VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2013
LENKA NOVÁKOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
DIPLOMOVÁ PRÁCE
MANAGEMENT FIREM
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS
Minimální mzda v České republice/The minimum wage in Czech republic
TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)
Leden/2014
JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA
Lenka Nováková/MF09
JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE
Doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D.
PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracovala samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použila pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědoma skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užila, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo: 27. 11. 2013 v Praze ____________________________ podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé diplomové práce.
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
SOUHRN 1. Cíl práce: Cílem diplomové práce je analyzovat minimální mzdu v České republice. Tento hlavní cíl je rozložen do několika dílčích cílů, které jsou následně řešeny. Mezi tyto dílčí cíle patří analýza vývoje nominální a reálné minimální mzdy a analýza vývoje hrubé a čisté minimální mzdy. Dále se práce bude zabývat analýzou vztahu minimální mzdy a životního minima a analýzou dopadu minimální mzdy na trh práce. 2. Výzkumné metody: - literární rešerše, - zpracování sekundárních dat, - vytvoření dílčích analýz, - metoda analýzy. 3. Výsledky výzkumu/práce: - zpracování analýzy vývoje nominální a reální minimální mzdy, - vytvoření analýzy vývoje hrubé a čisté minimální mzdy, - zpracování analýzy vztahu minimální mzdy a životního minima, - interpretace dopadu minimální mzdy na trh práce, - závěrečná zjištění. 4. Závěry a doporučení: Z uvedených zjištění je zřejmé, že zvyšování nominální mzdy má pozitivní vliv na růst jak čisté minimální mzdy, tak i reálné hodnoty minimální mzdy. Dále úpravou konstrukce životního minima od roku 2007 se již výše čisté minimální mzdy dostala vysoko nad úroveň životního minima jak u jednotlivce, tak i u tříčlenné domácnosti a měly by tak být vytvořeny dostatečné podmínky k motivaci pracovat i za minimální mzdu. Co se týká vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost, tak ze zjištěných výsledků se nedá vypozorovat jasný trend ve vývoji nezaměstnanosti ve vztahu k nominální minimální mzdě, jelikož meziroční změna nominální minimální mzdy nemá vždy jasně definovaný vliv na míru nezaměstnanosti.
KLÍČOVÁ SLOVA Minimální mzda, trh práce, životní minimum, nezaměstnanost.
SUMMARY 1. Mainobjective: The aim of this thesis is to analyse the minimum wage in the Czech Republic. The main objective is divided into several sub-themes which are subsequently solved. These include the analysis of the development of nominal and real minimum wages and analysis of the gross and net minimum wage. Further more, this work focuses on analysing and solving the relationship between the minimum wage and the living wage as well as analysing the impact of the minimum wage on the labour market. 2. Researchmethods: - literature review, - processing of secondary data, - creating partial analysis, - method of analysis. 3. Resultofresearch: - interpreting analysis of the nominal and real minimum wage, - producing analysis of the development of gross and net minimum wage, - creating analysis of the relationship of the minimum wage and the living wage, - producing analysis of the impact of the minimum wage on the labour market, - concluding observations. 4. Conclusions and recommendation: From these findings, it is evident that increasing the nominal wage has a positive impact on growthof both the net minimum wage and the real value of the minimum wage. Next bymodifications to the structure of the minimum living wage since 2007 the amount of the net minimum wage has already raised high above the level of the living wage for both individuals as well as three-person household, and thus should be created sufficient conditionsto motivate people togo to work and get paidminimum wage. Regarding the impact of minimum wage on unemployment, we can´tdetect from the researched results clear trend in thedevelopment of unemployment ratio in relation to the nominal minimum wage, as the annual change in the nominal minimum wagehas not always gotclearly defined effect on the size of unemployment.
KEYWORDS Minimum wage, labour market, living wage, unemployment.
JEL CLASSIFICATION E24 – Employment; Unemployment; Wages; Intergenerational Income Distribution; Aggregate Human Capital J38 – Public Policy J64 - Unemployment: Models, Duration, Incidence, and Job Search
Obsah 1
ÚVOD ................................................................................................................................................ 1
2
TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST............................................................................... 3 2.1
EKONOMICKÉ KONCEPTY MINIMÁLNÍ MZDY .............................................................................. 3
2.1.1
MINIMÁLNÍ MZDA V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................................................... 7
2.2 2.2.1
Zákonná úprava minimální mzdy ......................................................................................... 8
2.2.2
Minimální mzda v zemích EU............................................................................................. 12
2.2.3
Ekonomické souvislosti minimální mzdy ............................................................................ 14
2.3
ŽIVOTNÍ MINIMUM ................................................................................................................... 17
2.3.1
3
Teorie efektivnostních mezd ................................................................................................. 6
Státní sociální podpora ...................................................................................................... 21
2.3.1.1
Přídavek na dítě .......................................................................................................................22
2.3.1.2
Příspěvek na bydlení................................................................................................................22
ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 25 3.1
ANALÝZA VÝVOJE NOMINÁLNÍ A REÁLNÉ MINIMÁLNÍ MZDY ................................................... 25
3.2
ANALÝZA VÝVOJE HRUBÉ A ČISTÉ MINIMÁLNÍ MZDY............................................................... 27
3.3
ANALÝZA VZTAHU MINIMÁLNÍ MZDY A ŽIVOTNÍHO MINIMA .................................................... 30
3.4
ANALÝZA DOPADU MINIMÁLNÍ MZDY NA TRH PRÁCE .............................................................. 41
ZÁVĚR...................................................................................................................................................... 48 LITERATURA ......................................................................................................................................... 52
Seznam tabulek Tabulka 1 Výše zaručené mzdy od 1. 8. 2013…………………………………………...9 Tabulka 2 Vývoj sazby minimální mzdy v letech 1991 – 2013 ……………………….10 Tabulka 3 Příklady minimální mzdy podle délky stanovené týdenní pracovní doby….12 Tabulka 4 Výše minimální mzdy ve vybraných zemích EU …………………………..14 Tabulka 5 Výše částek životního minima ……………………………………………...18 Tabulka 6 Výše přídavků na dítě……………………………………………………….22 Tabulka 7 Výše normativních nákladů na bydlení pro rok 2013 ……………………...23 Tabulka 8 Vývoj reálné minimální mzdy v letech 1991 – 2013……………………….26 Tabulka 9 Vývoj hrubé a čisté minimální mzdy v letech 1991 – 2013………………...28 Tabulka 10 Vztah minimální mzdy a životního minima jednotlivce od roku 1991 do roku 2006 ………………………………………………………………………………31 Tabulka 11 Vztah minimální mzdy a životního minima jednotlivce po roce 2007 V Praze ………………………………………………………………………………...32 Tabulka 12 Vztah minimální mzdy a životního minima jednotlivce po roce 2007 ve městě do 9999 obyvatel………………………………………………………………...33 Tabulka 13 Vývoj minimální mzdy a životního minima tříčlenné domácnosti od roku 1991 do roku 2006 ……………………………………………………………………..34 Tabulka 14 Vývoj minimální mzdy a životního minima tříčlenné domácnosti po roce 2007 v Praze …………………………………………………………………………...36 Tabulka 15 Vývoj minimální mzdy a životního minima tříčlenné domácnosti po roce 2007 ve městě do 9999 obyvatel……………………………………………………….37 Tabulka 16 Vývoj meziroční změny nominální minimální mzdy a meziročních rozdílů nezaměstnanosti v ČR v letech 1991 – 2013 ………………………………………….42 Tabulka 17 Vývoj meziroční změny nominální minimální mzdy a meziročních rozdílů nezaměstnanosti ve vybraných krajích v letech 1991 – 2012 …………………………44 Tabulka 18 Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty v letech 2007 – 2013.....55 Tabulka 19 Přehled výše daně z příjmu fyzických osob……….....................................57
Tabulka 20 Přehled výše souhrnného pojištění placené zaměstnancem……………… 57 Tabulka 21 Přehled slev na dani………………………………………………………. 57 Tabulka 22 Základní odčitatelné položky z daňového základu………………………...58 Seznam grafů Graf 1 Vývoj hrubé a čisté minimální mzdy v letech 1991 – 2013 …………………... 29 Graf 2 Vývoj čisté minimální mzdy a životního minima v letech 1991 – 2006 ……….38 Graf 3 Vývoj čisté minimální mzdy a životního minima jednotlivce a tříčlenné domácnosti včetně příspěvku na bydlení v Praze v letech 2007 – 2013 ………………39 Graf 4 Vývoj čisté minimální mzdy a životního minima jednotlivce a tříčlenné domácnosti včetně příspěvku na bydlení ve městě do 9999 obyvatel v letech 2007 – 2013 ……………………………………………………………………………………40 Graf 5 Vývoj meziroční změny minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v ČR v letech 1991 – 2013 …………………………………………. 43 Graf 6 Vývoj meziroční změny minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v letech 1991 - 2012……………………………….45 Graf 7 Vývoj meziroční změny minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v letech 1991 – 2012 ………………………….46 Graf 8 Vývoj meziroční změny minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v letech 1991 – 2012 ……………………47 Seznam obrázků Obrázek 1 Neoklasický model trhu práce ……………………………………………… 3 Obrázek 2 Neoklasický model pro dva sektory …………………………………………5 Obrázek 3 Rozložení výše minimální mzdy v zemích EU …………………………….13
1 Úvod Minimální mzda je po celé roky jedním z nejvíce kontroverzních a zároveň nejdiskutovanějším tématem nejen na půdě politické ale i vědecké. Otázka zvyšování minimální mzdy je velice citlivé téma a ani mnoho empirických výzkumů nám nedalo přesnou odpověď na otázku, zda minimální mzda má negativní vliv na hospodářství a trh práce. Ti, kdo jsou zastánci minimální mzdy věří, že minimální mzda je vhodným nástrojem ke snižování chudoby nízkopříjmových skupin obyvatelstva a že stanovení minimální mzdy v přijatelné výši pomůže motivovat nezaměstnané k vyhledávání práce a přinese jim i dostatečný příjem, který bude vyšší než pobírané sociální dávky a tak se jim vyplatí pracovat. Na druhé straně proti zvyšování minimální mzdy stojí samotné podniky, pro které každé zvýšení minimální mzdy přináší větší finanční zatížení a mnohdy tyto zvýšené náklady řeší zrušením této nízkopříjmové pozice. Tímto veškeré snahy vlád o snížení nezaměstnanosti mohou mít spíše opačný efekt. Cílem této diplomové práce je analyzovat minimální mzdu v České republice. Tento hlavní cíl je pak rozložen do několika dílčích cílů, které jsou následně řešeny. Mezi tyto dílčí cíle patří analýza vývoje nominální a reálné minimální mzdy a analýza vývoje hrubé a čisté minimální mzdy. Dále se práce zaměřuje na analýzu vztahu minimální mzdy a životního minima a na analýzu dopadu minimální mzdy na trh práce. Diplomová práce je rozdělena na teoreticko-metodologickou a analytickou část. Práce je konstruována tak, že teoretická část práce vymezuje základní pojmy a souvislosti spojené s minimální mzdou. Mezi tyto hlavní pojmy patří nominální a reálná minimální mzda, hrubá a čistá minimální mzda a životní minimum. Obsahem teoretické části je také zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce a jednotlivá nařízení vlády a další příbuzné zákony. Dostupné informace jsou čerpány z primárních zdrojů, mezi které patří oficiální stránky Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí a jednotlivé zákony, které jsou pak doplněné o sekundární zdroje čerpané z literatury odborné knihovny ČNB zadáním klíčových slov minimální mzda, trh práce a nezaměstnanost. Získaná data jsou následně kategorizována podle jednotlivých dílčích cílů práce a jsou sledována za období od roku 1991 do roku 2013. Jako metoda zkoumání byla zvolena analýza a srovnání vývoje dat za příslušné období. Jednotlivé tabulky a grafy jsou 1
interpretovány v závislosti na analyzované části práce a nalezené skutečnosti jsou následně vysvětleny a popsány. Mezi jednotlivé dílčí cíle praktické části patří vývoj nominální a reálné minimální mzdy a vývoj hrubé a čisté minimální mzdy. Dále se praktická část zabývá vztahem minimální mzdy a životního minima a dopadem minimální mzdy na trh práce. Veškeré získané výsledky jednotlivých částí jsou shrnuty v závěru práce.
2
2 Teoreticko-metodologická část Teoretická část práce vymezuje základní pojmy a souvislosti spojené s minimální mzdou. V této části jsou tak zpracovány pojmy nominální a reálná minimální mzda, hrubá a čistá minimální mzda a životní minimum. Teoretická část se také zabývá zákonem č. 262/2006 Sb. zákoník práce a jednotlivými nařízeními vlády. Dále rovněž zákonem č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi a zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře.
2.1 Ekonomické koncepty minimální mzdy Mnohé ekonomické teorie se snaží vysvětlit vliv minimální mzdy na ekonomiku. Tradiční neoklasický model vysvětluje vliv minimální mzdy na ekonomiku prostřednictvím modelu dokonale konkurenčního trhu práce za předpokladu homogenní pracovní síly. Následující obrázek 1 zobrazuje neoklasický model trhu práce. Obrázek 1 Neoklasický model trhu práce
Zdroj: Soukup a kol. (2010)
Na trhu práce, který není regulován státem, je cena práce utvářena prostřednictvím působení nabídky a poptávky. To zobrazuje rovnovážná cena W*/P a zaměstnanost L*. Pokud dojde k situaci, kdy je zavedena minimální cena práce Wm, která je zde určitým 3
omezením, je dosaženo určité nerovnováhy na trhu práce, to znamená, že firmy poptávají méně pracovníků a na druhou stranu více lidí je ochotno za vyšší mzdu pracovat (Soukup a kol., 2010). V případě, že nedojde ke změně produktivity pracovníků, dojde však k poklesu zaměstnanosti na L1 a také k růstu nezaměstnanosti ve výši |L2-L1|. Výše poklesu zaměstnanosti je přímo úměrná rozdílu mezi výchozí rovnováhou a novou zavedenou minimální mzdou a také přímo úměrná elasticitě poptávky po práci. Model tedy předpokládá snížení zaměstnanosti a růst nezaměstnanosti a následně také pokles výstupu ekonomiky (Soukup a kol., 2010). Ve skutečnosti je však tento tradiční model z důvodu homogenní pracovní síly nereálný, jelikož můžeme říci, že zavedení minimální mzdy způsobí propouštění pracovníků, kteří mají menší produktivitu práce. Touto nejvíce ohroženou skupinou jsou především mladí lidé a pracující na částečný úvazek (Sojka, 1998). Vliv na ekonomiku, který předpokládá náš neoklasický model, se může lišit, pokud bude zahrnut i hospodářský růst, který způsobí růst poptávky po práci (posun křivky doprava). V důsledku tohoto posunu může dojít i ke zvýšení zaměstnanosti na L3. Pokud se ale předpokládá, že minimální mzda zavedena nebude, dojde tak k vyššímu zvýšení zaměstnanosti na L*’ (Brožová, 2006). Jelikož neoklasický model ne úplně odráží realitu, existuje tak i mnoho jiných modelů, které podávají lepší obraz. Tímto dalším modelem je neoklasický model pro dva sektory. Z důvodů, že minimální mzda není vždy závazná pro všechny zaměstnance a ekonomické sektory, může zavedení dalšího sektoru, kde není minimálně mzda závazně stanovena, snížit negativní důsledky, které způsobí zavedení minimální mzdy v daném sektoru (Sojka, 1998). Tento případ zobrazuje následující obrázek 2, který ukazuje důsledek zavedení minimální mzdy jen v určité části ekonomiky. Stejně jako předchozí model, tak i tento předpokládá homogenní pracovní sílu a celková nabídka práce je neelastická LT a pracovníci se mohou bez problémů pohybovat mezi sektory.
