Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Cestovní ruch Dominikánské republiky (diplomová práce)

Autor: Bc. Kateřina Rokosová Vedoucí práce: doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne

………………… podpis studenta

Cestovní ruch Dominikánské republiky

Bc. Kateřina Rokosová

Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Jarmile Indrové, CSc. za vstřícný přístup při vedení mé práce.

-2-



Obsah Úvod ............................................................................................................................... 5 1

Základní pojmy v oblasti cestovního ruchu ............................................................. 7 1.1

Definice cestovního ruchu ................................................................................ 7

1.2

Typy cestovního ruchu ...................................................................................... 9

1.3

Účastníci cestovního ruchu ............................................................................. 14

1.4

Destinace cestovního ruchu ............................................................................ 15

1.5

Činitelé rozvoje a rozmístění cestovního ruchu .............................................. 17

1.5.1 Selektivní faktory ...................................................................................... 17 1.5.2 Lokalizační podmínky............................................................................... 19 1.5.3 Realizační předpoklady ............................................................................. 20 1.6 2

3

Pojmy Statistika a Statistika cestovního ruchu ............................................... 26

Obecná charakteristika Dominikánské republiky .................................................. 27 2.1

Geografie ........................................................................................................ 27

2.2

Podnebí ........................................................................................................... 29

2.3

Demografie ..................................................................................................... 31

2.4

Historie............................................................................................................ 32

2.5

Ekonomická charakteristika ............................................................................ 34

Předpoklady k rozvoji cestovního ruchu v Dominikánské republice..................... 41 3.1

Selektivní předpoklady ................................................................................... 41

3.2

Lokalizační předpoklady................................................................................. 41

3.2.1 Přírodní podmínky a atraktivity ................................................................ 42 3.2.2 Společenské podmínky a atraktivity ......................................................... 48 3.3

Realizační předpoklady................................................................................... 52

3.3.1 Doprava ..................................................................................................... 52 3.3.2 Ubytování .................................................................................................. 54 3.3.3 Stravování ................................................................................................. 56 -3-

Cestovní ruch Dominikánské republiky 3.4


Nabídka zájezdů do Dominikánské republiky z České republiky .................. 57

3.4.1 Pobytové zájezdy ...................................................................................... 57 3.4.2 Poznávací zájezdy ..................................................................................... 59 3.5

Význam cestovního ruchu pro Dominikánskou republiku ............................. 60

3.5.1 Mezinárodní příjmy z cestovního ruchu ................................................... 60 3.5.2 Mezinárodní výdaje v cestovním ruchu .................................................... 61 3.5.3 Zaměstnanost v cestovním ruchu .............................................................. 63 4

Příjezdový cestovní ruch Dominikánské republiky ............................................... 65 4.1

Příjezdový cestovní ruch dle regionů .............................................................. 65

4.1.1 Příjezdový cestovní ruch Severní Ameriky .............................................. 68 4.1.2 Příjezdový cestovní ruch Centrální a Jižní Ameriky ................................ 69 4.1.3 Příjezdový cestovní ruch Evropy .............................................................. 70 4.1.4 Příjezdový cestovní ruch Asie a ostatních zemí........................................ 71 4.2

Přílety do jednotlivých lokalit Dominikánské republiky ................................ 72

4.3

Ubytování a obsazenost ubytovacích zařízení ................................................ 74

4.4

Příjezdový cestovní ruch dle měsíců v roce.................................................... 75

4.5

Profil turistů příjezdového cestovního ruchu a jejich motivace...................... 76

4.5.1 Pohlaví ...................................................................................................... 76 4.5.2 Věk ............................................................................................................ 77 4.5.3 Motiv cesty ................................................................................................ 78 Závěr ............................................................................................................................. 80 Použitá literatura ........................................................................................................... 82 Knižní zdroje ............................................................................................................ 82 Internetové zdroje ..................................................................................................... 83 Seznam tabulek ......................................................................................................... 87 Seznam grafů ............................................................................................................ 87 Seznam obrázků ........................................................................................................ 88 -4-



Úvod Mezinárodní cestovní ruch se v současné době jeví jako odvětví s velkou dynamikou. Dle UNWTO1 překročily příjezdy s minimálně jednodenním přenocováním v roce 2012 celý jeden bilion návštěvníků s ročním přírůstkem 4 %. Navzdory ekonomické krizi se očekává další přírůstek kolem 3 % i v roce 2013. Cestovní ruch Dominikánské republiky nebyl vybrán náhodně. Jedná se o turistický region s obrovským potenciálem. Většina lidí má Dominikánskou republiku spojenou s luxusními hotelovými resorty All-inclusive s krásnými písčitými plážemi. To je však pouze jedna strana této nádherné země. Ta druhá poskytuje svým návštěvníkům dobrodružné výlety, sjíždění divoké řeky na raftu, putování tropickým pralesem a pochopitelně koupání v panensky čistém moři. Inspirací pro tuto diplomovou práci byli zejména přátelé a rodina, kteří se do Dominikánské republiky vydali z různých důvodů a přivezli si spoustu nádherných zážitků. Cílem této práce je analyzovat minulý a současný stav příjezdového cestovního ruchu Dominikánské republiky. Dílčím cílem je pak zhodnocení současného stavu na trhu cestovního ruchu Dominikánské republiky (kolik turistů přijíždí, odkud jsou a jakou mají strukturu, geografické rozmístění turistů, motivy příjezdu), význam pro národní hospodářství země (HDP, příjmy a výdaje na cestovní ruch, zaměstnanost) a předpoklady pro další rozvoj. Zejména atraktivity, které se nacházejí na území Dominikánské republiky a aktivity, které se dají v místě pobytu provozovat. K dosažení stanoveného cíle jsou použity následující metody – analýza, syntéza, komparace, metoda přímého rozhovoru s odborníky z praxe, statistické metody. Statistiky příjezdového cestovního ruchu zpracovává El Banco Central de la República Dominicana (Národní banka Dominikánské republiky). Dalším zdrojem informací je Světová banka a asociace Asonahores - Národní asociace hotelů a cestovního ruchu podporující projekty zesilující odvětví cestovního ruchu a pohostinství. Tato organizace dále reprezentuje hlavní soukromé subjekty hotelnictví a stravovacích zařízení. Snaží se o zkvalitnění služeb a rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Dalšími zdroji jsou zejména interní publikace Národního

turistického úřadu Dominikánské republiky, propagační brožury cestovních agentur, průvodce 1

UNWTO: World tourism barometer [online];[ cit. 13. února 2013]; dostupné z: http://mkt.unwto.org/en/barometer

-5-



a časopisy o cestování. Velmi důležitým zdrojem informací o Dominikánské republice byl i osobní kontakt na Národním turistickém úřadě Dominikánské republiky. Úvodní kapitola obsahuje obecné vymezení základních pojmů z oblasti cestovního ruchu, které jsou relevantní vzhledem k obsahu zbylé části práce. Definuje cestovní ruch jako takový a zahrnuje typologii cestovního ruchu, jeho účastníků, charakterizuje destinaci cestovního ruchu a analyzuje předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. První teoretická část je zasvěcena všeobecné charakteristice a terminologii cestovního ruchu. Další část se pak věnuje konkrétně Dominikánské republice, její geografii, demografii, historii a ekonomické charakteristice, ve které již nastiňuje význam cestovního ruchu pro tuto nádhernou zemi z hospodářského hlediska. Další část se již zaměřuje na konkrétní letoviska, zajímavosti a možnosti jejich využití. Hlavním účelem není popsat nejznámější turistické lokality, ale přiblížit čtenářům především oblasti, které v sobě skrývají potenciál pro další rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Místa zmiňovaná v této práci, jsou právě ta místa, která dle Národního turistického úřadu Dominikánské republiky do země přilákají do budoucna více turistů. Praktická část práce zhodnocuje předpoklady rozvoje cestovního ruchu a statistická data

příjezdového

cestovního

ruchu

Dominikánské

republiky.

Zejména

příjezdy

z jednotlivých regionů světa, počty a obsazenost ubytovacích zařízení, přílety do jednotlivých letovisek, návštěvnost během roku a vliv na některé makroekonomické údaje. Zároveň nastiňuje aktuální trendy příjezdového cestovního ruchu. V další části je popsán stav současného cestovního ruchu z hlediska motivace, věkové struktury a pohlaví turistů směřujících do Dominikánské republiky.

-6-



1 Základní pojmy v oblasti cestovního ruchu 1.1 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch je složitým sociálně ekonomickým jevem, který se dotýká celé řady základních ekonomických i neekonomických procesů společnosti.2 Cestovní ruch patří mezi velmi dynamicky se rozvíjející odvětví. Je neodmyslitelnou součástí moderní společnosti a týká se téměř každého z nás. Jedná se o využití volného času, kdy lidé opouštějí své domovy za účelem rekreace, aktivního nebo pasivního odpočinku, poznávání nového prostředí, lidí apod. Úmyslná změna prostředí se často stává zájmovou, vyhledávanou činností, která je cílena na určitý okruh zájmu (hobby), jako je např. poznávání přírody, památek, nových kulturních zážitků nebo sportovních aktivit. Je to činnost lidí, kteří cestují na přechodnou dobu do míst mimo jejich běžné životní prostředí. Toto využívání volného času obyvatelstva se stává velmi výraznou složkou spotřeby obyvatelstva a zároveň je důležitou podnikatelskou sférou, která hraje velkou roli v oblasti rozvoje národních ekonomik. Vytvářením investičního a podnikatelského prostředí se významně podílí na zaměstnanosti obyvatel ať už stálé, příležitostné nebo sezonní. Generováním finančních prostředků pro rozpočty územních celků vytváří cestovní ruch příjmy, podílí se přímo i nepřímo na rozvoji dalších oborů, které s cestováním souvisí. Je velmi obtížné definovat cestovní ruch z pohledu jeho účelovosti. Jedná se o velmi mnohotvárnou podnikatelskou disciplínu měnící se v podmínkách a čase. O vymezení cestovního ruchu jako aktivity se pokoušelo mnoho autorů. První pokusy se objevily na začátku 20. století u autorů, jako STRATDNER (1905), SCHULLERN (1911), nebo MOERGENROTH (1927). Další autoři jako BORMAN, GLUCKMANN anebo FEDOR pak kladli důraz na odlišení cestovního ruchu od širšího pojmu cestování jako takového. Mnoho těchto definic je možné shrnout do výstižné definice H.POSTERA (1933), který vymezil cestovní ruch jako „lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podněcuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na straně jedné a domácím obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na straně druhé.“3

2

INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 8 3 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 11

-7-



OGILVIE a NORVAL upozorňují na ekonomický charakter cestovního ruchu, J. KAŠPAR pak shrnuje definici cestovního ruchu jako „cestování a dočasný pohyb lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase a to za účelem rekreace, poznání a spojení mezi lidmi.“4 Za klasiky cestovního ruchu jsou však považováni švýcarští profesoři W.HUNZIKER a K. KRAPF. Jejich dílo se stalo mezníkem teorie cestovního ruchu. Roku 1942 bylo vydáno společné dílo s názvem „ Základy všeobecné nauky cestovního ruchu“. Zde je cestovní ruch definován jako „ souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu na místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost“5. Tato definice se stala základem pro další vývoj cestovního ruchu. Z mnoha vytvořených definic lze shrnout tyto základní prvky cestovního ruchu:6 -

Dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost mimo něj

-

Nevýdělečný charakter cesty a pobytu

-

Mezilidské vztahy, které cestovní ruch vyvolává

Snaha o sjednocení definice cestovního ruchu byla dalším cílem, který měl umožnit statistické sledování cestovního ruchu a porovnání ukazatelů v mezinárodním měřítku. Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, kterou pořádala v roce 1991 v kanadské Ottawě Světová organizace cestovního ruchu (WTO) 7 , se stala mezníkem. Představitelé 91 zemí přednesli jednotný návrh na unifikaci základních pojmů cestovního ruchu. Tak došlo ke sjednocení přesné klasifikace pojmů v oblasti cestovního ruchu na mezinárodní úrovni jako: „Činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena8, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávající výdělečné činnosti v navštíveném místě“9. Tato definice přesně stanovila,

4

INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 11 5 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 10 6 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 11 7 Od prosince roku 2005 vystupuje organizace pod názvem United Nations World Tourism Organization – UNWTO 8 Pro mezinárodní cestovní ruch je tato doba jeden rok, u cestovního ruchu tuzemského se jedná o 6 měsíců 9 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 12

-8-



že za cestovní ruch se nepovažuje pohyb osob v místě bydliště, krátkodobé přestěhování za prací nebo dlouhodobá migrace.

1.2 Typy cestovního ruchu Cestovní ruch v závislosti na mnoha faktorech jak na straně poptávky, tak na straně nabídky, nabývá zcela konkrétní formy. Cestovní ruch tak můžeme dělit podle toho, v jaké podobě je realizován a to na základě těchto kriterií:10

převažující motivace účasti na cestovním ruchu

cestovní ruch rekreační – pasivní odpočinek, aktivní pobyt v přírodě, sport, chalupaření a chatařství cestovní ruch kulturně poznávací – poznávání tradic, návštěvy kulturně historických objektů, kulturních akcí cestovní ruch s náboženskou orientací – poutní turistika, návštěva církevních památek cestovní ruch se vzdělávacími motivy – programové zájezdy např. s výukou jazyků, sportu, programy s odborným vedením cestovní ruch se společenskými motivy – návštěvy přátel, společenských akcí, klubová turistika zaměřená na skupiny lidí společných zájmů cestovní ruch zdravotně orientovaný – lázeňské, relaxační pobyty, zaměřené na zdravotní prevenci cestovní ruch sportovně orientovaný – aktivní i pasivní účast na sportovních akcích cestovní ruch zaměřený na poznání přírodního prostředí – poznávání přírody a života v ní (flory a fauny), ekoturistika zaměřená na odpovědnosti chování k přírodě cestovní ruch s dobrodružnými motivy – aktivity spojené s intenzivními zážitky, testování vlastních fyzických a morálních vlastností často hraničícím s nebezpečím 10

INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 17-27

-9-



cestovní ruch s profesními motivy •

obchodní cestovní ruch – služební cesty, obchodní kontrakty

•

kongresový cestovní ruch – semináře, konference, odborná setkání

•

cestovní ruch veletrhů a výstav – výstavy často spojené s uzavíráním obchodů

•

incentivní cestovní ruch – stimulační či motivační cestovní ruch na náklady zaměstnavatele, např. dovolená, semináře, exkurse jako odměna pro zaměstnance

cestovní ruch specificky orientovaný – nákupní cestovní ruch např. do zahraničí

místo realizace domácí cestovní ruch – účastníci nepřekračují hranice svého státu zahraniční cestovní ruch – vždy dochází k překročení hranic •

výjezdový cestovní ruch - pasivní, „outgoing“

•

příjezdový cestovní ruch - aktivní, „incoming“

•

tranzitní cestovní ruch – průjezd účastníků přes území určitého státu

mezinárodní cestovní ruch – pohyb účastníků mezi státy, dle WTO se jedná o „souhrn zahraničního příjezdového a zahraničního výjezdového cestovního ruchu“. Jedná se o nejširší pojem cestovního ruch z hlediska jeho územní realizace. Zahrnuje pohyby účastníků mezi státy a regiony bez konkrétního teritoriálního určení.11 světový cestovní ruch – souhrn veškerého výjezdového a příjezdového cestovního ruchu cestovní ruch světa – veškerý realizovaný celosvětový cestovní ruch, tj. souhrn domácího i zahraničního cestovního ruchu všech států světa

vztah k platební bilanci státu

zahraniční cestovní ruch aktivní – příjezdy = příliv deviz zahraniční cestovní ruch pasivní – výjezdy = odčerpání devizových prostředků 11

INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Mezinárodní cestovní ruch: Vybrané kapitoly. 1. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1287-7, str. 8

- 10 -



délka pobytu

krátkodobý – pobyt do 3 přenocování dlouhodobý – v domácím cestovním ruchu do 6 měsíců, v zahraničním do 1 roku

způsob zabezpečení cesty a pobytu

organizovaný – ucelený zájezd, kdy pobyt a služby zajišťuje podnikatelský subjekt neorganizovaný – individuální, veškeré služby si účastník zajišťuje sám

počet účastníků

individuální – účastník cestuje sám nebo maximálně s rodinou skupinový – zájezd zajištěn hromadně

způsob financování

komerční - účastník si hradí náklady sám sociální - účastník cestuje za přispění instituce, např. dětské tábory, lázeňské pobyty

věk účastníků

cestovní ruch dětí – školní či zájmové výlety, organizované letní tábory, zimní lyžařské pobyty cestovní ruch mládeže – pobyty pro mládež ve věku 15 – 24 let cestovní ruch seniorů – pobyty a aktivity pro účastníky v důchodovém věku cestovní ruch rodin s dětmi – rodinná rekreace cestovní ruch věkové skupiny mezi 40-50 rokem- tzv.“babyboomers“, skupina, která má již odrostlé děti, dostatek volného času, ekonomicky aktivní a v dobrém fyzickém stavu, což jim umožňuje věnovat se intenzivně cestování

- 11 -



převažující prostředí

městský cestovní ruch – krátkodobá městská turistika zaměřená na poznávání zajímavých měst venkovský cestovní ruch – pobyt v prostředí venkova tzv. agroturistika, pobyt na farmách či statcích spojený s aktivní účastí života na venkově (práce na poli apod.) lázeňský cestovní ruch – dlouhodobé léčebné pobyty v lázeňských místech cestovní ruch ve střediscích cestovního ruchu – přímořská, horská střediska

ostatní kritéria

dle ročního období – cestování sezonní i mimosezonní dle způsobu ubytování – hotel-kategorie, camp, barman apod. dle použitého dopravního prostředku – letecky, autobusem, vlastní další kritéria

Vzhledem k zaměření této práce je důležité přesně vymezit jednotlivé typy cestovního ruchu především z pohledu místa realizace, přestože již bylo v krátkém přehledu toto hledisko zmíněno. Kromě základního kriteria dělení cestovního ruchu na domácí a zahraniční, rozlišujeme dále cestovní ruch na vnitrostátní, národní, mezinárodní, světový a cestovní ruch světa.12

Domácí cestovní ruch je realizován účastníky cestovního ruchu pouze na území vlastního státu, nedochází k překročení státní hranice. Můžeme ho definovat jako „cestování a pobyty občanů mimo místo jejich trvalého bydliště za účelem využití volného času, profesních povinností, realizace obchodu nebo za jiným účelem, který netrvá déle než 6 měsíců a je kompletně realizovaný ve vlastním státě“.13

12

INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 23 13 VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin: Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4205-2, str. 37

- 12 -



Zahraniční cestovní ruch je naopak specifický tím, že účastník při jeho realizaci vždy překračuje státní hranice. Z pohledu daného státu má zahraniční cestovní ruch dvě charakteristiky: •

výjezdový cestovní ruch, který je také označován jako pasivní cestovní ruch, případně termínem outgoing nebo outbound tourism představuje výjezdy účastníků dané země do zahraničí

•

příjezdový cestovní ruch, označovaný jaké jako aktivní cestovní ruch, incoming nebo inbound tourism, je souhrnem příjezdů všech zahraničních účastníků do dané země

Cestovní ruch vnitrostátní podle UNWTO zahrnuje veškerý cestovní ruch provozovaný na území daného státu. Nejde tedy pouze o domácí cestovní ruch, ale jeho součástí je zároveň cestovní ruch příjezdový. Tento vnitrostátní typ bývá také označován jako cestovní ruch vnitřní.

Cestovní ruch národní tvoří domácí a výjezdový cestovní ruch. Je tedy souhrnem cestovního ruchu obyvatelstva určité země. Mezinárodní cestovní ruch je zahraničním cestovním ruchem více států či regionů, kde účastníci využívají pohyb mezi jednotlivými zeměmi bez konkrétního teritoriálního určení. Jedná se o nejširší pojem realizace cestovního ruchu. Cestovní ruch světový je souborem, který zahrnuje veškerý příjezdový a výjezdový cestovní ruch realizovaný účastníky cestovního ruchu všech států světa. Zahrnuje tedy veškerý cestovní ruch, při kterém dochází k překročení státní hranice.

Cestovní ruch světa je nekomplexnějším pojmem cestovního ruchu, který zahrnuje veškerý realizovaný cestovní ruch světa. Na rozdíl od světového cestovního ruchu zahrnuje kromě příjezdového a výjezdového cestovního ruch také cestovní ruch domácí, tedy vše, bez ohledu na to, zda dojde k překročení státní hranice nebo nedojde. - 13 -



1.3 Účastníci cestovního ruchu Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) vymezila obecné definice cestovního ruchu. Zároveň stanovila další pojmy související s cestovním ruchem. Zejména se jedná o definici účastníka cestovního ruchu a jeho typologii. Na základě hlavních znaků jednotlivých typů účastníků cestovního ruchu můžeme definovat účastníka cestovního ruchu obecně jako každou osobu, která pobývá přechodně mimo místo svého trvalého bydliště, přičemž hlavní účel její cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Přechodnou dobou se pro účely domácího cestovního ruchu rozumí pobyt do 6 měsíců, u mezinárodního cestovního ruchu je tato doba 1 rok. UNWTO rozlišuje čtyři základní typy účastníků cestovního ruchu:14

Stálý obyvatel (rezident) •

v rámci mezinárodního cestovního ruchu je toto „osoba, která žije v zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku“.15

•

v rámci domácího cestovního ruchu je toto „osoba, která v tomto místě žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců“.16

Návštěvník (visitor) •

v rámci mezinárodního cestovního ruchu se jedná o účastníka, který cestuje do jiné země, než ve které má své bydliště a to na dobu přechodnou, nejdéle však na jeden rok. V zájmu platnosti obecné definice cestovního ruchu musí mít účel cesty nevýdělečný charakter.

