospital staff. The theoretical part deals with the main characteristics physiological newborn and its overall care and examination. Furthermore, there are the first changes after birth, that the newborn meets, the first attachment to the mother, the first manifestation of the newborn and nutrition. In conclusion, the theoretical part explains the concept of education. The practical part presents the results of a questionnaire survey using graphs and verbal description. The results indicate the quality of maternal satisfaction and their knowledge about the newborn from the perspective of women who were interviewed in the hospital Jihlava

and

in

the

hospital

New

Town

in

Keywords: Newborn, rooming - in, screening, breast-feeding, education

Moravia.

Poděkování Chtěla bych poděkovat paní Mgr. Lence Rokosové za odborné vedení bakalářské práce. Za její ochotu, vstřícnost, trpělivost, čas a cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat všem členům vedení organizací a sestrám, které mi umoţnily sběr informací na základě rozdání dotazníků. Také děkuji všem matkám z novorozeneckého oddělení, které se účastnily dotazníkového šetření. Poslední poděkování patří rodině a blízkým, kteří mi byli po celou dobu oporou.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA ....................................................... 1 1

2

3

4

Úvod .......................................................................................................................... 7 1.1

Cíle výzkumu ..................................................................................................... 8

1.2

Hypotézy ............................................................................................................ 8

Teoretická část ........................................................................................................... 9 2.1

Novorozenec ...................................................................................................... 9

2.2

Důleţité pojmy ................................................................................................... 9

2.3

Vyšetření dítěte na porodním sále .................................................................... 10

2.4

Systém Rooming-in .......................................................................................... 11

2.5

První dny novorozence po porodu ................................................................... 12

2.6

Screeningová vyšetření novorozence ............................................................... 15

2.7

Vyšetření dítěte ................................................................................................ 16

2.8

Projevy novorozence ........................................................................................ 20

2.9

Koupání ............................................................................................................ 22

2.10

Kojení ............................................................................................................... 24

2.11

Umělá výţiva ................................................................................................... 27

2.12

Edukace ............................................................................................................ 28

2.13

Edukace ve zdravotnictví ................................................................................. 29

Praktická část ........................................................................................................... 31 3.1

Metodika výzkumu........................................................................................... 31

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 32

3.3

Průběh výzkumu............................................................................................... 32

3.4

Zpracování získaných dat ................................................................................. 32

3.5

Výsledky výzkumu........................................................................................... 33

3.6

Diskuse ............................................................................................................. 60

3.7

Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 64

Závěr ........................................................................................................................ 65

1 Úvod Téma mé bakalářské práce se nazývá „Edukační činnost sestry na novorozeneckém oddělení.“ Toto téma jsem si vybrala, protoţe při absolvování povinné praxe v rámci dětského oddělení jsem ráda navštěvovala novorozenecké oddělení. Práci jsem vykonávala s chutí a radostí. Pokud mi to bude umoţněno, ráda bych v budoucnu pracovala s dětmi. Narozené dítě je pro rodinu vzácným darem, který si zaslouţí mnoho pozornosti. Matky, zejména prvorodičky, jsou velmi vnímavé novým informacím, které se týkají péče o novorozence, ale i o sebe samotnou. Chtějí se všemu přiučit a nechtějí nic zanedbat. Chtějí být dokonale připravené, aby se nemusely bát toho, ţe se nedokáţí postarat o své dítě samy doma. Svému dítěti si přejí poskytnout co nejlepší péči, jak matka, tak i rodinní příslušníci. Rodiče by měli dávat najevo své city. Dítě získává důvěru a cítí se být milováno. Důleţité je první přiloţení k prsu a jeho následné kojení. Vytváří se citové pouto mezi dítětem a matkou. Péče by měla být kvalitní, dostatečná, láskyplná, šetrná a citlivá k pokoţce novorozence. Péče o dítě je zaloţena na prevenci, diagnostice, léčbě, uspokojování potřeb a poskytnutí informaci matkám. Zdravotní sestry a porodní asistentky učí matky, jak se mají správně postarat o své dítě. Informace poskytují ve formě konzultací, letáčků, praktických ukázek. Tomuto procesu, ve kterém se matky vzdělávají, se nazývá edukace. Teoretická část se zaměřuje na popis fyziologického novorozence a na první ošetřovatelské výkony, které se provádí u dítěte hned po porodu. Zaměřuje se na osvětlení pojmu rooming-in, na jeho historii i současnost. Poté popisuje celkové vyšetření a prevenci novorozence. Popisuje projevy a potřeby dítěte. Konec teoretické části vysvětluje pojem edukace. Výzkumná část obsahuje výsledky, které se týkají spokojenosti matek s edukací sester v péči o novorozence. Dále do jaké míry jsou teoreticky a prakticky seznámeny s péčí o

novorozence.

Dotazníkové

šetření

probíhalo

ve

spolupráci

s

matkami

na novorozeneckém oddělení. Po vyhodnocení dotazníku a sestavení grafů k jednotlivým otázkám bude stanoven závěr vůči hypotézám této bakalářské práce.

7

1.1 Cíle výzkumu Cíl 1: Zjistit spokojenost matek s edukací sestry na novorozeneckém oddělení. Cíl 2: Zjistit, zda jsou matky teoreticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení. Cíl 3: Zjistit, zda jsou matky prakticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení.

1.2 Hypotézy Hypotéza 1: Matky jsou spokojeny s edukací sestry na novorozeneckém oddělení. Hypotéza 2: Matky jsou teoreticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení. Hypotéza 3: Matky jsou prakticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení.

8

2 Teoretická část 2.1 Novorozenec Toto období trvá od narození do 28 dne. Období se rozděluje na časné a pozdní. Časné období trvá od 0 – 7 dní a pozdní období trvá od 8 – 28 dní. Prvním projevem narozeného dítěte je křik a pláč. Výrazně se pohybuje, dýchá ve frekvenci asi 40 – 50 krát za minutu, srdeční tep je zhruba kolem 120 tepů za minutu. Má rozvinutý hledací a sací reflex, který vyuţívá ke kojení. Odchází první stolice, která je nazývaná smolkou. Odchází i první moč. Většina novorozenců prodělává poporodní ţloutenku. Novorozenec můţe i zvracet, zpravidla plodovou vodu. Dítě prospí většinou celý den, spí 16 aţ 20 hodin za den. Kaţdý novorozenec, ať uţ je zdravý nebo ne, je závislý na lásce rodičů, jejich péči, starostlivosti a kaţdý z nich touţí po něţné náruči (Gregor, Velemínský, 2007).

Znaky donošeného novorozence Váha dítěte je v rozmezí 3 – 3,5 kg. Délka novorozence se pohybuje v rozmezí 48 – 51 cm. Nehty u zdravého dítěte jsou ve stejné úrovni jako konečky prstů. Po porodu chrání kůţi dítěte lanugo (mázek). Typickým znakem u chlapců jsou sestouplá varlata a u děvčátek velké stydké pysky, které překrývají malé stydké pysky. Důleţité jsou také vyvinuté vrozené reflexy. Mezi vrozené reflexy řadíme: sací, polykací,

dýchací,

uchopovací,

vyměšovací

a

obranné

reflexy

(Gregor, Velemínský, 2007).

2.2 Důleţité pojmy 

Gestační týden se určuje počtem ukončených týdnů vývoje plodu v děloze, který se zjišťuje podle data poslední menstruace.



Donošeného novorozence povaţujeme za zdravé dítě, které se narodilo po dokončeném 38. týdnu a před dokončeným 42. týdnem těhotenství.



Nedonošený novorozenec je dítě, které se narodilo do 38. týdne těhotenství.

9



Hypotrofický novorozenec se narodil ve správném termínu porodu, ale s nízkou porodní váhou.

 Novorozenec s nízkou porodní tíhou se narodil s hmotností, která je menší neţ 2500 g.  Novorozenec s velmi nízkou porodní tíhou se narodil s nízkou porodní váhou, která je menší neţ 1500 g.  Novorozenec s extrémně nízkou porodní tíhou se narodil s nízkou porodní váhou, která je menší neţ 1000 g.  Přenošený novorozenec je dítě, které se narodilo po 42. týdnu těhotenství (Gregor, Velemínský, 2007).

2.3 Vyšetření dítěte na porodním sále Důleţité je, abychom pro dítě vytvořili podobné podmínky, jako v matčině těle. Zajistíme ideální teplotu pro dítě. Nesmí docházet ke ztrátám tepla, proto dítě zabalíme do vyhřátých plen. Prostředí by mělo být klidné a s novorozencem bychom měli zacházet s co největší opatrností. Poté stiskne zdravotní sestra pupeční pahýl, obvykle podvazem nebo speciální svorkou. Tímto způsobem znemoţníme krvácení z cév pupečních. Dále pupečník vydezinfikujeme a zabalíme do gázy. Pupečník stále kontrolujeme.

K prvnímu

ošetření

také

patří

ošetření

očí,

tzv.

kredeizace.

Do spojivkových vaků novorozenců se aplikují oční kapky s protizánětlivým účinkem. Pouţívají se k prevenci očních zánětů. Novorozenci po porodu aplikujeme do svalu vitamín K z důvodu prevence krvácivé nemoci. Důleţitá je také identifikace dítěte. Dítě se označí číslem, příjmením a na ruku se upevní náramek stejně jako i matce. U novorozence dále měříme tělesnou teplotu, obvod hlavičky, hrudník, váhu, délku, průchodnost konečníku a zapisujeme první moč a smolku (MUDr. Černá, 2013).

10

Skóre podle Apgarové Jedná se o první vyšetření novorozence bezprostředně po porodu. Vyšetření má na starost zdravotní sestra nebo lékař, který dítě hodnotí v 1., 5. a 10. minutě po porodu a poté dle potřeby. Vyšetřují se základní ţivotní projevy. Mezi základní ţivotní projevy patří: reakce na podráţdění, barva kůţe, svalové napětí, dýchání a srdeční funkce novorozence (MUDr. Černá, 2013). Kaţdý projev získá buď nula, jeden nebo dva body. Po vyšetření se body sčítají a maximální počet je 10 bodů. 8-10 bodů vypovídá o stavu zdravého novorozence. 4-7 bodů vypovídá o stavu, kdy dítě vyţaduje pomoc, např.: dohled nebo podávání kyslíku. 0 bodů vypovídá o stavu, kdy dítě neprojevilo ţádnou známku ţivota (příloha č. 1). Při tomto vyšetření lékař sleduje i celkový stav dítěte. Všímá si chování, pohyblivosti končetin, polohy a výskytu základních reflexů. Lékař dítě vyšetřuje od hlavičky směrem k dolním končetinám. Vyšetření je důleţité k vyloučení moţných vrozených vývojových vad (MUDr. Černá, 2013).

První přiloţení dítěte na porodním sále matce k prsu K prvnímu přiloţení novorozence by správně mělo dojít jiţ na porodním sále. Na první přiloţení dítěte k prsu matky je kladen velký důraz, protoţe pokud proběhne vše tak jak má, pak to přispívá k bezproblémovému kojení a k dobré tvorbě mléka. K prvnímu přiloţení dítěte dochází většinou v poloze matky vleţe a ve všem mamince pomáhá zkušená sestra. Matka nikdy svoji bradavku nedává dítěti do úst násilím, mohla by vyvolat obrannou reakci (Gregora, Velemínský, 2007).

