VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2011
LENKA HOBZOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
DIPLOMOVÁ PRÁCE
MANAGEMENT FIREM
Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 /
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pracovní doba a její rozvržení.
TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)
Leden 2011
JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA
Lenka Hobzová / MF 06
JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE
JUDr. Věra Hrouzková
PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo: 31. 10. 2011
_____________________________ podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Rád/-a bych tímto poděkoval/-a vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl/-a při zpracování mé diplomové práce. Klepněte sem a zadejte text.
Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 /
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
PRACOVNÍ DOBA A JEJÍ ROZVRŢENÍ Working hours and patterns
Autor: Lenka Hobzová
Souhrn Diplomová práce se zabývá rozvržením pracovní doby zaměstnanců. Zaměstnanci pracují v různých odvětvích a na různých pracovních pozicích. Rozvržení pracovní doby je závislé na druhu vykonávané práce, na podmínkách zaměstnavatele a na pracovním režimu. V současné době má velmi mnoho zaměstnanců pracovní dobu rozvrženou nerovnoměrně, protože zaměstnavatel má pracovní režim rozvržený na sedm dní v týdnu. Toto rozvržení se vyskytuje u prodeje, výroby, poskytování služeb, zajišťování potřeb pro obyvatelstvo. Zaměstnanci s rovnoměrnou pracovní dobou rozvrženou do pěti pracovních dnů většinou vykonávají různé administrativní činnosti. Jedná se například o asistentské a účetní pozice. U jednoho zaměstnavatele může mít jedna skupina zaměstnanců jednosměnný pracovní režim rozvržený do pěti dnů v týdnu, ostatní skupiny zaměstnanců mohou mít vícesměnný pracovní režim rozvržený do sedmi dnů v týdnu. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům přestávku na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávky a nepřetržitý odpočinek během týdne.
Summary This thesis deals with the layout of working hours. Employees working in different sectors and at different positions. Working time depends on the type of ork performed, on the term sof the employer and the labor regime. At present very many employees working hours laid out unevenly, because the employer has a work schedule set mode for seven days a week. This layout is found in sales, production, service delivery, ensuring the needs of the population.
Employees in uniform working hours laid out within five working days, usually perform variol administrative tasks. These include assistant and accouting positions. One employer may have a group of workers one-shift operation mode proportioned five days a week, other groups of workers may have a multi-shift working regime proportioned to seven days a week. The employer must provide employees with a break for food and rest, safety and uninterrupted rest breaks during the week.
Klíčová slova: Pracovní doba Pracovní režim Evidence pracovní doby Práce přesčas Práce v noci Přestávky v práci
Keywords: Working hours Operating mode Records of working hours Overtime Night work Breaks
JEL Classification: J010 – Labor Economics: General J800 – Labor Standards: General J810 – Labor Standards: Working Conditions J830 – Labor Standards: Workers´ Rights J890 – Labor Standards: Other
Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 Pracovní doba – teorie .................................................................................................. 3 2.1 Základní pojmy ...................................................................................................................... 4 2.2 Rozvržení pracovní doby ....................................................................................................... 6 2.3 Práce v noci.......................................................................................................................... 11 2.4 Práce přesčas, pracovní pohotovost ..................................................................................... 12 2.5 Evidence pracovní doby ...................................................................................................... 14 2.6 Přestávky v práci, odpočinek a dny pracovního klidu ......................................................... 16 2.7 Pracovní doba specifických skupin...................................................................................... 18 2.8 Kontrola pracovní doby ....................................................................................................... 20 2.9 Trendy v rozvržení pracovní doby ....................................................................................... 21
3 Pracovní doba – aplikace v praxi ............................................................................... 23 3.1 Zaměstnanci v administrativě .............................................................................................. 24 3.2 Zaměstnanci v obchodě ....................................................................................................... 28 3.3 Zaměstnanci ve službách ..................................................................................................... 32 3.4 Zaměstnanci ve školství ....................................................................................................... 33 3.5 Zaměstnanci ve zdravotnictví .............................................................................................. 36 3.6 Zaměstnanci v záchranných složkách .................................................................................. 46 3.7 Vyhodnocení ........................................................................................................................ 48
4 Závěr ........................................................................................................................... 49 4.1 Novela zákoníku práce ........................................................................................................ 49 4.2 Návrhy změn ........................................................................................................................ 60 4.3 Souhrn .................................................................................................................................. 60
Literatura ......................................................................................................................... 52 Přílohy
Seznam tabulek Tabulka 1 Rozpis služeb zaměstnanců .....................................................................27 Tabulka 2 Rozpis směn zaměstnanců ......................................................................29 Tabulka 3 Začátek a konec pracovní doby zaměstnanců .........................................30 Tabulka 4 Rozpis služeb zaměstnanců .....................................................................31 Tabulka 5 Příchod a odchod zaměstnanců ...............................................................32 Tabulka 6 Rozpis směn kadeřnic .............................................................................33 Tabulka 7 Rozpis vyučovacích hodin ......................................................................34 Tabulka 8 Rozpis vyučovacích hodin ......................................................................35 Tabulka 9 Začátek a konec pracovní doby nepedagogických zaměstnanců ............36 Tabulka 10 Rozpis pracovní doby lékařů na srpen 2011 .........................................38 Tabulka 11 Rozpis směn pro sestry na srpen 2011 ..................................................39 Tabulka 12 Rozpis směn pomocného personálu na srpen 2011 ..............................40 Tabulka 13 Začátek a konec pracovní doby jednotlivých kategorií zaměstnanců ...41 Tabulka 14 Ordinační hodiny praktického lékaře ....................................................42 Tabulka 15 Rozpis služeb lékařů a sester ................................................................43 Tabulka 16 Rozpis pro jednotlivé sestry ..................................................................45 Tabulka 17 Rozpis směn policistů ...........................................................................46 Tabulka 18 Rozpis směn za měsíc srpen 2011.........................................................47
1 Úvod Pracovní doba je základní pracovní podmínkou každého pracovního poměru. To znamená, že každý zaměstnanec musí mít ohledně rozvržení pracovní doby rovné zacházení. Z toho vyplývá, že zaměstnanec musí být včas seznámen s rozvržením své pracovní doby, to je povinností zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, není zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu dopředu. Každý člověk, který je zaměstnancem nějaké společnosti, musí ve svém zaměstnání dodržovat stanovenou pracovní dobu, kterou určí zaměstnavatel. Pracovní dobu ovlivňují různé faktory. Především se jedná o druh vykonávané činnosti a typ provozu. Každá činnost i provoz mají specifické rozvržení pracovní doby. U jednoho zaměstnavatele mohou různí zaměstnanci vykonávat svoje pracovní povinnosti v různých typech rozvržení pracovní doby. Veškerá ustanovení ohledně pracovní doby a jejího rozvržení jsou stanovena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“. V uvedeném zákoně je také věnována pozornost zaměstnancům pečujícím o dítě, mladistvým a těhotným zaměstnankyním. Těmto specifickým skupinám je třeba věnovat určitou pozornost a ochranu, aby u jmenovaných skupin zaměstnanců nedocházelo k poškození zdraví. Výjimkou jsou příslušníci bezpečnostních sborů, kteří mají vlastní zákon, který upravuje jejich pracovní dobu. Je to zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o služebním poměru“. V diplomové práci budou uvedeny pouze odlišnosti od zákoníku práce. Přestože je povinností zaměstnavatelů dodržovat zákonná opatření, mohli by někteří zaměstnavatelé svoje povinnosti porušovat. Aby k porušování povinností nedocházelo, inspektorát práce provádí u zaměstnavatelů kontroly. Povinnost provádění kontrol je stanovena v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o inspekci práce“.
1
Diplomová práce má stanoveny tři cíle. Prvním cílem je popis a utřídění pracovní doby a její aplikace na jednotlivé zaměstnavatele. Druhým cílem je posouzení současné právní úpravy a její vhodnosti, případně možnost návrhů na její změnu. Třetím cílem je de lege ferenda, což znamená stanovení návrhů na změnu stávající právní úpravy.
2
2 Pracovní doba - teorie Aby mohl zaměstnanec dodržovat pracovní dobu, musí nejprve vzniknout pracovní poměr. Vznik pracovního poměru je základním pracovněprávním vztahem, ve kterém je vykonávána závislá práce. Podle paragrafu 33 zákoníku práce1 se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Každý zaměstnanec plní pracovní úkoly v rámci stanovené pracovní doby. Tyto pracovní úkoly plní v určitém pracovním prostředí. Toto prostředí je ovlivněno několika faktory. Mezi tyto faktory patří prostorové řešení, fyzikální podmínky práce a sociálně psychologické podmínky práce. Do prostorového řešení jsou zahrnuty pracovní poloha, zorné podmínky, výška pracovní plochy, prostory pro pohyb rukou a nohou. Mezi fyzikální podmínky práce patří pracovní ovzduší, kam patří teplota, vlhkost a proudění vzduchu na pracovišti. Také sem patří osvětlení, hluk a barevná úprava pracoviště. Za sociálně psychologické podmínky práce jsou považovány možnosti kontaktu s ostatními pracovníky, mezilidské vztahy na pracovišti a míra izolovanosti pracovníka. Také je sem zařazena bezpečnost práce a ochrana zdraví. Uvedené podmínky jsou z velké části ovlivněny typem vykonávané práce a provozem zaměstnavatele.
1
Zákon 262/2006 Sb.
3
2.1 Základní pojmy Nejprve se tato práce bude zabývat charakteristikou pojmů, se kterými se zaměstnanec v rámci dodržování pracovní doby může setkat. Podle Jakubky2 patří mezi základní pojmy pracovní doba, doba odpočinku, směna, jednosměnný pracovní režim, dvousměnný pracovní režim, třísměnný pracovní režim, přetržitý a nepřetržitý pracovní režim, pracovní pohotovost, práce přesčas, konto pracovní doby, práce v noci. Pracovní doba je dobou, po kterou je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Její rozsah je v zákoníku práce stanoven na 40 hodin týdně, pro zaměstnance ve dvousměnném pracovním režimu 38,75 hodiny týdně, pro zaměstnance ve třísměnném pracovním režimu 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerostných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu nesmí překročit 37,5 hodiny týdně. Doba odpočinku je dobou, která není pracovní dobou. Směna je částí týdenní pracovní doby. Tuto pracovní dobu je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu. Je to pracovní doba bez práce přesčas. Jednosměnný pracovní režim je pracovním režimem, ve kterém se zaměstnanci nestřídají. Dvousměnný pracovní režim je pracovním režimem, ve kterém se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají, a to ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Výkon práce jednotlivých směn zaměstnanců se může překrývat maximálně jednu hodinu. Třísměnný pracovní režim je pracovním režimem, ve kterém se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají, a to ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Výkon práce jednotlivých směn zaměstnanců se může překrývat maximálně jednu hodinu.
2
JAKUBKA, J., HLOUŠKOVÁ, P., HOFMANNOVÁ, E., KNEBL, P., SCHMIED, Z., TOMANDLOVÁ, L., TRYLČ, L. Zákoník práce – prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2011. 5. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, 2011. Str. 237.
4
Přetržitý pracovní režim je pracovním režimem, ve kterém výkon práce nepokrývá celých 24 hodin nebo neprobíhá po sedm dnů v týdnu. Musí být splněna alespoň jedna podmínka. Nepřetržitý pracovní režim je pracovním režimem, ve kterém se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, provoz zaměstnavatele je nepřetržitý. Výkon práce jednotlivých směn zaměstnanců se může překrývat maximálně jednu hodinu. Nepřetržitý provoz je typ provozu, kdy je zapotřebí výkon práce po 24 hodin denně a po sedm dnů v týdnu. Pracovní pohotovost je doba, kdy je zaměstnanec připravený k výkonu práce pro zaměstnavatele. Tato práce je vykonávána nad rámec rozvrhu pracovních směn, a to v naléhavém případě. Pracovní pohotovost je na odlišném místě, než je pracoviště zaměstnavatele. Pracovní pohotovost je stanovena v pracovní smlouvě nebo v jiné dohodě. Práce přesčas je práce, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz zaměstnavatele. Práce je vykonávána nad rámec stanovené týdenní pracovní doby a nad rámec rozvrhu pracovních směn. Zaměstnancům s kratší pracovní dobou nelze práci přesčas nařídit. Konto pracovní doby je způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, k jeho využití musí mít zaměstnavatel souhlas jednotlivých zaměstnanců, kterých by se toto rozvržení mělo týkat. Práce v noci je prací mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní. Směna zaměstnance nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje minimálně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
5
2.2 Rozvrţení pracovní doby Rozvržení pracovní doby je významným faktorem nejen z hlediska zaměstnance a jeho volného času, ale je ještě důležitější z hlediska uspořádání pracovních režimů. V návaznosti na to vytváří rozvržení pracovní doby rozhodující předpoklad pro efektivní využití pracovní doby a základních výrobních prostředků. Rozvržení pracovní doby může být rovnoměrné nebo nerovnoměrné. Na základě dohody lze pracovní dobu rozvrhnout i jiným způsobem, ale délka pracovní směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Rozvržení pracovní doby je také ovlivněno přetržitostí nebo nepřetržitostí pracovního procesu. Mezi rozvržení pracovní doby podle zákoníku práce3 patří rovnoměrné rozvržení, nerovnoměrné rozvržení, jiná úprava pracovní doby, kratší pracovní doba, zkrácená pracovní doba, pružná pracovní doba, konto pracovní doby.
