VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU Hlavní specializace: Cestovní ruch
Název diplomové práce
Současnost a perspektivy cestovního ruchu na Kubě s důrazem na českou klientelu
Diplomant: Jitka Kerbachová Vedoucí diplomové práce: Ing. Jana Valentová
školní rok 2006/2007
Obsah: ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1.
VYHODNOCENÍ FAKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU KUBY............................... 9 1.1 Selektivní faktory objektivní...................................................................................... 9 1.1.1 Dějiny Kuby........................................................................................................ 9 1.1.2 Politický systém ................................................................................................ 13 1.1.3 Kubánské hospodářství .................................................................................... 14 1.1.4 Populace........................................................................................................... 19 1.2 Selektivní faktory subjektivní .................................................................................. 21 1.3 Lokalizační faktory .................................................................................................. 22 1.3.1 Lokalizační faktory přírodního charakteru ...................................................... 23 1.3.2 Lokalizační faktory společenského charakteru ................................................ 26 1.4 Realizační faktory .................................................................................................... 30
2. VÝVOJ KUBÁNSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU A JEHO VLIV NA EKONOMIKU........................................................................................................................ 35 U
2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 3.
Struktura kubánského cestovního ruchu .................................................................. 35 Historie cestovního ruchu na Kubě .......................................................................... 38 Specifika cestovního ruchu Kuby ............................................................................ 41 Formy vlastnictví v kubánském cestovním ruchu.................................................... 42 Specifika zaměstnaneckého poměru v kubánském cestovním ruchu....................... 44 Statistiky současného kubánského cestovního ruchu............................................... 46 Propagace cestovního ruchu na Kubě ...................................................................... 52
KUBA Z POHLEDU ČESKÝCH TURISTŮ .............................................................. 56 3.1 Česko – kubánské vztahy ......................................................................................... 56 3.2 Nabídka cestovních kanceláří a agentur pro české turisty ....................................... 59 3.3 Doporučené destinace pro české turisty ................................................................... 65 3.4 Doporučení českým turistům ................................................................................... 68 3.5 Specifika obchodního jednání .................................................................................. 72 3.5.1 Jednací styl....................................................................................................... 73 3.5.2 Přístup ke smluvním závazkům......................................................................... 74 3.5.3 Jednací jazyky .................................................................................................. 75 3.5.4 Pracovní doba .................................................................................................. 75 3.5.5 Význam času..................................................................................................... 76 3.5.6 Verbální a neverbální komunikace................................................................... 76 3.5.7 Interpersonální vzdálenost ............................................................................... 77 3.5.8 Oblékání a vzhled ............................................................................................. 77 3.5.9 Jídlo a stolování ............................................................................................... 78
4.
PERSPEKTIVY VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU NA KUBĚ ............................. 80 4.1 4.2
Politická situace determinující cestovní ruch........................................................... 80 Nástin budoucího vývoje cestovního ruchu na Kubě............................................... 82
ZÁVĚR.................................................................................................................................... 89 LITERATURA ....................................................................................................................... 91 5
SEZNAM TABULEK:........................................................................................................... 94 SEZNAM GRAFŮ: ................................................................................................................ 95 SEZNAM PŘÍILOH: ............................................................................................................. 96 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 97
6
ÚVOD Kuba je ostrovním státem ležícím v Karibské oblasti. Jedná se o relativně malou zemi s totalitně-socialistickým systémem řízení. Cestovní ruch a veškerá obchodní výměna jsou striktně regulovány a kontrolovány příslušnými státními institucemi. V rámci RVHP obchodovala bývalá ČSSR s Kubou velmi čile, avšak v důsledku politických a s nimi souvisejících ekonomických změn v naší zemi v roce 1989 došlo k drastickému zmrazení veškerých česko-kubánských obchodních i politických styků. Ani tato skutečnost však, zejména v posledních letech, nebrání stále narůstajícímu zájmu českých turistů o Kubu i rostoucí popularitě této karibské destinace u nás. Předkládaná práce se v první kapitole zabývá vyhodnocením faktorů cestovního ruchu Kuby jako předpokladů pro realizaci cestovního ruchu v této oblasti. V úvodu práce uvádím, v rámci vyhodnocení faktorů cestovního ruchu, stručný popis kubánské kultury, základních dějepisných událostí, ekonomických dat, charakteristik politického režimu, dále pak popis ubytovacích, stravovacích, sportovních a zábavních zařízení, infrastruktury a dopravního systému. Součástí vyhodnocení faktorů cestovního ruchu je rovněž stručné zhodnocení módnosti této destinace a motivace českých turistů k návštěvě Kuby. V předkládané práci se pokusím dokázat, že Kuba má dobré předpoklady k rozvoji cestovního ruchu a že by tudíž počet zahraničních návštěvníků této země včetně českých turistů měl i v příštích letech růst. Pro úspěšnou realizaci cestovního ruchu jsou determinující základní předpoklady jako např. atraktivita země z hlediska přírodních, kulturních a společenských podmínek, kvality gastronomických služeb, možností běžných i adrenalinových sportů, vstřícnosti domácí populace apod. Kuba nepochybně patří k zemím, která bezpočet lákavých atraktivit nabízí – mimořádně příznivé klima, krásné pláže, řadu pozoruhodných koloniálních památek, bohatou kulturní historii, zajímavý a mnoha kulturami ovlivněný folklor, velmi pestrou a chutnou gastronomii, široké možnosti sportovního vyžití a v neposlední řadě i většinou velmi vstřícné domorodce. Všechny tyto přednosti a výhody jsou však dosud do značné míry limitovány „specifickými“ politickými podmínkami, nastavovanými kubánskými politickými kruhy. V dalších kapitolách je pozornost věnována specifickým podmínkám cestovního ruchu na Kubě, systému propagace kubánského cestovního ruchu, doporučením pro
7
české turisty chystající se cestovat na Kubu, kulturním a obchodním zvláštnostem Kuby a prognóze možného budoucího vývoje cestovního ruchu v popisované destinaci. Součástí třetí kapitoly předkládané práce je analýza nabídky cestovních kanceláří a agentur pro české klienty, kterou jsem provedla na jaře 2007 metodou dotazování, kde jsem kombinovala osobní, individuální, telefonické a emailové dotazování. Analýzu jsem zhotovila pomocí nestandardizovaných rozhovorů, srovnání nabídkových katalogů a průzkumem internetových prezentací cestovních kanceláří. Provedená analýza by měla mj. prokázat, že nabídka zájezdů na Kubu je u všech cestovních kanceláří až nápadně podobná a tento fakt se ve své práci také snažím zdůvodnit. Vzhledem k tomu, že české cestovní kanceláře jsou při tvorbě svých produktů na Kubě zcela závislé na kubánských partnerech, kteří jako jediní produkty vytváří a prodávají, měly by vědět, co v této zemi mohou očekávat a především, jak se v ní mají chovat. Jako každý národ má pochopitelně i ten kubánský svá specifika. Jedním z cílů mé práce je proto odhalit alespoň ty nejmarkantnější odlišnosti a tyto dále stručně charakterizovat. Důraz v této části kladu především na obchodní jednání na Kubě, neboť zvyklosti se v porovnání s evropskými zvyky v této destinaci „poněkud“ liší. Informace ekonomického charakteru Kuba bohužel nezveřejňuje v míře, na jakou jsme běžně zvyklí u zemí s demokratickým režimem řízení, proto jsem pro svou práci využila, mimo jiné, rovněž informace získané od současného kubánského konzula v Praze, studií amerických univerzit zabývajících se kubánskou ekonomikou a cestovním ruchem na Kubě a v neposlední řadě i zkušenosti společnosti Inekon Power, a.s., která s Kubou obchoduje. Práci zaměřenou na problematiku cestovního ruchu na Kubě jsem si zvolila proto, že jsem na Kubě strávila poměrně velkou část mého dětství, v důsledku čehož jsem si k této zemi vytvořila velmi osobitý vztah. Díky znalostem získaným při studiu na Katedře cestovního ruchu jsem tak mohla aplikovat teoretické znalosti na tuto krásnou zemi.
8
1. VYHODNOCENÍ FAKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU KUBY Faktory cestovního ruchu determinují předpoklady Kubánské republiky pro rozvoj tohoto významného hospodářského odvětví v této zemi. Vyhodnocují podmínky, které předurčují možnosti a kapacity cestovního ruchu v dané oblasti. Faktory cestovního ruchu se dělí do tří základních skupin, a to na selektivní (rozdělené dále na objektivní a subjektivní) lokalizační a realizační faktory. Selektivní faktory objektivní jsou dané, patří mezi ně zejména historie země, politická, ekonomická situace a demografická struktura obyvatel. Selektivním faktorem subjektivním je image destinace – její módnost, propagace, reklama a názor potencionálních návštěvníků. Do lokalizačních faktorů zahrnujeme přírodní a kulturní předpoklady, realizační faktory pak tvoří materiálně-technická základna a dopravní systém. 1
1.1
SELEKTIVNÍ FAKTORY OBJEKTIVNÍ Selektivní faktory objektivní, které jsou jedním z předpokladů pro rozvoj cestovního
ruchu, tvoří nejrůznější ukazatele, jako např. historický vývoj sledované země, politický systém a jeho vývoj ve sledované destinaci apod. Důraz je zde kladen zejména na politickou a bezpečnostní stabilitu oblasti. Mezi objektivní selektivní faktory řadíme dále také různé demografické podmínky, což představuje složení obyvatelstva, jeho věková struktura či charakter osídlení. Zásadní roli zde hraje rovněž ekonomická a sociální situace v zemi, sleduje se ekonomická a životní úroveň obyvatelstva, systém zdravotní péče a vzdělání. 1.1.1
DĚJINY KUBY 2 Ostrov byl osídlen již v době kamenné, kdy sem přišli indiáni z Jižní Ameriky a část
obyvatelstva z Floridy. Původní obyvatelé se živili lovem, sběrem a primitivním zemědělstvím. Na západě žili Guanahatabeyové , po celém území byli rozptýleni Ciboneyové a v 5. století přišli Taínové. Před Kolumbovým příchodem žilo obyvatelstvo na úrovni prvobytně pospolné společnosti. 1 2
Zpracováno volně na základě: Hrala,V.: Georgafie cestovního ruchu, VŠE, 2005, str. 13-22 Košťák, V.: Kuba, Pressfoto, 1980, str. 8-16 http://www.latinska-amerika.cz
9
Koloniální období Kuba byla objevena 27. října 1492 Kryštofem Kolumbem při jeho první výpravě. Přistál tam celkem třikrát, ale nikdy se o Kubu vážněji nezajímal. Až roku 1509 se na jejím území vylodil Diego Velázquez a Kubu si i s jejími obyvateli podmanil. Důsledkem toho bylo vymizení původního indiánského obyvatelstva a nedostatek pracovní síly, který byl řešen dovozem afrických otroků. Od roku 1535 byla Kuba součástí místokrálovství „Nové Španělsko“. Hlavní pěstovanou plodinou na kubánském území byl v 17. století tabák, který se i exportoval. V první polovině 18. století rostl vývoz třtinového cukru a v druhé polovině 18. století začaly vznikat kávovníkové plantáže. Roku 1762 byla Havana (hlavní město Kubánské republiky) obsazena Brity a o rok později byla na základě Pařížské smlouvy opět vrácena Španělům. Za její vrácení odstoupilo Španělsko Floridu a muselo uvolnit monopol na obchod se zemědělskou produkcí Kuby. V období válek za nezávislost se Španělé snažili udržet koloniální režim zejména kvůli svým zajímavým příjmům ze zahraničního obchodu. Do první poloviny devatenáctého století byla Kuba největším světovým producentem třtinového cukru. Kvůli dopravě cukru z cukrovarů do přístavů byla na Kubě roku 1837 postavena železnice, která byla historicky první železnicí v celé Latinské Americe. Jak již bylo řečeno, pracovní sílu představovali otroci dovezení z Afriky. Ve čtyřicátých letech 19. století tvořili tito 58% veškeré kubánské populace. Otroci vedli četná povstání za svobodu (největší bylo vedeno roku 1812 Josém Antoniem Apontem), ale většinou neúspěšně. Povstání postupně vyústila v boj za svržení španělské nadvlády (od dvacátých let 19. století). Kreolové (bílí potomci evropských přistěhovalců) požadovali uvolnění v hospodářské sféře pro statkáře a inteligenci, otroci bojovali za svobodu. Španělská nadvláda trvala až do tzv. Spiknutí Escalery (1883-1884), kdy se tyto dvě skupiny proti Španělům spojily. Avšak během bojů se jejich zájmy začaly rozcházet a buržoazní část uzavřela se Španěly (kvůli strachu z vymýcení bílého obyvatelstva na Kubě) mír. Ostatní stále vedli protišpanělský odboj. Výsledkem byl zákaz obchodu s otroky, což vedlo k citelnému poklesu pracovní síly. Španělé se tento nedostatek snažili nahradit dovozem pracovní síly z Číny. Zároveň se projevily zájmy Kubánců na připojení Kuby k USA (hlavně se na něm podílel Narcis López), to ale ztroskotalo a jeho hlavní aktéři byli Španěly popraveni. USA 10
následně, v Ostendském manifestu, potvrdily svůj zájem o Kubu, Španělé však i nadále kladli odpor. V polovině 19. století zachvátila Kubu hospodářská krize. Monokulturní hospodářství Kuby se setkalo s konkurencí řepného cukru z Evropy, což vedlo ke snížení světové ceny cukru. Statkáři na Kubě trvali na uvolnění monopolu obchodu obchodních domů ve Španělsku, ale nebylo jim vyhověno. Reformisté začali prosazovat myšlenku ozbrojeného boje za nezávislost ostrova. 12. 10. 1868 vydal mluvčí odbojové skupiny Carlos Manuel de Céspedes „program nezávislosti“ a tím začala desetiletá válka, která sice vedla ke změnám v kubánské společnosti, ale povstalci v ní svých primárních cílů nedosáhli. Po skončení války ovšem Španělé nedodrželi podmínky smlouvy ze Zaujónu a nastala tzv. La Guerra Chiquita (Maličká válka), po níž byl plantážní systém rozložen a roku 1886 bylo zrušeno nevolnictví. Tím však nepokoje nepřestaly. Odpůrci kolonialismu (v čele s José Martim - národním buditelem, básníkem, politikem a revolucionářem) připravovali novou válku za nezávislost, při níž vznikla myšlenka „Naše Amerika“. Jednalo se o podporu Kuby latinskoamerickými zeměmi a Spojenými státy americkými v druhé válce za nezávislost (1895-1898). Záminkou pro zásah vojsk USA byl výbuch na americkém křižníku Maine, který byl označován za španělský útok. Vypukla tak španělsko-americká válka na jejímž konci bylo Španělsko přinuceno podepsat v Paříži (10. 12. 1898) se Spojenými státy mírovou smlouvu a vzdát se veškerých práv na Kubu, která se tímto stala formálně nezávislou. Nezávislost Kontrolu nad Kubou po porážce Španělů převzaly Spojené státy, jejichž vojsko obsadilo celý ostrov a zůstalo zde až do r. 1902. Roku 1900 se na Kubě konaly první volby pod patronací USA. O rok později byla přijata ústava republiky, ve které si Američané vyhradili dodatek (tzv. „Plattův doplněk“), který jim zaručoval „právo vnitřních záležitostí Kuby“. Roku 1903 byla uzavřena smlouva o pronájmu Guantanáma na 99 let, za symbolický poplatek 3 386 USD. Američané dále zvyšovali své investice na Kubě. Během první světové války se zvýšila cena cukru a tak Kuba zaznamenala hospodářský růst. Po válce však cena opět prudce klesla a kubánské národní banky krachovaly. V této době narůstal vliv levicových skupin, které se r. 1925 zorganizovaly v Komunistickou stranu. Geraldo Machalo, tehdejší president, nastolil tvrdou diktaturu (za podpory ozbrojených intervencí USA), která vyvolávala odpor mezi všemi vrstvami 11
obyvatelstva. Machalo roku 1933 pod tlakem generální stávky odstoupil z úřadu a odešel ze země. Na dva měsíce se do čela státu postavil Carlo Manuel Mendieta, který dosáhl zrušení Plattova doplňku. Fulgencio Batista Zaldívar, který se stal velitelem ozbrojených sil (s proamerickým zaměřením), měl velký vliv na politiku Kuby v letech 1933-58. Roku 1940 byla schválena nová velmi liberální ústava. Během 2. světové války navázala Kuba diplomatické styky se SSSR. V této době projevovalo o Kubu zájem americké podsvětí - mafie. Kuba po r. 1945 Roku 1952 provedl Batista převrat a postavil se do čela republiky ve funkci prezidenta (1952-54). Dne 26. července 1953 zaútočila skupina „Hnutí mládeže století“ pod vedením Fidela Castra na kasárna Moncada ve městě Santiago de Cuba. Útok byl odražen a povstalci uvězněni. Batista nastolil tvrdý teror, kterému padlo za oběť 20 000 lidí. Spojené státy přestaly Kubu podporovat jak vojensky, tak i finančně. Roku 1957 vydaly revoluční skupiny manifest jako program osvobozeneckého boje. Tlak revolucionářů sílil a Batista 31.12.1958 opustil Havanu a uchýlil se do exilu ve Španělsku. Dne 2.1.1959 obsadily Castrovy oddíly Havanu a v únoru se Castro stal předsedou vlády, došlo ke znárodnění majetku a část kubánské společnosti začala připravovat invazi na Kubu, která skončila neúspěšně v dubnu 1961, neboť jim tehdejší Kennedyho vláda neposkytla slíbenou pomoc. Fidel Castro se přihlásil k budování socialismu a v roce 1968 se přiklonil k politice SSSR a to z důvodu hroutícího se hospodářského režimu. Znárodněny byly rodinné podniky a majetek drobných rolníků.. Roku 1972 Kuba přistoupila k zemím RVHP. V nastoleném policejním režimu lidé nemohli opustit svou zemi. Proto v roce 1980 obsadili peruánské velvyslanectví v Havaně, pod tímto nátlakem byla otevřena hranice v přístavu Mariel a cca 100 tisíc Kubánců tehdy opustilo zemi. Špatná ekonomická situace vyústila v krizi, která vnesla logicky rozkol i do tehdy vládnoucích kruhů. V roce 1989 byl např. velitel západního vojenského okruhu, generál Arnaldo Ochoa spolu se skupinou agentů vnitra a armády odsouzen (oficiálně kvůli pašování drog) a do deseti dnů byl popraven.
12
Léto 1994 bylo zatím vyvrcholením špatné hospodářské situace a nízké životní úrovně obyvatelstva. V té době opustilo ostrov mnoho obyvatel, kteří zamířili, často na velmi primitivně sestrojených plavidlech, zejména na blízkou Floridu. F. Castro byl ekonomickou situací donucen ke změnám a začal povolovat provozování soukromých služeb, restaurací, ale všechno toto podnikání výhradně s využitím sil vlastní rodiny. Kubáncům bylo povoleno i držení cizí měny. 1.1.2
POLITICKÝ SYSTÉM Kuba je řízena totalitně-socialistickým režimem s vládou jediné strany „Partido
Comunista de Cuba - PCC“ (Komunistickou stranou Kuby). Dalšími významnými subjekty veřejného života jsou masové organizace: Svaz mladých komunistů (UJC), Výbory na obranu revoluce (CDR), odborová Ústředna kubánských pracujících (CTC), Národní asociace drobných zemědělců, Federace kubánských žen, Federace univerzitních studentů, Federace středoškolských studentů či Pionýrská organizace José Martího. Současná vláda přišla k moci v lednu 1959. Svrchovanou výkonnou moc má Fidel Castro Ruz, President, Velitel ozbrojených sil a Generální tajemník Komunistické strany. Od roku 1952 nemá Kuba demokraticky zvolený parlament. Na počátku 70. let se Kuba přidala k byrokraticky řízeným politickým a ekonomickým rozhodováním dle vzoru Sovětského Svazu. Roku 1972 byla přijata za člena Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). První sjezd Komunistické strany Kuby proběhl v prosinci 1975, kdy byla dovršena kubánská revoluce a sjezd zároveň schválil směrnice k vypracování prvního pětiletého plánu ekonomického rozvoje země. Ústava byla přijata roku 1976. Současná konstituce prošla úpravou roku 1992, která Kubu deklarovala jako Socialistický stát pracujících, sjednocený vládou na základě marxisticko-leninských principů. Po kolapsu komunismu ve státech východní Evropy a bývalé SSSR byla PCC přijata řada opatření, která měla zabránit podobnému vývoji i na Kubě. Kubánská vláda je složena z Národního shromáždění (zákonodárná moc), Státní rady, Rady ministrů (výkonná moc) a Nejvyššího lidového soudu.
13
1.1.3
KUBÁNSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ 3 Kuba je členem OSN a jejích agentur (např. UNCTAD, UNESCO, FAO, UNIDO),
WTO (World Trade Organisation), GATT (General Agreement on Tariffs and Trade), IAEA (Světová agentura pro atomovou energii), ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví), ILO (Mezinárodní organizace práce), IMO (Mezinárodní námořní organizace), INTELSAT (Mezinárodní organizace pro komunikační satelity - statut pozorovatele), INTERPOL, IOC (Mezinárodní olympijský výbor), ITU (Mezinárodní telekomunikační unie), WHO (Světová zdravotnická organizace) a dalších zejména regionálních organizací. Kuba je velkým odpůrcem záměru vytvoření zóny volného obchodu v celé Americe (ALCA). 4 Kubánská ekonomika v 50.letech Poté, co USA garantovaly Kubě nezávislost (r.1902), stala se Kuba pro USA významným zdrojem cukru, tabáku a minerálů. Investoři z USA investovali kapitál do mnoha sektorů kubánské ekonomiky, částka investovaná do rozvojových projektů (zejména do turismu) dosáhla v roce 1958 11 miliónů USD. Roku 1958 činil export Kuby do USA 67% a 70% import z USA. Úpadek ekonomiky zaznamenal rok 1958-1959, a to z důvodu revolučních odbojů, poklesu počtu turistů z USA a poklesu ceny cukru na světových trzích. Kubánská ekonomika v letech 1960-1989 Po převzetí moci Fidelem Castrem bylo zavedeno mnoho radikálních nástrojů na přeměnu kubánské ekonomiky. Jako socialistický stát byla Kuba poprvé proklamována roku 1961. Klíčovými oblastmi transformace byly: znárodnění výrobních prostředků, reorganizace veřejného sektoru pro přímý management výroby a obchodu a centrální plánování všech ekonomických aktivit. Kuba také výrazně zvýšila výdaje na zdravotní péči, vzdělání a armádu. Pětileté plány byly vytvářeny v koordinaci se sovětskými. Pro vývoj kubánské ekonomiky v letech 1960-1989 byla typická masivní asistence Sovětského Svazu. Ostatní socialistické země poskytovaly Kubě asistenci ve třech oblastech: garantovaly exportní trhy pro hlavní výrobky kubánského exportu (tj. cukru a niklu), 3 4
http://cubafacts.com/Economy/econmain.htm http://www.export.cz
14
dlouhodobé nabídky a dohody ve prospěch Kuby, výhodné obchodní úvěry garantující Kubě možnost importovat potřebné zboží. Sovětsko-kubánská spolupráce spočívala zejména na exportu cukru a v menší míře niklu do SSSR a dovozu ropy a strojního zařízení na Kubu. Kuba byla zakládajícím členem GATT, WTO, IMF, IBRD a dalších mezinárodních uskupení, ale roku 1964 vystoupila z IMF, což ji zároveň vyloučilo z dalších interních organizací, a Kuba tak ztratila možnost čerpat výhody a pomoc od členských států těchto organizací. Od roku 1961 byla tedy SSSR hlavním obchodním partnerem Kuby a nahradila tak USA. Roku 1963 podepsala Kuba dohodu o vývozu cukru se Španělskem, Francií a Velkou Británií. Obchodní politika Kuby byla zaměřena na co největší možné exporty a na omezený import. Roku 1959 byl zaveden kontrolní režim, který uvaloval přirážky na zboží pohybující se v rozmezí 30-100% hodnoty zboží. Aby se v budoucnu ještě více zabránilo importu zboží ze zahraničí, stala se Kubánská banka ZO (Banco de Comercio Exterior) výhradním dovozcem některého zboží, jako např. některých potravin, léků, strojního zařízení a surové bavlny. Obchod uvnitř RVHP Kubě umožňoval těžit z exportu cukru, neboť tento se do zemí dovážel za ceny, které značně překračovaly ceny na světových trzích. Z celkového ročního vývozu cukru se 60-80% dovezlo do zemí východního bloku, SSSR a Číny. Ropa se zase naopak ze SSSR na Kubu dovážela za ceny podstatně nižší, než byly ty na světových trzích. Zahraniční investice byly od roku 1959 pod kontrolou vlády a bez jejího souhlasu nebylo možné investovat. Podobně jako obchod Kuby byly i investice plánované dle dohod RVHP a cílů politiky státu. Kvůli investicím SSSR Kuba ani nepotřebovala další zahraniční investory. Až v polovině 80. let začala Kuba aktivně shánět zahraniční kapitál. Bylo to v době, kdy SSSR kvůli svým politickým a ekonomickým potížím již nemohl Kubu tak masivně podporovat. Roku 1987 reformovala kubánská vláda sektor turismu a založila státem vlastněnou společnost „Cubanacán“, aby přilákala zahraniční investory. Těm byly nabídnuty daňové prázdniny na deset let a možnost repatriace zisků v tvrdých měnách. Cubanacán poprvé 15
vstoupil do joint ventures (na základě vyhlášky zákona č. 50) se španělskou společností (r.1988), kdy hlavním cílem bylo postavit hotel na Varaderu, hlavní turistické oblasti. Hotel byl roku 1990 otevřen. Kubánská ekonomika 90. let Po rozpadu SSSR a transformaci CPE Kuba utrpěla značné ztráty ze zahraničního obchodu, ztratila SSSR poskytované úvěry a dovoz cenově výhodné ropy. Toto vedlo k energetické krizi na Kubě (r.1990). Od roku 1989 do roku 1993 klesl HDP o 40%, export o dvě třetiny a import Kuby o tři čtvrtiny. Po třicetileté závislosti na obchodu se zeměmi RVHP bylo pro Kubu velmi obtížné sehnat během krátkého období nové obchodní partnery. Ekonomický růst byl značně závislý na dovozu hnojiv, paliv, pesticidů a strojních zařízení. Zemědělská a průmyslová produkce tak kvůli nedostatku těchto importovaných surovin klesla. Do r. 1994 klesla zemědělská produkce o 54% a snížila se tak i spotřeba potravin. Zatímco v padesátých letech Kuba patřila k prosperujícím ekonomikám, r.1998 činil HDP/obyvatele 1560 USD a Kuba tak za sebou zanechala pouze státy jako Haiti, Surinam, Nicaragua, Guayana a Honduras. Nejdůležitějším exportním artiklem se staly tabákové výrobky produkované technologiemi známými již v předindustriálním období. V této značně těžké době se Kuba orientovala na obchod s ostatními latinskoamerickými zeměmi, kde patřila k těm nejméně prosperujícím. Vysoké požadavky Kuby na importy měly za následek pokles ekonomické aktivity a dostaly tak Kubu do začarovaného kruhu, ve kterém redukovaný příliv kapitálu limitoval Kubu v zajišťování importovaných surovin potřebných k výrobě. To vedlo k poklesu HDP, snížení exportu a opět ke snížení přílivu kapitálu. Nedostatek vstupů a pracovního kapitálu negativně ovlivnil produkci ve všech sektorech kubánské ekonomiky. Roku 1993 byly zavedeny ekonomické reformy, kterési si kladly za cíl stimulovat domácí produkci, zrekonstruovat importní kapacity a stabilizovat ekonomiku. Tyto reformy usilovaly o stimulaci ekonomického růstu a začlenění Kuby do globální ekonomiky. Praktickým efektem těchto reforem mělo být vytvoření druhé ekonomiky oddělené od té centrálně plánované, která by byla složena z volných trhů, malých obchodních organizací a joint ventures se zahraničními partnery. Tím Kuba nesvrhla systém centrálního plánování, ale 16
stala se ekonomikou socialistickou s prvky tržního hospodářství (economía socialista de carácter mixto), ve které při koordinaci produkce kolaboruje vláda se soukromým sektorem. Kubánská ekonomika v současnosti 5 Kubánská ekonomika je velmi silně závislá na vývoji cen prakticky veškerých surovin na světových trzích, přízni klimatických podmínek a výsledcích turismu. Ekonomické ukazatele země jsou v převážné míře determinovány úspěšností turistického průmyslu, těžbou niklu a úrodou třtinového cukru, tabáku a citrusů. Výpočet HDP se liší od celosvětově aplikovaného systému a to proto, že na Kubě je mnoho služeb poskytováno v rámci sociálních programů zdarma a klasický výpočet by tak HDP Kuby podhodnotil. Oficiální statistiky Kuba již od roku 2003 neudává, tyto informace poskytují některé mezinárodní organizace a zahraniční tiskové agentury. Rovněž se neudává hodnota HDP v absolutních číslech, ale pouze jako procentní přírůstky.