14 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 13-14 15 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 13 16 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 13

- 14 -

Cestovní ruch Dominikánské republiky •


v rámci domácího cestovního ruchu se jedná o účastníka, který má v dané zemi trvalé bydliště, ale cestuje na místo v zemi mimo své bydliště a na dobu, která je kratší šesti měsíců. Účel jeho cesty neslouží k vykonávání výdělečné činnosti.

Turista (tourist) •

Účastník, který v navštíveném místě nebo zemi minimálně jednou přenocuje. S ohledem na délku pobytu turisty dále dělíme na turisty na dovolené (holidaymakers). Tito lidé obvykle tráví v navštíveném místě nebo zemi větší počet dnů nebo vykonají více než určitý počet přenocování na jednom nebo různých místech. Účastník, který nepřekročí daný limit, ale v navštíveném místě nebo zemi stráví alespoň 24 hodin a alespoň jednou zde přenocuje, je nazýván krátkodobě pobývající turista (short-term tourist).

Výletník(excursionist,same-day visitor) •

Jednodenní návštěvník (excursionist, same-day visitor) je účastník cestovního ruchu, který v navštíveném místě nebo zemi stráví dobu kratší než 24 hodin a to bez přenocování.

1.4 Destinace cestovního ruchu

Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného teritoria, které je vázáno na krajinný systém. Přírodní i antropogenní (vytvořený lidskou činností) potenciál je rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně různorodě. Destinace cestovního ruchu může být chápána z více hledisek. Jedno z hledisek je marketingové, kdy se jedná o produkt cestovního ruchu vytvořený poskytovateli jednotlivých služeb cestovního ruchu a druhé z hledisek je geografické, kdy destinace je území tvořené určitými specifiky.

Dle WTO se destinace cestovního ruchu charakterizuje jako „místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu

- 15 -



nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh“17. Destinací se rozumí taktéž„přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací.“18 Výkladový slovník cestovního ruchu pod tímto pojmem rozumí v užším pojetí „cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším pojetí „země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“19 Autorka knihy Marketing: destinace cestovního ruchu, doc. Ing. Alžbeta Kiráľová, CSc., dále určuje typologii destinací cestovního ruchu dle nejtypičtější atraktivity primární či sekundární nabídky20: •

městský

•

přímořský

•

horský

•

venkovský

•

autentický třetí svět

•

jedinečný

•

exotický

•

exkluzivní

•

hlavní města

•

rozvinutá tradiční centra cestovního ruchu

•

střediska cestovního ruchu

•

účelově vybudované resorty (například Disneyland apod.).

V této práci budeme pod pojmem destinace rozumět její geografické pojetí, tedy jako územní celek nebo jeho část, který má svá specifika.

17

KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2003. ISBN 80-86119-56-4., str. 15 18 KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2003. ISBN 80-86119-56-4, str. 15 19 PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4, str. 59-60 20 Jednotlivým destinacím často odpovídá více destinačních typů

- 16 -



1.5 Činitelé rozvoje a rozmístění cestovního ruchu Pojem činitelé rozmístění v sobě zahrnuje vnitřní a vnější ekonomické vlivy, které určují vztah mezi daným objektem hospodářské činnosti a teritoriem. Ve vztahu k rozmístění je nutné hodnotit činitele rozmístění z dvojího hlediska- z hlediska funkce a z hlediska charakteru. Funkcí rozumíme faktory a podmínky rozmístění. Faktory rozmístění jsou „skutečnosti, které na rozmístění působí z hlediska potřeb daných charakterem činnosti v objektu konkrétní lokalizace“ 21 , na rozmístění působí zevnitř. Podmínkami pak chápeme skutečnosti, které působí na tento objekt zvenku Jak už bylo zmíněno, činitelé anebo předpoklady rozvoje cestovního ruchu jsou dány více faktory a podmínkami, které vymezují potenciál dané destinace a zejména mají vliv na rozmístění cestovního ruchu ve světě. Z ekonomického a geografického hlediska se dělí: •

Činitelé, které podněcují vznik cestovního ruchu ve funkci poptávky a nazývají se selektivní (stimulační) faktory.

•

Činitelé, které vytvářejí podmínky (možnosti) pro jeho lokalizaci ve vztahu nabídky daného teritoria a nazývají se lokalizační podmínky.

•

Činitelé, které umožňují realizaci jako takovou a nazývají se realizační podmínky.

1.5.1 Selektivní faktory Selektivní faktory mají vliv na stranu poptávky. Stimulují její vznik a působí přímo na účastníka cestovního ruchu a motivují ho k cestě na určité místo, do určité destinace. Tyto faktory mají zejména význam z geografického hlediska a mají velmi důležitý význam v rozvoji cestovního ruchu. Pomocí těchto faktorů se mohou využít předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v konkrétní oblasti. Selektivní faktory se dělí se na faktory objektivní a subjektivní.

21

HRALA, Václav: Geografie cestovního ruchu. 4., upravené vydání., Praha: IDEA SERVIS, 2002. ISBN 8085970-36-8, str. 3

- 17 -



Objektivní faktory Objektivní faktory jsou veškeré skutečnosti, které jsou dány nezávisle na vůli účastníka cestovního ruchu. Jsou odrazem situace v konkrétní oblasti a souvisí s politickým, ekonomickým a demografickým uspořádáním, mírou urbanizace společnosti a životním prostředím. Mezi nejdůležitější objektivní faktory patří mírové uspořádání světa, které je nezbytné pro rozvoj cestovního ruchu, dále vnitropolitická stabilita a charakter politického systému. Míra urbanizace je spojena zejména s růstem role města a s velkou koncentrací nezemědělské hospodářské činnosti, která se posunula směrem na venkov. Obyvatelé velkých měst kladou velké požadavky na cestovní ruch, k čemuž přispívá i fakt, že obyvatelé měst patří zpravidla do vyšších příjmových kategorií. Tato města jsou často také cílovou destinací mnoha obyvatel zejména na krátkodobé pobyty za účelem poznání destinace. Mezi další důležité faktory patří životní úroveň, dostatek volného času a životní styl. K dobru cestování hraje fakt, že za posledních několik desítek let se stále zkracuje pracovní fond a naproti tomu prodlužuje dovolená. Demografická struktura má vliv jak na intenzitu cestovního ruchu, frekvenci a délky pobytů, tak na výběr destinace. Rozdíly v preferencích jsou zřetelné i mezi venkovským a městským obyvatelstvem. Mezi objektivní faktory se řadí i vliv cestovního ruchu na životní prostředí. Protože je cestování spojeno s výstavbou nových objektů, s dopravou, s koncentrací lidí v chráněných oblastech apod., příroda je vystavována obrovské zátěži a je stále více narušována.

Subjektivní faktory Subjektivními faktory se rozumí zejména veškeré psychologické pohnutky, které působí na obyvatele a které je stimulují k účasti na cestovním ruchu. Tyto stimuly mají velký vliv na výběr destinace. Mohou být jak vnějšího charakteru (reklama, propagace, módnost, sezónnost…), tak i charakteru vnitřního (vnímání rizika, preference dopravního prostředku, vzdělání, osobní preference, apod.).

- 18 -



1.5.2 Lokalizační podmínky Lokalizační podmínky mají ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu druhotný význam po stimulačních faktorech. Dělí se na přírodní podmínky a atraktivity a na společenské podmínky a atraktivity. Jsou souhrnem všech činitelů, které nabízejí možnost pro umístění cestovního ruchu právě na tom daném místě. Fakticky jsou fyzickou základnou pro rozvoj cestovního ruchu v daném regionu. Zaujímají rozhodující postavení při lokalizaci realizace cestovního ruchu, rozhodují o funkčním využití konkrétního střediska z hlediska přírodních možností a kvality společenských podmínek a atraktivit. V zásadě však poskytují jen možnosti. Jak budou využity, rozhodují selektivní faktory a realizační podmínky.

Přírodní podmínky a atraktivity Přírodní podmínky mají význam zejména ve vztahu k rozmístění v tom, že tvoří stabilní podmínky, jsou buď neměnné anebo měnné v pravidelných intervalech, takže tvoří ve vztahu k určitému teritoriu (areálu) konstantní charakteristiku. Svoji kvalitou vytvářejí předpoklady pro formy cestovního ruchu a pro jeho rajonizaci. Atraktivitami jsou ojedinělé zvláštnosti a úkazy, které tvoří danou destinaci přitažlivější oproti jiné.

Klimatické poměry Jedná se o jednu z hlavních podmínek realizace a rozmístění cestovního ruchu. Působí na něj prostřednictvím hodnot jako teplota, vlhkost vzduchu, množství a rozdělení srážek, délka slunečního svitu, podnebné pásy, apod. V cestovním ruchu mají největší význam dva podnebné pásy: mírný a subtropický. Klimatické poměry se projevují v určitém časovém průběhu, tzv. sezónnosti cestovního ruchu. V subtropickém klimatickém pásu je hlavní sezónou léto, což je dáno vysokou hladinou letních teplot, velkým množstvím sluneční radiace, příznivého rozdělení srážek a pravidelného chodu počasí. Mírný pás naopak umožňuje rozdělení sezóny na zimní a letní, protože poskytuje tzv. vertikální klimatickou zonalitu dle nadmořské výšky.

Hydrologické poměry Hydrologické poměry patří mezi nejdůležitější lokalizační podmínky v globálním hledisku. Místa s vhodnými hydrologickými podmínkami jsou velmi vyhledávaná turisty

- 19 -



z celého světa. Každý hydrologický úkaz má svá specifika pro realizaci cestovního ruchu a pro koncentraci turistů s různými psychologickými pohnutkami. Podzemní vody vytvářejí vynikající předpoklady pro léčebnou lázeňskou turistiku. Lázeňská střediska s minerálními prameny patří mezi nejstarší centra cestovního ruchu. Jejich rozmístění je vázáno na geologickou a tektonickou činnost. Mezi střediska s nejznámější minerálními prameny patří oblast Vichy ve Francii, Baden-Baden Německu, Karlovy Vary v České republice apod.). Mezi další typ podzemních vod patří gejzíry, což jsou „prameny charakteristické nepravidelným únikem vody vyvrhované turbulentně do okolí a doprovázené vodní parou“.22Nejproslulejší oblasti, kde se gejzíry vyskytují, jsou Island, Nový Zéland a oblasti v Yellowstonském národním parku v USA. Pro povrchové vody je důležitý jejich stav a to hlavně kvalita a čistota vody, dostupnost, kvalita pláží, možnosti zázemí (hotely, kempy, sociální zařízení apod.). Z povrchových vod je nejatraktivnější moře, zejména v rámci dlouhodobých pobytů. Polovina mezinárodního cestovního ruchu Evropy se soustřeďuje ve Středozemním moři, celosvětově mezi nejnavštěvovanější lokality patří ostrovy amerického Středomoří, Florida, Havajské ostrovy, úseky kalifornského pobřeží USA a Mexika, jihovýchodní Austrálie, ostrovy Indického oceánu Mauricius, Réunion, Seychely, Madagaskar a pobřeží Thajska. U jezer a umělých vodních ploch určuje jejich funkční využití zeměpisná šířka, vertikální zonalita a lokální poměry. Více využívána jsou jezera a nádrže dále od moře. Mezi nejhojněji navštěvované oblasti s tímto typem vodních ploch jsou alpská jezera, jezera Velké Británie (zejména Skotsko), dále jezera v Polsku, Německu a na jihu Finska. Mezi jedno z nejznámějších jezer patří Balaton v Maďarsku a Ladožské jezero v Rusku.

1.5.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady jsou činitelé, které fakticky umožňují realizaci cestovního ruchu. Jedná se zejména o ubytovací a stravovací služby, dopravu. Mají dominující postavení pro fázi uskutečnění. Svou nabídkou tvoří tzv. nabídkový strop pro výše uvedené podmínky. Jinými slovy, když není kapacita těchto služeb, nemůže se již uskutečňovat další cestovní ruch. Proto je také tolik důležitá dopravní tepna, počet letišť, ubytovací kapacity apod.

22

WIKIPEDIA. Gejzír [online];[ cit. 1. února 2013]; dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gejz%C3%ADr

- 20 -



Doprava Doprava je jednou ze základních podmínek realizace. Podmiňuje styk účastníka ruchu mezi výchozím bodem odjezdu a příjezdu. Zároveň rozhoduje, na jakém prostoru se může cestovní ruch uskutečňovat. S rozvojem poptávky po cestovním ruchu roste význam dopravy pro jeho rozmístění i realizaci. Díky modernizaci se snižují náklady na cestování, zvyšuje se kvalita služeb, bezpečnost, rychlost a kapacita dopravních prostředků. Zvyšování dostupnosti některých lokalit pak paradoxně vede ke snižování jejich atraktivity a podporuje masovost krátkodobého cestovního ruchu. Může působit až dvojznačně - snadné dosažení některých lokalit může snižovat zájem o ni. Zejména automobilová doprava, která vede ke zhoršování životního prostředí. Rozmístění dopravních tepen nebylo primárně určeno pro účely cestovního ruchu, přesto na něj mělo a má značný vliv. Naopak k rozšiřování dopravní infrastruktury za účelem právě cestovního ruchu dochází stále ve větší míře. Železniční doprava má důležitý význam zejména pro dlouhé vzdálenosti. Existují však turistická místa a regiony, které vlaky využívají přímo jako místní atraktivitu a součást turismu. Automobilová doprava patří objemově mezi nejdůležitější druhy přepravy osob za účelem turismu. Nejdůležitější část připadá na individuální motorismus s krátkodobými domácími pobyty. V rámci dopravy na delší vzdálenosti se čím dál tím více se rozšiřuje kooperace s dalšími druhy dopravy, zejména s námořní dopravou. Vodní vnitrozemská doprava se podílí na cestovním ruchu spíše okrajově. Má výletní, rekreační a okružní funkci. Námořní doprava si udržuje svůj význam hlavně jako přeprava na ostrovy bez leteckého spojení a na vnitřních mořích. Rostoucí význam má z hlediska realizace okružních plaveb. Tyto okružní trasy nabízejí poznávání společenských a přírodních atraktivit spojených s propracovanými kulturními programy, dobrým jídlem a často i tematickými programy během plavby. Letecká doprava se prosazuje na delší vzdálenosti v mezikontinentálním měřítku. Pro cestovní ruch jsou realizovány tzv. chartery, což jsou speciální lety spojující turisticky zajímavé lokality s oblastmi, ze kterých se dopravují turisti.

- 21 -



Ubytování a stravování Jedná se o materiální základnu zabezpečující realizaci cestovního ruchu. Jejich koncentrace a úroveň je limitující pro realizaci cestovního ruchu v dané lokalitě.

Klasifikace ubytovacích zařízení České republiky23 Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky vznikla ve spolupráci Asociace hotelů a restaurací České republiky za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. V současné době byla sestavena jednotná klasifikace pro kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel pro období 2013-2015. Oficiální jednotná klasifikace se stala součástí evropského systému Hotelstars Union, který v současné době sjednocuje klasifikační kritéria v rámci České republiky, Německa, Rakouska, Maďarska, Švýcarska, Švédska, Nizozemí, Lucemburska, Litvy, Lotyšska, Estonska a Malty. Jedná se o poměrně velký evropský region a Hotelstars Union zaručuje stejné parametry kvality pro všechny zúčastněné. Klasifikace má pouze doporučující charakter a slouží jako pomůcka pro zařazení ubytovacích zařízení do příslušných tříd dle minimálních stanovených požadavků. Je tedy na samotném provozovateli, zdali certifikaci podstoupí či nikoliv. Cílem je lepší orientace spotřebitelů a zprostředkovatelů, zvýšení transparentnosti trhu ubytování a zkvalitnění poskytovaných služeb.

Definice kategorií ubytovacích zařízení: •

Hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací). Člení se do pěti tříd. Hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a dělí se do čtyř tříd.

•

Motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy a čelení se do čtyř tříd. Zařízení se nachází s v blízkosti pozemních komunikací 23

HOTELSTARS: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015 [online]; [ cit. 1. července 2013]; dostupné z: http://www.hotelstars.cz/?do=metodology

- 22 -



s možností parkování. Recepce a restaurace může být mimo ubytovací část. Ubytovací zařízení jinak splňuje veškeré požadavky pro kategorii Hotel 1*-4*. •

Penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, však s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; pro účely klasifikace je penzion specifikován jako ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty. Člení se čtyř tříd. Omezenými službami stravování se rozumí zejména absence restaurace. Penzion však musí mít minimálně místnost pro stravování, která může sloužit i k dennímu odpočinku hostů.

•

Botel je ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Zařazuje se nejvýše do čtyř hvězdiček. Krom pár výjimek se na něj vztahují stejná kritéria jako na hotel příslušné třídy.

•

Specifická hotelová zařízení o Lázeňský/ Spa hotel o Lázeňský hotel garni o Resort/ Golf resort

•

Depandance je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně související s hlavním ubytovacím zařízením, které pro depandance zajišťuje plný rozsah služeb odpovídající příslušné kategorii a třídě a není vzdáleno více než 500m.

•

Ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou kempy (tábořiště), chatové osady a turistické ubytovny.

Klasifikace ubytovacích zařízení – rozdělení do tříd:

Ubytovacím zařízením typu hotel garni, penzion, motel a depandance mohou být přiděleny maximálně ****. Zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd více než jen povinná kritéria, mohou získat ještě označení „Superior“.

* Tourist ** Economy *** Standard **** First Class ***** Luxury - 23 -



Klasifikace ostatních kategorií ubytování je stanovena v dokumentu „ Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci ubytování v soukromí, v kempech, chatových osadách a turistických ubytovnách“. Pro požadavky tříd klasifikace pro kategorii hotely, hotely garni, motely a botely jsou vytvořeny tabulky s určitými kritérii v jednotlivých oblastech (např. budova-recepce) a kritériích (oddělená oblast/samostatný recepční pult). Pro zařazení do jednotlivé třídy musí ubytovací zařízení splnit počet povinný kritérií pro jednotlivé třídy a minimální body, které jsou každé třídě stanoveny. Minimální body jsou pak součtem bodových hodnot povinných kritérií a bodových hodnot splněných volitelných požadavků.

Graf 1: Počet povinných kritérií u jednotlivých tříd ubytovacích zařízení24

Klasifikace ubytovacích zařízení Dominikánské republiky Turisté ve světě se často setkávají s tím, že jednotlivé kategorie a třídy ubytování neodpovídají klasifikaci, na kterou jsou zvyklí ve své zemi. V České republice se zabývají klasifikací tři důležité instituce, nejinak je tomu i ve světě. Nejen rozdílnost institucí tvoří limitující faktory pro vytvoření globálního

24 Graf dostupný v publikaci HOTELSTARS: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015 [online];[ cit. 1. července 2013]; dostupné z: http://www.hotelstars.cz/?do=metodology

- 24 -



kvalitativního standardu. Kromě zmíněného se jedná o rozdílnost tradic, právního řádu, standardů služeb, úrovně legislativy, místní tradice chápání jednotlivých kategorií, rozdílnost ubytovacích zařízení, kvalita pracovní síly, rozdíly v definicích, pojmech a spousta jiných. Na oficiálních stránkách Ministerstva turismu Dominikánské republiky se neudává žádná jednotná klasifikace. Rovněž viceprezident Národní asociace hotelů a cestovního ruchu (Asonahores), Arturo Villanueva, v roce 2012 oficiálně uvedl, že neexistuje žádná jednotná

klasifikace hotelů, která by hodnotila jejich úroveň25. Při prohlížení historie na internetu narazíte na některé prameny klasifikace, ze kterých současné hodnocení hotelů může vycházet. Z roku 1984

26

pochází jeden z prvních

dokumentů, který rozděluje ubytovací zařízení do pěti tříd dle hvězdiček. Pro každou třídu jsou individuálně sepsána kritéria, která musí splňovat. Jako dozor nad touto klasifikací bylo určeno Ministerstvo cestovního ruchu a Klasifikační komise. Tato komise se skládala z Ministra pro cestovní ruch, který sloužil rovněž jako výkonný tajemník. Mohl být reprezentován jinými úředníky a dalšími 2 zástupci z Národní asociace hotelů a cestovního ruchu (Asonahores).

Z roku 2004 vychází další pramen, který na 68 stranách detailně popisuje požadavky každé třídy a který vychází ze specifikace z roku 1984. V roce 2008 pak španělská firma vyhrála konkurz na novou klasifikaci, která obsahovala „překlasifikaci“ 150 hotelů v zemi. Důvodem pro novou klasifikaci bylo, že hotely, které jsou nejvíce navštěvovány turisty ze západní Evropy a severní Ameriky často neodpovídají deklarovaným pěti hvězdičkám. Nové řazení mělo rozdělit ubytovací kapacity do pěti kategorií - městské hotely, hotely na pláži, hotely v horách, apartmánové hotely a vily. Na stránkách Ministerstva turismu27 najdeme zmínky, že proběhla nová klasifikace u 54 ze 150 deklarovaných hotelů, nikde však není k naleznutí oficiální znění, dle jakých pravidel byla nová klasifikace provedena a je velmi pravděpodobné, že nebyl vypracován nový zákon, který by specifikoval klasifikaci pro ostatní hotely a zejména pro nově vznikající ubytovací zařízení. Národní turistický úřad Dominikánské republiky rovněž nemá bližší informace k této problematice a oficiální zdroje Asonahores a Ministerstvo turismu jiné dokumenty, než zmiňované, neposkytují. 25 El diario digital de la República Dominicana: República Dominicana no tiene calsificación de calidad en hoteles del país [online];[ cit. 26. června 2013]; dostupné z: http://diariodom.com/articulos/2012-07-03/25959-asonahores-34-rd-notiene-clasificacion-de-calidad-en-hoteles-del-pais-34-.php 26 El rincón del vago : Normas de hoteles y restaurantes dominicanos [online];[ cit. 26. června 2013]; dostupné z: http://html.rincondelvago.com/normas-de-hoteles-y-restaurantes-dominicanos.html 27 Ministerio de turismo de República Dominicana: El Sistema Nacional de Clasificación Hotelera [online];[ cit. 1. července 2013]; http://www.sectur.gob.do/DesktopModules/EngagePublish/printerfriendly.aspx?itemId=192&PortalId=0

- 25 -



1.6 Pojmy Statistika a Statistika cestovního ruchu Statistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter. Zkoumání těchto jevů má velký význam ve všech oblastech národního hospodářství, cestovní ruch nevyjímaje. Statistické šetření, nebo li zjišťování hodnot volených znaků, má obrovský význam pro vytváření prognóz a odhadnutí vývoje ve sledovaných oblastech. Statistika cestovního ruchu se pak zaměřuje na výše uvedené aspekty a zejména na zkoumání cestovního ruchu ve vztahu k platební bilanci jednotlivých zemí, vytíženosti ubytovacích zařízení, strukturu návštěvníků dané země apod.28V rámci cestovního ruchu se z časového hlediska sběr dat provádí nejčastěji měsíčně, ročně anebo v jiných časových intervalech dle potřeby pro konkrétní účely. Hlavními dodavateli statistických podkladů jsou podniky cestovního ruchu, jako ubytovací zařízení, restaurace nebo letiště a jiná podobná zařízení. Hlavním metodickým centrem pro statistiku cestovního ruchu Dominikánské republiky je Centrální banka Dominikánské republiky (Banco Central de la República Dominicana), organizace Asonahores a Světová banka.