Rovnoměrné rozvrţení pracovní doby Rovnoměrné rozvržení pracovní doby znamená, že zaměstnanec každý týden odpracuje stejný počet hodin. Každá odpracovaná směna nesmí přesáhnout devět hodin. Bělina4 uvádí, že do této délky se nezapočítávají přestávky na jídlo a oddech. Při zavedení tohoto rozvržení se změna v počtu odpracovaných hodin nedá změnit, a to ani dohodou obou stran. Pokud by zúčastnění chtěli stejný počet odpracovaných hodin změnit, muselo by se odstoupit od rovnoměrného rozvržení pracovní doby.
Nerovnoměrné rozvrţení pracovní doby Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby znamená, že zaměstnanec každý týden odpracuje různý počet hodin. Toto rozvržení se nejčastěji využívá ve vícesměnných a
3
Zákon 262/2006 Sb.
4
BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce – komentář. 2. vydání. Praha. C. H. Beck, 2010. Str. 332.
6
nepřetržitých pracovních režimech, u sezónních prací a v oborech s větší a menší potřebou práce. V součtu stanoveného období nesmí počet odpracovaných hodin překročit stanovenou týdenní pracovní dobu. Stanovené období činí maximálně 26 týdnů po sobě jdoucích. V případě kolektivní smlouvy může být období prodlouženo až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Každá odpracovaná směna nesmí přesáhnout dvanáct hodin. Jak Bělina5 uvádí, do této délky se nezapočítávají přestávky na jídlo a oddech. Mezi povinnosti zaměstnavatele patří informování zaměstnance o rozvrhu týdenní pracovní doby. Informování musí být provedeno nejpozději dva týdny předem. Pokud u zaměstnavatele existuje konto pracovní doby, musí zaměstnance seznámit s rozvrhem týdenní pracovní doby nejpozději jeden týden předem. Při změně již stanoveného rozvrhu týdenní pracovní doby je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s těmito změnami v termínech uvedených výše. Zkrácení tohoto termínu je možné pouze se souhlasem zaměstnance.
Jiná úprava pracovní doby Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou, může se sjednat jiná úprava pracovní doby. V tomto případě nesmí odpracovaná směna přesáhnout dvanáct hodin. Do této délky se nezapočítávají přestávky na jídlo a oddech. Mezi tyto jiné úpravy lze zahrnout jiný začátek a konec pracovní doby, zařazení zaměstnance pouze do určité směny nebo na určitý typ práce. Tyto úpravy lze po vzájemné dohodě uplatnit nejen na stanovenou týdenní pracovní dobu, ale i na kratší pracovní dobu. Vše musí být sjednáno v pracovní smlouvě nebo v jiné dohodě.
Kratší pracovní doba Kratší pracovní dobu lze sjednat v pracovní smlouvě nebo povolit na základě předchozí žádosti zaměstnance. Povolení se může kdykoliv zrušit. Za tuto kratší pracovní dobu 5
BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce – komentář. 2. vydání. Praha. C. H. Beck, 2010. Str. 332.
7
zaměstnanci náleží mzda nebo plat odpovídající této pracovní době. Kratší pracovní doba se může povolit, pokud to provoz zaměstnavatele dovoluje. Povinností zaměstnavatele je vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance dlouhodobě pečujícího o bezmocnou fyzickou osobu. Zaměstnavatel je povinen žádosti uvedených osob vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Pokud zaměstnavatel nemůže žádosti vyhovět, musí prokázat a zdůvodnit vážné provozní důvody, které vedou k zamítnutí žádosti. Podle Běliny6 se tato kratší pracovní doba může sjednat z provozních důvodů zaměstnavatele, ze zdravotních důvodů zaměstnance nebo jiných vážných důvodů na straně zaměstnance. Kratší pracovní doba může být povolena nebo sjednána, jak u zaměstnavatele poskytujícího zaměstnanci mzdu, tak u zaměstnavatele poskytujícího zaměstnanci plat. Kratší pracovní doba nemůže být zaměstnanci nařízena.
Zkrácená pracovní doba Je to stanovená týdenní pracovní doba a její limit je menší než 40 hodin týdně. Při zkrácení pracovní doby nedochází ke snížení mzdy. Tato zkrácená pracovní doba může být povolena nebo sjednána pouze u zaměstnavatele poskytujícího zaměstnanci mzdu.
Pruţná pracovní doba Při tomto druhu pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek, popřípadě i konec pracovní doby. Zaměstnavatel stanoví časový úsek, ve kterém si zaměstnanec může zvolit začátek, případně i konec pracovní doby. Zaměstnavatel také stanoví časový úsek, ve kterém musí být zaměstnanec na pracovišti. Tento časový úsek je vložen mezi úseky,
6
BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce – komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. Str. 329.
8
ve kterých si zaměstnanec může zvolit začátek a případně i konec pracovní doby. V období, kdy musí být zaměstnanec na pracovišti, čerpá zaměstnanec přestávku na jídlo a oddech. Celková doba všech částí pracovní doby nesmí přesáhnout 12 hodin. Podle Stýbla7 může mít pružná pracovní doba formu pružného pracovního dne, pružného pracovního týdne, pružného čtyřtýdenního pracovního období. Účinná právní úprava již tyto formy nezná. Při pružném pracovním dnu si zaměstnanec sám zvolí začátek pracovní doby a je povinen odpracovat celou směnu stanovenou pro daný den. Při pružném pracovním týdnu si zaměstnanec sám zvolí v jednotlivých dnech začátek a konec pracovní doby a v daném období je povinen odpracovat celou stanovenou týdenní pracovní dobu. Při pružném čtyřtýdenním pracovním období si zaměstnanec sám zvolí v jednotlivých dnech začátek a konec pracovní doby a je povinen odpracovat stanovenou pracovní dobu pro dané čtyřtýdenní pracovní období. Pružnou pracovní dobu nelze uplatnit v případech stanovených v paragrafu 85 zákoníku práce8. Mezi tyto případy patří pracovní cesta zaměstnance, nutné zabezpečení naléhavého úkolu ve směně s pevně stanoveným začátkem a koncem, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu nebo peněžité dávky podle předpisů o nemocenském pojištění. V těchto případech platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen pro tento účel stanovit.
Konto pracovní doby Konto pracovní doby musí být uvedeno v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise. Konto pracovní doby nelze použít u zaměstnanců ve státní správě, v územním 7
STÝBLO, J., URBAN, J., VYSOKAJOVÁ, M. Meritum personalistika. 4. Vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2011. Str. 198
8
Zákon 262/2006 Sb.
9
samosprávném celku, ve státním fondu, v příspěvkové organizaci, u školské právnické osoby, ve veřejném neziskovém ústavním zdravotnickém zařízení. Vyrovnávací období je v maximální délce 26 týdnů po sobě jdoucích, v případě kolektivní smlouvy může být toto období prodlouženo až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen vymezit pracoviště, na kterých konto pracovní doby zavede. Dále zaměstnavatel musí stanovit rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s tímto rozpisem zaměstnance nejpozději jeden týden před vyrovnávacím obdobím. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatelovou povinností vést účet pracovní doby a účet mzdy pro každého zaměstnance. Na účtu pracovní doby se eviduje týdenní stanovená doba a její rozvrh, skutečně odpracovaná doba. Každý týden se vykazuje rozdíl mezi stanovenou dobou a skutečně odpracovanou dobou. Zaměstnanci náleží mzda za jednotlivé kalendářní měsíce ve stálé měsíční výši a ta činí minimálně 80% průměrného výdělku. A dále zaměstnanci přísluší dosažená mzda za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle zákoníku práce9 a podle sjednaných, stanovených nebo určených podmínek. Hlavní výhodou je lepší přizpůsobení pracovní doby potřebám zaměstnavatele. Nevýhodou je nedostatečná právní úprava a náročná evidence pracovní doby. Konto pracovní doby lze uplatnit pouze u zaměstnavatele, který zaměstnanci poskytuje mzdu. U zaměstnavatele poskytujícího zaměstnanci plat konto pracovní doby nelze použít.
Bezpečnostní sbory Mezi bezpečnostní sbory patří podle zákona o služebním poměru10 Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.
9
Zákon č. 262/2006 Sb.
10
Zákon 361/2003 Sb.
10
Příslušníci bezpečnostních sborů mají stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 37,5 hodiny. Příslušníci mohou mít pracovní dobu rozvrženou rovnoměrně i nerovnoměrně. Průměrná doba služby při nerovnoměrném rozvržení se stanoví tak, aby za období 3 kalendářních měsíců a v odůvodněných případech za období kalendářního roku nepřesáhla základní dobu služby v týdnu. Zvláštním případem jsou příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky. Jejich výkon služby trvá celkem 24 hodin, z této doby se počítá 16 hodin za výkon služby a zbylých 8 hodin se počítá jako výkon pohotovosti v místě, kde jinak příslušník vykonává službu.
2.3 Práce v noci Pokud připadne na zaměstnance noční směna, má tato noční práce některá omezení. Jak bylo uvedeno dříve, práce v noci nesmí trvat déle než 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za noční dobu se považuje rozpětí mezi 22. a 6. hodinou. Tato práce se považuje za rizikovou, protože při výkonu noční práce může dojít k poškození zdraví zaměstnance a k vyššímu ohrožení bezpečnosti práce. Zaměstnavatel je povinen zajistit zdravotní péči. Patří sem vyšetření lékařem závodní preventivní péče před zařazením na noční práci, pravidelná vyšetření alespoň jednou ročně a také vyšetření na žádost zaměstnance. Dále je povinností zaměstnavatele zajistit zaměstnancům
sociální
zabezpečení,
především
možnost
občerstvení.
Také
zaměstnavatel musí zajistit prostředky pro poskytnutí první pomoci a možnost přivolání rychlé lékařské pomoci. Práce v noci nese některá omezení. Pokud zdravotní posudek zaměstnance již nedovoluje práci v noci, zaměstnavatel je povinen tohoto zaměstnance převést na jiný vhodný druh práce. Dále je zaměstnavatel povinen převést na stejnou práci vykonávanou přes den nebo na jinou vhodnou práci těhotnou zaměstnankyni, kojící ženu a ženu do devátého měsíce po porodu, a to na její žádost.
11
Zaměstnavatel také nemůže nařídit noční práci zaměstnancům mladším 18 let. Výjimkou je zaměstnanec starší 16 let, který může vykonávat noční práci maximálně jednu hodinu. Tato činnost musí bezprostředně navazovat na výkon práce v denní dobu a je potřebná pro výuku povolání. Zároveň tento zaměstnanec musí být pod dozorem zaměstnance staršího 18 let, pokud je to pro zajištění bezpečnosti mladistvého zaměstnance nezbytné.
2.4 Práce přesčas, pracovní pohotovost Práce přesčas i pracovní pohotovost znamená pro zaměstnance výkon pracovních povinností nad rámec stanovené týdenní pracovní doby a nad rámec stanovených pracovních směn.
Práce přesčas Práce přesčas je práce konaná nad rámec stanovených směn a nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Tuto práci lze vykonávat i ve dnech pracovního klidu a v době nepřetržitého odpočinku, jak mezi jednotlivými směnami, tak i v nepřetržitém odpočinku v týdnu. Jak bylo uvedeno výše, práci přesčas lze nařídit pouze výjimečně, a to z vážných provozních důvodů. Zákonná úprava stanovuje limity práce přesčas, které může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit. Limity jsou stanoveny z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce. Pro jednoho zaměstnance je stanoven týdenní limit ve výši 8 hodin, za kalendářní rok nesmí přesčasová práce přesáhnout 150 hodin. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, může být přesčasová práce navýšena o dalších 8 hodin v průměru za týden. Při vyrovnávacím období 26 týdnů činí maximální počet dalších hodin přesčasové práce 133 hodin za období. Pokud má zaměstnavatel uzavřenou kolektivní smlouvu s vyrovnávacím obdobím 52 týdnů, může být práce přesčas navýšena o dalších 133 hodin. Maximální počet hodin pro jednotlivého zaměstnance nesmí přesáhnout 416
12
hodin za kalendářní rok. Do stanovených limitů se nezapočítává práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci umožněno čerpání náhradního volna. Zaměstnavatel nesmí nařídit práci přesčas zaměstnanci mladšímu 18 let. Dále nelze nařídit práci přesčas zaměstnancům s kratší pracovní dobou, těhotným zaměstnankyním, osobám pečujícím o dítě mladší 1 roku.