2.4 Systém Rooming-in Historie Úvaha o tom, ţe by matka a její dítě měly být spolu na pokoji, pochází z Ameriky, kde se tento systém začínal prosazovat v 60. letech. V Evropě se tento systém uplatňuje aţ v posledních letech. Dříve tomu bylo tak, ţe po narození bylo dítě uloţeno na novorozenecké oddělení. Maminka své dítě viděla vţdy po dvou aţ čtyřech hodinách, aby své novorozené dítě mohla nakojit. Ostatní členové rodiny se na dítě mohli dívat pouze přes sklo. Všechna tato pravidla se dodrţovala kvůli hygieně nebo nedostatku místa na oddělení (Schuttová, 1997). 11

Současnost a jeho výhody Při pobytu matky a dítěte na jednom pokoji se matka lépe a rychleji naučí poznat své dítě a jeho potřeby. Společný pobyt je důleţitý hlavně pro prvorodičky a to z toho důvodu, ţe se mohou o své dítě starat samy. Mohou je samy přebalovat, kojit, oblékat a starat se o vše, co bude dítě potřebovat. Kdyby maminky potřebovaly s čímkoliv pomoct, vţdy se mohou obrátit na dětskou sestru. Nebudou mít tedy ţádný strach, ţe by doma péči o své dítě nezvládly. Pro dítě je stálá blízkost matky velmi důleţitá. Projevuje se to častějším smíchem a skoro ţádným pláčem, na rozdíl od dětí, které u maminky nejsou. Má to dobrý vliv i na rozvoj dítěte. Stálá blízkost matky u dítěte upevňuje důvěru, protoţe potřeby novorozence jsou uspokojeny velmi brzy, a ne aţ po dlouhé době, kdy dítě pláče. Díky rychlému uspokojení svých potřeb mají pocit bezpečí a jistoty, ţe se mohou na maminku spolehnout. Vzájemná blízkost má dobrý vliv i na matčinu psychiku. Matka si nemusí dělat ţádné starosti o odloučené dítě. Velkou výhodou je i to, ţe první kontakt s dítětem mohou navázat i rodinní příslušníci, jako je otec a starší sourozenci. Mezi další výhody patří, ţe matka můţe kojit kdykoliv, kdy má dítě hlad. Tímto způsobem se také podporuje tvorba mléka (Schuttová, 1995).

2.5 První dny novorozence po porodu První močení Prvního močení u dítěte si všímáme během nebo těsně po porodu. Další zaznamenáme nejdéle do 48hodin. V prvních třech dnech můţeme zpozorovat na plence skvrny podobné krvi. Nejedná se o krev, ale jde o vylučování soli kyseliny močové a urátů, které je po porodu normální (Gregora, Velemínský, 2007).

První stolice První stolice u dítěte si všímáme nejdéle do 48 hodin po porodu. První stolicí nazýváme smolkou, která se nastřádala ve střevě za určitou dobu plodu v děloze. Smolka se skládá ze spolykané plodové vody a z rozpadlých buněk. Smolka má ze začátku černou barvu, která

se

postupně

s kojením

dítěte

(Gregora, Velemínský, 2007).

12

mění

na

normální

ţlutou

stolici

Kopřivka V prvním týdnu u novorozence můţeme zpozorovat drobné červené flíčky s puchýřky. Tato vyráţka, nazývaná erythéma toxicum, je přechodná, u některých dětí vymizí velmi rychle, a naopak u některých dětí můţe trvat někdy i celý týden. Lékaři se domnívají, ţe jde o citlivou reakci novorozence na nové prostředí mimo matčino lůţko. Vyráţku se snaţíme omezit ošetřením kůţe (Gregora, Velemínský, 2007).

Potničky Na kůţi novorozence po porodu nebo i v pozdější době se mohou objevit puchýřky bílé barvy. Vznikají v důsledku zapaření kůţe a to nejčastěji v oblasti podpaţí, na zádech nebo v tříslech. Puchýřky ošetřujeme setřením čtverečkem, který předem namočíme do

dezinfekčního

roztoku.

Nedoporučuje

se

ošetřování

kůţe

pudrem,

abychom nezpůsobili vysušování pokoţky dítěte. U ošetřování pokoţky postupujeme opatrně, neboť kůţe novorozence je velmi citlivá a jemná (Gregora, Velemínský, 2007).

Novorozenecká ţloutenka Vyskytuje se zhruba u poloviny všech novorozenců a objevuje se obvykle krátce po porodu mezi třetím a čtvrtým dnem. U novorozence si všimneme ţlutého zbarvení kůţe a očního bělma. Dítě je celkově unavenější. Plod pro svůj ţivot v děloze potřeboval červené krvinky, které se při jejich nadbytku rozpadly. Při rozpadnutí červených krvinek došlo k uvolnění krevního barviva. Krevní barvivo vylučují játra ven z těla. Z jater jsou ţlučí odváděny dále do střeva. Játra novorozenců nejsou natolik vyvinutá, coţ znamená, ţe nedokáţí vyloučit veškeré krevní barvivo, a tak se část vylučuje krví do tkání, do kůţe a tyto části jsou zbarvené do ţluta. Další funkcí červených krvinek je také to, ţe novorozenec má po porodu růţovou aţ červenou barvu pokoţky (Gregora, Velemínský, 2007).

13

Jako prevence ţloutenky se doporučuje časté a ničím neomezené kojení. Častým kojením se dosáhne rychlého vyloučení smolky a velké zásoby bilirubinu. Léčba není nutná u všech novorozenců, závisí na výši hladiny krevního barviva, která se zjistí odběrem krve. Při větším mnoţství bilirubinu v krvi můţe dojít u dítěte k poruše mozkových buněk. V tomto případě zahajujeme léčbu fototerapií. Při této terapii se vyuţívá modré světlo s nízkou vlnovou délkou (příloha č. 2). Vyšetření není nijak bolestivé a lze ho provést v postýlce dítěte na pokoji. Důleţitý při zmírnění novorozenecké ţloutenky je i pobyt dítěte na denním světle. V ţádném případě nesmíme dítě vystavovat přímému slunci (Gregora, Velemínský, 2007).

Zánět spojivek Některé novorozenci po porodu prodělají zánět spojivkového vaku, který poznáme podle přetrvávajícího otoku očních víček a výtoku z očí. Léčba spočívá v aplikaci očních kapek do očí (Gregora, Velemínský, 2007).

Váhový úbytek a růst Po porodu v prvních čtyřech dnech zdravý novorozenec ztrácí na váze přibliţně 10% poporodní hmotnosti. Tato úbytková ztráta je zcela normální. U dětí nedonošených se jedná o delší dobu ubývání na váze a úbytek je výraznější. Na ztrátě hmotnosti se podílí odchod smolky, moči, ztráta mázku a zahojení se pupečního pahýlu po porodu. Dochází také k přestavbě na krevní oběh, který není závislý na placentě. Tuto ztrátu, tedy porodní hmotnost novorozenec opět získá zpět kolem desátého dne ţivota. Novorozenec by měl během týdne přibrat zhruba 100-250 g. V tomto období bychom neměly novorozence dokrmovat mlékem ani čajem, aby neztratil pocit hladu. Pokud by se tak stalo, dítě nebude mít zájem sát z prsu a tím pádem by dostatečně nestimuloval prsní ţlázy k tvorbě mléka (Gregora, Velemínský, 2007). Mezi důleţité faktory také patří sledovat růst novorozence. U dítěte hlavně sledujeme obvod hlavičky, hrudníku, paţe, délku a hmotnost. Naměřené hodnoty se zapisují do grafu. Dle grafu můţeme posuzovat růst dítěte (Karger, 2004).

14

2.6 Screeningová vyšetření novorozence Screeningová vyšetření novorozenců znamenají preventivní vyšetření. Cílem těchto vyšetření je zjistit vzácné typy onemocnění, vrozené vady a poruchy. Při pozdějším odhalení by mohly způsobit trvalou poruchu vývoje dítěte. Tato vyšetření se provádí u všech novorozenců. Mezi nejdůleţitější screeningová vyšetření patří: vyšetření krve na fenylketonurii, vyšetření

vrozené hypotyreózy a vyšetření

na vrozenou

nedostatečnost funkce nadledvin (MUDr. Černá, 2013). Mezi metabolická onemocnění patří fenylketonurie. Hlavní příčinou je, ţe člověk nedokáţe zpracovávat bílkoviny ve stravě – aminokyselinu fenylalanin. Onemocnění je léčeno speciální dietou, kdy strava nebude obsahovat fenylalanin. Hypotyreóza je onemocnění štítné ţlázy, kdy dochází ke sníţení funkce a k nedostatečné tvorbě hormonů. Léčba spočívá v substituci chybějících hormonů štítné ţlázy. Nesmí chybět vyšetření, které souvisí s poruchou tvorby hormonů nadledvin, tato nemoc se nazývá vrozená hyperplazie nadledvin. Následkem tohoto onemocnění můţe docházet k poruše růstu a rozvratu vnitřního prostředí. Tato tři vyšetření se provádějí v rozmezí 72 – 96 hodin po narození dítěte. Odebírá se krev z patičky jedné nohy na speciální papírek. Tento papírek s údaji o dítěti a telefonickým kontaktem na matku se odesílá do specializované laboratoře k vyhodnocení. Důleţitým faktorem u těchto vyšetření je čas, aby se mohla co nejdříve zahájit léčba, a tak se vyhnout ireverzibilním tedy trvalým následkům (MUDr. Černá, 2013). K vyšetření šedého zákalu (katarakty) pouţíváme oftalmoskop. Vyšetřuje se oční čočka prosvícením (příloha č. 4). Léčba spočívá včasné operaci a nošení očních čoček nebo brýlí. Vyšetření sluchu se provádí pomocí audiometrie (příloha č. 3). Měříme otoakustické emise a při tomto vyšetření by mělo být dítě v klidu. Odhalení některých vrozených vývojových vad ledvin a vývodných cest močových nám umoţňuje ultrazvukové vyšetření ledvin.

15

Dále se vyšetřují kyčelní klouby a to klinicky a ultrazvukově dětským ortopedem. Ultrazvukem je vyšetřený kaţdý novorozenec a to alespoň dvakrát. První vyšetření je uskutečněno do třetího týdne věku novorozence a poté se opakuje od devátého týdne věku dítěte. Toto vyšetření se řadí mezi nejdůleţitější vyšetření pohybového aparátu novorozence. Ortoped nebo dětský lékař zhodnotí postavení kosti stehenní v kloubu kyčelním a utváření jamky kloubu kyčelního (MUDr. Černá, 2013).

2.7 Vyšetření dítěte Miminko vyšetřuje co nejrychleji dětský lékař, který zhodnotí celkový stav dítěte. Vyšetření probíhá buď na porodním sále, nebo na novorozeneckém oddělení po převozu matky s dítětem. Je dobré, kdyţ jsou u vyšetření oba dva rodiče a zeptají se na vše, co jim v danou chvíli není jasné. Lékař vyšetřuje od hlavičky k dolním končetinám (Gregora, Velemínský, 2007).

Pokoţka Dětský lékař pozoruje prokrvení kůţe, barvu kůţe, která by měla být jemně růţová, někdy aţ do červena. Coţ můţe být způsobeno nadměrným počtem erytrocytů (červených krvinek), které plod potřeboval pro ţivot v děloze. Kůţi novorozence chrání bělavá vrstva mázku, protoţe kůţe po porodu je velmi citlivá. Tato vrstva mázku chránila i kůţi plodu uvnitř dělohy před škodlivým působením plodové vody. Zcela typické je zarudnutí kůţe, které se nejčastěji vyskytuje v oblasti na čele, na víčkách oka a v obličeji. Na kůţi můţeme také zpozorovat červené skvrnky s menšími puchýřky. Nejedná se o nic váţného, pouze o přechodnou vyráţku (erythéma toxikum), která vznikla v důsledku reakce citlivé pokoţky na okolní prostředí. Snaţíme se ji omezit ošetřením kůţe. Na temeni u nedonošených novorozenců můţeme vidět lanugo (plodové chmýří), které po porodu časem vymizí (Gregora, Velemínský, 2007).