28

INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Mezinárodní cestovní ruch: Vybrané kapitoly. 1. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1287-7, str. 50

- 26 -

Cestovní vní ruch Dominikánské republiky

Bc. Kateřina Kate Rokosová

2 Obecná charakteristika Dominikánské republiky 2.1 Geografie

Obrázek 1: Ostrov Hispaniola29

Dominikánská republika, vlastním jménem La República Dominicana, se rozprostírá na území velkém 48 734 km2 30 na východní straně ostrova Hispaniola. Název dal tomuto ostrovu Kryštof Kolumbus, jehož loď lo Santa Maria přii své první plavbě najela na mělčinu. Nazval jej Malé Španělsko ělsko (španělsky (špan La Espaňola, lat. Hispaniola). spaniola). Dominikánská republika tento ostrov sdílí spolu s územně územn menší republikou Haiti, která se rozkládá na západní straně stran ostrova. Svým územím pokrývá téměř tém dvě třetiny ostrova z celkových 76 192 km2. Ostrov Hispaniola je omýván ze severu Atlantským oceánem a na jihu Karibským mořem. mo Tento ostrov je druhý největší ětší tší ostrov Velkých Antil (Grandes Antilles). Od sousední Kuby jej odděluje luje asi 80 km široký Nevětrný Nev průliv, z druhé strany pak asi stejně široký průliv (Canal de la Mona) odděluje ěluje jižní část č ostrova od Portorika. Maximální vzdálenost mezi jihem a

29

Island of Hispaniola (obrázek) [online];[ cit. 11. února 2013]; dostupné z: http://fs.huntingdon.edu/jlewis/syl/ircomp/mapscaribb.htm 30 HARVEY, Sean. ROUGH GUIDES: GUIDES Turistický průvodce: vodce: Dominikánská republika. 1. vydání. Nakladatelství JOTA, Brno, 2006. ISBN 978-80-7217 7217-518-5

- 27 -



severem ostrova je 265 km a mezi východem a západem 390 km (z Cabo Engaño do Las Lajas).

Obrázek 2: Maximální vzdálenosti na ostrově31

Hlavní a také největší město Dominikánské republiky je Santo Domingo de Guzmán s 2,25 miliony obyvatel, které leží se na jižním pobřeží. Bylo založeno již v roce 1498 a tak je nejstarším městem nejen na ostrově Hispaniola, ale zároveň nejstarším městem, které Evropané založili na západní polokouli – v Novém světě. Druhé největší město je Santiago de los Caballeros s 942,5 tisíci obyvateli. Nachází se uprostřed úrodného údolí Cibao a je známé svými tabákovými výrobky. Topografii Dominikánské republiky tvoří nejrůznější vysočiny, nížinaté oblasti, mangrovové bažiny, pobřeží, tropický deštný prales, karibské pláže, mohutné pohoří, řeky a jezera, která poskytují možnost jedinečných výletů do přírody. Většinu návštěvníků, kteří přijíždějí do Dominikánské republiky, uchvátí krásné, dlouhé, bílé nebo zlaté pláže, které se táhnou v délce 600 km z celkových 1 633 km pobřeží. V zemi se nachází čtyři pohoří, která oddělují úrodná údolí, kterými protékají velké řeky. Pohoří Cordillera Septentrional prochází severní částí ostrova od Bahía de Monte Cristi do Bahía de Samaná. Mezi středovým a severním pohořím se nachází nejrozsáhlejší a

31

Mi país: Geografía [online];[ cit. 1. února 2013]; dostupné z: http://mipais.jmarcano.com/geografia/index.html

- 28 -



nejúrodnější údolí Valle del Cibao, v němž panuje subtropické podnebí a jehož rozloha zabírá 39,5 % celého území. Nejvyšším místem celého ostrova je hora Pico Duarte s nadmořskou výškou 3175 m n. m., která se nachází v největším pohoří republiky, v Cordillera Central. Naopak nejnižším místem je slané jezero Enriquillo. Zajímavostí je, že hladina tohoto jezera je 40 m pod úrovní moře. I přes svoji nevelkou rozlohu má Dominikánská republika mnoho řek. Nejdelší z nich je se svými 329 km řeka Artibonito, následuje Severní Yaque (296 km), Yuma (209 km), Jižní Yaque (183 km) a řeka Ozama (148 km). Najdeme zde taky mnoho lagun, například laguny Oviedo a Trujín na Barahona, a podzemní lagunu nazývanou Tres Ojos, která leží nedaleko hlavního města. Z ostrovů jsou nejznámější a turisticky nejnavštěvovanější Saona, Catalina a Cayo Levantado.

2.2 Podnebí Ostrov Hispaniola se rozkládá těsně pod obratníkem Raka, což ovlivňuje ráz počasí v této oblasti. Toto území je charakteristické tím, že leží v koridoru severovýchodních pasátových větrů. Celoroční teploty se kolísají v rozmezí 20-30°C. Z pohledu středoevropana pro tento ostrov existuje jediné období a to léto. Málokdy teploty překračují průměrné hodnoty, a tak je počasí ostrova Hispanioly příjemné po celý rok. To však neplatí pro dešťové srážky, které s sebou pasátové větry přinášejí a hrají největší rozdíl mezi místním létem a zimou. V průměru se pohybují srážky okolo 100-200 mm za měsíc, a jsou závislé na ročním období a také záleží na srážkové oblasti. Nejvhodnější počasí pro návštěvu ostrova je v průběhu evropské zimy, a to od ledna do dubna. Nejméně vhodné období je pak v „středoevropském“ létě, tedy od května do října. Toto období bývá srážkově nadprůměrné. Přesto nejsou tyto deště stálé, ale intenzivní a krátké, trvající maximálně několik desítek minut. Toto deštivé období způsobuje vysokou vlhkost vzduchu. Teplota vody se v celoročním průměru pohybuje kolem 27 stupňů Celsia.

Co se týká konkrétních letovisek, jižní pobřeží ostrova včetně hlavního města Santo Dominga, bývá nejvíce deštivé v průběhu evropského léta, kdežto východní pobřeží se známou rekreační oblastí La Romana bývá nejvíce postiženo dešti v období října. Další

- 29 -



vyhledávaná oblast, poloostrov Samaná, se nachází v severovýchodní části a s ohledem na počasí ji není vhodné navštěvovat v únoru a březnu, kdežto vnitrozemí je deštivé v květnu. Místní deště bychom mohli přirovnat k přívalovým dešťům, které jak rychle přišly, tak rychle i odejdou. Přesto jsou velmi prudké a i za krátkou chvilku naprší spousta vody. Turistickou sezonu ovlivňují kromě dešťů silné hurikány, které každoročně sužují karibskou oblast, včetně Dominikánské republiky. Ostrov Hispaniola je přímo v koridoru tropických bouří a bohužel málokterý hurikán, který prochází touto oblastí, se mu vyhne. Následky takovéto bouře pak mohou být zničující. Tyto tropické bouře mají epicentrum na sever od rovníku v Atlantském oceánu a vlivem otáčení země se pohybují směrem k severozápadu rychlostí několika desítek kilometrů za hodinu. Pokud hurikány nezaniknou nad oceánem, první pevnina, která jim stojí v cestě, jsou pak karibské ostrovy. Nejčastěji se tyto bouře vyskytují v průběhu srpna až října, ale často vypuknou hurikány i v listopadu a prosinci. Historicky nejničivější hurikán z listopadu roku 2007 byl pojmenovaný Noel a vzal život 160 lidem. Celý ostrov byl na několik měsíců ochromen a následky této bouře jsou patrné ještě dnes. Byla zničena celá rozvodná síť na třetině území Dominikánské republiky, byla zničena kanalizace, lidé zůstali bez elektřiny a bez pitné vody. V prosinci téhož roku se přihnal na ostrov hurikán Olga a následují rok další tři - Gustav, Hannah a Ike. Hurikány s sebou nesou i riziko sesuvy půdy a záplavy, které ve svém důsledku mohou napáchat ještě větší škody než samotná bouře.

- 30 -



2.3 Demografie32 S deseti miliony obyvatel na poměrně pom malé rozloze se zeměě řadí mezi m poměrně hustě osídlená území. V roce 2012 měla m la Dominikánská republika 10,09 milionů obyvatel s ročním přírůstkem 1,3 %.

Přehled nárůstu obyvatel 20002000-2011 10 000 000

Počet obyvatel

9 500 000 9 000 000 8 500 000 8 000 000 7 500 000 2000 2 001 2002 2 003 2004 2 005 2006 2 007 2008 2 009 2010 2 011 Vývoj v letech

33 Graf 2:: Přehled Př nárůstu obyvatel v Dominikánské republice 2000-2011 2000

Zákonem nařízená řízená školní docházka mladých Dominikánců je do 6. třídy, t celková gramotnost činí 84,7 %. Naděje na dožití činí pro muže 75,28 75,28 let a pro ženy 79,69 let. Tato čísla jsou podobná jako v případě České eské republiky, kdy v roce 2012 naděje je na dožití pro muže je „pouhých“ 73,34 let a pro ženy je téměř srovnatelná - 79,7 let. Většina tšina obyvatel Dominikánské republiky pracuje v terciálním ním sektoru, čili č ve službách (60,2 %). Z etnického hlediska jsou Dominikánci míšenci afrických a evropských obyvatel. Lidé, pocházející z tohoto spojení, jsou označováni ozna jako „Indios“. Původní ůvodní obyvatelé Tainové

32

U. S. Department of state: Dominican republic [online];[ cit. 14. února 2013]; dostupné z: http://www.state.gov/outofdate/bgn/dominicanrepublic/199004.htm 33 Index Mundi: Populace Dominikánské republiky 2000-2012 2 [online];[ cit. 14. února 2013]; dostupné z: http://www.indexmundi.com/g/g.aspx?v=21&c=dr&l=en

- 31 -



byli po příchodu Kryštofa Kolumba vyvražděni. Dle Ministerstva zahraničních věcí ČR, jsou Dominikánci ze 73 % míšenci, z 16 % běloši a z 11 % černoši. Většina obyvatel vyznává římskokatolickou církev (95 %)34. Toto vysoké procento pochází z historie, kdy křesťanství přivezli na ostrov kolonisté a donutili místní obyvatelstvo ke konverzi. Dominikánci sice slaví křesťanské svátky, ale v současnosti je to pro ně spíše společenská než duchovní záležitost. Existují však tradiční náboženství, která nikdy nepřijala křesťanství a do náboženských obřadů vnášejí africké rituály, spiritualismus a šamanství. Toto náboženství je označováno jako vúdú dominicana. Proti Čechům jsou Dominikánci velmi křesťanští. O něco méně než polovina Dominikánců žije ve venkovských oblastech, mnozí z nich jsou malí statkáři. Největší zahraniční menšinovou skupinu tvoří Haiťané. Oficiálním jazykem je španělština.

2.4 Historie Ostrov Hispaniola byl původně obsazený Tainy, kteří mluvili jazykem Arawak. Původní Tainové byli velice mírumilovní lidé, kteří se věnovali zejména rybolovu a zemědělství. Výraz „taíno“ znamená dobrý, proto také není překvapením, že při příjezdu tří lodí Kryštofa Kolumba necítili žádnou hrozbu. Tainové uvítali Kryštofa Kolumba v jeho první plavbě v roce 1492, ale následní kolonizátoři začali velmi krutě redukovat jejich populaci. Během padesáti let klesla jejich populace z původního milionu obyvatel na pouhých 500 obyvatel. Španělští kolonizátoři pak v roce 1503 přivezli na ostrov africké otroky, aby měli dostatek pracovní síly na obdělávání plantáží. V celém Karibiku se čím dál více stupňoval boj evropských námořních velmocí se Španělskem o získání nových území. Do těchto bojů se zapojili i piráti, kteří měli hlavní základnu nedaleko ostrovu Hispaniola, na ostrově Tortuga. Tito piráti s oblibou přepadávali španělské vesnice při pobřeží, vybíjeli dobytek a prodávali ho pak jiným posádkám na moři. Nahrávali tak zejména královskému loďstvu Francie, Nizozemí a Anglie. V roce 1585 na ostrov připlul sir Francis Drake, admirál královského britského loďstva. Za podpory královny Alžběty I. přepadával obchodí lodě nepřátelského Španělska.

34

HARVEY, Sean. ROUGH GUIDES: Turistický průvodce: Dominikánská republika. 1. vydání. Nakladatelství JOTA, Brno, 2006. ISBN 978-80-7217-518-5

- 32 -



Když pak roku 1585 dorazil k Santu Domingu na jižní straně dnešní Dominikánské republiky, požadoval od místních obyvatel výkupné. Když ho však nedostal, město dobyl, vyloupil a zapálil. V následujícím století, francouzští osadníci obsadili západní konec ostrova, který Španělsko postoupilo v roce 1697 Francii, a který se v roce 1804 stal republikou Haiti. Obsazení západu ostrova proběhlo legálně dle mírové smlouvy mezi Španělskem a Francií, podle níž museli Španělé tolerovat hugenoty vyhnané z Francie. Haiťané si však rychle začali podmaňovat ostrov, zvláště proto, že španělská kolonie trpěla velkým nedostatkem lidí. V roce 1723 pobývalo na španělském území pouze 5 000 lidí, z toho 3 500 vojáků. Pevná hranice mezi těmito koloniemi byla stanovena v roce 1779, kdy Francouzi získali celou třetinu ostrova. Na nezávislost kolonií měla velký vliv Velká francouzská revoluce. Ve stínu hesla „volnost, rovnost, bratrství“ došlo v roce 1804 k vyhlášení nezávislosti republiky Haiti a v roce 1821 byla vyhlášena nezávislost Dominikánské republiky. Ta ovšem nevydržela dlouho. V roce 1822 napadl haitský prezident španělskou část ostrova a na dalších 20 let tak zůstala tato část pod vládou Haiťanů. Tento stav držel až do roku 1844, kdy síly vedené Juanem Pablem Duartem, hrdinou nezávislosti Dominikánské republiky, vyhnaly okupanty z této části ostrova. Téměř bez boje se jim podařilo obsadit pevnost v Santo Domingu, kde sídlila haitská posádka. Ve zmíněném roce 1844 vyhnali Francouze z dominikánské strany ostrova a 27. února založili Dominikánskou republiku jako samostatný stát. Prezidentem se stal plantážník Pedro Santana. V roce 1861 se Dominikánci dobrovolně vrátili do správy Španělska, ale v roce 1865 byla opět obnovena nezávislost. Ekonomické potíže, hrozba evropské intervence a probíhající vnitřní nepokoje vedly k americké okupaci v roce 1916 a zřízení vojenské vlády. Americká okupace skončila v roce 1924, kdy byla zvolena demokratická vláda. V roce 1930 Rafael L. Trujillo, prominentní armádní velitel, získal absolutní politickou kontrolu. Trujillo podporoval hospodářský rozvoj, ze kterého však měli hlavní prospěch zejména on a jeho stoupenci. Období jeho vlády je považováno za období teroru. Špatné řízení země a korupce měli za následek vážné ekonomické problémy. V srpnu 1960, Organizace amerických států (OAS) uložila diplomatické sankce proti Dominikánské republice. Nenávist vůči Trujillovi vyvrcholila roku 1961, kdy byl zavražděn. V listopadu 1961, byla jeho rodina nucena odejít do exilu. Po jeho zavraždění v nových volbách zvítězil Juan Bosch, který v čele státu setrval pouhých 7 měsíců. Spojené státy americké se bály, aby v zemi nezavládl komunismus jako na sousední Kubě, tak byl sesazen a na jeho místo byl dosazen Joaquín Balaguer. Diktátorský režim zůstal, jen ve zjemnělé podobě. Joaquín - 33 -



Balaguer se velmi zasadil o rozvoj infrastruktury v zemi a jeho vládu dodnes připomínají mnohé prestižní stavby, především Faro de Colón v Santo Domingu. Obrovského rozvoje se v této době dočkal i průmysl cestovního ruchu. V lednu 1962, byla založena rada státu, která zahrnovala umírněné opoziční názory a představovala zákonodárnou a výkonnou moc státu. Joaquín Balaguer setrvával u moci s přestávkami až do roku 1996, kdy jej nahradil skutečně demokraticky zvolený prezident Leonel Fernández Reynaze strany Partido de la Liberación Dominicana (PLD). Nový nástupce zastával úřad do roku 2000, kdy byl zvolen prezidentem Hipólito Mejía. V roce 2004 byl opět zvolen Leonel Fernández Reyna. Tento prezident se velmi soustředil na vzdělání obyvatel. Jeho vláda zahájila kampaň proti negramotnosti a znatelně se zlepšilo školství. Leonel Fernández byl prezidentem Dominikánské republiky do roku 2012, kdy byl zvolen nový prezident Danilo Medina Sánchez.

Začátek 21. století byl poznamenán hospodářskou krizí a sérií přírodních katastrof. Avšak nejen přílivu peněz z cestovního ruchu, Dominikánci tuto krizi jistě překonají.

2.5 Ekonomická charakteristika35 Dominikánská republika je zemí s málo rozvinutou ekonomikou postavenou na agrárním základě. Dominantní je soukromý sektor a stát se soustřeďuje na vybraná odvětví, konkrétně na energetiku, budování infrastruktury a komunikace. Ekonomika Dominikánské republiky je postavena na čtyřech nosných odvětvích – zemědělství, hornictví, turistice a na průmyslových volných zónách. Právě zmíněné průmyslové volné zóny představují 70 % všech vývozů země. Turistika a transfery Dominikánců ze zahraničí ale nabývají stále většího významu. V r. 2005 dosáhly netto transfery Dominikánců do země výše 2 429,9 mil. USD, v r. 2008 již přesáhly transfery 3,5 mld. USD. Zemědělský export se zaměřuje na vývoz cukru, surového kakaa, zelené kávy, tabáku v listech, doutníků, zelených banánů a tropického ovoce a zeleniny. V posledních letech došlo k modernizaci ekonomiky a státní správy a zejména k růstu významu služeb. Spolu s rostoucím významem malých a středních podniků má tento trend pozitivní vliv na cestovní ruch. Ekonomické opatření vlády v 90. letech vedlo na rozdíl od

35

BusinessInfo.cz: Dominikánská republika: Ekonomická charakteristika země [online];[ cit. 2. března 2013]; dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dominikanska-republika-ekonomicka-charakteristika-18217.html

- 34 -



jiných karibských oblastí k stabilnímu růstu HDP, daňovým příjmům do státní pokladny a udržení inflace pod kontrolou. Roční inflace se pohybuje od roku 2005 v průměru kolem 6 %. Situace se zhoršila po zemětřesení v Haiti, kdy ceny stoupaly rychleji než v předešlých letech. Dominikánské republika je stálým importérem, proto každoročně dosahuje deficitu obchodní bilance. Negativní vliv na tento deficit má zejména růst cen suroviny a ropy. HDP36

Meziroční růst HDP v % 12 10 8 6 Meziroční % růst HDP 4 2 0 -2

2000200120022003200420052006200720082009 20102011

Graf 3: Meziroční růst HDP v %

HDP v USD 2000-2011 60000000000 50000000000 40000000000 30000000000 20000000000 10000000000 0

HDP v USD 2000-2011

Graf 4: HDP v USD

36

THE WORLD BANK. World DataBank [online];[ cit. 11. února 2013]; dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/views/reports/chart.aspx

- 35 -



Jak je vidět na výše uvedených grafech, které vycházejí ze zdrojů Světové banky, HDP Dominikánské republice pravidelně stoupá až na výjimku v roce 2003, kdy meziročně kleslo HDP o 0,3 procentního bodu. V současné době dosahuje HDP 2,3 milionu milionů dominikánských pesa, což je v přepočtu cca 56 000 milionů amerických dolarů. Meziroční růst v dnešní době dosahuje 4,5 % (rok 2011). Nejrychlejší tempo růstu HDP v minulých 10 letech bylo v roce 2006, kdy tempo dosahovalo téměř 11%.

Níže uvedený graf ukazuje podíl jednotlivých odvětví na tvorbě HDP země. Nejdůležitější podíl a nejvýznamnější roli hrají služby – 60,1 %, dále průmysl 27,6 %, zemědělství 5,6 %. Zbytek příjmů tvoří daně minus očištěné o státní dotace.

