VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU

Kulturní a přírodní dědictví Posázaví – podmínky možností rozvoje cestovního ruchu Diplomová práce

Autor: Lucie Jonáková Vedoucí diplomové práce : PhDr. Jarmila Netková

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci jsem vypracovala samostatně a použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu pramenů. V Praze dne .......................

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat PhDr. Netkové za trpělivost a cenné rady a připomínky při vedení diplomové práce, panu Václavu Pošmurnému, pracovníkům informačních center Posázaví a oddělení cestovního ruchu odboru regionálního rozvoje Úřadu Středočeského kraje v Praze za poskytnutí podkladových materiálů pro tuto práci. Autorka

OBSAH Úvod 1 Vývoj cestovního ruchu v České republice po roce 1989 ……………………………………..1 1.1 Příjezdový cestovní ruch …………………………………………………………………………1 1.2 Výjezdový cestovní ruch ………………………………………………………………………...4

1.3 Devizové příjmy z cestovního ruchu a výdaje ...............................................................................4 1.4 Zhodnocení vývoje cestovního ruchu České republiky od roku 1989 …………………………...6 2 Charakteristika regionu ………………………………………………………………………..7 2.1 Geografické vymezení …………………………………………………………………………...7 2.2 Horopis …………………………………………………………………………………………..7 2.3 Vodopis …………………………………………………………………………………………..8 2.4 Klimatické podmínky ……………………………………………………………………………8 2.5 Flóra a fauna ……………………………………………………………………………………..8 2.6 Historický vývoj …………………………………………………………………………………9 2.7 Demografické a ekonomické ukazatele ………………………………………………………...11 3 Analýza přírodních předpokladů …………………………………………………………….14 3.1 Chráněná území ………………………………………………………………………………...14 3.1.1 Chráněné krajinné oblasti ………………………………………………………………………14 3.1.2 Maloplošná zvláště chráněná území ……………………………………………………………15 3.2 Řeka Sázava …………………………………………………………………………………….16 3.3 Naučné stezky …………………………………………………………………………………..16 4 Analýza kulturně historických předpokladů ………………………………………………..21 4.1 Kulturně historické památky ……………………………………………………………………21 4.1.1 Hrady a jejich zříceniny ………………………………………………………………………...21 4.1.2 Tvrze ……………………………………………………………………………………………24 4.1.3 Zámky …………………………………………………………………………………………..25 4.1.4 Církevní památky ……………………………………………………………………………….30 4.1.5 Židovské památky ……………………………………………………………………………...33 4.1.6 Technické památky ……………………………………………………………………………..33 4.1.7 Rozhledny ………………………………………………………………………………………34 4.1.8 Lidová architektura ……………………………………………………………………………..35 4.2 Kulturní zařízení a kulturní akce ……………………………………………………………….35 4.2.1 Kulturní zařízení ………………………………………………………………………………..35 4.2.2 Kulturní akce ……………………………………………………………………………………39 4.2.3 Sportovní zařízení a sportovní akce …………………………………………………………….41 5 Cestovní ruch podle převažující motivace účasti ……………………………………………43 5.1 Kulturně poznávací cestovní ruch ………………………………………………………………43 5.2 Sportovně orientovaný cestovní ruch ………………………………………………………….43 5.3 Další druhy turistiky …………………………………………………………………………...51 5.4 Cestovní ruch s dobrodružnými motivy ………………………………………………………..54 5.5 Cestovní ruch s profesními motivy …………………………………………………………….54 5.6 Rekreační cestovní ruch a druhé bydlení ………………………………………………………55 6 Turistická infrastruktura …………………………………………………………………….64 6.1 Doprava ………………………………………………………………………………………...64 6.2 Ubytovací služby ……………………………………………………………………………...68 6.3 Stravovací služby ……………………………………………………………………………...71 6.4 Informační centra ………………………………………………………………………………72 7 Podpora rozvoje cestovního ruchu …………………………………………………………..74 7.1 Podpora cestovního ruchu ze strany státu a kraje ……………………………………………...74 7.2 Propagace ………………………………………………………………………………………82 8 Analýza SWOT ……………………………………………………………………………….88 8.1 Návrhy a doporučení pro budoucí vývoj ……………………………………………………….91 9 Závěr …………………………………………………………………………………………...95 Seznam použité literatury …………………………………………………………………………..98

Úvod Cestovní ruch lze zařadit mezi nejperspektivnější a nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví národních ekonomik třetího tisíciletí. Významnou úlohu má v zaměstnanosti obyvatelstva i ve vytváření nových podnikatelských příležitostí. Představuje současně i důležitý finanční zdroj národních i regionálních ekonomik, podporuje tím rozvoj území a činí

jej atraktivnějším. Cestovní ruch se často stává prostředkem rozvoje i jinak celkově zaostalejších oblastí. Rostoucí význam cestovního ruchu v České republice prokazují i statistiky Českého statistického úřadu a České národní banky v podobě růstu devizových příjmů, podílu na českém exportu a hrubém domácím produktu. V důsledku pozitivního vlivu na ekonomiku a na růst regionu by mělo být v zájmu každého regionu i obce usilovat o své zatraktivnění a zvýšení počtu svých návštěvníků a tím i přispění k rozvoji cestovního ruchu. Je také nezbytné, aby byla této oblasti věnována odpovídající pozornost ze strany státu. Jaké existují možnosti pro rozvoj cestovního ruchu v regionu Posázaví rozkládajícím se jižně až jihovýchodně od Prahy. Jaké přírodní a kulturně historické atraktivity se zde nacházejí? Je k dispozici dostateční infrastruktura cestovního ruchu? Má tento region předpoklady a podmínky pro svůj další rozvoj? Odpověď na tyto otázky by měla dát předkládaná diplomová práce. Předpokládám, že Posázaví je přitažlivé pro návštěvníky nejen díky svému přírodnímu a kulturnímu bohatství, ale i v dalších ohledech, což chci prokázat. Tento region jsem poznávala již v dětství během svých prázdninových pobytů a i v dalších letech se stal častým cílovým místem mých krátkodobějších výletů. Nejprve je nutné vymezit region v Posázaví, který bude předmětem zkoumání a charakterizovat jej prostřednictvím jeho umístění, klimatu, historického vývoje a ekonomických a demografických údajů. Dalším krokem bude zmapování přírodních a kulturně historických atraktivit, které jsou považovány za nejdůležitější pro rozvoj cestovního ruchu v určené oblasti, a zjištění, jaké druhy turistiky jsou zde nejvíce zastoupeny a mají perspektivu do budoucna. Neoddělitelnou součástí rozvoje cestovního ruchu je zajištění kvalitní infrastruktury služeb. Dalším úkolem proto bude určit počet, rozmístění a kvalitu ubytovacích a stravovacích zařízení, informačních center a dopravní dostupnost regionu. Následně bude nutné zjistit, které instituce se na rozvoji cestovního ruchu a růstu analyzovaného regionu podílejí a jakým způsobem. Získané informace a podrobná analýza regionu pomohou určit perspektivy rozvoje cestovního ruchu v Posázaví. Metodický postup Při psaní této práce jsem využila sekundární i primární data. Sekundárními daty jsou informace získávané za jiným účelem a s

řešeným problémem související jen

zprostředkovaně. Tato data jsem čerpala z odborných publikací, knih a brožur. Z publikací a průvodců byly získány informace potřebné k analýze kulturně historických atraktivit - popisy a historie vybraných památek, k charakteristice vodní turistiky.

Z odborné literatury jsou převzaty definice základních termínů ze sféry cestovního ruchu. Významným informačním zdrojem se stal internet. Z webových stránek jsem získala nejen informace o aktuálních nabídkách památek svým návštěvníkům, o kulturních, společenských a sportovních akcích konaných v regionu, ale i řadu důležitých statistických dat vztahujících se např. ubytovacím zařízením. Jako doplňkové zdroje mohu uvést brožury vydané obecně prospěšnou společností Posázaví, mapy pro pěší turisty a cykloturisty, propagační materiály hradů, zámků, muzeí apod. Data získaná při řešení zadaného problému šetřením „v terénu“ se označují jako primární. Cenné aktuální informace pro tuto práci mi v rozhovoru poskytl pan Václav Pošmurný, ředitel výše zmíněné společnosti Posázaví. Týkají se problematiky podpory a propagace cestovního ruchu v regionu a programů Leader zde aplikovaných. Pracovníci oddělení cestovního ruchu odboru reginálního rozvoje Úřadu Středočeského kraje mi podali informace o formách podpory rozvoje cestovního ruchu ze strany kraje. Také řadu informací o návštěvnosti památek a infocenter jsem zjistila při jejich osobní návštěvě nebo při návštěvě příslušných infocenter. Práce je v samotném textu a především v příloze doplněna tabulkami, mapkami a fotografiemi vybraných atraktivit analyzovaného regionu.

1 Vývoj cestovního ruchu v České republice po roce 1989 Úvodní kapitola je věnována vývoji cestovního ruchu především v posledním desetiletí. Je rozdělena do podkapitol týkajících se příjezdového a výjezdového cestovního ruchu, devizových prostředků a závěrečného shrnutí, v kterém jsou naznačeny určité směry vývoje, jimiž se cestovní ruch u nás prozatím ubírá.

Po roce 1989 cestovní ruch u nás doznal v důsledku změn politických, společenských a ekonomických poměrů významných kvantitativních i kvalitativních

proměn. Pád tzv.

železné opony usnadnil poznávání jiných zemí nejen českým, resp. československým občanům, ale otevřel dveře také zahraničním návštěvníkům, především ze západních zemí. Tyto skutečnosti dokládají i statistická data, přestože často nepřesná a obtížněji srovnatelná.

1.1 Příjezdový cestovní ruch V rámci příjezdového cestovního ruchu zaznamenává Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) celkové počty cizinců, kteří překročí hranice naší republiky, a dále eviduje příjezdy (počty) zahraničních turistů do ubytovacích zařízení. Následující tabulka ukazuje počty příjezdů zahraničních návštěvníků a jejich meziroční srovnání. tabulka č.1 : rok 198 198 7 198 8 199 9 199 0 199 1 199 2 199 3 199 4

Příjezdy zahraničních návštěvníků do ČR (1987 – 2005) v mil. osob a jejich meziroční srovnání počet příjezdů 21,8 24,5 29,6 36,6 50,9 69,4 71,7 101,1 98,1

5 Zdroj: ČSÚ

rok 199 199 6 199 7 199 8 200 9 200 0 200 1 200 2 200 3 200 4

počet příjezdů 109,4 107,9 102,8 100,8 104,2 103,1 97,6 95,0 95,9 100,5

rok 1988/87 1989/88 1990/89 1991/90 1992/91 1993/92 1994/93 1995/94 1996/95

index v % 112,39 120,82 123,65 139,07 136,35 103,31 141,0 97,03 111,52

rok 1997/96 1998/97 1999/98 2000/99 2001/00 2002/01 2003/02 2004/03 2005/04

index v % 98,63 95,27 98,05 103,37 98,94 94,67 97,33 100,95 104,80

5

Z obou tabulek je patrné, že mezi lety 1989 a 2005 došlo ke značnému nárůstu počtu přijíždějících osob. Příčinou bylo otevření státních hranic a s tím související zájem zahraničních návštěvníků o cestování do postkomunistických zemí, které pro ně byly po desetiletí nepříliš známé a které stály za prozkoumání. Nepřijížděli pouze kvůli poznání turisticky zajímavých míst, ale častokrát kvůli možnostem levných nákupů zboží a služeb. Od roku 1989 do roku 1994 je zaznamenáván nepřetržitý a výrazný nárůst počtu návštěvníků, což zapříčinila především zmíněná atraktivita „nepoznané“ země. Léta růstu střídají roky jisté stagnace. V roce 1995 dokonce návštěvnost klesá – důvodem je zřejmě zavedení povinné minimální výměny zahraniční měny za domácí. Následný rok 1996 zaznamenal doposud nejvyšší návštěvnost, a to 109,4 mil. osob. Další roky provází opět poklesy, které vytvářejí určité kolísání okolo běžné úrovně návštěvnosti, které bude patrně přítomné i nadále, pokud rozvoj cestovního ruchu neovlivní razantní změny. Oscilaci mohou také způsobovat cyklické výkyvy v národních ekonomikách jednotlivých zemí.

Určitým přelomovým rokem pro vývoj cestovního ruchu u nás se stal rok 2002, kdy republiku zasáhly rozsáhlé povodně. Tato skutečnost se projevila i v počtu zahraničních návštěvníků, došlo k poklesu téměř o 5,5 mil. osob oproti roku 2001 na 97,6 mil osob. To je současně i v meziročním srovnání největší pokles od roku 1989. Také roky 2003 a 2004 zaznamenaly další pokles, resp. mírný nárůst v letech 2004 a 2005. Počty návštěvníků zde nedosahují (kromě 2005) hodnoty sta milionů osob, typické pro léta 1996 – 2001. Od roku 1992 do roku 2005 se počet ubytovaných zahraničních hostů více než zdvojnásobil, jak uvádí následující tabulka. Tento údaj však může být částečně zkreslený, protože v něm nejsou započteni turisté, kteří se neubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních, ale např. u příbuzných, známých, v pronajatých bytech apod., nebo pokud turista cestoval po České republice a během pobytu měnil ubytování. tabulka č. 2 :

Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních v ČR v letech 1992 - 2005 počet návštěvníků

počet

průměrná délka pobytu

hostů 2 609 208 2 671 736 3 036 473 3 381 186 4 558 322 4 975 658 5 482 080 5 609 700 4 666 305 5 193 973 4 579 015 5 07 5756 6 061 225 6 336 128

přenocování 6 608 914 7 376 753 8 610 792 10 326 744 14 186 177 15 669 609 16 932 657 16 857 147 16 470 602 16 853 859 14 588 797 16 510 618 18 980 462 19 595 035

3,5 3,8 3,8 4,1 4,1 4,1 4,1 4,0 4,5 4,2 4,2 4,3 4,1 4,1

199 199 2 199 3 199 4 199 5 199 6 199 7 199 8 200 9 200 0 200 1 200 2 200 3 200 4 Zdroj:ČSÚ 5

Za sledované období se průměrná délka pobytu prodloužila téměř o jeden den, maxima 4,5 dne bylo dosaženo v roce 2000. V následujících letech pak mírně klesá na 4,1 dne v loňském roce. Mezi lety 1992 a 1999 se počet ubytovaných hostů trvale zvyšoval. Následuje období kolísání. Rok 2002 evidují statistiky jako výrazně slabší než předchozí roky, a to i přesto, že se Česká republika stala místem konání několika akcí mezinárodního významu, např. zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky nebo projekt Praha – evropské město kultury. Za hlavní příčiny tohoto poklesu lze považovat změnu metodiky evidence ČSÚ a povodně. Počet přenocování dosáhl maxima téměř 17 mil. již v roce 1998 a poté po určitém kolísání přesáhl 19,5 mil.v roce 2005.

Údaje ČSÚ sledující počty ubytovaných hostů podle jejich národnosti ukazují, že v roce 2005 nejvíce přenocujících pocházelo z Německa (25,4%), za nimi se umístili Britové (10,4%) a třetí místo patří Italům (6,4%). Na dalších místech následují občané USA (4,8%), Nizozemí (4,7%) a Slovenska (4,1%). V tomto roce zde strávili nejvíce dnů Rusové, a to 6,6 dne, následují Němci a Nizozemci se 4,7 dny a Španělé s 4,2 dny. Vývoj počtu zahraničních turistů v jednotlivých krajích je nutné rozdělit do dvou období, poněvadž údaje od roku 1992 do roku 1999 jsou evidovány za staré kraje a od roku 2000 za kraje nové. V počátečních letech směrovala převážná většina turistů svůj pobyt do hlavního města. V letech 1998 a 1999 tento podíl začal klesat ve prospěch ostatních krajů, ale prvenství si Praha udržela. Druhým nejnavštěvovanějším krajem se stal v roce 1992 Jihomoravský kraj a třetím Západočeský. Po vzniku nových krajů si vedoucí pozici nadále zachovává Praha, následovaná v roce 2000 Karlovarským a Jihomoravským krajem. V roce 2005 zůstalo druhé i třetí místo neměnné. Umístění Středočeského kraje (v němž se nalézá analyzované území Posázaví) během uvedených let 2000 až 2005 podle údajů ČSÚ osciluje mezi 5. až 7. místem, přičemž v roce 2002 zaznamenává pokles o 65 064 turistů oproti 2001. V následujících dvou letech opět počet turistů narůstá, ale v roce 2005 následuje další pokles oproti 2004 o 37 298 turistů. Jako poslední zde je uvedena statistika týkající se sezónnosti příjezdového cestovního ruchu v České republice. Sezónnost má do značné míry vliv na cestovní ruch a týká se zejména volných kapacit v ubytovacích zařízeních. Údaje o příjezdech v jednotlivých měsících, které ČSÚ sleduje až od roku 1994 naznačují, že příjezdy turistů do ČR se nevyznačují extrémními sezónními rozdíly, ale určitá nerovnost zde existuje. Nejnižší počty turistů jsou vykázané za měsíce listopad až únor. Naopak nejvíce turistů přijíždí v průběhu července, srpna a září (v roce 2005 to byly podíly 11,6%, 12,4% a 9,9%).

1.2 Výjezdový cestovní ruch Sledujeme-li výjezdy českých občanů do zahraničí a porovnáme jejich vývoj s příjezdy zahraničních návštěvníků, je ihned zřejmé, že v prvních letech po otevření hranic počty výjezdů našich občanů narůstaly výraznějším tempem než příjezdy ( v meziročních srovnáních). V roce 1994 se tento trend mění a oscilaci lze pozorovat u příjezdů i výjezdů. Celkově však do České republiky přijíždí více návštěvníků, než kolik domácích občanů vycestuje. tabulka č.3: rok 1989

Výjezdy českých občanů 1987-2005 (v mil. osob) a jejich meziroční srovnání počet 7,8

rok 1997

počet 46,1

rok 1990/89

index v % 171,79

rok 1998/9 7

index v % 94,58

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996

13,4 30,7 32,6 31,0 45,8 44,9 48,6

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

43,6 40,0 38,2 36,2 34,3 36,1 36,7 36,2

1991/90 1992/91 1993/92 1994/93 1995/94 1996/95 1997/96

229,10 106,19 95,09 147,74 98,03 108,24 94,86

1999/9 2000/9 8 2001/0 9 2002/0 0 2003/0 1 2004/0 2 2005/0 3

91,74 95,50 94,76 94,75 99,30 101,52 98,70

4

Zdroj: ČSÚ

Do roku 1996 kromě dvou výjimek trvale narůstal počet vycestování českých občanů do zahraničí. První z nich je rok 1993, kdy se nesledovala státní hranice se Slovenskem a došlo k určitému zkreslení statistiky. Počet výjezdů tak reálně nepoklesl. Nárůst tedy probíhal až do roku 1996, kdy počet vycestování dosáhl svého maxima. Následuje každoroční pozvolný pokles – v roce 2002 se ocitl počet výjezdů téměř na úrovni roku 1992. Tento trend nejspíše způsobil oslabující prvotní zájem o zahraniční dovolenou vyvolaný tehdejším otevřením hranic. Svůj podíl také mohla mít zhoršující se ekonomická situace řady českých domácností a rovněž četné krachy cestovních kanceláří, nebo v současné době určitý růst zájmu o dovolenou v České republice.

1.3 Devizové příjmy z cestovního ruchu a výdaje V ekonomikách jednotlivých zemí má cestovní ruch důležitou úlohu ve vztahu k platební bilanci. Těm zemím, které nedisponují dostatečnými zdroji světově poptávaných nerostných zdrojů, může znatelně pomoci v přílivů devizových prostředků. Je tomu tak i v České republice, kde příjmy z cestovního ruchu dlouhodobě převyšují výdaje na něj.

tabulka č. 4: Devizové příjmy a výdaje na cestovní ruch v letech 1992-2005 Ukazatel 199 v mld 1993 4 USD Příjmy 1,6 2,2 Výdaje 0,5 1,6 Bilance 1,1 0,6 Zdroj:Česká národní banka

199

199

199

199

199

200

200

200

200

200

5

6

7

8

9

0

1

2

3

4

2,9 1,6 1,3

4,1 3,0 1,1

3,6 2,4 1,2

3,9 1,9 2,0

3,2 1,5 1,7

3,0 1,3 1,7

3,1 1,4 1,7

2,9 1,6 1,3

3,6 1,9 1,7

4,2 2,3 1,9

2005 4,6 2,4 2,2

Vývoj devizových příjmů vykazoval do roku 1996 rostoucí trend a pak do roku 2002 měl tendenci klesat. K obratu dochází následující rok a v roce 2005 bylo dosaženo maxima devizových příjmů ve výši 4,6 mld. USD. Devizové výdaje do roku 1996 rovněž narůstaly a pak klesaly. V roce 2001 se situace obrací a výdaje roku 2005 ve výši 2,4 mld. USD jsou druhé nejvyšší za sledované období. Bilance příjmů a výdajů je za toto období neustále pozitivní a vykazuje přebytky. Z údajů mj. nepřímo plyne, že Česká republika je zemí

aktivního cestovního ruchu, tedy mnohem více zahraničních návštěvníků přijíždí než jaký počet výjezdů realizují čeští občané. Sledujeme-li podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na některých zkoumaných makroekonomických ukazatelích, je situace následující: v roce 2005 se devizové příjmy podílely 3,8% na HDP, 5,9% na exportu a 43,0% na celkových devizových příjmech ze služeb. Od roku 1993 do 1996 vzrostl podíl z příjmů na CR na HDP z 5% na 7,1% a rok 2006 tak zaznamenal nejvyšší podíl příjmů na HDP. V dalších letech docházelo k neustálému poklesu až na 4,0% a 3,9% roku 2002, resp. 2003 a 2004, kdy se projevily následky povodní. Důvodem je ale i neustálý růst absolutní výše HDP v běžných cenách a trvalý pokles absolutní výše devizových příjmů. Podíl devizových příjmů z CR na exportu byl nejvyšší rovněž v roce 1996, ale např. v roce 2005 dosáhl pouze 54% úrovně z roku 1993. Zatímco roku 1993 přicestovalo do ČR 71,7 mil. osob, v roce 2005 to bylo téměř 100,5 mil. návštěvníků. Nepříznivý vývoj této statistiky je však dán především stálým růstem celkových exportních příjmů. Podíl na devizových příjmech ze služeb celkem byl nejvyšší v roce 1997, od té doby klesá s výjimkou let 2001 a 2003. tabulka č. 5: Podíl na: HDP Exportu d.příjmech ze služeb Zdroj: ČNB

Podíl devizových příjmů z cestovního ruch na HDP, exportu a deviz. příjmech ze služeb v %

199

199

199

199

199

199

199

200

200

200

200

200

3 5,0 11,0

4 5,6 14,0

5 5,5 13,4

6 7,1 18,6

7 6,9 16,3

8 6,4 15,0

9 5,3 12,0

0 5,4 10,3

1 5,1 9,3

2 4,0 7,7

3 3,9 7,3

4 3,9 6,3

33,0

43,2

42,8

49,8

50,9

50,6

44,8

43,5

43,8

41,7

45,8

43,6

2005 3,8 5,9 43,0

1.4 Zhodnocení vývoje cestovního ruchu České republiky od roku 1989 Od pádu komunistického režimu v roce 1989 do konce roku 2005 se počet přijíždějících zahraničních návštěvníků více než ztrojnásobil, přičemž nejvíce příjezdů uskutečnili v roce 1996. Nárůst způsobila určitá neznámost postsocialistických zemí. Počáteční silný nárůst se ale od roku 1996 snižuje a dlouhodobě by měl kolísat okolo úrovně 100 mil. osob ročně. Rovněž počty výjezdů se několikanásobně zvýšily, mezi lety 1989 a 2005 se téměř zpětinásobily. Nejvyšší počet výjezdů se uskutečnil také v roce 1996 a od té doby má spíše klesající tendenci. To má souvislost s vytrácením počátečního nadšení z možnosti cestovat, s množstvím disponibilních finančních prostředků domácností a také s růstem nedůvěry ve služby cestovních kanceláří, z nichž některé zanikají. Průměrná délka pobytu zahraničních návštěvníků se za sledované období prodloužila téměř o 1 den, konkrétně na 4,1 dne pobytu. Nejvíce přenocujících turistů přijíždí z Německa,

Velké Británie a Itálie. Co se týká návštěvnosti krajů, vedoucí místo si udržuje Praha, následovaná kraji Karlovarským a Jihomoravským. Středočeský kraj se v této statistice v roce 2004 umístil na 6. pozici. Projevuje se zde i sezónnost, přestože je pro ČR typická městská turistika charakterizovaná relativně rovnoměrnou návštěvností v průběhu roku. Nejnižší počty ubytovaných osob jsou vykázány za listopad až únor a naopak nejvyšší za červenec až září. Platební bilance vykazuje v oblasti cestovního ruchu dlouhodobé pozitivní saldo, poněvadž domácích občanů vycestuje méně než zahraničních návštěvníků přijíždí. V ČR tak převažuje aktivní cestovní ruch. Podíl cestovního ruchu na celkovém exportu činil v roce 200 téměř 6% a nelze přehlédnout ani podíl na celkových devizových příjmech ze služeb představující v roce 1997 až 50,9%. Předchozí údaje zřetelně poukazují na významnou úlohu cestovního ruchu v naší národní ekonomice. Pro jeho hodnocení v rámci republiky však není k dispozici dostatečné množství statistik a řada dat je obtížně srovnatelná, např. kvůli přerušení časových řad, způsobeným vznikem nových územně správních celků a s tím spojenou změnou metodiky ČSÚ.

2 Charakteristika regionu 2.1 Geografické vymezení Pojem Posázaví zahrnuje poměrně rozsáhlé území od pramene řeky Sázavy u rybníka Velké Dářko v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy po ústí do Vltavy u obce Davle jižně od Prahy. Celková délka toku Sázavy je 224,6 km.1 Oblast Posázaví patří mezi šest turistických regionů Středočeského kraje tak, jak jsou vymezeny agenturou CzechTourism. Podle této agentury je Posázaví součástí marketingového turistického regionu Okolí Prahy a součástí turistické oblasti Střední Čechy - Jihovýchod. Zmapování a zhodnocení celé této části z hlediska využitelnosti pro cestovní ruch by bylo nesnadné, proto byla pro účely této práce zvolena pouze její část. Oblast je ohraničena spojnicí těchto sídel: Petrov, Jílové u Prahy, Kamenice, Ondřejov, Sázava na severu, Rataje 1

Novák, I.: Vodácký průvodce, Zlín, SHOCart 2002, str. 2

nad Sázavou, Český Šternberk, Vlašim na východě, Louňovice pod Blaníkem, Votice na jihu a Neveklov, Netvořice a Davle na západě. Oblast je současně určena tokem Sázavy o délce 75,5 km. Střední a dolní tok řeky na vytyčeném území Posázaví zasahuje do pěti územních celků NUTS2 4, dříve okresů: Benešov, Praha-východ a Praha-západ, Kolín, Kutná Hora. Okresy Praha-západ, Praha-východ a Kolín zasahují ze severu, Kutná Hora z východu a okres Benešov tvoří jižní a západní část.

2.2 Horopis3 Z hlediska horopisu náleží Dolní a Střední Posázaví z velké části do systému Středočeské pahorkatiny, jejího celku Benešovské pahorkatiny a podcelku Dobříšské pahorkatiny. Jihovýchodní část je součástí celku Vlašimské pahorkatiny a podcelku Mladovožické pahorkatiny. je zde typický mírně zvlněný povrch rozčleněný mělkými kotlinkami. Do krajiny se výrazně zařezává jen tok Sázavy. Nejvyšším bodem je vrchol Džbány (688 m. n.m.) západně od obce Jankov. Značná část oblasti je součástí krystalinika a tzv. Českého masívu, který má složitou a pestrou stavbu geologického podloží. Dnešní podoba Posázaví je výsledkem dlouhého vývoje se střídáním období klidného usazování hornin a období tektonického neklidu a horotvorných pochodů. Až koncem třetihor se postupně vyvíjí Sázava i její přítoky do zhruba dnešní podoby. Při dolní Sázavě v okolí obce Jílové se nachází významná naleziště zlatonosných rud, v okolí Stříbrné Skalice a Českého Šternberka naleziště stříbra, mědi, olova,zinku. Kromě nich jsou přítomny naleziště živce a křemene (Ledeč nad Sázavou), lomařského křemene (čerčanské lomy) či vápence (Český Šternberk).

2.3 Vodopis Osu popisované oblasti tvoří řeka Sázava, nejmohutnější přítok Vltavy. Do oblasti vtéká na svém 75,5 km v obci Český Šternberk a pokračuje až k soutoku s Vltavou u obce Davle. Celková délka toku je 224,6 km a rozsáhlé povodí zaujímá plochu 4350 km2 . Většina toku vytváří meandry v hluboko zaříznutém údolí, nejdivočejší je zářez jílovským pásmem z tvrdých hornin na dolním toku. Z obou stran přijímá četné přítoky, přičemž je pro ni typická asymetrie části povodí vůči oběma břehům. Pravobřežní přítoky přitékají z labského povodí a jsou krátké, nejmocnější z nich je Sázavka. Z levobřežních z fr. Nomenclature des Unites Territoriales Statistique (statistické územní jednotky Evropské unie vytvořené pro statistické účely Eurostatu ( 3 Podkapitoly 2.2-2.5 zpracovány podle Novák, I.: Vodácký průvodce, Zlín, SHOCart 2002 a Kolektiv autorů: Turistický průvodce ČSSR, svazek 37 – Okolí Prahy východ, Praha, Olympia 1989 2

přítoků do řeky ústí nejsilnější přítok Želivka, dále Blanice, Konopišťský a Janovický potok. Na vytyčeném území přijímá ještě zleva potoky Křešický, Vodslivský, Benešovský, Svárovský, Brejlovský a Břežanský. Zprava do Sázavy ústí Jevanský potok, Neradovský potok, Vejborka, Mnichovka, Modřanský a Chotouňský potok.

2.4 Klimatické podmínky Území patří ke dvěma různým podnebným oblastem a proto zde nejsou klimatické podmínky jednotné. Západní část se vyznačuje relativně mírnějším podnebím a menším srážkovým množstvím. Směrem k východu a jihovýchodu klima získává ráz Českomoravské vrchoviny, je vlhčí a drsnější a přibývá počet dnů se srážkami a sněhovou pokrývkou. Počasí ovlivňuje poloha krajiny a nadmořská výška. Léto bývá srážkově bohaté, i když v posledních letech s výkyvy. V údolích Sázavy i Blanice se často vyskytují na podzim mlhy. Celkovými klimatickými podmínkami se území Posázaví řadí mezi mírně teplé oblasti. V zimních měsících dosahují teploty -2 až -4 °C, v letním období vystupují na 17 až 19 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je cca 50 až 70, počet letních dnů se pohybuje kolem 40 až 50.

2.5 Flóra a fauna Pro Posázaví je typické velké lesní bohatství, přestože lesnatost je zde nižší (27,4%) než republikový průměr (33,3%). Původně tu rostly lesy bukové, postupem času je vystřídaly porosty smrku a dalších jehličnanů. Rostlinstvo je teplomilné, s ojedinělými místy výskytu u nás vzácných rostlin (kandík, rosnatka, ďáblík). Větší lesní celky jsou bohaté na srnčí i černou zvěř, v oborách na daňky a muflony, místy je hojná liška, kuna, lasička. Z ptáků je vzácný ledňáček, skorec a výr. Ve vodách popisovaného území žije štika, bolen, kapr, okoun a další ryby. V okolí řek je třeba dávat pozor na klíšťata.

2.6 Historický vývoj4 Osídlování Posázaví probíhalo velmi pozvolna. Prehistorické archeologické nálezy (na Blaníku, na Benešovsku, lom Bílý kámen u Sázavy) dokazují jen krátkodobý a nahodilý pobyt člověka. Během keltského osídlení je v okolí Jílového u Prahy rýžováno zlato. V průběhu 5. a 6. století jej postupně osidlují Slované, kteří zakládají osady a hradiště vyvýšeniny a ostrohy. Na přelomu 9. a 10. století vznikl český stát v čele s Přemyslovci. Některé oblasti čeští panovníci propůjčovali šlechtě nebo nově vznikajícím církevním

4

Zpracováno podle: Novák, I.: Vodácký průvodce. Zlín, SHOCart 2002

úřadům. Tento proces hrál důležitou úlohu v dalším osídlení a hospodářském i kulturním rozvoji v Posázaví. Od 11. století dochází k zakládání prvních šlechtických hradů a klášterů na strategických místech a tyto se stávají správními středisky oblasti. Z této doby se dokládají i první písemné zmínky o budovaných osadách, přibývá archeologických nálezů a od 12. století je doprovázejí i stavební památky. Mezi nejvýznamnější správní sídla ve zkoumané oblasti patřila Sázava, hrady Český Šternberk a Týnec nad Sázavou. Celá oblast v okolí Sázavy je osídlena ve 13. století, za nalezišti rud přicházejí stále noví kolonisté. Přestože Posázaví zůstalo převážně zemědělské, začíná se poprvé využívat energie vodního toku, který je přehrazován a budují se na něm mlýny, pily a úpravny rud. Během husitských válek byla většina posázavských měst i obyvatel kališnických a tudíž se větší část oblasti řádění husitů vyhnula, i když některá místa nebyla ušetřena (klášter Sázava, Jílové). Mnoho tvrzí a hradů zničily i války Jiřího z Poděbrad (Konopiště, Český Šternberk) a některé zůstaly neobnoveny (Zbořený Kostelec, Dubá, aj.) Třicetiletá válka znamenala pro oblast zdecimování řady sídel a pokles počtu obyvatel. V následujícím období se znovu daří oživit hospodářství prostřednictvím zemědělství, lesnictví a využitím řeky k rybolovu a jako zdroje energie. Vznikají nové drtírny rud a papírny, ve větších městech první panské i městské pivovary, lihovary a v 18. století první větší manufaktury. Nově byly zakládány i sklárny (Sázava, aj.), které se staly základem tradice sklářství v Posázaví. Pro hospodářství mělo již od 12. století velký význam plavení dřeva. Jeho velký rozvoj nastal v 2. polovině 14. století a voroplavba se i přes svůj úpadek na konci 19.století na Sázavě udržela až do 50. let minulého století. I přes tento rozvoj průmyslu zaměstnávalo většinu obyvatelstva až do poloviny 20. století především zemědělství, dřevařství, sezónní práce v lomech a domácká výroba. Koncem 19. století zemědělci tvořili dvě třetiny obyvatelstva a střední a východní část Posázaví patřila mezi nejchudší a nejzaostalejší oblasti Čech. Výstavba posázavské železnice na přelomu 19. a 20.století, která usnadnila dopravní spojení s rozvinutějšími částmi Čech, podpořila budování nových průmyslových podniků a napomohla k mírnému oživení. Pro oblast byly důležité aktivity rodiny Ringhofferů, kteří v oblasti založili strojírenský podnik a pivovar (Kamenice, Velké Popovice). Zčásti také díky železnici došlo ještě před první světovou válkou k velkému rozmachu turistiky i návštěvnosti Posázaví.

Německá okupace postihla zvláště západní část Posázaví. Na Benešovsku byl zřízen výcvikový prostor jednotek SS a střelnice a u obcí Vrchotovy Janovice a Hradišťko dokonce i koncentrační tábory. Změna politických poměrů po r. 1948 znamenala pro Posázaví velký obrat. Upřednostňování průmyslové výroby a s ní spojená výstavba podniků těžkého průmyslu měly za následek ničení význačných přírodních i kulturně-historických hodnot. Po polovině 70. let docházelo k realizaci sítě tzv. střediskových obcí a byla vytipována střediska místního, obvodního a oblastního významu. Ve vymezeném regionu se staly středisky oblastního významu města Benešov, Vlašim a Votice, středisky místního významu Týnec nad Sázavou, Bystřice, Čerčany, Divišov. Do těchto sídel, a často do nevhodných objektů, byla směřována občanská vybavenost (kulturní domy, prodejny) i další investice, například budování panelových domů či výrobních areálů. Došlo tak k poškození těchto sídel nevhodnými stavebními zásahy, které se obtížně napravují. Nejzřetelnějším dopadem čtyř desetiletí socialismu na bezprostřední okolí Sázavy je nevkusná a v mnoha případech i nepovolená chatová zástavba okolo řeky. I přes tyto negativní zásahy lidské činnosti Posázaví zůstává jednou z turisticky nejvyhledávanějších oblastí. V současné době je Posázaví svým charakterem průmyslově zemědělským regionem. Územně je průmysl soustředěn především do Benešova, Vlašimi, Týnce nad Sázavou a Votic, tedy do největších sídel regionu. Prioritní postavení zde má průmysl strojírenský, v menší míře průmysl potravinářský. Mezi největší firmy dle počtu zaměstnanců patří výrobce munice Sellier & Bellot, a.s., ve Vlašimi, výrobce autoelektroniky TRW Autoelektronika, s.r.o., v Benešově, slévárna odlitků METAZ, a.s. Týnec nad Sázavou, zpracovatel mléka Danone, a.s., v Benešově a

výrobce motocyklů JAWA Moto, spol. s.r.o. v Týnci nad Sázavou.