4
Obrázek 2 Neoklasický model pro dva sektory
Zdroj: Brožová (2006)
Obrázek nám ukazuje, že předtím, než byla zavedena regulace mezd v jednom ze sektorů, byla v obou sektorech stejná rovnovážná úroveň mezd W0/P. Proto pokud dojde k zavedení minimální mzdy nad touto úrovní v levém sektoru, dojde ke snížení zaměstnanosti na LmP. Vzhledem k tomu, že pracovníci se mohou bez problémů pohybovat mezi sektory, se následně tito propuštění zaměstnanci přesunou do druhého sektoru, kde není zavedena minimální mzda a zde následně nabízejí svou práci. V důsledku toho roste zaměstnanost v tomto sektoru na L1N=LT-LmP. Zvýšená nabídka práce však způsobí pokles mzdy z W0/P na W1/P (Brožová, 2006). Je tedy zřejmé, že nedochází k poklesu zaměstnanosti v ekonomice, ale můžeme zde spatřit i určité negativní důsledky. Zaměstnancům, kteří zůstali zaměstnáni v pokrytém sektoru, se zvýší mzda, ale těm, kteří práci v pokrytém sektoru ztratili a těm, kteří již pracovali v nepokrytém sektoru, se mzda sníží. Minimální mzda tak zamezuje přesunu pracovní síly mezi jednotlivými sektory a vznikají tak ekonomické ztráty (Sojka, 1998). Jak již bylo uvedeno, homogenní pracovní síla u tradičního modelu nedává přesný obraz reality, ale ve skutečnosti je pracovní síla heterogenní a minimální mzda má větší důsledky na ty, kteří mají nejnižší produktivitu. 5
V důsledku zavedení minimální mzdy roste cena práce nejméně produktivních pracovníků a tím i k poklesu poptávky firem po jejich práci a jsou tak následně nahrazováni pracovníky s vyšší produktivitou. Tím tak také roste poptávka po produktivnějších pracovnících a tím roste i jejich cena. Ve skutečnosti tak díky těmto skutečnostem může dojít i k růstu mezd zaměstnancům, kteří dříve pracovali za mzdu pod úrovní minimální mzdy. Závěrem se tedy dá říci, že ten, kdo nejvíce nese náklady na minimální mzdu, jsou právě nejméně produktivní pracovníci, kteří měli být původně chráněni. Z minimální mzdy tak profitují převážně produktivnější pracovníci, kteří si dokázali zaměstnání udržet a dokonce i získali vyšší mzdu.
2.1.1
Teorie efektivnostních mezd
Teorie efektivnostních mezd je založena na předpokladu, že firma může pomocí vyšších mezd dosáhnout vyšší produktivity pracovníků. Zaměstnanci vědí, že pracují za vyšší mzdu a snaží si tak své zaměstnání udržet, protože pokud by z tohoto místa odešli, nové zaměstnáni by si našli, už ale za rovnovážnou mzdu. Jsou tak lépe motivováni k práci a mají zájem dobře pracovat a zvyšovat svou produktivitu. Jelikož ve svém zaměstnání spatřují perspektivu k dalšímu růstu mzdy nebo ke kariérnímu růstu, nemají tak důvod hledat si jiné zaměstnání a jsou spokojeni ve svém zaměstnání (Brožová, 2003, s. 30). Firma tím tak docílí snížení fluktuace svých zaměstnanců a to je hlavním cílem firmy, jelikož je pro firmy nákladnější hledat si nové zaměstnance a školit je. Zkušení pracovníci jsou pro ně cennější pro své zkušenosti a jsou také výkonnější. Důsledkem toho má firma nízkou fluktuaci svých zaměstnanců, má větší produktivitu a nižší provozní náklady. V jiném případě, pokud by firma snížila cenu práce, kvalitní zaměstnanci jí odejdou za výnosnější prací a zůstanou jí pouze méně kvalitní zaměstnanci a firma tak v důsledku najme méně kvalitního zaměstnance, protože kvalitnější pracovníci se o práci ucházet nebudou. Tím tak snížení ceny práce negativně ovlivňuje výběr uchazeče. Následující část teoretické práce se bude zabývat příslušnými zákony, které stanovují a upravují minimální mzdu.
6
2.2 Minimální mzda v České republice Každý zaměstnanec, jak uvádí zákoník práce zákon č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (2006), má za vykonanou práci nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Mzda se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných výsledků. Jak uvádí zákoník práce zákon č. 262/2006 Sb., § 111 (2006), „minimální mzda je nejnižší přípustnou výší odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3.“ Její výši stanovuje následně vláda příslušným nařízením. Dále pak zákoník práce § 111 (2006) uvádí, že „mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.“ V České republice byla minimální mzda zavedena v roce 1919 pro některé velmi málo placené profese a snahou bylo ochránit zaměstnance při vyjednáváních o mzdách se zaměstnavateli. V letech 1950 a 1964 došlo k ratifikaci dvou úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), které se týkají minimálních mezd1. Obě tyto úmluvy byly i po rozdělení Československa přijaty Českou republikou2. Poslední úmluva č. 131 z roku 1970 je zaměřena na rozvojové země, které se zavazují vytvořit systém minimální mzdy ve formě zákona a tento zákon se bude soustřeďovat na všechny skupiny zaměstnanců. Tuto úmluvu dosud Česká republika neratifikovala, ale první zákonná úprava minimální mzdy byla v České republice zavedena od roku 1991 (MPSV, 2012). Takto zavedená úprava minimální mzdy měla plnit tyto dvě hlavní funkce a to: -
sociálně-ochrannou funkci, která má především chránit před chudobou a umožnit zaměstnanci žít na úrovni skromné hmotné spotřeby. Zaměstnavatelům má zaručit základní rovné podmínky mzdové konkurence,
-
ekonomicko-kriteriální funkci, která má vytvořit předpoklady pro příjmovou motivaci občanů, aby vyhledávali, přijímali a vykonávali pracovní činnost,
1
Úmluva č. 26 Minimum Wage-Fixing Machinery Convention, účinnost od 14. 6. 1930 a Úmluva č. 99 Minimum Wage-Fixing Machinery (Agriculture) Convention, účinnost od 23. 8. 1953.
2
Obě tyto úmluvy byly ratifikovány 1. 1. 1993.
7
zvýhodnit je tak vůči osobám se sociálním příjmem. Protože při rozhodování o tom, zda budu pracovat či pobírat sociální dávky, je rozhodující úroveň minimální mzdy a minimálního garantovaného sociálního příjmu. Je nutno ale říci, že se jedná o čistou minimální mzdu, jelikož sociální příjmy nejsou zatížené srážkami. Proto čím větší je tento odstup mezi úrovní minimální mzdy a minimálním sociálním příjmem, tím větší je motivace lidí ke hledání práce. Na druhé straně pro zaměstnavatele je minimální mzda nejnižší úrovní nákladů na mzdy jejich zaměstnanců (MPSV, 2013). Je vidět, že funkce minimální mzdy a s nimi spojené zájmy obou stran nemohou být stejné. Není tak jednoduché dosáhnout vyváženosti řešení při případných úpravách minimální mzdy, a proto otázka výše minimální mzdy je hodně diskutovaným tématem. Pokud však mluvíme o minimální mzdě, je třeba také rozlišovat tyto pojmy (MPSV, 2013): Nominální minimální mzda – vyjadřuje peněžitou odměnu za vykonanou práci. Reálná minimální mzda – vypovídá o skutečné hodnotě výdělku, to je to, co je možné si za takovou mzdu koupit. Vyjadřuje tedy kupní sílu mezd. Reálná mzda je důležitým ukazatelem životní úrovně, její vývoj se sleduje tak, že nominální mzda se porovnává s cenami určitého množství výrobků a služeb, který tvoří spotřební koš. Reálná mzda je očištěna o inflaci. Hrubá minimální mzda – vyjadřuje peněžitou odměnu za práci před zdaněním a jinými odpočty. Čistá minimální mzda – je mzda po zdanění a dalších úpravách, tj. mzda, která je zaměstnanci vyplacena a stává se jeho disponibilním příjmem domácnosti, tj. hrubá mzda snížená o daň z příjmu placenou zaměstnancem a o odvody do sociálních fondů (MPSV, 2013). Těmito jednotlivými minimálními mzdami se bude práce podrobněji věnovat v praktické části této diplomové práce.
2.2.1
Zákonná úprava minimální mzdy
Jak již bylo uvedeno, základní právní úpravou miminální mzdy je zákoník práce § 111, zákon č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který uvádí, že „výši základní 8
sazby minimální mzdy, další sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatků ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.“ Jak uvádí MPSV (2013), příslušné nařízení vlády stanovuje také nejnižší úroveň zaručené mzdy. Minimální mzda je jedinou platnou sazbou při odměňování zaměstnanců v podnikatelské sféře, v nichž se kolektivně vyjednává o mzdách. V těchto kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší než je uvedeno v nařízení vlády o minimální mzdě. V ostatních organizacích podnikatelské i nepodnikatelské sféry, kde není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou v této smlouvě sjednány mzdové podmínky, platí mimo minimální mzdy ještě i nejnižší úrovně zaručené mzdy. Tyto úrovně jsou rozděleny podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do 8 skupin. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je stejná jako výše minimální mzdy (MPSV, 2013). Následující tabulka 1 uvádí výše zaručené mzdy podle jednotlivých skupin. Tabulka 1 Výše zaručené mzdy od 1.8.2013 Skupina prací
Hodinová mzda dosud
Hodinová mzda nově
Měsíční mzda dosud
Měsíční mzda nově
1.
48,10 Kč
50,60 Kč
8 000 Kč
8 500 Kč
2.
53,10 Kč
55,90 Kč
8 900 Kč
9 400 Kč
3.
58,60 Kč
61,70 Kč
9 800 Kč
10 400 Kč
4.
64,70 Kč
68,10 Kč
10 800 Kč
11 400 Kč
5.
71,50 Kč
75,20 Kč
12 000 Kč
12 600 Kč
6.
78,90 Kč
83,00 Kč
13 200 Kč
13 900 Kč
7.
87,10 Kč
91,70 Kč
14 600 Kč
15 400 Kč
8.
96,20 Kč
101,20 Kč
16 100 Kč
17 000 Kč
Zdroj: SBÍRKA: Nařízení vlády 210/2013Sb., [online]. 2013 [cit. 2013-08-23]. Dostupné z www:
.
V nepodnikatelské sféře (tj. veřejné služby a správa) stanovuje zákoník práce a nařízení vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů mimo minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy také systém platových tarifů (MPSV, 2013).
9
V současné době došlo v této oblasti k několika změnám. Od ledna 2013 nařízení vlády č. 246/2012 Sb. mění způsob odměnování minimální mzdou vybrané skupiny tím, že ruší ostatní sazby minimální mzdy pro mladé, mladistvé a invalidní zaměstnance. Tím je v platnosti jedna základní sazba minimální mzdy stejná pro všechny zaměstnance (MPSV 2012). Další výraznou změnu přineslo nařízení vlády č. 210/2013 Sb., kdy od 1. srpna 2013 dochází ke zvýšení základní sazby minimální mzdy a zaměstnancům, kteří pobírají invalidní důchod zůstává sazba minimální mzdy na úrovni, která je platná pro tyto zaměstnance od 1.ledna 2013 (MPSV, 2013). Jak uvádí MPSV (2013), základní sazba minimální mzdy se tak pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin zvyšuje na Kč 8500,- za měsíc nebo Kč 50,60 za hodinu. U zaměstnanců, kteří pobírají invalidní důchod činí minimální mzda při 40 hodinách Kč 8000,- nebo Kč 48,10 za hodinu, toto zobrazuje následující tabulka 2. Tabulka 2 Vývoj sazby minimální mzdy v letech 1991 - 2013 Výše minimální mzdy
Období
V Kč za měsíc
v Kč za hodinu
1991 únor
2 000
10,80
1992 leden
2 200
12,00
1996 leden
2 500
13,60
1998 leden
2 650
14,80
1999 leden
3 250
18,00
1999 červenec
3 600
20,00
2000 leden
4 000
22,30
2000 červenec
4 500
25,00
2001 leden
5 000
30,00
2002 leden
5 700
33,90
2003 leden
6 200
36,90
2004 leden
6 700
39,60
2005 leden
7 185
42,50
2006 leden
7 570
44,70
2006 červenec
7 955
48,10
2007 leden
8 000
48,10
2013 srpen
8 500
50,60
Zdroj: MPSV: Přehled o vývoji částek minimální mzdy [online]. 2013 [cit. 2013-08-15]. Dostupné z www: .
10
Z uvedené tabulky je zřejmé, že za období od roku 1991 až 2013 byla minimální mzda změněna 16krát avšak v malých rozmezích, řádově od 200 – 500 Kč, v některých letech byla změněna i vícekrát. Největší změnu ve výši nominální minimální mzdy můžeme zaznamenat v roce 1999 – 2000. Poslední změna byla provedena v srpnu tohoto roku. Jak uvádí zákoník práce (2006) tato výše minimální mzdy je stanovena při týdenní pracovní době 40 hodin, při jiné pracovní době je výše minimální mzdy stanovena § 79 zákoníku práce (2006), kdy činí u zaměstnanců „pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně, s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně, s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně. U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích podle § 3 nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně.“ Zákoník práce (2006) říká, že ke zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy může dojít při uzavření kolektivní smlouvy nebo vnitřních předpisů. V těchto uvedených případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Konkrétní sazby na hodinu si zaměstnavatelé mohou stanovit na základě vzorce, jak uvádí MPSV (2013): MMx = MMz krát k k = 40 / x MM = minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu z = 40 hodin x = jiná stanovená týdenní pracovní doba, například 37,5 hodin Výpočet: MM37,5 = 50,60 krát k k = 40 / 37,5 = 1,0667 MM37,5 = 50,60 krát 1,0667 = 53,97502 zaokrouhleno na 54,00 Kč Následující tabulka 3 uvádí příklady výpočtů minimální mzdy při zkrácené týdenní pracovní době.
11
Tabulka 3 Příklady minimální mzdy podle délky stanovené týdenní pracovní doby
Minimální mzda v Kč/hod. Týdenní pracovní doba v hodinách
Základní sazba
Nižší sazba
40
50,6
48,1
38,75
52,2
49,7
37,5
54
51,3
*
Zdroj: MPSV: Minimální mzda od 1.8.2013 [online]. 2013 [cit. 2013-08-15]. Dostupné z www: . *
při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance s invalidním důchodem
V dalších případech, jak uvádí zákoník práce § 80 (2006), zaměstnanci, který má sjednanou kratší pracovní dobu nebo pokud neodpracoval stanovenou pracovní dobu, náleží minimální mzda úměrně snížená odpracované době. Zákoník práce § 111 (2006) také definuje výši doplatku zaměstnanci, pokud nedosáhne mzda, plat nebo odměna z dohody výše minimální mzdy bez ohledu na míru zavinění zaměstnance. Pro vznik nároku na tento doplatek se do dosažené mzdy nebo platu zahrnují všechna mzdová plnění, naopak se tam nezapočítává práce přesčas, příplatek za práci ve svátek, noční práce, práce ve ztíženém pracovním prostředí a práce o víkendu, dále také náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady. Kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů v této oblasti zajišťuje Státní úřad inspekce práce a jemu podřízené oblastní inspektoráty práce na základě zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (MPSV, 2013).
2.2.2
Minimální mzda v zemích EU
Minimální mzda je také stanovena v okolních státech Evropské unie, ať už závazným právním předpisem nebo je stanovena v kolektivních smlouvách podle odvětví, oborů či profesních skupin na základě dohody obou stran. Ve většině zemí EU je minimální mzda stanovena zákonem (Baštýř, 2005, s. 6). Zákonem stanovené minimální mzdy se v jednotlivých státech hodně liší a ve vybraných státech jako je Dánsko, Finsko, Švédsko, Itálie, Rakousko, Německo a Kypr není stanovena, ale je upravena v kolektivních smlouvách (Brožová, 2012, s. 159). 12
Kritériem pro zvyšování úrovně minimální mzdy v zemích EU může být růst (index) spotřebitelských cen, růst nominálních či reálných mezd nebo růst výkonnosti ekonomiky. V České republice se používá kritérium indexu spotřebitelských cen (Baštýř, 2005, s. 8). Následující obrázek 3 zobrazuje rozložení výše minimální mzdy v zemích EU. Obrázek 3 Rozložení výše minimální mzdy v zemích EU (v EUR)
Zdroj: Eurostat: Minimum wage [online]. 2013 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z www: .
Z obrázku 3 je patrné rozložení minimální mzdy a její výše v EUR v jednotlivých zemích EU. Nejmenší minimální mzda je v Lotyšsku, Litvě a Bulharsku. Naopak největší minimální mzdu pobírají v Lucembursku, Irsku a ve Francii. Následující tabulka 4 zobrazuje přehled minimálních mezd v zemí EU.
13
Tabulka 4 Výše minimální mzdy ve vybraných zemích EU (v EUR) Země Belgie Bulharsko Česká republika Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Litva Lucembursko Maďarsko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Velká Británie Lotyšško *data k 14/06/2013
Výše minimální mzdy v roce 2013 1501,82 158,50 312,01 320,00 1461,85 683,76 752,85 1430,22 372,35 289,62 1874,19 335,27 392,73 565,83 783,66 337,70 1264,25 286,66
Zdroj: Eurostat: Minimum wage [online]. 2013 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z www: .