16

Hlavička Na první pohled hlavička nevypadá tak, jak si ji rodiče představují. Hlavička bývá otlačená a není nikdy zcela hladká. Je to normální jev, který se s růstem hlavičky upraví. Na

hlavičce

můţeme

najít

porodní

nádor,

který

se

vyskytuje

v záhlaví

nebo na temeni. Tyto části jsou prosáklé. Porodní nádor se ztratí do několika hodin nebo dnů. Dále si na hlavičce můţeme všimnout modřiny pod povrchem kosti, která má označení kefalhematom. Vzniká v důsledku tlaku při porodu. U dítěte se můţe vyskytovat aţ do dvou měsíců věku (Gregora, Velemínský, 2007). V oblasti nad obočím nebo na kořeni nosu si můţeme všimnout červenofialových skvrn, které se nazývají teleangiektázie. Vznikají v důsledku nahromadění podkoţních cévek. Jsou normálním nálezem, pokud se nevyklenují. Pokud dojde k jejich vyklenutí, mají tvar červené bouličky, která obsahuje klubíčka cévek, ty se nazývají hemangiomy. Léčba není nutná, měly by se zmenšit a vymizet. Případnou komplikací můţe být jejich poranění, kdy dojde ke krvácení. Na kostech hlavičky kaţdý z nás můţe nahmatat dvě měkká místa (fontanely) na temeni, která nejsou srostlá. Je to zcela normální jev. Kosti srostou mezi prvním a druhým rokem ţivota dítěte (Gregora, Velemínský, 2007). Ušní boltce jsou přilehlé těsně k hlavičce a obsahují pruţnou chrupavku. Pokud by byla chrupavka nepruţná, svědčí to o nezralosti novorozence. Často děti mívají červené oči a nateklá oční víčka v důsledku tlaku při porodu. Vše se samo upraví a nehrozí ţádné komplikace. Na špičce nosu se objeví bílá zrnka zvaná milia, která sama vymizí. Zrnka se tvoří z ucpaných mazových ţlázek. K vyšetření hlavičky patří také prohlédnutí pusinky. Lékař se zaměřuje především na uzdičku pod jazykem a integritu patra. V pusince se někdy můţe vyskytnout neonatální zub. Dítě by zub mohlo vdechnout, proto ho lékař odstraní. Vzácně se můţe objevit rozštěp na horním rtu. Doktor dítě vyšetří, zda se jedná pouze o rozštěp rtu nebo zda rozštěp postihuje patro i čelist. Léčba spočívá v chirurgické léčbě, s kterou můţeme začít po porodu v prvních týdnech. Některé děti trpící rozštěpovou vadou jsou krmeny z láhve, protoţe se nedokáţí přisát k prsu matky (Gregora, Velemínský, 2007).

17

Krk Krk u novorozence je velmi krátký. Při komplikovaném porodu můţe dojít k poškození svalu kývače. Tento sval spojuje spodinu lebky s kostí prsní. Poškozený sval poznáme, kdyţ dítě stáčí hlavičku k postiţené straně, a podle bouličky na krku. Léčba spočívá ve správné rehabilitaci (Gregora, Velemínský, 2007).

Hrudník Po těţkém porodu se můţe stát, ţe u dítěte dojde k nalomení klíční kosti. Při pohlazení v oblasti klíční kosti cítíme její nerovnost. Pro dítě je to velmi bolestivý stav, proto se snaţí omezit pohyb ručičky, aby se vyhnulo bolesti. Preventivně dítě první týden nepokládáme na bříško (Gregora, Velemínský, 2007). Do čtyř dnů se spojí konce kosti a začne se hojit nalomený klíček. Kost je téměř zcela zdravá a pevná do tří týdnů. Za normální hormonální reakci povaţujeme stav, kdy se na bradavkách mohou objevit kapky mléka. Bradavky jsou zduřelé a mléko z nich dítěti nevytlačujeme. V hodnotách srdečního tepu u novorozence rozlišujeme normální hodnotu, která je 120 tepů za minutu, zrychlený srdeční rytmus, který je nad 160 za minutu, a zpomalený srdeční rytmus, který je pod 90 za minutu. U novorozence můţeme zaznamenat nález šelestu na srdci. Většinou vymizí do pátého dne po porodu. Pokud se tak nestane, provedeme echokardiografické vyšetření k potvrzení nebo vyloučení srdečních vad. Dýchání u novorozence ve spánku je klidné, zlehka nepravidelné a normální hodnota je 40 - 60 dechů za minutu. Náznakem nemoci můţe být dechová tíseň nebo naopak nadměrné zrychlené dýchání. U dítěte můţeme slyšet

pískavý

nádech

(inspirační

stridor),

který

můţe

být

způsoben,

např.: nedostatečnou zralostí hrtanových chrupavek. Tento stav sám vymizí po vyzrání hrtanových chrupavek (Gregora, Velemínský, 2007).

18

Bříško Bříško je krásně velké a měkké. V některých případech se nám můţe zdát, ţe bříško je nafouklé. Coţ je způsobeno spolykaným vzduchem. Zbavit se ho dítě můţe ve vzpřímené poloze říhnutím, kdy se vzduch dostává k jícnu. Můţeme také zpozorovat pupeční kýlu, která se vyskytuje okolo pupku. Tato kýla je způsobena slabým svalovým prstencem. Léčba není nutná, většinou se zahojí sama (Gregora, Velemínský, 2007).

Zevní pohlavní orgány U děvčátek je přirozené, ţe velké stydké pysky překrývají malé stydké pysky. Můţe se u nich vyskytnout mírný hlenový aţ krvavý výtok, který je vyvolán hormony matky a zanedlouho vymizí. U chlapečků je ţalud penisu krytý předkoţkou. Další známkou zralosti je, ţe chlapci mají sestouplá obě varlata v šourku. Můţeme zpozorovat vodní kýlu (hydrokélu). Je způsobena nahromaděním tekutiny v obalech varlat. Pokud do dvou let ustoupí, není nutná další léčba. Důvodem k operaci by byla rozsáhlá hydrokéla, která by utlačovala varle, a tím by způsobila další komplikace (Gregora, Velemínský, 2007).

Zadeček O správné průchodnosti jsme informování při odchodu smolky nebo při prvním měření teploty. Pozorujeme oblast kolem ústí zadečku, kde by se mohly vyskytnout trhlinky, a také oblast hráze, coţ je mezi přirozením a zadečkem. Nesmíme vynechat oblast nad kostí kříţovou a nad páteří, kde by se mohla objevit koţní jamka, která můţe být spojena s míšním kanálem (Gregora, Velemínský, 2007).

Vyšetření končetin Patří mezi nejdůleţitější vyšetření pohybového aparátu. Dětský lékař hodnotí hybnost i tvar končetin, prstů na nohou i rukou a jejich počet. Dále vyšetřuje klouby, jejich hybnost

a

postavení.

Všímá

si

hlavně

(Gregora, Velemínský, 2007).

19

kloubu

kyčelního

a

hlezenního

2.8 Projevy novorozence Pohyby jsou u novorozence nekontrolovatelné a necílené. Jsou reakcí na to, zda je dítě spokojené či nikoliv, a také na vnější a vnitřní podněty okolí. U novorozence se projevuje řada reflexů. Jsou to reflexy podmíněné a nepodmíněné a reflexy, se kterými se dítě narodí, ale objeví se déle po porodu. Mezi reflexy podmíněně patří: Babinského, Robinsonův a Moorův reflex. Tyto reflexy se objeví hned po porodu, ale správně by měly do jednoho roku vymizet (Kiedroňová, 2005).

Babinského reflex Pošimráme-li dítě pod prsty na dolní končetině, automaticky ohne prsty, jak kdyby chtělo něco chytit. Pokud se dotkneme v místě paty nebo pošimráme-li dítě na vnější straně chodidla směrem od paty k malíčku, dítě naopak prsty vějířkovitě roztáhne (příloha č. 5). Tento reflex by měl správně vymizet po půl roce, kdyby se tak nestalo, můţe se jednat o upozornění na nemoc dětské mozkové obrny (Kiedroňová, 2005).

Robinsonův (úchopový) reflex Pokud dítěti vloţíme do otevřené dlaně svůj prst, dítě svoji ruku pevně sevře. Stisk je tak silný, ţe bychom mohli dítě nadzvednout se zakloněnou hlavičkou. Dítě nemá v této době ještě dostatečně vyvinuté šíjové a zádové svaly. Úchopový vrozený reflex s dítětem neprocvičujeme, vyšetřuje ho pouze doktor. Tento reflex vymizí do třetího měsíce a vědomý úchop se začíná u dítěte objevovat kolem pátého měsíce věku (Kiedroňová, 2005).

Moorův (objímací, obranný) reflex Kdyţ pod dítětem podtrhneme podloţku, neuvěřitelně se lekne, většinou se rozpláče, přitáhne noţičky k tělíčku, roztáhne ručičky a stiskne je v pěst. Moorův reflex vymizí do šestého měsíce (Kiedroňová, 2005). Mezi vrozené reflexy paří: sací, polykací, vyměšovací, dýchací, uchopovací reflex. Patří sem i obranné reflexy, mezi které se řadí kašlání, kýchání a pláč (Kiedroňová, 2005).

20

Hledací reflex Dotkneme-li se prstem hlavičky, dítě ho hned zpozoruje, otáčí hlavičku za prstem a hledá, co by mohlo sát (Kiedroňová, 2005).

Sací reflex Jakmile dítě ucítí v ústech prs či dudlík, instinktivně tiskne jazyk k hornímu patru ústní dutiny a začne sát (Kiedroňová, 2005).

Polykací reflex Novorozenec polyká pouze to, co se mu dostane na kořen jazyka. Vše, co bude mít na špičce jazyka, nedokáţe posunout na kořen jazyka a ani polknout do šestého měsíce věku dítěte. Do šestého měsíce věku dítěte se také nedoporučuje ke spánku poloha na bříšku. Při poblinkání dítěte by mohlo dojít k vdechnutí zvratků a následně k udušení (Kiedroňová, 2005). Dále můţeme zmínit, např.: chůzový reflex a orientační reflexy.

Chůzový reflex Dítě drţíme pod paţemi, aby se udrţelo na nohou, a lehce jej nakláníme do stran, vpravo a vlevo, dítě děla drobné krůčky (Kiedroňová, 2005).

Orientační reflexy Dítě pomocí orientačních reflexů poznává své okolí a k tomu potřebuje mít správně vyvinuté smyslové orgány. Pokud jsou tyto smysly správně rozvinuté, dítě dobře porozumí vztahu mezi odlišnými podněty. Důleţité jsou horní končetiny, pomocí kterých dítě poznává různé předměty a jejich vlastnosti (Kiedroňová, 2005).

21

2.9 Koupání Novorozenec by se měl koupat 2 – 3 krát za týden, tedy jednou za 2 – 3 dny. Teplota vody by měla být kolem 37 °C a pokojová teplota 22 °C– 25 °C. Novorozenec má velmi citlivou pokoţku, proto by koupání nemělo trvat příliš dlouho. Dětem se koupel většinou líbí a maminky ji berou před spaním jako rituál, který dítě uklidní a postará se o kvalitní spánek. Teplá voda dítěti připomíná známé prostředí, plodovou vodu v mateřském břiše. Některé děti mají zpočátku strach, a to se projeví pláčem. Postupem času si dítě i dotyčná osoba na koupání zvyknou (MUDr. Růţková, 2013). K celkové koupeli si připravíme: dětskou vaničku, čistou vodu, bavlněné pleny, dětská mýdla, šampóny pro citlivou pokoţku dítěte, ručník, vatové tampónky, smotky z buničiny k vyčištění nosu a uší, líh k vyčištění pupku, jemný hřeben na vlásky, podle potřeby krém proti opruzeninám, dětský olejíček nebo mléko po koupeli. V dětské vaničce by měla být voda ve výši dvou aţ tří prstů ode dna. Vodu musíme vţdy dobře promíchat a teplotu vody měříme loktem nebo teploměrem, abychom neopařili miminko. Dítě svlékneme, uloţíme na čistou látkovou plenu. Umyjeme nejprve obličej čistou vodou bez mýdla, poté vlásky a celé tělíčko mýdlem. Vlásky neumýváme při kaţdé koupeli, stačí pouze jedenkrát týdně, šampón není potřeba. Nakonec omyjeme zadeček a genitálie od nečistot (MUDr. Růţková, 2013). U holčiček je při umývání zevního genitálu potřeba dávat pozor, aby ţínka byla vedena ve směru odpředu dozadu. Tímto správným postupem zabráníme přenesení infekce do močových cest nebo do pochvy. Důleţité je také oddálit od sebe stydké pysky, abychom mohly odstranit mázek a sekret. U chlapečků se nyní nedoporučuje při kaţdém koupání přetahovat předkoţku přes penis, minimálně do pěti let. Ze začátku koupání je dobré vyuţít koupací lehátko, které Vám dodá pocit jistoty a bezpečí. Nemusíte se tak bát, ţe by vám dítě z rukou sklouzlo. Ve vaničce dítě opláchneme od mýdla (MUDr. Růţková, 2013).

