Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Katedra ekonomiky životního prostředí

Dopady zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv na odvětví výroby a spotřeby v České republice Disertační práce

Autor: Ing. Jarmila Zimmermannová Školitel: prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc. Studijní obor: Hospodářská politika Praha: březen 2008

Prohlášení Prohlašuji, že disertační práci s názvem „Dopady zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv na odvětví výroby a spotřeby v České republice“ jsem vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu jsem v textu náležitě označila a její seznam uvádím na konci práce.

____________________ Jarmila Zimmermannová V Praze, dne 20. března 2008

1

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především své školitelce prof. Ing. Jiřině Jílkové, CSc. za její trpělivost, cenné připomínky a konzultace. Děkuji také ostatním členům Katedry ekonomiky životního prostředí za jejich podnětné komentáře, zejména doc. Ing. Petru Šauerovi, CSc. Zvláštní dík patří mému manželovi za trpělivost, připomínky a čas strávený nad korekcemi této práce.

2

Abstrakt Hlavním cílem disertační práce je analýza nepřímých krátkodobých meziodvětvových dopadů zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu na jednotlivé sektory OKEČ v České republice, konkrétně dopady do cen produkce jednotlivých sektorů OKEČ. Jako nástroj analýzy slouží krátkodobý cenový model vytvořený v rámci disertační práce. Dílčím cílem je potom analýza přímých dopadů, kde je pozornost soustředěna pouze na dopady na průměrné ceny a výdaje jednotlivých sektorů OKEČ. V rámci hlavního cíle práce je analyzováno pět různých variant zdanění, přičemž je zkoumán vliv zdanění jednotlivých komodit na změny cen produkce jednotlivých odvětví OKEČ a poté porovnány dvě varianty zahrnující zdanění všech komodit. U hlavního cíle práce jsou dále formulovány dvě hypotézy, které budou na základě dosažených výsledků potvrzeny nebo popřeny. Jako metodika pro dosažení hlavního cíle byla zvolena Leontiefova metodu input – output analýzy (Leontief, 1966), která slouží pro vytvoření cenového modelu pro Českou republiku. Zvolená metoda je vhodná zejména pro analýzu krátkodobých meziodvětvových dopadů, přičemž předpokladem je, že nedojde ke změně stávajících technologií, smluv a ke změně vzájemných meziodvětvových vazeb a vztahů. Toto je současně i omezením vytvořeného cenového modelu. Vědeckým přínosem disertační práce je vytvoření makroekonomického krátkodobého cenového modelu pro Českou republiku na základě Leontiefovy metody input – output analýzy a propočítání krátkodobých dopadů nových daní na energetické produkty na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ. Dle dostupných informací autorky nebyly dosud daně na energetické produkty v České republice analyzovány pomocí Leontiefovy metody input – output analýzy, dostatečně rovněž nebyly analyzovány dopady energetických daní na jednotlivé sektory OKEČ. Disertační práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola je věnována úvodu do problému environmentální daňové regulace. Druhá kapitola představuje teorie a koncepty analýzy dopadů daní. Třetí kapitola se zabývá modely a empirickým výzkumem v oblasti dopadů tzv. ekologických daní. Čtvrtá kapitola představuje základní praktické aspekty zavádění nových daní na energetické produkty v České republice a uvádí data potřebná pro makroekonomickou daňovou analýzu. Pátá kapitola obsahuje popis použité metodiky a popis sestrojení aplikovaného modelu. Šestá kapitola sumarizuje výsledky simulací přímých dopadů zdanění na průměrné ceny pro podniky a na výdaje jednotlivých sektorů OKEČ. Sedmá kapitola obsahuje výsledky meziodvětvové analýzy nepřímých makroekonomických dopadů pro všechny zvolené varianty, součástí kapitoly je i vyhodnocení hypotéz a rozbor dosažených výsledků.

3

Abstract The main target of the thesis is analysing of short-term indirect cross-sectoral impacts of taxation of electricity, solid fuels and natural gas on particular sectors of NACE in the Czech Republic, especially impacts on production prices. The key instrument for the analysis is the short-term price model for the Czech Republic, created as a component of the thesis. A secondary target is focused on the analysis of direct impacts, especially impacts on prices and expenditures of particular sectors of NACE. Within the scope of the main target, there are five different variants of taxation. For each of them the impact of taxation of particular commodities on changes in production prices of particular sectors of NACE is simulated. Than two different variants, both of them including taxation of all commodities, are compared. The thesis includes also two hypotheses, which are going to be confirmed or disproved on the basis of obtained results. For achieving the main target the methodology of Leontief input – output analysis was chosen (Leontief, 1966). This is the key instrument for creating short-term price model for the Czech Republic. This method is suitable especially for analysing short-term cross-sectoral impacts, however under necessary condition of no changes in current technologies, agreements and cross-sectoral relations. This condition represents strict limitation for the price model created for the thesis. Regarding scientific contribution, the main asset of this thesis is creation of macroeconomic short-term price model for the Czech Republic, which is based on methodology of Leontief input – output analysis. The additional contribution is calculation of the short-term impacts of new environmental taxation on production prices of particular sectors of NACE. Considering available information, environmental taxes in the Czech Republic have not been analysed by Leontief input - output methodology yet. There is not also sufficient analysis of environmental taxes impacts on particular sectors of NACE in the Czech Republic. The thesis is divided to seven chapters. The first chapter focuses on introduction to environmental tax regulation issue. The second chapter presents theories and concepts of taxation impact analysis. The third chapter focuses on models and empirical research in environmental taxation area. The fourth chapter is dealing with basic practical aspects of introduction of new energy taxation in the Czech republic and presents data useful for the following analysis. The fifth chapter consists of describing of applied methodology and describing of creation of the price model. The sixth chapter summarises results of simulation of direct impact of taxation on average prices for companies and on expenditures of particular sectors of NACE. The seventh chapter presents results of cross-sectoral analysis of indirect macroeconomic impacts for all variants; the chapter includes also testing of hypotheses and comments of final results.

4

Obsah ÚVOD........................................................................................................................................................................... 9 1.

ÚVOD DO PROBLÉMU ENVIRONMENTÁLNÍ DAŇOVÉ REGULACE ............................................. 13 1.1. DAŇOVÁ TEORIE – ULOŽENÍ OPTIMÁLNÍ DANĚ .............................................................................................. 13 1.2. PIGOUVIÁNSKÁ DAŇ V PRAKTICKÉ HOSPODÁŘSKÉ POLITICE ......................................................................... 15

2.

TEORIE A KONCEPTY ANALÝZY DOPADŮ EKOLOGICKÝCH DANÍ............................................ 18 2.1. DŮSLEDKY ZDANĚNÍ U SPOTŘEBNÍCH DANÍ Z PALIV A ENERGIE ............................................................. 18 2.2. DOPADY EKOLOGICKÝCH DANÍ NA KONKURENCESCHOPNOST ............................................................... 20 2.2.1. Co je to konkurenceschopnost .......................................................................................................... 20 2.2.2. Porterova hypotéza........................................................................................................................... 23 2.2.3. Hypotéza dvojí dividendy a sektorová konkurenceschopnost........................................................... 28 2.3. DOPADY EKOLOGICKÝCH DANÍ NA TECHNOLOGICKOU ZMĚNU .............................................................. 31

3.

MODELY A EMPIRICKÉ ANALÝZY DOPADŮ EKOLOGICKÝCH DANÍ ........................................ 34 3.1. TEORIE MODELOVÁNÍ DOPADŮ EKOLOGICKÝCH DANÍ............................................................................ 34 3.2. EMPIRICKÝ VÝZKUM .............................................................................................................................. 38 3.2.1. Ex post analýzy................................................................................................................................. 38 3.2.2. Ex ante analýzy................................................................................................................................. 51 3.2.3. Přehled výzkumu prováděného v České republice............................................................................ 54 3.3. ZÁVĚRY PRO DISERTAČNÍ PRÁCI ............................................................................................................ 57

4.

ASPEKTY NOVÉHO EKOLOGICKÉHO ZDANĚNÍ V ČR..................................................................... 59 4.1. SMĚRNICE 2003/96/ES .......................................................................................................................... 59 4.1.1. Vznik směrnice.................................................................................................................................. 59 4.1.2. Účel směrnice ................................................................................................................................... 59 4.1.3. Vztah směrnice 2003/96/ES k jednotlivým sektorům OKEČ ............................................................ 60 4.1.4. Implementace směrnice 2003/96/ES v ČR – zákon č. 261/2007 Sb.................................................. 62 4.2. PRŮMĚRNÉ CENY PALIV A ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČESKÉ REPUBLICE ................................................... 64 4.3. SPOTŘEBA PALIV A ELEKTRICKÉ ENERGIE PODLE JEDNOTLIVÝCH SEKTORŮ OKEČ ............................... 69 4.4. ENERGETICKY NÁROČNÁ ODVĚTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................................ 73

5.

POPIS A SESTROJENÍ APLIKOVANÉHO MODELU............................................................................. 74 5.1. 5.2.

OBECNÉ ZÁSADY A PŘEDPOKLADY ........................................................................................................ 74 METODIKA PRO URČENÍ PŘÍMÝCH DOPADŮ ZDANĚNÍ NA PRŮMĚRNÉ CENY A NA VÝDAJE JEDNOTLIVÝCH SEKTORŮ OKEČ ........................................................................................................... 74 5.2.1. Dopady spotřebních daní z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu na průměrnou cenu elektřiny, pevných paliv a zemního plynu......................................................................................... 75 5.2.2. Dopady zvýšení průměrné ceny elektřiny, pevných paliv a zemního plynu pro průmysl na výdaje jednotlivých sektorů národního hospodářství................................................................................... 76 5.3. METODIKA PRO PROVEDENÍ MEZIODVĚTVOVÉ ANALÝZY NEPŘÍMÝCH DOPADŮ ..................................... 77 5.3.1. Agregovaná input-output tabulka a její sestrojení ........................................................................... 77 5.3.2. Input koeficienty a Leontiefova matice............................................................................................. 82 5.3.3. Sestrojení cenového modelu a výpočet cenových indexů.................................................................. 96 5.3.4. Varianty a hypotézy u meziodvětvového dopadu ............................................................................ 106 6.

VÝSLEDKY SIMULACÍ PŘÍMÝCH DOPADŮ ....................................................................................... 109 6.1. PŘÍMÉ DOPADY NA CENY ..................................................................................................................... 109 6.1.1. Přímé dopady spotřebních daní z elektřiny na průměrnou cenu elektřiny ..................................... 109 6.1.2. Přímé dopady spotřebních daní z pevných paliv na průměrnou cenu pevných paliv ..................... 109 6.1.3. Přímé dopady spotřebních daní ze zemního plynu na průměrnou cenu zemního plynu ................. 112 6.2. PŘÍMÉ DOPADY NA VÝDAJE .................................................................................................................. 114 6.2.1. Přímé dopady spotřebních daní z elektřiny na výdaje odvětví OKEČ............................................ 114 6.2.2. Přímé dopady spotřebních daní z pevných paliv na výdaje odvětví OKEČ.................................... 116 6.2.3. Přímé dopady spotřebních daní ze zemního plynu na výdaje odvětví OKEČ ................................. 117

5

7.

VÝSLEDKY MEZIODVĚTVOVÉ ANALÝZY NEPŘÍMÝCH DOPADŮ ............................................. 120 7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5. 7.6.

MEZIODVĚTVOVÉ DOPADY SPOTŘEBNÍCH DANÍ NA ELEKTŘINU ........................................................... 120 MEZIODVĚTVOVÉ DOPADY SPOTŘEBNÍCH DANÍ NA PEVNÁ PALIVA ...................................................... 122 MEZIODVĚTVOVÉ DOPADY SPOTŘEBNÍCH DANÍ NA ZEMNÍ PLYN .......................................................... 125 MEZIODVĚTVOVÉ DOPADY SPOTŘEBNÍCH DANÍ NA ELEKTŘINU, PEVNÁ PALIVA A ZEMNÍ PLYN – VARIANTA BEZ OSVOBOZENÍ ................................................................................................................ 128 MEZIODVĚTVOVÉ DOPADY SPOTŘEBNÍCH DANÍ NA ELEKTŘINU, PEVNÁ PALIVA A ZEMNÍ PLYN – OSVOBOZENÍ PALIV PRO VÝROBU ELEKTŘINY A KOKSU, ZDANĚNÍ KOKSU ............................................ 133 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ ..................................................................................................................... 136

ZÁVĚR..................................................................................................................................................................... 139 POUŽITÁ LITERATURA ..................................................................................................................................... 143 PŘÍLOHA ................................................................................................................................................................ 150

6

Seznam obrázků a tabulek obrázek 4.1: Uhlí pro průmysl - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 1 tuna)............................65 obrázek 4.2: Uhlí pro výrobu elektřiny - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 1 tuna) ..............65 obrázek 4.3 : Koksovatelné uhlí pro průmysl - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 1 tuna) ....66 obrázek 4.4: Elektřina pro průmysl - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 1 kWh) ...................67 obrázek 4.5: Zemní plyn pro průmysl - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 107 kCal spalného tepla)...................................................................................................67 obrázek 4.6: Zemní plyn pro výrobu elektřiny - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 107 kCal spalného tepla)....................................................................................68 obrázek 4.7: Spotřeba pevných paliv v tunách v ČR podle agregovaných odvětví OKEČ......69 obrázek 4.8: Spotřeba elektřiny v MWh v ČR podle agregovaných odvětví OKEČ ...............71 obrázek 4.9: Spotřeba zemního plynu v GJ v ČR podle agregovaných odvětví OKEČ...........72 tabulka 5.1: Minimální sazby daní - elektřina ..........................................................................74 tabulka 5.2: Minimální sazby daní - pevná paliva a zemní plyn ..............................................74 tabulka 5.3: Odhady cenových elasticit ve výrobních sektorech v zemích OECD ..................77 tabulka 5.4: Schéma input-output tabulky ................................................................................77 tabulka 5.5: Agregovaná symetrická input - output tabulka ČR pro rok 2003 v mil. Kč .........80 tabulka 5.6: Koeficienty přímých nákladů (mezispotřeby) pro ČR, rok 2003 – část 1 ............85 tabulka 5.7: Koeficienty přímých nákladů (mezispotřeby) pro ČR, rok 2003 – část 2 ............86 tabulka 5.8: Leontiefova matice – část 1 ..................................................................................91 tabulka 5.9: Leontiefova matice – část 2 ..................................................................................92 tabulka 5.10: Inverzní transponovaná Leontiefova matice – část 1..........................................94 tabulka 5.11: Inverzní transponovaná Leontiefova matice – část 2..........................................95 tabulka 5.12: Tvar input-output tabulky pro sestrojení modelu nákladové struktury produkce ............................................................................................................97 tabulka 5.13: Agregovaná symetrická input - output tabulka ČR pro rok 2003 v mil. Kč pro účely sestrojení modelu nákladové struktury produkce..............................99 tabulka 5.14: Input koeficienty pro primární vstupy - přidanou hodnotu...............................101 tabulka 5.15: Cenové indexy před změnou zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny...........................................................................................................106 tabulka 6.1: Elektřina pro průmysl (Kč na 1 kWh).................................................................109 tabulka 6.2: Uhlí pro průmysl (Kč na 1 tunu).........................................................................110 tabulka 6.3: Uhlí pro výrobu elektřiny (Kč na 1 tunu) ...........................................................110 tabulka 6.4: Koksovatelné uhlí pro průmysl (Kč na 1 tunu)...................................................111 tabulka 6.5: Zemní plyn pro průmysl (Kč na 107 kCal spalného tepla) ..................................112 tabulka 6.6: Zemní plyn pro průmysl (Kč na GJ spalného tepla) ...........................................112 tabulka 6.7: Zemní plyn pro výrobu elektřiny (Kč na 107 kCal spalného tepla).....................113

7

tabulka 6.8: Zemní plyn pro výrobu elektřiny (Kč na GJ spalného tepla)..............................113 obrázek 6.9: Zvýšení výdajů na spotřebu elektřiny v tisících Kč za rok ................................114 obrázek 6.10: Porovnání zvýšení výdajů na spotřebu elektřiny se započítáním cenové elasticity pro krátké období .............................................................................115 obrázek 6.11: Zvýšení výdajů na spotřebu pevných paliv v tisících Kč za rok......................116 obrázek 6.12: Zvýšení výdajů na spotřebu pevných paliv v tisících Kč za rok bez odvětví OKEČ E..............................................................................................117 obrázek 6.13: Zvýšení výdajů na spotřebu zemního plynu v tisících Kč za rok ....................118 obrázek 6.14: Porovnání zvýšení výdajů na spotřebu zemního plynu se započítáním cenové elasticity pro krátké období.................................................................119 tabulka 7.1: Input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu) – zavedení spotřebních daní z elektřiny..............................................................................120 tabulka 7.2: Cenové indexy po změně zdanění elektřiny .......................................................121 obrázek 7.3: Cenové indexy po změně zdanění elektřiny.......................................................122 tabulka 7.4: Input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu) - zavedení spotřebních daní z pevných paliv ....................................................................123 tabulka 7.5: Cenové indexy po změně zdanění pevných paliv ...............................................123 obrázek 7.6: Cenové indexy po změně zdanění pevných paliv ..............................................124 tabulka 7.7: Input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu) - zavedení spotřebních daní ze zemního plynu.....................................................................125 tabulka 7.8: Cenové indexy po změně zdanění zemního plynu..............................................126 obrázek 7.9: Cenové indexy po změně zdanění zemního plynu .............................................127 obrázek 7.10: Porovnání změn cenových indexů u zemního plynu a elektřiny......................127 tabulka 7.11: Input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu) - současné zavedení spotřebních daní z pevných paliv, elektřiny a zemního plynu .........129 tabulka 7.12: Cenové indexy po změně zdanění pevných paliv, elektřiny a zemního plynu .130 obrázek 7.13: Cenové indexy po současném zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu .................................................................................................131 obrázek 7.14: Změny cenových indexů u všech provedených variant ...................................132 tabulka 7.15: Input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu) – varianta s osvobozením....................................................................................................134 tabulka 7.16: Cenové indexy – varianta s osvobozením.........................................................135 obrázek 7.17: Cenové indexy – varianta s osvobozením........................................................136 tabulka 7.18: Pořadí energeticky náročných odvětví dle dopadu daní do cen produkce ........137 obrázek 7.19: Cenové indexy – porovnání varianty „bez osvobození“ a varianty „s osvobozením“..................................................................................................138

8

Úvod „Stará daň je dobrá daň, neboli čím je daň starší, tím větší rutina v použití této daně nastává a tím větší je pravděpodobnost, že daň bude pokračovat ve své existenci“. (Buchanan, 1998, s. 66)

Do této věty shrnul nositel Nobelovy ceny James M. Buchanan celý problém změny daňového systému či zavádění nových daní. Stávající daňový systém většinou nikomu příliš nevadí, občané už si na něj jednoduše zvykli. Pokud dochází k nějaké změně, vyvolá to většinou nelibost a odpor společnosti vůči novému zdanění či novému systému zdanění. Česká republika zavedla od 1. ledna 2008 nové zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu. Toto zdanění vychází ze směrnice 2003/96/ES, o zdanění paliv a elektrické energie, která harmonizuje energetické daně v rámci celé Evropské unie a stanoví minimální sazby daní, které musí členské státy dosáhnout. Svou povahou jsou tyto nové daně spotřebními daněmi na energetické produkty, dále jsou rovněž označované jako tzv. ekologické daně. Ekologické daně se obecně zavádějí zejména za účelem ovlivnit lidské chování ve vztahu k ochraně životního prostředí. V zásadě existují dva základní typy ekologických daní - daně, které mají podobu plateb přímo vztažených ke znečištění či k emisím a daně, které jsou založeny na nepřímém vztahu mezi částkou daně a ekologickým problémem, který by měl být touto daní ovlivněn. V tomto případě je pobídka ke snižování emisí nepřímá, daň není uvalena přímo na množství emisí ale na takový daňový základ, který se nějakým způsobem vztahuje k objemu působeného znečištění (Kubátová, 2000). To je případ nového zdanění v České republice. Vůči zavádění ekologických daní se staví řada skeptiků, kteří poukazují zejména na jejich možný negativní dopad na konkurenceschopnost, na regresivitu ekologických daní a na jejich slabý vliv na změnu lidského chování ve vztahu k životnímu prostředí. Některé státy rovněž zavádí ekologické daně v rámci tzv. ekologických daňových reforem, které spočívají v přesunu zdanění z přímých daní na daně nepřímé, zejména ze zdanění práce ke zdanění spotřeby. Nejznámější příklady lze nalézt v severských zemích Evropské unie, v Itálii a v Německu. Česká republika zavedla nové ekologické daně rovněž v rámci ekologické daňové reformy, nicméně v době psaní disertační práce ještě nebylo rozhodnuto o způsobu využití výnosu z nově zavedených ekologických daní. OECD ve své databázi Daně s vazbou na životní prostředí (Environmentally related taxes) definuje ekologické daně pro účely jejich evidence jako „povinné platby státu bez kompenzace protislužbou, uvalené na daňové základy považované za zvlášť relevantní ve vztahu k životnímu prostředí“. V daňové statistice OECD se za Českou republiku dosud vykazovaly jako ekologické daně všechny poplatky k ochraně životního prostředí, registrační poplatek za

9

registraci v systému sběru obalů, poplatek za vjezd motorových vozidel, dálniční známka, mýtné, silniční daň a spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv (OECD, 2006). Od ledna 2008 budou jako ekologické vykazovány i nové spotřební daně z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu. Při procesu přípravy nové legislativy, která byla vydána ve Sbírce zákonů České republiky jako zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, vystupovaly podniky a jejich sdružení proti novým daním dost ostře s argumentem, že dojde k výraznému zvýšení cen v rámci odvětví národního hospodářství a tím ke snížení mezinárodní konkurenceschopnosti českých podniků. Tato argumentace byla prvotním impulsem pro výběr tématu disertační práce, kterým je „Dopad zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu na sektory výroby a služeb v České republice“. Hlavním cílem disertační práce je analýza nepřímých krátkodobých meziodvětvových dopadů zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu na jednotlivé sektory OKEČ v České republice, konkrétně dopady do cen produkce jednotlivých sektorů OKEČ. Jako nástroj analýzy slouží krátkodobý cenový model vytvořený v rámci disertační práce. Dílčím cílem je potom analýza přímých dopadů, kde je pozornost soustředěna pouze na dopady na průměrné ceny a výdaje jednotlivých sektorů OKEČ. Pro malou obhajobu byla analýza vypracována pro 11 agregovaných sektorů OKEČ. První výsledky ukázaly, že sektor OKEČ D „Zpracovatelský průmysl“ vyžaduje hlubší analýzu pro svoje jednotlivé „podsektory“. Na základě toho byla v druhé fázi analýza rozpracována pro 24 sektorů OKEČ. V rámci hlavního cíle práce je analyzováno pět různých variant zdanění, přičemž je zkoumán vliv zdanění jednotlivých komodit na změny cen produkce jednotlivých odvětví OKEČ a poté porovnány dvě varianty zahrnující zdanění všech komodit. Jedna z nich je tzv. maximalistická, tj. nezahrnuje žádná osvobození či výjimky, druhá z nich zahrnuje osvobození paliv pro výrobu elektřiny a pro výrobu koksu. V rámci cenového modelu jsou propočítány následující varianty: Varianta A - samostatné zdanění elektřiny; tato varianta neobsahuje žádné osvobození ani výjimku, tj. zdaněna je celá spotřeba elektřiny; Varianta B - samostatné zdanění pevných paliv; tato varianta neobsahuje žádné osvobození ani výjimku, tj. zdaněna je celá spotřeba pevných paliv; Varianta C - samostatné zdanění zemního plynu; tato varianta neobsahuje žádné osvobození ani výjimku, tj. zdaněná je celá spotřeba zemního plynu;

10

Varianta D - současné zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu; tato varianta neobsahuje žádné osvobození ani výjimku, tj. zdaněná je celá spotřeba elektřiny, pevných paliv a zemního plynu; Varianta E - současné zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu; tato varianta je nejblíže reálné situaci v České republice, obsahuje osvobození od daně pro paliva pro výrobu elektřiny a pro výrobu koksu a zdanění koksu, tj. nejsou zdaněny uhlí a zemní plyn pro výrobu elektřiny a uhlí pro výrobu koksu, namísto koksovatelného uhlí je zdaněn koks. U hlavního cíle práce jsou formulovány dvě hypotézy, které budou na základě dosažených výsledků potvrzeny nebo popřeny. Jedná se o následující hypotézy: Hypotéza 1 - k největšímu nárůstu cen produkce v důsledku zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny dojde u energeticky náročných odvětví OKEČ. Hypotéza 2 - u varianty s osvobozením paliv pro výrobu elektřiny a koksu dojde k výraznému snížení dopadu nových daní na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ ve srovnání s variantou, která s osvobozením nepočítá. Simulace zdanění v České republice bude realizována pomocí modelu, který je založen na Leontiefově metodě input – output analýzy (Leontief, 1966). V rámci disertační práce autor vytvořil krátkodobý cenový model pro Českou republiku. Model má statický charakter, který zároveň představuje jeho omezení. Je vhodný zejména pro analýzu krátkodobých meziodvětvových dopadů, přičemž předpokladem je, že nedojde ke změně stávajících technologií, smluv a ke změně vzájemných meziodvětvových vazeb a vztahů. V případě potřeby analýzy střednědobých či dlouhodobých dopadů daní na energetické produkty by bylo vhodnější použít jiný typ modelu. Tato problematika však nebyla předmětem disertační práce. Disertační práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola je věnována úvodu do problému daňové regulace v oblasti ochrany životního prostředí. Nejprve se čtenář ve stručnosti seznámí s daňovou teorií uložení optimální daně, konkrétně s konceptem tzv. Pigouviánské daně a Ramseyho teorií. Dále jsou podrobněji představeny názory jednotlivých ekonomů na praktické využití teorie Pigouviánské daně a možnosti propojení daní s environmentálními problémy - jak by měly být navrženy, aby byly co nejefektivnější. Druhá kapitola představuje teorie a koncepty analýzy dopadů daní. Nejprve se zabývá všeobecně důsledky zdanění u spotřebních daní, dále popisuje podrobněji teorie dopadů na konkurenceschopnost, na technologickou změnu a distribuční dopady. Největší prostor je v této kapitole věnován teorii dopadů na konkurenceschopnost, zejména Porterově hypotéze a hypotéze dvojí dividendy a sektorové konkurenceschopnosti. Řada ekonomů chápe rozdílně již samotný pojem konkurenceschopnost, čemuž je v této kapitole rovněž věnována pozornost.

11

Třetí kapitola se zabývá modely a empirickým výzkumem v oblasti dopadů tzv. ekologických daní. Podrobněji se věnuje těm empirickým studiím, které mohou přispět k debatě o ekologických daních a jejich dopadech v České republice. V první části kapitoly jsou představeny možnosti modelování makroekonomických dopadů daní, přičemž je zde rozlišeno časové období, pro které mohou být jednotlivé typy modelování použity a uvedeny výsledky, kterých je možno pomocí jednotlivých modelů dosáhnout. V části empirický výzkum jsou potom představeny provedené ex post a ex ante analýzy. V případě ex post studií se jedná o analýzy ekologických daní či ekologických daňových reforem v zemích, kde jsou tyto daně nebo reformy zavedeny. V případě ex ante analýz jsou uvedeny studie, které se přímo dotýkají České republiky nebo zavádění ekologických daní. Kapitola obsahuje i přehled výzkumu prováděného v oblasti dopadů ekologických daní v České republice a závěry pro disertační práci. Čtvrtá kapitola představuje základní praktické aspekty zavádění daní na energetické produkty v České republice a uvádí informace potřebné pro následnou daňovou analýzu. Představuje směrnici 2003/96/ES, vztah této směrnice k podnikům a jednotlivým sektorům OKEČ a implementaci směrnice do legislativy České republiky prostřednictvím zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Dále jsou v kapitole rozebrány průměrné ceny energie pro podniky v České republice a vývoj cen u elektřiny, zemního plynu a pevných paliv pro podniky dle způsobu užití těchto produktů, spotřeba energie dle jednotlivých sektorů OKEČ v České republice a nadefinována energeticky náročná odvětví. Pátá kapitola obsahuje popis použité metodiky a popis sestrojení aplikovaného modelu. Na začátku kapitoly jsou uvedeny obecné zásady a předpoklady modelu, v druhé části je popsána metodika pro určení přímých dopadů na ceny a výdaje jednotlivých sektorů OKEČ. Klíčovou částí kapitoly je metodika pro povedení meziodvětvové analýzy nepřímých dopadů, sestrojení cenového modelu a výpočet cenových indexů. Součástí této kapitoly jsou rovněž zvolené varianty a hypotézy. Šestá kapitola sumarizuje výsledky simulací přímých dopadů zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu na ceny pro podniky a na výdaje jednotlivých sektorů OKEČ. Sedmá kapitola obsahuje výsledky meziodvětvové analýzy nepřímých dopadů pro všechny zvolené varianty, tj. pro samostatné zdanění elektřiny bez osvobození, samostatné zdanění pevných paliv bez osvobození, samostatné zdanění zemního plynu bez osvobození, současné zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu bez osvobození a současné zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu s osvobozením paliv pro výrobu elektřiny a paliv pro výrobu koksu se současným zdaněním koksu. Součástí sedmé kapitoly je i vyhodnocení zvolených hypotéz a rozbor dosažených výsledků.

12

1. Úvod do problému environmentální daňové regulace 1.1. Daňová teorie – uložení optimální daně Otázkou je, jaký důraz by měl být kladen na společenský význam ekologických daní, konkrétně na uvalení daně v důsledku potřeby zlepšovat životní prostředí. Dle Rothbarda (2001) jsou všechny daně uvalovány pouze z jedné příčiny a to kvůli získání příjmů do státní pokladny. Na problematiku ekologických daní a jejich smysl upozorňuje řada rozdílných, mnohdy i protichůdných studií. Někteří ekonomové podporují ekologické zdanění jako efektivní nástroj vládní ekologické politiky, jiní jsou zásadně proti jakémukoliv zdanění energie či emisí. Někteří ekonomové prosazují odpovědnost jednotlivce a minimální zásahy státu do chování jedinců a podniků, někteří naopak považují státní zásahy za jediný nástroj jak přinutit jednotlivce a podniky k ekologičtějšímu chování. V případě, že správně fungují trhy, zjišťuje výrobce preference spotřebitelů skrze cenový systém. Základním problémem v případě znečištění životního prostředí je, že bez cenového systému znečišťovatelé „nevidí“ skutečnou škodu způsobenou znečištěním, které vytvářejí. (Kolstad, 2000) Ve snaze vyhnout se některým nástrahám přímých nástrojů řízení ze strany státu byl navržen nový nástroj: daně ze znečišťování či z emisí; od firem se požaduje, aby platily daň ze svého znečišťování ve výši vnější škody. (Samuelson, Nordhaus, 1991) Prvním, kdo navrhnul takovýto typ daně byl v roce 1920 A.C.Pigou. Tzv. pigouviánská daň (Pigou, 1920) je potom daň placená znečišťovatelem za jednotku znečištění, právě rovná celkové mezní společenské škodě způsobené znečištěním a určuje efektivní úroveň znečištění. Daň je zpravidla placena státu. Společenské náklady znečištění převyšují soukromé náklady znečišťovatele (znečišťovatelé mají vlastně negativní náklady, protože šetří peníze znečišťováním). Do systému by měl dle Pigoua (1920) vstoupit stát a uložit daň, která zvýší znečišťovateli jeho soukromé náklady. Pokud bude znečišťování nákladnější, znečišťovatel bude produkovat méně znečištění. Tato teorie byla dále rozvíjena. Pigouviánskou daní a její teorií se zabýval ve své práci například Kolstad (2000). Analyzuje ji jak z pohledu jednoho znečišťovatele, tak i z pohledu více znečišťovatelů. Dle Kolstada (2000) trh neřeší spontánně „nabídku“ optimálního množství znečištění. Pokud by tomu tak bylo, každý jednotlivec by dostal určitou kompenzaci za jednotku znečištění a podniky by za jednotku znečištění platily. To by přimělo podniky produkovat optimální výši znečištění. Pokud zavedeme předpoklad, že podnik zaplatí za jednotku znečištění nikoliv oběti znečištění ale státu, povede to k optimální produkci znečištění a k tomu, že ačkoliv oběti nedostanou kompenzaci, bude dosaženo efektivity. To je Kolstadův výklad konceptu Pigouviánské daně.

13

Zhruba ve stejné době, kdy A. C. Pigou (1920) koncipoval environmentální daně na internalizaci externalit, jiný významný ekonom Frank Ramsey zkoumal podobu daňového systému, jež způsobí co nejméně distorzí a vytváří exogenně stanovené příjmy. Navrhl daňový systém v podobě, do které zahrnul všechno zboží při nižší daňové sazbě (jako opak zdanění pouze vybraného zboží vysokou daňovou sazbou) a ukázal, že tento systém je optimální v případě, že poptávka po jednotlivém druhu zboží má stejnou cenovou elasticitu (Ramsey, 1928). Pokud se elasticita poptávky po jednotlivém zboží liší, rozhoduje při stanovování výše daňové sazby velikost této elasticity – u zboží s neelastickou poptávkou by měla být aplikována vyšší sazba, zatímco u zboží s elastickou poptávkou nižší daňová sazba. Ramseyho teorie optimálního zdanění abstrahuje od existence externalit. Ramseyho daňové pravidlo tedy říká, že na vstupy a výstupy, jejichž ceny jsou nabídkově nebo poptávkově neelastické, se mají uvalit nejvyšší daně (Ramsey, 1928). Dle Samuelsonovy interpretace Ramseyho teorie (Samuelson, Nordhaus, 1991) tedy pokud je komodita cenově velmi neelastická v nabídce nebo poptávce, pak daň uvalená na tuto komoditu způsobí relativně malou změnu ve spotřebě a výrobě. Za určitých okolností tak mohou být Ramseyho daně způsobem, jak opatřit příjmy s minimální ekonomickou neefektivností. Nicméně Ramseyho teorie má i svá negativa. Protože životně nezbytné statky často vykazují nejnižší cenové elasticity, efektivní zdanění by znamenalo uvalení největšího daňového břemena na chudé. Moderní společnost musí tedy řešit základní dilema – volbu mezi efektivností a spravedlností. Ramsey ve své teorii optimálního zdanění navázal na Henryho George, který se zabýval zdaněním pozemkových rent (Samuelson, Nordhaus, 1991). Jím navržená daň by nepůsobila žádné deformace nebo ekonomické neefektivnosti a to z toho důvodu, že daň z čisté ekonomické renty nemění ničí ekonomické chování. Ekonomika by tak fungovala stejně jako před zavedením daně. Oživení zájmu o problematiku optimálního daňového systému nastalo na konci 80. let v souvislosti s ekologickou daňovou reformou. Tato debata vzešla ze sílícího zájmu o makroekonomické dopady environmentální politiky. Diskuse vyvrcholila v 90. letech příspěvky Bovenberga a de Mooije (1994), Gouldera (1995), Bovenberga a van der Ploega (1994) a Bovenberga a Gouldera (2001). Tito autoři analyzovali koncept hypotézy dvojí dividendy (double dividend hypothesis), který se vztahuje k environmentálním a ekonomickým dopadům environmentální regulace.

14

1.2. Pigouviánská daň v praktické hospodářské politice O pigouviánské dani se uvažuje jako o dani, která vyrovnává soukromé a společenské náklady na zamezení znečištění. Jedním z důvodů, proč v praxi není možné uložit tuto daň, je obtížnost stanovení výše mezních společenských nákladů na zamezení. Teoretický koncept má tedy řadu problémů v empirické aplikaci. Na tento problém poukázali i ekonomové Baumol a Oates (Baumol, Oates, 1971) ve své práci Využívání standardů a cen k ochraně životního prostředí. Namísto složitého a víceméně nemožného určování správné pigouviánské daně navrhují zavedení souboru standardů kvality životního prostředí (například emisních limitů) a následného zavedení sady plateb za emise ve formě jakýchsi cen užití zdrojů. Dle autorů jde o nejméně nákladný způsob zajištění cílů ochrany životního prostředí. Příkladem z praxe jsou také tzv. nepřímé ekologické daně. Tyto daně jsou uvaleny za účelem ovlivnit životní prostředí a současně se vyhýbají problémům spojeným u pigouviánských daní s měřením množství vypouštěných škodlivin. Jsou totiž zástupně uvalovány na užití výrobních vstupů nebo spotřebního zboží, existuje-li přímá vazba mezi užíváním těchto statků a emisemi či jiným poškozováním životního prostředí (Kubátová, 2000). Jde tedy o daně, které nejsou uvalovány přímo na ekologické škody či znečištění. Nepřímé ekologické daně je výhodné uvalit v případě, že jde o takové statky, mezi jejichž spotřebovaným či vyrobeným množstvím a množstvím emisí existuje konstantní vztah (Kubátová, 2000). V zásadě tedy existují dva různé typy ekologických daní - daně, které mají podobu plateb přímo vztažených ke znečištění1 či k emisím a nebo daně, které jsou založeny na nepřímém vztahu mezi částkou daně a ekologickým problémem, který by měl být touto daní ovlivněn2. V tomto případě je pobídka ke snižování emisí nepřímá, daň není uvalena přímo na množství emisí ale na takový daňový základ, který se nějakým způsobem vztahuje k objemu působeného znečištění. Rozdíl mezi těmito dvěma typy daní souvisí také s následnou reakcí znečišťovatele. V případě daně uvalené na emise se bude znečišťovatel snažit snižovat emise, zatímco u daně uvalené na vstupy se bude snažit znečišťovatel snižovat použití tohoto vstupu. V zásadě ale u obou typů daní mohou nastat obě reakce znečišťovatele. Daň uvalená na emise totiž může působit jak na změnu koncových technologií výroby (end-of-pipe), tak na změnu použitých vstupů a technologií na vstupu, které budou snižovat na prvním místě produkci odpadu. Následně to bude zvyšovat náklady znečišťovatelům ve srovnání s "neznečišťovateli", což povede ke konkurenční výhodě "neznečišťovatelů". Obdobné efekty lze očekávat i v případě uvalení druhého typu daně, tj. na vstup. Je však třeba poznamenat, že daň uvalená na vstupy 1 2

V České republice například poplatky ze znečišťování ovzduší Například energetické spotřební daně

15

nemusí vždy zajistit uspokojivou úroveň snížení emisí. Rozhodování a výběr mezi daněmi uvalenými na emise a daněmi uvalenými na vstupy nespočívá pouze ve výběru cílů, ale také ve výběru metody implementace (OECD, 1993). Oba typy ekologických daní mají v environmentální politice svoji roli. Výběr mezi daněmi uvalenými přímo na emise a daněmi, které jsou se znečištěním spojeny spíše nepřímo bude záviset zejména na administrativních nákladech spojených s implementací určitého typu daně a na schopnosti tohoto typu daně ovlivnit vybraný environmentální problém. Většinou ekologické daně uvalené přímo na emise budou mít vyšší administrativní náklady než daně uvalené na jiný daňový základ, na druhou stranu budou lépe propojeny s problémem vysokých emisí a budou tak poskytovat precizněji určenou pobídku ke snižování znečištění. V zásadě u daní uvalených na emise je vhodné je použít v situaci, kdy je potřeba ovlivnit jednu konkrétní škodlivinu a současně je možno tuto škodlivinu pravidelně měřit u znečišťovatele. Daň uvalenou na vstup je zase vhodné použít v případě, kdy chceme ovlivnit celý soubor škodlivin, jejichž výše je ovlivněna právě použitím určitého výrobního vstupu. Dle Jílkové (2003) je ideálním řešením stanovit daň nikoliv ex post podle vzniklé škody, ale ex ante podle očekávané společenské škody. Celková částka daně by se potom rozpočítala na jednotlivé znečišťovatele. Zásadním problémem je však neřešitelnost stanovení mezní společenské škody v peněžním vyjádření (Jílková, 2003). Ekologické daně mohou být často implementovány v rámci souboru nástrojového mixu, v kombinaci s jinými nástroji, například administrativními nástroji, obchodovatelnými povolenkami a v určitých případech i dobrovolnými dohodami (OECD, 2006). V průběhu 20. století navrhovali ekonomové ekologické daně při četných příležitostech jako pružný a efektivní způsob snížení znečišťování či omezování negativních externalit. Zákonodárci však k přijetí těchto návrhů přistupovali zpravidla neochotně, takže dnes existuje pouze hrstka ekologických daní ve srovnání s tisíci případy regulací (Samuelson, Nordhaus, 1991). Politika ekologických daní je závislá na existenci stabilního vztahu mezi daňovým základem a znečištěním. Nicméně vztah, který je pozorován jako stabilní za podmínek absence politických opatření, se může změnit ve vztah nestabilní po zavedení ekologické daně. Bazin porovnává daňový systém s odpovědností jednotlivce a podniku za životní prostředí (Bazin et al., 2004). Zdanění by podle něj mělo působit na snížení produkce a spotřeby a tím na snížení znečišťování životního prostředí. Možnost odpovědnosti jednotlivce a podniku za životní prostředí je však vládní politikou přehlížena. Bazin (Bazin et al., 2004) se domnívá, že v očích jednotlivce je zaplacení daně faktickým zřeknutím se odpovědnosti. Může to být dle jeho názoru prezentováno jako „jelikož platím, mohu spotřebovávat a znečišťovat“. Na základě tohoto argumentu bere zdanění jako povolenku ke znečišťování. Říká, že zdanění ve skutečnosti vytěsňuje odpovědnost jednotlivce a podniku za kvalitu životního prostředí. Z toho

16

vyvozuje různé závěry. Jedním z nich je, že nárůst zdanění může vést ke zhoršení znečišťování životního prostředí. Opačný názor zastávají američtí ekonomové Thomas A. Okey a Bruce A. Wright (2005), a to ten, že ekologické daně (v jejich případě daně z motorových paliv) mají silný potenciál pro současné zlepšení kvality životního prostředí, ekonomického růstu a kvality života, pokud jsou dostatečně vysoké a vhodně strukturované. Například pokud dojde vlivem daní z motorových paliv k přiblížení ceny paliv úrovni celkových společenských nákladů (včetně externích nákladů), řidiči budou spotřebovávat méně paliva v souvislosti s optimalizací jejich portfolia. Celková cena motorového paliva silně ovlivňuje jak spotřebu, tak zavádění úsporných opatření. S tím, jak cena motorového paliva poroste, dojde ke snižování spotřeby a k nárůstu úsporných opatření. Dle názoru skeptického ekologa Lomborga (2001) způsobuje vyšší ekologické či energetické zdanění v ekonomice neefektivitu a distorze. Jediným řešením tohoto problému je kompenzace skrze snížení zdanění práce. Pouze toto opatření může vytvořit tzv. dvojí dividendu. Bosquet (2000) provedl výzkum týkající se ekologické daňové reformy a stejně jako Lomborg (2001) naznačuje, že přesun daňového zatížení ze společensky přínosných aktivit (například zaměstnanost) k aktivitám společensky „odpudivým“ (například znečištění, vyčerpanost zdrojů a odpady) může vést k tzv. „dvojí dividendě“, kdy dochází jak ke zlepšení kvality životního prostředí, tak i ke zlepšení ekonomických ukazatelů. Na srovnání systému obchodování s emisními povolenkami se systémem energetických daní se zaměřil ve své práci Nordhaus (2005), přičemž z hlediska efektivity upřednostňuje energetické daně před emisním obchodováním. Jako nejvhodnější nástroj navrhuje zavedení čistých uhlíkových daní v kontextu fiskální politiky a jejich harmonizaci v rámci mezinárodní politiky ochrany klimatu. Hlavní bariérou ekologických daní bývá většinou úspěšná opozice energeticky náročných sektorů národního hospodářství, která může být částečně „uspokojena“ takovým nastavením schématu daní, které minimalizuje mezisektorovou redistribuci (Felder, Schleiniger, 2002).

17

2. Teorie a koncepty analýzy dopadů ekologických daní 2.1. Důsledky zdanění u spotřebních daní z paliv a energie Ekonomické důsledky zdaňování jsou rozmanité. Zahrnují jak mikroekonomické dopady na rozdělování důchodů a na efektivnost využití zdrojů, tak makroekonomické dopady na výrobu, zaměstnanost, ceny a hospodářský růst. Mezi všemi těmito dopady existují také vzájemné interakce. Komplexní a kombinované působení daní je v ekonomické teorii označováno jako daňová incidence (Samuelson, 1991; Kubátová, 2000; Musgrave, 1994; Buchanan, 1998). Dále se ještě může rozlišovat mezi incidencí zákonnou a ekonomickou - efektivní. Zákonný dopad daně je určen platným zákonem, určuje subjekty, jež jsou povinni řádně a včas platit daň. Jelikož se jí tyto subjekty budou chtít vyhnout, pravděpodobně ji přesunou na subjekty jiné. Abychom se dozvěděli, kdo platí daň skutečně (skutečný dopad daně), musí se hledat mimo daňový zákon a charakter zákonné incidence. Rozdělení výsledného břemene se může lišit od zákonné povinnosti. (Musgrave, 1994) Důsledky zdanění u spotřebních daní se zabývala a stále zabývá řada ekonomů. Jejich názor na daňový dopad bývá mnohdy odlišný. Většinou všichni se shodují na tom, že subjekt, na nějž je daň uvalena, se jí bude snažit zbavit. V otázce daňového přesunu však už nejsou jednotní. Zatímco někteří ekonomové uvádějí u spotřebních daní, že podle pozice v distribučním řetězci lze daň přesunout buď dopředu nebo dozadu a to úplně či částečně (Musgrave, 1994; Kubátová, 2000; Samuelson, 1991; Buchanan, 1998), například Rothbard (2001) uvádí, že spotřební daň nemůže být přesunuta vpřed, ale má tendenci přesouvat se vzad k výrobním faktorům. Naopak Buchanan (1998) uvádí, že primární odezvy, které lze předvídat, se uskutečňují prostřednictvím zvýšení cen zdaněného výrobku. Přizpůsobení cen faktorů má podle něj až sekundární význam. Rothbard (2001) se zabývá spotřebními daněmi do hloubky a dospívá k překvapujícímu závěru, že nemůže existovat čistá daň pouze na spotřebu. Všechny spotřební daně se dle něj mění různými způsoby na daně z příjmů. Kouzlo spotřební daně spočívá v tom, že dopad spotřební daně je stejný jako dopad daně z příjmu, jen má menší velikost. Daňová zátěž dopadající na společnost a trh je potom nižší (více v Rothbard, 2001). Velikost přesunu daně záleží na charakteru trhu, elasticitě nabídky a elasticitě poptávky. Pokud je uvažováno tak, že jedna daň může být přesunuta zároveň dopředu i dozadu a subjekt, na nějž se daň přesune, ji potom může přesunout dále na jiné subjekty, tak po uložení daně dochází k procesu postupného přesouvání daně dále od zdaněného subjektu (Kubátová, 2000). Kdo skutečně ponese daňové břemeno záleží na tom, zda budou daně uloženy plně na spotřebitele přes vyšší ceny energií a produktů či zda ponesou daňové břemeno producenti 18

fosilních paliv a jejich zaměstnanci skrze nižší zisky a mzdy. Realizace daní bude pravděpodobně vést k plnému uložení daně na spotřebitele přes vyšší ceny v domácí ekonomice (Baranzini, 2000). V důsledku tzv. křížové elasticity poptávky a nabídky může docházet i ke křížovému přesunu daně, kdy daň uložená na jednom trhu sníží nebo zvýší ceny na jiném a tak se přesune do jiné oblasti ekonomiky. Zde je nutno podotknout, že trh energie prolíná celou ekonomiku, tudíž se zdanění a jeho dopady projeví na všech trzích ekonomiky. Dle Samuelsona (1991) bude daň dopadat nejtíživěji na spotřebitele nebo výrobce v závislosti na relativních elasticitách poptávky a nabídky. V případě, že bude poptávka neelastická, bude se daň přesunovat na spotřebitele. Naopak pokud bude poptávka elastická, bude se daň přesunovat na výrobce. Většina tzv. ekologických daní se vztahuje na sektor energetiky a dopravy. Dostupné odhady ve většině případů ukazují, že poptávka po energii je v krátkém období neelastická. Dle OECD (2006) se pohybuje mezi – 0,13 a – 0,26. Dlouhodobé elasticity jsou potom vyšší, od – 0,37 do – 0,46. Dle některých ekonomů mají tzv. ekologické daně významný dopad na snížení poptávky po energii, a to zvláště v dlouhém období (Bosquet, 2000; OECD, 2006). Důkazy z 2. poloviny 20. století posilují tvrzení, že spotřeba energií výrazně reaguje na změnu jejich cen. Státy, které využívají vysoké daně a další cenové pobídky ke snížení poptávky po energiích skutečně potvrdily, že tato opatření jsou účinná a úspěšná. Buchanan (1998) se soustředí na individuální chování ve veřejné volbě a na daňovou cenu, kterou musí jednotlivec platit za jednotku veřejného statku. Dle něj mohou daňoví poplatníci předvídat určitým způsobem svoji vlastní odezvu na zavedení daně. Pokud se předpokládá, že všechny osoby budou jednat obdobně, potom lze daňovou cenu odhadnout přesně v porovnání s jinými způsoby zdanění. Pokud ale existuje předpoklad rozdílné odezvy mezi jednotlivci a skupinami, pak by odhad poměrného daňového nákladu jednotlivce vykazoval podstatně větší nejistotu. Jednotlivec by musel posuzovat svoji vlastní poptávku po zdaňovaném výrobku vzhledem k poptávce ostatních. Možné dopady zavedení či navýšení daní na společnost se významně odrazí na pozici akceptovatelnosti těchto daní společností. Konečný dopad zdanění závisí dle Rothbarda (2001) nejvíce na výši daně, nikoliv na jejím typu. Tím nejdůležitějším, co je nutné brát v úvahu, je celková úroveň zdanění. Doslova uvádí: „V odborné literatuře se přikládá příliš velký důraz druhu daně, tj. otázkám, zda se jedná o daň z příjmu, daň progresivní nebo proporcionální, prodejní daň, daň z výdajů apod. Jakkoliv je toto důležité, jedná se ve srovnání s významem celkové úrovně zdanění o podřadnou záležitost“ (Rothbard, 2001, str. 186).