Jak je z uvedené tabulky 4 zřejmé, tak nejvyšší minimální mzdu pobírají občané v Lucembursku a to ve výši 1874,19 EUR, dále pak v Irsku ve výši 1461,85 a ve Francii ve výši 1430,22. Naopak nejnižší minimální mzda je stanovena v Bulharsku, kde její výše je stanovena na 158,50 EUR. V České republice se výše minimální mzdy v přepočtu na EUR pohybuje ve výši 312,01 a je srovnatelná s Estonskem, Litvou a Lotyšškem, Slovensko má minimální mzdu ve výši 337,70 EUR.
2.2.3
Ekonomické souvislosti minimální mzdy
Otázky vlivu minimální mzdy na další ekonomické veličiny jsou stále hodně diskutované téma a dá se říci, že jak ekonomické teorie, tak empirické výzkumy se rozcházejí. Zastánci minimální mzdy tvrdí, že je lékem na nezaměstnanost nízkopříjmových skupin obyvatelstva a že je tak ochrání před chudobou. Někteří také tvrdí, že pokud bude docházet ke zvyšování minimální mzdy, budou tak lidé motivováni, aby si aktivně hledali práci a opustili sociální systém. Také si myslí, že zvyšování platů a růst výdajů ekonomice pomáhá (Brožová, 2006, s. 153).
14
Na druhou stranu, jak uvádí Brožová (2006, s. 154), pokud stát stanovuje minimální mzdu, do jisté míry tím odstraní konkurenci mezních pracujících, protože jim zabrání realizovat svůj mezní produkt práce, který je pod úrovní minimální mzdy. Dochází tak k tomu, že firmy už nejsou ochotné zaměstnat tyto pracovníky, protože stát zaměstnávání za hodnotu jejich mezního produktu staví mimo zákon.
A tak tito
pracovníci ztrácejí právo vydělat si tolik, kolik by odpovídalo jejich schopnostem. V důsledku stanovení minimální mzdy se tak stávají nezaměstnanými, protože jejich nedostatečná kvalifikace jim omezuje najít si jiné příležitosti nebo se překvalifikovat. Stát tak v důsledku musí vyplácet těmto pracovníkům sociální podporu. S růstem minimální mzdy se tak zvyšuje počet mezních pracovníků, roste nezaměstnanost i výdaje na sociální dávky. Tito nezaměstnaní se však rozdělují do dvou kategorií a to na dobrovolně nezaměstnané, kteří jsou ochotni přijmout práci pouze za vyšší mzdu, než je ta, která současně převládá na trhu práce a nebo ti, kteří již nechtějí hledat práci za nižší mzdu a radši zůstávají na sociálních dávkách. Na druhé straně jsou nedobrovolně nezaměstnaní, kteří práci hledají a jsou i ochotni pracovat za mzdu, která je uvedena na trhu, ale i za mzdu nižší, ale nemohou toto místo nalézt. Tato nezaměstnanost je způsobena určitými překázkami, které zabraňují poklesu mzdy. Mezi tyto překázky můžeme řadit odbory, ale i právě uzákoněnou minimální mzda, protože tato stanovená minimální mzda může u méně kvalifikovaných zaměstnání vyvolat právě nedobrovolnou nezaměstnanost, protože při vyšší minimální mzdě než je rovnovážná, budou firmy ochotné zaměstnat méně pracovníků a pokud by firma mohla vyplácet nižší mzdu než je ta minimální, nedobrovolná nezaměstnanost by tak vůbec nevznikla. Mezi další překážky patří i zaměstnávání mladých lidí bez praxe, protože jsou většinou zaměstnáni za nižší mzdu, ale z důvodu stanovení minimální mzdy firmy tyto pracovníky za nižší mzdu zaměstnat nemohou a firmy tak nejsou ochotné těmto zaměstnancům vyplácet byť i minimální mzdu. A z tohoto důvodu mohou být tito mladí těžko najít práci. Tuto teorii potvrzuje i Rothbard (2001, s. 143), který říká, že „zatímco prohlašovaným cílem zákonů o minimální mzdě je zvýšit příjmy mezních pracujících, skutečný dopad je přesně opačný – učiní tyto pracovníky za danou zákonnou mzdu nezaměstnanými. Čím 15
vyšší je minimální mzda oproti mzdám na svobodném trhu, tím větší bude následná nezaměstnanost.“ Otázkou vztahu mezd a sociálních dávek se zabývá i analýza Baštýře (1996, s. 9), kde klade důležitost potřebě sledovat „proporce mezi fakticky vyplácenými nízkými mzdami, výší minimální mzdy a výší životního minima a rovněž proporce životního minima různě početných domácností.“ A nastavení těchto vztahů může ovlivnit motivaci lidí pracovat, výši nezaměstnanosti, výši sociálních výdajů a podnikatelské prostředí. Je tedy důležité hledat nějaké optimum těchto vztahů. V dalších případech, jak uvádí Brožová (2006, s. 155), „růst minimální mzdy zvyšuje minimální mzdové tarify ve veřejném sektoru a tím i náklady firmy na zaměstnávání práce, což se může odrazit ve vyšších cenách výrobků a poklesu konkurenceschopnosti firem.“ Toto pak může způsobit i tlak na mzdy v soukromé sféře. Také růst nákladů a cen výrobků může docílit i omezení nákupů spotřebitelů. Tento pokles nákupů vede pak k poklesu výroby, což může omezit následně zaměstnanost a tím opět zvýšit nezaměstnanost a nároky na sociální výdaje státu (Brožová, 2006, s. 155). Ten, kdo nejvíce volá po zvyšování minimální mzdy, jak píše Brožová (2006, s. 155), jsou odbory, protože odbory zastávají silnou pozici v odvětvích s relativně vysokými průměrnými mzdami, ale i přesto se bojí konkurence zaměstnanců, kteří by byli ochotni pracovat za nízké mzdy. Tato zákonem stanovená mzda tuto konkurenci omezí, protože je nezákonné zaměstnávat za tak nízké mzdy. Minimální mzda tak i do jisté míry brání vzniku nových pracovních míst, protože firmy nejsou ochotné takto méně produktivní pracovníky dotovat. Tím dochází k nepružnosti pracovních trhů. Také výše sociálních dávek je hodně diskutované téma, jelikož stát garantuje výši sociálních příjmů a to vede k tomu, jak uvádí Brožová (2006, s. 155), že „motivace lidí k práci je ovlivňována konkurencí mezi minimálními příjmy z legální pracovní činnosti, tj. minimální mzdou, a maximální dosažitelnou částkou sociálních dávek (tj. podpora v nezaměstnanosti plus další nárokové sociální dávky), tzn. příjmu, který je nezávislý na pracovní činnosti.“ Z jedné z analýz VÚPSV Baštýře (1996, s. 8) vyplývá, že vyšší mzdy vedou k tomu, že trvale zaměstnaní lidé nejsou zároveň příjemci sociálních dávek, mezi příjemce těchto dávek patří převážně nezaměstnaní nebo osoby handicapované.
16
Z toho plyne, jak uvádí Brožová (2006, s. 155), pokud pracovník dostane ze sociálních příjmů v nezaměstnanosti příjmy vyšší, stejné nebo jen o málo nižší než je minimální mzda, tak nemá motivaci pracovat. Lidé tak nemají zájem pracovat, jelikož příjem z pracovní činnosti mu nepřinese takové očekávané zlepšení jeho finanční situace, pokud by opustil sociální systém. Tím dochází k vytlačování lidí z pracovních trhů, protože je pro ně výhodnější využívat systém sociální dávek, které mohou vylepšit i občasnou výdělečnou činností v šedé ekonomice. Čím větší je tento rozdíl, tím má pracovník menší zájem pracovat a vzniká tzv. sociální parazitismus. Tzv. sociálním parazitismem se zabývá i analýza Baštýře (1996, s. 9), ze které vyplývá, že i přes stanovení životního minima na hranici nouze mohou být příjemci sociálních dávek i zaměstnaní, kteří pobírají převážně nízkou mzdu a tím se snižuje jejich motivace pracovat. Následkem toho jsou pak tyto nízko placená místa neobsazena a jsou vyplněna pracovníky z východní Evropy, kteří jsou ochotni pracovat za minimální mzdu (Brožová, 2006, s. 156). Mezi další důležité ekonomické souvislosti patří také přibližování se úrovně minimální mzdy průměrné mzdě a také rostoucí podíl zaměstnanců, kteří jsou odměňováni minimální mzdou, jelikož zaměstnavatelům tak rostou náklady práce a může tak dojít k tomu, že zaměstnavatelé již nebudou schopni hradit tyto minimální náklady práce a může tak dojít k omezení zaměstnanosti (Baštýř, 2005, s. 6). Aby mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí aktuální informace o ekonomických skutečnostech a o vlivu minimální mzdy na zaměstnanost, nechává si ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí zpracovávat různé analýzy, které slouží i jako podklad pro rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy či jejím vlivu na hospodářství.
2.3 Životní minimum S již zmiňovanou minimální mzdou je úzce spojeno i životní minimum, které vytváří pomyslnou hranici rozhodnutí, zda pracovat za minimální mzdu či pobírat sociální dávky. Životní mimimum je vymezeno zákonem č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, v platném znění, který ho definuje jako „minimální hranici peněžních přijmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční 17
minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento zákon dále upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčnícho minima“. Životní minimum tedy představuje čistou peněžní částku, která doplňuje čistý příjem občanů v případě stavu hmotné nouze domácnosti. Existenční minimum mělo více motivovat dospělé v hmotné nouzi a nelze ho použít u nezaopatřených dětí, u příjemců starobního důchodu, u invalidních ve třetím stupni a u osob starších 68 let (MPSV, 2013). Životní minimum má také jako minimální mzda plnit dvě funkce: - primární, která má zajistit krátkodobou ochranu před hmotnou a sociální nouzí, je to tedy společensky uznaná hranice příjmů, která má zabezpečit dočasné uspokojení základních potřeb. Vytváří tedy ochranu před dočasnou ztrátou příjmu, - sekundární, která má být rozhodujícím kritériem při poskytování sociálních dávek (Baštýř a kol., 1997, s. 101). Jak dále uvádí zákon č.110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, „životní minimum ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení“, tyto náklady na bydlení jsou pak
řešeny v rámci poskytování příspěvku na bydlení a
v systému pomoci v hmotné nouzi jako doplatek na bydlení (MPSV, 2013). Výše životního minima a existenčního minima je stanovena příslušným nařízením vlády č. 409/2011 Sb. o zvýšení částek životního minima a existenčního minima § 3 a výše částek je stanovena následovně (MPSV, 2013). Následující tabulka 5 zobrazuje současné výše částek životního minima. Tabulka 5 Výše částek životního minima (v Kč/měsíc) pro jednotlivce
3 410
pro první osobu v domácnosti
3 140
pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem pro nezaopatřené dítě ve věku
2 830
do 6 let
1 740
6 až 15 let
2 140
15 až 26 let (nezaopatřené)
2 450
Zdroj: MPSV: Kalkulačka pro výpočet životního minima [online]. 2013 [cit. 2013-08-15]. Dostupné z www: .
18
Jak je vidět z uvedené tabulky 5, životní minimum pro jednotlivce je stanoveno ve výši Kč 3.410,-, pro dvoučlennou rodinu bez dětí ve výši Kč 5.970,- a pro čtyřčlennou rodinu se dvěma dětmi od 6 do 15 let je životní minimum ve výši Kč 10.250,-. Životní minimum tvoří pak součet všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti a pokud je příjem nižší než životní minimum, tak je příjem dorovnán do této částky životního minima. Částky životního minima se upravují na základě vývoje spotřebitelských cen po dosažení příslušné hranice změny indexu spotřebitelských cen (Baštýř a kol., 1997, s. 103). Částka existenčního minima je stanovena na Kč 2200,- za měsíc (MPSV, 2013). Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu § 4 také vymezuje společně posuzované osoby: -
„rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
-
manželé nebo registrovaní partneři,
-
rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
-
jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a splečně neuhrazují náklady na své potřeby (MPSV, 2013).“
Stejný zákon § 7 také stanovuje započitatelné příjmy jednotlivce nebo posuzovaných osob, mezi které patří příjem z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci a výživné (MPSV, 2013). Výjimku však tvoří, jak uvádí MPSV (2013) : -
„příspěvky na bydlení, doplatky na bydlení a jednorázové sociální dávky,
-
příjmy z prodeje nemovitostí a odstupné za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
-
náhrady škody a finanční prostředky na odstranění následků živelné pohromy,
-
peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
-
sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
-
podpory z prostředků nadací a občanských sdružení, 19
-
stipendia,
-
odměny za darování krve a odběr jiných biologických materiálů z lidského organismu,
-
daňové bonusy,
-
příspěvky na péči,
-
části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
-
příspěvky na mobilitu a příspěvky na zvláštní pomůcky,
-
zvláštní příspěvky k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa,
-
příjmy plynoucí na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu
spravedlivého
zadostiučinění
nebo
z titulu
smírného
urovnání
záležitosti.“ Vláda je oprávněna toto životní minimum a existenční minimum zvyšovat příslušným nařízením vlády a to podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud zvýšení nákladů na výživu a na další základní osobní potřeby přesáhne v příslušném rozhodném období 5 % (MPSV, 2013). Stanovení životního minima a existenčního minima je důležité pro zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, kde zastává hlavní slovo při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina a pro zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, při které se zjišťuje nárok na dávky, které pak slouží jako pomoc rodinám s dětmi např. přídavky na dítě a porodné. Životní minimum se také využívá při vyměřování alimentačních povinností i v případě exekucí (MPSV, 2013). Tak jako si nechává Ministerstvo práce a sociální věcí zpracovávat analýzy o minimální mzdě, tak si nechává zpracovávat i analýzy o životním minimu. Mezi hlavní cíle, kterými se zabývá Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, je analyzovat rozdíl mezi vyplácenou minimální mzdou a výší sociální podpory a objem vyplácených sociálních podpor. Tyto analýzy pak slouží k dalšímu šetření. Jedna z analýz Baštýře (1996, s. 12), která se zabývá životním minimem, říká, že nejvíce prostředků čerpají neúplné rodiny s dětmi, rodiny s jedním rodičem a více dětmi a také osaměle žijící osoby. Společným rysem těchto příjemců dávek je velice nízký 20
příjem, ale v důsledku vyplácení těchto sociálních dávek je tento celkový příjem vyšší než životní minimum. Také počet žadatelů o sociální dávky je do jisté míry závislý na výši nezaměstnanosti v příslušné oblasti. Je tedy vidět, že životní minimum plní důležitou funkci a je důležité se mu neustále věnovat, porovnávat jeho výši a skladbu a diskutovat o případných valorizacích.
2.3.1
Státní sociální podpora
Jak již bylo řečeno, s životním minimem přímo souvisí poskytování sociálních dávek, a proto je také státní sociální podpora upravena zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů a § 1 udává, že „se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích.“ Uvedený zákon § 2 (1995) také stanovuje, že mezi dávky, které jsou poskytované v závislosti na výši příjmu patří přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné. Dále bez závislosti na výši přijmu jsou dávky rodičovský příspěvek a pohřebné. Stejný zákon a § 3 také vymezuje okruh oprávněných osob, které mohou čerpat tyto sociální podpory. Touto osobou je fyzická osoba a společně posuzované osoby mající trvalý pobyt nebo bydliště na území České republiky. V případě cizinců, kteří nemají trvalý pobyt, vzniká nárok až po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Oprávněnými osobami jsou také občané Evropské unie na základě příslušných nařízeních EP a Rady (ES), (MPSV, 2013). Zákon č. 117/1995 Sb., § 4 také stanovuje rozhodný příjem jako měsíční průměr příjmů rodiny, který se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů všech oprávněných osob. Mezi rozhodné příjmy pro poskytnutí státní sociální podpory patří příjmy ze závislé činnosti, z podnikání, dávky nemocenského a důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti po odpočtu daní a povinného pojištění (MPSV, 2013). V následující části jsou popsány dávky, které jsou přímo závislé na stanovení životního minima. Mezi tyto dávky patří přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. Již zmiňované životní minimum je základem pro stanovení nároku na příslušnou výši dávky a pro určení hranice příjmů rodiny. 21
2.3.1.1 Přídavek na dítě Mezi první dlouhodobé dávky patří přídavek na dítě, který je poskytovaný rodinám s dětmi, aby jim kryly náklady na výživu a výchovu dětí. Dávka je přiznána, pokud rozhodný příjem je nižší než 2,4 násobek částky životního minima rodiny za předchozí kalendářní rok. Tímto příjmem může být i rodičovský přídavek (MPSV, 2013). Následující tabulka 6 uvádí přehled částek vyplácených jako přídavek na dítě. Tabulka 6 Výše přídavků na dítě Věk nezaopatřeného dítěte v rodině
Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně
Do 6 let
500
od 6 do 15 let
610
od 15 do 26 let
700
Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí
Životní minimum rodiny
Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,4násobek životního minima rodiny)
Jedno do 6 let
7 710
18 504
Dvě 5, 8 let
9 850
23 640
tři 5, 8, 12 let
11 990
28 776
čtyři 5, 8, 12, 16 let
14 440
34 656
Zdroj: MPSV: Přídavek na dítě [online]. 2013 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z www: .