Pracovní pohotovost Jak bylo uvedeno výše, pracovní pohotovost je dobou, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy nebo jiné dohody, která musí být vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn v případě naléhavé potřeby. Na výkonu pracovní pohotovosti se musí dohodnout zaměstnavatel se zaměstnancem. V dohodě se určí místo výkonu pohotovosti (zpravidla bydliště zaměstnance nebo i jiné místo odlišné od pracoviště zaměstnavatele), způsob kontaktování zaměstnance, doba dojezdu zaměstnance na pracoviště, cestovní náhrady za cestu na pracoviště a zpět. Pracovní pohotovost lze nařídit pouze zaměstnanci, se kterým byla uzavřena dohoda. Pokud by při výkonu práce v rámci pohotovosti mělo dojít k výkonu práce přesčas, musí zaměstnavatel sledovat stanovené limity pro práci přesčas. V případě vyčerpání stanovených přesčasových limitů již nelze pracovní pohotovost zaměstnanci nařídit. Pokud zaměstnanec nebude v rámci pohotovosti vykonávat práci, doba pohotovosti se do pracovní doby nezapočítává. Za dobu pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci odměna, za výkon práce v této době náleží zaměstnanci mzda nebo plat. Pracovní pohotovost může vykonávat i mladistvý zaměstnanec, pokud by práce vykonaná během pracovní pohotovosti nebyla prací přesčas.
Bezpečnostní sbory Příslušníkovi bezpečnostních sborů může být nařízena práce přesčas ve výši 150 hodin za kalendářní rok. Práci přesčas lze nařídit pouze v důležitém zájmu služby.
13
Pokud nastane krizová situace nebo výjimečné případy ve veřejném zájmu, lze nařídit příslušníkovi práci přesčas, a to i nad stanovený rámec 150 hodin za kalendářní rok.
2.5 Evidence pracovní doby Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby u každého zaměstnance, tuto povinnost mu ukládá zákon. Evidence pracovní doby se může provádět různými způsoby. Nejznámějšími způsoby je zapisování příchodu a odchodu do knihy docházky, uplatnění elektronického systému a evidence pomocí čipových karet, zabudování evidenčního systému do počítače každého zaměstnance, rozpis směn zaměstnanců. Způsob evidence ovlivňuje typ pracovní doby, druh vykonávané práce, směnnost provozu, rozhodnutí zaměstnavatele, počet zaměstnanců. Evidence pracovní doby je velice důležitá, protože musí být přehled o tom, kolik hodin jednotlivý zaměstnanec odpracoval, kolik hodin odpracoval v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek. Jestli zaměstnanec splnil stanovený počet pracovních hodin, případně jestli odpracoval více nebo méně hodin. Dále se v evidenci sleduje čerpání řádné dovolené nebo náhradního volna za přesčasovou práci. V evidenci se také sleduje čerpání přestávek na jídlo a oddech a bezpečnostních přestávek. Podle evidence se určují a vyplácejí zákonem stanovené příplatky za práci v noci, za přesčasovou práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci ve svátek. Oblíbený způsob evidence podle knihy docházky podle Stýbla11 neodpovídá požadavkům evidence pracovní doby stanoveným zákonem. Je velmi důležité, aby kniha měla očíslované jednotlivé stránky, aby byla vyloučena manipulace s knihou a vytrhávání jednotlivých listů. Evidence v knize příchodů a odchodů je často vedena u zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců (jak bude uvedeno v jednotlivých příkladech).
11
STÝBLO, J., URBAN, J., VYSOKAJOVÁ, M. Meritum personalistika. 4. Vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2011. Str. 202
14
2.6 Přestávky v práci, odpočinek a dny pracovního klidu Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům zákonem stanovené přestávky v práci a na odpočinek.
Přestávka na jídlo a oddech Zákonem stanovená přestávka na jídlo a oddech činí minimálně 30 minut. Při rozdělení přestávky na jídlo a oddech musí mít alespoň jedna část minimálně 15 minut, u ostatních částí není 15 minutový interval stanovený. Zaměstnavatel může poskytnout i delší přestávku. Rozhodně ji však nesmí zkrátit. Zaměstnanci může být poskytnuto několik přestávek na jídlo a oddech. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby. Přestávka musí být poskytnuta nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce. Přestávka na jídlo a oddech se nesmí poskytovat na začátku a na konci pracovní doby. Pokud nemůže být práce přerušena, musí zaměstnavatel zajistit přiměřenou dobu na jídlo a oddech, tato doba se započítává do pracovní doby. Jiný režim poskytování přestávky na jídlo a oddech je u mladistvých zaměstnanců a u příslušníků bezpečnostních sborů (bude uvedeno dále).
Bezpečnostní přestávka Pokud zaměstnanec pracuje v provozu vyžadujícím dodržování bezpečnostních přestávek, zaměstnavatel je povinen tyto bezpečnostní přestávky zaměstnanci poskytnout. Bezpečnostní přestávky se poskytují v provozech s monotónní prací, při práci ve vynuceném tempu, u práce se zrakovou zátěží, při řízení dopravních prostředků, při práci v chladných provozech (pod 10 °C). Bezpečnostní přestávky se započítávají do pracovní doby a zaměstnanci za tuto dobu náleží mzda nebo plat. Pokud má zaměstnanec ve stejnou dobu nárok na bezpečnostní přestávku a současně na přestávku na jídlo a oddech, započítává se čerpaná přestávka do pracovní doby a za tuto přestávku náleží zaměstnanci mzda nebo plat.
15
Podle zákoníku práce12 je zaměstnavateli uložena povinnost provádět opatření, která odstraňují příčiny ohrožující život a zdraví zaměstnanců, a vytvářet bezpečné pracovní podmínky. Tato povinnost je kontrolovatelná.
Další přestávky v práci Zaměstnavatel je povinen poskytnout přestávku na kojení zaměstnankyním, které kojí své děti. Tato přestávka se započítává do pracovní doby. Zaměstnankyně má nárok na dvě přestávky ve výši 30 minut na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku, pokud odpracuje stanovenou týdenní pracovní dobu. Zaměstnankyně má nárok na jednu přestávku ve výši 30 minut na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku, pokud odpracuje alespoň polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Specifickou přestávkou v práci je technologická přestávka. Tato přestávka je poskytována na základě doporučení výrobce na ochranu stroje nebo zařízení, se kterým zaměstnanec pracuje. Tato technologická přestávka se započítává do pracovní doby.
Nepřetrţitý odpočinek mezi dvěma směnami Zaměstnavatel při rozvrhování směn pro jednotlivého zaměstnance musí dodržet nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a začátkem druhé směny po dobu nejméně 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Ve výjimečných případech může být tento nepřetržitý odpočinek zkrácen na 8 hodin pouze zaměstnanci staršímu 18 let. Mezi výjimečné případy patří nepřetržité provozy, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, práce přesčas, práce v zemědělství, zajištění služeb obyvatelstvu (veřejné stravování, kulturní zařízení, telekomunikační a poštovní služby, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb), u naléhavých opravných prací (odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců), při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech. Následující délka odpočinku musí být prodloužena o dobu, po kterou byla předcházející doba odpočinku zkrácena. 12
Zákon č. 262/2006 Sb.
16
Nepřetrţitý odpočinek v týdnu Každý zaměstnanec má nárok na nepřetržitý odpočinek v týdnu. Délka nepřetržitého odpočinku je stanovena na minimálně 35 hodin během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Tento nepřetržitý odpočinek by měl být pro všechny zaměstnance ve stejný den, pokud možno v neděli. V případě provozu zaměstnavatele, který neumožňuje všem zaměstnancům čerpání nepřetržitého odpočinku ve stejný den, zaměstnavatel stanovuje různým zaměstnancům různý den pro čerpání stanoveného odpočinku. V některých případech lze nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit. Mezi výjimečné případy patří nepřetržité provozy, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, práce přesčas, práce v zemědělství, zajištění služeb obyvatelstvu (veřejné stravování, kulturní zařízení, telekomunikační a poštovní služby, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb), u naléhavých opravných prací (odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců), při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, u technologických procesů, které nelze přerušit. Nepřetržitý odpočinek v týdnu lze zkrátit pouze zaměstnancům starším 18 let na minimální dobu 24 hodin. Následující nepřetržitý odpočinek v týdnu bude prodloužen tak, že za období 2 týdnů bude délka nepřetržitého odpočinku minimálně 70 hodin.
Dny pracovního klidu Specifickým faktorem jsou dny pracovního klidu. Jak Hrouzková13 uvádí, dny pracovního klidu tvoří nepřetržitý odpočinek v týdnu, státní a ostatní svátky. Při pracovní době vykonávané pouze během pracovních dní nemusí zaměstnavatel tyto volné dny řešit, protože zaměstnanci mají automaticky volný den. V celotýdenních provozech již obtíže nastat mohou. V těchto případech je obzvlášť důležitá evidence pracovní doby. Zaměstnanci pak čerpají volno v jiných dnech, než na které připadly dny pracovního klidu.
13
HROUZKOVÁ, V. Pracovní právo. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2009. Str. 83
17
Den pracovního klidu se počítá jako kalendářní den (od 00:01 do 24:00). V případě nočních směn se počátek dne pracovního klidu počítá od chvíle, kdy by nastoupila v týdnu první směna podle rozvrhu směn.
Bezpečnostní sbory Příslušníci bezpečnostních sborů mají stanovenou přestávku na jídlo a oddech ve výši 30 minut. Tato přestávka musí být poskytnuta nejpozději po 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby. Ostatní poskytnuté přestávky na jídlo a oddech mohou trvat 15 minut. Tyto poskytnuté přestávky se nezapočítávají do doby služby. Příslušníci mají podle paragrafu 63 zákona o služebním poměru14 nárok na nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami v minimální délce 10 hodin. Při výkonu služby přesčas lze příslušníkovi zkrátit dobu odpočinku až na 6 hodin. Příslušníci mají nárok na nepřetržitý odpočinek v týdnu v minimální délce 36 hodin. Při výkonu práce přesčas lze nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 12 hodin. V případě důležitého zájmu služby se může nepřetržitý odpočinek poskytnout až v následujícím týdnu spolu s nepřetržitým odpočinkem za tento týden.
2.7 Pracovní doba specifických skupin Za specifické skupiny zaměstnanců se považují mladiství, těhotné ženy a zaměstnanci pečující o dítě do 15 let jeho věku.
14
Zákon č. 361/2003 Sb.
18
Mladiství zaměstnanci Za mladistvého zaměstnance se považuje osoba mladší 18 let. Podle Běliny15 mají tito zaměstnanci změněné pracovní podmínky, které více ochraňují jejich zdraví. Veškeré specifické úpravy jsou také stanoveny v zákoníku práce16. Rozvržení pracovní doby je stanoveno tak, aby délka jedné směny nepřekročila 8 hodin. Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin. Uvedených 40 hodin platí celkem pro všechny zaměstnavatele, u kterých je mladistvý současně zaměstnán. Práce v noci je mladistvým zakázána. Jedinou výjimkou je příprava na povolání, kdy práce v noci nesmí přesáhnout 1 hodinu a musí bezprostředně navazovat na výkon práce v denní době. Práce přesčas je mladistvému zakázána. Zákon žádnou výjimku neumožňuje. Pracovní pohotovost by mohla být s mladistvým zaměstnancem dohodnuta. Tento výkon práce v rámci pohotovosti by se musel vejít do stanovené týdenní doby, protože práce přesčas je pro mladistvé zakázána. Přestávky v práci, odpočinek a dny pracovního klidu jsou pro mladistvé specificky upraveny. Přestávka na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávky jsou ve stejném rozsahu jako pro zaměstnanace staršího 18 let. Přestávka na jídlo a oddech musí být poskytnuta nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Mladistvý má nárok na 48 hodin nepřetržitého odpočinku v týdnu.
Těhotné ţeny Pro těhotné ženy je při výkonu pracovních úkolů velmi rizikovým faktorem práce v noci, vykonávání fyzicky náročné práce, práce s nebezpečnými a život ohrožujícími látkami.
15
BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo. 4. doplněné a přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. Str. 371.
16
Zákon 262/2006 Sb.
19
Povinností zaměstnavatele je přeřazení těhotné ženy na vhodnou práci. Za vhodnou práci lze považovat stejnou práci, kterou doposud těhotná zaměstnankyně vykonávala. Pokud měla těhotná zaměstnankyně v náplni práce např. fyzicky náročnou činnost nebo práci s nebezpečnými látkami, je zaměstnavatel povinen najít vhodnější pracovní uplatnění podle jejího zdravotního stavu. Pokud těhotná požádá zaměstnavatele o přeřazení z práce v noci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.