22

Po koupeli dítě přeneseme na přebalovací pultík a zabalíme do čisté látkové osušky. Při přenášení dítěte je důleţité, abychom vţdy jednou rukou podpírali hlavičku, a druhou ruku podsuneme pod zadeček dítěte. Dítě utíráme velmi zlehka a důkladně. Musíme dbát hlavně na koţní záhyby pod krkem a v podpaţí. Neměla by tady zůstat ţádná voda ani mýdlo. Tělíčko promaţeme olejíčkem, zlehka vyčistíme uši, nos a jemným kartáčem učešeme vlásky (MUDr. Růţková, 2013). Pokud dítě nemá zcela zhojený pupek, neměl by přijít do kontaktu s vodou. V takovém případě dítě na přebalovacím stolku pouze omyjeme. Nesmíme zapomínat, ţe bychom nikdy neměli nechávat dítě ve vodě bez dozoru. Veškeré pomůcky mít připravené vţdy před koupelí. Nikdy bychom také neměli připouštět horkou vodu do vaničky, kdyţ v ní dítě leţí (MUDr. Růţková, 2013).

Péče o pupek Ošetřování pupku je velmi důleţité, abychom nezanesli ţádnou infekci. Ošetření není nijak sloţité a potřebujeme k němu jen pár ošetřovatelských pomůcek. Připravíme si 40% lékařský líh, čtverečky a sterilní gázu. Pupek bychom měli čistit při kaţdém přebalování. Nejprve si namočíme gázu do lihu a otíráme s ním pupek pod svorkou, okolo pahýlu a nakonec k pupku přiloţíme čistou gázu. Neţ se jizva zcela zahojí, neměla by přicházet do kontaktu s vodou. Pupek je většinou zhojený po odpadnutí pahýlku. Zcela normální je, kdyţ se na pupku objeví pár kapiček krve. Pokud, ale okolí pupku zčervená, měli bychom navštívit lékaře (MUDr. Růţková, 2013).

Péče o uši Uši bychom neměli čistit vatovou tyčinkou, hrozí zde riziko, ţe bychom mohli poškodit zvukovody. Nejlepší doba na čištění uší je doba po koupeli. Nejvhodnější pomůckou je pouţití gázy, kterou pokapeme dětským olejíčkem a opatrně vyčistíme dobře viditelná místa uší. Neměly bychom také zapomínat na prostor za ušima, který také potřeme dětským olejíčkem. Za ušima by se mohly tvořit malé ranky (MUDr. Růţková, 2013).

23

Péče o nehty Nehty u novorozence se nedoporučuje stříhat, jsou velmi jemné a křehké. Pokud hrozí, ţe se dítě poškrábe, nasadíme mu speciální rukavičky nebo dítěti zaváţeme konce rukávu. Vhodný způsob, jak dítěti zkrátit nehty, je omyvatelný skleněný pilník a v pozdější době pouţít speciální dětské nůţky (MUDr. Růţková, 2013).

Péče o zadeček po stolici Nejlepší očista zadečku je pod tekoucí vodou a poté dočistit vlhčenými ubrousky. Utírat zadeček bychom měli vţdy ve směru odpředu dozadu, tedy od genitálií k zadečku. Tímto způsobem zabráníme zanesení infekce z konečníku do močové trubice. Při opakované hygieně zadečku pouţíváme vţdy nové ubrousky. Při očistě u chlapců opláchneme penis a šourek a nepřetahujeme předkoţku. Po očistě bychom měli zadeček natřít krémem proti opruzeninám (MUDr. Růţková, 2013).

2.10 Kojení Dítě by se mělo k prsu přiloţit co nejdříve, a to do 30 min. po porodu, nebo nejdéle do dvou hodin. Kojit novorozence matka začíná v poloze, která je pro ni nejjednodušší, nejpohodlnější, a tou je poloha vleţe. V pozdější době matka začíná kojit vsedě. Poloha, která by byla pro matku něčím nepohodlná nebo nesnesitelná, by mohla způsobit zhoršené uvolňování mléka z prsu. První den matce pomáhá dětská sestra s přiloţením dítěte k prsu. Dětská sestra samozřejmě pomáhá matce do té doby, neţ se ona sama bude cítit, ţe vše zvládá a nepotřebuje ţádnou pomoc. Obvykle první den se snaţíme dítě přikládat k prsu po třech hodinách (Gregora, Velemínský, 2007). U donošeného novorozence je kojení nezávislé na čase a počet kojení je individuální. Kojení bychom neměli z ţádného důvodu přerušovat. Není nic neobvyklého na tom, kdyţ je dítě kojeno i přes půl hodiny. Intervaly mezi kojením mohou být nepravidelné, nesmí se však stát, ţe by zde byl větší časový rozdíl, neţ je šest hodin. Matka musí brát zřetel na to, ţe kojení by ji nemělo způsobovat ţádnou bolest.

24

Dítě můţeme v prvních třech týdnech přikládat k oběma prsům. Poté bychom měly dítě nechat sát pouze z jednoho prsu. Důvod je prostý, a to, ţe v pozdější době se při kojení v první řadě uvolňuje přední neboli sladší mléko a teprve potom se uvolňuje zadní neboli tučnější mléko. Kdybychom krmily z obou dvou prsů, mohlo by se stát, ţe dítě by nevypilo ţádné tučnější mléko (Gregora, Velemínský, 2007). Musíme brát na vědomí, ţe kaţdé dítě má jinou strukturu hlavičky a kaţdá ţena má jiný tvar prsu. Proto vţdy musíme přizpůsobit polohu při kojení. Nepříjemnosti při kojení by mohla způsobovat vpáčená, velká bradavka, nebo naopak u dítěte malá brada. V ţádném případě dítě nenutíme ke kojení tím, ţe mu budeme dávat hlavičku k prsu násilím. Hlavičku přikládáme k prsu vţdy jemným způsobem a drţíme ji pod spojnicí uší. Dítě by v prvních měsících nemělo dostávat ţádné dudlíky a to z důvodu, abychom neomezili sání novorozence z prsu matky. Navíc by dítě bylo přikládáno k prsu méně, a tak by došlo ke zkrácení frekvence dráţdění matčiny bradavky a tím pádem tvorby mléka. Pokud novorozenec potřebuje z nějakého výjimečného důvodu dokrmit umělým mlékem, nepodáváme ho z láhve. A to z toho důvodu, pokud existuje nějaká šance na kojení dítěte, tak abychom nepokazily sací reflex. Je-li dítě krmeno z lahvičky, mléko samovolně vytéká a dítě nemá potřebu stlačovat savičku a rty zůstávají uvolněné (Gregora, Velemínský, 2007).

Výhody kojení pro matku Vytváří se citové pouto mezi matkou a dítětem. Matka, která kojí, má u sebe vţdy tu nejlepší stravu a pití, co můţe dítěti nabídnout. Mléko je stále k dispozici a je správně teplé. Kojení přispívá matčině zdraví, sniţuje riziko zhoubných nádorů vaječníků, prsů a onemocnění osteoporózou. Po porodu dochází k rychlejšímu zavinování dělohy a tím se přispívá k tomu, ţe jsou i menší ztráty krve po porodu (Kopřivová, 2005).

25

Výhody kojení pro dítě Pro novorozené dítě je kojení nejlepší volbou. Mateřské mléko přináší dítěti samé klady. Důleţitou roli hraje v prevenci onemocnění a podporuje vývoj dítěte. Mateřské mléko sniţuje mnoho rizik souvisejících s výskytem onemocnění. Příkladem můţe být sníţení rizika nadváhy, potravinových alergií, průjmových onemocnění a sníţení výskytu zubního kazu. Mateřské mléko obsahuje protilátky, které zabraňují infekcím. Děti jsou více odolné, např.: proti zánětu středouší, infekcím dýchacích a močových cest (Gregora, Velemínský, 2007).

Správný postup kojení Matka při kojení zaujme polohu, která jí nejvíce vyhovuje. Ze začátku probíhá kojení vleţe, poté v poloze vsedě. V poloze vleţe je matka na boku s hlavou podloţenou polštářem tak, ţe hlava je v jedné rovině s ramenem. Důleţité je neopírat se o loket ani nezvedat rameno. Vsedě by měla mít opřená záda, chodidla podloţená stoličkou. Matka nedrţí dítě celou jeho vahou na rukou, ale spočívá na celém těle matky (Gregora, Velemínský, 2007). Důleţité je, aby matka a dítě při kojení byly v těsném kontaktu. To znamená, ţe matčino břicho těsně přiléhá k novorozeneckému bříšku a mezi nimi by neměla být ţádná překáţka. Ke správnému přisátí k prsu dítě potřebuje správnou a pohodlnou polohu. Matka své prso nabízí tím způsobem, ţe uchopí prso celou svoji dlaní s prsty pod dvorcem a palec je umístěný nad dvorcem, nedotýkáme se bradavky. U dítěte se snaţíme vyvolat hledací reflex, ţe dráţdíme ústa bradavkou. Matka při kojení by neměla cítit ţádnou bolest (Gregora, Velemínský, 2007). Správné přisátí k prsu poznáme tak, ţe brada, tvář a nos dítěte se dotýkají prsu, ústa jsou široce otevřená. Při správné poloze se nemusíme bát, ţe zakloněná hlavička by mohla způsobit neschopnost dýchání u dítěte. U správného kojení bychom také neměly slyšet mlaskání, pokud ano, tak to signalizuje nesprávnou techniku sání. Dalším znakem špatného sání je, kdyţ se kůţe prsu při kojení vytahuje (Gregora, Velemínský, 2007).

26

Sloţení mateřského mléka Mateřské mléko se skládá z cukrů, tuků, bílkovin, vitamínů, stopových prvků a minerálních solí. Nejdůleţitější sloţkou mastných kyselin jsou kyseliny: palmová, olejová, esenciální, linolová a linolenová. Mastné kyseliny jsou součástí tuků. Bílkoviny jsou nejvíce zastoupeny v prvních třech dnech po porodu. Skládají se z rozpustných bílkovin. Tyto bílkoviny se nesráţejí v ţaludku a jsou snadno stravitelné. Do skupiny sacharidů řadíme cukry a škroby. Nejdůleţitější sloţkou sacharidů je mléčný cukr (laktóza). V mateřském mléce jsou dále obsaţeny sloţité cukry (prebiotika). Pro správný vývoj a růst dítěte je mateřské mléko velmi důleţité (Kopřivová, 2005). Nalitá prsa Aby se dítě mohlo správně přisát k prsu matky, musí někdy matka nejprve odstříkat mléko z nalitého prsu. Lepší způsob odstříkání mléka je rukou neţ mechanickou odsávačkou. Pístové odsávačky vyvolají edém (otok) dvorce. Na otok mléčné ţlázy přiloţíme na prso studený obklad. Naopak před kojením je dobré pouţít teplý obklad či teplou sprchu, čímţ podpoříme uvolňovací reflex (Gregora, Velemínský, 2007).