19

Rothbard (2001) vidí negativní dopad spotřebních daní v tom, že přesouvají e a poptávku od spotřebitelů ke státu (stejně jako ostatní daně) a narušují tržní alokaci, ceny a příjmy faktorů. Naopak pozitivum vidí v tom, že nemají všeobecný dopad, neboť zasahují nejvíce specifické faktory ve zdaňovaných odvětvích. Důležitou otázkou je rovněž tzv. fiskální iluze, neboli nedokonalé povědomí a neinformovanost o rozsahu zdanění (více v Buchanan, 1998). U nepřímých daní poplatníci v mnoha případech nejsou schopni rozlišit zboží a služby, které podléhají specifické spotřební dani, od těch zboží a služeb, které této dani nepodléhají. Buchanan (1998) provedl rešerši prací zabývajících se fiskální iluzí a došel k závěru, že značný počet respondentů u jednotlivých výzkumných prací nebyl schopen rozlišit zdaňované a nezdaňované výrobky. Problém hodnocení dopadů tzv. ekologických daní je rovněž ten, že jsou většinou aplikovány současně s jinými nástroji (například administrativní regulace), což činí obtížným izolovat samostatný dopad daní (OECD, 2006). U tzv. ekologických daní se všeobecně kromě dopadu na poptávku zkoumají i další typy dopadů, zejména dopady na podniky, odvětví nebo sektory národního hospodářství (dopady na konkurenceschopnost, dopady na technologickou změnu), dopady na domácnosti (distribuční dopady), dopady na životní prostředí, dopady na platební bilanci a státní rozpočet a jiné (Porter et al., 1995; Goulder, 1995; Baranzini, 2000; Ekins a Speck, 2006). Mezi ekonomy převládá názor, že dopady tzv. ekologických daní by neměly být posuzovány pouze na základě krátkodobých efektů. Cenový signál daný zdaněním může být v budoucnu zahrnut v investičních rozhodnutích, v době, kdy se bude starý kapitál nahrazovat novými technologiemi (Baranzini, 2000).

2.2. Dopady ekologických daní na konkurenceschopnost 2.2.1. Co je to konkurenceschopnost Hlavní překážkou při implementaci ekologických daní je často strach ze snížení konkurenceschopnosti u nejvíce znečišťujících, často energeticky náročných sektorů ekonomiky (Felder, Schleiniger, 2002; OECD, 2006). K dnešnímu dni však nebylo jednoznačně prokázáno, že by ekologické daně způsobily výrazné snížení konkurenceschopnosti nějakého sektoru. Nicméně to je částečně díky tomu, že země aplikující ekologické daně poskytují úplné nebo částečné vyjmutí ze zdanění pro energeticky náročný průmysl (OECD, 2006). Ekonomové se zabývají konkurenceschopností z různých úhlů a pohledů a stejně tak existuje i více pojetí a definic konkurenceschopnosti. Dle Baranziniho (2000) je konkurenceschopnost schopnost národní ekonomiky, produktivního sektoru či firem prodávat své zboží a služby na domácích a světových trzích. 20

Na úrovni firem potom může být konkurenceschopnost definována precisněji jako schopnost firmy udržet či zvýšit svůj tržní podíl a ziskovost. Konkurenceschopnost firmy ovlivňují jak mikro, tak makrofaktory. Na nejnižší mikro úrovni firmy lze pod pojmem konkurenceschopnost rozumět schopnost vyrábět a prodávat produkty levněji a nebo s vyšší kvalitou. Jako měřítko lze použít například ziskovost firmy (prodejní zisky), podíl na trhu či produktivitu výroby. Podobně lze sledovat konkurenceschopnost i na obecnější rovině (na úrovni jednotlivých odvětví) jako relativní výkon porovnávaný obdobnými ukazateli jako na úrovni firem. V obou případech se vždy najdou hráči trhu, kteří budou úspěšnější než ti ostatní. Pokud je hracím polem fungující tržní kapitalismus, pak úspěšnější přežijí a ti méně konkurenceschopní budou nuceni opustit trh z důvodu příliš vysokých nákladů či nedostatku zákazníků (Pavel et al., 2005). Někteří autoři se zabývají faktory ovlivňujícími podnikovou a odvětvovou konkurenceschopnost. Autoři Ekins a Speck (2006) považují za nejdůležitější faktory následující: 1) Rozdíly v energetických nákladech – ceny energií (například směnné kursy, ceny dovážené energie, tarify a daňové sazby u energie); 2) Využití výnosů z daní (u daní dopadajících na podniky, distorzních daní z práce a kapitálu); 3) Inovace ve firmách podléhajících zdanění (cíle nákladově efektivní energetické účinnosti, neefektivnosti při použití energie, konkurenceschopnost a inovativnost jednotlivých podniků); 4) Stimulaci trhu a inovací ve firmách podnikajících v ochraně životního prostředí. Za hlavní indikátory konkurenceschopnosti považují Ekins a Speck (2006) náklady (náklady na práci, energie a jednotkové náklady), tržní podíl, trendovou produktivitu, reálnou hodnotu měnového kurzu a necenové faktory (například růst produktivity, dodací lhůty, kvalitu, servis zákazníkům, finanční zaopatření, technologické inovace, investice, institucionální a strukturální prostředí). V širším pojetí označuje konkurenceschopnost souhrn předpokladů pro dosahování dlouhodobě udržitelné růstové výkonnosti a tím i zvyšování ekonomické úrovně v podmínkách vnitřní a vnější rovnováhy. Hodnocení růstové konkurenceschopnosti zemí doplňuje základní ekonomické ukazatele o kvalitativní charakteristiky. Pozornost je věnována podmínkám rozvoje národních lidských zdrojů, politicko – ekonomickým aspektům zahrnujícím koncepty politické a ekonomické svobody, souhrnnému pojetí konkurenceschopnosti a faktorům ovlivňujícím rozvoj znalostně založené ekonomiky (Kadeřábková, 2003).

21

OECD (1992) vymezuje národní konkurenceschopnost a popisuje ji jako stav, kdy za svobodných tržních podmínek je národní ekonomika schopna uspět na mezinárodních trzích a zároveň dlouhodobě udržuje a zvyšuje reálný důchod svých občanů. S jiným vymezením přichází například Boltho (1996), který se snaží rozlišit mezi krátkodobou a dlouhodobou konkurenceschopností. V krátkém období lze na míru konkurenceschopnosti nahlížet skrze reálnou hodnotu směnného kursu měny. Na druhou stranu se za dlouhodobé měřítko konkurenceschopnosti považuje vývoj produktivity výroby. Mnozí autoři opustili hledání správné definice konkurenceschopnosti a zaměřili se na kritéria dopadu na konkurenceschopnost. Například Jaffe (1995) uvádí, že ideálním měřítkem dopadu regulace životního prostředí na dlouhodobou konkurenceschopnost by byla míra dopadu regulace na čisté exporty za podmínek zafixovaných reálných mezd a směnného kursu. Bohužel v reálném světě takovéto podmínky nelze jednoduše zafixovat a je proto nutné používat jiné nepřímé metody. V literatuře je možné najít například následující způsoby (Pavel et al., 2005): - změnu v čistých exportech před po zavedení či zpřísnění určité regulace; - přesun umístění produkce vytvářející závažnou zátěž na životní prostředí do státu s méně striktní regulací životního prostředí; - odsun investic ze zemí s přísnější regulací; - efekt regulace na měřenou produktivitu a efektivnost výroby (například pomocí energetické náročnosti). Potenciální ztráta mezinárodní konkurenceschopnosti domácích podniků může být alespoň částečně nahrazena snížením daní z kapitálu či poskytováním finančních podpor na investice do energeticky efektivnějších výrobních procesů. (Speck, 1999) Jak je všeobecně známo, dopad daní se odráží ve struktuře nákladů firem a odvětví a je jedním z faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost firmy či odvětví národního hospodářství. Daňový systém může také zvýhodňovat některé výrobní faktory. Tím motivuje firmy k substituci jednoho vstupu druhým, ne proto, že by to přímo snižovalo jejich náklady, ale protože to sníží jejich daňovou zátěž. V tomto případě bude firma využívat takovou kombinaci vstupů, která minimalizuje její náklady počítané po zdanění. Firma může tedy na růst nákladů reagovat několika způsoby (Baranzini, 2000): 1) přesunout růst v nákladech na spotřebitele přes vyšší ceny - o kolik ceny vzrostou záleží na struktuře trhu a na elasticitě poptávky a nabídky; 2) minimalizovat daněnou složku v produkci - tento způsob je ovlivněn mocností daňového vlivu a možnostmi substituovat danou energii v produkčním procesu; 3) vyhnout se placení daně - přesunem produkce (a emisí) do jiné země.

22

Je zřejmé, že dopady zdanění na konkurenceschopnost vzrostou, jestliže se v rámci environmentální politiky uloží různé (nestejné) daně na “soutěžící” firmy či odvětví. Odlišné zdanění může existovat jak na mezinárodní úrovni - jednotlivé země mají odlišné politiky, tak na úrovni jednoho státu - výše regulace se liší mezi jednotlivými domácími firmami a odvětvími. Ovšem i jednotné zdanění může postihovat firmy a odvětví nestejnou měrou, některé zatěžuje více než jiné, zejména v důsledku různých možností substituovat daněnou složku složkou nedaněnou (v případě ekologických daní příznivější ve vztahu k životnímu prostředí). Ne všechny firmy a odvětví tedy mají možnost či mohou reagovat stejným způsobem, energetické daně mohou vést jak ke ztrátě konkurenceschopnosti, tak ke konkurenčním výhodám. Nicméně ztráta konkurenceschopnosti je mnohem více viditelná a projevuje se v krátkém období, zatímco konkurenční výhody může být obtížnější kvantifikovat a projevují se zejména v období dlouhém (Baranzini, 2000). Většina zemí, které zavedly ekologické daně, jako například Dánsko, Švédsko, Norsko či Německo, uplatňují u energeticky náročných průmyslových odvětví nižší daňové sazby než například u domácností. Snížená daňová sazba pro některé firmy či sektory však může snižovat ekonomickou efektivitu ekologických daní a vyžaduje navýšení daňové sazby v jiných sektorech, aby bylo dosaženo daného snížení emisí. Ztráty spojené s osvobozením od daně mohou být značné, i když je podíl sektorů osvobozených od daně v rámci celé ekonomiky a celkových emisí zanedbatelný.

2.2.2. Porterova hypotéza Dopady na konkurenceschopnost se zabývali tzv. revisionisté a v jejich dílně potom vznikla jedna z nejvýznamnějších teorií dopadů regulace životního prostředí na konkurenceschopnost, tzv. Porterova hypotéza. Hlavní ideje revisionistů byly obsaženy v práci Michaela Portera z roku 1990 (Porter, 1990) a více propracovaně ve společné práci Michaela Portera a Claas van der Lindeho v roce 1995 (Porter et al., 1995). Obě práce vyvolaly mezi ekonomy vášnivou debatu o dopadu environmentální regulace na ekonomiku. Porter (Porter et al., 1995) kritizoval statický přístup k problematice vztahu regulace životního prostředí a konkurenceschopnosti firem a odvětví. Statický přístup podle něj zanedbává možný kladný vliv dynamiky vývoje inovačních přístupů napomáhajících jak šetrnosti výroby, tak její nákladové efektivnosti. Porter zdůrazňoval dynamický přístup a chápal přísnost regulace jako možný pozitivní impuls, který donutí firmy hledat nové inovující metody a procesy. Porter (Porter et al., 1995) se ve své analýze zaměřuje zejména na dva důležité body – na povahu inovací a na různé druhy regulace, které mohou vyvolat „inovativní“ odpověď podniků či odvětví. Rozlišuje mezi dvěma hlavními typy inovací - inovacemi, které jsou směřovány na minimalizaci nákladů na odstranění již vzniklého znečištění (tzv. koncové technologie) a

23

inovacemi, které zlepšují produktivitu výrobních faktorů a snaží se předcházet samotnému vzniku znečištění. Porter zdůrazňuje zejména druhý typ inovací, znečištění je dle něj velice nákladné, chápe jej jako jistou formou odpadu a tím pádem i jako známku neefektivní výroby. Domnívá se, že redukcí svého znečištění (odpadu) firma sníží nejen svůj vlastní negativní vliv na životní prostředí, ale díky snížení svých nákladů pomůže i k posílení své vlastní ziskovosti a konkurenceschopnosti. Porter neobhajuje environmentální regulaci jako celek. Předpokládá ovšem, že v jistém smyslu může být prospěšná jak pro firmy, tak pro zákazníky samotné; může sloužit jako zdroj informací a počáteční impuls pro výzkum a vývoj nových technologií a produktu. Ve své teorii Porter (Porter et al., 1995) obzvláště zdůrazňuje, že ne každá environmentální regulace může být dobrým inovačním hybatelem. Kritizuje současný stav amerického systému environmentální regulace, který dle něj spíše inovační snahu utlumuje než jí pomáhá. Snaží se vytyčit základní charakteristiky regulace, která by mohla tento stav změnit. Základem by mělo být jasné označení cílů, kterých chce regulace dosáhnout a zkoordinování různých úrovní regulace. Zvláště důležité je ponechání dostatečné flexibility, která by umožnila firmám hledat ta nejefektivnější řešení. Flexibilní přístup si Porter slibuje od použití tržních nástrojů regulace (například ekologických daní či obchodovatelných emisních limitů), které zabudovávají regulační záměr přímo do tržního systému. Debata o Porterově hypotéze mezi ekonomy je velice různorodá. Co vlastně tato hypotéza říká? Někdy je interpretována ve dvou verzích (Jaffe, 1996). Tzv. slabá verze Porterovy hypotézy předpokládá, že environmentální regulace vytváří překážky možnostem dosahování zisku u firem, které tím nutí chovat se jinak, než tomu byly zvyklé, což je stimuluje k jistým inovativním reakcím. Avšak přínosy z reakcí firem nemusí vždy převýšit náklady do nich vložené. Silná verze Porterovy hypotézy postihuje domněnku, že náklady na inovaci budou menší ve srovnání s jejími přínosy. V této verzi je předpokládáno, že díky nedokonalým informacím firmy nevyužívají všech dostupných možností a proto se nepohybují na hranici svých produkčních možností. Vnější šok ve formě přísné regulace, která firmám zprostředkuje potřebné informace, potom může dopomoci firmám směřovat blíže k této hranici a zvyšovat tím firemní zisky. Tato silná verze Porterovy hypotézy je někdy nazývaná jako argument efektivity X (v angličtině jako „X-efficiency argument“, více v Xepapadeas et al., 1999). Na straně poptávky pak může být impulsem pro inovace ve vytvoření „nových“ potřeb spotřebitelů (například vzrůstající poptávka po energeticky úsporných spotřebičích). Podniky, které reagují nejrychleji na nové potřeby spotřebitelů mohou obdržet zisk díky „výhodě prvního“ (Jenkins, 1998). Pokud se rozšíří pohled z podniků na celou ekonomiku, je zde ještě jeden faktor, který může přispět k pozitivnímu dopadu nové poptávky na konkurenceschopnost. Inovace mohou vyvolat vznik nového odvětví specializujícího se na vývoj environmentálně šetrných technologií, které mohou přinášet nemalé zisky. Kromě toho zvýšená poptávka po výzkumu bude také v konečné podobě snižovat nákladovost celého výzkumu a vývoje. Může 24

přilákat více subjektů zabývajících shledáním nových environmentálních technologií, protože se jim již vyplatí investovat počáteční náklady do výzkumu. Země, kde se výroba šetrných technologií stala úspěšným průmyslovým odvětvím, je například Německo, které má dlouhou tradici ve svém proaktivním přístupu k regulaci a ochraně životního prostředí. Na světovém trhu s ekologicky šetrnými technologiemi zaujímá druhé místo po USA (Řízková, 2005). Porterovou hypotézou se zabývala a stále zabývá řada ekonomů, přičemž testují pomocí případových studií či ekonometrického modelování platnost slabé či silné verze hypotézy. Dle dostupných rešerší a studií zabývajících se Porterovou hypotézou jsou hlavní argumenty zastánců Porterovy hypotézy následující (Řízková, 2005; Pavel et al., 2005; OECD, 2006): • regulace poskytuje firmám signál o tom, že zdroje jsou využívány neefektivně a že existuje potenciál k technologickým vylepšením. Znečištění je ve své podstatě indikátorem toho, že je plýtváno zdroji nebo alespoň že zdroje nejsou plně využity. Regulace znečištění proto povede k úsporám zdrojů čímž často sníží náklady firem; • regulace snižuje nejistotu firem nakolik se vyplatí environmentální inovace, protože svojí existencí nepřímo poskytuje „pojištění“ proti riziku investic do nových technologií; • nové technologie, které jsou na začátku nákladnější, mohou v dlouhém období produkovat konkurenční výhodu v rámci efektu „learning-by-doing“ nebo díky jiným výhodám prvního, kdo technologii využívá, jestliže také jiné země časem zavedou podobně přísná environmentální opatření; • regulace vytváří tlak. Ten pak hraje důležitou roli v inovačním procesu, pomáhá přemoci netečnost firem a posílit kreativní myšlení. Kromě pozitivního ohlasu na Porterovu hypotézu existuje řada skeptiků a odpůrců této hypotézy. Skepticky se k hypotéze staví zejména zástupci neoklasické ekonomické školy ekonomové Palmer (1995), Jaffe (1995) či Romstad (1998). V zásadě neargumentují tím, že situace „win-win“ neexistují, ale zastávají názor, že evidence těchto situací je nedostatečná a nepotvrzuje systematicky hypotézu revisionistů (Řízková, 2005). Hlavní proud kritiky Porterovy hypotézy (Pavel et al., 2005) se nese v duchu skeptického pohledu na možnost, že přísná regulace může pomoci i firmě samotné. Hlavním bodem kritiky ze strany skeptického proudu je přeceňování kladného vlivu inovací, které mají převážit náklady spojené s reakcí firmy na regulaci. Například Palmer (1995) teoreticky argumentuje, že pokud by environmentální regulace byla přínosná pro firmu samotnou, bude ji firma sama vyžadovat. Regulace se stane tedy nepotřebnou. To je velice silný argument, který odhaluje základní slabinu argumentů ve prospěch Porterovy hypotézy. Palmer své teoretické argumenty doplňuje také empirickými údaji. Jako příklad uvádí realitu v USA ve spojitosti s porovnáním ročních nákladů na plnění 25

nároků regulace v oblasti ochrany životního prostředí a případu, kdy tyto náklady byly převáženy kladným vlivem inovací. Dle odhadu Úřadu pro ekonomickou analýzu tyto kladné přínosy převážily jen ve 2 % (1,7 mil. dolarů v roce 1992) z celkových výdajů na splnění nároku regulace. Velmi důkladný teoretický i empirický rozbor možných vlivů regulace na náklady firem přináší Jaffe (Jaffe et al., 1995). Přínosný je zejména jeho přehled možných nákladů regulace životního prostředí – od těch nejvíce zřejmých nákladů (náklady administrativy a monitoring reakcí na regulaci), přes náklady soukromého sektoru (poplatky za znečištění, náklady na nové čistící technologie, náklady ušlé produkce a manažerského času) až k sociálním nákladům v širších souvislostech (například nezaměstnanost z důvodu zavírání podniků, které se nedokážou přizpůsobit). Do svého výčtu možných nákladů Jaffe (1995) zahrnul i tzv. „negativní náklady“, které se dotýkají pozitivních přínosů v podobě zlepšených pracovních podmínek a Portrem (1995) rovněž uváděných přínosů z inovací. Jaffe připouští, že může nastat situace, kdy může za určitých podmínek regulace stimulovat vznik zisky přinášející inovace, ale takováto situace je daleka systematickému výskytu. Dle dostupných rešerší a studií zabývajících se Porterovou hypotézou jsou hlavní argumenty odpůrců Porterovy hypotézy následující (Pavel et al., 2005; OECD, 2006): • nelze s obecnou platností říci, že znečištění vždy signalizuje neefektivnost a plýtvání. Většina fyzických a biologických procesů produkuje vedlejší produkty. Zda je určitý rozsah těchto vedlejších produktů plýtvání nebo ne, závisí především na cenách a nákladech. • dalším problémem je otázka informací. Aby vláda mohla zavést environmentální regulaci, musí mít lepší informace než firmy z oblasti poškozování životního prostředí a možných řešení tohoto poškozování. To je však problematické. Vláda může mít lepší informace o tom, které environmentální problémy lze považovat za nejvážnější, ale problémem je, jak tyto informace využít tak, aby se dospělo k „win-win“ výstupům. • další argument se týká povzbuzování firem, aby zaváděly inovace. K přemáhání netečnosti totiž firmy cítí v dnešním světě řadu tlaků, dodatečná regulace tedy nemusí být z tohoto důvodu vždy příznivá. • posledním argumentem kritiků je, že zavádění nových technologií vyžaduje nové zdroje a nese s sebou náklady příležitostí, což jsou náklady, jež mohou převýšit přínosy těchto technologií. Další body kritiky (Řízková, 2005) se zabývají schopnostmi regulátora samotného vytvořit efektivní regulační nástroj a dosáhnout tak situace „win-win“. Pokud regulátor zvolí neefektivní či přímo špatnou regulaci, tržní nedostatky v podobě externích nákladů ze znečištění tak budou pouze nahrazeny nedostatky státu v podobě rostoucího byrokratického vlivu. V této souvislosti například Romstad (1998) podotýká, že empirické zkoumání, které se zaměřuje na vliv regulace životního prostředí na konkurenceschopnost firem může být již od počátku vychýlené právě

26

díky nákladům neefektivní regulace namísto nákladů z regulačního záměru samotného. Dle Romstada tak bude tržní selhání v důsledku externích nákladů nahrazeno selháním státu a neefektivní byrokracie. V poslední době se však opět objevují práce, které neodmítají zcela platnost Porterovy hypotézy, ale snaží se analyzovat podmínky její platnosti, a to v rámci konzistentní ekonomické teorie. Jeden z proudů tohoto myšlení hledá možnou platnost Porterovy hypotézy za předpokladu omezené racionality. Dle závěru tohoto ekonomického proudu platí Porterova hypotéza i v situacích, kdy se firmy nechovají plně racionálně. Druhý z proudů upozorňuje na možnost společensky neoptimálních investic do výzkumu a inovací. To může nastat za situace, kdy se liší očekávané soukromé a společenské zisky z investic do inovací a vývoje. Jinými slovy tehdy, existují-li externality. To je v souladu s některými modely endogenního ekonomického růstu, které předpokládají, že mnoho objevů v rámci inovací má charakter veřejného statku. V takovém případě existují i pozitivní externality spjaté s inovační aktivitou a soukromé subjekty nebudou mít dostatečnou motivaci provádět společensky žádoucí míru inovací a výzkumu. V takovém případě může (za určitých okolností) působit environmentální regulace jako impuls k překonání tohoto tržního selhání (Pavel et al., 2005). Kromě neoklasického a revisionistického pojetí existují ještě přístupy zabývající se vlivem environmentální regulace na ekonomickou aktivitu. Jedná se o hypotézu „pollution halo“ („pollution halo hypothesis“) a hypotézu ráje znečišťovatelů („pollution heavens hypothesis“) zkoumající citlivost pohybu investic či celých výrobních jednotek na přísnost regulace životního prostředí. Dle hypotézy ráje znečišťovatelů může hrát nedokonalost a příliš volně nastavená pravidla ochrany životního prostředí vliv na rozhodování mezinárodních firem o umístění jejich poboček. Dle jedné varianty této hypotézy může být mírná a nedokonalá regulace i způsob, jak se méně rozvinuté země mohou snažit zaujmout tyto mezinárodní koncerny. Hypotéza „pollution halo“ sleduje vzájemnou interakci domácích a „příchozích“ zahraničních firem. Nově příchozí firmy s sebou do země přinášejí i rozvinutější technologie a domácí firmy se tak od nich mohou učit a „kopírovat“ jejich výrobní postupy a standardy (více v Řízková, 2005). Na podmínkách České republiky byla Porterova hypotéza (Porter a van der Linde, 1995), konkrétně vliv environmentálně šetrného chování firem v oblasti ochrany ovzduší na jejich finanční ukazatele (náklady, výnosy a zisk), testována ve studii Earnharta a Lízala (Earnhart a Lízal, 2007). Studie analyzovala firmy v České republice v období 1996 až 1998 a dopad zavádění nových technologií s cílem snížit emise do ovzduší na finanční ukazatele sledovaných firem. Metodika studie (Earnhart a Lízal, 2007) je podrobněji popsána v kapitole „3.2. Empirický výzkum“, na tomto místě uvedu pouze závěry studie, které jsou z hlediska vlivu na finanční ukazatele firem svým způsobem překvapující. Autoři konstatují, že na základě údajů z českých firem z období 1996 – 1998 povede lepší environmentální chování firem spočívající ve formě nižších emisí do ovzduší ke snížení jejich výnosů, současně ale k většímu snížení jejich nákladů

27

a tím růstu dodatečného zisku (Earnhart a Lízal, 2007). V tomto případě lepší environmentální chování firem přispělo ke zvýšení jejich ziskovosti.

2.2.3. Hypotéza dvojí dividendy a sektorová konkurenceschopnost Výnosy ze zavedení ekologických daní mohou být všeobecně použity na posílení státního rozpočtu, financování vzrůstajících výdajů nebo snížení jiných daní. Řada zemí OECD snížila daňové zatížení práce, zejména snížením nemzdových nákladů na práci ve formě příspěvků na sociální pojištění placených zaměstnavatelem. To může snížit ztrátu efektivnosti všeobecně vytvářenou výběrem daní, pokud daně, které budou sníženy, způsobují v ekonomice více distorzí než zaváděné ekologické daně (OECD, 2006). Daně omezují motivaci pracovat tehdy, pokud snižují pracovní příjem (například daň z příjmu fyzických osob, povinné sociální a zdravotní pojištění3) nebo pokud snižují reálnou mzdu (například spotřební daně, daň z přidané hodnoty). Podobně daně uvalené na zisk nebo na kapitálové úspory snižují motivaci spořit a podnikat, což oslabuje akumulaci kapitálu a tedy i dlouhodobý ekonomický růst (Ščasný et al., 2003). Z toho důvodu bylo v řadě zemí provázeno zavádění ekologických daní (či daní s ekologickým efektem) současným snižováním daňového zatížení práce. Proces současného zavádění ekologických daní a snižování daňového zatížení práce bývá nazýván jako ekologická daňová reforma. Tato reforma může mít dvojí přínos – tzv. dvojí dividendu: 1) motivuje ekonomické subjekty k environmentálně příznivým aktivitám; 2) snižuje společenské náklady daňového systému, čímž snižuje demotivaci pracovat, respektive spořit. Jak udává OECD (2006), termín dvojí dividenda znamená že výnosově neutrální ekologická daňová reforma může vytvořit dva možné benefity (dividendy). První dividenda znamená efektivnější ochranu životního prostředí, zatímco druhá dividenda vzniká ze snížení jiných distorzích daní. V závislosti na tom, které mezní daňové sazby jsou sníženy, druhá dividenda může vytvářet zisky na straně zaměstnanosti či investic a přispěje k větší efektivnosti ekonomiky, což může povzbudit konkurenceschopnost a potlačit argumenty používané proti zavádění nových nebo vyšších ekologických daní (OECD, 2006). Goulder (1995) rozlišuje slabý a silný význam hypotézy dvojí dividendy. Slabou dvojí dividendu definuje jako široce nekontroverzní tvrzení, že vyžití výnosů z ekologických daní na snížení jiných daňových sazeb snižuje přebytečnou daňovou zátěž (daňové břemeno) ve srovnání s jednorázovými platbami směřujícími do soukromého sektoru.

3

Daně uvalené na práci v České republice

28

Více kontroverzní tvrzení je, že změna daňové struktury směrem k větší váze ekologických daní bude snižovat nadměrnou daňovou zátěž. Goulder (1995) definuje toto tvrzení jako silnou dvojí dividendu. Na základě toho vyplývá, že ekologická daňová reforma nezlepšuje pouze životní prostředí ale také zvyšuje neenvironmentální blahobyt. Jestliže bereme tuto myšlenku jako nosnou, ekologická daňová reforma může být možností, kdy nebude nikdo „litovat“. Dokonce i když budou sporné environmentální benefity, může být ekologická daňová reforma žádoucí (Bovenberg, 1999). Argumenty ekonomů u slabé a silné dvojí dividendy se liší. Hypotéza slabé dvojí dividendy zahrnuje srovnání dvou případů se stejným – ekvivalentním dopadem na životní prostředí, ale s rozdílným využitím výnosů. To vyplývá přímo z definice nadměrné daňové zátěže, která je obvykle vyjádřena v termínech dopadu na ekonomický blahobyt u výnosově neutrální substituce mezi distorzní daní a jednorázovou daní. Tato slabá forma hypotézy dvojí dividendy je široce akceptovaná mezi ekonomy, zatímco otázka platnosti silné formy hypotézy dvojí dividendy závisí na struktuře ekonomiky. Zatímco ekologická daňová reforma pravděpodobně selže při zvyšování neenvironmentálního blahobytu v ekonomikách s fungujícím trhem práce, může uspět v ekonomikách trpících nedobrovolnou nezaměstnaností (OECD, 2006). K problematice ekologické daňové reformy byla zpracována řada studií, například Bosquet (2000) uvádí, že balíčky ekologických daňových reforem mají sklon snižovat daňové zatížení práce, primárně snížením nemzdových nákladů práce ve formě příspěvků na sociální zabezpečení placených zaměstnavatelem. Pokud jsou příjmy z ekologických daní využity na snížení jiných distorzních daní, ekonomický výstup se zlepšuje na straně zaměstnanosti a HDP. Čistý dopad na blahobyt plynoucí z výnosově neutrálního přesunu daňového zatížení práce nebo kapitálu na znečištění může být narušen ve třech případech (OECD, 2006): 1) prvotní zvýšení blahobytu, které plyne z environmentálních benefitů reformy, je provázeno čistým snížením spotřebitelského přebytku z vyšších cen znečištění; 2) výnosově recyklační efekt nebo výnos z efektivnosti je pozitivní pouze v případě, pokud jsou příjmy z ekologických daní využity na snížení distorzních daní; 3) existuje daňově – interakční efekt, který má tři složky. První složkou je ztráta efektivnosti ze snížení nabídky práce jako odpověď na vyšší ceny znečištění, které snižují reálné mzdy. Druhá a třetí složka jsou požadavky na zvýšení dodatečných daňových výnosů z jiných složek produkce (například kapitálu) tak, aby se nahradila ztráta z výnosů ze snížení příspěvků na sociální zabezpečení a došlo k udržení konstantních reálných vládních výdajů (z pohledu vyšších cen). Daňově interakční efekt má negativní dopad na blahobyt díky skutečnosti, že břemeno ekologické daně je

29

částečně přesunuto na jiné faktory produkce, přičemž posiluje efektivita ztrát z původně existujících daňových distorzí. Pobídkou k další emisní redukci a vyhnutí se tak ekologickým daním na stávající úrovni je restrukturalizace průmyslu a vyhledávání nákladově efektivních technologií a procedur. Existuje řada významných politických implikací, které vycházejí z argumentu slabé dvojí dividendy (OECD, 2006): 1) pokud jsou příjmy z ekologických daní použity na snížení daňové zátěže prostřednictvím jednorázových (lump-sum) plateb (například z distribučních důvodů nebo k podpoře sektorové konkurenceschopnosti), předchází to možné efektivní zisky ve srovnání se snížením mezních daňových sazeb. 2) optimální úroveň nákladů na zamezení znečištění není nezávislá na nástrojích používaných environmentální politikou. Pokud se předpokládá úroveň ekologické daně pod úrovní Lafferovy maximálně výnosové daňové sazby, potom bude efektivní úroveň zamezení znečištění vyšší při nástroji zvyšujícím výnos než při nástroji nezvyšujícím výnos. Důležitým impulsem pro změnu daňového systému ve smyslu „záměny“ zdanění práce za zdanění energie či emisí je tedy skutečnost, že to přispívá k lepšímu fungování trhu práce. Empirická podpora tohoto jevu ovšem není příliš silná. Rešerši empirických studií provedl kolektiv autorů a vydal jako publikaci OECD (Serret et al., 2006). Jedna z uvedených studií ukazuje na srovnání 13 studií ze zemí OECD, kde korelace mezi jednotkovými náklady práce a zdaněním práce je slabá. Hlavním důvodem toho, proč zdanění práce nemá výrazný efekt na zaměstnanost je podle autorů (Nickell a Bell) skutečnost, že tyto daně bývají přesunovány na zaměstnance. Autoři Holmlund a Calmfors zase citují řadu studií, které rovněž poukazují na to, že nižší zdanění práce nemusí snižovat náklady na mzdu. Na základě těchto výsledků vyplývá, že nelze od přesunu zdanění v rámci ekologických daňových reforem očekávat příliš velký dopad na trh práce. Nicméně studie OECD cituje Bovenberga a Van der Ploega s tím, že ukazují, že „zelený“ daňový přesun může snížit nezaměstnanost a to v modelu, kde je jeden z produkčních faktorů fixován, pokud daňové břemeno padne převážně na neflexibilní faktor (Serret et al., 2006). Publikace dále uvádí (Serret et al., 2006), že tzv. Švédská komise zelených daní (The Swedish Green Tax Commission) zjistila, že výrazný rozdíl mezi širokým daňovým základem u zdanění práce a úzkým daňovým základem u zdanění uhlíku způsobí malý dopad na trhu práce; dostupné snížení zdanění práce je velice malé. Při snížení všeobecného zdanění práce byl výsledný efekt slabě regresivní. Švédská komise zvážila možnost zacílení daňových redukcí na relativně pracovně náročné sektory služeb. V krátkém období působilo toto opatření ztrátu blahobytu, protože mezní návraty faktoru nebyly vyrovnány mezi jednotlivými sektory. V dlouhém období s sebou tato politika nesla risk, protože zdroje práce byly takto „chyceny“ v sektoru služeb. Navíc to znamenalo vyšší daňovou zátěž pro energeticky náročné sektory,

30

které nezískaly žádné daňové snížení. Náklady na přizpůsobení jsou tedy vyšší při cíleném scénáři než při scénáři všeobecném a tyto náklady je obtížné kvantifikovat. Nicméně podle Švédské komise a jejího modelu (který nezahrnoval náklady na změnu systému) jsou ztráty u agregovaného blahobytu nižší, pokud je zvoleno selektivní snížení zdanění práce.

2.3. Dopady ekologických daní na technologickou změnu Ekologické daně a regulace snižují znečištění svým vlivem na odklon od znečišťujících aktivit, rovněž ale povzbuzují vývoj nových technologií, což činí v dlouhém období méně nákladnější kontrolu znečištění. Fakta týkající se tzv. decouplingu – oddělení ekonomického nebo příjmového růstu od znečištění životního prostředí mohou být pozorována v různých oblastech environmentální politiky. Například u emisí kyselých dešťů, obzvláště u emisí SO2, došlo v zemích OECD k výraznému snížení. Jedním z důvodů této významné redukce emisí je instalace nových (znečištění zamezujících) technologií, například odsiřovacích zařízení v sektorech, které jsou nejvíce zodpovědné za emise SO2. Tato technologie se stala ekonomicky dostupná v důsledku rostoucího tlaku na snížení znečištění ovzduší (OECD, 1993). Ekonomové poukazují na tzv. potenciální dynamické efekty environmentální politiky. Již v roce 1975 poukázali Kneeze a Schulze na skutečnost, že jedno z nejdůležitějších kriterií, pomocí kterého lze hodnotit efektivnost environmentální politiky, je rozsah, ve kterém environmentální politika urychluje zavádění nových technologií tak, aby docházelo k efektivnímu zachování kvalit životního prostředí (Kneeze a Schulze, 1975). Nejideálnějším řešením je snižování emisí bez snižování výstupu firem nebo nutnosti substituce výrobních faktorů. Výzkum a vývoj podniků vede k nárůstu investic do technologií na zamezení, následného použití nových patentů a snížení emisí znečišťujících látek (OECD, 2007). Dle OECD jsou změny v pobídkách nezbytné (OECD, 2006). Environmentální politika, ať už snižuje emise prostřednictvím legislativy, změn v daních, dotacích či dokonce obchodovatelných emisních povoleních, je důležitým vodítkem pro firmy k rozvoji a přijímání nových technologií s environmentálně šetrnějšími charakteristikami. Typická firma si musí vybrat, kolik bude investovat do výzkumu a vývoje aby podporovala tvůrčí invenci. V posledních letech se v souvislostmi s tzv. ekologickými daněmi věnují ekonomové zejména mikroekonomické podstatě rozhodování, která charakterizuje inovace a zavádění nových technologií v praxi, jako například rozhodování o otázkách kolik investovat do vědy a výzkumu nebo kdy aplikovat novou energeticky úspornější technologii. Zájem je rovněž o zkoumání technologické změny samotné (OECD, 2007). Technologická změna a její podstata je v ekonomické teorii zkoumána již dlouho, významný přínos na tomto poli se přisuzuje Josephu A. Schumpeterovi. Dle jeho teorie podnikatele jsou inovace a podnikatelské zisky průvodním jevem rostoucího hospodářství. Podnikatelský zisk se vyskytuje jen tam, kde nějaké inovace na přechodnou dobu „vykolejily“

31

ekonomiku z dosavadního stereotypního pohybu v kruhu. Z Schumpeterova pohledu je podnikatel – inovátor hybnou silou, která žene hospodářství vzhůru, která představuje v hospodářství významný aktivující a dynamický prvek. Podnikatel objevuje nové zdroje a jejich nová použití a tím podporuje hospodářský růst (Holman, 2005) V Schumpeterových šlépějích pokračoval i švédský ekonom Gustav Cassel ve své teorii hospodářského cyklu. Příčinu hospodářský cyklů vidí v reálných faktorech, mezi něž patří i technologický pokrok. Tyto faktory odkrývají podnikatelům nové investiční příležitosti a zvyšují očekávanou míru výnosu z investic. Cassel stejně jako Schumpeter vidí cyklické výkyvy jako přirozený a nevyhnutelný jev technického pokroku. Technologickým pokrokem se dále zabývala například Škola reálného hospodářského cyklu (Holman, 2005). OECD provedlo rozsáhlou rešerši vědeckých prací soustřeďujících se na vliv různých nástrojů, ať už ekonomických nebo administrativních, na technologickou změnu (OECD, 2007). Na základě dostupných studií je potom konstatováno, že všeobecný obrázek, který získali díky provedené rešerši je ten, že ačkoliv přímý kauzální vztah mezi environmentální politikou a technologickou změnou není vždy zřetelný, lze pozorovat změny v invenci, inovacích a rozšiřování nových technologií. Environmentální regulace nečiní stálým zvyšováním ceny znečištění život obtížnější jen existujícím firmám, má rovněž pozitivní vliv na invenci a inovace technologií. Navíc nepřímá evidence naznačuje, že nárůst implicitní ceny některých emisí také přispěl ke vzniku řady patentů v komplementárních oblastech. Celkový závěr studie OECD je ten, že environmentální politika jako celek má dopad nejméně na směr technologické změny (OECD, 2007). Tento závěr platí bez ohledu na typ použitého nástroje, ekonomického nebo administrativního. Dle OECD (2007) jsou rovněž zajímavé silné korelace mezi specifickými typy regulace a procesem výzkumu a vývoje, pokud jsou hodnoceny přes patentové chování. V souladu s tím, co naznačuje řada ekonomů, inovátoři hledají pečlivě nové příležitosti, které naopak zase závisí na specifických pobídkách signalizovaných typem environmentální politiky. Přesně tento závěr může být vypozorován z případů, které poskytuje nepřímá evidence cenových pobídek, jako je nárůst či pokles cen fosilních paliv. Emisní redukce jsou následkem vyšší implicitní ceny emisí, která je zase způsobena nárůstem cen energie, protože použití fosilních paliv je provázáno s emisemi do ovzduší. Změny v cenách energie tak mají silný dopad na invenci, inovace a šíření nových energeticky efektivních technologií, která zase na druhou stranu vedou ke snižování emisí. Nicméně rešerše studií OECD (2007) ilustruje, že je obtížné identifikovat přesný dopad jednotlivých nástrojů a rozdílnosti v dopadu jednotlivých nástrojů. Navíc dalším vážným nedostatkem je, že téměř všechny dostupné studie se vztahují hlavně na USA. Pro účely této práce byly vybrány ty vědecké studie, které zkoumají působnost daňových nástrojů. Vzhledem k tomu, že většina dostupných studií je zaměřena hlavně na hodnocení administrativních nástrojů, tak studií zkoumajících působnost ekonomických a navíc ještě daňových nástrojů není mnoho.

32

Millock a Nauges (2006) zkoumali ve své studii vliv daní z emisí SO2, NOx a HCl společně s dotacemi na zamezení emisí na šíření nových technologií ve Francii. Výnosy z daní z emisí SO2, NOx a HCl byly vraceny zpět do průmyslu v podobě dotací. Autoři studie hodnotili efekt tohoto schématu s použitím údajů z 226 podniků ze tří průmyslových sektorů v letech 1995 až 1998. Studie prokazuje, že zvolený systém nástrojů přispěl k redukci emisí SO2, NOx a HCl. Höglund Isaakson (2005) se zabýval vlivem švédského poplatku na NOx zavedeného v roce 1992 na inovace. Výnosy z tohoto poplatku byly vraceny zpět do ekonomiky firmám v závislosti na výstupu jednotlivých firem. Nevýhodou tohoto „vracení“ byla skutečnost, že částečně bránilo šíření technologií zamezujících emisím NOx, protože dle autora některé firmy strategicky bránily vyzrazení informací ostatním firmám. Isaakson (2005) zkoumal náklady na zamezení a jejich změny pro 162 technologických opatření zavedených ve 114 podnicích používajících spalovací technologii v letech 1990 - 1996. Výsledky studie uvádí, že bylo dosaženo rozsáhlého snížení emisí za velmi nízkých nákladů. Také bylo jištěno, že ve sledovaných podnicích bylo použito výzkumu a vývoje pro zamezení znečišťování emisemi NOx. V další „daňové studii“ se Hassett a Metcalf (1995) zaměřili na slevu (v USA používaný pojem kredit) z energetické daně v případě investic do energetických úspor a vliv této slevy na šíření nových technologií. Tato studie je zaměřena na domácnosti a prokazuje, že dotace ve formě slevy na dani byla v USA efektivní. Domácnosti investovali do energeticky úsporných technologií, jako například do izolací a výměny kotlů a topných médií. Pro účely studie byl použit datový panel obsahující informace o 37658 domácnostech v USA v letech 1979 – 1981. Závěrem autoři konstatují, že sleva z energetické daně zvyšuje pravděpodobnost investic do energeticky efektivního kapitálu.

33

3. Modely a empirické analýzy dopadů ekologických daní 3.1. Teorie modelování dopadů ekologických daní Protože trhy jsou vzájemně provázané, environmentální politika může mít dopady i na těch trzích, které nejsou přímo ovlivněny politickým opatřením. Každé politické opatření má své „vítěze“ a „poražené“ (Kriström, v OECD 2006). Analýzy daňových politik a odhadů výnosů z daní mohou být prováděny s použitím makroekonomických nebo mikroekonomických modelů. Makroekonomické modely jsou obvykle založeny na použití agregovaných dat. Simulace změn fiskálních politik a odhadů výnosů jsou obvykle získány modelováním ekonomických vztahů mezi různými institucionálními sektory a také modelováním jejich změn chování. Na druhou stranu mikroekonomické modely jsou obvykle založené na velkých datových souborech disagregovaných dat, jako jsou například rodinné účty nebo firemní účetní údaje. Tyto modely odhadují daňový dopad na jednotlivé jednotky (domácnosti nebo firmy) a jejich mikroekonomické výsledky mohou být agregovány na makroekonomické úrovni k odhadování daňových výnosů v rámci celé ekonomiky. Vytvoření mikroekonomického modelu závisí na dostupnosti potřebných disagregovaných dat (Bardazzi et al., 2004). Při modelování makroekonomických dopadů je třeba rozlišit časový horizont, který se má použít pro modelování. Při modelování krátkodobých dopadů nelze očekávat, že by přizpůsobovací mechanismy v ekonomice začaly působit. Pokud je cílem vyhodnocení krátkodobých dopadů, je možné ignorovat střednědobé přizpůsobovací mechanismy hlavních stavových veličin (zásoby kapitálu, vnější pozice ekonomiky, vládního dluhu). Potom je užitečným nástrojem tzv. strukturní analýza, uváděná rovněž pod názvem analýza input/output tabulek. Tato analýza umožňuje predikovat krátkodobá opatření hospodářské politiky, respektive exogenních šoků, na jednotlivé sektory a jednotlivé typy domácností v ekonomice. Základy strukturní analýzy zformuloval v roce 1936 nositel Nobelovy ceny za ekonomii Vasili Leontief. Inspiroval se dvěma teoretickými východisky a to neoklasickou teorií národohospodářské rovnováhy a principy sestavování národohospodářských bilancí. Teoretické závěry prokázal podrobnou analýzou národního hospodářství USA za léta 1919, 1929 a 1939 (Leontief, 1966). Strukturní analýza představuje soubor modelů a metod, které slouží zjišťování rovnovážného řešení u určitého ekonomického systému. Rovnovážným řešením se zde rozumí řešení předpokládající vybilancovanost zdrojů a potřeb tohoto systému. Pod ekonomickým systémem chápal zakladatel strukturní analýzy národní hospodářství, tvořené propojenými národohospodářskými odvětvími (Pelzbauerová, 1996).