Služby tvoří celých 60 % tvorby HDP. Dominikánská republika je tedy především zemí služeb. Zároveň jsou služby největším zaměstnavatelem v zemi. Klíčovými sektory ekonomiky jsou zejména telekomunikace, volné zóny, turistika a stavebnictví. Velký růst zaznamenává pojišťovnictví a finanční služby. Služby jsou jediným odvětvím, které se od roku 1992 nikdy nedostalo do záporných hodnot a od roku 1992 vykazuje stabilní růst s průměrem 6,1 %. Ze sektoru služeb musíme, vzhledem k charakteru této diplomové práce, zmínit hotely, bary a restaurace tvořící v roce 2012 8,9 % HDP, dopravu a skladování 8,4 %, obchod 9,2 % a ostatní služby 7,9 %. Cestovní ruch hraje velkou roli v případě příjmů. V této práci budeme věnovat příjmům a výdajům z cestovního ruchu samostatnou kapitolu dále. V hotelech, barech a restauracích dosahoval růst v roce 2012 3,8 %. Následující grafy popisují vývoj HDP v sektoru hotely, bary, restaurace v reálných cenách. Data jsou sesbírána z Centrální banky Dominikánské republiky a ukazují progresivní růst tohoto sektoru. V současné době se pohybuje meziroční růst kolem 3 %, v průměru mezi roky 2000 a 2012 pak 4 %.

- 36 -



HDP - hotely, bary, restaurace - vývoj v % 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0

HDP…

6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0 -4,0 -6,0 Graf 5: HDP-hotely, bary, restaurace - meziroční růst v %

HDP - hotely, bary, restaurace - v milionech RD$ 30 000,0 25 000,0 20 000,0

HDP hotely, bary, restaurac e v milionech RD$

15 000,0 10 000,0 5 000,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0,0

Graf 6: HDP v milionech RD$

Průmysl se zařadil za služby s 26,7 %. Nejvýznamnějším odvětvím je těžební průmysl. Dominikánská republika se může chlubit velkým množstvím nerostných surovin. Těží se zde zlato, stříbro, mramor, nikl, zinek, granit a vápenec. V zemi je 35 důlních společností, z nichž se většina zaměřuje na těžbu vápence a granitu. Toto odvětví zároveň - 37 -



přitahuje nejvíce zahraničních investic a země se snaží průmysl podpořit i různými pobídkami a otvírá různé programy ke zvýšení zahraničních investic. Těžba zlata a stříbra je výhradně ovládána státem vlastněnými společnostmi. Důležitý je i stavební průmysl a lehký průmysl. V současné době roste 1,4 %, což je o něco méně než průměr od roku 1992, který je 4,3 %. Na pomyslném posledním místě se nachází zemědělství, které tvoří 5,6 % příjmů. V Dominikánské republice nalezneme jak tropické lesy, tak rozsáhlé zemědělské oblasti. Nadmořská výška sahá až k 3000 m n. m a srážky se pohybují v průměru 1500 mm. Dominikánská republika je největším karibským exportérem zemědělských produktů. Hlavní zemědělské plodiny jsou rýže a hrách, nejvýznamnějším exportním artiklem jsou káva, cukr, kakao, tabák a rum. Zemědělská produkce v roce 2012 rostla 4,1 % a z historie je zřejmé, že její význam neopadá. Od roku 1992 je průměrný růst 3,2 %.

HDP dle odvětví v %, r. 2012 5,6 Zemědělství 27,6

Průmysl Služby

60,1

Graf 7: HDP dle odvětví (r. 2012)

- 38 -



MÍRA INFLACE37

Míra inflace 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

Míra inflace

1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 Graf 8: Míra inflace

Inflační ní graf zobrazuje roční inflaci, ze které vychází ychází i statistiky na Businessinfo.cz. Business Jak je vidětt na grafu, meziroční meziro inflace se pohybuje do 10 % až na výkyvy v roce 2003 a 2004. V roce 2003 byla průměrná průmě inflace 42,6 % a v roce 2004 28,7 %. Tato hluboká krize vznikla během b vlády prezidenta Mejíaa (2000-2004), (2000 kdy se druhá největší tší soukromá komerční banka v zemi, Baninter, zhroutila kvůli ůli zpronevěře zpronev peněz jejich vlastníků a manažerů. Přestože během ěhem hem prvních dvou let byla makroekonomie státu relativně relativn stabilní, odhalení zpronevěry ěry banky, největší nejv tší v novodobé historii dominikánských bank, změnil směnný kurz pesa vůči ůči dolaru z RD$18 za US$1 na RD$50 za US$1 v roce 2004. Vzhledem k rozsahu krize mezi m lety 2003 a 2004, přesáhly náklady HDP. HDP Což je vidět i na vývoji HDP v reálných cenách roku 2003. Celosvětová hospodářská krize dále zhoršila situaci a následoval pád dalších tří t bank. Vkladatelé sice byli chráněni ěni vládou Dominikánské republiky, ale za cenu stále se zvyšující se inflace.

37

Banco central de la República Dominicana: Precios [online];[ cit. 18. března 2013]; dostupné z: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Precios

- 39 -



ZAMĚSTNANOST38

SEKTOR

2008

2009

2010

2011

2012

Zemědělství, chov zvířat, rybolov a lesnictví 519 121

546 314

559 759

588 703

560 612

Těžba

11 005

12 059

10 828

19 299

9 137

Výroba

519 016

438 426

450 479

468 664

482 999

Elektřina, plyn a voda

32 382

34 814

40 665

30 447

47 437

Konstrukce

262 915

241 665

257 296

277 462

280 284

Velkoobchod a maloobchod

838 400

855 292

867 766

935 548

932 658

Hotely, bary a restaurace

246 062

242 865

263 192

266 392

276 816

Doprava a spoje

286 056

290 781

296 561

304 011

319 017

Finanční služby

82 466

90 024

101 902

107 282

107 732

Veřejná správa a obrana

170 501

180 236

192 476

204 371

205 230

Další služby

966 278

989 849

1 021 839

1 087 730

1 132 950

Bez zařazení TOTAL

337 933

316 951

325 925

311 849

334 750

4 272 135 4 239 276 4 388 688 4 601 758 4 689 622 Tabulka 1: Zaměstnanost

Zaměstnanost cestovního ruchu bude zmiňována v jiné kapitole. Pro účely této práce je však potřeba vědět i jiné dělení, protože na cestovní ruch navazují i jiná odvětví, která jsou pro cestovní ruch velice důležitá a která tak napřímo ovlivňují jeho kvalitu a hlavně možnosti realizace. V roce 2012 bylo 4 689 622 lidí zaměstnáno anebo aktivně hledali práci ve výše uvedených oborech. V zemědělství, rybolovu, chovu zvířat a lesnictví bylo zaměstnáno téměř 12 % všech osob s celkovým počtem 560 612. Další velký zaměstnavatel je práce ve výrobě. Zaměstnává 10,3 % obyvatel. Hotely, bary a restaurace zaměstnávají 6 % lidí. V maloobchodech a velkoobchodech je zaměstnáno téměř 20 % Dominikánců a v ostatních službách 24 %. Toto dělení používá Centrální banka Dominikánské republiky a je i oficiální zdroj pro asociaci Asonahores. Co se týče vývoje v jednotlivých oborech, rostoucí vývoj má zaměstnanost zejména v oborech maloobchod, velkoobchod, služby, hotely, bary, restaurace, finanční služby, transport a komunikace. Zbytek má buď stagnující, nebo záporný trend zaměstnanosti.

38

Banco central de la República Dominicana: Mercado de trabajo [online];[ cit. 21. března 2013]; dostupné z: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Mercado_de_Trabajo

- 40 -



3 Předpoklady k rozvoji cestovního ruchu v Dominikánské republice Jak už bylo zmíněno, předpoklady rozvoje cestovního ruchu jsou dány více faktory, které vymezují potenciál dané destinace a zejména mají vliv na rozmístění cestovního ruchu ve světě. Cílem této kapitoly tak bude vyhodnotit zejména lokalizační a realizační předpoklady.

3.1 Selektivní předpoklady Selektivní faktory mají vliv na stranu poptávky. Působí přímo na účastníka cestovního ruchu a motivují ho k cestě na určité místo, do určité destinace. Detailněji jsme se rozdělením selektivních faktorů zaobírali výše.

3.2 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady se dělí na přírodní podmínky a atraktivity a na společenské podmínky a atraktivity. Jsou souhrnem všech činitelů, které nabízejí možnost pro umístění cestovního ruchu právě na tom daném místě. Můžeme je nazvat jako fyzická základna pro rozvoj cestovního ruchu v daném regionu. Dominikánská republika patří mezi ostrovy tzv. amerického Středomoří („Karibik“). Toto území je charakteristické svými příznivými klimatickými podmínkami zejména v zimních měsících (listopad až květen), kdy se denní teploty pohybují mezi 20-25 stupni Celsia. Letní teploty kolem 30 stupňů jsou zmírňovány vlahým větrem od moře. Toto příjemné klima je umocněno nádhernými plážemi s průzračnou mořskou vodou s bohatou faunou v moři a krásnou florou na pevnině. Materiální vybavení a kvalita služeb jsou na vysoké úrovni. Turisté také hojně využívají možnosti bezcelního nákupu zboží. Mezi nejdůležitější tepny cestovního ruchu v Dominikánské republice patří oblast Puerto PlataSamaná, La Romana-Bayahibe, Juan Dolio-Boca Chica Playa Dorada a zejména Punta Cana na východě země. V hlavním městě Santo Domingu je pak řada kulturněhistorických atraktivit.

- 41 -



Pro toto americké Středomoří existují dvě základní nevýhody. První je nejistá politická situace, což však v současné době není případ ukázněné Dominikánské republiky. Tou druhou a častější jsou přírodní katastrofy, zejména hurikány.

3.2.1 Přírodní podmínky a atraktivity Dominikánská republika se nachází v samém srdci Karibiku. Na severu ji omývají vody Atlantského oceánu, z jihu pak Karibské moře. Na dominikánské straně se nachází celkem 600 km bílých písčitých pláží. Od ostatních karibských ostrovů se liší zejména zeměpisnou rozmanitostí. Nabízí různorodou krajinu od nejvyšších hor Západoindických ostrovů po největší jezero, tropické oblasti, pouštní oblasti, rozeklané pobřeží Atlantiku a bílé karibské pláže. Zemi křižují od východu na západ čtyři pohoří. Nejvýše položená místa karibské oblasti, Pico Duarte (3175 m) a Rucillas (3049 m) se nalézají ve středovém pohoří Cordillera Central. Severní pohoří Cordillera Septentrional prochází severní částí ostrova od Bahía de Montecristi do Bahía de Samaná, s nejvyšším bodem 1249 m hory Pico se Diego de Ocampo. Na jihozápadě se nachází hory Sierra de Bahoruco (1630 m) a Sierra de Neiba (2262 m). Mezi těmito horami se rozkládá jediná proláklina Hoya de Enruiquillo, v níž leží 40 m pod hladinou moře jezero Enriquillo. Mezi středovým a severním pohořím najdeme největší a nejúrodnější údolí Valle del Cibao, v němž panuje subtropické podnebí a jehož rozloha zabírá 39,5 % celého území. I přesto, že Dominikánská republika není příliš veliká, má mnoho řek. Nejdelší je 329 km dlouhá řeka Artibonito, následují Severní Yaque (296 km), Yuma (209 km), Jižní Yaque (183 km) a Ozama (148 km). Mezi nejznámější laguny patří Oviedo a Trujín na Barahona a podzemní laguna nazývaná Tres Ojos. V Dominikánské republice je několik národních parků a přírodních rezervací, které turistům poskytují nádherné scenérie. V zemi se nachází rozmanitá fauna i flora a její pozorování v přírodě jistě patří k celoživotním zážitkům. Na Severu se rozkládá například Národní park Morro de Monticristi pojmenovaný dle hory, které dal její název Kryštof Kolumbus. Ve střední části se naleznete parky José Armando Bermúdez, kde pramení 3 řeky a je zde několik třítisícových hor a dále např. park Valle Nuevo s 97 endemickými druhy živočichů, které jsou vidění pouze v Dominikánské republice. Na Jihozápadě národní park Jaragua nabízí 50milionů let staré mořské terasy a jeskyně s archeologickými nalezišti a - 42 -



kresbami z předkolumbovského období. Park Sierra del Bahoruco s 1126 m² patří k nejrozsáhlejším chráněným územím. Zajímavostí je velká proláklina Hoyo de Pelempio, která izolovala několik živočišných druhů. Naopak jeden z nejmenších parků najdeme ve východním regionu. Národní park Submarino la Caleta má pouhých 12 km² a je rájem pro potápěče díky potopené lodi Hickory z roku 1984. Dva velké parky jsou tvořeny výhradně pouštním ekosystémem. Větší je již zmiňovaný park Parque Nacional Jaragua ve východní části ostrova. Všechny známé druhy ostrovní flory byly soustředěny, klasifikovány a jsou vystaveny v instituci Museo de Historia Natural (Museum přírodní historie) a rovněž v Jardín Botánico Nacional (Národní botanické zahradě). Botanická zahrada je pojmenována dle předního dominikánského botanika Dr. Rafaela M. Moscoso, zakladatele Botanického ústavu autonomní univerzity Santa Dominga. Národní botanická zahrada je díky jejím sbírkám zařazena mezi 10 nejlepších botanických zahrad světa. Vegetace čítá 5 600 rostlin, z nichž asi třetina je endemických. Mezi nejstudovanější z dominikánské flory patří orchideje. Na ostrově se nachází 67 hlavních druhů a 300 dalších, klasifikovaných jako vzácně se vyskytujících. Další neobyčejně cenné bohatství je v podobě mangrovových porostů lemujících pobřeží ostrova. Dominikánská republika jako teritorium v karibském moři je obdařena různorodým rozsahem živočišného života. Taxonomie ostrovní fauny vykazuje převahu přízemních tvorů, bohatou ptačí populaci a několik přírodních savců. Mezi nejzajímavější patří leguáni, hlodavci, američtí krokodýli, savec štětinatec podivný. Z ptáků, kterých je zaregistrováno na 112 druhů, například červenoocasí jestřábi, kolibříci a papoušci. V moři se dají pozorovat kapustňáci, velryby a mořské želvy. Nejznámější oblastí pro pozorování velryb je v mořské zátoce Samaná, kam od ledna do dubna připlouvají velryby hrbaté (keporkaci), aby porodily svá mláďata. Počítá se, že během sezony se jich zde objeví až 3 000 jedinců.

- 43 -



Zajímavé turistické oblasti39

Severní pobřeží Hlavním turistickým střediskem této části ostrova je město Puerto Plata, místo kde se turisté nikdy nenudí. Nachází se 235 km od Santo Dominga. Místo pojmenoval Kryštof Kolumbus v roce 1493 pravděpodobně pro barvu moře za soumraku. V překladu totiž znamená „Stříbrný přístav“. Město má historický význam, je to místo prvního vylodění, stavby pevnosti La Navidad a ztroskotání Kolumbovy lodi Santa María. Puerto Plata je považováno za hlavní město Jantarového pobřeží pro hojný výskyt této pryskyřice. 50 km západně od Puerto Plata se nachází místo, kde Kryštof Kolumbus založil první osadu v Novém světě. V oblasti se nachází Muzeum jantaru, Ocean World s možností pozorovat na živo delfíny, lvouny, žraloky, rejnoky a jiné mořské tvory, pevnost San Felipe z 16. století, která je jednou z nejstarších dochovaných staveb, destilovna známého rumu Brugal a lázně na řekách Camú, Yásica a Damajagua. Poslední zmiňovaná řeka je zajímavá dvaceti sedmi vodopády, které jsou volně dostupné ke koupání. V blízkosti města se nacházejí dvě velice známé plážové oblasti- Cabarete a Sosúa. Sosúa je domovem mnoha přistěhovalců, kteří zde za 2. světové války hledali úkryt. Dnes je to známé místo s mnoha luxusními hotely, restauracemi a bohatým nočním životem. Sosúa je vyhlášená také svými tradičními řemeslnými výrobky z kůže, hlíny, dřeva, tradičními náhrdelníky, malbami a každoročním konáním Mezinárodního jazzového festivalu. Deset minut do města Sosúa se nachází Cabarete, která je mezi windsurfisty považována mezi 10 nejvhodnějších pláží pro provozování těchto typů sportů. Šestikilometrový záliv a pláž bez útesů se nabízí k vodním sportům. Během července se zde koná Mistrovství světa ve Windsurfingu, na který navazuje „Cabarete Race Week“, což je jeho amatérská obdoba, kdy se pláže mění v jednu velkou surfařskou party. Velmi populární je i kiteboarding, kdy je používán drak jako pohon. Střed Oblast ve středu Dominikánské republiky spolu s údolím Constanza tvoří region Cibao, který je skvělou destinací pro milovníky klidného prostředí a přírodních sportů. Město „středu“ Santiago de los Caballeros se nachází uprostřed tohoto bohatého údolí. Zrodil se zde rum, tanec merengue a tabák. Na zdejších plantážích se vyrábí dvě třetiny celosvětového trhu

39

Zpracováno s využitím: Informační brožura Ministerstva cestovního ruchu Dominikánské republiky

- 44 -



s ručně vyráběnými doutníky. Za návštěvu stojí proto Muzeum tabáku. Další zajímavostí je Památník hrdinů obnovy republiky. Tento 62 m vysoký symbol města je vyrobený z bílého mramoru a byl vztyčen ve 40. letech 20. století jako připomínka Trujillova míru. V nadmořské výšce 500 m n. m se nachází úrodné údolí Jarabacoa , které si zamilují zejména milovníci přírody. Turisté zde najdou kempy a mohou vyzkoušet rozmanité aktivity jako tubing, raftování na řekách Jimenoa a Severní Yaque, slaňování, zdolávání Pico Duarte, paragliding, cyklistiku a jiné aktivity. Kulturní vyžití turisté najdou ve městě La Vega. Právě v tomto městě se pořádají únorové karnevaly a město se tak v tuto dobu proměňuje za nejvýznamnější kulturní středisko v zemi.

Severovýchodní pobřeží Poloostrov Samaná se nachází 245 km severně od Santo Dominga. Díky nově otevřenému letišti v Catey se stal poloostrov lépe dostupným. Právě tato část je proslulá každoročně připlouvajícími plejtváky, kteří se pak dají pozorovat z pouhých několika metrů. Centrum cestovního ruchu s velkým množstvím hotelů, restaurací a potápěčských center se nachází na severu v Las Terrenas. Hlavním městem poloostrova je Santa Bárbara de Samaná. Zajímavostí je skloubení staré a nové architektury díky požáru na začátku 20. století, kdy část města musela být zcela obnovena.

Východní pobřeží Na východním pobřeží se vyskytuje jedna z nejnavštěvovanějších lokalit země, oblast Punta Cana. Pláže v jejím okolí jsou pro jejich krásu zapsány v přírodním bohatství UNESCO. Na pobřeží Costa del Coco se nachází mnoho pláží zvučných jmen jako Bávaro, Arena Gorda, Cortecito, Cabeza de Toro, Macao a zmiňovaná Punta Cana. Na 40 km plážích s jemným pískem, vysokými kokosovými palmami a klidnými vodami jsou citelně zakomponovaná luxusní hotelová letoviska.

Mezi oblíbenými výlety v této oblasti patří

návštěva jeskyní Fun Fun, sjíždění řeky Soco, výlet na ostrov Catalina, na kterém není jediný hotel a je často vyhledáván turisty pro svou „nedotčenost“ a ostrov Saona, náležící Východnímu národnímu parku. Panenské pláže tvoří nezapomenutelný zážitek. Kromě přírodního bohatství park ukrývá mnoho jeskyň s archeologickými nalezišti. V bujných mangrovech našli své obydlí kapustňáci, želvy a delfíni. Známá místa v této oblasti jsou město La Romana a městečko Bayahibe. První zmiňovaná La Romana staví své hospodářství na cestovním ruchu. Najdeme v něm vše, co uspokojí i nejnáročnější turistickou klientelu. Od - 45 -



golfových hřišť, potápění, rybaření, až po idylické pláže. Ve městě se nachází Park Duarte, v němž jsou barevné domky ze dřeva, kostel a tržiště, které se rozhodně vyplatí v sobotu navštívit. Bayahibe se nachází na východním okraji La Romana a v jejich vodách je nádherný korálový útes vyhledávaný zejména potápěči. Jihovýchodní pobřeží Na jihovýchodním pobřeží se nachází hlavní město Dominikánské republiky, Santo Domingo. Bylo založeno v roce 1498 mladším bratrem Kryštofa Kolumba na břehu řeky Ozama. V roce 1502 se přesunulo na druhý břeh řeky, kde se rozrůstalo až do dnešní podoby. Od roku 1990 je město na památkách UNESCO pro svůj vliv na architekturu a urbanismus Ameriky a pro svoji historickou hodnotu. V roce 2010 bylo vyhlášeno Hlavním americkým městem kultury. Při této příležitosti Ministerstvo turismu a Ministerstvo kultury navrhly trvalý program 8 kulturních prohlídkových tras. Jedná se o trasy, které představují Koloniální město, prohlídková trasa po veřejných prostranstvích, po církevních památkách, trasa národní nezávislosti, vojenská a muzeální prohlídková trasa. Jedinečný zážitek z města se načerpá i z pouhé procházky ulicemi, kde v každém zákoutí dýchá na turisty nádech kolonialismu. Památek je zde nespočet. V turistických průvodcích se o krásách Santa Dominga píše na mnoha stránkách, které by vystačily na samostatnou práci. Mezi nejznámější patří ulice Las Damas, nejstarší ulice města, velké množství známých domů a soch, muzeí, katedrála Santa María de la Encarnación, pevnost Ozama, ve které se nachází nejstarší vojenská stavba La Torre del Homenaje, Kolumbův palác, Princův dům, palác Borgellá, Muzeum jantaru, pevnost San Gil a mnohé jiné. Ulice jsou dodnes dlážděny kamennými kostkami a architektura domů se přímo nabízí pro malé kavárny a bary, menší hotely a vyhlášené restaurace. Mimo koloniální část města jsou k věčnému odpočinku uloženy Kolumbovy ostatky v Mauzoleu Kryštofa Kolumba. Asi 30 km od Santo Dominga se rozléhá Boca Chica, fantastický korálový útes obklopený hotely, plážovými bary a restauracemi. Dalších 20 km od Boca Chica je známé rekreační středisko Juan Dolio.