Tato dávka patří mezi hojně využívané dávky, které pomáhají nízkopříjmovým rodinám zvýšit svůj rodinný rozpočet. Z jedné z analýz, kterou zpracoval Baštýř (1996) je zřejmé, že v roce 1996 bylo z celkových 1845 tis. příjemců tohoto přídavku 638 tis. s příjmem pod životním minimem. Tyto příjmy pod životním minimem jsou typické spíše pro mladší rodiny, které mají nižší mzdu a pobírají rodičovský příspěvek. Přijetím tohoto přídavku na dítě se tak více než 57 % příjemců dostalo nad úroveň životního minima. 2.3.1.2 Příspěvek na bydlení Další započitatelnou dávkou je příspěvek na bydlení, který slouží k pokrytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy a poskytnutí je závislé na příjmu za
22
předchozí kalendářní čtvrtletí. Za tento příjem se považuje i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek (MPSV, 2013). Vlastník nebo nájemce bytu, který má v bytě trvalý pobyt má nárok na tento příspěvek v případě, že náklady na bydlení přesáhnou částku součinu příjmu rodiny a koeficientu 0,30 ( v případě hlavního města Prahy 0,35) a zároveň tento součin není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (MPSV, 2013). Tyto náklady na bydlení tvoří nájemné a náklady spojené s užíváním bytu, dále také energie, vodné a stočné atd. Normativními náklady se myslí průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Výplata tohoto příspěvku je omezena na 84 měsíců v období posledních 10 kalendářních let (MPSV, 2013). Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1.ledna 2013 do prosince 2013 následovně (MPSV, 2013). Tabulka 7 Výše normativních nákladů na bydlení pro rok 2013 Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 v Kč měsíčně Počet osob v rodině
Počet obyvatel obce Praha
nad 100 tis. obyvatel
50 000 - 99 999 obyvatel
10 000 - 49 999 obyvatel
do 9 999 obyvatel
1
7 489
5 964
5 687
4 858
4 665
2
10 750
8 663
8 284
7 150
6 886
3
14 637
11 908
11 412
9 929
9 584
4 a více
18 307
15 017
14 419
12 631
12 214
Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 v Kč měsíčně Počet osob v rodině
Počet obyvatel obce Praha
nad 100 tis. obyvatel
50 000 - 99 999 obyvatel
10 000 - 49 999 obyvatel
Do 9 999 obyvatel
1
4 396
4 396
4 396
4 396
4 396
2
6 557
6 557
6 557
6 557
6 557
3
9 131
9 131
9 131
9 131
9 131
4 a více
11 615
11 615
11 615
11 615
11 615
Zdroj: MPSV: Příspěvek na bydlení [online]. 2013 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z www: .
Výše normativních nákladů na bydlení je rozdělena podle druhu vlastnictví a podle velikosti příslušného města. Tyto jednotlivé normativní náklady jsou stanoveny pro každý rok nově, aby odrážely měnící se náklady na bydlení. A je tedy vidět, že od roku 2007, kdy byla zavedena tato samostatná dávka, se tyto náklady postupně zvyšovaly. Rozdíl je také patrný v závislosti na typu bydlení, ale také na velikosti města, protože se 23
předpokládá, že v Praze jsou náklady na bydlení vyšší než třeba na malém městě. Tomu musí také odpovídat výše příspěvku. V závislosti na změně konstrukce a obsahu životního minima je od roku 2007 příspěvek na bydlení samostatnou nárokovou dávkou, která se posuzuje v závislosti na výši dosaženého příjmu a výši nákladů na bydlení a je poskytována po dobu 84 měsíců. Jak bude následně uvedeno v praktické části, je vidět, že tato dávka hraje důležitou roli v celkovém příjmu domácnosti. Na tuto dávku má také nárok jak pracující za minimální mzdu, tak nezaměstnaný pobírající sociální dávky.
24
3 Analytická část Zavedení minimální mzdy v roce 1991 mělo především zajistit ochrannou a kriteriální funkci, jelikož nebylo zcela vyvinuto kolektivní vyjednávání mezi podniky a odborovými svazy a tak konstrukce minimální mzdy se jevila jako vhodné opatření, které garantovalo přijatelnou úroveň minimální mzdy. Minimální mzda byla stanovena bez předchozích analýz a bez přihlédnutí k minimálním sociálním příjmům, protože hranice životního minima nebyla zatím stanovena. Další období let 1992 – 1998 se vyznačovalo postupným utlumováním ochranné a kriteriální funkce minimální mzdy. Během následujících let 1999 – 2004 měly změny výše minimální mzdy zvýšit motivaci k vyhledávání zaměstnání a zamezit zneužívání sociálních dávek. Po roce 2005 bylo nutné při stanovení úrovně a dynamiky minimální mzdy přihlížet i k širšímu rozsahu funkce minimální mzdy tak, aby působila na motivaci k práci a aby přihlížela k nákladovému působení minimální mzdy v podnikatelských subjektech (Baštýř, 2005, s. 26). Analytická část práce se tak bude ve svých jednotlivých částech zabývat analýzou vývoje nominální a reálné minimální mzdy, analýzou vývoje hrubé a čisté minimální mzdy a také vztahem minimální mzdy a životního minima a dopadem minimální mzdy na trh práce.
3.1 Analýza vývoje nominální a reálné minimální mzdy Vláda stanovuje příslušným nařízením výši minimální mzdy jako nominální hodnotu, která je základem pro další srovnání. Reálná minimální mzda vypovídá o skutečné hodnotě výdělku, tedy o kupní síle mezd a její vývoj se sleduje tak, že nominální minimální mzda se porovnává s cenami určitého množství výrobků a služeb, který tvoří spotřební koš. Reálná minimální mzda je tak očištěna o inflaci a podává nám tak přesný obraz o tom, jak se meziročně mění reálná hodnota nominální minimální mzdy. Následující tabulka 8 tak zobrazuje vývoj reálné minimální mzdy za období od roku 1991 – 2013. Na základě zjištěných indexů růstu nominální minimální mzdy a indexu spotřebitelských cen je vypočítán příslušný index reálných mezd, který zobrazuje reálnou změnu minimální mzdy za příslušné období.
25
Tabulka 8 Vývoj reálné minimální mzdy v letech 1991 - 2013 Nominální minimální mzda Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 (1.8.)
Hodnota v Kč
Růst, pokles v % 1a)
2000 2200 2200 2200 2200 2500 2500 2650 3600 4500 5000 5700 6200 6700 7185 7955 8000 8000 8000 8000 8000 8000 8500
X 10,0 0,0 0,0 0,0 13,6 0,0 6,0 35,8 25,0 11,1 14,0 8,8 8,1 7,2 10,7 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,3
Změna reálné mzdy
Indexy
minimální spotřebitel. reálných Růst, pokles mzdy cen 1b) mezd v % 100,0 110,0 100,0 100,0 100,0 113,6 100,0 106,0 135,8 125,0 111,1 114,0 108,8 108,1 107,2 110,7 100,6 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 106,3
156,6 111,1 120,8 110,0 109,1 108,8 108,5 110,7 102,1 103,9 104,7 101,8 100,1 102,8 101,9 102,5 102,8 106,3 101,0 101,5 101,9 103,3 101,8 1c)
63,9 99,0 82,8 90,9 91,7 104,4 92,2 95,8 133,0 120,3 106,1 112,0 108,7 105,2 105,2 108,0 97,9 94,1 99,0 98,5 98,1 96,8 104,4
-36,1 -1,0 -17,2 -9,1 -8,3 4,4 -7,8 -4,2 33,0 20,3 6,1 12,0 8,7 5,2 5,2 8,0 -2,1 -5,9 -1,0 -1,5 -1,9 -3,2 4,4
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty (2013) Pozn: 1a) index = stejné období předchozího rok = 100, 1b) index stejné období = 100, roční průměr, 1c) za období I.Q 2013 **) v roce 1999, 2000, 2006 se výše MM změnila k 1.1. a 1.7., zde uveden stav ke konci období tohoto roku, v roce 2013 změna sazby k 1.8.,
Uvedená tabulka 8 zobrazuje meziroční růst nominální mzdy a je zřejmé, že výše nominální minimální mzdy byla od roku 1991 do roku 2013 změněna celkem 13krát. Nominální hodnota minimální mzdy byla při jejím zavedení stanovena ve výši Kč 2000,-, v dalším roce došlo k jejímu zvýšení o 10 %, ale od této doby zůstala její výše nezměněna až do roku 1996, kdy byl zaznamenán meziroční růst ve výši 13,6 %. Největšího růstu dosáhla nominální minimální mzda v roce 1999 a 2000, kdy v roce 1999 nominální mzda meziročně vzrostla o 35 % a následně o 25 %. V následujících letech dochází i k dalším úpravám, ale meziroční růst není již tak velký a dokonce od roku 2007 se její výše zastavila na úrovni Kč 8000,- a na této výši zůstala až do roku 2013, kde poslední úpravou byla navýšena na Kč 8500,-. 26
Z uvedené tabulky 8 je také vidět klesající hodnota reálné mzdy od roku 1991, kdy největší pokles reálné hodnoty je právě v tomto roce a to o 36,1 %, v dalších letech se hodnota reálné minimální mzdy pohybuje v záporných hodnotách až do roku 1996, jelikož ani v tomto období nedochází k růstu nominální minimální mzdy, ale roste index spotřebitelských cen. Růst reálné hodnoty zaznamenáváme až v roce 1996 a to o 4,4 % v závislosti na změně nominální minimálni mzdy o 13,6 %. Od roku 1999 dochází k nárůstům nominálních hodnot minimální mzdy a hodnota reálné minimální mzdy se meziročně také zvyšuje, kdy v tomto roce vzrostla o 33 %. K další změně dochází až od roku 2007, kdy úroveň nominální
hodnoty zůstává nezměněna a reálná hodnota
minimální mzdy postupně klesá. Tento pokles je vidět až do roku 2013, kdy zaznamenáváme růst nominální minimální mzdy a reálná hodnota meziročně vzrostla o 4,4 %. Z uvedených dat vyplývá, že v období růstu nominální minimální mzdy dochází také k meziročnímu růstu její reálné hodnoty, jelikož růst indexu spotřebitelských cen je vyvážen zmíněným růstem nominální minimální mzdy.
3.2 Analýza vývoje hrubé a čisté minimální mzdy Jak již bylo uvedeno, vláda stanovuje příslušnou výši minimální mzdy v nominální hodnotě, ale zaměstnanec od zaměstnavatele obdrží částku sníženou o odvody zdravotního, sociálního pojištění a daně z příjmu fyzických osob a tak se jeho čistý příjem úměrně snižuje o tyto částky. A proto se tato část praktické části diplomové práce zabývá analýzou vývoje hrubé a čisté minimální mzdy za období od roku 1991- 2013. Způsoby výpočtu čisté minimální mzdy se během tohoto období často měnily, docházelo ke změnám ve výši sazby daně z příjmu fyzických osob, ale také i ke změně v sazbách souhrnného pojištění na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, státní politiku zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění. Zároveň dochází ke změnám ve výši odčitatelných položek či později i ve slevách na dani, které jsou důležité pro snížení základu pro výpočet daně z příjmu fyzických osob. Jednotlivé sazby daně z příjmu fyzických osob, výše pojištění placené zaměstnancem a jednotlivé odčitatelné položky jsou uvedeny v příloze této diplomové práce. Ve většině případů se používala k výpočtu sazba daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 % a výše celkového pojištění se pohybovala kolem 13 %, od roku 2009 pak došlo ke snížení tohoto pojištění na 11%. 27
U samotného výpočtu čisté minimální mzdy byla daňovým základem do roku 1992 dosažené mzda a zároveň souhrnné pojištění placené zaměstnancem bylo již zahrnuto do daně ze mzdy. V těchto dvou letech byla pro zjednodušení výpočtu použita nejnižší sazba daně z příjmu fyzických osob ve výši 5 %. Dále od roku 1993 až do roku 2007 byla daňovým základem dosažená mzda po odpočtu povinného pojištění a nezdanitelných částek. Zároveň od roku 1993 – 2005 se používaly základní odčitatelné položky z daňového základu, které snižovaly daňový základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob. Potom od roku 2006 se místo odčitatelných položek začíná používat sleva na dani, která se odečítá od vypočtené daně z příjmu a následně je od roku 2008 daňovým základem dosažená mzda, která se zvyšuje o částku pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění hrazené za zaměstnance zaměstnavatelem ( v roce 2008 ve výši 35 % z dosažené mzdy a od roku 2009 ve výši 34 % z dosažené mzdy). Následující tabulka 9 zobrazuje vývoj hrubé a čisté minimální mzdy v letech 1991 .2013. Tabulka 9 Vývoj hrubé a čisté minimální mzdy v letech 1991 - 2013 Rok
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009-2011 2012 2013 (1.8.)
Měsíční hrubá minimální mzda Hodnota v Růst, pokles Kč**) v % *) 2000 2200 2200 2200 2200 2500 2500 2650 3600 4500 5000 5700 6200 6700 7185 7955 8000 8000 8000 8000 8500
x 10,0 0,0 0,0 0,0 13,6 0,0 6,0 35,8 25,0 11,1 14,0 8,8 8,1 7,2 10,7 0,6 0,0 0,0 0,0 6,3
Měsíční čistá minimální mzda Růst, pokles Rozdíl Hodnota v Kč v % *) HMM/ČMM 1900 1b) 2090 1b) 1858 1878 1908 2187 2187 2318 3105 3772 4180 4702 5080 5457 5806 6720 6760 7000 7120 7120 7565
X 10,0 -11,1 1,1 1,6 14,6 0,0 6,0 34,0 21,5 10,8 12,5 8,0 7,4 6,4 15,7 0,6 3,6 1,7 0,0 6,3
100 110 342 322 292 313 313 332 495 728 820 998 1120 1243 1379 1235 1240 1000 880 880 935
Zdroj: ČSÚ, MPSV (2013), vlastní výpočty *) ve srovnání se stejným obdobím m.r. ( u údajů legislativního rázu ve srovnání s předchozím platným stavem), 1b) pro zjednodušení výpočtu byla použita nejnižší sazba daně z příjmu 5 %.
28
Tabulka 9 zobrazuje analýzu hrubé a čisté minimální mzdy v letech 1991 – 2013. Pokud jde o čistou minimální mzdu, je zřejmé, že se její výše měnila mnohem častěji než hrubá minimální mzda a to v závislosti na změnách výše daně z příjmu fyzických osob nebo souhrnného pojištění či způsobu výpočtu čisté minimální mzdy i v důsledku změny odčitatelných položek. K nejvyšším nárůstům čisté minimální mzdy dochází také jako u nominální minimální mzdy v roce 1999 a 2000, kde v roce 1999 vzrostla čistá minimální mzda oproti roku 1998 o 34 % a v roce 2000 byl růst čisté minimální mzdy oproti roku 1999 o 21,5 %. Je důležité se také soustředit na změnu čisté minimální mzdy v roce 1993, kdy čistá minimální mzda oproti roku 1992 klesla o 11 % a to z částky Kč 2090,- na částku Kč 1858,- , ale výše hrubé minimální mzdy zůstala na stejné úrovni Kč 2200,-. Tento pokles byl způsoben změnou výpočtu čisté minimální mzdy v závislosti na odpočtu povinného pojistného a nezdanitelných částek a hlavně zvýšením sazby daně z příjmu fyzických osob z 5 % na 15 %. Z jednotlivých výpočtů bylo také dosaženo zjištění, že v letech 1995 – 1998 a 2008 – 2013 nebyla sražena z hrubé minimální mzdy žádná daň z příjmu fyzických osob, ale pouze povinné pojištění. To bylo způsobeno tím, že po odpočtu souhrnného pojištění a odčitatelných položek nebo slev na dani, se základ daně nebo daň dostaly na nulovou hodnotu a tedy není příslušná daň z příjmu fyzických osob vyčíslitelná. Tento vývoj hrubé a čisté minimální mzdy je následně zobrazen na grafu 1. Graf 1 Vývoj hrubé a čisté minimální mzdy v letech 1991 - 2013 Vývoj hrubé a čisté minimální mzdy 9000 8000 Hodnota v Kč
7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000
19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 20 13 12 (1 .8 .)