34

Input – output metoda je adaptací neoklasické teorie všeobecné rovnováhy na empirickou studii kvantitativní vzájemné závislosti mezi různými ekonomickými odvětvími. Původně byla tato metoda vyvinuta k analyzování vztahů mezi různými výrobními a spotřebními sektory v rámci národního hospodářství, byla ale rovněž aplikována na studium menších ekonomických systémů jako například na oblast určitého regionu nebo dokonce i pro účely soukromého podniku. Analýza se používá i pro určení mezinárodních ekonomických vazeb (Leontief, 1966). Při jakémkoliv použití je metoda pojetí v zásadě zcela stejná – závislost mezi jednotlivými sektory daného systému je pospána sérií lineárních rovnic, jejich specifické strukturální charakteristiky jsou potom reflektovány v numerickém vyjádření koeficientů k těmto rovnicím. Koeficienty musí být určeny empiricky. V analýze strukturálních charakteristik celého národního hospodářství jsou obvykle určeny z tzv. statistických input-output tabulek. Tato analýza umožňuje předpovídat krátkodobé dopady opatření hospodářské politiky, respektive exogenních šoků, na jednotlivé sektory ekonomiky. Tím, že input/output tabulky zahrnují vztahy mezi jednotlivými sektory národního hospodářství, umožňují zahrnout do analýzy nejenom přímé dopady na tyto sektory (například ve formě zdanění určitého vstupu), ale i dopady „druhého řádu“ mezi jednotlivými sektory. Při modelování střednědobých dopadů (v horizontu 2 – 5 let) se uplatňuje makroekonomické modelování. Pro tento typ modelování je nutné na základě ekonomické teorie učinit předpoklady o působení dynamických přizpůsobovacích mechanismů. Jako příklad těchto mechanismů lze uvést mechanismus změn relativních cen domácího a zahraničního zboží při nákladovém šoku. Dále je třeba kalibrovat (tj. numericky vyčíslit) parametry těchto mechanismů (například cenovou elasticitu vývozu, možnosti substituce v produkční funkci apod.). Je nutno podotknout, že zástupci jednotlivých ekonomických učení se liší (mnohdy zásadním způsobem) v otázce, které mechanismy jsou relevantní, jak by se měl model kalibrovat (tj. vůči jakému kritériu) a jak vůbec makroekonomický model konstruovat. Bohužel v této oblasti neexistuje univerzální shoda (Ščasný et al., 2004). V současné době jsou standardním nástrojem dynamické modely všeobecné rovnováhy, u kterých se předpokládá, že ekonomické subjekty jsou schopny mezičasové maximalizace ve formě rozhodování o investičních aktivitách (firmy) nebo spotřebě (domácnosti). Tento předpoklad ukotvuje dynamiku modelu (Pavel et al., 2005). V modelu všeobecné rovnováhy je ekonomie interpretována jako systém vzájemně závislých trhů. Změna, která na první pohled ovlivní pouze jeden trh, může v praxi ovlivnit všechny trhy v daném ekonomickém systému (Kriström, v OECD 2006) Pro empirickou práci jsou často používány tzv. CGE modely (Computable General Equilibrium models). Tyto modely jsou využívány z více důvodů. Pokud je například s výnosy a náklady různých faktorů zacházeno konzistentně, je vhodné použít CGE model. Tyto modely se používají v případě hodnocení kdo je „vítězem“ a kdo „poraženým“ u ekologické daňové reformy. Model umožňuje objasnit vazbu mezi různými daňovými základy. Pokud jsou tedy fosilní paliva předmětem energetické daně a uhlíkové daně, navýšení uhlíkové daně bude 35

snižovat výnosy z energetické daně. Změna uhlíkové daně může rovněž ovlivnit DPH a další daňové výnosy. Všechny tyto daňové interakce mohou být snadno postižitelné prostřednictvím CGE modelu (Kriström, v OECD 2006). CGE modely simulují chování a vzájemné interakce jednotlivých ekonomických subjektů na různých trzích. Tyto modely jsou založeny na neoklasických mikroekonomických předpokladech, především na předpokladu racionálního (optimálního) chování ekonomických aktérů a využívají redukcionalismus. Datovou základnou těchto modelů je matice společenských účtů (SAM – Social Accounting Matrix). Velmi zjednodušeně lze SAM popsat jako tabulku agregující toky zboží, služeb a peněz v ekonomice za dané časové období, nejčastěji za rok (Šauer et al., 2005). Hlavními oblastmi aplikace CGE modelů jsou analýzy dopadů podstatných změn v environmentálních, daňových a zahraničně obchodních politikách. Protože je ekonomika složená z vzájemně provázaných trhů, tak pokud je do ní zaveden systém založený na různých daňových základech, je potřeba perspektiva všeobecné rovnováhy, abych bylo možné určit distribuční dopady environmentální politiky (Kriström, v OECD 2006). Tyto modely mají ovšem své limity. Většina současných CGE modelů sleduje nákladovou stránku. Jinými slovy, zabývají se tím, jak se firmy a domácnosti přizpůsobují změnám daňového systému a jaké to má náklady. Málo modelů se věnuje environmentálním benefitům. S modelem je rovněž spojena řada nejistot. Například u modelů založených na poptávkových a nabídkových křivkách, jejichž sklony nemohou být určeny se 100 % jistotou. U ex ante modelů nemůže být s jistotu známo, jak budou spotřebitelé a firmy reagovat na změnu daňového systému. Pokud bude nabídka a poptávka v modelu určena nesprávně, tato chyba se může rozšířit v modelu a bude dále komplikovat predikce o úrovních jednotlivých proměnných. Navíc CGE modely zřídkakdy zahrnují úplný popis daňového systému, což je nevýhoda v mnoha případech, například při interpretaci regresivity nebo progresivity výnosově neutrálních daňových reforem (Kriström, v OECD 2006). Pro střednědobé modelování se rovněž používají mikroekonomické modely (Bork, v OECD 2006). Mikroekonomický nebo také mikrosimulační model má statickou a převážně deterministickou strukturu. V současném stupni vývoje je model schopný analyzovat prvotní efekty téměř všech typů přímých i nepřímých daní (srovnatelné modely použil například Harding, 1996 nebo Drabinski, 2002). Model má modulární strukturu, která zahrnuje moduly pro přímé a nepřímé zdanění, pro příspěvky na sociální pojištění a pro transfery. Při srovnání makroekonomického a mikroekonomického modelu je výhodou mikroekonomického modelu to, že umožňuje propočítat jakékoliv daňové pravidlo pro jakýkoliv individuální případ a to jednoduše a do detailu. Například u výdajů spotřebitelů na zemní plyn, naftu, benzín a elektřinu data umožňují spočítat ekologické daně pro každou z domácností. Společně se socioekonomickými informacemi tak lze odlišit dopady reforem pro různé případy (Bork, v OECD 2006).

36

Mikroekonomický model rovněž umožňuje porovnávání odlišností distribučních efektů, které může reforma mít. Oproti makroekonomickému modelu nepracuje mikroekonomický model s rovnovážnými rovnicemi. To znamená, že efekty chování odvozené z poptávky a nabídky nejsou zahrnuty do mikroekonomického modelu, který se zaměřuje primárně na prvotní finanční efekty politických opatření (Bork, v OECD 2006). Dlouhodobé modelování se zaměřuje zejména na endogenizaci mechanismů, které jsou ve standardním makroekonomickém modelování chápány jako exogenní. Jedná se zejména o modelování indukovaného technologického pokroku. Dnes již standardním nástrojem takového modelování jsou tzv. modely integrovaného zhodnocení (IAM - integrated assesment models) (Ščasný et al., 2004; Pavel et al., 2005). Jeden z nejznámějších IAM modelů vytvořil W. Nordhaus. Jedná se o model klimatické změny DICE (Dynamic Integrated Model of Climate and the Economy) a o něco později upravený model DICE-99, oba z 90. let 20 století. Jedná se o vysoce agregovaný globální model spojující dohromady globální produkci , spotřebu energie a sektor ovlivňující klima (produkující emise oxidu uhlíku). Model DICE navazuje na podrobnější model RICE (Regional Dynamic Integrated Model of Climate and the Economy) vytvořený rovněž W. Nordhausem, který je však disagregovaný a pokrývá osm regionů. Technologická změna je v modelu DICE vyjádřena jako rozvoj technologií zahrnujících klimatické změny (snižující emise oxidu uhlíku jako skleníkového plynu na jednotku produkce), je tedy pojata jako exogenní faktor. Ekonomická škoda způsobená emisemi skleníkových plynů je modelována jako proměnná, která je kvadraticky závislá na vzrůstu mediánu globální teploty v důsledku emisí CO2 z průmyslu (Pavel et al., 2005). Ze struktury modelu DICE vyšel D. Popp (2004) a vytvořil IAM model ENTICE (Endogenous Technological Change). Popp zde technologickou změnu modeluje nejen jako rozvoj technologií, které snižují emise uhlíku, ale také jako zlepšení energetické efektivity a jako změnu používaných energetických nosičů. Poppův model ENTICE je pravděpodobně nejvíce rozvinutým modelem IAM, pokud je hodnocen z pohledu začlenění „realistické“ technologické změny v oblasti životního prostředí. V současné době existuje několik typů IAM modelů. V zásadě lze rozlišit tři základní typy výstupů využitelných pro hospodářsko-politická doporučení podle míry jejich komplexnosti. První skupinu tvoří modely, které jsou schopny poskytnout informace pouze o ekonomických nebo sociálních nákladech spjatých s udržením exogenních environmentálních ukazatelů v rámci určitého koridoru nebo trajektorie, například národohospodářské náklady dosažení cíle Kjótského protokolu. Do druhé skupiny patří komplexnější modely, jež jsou schopny modelovat zpětnou vazbu z životního prostředí na ekonomický a sociální systém, tzn. uvažují limity akceptovatelných fyzických dopadů, například berou v úvahu kyselé deště nebo změnu klimatu na úrodu, dopady emisí na lidské zdraví nebo produktivitu práce. Nejkomplexnější modely patřící do třetí skupiny berou v úvahu nejvíce dopadů, snaží se ocenit přínosy

37

environmentální regulace (včetně otázek rizika a mezičasových preferencí), a mají tedy ambice sloužit k normativní analýze nákladů přínosů. Modely v první skupině se svým cílem příliš neliší od standardních makroekonomických modelů. V čem je tedy rozdíl ? Rozdíl spočívá v odlišných mechanismech, které jsou vzaty v úvahu. Standardní makroekonomické modely se zaměřují na realistické zachycení hlavních střednědobých dynamických vazeb v ekonomice (vyrovnávání platební bilance, investice do fyzického kapitálu, dynamika dluhu veřejných financí) a dlouhodobé růstové mechanismy (změna produktivity výrobního faktoru, interakce mezi demografickými a makroekonomickými veličinami apod.) zůstávají buď nepovšimnuty, nebo jsou zachyceny jednoduchým způsobem, například pomocí exogenního modelu. IAM modely se naopak snaží explicitně tyto mechanismy působící v dlouhém horizontu (třeba několik desetiletí) nějak konzistentně uchopit. Naopak střednědobým makroekonomickým vazbám není věnována taková pozornost (Pavel et al., 2005). V České republice dosud nebyl proveden výzkum IAM modelu.

3.2. Empirický výzkum 3.2.1. Ex post analýzy 1) Analýza dopadů na životní prostředí Analýza dopadů ekologických daní na životní prostředí je dost obtížná záležitost, a to zejména z toho důvodu, že nelze jednoznačně vyčlenit konkrétní dopad určitého konkrétního daňového nástroje na emise znečišťujících látek či na jinou „bázi“. Zprávy Evropské Environmentální Agentury (EEA, 1996) a výzkum provedený Baranzinim (Baranzini et al., 1998) dávají konkrétnější výsledky ohledně environmentálního dopadu existujících uhlíkových daní. Ve svém výzkumu se dopadem tzv. ekologických daní zabýval rovněž Vehmas s kolektivem (Vehmas et al, 1999). Tyto výsledky jsou založeny na informacích poskytnutých národními autoritami. Pro jejich získání nebyl použit žádný makroekonomický model, jedná se o skutečné či očekávané ex post dopady ekologických daní, které byly zavedeny v severských zemích Evropy. Dle dostupných informací došlo v Norsku v letech 1991 – 1993 ke snížení emisí CO2 o 3 až 4 % v důsledku zdanění CO2. V Dánsku došlo v roce 2000 oproti roku 1998 v důsledku zdanění CO2 ke snížení emisí CO2 o 4,7 %. V Nizozemí se díky dani na CO2 snížily emise CO2 o 1,5 %. Švédské Ministerstvo životního prostředí odhadovalo v roce 1997 snížení emisí CO2 o 15 % díky nástrojům zavedeným v roce 1996 (energetické daně, daň z CO2, daň ze síry, poplatek z NOx, investiční podpora biopaliv, větrné energie, sluneční energie, centrálního zásobování teplem a výrobních dotací pro výrobu větrné energie). Dále očekává redukci emisí o 35 %

38

v roce 2010 ve srovnání s rokem 1990, kdy ještě nebyly zavedeny žádné daně a poplatky. (Vehmas et al., 1999) Finské Ministerstvo životního prostředí v roce 1997 reportovalo, že u energetické daně uvalené na CO2 ve Finsku očekávalo snížení emisí CO2 mezi 4 a 5 % do roku 2000 ve srovnání s rokem 1990. V roce 2010 bude podle jejich očekávání dosaženo 10 % redukce emisí CO2. Ex post hodnocení bylo rovněž provedeno u ekologických daňových reforem s cílem zjistit jejich efektivnost a jejich vliv na životní prostředí. Bosquet ve svém příspěvku „Environmental tax reform: does it work? A survey of the empirical evidence“ (Bosquet, 2000) dává dohromady výsledky ze 139 simulací z 56 studií dopadů ekologických daňových reforem na emise CO2, zaměstnanost, ekonomickou aktivitu, investice a spotřebitelské ceny. Autor se zaměřuje na 8 zemí, ve kterých proběhla ekologická daňová reforma. Jedná se o Dánsko, Finsko, Německo, Itálii, Nizozemí, Švédsko a Velkou Británii. Všeobecné závěry Bosqueta (2000) jsou následující: v důsledku zavedení ekologických daňových reforem došlo k významnému snížení emisí CO2 s pravděpodobným snížením emisí a s přínosy v oblasti zaměstnanosti. Tento trend dle autora potvrzuje hypotézu, že ekologická daňová reforma může za určitých podmínek dosáhnout jak zlepšení v oblasti životního prostředí, tak i ekonomiky. V případě, kdy jsou výnosy z tzv. ekologických daní použity na snížení distorzních daní uvalených na práci, jako například ke snížení příspěvků na sociální zabezpečení, dochází ke zlepšování kvality životního prostředí a malé zlepšení lze pozorovat i v navýšení počtu pracovních příležitostí a výstupu sektorů národního hospodářství, jejichž výstupy nadměrně neznečišťují životní prostředí. Velice zajímavou ex post analýzu dopadů zavedení daně ze spalování odpadů na švédské toky odpadů provedl Sahlin s kolektivem (Sahlin et al., 2007). Daň ze spalování fosilního uhlíku obsaženého v tuhém komunálním odpadu z domácností byla ve Švédsku zavedena 1. července 2006. Jedním z hlavních účelů daně bylo zvýšit motivaci k recyklaci materiálů včetně biologického zpracování. Ve zpracované studii (Sahlin et al., 2007) autoři zkoumali, zda a do jaké míry lze tento efekt očekávat. Vyvinuli tabulkový model za účelem odhadu čistých mezních nákladů metod alternativního zpracování odpadů ve srovnání s jeho spalováním. Do modelu byla zahrnuta i hodnota času, který potřebují domácnosti ke třídění zdrojů. Model zahrnuje devět největších frakcí dosahujících 85 % (váhových) odpadů z domácností, které jsou v současné době spalovány: potravinářský odpad, novinový papír, papírové obaly, obaly z měkkých plastů, obaly z tvrdých plastů, plenky, odpad ze zahrádek, ostatní papírový odpad a ostatní nehořlavý odpad. Zbývajících 15 % tvoří frakce považované za příliš malé pro zahrnutí do studie. Výsledky studie (Sahlin et al., 2007) naznačují, že současná švédská daň ze spalování bude mít největší vliv na biologické zpracování kuchyňského a zahradního odpadu, který by tak mohlo vzrůst až o 9 %. Povede rovněž k nárůstu celkové recyklace materiálů o méně než 1 % (bez biologického zpracování). Daň má malý vliv na celkovou recyklaci materiálů, ale zvýšila 39

by materiálovou recyklaci obalů z tvrdých plastů o zhruba 14 % v porovnání s úrovní roku 2006. Autoři poukazují v diskusi na skutečnost, že dalším způsobem, jak zvýšit účinek daně ze spalování, je snížit náklady na třídění a alternativní zpracování odpadů. Dle jejich slov je hodnota času domácností důležitá a může se snížit, pokud se postoje domácností vůči recyklacím stanou pozitivnějšími. Závěrem autoři (Sahlin et al., 2007) zdůrazňují, že účinky daně ze spalování odpadových materiálů závisí nejenom na úrovni a struktuře daně samotné, ale rovněž na institucionálních a technologických faktorech. Skutečné účinky stávající daně ze spalování odpadů dle nich zůstávají nejisté. 2) Dopady na produkci a spotřebu Stejně jako u dopadů na životní prostředí, i u dopadů na produkci a spotřebu je přínosné čerpat ze Zprávy Evropské Environmentální Agentury (EEA, 1996) a výzkumů provedených Baranzinim (Baranzini et al., 1998) a Vehmasem (Vehmas et al, 1999). Tyto výsledky jsou založeny na informacích poskytnutých národními autoritami. Pro jejich získání nebyl použit žádný makroekonomický model, jedná se o skutečné či očekávané ex post dopady ekologických daní, které byly zavedeny v severských zemích Evropy. V Norsku představují energetické daně tzv. „antipobídku“ k investicím do fosilních zdrojů energie, s výjimkou některých průmyslových odvětví. Například cementářský a vápencový průmysl, který představuje 90 % spotřeby uhlí v Norsku, je zcela osvobozen od daně na CO2. Použití nafty a plynu na norském kontinentálním šelfu je zdaněno mnohem více než na pevnině, což představuje pobídku pro vývoj nových technologií ke snížení emisí. (Vehmas et al., 1999) V Dánsku jsou energetické daně uvaleny na výrobu tepla. Elektřina je zdaněna spotřební daní. Dotacemi je podporována elektřina z obnovitelných zdrojů. Dotace do větrné energie vytvořily velké exportní odvětví průmyslu a podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů byl v roce 1997 největší na světě (7 % z celkové nabídky elektřiny). Došlo k přesunu z energetiky založené na uhlí k energetice zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie. Ve Švédsku podpořily energetické daně investice do kombinované výroby tepla a elektřiny (kogenerace) a do více palivových kotlů, které umožnily minimalizovat placenou daň optimalizací palivového mixu. Velký rozdíl ve zdanění paliv určených pro vytápění a paliv pro výrobu elektřiny vedl k takové situaci, že nezdaněná biopaliva jsou hlavně využívána pro nové kogenerační jednotky a samostatné teplárny. Výběr paliv pro starší elektrárny byl rovněž v některých případech přehodnocen. Na druhé straně IEA (IEA, 1996) poukazuje na to, že ve snaze vyhnout se zdanění spalují vlastníci kogeneračních jednotek jak biopaliva, tak i fosilní paliva, ale tvrdí, že fosilní paliva jsou použita pro výrobu elektřiny (na což se vztahuje daňová výjimka) a biopaliva pro výrobu tepla. Z tohoto důvodu vzrostlo ve Švédsku statisticky využití fosilních paliv pro výrobu elektřiny. Dotacemi jsou podporovány kogenerační jednotky používající biopaliva a investice do větrné energie.

40

Kvůli liberalizaci trhu s elektřinou ve Finsku začaly tamní elektrárny tvrdit, že vzrůstající energetické zdanění působí problémy domácí produkci elektřiny. To byl také jeden z hlavních důvodů ke změně systému environmentálního energetického zdanění v roce 1997. V novém systému je výroba elektřiny osvobozena od všech daní a naopak je daňově zatížena spotřeba elektřiny. V zemi existoval do konce roku 2006 systém energetických daní zvýhodňující obnovitelné zdroje energie ve výrobě elektřiny a tepla, od počátku roku 1997 jsou zdaněna CO2 daní pouze fosilní paliva použitá pro výrobu tepla. Na druhou stranu zde existují dotační investiční stimuly, které jsou dostupné pro nové elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie. Dotace do větrné energie však nebyly tolik úspěšné k zajištění velkých investic jako v ostatních severských zemích. Nové energetické investice, které ve Finsku vznikly, byly hlavně kogenerační jednotky založené na zemním plynu. Rovněž vzniklo pár malých elektráren spalujících biomasu, pár větrných elektráren a byly provedeny některé revize starých elektráren, včetně elektráren jaderných. (Vehmas et al., 1999) Dopady na produkci a spotřebu zkoumal stejně jako u dopadů na životní prostředí ve své práci Bosquet (2000). Jeho všeobecné závěry jsou v oblasti dopadů na produkci a spotřebu následující: mezní přínosy u zaměstnanosti a mezní přínosy nebo ztráty u ekonomické aktivity mohou být zaznamenány v krátkém a středně dlouhém období, investice se mírně snižují a ceny mírně rostou. Ekologická daňová reforma může částečně poškodit energeticky náročné sektory národního hospodářství., rovněž tak ty domácnosti, které vynakládají velký podíl ze svého rozpočtu na nákup „špinavých“ komodit (Bosquet, 2000). Rovněž Evropská komise zpracovala v roce 2004 studii, která hodnotí dopady daňového systému Evropské unie a mimo jiné se zaměřuje i na trendy v environmentálním zdanění. Hodnocení bylo provedeno pro země EU15 a zaměřilo se na daňové výnosy z tzv. ekologických daní, klasifikaci a znaky ekologických daní, indikátor efektivní daňové zátěže v souvislosti s užitím energie a na dopady reálně zavedených ekologických daňových reforem. Z dopadů byl zkoumán zejména přesun daňové zátěže ze zdanění práce ke zdanění energie (European Commission Directorate, 2004). Autoři použili po účely studie statistická data Eurostatu dostupná ze zkoumaných zemí EU15, zejména údaje o spotřebě energetických produktů. Pro dopady ekologické daňové reformy v jednotlivých zemích EU15 potom použili následující ukazatele: podíl celkové spotřeby energie na HDP, podíl energetických daní na celkové spotřebě energie a implicitní daňovou sazbu uvalenou na práci. V části výnosy z ekologických daní autoři zjistili, že v roce 2002 činily tyto výnosy v rámci zemí EU15 zhruba 6,5 % celkových daňových výnosů a příspěvků na sociální zabezpečení a 2,7 % HDP. Ve srovnání s rokem 1980 došlo téměř ke zčtyřnásobení výnosů z ekologických daní v nominálním vyjádření. Hlavní nárůst proběhl v letech 1990 až 1994.

41

Tento trend byl tažen zejména energetickými daněmi a daněmi uvalenými na silniční dopravu. Od roku 2000 potom došlo k mírnému poklesu výnosů z ekologických daní v poměru k HDP (European Commission Directorate, 2004). Co se týče skladby, v EU tvoří energetické daně více než tři čtvrtiny příjmů (77 %) a 5 % celkových daní a příspěvků na sociální zabezpečení. Zdanění dopravy potom představuje 20 % celkových příjmů z ekologických daní a 1,3 % celkových daní a příspěvků na sociální zabezpečení. Ostatní ekologické daně hrají marginální roli. Jedná se o daně na znečištění a daně na výrobky, které dohromady představují méně než 3 % z ekologických daní celkem. U dopadů ekologické daňové reformy autoři zkoumaly souhrnný dopad ve všech zemích EU15 a potom zvlášť dopady v jednotlivých členských zemích EU15. Bylo zjištěno, že v důsledku zavedení ekologické daňové reformy došlo k tzv. „green tax shift“ - posunu od zdanění práce ke zdanění energie. Zvýšení energetických daní tedy přispělo ke snížení daňového zatížení práce. Tento přesun efektivní daňové zátěže ze zdanění práce ke zdanění energie je zvláště viditelný u Dánska, Německa, Nizozemí, Rakouska, Švédska a Velké Británie, což jsou země, které implementovaly ekologickou daňovou reformu. Podobný posun daňové zátěže je rovněž znatelný v Irsku, Lucembursku a Finsku (European Commission Directorate, 2004). Ex post modelování dopadů na podniky a odvětví podniků provedli italští autoři Rosella Bardazzi s kolektivem (Bardazzi et al., 2004). Ve své analýze vyvinuli mikrosimulační model pro podniky, který je založen na integrovaném souboru dat a publikovaných účetních dat jednotlivých korporací (Regional Tax and Social Security), který byl zpracován italským statistickým úřadem (Italian Institute of Statistics – ISTAT). Model reprodukuje italský daňový systém u firem v roce 1998. Autoři na modelu zkoumají fiskální změny způsobené změnou daňového systému v Itálii v posledních letech. V zásadě jsou zkoumány 2 scénáře: první je analýza dopadů daňových změn z období 1998 – 2001 a druhý scénář analyzuje dopady daňové reformy provedené italskou vládou v letech 2002 – 2003. Studie se hlavně zabývá nepřímými daněmi uvalenými na firmy a tzv. korporátní daní. Výsledky studie ukazují, že v roce 2001 daňový systém „zvýhodňoval“ více podniky v sektoru energetiky (elektřina, plyn, voda) a sektoru komunikací a dopravy ve srovnání s podniky v sektorech školství a služeb. Po analýze daňových reforem provedených v letech 2002 – 2003 autoři konstatují, že největší benefity z daňových reforem získaly velké firmy. Více zdaněné jsou dle jejich analýzy podniky v sektorech „hotely a restaurace“, „doprava a komunikace“, „nemovitosti a služby“, „zdraví“ a v ostatních sektorech služeb. „Vítězem“ reforem je naopak sektor energetiky, kde jsou podniky nejvíce „favorizovány“ v rámci daného daňového systému. Autoři poukazují na skutečnost, že vítězství nebo porážka u jednotlivých firem závisí na jejich velikosti, lokalizaci a sektoru činnosti (Bardazzi et al., 2004).

42

3) Distribuční dopady Řada autorů zkoumala regresivitu uhlíkových daní zavedených v severských zemích. v 90. letech 20. stolení. Například Dánsko zavedlo v letech 1992-1993 jako jedna z prvních zemí daně z CO2 jak pro domácnosti, tak i pro podniky. Dánští experti (Wier et al., 2005) provedli ex post analýzu uhlíkové daně v Dánsku a zaměřili se zejména na dopad uhlíkových daní na domácnosti a podniky. Ke zjištění nepřímých dopadů daní z CO2 použili autoři statický input-output model, který rozšířili o daňovou matici. Potom kombinovali input-output analýzu s informacemi o charakteristikách domácností. V modelu potom uvažovali různé typy domácností podle příjmu a charakteru bydlení. Analýzu uskutečnili ve dvou krocích – nejprve analyzovali přímé CO2 daňové platby od domácností s použitím jednoduchého maticového modelu a následně nepřímé CO2 daňové platby pomocí input-output modelu, který rovněž zahrnoval matici CO2 daně. Pro svoji analýzu použili autoři následující data: 1) Dánské input-output tabulky pro rok 1996 z dánského statistického úřadu „Statistics Denmark“. Tyto tabulky zahrnují 130 výrobních sektorů a 9 kategorií finální poptávky. Jedna z nich je soukromá spotřeba, která je rozdělena do 72 komponent, z nichž 5 je přímá spotřeba energií domácnostmi; 2) Daňový vektor pro rok 1996 (speciálně poskytnutý dánským statistickým úřadem), který zahrnuje CO2 daňové platby ze 130 výrobních sektorů; 3) Spotřebitelský průzkum organizovaný Statistics Denmark v roce 1999, kde byly zahrnuty i údaje o spotřebě pro rok 1996. Autoři (Wier et al., 2005) dokazují, že uhlíkové daně uložené na domácnosti a průmysl mají tendenci být regresivní a díky tomu mají nepříznivé distribuční efekty. Na druhé straně, uhlíkové daně pracují také jako efektivní nástroj ke snižování emisí uhlíku produkovaných dánskými domácnostmi a podniky. Uhlíkové daně jsou dle nich více regresivní než průměrné dánské daňové zatížení (včetně DPH) a přímé uhlíkové daně jsou více regresivní než nepřímé uhlíkové daně. Wier (Wier et al., 2005) doporučuje vládě zajištění uspokojivých kompenzačních opatření, která by pomohla snížit zátěž nízkopříjmových domácností. Jelikož přímé daně uvalené na CO2 jsou více regresivní než nepřímé zdanění CO2, jinou cestou snížení regresivity může být přesun daňového zatížení z domácností na podniky. Distribuční dopady byly zkoumány i u ekologické daňové reformy v Německu, hodnocení regulace bylo provedeno pomocí mikrosimulačního modelu. Autorem této studie je Christhart Bork (OECD, 2006) a dle jeho slov je literatura zabývající se distribučními efekty ekologické daňové reformy v Německu stále nedostatečná.

43

Jak je popsáno v obecné kapitole zabývající se modelováním, mikrosimulační model má statickou a převážně deterministickou strukturu. Bork (OECD, 2006) použil mikrosimulační model skládající se z modulu přímých daní, modulu nepřímých daní, modulu příspěvků na sociální zabezpečení a modulu transferů. Modul přímých daní se skládá z vzorců pro přímé daně, daně z automobilů a daně z vlastnictví. Modul nepřímých daní zahrnuje DPH, spotřební daně na benzín, elektřinu, tabák, pojištění a alkohol. Modul příspěvků na sociální zabezpečení zahrnuje penze, zdravotní služby, pojištění v nezaměstnanosti a pečovatelské pojištění. Modul transferů se skládá z příspěvků na děti a na bydlení, vzdělávání, sociální pomoc a příspěvků pro důchodce. Pro konstrukci daňového a transferového mikrosimulačního modelu použil Bork (OECD, 2006) detailní informace o distribuci příjmů a výdajů domácností. V Německu to byla dostupná data z publikace Income and Expenditure Survey, vydané German Federal Statistical Office v roce 1993. K problematice zdanění byla potom použita data vytvořená regionální daňovou autoritou v roce 1992. Dále byla použita data z German Socio – Economic Panel ustaveného German Institute of Economic Research. Pomocí těchto třech zdrojů dat byla zkonstruována jedna datová základna. Bork ve své analýze zkoumal, zda je ekologická daňová reforma v Německu regresivní nebo progresivní. Ekologická daňová reforma byla v Německu zahájena v roce 1998. V roce 1999 byla zavedena nová daň z elektřiny, stávající daně na naftu, benzín, elektřinu a plyn pravidelně rostly v letech 1999 až 2003 a to v pěti krocích. Výnosy z těchto daní byly převedeny do penzijního systému a příspěvky na sociální pojištění byly sníženy. Borkova analýza se zaměřila na následující tři oblasti: 1) na změnu disponibilního důchodu domácností po ekologickém zdanění – Bork analyzuje všechny kroky ekologické daňové reformy a srovnává situaci domácností v roce 1998 s rokem 2003; 2) na srovnání daně z příjmu v roce 1998 a rokem 2003; 3) na simulaci nárůstu příspěvků na děti. Byl zkoumán dopad různých ekologických daní, dopad podle velikosti domácnosti, podle socio-ekonomického statusu, podle typu rodiny, podle oblasti residentů a podle stáří hlavy rodiny. Výsledky analýzy ukázaly, že ekologická daňová reforma v Německu měla očekávané distribuční efekty. V průměru jsou tyto efekty slabě regresivní, méně regresivní než je německá DPH. Speciálně u daní na motorová paliva je možné dle Borka (OECD, 2006) nalézt progresivní distribuční efekty u nízkopříjmových skupin. Snížení příspěvků na sociální zabezpečení zesiluje regresivní efekt. Pokud je dopad ekologických daní přezkoumán podle různého socioekonomického statusu, typu a velikosti domácností, residenční oblasti a věku hlavy rodiny, lze najít několik případů, kde jsou změny v důsledku reformy distribuovány

44

proporcionálně nebo progresivně. V průměru jsou regresivní efekty ekologické daňové reformy pravděpodobně nadhodnocovány, protože většina změn v chování není dle Borka (OECD, 2006) zahrnuta. Závěrem Bork (OECD, 2006) poznamenává, že dopady na většinu domácností jsou kompenzovány jinými sociálními reformami, ačkoliv vláda nezavádí žádnou reformu s cílem upravovat distribuční efekty ekologické daňové reformy. Bork (OECD, 2006) hodnotí rovněž použitou metodiku, přičemž konstatuje, že mikrosimulační model je vhodným nástrojem pro analyzování prvotních dopadů reformy nebo návrhu reformy. Vybraná metodika má dle něj tendenci nadhodnocovat regresivní dopady, protože nezahrnuje změny v chování spotřebitelů. Pokud je brána v úvahu změna chování, bude regresivní dopad mírnější, protože domácnosti s nižším příjmem pravděpodobně sníží spotřebu zdaněného zboží, aby se vyhnuli ekologické dani. Následkem nedostatku dlouhodobých dat o příjmech a nákladech domácností není možné odhadnout individuální poptávkové elasticity pro zdanění zboží u jednotlivých domácností. Navíc německý daňový systém umožňuje spoustu výjimek a snížení daňových sazeb, ze kterých mají prospěch pouze určité skupiny. Bork doporučuje vládě (Bork, v OECD 2006), aby před tím, než bude zavedeno více výjimek do daňového systému, zkusila kompenzovat pouze lidi, kteří jsou ekologickými daněmi zatíženi nadměrně. Kompenzace pro všechny domácnosti negativně ovlivněné ekologickými daněmi dle jeho názoru podkopávají hlavní cíl reformy – snížení spotřeby energie. Distribučními efekty environmentální politiky se zabývalo OECD a v rámci tohoto úkolu byla provedena rozsáhlá rešerše studií v oblasti distribučních dopadů (OECD, 2006). Jako významné ex post studie jsou uvedeny studie Robertse a kolektivu (1999) či Rajaha a Smithe (1993). Roberts (Roberts et al., 1999) ve své studii „The Distributional Impacts of Fuel Duties: The Impact on Rural Households in Scotland“ hodnotí distribuční dopady zdanění motorového paliva, konkrétně dopady na venkovské obyvatelstvo ve Skotsku. Jako zdroj dat použili autoři kombinaci dotazníkového šetření, interview, cestovních deníků a vybraných skupin obyvatelstva. Pro účely studie bylo vybráno 5 vesnických oblastí ve Skotsku. Analýza byla zacílena na přepravu venkovského obyvatelstva automobily. Za metodiku nebyl zvolen ekonometrický model, hlavním přístupem byla analýza získaných odpovědí. Pro účely studie nebyly počítány elasticity. Hlavní výsledky Robertsovy analýzy (Roberts et al., 1999) ukazují, že ve venkovských oblastech nepovedou zvýšené spotřební daně na motorová paliva s největší pravděpodobností ke kýženým výsledkům snížení znečištění životního prostředí. Většina vesnických obyvatel nepřizpůsobí své cestovní spotřebitelské vzorce novému. Autoři závěrem konstatují, že daň není jenom nespravedlivá, ale navíc je i neefektivní.

45

Rajah a Smith (1993) ve své studii „Distributional Aspects of Household Water Charges“ analyzují distribuční aspekty poplatku za vodu u domácností. Jako zdroj dat autoři použili statistiku rodinných účtů Family Expenditure Survey (FES) v Anglii a Walesu v letech 1984 – 85. Tato statistika zahrnuje detailní informace o zhruba 7000 domácnostech. Ve studii byla použita metodika ekonometrického modelování, nejprve byla provedena indexace dat pro roky 1991-92, následně autoři odhadli spotřebu vody pomocí ekonometrického modelu a nakonec vyzkoušeli různé varianty poplatkových schémat u vody, celkem bylo vyzkoušeno 5 různých cenových schémat. Hlavní výsledky výzkumu Rajaha a Smithe ukazují regresivní dopad všech zmíněných cenových schémat. Stejně jako u dopadů na životní prostředí a dopadů na produkci a spotřebu, i u distribučních dopadů je přínosné čerpat také ze Zprávy Evropské Environmentální Agentury (EEA, 1996) a výzkumů provedených Baranzinim (Baranzini et al., 1998) a Vehmasem (Vehmas et al, 1999). Tyto výsledky jsou založeny na informacích poskytnutých národními autoritami. Pro jejich získání nebyl použit žádný makroekonomický model, jedná se o skutečné či očekávané ex post dopady ekologických daní, které byly zavedeny v severských zemích Evropy. V Norsku jde příjem z CO2 daní a ostatních ekologických daní přímo do státního rozpočtu. Norsko zavedlo svoje CO2 daně jako součást fiskální reformy s cílem přesunout daňovou zátěž ze zdanění práce fyzických osob. V Nizozemí jde příjem ze všeobecné energetické daně do státního rozpočtu a příjem z regulační energetické daně je vyčleněn na environmentální účely. V Dánsku jsou energetické daně zavedeny v rámci ekologické daňové reformy, příjem z vybraných daní je každoročně vracen zpět do průmyslu. Příjem z CO2 daně placené průmyslem je vracen zpět do průmyslu prostřednictvím investičních grantů na energeticky úsporná opatření, snížené příspěvky zaměstnavatelů na sociální pojištění a fondy pro malé podniky, které získávají pouze limitovaný podíl ze snížení příspěvků zaměstnavatelů na sociální pojištění. Ve Švédsku jde příjem z CO2 daní a ostatních ekologických daní přímo do státního rozpočtu. Švédsko zavedlo svoje CO2 daně jako součást fiskální reformy s cílem přesunout daňovou zátěž ze zdanění práce fyzických osob. Ve Finsku jde příjem z CO2 daní a ostatních ekologických daní přímo do státního rozpočtu. Od roku 1997 jde výnos z CO2 daně na snížení daňové zátěže zdanění práce fyzických osob.

46

4) Dopady na konkurenceschopnost Nejucelenější ex post hodnocení praktického zavedení uhlíkových nebo energetických daní a hodnocení jejich dopadů na konkurenceschopnost představuje projekt COMETR (Competitiveness Effects of Environmental Tax Reforms). COMETR se zaměřuje na debatu o konkurenceschopnosti a přezkoumání ekologických daňových reforem v sedmi členských státech Evropské unie (Německo, Velká Británie, Nizozemí, Švédsko, Finsko, Dánsko, Slovinsko), dále analyzuje světový trh a jeho vlastnosti v případě energeticky náročného průmyslu, což představuje rámec pro zvážení dopadů na konkurenceschopnost, dále v rámci projektu řešitelé vytvořili bottom-up model efektů ekologické daňové reformy na využívání energie v určitých sektorech a na množství emisí uhlíku v členských státech EU, které mají zavedeny uhlíkové daně uvalené na průmysl. Autoři rovněž provedli makroekonomickou analýzu dopadů ekologických daňových reforem na konkurenceschopnost v jednotlivých členských státech EU i v rámci EU jako celku pomocí modelu E3ME (model Cambridgeské ekonometrie) a vypočítali ex-post hodnoty pro tzv. environmentální decoupling a uhlíkový únik4 na základě rozsáhlé analýzy. Projekt byl řešen šesti partnerskými institucemi z univerzit z Aarhus, Cambridge, Dublinu, Prahy, Londýna a Vídně. Z projektu bylo vytvořeno 6 základních studií, které jsou zaměřeny každá na jinou oblast výzkumu. Jedná se o následující studie: 1) „Ekologické daňové reformy“, autor M.S.Andersen; 2) „Trh: struktura a sektorová zranitelnost“, autoři J.F.Gerald a S.Scot; 3) „Zhodnocení dopadů EDR na konkurenceschopnost vybraných průmyslových sektorů“, autor P. Ekins; 4) „Efekty EDR na konkurenceschopnost: Modelování pomocí E3ME“, autor P. Ekins; 5) „Uhlíkový únik“, autor S. Speck; 6) „Zmírnění a kompenzace“, autor M.S.Andersen. Cílem COMETRu bylo studovat dopady EDR na konkurenceschopnost za použití různých a rozdílných metod. Jako základní kámen byla sestavena databáze cen energie pro jednotlivé sektory národního hospodářství a daní pro energeticky náročný průmysl. Byly použity 4 následující přístupy: • indikátory změn v jednotkových energetických nákladech jako důsledek zavedení EDR; • bottom-up analýza změn energetických nákladů ve vztahu ke změnám konkurenceschopnosti; • makroekonomické ex post modelování pomocí E3ME modelu; • případové studie a rozhovory v energeticky náročných odvětvích.

4

Anglický originální termín je „carbon leakage“.

47

Dále bylo cílem COMETRu určit, které sektory jsou zranitelnější a náchylnější ke ztrátě konkurenceschopnosti. Byly prověřovány všechny výrobní sektory na úrovni OKEČ 25. Pro každý sektor byly zkoumány podíly nákladů na energii, podíl práce na přidané hodnotě, export jako podíl na celkovém výstupu, import jako podíl nabídky na domácím trhu a podíl exportu do členských zemí EU a do ostatních zemí. Na základě těchto údajů byl potom každý ze sektorů zařazen do kategorií vysoké, střední a nízké zranitelnosti. Klíčovým byl údaj o energetické náročnosti. Bylo vybráno celkem 7 sektorů, které byly ohodnoceny jako potenciálně zranitelné a ty byly podrobeny hlubším analýzám. Zkoumaly se zejména domácí cenové podmínky ve srovnání s cenami na světových trzích, zda je daný sektor cenovým tvůrcem nebo cenovým příjemcem. Byl sestrojen cenový model. V rámci COMETRu byla rovněž analyzována konkurenceschopnost a Porterova hypotéza, tj. zda může vládní regulace ve formě zavedení ekologických daní zlepšit firemní nebo sektorovou konkurenceschopnost stimulací inovací a moderních technologií. Pro tuto analýzu byly vybrány 4 země – Dánsko, Finsko, Německo a Velká Británie. Dále byly vybrány sektory náchylné ke ztrátě konkurenceschopnosti. Pro projekt COMETR byl použit makroekonomický evropský model E3ME zahrnující 25 zemí, které byly členem Evropské unie v roce 2006 a nečlenské země Evropské unie Norsko a Švýcarsko. Pomocí modelu byly simulovány dopady ekologické daňové reformy na celkovou poptávku po palivech, na emise skleníkových plynů, na HDP, dále byl zkoumán cenový dopad, dopad na index spotřebitelských cen a uhlíkový únik. V dostupných zdrojích lze hodnotit výsledky analýzy jednotkových energetických nákladů a daňových sazeb pro průmysl pro členské státy EU, které zavedly ekologickou daňovou reformu. Z výsledků nelze určit jednoznačný trend – daňové sazby i jednotkové energetické náklady mají v každé zkoumané zemi svůj vlastní průběh. Pro hlubší zkoumání byly jako potenciálně zranitelné vybrány následující sektory: • sektor OKEČ 15 - Výroba potravinářských výrobků a nápojů • sektor OKEČ 20 - Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků • sektor OKEČ 21 - Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru • sektor OKEČ 24 - Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken • sektor OKEČ 26 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků • sektor OKEČ 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků

5

V originále se uvádí NACE 2 – jedná se o mezinárodní klasifikaci ekonomických činností. NACE je anglický ekvivalent pro OKEČ (odvětvová klasifikace ekonomických činností).

48

Na základě provedené analýzy dospěli zpracovatelé k výsledku, že nejvíce zranitelné z hlediska konkurenceschopnosti je odvětví OKEČ 27, následuje odvětví OKEČ 21, poté odvětví OKEČ 20, poté odvětví OKEČ 24, odvětví OKEČ 15 a nejméně zranitelným odvětvím je odvětví OKEČ 26. Z 56 případů neukazují data žádnou změnu v konkurenceschopnosti u 46 případů. Pouze v 9 případech byla zaznamenána ztráta konkurenceschopnosti, konkrétně ve Velké Británii u sektorů 15.1. Masný průmysl, 21.2. Papírenský průmysl, 27.1.-3. Základní železné kovy a 27.4. Základní neželezné kovy, v Německu u sektorů 21.2. Papírenský průmysl, 24.4. Farmaceutický průmysl a 26.1. Sklářský průmysl, ve Finsku u odvětví 24.4. Farmaceutický průmysl a v Nizozemí u odvětví 27.4. Základní neželezné kovy. Co se týče Porterovy hypotézy, stejné sektory v odlišných zemích ukazují rozdílné výsledky, pouze odvětví 26.1. Sklářský průmysl ukazuje konzistentnost s Porterovou hypotézou ve všech zkoumaných zemích a odvětví 24.1. Základní chemikálie ve všech zemích kromě jedné. V ostatních sektorech vždy dvě země ukazují konzistentnost a dvě země ne. Všech 6 zemí, které zavedly ekologickou daňovou reformu, vykazují snížení poptávky po palivech a snížení emisí skleníkových plynů od doby zavedení ekologické daňové reformy. Tyto dva výsledky jsou na sebe navzájem navázané. Z modelu vyplývá, že k největšímu snížení emisí skleníkových plynů došlo ve Finsku a Švédsku. Co se týče efektů na HDP, dopady ekologické daňové reformy jsou pozitivní, záleží zde na využití výnosů z ekologických daní. Všech šest zkoumaných zemí vykazuje nárůst HDP jako důsledek EDR. U indexu spotřebitelských cen byl zaznamenán větší nárůst v případě, kdy byly daně uvaleny na domácnosti a ne na průmysl. Emise CO2 „spadly“ ve všech zemích, které zavedly EDR cca o 3 – 4 % jako důsledek EDR. Současně nemělo zavedení EDR téměř žádný dopad na emise CO2 v zemích, které EDR nezavedly. Z toho vyplývá, že zde nebyl zaznamenán žádný uhlíkový únik ze zemí, které zavedly EDR do zemí, které ho nezavedly. V některých letech byl zaznamenán „negativní uhlíkový únik“ a to díky přelévacím technologickým efektům, měřeno pomocí nárůstu uhlíkově-šetřících investic v některých zemích, které nezavedly EDR. Ráda bych na tomto místě zmínila ještě jednu ex post analýzu, která se nevztahuje přímo pouze na hodnocení ekologických daní či ekologické daňové reformy, ale na vztah mezi environmentálním chováním firem v ochraně ovzduší a dopadem tohoto chování na finanční ukazatele firem (náklady, výnosy a zisk). Součástí nákladů firem jsou potom i spotřební daně z minerálních olejů a poplatky k ochraně ovzduší. Jedná se o studii Earnharta a Lízala (Earnhart a Lízal, 2007), která zkoumá firmy v České republice v období 1996 až 1998 a dopad zavádění nových technologií s cílem snížit emise do ovzduší na finanční ukazatele sledovaných firem. 49

Tato studie je významným příspěvkem pro testování Porterovy hypotézy (Porter a van der Linde, 1995). Autoři (Earnhart a Lízal, 2007) použili panelová data pro 429 firem v České republice v období 1996 – 1998. Použitou metodou byla regresní analýza, přičemž k určení vlivu environmentálního chování na finanční ukazatele firem podrobili regresi každý ze sledovaných finančních ukazatelů s použitím údajů o emisích znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. Závislé proměnné použili tři – prodeje firem v čase t, náklady firem v čase t a zisk firem v čase t. Dalšími vysvětlujícími proměnnými bylo množství znečišťujících látek emitovaných firmami v čase t-1, úroveň produkce v čase t, velikost firmy v čase t, druh vlastnictví firmy v čase t a průmyslové a individuální indikátory v čase t. Z provedené regresní analýzy vyplynuly překvapující závěry. Prvním z nich je, že lepší environmentální chování firem povede ke snížení výnosů firem. Na druhou stranu však analýza ukázala, že lepší environmentální chování firem povede rovněž ke snížení jejich nákladů. Třetí závěr potom říká, že lepší environmentální chování firem povede ke zvýšení zisku, jinými slovy že vyšší emise do ovzduší znamenají snížení zisků firem. Do nákladů firem jsou v této studii započítány i pokuty a poplatky ze znečišťování ovzduší a dále spotřební daně na spotřebu minerálních olejů, tedy ekonomické nástroje používané v současnosti v oblasti ochrany ovzduší. Autoři na závěr studie konstatují, že na základě údajů z českých firem z období 1996 – 1998 povede lepší environmentální chování firem ve formě nižších emisí do ovzduší ke snížení jejich výnosů, současně ale k většímu snížení jejich nákladů a tím růstu dodatečného zisku. Dodatečný zisk je tak representován rozdílem mezi náklady a výnosy (Earnhart a Lízal, 2007). 5) Komplexní dopady Svým způsobem výjimečná je ex post analýza ekologické daňové reformy v Německu provedená Bachem a kolektivem (Bach et al., 2002). Výjimečná je jak v záběru dopadů, které postihuje (dopady na emise CO2, ekonomický růst, zaměstnanost, příjmovou distribuci, zkoumání dvojí dividendy), tak i v použití dvou rozdílných makroekonomických modelů (ekonometrický input – output model a dynamický model všeobecné rovnováhy). Sami autoři upozorňují na to, že vybrali dvě metodiky z toho důvodu, aby jejich výsledky měly větší váhu a věrohodnost. Studie prezentuje první komplexní dopadovou analýzu ekologické daňové reformy nebo spíše analýzu 1. etapy ekologické daňové reformy v Německu, která je založena na modelování. Ekologická daňová reforma v Německu začala v roce 1999, autoři modelují dopady daňových změn z let 1999 – 2001. Dopady ekologické daňové reformy byly zkoumány použitím dvou makroekonomických modelů a jednoho mikrosimulačního modelu sektoru domácností. PANTA RHEI, multisektorová ekonometrická simulace a model, zahrnuje 58 průmyslových odvětví v souladu 50

s národním systémem input – output tabulek. Simulační model LEAN je dvou-regionální empirický model všeobecné rovnováhy pro Německo a zbytek Evropské unie se zvláštním důrazem na trhy s energií. Makroekonomické výsledky jsou potom propojeny s mikrosimulačním modelem sektoru domácností. V rámci analýzy bylo provedeno srovnání dvou scénářů: první scénář s názvem referenční nezahrnoval ekologickou daňovou reformu, druhý scénář s názvem politický zahrnoval ekologickou daňovou reformu. Autoři komentují výsledky studie tak, že některé efekty reformy jsou mírně pozitivní a zřetelně rozpoznatelné, zatímco negativní efekty jsou neurčité a minoritní. Dle jejich slov se jim podařilo nalézt malou dvojí dividendu, která spočívá v tom, že se v Německu snižuje spotřeba energie a emise CO2 a na druhé straně roste zaměstnanost. Dopad na ekonomický růst je minimální. Obava, že ekologická daňová reforma může narušovat cíle sociální a příjmové distribuce se nepotvrdila. Dopad na konkurenceschopnost exportně orientovaných odvětví záleží na tom, v jakém rozsahu jsou náklady těchto odvětví ovlivňovány vyššími cenami energie (Bach et al., 2002). Nicméně výsledky získané pomocí dvou makroekonomických modelů se liší. V modelu PANTA RHEI mohou některé z energeticky náročných exportně orientovaných odvětví limitovat jejich snížení výstupu v důsledku rostoucích nákladů. PANTA RHEI tak predikuje menší strukturální změny než model LEAN. V modelu LEAN dochází k většímu preferování méně energeticky a více na pracovní sílu náročných odvětví a odvětví orientujících se více na domácí trh než na export. Takto model LEAN také dochází k lepším výsledkům v oblasti snižování emisí CO2 a dopadů na zaměstnanost. Závěrem autoři konstatují, že ekologická daňová reforma v Německu je environmentálně efektivní (Bach et al., 2002).