8 6 4 2 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
procenta růstu HDP (v %)
Obr. 1 Růst HDP na Kubě v období 1997 – 2004 (v %) Zdroj: www.businessinfo.cz 8.11.2004 bylo na Kubě zrušeno používání USD a veškeré „volnoměnové“ platby na kubánském trhu (hotely, restaurace, obchody, služby atd.) je nutné realizovat v tzv. „Pesos convertibles (CUC)“. Při konverzi USD na CUC, ve které jsou vedeny i volnoměnové účty kubánských podniků, je kubánskými bankami účtován poplatek ve výši 10%. Tento nezvykle vysoký poplatek je zdůvodňován tím, že Kuba podstupuje na mezinárodních trzích určité riziko, když obchoduje v embargované měně. Kubánci tedy již k USD nemají prakticky žádný 5
http://www.businessinfo.cz
17
přístup, výjimkou mohou být případy, kdy emigranti posílají svým rodinám peníze na přilepšenou. Zatím poslední údaje o kubánském hospodářství vydala ve své zprávě organizace CEPAL (Comisión Económica para América Latina) za rok 2004. Podle této zprávy vzrostla v zemi potřeba dovozu paliva ze zahraničí a výroba elektrické energie poklesla oproti roku 2003 o 1,4%. Zvýšil se také počet dní bez dodávek elektřiny, zvaný „apagon“. Ten společně s nedostatečnými finančními prostředky způsobil, že z celkem 22 hodnocených odvětví vykázalo růst pouze 10 z nich. Největší růst zaznamenalo hornictví a hutnictví barevných kovů (10,7%) a elektronický průmysl (4%). Kubánské exporty vzrostly o 32%, nejvíce se vyvážel nikl, cukr, doutníky, destiláty a ovocné šťávy. Kuba vyvezla v roce 2004 své zboží zejména do Holandska (exporty tvoří 28%), Kanady (20%),Venezuely (13%), Ruska (8%), Španělska a Číny (7%). Kubánský import vzrostl o 14,3%, přičemž hlavním dováženým zbožím byla ropa a ropné produkty a to i přesto, že Kuba sama ropu těží. Ta je ale svým složením pro výrobu benzínu a pro využití v chemickém průmyslu nevhodná. Dalším importovaným zbožím byly potraviny, nápoje, dopravní prostředky, stroje a strojní zařízení. Ačkoli se v roce 2004 sklidilo více cukru než v předchozím roce, nenastaly v cukrovarském průmyslu žádné pozitivní změny. Tento fakt byl způsoben zásadní reorganizací cukrovarů (téměř polovina jich byla roku 2003 zrušena) a využitím půdy pro jiné zemědělské plodiny. V důsledku toho poklesla výroba cukru ve srovnání s předešlými lety. Reorganizace cukrovarnictví, která v současné době probíhá, má za cíl dosažení větší konkurenceschopnosti kubánského cukru. Průběh této reorganizace postrádá ale potřebnou rychlost a razanci, neboť velmi často chybí to základní – finance na potřebné opravy, náhradní díly ke strojnímu zařízení apod. Během srpna a září 2004 se nad Kubou přehnaly dva hurikány – Charley a Ivan a způsobily škody za cca. 2,14 miliard pesos. Hurikány poškodily a zničily mnoha lidem obydlí, devastovaly vedení elektrického napětí, zemědělskou úrodu a farmy. Podle údajů CEPAL činily příjmy státního rozpočtu v roce 2004 19,5 miliard pesos. Oproti roku 2003 se tyto zvýšily o 1,96 miliardy pesos. Výdaje činily ve sledovaném období 20, 92 miliard pesos, a tak vláda hospodařila s deficitem 1,42 miliard pesos. 18
Každodenní život kubánských obyvatel se stává čím dál tím těžší. Nemají dostatek potravy, výpadky elektřiny jsou stále častější realitou, systém dopravy se i nadále zhoršuje, dříve proslulé kubánské zdravotnictví upadá, zdražují se i základní léky, služby poskytované státem mají nízkou úroveň a prohlubují se problémy s infrastrukturou. Kubánská vláda neudává oficiální informace o výši svého zahraničního dluhu. Proto se jeho výše pouze odhaduje. V roce 2004 měl tento vzrůst na 15 miliard USD, přičemž 80% tvoří samotný úvěr a 20% úroky. Do tohoto dluhu není započten dluh vůči bývalým státům RVHP, který je odhadován na 25 miliard USD. 1.1.4
POPULACE
Na Kubě žije 11,2 miliónů obyvatel (51% mulatů, 36% kreolů 13% černochů). Průměrná délka života mužů je 75 let a žen 79 let. Politicko-právní rozdělení Kuby je dáno 14 provinciemi a 168 okresy. Na Kubě žije 75% obyvatelů ve městech. Největším urbanizačním centrem je hlavní město Havana, kde žije 2,1 miliónů lidí. Dalšími velkými městy jsou Santiago de Cuba (ležící na východě ostrova) a Camagüey. Kubánské náboženství nejsilněji ovlivnil španělský katolicismus a africká Yorubá. Ovšem po roce 1960, kdy proběhla revoluce, se tvrdě prosazovala ateistická kampaň. Dnes chodí do kostelů převážně starší lidé, ale o křesťanství se pomalu začínají zajímat i mladší generace. Kubánští černoši vyzývají náboženství Yorubá, které na Kubu bylo přivezeno spolu s otroky a později prošlo na ostrově samostatným vývojem. Yorubá nemá nic společného s haitským kultem Woodoo. Vzácně se na Kubě vyskytují i židovské synagogy. Revoluce a s ní již zmíněná ateistická propaganda zrušila křesťanské svátky. Teprve až po návštěvě papeže Jana Pavla II. v roce 1998 povolila kubánská vláda obnovit dva dny na oslavu Vánoc. Nejvýznamnějším státním svátkem na Kubě je 1. leden, ale není to, jak by si mnozí mohli myslet, oslava Nového roku, jedná se o výročí vítězství kubánské revoluce. Druhým velkým svátkem je Moncada, oslava prvního pokusu Fidela Castra o revoluci, která se slaví 24. až 26. července.
19
Zdravotní péče na Kubě je analytiky často označována za jeden z velkých úspěchů vlády Fidela Castra. Co ale tito analytici většinou přehlíží je fakt, že revolucionářská vláda, která přišla k moci v roce 1959, již poměrně funkční zdravotní systém po svých předchůdcích zdědila. Ani tento fakt však nemůže zpochybnit skutečnost, že kubánský zdravotní systém je pro většinu latinskoamerických zemí příkladem a většinou, zatím, nedostižným vzorem. Dětská úmrtnost byla na konci 60. let 32 dětí z 1000, což bylo nejméně z celé Latinské Ameriky, z celosvětového pohledu se Kuba v tomto parametru umístila na třináctém místě a předčila v té době i takové země jako např. Francie, Belgie, Itálie, Izrael, Rakousko, Japonsko, Španělsko či Portugalsko. I když se Kuba v tomto směru řadí i nadále mezi „vyspělejší“ země, za období vlády Fidela Castra se v porovnání dětské úmrtnosti propadla ve světovém žebříčku ze 13. na 24. místo. Koncem 60. let se Kuba mohla chlubit i značně rozvinutou zubařskou péčí. Na sto tisíc obyvatel připadlo tehdy 128 dentistů, což bylo více než např. ve Finsku, Velké Británii a Holandsku. Podle statistik OSN dosáhla Kuba v letech 1948-1949 (podle kritéria denního kalorického příjmu) třetího místa z 11 latinskoamerických zemí. Dnes se tato data pro Kubu jeví velmi negativně, Kuba je na posledním místě i za Hondurasem. Vzdělání Důraz na ideologii prostupuje celý kubánský systém vzdělávání. Již na základních školách se dětí učí komunistickým teoriím a protikapitalistické rétorice. Také se požaduje, aby se děti účastnily politických aktivit. Později na střední škole se studenti učí vážit si práce a jsou povinni trávit alespoň jeden měsíc v roce mimo domov a pracovat v zemědělství. Vůbec celý systém středních škol na Kubě je koncipován do internátů, aby studenti trávili co nejvíce času na polích. Rodiče si ale stěžují na enormní snížení jejich autority a na sexuální experimentování v ranném věku. To bylo také důvodem kritiky papeže Jana Pavla II., který ostrov roku 1998 navštívil. Přijetí na universitu pak záleží na studentově postoji k revolucionářství a jeho účasti v komunistických organizacích. Jakýkoliv obor studia je stejně provázán s ideologickým učením a revolucionářskou historií. Po ukončení studia jsou studenti zaměstnáni podle rozhodnutí státu (tzv. „umístěnky“). 20
1.2 SELEKTIVNÍ FAKTORY SUBJEKTIVNÍ Mezi další faktory, které ovlivňují návštěvnost dané země patří selektivní faktory subjektivní. Řadíme sem propagaci, módnost, vlastní zkušenosti a doporučení od známých. V poslední době zájem o exotické dovolené roste a Kubu ročně navštíví více než dva milióny turistů, a to zejména z Kanady a Evropy. Ostrov turisty láká svými krásnými plážemi, příznivým klimatem, koloniálními památkami, svým podmořským světem a nejrůznějšími možnostmi sportovního vyžití. Na Kubě si turisté zcela jistě vychutnají pohodovou atmosféru, ale ona pověstná kubánská uvolněnost může být pro Evropana někdy až přehnaná. Služby nejsou vždy poskytovány s takovou rychlostí a úrovní, na jakou bývají turisté zvyklí. To ale patří ke známé filosofii místních obyvatel v duchu „maňana“ tj. „nač spěchat, vždyť zítra je také den“. Obecně ale tento temperamentní národ působí většinou přátelským, usměvavým a, vezmemeli v úvahu jeho průměrnou životní úroveň, pak i neuvěřitelně, alespoň na první zběžný pohled, spokojeným až šťastným dojmem. Podle údajů CK Čedok předčil v roce 2006 zájem o Kubu i takové exotické destinace, jako jsou Dominikánská republika a Keňa. Mnozí turisté vyhledávají Kubu pouze ze zvědavosti, chtějí poznat a prožít atmosféru ostrova ještě za vlády Fidela Castra. Turisté navštěvují Kubu nejen pro její již zmíněné atraktivity, dalším motivem, který uvedla CK Caribe Tour, je také relativně vysoká bezpečnost na ostrově. Poslední dobou roste počet teroristických útoků i na různá turistická letoviska a z tohoto důvodu turisté preferují strávit dovolenou v destinaci, v níž se mohou cítit bezpečně. Tento požadavek jim Kuba, alespoň dosud, bohatě splňuje. Jedním z důležitých motivů zájmu o Kubu je rovněž cena pobytu, která je, ve srovnání s ostatními karibskými destinacemi, většinou stále nižší. Motivace k návštěvě Castrovy Kuby zde již byla zmíněna. Delegátka CK Fischer ještě uvedla další aspekt této motivace - jestliže Kuba bude v budoucnu pod americkou nadvládou, nebude již pro Čechy cenově dostupná a kubánský turismus bude zaměřen na podobné aktivity jako v 50. letech, tzn. stane se z něj „požitkářský ráj“. Návštěva Kuby je také motivována obchodními aktivitami. Movití Češi si na Kubu jezdí vybírat pozemky, které by 21
po případné změně politického systému rádi zakoupili. Ale nesoustředí se pouze na pozemky, rádi by zde, až to bude možné, začali podnikat. Mnozí přijíždějí na Kubu kvůli nabídce sexuálních služeb. Takto motivovaná dovolená se ale, podle informací delegátky CK Fischer, týká zejména španělských a italských turistů. Módnost kubánské destinace je v naší republice, podle informací získaných v CK Čedok, stále větší. Tento fakt je způsoben hned několik faktory. Cestovní kanceláře destinaci Kuba stále více propagují, čímž roste počet stále spokojenějších turistů, kteří své poznatky a pozitivní zkušenosti předávají dále svým známým, ti pak zase dalším známým atd. Kubánskou republiku propagují v České republice cestovní kanceláře samy. Kuba nemá rozpočet na masivní propagační kampaň, a proto má jen několik zastoupení po světě, která pak mají ve své kompetenci určitý region. Jedním z celkem patnácti těchto zastoupení je kancelář v Moskvě, pod níž spadá celý středoevropský region včetně České republiky. Systém propagace cestovního ruchu Kuby bude podrobněji popsán v kapitole Propagace cestovního ruchu na Kubě.
1.3 LOKALIZAČNÍ FAKTORY Lokalizační předpoklady umožňují umístění aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality. Rozhodující úlohu pro existenci těchto předpokladů má geografická poloha konkrétní oblasti či střediska. Příznivé hodnoty lokalizačních předpokladů určují místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet. Dělí se na předpoklady přírodního charakteru, které přímo souvisejí s rozmanitostí přírodního prostředí na Zemi. Patří sem zejména tvárnost zemského povrchu (reliéf), poloha v rámci světadílu, poloha v určitém podnebném pásu, výskyt povrchových a podzemních vod a zastoupení rostlinstva a živočišstva. Dále do lokalizačních faktorů řadíme faktory společenského charakteru, vyplývající z tvořivosti člověka. Patří sem kulturní, architektonické a historické památky, muzea a galerie, technické památky dané lokality, lidová architektura, umění, tanec, literatura a hudba.
22
1.3.1
LOKALIZAČNÍ FAKTORY PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU
Klimatické poměry Na Kubě je příjemné tropické klima, dovolená se zde dá strávit prakticky kdykoli, ačkoli období listopad až únor bývá poznamenáno poměrně chladnými větry. Klima se dá rozdělit na suché, které trvá od listopadu až do dubna a vlhké, které trvá od května do října. Počet srážek se rok od roku mění a období sucha nejsou žádnou mimořádnou výjimkou. Průměrná teplota ve vlhkém létě dosahuje 30 ºC a udržuje se od května až do října. Zimní průměrná teplota dosahuje 27 ºC a toto období trvá od listopadu do dubna. Leden je měsíc, kdy můžete i na jinak teplé Kubě zažít chlad a to zejména v noci. I moře bývá v tomto měsíci poměrně chladné a bouřlivé. S výjimkou studených front v lednu málo prší, ale často fouká vítr. Denní průměrné teploty bývají kolem 26 ºC. V únoru a březnu je riziko nepříjemně chladných dnů i nocí podstatně menší než v lednu. Duben je relativně suchý měsíc, teplota se zvyšuje na průměrné denní teploty kolem 29 ºC . Začíná období ovoce a také migrace milionů barevných krabů. Je to výjimečný zážitek pro všechny milovníky přírody, kteří si zcela určitě přijdou na Kubě na své, stejně jako v květnu. V květnu přibývají nejen srážky, ale také teploty a vlhkost, deště jsou již tropicky teplé. Moře je oproti zimě a jaru klidnější a méně větrné podnebí je vhodné k potápění a rybaření. Červen je podobný květnu, je vhodný zejména pro milovníky ovoce, průměrné denní teploty stoupají na 30 ºC. Červenec, srpen a září jsou měsíce vhodné pro milovníky horka a vlhka. Po polovině října začínají teploty ustupovat a nastává období srážek a zvýšeného rizika cyklónových větrů. Zasahují vždy jen část území Kuby, podle trasy cyklonu a je proto možné na jejich pohyb včas reagovat. Většina karibských cyklonů Kubu míjí, nejčastěji ji zasáhnou ty, které vznikají v Karibském moři jižně od Kuby.
23
Listopad je příjemným obdobím s průměrnými teplotami 27 ºC, ale mohou jej na několik dnů narušit „studené fronty“ (frente frío) ze severu. V prosinci je počasí podobné tomu listopadovému. Hlavní sezóna je určena počasím, tzn. že nejvhodnější doba pro návštěvu Kuby je od března do října. V tomto období se průměrné denní teploty vzduchu pohybují kolem 30 ºC a teploty vody kolem 26 ºC. V roce 2003 i 2004 přijelo na Kubu nejvíce turistů v březnu. Tento měsíc je všeobecně lákavý, neboť turisté přijíždějící z evropských zemí rádi cestují v tomto období do teplých krajů. Naopak nejméně návštěvníku přijelo na ostrov v obou letech v září, ačkoliv je tento měsíc klimaticky příjemný. Nízká návštěvnost v září se dá vysvětlit tím, že v tomto měsíci jsou turisté již pracovně vytíženi a začíná také školní docházka. Tab. 1 Kuba – příjezdy turistů v jednotlivých měsících Zdroj: www. onecaribbean.org, www.sunsettravel.cz
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
Průměrná teplota vzduchu (v ºC) 26 27 28 29 30 30 31 31 30 28 27 26
Průměrná teplota vody (v ºC)
2003
2004
Změna 2003/04 (v%)
25 24 24 26 27 27 27 28 27 27 27 27
190 669 191 650 212 441 179 104 118 759 113 949 148 650 161 345 107 450 121 834 155 884 203 947
215 727 223 946 229 905 194 959 138 708 127 458 163 488 159 642 106 619 132 915 158 212 196 993
13,1% 16,9% 8,2% 8,9% 16,8% 11,9% 10,0% -1,1% -0,8% 9,1% 1,5% -3,4%
Reliéf a morfologie 6 Kubánská republika (República de Cuba) leží na souostroví rozkládajícím se na severní polokouli mezi 19°49' až 23°13' severní zeměpisné šířky a 74°08' až 84°57' západní zeměpisné délky. Souostroví tvoří Kuba, Isla de la Juventud (Ostrov mládeže) a čtyři další souostroví: Las Coloradas, Sabana-Camaguey, Los Canarreos a Jardines del Rey. Kuba je od Atlantiku oddělena Bahamskými ostrovy a souostrovím Malých Antil. Celková rozloha Kubánské republiky čítá 110 860 km², hlavní ostrov je protáhlého tvaru a 6
Encyklopedie Zeměpis světa, Columbus s.r.o., 2000
24
měří ve směru západ-východ 1275 km na délku a v průměru 100 km na šířku. Celková délka velmi krásného a členitého pobřeží je cca 5800 km. Většinu ostrova zaujímá převážně mírně zvlněná rovina tvořená sedimenty s krasovými oblastmi na západě a středu země. Nejvýznamnější horskou oblastí je Sierra Maestra, táhnoucí se podél jihovýchodního pobřeží až k zálivu Guantánamo. Ve středu ostrova se zvedá pohoří Sierra de Trinidad (1150 m) a na západ od Havany, kubánského hlavního města, se táhne Sierra de los Organos. Dlouhé pobřeží, na kterém se nachází překrásné písčité pláže, lemuje mnoho malých ostrůvků a korálových útesů. Na jihu Kuby se při pobřežních oblastech nacházejí bažiny. Hydrologické poměry Nejvíce na Kubě prší v letním období a to konkrétně od května. Nejvíce srážek spadne při pobřeží, vnitrozemí je spíše sušší oblastí. Kubou protéká asi 200 řek, ale tyto jsou velmi chudé na vodu. Největší vodní tok představuje nejdelší kubánská řeka Cauto na jihu ostrova, jejíž délka dosahuje 343 km. Río Cauto pramení v pohoří Sierra Maestra a vlévá se do Karibského moře na sever od Manzanilla. Pouze 120 km této řeky je splavných, tudíž vhodných pro říční dopravu. Almendares je další kubánskou řekou, která protéká západní částí ostrova a slouží jako zdroj vody pro Havanu. Její délka čítá 45 km. Hojně se zde vyskytují i prameny minerálních vod. Teplota kubánského moře se logicky mění v závislosti na teplotě vzduchu a běžně se pohybuje mezi 24 až 29ºC. Fauna a flóra Na Kubě se vyskytuje přes 7000 rostlinných, převážně endemických druhů. Národní květinou je tzv. Mariposa blanca, zvláštní druh jasmínu, který symbolizuje čistotu, odbojnost a nezávislost. Kvůli kultivaci cukrové třtiny, jejíž zpracování patří mezi nejdůležitější kubánská odvětví, byla vymýcena převážná většina lesů.
25
Mezi nejpočetnější zástupce fauny patří ptactvo (zejména papoušci), kajmani, krabi, krevety, ryby a želvy. Národním ptákem je datel „tocororo“, který má stejně zbarvené peří jako kubánská vlajka (červená, modrá a bílá barva).
1.3.2
LOKALIZAČNÍ FAKTORY SPOLEČENSKÉHO CHARAKTERU
Kubánské památky zapsané na seznamu světového kulturního dědictví Unesco 7
Havana – do seznamu UNESCO byla zapsána roku 1982. Havanu založili
Španělé roku 1519, od 17.století se stala centrem Karibiku, dnes má toto krásné město přes 2 milióny obyvatel. Centrum tvoří mix barokních a neoklasických staveb, soukromých domů s arkádami, balkónky a zajímavými vstupními branami.
Trinidad – do seznamu UNESCO zapsán roku 1988. Město bylo založeno v 16.
století, během 18.a 19. století se zde díky štědrým příjmům z obchodu s cukrem vybudovalo mnoho krásných paláců a staveb, jako např. Palacio Brunet a Palacio Cantero.
Hrad San Pedro de la Roca – do seznamu zapsán roku 1997. Jedná se o
soustavu opevnění na skále, která měla v bouřlivém 17.století chránit přístav v Santiago de Cuba.
Národní park Desembarco del Granma – zapsán do seznamu UNESCO roku
1999. Park se nachází na jihozápadě Kuby v oblasti mysu Cabo Cruz. Najdete zde velkolepé terasy a útesy lemující Atlantik.
Údolí Viňales – do seznamu UNESCO zapsáno roku 1999. Jedná se o úrodné
údolí vhodné pro zemědělství, pěstování tabáku. Údolí je obklopeno horami.
Krajina prvních tabákových plantáží – zapsány do seznamu UNESCO roku
2000. Plantáže se nacházejí na předhůří Sierra Maestra, pocházejí z 19. století ukazují na zemědělské metody prvních osadníků.
Národní park Alejandro de Humboldt – do seznamu UNESCO zapsán roku
2001. Park je výjimečným geologickým komplexem, kde žije a roste mnoho endemických živočišných a rostlinných druhů. 7
http://whc.unesco.org/en/statesparties/en
26
Cienfugos – zapsáno do seznamu UNESCO roku 2005. Cienfugos je
historickým koloniálním městem, které bylo založeno roku 1819 a sloužilo k obchodu s cukrem, kávou a tabákem. Centrum města je v neoklasickém slohu a mezi nejvýznamnější památky patří: Vládní palác, škola San Lorenzo, palác Ferrer a další.
Kubánská kultura je plně poplatná složení populace, kterou na Kubě tvoří směsice různých ras a národností. Původními obyvateli byli indiáni (ti byli kolonizátory postupně vyvražděni), poté Španělé přivezli na ostrov černé otroky z Afriky (předkové dnešních mulatů). O několik desetiletí později přicházeli na Kubu Rusové, Číňané a Evropané a tato směsice vytvořila dnešní obyvatelstvo. Muzea a galerie 8 Na Kubě se nachází řada muzeí a galerií a většina z nich je v hlavním městě Havaně. Nejznámější je Muzeum Capitolio Nacional, které je replikou Capitolu z Washingtonu a je vybaveno historickým nábytkem. Muzeum Ernesta Hemingwaye je zajímavé pro návštěvníky, kteří mají rádi literaturu. Nachází se přímo na farmě, v sídle E. Hemingwaye „Finca Vigía“, které leží na východní periferii Havany. Skládá se ze čtyř budov, které jsou vybaveny původním zařízením. Museo Nacional de Bellas Artes je nedávno restaurované muzeum, které vystavuje umělecká díla s takovou pečlivostí, že je srovnatelné s muzei ve vyspělých kulturních zemích. Kuba nechá návštěvníky nahlédnout i do výroby proslulého kubánského rumu a to v Museo del Ron a také zajišťuje exkurze do tabákové továrny, kde se vyrábějí kubánské doutníky. Hudba a tanec Hovoříme-li o kubánské kultuře, pak k té nejdůležitější a nejznámější složce patří bez pochyby hudba. O Kubáncích se říká, že mluví zpěvem, tančí při chůzi a ženu si namlouvají milostnou písní. Traduje se rovněž, že správný Kubánec se dokáže radovat a tančit při zvucích byť jen ze schodů padající prázdné plechovky. Hudba se na ostrově vyvíjela rychle a silně všechny ovlivnila, avšak bohužel se nedochovala hudba původních obyvatel ostrova. V 17. až 19. století se vyvíjela tzv. afrokubánská hudba, která je jakousi syntézou hudby afrických černochů a Španělů a na niž působily i francouzské, anglické a italské vlivy. Lidová tvorba
8
Horký,P., Náplava, M.:Cuba Libre, Jota, Brno 2006, str.254-288
27
byla hlavně zaměřena na taneční písně (son, danza, contradanza, guaracha, kubánské bolero, conga atd.) a byla doprovázena kytarami, bubny a všelijakými druhy chrastítek. Umělá hudba vycházela z té lidové, ale velký vliv na ni měla duchovní a klasická hudba z Francie a Itálie, kterou s sebou na Kubu přivezli evropští učitelé, interpreti a skladatelé. Mezi nejznámější kubánské skladatele patří Esteban Salas (žijící v letech 17251803), který ve svém díle uplatnil prvky vídeňského klasicismu. „Habanera“ je rytmus, který byl zrozen z argentinského tanga a dalších jihoamerických rytmů. Habanera byla použita skladatelem Bizetem ve slavné opeře Carmen. Do Evropy pronikla jako rumba, mambo a chacha-cha. Bolero přišlo začátkem 20. století do hlavního města ze Santiago de Cuba a mezi nejznámější skladatele tohoto žánru patří Pepe Sanchez, Alberto Villalon a Sindo Garay. Taneční umění se na Kubě vyvíjelo pod vlivem černošské a španělské kultury. Kubánský balet, který je velmi vyspělý a oblíbený, je značně ovlivněný ruským baletem. Ve třicátých letech byla na Kubě založena první baletní škola a v dnešní době se v Havaně téměř každý den můžete jít podívat na balet. Jedním z nejznámějších choreografů současnosti je Alicia Alonso, bývalá vynikající baletka. Literatura Rovněž literární díla původního indiánského obyvatelstva nebyla dochována. První pocházejí od španělských dobyvatelů a byly to zejména: náboženské traktáty, cestopisy, kroniky a texty náboženských divadelních her. Za nejstarší kubánské dochované dílo platí báseň „Zrcadlo trpělivosti“ notáře S. de Balboa (z roku 1608). V 18. století se boj za nezávislost projevil i v literatuře, spisovatelé vlastenecké společnosti psali zejména o politické situaci do časopisů. 19. století bylo na Kubě ve znamení romantismu. Nejvýznamnějším představitelem tohoto směru byl literát a básník Gabriel de la Concepción Valdés (1809-1844), známý pod pseudonymem Plácido. Nejlepším dílem kubánské literatury 19. století se ale stal román „Cecilia Valdés“ od Cirila Villaverdeho (1812-1894), pojednávající o otroctví a poměrech v Havaně. Ten byl také zhudebněn a premiéra byla předvedena kubánskou operou v tehdejší ČSSR. Dalším významným básníkem a literátem 19. století byl revolucionář, buditel a politik José Martí (1853-1895). Jako sedmnáctiletý byl odsouzen k šesti letům nucených prací. Tento muž mnoha povolání studoval ve Španělsku, stal se novinářem v Mexiku a univerzitním profesorem v Guatemale. Je po něm pojmenováno hlavní havanské náměstí, místo konání 28
známých všelidových manifestací a havanské letiště. Martí se stal kvůli své lásce ke svobodě, kterou tolik ve svých dílech zdůrazňoval, oblíbeným autorem v celé Latinské Americe. Nejvíce psal práce zaměřené na politiku a kulturu, ale vydal také básnické sbírky (např. „Ismaelillo“, „Versos libres“ a „Versos de amor“, „Flores del destierro“ a „Versos sencillos“), román, divadelní hry a povídky pro děti. José Martí zahynul roku 1895 na počátku bojů za svobodu. Nicolás Guillén, největší literární osobnost 20.století a člen KS Kuby, pokračoval v myšlenkách Martího. Jeho básnická tvorba je úzce spjata s kubánskou hudbou a písňovou tvorbou. Dalšími významnými umělci jsou: Alejo Carpentier, J. P. Soler, E. Desnoes, Juan Marinello, Savero Sarduy, Miguel Barnet, Guillermo Rodriguez Rivera, Carilda Oliver a mnozí další. 9 Na Kubě strávil více než polovinu svého života americký spisovatel Ernest Hemingway. Poprvé na ostrov přijel roku 1928 a zamiloval si ho. Získal zde mnoho přátel a Kubánci si ho oblíbili. Mezi „památná“ a turisticky nejvyhledávanější místa patří Hemingwayem pravidelně navštěvované bary „Floridita“, kam chodil na koktejl míchaný z kubánského rumu - Daiquiri a „Bodegita del Medio“, proslavená svými popsanými zdmi a dalším rumovým koktejlem s mátou peprnou – Mojitem. Zde se Hemingway setkával se svými americkými krajany a s kubánskými komunistickými spisovateli- např. s Guillénem a Carpentierem. Za svého života na Kubě vytvořil Hemingway řadu věhlasných děl (Stařec a moře aj). Výtvarné umění Jeskyní malby původních obyvatel Kuby byly objeveny až po vymizení indiánů. Až do minulého století bylo kubánské malířství silně ovlivněno španělskou tvorbou a zaměřovalo se zejména na portréty a v omezené míře i na krajinářství. Nejvýznamnějším umělcem byl portrétista Victor Manuel. Dvacáté století se již v oblasti výtvarného umění vyvíjí podle vzoru moderních uměleckých stylů ze Spojených států. Roku 1942 se na Kubu z Evropy vrátil Wilfredo Lam, který úzce spolupracoval s Picassem a surrealisty. Již před začátkem šedesátých letech vynikl malíř René Portocarrero, v jehož díle se zrcadlila láska k vlasti a ke svému lidu. Sedmdesátá 9
Košťák, V.:Kuba, Pressfoto, 1980, str. 40-42
29
léta jsou ve znamení naivního umění, vyznačujícího se velkou barevností (hlavním představitelem je Manuel Mediva). Architektura Rovněž kubánská architektura byla až do 20. století silně ovlivněna španělským a mexickým vzorem stavitelství. Kubánské stavby ale nikdy nebyly tak bohatě zdobené jako ty v zemích, kde byla bohatá naleziště drahých kovů. Z koloniálního období se na Kubě zachovaly havanská katedrála a kostel Sv.Krista dobrých cest, guvernérský palác a malebné městečko Trinidad. Začátkem dvacátého století se kubánská architektura vyvíjela pod americkým vlivem, stavěly se několikapatrové hotely, lázeňské komplexy a činžovní domy. Mezi nejvýznamnější stavby tohoto období lze zařadit Muzeum krásných umění a hotel Nacional postavený v Havaně v bezprostřední blízkosti Malecónu, známé přímořské komunikace. 10 Divadlo 11 První divadelní hra byla na Kubě uvedena v Havaně r. 1598. Od osmdesátých let 17. století nesměly být světské hry uváděny v církevních budovách. Zpočátku se uváděly cizí hry, které pocházely zejména od španělských autorů. První kubánská hra - Princ zahradník aneb nepravý Clodriano vznikla v roce 1730. Divadelní tvorba se rozvíjela zejména v 19. století. Na jeho sklonku vznikly tři hry José Martího. Dnes se hrají i světové hry, avšak jen ty, které neodporují ideologickým představám.