0
Rok Hrubá MM
Zdroj: ČSÚ, MPSV (2013), vlastní výpočty
29
Čistá MM
Z uvedeného grafu 1, který zobrazuje vývoj hrubé a čisté minimální mzdy, je zřejmý postupný růst jak hrubé minimální mzdy, tak i čisté minimální mzdy. Pouze v roce 1993 je vidět pokles čisté minimální mzdy oproti předchozímu roku. Tento pokles můžeme přikládat změně výpočtu čisté minimální mzdy, ale především zvýšení sazby daně z příjmu fyzických osob z 5 % na 15 %. Z grafu je také jasně vidět rozdíl mezi výší hrubé minimální mzdy a čisté minimální mzdy, kdy největší rozdíl ve vyplacené čisté minimální mzdě byl v letech 2003 – 2007. Největší rozdíl byl zaznamenán v roce 2005, kdy hrubá minimální mzda byla ve výši Kč 7185,- a čistá minimální mzda byla ve výši Kč 5806,-, tedy tento rozdíl ve výplatě čisté minimální mzdy činil Kč 1379,-. Je tedy zřejmé, že výše vyplacené čisté minimální mzdy je závislá na výši souhrnného pojištění i výši daně z příjmu fyzických osob. Dalším důležitým faktorem je i stanovení odčitatelných položek či později slev na dani, jelikož díky nim se může zaměstnanec dostat na úroveň, kdy již není stanoven základ daně a tak neplatí daň z příjmu fyzických osob.
3.3 Analýza vztahu minimální mzdy a životního minima Tato část diplomové práce se zaměřuje na analýzu minimální mzdy a životního minima v letech 1991 – 2013. Cílem je analyzovat výši celkového příjmu jednotlivce oproti příjmu tříčlenné rodiny a určit hranici, kdy se již nezaměstnanému vyplatí hledat si zaměstnání i za minimální mzdu. U obou těchto skupin je porovnáván celkový příjem domácnosti pracující za minimální mzdu a domácnosti, která nepracuje a pobírá sociální dávky. Dosažené výsledky jsou nejdříve porovnány v letech 1991 – 2006, jelikož od roku 2007 dochází ke změně obsahu a konstrukce životního minima, kde životní minimum nově kryje pouze částky k zajištění výživy a základních potřeb a příspěvek na bydlení se stává samostatnou dávkou. Tento příspěvek je pak závislý na výši příjmu a na výši nákladů na bydlení v závislosti na velikosti příslušného města a na druhu bydlení (nájem, družstevní, vlastní byt). Stanovení výše životního minima je také důležité pro výpočet nároku na další sociální dávky. Pro jednotlivé porovnání minimální mzdy a životního minima je vhodné použít čistou minimální mzdu, jelikož životní minimum také vyjadřuje čistou částku, protože se ze životního minima neodvádí žádné souhrnné pojištění ani daň z příjmu fyzických osob. Následující tabulka 10 porovnává čistou minimální mzdu a životní minimum jednotlivce za období 1991 – 2006. V této době životní minimum tvořilo jednu částku, 30
která zahrnovala již částku k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a částku k zajištění nezbytných nákladů na domácnost. Tabulka 10 Vztah minimální mzdy a životního minima jednotlivce od roku 1991 do 2006 Rok
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Minimální mzda
Životní minimum jednotlivce
Nominální ***)
Čistá
ŽM v Kč 1a)
Příspěvek na bydlení
Celkem Kč
Růst, pokles v % *)
Rozdíl ČMM/ŽM
2000 2200 2200 2200 2200 2500 2500 2650 3600 4500 5000 5700 6200 6700 7185 7955
1900 2090 1858 1878 1908 2187 2187 2318 3105 3772 4180 4702 5080 5457 5806 6720
1200 1200 1360 1500 1680 1920 2020 2130 2130 2190 2320 2320 2320 2320 2360 2400
500 500 600 660 760 970 1020 1300 1300 1580 1780 1780 1780 1780 1940 2020
1700 1700 1960 2160 2440 2890 3040 3430 3430 3770 4100 4100 4100 4100 4300 4420
X 0,0 15,3 10,2 13,0 18,4 5,2 12,8 0,0 9,9 8,8 0,0 0,0 0,0 4,9 2,8
200 390 -102 -282 -532 -703 -853 -1112 -325 2 80 602 980 1357 1506 2300
Zdroj: ČSÚ, MPSV (2013), vlastní výpočty *) index = stejné období předchozího rok, ***) u roku 1999, 2000, 2006 se výše MM měnila k 1.1. a 1.7., zde uveden stav ke konci období, v roce 2013 změna sazby k 1.8., 1a) od 1.1.2007 nový obsah a konstrukce životního minima, kryje jen částky k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, zajištění úhrady nezbytných nákladů na bydlení (dříve částka životního minima k zajištění nezbytných nákladů na domácnost) stanoví předpisy o státní sociální podpoře a o pomoci v hmotné nouzi.
Z tabulky 10 je zřejné, že životní minimum bylo v roce 1991 stanoveno ve výši Kč 1700,- a čistá minimální mzda byla na úrovni Kč 1900,-, rozdíl činil tedy pouhých Kč 200,-. Následující vývoj po roce 1992 ukazuje, že konstrukce životního minima převyšuje částky čisté minimální mzdy a tak minimální mzda nezajišťovala dostatečnou motivaci nezaměstnaných pracovat. Tento rozdíl v příjmech ze sociálních dávek oproti čisté minimální mzdě se postupně zvyšoval až do roku 1998, kde rozdíl oproti čisté minimální mzdě činil Kč 1112,- a minimální mzda tvořila pouze 67,6 % životního minima a zvyšovala se tak past chudoby a nezaměstnaní měli tendence zneužívat vysokých sociálních dávek. K obratu dochází po roce 1999, kdy se tento rozdíl již začíná postupně snižovat z Kč 1112,- na částku Kč 325,- a v následujících letech se již postupně zvyšuje převaha čisté minimální mzdy na životním minimem. Výše životního minima se během sledovaného období několikrát zvýšila, i když výše minimální mzdy 31
zůstala na stejné úrovni. K největšímu nárustu dochází v roce 1993 a to o 15,3 % oproti předchozímu roku a následně v roce 1996 o 18,4 %. V roce 2001 se výše životního minima ustálila na výši Kč 4100,- až do roku 2004, oproti tomu se během tohoto období minimální mzda měnila v každém roce, kde v roce 2004 byla nominální minimální mzda již ve výši Kč 6700,- a v tomto roce již převýšení oproti životnímu minimu činilo 33 %. Posledním sledovaným rokem v této tabulce je rok 2006, kde čistá minimální mzda již převyšuje životní minimum o Kč 2300,- a měla by tak zajistit dostatečnou motivaci pro vyhledávání zaměstnání. Následující tabulka 11 analyzuje vývoj čisté minimální mzdy a životního minima v letech 2007 – 2013, jelikož od tohoto roku se změnil obsah a konstrukce životního minima, kde již příspěvek na bydlení není součástí životního minima, ale je již samostatnou dávkou, která se posuzuje na základě dosaženého příjmu a výše nákladů na bydlení, které se posuzují podle velikosti města a druhu bydlení. Tabulka 11 Vztah minimální mzdy a životního minima jednotlivce po roce 2007 v Praze Životní minimum jednotlivce Příspěvek na bydlení pro nájemní byty Praha
Rok
ČMM
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 (1.8.)
6760 7000 7120 7120 7120 7120 7565
Pracující Příjem za MM domácnosti 973 1732 2596 3385 3871 4576 4841
ŽM jednotlivce v Kč
7733 8732 9716 10505 10991 11696 12406
3126 3126 3126 3126 3126 3410 3410
Příjem Rozdíl Nepracující domácnosti PDP/PDNP 2245 3088 3994 4783 5269 5875 6295
5371 6214 7120 7909 8395 9285 9705
2362 2518 2596 2596 2596 2411 2701
Zdroj: ČSÚ, MPSV (2013), vlastní výpočty Pozn.: ČMM - čistá minimální mzda ŽM - životní minimum Rozdíl PDP/PDNP - rozdíl příjem domácnosti pracující/příjem domácnosti nepracující
V této tabulce 11 se porovnává životní minimum jednotlivce, který bydlí v Praze v nájemním bytě a pracuje za minimální mzdu a má také nárok na příspěvek na bydlení na základě výše jeho příjmu a nepracujícím jednotlivcem, který pobírá sociální dávky. Náklady na bydlení byly stanoveny ve výši Kč 8000,- pro Prahu a Kč 6000,- pro malé město. V roce 2007 se výše životního minima snížila o Kč 1294,- na částku Kč 3126,oproti roku 2006. Čistá minimální mzda v roce 2007 činila Kč 6760,-, ale celkový příjem domácnosti byl ve výši Kč 7733,- , zvýšil se tedy o Kč 1013,- oproti roku 2006. Životní minimum v roce 2007 bylo ve výši Kč 3126,- a nezaměstnaný si díky příspěvku 32
na bydlení přišel na částku Kč 5371,-, tedy o Kč 951,- více než v roce 2006, kdy životní minimum obsahovalo souhrnnou částku. Od tohoto roku se až do roku 2012 výše životního minima nezměnila, v roce 2012 se následně zastavila na výši Kč 3410,-. Rozdíl mezi celkovým příjmem pracujícího za minimální mzdu a nepracujícího se v těchto letech postupně zvyšoval. Posledním sledovaným rokem je rok 2013, kde již celkový příjem jednotlivce pracujícího za minimální mzdu činí i s příspěvkem na bydlení Kč 12406,- a příjem osoby pobírající sociální dávky je Kč 9705,-, rozdíl byl již Kč 2701,- a to by mělo být již dostatečně motivující k hledání zaměstnání. Následující tabulka 12 zobrazuje také vývoj čisté minimální mzdy a životního minima jednotlivce, který pracuje za minimální mzdu nebo nepracuje, ale pobírá sociální dávky. Tabulka 12 Vztah minimální mzdy a životního minima jednotlivce po roce 2007 ve městě do 9999 obyvatel Životní minimum jednotlivce příspěvek na bydlení pro nájemní byty město do 9999 obyvatel
Rok
ČMM
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 (1.8.)
6760 7000 7120 7120 7120 7120 7565
ŽM Pracující Příjem jednotlivce Příjem Rozdíl za MM domácnosti v Kč Nepracující domácnosti PDP/PDNP 432 647 1029 1880 2157 2243 2395
7192 7647 8149 9000 9277 9363 9960
3126 3126 3126 3126 3126 3410 3410
1522 1809 2227 3078 3355 3356 3642
4648 4935 5353 6204 6481 6766 7052
2544 2712 2796 2796 2796 2597 2908
Zdroj: ČSÚ, MPSV (2013), vlastní výpočty Pozn.: ČMM - čistá minimální mzda ŽM - životní minimum Rozdíl PDP/PDNP - rozdíl příjem domácnosti pracující/příjem domácnosti nepracující
Srovnání v této tabulce 12 je provedeno za období od roku 2007 – 2013 s tím, že jednotlivec bydlí v nájmu na malém městě do 9999 obyvatel. Jednotlivec pobírá stejnou výši čisté minimální mzdy, ale příspěvek na bydlení je nižší než v Praze, jelikož se dá předpokládat, že náklady spojené s bydlením jsou rozdílné v hlavním městě a na malém městě. Celkový příjem jednotlivce, který pracuje za minimální mzdu je v roce 2007 ve výši Kč 7192,- a je o Kč 472,- vyšší než v roce 2006. Na druhé straně nepracující osoba pobírá v roce 2007 celkový příjem Kč 4648,-, což je o Kč 228,- více než v roce 2006. Rozdíl mezi příjmem pracujícího a nepracujícího jedince je v roce 2007 Kč 2544,- a je větší než rozdíl příjmů jednotlivce žijícího v Praze, kde byl tento rozdíl Kč 2362,-.
33
Také je zde vidět postupný meziroční růst příjmů obou jednotlivců, kde v roce 2013 byl celkový příjem pracujícího ve výši Kč 9960,- a naproti tomu v Praze si pracující vydělá i s příspěvkem na bydlení Kč 12406,-, rozdíl činí Kč 2446,- a nepracující, který pobírá sociální dávky, má v Praze příjem Kč 9705,-, ale na malém městě pouze Kč 7052,-. Rozdíl mezi těmito městy je tedy Kč 2653,-. Z této analýzy tedy vyplývá, že pracující i nezaměstnaný pobírají větší příjem v Praze než na malém městě, ale jednotlivé rozdíly mezi příjmem pracujícího a nezaměstnaného jsou vidět větší na malém městě než-li v Praze. Další analýza, která byla provedena v tabulce 13, je mezi čistou minimální mzdou a životním minimem tříčlenné domácnosti nejdříve v letech 1991 – 2006. Předpokládá se, že tříčlennou rodinu tvoří dvě dospělé osoby a jedno dítě od 10 – 15 let a buď pracující za minimální mzdu nebo jsou nezaměstnaní a pobírají sociální dávky. Tabulka 13 Vývoj minimální mzdy a životního minima tříčlenné domácnosti od roku 1991 do roku 2006 Minimální mzda
Rok
Nominální ***)
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
2000 2200 2200 2200 2200 2500 2500 2650 3600 4500 5000 5700 6200 6700 7185 7955
Životní minimum (ŽM) tříčlenné domácnosti (1 dítě) ***)
Čistá
ŽM v Kč 1a)
Příspěvek na bydlení
Celkem Kč
Růst, pokles v % *)
Rozdíl ČMM2/ŽM3
1900 2090 1858 1878 1908 2187 2187 2318 3105 3772 4180 4702 5080 5457 5806 6720
3600 3600 4080 4500 4980 5690 5980 6310 6310 6490 6870 6870 6870 6870 6990 7110
800 800 960 1060 1240 1570 1650 2110 2110 2560 2880 2880 2880 2880 3140 3260
4400 4400 5040 5560 6220 7260 7630 8420 8420 9050 9750 9750 9750 9750 10130 10370
X 0,0 14,5 10,3 11,9 16,7 5,1 10,4 0,0 7,5 7,7 0,0 0,0 0,0 3,9 2,4
-600 -220 -1324 -1804 -2404 -2886 -3256 -3784 -2210 -1506 -1390 -346 410 1164 1482 3070
Zdroj: ČSÚ, MPSV (2013), vlastní výpočty Pozn.: *) index = stejné období předchozího rok 1a) od 1.1.2007 nový obsah a konstrukce životního minima, kryje jen částky k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, zajištění úhrady nezbytných nákladů na bydlení (dříve částka životního minima k zajištění nezbytných nákladů na domácnost) stanoví předpisy o státní sociální podpoře a o pomoci v hmotné nouzi. ***) dítě od 10 do 15let, ČMM2 - čistá minimální mzda 2 osob, ŽM3 - životní minimum tříčlenné domácnosti
34
Z uvedené tabulky 13 je na první pohled vidět jasný rozdíl mezi čistou minimální mzdou dvou osob a sociálním příjmem tříčlenné rodiny a jednotlivce. U jednotlivce byl rozdíl v letech 1991 – 1992 kladný, kdežto u tříčlenné rodiny je již rozdíl mezi životním minimem tříčlenné rodiny a minimálním příjmem 2 osob záporný hned od roku 1991. Tento rozdíl se prohlubuje i v následujících letech v důsledku navýšení životního minima tříčlenné rodiny, kde v roce 1993 je meziroční zvýšení o 14,5 %, další velké navýšení životního minima tříčlenné domácnosti následuje v roce 1996 o 16,7 % oproti předchozímu roku, kdežto v tomto období byla výše nominální minimální mzdy na stejné výši, k navýšení došlo až v roce 1996. Kladných hodnot mezi celkovým příjmem pracující tříčlenné rodiny a příjmem nepracující rodiny dosahujeme až v roce 2003, kdy již čistá minimální mzda 2 osob převažuje nad sociálním příjmem o Kč 410,- a postupně se tento rozdíl do roku 2006 zvyšuje. Naproti tomu u jednotlivce jsme kladných hodnot dosáhly již v roce 2000. Je tedy vidět, že rodiny s dětmi pobírají větší příjmy ze sociálních dávek než-li jednotlivec a tudíž mají menší motivaci, aby si hledali zaměstnání za minimální mzdu. Nejmenší motivaci k práci nezaměstnané tříčlenné rodiny můžeme vidět v letech 1996 – 1999, kdy v roce 1998 byl tento rozdíl mezi čistou minimální mzdou a životním minimem tříčlenné rodiny činil Kč - 3784,- a rozdíl v roce 1997 byl Kč - 3256,-. Minimální mzda 2 osob v roce 1997 tvořila pouze 57 % životního minima tříčlenné rodiny a v roce 1998 ještě méně a to 55 %. Od tohoto roku se již tento rozdíl snižuje a začíná se vyplácet pracovat i za minimální mzdu. V roce 2006 již čistá minimální mzda 2 osob převyšuje životní minimum tříčlenné domácnosti o Kč 3070,-, tedy o 29,6 %. Poslední zmíněnou souvislostí bude meziroční změna životního minima tříčlenné domácnosti oproti předchozímu roku. Z uvedené tabulky je zřejmé, že k největšímu meziročnímu nárůstu došlo v roce 1996 o to 16,7 %, dále pak v roce 1993 byl nárůst o 14,5 % oproti předchozímu roku. Dokonce v letech 2002 – 2004 nedošlo k žádné změně ve výší životního minima. Následující tabulka 14 zobrazuje vývoj životního minima tříčlenné domácnosti po roce 2007, kdy došlo ke změně obsahu a konstrukce životního minima. Jednotlivé srovnání čisté minimální mzdy a životního minima tříčlenné domácnosti je rozděleno podle příspěvku na bydlení na Prahu a město do 9999 obyvatel, kde náklady na bydlení v Praze jsou předpokládané ve výši Kč 15000,- a Kč 10000,- pro malé město 35
v nájemním bytě a za příjem se u pracujícího bere součet čisté minimální mzdy 2 osob a u nepracujících výše životního minima tříčlenné domácnosti. Tabulka 14 Vývoj minimální mzdy a životního minima tříčlenné domácnosti po roce 2007 v Praze Životní minimum (ŽM) tříčlenné domácnosti (1 dítě) **) Příspěvek na bydlení pro nájemní byty Praha
Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 (1.8.)