3.2.2. Ex ante analýzy 1) Analýza dopadů implementace směrnice 2003/96/ES Pro Evropskou komisi DG TAXUD byla vypracována v roce 2005 studie „Impacts of energy taxation in the enlarged European Union, evaluation with GEM-E3 Europe“. Cíle této studie jsou dva: analýza dopadů implementace směrnice 2003/96/ES v členských státech rozšířené Evropské unie a analýza toho, jak může energetická daňová politika přispět k politice změny klimatu Evropské unie. Pro provedení analýzy byl použit GEM-E3 model všeobecné rovnováhy rozšířený o nové členské státy Evropské unie, tj. byl sestrojen pro 22 zemí Evropské unie. GEM-E3 model je vhodným nástrojem pro hodnocení takových politik, které mohou mít dopad na ekonomiku, energetiku a životní prostředí každého členského státu i ve vzájemné interakci mezi členskými státy. GEM-E3 je makrosektorální model všeobecné rovnováhy, což umožňuje vyjádřit dopad energetického zdanění v makroekonomických ukazatelích, jako je

51

HDP, zaměstnanost a obchodní bilance, i v ukazatelích politiky životního prostředí, jako jsou emise CO2, SO2, NOx, VOC a PM. Pro každou členskou zemi (s výjimkou Lucemburska, Kypru a Malty) byl vyvinut specifický model, což potom umožnilo určit distribuční vazby mezi jednotlivými zeměmi. Jednotlivé scénáře modelu se soustředily na následující okruhy: 1) implementace směrnice 2003/96/ES o zdanění paliv a energie v nových členských státech Evropské unie 2) implementace „klimatu příznivějších“ daňových sazeb energetických daní zvýšením minimálních daňových sazeb požadovaných směrnicí 2003/96/ES v rozsahu ekvivalentu 10 EUR na 1 tunu CO2 3) celkové nebo částečné vyjmutí ze zdanění u subjektů spadajících pod systém obchodování s emisními povolenkami V modelu je rovněž uvažováno o zpětném využití daňových výnosů, konkrétně o dvou různých možnostech: snížení veřejného dluhu a snížení příspěvků na sociální pojištění. Vstupní data do modelu byla použita u interních materiálů DG TAXUD, statistik IEA Energy Prices and Taxes a směrnic EU k energetickému zdanění. Ačkoliv využití výnosů na snížení veřejného dluhu může uvolnit finanční omezení a mírně snížit úrokovou sazbu, je to méně efektivní než využití výnosů na snížení příspěvků na sociální zabezpečení a to z důvodů distorzí na trhu práce. Implementace minimálních sazeb energetických daní povede v nových členských státech k nárůstu daní, což je způsobeno stávajícím rozsahem zdanění paliv a energie, které se převážně vztahuje pouze na paliva pro účely dopravy. Snížení příspěvků na sociální zabezpečení povede v těchto státech k pozitivním dopadům na zaměstnanost a na úroveň reálné mzdy, z těchto důvodů dojde rovněž k posílení soukromé spotřeby. Snížení emisí CO2 se projeví v rozmezí od 1 do 4 %. Pokud by byla v celé EU zavedena vyšší energetická daň rovná ekvivalentu 10 EUR na 1 tunu CO2, celkový dopad nebude příliš výrazný. Tato úroveň zdanění by přispěla ke snížení emisí CO2 pouze o 4 %, zatímco Kjótský protokol požaduje 13 % snížení. Z tohoto důvodu není cíl tohoto scénáře modelu dosažen. Osvobození sektorů spadajících do systému obchodování s emisními povolenkami od minimální sazby energetických daní bude mít pro podniky pouze velmi malé pozitivní efekty. Snížení energetických daní bude totiž částečně kompenzováno nárůstem ceny povolenek a nižším snížením příspěvků na sociální zabezpečení. Pro období po roce 2012 bylo uvažováno s dalším nárůstem CO2 daní až do roku 2030. Náklady tohoto opatření by byly limitované, jelikož systém je nákladově efektivní a dovoluje tak další redukci daňového zatížení práce.

52

Výjimky pro energeticky náročné podniky jsou výhodné jak částečné, tak i úplné. Dopady na ostatní sektory jsou limitovány výjimkami a potenciálem snížení daňového zatížení práce. Ze studie vyplývá, že sociální náklady v souvislosti s nárůstem energetických daní mohou být limitovány v případě, že je daňový výnos použit na snížení distorzí na trhu práce. Dále že pokud dojde k udělení úplných nebo částečných osvobození z energetických daní pro energeticky náročné podniky a sektory, dojde v souvislosti s politikou ochrany klimatu k mírnému snížení jejich nákladů, daňová zátěž politiky ochrany klimatu se ovšem přenese na ostatní sektory v ekonomice. Třetím závěrem je zjištění, že jelikož je energetická daň daní na finální poptávku po palivech a energii, nespouští redukce CO2 v energetických sektorech. 2) Distribuční dopady Distribučními efekty environmentální politiky se zabývalo OECD a v rámci tohoto úkolu byla provedena rozsáhlá rešerše studií v oblasti distribučních dopadů (OECD, 2006). Jako významné studie jsou uvedeny studie Cornwella a Creedyho (1997), Metcalfa (1999), Labandeira a Labeaga (1999) a Bovenberga a Gouldera (2001). Cornwell a Creedy (1997) ve své studii „Carbon Taxation, Prices and Inequity in Australia“ soustředí pozornost na uhlíkové zdanění, jeho vliv na ceny a hodnotí distribuční dopady uhlíkových daní. Jako zdroj dat autoři použili oficiální data o uhlíkových emisích z průmyslu v Austrálii pro roky 1989 – 90, dále výdaje domácností a vzorce spotřeby z roku 1984 ze statistiky rodinných účtů (Household Expenditure Survey). Za metodiku zvolili makroekonomickou analýzu uhlíkových daní s cílem dosáhnout redukce uhlíkových emisí v Austrálii o 20 % do roku 2005. Jako základní rok použili rok 1988. Na základě hlavních výsledků svého výzkumu konstatují Cornwell a Creedy, že uhlíková daň je regresivní, ale celkový výnos může být využit na transfery zpět do ekonomiky. Metcalf (1999) ve své studii „A Distributional Analysis of Green Tax Reforms“ hodnotí distribuční efekty ekologických daňových reforem. Jako zdroj dat použil Průzkum spotřebitelských výdajů z roku 2004 a využil data sledující výdaje na zdravotnictví, agregáty z národních účtů u příjmu a spotřeby a korporátní daňové platby připisované domácnostem. Za metodiku si zvolil Leontiefovu input – output analýzu, použil model I-O s 10-ti procentním snížením daňového základu u daně z příjmu společně s nárůstem různých variant ekologických daní. Výsledky Metcalfovy analýzy ukazují, že hlavní pozornost, pokud dojde k širšímu využití ekologických daní, by měla být věnována citlivému zvolení daňových redukcí u nízkopříjmových domácností. Studie Labandeira a Labeaga (1999) s názvem „Combining Input – Output Analysis and Micro-Simulation to Assess the Effects of Carbon Taxation on Spanish Households“ analyzuje dopady možného zavedení uhlíkových daní na španělské domácnosti. Jako zdroj dat použili autoři input – output tabulku a spotřební výdaje pro Španělsko v roce 1994. Za metodiku si 53

zvolili Leontiefovu input – output analýzu, pro výpočty použili model I-O s uvalením daně z CO2 na spotřebu a produkci. Hlavní výsledky studie Labandeira a Labeaga ukazují, že pokud by byly zavedeny uhlíkové daně ve Španělsku, mělo by to u domácností neutrální efekt. Studii zaměřenou ne na domácnosti ale na sektory národního hospodářství zpracovali Bovenberg a Goulder (2001) pod názvem „Adressing Industry – Distributional Concerns in US Climate Change Policy“. Cílem studie bylo zhodnotit daňový systém USA a určit jeho distribuční dopady. Jako zdroj dat použili údaje z roku 2000 u 13 sektorů produkce a 17 druhů spotřebního zboží. Za metodiku si zvolili dynamický model všeobecné rovnováhy. Zhodnocení daňového systému USA provedli pomocí detailního rozboru poptávky po energii a produkce energie Hlavní výsledky studie Bovenberga a Gouldera ukazují, že distribuční dopady uhlíkové politiky mohou být neutralizovány prostřednictvím nákladů nízké efektivity. Například pouze 13 % uhlíkových povolenek by mělo být poskytnuto zdarma ke krytí ztrát u průmyslu využívajícího fosilní paliva. OECD (2006) svoji rešerši shrnuje konstatováním, že většina studií a modelů analyzujících ekologické daně dochází k závěru, že tyto daně jsou regresivní.

3.2.3. Přehled výzkumu prováděného v České republice 1) Distribuční dopady V letech 2003 až 2004 byl v České republice zpracován projekt vědy a výzkumu, jehož cílem bylo namodelovat a ohodnotit dopady a vazby připravované ekologické daňové reformy na politiku životního prostředí, základní makroekonomické parametry, systém veřejných financí, vybrané sektory ekonomiky a domácnosti. Projekt řešilo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy ve spolupráci s Institutem pro ekonomickou a ekologickou politiku Vysoké školy ekonomické. Byly hodnoceny 4 různé varianty ekologické daňové reformy EDR I (navržená v zimě 2003/2004), EDR II (návrh březen 2004), EDR III (návrh květen 2004) a EDR IV (návrh léto 2004). Pro modelování makroekonomických dopadů využil řešitelský tým dvou makroekonomických modelů pro vyhodnocení střednědobých dopadů ekologické daňové reformy v České republice, a to modelů HERMIN CR, což je ekonometrický model střední úrovně a modelu HANI, což je dynamický model založený na teorii všeobecné ekonomické rovnováhy. Pro oba modely HANI a HERMIN byla kalibrována elasticita poptávky po energii v průmyslu na agregované úrovni: v členění zpracovatelský průmysl (mezinárodně obchodovatelné zboží) a tržní služby (mezinárodně neobchodovatelné zboží) (Ščasný, Brůha et al., 2004).

54

Při modelování mikroekonomických dopadů se řešitelský tým zaměřil na klasifikaci distribučních dopadů, konkrétně na distribuci finančních efektů a distribuci environmentálních přínosů. Distribuce finančních efektů byla řešena na základě dvou metodik – nejprve odhadem dodatečných výdajů domácností na energie a potom odhadem růstu životních nákladů – tzv. CLI (cost of living index). Distribuce environmentálních přínosů byla řešena prostřednictvím výdajů domácností na energie a charakteristice těchto výdajů. Předmětem analýzy byly zejména následující výdajové položky:
elektřina, zemní plyn, tuhá paliva (uhlí), tepelná energie;
pohonné hmoty a nákup vozidel;
služby veřejné (hromadné) dopravy, rozdělené mezi autobusy, železnici a další prostředky hromadné dopravy;
ledničky a mrazáky, automatické pračky, sušičky, myčky na nádobí. Byla použita data Českého statistického úřadu, konkrétně ze Statistiky rodinných účtů pro roky 1993 a 1999. Dále byla použita data EUROSTATU – Environmental taxes in the European Union 1980 – 2001. Řešitelskému týmu byla poskytnuta data z Ministerstva životního prostředí, zejména návrhy jednotlivých variant EDR (návrhy předmětu daně, daňových sazeb a náběhu daňových sazeb). Studie (Ščasný, Brůha et al., 2004) popisuje jednotlivé návrhy ekologické daňové reformy v ČR a propočítává jejich dopady. Studie navzájem jednotlivé návrhy nesrovnává ani nehodnotí.Výsledkem studie je zjištění, že ekologická daňová reforma může přinést výrazné snížení emisí a environmentální náročnosti tvorby HDP. Avšak aby byl její dopad trvalý, je nutné počítat se skutečností, že nominální sazby ekologických daní jsou citlivé k inflaci a proto by měl být koncept v průběhu let upravován tak, aby růst cenové hladiny neoslaboval motivační funkci daní. Dále autoři uvádějí, že růst cenové hladiny má také dopad na pokles reálných příjmů veřejných financí ze spotřebních daní. Pokud nebude tento faktor zohledněn, bude oslaben potenciál ke snižování jiných daní (např. DPFO) a tudíž oslabena možnost dosáhnout tzv. dvojí dividendy, například v podobě snížené nezaměstnanosti. Výnosově neutrální ekologická daňová reforma může dle studie nejenom přispět ke zlepšení životního prostředí, ale také ke snížení distorzí způsobených daňovým systémem. Potenciál je zejména na nabídkové straně trhu práce. Na základě analýzy mezních efektivních daňových sazeb se ukazuje, že za současného systému nastavení daní a sociálních transferů se jeví jako nejvýhodnější forma recyklace6 zvýšení nezdanitelné částky. Autoři (Ščasný, Brůha et al., 2004) upozorňují na skutečnost, že při jakékoliv změně systému se mohou preference vůči formě využití výnosu změnit. Nelze nastavit optimální

6

„Recyklací“ myslí autoři využití výnosů ze zvýšení či zavedení ekologických (energetických) daní. Získané výnosy jsou navráceny zpět do ekonomiky prostřednictvím snížení jiných daní – jsou tzv. „recyklovány“.

55

formu využití výnosů, pokud existuje výrazná nejistota ohledně budoucího systému daní a sociálních transferů. Další prací autorů Ščasného a Brůhy, která je částečně zaměřena na analýzu distribučních dopadů, je Predikce sociálních a ekonomických dopadů návrhu první fáze ekologické daňové reformy České republiky z roku 2007 (Ščasný, Brůha, 2007). Stejně jako u předcházející studie se jedná o ex ante analýzu. Kromě této analýzy byly dopady připravovaných ekologických daní a ekologické daňové reformy vyhodnocovány i na Ministerstvu životního prostředí (MŽP, 2007). Autoři si jako základní metodologii zvolili teorii Engelových křivek, které jsou vhodné pro zkoumání distribučních a sociálních politik. Engelovy křivky poskytují zajímavou informaci pro analýzu sociálních dopadů takových opatření hospodářské politiky, které mění relativní ceny. Autoři dále ve své práci odhadli poptávkový systém po různých typech energie a cenové odezvy domácností. Jak dokumentují výsledky studie, dopady na spotřebu, výdaje, blahobyt a placené daně se výrazně liší, jestliže se předpokládá nebo nepředpokládá odezva poptávky. Sociální dopady je možné počítat buď přes odhad dodatečných výdajů domácností na energie a nebo přes růst životních nákladů (CLI = cost of living index). Pro účely práce byla zvolena metodologie odhadu dodatečných výdajů domácností na energie a metoda CLI byla aproximována geometrickým průměrem Laspayersova a Paascheho indexu. V analýze distribučních dopadů bylo vycházeno z odhadů konzistentního poptávkového systému. Dopady zdanění paliv a energie byly predikovány agregovaně pro populaci České republiky a pro jednotlivé typy domácností. Dopady na domácnosti zahrnují následující části: zvýšené výdaje na energie; zvýšení placených daní z paliv a energie; změny odváděných daní z práce; změny indexu životních nákladů; celková změna blahobytu vyvolaná v důsledku zdanění paliv a energie a změny zdanění práce. Dopady na veřejné rozpočty a efektivitu daňového systému potom zahrnují následující propočty: změny výnosů státního rozpočtu; ztrátu mrtvé váhy; změny celkových příjmů veřejných rozpočtů po změně zdanění energie a práce; výši zamezených externích nákladů alternativně pro české residenty a všechny dotčené subjekty změnou kvality životního prostředí; výši ztráty mrtvé váhy po započtení změny externalit.; změny spotřeby energie a změny daňové progresivity. Výsledkem studie je analýza přímých dopadů vyvolaných zdaněním paliv a energie (dopadů I. řádu) a pro teplo rovněž analýza přímých dopadů zdanění a dopadů II. řádu. Provedená analýza je statická a indikuje dopady, které lze očekávat v relativně krátkém období.

56

2) Dopady na odvětví národního hospodářství Určení dopadů nových ekologických daní na odvětví národního hospodářství je rovněž předmětem práce Ščasného a Brůhy s názvem Predikce sociálních a ekonomických dopadů návrhu první fáze ekologické daňové reformy České republiky z roku 2007 (Ščasný, Brůha, 2007). Práce Ščasného a Brůhy (2007) obsahuje nejprve popisnou statickou analýzu, která poskytuje první náhled na problematiku, jak se zvýšení cen paliv a energie projeví v jednotlivých sektorech, poté popisuje metodologii ekonometrického odhadu elasticit a nakonec výsledky simulací ekologické daňové reformy včetně a bez započtení elasticit. Dle slov autorů je popisná statistika užitečná, nicméně pro účely vyhodnocování dopadů politiky životního prostředí nedostatečná. Šok nebo politicko – hospodářské opatření, které mění relativní ceny, ovlivňuje motivaci firem ke změně výrobních postupů. K tomu je potřeba analyzovat produkční funkce. Elasticity v produkčních funkcích sumarizují informace o možnosti substituce mezi jednotlivými výrobními faktory. V práci byly odhadnuty elasticity mezi jednotlivými palivy pro tyto sektory národního hospodářství: A + B (zemědělství, rybolov, lesnictví); C + D (těžba surovin, zpracovatelský průmysl); D (zpracovatelský průmysl); E (energetika); F (stavebnictví); I (doprava); ostatní tržní a netržní služby (bez stavebnictví a dopravy). Na základě odhadu elasticit potom byly simulovány dopady prvního řádu – výnosy a dopady na jednotlivé sektory národního hospodářství. Byla simulována situace, kdy dojde ke zvýšení výdajů na paliva a energii v jednotlivých sektorech s předpokladem nezměněné celkové výroby jednotlivých sektorů. Zároveň autoři uvažují 2 varianty – bez vlivu ceny na změnu struktury vstupů a změnu struktury vstupů na základě elasticit. Dle výpočtů autorů jsou celkové cenové změny vyvolané ekologickou daňovou reformou malé a většina výpočtů je na úrovni statistické chyby. Dokonce lze říci, že autonomní cenové pohyby na světových trzích (volatilita cen ropy a zemního plynu) má na sektory národního hospodářství větší vliv než připravená ekologická daňová reforma (Ščasný, Brůha, 2007).

3.3. Závěry pro disertační práci Z představených studií vyplývá, že metody hodnocení dopadů u ekologických daní a ekologických daňových reforem se pohybují od pouhého sběru statistických dat a jejich analýzy, dotazníkového šetření, regresní analýzy, I-O modelování a mikrosimulačních modelů až po dynamický model všeobecné rovnováhy. Pokud abstrahujeme od sběru dat a dotazníkového šetření, lze všeobecně konstatovat, že analýzy daňových politik mohou být prováděny s použitím makroekonomických nebo mikroekonomických modelů. Makroekonomické modely jsou obvykle založeny na použití agregovaných dat. Simulace změn fiskálních politik a odhadů výnosů jsou obvykle získány

57

modelováním ekonomických vztahů mezi různými institucionálními sektory a také modelováním jejich změn chování. Na druhou stranu mikroekonomické modely jsou obvykle založené na velkých datových souborech disagregovaných dat, jako jsou například rodinné účty nebo firemní účetní údaje. Tyto modely odhadují daňový dopad na jednotlivé jednotky (domácnosti nebo firmy) a jejich mikroekonomické výsledky mohou být agregovány na makroekonomické úrovni k odhadování daňových výnosů v rámci celé ekonomiky. Vytvoření mikroekonomického modelu závisí na dostupnosti potřebných disagregovaných dat. Při modelování dopadů ekologických daní je důležité zvolit vhodný model podle druhu dopadů, které bude model simulovat. Například pokud budou simulovány distribuční dopady, existuje více způsobů jak modelovat a analyzovat distribuční efekty ekologických daní. Naopak pro analýzu dopadů na konkurenceschopnost, zaměstnanost, ceny a růst je nutný makroekonomický model. Kvůli zjištění makroekonomických reakcí a dlouhodobých efektů je nejvhodnější použít model všeobecné rovnováhy. Pro určení krátkodobých dopadů na jednotlivce je naopak nejvhodnější mikrosimulační model. Tento typ modelu je zaměřen jak na domácnosti, tak na podniky. V České republice modelovali dopady návrhu ekologické daňové reformy autoři Brůha a Ščasný (Ščasný et al., 2004), pro modelování použili střednědobý makroekonomický model všeobecné rovnováhy HERMIN a HANI. V Německu byl naopak pro modelování použit mikrosimulační model (Bork, 2006) a nebo dva makroekonomické modely v kombinaci s mikrosimulačním modelem (Bach, 2004). Tato disertační práce je primárně zaměřena na meziodvětvové dopady zavedení nových ekologických daní v krátkém období, z toho důvodu je z uvedených metodik nejvhodnější metodou Leontiefův cenový model (Leontief, 1966) založený na input – output tabulkách, které odrážejí meziodvětvové vztahy jednotlivých odvětví OKEČ. Metodu input – output analýzy pro určení dopadů ekologických daní či ekologických daňových reforem použili kromě jejího zakladatele Leontiefa (1966) pro svoje vědecké práce například Metcalf (1999), Labandeira a Labeaga (1999), Bach (Bach et al., 2002) a Wier (Wier et al., 2005). Tato metoda umožňuje modelovat krátkodobé dopady opatření hospodářské politiky, respektive exogenních šoků, na jednotlivé sektory ekonomiky. Tím, že input - output tabulky zahrnují vztahy mezi jednotlivými sektory národního hospodářství, umožňují zahrnout do analýzy nejenom přímé dopady na tyto sektory (například ve formě zdanění určitého vstupu), ale i dopady „druhého řádu“ mezi jednotlivými sektory. Předpokladem použité metody je, že ve zvoleném krátkém období nedochází ke změně technologií, smluv a ke změně vzájemných meziodvětvových vazeb a vztahů.

58

4. Aspekty nového ekologického zdanění v ČR 4.1. Směrnice 2003/96/ES 4.1.1. Vznik směrnice V zemích Evropské unie jsou ekologické daně diskutovány již řadu let a některé země přijaly své vlastní daňové zákony podporující ekologické chování a ekologickou spotřebu a některé realizovaly ekologickou daňovou reformu na principu výnosové neutrality. První vlna ekologických daní spadá do 90. let 20. století a není nikterak překvapující, že průkopníky byly severské země, konkrétně Finsko, Norsko, Švédsko a Dánsko. Jednalo se převážně o zavádění uhlíkových daní (daní z CO2), které bylo doprovázeno redukcí daní z příjmu nebo příspěvků na sociální pojištění. Ve druhé vlně byly zaváděny ekologické daně v Rakousku, Velké Británii, Itálii, Německu a Francii. Jednalo se převážně o spotřební daně na paliva a elektřinu provázené kompenzací ve formě snížení příspěvků na sociální zabezpečení či jiného snížení daňové zátěže práce. V 90. letech 20. století probíhaly v Evropské unii snahy sjednotit energetické zdanění a stanovit určitou minimální spotřební daň z paliv a elektřiny, která by platila pro všechny členské státy Evropské unie. Tyto snahy vyvrcholily v roce 2003, kdy byla přijata směrnice 2003/96/ES z 27. října 2003 měnící rámec Společenství ke zdanění energetických výrobků a elektřiny. Směrnice stanovuje minimální sazby spotřebních daní na paliva a elektřinu, které jsou platné pro všechny členské země Evropské unie od 1. ledna 2004. Směrnice umožňuje osvobodit od zdanění ekologicky šetrná paliva a ekologicky šetrné způsoby výroby energie. Se vstupem do Evropské unie se stala směrnice 2003/96/ES závazná i pro Českou republiku.

4.1.2. Účel směrnice Směrnice č. 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (dále jen „směrnice“), ukládá všem členským státům EU povinné minimální sazby spotřebních daní ze spotřeby jednotlivých druhů paliv a elektrické energie. Cílem této směrnice je harmonizovat v rámci Evropské unie výši spotřebních daní z paliv a elektrické energie. V České republice a dle metodiky a výkazů OECD jsou tyto spotřební daně považovány za daně ekologické. Jak je psáno v preambuli směrnice – řádné fungování vnitřního trhu Společenství a dosažení cílů ostatních politik Společenství vyžadují, aby byly uvaleny minimální úrovně zdanění na úrovni Společenství na většinu energetických výrobků včetně elektřiny, zemního plynu a uhlí. Směrnice stanoví minimální spotřební daň na benzín, naftu, těžké topné oleje, kerosin, propan-butan (LPG), zemní plyn, uhlí, koks a elektřinu.

59

Směrnice vstoupila v platnost k 1. lednu 2004, pro Českou republiku ke dni vstupu do Evropské unie, tj. k 1. květnu 2004. Česká republika si vyjednala přechodné období pro přípravu legislativy u zdanění pevných paliv, elektřiny a zemního plynu pro vytápění do 31. prosince 2007, tj. od 1. ledna 2008 vstoupily nové daně v platnost. Směrnice ukládá minimální úrovně zdanění podle účelu využití energie – rozdílné sazby spotřebních daní jsou stanoveny pro motorová paliva, topiva a elektřinu. Motorová paliva jsou dále rozčleněna na dvě kategorie a to motorová paliva a motorová paliva pro zvláštní účely. Motorovými palivy pro zvláštní účely jsou pro potřeby směrnice chápány motorová paliva využívaná v zemědělských, zahradnických nebo rybářských závodech, lesnictví, pro stacionární motory, zařízení a stroje používané ve výstavbě, stavebnictví nebo při veřejných pracích, vozidla určená k použití mimo veřejnou silniční síť, nebo taková, která nedostala oprávnění pro použití zejména na veřejných silnicích. Minimální úrovně zdanění platné pro tuto kategorii jsou mnohonásobně nižší než minimální úrovně zdanění pro ostatní účely. Minimální úrovně sazeb spotřebních daní pro topiva a elektřinu jsou rozlišeny na podnikatelské a nepodnikatelské využití, u podnikatelského využití jsou některé minimální sazby nižší. Česká republika v rámci implementace směrnice použila sazby vyšší (sazby pro nepodnikatelské účely) a to zejména z důvodu jednoduššího výběru daně a nižší administrativní náročnosti. Směrnice umožňuje členským státům řadu výjimek, v závislosti na preferencích jednotlivých států. V zásadě jsou „nabízeny“ takové výjimky, které podporují využívání obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla v energetice, v dopravě využívání biopaliv. Řečeno slovy směrnice – určité výjimky nebo snížení úrovně zdanění se mohou ukázat jako nezbytné, zejména z důvodu nedostatku silnější harmonizace na evropské úrovni, rizika ztráty mezinárodní konkurenceschopnosti, sociálních důvodů nebo důvodů péče o životní prostředí (Ottová, 2005). V zásadě lze říci, že směrnice poskytuje členským státům prostřednictvím možností výjimek a osvobození prostor pro prosazování určité vlastní politiky.

4.1.3. Vztah směrnice 2003/96/ES k jednotlivým sektorům OKEČ Směrnice 2003/96/ES (dále jen „směrnice“) na jedné straně stanoví minimální sazby spotřebních daní z paliv a elektrické energie, na druhé straně umožňuje členským státům zavést řadu výjimek a osvobození. Ve vztahu k podnikům a sektorům OKEČ by tyto výjimky měly přestavovat jasný signál o tom, co vláda podporuje a jaké jsou její zájmy (Ottová, 2005). Z hlediska dopadu na jednotlivé sektory OKEČ je například v sektoru energetiky možnost osvobození elektřiny vyrobené pomocí obnovitelných zdrojů energie (vyrobené ze sluneční energie, větrné energie, energie vln a přílivu, geotermální energie, ve vodních elektrárnách, z biomasy nebo produktů vyrobených z biomasy) nebo vyrobené z emisí metanu z opuštěných uhelných dolů a z palivových článků. Důležitou položkou je rovněž možnost osvobození pro 60

energetické produkty a elektřinu, používané pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie nebo elektřinu vyrobenou kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie, pokud jsou kombinované generátory šetrné k životnímu prostředí. Členské státy mohou používat vnitrostátní definice kombinované výroby „šetrné k životnímu prostředí“ (nebo výroby s vysokou účinností), dokud Rada na základě zprávy a návrhu Komise jednomyslně nepřijme společnou definici. Dále je možné osvobodit domácnosti a dobročinné organizace od zdanění paliv a elektrické energie. Tato a další osvobození vyplývají z článku 15 směrnice. Zřejmě úplně nejzásadnějším osvobozením v sektoru energetiky, které směrnice umožňuje, je však osvobození paliv určených pro výrobu elektřiny, která vyplývá z článku č. 14 směrnice. V České republice se jedná o uhlí a zemní plyn, jaderné palivo není předmětem daně. V sektoru dopravy je potom na základě článku 15 směrnice možnost osvobození energetických produktů a elektřiny používaných pro přepravu zboží a osob po železnici, metrem, tramvají a trolejbusem, nebo možnost osvobození zemního plynu a zkapalněného plynu (LPG) používaného jako pohonná hmota. Marginální je potom možnost osvobození energetických produktů dodávaných jako pohonná hmota nebo palivo pro plavbu po vnitrozemských vodách (včetně rybolovu) na jiných než soukromých rekreačních plavidlech a elektřinu vyrobenou na palubě plavidla. Členské státy mohou uplatňovat až nulovou úroveň zdanění na energetické produkty a elektřinu používané pro zemědělské a zahradnické práce, při chovu ryb a v lesnictví. Směrnice všeobecně umožňuje osvobození biopaliv nebo biosložky přidávané do fosilních paliv. Úprava tohoto osvobození je obsahem článku č. 16 a jedná se například o výrobky kódů celního sazebníku KN 1507 až 1518 (sójový olej a jeho frakce, podzemnicový olej a jeho frakce, olivový olej a jeho frakce, palmový olej a jeho frakce, slunečnicový olej, světnicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, kokosový olej, olej z palmových jader, babassuový olej a jejich frakce, řepkový nebo hořčičný olej a jejich frakce, ostatní pevné rostlinné tuky a oleje včetně jojobového oleje a jejich frakce, živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, margarín, jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly a živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce). Všechny tyto výrobky lze přidávat jako biosložku do benzínu. Potom jsou v tomto článku zahrnuty výrobky kódů celního sazebníku KN 3824 90 55 a 3824 90 80 až 3824 90 99 v souvislosti s jejich součástmi vyráběnými z biomasy (například směsi mono-, di- a triesterů mastných kyselin glycerolu, směsi aminů pocházející z dimerisovaných mastných kyselin, 3-(Ethyl-1-methylpropyl)-5-isoxazolylamin) ve formě roztoku v toluenu), které lze přidávat jako biosložku do nafty. Článek 16 rovněž zahrnuje výrobky kódů celního sazebníku KN 2207 20 00 a 2905 11 00, které nejsou syntetického původu (ethylalkohol, destiláty a methanol (methylalkohol) a výrobky z biomasy včetně kódů celního sazebníku KN 4401 a 4402, mezi něž patří palivové dřevo, dřevěné štěpky nebo třísky, piliny a dřevěné zbytky a dřevěný odpad a dřevěné uhlí (2003/96/ES).

61

Velice důležitý článek z hlediska osvobození podniků a sektorů OKEČ je článek č. 17, který umožňuje uplatnit snížení spotřebních daní pro podniky na spotřebu energetických produktů použitých k topení, pro stacionární motory, pro zařízení a stroje používané při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích a pro elektřinu u energeticky náročného podniku nebo v případě, že jsou uzavřeny dohody s podniky nebo sdruženými podniků, pokud se uplatňuje režim obchodovatelných povolení nebo podobná opatření, která vedou k dosažení cílů ochrany životního prostředí nebo zlepšení energetické účinnosti. Podle článku č. 17 mohou mít energeticky náročné podniky až nulovou úroveň zdanění. Sníženou nebo nulovou sazbu však mohou využít pouze ty podniky, které jsou registrovány v systému obchodovatelných povolení nebo mají uzavřenou dohodu s vládou o snižování znečištění. V souvislosti s energeticky náročnými podniky a sektory OKEČ je klíčové zmínit článek č. 2 bod 4, který vyjmenovává činnosti, na které se směrnice nevztahuje. Mimo jiné se jedná o procesy chemické redukce, elektrolytické, metalurgické a mineralogické procesy. Mineralogické procesy jsou zde vymezeny jako odvětví OKEČ DI 26, na základě předpisu EEC č. 3037 z roku 1990.

4.1.4. Implementace směrnice 2003/96/ES v ČR – zákon č. 261/2007 Sb. V souvislosti s implementací směrnice 2003/96/ES do národní legislativy si zažádala Česká republika o přechodné období pro zavedení minimálních povinných sazeb spotřebních daní u pevných paliv, zemního plynu pro vytápění a elektřiny. Přechodné období bylo stanoveno do 31. prosince 2007. Od 1. ledna 2008 v České republice platí minimální sazby spotřebních daní v požadované úrovni minimálních sazeb Evropské unie pro nepodnikatelské využití. Směrnice 2003/96/ES je do legislativy ČR implementována prostřednictvím zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tento zákon obsahuje celý balíček vládních daňových reforem z roku 2007, mimo jiné i části „zdanění elektřiny“, „zdanění pevných paliv“ a „zdanění plynu“. Část „zdanění plynu“ obsahuje kompletně zdanění zemního plynu, které bylo vyjmuto ze stávajícího zákona o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů a následně upraveno v souladu se směrnicí 2003/96/ES. Následující text obsahuje základní informaci o jednotlivých daňových předpisech. Zdanění elektřiny Předmětem daně je elektřina, základem daně potom množství elektřiny v MWh. Sazba daně je 28,30 Kč na MWh elektřiny. Zákon o zdanění elektřiny počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání elektřiny ke konečné spotřebě. Pokud bude elektřina dodávána mezi výrobci, provozovateli distribuční nebo přenosové soustavy nebo obchodníky s elektřinou, nebude podléhat zdanění, ledaže by jí tyto subjekty spotřebovaly.

62

Kromě obecného systému zdanění se na elektřinu vztahují i specifická daňová zvýhodnění, která vychází ze směrnice 2003/96/ES. Jedná se například o osvobození ekologicky šetrné elektřiny (elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie), elektřiny použité v drážní dopravě (železnice, tramvaj, metro, trolejbus), elektřiny použité u mineralogických postupů a elektřiny použité v elektrolytických a metalurgických procesech. Zavedení nové daně představuje dle Ministerstva financí (2007) výběr daně ve výši přibližně 1,1 mld. Kč ročně. Dopad na hospodářské subjekty bude činit cca 363 mil. Kč ročně a představuje náklady na zvýšenou administrativu hospodářských subjektů při správě daně. Zdanění pevných paliv Předmětem daně jsou fosilní pevná paliva (černé uhlí, hnědé uhlí, koks), základem daně je potom GJ spalného tepla v hořlavině. Sazba daně je 8,50 Kč na GJ spalného tepla v hořlavině. Zákon o zdanění pevných paliv počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání pevných paliv ke konečné spotřebě. Pokud budou pevná paliva dodávána mezi výrobci a obchodníky, povinnost daň přiznat a zaplatit nevznikne. Tyto subjekty tedy nebudou finančně zatěžovány, na druhou stranu však budou mít evidenční povinnosti související se správou daně. Pokud však pevná paliva spotřebují, bude tato spotřeba zdanění podléhat. Kromě obecného systému zdanění se na pevná paliva vztahují i specifická daňová zvýhodnění, která vychází ze směrnice 2003/96/ES. Jedná se například o osvobození pevných paliv pro výrobu elektřiny, pevných paliv pro kogeneraci, pokud je teplo dodáváno domácnostem, pevných paliv k výrobě koksu, pevných paliv pro chemické redukční procesy ve vysokých pecích a pevných paliv použitých u mineralogických postupů a metalurgických procesů. Zavedení nové daně na pevná paliva představuje dle Ministerstva financí (2007) výběr daně ve výši přibližně 1,7 mld. Kč ročně. Dopad na hospodářské subjekty bude činit cca 213 mil. Kč ročně a představuje náklady na zvýšenou administrativu hospodářských subjektů při správě daně. Zdanění zemního plynu Předmětem daně je zemní plyn a některé další plyny, základem daně potom MWh spalného tepla. Sazba daně je 30,60 Kč na MWh splaného tepla zemního plynu. Základním rysem zdanění zemního plynu je zdanění dodání konečnému spotřebiteli. Zákon o zdanění plynu počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání zemního plynu ke konečné spotřebě. Pokud bude zemní plyn dodáván např. mezi provozovateli distribuční nebo přepravní soustavy nebo obchodníky, povinnost daň přiznat a zaplatit nevznikne. Tyto subjekty tedy nebudou finančně zatěžovány, na druhou stranu však budou mít evidenční povinnosti související se správou daně. Pokud však zemní plyn spotřebují, bude tato spotřeba podléhat zdanění. Princip zdanění zemního plynu je totožný jak při dodání plynovody, tak při jiném dodání.

63

Kromě obecného systému zdanění se na zemní plyn vztahují i specifická daňová zvýhodnění, která vychází ze směrnice 2003/96/ES. Jedná se například o osvobození zemního plynu pro výrobu elektřiny, zemního plynu pro kogeneraci, pokud je teplo dodáváno domácnostem, zemního plynu pro výrobu tepla v domácnostech a domovních kotelnách a zemního plynu použitého u mineralogických postupů a metalurgických procesů. Zavedení nové daně ze zemního plynu představuje dle Ministerstva financí (2007) výběr daně ve výši přibližně 1,5 mld. Kč ročně. Dopad na hospodářské subjekty bude činit cca 213 mil. Kč ročně a představuje náklady na zvýšenou administrativu hospodářských subjektů při správě daně.

4.2. Průměrné ceny paliv a elektrické energie v České republice Z hlediska analýzy dopadů nových ekologických daní v České republice na jednotlivé sektory OKEČ jsou relevantní průměrné ceny pevných paliv, elektrické energie a zemního plynu pro průmysl. Informace o průměrných cenách a daních pro jednotlivé druhy paliv a energie byly převzaty z pravidelně vydávané publikace International Energy Statistics (IEA): Energy Prices and Taxes, Quarterly Statistics, Second Quarter, 2007. V tabulkách pro průmysl a výrobu elektřiny není uvedena daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), protože je refundována. U podniků, které spotřebovávají uhlí a elektřinu jako konečný produkt, bude v praxi DPH součástí ceny nakoupeného uhlí a elektřiny. Ceny uhlí pro průmysl jsou pro účely publikace Energy Prices and Taxes kalkulovány jako nevážený aritmetický průměr cen vybraných typů uhlí získaných od producentů a nezahrnují dopravní náklady. Specifikace uhlí pro průmysl je následující: • Kvalita: hnědé uhlí, průmyslový mix; • Výhřevnost: 3500 – 4000 kcal/kg. Specifikace uhlí pro výrobu elektřiny je následující: • Kvalita: hnědé uhlí, průmyslový mix • Výhřevnost: 2100 – 3000 kcal/kg Specifikace koksovatelného uhlí je následující: • Výhřevnost: 6500 kcal/kg Průměrné ceny elektřiny pro průmysl byly pro účely publikace Energy Prices and Taxes kalkulovány ze čtvrtletních průzkumů a byly přizpůsobeny strukturálním vlivům použitím cenového indexu průmyslových producentů.

64

Následující obrázek znázorňuje vývoj průměrné ceny uhlí pro průmysl v České republice v Kč na 1 tunu od roku 1995 do roku 2002. Od roku 2002 již IEA tento ukazatel nesleduje. obrázek 4.1: Uhlí pro průmysl - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 1 tuna)

650 Kč na 1 tunu

600 550 500 450 400 350 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 roky Zdroj: IEA 2006

Z obrázku je patrný trend růstu průměrné ceny u uhlí pro průmysl. Ačkoliv v letech 1995 – 1997 došlo k mírnému poklesu, od roku 1998 průměrná cena uhlí pro průmysl stabilně roste. V případě uhlí jsou tvůrcem ceny české podniky, na rozdíl od ropy a zemního plynu. Následující obrázek znázorňuje vývoj průměrné ceny uhlí pro výrobu elektřiny v České republice v Kč na 1 tunu od roku 1995 do roku 2002. Od roku 2002 již IEA tento ukazatel nesleduje. obrázek 4.2: Uhlí pro výrobu elektřiny - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 1 tuna)

340 Kč na 1 tunu

320 300 280 260 240 220 200 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 roky Zdroj: IEA 2006

65

Z obrázku je patrné, že u uhlí pro výrobu elektřiny je situace odlišná od uhlí pro průmysl. Nejenže je průměrná cena uhlí pro výrobu elektřiny mnohem nižší, zarážející je i trend vývoje průměrné ceny u uhlí pro výrobu elektřiny, kdy do roku 1999 byla průměrná cena stabilně rostoucí, v letech 2000 až 2002 však poklesla na úroveň roku 1997. Poslední obrázek znázorňuje vývoj průměrné ceny koksovatelného uhlí pro průmysl v České republice v Kč na 1 tunu od roku 1995 do roku 2002. Od roku 2002 již IEA tento ukazatel nesleduje. obrázek 4.3 : Koksovatelné uhlí pro průmysl - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 1 tuna)

2200

Kč na 1 tunu

2000 1800 1600 1400 1200 1000 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 roky Zdroj: IEA 2006

Z obrázku je patrný trend růstu průměrné ceny u koksovatelného uhlí pro průmysl, který je podobný trendu růstu průměrné ceny u uhlí pro průmysl. V roce 1996 došlo k poklesu průměrné ceny koksovatelného uhlí pro průmysl, od roku 1997 průměrná cena uhlí pro průmysl stabilně roste. Celková průměrná cena koksovatelného uhlí pro průmysl je nejvyšší ze všech typů uhlí pro průmysl. Oproti průměrné ceně uhlí pro výrobu elektřiny je vyšší cca 8-krát, oproti průměrné ceně uhlí pro průmysl je vyšší cca 4-krát. Následující obrázek znázorňuje vývoj průměrné ceny elektřiny pro průmysl v České republice v Kč na 1 kWh od roku 1995 do roku 2007, přesně do 1. kvartálu roku 2007.

66

obrázek 4.4: Elektřina pro průmysl - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 1 kWh)

2,4

Kč/kWh

2,2 2 1,8 1,6 1,4 1. Q 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1,2

roky Zdroj: IEA 2006

Z obrázku vyplývá, že v letech 1995 až 2003 byla celková průměrná cena elektřiny pro průmysl víceméně stabilní a pohybovala se v intervalu 1,6 – 1,7 Kč na 1 kWh. Nicméně od roku 2004 došlo k prudkému nárůstu průměrné ceny elektřiny pro průmysl až na úroveň 2,32 Kč na kWh v roce 2007. Tento nárůst nebyl způsoben daněmi, ale samotným nárůstem ceny elektřiny pro průmysl. Tvůrcem ceny elektřiny pro průmysl jsou podniky České republiky a částečně i státní autority. Následující obrázek znázorňuje vývoj průměrné ceny zemního plynu pro průmysl v České republice v Kč na 107 kCal spalného tepla od roku 1995 do roku 2007, přesně do 1. kvartálu roku 2007.

2006

2005

2004

2003

1. Q 2007

roky

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1995

Kč na 107 kCal spalného tepla

obrázek 4.5: Zemní plyn pro průmysl - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 107 kCal spal. tepla)

Zdroj: IEA 2006

67

Vývoj průměrné ceny zemního plynu byl stejně jako u elektřiny v letech 1995 až 2004 víceméně stabilní, cena zemního plynu pro průmysl se pohybovala v intervalu 4000 - 6000 Kč na 107 kCal spalného tepla. O rok později než u elektřiny, tedy v roce 2005, došlo k prudkému nárůstu průměrné ceny zemního plynu pro průmysl a to až na úroveň 9000 Kč na 107 kCal spalného tepla v roce 2006. V 1. kvartálu roku 2007 cena opět poklesla na úroveň 8000 Kč na 107 kCal spalného tepla. Nárůst průměrné ceny zemního plynu nebyl způsoben daněmi, stejně jako v případě elektřiny, ale pravděpodobně nárůstem cen zemního plynu na světových trzích. Následující obrázek znázorňuje vývoj průměrné ceny zemního plynu pro výrobu elektřiny v České republice v Kč na 107 kCal spalného tepla od roku 1995 do roku 2003. Od roku 2003 již IEA tento ukazatel nesleduje. obrázek 4.6:

Zemní plyn pro výrobu elektřiny - vývoj průměrné ceny v ČR (Kč na 107 kCal spalného tepla)

7

Kč na 10 kCal spalného tepla

6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 roky Zdroj: IEA 2006

Vývoj průměrné ceny zemního plynu pro výrobu elektřiny vykazuje v letech 1995 – 2003 shodný trend jako u ceny zemního plynu pro průmysl. Průměrná cena zemního plynu pro výrobu elektřiny se stejně jako průměrná cena zemního plynu pro průmysl pohybovala v intervalu 4000 – 6000 Kč na 107 kCal spalného tepla.