1.4 REALIZAČNÍ FAKTORY Realizační předpoklady umožňují uskutečnit (realizovat) nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech s příznivými lokalizačními podmínkami. Umožňují dopravit se do těchto míst a využívat je k pobytu, k rekreaci a k dalším aktivitám. MTZ cestovního ruchu materiálně-technické předpoklady cestovního ruchu vyjadřují vybavení území turistickou infrastrukturou – ubytovacími, stravovacími, zábavními, sportovními a dalšími zařízeními, která uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry určující pro množství návštěvníků, kteří mohou území využít. 10 11
Horký, P., Náplava, M.: Cuba libre, Jota, Brno, 2006, str.254-288 http://www.cubanculture.com
30
Dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky. O přitažlivosti území rozhoduje nejen možnost dopravního spojení, ale zejména hustota a kvalita dopravní sítě – čím je síť silnic, železnic, leteckých spojů apod. hustší a její kvalita lepší, tím má oblast lepší předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Významná je nejen prostá dostupnost (existence dopravních cest), ale také časová dosažitelnost. Hotelnictví Kuba nabízí poměrně široké možnosti ubytování, od menších hotelů až po ty luxusní, ubytování v soukromí (tzv. casas privadas), v turistických vilách, na ekofarmách a bungalovech. Největší kapacitu mají hotely. Ty jsou rozděleny do dvou až pěti hvězdičkových kategorií. Jejich počet každým rokem roste a to zejména díky zahraničním investorům, kteří podnikají na Kubě formou společných podniků. Zatímco roku 2000 bylo na Kubě k dispozici 38 072 pokojů, z nichž nejvíce pokojů bylo v rámci čtyřhvězdičkových ubytovacích zařízeních (14 596 pokojů), v roce 2004 bylo na Kubě evidováno 45 270 pokojů, opět s největším podílem čtyřhvězdičkových ubytovacích zařízeních (18 247). Nejnižší počet pokojů poskytují dvouhvězdičková zařízení, roku 2004 bylo na Kubě v této třídě 4 099 pokojů. Klasický kemping na Kubě neexistuje. Nachází se zde tzv. „Campismo“, což jsou dřevěné nebo betonové chatky určené pro nocleh zejména Kubáncům. Nachází se v blízkosti pláží a v horách. Jsou často zcela plně obsazeny, a proto je třeba si je předem rezervovat v cestovních kancelářích ve městech. K dispozici jsou zde sprchy pouze se studenou vodou a někdy jsou tyto kempingy vybavené i velmi strohým občerstvovacím stánkem, který nabízí vařenou rýži, fazole nebo zeleninu. Pro turisty je toto velmi levnou záležitostí, lůžko zde stojí 5 USD na noc. Velmi často ale Kubánci cizince do svých kempů nepustí. Vyšší ubytovací standard za stále výhodnou cenu nabízí bungalovy kubánské společnosti Cubamar. Dalším typem kubánského ubytovacího zařízení jsou tzv. „Peso hotely“. Jsou to většinou velmi chudě vybavené hotely, kde se platí národní měnou (peso nacionál) a nikoliv „tvrdou měnou“ (peso convertible), proto zde návštěva turistů není příliš žádanou. Mnohdy ani nejsou turisté do těchto zařízení vpuštěni a to z důvodu snahy o striktn oddělení Kubánců od zahraničních turistů. V poslední době se již ale Kubánci snaží vydělávat na cestovním ruchu i v těchto zařízeních, a tak nabízí turistům dvoulůžkové pokoje cca. za 10 USD za noc. Zájemcům o tento typ ubytování je však nutné doporučit, aby si nabízené ubytování nejdříve
31
sami prohlédli, neboť tyto hotely jsou často špinavé, nefunguje zde elektrický proud a často ani neteče voda. Hotely určené pro turisty již dosahují evropské úrovně a poskytují řadu doplňkových služeb v závislosti na jejich třídě. Počet pokojů v tří až pěti hvězdičkových hotelech dosahuje cca. 35 000. Hotely mají v rámci společných podniků zahraniční management, který má bohaté zkušenosti s vedením hotelů v domácích zemích, a tak se úroveň poskytovaných služeb značně zlepšila a stále zlepšuje.
Je však správné také uznat, že i kubánský
management již začíná přejímat zahraniční koncept řízení a zaznamenává tím stále větší úspěchy. Hotelové pokoje bývají vybaveny vlastní koupelnou a sociálním zařízením, kabelovou nebo satelitní televizí, telefonem, klimatizací, ledničkou nebo mini barem. Turistické resorty nabízí kompletní služby, jsou zde restaurace, bary, bazény, kabarety, diskotéky, noční podniky. Najdeme zde také směnárny, kadeřnictví, obchod se suvenýry, půjčovny automobilů apod. Nabídka sportů je poměrně pestrá a je obohacená např. o velmi populární kursy potápění. To vše je závislé na úrovni resortu a odvíjí se od toho, pochopitelně, také cena za pobyt. Na Kubě je možné se ubytovat i na ekofarmách. Není to nijak rozšířený typ ubytovacího zařízení, ale přesto jich pár existuje. Nacházejí se v horách nebo na divokých plážích, které ještě nebyly lidmi nijak upravovány. Turisté se mohou v okolí farem vydat na túru k řekám, do jeskyní a lesů, mohou pozorovat místní ptactvo, jet na výlet po okolí na horském kole a nebo se mohou věnovat např. rybaření. K těmto účelům nabízí kubánské cestovní kanceláře (např. Cubanacán) speciální programy na dovolenou, během nichž turisté objedou a poznají celý ostrov. Ekofarmy jsou vhodné také pro zcela nezávislé cestovatele. Nejnavštěvovanější farmy jsou v Pinar del Río, Matanzasu a Santiagu de Cuba. Pronájem soukromých pokojů je specifickou formou ubytování na Kubě. Lidé, kteří turistům nabízejí ubytování ve svých privátních domech či bytech, musí státu odvádět jak dost vysoké poplatky za licenci, kterou k pronajímání bezpodmínečně potřebují, tak i následné daně z takto generovaných příjmů. Měsíčně tito podnikatelé musí zaplatit 100 až 250 pesos convertibles, a to v závislosti na lokalitě a počtu nájemníků. Za ceduli, kterou mají vyvěšenou na svém obydlí platí cca. 45 pesos convertibles. O svých nájemnících musí vést v knize hostů pečlivou evidenci a každý měsíc ji musí zaslat na příslušný úřad ke kontrole. Mimo to jim na kontroly chodí státní úředníci, kteří zjišťují, zda zápisy v knize skutečně odpovídají realitě. Cena pronájmu se pohybuje kolem 10 až 25 USD za noc. Pronajímat pokoje bez licence je 32
velmi nebezpečné. Policie může toho, kdo by si to přece jen dovolil, potrestat např. tím, že mu zabaví jeho dům, což údajně patří k těm „mírnějším“ formám trestu. Místní cestovní kanceláře ubytování v soukromí nepropagují, zájemci si ho musí vyhledat prakticky sami podle nabídek vyvěšených na domech apod.. Doprava 12 Na Kubě se nachází celkem 17 letišť, z nichž 10 je určeno k mezinárodní přepravě cestujících. Silniční síť je cca. 50 000 km dlouhá a z toho 2 000 km tvoří dálnice, které spojují větší města a turistické resorty. Nejdůležitější rychlostní komunikace se nazývá Carretera Central, prochází napříč celým ostrovem a spojuje Pinar del Río ležící na západě ostrova s Guantánamem ležícím na východě země. Problémem bývá nedostatečné až žádné značení na těchto komunikacích. Turisté se mohou po Kubánské republice dopravovat také prostřednictvím taxi služby, pronajatým automobilem a to hlavně za zprostředkovatelské pomoci svých hotelů. Pronájem aut zajišťují také cestovní kanceláře a jejich služby je možné si objednat i přes internet. Různé výlety po ostrově zajišťuje kubánská strana autobusy. Vlaky a letadla představují další způsob přepravy, na Kubě působí letecké společnosti nabízející i charterovou přepravu uvnitř státu. Řeky jsou většinou krátké a málo splavné, a proto se k přepravě moc nevyužívají. Jedinou splavnou řekou je část Ría Cauto, která se využívá k přepravě nákladu. Stravovací zařízení Kubánská kuchyně je velmi kreativní a je ovlivněna kuchyněmi imigrantů, tzn. španělskou, francouzskou, americkou, africkou i čínskou a také z tohoto důvodu se zde nachází velký počet různých typů restaurací – samozřejmě kubánské, francouzské, španělské, německé, arabské, italské, mexické a další. Turisté mohou navštívit i grill bary, „steak housy“ a vegetariánské restaurace. Nejpopulárnější restaurací je havanská La Bodeguita del Medio, specializující se na tradiční kreolské pokrmy. Byla založena již roku 1942 a je zajímavá tím, že turisté zde mohou zvěčnit svou návštěvu podpisem na zdi restaurace. Bodeguita má svou obdobu i v Praze. Ve všech turistických střediscích mají návštěvníci širokou možnost výběru restaurací. V hotelových resortech úroveň stravovacích služeb závisí na kategorii a třídě hotelu. Jídlo se většinou servíruje formou švédských stolů. 12
http://en.wikipedia.org/wiki/Cuba
33
Sportovní zařízení Kubánská republika poskytuje svým návštěvníkům široké možnosti sportovního vyžití. V turistických resortech jsou návštěvníkům k dispozici plavecké bazény, součástí některých z nichž jsou např. i vodní bary, v nichž se turisté mohou občerstvit přímo ve vodě. Bazény se využívají nejen k plavání, ale také k vodní gymnastice a dalším druhům vodních sportů. V resortech se nachází také tenisové kurty, fitness centra, sauny, volejbalová hřiště, půjčovny motocyklů či hřiště na minigolf. Na Kubě mohou zájemci o golf využít kvalitní golfová hřiště a proto se zde pořádá i řada turnajů. V poslední době stále roste zájem turistů o potápění, letoviska jsou vybavena zkušenými instruktory, kteří potápěčské kurzy vedou a pronajímají turistům potřebné vybavení. Dále jsou k dispozici lodě, šlapadla, jachty, katamarány a regaty. Pořádají se zde i turnaje v rybolovu, přičemž nejproslulejším místem pro jejich konání je sportovní přístav Marina Hemingway. Kubánci jsou vášnivými milovníky baseballu a proto země disponuje obrovským množstvím hřišť pro tento druh sportu. Kuba nabízí také poměrně bohaté možnosti vyjížděk na koních krásnou kubánskou přírodou. Zábavní zařízení Zábavní podniky a zařízení jsou dalším důležitým předpokladem pro zajištění spokojenosti turistů. Do této kategorie patří kabarety, bary, jazzové a jiné kluby, diskotéky či např. karnevaly. Nejpopulárnějším kubánským podnikem v této kategorii je La Tropicana, noční taneční podnik pod širým nebem, nacházející se v Havaně. Jen ti nejlepší tanečníci v zemi mohou vystupovat v tomto prestižním podniku. Nezapomenutelným zážitkem je nejen jejich taneční umění, ale i pestrá paleta kostýmů, živá temperamentní hudba a nádherné tropické prostředí tohoto kabaretu. Tropicana se dnes nachází i v Matanzasu a Santiagu de Cuba. Z jazzových podniků jsou nejnavštěvovanější La Zorra y el Cuervo a Jazz Café v Havaně. Kabarety jsou součástí většiny středisek, např. na Varaderu, Holguínu, Jardines del Rey, Santiagu de Cuba a Camagüey. V každém turistickém resortu mohou turisté trávit večery v četných barech, kde většinou hraje živá kubánská hudba. Hlavní turistickou atrakcí Varadera je delfinárium. Tříkrát denně zde vystupují odborní trenéři s osmi cvičenými delfíny, kteří v průběhu představení předvádějí nejrůznější skoky, hry s míčem a další pozoruhodné akrobatické kousky. Vstupné činí 10 USD a zpoplatněno je také fotografování a natáčení tohoto unikátního zážitku.
34
2. VÝVOJ KUBÁNSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU A JEHO VLIV NA EKONOMIKU Cestovní ruch, výstavba ubytovacích zařízení a jiné investice v této oblasti vytváří pracovní místa a velmi zajímavé a potřebné příjmy ve volných měnách. Tento fakt bude i nadále ovlivňovat cestovní ruch na Kubě, povede k výstavbě nových hotelů a ostatních kapacit. Zaměřit se na cestovní ruch jako hlavní aktivitu má dvě základní výhody : - produkt cestovního ruchu se obnovuje každých 24 hodin s minimálními dodatečnými náklady - cestovní ruch je odvětví náročné na pracovní sílu a tato dobře vnímá dodatečné stimulující odměny k řádnému platu. V současnosti Kubu ročně navštíví přes dva milióny turistů. Stále přetrvávajícím problémem však je, že nabídka služeb cestovní ruch v této zemi je determinována kubánskými autoritami, což ji v jejích kapacitách i pestrosti stále limituje.
2.1 STRUKTURA KUBÁNSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU 13 Kubánská republika je od roku 1975 členem WTO (World Tourism Organization). Sektor turismu řídí na Kubě Ministerstvo cestovního ruchu (Ministerio del Turismo – MINTUR), které bylo založeno 21. dubna 1994. Mezi hlavní funkce Ministerstva cestovního ruchu Kuby patří provádění politiky cestovního ruchu, plánování a následná kontrola tohoto sektoru. Ačkoli v kubánském cestovním ruchu působí více státních organizací, řídící úloha je výhradně v kompetenci ministerstva. Ostatní státní organizace provádějí politiku nařízenou ministerstvem a mají rovněž administrativní funkci. MINTUR má dvouúrovňovou řídící strukturu. První úroveň tvoří ministr a viceministrové a druhou úroveň funkcionáři, kteří dohlíží na tyto oblasti: sekretariát, kvalita produktu, investice, obchod, zahraniční vztahy, právní oblast, rozvoj, propagace a publicita, ekonomické analýzy, informatika a personální oblast. Existuje zde ještě profesní organizace spadající pod MINTUR, Sistema Nacional de Formación Profesional del Turismo (FORMATUR), která se skládá z 19 škol v celém kubánském teritoriu. 13
http://www.cubatravelusa.com/cuba's_tourism_goals.htm
35
Oficiálními strategickým cílem MINTURu je zkompletovat a zkonkretizovat prodej produktů cestovního ruchu, zvýšit konkurenceschopnost nabídky služeb cestovního ruchu, zrekonstruovat a rozšířit počet ubytovacích zařízení na Kubě, zvýšit ekonomickou efektivnost a výkonnost systému cestovního ruchu, pozvednout úroveň informatiky a dalších prostředků komunikace, přivést do cestovního ruchu ještě více zahraničního kapitálu, vytvořit plán aktivit v oblasti cestovního ruchu do roku 2010 a přizpůsobit organizaci a strukturu cestovního ruchu změnám ve vývoji tohoto dynamického odvětví. Na Kubě existuje několik semi-autonomních státních společností (Sociedades anonimas S.A.), které podnikají zejména v oblasti zahraničního obchodního sektoru, takže jich velká část působí i v oblasti turismu. Další složkou podporující cestovní ruch na Kubě jsou autonomní nezávislé svazy hoteliérů a dalších, kteří pracují v této oblasti. Mezi hoteliéry (hotely spravující organizace) patří následující podniky: Cubanacán, S.A., Gran Caribe, Horizontes, Gaviota, Islazul, Habaquanex, Comunidad las Terrazas a svaz kempingových svazů Grupo Empresarial Campismo Popular. Cubanacán se zabývá jak podnikáním v oblasti hotelnictví, tak i poskytováním dalších služeb cestovního ruchu. Nabízí ubytování hlavně ve čtyř a pěti hvězdičkových hotelech. Cubanacán, S.A. je hotelovou a turistickou holdingovou společností, která se stará o největší počet turistů přijíždějících na Kubu. Má svá zastoupení v několika zemích v Evropě, Asii a Americe. Nabízí ubytování šesti hotelových společností a to: Cubanacan Hoteles, Horizontes Hoteles, Brisas Hoteles, Club Amigo – nabízí vždy pobyt s all inclusive, Cubanacán Boutigue Hoteles a Hoteles Carrusel. V současné době vlastní 70 tří až pěti hvězdičkových hotelů s více než 16 000 pokoji, kongresové centrum na Varaderu, cestovní kancelář zajišťující služby pro turisty, společnost zabývající se zdravotnickými službami turistům, pod níž spadá např. síť klinik, lékáren, optik a lázní. Cubanacán dále vlastní restaurace, kavárny, síť obchodů a supermarketů, zábavní centra, rybářská a potápěčská střediska. Gran Caribe je společností zajišťující ubytovací služby i služby doplňkové. Zaměřuje se i na incentivní turistiku, kongresy, připravuje gastronomické a obchodní akce. Je vlastníkem a provozovatelem kabaretu La Tropicana v Havaně. Vlastní také populární restaurace La Bodeguita del Medio a Floridita nacházející se rovněž v hlavním městě Kuby. Turisté si mohou rezervovat hotel přímo na webových stránkách této společnosti. 36
Společnost Horizontes poskytuje kromě ubytovacích služeb také rehabilitační programy, lázeňské a relaxační pobyty a zajišťuje i léčebné pobyty na klinikách. Klienti mohou využívat pobyt v termálních lázních či léčbu minerální vodou. I v této kategorii ubytovacích zařízení existují různé třídy a liší se tak i jejich cena. Islazul se zaměřuje zejména na kubánskou klientelu, ubytování v jejích zařízeních je pro náročnější zahraniční turisty spíše nevyhovující. Jedná se o jednoduchá ubytovací zařízení, která se ale nachází na velmi zajímavých místech. Bývají přímo na plážích, v lesích a horách, ale i ve městech. Restaurace nabízí tradiční kubánské pokrmy včetně specialit z mořských plodů. Uvaří zde ale také pokrmy kreolské kuchyně, čínské a italské speciality. Do mnohých hotelů firmy Islazul se však turisté ani nedostanou, neboť vláda dohlíží na to, aby se tito s místním obyvatelstvem příliš nestýkali. Habaquanex zprostředkovává a zajišťuje všechny služby týkající se cestovního ruchu. Řídí rovněž různé turistické aktivity v historické části Havany. Již výše zmíněná Gaviota je velmi dobře organizovaná společnost, která je odpovědná za propagaci a komercializaci vlastních rozsáhlých služeb cestovního ruchu v mezinárodním turismu. Již v 60. letech tato společnost organizovala rekreace pro členy sovětské armády. Důstojníci pracující v Gaviota, S.A. mají jako svého přímého nadřízeného Raúla Castra, mladšího bratra presidenta Fidela Castra. Gaviota spravuje následující podniky: Hoteles Gaviota (síť hotelů), Gaviota Tours (cestovní kancelář), Arcoiris, Via Transgaviota, Tiendas Gaviota (síť obchodů), Parques Naturales Gaviota (národní parky), Marinas Gaviota (lodě), Inversiones Gaviota a Aerogaviota (domácí letecká společnost). Dalšími organizacemi, které spolupracují s MINTUR v ostatních oblastech (mimo ubytovacích služeb) jsou Rumbos, Cubatur, Transtur, Turarte a Caracol. Cílem agentury Rumbos je uspokojení potřeb turistů v jejich volném čase. Nabízí různé formy zábavy a aktivit na Kubě, např. propaguje a organizuje pobyty v přírodě. Nedávno rozhodl ministr MINTUR Manuel Marrero, že aktivity agentury Rumbos převezmou Cubatur a Viajes Cubanacan. Cubatur je kubánská cestovní kancelář, která má zastoupení ve všech důležitých destinacích na Kubě. Stojí u zrodu produktů cestovního ruchu na Kubě a proto může nabízet i zájezdy „na míru“. Cubatur asistuje při rezervacích hotelů a garantuje jejich služby, 37
koordinuje různé turistické programy, nabízí a zajišťuje exkurze. Pořádá rovněž kongresy, zprostředkuje pronájem vozidla a je odborníkem v oblasti incentivní turistiky. Další kubánskou cestovní kanceláří je Cubamar, která se specializuje na pronájem karavanů, výlety do přírody a zážitkovou turistiku. Společnost Transtur působí na kubánském trhu již od roku 1980. Zajišťuje dopravu po celém ostrově, a to prostřednictvím omnibusů, mikrobusů, pronájmu automobilů (i s vlastním řidičem) a taxi služby. Společnost Turarte nabízí zajištění veškerých kulturních akcí, jako např. návštěvu divadel, baletu, kabaretu a dalších představení. Caracol je síť prodejen, určená turistům, která nabízí různé druhy „turistického“ zboží včetně suvenýrů. 14
2.2 HISTORIE CESTOVNÍHO RUCHU NA KUBĚ 15 Turismus má na ostrově bohatou historii. Již v letech 1915 – 1930 patřila Kuba mezi nejnavštěvovanější země Karibiku. Hlavním důvodem toho byla zejména návštěva amerických turistů, kteří se zde, narozdíl od prohibicí svázaného domácího prostředí, cítili velmi svobodně a uvolněně. V 50. letech se Havana stala hlavním americkým trhem a trasou narkotik, v důsledku čehož vzrostl počet turistů o 8% a Havana se stala latinskými Las Vegas. Po kubánské revoluci (roku 1959) byl zvolen prezidentem Manuel Urrutia, který se zasadil o to, aby se Kuba zbavila označení „požitkářský ráj“. Nechal zavřít mnoho pochybných barů, kasín a podniků, které byly spojovány s drogovým obchodem a prostitucí. Byla založena nová vládní organizace na podporu turismu – INTUR, která zaštiťovala hotely, bary, kluby a pláže a nabízela jejich služby za nízké poplatky i domácím zájemcům. V této době kubánské vedení také rozhodlo investovat do hotelů a do výstavby nového letiště v Havaně. Americká klientela přestala z logických důvodů Kubu po revoluci a všech s ní souvisejících změnách navštěvovat. 14 15
http://www.cubagob.cu/des_eco/turismo.htm http://www.en.wikipedia.org/wiki/Tourism_in_Cuba
38
Ostrov se pro ni stal nestabilním a nepříliš bezpečným. Po roce 1961 se vzájemné vztahy mezi Kubou a USA natolik zhoršily, že se dovolená na Kubě stala pro Američany téměř protistátním činem, což Kubě způsobilo prudký pád návštěvnosti a z ní plynoucích příjmů. Během 60., 70. a 80. let počet turistů postupně opět narůstal, nikdy však nedosáhl úrovně předrevolučních let. Pád Sovětského svazu a celého socialistického bloku způsobil značné škody celé kubánské ekonomice a tím pochopitelně i cestovnímu ruchu na Kubě. Sovětský svaz byl hlavním obchodním partnerem Kuby více než třicet let a Kubu významně finančně podporoval i jinak. Ztráta tohoto a ostatních centrálně řízených trhů zahnala Kubu do hluboké krize. Politici začali rychle hledat řešení, která by pomohla zemi z této krize vyvést. Kubánská vláda byla nucena provést řadu ekonomických a institucionálních reforem, které otevřely ekonomiku a identifikovaly turismus jako externí sektor a klíčový prvek nové strategie. Cestovní ruch, který byl do roku 1990 považován za nevýdělečné odvětví, se najednou stal klíčovou ekonomickou aktivitou a hnacím motorem při pokusu o znovuzapojení Kubánské republiky do globálního hospodářského systému. Aktivity cestovního ruchu se po roce 1990 zaměřovaly na uspokojení nároků klientů zejména z Kanady a západní Evropy, které mělo zajistit nezbytné devizové příjmy do státní pokladny. Důsledkem těchto aktivit byl nárůst počtu pokojů určených pro zahraniční turisty. Tím, že Kuba výrazně změnila strategii v oblasti turismu a otevřela tak aspoň částečně svou ekonomiku, dosáhla růstu počtu návštěvníků Kuby z původních 340 300 v roce 1990 na 2 049 000 v roce 2004. Tento fakt měl také za následek zvýšený růst přímých zahraničních investic, které byly použity především na stavbu a rekonstrukci hotelů. Od roku 1995 předčí kubánský cestovní ruch svými příjmy i např. příjmy z exportu cukru, do té doby hlavního zdroje kubánských příjmů a od tohoto roku se také datuje nová éra cestovního ruchu na Kubě.