Zaměstnanci pečující o dítě Pokud zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let požádá zaměstnavatele o kratší pracovní dobu než je stanovená týdenní pracovní doba, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Pokud je zaměstnanci tato kratší pracovní doba povolena, náleží mu mzda nebo plat odpovídající odpracované době. V případě, že zaměstnavatel povolí zaměstnanci kratší pracovní dobu, je důležité stanovení časového období tohoto povolení. Kratší pracovní doba je maximálně stanovena do dne dovršení 15 let věku dítěte. I v tomto případě je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanci. Tomuto zaměstnanci nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas, mohl by se však na ní se zaměstnancem dohodnout.
2.8 Kontrola pracovní doby Dodržování právních ustanovení kontrolují Státní úřad inspekce práce a Oblastní inspektoráty práce (dále jen „kontrolní orgán“). Tento úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jmenované instituce provádějí kontrolu různých právních předpisů, mimo jiné také kontrolují právní předpisy související s pracovní dobou a dobou odpočinku, podmínky
20
zaměstnávání specifických skupin zaměstnanců (specifikace uvedena výše), kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy vztahující se k zaměstnancům. Podle zákona o inspekci práce17 se kontrolní orgán zabývá kontrolou přestupků a správních deliktů. Při zjištění těchto skutků jsou zaměstnanci kontrolního orgánu oprávněni stanovit kontrolovanému subjektu sankce. Kontrola zaměstnavatelů je velmi důležitá, protože by mohlo docházet k porušování různých ustanovení zákoníku práce. Nejčastějším porušováním zákoníku práce bývá rozvržení pracovní doby, práce přesčas, dodržování nepřetržitého odpočinku mezi směnami a nepřetržitého odpočinku v týdnu. K nedodržování zákonných ustanovení dochází především u zaměstnavatelů s nepřetržitým pracovním režimem (např. bezpečnostní agentury, zdravotnictví).
2.9 Trendy v rozvrţení pracovní doby Rozvržení pracovní doby se neustále vyvíjí. Dříve byl začátek a konec pracovní doby pevně stanovený a výjimek z tohoto rozvržení bylo minimálně. V současnosti se zaměstnavatelé snaží skloubit svoje potřeby a potřeby zaměstnanců. Z tohoto důvodu se začíná uplatňovat ve větší míře pružná pracovní doba a její různé varianty. Při tomto rozvržení zaměstnanci mohou lépe využít pracovní dobu, protože vědí, že v případě nutnosti si mohou zařídit osobní záležitosti. V důsledku rozvoje moderních technologií již někteří zaměstnavatelé umožňují svým zaměstnancům vykonávat práci na jiném místě, než je pracoviště zaměstnavatele. Tato práce umožňuje zaměstnanci rozvrhnout si celý den podle svých potřeb. Je vhodná pro matky s malými dětmi a pro osoby, které se musí starat o člena své domácnosti z různých zdravotních důvodů. I při domácí práci musí zaměstnanec dodržovat stanovené termíny pro odevzdání zadaných pracovních úkolů zaměstnavatelem.
17
Zákon č. 251/2005 Sb.
21
V současné době se práce vykonávaná na jiném místě, než na pracovišti zaměstnavatele, považuje za benefit. Tento benefit bývá poskytován zaměstnancům na manažerských pozicích. Podle Arnolda18 se práce vykonávaná na jiném místě, než je pracoviště zaměstnavatele (práce na dálku), může lišit v různých parametrech. Patří sem lokalizace, používané IT technologie, množství vědomostí, frekvence komunikace zaměstnance. Lokalizace označuje místo výkonu práce. Může to být domácí prostředí zaměstnance nebo i jiné místo, které zaměstnanci vyhovuje. Při výkonu práce se může zaměstnanec nacházet neustále na jednom místě, nebo se může přemisťovat na jiná místa podle potřeby. IT technologie jsou moderní výpočetní technologie. Někteří zaměstnanci potřebují pouze jednoduché technologie (například pouze připojení k internetu, aby mohli zasílat zpracované soubory), ale někteří zaměstnanci potřebují již velmi složité a technicky náročné technologie (vývoj programů, zpracování složitých souborů a dat). Množství vědomostí pro výkon zadaných pracovních úkolů je různé. Zaměstnanec může vykonávat jednoduché manuální výkony (například sestavování výrobků z několika součástí), nebo může vytvářet náročné úkoly (analýzy, programovací úkoly, grafika). Frekvence komunikace zaměstnance znamená množství komunikace zaměstnance jak se zaměstnavatelem, tak i s lidmi mimo organizaci. Někteří zaměstnanci jsou v denním kontaktu se zaměstnavatelem (nejčastěji přímý nadřízený), nebo posílají zprávu pouze za stanovené období (týden, měsíc).
18
ARNOLD, J., SILVESTER, J., PATTERSON, F., ROBERTSON, I., COOPER, C., BURNES, B. Psychologie práce pro manažery a personalisty. 1. vydání. Brno: Computer press, 2007. Str. 33.
22
3 Pracovní doba – aplikace v praxi Při zjišťování rozvržení pracovní doby byl proveden výběr známých zaměstnání. Ve zvolených
oborech
je
zaměstnáno
mnoho
zaměstnanců.
Každý
provoz
je
charakteristický svým rozvržením pracovní doby. Někdy se vyskytne i několik možností jak zorganizovat pracovní dobu. Vše je závislé na rozhodnutí a provozu zaměstnavatele. Pro zachování důvěrnosti většinou nebyla uváděna skutečná obchodní jména vybraných společností. Společnosti byly charakterizovány druhem svojí obchodní činnosti.
3.1 Zaměstnanci v administrativě V každé společnosti jsou zaměstnáni administrativní zaměstnanci. Mají širokou náplň práce. Mezi administrativní obory patří například pozice asistentské, sekretářské, referentské, účetní, finanční, v bankovních institucích. Tyto pracovní pozice mají většinou jednosměnný provoz. To znamená, že zaměstnanci se při výkonu svého povolání nestřídají. Nejčastějším rozvržením pracovní doby je rovnoměrné rozložení. Je zde využíváno pevně stanoveného počátku a konce pracovní doby nebo pružné pracovní doby. Stanovená týdenní pracovní doba podle zákoníku práce činí 40 hodin. Jako příklad byly zvoleny různé společnosti, soukromé i státní. U každého uvedeného zaměstnavatele jsou uvedeny různé možnosti rozvržení pracovní doby a evidence pracovní doby. Každý zvolený zaměstnavatel má různé specifické faktory pro rozvržení pracovní doby zaměstnanců, které budou na jednotlivých příkladech znázorněny.
23
Nejvyšší kontrolní úřad Nejvyšší kontrolní úřad spadá do oblasti státní správy. V této státní instituci je zavedena pružná pracovní doba rozvržená do pěti pracovních dnů. Toto rozvržení platí pro všechny zaměstnance. Každý zaměstnanec při nástupu obdrží čipovou elektronickou kartu. Pomocí této karty dochází k evidenci pracovní doby každého zaměstnance. U vchodu do úřadu stojí terminál. Při příchodu i odchodu je zaměstnanec povinen přiložit čipovou kartu k terminálu. Tak se mu zapisuje přítomnost v práci. Na terminálu jsou různá tlačítka, která zobrazují různé možnosti. Patří sem odchod k lékaři, soukromý odchod, dovolená, služební cesta. Pokud zaměstnanec při odchodu nezvolí žádnou možnost, automaticky se mu zapíše odchod ze zaměstnání. Pokud by došlo k výpadku elektrické energie, systém má vlastní zdroj energie, který se spouští při každém výkyvu elektrické energie. Pracovní doba se na úřadě skládá ze tří částí. První část je od 6:00 do 8:59 hodin, v této době si zaměstnanec sám volí dobu příchodu do zaměstnání. Druhá část je od 9:00 do 14:00 hodin, v této době je zaměstnanec povinen být na svém pracovišti. Pokud není přítomen, musí mít doklad o pobytu mimo pracoviště. Za doklad se považuje potvrzení od lékaře, lístek na čerpání dovolené, potvrzení o služební cestě. Během druhé části zaměstnanec čerpá přestávku na jídlo a oddech ve stanovené délce 30 minut. Třetí část je od 14:01 do 18:00 hodin, kdy si zaměstnanec sám volí dobu odchodu ze zaměstnání. Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin, pracovní doba je rozložena do pěti pracovních dnů. Zaměstnanci čerpají dovolenou ve výši 25 dnů za rok. U tohoto zaměstnavatele se nečerpají žádné bezpečnostní přestávky v práci a nevykonává se práce v noci. Na úřadě se nevykonává práce přesčas. Pokud zaměstnanci dokončují stanovený úkol od nadřízeného a zůstávají v práci déle než v průměru stanovených 8 hodin denně, pak se jim odpracované hodiny navíc převádějí v průběhu jednoho kalendářního měsíce do dalších týdnů. Pokud si zaměstnanec v daném měsíci volné hodiny nevybere, již se mu do dalšího měsíce nepřevádějí. Z tohoto důvodu si zaměstnanci hodiny sledují a dodržují stanovený počet hodin. Sledování docházky je snadné, protože každý zaměstnanec má přístup k evidenci svojí pracovní doby. 24
Sekretářka každého odboru má přístup k evidenci docházky všech zaměstnanců. Jako jediná má možnost provádět zápisy do evidence. Tyto zápisy jsou odlišeny barevně od zápisů provedených čipovou elektronickou kartou. Po ukončení každého měsíce sekretářka vytiskne na barevné tiskárně (aby byly vidět zápisy provedené sekretářkou) evidenci docházky každého zaměstnance, zaměstnanec podepíše svoji docházku, sekretářka pak podepsané evidence předá řediteli odboru. Po jeho podpisu jsou evidence docházky předány do mzdové účtárny a tam zpracovány. Pokud má sekretářka dovolenou nebo je nemocná, je stanoven zastupující zaměstnanec, který může provádět změny v evidenci docházky.
Účetní společnost Účetní společnost, která poskytuje účetní a daňové služby svým klientům, patří mezi soukromé společnosti. Účetní společnost vede účetnictví různým společnostem a fyzickým osobám pracujících jako OSVČ. V této společnosti je rozvržení pracovní doby rovnoměrné, stanoveno pět pracovních dnů. Je pevně stanovený začátek a konec pracovní doby pro všechny zaměstnance. Začátek pracovní doby je v 8:00 hodin a konec pracovní doby v 16:30 hodin. Přestávka na jídlo a oddech je stanovena v intervalu 12:00 až 12:30 hodin. Evidence pracovní doby je zavedena pomocí evidenčního systému v počítači každého zaměstnance. Evidenční systém se spouští zapnutím počítače a přihlášením daného zaměstnance přiděleným specifickým kódem. Specifický kód obdrží každý zaměstnanec první pracovní den a je stejný po celou dobu pracovního poměru. Pokud by došlo k poruše počítače, zaměstnanec by zaslal informativní mail majitelce společnosti o době příchodu a odchodu. Tento mail by byl odeslán z počítače zaměstnance, který by měl v danou dobu počítač v pořádku. V některých případech v této společnosti dochází k práci přesčas. Nejčastěji se práce přesčas vykonává před stanovenými termíny odevzdání daňových přiznání a uzavřením účetnictví jednotlivých klientů. Doba práce přesčas je pečlivě sledovaná zabudovaným 25
evidenčním systémem v počítačích zaměstnanců. Za tuto práci přesčas je pak zaměstnancům poskytováno náhradní volno. Nejčastějšími dny výběru náhradního volna bývá pátek a pondělí. Tak má zaměstnanec „prodloužený víkend“. Náhradní volno se poskytuje co nejdříve, aby zaměstnanec zregeneroval svoje síly a mohl pak znovu bezchybně pracovat.