Jihozápadní pobřeží

Na jihozápadním pobřeží leží další město založené bratrem Kryštofa Kolumba. Toto nádherné město se jmenuje San Cristobal a nachází se 28 km západně od Santo Dominga. Připomínku na pozdní období života diktátora 20. století Rafaela Leonidase Trujilla najdeme - 46 -



v Casa de Caoba a v kostele Nuestra Seňora de Consolación. Další pozoruhodnou památkou jsou fresky, jejichž autorem je malíř Vela Zanetti. Tyto fresky najdeme v katedrále Virgen de Altagracia. Turisticky zajímavá místa jsou obsidiánské jeskyně nebo kostel San Cristobal. Příjemnou procházku městem lze začít v Centrálním parku ve stínu mahagonových stromů. Zastavení na místním tržišti je možné zpestřit ochutnávkou místní speciality „pasteles en hoja“ (proslulé plněné taštičky). Za národní dědictví jsou považovány jeskyně Pomier či Borbón, v kterých se ukrývají stovky jeskynních, domorodých maleb. Pozornost si také zaslouží část pobřeží Palenque s překrásnou zátokou a pláží Najayo. Rájem pro potápění v okolí Palenque jsou útesy, kde se v roce 1806 potopila francouzská galeona Diomedes Imperial. Baní, hlavní město provincie Peravia, je dalším pozoruhodným místem s barevnými domy postavenými v koloniálním stylu. Museo del Café Dominicno (Muzeum dominikánské kávy) přiláká milovníky tohoto nápoje. Solné doly a duny, které vznikly před 50 000 lety, jsou v Karibské oblasti naprosto jedinečné. A opět nekonečné, bílé pláže jako je například Los Almendros. Asi 120 km od hlavního města a nedaleko zálivu Ocoa se nachází městečko Azua de Compostela. Přírodní hranicí města tvoří hora Resolí na severu, Caňada da la Vaca na jihu, Muzeum archeologie zaujme sbírkami jeskynního umění. Horké přírodní minerální prameny v Azua jsou další zajímavostí. Za zmínku stojí nádherné pláže Corbanito se skalním masivem vystupujícím z moře, Monte Río nebo Playa Chiquita. 204 km západně od Santo Dominga se rozprostírá město Barahona. Leží přímo na pobřeží provincie El Seibo. Odtud pochází legenda o náčelníkovi jménem Enriquillo, která se stala symbolem vzpoury domorodců. Barahona se od ostatních oblastí liší kolmými útesy vystupujícími z moře, až 2 000 m vysokými horami, najdeme zde jezera i pouštní krajinu. Tato oblast a celkově jihozápad jsou nejméně zasaženy turismem. Laguna Caral je druhá největší laguna v zemi a nachází se v přírodní rezervaci v údolí Nyba. Playa la Saladilla je známa svými legendami o zapomenutých pokladech, které čekají na objevení. Nejkrásnější ostrovy země jsou v oblasti poloostrova Bahoruco. V San Rafael mohou lidé užívat tzv. dvojí koupele. Nejdříve plavání v moři a poté v sladkovodní řece. Pro pěší turistiku je ideální oblast park s jezerem Enriquillo. Toto největší jezero Karibiku leží 40 m pod úrovní moře a obsahuje slanou vodu. Jméno dostalo po již zmíněném náčelníkovi Enriquillovi, který po boji se Španěly našel úkryt uprostřed jezera na ostrově Cabritos. Tento ostrov je v současnosti hojně obýván krokodýly. Na počest svatého Jana Křtitele dostala název provincie San Juan. San Juan de la Maguana, 10. největší město Dominikánské republiky, patří k nejstarším městům založeným Španěly v roce 1504. Nedaleko odtud najdeme původní Obřadní náměstí, neboli Corral de los Indios (indiánské nádvoří). Jedná se o kamenný obřadní kruh s kultovním kamenem uprostřed. - 47 -



3.2.2 Společenské podmínky a atraktivity Kulturněhistorické atraktivity Sochařství a malířství Dominikánské republiky je součástí kultury, která vychází ze španělských tradic. V zemi se nachází umělecká škola „Bellas Artes“, která vychovala řadu dominikánských malířů a sochařů, kteří dosáhli světového věhlasu. Dominikánci velice milují tanec a hudbu. Mezi nejoblíbenější patří salsa, merengue a bachata. Akce a události V Dominikánské republice se turisté setkávají s rozmanitým množstvím různých svátků a slavností. Pro turisty je často velmi těžké se v nich vyznat. Různé oslavy probíhají téměř každý den. Většina z těchto lidových veselí tvoří oblastní fiestas patronales, které se konají na počet místního patrona města a který má většinou podobu afrického boha. Tyto oslavy mají většinou podobu procesí s množstvím svatých obrazů a soch svatých. Na tzv. bubny palos je doprovází hudebníci a hraje se haitský druh hudby gagá, k němuž patří dlouhé dřevěné píšťaly a kovové trubky. Některé z těchto slavností, zejména ve větších městech, však již ustoupilo z náboženského obsahu a v současné době se jedná o pestrobarevné veselice pod širým nebem a doprovázené hojnou konzumací alkoholu a tradičními soutěžemi. Velmi oblíbené jsou i dobytkářské slavnosti pořádané zejména na jihovýchodě země, kam se sjíždějí honáci dobytka z celého okolí. Mezi nejznámější každoroční festivaly je třeba zařadit, na začátku ledna konající se, festival Santo Cristo de Bayaguana, ke kterému patří průvod místních býků. Procesí míří k místnímu kostelu a někteří z býků jsou darováni místnímu knězi jako výraz víry a poděkování. Druhý známý lednový festival je Slavnost Guloya, pestrý festival plný barev, maškarních masek a místní hudby. Dne 5. a 6. ledna slaví místní svátek Tří králů, který nahrazuje naše „Vánoce“ a Dominikánci se obdarovávají dárky. 21. ledna se koná nejdůležitější církevní svátek Dominikánské republiky. V jeho průběhu se lidé modlí za přispění k patronce země a koná se velké shromáždění věřících v Higuey. V únoru jsou každou neděli zejména ve velkých městech vidění karnevalová procesí, která se považují za hlavní oslavy roku. Tyto oslavy vrcholí 27. den v měsíci Dnem nezávislosti. V březnu se koná obdoba našich Velikonoc, tzv. Semana Santa. Pašijový týden je nejvýznamnější dobou haitského a dominikánského náboženství vodú. Na konci června se v hlavním městě pořádá

- 48 -



festival merengue. Den obnovení nezávislosti na Španělsku se slaví 16. srpna. Součástí oslav jsou velká lidová shromáždění v Santiagu, zejména kolem Památníku na náměstí Plaza España v Santo Domingu. Na konci září jsou v zemi dostání zelenobílé dorty, které jsou symbolem oslav Svatého Michala. Tradiční dominikánský tanec bambulá ve městě Samaná je k vidění 24. října. Vánoce v Dominikánské republice spadají 25. Prosince. Tento svátek se slaví tanečním festivalem guloya v San Pedru de Marcorís.

Kohoutí zápasy Kohoutí zápasy se těší u místních velké oblibě. Tento druh zábavy s sebou přinesli Španělé v koloniálních dobách. Dodnes, spolu s baseballem, jsou zápasy považovány za národní „sport“. Souboje kohoutů se konají v dvojposchoďových arénách, které se nazývají club gallístico. K tomuto druhu sportu patří neodmyslitelně i sázení na kohoutí zápasy. Pro některé místní obyvatele se jedná o potenciální zdroj příjmů. Pozorování atmosféry kolem zápasů, rozlícených majitelů a sázkařů je často mnohem více fascinující než samotný téměř 10 ti minutový zápas dvou kohoutů.

Vodní sporty V Dominikánské republice jsou nádherné pláže, které se hodí nejen k plavání, ale i windsurfingu. Pláž Cabarete patří mezi TOP 10 pláže světa, kde se tento sport provozuje. V červenci se zde každoročně pořádá soutěž Master of the Ocean ve čtyřech vodních sportech. Kromě windsurfingu, se koná soutěž v kitesurfingu, surfingu a paddle surfingu. Na jižním pobřeží jsou pro ně nejvhodnější pláže Los Patos nebo Nizao. Kromě těchto populárních sportů se turisté mohou věnovat plachtění, vodnímu lyžování či parasailingu. Mezi vodní sporty řadíme potápění, pro spoustu lidí čím dál atraktivnější možnost strávení aktivní dovolené. Hotely nabízejí často potápěčské kurzy včetně zapůjčení vybavení. Pod hladinou moře se nachází korálové útesy, vraky lodí a zkušení potápěči se mohou vydat do podmořských jeskyní. Ke šnorchlování i potápění jsou nejoblíbenější oblasti na poloostrově Samaná, mezi La Isabela a Monte Cristi, v národním parku La Caleta či v okolí města Sosúa. Adrenalinové sporty Cestovatelé vyhledávající vzrušení ocení divoké řeky vhodné ke kanoingu či jízdě na raftu v centrální hornaté oblasti Jarabacoa a Constanza. Další možnost je výstup na horu Pico - 49 -



Duarte, zkusit jízdu terénním automobilem, vyzkoušet závěsné létání, bungee jumping a jiné adrenalinové radovánky. Ostatní sporty o Golf V Dominikánské republice je k nalezení mnohem více hřišť než v jakékoliv jiné karibské zemi. Několik je dílem světově uznávaných architektů a splňují požadavky na mistrovskou třídu. Většina hřišť se nachází u hotelových rezortů a hotely svým klientům poskytují zvýhodněné fee. Dle golfového průvodce Dominikánská republika disponuje 29 hřišti, dalších 5 je ve výstavbě. Nejvíce golfových hřišť se nachází v oblasti Punta Cany (10).

Obrázek 3: Catalonia Caribe Golf Club, Bávaro, Dominikánská republika40

o Baseball Baseball je pro Dominikánce národním sportem. Sezóna začíná v říjnu a končí v lednu. V prestižní baseballové soutěži World baseball classic 2013 se Dominikánská republika umístila na prvním místě. Vášeň Dominikánců pro baseball je starší než 100 let. Hřiště na baseball jsou téměř ve všech vesnicích a chlapci se dostávají do kontaktu s tímto sportem již v útlém dětství. Mnoho dominikánských hráčů jsou hráči severoamerické ligy.

40

1golf.eu (obrázek) [online];[ cit. 14. května 2013]; dostupné z: http://www.1golf.eu/es/club/catalonia-caribe-golf-

club

- 50 -



Nakupování K cestování také patří nakupování dárků a suvenýrů, pro někoho to může být i hlavním programem cesty. V Dominikánské republice je na tržištích běžné smlouvat. Mezi nejoblíbenější suvenýry z cest patří mahagonová houpací křesla, hliněné panenky bez obličeje, jantar a larimar, což je vzácná modrá varianta pektolitu, z něhož se vyrábějí náhrdelníky, náušnice, prsteny a náramky. Dalším vyhledávaným zbožím jsou slaměné klobouky a koše, plastiky z mahagonu, guayacanového dřeva, kosti či kokosového ořechu, a dále naivní barevné malby. Sběratelé ocení antické mince z potopených lodí z období kolonizace. Neznámější trofejí z cest je dominikánský rum, káva, doutníky a hudba merengue.

Obrázek 4: Dominikánský rum a tabák41

Obrázek 5:Jantar42

41

Dominicana; Portal turístico de República Dominicana: Rum (obrázek) [online];[ cit. 10. května 2013]; dostupné z: http://www.mapdominicana.com/el-ron-dominicano-se-vende-en-mas-de-40-paises-a-base-calidad/ 42 Národní turistický úřad Dominikánské republiky (obrázek) [online];[ cit. 10. května 2013]; dostupné z: http://www.godominicanrepublic.cz/gallery/jantar-370/#imgh

- 51 -



Večerní zábava Teplé večery lze trávit ve venkovních restauracích či barech. Zajímavostí nočního života je procházka podél městské části Malecón v Santo Domingu. V průběhu karnevalových oslav, na Nový rok se tento bulvár mění v největší noční klub na světě.

3.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady jsou činitelé, které fakticky umožňují realizaci cestovního ruchu.

3.3.1 Doprava V Dominikánské republice se nachází 8 mezinárodních letišť s průměrnými 20 ti lety do Evropy a USA denně. Zároveň země disponuje 11ti velkými námořními přístavy a novým velkým přístavem v Santo Domingu. Rozsáhlá dálniční síť spojuje zemi na velké vzdálenosti. Celková délka silnic přesahuje 17 000 km, Světová banka podporuje projekty, financuje jejich rekonstrukci a pomáhá s jejich novou výstavbou a rekonstrukcí. V roce 2012 byla dokončena nová dálnice El Coral, spojující hlavní město Santo Domingo s východním regionem země. Doba přejezdu mezi městem Santo Domingo a letoviskem Punta Cana se touto dálnicí zkrátila ze tří a půl hodiny na dvě hodiny cesty. Do tohoto projektu bylo vloženo 279 miliónů amerických dolarů.

V zemi se nachází mezinárodní kurýrní služby jako DHL, FedEx apod. Železniční doprava s více než 1 600 km železnic slouží především jako soukromé spoje pro závodní dopravu a v plantážích. V roce 2009 bylo v Santo Domingu otevřeno 14,5 km dlouhé metro se 16 stanicemi, které spojují jižní a severní část hlavního města. Aktuálně v dubnu 2013 byla otevřená druhá linka metra, která měří 12,8 km. Metro má tedy zatím 2 linky, první je na obrázku znázorněna červenou barvou. Do budoucna se plánuje výstavba dalších linek.

- 52 -



Obrázek 6: Metro v Santo Domingu a plánovaná rozšíření43

Mezinárodní letiště 1. Mezinárodní letiště Las Américas – Santo Domingo 2. Mezinárodní letiště Punta Cana 3. Mezinárodní letiště Gregorio Luperón – Puerto Plata 4. Mezinárodní letiště El Catey - Samaná 5. Mezinárodní letiště La Romana 6. Mezinárodní letiště Cibao – Santiago de los Caballeros 7. Mezinárodní letiště La Isabela – Santo Domingo/El Higüero 8. Mezinárodní letiště María Montez – Barahona

43

Santo Domingo live.com: El metro de Santo Domingo[online];[ cit. 10. dubna 2013]; dostupné z: http://www.santo-domingo-live.com/santo-domingo/metro-santo-domingo.html

- 53 -



Doprava pro turisty

Kromě půjčovny aut, která se velmi nedoporučuje, mohou turisté v zemi využít zejména autobusové dopravy provozované dvěma společnostmi – Metrobus a Caribe Tours, které vlastní komfortní klimatizované autobusy. Vedle této luxusnější varianty se dají využít tzv. guauguas – starší mikrobusy nebo dodávky využívané místními obyvateli. Méně početné skupiny mohou využít i dominikánské motorizované „rikšy“, tzv.motoconchos. Kromě klasických taxi se dají využít i tzv. carros públicos, sdílené taxi s ostatními spolucestujícími.

3.3.2 Ubytování Jak už bylo zmíněno v teoretické části, Dominikánská republika nemá jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení a zároveň není zcela dodržováno správné zařazování do hotelových tříd. Z tohoto důvodu je většina hotelů v zemi zařazena do kategorie hotelů a tříd ***** a ostatní ubytovací kapacity nemají pevně stanované označení. Pro účely této práce se vycházelo z názvů ubytovacích zařízení, které se vyskytovaly ve statistických údajích, průvodcích a zdrojích Národního turistického úřadu Dominikánské republiky. Počet ubytovacích zařízení v Dominikánské republice je dostatečný, nabídka ubytování stále převyšuje poptávku. Relativně nízké ceny ubytování v posledních letech a kvalita poskytovaných služeb vytváří dobrý předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu. Ubytovací služby v Dominikánské republice jsou všeobecně na velmi dobré úrovni. K dispozici je velké množství různých ubytovacích zařízení všech cenových tříd, zahrnující luxusní hotely, hotely nižší třídy, kempy a ubytování v rodinách. Zejména oblíbené jsou hotely All-inclusive. Tyto hotely jsou většinou uzavřené oplocené resorty vhodné pro turisty, kteří nevyhledávají dobrodružství a poznání, ale preferuji soukromí na pláži s koktejlem v ruce. Turisté, kteří touží po poznání a větší samostatnosti, mohou vybírat z opravdu široké nabídky hotelů nižší třídy, z nichž mnohé mají vlastní koupelnu, často i klimatizaci. Cena ubytování mimo turistická centra se pohybuje mezi 20 a 40 dolary/noc, v turistických centrech se cena pohybuje kolem 100 dolarů/noc. Hotely bývají během turistické sezony plné, proto je doporučena rezervace předem. Téměř po celé zemi jsou roztroušené levné hotely, které pro své cestování využívají zejména Dominikánci. Tyto levné ubytovací kapacity jsou vhodné zejména pro přespání a zřídka kdy nabízejí svým klientům služby navíc. Tento typ ubytování má většinou společnou - 54 -



koupelnu, často jen se studenou vodou. Ve větších městech je běžné ubytování s klimatizací. Na hlavních tazích se nacházejí tzv. cabaňas turísticas, které jsou placené hodinově a více než na přespání jsou využívány zamilovanými páry, tak se je nedoporučuje využívat k běžnému cestovnímu ruchu. Pod názvem pensiones se neskrývá klasický středočeský pension, ale ubytování v domech místních obyvatel. Pokoje v pensiones jsou jednoduše zařízené, ale nabízejí příležitost dostat se do přímého kontaktu s Dominikánci a poznat jejich životní styl. Jednotlivé pensiony se od sebe liší a to jak kvalitou, tak cenou. Proto se vždy vyplatí předem si prohlédnout pokoj a sociální zázemí. Lépe zařízené a pohodlnější hotely střední třídy se nacházejí především v místech hojně navštěvovaných turisty. Ubytování v hotelech s teplou vodou a klimatizací se pořídí mezi 25 a 45 dolary/noc. Mezi nezávislými hotely jsou i luxusní ubytovací kapacity, avšak cena je mnohem vyšší. Obvykle je třeba platit v dolarech a cena dosahuje i 150 dolarů za běžný dvojlůžkový pokoj. Cena u těchto hotelů klesá o víkendech, protože hlavní část pravidelných zákazníků tu tvoří manažeři, podnikatelé a obchodníci. Tyto hotely jsou rovněž různorodé. Najdeme mezi nimi plážové hotely, výškové budovy, dvouposchoďové apartmánové komplexy nebo opravené paláce z koloniálního období s veškerými službami. Dominikánská republika je prototypem vysokoobjemové pobytové turistiky pro lidi toužící po dovolené u moře. Pro tyto turisty jsou určeny hotely All-inclusive, které zahrnují balíček v podobě jídla a pití po celou dobu pobytu (některé hotely nabízejí v ceně pouze nápoje místní výroby), služby personálu, zábavu během pobytu od večerních zábav po sportovní aktivity či výlety. Tyto hotely vycházejí levněji prostřednictvím cestovních kanceláří. Pokud se rozhodne turista „z ulice“ využít těchto ubytovacích kapacit, musí očekávat daleko vyšší cenu, než kdyby si zájezd nechal zprostředkovat některou z cestovních kanceláří. Tato zařízení jsou obvykle umístěná v nejkrásnějších oblastech na plážích, oblíbených promenádách a jsou obklopené rušným večerním životem. V Dominikánské republice nejsou žádné mládežnické ubytovny a kempů je velice málo. Opravdu málo turistů touží spát pod širým nebem. Je to dáno jak nejasnými pravidly pro pobyty v přírodě, tak nedostatečným vybavením. Existují dvě známá místa, kde se kamping dá provozovat a to je okolí hory Pico Duarte, kde se nachází několik chat. Zde se dá nerušeně přenocovat, a druhé podobně zařízené místo je park Parque La Confluencia. Z níže uvedeného grafu je zřejmé, že počet pokojů v ubytovacích zařízeních rostl až do roku 2009, kdy byl historicky nejvyšší počet pokojů 67 456. Od té doby vývoj lehce klesá či stagnuje a číslo se usadilo na necelých 67 000 pokojích. Oproti roku 1980, kdy byl počet pokojů 5 394, tedy zaznamenal cca 1 200 % růst. - 55 -



Počet pokojů v ubytovacích jednotkách 70 000

Počet pokojů

60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 -

Vývoj v letech Graf 9: Počet pokojů v ubytovacích jednotkách44

V Dominikánské republice byl 18. června 1962 založen en soukromý subjekt Asonahores. Jedná se o Národní asociaci hotelů a cestovního ruchu,, která podporuje projekty cestovního ruchu a pohostinství. Dále reprezentuje hlavní soukromé subjekty hotelnictví, stravovacích zařízení a snažží se o zkvalitnění služeb a rozvoj udržitelného telného cestovního ruchu.