39
Tabulka 2 Kuba – počty pokojů, turistů a příjmy z cestovního ruchu za období 1990-1997 Zdroj: Nicolás Crespo and Santos Negrón Díaz: Cuban Tourism in 2007:Economic impact Počet hotelových pokojů
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
12 866
16 638
18 662
22 139
23 254
24 233
26 878
-
29%
12%
18%
5%
4%
11%
340
424
461
546
619
742
1 004
-
25%
9%
18%
13%
20%
35%
243
387
567
720
850
1 100
1 400
Roční přírůstek (v %) Počet turistů ( v tis.) Roční přírůstek (v %) Hrubé příjmy (v tis.USD)
V letech 1995 - 1997 počet návštěvníků Karibské oblasti dále rostl a podíl Kuby na celkovém cestovním ruchu v této oblasti se rok od roku zvyšoval (viz následující tabulka a graf). Tabulka 3 Počet návštěvníků Karibiku, Kuby a kubánský podíl na trhu Zdroj: WTO, The Miami Herald 1995 14,7 0,742 5,0%
Návštěvníci Karibiku (v mil.) Návštěvníci Kuby (v mil.) Podíl Kuby na trhu
1996 15,3 1,004 6,6%
1997 16,1 1,200 7,5%
18 16 14 12 10
Návštěvníci Karibiku (v mil.)
8
Návštěvníci Kuby (v mil.)
6 4 2 0 1995
1996
1997
Obr. 2 Podíl Kuby na návštěvnosti Karibské oblasti Trend v růstu počtu návštěvníků Kuby byl i nadále zachován v období 1998-2000, kdy Kubu navštívilo 1 774 tisíc turistů. Vyššímu počtu turistů kubánská vláda každým rokem přizpůsobovala i počet hotelových pokojů (viz následující tabulka).
40
Tabulka 4 Počet turistů, pokojů a využití kapacity (1998-2000) Zdroj: Compendium of tourism statistics, Madrid: World Tourism Organisation Počet turistů Počet pokojů Využití kapacity
1998 1416 35 708 76,1%
1999 1603 37 114 71,7%
2000 1774 38 072 74,2%
2.3 SPECIFIKA CESTOVNÍHO RUCHU KUBY 16 Plánování v oblasti turismu bylo důležité pro minimalizaci rizik tohoto odvětví a zároveň pro vytvoření příležitostí pro sociální, ekonomické a enviromentální cíle, kterých mělo být dosaženo právě prostřednictvím turismu. Ovšem v podmínkách Kuby je plánování v této oblasti „specifickým“ procesem, na který nemohou být aplikovány modely, které jsou publikovány v odborné literatuře a které běžně fungují v jiných zemích. Kuba má svá určitá specifika, která tuto aplikaci vylučují a která nemají většinou v ostatních turistických destinacích obdoby. Mezi tato specifika patří: - přítomnost a značný vliv armády v sektoru turismu prostřednictvím společnosti Gaviota, S.A. Ta řídí jen v Havaně asi 8% všech hotelových pokojů. Gaviota vlastní společnosti organizující okružní jízdy, přístavy, taxi službu a letecké služby. Po rozpadu SSSR a po zapojení se Kuby do některých afrických konfliktů se rozpočet na armádu výrazně snížil a právě prostřednictvím kontroly nad cestovním ruchem armáda doufá, že se zbaví finanční závislosti na nedostatečných zdrojích z vládního rozpočtu a že si neuspokojivou finanční situaci vyřeší příjmy z cestovního ruchu. Od 80. let působí v cestovním ruchu revolucionářská vojenská síla, (tzv. Fuerzas Armadas Revolucionarias), která jej řídí. Kromě klíčové pozice v cestovním ruchu hrají armádní jednotky FAR důležitou roli také v domácí ekonomice. Řídí totiž společnost TRD Caribe S.A. (Tiendas de Recaudación de Divisas), obchodní řetězec, čítající více než 400 poboček po celé zemi, zabývající se mj. i směnárenskými službami. Ústřední role FAR se tak rozšířila do více oblastí a tak FAR dnes kontroluje nejen turismus, ale i zemědělství, tabákovým průmysl, vývoz a dovoz služeb, technologií a telekomunikací, stavební průmysl, zóny volného obchodu aj. V roce 2005 kontrolovala FAR 89% všech exportů, 59% příjmů z cestovního ruchu, 24% příjmů ze služeb, 60% příjmů z transakcí v cizích měnách a zaměstnávala cca 20% obyvatel. Většina peněz, které má FAR z těchto aktivit k dispozici, je investována do armády, zejména do nákupu 16
Zpracováno volně na základě publikace: Colantonio, A.: Tourism development, economic opening up and planning issues in Cuba since 1989, ASCE 2005
41
zbraní. Kuba je tak, pokud jde o výdaje země na armádu a obranu, na prvním místě v Latinské Americe. - monopolistický charakter kubánského cestovního ruchu, kde firmy, které nabízí produkty cestovního ruchu, vlastnil v posledních 30 letech stát a nyní jsou spojeny do státních holdingových společností. - společné podniky působí jako samostatné společnosti, které mají legální postavení odlišné od ostatních zúčastněných firem. Obě strany do společného podniku vkládají stejný kapitál nebo stejnou hodnotu aktiv. Kubánské firmy, které většinou nedisponují finančními prostředky potřebnými ke složení příslušného podílu na základním jmění nově zakládaných společností, nabízí často jako ekvivalent požadované finanční částky půdu resp. pozemky. Problémem, který komplikuje proces plánování cestovního ruchu, je odhad hodnoty této půdy, neboť na Kubě neexistuje trh s půdou, který by její cenu hodnověrně stanovil. Mnoho zahraničních firem potom argumentuje tím, že do společného podniku vložily více finančních prostředků a technického vybavení a nárokují si z tohoto důvodu větší rozhodovací pravomoci než má jejich kubánský partner. Důsledkem tohoto stavu bývají často např. vysoké hotely, které se absolutně nehodí do okolního prostředí a jsou postaveny z nevhodných materiálů, např. skla, které budovu ještě více zateplí, místo aby je od tepla izolovaly. V důsledku toho pak vzniká zvýšená potřeba klimatizačních zařízení a s ní spojená energetická náročnost a zvýšená nákladovost provozu. - kubánský lid, kterému revolucionáři slibovali a stále slibují svobodu, prosperitu a blahobyt, má do většiny hotelů, resortů, pláží a restaurací zakázaný vstup a je velmi systematicky oddělován od turistů a jimi navštěvovaných zařízení. Turisté jsou tak ve svých střediscích izolováni a nemají tak tolik možností vidět a vnímat pravou kubánskou realitu. Výsledkem toho pak často bývá, že se mnozí cizinci domnívají, že jsou Kubánci naprosto spokojení a nijak nestrádají a považují proto Kubu za téměř dokonalý ráj.
2.4 FORMY VLASTNICTVÍ V KUBÁNSKÉM CESTOVNÍM RUCHU 17 Od 90. let spolupracují v oblasti hotelnictví zahraniční investoři spolu s domácími. 17
Zpracováno volně na základě publikace: Colantonio, A.: Tourism development, economic opening up and planning issues in Cuba since 1989, ASCE 2005
42
Na konci 90. let bylo registrováno 25 společných podniků.Růst počtu a výraznější uplatnění přímých zahraničních investic (PZI) s sebou přinesla globalizace, liberalizace obchodu a privatizace. PZI jsou důležitým zdrojem soukromého kapitálu a zahraniční měny, což urychluje ekonomický růst zejména rozvojových ekonomik. Dalším přínosem PZI je, že umožňují transfer technologií a lidského kapitálu a napomáhají i rozvoji domácích výrobců. Cestovní ruch je odvětvím, do kterého je třeba investovat velké finanční prostředky a to zejména do turistické infrastruktury, systému dopravy a ubytovacích zařízení. Rozvojové země na tyto investice většinou nemají vlastní prostředky a tak se vlády těchto zemí rozhodnou pro PZI jako soukromý fond investování zejména do ubytovacích kapacit, které vyžadují značný kapitál na podporu a rozvoj pilotních projektů. PZI mohou mít několik forem a tyto v sobě skrývají různé výhody a rizika. Je naprosto jasné, že si státy volí takové formy PZI, které splní jejich očekávané cíle a přitom nijak neovlivní ideologické a politické principy státu. Jestliže chce mít vláda nad cestovním ruchem kontrolu, volí si pouze takovou formu investic, která respektuje národní vlastnictví. Naproti tomu vlády, které na sebe nechtějí brát riziko vývoje cestovního ruchu v zemi, podpoří plně soukromé vlastnictví. Povolenými formami PZI na Kubě jsou tzv. Mezinárodní ekonomické asociace (Asociaciones Económicas con Capital Extranjero, AECE). Existují ještě dvě povolené formy toku zahraničního kapitálu a to: manažerské a produkční smlouvy. Manažerské smlouvy Kuba uzavírá se zahraniční osobou, kterou se tato zavazuje k řízení určité činnosti na předem sjednanou dobu. Za to jí náleží odměna, která je závislá na skutečnosti, zda manažer dosáhl vytyčených cílů. Produkční smlouvy jsou takové dohody, kdy zahraniční strana poskytne finance, zásoby materiálu a technologie kubánské straně a tato poskytne produkty, vyrobené kubánskými firmami za předem sjednané ceny. V sektoru kubánského cestovního ruchu existuje mnoho přímých a smíšených forem investování a mnoho typů nových manažerských smluv. Podle statistik kubánského Ministerstva turismu MINTUR (Ministerio de Turismo) z roku 2001 existovalo na Kubě v roce 2000 29 společných podniků v oblasti cestovního ruchu. Celkový zahraniční kapitál dosáhl výše 1,089 miliardy USD. Z celkových 29 společných podniků bylo 26 hotelových řetězců, které spravovaly 15 600 pokojů. V tomto roce podepsala Kuba 17 mezinárodních manažerských smluv. Zahraniční manažeři řídili 54 hotelů s 16 120 pokoji. Tyto smlouvy byly podepsány na pět až sedm let a mohly být, v případě souhlasu obou stran, prodlouženy.
43
Většinu společných podniků a manažerských smluv uzavřela Kubánská republika se Španělskem (Sol Meliá, Grupo Riú, Iberostar), Francií (Accor a Club Med), Německem (LTI), Itálií (Ventatur), Británií (Qualton), Kanadou (Life Hotel) a Holandskem (Golden Tulip). Podle CEPAL mají hotelové řetězce na Kubě dvě hlavní výhody. Tou první je, že hotelové řetězce, jako např. Sol Meliá, mají lepší přístup k financím, reklamním a marketingovým programům, distribučním a rezervačním sítím, technologiím a mezinárodně uznávaným značkám. Druhou významnou výhodou je, že zahraniční partneři si sami volí sami manažery, auditory a personál ve společných podnicích. Tito pracovníci již mají potřebné know-how z mateřských společností a usnadňují tak pracovní procesy zejména v oblasti managementu a marketingu. Dalšími formami investování v oblasti ubytovacích služeb jsou úplné vlastnictví, franchising, hotelová konsorcia a státní vlastnictví. V případě úplného vlastnictví je majitelem objektu zahraniční subjekt, který vlastní celých 100% na neomezený čas. Výhodou tohoto typu investování je, že hostitelská země nepodstupuje žádná finanční rizika, nevýhodou je odliv zisků z turismu a také skutečnost, že vláda nemůže svojí politiku řídit podle vývoje cestovního ruchu. Franchising předepisuje způsob, jak vést podnik, stanovuje jasná pravidla chodu společnosti a propůjčuje k této činnosti svou značku. Výhodou franchisingu je přenos manažerských a marketingových dovedností a zajištění standardu kvality pod známou značkou. Riziko podnikání na sebe ale v tomto případě bere hostující země. V případě hotelových konsorcií se spojují nezávislé hotely, aby byly schopné konkurovat integrovaným a franchisingovým hotelovým řetězcům. Poslední formou investování v oblasti ubytovacích zařízení je státní vlastnictví. Jak již sám název napovídá, jediným vlastníkem podniku je stát a výhodou této formy investování je, že nedochází k odlivu zisků z cestovního ruchu a stát může při řízení podniku nezávisle uplatňovat svojí strategii. Nevýhodou je, že při této formě vlastnictví vznikají vyšší marketingové náklady a že je velmi těžké získat si mezinárodní reputaci, jakou běžně mají mezinárodní hotelové řetězce.
2.5 SPECIFIKA ZAMĚSTNANECKÉHO POMĚRU V KUBÁNSKÉM CESTOVNÍM RUCHU Společně s legalizací USD jako oficiálního platidla v roce 1993 se kubánská společnost rozdělila na dvě skupiny, z nichž jedna pracovala v oblasti cestovního ruchu, měla k dolaru poměrně snadný přístup a mohla si tak výrazně zlepšit vlastní finanční situaci a ta 44
druhá, pracující v průmyslovém a zemědělském odvětví, která přístup k USD neměla žádný. Dolar se stal pro většinu kubánské populace středobodem veškerých aktivit a snažení. Od roku 2006 mohou řidiči taxi služby provozovat svojí činnost soukromě, za poskytnutí potřebné licence však musí zaplatit úplatek až 500 USD. Uvolnila se také činnost uměleckých hudebních skupin, které jsou lépe placeny za svá představení určená turistům. V Havaně našlo zaměstnání více barmanů a hotelových recepčních a nad tradičním problémem země s velmi rozšířenou prostitucí mhouří stále kubánská vláda oči, neboť i tyto aktivity jsou zdrojem zajímavých devizových příjmů. Zahraniční společnosti podnikající na Kubě v oblasti cestovního ruchu a zaměstnávají kubánský personál, musí sice platit mzdy v USD, avšak k vlastním zaměstnancům se z těchto prostředků dostane výplata v národní měně (pesos nacional), představující jen zlomek skutečné ceny, kterou zahraniční zaměstnavatel původně zaplatil. Zahraniční společnosti a společné podniky oficiálně vyplácí svým kubánským zaměstnancům měsíční mzdu pohybující se mezi 400-500 USD, tato mzda však „putuje“ do vládní organizace Cubatec, která personál pro zahraniční společnosti zajišťuje a která tyto zaměstnance vyplácí v národní měně, tj. v pesos nacional. Směnný kurs je fixní a určuje ho vláda. Tento systém vyplácení zaměstnanců sice kubánské vládě velmi vyhovuje, ale znamená vážné porušení Konvence 95, vydané ILO 18 (International Labour Organization), které je Kuba signatářem. Tato konvence striktně požaduje, aby mzdy byly vypláceny vždy přímo příslušným zaměstnancům a nikoliv jakýmkoliv zprostředkovatelům práce apod. Peníze, které touto „směnou“ kubánská vláda získá, jsou investovány údajně do zdravotnictví. Zaměstnanci pracující v cestovním ruchu jsou často, v porovnání s pracovníky z jiných sektorů, znevýhodňováni např. delším zkušebním obdobím, delší pracovní dobou s nepravidelnými směnami atd. a kubánská vláda se snaží všemi možnými způsoby rozdíly mezi zaměstnanci v oblasti cestovního ruchu a zaměstnanci ostatních odvětví vyrovnat. Tak např. v roce 2005 vydal MINTUR nařízení, že zaměstnanci v oblasti cestovního ruchu nesmí v žádném případě přijímat od cizinců spropitné, dárky, pozvání na večeři aj. pozornosti. Konverzace zaměstnanců s turisty by správně měla probíhat pouze za přítomnosti svědka, aby nemohla být diskutována politicky či jinak nevhodná témata. Někteří zaměstnanci jsou údajně dokonce tajnými agenty kubánské policie. Zahraniční společnosti, které se rozhodnou na Kubě investovat, musí podepsat souhlas s tím, že agenti policie mohou kdykoliv bez udání 18
http://ww.ilo.org/ilolex/english/convdisp1.htm
45
důvodů a předběžného oznámení prohledat jejich kanceláře. Na Kubě neexistují žádné odbory, které by zprostředkovávaly jednání mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, tzn. státem. Neexistuje ani právo stávkovat. Existuje pouze jediná legální organizace, která zastupuje pracující a tou je Centrum kubánských pracujících (Central de Trabajadores de Cuba), které spravuje a řídí kubánská Komunistická strana.
2.6 STATISTIKY SOUČASNÉHO KUBÁNSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU 19 Posledními dostupnými statistikami v oblasti kubánského cestovního ruchu jsou údaje WTO z roku 2004 ( viz. následující tabulka). Kubu v té době navštívily více než dva miliony turistů, což znamená jednak nárůst 7,5 % oproti roku 2003, jednak i vytvoření rekordně vysoké hranice počtu turistů, kteří v jednom roce Kubu navštívili.
Tabulka 5 Kuba - Příjezdový cestovní ruch za období 2000 – 2004 (v tis.) Zdroj: Compendium of tourism statistics, Madrid: World Tourism Organisation
Celkem turistů Turisté (přenocují na Kubě) Jednodenní návštěvníci (výletníci) Návštěvníci ze zábavních plaveb
2000
2001
2002
2003
2004
1 774 1 741 33
1 775 1 736 39
1 686 1 656 30
1 906 1 847 59
2 049 2 017 32
10
14
6
20
5
Nejvíce turistů přijelo v roce 2004 na Kubu z Kanady a Evropy, přičemž mezi nejpočetnější evropské návštěvníky tohoto souostroví patřili turisté z Itálie, Španělska a Německa. Vysoký podíl návštěvníků zaujímá v rámci kategorie ostatní Evropa Velká Británie (viz následující tabulka).
19
Zpracováno volně na základě publikace: WTO: Compendium of Tourism Statistics 2000-2004, WTO 2006
46
Tabulka 6 Kuba – příjezdy turistů za období 2000 – 2004 Zdroj: www. onecaribbean.org USA Kanada Itálie Španělsko Německo Ostatní Evropa Jižní Amerika Karibik Ostatní
2000
2001
2002
2003
2004
76 898 307 725 175 667 153 197 203 403 417 061 124 959 162 385 152 691
78 789 350 426 159 423 140 125 171 851 426 711 120 884 162 855 163 477
77 646 348 468 147 750 138 609 152 662 420 108 72 507 180 251 148 161
84 529 452 438 177 627 127 666 157 721 479 038 78 831 191 594 156 238
49856 563 371 178 570 146 236 143 644 508 277 163 206 144 861 150 551
7%
7%
2%
podíl v % 2004 2,4% 27,5% 8,7% 7,1% 7,0% 24,8% 8,0% 7,1% 7,3%
USA 28%
8%
Kanada Itálie Španělsko Německo ostatní Evropa Jižní Amerika
9%
25% 7%
7%
Karibik ostatní
Obr. 4 Podíl jednotlivých zemí na příjezdovém cestovním ruchu Kuby v r. 2004 Turisté z USA zaznamenávají stále menší podíl na návštěvnosti Kuby, tento fakt je však způsoben stále problematickými vzájemnými vztahy USA a Kuby. V roce 2004 byl jejich podíl poze 2% (viz. obr. 4). Již od roku 1959 se datuje první americká blokáda vůči Kubě, když USA odmítly poskytnout dohodnutý úvěr 15 miliónů USD na rozvoj elektrických sítí na Kubě. Od tohoto roku se postupem času objevovaly další restrikce ve vzájemných obchodech, které se omezily již jen na dovoz dětské výživy a léků z humanitárních důvodů. Od roku 1961 byly přerušeny diplomatické styky mezi Kubou a USA. Během této doby byl také různě regulován počet turistů přijíždějících na Kubu z USA, jedním nařízením bylo např. v dubnu roku 1982 nařízení prezidenta Regana, omezující výrazně cesty amerických občanů na Kubu. Dovézt nákupy z Kuby do USA bylo povoleno pouze do hodnoty 100 USD a platilo pro novináře, obchodníky, vědecké pracovníky a osoby vracející se od svých rodin. Kvůli těmto dlouhodobě složitým vztahům stále nepřijíždí z USA ani v současné době, kdy sílí hlasy Američanů protestujících proti diskriminační politice americké vlády proti Kubě, ani zdaleka tolik turistů, kolik by mohlo a kolik bylo dříve naprosto běžné.. 47
Ministrem turismu je v současné době Manuel Marrero Cruz, který do svého jmenování řídil společnost Gaviotta, spravovanou kubánskou armádou. Jeho nástup znamenal výměnu vlivných osob na řídících pozicích a omezení informací o připravovaných změnách pro tisk. Až po půl roce od svého zvolení do funkce zorganizoval ministr konference o změnách v sektoru, které byly určeny touroperátorům, podnikatelským kruhům a tisku. Jak již bylo uvedeno, v roce 2004 Kubu navštívil historicky nejvyšší počet turistů, ale zároveň bylo po zpřísnění embarga USA vydáno nařízení, že kubánští emigranti žijící v USA mohou Kubu navštívit za účelem návštěvy svých nejbližších příbuzných pouze jednou za tři roky. V důsledku tohoto opatření poklesly počty návštěvníků z USA až o 50%. V roce 2004 statistiky zaznamenávají, že největší ubytovací kapacity nabízí čtyř hvězdičkové hotely, což se nijak neliší od předchozích let. Ve srovnání s předchozími roky vzrostl počet pokojů ve čtyřhvězdičkových hotelech, v porovnání s ostatními třídami, nejmarkantněji. Jak uvádí následující tabulka, od roku 2000 se pravidelně každým rokem zvyšuje ubytovací kapacita ve všech třídách, do roku 2004 vzrostl počet pokojů o 19%. Jak ukazuje následující grafické znázornění, nejvíce ubytovacích zařízení se nachází na Varaderu, hlavní kubánské přímořské destinaci. Tabulka 7 Počet pokojů v jednotlivých třídách ubytovacích zařízení za období 2000 – 2004 Zdroj: www. onecaribbean.org ٭٭ ٭٭٭ ٭٭٭٭ ٭٭٭٭٭ ostatní celkem
2000 3 549 7 192 14 596 6 303 6 432 38 072
2001 3 588 7 220 15 585 7 006 6 759 40 158
2002 3 650 7 369 15 976 7 482 6 846 41 323
O statn í 22%
2003 4 046 7 556 17 006 8 076 7 012 43 696
Havan a 24%
Hol gu í n 11% Jardi n e s de l Re y 9%
Varade ro 34%
Obr. 5 Podíl jednotlivých oblastí na počtu lůžek 20 20
Zdroj: MINTUR: La Estrategía de Comunicación del Turismo del Destino Cuba, MINTUR, 2006
48
2004 4 099 7 590 18 247 8 106 7 228 45 270
Následující tabulka ukazuje příjezdy turistů na Kubu podle jednotlivých regionů. Až do roku 2003 přijíždělo na Kubu nejvíce turistů z Evropy. V roce 2004 se tento stav ale změnil a Evropu v příjezdech předhonil americký kontinent. Nejméně turistů přijelo tehdy na kubánské souostroví ze střední Asie a Afriky. Tabulka 8 Kuba – příjezdy podle regionů za období 2000 – 2004 (v tis.) Zdroj: Compendium of tourism statistics, Madrid: World Tourism Organisation, 2006 2000 7 784 949 27 5 2
Afrika Amerika Evropa Východní Asie a Pacifik Jižní Asie Střední Asie
2001 7 835 898 29 4 2
2002 6 788 859 27 4 2
2003 7 917 942 32 6 2
2004 6 1 026 977 34 4 2
1200 1000 Afrika
800
Amerika Evropa
600
Východní Asie a Pacifik 400
Jižní Asie Střední Asie
200 0 2000
2001
2002
2003
2004
Obr. 6 Příjezdy podle regionů v období 2000- 2004 Na Kubu přijíždí turisté hlavně strávit svůj volný čas a zrekreovat se. Kuba nabízí nejrůznější aktivity jako exkurze, výlety do přírody či na moře, kursy potápění, kulturní a sportovní akce jako návštěvu divadel, baletu či nočních tanečních podniků, hraní golfu apod. V současné době se zaměřuje rovněž na svatby a svatební cesty a přizpůsobuje tomu i své služby. Turisté mohou svou dovolenou strávit i na ekofarmách. Jak ale ukazuje následující tabulka, hlavní motivací turistů je rekreace. Hlavní kubánské destinace jsou dobře vybaveny i pro účely incentivní a kongresové turistiky. Kuba je místem, kde je možné spojit práci se zábavou a proto jejích služeb také některé společnosti k těmto účelům využívají. Podle údajů kubánského turistického portálu cubatravel.cu využily služeb incentivní turistiky na Kubě významné společnosti jako např. BMW, Renault, AGFA, Konika, Bayer, MasterCard, Alcatel, Fiat, Peugeot, Nestlé a další. 49
Tabulka 9 Kuba – příjezdy podle motivace návštěvy (v tis.) Zdroj: Compendium of tourism statistics, Madrid: World Tourism Organisation, 2006 2000
2001
2002
2003
2004
1 614
1 628
1 560
1 736
1 830
12
13
13
12
11
88
95
83
99
176
Volný čas, rekreace a dovolená Business a profesionální důvody Další
Většina turistů se na Kubě ubytovává v hotelech, kde platí v pesos convertible. Existují zde také tzv. „peso hotely“, zde však bývá ubytováno jen domácí obyvatelstvo. Mezi ostatní ubytovací zařízení patří i kubánské obdoby kempů. Podobný standard ubytování poskytují kubánské ekofarmy. Tyto formy ubytování jsou vhodné spíše pro mladé dobrodruhy a naopak by je neměly využívat rodiny s malými dětmi. Tabulka 10 Kuba – statistiky ubytování podle druhu ubytovacích zařízení Zdroj: Compendium of tourism statistics, Madrid: World Tourism Organisation, 2006 Počet přenocování v hotelech a podobných zařízeních Hosté v hotelech a podobných zařízeních Počet přenocování ve všech typech ubytovacích zařízeních
2000
2001
2002
2003
2004
10 323
10 176
9 755
11 951
14 208
2 026
2 044
2 029
2 401
2 732
11 557
11 250
10 486
12 684
15 041
Na Kubě turisté tráví spíše dlouhodobější pobyty. Nejvíce turistů přijíždí z Kanady a evropských států, pro které je toto souostroví poměrně hodně vzdálené a proto sem turisté přijíždějí na delší pobyty. Cestovní kanceláře nabízejí zájezdy většinou na 9, 11 nebo 16 dní, německé nabízejí i týdenní pobyty. Klienti cestovních kanceláří si kupují celé balíčky služeb, které zahrnují všechny služby a fixní letenku. A tomu odpovídá i neměnící se průměrná délka pobytu, která zůstala od roku 2000 beze změny a trvá 10,5 dne. Jak již bylo naznačeno, cestovní ruch je pro Kubánskou republiku ekonomickou aktivitou číslo 1. Proto také vláda věnuje tomuto dynamickému odvětví velkou pozornost a snaží se jej stále modernizovat. V kubánském hotelnictví se postupně prosazují moderní manažerské styly řízení, které mají své pozitivní efekty. V roce 2004 pracovalo v oboru cestovního ruchu 9% aktivní pracovní síly, přičemž 21% zaměstnanců pracujících v tomto sektoru bylo vysokoškolsky vzdělaných. Kubánské ministerstvo cestovního ruchu MINTUR pečlivě sleduje vývoj a strukturu výdajů turistů, představujících nepostradatelný zdroj devizových příjmů. Na Kubě se již 50
v amerických dolarech platit nesmí, ale stále více přibývá míst, kde mohou turisté platit přímo v eurech a nemusí tak své peníze nikde měnit. Společně s růstem počtu turistů se logicky zvyšuje také celkový objem peněžních prostředků, které turisté na Kubě utratí. Zatímco v roce 2000 přijelo na ostrov 1 774 000 turistů a jejich výdaje činily 1 737 miliónů USD (tj. cca. 980 USD/osobu), v roce 2004 přijelo 2 049 000 turistů a jejich výdaje činily 1 915 miliónů USD (tj. cca. 935 USD/osobu). Tabulka 11 Kuba - výdaje turistů (v mil. USD) Zdroj: Compendium of tourism statistics, Madrid: World Tourism Organisation, 2006 2000 1 737
Výdaje turistů
2001 1 692
2002 1 633
2003 1 846
2004 1 915
Kuba měla roku 2000 k dispozici 38 072 pokojů se 77 625 lůžky. Nejvíce ubytovacích zařízení bylo v hlavních střediscích CR na Kubě – Havaně, Varaderu, Pinar del Río, Cayo Coco apod. Vytíženost ubytovacích zařízení je důležitým ukazatelem, který sleduje jeho výkonnost a rovněž podává informaci o tom, zda hotelové vedení tyto dostatečně využívá. Vytíženost získáme jako podíl prodaných pokojů a pokojů, které má dané ubytovací zařízení celkem k dispozici. Využití lůžkové kapacity je podílem počtu přenocování (vynásobeným stem) a počtu lůžkodnů. Roku 2000 Kubu navštívilo podle statistik Světové organizace cestovního ruchu 1 774 000 turistů, kapacita ubytovacích zařízení byla využita ze 74,2 %, což je nejvyšší využití za období 2000 – 2004. Každým rokem se na Kubě staví nové hotely, a tak přibývá i počet lůžek, který uspokojuje narůstající počet turistů přijíždějících do země.