68

4.3. Spotřeba paliv a elektrické energie podle jednotlivých sektorů OKEČ Z hlediska analýzy dopadů zavedení nových spotřebních daní z pevných paliv, zemního plynu a elektřiny na jednotlivé sektory OKEČ nás bude zajímat zejména spotřeba pevných paliv, zemního plynu a elektřiny v těchto sektorech OKEČ. Pro účely je sledováno 24 odvětví OKEČ, konkrétně odvětví A+B, C, DA, DB, DC, DD, DE, DF, DG, DH, DI, DJ, DK, DL, DM, DN, E, F, G, H, I, J, K, L – Q. Podrobný popis těchto odvětví a jejich činností je obsahem přílohy. Následující obrázek znázorňuje spotřebu pevných paliv v tunách podle jednotlivých odvětví OKEČ v letech 2004 - 2006. obrázek 4.7: Spotřeba pevných paliv v tunách v ČR podle agregovaných odvětví OKEČ

45000000 40000000 35000000 30000000

tuny

25000000 20000000 15000000 10000000 5000000 0 2004

2005 roky

2006

A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L-Q

Zdroj: Statistická ročenka ČR 2007

69

Z obrázku vyplývá, že největším spotřebitelem tuhých paliv v České republice je bezkonkurenčně odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Spotřeba pevných paliv v tomto odvětví představovala v roce 2006 75 % z celkové spotřeby pevných paliv za všechna odvětví OKEČ. Ostatní odvětví spotřebovávají ve srovnání s tímto odvětvím zanedbatelné množství tuhých paliv. Na druhém místě je odvětví OKEČ C – Těžba nerostných surovin s 8 % spotřeby v roce 2006 na celkové spotřebě všech odvětví OKEČ. Mezi ostatní odvětví, které se podílejí na spotřebě pevných paliv nezanedbatelným podílem patří odvětví OKEČ DJ - Výroba strojů a zařízení pro další výrobu a odvětví, zde spotřeba pevných paliv představuje 6,8 % z celkové spotřeby pevných paliv u všech odvětví, odvětví DG - Výroba chemických výrobků, zde se spotřeba pevných paliv v roce 2006 pohybovala okolo 5,3 % z celkové spotřeby pevných paliv za všechna odvětví OKEČ a odvětví OKEČ DF – Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin, toto odvětví spotřebovává 2,9 % z celkové spotřeby pevných paliv za všechna odvětví OKEČ. Ostatní odvětví spotřebovávají ve srovnání s těmito jmenovanými odvětvími zanedbatelné množství pevných paliv, v procentním vyjádření se pohybují v intervalu od 0 % do 0,5 %. Co se týče vývoje spotřeby a jejich trendů, lze konstatovat, že spotřeba pevných paliv byla v letech 2004 až 2006 u všech zkoumaných odvětví víceméně stabilní a nebyl pozorován výrazný nárůst ani pokles spotřeby. Následující obrázek znázorňuje spotřebu elektřiny v MWh podle jednotlivých odvětví OKEČ v letech 2004 - 2006.

70

obrázek 4.8: Spotřeba elektřiny v MWh v ČR podle agregovaných odvětví OKEČ

12000000

10000000

MWh

8000000

6000000

4000000

2000000

0 2004

2005 roky

2006

A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L-Q

Zdroj: Statistická ročenka ČR 2007

Z obrázku je zřejmé, že největším spotřebitelem elektřiny v České republice je odvětví OKEČ DL – Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení. Spotřeba elektřiny v tomto odvětví výrazně převyšuje spotřebu ostatních odvětví OKEČ. V roce 2006 tvořila 18,8 % z celkové spotřeby elektřiny za všechna odvětví OKEČ. Na druhém místě ve spotřebě elektřiny je potom odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Spotřeba elektřiny v tomto odvětví v roce 2006 představovala 17,4 % z celkové spotřeby elektřiny za všechna odvětví OKEČ. Vysokou spotřebu elektřiny mají dále odvětví OKEČ DJ – Výroba strojů a zařízení pro další výrobu a odvětví, zde spotřeba elektřiny představuje 8,7 % z celkové spotřeby elektřiny u všech odvětví a odvětví OKEČ DG – Výroba chemických výrobků, zde se spotřeba elektřiny pohybuje okolo 7,5 % z celkové spotřeby elektřiny za všechna odvětví OKEČ.

71

Co se týče vývoje spotřeby a jejich trendů, lze konstatovat, že u některých odvětví dochází k nárůstu spotřeby elektřiny, u jiných zase k jejímu poklesu. Pokud se vezme celková spotřeba elektřiny za všechna odvětví OKEČ, spotřeba v letech 2004 – 2006 rostla. Následující obrázek znázorňuje spotřebu zemního plynu v GJ podle jednotlivých odvětví OKEČ v letech 2004 - 2006. obrázek 4.9: Spotřeba zemního plynu v GJ v ČR podle agregovaných odvětví OKEČ

45000000 40000000 35000000 30000000

GJ

25000000 20000000 15000000 10000000 5000000 0 2004

2005 roky

2006

A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L-Q

Zdroj: Statistická ročenka ČR 2007

Z obrázku vyplývá, že největším spotřebitelem zemního plynu v České republice je odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Spotřeba zemního plynu v tomto odvětví v roce 2006 představovala 17,1 % z celkové spotřeby zemního plynu za všechna odvětví OKEČ. V tomto odvětví je viditelný znatelný pokles spotřeby v letech 2005 – 2006. Na druhém místě je potom odvětví OKEČ DI – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zde spotřeba v roce 2006 představovala 15 % z celkové spotřeby zemního plynu za 72

všechna odvětví OKEČ. Další odvětví s vysokou spotřebou zemního plynu jsou potom agregovaná odvětví služeb L – Q, kde představuje spotřeba tohoto agregovaného odvětví 11 % z celkové spotřeby zemního plynu ve všech odvětvích a odvětví OKEČ DJ - Výroba strojů a zařízení pro další výrobu, zde spotřeba zemního plynu představuje 10,3 % z celkové spotřeby zemního plynu u všech odvětví OKEČ. Co se týče vývoje spotřeby a jejich trendů, spotřeba zemního plynu v období 2004 – 2006 u některých odvětví poklesla, například u odvětví OKEČ E, v některých odvětvích zase mírně narostla. Celková spotřeba zemního plynu ve všech odvětvích OKEČ vykazovala v letech 2004 až 2006 klesající trend.

4.4. Energeticky náročná odvětví v České republice Informace o odvětvích OKEČ, která v České republice spadají do kategorie „energeticky náročná“, je důležitá pro další analýzu dopadů nových ekologických daní na jednotlivé sektory OKEČ. Směrnice 2003/96/ES definuje energeticky náročný podnik na základě podílu výdajů na energie na hodnotě produkce podniku. Druhým indikátorem pro definování energeticky náročného podniku dle směrnice 2003/96/ES je podíl daně na energie na přidané hodnotě vyšší než 0,5 %. Protože prvotním cílem této práce není určit, které odvětví je či není energeticky náročné, budou pro účely další analýzy použity údaje o energetické náročnosti jednotlivých odvětví ze studie Ščasného a Brůhy (2007). Pokud je uvažována spotřeba energetických produktů pevná paliva, elektřina a zemní plyn, potom pod definici energeticky náročných podniků spadají v České republice následující odvětví (Ščasný, Brůha; 2007): - OKEČ C - Těžba nerostných surovin; - OKEČ DB – Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků; - OKEČ DE – Výroba vlákniny, papíru, vydavatelství a tisk; - OKEČ DF – Výroba koksu, jaderná paliva, zpracování ropy; - OKEČ DG – Výroba chemických látek, přípravků, léčiv; - OKEČ DI – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků; - OKEČ DJ – Výroba kovů, hutních a kovodělných výrobků; - OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody.

73

5. Popis a sestrojení aplikovaného modelu 5.1. Obecné zásady a předpoklady Pro analýzu dopadů zavedení nových ekologických daní z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv v České republice byl zvolen statický přístup a metodika pozitivní ekonomie, tj. nevynášení hodnotících soudů, pouhý popis výsledků ekonomických analýz a modelu. Pro účely této práce a pro veškeré výpočty je uvažováno s minimálními daňovými sazbami pro nepodnikatelské využití pro zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny dle směrnice Evropské komise 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny a na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Konkrétně jsou pro propočty použity následující daňové sazby: tabulka 5.1: Minimální sazby daní - elektřina

Nepodnikatelské využití

EUR na MWh 1

Kč na MWh 28,30

Zdroj: Směrnice 2003/96/ES, zákon č. 261/2007 Sb.

tabulka 5.2: Minimální sazby daní - pevná paliva a zemní plyn

Nepodnikatelské využití

EUR na GJ spalného tepla 0,3

Kč na GJ spalného tepla 8,5

Zdroj: Směrnice 2003/96/ES, zákon č. 261/2007 Sb.

Dalším předpokladem simulací a cenového modelu je, že je uvažováno s krátkým obdobím, to znamená, že výpočty budou provedeny jako okamžité, respektive krátkodobé dopady změny zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny. V tomto období nedojde ke změně technologií, smluv a ke změně vzájemných meziodvětvových vazeb a vztahů.

5.2. Metodika pro určení přímých dopadů zdanění na průměrné ceny a na výdaje jednotlivých sektorů OKEČ První část práce je zaměřena na přímé dopady zavedení ekologických daní na průměrné ceny zdaňovaných komodit a na výdaje jednotlivých sektorů OKEČ na zdaňované komodity. Výpočty jsou rozděleny na dvě části: 1. dopady spotřebních daní z elektřiny na průměrnou cenu elektřiny pro průmysl, dopady spotřebních daní z pevných paliv na průměrnou cenu pevných paliv pro průmysl, pro výrobu elektřiny a pro výrobu koksu, dopady spotřebních daní ze zemního plynu na průměrnou cenu zemního plynu pro průmysl a pro výrobu elektřiny.

74

2. dopady zvýšení průměrné ceny elektřiny pro průmysl na výdaje jednotlivých odvětví OKEČ, dopady zvýšení průměrné ceny pevných paliv pro průmysl na výdaje jednotlivých odvětví OKEČ, dopady zvýšení průměrné ceny zemního plynu pro průmysl na výdaje jednotlivých odvětví OKEČ

5.2.1. Dopady spotřebních daní z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu na průměrnou cenu elektřiny, pevných paliv a zemního plynu Zdroje dat a použitá data: Výchozí data pro práci byla převzata z dat uveřejněných za ČR v publikaci Energy Prices and Taxes, Quarterly Statistics, Second Quarter 2007, OECD/IEA 2007. Z této publikace byla použita následující data: • ceny před zdaněním • spotřební daň • DPH • celková cena Postup propočtů: Při zadané průměrné ceně před zdaněním lze postupně načítat sazby spotřební daně a simulovat tak vývoj celkové průměrné ceny jednotlivých energetických produktů. Jsou simulovány přímé, okamžité dopady nových sazeb spotřebních daní při aplikaci minimálních sazeb ze směrnice 2003/96/ES pro nepodnikatelské využití a zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Ukazatele uhlí pro účely statistiky Energy Prices and Taxes jsou uváděny s použitím výhřevnosti v kcal na kg. Daňové sazby jsou ve směrnici 2003/96/ES a v zákoně č. 261/2007 Sb. uvedeny v Kč na GJ spalného tepla. Z těchto důvodů bylo třeba přepočítat daňové sazby na tunu pomocí výhřevnosti jednotlivých druhů uhlí. Jelikož výhřevnost se liší u uhlí pro průmysl, pro výrobu elektřiny a pro koksovatelné uhlí, jednotlivé sazby spotřební daně vyšly rozdílně úměrně výhřevnosti sledovaného druhu uhlí. Pro dosažení hodnot v tabulkách byl použit následující propočet: Nejprve se přepočetla výhřevnost z kcal/kg na kJ/kg. 1 kcal = 4,185 kJ. Poté byl výsledek převeden na GJ na tunu. Po obdržení výhřevnosti v GJ na tunu se jednoduchým násobením získala výsledná daňová sazba v Kč na tunu jednotlivého druhu uhlí. Jelikož v době provádění výpočtů nebyla k dispozici aktuální průměrná cena uhlí pro průmysl, pro výrobu elektřiny a koksovatelného uhlí, byla pro účely určení dopadů zavedení zdanění pevných paliv do průměrné ceny uhlí použita data ze statistiky IEA pro rok 2002 a ceny pro rok 2006 byly odhadnuty na základě předchozího pohybu průměrných cen u jednotlivých komodit. Na odvozené průměrné ceny potom byla napočítána spotřební daň pro jednotlivé typy uhlí.

75

5.2.2. Dopady zvýšení průměrné ceny elektřiny, pevných paliv a zemního plynu pro průmysl na výdaje jednotlivých sektorů národního hospodářství Zdroje dat a použitá data: Výchozí data pro práci byla převzata z dat uveřejněných za ČR v publikaci Statistická ročenka České republiky 2007. Z této publikace byla použita následující data: • spotřeba elektřiny dle odvětví OKEČ • spotřeba pevných paliv dle odvětví OKEČ • spotřeba zemního plynu dle odvětví OKEČ Pro účely zjištění dopadů zvýšení výdajů jednotlivých sektorů OKEČ v závislosti na růstu průměrné ceny elektřiny, zemního plynu a pevných paliv pro průmysl bylo uvažováno rozdělení dle klasifikace OKEČ platné v roce 2007. Podrobné členění všech sektorů OKEČ dle této klasifikace je obsahem přílohy. Dále byla opět použita data za ČR z publikace Energy Prices and Taxes, Quarterly Statistics, Second Quarter 2007, OECD/IEA 2007 a výpočty změn průměrných cen elektřiny, pevných paliv a zemního plynu pro průmysl provedené v první části " Dopady zavedení spotřebních daní z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu na průměrnou cenu elektřiny, pevných paliv a zemního plynu ". Následně byly použity odhady cenových elasticit pro výrobní sektory v zemích OECD, které byly převzaty ze studie Liu (2004). Postup propočtů: Jelikož údaje o výdajích jednotlivých sektorů OKEČ na spotřebu elektřiny, zemního plynu a pevných paliv v České republice nejsou v dostupných zdrojích dat k dispozici, nejprve se musí vypočítat z údajů o průměrné spotřebě pevných paliv, zemního plynu a elektřiny v jednotlivých odvětvích OKEČ a z údajů o průměrné ceně elektřiny, zemního plynu a pevných paliv pro průmysl před zdaněním a po zdanění. Rozdíl výdajů jednotlivých sektorů OKEČ na spotřebu elektřiny, zemního plynu a pevných paliv před a po zdanění nám ukáže přímý dopad nárůstu průměrných cen v důsledku zdanění a poukáže na nejvíce dotčená odvětví podle členění OKEČ. Pro určení dynamického dopadu zavedení nových daní byly jako druhá část tohoto propočtu použity odhady cenových elasticit pro výrobní sektory v zemích OECD pro elektřinu, zemní plyn a pevná paliva a propočítán dopad na výdaje na elektřinu, zemní plyn a pevná paliva za předpokladu, že dojde ke změně poptávky v krátkém období. Pro účely tohoto propočtu byly použity krátkodobé cenové elasticity ve výrobních sektorech v zemích OECD, které jsou uvedeny v prostředním sloupci následující tabulky:

76

tabulka 5.3: Odhady cenových elasticit ve výrobních sektorech v zemích OECD

Krátkodobé elasticity - 0,013 - 0,067 nevýznamné

Elektřina Zemní plyn Uhlí

Dlouhodobé elasticity - 0,044 - 0,243 nevýznamné

Zdroj: Liu (2004)

5.3. Metodika pro provedení meziodvětvové analýzy nepřímých dopadů 5.3.1. Agregovaná input-output tabulka a její sestrojení Zdroje dat a použitá data: Jako hlavní zdroj dat v této části byla použita Statistická ročenka 2005, jejímž vydavatelem je Český statistický úřad. Z této publikace byla použita data „Národní účty, Meziodvětvové vztahy: Tabulka užití v roce 2003“. Metodika propočtů: Input – output tabulka popisuje tok zboží a služeb mezi všemi jednotlivými sektory národního hospodářství během určeného období, zpravidla jednoho roku. Ačkoliv mohou být intersektorální toky reprezentované input-output tabulkou vyjádřeny a měřeny ve fyzických jednotkách, v praxi je většina input-output tabulek konstruována v peněžním vyjádření. Input-output tabulka vyjádřená v peněžních jednotkách může být interpretována v systému národních účtů (Leontief, 1966). Input-output tabulka sleduje výrobní strukturu dané ekonomiky. Zjednodušené schéma input-output tabulky je následující: tabulka 5.4: Schéma input-output tabulky

Odvětví 1 1 Odvětví 1 Odvětví 2 Odvětví 3 Mzdy Provozní přebytek Vstupy (input)

1 2 3 4 5

Odvětví 2 2

Odvětví 3 3

Spotřeba

Investice

Vývoz

4

5

6

I. kvadrant

II. kvadrant

III. kvadrant

IV. kvadrant

Výstup (output) 7

6

Zdroj: Pelzbauerová, 1996

Sloupce matice představují ekonomické činnosti v ekonomice, a to výrobní odvětví (odvětví 1-3) ve sloupcích 1 až 3 a komponenty finální poptávky (respektive konečné spotřeby), které představují spotřeba, investice a vývoz ve sloupcích 4 až 6. Jednotlivé vstupy 77

daných činností jsou zapsány v řádcích matice, a to v podobě zboží a služeb v řádcích 1 až 3 a v podobě primárních vstupů v řádcích 4 a 5. I. kvadrant matice představuje informace o nákladové struktuře daných tří odvětví a jejich základní produkční funkce. Zahrnují všechny vstupy do produkce a to mezispotřebu (meziprodukci), práci, kapitál a přírodní zdroje. Produkční funkce je následující: xj = f (xij, L, C, N, f) kde xj je výstup zboží j; xij je meziprodukt i do sektoru j; L je práce; C je kapitál (stroje, budovy); N jsou přírodní zdroje (půda, nerostné bohatství, voda, vzduch, vegetace, živočichové) a f vyjadřuje technologie a organizace práce. Desagregace jednotlivých částí input – output tabulky pomáhá zkoumat podrobné informace o vzájemné závislosti mezi jednotlivými odvětvími ekonomiky. Současně je v inputoutput tabulce zahrnuto složení finální poptávky (spotřeby, investice, vývoz) vyjádřené prostřednictvím nakoupeného zboží a služeb. Reziduální proměnná (reziduum) v podobě výrobního přebytku je vypočítána jako rozdíl mezi příjmy a náklady. Proto v input-output tabulkách v měnových jednotkách (v peněžních jednotkách dané země) se součty řad a sloupců dané matice vždy rovnají a tak se rovnají vstupy odvětví jeho výstupu. I. kvadrant zahrnuje požadavky na vstupy do daného výrobního procesu (meziprodukty, mezispotřebu). Meziprodukty tak představují zboží a služby, které jsou dodány do daného odvětví. II. kvadrant pak obsahuje informace o konečné spotřebě (užití) zboží a služeb v rámci spotřeby, investic a vývozu (konečná poptávka). III. kvadrant zahrnuje požadavky každého odvětví na primární vstupy (práce, půda, kapitál). IV. kvadrant obvykle obsahuje nulové hodnoty, protože v této oblasti se obvykle děje velmi málo tržních transakcí. Sloupce input-output tabulky představují nákladovou strukturu jednotlivých odvětví a odpovídající řady pak představují jejich příjmy. Agregovaná input-output tabulka může být vyjádřena také následujícími rovnicemi: x11 + x12 + .....….+ x1j + x10 = X1 x21 + x22 + ..........+ x2j + x20 = X2 xi1 + xi2 + ......….+ xij + xi0 = Xi kde: • •

•

x11 až xij je objem produkce vyrobené i-tým odvětvím a spotřebované j-tým odvětvím jednotlivých odvětví OKEČ x10 až xi0 jsou dodávky pro konečnou spotřebu (konečné užití), které v tomto případě zahrnují výdaje na konečnou spotřebu vlády a domácností, tvorbu hrubého fixního kapitálu, změnu stavu zásob, vývoz a obchodní přirážky X1 až Xi je potom konečná produkce v každém z jednotlivých odvětví OKEČ

78

Postup propočtů a mezivýstupy: Pro účely této práce byla použita input - output tabulka pro Českou republiku pro rok 2003, publikovaná ve Statistické ročence 2005 (ČSÚ, 2005), novější nebyla v době psaní práce k dispozici. Z informací zástupce Českého statistického úřadu vyplynulo, že další input – output tabulka se připravuje pro rok 2005 a bude publikovaná ve Statistické ročence koncem roku 2008. Z input - output tabulky pro Českou republiku za rok 2003 byla agregací jednotlivých odvětví OKEČ (28 x 28 odvětví) sestrojena symetrická input - output tabulka 24 x 24 odvětví, která obsahuje navíc i konečné užití celkem a produkci celkem. Tato symetrická input – output tabulka obsahuje celkem 24 odvětví národního hospodářství, a to následujících: A+B, C, DA. DB, DC, DD, DE, DF, DG, DH, DI, DJ, DK, DL, DM, DN, E, F, G, H, I, J, K, L až Q. S takto agregovanou tabulkou bude počítáno v následujících krocích. Původní i agregovaná input - output tabulka pro Českou republiku pro rok 2003 jsou v peněžním vyjádření, konkrétně v milionech korun českých.

79

tabulka 5.5: Agregovaná symetrická input - output tabulka ČR pro rok 2003 v mil. Kč

Odvětví OKEČ

A+B

C

DA

DB

A + B

31887

31

82030

3963

50

14198

C

434

1565

1862

496

11

91

D A

31 653

68 93 574

60

528

3

198

D B

467

614

210 37 597

605

302

D C

21

46

23

2 286 4 701

D D

1 198

548

287

21

D E

211

113

2 950

534

D F

5 180 1 905

1 763

D G

7 164

D H DI

DC

DD

DE

DF

DH

DI

DJ

0

210

12

855 42677

3078

348

31

965

45

29

544

2

1 371

3 512

2

17

0

6

6 19 032

1 555

2

99

486 53 961

2

1 096

59

608

1 216

4 043

4 838

355

1 180

4 391

1 161 1 650 10 239

691

67

649

887

196

27

0

751

115

0

225

781

327

1 711

0

DG

DL

DM

21

63

0

0

9923 21 787

1 256

468

494

95

155

75

16

417

633

905

487

19

78

23

66

212

248

1 512

3 359

1 063

564

1 476

830

2 177

864

741

1 244

565

490 16 745

677

3 426 16 331

1 949

1 495

5 967

3 524

1 968

5 155

2 447

5 433

1 143 21 065

3 200

4 582 41 991 40 960

2 288 36 489

409

9

DK

DN 192

E

F

G

H

I

J

K

L-Q

celkem prokoneč- dukce né užití celkem

14

18

1422

902

95

0

389

1243

64 253

158991

187 47 525

5 324

887

604

617

634

1 912

2 839

12 784

57885

5 668 35 511

434

6

3 957

19 135 359 143 308 705

4 986 132 160 100 126

189

28

80

372 12 426 14 069

169

603

3 118

136

1 322

0

1 352

3 644

28

33

1 167

0

3

0

43

1 260

31 110

11 521

1 096 16 403

381

15 639

1 761

86

430

0

3 245

966

23 050

75 063

720

125

458

5 739

616

1 369

5 492

11 627

9 168

73 967 115 449

1 044

576

4 293

10 541

8 181

467

30 615

509

4 273

5 385

59 617

9 958

2 091

1 125

4 107

1 884

72

72

229

2 898

9 098 15 173 39 400

3 993

502

17 292

2 271

71

3 273

0

4 119

1 960

76 085 145 577

1 422

422

59 605

1 444

1 705

97

0

6 293

1 092

63 639 122 838

709

1 725

1 274

1 395

60 913

14 131 159 500 116 722

80

DJ

854 3 466

2 323

333

103

3 502

608

317

1 755

5 320

3 897 138 609 51 424 23 462 44 231

7 161

5 529

44 892

5 912

495

504

69

7 879

1 974 182 060 352 779

D K

2 778 4 576

1 635

1 178

47

162

2 275

128

1 753

1 164

5 289 12 703 30 711

9 688

532

3 058

8 992

3 144

66

582

6

4 256

3 381 322 527 217 024

2 303 13 860 276 569 25 434

293

8 036

20 284 10 506

328

17 399

4 610

16 426

21 260 420 203 460 110

11

59

760 18 028

145

7 279

283

1 472

2 281 381 718 346 810

101 14 843

359

431

7 422

963

937

2 217

4 430

12 448

96 299

90 433

706 112286

1964

4814

2333

4783

1190

9430

14145

136708

308075

7280 194756

4193

3055

3142

1257

40240

15009

321649

595787

1 703

D L

38

654

122

67

1

118

752

4

500

844

709

D M

1 365

393

60

1

1

682

23

0

5

7

124

317

764

1 676 135 687

D N

496

56

264

218

12

286

121

24

93

173

406

782

135

2 445

E

1723

4821

2700

1685

109

990

2386

1582

3198

2215

3720

12625

4844

2939

3218

F

1053

3256

341

193

11

870

244

18

409

373

1362

2273

1619

2089

445

383

G

722

370

2376

2871

53

1412

984

15

1499

834

2690

1928

4389

2159

4069

638

564

5250 70431

522

7190

740

8595

8616

13045

573275

H

443

293

146

128

13

52

150

1

166

107

189

648

880

498

657

31

317

3132

730

9543

978

8751

8290

103340

122790

I

2357

5461

6656

1842

128

2656

4657

1380

3163

3836

7534

10335

6302

8038

5947

1899

3764

14478 30806

1752 171359

9279

20080

19565

252360

577137

J

1299

203

2683

702

31

619

1661

103

428

816

916

1924

1826

1527

1340

421

1381

4591 11411

974

12166 73784

9914

10428

54048

175445

K

3343

4242

13783

4305

227

1962

7511

108

5751

4998

7186

11385

9802

30783

13093

1911

11692

16805 99603

14052

24875 49626 160243

49559

269664

717577

L – Q

1664

992

795

314

23

539

848

19

1227

334

570

1245

1424

1010

1108

144

5948

59231

593491

682403

1966

2508

3161

1119

2678

1362

10459

Zdroj: Statistická ročenka 2005, agregace autor

81

Jak je popsáno výše, v input - output tabulce jsou uvedeny toky produkce, respektive mezispotřeby, z odvětví X (vertikála) do odvětví Y (horizontála). Například z odvětví A+B (zemědělství a rybolov) do odvětví DA (výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků) v roce 2003 vstupovala produkce v hodnotě 82 030 milionů Kč. Celková mezispotřeba je potom součtem jednotlivých vstupů všech odvětví X do daného odvětví Y.

5.3.2. Input koeficienty a Leontiefova matice Zdroje dat a použitá data:: Zdrojem dat je Statistická ročenka 2005, vydávaná Českým statistickým úřadem, ze které byla použita data „Národní účty, Meziodvětvové vztahy: Tabulka užití v roce 2003“ a dále byla použita agregovaná input - output tabulka pro Českou republiku vytvořená v předcházející části. Metodika propočtů: Nechť je národní hospodářství rozděleno do n + 1 sektorů; n průmyslových podniků, což je výrobní sektor, a (n+1)-tý poslední poptávkový sektor, reprezentovaný domácnostmi. Pro účely matematického použití, fyzický výstup sektoru i je obvykle reprezentován xi, zatímco symbol xij vyjadřuje množství produkce sektoru i, které je absorbována ve formě vstupu sektorem j. Množství produktu sektoru i spotřebované posledním poptávkovým sektorem xin+1 je většinou vyjádřeno jako yi (Leontief, 1966). Množství výstupu sektoru i absorbované sektorem j na jednotku jeho celkového výstupu j je popsáno symbolem aij a je nazýváno input koeficientem produktu sektoru i do sektoru j. Vzorec pro výpočet tohoto input koeficientu je následující: (1)

aij = xij/Xj

kde aij je input koeficient pro domácí zboží a služby (i=1, ...,j; j=1, ...,j); xij je tok domácího zboží i do odvětví j; Xj je input sektoru j. Požadavek na mezispotřebu potom může být definován jako sada input koeficientů vážených odpovídající úrovní výstupu. Kompletní sada input koeficientů ze všech sektorů dané ekonomiky vyjádřená ve formě tabulky, která odpovídá input-output tabulce té stejné ekonomiky, je nazývána strukturální maticí této ekonomiky. Rovnice statického input-output systému Rovnováha mezi celkovým výstupem a kombinací vstupů produktu do každého ze sektorů může být vyjádřena jako následující soustava n rovnic: (2)

(x1 – x11) - x 12 - ……. - x21 + (x2 – x22) - …… ….. …… …… - xn2 - ..…. - xn1

- x1n - x2n …. + (xn - xnn)

= y1 = y2 …. = yn

82

Substitucí rovnice (1) do rovnic (2) dostaneme: (3)

(1 – a11) x1 - a12x2 - …… - a21 x1 + (1-a22)x2 - …… …….. …… …… - …… - an1x1 - an2x2

-a1nxn = y1 - a2nxn = y2 ……. …. + (1-ann)xn = yn

Pokud je konečná poptávka y1, y2, …, yn, množství všech různých druhů zboží absorbovaných domácnostmi a všemi ostatními sektory, jejichž výstupy nejsou reprezentovány proměnnými na levé straně rovnic, je dáno, potom může být systém řešen pro n konečných výstupů x1, x2, …., xn. Všeobecné řešení těchto rovnovážných rovnic pro neznámou x v termínech daného y může být prezentováno v následující podobě: (4)

x1 = A11y1 + A12y2 + … + A1nyn x2 = A21y1 + A22y2 + … + A2nyn … ….. ….. … ….. xn = An1y1 + An2y2 + … + Annyn

Konstanta Aij vyjadřuje jak moc se výstup xi z i-tého sektoru zvýší pokud se yj, což je množství zboží j absorbované domácnostmi (nebo nějakým jiným konečným spotřebitelem), zvýší o jednu jednotku. Takovéto zvýšení bude ovlivňovat sektor i přímo (i nepřímo) pokud i = j, v případě i ≠ j potom je výstup xi ovlivňován pouze nepřímo protože sektor i musí poskytovat dodatečné vstupy do všech ostatních sektorů, které musí na oplátku přímo nebo nepřímo přispívat k růstu dodávek do yj vytvořených sektorem j pro finální uživatele. Z hlediska výpočtu to potom znamená, že velikost každého koeficientu A v rovnicích (4) závisí všeobecně vzato na všech input koeficientech a, které se objevují na levé straně systému rovnovážných rovnic (3). V matematickém vyjádření potom vznikne následující matice: A11 A21 …… An1

A12 A22 … An2

… … … …

A1n A2n Ann

skládající se z konstant objevujících se na pravé straně systému rovnovážných rovnic (4), která je identifikována jako inverzní matice (1-a11) -a21 … - an1

-a12

…

-a1n

(1-a22)

…

-a2n

…

…

….

…

(1-ann)

-an2

83

skládající se z konstant objevujících se na levé straně rovnic (3): matematické vyjádření zahrnuté v nalezení takovéhoto řešení je nazýváno jako inverze koeficientů matice původních rovnic. Takováto inverzní matice je nazývána Leontiefova matice. Postup propočtů a mezivýstupy: Pro určení input koeficientů bude použita agregovaná symetrická input - output tabulka České republiky pro rok 2003 o velikosti 24 x 24 se zahrnutím konečného užití celkem a produkce celkem. Pomocí výše uvedených vzorců a závislostí jsou propočítány koeficienty přímých nákladů a z nich potom sestrojena soustava rovnic, konkrétně rovnice pro model rozdělení produkce. Na základě těchto rovnic a koeficientů přímých nákladů je možno sestrojit matici a přepsat soustavu rovnic do zjednodušeného maticového zápisu. Pomocí těchto podkladů bude sestrojena Leontiefova matice. Nejprve na základě input - output tabulky dojde k vytvoření tabulky input koeficientů. Input neboli přímé koeficienty jsou podílem daného toku produktu mezi sektory (mezispotřeby) na celkových zdrojích. Input koeficient je podílem inputu X, tedy tokem mezispotřeby, do odvětví Y na celkovém inputu odvětví Y. Input koeficienty mohou být interpretovány jako odpovídající podíl nákladů na zboží, služby a primární vstupy na celkovém vstupu (na celkových nákladech). Z agregované input - output tabulky v peněžním vyjádření tedy budou odvozeny koeficienty aij, nazývané koeficienty přímých nákladů nebo také mezispotřeby, které jsou definovány takto: aij = xij / Xj kde aij je input koeficient pro domácí zboží a služby (i=1, ..., 24; j=1, ..., 24); xij je tok domácího zboží i do odvětví j; Xj je input sektoru j. Požadavek na mezispotřebu potom může být definován jako sada input koeficientů vážených odpovídající úrovní výstupu. Může být sestrojena matice koeficientů přímých nákladů. Koeficienty přímých nákladů (mezispotřeby) pro Českou republiku v roce 2003 jsou uvedeny v následující tabulce, která je z důvodu značné obsáhlosti rozdělena do 2 částí.

84

tabulka 5.6: Koeficienty přímých nákladů (mezispotřeby) pro ČR, rok 2003 – část 1

A+B A+B 0,200559 C 0,00273 DA 0,199087 DB 0,002937 DC 0,000132 DD 0,007535 DE 0,001327 DF 0,03258 DG 0,045059 DH 0,007302 DI 0,001415 DJ 0,005371 DK 0,017473 DL 0,000239 DM 0,008585 DN 0,00312 E 0,010837 F 0,006623 G 0,004541 H 0,002786 I 0,014825 J 0,00817 K 0,021026 L až Q 0,010466

C 0,000536 0,027036 0,001175 0,010607 0,000795 0,009467 0,001952 0,03291 0,013492 0,028505 0,005649 0,059877 0,079053 0,011298 0,006789 0,000967 0,083286 0,056249 0,006392 0,005062 0,094342 0,003507 0,073283 0,017137

DA 0,265723 0,006032 0,303118 0,00068 7,45E-05 0,00093 0,009556 0,005711 0,013097 0,033168 0,005543 0,007525 0,005296 0,000395 0,000194 0,000855 0,008746 0,001105 0,007697 0,000473 0,021561 0,008691 0,044648 0,002575

DB 0,03958 0,004954 0,000599 0,375497 0,022831 0,00021 0,005333 0,010946 0,048319 0,006901 0,00027 0,003326 0,011765 0,000669 9,99E-06 0,002177 0,016829 0,001928 0,028674 0,001278 0,018397 0,007011 0,042996 0,003136

DC 0,0043399 0,00095478 0,04582936 0,0525128 0,4080375 0,00052079 0,008593 0,00512108 0,0308133 0,00581547 0 0,0089402 0,00407951 8,6798E-05 8,6798E-05 0,00104158 0,00946098 0,00095478 0,0046003 0,00112837 0,01111015 0,00269074 0,01970315 0,00199635

DD 0,189148 0,001212 4E-05 0,004023 2,66E-05 0,253547 0,006475 0,0081 0,01572 0,008646 0,010005 0,046654 0,002158 0,001572 0,009086 0,00381 0,013189 0,01159 0,018811 0,000693 0,035384 0,008246 0,026138 0,007181

DE

DF

0 0,007406 0,001715 0,004712 0,000147 0,013469 0,467401 0,010533 0,038034 0,007683 0,000996 0,005266 0,019706 0,006514 0,000199 0,001048 0,020667 0,002113 0,008523 0,001299 0,040338 0,014387 0,065059 0,007345

0 0,700622 0,000509 3,28E-05 0 3,28E-05 3,28E-05 0,008044 0,075222 0,003218 0 0,005204 0,002101 6,57E-05 0 0,000394 0,025971 0,000296 0,000246 1,64E-05 0,022655 0,001691 0,001773 0,000312

DG 0,001799 0,02637 0,008268 0,011746 5,14E-05 0,001816 0,012645 0,143461 0,359752 0,019602 0,003504 0,015036 0,015019 0,004284 4,28E-05 0,000797 0,027398 0,003504 0,012842 0,001422 0,027099 0,003667 0,049271 0,010512

DH 8,24306E-05 0,002390488 0,000309115 0,02412469 0,003345309 0,001703566 0,00570145 0,00465046 0,281363127 0,250650858 0,007851515 0,036544234 0,007995769 0,005797619 4,80845E-05 0,001188375 0,015215316 0,002562218 0,005728927 0,000735006 0,026350316 0,005605281 0,034332346 0,002294318

DI 7,32672E-05 0,080781191 0,000236083 0,003394715 0,000154675 0,012308895 0,017722529 0,027890392 0,048576173 0,019920546 0,171486022 0,031724711 0,043056709 0,00577183 0,00100946 0,003305166 0,030283788 0,011087774 0,021898761 0,001538612 0,061332812 0,007456976 0,058499813 0,004640258

DJ 5,95274E-05 0,061758211 0,00026929 0,001794324 0,000221102 0,009521542 0,002449125 0,046292438 0,009989257 0,015400577 0,009070835 0,39290604 0,036008379 0,006528166 0,00089858 0,002216685 0,035787278 0,006443127 0,005465178 0,001836844 0,029295961 0,005453839 0,032272329 0,003529122

85

tabulka 5.7: Koeficienty přímých nákladů (mezispotřeby) pro ČR, rok 2003 – část 2

A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

DK 0,00029 0,005787 0,000714 0,00417 0,000106 0,004898 0,003414 0,008981 0,009068 0,041922 0,003267 0,236951 0,14151 0,063864 0,00352 0,000622 0,02232 0,00746 0,020224 0,004055 0,029038 0,008414 0,045166 0,006561

DL

DM

0 0,001017 0,000163 0,000809 0,000143 0,001226 0,002704 0,003249 0,011204 0,032977 0,003749 0,050992 0,003701 0,601093 0,003643 0,005314 0,006388 0,00454 0,004692 0,001082 0,01747 0,003319 0,066904 0,002195

0 0,001424 4,61E-05 0,035829 0,003673 0,00316 0,001629 0,00301 0,028713 0,113607 0,004022 0,127537 0,027935 0,073337 0,391243 0,000291 0,009279 0,001283 0,011733 0,001894 0,017148 0,003864 0,037753 0,003195

DN 0,002123 0,002068 0,00209 0,155574 0,040295 0,181383 0,007962 0,006369 0,023122 0,044154 0,015724 0,079186 0,005883 0,00324 0,000122 0,164133 0,007807 0,004235 0,007055 0,000343 0,020999 0,004655 0,021132 0,001592

E 4,54435E-05 0,154264384 9,0887E-05 0,000548568 9,0887E-05 0,001236712 0,000405745 0,013934918 0,003651708 0,001629473 0,001369796 0,017946929 0,009926154 0,026084557 0,000191512 0,001165301 0,364476183 0,023630609 0,001830723 0,00102897 0,012217804 0,004482675 0,037951797 0,019306987

F 3,02121E-05 0,00893608 0,000134276 0,001012107 5,53889E-05 0,026249314 0,000768731 0,017692565 0,006893403 0,029023795 0,100044143 0,075349076 0,015092642 0,034045724 0,001275624 0,000723413 0,00329648 0,326888636 0,008811874 0,005256912 0,024300631 0,007705774 0,028206389 0,003299837

G 0,00248 0,001547 0,009887 0,005439 0,002036 0,003072 0,010011 0,014271 0,003286 0,003961 0,002519 0,010313 0,005484 0,018326 0,031447 0,012947 0,008397 0,007314 0,122857 0,004375 0,053737 0,019905 0,173744 0,005514

H 0,007346 0,004919 0,289201 0,001108 0 0,0007 0,005017 0,003803 0,000586 0,000578 0,013885 0,004031 0,000538 0,002671 0,001181 0,007843 0,019 0,02488 0,004251 0,005945 0,014268 0,007932 0,114439 0,009113

I 0,000165 0,001069 0,000752 0,002291 5,2E-06 0,000745 0,002372 0,053046 0,000125 0,005671 0,000168 0,000873 0,001008 0,030147 0,012612 0,001624 0,008287 0,005444 0,012458 0,016535 0,296912 0,02108 0,043101 0,00464

J 0 0,003614 3,42E-05 0 0 0 0,031303 0,002901 0,001305 0 0 0,000393 3,42E-05 0,026276 0,001613 0,012636 0,006783 0,007165 0,004218 0,005574 0,052888 0,420553 0,282858 0,007763

K 0,000542 0,002665 0,005514 0,001884 5,99E-05 0,004522 0,016203 0,005955 0,004039 0,00574 0,00877 0,01098 0,005931 0,022891 0,002051 0,006174 0,013141 0,056078 0,011978 0,012195 0,027983 0,013816 0,223311 0,014575

L-Q 0,001822 0,00416 0,028041 0,007307 0,001846 0,001416 0,013435 0,007891 0,020708 0,002872 0,0016 0,002893 0,004955 0,031155 0,003343 0,018241 0,020728 0,021994 0,012626 0,012148 0,028671 0,015281 0,072624 0,086798

Zdroj: výsledky propočtů autora

86

Koeficienty přímých nákladů - input koeficienty - mohou být interpretovány následovně: například koeficient podílu inputu z odvětví zemědělství a rybolov (A+B) do odvětví výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (DA) byl v roce 2003 celkem 0,265723. To znamená, že odvětví zemědělství a rybolov se podílí na celkových vstupech do odvětví výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků téměř 27 %. Dále je sestrojen model rozdělení produkce, který je sestaven z 24 rovnic o 24 neznámých za použití koeficientů přímých nákladů. Obecná formulace otevřeného modelu v peněžním vyjádření, který popisuje rozdělení produkce, je následující: a11X1 + a12X2 + ... + a1nXn + y1 = X1 a21X2 + a22X2 + ... + a2nXn + y2 = X2 ................................................................. an1X1 + an2X2 + ... + annXn + yn = Xn kde aij (i, j = 1, .....,n) = koeficienty přímých nákladů; Xi, resp. Xj (i, j = 1, ....., n) = ceny produkce v i-tém resp. j-tém výrobním odvětví, yi (i = 1, ......, n) = dodávky i-tého odvětví pro konečnou spotřebu v peněžních jednotkách. Konkrétní model rozdělení produkce pro Českou republiku ve vektorovém vyjádření je potom následující:

87

Model rozdělení produkce pro ČR – část 1 (0,200559;0,000536;0,265723;0,03958;0,004339;0,189148;0;0;0,001799;8,24306E-05;7,32672E-05;5,95274E-05; 0,00029;0;0;0,002123;4,54435E-05;3,02121E-05;0,00248;0,007346;0,000165;0;0,000542;0,001822) X1-24 + y1 = X1 (0,00273;0,027036;0,006032;0,004954;0,00095478;0,001212;0,007406;0,700622;0,02637;0,002390488;0,080781191;0,061758211;0,005787; 0,001017;0,001424;0,002068;0,154264384;0,00893608;0,001547;0,004919;0,001069;0,003614;0,002665;0,00416) X1-24 + y2 = X2 (0,199087;0,001175;0,03118;0,000599;0,04582936;4E05;0,001715;0,000509;0,008268;0,000309115;0,000236083;0,00026929;0,000714; 0,000163;4,61E-05;0,00209;9,0887E-05;0,000134276;0,009887;0,289201;0,000752;3,42E-05;0,005514;0,028041) X1-24 + y3 = X3 (0,002937;0,010607;0,00068;0,375497;0,0525128;0,004023;0,004712;3,28E05;0,011746;0,02412469;0,003394715;0,001794324;0,00417;0,000 809;0,035829;0,155574;0,000548568;0,001012107;0,005439;0,001108;0,002291;0;0,001884;0,007307) X1-24 + y4 = X4 (0,000132;0,000795;7,45E05;0,022831;0,40803752;66E05;0,000147;0;5,14E05;0,003345309;0,000154675;0,000221102;0,000106;0,000143; 0,003673;0,040295;9,0887E-05;5,53889E-05;0,002036;0;5,2E-06;0;5,99E-05;0,001846) X1-24 + y5 = X5 (0,007535;0,009467;0,00093;0,00021;0,00052079;0,253547;0,013469;3,28E05;0,001816;0,001703566;0,012308895;0,009521542;0,004898;0,0 01226;0,00316;0,181383;0,001236712;0,026249314;0,003072;0,0007;0,000745;0;0,004522;0,001416) X1-24 + y6 = X6 (0,001327;0,001952;0,009556;0,005333;0,008593;0,006475;0,467401;3,28E05;0,012645;0,00570145;0,017722529;0,002449125;0,003414;0,00 2704;0,001629;0,007962;0,000405745;0,000768731;0,010011;0,005017;0,002372;0,031303;0,016203;0,013435) X1-24 + y7 = X7 (0,03258;0,03291;0,005711;0,010946;0,00512108;0,0081;0,010533;0,008044;0,143461;0,00465046;0,027890392;0,046292438;0,008981;0,003 249;0,00301;0,006369;0,013934918;0,017692565;0,014271;0,003803;0,053046;0,002901;0,005955;0,007891) X1-24 + y8 = X8 (0,045059;0,013492;0,0013097;0,048319;0,0308133;0,01572;0,038034;0,075222;0,359752;0,281363127;0,048576173;0,009989257;0,009068; 0,011204;0,028713;0,023122;0,003651708;0,006893403;0,003286;0,000586;0,000125;0,001305;0,004039;0,020708) X1-24 + y9 = X9 (0,007302;0,028505;0,033168;0,006901;0,00581547;0,008646;0,007683;0,003218;0,019602;0,250650858;0,019920546;0,015400577;0,041922; 0,032977;0,113607;0,044154;0,001629473;0,029023795;0,003961;0,000578;0,005671;0;0,00574;0,002872) X1-24 + y10 = X10 (0,001415;0,005649;0,005543;0,00027;0;0,010005;0,000996;0;0,003504;0,007851515;0,171486022;0,009070835;0,003267;0,003749;0,004022; 0,015724;0,001369796;0,100044143;0,002519;0,013885;0,000168;0;0,00877;0,0016) X1-24 + y11 = X11 (0,005371;0,059877;0,007525;0,003326;0,0089402;0,046654;0,005266;0,005204;0,015036;0,036544234;0,031724711;0,39290604;0,236951; 0,050992;0,127537;0,079186;0,017946929;0,075349076;0,010313;0,004031;0,000873;0,000393;0,01098;0,002893) X1-24 + y12 = X12 88

Model rozdělení produkce pro ČR – část 2 (0,017473;0,079053;0,005296;0,011765;0,00407951;0,002158;0,019706;0,002101;0,015019;0,007995769;0,043056709;0,036008379;0,14151; 0,003701;0,027935;0,005883;0,009926154;0,015092642;0,005484;0,000538;0,001008;3,42E-05;0,005931;0,004955) X1-24 + y13 = X13 (0,000239;0,011298;0,000395;0,000669;8,6798E05;0,001572;0,006514;6,57E05;0,004284;0,005797619;0,00577183;0,006528166;0,063864;0,6 01093;0,073337;0,00324;0,026084557;0,034045724;0,018326;0,002671;0,030147;0,026276;0,022891;0,031155) X1-24 + y14 = X14 (0,008585;0,006789;0,000194;9,99E06;8,6798E05;0,009086;0,000199;0;4,28E05;4,80845E05;0,00100946;0,00089858;0,00352;0,003643;0,391 243;0,000122;0,000191512;0,001275624;0,031447;0,001181;0,012612;0,001613;0,002051;0,003343) X1-24 + y15 = X15 (0,00312;0,000967;0,000855;0,002177;0,00104158;0,00381;0,001048;0,000394;0,000797;0,001188375;0,003305166;0,002216685;0,000622; 0,005314;0,000291;0,164133;0,001165301;0,000723413;0,012947;0,007843;0,001624;0,012636;0,006174;0,018241) X1-24 + y16 = X16 (0,010837;0,083286;0,008746;0,016829;0,00946098;0,013189;0,020667;0,025971;0,027398;0,015215316;0,030283788;0,035787278;0,02232; 0,006388;0,009279;0,007807;0,364476183;0,00329648;0,008397;0,019;0,008287;0,006783;0,013141;0,020728) X1-24 + y17 = X17 (0,006623;0,056249;0,001105;0,001928;0,00095478;0,01159;0,002113;0,000296;0,003504;0,002562218;0,011087774;0,006443127;0,00746; 0,00454;0,001283;0,004235;0,023630609;0,326888636;0,007314;0,02488;0,005444;0,007165;0,056078;0,021994) X1-24 + y18 = X18 (0,004541;0,006392;0,007697;0,028674;0,0046003;0,018811;0,008523;0,000246;0,012842;0,005728927;0,021898761;0,005465178;0,020224; 0,004692;0,011733;0,007055;0,001830723;0,008811874;0,122857;0,004251;0,012458;0,004218;0,011978;0,012626) X1-24 + y19 = X19 (0,002786;0,005062;0,000473;0,001278;0,00112837;0,000693;0,001299;1,64E05;0,001422;0,000735006;0,001538612;0,001836844;0,004055; 0,001082;0,001894;0,000343;0,00102897;0,005256912;0,004375;0,005945;0,016535;0,005574;0,012195;0,012148) X1-24 + y20 = X20 (0,014825;0,094342;0,021561;0,018397;0,01111015;0,035384;0,040338;0,022655;0,027099;0,026350316;0,061332812;0,029295961;0,029038; 0,01747;0,017148;0,020999;0,012217804;0,024300631;0,053737;0,014268;0,296912;0,052888;0,027983;0,028671) X1-24 + y21 = X21 (0,00817;0,003507;0,008691;0,007011;0,00269074;0,008246;0,014387;0,001691;0,003667;0,005605281;0,007456976;0,005453839;0,008414; 0,003319;0,003864;0,004655;0,004482675;0,007705774;0,019905;0,007932;0,02108;0,420553;0,013816;0,015281) X1-24 + y22 = X22 (0,021026;0,073283;0,044648;0,042996;0,01970315;0,026138;0,065059;0,001773;0,049271;0,034332346;0,058499813;0,032272329;0,045166; 0,066904;0,037753;0,021132;0,037951797;0,028206389;0,173744;0,114439;0,043101;0,282858;0,223311;0,072624) X1-24 + y23 = X23 (0,010466;0,017137;0,002575;0,003136;0,00199635;0,007181;0,007345;0,000312;0,010512;0,002294318;0,004640258;0,003529122;0,006561; 0,002195;0,003195;0,001592;0,019306987;0,003299837;0,005514;0,009113;0,00464;0,007763;0,014575;0,086798) X1-24 + y24 = X24 89

Leontiefova matice Sada rovnovážných rovnic v rámci input - output systému může být transformována do systému Leontiefových rovnic, který bude mít tyto charakteristiky: • finální poptávka (exogenní proměnná) je izolována na pravé straně rovnice; • čistý výstup (tedy output očištěný o meziodvětvovou spotřebu) je identifikován na diagonále matice; • input musí mít záporné znaménko, output musí mít kladné znaménko. Pokud jsou vektor finální poptávky a koeficienty mezispotřeby známy, potom představuje systém Leontiefových rovnic sadu lineárních rovnic s neznámými úrovněmi výstupu. Model rozdělení produkce lze zapsat i pomocí maticové symboliky a odvodit z něj následující vzorec: Ax+Y=X kde A je matice koeficientů přímých nákladů (mezispotřeby) o rozměru n x n, v našem případě 24 x 24; X je rovnovážný vektor cen produkce o rozměru n x 1; Y je rovnovážný vektor cen produkce určené pro konečnou spotřebu o rozměru n x 1. Z maticového modelu potom vyplývají následující 2 vzorce: y = (I - A) x x = (I - A)-1 y kde A je matice input koeficientů mezispotřeby; I je jednotková matice; (I-A) je Leontiefova matice; y je vektor finální poptávky; x je vektor outputu. Ax potom odráží nároky na mezispotřebu, zatímco vektor y představuje exogenní agregovanou finální poptávku. Matice (I-A) se nazývá Leontiefova matice, kde na diagonále této matice je čistý output každého odvětví vyjádřený pozitivními koeficienty, zatímco zbytek matice představuje vstupní nároky s negativním koeficientem. Leontiefova inversní matice (I - A)-1 odráží přímé a nepřímé nároky na mezispotřebu. Její prvky měří cenu produkce, kterou musí vytvořit i-té odvětví a spotřebovat všechna výrobní odvětví systému, aby mohlo j-té odvětví vyrobit 1 korunu produkce pro konečnou spotřebu.