3.3.3 Stravování Hotely vyšších cenových tříd bývají obvykle vybaveny velice kvalitní kuchyní s několikaa bufetovými restauracemi s mezinárodní kuchyní, restauracemi a la carte s obsluhou, případně stánky s pizzerii či stánky s rychlým občerstvením na hotelové lové pláži. Standardem je i několik hotelových barů, ů, často i přímo p v bazénu. V programech All-inclusive inclusive bývá zpravidla snídaně od 7.00 do 11.00 hodin, ho s výběrem mnoha druhů jídel a čerstvého ovoce. Obědy bývají obvykle od 12.00 do 15.30 hodin a večeře ve e mezi 17.00 a 21.00 hodinou. Hlavní jídla jsou nabízena formou bufetu, přičemž p se každý den obměňují. Turisté si tedy t mohou postupně pochutnat na specialitách různých světových kuchyní. Luxusníí hotely nabízejí během dne občerstvení průběžně. ě. V programech All-inclusive All jsou zahrnuty alkoholické (většinou (v pouze

44 Banco central de la República Dominicana: Sector turismo [online];[ cit. 1. června 2013]; dostupné z: http://www.bancentral.gob.do/estadisticas.asp?a=Sector_Turismo

- 56 -



místní výroby) a nealkoholické nápoje. Gastronomický zážitek určitě umocní výlet do jedné z místních restaurací. Možností je několik. Restaurante Criollo jsou malé podniky rodinného typu, kde se dá velmi chutně a levně najíst. Frituras jsou stánky rychlého občerstvení na ulici, které nabízejí fritované banány, kuře či klobásy. Sladkou obdobou těchto stánku jsou dulcerías (dulce=sladké).

3.4 Nabídka zájezdů do Dominikánské republiky z České republiky Pod pojmem zájezd budeme rozumět organizovanou účast skupiny osob na cestovním ruchu po určité trase, podle předem vypracovaného programu s určitým poznávacím, rekreačním, vzdělávacím nebo jiným cílem.

3.4.1 Pobytové zájezdy Pobytovým zájezdem rozumíme organizovaná účast skupiny osob na cestovním ruchu, při níž jsou účastníci ubytováni převážně na jednom místě, do kterého se dopravili buď hromadně, nebo individuálně. Pobytové zájezdy se těší u turistů velké oblibě. Ideální destinace pro pobyt jsou zejména Punta Cana, Juan Dolio, Bayahibe, Puerto Plata a Boca Chica. Hlavním cílem tohoto typu zájezdu je pobyt v luxusním hotelu s možností fakultativních výletů pro zpestření dovolené. Většina hotelů nabízí program All-inclusive, který je popsán v předešlých kapitolách. Většina českých cestovních kanceláří, které se zaměřují na pobyty v exotických zemích, mají Dominikánskou republiku zahrnutou ve své nabídce.

Nabídka zájezdů do Dominikánské republiky se zaměřuje především na následující formy cestovního ruchu:

o rekreační forma cestovního ruchu – pasivní odpočinek, pobyt v luxusním hotelu, bílé pláže, program All-inclusive, obnova duševních a fyzických sil účastníka cestovního ruchu

- 57 -



V případě České republiky, cestovní kanceláře zprostředkovávají svým klientům česky mluvícího delegáta, který je s nimi v kontaktu po celou dobu pobytu. Nejznámější české cestovní kanceláře, které nabízejí pobytové zájezdy do Dominikánské republiky, jsou: Čedok, Eso Travel, Fischer, Firo Tour, Alexandrie, Exim Tours a Siam Travel.

o sportovně-rekreační forma cestovního ruchu – možnost již zmíněných sportů -golfu, vodních, horských a adrenalinových sportů

Na sportovní pobyty v Dominikánské republice se zaměřuje např. česká cestovní kancelář Adventura45, která má ve své nabídce zájezd s mírně náročnou pěší turistikou a zájezd na kole. Na golfové pobyty se zaměřuje například cestovní kancelář Snail Travel46.

o kongresová a incentivní forma cestovního ruchu – Dominikánská republika disponuje širokou nabídkou luxusních hotelových komplexů zařízených na kongresový cestovní ruch Na kongresové a incentivní zájezdy se specializuje cestovní kancelář Eso Travel47, která patří k dlouholetým uznávaným odborníkům a konzultantům v oblasti incentivního cestování. Součástí nabídky cestovní kanceláře je i organizace kongresů, konferencí, seminářů, školení, firemních vzdělávacích akcí zaměstnanců nebo obchodních partnerů. Zájezd tohoto typu sestaví svým klientům na míru přesně dle představ zadavatele. o svatby a romantické pobyty jako forma cestovního ruchu Svatbu v exotické zemi zařizuje například cestovní kancelář Caribissimo 48 . Jedná se o incomingovou cestovní kancelář, jejíž delegáti pracují pro cestovní kanceláře jako Čedok, Eso Travel a jiné. Pro snoubence zajišťuje svatby s navazující svatební hostinou a novomanželským pobytem. Kromě svatebního úředníka, který provede vlastní obřad a připraví potřebné dokumenty, zajišťují všechny obvyklé navazující svatební služby dle přání snoubenců.

45 Adventura, cestovní kancelář: nabídka zájezdů: Dominikánská republika [online];[ cit. 29. května 2013]; dostupné z: http://www.adventura.cz/zajezdy/dominikanska-rep 46 Snail Travel International: Golf Dominikánská republika [online];[ cit. 29. května 2013]; dostupné z: http://www.snailtravel.cz/golf-po-cely-rok/golf-dominikanska-republika/ 47 ESO: firemní a incentivní zájezdy [online];[ cit. 29. května 2013]; dostupné z: http://www.esotravel.cz/zajezdyna-miru/pro-firmy/ 48 Caribissimo tour operátor: Co vám nabízíme [online];[ cit. 29. května 2013]; dostupné z: http://www.caribissimo.com/index.php?p=103_00.inc

- 58 -



3.4.2 Poznávací zájezdy Poznávací zájezd do Dominikánské republiky má hlavní účel poznávání tradic, návštěvy

kulturně historických objektů či kulturních akcí. Jedná se o předem sestavený plán cesty, který je nutno dodržovat. Během poznávacího zájezdu na klienty dohlíží průvodce, který má na starosti výklad a organizaci zájezdu. Poznávací zájezdy do Dominikánské republiky jsou sestaveny většinou na 13 až 18 dní. Je mnoho cestovních kanceláří, které nabízejí okruhy po Dominikánské republice. Z České republiky jsou to například Čedok, Eso Travel či Adventura.

- 59 -



3.5 Význam cestovního ruchu pro Dominikánskou republiku 3.5.1 Mezinárodní příjmy z cestovního ruchu „Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu jsou výdaje zahraničních návštěvníků přicházejících do dané země, a to včetně poplatků národním přepravcům za mezinárodní přepravu. Do těchto příjmů spadají všechny další platby za zboží a služby přijaté v dané zemi. Mohou se sem započítávat také jednodenní návštěvníci, kromě zvláštních případů důležitých návštěv, které mají samostatnou kategorii. V některých zemích se do těchto příjmů nezahrnuje přeprava cestujících. Údaje jsou uvedeny v současné hodnotě USD.“ (zdroj: Google Public Data) Jak můžeme vidět z grafu č. 10, meziročně až na 2 období mezi lety 2000 a 2002 a 2008 a 2009 příjmy připadající podnikatelům a zaměstnancům cestovního ruchu neustále stoupají. V roce 2010 činily 4,209 miliardy USD.

Graf 10: Mezinárodní příjmy z cestovního ruchu - celková hodnota49

49 GOOGLE Public Data: Mezinárodní turismus, příjmy (současná hodnota USD), graf vytvořený pro Dominikánskou republiku [online];[ cit. 19. února 2013]; dostupné z: http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_pop_totl&idim=country:DOM&dl=cs&hl=cs&q=p o%C4%8Det%20obyvatel%20dominikanska%20republika#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=st_int_rcpt_cd &scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:DOM&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false

- 60 -



Na dalším grafu je vidět, jaké procento tvoří příjmy z cestovního ruchu v celkovém vývozu. Jedná se o necelých 36 % hodnoty celkového vývozu z Dominikánské republiky. „Podíl z vývozu se vypočítá jako poměr k vývozu zboží a služeb, který tvoří všechny transakce mezi rezidenty v dané zemi a zbytkem světa – například přechod vlastnictví všeobecného zboží z rezidentů na nerezidenty, zboží poslané za účelem zpracování a opravy, nepeněžní zlato a služby.“ (Zdroj: Google Public Data)

Graf 11: Mezinárodní příjmy z cestovního ruchu - v % z celkového vývozu50

3.5.2 Mezinárodní výdaje v cestovním ruchu „Výdaje mezinárodního cestovního ruchu jsou výdaje zahraničních návštěvníků, kteří cestují do jiných zemí, včetně plateb zahraničním přepravcům za mezinárodní přepravu. Do těchto výdajů se mohou započítávat také jednodenní návštěvy rezidentů v zahraničí, kromě zvláštních případů důležitých návštěv, které mají samostatnou kategorii. V některých zemích se do těchto výdajů nezahrnuje přeprava cestujících. Údaje jsou uvedeny v současné hodnotě USD.“ (Zdroj: Google Public Data)

50 GOOGLE Public Data: Mezinárodní turismus, příjmy (% z celkového vývozu), graf vytvořený pro Dominikánskou republiku [online];[ cit. 19. února 2013]; dostupné z: http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_pop_totl&idim=country:DOM&dl=cs&hl=cs&q=p o%C4%8Det%20obyvatel%20dominikanska%20republika#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=st_int_rcpt_xp_ zs&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:DOM&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false

- 61 -



Graf 12: Mezinárodní cestovní ruch-výdaje (celková hodnota v USD)51

Z grafu je vidět, že výdaje na mezinárodní cestovní ruch v roce 2010 činí „pouhých“ 542 milionů USD s porovnáním s příjmy v témže roce 4,209 miliardy USD. Procentuálně vyjádřené pak výdaje tvoří necelých 13% hodnoty příjmů. Podobně jako u příjmů je vidět recese počínající v roce 2000, avšak trvala o rok déle, až do roku 2003. Do roku 2005 pak výdaje prudce stoupaly, až se ustálily na hodnotě mezi 500 a 550 miliony USD mezi roky 2005 a 2010.

51

GOOGLE Public Data: Mezinárodní turismus, výdaje (současná hodnota USD), graf vytvořený pro Dominikánskou republiku [online];[ cit. 19. února 2013]; dostupné z: http://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=st_int_xpn d_cd&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:DOM&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false

- 62 -



Graf 13: Mezinárodní cestovní ruch - výdaje (v % z celkového dovozu)52

3.5.3 Zaměstnanost v cestovním ruchu Dominikánci si velice dobře uvědomují, že cestovní ruch je důležitý pro ekonomiku země a zaměstnanost. Cizinců si váží, chovají se k nim vstřícně a snaží se o to, aby se v jejich zemi cítili příjemně. V roce 2012 bylo v sektoru služeb – hotely, bary, restaurace, vytvořeno 276 816 pracovních míst oproti 266 392 místům v roce 2011. Proti roku 1980 se jedná o téměř 1 000% nárůst zaměstnanosti v tomto sektoru. Z celkového množství pracovní síly, kterou v roce 2012 tvořilo 4,69 milionu osob

53

, se jedná asi o 6 % osob pracujících v cestovním ruchu

z celkového množství dostupné pracovní síly. Informace o zaměstnanosti v tomto sektoru jsou v evidenci Centrální banky Dominikánské republiky. Předpokládáme, že ne všichni zaměstnanci hotelů, barů a restaurací jsou přímými zaměstnanci cestovního ruchu. Ale jsou jiné obory, které by do této statistiky mohly být zařazeny. Jak už bylo zmíněno v předešlé analýze zaměstnanosti, 24 % osob pracuje v blíže nespecifikovaných službách. Velmi pravděpodobně část těchto zaměstnanců je přímo závislá 52

GOOGLE Public Data: Mezinárodní turismus, výdaje (% z celkového dovozu), graf vytvořený pro Dominikánskou republiku [online];[ cit. 19. února 2013]; dostupné z: http://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=st_int_xpn d_mp_zs&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:DOM&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false 53 Banco central de la República Dominicana: Mercado de trabajo [online];[ cit. 20. února 2013]; dostupné z: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Mercado_de_Trabajo

- 63 -



na cestovním ruchu. Cestovní ruch nepřímo ovlivňuje i dopravu, infrastrukturu a jiné obory. Bohužel pro účely práce nelze odhadnout ani absolutně, ani relativně část, která je přímo svázána s cestovním ruchem.

SEKTOR

2008

2009

2010

2011

2012

Hotely, bary a restaurace

246 062

242 865

263 192

266 392

276 816

Doprava a spoje

286 056

290 781

296 561

304 011

319 017

Další služby

966 278

989 849

1 021 839

1 087 730

1 132 950

Bez zařazení TOTAL

337 933

316 951

325 925

311 849

334 750

% hotely, bary a restaurace

4 272 135 4 239 276 4 388 688 4 601 758 4 689 622 6% 6% 6% 6% 6%

Tabulka 2: Zaměstnanost Dominikánců-hotely, bary, restaurace 1

HOTELY, BARY A RESTAURACE 280 000 270 000 260 000 250 000 240 000 230 000 220 000 2008

2009

2010

2011

2012

Graf 14: Zaměstnanost Dominikánců-hotely, bary, restaurace 254

54

Banco central de la República Dominicana: Sector turismo [online];[ cit. 1. června 2013]; dostupné z: http://www.bancentral.gob.do/estadisticas.asp?a=Sector_Turismo

- 64 -



4 Příjezdový cestovní ruch Dominikánské republiky55 Jak už bylo popsáno, příjezdový cestovní ruch, označovaný také jako aktivní cestovní ruch, incoming nebo inbound tourism, je souhrnem příjezdů všech zahraničních účastníků do dané země. Základní ukazatele příjezdového (aktivního) turismu sleduje několik institucí, zejména Dominikánská národní banka (Banco Central de la República Dominicana) a Asonahores (Národní asociace hotelů a restaurací Dominikánské republiky). Celkový počet zahraničních turistů zahrnuje všechny zahraniční turisty, které překročili hranice státu na mezinárodních letištích a kteří byli ubytováni buď v hromadných ubytovacích zařízeních či v soukromí nebo u příbuzných.

4.1 Příjezdový cestovní ruch dle regionů V roce 2011 Dominikánskou republiku navštívilo 3 702 997 zahraničních turistů, kteří přiletěli do země letadlem. V roce 2012 to již bylo 3 923 693 turistů, což je 6 % meziroční nárůst. Jak je vidět z následujících tabulek a grafů, jedná se o 77,7 % všech příletů do země (celkem v roce 2012 - 5 047 021 příletů) Toto číslo zahrnuje veškeré přílety bez rozlišení účelu cesty a národnosti cestujících. Jinými slovy, téměř 80 % letů je realizováno z důvodu příletu zahraničních turistů do země. Do statistik nejsou zahrnuty osoby, které přijeli lodí z důvodu, že ve statistice příjezdů není rozlišeno, zda se jedná o rezidenty či nerezidenty, statistika sleduje pouze souhrnné číslo všech příjezdů do země. Nejvýznamnější trhy z hlediska cestovního ruchu jsou pro Dominikánskou republiku zejména Severní Amerika a Evropa. V absolutní hodnotě se v roce 2012 jednalo o téměř 2,196 milionů návštěvníků ze Severní Ameriky, což je 56 % z celkového počtu. Meziročně se jedná o téměř 10,5 % nárůst. Z Evropy přijelo v roce 2012 jako turisté 1,093 milionů osob, kteří tvořili 28 % celkového počtu. Meziročně příjezdy poklesly o 3,38 %, což může být dáno jak ekonomickou krizí, která zasáhla více evropskou populaci, tak i změnou ve spotřebitelských preferencích. Evropský pokles je znatelný i v předešlých letech. V roce 2010 přijelo z Evropy 1,14 milionů osob a v roce 2009 1,2 milionů Evropanů.

55

Banco central de la República Dominicana: Sector turismo [online];[ cit. 1. června 2013]; dostupné z: http://www.bancentral.gob.do/estadisticas.asp?a=Sector_Turismo

- 65 -



Co se týká jednotlivých zemí, 38 % zahraničních turistů přijíždějí z USA a 17,6 % z Kanady. Z Evropských zemí je Dominikánská republika navštěvována nejvíce turisty z Německa, Francie a Ruska. Podíly se pohybují mezi 4-6 %. Z České republiky přicestovalo do země souhrnně 5 522 turistů tvořících 0,14 % podíl s meziročním úbytkem 2012/2011 téměř 8 %. Počet příletů do země celkem 2000 3325335

Období Počet příletů

2001 3199318

2002 3131179

2003 3583847

2004 3783628

2005 4081295

2006 4383765

2007 4428005

2008 4398743

2009 4414756

2010 4586264

2011 4776473

2012 5047021

Tabulka 3:Počet příletů do země celkem56

POČET PŘÍLETŮ DO ZEMĚ CELKEM rezidenti i nerezidenti, turisté i neturisté 6000000 5000000 4000000 3000000 Počet příletů

2000000 1000000 0 2000200120022003200420052006200720082009201020112012

Graf 15:Počet příletů celkem

Příjezdy všech pasažerů lodí Období Počet pasažérů

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

183220

208227

246992

398263

457326

289805

303489

384878

475206

496728

352539

347914

338170

Tabulka 4: Počet příjezdů všech pasažérů lodí57

Jak je vidět v tabulce výše, poměrně významná je i námořní doprava. V roce 2009 dosáhla maxima na 496 728 osob, které přicestovali lodí, od té doby číslo v absolutní hodnotě klesá. V roce 2012 byl počet příjezdů 338 170 osob, což je 84 % nárůst oproti roku 2000. 56 57

není zohledněna národnost a účel cesty není zohledněna národnost a účel cesty

- 66 -



NÁRODNOST TURISTŮ (NEREZIDENTŮ) , PŘÍLET LETADLEM NÁRODNOST ZAHRANIČNÍ TURISTÉ CELKEM Severní Amerika Kanada USA Mexiko

2011

V% 3 702 997

2012

100% 3 923 693

1 988 935 53,71% 2 195 068 668 290

18,05%

689 543

1 297 178

35,03%

1 478 915

23 467

0,63%

26 610

186 795

5,04%

193 538

1 888

0,05%

1 505

918

0,02%

1 241

Kostarika

9 618

0,26%

9 879

Kuba

3 838

0,10%

3 996

Curacao

4 382

0,12%

5 311

El Salvador

3 870

0,10%

3 922

Guadalupe

6 436

0,17%

6 077

Guatemala

6 408

0,17%

6 259

Haiti

9 717

0,26%

9 431

Hondures

2 458

0,07%

1 997

Jamajka

1 027

0,03%

1 046

Martinique

3 833

0,10%

4 618

12 379

0,33%

14 306 112 593

Centrální Amerika a Karibik Aruba Ostrovy Turks a Caicos

Panama Puerto Rico

109 505

2,96%

San Martin

2 654

0,07%

3 411

Trinidad a Tobago

1 207

0,03%

1 272

Panenské ostrovy Ostatní Jižní Amerika Argentina

849

0,02%

1 065

5 808

0,16%

5 609

383 450 10,36%

429 778

97 462

2,63%

Bolívie

7 621

0,21%

7 401

Brazílie

76 625

2,07%

79 937

Chile

49 862

1,35%

60 804

Kolumbie

40 982

1,11%

44 955

Ekvádor

18 786

0,51%

13 889

Peru

30 646

0,83%

38 953

5 626

0,15%

5 870

53 079

1,43%

72 680

Uruguay Venezuela Ostatní ASIE Čína Jižní Korea Indie

101 321

2 761

0,07%

3 968

9 376

0,25%

8 917

901

0,02%

963

1 300

0,04%

1 216

964

0,03%

941

Izrael

1 204

0,03%

1 077

Japonsko

2 036

2 270

0,06%

Taiwan

518

0,01%

487

Ostatní

2 219

0,06%

2 197

EVROPA

1 132 009 30,57% 1 093 764

Německo

183 847

4,96%

Rakousko

8 239

0,22%

7 914

36 955

1,00%

34 111

Belgie Bulharsko Dánsko Skotsko Španělsko Finsko Francie Řecko Holandsko Maďarsko Velká Británie

183 533

555

0,01%

613

1 709

0,05%

2 299

1 989

0,05%

205

170 193

4,60%

156 192

2 383

0,06%

2 785

246 416

6,65%

245 033

454

0,01%

342

37 861

1,02%

34 225

780

0,02%

546

134 858

3,64%

95 406

Irsko

1 096

0,03%

840

Itálie

99 822

2,70%

89 767

Lucembursko Norsko Polsko Portugalsko Česká republika Rumunsko Rusko Švédsko

435

0,01%

570

1 527

0,04%

1 617

6 906

0,19%

6 587

29 403

0,79%

25 525

5 996

0,16%

5 522

971

0,03%

567

120 752

3,26%

163 157

5 339

0,14%

3 603

26 522

0,72%

27 815

Ukrajina

3 502

0,09%

3 142

Ostatní

3 499

0,09%

1 848

2 432

0,07%

2 628

Australie

1 361

0,04%

1 658

Ostatní

1 071

0,03%

970

Švýcarsko

OSTATNÍ ZEMĚ

V% 100,00% 55,94% 17,57% 37,69% 0,68% 4,93% 0,04% 0,03% 0,25% 0,10% 0,14% 0,10% 0,15% 0,16% 0,24% 0,05% 0,03% 0,12% 0,36% 2,87% 0,09% 0,03% 0,03% 0,14% 10,95% 2,58% 0,19% 2,04% 1,55% 1,15% 0,35% 0,99% 0,15% 1,85% 0,10% 0,23% 0,02% 0,03% 0,02% 0,03% 0,05% 0,01% 0,06% 27,88% 4,68% 0,20% 0,87% 0,02% 0,06% 0,01% 3,98% 0,07% 6,24% 0,01% 0,87% 0,01% 2,43% 0,02% 2,29% 0,01% 0,04% 0,17% 0,65% 0,14% 0,01% 4,16% 0,09% 0,71% 0,08% 0,05% 0,07% 0,04% 0,02%