Tabulka 12 Kuba – přehled počtu ubytovacích zařízení Zdroj: Compendium of tourism statistics, Madrid: World Tourism Organisation, 2006 Počet pokojů v hotelech a jiných ubytovacích zařízeních Počet lůžek Využití kapacity
2000 38 072
2001 40 158
2002 41 323
2003 43 696
2004 45 270
77 625 74,2%
79 178 64,7%
81 086 59,7%
84 200 61,8%
86 494 63,5%
Podobně jako ostatní města Karibiku ani Havana nezůstala ušetřena od negativních sociálních
dopadů
turismu.
Jeho
nárůst
v tomto
historickém
městě
i
dalších
nejnavštěvovanějších oblastech Kuby přinesl sebou novou vlnu pouliční kriminality a 51
prostituce, která představuje pověstný symbol Kuby. V zemi neexistuje zákon zakazující či jakkoliv potírající prostituci. Její důsledná likvidace by však pro zemi znamenala jednak růst nezaměstnanosti, jednak snahu mnoha lidí nahradit ušlé prostředky příjmy z jiné nelegální činnosti a v neposlední řadě by možná vedla i k citelnému poklesu turistického ruchu na Kubě. Nejvíce turistů , kteří z těchto důvodů přijíždí na Kubu, je z Kanady a z Evropy. Udává se, že Kuba těmito službami dokonce předstihla i jihovýchodní Asii. Tento fakt bývá často terčem kritiky Kubánské republiky, která bývá nařčená z toho, že vyměnila sociální morálku za ekonomický prospěch.
2.7 PROPAGACE CESTOVNÍHO RUCHU NA KUBĚ Jak již bylo v předchozích kapitolách této práce uvedeno, je cestovní ruch pro Kubánskou republiku nejvýznamnějším hospodářským odvětvím, které pro zemi představuje velmi zajímavý a důležitý zdroj deviz a je i nejvýdělečnějším oborem kubánské ekonomiky. Proto Kuba, na rozdíl od ostatních odvětví, strukturu cestovního ruchu uvolnila a začala rozšiřovat kapacity i formou společných podniků s účastí zahraničního kapitálu. Proto je také pro tuto zemi velmi důležitá vhodná propagace cestovního ruchu a vlastně i propagace celé Kuby. Kvůli politické situaci v zemi nechtějí mnozí turisté raději Kubu navštívit a tento stav se kompetentní kubánské organizace propagující turismus snaží změnit nebo se alespoň snaží upozornit na atraktivity a krásy, kterými tato země disponuje a kterých je bezesporu opravdu hodně. Hlavním a oficiálním propagátorem cestovního ruchu na Kubě je samotná vláda. Činí tak prostřednictvím svého ministerstva MINTUR, které má svá zastoupení v několika zemích v Evropě, v Latinské Americe a Kanadě. V Kanadě je toto zastoupení v Torontu a Montrealu, v Latinské Americe je v Argentině, Brazílii, Chile, Uruguayské a Paraguayské republice a na americkém kontinentu je zastoupeno v Mexiku. Pro celou střední Evropu, tzn. i pro Českou republiku má MINTUR zastoupení v Moskvě. Další evropská zastoupení má dále ve Španělsku (zpracovává i Portugalsko), Německu (kompetentní i pro Holandsko a Rakousko), Velké Británii (zpracovává rovněž Irsko), Itálii (zpracovává též Řecko a Turecko), Francii (zpracovává rovněž Belgii a Švýcarsko) a Švédsku (zpracovává severské státy a Island.). MINTURu napomáhají i organizace spolupracující s ministerstvem: Cubanacán, Cubatur, Gran Caribe, Gaviota a další.
52
Kubánské ministerstvo MINTUR vydalo v loňském roce „Strategii komunikace destinace Kuba“, v níž jmenuje své hlavní strategické cíle, nástroje politiky cestovního ruchu a prostředky komunikace pro získání většího počtu návštěvníků, zvýšení kvality poskytovaných služeb a spokojenosti zákazníků. Mezi hlavní strategické cíle ministerstva patří růst poptávky po destinaci Kuba, šíření image značky destinace Kuba a propagace Kuby jako destinace míru, zdraví a bezpečí. Důležitým cílem je také umístění komunikační kampaně na tradiční i rozvojové trhy. Úsilím bude rovněž diverzifikovat kubánský turistický produkt a pokračovat ve zvyšování úrovně a kvality poskytovaných služeb, která bude Kubu odlišovat od ostatních konkurenčních destinací. Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, stanovilo si ministerstvo ve své strategii i určitá opatření. Bude usilovat o obnovení a zvýšení tržních kvót v segmentu „slunce a pláž“ na tradičních trzích a tento doplní o nabídku fakultativních výletů a exkurzí, svatebních cest či svateb a o nabídku rodinné turistiky. Zaměří se na zvýšení počtu návštěvníků z rozvojových trhů, tzn. z trhů, které netvoří hlavní zdrojové země. Tento nárůst návštěvníků by měl být dosažen i díky diverzifikaci produktů, pro něž má Kuba potřebný potenciál a mezi které patří ekoturistika, potápění a vodní sporty, incentivní cestovní ruch, turismus pro zdraví a zdravý životní styl a kulturní a městský cestovní ruch. Dalším opatřením je rozšiřování nabídky produktů pro celoroční a mimosezónní turistiku. Cílem je vytvořit on-line rezervační systém, který umožní vyhovět požadavkům nového mezinárodního cestovního ruchu. Kuba se také bude soustřeďovat na své začlenění do následujících mezinárodních organizací: CTO (Karibská organizace cestovního ruchu), COCAL (Konfederace organizačních složek kongresů v Latinské Americe) a FUAAV (Univerzální federace asociací cestovních kanceláří). Bude se podílet na regionálních snahách o integraci sektoru turismu, včetně udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Dosažení svých stěžejních komerčních cílů hodlá Kuba postavit na 4 základních elementech. Zajišťování veškerých služeb cestovního ruchu bude realizováno přes jednoho ryze kubánského touroperátora (Havanatur) a jednoho z 50% kubánského touroperátora (Son y Sol). Kubánské národní cestovní kanceláře (Cubatur, Cubanacán Viajes, Gaviota Tour a další) budou zajišťovat zejména příjezdový cestovní ruch. V destinaci budou působit dvě mezinárodní letecké společnosti (Cubana a Aerocaribbean) a jedna vnitrostátní (Aerogaviota). Reprezentativní zastoupení v zahraničí přísluší skupině Cubanacán. Svou reklamní kampaň zaměří MINTUR na již identifikované zdrojové trhy, jejichž celkový počet činí 44. Kampaň má globální koncept a jsou v ní zahrnuty jak jednotlivé turistické oblasti, tak i produkty. Cílem kampaně je šířit image Kuby jako země s kulturním a 53
společenským dědictvím, národními hodnotami, mírem, zdravím a bezpečím, krásnými plážemi i přírodou a pohostinným a vzdělaným národem. Podpora prodeje proběhne prostřednictvím účasti Kuby na mezinárodních výstavách, např. FITUR ve Španělsku, BIT v Itálii, ITB v Německu, WTM v Anglii, MITT v Rusku, Top Resa ve Francii, ale i Jata v Japonsku, CITM v Číně a FIT v Argentíně. Dále se Kuba zúčastní tzv. „Road show“ v Německu, Rakousku a Holandsku v rámci CTO (Karibská organizace CR). MINTUR podpoří prodej rovněž prostřednictvím organizace různých festivalů, dnů kubánské kultury a gastronomie a jinými promočními akcemi. Pro odborníky z oblasti cestovního ruchu uspořádá různé prezentace a semináře a samozřejmě bude vydávat potřebné katalogy, informační materiály pro cestovní kanceláře a další propagační materiály. V rámci public relations bude Kuba pořádat akce pro zástupce cestovních kanceláří a odborné žurnalisty, konference pro novináře, dále bude vydávat elektronické zpravodaje a zprávy v novinách. Zaměří se i na oslavy spojené s cestovním ruchem, např. Mezinárodní den turismu, oslava příjezdu milióntého návštěvníka a další. Celá strategie se vyvíjí na základě oficiálniho loga Kuby, jako koherentního vizuálního nástroje k upevnění jejích pozic, posílení důvěryhodnosti této destinace a zároveň jako nástroje sloužícího k všestranné propagaci země. Logo pomáhá integraci jednotlivých regionů a společností a poskytuje prostor pro jejich spolupráci pod společnou značkou. Kubánské logo je oficiálním označením všech propagačních materiálů vydávaných různými autorizovanými společnostmi a slouží k dosažení synergických efektů ve všech realizovaných promočních aktivitách. Působí rovněž jako záštita všech kubánských aktivit, produktů a služeb jako známka státní záruky za materiály tímto logem označené. Aktuální propagační aktivitu, kterou kubánská vláda chystá, je výstava CR Kuby, která se pořádá od 7. do 11. května 2007 v parku Morro-Cabaňa v Havaně. Je to v pořadí 27. výstava turismu na Kubě. Pořadatelem a partnerem pro zahraniční cestovní kanceláře je Cubatur, S.A. Registrační poplatek je 50 CUC (pesos convertibles) a zájemci se mohou registrovat sami přes internet nebo mohou kontaktovat cestovní kancelář Cubatur. Profesionální návštěvníci i turisté si budou moci prohlédnout jednotlivé výstavy charakterizující Kubu jako destinaci cestovního ruchu. Výstava potrvá 5 dní, z nichž dva budou věnovány cestování po Kubě. Cílem výstavy je představit produkty CR na Kubě, posílit postavení Kuby, upevnit a navázat nové obchodní kontakty. Hlavním hostem výstavy 54
je Kanada. Hlavní náplní výstavy jsou prezentace kubánských ostrůvků, vyhodnocení jejich potenciálu a představení nových katalogů, proběhnou diskuse o perspektivách a aktualitách CR na Kubě a nakonec budou organizovány výlety na ostrůvky Cayo Coco, Cayo Guillermo, Cayo Largo a Cayo Santa María, kterých se mohou zúčastnit zaregistrované cestovní kanceláře. Portál, který oficiálně v celosvětovém měřítku propaguje cestovní ruch na Kubě je možné nalézt na internetových stránkách www.cubatravel.cu. Portál poskytuje nejrůznější informace potřebné pro turisty (např. geografické údaje, popis kultury, místního obyvatelstva, zdravotního systému, vzdělání a školství apod.). Informace jsou ve čtyřech jazycích – angličtině, španělštině, němčině a ruštině. Je zde uveden přehled veškerých aktivit, kterých je možno na Kubě využít, jako jsou např. potápění, poznávání kulturních a přírodních památek či pozoruhodností, sportovní aktivity, exkurze, kongresy a incentivní turistika, noční zábava v typických kubánských podnicích apod. Mnohé údaje jsou, v zájmu poskytnout návštěvníkům portálu co nejkonkrétnější informaci, doprovázeny barevnými fotografiemi a poskytují tak poměrně konkrétní představu o nabízených aktivitách či akcích. Server rovněž poskytuje informace o místech, která stojí za to na Kubě navštívit. Uvedeny jsou zde i kontakty na zastupitelské kanceláře ve světě, je zde i možnost zarezervovat si „on-line“ hotel na Kubě a zprostředkovaně - přes odkaz na letecké společnosti - i letenku. Propagační materiály používá každá společnost vlastní a jsou většinou velmi moderně a kvalitně zpracovány. Obsahují nejrůznější slogany propagující a vyzývající k dovolené na Kubě, které se snaží výstižně a stručně objasnit, proč se na ono propagované místo vydat. Jeden z nich např. zní: Cuba Sí (Kuba ano) pro své rytmy a barvy, pro své moře, pro své nádherné kontrasty a protože neexistuje žádná země jako je Kuba. Dalším sloganem je: Kuba, podobná a přesto jiná!
55
3. KUBA Z POHLEDU ČESKÝCH TURISTŮ V období před rokem 1989 obchodovala naše republika s Kubánskou republikou velmi čile, avšak v důsledku politických a s nimi souvisejících i ekonomických změn v naší zemi v roce 1989 došlo k drastickému zmrazení veškerých česko-kubánských obchodních i politických styků. Ani tato skutečnost však nebrání stále narůstajícímu zájmu českých turistů o tuto destinaci.
3.1 ČESKO – KUBÁNSKÉ VZTAHY Mezi Kubou a bývalou ČSSR bylo uzavřeno 59 smluv, z nichž mnohé jsou stále v platnosti. V současné době probíhají jednání o jejich obnově, úpravě či o případném ukončení platnosti některých z nich. Mezi významnější patří např.: Smlouva mezi ČSSR a Kubánskou republikou a vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (Praha, 18. dubna 1980) Ujednání o zrušení vízové povinnosti mezi vládou ČSFR a vládou Kubánské republiky pro držitele platných cestovních dokladů sjednané výměnou nót 3. a 29. dubna 1992 (Praha, 29.dubna 1992). Ujednání o zrušení vízové povinnosti bylo českou stranou s účinností od ledna roku 2000 vypovězeno. Dohoda o obchodně-ekonomické spolupráci mezi ČR a Kubou (Dne 10. prosince 1996 v Singapuru – ke vstupu ČR do EU 1.5.2004 zrušena, v jednání je nová smlouva nahrazující původní, zatím nepodepsána) Po značném propadu obchodu mezi ČR a Kubou v době transformace se v letech 1995 až 1999 vzájemný obchod opět ožil, obrat obchodu zaznamenal v roce 1998 proti předešlému období nárůst téměř o 300%. V celkovém objemu českých vývozů do Latinské Ameriky představují české exporty na Kubu čtvrté místo. V dalších letech byl zaznamenán opět pokles vzájemného obchodu, zapříčiněný zejména problémy Kubánské republiky v oblasti finanční. Celosvětovou hospodářskou stagnaci v roce 2001 a 2002 ovlivnily i ničivé hurikány. Naše obchodní bilance s Kubou je aktivní, avšak srovnání roku 1999 a 2003 vykazují pokles vzájemného obchodu. Zatímco saldo obchodní výměny ČR a Kuby v r.1999 bylo 11 147 tis. USD, v r.2003 saldo činilo 6 191 tis. USD . Patrné je snížení českého vývozu (r.1999 11 723 56
tis. USD, r.2003 7903 tis. USD) a zvýšení českého dovozu (r.1999 576 tis. USD, r. 2003 1 712 tis. USD). Tabulka 13 Obchodní výměna ČR – Kuba v tis. USD Zdroj: http://www.businessinfo.cz/ 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Vývoz 8 856 4 741 3 003 1 726 4 327 5 650 6 490 18 034 11 723 5 180 5 425 3 246 7 903 10 931
Umístění 49. 75. 88. 103. 86. 90. 78. 56. 65. 90. 89. 100. 81. 82.
Umístění 60. 82. 99. 105. 105. 112. 117. 120. 116. 103. 106. 106. 105. 102.
Dovoz 3 473 1 890 587 436 620 765 709 505 576 1 207 903 1 048 1 712 2 384
Obrat 12 329 6 631 3 590 2 162 4 947 6 415 7 199 18 539 12 299 6 387 6 328 4 294 9 615 13 315
Umístění 58. 81. 100. 111. 99. 100. 92. 71. 82. 97. 101. 110. 94. 93.
Saldo 5 383 2 851 2 416 1 290 3 707 4 885 5 781 17 529 11 147 3 973 4 522 2 196 6 191 8 547
V českém vývozu v roce 2004 poprvé převládly potraviny a polotovary nad stroji a náhradními díly pro strojírenství. Export tvořily zejména: slad (21,55%) , mléko a zahuštěná smetana (17,82%), máslo a jiné tuky z mléka (10,09%), rozvaděče, rozvodné panely, stoly, pulty a skříně (9,4%), motocykly, jízdní kola s motorem a přívěsné vozíky (7,79%). Import tvořily především doutníky, tabákové cigarety a jiné tabákové výrobky (37,29%), kamínek niklový a meziprodukty metalurgie niklu (28,4%), etylalkohol, destiláty, likéry a jiné alkoholické výrobky (22,4%), ovocné šťávy aj. Na Kubě jsou české výrobky dobře známé a tamější obyvatelstvo o něm má dobré mínění. S českým zbožím se mnozí Kubánci měli možnost setkat za minulého režimu i přímo v ČSSR během četných studijních a pracovních pobytů v naší zemi. Perspektivními odvětvími pro české vývozce jsou např. energetika, dopravní stroje, pneumatiky, vozidla zejména pro služební účely, výrobky spojené se stavbou hotelů, české pivo (již probíhají jednání o jeho dovozu), náhradní díly a stroje. Pro dovozce jsou naopak stále zajímavé např. potraviny a polotovary pro potravinářský průmysl, ovoce a ovocné koncentráty, tabákové výrobky, alkoholické nápoje, nikl apod. 57
V současnosti jsou na Kubě registrovány tyto české firmy: Comersa s.a., Inekon Power a.s., Škodaexport Latina s.a., Z-Group a vlastní licenci má Škoda Praha, a.s. Existuje řada českých firem, jež se při svých exportech nechávají zastupovat třetími zeměmi, což pak z českého vývozu na Kubu vytváří reexport, který je statisticky veden jako vývoz do třetí země. Na Kubě funguje výrobní kooperace montáže českých motocyklů zn. JAWA (v podniku RODAR Motociclos S.A. v Havaně). Druhou výrobní kooperací je produkce automobilových svíček mezi Brisk Tábor a Empresa de Bujías v Sagua La Grande. Během posledních let se zvyšuje počet návštěv reprezentantů českých podniků na Kubě, což potvrzuje např. i účast na mezinárodním veletrhu FIHAV, na kterém má ČR od listopadu 1996 státní účast. I tentokrát se Česká republika zúčastnila 24. ročníku tohoto veletrhu, který se konal v Havaně v termínu 30.10. - 4.11.2006. Měla zde oficiální účast, podobně jako Argentina, Brazílie, Kolumbie, Venezuela, Kanada, Německo, Španělsko, Rusko, Jižní Korea a Čína. Veletrhu se zúčastnilo 750 zahraničních firem z 49 zemí a 250 domácích podniků. Z českých podniků se zúčastnily např.: Škodaexport a.s., Arix EU, s.r.o., Gastroimpex, s.r.o., Plzeňské Pivovary, a.s., Simplex, s.r.o. a další. Kuba a Česká republika navázala diplomatické vztahy na třetí úrovni diplomatického zastoupení, tzn. chargé d´affaires ad interim. Zastupitelský úřad ČR na Kubě je v jejím hlavním městě – Havaně. Diplomatická a konzulární působnost českého úřadu se vztahuje na Kubánskou republiku a Bahamy. Zastupitelský úřad Kubánské republiky se nachází v Praze a protože státy navazují diplomatické styky vždy na stejné úrovni, působí v České republice kubánský chargé d´affaires. Od roku 2003 má Evropská unie s Kubou chladné vztahy. Jejich příčinou je zásah Castrovy vlády proti opozici a následné věznění 75 osob. Česká republika je zastáncem diplomatických sankcí vůči Kubě, tuto politiku prosazuje spolu s Polskem, Švédskem, Dánskem, Irskem a Nizozemím. V rámci Společné a bezpečnostní politiky je v postupu vůči Kubě EU nejednotná, v červnu 2007 by však mělo být rozhodnuto, jak v této oblasti dál postupovat. Česká republika má s Kubánskou republikou zavedenou vízovou povinnost. Počet turistů přijíždějících na Kubu z České republiky každým rokem stoupá. Zatímco roku 2000 58
navštívilo tento exotický ostrov 1 800 českých turistů, v roce 2004 to bylo již 4 102 Čechů. Tento nárůst posledních 4 let byl skutečné veliký a byl zaznamenán převážně v letech 2003 a 2004. Podíl České republiky na celkových příjezdech činil v roce 2004 0,2%. Příjezdy Čechů se odhadují v roce 2005 na 4930 a v roce 2006 na 5620 turistů (viz. příloha č.6).
6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Obr. 7 Příjedy českých turistů na Kubu v období 2000 – 2006 Zdroj: Compendium of tourism statistics, Madrid, WTO 2006 Údaje za rok 2005 a 2006 poskytnuté kubánským konzulátem v Praze
3.2 NABÍDKA CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR PRO ČESKÉ TURISTY Čeští turisté, kteří mají zájem Kubánskou republiku navštívit, mají možnost zarezervovat si zájezd hned u několika cestovních kanceláří a agentur. Nabídka se vztahuje nejčastěji na pobytové zájezdy s možností různých fakultativních výletů a sportovního vyžití. Největší cestovní kanceláře, které v České republice působí, nabízí pobyty na Kubě rovněž formou tzv. last minute, nabídky zájezdů na poslední chvíli za zvýhodněné ceny, které zvyšují jejich konkurenceschopnost na trhu s tímto produktem. Cestovní kanceláře mají podobnou nabídku destinací i cen, a proto o zakoupení zájezdu rozhoduje mnohdy jen poloha cestovní kanceláře či důvěra zákazníků v její serióznost. Podobnost nabídky, zejména pak u poznávacích zájezdů, je způsobena skutečností, že české cestovní kanceláře nakupují programy těchto zájezdů od kubánských společností, které jsou řízené státem. Kubánští partneři mají přesně stanované programy a ceny a nemohou je měnit. Delegátka CK Fischer uvedla, že již rok čeká na cenovou kalkulaci poznávacího zájezdu na Kubě. Sestavila dva zcela nové okruhy po Kubě, které ještě žádná česká cestovní kancelář nenabízí a proto by mohly být velmi zajímavé a úspěšné v konkurenčním boji s ostatními kancelářemi. Bohužel však, pro problematickou 59
spolupráci s kubánskou stranou, není možné program včas sestavit a je otázkou, zda ho vůbec kubánská strana nabídne. Cestovní kancelář Čedok a.s. působí na českém trhu od roku 1920. Její zkratka znamená Československá cestovní a dopravní kancelář a dnes patří mezi naše nejvýznamnější cestovní kanceláře. Od roku 1995 je ve vlastnictví společnosti Unimex Group. Zaměřuje se na incoming i zahraniční zájezdy do 50 zemí na 5 kontinentech, kongesovou a incentivní turistiku, business travel, finanční a doplňkové služby a lázeňskou turistiku. Následující údaje byly poskytnuty oddělením zaměřujícím se na produkt Kuba. Čedok, a.s. se soutředí na propagaci Kuby jako exotické destinace v zimním období. V porovnání s ostatními destinacemi, jako např. Dominikánská republika či Keňa je Kuba preferovaným cílem dovolené českých turistů. Tento fakt je možným důsledkem větší propagace Kuby, módnosti a motivací turistů vidět Kubu za vlády Fidela Castra. Čedok se zaměřuje jak na movitou klientelu preferující kvalitu a jí přesně vymezený termín dovolené, tak i na klienty, kteří se raději přizpůsobí v termínu, ale budou mít zájezd za výhodnější cenu. Čedok spolupracuje s jednotlivými
kubánskými hotely a má
také svou kubánskou delegátku, která
zprostředkovává komunikaci a kontakty mezi kubánskou a českou stranou. Nejvýhodnějšími jsou pro turisty zájezdy využívající tzv. charterových letů, které Čedok provozuje od ledna do dubna, kdy si ve spolupráci s ostatními cestovními kancelářemi pronajímá celé letadlo. Linkovou leteckou dopravu pak pro Čedok zajišťují společnosti Air France, KLM a Condor. Cestovní kancelář nabízí rovněž individuální zájezdy, zájezdy na Kubu pro rodiny s dětmi, kterým jsou poskytovány různé slevy. Na Kubě nabízí zájezdy na Cayo Coco, Cayo Largo, Cayo Santa Maria, Guardalavaca, do hlavního města Havana a na stále nejpopulárnější Varadero. V poslední době roste zájem zejména o výlety a poznávací zájezdy, okruhy po Kubě, a proto se na ně Čedok chce do budoucna zaměřit. Odlety jsou většinou z Prahy, Brna a Ostravy. Na svých internetových stránkách (www.cedok.cz) nabízí různé druhy hotelů, od dvou až po pětihvězdičkové, s variacemi stravy, od snídaně až po nabídku all inclusive. U každého hotelu najdeme doporučení, zda je hotel vhodný spíše pro rodiny s dětmi či mladé sportovní páry. Ceny se samozřejmě liší podle kvality ubytování, délky pobytu a typu stravování. Cena jedenáctidenního zájezdu na Varadero s paketem all inclusive ve dvou hvězdičkovém hotelu se pohybuje od 22 900 Kč, v pěti hvězdičkovém hotelu se cena srovnatelného zájezdu pohybuje od 40 590 Kč výše. V těchto cenách nejsou zahrnuty povinné příplatky, jako povinné připojištění, povinný palivový příplatek a příplatek za letištní a bezpečnostní taxy, které zvýší cenu zájezdu o cca 6 300 Kč. 60
CK Firo–tour a.s. je druhou největší cestovní kanceláří v České republice, které na našem území působí od roku 1990. Dnes má celkem 22 poboček a to i v zahraničí – na Slovensku a v Polsku. Roku 2004 se přiblížila počtem zákazníků hranici 100 000. Zaměřuje se hlavně na zahraniční pobytové a poznávací zájezdy, tuzemské letní a zimní pobyty, exotickou dovolenou a zahraniční lyžařské zájezdy. Na veletrhu cestovního ruchu Holiday World, který se konal 16.2.2007 v Praze, získala CK Firo–tour první místo v kategorii „Nejlepší touroperátor pro evropské destinace“ v anketě odborníků časopisu TTG Travel Awards 2007 a třetí místo v kategorii „Nejlepší cestovní kancelář v České republice“. Zájezdy na Kubu směřují do následujících destinací: Cayo Largo, Havana a Varadero. Nabídka je cenově srovnatelná s CK Čedok. Výhodné jsou last-minuty, kdy se cena s polopenzí za 9 dní ve tří hvězdičkovém hotelu pohybuje od 26 000 Kč. Odjezd na Kubu v zájezdu typu lastminute je vždy cca necelý měsíc od objednání. CK Fischer je jedním z největších operátorů v České republice, který ročně vyveze na dovolenou více než 100 000 zákazníků. Specializuje se hlavně na kvalitní výjezdovou turistiku. CK Fischer vlastní akciová společnost K&K Capital Group. CK Fischer získala řadu ocenění, např. při vyhodnocování Czech Top 100 se umístila na špičce žebříčku a odborný časopis TTG ji zvolil za nejlepší cestovní kancelář v ČR. Tato cestovní kancelář spolupracuje s kubánskou Cubatur. Zájezd se u CK Fischer pohybuje v rozmezí 26 000-64 000,- Kč (v závislosti na požadovaných službách) a vycestovat je možné v období od ledna do května. CK Fischer organizuje na Kubě poznávací zájezdy, mj. i na kolech. Turisté během nich preferují většinou ubytování v tzv. Casas privadas (ubytování v soukromí). Exim tours a.s. působí na českém trhu od roku 1993 a je největší touroperátor leteckých zájezdů na českém trhu. Stejně jako Čedok, Firo tour a Čedok prodává také Exim tours své zájezdy přímo i prostřednictvím cestovních agentur. Roku 2005 s ním vycestovalo do zahraničí 204 000 klientů. Je významným partnerem letecké společnosti Travel service. Kromě klasických pobytových zájezdů na Varaderu organizuje tato cestovní kancelář i poznávací zájezdy na Kubě. Tyto jsou většinou na 12 dní a každý den mohou klienti vidět nová města a pláže. Letadlo je přiveze na Varadero, kde jsou ubytovaní první den a poté už začínají cestovat do Cienfuegos, Havany, Trinidadu, Santa Clary a dalších zajímavých míst na Kubě. Poslední den se vrací zpět na Varadero, odkud letí zpět do Prahy. Cena dvanáctidenního poznávacího zájezdu se pohybuje v nabídce last-minute okolo 36 500 Kč. Zájezdy pořádané prostřednictvím Exim tours prodává CK Tomi Tour. 61
Na movitou klientelu, rodiny s dětmi a zákazníky preferující hlavně výhodnou cenu zájezdu se soustředí CK Esotravel. Její zájezdy jsou pobytové a poznávací a směřují na Varadero, Cayo Coco, Cayo Largo a Cayo Guillermo. Esotravel nabízí kombinaci Kuba – Mexiko, kde jsou klienti ubytováni na Varaderu a Cancúnu (za 64 tisíc Kč na 16 dní), poznávací okruh Kubou a program „Fly&Drive“ (za 49 990 Kč za 2 týdny), kdy po příletu dostanou k dispozici automobil a mohou Kubu procestovat. Pobytové zájezdy jsou organizovány na 7, 12 a 14 dní a cenově se pohybují okolo 29 490 Kč za 12 dní ve dvouhvězdičkovém hotelu se snídaní. Na americký kontinent směřuje svou nabídku liberecká CK America Tours. Organizuje poznávací zájezd „Napříč Kubou“ na 12 dní za 48 980 Kč s plnou penzí (all inclusive za příplatek). Dále nabízí zajištění individuálního ubytování na Cayo Coco a v Arenas Doradas. Týdenní rekreace s all inclusive na Cayo Coco se pohybuje od 46 980 Kč a výše. CK Indalo Space nabízí zájezdy na Kubu do Havany a na Varadero, jejichž cena se pohybuje od 38 400 Kč za 9 dní s all inclusive. Dále zde nabízí zajištění svatby a dovolené pro skupiny. CK Caribe Tour organizuje zájezdy na míru a zaměřuje se výhradně na movitou klientelu. Podle této kanceláře Kubu turisté vyhledávají pro její bohaté atraktivity a bezpečnost. S nabídkou pro individuální klientelu cestující na Kubu začala před třemi roky, kdy ještě konkurence nebyla tak vysoká jako je tomu v dnešní době. Zajišťuje pobyty na Varaderu, Cayo Coco, Cayo Guillermo, Cayo Santa María, Cayo Largo, v Havaně, Pinar del Ríu, Holguínu a Santiagu de Cuba. Ceny se pohybují od 38 tisíc Kč výše za 10 dní s all inclusive. Specializují se také na svatby a svatební cesty, pro které připravují zvláštní program. Novomanželům zajistí slavnostní menu, banket, ubytování v apartmá, ověření dokumentů potřebných ke konání obřadu, natáčení a fotografování celé akce. Mezi další cestovní kanceláře, které organizují zájezdy na Kubu patří brněnský Dušek Tours. Tato cestovní kancelář organizuje zájezdy dle individuálních přání svých zákazníků a prodává zájezdy také německých cestovních kanceláří, např. Thomas Cook, Neckermann a Dertour. Specializuje se spíše na zákazníky s vyššími nároky na kvalitu poskytovaných služeb a na obchodní klientelu. Tito většinou požadují přímé lety na Kubu. Služby zajistí ale také pro
62
klientelu, která se raději přizpůsobí termínu a delší cestě s několika přestupy, hlavně když bude příznivější cenová nabídka zájezdu. CK Marco Polo je nejlepší incentivní agenturou v ČR a na svých internetových stránkách poskytuje kromě informací o zájezdu i důležitá doporučení pro turisty chystající se na Kubu odjet. CK Marco Polo uvedla, že zájezdy na Kubu připravuje individuálně, tzn. že klient si sám určí termín a destinaci na Kubě a cestovní kancelář pak vytvoří nabídku s programem sestaveným přesně dle přání svého zákazníka. CK Marco Polo zajišťuje individuální ubytování, letenky, pronájem automobilů a okružní výlety po Kubě. Klientela této kanceláře je spíše movitá a preferuje vysokou kvalitu poskytovaných služeb bez ohledu na konečnou cenu. Proto CK Marco Polo zajišťuje většinou čtyř až pěti hvězdičkové hotely a přímé lety z Prahy. Měsíčně s ní na Kubu vycestuje asi 20 klientů. Specialista na aktivní dovolenou, CK Capro, uvedl v letošním roce novinku, redukčně kondiční pobyt na Varaderu, který se konal ve spolupráci s organizací STOB (Stop obezitě). Tato kancelář koupila již hotový zájezd od CK Čedok a doplnila jej o svůj program. Pobyt na Varaderu byl nabízen na 11 dní za 33 tisíc Kč s all inclusive. Písecká cestovní kancelář Latino Travel se specializuje na oblast střední a jižní Ameriky, na Kubě organizuje pobytové a poznávací individuální zájezdy do Havany, Holguínu, Trinidadu, na Varadero, Cayo Coco a Guillermo. Zaměřuje se na firemní klientelu, pro niž zajišťuje také kongresy, individuální klientelu, které sestavuje program dle konkrétních požadavků a také na mládež, které poskytuje a doporučuje cenově výhodné služby. Ubytování poskytuje ve všech třídách. Pobytové zájezdy na 9 dní se pohybují kolem 42 300 Kč se snídaní. CK Optitravel s.r.o. prodává zájezdy renomovaných českých (např. Exim tours, Čedok), německých (Neckerman, FTI) a rakouských (Gulet, Terra, TUI) cestovních kanceláří. TUI má vedoucí postavení v Evropě a působí v Rakousku, SRN, Švýcarsku, Polsku, Velké Británii a Švédsku. Zájezd na Kubu zajištěný přes cestovní kancelář TUI se pohybuje v ceně od €1 189 s all inclusive ve tří hvězdičkovém hotelu a odletem z Mnichova. Internetová CA Nacesty.cz, s.r.o. nabízí zájezdy FTI, jedné z předních cestovních kanceláří v Německu. Tato má ve světě cca. 10 000 partnerských agentur, které zajišťují prodej jejích zájezdů. FTI organizuje zájezdy do Havany, Holguínu, Guardalavaca a na Varadero. Zaměřuje se na pobytové, poznávací a individuální zájezdy. Zajímavou nabídku 63
této cestovní kanceláře tvoří také zájezdy zaměřené na Wellnes a hraní golfu. Pobyty jsou organizovány v rozmezí jednoho až tří týdnů, existují i devíti a desetidenní zájezdy. Cena týdenního okružního zájezdu po Kubě se pohybuje kolem €1349, čtrnáctidenní pobytový zájezd kolem €1470 s all inclusive. Nacesty.cz zprostředkovává zájezdy na Kubu nebo samostatně letenky (cena přibližně €730) či ubytování (od €185 s all inclusive za týden). Týdenní zájezd na Kubu tato agentura zprostředkovaně nabízí za €919 za čtyř hvězdičkový hotel se snídaní, odlety jsou většinou z Düsseldorfu nebo z Vídně. Dalším prodejcem zájezdů na Kubu je cestovní agentura Antera, která nabízí zájezdy na Varadero, Cayo Coco, Cayo Largo a Cayo Guillermo. Pestrá nabídka zájezdů na Kubu je rovněž na internetových stránkách Invia.cz – největšího online prodejce zájezdů u nás. Zarezervovat pobyt na Kubě lze také na dalších internetových servrech a to: www.nettravel.cz, který je členem skupiny Unimex Group, www.leto.cz, www.zajezdy.cz anebo zájezdy na poslední chvíli na www.lastminutes.cz. Kubánský turistický portál www.cubatravel.cu poskytuje informace o Kubě, jednotlivých destinacích, zastupitelských úřadech v Kanadě (zde má dva úřady – v Torontu a Montrealu) , Mexiku, Argentině, Francii, Itálii, Velké Británii, Švédsku, Německu, Španělsku a Rusku. Na těchto oficiálních stránkách se mohou profesionální návštěvníci i turisté zaregistrovat na Veletrh cestovního ruchu konající se od 5. do 11.5.2007 v Havaně. Přes tento server je možno zarezervovat hotely, pronájem aut, nejrůznější sportovní aktivity, jsou zde uvedeny i kontakty pro svatební cesty apod. Ubytování se dá rezervovat na www.dtcuba.com, ceny se pohybují od 860 USD za dvoulůžkový pokoj na 10 dní. Na internetových stránkách dalšího kubánského hotelového řetězce Hoteles Islazul (www.islazul.cu) mohou zájemci rezervovat hotel i v českém jazyce a to za cca. € 24 se snídaní. Na www.cubanacan.cu je možno rezervovat hotely stejnojmenné holdingové společnosti Cubanacán, jedné z největší společností podnikajících v oblasti cestovního ruchu na Kubě. Cubanacán organizuje výlety, safari, zajišťuje pronájem aut a další služby.