Bankovní instituce V bankovních institucích je nejvíce zaměstnanců pracujících na jednotlivých přepážkách. Tito zaměstnanci poskytují služby klientům banky. V těchto bankovních institucích je pracovní doba nejčastěji rozvržena rovnoměrně, nejčastěji je stanoveno pět pracovních dnů. Na pobočkách, které mají otevírací dobu celý týden, je pracovní doba rozvržena nerovnoměrně, je stanoveno sedm pracovních dnů. Zaměstnanci na přepážkách většinou pracují ve dvousměnném provozu. Na pobočce je zaměstnáno tolik zaměstnanců na přepážce, kolik je přepážek na pobočce. Tento počet se rozdělí na dvě poloviny. Jedna polovina zaměstnanců nastupuje na ranní směnu, druhá polovina zaměstnanců nastupuje na odpolední směnu. Většina bank má otevírací dobu od 9:00 hodin. Zavírací doba je nejčastěji mezi 16:00 až 18:00 hodinou. Od pondělí do čtvrtka banky zavírají svoje pobočky mezi 17:00 až 18:00 hodinou. V pátek mívají pobočky kratší otevírací dobu, zhruba do 16:00 hodin. Ranní směna musí být na pobočce alespoň 30 minut před otevřením. Zaměstnanci tak mají dostatek času, aby se připravili na otevření pobočky. Pokladní si připraví kasu se všemi měnami, které daná pobočka nabízí svým klientům, zkontroluje stanovené limity a případně doplní chybějící nominály. Zaměstnanci přepážek provedou stanovené ranní procedury a aktualizace. Pracovní doba trvá od 8:30 do 17:00 hodin. V průběhu této doby čerpají zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech ve výši 30 minut. Odpolední směna nastupuje na pracoviště tak, aby odcházela minimálně 30 minut po zavírací době. V době po zavírací době zaměstnanci dokončují různé potřebné provozní operace a pokladní odvádějí hotovost do trezoru, aby byly splněny bezpečnostní
26
podmínky. V případě uzavření pobočky v 18:00 hodin nastupuje odpolední směna v 10:00 hodin na svoje pracovní místo. V případě uzavření pobočky v 17:00 hodin odpolední směna nastupuje v 9:00 hodin. V průběhu této doby čerpají zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech ve výši 30 minut. V pátek, kdy pobočky zavírají dříve, nastupují obě směny ve stejnou dobu a ve stejnou dobu opouštějí svoje pracoviště. Na některých pobočkách zaměstnanci pracují pouze na jednu směnu. Všichni přicházejí ve stejnou dobu a to 30 minut před otevírací dobou a odcházejí také ve stejnou dobu a to 30 minut po zavírací době. Otevírací doba je vyřešena tak, že v poledních hodinách je zavírací doba pobočky 30 až 60 minut. V této zavírací době zaměstnanci čerpají přestávku na jídlo a oddech. Některé banky mají svoje pobočky v obchodních centrech. Protože tato centra jsou otevřena sedm dní v týdnu, otevírací doba těchto poboček se přizpůsobila. Tyto pobočky mají také otevírací dobu sedm dní v týdnu. Pobočky otevírají v 10:00 hodin a zavírají mezi 18:00 až 20:00 hodinou. Některé pobočky v poledních hodinách zavírají na 30 až 60 minut, aby všichni zaměstnanci najednou mohli čerpat přestávku na jídlo a oddech. Na těchto pobočkách se zaměstnanci střídají způsobem krátký a dlouhý týden. Jedna skupina zaměstnanců je po celou otevírací dobu v práci ve stanovené dny a druhá skupina čerpá nepřetržitý odpočinek ve stejné dny. Pak se podle rozpisu směn vystřídají. Rozpis směn je uveden v tabulce 1. Tabulka 1 Rozpis služeb zaměstnanců 1. týden 2. týden dny v týdnu 1. směna 2. směna 1. směna 2. směna pondělí práce volno volno práce úterý práce volno volno práce středa volno práce práce volno čtvrtek volno práce práce volno pátek práce volno volno práce sobota práce volno volno práce neděle práce volno volno práce Zdroj: vlastní návrh
27
Evidence docházky zaměstnanců se vede pomocí knihy příchodů a odchodů. Do této knihy každý zaměstnanec zapíše datum a čas příchodu a odchodu, čas příchodu a odchodu na oběd.
3.2 Zaměstnanci v obchodě Nejvíce zaměstnanců v obchodě je zaměstnáno jako prodavači, pokladní a doplňovači. Tito lidé pracují v různých obchodech. Obchody mají rozdílnou otevírací dobu. Podle toho mají zaměstnanci rozepsány jednotlivé směny. V současné době má většina obchodů otevřeno sedm dní v týdnu bez ohledu na sortiment, který prodávají.
Obchody s maximální otevírací dobou 7:00 aţ 22:00 Mezi tyto obchody patří různé supermarkety, prodejny elektra, prodejny oděvů a obuvi, prodejny s drogistickým zbožím a různé další prodejny. Pro ilustraci byla zvolena prodejna drogistického zboží na Praze 9. Prodejna se nachází v obchodním centru. Otevírací doba prodejny je sedm dní v týdnu. Otevírací doba prodejny je každý den od 9:00 do 21:00 hodin. Zaměstnanci prodejny mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu v přetržitém pracovním provozu po sedm dní v týdnu. Zaměstnavatel zvolil pro svoje zaměstnance rozvrh směn podle schématu krátký a dlouhý týden. Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin. Evidence docházky zaměstnanců se zapisuje do knihy příchodů a odchodů. Do této knihy zaměstnanci také zapisují čerpání přestávky na jídlo a oddech. Zaměstnanci mají stanovené 10, 11 a 12 hodinové směny. Protože se jedná o práci v obchodě, musí být neustále na prodejně přítomen personál. Z tohoto důvodu se zaměstnanci při čerpání přestávky na jídlo a oddech střídají. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům dvě přestávky na jídlo a oddech. Každá přestávka trvá 30 minut. V tabulce 2 je rozpis směn pro každou skupinu zaměstnanců.
28
Tabulka 2 Rozpis směn zaměstnanců
1. zaměstnanec 2. zaměstnanec 1. směna 3. zaměstnanec (1. týden) 4. zaměstnanec 5. zaměstnanec 1. zaměstnanec 2. zaměstnanec 2. směna 3. zaměstnanec (1. týden) 4. zaměstnanec 5. zaměstnanec 1. zaměstnanec 2. zaměstnanec 1. směna 3. zaměstnanec (2. týden) 4. zaměstnanec 5. zaměstnanec 1. zaměstnanec 2. zaměstnanec 2. směna 3. zaměstnanec (2. týden) 4. zaměstnanec 5. zaměstnanec Zdroj: vlastní návrh
pondělí 11 R 11 R 11 R 11 O 11 O 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 R 11 R 11 R 11 O 11 O
úterý 11 O 11 O 11 O 11 R 11 R 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 O 11 O 11 O 11 R 11 R
středa čtvrtek pátek 0 0 10 R 0 0 10 R 0 0 10 O 0 0 10 O 0 0 10 O 12 12 0 12 12 0 12 12 0 12 12 0 12 12 0 12 12 0 12 12 0 12 12 0 12 12 0 12 12 0 0 0 10 R 0 0 10 R 0 0 10 O 0 0 10 O 0 0 10 O
sobota neděle 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12
Jak z tabulky vyplývá, vyrovnávacím obdobím jsou dva týdny, zaměstnanci za toto období celkem odpracují 80 hodin. Protože 10 a 11 hodinové směny nepokryjí celou otevírací dobu, přijdou někteří zaměstnanci hned od rána a někteří zaměstnanci až v průběhu pracovní doby. Příslušné směny (10 R, 10 O, 11 R, 11 O) se rovnoměrně střídají v průběhu týdnů. Vedoucí zaměstnanec, který rozpis sestavuje, věnuje střídání směn patřičnou pozornost. V tabulce 3 je uveden příchod a odchod zaměstnanců na pracoviště.
29
Tabulka 3 Začátek a konec pracovní doby zaměstnanců začátek pracovní doby konec pracovní doby 10 hodin - R 8:30 19:30 10 hodin - O 10:30 21:30 11 hodin - R 8:30 20:30 11 hodin - O 9:30 21:30 12 hodin 8:30 21:30 Zdroj: vlastní návrh
Obchody s nepřetrţitou otevírací dobou 0:00 aţ 24:00 Mezi tyto obchody patří některé hypermarkety. Jedná se především o řetězec Tesco. Všechny jeho hypermarkety v Praze mají otevírací dobu nonstop. Této otevírací době se musí přizpůsobit směny zaměstnanců. Zaměstnanci
v tomto
provozu
mají
nerovnoměrné
rozložení
pracovní
doby
v nepřetržitém provozu po sedm dní v týdnu. Jejich stanovená týdenní pracovní doba podle zákoníku práce činí 37,5 hodiny. Evidence docházky se u těchto zaměstnanců provádí pomocí čipové karty. Tato karta se přiloží ke snímacímu zařízení, které je umístěno v šatnách zaměstnanců. Když jde zaměstnanec čerpat přestávku na jídlo a oddech, také přiloží kartu ke snímacímu zařízení. Karta rovněž umožňuje vstup do mimoprodejních prostor. Plánování směn mnoha zaměstnanců v nepřetržitém provozu je velmi náročné. Tvorbu tohoto rozpisu má na starost vedoucí každého úseku. Pro zajištění provozu v denních hodinách je třeba většího počtu zaměstnanců než pro zajištění provozu v nočních hodinách. Základem je rozvržení zaměstnanců na tři skupiny. Každá skupina je ještě rozdělena na dvě části. Tím se usnadní provedení rozpisu směn, lépe se rozvrhne čerpání dovolené. Přes den pracují dvě skupiny zaměstnanců a v noci třetí skupina zaměstnanců. Hlavním rozpisem směn je krátký a dlouhý týden. Ten je rozepsán pro dvě skupiny zaměstnanců. Třetí skupina má rozepsané směny podle potřeb oddělení. Skupiny se pravidelně střídají. Také se musí sledovat počet odpracovaných hodin, aby nedocházelo ke
30
kumulaci neodpracovaných nebo přesčasových hodin. Příklad rozpisu směn jednoho z oddělení je v tabulce 4. Tabulka 4 Rozpis služeb zaměstnanců 1. A směna 1. B směna 2. A směna 1. týden 2. B směna 3. A směna 3. B směna 1. A směna 1. B směna 2. A směna 2. týden 2. B směna 3. A směna 3. B směna 1. A směna 1. B směna 2. A směna 3. týden 2. B směna 3. A směna 3. B směna 1. A směna 1. B směna 2. A směna 4. týden 2. B směna 3. A směna 3. B směna 1. A směna 1. B směna 2. A směna 5. týden 2. B směna 3. A směna 3. B směna 1. A směna 1. B směna 2. A směna 6. týden 2. B směna 3. A směna 3. B směna Zdroj: vlastní návrh
pondělí 12 D 12 N
úterý 12 D
středa
čtvrtek
12 D
12 D
12 N 6D
12 N
12 N
5D 6D
12 D 12 D
12 D 12 N
12 N
12 N 6D
5D 5D 12 D
6D
6D 12 D
6D
6D 5D 12 D
6D 12 D
12 N 12 N
12 N 6D 6D 12 D
12 N
12 N 6D
5D 12 D
12 D
31
12 N
7D 7D
7D 7D
6D
12 D
12 D
12 D
12 N 7D 7D 7D 7D 12 D
12 N 7D 7D 7D 7D 12 D
12 N
12 N
12 N
12 N
7D 7D
7D 7D
6D
12 D
12 D
12 D
12 N 12 N
12 N 12 N
12 N 12 N
7D 7D 12 D
7D 7D 12 D
6D
12 N 7D 7D
12 N 7D 7D
12 N
12 D
12 D
12 D
6D 6D 12 D
12 N
12 D
12 D 12 N 6D
6D 12 D
12 N
12 N
6D 12 D 12 N
12 N
12 D
12 N 12 N
5D 12 D
12 N 6D
12 D 12 N
neděle 12 D
12 D
12 N 12 N
sobota 12 D
12 N
6D 6D
12 D 12 N
6D 12 D
pátek 12 D
6D
12 D
V tabulce 4 je uveden počet hodin, které musí zaměstnanci odpracovat. Tato doba je uvedena bez přestávky na jídlo a oddech. Jak vyplývá z tabulky, vyrovnávacím obdobím je šest týdnů, zaměstnanci celkem za toto období odpracují 225 hodin. Protože zaměstnanci pracují v obchodě a v každou dobu musí být některý ze zaměstnanců k dispozici zákazníkům, nemohou všichni zaměstnanci čerpat přestávku na jídlo a oddech ve stejnou dobu. Na době čerpání uvedené přestávky se zaměstnanci dohodnou buď sami, nebo jim dobu čerpání nařídí vedoucí. Zaměstnanci, kteří chodí do práce na 5 a 6 hodin, nečerpají přestávky na jídlo a oddech, protože zákoník práce umožňuje zaměstnavateli poskytnout tuto přestávku až po 6 hodinách nepřetržité práce. Zaměstnanci mající pracovní směnu 7 hodin již tuto přestávku čerpají. Přestávka činí 30 minut. Zaměstnanci, kteří mají stanovenou 12 hodinovou pracovní směnu, čerpají 2 přestávky na jídlo a oddech. První přestávka činí 30 minut a druhá přestávka činí 15 minut. V tabulce 5 je uveden nástup jednotlivých zaměstnanců na směnu podle její délky. Tabulka 5 Začátek a konec pracovní doby zaměstnanců
5 hodin - den 6 hodin - den 7 hodin - den 12 hodin - den 12 hodin - noc Zdroj: vlastní návrh
začátek pracovní doby konec pracovní doby 12:00 17:00 12:00 18:00 10:30 18:00 7:30 20:15 19:30 8:15
3.3 Zaměstnanci ve sluţbách Ve službách je zaměstnáno mnoho zaměstnanců. Jsou to například různí řemeslníci, pracovníci v pohostinství, pracovníci bezpečnostních agentur. Za příklad bylo zvoleno kadeřnictví na Praze 9.