Zastoupeny jsou také stavební a dřevozpracující firmy. Z hlediska přírodních podmínek pro zemědělskou výrobu patří region k relativně méně významným územím v republice, s lepšími podmínkami v jeho severní části. Předpokládá se zde postupné zatravňování a zalesňování části orné půdy, vytváření vhodných podmínek pro ekologické zemědělství a agroturistiku s doplňkovým zaměřením na služby, údržbu krajiny a ochranu životního prostředí5. Nerovnoměrné rozmístění průmyslu (zejména v jižní a východní části území) a méně příznivé podmínky pro zemědělství na straně jedné a současné soustředění cenných přírodních a kulturně historických atraktivit poskytují regionu řadu příležitostí k rozvoji cestovního ruchu.

5

Zdroj: Strategie rozvoje Posázaví, www.posazavi.com

2.7 Demografické a ekonomické ukazatele Sociálně ekonomická charakteristika Středočeského kraje, která se odráží mimo jiné i v sektoru cestovního ruchu, je významně utvářena jeho polohou, historií a kulturou. Středočeský kraj je územím s rozsáhlými venkovskými oblastmi a tomu odpovídající infrastrukturou, krajem s vysoce rozvinutou průmyslovou i zemědělskou výrobou, ale i krajem s ceněnými přírodními oblastmi a vysokým potenciálem historickým a kulturním. Zároveň jej dosti poznamenala lidská činnost a projevuje se u něj nepříznivý demografický vývoj. Následující tabulka uvádí základní demografické údaje vztahující se ke zkoumané oblasti. Okres Benešov je největší svou rozlohou ze sledovaných okresů, ale i v celém Středočeském kraji. Současně má i nejřidší osídlení a nejvyšší počet obcí. Okresem nejmenším a zároveň s nejvyšším počtem obyvatel je Praha-východ. To se projevuje nejvyšší hustotou obyvatel na km2. Ve srovnání s ostatními kraji má Středočeský kraj nejvíce obcí a také nejvíce obcí se statutem města. Má ale také nejvyšší podíl venkovského obyvatelstva v republice, což se projevuje jeho venkovským charakterem. tabulka č. 6: Kraj a okresy Středočeský kraj Benešov Kolín Kutná Hora Praha-východ Praha-západ Zdroj: ČSÚ

Základní demografické údaje (k 1.1.2005) Rozloha v km2 11 015 1 524 846 917 584 586

Počet obyvatel 1 146 343 93 293 96 108 73 265 104 216 93 154

Hustota obyv./km2 104 63 114 80 178 159

Počet obcí

Počet měst

1 146 115 100 88 91 80

73 7 7 4 7 8

Mezi výrazně zemědělské lze zařadit okresy Benešov a Kutnou Horu. Díky velké rozloze zemědělské půdy je pro Středočeský kraj příznačný vyšší počet zaměstnanců v zemědělství, přičemž opominout nelze ani průmyslovou výrobu. Následující tabulka ukazuje průměrný věk obyvatelstva ve sledovaných okresech. je z ní zřejmé, že průměrný věk mezi okresy Praha-východ a Praha-západ nezaznamenává výraznější výkyvy, pouze v okresech Benešov, Kolín a Kutná Hora průměrný věk převyšuje 40 let. Ve srovnání s údaji za Českou republiku je průměrný věk ve Středočeském kraji vyšší. tabulka č. 7:

Průměrný věk obyvatelstva Kraj, okresy Středočeský kraj Benešov

Průměrný věk obyvatelstva k 31.12.2003 39,8 40,0

Kolín Kutná Hora Praha-východ Praha-západ Zdroj: ČSÚ

40,5 40,4 39,5 39,6

Další tabulka shrnuje údaje o nezaměstnanosti a průměrné měsíční mzdě v jednotlivých sledovaných okresech. Vyšší míra nezaměstnanosti je evidována v okresech Kutná Hora a Kolín, kde převyšuje krajský průměr. Nejnižší hodnoty ze sledovaných okresů zaznamenávají Praha-východ a Praha-západ. Průměrná měsíční mzda je ve Středočeském kraji druhá nejvyšší v republice. Nejnižší průměrnou mzdu vykazuje okres Benešov, mírně podprůměrnou ve srovnání s krajským průměrem Kolín a Kutná Hora. Ve zbylých okresech jsou oba údaje nadprůměrné.

tabulka č. 8: Nezaměstnanost a průměrná měsíční mzda Nezaměstnanost

Průměrná měsíční mzda

Středočeský

k 30.6. 2005 v % 6,60

k 30.6. 2005 v Kč 17 859

kraj Benešov

4,75

15 593

Kraj, okresy

Kolín

8,70

17 426

Kutná Hora

10,26

17 309

Praha-východ

3,25

19 546

Praha-západ Zdroj: ČSÚ

2,59

20 308

3 Analýza přírodních předpokladů Přírodní předpoklady představují klima, morfologické členění terénu, polohu místa a jeho prostorové vazby, hydrosféru, flóru, faunu a čistotu životního prostředí.6 Stručná charakteristika morfologického členění, hydrosféry a klimatu byly uvedeny v kapitole 2. Zde jsou zmíněny ty přírodní zajímavosti, které jsou turisty vyhledávány a mají pozitivní význam pro rozvoj cestovního ruchu daného regionu.

3.1 Chráněná území K 1.5. 2006 se v České republice nacházelo celkem 2209 chráněných území rozkládajících se na celkové ploše přesahující 1251 tisíc hektarů. Tato území tvořily 4 národní parky, 25 chráněných krajinných oblastí, 111 národních přírodních rezervací, 104 národních 6

Štěpánek, V.-Kopačka, L.-Šíp, J.: Geografie CR, skriptum UK, Praha, Karolinum 2001, str. 16

přírodních památek, 775 přírodních rezervací a 1190 přírodních památek. Z tohoto počtu se na území Středočeského kraje nachází 5 chráněných krajinných oblastí, 15 národních přírodních rezervací, 15 národních přírodních památek, 78 přírodních rezervací a 112 přírodních památek7. Ve sledovaném území Posázaví jsou z tohoto počtu přítomny 1 chráněná krajinná oblast, 1 národní přírodní rezervace, 1 národní přírodní památka, 8 přírodních rezervací a 10 přírodních památek. Zastoupeny jsou i 2 národní parky. Bližší ochranné podmínky a poslání chráněných území charakterizuje zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Následující text přibližuje podrobněji chráněnou krajinnou oblast Blaník.

3.1.1 Chráněné krajinné oblasti (CHKO) CHKO jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystému lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. Jedná se o kategorii velkoplošných zvláště chráněných území8. V regionu Posázaví se nalézá pouze jediná chráněná krajinná oblast, která se současně vyznačuje nejmenší rozlohou v republice – Blaník. Území se rozkládá asi 10 km jižně od Vlašimi mezi obcemi Libouň, Veliš, Vracovice, a Načeradec. Plošná rozloha této CHKO činí 4100 ha. Byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury v roce 1981. Hlavním důvodem vyhlášení je zde zachování harmonické, biologicky vyvážené středočeské krajiny s ústřední dominantou bájné hory Blaníku. Základním prvkem oblasti je mozaika lesů, polí, luk a menších rybníků, s vhodně začleněnou zástavbou obcí s četnými historickými památkami9. Přírodní prostředí bylo dosud jen minimálně narušeno průmyslovým i zemědělským znečištěním přestože v oblasti probíhala do roku 1930 těžba zlata. Zdejší terén se převážně nachází v nadmořské výšce 400-450 m n.m. Nejvyššími body jsou Velký Blaník (638 m.n.m.), Malý Blaník (580 m) a Křížovská hůra (580m). Osou oblasti je říčka Blanice. Lesy, které původně pokrývaly celou oblast, dnes zaujímají zhruba třetinu plochy, s převahou monokultur smrku a borovice a menším zastoupením bukových porostů. CHKO Blaník je bohatá především na nejrůznější vodní a mokřadní rostlinná společenstva. Objevují se zde i rašeliniště s výskyty atraktivních druhů, jako je např. rosnatka okrouhlolistá či ohrožený ďáblík bahenní. V porostech trávníků jižních svahů vzácně roste ohrožený druh vstavač kukačka. www.aopk.cz tamtéž 9 www.blanik.ochranaprirody.cz 7 8

Kromě běžné fauny středočeské kulturní krajiny CHKO obývá dosud řada vzácnějších nebo obecně ohrožených druhů (např. vydra, netopýr černý a velký, bramborníček hnědý, jestřáb lesní, moták pochop, potápka malá, sluka lesní a výr, orel křiklavý, orlovec říční, ještěrka živorodá, užovka hladká a podplamatá, rosnička, skokan rašelinný, čolek horský, mihule potoční, rak říční). Průzkumy zjistily přítomnost kolem 200 druhů pavouků, přes 180 druhů ptáků a na 40 druhů savců. Bájná hora Blaník je spíše vnímána jako kulturní objekt, odedávna spojovaný s vlastenectvím a inspirující české spisovatele, malíře a skladatele. Pochází odtud také jeden ze základních kamenů Národního divadla. Známá legenda vypráví o spících rytířích v nitru hory , kteří čekají na okamžik, kdy bude třeba českému národu pomoci v jeho nejtěžších chvílích. V areálu CHKO Blaník bylo vyhlášeno celkem 2 přírodní památky (Částrovické rybníky, rybník Louňov) a 3 rezervace (Podlesí, Velký Blaník a Malý Blaník), z nichž největší je přírodní rezervace Velký Blaník, vyhlášená v r. 1992 na ploše 84,68 ha. Návštěvníci zde mohou projít naučnou stezku o délce 3,5 km (blíže v podkapitole 3.3).

3.1.2 Maloplošná zvláště chráněná území Mezi maloplošná chráněná území patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a přírodní parky. Přehled a popis těchto chráněných území, které svou plochou zasahují na vymezené území Posázaví, a jejich charakteristika, jak ji uvádí výše zmíněný zákon, jsou uvedeny v příloze č.1.

3.2 Řeka Sázava10 Přirozenou osou rozsáhlé rekreační oblasti je vodní tok, který jí dal současně název Posázaví – řeka Sázava. Její celková délka je 224,6 km a plocha povodí měří 4350 km 2. Sázava vytéká z rybníka Velké Dářko v CHKO Žďárské vrchy nejprve k jihovýchodu, protéká vodní nádrží Pilská a u Žďáru nad Sázavou se obrací na západ a převážně tímto směrem se klikatí ke svému ústí do Vltavy o obce Davle na 78,2. říčním kilometru jižně od Prahy. Průměrná hodnota průtoku při ústí je 25,5 m3.sec-1. V celém svém průběhu protéká Sázava členitou krajinou, vytváří černé zákruty a zejména při dolním toku voda teče hlubokými kaňony se strmými srázy, nepostrádajícími romantiku. Není proto jistě náhodou, že už od prvního desetiletí minulého století

toto přírodní prostředí, doprovázené přítomností

malebných vsí a městeček, venkovských kostelíků, zámečků, hradních zřícenin i panských

10

Zpracováno podle: Kol.: Turistický lexikon A-Z Čechy, Morava, Slezsko. Praha, Olympia 2001, str. 770

sídel, lákalo mnoho výletníků, zejména z hlavního města, a později i vyznavačů vodáckého sportu, k návštěvám i pobytům. Horní tok řeky Sázavy tvoří úsek mezi Žďárem nad Sázavou a Přibyslaví. Zde řeka vytváří ve většinou zalesněných údolích četné meandry. Tok je přetínán řadou jezů a vytváří časté peřeje. Pod osadou Smrčná u Světlé nad Sázavou přichází ve svou nejkrásnější část – peřeje Stvořidla s kamenitým korytem a velkými žulovými balvany. Pro střední tok mezi Stvořidly a Týncem nad Sázavou je typický nejen mírný proud řeky, časté jezy a zalesněná mělká údolí, ale i hustší chatová zástavba v blízkém okolí. Dolní tok zahrnuje úsek od Týnce nad Sázavou. V něm se opět proud zrychluje a tvoří peřeje, řeka se zařezává do hlubokého údolí a mezi obcemi Krhanice a Pikovice už protéká strmým kaňonem. Úsek mezi těmito obcemi patří spolu se Stvořidly díky četným peřejím k nejatraktivnějším částem toku Sázavy.

3.3 Naučné stezky (NS) Naučné stezky (dále v nadpisech jen NS) představují oblíbený prostředek šíření informací, který návštěvníkům poskytuje ucelené informace o dané části krajiny z hlediska přírodovědy, historie, aj. Většina z nich je určena pro pěší turisty, ale i cykloturisté si mohou přijít na své. Přehled naučných stezek v ČR není veřejnosti přístupný (pravděpodobně vůbec neexistuje). O odstranění tohoto nedostatku se pokouší Šternberkovo přírodovědné muzeum jako nevládní nezisková organizace, která současně seznamuje veřejnost s problematikou ochrany životního prostředí. K nalezení je na internetových stránkách www.stezka.cz, odkud jsou také čerpány informace pro tuto podkapitolu. NS Velký Blaník Naučná stezka o délce 3,5 km prochází chráněnou krajinnou oblastí Blaník a její součástí, přírodní rezervací Velký Blaník. Stezka vede výhradně lesem po červené turistické značce a nemá speciální značení. Deset informačních panelů na zastávkách informuje návštěvníky o geologické minulosti, flóře, fauně, lesích a zmiňuje Blaník také jako významnou kulturní památku (existence halštatsko-laténského hradiště a středověkého hradu). Verbální informace jsou doplněny vyobrazeními některých popisovaných objektů. Naučná stezka začíná na nehlídaném parkovišti u silnice Louňovice-Načeradec, asi 1,5 km nad obcí Louňovice pod Blaníkem. Vytvořila ji Správa CHKO Blaník ve spolupráci s Podblanickým ekocentrem ve Vlašimi.

NS Medník Okružní stezka o délce 6 km s nástupem a ukončením v obci Pikovice. Jejích 16 zastávek se zaměřuje na geologii, zoologii a botaniku tohoto chráněného území a zpřístupňuje naleziště rostliny kandíku psího zubu. NS Historie a příroda Konopišťského zámeckého parku Zámecký park v nejbližším okolí této přední turistické atraktivity regionu Posázaví je národní kulturní památkou a zároveň jedním z největších a dendrologicky nejvýznamnějších parků v ČR. Organizace Českého svazu ochránců přírody v Benešově zdejší stezku vybudovala v r. 2003. 12 zastávek objasňuje vznik a vývoj tohoto krajinářského útvaru, obsahuje popisy konkrétních míst, staveb i uměleckých děl. Atraktivními prvky jsou zámecký rybník a Růžová zahrada se skleníky. Od r. 2004 jsou označeny význačné dřeviny kovovými štítky českými a latinskými názvy. Za počátky parku je považována již zahradní úprava středověkých opevňovacích valů obklopujících hrad vně příkopu. Doloženy jsou renesanční zahrady a vysázené Štěpnice v místech dnešní Růžové zahrady. Pozdější majitelé Vrtbové zřídili před novým vstupem do zámku z východní strany okrasný květinový parter a Štěpnici nahradili barokní zahradou. Vznikla i soustava jižních teras, které byly před r. 1830 přetvořeny v přírodně krajinářský park. S jeho úpravami začal nový majitel František Ferdinand d’Este. Plány parku pochází od zahradníků Mössnera a Rozínka. Na místě barokní zahrady byla založena Růžová zahrada a zároveň budovány skleníky pro teplomilné rostliny. Připojeno bylo i alpinium. Sochařská díla pocházejí z Itálie. Areál parku o rozloze 340 ha si lze prohlédnout pěšky, na kole a z větší části je přístupný i vozíčkářům, přístupný je vstupem hlavním u parkoviště i vedlejším od brány od Benešova. Lesní stezka Františka Ferdinanda d´Este V dubnu 2006 byla otevřena nová trasa naučné stezky, kterou zřídila Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Benešov společně s Lesním závodem Konopiště. Jejích 10 zastavení se prostřednictvím informačních panelů věnuje problematice lesa, jeho flóře a fauně, lesnímu hospodaření, myslivosti a tradičnímu chovu bažantů na Konopišti. Naučná stezka je určena zejména pro výukové programy školní i mimoškolní činnosti. NS Vlašimským zámeckým parkem Naučná stezka se nachází ve městě Vlašimi, v blízkém i vzdálenějším okolí místního zámku, kde se rozkládá historický přírodně krajinářský park. Byla vybudována místní organizací ČSOP za přispění řady sponzorů v r. 1995 a rekonstruována r. 2000. Naučná stezka

o délce 4 km a 16 zastaveních se zaměřuje na historii parku a faunu a floru se zde vyskytující. Stezka začíná vstupem do parku od zámku a končí u Znosímské brány. Je nenáročná, s mírným převýšením daným sestupem do údolí Blanice a je dostatečně značena klasickými značkami naučných stezek. Vlašimský zámecký park patří svou rozlohou 75 ha k největším v Čechách. Byl založen v roce 1775 knížetem Karlem Josefem Auerspergem v údolí řeky Blanice na místě bývalé zahrady a zámecké obory a přetvářen v park pod vlivem nově vznikajícího proudu romantismu v západní Evropě. Stal se prvním přírodně krajinářským parkem v Čechách. Terén poskytoval stanoviště nejen pro rozmanité dřeviny, ale i pro romantická zákoutí a původně 22 exotických staveb, z nichž většina již nyní neexistuje, např. turecká mešita, japonské ptačí voliéry, jeskyně či poustevna. Dodnes stojí jen Čínský pavilon a Starý hrad. V 19. století vznikly tři novogotické vstupní brány - Vlašimská, Domašínská a Znosimská.11 V roce 2005 byla provedena za finančního přispění Evropské unie první fáze rekonstrukce, jejíž cílem je přeměna parku na atraktivní místo odpočinkových a kulturních aktivit opravou a zpřístupněním některých dosud chátrajících objektů a částí parku i zámku a vytvořením nových služeb pro návštěvníky. Slavnostní otevření proběhlo u příležitosti Dnů evropského kulturního dědictví v září 2005. Zámecká věž byla přeměněna na rozhlednu, v objektu Starého hradu návštěvníci naleznou expozici rytin z 19. století mapujících původní stav a historii parku. Ve Znosímské bráně bylo zřízeno občerstvení a v bráně Vlašimské provozuje místní malíř Podblanickou galerii. Instalován je i nový orientační systém v parku. Důležitým místem je také informační centrum na nádvoří zámku s veřejným přístupem na internet. Novou službou je padesátiminutový prohlídkový okruh

provádějící zájemce okolo Čínského pavilonu

s návštěvou Starého hradu a Vlašimské brány (od jara 2006). Součástí je odborný výklad průvodce (též anglicky i německy). Prohlídky probíhají od července do září vždy o víkendech. Druhá fáze obnovy by měla probíhat od června 2006 do července 2008 a její klíčovou aktivitou je rekonstrukce Čínského pavilonu (jediné dochované stavby tohoto druhu v republice) a obnova některých cest. Park i zámek mají být propojeny s městem a jeho okolím pomocí nového informačního systému a vybudováním naučné cyklostezky okolo Vlašimi o délce 29 km. NS Jílovské zlaté doly Tato naučná stezka je doplněním návštěvy jílovského muzea s jeho obsáhlou expozicí o dobývání zlata. Přibližuje návštěvníkům historii rozsáhlého důlního díla a způsoby 11

www.vlasimskypark.cz

získávání zlata. Okružní stezka se 7 stanovišti měří 4,5 km a vede z Jílového přes Horní Studené, důl a vrch Pepř a doly Šlojířského pásma zpět do Jílového, většinou po polních cestách a pěšinách. Druhou variantou je jednosměrná stezka o délce 4,5 km a 7 zastávkách. Začíná mezi 4. a 5. zastávkou okružní stezky v Horním Studeném, vede přes okolí štoly Josef ( lze ji zároveň navštívit, pokud je otevřená ) pod žampašským mostem přes Žampach a končí v Kamenném Přívoze. Stezka vede téměř výhradně po pevných cestách, většinou asfaltových, jen místy pěšinami. NS Cesta kocoura Mikeše a NS Pohádkové Hrusice Krajinu Ladova kraje přibližuje zábavnou formou především dětem, ale i dospělým tato stezka o délce 20 km, otevřená v květnu 2004. S oblíbenou postavičkou kocourka Mikeše a jeho zvířecími i lidskými přáteli z knihy hrusického rodáka Josefa Lady se setkají na 12 zastávkách v průběhu trasy vedoucí z Hrusic přes Mnichovice, Struhařov, Klokočnou a Světice do Říčan. Na panelech si prohlédnou autorovy kresby a úryvky příběhu, který inspiroval k vybudování stezky. Trasa je přístupná pěším i cykloturistům. Druhá z uvedených stezek, Pohádkové Hrusice, prochází místy, kde žily i další Ladovy pohádkové postavy – vodníci a strašidla. S nimi a také s místem, kde původně stával umělcův rodný domek, se návštěvník setká na pěti zastaveních stezky v samotných Hrusicích. NS rytíře Jana Kryštofa Šice Nová naučná stezka o délce 7 km spojující Divišov a Český Šternberk byla otevřena v dubnu 2006. Je určena především pro rodiče s dětmi, kteří se na 10 panelech mohou seznámit se s zčásti na základě kronik smyšlenými příběhy ze života rytíře Šice, který údajně na Divišovsku žil. Zároveň se zábavnou formou (například pomocí úkolů, křížovek či hádanek) učí poznávat okolní přírodu. Stezku je možné absolvovat pěšky, s kočárkem, na kole a v zimě při vhodných sněhových podmínkách i na běžkách. NS Po stopách bitvy u Jankova Stezka otevřená v obci Jankov v březnu 2006 má tři zastavení a délku cca 1,7 km vede místy bojů k památníku bitvy a mohyle na místě konečné kapitulace. Panely přibližují stručnou historii a hlavní aktéry válečného konfliktu. Začátek stezky je v obci. NS Okolo rybníků k vyhlídkovému altánu Rovněž tato stezka o délce 1,1 km se třemi zastaveními začíná v Jankově. Seznamuje s historií osídlování kraje a přírodními zajímavostmi, zejména soustavou rybníků, založených

již ve středověku. Altán poskytuje výhled na okolí Jankova, bojiště bitvy i panorama Velkého i Malého Blaníku.

4 Analýza kulturně historických předpokladů Kulturně historické předpoklady vzniklé lidskou činností zahrnují takové atraktivity CR, které samy o sobě vystupují jako součást potenciálu krajiny a určují směry jejich funkčního využívání. Kulturní a historické objekty z hlediska cestovního ruchu doplňují atraktivity přírodního rázu nebo svou výjimečností mají funkci činitele primárního a určují využívání daného regionu cestovním ruchem. Na základě kvalitativních kritérií můžeme rozdělit tyto předpoklady na tři podskupiny: kulturně historické památky, kulturní zařízení a sportovní podniky.

4.1 Kulturně historické památky 4.1.1 Hrady a jejich zříceniny V regionu Posázaví byla v období středověku v souvislosti s kolonizací a následným hospodářským vzestupem vybudována příslušníky šlechty řada hradů sloužících jako královská nebo panská sídla. Některé z nich se postupem doby proměnily ve zříceniny, z jiných se zachovaly pouze využitelné části. Další prošly postupnými úpravami a přestavbami do podoby zámeckých objektů a v současnosti se staly vyhledávanými cíli návštěvníků regionu.

Český Šternberk (1 km JJV od Sázavy)12 Raně gotický hrad byl vybudován na skalnatém ostrohu údolí řeky Sázavy na jejím levém břehu. Založil jej kolem r. 1240 Zdeslav z Divišova, který se od r. 1242 začal psát s přízviskem „ ze Sternberga“ a stal se i zakladatelem rodu. Název je odvozený od německého názvu erbovního znaku – osmicípé hvězdy. Hrad byl koncem 15. století pozdně goticky přestavěn s důrazem na zlepšení systému obrany – byla vybudována kulatá obranná věž a na jižní straně břitová bašta chráněná hradbou s příkopem. Středověká podoba se zachovala až do 17. století. Po třicetileté válce byla zahájena rozsáhlá raně barokní přestavba (dokončena r. 1712) s cílem přeměnit středověké komnaty do podoby okázalých sálů a salonů určených k pohodlnému obývání. K štukové výzdobě hlavních reprezentačních komnat a kaple byl přizván milánský štukatér Carlo Brentano. Přestavbou nepoznamenán však zůstal hradní exteriér. Z doby třicetileté války pochází také největší česká sbírka 545 mědirytin umístěná v sálech, na schodištích a chodbách. Trvale obývaný je zámek teprve od počátku 20. století. Roku 1942 byl konfiskován, po válce navrácen zpět a již r. 1949 připadl státu. Dosavadní majitel zde působil jako správce. Roku 1992 byl navrácen jeho synu Zdeňkovi, který zde zároveň žije. Je zcela ojedinělé v české místopisní historii, že tento hrad je dodnes v držení rodu, který jej zakládal. Dnešní areál hradu v sobě ukrývá původní gotické jádro – obytný palác s věžovou částí, kapli a válcovou věž s břitem. Na straně severní je to předsunutá hranolová bašta, v předhradí dvoukřídlý zámek z poloviny 18. stol. a na straně jižní válcová věž s vyhlídkovou terasou a kaplí s. Jiří.. Místnosti jsou zařízeny dobovým nábytkem, doplněné rodovými sbírkami a miniaturami ze 17. stol. Objekt hradu je dobře přístupný, stejnojmennou obcí prochází železniční trať 212 Čerčany – Kácov, která navazuje v Čerčanech na vlakové spoje ČD Praha – Benešov. Jízda vlakem ze Sázavy trvá asi 30 minut a od železniční stanice je vyznačená k hradu červená turistická trasa o délce 1 km. Motorizovaní návštěvníci mohou přijet po dálnici D1 a sjet exitem 41 Šternov, odkud je hrad vzdálen 2 km. Cyklisté mohou využít Posázavskou cyklotrasu č. 19 procházející obcí. Otevírací doba: duben, říjen: so, ne , svátky 9 – 17 h květen, září: út – ne 9 – 17 h červen, červenec, srpen: út – ne 9 – 18 h leden – březen, listopad, prosinec: na objednávku pro skupiny Vstupné: základní 70 Kč, snížené 40 Kč, děti 3-15 let 30 Kč; s cizojazyčným výkladem anglicky, německy, francouzsky: základní 130 Kč, děti 80 Kč; český výklad s překladatelem: základní 85 Kč, děti 55 Kč. 12

Zpracováno podle: Sternberg, Z.: Hrad Český Šternberk, 2003,

Přístupná je i tzv. Hladomorna - předsunutá jižní bašta hradu, zrekonstruovaná v letech 2002-2004: vstupné 5 Kč, snížené pro děti 3 Kč Prohlídková trasa vede 15 místnostmi zařízenými stylovým nábytkem a doplňky, lze zhlédnout sbírky zbraní, porcelánu, loveckých trofejí. Při počtu zájemců vyšším než 10 je možné objednat také noční prohlídku, vstupné 250 Kč za osobu. Hrad nabízí i doplňkovou službu možnost pronájmu místnosti jídelny ke komerčním účelům. V tabulce je uvedena návštěvnost hradu Český Šternberk v letech 1996-2005. Statisícová návštěvnost byla překročena v roce 2004 a nejvyšší počet návštěvníků zaznamenal rok 2005. Oproti předchozímu roku je to nárůst o 27 299 osob, tj. o 25,6%, což může být způsobeno i zájmem návštěvníků přicházejících během zimních měsíců, kdy je hrad otevřen pro objednané skupiny. Mezi lety 1996 až 2003 návštěvnost mírně kolísá.

tabulka č. 9:

Návštěvnost hradu Český Šternberk

Rok Počet

1996 80

1997 80

1998 90

1999 89

2000 93

2001 93

2002 83

2003 92

2004* 106

2005*

návštěvníků

098

038

557

925

649

043

641

499

494

133 793

Zdroj: Kol. autorů: Marketingová analýza návštěvnosti vybraných hradů a zámků Středních Čech, KCR VŠE Praha, 2004, * vlastní šetření

Rataje nad Sázavou (6 km JV od Sázavy) Původně trhová ves na pravém břehu Sázavy zmiňovaná již v polovině 12. století byla pány z Lipé přestavěna na opevněné městečko s názvem Rataje Hrazené se dvěma hrady – horním zvaným Rataje a dolním Pirkštejnem. Název je odvozen od slova rataj – oráč. Hrad Pirkštejn postavil na skalnatém ostrohu kolem roku 1366 Jindřich z Lipé, v 1.pol. 15. století jej vlastnil Hynek Ptáček z Pirkštejna a po něm další majitelé, kteří v 16.století hrad opustili a přestěhovali se do druhého. Během selského povstání 1627 byl zpustošen a počátkem 18. století došlo k přestavbě nejzachovalejší části – hradního paláce – na faru. V současnosti je celý tento objekt veřejnosti nepřístupný. Gotický hrad Rataje je písemně zmíněn roku 1346. Prošel renesanční přestavbou a roku 1672 raně barokním přebudováním na trojkřídlý zámek. Roku 1922 spadá zámek do majetku obce. Sídlí v něm obecní úřad a zároveň je využíván jako Muzeum středního Posázaví, jehož expozice představuje historický a stavební vývoj Ratají. Veřejnosti je přístupné i původní gotické sklepení. Rataje jsou přístupné po silnici č. 335 ze Sázavy, vlakem z Čerčan (trasa ČD 212 Čerčany – Kácov) nebo z Kolína (trasa ČD 014 Kolín – Ledečko). Zelená turistická značka vede ke hradu od železniční stanice. Lze také využít Posázavskou cyklotrasu č. 19.

Talmberk (4 km V od Sázavy) Zříceniny hradu ze 14. století založeného moravským rodem Kouniců. Jako panské sídlo svůj význam postupně ztrácel a v roce 1533 již je připomínán jako pustý.Zachovány zůstaly jen zbytky předhradní, příkop a vnější opevnění s bránou, válcovou věží a baštou. Objekt je veřejnosti přístupný jen částečně, poněvadž v jeho areálu byly postaveny soukromé domky. Dostupný po silnici ze Sázavy do Ratají, vlakovými spoji ze Sázavy do Ratají, odkud vede ke zřícenině červená turistická značka. Zbořený Kostelec (2,5 km S od Týnce nad Sázavou) Zřícenina gotického hradu založeného kolem r. 1340 nejspíše Oldřichem z Valečka na ostrohu při pravém břehu řeky. V areálu jsou zachované ruiny paláce, zdi budovy na severní straně a zbytky brány a okrouhlé věže. Při svých toulkách Posázavím jej navštívil Karel Hynek Mácha. V současnosti se o záchranu objektu snaží od roku 1996 občanské sdružení Řád rytířů bílého kříže zajištěním statiky zbytků hradních budov a zdí, vytvořením prostor a zázemí pro prezentaci hradu a jeho historie i pro kulturní akce zasazené do historického prostředí. Zlenice – Hláska (1 km JV od Senohrab) Zřícenina gotického hradu nad ústím potoka Mnichovky do Sázavy patří k oblíbeným zastávkám vodáků. Hrad založili v 1. polovině 14. století páni ze Zlenic. Zpustl po roce 1460. Zachovalo se zdivo hranolové věže donjonu do výše 14 metrů, patrné jsou i zbytky obytné stavby, hradeb a opevněné předhradí. Zřícenina se stala oblíbeným motivem obrázků malíře Josefa Lady. Objekt je veřejnosti přístupný, dostupnost vlakem trať Praha-Benešov, jinak po pěší Posázavské Stará Dubá (3,5 km JV od Senohrab) Zřícenina gotického rodového sídla pánů z Dubé vzniklého ve 13.století, zpustlého během válek v 15. století. Z hradu se dochovaly zbytky zdiva paláce, hradby vnějšího a vnitřního opevnění. Dodnes je možno vidět i zbytky středověkého městečka Odranec, původně spojeného s hradem hradbami, především torza dvou věžovitých bran. V jejich blízkosti prochází železniční trať, která poněkud areál narušuje. Areál je veřejnosti volně přístupný. Kožlí (6 km JZ od Benešova) Pozůstatky gotického hradu ze 14. století, postaveného nad ústím Tisemského potoka do Janovického, po roce 1500 zpustlého. Dochovala se část parkánu téměř v původní výšce a

malé zbytky dvou budov a části hradební zdi nad Janovickým potokem. Objekt je veřejnosti volně přístupný.

4.1.2 Tvrze13 Skromnějších opevněných panských sídel obývaných příslušníky nižší šlechty zůstalo zachovaných pouze několik. Jemniště (9 km JV od Benešova) Počátkem 15. století ji vlastnil Mikuláš Divůček z Jemniště a Cimburka. Páni z Říčan ji přestavěli na renesanční zámeček, který byl raně barokně přestavěn. Roku 1717 jej zakoupil hrabě Trauttmansdorf, který po výstavbě nového jemnišťského zámku využíval tvrz k ubytování panských úředníků. Restituce navrátila před 10 lety oba zámky rodu Sternbergů, přičemž noví majitelé pronajali starý zámek manželům Černým, kteří se zasazují o jeho rekonstrukci. Domašín (2 km SZ od Vlašimi) Renesanční tvrz s dvěma baštami z roku 1580. Původně byla sídlem vrchnosti, ale už r. 1655 byla opuštěná. Objekt byl nově využit jako vlnařská manufaktura počátkem 19. století a pak k obytným účelům. Dnes stojí jen vlastní budova tvrze pod jejíž omítkou jsou zbytky renesanční sgrafitové rustiky. Objekt není veřejnosti přístupný. Mrač (1,5 km V od Poříčí na Sázavou) V místní části Podmračí se blízko sebe nacházejí tři lokality připomínající bývalá panská sídla – středověká Nová tvrz upravená na sýpku a později na obydlí kameníků, rovněž středověké tvrziště, nejstarší, s dochovanými příkopy a valy torzo zámku – nedokončená stavba z konce 17. století, z níž zůstaly jen obvodové zdi s okenními otvory a sklepení. Areál je dnes veřejnosti přístupný a využívaný ke kulturním účelům.

4.1.3 Zámky Zámky v regionu Posázaví vznikaly buď postupnou přestavbou starších, většinou středověkých objektů (např. Konopiště, Vlašim, Vrchotovy Janovice v modernější obytná sídla, nebo jako novostavby (Jemniště). Přestože počet těchto památek v regionu není příliš vysoký, stávají se častým cílem cest domácích i zahraničních návštěvníků.