64
3.3 DOPORUČENÉ DESTINACE PRO ČESKÉ TURISTY PINAR DEL RÍO V této oblasti se nachází velké množství zejména přírodních krás. Pinar del Río zahrnuje dvě ze šesti oblastí, které byly prohlášeny světovými biosferickými rezervacemi. Tato provincie leží mezi Mexickým zálivem a zálivem Batabanó, její rozloha činí 10 931 km² a je vhodnou oblastí pro ekoturistiku. . Pěstuje se zde ten nejlepší kubánský tabák a proto by měli turisté navštívit továrnu, kde se slavné kubánské doutníky vyrábí. Dalším místem, které by měli v této provincii navštívit je Soroa, zahrada, kde roste mnoho druhů nádherných orchideí a kde se nachází překrásné vodopády a francouzské kávové plantáže z 19. století. Pinar del Río nabízí ubytování jak v hotelech ve městech, tak i v přírodě. HAVANA Je hlavním městem Kubánské republiky a je také jejím administrativním, politickým a kulturním centrem. Havana má rozlohu pouhých 727 km² a žije zde asi 20% kubánské populace. Město leží na pobřeží dlouhém asi 14 km, na němž se nachází mnoho hezkých pláží. Havana byla roku 1982 zapsána do seznamu UNESCO, jsou zde k vidění nádherná koloniální náměstí a stavby
a je zde k dispozici také veškeré potřebné vybavení pro
incentivní a business turismus. Na obranu před útoky od moře zde byly vystavěny hrady Real Fuerza, Tres Reyes del Morro a San Carlos de la Cabaňa Fortress a všechny si zachovaly původní ráz. Havana má velmi vysokou historickou hodnotu díky tomu, že za posledních 500 let se zde vystřídalo hned několik architektonických stylů (barokní, neogotický, neoklasický, eklektický, art-deco a další). Město má své symboly – Giraldillu, hrad Tres Reyes del Morro, Malecón, pobřežní cestu, promenádu Prado, noční taneční bar Tropicana, restaurace Bodeguita del Medio a Floridita. V Havaně najdeme i golfové hřiště, botanickou zahradu, přístav Tarará Marina, kde se provozují vodní sporty. VARADERO Turistická oblast Varadero leží na severu ostrova, na pobřeží dlouhém asi 22 km. Pro většinu turistů je Varadero místem s nejkrásnějšími plážemi na Kubě i na světě. Pořádají se 65
zde konference a kongresy a mnoho návštěvníků vyhledává Varadero kvůli jeho nádherným golfovým hřištím a také ideální podmínkám pro seskoky s padákem. Je to středisko vhodné pro incentivní turistiku, svatby a svatební cesty. Na Varaderu se nachází tři mezinárodní přístavy, jediný podmořský park na Kubě a nejvlhčí oblast zvaná Zapata Penisula, která je zároveň chráněnou krajinou oblastí. CAYO LARGO DEL SUR Tento ostrov se nachází jižně od západní strany Kuby. Jeho rozloha čítá 37,5 km² a ostrov je cca. 25 km dlouhý. Je zde tropické klima s průměrnou roční teplotou 27°C. Srážky se zde téměř nevyskytují, obvyklý je ale vítr foukající od východu. Na Cayo Largo je možné se dopravit letecky, je zde k tomu určené mezinárodní letiště Vilo Acuňa, na kterém denně přistávají letadla z Havany. Také sem mohou turisté připlout lodí, a to i vlastními jachtami. Potřebné informace o provozu přístavu na Cayo Largo lze získat v kanceláři přímo v přístavu. Pláže na Cayo Largo jsou ideální jak pro relaxaci, tak pro sportovní vyžití, je zde možnost zapůjčit si kajak, šlapadla, windsurf, vodní lyže a další vybavení. Moře je na Cayo Largo azurově modré a pláže se mohou chlubit nádherným jemným bílým pískem. Každá zátoka je jedinečná svým charakterem, tvarem, atmosférou a velikostí. Nachází se zde pláž Playa Sirena, na které se písek nikdy nerozpálí tak jako běžně na jiných plážích. Díky krásným korálovým útesům je tento ostrov vhodný pro potápění a to jak pro začátečníky, tak pro zkušené. Ubytování je možné v tří a čtyř hvězdičkových hotelech a bungalovech, které se nachází přímo na plážích. Nedaleko od Cayo Largo se nachází další proslulý ostrov Isla de la Juventud, kde se konaly soutěže ve fotografování pod mořskou hladinou. Velmi populární je rybolov, ostrov poskytuje ideální přírodní podmínky. CIENFUEGOS Toto krásné městečko bylo vystavěno v neoklasickém stylu francouzskými imigranty.Většina domů je geometricky elegantní a harmonicky ladí s atmosférou Cienfuegos. Město bylo založeno ceremoniálem dne 22.4.1819. Nachází se zde divadlo Terry, kde v roce 1920 zpíval operní zpěvák Enrico Caruso. Kromě tohoto divadla zde najdeme další architektonické skvosty – katedrálu Purísima Concepción, muzeum, školu San Lorenzo, promenádu Prado a palác Ferrer. 66
TRINIDAD Trinidad bývá často označován za muzeum Karibiku a proto je také v seznamu dědictví UNESCO. Většina domů, kostelů a náměstí byla restaurována do původního stylu z roku 1514. Pro svou jedinečnou polohu u moře a zároveň uprostřed Kubánské republiky byl Trinidad hlavním městem kubánského importu a exportu. Dříve byl často napadán a pleněn piráty. Během 19.století se stal ekonomickou a obchodní mocností. Obchodovalo se zde hlavně s tabákem a cukrovou třtinou. Na pohlednicích z Kuby bývá často vyobrazeno trinidadské náměstí, které je obklopeno historickými budovami a kostelíčkem Sv. Františka z Assissi.Za povšimnutí stojí také balkónky, kamenné uličky a velká dřevěná okna trinidadských domů. Z Trinidadu je to blízko do údolí Sugarmill, rovněž prohlášené za památku UNESCO. Dříve na těchto plantážích pracovali otroci, kteří obdělávali zdejší pole a zpracovávali cukrovou třtinu. JARDINES DEL REY Jardines del Rey jsou součástí souostroví Sabana - Camagüey, které má asi 2500 malých ostrůvků. Turisticky nejznámější jsou Cayo Coco a Cayo Guillermo. Na Cayo Coco se nachází celkem 22 km pláží s krémovým korálovým pískem a modro zeleným mořem. Roste zde přes 340 druhů zajímavých rostlin a žije tu přes 200 druhů ptactva. Cayo Guillermo má rozlohu 13 km² a může se pochlubit jedněmi z nejvyšších písečných dun v celém Karibiku. Tyto se nachází na pláži zvané Pilar a dosahují výšky až 15 metrů. V provincii Ciego de Avila najdeme největší kubánské přírodní jezero La Leche, které má sladkou vodu. SANTA LUCÍA A CAMAGÜEY Santa Lucía je velmi široká a 21 km dlouhá pláž nacházející se na severním pobřeží provincie Camagüey. Písek je zde zlatavě bílý, moře tyrkysové a stále teplé, neboť jej chrání korálový útes, který zabraňuje cirkulaci vody. Je zde umístěno asi 35 potápěčských center. Camagüey byl založen roku 1515 a je třetím nejdůležitějším městem Kuby, hned po Havaně a Santiagu de Cuba. Jeho rozloha je cca. 300 ha. Historické centrum města je bohaté na krásné religiózní památky (např. kostel San Juan de Dios), náměstí a vládní budovy. 67
Nachází se zde dům, ve kterém se narodil jeden z největších kubánských básníků Nicolás Guillén. HOLGUÍN Kryštof Kolumbus prohlásil, že Holquín je tou nejkrásnější oblastí na světě. Hlavní město této provincie se také jmenuje Holquín a nese přezdívku město parků. Dopravu do Holguínu zajišťuje mimo jiné i mezinárodní letiště Frank País. Každoročně se na náměstí Marqueta pořádají festivaly na oslavu ibericko – americké kultury. Další místa, která stojí za návštěvu v této provincii jsou pláže Guardalavaca, Esmeralda, Pasquero a Don Lino a přírodní park Naranjo. SANTIAGO DE CUBA Santiago de Cuba je druhým nejdůležitějším městem na Kubě. Je posazeno v údolí mezi horami na pobřeží u Karibského moře. Má bohatou historii a kulturu, zejména hudební. Poskytuje ty nejlepší podmínky pro kongresovou a business turistiku na celém ostrově. Santiago bylo založeno roku 1515 a stalo se na krátkou dobu i hlavním městem Kuby. Turisty láká krásnou přírodou, horami, údolími, řekami a také svojí vysokou kulturní hodnotou. Zrodilo se zde bolero a dodnes se tu pořádají hudební a taneční festivaly a karnevaly. Mezi další atraktivity tohoto regionu patří hrad San Pedro de la Roca del Morro, bazilika El Cobre a park Baconao, jehož součástí jsou bývalé francouzské plantáže, které byly prohlášeny za památku UNESCO. Tento region má solidní infrastrukturu, kongresové vybavení, předpoklady pro rozvoj ekoturistiky a sportovního vyžití a dobrou základnu pro rozvoj lázeňské turistiky.
3.4 DOPORUČENÍ ČESKÝM TURISTŮM Nejčastější způsob, jakým se český turista může na Kubu dostat, je využití nabídky některé z leteckých společností. Na ostrově se nachází 10 mezinárodních letišť, na která létá více než 50 leteckých společností z 28 zemí celého světa. Všechna kubánská letiště si účtují tzv. „exit fee“, dodatečný letištní poplatek placený při odjezdu ze země, v hodnotě 25 pesos convertibles. Také se požaduje, aby turisté prokázali při vstupu do země, že mají zajištěné ubytování minimálně na tři dny. Neprokáží-li se platným voucherem, budou nuceni zakoupit si ubytování přes kubánskou cestovní kancelář na letišti za zbytečně vysokou cenu. Většinou 68
nepomůže turistům ani argument, že se chtějí ubytovat v soukromí. Ubytování v soukromí je totiž pro státní sektor nepříliš oblíbenou a chtěnou konkurencí a proto státní úředníci na letišti tento argument odmítají akceptovat. Na Kubu je možné se dopravit rovněž lodí, soukromé jachty mohou využít přístavu Hemingway Marina v Havaně, Dársenu, Chapelínu a Gaviota Marinas na Varaderu, přístavů na Cayo Coco a Cayo Guillermo, Holguínu, Cienfuegos, Pinar del Río, Cayo Largo a v v přístavu Punta Gorda Marina v provincii Santiago de Cuba. Osoby cestující na Kubu jsou povinné zakoupit si turistickou kartu platnou jako běžné turistické vízum vydané výhradně pro rekreační účely. Kartu si mohou zakoupit na kubánském konzulárním úřadu nebo v cestovních kancelářích, které tuto službu nabízí. K tomu, aby mohl turista vízum dostat, musí poslat svůj pas na konzulát, tento však musí být platný minimálně ještě jeden měsíc po návratu z Kuby. Tato karta je pak platná po dobu šesti měsíců a vydává se na 30 dní pobytu. V případě žádosti se dá platnost prodloužit o dalších 30 dní. V současné době stojí turistické vízum 750 Kč a je nutné, aby ho měly i děti, které cestují na Kubu v doprovodu rodičů. Pokud se turisté rozhodnout změnit plán jejich dovolené, případně si pobyt prodloužit, měli by to konzultovat s cestovní kanceláří v jejich hotelu. Jestliže je cesta na Kubu organizována z obchodních důvodů, musí český podnik žádat o vízum u kubánského podniku, se kterým se chystá jednat. Bezcelně si turisté na Kubu mohou přivézt osobní věci, šperky, videokamery, fotoaparáty, rybářské a jiné sportovní vybavení, 2 láhve alkoholických nápojů, karton cigaret a maximálně 10 kilogramů léků. Z ostatního zboží, které převýší hodnotu 250 USD, bude v plné výši proclena hodnota 200 USD. Na Kubu se nesmí přivážet drogy a narkotika, s těmito se nesmí samozřejmě ani obchodovat a nesmí se konzumovat. Povolen není ani vývoz zbraní s výjimkou řádně registrovaných loveckých. Výše platebních prostředků v hotovosti není nijak omezena, ale hotovost vyšší než 5000 USD se musí zdokumentovat. Na Kubě se jezdí vpravo a proto by čeští turisté neměli mít v tomto ohledu problémy. Po ostrově se mohou dopravovat pronajatým automobilem, taxi službou, autobusy, vlaky a také vnitřní charterovou leteckou dopravou.
69
Co se týče osobní bezpečnosti, Kuba všeobecně nepatří k nebezpečným zemím, i když v poslední době pouliční kriminalita vzrostla. Ženám, které cestují samy, se nedoporučuje, aby v noci vycházely do ulic bez doprovodu a využívaly taxi služby. Mezi turisty a Kubánci je, z ekonomického či finančního pohledu, naprosto propastný rozdíl, Kubánci jsou však i přesto většinou velmi přátelští a dobrosrdeční lidé. Nedoporučuje se ptát se místního obyvatelstva na místní poměry a na jeho politické názory. Při odjezdu z Kuby si s sebou mohou turisté odvézt 23 doutníků bez jakýchkoli dokumentů. Při vývozu více než 23 kusů, si musí ale opatřit originál a jednu kopii účtu od Habanos, S.A., společnosti, která je oprávněná k vydávání dokumentů k vývozu. Určitě není vhodné nakoupit suvenýry, které jsou vyrobeny z mušlí, korálů či želvích krunýřů. Kubánci zavazadla kontrolují a přítomnost takového suvenýru by turistům mohla velmi znepříjemnit odjezd z Kuby. Některé předměty vyrobené z rostlin a zvířat lze vyvézt pouze vlastní-li turista certifikát od společnosti CITES. Přivážet takovéto výrobky na ostrov je přísně zakázáno. Vývoz uměleckých předmětů si žádá povolení od Národního registru kulturního majetku. K vývozu většího množství zlata a stříbra musí dát svolení kubánská Národní banka. Co se týče nařízení z oblasti zdravotnictví, občané České republiky nejsou povinni mít žádné očkování, naproti tomu turisté, přijíždějící ze zemí, kde se vyskytuje cholera a různé druhy chřipky anebo ze zemí, které byly WHO (World Health Organization) prohlášeny za infekční zóny, musí být před příjezdem na Kubu přeočkováni a musí mít s sebou platný mezinárodní očkovací průkaz. Téměř každý kubánský hotel má 24 hodin denně k dispozici ošetřujícího lékaře, který zajišťuje první pomoc. Jinak je na ostrově více než 440 poliklinik a 280 nemocnic. Některé z nich jsou přímo určené pouze pro turisty. Na Kubě se také nachází mezinárodní kliniky, kam se turisté jezdí léčit nebo se tu nechávají operovat. Takové kliniky mají svá působiště hlavně v turistických oblastech jako je Havana, Pinar del Río, Varadero, Cayo Largo del Sur a dalších. Hlavní turistické resorty mají k dispozici své lékárny. Jestliže přijede turista na Kubu nepojištěný, má možnost využít služeb společnosti Asistur, S.A., která poskytuje zdravotní a finanční pojištění a pojištění aut. Zajišťuje přepravu zpět domů v případě zranění či úmrtí, pomáhá při ztrátě zavazadel, obstarává nové cestovní dokumenty a rezervuje hotely a letenky. Asistur, S.A. je v pohotovosti 24 hodin denně. 70
Oficiální měnou na Kubě je peso, které se nesmí ze země vyvážet. Legálním platidlem je také peso convertible, které zastupuje americký dolar, se kterým se již na Kubě platit nesmí. Jestliže chtějí turisté směnit USD za pesa, připočítá se jim deseti procentní přirážka. Dolary se bez účtování této přirážky smějí použít výhradně pro platby v kubánských mezinárodních přístavech, na okružních výletních lodích a v obchodech na letišti. Přirážka je již totiž započtená v ceně zboží na těchto místech. Turisté mohou platit přímo v eurech, a to v hlavních turistických oblastech – např. na Varaderu, Jardines del Rey, Santa María, Guardalavaca, Don Lino, Holguín, Camagüey a dalších. Peníze lze směnit na kubánských letištích, v bankách a hotelech. Směnárenské služby provádí také společnost Cadeca, která má kanceláře ve všech větších městech. Na Kubě je možné platit i kreditními kartami Cabal, Transcard, Visa a MasterCard, pokud byly tyto karty vydány americkými společnostmi nebo jejich pobočkami. Na Kubě si také můžete založit účet u kubánské finanční banky (Banco Financiero Internacional), u kreditní a obchodní banky (Banco de Crédito y Comercio), u spořitelny (Banco Popular de Ahorro) a BISCA banky. Všechny vydávají kreditní karty. Nejvhodnějším materiálem pro oblečení je bavlna a podobné látky. Jestliže se turisté chystají pobýt i na ekofarmách, doporučuje se, aby si s sebou vzali starší sportovní obuv, která bude vhodná i pro túry. Teplejší oblečení je vhodné pro pár dní v zimním období, také jestliže se turisté chystají do hor a do klimatizovaných míst. V sezóně dešťů, která na Kubě začíná v květnu a končí v říjnu, je vhodné mít s sebou lehkou pláštěnku. Jestliže se turisté chtějí účastnit také některých kulturních akcí, jako je návštěva divadla, koncertních síní, luxusních restaurací a baletu, měli by s sebou mít raději formální oblečení, pány v krátkých kalhotách ve večerních hodinách na takovéto akce většinou kubánští pořadatelé nepustí. Suvenýry mohou být zakoupeny na letištích, v hotelích a turistických resortech a městech. Turisté si většinou kupují doutníky, kubánský rum a kávu, pohlednice, průvodce, knihy, mapy, plakáty, umělecké předměty, nahrávky kubánské hudby, video nahrávky, trička s různými fotografiemi a potisky a podobné upomínkové předměty. Na ostrově existují sítě speciálních obchodů, butiků, parfumérií a obchůdků se značkovým světoznámým zbožím. Hotely by měly turisty o těchto obchodech informovat. Fotografování a natáčení videa je všeobecně povoleno, ale na některých místech je toto přeci jen zakázáno, např. ve vojenských zónách, muzeích a jiných kulturních zařízeních (všude bývá tento zákaz jasně vyznačen). Film do fotoaparátů je možné zakoupit v mnoha turistických aj. obchodech, na Kubě je možnost si nechat film i vyvolat v ceně cca 35 centů za 71
fotografii. Černo bílé fotografie se na Kubě téměř nevyvolávají a proto by si měli turisté film přivézt sami. Na Kubě je o šest hodin méně než v České republice, jedná se o subtropické podnebí s odlišnými teplotami a s naprosto jinou vlhkostí vzduchu a proto se budou muset čeští turisté zpočátku na ostrově aklimatizovat. Elektrické napětí je 110 voltů, takže elektrospotřebiče běžně používané u nás zde nebudou fungovat. V dnešní době ale kubánské hotely disponují i napětím 220 voltů. Ve městech se pro mezinárodní telefonické hovory používají telefonní budky na kartu, pro místní hovor je možné vhodit do automatu mince. Karty pro mezinárodní hovory se prodávají v hotelech, konferenčních centrech a některých obchodech a jsou v hodnotě 10 nebo 20 pesos convertibles. Hovor se dá uskutečnit také z hotelu. Předvolba pro Kubánskou republiku je číslo 53, po němž se volí předvolba provincie a vlastní telefonní číslo. Internet na Kubě používají cestovní kanceláře, obchodní společnosti a média. Některé společnosti nabízejí on-line rezervace. Turisté mohou také využít služeb internetu a to nejlépe ve svých hotelech. Mobilní telefony musí mít duální frekvenci, aby vůbec na Kubě fungovaly. Ale i tak je signál velmi nízký.