32
Kadeřnictví V kadeřnickém salonu pracují 4 kadeřnice. Pracovní dobu mají rozvrženou rovnoměrně na pět dní v týdnu. Stanovená pracovní doba činí 40 hodin. Kadeřnice čerpají přestávku na jídlo a oddech v délce 30 minut. Při jejím čerpání se vzájemně střídají. Otevírací doba kadeřnictví je od 10:00 do 20:00 hodin. V tabulce 6 je uveden rozpis jednotlivých kadeřnic na 2 týdny. Jejich směny jsou označeny R a O. Zaměstnankyně, která má směnu R, přichází do zaměstnání v 9:30 hodin a odchází v 18:00 hodin. Zaměstnankyně, která má směnu O, přichází do zaměstnání ve 12:00 hodin a odchází ze zaměstnání ve 20:30 hodin. Směna R a směna O se u jednotlivých zaměstnankyň pravidelně po týdnu střídá. V tabulce 6 je uveden rozpis směn pro jednotlivé kadeřnice. Tabulka 6 Rozpis směn kadeřnic
1. kadeřnice 2. kadeřnice 1. týden 3. kadeřnice 4. kadeřnice 1. kadeřnice 2. kadeřnice 2. týden 3. kadeřnice 4. kadeřnice Zdroj: vlastní návrh
pondělí R R O O O O R R
úterý R R O O O O R R
středa R R O O O O R R
čtvrtek R R O O O O R R
pátek R R O O O O R R
3.4 Zaměstnanci ve školství Zaměstnanců ve školství je celá řada. Jedná se o pedagogické i nepedagogické zaměstnance. Mezi pedagogické zaměstnance patří učitelé a lektoři odborných praxí. Mezi nepedagogické zaměstnance patří administrativní zaměstnanci a zaměstnanci zajišťující provoz budovy (údržbáři, uklízečky, zaměstnanci školní jídelny). Za příklad byla zvolena pražská střední škola.
33
Pedagogičtí zaměstnanci Za pedagogické zaměstnance jsou označováni vyučující jednotlivých předmětů. Každý vyučující přednáší studentům pouze předměty podle své specializace. Vyučující zpravidla přednáší 2 předměty. Vyučující je ve škole přítomen nejen v době, kdy učí studenty, ale i mimo tuto dobu. Některé hodiny má přímo stanovené. V těchto hodinách vykonává tzv. pohotovost (pokud by se něco stalo a byl naléhavě potřeba vyučující do nějaké třídy). Mezi další činnosti, které vyučující dělá, patří například příprava na vyučování, oprava písemných testů, dohled nad žáky, péče o zařízení sloužící ke vzdělávání, funkce třídního učitele, účast na poradách, další studium. V tabulce 7 a 8 jsou uvedeny vyučovací rozvrhy některých vyučujících vybrané školy. Tabulka 7 Rozpis vyučovacích hodin Střední škola Praha 5 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
7:45- 8:30
8:40- 9:25
9:35-10:20
10:40-11:25
11:35-12:20
12:30-13:15
13:25-14:10
14:20-15:05
15:15-16:00
16:10-16:55
2. L (A2) 1. T (A2) 4. C (A1) 2. M (A2)
P AJ (205) AJ (151) AJ (205) AJ (152) o Ú t
2. M (A2) AJ (152)
P á
4. A (A3) 1. P (A2) AJ (204) AJ (352)
1. P (A2) 4. A (A3) 4. C (A1) 2. L (A2) 1. T (A2) AJ (205) AJ (152) AJ (154) AJ (251) AJ (205)
S t Č t -- Poh --
-- Poh --
-- Poh --
1. P (A2) AJ (352)
1. P (A2) AJ (352)
2. M (A2) AJ (351)
2. M (A2) 4. C (A1) AJ (205) AJ (205)
4. C (A1) 4. A (A3) AJ (154) AJ (205) 2. L (A2) 1. T (A2) 4. A (A3) AJ (251) AJ (351) AJ (204)
Zdroj: vlastní návrh
V tabulce 7 je uveden rozpis vyučujícího anglický jazyk. V prvním řádku je uvedena třída, ve které vyučující bude přednášet. Za uvedenou třídou je v závorce vyznačena úroveň cizího jazyka (A1, A2, A3). Ve druhém řádku je uveden vyučovaný cizí jazyk a v závorce číslo učebny, ve které bude výuka probíhat. Zkratka v rozvrhu -Poh- znamená povinnou přítomnost ve škole.
34
Tabulka 8 Rozpis vyučovacích hodin Střední škola Praha 5 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
7:45- 8:30
8:40- 9:25
9:35-10:20
10:40-11:25
11:35-12:20
12:30-13:15
13:25-14:10
14:20-15:05
15:15-16:00
16:10-16:55
4. B SMa (304)
4. B SMa (304)
P o
4. B 2. J 3. H 3. H M (253) Fy (304) CF (305) CF (305)
1. R 2. J 4. B 3. H 2. J 2. J Ú Fy (303) M (304) M (151) Fy (305) CF (303) CF (303) t 4. A 4. A 4. B 2. J SFy SFy S M (204) Fy (304) (305) -- Poh -t (305) 2. J 1. R 2. J 4. B 2. J Č M (304) Fy (303) M (304) M (204) M (304) -- Poh -t 2. J 3. H P M (304) Fy (305) -- Poh -á
Zdroj: vlastní návrh
V tabulce 8 je uveden rozpis vyučujícího matematiku (M), fyziku (Fy), seminář z matematiky (SMa), seminář z fyziky (SFy) a cvičení z fyziky (CF). V prvním řádku je uvedena třída, ve které vyučující bude přednášet. Ve druhém řádku je uveden vyučovaný předmět a v závorce číslo učebny, ve které bude výuka probíhat. Zkratka v rozvrhu -Poh- znamená povinnou přítomnost ve škole.
Nepedagogičtí zaměstnanci Ostatní zaměstnanci školy, kteří nevyučují, jsou označováni za nepedagogické zaměstnance. Tito zaměstnanci mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu na pět dní v týdnu. Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin. Tito zaměstnanci čerpají přestávku na jídlo a oddech ve výši 30 minut. Administrativní zaměstnanci a údržbáři mají počátek pracovní doby v 8:00 hodin. Úklidoví zaměstnanci mají začátek pracovní doby v 11:00 hodin. Začínají s úklidem v prostorách, kam nechodí studenti. Nakonec je proveden úklid v jednotlivých třídách po ukončení vyučování. Zaměstnanci školní jídelny mají začátek pracovní doby již v 7:00 hodin, aby se stihl včas připravit oběd pro všechny studenty a zaměstnance. V tabulce 9 je uveden rozvrh hodin pro jednotlivé nepedagogické zaměstnance. 35
Tabulka 9 Začátek a konec pracovní doby nepedagogických zaměstnanců začátek pracovní doby konec pracovní doby administrativa 8:00 16:30 údržba 8:00 16:30 úklid 11:00 19:30 jídelna 7:00 15:30 Zdroj: vlastní návrh
3.5 Zaměstnanci ve zdravotnictví Zaměstnanci ve zdravotnictví jsou lékaři, zdravotní sestry, pomocný zdravotnický personál, administrativní zaměstnanci. Tito zaměstnanci pracují na lůžkových odděleních, na ambulantních pracovištích, v soukromých ordinacích, v záchranných službách, v domácí péči. Pokud jsou ve zdravotnictví zaměstnáni administrativní zaměstnanci, jejich pracovní doba činí 40 hodin týdně. Zaměstnanci čerpají přestávku na jídlo a oddech v délce 30 minut. Pracovní doba je rozvržena rovnoměrně. V dalším textu bude pozornost věnována lékařům, zdravotním sestrám a pomocnému zdravotnickému personálu.
Lůţková oddělení Na lůžkových odděleních nemocnic zaměstnanci pracují v nepřetržitém provozu. Jedná se o lékaře a zdravotní sestry. Pomocný zdravotnický personál má podle potřeb oddělení jednosměnný nebo dvousměnný pracovní režim.
Všichni zaměstnanci mají
nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Od pondělí do pátku mají lékaři pracovní dobu od 7:00 do 15:30 hodin. V této době čerpají přestávku na jídlo a oddech v délce 30 minut a vzájemně se střídají. Lékaři pracují na lůžkovém oddělení i na příslušné ambulanci. Toto rozdělení je předem rozvrženo. V uvedených dnech vykonává odpolední a noční službu 1 nebo 2 lékaři (podle velikosti oddělení). V těchto směnách se lékaři pravidelně střídají.
36
V sobotu a v neděli je na oddělení přítomen většinou 1 lékař. Pokud se jedná o oddělení chirurgického zaměření nebo s velmi těžce nemocnými, jsou na oddělení 2 lékaři. Ve zvlášť závažných situacích je připraven ještě 1 lékař v rámci pohotovosti na telefonu. Na zvoleném lůžkovém oddělení přes víkend pracuje pouze jeden lékař. Pokud primář oddělení rozhodne, je v rámci pohotovosti na telefonu ještě jeden lékař. Do předem stanoveného rozpisu se telefonická pohotovost nepíše, protože tato situace je závislá na počtu pacientů a závažnosti jejich zdravotního stavu. Zdravotní sestry pracují na lůžkových odděleních na ranní, odpolední, celodenní a noční směny. Pomocný zdravotnický personál má ranní a odpolední směny. Sem jsou zařazeni sanitáři a ošetřovatelky. Personál vypomáhá sestrám i o víkendech. Za příklad bylo zvoleno interní oddělení. Na tomto oddělení lékaři pracují nejen na lůžkovém oddělení, ale i na příslušné ambulanci. O víkendech je na lůžkovém oddělení přítomen pouze jeden lékař. Ve výjimečných případech má některý z lékařů o víkendu pohotovost na telefonu. Tato telefonní pohotovost je pouze na příkaz primáře a to v případě, že na oddělení je více velmi těžce nemocných pacientů.