2.11 Umělá výţiva K umělé výţivě přistupujeme tehdy, pokud maminky nemají dostatek mateřského mléka, kdyţ je kojení zakázané nebo kdyţ k umělé stravě přistupujeme pouze na dobu přechodnou. Přípravky umělé výţivy jsou upravovány tak, aby se nejvíce podobaly sloţení mateřského mléka. S vhodným výběrem umělého mléka a jeho zařazením do výţivy by nám měl poradit dětský lékař. Novorozencům podáváme počáteční mléka, která jsou určena aţ do čtvrtého měsíce věku (Karger, 2004). Tato mléka obsahují výhradně laktózu. U některých dětí se můţe vyskytnout nesnášenlivost na laktózu. V tomto případě dostávají mléko s nízkým nebo nulovým obsahem laktózy. U dětí alergických na bílkoviny kravského mléka se vyrábějí hypoalergenní mléka, která se označují H. A. Veganům podáváme mléka vyráběná ze sóji. Vegani nepřijímají ţivočišnou stravu, vejce ani mléčné výrobky. Prebiotickou vlákninou jsou obohacována některá mléka, která jsou důleţitá pro střeva a rozvoj imunity dítěte. Pro nedonošené děti jsou určena speciální mléka (Karger, 2004). 27

Technika odstříkávání mléka rukou Jedná se o způsob, který je těţký, ale dá se naučit a zvládnout. Palec přiloţíme nad dvorec prsní a ukazováček pod dvorec prsní. Zbylá část ruky podepírá prso. Prsty bradavku stlačujeme pravidelně do té doby, neţ začne téct mléko z bradavky. Neměly bychom zapomínat, ţe bychom postupně měly měnit místa stisku po obvodu dvorce. Na

odstříkáváné

mléko

bychom

měly

pouţít

láhev

na

mléko

(Gregora, Velemínský, 2007).

2.12 Edukace Slovo edukace znamená někoho vést, vychovávat a vzdělávat. U jedince působíme na jeho chování a jednání s cílem vyvolat pozitivní změny v dovednostech, schopnostech, vědomostech a společenských postojích. Ve zdravotnickém zařízení učíme pacienta k samostatnější odbornější péči, aby se o sebe a o své zdraví dokázal víceméně postarat sám. (http://ose.zshk.cz/vyuka/edukace.aspx?id=1). Za Edukanty jsou povaţováni i pracovníci v oboru, kteří jsou školeni odbornějšími pracovníky.

Pojmy  Edukační proces je proces, ve kterém člověk získává nové informace, které by měl pochopit a naučit se je zvládnout. Tento proces probíhá od narození aţ do smrti. Celý ţivot se učíme novým věcem.  Edukátor je člověk, který učí ostatní novým věcem. Ve zdravotnických zařízeních to jsou nejčastěji lékaři, všeobecné sestry, porodní asistenti, fyzioterapeuti. Edukace se zpravidla týká konkrétních zkušeností a řešení konkrétních témat.  Edukant je člověk, který přijímá a obohacuje svoje vědomosti o zkušenosti moudřejšího rádce. Ve zdravotnických zařízeních to jsou většinou pacienti, bez rozdílu zda jsou zdraví nebo nemocní. Mezi edukanty můţeme zařadit i pracovníky ve zdravotnictví, kteří si prohlubují své znalosti a dovednosti v rámci celoţivotního vzdělávání.

28

 Edukační prostředí je místo, ve kterém edukátor vzdělává edukanty. Prostředí, ve kterém probíhá edukace je důleţité. Ovlivňuje je mnoho faktorů, které na edukanty působí. Mezi tyto faktory patří, např.: velikost místnosti, osvětlení, barva zdi, nábytek, obrazy, hudba. Edukačním místem můţe být i zubní ordinace, kde edukátorem je stomatologická sestra nebo zubařka a edukantem je pacient (Juřeníková, 2010).

2.13 Edukace ve zdravotnictví Edukace nám pomáhá v prevenci onemocnění, v udrţení či navrácení zdraví nebo ve zkvalitnění ţivota. Prevenci můţeme rozdělit do tří skupin:  primární: tato edukace se týká zdravých lidí s cílem udrţet jejich zdraví, podporovat a zlepšovat kvalitu ţivota a zaměřujeme se i na prevenci nemoci.  Sekundární: tato edukace se týká nemocných jedinců s cílem navrácení zdraví a udrţení soběstačnosti. Zaměřujeme se hlavně i na to, aby pacient dodrţoval všechna léčebná opatření a na prevenci recidivy onemocnění.  Terciální: tato edukace se týká jedinců, kteří mají ireverzibilní neboli trvalé stavy. Zaměřujeme se na zlepšení kvality ţivota, aby nedošlo ke zbytečným komplikacím (Juřeníková, 2010). Fáze edukačního procesu  Posouzení

předmětu

edukace

(podrobné

seznámení

s anamnézou

a komplikacemi pacienta). Prostudování zdravotní karty pacienta, konzultace s odborníky apod.  Stanovení edukační diagnózy spočívá v určení způsobu, jakým edukační proces bude veden (na základě zdravotního stavu pacienta, jeho vzdělání, sociálního postavení). Telefonické spojení, pozváním na konzultaci, návštěvou pacienta apod. 

Plánování strategie edukace. Edukant si připraví metodiku a materiály se kterými provede edukaci (promyslí si postup edukace).

29



Realizace edukace spočívá ve srozumitelném objasnění zdravotního stavu pacienta, podle výše uvedené přípravy, způsobu, jakým se pacient má dále chovat, aby bylo dosaţeno záměru v primární, sekundární nebo terciální prevenci a přesvědčení se, zda edukaci porozuměl.



Zhodnocení situace, zda jsme dosáhly cílů, které jsme stanovily. Zhodnocení zda si pacient osvojil nové návyky (http://ose.zshk.cz/vyuka/edukace.aspx?id=1).

Zásady správné edukace  Důleţité je člověka nějakým způsobem motivovat, např.: tím, ţe, kdyţ dodrţí rady edukátora, dojde ke zlepšení zdravotních obtíţí, sníţení nebo odstranění bolesti a zkvalitnění ţivota.  Ke kaţdému pacientovi je nutné, aby edukátor přistupoval individuálně.  Nové informace vysvětluje edukátor od jednoduchého ke sloţitému.  Rozhovor edukátora s edukantem je dialogem nikoliv monologem.  Edukátor mluví na edukanta pomalu, srozumitelně a pouţívá slova, kterým edukant dobře rozumí.  Důleţité jsou jak teoretické poznatky, tak i praktické ukázky.  Důleţité je všechny informace opakovat a ujistit se o jejich správném pochopení (http://ose.zshk.cz/vyuka/edukace.aspx?id=1).

30

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro získání dat jsem pouţila kvantitativní výzkum formou anonymního dotazníkového šetření na základě vlastní tvorby. Dotazník obsahuje 27 otázek, z toho 21 otázek uzavřených a zbývajících 6 otázek otevřených (příloha č. 8). První otázka v dotazníku zjišťovala věk respondentek. Další 3 otázky a otázka číslo 10 se týkají pojmu edukace, zda ji znají, kde o ní poprvé slyšely, jestli byly respondentky s edukací spokojené a jak by celkově ohodnotily edukaci zdravotnického personálu. Otázky čísla 5, 6, 9 a 12 zjišťují od respondentek, zda mají dostatek informací, jestli všemu rozumí a jakou formou získaly nejvíce informací. Otázky čísla 17, 18, 19, 20, 21 a 22 získávají informace o tom, zda matkám zdravotnický personál věnoval dostatek času na ukázky, jak se starat o dítě a zda byly respondentky spokojené s přístupem celého zdravotnického personálu. Otázky čísla 23 a 24 zjišťují informace, jestli respondentky navštěvovaly a zda se jim vyplatil předporodní kurz. Poslední 3 otázky byly určené pouze pro vícerodičky. Dotazníky jsem na novorozeneckém oddělení rozdávala po písemném schválení ţádosti o umoţnění dotazníkové akce v nemocnici Jihlava i v nemocnici Nové Město na Moravě (přílohy č. 6 a 7). Anonymitu dotazníků jsem zajistila tím, ţe respondentky neuváděly své jméno a příjmení. Otázky v dotazníku jsou sestavené tak, abych zjistila odpovědi na výzkumné hypotézy. K hypotéze č. 1 se vztahuje otázka č. 4, k hypotéze č. 2 se vztahuje otázka č. 17 a k poslední hypotéze č. 3 se vztahuje otázka č. 19 v uvedeném dotazníku.

31

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Anonymní dotazníky jsem rozdávala matkám v různých věkových kategoriích v nemocnici Jihlava a v nemocnici Nové Město na Moravě na novorozeneckém oddělení. Porovnávala jsem tedy 2 skupiny respondentů z různých nemocnic, kde jsou matky lépe edukovány ze strany zdravotnického personálu. Mezi respondenty jsem rozdala dohromady 120 dotazníků, 60 dotazníků do nemocnice v Jihlavě a 60 dotazníků do nemocnice v Novém Městě na Moravě. Ke zpracování výsledků se mi z kaţdé nemocnice vrátilo 50 dotazníků, dohromady tedy 100 dotazníků. Ţádný dotazník z celkového počtu nebyl vyřazen pro neúplnost, tedy celková návratnost činí 83 %.

3.3 Průběh výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo od 25. 2. 2015 do 31. 3. 2015 v nemocnici Jihlava a v nemocnici Nové Město na Moravě.

3.4 Zpracování získaných dat Data, která jsou uvedena v praktické části bakalářské práce, jsem zpracovala v programu Microsoft Office Excel 2007 a Microsoft Office Word 2007. Pro přehledné znázornění výsledků z dotazníkového šetření jsem pouţila sloupcový prostorový graf, který je vţdy doplněn slovním komentářem vyhodnocených dat.

32

3.5 Výsledky výzkumu

Graf 1: Věk

Z grafického znázornění je vidět, ţe v nemocnici Jihlava byly nejvíce hospitalizovány ţeny ve věku 24 – 28 let, coţ odpovídá 36 % (18 respondentkám). Dále je zde hospitalizovaných 28 % (14 respondentek), které se pohybují ve věkovém rozmezí 29 -33 let a 24 % (12 respondentek), které se pohybují ve věkovém rozmezí 34 let a více. Nejméně byly hospitalizovány ţeny ve věku méně neţ 23 let, coţ odpovídá 12 % (6 respondentkám). V nemocnici Nové Město na Moravě byly nejvíce hospitalizovány ţeny ve věku 29 – 33 let, coţ odpovídá 34 % (17 respondentkám). Dále je zde hospitalizovaných 32 % (16 respondentek), které se pohybují ve věkové kategorii 24 – 28 let a 18 % (9 respondentek), které se pohybují ve věkové kategorii 34 let a více. Stejně jako v nemocnici Jihlava, tak i v nemocnici Nové Město na Moravě bylo nejméně hospitalizovaných ţen ve věku méně neţ 23 let, coţ odpovídá 16 % (8 respondentkám).

33

Graf 2: Znalost pojmu edukace

Z grafického znázornění je vidět, ţe v nemocnici Jihlava odpovědělo kladně 86 % (43 respondentek) a záporně pouhých 14 % (7 respondentek). V nemocnici Nové Město na Moravě, ţeny také převáţně odpovídaly kladně, coţ odpovídá 70 % (35 respondentkám) a záporně 30 % (15 respondentkám).

34

Graf 3: První zmínka o edukaci

Z grafického znázornění je patrné, ţe v nemocnici Jihlava 40 % (20 respondentek) i v nemocnici Nové Město na Moravě 42 % (21 respondentek) nejvíce o pojmu edukaci slyšely v nemocnici jako pacientky. V nemocnici Jihlava odpovědělo 22 % (11 respondentek), ţe pojem edukace slyšely při zaměstnání a 38 % (19 respondentek) uvedly jinou moţnost. Mezi jinými moţnostmi respondentky uvedly odpověď, ţe poprvé o edukaci slyšely při studiu ve škole a od rodičů. V nemocnici Nové Město na Moravě odpovědělo 14 % (7 respondentek), ţe pojem edukace slyšely při zaměstnání a 44 % (22 respondentek) uvedlo jinou moţnost. Mezi jinými moţnostmi respondentky uvedly odpověď, ţe poprvé o edukaci slyšely při studiu ve škole, z internetu a právě ze zmíněného dotazníku.