3.5 SPECIFIKA OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ 21 Nabídka poznávacích zájezdů na Kubě je u všech českých cestovních kanceláří podobná. Tato skutečnost má svůj důvod, který opět spočívá v politickém řízení země. Poznávací zájezdy nakupují české cestovní kanceláře od státních podniků, které mají předem sestavené programy a ceny a nemohou tyto nijak ovlivnit ani měnit. Jestliže si české cestovní kanceláře chtějí samy navrhnout poznávací okruh po Kubě, musí tento předložit kubánské straně a poté někdy poměrně dlouho čekat, než dostanou jakékoliv vyjádření. Zástupci českých kanceláří, ale i čeští turisté, kteří jedou na Kubu, aby se přesvědčili o podmínkách pro eventuální obchod s Kubou, by měli být na obchodní jednání se svým novým partnerem připraveni. Proto je součástí předkládané práce také kapitola popisující jednací styl kubánských obchodníků, který se výrazně liší od tradičního českého stylu. Než začne cestovní kancelář nebo firma s Kubou spolupracovat, musí si uvědomit, že se chystá uzavřít obchod se socialistickou zemí, kde musí být prakticky vše nejprve schváleno příslušnými orgány a kde se vše většinou,díky přebujelé byrokracii, protahuje. 21
Zpracováno volně na základě publikace: Vlastník, M.: Obchodní jednání na Kubě, 2004
72
Podmínky pro soukromé podnikání byly roku 1993 uvolněny, podle oficiálních údajů bylo uděleno více než 200 tisíc licencí pro malé podnikatele. Lidé si založili menší penziónky, priváty a restaurace, ovšem museli platit přesně vyměřené daně každý měsíc dopředu bez ohledu na to, jaké byly jejich příjmy. To způsobilo, že se původní počet drobných živnostníků postupně snižoval. Ani zahraniční investoři nemají na Kubě zrovna ideální podmínky. Mezi hlavní investory patří: Kanada, Itálie, Mexiko, Španělsko a Francie. Tito mají zájem hlavně o nerostné bohatství země a investování v oblasti CR. Čile se rozvíjí spolupráce s Čínou. Pro založení pobočky na Kubě je nutné, aby firma existovala ve své zemi alespoň 5 let, měla minimální podnikový kapitál 50 tisíc USD, musí minimálně tři roky obchodovat s Kubou a objem obchodů s kubánskými podniky musí přesáhnout 500 tisíc USD. Žádost pak zahraniční firma předkládá ve Státním rejstříku poboček a představitelů zahraničních obchodních společností při Obchodní komoře Kubánské republiky. K navázání prvotního kontaktu s kubánskou firmou není prostředník nutný. Je velmi výhodné mít ty správné osobní konexe. Vzhledem k charakteru kubánské ekonomiky jsou osobní vztahy velmi důležité. Kubánská obchodní komora je připravena spolupracovat se zahraničními podnikateli, disponuje databází státních dovozních, vývozních a výrobních podniků, adresáři firem, informacemi o výstavách a veletrzích. Podává také informace o kubánské obchodní legislativě. Podnikatelé, kteří se chystají na osobní jednání na Kubě, musí být držiteli vstupního víza. 3.5.1
JEDNACÍ STYL Je nutné si uvědomit, že na Kubě stále existuje monopol zahraničního obchodu a
tudíž i k zahraničnímu obchodu určené organizace - podniky zahraničního obchodu. Představitelé těchto podniků, bankéři a ministerští úředníci jsou na daleko vyšší a vyspělejší úrovni než např. zástupci výrobních závodů. Obchodní jednání na Kubě probíhá spíše v duchu „vítězství-vítězství“, ale Kubánci většinou na své partnery vyvíjejí nátlak. Odvolávají se na rozpad RVHP a partnerovi jasně ukazují, že je povinen jim pomoci dostat se z těžké situace. Jednání nejsou tak konkrétní a věcná jako při negociaci se západními ekonomicky vyspělými zeměmi. 73
Struktura cestovního ruchu je také poněkud složitější, výsledky jednání ovlivňuje Ministerstvo cestovního ruchu Kuby MINTUR. Kubánci nejsou zvyklí jednat ani tvrdě, ani arogantně. Jejich taktika spočívá v již zmíněném nátlaku na partnera, sledujícím dosažení lepších než nabízených podmínek, a to mnohdy nikoliv z důvodu lepší nabídky od konkurence, ale z důvodu „nedobré ekonomické situace Kuby, z důvodu „neschválení nabídnutých podmínek příslušnými nadřízenými orgány“ apod. Z tohoto důvodu od nich musí český zástupce cestovní kanceláře či český obchodník očekávat smlouvání a je proto třeba si před jednáním dobře rozmyslet, na jakou minimální cenu jsme ochotni přistoupit. Na začátku jednání je potom důležité cenu náležitě nadsadit, abychom partnerovi v dalším průběhu „měli kam ustupovat“ a mohli tak vyhovět jeho smlouvání. Velmi časté jsou také výmluvy kubánských „vyjednavačů“ na nejrůznější obchodní podmínky direktivně stanovené různými státními institucemi a jimi motivovaný tlak na okamžité ústupky. Obecně je možno konstatovat, že Kubánci jsou velmi hrdí a sebevědomí obchodníci. Většina z nich je po krátkém úvodním „oťukání se“ přátelská a do jisté míry otevřená. Poměrně po krátkém čase přejdou ve vzájemné komunikaci na tykání a tak jejich jednání mnohdy již po několika minutách budí dojem, že spolu jednají mnohaletí partneři, kteří se důvěrněji již snad ani nemohou znát. Vaši nabídku se budou snažit co nejvíce přizpůsobit svým, ekonomicky ne vždy podloženým a oprávněným představám, budou Vám tvrdit, že konkurenční firma jim nabízí daleko výhodnější platební, dodací či jiné podmínky, zdokumentovat svá tvrzení však v naprosté většině případů nejsou schopni. 3.5.2
PŘÍSTUP KE SMLUVNÍM ZÁVAZKŮM V obchodním styku se užívá písemná forma smluvních ujednání. Na Kubě je nutné
schválit příslušný obchod hned několika institucemi (např. orgánem MINTUR), a tak se ani jinak smlouva uzavřít nedá. Kvůli již zmíněné byrokracii vše zbytečně dlouho trvá a to i v případech, kdy něco požaduje strana kubánská. Jestliže jim např. chcete poslat náhradu za jimi reklamované zboží, bude trvat velmi dlouho, než se Vám podaří celou záležitost „zúřadovat“ a následně zrealizovat. 74
Kubánští obchodníci mají tendence nedodržovat platební lhůty, ale nakonec přes veškeré komplikace většinou smlouvy dodrží. Jak již bylo řečeno, kvůli potřebným schválením různými kubánskými úřady se vše neúměrně protahuje a to má pochopitelně značný vliv na dodržování jednotlivých smluvních ujednání. Při jednání s Kubánci se Vám často může stát, že Vám budou chtít udělat radost a naslibují Vám věci, které nemohou splnit. Nedělají to většinou se zlými úmysly a do poslední chvíle doufají , že se jim jejich slib podaří splnit. 3.5.3
JEDNACÍ JAZYKY Tak jako na celou svou vlast jsou Kubánci hrdí i na svůj rodný jazyk. Nejvhodnějším
jednacím jazykem na Kubě je proto, pochopitelně, španělština. Anglicky se domluvíte pouze ve velkých institucích, bankách a na ministerstvech. Jestliže španělštinu ovládáte, Váš kubánský partner to určitě ocení a bude k Vám mít zcela jiný přístup. Takto vřelí bývají i k turistům. Vzbudíte jeho zvědavost a začne se ptát, kde jste se jeho rodný jazyk naučil a jednání tak bude dříve v neformální rovině. Pokud španělštinu neovládáte a nechystáte se jednat s obchodníky z velkých institucí či bank, musíte si tlumočníka sehnat sám. Kuba má s USA problematické vztahy, USA uvalily embargo na obchod s Kubou a i z těchto důvodů nejsou Kubánci příliš ochotní studovat angličtinu. Pro komunikaci prostřednictvím internetu si nejdříve musí obchodník ověřit, zda je kubánská adresa funkční. Některé tyto adresy fungují totiž pouze vnitrostátně, a tak se může lehce stát, že na ně kubánskému obchodnímu partnerovi nebude možné napsat. 3.5.4
PRACOVNÍ DOBA Pracovní doba na Kubě je osmihodinová pět dní v týdnu, tj. 40 hodin. Pracovat se
začíná od 8:30 ráno a ve 12:30 je hodinová pauza na oběd. Pracovní den většinou končí v 17:30 hod. Rovněž obchody jsou otevřeny v této době. V sobotu a v neděli jsou kubánské kanceláře a banky zavřené, obchody mají otevřeno v sobotu dopoledne. Výrobní podniky zahajují svou činnost již v 6 či 7 hodin ráno. Na Kubě se nedodržuje kvůli problémům s dopravou siesta, ale během polední přestávky na oběd v kanceláři nikoho nezastihnete.
75
3.5.5
VÝZNAM ČASU Teorie dělí kultury podle jejich vnímání času na polychronické a monochronické.
Z tohoto hlediska se Kuba stejně jako ostatní latinskoamerické země řadí ke kulturám polychronickým, což znamená, že čas nehraje moc důležitou roli. Dochvilnost je chápána v duchu Latinské Ameriky – není kam spěchat. Na druhé straně je ale nutné podotknout, že ve firmách, které jsou často ve styku se zahraničím, jsou Kubánci zvyklí, že termíny se mají dodržovat. Proto také od svého partnera očekávají, že bude dochvilný. Jestliže se ale tento zpozdí, není to Kubánci bráno jako společenský přestupek a dokáží to bez jakýchkoli problémů přejít a pochopit. Potíže mohou obchodníkovi přijíždějícímu na Kubu nastat, je-li mu sděleno, že jeho partner „está por la calle“ (viz. výše) nebo že přijde „maňana“ (v překladu to znamená zítra). Toto kouzelné slůvko používají Kubánci velmi často a je velmi těžké odhadnout, co se tedy bude dít. Ono se totiž může stát, že Kubánec slovem zítra myslí později, někdy, ale také nikdy. Musí se proto usoudit spíše z partnerova výrazu a intonace, co tím „maňana“ míní. Kubánský partner Vám nedá pocítit, že čas jsou peníze, ale právě naopak, tváří se, že času je dostatek. I když svého partnera ještě nezná a jednání je tedy formální, nedělá kubánskému obchodníkovi žádný problém brzy mluvit i o soukromých záležitostech, jako např. o zdraví či rodině. Později, když už se partneři znají delší dobu, mohou jednání přejít až do familiárního tónu. Vyptávají se podrobně na celou rodinu a to samé očekávají od svých partnerů. Jednání mohou být dlouhá, kubánský partner nikam spěchat nebude. Po uplynutí orientační fáze se přistupuje k samotnému jednání, které probíhá jasně a výstižně. 3.5.6
VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Velmi typickým rysem Kubánců je, že velmi rádi a nepřetržitě gestikulují. Skoro
vyvolávají pocit, že se bez pomoci rukou a těla ani nedokáží vyjádřit. I když člověk umí výborně španělsky, neznamená to, že bude Kubáncům rozumět. Kubánská výslovnost nepatří k nejsrozumitelnějším a bude tedy záležet na partnerovi, zda se bude snažit vyslovovat jasně. Kubánci, podobně jako většina jižních národů, neradi mlčí a tak se snaží navázat konverzaci nejčastěji o sportu, a to o „pelotě“ (kubánský výraz pro baseball), o krásách Kuby,
76
kulturním dědictví apod. Kubánci obvykle neřeknou přímo to, co si myslí, spíše hrají divadlo, aby se dostali z nějaké nepříjemné situace. Navázat telefonické spojení s Kubou není mnohdy jednoduché, neboť přenos zvuku není kvalitní. Podaří-li se spojení navázat, ale nezastihnete-li svého partnera v kanceláři, nemá význam zanechávat vzkaz, protože kubánští obchodníci zpátky většinou nezavolají. 3.5.7
INTERPERSONÁLNÍ VZDÁLENOST Kubánská kultura je velmi kontaktní. Vzdálenost mezi hovořícími lidmi je daleko
menší než je tomu u nás. Partneři si při představování podávají ruku, po delším čase jsou Kubánci zvyklí obchodní partnery poplácat po rameni či obejmout a to i když jedná muž s mužem. Jestliže jedná Kubánec se ženou, kterou zná již delší dobu, podá jí ruku a políbí se s ní na obě tváře. Jedná se o letmý dotek tváří. Takto se mezi sebou vítají i dvě ženy. Během jednání jsou Kubánci zvyklí dotýkat se svých partnerů, mohou jim položit ruku na rameno nebo je chytit za ruku a lehce ji stisknout, aby zvýšili pozornost svého partnera. Pro Kubánce je takovýto kontakt naprosto běžný a považují ho za přirozený. Pokud by se jejich obchodní partner snažil vyhýbat dotykům a zachovával by si přílišný odstup, mohli by to brát jako opovržení, nedostatek zájmu či nadřazenost. Kubánci jsou zvyklí si hledět zpříma do očí, nedoporučuje se uhýbat pohledem, mohlo by to znamenat neupřímnost. 3.5.8
OBLÉKÁNÍ A VZHLED Největší vliv na oblékání Kubánců má teplé podnebí. Existuje málo podniků, kde
funguje klimatizace (z důvodu energetických úspor), s tou se můžete setkat spíše v bankách a na ministerstvu. Tam se také bude lišit styl oblékání kubánských obchodníků od ostatních. V těchto institucích lze potkat výjimečně i úředníky, kteří na sobě budou mít klasický oblek s vázankou. Od protistrany se většinou neočekává klasický oblek (ten však, přestože není v kubánských podmínkách vůbec praktický, rozhodně není na překážku) , košile s krátkým rukávem jako rozhalenka či s kravatou je v naprosté většině případů dostačující. Pro Kubu specifickým ekvivalentem obleku je „guayabera“, jednobarevná bavlněná košile, která se nezastrkuje do kalhot. Vepředu má čtyři kapsy a vyrábí se s krátkým a dlouhým rukávem a v různých pastelových barvách, přičemž platí, že za nejslavnostnější se 77
považuje bílá s dlouhým rukávem a různými ozdobnými výšivkami na přední části. Dá se zakoupit v kterémkoli hotelu za deset až třicet USD. Také při návštěvě divadla, baletu, koncertu či recepce postačí, jestliže si muž oblékne světlou košili s vázankou (možno i bez) a světlé plátěné kalhoty. Kubánské ženy se rovněž oblékají pod vlivem teplého podnebí a jejich šaty nejsou odlišné od šatů Evropanek. Raději však nosí kalhoty a i korpulentnější dámy nosí hodně přiléhavé střihy. Kubánci si potrpí na čistou obuv. Ředitelé různých továren si velmi oblíbili firemní trika, která dostávají od svých obchodních partnerů a džíny. 3.5.9
JÍDLO A STOLOVÁNÍ Stolování na Kubě není nijak zvlášť odlišné od evropského. Za zvláštnost se dá
považovat fakt, že ke stolu v restauracích nikdy nejde host bez doprovodu vrchního a zároveň si host nikdy nesedne ke stolu k cizím lidem. Jsou-li všechny stoly obsazené, posadí se čekající host do některého křesílka připraveného u vchodu do restaurace. Pravidla stolování jsou spíše volnější, tak jako celá kubánská etiketa. Kubánci si často napřed jídlo rozkrájí a pak jedí pouze vidličkou. Mezi typická kubánská jídla patří „Congrí“, což je rýže smíchaná s barevnými fazolemi a popřípadě se šunkou. „Moros y Cristianos“ (černoši a křesťané) je rýže s omáčkou z černých fazolí. V restauracích si k tomu je možné objednat ještě pečené žebírko či smažené vepřové maso nakrájené na kostky a zeleninový salát. Kubánskými specialitami jsou zejména dary moře, jako je langusta, krevety, mušle, mečoun a další. Deserty jsou velmi barevné a nazdobené a také velice sladké. Nejí se tolik exotická jídlo jako např. hadi a psi, takže odpadá problém s odmítnutím nějakého pokrmu. Jediný problém může nastat, jestliže se bude podávat krokodýlí maso. Na Kubě se většinou nedá očekávat pozvání na oběd a to z toho důvodu, že na to partnerským firmám chybí finanční prostředky. Rádi ale přijmou pozvání od svých protistran. Ani na večeři nezvou ze stejného důvodu a pozve-li je partner, přivedou si mnohdy i několik členů své rodiny. Je to pro něco velmi výjimečného, a tak o to nechtějí rodinu připravit. 78
Pozvou-li však svého obchodního partnera domů, což se skutečně stane velmi zřídka, očekává se nejen dárek pro hostitele (pro ženu květiny a pro muže alkohol), ale návštěva by měla přispět i penězi. Kubánci dostávají totiž základní potraviny na příděl a ostatní potraviny musejí draze nakupovat většinou ve volnoměnových obchodech. Během obchodního jednání se nabízí voda a káva. K jídlu se většinou podává pivo a minerálka, víno je spíše výjimkou. Podávají se i velice sladké limonády (refrezca) s různou příchutí a ovocné džusy. Káva se podává na závěr a její podávání znamená ukončení setkání. Kuba je proslulá svým třtinovým rumem, který se do světa vyváží pod názvem Havana Club. Míchají se z něj výborné a v dnešní době i u nás oblíbené koktejly jako: Mojito (rum, minerální voda, cukr, limetková šťáva, led a máta), Daiquirí (rum, cukr, ledová tříšť a limetková šťáva) a Cuba Libre (rum, led, limetková šťáva a Coca Cola). Dnes již Kubánci na veřejnosti kouřit nesmí, ale kubánské doutníky k nim neodmyslitelně patří. Jsou také důležitým exportním artiklem Kubánské republiky.
79
4. PERSPEKTIVY VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU NA KUBĚ 4.1 POLITICKÁ SITUACE DETERMINUJÍCÍ CESTOVNÍ RUCH 22 Jak již v předkládané práci bylo uvedeno, rok 1989 znamenal pro Kubu obrovské změny. Prakticky ustal obchod se zeměmi RVHP a bývalá SSSR přestala Kubu dotovat či jinak podporovat. Východisko z této situace bylo spatřováno ve vývozu cukru, který byl ale vytěsněn efektivnější produkcí Brazílie. Do této doby se ještě nepodařilo toto odvětví na Kubě zmodernizovat a výrobu zefektivnit. Od roku 1991 bylo kubánským prezidentem Fidelem Castrem vyhlášeno tzv. „zvláštní období“, znamenající specifickou formu transformace, která prakticky trvá dodnes a to i přes skutečnost, že kubánská vláda naznačovala její odvolání v roce 2004. Ačkoli se již dříve výhradně státní řízení decentralizovalo, nedá se v případě Kubánské republiky hovořit o tržním hospodářství, ve kterém by se obchod řídil podle cen, zisku a mezd. V sektoru zemědělství se státní podniky přeměnily v družstva, ale ceny a rozhodování o udělení licencí je zcela v kompetenci samotného státu a vstup na trh je znesnadňován vysokou byrokracií. I v sektoru průmyslu a služeb není cílem státu zvýšit kvalitu a zainteresovanost pracovníků, dokonce stát v této oblasti omezuje soukromé podnikání tím, že odebírá licence. Většina vyprodukovaného HDP připadá státu, který z něj financuje armádu, policii, potraviny, které Kubánci dostávají na příděl, veřejnou správu, školy, sport a kulturu. Teprve poté se mohou přebytečné finance přerozdělovat mezi investice do dopravy a do bytové politiky. V roce 2004 byl kurs pesa k dolaru 26 pesos a kurs české koruny k dolaru 24 korun. Z tohoto důvodu je možné, pro lepší představivost, brát kubánská pesa a české koruny jako ekvivalent. Průměrná mzda nedosahuje ani 300 pesos, přičemž nejlépe placení jsou policisté a lékaři a nejhůře lidé pracující v zemědělství. Lidé pracující v oblasti cestovního ruchu si ke svým platům výrazně přilepšují spropitným od cizinců, které dostávají většinou v tvrdé měně. Průměrná mzda Kubánců se řadí mezi ty nejnižší na světě.
22
Zpracováno volně na základě publikace: Benáček, V.: Kuba před zásadní ekonomickou reformou a hledání jejího politického spojenectví, Karlova Univerzita, 2005
80
Za průměrný plat si lidé mohou koupit např. 30 kilogramů základních potravin, jako je rýže, brambory, chléb, juka a černé fazole. Kubánci dostávají další potraviny na příděl, mohou si jich měsíčně koupit 8 kilogramů. Svou situaci si mohou zlepšit jestliže mají příbuzné, kteří jim posílají legalizované transfery ze zahraničí, nejčastěji z USA. Z těchto ale musí Kubánci zaplatit 10% daň. Dohodnutá kvóta emigrace je 20 000 Kubánců ročně. Paradoxem je, že toto ustanovení situaci na Kubě stabilizovalo, než aby ji narušilo. Pozitivní hodnocení si zaslouží rozvoj sportu a kultury na Kubě. Školství bylo vždy na vysoké úrovni a stále patří k těm nejlepším v celém rozvojovém světě. Proslulé zejména v zemích Latinské Ameriky je také kubánské zdravotnictví, i když v posledních letech zmítané nedostatkem financí i na základní léky a přístroje. Zdravotní systém čelí kritice, že je určen pouze pro potřeby turistů, kteří si mohou dovolit zaplatit nadstandardní péči. Armáda společně s policií je považována za nejfunkčnější organizaci. V kubánských ulicích je běžným jevem zvláštní útvar policie, tzv. Výbor na obranu revoluce, dohlížející na klid a pořádek a „nekritizování“ Castrova režimu. Zajímavou skutečností je, že branné povinnosti na Kubě podléhají i ženy. Když se odhadovalo, kolik vojáků by mohla Kubánská republika postavit do zbraně, činil odhad necelé 4 miliony, z něhož polovinu tvořily ženy. Za většinu reforem po roce 1990 je zodpovědný Raúl Castro, mladší bratr prezidenta Fidela Castra. Raúl Castro je ministrem ozbrojených složek, tj. armády a policie. Kubánská armáda kontroluje zemědělství, stavební průmysl, výzkum a cestovní ruch, který pro ni představuje významný zdroj deviz. Považuje se za téměř jisté, že následnictví po Fidelu Castrovi bude plně v rukou armády, jinými slovy v rukou právě Raúla Castra. Kubánská politika je primárně zaměřená na cestovní ruch, který je významným zdrojem příjmů. Kuba otevřela své dveře společným podnikům (joint ventures), ale ve všech těchto podnicích má Kuba majoritní podíl alespoň 51%. Mezi nejvýznamnější investory patří Španělsko, Kanada, Itálie, Francie a nově také Čína. Embargo uvalené ze strany USA je známým problémem, který Kubě znesnadňuje její existenci. Ideologická rozdílnost těchto dvou zemí je natolik vysoká, že se nepředpokládá ústupek ani jedné z obou stran. Budoucí vývoj vzájemných vztahů naznačil rok 2001, kdy USA odmítly návrh Kubánců na odškodnění amerických vlastníků. Majetek těchto Američanů činil v roce 1958 dvě třetiny kubánského HDP a byl po vítězství Castrovy revoluce zestátněn. Američané vlastnili téměř všechny kapacity cukrovarského průmyslu, půdu a další kapacity 81
v oblasti průmyslu a služeb. Na druhou stranu byl zkonfiskován majetek více než 2 miliónů kubánských emigrantů, žijících na Floridě. Navíc si Kuba ještě nárokuje kompenzace za škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje americké embargo. Americká restituce je hrozbou pro potencionální investory, kteří nechtějí investovat do jakkoliv rizikových projektů. Americkému tlaku by mohla odolat silná protistrana, kterou by mohla představovat Evropská unie. Investice z EU tvoří 80% kubánských zahraničních investic. Politika EU, kterou by se na Kubě po odchodu bratrů Castrových měla prosadit, by spočívala ve svržení komunistické diktatury a nástupu demokracie. Hlavním úkolem by byla důkladně provedená privatizace, kterou ale mohou znesnadnit či znemožnit právě nároky Američanů na restituci majetku Kuba má v rámci Latinské Ameriky výjimečné postavení. Ostatní země tohoto regionu Kubu chápou jako vůdčí opoziční sílu vůči mocným USA. Kubánci jsou si tohoto moc dobře vědomi a nechtějí o toto postavení v žádném případě přijít, proto následnictví po bratrech Castrových nebude určitě nijak jednoduché a spontánní. A tak Kuba zůstává ve středu mezi třemi velmocemi – USA, EU a Čínou. Spojené státy prostřednictvím blokády proti sobě staví nejen kubánskou mocenskou stranu, ale zároveň i kubánské obyvatele, kteří jsou embargem nejvíce zasaženi. Evropská unie je ve své společné zahraniční politice vůči Kubě nejednotná a dosti váhavá. A tak se nejbližším strategickým partnerem pro Kubu stává Čína, ačkoli ta se svými záměry na Kubě také dlouho váhala. Bohužel mocenské zájmy se absolutně neshodují s těmi kubánskými a proto panují vážné obavy z toho, že budoucí vývoj v zemi se neobejde bez násilí.