13

Zpracováno podle: www.posazavi.com

Státní zámek Konopiště (2 km Z od Benešova)14 Zámek Konopiště je jednou z nejnavštěvovanějších památek Posázaví i celých středních Čech, což je dáno jeho vzdáleností od Prahy i jeho zařazením řady incomingových cestovních kanceláří do nabídky fakultativních výletů po ČR. Založil jej v 80. letech 14. století pražský biskup Tobiáš z Benešova jako nové rodové sídlo Benešoviců na vysokém ostrohu obtékaném potokem, který tvořil bažinu vhodnou pro obranné požadavky. Hrad byl vystavěn po vzoru francouzských kastelů. Obytné budovy ve vnitřním hradu měly v přízemí menší komnaty a v patře velké sály. Po biskupově smrti r. 1296 panství převzal jeho bratr Milota z Dědic a pak jeho syn Tobiáš, který je uváděn „ z Konopiště “ roku 1318. Ten posléze odkázal hrad synovci Zdislavu ze Sternberga a Konopiště přešlo na 275 let do majetku tohoto rodu. Během 15. a 16. století hrad vlastnili Sternbergové a počátkem 17. století dostává do vlastnictví Hodějovských z Hodějova, kteří provádějí další přestavby na renesanční sídlo, na jižní straně zámku mizí hradba a zakládají se zahrady a štěpnice. Po třicetileté válce jej získali další majitelé, z nichž významní byli Vrtbové, kteří sídlo dále upravovali a zvelebovali i jeho okolí zakládáním zahrad a oranžérie. Konopiště je však spojeno především s jeho posledním a nejslavnějším majitelem – arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este, synovcem císaře Františka Josefa I. a následníkem trůnu, který jej zakoupil roku 1887. Zámecká budova se mezi lety 1893 – 1896 dočkala přestavby s moderním technickým zázemím a byl založen i rozsáhlý krajinářský park. V prvním desetiletí 20. století skončila úprava Růžové zahrady. Po sarajevském atentátu se veškeré práce zastavily, panství přešlo na nezletilé dědice Hohenbergy a od roku 1921 je ve vlastnictví státu. V současnosti objekt spadá pod správu Národního památkového ústavu – územně odborného pracoviště středních Čech v Praze. Návštěvník může projít interiéry zámku s průvodcem celkem po 3 trasách – prohlídkových okruzích: I. okruh zahrnuje reprezentační a hostinské místnosti jižního křídla s chodbou s trofejemi a samostatnou prohlídku Střelnice. II. okruh je veden nejstarší částí severního křídla s obytnými místnostmi, zbrojnicí, kaplí a výtahem a zahrnuje samostatnou prohlídku Muzea sv. Jiří. III. okruh tvoří soukromé pokoje rodiny d´Este ve 3. poschodí zámku. V Muzeu sv. Jiří je umístěna arcivévodova sbírka různých předmětů s vyobrazením světce, Střelnice je vybavena unikátními pohyblivými terči. Pořádány jsou i krátkodobé výstavy – od 1.4. do 30.11.2006 probíhá výstava nazvaná „František Ferdinand d´Este 14

Zpracováno podle: www.zamek-konopiste.cz

následník trůnu“ na Jižní terase zámku. Růžová zahrada, skleníky a park jsou volně přístupné. Průvodcovské služby jsou poskytovány i v cizích jazycích - anglicky, německy a rusky, v hlavní sezóně také italsky, francouzsky a španělsky. Občerstvovací, stravovací a ubytovací možnosti jsou zajištěny přímo v místě nebo blízkém okolí, stejně jako prodej upomínkových předmětů. Otevírací doba: duben, říjen út – pá 9 – 12.30 a 13 – 15 h so, ne 9 – 12.30 a 13 – 16 h květen, červen, červenec út – ne 9 – 12.30 a 13 – 17 h září út – pá 9 – 12.30 a 13 – 16 h so, ne 9 – 12.30 a 13 – 17 h listopad út – pá 9 – 12.30 a 13 – 17 h pouze objednané skupiny so, ne 9 – 12.30 a 13 – 15 h i pro veřejnost Vstupné: český výklad - I. i II.okruh: základní 120 Kč, snížené 70 Kč, III.okruh: základní 200 Kč, snížené 120 Kč cizojazyčný výklad - I. i II.okruh základní 180 Kč, snížené 100 Kč, III.okruh: základní 300Kč, snížené 200 Kč Muzeum sv. Jiří, střelnice, výstava: základní 25 Kč, snížené 10 Kč skleníky: základní 30Kč, snížené 15 Kč Objekt zámku je přístupný po silnici I/3 směr Benešov s odbočkou k zámku (2 km), nebo po železnici na trase ČD Praha – Benešov. Následující tabulka uvádí návštěvnost zámku Konopiště v letech 1997 – 2004. tabulka č.10: rok

celkem

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

235 150 226 889 216 335 241 221 221 350 182 591 186 222 195 887 187 036

Návštěvnost zámku Konopiště z toho zámek 220 359 213 519 202 311 221 44 206 133 169 890 173 650 179 867 172 180

I.okruh

II.okruh

III.okruh

sv. Jiří

výstava

střelnice

skleníky

108 247 104 031 98 866 104 361 96 988 77 614 80 259 80 970 74 303

105 539 101 440 95 445 108 621 101 765 85 415 82 500 91 852 90 026

6 573 8 048 8 000 8 461 7 380 6 861 6 490 7 045 7 851

6 213 4 674 3 735 x 1 163 766 rekonstr. 1 618 1 473

x x x x x x 2 198 4 369 2 941

8 578 8 696 10 289 8 618 5 510 4 294 1 252 1 500 1 325

x x x 11 160 8 544 7 641 7 533 8 533 9 117

Zdroj: vlastní šetření

Zámek Jemniště (9km JV od Benešova)15 Prvním panským sídlem nazývaným Jemniště byla středověká tvrz v nedaleké vsi. Panství koupil r. 1717 hrabě František Adam z Trauttmansdorfu. Starý zámek jeho nárokům neodpovídal a proto nechal r. 1724 nedaleko vybudovat zámek nový, jehož projekt vytvořil slavný barokní architekt F. M. Kaňka. Ten však roku 1754 až na zámeckou kapli zcela Zpracováno podle: Kolektiv autorů: Turistický lexikon A-Z Čechy, Morava, Slezsko, Praha, Olympia 2001 a www. jemniste.cz 15

vyhořel a majitel jej nechal přestavět na venkovskou vilu - patrovou stavbu určenou především k letnímu pobytu. Žádnými zásadními přestavbami poté zámek nebyl poznamenán a proto lze nyní zhlédnout typické vrcholně barokní šlechtické sídlo. Roku 1868 jej získal rod Sternbergů, který zámek obýval až do roku 1943, kdy jim byl násilně zkonfiskován. Po válce byl zabrán státem a rodině navrácen až r. 1995. Také zde jeho současný vlastník Jiří Sternberg s rodinou zámek obývá. Mezi cenné práce v interiérech patří výzdoba stropu hlavního sálu freskou malíře F. A. Schefflera a freska V. V. Rainera na klenbě kaple sv. Josefa. Oltářní plastiky v kapli pocházejí ze sochařské dílny Matyáše Bernarda Brauna. K zámku byl připojen i park, původně francouzský, řešený geometricky, s fontánami a sochami, později přeměněný na romantický park anglický. Připomínkou francouzského parku je nyní čestný dvůr. Zámecký park soustřeďuje mnoho druhů vzácných dřevin a má i své nové obyvatele - papoušky, bílého páva a klokana. Zámek je přístupný po silnici č. 112 z Benešova, vlakem na trase Praha-České Budějovice s přestupem v Benešově, dále po cyklotrasách č. 0068 a 0073 a po zelené turistické značce z obce Postupice. Otevírací doba: leden – březen: pouze po objednání duben, květen: soboty, neděle, svátky 9 – 16.30 h červen: út – ne 9 – 17 h červenec, srpen: út – ne 9 – 18 h září: út – ne 9 – 17 h říjen: soboty, neděle, svátky 9 – 17 h listopad, prosinec: pouze po objednání Vstupné: základní 130 Kč, snížené 70 Kč, děti 6-15 let 50 Kč, 2 dospělí + dítě 250 Kč. rodinné vstupné 270 Kč, Vstupné do parku bez prohlídky zámku: základní 35 Kč, děti do 14 let 15 Kč. Prohlídka o délce 45 minut zahrnuje zámecké interiéry vybavené dobovým nábytkem a rodovými sbírkami. Doplňkové služby: pronájmy rytířských sálů, zahrad i jiných interiérů ke komerčním účelům, od roku 2005 zajištění vlastního cateringu, možnost ubytování ve třech čtyřhvězdičkových apartmánech. Novinkou roku 2006 je možnost objednání piknikového koše k příjemnému strávení odpoledne v zámeckém parku. Paní Petra Sternbergová je majitelkou agentury Svatba na zámku, která se zabývá návrhem, zajištěním a supervizí svatebního dne klientů v zámeckém prostředí. Podle velikosti svatby nabízí různé služby v podobě balíčků, včetně návrhů svatebních tabulí, pronájmu apartmánů a některých interiérů zámků.

Vrchotovy Janovice (7 km SZ od Votic) Původně gotickou tvrz s vodním příkopem pánů z Janovic přestavěli v renesanční zámek pánové z Říčan. Během 17. a 18. století se stal sídlem hrabat z Vrtby, kteří jej barokně přestavěli. Svou současnou novogotickou podobu získal v polovině 19. století. Roku 1879 se posledními majiteli stali Nádherní z Borutína, z nichž zámek proslavila nejvíce uměnímilovná baronka Sidonie. Na zámku pobývala řada jejích uměleckých přátel, např. básník R. M. Rilke, dramatik Karl Kraus či malíř Max Švabinský, a stal se významným kulturně společenským centrem. Areál zámku je nyní součástí Národního muzea, které v něm zřídilo několik stálých expozic: „ Společnost v Čechách 19. století “ přibližující život v Čechách v tomto období, rodinu Nádherných představuje expozice „ Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „ České zvonařství “ seznamuje s historií a technologií výroby zvonů v českých zemích od středověku do 19. století. Současná rekonstrukce zámku sleduje záměr Národního muzea vybudovat zde Centrum pro středoevropské setkávání - prostor pro vědecká sympozia, semináře, přednášky. Má zde vzniknout knihovna, studovna, přednáškový a koncertní sál, archív informací o historii a osobnostech zámku a zámeckého parku. Zámek je dostupný vlakem na trati č.221 Praha-Č. Budějovice, stanice Olbramovice s přestupem na trať č.223 Olbramovice-Sedlčany, nebo odtud po žluté turistické značce, dále po silnici č. I/3 s odbočkou za Olbramovicemi a po cyklotrase č. 0076. Otevírací doba: duben, říjen: út – pá pouze na objednávku so, ne 9 – 12 h a 13 – 17 h květen – září: út – ne 9 – 12 h a 13 – 17 h zámecký park: duben - říjen: 8 - 19 h listopad - březen: 8 - 16.30 h Vstupné: základní 50 Kč, snížené 20 Kč, školní skupiny 20 Kč Zámek Vlašim16 Současný zámek byl založen počátkem 14. století jako gotický hrad na výšině nad řekou Blanicí. Jeho pozůstatky se do dnešních dnů dochovaly v architektuře severního křídla a věže. Za vlastnictví arcibiskupa Jana Očka byl rozšířen v kastel francouzského typu. Další majitelé jej přestavěli renesančně, což dokládají

částečně odkryté pozůstatky arkád se

sgrafity, a barokně. Roku 1744 se majiteli stali Auerspergové, díky nimž zámek získal svou současnou raně klasicistní podobu, a založili rovněž anglický park (první krajinářský park v českých zemích) Po válce přešel do rukou státu. Zpracováno podle: Kolektiv autorů: Turistický lexikon A-Z Čechy, Morava, Slezsko, Praha, Olympia 2001 a www.vlasimskypark.cz 16

V severním a západním křídle zámku je možné navštívit expozici Muzea Podblanicka mapující historii a přírodovědu této oblasti. Další je expozice vývoje sportovního a loveckého střelectví doplněná preparovanými trofejemi exotických zvířat, vytvořená ve spolupráci s partnerem muzea, firmou Sellier&Bellot, jedním z nejstarších výrobců střeliva pro ruční zbraně na světě, která ve městě působí. Sbírkové fondy muzea prezentuje od r. 2001 dlouhodobá výstava nazvaná „ Zrcadlo minulosti “. V rekonstruované věži zámku, která slouží nově i jako rozhledna, je od dubna 2006 zpřístupněna výstava nazvaná „Město pod věží aneb Vlašim na dlani“, zachycující na historických fotografiích stavební vývoj města. Zámek je přístupný po dálnici D1 s odbočením ve Šternově na silnici č. 113, vlakem na trati č.222 Benešov-Trhový Štěpánov, po cyklotrasách č. 101, 0069 a po modré turistické značce z Českého Šternberka nebo po červené z Louňovic pod Blaníkem. Otevírací doba: celoročně út – ne 9 – 12h a 13 – 16 h Vstupné: dospělí 50 Kč, senioři 30 Kč, děti, studenti a vojáci 25 Kč, výstava: dospělí 15 Kč, děti 10 Kč

4.1.4 Církevní památky Klášter Sázava nad Sázavou17 Město Sázava ležící na stejnojmenné řece vzniklo jako poddanská osada kláštera benediktinů. Klášter založil kníže Oldřich a poustevník Prokop (pozdější první opat) v roce 1032 jako čtvrtý nejstarší mužský klášter v Čechách. Od ostatních se lišil rozvíjením liturgie navazující na cyrilometodějskou tradici Velké Moravy a stal se brzy centrem východní církevní vzdělanosti v Čechách. Po zákazu slovanské liturgie papežem r. 1097 mniši klášter opustili a místo nich zde působili až do jeho zrušení v r. 1785 benediktini břevnovští, kteří zavedli liturgické obřady v latině. Přestavby a rozšíření objektu ve 14. století se účastnila huť Matyáše z Arrasu. Z této doby se zachoval vysoký chór, kapitulní síň s původními freskami mariánského cyklu, bývalá kaple Panny Marie, křížově zaklenutý prostor v jihozápadním nádvoří a torzo nedokončeného chrámu sv. Prokopa s pilíři, arrasovskými oblouky a věží. V dalším období přestal být církevním majetkem a chátral do poloviny 17. století. Tehdy byl odkoupen znovu benediktiny, kteří přestavěli ambity, chór kostela na barokní kostel a obnovili budovu konventu a románské krypty. Brzy nato byl klášter josefínskými reformami zrušen. Kostel se stal městským chrámem a bývalý konvent byl po roce 1809 novým Zpracováno podle: www.posazavi.com a Kolektiv autorů: Turistický lexikon A-Z Čechy, Morava, Slezsko, Praha, Olympia 2001 17

majitelem přestavěna na zámek, později upravený v novorenesančním klasicistním slohu. Přestavba necitlivě odstranila většinu románských a gotických pozůstatků včetně vnitřní výzdoby.Se záchranou staveb se započalo až ve 40. letech 20. století a rekonstrukce pokračovala po r. 1951, kdy klášter převzal stát. Od r. 1962 je areál národní kulturní památkou. V současnosti je klášter majetku soukromé osoby a jeho provozovatelem Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště středních Čech se sídlem v Praze. V areálu

se

nacházejí mimo výše zmíněných gotických staveb mladší stavby – barokní kostel sv. Prokopa a budova prelatury a bývalý konvent (zámek). V západní části je to budova opatství, opatská kaple, fara a konírny. V Severní zahradě se zachovaly základy kostela sv. Kříže, zemnice, místo bronzolitecké dílny a gotický palác. Areál kláštera je veřejnosti zpřístupněn. Stálá expozice „Staroslověnská Sázava“ seznamuje s počátky českých dějin a s vlivy Velké Moravy a misie slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje na vývoj českého státu. Barokní refektář představuje výstavu věnovanou sv. Prokopovi a historii kláštera jako střediska středověké vzdělanosti. Jedním z nejzachovalejších gotických interiérů je kapitulní síň s křížovou klenbou s řadou freskových zobrazení Panny Marie. Prohlídka zahrnuje i návštěvu kostela sv. Prokopa a podzemní krypty, ve které slouží bohoslužby řád sv. Basila Velkého. Dostupnost je zajištěna prostřednictvím přímé autobusovélinky č.382 Pražské integrované dopravy, dále vlakem z Prahy s přestupem v Čerčanech, po dálnici D1 s odbočkou v Ostředku, Posázavskou cyklotrasou, značenými turistickými trasami a též po řece. Otevírací doba: duben, říjen: so, ne 9 – 12h a 13 – 16 h květen – srpen: út – ne 9 – 12h a 13 – 17 h září: út – ne 9 – 12h a 13 – 16 h Prohlídky také v anglickém a německém jazyce Vstupné: základní 50 Kč, snížené 25 Kč Následující tabulka uvádí návštěvnost kláštera a zámku Sázava od dubna do října 2004, kdy je objekt otevřen, rozčleněnou podle jednotlivých měsíců tohoto roku. tabulka č. 11: Měsíc Počet

Návštěvnost kláštera a zámku Sázava v roce 2004 Duben 570

Květe

Červe

n

n

1 673

4 024

Červenec

Srpen

3 546

2 418

Září 1

Říjen

Celkem

567 14 177 návštěvníků 379 Zdroj: Kol. autorů: Marketingová analýza návštěvnosti vybraných hradů a zámků středních Čech, KCR VŠE Praha, 2004

Klášter Sázava je však také význačným poutním místem v Posázaví i ve středních Čechách. Každoročně se stává cílem pouti katolických věřících ke světci Prokopovi, jednomu z českých patronů. Svatoprokopská pouť se koná vždy o prvním červencové sobotě po 4. červenci (den svatořečení opata Prokopa) a představuje jeden z náboženských svátků, během něhož se konají mše a náboženská setkání k poctě světci. Počet návštěvníků pouti byl odhadnut na 5 tisíc ročně18. Kostel sv. Anny a bývalá piaristická kolej Benešov19 Nachází se v rohu Masarykova náměstí a představuje cennou barokní architekturu na půdorysu řeckého kříže vzniklou podle návrhu G. B. Alliprandiho. Řád piaristů známý svou podporou vzdělanosti v koleji zřídil latinskou školu. Minoritský klášter Benešov20 Dokladem duchovních hodnot pro Posázaví je konvent minoritů založený biskupem Tobiášem z Benešova roku 1247 na ostrohu zvaném Karlov. Roku 1294 spolu s přilehlým městečkem vyhořel, proto jej jeho nástupce znovu vystavěl a rozšířil. Husité jej vypálili roku 1420, opuštěné objekty pak postupně zanikaly. Klášter nebyl nikdy obnoven. Z klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie zůstalo pouze působivé torzo presbytáře s dvěma okny. Františkánský klášter Votice21 Klášter františkánů založil Sezima z Vrtby r. 1627 a o dva roky později i kostel sv. Františka, který uzavírá klášterní dvůr obklopený jednopatrovými budovami. Na klášterním hřbitově stojí hodnotná kopie Božího hrobu v Jeruzalémě pocházející z roku 1685. V Posázaví nalezneme mnoho kostelů, jejichž výčet je nad rámec této práce. Mnohé z nich jsou původně románské nebo gotické, které byly barokizovány, případně upravovány v 19. století, nebo byly vystavěny v období baroka. Jednou z dominant města Benešova je gotický kostel sv. Mikuláše. V jeho interiéru se nacházejí sochy světců z dílny Matyáše Bernarda Brauna a obrazový cyklus výjevů ze života sv. Klimenta od malíře Ignáce Raaba. K stavebně nejzajímavějším patří původně románské kostely sv. Petra a Pavla v Poříčí nad Sázavou z doby kolem poloviny 12. století, kostel zasvěcený sv. Bartoloměji v Kondraci Dřízhalová, J.: Nejvýznamnější druhy turistiky v Posázaví, diplomová práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra cestovního ruchu Tábor, 2004, str. 32 19 Podhorský, M.: Středočeský kraj a Praha , Praha, Freytag&Berndt 2002 20 tamtéž 21 tamtéž 18

se dvěma válcovými věžemi a k hranolové věži zaniklého, původně románského hradu, přiléhající rotunda v Týnci nad Sázavou. V interiéru kostela Nanebevzetí P. Marie v Neustupově se nachází náhrobní kameny Kaplířů ze Sulevic a pánů ze Slavkova a cennou součástí je románská věž se 24 sdruženými okénky. Kostel sv. Filipa a Jakuba v Mnichovicích u Vlašimi má v interiéru restaurované původní gotické malby. Drobná sakrální architektura ( boží muka, kapličky, aj. ) se často vyskytuje podél cest a také v obcích a je pozitivním krajinotvorným prvkem.

4.1.5 Židovské památky Muzeum života židovské obce Divišov Muzeum se nachází v synagoze postavené v 1. polovině 19. století v pozdně klasicistním stylu s apsidou. Koncem roku 2004 byla budova s finančním přispěním Evropské unie rekonstruována a ve spolupráci svazku obcí CHOPOS, obce Divišov, Židovského muzea v Praze a vlašimského Muzea Podblanicka zde byla instalována expozice mapující život židovské komunity v regionu. Na hřbitově, který byl založen roku 1777 a je od obce vzdálen 2 km, je možné spatřit na dvě stovky náhrobních kamenů. Některé z nich pocházejí dokonce z konce 18. století. Pohřbívalo se zde do druhé světové války. Starý a nový židovský hřbitov v Benešově Židé v Benešově žili již v 16. století a samotná obec byla doložena o dvě století později. Starý hřbitov, situovaný pod Kulturním centrem Karlov, pochází ze 17. století a pohřby se zde konaly do roku 1883. Roku 1984 byl změněn na malý park s několika náhrobky. Zbytek náhrobků se přesunul na nový hřbitov, existující již od roku 1883. Nachází se v něm památník obětí holocaustu.

4.1.6 Technické památky Tento typ památek v Posázaví není příliš častý. Zdejší zachovalé technické památky se vztahují k období středověku a počátku 20. století a mají souvislost s dobýváním nerostných surovin, dopravou a astronomií. Železniční most Žampach Most poblíž obce Jílové u Prahy je unikátním technickým dílem – jedná se o nejvyšší kamenný most postavený na místních drahách v Čechách i ve střední Evropě. Klene se přes údolí Kocour ve výšce 41,5 m, jeho celková délka je 110 m a světlost jednotlivých oblouků 12

m. Zajímavá je i podélná osa mostu tvořená obloukem o poloměru 180 m. Dosud nenese žádné stopy poškození. Stavěl se mezi lety 1898 – 1899 a železniční provoz na něm byl zahájen 1. května 1900. Stavební práce prováděné italskými dělníky v nepřístupném terénu bez zvláštní mechanizace byly velmi obtížné, kámen pochází z lomů na břehu Sázavy. Most je dnes vyhledávanou atrakcí na trase tzv. Posázavského pacifiku (viz dále). Štola Josef Štola je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru, tzv. Kocourském žilném pásmu dlouhém 2,5 km nacházejícím se JZ od obce Jílové u Prahy. Štola je zakreslena na jedné z nejstarších dochovaných map revíru z r. 1718 a předpokládá se, že může jít o důlní dílo z doby předhusitské, kdy těžba drahého kovu zde zaznamenala největší rozmach. Vytěženou zlatou rudu dopravovaly povozy na Žampach do rudních mlýnů. Z dosud známých chodeb o délce 280 m je zpřístupněno 200 m. Štolu provozuje čtvrtým rokem Regionální muzeum v Jílovém jako součást své expozice o historii dolování a rýžování zlata v Čechách. Otevírací doba: duben – říjen: so, ne a svátky 10 – 17h červenec, srpen: út – ne 13 – 17h listopad – březen: pouze předem objednané skupiny nad 5 osob Vstupné: dospělí 30,- Kč, školní děti 15,- Kč, rodina 70,- Kč

4.1.7 Rozhledny Na místech dobrého rozhledu do okolní krajiny byly vybudovány vyhlídkové stavby. Narůstající zájem o návštěvy rozhleden bezesporu podpořil mimo jiné i divácky úspěšný dokumentární cyklus Rozhlédni se, člověče natočený Českou televizí a odvysílaný v několika reprízách. Také tyto objekty můžeme v Posázaví nalézt. Neštětická hora u Neveklova je ve skutečnosti betonový monument s

půlkruhovým půdorysem a se zakomponovaným

vyhlídkovým ochozem. Připomíná prohrané povstání sedláků proti Pavlu Michnovi z Vacínova z roku 1627. Je přístupná po turistické značce, ale v současnosti není udržovaná. Vlková mezi Kamenicí a sázavským údolím náležela od poloviny 19. století rodině Ringhofferů jako součást obory se zvěří. Zřídili zde nejdříve vyhlídkový altán a později lovecký pavilon s vyhlídkovou věží. Objekt je nyní opuštěný a hrozí mu zánik. Vyhlídkovou věž na Velkém Blaníku vybudoval r. 1895 kardinál Schönborn jako trámovou konstrukci s vyhlídkovou plošinou. Byla velice oblíbená, ale roku 1936 se zřítila. Nová rozhledna inspirovaná tvarem husitských hlásek je stavbou Klubu českých turistů z roku 1940. Rozhledna měří 30 m, je pokrytá šindelem, v přízemí s kamenným stolem pro

příležitostné náboženské slavnosti konané v den sv. Václava. Stavba je v péči obce Louňovice. Otevírací doba: duben – září denně 10 – 17h říjen – březen: so, ne a svátky 10 – 16h Vstupné: dospělí 15 Kč, děti 10 Kč tabulka č. 12: Návštěvnost rozhledny Velký Blaník Roky 2000 2001 Dospělí 9 9 Děti 5 6345 825 Zdroj: vlastní326 šetření 735

2002 11 350 6 230

2003 13

2004 12

5 750 450

5 008 660

2005 14 100 4 602

4.1.8 Lidová architektura Ukázky lidové architektury v podobě skanzenů nebo celků prohlášených např. za vesnické památkové zóny v Posázaví nejsou tolik časté, přestože zde menší sídla převažují. Ojediněle jsou však zastoupeny v řadě obcí jako jednotlivé stavby - statky, chalupy, roubené špýchárky. Výjimkou však může být obec Lensedly poblíž Senohrab, jejichž historické jádro bylo vyhlášeno vesnickou památkovou zónou vykazující dochované historické prostředí. Obec si zachovala původní středověký půdorys ve středu s obdélníkovou návsí. Převažuje roubená zástavba s cennými dochovanými detaily i ve zdejší oblasti poměrně vzácné zděné usedlosti ve stylu lidového baroka. Na nejvyšším místě stojí sloupová zvonička. Nejcennějšími objekty jsou č.p. 2, 13 a 1422.

4.2 Kulturní zařízení a kulturní akce Tyto komponenty souboru kulturněhistorických předpokladů jsou velmi pestré a jejich úloha v cestovním ruchu je rozdílná. Podle charakteru je můžeme rozdělit na tři kategorie: muzea, galerie, výstavní síně divadla, koncerty, festivaly a folklórní slavnosti kongresy a sympozia

4.2.1 Kulturní zařízení Muzea a památníky V Posázaví se muzea lokalizovaná ve větších sídlech specializují na prezentaci dané oblasti, v sídlech menších pak nejdeme muzea zaměřená tematicky nebo dokladující spojení význačné osobnosti s daným místem. Muzeum umění v Benešově je kulturním zařízením jehož význam je bezpochyby nadregionální. Svůj zájem soustřeďuje především na české umění 20. století, které je 22

David, P., Soukup, V.: 555 památek lidové architektury České republiky, Praha, Kartografie 2000

rozděleno do několika přitažlivých expozic – grafiky, fotografie, plakátu, umění Benešovska. Dává možnost přehledně nahlédnout do tvorby většiny význačných osobností českého umění minulého století. Svůj prostor zde má i expozice věnovaná vzdělávacímu řádu piaristů a osobnosti Františka Ferdinanda d´Este. Ročně muzeum uspořádá v průměru šest výstav. V každém sudém roce zde probíhá Bienále výtvarníků Benešovska – přehlídka volného a užitého umění autorů pocházejících z regionu. Muzeum nabízí prostor pro přednášky, besedy, koncerty, filmové projekce a studovna mediotéky je bezesporu důležitým badatelským centrem. Největším muzeem regionu je Muzeum Podblanicka se sídlem ve Vlašimi a pobočkou v Benešově. Vlašimské muzeum soustřeďuje archeologickou a přírodovědeckou sbírku a představuje historii oblasti Vlašimska. Je zde i expozice sportovního a loveckého střelectví.Pobočka muzea v Benešově představuje sbírkový fond věnovaný dějinám města a okolí, uměleckým památkám této oblasti, etnografii a také místní umělce 20. století. Muzejní sbírky Podblanického zemědělského muzea, které se váží především k zemědělství a domácí řemeslné a textilní výrobě jsou umístěny v areálu tzv. nového zámku ve Voticích. Expozici Národního muzea v Praze, zachycující existenci bývalého ženského premonstrátského kláštera, založeného r. 1149 a vypáleného husity, a seznamující s archeologickými nálezy z této doby, je možné navštívit v Louňovicích pod Blaníkem. Další sbírky dokumentují historii Louňovicka a obou vrchů Blaníků. S dalšími třemi expozicemi pražského Národního muzea se lze setkat na zámku Vrchotovy Janovice. Dvě z nich („Rilke a Kraus“ a „Společnost v Čechách 19. století“) seznamuje s tehdejším kulturním a společenským životem. Atraktivní je rovněž sbírka exponátů dokládající českou zvonařskou produkci od středověku téměř do současnosti. Městské muzeum Týnec nad Sázavou sídlí v hradním areálu a ve své expozici zdůrazňuje historii města, jeho pamětihodnosti a připomíná i význačné osobnosti a průmyslový rozvoj. K větší atraktivitě muzea přispívá i sbírka předmětů týnecké kameniny, jejíž výrobou město proslulo v 1. polovině 19. století. Menší, ale významné je Regionální muzeum v Jílovém u Prahy, sídlící v původně gotickém domě zvaném Mince. Věnuje se vlastivědné práci pro oblast dolního Posázaví a středního Povltaví. Zároveň je specializovaným muzeem na těžbu zlata v České republice, což dokládá přitažlivá expozice. Další expozice představuje zdejší fenomén – tramping a jeho historii. Muzeum je šestým rokem provozovatelem Štoly Josef. Svá muzea se zajímavými sbírkami mají i menší sídla. Archeologické exponáty dokumentující pravěké a středověké osídlení, sbírku numizmatickou, etnografickou a o

historii obce soustřeďuje Pyšelské muzeum. Představuje i významnou osobnost zdejšího rodáka, filozofa Emanuela Rádla. Další pozoruhodnou sbírkou týnecké kameniny i sbírkou užitého umění je známé Městské muzeum v Netvořících. Příznivce techniky a motorů, především motocyklových, zve do svých dvou muzejních expozic pan Jiří Stibůrek. Ve svém Muzeu motocyklů v Netvořících vystavuje přes sto historických motocyklů, traktorů a tříkolek. Doplňuje je výstava a prodej hlavolamů. V Muzeu motocyklů na Konopišti soustředil pouze stroje značky Jawa a prezentaci závodních úspěchů českých motocyklů. Součástí je i velkoprostorová projekce v několika světových jazycích. V prostoru bývalých dělostřeleckých kasáren mezi Krhanicemi a Lešany najdou příznivci vojenské techniky Vojenské technické muzeum. Expozici tvoří přes 350 historických tanků, kanónů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel z období od roku 1890. Patří mezi nejvýznamnější evropské instituce svého druhu. Část exponátů je vystavena na volném prostranství. Památníky mají připomínat místa dějů význačných historických událostí nebo poukázat na vztah určité významné osobnosti k danému místu. Uvedeny jsou nejvýznamnější památníky v Posázaví. Památník Josefa Lady v Hrusicích představuje v šesti výstavních sálech dílo známého malíře a jeho dcery Aleny. Je umístěn v umělcově letní vile. V účelově využívaném zámku v Ostředku se nachází rodná světnička básníka Svatopluka Čecha s expozicí o jeho životě a díle. Ringhofferova hrobka v Kamenici připomíná hospodářské působení rodiny průmyslníků v této části regionu v 19. století. Obec Jankov se do evropské historie zapsala v průběhu třicetileté války bitvou v roce 1645, jednou z nejdůležitějších na našem území. Událost, při které se střetla císařská a švédská vojska, připomíná památník bitvy u Jankova. Divadla, kina , knihovny a hvězdárny V regionu Posázaví je zřízena jediná stálá amatérská divadelní scéna regionálního významu, a to v Benešově, sídlící v divadle Na poště, která nabízí divákům vlastní inscenace i prezentace hostujících souborů. V řadě míst jsou aktivní ochotnické soubory, např. Ochotnický soubor Jiřího Voskovce v Sázavě, divadelní spolek Netopýr v Týnci nad Sázavou nebo ochotnický soubor v Čerčanech.

Vyhledávaná jsou také filmová představení. Ve sledovaném regionu jsou celoročně provozována 3 kina – v Benešově, Vlašimi a v Čerčanech. Určitý význam pro cestovní ruch mohou mít i knihovny především v turisticky atraktivních oblastech pro návštěvníky s dlouhodobějším pobytem nebo pravidelně se vracející. Mohou být také při nich zřizována informační centra (např. Benešov) nebo mohou i zajišťovat průvodcovské služby, poněvadž zpravidla disponují personálem znalým regionální problematiky. Mohou i budovat fondy regionální a vlastivědné literatury a regionální databáze (památek, osobností, historie, apod.). Níže uvedená tabulka ukazuje, že okres Benešov má druhou nejhustší síť veřejných knihoven z okresů Středočeského kraje. Za zmínku stojí také přírodní amfiteátry, které slouží často koncertním či divadelním vystoupením (např. Konopiště) a existence 2 hvězdáren. Hvězdárna Ondřejov Ondřejovskou hvězdárnu založili na zdejším vrchu Manda bratři Fričové roku 1898 a o 30 let později ji věnovali Karlově univerzitě. V areálu stojí původní budovy observatoře projektované význačným secesním architektem Josefem Fantou, která jsou přeměněna na muzea soustřeďujícími historické astronomické přístroje a expozici věnovanou historii hvězdárny.V budově nové je observatoř zaměřená na provádění výzkumu Slunce, umělých družic Země a zemské atmosféry. Unikátní je i dvoumetrový dalekohled, jeden z největších v Evropě, umístěný v nové budově hvězdárny. V současnosti je areál pracovištěm Astronomického ústavu AV ČR. Prohlídky historických budov i nové hvězdárny a dalekohledu jsou možné pouze s průvodcem. Navštívit lze i okolní park se vzácnými dřevinami. Otevírací doba: květen – září: so a ne 9h, 11h, 13.30h, 15.30h prohlídky v českém a anglickém jazyce Vstupné: základní 40 Kč, snížené pro děti 7-15let 20 Kč, autobusový zájezd 800 Kč, cizojazyčný výklad: 100 Kč Hvězdárna Vlašim Vlašimská hvězdárna byla vybudována roku 1961 místními dobrovolníky. V současnosti ji provozuje občanské sdružení Vlašimská astronomická společnost, jejímž cílem je popularizace astronomie mezi širokou veřejností a zejména mezi mládeží. Pořádá nejen vzdělávací akce pro školy, pozorování a přednášky pro veřejnost, ale i víkendové pobyty pro děti z měst. Otevírací doba: duben, září: každý pátek 20 - 22h květen - září: každý pátek 21 - 23h

Jiné dny v týdnu a ostatní měsíce jen po předchozí dohodě Vstupné: dospělí 40 Kč, děti a studenti do 26 let 20 Kč tabulka č. 13:

Návštěvnost hvězdárny Vlašim Roky Počet osob

2001 2002 2 4 425 353 Zdroj: www.nipos-mk.cz

2003 3 640

2004 2 865

2005 3 409

Počty a struktura kulturních zařízení v okresech Středočeského kraje jsou uvedeny v tabulce č.1 v příloze č.2.

4.2.2 Kulturní akce23 Kulturních akcí, které významně ovlivňují návštěvnost Posázaví, probíhá každoročně velké množství. Návštěvník může zhlédnout různá představení, koncerty, recitály či výstavy. Pokud budou mít tyto akce odpovídající publicitu a budou náležitým způsobem propagovány, mohou do daného regionu přilákat další návštěvníky. Mezi nejvýznamnější kulturní akce Posázaví lze zařadit tyto: Jaro Josefa Suka (duben) – koncerty vážné hudby připomínající osobnost význačného hudebního skladatele, rodáka z nedalekých Křečovic Podblanický hudební podzim (září-listopad) – festival koncertů vážné hudby k památce hudebního skladatele období baroka Jana Dismase Zelenky, narozeného v Louňovicích Jílovské zpívání (červen) – dvoudenní přehlídka neprofesionálních dětských a dospělých pěveckých sborů, Jílové u Prahy Voskovcova Sázava (září, říjen) – přehlídka amatérských hudebních divadel, Sázava Folkový kvítek (květen) – celostátní finále soutěže folkové a country hudby, přírodní amfiteátr Konopiště Setkání (srpen) – hudební festival folkové a country hudby, přírodní amfiteátr Konopiště Sázavafest – multikulturní hudební festival s účastí domácích i zahraničních skupin různých žánrů, divadelní přehlídky, filmové projekce a bohatý doprovodný program, areál ostrov Sázava, v roce 2006 proběhl 6. ročník festivalu Řadu

kulturních památek (hrady, zámky, zříceniny) Posázaví oživují především

během letní sezóny různé akce historického rázu, které pořádají obce, občanská sdružení nebo kulturní instituce. Jedná se například o rekonstrukce středověkých bitev pořádané na hradě Zbořený Kostelec, doplněné dobovým jarmarkem, ukázkami historických zbraní, hudebními a divadelními představením, ukázkami řemesel. V podobném duchu probíhají také některé městské slavnosti. Oblibu si získávají i letní divadelní představení pro děti a dospělé.