37
V tabulce 10 je rozpis pracovní doby lékařů na měsíc srpen 2011. Tabulka 10 Rozpis pracovní doby lékařů na srpen 2011 1. lékař 2. lékař 3. lékař 4. lékař 5. lékař 6. lékař 7. lékař 1. P 16 D8 D8 D8 N 6,5 2. D8 N 6,5 D8 P 16 D8 3. D8 D8 N 6,5 D8 P 16 4. D8 D8 D8 P 16 N 6,5 5. P 16 D8 D8 N 6,5 6. CD 22 7. CD 22 8. N 6,5 D8 D8 D8 P 16 9. D8 D8 D8 P 16 N 6,5 10. D8 D8 P 16 D8 N 6,5 11. P 16 D8 N 6,5 D8 D8 12. N 6,5 P 16 D8 D8 13. CD 22 14. CD 22 15. P 16 N 6,5 D8 D8 D8 16. N 6,5 D8 D8 P 16 D8 17. D8 P 16 D8 N 6,5 D8 18. P 16 N 6,5 D8 D8 19. N 6,5 P 16 D8 20. CD 22 21. CD 22 22. D8 D8 P 16 D8 N 6,5 D8 23. D8 D8 N 6,5 D8 P 16 24. D8 P 16 D8 N 6,5 D8 25. D8 N 6,5 P 16 D8 D8 26. D8 N 6,5 D8 P 16 27. CD 22 28. CD 22 29. P 16 D8 D8 D8 N 6,5 30. P 16 D8 N 6,5 D8 D8 31. N 6,5 D8 D8 D8 P 16 D8 Zdroj: vlastní návrh
38
V tabulce 11 je uveden rozpis směn zdravotních sester na měsíc srpen 2011. Tabulka 11 Rozpis směn pro sestry na srpen 2011 1. sestra 1. 2. R7 3. N 12 4. 5. 6. D 12 7. D 12 8. O5 9. 10. R7 11. R7 12. R7 13. 14. 15. O5 16. O5 17. O5 18. R7 19. R7 20. N 12 21. N 12 22. 23. R7 24. O5 25. O5 26. R7 27. 28. 29. N 12 30. N 12 31. Zdroj: vlastní návrh
2. sestra R7 R7 O5 R7
N 12 N 12 O5 O5 D 12 D 12 O5 N 12 N 12
O5 O5 O5 O5 D 12 D 12 O5 O5 O5
3. sestra O5 O5 O5 R7 O5 N 12 N 12 O5 O5 O5 O5
N 12 N 12 R7 R7
R7 R7 R7 R7 N 12
4. sestra R7 O5 R7 N 12 N 12
5. sestra O5 R7 O5 R7 R7
6. sestra N 12 N 12
O5 R7 O5 R7 R7 N 12 N 12
R7 R7 R7
R7 O5 N 12 N 12
R7 O5 O5 O5
N 12 N 12 R7 R7
O5 O5
N 12
R7 R7 R7 R7 O5 D 12 D 12 O5 O5 R7 O5 O5
R7 O5 R7 N 12
R7 N 12 N 12 N 12 N 12
R7 R7 R7
R7 O5
39
O5 O5 N 12
R7 R7
V tabulce 12 je uveden rozpis směn pomocného zdravotnického personálu na měsíc srpen 2011. Tabulka 12 Rozpis směn pomocného personálu na srpen 2011 1. člen pp 2. člen pp O6 O6 R8 O6 R8 O6 R8 O6 R8 D7 D7 R8 R8 R8 R8 R8 R8 R8 R8 R8
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. R8 16. R8 17. R8 18. R8 19. R8 20. 21. 22. O6 23. O6 24. O6 25. O6 26. O6 27. D7 28. D7 29. 30. R8 31. R8 Zdroj: vlastní návrh
O6 O6 O6 O6 O6 D7 D7
3. člen pp R8 R8 R8 R8 R8
O6 O6 O6 O6 O6 D7 D7 R8 R8 R8 R8
R8 R8 R8 R8
R8 R8 R8 R8 R8
R8 R8 R8
O6 O6 O6
Vedoucí zaměstnanec, který rozpisy směn provádí, eviduje počet odpracovaných hodin jednotlivých zaměstnanců. Rozpis je sestavován tak, aby nedocházelo k velkým rozdílům v počtu odpracovaných hodin mezi jednotlivými zaměstnanci. Vedoucí 40
zaměstnanec také sleduje, kolik hodin mají zaměstnanci za dané období ještě odpracovat nebo kolik hodin jim přebývá. Podle toho sestavuje rozpisy. V tabulce 13 jsou uvedeny jednotlivé začátky a konce pracovních směn jednotlivých kategorií zaměstnanců. Tabulka 13 Začátek a konec pracovní doby jednotlivých kategoriií zaměstnanců začátek pracovní doby konec pracovní doby lékař D 7:00 15:30 lékař P 7:00 24:00 lékař N 0:00 7:00 lékař CD 0:00 24:00 sestra R 7 6:45 14:15 sestra O 5 13:45 19:15 sestra D 12 6:45 19:15 sestra N 12 18:45 7:15 pomocný personál R 8 6:00 14:30 pomocný personál O 6 13:45 20:15 pomocný personál D 7 7:00 14:30 Zdroj: vlastní návrh
Ambulantní pracoviště Ambulantní pracoviště jsou součástí nemocnice. Patří k lůžkovým oddělením. Na těchto pracovištích jsou zaměstnání lékaři z příslušného lůžkového oddělení. Na ambulancích pracují také zdravotní sestry. Ty vykonávají svoji práci pouze na tomto ambulantním pracovišti. Zdravotní sestry na ambulanci mají jednosměnnný pracovní režim rozdělený na pět pracovních dnů. Stanovená pracovní doba je 40 hodin týdně. Ambulance začínají svůj provoz v 7:00 hodin a končí v 15:00 hodin. Zdravotní sestry čerpají přestávku na jídlo a oddech v délce 30 minut. Sestry se při čerpání přestávky vzájemně střídají. Sestry jsou na pracovišti v 6:45 hodin a pracovní doba jim končí v 15:15 hodin. Pracovní doba lékařů je stanovena podle rozpisu služeb na lůžkovém oddělení. Každý pracovní den někteří lékaři pracují na ambulanci a někteří lékaři pracují na lůžkovém 41
oddělení. Lékaři se při výkonu těchto činností pravidelně střídají. Během svojí pracovní doby lékaři čerpají přestávku na jídlo a oddech v délce 30 minut. I lékaři se při čerpání přestávky vzájemně střídají.
Soukromé ordinace V soukromé ordinaci pracuje jeden lékař a jedna zdravotní sestra. Ordinační dobu stanovuje lékař. V těchto ordinacích je stanovena rovnoměrná pracovní doba a je rozložená na pět dní v týdnu. V těchto soukromých ordinacích pracují lékaři různých oborů, od praktických lékařů až po specialisty z jednotlivých oblastí. V tabulce 14 je uvedena ordinační doba praktického lékaře z Prahy 2. Tabulka 14 Ordinační hodiny praktického lékaře začátek ordinace konec ordinace Pondělí 7:30 14:00 Úterý 7:30 13:00 Středa 7:30 14:00 Čtvrtek 10:00 18:00 Pátek 7:30 12:00 Zdroj: vlastní návrh
Záchranná sluţba Na záchranné službě pracují lékaři i zdravotní sestry společně. Je to velmi náročná práce, jak fyzicky tak duševně, pro všechny zaměstnance. Některé zdravotní sestry mají svoje pracoviště na dispečinku. Zde přijímají telefonáty od pacientů. Speciálně vyškolené sestry poskytují základní zdravotnické rady a pokyny k provádění první pomoci. Také koordinují výjezdy sanitek. V sanitce je přítomen lékař a vyškolená zdravotní sestra. Sanitku řídí zkušený řidič, který musí jezdit opatrně, ale dostatečně rychle, aby byl dodržen zákonem stanovený limit dojezdu na místo s postiženým člověkem. 42
Lékaři a sestry mají společný rozpis služeb, který je uveden v tabulce 15. Tabulka 15 Rozpis služeb lékařů a sester pondělí úterý 1. směna lékařů 1. směna sester 2. směna lékařů 2. směna sester 1. týden 3. směna lékařů 3. směna sester 4. směna lékařů 4. směna sester 1. směna lékařů 1. směna sester 2. směna lékařů 2. směna sester 2. týden 3. směna lékařů 3. směna sester 4. směna lékařů 4. směna sester 1. směna lékařů 1. směna sester 2. směna lékařů 2. směna sester 3. týden 3. směna lékařů 3. směna sester 4. směna lékařů 4. směna sester 1. směna lékařů 1. směna sester 2. směna lékařů 2. směna sester 4. týden 3. směna lékařů 3. směna sester 4. směna lékařů 4. směna sester Zdroj: vlastní návrh
středa
čtvrtek pátek
D 7-19 D 7-19 D 7-19
sobota
neděle
N 19-7 N 19-7 N 19-7 N 19-7
N 19-7 N 19-7 N 19-7
D 7-19 D 7-19 D 7-19 D 7-19 D 7-19 D 7-19
D 7-19 D 7-19 D 7-19
N 19-7 N 19-7 N 19-7 N 19-7
N 19-7 N 19-7 N 19-7
D 7-19 D 7-19
N 19-7 N 19-7 N 19-7
D 7-19 D 7-19 D 7-19 D 7-19
D 7-19 D 7-19 D 7-19
N 19-7 N 19-7 N 19-7 N 19-7 N 19-7 N 19-7
N 19-7 N 19-7 N 19-7
D 7-19 D 7-19 D 7-19 D 7-19
D 7-19 D 7-19 D 7-19
43
N 19-7 N 19-7
Zaměstnanci mají rozvrženou pracovní dobu v intervalu 7:00 až 19:00 hodin pro práci přes den, v intervalu 19:00 až 7:00 hodin pro práci v noci. V tomto intervalu v délce 12 hodin mají zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech ve 2 intervalech, každý v délce 30 minut. Při jejich čerpání se vzájemně střídají. Zaměstnanci v každém intervalu odpracují 11 hodin. Pokud mají zaměstnanci odpracované nějaké hodiny nad stanovený limit týdenní pracovní doby, jsou jim tyto hodiny navíc počítány jako přesčasové a proplaceny. Stanovená týdenní pracovní doba je pro všechny zaměstnance 37,5 hodin, protože vykonávají nepřetržitý pracovní režim.
Domácí péče V domácí péči pracují pouze zdravotní sestry. Ty docházejí za jednotlivými pacienty a poskytují jim zdravotnické a ošetřovatelské služby. Poskytované úkony jsou vykonávány na základě ordinace ošetřujících lékařů jednotlivých pacientů. Většina pacientů má ošetřovatelské výkony ordinovány během pracovního týdne. Někteří pacienti v domácí péči však potřebují péči sedm dní v týdnu. Z toho vyplývá, že sestry mají rozvrženou pracovní dobu na sedm dní v týdnu. Sestry mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Stanovená pracovní doba je 40 hodin týdně. Každá zdravotní sestra má na starost určitý okruh pacientů. Někteří z těchto pacientů mají ordinovány výkony jednou až pětkrát týdně, někteří pacienti mají ordinovány výkony na sedm dní v týdnu. K některým pacientům chodí sestra jednou denně, k některým dvakrát denně a k některým třikrát denně. Sestra zná svůj rozpis pracovní doby minimálně 14 dní dopředu. Seznam pacientů dostane nejpozději den předem. Každý den několik sester chodí k pacientům s večerní ordinací. O víkendech také pracuje několik sester. Ty chodí k pacientům s ordinacemi na sedm dní v týdnu. Sestry se u těchto večerních a víkendových ordinací pravidelně střídají. Pokud sestra čerpá dovolenou nebo je nemocná, jsou její pacienti dočasně rozděleni mezi ostatní sestry.
44
Počet odpracovaných hodin se stanovuje podle ordinace lékaře. Každý předepsaný výkon má stanovený časový interval. Tyto intervaly se sečtou a ke každému z nich se připočte ještě 15 minut. Tyto minuty navíc jsou stanoveny na přesun sestry mezi jednotlivými pacienty. Při sestavování skupin pacientů se zohledňuje jejich bydliště. Je snaha o přidělování pacientů s blízkými adresami. Pokud by někteří pacienti byli od sebe příliš vzdáleni, prodlužuje se interval na přesun až na 30 minut. Po návratu od pacientů sestra ještě zapíše do dokumentace pacientů provedený výkon a dobu jeho provedení. V tabulce 16 je uveden příklad rozpisu pracovní doby jednotlivých sester. Tabulka 16 Rozpis pro jednotlivé sestry pondělí 1. sestra 6 2. sestra 7 3. sestra 12 4. sestra 11 5. sestra 12 6. sestra 0 7. sestra 0 8. sestra 0 Zdroj: vlastní návrh
úterý 11 10 8 0 0 0 9 12
středa 8 0 0 11 8 10 12 0
čtvrtek 0 0 7 9 0 12 12 10
pátek 6 5 8 0 10 10 0 11
sobota 12 12 11 0 0 0 0 0
neděle 12 12 11 0 0 0 0 0
Uvedený příklad je pouze na jeden týden. O víkendech se sestry střídají po třech osobách. Přes týden mají tři sestry pracovní dobu 10 až 12 hodin, aby byly zajištěny i večerní ordinace lékařů. Některé sestry chodí k pacientům již od ranních hodin, některé chodí k pacientům až v dopoledních hodinách. Je to závislé na druhu výkonu a jeho opakování. Pokud má sestra rozpis pacientů na víkend, má vždy v pondělí volný den. Majitelka společnosti, která rozpis sestavuje, dbá na to, aby sestry měly po 4 týdnech vyrovnaný počet hodin. Ten odpovídá stanovenému týdenímu rozsahu a celkem za toto období činí 160 hodin.
45
3.6 Zaměstnanci v záchranných sloţkách Mezi záchranné složky patří policisté, hasiči a zdravotníci ze záchranné služby. Tito zaměstnanci pracují v nepřetržitém pracovním režimu po sedm dní v týdnu. Stanovená týdenní pracovní doba činí 37,5 hodin. Za příklad budou uvedeni příslušníci policejních a hasičských sborů. Práce zdravotníků ze záchranné služby byla posána výše (bod 3.5).
Policisté Policisté pracující na služebnách jsou v terénu 24 hodin denně. Z toho vyplývá, že mají nepřetržitý pracovní režim. Stanovená týdenní pracovní doba je 37,5 hodin. V tabulce 17 je uveden příklad rozpisu směn policistů z terénu. Tabulka 17 Rozpis směn policistů pondělí úterý 1. skupina policistů 12 - D 12 - D 2. skupina policistů 12 - N 12 - N 1. týden 3. skupina policistů 4. skupina policistů 1. skupina policistů 2. skupina policistů 2. týden 3. skupina policistů 12 - N 12 - N 4. skupina policistů 12 - D 12 - D 1. skupina policistů 12 - N 12 - N 2. skupina policistů 12 - D 12 - D 3. týden 3. skupina policistů 4. skupina policistů 1. skupina policistů 2. skupina policistů 4. týden 3. skupina policistů 12 - D 12 - D 4. skupina policistů 12 - N 12 - N Zdroj: vlastní návrh
46
středa
čtvrtek
12 - D 12 - N 12 - N 12 - D
12 - D 12 - N 12 - N 12 - D
12 - N 12 - D 12 - D 12 - N
pátek 12 - D 12 - N
sobota 12 - D 12 - N
neděle 12 - D 12 - N
12 - N 12 - D 12 - N 12 - D
12 - N 12 - D 12 - N 12 - D
12 - N 12 - D 12 - N 12 - D
12 - D 12 - N
12 - D 12 - N
12 - D 12 - N
12 - N 12 - D 12 - D 12 - N
Policisté na služebně mají rozvrženou pracovní dobu v intervalu 7:00 až 19:00 hodin pro práci přes den, v intervalu 19:00 až 7:00 hodin pro práci v noci. V tomto intervalu v délce 12 hodin mají zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech ve 2 intervalech, každý v délce 30 minut. Při jejich čerpání se vzájemně střídají. Zaměstnanci v každém intervalu odpracují 11 hodin. Pokud mají zaměstnanci odpracované nějaké hodiny nad stanovený limit týdenní pracovní doby, jsou jim tyto hodiny navíc počítány jako přesčasové a proplaceny.