35

Graf 4: Spokojenost matky s edukací

Z grafického znázornění je vidět, ţe v nemocnici Jihlava i v nemocnici Nové Město na Moravě byla spokojenost 100 % (100 respondentek).

36

Graf 5: Informovanost v péči o novorozenci

Z grafického znázornění je vidět, ţe v nemocnici Jihlava odpovědělo kladně 49 respondentek (98 %) a záporně odpověděla 1 respondentka (2 %). V nemocnici Nové Město na Moravě odpovědělo kladně také 49 respondentek (98 %) a záporně 1 respondentka (2 %).

37

Graf 6: Kojení

Z grafického znázornění je vidět, ţe v nemocnici Jihlava i v nemocnici Nové Město na Moravě odpovědělo kladně všech 100 respondentek (100 %).

38

Graf 7: Potíţe při kojení

Z grafického znázornění je vidět, ţe v nemocnici Jihlava 60 % (30 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 52 % (26 respondentek) povaţují za nejtěţší při kojení najít si vhodnou polohu. Odpověď „Kojení“ uvedlo v nemocnici Jihlava 26 % (13 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 38 % (19 respondentek). Nejméně respondentek uvedlo odpověď „Mechanické odsávání“, jak v nemocnici Jihlava 14 % (7 respondentek), tak i v nemocnici Nové Město na Moravě 10 % (5 respondentek).

39

Graf 8: Koupel novorozence

Z grafického znázornění je vidět, ţe v nemocnici Jihlava byla správná odpověď „2 - 3 krát za týden“, zodpovězena v 72 % (36 respondentek). Stejně tak byla správná odpověď zodpovězena v 64 % (32 respondentek) i v nemocnici Nové Město na Moravě. Odpověď „Kaţdý den“, uvedlo v nemocnici Jihlava 26 % (13 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 36 % (18 respondentek). Odpověď „1 x za týden“ uvedla pouze 1 respondentka (2 %) z nemocnice Jihlava.

40

Graf 9: Dostatek informací

Z grafického znázornění je vidět, ţe nejvíce respondentek uvedlo odpověď „Od laiků i od zdravotnického personálu“, v nemocnici Jihlava 68 % (34 respondentek) i v nemocnici Nové Město na Moravě 74 % (37 respondentek). Druhá nejčastější odpověď byla, ţe respondentky mají dostatek informací převáţně od zdravotnického personálu v nemocnici Jihlava 28 % (14 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 24 % (12 respondentek). Nejmenší zastoupení získala odpověď převáţně od laiků, kdy v nemocnici Jihlava ji uvedly pouze 2 respondentky (4 %) a v nemocnici Nové Město na Moravě pouze 1 respondentka (2 %).

41

Graf 10: Hodnoceni edukace

Z grafického znázornění je patrné, ţe edukaci zdravotnického personálu v nemocnici Jihlava hodnotí „Výborně“ 32 % (16 respondentek), „Velmi dobře“ 50 % (25 respondentek), „Dobře“ 16 % (8 respondentek) a „Dostatečně“ 2 % (1

respondentka).

V nemocnici Nové

Město

na

Moravě

hodnotilo

edukaci

zdravotnického personálu známkou „Výborně“ 54 % (27 respondentek), „Velmi dobře“ 42 % (21 respondentek) a „Dobře“ 4 % (2 respondentky).

42

Graf 11: Opakovaná návštěva

Z grafického znázornění je vidět, ţe nemocnici Jihlavu i nemocnici Nové Město na Moravě by v případě potřeby opět navštívily všechny respondentky (100 %).

43

Graf 12: Informace o novorozencích

Z grafického znázornění vyplývá, ţe nejvíce informací získaly respondentky na novorozeneckém oddělení, jak v nemocnici Jihlava, 38 % (19 respondentek), tak i v nemocnici Nové Město na Moravě 40 % (20 respondentek). V nemocnici Jihlava dále uvedlo 32 % (16 respondentek), ţe získalo nejvíce informací „Od rodiny a blízkých” a 24 % (12 respondentek) získalo nejvíce informací „Z informačních letáků a knih”. V nemocnici Nové Město na Moravě dále uvedlo 28 % (14 respondentek), ţe získalo nejvíce informací „Z informačních letáků a knih” a 20 % (10 respondentek) uvedlo, ţe „Od rodiny a blízkých”. Nejméně respondentek uvedlo odpověď, ţe získalo nejvíce informací v „Předporodním kurzu” v nemocnici Jihlava 6 % (3 respondentky) a v nemocnici Nové Město na Moravě 12 % (6 respondentek).

44

Graf 13: Obavy po odchodu z nemocnice

Z grafického znázornění je vidět, ţe v nemocnici Jihlava uvedly odpověď „Ano, ale tyto obavy jsou normální“ 52 % (26 respondentek) a odpověď „Ne“ 48 % (24 respondentek). V nemocnici Nové Město na Moravě uvedlo odpověď „Ano, ale tyto obavy jsou normální“ 50 % (25 respondentek) a odpověď „Ne“ také 50 % (25 respondentek).

45

Graf 14: Screeningová vyšetření

Z grafického znázornění je vidět, ţe nejvíce respondentek z nemocnice Jihlava, 40 % (20 respondentek) uvedlo odpověď „Ano, sama jsem si vyhledávala informace“ a z nemocnice Nové Město na Moravě uvedlo tuto odpověď 54 % (27 respondentek). Druhou nejčastější odpovědí, která byla „Ne, slyšela jsem nyní poprvé“, uvedlo v nemocnici Jihlava 36 % (18 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 32 % (16 respondentek). Nejméně respondentek, v nemocnici Jihlava, 24 % (12 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě, 14 % (7 respondentek), uvedlo odpověď „Ano, byla jsem informována od příbuzných“.

46

Graf 15: Zapůjčení monitoru dechu

Z grafického znázornění je vidět, ţe nejvíce respondentek uvedlo odpověď „Ne, doma mám vlastní“. V nemocnici Jihlava 50 % (25 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 58 % (29 respondentek). Druhá nejčastější odpověď byla „Ano“, v nemocnici Jihlava 36 % (18 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 32 % (16 respondentek). Nejméně respondentek uvedlo odpověď „Ne, připadá mi to zbytečné“, coţ odpovídá v nemocnici Jihlava 14 % (7 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 10 % (5 respondentek).

47

Graf 16: Počet dětí

Z grafického znázornění vyplývá, ţe v nemocnici Jihlava se narodilo „První dítě“ 60 % (30 respondentkám), „Druhé dítě“ 32 % (16 respondentkám), „Třetí dítě“ 4 % (2 respondentkám) a „Čtvrté a více“ 4 % (2 respondentkám). V nemocnici Nové Město na Moravě se narodilo „První dítě“ 70 % (35 respondentkám), „Druhé dítě“ 26 % (13 respondentkám) a „Třetí dítě“ 4 % (2 respondentkám).

48

Graf 17: Teoretická příprava

Z grafického znázornění je vidět, ţe respondentky v nemocnici Jihlava, 80 % (40 respondentek) i v nemocnici Nové Město na Moravě, 80 % (40 respondentek), uvedly stejnou odpověď „Ano, sestry mi samy od sebe vše vysvětlily“. V nemocnici Jihlava uvedlo 20 % (10 respondentek) odpověď „Ano, ale v danou chvíli toho na mě bylo hodně a vše bylo rychlé“. V nemocnici Nové Město na Moravě uvedlo 18 % (9 respondentek) odpověď „Ano, ale v danou chvíli toho na mě bylo hodně a vše bylo rychlé“ a odpověď „Ne“ zvolila 1 respondentka (2 %).

49

Graf 18: Ochota zdravotnického personálu

Z grafického znázornění je vidět, ţe na tuto otázku odpověděly všechny respondentky kladně,

coţ

odpovídá

100

%

(100

a v nemocnici Nové Město na Moravě.

50

respondentkám),

v nemocnici

Jihlava

Graf 19: Praktické ukázky

Z grafického znázornění je patrné, ţe v nemocnici Jihlava odpovědělo „Ano“ 98 % (49 respondentek) a „Ne“ 2 % (1 respondentka). V nemocnici Nové Město na Moravě respondentky uvedly ve stejném počtu odpověď „Ano“ 98 % (49 respondentek) i „Ne“ 2 % (1 respondentka) jako v nemocnici Jihlava.

51

Graf 20: Péče za přítomnosti sestry

Z grafického znázornění je vidět, ţe v nemocnici Jihlava respondentky odpovídaly pouze kladně, coţ odpovídá 100 % (50 respondentkám). V nemocnici Nové Město na Moravě uvedlo kladnou odpověď 98 % (49 respondentek) a zápornou odpověď 2 % (1 respondentka).

52

Graf 21: Pozornost zdravotních sester

Z grafického znázornění je vidět, ţe nejvíce respondentek uvedlo odpověď, ţe zdravotnický personál věnuje pozornost „Praktickým ukázkám i teoretické edukaci stejným dílem“, v nemocnici Jihlava 70 % (35 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 74 % (37 respondentek). Druhá nejčastější odpověď byla „Převáţně praktickým ukázkám“ v nemocnici Jihlava 22 % (11 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 18 % (9 respondentek). Nejméně respondentek uvedlo

odpověď

„Převáţně

teoretické

edukaci“

v nemocnici

Jihlava

8

(4 respondentky) a v nemocnici Nové Město na Moravě také 8 % (4 respondentky).

53

%

Graf 22: Spokojenost respondentek

Z grafického znázornění lze vyvodit, ţe v nemocnici Jihlava, 92 % (46 respondentek) i v nemocnici Nové Město na Moravě, 96 % (48 respondentek) respondentky odpovídaly převáţně kladně, „Ano, všichni byli milí a tolerantní“. Odpověď „Ano, ale ne všichni byli ochotní“uvedlo v nemocnici Jihlava 8 % (4 respondentky) a v nemocnici Nové Město na Moravě 4 % (2 respondentky).

54

Graf 23: Návštěvnost předporodního kurzu

Z grafického znázornění je vidět, ţe v nemocnici Jihlava 44 % (22 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 38 % (19 respondentek) nejvíce respondentek uvedlo odpověď, „Ne, myslím si, ţe kurz nemá smysl“. Druhá nejčastější odpověď byla kladná, ţe respondentky kurz navštěvovaly, coţ odpovídá v nemocnici Jihlava 38 % (19 respondentkám) a v nemocnici Nové Město na Moravě 36 % (18 respondentkám). Odpovědí

„Ne,

z důvodů

financí“

reagovalo

v nemocnici

Jihlava

(9 respondentek) a v nemocnici Nové Město na Moravě 26 % (13 respondentek).

55

18

%

Graf 24: Předporodní kurz

Z grafického znázornění je patrné, ţe v nemocnici Jihlava z 19 respondentek, které navštěvovaly předporodní kurz, odpovědělo na tuto otázku „Ano“, ţe kurz se jim vyplatilo navštěvovat, všech 19 respondentek (100 %). Rovněţ v nemocnici Nové Město na Moravě všech 18 respondentek (100 %) odpovědělo na tuto otázku také „Ano“,

ţe

kurz

se

jim

56

vyplatilo

navštěvovat.