Tabulka 5: Národnost turistů-nerezidentů

- 67 -

ZMĚNA 2012/2011 ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ 220 696 5,96% 206 133 10,36% 21 253 3,18% 181 737 14,01% 3 143 13,39% 6 743 3,61% -383 -20,29% 323 35,19% 261 2,71% 158 4,12% 929 21,20% 52 1,34% -359 -5,58% -149 -2,33% -286 -2,94% -461 -18,76% 19 1,85% 785 20,48% 1 927 15,57% 3 088 2,82% 757 28,52% 65 5,39% 216 25,44% -199 -3,43% 46 328 12,08% 3 859 3,96% -220 -2,89% 3 312 4,32% 10 942 21,94% 3 973 9,69% -4 897 -26,07% 8 307 27,11% 244 4,34% 19 601 36,93% 1 207 43,72% -459 -4,90% 62 6,88% -84 -6,46% -23 -2,39% -127 -10,55% -234 -10,31% -31 -5,98% -22 -0,99% -38 245 -3,38% -314 -0,17% -325 -3,94% -2 844 -7,70% 58 10,45% 590 34,52% -1 784 -89,69% -14 001 -8,23% 402 16,87% -1 383 -0,56% -112 -24,67% -3 636 -9,60% -234 -30,00% -39 452 -29,25% -256 -23,36% -10 055 -10,07% 135 31,03% 90 5,89% -319 -4,62% -3 878 -13,19% -474 -7,91% -404 -41,61% 42 405 35,12% -1 736 -32,52% 1 293 4,88% -360 -10,28% -1 651 -47,18% 196 8,06% 297 21,82% -101 -9,43%



Zahraniční cestovní ruch dle kontinentů 2 500 000 2 000 000 1 500 000 2011

1 000 000

2012 500 000 Severní Centrální Jižní Amerika Amerika a Amerika Karibik

ASIE

EVROPA

OSTATNÍ ZEMĚ

Graf 16: Zahraniční ní cestovní ruch dle kontinentů

4.1.1 Příjezdový cestovní ruch Severní Ameriky Severní Amerika je pro Dominikánskou republiku nejdůležit nejdůležitějším kontinentem z hlediska příjezdového íjezdového cestovního ruchu. Z celkových 3,9 milionu zahraničních z turistů v roce 2012 jich téměř ěř 2,2 milionu bylo ze Severní Ameriky. Procentuálně Procentuáln vyjádřeno se jedná o téměř 56 %. Oproti roku 2011, kdy byl počet po příletů 1,99 milionu osob, se jedná o přírůstek p v absolutní hodnotě 206 133 turistů, turist v relativní hodnotě 10,4 %. V letech 2009 navštívilo na Dominikánskou republiku 1,8 milionu Severoameričanů Severoameri a v roce 2010 1,9 milionu. Lze tedy pozorovat rostoucí trendy a vzrůstající vzr oblíbenost této lokality v tomto regionu. Do Severní Ameriky řadíme řadíme USA, Kanadu a Mexiko. Všechny 3 země zem zaznamenávají rostoucí trend. Nejprogresivněji Nejprogresivn meziročně vzrostly přílety z USA (14 %), nejméně rychle naopak z Kanady (3,2 %). To však neubírá Kanadě druhé místo celosvětově celosvě právě za USA a poměrně velkým odstupem před př Francií. Co se týče če dlouhodobějšího dlouhodob trendu, všechny 3 státy Severní Ameriky vykazují pozitivní rostoucí trend v návštěvnosti. návšt

- 68 -



NÁRODNOST TURISTŮ (NEREZIDENTŮ) , PŘÍLET LETADLEM NÁRODNOST

2011

V%

ZAHRANIČNÍ TURISTÉ CELKEM

3 702 997

Severní Amerika

2012

V%

100% 3 923 693

1 988 935 53,71% 2 195 068

Kanada USA Mexiko

668 290

18,05%

689 543

1 297 178

35,03%

1 478 915

23 467

0,63%

26 610

100,00% 55,94% 17,57% 37,69% 0,68%

ZMĚNA 2012/2011 ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ 220 696 5,96% 206 133 10,36% 21 253 3,18% 181 737 14,01% 3 143 13,39%

Tabulka 6: Zahraniční turisté - Severní Amerika 1

NÁRODNOST Kanada USA Mexiko Severní Amerika

2009

2010

2011

2012

650 111

662 058

668 290

689 543

1 150 875

1 219 563

1 297 178

1 478 915

18 308

20 695

23 467

26 610

1 819 294

1 902 316

1 988 935

2 195 068

2012/2009 106,07% 128,50% 145,35% 120,65%

Tabulka 7: Zahraniční turisté - Severní Amerika 2

4.1.2 Příjezdový cestovní ruch Centrální a Jižní Ameriky Centrální Amerika spolu s jižní tvoří souhrnně 16 % příletů všech zahraničních turistů. Z toho 5% připadá na Centrální Ameriku a Karibik a zbylých 11 % na Jižní Ameriku. Největším trhem v této oblasti je Puerto Rico, těsně následováno Argentinou. Oba tyto trhy mají pozitivní trend, turisté přijíždějí čím dál více. Velký skok mezi léty 2011 zaznamenala Venezuela a Chile. Referenční rok 2011 je ale celkem nízké číslo, takže v absolutních hodnotách se stále jedná o trhy s poměrně malým počtem příletů. Pokud by však trend pokračoval, mohly by se z těchto zemí stát důležité tržní příležitosti pro dominikánský turismus. Jak je vidět v druhé tabulce, Dominikánská republika zaznamenala mezi léty 2009 a 2012 106 % nárůst příletů z Jižní Ameriky a téměř 11 % nárůst příletů turistů z Centrální Ameriky a Karibiku.

- 69 -




2011

V%


3 702 997

Centrální Amerika a Karibik Puerto Rico Jižní Amerika

V%

100% 3 923 693

186 795

Panama

2012

5,04%

193 538

12 379

0,33%

14 306

109 505

2,96%

112 593

383 450 10,36%

429 778

Argentina

97 462

2,63%

101 321

Brazílie

76 625

2,07%

79 937

Chile

49 862

1,35%

60 804

Kolumbie

40 982

1,11%

44 955

Peru

30 646

0,83%

38 953

Venezuela

53 079

1,43%

72 680

2 761

0,07%

3 968

Ostatní

100,00% 4,93% 0,36% 2,87% 10,95% 2,58% 2,04% 1,55% 1,15% 0,99% 1,85% 0,10%

ZMĚNA 2012/2011 ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ 220 696 5,96% 6 743 3,61% 1 927 15,57% 3 088 2,82% 46 328 12,08% 3 859 3,96% 3 312 4,32% 10 942 21,94% 3 973 9,69% 8 307 27,11% 19 601 36,93% 1 207 43,72%

Tabulka 8: Zahraniční turisté - Centrální a Jižní Amerika 1 NÁRODNOST

2009

Jižní Amerika Centrální Amerika a Karibik Celkem

2010

208 580 174 823 383 403

276 016 189 633 465 649

2011 383 450 186 795 570 245

2012 429 778 193 538 623 316

2012/2009 206,05% 110,71% 162,57%

Tabulka 9: Zahraniční turisté – Centrální a Jižní Amerika 2

4.1.3 Příjezdový cestovní ruch Evropy Evropa je druhým nejdůležitějším trhem za Severní Amerikou. Pro spoustu Evropanů představuje Dominikánská republika exotický ráj za dostupné finanční prostředky. Azurově modré moře láká nejvíce turisty z Francie (6,24 %), následované Německem a Ruskem. Návštěvnost z celé Evropy však meziročně klesá o 3,4 %. V absolutních hodnotách přijelo do Dominikánské republiky v roce 2012 téměř o 40 000 osob méně než roce 2011. Pokud bereme v úvahu atraktivní trhy nad 100 000 příletů ročně, tak většina z nich zaznamenala meziroční pokles. Jedná se o Německo, Francii, Velkou Británii, Španělsko. Z Ruska naopak přijelo meziročně o 35% více turistů. Na tomto trhu je zřejmý velký potenciál, protože v roce 2009 navštívilo Dominikánskou republiku „pouhých“ 49 752 Rusů, přírůstek mezi léty 2009 a 2012 je přes 200 %. Jak už bylo zmíněno, může se jednat o jak o vliv hospodářské krize, tak o změnu preferencí cestujících v tomto regionu. Bohužel od roku 2009 návštěvnost stále klesá, mezi léty 2009 a 2012 zaznamenala téměř 10 % pokles.

- 70 -




2011


V% 3 702 997

EVROPA

2012

V%

100% 3 923 693

1 132 009 30,57% 1 093 764

Německo

183 847

4,96%

Rakousko

8 239

0,22%

7 914

36 955

1,00%

34 111

Belgie Bulharsko Dánsko Skotsko Španělsko Finsko Francie Řecko Holandsko Maďarsko Velká Británie

183 533

555

0,01%

613

1 709

0,05%

2 299

1 989

0,05%

205

170 193

4,60%

156 192

2 383

0,06%

2 785

246 416

6,65%

245 033

454

0,01%

342

37 861

1,02%

34 225

780

0,02%

546

134 858

3,64%

95 406

Irsko

1 096

0,03%

840

Itálie

99 822

2,70%

89 767

Lucembursko Norsko Polsko Portugalsko Česká republika Rumunsko Rusko Švédsko

435

0,01%

570

1 527

0,04%

1 617

6 906

0,19%

6 587

29 403

0,79%

25 525

5 996

0,16%

5 522

971

0,03%

567

120 752

3,26%

163 157

5 339

0,14%

3 603

26 522

0,72%

27 815

Ukrajina

3 502

0,09%

3 142

Ostatní

3 499

0,09%

1 848

Švýcarsko

100,00% 27,88% 4,68% 0,20% 0,87% 0,02% 0,06% 0,01% 3,98% 0,07% 6,24% 0,01% 0,87% 0,01% 2,43% 0,02% 2,29% 0,01% 0,04% 0,17% 0,65% 0,14% 0,01% 4,16% 0,09% 0,71% 0,08% 0,05%

ZMĚNA 2012/2011 ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ 220 696 5,96% -38 245 -3,38% -314 -0,17% -325 -3,94% -2 844 -7,70% 58 10,45% 590 34,52% -1 784 -89,69% -14 001 -8,23% 402 16,87% -1 383 -0,56% -112 -24,67% -3 636 -9,60% -234 -30,00% -39 452 -29,25% -256 -23,36% -10 055 -10,07% 135 31,03% 90 5,89% -319 -4,62% -3 878 -13,19% -474 -7,91% -404 -41,61% 42 405 35,12% -1 736 -32,52% 1 293 4,88% -360 -10,28% -1 651 -47,18%

Tabulka 10: : Zahraniční turisté - Evropa 1

NÁRODNOST Evropa

2009 1 203 256

2010

2011

2012

1 141 190

1 132 009

1 093 764

2012/2009 90,90%

Tabulka 11: : Zahraniční turisté - Evropa 2

4.1.4 Příjezdový cestovní ruch Asie a ostatních zemí Vzhledem k počtu obyvatel na těchto kontinentech se dá usoudit, že je zde velký potenciál a zároveň v současné době velké mezery. O Asiatech i Australanech je známo, že rádi cestují, avšak evidentně neměli možnost tuto krásnou zemi odhalit. Z Austrálie trvá let kolem 19 ti hodin, což je méně než do Evropy, proto je třeba těmto trhům Dominikánskou republiku představit lépe.

- 71 -



NÁRODNOST TURISTŮ (NEREZIDENTŮ) , PŘÍLET LETADLEM NÁRODNOST ZAHRANIČNÍ TURISTÉ CELKEM ASIE

2011

V% 3 702 997 9 376

Čína Jižní Korea Indie

2012

100% 3 923 693 0,25%

8 917

901

0,02%

963

1 300

0,04%

1 216

964

0,03%

941

Izrael

1 204

0,03%

1 077

Japonsko

2 036

2 270

0,06%

Taiwan

518

0,01%

487

Ostatní

2 219

0,06%

2 197

2 432

0,07%

2 628

Australie

OSTATNÍ ZEMĚ

1 361

0,04%

1 658

Ostatní

1 071

0,03%

970

V% 100,00% 0,23% 0,02% 0,03% 0,02% 0,03% 0,05% 0,01% 0,06% 0,07% 0,04% 0,02%

ZMĚNA 2012/2011 ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ 220 696 5,96% -459 -4,90% 62 6,88% -84 -6,46% -23 -2,39% -127 -10,55% -234 -10,31% -31 -5,98% -22 -0,99% 196 8,06% 297 21,82% -101 -9,43%

Tabulka 12: Zahraniční turisté - Asie a ostatní

4.2 Přílety do jednotlivých lokalit Dominikánské republiky Ze statistik, které uvádějí počet příletů do jednotlivých středisek, jde poměrně rychle analyzovat oblíbenost jednotlivých lokalit. Statistiky sledují 6 mezinárodních letišť:

• • • • • •

Santo Domingo – Las Américas, La Isabela Puerto Plata Punta Cana La Romana Cibao – Santiago de los Caballeros (vnitrozemí) Samaná – El Catey

Jednoznačně nejoblíbenější lokalitou je oblast Punta Cana, kam každoročně přilétá kolem 2 milionů turistů z celého světa, což tvoří v roce 2012 60 % všech příletů. S velkým odstupem na druhém místě je letiště v hlavním městě Santo Domingu. S 800 000 návštěvníky a 20 % podílem všech příletů zahraničních turistů. Z hlavního města míří turisté do lokality Juan Dolio a Boca Chica. Třetí v pořadí je oblast Puerto Plata s 9 % všech příletů zahraničních turistů do země.

- 72 -



PŘÍLETY ZAHRANIČNÍCH TURISTŮ (NEREZIDENTŮ) DO JEDNOTLIVÝCH STŘEDISEK 2009 2010 2011 ROK ZAHRANIČNÍ TURISTÉ CELKEM LAS AMERICAS PUERTO PLATA PUNTA CANA LA ROMANA CIBAO LA ISABELA EL CATEY, SAMANA

3 415 616 711 481 1 904 135 122 8 51

756 726 336 761 041 526 470

3 521 110 769 400 2 011 121 133 24 59

855 791 392 092 771 319 890

Tabulka 13: Přílety zahraničních turistů do jednotlivých lokalit 1

Graf 17: Přílety zahraničních turistů do jednotlivých lokalit 2

- 73 -

3 702 997 804 346 2 232 113 133 12 59

595 934 901 067 424 664 412



4.3 Ubytování a obsazenost ubytovacích zařízení V Dominikánské republice jsou jedny z nejluxusnějších a hotelů a hotelových rezortů na světě. Podle tiskové zprávy 58 Národního turistického úřadu Dominikánské republiky z listopadu 2011 v anketě Traveler´s Choice 2011 se hotel IBEROSTAR Grand Hotel Bávaro dostal mezi desítku nejlepších All-inclusive rezortů na světě a zároveň byl zvolen nejlepším hotelem v oblasti Punta Cana. Dle údajů Centrální banky Dominikánské republiky bylo v roce 2012 k dispozici 66 019 pokojů. Jedná se o stagnující údaj, i v předešlých letech se číslo pohybovalo kolem 65 000 pokojů. Z celkových 3 702 997 zahraničních turistů bylo v hotelech ubytováno 3 301 983 osob, což je celých 90 % ze všech přijíždějících osob. Zbylých 10 % bylo ubytováno u příbuzných či individuálně v soukromí. Velice podobný poměr mezi hotely a soukromým ubytováním byl i v roce 2012, kdy ubytování v hotelech dosahovalo 88 %.

ROK ZAHRANIČNÍ TURISTÉ CELKEM HOTEL OSTATNÍ

UBYTOVACÍ JEDNOTKY 2009

2010

2011

3 415 616

3 521 110

3 702 997

3 009 369 406 247

3 079 346 441 764

3 301 983 401 014

Tabulka 14: Počet ubytovacích jednotek

Další tabulka ukazuje průměrnou obsazenost v jednotlivých měsících a zároveň oblastech. Nejvyšší průměrná obsazenost jak v roce 2011, tak v roce 2012 je v únoru. Naopak nejnižších čísel dosahuje hotelová obsazenost v průběhu měsíce září. Z pohledu letovisek, nejvíce vytížené hotely jsou v regionu kolem Punta Cana. Na opačné straně žebříčku je oblast Sosúa a Cabarete.

58

Národní turistický úřad Dominikánské republiky: Ocenění dominikánského cestovního ruchu, listopad 2011 [online];[ cit. 6. května 2013]; dostupné z: http://www.godominicanrepublic.cz/tiskove-centrum

- 74 -



PRŮMĚRNÁ OBSAZENOST HOTELŮ V JEDNOTLIVÝCH MĚSÍCÍCH BĚHEM ROKU 2011 A 2012 DLE JEDNOTLIVÝCH TURISTICKÝCH STŘEDISEK MĚSÍC

CELKEM

Santo Domingo

Boca Chica Juan Dolio

Romana Bayahíbe

Punta Cana Bávaro

Puerto Plata

Sosúa Cabarete

Samaná

Santiago

69,3 80,7 85,8 83,5 74,1 58,1 60,4 67,5 68,0 56,8 57,4 68,3 71,1

60,3 52,8 63,0 67,9 52,3 66,2 60,1 64,3 58,4 56,7 61,8 67,4 52,2

61,2 79,0 84,8 80,1 58,7 43,9 49,6 61,4 64,4 43,9 49,5 57,1 62,3

75,3 89,3 91,6 88 83,2 63,6 61,9 71,2 70,8 57,6 62,4 81,9 82,3

76,3 89,1 94,6 92,6 83,1 65,2 68,3 73,8 74,6 62,0 59,7 73,2 79,7

53,4 61,6 67,9 68,6 58,2 43,5 44,5 52,8 53,0 44,6 53,8 45,9 45,8

52,5 60,5 65,3 58,4 51,0 41,2 48,8 56,9 47,7 46,4 41,9 53,4 58,0

68,6 84,4 93,6 86,3 79,9 57,0 61,8 66,9 66,7 51,2 50,5 63,4 61,9

53,3 40,2 58,2 50,3 48,5 53,1 50,6 58,6 55,6 50,5 60,5 63,9 49,9

63,4

70,3 84,8 87,9 84,3 81,6 60,6 64,5 71,9 64,9 53,1 54,7 66,5 69,2

57,3 57,1 69,7 65,4 55,4 52,9 55,5 61,3 52,8 49,1 55,8 65,3 47,5

62,8 84,6 95,0 82,1 63,2 37,4 63,0 67,7 54,0 43,0 43,8 60,9 59,1

75,7 85,4 91,8 85,5 84,5 65,3 66,3 72,1 73,1 57,6 63,8 81,5 81,4

77,4 93,5 92,7 91,2 90,9 68,0 70,7 80,6 72,9 57,0 59,5 74,1 77,9

56,6 71,4 81,6 78,6 69,3 49,4 54,8 53,8 51,3 46,1 36,1 40,7 45,8

48,9 63,0 66,6 58,3 60,9 30,2 36,8 48,2 41,2 35,4 38,0 50,3 58,3

68,0 89,2 94,2 78,5 67,6 58,6 62,3 67,1 67,9 57,7 50,7 58,5 63,2

54,3 55,7 63,0 62,0 50,2 52,0 52,8 51,0 50,0 54,4 57,5 57,8 45,6

63,5

1,00

-3,00

1,60

0,40

1,10

3,20

-3,60

-0,60

1,00

----

PRŮMĚRNÁ OBSAZENOST V MĚSÍCI

2011 PRŮMĚR Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

70,8 78,3 75,1 65,4 54,6 56,2 63,7 62,1 52,2 55,3 63,8 62,6

2012 PRŮMĚR Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec ZMĚNA 2012/2011 v %

76,1 82,5 76,2 69,3 52,7 58,5 63,7 58,7 50,4 51,1 61,7 60,9

Tabulka 15: Průměrná obsazenost hotelů během roku a v jednotlivých střediscích

4.4 Příjezdový cestovní ruch dle měsíců v roce Určité parametry nám ukázala již analýza hotelové obsazenosti během roku. Je velice zajímavé, že ačkoliv by data měla odpovídat tabulce výše, tak neodpovídají. Z absolutních čísel vyplývá, že nejvíce zahraničních turistů přilétá do země březnu. Leden a únor jsou vyrovnané. Rozdíl od obsazenosti může být dán počtem dostupných pokojů, ale větší vliv má na tato čísla fakt, že ne všichni cestující jsou následně ubytováni v hotelech, čili jsou zapsány na příletech, ale nedostanou se již do hotelových statistik. Obsazenost v hotelech navíc nereflektuje, zda se jedná o zahraniční turisty či nikoliv, což může také způsobit rozdíl v číslech, protože statistiky příletů zpracovává Centrální banka, kdežto obsazenost hotelů zpracovává asociace Asonahores. Obecně lze říci, že hlavní sezona je leden-březen, slabší měsíce jsou pak září a říjen.

- 75 -

Cestovní ruch Dominikánské republiky ROK 2 012 2 011 2 010 PRŮMĚR

CELKEM 3 923 693 3 702 997 3 521 110 3 715 933

LEDEN 390 768 367 565 366 256 374 863

ÚNOR 400 493 365 668 354 036 373 399

BŘEZEN 424 613 394 821 371 244 396 893

DUBEN 350 527 330 697 289 223 323 482

KVĚTEN 267 043 251 650 246 811 255 168

Bc. Kateřina Rokosová ČERVEN ČERVENEC SRPEN 321 731 379 908 298 579 290 554 363 045 277 386 290 764 346 671 280 382 301 016 363 208 285 449

ZÁŘÍ 213 795 200 043 180 385 198 074

ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC 229 032 285 901 361 303 225 595 273 970 362 003 207 332 256 202 331 804 220 653 272 024 351 703

Tabulka 16: Příjezdy zahraničních turistů během roku dle měsíců

4.5 Profil turistů příjezdového cestovního ruchu a jejich motivace V této části se detailněji podíváme na strukturu zahraničních turistů, kteří cestují do Dominikánské republiky a motivy jejich cesty.

4.5.1 Pohlaví Co se týče pohlaví, můžeme mluvit o lehké převaze žen, které se vydají do Dominikánské republiky ať kvůli odpočinku nebo z jiných důvodů. Znatelnější rozdíl byl v roce 2010, kdy rozdíl mezi pohlavími byl 212 174 lidí. V roce 2011 a 2012 byl rozdíl celkem zanedbatelný.