23

Zpracováno podle: www.posazavi.com - Kalendář akcí

Letní divadelní scény (červenec, srpen) – 3. ročník (2006) divadelních představení, tentokrát loutkářských souborů, areál hradu Týnec Divadelní léto na Jemništi (červenec, srpen, vždy v pátek) – 5. ročník (2006) divadelních představení (pohádková představení pro děti i dospělé), doplněných komponovaným pořadem na historické téma s názvem Sternberská noc, nádvoří zámku Jemniště Hrníčkový jarmark - 2. ročník (2006) dobového řemeslného trhu s divadelním a hudebním představením, hrad Šternberk Vlašimské divadelní léto - víkendová představení v prostředí zámeckého parku, Vlašim Pirkenštejnský ptáček (srpen) – malý divadelní festival, 5. ročník zámek Rataje nad Sázavou Letní škola historického tance (červenec, srpen) – týdenní seminář s výukou lidových a dvorských tanců doby renesance, zámek Rataje nad Sázavou Mračení - 4. ročník historických slavností - divadelní představení, dobové tržiště, ukázky zbraní, sokolnictví, jezdectví, tvrz Mrač Týnecký střep (srpen) – 7. ročník městských slavností, areál hradu Týnec nad Sázavou Městské slavnosti (září) – Jílové u Prahy Městské slavnosti (květen) - Benešov Svatováclavské slavnosti (září) – slavnostní mše a historický průvod v kostýmech, vrch Blaník a Louňovice pod Blaníkem Při příležitosti konání některých kulturních akcí v Posázaví jsou z Prahy do Kácova ve spolupráci Českých drah a sdružení Posázavský Pacifik vypraveny tzv. Posázavské linky – souprava historických vlakových vozů tažených parní lokomotivou. Cestující na těchto linkách se mohou v roce 2006 zúčastnit následujících kulturních akcí: 1.7. rekonstrukce středověké bitvy o brod u Zbořeného Kostelce 8.7. Sázavská pouť 19.8. Kácovská pouť 26.8. Tankový den, ukončení sezóny ve vojensko-technickém muzeu v Lešanech

4.2.3 Sportovní zařízení a sportovní akce Sportovní zařízení v regionu, jejich rozmístění, počet a vybavení jsou srovnatelná s ostatními oblastmi České republiky. Největší nabídka sportovních zařízení je soustředěna v Benešově. Zde je k dispozici fotbalový stadion a hřiště, krytý i otevřený plavecký bazén, krytý zimní stadion a tenisové kurty, které jsou v zimním období kryté vytápěnou přetlakovou halou. Město vyšlo vstříc i současným trendům v aktivním využití volného času zřízením volně přístupné plochy pro in-line bruslaře, skateboardisty a hokejbalisty. TJ Sokol Benešov

provozuje kuželnu a volejbalové hřiště. Zpestřením je i veřejné devítijamkové golfové hřiště pro veřejnost v blízkých Tvoršovicích. Zájemci dále mohou využít také služeb tří fitness center, squashové herny, vyzkoušet si spinning nebo jógová cvičení. Obdobnou nabídkou sportovních zařízení disponuje i město Vlašim, kde TJ Spartak provozuje atletický stadion, otevřený zimní stadion, tenisové kurty, halu pro míčové hry, fotbalové hřiště, kuželnu a tělocvičnu. Patří sem i otevřený plavecký bazén a bazén krytý, kde je možno využít i vodoléčebných služeb. Širokou soustředěnou nabídku sportovních aktivit s možností ubytování představuje Sportareál Samopše (3 km jižně od Sázavy) provozovaný cestovní kanceláří Sport-S, s.r.o. Zájemci mohou vybírat ze škály aktivit: vodní sporty (kajak, kanoe, raft), cykloturistika, lukostřelba, základní kurs paraglidingu a lezení, jízda na koni, míčové hry, triatlon, netradiční sporty (frisbee, petanque, kroket, floorbal, softbal), orientační běh, různé druhy outdoorových her,aj. Pro všechny uvedené aktivity je vyžadován

určitý minimální počet účastníků a

nabízené programy lze provozovat téměř celoročně (mimo prosince až února). Příznivci létání mohou využít nabídky letišť ve Vlašimi (provozovatel Aeroklub Vlašim) a Benešově-Bystřici. Obě poskytují svou polohou a vybaveností vhodné podmínky pro všechny druhy leteckých činností. V Benešově působí tři letecké kluby a školy: BemoAir, s.r.o. organizuje vyhlídkové lety do různých lokalit (okolí Benešova, Konopiště, Jemniště, soutok Vltavy a Sázavy pro 3 cestující, ale i Hluboká, Karlštejn, Orlík a Rožmberk n. Vltavou pro 4 cestující). Podobnou nabídku vyhlídkových letů má i F Air, s.r.o. (BenešovKonopiště, Průhonice-Konopiště-Slapy, Konopiště-Slapy, Konopiště-Slapy-Orlík). Obě nabízejí výuku pilotáže motorového i bezmotorového letounu i stále populárnějšího ultralehkého letadla. U Glider aerobatic clubu lze navíc absolvovat i výcvik bezmotorové akrobacie. V celém regionu je možné se věnovat jezdeckému sportu, např. v areálu Pecínov, na farmě Heroutice, v jezdecké stáji Český dvůr a řadě dalších. Přijíždějícím turistům vycházejí vstříc i půjčovny sportovních potřeb – k nejvíce využívaným službám patří půjčování lodí a kol (vodácké a turistické centrum Bisport Týnec n. Sázavou). Nabídka sportovních zařízení v menších sídlech je o něco menší. Jedná se nejčastěji o zařízení provozovaná tělovýchovnými jednotami, které provozují nejčastěji tělocvičny, fotbalová hřiště, tenisová hřiště a hřiště pro míčové hry. Záleží pak na konkrétní organizaci, zda zájemci umožní, např. za poplatek, využít těchto zařízení. Sportovní akce, které se v Posázaví konají, patří spíše k akcím regionálního významu. Výjimkou je tradiční dálkový turistický pochod Praha – Prčice (květen, letos 38. ročník), jehož trasy jsou vedeny přes sledované území. Místní organizace Klubu českých turistů jsou

zde velice aktivní, mimo jiných pochodů organizují dva významné dálkové pochody – Pochod za povidlovým koláčem (duben, letos 15. ročník) a Konopišťské toulky (září, 9. ročník). Během roku pořádají farma Heroutice a hřebčín Pecínov drezurní i skokové jezdecké závody různých kategorií. Vodáci se mohou zúčastnit tradičního odemykání a zamykání řeky Sázavy (březen a říjen). Letiště v Nesvačilech je několikrát ročně místem setkání leteckých modelářů – v září například proběhla 23. mezinárodní přehlídka obřích modelů letadel. V říjnu se koná v Týnci soutěž v tanečním sportu s názvem Posázavský střevíc. V Divišově a v Poříčí nad Sázavou je možno zhlédnout i plochodrážní závody. Tabulka č.2 v příloze č.2 znázorňuje počty a strukturu sportovních zařízení v okresech Středočeského kraje.

5 Cestovní ruch podle převažující motivace účasti Oblast Posázaví skýtá řadu možností takřka pro všechny základní typy cestovního ruchu. Vzhledem k přírodním předpokladům je to oblast, kde převažuje využití pro sportovněrekreační cestovní ruch zaměřený na udržování a posilování zdraví, v Posázaví konkrétně představovaný turistikou pěší, vodní a cykloturistikou, a kulturně poznávací cestovní ruch.

5.1 Kulturně poznávací cestovní ruch Pro poznávací cestovní ruch nabízí analyzovaná oblast Posázaví zejména hrady a zámky, historická centra měst, částečně lidovou architekturu, kulturní zařízení a kulturní akce (těmto tématům byly věnovány předchozí kapitoly). Tato nabídka je dosti bohatá a cestovní ruch v Posázaví je na ní z nemalé části založen.

5.2 Sportovně orientovaný cestovní ruch Každá z forem aktivní turistiky má trochu jiné požadavky na ráz krajiny. Pěší turistika vyžaduje aspoň průměrně lesnatou krajinu s místy rozptýlenou zelení, pastvinami a loukami a také přítomnost vodních ploch. Krajina, která má být pro pěší turistiku atraktivnější, musí být převážně horská či vrchovinná se souvislejšími lesy, s možností vyhlídek. Cykloturistice v základní úrovni vyhovuje i plošší krajina, atraktivita narůstá s přibývajícím podílem lesů, luk, pastvin a rozptýlené zeleně než s růstem členitosti reliéfu. Specifické je hodnocení krajiny pro vodní turistiku, která vyžaduje vodní toky podle vodáckého významu a náročnosti. Turistika lyžařská se ve svých krajinných preferencích podobá vcelku pěší turistice s tím, že i základní stupeň vyžaduje větší nadmořskou výšku (500-600 m). Provozování různých forem turistiky závisí i na ročním období a okamžitém stavu klimatu – zde je při rozvoji cestovního ruchu zohlednit jejich sezónnost a proměnlivost. Druhy turistiky typické pro Posázaví jsou provozovány především v letní sezóně. Pěší turistika Pěší turistika představuje základní druh turistiky, který je zároveň nejméně náročný technicky.V České republice je nejrozšířenějším rekreačním sportem a nejběžnějším využitím volného času a stejně tak je tomu i v Posázaví. Hluboká údolí, romantická zákoutí a množství rozmanitých skalních útvarů na dolním a středním toku Sázavy přitahovaly milovníky přírody už od začátku minulého století. S tím je spojena existence v českých zemích jedinečného fenoménu – trampingu. Téměř každý si s výrazem „Posázaví“ spojí pojmy „vodáctví“ a „tramping“. Skutečně to byl to právě tramping, který v oblasti jižně od Prahy stál u základů tolik rozšířené pěší turistiky, ale i pozdějšího chataření a chalupaření. Historie trampingu24 Tramping u nás vznikl počátkem minulého století jako

přirozená reakce části

městských obyvatel na nedostatek kontaktu s přírodou, přirozeným prostředím, což byl důsledek probíhající industrializace a urbanizace. Situace, kterou dobře známe ze současnosti, byla aktuální už tehdy. Lidé tedy začínají v závěru týdne vyhledávat přírodu. Movitější vrstvy cestují auty nebo vlaky do rekreačních letovisek (řada z nich je mj. soustředěna i ve sledované oblasti, např. Čerčany, Pyšely, Senohraby, aj.). Tramping přitahuje spíše příslušníky nižších vrstev. V této době již existovaly skautská organizace či Sokol, ale mladým lidem připadaly příliš organizované a svázané pravidly. Ti toužili naopak po volnosti, nespoutanosti. Přesto však byl i v trampingu přítomen výchovný element, který v člověku rozvíjel vlastnosti jako odvahu, kamarádskou soudržnost, sebekázeň a především pozitivní vztah k přírodě. 24

Zpracováno podle: Berka, M.: Posázavský Pacifik, Praha, NADAS 1991

Jednotlivci nejdříve podnikali jednodenní výlety do nejbližšího pražského okolí s večerním návratem domů. Další jejich cesty vedly do vzdálenějšího okolí, mimo jiné proti proudu Vltavy, Berounky a Sázavy i jejich přítoků, kde objevovali neporušená a skrytá zákoutí. Jednotlivci se začali sdružovat do skupin, vyjížděli do oblíbených míst tábořit pod stanem i déle. Vývoj byl přerušen první světovou válkou, ale po ní ve dvacátých letech a třicátých nastal boom trampského hnutí, který trval až do začátku druhé světové války. Mladé lidi ovlivnila dobová móda románů a dobrodružných filmů s tématikou Divokého západu a do přírody vyjížděli s romantickou vizí průkopníků amerického Západu, nezaměnitelně oblečeni a se specifickým slovníkem. V místech tábořišť začali trampové zakládat osady. V této době výraz osada měl jiný význam než nyní – byla to chata nebo srub postavené společnou prací a finančními prostředky, ve kterých nocovalo více osadníků, později osadu tvořilo více chat. Některé osady byly i rodinné,. V čele osady stál obvykle tzv. šerif, nejzkušenější tramp či osoba s přirozenou autoritou. V osadách si trampové oblíbili sportovní aktivity. Během 20. a 30. let vznikly při řece a jejích přítocích Sázavě stovky osad. Nejvíce jich bylo soustředěno v oblasti Zlatého kaňonu mezi Pikovicemi a Kamenným Přívozem, směrem proti proudu řeky se jejich počet snižoval, ale vyskytovaly se i poblíž Ratají a Českého Šternberka. Publikace M. Berky Posázavský Pacifik např. zmiňuje 168 osad na dvou kilometrech řeky právě ve Zlatém kaňonu. Trampové si pojmenovávali řeky, údolí i jednotlivé osady. Sázava dostala svůj název Zlatá řeka podle historické těžby zlata, známé je Údolí ticha pod obcí Třebsín, Údolí temna pod žampašským mostem, Měsíční údolí (údolí Konopišťského potoka), Údolí zapomenutých (údolí Mnichovického potoka), aj. Mezi nejstarší a nejslavnější patří osady s názvy Dawson, Toronto, Starý a Nový Kalvík, Yukatán, Nebraska, Ajax, Onyx a další. K rozvoji trampingu v Posázaví nepochybně přispěla i existence železniční tratě z Prahy přes Vrané nad Vltavou a Čerčany do Světlé nad Sázavou. Ta byla budována z čistě hospodářských důvodů, aby na ní bylo možno přepravovat kámen z lomů, dřevo a aby spojila místní továrničky. Už od počátku 20. století začala být využívána pro osobní přepravu místními obyvateli i Pražany jezdícími na výlety. Vlaky začali čím dál více využívat i trampové, kteří, inspirováni četbou, trať nazvali pacifikem. Jezdili s ním až do 60. let, kdy se začal rozvíjet více individuální motorismus. Dnes tato trať už tak velký význam nemá, je spíše vzpomínkou na staré časy. Každoročně jsou na ní pořádány nostalgické jízdy s historickými vlaky (blíže podkapitola 3.2.2). Po válce nastal rozvoj chataření, individuální i společenské rekreace, automobily zpřístupnily i nejodlehlejší místa. Tramping však zcela nevymizel, ale je v současnosti provozován v jistě menší míře než v meziválečném období, anebo mění svou podobu. Starší

trampové se usadili ve svých modernizovaných srubech, chatách nebo obytných lodích. Někteří majitelé koní se sdružují ve Western klubech a spojují tak lásku ke zvířatům a přírodě se sportovním vyžitím. I nyní se však setkáváme se samotáři nebo skupinami osob mladší generace v typickém oblečení, věnujících se putování přírodou v každém ročním období a přibližujících se svým vystupováním životu trampů z meziválečného období. Pěší turistika v současnosti Středočeský kraj včetně Posázaví má pro rozvoj pěší turistiky nejvhodnější podmínky v oblastech přitažlivých svými přírodními dispozicemi. Pěší turisté využívají již od roku 1889 jednu z nejhustších a nejkvalitnějších sítí pěších značených tras v Evropě, pokrývající celé území České republiky. Značení tras a jejich údržbu zabezpečuje jako jednu ze svých nejvýznamnějších aktivit vůči veřejnosti už od svého založení Klub českých turistů (dále jen KČT). Ke značení pěších turistických cest používá pásových značek složených ze tří vodorovných pruhů, z nichž prostřední (červený, zelený, žlutý a modrý) určuje barvu trasy a dva okrajové bílé pásy mají značku více zviditelnit. KČT v Posázaví vytyčil mezi lety 1914 až 1924 Posázavskou turistickou trasu o celkové délce 142,7 km, vedoucí z Davle do Světlé nad Sázavou. Stezka vede převážně údolím Sázavy a jejím nejbližším okolím, včetně proslulého Zlatého kaňonu a Měsíčního údolí (odklon trasy k zámku Konopiště). Ve sledované oblasti vede úsek trasy o délce 87,2 km (Davle – Český Šternberk). Na drobné výjimky je trasa značena červenou značkou jako trasa hlavní, dálková. Úsek Panská skála – Týnec n.Sázavou je značen modrou značkou, Týnec – Plíhalův mlýn žlutou a úseky Poříčí n. Sázavou – Čerčany a Sázavský klášter – Český Šternberk podhradí zelenou značkou. V následující tabulce jsou uvedeny některé vzdáleností mezi obcemi v té části Posázavské stezky, která se týká sledované oblasti. tabulka č. 14:

Posázavská turistická trasa Orientační bod

Vzdálenost v km

Davle 0,0 Žampach - most 11,5 Týnec n. Sázavou 26,5 Konopiště 38,5 Měsíční údolí 45,0 Čerčany 54,7 Chocerady 65,2 Sázavský klášter 74,2 Český Šternberk 87,2 Zdroj: Novák, I.: Outdoorová mapa Posázaví. Zlín, SHOCart 2001.

Na Posázavskou trasu se ve sledované oblasti napojuje řada dalších turistických značených tras, např. v těchto vybraných místech: Pikovice most – Pod Medníkem – Kamenný Přívoz – Týnec n. Sázavou – Konopiště – Čerčany – U Hvězdonické lávky – Chocerady – Sázavský klášter – Český Šternberk. V Choceradech lze navázat například na žlutou turistickou značku směřující do Ondřejova a dále do Hrusic, z Luk pod Medníkem je možno po modré značce dojít přes důlní pásmo do Jílového u Prahy, apod. Vodní turistika Informace o vodní turistice jsou čerpány z publikace Vodácký průvodce Sázava od Ivana Nováka vydaného nakladatelstvím SHOCart. Řeka Sázava je pro vodáky jednou z nejoblíbenějších řek v České republice. V převážné části svého toku je klidnou řekou bez zvlášť nebezpečných míst. Přesto se však na horním i dolním toku vyskytuje několik úseků s kamenitými peřejemi, vyžadujícími k jejich zvládnutí jisté zkušenosti z jízdy na divoké vodě. Pro tento klidný charakter je Sázava vhodná i pro rodiny s dětmi. Obtížnost řek bývá hodnocena podle stupnice obtížností, která označuje klidné až mírně proudící vody třemi stupni (ZWA, ZWB,ZWC) a rychle tekoucí až divoké vody až šest stupni (WW I – WW VI). Tabulka uvádí stupně obtížnosti vztahující se k Sázavě a jejím přítokům. tabulka č. 15: Obtížnost ZWA ZWB ZWC WW I WW II

WW III

Stupnice obtížnosti sjízdnosti vodních toků Charakteristika toku stojaté vody (přehrady, jezera apod.) bez zvláštních nároků na jezdce klidné, slabě proudící vody (2-3 km/h) bez zvláštních nároků na jezdce mírně proudící vody (3-5 km/h), nutná znalost základního záběru lehká voda, pravidelné proudnice a vlny, malé peřeje nebo časté meandry s rychle tekoucí vodou, zarostlé břehy, ke splutí je nutná znalost základního i zpětného záběru mírně těžká voda, nepravidelné proudnice a vlny, střední peřeje, slabé válce a víry, nízké stupně v silně meandrujících nebo málo přehledných řečištích, ke splutí je nutná znalost všech základních záběrů, obratné otevřené lodě a záchranné vesty i přilby těžká voda, vysoké nepravidelné vlny, větší peřeje, válce a víry nebo střední peřeje v nízkém, silně zarostlém řečišti, nutná znalost všech záběrů, velmi dobré ovládání lodě, trénovanost, kryté lodě, ochranný oděv, plovací vesty a přilby

Zdroj: Novák,I.: Vodácký průvodce Sázava, Zlín,SHOCart 2002

V další tabulce je popsána obtížnost jednotlivých úseků řeky Sázavy. Průměrná obtížnost jednotlivých úseků řeky je stanovena za optimálního stavu vody, kdy je tok snadno průjezdný pro všechny druhy plavidel. Sledovaný úsek je v tabulce vyznačen tučně. Znaménko „+“ vyjadřuje větší obtížnost, „-“ menší obtížnost. tabulka č. 16:

Stupně obtížnosti řeky Sázavy Úsek

Říční km

Spád

Žďár n. S. - Přibyslav Přibyslav – Havl. Brod - Smrčná Smrčná – kemp Stvořidla kemp Stvořidla – Krhanice Krhanice – Pikovice Pikovice - ústí

207,8-185,0 185,0-137,7 137,7-135,6 135,6-15,4 15,4-3,4 3,4-0,0

3,8‰ 2,4‰ 10,4‰ 2,0‰ 3,4‰ 0,0‰

Obtížnost WW I + ZWC WW II + ZWB, ZWC WW II ZWA

Zdroj: Novák,I.: Vodácký průvodce Sázava, Zlín,SHOCart 2002

Sázava je poměrně vodnatá řeka s vysokým průměrným ročním průtokem. Vodní stav a tím také sjízdnost řeky může ovlivnit celá řada faktorů, včetně ročního období a počasí. Informace o sjízdnosti českých řek lze vyhledat v tisku, rozhlase, televizi a internetových stránkách. Vodní stav je možné také zjistit na vybraných vodočtech, instalovaných na březích řeky. Pro střední úsek Sázavy z Ledče nad Sázavou do Týnce nad Sázavou je rozhodující vodočet v Poříčí nad Sázavou na levém břehu, kde se jako minimální stav pro splutí této části toku uvádí 90 cm. Pro dolní úsek z Týnce do Pikovic se užívá stejný vodočet, ale minimální hodnota pro optimální stav je 105-130 cm. Střední a horní tok jsou sjízdné po celý rok, s výjimkami v létě, horní tok zejména v jarních měsících, případně po vydatných deštích. Při plánování sjezdu řeky je třeba vzít v úvahu nejen fyzické možnosti, ale i počasí, sjízdnost úseků, způsoby přepravy lodí a odhadnout délku sjížděného úseku. Vodáci většinou začínají plavbu pod Stvořidly nebo v Ledči nad Sázavou a končí nejčastěji v Pikovicích. Při příznivém stavu vody lze tuto trasu absolvovat za 8 dnů. Významné pro turistickou infrastrukturu této oblasti je známé vodácké a turistické centrum BISPORT v Týnci nad Sázavou. Cykloturistika Cykloturistika

je moderním způsobem trávení volného času, který se u nás

v posledních několika letech těší rostoucí popularitě. Spojuje v sobě prvky zdravého pohybu, snadnou dostupnost k jinak obtížně přístupným místům i finanční přijatelnost pro její provozování. Lze ji zařadit mezi šetrné formy cestovního ruchu, její provozovatelé přispívají ke zlepšení podmínek ve venkovských regionech. Nutným předpokladem jejího rozvoje je rozšíření o potřebnou infrastrukturu, která zajistí větší bezpečnost pohybu na kolech a doplnění cyklostezek a cyklotras službami a inventářem.

V České republice bylo podle internetových stránek KČT k 1.1.2004 vyznačeno 22 737 km tras určených pro cyklisty25. Naší republikou procházejí mezinárodní cyklistické trasy vedoucí přes evropský kontinent. Na ně navazuje síť dálkových tras rozšířená o regionální trasy. Převážná většina tras spojuje turisticky atraktivní cíle a je vedena po silnicích nižších tříd nebo po účelových komunikacích, polních či lesních cestách. V terénu jsou trasy pro cyklisty vyznačeny žlutými směrovými tabulemi s číslem trasy. Rozlišují se trasy I. až IV. třídy, které jsou odpovídajícím způsobem očíslovány jedno až čtyřmístnými čísly. Toto značení je přítomné na silnicích a někdy i mimo ně. Pro úseky vedené mimo silnice, tzv. cykloturistické trasy, KČT vytvořil značení pomocí pásových značek, tvarově podobných značkám pro pěší turistiku, rovněž žlutých. Značení a přidělování evidenčních čísel cyklistických tras provádí KČT od roku 1997. Sledovanou oblast Posázaví protíná velký počet cyklotras, přičemž jejich hustota je největší v severní až východní části území – v okolí Týnce, Čerčan, Senohrab, Benešova a Vlašimi. Podél toku Sázavy byla vyznačena nová cyklotrasa číslo 19 s názvem „Posázavská“ o celkové délce 245 km. Začíná v Davli, kde se Sázava vlévá do Vltavy, a pokračuje přes Jílové u Prahy, Týnec, Sázavu, Ledeč nad Sázavou, Světlou, Havlíčkův Brod, Přibyslav, Žďár nad Sázavou až k pramenům toku v obci Lísek. Posázavím prochází její část z Davle do Českého Šternberka v délce 84 km: cyklotrasa vede mezi Davlí a Týncem po pravém břehu, ale dále od toku, mezi Týncem a Poříčím sleduje řeku, v Poříčí přejíždí na levý břeh a opět se odchyluje od řeky. Z Hvězdonic do Českého Šternberka znovu vede po pravém břehu, přičemž až do Sázavy sleduje tok řeky. Propojuje řadu významných přírodních i historických atraktivit: přírodní rezervace Grybla, Čížov, přírodní park Na Stříbrné, sázavské kaňony, obce Jílové, Týnec, klášter Sázava, Rataje a hrad Český Šternberk). V některých úsecích cyklista překonává stoupání a sjezdy přes příkré svahy, jinde je střídají pohodlné cesty v mělkých údolích kolem řeky. Na několika místech navazují na tuto trasu některé cyklotrasy místního významu, např. cyklotrasy „Ladova kraje“ č. 0020, 0029 a 0030, nebo dálkové cyklotrasy Greenways Praha – Vídeň č. 11 a Praha – Brno č. 1. Svou částí o délce přibližně 30 km zasahuje do oblasti Posázaví mezinárodní cyklotrasa Greenways č. 11 Praha – Vídeň, a to v úseku Kamenice – Neveklov . Jinou dálkovou trasou, která zasahuje do Posázaví, je tzv. Pražská stezka č.1 spojující Prahu s Brnem. Střetává se s Posázavskou trasou poblíž Sázavy a po 11 km se odpojuje směrem na sever do Prahy. tabuka č.17:

25

www.klubturistu.cz

Posázavská cyklotrasa

Orientační bod Vzdálenost v km Davle 0,0 Jílové u Prahy 10,2 Týnec n. Sázavou 27,2 Čerčany 41,0 Hvězdonice 49,4 Sázava 62,8 Rataje n. Sázavou 72,8 Český Šternberk 84,2 Zdroj: Novák, I.: Outdoorová mapa Posázaví. Zlín, SHOCart 2001

Posázaví má díky své poloze, rozmanitosti a členitosti krajiny, množstvím přírodních a uměleckých památek výborné předpoklady pro provozování cykloturistiky. Cyklisté naleznou v hlavních střediscích nezbytné služby, tzn. půjčovny a servisy jízdních kol, nabídku ubytování a stravování, prodej cykloturistických map a průvodců. Nabídka služeb však rozhodně není vyčerpávající, v tomto směru se zde nabízí řada příležitostí pro potenciální podnikatele. Cyklotrasy procházející sledovanou oblastí Posázaví je uveden v příloze č.3. Jiné druhy sportovní turistiky Sportovně orientovaný cestovní ruch zahrnuje krátkodobé či dlouhodobé pobyty s cílem udržování a posilování zdraví. U řady návštěvníků se prolíná s jinými typy (např. poznávacím cestovním ruchem, aj.), lze sem zařadit výše zmíněné typy turistiky – pěší, vodní a cykloturistiku. Zázemí pro sportovně orientované v Posázaví nabízejí především větší města – Benešov a Vlašim, v menších obcích je nabídka dosti redukovaná. Určitou výjimku představuje Sportareál Samopše se svou širokou nabídkou sportovních aktivit s možností ubytování. Řeka Sázava a některé rybníky dávají příležitost trávit volný čas dalším oblíbeným způsobem – rybařením. Základní podmínkou pro rybolov na řece, jejích přítocích a rybnících (mimo chovných) je zakoupení povolenky u územních svazů Českého rybářského svazu nebo jeho místních organizací, dodržování rybářského řádu a respektování společných a zvláštních ustanovení. Na Sázavě je rybolov povolen celoročně v celém sledovaném úseku, pouze s několika výjimkami zákazu (u skláren Kavalier v Sázavě, prostor jezu v Ratajích). Perspektivní sportovní aktivitou v Posázaví by se mohl stát golf, který si v posledních letech nachází stále více příznivců mezi širokou veřejností. Jedny z nejvhodnějších podmínek v republice je možné nalézt ve Tvoršovicích u Benešova. Golf resort Konopiště v atraktivní přírodní scenérii nabízí profesionální 18 jamkové hřiště pro náročné hráče, 9 jamkové hřiště pro začátečníky a veřejnost, indoor centrum a driving range. Lze zde absolvovat skupinový i

individuální trénink a víkendový či týdenní kurs. Ubytování je zajištěno ve **** Zámeckém hotelu Golf. Dalším vhodné hřiště naleznou hráči golfu ve Štiříně, kde je součástí ****hotelu Zámek Štiřín. Devítijamkové hřiště je zde v provozu od května do října a driving range od dubna do října. Celoročně lze využít indoor centrum. Ubytování hráčů může být zajištěno v hotelu. Přestože Posázaví nepatří mezi vyhledávané oblasti v zimní sezóně, při příznivých sněhových podmínkách jsou zde poměrně uspokojivé podmínky pro běžecké lyžování. V tomto období jsou vyjety běžecké trasy, ale v terénu nejsou nijak značeny ani upravovány. Pro zimní sezónu 2005/2006 byl poprvé pro veřejnost otevřen Skiareál Chotouň u Jílového u Prahy. Lyžařům i snowboardistům nabízí denně sjezdovku o délce 300m se zasněžovacím systémem, 3 lyžařské vleky včetně dětského a možnost večerního lyžování.

5.3 Další druhy turistiky Venkovská turistika Tento typ turistiky není v České republice novou rekreační ani podnikatelskou aktivitou. Letní pobyty městských obyvatel v malých hotýlcích a penzionech a pobyty na selských statcích bývaly před několika desetiletími běžné. V posledních letech lze pozorovat nárůst zájmu o venkovskou turistiku, agroturistiku či ekoagroturistiku. Venkovská turistika se vyznačuje aktivitami bezprostředně spojenými s pobytem v přírodě, s využíváním vhodných podmínek zemědělské krajiny a venkovským prostředím, příp. jde o pobyty v zemědělských usedlostech. Je spojena i se specifickým druhem ubytování – na farmách, statcích, chalupách, v malých penzionech, kempech. Tato zařízení nejsou koncentrovaná, což umožňuje prostorovou rozptýlenost turistů. Výše zmíněnou agroturistiku je možné zařadit jako podmnožinu venkovské turistiky a ekoagroturistiku jako zvláštní formu agroturistiky. Agroturistika naznačuje symbiózu zemědělství a turistiky. Nachází zázemí na rodinných farmách, kde se zájemce může účastnit zemědělské práce nebo pečovat o hospodářská zvířata. Při dodržení zásad maximální ochrany přírody přispívá realizace záměrů agroturistiky také k růstu kulturní úrovně obyvatel. Ekoagroturistika má stejné zázemí jako agroturistika, ale je u ní zdůrazněno pěstování a produkce biopotravin, tj. potravin získaných bez použití chemických hnojiv, postřiků, antibiotik, apod., které pak tvoří i součást jídelníčku na farmě. Realizace obou typů turistiky je vázaná na specifické podmínky, např. na neporušenost krajiny, půdu, příznivé prostředí. Nejlépe mohou prospívat v chráněných krajinných oblastech nebo jejich blízkosti,

biosférických oblastech aj. Venkovská turistika pak i obecně v oblastech, které postrádají množství kulturně-historických atraktivit. Důležitým aspektem zde jsou i lidé, kteří se této formy účastní – očekává se od nich ohleduplný vztah ke krajině a životnímu prostředí. Kromě návštěvníků ze zahraničí bývají nejčastějšími hosty rodiny s dětmi ale i osoby velmi pracovně vytížené, které hledají vhodné místo a způsob pro relaxaci. V současné době rychlého pracovního tempa a stresu budou lidé tento druh turistiky jistě stále více vyhledávat. Pro rozvoj v této oblasti je důležitá nabídka alternativních doprovodných programů pro volný čas, pokud počasí není příznivé pro jízdu na koni či na kole a neumožňuje ani turistiku v okolí. Venkovská turistika nachází pespektivní podmínky (členitou krajinu s chráněnými územími, bohaté kulturně-historické zázemí) i ve zkoumané oblasti Posázaví, kde může být velkou výzvou a pro řadu nynějších i potenciálních podnikatelských aktivit. Dává šanci vytvořit nové pracovní příležitosti a přirozeným způsobem ekonomicky oživit venkovské mikroregiony. Obyvatelé vesnice mají možnost přispívat k rozvoji provozováním ubytovacích zařízení, pohostinství, řemeslné výroby, činnostmi spojenými s organizací volného času pro návštěvníky. Turisté také často se zájmem pozorují výrobu nebo se přímo chtějí výrobního procesu zúčastnit a řemeslníci mohou na místě své výrobky prodávat. Pro řemeslnou výrobu může hovořit její unikátnost a vysoký podíl ruční práce. Aby bylo možné realizovat tento typ cestovního ruchu, je nutné nejen zapojení příznivců z řad zemědělských farmářů, ale i fungování informačních center a podpora ze strany obcí, krajů a jejich rozpočtů. Po vstupu ČR do Evropské unie se zemědělcům otevírá možnost čerpání nevratných dotací z fondů EU. Podporu rozvoje venkova prostřednictvím šetrné venkovské turistiky sleduje i sdružení Evropské centrum pro ekoagroturistiku (ECEAT). Celoevropská síť partnerských organizací od svého vzniku v ČR, Polsku a Maďarsku v roce 1992 zahrnuje řadu zemí východní, střední i západní Evropy.U nás se jej účastní několik set venkovských ubytovatelů (certifikovaných farem či malých domácích hospodářství) splňujících standardy ECEAT týkající se rozsahu služeb, tradic a ekologie, většinou se však nejedná o aktivní zemědělce. Ekologičtí farmáři se v ČR sdružují ve svazu PRO-BIO

na

základě

vlastnictví

certifikátu

„Produkt

ekologického

zemědělství“

osvědčujícího, že farmář hospodaří bez použití chemie. Certifikát uděluje obecně prospěšná společnost Kontrola ekologického zemědělství. Řada zařízení v Posázaví se zabývá především hippoturistikou a jezdectvím a svým hostům nabízí různé doplňkové programy. Farmy a ranče jsou soustředěny na především na Neveklovsku a Podblanicku. Z poměrně velkého počtu lze vybrat například tyto: Areál Pecínov

Je známý chovem koní již od poloviny 18. století. Zaměřují se zde na chov jedinečného plemene fríského koně původem z Holandska. Nyní se zde nachází hotelový komplex s rekonstruovanými objekty. Zdejší jezdecká škola nabízí výcvik na jízdárně, vyjížďky do okolí i rehabilitační jízdy. Kontakt: Pecínov 11, Benešov, 256 01, tel. 317 726 150, 317 763 118, www.hotelpecinov.cz Farma Heroutice Zrekonstruovaná selská usedlost manželů Perníčkových nabízí zájemcům individuální ježdění, předplatné 10-tihodinového kurzu, pro pokročilé vyjížďky, 1-2denní výlety s ubytováním a stravou, víkendové a týdenní pobyty, pobyty pro děti (i s vlastním koněm). Kontakt: Heroutice 11, Neveklov, 257 56, tel. 317 741 392, www.heroutice.cz Penzion Český dvůr Celoročně poskytuje rekreační ježdění na jízdárně i v terénu, drezurní a skokový výcvik, vyjížďky do okolí i celodenní výlety a týdenní pobyty. Penzion půjčuje i jízdní kola, v létě nabízí koupání ve venkovním bazénu či rybnících, stolní tenis, volejbal, dětské hřiště. V zimě za vhodných podmínek bruslení na rybníce a lyžování (běžky) v okolí. Kontakt: Nová Ves 16, Postupice, 257 01, tel. 317 796 294, www.ceskydvur.cz Hřebčín Favory Hřebčín sídlí v rekonstruované barokní usedlosti a je největším soukromým chovatelem kladrubského koně v Čechách. Poskytuje celoročně výuku jízdy pro začátečníky i kondiční jízdy pro pokročilé, vyjížďky do okolí, víkendové, týdenní a prázdninové pobyty a tábory s instruktory. V zimě nabízí atraktivní skijoring (jízda na lyžích za koněm). Kontakt: Benice 1, Netvořice, 257 44, tel. 317 789 044, www.favory.cz Farma Zahradnice Malá farma klade důraz na osobní přístup ke klientům. Vyjížďky do okolí jsou koncipovány podle zdatnosti jezdců. Zkušení jezdci se mohou zúčastnit vícedenní akce s přenocováním na okolních farmách nebo v zajištěném doprovodném vozidle. Specialitou jsou tzv. traily – vícedenní vyjížďky včetně noclehu v přírodě a péče o koně. Kontakt: Luděk Pilc, www.zahradnice.cz

Zahradnice

6,

Vrchotovy

Janovice,

tel.