ČMM 2 osob
ŽM Pracující Příjem tříčlen.domácnosti Příjem Rozdíl za MM domácnosti v Kč Nepracující domácnosti PDP/PDNP
13520 14000 14240 14240 14240 14240
2032 3501 5156 6654 7573 8829
15552 17501 19396 20894 21813 23069
7440 7440 7440 7440 7440 8110
4160 5797 7536 9034 9953 10974
11600 13237 14976 16474 17393 19084
3952 4264 4420 4420 4420 3985
15130
9341
24471
8110
11798
19908
4563
Zdroj: ČSÚ, MPSV (2013), vlastní výpočty Pozn.: **) dítě od 10 do 15let, ČMM - čistá minimální mzda, ŽM - životní minimum, PDP/PDNP - rozdíl příjem domácnosti pracující/příjem domácnosti nepracující
Z uvedené tabulky 14 je vidět zvyšující se rozdíl mezi příjmem pracujících 2 osob a příjmem tříčlenné rodiny, která pobírá sociální dávky. V důsledku změny konstrukce příspěvku na bydlení se celkový příjem tříčlenné pracující rodiny zvýšil oproti roku 2006 o Kč 2112,- a příjem rodiny, která pobírá sociální dávky se zvýšil o Kč 1230,-. Životní minimum tříčlenné domácnosti bylo v roce 2007 stanoveno ve výši Kč 7440,- a oproti roku 2006 kleslo o Kč 2930,-, kdy životní minimum bylo konstruováno i s příspěvkem na bydlení. Následně výše životního minima tříčlenné domácnosti zůstala nezměněna až do roku 2012, kdy bylo zvýšeno na Kč 8110,-. V roce 2007 již celkový příjem pracující domácnosti převyšuje celkový příjem nepracujících osob o 34 % a v roce 2013 se již tento rozdíl dostal na částku Kč 4563,-, tedy o 23 % převyšuje příjem pracující rodiny příjem ze sociálních dávek a měla by již být zajištěna dostatečná motivace pro vyhledávání zaměstnání. Další tabulka 15 také porovnává příjem pracující tříčlenné domácnosti s příjmem nepracující s tím rozdílem, že příspěvek na bydlení se vypočítává pro malé město do 9999 obyvatel a náklady na bydlení předpokládáme ve výši Kč 10000,-. Čistá minimální mzda 2 osob i životní minimum tříčlenné domácnosti je stejné jako u osob žijících v Praze. 36
Tabulka 15 Vývoj minimální mzdy a životního minima tříčlenné domácnosti po roce 2007 ve městě do 9999 obyvatel Životní minimum (ŽM) tříčlenné domácnosti (1 dítě) **) Příspěvek na bydlení pro nájemní byty město do 9999 obyvatel
Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 (1.8.)
ČMM 2 osob
ŽM Pracující Příjem tříčlen.domácnosti Příjem Rozdíl za MM domácnosti v Kč Nepracující domácnosti PDP/PDNP
13520 14000 14240 14240 14240 14240
1027 1634 2426 4037 4580 4729
14547 15634 16666 18277 18820 18969
7440 7440 7440 7440 7440 8110
2851 3602 4466 6077 6620 6568
10291 11042 11906 13517 14060 14678
4256 4592 4760 4760 4760 4291
15130
5045
20175
8110
7151
15261
4914
Zdroj: ČSÚ, MPSV (2013), vlastní výpočty Pozn.: **) dítě od 10 do 15let, ČMM - čistá minimální mzda, ŽM - životní minimum, PDP/PDNP - rozdíl příjem domácnosti pracující/příjem domácnosti nepracující
V tabulce 15 je rozdíl již patrný v nižším příspěvku na bydlení oproti rodině žijící v Praze, ale stejně jako u jednotlivce, tak i zde je vidět větší rozdíl mezi příjmy tříčlenné domácnosti pracující a pobírající sociální dávky na malém městě oproti Praze, kdy v roce 2007 rozdíl činí Kč 304,- a v roce 2013 Kč 351,-. Z uvedených dat je taky zřejmé, že v roce 2007 se v důsledku změny obsahu a konstrukce životního minima příjem pracující tříčlenné domácnosti zvýšil o Kč 1107,než v roce 2006, ale příjem nepracující tříčlenné domácnosti se v roce 2007 snižil o Kč 79,- oproti roku 2006, následně však tento příjem v dalších letech roste. V roce 2007 dosahuje tento celkový příjem pracující tříčlenné domácnosti výše Kč 14547,- a nepracující domácnosti výše Kč 10291,-, tedy celkový příjem pracující domácnosti převyšuje celkový příjem nepracující domácnosti o 41 % a v roce 2013 je tento rozdíl o Kč 4914,-, tedy o 32% a již se vyplatí rodině hledat si zaměstnání a nepobírat sociální dávky. V následující části jsou zobrazeny jednotlivé grafy, které přehledně ukazují celý vývoj zobrazený v předchozích tabulkách. Následující graf 2 tak zobrazuje vývoj čisté minimální mzdy a životního minima v letech 1991 – 2006, kdy ještě příspěvek na bydlení tvořil součást životního minima.
37
Graf 2 Vývoj čisté minimální mzdy a životního minima v letech 1991 - 2006
hodnota v Kč
Vývoj čisté minimální mzdy a životního minima v letech 1991 - 2006 15000 14000 13000 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 rok ČMM
ŽM jednotlivce
ČMM 2 osob
ŽM tříčlenné domácnosti
Zdroj: ČSÚ, MPSV (2013)
Z uvedeného grafu 2 jsou vidět velké diference mezi výší životního minima jednotlivce a tříčlenné rodiny. Od roku 1991 je zřejmý přesah čisté minimální mzdy nad životním minimem u jednotlivce, ale u tříčlenné domácnosti již od roku 1991 převažuje životní minimum nad čistou minimální mzdou 2 osob a tento rozdíl se stále v následujících letech prohlubuje, takže tříčlenná domácnost obdrží větší příjem ze sociálních dávek než kdyby pracovala za minimální mzdu. Tento rozdíl se obrací až po roce 2003, kdy již pomalu začíná převyšovat čistá minimální mzda 2 osob nad životním minimem. Tuto změnu můžeme také spatřovat i u jednotlivce, ale mnohem dříve, a to již od roku 2000, kdy je hodnota čisté minimální mzdy téměř stejná jako hodnota životního minima jednotlivce a postupně v následujících letech dochází k převaze výše čisté minimální mzdy nad životním minimem. Jak bude vidět na následujících grafech, tento trend vzrůstající diferenciace mezi čistou minimální mzdou a životním minimem se bude zvyšovat i v důsledku změny obsahu a konstrukce životního minima, kdy příspěvek na bydlení se stává samostatnou dávkou, na kterou má nárok i pracující za minimální mzdu. Následující graf 3 tedy ukazuje vývoj čisté minimální mzdy a životního minima jednotlivce a tříčlenné rodiny v Praze. 38
Graf 3 Vývoj čisté minimální mzdy a životního minima jednotlivce a tříčlenné domácnosti včetně příspěvku na bydlení v Praze v letech 2007 - 2013 Vývoj čisté minimální mzdy a životního minima jednotlivce a tříčlen.domácnosti včetně příspěvku na bydlení v Praze v letech 2007 - 2013 27000 24500 22000 19500 17000 14500 12000 9500 7000 4500 2000 -500 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013 (1.8.)
ČMM jednotlivce
Příjem domácnosti jednotlivce
ŽM jednotlivce
Příjem domácnosti neprac.jednotlivce
ČMM 2 osob
Příjem tříčlen.domácnosti
ŽM tříčlen. domácnosti
Příjem neprac.tříčlen.domácnosti
Zdroj: ČSÚ, MPSV (2013)
Uvedený graf 3 porovnává rozdíly mezi celkovým příjmem jednotlivce pracujícího za minimální mzdu nebo pobírajícího sociální dávky s celkovým příjmem tříčlenné rodiny, která pobírá také minimální mzdu nebo sociální dávky a žije v Praze. Již na první pohled je z grafu zřejmé, že již celkový příjem obou rodin pracujících za minimální mzdu vysoce převyšuje celkový příjem domácností pobírajících sociální dávky. Je také vidět, že samotné životní minimum kleslo oproti roku 2006 a to z důvodu změny konstrukce životního minima. Je také vidět, že jak pracující tak nezaměstnané rodiny mají nárok na příspěvek na bydlení, který jim pak zvyšuje jejich celkový příjem a již by je to mělo dostatečně motivovat při vyhledávání zaměstnání byť i za minimální mzdu. Tento rozdíl je ještě větší u tříčlenné rodiny, kde rodina pracující za minimální mzdu si přijde na celkový příjem mnohem větší, než kdyby nepracovali a pobírali sociální dávky. Následující graf 4 tak doplňuje předchozí graf s tím rozdílem, že zobrazuje čistou minimální mzdu a životní minimum jednotlivce a tříčlenné rodiny bydlící na malém městě do 9999 obyvatel.
39
Graf 4 Vývoj čisté minimální mzdy a životního minima jednotlivce a tříčlenné domácnosti včetně příspěvku na bydlení v městě do 9999 obyvatel v letech 2007 - 2013 Vývoj čisté minimální mzdy a životního minima jednotlivce a tříčlen.domácnosti včetně příspěvku na bydlení ve městě do 9999 obyvatel v letech 2007 - 2013 22000
Hodnota v Kč
19500 17000 14500 12000 9500 7000 4500 2000 -500 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013 (1.8.)
Rok ČMM jednotlivce
Příjem domácnosti jednotlivce
ŽM jednotlivce
Příjem domácnosti neprac.jednotlivce
ČMM 2 osob
Příjem tříčlen.domácnosti
ŽM tříčlen.domácnosti
Příjem neprac.tříčlen.domácnosti
Zdroj: ČSÚ, MPSV (2013)
Uvedený graf 4 také zobrazuje již výše zmíněné převažující diference minimální mzdy nad životním minimem. Rozdíl je spatřen pouze v nižším příspěvku na bydlení, jelikož se předpokládá, že na malém městě jsou náklady spojené s bydlením nižší než v hlavním městě. Ale i tak převažuje celkový příjem jednotlivce i tříčlenné domácnosti, která pobírá příspěvek na bydlení nad celkovým příjmem, který by pobírala, pokud by byla nezaměstnaná a pobírala životní minumum zvýšené o příspěvek na bydlení. Shrnutím této analytické části tedy je, že úpravou konstrukce a obsahu životního minima od roku 2007 již převažuje celkový příjem domácnosti jednotlivce i tříčlenné domácnosti nad příjmem ze sociálních dávek a měly by tak být vytvořeny podmínky pro motivaci vyhledávat si zaměstnání i za minimální mzdu.
40
3.4 Analýza dopadu minimální mzdy na trh práce Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, pro osoby žijící ze sociální dávek je důležité vědět, že pokud by pracovali i za minimální mzdu, tak tento celkový příjem bude vyšší než celkový příjem ze sociálních dávek a vyplatí se jim tak pracovat. A proto tato část praktické části se bude zabývat vztahem minimální mzdy a nezaměstnanosti, zda v důsledku změny výše minimální mzdy klesá i nezaměstnanost. Jak ukázalo mnoho empirických výzkumů, tak zvýšení minimální mzdy nemusí nutně vést ke zvýšení nezaměstnanosti, avšak negativní vliv můžeme spatřovat v některých odvětvích např. textilní, strojírenský a zpracovatelský průmysl a u nejohroženějších skupin pracovníků, kterými jsou mladí lidé, ženy a pracující na částečné úvazky. Jednu z analýz provedl Gottwald (2002), který zkoumal vliv minimální mzdy na zaměstnanost v letech 1998 – 2002 a výsledek analýzy ukázal nízký vliv na zaměstnanost a tak již potvrdil výsledky předchozích analýz např. Ericsson, Pytliková. Ze závěru tedy vyplývá, že nejvíce ohroženou skupinou jsou pracovníci s nízkými příjmy a v okresech s nízkými mzdami. V následujících tabulkách se bude práce také zabývat analýzou dopadu minimální mzdy na trh práce v letech 1991 – 2013. Analýza zkoumá, zda meziroční změny nominální minimální mzdy měly vliv na meziroční rozdíly míry nezaměstnanosti v celé České republice a ve vybraných krajích. Mezi tyto kraje patří Ústecký, Olomoucký a Moravskoslezský kraj, které se vyznačují nejvyššími mírami nezaměstnanosti a dá se předpokládat, že zde převažuje objem pracovníků, kteří pobírají minimální mzdu. Tyto tabulky jsou pak doplněné jednotlivými grafy za celou Českou republiku a následně i za jednotlivé kraje. Tabulka 16 zobrazuje meziroční změny nominální minimální mzdy a meziroční rozdíl nezaměstnanosti v České republice v letech 1991 - 2013.
41
Tabulka 16 Vývoj meziroční změny nominální mzdy a meziročních rozdílů nezaměstnanosti v ČR v letech 1991 - 2013
Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 (1.8.)