90

tabulka 5.8: Leontiefova matice – část 1

0 0 -0,00179915 -8,2431E-05 -7,3267E-05-5,9527E-05 0,799441478-0,00053554 -0,26572294-0,039580129 -0,0043399-0,18914778 -0,00272971 0,97296363 -0,00603165-0,004953758 -0,00095478-0,00121231-0,00740587 -0,7006222 -0,02637035 -0,00239049 -0,08078119-0,06175821 -0,19908674-0,001174740,696882137-0,000599245 -0,04582936-3,9966E-05-0,00171504-0,00050892 -0,00826751 -0,00030911 -0,00023608-0,00026929 -0,00293727-0,01060724 -0,00068026 0,624503126 -0,0525128-0,00402329-0,00471204-3,2834E-05 -0,01174586 -0,02412469 -0,00339471-0,00179432 0 -5,1404E-05 -0,00334531 -0,00015468 -0,0002211 -0,00013208-0,00079468 -7,4505E-05-0,0228312330,591962503-2,6644E-05-0,00014725 -0,00753502-0,00946705 -0,00092969-0,000209736 -0,00052079 0,74645298-0,01346915-3,2834E-05 -0,00181628 -0,00170357 -0,01230889-0,00952154 -0,00132712-0,00195215 -0,00955605 -0,00533328 -0,008593-0,00647456 0,53259881-3,2834E-05 -0,01264543 -0,00570145 -0,01772253-0,00244913 -0,03258046-0,03291008 -0,00571095-0,010946208 -0,00512108-0,00809986-0,01053279 0,99195574 -0,14346053 -0,00465046 -0,02789039-0,04629244 -0,04505915-0,01349227 -0,01309665-0,048319118 -0,0308133-0,01572013-0,03803411-0,075222040,640247768 -0,28136313 -0,04857617-0,00998926 -0,0073023-0,02850479 -0,03316759-0,006901304 -0,00581547-0,00864607-0,00768305 -0,0032177 -0,019602130,749349142 -0,01992055-0,01540058 -0,00141517-0,00564913 -0,00554251 -0,00026966 0-0,01000493-0,00099611 0 -0,00350405 -0,007851520,828513978-0,00907083 -0,00537137-0,05987734 -0,00752498-0,003325809 -0,0089402-0,04665414-0,00526639-0,00520414 -0,01503573 -0,03654423 -0,03172471 0,60709396 -0,01747269 -0,0790533 -0,00529632-0,011765176 -0,00407951-0,00215819-0,01970567-0,00210136 -0,01501859 -0,00799577 -0,04305671-0,03600838 -0,00023901-0,01129826 -0,0003952-0,000669157 -8,6798E-05-0,00157201 -0,0065137-6,5667E-05 -0,00428368 -0,00579762 -0,00577183-0,00652817 -0,00858539-0,00678932 -0,00019436-9,98742E-06 -8,6798E-05 -0,0090857-0,00019922 0 -4,2837E-05 -4,8085E-05 -0,00100946-0,00089858 -0,00311967-0,00096744 -0,00085519-0,002177257 -0,00104158-0,00381013-0,00104808 -0,000394 -0,00079676 -0,00118837 -0,00330517-0,00221669 -0,01083709-0,08328583 -0,00874621-0,016828796 -0,00946098-0,01318892-0,02066713-0,02597147 -0,02739843 -0,01521532 -0,03028379-0,03578728 -0,00662302-0,05624946 -0,00110461-0,001927571 -0,00095478-0,01159026-0,00211349 -0,0002955 -0,00350405 -0,00256222 -0,01108777-0,00644313 -0,00454114-0,00639198 -0,00769667-0,028673871 -0,0046003-0,01881087-0,00852324-0,00024625 -0,01284248 -0,00572893 -0,02189876-0,00546518 -0,00278632-0,00506176 -0,00047294-0,001278389 -0,00112837-0,00069275-0,00129928-1,6417E-05 -0,00142218 -0,00073501 -0,00153861-0,00183684 -0,01482474-0,09434223 -0,02156104 -0,01839682 -0,01111015-0,03538361-0,04033816-0,02265526 -0,02709858 -0,02635032 -0,06133281-0,02929596 -0,00817027-0,00350695 -0,00869115-0,007011166 -0,00269074-0,00824641-0,01438731-0,00169094 -0,00366683 -0,00560528 -0,00745698-0,00545384 -0,02102635-0,07328323 -0,0446478-0,042995825 -0,01970315-0,02613804-0,06505903-0,00177302 -0,04927092 -0,03433235 -0,05849981-0,03227233 -0,010466-0,01713743 -0,00257527-0,003136049 -0,00199635-0,00718063-0,00734523-0,00031192 -0,01051216 -0,00229432 -0,00464026-0,00352912

91

tabulka 5.9: Leontiefova matice – část 2

-0,00029029 0 0 -0,00212312 -4,5443E-05 -3,0212E-05 -0,00248048-0,00734588 -0,00016461 0 -0,0005421 -0,0018215 -0,00578738 -0,00101715 -0,00142441 -0,00206783 -0,15426438 -0,00893608 -0,00154725-0,00491897 -0,00106907-0,00361367 -0,00266452 -0,0041603 -0,00071421 -0,000163 -4,6135E-05 -0,00208995 -9,0887E-05 -0,00013428 -0,00988705-0,28920108 -0,00075199-3,4199E-05 -0,00551439 -0,02804062 -0,00417005 -0,0008085 -0,03582942 -0,15557374 -0,00054857 -0,00101211 -0,00543893-0,00110758 -0,00229062 0 -0,00188412 -0,00730653 -0,00010598 -0,00014344 -0,00367348 -0,04029503 -9,0887E-05 -5,5389E-05 -0,00203567 0 -5,1981E-06 0 -5,9924E-05 -0,00184642 -0,00489808 -0,00122579 -0,00316023 -0,1813829 -0,00123671 -0,02624931 -0,00307182-0,00070038 -0,00074506 0 -0,00452216 -0,00141559 -0,00341437 -0,0027037 -0,00162913 -0,0079617 -0,00040575 -0,00076873 -0,0100109 -0,0050167 -0,00237205-0,03130326 -0,01620314 -0,01343488 -0,00898057 -0,00324922 -0,00301029 -0,00636936 -0,01393492 -0,01769256 -0,01427064-0,00380324 -0,05304633-0,00290119 -0,00595476 -0,00789123 -0,00906812 -0,01120384 -0,02871313 -0,02312209 -0,00365171 -0,0068934 -0,00328638-0,00058637 -0,00012475-0,00130525 -0,00403859 -0,0207077 -0,04192163 -0,0329769 -0,11360687 -0,04415424 -0,00162947 -0,0290238 -0,00396145-0,00057822 -0,0056711 0 -0,00574015 -0,0028722 -0,00326692 -0,0037491 -0,00402238 -0,01572435 -0,0013698 -0,10004414 -0,00251886 -0,0138855 -0,00016807 0 -0,00876979 -0,00160023 -0,23695075 -0,05099215 -0,12753669 -0,0791857 -0,01794693 -0,07534908 -0,01031268-0,00403127 -0,00087328-0,00039329 -0,01098001 -0,00289272 0,858490305 -0,00370129 -0,0279346 -0,00588281 -0,00992615 -0,01509264 -0,00548428 -0,0005375 -0,00100843-3,4199E-05 -0,00593107 -0,00495455 -0,06386390,398906783 -0,07333699 -0,00323997 -0,02608456 -0,03404572 -0,01832628-0,00267123 -0,03014709-0,02627604 -0,02289092 -0,03115461 -0,00352035 -0,003642610,608756956 -0,00012164 -0,00019151 -0,00127562 -0,03144739-0,00118088 -0,01261226-0,00161304 -0,00205135 -0,0033426 -0,00062205 -0,00531395 -0,000291230,835867438 -0,0011653 -0,00072341 -0,01294667-0,00784266 -0,00162353-0,01263644 -0,00617355 -0,01824142 -0,02232011 -0,0063876 -0,00927886 -0,007806880,635523817 -0,00329648 -0,00839737-0,01899992 -0,00828746-0,00678275 -0,01314145 -0,02072822 -0,00746 -0,00454022 -0,00128312 -0,00423518 -0,023630610,673111364 -0,00731412-0,02487988 -0,00544411-0,00716464 -0,05607761 -0,02199433 -0,02022357 -0,00469236 -0,01173265 -0,00705495 -0,00183072 -0,008811870,877142733-0,00425116 -0,01245805-0,00421785 -0,01197781 -0,01262597 -0,00405485 -0,00108235 -0,00189441 -0,0003428 -0,00102897 -0,00525691 -0,00437486 0,99405489 -0,01653507 -0,0055744 -0,01219521 -0,01214825 -0,02903826 -0,01746974 -0,01714772 -0,02099897 -0,0122178 -0,02430063 -0,05373686-0,014268260,703087828-0,05288837 -0,02798306 -0,02867074 -0,00841382 -0,00331877 -0,00386379 -0,00465538 -0,00448267 -0,00770577 -0,01990493-0,00793224 -0,02107992 0,57944655 -0,01381594 -0,01528129 -0,04516551 -0,06690357 -0,03775266 -0,02113167 -0,0379518 -0,02820639 -0,17374384-0,11443929 -0,04310068-0,282857880,776688773 -0,07262424 -0,00656149 -0,00219513 -0,00319483 -0,00159234 -0,01930699 -0,00329984 -0,00551393-0,00911312 -0,00464015-0,00776312 -0,014575440,913202316

92

Na diagonále Leontiefovy matice je zobrazen podíl mezispotřeby ostatních odvětví ekonomiky na celkové produkci daného odvětví. Hodnoty matice jsou rozdílem matice input koeficientů a jednotkové matice. Pokud jsou tedy hodnoty na diagonále matice input koeficientů vnímány jako vstupní požadavky daného odvětví na svoji produkci, potom diagonála Leontiefovy matice vyjadřuje kolik z daného odvětví je spotřebováno v ostatních odvětvích včetně finální poptávky. Hodnoty mimo diagonálu představují nepřímé požadavky na mezispotřebu a jsou shodné s input koeficienty mezispotřeby se záporným znaménkem. Například u odvětví zemědělství a rybolovu (A+B) lze z diagonály zjistit, že téměř 80 % produkce odvětví zemědělství a rybolovu je spotřebováno v ostatních odvětvích včetně finální poptávky. Zemědělství a rybolov sami spotřebují cca 20 % své produkce. U odvětví C těžba nerostných surovin potom vychází, že 97 % produkce tohoto odvětví je spotřebováno v ostatních odvětvích včetně finální poptávky a pouze 3 % produkce spotřebuje samo odvětví těžba nerostných surovin. Inverzní transponovaná matice - matice nepřímých koeficientů Inverzní transponovaná matice je inverzní maticí k transponované Leontiefově matice. Jedná se o matici kumulativních koeficientů a zachycuje přímé i nepřímé požadavky na mezispotřebu vůči jedné jednotce finální poptávky. Jedná se tedy o matici nepřímých koeficientů, která vznikne inverzí rozdílu jednotkové matice a matice přímých koeficientů. Jednotková matice I představuje na diagonále jednu jednotku zboží finální poptávky. Matice A představuje přímé nároky na vstupy v jednotlivých odvětvích. Matice A2 až An pak představuje nepřímé nároky na mezispotřebu v předchozích stádiích produkce. Inverze je aproximována mocninou řadou matic input koeficientů mezispotřeby (IREAS, 2005): (I-A)-1 = I + A + A2 + A3 + ... + An V modelech rozdělení produkce je vždy součet I. a II. kvadrantu input - output tabulky, tj. výrobní spotřeby a konečné spotřeby. Peněžní jednotky umožňují rozšířit šachovnicovou tabulku o další kvadranty a formulovat modely nákladové struktury produkce.

93

tabulka 5.10: Inverzní transponovaná Leontiefova matice – část 1

1,39360 0,01590 0,53641 0,09794 0,06464 0,35947 0,01992 0,01405 0,02294 0,01675 0,01579 0,01470 0,01338 0,01221 0,02042 0,10919 0,01008 0,02400 0,02102 0,17144 0,01042 0,01563 0,01584 0,02983

0,09317 1,14134 0,08263 0,07800 0,05444 0,07894 0,09427 0,83991 0,27854 0,14577 0,20436 0,23016 0,11642 0,08539 0,13036 0,09494 0,32143 0,12185 0,05313 0,05649 0,08589 0,06132 0,04729 0,05040

0,40715 0,01814 1,59690 0,04248 0,13645 0,11112 0,02142 0,01748 0,03600 0,02133 0,01585 0,01424 0,01568 0,01517 0,02058 0,05006 0,01264 0,01853 0,03309 0,47375 0,01964 0,02421 0,02662 0,06445

0,02027 0,03234 0,01792 1,61869 0,15146 0,02406 0,02736 0,02774 0,04578 0,07471 0,02377 0,01999 0,02383 0,02392 0,12356 0,32364 0,01586 0,01838 0,02688 0,01395 0,01498 0,01967 0,01387 0,02718

0,00268 0,00430 0,00262 0,06385 1,69608 0,00290 0,00294 0,00355 0,00374 0,01184 0,00315 0,00313 0,00314 0,00449 0,01829 0,09573 0,00253 0,00268 0,00753 0,00229 0,00190 0,00406 0,00224 0,00697

0,02357 0,02825 0,01661 0,01012 0,00830 1,35488 0,04420 0,02254 0,01783 0,01585 0,03447 0,03386 0,02402 0,02111 0,02545 0,30407 0,01764 0,06760 0,01864 0,01447 0,00910 0,02269 0,02034 0,01613

0,02583 0,02288 0,04709 0,03417 0,04228 0,03484 1,89984 0,02214 0,05616 0,04463 0,06028 0,02454 0,02783 0,03551 0,03587 0,04548 0,01750 0,02676 0,04215 0,03410 0,02046 0,13437 0,05124 0,04320

0,08766 0,08378 0,06515 0,06218 0,04442 0,06274 0,06757 1,09321 0,27286 0,12763 0,09015 0,11948 0,06940 0,05929 0,08993 0,06981 0,06193 0,07897 0,04440 0,03656 0,09531 0,04204 0,03212 0,03559

0,15528 0,09071 0,13579 0,16813 0,13005 0,10738 0,15888 0,19525 1,65518 0,64509 0,15637 0,09178 0,09972 0,13511 0,25938 0,16170 0,05850 0,10474 0,04935 0,05956 0,04144 0,05364 0,04442 0,07120

0,05571 0,07846 0,09757 0,03852 0,03567 0,05006 0,04748 0,06853 0,07752 1,37733 0,06897 0,06832 0,10767 0,14197 0,30612 0,10854 0,04220 0,09756 0,03846 0,04182 0,03518 0,03556 0,03336 0,02910

0,01576 0,03168 0,02253 0,01066 0,00793 0,03054 0,01571 0,02550 0,02303 0,02794 1,22417 0,03340 0,02399 0,02955 0,03097 0,04075 0,02397 0,19433 0,01767 0,03449 0,01043 0,02420 0,03344 0,01571

0,07915 0,21699 0,08150 0,06317 0,06302 0,16515 0,09035 0,18007 0,13533 0,16254 0,16449 1,75206 0,53757 0,28215 0,48217 0,24762 0,14752 0,27955 0,08439 0,06111 0,05480 0,07910 0,07936 0,05751

94

tabulka 5.11: Inverzní transponovaná Leontiefova matice – část 2

0,05196 0,12763 0,04174 0,04334 0,02660 0,03564 0,06656 0,10111 0,07121 0,05329 0,09858 0,10566 1,20949 0,04320 0,10484 0,04689 0,06333 0,06800 0,02702 0,02382 0,01928 0,02530 0,02612 0,02279

0,05021 0,12097 0,05244 0,05025 0,03278 0,06024 0,09786 0,10227 0,08970 0,08347 0,09501 0,09921 0,25202 2,57373 0,38623 0,06778 0,16806 0,18926 0,11794 0,05401 0,14815 0,20442 0,11757 0,12801

0,02585 0,02229 0,01482 0,00935 0,00566 0,03298 0,01044 0,01792 0,01149 0,00890 0,01396 0,01252 0,01725 0,02333 1,65547 0,01426 0,01064 0,01374 0,06629 0,00999 0,03522 0,01627 0,01068 0,01249

0,00978 0,00757 0,00834 0,00933 0,00579 0,01246 0,00884 0,00700 0,00775 0,00782 0,01093 0,00965 0,00852 0,02230 0,01041 1,20431 0,00816 0,00844 0,02380 0,01514 0,00771 0,03629 0,01392 0,02863

0,06921 0,19131 0,07051 0,08173 0,05906 0,07666 0,10688 0,19225 0,14668 0,11076 0,12420 0,15591 0,11234 0,08106 0,11527 0,08548 1,64523 0,07442 0,05014 0,06864 0,05089 0,06746 0,05429 0,06498

0,04205 0,12963 0,03905 0,03525 0,02376 0,05542 0,04758 0,10155 0,06267 0,04719 0,06776 0,06263 0,05507 0,06166 0,05473 0,04760 0,10768 1,52647 0,05323 0,07186 0,03928 0,09536 0,12630 0,06308

0,02267 0,02662 0,02927 0,06480 0,02323 0,04415 0,03461 0,02377 0,04021 0,03241 0,04819 0,02617 0,04412 0,03049 0,04947 0,04188 0,01828 0,03549 1,15468 0,02079 0,02915 0,03055 0,02780 0,02704

0,00953 0,01490 0,00857 0,00823 0,00632 0,00837 0,01119 0,01251 0,01120 0,00916 0,01106 0,01092 0,01283 0,01144 0,01319 0,00822 0,00982 0,01556 0,01352 1,01286 0,02833 0,02461 0,02067 0,01893

0,09158 0,20984 0,11229 0,09490 0,07031 0,13100 0,16966 0,19859 0,15364 0,13794 0,18691 0,14606 0,13048 0,13180 0,14925 0,12751 0,11288 0,13788 0,13888 0,08168 1,46823 0,20674 0,09346 0,08879

0,04081 0,03330 0,04901 0,03823 0,02403 0,04395 0,06957 0,03209 0,03509 0,03753 0,04129 0,03693 0,04205 0,03886 0,04432 0,04045 0,03241 0,04435 0,06080 0,03921 0,06462 1,76337 0,04574 0,04543

0,13379 0,20314 0,18448 0,17218 0,11164 0,14352 0,25703 0,17368 0,21064 0,18522 0,20379 0,16826 0,18923 0,30733 0,24528 0,15985 0,17928 0,17227 0,33496 0,23996 0,15677 0,72596 1,36343 0,17736

0,02708 0,03516 0,02136 0,01748 0,01285 0,02515 0,02926 0,02985 0,03523 0,02286 0,02260 0,02187 0,02291 0,02026 0,02510 0,01908 0,04802 0,01927 0,01870 0,02290 0,01576 0,03451 0,02799 1,10449

95

5.3.3. Sestrojení cenového modelu a výpočet cenových indexů Zdroje dat a použitá data: Zdrojem dat v této části je Statistická ročenka 2005, vydaná Českým statistickým úřadem, z ní byla použita „Tabulka užití v roce 2003“ z části „Národní účty, Meziodvětvové vztahy“. Dalším použitým zdrojem dat jsou výpočty provedené v předcházejících částech této práce, použitými daty jsou potom agregovaná symetrická input - output tabulka pro Českou republiku, input koeficienty, model rozdělení produkce, Leontiefova matice a inverzní transponovaná Leontiefova matice. Metodika propočtů: Ceny jsou v otevřeném input – output systému určeny ze série rovnic, které vyjadřují, že cena, kterou každý z produktivního sektoru ekonomiky obdrží za jednotku svého výstupu musí být rovna celkovým výdajům (nákladům) vydaným v průběhu jejich produkce. Tyto výdaje nezahrnují jenom platby za vstupy koupené od stejného nebo jiného sektoru, ale rovněž tzv. přidanou hodnotu, která reprezentuje platby provedené do exogenních sektorů (Leontief, 1966): (5)

(1-a11)p1 - a12p1 …… - a1np1

- a21p2

- ….. - an1p1

= v1

+ (1-a22)p2 - ….. - an2p2

= v2

…….. - a2np2

…..

……

….

- …. + (1 – ann)pn = vn

Každá rovnice popisuje rovnováhu mezi obdrženou cenou a provedenou platbou učiněnou každým z endogenních sektorů za jednotku jejich produktu; v reprezentuje platby provedené sektorem i za jednotku jejich produktu do všech endogenních sektorů (včetně finální poptávky). To obvykle zahrnuje mzdy, úroky z kapitálu a podnikatelské zisky poskytnuté domácnostem, daně placené vládě atd. Řešení cenových rovnic (5) dovoluje určení ceny všech produktů z dané přidané hodnoty (na jednotku výstupu) v každém ze sektorů. (6)

p1 = A11v1 + A21v2 + … + An1vn p2 = A12v1 + A22v2 + … + An2vn …

…..

….. …

…..

pn = A1nv1 + A2nv2 + … + Annvn

Konstanta Aij měří závislost ceny pj produktu ze sektoru j na přidané hodnotě vi, která je přidaná na jednotku výstupu v sektoru i. Každý řádek aij koeficientů objevujících se v předcházející kapitole v rovnici (3) vytváří odpovídající sloupec koeficientů objevujících se v cenových rovnicích (5); Aij koeficienty,

96

objevující se v každém z řádků „výstupového řešení“ rovnice z předcházející kapitoly (4) vytvářejí odpovídající sloupec koeficientů v „cenovém řešení“ rovnice (6). Vnitřní konzistentnost cenových a množstevních vztahů v rámci otevřeného input – output systému je potvrzena následující rovnicí: (7) x1v1 + x2v2 + … . xnvn = Y1p1 + Y2p2 + … Ynpn Na levé straně rovnice je vyjádřena celková suma přidané hodnoty vyplacené (endogenními exogenním sektorům) sektory zahrnutými do systému; na pravé straně jsou kombinované hodnoty (množství krát ceny) jejich odpovídajících produktů určených všem endogenním sektorům k uspokojení finální (exogenní) poptávky. Tato rovnováha potvrzuje v jiném vyjádření účetní rovnováhu mezi obdrženými národními příjmy (national income) a národními výdaji (national income spent) (Leontief, 1966). Šachovnicová tabulka s údaji v peněžních jednotkách dává dvě možnosti vybilancování zdrojů a potřeb. Především se zde řádkový součet rovná sloupcovému součtu údajů pro totéž odvětví. Čili Xi = Xj pro i = j. Dále součet dodávek pro každou spotřebu ∑ yi je roven součtu hodnoty přidané zpracováním ∑ zj. Tato druhá rovnost součtů se nazývá globální rovnováha systému (Pelzbauerová, 1996). Input - output tabulka pro sestrojení modelu nákladové struktury produkce nebo také cenového modelu musí mít následující podobu: tabulka 5.12: Tvar input-output tabulky pro sestrojení modelu nákladové struktury produkce

Odvětví výrobní

A B

Primární činitelé (hrubá přidaná hodnota) Produkce celkem

Odvětví výrobní A B x11 x12 x21 x22 z1 z2 X1

Konečná spotřeba y1 y2

Produkce celkem X1 X2

X2

Zdroj: Pelzbauerová, 1996

Obecný model nákladové struktury produkce pro n odvětví potom vypadá následovně: (8)

x11 + x21 + ... + xn1 + z1 = X1 x12 + x22 + ... + xn2 + z2 = X2 ................................................ x1n + x2n + ... + xnn + zn = Xn

kde xij (i, j = 1, ..., n) vyjadřuje výrobní spotřebu v peněžních jednotkách; zj (j = 1, ..., n) vyjadřuje hodnotu přidanou zpracováním v j - tém odvětví a Xj (j = 1, ..., n) vyjadřuje cenu produkce v j - tém odvětví.

97

Tento model je dále upravován tak, aby sloužil pro určení dopadu zavedení daní z pevných paliv, zemního plynu a elektřiny na meziodvětvové vztahy, tj. aby se z něj dalo zjistit, jak se změní ceny produkce jednotlivých odvětví, pokud dojde k zavedení spotřebních daní u elektřiny, zemního plynu a pevných paliv. Nejprve se musí vyjádřit xij pomocí cenového koeficientu piqij. Při využití definice koeficientů aij pro nový zápis výrazu qij, respektive piqij, lze získat následující vzorec: qij = aij / Qj , respektive piqij = piaijQj Namísto Xj lze napsat pjQj. Po dosazení do obecného modelu nákladové struktury produkce zjišťujeme, že v této soustavě rovnic se na obou stranách rovnic vyskytuje Qj, kterým se může rovnice vydělit, protože z ekonomického obsahu Qj (produkce j - tého odvětví) plyne, že Qj je větší než nula. Výrazem Qj je vydělena i hodnota přidaná zpracováním a tím definovány nové koeficienty, které se nazývají koeficienty hodnoty přidané zpracováním: vj = zj / Qj Tyto koeficienty měří hodnotu přidanou zpracováním připadající na jednotku produkce. Cenový model je determinován v rámci input-output systému ze sady rovnic, které stanoví, že cena, kterou obdrží každé odvětví ekonomiky za jednu jednotku outputu se musí rovnat celkovým výdajům vynaloženým v rámci jeho produkce. Výdaje v sobě zahrnují nejen platby za zakoupené vstupy jak ze stejného odvětví, tak z ostatních, ale také přidanou hodnotu, která je v podstatě tvořena platbami exogenním proměnným jako je kapitál, práce a půda. Cenový model analyzuje dopady změny primárních vstupů (input koeficienty, ceny výrobních faktorů) na ceny produkce. Vstupem do této části je Leontiefova matice a inverzní transponovaná Leontiefova matice, které byly sestrojeny v předcházející kapitole. Postup propočtů a mezivýstupy V případě České republiky a pro účely této práce bude vycházet input - output tabulka pro sestrojení modelu nákladové struktury produkce z agregované symetrické input - output tabulky ČR pro rok 2003 a bude mít následující podobu:

98

tabulka 5.13: Agregovaná symetrická input - output tabulka ČR pro rok 2003 v mil. Kč pro účely sestrojení modelu nákladové struktury produkce

Odvětví OKEČ A+B A+B 31887

C

C

DA

DB

31 82030 3963

434 1565

DC

DD

DE

50 14198

DF 0

DG

DH

210

12

855 42677

3078

348

965

45

29

2 1 371

3 512

487

496

11

91

68 93 574

60

528

3

198

37 597

605

302

544

23 2 286 4 701

2

17

0

6

6 19 032 1 555

2

212

31

DA

31 653

DB

467

614

DC

21

46

DD

1 198

548

287

21

DE

211

113

2 950

534

99

486 53 961

2 1 476

490 16 745

DF

5 180 1 905

1 763 1 096

59

608 1 216

DG

7 164

4 043 4 838

355

1 180 4 391

DH

1 161 1 650 10 239

781

DJ

0

1862

210

DI

691

67

649

887

DI

225

327

1 711

27

0

751

115

DJ

854 3 466

2 323

333

103

3 502

608

9

DK

DL

DM

DN

21

63

0

0

9923 21 787

1 256

468

494

95

155

75

16

417

633

19

192

E

F

G

H

I

J

celkem konečné L - Q užití

K

PC

14

18

1422

902

95

0

389

1243

64 253 158991

187 47 525

5 324

887

604

617

634

1 912

2 839

12 784

5 668 35 511

434

6

3 957 19 135

359 143 308 705

132 160 100 126

57885

189

28

80

905

372 12 426 14 069

169

603

3 118

136

1 322

0

1 352

4 986

78

23

66 1 274 3 644

28

33

1 167

0

3

0

43

1 260

31 110

11 521

248 1 512

3 359

1 063

564 1 096 16 403

381 15 639

1 761

86

430

0

3 245

966

23 050

75 063

830 2 177

864

125

458

5 739

616

1 369

5 492

11 627

9 168

73 967

115 449

576 4 293 10 541

8 181

467

30 615

509

4 273

5 385

59 617

60 913

4 107

1 884

72

72

229

2 898 14 131

677 3 426 16 331

741 1 244

565

1 949 1 495 1 044

720

4 582 41 991 40 960 5 967

3 524

1 968 5 155 9 958 2 091 1 125

196 2 288 36 489 2 447

5 433

9 098 15 173 39 400 3 993

502 17 292

2 271

71

3 273

0

4 119

1 960

76 085 145 577

709 1 725 1 395 1 422

422 59 605

1 444

1 705

97

0

6 293

1 092

63 639 122 838

51 424 23 462 44 231 7 161 5 529 44 892

5 912

495

504

69

7 879

1 974

182 060 352 779

0

409

1 143 21 065

3 200

317 1 755

5 320 3 897

138 609

159 500 116 722

99

DK

2 778 4 576

1 635 1 178

47

162 2 275

128 1 753

1 164 5 289 12 703

DL

38

654

122

67

1

118

752

4

500

844

709

2 303

DM

1 365

393

60

1

1

682

23

0

5

7

124

DN

496

56

264

218

12

286

121

24

93

173

406

2700 1685

109

990

2386

1582

3198

2215

193

11

870

244

18

409

2376 2871

53

1412

984

15

128

13

52

150

128

2656

E

1723 4821

F

1053 3256

G

722

370

H

443

293

341

146

532 3 058

8 992

3 144

66

582

6

13 860

293 8 036 20 284 10 506

328

17 399

4 610

760 18 028

145

7 279

283

4 256

3 381

322 527 217 024

16 426 21 260

420 203 460 110

276 569

25 434

317

764 1 676

135 687

11

59

782

135 2 445

101

14 843

359

431

7 422

963

937

2 217

4 430 12 448

96 299

1 472

2 281

381 718 346 810

90 433

3720 12625

4844

2939

3218

706

112286

1964

4814

2333

4783

1190

9430 14145

136708 308075

373

1362

2273

1619

2089

445

383

7280

194756

4193

3055

3142

1257

40240 15009

321649 595787

1499

834

2690

1928

4389

2159

4069

638

564

5250 70431

522

7190

740

8595

8616

13045 573275

1

166

107

189

648

880

498

657

31

317

3132

730

9543

978

8751

8290

103340 122790

4657

1380

3163

3836

7534 10335

6302

8038

5947

1899

3764

14478 30806

1752 171359

9279

20080 19565

252360 577137

1826

1527

1340

421

1381

4591 11411

974

12166 73784

9914 10428

54048 175445

1911 11692

16805 99603

14052

24875 49626

160243 49559

269664 717577

593491 682403

I

2357 5461

6656 1842

J

1299

2683

702

31

619

1661

103

428

816

K

3343 4242 13783 4305

227

1962

7511

108

5751

4998

203

30 711 1 703 9 688

916

1924

7186 11385

9802 30783 13093

2508

L– Q

1664

992

795

314

23

539

848

19

1227

334

570

1245

1424

1010

1108

144

5948

1966

3161

1119

2678

1362

10459 59231

HPH

71 751

27 839

81 440

25 943

2 604

22 945

33 791

3 774

32 375

37 035

46 589

93 380

57 837

70 800

64 144

25 484

93 423

165 344

292 715

48 142

269 133

21 879

320 980

412 381

PC

169 487

64 270

314 016

91 389

9 844

74 097

119 750

55 455

121 073

142 807

128 172

345 782

203 747

452 035

376 830

97 943

308 308

597 345

598 196

114 846

569 897

174 150

663 263

700 733

Zdroj: Statistická ročenka 2005, agregace autor; HPH = hrubá přidaná hodnota; PC = produkce celkem

100

V input - output tabulce jsou popsány náklady produkce pro jednotlivá odvětví v odpovídajících sloupcích matice. Následující sada rovnic představuje transponované sloupce matice: (9)

x11p1+x21p2+x31p3+………..+x241p24+z1q=x1p1 x12p1+x22p2+x32p3+………..+x242p24+z2q=x2p2 x13p1+x23p2+x33p3+………..+x243p24+z3q=x3p3 x14p1+x24p2+x34p3+………..+x244p24+z4q=x4p4 x15p1+x25p2+x35p3+………..+x245p24+z5q=x5p5 ………………………………………………….. x123p1+x223p2+x323p3+………..+x2423p24+z12q=x23p23 x124p1+x224p2+x324p3+………..+x2424p24+z24q=x24p24

kde xij je mezispotřeba z odvětví i do odvětví j (množství); xj je výstup z odvětví j (množství); pi je cena zboží i; zi je primární vstup (množství); q je cena výrobního faktoru primárního vstupu (například mzdová sazba). V rámci modelu se předpokládá, že produkci všech 24 odvětví lze popsat pomocí Leontiefovy produkční funkce. Jelikož nelze ceny 24 odvětví OKEČ vyjádřit nezávislými proměnnými, předpokladem je, že platí podmínka dokonalé konkurence (velké množství dodavatelů, velké množství kupujících, volné vstupy na trh, plná informovanost) a dále pomůže výpočet implicitních cen. Pro sestrojení cenového modelu je použita inverzní transponovaná Leontiefova matice a input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu). Ty budou vypočítány pro jednotlivé sektory OKEČ pomocí údajů o hrubé přidané hodnotě z input – output tabulky pro potřeby sestrojení cenového modelu pomocí vzorce vj = zj / Qj. tabulka 5.14: Input koeficienty pro primární vstupy - přidanou hodnotu

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM

Input koeficienty 0,451289696 0,480936339 0,26381173 0,25910353 0,226022047 0,305676565 0,292692011 0,061957218 0,277368448 0,254401451 0,379271887 0,264698296 0,266500479 0,153876247 0,184954298 101

DN E F G H I J K L až Q

0,281799785 0,303247586 0,277522 0,510601369 0,392067758 0,466324287 0,124705748 0,447310881 0,604307132

Zdroj: výsledky propočtů autora

Nároky na mezispotřebu zboží a služeb lze vyjádřit jako xij = aijxj (aij = input koeficient pro zboží) a nároky na primární vstupy jako zj = vjxj (zj = nároky na primární vstupy v množstevním vyjádření a vj je input koeficient pro primární vstupy). Dále jsou použity input koeficienty pro domácí mezispotřebu aij a input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu) vj a může být sestrojen model nákladové struktury produkce (cenový model), který bude mít po všech úpravách následující strukturu: (10)

a11p1+a21p2+a31p3+………..+a241p24+v1q= p1 a12p1+a22p2+a32p3+………..+a242p24+v2q= p2 a13p1+a23p2+a33p3+………..+a243p24+v3q= p3 a14p1+a24p2+a34p3+………..+a244p24+v4q= p4 a15p1+a25p2+a35p3+………..+a245p24+v5q= p5 ………………………………………………. a123p1+a223p2+a323p3+………..+a2423p24+v12q= p23 a124p1+a224p2+a324p3+………..+a2424p24+v24q= p24

Ve vektorovém vyjádření lze zapsat výsledný cenový model pro Českou republiku následovně:

102

Cenový model pro ČR – část 1 (1,39360;0,09317;0,40715;0,02027;0,00268;0,02357;0,02583;0,08766;0,15528;0,05571;0,01576;0,07915;0,05196;0,05021;0,02585;0,00978;0,0 6921;0,04205;0,02267;0,00953;0,09158;0,04081;0,13379;0,02708) p1-24 + 0,451289696q = p1 (0,01590;1,14134;0,01814;0,03234;0,00430;0,02825;0,02288;0,08378;0,09071;0,07846;0,03168;0,21699;0,12763;0,12097;0,02229;0,00757;0,1 9131;0,12963;0,02662;0,01490;0,20984;0,03330;0,20314;0,03516) p1-24 + 0,480936339q = p2 (0,53641;0,08263;1,59690;0,01792;0,00262;0,01661;0,04709;0,06515;0,13579;0,09757;0,02253;0,08150;0,04174;0,05244;0,01482;0,00834;0,0 7051;0,03905;0,02927;0,00857;0,11229;0,04901;0,18448;0,02136) p1-24 + 0,26381173q = p3 (0,09794;0,07800;0,04248;1,61869;0,06385;0,01012;0,03417;0,06218;0,16813;0,03852;0,01066;0,06317;0,04334;0,05025;0,00935;0,00933;0,0 8173;0,03525;0,06480;0,00823;0,09490;0,03823;0,17218;0,01748) p1-24 + 0,25910353q = p4 (0,06464;0,05444;0,13645;0,15146;1,69608;0,00830;0,04228;0,04442;0,13005;0,03567;0,00793;0,06302;0,02660;0,03278;0,00566;0,00579;0,0 5906;0,02376;0,02323;0,00632;0,07031;0,02403;0,11164;0,01285) p1-24 + 0,226022047q = p5 (0,35947;0,07894;0,11112;0,02406;0,00290;1,35488;0,03484;0,06274;0,10738;0,05006;0,03054;0,16515;0,03564;0,06024;0,03298;0,01246;0,0 7666;0,05542;0,04415;0,00837;0,13100;0,04395;0,14352;0,02515) p1-24 + 0,305676565q = p6 (0,01992;0,09427;0,02142;0,02736;0,00294;0,04420;1,89984;0,06757;0,15888;0,04748;0,01571;0,09035;0,06656;0,09786;0,01044;0,00884;0,1 0688;0,04758;0,03461;0,01119;0,16966;0,06957;0,25703;0,02926) p1-24 + 0,292692011q = p7 (0,01405;0,83991;0,01748;0,02774;0,00355;0,02254;0,02214;1,09321;0,19525;0,06853;0,02550;0,18007;0,10111;0,10227;0,01792;0,00700;0,1 9225;0,10155;0,02377;0,01251;0,19859;0,03209;0,17368;0,02985) p1-24 + 0,061957218q = p8 (0,02294;0,27854;0,03600;0,04578;0,00374;0,01783;0,05616;0,27286;1,65518;0,07752;0,02303;0,13533;0,07121;0,08970;0,01149;0,00775;0,1 4668;0,06267;0,04021;0,01120;0,15364;0,03509;0,21064;0,03523) p1-24 + 0,277368448q = p9 (0,01675;0,14577;0,02133;0,07471;0,01184;0,01585;0,04463;0,12763;0,64509;1,37733;0,02794;0,16254;0,05329;0,08347;0,0089;0,00782;0,11 076;0,04719;0,03241;0,00916;0,13794;0,03753;0,18522;0,02286) p1-24 + 0,254401451q = p10 (0,01579;0,20436;0,01585;0,02377;0,00315;0,03447;0,06028;0,09015;0,15637;0,06897;1,22417;0,16449;0,09858;0,09501;0,01396;0,01093;0,1 2420;0,06776;0,04819;0,01106;0,18691;0,04129;0,20379;0,02260) p1-24 + 0,379271887q = p11 (0,01470;0,23016;0,01424;0,01999;0,00313;0,03386;0,02454;0,11948;0,09178;0,06832;0,03340;1,75206;0,10566;0,09921;0,01252;0,00965;0,1 5591;0,06263;0,02617;0,01092;0,14606;0,03693;0,16826;0,02187) p1-24 + 0,264698296q = p12

103

Cenový model pro ČR – část 2 (0,01338;0,11642;0,01568;0,02383;0,00314;0,02402;0,02783;0,06940;0,09972;0,10767;0,02399;0,53757;1,20949;0,25202;0,01725;0,00852;0,1 1234;0,05507;0,04412;0,01283;0,13048;0,04205;0,18923;0,02291) p1-24 + 0,266500479q = p13 (0,01221;0,08539;0,01517;0,02392;0,00449;0,02111;0,03551;0,05929;0,13511;0,14197;0,02955;0,28215;0,04320;2,57373;0,02333;0,02230;0,0 8106;0,06166;0,03049;0,01144;0,13180;0,03886;0,30733;0,02026) p1-24 + 0,153876247q = p14 (0,02042;0,13036;0,02058;0,12356;0,01829;0,02545;0,03587;0,08993;0,25938;0,30612;0,03097;0,48217;0,10484;0,38623;1,65547;0,01041;0,1 1527;0,05473;0,04947;0,01319;0,14925;0,04432;0,24528;0,02510) p1-24 + 0,184954298q = p15 (0,10919;0,09494;0,05006;0,32364;0,09573;0,30407;0,04548;0,06981;0,16170;0,10854;0,04075;0,24762;0,04689;0,06778;0,01426;1,20431;0,0 8548;0,04760;0,04188;0,00822;0,12751;0,04045;0,15985;0,01908) p1-24 + 0,281799785q = p16 (0,01008;0,32143;0,01264;0,01586;0,00253;0,01764;0,01750;0,06193;0,05850;0,04220;0,02397;0,14752;0,06333;0,16806;0,01064;0,00816;1,6 4523;0,10768;0,01828;0,00982;0,11288;0,03241;0,17928;0,04802) p1-24 + 0,303247586q = p17 (0,02400;0,12185;0,01853;0,01838;0,00268;0,06760;0,02676;0,07897;0,10474;0,09756;0,19433;0,27955;0,06800;0,18926;0,01374;0,00844;0,0 7442;1,52647; 0,03549;0,01556;0,13788;0,04435;0,17227;0,01927) p1-24 + 0,277522q = p18 (0,02102;0,05313;0,03309;0,02688;0,00753;0,01864;0,04215;0,04440;0,04935;0,03846;0,01767;0,08439;0,02702;0,11794;0,06629;0,02380;0,0 5014;0,05323;1,15468;0,01352;0,13888;0,06080;0,33496;0,01870) p1-24 + 0,510601369q = p19 (0,17144;0,05649;0,47375;0,01395;0,00229;0,01447;0,03410;0,03656;0,05956;0,04182;0,03449;0,06111;0,02382;0,05401;0,00999;0,01514;0,0 6864;0,07186;0,02079;1,01286;0,08168;0,03921;0,23996;0,02290) p1-24 + 0,392067758q = p20 (0,01042;0,08589;0,01964;0,01498;0,00190;0,00910;0,02046;0,09531;0,04144;0,03518;0,01043;0,05480;0,01928;0,14815;0,03522;0,00771;0,0 5089;0,03928;0,02915;0,02833;1,46823;0,06462;0,15677;0,01576) p1-24 + 0,466324287q = p21 (0,01563;0,06132;0,02421;0,01967;0,00406;0,02269;0,13437;0,04204;0,05364;0,03556;0,02420;0,07910;0,02530;0,20442;0,01627;0,03629;0,0 6746;0,09536;0,03055;0,02461;0,20674;1,76337;0,72596;0,03451) p1-24 + 0,124705748q = p22 (0,01584;0,04729;0,02662;0,01387;0,00224;0,02034;0,05124;0,03212;0,04442;0,03336;0,03344;0,07936;0,02612;0,11757;0,01068;0,01392;0,0 5429;0,12630;0,02780;0,02067;0,09346;0,04574;1,36343;0,02799) p1-24 + 0,447310881q = p23 (0,02983;0,05040;0,06445;0,02718;0,00697;0,01613;0,04320;0,03559;0,07120;0,02910;0,01571;0,05751;0,02279;0,12801;0,01249;0,02863;0,0 6498;0,06308;0,02704;0,01893;0,08879;0,04543;0,17736;1,10449) p1-24 + 0,604307132q = p24

104

Výpočet cenových indexů Pro určení dopadu ekologických daní z pevných paliv, zemního plynu a elektřiny do cen produkce jednotlivých sektorů OKEČ je použit cenový model, převedený do maticového vyjádření. Dále bude z důvodu větší přehlednosti a jednoduchosti počítáno s maticemi. Cenový model vyjádřený v maticovém zápisu potom vypadá následovně: A´p + vQ = p p – A´p = vQ (I-A´)p = vQ p = (I-A´)-1 vQ přičemž A´je transponovaná matice input koeficientů mezispotřeby; I je jednotková matice; (I-A´) je transponovaná Leontiefova matice; (I-A´)-1 je inversní transponovaná Leontiefova matice; v je sloupcový vektor input koeficientů primárních vstupů (přidané hodnoty); Q je diagonální matice s jednotkovou cenou výrobního faktoru primárních vstupů; p je cenový vektor (cenové indexy) produktů (zboží). Cenový model simuluje vlivy změny primárních vstupů na ceny produkce v jednotlivých odvětvích. Použitím tohoto modelu tedy lze zjistit vliv zvýšení daní na ceny produkce ve všech odvětvích OKEČ. Pro výpočet se použije matice input koeficientů pro primární vstupy – přidanou hodnotu (L), které vyjadřují podíl primárního vstupu daného odvětví na celkovém vstupu (inputu) tohoto odvětví. Tato matice je vynásobena cenovým vektorem (v) a inverzní transponovanou Leontiefovou maticí (K). Vznikne tak cenový index (p = K*v*L), na kterém lze zjistit vliv změny primárního vstupu (tedy input koeficientu nebo ceny faktoru) na ceny produkce (IREAS, 2005). Jelikož pro Českou republiku nejsou dostupná data o množství a cenách produkce ve členění dle jednotlivých sektorů OKEČ (v input – output tabulce je produkce vyjádřena agregovaně v běžných cenách daného roku), musí být matice input koeficientů pro primární vstupy – přidanou hodnotu (L) a inverzní transponovaná Leontiefova matice (K) násobeny jednotkovým cenovým vektorem (v). Tento postup byl převzat z projektu vědy a výzkumu VaV-1C/7/41/04 (IREAS, 2005), kde byl rovněž sestrojován cenový model. Vynásobením inverzní transponované Leontiefovy matice (K) jednotkovým cenovým vektorem (v) a sloupcovým vektorem input koeficientů primárních vstupů - přidané hodnoty (L) lze získat základní podobu cenových indexů před změnou zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny. Cenové indexy agregovaných odvětví OKEČ znázorňuje následující tabulka:

105

tabulka 5.15: Cenové indexy před změnou zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

Cenové indexy 1,092441207 1,091745277 1,052539431 0,852028185 0,743585964 1,001247671 1,052852474 0,976741943 1,044096788 0,977465763 1,048060094 0,963135742 0,907461566 0,933713828 1,103620637 1,053894898 1,011480157 0,995757897 1,02837766 0,940137077 0,970408869 0,937348627 0,899556118 1,019883651

Zdroj: výsledky propočtů autora

Nyní je možné testovat na vytvořeném cenovém modelu dopady zavedení zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu pro vytápění na úrovni minimálních sazeb spotřebních daní pro nepodnikatelské využití dle směrnice 2003/96/ES a dle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jelikož nejsou známy průměrné ceny na jednotku produkce za každé zkoumané odvětví OKEČ, je propočítán dopad zavedení nových spotřebních daní přes změnu hrubé přidané hodnoty u odvětví OKEČ C – Těžba nerostných surovin (hnědé uhlí, černé uhlí), u odvětví OKEČ DF – Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy (koks) a u odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (elektřina, zemní plyn).