317 812 827,

Farma GEX Farma nabízí kromě výuky jízdy a vyjížděk jako doplňkový program aktivity výtvarné dílny pro děti i jejich rodiče. Kontakt: Věštice 1, Netvořice, 257 44, tel. 317 789 469, www.farmagex.cz

Hippoturistikou se zabývají i následující farmy a jízdárny: Jízdárna Vodslivy - Vodslivy č.7, 257 24, tel. 606 210 772 Jezdecká stáj Věřice - Věřice 9, Benešov, 256 01, tel: 602 323 238 Statek Barochov – Barochov 7, obec Řehenice, Pyšely, tel. 323 647 527 Ve sledované oblasti působí i několik ekologických zemědělců s chovem hospodářských zvířat. V současné době však cíleně nenabízejí ubytovací kapacity pro potenciální zájemce o pobyt na farmě.

5.4 Cestovní ruch s dobrodružnými motivy Do této skupiny lze zařadit nabídku letišť ve Vlašimi a Benešově-Bystřici. Letecké školy Bemoair a F Air nabízejí výuku pilotáže motorového i bezmotorového letounu i stále populárnějšího ultralehkého letadla. U Glider aerobatic clubu lze navíc absolvovat i výcvik bezmotorové akrobacie. Různé outdoorové hry a aktivity s dobrodružným podtextem zájemcům nabízí Sportareál Samopše. Mohou se zúčastnit raftingu na řece Sázavě v úseku Krhanice-Pikovice, absolvovat noční rafting, úvodní kurz paraglidingu a lezení, překážkové lanové dráhy, aj., nebo kombinace adrenalinových aktivit.

5.5 Cestovní ruch s profesními motivy Kongresová a incentivní turistika se řadí k nejefektivnějším a nejodolnějším formám cestovního ruchu. Účastníky spojuje společný zájem a potřeba dále se vzdělávat, rozšiřovat si obzor, výměna názorů, předpokládá se jejich vzdělanost. Je známo, že výdaje účastníků kongresů převyšují 2-3krát výdaje ostatních turistů, což pro pořádající město znamená zvýšený příjem do rozpočtu. S tím jsou spojeny jejich vysoké nároky a důležité jsou i doplňkové programy. Významná je úloha kongresové turistiky v prodlužování turistické sezóny - akce tohoto typu mohou být organizovány v průběhu celého roku. Nejobvyklejším místem pro menší kongres či konferenci bývá hotel disponující potřebnými prostorami a vybavením. Majitelé současných i nově vznikajících hotelů zřizují ve svých prostorách kongresové sály a salonky. Kapacity v podobě sálů i dalších interiérů nabízejí i některé zámky. Konference, semináře a firemní akce nemusí být pořádány jen v Praze a jiných velkých městech. Jedny z nejvhodnějších podmínek ve Středočeském kraji má i Posázaví, které se může v tomto směru stát fungující hostitelskou destinací proto, že:

nabízí možnost ubytování ve **** hotelích i ***** hotelu disponuje dostatkem kongresových prostor nabízí turistické atraktivity s poměrně krátkou dojezdovou vzdáleností nabízí odpovídající stravovací zařízení a další doprovodné služby, i když v některých případech omezené Kongresovými místy svého druhu jsou zde hotely S.E.N. v Senohrabech a Zámek ve Štiříně. Hotel S.E.N. má v nabídce celkem 7 konferenčních sálů, z nichž největší je určen až pro 200 osob. K dispozici má také rozsáhlé relaxační zázemí. Hotel je často využíván nadnárodními firmami. Štiřínský Zámek, známý pořádáním prestižních akcí, poskytuje 3 stylové sály a 3 salonky, v nichž lze pořádat akce pro 6-250 osob. Specialitou hotelu je přilehlé golfové hřiště. Své historické prostory k uspořádání firemních akcí různého typu nabízí i zámek Jemniště. Zde si lze pronajmout rytířské, expoziční a svatební sály, konírnu, kapli a dokonce i exteriéry – čestné nádvoří a Giardinetto. Zajímavá je spolupráce s renomovanými cateringovými společnostmi (Zátiší, Gastro Žofín, Vyšehrad 2000, Golem, aj.). Pro akce menšího rozsahu jsou zde nabídky dalších hotelů: Amber Hotel Konopiště se 3 sály (44, 20 a 10 osob), Parkhotel Český Šternberk se 3 víceúčelovými sály (80, 20 a 20 osob) a Golf Hotel Konopiště ve Tvoršovicích, který rovněž disponuje golfovým hřištěm. V příjemném venkovském prostředí nabízí konferenční sál pro až 300 účastníků výše zmíněný Areál Pecínov. Ve všech zmíněných objektech je samozřejmostí konferenční vybavení.

5.6 Rekreační cestovní ruch a druhé bydlení Oblast Posázaví svou polohou představuje blízké jižní a jihovýchodní zázemí Prahy a protože je zde kvalitní životní prostředí, projevil se zde výrazný fenomén české společnosti tzv. druhé bydlení neboli chataření a chalupaření. Vlastnictví nemovitosti s funkcí druhého bydlení v České republice široce oblíbenou formou rekreačně zaměřeného domácího cestovního ruchu a naše země v tomto ohledu zaujímá jedno z předních míst v Evropě. Studie I. Bičíka a kol. „Druhé bydlení v Česku“ uvádí odhadnutý skutečný počet objektů individuální rekreace (vycházející ze SLDB v roce 1991) na 450 tisíc. Celkem 268 tisíc domácností zapsalo svůj rekreační objekt – u 214 tis. to byla chata či rekreační domek a 54 tis. uvedlo vyčleněnou rekreační chalupu26.

Bičík, I. a kol.: Druhé bydlení v Česku, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PF UK Praha, 2001, str.49 26

Druhé bydlení je charakterizováno jako soubor objektů využívaných k rekreačním činnostem. Patří mezi ně především chaty, rekreační domky, zahrádkářské chaty a chalupy vyčleněné i nevyčleněné z bytového fondu. Důležitým krokem je vymezení pojmu „druhé bydlení“. Přesný překlad termínů a definic bývá vždy obtížný, poněvadž definice mnohdy pracují s pojmy, které mohou mít v různých jazycích různý obsah. Zahraniční i domácí literatura vymezuje pojem objekt individuální rekreace či rekreační objekt víceméně obdobně. Domácí literatura nejčastěji používá definici slovenského autora P. Mariota: „Objekty individuální rekreace jsou specifickým druhem ubytovacích zařízení sloužících k rekreačním účelům. Je pro ně charakteristická poměrně nízká ubytovací kapacita s omezeným okruhem uživatelů, jejich různorodost, častá vysoká koncentrace na malém území“27. Vývoj druhého bydlení Výraznější nárůst počtu objektů individuální rekreace probíhá od počátku 20. století. Do té doby je rekreace výsadou jen menší části bohatších a středních vrstev. Rozvoj industriální společnosti způsobil vznik životního stylu směřujícího k návratu k přírodě. Různé sociální skupiny přitahují rozličné formy „útěku z měst“, spojené s aktivitami typu rybaření, myslivosti, letních i víkendových pobytů na venkově aj. Nižší vrstvy a mladou generaci přitahuje táboření a stanování v přírodě. Skutečný rozvoj individuální rekreace v masovém měřítku nastává až v období největšího rozvoje urbanizace, tj. u nás po 1. světové válce. Hlavní příčinou tohoto jevu je zvyšování množství volného času (zkracování pracovní doby a prodlužování dovolených). Movitější městští obyvatelé se snažili prosadit určitý životní styl a stavěli rekreační domy v dopravně nejdostupnějších oblastech v okolí Prahy, Brna i Ostravy. V Posázaví lze uvést jako příklad lokalitu mezi Kamenným Přívozem a Čerčany, Mnichovicko, aj. Při dojížďce do těchto objektů se uplatňují i první automobily. Ve studii I. Bičíka se uvádí, že např. v r. 1930 existovalo v Česku téměř 23 000 objektů druhého bydlení a do roku 1945 přibylo dalších 17 000 objektů28. Období od r. 1945 do konce 60. let začalo omezením rozvoje druhého bydlení z psychologických i ekonomických důvodů, ale i proto, že některá rekreační území byla zabrána pro zvláštní činnosti. Později však nastal velký rozmach, především díky růstu životní úrovně a dílem i odsunu Němců z pohraničí, po kterých zůstalo mnoho neobydlených domů, které jejich noví nabyvatelé rekonstruovali a vybavovali. Důležitou úlohu hrálo i vysídlování cit. Mariot, P., in Bičík, I. a kol.: Druhé bydlení v Česku, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PF UK Praha, 2001, str. 19 28 Bičík, I. a kol.: Druhé bydlení v Česku, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PF UK Praha, 2001, str. 49 27

menších sídel a migrace mladšího obyvatelstva do měst. Po úmrtí posledního uživatele se tak uvolňovaly domky, o něž dále k trvalému bydlení nebyl zájem. Dalšími pozitivními podmínkami rozvoje se stalo i rozšiřování automobilismu mezi širší vrstvy obyvatel, stále hustší síť autobusových spojení, trvale nízké dopravní náklady a od konce 60. let zavedení volných sobot. Vlastnictví objektu druhého bydlení se ve společnosti stalo prestižní záležitostí. Jiným důležitým mezníkem se staly události z konce 60. let a následná normalizace. Velká část lidí kvůli nuceným změnám zaměstnání ztratila ve své práci zájem o seberealizaci a svůj životní styl si přizpůsobila dosti specificky – únikem do vlastního, soukromého prostředí a nacházela seberealizaci v prostředí přátel a známých. Pro městské obyvatelstvo bylo vlastnictví dobře vybaveného rekreačního objektu v pěkném prostředí jednou z možností, jak vyjádřit svou životní úroveň. Rozšíření druhého bydlení mezi čtvrtinu domácností z velkoměst a přibližně pro šestinu domácností z měst nad 10 tisíc obyvatel znamenalo pozitivum i pro venkov – byl zachráněn velký počet venkovských domů a zachována základní infrastruktura. Na druhé straně stály i související negativní jevy – minimální regulace výstavby chat a s tím spojené architektonicky neuspořádané zástavby, znečišťování vod a krajiny, vznik rozsáhlé rekreační dojížďky, dopravní problémy, aj. Také změny na počátku 90. let ovlivnily vývoj druhého bydlení – snižuje se výstavba nových objektů, podíl volného času a mění se způsob jeho využívání. Zvyšují se nejen náklady na individuální dopravu, ale i na údržbu samotných objektů. K situaci přispívají i možnost cestování do zahraničí a jiné formy domácí rekreace. Novým prvkem je využívání rekreačních objektů k podnikání, což může napomoci zlepšit infrastrukturu a další rozvoj obcí. Jak bude pokračovat vývoj druhého bydlení v dalších letech? Nejspíše se budou dále stírat rozdíly mezi vnímáním trvalého a druhého bydlení co do funkce, vybavenosti, množství tráveného času a provozování činností. Často se mění, mimo pronajímání, využívání objektů s cílem trvalého bydlení. Takový trend je v současnosti patrný u osob penzijního věku nebo naopak u mladých rodin, kteří tímto způsobem řeší špatnou bytovou situaci ve velkých městech, zvláště v Praze (za předpokladu dobré možnosti dojížďky do zaměstnání). Zdroje informací o druhém bydlení K této problematice v současnosti existují informace ze dvou zdrojů. Prvním jsou data Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) v podobě Statistického lexikonu obcí ČR a druhým je Katastr nemovitostí jako součást Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (dále ČÚZK).

Informace zjištěné prostřednictvím Sčítání lidu, domů a bytů 1991 (dále SLDB) jsou obsaženy ve Statistickém lexikonu obcí 1992. Toto sčítání rozlišilo rekreační objekty od trvale obydlených či neobydlených domů a rekreačních ubytovacích zařízení různého typu. Statisticky zaznamenány byly kategorie: rekreační chaty rekreační domky rekreační chalupy vyčleněné z bytového fondu (u nichž byla povolena změna účelu užívání) Zapsána nebyla rekreační zařízení pro kolektivní rekreaci, která jsou řazena mezi domy a byla zahrnuta do popisu sčítacího obvodu, a tzv.zahrádkářské chaty. Ve SLDB 2001 došlo oproti roku 2001 ke změně metodiky rozlišování objektů individuální rekreace. Nová metodika však evidenci těchto staveb nezpřesnila – jediný výstup, který je k dispozici ve Statistické ročence 2002, je počet neobydlených bytů užívaných k rekreaci. Sčítány byly: nevyčleněné rekreační chalupy objekty s charakterem rekreačního ubytovacího zařízení rekreační objekty obydlené osobami přihlášenými k trvalému pobytu další rekreační objekty, v nichž v rozhodný okamžik sčítání někdo přenocoval Druhým zdrojem dat je Český úřad zeměměřičský a katastrální. Údaje o počtu objektů individuální rekreace obsaženy v databázi katastru nemovitostí. V něm je možno vyhledat budovu buď pro bydlení nebo pro individuální rekreaci pod třímístným kódem 40* (objekt bydlení). Specifikace na třetí pozici kódu pak určuje budovu s číslem popisným (..0), s číslem evidenčním (..1) , atd. Budova pro individuální rekreaci nese v katastru označení kódem 401. Katastr dále rozlišuje kódem 420 objekty pro individuální rekreaci (rekreační domek, chalupa) označené popisným číslem, tj. objekty sloužící k individuální rekreaci, které nebyly vyňaty z bytového fondu. Stav zápisů v katastru nemovitostí je poněkud problematický – odpovídá sice právní skutečnosti a jsou zde uvedené rekreační objekty vyňaté z bytového fondu, ale po roce 1989 nebyla respektována povinnost vyčlenit neobývané objekty rekreačně využívané z bytového fondu. Vznikl tak nepřehledný stav. Pro další text jsou směrodatné údaje převzaté ze Sčítání lidu, domů a bytů. Nedostatkem obou zdrojů je nezachycení zahrádkářských chatek s povolenými maximálními rozměry, které se začaly ve Středočeském kraji stavět hlavně z důvodu stavební

uzávěry pro rekreační objekty během celých 80. let. Nařízení se obcházelo zřizováním nových zahrádkářských osad, protože méně kvalitní zemědělský půdní fond se v některých místech rozdělil na zahrádkářské parcely. Objekty individuální rekreace podle ČSÚ Tato podkapitola vychází z informací ČSÚ v podobě výsledků SLDB 1991 a 2001. Jejich srovnatelnost je problematická, protože Sčítání v roce 2001 rozlišilo pouze „neobydlené byty z důvodu rekreace“. Předpokladem je, že počet objektů druhého bydlení se příliš nezměnil ( trvající stavební uzávěra ve Středočeském kraji a přesvědčení vlastníků neprodávat tyto objekty). Analyzovaná oblast Posázaví zasahuje do území několika okresů, nejvíce do okresů Benešov, Praha-východ a Praha-západ a proto zde budou srovnávány ukazatele za tyto okresy. Prvním ukazatelem je počet a hustota výskytu rekreačních objektů ve výše uvedených třech okresech a jejich porovnání s dalšími okresy Středočeského kraje. Z tabulky je zřejmé, že v rámci Středočeského kraje se nejvíce rekreačních objektů nachází v okrese Praha-západ (22% z celkového počtu), Praha-východ (14%) a Benešov (10%). Toto umístění nepřekvapuje vzhledem k poloze okresů, k jejich přírodním podmínkám a dosažitelnosti z hlavního města. Nejméně objektů (po 4%) měly okresy Kladno a Mělník. Také hustota rekreačních objektů na km2 byla nejvyšší opět v okresech Praha-západ (37) a Praha-východ (24). Okres Benešov s počtem 7 rekreačních objektů na km2 se umístil až na 7. místě. Naopak nejnižší hustotu zaznamenávají okresy Kladno a Mladá Boleslav (5,5 resp. 5,2). tabulka č. 18:

Rekreační objekty v okresech Středočeského kraje v r. 1991 Kraj, okresy Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Zdroj: ČSÚ

celkem 106 571 10 394 8 449 3 781 7 418 6 877 4 136 5 574 5 223 14 597 23 492 9 794 6 838

% podíl 100 10 8 4 7 6 4 5 5 14 22 9 6

na 1 km2 9,7 7,2 12,8 5,5 9,1 7,3 5,8 5,2 5,9 24,5 37 6 7,4

Dalším údajem pro posouzení druhého bydlení v oblasti je rozdělení objektů individuální rekreace do tří skupin: rekreační chaty a domky, vyčleněné rekreační chalupy a neobydlené byty užívané k rekreaci. Data jsou opět v tabulce a pro větší přehlednost je připojen graf, který strukturu rekreačních objektů lépe znázorňuje. Nejvíce rekreačních chat a domků je připadá na okres Praha-západ (21 400), což představuje 31% z celkového počtu objektů v kraji. Druhé místo zaujímá Praha-východ s počtem 12 652 objekty a následuje třetí okres Benešov s 5 937 objekty a 8,6% zastoupením. Nejmenší zastoupení rekreačních chat mají okresy Mělník (1 434 a 2% podíl) a Kladno (1 572 a 2,3% podíl). tabulka č. 19:

Struktura rekreačních objektů Středočeského kraje Objekty individuální rekreace Kraj, okresy Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník

rekr.chaty a domky

vyčl. rekr. chalupy

celkem

neobydlené byty využ. k rekreaci

66 886 5 937 5 803 1 572 3 662 3 531 1 434 1 808 1 578 12 652 21 400 5 623 3 886

8 124 1 245 871 318 881 1 421 266 403 623 215 155 1 083 643

77 010 7 182 6 674 1 890 4 543 4 952 1 700 2 211 2 201 12 867 21 555 6 706 4 529

29 561 3 212 1 773 1 891 2 875 1 925 2 436 3 363 3 022 1 730 1 937 3 088 2 309

Zdroj: ČSÚ

graf č. 1: Rekreační objekty ve Středočeském kraji podle kategorií v roce 1991 25000 20000 neobydl. byt y k rekreaci

15000

vyčlen. rekr.chalupy

10000

rekr.chat y,domky

5000

Př í bra m Ra ko vn ík

k Bo les lav Ny mb ur k Pr a havý cho d Pr a hazáp ad

Mě lní

Ml adá

Ho ra

Ko l ín

Ku t ná

o Kl adn

Be rou n

Be n

ešo v

0

Rozložení kategorie rekreačních chalup nenásleduje stav rekreačních chat a domků, je spíše opačné. Nejvíce rekreačních chalup v roce 1991 se nacházelo v okresech Kutná Hora

(1421 a 17,5% podíl z celku) a Benešov (1245). Nejméně jich bylo v okresech sousedících s hlavním městem – Praha-východ ( 215 a 2,6%) a Praha-západ (155 a 1,9%). U okresu Benešov působí opět snadnější dopravní dostupnost z Prahy. Malé počty chalup u Prahyvýchod a Prahy-západ jsou zajímavé. Jedním z možných vysvětlení může být přebudovávání objektů s dobrou dostupností pro účely trvalého bydlení (řešení bytového problému) a zachování objektů druhého bydlení ve větší vzdálenosti od Prahy jen pro rekreaci (Kutná Hora, Kolín, Příbram, Beroun). Třetí skupinu na základě dat ČSÚ tvoří neobydlené domy využívané k rekreaci. Poněvadž se jedná většinou o byty v jednobytových rodinných domech, lze říci, že údaje jsou srovnatelné s počtem rodinných domků užívaných k rekreaci. Oproti předchozím dvěma kategoriím je stav u neobydlených bytů poměrně vyrovnaný. Nejvíce těchto objektů bylo v okrese Mladá Boleslav (3 363), následoval okres Benešov s 3 212 objekty, nejméně jich bylo v okresech Praha-východ (1 730) a Beroun (1 773). Praha-západ má pátý nejnižší počet těchto objektů (1 937). Příčinou jsou často celé prázdné domy zbylé na venkově po předchozích vlastnících, jejichž následovníci je užívají jen k víkendové rekreaci. Jediným ukazatelem, který je možné porovnat ze SLDB 1991 a 2001, je počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci. Konkrétní údaje uvádí následující tabulka. tabulka č. 20: Neobydlené byty využívané k rekreaci Kraj, okresy Zdroj: ČSÚ Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník

Neobydlené byty využívané k rekreaci 1991 29 561 3 212 1 773 1891 2 875 1 925 2 436 3 363 3 022 1 730 1 937 3 088 2 309

2001 35 172 4 701 1 883 1 706 3 838 3 817 2 518 3 514 3 553 1 804 1 563 3 594 2 681

Z tabulky je zřetelný nárůst počtu neobydlených bytů využívaných k rekreaci ve Středočeském kraji v letech 1991-2001 o 18,9%. Došlo i

ke změně

v pořadí okresů. jestliže v roce 1991 byl na prvním místě okres Mladá Boleslav (3 363) a na druhém místě Benešov (3 212), při dalším SLDB v roce 2001 se umístil jako první okres Benešov (4 701) s poměrně velkým náskokem před okresem Kolín (3 838). Obdobně se měnila pořadí i na posledních pozicích.

V roce

1991

čítal

nejmenší

počet

neobydlených bytů užívaných k rekreaci okres Praha-východ (1 730), ale v roce 2001 si vyměnil pozici s Prahou-západ (1563). Situaci opět přehledněji znázorňuje graf, ze kterého lze dobře vyčíst nárůst nebo úbytek počtu sledovaných jednotek. Největší rozdíly v počtech nastaly u okresů Benešov, Kolín a Kutná Hora. Jsou to okresy s největší vzdáleností od Prahy,

které mají současně i horší časovou dostupnost (s výjimkou okresu Benešov, kterým prochází dálnice D1).

graf č. 2: Neobydlené byty užívané k rekreaci ve Středočeském kraji v letech 1991 a 2001

5000 4000 3000

1991

2000

2001

1000 k Bo les la v N ym bu Pr rk ah avý ch Pr od ah azá pa d Př íb ra Ra m ko vn ík

M

K

lad á

M

ěln í

or a H

ol ín

ut ná

K

o lad n

n K

Be ro u

Be ne

šo v

0

Praha-západ a Kladno jsou jedinými dvěma okresy, v nichž nastal pokles, u Prahyzápad konkrétně téměř o 20%. Díky dobré dopravní obslužnosti jsou zde trvale obsazovány byty, které by jinak byly využívané k rekreaci. Posledním ukazatelem v oblasti druhého bydlení bude vlastník objektu individuální rekreace. tabulka č. 21: Vlastníci objektů individuální rekreace v okresech Středočeského kraje v roce 1991 Kraj,okresy Středočeský Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ

celkem

ve vlastním okrese

abs.

abs.

77 010 7 182 6 674 1 890 4 543 4 952 1 700 2 211 2 201 12 867 21 555

9 972 090 907 825 575 1161 287 967 394 406 396

% 11,8 13, 13, 5 43, 6 12, 7 23, 7 16, 4 43, 9 17, 7 3,2 9 1,8

v Praze

abs. 61

%

5 794 007 5 049 983 3 741 2 587 1 311 873 1 577 12 20 145

79, 80,2 75,7 52,7 82,0 52,3 77,2 39,1 71,5 94,6 95,4

626

7

v ostatních okresech kraje

v okresech mimo kraj

v SR a v zahraničí

abs.

abs.

abs.

4 882 274 594 42 155 930 62 120 164 175 298

% 6,3 3,8 8,9 2,2 3,4 18,8 3,6 5,4 7,5 1,4 1,4

199 1424 124 40 71 270 40 246 66 137 219

% 2,6 2,0 1,9 2,1 1,6 5,5 2,4 11,3 3,0 1,1 1,0

37 1 2 4 16

Příbram Rakovník Zdroj: ČSÚ

6 706 4 529

1452 748

21, 16, 7 5

4 844 1 477

72, 32,2

213 1 855

3,2 41,0

190 446

2,8 9,8

7 3

6

Ve Středočeském kraji převažují (mimo několika výjimek) majitelé z Prahy. Ti vlastní bezmála 80% všech objektů individuální rekreace, tj. chat, rekreačních domků a chalup vyňatých z bytového fondu v kraji. Nejvyšší absolutní počty objektů ve vlastním okrese měli obyvatelé Příbrami (1452), Kutné Hory (1161) a Benešova (972), nejméně jich bylo v okresech Mělník (287) a Nymburk (394), následovaní Prahou-západ (396) a Prahou-východ (406). Měřeno relativními podíly, pak nejvíce majitelů ve vlastním okrese mají okresy Kladno a Mladá Boleslav (po 43,7%). Příčinou těchto vysokých podílů může být velikost obou okresních měst a zhoršená kvalita životního prostředí, díky čemuž jejich obyvatelé mají tendenci ve svém volném čase „utíkat“ blíže k přírodě. Chovají se podobně jako Pražané. Nejnižší podíly jsou vykazovány u okresů Praha-západ (1,8%) a Praha-východ (3,2%). V obou z nich dominují pražští majitelé objektů (95,7%, resp. 94,4%), následovaní Kolínem a Benešovem (80,7%). Z tohoto pohledu mají nejnižší absolutní i relativní zastoupení v okresech Mladá Boleslav (873, 39,5%) a Kladno (983,52%). Ostatních majitelů z jiných okresů Středočeského kraje nebo jiných částí republiky je výrazně méně. Výjimku tvoří okresy Rakovník a Kutná Hora na prvních dvou místech ve vlastnictví objektů majiteli z jiných okresů Středočeského kraje.

6 Turistická infrastruktura Doprava, ubytování a stravování jsou odvětvími, které mají pro rozvoj cestovního ruchu nezastupitelnou funkci, neboť na jejich fungování, kapacitách a kvalitě poskytovaných služeb závisí uspokojování potřeb klientů. Literatura tento pojem nazývá také „materiálně technickou základnou“, prostřednictvím které účastníci cestovního ruchu realizují služby cestovního ruchu29. Materiálně technická základna se obecně podle druhu poskytovaných služeb člení na základní a doplňkovou. Na dalších stránkách je zmíněna infrastruktura základní, tzn. služby dopravní, ubytovací a stravovací.

6.1 Doprava Kvalitní dopravní systém se stává důležitým předpokladem pro ekonomický rozvoj daného regionu i pro jeho dobrou přístupnost a obslužnost z pohledu nároků jeho návštěvníků. Těm by doprava neměla ztížit cestu do dané lokality, ale ani pobyt v ní. Aby dopravní systém dobře fungoval, je třeba zohlednit vazby regionální i celostátní, včetně propojení s dopravními systémy sousedních zemí. Železniční doprava Sledované území leží v ose mezinárodního železničního koridoru procházejícího republiku ve směru sever-jih, který umožňuje propojení hlavního města se sousedním Rakouskem. Propojení je zajišťováno těmito celostátními tratěmi Českých drah, které se stanou součástí železničního koridoru IV: č. 220 : Praha - Říčany - Stránčice - Mnichovice - Senohraby - Čtyřkoly - Pyšely Čerčany - Mrač - Benešov

29

Vaško, M.: cestovní ruch a regionální rozvoj, skriptum, VŠE, Praha 2002, str. 17

č. 221 : Praha - Benešov - Bystřice - Olbramovice - Tábor - České Budějovice - Horní Dvořiště - Linz Severní a východní část území procházejí regionální trati: č. 210 : Praha - Vrané nad Vltavou - Davle - Petrov - Luka p. Medníkem - Jílové Krhanice - Týnec n. Sázavou - Poříčí n. Sázavou – Čerčany č. 211 : Čerčany - Stříbrná Skalice – Sázava n. Sázavou – Ledečko – Rataje n. Sázavou – Český Šternberk – Zruč n. Sázavou – Ledeč – Světlá n. Sázavou Regionálními tratěmi místního významu jsou: č. 222 : Benešov – Vlašim – Trhový Štěpánov č. 223 : Olbramovice – Vrchotovy Janovice – Sedlčany Železniční tranzitní koridor IV začíná na státní hranici s Německem (od Drážďan) a přes Děčín, Prahu, Veselí nad Lužnicí, České Budějovice a Horní Dvořiště směřuje na hranici s Rakouskem (směr Linec). Přestože spojení Praha – České Budějovice vybudované v 70. letech 19. století patří k nejvytíženějším v republice, prošlo o sto let později pouze renovací a elektrifikací, jiné výraznější zásahy na ní nebyly provedeny. Realizace výstavby koridoru umožňuje železnici zvýšit objem vnitrostátní a tranzitní přepravy a tím být úspěšnou konkurencí dopravě silniční i po případné výstavbě dálnice D3. Modernizace se projeví zkrácením jízdních dob, zvýšením kapacity a z toho plynoucím nárůstu počtu cestujících a přeprav. Kratší jízdní doby, dopravní komfort a zvýšená kvalita služeb se projeví v rostoucí poptávce po nákladní i osobní přepravě. Zkvalitnění nabízených služeb přiláká vyšší počet návštěvníků. Dosažení kvalitativně vyšších technických a provozních parametrů ovlivní nejen přepravu osob, ale i zavazadel – to by mělo zlepšit podmínky např. pro provozování cykloturistiky a vodáctví (přeprava kol, lodí, aj.). Výstavbu doprovázejí ovšem i dopady negativní, spojené hlavně se životním prostředím. Některé úseky je nutné z technicko-ekonomických důvodů přesunout, čímž se naruší krajina. Dopad takového zásahu by byl ale zjevně menší než v případě stavby dálnice D3. Obdobnou zátěž pro krajinu bude představovat stavba tunelů a přeložek. V rámci zdvojkolejnění úseku Benešov u Prahy – České Budějovice se uvažuje i o redukci některých dosavadních stanic na zastávky (např. Bystřice u Benešova, Tomice), což může negativně ovlivnit dostupnost daných oblastí z hlediska dojížďky do zaměstnání i rozvoje cestovního ruchu v nich. Podle vládního usnesení měla být samostatná větev IV. koridoru v úseku Praha – Horní Dvořiště dokončena v roce 2010, nyní se s ohledem na finanční možnosti předpokládá dokončení k roku 2016.

Posázavské linky Na konci 19. století byla vybudována nová železniční trať propojující hlavní město s obcemi podél řek Vltavy a Sázavy. Ve Vraném nad Vltavou se dělila na dvě větve – podél Vltavy s cílem v Dobříši a podél Sázavy vedoucí do Kácova. Díky krajině, kterou prochází a rozvoji trampingu se trati začalo přezdívat „Posázavský Pacifik“. Nyní se jedná o trať Českých drah s číslem 210 Praha-Vrané-Čerčany. Na tuto trasu navazuje v Čerčanech trať číslo 212 Čerčany-Kácov. Na trasách pořádají České dráhy s Občanským sdružením Posázavský Pacifik zejména v letním období nostalgické Posázavské linky. Souprava historických vozů III. třídy s bufetovým vozem tažená parní lokomotivou z roku 1917 se vydává z Prahy do Kácova a zpět u příležitosti několika kulturních akcí konaných na trase (blíže viz kapitola 3) Silniční doprava V severovýchodní a východní části sledovaného území je silniční doprava zajišťována dálnicí D1 (Praha – Brno) s jejími třemi dálničními křižovatkami – Hvězdonice (29. dálniční km), Ostředek (34. km) a Šternov (41. km). Územím prochází v severojižním směru komunikace I/3 (Mirošovice – Benešov – Tábor - České Budějovice - Dolní Dvořiště), která se jako součást mezinárodního silničního koridoru E55 odpojuje v obci Mirošovice z dálnice D1. Západovýchodním směrem je vedena silnice I/18 spojující Olbramovice s Příbramí. Na tyto trasy je navázána síť komunikací I.-III. třídy. Tabulka č.1 v příloze 4 uvádí celkovou délku silnic a dálnic v okresech, které se týkají vymezeného území. Jak je z tabulky patrné, nejhustší síť je ve všech dotčených okresech tvořena komunikacemi nižších tříd, tedy II. a III. třídy, přičemž nejvíce se jich nachází v okrese Benešov. Díky nim jsou turistické cíle z pohledu návštěvníka dobře dosažitelné, ale často se sníženým komfortem. Silnice nižších tříd v Posázaví však vykazují horší stavebně technický stav, s potřebou odstranění dopravních závad (např. bodové i liniové závady, nevhodné křižovatky, stav mostů, povrchů vozovek, aj.). Tato situace může ohrozit rozvoj odlehlejších částí regionu (hromadná doprava zde zajišťuje dojížďku do škol a zaměstnání, v oblastech mimo dosah hlavních tahů je individuální automobilová doprava nutností při cestování za prací, občanskou vybaveností, vzděláním, kulturou, aj.). Dobrou dopravní obslužnost prostřednictvím autobusových spojů mají obce v oblasti mezi Jílovým až Sázavou. Jejich obyvatelé a samozřejmě i turisté mohou využít přímých linek Pražské integrované dopravy (dále PID) číselné řady 300 a 400. Spoje vyjíždějí z Prahy ze stanice Depo Hostivař trasy A nebo ze stanice Budějovická trasy C pražského metra. V pracovních dnech jezdí jednotlivé spoje většinou v 60timinutových intervalech (ve špičkách zkrácené na 30 minut), o víkendech v intervalech 120-180minut. Všechny turistické cíle ve

výše uvedené oblasti jsou dosažitelné v rozmezí 60-90 minut. Přehled spojů PID je uveden v příloze č.5. Mezi nejvýznamnější autobusové přepravce v Posázaví patří: ČSAD Benešov, a.s., provozovna Vlašim, Blanická 960, 258 01 Vlašim Connex Praha, s.r.o., U seřadiště 9, 100 00 Praha 10 ČSAD Polkost, s.r.o., nám.Smiřických 16, 281 63 Kostelec nad Černými lesy Místní autobusová doprava v regionu je z hlediska pokrytí území regionu vyhovující. Zajišťuje spojení větších sídel v regionu s okolními obcemi. Prostřednictvím internetového vyhledávače jízdních řádů www.idos.cz bylo nalezeno na 30 místních spojů. Určitým nedostatkem u některých spojů může být jejich nízká frekvence, protože fungují pouze pro dojíždění do škol nebo do zaměstnání. Autobus tak vyjíždí pouze v ranních či odpoledních hodinách. Sledovaným územím vedou také některé dálkové autobusové linky, které tu mají své zastávky. Jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy 5. Budoucnost silniční dopravy v Posázaví Rozvoj a modernizace silniční dopravy v jižní polovině Středočeského kraje souvisí s výstavbou dálnice D3 o celkové délce 171 km. Dálnice D3, která má být vybudována do roku 2014, je projektována na trase Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice, odkud má být na ni napojena rychlostní silnice R3 do Horního Dvořiště a komunikace na rakouské straně vedoucí směrem na Linec. Plánovaná trasa je vyznačena v příloze č.6. Pro možnosti rozvoje cestovního ruchu posázavské oblasti je asi nejzásadnější právě otázka trasy plánované komunikace přibližně v úseku Praha – Mezno, což je oblast nedotčená dálkovou silniční dopravou. Některé z plánovaných variant představují citelný zásah v oblasti Jílovska (průchod přes chatové a trvale obydlené osady), údolí Sázavy (přemostění kaňonu), Neveklovska (fragmentace krajiny s typickým venkovským osídlením). Významná rekreační oblast Dolního Posázaví by byla znehodnocena v důsledku výstavby i provozu po dálnici. Mimo dopadu na životní prostředí zde hrozí také izolovanost řady obcí, jejichž cestovní ruch nyní z větší části závisí na využitelnosti frekventované silnice E55 a narušení tras pro pěší turisty i cyklisty. Část obcí v okresech Praha-západ a Benešov se spojila do sdružení obcí ve snaze účelněji se bránit připravované dálnici - na Jílovsku sdružení KLID, na Benešovsku NÁŠ DOMOV. Obce mají podporu různých ekologických iniciativ. Alternativními řešeními, pokud by se stavba dálnice nedokončila, jsou: 1) modernizace silnice I/3 Mirošovice – Tábor (přestavba daného úseku silnice na rychlostní komunikaci, tj. rozšíření na čtyři pruhy,

budování obchvatů obcí,aj.), 2) podpora výstavby kolejové tratě Praha – Tábor – Č. Budějovice – Horní Dvořiště (po modernizaci IV. koridoru by měl vlak zdolat trasu Praha – Č. Budějovice se zastávkou v Táboře rychleji než automobil po plánované dálnici D3. Trať bude využívána i pro nákladní dopravu), 3) převedení dálkové a tranzitní dopravy na souběžnou trasu Praha – Příbram – Písek – Č. Budějovice – R4, tj. tah I/4+I/20 (úsek Praha – Příbram má již rychlostní parametry a výhledově v nich má být dobudována do Písku). Letecká doprava Letecká doprava v Posázaví není příliš frekventovaným druhem dopravy, přestože se zde nacházejí dvě letiště – veřejné vnitrostátní letiště Vlašim provozované Aeroklubem Vlašim a letiště s mezinárodním provozem Bystřice-Nesvačily u Benešova. Pro cestovní ruch v Posázaví mají obě letiště primární význam jako místa nabídky sportovního létání, příp. výcviku, vyhlídkových letů, balónového létání apod. Vodní doprava Posázaví má na řece Sázavě relativně rozvinutou vodní dopravu, která však má význam pouze z hlediska vodní turistiky.Této problematice se věnuje jiná část práce, ale zde je možné uvést, jak mohou vodáci dopravovat své lodě na místa zahájení plavby. Většina vodáků dnes upřednostňuje dopravu vlastní, ale je možné využít i vlakovou přepravu. Výhodou je, že železnice téměř nepřetržitě kopíruje vodní tok. Mezi 1. květnem a 30. zářím může být s dostatečným časovým předstihem provedena přeprava pevných lodí o délce max. 5,2 m a hmotnosti do 35kg do vybraných železničních stanic30. Za těchto podmínek lze ve sledovaném území využít této služby ve stanicích Sázava-Černé Budy, Čerčany, Týnec n. Sázavou a Krhanice. Vodáci mohou využít i služeb některých spedičních firem nebo půjčoven lodí s vlastní přepravou.