Míra registrované nezaměstnanosti v ČR
MM
Růst, pokles v % 1)
Celá ČR
Meziroční rozdíl
2000 2200 2200 2200 2200 2500 2500 2650 3600 4500 5000 5700 6200 6700 7185 7955 8000 8000 8000 8000 8000 8000 8500
0,0 10,0 0,0 0,0 0,0 13,6 0,0 6,0 35,8 25,0 11,1 14,0 8,8 8,1 7,2 10,7 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,3
4,13 2,57 3,52 3,19 2,93 3,52 5,23 7,48 9,37 8,78 8,9 9,81 10,31 9,47 8,88 7,67 5,98 5,96 9,24 9,57 8,62 9,36 7,1 *)
0 -1,56 0,95 -0,33 -0,26 0,59 1,71 2,25 1,89 -0,59 0,12 0,91 0,5 -0,84 -0,59 -1,21 -1,69 -0,02 3,28 0,33 -0,95 0,74 -2,26
Zdroj: ČSÚ (2013), vlastní výpočty Pozn: *) průměr za I.a II.čtvrtletí 2013 1) index = stejné období předchozího rok
Uvedená tabulka 16 zobrazuje meziroční růst nominální mzdy od roku 1991 do roku 2013 a během tohoto období došlo ke změně nominální minimální mzdy celkem 13krát. Tyto jednotlivé změny nebyly nijak extrémní a v některých letech zůstala i nominální mzda po několik let na stejné úrovni. Po zavedení minimální mzdy v roce 1991 následoval hned následující rok růst nominální minimální mzdy o 10 %, další meziroční růst byl zaznamenán až v roce 1996 a to o 13,6 %. Největší meziroční růst je vidět v roce 1999 a 2000 a to o 35,8 % a 25 %, pak následovalo období každoročních změn výše nominální mzdy až do roku 2007. Od tohoto roku již minimální
zůstala
nezměněná až do roku 2013, kdy byla zvýšena o 6,3 % na Kč 8500,-. Pokud se podíváme na vývoj nezaměstnanosti v celé České republice, je vidět, že její hodnota po celé období značně kolísá. Pokud se bude zkoumat meziroční změna 42
nominální minimální mzdy a meziroční rozdíl nezaměstnanosti, je zřejmé, že při změně nominální mzdy v roce 1992 o 10 % došlo ke snížení meziroční nezaměstnanosti o 1,56 %. Další růst nominální minimální mzdy je zaznamenán v roce 1996 o 13,6 %, ale nezaměstnanosti meziročně stoupla o 0,59 %. Největší meziroční růst nominální minimální mzdy je vidět v roce 1999, ale nezaměstnanost meziročně stoupla o 1,89 %, v následujícím roce nominální minimální mzda vzrostla o 25 % a nezaměstnanost meziročně klesla o 0,59 %. Od tohoto roku až do roku 2007 docházelo každoročně k růstu nominální minimální mzdy, avšak na nezaměstnanost to nemělo jednoznačný vliv, jelikož nebyl vidět jednoznačný trend růstu nebo poklesu nezaměstnanosti. Potom až do roku 2013 nebyla výše nominální minimální mzdy změněna, ale vývoj meziroční nezaměstnanosti neměl opět jednoznačný trend. V roce 2013 byl růst nominální minimální mzdy o 6,3 % a nezaměstnanost za první dvě čtvrtletí klesla meziročně o 2,26 %. Následující graf 5 zobrazuje vývoj meziroční změny minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v České republice Graf 5 Vývoj meziroční změny minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v České republice v letech 1991 - 2013 Vývoj meziroční změny minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v ČR v letech 1991 - 2013 40,0
4
35,0
3
30,0 V%
1
20,0 0
15,0
-1
10,0
-2
0,0
-3
19 9 19 1 9 19 2 9 19 3 9 19 4 9 19 5 96 19 9 19 7 9 19 8 9 20 9 0 20 0 0 20 1 0 20 2 0 20 3 0 20 4 0 20 5 0 20 6 0 20 7 0 20 8 0 20 9 1 20 0 11 20 2 13 0 1 (1 2 .8 .)
5,0
Rok Meziroční změna MM
Meziroční rozdíl nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ (2013)
43
V%
2
25,0
Na základě grafické analýzy z grafu 5 vyplývá, že za sledované období od roku 1991 do roku 2013 meziroční změna nominální minimální mzdy nemá vždy jasně definovaný vliv na výši nezaměstnanosti. Nelze vypozorovat jasný trend ve vývoji nezaměstnanosti ve vztahu k nominální minimální mzdě. Pouze od roku 2004 do roku 2007 lze pozorovat snižující se míru nezaměstnanosti v celé České republice, přičemž v každém roce ve zmiňovaném období se též zvyšovala i nominální minimální mzda. Následující tabulka 17 zobrazuje vývoj meziroční změny nominální minimální mzdy a meziročních rozdílů nezaměstnanosti v jednotlivých krajích v letech 1991 – 2012. Tabulka 17 Vývoj meziroční změny nominální minimální mzdy a meziročních rozdílů nezaměstnanosti ve vybraných krajích v letech 1991 - 2012
Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Míra registrované nezaměstnanosti ve vybraných krajích
MM
Růst, pokles v % 1)
Ústecký
2000 2200 2200 2200 2200 2500 2500 2650 3600 4500 5000 5700 6200 6700 7185 7955 8000 8000 8000 8000 8000 8000
0,0 10,0 0,0 0,0 0,0 13,6 0,0 6,0 35,8 25,0 11,1 14,0 8,8 8,1 7,2 10,7 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
4,47 3,58 5,23 5,24 5,79 7,05 10,00 13,18 15,92 16,15 15,83 17,13 17,94 15,85 15,41 13,77 10,96 10,26 13,61 13,90 12,94 14,02
Meziroční Meziroční Moravsko- Meziroční rozdíl Olomoucký rozdíl slezský rozdíl 0,00 -0,89 1,65 0,01 0,55 1,26 2,95 3,18 2,74 0,23 -0,32 1,30 0,81 -2,09 -0,44 -1,64 -2,81 -0,70 3,35 0,29 -0,96 1,08
6,60 4,27 5,60 4,74 4,31 5,28 7,56 10,20 12,41 11,87 11,78 12,20 12,48 11,73 10,65 8,97 6,73 6,87 12,19 12,48 11,37 11,86
0,00 -2,33 1,33 -0,86 -0,43 0,97 2,28 2,64 2,21 -0,54 -0,09 0,42 0,28 -0,75 -1,08 -1,68 -2,24 0,14 5,32 0,29 -1,11 0,49
6,30 4,06 6,63 5,99 5,07 5,67 7,85 11,45 14,94 15,13 15,11 15,89 16,84 15,66 14,23 12,58 9,62 8,49 12,14 12,36 11,18 12,34
0,00 -2,24 2,57 -0,64 -0,92 0,60 2,18 3,60 3,49 0,19 -0,02 0,78 0,95 -1,18 -1,43 -1,65 -2,96 -1,13 3,65 0,22 -1,18 1,16
Zdroj: ČSÚ (2013), vlastní výpočty 1) index = stejné období předchozího rok
Z uvedené tabulky 17 je vidět téměř stejný trend ve vývoji nezaměstnanosti v závislosti na růstu nominální minimální mzdy jako v celé České republice. V roce 1992 dochází k růstu nominální minimální mzdy o 10 % a zároveň je zde vidět pokles nezaměstnanosti. V následujících letech se nominální minimální mzda neměnila a pouze 44
v Ústeckém kraji můžeme vidět rostoucí trend v míře nezaměstnanosti oproti ostatním vybraným krajům, kde
nezaměstnanost neměla jasný trend ve vztahu k nominální
minimální mzdě. V roce 1996 došlo k dalšímu nárůstu nominální minimální mzdy o 13,6 % a nezaměstnanost v těchto třech krajích mírně stoupla. Následně v letech 1998 – 2007 je zřejmý každoroční meziroční růst nominální minimální mzdy a nezaměstnanost v prvních dvou těchto letech začala značně stoupat, až o 3,49 % v Moravskoslezském kraji. Následně až do roku 2004 neměl růst nominální minimální mzdy jednoznačně viditelný vliv na změnu nezaměstnanosti, ale od roku 2004 až do roku 2007 je s růstem nominální minimální mzdy spojen postupný pokles nezaměstnanosti ve všech třech krajích. Od roku 2007 je však již tento trend opět nejednoznačný, ale zároveň nedochází ani ke změně nominální minimální mzdy. Opět tedy jako u předchozí tabulky nelze jednoznačně říci, že růst nominální mzdy má přímý vliv na změnu nezaměstnanosti. Následující tři grafy se snaží podat přehlednější obraz o vztahu změny nominální minimální mzdy a nezaměstnanosti ve vybraných krají v letech 1991 – 2012. Graf 6 Vývoj meziroční změny nominální minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v letech 1991 - 2012
4,00
35,0
3,00
30,0
2,00
25,0
1,00
20,0
0,00
15,0
-1,00
10,0
-2,00
5,0
-3,00
0,0
-4,00
Rok Meziroční změna MM
Meziroční rozdíl nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ (2013)
45
V%
40,0
19 9 19 1 9 19 2 9 19 3 94 19 9 19 5 96 19 9 19 7 9 19 8 99 20 0 20 0 01 20 0 20 2 0 20 3 04 20 0 20 5 0 20 6 07 20 0 20 8 09 20 1 20 0 1 20 1 12
V%
Vývoj meziroční změny minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v letech 1991 - 2012
Ze zkoumaných dat v grafu 6 vyplývá, že za sledované období od roku 1991 do roku 2012 meziroční změna nominální minimální mzdy nemá vždy jasně definovaný vliv na velikost nezaměstnanosti. Nelze vypozorovat jasný trend ve vývoji nezaměstnanosti ve vztahu k nominální minimální mzdě. Pouze od roku 2004 do roku 2007 lze pozorovat snižující se míru nezaměstnanosti v tomto kraji, přičemž v každém roce se ve zmiňovaném období též zvyšovala i nominální minimální mzda. Následující graf 7 zobrazuje vývoj meziroční změny nominální minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v letech 1991 – 2012. Graf 7 Vývoj meziroční změny nominální minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v letech 1991 – 2012
40,0
14,00
35,0
12,00
30,0
10,00
V%
25,0
8,00
20,0 6,00
15,0
V%
Vývoj meziroční změny minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v letech 1991 - 2012
4,00
10,0
2,00
0,0
0,00
19 9 19 1 9 19 2 9 19 3 9 19 4 9 19 5 9 19 6 9 19 7 9 19 8 9 20 9 0 20 0 0 20 1 0 20 2 0 20 3 0 20 4 0 20 5 0 20 6 0 20 7 0 20 8 0 20 9 1 20 0 1 20 1 12
5,0
Rok Meziroční změna MM
Meziroční rozdíl nezamestnanosti
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty
Z uvedeného grafu 7 je opět vidět, že za sledované od roku 1991 do roku 2012 meziroční změna nominální minimální mzdy nemá vždy jasný vliv na míru nezaměstnanosti. V letech 1996 – 1999 je zřejmý postupný růst nezaměstnanosti s tím, že i v roce 1996, 1998 i v roce 1999 byla zvýšena nominální minimální mzda. Následně však až do roku 2003 je vývoj nezaměstnanosti v závislosti na změně nominální mzdy nejednoznačný. Pouze od roku 2004 do roku 2007 lze pozorovat snižující se míru nezaměstnanosti v tomto kraji, přičemž v každém roce se ve zmiňovaném období též 46
zvyšovala i nominální minimální mzda. Další trend již je do roku 2012 opět nejednoznačný a tedy vliv změny nominální mzdy na nezaměstnanost nelze posoudit. Poslední graf 8 zobrazuje vývoj meziroční změny nominální minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v posledním sledovaném kraji. Graf 8 Vývoj meziroční změny nominální minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v letech 1991 – 2012
4,00
35,0
3,00
30,0
2,00
25,0
1,00
20,0
0,00
15,0
-1,00
10,0
-2,00
5,0
-3,00
0,0
-4,00
V%
40,0
19 9 19 1 9 19 2 9 19 3 9 19 4 9 19 5 96 19 9 19 7 9 19 8 9 20 9 0 20 0 0 20 1 0 20 2 0 20 3 0 20 4 0 20 5 0 20 6 07 20 0 20 8 0 20 9 1 20 0 1 20 1 12
V%
Vývoj meziroční změny minimální mzdy v porovnání s meziročním rozdílem nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v letech 1991 - 2012
Rok Meziroční změna MM
Meziroční rozdíl nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ (2013), vlastní výpočty
Z posledního uvedeného grafu 8 je opět vidět, že za sledované období od roku 1991 do roku 2012 meziroční změna nominální minimální mzdy nemá vždy jasný vliv na míru nezaměstnanosti. Dalo by se říci, že v roce 1992 má růst nominální minimální mzdy pozitivní vliv na snížení nezaměstnanosti, ale následně v letech 1996 – 2000 je zřejmý postupný růst nezaměstnanosti s tím, že i v roce 1996, 1998 i v roce 1999 a 2000 byla zvýšena nominální minimální mzda. Následně však až do roku 2003 je vývoj nezaměstnanosti v závislosti na změně nominální mzdy nejednoznačný. Pouze od roku 2004 do roku 2008 lze tak jako v předchozích krajích pozorovat snižující se míru nezaměstnanosti v tomto kraji, přičemž v některém roce se ve zmiňovaném období též zvyšovala i nominální minimální mzda. Další trend již je do roku 2012 opět nejednoznačný a tedy vliv změny nominální mzdy na nezaměstnanost nelze posoudit. 47
Závěr Cílem této diplomové práce bylo analyzovat minimální mzdu v České republice. Tento hlavní cíl byl rozložen do několika dílčích cílů, které byly následně řešeny. Mezi tyto dílčí cíle patří analýza vývoje nominální a reálné minimální mzdy a analýza vývoje hrubé a čisté minimální mzdy. Dále se práce zaměřovala na analýzu vztahu minimální mzdy a životního minima a na analýzu dopadu minimální mzdy na trh práce. První dílčí analýzou, které se tato práce věnovala, byla analýza nominální a reálné minimální mzdy. Z výsledků analýzy je zřejmé, že nominální minimální mzda byla během období 1991 – 2013 změněna celkem 13krát (bereme hodnoty na konci daného roku). Při samotném zavedení minimální mzdy byla její výše stanovena na Kč 2000,- a hned další rok byla navýšena o 10 %. Pak následovalo období, kdy nedocházelo k žádným úpravám až do roku 1996, kdy byl zaznamenán růst nominální minimální mzdy o 13,6 %. Největšího růstu dosáhla nominální v roce 1999 a 2000, kdy v roce 1999 nominální minimální mzda vzrostla o 35 % a v dalším roce o 25 %. V nadcházejících letech dochází i k dalším úpravám, ale meziroční růst není již tak velký a dokonce od roku 2007 se její výše zastavila na úrovni Kč 8000,- a na této výši zůstala až do roku 2013, kde poslední úpravou byla navýšena na Kč 8500,-. Při pohledu na reálnou minimální mzdu je vidět klesající hodnota reálné minimální mzdy již od roku 1991, kdy v tomto roce byl její pokles o 36,1 % a i v dalších letech se hodnota reální minimální mzdy pohybuje v záporných hodnotách a to až do roku 1996. Tento pokles reálné hodnoty minimální mzdy je způsoben zastavením růstu nominální minimální mzdy oproti růstu indexu spotřebitelských cen. Růst reálné hodnoty minimální mzdy zaznamenáváme až v roce 1996 a to o 4,4 % v závislosti na změně nominální minimální mzdy o 13,6 %. Od roku 1999 tak dochází každoročně k nárůstům nominální minimální mzdy a hodnota reálné minimální mzdy se meziročně také zvyšuje, kdy v roce 1999 vzrostla o 33 %. K další změně dochází až od roku 2007, kdy úroveň nominální minimální mzdy zůstává nezměněna a tak reálná hodnota minimální mzdy postupně klesá. Tento pokles se zastavil až v roce 2013, kdy byla nominální minimální mzda zvýšena a reálná hodnota minimální mzdy zatím vzrostla meziročně o 4,4 %. Z uvedené analýzy tedy vyplývá vzájemná závislost reálné hodnoty na růstu nominální minimální mzdy, jelikož růst indexu spotřebitelských cen je vyvážen růstem nominální minimální mzdy. 48
Další analyzovanou veličinou byla čistá minimální mzda, jelikož zaměstnanec od zaměstnavatele obdrží ne hrubou částku, ale tato hrubá mzda je snížena o odvody na zdravotní, sociální pojištění a o daň z příjmu fyzických osob, a proto se jeho čistý příjem úměrně snižuje o tyto částky. Za sledované období od roku 1991 – 2013 dochází nejen k častým změnám ve výpočtu čisté minimální mzdy, ale i k úpravám výše sazby daně z příjmu fyzických osob, sazeb souhrnného pojištění a také ke změnám ve výši odčitatelných položek či později ve slevách na dani. Ve většině případů se pro výpočet čisté minimální mzdy používala sazba daně z příjmu ve výši 15 % a výše souhrnného pojištění se pohybovala kolem 13 %, od roku 2009 pak došlo ke snížení tohoto pojištění na 11 %. Při samotném výpočtu čisté minimální mzdy byla daňovým základem do roku 1992 dosažená mzda a souhrnné pojištění placené zaměstnancem bylo již zahrnuto do sazby daně. Od roku 1993 až do roku 2007 byla daňovým základem dosažená mzda po odpočtu povinného pojištění a nezdanitelných částek, kde do roku 2005 se použivaly základní odčitatelné položky z daňového základu, poté od roku 2006 se místo odčitatelných položek začíná využívat sleva na dani, která se odečítá od vypočtené daně z příjmu. Další změna přišla od roku 2008, kdy daňovým základem je dosažená mzda zvýšená o částku souhrnného pojištění hrazené za zaměstnance zaměstnavatelem, tzv super hrubá mzda. Z dosažených dat je zřejmé, že se výše čisté minimální mzdy měnila mnohem častěji než hrubá minimální mzda a to v závislosti na změnách výše daně z příjmu fyzických osob, souhrnného pojištění či změny odčitatelných položek. K nejvyšším nárůstům také jako u nominální minimální mzdy dochází v roce 1999 a 2000, kdy v roce 1999 vzrostla čistá minimální mzda oproti roku 1998 o 34 % a v roce 2000 byl meziroční nárůst o 21,5 %. Je důležité se také soustředit na změnu čisté minimální mzdy v roce 1993, kdy čistá minimální mzda meziročně klesla o 11 % a to z částky Kč 2090,- na částku Kč 1858,-, ale výše hrubé minimální mzdy zůstala na stejné výši. Tento pokles byl způsoben změnou výpočtu čisté minimální mzdy v závislosti na odpočtu povinného pojištění a nezdanitelných částek a hlavně zvýšením sazby daně z příjmu fyzických osob z 5 % na 15 %. Z jednotlivých výsledků bylo také zjištěno, že v letech 1995 – 1998 a 2008 – 2013 nebyla sražens z hrubé minimální mzdy žádná daň z příjmu, pouze jen souhrnné pojištění, jelikož se základ daně, později daň po všech odpočtech dostaly na nulovou hodnotu a daň je v tomto případě nevyčíslitelná.