POHLAVÍ Ženy Muži

Zahraniční turisté-pohlaví 2010 2011 2012 průměr 2010-2012 1 897 298 1 866 642 1 854 529 1 970 722 1 818 636 1 654 468 1 848 468 1 952 971

Tabulka 17: Pohlaví zahraničních turistů 1

- 76 -



Graf 18: Pohlaví zahraničních turistů 2

4.5.2 Věk Statistiky rozlišují 5 kategorií dle věku: v • • • • •

0-12 let (5%) 13-20 let (9%) 21-35 let (38%) 36-49 let (27%) 50 a více let (21%)

Dá se říci, že většina ětšina zahraničních turistů je z řad dospělých ělých (starších 20 let). Kumulované procento z této reprezentativní věkové v kategorie je 86 %. Ostatní osoby mladší 20 ti let budou pravděpodobně ěpodobně jejich děti a tvoří zbylých 14 %. Největší podíl v této kategorii mají osoby mezi 21 a 35 lety. Jedná se o mladé aktivní jedince, kteří často asto cestují do Dominikánské republiky v páru či s přáteli. př Z této věkové skupiny každoročně č ě přicestuje řicestuje do země zem 38 %. Další kategorií je skupina mezi 36 a 49 lety s 27 %.

- 77 -

Cestovní vní ruch Dominikánské republiky Věkové rozmezí 0-12 13-20 21-35 36-49 50 a více


Zahraniční turisté-rozdělení dle věku 2010 2011 2012 prů průměr ě 2010-2012 185 870 166 195 192 816 198 599 336 507 287 150 353 612 368 758 1 401 459 1 309 343 1 381 238 1 513 797 991 975 954 676 983 685 1 037 563 800 123 803 746 791 646 804 976

Tabulka 18: Rozdělení zahraničních turistů ů dle věku ěku 1

Graf 19: Rozdělení zahraničních turistů dle věku 2

4.5.3 Motiv cesty Existuje mnoho důvodů, důvod proč člověk vycestuje do dané lokality. Můžeme M rozlišit hlavní dva důvody a to z osobních pohnutek anebo díky pracovním povinnostem. Do první kategorie tegorie jistě jist spadá motiv rekreace. Tento motiv uvádí celých 92 % zahraničních turistů. ů. Na druhém místě míst uvádí 3 % respondentů jako motiv pracovní cestu a jen o pár tisíc měně návštěvníků ěvníků přijede navštívit své známé. Ačkoliv koliv se Národní turistický úřad ú Dominikánské ikánské republiky snaží podporovat segment trhu pracovních cest a kongresový cestovní ruch, uvědomuje ědomuje si, že hlavní zdroj příjmů p jsou právě rekreanti, kteří kte Dominikánskou republiku považují za exotickou zemi, kde stráví ať a už aktivní nebo pasivní dovolenou. dovolenou

- 78 -



Zahraniční turisté-rozdělení dle motivu cesty Motiv cesty 2010 2011 2012 průměr prů 2010-2012 Rekreace 3 221 459 3 432 803 3 656 077 3 436 780 Pracovní cesta 125 228 117 944 110 852 118 008 Konference/Kongres 21 240 21 379 19 076 20 565 Studium 7 788 7 248 7 239 7 425 Za přítelem/přáteli 97 604 92 852 95 202 95 219 Jiné 47 791 30 771 35 247 37 936

Tabulka 19: Rozdělení zahraničních turistů dle motivu cesty 1

Rozdělení dle motivu cesty 3% 3% Rekreace Pracovní cesta Konference/Kongres Studium 92%

Za přítelem/přáteli Jiné

Graf 20:Rozdělení zahraničních turistů dle motivu cesty 2

- 79 -



Závěr Tato diplomová práce se zabývala analýzou příjezdového cestovního ruchu Dominikánské republiky. Základním cílem práce bylo charakterizovat a zhodnotit aktuální stav dominikánského příjezdového cestovního ruchu a faktory pro jeho další rozvoj. Aktuální situace na trhu dominikánského cestovního ruchu byla přiblížena rozborem statistických údajů, zejména absolutním a relativním objemem a strukturou zahraničních návštěvníků. Dále byly vyčísleny údaje, které dokumentují cestovní ruch z hlediska obsazenosti hotelů, sezónnosti a místa, kam zahraniční turisté míří nejčastěji. Dle dostupných dat Národní banky Dominikánské republiky počet příjezdů do země v posledních letech stabilně roste, z celkového počtu turistů tvoří převážnou většinu turisté zahraniční. Nejvyšší procento zahraničních turistů představují dlouhodobě turisté ze Severní Ameriky (56 %). Z dalších kontinentů má významný podíl Evropa (28 %). Naopak cestující z Asie a Austrálie tvoří pouze zanedbatelné procento. Z hlediska způsobu organizace převažují pobyty rekreační. Nejčastěji využívaným ubytovacím zařízením jsou hotely. Geografické rozmístění turistů na území Dominikánské republiky je nerovnoměrné, nejvíce turistů cestuje do oblasti Punta Cana a do hlavního města Santo Dominga. Všeobecná oblíbenost turistických míst hovoří ve prospěch přímořských středisek. V Dominikánské republice je vhodné počasí téměř po celý rok, avšak příjezdy jsou ovlivněny nejen počasím v místě příjezdu, ale i v místě odjezdu. Nejvíce turistů tak do země přilétá v období ledna až března a nejméně vytížené měsíce jsou září a říjen. Oblíbený měsíc je i červenec. Do Dominikánské republiky často cestují páry, v absolutním čísle však lehce převládají ženy. Nejpočetnější skupinou jsou mladší aktivní lidé mezi 21 a 35 lety. Dominikánská republika je vnímána především jako destinace vhodná pro rekreační cestovní ruch. Motiv rekreace uvádí jako důvod své cesty celých 92 % zahraničních turistů. Její potenciál je však mnohem větší. Na základě analýzy zejména kulturních a přírodních předpokladů pro další rozvoj cestovního ruchu je třeba vyzdvihnout jejich velký význam. Velká příležitost je ve využití velkého počtu přírodních atraktivit a mnoha kulturních akcí. Mezi ně patří mnoho festivalů a oslav, které se pořádají během celého roku napříč celou zemí. Vzhledem k narůstajícímu segmentu mladých turistů, kteří tráví svou dovolenou aktivně, je možné se zaměřit na produkty v oblasti sportovních aktivit, které jsou umožněny výbornými přírodními podmínkami a několika sty kilometry krásných pláží. Lidé přijíždějící za sportem a aktivním strávením dovolené, ocení zejména vodní sporty, které se těší velké oblibě. Během roku se pořádá několik velmi populárních akcí zejména kolem windsurfingu a kitesurfingu. Vzhledem k velkému množství luxusních hotelů by bylo vhodné

- 80 -



začít více podporovat kongresový a incentivní cestovní ruch. Pracovní cesty spolu s cestami za účelem kongresu či konference tvoří druhý nejdůležitější motiv v příjezdovém cestovním ruchu Dominikánské republiky. Cestovní ruch má významný podíl na dominikánském národním hospodářství. V rámci této práce byl zkoumán vliv dvou hlavních ukazatelů – HDP a zaměstnanosti. Dle podílu ekonomiky cestovního ruchu v relativním vyjádření můžeme konstatovat, že Dominikánská republika je silně závislá na stavu a vývoji cestovního ruchu v zemi. Příjmy z cestovního ruchu tvoří 4,209 miliardy USD. Zároveň je poněkud překvapující fakt, že přímá zaměstnanost v hotelech, barech a restauracích je pouze kolem 6 %. Může to být tím, že se ve statistikách neshromažďují data, která by obsahovala čistě zaměstnanost v cestovním ruchu. Je třeba si ale uvědomit, že i s tak velkým potenciálem k rozvoji cestovního ruchu s sebou jeho rozvoj nese hrozbu větší zátěže zdrojů a bude zapotřebí věnovat pozornost udržitelným formám cestovního ruchu, které nebudou zatěžovat přírodu a udrží její panenskou krásu i pro další generace.

- 81 -



Použitá literatura Knižní zdroje 1. HARVEY, Sean. ROUGH GUIDES: Turistický průvodce: Dominikánská republika. 1. vydání. Nakladatelství JOTA, Brno, 2006. ISBN 978-80-7217-518-5 2. HRALA, Václav: Geografie cestovního ruchu. 4., upravené vydání., Praha: IDEA SERVIS, 2002. ISBN 80-85970-36-8 3. INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch 1. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4 4. INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4 5. INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Mezinárodní cestovní ruch: Vybrané kapitoly. 1. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-2451287-7 6. JANOUŠOVÁ, Jaroslava: Země světa, Dominikánská republika: Ostrov věčného léta, listopad 2011, str. 2-9, ISSN 1213-8193 7. JANOUŠOVÁ, Jaroslava: Země světa, Dominikánská republika: Pět století novověkých dějin, listopad 2011, str. 16-19, ISSN 1213-8193 8. JIRÁNEK, Jiří: Země světa, Dominikánská republika: Po stopách Kryštofa Kolumba, listopad 2011, str. 10-15, ISSN 1213-8193 9. JIRÁNEK, Jiří: Země světa, Dominikánská republika: Dominikánská kuchyně, listopad 2011, str. 58-60, ISSN 1213-8193 10. KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2003. ISBN 80-86119-56-4 11. KŘÍŽOVÁ, Markéta: Stručná historie států, Dominikánská republika, Praha: nakladatelství Libri, 2010. ISBN 978-80-7277-352-7 12. MALÁ, Vlasta, a kol.: Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2002. ISBN 80-245-0439-1

- 82 -



13. MINISTERSTVO TURISMU DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY: Dominikánská republika, la cotica-Turistický průvodce, publikováno 30. září 2010 14. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4 15. PETERKOVÁ, Jana: Tvorba diplomové práce. 1. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2007. ISBN 80-245-0776-5 16. VOTÝPKA, Jan jr.: Země světa, Dominikánská republika: Kohoutí zápasy tradice a současnost, listopad 2011, str. 66-68, ISSN 1213-8193 17. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin: Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4205-2

Internetové zdroje 1. WIKIPEDIA. Gejzír [online];[ cit. 1. února 2013]; dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gejz%C3%ADr 2. THE WORLD BANK. World DataBank [online];[ cit. 11. února 2013]; dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/views/reports/chart.aspx 3. El diario digital de la República Dominicana: República Dominicana no tiene calsificación de calidad en hoteles del país [online];[ cit. 26. června 2013]; dostupné z: http://diariodom.com/articulos/2012-07-03/25959-asonahores-34-rd-no-tieneclasificacion-de-calidad-en-hoteles-del-pais-34-.php 4. Foro República Dominicana: Nueva clasificación de hoteles en República Dominicana [online];[ cit. 26. června 2013]; dostupné z: http://fororepublicadominicana.com/hotelesen-republica-dominicana/nueva-clasificacion-de-hoteles-en-republica-dominicanat49.0.html 5. Island of Hispaniola (obrázek) [online];[ cit. 11. února 2013]; dostupné z: http://fs.huntingdon.edu/jlewis/syl/ircomp/mapscaribb.htm

- 83 -



6. El rincón del vago : Normas de hoteles y restaurantes dominicanos [online];[ cit. 26. června 2013]; dostupné z: http://html.rincondelvago.com/normas-de-hoteles-yrestaurantes-dominicanos.html 7. Mi país: Geografía [online];[ cit. 1. února 2013]; dostupné z: http://mipais.jmarcano.com/geografia/index.html 8. UNWTO: World tourism barometer [online];[ cit. 13. února 2013]; dostupné z: http://mkt.unwto.org/en/barometer 9. 1golf.eu (obrázek) [online];[ cit. 14. května 2013]; dostupné z: http://www.1golf.eu/es/club/catalonia-caribe-golf-club 10. Adventura, cestovní kancelář: nabídka zájezdů: Dominikánská republika [online];[ cit. 29. května 2013]; dostupné z: http://www.adventura.cz/zajezdy/dominikanska-rep 11. Asociace hotelů a restaurací České republiky: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR [online];[ cit. 2. července 2013]; dostupné z: http://www.ahrcr.cz/cz/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovacich-zarizeni-cr 12. Asonahores (Národní asociace hotelů a restaurací) : Boletín mensual, Boletín Estadístico Marzo 2013, [online];[ cit. 29. června 2013], dostupné z: http://www.asonahores.com/estad%C3%ADsticas/bolet%C3%ADn-mensual.aspx 13. Banco central de la República Dominicana: Sector turismo [online];[ cit. 20. února 2013 – 21. března 2013]; dostupné z: http://www.bancentral.gob.do/estadisticas.asp?a=Sector_Turismo 14. Banco central de la República Dominicana: Mercado de trabajo [online];[ cit. 18. března 2013]; dostupné z: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Mercado_de_Trabajo 15. Banco central de la República Dominicana: Precios [online];[ cit. 1. února 2013]; dostupné z: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Precios 16. BusinessInfo.cz: Dominikánská republika: Ekonomická charakteristika země [online];[ cit. 2. března 2013]; dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dominikanska-republika-ekonomickacharakteristika-18217.html - 84 -



17. Caribissimo tour operátor: Co vám nabízíme [online];[ cit. 29. května 2013]; dostupné z: http://www.caribissimo.com/index.php?p=103_00.inc 18. Ing. Jaromír Baránek: Kvalita služeb poskytovaných v cestovním ruchu a klasifikace ubytovacích zařízení [online];[ cit. 1. července 2013]; dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/99_06/6_hotel1.htm 19. ESO: firemní a incentivní zájezdy [online];[ cit. 29. května 2013]; dostupné z: http://www.esotravel.cz/zajezdy-na-miru/pro-firmy/ 20. Národní turistický úřad Dominikánské republiky (obrázek) [online];[ cit. 10. května 2013]; dostupné z: http://www.godominicanrepublic.cz/gallery/jantar-370/#imgh 21. Národní turistický úřad Dominikánské republiky: Ocenění dominikánského cestovního ruchu, listopad 2011 [online];[ cit. 6. května 2013]; dostupné z: http://www.godominicanrepublic.cz/tiskove-centrum 22. GOOGLE Public Data: Mezinárodní turismus, výdaje (% z celkového dovozu), graf vytvořený pro Dominikánskou republiku [online];[ cit. 19. února 2013]; dostupné z: http://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_#!ctype=l&strail=false&bc s=d&nselm=h&met_y=st_int_xpnd_mp_zs&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idi m=country:DOM&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false 23. GOOGLE Public Data: Mezinárodní turismus, výdaje (současná hodnota USD), graf vytvořený pro Dominikánskou republiku [online];[ cit. 19. února 2013]; dostupné z: http://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_#!ctype=l&strail=false&bc s=d&nselm=h&met_y=st_int_xpnd_cd&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=c ountry:DOM&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false 24. GOOGLE Public Data: Mezinárodní turismus, příjmy (současná hodnota USD), graf vytvořený pro Dominikánskou republiku [online];[ cit. 19. února 2013]; dostupné z: http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_pop_totl&idim =country:DOM&dl=cs&hl=cs&q=po%C4%8Det%20obyvatel%20dominikanska%20repu blika#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=st_int_rcpt_cd&scale_y=lin&ind_ y=false&rdim=region&idim=country:DOM&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false 25. GOOGLE Public Data: Mezinárodní turismus, příjmy (% z celkového vývozu), graf vytvořený pro Dominikánskou republiku [online];[ cit. 19. února 2013]; dostupné z: - 85 -



http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_pop_totl&idim =country:DOM&dl=cs&hl=cs&q=po%C4%8Det%20obyvatel%20dominikanska%20repu blika#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=st_int_rcpt_xp_zs&scale_y=lin&i nd_y=false&rdim=region&idim=country:DOM&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false 26. HOTELSTARS: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015 [online];[ cit. 1. července 2013]; dostupné z: http://www.hotelstars.cz/?do=metodology 27. HOTELSTARS: Oficiální klasifikace v ČR [online];[ cit. 1. července 2013]; dostupné z: http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikace-v-cr 28. HOTELY.CZ: Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR - Hotelstars Union [online];[ cit. 30. června 2013]; dostupné z: http://www.hotely.cz/oficialniklasifikace/ 29. Index Mundi: Populace Dominikánské republiky 2000-2012 [online];[ cit. 14. února 2013]; dostupné z: http://www.indexmundi.com/g/g.aspx?v=21&c=dr&l=en 30. Listin Diario: Clasificación hoteles costará US$381,545 [online]; [ cit. 1. července 2013]; dostupné z: http://www.listindiario.com/economia-ynegocios/2007/11/22/37783/Clasificacion-hoteles-costara-US381545 31. Dominicana; Portal turístico de República Dominicana: Rum (obrázek) [online];[ cit. 10. května 2013]; dostupné z: http://www.mapdominicana.com/el-ron-dominicano-sevende-en-mas-de-40-paises-a-base-calidad/ (15.6.2013) 32. Santo Domingo live.com: El metro de Santo Domingo[online];[ cit. 10. dubna 2013]; dostupné z: http://www.santo-domingo-live.com/santo-domingo/metro-santodomingo.html 33. Ministerio de turismo de República Dominicana: El Sistema Nacional de Clasificación Hotelera [online];[ cit. 1. července 2013]; http://www.sectur.gob.do/DesktopModules/EngagePublish/printerfriendly.aspx?itemId=1 92&PortalId=0

- 86 -



34. Snail Travel International: Golf Dominikánská republika [online];[ cit. 29. května 2013]; dostupné z: http://www.snailtravel.cz/golf-po-cely-rok/golf-dominikanskarepublika/ 35. U. S. Department of state: Dominican republic [online];[ cit. 14. února 2013]; dostupné z: http://www.state.gov/outofdate/bgn/dominicanrepublic/199004.htm

Seznam tabulek Tabulka 1: Zaměstnanost ............................................................................................. 40 Tabulka 2: Zaměstnanost Dominikánců-hotely, bary, restaurace 1 ............................. 64 Tabulka 3:Počet příletů do země celkem ...................................................................... 66 Tabulka 4: Počet příjezdů všech pasažérů lodí ............................................................. 66 Tabulka 5: Národnost turistů-nerezidentů .................................................................... 67 Tabulka 6: Zahraniční turisté - Severní Amerika 1 ...................................................... 69 Tabulka 7: Zahraniční turisté - Severní Amerika 2 ...................................................... 69 Tabulka 8: Zahraniční turisté - Centrální a Jižní Amerika 1 ........................................ 70 Tabulka 9: Zahraniční turisté – Centrální a Jižní Amerika 2 ........................................ 70 Tabulka 10: : Zahraniční turisté - Evropa 1 .................................................................. 71 Tabulka 11: : Zahraniční turisté - Evropa 2 .................................................................. 71 Tabulka 12: Zahraniční turisté - Asie a ostatní ............................................................. 72 Tabulka 13: Přílety zahraničních turistů do jednotlivých lokalit 1............................... 73 Tabulka 14: Počet ubytovacích jednotek ...................................................................... 74 Tabulka 15: Průměrná obsazenost hotelů během roku a v jednotlivých střediscích .... 75 Tabulka 16: Příjezdy zahraničních turistů během roku dle měsíců .............................. 76 Tabulka 17: Pohlaví zahraničních turistů 1 .................................................................. 76 Tabulka 18: Rozdělení zahraničních turistů dle věku 1................................................ 78 Tabulka 19: Rozdělení zahraničních turistů dle motivu cesty 1 ................................... 79

Seznam grafů Graf 1: Počet povinných kritérií u jednotlivých tříd ubytovacích zařízení................... 24 Graf 2: Přehled nárůstu obyvatel v Dominikánské republice 2000-2011 ..................... 31 - 87 -



Graf 3: Meziroční růst HDP v % .................................................................................. 35 Graf 4: HDP v USD ...................................................................................................... 35 Graf 5: HDP-hotely, bary, restaurace - meziroční růst v %.......................................... 37 Graf 6: HDP v milionech RD$ ..................................................................................... 37 Graf 7: HDP dle odvětví (r. 2012) ................................................................................ 38 Graf 8: Míra inflace ...................................................................................................... 39 Graf 9: Počet pokojů v ubytovacích jednotkách ........................................................... 56 Graf 10: Mezinárodní příjmy z cestovního ruchu - celková hodnota ........................... 60 Graf 11: Mezinárodní příjmy z cestovního ruchu - v % z celkového vývozu .............. 61 Graf 12: Mezinárodní cestovní ruch-výdaje (celková hodnota v USD) ....................... 62 Graf 13: Mezinárodní cestovní ruch - výdaje (v % z celkového dovozu) .................... 63 Graf 14: Zaměstnanost Dominikánců-hotely, bary, restaurace 2 ................................. 64 Graf 15:Počet příletů celkem ........................................................................................ 66 Graf 16: Zahraniční cestovní ruch dle kontinentů ........................................................ 68 Graf 17: Přílety zahraničních turistů do jednotlivých lokalit 2 .................................... 73 Graf 18: Pohlaví zahraničních turistů 2 ........................................................................ 77 Graf 19: Rozdělení zahraničních turistů dle věku 2 ..................................................... 78 Graf 20:Rozdělení zahraničních turistů dle motivu cesty 2 .......................................... 79

Seznam obrázků Obrázek 1: Ostrov Hispaniola ...................................................................................... 27 Obrázek 2: Maximální vzdálenosti na ostrově ............................................................. 28 Obrázek 3: Catalonia Caribe Golf Club, Bávaro, Dominikánská republika................. 50 Obrázek 4: Dominikánský rum a tabák ........................................................................ 51 Obrázek 5:Jantar ........................................................................................................... 51 Obrázek 6: Metro v Santo Domingu a plánovaná rozšíření ......................................... 53

- 88 -

Vysoká škola ekonomická v Praze

Recommend Documents