6.2 Ubytovací služby Zásadní roli v oblasti zázemí cestovního ruchu hrají služby spojené s ubytováním a stravováním. Jejich dostatečný počet v odpovídající kvalitě a geografickém rozmístění je jednou ze základních podmínek rozvoje a úspěšného fungování cestovního ruchu. Pokud zařízení v dané lokalitě nesplňují minimální požadavky (dostatečné kapacity provozů, moderní zázemí, kvalifikovaný personál), potom lze stěží předpokládat, že návštěvníci budou spokojeni, budou se opakovaně vracet do daných míst a eventuálně doporučovat pro návštěvu ostatním. 30

Novák, I.: Vodácký průvodce - Sázava, Zlín, SHOCart 2002, str. 13

Problém pro hodnocení ubytovacích zařízení představuje jejich statistická evidence. Rok 2001 byl posledním rokem, za nějž provedl ČSÚ šetření na úrovni okresů (NUTS 4). Od roku 2002 je možné získat pouze údaje za kraje (NUTS 3), což znemožňuje provádět srovnávání časových řad v dalších letech. Krajská úroveň jako nejnižší úroveň pro vykazování statistik cestovního ruchu je dosti nevhodná. Data o ubytovacích i stravovacích zařízeních jsou totiž důležité pro rozvoj cestovního ruchu v mnohem menších územních celcích. Ubytovací kapacity Ubytovací

kapacita je rozvrstvena mezi

ubytování

v hotelích,

penzionech,

apartmánech, turistických ubytovnách, chatových osadách a kempech velmi nerovnoměrně, což ovlivňuje atraktivita dané lokality. Jak naznačuje tabulka č. 2 v příloze 4, sledované okresy (mimo Kutné Hory) vykazují nejvíce hotelů (ovšem 3* a nižších tříd) a penzionů, ale nikterak výrazně. V kraji existuje pouze jeden hotel 5* (je jím hotel S.E.N. Senohraby) a ani počet 4* hotelů není nijak vysoký. Ke zvýšení lůžkové kapacity také přispívají lůžka v chatách a chalupách v rekreační oblasti Posázaví, která jsou pronajímána specializovanými incomingovými cestovními agenturami. Tento vývoj v posledních letech není odpovídajícím způsobem statisticky sledován a přesný přehled lůžkové kapacity je obtížné získat. Přehled služeb, které jednotlivá zařízení nabízejí, je uveden v tabulce č.3 v příloze č.4. Kvalita služeb poskytovaných v ubytovacích zařízeních se sice stále zlepšuje, ale celkově mnoho zařízení nedosahuje příslušného mezinárodního standardu své kategorie. Nedostatky se vyskytují jak ve vybavení ubytovacích zařízení odpovídající infrastrukturou, tak i ve kvalitě pracovních sil. Většina hotelů a penzionů nabízí svým hostům dostatečnou škálu služeb, otázkou je, v jaké kvalitě. To lze posoudit jen spokojeností hostů a tím, zda se na stejné místo někdy či opakovaně vrátí. Kategorie ostatních hromadných ubytovacích zařízení je na tom se službami poněkud hůře. U nich je však důvodem zájmu nižší cena, ale přesto většina zákazníků vyžaduje jistý standard služeb, který splněn není. Vyšší požadavky mají zvláště zahraniční návštěvníci. Srovnání počtu ubytovacích zařízení za roky 2002 – 2004 je uvedeno v další tabulce č.4 v příloze 4. Je zde patrný trvalý celorepublikový pokles počtu těchto zařízení, jehož důvody mohou být různé: zkrachování podnikatele, změna majitele, proměna daného zařízení v jiné zařízení, apod. Žádný kraj nezaznamenal zvýšení počtu ubytovacích zařízení. Středočeský kraj se zařadil díky relativně vysokému počtu ubytovacích zařízení na 5. místo mezi kraji.

Další důležitou charakteristikou je počet hostů v jednotlivých ubytovacích zařízeních a podíl zahraničních hostů. Podle evidence ubytovaných hostů lze zjistit, kolik nocí hosté v určité oblasti strávili nebo jestli dané místo již někdy navštívili, apod. Tyto údaje také informují o tom, jaký typ ubytování hosté preferují a podle toho se lze přizpůsobovat jejich poptávce. Situace ve Středočeském kraji znázorňuje tabulka č. 5 v příloze 4. Z celkového počtu 770 670 příjezdů představují cizinci s 230 857 příjezdy 29,9%. Pokud jde o jednotlivé kategorie ubytování, v hotelích ***** a **** tvoří 58,1% jejich klientely a 35,2% klientů v hotelích nižších tříd a v penzionech. V dalších ubytovacích zařízeních převažují domácí návštěvníci. Téměř pětinu hostů v kempech tvoří opět zahraniční turisté. Je tedy zřejmé, že zahraniční návštěvníci by v kraji uvítali ubytování vyšší kategorie a širší nabídku ubytování v penzionech. V průměrné délce přenocování nejsou výrazně velké rozdíly mezi českými hosty a cizinci, obě skupiny vykazují nejvyšší počet přenocování v ubytovacích zařízeních jinde nespecifikovaných. K porovnání návštěvnosti ve všech krajích České republiky slouží další tabulka č.6 přílohy 4: V roce 2004 se na území České republiky ubytovalo celkem 6 061 225 turistů ze zahraničí a v roce 2005 to bylo 6 336 128 osob, což představuje nárůst o 4,5 %. Poklesy zaznamenalo několik krajů – Pardubický, Plzeňský, Liberecký, Vysočina a Moravskoslezský. Do kraje Středočeského zavítalo o 37 298 návštěvníků méně, značí to tedy pokles o 13,9%. Jestliže srovnáme podíly zahraničních návštěvníků v jednotlivých krajích, zjistíme, že podíl Prahy narůstá a ubytovává se v ní více než jejich polovina. Zbytek je rozdělen do ostatních krajů a tvoří podíly v rozmezí 0,8% - 6,4%. Středočeský kraj se umístil v roce 2005 na 6. místě a jeho podíl se nepatrně snížil o 0,8%. Pro lepší představu je rozložení zahraničních hostů znázorněno grafem č.1 v příloze č.4. Jen necelá polovina (41,2%) zahraničních turistů je ubytována mimo hlavní město Prahu, tedy Praha pro ně nadále zůstává největším lákadlem. Tato skutečnost by se měla stát pro ostatní kraje důvodem k zamyšlení a stimulem k lepší propagaci daných oblastí. Pro doplnění je ještě v tabulce č.7 přílohy č.4 uveden přehled o počtu přenocování v jednotlivých krajích a také průměrný počet přenocování, což nám ukazuje zájem turistů o danou lokalitu. Průměrný počet přenocování zahraničních hostů u nás činí 3 noci. Výjimkou je kraj Karlovarský s téměř 7 nocemi, což je způsobeno oblibou lázeňských míst. Středočeský kraj má tuto hodnotu mírně pod republikovým průměrem, ale celkově druhou nejnižší mezi kraji po Jihomoravském kraji. Zjistit, jak jsou zastoupeni zahraniční turisté podle jednotlivých zemí ve Středočeském kraji, je složitější. Jednou z možností je použití údajů od cestovních kanceláří, které cesty

zahraničních turistů zprostředkovaly. Údaje tohoto druhu pomohou vytvořit představu o zájmu zahraničních turistů. Další tabulka č. 8 v příloze 4 zachycuje počty zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních kraje v roce 2005 podle země původu, a to v pořadí prvních deseti míst. Oproti roku 2004 se zvýšil počet do kraje přijíždějících Belgičanů, Maďarů, Dánů a Kanaďanů. Průměrná doba pobytu, kterou ve Středočeském kraji stráví zahraniční hosté, jsou téměř 4 dny. Z této první desítky zde nejkratší dobu stráví Kanaďané (2,2 dny) a nejdelší Slováci a Belgičané (4,1 a 4,0 dne). Pořadí se ovšem mění u počtu návštěvníků – těch do kraje přijíždí nejvíce z Německa (takřka třetina), následovaní Slováky a Nizozemci (9,2% a 8,5%). Další zvyšování intenzity cestovního ruchu kraje a tedy i oblasti Posázaví, které je spojeno se snahou docílit prodloužení doby pobytu návštěvníků, naráží na limitované množství produktů cestovního ruchu, které by vytvořily doplňující nabídku využívající základních silných stránek oblasti jako je přírodní prostředí a kulturně-historické bohatství. S touto problematikou souvisí i vyšší nároky na materiálně-technické zázemí pro rekreační i výkonnostní sport. Z tohoto pohledu zůstává vybavenost kraje ještě na relativně nízké úrovni.

6.3 Stravovací služby S účastí na cestovním ruchu jsou samozřejmě spojeny i stravovací služby.V jižních příhraničních oblastech naší republiky představují mnohdy i jediný cíl, spojený i s levnými nákupy, za kterým zahraniční turisté váží cestu. Pro ostatní účastníky mezinárodního cestovního ruchu, kteří k nám směřují za poznáním přírodních krás nebo za aktivní dovolenou, se stravování stává zároveň příjemným zpestřením v poznání kultury národa či regionu. Síť pohostinských zařízení v oblasti Posázaví je velmi různorodá a podobně jako u ubytování nevyhovuje zdaleka spektrum stravovacích zařízení potřebám cestovního ruchu. v regionu Posázaví jsou zastoupeny všechny druhy stravování a kapacita je rozdělena mezi restaurace, pizzerie, kavárny, vinárny, bistra, bufety, občerstvení i fast-food provozovny. Největší podíl stravovacích zařízení soustřeďují větší sídla a hlavní střediska cestovního ruchu, případně jejich nejbližší okolí. Kvalita služeb se samozřejmě také odlišuje podle typu zařízení. Určitě lze nalézt u řady provozoven rezervy provozně-technického charakteru, v přístupu obsluhujícího personálu k hostům (vstřícnost, jazyková vybavenost, apod.). Tato situace by se však měla v příštích letech změnit především díky vstupu naší země do Evropské unie spojenému s přísnější regulací tohoto odvětví. Následující tabulka č. 9 v příloze 4 zaznamenává počty pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb v okresech Středočeského kraje. Je zřejmé, že ve všech, i sledovaných okresech (mimo Prahy-východ a Prahy-západ) převažují v různé míře podniky

s podáváním nápojů. V Posázaví je tak díky vyššímu podílu menších sídel zastoupen větší počet hostinců v nich. Vyznačené okresy zároveň mají nejvyšší počty stravovacích zařízení. V celém kraji mají převažující podíl podniky s celoročním provozem a s počtem zaměstnanců do 19 osob ( jde o malé nebo rodinné podniky).

6.4 Informační centra Nenahraditelný význam pro účastníky cestovního ruchu mají služby informačních center. Většinu informačních středisek provozují města a obce, které na ně delegují úkol podávat informace o městě a jeho okolí, poskytovat servis turistům a zajišťovat celkovou propagaci dané oblasti. Informační centra neslouží jen návštěvníkům, ale i místním obyvatelům. Informační centra v České republice se mohou stát členy profesního sdružení Asociace turistických informačních center České republiky (ATIC ČR). Toto sdružení svým členům pak zajišťuje pravidelná setkávání, společné akce a prezentaci jejich činnosti veřejnosti a napomáhá zvyšovat jejich odbornou úroveň a prosazovat společné zájmy. Sdružení pak informační centra - členy rozděluje do 4 kategorií (A,B,C,D) v závislosti na jejich otvírací době, jazykové vybavenosti pracovníků a rozsahu služeb, které poskytují. Žádné z informačních center Posázaví zatím členem ATIC ČR není, pouze centra v Benešově, Českém Šternberku a Jemništi jsou zařazena mezi tzv. oficiální turistická informační centra certifikovaná agenturou CzechTourism. Informační centra poskytují následující služby: bezplatný informační servis v oblasti turistického ruchu ( poskytování informací o pamětihodnostech, kultuře, dopravním spojení, kontakty na pronajímatele aut, autobusů, apod.) informace o sportovním vyžití zprostředkování průvodcovských služeb (prohlídky, exkurze) prodej publikací, knih, zvukových a obrazových nosičů, průvodců, map, pohlednic, turistických známek a upomínkových předmětů předprodej vstupenek na kulturní a společenské akce, prodej jízdenek MHD, telefonních karet, poštovních známek informace o vlakových a autobusových spojích nabízí volně k dispozici informační a propagační letáky brožury, plány kopírovací služby, připojení a veřejný přístup na internet V současné době rozvoje informačních technologií mají stále větší význam prezentace informačních center prostřednictvím webových stránek. V sledované oblasti Posázaví turista nalezne 11 informačních center, jejichž seznam je uveden v příloze 7. Internetové stránky některých z nich jsou přístupná přes webový portál www.posazavi.com. Na tomto místě je třeba uvést i fakt, že turistická oblast Střední Čechy-jihovýchod disponuje nejhustší sítí informačních center ve Středočeském kraji (celkem 26). Je to důkazem toho, že je kladen

mimořádný důraz na to, aby turista obdržel co nejkvalitnější informace o možnostech místa, kam přijíždí, a o jeho okolí. Informační centra v Posázaví plní i úlohu prvního kontaktního místa pro místní občany, kteří mají zájem prostřednictvím svých projektů podílet se na podpoře a rozvoji cestovního ruchu v oblasti v rámci programů Leader a Leader+ (viz dále kapitola 7). Pro tento účel pracovníci infocenter absolvují několikrát do roka pravidelná školení. Informační centra v Posázaví jsou většinou zřízena městy či obcemi jako jejich příspěvkové organizace. Zaměstnáni jsou zde průměrně 1-2 pracovníci, kteří ovládají alespoň jeden světový jazyk (zpravidla angličtinu nebo němčinu). Průměrná denní návštěvnost se pohybuje mezi 10 - 60 osobami denně, přičemž jsou mezi ně započítáni i místní občané. Vyšší průměrná návštěvnost je typická pro infocentra ve větších sídlech, např. v Benešově, Jemništi nebo Vlašimi, a pro letní měsíce (červen až srpen). V těchto měsících bývá v infocentrech také nejvyšší návštěvnost zahraničních turistů. Většina infocenter je otevřena celoročně a šest dnů v týdnu, některá z nich však mimo sezónu neotvírá o víkendu, resp. má otevřeno pouze v sobotu dopoledne (např. Týnec nad Sázavou, Neveklovsko). Tato skutečnost ovšem může být na škodu, protože i mimosezónní návštěvníci by jistě uvítali infocentra otevřená o víkendu, tedy ve dnech, kdy se zpravidla nejvíce vydávají na výlety. Infocentrum přístupné o celém víkendu by mělo být určitě samozřejmostí během hlavní sezóny.

7 Podpora rozvoje cestovního ruchu Problematika cestovního ruchu a jeho rozvoje náleží do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj České republiky (MMR). MMR je ústředním orgánem státní správy ve sféře koncepce a rozvoje cestovního ruchu.

MMR je zřizovatelem České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Základním cílem centrály je koordinace státní propagace cestovního ruchu s aktivitami vykonávanými podnikatelskými subjekty a rozvoj marketingové strategie produktů cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu. V rámci propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i tuzemsku centrála především rozpracovává prioritní produkty typické pro tuto destinaci, spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy a dalšími institucemi, zakládá zastoupení v zahraničí s cílem informovat odbornou i nejširší veřejnost o nabídce cestovního ruchu v České republice, zabezpečuje informační servis pro odvětví cestovního ruchu a vydává propagační materiály v různých jazykových verzích. Až do roku 2002 byla podpora ze strany státu koncepčně zasazena do Společného operačního programu Cestovní ruch a lázeňství, který byl jednou ze šesti částí Národního rozvojového plánu. Vláda ČR však roku 2003 na základě doporučení Evropské komise rozhodla, že Společný operační program Cestovní ruch a lázeňství nadále nebude samostatným, ale stane se součástí Společného regionálního operačního programu (dále SROP). Mimo tohoto programu se cestovního ruchu týká i Operační program Rozvoj lidských zdrojů, který řeší přípravu pracovníků pro cestovní ruch. SROP je platný pro plánované období let 2004-2006.

7.1 Podpora cestovního ruchu ze strany státu a kraje SROP podporuje cestovní ruch ve své prioritě č. 6 – Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Tento dokument také uvádí, že zabezpečení rozvoje a potřeb CR bude koncipováno s souladu s principem subsidiarity, což znamená, že „dominantní většina aktivit bude v souladu se stanoveným implementačním mechanismem realizována na úrovni regionů soudržnosti“31. Jedná se o podporu především těchto aktivit: vybudování jednotného informačního systému cestovního ruchu aplikace standardů a zavádění certifikace služeb cestovního ruchu podpora drobných a malých podniků cestovního ruchu investice do produktů cestovního ruchu společných pro více regionů včetně jejich infrastruktury tvorba a zvyšování různorodosti a atraktivnosti regionálních produktů cestovního ruchu investice do rozšiřování a zkvalitňování regionální infrastruktury investice do údržby přírodních atraktivit, kulturně-historických a technických památek pro jejich využití v cestovním ruchu Celkové výdaje na prioritu č. 6 jsou vyčísleny na 264,573 mil. eur. Význam této priority pro ekonomický a sociální rozvoj regionů je zdůrazněn příspěvkem z Evropského 31

www.strukturalni-fondy.cz

fondu pro regionální rozvoj (ERDF) ve výši 89,34 mil. eur pro léta 2004-2006. Opatření této priority s navrhovanými finančními rámci pro každou z nich zobrazuje tabulka. Tabulka:

Opatření priority č. 6 a jejich finanční rámec pro léta 2004-2006 Financování priority 6 – Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství v mil. eur Finanční Příspěvek Veřejné Soukromé Číslo a název opatření rámec Z ERDF zdroje ČR zdroje celkem 6.1 Rozvoj služeb pro CR 11,072 10,065 13,351 34,528 6.2 Tvorba produktů CR 33,795 36,662 58,555 128,971 6.3 Rozvoj malých podniků v CR 13,341 5,717 35,394 54,452 6.4 Rozvoj CR v obcích 31,132 13,34 2,15 46,622 Priorita 6 celkem 89,34 65,784 109,45 264,573 www.strukturalni-fondy.cz

Na tento program navazuje program rozvoje kraje, který si v České republice samostatně vypracovává každý z krajů. Ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Střední Čechy byl pro kraj v roce 2002 vypracován dokument s názvem Program rozvoje Středočeského kraje. V současné době probíhá jeho aktualizace pro léta 2007 - 2013. Je rozdělen do šesti hlavních částí podle témat, které jeho autoři považují za rozhodující pro rozvoj regionu. Problematika rozvoje cestovního ruchu a lázeňství je řešena v poslední části označené „F: Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví“. V ní jsou v charakterizovány následující strategické cíle: F1: Rozvoj domácího a zahraničního cestovního ruchu F2: Rozvoj sportovně-rekreačních aktivit a dalších forem odpočinku v kraji F3: Prostřednictvím venkovského cestovního ruchu podporovat rozvoj venkova F4: Zachování kulturního dědictví při jeho využití pro cestovní ruch Program zároveň vytyčuje čtyři opatření, které mají podpořit rozvoj cestovního ruchu a péči o kulturní dědictví: F-I: Rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu a lázeňství F-II: Rozvoj informačních služeb a systémů F-III: Rozvoj sportovních a rekreačních aktivit F-IV: Zachování a využívání kulturního dědictví Všechna tato opatření mají společné dva prvky: vymezení lety 2002 - 2006 a aktualizovaně lety 2007 - 2013 jsou určena pro tyto cílové skupiny: domácí a zahraniční návštěvníci, místní obyvatelstvo, místní podnikatelé, profesní sdružení, místní samospráva, potenciální domácí i zahraniční investoři, vzdělávací instituce, neziskové organizace Tyto dokumenty dokazují, že stát i regiony si uvědomují význam cestovního ruchu a jeho podpora začíná být z jejich strany řešena koncepčně. Problémem se může stát podpora

rozvoje cestovního ruchu na úrovni obcí – řada z nich nemá zpracován ani program rozvoje obce. To vypovídá možná o lehkomyslnosti členů místních samospráv, kteří si neuvědomují, že cestovní ruch bude v budoucnu hlavním ekonomickým motorem mnohých municipalit. Středočeský kraj v roce 2003 rovněž zpracoval dokument s názvem Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji. Je rozdělen na část analytickou, marketingový průzkum návštěvníků kraje a část syntetickou (návrhovou). Návrhová část je charakterizuje potenciál cestovního ruchu, vhodné formy cestovního ruchu a představuje cílové skupiny návštěvníků kraje. Program definuje marketingové strategie a cíle rozvoje kraje. Podle něj má v rozvoji cestovního ruchu velký význam také region Posázaví – za perspektivní formy cestovního ruchu zde jsou považovány poznávací cestovní ruch, aktivní sportovní cestovní ruch a venkovská a rekreační turistika. Cestovní ruch zde lze provozovat celoročně, ale větší část spadá mezi měsíce duben až říjen, s vrcholem mezi červnem a zářím. Podpora ze strany kraje Ze strany Středočeského kraje existuje celá řada fondů, programů či grantů, prostřednictvím nichž mohou být poskytnuty finanční částky jednotlivcům, institucím či samosprávám měst a obcí v rámci regionálního rozvoje, tedy využitelné také v cestovním ruchu. Základní formou podpory z krajského rozpočtu výše zmíněným subjektům představují tzv. grantové a dotační tituly. U finančních příspěvků do 200 tisíc Kč rozhoduje o konečném rozdělení Rada kraje a u vyšších položek je to zastupitelstvo kraje. Fyzické i právnické osoby mají po splnění stanovených podmínek možnost čerpat finanční příspěvky i z krajských fondů, a to: z Fondu obnovy památek, Fondu kultury, Fondu sportu a volného času a z Fondu životního prostředí. Jak vyplývá z názvů těchto fondů, jedná se o příspěvky na aktivity, které mají přesah do sféry cestovního ruchu v kraji. Z Fondu kultury byly v roce 2005 podpořeny různé kulturní akce v Posázaví, mimo jiné Týnecký střep či Letní divadelní scény v Posázaví, Dny evropského kulturního dědictví ve Vlašimi, Týnecké hudební léto nebo Kulturní léto v Jílovém. Stranou zájmu kraje nezůstávají ani venkovské oblasti, na jejichž podporu vznikl Program obnovy venkova. Jeho dva dotační tituly jsou určeny pro obce do 2000 obyvatel (příspěvek obcím na obnovu a údržbu zástavby, občanské vybavenosti, zkvalitnění technické infrastruktury, komunikací, pěších stezek a cyklostezek, veřejného prostranství a zeleně; dotační titul úroky z úvěrů) a jeden dotační titul je určen pro svazky obcí (integrované projeky venkovských regionů). Česká republika jako kandidátský stát mohla již před svým vstupem do Evropské unie čerpat finanční podporu z unijních zdrojů. Dotace a příspěvky byly poskytovány z programů

PHARE, SAPARD a ISPA a jejich velká část směřovala k podpoře rozvoje cestovního ruchu v rámci programů regionálního rozvoje. Pro čerpání podpory bylo nutné předem stanovit územní jednotky v souladu s členěním tzv. NUTS na území Unie (v České republice jsou vymezeny takto: NUTS 1 - území celé republiky, NUTS 2 - sdružené kraje, NUTS 3 - vyšší územní samosprávné celky, NUTS 4 - okresy, NUTS 5 - obce). Po vstupu do Evropské unie získala Česká republika možnost využívat pro podporu cestovního ruchu těchto strukturálních fondů: Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond a Finanční nástroj pro podporu rybolovu. Finanční pomoc z evropských fondů je poskytována prostřednictvím tzv. grantových schémat Společného regionálního operačního programu. V roce 2006 v rámci již 3.kola kraj vyhlásil 7 grantových schémat (dále jen GS): GS Podpora drobného podnikání, GS Podpora malého a středního podnikání, GS Program podpory výstavby místních komunikací v obcích, GS Podpora sociální integrace, GS Program podpory regionálních a místních služeb cestovního ruchu pro malé a střední podnikatele, GS Program podpory regionálních a místních služeb cestovního ruchu pro veřejný sektor a GS Program podpory regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu pro malé a střední podnikatele. O podporu formou grantových schémat projevila zájem řada subjektů z oblasti Posázaví. Uspěly a byly schváleny např. tyto projekty, které jistě mají souvislost s rozvojem cestovního ruchu v oblasti: obnova kulturní památky Vlašimského zámeckého parku ve dvou fázích v letech 2005-2008, rekonstrukce místních komunikací v Týnci nad Sázavou, projekt „Kraj blanických rytířů“ obce Kondrac - tvorba a realizace koncepce nově definovaného regionu oblasti cestovního ruchu v kraji na základě rozvoje šetrného turismu, v rámci zlepšení dopravní obslužnosti výstavba autobusového nádraží Votice a úprava budovy nádraží ve Vlašimi, rekonstrukce domu sourozenců Roškotových na spolkový dům města Vlašimi. Doporučen byl také projekt kraje: Propagace Středočeského kraje prostřednictvím jednotného souboru moderních tištěných a multimediálních materiálů a marketingových nástrojů. Mikroregiony Význam mikroregionů především po vstupu naší země do Evropské unie, stále vzrůstá. Je zřejmé, že jednotlivé obce často nejsou schopny řešit různé problémy pouze vlastními silami. Mikroregion je chápán jako dobrovolné sdružení obcí, které usilují o společné řešení problémů, prosazují společný postup pro dosažení svých záměrů a propojují aktivity obcí v územně uceleném prostoru. Zpravidla mají zpracované strategické plány svého rozvoje a z nich vycházejí projekty, které obcím umožňují čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie. Z výše uvedených důvodů bylo také v regionu Posázaví založeno několik

sdružení a svazků obcí, jejichž seznam je uveden v příloze 8. Dále je uvedena jejich základní charakteristika. Mikroregion CHOPOS je dobrovolné sdružení 19 obcí okresu Benešov rozkládající se mezi Vlašimí a Benešovem. Stal se prvním mikroregionem tohoto okresu. Mezi své strategické rozvojové cíle zařadil mimo jiné rozvoj cestovního ruchu na svém území, propagaci produktů cestovního ruchu, rozvoj turistické infrastruktury, podporu malého podnikání a regionální kultury. CHOPOS je velice aktivní ve své činnosti - realizoval projekty z programů Program obnovy venkova a SAPARD, připravil propagační materiály a zajišťoval organizačně účast i dalších mikroregionů Posázaví na veletrzích cestovního ruchu a kulturních akcí. Inicioval rovněž vznik obecně prospěšné společnosti Posázaví. Mikroregion Blaník zahrnuje 10 obcí v jižní části okresu Benešov při jeho hranici. Rozvojová strategie si klade za cíl na prvním místě zatraktivnit území pro jeho návštěvníky prostřednictvím péče o památky, tvorby a zlepšení propagace turistických produktů, preferuje rozvoj podnikatelských příležitostí a celkové zlepšení života na venkově. Mikroregion Džbány tvoří 9 obcí v oblasti Voticka a Bystřicka a nachází se jižně od Benešova. Mezi jeho strategickými cíli je také podpora cestovního ruchu (rozvoj turistické infrastruktury a propagace mikroregionu) , ale nefiguruje na předním místě. Mezi cíli se však objevuje například oživení společenských a kulturních tradic, obnova venkova a jeho udržitelný rozvoj, které s cestovním ruchem souvisejí. Mikroregion Podblanicko zastupuje 8 obcí oblasti Vlašimska rozkládajících se východně od Benešova. Jedním ze čtyř strategických cílů je Podblanicko jako území atraktivní pro turisty - prostřednictvím péče o památky, zlepšení turistické infrastruktury a propagace turistických produktů, podpory regionální kultury. Mikroregion Želivka je v tomto výčtu mikroregionů uveden pro úplnost, poněvadž je situován mimo území regionu Posázaví, tak jak byl vymezen pro účely této práce v kapitole 2. Členy tohoto svazku obcí je 18 obcí oblasti Čechticka a Dolnokralovicka v jihovýchodní části okresu Benešov. Rozvoj cestovního ruchu a kultury jsou zde obsaženy v rámci strategického cíle „Rozvoj venkova“. Mikroregion Ladův kraj zasahuje do sledovaného území v jeho severovýchodní části. Vznikl v roce 2000 a jeho členy je 20 obcí Říčanska a Kamenicka. Také zde rozvoj cestovního ruchu figuruje mezi 6 strategickými cíli mikroregionu. Obecně prospěšná společnost Posázaví ( Posázaví o.p.s.) Z výše zmíněných rozvojových strategií mikroregionů je zřejmé, že ve větší či menší míře patří mezi jejich priority podpora cestovního ruchu v nich a potažmo v regionu Posázaví.

První kontakty, které lze nazvat partnerskou spoluprací v regionu Posázaví, lze datovat do roku 2000, kdy došlo k prvním užším jednáním mezi svazkem obcí CHOPOS, okolními mikroregiony a podnikateli. Iniciativa, jejímž motivem bylo zahájit spolupráci v oblasti cestovního ruchu, vzešla od zřizovatele Podblanického infocentra.Tyto dva subjekty společně s dalšími podnikateli, neziskovými organizacemi a svazky obcí v březnu 2001 podepsaly deklaraci spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Z jejích principů nadále vycházejí všechny aktivity v regionu. Postupně rostl zájem dalších subjektů o spolupráci a také potřeba dát spolupráci v rozvoji cestovního ruchu určitou právní formu a utvořit servisní organizaci pro koordinaci všech rozvojových činnosti v regionu, jeho propagace a zajištění finančních prostředků pro podporu jeho rozvoje. V říjnu 2002 podepsal CHOPOS se 7 podnikateli zakladatelskou smlouvu Posázaví obecně prospěšná společnost a zároveň společnosti poskytl vlastní zaměstnance. V roce následujícím vznikla Strategie rozvoje regionu Posázaví na léta 2004 - 2006, která byla směřována především

k prvotnímu zavedení iniciativ Leader a

Leader+. Její současná plánovaná aktualizace je zaměřena na léta 2007 - 2013 a stanovuje 4 základní cíle, které chce v tomto období dosáhnout, včetně návrhů opatření a aktivit k jejich naplnění. Cíli jsou: Zachování a zhodnocení přírodního a architektonického dědictví regionu Celkové zvýšení přitažlivosti regionu jako místa pro život a rekreaci Zapojení veřejnosti do veřejného života, rozhodování v regionu a podpora spolkové činnosti Posázaví o.p.s. jako servisní organizace Místní akční skupiny Programy LEADER a LEADER+ v Posázaví V roce 2004 došlo k oddělení činnosti svazku obcí CHOPOS od činnosti Posázaví o.p.s., která od něj převzala veškeré koordinační aktivity, získala právní subjektivitu a zahájila svou vlastní činnost (technická a administrativní zajištění činnosti místní akční skupiny, pořádání setkání jejích orgánů, příjem a kontrola realizačních projektů, komunikace s orgány státní správy odpovědnými za programy LEADER). K této změně došlo mimo jiné v souvislosti se zaváděním programů Leader, které jsou v Posázaví nejdůležitějšími programy rozvoje tohoto regionu. Program LEADER, spadající do kompetence Ministerstva zemědělství (odboru rozvoje venkova a ekologie), je dotačním programem plně hrazeným ze státního rozpočtu. Respektuje principy stejnojmenného evropského programu, kterými jsou spolupráce a partnerství všech subjektů podílejících se na rozvoji daného regionu, důraz na inovativnost, přístup „zdola“ (plánování aktivit bez vlivů státních úřadů) a rozhodování na místní úrovni. Je určen územím od 10 tisíc do 100 tisíc obyvatel a mezi jeho cíle patří nové formy zlepšení

kvality života venkovských oblastí, posílení místního ekonomického prostředí a nové formy zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů. Předpokladem realizace programu je existence určitých struktur - tzv. místní akční skupiny, jejího pléna, programového výboru, výběrové komise, které jsou kompetentní k přípravě a provádění záměrů. Místní akční skupina (dále jen MAS) je nejdůležitějším orgánem, fungujícím v rámci programů LEADER. Její hlavní aktivitou je příprava a realizace strategie rozvoje regionu. Sdružuje dlouhodobé partnery - fyzické a právnické osoby - zastupující sektor veřejný (města, obce, svazky obcí státní organizace, nestátní neziskové organizace) a soukromý (podnikatelé). Poměr členů v MAS je stanoven na maximálně 49% členů veřejného sektoru a alespoň 51% členů soukromého sektoru. Seznam členů MAS Posázaví je uveden v příloze 9. Statutární zástupci členů MAS tvoří Plénum, které schvaluje strategii rozvoje Posázaví a schvaluje záměr MAS. Odborným orgánem MAS je Programový výbor tvořený písemně jmenovanými zástupci členů MAS. Mimo jiné aktualizuje strategii rozvoje regionu, schvaluje výběrová kritéria pro výběr projektů a potvrzuje projekty určené k realizaci. Výkonným orgánem programového výboru je Výběrová komise jmenovaná programovým výborem ze zástupců členů MAS s tím, že v ní musí být vždy jeden zástupce určený bankou, svazky obcí, městy nebo obcemi, podnikateli, neziskovými organizacemi zaměřenými na ochranu přírody a ostatními nevládními neziskovými organizacemi. Komise vybírá a bodově hodnotí projekty podle výběrových kritérií. Záměr realizace programu LEADER byl v Posázaví zpracován v roce 2004 byl vybrán jako nejlepší v konkurenci 14 regionů v republice, které se jej rozhodly uskutečnit. Program LEADER+ je jedním z podopatření Operačního programu „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ strukturálních fondů Evropské unie (zde Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu). Stojí na obdobných principech a sleduje obdobné cíle jako LEADER a jeho úkolem je podpora regionů, kde úspěšně funguje partnerství a spolupráce. Projekty programu se nejprve realizují z vlastních prostředků předkladatelů a po jejich ukončení a podání závěrečné zprávy je vyplacena dotace. U programu LEADER+ je dotace 100%. Z celkem 30 přihlášených regionů, které měly zájem se programu zúčastnit, bylo počátkem roku 2005 vybráno 10 regionů, mezi nimiž byl záměr regionu Posázaví hodnocen jako třetí nejlepší. Žadatelé s bydlištěm nebo sídlem na území regionu navrhují projekty, které zapadají do tzv. fichí (tematických oblastí), vytyčenými členy MAS jako stěžejní oblasti rozvoje regionu. V Posázaví jsou to 4 fiche: Projektová dokumentace, Životní prostředí a krajina, Kultura a společenské akce, Informace a komunikace. V rámci dvou kol žadatelé předložili 68 projektů - v 1. kole místní akční skupina finančně podpořila 40 projektů, projekty navržené do 2. kola jsou ve fázi vyhodnocování.