Graf 25: Rozdíl v edukaci

Z grafického znázornění je vidět, ţe z 20 respondentek – vícerodiček (100 %) v nemocnici Jihlava, 19 respondentek (95 %) uvedlo odpověď: „Ne, s edukací týkající se péče o novorozence jsem byla spokojená v minulosti i nyní stejně dobře“. 1 respondentka (5 %) uvedla, „Ano, rozdíl jsem našla v kladném slova smyslu“. V nemocnici Nové Město na Moravě z 15 respondentek – vícerodiček (100 %) uvedlo 13 respondentek (87 %) rovněţ odpověď, „Ne, s edukací týkající se péče o novorozence jsem byla spokojená v minulosti i nyní stejně dobře“. 2 respondentky (13 %) uvedly „Ano, rozdíl jsem našla v kladném slova smyslu“.

57

Graf 26: Novorozenecké oddělení

Z grafického znázornění je patrné, ţe drtivá většina respondentek jak v nemocnici Jihlava 95 % (19 respondentek), tak v nemocnici Nové Město na Moravě 100 % (15 respondentek) odpověděla souhlasně „Ano, ke změně nebyl ţádný důvod”. V nemocnici Jihlava jen 5 % (1 respondentka) odpověděla, „Ne, změnila jsem nemocnici” z důvodu přestěhování.

58

Graf 27: Péče o novorozence

Z grafického znázornění je vidět, ţe nejvíce respondentek, coţ odpovídá 75 % (15 respondentkám) v nemocnici Jihlava a 60 % (9 respondentkám) v nemocnici Nové Město na Moravě, uvedlo odpověď, „Ano, pamatuji si péči o novorozence, ale raději si péči o novorozence zopakuji“. 20 % (4 respondentky) v nemocnici Jihlava a 40 % (6 respondentek) v nemocnici Nové Město na Moravě uvedlo odpověď, „Ano, pamatuji si péči o novorozence důkladně a nepotřebuji nic opakovat“. 5 % (1 respondentka) v nemocnici Jihlava uvedla odpověď, „Ne, péči o novorozence si nepamatuje moc dobře, protoţe dítě měla před několika lety“.

59

3.6 Diskuse Na začátku bakalářské práce jsem si stanovila tři cíle a tři hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit, zda jsou matky spokojeny s edukací sestry na novorozeneckém oddělení. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou matky teoreticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení. Posledním cílem bylo zjistit, zda jsou matky prakticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení. K vyhodnocení výsledku jsem pouţila metodu dotazníkového šetření. Dotazníky byly rozdány v nemocnici Jihlava a v nemocnici Nové Město na Moravě. Porovnávala jsem tedy 2 skupiny respondentů, kde jsou matky lépe edukovány ze strany zdravotnického personálu. Vyhodnocení hypotéz Hypotéza 1: Matky jsou spokojeny s edukací sestry na novorozeneckém oddělení. K této hypotéze se vztahuje otázka číslo 4 v uvedeném dotazníku. Otázka zní, zda matka byla spokojená s edukací sestry. Jak vyplývá z grafu, v nemocnici Jihlava i v nemocnici Nové Město na Moravě odpověděly všechny respondetky kladně, coţ odpovídá 100 respondetkám (100 %). Na závěr mohu tedy říci, ţe cíl i hypotéza byly splněny. Všechny respondetky jsou 100 % spokojeny s edukací sester na novorozeneckém oddělení. Z odpovědí na otázku, zda matka byla spokojená s edukací sestry, jasně vyplývá velmi vysoká úroveň spokojenosti respondentek na novorozeneckém oddělení. Za tento kladný výsledek jsem ráda, protoţe to nejen svědčí o spokojenosti respondentek, ale také o výborné kvalifikaci zdravotnického personálu. Hypotéza 2: Matky jsou teoreticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení. K této hypotéze se vztahuje otázka číslo 17 v uvedeném dotazníku. Otázka zní, zda zdravotnický personál věnoval matkám dostatek času při teoretické přípravě v péči o dítě.

60

Jak vyplývá z grafu, v nemocnici Jihlava převáţně respondetky odpovídaly kladně a to, ţe jim zdravotnický personál sám vše od sebe vysvětlil, coţ odpovídá 80 % (40 respondetkám). Ostatních 10 respondentek (20 %) také odpovědělo kladně, ale cítily se tak, ţe v danou chvíli toho na ně bylo hodně, vše bylo rychlé. V nemocnici Nové Město na Moravě respondetky také odpovídaly převáţně kladně a to, ţe jim zdravotnický

personál

sám

vše

od

sebe

vysvětlil,

coţ

odpovídá

80

%

(40 respondetkám). 9 respondentek (18 %) také odpovědělo kladně, ale cítily se tak, ţe v danou chvíli toho na ně bylo hodně, vše bylo rychlé. Pouze 1 respondentka na tuto otázku odpověděla záporně. Na závěr mohu tedy říci, ţe cíl i hypotéza byly splněny. Respondentky jsou spokojené s mnoţstvím času, který jim věnuje zdravotnický personál. Malé mnoţství respondentek odpovídaly také kladně, ale cítily se tak, ţe v danou chvíli toho na ně bylo hodně, vše bylo rychlé. Myslím si, ţe tato odpověď je pochopitelná. Nový začátek vţdy přináší mnoho informací, na které potřebujeme čas k pochopení. Hypotéza 3: Matky jsou prakticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení. K této hypotéze se vztahuje otázka číslo 19 v uvedeném dotazníku. Otázka zní, zda zdravotnický personál věnoval matkám dostatek času na praktické ukázky, jak se mají starat o dítě. Jak vyplývá z grafu v nemocnici Jihlava, na tuto otázku odpověděly „Ano“ 98 % (49 respondentek) a odpověď „Ne“ pouze 2 % (1 respondentka). V nemocnici Nové Město na Moravě respondentky uvedly ve stejném počtu stejnou odpověď „Ano“ 98 % (49 respondentek) i „Ne“ pouze 2 % (1 respondentka) jako v nemocnici Jihlava. Na závěr mohu tedy říci, ţe cíl i hypotéza byly splněny. Většina respondentek odpověděla kladně. Coţ značí o tom, ţe matky jsou velmi spokojené s časem, který jim věnuje zdravotnický personál, aby se naučily zvládat nové povinnosti v péči o dítě.

61

Další výzkumné otázky Na otázku o znalosti pojmu edukace, respondentky odpověděly většinou kladně. Byla jsem mile překvapena, kdyţ jsem zjistila výsledek, kolik ţen zná pojem slovo edukace (grafu č. 2). Velice mě také potěšilo, kdyţ jsem viděla, ţe o edukaci je mnoho respondentek právě informováno od zdravotnického personálu jako pacientky (graf č. 3). Ukázalo se, ţe kaţdá ţena chce být výborně připravená a mít co nejvíce informací, aby se mohly co nejlépe postarat o své dítě. Za tento výsledek jsem velmi ráda, je hezké vidět, ţe se respondentky opravdu snaţí, aby byly na péči o dítě výborně připraveny. Pouze 2 respondentky uvedly, ţe si myslí, ţe nemají dostatek informací v péči o dítě. Respondentka z nemocnice Jihlava uvedla důvod, ţe si tolik informací najednou nezapamatuje. Respondentka z nemocnice Nové Město na Moravě uvedla důvod, ţe nikdy nemůţe vědět všechno, kdyţ má první dítě (graf č. 5). Ukázalo se také, ţe respondentky jsou maximálně spokojeny s informacemi, které jim podává

zdravotnický personál,

jak

v nemocnici

Jihlava,

tak

i

v nemocnici

Nové Město na Moravě. Je vidět, ţe zdravotnický personál se snaţí veškeré informace vysvětlit na co nejlepší úrovni, aby respondentky vše správně pochopily (graf č. 6). Kdyţ jsem pokládala otázku, jaký je názor respondentek, jak často by se mělo dítě koupat, byla jsem překvapena výsledkem. Správnou odpověď: „2 – 3 x za týden“ odpověděla většina respondentek, ale mnoho respondentek uvedlo také, ţe si myslí, ţe správná odpověď je: „Kaţdý den.“ Tato odpověď mě překvapila, z důvodu, ţe respondentky si nejsou vědomy toho, ţe častým koupáním a pouţíváním toaletních přípravků zbavují kůţi ochranného filmu a vysušují ji. Kůţe potom bývá podráţděná (graf č. 8). Na otázku, zda by respondentky navštívily v případě potřeby opět naše oddělení, jsem byla výsledky velmi spokojená. Všechny respondetky uvedly kladnou odpověď. Myslím si, ţe tato odpověď mluví za vše. Je vidět, ţe respondetky jsou spokojené s personálem i s vybavením oddělení a cítí se na oddělení v dobrých rukách (graf č. 11).

62

Ukázalo se, ţe respondentky získávají informace, jak se starat o dítě různými způsoby. Nejvíce informací respondentky získaly na novorozeneckém oddělení. Je vidět, ţe se snaţí i samy informovat a nenechávají nic na poslední chvíli. Informace získávaly od rodiny, z informačních letáků nebo v předporodním kurzu (graf č. 12). Na otázku, zda respondentky mají obavy, ţe se nezvládnou postarat o dítě po odchodu z nemocnice, odpověděly respondentky tak, ţe obavy nemají, nebo ţe jsou tyto obavy normální. Odpověď: „Ano, z důvodu ţe jsem na dítě zůstala sama“ neodpověděla ani jedna respondentka. Myslím si, ţe pro matku je dobré vědět, ţe na dítě nezůstala sama a vţdy se bude mít na někoho spolehnout. Tento pocit, ţe se matka bude moci vţdy na někoho obrátit je velmi důleţitý, nemusí mít obavy, ţe by nic nezvládla (graf č. 13). Na otázku, zda respondentky navštěvovaly předporodní kurz, většina odpověděla, ţe si myslí, ţe kurz nemá cenu. Já osobně si myslím, ţe v předporodním kurzu můţeme získat nějaké nové informace a ţe nám tento kurz můţe pomoci se lépe připravit na očekávané miminko. Myslím si, ţe hodně respondentek se také dívá na finanční částku, protoţe předporodní kurzy nejsou zrovna levné (graf č. 23). Na otázku, zda vícerodičky zaznamenaly kladný či záporný rozdíl v edukaci neţ u prvního dítěte jsem byla odpověďmi mile překvapena. Všechny respondentky byly spokojené v minulosti i nyní stejně dobře a některé z nich odpověděly, ţe si uvědomují rozdíl v kladném slova smyslu. Uvedly rozdíl v tom, ţe zdravotnický personál je více ochotný neţ kdy dřív a je také jednotný. Další rozdíl respondentka uvedla v tom, ţe zdravotnický personál dává více prostoru matkám v rozhodování v péči o dítě (graf č. 25). Na otázku, zda si respondentky pamatují, jak mají zvládat péči o dítě, jsem se dozvěděla kladné odpovědi. Je vidět, ţe respondentky jsou rády za kaţdou moţnost si vše znovu zopakovat a dozvědět se nebo připomenout si nové či aktuální informace v péči o dítě. Myslím si, ţe opakování je matka moudrosti a nikdy nám to nemůţe zcela určitě uškodit (graf č. 27).

63

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Z dotazníkového šetření mohu říci, ţe odpovědi na všechny otázky byly většinou kladné. Myslím si, ţe pokud se vyskytovala menšina nespokojených nebo méně informovaných rodiček, je zde vţdy nějaké moţné východisko. Matky někdy mívají pocit, ţe nemohou vědět vţdy všechny informace, které se týkají péče o dítě. Toto tvrzení můţe být pravdivé, ale jsme jenom lidé a stále se učíme novým věcem, které postupně zdokonalujeme. Vţdy jsou tu lidé, kteří nám rádi pomohou a poradí. Ať uţ je to zdravotnický personál v nemocnici nebo nějaký rodinný příslušník. Myslím si, ţe v dnešní době je mnoho moţností, kde můţeme získat nové informace, a spoustu lidí, na které se můţeme kdykoliv obrátit. Doporučení při hospitalizaci respondentek na novorozeneckém oddělení:  Častá komunikace, jak verbální, tak i neverbální  Empatický a individuální přístup  Dostatek času, aby si respondentky mohly vše za asistence zdravotnického personálu vyzkoušet  Dostatek času na zodpovězení veškerých otázek, na které respondentky neznají odpověď  Zajistit, aby se pacientka na oddělení cítila co nejpříjemněji a spokojeně  Vytvoření edukačního materiálu na novorozeneckém oddělení pro jednotnou edukaci Na základě odpovědí v dotazníku mohu říci, ţe zdravotnický personál přistupuje k pacientkám velmi kladně. Doufám, ţe na tomto přístupu se nic nezmění a bude poskytovat stejně kvalitní péči jako doposud. Věřím tomu, kdyţ matka cítí veškerou pozitivní pohodu a vše vnímá s nadhledem a nedělá si ţádné přehnané starosti s péčí o dítě, tak to prospívá jejímu osobnímu klidu a dobrému zdravotnímu stavu.