5.3.4. Varianty a hypotézy u meziodvětvového dopadu V této práci jsou u meziodvětvového dopadu (v rámci cenového modelu) propočítávány následující varianty: Varianta A - samostatné zdanění elektřiny – varianta bez osvobození a výjimek, tj. zdaněna je celá spotřeba elektřiny;

106

Varianta B - samostatné zdanění pevných paliv – varianta bez osvobození a výjimek, tj. zdaněna je celá spotřeba pevných paliv, v této variantě není zdaněn koks, ale koksovatelné uhlí; Varianta C - samostatné zdanění zemního plynu – varianta bez osvobození a výjimek, tj. zdaněná je celá spotřeba zemního plynu; Varianta D - společné zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu – varianta bez osvobození a výjimek, tj. zdaněná je celá spotřeba elektřiny, pevných paliv (uhlí) a zemního plynu; Varianta E - společné zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu – varianta s osvobozením od daně pro paliva pro výrobu elektřiny a pro výrobu koksu, zdanění koksu, tj. nejsou zdaněny uhlí a zemní plyn pro výrobu elektřiny, uhlí pro výrobu koksu, navíc je zdaněn koks (namísto koksovatelného uhlí). První tři varianty (A, B a C) byly zvoleny z důvodu určení „váhy“ jednotlivých daní v celkovém daňovém mixu, tj. z důvodu zjištění dopadu každé z nových energetických daní zvlášť. Čtvrtá varianta (D) byla zvolena z důvodu zjištění hypotetického dopadu zdanění všech tří komodit (elektřina, zemní plyn, pevná paliva) v případě, že by nebyla zavedena žádná osvobození a žádné výjimky. Jedná se o tzv. maximalistickou variantu, tj. maximální možný dopad nových daní na ceny produkce jednotlivých odvětví národního hospodářství. Poslední varianta (E) se snaží přiblížit realitě, skutečnému dopadu nových daní7 po jejich zavedení od 1. ledna 2008. Obsahuje osvobození energetických produktů pro výrobu elektřiny a také zdanění koksu namísto zdanění koksovatelného uhlí. Pro účely meziodvětvové analýzy jsou dále formulovány následující hypotézy: Hypotéza 1 - k největšímu nárůstu cen produkce v důsledku zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny dojde v energeticky náročných odvětvích OKEČ. Hypotéza 2 - u páté varianty E s osvobozením paliv pro výrobu elektřiny a koksu a se zdaněním koksu dojde k výraznému snížení dopadu ekologických daní na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ ve srovnání s čtvrtou variantou D. Směrnice 2003/96/ES definuje energeticky náročný podnik na základě podílu výdajů na energie na hodnotě produkce podniku. Druhým indikátorem pro definování energeticky náročného podniku dle směrnice 2003/96/ES je podíl daně na energie na přidané hodnotě vyšší 7

Platná legislativa České republiky, konkrétně zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, umožňuje některá další osvobození a výjimky ze zdanění, tyto však do varianty E nebyly zahrnuty. Hlavním důvodem pro toto rozhodnutí byla zejména špatná dostupnost vhodných dat a částečně i omezení zvoleného modelu. Jedná se o osvobození vstupů pro mineralogické postupy (elektřina, pevná paliva, zemní plyn), vstupů pro elektrolytické procesy (elektřina), vstupů pro metalurgické procesy (elektřina, pevná paliva, zemní plyn), vstupů pro chemické redukční procesy ve vysokých pecích (pevná paliva) a vstupů pro výrobu tepla v kogeneraci, pokud je teplo dodáváno domácnostem (pevná paliva, zemní plyn).

107

než 0,5 %. Protože prvotním cílem této práce není určit, které odvětví je či není energeticky náročné, budou pro účely další analýzy použity údaje o energetické náročnosti jednotlivých odvětví ze studie Ščasného a Brůhy (2007). Pro energetické produkty pevná paliva, elektřina a zemní plyn spadají v České republice pod definici energeticky náročných podniků následující odvětví: OKEČ C - Těžba nerostných surovin; OKEČ DB – Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků; OKEČ DE – Výroba vlákniny, papíru, vydavatelství a tisk; OKEČ DF – Výroba koksu, jaderná paliva, zpracování ropy; OKEČ DG – Výroba chemických látek, přípravků, léčiv; OKEČ DI – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků; OKEČ DJ – Výroba kovů, hutních a kovodělných výrobků; OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Zdroje dat a použitá data: Dopad nových energetických daní je počítán přes změnu hrubé přidané hodnoty. K tomu byla jako zdroj dat použita Statistická ročenka 2006, vydaná Českým statistický úřadem, tabulky Bilance černého uhlí a černouhelného koksu, Bilance hnědého uhlí, lignitu a hnědouhelných briket, Bilance elektrické energie, Bilance zemního plynu a Celková spotřeba paliv na výrobu elektřiny v tunách. Z těchto tabulek potom byla použita následující data: • přírodní zdroje • vývoz • dovoz • vsázka při zušlechťování paliv • vsázka při výrobě elektrické energie • paliva pro výrobu elektřiny a jejich množství Postup propočtů: Hrubá přidaná hodnota se mění u jednotlivých variant a u jednotlivých odvětví OKEČ na základě dat z energetických bilancí. U varianty A (samostatné zdanění elektřiny) se změní hrubá přidaná hodnota pouze u odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, u varianty B (samostatné zdanění pevných paliv) pouze u odvětví OKEČ C – Těžba nerostných surovin, u varianty C (samostatné zdanění zemního plynu) pouze u odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, u varianty D (zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu) zároveň u odvětví OKEČ C – Těžba nerostných surovin a u odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a u poslední varianty E (zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu s osvobozením u paliv pro výrobu elektřiny a koksu, zdanění koksu) zároveň u odvětví C – Těžba nerostných surovin, u odvětví DF – Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy (koks) a u odvětví E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (elektřina, zemní plyn). Po změně hrubé přidané hodnoty dojde u každé z variant ke změně koeficientů primárních vstupů – přidané hodnoty a následně ke změně cenových indexů. Porovnáním cenových indexů před změnou zdanění a po změně zdanění u každé z variant lze zjistit jak moc se změní ceny produkce po zdanění pro každou z vybraných variant.

108

6. Výsledky simulací přímých dopadů 6.1. Přímé dopady na ceny 6.1.1. Přímé dopady spotřebních daní z elektřiny na průměrnou cenu elektřiny Nejprve budou simulovány přímé dopady zavedení spotřebních daní z elektřiny na průměrnou cenu elektřiny pro průmysl v České republice, přičemž je použita spotřební daň 0,0283 Kč na 1 kWh a propočítán dopad na celkovou průměrnou cenu elektřiny pro průmysl a výsledný procentuelní rozdíl. tabulka 6.1: Elektřina pro průmysl (Kč na 1 kWh)

Rok 2006 1.Q 2007

Průměrná cena před zdaněním 2,12 2,32

Spotřební DPH daň 0 0 0,0283 0

Daň celkem 0 0,0283

Celková cena 1,93 2,3483

Rozdíl v % 0 1,22

Zdroj: IEA 2007, 2003/96/EC, propočet autor

Z tabulky „Elektřina pro průmysl“ vyplývá, že při zavedení spotřební daně ve výši 0,0283 Kč na 1 kWh elektřiny bude dopad do průměrné ceny elektřiny pro průmysl 1,22 %. Dopad zavedení spotřební daně z elektřiny bude tedy velice malý, téměř zanedbatelný ve srovnání s průměrnou cenou elektřiny pro průmysl před zdaněním. Navíc dle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů bude osvobozena mimo jiné elektřina ekologicky šetrná (elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie), elektřina použitá v drážní dopravě (železnice, tramvaj, metro, trolejbus), elektřina použitá u mineralogických postupů a elektřina použitá v elektrolytických a metalurgických procesech.

6.1.2. Přímé dopady spotřebních daní z pevných paliv na průměrnou cenu pevných paliv Podle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, budou uhlí pro výrobu elektřiny a uhlí pro výrobu koksu osvobozeny od daně, v této části je tedy nejdůležitější komoditou uhlí pro průmysl. Nicméně v kapitole meziodvětvových dopadů bude počítáno i s variantami bez osvobození, tudíž je zde pro úplnost uvedeno, jak vysoký by byl dopad zdanění na průměrné ceny uhlí pro výrobu koksu a pro výrobu elektřiny. Přímé dopady zavedení spotřebních daní z pevných paliv na průměrnou cenu uhlí pro průmysl v České republice lze určit připočtením spotřební daně ve výši 143 Kč na 1 tunu uhlí. Dále se předpokládá nárůst průměrné ceny uhlí pro průmysl meziročně o 3 % (na základě vývoje cen uhlí pro průmysl v letech 1998 – 2002). Následně je propočítán dopad zdanění na průměrnou cenu uhlí pro průmysl a procentuelní rozdíl.

109

tabulka 6.2: Uhlí pro průmysl (Kč na 1 tunu)

Rok 2001 2002 2002 + SD 2003 2004 2005 2006 2006 + SD

Průměrná cena před zdaněním 579 594 594 612 630 649 669 669

Spotřební daň 0 0 143 0 0 0 0 143

DPH 0 0 0 0 0 0 0 0

Daň celkem 0 0 143 0 0 0 0 143

Celková cena 579 594 737 612 630 649 669 812

Rozdíl v % 0 0 + 24 % 0 0 0 0 + 21,4 %

Zdroj: IEA 2006, 2003/96/EC, propočet autor

Z tabulky „Uhlí pro průmysl“ vyplývá, že při zavedení spotřební daně ve výši 143 Kč na 1 tunu uhlí s použitím průměrné ceny uhlí pro průmysl v roce 2002 by byl dopad do průměrné ceny uhlí pro průmysl 24 %. Při použití odhadnuté průměrné ceny pro rok 2006 (s předpokládaným meziročním nárůstem ceny uhlí pro průmysl o 3 %) bude dopad zdanění do průměrné ceny uhlí pro průmysl 21,4 %. Ve srovnání s tabulkou 6.1. pro elektřinu pro průmysl je zřejmé, že dopad zavedení spotřební daně z pevných paliv na průměrnou cenu uhlí pro průmysl bude daleko vyšší (21,4 %) než dopad zavedení spotřební daně z elektřiny na průměrnou cenu elektřiny pro průmysl (1,32 %). Dále jsou propočteny přímé dopady zavedení spotřebních daní z pevných paliv na průměrnou cenu uhlí pro výrobu elektřiny v České republice, přičemž je použita spotřební daň ve výši 107 Kč na 1 tunu uhlí. Sazba daně u uhlí pro výrobu elektřiny se liší od sazby daně u uhlí pro průmysl z důvodu rozdílné výhřevnosti obou paliv a stanovení minimální sazby spotřební daně v Kč na GJ spalného tepla ve směrnici 2003/96/ES. Následně je propočítán dopad na průměrnou cenu a procentuelní rozdíl. Protože průměrná cena uhlí pro výrobu elektřiny v letech 1995 až 2002 značně kolísala (více v kapitole „Průměrné ceny paliv a elektrické energie v České republice“) a nevyjadřuje žádný odvoditelný trend, bude v tomto případě počítáno pouze s průměrnou cenou uhlí pro rok 2002 a to z toho důvodu, že další vývoj průměrných cen uhlí pro výrobu elektřiny je obtížné odhadnout. tabulka 6.3: Uhlí pro výrobu elektřiny (Kč na 1 tunu)

Rok 2000 2001 2002 2002 + SD

Průměrná cena před zdaněním 308 306 279 279

Spotřební daň 0 0 0 107

DPH 0 0 0 0

Daň celkem 0 0 0 107

Celková cena 308 306 279 386

Rozdíl v % 0 0 0 + 38 %

Zdroj: IEA 2006, 2003/96/EC, propočet autor

110

Z tabulky „Uhlí pro výrobu elektřiny“ vyplývá, že při zavedení spotřební daně ve výši 107 Kč na 1 tunu uhlí s použitím průměrných cen pro rok 2002 bude dopad do celkové ceny uhlí pro výrobu elektřiny 38 %. Jedná se tedy o výraznější dopad než v případě průměrné ceny uhlí pro průmysl. Jak již bylo ale zmíněno výše, zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů uhlí pro výrobu elektřiny osvobozuje od daně, takže praktický dopad nového zdanění do průměrné ceny uhlí pro výrobu elektřiny bude nulový. Poslední typem uhlí je uhlí koksovatelné a zde jsou relevantní přímé dopady zavedení spotřebních daní z pevných paliv na průměrnou cenu koksovatelného uhlí pro průmysl v České republice. Je použita spotřební daň ve výši 231 Kč na 1 tunu. Sazba daně u koksovatelného uhlí se liší od sazby daně u uhlí pro výrobu elektřiny a sazby daně u uhlí pro průmysl z důvodu rozdílné výhřevnosti paliv a stanovení minimální sazby spotřební daně ve směrnici 2003/96/ES na GJ spalného tepla. Dále se předpokládá nárůst průměrné ceny koksovatelného uhlí meziročně o 2 % (na základě vývoje průměrné ceny koksovatelného uhlí v letech 2001 – 2002). Následně je propočítán dopad na celkovou cenu koksovatelného uhlí a procentuelní rozdíl. tabulka 6.4: Koksovatelné uhlí pro průmysl (Kč na 1 tunu)

Rok 2000 2001 2002 2002 + SD 2003 2004 2005 2006 2006 + SD

Průměrná cena před zdaněním 1820 1953 1998 1998 2038 2079 2120 2163 2163

Spotřební daň 0 0 0 231 0 0 0 0 231

DPH 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Daň celkem 0 0 0 231 0 0 0 0 231

Celková cena 1820 1953 1998 2229 2038 2079 2120 2163 2394

Rozdíl v % 0 0 0 + 12 % 0 0 0 0 + 10,7 %

Zdroj: IEA 2006, 2003/96/EC, propočet autor

Z tabulky „Koksovatelné uhlí pro průmysl“ vyplývá, že při zavedení spotřební daně ve výši 231 Kč na 1 tunu uhlí s použitím průměrné ceny koksovatelného uhlí pro rok 2002 by byl dopad do celkové ceny koksovatelného uhlí pro průmysl 12 %. Při použití odhadnuté průměrné ceny pro rok 2006 (s předpokladem meziročního nárůstu průměrné ceny o 2 %) bude dopad do celkové ceny koksovatelného uhlí 10,7 %. V obou případech se jedná o nejnižší dopad do ceny uhlí v porovnání s cenou uhlí pro průmysl a s cenou uhlí pro výrobu elektřiny. Jak již bylo ale zmíněno, zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, uhlí pro výrobu koksu osvobozuje od daně, takže praktický dopad nového zdanění do průměrné ceny uhlí pro výrobu koksu bude nulový.

111

6.1.3. Přímé dopady spotřebních daní ze zemního plynu na průměrnou cenu zemního plynu Jelikož je průměrná cena zemního plynu vyjádřena v jednotkách Kč na 107kCal spalného tepla a sazba spotřební daně je v Kč na GJ spalného tepla, musí se průměrná cena zemního plynu před zdaněním přepočítat na z jednotky Kč na 107 kCal spalného tepla na jednotku Kč na GJ8. tabulka 6.5: Zemní plyn pro průmysl (Kč na 107 kCal spalného tepla)

Rok

Průměrná cena před zdaněním 9085 7836

2006 1.Q 2007

Spotřební daň 0 0

DPH

Daň celkem

Celková cena

0 0

0 0

9085 7836

Zdroj: IEA 2007

Do přepočítané tabulky je doplněna spotřební daň 8,50 Kč na 1 GJ spalného tepla a následně propočítán dopad na průměrnou cenu zemního plynu pro průmysl a procentuelní rozdíl. tabulka 6.6: Zemní plyn pro průmysl (Kč na GJ spalného tepla)

Rok Průměr 1.a 2.Q 2006 + SD

Průměrná cena Spotřební před zdaněním daň

DPH

Daň celkem Celková cena

Rozdíl v %

187,20

0

8,50

4,5

8,50

195,7

Zdroj: IEA 2007, propočet autor

Z tabulky „Zemní plyn pro průmysl“ vyplývá, že při zavedení spotřební daně ve výši 8,50 Kč na 1 GJ spalného tepla zemního plynu bude dopad do průměrné ceny zemního plynu pro průmysl 4,5 %. Ve srovnání s tabulkou u elektřiny a uhlí je zřejmé, že dopad zavedení spotřební daně ze zemního plynu pro průmysl (změna průměrné ceny o 4,5 %) bude bližší spíše dopadu zavedení spotřební daně na elektřinu pro průmysl (změna průměrné ceny o 1,22 %) než dopadu zavedení spotřební daně na uhlí pro průmysl (změna průměrné ceny o 21,4 %). Dále jsou propočítány přímé dopady zavedení spotřebních daní ze zemního plynu na průměrnou cenu zemního plynu pro výrobu elektřiny v České republice. Jelikož je průměrná cena zemního plynu pro výrobu elektřiny vyjádřena v jednotkách Kč na 107kCal spalného tepla a sazba spotřební daně v Kč na GJ spalného tepla, musí se přepočítat stejně jako v případě zemního plynu pro průmysl průměrná cena zemního plynu pro výrobu elektřiny před zdaněním z jednotky Kč na 107 kCal spalného tepla na jednotku Kč na GJ.

8

Pro přepočet použijeme tuto vazbu: 1 kCal = 4,1868 kJ

112

Jelikož v době provádění výpočtů nebyla (stejně jako v případě uhlí) k dispozici aktuální průměrná cena zemního plynu pro výrobu elektřiny, byl jako základní rok použit rok 2003 ze statistiky IEA a následné průměrné ceny zemního plynu pro výrobu elektřiny byly odhadnuty na základě předpokladu meziročního nárůstu průměrné ceny zemního plynu pro výrobu elektřiny o 1 % (stejně jako v letech 2002 – 200). Na výslednou cenu v roce 2006 potom byla napočítána spotřební daň pro zemní plyn. tabulka 6.7: Zemní plyn pro výrobu elektřiny (Kč na 107 kCal spalného tepla)

Rok

Průměrná cena před zdaněním 5521 5564 5620 5676 5733

2002 2003 2004 2005 2006

Spotřební daň 0 0 0 0 0

DPH

Daň celkem

Celková cena

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

5521 5564 5620 5676 5733

Zdroj: IEA 2006

Do přepočítané tabulky je doplněna spotřební daň 8,50 Kč na 1 GJ spalného tepla a následně propočítán dopad na celkovou cenu a procentuelní rozdíl. tabulka 6.8: Zemní plyn pro výrobu elektřiny (Kč na GJ spalného tepla)

Rok 2003

Průměrná cena před zdaněním 136,90

Spotřební DPH daň 8,50 0

Daň celkem Celková cena 8,50 145,40

Rozdíl v % 6,2

Zdroj: IEA 2006, propočet autor

Z tabulky „Zemní plyn pro výrobu elektřiny“ vyplývá, že při zavedení spotřební daně ve výši 8,50 Kč na 1 GJ spalného tepla zemního plynu pro výrobu elektřiny bude dopad do průměrné ceny zemního plynu pro výrobu elektřiny 6,2 %. Ve srovnání s tabulkou u zemního plynu pro průmysl je zřejmé, že dopad zavedení spotřební daně ze zemního plynu pro výrobu elektřiny na průměrnou cenu této komodity by byl vyšší (změna průměrné ceny o 6,2 %) než v případě zemního plynu pro průmysl (změna průměrné ceny o 4,5 %). Jak již bylo ale zmíněno výše, zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů zemní plyn pro výrobu elektřiny osvobozuje od daně, takže praktický dopad nového zdanění do průměrné ceny zemního plynu pro výrobu elektřiny bude nulový.

113

6.2. Přímé dopady na výdaje 6.2.1. Přímé dopady spotřebních daní z elektřiny na výdaje odvětví OKEČ Následující obrázek ukazuje zvýšení výdajů na spotřebu elektřiny u jednotlivých sektorů OKEČ při sazbě spotřební daně na elektřinu ve výši 0,0283 Kč na 1 kWh elektřiny a při předpokladu spotřeby elektřiny shodné se spotřebou elektřiny v ČR v roce 2006 (ČSÚ, 2007). Dále se předpokládá, že veškerá spotřeba elektřiny z roku 2006 bude zdaněná. obrázek 6.9: Zvýšení výdajů na spotřebu elektřiny v tisících Kč za rok

300000 250000 Tis. Kč

200000 150000 100000 50000 A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L-Q

0

Sektory OKEČ Zdroj: Statistická ročenka ČR 2007, zákon č. 261/2007 Sb., propočet autor

Z obrázku vyplývá, že v závislosti na spotřebě elektřiny podle jednotlivých odvětví OKEČ v roce 2006 by v případě neuplatňování žádných výjimek došlo k největšímu zvýšení výdajů na spotřebu elektřiny u odvětví OKEČ DL – Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, kde by nárůst výdajů v důsledku zdanění elektřiny činil zhruba 285,3 milionů Kč. Na druhém místě je potom odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, zde by došlo ke zvýšení primárních výdajů na spotřebu elektřiny cca o 264 milionů Kč. Zvýšení výdajů na spotřebu elektřiny nad hranicí 100 milionů Kč by postihlo i odvětví OKEČ DJ - Základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (nárůst výdajů na spotřebu elektřiny o 131,7 milionů Kč) a OKEČ DG - Chemické látky, přípravky, výrobky a chemická vlákna (nárůst výdajů na spotřebu elektřiny o 113,6 milionů Kč). Tyto výpočty počítají se stejnou spotřebou elektřiny, jaká byla v roce 2006, a se zdaněním celé spotřeby. V souvislosti s tím je zajímavé zjistit i procentuelní zvýšení výdajů jednotlivých odvětví OKEČ. Pokud se vezme průměrná cena elektřiny pro průmysl za 1. kvartál roku 2007, což činí 2,32 Kč na 1 kWh, vychází, že výdaje jednotlivých sektorů OKEČ na spotřebu elektřiny by se po zavedení spotřební daně na elektřinu při zdanění celé spotřeby zvýšily u všech odvětví o 1,22 %. 114

Pokud je uvažována změna spotřeby elektřiny v krátkém období v důsledku zavedení spotřební daně na elektřinu, musí se brát v potaz cenové elasticity pro krátké období pro komoditu elektřina. Dle studie Liu (2004) jsou krátkodobé cenové elasticity pro elektřinu u výrobních sektorů v zemích OECD – 0,013. S použitím této hodnoty elasticity pro všechna odvětví OKEČ lze zjistit, že spotřeba elektřiny se v krátkém období sníží o 0,01586 %, tj. spotřeba elektřiny je ve výrobních odvětvích neelastická. Následující obrázek znázorňuje porovnání varianty zvýšení výdajů na spotřebu elektřiny bez započítání cenové elasticity pro krátké období a varianty zvýšení výdajů na spotřebu elektřiny se započítáním cenové elasticity pro krátké období. obrázek 6.10: Porovnání zvýšení výdajů na spotřebu elektřiny se započítáním cenové elasticity pro krátké období

300000 250000 Tis. Kč

200000 Bez elasticity S elasticitou

150000 100000 50000 A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L-Q

0

Sektory OKEČ Zdroj: Statistická ročenka ČR 2007, zákon č. 261/2007 Sb., Liu (2004), propočet autor

Z obrázku vyplývá, že změna spotřeby elektřiny v krátkém období bude minimální a tudíž zvýšení výdajů na spotřebu elektřiny v důsledku zavedení nových spotřebních daní na elektřinu je v obou variantách téměř shodné, rozdíly se pohybují maximálně v rozmezí desítek tisíc korun českých v závislosti na velikosti spotřeby jednotlivých odvětví OKEČ. V praxi je potom na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, osvobozena mimo jiné elektřina ekologicky šetrná (elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie), elektřina použitá v drážní dopravě (železnice, tramvaj, metro, trolejbus), elektřina použitá u mineralogických postupů a elektřina použitá v elektrolytických a metalurgických procesech.

115

6.2.2. Přímé dopady spotřebních daní z pevných paliv na výdaje odvětví OKEČ Následující obrázek ukazuje zvýšení výdajů u jednotlivých odvětví OKEČ na spotřebu pevných paliv při sazbě spotřební daně na pevná paliva ve výši 143 Kč na 1 tunu a při předpokladu, že spotřeba pevných paliv bude shodná se spotřebou pevných paliv v ČR v roce 2006 (ČSÚ, 2007). Dále se předpokládá, že veškerá spotřeba pevných paliv z roku 2006 bude zdaněná. obrázek 6.11: Zvýšení výdajů na spotřebu pevných paliv v tisících Kč za rok

7000000 6000000 Tis. Kč

5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L-Q

0

Sektory OKEČ Zdroj: Statistická ročenka ČR 2007, zákon č. 261/2007 Sb., propočet autor

Z obrázku je zřejmé, že v závislosti na spotřebě pevných paliv podle jednotlivých odvětví OKEČ v roce 2006 by v případě neuplatňování žádných výjimek došlo k největšímu zvýšení výdajů na spotřebu pevných paliv u odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, konkrétně cca o 5,7 miliard Kč, na druhém místě je potom odvětví OKEČ C – Těžba nerostných surovin, kde by dosáhlo zvýšení výdajů v důsledku zdanění pevných paliv hodnoty cca 614 milionů Kč. Ze zpracovatelského průmyslu by došlo k nejvyššímu nárůstu výdajů na pevná paliva v důsledku zdanění pevných paliv v odvětvích OKEČ DJ - Základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (nárůst výdajů na spotřebu pevných paliv o 520 milionů Kč), OKEČ DG Chemické látky, přípravky, výrobky a chemická vlákna (nárůst výdajů na spotřebu pevných paliv o 406 milionů Kč) a OKEČ DF- Koks, rafinérské ropné výrobky a jaderná paliva (nárůst výdajů na spotřebu pevných paliv o 223,8 milionů Kč). Jelikož hodnota odvětví OKEČ E je v měřítku grafu hodnotou extrémní, následující obrázek znázorňuje pro větší názornost výdaje jednotlivých odvětví OKEČ na spotřebu pevných paliv, přičemž výdaje odvětví OKEČ E jsou z grafu vyjmuty.

116

obrázek 6.12: Zvýšení výdajů na spotřebu pevných paliv v tisících Kč za rok bez odvětví OKEČ E

700000 600000 Tis. Kč

500000 400000 300000 200000 100000 A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN F G H I J K L-Q

0

Sektory OKEČ Zdroj: Statistická ročenka ČR 2007, zákon č. 261/2007 Sb., propočet autor

V souvislosti s výdaji je stejně jako u elektřiny zajímavé zjistit, o kolik procent se zvýší výdaje jednotlivých odvětví OKEČ na spotřebu pevných paliv. Pokud se vezme odhadnutá průměrná cena uhlí pro průmysl pro rok 2006, což činí 669 Kč na 1 tunu, a předpoklad zdanění celé spotřeby pevných paliv, výsledek ukazuje, že výdaje na spotřebu pevných paliv by se po zavedení spotřební daně na pevná paliva s neuplatňováním žádných výjimek či osvobození zvýšily u všech odvětví o 21,4 %. Pokud bude uvažována změna spotřeby pevných paliv v krátkém období v důsledku zavedení spotřební daně na pevná paliva, je nutné brát v potaz krátkodobé cenové elasticity pro komoditu pevná paliva. Dle studie Liu (2004) jsou však krátkodobé cenové elasticity pro pevná paliva zanedbatelné, proto pravděpodobně v krátkém období nelze očekávat ve výrobních sektorech změnu poptávky po pevných palivech a současně se nebude měnit ani spotřeba pevných paliv. V praxi jsou na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, osvobozena mimo jiné pevná paliva pro výrobu elektřiny, pevná paliva pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, pokud je teplo dodáváno domácnostem, pevná paliva k výrobě koksu, pevná paliva pro chemické redukční procesy ve vysokých pecích a pevná paliva použitá u mineralogických postupů a metalurgických procesů.

6.2.3. Přímé dopady spotřebních daní ze zemního plynu na výdaje odvětví OKEČ Následující obrázek ukazuje zvýšení výdajů u jednotlivých odvětví OKEČ na spotřebu zemního plynu při sazbě spotřební daně na zemní plyn ve výši 8,50 Kč na 1 GJ spalného tepla a

117

při předpokladu, že spotřeba zemního plynu bude shodná se spotřebou zemního plynu v ČR v roce 2006 (ČSÚ, 2007). Dále se předpokládá, že veškerá spotřeba roku 2006 bude zdaněná. obrázek 6.13: Zvýšení výdajů na spotřebu zemního plynu v tisících Kč za rok

300000

Tis. Kč

250000 200000 150000 100000 50000 A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L-Q

0

Sektory OKEČ Zdroj: Statistická ročenka ČR 2007, zákon č. 261/2007 Sb., propočet autor

Z obrázku je zřejmé, že v závislosti na spotřebě zemního plynu podle jednotlivých odvětví OKEČ v roce 2006 by v případě neuplatňování žádných výjimek došlo k největšímu zvýšení výdajů na spotřebu zemního plynu u odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, a to zhruba o 263 milionů Kč. Druhým odvětvím, kde by došlo k výraznému zvýšení výdajů na spotřebu zemního plynu, je odvětví OKEČ DI - Ostatní nekovové minerální výrobky s nárůstem výdajů o 223,5 milionů Kč. Z dalších odvětví by se zvýšily výdaje na spotřebu zemního plynu zejména v odvětví OKEČ L až Q – Ostatní (nárůst výdajů na spotřebu zemního plynu o 167,8 milionů Kč) a OKEČ DJ - Základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (nárůst výdajů na spotřebu zemního plynu o 157 milionů Kč). V souvislosti s výdaji je stejně jako u elektřiny a pevných paliv zajímavé zjistit, o kolik procent se zvýší výdaje jednotlivých odvětví OKEČ. Pokud se vezme průměrná cena zemního plynu pro průmysl za 1. kvartál roku 2007 (IEA, 2007), což činí 187,20 Kč na 1 GJ spalného tepla, a předpoklad zdanění celé spotřeby zemního plynu, výsledek ukazuje, že výdaje na spotřebu zemního plynu by se po zavedení spotřební daně na zemní plyn s neuplatňováním žádných výjimek či osvobození zvýšily u všech odvětví o 4,5 %. Pokud uvažujeme změnu spotřeby zemního plynu v krátkém období v důsledku zavedení spotřební daně na zemní plyn, je nezbytné brát v potaz cenové elasticity pro krátké období pro komoditu zemní plyn. Dle studie Liu (2004) jsou krátkodobé cenové elasticity pro zemní plyn – 0,067. S použitím této hodnoty elasticity pro všechna odvětví OKEČ lze propočítat, že spotřeba zemního plynu se v krátkém období sníží o 0,3015 %, tj. spotřeba zemního plynu je stejně jako spotřeba elektřiny ve výrobních odvětvích neelastická. Následující obrázek znázorňuje 118

porovnání varianty zvýšení výdajů na spotřebu zemního plynu bez započítání cenové elasticity pro krátké období a varianty zvýšení výdajů na spotřebu zemního plynu se započítáním cenové elasticity pro krátké období. obrázek 6.14: Porovnání zvýšení výdajů na spotřebu zemního plynu se započítáním cenové elasticity pro krátké období

300000

Tis. Kč

250000 200000 Bez elasticity S elasticitou

150000 100000 50000 A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L-Q

0

Sektory OKEČ Zdroj: Statistická ročenka ČR 2007, zákon č. 261/2007 Sb., Liu (2004), propočet autor

Z obrázku vyplývá, že změna spotřeby zemního plynu v krátkém období bude stejně jako v případě elektřiny minimální a tudíž zvýšení výdajů na spotřebu zemního plynu v důsledku zavedení nových spotřebních daní na zemní plyn je v obou variantách téměř shodné, rozdíly se pohybují v rozmezí několika desítek až stovek tisíc korun českých v závislosti na velikosti spotřeby jednotlivých odvětví OKEČ. V praxi je na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, osvobozen mimo jiné zemní plyn pro výrobu elektřiny, zemní plyn pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, pokud je teplo dodáváno domácnostem, zemní plyn pro výrobu tepla v domácnostech a domovních kotelnách a zemní plyn použitý u mineralogických postupů a metalurgických procesů.

119

7. Výsledky meziodvětvové analýzy nepřímých dopadů 7.1. Meziodvětvové dopady spotřebních daní na elektřinu Dopad zavedení spotřebních daní na elektřinu se sazbou 28,30 Kč na MWh se v cenovém modelu nejprve projeví v navýšení hrubé přidané hodnoty u odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Následně lze přes výpočet nových koeficientů primárních vstupů - přidané hodnoty a inverzní transponované Leontiefovy matice spočítat změnu cenových indexů u jednotlivých odvětví OKEČ. Pokud je v cenovém modelu zavedena spotřební daň na elektřinu ve výši 28,30 Kč na MWh a není uvažováno o žádných výjimkách či osvobozeních z této daně (tj. celá spotřeba elektřiny je zdaněna), výsledkem jsou input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu), které uvádí následující tabulka. tabulka 7.1: Input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu) – zavedení spotřebních daní z elektřiny

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

Input koeficienty 0,451289696 0,480936339 0,26381173 0,25910353 0,226022047 0,305676565 0,292692011 0,061957218 0,277368448 0,254401451 0,379271887 0,264698296 0,266500479 0,153876247 0,184954298 0,281799785 0,309672694 0,277522 0,510601369 0,392067758 0,466324287 0,124705748 0,447310881 0,604307132

% změna 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2,1 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: výsledky propočtů autora

120

V odvětví OKEČ E -Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody dojde v důsledku zavedení zdanění elektřiny k navýšení input koeficientu pro primární vstupy (přidanou hodnotu) o 2,1 %. V důsledku této změny dojde k následující změně cenových indexů u jednotlivých odvětví OKEČ: tabulka 7.2: Cenové indexy po změně zdanění elektřiny

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

Cenové indexy 1,092885892 1,092974475 1,052992484 0,85255329 0,743965441 1,00174022 1,053539221 0,977977187 1,045039194 0,978177413 1,04885807 0,964137487 0,908183363 0,934234631 1,104361271 1,054444141 1,022050962 0,996236065 1,028699832 0,940578088 0,970735855 0,937782062 0,899904943 1,020301142

% změna 0,04 0,11 0,04 0,06 0,05 0,05 0,07 0,13 0,09 0,07 0,08 0,10 0,08 0,06 0,07 0,05 1,05 0,05 0,03 0,05 0,03 0,05 0,04 0,04

Zdroj: výsledky propočtů autora

Z tabulky vyplývá, že zavedení spotřebních daní z elektřiny bude mít na ceny produkce jednotlivých odvětví OKEČ slabý dopad. Největší dopad se projeví v samotném odvětví OKEČ E -Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde dojde k navýšení cen produkce cca o 1,05 %. Druhý nejvýznamnější dopad bude mít zavedení daně na elektřinu na odvětví OKEČ DF Koks, rafinérské ropné výrobky a jaderná paliva, zde dojde k nárůstu cen produkce o 0,13 %, a v odvětví C - Těžba nerostných surovin, kde dojde k nárůstu cen produkce o 0,11 %. V odvětví OKEČ D – zpracovatelský průmysl se projeví zavedení daně z elektřiny kromě odvětví OKEČ DF nejvíce v pododvětví OKEČ DJ - Základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (nárůst cen produkce o 0,1 %) a OKEČ DG - Chemické látky, přípravky, výrobky a chemická vlákna (nárůst cen produkce o 0,09 %). Celkově lze u samotného zdanění elektřiny konstatovat, že dopad tohoto zdanění na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ je spíše zanedbatelný. Následující obrázek znázorňuje výsledky cenového modelu graficky: 121

obrázek 7.3: Cenové indexy po změně zdanění elektřiny 1,20 1,00

%

0,80 0,60 0,40 0,20

A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K

0,00

sektory OKEČ Zdroj: výsledky propočtů autora

7.2. Meziodvětvové dopady spotřebních daní na pevná paliva Pomocí cenového modelu autor simuloval i zavedení spotřebních daní na pevná paliva, přičemž je uvažována sazba daně ve výši 8,50 Kč na GJ spalného tepla. Stejně jako v části přímých dopadů na ceny pevných paliv bude tato sazba přepočítána přes výhřevnost na daňovou sazbu v Kč na tunu. Protože se výhřevnost liší u uhlí pro průmysl, pro výrobu elektřiny a pro koksovatelné uhlí, vychází sazby spotřební daně rozdílně úměrně výhřevnosti sledovaného uhlí. Pro výpočty v této části je uvažována výhřevnost uhlí pro průmysl a daňová sazba spotřební daně pro průmysl ve výši 143 Kč na tunu. Stejně jako při simulování samostatného zavedení spotřební daně na elektřinu, i v tomto případě se změny při zdanění uhlí projeví v cenovém modelu nejprve v navýšení hrubé přidané hodnoty, tentokrát u odvětví OKEČ C – Těžba nerostných surovin. Následně lze přes výpočet nových input koeficientů pro primární vstupy (přidanou hodnotu) a inverzní transponovanou Leontiefovu matici spočítat změnu cenových indexů u jednotlivých odvětví OKEČ. Pokud jsou v cenovém modelu zavedeny spotřební daně na pevná paliva ve výši 143 Kč na tunu a není uvažováno o žádných výjimkách z této daně (tj. je zdaněna celá spotřeba pevných paliv), výsledkem jsou input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu), které uvádí následující tabulka.

122

tabulka 7.4: Input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu) - zavedení spotřebních daní z pevných paliv

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

Input koeficienty 0,451289696 0,628632599 0,26381173 0,25910353 0,226022047 0,305676565 0,292692011 0,061957218 0,277368448 0,254401451 0,379271887 0,264698296 0,266500479 0,153876247 0,184954298 0,281799785 0,303247586 0,277522 0,510601369 0,392067758 0,466324287 0,124705748 0,447310881 0,604307132

% změna 0 30,7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: výsledky propočtů autora

V odvětví OKEČ C - Těžba nerostných surovin dojde v důsledku zdanění pevných paliv k navýšení input koeficientu pro primární vstupy (přidanou hodnotu) o 30,7 %. V důsledku této změny dojde k následující změně cenových indexů u jednotlivých odvětví OKEČ: tabulka 7.5: Cenové indexy po změně zdanění pevných paliv

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK

Cenové indexy 1,106201699 1,260316931 1,064742982 0,863547855 0,751626625 1,012906613 1,066775148 1,100793345 1,085236078 0,998994821 1,078243091 0,997128889 0,92465686

% změna 1,26 15,44 1,16 1,35 1,08 1,16 1,32 12,70 3,94 2,20 2,88 3,53 1,89 123

DL DM DN E F G H I J K L až Q

0,946325203 1,122873905 1,067917208 1,058954601 1,013755235 1,036224693 0,94848031 0,983094359 0,946404758 0,906540887 1,027328169

1,35 1,74 1,33 4,69 1,81 0,76 0,89 1,31 0,97 0,78 0,73

Zdroj: výsledky propočtů autora

Z tabulky vyplývá, že zavedení spotřebních daní z pevných paliv bude mít daleko větší dopad na ceny produkce jednotlivých odvětví OKEČ než zavedení zdanění elektřiny. To je zřejmé již z výrazně vyššího procentního nárůstu input koeficientů pro primární vstupy (přidanou hodnotu). Největší dopad je viditelný v odvětví OKEČ C - Těžba nerostných surovin, kde se zavedení spotřební daně na pevná paliva projeví nárůstem cen produkce o 15,44 %. Druhý nejvýznamnější dopad zavedení nových daní z pevných paliv lze pozorovat u odvětví OKEČ DF - Koks, rafinérské ropné výrobky a jaderná paliva, zde dojde k nárůstu cen produkce o 12,70 %. Významný dopad zavedení daní z pevných paliv se projeví i u odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody – zde dojde k navýšení cen produkce o 4,69 %. V odvětví OKEČ D – zpracovatelský průmysl se zavedení daně z pevných paliv výrazněji projeví kromě odvětví OKEČ DF i v odvětví DG - Chemické látky, přípravky, výrobky a chemická vlákna (nárůst cen produkce o 3,94 %) a DJ - Základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (nárůst cen produkce o 3,53 %). Následující obrázek znázorňuje výsledky cenového modelu graficky:

18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

%

obrázek 7.6: Cenové indexy po změně zdanění pevných paliv

Sektory OKEČ Zdroj: výsledky propočtů autora

124

7.3. Meziodvětvové dopady spotřebních daní na zemní plyn Jako třetí úloha je přes cenový model propočítáno zavedení spotřebních daní na zemní plyn. Uvažujeme sazbu daně ve výši 8,50 Kč na GJ spalného tepla. Stejně jako při simulování samostatného zavedení spotřební daně na elektřinu a samostatného zavedení spotřební daně na pevná paliva, i v tomto případě se změny ve zdanění zemního plynu projeví v cenovém modelu nejprve v navýšení hrubé přidané hodnoty, tentokrát u odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Následně lze přes výpočet nových input koeficientů pro primární vstupy (přidanou hodnotu) a inverzní transponovanou Leontiefovu matici spočítat změnu cenových indexů u jednotlivých odvětví OKEČ. Pokud jsou v cenovém modelu zavedeny spotřební daně na zemní plyn ve výši 8,50 Kč na GJ spalného tepla a není uvažováno o žádných výjimkách z této daně (tj. zdaněna je celá spotřeba zemního plynu), výsledkem jsou input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu), které uvádí následující tabulka. tabulka 7.7: Input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu) - zavedení spotřebních daní ze zemního plynu

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

Input koeficienty 0,451289696 0,480936339 0,26381173 0,25910353 0,226022047 0,305676565 0,292692011 0,061957218 0,277368448 0,254401451 0,379271887 0,264698296 0,266500479 0,153876247 0,184954298 0,281799785 0,312118267 0,277522 0,510601369 0,392067758 0,466324287 0,124705748 0,447310881 0,604307132

% změna 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2,9 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: výsledky propočtů autora

125

V odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody dojde v důsledku zavedení zdanění zemního plynu k navýšení input koeficientu pro primární vstupy (přidanou hodnotu) o 2,9 %. V důsledku této změny dojde k následující změně cenových indexů u jednotlivých odvětví OKEČ: tabulka 7.8: Cenové indexy po změně zdanění zemního plynu

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

Cenové indexy 1,093055151 1,093442342 1,053164928 0,852753159 0,744109881 1,001927697 1,053800615 0,978447354 1,045397899 0,978448287 1,049161801 0,964518779 0,908458099 0,934432863 1,104643177 1,054653198 1,026074501 0,996418069 1,028822459 0,940745948 0,970860315 0,937947039 0,900037716 1,020460051

% změna 0,06 0,16 0,06 0,09 0,07 0,07 0,09 0,17 0,12 0,10 0,11 0,14 0,11 0,08 0,09 0,07 1,44 0,07 0,04 0,06 0,05 0,06 0,05 0,06

Zdroj: výsledky propočtů autora

Z tabulky vyplývá, že zavedení spotřebních daní ze zemního plynu bude mít podobný, mírně vyšší dopad na cenovou úroveň jednotlivých odvětví OKEČ než zavedení zdanění elektřiny. To vyplývá i z podobného procentního nárůstu input koeficientů pro primární vstupy (přidanou hodnotu). Největší dopad daní ze zemního plynu se stejně jako u daní z elektřiny projeví u odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody – zde dojde k navýšení cen produkce o 1,44 %. Druhý nejvýznamnější dopad zavedení nových daní lze pozorovat v odvětví OKEČ DF - Koks, rafinérské ropné výrobky a jaderná paliva, zde však dojde k nárůstu cen produkce pouze o 0,17 %. Mírný nárůst cen produkce je viditelný i u odvětví OKEČ C Těžba nerostných surovin, kde se zavedení spotřebních daní ze zemního plynu projeví nárůstem cen produkce o 0,16 %. V odvětví OKEČ D – zpracovatelský průmysl se zavedení daně z pevných paliv výrazněji projeví kromě odvětví OKEČ DF i v odvětví DJ - Základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (nárůst cen produkce o 0,14 %) a v odvětví DG - Chemické látky, přípravky, výrobky a chemická vlákna (nárůst cen produkce o 0,12 %). Stejně jako u elektřiny

126

je ale dopad samostatného zdanění zemního plynu pro vytápění do cen produkce sektorů OKEČ spíše zanedbatelný, ve srovnání například s růstem cen této komodity na světových trzích. Následující obrázek znázorňuje výsledky cenového modelu graficky:

1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

%

obrázek 7.9: Cenové indexy po změně zdanění zemního plynu

Sektory OKEČ Zdroj: výsledky propočtů autora

Jelikož jsou si výsledky cenového modelu při samostatném zdanění zemního plynu a samostatném zdanění elektřiny podobné a znázorňují stejný trend v nárůstu cen produkce u jednotlivých odvětví OKEČ, následuje společný graf pro zemní plyn a elektřinu pro srovnání dosažených výsledků. obrázek 7.10: Porovnání změn cenových indexů u zemního plynu a elektřiny

1,6 1,4 1,2 %

1

Elektřina Zemní plyn

0,8 0,6 0,4 0,2 A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L-Q

0

Sektory OKEČ Zdroj: výsledky propočtů autora

127

Z grafu vyplývá, že u všech odvětví se projeví samostatné zdanění zemního plynu větším nárůstem cen produkce než samostatné zdanění elektřiny. Tato skutečnost vyplývá i ze změny input koeficientů pro primární vstupy – přidanou hodnotu, kde u elektřiny dojde k navýšení koeficientu o 2,1 % a u zemního plynu o 2,9 %. Jelikož jsou obě komodity – elektřina i zemní plyn – produktem odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, odrážejí se u nich meziodvětvové vztahy stejně. Nárůsty cenových indexů vykazují zcela shodné trendy. Tato skutečnost je způsobena typem použitého modelu, pokud by byla zvolena jiná metodika, s největší pravděpodobností budou výsledky u obou komodit (elektřina a zemní plyn) odlišné.