Hasiči Příslušníci hasičského sboru mají po celé republice stejný rozvrh pracovní doby. Hasiči jsou rozděleni do 3 skupin. Je to směna A, směna B, směna C. Číslo před jednotlivými skupinami znamená konkrétní datum daného měsíce. Tyto tři směny se pravidelně střídají po 24 hodinách. Pak mají 2 dny volna. Rozpis shodný pro všechny hasiče je uveden v tabulce 18. Tabulka 18 Rozpis směn za měsíc srpen 2011 pondělí úterý středa 1-A 2-B 3-C 8-B 9-C 10-A 15-C 16-A 17-B 22-A 23-B 24-C 29-B 30-C 31-A Zdroj: vlastní návrh
čtvrtek 4-A 11-B 18-C 25-A
pátek 5-B 12-C 19-A 26-B
sobota 6-C 13-A 20-B 27-C
neděle 7-A 14-B 21-C 28-A
Pracovní den pro každou směnu začíná v 7:00 hodin. Nově nastupující se nejprve seznámí s případy z minulého dne. Pak se prověří funkčnost používané techniky. Hasiči také procvičují svou fyzickou kondici a odbornou připravenost. Při vyhlášení poplachu všichni přítomní vyjedou k nahlášené události. Směna končí druhý den v 7:00 hodin ráno. Z uvedených 24 hodin se počítá do pracovní doby 16 hodin, 8 hodin připadá na pohotovost.
47
3.7 Vyhodnocení Jak vyplynulo z uvedených příkladů, zaměstnanci mají často jednosměnný pracovní provoz s rovnoměrným rozvržením pracovní doby. Zde je stanovena týdenní pracovní doba 40 hodin. Zaměstnanci pracují ve všedních dnech od pondělí do pátku. Toto rozvržení bývá platné u většiny administrativních zaměstnanců. Pokud zaměstnanci nepracují v administrativě, mají velmi často směnný provoz s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby. Pokud se zaměstnanci pravidelně střídají, mají stanovenou kratší týdenní pracovní dobu, buď 37,5 hodin při třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, nebo 38,75 hodin při dvousměnném pracovním režimu. V mnoha případech zaměstnanci pracují během celého týdne, včetně sobot a nedělí. Jak z uvedených příkladů vyplývá, u každého zaměstnání je určitý charakteristický rozvrh pracovní doby. Pro administrativní činnosti je charakteristický jednosměnný pracovní režim. V tomto pracovním režimu se zaměstnanci nestřídají. Typ rozvržení pracovní doby je závislý na rozhodnutí zaměstnavatele. Nejčastěji se vyskytuje pevně stanovený začátek a konec pracovní doby, pružná pracovní doba. Ve směnných provozech se nejčastěji vyskytuje rozpis směn po 12 hodinách. Někdy zaměstnavatel zvolí interval v délce 12 hodin, do kterého zahrne i stanovené přestávky na jídlo a oddech, takže zaměstnanec v daném intervalu odpracuje méně než 12 hodin. Někdy zaměstnavatel stanoví interval v délce 12 hodin, ale stanovené přestávky na jídlo a oddech v něm zahrnuty nejsou, zaměstnanec tak tráví v zaměstnání více než 12 hodin. Z uvedených příkladů vyplynulo, že zaměstnavatelé dodržují zákoník práce ohledně stanovování pracovní doby a čerpání přestávek na jídlo a oddech.
48
4 Závěr 4.1 Novela zákoníku práce Každý zákon v průběhu své platnosti prochází různými úpravami. To se týká také zákoníku práce. Poslanecká sněmovna odsouhlasila novelizaci19 zákoníku práce. Tato novela by měla platit od 1. 1. 2012, ale Senát novelu zamítl a vrátil Poslanecké sněmovně. Je pravděpodobné, že Poslanecká sněmovna v současném složení veto Senátu přehlasuje. V připravované novele je stanoveno mnoho změn. Zde budou uvedeny pouze změny týkající se rozvržení pracovní doby. Délka pracovní směny by měla činit maximálně 12 hodin, bez ohledu na rozvržení pracovní doby, a to nejen u nerovnoměrného rozvržení, ale i u rovnoměrného rozvržení. Za práci v noci má být považováno odpracování minimálně tří hodin v noční době alespoň jednou týdně. Fond pracovní doby při pružném rozvržení pracovní doby by se měl vyrovnat až po 26 týdnech v případě, že u zaměstnavatele není zřízena odborová organizace. V případě, že by byla u zaměstnavatele uzavřena kolektivní smlouva, k vyrovnání by došlo až po 52 týdnech. Při evidenci pracovní doby u jednotlivých zaměstnanců se bude muset uvádět začátek a konec pracovní doby. Pokud by zaměstnavatel zavedl konto pracovní doby, odpadla by mu povinnost vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou a skutečně odpracovanou dobou. Zaměstnavatel by mohl nově zahrnout odměnu za práci přesčas do běžné mzdy všem zaměstnancům. V současnosti může toto odměňování použít jen u vedoucích zaměstnanců. 19
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=411&CT1=0 (data k 20. 10. 2011)
49
4.2 Návrhy změn Každý zákon prochází v průběhu času různými novelizacemi. Poslední novela zákoníku práce je v současnosti vrácena Senátem do Poslanecké sněmovny. I přes všechny uskutečněné a připravované novely by se ještě dalo navrhnout několik úprav. Poskytování nepřetržitého odpočinku mezi jednotlivými směnami a poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu by se mohlo změnit na poskytování nepřetržitého odpočinku mezi ukončením práce a zahájením práce. V tomto případě by byla zohledněna nejen naplánovaná pracovní směna, ale i případná práce přesčas. Také by bylo vhodné stanovit možnost evidence pracovních poměrů mladistvých zaměstnanců. Tuto evidenci by mohl provádět Úřad práce příslušný podle trvalého bydliště mladistvého. Úřad práce by zaměstnavateli na jeho písemnou žádost poskytl výpis všech pracovních poměrů mladistvého. V současné době je stanovená týdenní pracovní doba pro mladistvé ve výši 40 hodin u všech zaměstnavatelů dohromady. Pokud by některý ze zaměstnavatelů mladistvého zaměstnal nad stanovený rámec, porušil by zaměstnavatel zákon a hrozila by mu sankce. Dnes je toto ošetřeno pouze čestným prohlášením mladistvého a jeho povinností informovat o vzniklé změně.
4.3 Souhrn Každé rozvržení pracovní doby má svoje výhody a nevýhody. Toto hodnocení nejvíce vnímají zaměstnanci, kterých se konkrétní rozvržení týká. Pokud má zaměstnanec rovnoměrné rozvržení pracovní doby a výkon práce stanoven ve dnech pondělí až pátek, zná po celou dobu pracovního poměru přesný rozvrh pracovní doby. Tomu může snadno přizpůsobit veškerou mimopracovní činnost. Pokud má zaměstnanec nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a výkon práce stanoven ve dnech pondělí až neděle, zná rozvržení pracovní doby jen na určitý počet dní. Sice musí být s rozpisem seznámen nejpozději dva týdny dopředu, ale při plánování mimopracovních aktivit to má již obtížnější.
50
Nejvíce obtíží bude zaměstnancům s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby činit zajištění hlídání malých dětí. Ne všichni zaměstnanci mají možnost umístit své malé děti do předškolních zařízení. Pokud se jim to podaří, budou muset vyřešit problém s jejich doprovodem do zařízení a s jejich vyzvednutím ze zařízení. Problém nastane, pokud budou zaměstnanci v daný den po celou dobu v zaměstnání, protože ve většině těchto případů mají zaměstnanci 12 hodinové směny. Zaměstnanci toto řeší tak, že děti odvedou do zařízení jejich partneři, případně přátelé a sousedi, kteří děti do předškolních zařízení také posílají. Obdobný problém bude i s dětmi, které navštěvují první stupeň základní školy, protože pro tyto malé děti je provoz na silnicích nebezpečný. Pokud chce zaměstnanec s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby navštěvovat nějaký zájmový kurz, má také složitější výběr než zaměstnanec s rovnoměrným rozvržením pracovní doby. Musí pečlivěji volit, protože by mohl přijít o mnoho hodin, za které si zaplatí. Někteří pořadatelé kurzů toto pracovní rozvržení akceptují a některé kurzy jsou vedeny v dopoledních, odpoledních i večerních hodinách, takže zaměstnanci si mohou vybrat hodinu tak, jak jim vyhovuje. Zaměstnanci s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby mají výhodu v tom, že mívají volný den i ve všedních dnech (pondělí až pátek). V těchto dnech si mohou bez obtíží zařídit různé potřebné věci, jako například návštěva různých úřadů, návštěva lékaře, vyřízení reklamací a další. Výhoda spočívá v tom, že si to zaměstnanec může vyřídit podle vlastních potřeb a nemusí si na takové činnosti brát náhradní volno, neplacné volno, dovolenou. Také se nemusí obávat, že by mu zaměstnavatel volno na vyřízení těchto záležitostí neposkytl.
51
Literatura Primární zdroje Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
Monografie ARNOLD, J., SILVESTER, J., PATTERSON, F., ROBERTSON, I., COOPER, C., BURNES, B. Psychologie práce pro manažery a personalisty. 1. vydání. Brno: Computer press, 2007. 629 s. ISBN 978-80-251-1518-3. BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo. 4. doplněné a přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 612 s. ISBN 978-80-7400-186-4. BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce – komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 1146 s. ISBN 978-80-7400-317-2. GALVAS, M., GREGOROVÁ, Z., HRABCOVÁ, D. Základy pracovního práva. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 303 s. ISBN 978-80-7380-243-1. HROUZKOVÁ, V. Pracovní právo. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2009. 264 s. ISBN 978-80-86730-44-8. JAKUBKA, J., HLOUŠKOVÁ, P., HOFMANNOVÁ, E., KNEBL, P., SCHMIED, Z., TOMANDLOVÁ, L., TRYLČ, L. Zákoník práce – prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2011. 5. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, 2011. 1199 s. ISBN 978-80-7263-637-2. KOCOUREK, J. Zákoník práce 2011. 1. vydání. Praha: Eurounion, 2011. 607 s. ISBN 978-80-7317-088-2.
52
KUBÍNKOVÁ, M. a kol. Nový zákoník práce s účinností od 1. ledna 2007 a související předpisy, s exkluzivním výkladem a příklady pro praxi. 1. vydání. Praha: Sondy, 2006. 507 s. ISBN 80-86846-15-6. STÝBLO, J., URBAN, J., VYSOKAJOVÁ, M. Meritum personalistika. 4. Vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 1008 s. ISBN 978-80-7357-627-1.
Internetové zdroje http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=411&CT1=0
53
Přílohy Příloha 1 Návrh rozhodnutí o pracovní době
Zaměstnavatel (název a sídlo zaměstnavatele)
Rozhodnutí o rozvrţení pracovní doby
V návaznosti na příslušná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“ 1) Ustanovení: délka pracovní doby všech zaměstnanců je stanovena na 40 hodin týdně 2) Rozvržení: pracovní doba je rozvržena od pondělí do pátku 3) Zavedení: pružné rozvržení pracovní doby pro všechny zaměstnance Volitelný úsek pracovní doby = začátek
6:00 hodin – 8:59 hodin
pracovní doby Pevný úsek pracovní doby včetně přestávky
9:00 hodin – 14:00 hodin
na jídlo a oddech ve výši 30 minut Volitelný úsek pracovní doby = konec
14:01 hodin – 18:00 hodin
pracovní doby
4) Uložení: - všichni vedoucí zaměstnanci jsou povinni poskytovat podřízeným zaměstnancům nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v rámci pevného úseku pracovní doby - všichni vedoucí pracovníci jsou povinni zajistit průkaznou evidenci údajů ohledně pracovní doby
- všichni vedoucí zaměstnanci jsou povinni seznámit svoje podřízené s tímto rozhodnutím nejpozději 14 dní před nabytím jeho účinnosti - všichni zaměstnanci jsou povinni evidovat zahájení a ukončení pracovní doby, přerušení pracovní doby (povinné přestávky na jídlo a oddech, překážky v práci) - všichni zaměstnanci jsou povinni prokázat překážky v práci a dobu jejich trvání svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci 5) Určení: pracovní doba pro zaměstnance na služební cestě a pro účely vyúčtování náhrad cestovních výdajů je stanovena v rozmezí 8:00 hodin až 16:30 hodin, včetně přestávky na jídlo a oddech ve výši 30 minut
Jméno, příjmení, funkce oprávněného pracovníka pro vydávní rozhodnutí o pracovní době
Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dne …. Nahrazuje rozhodnutí ze dne ….