Spolupráce Posázaví o.p.s. s CzechTourism Na základě dohody mezi Průvodcovskou službou Kutná Hora, sousedícími mikroregiony Ladův kraj, Sedlčansko, Čertovo břemeno a Klubu českých turistů-Střední Čechy vykonává sdružení Posázaví o.p.s. funkci destinačního managementu pro turistickou oblast Střední Čechy jihovýchod. V roce 2004 uzavřelo s agenturou CzechTourism smlouvu právě na tuto činnost. Pod pojmem destinační management se rozumí subjekt zabývající se koordinací cestovního ruchu, jeho rozvojem a podporou kooperace mezi partnery. Také iniciuje a garantuje tvorbu společných produktových balíčků v rámci regionu své působnosti. Výše jmenované spolupracující subjekty si koordinují činnost ve svém mikroregionu samy podle svých požadavků a jejich zástupci se každý měsíc setkávají a konzultují další postupy. Pravidelných setkání organizovaných agenturou CzechTourism se ve funkci koordinátora účastní ředitel Posázaví o.p.s. Koordinátor je pro CzechTourism partnerem zajišťujícím efektivní vzájemnou komunikaci mezi (v tomto případě) turistickou oblastí a CzechTourism. Zabezpečuje pomoc při realizaci předem dohodnutých činností, například při organizování programu pracovních cest pro zástupce cestovních kanceláří či novináře, provádění statistických šetření profilu návštěvníka turistické oblasti nebo kontrolu oficiálních turistických informačních center. V roce 2005 Posázaví o.p.s. kromě těchto činností v rámci plnění smlouvy monitorovala umístění hnědého turistického značení a připravuje projekt jeho doplnění pro zámky Jemniště, Konopiště, Klášter Sázava, pro historické centrum Týnce nad Sázavou a pro Kutnou Horu. CzechTourism pořádá především pro pražské průvodce semináře, prostřednictvím nichž chce zvýšit jejich informovanost o nabídce turistických regionů a oblastí a tím podpořit návštěvnost zahraničními turisty. Posázaví se prezentovalo na těchto seminářích v roce 2005 i v letošním roce. CzechTourism také plánuje v tomto roce uspořádání regionální prezentace zaměřené na Posázaví. Regionální prezentace jsou pravidelné pracovní cesty organizované pro tuzemské incomingové cestovní kanceláře s cílem představit jim regionální turistickou nabídku, tzn. představení kvalitních ubytovacích kapacit a možností doprovodného programu. Místa pro regionální prezentace jsou vybírány podle vlastního zájmu regionů nebo jsou to produkty zařazené v katalozích 133 premiér v České republice nebo Obchodního domu turistických produktů. Prostřednictvím CzechTourism je rovněž pro Posázaví zajištěna distribuce propagačních materiálů na jednotlivá zahraniční zastoupení a zahraniční veletrhy cestovního ruchu.

7.2 Propagace Region Posázaví patří bezpochyby mezi významné turistické destinace České republiky a má velký potenciál stát se místem navštěvovaným a obdivovaným domácími i zahraničními turisty. K tomu, aby jeho návštěvnost byla dostatečná a region se dostal do povědomí veřejnosti, je třeba usilovat o cílenou a neustálou propagaci. Posázaví se prezentuje v zásadě všemi dostupnými cestami - prostřednictvím tištěných propagačních materiálů, internetového serveru www.posazavi.com, prezentace je zajištěna také tradičně na významných domácích veletrzích cestovního ruchu. Informační a propagační materiály Síť informačních center regionu nabízí svým návštěvníkům široké spektrum propagačních a informačních materiálů, které se vztahují k místům jejich působnosti a jejich okolí (brožury, pohlednice, mapky, přehledy ubytovacích a stravovacích zařízení, kulturněspolečenských akcí, sportovních zařízení, barevné letáky či skládačky, apod.) i jednotlivých památkových objektů. Z hlediska obsahového jsou informační materiály téměř vyčerpávající. Jejich grafická úprava však není sjednocená a proto je není možné při akcích cestovního ruchu snadno a jednoznačně identifikovat. Určitou pomůckou by mohlo být použití zmenšeného barevného, případně černobílého čtvercového loga „Tradičního turistického regionu Posázaví“ na titulních stranách propagačních materiálů. Patrně nejrozšířenějším tištěným propagačním materiálem je barevná brožura s názvem Posázaví - tradiční turistický region. Tento průvodce, jehož vydání garantoval v roce 2003 svazek obcí CHOPOS a v roce 2004 Posázaví o.p.s., vydáván ve formátu 1/3 A4 se 24 a později 48 stranami fotografií a textu. Prospekt byl k dispozici v češtině, tedy sloužil pouze domácím turistům. Aktuální vydání stejnojmenné brožury pochází z roku 2005. Navazuje na své předchůdkyně, ale doznala změn ve formátu, obsahu i v řazení informací. Brožura je opět tištěná na křídovém papíře, čtvercového formátu 2/3 A4 s 48 stranami. Titulní strana obsahuje identifikační logo regionu - kreslená červenožlutá historická lokomotiva Posázavského Pacifiku ve čtvercovém modrozeleném poli. Region Posázaví je na úvodní mapce rozdělen na 4 barevně odlišené části - Údolí řeky Sázavy, Benešovsko, Voticko a Kraj blanických rytířů, do kterých jsou čísly zakresleny turistické atraktivity. Také počet těchto atraktivit v brožuře vzrostl - nově jsou zařazeny přírodní zajímavosti, nově vybudované naučné stezky, tipy na vodácký či cyklistický výlet s názornými mapkami, své služby zde propagují i noví či dříve nezařazení poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, koňské farmy. Nechybí samozřejmě hlavní kulturně historické atraktivity oblasti, muzea a sportovní zařízení. Na konci brožury jsou uvedeny důležité kontakty (hasiči, sanitka, policie, tísňové volání),

kontakty na informační centra celé turistické oblasti Střední Čechy-Jihovýchod, cykloservisy a na jízdní řády autobusů a vlaků. Uveden je i odkaz na internetový server regionu Posázaví. Součástí je i dotazník, po jehož vyplnění a získání potvrzení o návštěvě šesti turistických cílů uvedených v brožuře je možné vyhrát víkendový pobyt v Posázaví. Propagační brožura je velmi poutavá, hezky graficky a vizuálně zpracovaná. Představuje Posázaví jako velice atraktivní region, nabízející širokou škálu kulturního a sportovního vyžití. Vydavatelem je Posázaví o.p.s. V nákladu 81 000 kusů jsou i jazykové mutace - anglicky, německy, francouzsky, nizozemsky a také polsky. Jinou možností prezentace turistických cílů a aktivit je spolupráce regionu Posázaví se Středočeským krajem a jejich zařazení do krajských propagačních materiálů - tématických skládaček formátu 1/3 A4. Podle informací odboru cestovního ruchu Středočeského kraje bylo letech 2003 a 2004 vydáno 13 skládaček (i v jazykových mutacích - anglicky, německy, francouzsky, rusky, některé i japonsky a čínsky) s vyobrazením těchto cílů, kontakty a zakreslením do mapky kraje. Tématy jsou například: Hrady a zámky, Města kraje, Muzea, Přírodní zajímavosti, Technické památky, Jezdecké sporty, Kongresová turistika, Církevní památky, Skanzeny, Golfová hřiště, Trhy a stará řemesla, Vodní turistika a sporty, Sportovní létání. V každé z těchto skládaček je region Posázaví zastoupen alespoň jedním turistickým cílem. Kraj vydal i mapu turistických zajímavostí a cyklistickou mapu a katalog Středočeský kraj (anglicky, německy, španělsky, francouzsky, rusky). Tištěných propagačních materiálů má Posázaví, jeho informační centra, města, obce i mikroregiony, k dispozici opravdu hodně. Důležitá u nich však je účelnost, srozumitelnost, přehlednost a zejména dostupnost. Materiály by měly mít pokud možno jednotný vzhled, grafickou úpravu, na první pohled by z nich mělo být zřejmé, kterou oblast propagují a měly by se také účelně distribuovat. Jen tak se finance vložené do propagace zhodnotí a v budoucnu vrátí v podobě vracejících se spokojených turistů. Propagací musí region sdělovat hlavně to, co je pro něj specifické. To se musí stát pro návštěvníky nejlákavější pobídkou k návštěvě a k pobytu. Součástí propagace se musí stát i pořádání akcí, které místa regionu oživují a stávají se událostí, o níž informují sdělovací prostředky a hovoří sami lidé - jejich účastníci. V rámci svých aktivit k podpoře prezentace turistických regionů připravila několik projektů také agentura CzechTourism. Jedná se o projekty Kudy z nudy, 133 premiér v České republice 2006 či Obchodní dům turistických produktů.

Katalog aktivit Kudy z nudy představuje výběr námětů pro individuální turistiku, jak zdravě a aktivně prožít volný čas. Aktivity jsou rozčleněny podle etap lidského života, v nichž se mění požadavky na naplňování volného času - Sportovní rodina, Zvídavá rodina, Mladí a aktivní, Starší a pokročilí. Z regionu Posázaví je zde zastoupena hvězdárna Ondřejov, památník Josefa Lady, Penzion Český dvůr s venkovskou turistikou nebo Golf Club Konopiště. Katalog je vydáván ve verzi tištěné i internetové. Cílem projektu 133 premiér je prezentovat novou nebo nedostatečně známou nabídku turistické infrastruktury, obnovených památek, nových turistických produktů zařazených na trh v roce 2005 nebo připravované na rok 2006. Nabídku pomáhali vytipovat regionální partneři CzechTourism - destinační management turistických regionů. Tipy a rady jsou doplněny i lákavými místy v nejbližším okolí a členěny podle turistických regionů. Projekt navazuje na loňskou iniciativu 103 premiér a je připravován zejména pro zahraniční klientelu s důrazem na propojení minulosti a současnosti, kvalitu služeb a pohostinnost nejen v hlavní turistické sezóně, ale po celý rok. Internetová verze, tištěný katalog a CD-ROM v 5 jazykových verzích je k dispozici především cestovním kancelářím a touroperátorům. Region Posázaví zastupují obnovený zámecký park Vlašim a zámek Jemniště se svými novinkami službami svatební agentury. Připojen je odkaz na návštěvu Posázaví, Konopiště, Českého Šternberka a Kláštera Sázava. Obchodní dům turistických produktů je zacílen na široký okruh uživatelů - cestovní kanceláře tu naleznou turistické produkty, které se mohou začlenit do své nabídky a individuální či skupinoví turisté si mohou vybrat balíček služeb, který zakoupí v cestovní kanceláři. Na webových stránkách CzechTourism je k dispozici také databáze, která je průběžně rozšiřována a ve které lze vyhledávat pomocí několika kritérií. Region Posázaví je zde prezentován vodáckými výlety na řece Sázavě, památkami v okolí Prahy a zábavněnaučnými stezkami Pohádkové Hrusice a Cesta kocoura Mikeše. Internetová prezentace www.posazavi.com Internetová komunikace patří v dnešní

době

k nejrychleji

se

rozvíjejícím

komunikačním nástrojům a zdrojům informací. Internetové stránky neplní pouze funkci informativní, ale jsou i důležitým nástrojem propagace daného místa či regionu směrem k potenciálním návštěvníkům. Právě internetová prezentace bývá často první formou kontaktu potenciálního návštěvníka a jím zvoleného turistického cíle. Tvorba webových stránek by se měla stát integrální součástí propagace daného místa či regionu a jejich struktura a design by měly být svěřeny odborníkům. Ohled by měl být brán rovněž na jejich neustálou dynamiku a aktualizaci.

Webová prezentace regionu Posázaví byla spuštěna k 1. lednu 2004. O jejich zřízení a fungování se zasloužili partneři Posázaví o.p.s., mezi které patří podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, partnerské svazky obcí Blaník, Džbány, CHOPOS, Želivka, Podblanicko, obec Čerčany, města Benešov a Týnec nad Sázavou a spolupracující neziskové organizace. Na provozu stránek se aktivně podílejí i všechna informační centra regionu. Jejich výhodou je především rychlost načítání, přehledné členění a snadná orientace. Stránky obsahují řadu rubrik uspořádaných tak, aby se uživatel seznámil s nabídkou turistických cílů, s možnostmi ubytování, stravování, s nabídkou kulturních, sportovních a společenských akcí. Rubrika Aktuálně v regionu seznamuje uživatele s tím co se v regionu událo. Kalendář akcí upozorňuje na sportovní, kulturní, turistické a společenské akce včetně akcí pro děti. Vyčerpávající přehled o památkách regionu je k nalezení v rubrice Poznávání a v jejích jednotlivých oddílech týkajících se přírodních památek, hradů a zámků, zřícenin, církevních památek, muzeí, architektonických a technických památek. Součástí jsou i odkazy na jejich internetové stránky, pokud existují. Specialitou webu jsou rubriky Cyklistické a Pěší výlety, které předpokládají určitou interaktivitu turisty - autoři připravili možnost vytvořit si výlet podle jeho osobního přání. Jako podklad k tomu slouží kompletní databáze pěších a cyklistických tras, které jsou rovněž uvedeny v přehledech na stránkách. Návštěvník zadá začátek a konec trasy a její vyhovující délku. Výsledkem je zobrazení nabídky různých variant, s upozorněním na výškový profil trasy, zajímavosti podél trasy, možnosti stravování či ubytování a přítomnost informačních center. Další zajímavostí je rubrika Aktivní pobyty, v níž má zájemce možnost připravit si i dokonce rezervovat víkendový pobyt či dovolenou podle kritérií, které si sám zadává. Rubrika Služby obsahuje nabídky subjektů cestovního ruchu v oblasti sportovních zařízení, stravování, ubytování, půjčoven a opraven. U některých stravovacích a ubytovacích zařízení lze přes kliknutí na jejich internetové stránky provést rezervaci. Důležitá jsou pro turistu informační centra. Jejich seznam nalezne v rubrice Infocentra spolu s všemi kontakty a otevírací dobou. Informace na serveru www.posazavi.com nejsou určeny pouze pro turisty a případně místní občany, ale i o subjekty spolupracující s Posázaví o.p.s. nebo zájemce o její činnost. Část informací je veřejně přístupná a obsahuje kompletní informace o společnosti a základní dokumenty, strategii rozvoje regionu a informace o rozvojových projektech. Další informace jsou určeny jen přímým partnerům společnosti a jsou zabezpečeny heslem. Koncem roku 2005 byl na webové stránky uveden nový projekt Multimediální studio Posázaví, které se prostřednictvím krátkých reportáží snaží mapovat život regionu. V jeho

podrubrice Reportáže z regionu uvádí 5-10timinutové záznamy z kulturních, společenských a sportovních akcí konaných v regionu. Dokumenty o kulturních památkách a přírodě Posázaví obsahuje rubrika Filmy o regionu a v rámci DVD reportáží budou k dispozici půlhodinové sestřihy událostí uplynulého měsíce (tyto filmy bude možné si bezplatně zapůjčit v městských knihovnách nebo informačních centrech). Přípravu rubrik Multimediálního studia zajišťuje nově vzniklá firma paní Andrey Hypešové. Firmám a organizacím nabízí natočení a zpracování prezentace a její umístění na webové stránky (měsíční poplatek je 1 500 Kč první měsíc umístění zdarma). Velkým pozitivem těchto webových stránek je to, že všechny informace, které jsou pro turistu podstatné, fungují nejen v češtině, ale i v dalších jazycích. Byly přeloženy nejen do angličtiny a němčiny, ale se vstřícným přístupem se setká i návštěvník, jehož mateřštinou je nizozemština a francouzština. Polská vlaječka má po kliknutí navést návštěvníka na stránky v polštině, ale v současné době zatím nejsou v provozu. Veletrhy cestovního ruchu Prezentace regionu Posázaví se odehrává také pravidelně na významných tuzemských veletrzích cestovního ruchu. Veletrhy jsou velmi důležité pro propagaci regionu a komunikaci s odbornou i laickou veřejností a potenciálními návštěvníky. V České republice jsou to: Mezinárodní

veletrh turistických

možností

v regionech REGIONTOUR

probíhající

každoročně v lednu v Brně, Středoevropský veletrh cestovního ruchu HOLIDAY WORLD v únoru v Praze a Mezinárodní veletrh cestovního ruchu a hotelnictví MADI Travel Market v listopadu rovněž v Praze. Posázaví se v minulých letech těchto veletrhů účastnilo vlastním stánkem v rámci výstavní plochy Středočeského kraje. Na vybudování expozice finančně přispívají podnikatelské subjekty, obce, města a mikroregiony a prezentaci tradičně zajišťují pracovníci informačních center Posázaví. Právě komplexní a profesionální nabídka informací o službách a regionu je jedním ze základních pilířů propagace regionu Posázaví. V tomto a loňském roce Posázaví zvolilo jako nosné téma své expozice na veletrhu HOLIDAY WORLD prezentaci nových turistických produktů - v roce 2005 to byla agroturistika a jezdectví, letos se zaměřilo na částečně zrekonstruovaný Vlašimský park, ke kterému byly vydány nové propagační materiály v podobě barevného letáku a poutavě zpracované brožury o jeho historii s množstvím dobových vyobrazení parku.

8 Analýza SWOT Cílem tzv. SWOT analýzy (označení podle anglických výrazů: Strenghts-silné stránky, Weaknesses-slabé stránky, Opportunities-příležitosti, Threats-hrozby) je prostřednictvím uspořádání poznatků získaných z analytické části poskytnout podklady pro vytvoření strategického cíle, dílčích cílů a opatření k jeho realizaci. Silné a slabé stánky jsou údaji statickými, popisujícími současnou realitu, kdežto příležitosti a hrozby jsou naopak údaje dynamické, indikující to, co se může v budoucnu stát. Tyto příležitosti a hrozby zčásti nebo úplně závisí na vnějších vlivech mimo sféru působnosti regionu. Strategie rozvoje regionu musí proto rozvíjet silné stránky a soustředit se na eliminaci stránek slabých. Při realizaci strategie je nutné dbát toho, aby se přijímaná opatření zaměřila na využití příležitostí a potlačení potenciálních hrozeb. SWOT analýza regionu Posázaví byla zpracována na základě vlastních zkušeností z návštěv několika míst regionu (Sázava, Benešov, Jemniště, Jílové u Prahy, Vlašim, Zbořený Kostelec, Český Šternberk aj.). Informace poskytly také zhruba desítka účastníků cestovního ruchu v těchto místech formou rozhovorů, dále pracovnice informačních center v Benešově a Jemništi. Přínosné byly i podklady získané z osobního rozhovoru s panem Václavem Pošmurným, ředitelem společnosti Posázaví o.p.s., na letošním pražském veletrhu Holiday World. Souhrnně je možno silné a slabé stánky, příležitosti a ohrožení vymezeného regionu Posázaví identifikovat následovně. Silné stránky o Vysoké krajinářské hodnoty, harmonická česká krajina, fenomén řeky Sázavy, četné vodní plochy, lesnatost území o Přítomnost přírodní dominanty CHKO Blaník a

počet dalších maloplošných

chráněných území, přítomnost řady vzácných rostlin a živočichů

o Zastoupení významných i méně známých kulturně historických památek (hrady, zámky, tvrze, zříceniny) o Přítomnost řady muzeí, atraktivních zámeckých parků o Pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí o Všeobecně známá tradice trampingu, pěší a vodní turistiky v oblasti o Hustá síť kvalitně značených turistických cest pro pěší a tras pro cykloturisty o Výhodná poloha z hlediska dopravního spojení (železnice, dálnice, silnice), blízkost hlavního města Prahy a dobré spojení s ním o Hustá silniční síť, funkční regionální železniční tratě, 2 veřejná letiště (Benešov a Vlašim) o Síť informačních center a jejich spolupráce, kontaktní místo pro návštěvníky i místní obyvatele a podnikatele o Existence farem a zemědělských usedlostí zabývajících se venkovskou turistikou o Fungující

partnerská

spolupráce

mezi

některými

podnikateli,

neziskovými

organizacemi a státní správou, uvědomění si důležitosti tohoto partnerství pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti o Silná identifikace výše zmíněných podnikatelů a neziskových organizací s oblastí Posázaví Slabé stránky o Nepříliš velký zájem podnikatelů i obyvatel o rozvoj cestovního ruchu o Sezónnost cestovního ruchu v oblasti, především v zimním období o Nerovnoměrné rozložení zájmu a tím i návštěvnosti památek o Špatný stavebně technický stav některých kulturně historických objektů o Vysoký počet objektů individuální rekreace o Nevhodná struktura ubytovacích zařízení o Nízký počet lůžek v hotelích a penzionech ale i v nižší cenové relaci a vyšší kapacitě (tábořiště, autokempy, turistické ubytovny) o Nedostatečné informační značení turistických atraktivit oblasti o Nízká úroveň využívání regionálních produktů o Nízká úroveň marketingu, chybějící účinná propagace o Problém trasy plánované dálnice D3 o Špatný technický stav místních komunikací, nedostatek parkovacích ploch o Nedostačující nabídka a kapacita sportovních zařízení o Nedostatek kvalifikované pracovní síly pro cestovní ruch

Příležitosti o Příprava nových zvláště chráněných území o Zlepšení dopravní infrastruktury, výběr nekonfliktní trasy dálnice D3, modernizace železničního koridoru IV o Rostoucí zájem českých občanů o dovolenou v tuzemsku o Redukce sezónnosti sestavováním programových

balíčků, regionálních produktů,

netradičních programů o Nabídka produktů plošně rozprostřených po celém území o Rostoucí zájem o cykloturistiku promítnout do dobudování cyklotras, cyklostezek a jejich infrastruktury, včetně propojení s okolními regiony, nové naučné stezky o Zlepšení turistické infrastruktury-sportovní zařízení o Zpracování koncepce hippostezek pro rostoucí zájem o hippoturistiku o Zaměření na rozvoj venkovské turistiky, výhledově ekoagroturistiky o Podpora kongresové a incentivní turistiky o Rozšiřování ubytovacích možností - agroturistika, ubytování v soukromí, v rekreačních objektech, tábořiště, kempy; zkvalitňování ubytovacích služeb stávajících kapacit o Obnova památek a jejich zpřístupnění, údržba památek již využívaných pro cestovní ruch o Rozšíření činnosti a spolupráce informačních center, jejich propojení navzájem i s celostátní informační sítí cestovního ruchu o Kvalitní marketing a cílená propagace (internet, tištěné propagační materiály, tematické veletrhy, informační centra) o Podpora podnikatelů a spolupráce mezi nimi o Možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU zpracováváním kvalitních programů Hrozby o Ohrožení relativně příznivého životního prostředí o Tlak na urbanizaci volné krajiny-výstavba průmyslových zón, nákupních center, rodinných domů o Negativní vliv nárůstu individuální automobilové dopravy o zvolení nevhodné alternativy trasy dálnice D3, prodlužování termínu modernizace železničního koridoru IV o Prudký a nekoordinovaný rozvoj cestovního ruchu

o Přetížení kapacit turisticky exponovaných míst-např. Konopiště, Český Šternberk o Pokračující devastace a chátrání památek nedostatečným financováním jejich záchrany, obnovy a údržby o Demografická situace v řadě sídel oblasti, vyklidňování obcí, ohrožení zejména venkovské turistiky o Pokračující nezájem obyvatel o rozvoj cestovního ruchu o Střety mezi provozovateli služeb cestovního ruchu a místními obyvateli o Nedostatečná motivace odborníků pracujících v oblasti rozvoje cestovního ruchu o Nekvalifikovaná pracovní síly provozovatelů cestovního ruchu, nedodržování profesních kodexů, neprofesionalita, nespokojení hosté o Neúspěšné získávání financí z EU zpracováním nekvalitních projektů o Nepružné rozhodování institucí o Nepružné rozhodování institucí 8.1 Návrhy a doporučení pro budoucí vývoj V předchozích kapitolách jsem se pokusila analyzovat situaci v odvětví cestovního ruchu v oblasti Posázaví. Podrobněji byl zmíněn potenciál cestovního ruchu v oblasti a rovněž infrastruktura, která je využívána nejen návštěvníky oblasti, ale také zdejším obyvatelstvem. Na základě předchozích kapitol, Programu rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji i vlastních poznatků jsem sestavila SWOT analýzu cestovního ruchu v regionu Posázaví. V této části diplomové práce bych ráda uvedla určité návrhy a doporučení pro budoucí vývoj cestovního ruchu v tomto regionu. Vytváření nových regionálních produktů cestovního ruchu Pod pojmem regionální produkt mám na mysli souhrn nabídky všech subjektů soukromého i veřejného sektoru podnikajících v cestovním ruchu - nabídka nejrůznějších kulturních a sportovních akcí, trhů, tradičních řemesel a pokrmů, poutí, nabídka podnikatelů v agroturistice, hippoturistice, možnosti incentivní a kongresové turistiky. Za nejúčelnější považuji zakomponování aktivit do více tzv. „produktových balíčků“, které propojí více turistických cílů a aktivit do určitého kompaktního celku s cílem přimět turistu k prodloužení jeho pobytu v daném regionu. Je třeba vytvořit celé spektrum těchto produktů, aby si každý návštěvník mohl vybrat produkt šitý na míru. Vyžaduje to aktivní přístup co největšího počtu aktérů podnikajících v cestovním ruchu a také impuls vyslaný destinačním managementem (zde je to Posázaví o.p.s.). Tyto produkty by měly být nabízeny v informačních centrech, na turisticky navštěvovaných místech (hrady, zámky) a předně v cestovních kancelářích. První

„vlaštovky“ již v Posázaví existují, lze se s nimi setkat prostřednictvím internetového i tištěného Obchodního domu turistických produktů. Vhodné by také bylo, podle mého názoru, vytvořit slevový systém, např. časově omezenou kartu, která by umožnila vstup se slevou do hradů, zámků, muzeí i sportovních zařízení a kterou by bylo možno využít při každé návštěvě. Rozšíření doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Do doprovodné infrastruktury lze zařadit ta zařízení určená pro trávení volného času, která jsou k dispozici turistům v místě, kde tráví svou dovolenou. Do této skupiny patří nejen sportovní zařízení, ale také muzea, galerie, kina, divadla, obchodní centra i další služby (např. půjčovna aut, banka, pohotovost, relaxační centra, zábavní podniky, aj.) a kromě turistů ji využívají i místní občané. Posázaví se vyznačuje doprovodnou infrastrukturou, která je spíše omezenější, s chybějícími možnostmi sportovního vyžití v případě špatného počasí především na Voticku a Týnecku. Chybí zde příležitosti pro sporty jako jsou in-line bruslení, squash, skateboarding, koupání. Lepší podmínky jsou v tomto směru ve větších městech (Benešov, Vlašim), ale i zde je nutná modernizace zařízení či rozšíření doprovodných služeb v nich. Za nutné považuji vytvoření doprovodných aktivit a dobudování zmíněných zařízení pro volný čas. Mohla by to být příležitost pro podnikatelské aktivity soukromých firem, například s určitou podporou obce (poskytnutí nevyužívaných objektů pro tento typ podnikání v cestovním ruchu za symbolickou cenu, pomocí daňových úlev aj.). Do tohoto okruhu lze zařadit i podporu budování tématických či naučných stezek pro pěší i cykloturisty a stezek pro hippoturistku, poněvadž Posázaví disponuje mimořádně vhodnými přírodními podmínkami pro tyto aktivity. Turista dá jistě přednost návštěvě míst, která mají nějaký příběh nebo vztah k historii lokality, než pouhému pochodu po vyznačených stezkách. Obsah trasy je také to, co je zajímavé např. pro rodiče s dětmi - mohou si o něm vyprávět a mají jasnější představu, proč se na trasu vypravit. Tato podpora není tolik finančně náročná, protože základ stezky prakticky existuje. Stačí ji vybavit informačními panely, označit a zabezpečit dostatečnou propagaci. U cykloturistiky je vhodné maximálně využít její rostoucí popularity u téměř všech věkových skupin obyvatelstva a vytvářet nové cyklotrasy a cyklostezky v návaznosti na krajskou a mezinárodní síť. Vodítkem při tvorbě nových cyklotras by měl být krajem zpracovaný dokument Generel cyklotras Středočeského kraje. Také tento druh tras může mít tématické či naučné zaměření. U hippostezek je nutné projednávat jejich vytváření zejména se soukromými vlastníky pozemků, přes které budou vedeny.

Rozšíření a zvýšení kvality doprovodných služeb Jestliže má Posázaví maximálně využít potenciál v přírodních a kulturních pozoruhodnostech, nestačí vybudovat ubytovací zařízení a očekávat nápor turistů. Ti totiž vyžadují různé doprovodné aktivity a služby, např. půjčovny a opravny kol, bruslí, půjčovny vodáckého, jezdeckého či golfového vybavení a jiných sportovních pomůcek (včetně výcvikových kurzů), vybavení cyklistických tras a v neposlední řadě stravovací zařízení. Jednou z věcí, na které si lze v Posázaví mohou právem stěžovat, je nedostatečná kvalita poskytovaných služeb. Zejména kvalita ubytovacích služeb je ve srovnání z evropskými standardy nižší. Je zde nedostatek luxusnějšího hotelového ubytování, poskytujícího hostům nadstandardní služby, tedy nízký poměr čtyřhvězdičkových hotelů k celkovému počtu hotelů v kraji (údaje na nejnižší úrovni jsou známy pouze za kraj). Ve světě přitom patří k oblíbeným a využívaným kapacitám. Možná i proto odradí nevhodná struktura ubytovacích zařízení ty potenciální návštěvníky, kteří sice měli zájem cestovat do Posázaví, ale nenalezli ubytovací zařízení na odpovídající úrovni. Řešením je nejen vybudování nových kapacit, ale i modernizace a rozšiřování a zkvalitňování služeb stávajících ubytovacích zařízení tak, aby mohly být zařazeny do vyšší třídy. Existence a dobrá kvalita základní infrastruktury je základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu. Co se týče cykloturistiky, i zde je co zlepšovat - např. osazení cyklotras mobiliářem, především odpočívadly, což je současný trend. Provozovatelům ubytovacích a stravovacích služeb

i památek v místech, kudy cyklotrasy vedou, nabízí Nadace Partnerství

(nejvýznamnější česká nadace podporující ekologické projekty ve všech regionech České republiky) účast v projektu národní certifikace s názvem „Cyklisté vítáni“, jehož cílem je pozdvihnout

kvalitu

služeb

specifických

pro

cykloturisty

na

úroveň

obvyklou

v západoevropských zemích. Vhodné je zamyslet se i nad možností provozování cyklobusů v regionu. Doporučila bych také prodloužení otevíracích hodin některých informačních center (Sázava, Týnec, Jílové) a zajištění jejich provozu o sobotách a nedělích, minimálně v letní sezóně. Dobrým krokem je jistě informační propojení infocenter, což umožňuje jejich pracovníkům podávat turistovi informace i o dalších místech v regionu, aniž by si navzájem konkurovaly. Omezení sezónnosti cestovního ruchu Ke snížení sezónnosti cestovního ruchu v Posázaví by mohlo přispět využití potenciálu regionu v oblasti kongresového a incentivního cestovního ruchu. Nejednalo by se sice o velké kongresy, ale spíše o akce menšího rozsahu, vzhledem k velikosti kapacit (nejen hotely, ale i historické prostory hradů a zámků). Některá zařízení je možné poskytnout pro

školy v přírodě. Dále je nutné podpořit infrastrukturu vhodnou pro provozování „indoorových“ aktivit nezávislých na klimatických podmínkách (kulturní a společenské akce, sporty, aj.) Zlepšení využití některých památkových objektů Na tomto místě bych navrhla prodloužení otevírací doby některých atraktivních památek (např. Konopiště, Sázava, Vrchotovy Janovice, rozhledna Blaník, štola Josef), protože se zdá být příliš krátká pro potřeby návštěvníků, především v letním období. Tehdy jsou otevřené pouze do 17 hodin. Domnívám se, že je nutné vyjít vstříc zájmu a umožnit prohlídky až do večerních hodin. Památky s nejvyšší návštěvností by mohly pořádat prohlídky v netradičních časech (noční prohlídky), nebo méně tradičním způsobem (historické kostýmy, průvodce představující historickou osobnost se vztahem k dané památce). Zároveň je nutné najít určitou rovnováhu mezi nárůstem expozice památky, která tím vznikne, a zvýšením potřeby její ochrany. Řada památkových objektů je veřejnosti nepřístupná zcela nebo přístupná jen z malé části (např. při Dnech otevřených dveří, Dnech evropského kulturního dědictví). Jejich zpřístupnění je také jednou z možností jak přilákat návštěvníky do regionu. Zlepšení propagace regionu Posázaví Důležitost a nenahraditelnost funkčního regionálního turistického informačního systému si uvědomují i v Posázaví. Zásadním krokem, který potenciálnímu zákazníkovi umožní získat veškeré informace o regionu (turistické i organizační), bylo spuštění internetového serveru regionu www.posazavi.com v češtině i dalších jazykových mutacích. Informace jsou tak k dispozici zájemci z jakéhokoli místa na světě. Do budoucna je nutné tento systém pravidelně udržovat, rozšiřovat a doplňovat rubriky o aktuální informace českou i ostatní jazykové verze. Prostřednictvím internetových stránek a tištěných materiálů je zajištěn jednotný systém propagace turistických atraktivit v regionu (jednotný vizuální styl, logo regionu), přispívající k lepší orientaci zájemce. Zlepšení lze navrhnout u vlastních tištěných propagačních materiálů jednotlivých informačních center, která si je navzájem poskytují. Je vhodné je graficky sjednotit a opatřit výše zmíněným logem Posázaví, aby bylo možné identifikovat příslušnost k regionu. Doplněn by měl být také informační systém kolem důležitých rychlostních komunikací v podobě hnědých tabulí upozorňujících na významné památky, informačními tabulemi a směrovkami v městech i obcích používající piktogramy a alespoň základní informace v angličtině. Propagaci regionu je třeba zlepšit i v rámci České republiky a v zahraničí. K tomu je nutné využít účast na veletrzích s tematikou cestovního ruchu, zintenzívnit spolupráci

s agenturou CzechTourism pro propagaci regionu v zahraničí. Region by mohl spolupracovat také s cestovními kancelářemi, kterým by poskytl své propagační materály. Cestovní kanceláře by měly být motivovány k prodeji pobytů Posázaví nejen finančně, např. poskytnutím reklamy zdarma na kulturních akcích, veřejných místech, atd. Perspektivní by byla i spolupráce se zahraničními cestovními kancelářemi působícími v těch regionech, s nimiž Středočeský kraj uzavřel partnerskou smlouvu (Francie, Německo, Polsko, Švédsko, Čína). Tyto kanceláře by měly mít ve své nabídce pobyty v Posázaví. Jedním ze způsobů, které by do regionu měly přitáhnout více návštěvníků, je plánované vybudování informačního centra Středočeského kraje v budově v centru Prahy, v blízkosti hlavní turistické trasy. Podle mluvčího kraje pana Marka Kupky však nebude zřízeno dříve než v roce 2008, z důvodu zatížení objektu nájemní smlouvou.

9 Závěr Na základě provedeného rozboru problematiky cestovního ruchu ve zkoumaném regionu Posázaví lze vyvodit řadu závěrů. Analyzovaná oblast disponuje vhodnými lokalizačními, přírodními i klimatickými podmínkami, které ji předurčují k rozvoji řady běžných typů cestovního ruchu. Posázaví je území morfologicky rozmanité, s relativně málo narušenou přírodou a s vysoce přitažlivým a hodnotným krajinným potenciálem, což dokazuje existence chráněné krajinné oblasti Blaník a několika dalších maloplošných chráněných území. Pozorný návštěvník si může užít krásné zvlněné krajiny i skalnatá údolí podél dominantní řeky Sázavy. To spolu s klimatickými podmínkami představuje místo pro aktivní odpočinek pro různé věkové skupiny zejména v jarním až podzimním období a v omezené míře i v zimě. Dlouhou tradici zde má pěší turistika a vodní turistika na vodáky oblíbené řece Sázavě. Nabízejí se vhodné předpoklady pro provozování cykloturistiky, hippoturistiky, golfu, rybolovu i dalších aktivit. Právě vzhledem k ekologicky hodnotné krajině zde existuje potenciál pro rozvoj ekologicky šetrných forem turistiky, například (eko)agroturistiky. Aktivitou typickou pro Posázaví je i chataření a chalupaření. Kromě přírodních podmínek oblast vykazuje i velmi bohatou nabídku kulturně historických atraktivit, které nabízejí výborné předpoklady pro rozvoj městské, kulturní či poutní turistiky. Příznivci památek mohou navštívit hrady a zámky, řadu muzeí, spatřit poutní místa, církevní i technické památky, díla lidové architektury a nahlédnout do historie tradic a řemesel. Celoročně Posázaví nabízí řadu kulturních zážitků v podobě koncertů, divadelních a historických představení či hudebních

festivalů. Při celkovém pohledu na kulturní a sportovní aktivity v Posázaví během posledních zhruba pěti let je patrná snaha místních obyvatel o obnovu či zavedení nových tradic a o vytváření určité kulturní identity s místem, kde žijí, ať se jedná o obec nebo region. Na tomto místě bych zdůraznila aktivní činnost nejrůznějších spolků a občanských sdružení, které mají na výše zmíněné skutečnosti velkou zásluhu. Posázaví však kromě těchto výhod zůstává oblastí, kterou tíží řada problémů. K těm hlavním patří dopravní infrastruktura, která není zcela vyhovující zejména kvůli stavu většiny silničních komunikací a železniční infrastruktury. Problémem zůstává i dořešení trasy plánované dálnice D3. Z podkapitol týkajících se ubytovacích a stravovacích služeb je možné vyvodit, že jejich současná nabídka vykazuje nedostatky kvantitativní i kvalitativní. Struktura ubytovacích zařízení nevyhovuje, do značné míry chybějí kapacity pro náročnější klientelu. U obou typů zařízení je třeba věnovat pozornost zlepšení standardu služeb, který by přispíval k růstu počtu turistů v této oblasti, a usilovat o vyváženost poměru mezi kvalitou a cenou. Téměř na celém sledovaném území Posázaví je možné provozovat moderní formy turistiky, na kterých lze vybudovat velkou část funkčního cestovního ruchu. Týká se to především pěší turistiky a cykloturistiky, pro něž zde existují ideální podmínky. Hustá síť tradičních značených pěších tras, které zde existují již skoro jedno století, je v posledních letech doplňována o naučné stezky, které v sobě spojují zábavu i poučení. Tento trend by podle mého názoru měl pokračovat, představuje způsob, jak zatraktivnit pěší výlet. Rovněž cykloturisté si jistě přijdou na své. Územím prochází mezinárodní cyklostezka Greenway Praha-Vídeň, vybudována je základní síť cyklostezek a připravují se další. Rezervy zatím jsou v podobě vybavenosti stezek mobiliářem a jeho údržbou, rozšířit by se měla i nabídka doplňkových služeb. Možnost rozvíjet se mají také hippoturistika a (eko)agroturistika, které jsou rozšířené a oblíbené u našich západních sousedů. Tento trend se ujal i v Posázaví, kde již existují farmy a penziony poskytující zázemí pro tyto volnočasové aktivity. Opomíjenou by neměla zůstat turistika kongresová a incentivní, prostřednictvím které lze v regionu prodloužit turistickou sezónu, a turistika golfová. Většina statistických ukazatelů ( bohužel jsou k dispozici převážně údaje za jednotlivé kraje a pouze minimálně alespoň za okresy) týkajících se počtu návštěvníků, doby jejich pobytu, počtu přenocování, apod., není pro Středočeský kraj (i pro Posázaví v rámci kraje) příliš povzbuzujících. Vykazují klesající tendence, v lepším případě oscilují, v řadě ukazatelů se v mezikrajském srovnání Středočeský kraj ocitá v polovině žebříčku. Taková situace by určitě měla vést k zamyšlení, jak využít

přírodní a kulturně historický potenciál, jak do regionu přilákat turisty, přimět je, aby zde strávili více dnů a prostřednictvím delšího pobytu tak přispěli ke zvýšení přílivu finančních prostředků plynoucích z cestovního ruchu. Podněty a návrhy, jak alespoň částečně přispět ke změně tohoto stavu, byly uvedeny v předchozí podkapitole 8.1. Jako zásadní se jeví nutnost celoreginální spolupráce různých subjektů - orgánů státní správy a samosprávy, vlastníků a provozovatelů turistických objektů, podnikatelů v cestovním ruchu (majitelé hotelů, penzionů, restauratéři, majitelé půjčoven lodí, kol, farmáři,

aj.),

informačních

center,

nevládních

neziskových

sdružení.