7.4. Meziodvětvové dopady spotřebních daní na elektřinu, pevná paliva a zemní plyn – varianta bez osvobození V této části autor pomocí cenového modelu simuloval současné zavedení spotřebních daní na elektřinu, pevná paliva a zemní plyn, na rozdíl od předcházejících výpočtů, kde se uvažovalo o samostatném zavedení spotřebních daní nejprve na elektřinu, poté na pevná paliva a nakonec na zemní plyn. U elektřiny, pevných paliv i zemního plynu je použita stejná daňová sazba jako v předcházejících částech – tj. u elektřiny 28,30 Kč na MWh, u pevných paliv 143 Kč na tunu a u zemního plynu sazba daně ve výši 8,50 Kč na GJ spalného tepla. Stejně jako při modelování dopadů spotřebních daní na ceny produkce v jednotlivých sektorech OKEČ v předcházejících částech, i v tomto případě se změny ve zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu projeví v cenovém modelu nejprve v navýšení hrubé přidané hodnoty, tentokrát u odvětví OKEČ C – Těžba nerostných surovin a u odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Následně lze přes výpočet nových input koeficientů pro primární vstupy (přidanou hodnotu) a inverzní transponovanou Leontiefovu matici spočítat změnu cenových indexů u jednotlivých odvětví OKEČ. Pokud je v cenovém modelu zavedena spotřební daň na elektřinu ve výši 28,30 Kč na MWh a současně spotřební daň na pevná paliva (uhlí, koks) ve výši 143 Kč na tunu a současně spotřební daň na zemní plyn ve výši 8,50 Kč na GJ spalného tepla a není uvažováno o žádných výjimkách či osvobozeních (tj. je zdaněna celá spotřeba elektřiny, pevných paliv a zemního plynu), výsledkem jsou input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu), které uvádí následující tabulka.

128

tabulka 7.11: Input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu) - současné zavedení spotřebních daní z pevných paliv, elektřiny a zemního plynu

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

Input koeficienty 0,451289696 0,628632599 0,26381173 0,25910353 0,226022047 0,305676565 0,292692011 0,061957218 0,277368448 0,254401451 0,379271887 0,264698296 0,266500479 0,153876247 0,184954298 0,281799785 0,318543375 0,277522 0,510601369 0,392067758 0,466324287 0,124705748 0,447310881 0,604307132

% změna 0 30,7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5,0 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: výsledky propočtů autora

V odvětvích OKEČ C – Těžba nerostných surovin a OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody dojde v důsledku současného zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu k navýšení input koeficientů pro primární vstupy (přidanou hodnotu) o 30,7 % (OKEČ C) a 5 % (OKEČ E). V důsledku této změny dojde k následující změně cenových indexů u jednotlivých odvětví OKEČ:

129

tabulka 7.12: Cenové indexy po změně zdanění pevných paliv, elektřiny a zemního plynu

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

Cenové indexy 1,107260328 1,263243194 1,065821532 0,864797934 0,752530018 1,014079188 1,068410037 1,103734 1,087479595 1,000688996 1,080142775 0,999513672 0,92637519 0,947565041 1,12463708 1,06922475 1,084119749 1,014893576 1,036991665 0,949530192 0,983872792 0,947436604 0,907371311 1,028322061

% změna 1,36 15,71 1,26 1,50 1,20 1,28 1,48 13,00 4,16 2,38 3,06 3,78 2,08 1,48 1,90 1,45 7,18 1,92 0,84 1,00 1,39 1,08 0,87 0,83

Zdroj: výsledky propočtů autora

Z tabulky vyplývá, že současné zavedení spotřebních daní z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu bude mít daleko větší dopad na cenovou úroveň jednotlivých odvětví OKEČ ve srovnání s předcházejícími výpočty pro samostatné zdanění elektřiny, samostatné zdanění pevných paliv a samostatné zdanění zemního plynu. Lze konstatovat, že se jedná o tzv. maximalistickou variantu, kdy je zdaněna veškerá spotřeba elektřiny, pevných paliv a zemního plynu. Z hlediska dopadu na ceny produkce se zdanění nejvíce projeví (stejně jako v případě samostatného zdanění pevných paliv) v odvětví OKEČ C - Těžba nerostných surovin, kde při současném zavedení spotřebních daní na pevná paliva, elektřinu a zemního plynu dojde k nárůstu cen produkce o 15,71 %. Druhý nejvýznamnější dopad zavedení nových daní lze pozorovat u odvětví OKEČ DF - Koks, rafinérské ropné výrobky a jaderná paliva, zde dojde k nárůstu cen produkce o 13 %. Významný dopad na ceny produkce je možné pozorovat rovněž v odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody – zde dojde k navýšení cen produkce o 7,18 %. V odvětví OKEČ D – zpracovatelský průmysl se zavedení nových spotřebních daní výrazněji projeví kromě odvětví OKEČ DF i v odvětví OKEČ DG - Chemické látky, přípravky, výrobky a chemická vlákna (nárůst cen produkce o 4,16 %), odvětví OKEČ DJ - Základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (nárůst cen produkce o 3,78 %) a v odvětví OKEČ DI - Ostatní nekovové minerální výrobky (nárůst cen produkce o 3,06 %).

130

Následující obrázek znázorňuje výsledky cenového modelu graficky:

18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

%

obrázek 7.13: Cenové indexy po současném zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu

Sektory OKEČ Zdroj: výsledky propočtů autora

Pro porovnání je uveden souhrnný graf (obrázek 7.14) všech čtyř variant, ve kterých nejsou uvažovány žádné výjimky nebo osvobození od daně – samostatné zdanění elektřiny, samostatné zdanění pevných paliv, samostatné zdanění zemního plynu a zdanění všech komodit současně. Při podrobnějším zkoumání lze dojít k závěru, že ve většině odvětví OKEČ v případě, že nebudou zavedeny výjimky a osvobození, bude mít převládající dopad na změnu cen produkce zdanění pevných paliv (černé a hnědé uhlí). Jedinou výjimkou je odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde se na cenové úrovni výrazněji projeví rovněž zdanění elektřiny a zemního plynu. U ostatních odvětví OKEČ budou celkové dopady společného zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu z převážné části ovlivněny daní na pevná paliva a meziodvětvovými vazbami odvětví OKEČ C – Těžba nerostných surovin. V cenovém modelu dosud nebyly uvažovány vůbec žádné výjimky či osvobození od daně. V případě zdanění pevných paliv, konkrétně uhlí, však bude dle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, umožněno osvobození pevných paliv pro výrobu elektřiny a pro výrobu koksu. U tohoto osvobození lze očekávat výrazný vliv na snížení dopadu zdanění pevných paliv do nárůstu cen produkce jednotlivých odvětví OKEČ, který bude odlišný od zde uvedených výpočtů. Propočítání této varianty přes cenový model je předmětem následující kapitoly.

131

obrázek 7.14: Změny cenových indexů u všech provedených variant

20

%

15 10 5 0 elektřina A+B DG E

C DH F

plyn DA DI G

pevná paliva DB DJ H

DC DK I

DD DL J

vše DE DM K

DF DN L až Q

Zdroj: výsledky propočtů autora

Obrázek znázorňuje u každé ze 4 variant všechna odvětví OKEČ a změny cenových indexů v těchto odvětvích. Souhrnně lze říci, že k největší změně cen produkce dojde v případě variant samostatného zdanění pevných paliv a zdanění všech komodit současně u odvětví OKEČ C – Těžba nerostných surovin, u odvětví OKEČ DF - Koks, rafinérské ropné výrobky a jaderná paliva a u odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Tato největší změna je způsobena nejvyšší sazbou daně u pevných paliv ve srovnání se sazbami daně u elektřiny a zemního plynu. V případě samostatného zdanění elektřiny a samostatného zdanění zemního plynu dojde k největší změně cen u odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Tento dopad se dal víceméně očekávat. Na druhou stranu, u ostatních odvětví OKEČ se zdanění elektřiny a zemního plynu neprojeví téměř vůbec. Je možné konstatovat, že bude mít na cenovou hladinu téměř všech odvětví OKEČ (s výjimkou odvětví OKEČ E) minimální dopad. Důvodem minimálního dopadu do cen produkce jednotlivých odvětví OKEČ budou zejména velice nízké sazby daní na elektřinu a zemní plyn, které jsou ve srovnání s cenou těchto komodit na trhu téměř „neviditelné“.

132

7.5. Meziodvětvové dopady spotřebních daní na elektřinu, pevná paliva a zemní plyn – osvobození paliv pro výrobu elektřiny a koksu, zdanění koksu V předcházejících propočtech nebyly v cenovém modelu uvažovány vůbec žádné výjimky či osvobození od daně. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, však umožňuje osvobození či výjimky. Při zavádění nových daní do praxe tak bude například umožněno osvobození pevných paliv pro výrobu elektřiny a pro výrobu koksu. U tohoto osvobození lze očekávat výrazný vliv na snížení dopadu zdanění pevných paliv do nárůstu cen produkce jednotlivých odvětví OKEČ, který bude odlišný od výpočtů uvedených v předcházející kapitole. Aby byl cenový model co nejvíce přizpůsoben praktické podobě nových daní, dané zákonem č. 261/2007, o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, nyní jsou ze zdanění vyjmuta pevná paliva a zemní plyn pro výrobu elektřiny, pevná paliva pro výrobu koksu a naopak je zdaněn již vyrobený koks. Pomocí cenového modelu autor simuloval současné zavedení spotřebních daní na elektřinu, pevná paliva (osvobození koksovatelného uhlí, zdanění koksu) a zemní plyn, s osvobozením pevných paliv pro výrobu elektřiny, zemního plynu pro výrobu elektřiny a pevných paliv pro výrobu koksu. U elektřiny, pevných paliv i zemního plynu je uvažována stejná sazba jako v předcházejících částech – tj. u elektřiny 28,30 Kč na MWh, u pevných paliv 143 Kč na tunu a u zemního plynu sazbu daně ve výši 8,50 Kč na GJ spalného tepla. I v tomto případě se změny ve zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu projeví v cenovém modelu nejprve v navýšení hrubé přidané hodnoty, tentokrát u odvětví OKEČ C – Těžba nerostných surovin (zdanění uhlí), odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (zdanění elektřiny a zemního plynu) a nově u odvětví OKEČ DF - Koks, rafinérské ropné výrobky a jaderná paliva (zdanění koksu). Následně lze přes výpočet nových input koeficientů pro primární vstupy (přidanou hodnotu) a inverzní transponovanou Leontiefovu matici spočítat změnu cenových indexů u jednotlivých odvětví OKEČ. Pokud je v cenovém modelu zavedena spotřební daň na elektřinu ve výši 28,30 Kč na MWh a současně spotřební daň na pevná paliva (uhlí, koks) ve výši 143 Kč na tunu a současně spotřební daň na zemní plyn ve výši 8,50 Kč na GJ spalného tepla a současně uvažována výše popsaná osvobození, výsledkem jsou input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu), které uvádí následující tabulka.

133

tabulka 7.15: Input koeficienty pro primární vstupy (přidanou hodnotu) – varianta s osvobozením

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

Input koeficienty 0,451289696 0,526346143 0,26381173 0,25910353 0,226022047 0,305676565 0,292692011 0,069795889 0,277368448 0,254401451 0,379271887 0,264698296 0,266500479 0,153876247 0,184954298 0,281799785 0,318377031 0,277522 0,510601369 0,392067758 0,466324287 0,124705748 0,447310881 0,604307132

% změna 0 9,4 0 0 0 0 0 12,7 0 0 0 0 0 0 0 0 5,0 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: výsledky propočtů autora

V odvětvích OKEČ C – Těžba nerostných surovin, OKEČ DF - Koks, rafinérské ropné výrobky a jaderná paliva a OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody dojde v důsledku současného zdanění elektřiny, pevných paliv (uhlí pro výrobu koksu je osvobozeno, zdaněn je až koks) a zemního plynu k navýšení input koeficientů pro primární vstupy (přidanou hodnotu) o 9,4 % (OKEČ C), 12,7 % (OKEČ DF) a 5 % (OKEČ E). V důsledku této změny dojde k následující změně cenových indexů u jednotlivých odvětví OKEČ:

134

tabulka 7.16: Cenové indexy – varianta s osvobozením

Odvětví OKEČ A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

Cenové indexy 1,098406202 1,147124434 1,05786895 0,85729381 0,747299827 1,006483865 1,059279812 1,026359993 1,0611032 0,986761187 1,059925644 0,976882503 0,914991952 0,939282328 1,111989046 1,060046633 1,051453317 1,003036224 1,031896909 0,944027312 0,975826152 0,94148315 0,902776771 1,023434545

% změna 0,55 5,07 0,51 0,62 0,50 0,52 0,61 5,08 1,63 0,95 1,13 1,43 0,83 0,60 0,76 0,58 3,95 0,73 0,34 0,41 0,56 0,44 0,36 0,35

Zdroj: výsledky propočtů autora

Z tabulky vyplývá, že současné zavedení spotřebních daní z elektřiny, pevných paliv (uhlí a koks) a zemního plynu, se započítáním osvobození pro pevná paliva a zemní plyn pro výrobu elektřiny a pevná paliva pro výrobu koksu, bude mít ve srovnání s předcházející variantou bez osvobození mnohem nižší dopad na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ. Největší dopad se projeví v odvětví OKEČ DF - Koks, rafinérské ropné výrobky a jaderná paliva, kde dojde k nárůstu cen produkce o 5,08 %. Následuje odvětví OKEČ C - Těžba nerostných surovin s nárůstem cen produkce o 5,07 %. Významný dopad na ceny produkce lze pozorovat rovněž v odvětví OKEČ E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody – zde dojde k navýšení cen produkce o 3,95 %. V odvětví OKEČ D – zpracovatelský průmysl se zavedení nových spotřebních daní výrazněji projeví kromě odvětví OKEČ DF i v odvětví OKEČ DG - Chemické látky, přípravky, výrobky a chemická vlákna (nárůst cen produkce o 1,63 %), odvětví OKEČ DJ - Základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (nárůst cen produkce o 1,43 %) a v odvětví OKEČ DI - Ostatní nekovové minerální výrobky (nárůst cen produkce o 1,13 %). U ostatních odvětví OKEČ je dopad zdanění do nárůstu cen produkce pod úrovní 1 %. Následující obrázek znázorňuje výsledky cenového modelu graficky:

135

obrázek 7.17: Cenové indexy – varianta s osvobozením

6,00 5,00

%

4,00 3,00 2,00 1,00 A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L až Q

0,00

Sektory OKEČ Zdroj: výsledky propočtů autora

7.6. Vyhodnocení hypotéz Pro účely meziodvětvové analýzy byly formulovány následující dvě hypotézy: Hypotéza 1 - k největšímu nárůstu cen produkce v důsledku zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny dojde v energeticky náročných odvětvích OKEČ. Hypotéza 2 - u varianty E s osvobozením paliv pro výrobu elektřiny a koksu a se zdaněním koksu dojde k výraznému snížení dopadu ekologických daní na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ ve srovnání s variantou D. Pro účely testování hypotézy 1 jsou vymezená následující energeticky náročná odvětví: OKEČ C - Těžba nerostných surovin; OKEČ DB – Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků; OKEČ DE – Výroba vlákniny, papíru, vydavatelství a tisk; OKEČ DF – Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy; OKEČ DG – Výroba chemických látek, přípravků, léčiv; OKEČ DI – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků; OKEČ DJ – Výroba kovů, hutních a kovodělných výrobků; OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (Ščasný, Brůha, 2007). Následující tabulka uvádí pořadí jednotlivých energeticky náročných odvětví OKEČ v rámci všech odvětví OKEČ v České republice dle nárůstu cen produkce u každé z uvažovaných variant.

136

tabulka 7.18: Pořadí energeticky náročných odvětví dle dopadu daní do cen produkce

Energeticky náročná odvětví OKEČ C OKEČ DB OKEČ DE OKEČ DF OKEČ DG OKEČ DI OKEČ DJ OKEČ E

Varianta A 3 8 7 2 5 6 4 1

Pořadí odvětví dle dopadu (1 – 24) Varianta B Varianta C Varianta D 1 3 1 11 8 11 13 8 12 2 2 2 4 5 4 6 6 7 5 4 5 3 1 3

Varianta E 2 11 12 1 4 6 5 3

Zdroj: výsledky propočtů autora

Z tabulky je zřejmé, že u většiny z energeticky náročných odvětví dojde skutečně k vysokému nárůstu cen produkce v důsledku zavedení zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv. Výjimkou jsou odvětví OKEČ DB – Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a OKEČ DE – Výroba vlákniny, papíru, vydavatelství a tisk, kde nedojde k až tak výraznému nárůstu cen produkce. Je to s největší pravděpodobností způsobeno tím, že obě odvětví využívají pro svoji výrobu hlavně elektřinu a zemní plyn a u těchto komodit jsou sazby daní nižší než v případě pevných paliv. Z praktického pohledu je nejblíže realitě varianta E, ze které vyplývá, že k největšímu nárůstu cen produkce dojde u energeticky náročných odvětví OKEČ DF – Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy, OKEČ C - Těžba nerostných surovin a OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Na základě tohoto vyhodnocení je možné konstatovat, že výsledky meziodvětvové analýzy potvrdili hypotézu 1 (s výjimkou sektorů OKEČ DB – Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a OKEČ DE – Výroba vlákniny, papíru, vydavatelství a tisk). K největšímu nárůstu cen produkce dojde v důsledku zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny v energeticky náročných odvětvích OKEČ. Na tomto místě je nutno zmínit další osvobození, která umožňuje zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a která nebyla zahrnuta do cenového modelu z důvodu špatné dostupnosti vhodných dat a částečně i omezení zvoleného modelu. Jedná se o osvobození vstupů pro mineralogické postupy (elektřina, pevná paliva, zemní plyn), vstupů pro elektrolytické procesy (elektřina), vstupů pro metalurgické procesy (elektřina, pevná paliva, zemní plyn), vstupů pro chemické redukční procesy ve vysokých pecích (pevná paliva) a vstupů pro výrobu tepla v kogeneraci, pokud je teplo dodáváno domácnostem (pevná paliva, zemní plyn). Tato osvobození mohou mít v praxi významný vliv na ceny produkce energeticky náročných sektorů OKEČ.

137

U hypotézy 2 je nejvhodnější vyjádřit výsledky meziodvětvové analýzy graficky. Pro porovnání varianty D, kde nejsou uvažovány žádné výjimky nebo osvobození od daně, a varianty E, kde uvažujeme osvobození pevných paliv a zemního plynu pro výrobu elektřiny a pevných paliv pro výrobu koksu, je uveden následující souhrnný graf. V obou variantách jsou zdaňovány současně elektřina, pevná paliva a zemní plyn. obrázek 7.19: Cenové indexy – porovnání varianty „bez osvobození“ a varianty „s osvobozením“

20

%

15 10 5

A+B C DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I J K L-Q

0

Sektory OKEČ Bez osvobození

S osvobozením

Zdroj: výsledky propočtů autora

Ze souhrnného grafu vyplývá, že skutečně varianta E má daleko nižší dopad na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ než varianta D. Tato skutečnost je zvláště viditelná v odvětvích, které byly předtím vysoce zatíženy spotřební daní z pevných paliv, tj. u odvětví OKEČ C, OKEČ DF a OKEČ E. U odvětví OKEČ C - Těžba nerostných surovin, které vykazovalo v případě varianty bez osvobození D nárůst cen produkce až o 15,71 %, dochází v případě osvobození pevných paliv pro výrobu elektřiny k nárůstu cen produkce pouze o 5,07 %. Zde je rozdíl nejvýraznější ze všech odvětví. Výrazný rozdíl je viditelný rovněž u odvětví OKEČ DF – Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy, kde došlo u varianty D k nárůstu cen produkce o 13 %, u varianty E s osvobozením paliv pro výrobu elektřiny je to již jen 5,08 %. U tohoto odvětví se rovněž musí brát v úvahu nové zdanění koksu, v případě, že by koks zdaněn nebyl, byl by rozdíl mezi variantou D a variantou E u odvětví DF vyšší. Výrazný rozdíl mezi variantami D a E se projevil rovněž u odvětví OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde byl u varianty D nárůst cen produkce odvětví o 7,18 %, u varianty s osvobozením E je to již jen 3,95 %. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že hypotéza 2 se potvrdila. V případě osvobození paliv pro výrobu elektřiny a pro výrobu koksu dojde opravdu ke značnému snížení dopadu nového zdanění do cen produkce jednotlivých odvětví OKEČ.

138

Závěr Většinu cen vymezují monopolistické i konkurenční síly. Edward H. Chamberlin

Hlavním cílem disertační práce bylo analyzovat nepřímé meziodvětvové dopady zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu na jednotlivé sektory OKEČ v České republice, konkrétně dopady do cen produkce jednotlivých sektorů OKEČ. V rámci tohoto cíle práce bylo analyzováno pět různých variant zdanění a zkoumán vliv zdanění jednotlivých komodit na změny cen produkce jednotlivých odvětví OKEČ a poté porovnány dvě varianty zahrnující zdanění všech komodit. Jako hlavní metodika pro dosažení zvoleného cíle byla použita Leontiefova metoda input – output analýzy (Leontief, 1966) a vytvořen krátkodobý cenový model pro Českou republiku. Empirická analýza s využitím krátkodobého cenového modelu přinesla následující výsledky: Pro určení vlivu jednotlivých daní v celkovém daňovém mixu byly nejprve hodnoceny dopady zavedení samostatného zdanění elektřiny, samostatného zdanění pevných paliv a samostatného zdanění zemního plynu s tím, že nebylo uvažováno s žádným osvobozením ani s výjimkami. Účelem těchto tří variant bylo zjistit, jaký dopad na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ by měla každá daň zvlášť, jinými slovy určit, která z daní bude mít největší dopad. Z provedených tří variant vyplývá, že zdaleka největší dopad na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ má ze tří nových daní daň z pevných paliv, pokud ani u jedné z daní není uvažováno s žádným osvobozením ani s výjimkami. Tato skutečnost je způsobena zejména výší sazby daně z pevných paliv (v porovnání s výší sazeb daní u elektřiny a zemního plynu). U výpočtu provedeného u dopadů nových daní do cen zdaňovaných komodit lze konstatovat, že cena uhlí pro průmysl se zvýší v důsledku zavedení spotřební daně na pevná paliva o více než 20 %, zatímco cena elektřiny pro průmysl se zvýší v důsledku zavedení spotřební daně na elektřinu o 1,22 % a cena zemního plynu pro průmysl se zvýší v důsledku zavedení spotřební daně na zemní plyn o 4,5 %. U všech ostatních výpočtů je tedy důležité mít na paměti, že pevná paliva jsou hlavním „tahounem“ nových energetických daní a i podle výpočtů Ministerstva financí budou přispívat největším podílem do státního rozpočtu (MF, 2007). V rámci disertační práce byly testovány dvě hypotézy. Hypotéza 1 předpokládala, že k největšímu nárůstu cen produkce v důsledku zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny dojde u energeticky náročných odvětví OKEČ.

139

Mezi energeticky náročná odvětví OKEČ v České republice patří následující odvětví: OKEČ C - Těžba nerostných surovin; OKEČ DB – Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků; OKEČ DE – Výroba vlákniny, papíru, vydavatelství a tisk; OKEČ DF – Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy; OKEČ DG – Výroba chemických látek, přípravků, léčiv; OKEČ DI – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků; OKEČ DJ – Výroba kovů, hutních a kovodělných výrobků; OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Identifikace energeticky náročných odvětví pro Českou republiku vychází z definice stanovené směrnicí 2003/96/ES. Hypotéza 2 předpokládala, že u varianty E s osvobozením paliv pro výrobu elektřiny a koksu a se zdaněním koksu dojde k výraznému snížení dopadu energetických daní na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ ve srovnání s variantou D. Po porovnání výsledků všech variant lze konstatovat, že hypotéza 1 byla částečně potvrzena, tj. nové daně budou mít skutečně největší dopad na nárůst cen produkce v energeticky náročných odvětvích, zejména v odvětvích OKEČ C - Těžba nerostných surovin, OKEČ DF – Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy a OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, nikoliv však ve všech energeticky náročných odvětvích OKEČ. Výjimku tvoří odvětví OKEČ DB – Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a OKEČ DE – Výroba vlákniny, papíru, vydavatelství a tisk, kde tato odvětví na základě provedené analýzy nepatří k odvětvím s největším dopadem nových daní na nárůst cen produkce. Pokud jsou porovnány výsledky meziodvětvové analýzy s analýzou přímých dopadů nových daní na výdaje, lze konstatovat, že ačkoliv u některých odvětví lze očekávat vysoký nárůst výdajů v souvislosti s vysokou spotřebou zdaňovaných produktů, cenový model u těchto odvětví nezaznamenal výrazný nárůst cen produkce a naopak u některých energeticky náročných odvětví, u kterých vychází na základě cenového modelu vyšší nárůst cen produkce, nemusí dojít k až tak výraznému zvýšení výdajů na spotřebu zdaňovaných produktů. Roli hraje opět výrazná spotřební daň na pevná paliva, která má v modelu větší „váhu“ než daň na elektřinu a zemní plyn a tudíž sektory, které spotřebovávají velké množství pevných paliv budou vykazovat v cenovém modelu i vyšší nárůsty cen produkce. Cenový model rovněž uvažuje s celkovými vazbami všech odvětví OKEČ se všemi ostatními odvětvími OKEČ. Z tohoto důvodu je nárůst cen produkce jednoho odvětví ovlivněn vývojem ve všech ostatních odvětvích. Hypotéza 2 předpokládala, že u varianty s osvobozením paliv pro výrobu elektřiny a koksu dojde k výraznému snížení dopadu nových daní na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ ve srovnání s variantou, která s osvobozením nepočítala. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že hypotéza 2 se potvrdila. V případě osvobození paliv pro výrobu elektřiny a pro výrobu koksu dojde opravdu ke značnému snížení dopadu nového zdanění do cen produkce jednotlivých odvětví OKEČ.

140

Tato skutečnost je zvláště viditelná v odvětvích, které byly předtím vysoce zatíženy spotřební daní z pevných paliv, tj. u odvětví OKEČ C - Těžba nerostných surovin, OKEČ DF – Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy a OKEČ E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jak již bylo uvedeno výše, daň z pevných paliv měla hlavní podíl na nárůstu cen produkce jednotlivých sektorů OKEČ, zvláště těch s vysokou spotřebou pevných paliv. Spotřeba pevných paliv pro výrobu elektřiny a koksu tvoří v České republice zhruba dvě třetiny celkové spotřeby pevných paliv a pokud je vyjmuta tato část spotřeby ze zdanění, musí se to projevit na celkových dopadech na odvětví OKEČ ve srovnání s variantou, která zdaňuje i uhlí pro výrobu elektřiny. Dle dostupných informací, které byly v době psaní disertační práce k dispozici, neaplikovala žádná ze zemí Evropské unie tzv. dvojí zdanění, tj. zdanění jak paliv pro výrobu elektřiny, tak i zdanění samotné elektřiny. Z provedené analýzy vyplývá, že tento způsob zdanění by měl výrazný dopad do cen produkce hlavně u některých energeticky náročných odvětví. Výsledky práce ukázaly, že vybraná metodika byla vhodná a poskytla cenné podklady pro dosažení všech zvolených cílů práce. Hlavním cílem práce bylo provedení meziodvětvové analýzy dopadů nových daní na energetické produkty, označovaných též jako tzv. ekologické daně, které začaly platit v České republice od 1. ledna 2008. Tohoto cíle bylo dosaženo. Rovněž bylo dosaženo dílčího cíle, kterým byla analýza některých přímých dopadů, konkrétně dopadů na ceny a výdaje jednotlivých sektorů OKEČ. Omezením zvoleného cenového modelu je na jedné straně krátké období, pro které poskytuje výsledky, na druhé straně špatná dostupnost některých vstupních dat, díky níž se model odklání od reality. Jedním z prvků, které by přispěly ke zkvalitnění výstupů cenového modelu, by byla znalost průměrných cen produkce pro jednotlivé sektory OKEČ v České republice v rozsahu, který by umožnil nahradit v cenovém modelu použitý jednotkový cenový vektor vektorem průměrných cen produkce odvětví OKEČ. Platná legislativa České republiky, konkrétně zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, umožňuje některé výjimky ze zdanění a osvobození, které nebyly zahrnuty do cenového modelu. Hlavním důvodem je zejména špatná dostupnost vhodných dat a částečně i omezení vyplývající z typu zvoleného modelu. Jedná se o osvobození vstupů pro mineralogické postupy (elektřina, pevná paliva, zemní plyn), vstupů pro elektrolytické procesy (elektřina), vstupů pro metalurgické procesy (elektřina, pevná paliva, zemní plyn), vstupů pro chemické redukční procesy ve vysokých pecích (pevná paliva) a vstupů pro výrobu tepla v kogeneraci, pokud je teplo dodáváno domácnostem (pevná paliva, zemní plyn). Tato osvobození mohou mít v praxi významný vliv na ceny produkce energeticky náročných sektorů OKEČ.

141

Omezený rozsah práce neumožnil postihnout všechny aspekty tzv. ekologických daní, práce neměla za cíl ani fundamentální kritiku ani podporu těchto daní v kontextu širších souvislostí. Vědeckým přínosem této disertační práce je vytvoření makroekonomického cenového modelu pro Českou republiku na základě Leontiefovy metody input – output analýzy a propočítání krátkodobých dopadů nově zavedených daní na energetické produkty na ceny produkce jednotlivých sektorů OKEČ. Dle dostupných informací autorky nebyly dosud energetické daně v České republice analyzovány pomocí Leontiefovy metody input – output analýzy, dostatečně rovněž nebyly analyzovány dopady těchto daní na jednotlivé sektory OKEČ. V době zpracovávání disertační práce byla dle informací autorky vypracována pouze jedna vědecká studie, zabývající se mimo jiné i dopady daní na energetické produkty na sektory OKEČ, dopady nových daní byly propočítány i na Ministerstvu životního prostředí a na Ministerstvu financí, zde však nebyl použit žádný makroekonomický ani mikroekonomický model. Vytvořený cenový model je dále využitelný pro vyhodnocení dopadů jakýchkoliv jiných daňových změn do cen produkce jednotlivých sektorů OKEČ. Pro účely dalšího výzkumu může být také rozšířen na více odvětví OKEČ či naopak zúžen, pokud bude potřeba provést všeobecnější analýzu. Poté, co bude Statistickým úřadem sestavena nová input – output tabulka pro Českou republiku, může být model rovněž aktualizován a bude tak zahrnovat novější meziodvětvové vztahy a vazby. Pomocí vytvořeného cenového modelu by bylo možné vyhodnotit dopady ostatních daňových opatření z vládního daňového balíčku, který byl schválen jako zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, například změnu snížené sazby DPH nebo změnu daní z příjmu právnických osob, v úvahu přichází také změny výše plateb sociálního pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance. Pro účely analýzy dopadů nového zdanění energetických produktů na jednotlivá odvětví OKEČ byly v této práci namodelovány pouze krátkodobé dopady s tím, že nebylo uvažováno se změnou stávajících technologií, smluv a se změnou vzájemných meziodvětvových vazeb a vztahů. Jednalo se tedy o tzv. statický pohled na problematiku. Dalším námětem pro pokračování ve výzkumu dopadů daní na energetické produkty může být rozšíření o tzv. dynamický pohled, například provedení makroekonomické analýzy střednědobých či dlouhodobých dopadů těchto daní a vytvoření jiného typu modelu zaměřeného na delší časové období. Vhodným modelem může být například dynamický model všeobecné rovnováhy nebo tzv. CGE model.

142

Použitá literatura Andersen, M.S.: Mitigation and Compensation, COMETR WP 6 Policy Brief, Final COMETR Workshop, 21.3.2007, Bruxelles, 2007 Andersen, M.S.: The Environmental Tax Reforms, COMETR WP 1 Policy Brief, Final COMETR Workshop, 21.3.2007, Bruxelles, 2007 Bach, S., Kohlhaas, M., Meyer, B., Praetorius, B., Welsch, H.: The Effects of Environmental Fiscal Reform in Germany: a Simulation Study, Energy Policy 30, 803 – 811, 2002 Baranzini, A., Goldemberg, J., Speck, S.: A Future of Carbon Taxes, Ecological Economics 32, Elsevier, 2000 Bardazzi, R., Parisi, V., Pazienza, M.G.: Modelling Direct and Indirect Taxes on Firms: a Policy Simulation, Austrian Journal of Statistics, Volume 3, Number 1+2, 237 – 259, 2004 Baumol, W. J., Oates, W.E.: The Use of Standards and Prices for the Protection of the Environment, Swedish Journal of Economics, 73, p. 42 – 52, 1971 Bazin, D., Ballet, J., Touahri, D.: Environmental Responsibility Versus Taxation, Ecological Economics 49 (2004) 129 – 134, Elsevier, 2004 Bazin, D., Ballet, J., Touahri, D.: Psychological Effect of Taxation and Responsibility. A Reply to Thomas A. Okey and Bruce A. Wright, Ecological Economics 53, 295 – 298, Elsevier, 2005 Bork, Ch.: Distributional Effects of the Ecological tax reform in Germany: an Evaluation with a Microsimulation Model, v OECD: The Distributional Effects of Environmental Policy, Edward Edgar, OECD, 2006 Bosquet, B.: Environmental Tax Reform: Does It Work? A Survey of Empirical Evidence, Ecological Economics 34 (2000) 19-32, Elsevier, 2000 Bovenberg, L., de Moijj, R.: Environmental Levies and Distortionary Taxation, American Economics Review, 84, 1085 – 9, 1994 Bovenberg, L., Goulder, L.: Adressing Industry – Distributional Concerns in US Climate Change Policy, http://weber.ucsd.edu/∼carsonvs/papers/810.pdf, 2001 Bovenberg, L., Van Der Ploeg, F.: Environmental Policy, Public Finance and the Labour Market in a Second Best World, Journal of Public Economics, 55, 349 – 390, 1994 Buchanan, J.M.: Positive Economics, Welfare Economics and Political Ekonomy, Journal of Law and Economics, Vol. 2, p. 124 – 138, October 1959 143

Buchanan, J.M.: Veřejné finance v demokratickém systému, Computer Press, Brno, 1998 Coase, R.H.: The Problem of Social Cost, Journal of Law and Economics, vol. 3, p. 1-44, 1960 Cornwell, A., Creedy, J.: Measuring the Welfare Effects of Tax Changes Using in LES: An Application to a Carbon Tax, Empirical Economics, 22, 589 – 613, 1997 Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2005, Praha 2005 Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2006, Praha 2006 Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2007, Praha 2007 Earnhart, D., Lízal, L.: Does Better Environmental Performance Affect Revenues, Costs or Both? Evidence from a Transition Economy, EAERE, 2007 Ekins, P., Speck, S.: Environmental Tax Reform in Europe: Tax Rates, Energy Prices, Implications for Energy Demand, Output and Competitiveness, A Presentation to the Seventh Annual Global Conference on Environmental Taxation, Ottawa, October 22 – 24, 2006 Ekins, P.: An Assessment of the Impact of ETR on the Competitiveness of Selected Industrial Sectors, COMETR WP 3 Policy Brief, Final COMETR Workshop, 21.3.2007, Bruxelles, 2007 Ekins, P.: The Effects of ETR on Competitiveness: Modelling with E3ME, COMETR WP 4 Policy Brief, Final COMETR Workshop, 21.3.2007, Bruxelles, 2007 Enevoldsen, M.: The Tudory of Environmental Agreement and Taxes; CO2 Policy Performance in Comparative Perspective, Edward Edgar Pub, June 2005 European Commission Directorate – General Taxation and Customs Union, Eurostat: Structures of the Taxation Systems in the European Union, Office for Official Publications of the European Communities, Luxembourg 2004 European Commission: Directive 2003/96/EC, restructuring the Community framework for the taxation of energy products and electricity, Official Journal of the European Union, 31.10.2003 Felder, S., Schleiniger, R.: Environmental Tax Reform: Efficiency and Political Feasibility, Ecological Economics 42 (2002) 107-116, Elsevier, 2002 Gerald, J.F. and Scoty, S.: The Market: Structure and Sector Vulnerability, COMETR WP 2 Policy Brief, Final COMETR Workshop, 21.3.2007, Bruxelles, 2007 Gerlagh, R., Lise, W.: Carbon Taxes: A Drop in the Ocean, or a Drop That Erodes the Stone? The effect of carbon taxes on technological change, Elsevier, Ecological Economics 54 (2005) 241 – 260, 2005

144

Goulder, L.H.: Environmental Taxation and the Double Dividend: A Reader’s Guide, International Tax and Public Finance 2, 157 – 184, 1995 Hassett, K.A., Metcalf, G.E.: Energy Tax Credits and Residential Conservatio Investment: Evidence from Panel Data, Journal of Public Economics, 57, 201 – 217, 1995 Höglund Isaakson, L.: Abatement Costs in Response to Swedish Charge on Nitrogen Oxide Emissions, Journal of Environmental Economics and Management, 50, 102 – 120, 2005 Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení, 3. vydání, Praha: C. H. Beck, 2005 IEA Statistics: Energy Prices and Taxes, Quarterly Statistics, Second Quarter 2007, OECD/IEA 2007 IREAS: VaV-1C/7/41/04: Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojového mixu k podpoře vzniku a materiálového využití odpadů - Modely produkčních a odbytových bilancí; závěrečná zpráva projektu, řešitel Institut pro strukturální politiku IREAS, Praha 2005 Jaffe, A.B., Newell, R.G., Stavins, R.N.: Environmental Policy and Technological Change, Environmental & Resource Economics 22, 41 – 70, 2002 Jílková, J., Štěpánek, Z.: Malý výkladový slovník z oblasti ekonomiky životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí, Praha 1998 Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení – nástroje ochrany ovzduší a klimatu, IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., Praha 2003 Jílková, J.:Studie o možnostech internalizace škod na životním prostředí, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, Praha 1999 Kadeřábková, Anna: Základy makroekonomické analýzy, Linde nakladatelství s.r.o., Praha 2003 Kneese, A.V., Schulze, C.L.: Pollution, Prices and Public Policy, Washington D.C.: Brookings, USA, 1975 Kolstad, C. D.: Energy and Depletable Resources: Economics and Policy, 1973-1998, Journal of Environmental Economics and Management 39 (2000), 282-305, 2000 Kolstad, C. D.: Environmental Economics, New York: Oxford University Press, ISBN 0-19511954-1, 2000

145

Kouvaritakis N., Stroblos N., Paroussos L., Revesz T, Zalai E., Regemorter D.: Impacts of Energy Taxation in the Enlarged European Union, Evaluation with GEM-E3 Europe, Study for the European Commission DG TAXUD, contract TAXUD/2003/DE/308, Final Report 11.7.2005 Kriström, B.: Framework for Assessing the Distributional of Financial Effects of Environmental Policy, v OECD: The Distributional Effects of Environmental Policy, Edward Edgar, OECD, 2006 Kubátová, K., Vítek, L.: Daňová politika, teorie a praxe, CODEA Bohemia, Praha 1997 Kubátová, K.: Daňová teorie a politika, EUROLEA BOHEMIA, Praha 2000 Labandeira, A., Labeaga, J.M.: Combining Input – Output Analysis and Micro-Simulation to Assess the Effects of Carbon Taxation on Spanish Households, Fiscal Studies, 30 (3) (1999), 305 – 20, 1999 Leontief, W.: Input - Output Economics, New York, Oxford University Press 1966 Liu, G.: Estimating Energy Demand Elasticities for OECD Countries: A Dynamic Panel Data Approach, Discussion Paper 373, March 2004, Statistic Norway, 2004 Livingston, Šauer : Ekonomie životního prostředí a ekologická politika – vybrané klasické stati, Praha, Minneapolis, Gruley, Bratislava, 1996 Lomborg, B.: The Skeptical Environmentalist: Measuring the Real State of World, Cambridge University Press, Cambridge 2001 Metcalf, G.E.: A Distributional Analysis of Green Tax Reforms, National Tax Journal, 52 (1999), 655 – 81, 1999 Millock, K., Nauges, C.: Ex Post Evaluation of an Earmarked Tax on Air Pollution, Land Economics, 82, 68 – 84, 2006 Ministerstvo financí: Návrh zákona o zdanění elektřiny, verze pro jednání vlády, Praha 2007 Ministerstvo financí: Návrh zákona o zdanění pevných paliv, verze pro jednání vlády, Praha 2007 Ministerstvo financí: Návrh zákona o zdanění zemního plynu, verze pro jednání vlády, Praha 2007 Ministerstvo životního prostředí: Dopady 1. etapy ekologické daňové reformy, hodnocení RIA, Praha 2007

146

Moldan, B. a kol.: Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí: Situace v České republice, Karolinum, Praha 1997 Musgrave, R.A., Musgraveová, P.B.: Veřejné finance v teorii a praxi, Management Press, Praha 1994 Newell, R.G., Jaffe, A.B., Stavins, R.N.: The Induced Innovation Hypothesis and EnergySaving Technology Change, Quarterly Journal of Economics, 117, 941 – 975, 1999 Nordhaus, W.D.: Life after Kyoto: Alternative Approaches to Global Warming Policies, National Bureau of Economic Research, December 2005 OECD/EEA: Database on Instruments Used for Environmental Policy and Natural Resources Management, OECD/EEA 2006 OECD: Environmental Performance Reviews – Czech Republic, OECD, Paris 2005 OECD: Impacts of Environmental Policy Instruments on Technological Change, Environment Directorate Centre for Tax Policy and Administration, OECD, 2007 OECD: Impacts of Environmentally Related Taxes on Technological Development, draft agenda, 10th Joint Meeting of Taxation and Environmental Experts, Rome, 5 October 2006 OECD: Taxation and the Environment - Complementary Policies, OECD, Paris 1993 OECD: The Political Economy of Environmentally Related Taxes, OECD, Paris 2006 Okey, T.A., Wright B.A.: Sufficient Fuel Taxes Would Enhance Ecologies, Economies and Communities, Ecological Economics 53 (2005) 1 - 4, Elsevier, 2005 Ottová, J.: Dopady ekologické daňové reformy na domácnosti, diplomová práce, Vysoká škola ekonomická, Praha 2001 Ottová, J.: Směrnice 2003/96/ES a její dopady na podniky, sborník ze semináře „Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí“, Univerzita Pardubice 2005 Pavel, J., Brůha, J., Čamrová, L., Foltýnová, H., Hadrabová, A., Slavík, J., Ščasný, M., Tošovská, E.: Národohospodářské modely dopadu opatření politiky životního prostředí na makroekonomické agregáty v České republice, VaV 1C/4/42/04, Závěrečná zpráva o řešení projektu v letech 2004 a 2005, IEEP, Praha, listopad 2005 Pelzbauerová, V.: Základy strukturní analýzy, Vysoká škola ekonomická, Praha 1996 Pigou, A.C.: The Economics of Welfare, London, Macmillan 1932

147

Popp, D.: Induced Innovation and Energy Prices, American Economic Revue 92, 160 – 180, 2000 Porter, M., van der Linde, C.: Toward a New Conception of the Environment Competitiveness Relationship, Journal of Economic Perspectives, Vol. 9, No. 4, 1995 Rajah, N., Smith, S.: Distributional Aspects of Household Water Charges, Fiscal Studies, 14 (2), (1993), 86 – 108, 1993 Ramsey, F.: A Contribution to the Theory of Taxation, The Economic Journal, 37, 47 – 61, 1928 Roberts, D., Farrington D. G., Martin, S.: The Distributional Impacts of Fuel Duties: The Impact on Rural Households in Scotland, Regional Studies, 33 (3), 281–8, 1999 Rothbard, M.N.: Ekonomie státních zásahů, Liberální institut, Praha 2001 Řízková, M.: Adressing Competitiveness Issues Over Environmental Regulation, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií, Praha 2005 Sahlin, J., Ekvall, T., Bisaillon, M., Sundberg, J.: Introduction of a Waste Incineration Tax: Effects on the Swedish Waste Flow, Resources, Conservation and Recycling, Volume 51, Issue 4, 827-846, 2007 Samuelson, P.A., Nordhaus, W.A.: Ekonomie, Nakladatelství Svoboda, Praha 1991 Serret, Y., Johnstone, N.: The Distributional Effects of Environmental Policy, Edward Edgar, OECD, 2006 Speck, S.: Carbon Leakage, COMETR WP 5 Policy Brief, Final COMETR Workshop, 21.3.2007, Bruxelles, 2007 Speck, S.: Energy and Carbon Taxes and Their Distributional Implications, Energy policy 27 (1999) 659 – 667, 1999 Stiglitz, J.E.: Ekonomie veřejného sektoru, GRADA, Praha 1997 Šauer, P. a kol.: Náklady na ochranu životního prostředí; Pojetí, efektivnost a optimalizace, Nakladatelství Oeconomica, Praha 2005 Ščasný, M., Brůha, J. a kol.: Dopady a vazby ekologické daňové reformy na politiku životního prostředí, základní makroekonomické parametry, systém veřejných financí, vybrané sektory ekonomiky a domácností – Závěrečná zpráva projektu VaV/320/9/03: řešitelé Centrum pro otázky životního prostředí - Karlova univerzita a Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Fakultě národohospodářské VŠE; Praha 2004 148

Ščasný, M., Brůha, J.: Predikce sociálních a ekonomických dopadů návrhu první fáze ekologické daňové reformy České republiky, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova v Praze, 15. dubna 2007 Štěpánek, Z.: Ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí, skripta, Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 1997 Vehmas, J., Kaivo-oja J., Luukkanen, J., Malaska, P.: Environmental Taxes on Fuels and Electricity – Some Experiences from the Nordic Countries, Energy Policy 27 (1999) Wier, M., Birr-Pedersen, K., Jacobsen, H. K., Klok, J.: Are CO2 Taxes Regressive? Evidence from the Danish Experiences, Ecological Economics 52, 239-251, 2005 Xepapadeas, A., de Zeeuw, A.: Environmental Policy and Competitiveness: The Porter Hypothesis and the Composition of Capital, Journal of Environmental Economics and Management, 165 – 182, 1999 Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

149

Příloha Přehled sekcí, subsekcí a oddílů Odvětvové klasifikace ekonomických činností A ZEMĚDĚLSTVÍ, MYSLIVOST, LESNICTVÍ 01 - Zemědělství, myslivost a související činnosti 02 - Lesnictví a související činnosti B RYBOLOV A CHOV RYB 05 - Rybolov, chov ryb a související činnosti C TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN CA TĚŽBA ENERGETICKÝCH SUROVIN 10 - Těžba uhlí, lignitu a rašeliny 11 - Těžba ropy, zemního plynu a související činnosti kromě průzkumných vrtů 12 - Těžba a úprava uranových a thoriových rud CB TĚŽBA OSTATNÍCH NEROSTNÍCH SUROVIN 13 - Těžba a úprava ostatních rud 14 - Těžba a úprava ostatních nerostných surovin D ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL DA VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ 15 - Výroba potravinářských výrobků a nápojů 16 - Výroba tabákových výrobků DB VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ 17 - Výroba textilií a textilních výrobků 18 - Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin DC VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ 19 - Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi DD ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ KROMĚ NÁBYTKU 20 - Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků DE VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK 21 - Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 - Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů DF VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY 23 - Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy DG VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN

150

E

F G

H I

24 - Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ 25 - Výroba pryžových a plastových výrobků DI VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ 26 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků 28 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) DK VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J. N. 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. DL VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ 30 - Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 - Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 32 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů 33 - Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů DM VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ 34 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů 35 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení DN ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL J. N. 36 - Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. 37 - Recyklace druhotných surovin VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU A VODY 40 - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie 41 - Shromažďování, úprava a rozvod vody STAVEBNICTVÍ 45 - Stavebnictví OBCHOD; OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL A VÝROBKŮ PRO OSOBNÍ POTŘEBU… 50 - Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot 51 - Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) 52 - Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ 55 - Ubytování a stravování DOPRAVA, SKLADOVÁNÍ A SPOJE 60 - Pozemní a potrubní doprava 61 - Vodní doprava 62 - Letecká a kosmická doprava

151

Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur 64 - Spoje FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ 65 - Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování 66 - Pojišťovnictví a penzijní financování kromě povinného sociálního zabezpečení 67 - Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ A PRONÁJMU; PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI 70 - Činnosti v oblasti nemovitostí 71 - Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost 72 - Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 - Výzkum a vývoj 74 - Ostatní podnikatelské činnosti VEŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 75 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení VZDĚLÁVÁNÍ 80 - Vzdělávání ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE; VETERINÁRNÍ ČINNOSTI 85 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti OSTATNÍ VEŘEJNÉ, SOCIÁLNÍ A OSOBNÍ SLUŽBY 90 - Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti 91 - Činnosti odborových, profesních a podobných organizací j. n. 92 - Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 - Ostatní činnosti ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ 95 - Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu 96 - Činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky pro vlastní potřebu 97 - Činnosti domácností poskytujících blíže neurčené služby pro vlastní potřebu EXTERITORIÁLNÍ ORGANIZACE A INSTITUCE 99 - Exteritoriální organizace a instituce 63 -

J

K

L M N O

P

Q

152