49
Další část práce se zabývala analýzou minimální mzdy a životního minima, kde byl pro analýzu zvolen jednotlivec a tříčlenná rodina s jedním dítětem od 10 – 15 let, kteří buď pracují za minimální mzdu nebo nepracují a pobírají sociální dávky. Dosažené výsledky analýzy jsou nejdříve porovnány v letech 1991 – 2006, jelikož od roku 2007 dochází ke změně obsahu a konstrukce životního minima, kde příspěvek na bydlení se stává samostatnou dávkou a je závislý na výši příjmu a na výši nákladů na bydlení. V našem případě byl zvolen nájemní byt, kde výše nájmu jednotlivce v Praze činila Kč 8000,- a na malém městě Kč 5000,- a výše nájmu tříčlenné rodiny byla v Praze ve výši Kč 15000,- a na malém městě Kč 10000,-. Pro analýzu minimální mzdy byla zvolena čistá minimální mzda, jelikož životní minimum udává také čistou částku. Nejdříve byla provedena analýza u jednotlivce, kde životní minimum bylo v roce 1991 stanoveno ve výši Kč 1700,- a čistá minimální mzda činila Kč 1900,-, tedy rozdíl byl pouhých Kč 200,-. Následující vývoj po roce 1992 ukazuje, že konstrukce životního minima jednotlivce převyšuje částky čisté minimální mzdy a tak nebyla zajištěna dostatečná motivace nezaměstnaných pracovat. Tento rozdíl v příjmech se postupně prohluboval až do roku 1998, kdy rozdíl oproti čisté minimální mzdě činil Kč 1112,- a minimální mzda tvořila pouze 67,6 % životního minima. K obratu dochází až po roce 1999, kdy se tento rozdíl začíná postupně snižovat a v následujících letech se již zvyšuje převaha čisté minimální mzdy nad životním minimem a v roce 2004 bylo toto převýšení nad životním minimem už o 33 %. V následujících letech od roku 2007 – 2013 se již čistá minimální mzda dostává nad životní minimum o cca Kč 2500,- a to tím, že jak jednotlivec žijící v Praze, tak i na malém městě pobírají příspěvek na bydlení a ten jim zvyšuje celkový příjem domácnosti. Nezaměstnaný má také nárok na příspěvek na bydlení a dokonce pobírá dvakrát tak vyšší částku, ale díky úpravě výše životního minima, kde v roce 2007 životní minimum kleslo na Kč 3126,- z Kč 4420,- v roce 2006, se tato celková částka vyrovná. Dá se tedy říci, že čistá minimální mzda byla již na takové výši, že by měla dostatečně motivovat nezaměstnané k hledání zaměstnání, byť i za minimální mzdu. Ještě větší rozdíl mezi životním minimem a čistou minimální mzdou byl zjištěn u tříčlenné rodiny, kde životní minimum převyšovalo čistou minimální mzdu 2 osob již od roku 1991 a tento rozdíl se dále více prohluboval, kde až v roce 1998 životní minimum převyšovalo čistou minimální mzdu 2 osob o Kč 3784,- a čistá minimální mzda 2 osob tvořila pouze 55 % životního minima. Tříčlenné domácnosti se tedy vůbec 50
nevyplatilo pracovat za minimální mzdu, jelikož větší příjem měli ze sociálních dávek. Od tohoto roku postupně dochází ke snižování tohoto rozdílu a v roce 2003 již čistá minimální mzda 2 osob převyšuje životní minimum o Kč 410,- a tento rozdíl se začíná postupně zvyšovat. V roce 2006 byl tento rozdíl o Kč 3070,- a již se dá říci, že se tříčlenné rodině vyplatí pracovat i za minimální mzdu. Po roce 2007, kdy dochází k úpravě obsahu a konstrukce životního minima a životní minimum se také snížilo na Kč 7440,- ze Kč 10370,- v roce 2006, je vidět, že čistá minimální mzda 2 osob už převyšuje životní minimum v průměru o Kč 4000,- a již by měla být zajištěna dostatečná motivace pro vyhledávání zaměstnání. Rodině žijící v Praze i na malém městě se díky příspěvku na bydlení zvýší celkový příjem domácnosti tak, že vysoko převyšuje životní minimum. Poslední analyzovanou částí byl dopad minimální mzdy na trh práce, kde ze zjištěných výsledků vyplývá, že za sledované období 1991 – 2013 meziroční změna nominální minimální mzdy nemá vždy jasně definovaný vliv na velikost nezaměstnanosti. Nelze tedy vypozorovat jasný trend ve vývoji nezaměstnanosti ve vztahu k nominální minimální mzdě. Pouze od roku 2004 – 2007 lze pozorovat snižující se míru nezaměstnanosti v celé České republice, přičemž v každém roce ve zmiňovaném období s též zvyšovala i nominální minimální mzda.
51
Literatura Primární zdroje Český statistický úřad Nařízení vlády č. 246/2012 Sb. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Oficiální stránky VÚPSV Oficiální stránky MPSV Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Odborné knihy a časopisy BAŠTÝŘ, I. Utváření, vývoj a fungování minimální mzdy v České republice. FÓRUM sociální politiky, Roč. 2, č. 5(2008), s. 18-24. lit. ISSN 1802-5854. BAŠTÝŘ, I. Průměrná mzda, minimální mzda a životní minimum.
Mezinárodní
srovnání. Praha: VÚPSV, 1996. BAŠTÝŘ, I. Vybrané aktuální problémy uplatňování minimální mzdy v ČR. Dílčí analýzy. Praha: VÚPSV, 2005. 33 s. BROŽOVÁ, D. Kapitoly z ekonomie trhu práce. Praha : Oeconomica, 2006. ISBN 97880-245-1880-0. BROŽOVÁ D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha : Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. CZESANÝ S., FAJTOVÁ J. Analýza trhu práce. Praha : Český statistický úřad, 2002. 28 s. DLOUHÝ, J. Životní minimum. Praha: Socioklub, 1997. 157 s. ISBN 80-902260-2-7. ERIKSSON, T., PYTLIKOVÁ, M. Firm-level Consequences of Large Minimum-wage Increases in the Czech and Slovak Republice. Labour, 2004. Vol 18, No 1, pp. 75 – 103.
52
FIALOVÁ K., MYSÍKOVÁ M. The minimum wage: labour Market consequences in the Czech republik. Finance a úvěr – Czech Journal of Economics and Finance, 2009, č. 3. s. 255-274. GOTTVALD, J., HANČLOVÁ, J., PYTLIKOVÁ, M. Minimum Wage and Its Impact on Wage Distribution, Unemployment and Hours Worked. Ostrava: VŠB – TU, 2002. CHOMÁTOVÁ, L. Optimalizace úrovně a relací minimální mzdy v ČR . Průběžná zpráva. Praha: VÚPSV, 2003. 52 s., příl. ROTHBARD, M. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, 2001. ISBN 8086389-10-3. SOJKA, M. Dějiny ekonomických teorií. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-705-3. SOUKUP, J. a kol. Makroekonomie. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2010. ISBN 978-80-7261-219-2. Internetové zdroje CSU: Česká republika od roku 1989 v číslech [online]. 2013
[cit. 2013-09-30].
Dostupné z www: .
MPSV: Minimální mzda [online]. 2013
[cit. 2013-09-20]. Dostupné z www:
.
Portál veřejné správy: Zákoník práce [online]. 2013
[cit. 2013-09-20]. Dostupné
z www: .
Portál veřejné správy: Změna nař. o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy
[online].
2013
[cit.
2013-09-20].
Dostupné
z www:
.
53
Portál veřejné správy: Zákon o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy [online].
2013
[cit.
2013-09-20].
Dostupné
z www:
.
Portál veřejné správy: Zákon o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy [online].
2013
[cit.
2013-09-20].
Dostupné
z www
.
Portál veřejné správy: Zákon o životním a existenčním minimu [online]. 2013 [cit. 2013-09-20].
Dostupné
z www:
.
Portál veřejné správy: Zákon o zvýšení částek životního a existenčního minima [online]. 2013
[cit.
2013-09-25].
Dostupné
z www:
.
Portál veřejné správy: Zákon o státní sociální podpoře [online]. 2013 [cit. 2013-09-30]. Dostupné
z www:
.
54
Přílohy Tabulka 18 Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty od roku 2007 - 2013 Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné pro rok 2013 Počet členů v domácnosti
Velikost obce Praha
nad 100 000
od 50 000 do 99 999
od 10 000 do 49 999
do 9 999
1
7489
5964
5687
4858
4665
2
10750
8663
8284
7150
6886
3
14637
11908
11412
9929
9584
4 a více
18307
15017
14419
12631
12214
Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné pro rok 2012 Počet členů v domácnosti
Velikost obce Praha
nad 100 000
od 50 000 do 99 999
od 10 000 do 49 999
do 9 999
7068
5616
5352
4563
4379
2
10144
8157
7796
6715
6464
3
13813
11214
10742
9330
9001
4 a více
17269
14135
13565
11862
11466
1
Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné pro rok 2011 Počet členů v domácnosti
Velikost obce Praha
nad 100 000
od 50 000 do 99 999
od 10 000 do 49 999
do 9 999
1
6363
5117
4863
4406
4293
2
9183
7478
7130
6505
6350
3
12557
10328
9872
9056
8852
4 a více
15744
13055
12506
11521
11276
55
Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné pro rok 2010 Počet členů v domácnosti
Velikost obce Praha
nad 100 000
od 50 000 do 99 999
od 10 000 do 49 999
do 9 999
1
5877
4816
4597
4309
4016
2
8499
7037
6738
6344
5943
3
11638
9739
9348
8832
8309
4 a více
14597
12307
11835
11213
10582
Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné pro rok 2009 Počet členů v domácnosti
Velikost obce Praha
nad 100 000
od 50 000 do 99 999
od 10 000 do 49 999
do 9 999
1
5088
4045
3804
3380
3165
2
7380
5952
5622
5042
4747
3
10140
8274
7842
7083
6698
4 a více
12737
10487
9966
9051
8587
Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné pro rok 2008 Počet členů v domácnosti
Velikost obce Praha
nad 100 000
od 50 000 do 99 999
od 10 000 do 49 999
do 9 999
1
4182
3383
3155
2895
2747
2
6091
4998
4686
4331
4128
3
8401
6971
6563
6099
5834
10549
8824
8332
7772
7453
4 a více
Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné pro rok 2007 Počet členů v domácnosti
Velikost obce Praha
nad 100 000
od 50 000 do 99 999
od 10 000 do 49 999
do 9 999
1
3339
2883
2659
2518
2460
2
4926
4233
3913
3721
3640
3
6764
5858
5440
5188
5083
8545 7453 6948 6644 6517 4 a více Zdroj: Kalkulačky: Příspěvek na bydlení [online]. 2013 [cit. 2013-09-25]. Dostupné z www: .
56
Tabulka 19 Přehled výše daně z příjmu fyzických osob základní sazba Rok daně 1990-1992 5-32 1993 15-47 1994 15-44 1995 15-43 1996-1999 15-40 2000-2005 15-32 2006-2007 12-32 2008-2012 15 2013 (1.1.) 15 (7)+* Zdroj: ČSU (2013) Pozn: *) + tzv. solidární zvýšení daně ve výši 7% z příjmu přesahujícího 48násobek stanovené průměrné měsíční mzdy, ** ) daňovým základem byla do roku 1992 dosažená mzda, od roku 1993 do roku 2007 dosažená mzda po odpočtu povinného pojistného a nezdanitelných částek, od roku 2008 dosažená mzda zvýšená o částku pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění hrazené za zaměstnance zaměstnavatelem (v roce 2008 ve výši 35% z dosažené mzdy, od roku 2009 ve výši 34% z dosažené mzdy), tzv. superhrubá mzda. Tabulka 20 Přehled výše souhrnného pojištění placené zaměstnancem *) Rok sazba pojištění 1990-1992 **) X 1993 13,50 1994-1995 13,25 1996-2008 12,50 2009-2012 11,00 2013 (1.1.) 11,00 (8,00) ***) Zdroj: ČSU (2013) Pozn: *) součet sazeb pojistného na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, státní politiku zaměstnanosti a všeobecné zdravotního pojištění, **) zahrnuto do daně ze mzdy, ***) nižší sazba pojistného se použije v případě účasti zaměstnance nebo OSVČ na důchodovém spoření, pokud rozdílová 3% spolu s dalšími 2% svého příjmu odvede na důchodové spoření v rámci II. Pilíře důchodového systému. Tabulka 21 Přehled slev na dani v Kč (roční) Rok 2006-2007
A
B
C
D
E
F
G
7200
6000
4200 (38040)
1500
3000
9600
2400
2008-2009
24840
10680
24840 (68000)
2520
5040
16140
4020
2010
24840
11604
24840 (68000)
2520
5040
16140
4020
2011
23640
11604
24840 (68000)
2520
5040
16140
4020
2012-2013 (1.1.)
24840
13404
24840 (68000)
2520
5040
16140
4020
Zdroj: ČSÚ (2013) Pozn: *) od 1.1.2006 místo odčitatelných položek z daňového základu je sleva na dani. A- pro poplatníka, B - na vyživované dítě, C - na manželku ve splečné domácnosti s vlastními příjmy nižšími než, D - pro poplatníka - poživatele částečného invalidního důchodu, E - pro poplatníka - poživatele plného invalidního důchodu, F - pro poplatníka, je-li držitelem průkazu ZTP-P, G - pro poplatníka do 26 let, soustavně se připravujícího na povolání studiem.
¨
57
Tabulka 22 Základní odčitatelné položky z daňového základu v Kč (roční) Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999-2000 2001-2003 2004 2005
A
B
C
D
E
F
G
20400 21600 24000 26400 28800 32040 34920 38040 38040 38040
9000 10800 12000 13200 14400 18000 21600 23520 25560 0
12000 (21600) 12000 (21600) 12000 (24000) 12000 (26400) 12000 (28800) 18240 (32040) 19884 (34920) 21720 (38040) 21720 (38040) 21720 (38040)
6000 6000 6000 6000 6000 6000 6540 7140 7140 7140
12000 12000 12000 12000 12000 12000 13080 14280 14280 14280
36000 36000 36000 36000 42000 42000 45780 50040 50040 50040
6000 6000 6000 9600 9600 10464 11400 11400 11400
Zdroj: ČSU (2013) Pozn: *) daňovým základem jsou příjmy po odpočtu výdajů, A- pro poplatníka, B - na vyživované dítě, C - na manželku ve splečné domácnosti s vlastními příjmy nižšími než, D - pro poplatníka - poživatele částečného invalidního důchodu, E - pro poplatníka - poživatele plného invalidního důchodu, F - pro poplatníka, je-li držitelem průkazu ZTP-P, G - pro poplatníka do 26 let, soustavně se připravujícího na povolání studiem.
58
59