Toto

„spojenectví“ by pomohlo rozšířit a zpestřit regionální nabídku a poskytovat svým hostům komplexnější služby. Silnější a efektivnější propagaci regionu jako celku umožní pak finanční prostředky tohoto „spojenectví“. Zastřešením takové spolupráce se v současnosti zabývá sdružení Posázaví obecně prospěšná společnost tak, jak bylo popsáno v podkapitole 7.1. První krůčky této spolupráce (nabídky turistických balíčků, vytvoření obsáhlého informačního portálu www.posazavi.com a propagační materiály turistického regionu Posázaví v několika jazykových mutacích) jsou již zde, přestože vytváření regionální nabídky turistických produktů a propagace regionu je jistě během na dlouhou trať. Určitou šancí na zvýšení návštěvnosti regionu Posázaví může být i plánované zřízení informačního centra Středočeského kraje v Praze. Cíl této práce tak, jak byl definován v jejím úvodu, byl splněn. V průběhu jejího zpracování nastaly určité problémy, týkající se zejména získávání statistických údajů jednak návštěvnosti některých kulturně historických atraktivit a jednak údajů potřebných k analýze ubytovacích a stravovacích služeb poskytovaná ČSÚ. Některé instituce využily práva na ochranu individuálních dat podle zákona č.89/1992 Sb. a data neposkytují k publikování ve veřejně přístupných statistikách ani pro účely podobných prací, jako je tato. Aktuální data poskytovaná ČSÚ jsou k dispozici na nejnižší úrovni pouze za administrativní celky NUTS 3 (kraje), což pro účely řady analýz cestovního ruchu není příliš vhodné. Na druhé straně bych ráda vyzdvihla ochotu a vstřícný přístup pana Václava Pošmurného, ředitele Posázaví o.p.s., pracovníků infocenter a oddělení cestovního ruchu odboru regionálního rozvoje Úřadu Středočeského kraje v Praze.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: 

Berka, M.: Posázavský Pacifik, Praha, NADAS 1991



Bičík, I. a kol.: Druhé bydlení v Česku, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PF UK Praha, 2001



David, P., Soukup, V.: 555 památek lidové architektury České republiky, Praha, Kartografie 2000



Kolektiv autorů: Turistický lexikon A-Z Čechy, Morava, Slezsko, Praha, Olympia 2001



Vaško, M.: Cestovní ruch a regionální rozvoj, Praha, VŠE 2002

PRŮVODCE: 

David, P., Dobrovolná, V., Soukup, V.: Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku č. 41-Dolní Posázaví, Praha, Soukup & David 2004



Kolektiv autorů: Turistický průvodce ČSSR, svazek 37 – Okolí Prahy východ, Praha, Olympia 1989



Novák, I.: Vodácký průvodce Sázava, Vizovice, ShoCart 2001



Podhorský, M.: Středočeský kraj a Praha , Praha, Freytag&Berndt 2002

ČASOPISY A PERIODIKA:



COT Business - ročníky 2005 a 2006



MF DNES - Regionální příloha Střední Čechy za rok 2006

MAPY: 

Cykloturistická mapa Dolní Posázaví, Benešovsko, Praha, Kartografie 2004



Outdoorová mapa Posázaví, Vizovice, SHOCart 2001



Mapa regionu Posázaví, Miroslav Horák- Region Design, 2003

OSTATNÍ ZDROJE: 

103 premiér v České republice 2005, publikace CzechTourism



Dřízhalová, J.: Nejvýznamnější druhy turistiky v Posázaví, diplomová práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra cestovního ruchu Tábor, 2004



Institut Rozvoje Podnikání, s. r. o.: Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji, závěrečná zpráva, 2003



Kolektiv autorů: Marketingová analýza návštěvnosti vybraných hradů a zámků středních Čech, Katedra cestovního ruchu VŠE, Praha 2004



Kudy z nudy 2005, publikace CzechTourism



Obchodní dům turistických produktů 2006, publikace CzechTourism



Program rozvoje územního celku Středočeského kraje, září 2006



Propagační materiály Středočeského kraje



Propagační materiály měst Týnec nad Sázavou, Benešov, hradu Český Šternberk, zámků Jemniště, Konopiště, Tradičního turistického regionu Posázaví, Nadace Partnerství



Statistický lexikon obcí České republiky 1992, Praha, ČSÚ 1992

INTERNETOVÉ STRÁNKY: 

www.aero-gac.cz

                     

  

       

www.aopk.cz www.cd.cz www.ceskydvur.cz www.czecot.cz www.czechtourism.cz www.czso.cz www.cyklistevitani.cz www.eltsen.cz/jawa www.favory.cz www.gcko.cz www.heroutice.cz www.hradceskysternberk.cz www.chopos.cz www.idos.cz www.jemniste.cz www.klubturistu.cz www.kr-stredocesky.cz www.mmr.cz www.muzeumjilove.cz www.muzeum-umeni-benesov.cz www.nature.cz www.nipos-mk.cz www.nm.cz www.pacifikem.cz www.posazavi.com www.posazavsky-pacifik.cz www.ropid.cz www.sport-s.cz www.stezka.cz www.stirin.cz www.strukturální-fondy.cz www.vlasimskypark.cz www.zamek-konopiste.cz

Seznam tabulek a grafů Tabulky: Tab. 1: Příjezdy zahraničních návštěvníků do ČR (1987 – 2004) v mil. osob a jejich meziroční srovnání Tab. 2: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních v letech 1992 - 2005 Tab. 3: Výjezdy českých občanů (v mil. osob) a jejich meziroční srovnání

Tab. 4: Devizové příjmy a výdaje na CR v letech 1992-2005 Tab. 5: Podíl devizových příjmů z CR na HDP, exportu a deviz. příjmech ze služeb v % Tab. 6: Základní demografické údaje k 1.1.2005 Tab. 7: Průměrný věk obyvatelstva Tab. 8: Nezaměstnanost a průměrná měsíční mzda Tab. 9: Návštěvnost hradu Český Šternberk Tab. 10: Návštěvnost zámku Konopiště Tab. 11: Návštěvnost kláštera a zámku Sázava v roce 2004 Tab. 12: Návštěvnost rozhledny Velký Blaník Tab. 13: Návštěvnost hvězdárny Vlašim Tab. 14: Posázavská turistická trasa Tab. 15: Stupnice obtížnosti sjízdnosti vodních toků Tab. 16: Stupně obtížnosti řeky Sázavy Tab. 17: Posázavská cyklotrasa Tab. 18: Rekreační objekty v okresech Středočeského kraje v r. 1991 Tab. 19: Struktura rekreačních objektů Středočeského kraje Tab. 20: Neobydlené byty využívané k rekreaci Tab. 21: Vlastníci objektů individuální rekreace v okresech Středočeského kraje v roce 1991 Tab. 22: Opatření priority č.6 a její finanční rámec pro léta 2002-2004 Grafy: Graf 1: Rekreační objekty v okresech Středočeského kraje v roce 1991 Graf 2: Neobydlené byty využívané k rekreaci ve Středočeském kraji v letech 1991 a 2001

PŘÍLOHY

Příloha č.1: Přehled zvláště chráněných území zasahujících svou plochou na vymezené území Posázaví

Zdroj: www.aopk.cz

CHRÁNĚNÉ ROZLOHA V OKRES ÚZEMÍ HA Chráněná krajinná oblast

CHARAKTERISTIKA

Blaník

Benešov

Zachovaná harmonická, biologicky vyvážená středočeská krajina s ústřední dominantou bájné hory Blaníku

30,3

Benešov

Smíšený porost buku, klenu, jedle, habru a dubu

Čížov Grybla Velký Blaník

56,79 53,19 84,68

Benešov Benešov Benešov

Malý Blaník

12,71

Benešov

Podlesí

9,89

Benešov

Štěpánovský potok

19

Benešov

Podhrázský rybník Kobylí draha

59,37 53,39

Květnaté bučiny a suťové lesy s bohatým podrostem Bukový porost s přirozeným podrostem Zachovalá biková bučina na ortorulovém podkladu s bohatou mykoflórou Zbytek bikové bučiny na ortorulových skalách s bohatou avifaunou Mokřadní louka s řadou vlhkomilných druhů rostlin, hojný výskyt obojživelníků Mokřadní louka s řadou vlhkomilných druhů rostlin, hojný výskyt obojživelníků Významné ptačí hnízdiště

4 100

Národní přírodní rezervace Ve Studeném

Přírodní rezervace

Benešov Praha-západ

Národní přírodní památka Medník

19,02

Praha-západ

Jediná lokalita výskytu kandíku psího zubu

Částrovické rybníky

3,56

Benešov

Křečovický potok Na Ostrově Na Stříbrné Roudný

6,6 4,21 4,11 2,51

Benešov Benešov Benešov Benešov

Ochrana mokřadu s výskytem početných populací zvláště chráněného druhu rostlin a živočichů, např. prstnatce májového, raka bahenního, aj. meandrující tok s významnou flórou a faunou Lokalita bohatá na jalovec obecný Lokalita lýkovce jedovatého Výsypka bývalého zlatodolu, výskyt vzácného svižníka Cicindela arenaria ssp viennensis Mokřady s výskytem ďáblíku bahenního

Přírodní památka

Rybníček u Studeného Rybník Louňov

1

Benešov

1,87

Benešov

V olších Vlčí rokle Teletínský lom

3,9 5,5 0,09

Benešov Benešov Benešov

Džbány-Žebrák

5 300

Benešov

Střed Čech

4 575

Praha západ, Benešov

Rybniční ekosystém s výskytem početných populací zvláště chráněného druhu rostlin a živočichů, např. ostřice plstnatoplodé, škeble rybničné, aj. Lokalita bohatá na bleduli jarní Rokle s balvanitými svahy Ukázka magmatických brekcií

Přírodní park

Příloha č. 2:

Ochrana fenoménu malebné krajiny se soustředěnými estetickými, přírodními i kulturně historickými hodnotami Ukázka české krajiny v rekreačním zázemí Prahy bez chatové zástavby, udržující si přírodní a estetickou hodnotu

Kulturní a sportovní zařízení a akce

tabulka č. 1: Počet a struktura kulturních zařízení podle okresů v roce 2003

Kulturní zařízení stálá kina a multikina

Kraj, okresy

veřejné knihovny (vč. poboček)

muzea

galerie

divadla

přírodní amfiteátry

117 15 11 13 8 8 9 7 11 10 6 10 9

64 7 3 10 6 11 5 2 3 2 1 8 6

25 1 4 2 3 3 2 3 4 3

38 5 1 4 2 5 4 2 3 2 2 4 4

Středočeský kraj 75 1 065 Benešov 8 113 Beroun 13 82 Kladno 8 92 Kolín 3 82 Kutná Hora 4 73 Mělník 7 85 Mladá Boleslav 5 118 Nymburk 5 92 Praha-východ 5 88 Praha-západ 6 63 Příbram 7 97 Rakovník 4 80 Zdroj: Statistická ročenka Středočeského kraje 2004

tabulka č. 2:

Počet a struktura sportovních zařízení Středočeského kraje podle okresů v roce 2003 Sportovní zařízení

Kraj, okresy

koupaliště z toho a bazény kryté bazény

hřiště

tělocvičny

Středočeský kraj 94 26 1 412 Benešov 12 2 135 Beroun 10 3 170 Kladno 8 3 110 Kolín 4 1 101 Kutná Hora 5 2 96 Mělník 12 3 123 Mladá Boleslav 14 1 132 Nymburk 5 2 110 Praha-východ 9 3 129 Praha-západ 3 2 94 Příbram 6 2 113 Rakovník 6 2 99 Zdroj: Statistická ročenka Středočeského kraje 2004

Příloha č. 3:

552 37 43 66 40 39 52 52 44 49 42 55 33

stadiony zimní stadiony včetně krytých včetně krytých 123 15 9 11 8 9 10 9 9 16 11 10 6

Cyklotrasy v Posázaví

označení

směr cyklotrasy

0004 0020 0021

Vlašim-Zruč nad Sázavou Březí-Hláska Zlenice Říčany-Říčany

délka v km na území Posázaví 22,8 19,8 9,6

30 3 2 3 1 3 3 4 2 2 2 3 2

0022 0023 0024 0025 0026 0027 0028 0029 0031 0042 0063 0064 0068 0069 0070 0071 0072 0073 0074 0075 0076 0083 0084 0093 1 101 106 11 112 1179 19

Mnichovice-Žernovka Louňovice-Nespeky Od Tehova-Jevany Kunice-Hrušov Říčany-Královice Průhonice-za Kuří Pyšely-za Modletice Stránčice-Grybla Babice-za Svojetice Jesenice-Jankov Benešov-Týnec nad Sázavou Čerčany- Benešov Jankov-Čerčany Benešov-Pravonín Pravonín-Čechtice Č.Šternberk-Čechtice Postupce- Č.Šternberk Benešov- Č.Šternberk Jesenice-Cunkov Votice-Mezno Votice-Papírna Křivsoudov-Dolní Kralovice Dolní Kralovice-Čechtice Bystřice-Jankov Praha-Brno Louňovice pod Blaníkem-Č.Šternberk Talmberk-Uhlířské Janovice Praha-Wien (Greenways) Sedlčany-Louňovice pod Blaníkem Šebířov-Čečkov Davle-Zruč n./Sáz.-Lísek

10,2 25,8 12,1 9,2 5,7 5,4 14,5 17,3 8,2 27,8 14,5 13,5 34,2 34,2 8,7 28,9 21 35,1 15,1 16,3 17,9 11,4 26,2 10,6 18,6 22,9 8,4 67,9 32,9 8,8 121,5

Zdroj: www.posazavi.com

Příloha 4/1

Turistická infrastruktura

Tabulka č. 1:

Délka silnic Středočeského kraje (v km) k 31.12.2004

Kraj, okresy Středočeský kraj

Délka dálnic 174

Délka silnic

v tom

I. třída II. třída III. třída 9 400 780 2 369 6 251

hustota km/100km2 85,3

Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 2:

46 34 2 14 24 45 9 -

1 198 663 785 839 893 603 931 726 627 568 905 663

52 97 75 56 71 118 62 37 28 125 59

357 153 154 153 224 150 221 201 162 150 233 211

789 510 534 611 613 382 592 463 428 390 547 393

78,5 100,1 112,5 99,0 97,5 84,5 88,1 82,6 108,1 97,0 55,6 71,2

Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle okresů k 31.12.2004 počet ubytovacích zařízení

kraj / okresy Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník

hotely a podobná hrom. hrom. ubyt. ubyt.zař zařízení . celkem celkem 560 62 38 25 28 48 31 62 39 43 45 91 48

302 31 21 20 16 22 18 32 30 34 30 29 19

v tom

hotely 5* 1 1 -

v tom

ostatní ostatní hotely hr. a ubyt.zař. hotely 4* penziony celkem 17 2 1 1 1 4 2 2 2 2 -

284 29 20 19 16 21 18 28 28 31 28 27 19

258 31 17 5 12 26 13 30 9 9 15 62 29

kempy

chatové osady a tur. ubyt.

66 5 6 2 7 5 7 2 1 7 14 10

80 9 8 3 3 10 2 7 1 2 4 23 8

ostatní hrom. zař. nespecif.

www.czso.cz

Příloha 4/2

Tabulka č. 3 Přehled služeb poskytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních Středočeského kraje v roce 2005

112 17 3 2 7 9 6 16 6 6 4 25 11

Počet zařízení poskytujících službu

Hotely ****

Ost. hotely a penziony

Ost. hrom. ubyt. zaříz. celkem

Kempy

Chatové a turist. ubytovny

Ostatní hr. ubyt. zař.nesp.

1

4

67

38

7

13

18

1

14

178

58

20

19

19

13

78

18

3

3

12

1

14

192

122

38

36

48

75

1

11

63

25

12

4

9

128

121

1

15

105

7

5

x

2

40

37

1

8

28

3

3

x

x

24

24

1

6

17

x

x

x

x

237

171

1

15

155

66

9

18

39

42

38

1

8

29

4

x

x

4

127

100

1

13

86

27

9

3

15

142

48

x

4

44

94

25

31

38

68 54

44 39

1 1

6 8

37 30

24 15

3 x

7 4

14 11

Fitness centrum

43

34

1

6

27

9

1

2

6

Jiné sport. vyžití Lázeňské procedury Kadeřnictví Kosmetika, masáže Praní,žehlení,aj. Prodej map,průvodců Zdroj:ČSÚ

141 12

69 10

1 x

8 1

60 9

72 2

20 x

24 x

28 2

15 31

14 24

x 1

3 8

11 15

1 7

1 2

x x

x 5

82 157

75 109

1 1

14 13

60 95

7 48

4 23

1 9

2 16

Hotely Hrom. a podob. Hotely ubyt. zařízení ***** zař.celkem celkem

Restaurace pro ubyt. hosty Restaurace pro veřejnost Kavárna,bar vinárna Vlastní parkoviště Bezbariérový přístup Úhrada plateb. kartou Směnárenské služby Pořádání kongresů Poř. školení, kurzů apod. Sekretářské služby Přístup k internetu Dětský koutek,hřiště Bazén Sauna,solárium

110

72

251

193

110

92

329

207

100

Příloha 4/3 Tabulka č. 4:

Počet ubytovacích zařízení podle krajů 2002 - 2004 kraj ČR celkem Praha Středočeský Jihočeský

2002 9098 598 750 1041

2003 8211 601 620 954

2004 7640 598 560 1007

Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: www.czso.cz

Tabulka č. 5:

544 512 513 1095 1178 379 433 597 390 448 620

481 470 457 999 1048 319 383 536 390 419 534

426 423 402 926 966 281 357 490 344 370 490

Hosté v ubytovacích zařízeních Středočeského kraje v roce 2005 Hosté

Přenocování

2 166 842

z toho cizinci 587 993

Průměrný počet přenocování celkem z toho cizinci 2,8 2,5

202 356

1 350 296

507 591

2,5

2,5

68 113 462 155 240 402

39 575 162 781 28 501

136 001 1 214 295 816 546

92 403 415 188 80 142

1,9 2,6 3,4

2,3 2,6 2,8

119 310 35 503 85 589

21 561 2 188 4 752

347 621 127 813 341 112

56 408 7 425 16 569

2,9 3,6 4,0

2,6 3,4 4,1

celkem Hromadná ubyt. zařízení celkem Hotely a podobná ubyt. zař .celkem v tom: hotely 5*a 4* ost. hotely a penziony Ostatní hrom. ubyt. zařízení celkem v tom: kempy chatové osady a tur. ubyt. ostatní hrom.zař. nespecif. Zdroj: ČSÚ

celkem

770 670

z toho cizici 230 857

530 268

Příloha 4/4 Tabulka č. 6: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle krajů 2004 a 2005 území ČR celkem Praha Středočeský Jihočeský

počet turistů % podíl 2004 2005 2004 2005 6 061 225 6 336 128 100 100 3 470 279 3 725 180 57,3 58,8 268 155 230 857 4,4 3,6 317 742 326 962 5,2 5,2

Plzeňský 170 586 Karlovarský 386 971 Ústecký 148 441 Liberecký 250 575 Královéhradecký 298 128 Pardubický 53 018 Vysočina 64 194 Jihomoravský 345 930 Olomoucký 97 405 Zlínský 81 608 Moravskoslezský 133 227 Zdroj: www.czechtourism.cz

Graf 1:

155 153 405 969 166 648 242 445 325 271 52 749 59 282 367 439 99 563 71 050 107 560

2,8 6,4 2,4 4,1 4,9 0,8 1,1 5,7 1,6 1,3 2,2

2,4 6,4 2,6 3,8 5,1 0,8 0,9 5,8 1,6 1,1 1,7

Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v roce 2005 (v %)

Jihomoravský; 5,8 Vysočina; 0,9

Olomoucký; 1,6 Zlínský; 1,1

Pardubický; 0,8

Moravskoslezský; 1,7

Královéhradecký; 5,1 Liberecký; 4,8 Praha; 58,8

Ústecký; 2,6 Karlovarský; 6,4 Středočeský; 3,6 Plzeňský; 2,4

Jihočeský; 5,2

Příloha 4/5 Tabulka č. 7: Přenocování zahraničních hostů v ubytovacích zařízeních podle krajů za roky 2004 a 2005 Území Česká republika Praha

Počet přenocování v hrom. ubyt.zařízeních podle krajů 2004 18 980 462 9 796 723

2005 19 595 035 10 368 571

Průměrný počet přenocování 2004 3,1 2,8

2005 3,1 2,8 ,82,5

Středočeský 709 062 Jihočeský 843 056 Plzeňský 499 654 Karlovarský 2 534 763 Ústecký 534 299 Liberecký 988 690 Královéhradecký 1 160 877 Pardubický 183 942 Vysočina 191 351 Jihomoravský 653 748 Olomoucký 270 710 Zlínský 315 815 Moravskoslezský 287 772 Zdroj: www.czechtourism.cz

587 993 896 219 450 902 2 619 054 517 769 962 515 1 284 891 173 258 193 722 680 503 287 298 258 652 313 688

2,6 2,7 2,9 6,6 3,6 4,0 3,9 3,5 3,0 1,9 2,8 3,9 2,7

2,5 2,7 2,9 6,5 3,1 4,0 4,0 3,3 3,3 1,9 2,9 3,6 2,9

Tabulka č. 8: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních Středočeského kraje podle země původu v roce 2005 země

pořadí

počet turistů

2005 % podíl

230 857 79 536 22 930 21 657 17982 13776 11510 7427 6840 6569 6129

100 27,0 9,2 8,5 7,3 5,2 3,3 3,2 2,7 2,7 2,4

Zahr.turisté celkem Německo 1. Slovensko 2. Nizozemsko 3. Francie 4. Polsko 5. Itálie 6. Belgie 7. Maďarsko 8. Dánsko 9. Kanada 10. Zdroj: www.czechtourism.cz

průměrná doba pobytu 3,5 3,2 4,1 3,3 3,1 3,5 3,5 4,0 3,1 4,3 2,2

Příloha 4/6 Tabulka č. 9: Pohostinské provozovny podle typu poskytovaných služeb za rok 2001 zařízení podle typu poskyt. služeb, z toho: kraj, okresy Středočeský Benešov Beroun Kladno

dle typu provozu

počet zaměstnanců

s podáváním nápojů

s ostatními službami

celoroční

sezónní

0 - 19

20 a více

celkem

s podáváním jídel

3183 277 252 330

1339 120 105 136

1702 143 138 184

142 14 9 10

2920 253 222 315

263 24 30 15

3159 272 250 329

24 5 2 1

Kolín 255 Kutná Hora 197 Mělník 294 Mladá Boleslav 309 Nymburk 243 Praha-východ 274 Praha-západ 279 Příbram 283 Rakovník 190 Zdroj: www.czso.cz

93 67 135 124 87 129 155 115 73

Příloha č. 5: Tabulka č.1:

148 126 150 168 146 125 112 154 108

14 4 9 17 10 20 12 14 9

233 183 272 284 234 252 248 262 162

22 14 22 25 9 22 31 21 28

254 197 292 305 241 272 277 281 189

Autobusové linky Autobusové linky Pražské integrované dopravy číslo spoje

trasa linky

331 332

metro C Budějovická - Vrané, Jílové u Prahy

334

metro C Budějovická - Jílové u Prahy

335, 369

metro C Budějovická - Kamenice

337

metro C Budějovická - Pyšely

metro C Budějovická - Krhanice, Prosečnice

1 0 2 4 2 2 2 2 1

338

metro B Smíchovské nádraží - Hradišťko, Pikovice

339

metro C Budějovická - Týnec nad Sázavou

362

metro C Budějovická - Jílové u Prahy

382

metro A Depo Hostivař - Sázava nad Sázavou

383

metro A Depo Hostivař - Chocerady

393

metro A Depo Hostivař - Mukařov, Chocerady

401

Nespeky - Senohraby

441

Luka pod Medníkem - Jílové u Prahy

Zdroj: www.ropid.cz

Tabulka č.2:

Dálkové autobusové linky

Trasa linky Praha – Benešov – Vlašim – Pelhřimov Praha – Tábor – Jindřichův Hradec Praha – Tábor – Týn nad Vltavou – České Budějovice Jindřichův Hradec – Tábor – Votice – Praha Chlum u Třeboně – Třeboň – Planá nad Lužnicí – Praha Nová Bystřice – Kunžak – Jindřichův Hradec – Tábor – Praha

Provozovatel Connex Praha Connex Praha Connex Praha JH Bus,s.r.o., Jindřichův Hradec ČSAD Jindřichův Hradec, a.s., provozovna Třeboň Hoffmann GmbH, Davle

Zdroj: vlastní šetření

Příloha č. 6

Podrobná mapa situace stavby dálnice D3 , 1:200 000 část 1.: Praha - Jílové u Prahy

část 2.: Jílové u Prahy - Tisem

část 3.: Tisem - Voračice

část 4.: Voračice - Mezno

Zdroj: www.d3.arnika.org

Příloha č. 7: IC Benešov

Informační centra (IC)

Malé náměstí 1700, 256 01 Benešov tel./fax: +420 317 726 004, e-mail: [email protected] Otevřeno: po-pá: 8-11 h, 12-16.30 h, so: červenec a srpen: 8-12 h IC Čerčany Sokolská 28, 257 22 Čerčany tel.: +420 317 776 154, e-mail: info@ cercany.cz Otevřeno: po,čt: 9-12.30 h,13.30-17 h, út: 12-17 h, st: zavřeno IC Český Šternberk Český Šternberk 27, 257 26 tel: +420 317 855 046 fax: +420 317 855 049, e-mail: ic-sternberk@ posazavi.com Otevřeno: út-ne: 9-17h IC Jemniště Zámek Jemniště 1, 257 01 Postupice tel: +420 317 796 575 fax: +420 317 796 576, e-mail: ic-jemniste@ posazavi.com Otevřeno: út-ne 9-18 h IC Jílové u Prahy Masarykovo náměstí 194, 254 01 Jílové u Prahy tel: +420 241 952 257, e-mail: icentrum@ jilove.cz Otevřeno: po-pá: 10-13 h, 13.30-17 h, so: 9-12 h IC Louňovice pod Blaníkem Zámek 1, 257 06 Louňovice p. Blaníkem, e-mail: ic-lounovice@ posazavi.com Otevřeno: út-so: 9-12 h, 12.30-15.30 h IC Sdružení obcí Neveklovska náměstí Jana Heřmana 83, 257 56 Neveklov tel./fax:+420 317 741 207, e-mail: info.neveklov@ seznam.cz Otevřeno: po: 13-16 h, út-pá: 7.30-11h, 11.30-16 h, so: červenec a srpen 8-11 h Podblanické informační centrum Zámek 1, 258 01 Vlašim tel./fax: +420 317 847 207 e-mail: info@ vlasimskypark.cz, ic-vlasim@ posazavi.com Otevřeno: po-pá: 8.30-12 h, 12.30-16.30 h, so a ne (od 1.5. do 15.9.): 9-16 h IC Sázava náměstí Voskovce a Wericha 280, 285 06 Sázava tel: +420 327 320 763, e-mail:infocentrum@ mestosazava.cz Otevřeno: po-pá: 9-12 h, 13-18 h, so: 9-12 h IC Týnec nad Sázavou K Náklí 404, 257 41 Týnec n. Sázavou tel: +420 317 701 923, e-mail: ic-tynec@ posazavi.com Otevřeno: út-čt: 8-15 h, pá. 8-17 h, so: 9-13 h IC města Votice a Mikroregionu Džbány Komenského náměstí 177, 259 01 Votice tel./fax: +420 317 830 159, e-mail: [email protected], Otevřeno: po-pá: 8-16 h, so a ne: 9-15 h IC Hrusice Hrusice 142, 251 66 Senohraby tel: +420 323 655 326, e-mail:ouhrusice @quick.cz

Příloha č. 8: obce:

Spolupracující obce a svazky obcí turistického regionu Posázaví

Týnec nad Sázavou - člen mikroregionu Týnecko, ale účastní se samostatně Čerčany - člen mikroregionu Sázavský kruh, ale účastní se samostatně Benešov – člen mikroregionu Tři údolí, účastní se samostatně mikroregiony: Blaník ( svazek obcí, založeno r. 2000 ) obce: Louňovice pod Blaníkem, Hradiště, Veliš, Ostrov, Kondrac, Vracovice, Miřetice, Pravonín, Vamberk, Načeradec Džbány ( svazek obcí Voticka a Bystřicka, založeno r. 2000 ) obce: Vrchotovy Janovice, Bystřice, Votice, Olbramovice, Jankov, Vojkov, Ratměřice, Zvěstov, Neustupov Chopos ( svazek obcí, založen r. 1999) obce: Chotýšany, Postupice, Divišov, Český Šternberk, Ostředek, Vranov, Vodslivy, Soběhrdy, Kozmice, Petroupim, Xaverov, Teplýšovice, Drahňovice, Struhařov, Třebešice, Bílkovice, Všechlapy, Psáře, Popovice Podblanicko ( svazek obcí, založen r. 2003) obce: Vlašim, Radešovice, Slověnce, Libež, Nemíž, Ctiboř, Pavlovice, Římovice Malé Posázaví ( svazek obcí, založen r. 1999 ) obce: Chocerady, Stříbrná Skalice, Hvězdnice, Kaliště, Čtyřkoly, Lštění, Přestavlky Mikroregion Želivka ( svazek obcí, založen r. 2000 ) obce: Čechtice, Bernartice, Loket, Keblov, Dolní Kralovice, Mnichovice, Kunovice, Strojetice, Chmelná, Borovná, Křivsoudov, Tomice, Děkanovice, Šetějovice, Sněť, Blažejovice, Studený, Dunice Mikroregion Ladův kraj ( svazek obcí, založen r. 2000 ) Čestlice, Hrusice, Kaliště, Klokočná, Kunice, Mirošovice, Modletice, Mnichovice, Nupaky, Ondřejov, Říčany, Senohraby, Struhařov, Světice, Svojetice, Velké Popovice, Všestary, Zvánovice, Kamenice, Kostelec u Křížku

Příloha č. 9: Subjekt Obce a města Obec Čerčany

Seznam členů Místní akční skupiny (MAS) Posázaví k 1.10.2005 Adresa

Pověřená osoba

Václavská 36, 257 22 Čerčany

ing. Jana Tywoniaková

Město Týnec nad Sázavou Svazky obcí Blaník-zájmové sdružení obcí CHOPOS Malé Posázaví Mikroregion Džbány Mikroregion Podblanicko Mikroregion Želivka Státní organizace SprávaCHKO Blaník Úřad práce Benešov Podnikatelé Česká spořitelna, a.s., Příbram BISPORT spol. s r.o. ELTSEN spol. s r.o. ing. Alois Maceška Jaroslav Pelíšek FOTO Jiří Sternberg Miroslav Němec Tomáš Srdínko Tomáš Bejček Vladimír Malák Nestátní neziskové organizace Český svaz ochránců přírody Jednota bratrská Týnec nad Sázavou ÚAMK Automotoklub Načeradec Podblanickem, o.s. Mateřské centrum Hvězdička Mateřské centrum Kulíšek Mateřské centrum Motýlek Ochotnický divadelní spolek Netopýr Ochrana fauny ČR Posázavský Pacifik, o.s. Sbor dobrovolných hasičů Žíňany SHČMS okres Benešov TJ Sokol Louňovice p. Blaníkem Záškolák, o.s.

K Náklí 404, 257 41 Týnec n. Sáz.

Mgr. Martin Kadrnožka

Louňovice pod Blaníkem 16, 257 06 Chotýšany 54, 257 28 Chocerady 267, 257 24 Komenského nám. 700, Votice, 259 17 Jana Masaryka 302, Vlašim, 258 14 Náměstí Dr. Tyrše 56, Čechtice,257 65

Ladislav Hejný Mgr. Petr Lunga Barbora Čmelíková Zdeněk Sedláček Pavel Röschel Bc. Jaroslav Švejda

Vlašimská 8, Louňovice p.Blaníkem, 257 06 Dukelská 2080, Benešov, 256 70

ing.Mgr.Martin Klaudys

Tyršova 162, 256 01 Benešov Ing. Fr.Janečka 511, 257 41 Týnec n. Sázavou Jana Nohy 1237, 256 01 Benešov Polská 19, 120 00 Praha 2 Zámek Jemniště 1, 257 01 Postupice Zámek Jemniště 1, 257 01 Postupice Brodecká 466, 257 41 Týnec n. Sáz. Tylova 962, 256 01 Benešov Palmovka 888/3, 180 00 Praha 8 Věštice 6, 257 44Netvořice

Petr Chotívka Jaromír Biolek

Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim Benešovská 527, 257 41 Týnec nad Sázavou Načeradec 234, 257 08

ing. Karel Kříž ThMgr.ing.Stanislav Škvor Zdeněk Doubek

Buchov 3, 257 01 Postupice Kpt nálepky 1618, 256 01 Benešov Ješutovo nám.115, 257 51 Bystřice Okružní 520, 257 41 Týnec n. Sáz Okružní 429, 257 41 Týnec n. Sáz.

Bc.Renata Vondráková Jana Čechová Vanda Pechová Václav Škopek Jaroslava Raková

Zámecká, 259 01 Votice Havlíčkova 445, 257 22 Čerčany Žíňany, 256 01 Soběhrdy

Pavel Křížek Lumír Běhal Jan Šíma

Nová Pražská 1903, 256 01 Benešov Louňovice pod Blaníkem 16, 257 06 Školní 153, 257 01 Postupice

Josef Páv Josef Novotný Jana Jíšová

Zdroj:www.posazavi.com

Příloha č. 10: Vybrané kulturní a přírodní zajímavosti Posázaví

Petr Florián

ing. Jiří Stibůrek ing. Alois Maceška Jaroslav Pelíšek Jiří Sternberg Miroslav Němec Tomáš Srdínko Tomáš Bejček Libor Zeman

Zámek Jemniště

Hrad Český Šternberk

Zámek Konopiště

Zámek Vrchotovy Janovice

Zřícenina Zlenice – Hláska

Vlašimský park – Čínský pavilon

Vlašimský park – Znosímská brána

Blaník