64

4 Závěr Bakalářská práce je zaměřena na fyziologického novorozence a péči o něj. V úvodu jsem popsala, proč jsem si vybrala dané téma: „Edukační činnost sestry na novorozeneckém oddělení“. Dále je zde zmíněno, jak moc maminkám záleţí na tom, aby byly co nejlépe připraveny postarat se o své narozené dítě. V posledním bodě jsem uvedla, čím se budu zabývat v teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám popisem důleţitých znaků a charakteristikou novorozence. Vysvětlila jsem, co znamená „Skóre podle Apgarové“. Dále je zde poukázáno na to, ţe první včasné přiloţení dítěte k prsu matky je velmi důleţité. Přispívá to k dobré tvorbě mléka a k bezproblémovému kojení. Vysvětluji zde systém Rooming – in, coţ znamená, ţe matka i dítě mohou být spolu v jednom pokoji. Dochází k okamţitému uspokojení potřeb novorozence. Dále jsem zde vysvětlila koţní problémy, které se mohou vyskytnout po porodu. Podrobně jsem popsala preventivní a celkové vyšetření dítěte od hlavičky k dolním končetinám, které se provádí ihned po porodu. Dále jsem se zaměřila na koupel novorozence. Jsou zde uvedeny zásady, které by se měly dodrţovat během koupele. Dále popisuji kojení, správný postup a výhody kojení. Závěr teoretické části je věnován vysvětlení pojmu slova edukace. Je zde vysvětleno, proč zrovna edukace je důleţitá ve zdravotnictví. Pro získání dat jsem pouţila kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Dotazník obsahuje 27 otázek, z toho 21 otázek uzavřených a zbývajících 6 otázek otevřených. Otázky v dotazníku jsou sestavené tak, abych zjistila odpovědi na výzkumné hypotézy. Stanovila jsem si 3 cíle a 3 hypotézy. Prvním cílem bylo: „Zjistit spokojenost matek s edukací sestry na novorozeneckém oddělení“. K tomuto cíli byla stanovena tato hypotéza: „Matky jsou spokojeny s edukací sestry na novorozeneckém oddělení“. K hypotéze byla poloţena otázka č. 4 v uvedeném dotazníku, která zní: „Byla jste spokojená s edukací sestry Vašeho dítěte“? Na tuto otázku

respondetky

odpověděly

100

%

tak i v nemocnici Nové Město na Moravě.

65

kladně,

jak

v nemocnici

Jihlava,

Druhým cílem bylo „Zjistit, zda jsou matky teoreticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení“. K tomuto cíli byla stanovena tato hypotéza: „Matky jsou teoreticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení“. K hypotéze byla poloţena otázka č. 17 v uvedeném dotazníku, která zní: „Věnovaly Vám sestry dostatek času při teoretické přípravě na péči o Vaše dítě“? Zápornou odpověď „Ne“ uvedla pouze jedna respondentka v nemocnici Nové Město na Moravě a v nemocnici Jihlava tuto odpověď neuvedla ţádná z dotazovaných ţen. Posledním cílem bylo: „Zjistit, zda jsou matky prakticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení“. K poslednímu cíli byla stanovena tato hypotéza: „Matky jsou prakticky seznamovány s péčí o dítě na novorozeneckém oddělení“. K hypotéze byla poloţena otázka č. 19 v uvedeném dotazníku, která zní: „Věnovaly Vám sestry dostatek času při praktických ukázkách, jak se starat o Vaše dítě“? Zápornou odpověď „Ne“ uvedla vţdy jedna respondentka jak v nemocnici Jihlava, tak i v nemocnici Nové Město na Moravě. Z toho vyplývá, ţe v nemocnici Jihlava i v nemocnici Nové Město na Moravě kladná odpověď byla uvedena 98 % respondentek. Cílem

bakalářské

práce

bylo

zjistit

spokojenost

matek

s edukací

sester

na novorozeneckém oddělení, zda jsou matky teoreticky i prakticky seznamovány s péčí o novorozence. Závěrem mohu říci, ţe stanovené cíle i hypotézy byly po navrácení a vyhodnocení dotazníku splněny a potvrzeny. Po vyhodnocení dotazníku se ukázalo, ţe respondetky jsou spokojené s přístupem a s péčí zdravotnického personálu, jsou spokojené s dostatkem času, který je matkám i dítěti věnován. Zdravotnický personál tady je a vţdy bude pro to, aby dokázal lidem pomoci a poradit, jak nejlépe umí. Díky této práci jsem získala nové potřebné znalosti, které vyuţiji i v osobním ţivotě.

66

Seznam pouţité literatury 1. BARANOVSKÁ, A. Od narození po 1. rok. 2. vyd. [i.e. 1. vyd.]. Praha: Babybag production, 2010. ISBN 978-80-254-6559-2. 2. COOPER, C. Příručka pro tatínky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2170-2. 3. COOPEROVÁ, C. Naše dítě v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Praha: Ikar, 2002. ISBN 80-249-0018-1. 4. ČERNÁ, M. Od narození po 1. rok. 2. vyd. [i.e. 1. vyd.]. Praha: Babybag production, 2010. ISBN 978-80-254-6559-2. 5. FENWICKOVÁ, E. Velká kniha o matce a dítěti. Bratislava: PERFEKT, 1992. ISBN 80-85261-21-9. 6. GREGORA, M., VELEMÍNSKÝ, M. Čekáme děťátko. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1489-9. 7. CHVÁTALOVÁ, H. 300 rad pro první rok s dítětem. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 8073671387. 8. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 9788024721712. 9. KARGER, P. Péče o dítě do tří let. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2004. Ţijeme s dětmi, sv. 5. ISBN 8020410198. 10. KIEDROŇOVÁ, E. Jak se rodí vodníčci. 1. vyd. Ostrava: Salvo, 1991. ISBN 8085236184. 11. KIEDROŇOVÁ, E. Něžná náruč rodičů: moderní poznatky o významu správné manipulace s novorozencem a malým dítětem. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005. Šťastné dítě (Grada), 1. ISBN 8024712105. 12. KOPŘIVOVÁ, D. Český průvodce mateřstvím, aneb, Péče o matku a dítě. Praha: Tvarohová - Kolář, 2005. ISBN 80-86738-08-6. 13. Laura, A., J. a Jennifer S. Heading home with your newborn: from birth to reality. New York: American Academy of Pedriatics, c2005. ISBN 1581101570. 14. RŮŢKOVÁ, R. Od narození po 1. rok. 2. vyd. [i.e. 1. vyd.]. Praha: Babybag production, 2010. ISBN 978-80-254-6559-2. 15. SCHUTTOVÁ, K. Máme děťátko: péče, výživa, vývoj, výchova. Praha: Kniţní klub, 1995. ISBN 80-7176-149-4.

67

16. VELEMÍNSKÝ, M. Milá maminko, tatínku...: [Těhotenství, porod, péče o novorozence]. České Budějovice: Dona, 1993. ISBN 80-85463-24-5. 17. Edukace:

Edukační

proces.

[online].

[cit.

http://ose.zshk.cz/vyuka/edukace.aspx?id=1).

68

2015-04-15].

Dostupné

z:

Seznam grafů GRAF 1: VĚK ................................................................................................................ 33 GRAF 2: ZNALOST POJMU EDUKACE .................................................................... 34 GRAF 3: PRVNÍ ZMÍNKA O EDUKACI ..................................................................... 35 GRAF 4: SPOKOJENOST MATKY S EDUKACÍ ....................................................... 36 GRAF 5: INFORMOVANOST V PÉČI O NOVOROZENCI ....................................... 37 GRAF 6: KOJENÍ ........................................................................................................... 38 GRAF 7: POTÍŢE PŘI KOJENÍ..................................................................................... 39 GRAF 8: KOUPEL NOVOROZENCE .......................................................................... 40 GRAF 9: DOSTATEK INFORMACÍ ............................................................................ 41 GRAF 10: HODNOCENI EDUKACE ........................................................................... 42 GRAF 11: OPAKOVANÁ NÁVŠTĚVA ....................................................................... 43 GRAF 12: INFORMACE O NOVOROZENCÍCH ........................................................ 44 GRAF 13: OBAVY PO ODCHODU Z NEMOCNICE ................................................. 45 GRAF 14: SCREENINGOVÁ VYŠETŘENÍ ................................................................ 46 GRAF 15: ZAPŮJČENÍ MONITORU DECHU ............................................................ 47 GRAF 16: POČET DĚTÍ ................................................................................................ 48 GRAF 17: TEORETICKÁ PŘÍPRAVA ......................................................................... 49 GRAF 18: OCHOTA ZDRAVOTNICKÉHO PERSONÁLU ....................................... 50 GRAF 19: PRAKTICKÉ UKÁZKY .............................................................................. 51 GRAF 20: PÉČE ZA PŘÍTOMNOSTI SESTRY ........................................................... 52 GRAF 21: POZORNOST ZDRAVOTNÍCH SESTER .................................................. 53 GRAF 22: SPOKOJENOST RESPONDENTEK ........................................................... 54 GRAF 23: NÁVŠTĚVNOST PŘEDPORODNÍHO KURZU ........................................ 55 GRAF 24: PŘEDPORODNÍ KURZ ............................................................................... 56 GRAF 25: ROZDÍL V EDUKACI ................................................................................. 57 GRAF 26: NOVOROZENECKÉ ODDĚLENÍ .............................................................. 58 GRAF 27: PÉČE O NOVOROZENCE .......................................................................... 59

69

Seznam příloh Příloha 1 První vyšetření novorozence dle: „Apgar skóre“ Příloha 2 Léčba novorozenecké ţloutenky fototerapií Příloha 3 Vyšetření sluchu pomocí audiometrie Příloha 4 Vyšetření šedého zákalu pomocí oftalmoskopu Příloha 5 Ukázka Babinského reflexu Příloha 6 Ţádost o umoţnění dotazníkové akce v nemocnici Jihlava Příloha 7 Ţádost o umoţnění dotazníkové akce v nemocnici Nové Město na Moravě Příloha 8: Dotazník

70

Příloha 1 První vyšetření novorozence dle: „Apgar skóre“

Zdroj:http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/resuscitace-novorozence-463867

Příloha 2 Léčba novorozenecké ţloutenky fototerapií

Zdroj: http://www.ulekare.cz/clanek/novorozeneckou-zloutenku-zazene-modre-svetlo-10938

Příloha 3 Vyšetření sluchu pomocí audiometrie

Zdroj: http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/z-tisice-deti-se-az-dve-rodi-sesluchovou-vadou-20130102.html

Příloha 4 Vyšetření šedého zákalu pomocí oftalmoskopu

Zdroj: http://www.nemjbc.cz/cs/o-nas/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2008/rijen2008/screeningova-vysetreni-u-novorozencu.html

Příloha 5 Ukázka Babinského reflexu

Zdroj:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Babinsk%C3%A9ho_reflex

Příloha 6 Ţádost o umoţnění dotazníkové akce v nemocnici Jihlava

Zdroj: autor práce

Příloha 7 Ţádost o umoţnění dotazníkové akce v nemocnici Nové Město na Moravě

Zdroj: Vlastní

Zdroj: autor práce

Zdroj: autor práce