4.2 NÁSTIN BUDOUCÍHO VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU NA KUBĚ Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Podle WTO představuje destinaci cestovního ruchu místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Podle výkladového slovníku cestovního ruchu je destinace cestovního ruchu v užším slova smyslu cílovou oblastí v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším smyslu jsou to země, regiony, lidská síla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací 82
atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká a dlouhodobá koncentrace návštěvníků. 23 Předpokladem úspěšného fungování destinace je dobře organizovaná spolupráce subjektů cestovního ruchu v destinaci. Těmito subjekty jsou např. informační centra, cestovní kanceláře a agentury, podniky a podnikatelé. Na Kubě ryze soukromé podnikatelské subjekty neexistují a proto nemohou být součástí organizační složky. V jednotlivých turistických oblastech spolupracují orgány MINTUR s informačními středisky a s Gaviotou, Cubanacánem, Gran Caribe, Islazul a dalšími. Primární nabídka, která je tvořena reliéfem, klimatem, hydrologií a biografií, je v případě Kuby opravdu pestrá a je základním předpokladem návštěvnosti této země. Sekundární nabídka je složena ze suprastruktury (ubytovací a hostinská zařízení) a turistické infrastruktury, kterou představují cestovní kanceláře a agentury, směnárny, informační centra, kulturně-společenská a sportovně-rekreační zařízení. Ačkoli sekundární nabídka má v případě Kuby již nyní značné kapacity, každým rokem se zde otevírají nová ubytovací zařízení, turistické rezorty s širokou nabídkou sportovního vyžití, restaurace a další zařízení. Světová organizace cestovního ruchu (WTO) definovala osm klíčových faktorů pro úspěch cestovního ruchu 24 : 1. Politická vůle podporovat vývoj cestovního ruchu 2. Institucionální a právní rámec 3. Investice 4. Rozvoj dopravy 5. Integrace 6. Propagace a komercializace 7. Kvalita 8. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Perspektivy cestovního ruchu na Kubě se odvíjejí od tamní politické situace, která je velmi složitá a budoucnost je těžko předvídatelná. S tím také úzce souvisí vytvoření vhodného institucionálního a právního rámce, který by napomáhal realizaci a vývoji turismu na Kubě. 23 24
Kiraľová, A.: Marketing destinace cestovního ruchu, Ekopress, 2003, str.15 http://www.unwto.org/regional/europe/PDF/2005/portugal_Cabrini_portugal.pdf
83
Kuba si uvědomila, že do cestovního ruchu je nutné mohutně investovat a proto také povolila společné podniky, které s minoritní zahraniční účastí budují nové kapacity. Jelikož má cestovních ruch mezirezortní charakter a souvisí s ním řada dalších služeb, jsou samozřejmě nezbytné investice i do těchto oblastí, zejména do dopravní infrastruktury. O partnerské spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem je těžké v případě komunistické Kuby hovořit. Avšak spolupráce veřejného a soukromého sektoru, nevládních neziskových organizací a různých profesních sdružení je problémová i v řadě zemí, které mají s cestovním ruchem dlouholeté zkušenosti. Největším problémem v této oblasti bývá neexistence destinačního managementu, který by měl propagovat jednotlivé regiony a kraje. V případě Kubánské republiky je propagace celé země svěřena do péče MINTUR a organizacím, které s ministerstvem spolupracují. Perspektivy cestovního ruchu Kuby jsou silně ovlivněny vzájemnými vztahy s USA, které jsou silně narušené a ačkoli již v Americe sílí vlna odporu proti tvrdé politice vůči Kubě, žádné zásadní změny se v postupu proti Kubě zatím nechystají. Budoucí vývoj turismu na tomto ostrově je odvislý také od vlastní minulosti, neboť se na Kubě vyvíjel za různých podmínek. Už v padesátých letech, která byla pro kubánský cestovní ruch zlatá, existovala značná nesourodost kubánského obyvatelstva a tato se během let ještě více prohloubila a nadále prohlubuje. Avšak v padesátých letech tato problematika americké turisty nijak nezajímala. Kuba pro ně byla rájem, kde navštěvovali nejen krásné pláže, ale hlavně kasina a noční podniky s prostitutkami. A tak brzy dostala přezdívku „Las Vegas Karibiku“. V těchto letech vládl na Kubě režim Fulgencia Batisty a jeho politika plně sloužila americkým ekonomickým, politickým a kulturním zájmům. Kuba byla pro obyvatele USA ztělesněním exotického a erotického ráje. Po revoluci se vlády ujal nynější prezident Fidel Castro Ruz a Kuba prošla zásadními reformami (zejména zestátněním), po nichž se přeměnila na socialistický stát obchodující zejména se zeměmi RVHP. Vztahy s USA se přerušily, turisté z USA přestali na Kubu jezdit a příjmy z cestovního ruchu se razantně snížily. Prezident Castro se snažil zasadit o to, aby byla zcela vymýcena prostituce, která od padesátých let negativně ovlivňovala smýšlení o Kubě. Proto byl schválen zákon, který tuto zcela zakázal. Ženy měly být napraveny třemi způsoby: psychologickou terapií, převychováním a nebo v krajním případě i uvězněním. Navíc stát zrušil privilégia, která měli zahraniční turisté a zpřístupnil cestování i domácímu obyvatelstvu. Kubánci tak mohli obdivovat přírodní a historické poklady své země. Bylo to 84
velmi důležité rozhodnutí a proto bylo stvrzeno ústavou z roku 1976. O rok později se začal propadat obchod s cukrovou třtinou, hlavní kubánskou vývozní komoditou. Kuba neměla z čeho získávat prostředky a tak se rozhodla nabídnout zahraničním investorům účast v oblasti cestovního ruchu, zdravotnických zařízení, stavebnictví a medicíny. Ačkoli byl Fidel Castro proti takové formě turismu, která existovala za režimu Batisty, domníval se, že taková forma cestovního ruchu, která bude regulovatelná, povede společně se zahraničními investicemi k přísunu tvrdé měny. V osmdesátých letech se vláda snažila vymýtit některé negativní tendence, které nepříznivě ovlivňují cíle revoluce a tvrdě usilovala o získání zahraničního kapitálu. Začaly se zakládat společné podniky v oblasti elektroniky, strojního inženýrství, petrochemie, textilního průmyslu a také v oblasti turismu. Například v roce 1987 byla založena společnost Cubanacán, jejímž posláním bylo přilákat investice do kubánského hotelnictví. Cubanacán nabízel turistům balíčky služeb, organizoval kongresovou turistiku, nabízel turistům služby kubánských klinik, byl zodpovědný za hotelovou výstavbu a za přilákání turistů do země. Dále byly založeny společnosti Gaviota, Havanatur a další. Vládní aktivity skutečně turisty přilákaly, ačkoli tím opět trpěla kubánská společnost, jejíž morálka se začala ubírat podobným směrem jako za režimu Batisty. Na konci osmdesátých let byl turismus zdrojem 12% devizových příjmů Kuby, což bylo o 9% více než v roce 1981. Komparativní výhodu měla Kuba nejen ve svých krásných plážích, ale hlavně byla pro turisty levnější než ostatní země v karibské oblasti. I když americká blokáda ztížila situaci v zemi, podpora socialistických zemí Kubě pomáhala . O to horší byla ztráta obchodních partnerů po roce 1989 a tak vláda viděla jedinou naději v turismu a začala ho propagovat jako svoji hlavní obchodní strategii. Hlavními marketingovými tahy té doby byly reklamní kampaně, v nichž se objevovaly půvabné černošky na krásných kubánských plážích. Toto ale opět vedlo k sociálním problémům a „znovuobjevení“ prostituce (tzv. jineterismo). V roce 1996 již sílila kritika i ze strany členů Komunistické strany Kuby. Nelíbilo se jim, že vzdělaní lidé opouštějí své práce a přecházejí do sektoru turismu. Lidé se však řídili hlavně tím, kolik si kde mají možnost vydělat. V této době ještě na Kubě volně obíhaly americké dolary a tyto se tedy Kubánci, ve snaze přilepšit si, snažili získat samozřejmě přes cestovní ruch. Také kubánské děti nejsou nijak motivovány ke studiím, svoji budoucnost vidí v cestovním ruchu. Navíc členové KS Kuby kritizovali prohlubující se problémy s prostitucí, 85
kterou definovali jako naprosto ponižující. Rovněž došlo k tomu, že Kubáncům byla opět vzata možnost rekreovat se ve vlastní zemi. Tato „diskriminace“ vede i v dnešní době k tomu, že se zvětšuje propast místním obyvatelstvem a cizinci a Kubánci se tím po právu cítí dotčeni. Každý rok se v jejich zemi vystaví řada nových hotelů a restaurací a oni jejich služeb nemohou využívat. Jediné, co je pro ně pozitivní, je, že když nemají rodiny, které by jim posílaly peníze ze zahraničí, mají prostřednictvím turismu přístup k cizím měnám. V současné době je dalším negativním sociálním dopadem turismu jako hlavní ekonomické strategie země rozdělení společnosti. Jak již bylo v předchozím textu uvedeno, Kubánci se dostanou k cizím měnám buď přes turismus nebo je získají od příbuzných, kteří je finančně podporují ze zahraničí. Na Kubě však žijí i rodiny, které nemají žádný z obou uvedených přístupů k volné měně a jejich situace je tak mnohem horší. Strategie cestovního ruchu jako hlavního zdroje zahraniční měny je dlouhodobou záležitostí a kubánští lidé z ní zatím bohužel nevidí výhody, které jim tato strategie přináší. Příjmy z cestovního ruchu by měly krýt výdaje na zdravotní péči, školství a stavební průmysl a to vše by mělo být k dispozici a sloužit všem Kubáncům. Zatím ale výsledky turismu situaci v těchto odvětvích nijak nezlepšily. Vývoj cestovního ruchu na Kubě je závislý primárně na politickém a ekonomickém vývoji země. Proto je nutné provést reformy, jejichž úspěšnost bude záležet na tom, jak jejich aplikaci zvládne nejen vláda, ale i kubánský lid. K tomu, aby se Kuba plně přeorientovala na tržní hospodářství, musí podniknout několik důležitých kroků. Těmi jsou:
legalizace svobodného podnikání
zrušení restrikcí domácího i zahraničního obchodu
obnovení práva na soukromé vlastnictví
usnadnění domácích i zahraničních investic
obnovení monetárního systému
provedení fiskální reformy
definice nové úlohy státu
příprava půdy pro nové instituce
vytvoření nového finančního systému
provedení reformy školství, zdravotnictví a systému sociálního pojištění
Po uskutečnění těchto reforem se bude moci Kubánská republika soustředit na specifické a klíčové faktory úspěchu cestovního ruchu. Je jisté, že tento proces bude 86
dlouhodobý, ale vzhledem k očekávanému vývoji cestovního ruchu ve světě, který byl WTO odhadován až do roku 2020, čeká Kubu poměrně slibný vývoj. Hlavní motivací cestování v příštích letech bude trávení volného času na plážích a sportovní vyžití, proto se dá i díky tomu, že Kuba je schopna poskytovat kvalitní služby s tímto zaměřením, předpokládat, že Kuba bude i nadále turisty vyhledávanou destinací. Nadále bude narůstat počet turistů, kteří Kubu navštíví. Podle odhadů WTO by v roce 2020 mělo celosvětově vycestovat až 1 561 miliónů turistů (viz následující graf) a proto se zdá být reálné, že zájem turistů o Kubu i nadále poroste.
Obr. 8 WTO- Vize turismu v roce 2020 (v mil.) Zdroj: WTO Očekává se také, že nejvíce budou v roce 2020 cestovat obyvatelé Německa, jejichž dnešní podíl mezi turisty přijíždějících na Kubu tvoří cca. 7%, proto se dá také předpokládat, že Němci budou Kubu navštěvovat houfně i nadále. WTO dále předpokládá, že přestože návštěvnost americké oblasti v následujících letech poroste, nebude tento růst tak veliký jako očekávaný růst návštěvnosti v oblasti středního východu (viz následující graf).
87
Obr. 9 WTO – příjezdy turistů podle jednotlivých regiónů, průměrný roční růst (v %) Zdroj: WTO
88
ZÁVĚR Kubánská republika je exotickým ostrovem, který návštěvníkům poskytuje širokou nabídku produktů a služeb k prožití nezapomenutelné dovolené. Turisté Kubu vyhledávají pro její nádherné pláže a moře, historické památky, bohatou kulturu, pestrou nabídku zábavy, široké možnosti sportovního vyžití a v neposlední řadě také pro relativně vysokou bezpečnost tohoto ostrova. I když jsou česko–kubánské vztahy stále problematické, destinace Kuba je pro české klienty stále atraktivnější a tento fakt je také potvrzován pravidelnými meziročními nárůsty počtu českých turistů, kteří tuto zemi navštíví. Cestovní ruch je řízen státem (prostřednictvím MINTUR), který spolupracuje s několika organizacemi – např. Cubanacán, Gran Karibe, Gaviota, Horizontes, Islazul, Habaquanex a dalšími. Tyto společnosti jsou majiteli cestovních kanceláří, hotelů, restaurací, kaváren, obchodů se suvenýry, klinik a lékáren a zajišťují kompletní programy pro zahraniční cestovní kanceláře. Kubánský cestovní ruch má svá specifika, přičemž k těm nejdominantnějším patří kubánský politický systém, který má na cestovní ruch v této destinaci jak pozitivní, tak i negativní vliv. Přínosem tohoto systému je, že se v něm nemění vláda, což umožňuje dlouhodobé a koncepční plánování cestovního ruchu, naopak negativní dopady mají např. délka schvalovacích procesů a přebujelá byrokracie, díky nimž jsou české podnikatelské subjekty i samotní turisté často nuceni čekat neobvykle dlouhou dobu na stanoviska kubánské strany i k relativně nekomplikovaným či triviálním záležitostem. Nabídka zájezdů českým turistům je sestavována ve spolupráci s partnerskými kubánskými cestovními kancelářemi, které samy programy sestavují a prodávají je za pevně stanovenou cenu českým obchodním partnerům. Jakákoliv změna v těchto programech je téměř vyloučená, neboť vyžaduje schválení několika institucemi a tento proces trvá mnohdy neúnosně dlouhou dobu. Cílem této práce bylo na základě vyhodnocení faktorů cestovního ruchu zvážit, zda má Kubánská republika dobré předpoklady pro rozvoj turismu a další růst návštěvnosti. Ačkoli má Kuba jisté rezervy v úrovni poskytovaných služeb a vybavení určité části ubytovacích kapacit, primární i sekundární nabídka jsou na dobré úrovni a tvoří „zdravý“ základ pro další růst návštěvnosti v příštích letech. Každým rokem zde společné podniky budují nové hotely a rezorty, které stále kvalitněji uspokojují stále větší počet turistů. 89
Další vývoj cestovního ruchu na Kubě bude rozhodujícím způsobem determinován vývojem politické a ekonomické situace v zemi. Pro tolik potřebný a nevyhnutelný přechod k demokracii na Kubě bude nutné provést celou řadu zásadních reforem, jako jsou např. legalizace soukromého a svobodného podnikání, zrušení regulace zahraničního obchodu, reforma fiskálního systému, definice nové úlohy státu a další. Cestovní ruch Kuby bude pravděpodobně i nadále silně ovlivňován problematickými vztahy s USA, jejichž mnoha lidmi očekávaný návrat k dominantní pozici na Kubě by mohl negativně ovlivnit návštěvnost této destinace turisty z evropských zemí, pro které by se Kuba stala „příliš drahou“. Prognózy WTO předpovídají stálý růst počtu turistů až do roku 2020, kdy by mělo celosvětově vycestovat 1,516 miliardy turistů. V těchto prognózách je rovněž uvažován značný nárůst návštěvnosti regionu Amerika. V současné době „objevuje“ Kubu stále více českých turistů a módnost této destinace u nás pravděpodobně poroste i v příštích letech. Tento trend však bude velmi závislý na vývoji česko-kubánských politických vztahů, které významně ovlivňují všechny ostatní relace s touto destinací. Jž v červnu 2007 mají proběhnout zásadní jednání o dalším společném postupu zemí Evropské unie vůči Kubě. Nelze vyloučit, že se evropské země rozhodnou, podobně jako USA, pro nekompromisní a tvrdou politiku vůči Kubě, v důsledku čehož se návštěvy českých občanů na Kubě stanou nežádoucími a že tak počet Čechů cestujících na tento překrásný karibský ostrov začne opět klesat.
90
LITERATURA ¾ GEYEROVÁ, G. A.: Fidel Castro, Jiří Buchal – BB art, 2001, ISBN 80-7257-547-3 ¾ HORKÝ, P., NÁPLAVA, M.: Cuba Libre, Jota, Brno 2006, ISBN 80-7217-451-7 ¾ INDROVÁ, J.: Hotelový management, VŠE 1996, ISBN 80-245-0084-1 ¾ HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu, VŠE, 2005, ISBN 80-245-0858-3 ¾ KIRAĽOVÁ, A.: Marketing destinace cestovního ruchu, Praha: Ekopress, 2003, ISBN 80-86119-56-4 ¾ KOŠŤÁK, V.a kol.: Kuba, Praha: Pressfoto,1980 ¾ MALÁ, V. a kol: Základy cestovního ruchu, VŠE 2002, ISBN 80-245-0439-1 ¾ ŠRONĚK, I: Kultura v mezinárodním podnikání, Grada Publishing, Praha 2002, ISBN 80-247-0012-3 ¾ WTO: Compendium of tourism statistics (2000-2004), WTO, Madrid 2006, ISBN 13:978-92-844-1057-6 ¾ WTO: Compendium of tourism statistics, WTO, 2004, ISBN 92-844-051-6 ¾ ZAMYKALOVÁ, M.: Mezinárodní obchodní jednání, Professional publishing, Praha, 2003, ISBN 80-86419-28-2 ¾ ZEMĚPIS SVĚTA, Columbus, s.r.o., 2000, ISBN 80-901727-6-8
Studie: ¾ BENÁČEK, V., Kuba před zásadní ekonomickou reformou a hledání jejího politického spojenectví, Karlova Univerzita, 2005 ¾ COLONTONIO, A.: Toruism development, economic opening up and planning issues in Cuba since 1989, ASCE 2005 ¾ FACIO, E.: Tourism, Gender and Globalization: Tourism in Cuba during the Special period, 2004 ¾ MINTUR, La Estrategia de Comunicación del Turismo del Destino Cuba, MINTUR 2006 ¾ SIXTO, F.E.: Cuban Trade and Tourism: Economic, Political and social concerns, ASCE 2006 ¾ VLASTNÍK, M.: Obchodní jednání na Kubě, 2004
91
Internetové zdroje: ¾ http://www.unwto.org ¾ http://www.businessinfo.cz ¾ http://www.mmr.cz ¾ http://www.mzv.cz/havana ¾ http://www.havanjournal.com ¾ http://www.cubatravel.cu ¾ http://www.cubanacan.cu ¾ http://www.dtcuba.cu ¾ http://www.islazul.cu ¾ http://whc.unesco.org ¾ http://www.economist.com ¾ http://www.executiveplanet.com ¾ http://www.export.cz ¾ http://www.embacuba.cz ¾ http://www.latinska-amerika.cz ¾ http://www.cubafacts.com ¾ http://www.cubanculture.com ¾ http://www.cubaone.com ¾ http://www.aboutcuba.com ¾ http://www.lanic.utexas.edu ¾ http://www.latinworld.com ¾ http://www.cult.cu ¾ http://www.cuba.cu ¾ http://www.cubaweb.cu ¾ http://www.cedok.cz ¾ http://www.firotour.cz 92
¾ http://www.fischer.cz ¾ http://www.eximtours.cz ¾ http://www.esotravel.cz ¾ http://www.americatours.cz ¾ http://www.indalo.info ¾ http://www.caribe-tour.cz ¾ http://www.dusek.cz ¾ http://www.marco-polo.cz ¾ http://www.capro.cz ¾ http://www.latinotravel.cz ¾ http://www.optitravel.cz ¾ http://www.tui.com ¾ http://www.fti.de ¾ http://www.nacesty.cz ¾ http://www.antera.cz ¾ http://www.nettravel.cz ¾ http://www.leto.cz ¾ http://www.zajezdy.cz ¾ http://www.lastminutes.cz ¾ http://www.ilo.org
93
SEZNAM TABULEK: Tabulka č. 1 Kuba – příjezdy turistů v jednotlivých měsících Tabulka č. 2 Kuba – počty pokojů, turistů, a příjmy z CR za období 2000- 2004 Tabulka č. 3 Počet návštěvníků Karibiku, Kuby a kubánský podíl na trhu Tabulka č. 4 Počet turistů, pokojů a využití kapacity (1998-2000) Tabulka č. 5 Kuba – příjezdový CR za období 2000 – 2004 (v tis.) Tabulka č. 6 Kuba – příjezdy turistů za období za období 2000 – 2004 Tabulka č. 7 Počet pokojů v jednotlivých třídách ubytovacích zařízení za období 2000 – 2004 Tabulka č. 8 Kuba – příjezdy podle regionů za období 2000 – 2004 (v tis.) Tabulka č. 9 Kuba – příjezdy podle motivace návštěvy (v tis.) Tabulka č. 10 Kuba – statistika ubytování podle druhu Tabulka č. 11 Kuba - výdaje turistů (v mil. USD) Tabulka č. 12 Kuba – přehled počtu ubytovacích zařízení Tabulka č. 13 Obchodní výměna ČR – Kuba v tis. USD
94
SEZNAM GRAFŮ: Obrázek 1 Růst HDP na Kubě v období 1997 – 2004 (v %) Obrázek 2 Podíl Kuby na návštěvnosti Karibské oblasti Obrázek 3 Struktura návštěvnosti Kuby (2000 – 2004) Obrázek 4 Podíl jednotlivých zemí na příjezdovém CR Kuby v r.2004 Obrázek 5 Podíl jednotlivých oblastí na počtu lůžek Obrázek 6 Příjezdy podle regionů Obrázek 7 Příjedy českých turistů na Kubu v období 2000 – 2006 Obrázek 8 WTO- Vize turismu v roce 2020 (v mil.) Obrázek 9 WTO – příjezdy turistů podle jednotlivých regiónů, průměrný roční růst (v %)
95
SEZNAM PŘÍILOH: Příloha 1 Mapa Kuby Příloha 2 Státní svátky Příloha 3 Státní vlajka Příloha 4 Státní znak Příloha 5 Národní strom Příloha 6 Statistiky CR – odhadované příjezdy za rok 2006 (v desítkách) Příloha 7 Oficiální logo destinace Kuba Příloha 8 Celkový počet turistů, Kuba 1990-2004 Příloha 9 Kuba – Přehled nabídky českých CK Příloha 10 Kubánské fotografie
96
PŘÍLOHY Příloha č.1 Mapa Kuby:
Příloha č.2 Státní svátky: 1. leden - Den osvobození 1. květen - Svátek práce 26. červenec (a současně 25. a 27.7): Den národního povstání Kuby 25. prosinec - vánoce Příloha č.3 Státní vlajka:
Autorem státní vlajky ve tvaru rudého trojúhelníku s jedinou hvězdou, byl v roce 1849 Narciso López. Jediná pěticípá hvězda symbolizovala svobodný, nezávislý a svrchovaný stát, jakým chtěla Kuba být. Červený trojúhelník vyjadřující jednotu Kubánců, byl zjevným odkazem na trojici francouzských ideálů: volnost, rovnost a bratrství. Bílé pruhy znamenající 97
čistotu a ctnost a modré pruhy (tři - tj. jeden za každý ze tří departmentů) označovaly vznešené a nebeské cíle vlastenců. Příloha č.4 Státní znak:
Kubánský národ měl jediný státní znak, třebaže dnešní podoba se mírně liší od původní, jíž vytvořil v roce 1849 Miguel Geurbe Tolón na žádost Narcisa Lópeze k pečetění státních dokumentů a dluhopisů, které vydal jako šéf dočasné vlády Kuby v letech 1950 a 1951. Na znaku je znázorněna Kuba jako klíč k Mexickému zálivu, jednota Kubánců, slunce svobody, barvy vlajky a typická kubánská krajina. Příloha č.5 Národní strom:
Palma královská: Pro svou majestátnost, nebývalou výšku, užitečnost i četnost výskytu na ostrově je Kubánci považována za královnu zdejší rostlinné říše. Palma královská, odborným názvem Roystonea Regia O.F.Cook, patří do rodu palmovitých. Vysoký vzpřímený kmen dorůstající výšky 40 - 50 stop je korunováným mohutou hřívou zpeřených listů, jejíž eleganci s obdivem opěvovalo mnoho básníků a hudebníků. Palmy kvetou a plodí téměř po celý rok. Na státním znaku symbolizuje palma královská svobodu a nezávislost mladé kubánské republiky, úrodnost a žírnost její půdy a současně nejužitečnější z tamních stromů. Zdroj:http://www.embacuba.cz 98
Příloha č.6 Statistiky CR – odhadované příjezdy za rok 2006 (v desítkách) Zdroj: Kubánský konzulát v Praze Prosinec Země Kanada Velká Británie Španělsko Itálie Německo Francie Mexico Vysílající státy Venezuela Holandsko Argentína Rusko Portugalsko Švýcarsko Belgie Chile Kolumbie Rakousko Brazílie Dánsko Čína Polsko Norsko Česká republika Ukrajina Švédsko Irsko Peru Guatemala Řecko Austrálie Maďarsko Finsko Turecko Japonsko Jamajka Island Panama Indie CELKEM
Kumulovaná data do prosince
2 005
2 006
05/04
2 005
2 006
05/04
62 270 16 028 14 673 14 450 9 768 9 137
70 712 15 267 8 923 12 932 10 301 8 527
113,56 95,25 60,81 89,49 105,46 93,32
602 377 199 399 194 103 169 317 124 527 107 518
603 954 211 043 185 530 143 739 114 282 103 465
100,26 105,84 95,58 84,89 91,77 96,23 109,89
10 041
8 655
86,20
89 154
97 975
136 367
135 317
99,23
1 486 395
1 459 988
98,22
7 710 2 702 1 596 2 183 1 249 2 244 1 567 999 1 558 1 531 1 231 1 004 1 002 995 759 493 628 1 191 724 556 666 589 769 767 1 211 387 528 325 119 578
1 661 3 300 1 770 3 716 1 367 1 956 1 456 702 1 869 1 672 1 275 867 1 172 840 956 562 893 1 339 769 386 581 726 876 437 1 031 755 726 206 497 449
21,54 122,13 110,90 170,22 109,45 87,17 92,92 70,27 119,96 109,21 103,57 86,35 116,97 84,42 125,96 114,00 142,20 112,43 106,22 69,42 87,24 123,26 113,91 56,98 85,14 195,09 137,50 63,38 417,65 77,68
185 157 37 818 24 922 20 711 28 780 21 918 20 813 16 744 16 175 16 222 15 836 9 163 8 700 8 295 6 962 7 425 6 706 7 184 7 492 6 225 8 060 6 462 5 316 7 127 5 349 5 281 6 409 4 118 2 485 5 761
83 831 35 869 30 382 27 842 27 302 19 955 18 886 16 110 16 053 15 391 11 020 9 292 9 275 8 568 8 210 7 562 7 370 7 022 6 910 6 424 6 103 6 084 5 991 5 931 5 930 5 283 5 281 4 754 3 770 3 659
45,28 94,85 121,91 134,43 94,86 91,04 90,74 96,21 99,25 94,88 69,59 101,41 106,61 103,29 117,93 101,85 109,90 97,74 92,23 103,20 75,72 94,15 112,70 83,22 110,86 100,04 82,40 115,44 151,71 63,51
373
218
58,45
3 783
3 437
90,85
217 299
210 109
96,69
2 319 334
2 219 412
95,69
99
Příloha č.7 Oficiální logo destinace Kuba Zdroj: www.cubatravel.cu
Příloha č. 8 Celkový počet turistů, Kuba 1990-2004 Zdroj: Strategie komunikace CR, MINTUR
746 546 619 340 424 461
1004
1170
1416
1603
1774 1765 1686
1906
2048
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
100
Příloha č. 9 Kuba - Přehled nabídky českých CK Destinace na Kubě
Typ zájezdu
Délka zájezdu
CK Čedok
Cayo Coco, Cayo Largo, Santa María, Guardalavaca, Havana, Varadero
Pobytové Poznávací individuální
9/11, 14/16 dní -dle individuálních požadavků
CK Firo Tour
Cayo Largo, Havana, Varadero
Pobytové Poznávací
9/11, 14/16 dní
CK Fischer
Varadero, Cayo Largo, Guardalavaca, Cayo Ensenacho
Pobytové Poznávací
CK Exim tours
Varadero
CK Esotravel
Cenová relace
Segment zákazníků
Od 22 900 Kč/ 11 dní/ 2hvězdičkový hotel s all inclusive - odvíjí se od poskytovaných služeb Od 27 990 Kč/ 11 dní/ 2hvězdičkový hotel se snídaní
Střední vrstva a movitá klientela
7, 14 dní
Od 26 990 Kč/ 10 dní/ 2hvězdičkový hotel se snídaní
Střední vrstva a movitá klientela
Pobytové Poznávací
11, 12 dní
Od 24 990 Kč/ 11 dní/ 4hvězdičkový hotel s all inclusive
Střední vrstva a movitá klientela
Varadero, Cayo Coco, Cayo Largo, Cayo Guillermo
Kombinace pobytového zájezdu Kuba-Mexiko Pobytové i poznávací Fly and drive
16 dní (KubaMexiko) 7, 12, 14 dní (pobytové a poznávací) 14 dní (Fly and drive)
Od 64 000 Kč/ 16 dní/ bungalovy a all inclusive Od 29 490 Kč/ 12 dní/ 2hvězdičkový hotel se snídaní
Střední vrstva a movitá klientela
CK Amerika Tours
Cayo Coco, Arenas Doradas
Poznávací Individuální
12 dní -dle individuálních požadavků
Od 46 980 Kč/ 7 dní/ 4hvězdičkový hotel s all inclusive
Movitá klientela
CK Indalo Space
Varadero
Pobytové
7 dní
Od 38 400 Kč/ 7 dní/3hvězdičkový hotel s all inclusive
Střední vrstva a movitá klientela
CK Caribe Tour
Varadero, Cayo Coco, Cayo Guillermo, Havana, Santa María, Cayo Largo, Pinar del Río, Holguín, Santiago de Cuba - dle požadavků klientů
Zájezdy na míru Svatby a svatební cesty
- dle individuálních požadavků
- odvíjí se od poskytovaných služeb
Movitá klientela
Zájezdy na míru
- dle individuálních požadavků
Movitá klientela i střední vrstva
CK Marco Polo
- dle požadavků klientů
Zájezdy na míru
- dle individuálních požadavků
- odvíjí se od poskytovaných služeb - odvíjí se od poskytovaných služeb
CK Capro
Varadero
Redukčně kondiční pobytové zájezdy
11 dní
Od 33 000 Kč/ 11dní/ 3hvězdičkový hotel s all inclusive
Klientela se zájmem o aktivní dovolenou
CK Latino Travel
Havana, Varadero, Holguín, Trinidad, Cayo Coco, Cayo Guillermo
Pobytové Poznávací Individuální
7, 8 dní - dle individuálních požadavků
Movitá klientela Dobrodruzi Mladí cestovatelé
TUI
Varadero, Havana, Holguín, Cayo Coco
Pobytové Poznávací individuální
4, 7, 14 dní
Od 39 900 Kč/ 10 dní/ 3hvězdičkový hotel s all inclusive - odvíjí se od poskytovaných služeb Od 1 189€ /7 dní/ 3hvězdičkový hotel s all inclusive
FTI
Havana, Varadero, Holguín, Guardalavaca
Pobytové Poznávací Individuální Wellnes, Golf
1, 2, 3 týdenní pobyty 10, 12 dní
Od 1200 € /7 dní/ 3hvězdičkový hotel s all inclusive
Střední vrstva a movitá klientela
CK DušekTours
101
Střední vrstva a movitá klientela
Movitá klientela požadující vysokou úroveň služeb
Střední vrstva a movitá klientela
Příloha č. 10 Kubánské fotografie
Restaurace v Havaně
Trinidad
Varadero
Typický kubánský dopravní prostředek
102
