VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY KATEDRA SYSTÉMOVÉ ANALÝZY

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Počítačová a internetová gramotnost v ČR

Autor: Vladimír Matouš Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Petr Doucek, CSc. Rok: 2007

Počítačová a internetová gramotnost v ČR

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci zpracoval samostatně a všechny prameny, ze kterých jsem čerpal uvádím ve zdrojích.

V Praze dne ..........................

........................................ podpis

1


Poděkování

Rád bych poděkoval panu Prof. Ing. Petru Douckovi, CSc. za vedení práce a cenné připomínky a rady, které mi poskytl při jejím psaní.

2


Abstrakt Cílem této práce je analyzovat stav počítačové a internetové gramotnosti v České republice, poukázat na její významný a rostoucí vliv v celkové informační gramotnosti, jíž je počítačová a internetová gramotnost nedílnou součástí. Pro tuto analýzu použijeme pojmu digital divide (digitální propast), který nám poslouží k vyhodnocení situace v České republice. Nejprve se však budeme věnovat situaci v Evropské unii a certifikátům ECDL, které považuji za základ počítačové a internetové gramotnosti. V samotné analýze stavu počítačové a internetové gramotnosti v České republice použijeme průzkumu počítačové a internetové gramotnosti, který byl proveden agenturou STEMM/MARK ve spolupráci s Ministerstvem informatiky a také použijeme statistiky dostupné na Českém statistickém úřadu. Tím posoudíme stav počítačové a internetové gramotnosti v ČR, jednak z hlediska samotných dovedností uživatelů a také skrze vybavenost populace počítači a přístupem na internet. Prozkoumáme také způsoby měření počítačové a internetové gramotnosti v uvedených průzkumech a budeme diskutovat otázku jejich srovnatelnosti. Věnujeme pozornost i budování počítačové a internetové gramotnosti, jak v rámci školního vzdělávání, které považuji za kritický faktor v budování počítačové a internetové gramotnosti, tak se zaměříme i na školení počítačových dovedností a Národní program počítačové gramotnosti. V závěru práce je zhodnocen současný stav digital divide v České republice a cesty, kterými lze tuto propast postupně uzavírat.

3


OBSAH 1.

ÚVOD .......................................................................................................................6 1.1. PROČ TAKOVÝ ZÁJEM O POČÍTAČOVOU A INTERNETOVOU GRAMOTNOST? ................................ 6 1.2. DEFINICE POJMŮ ........................................................................................................................ 7 Data .................................................................................................................................................... 7 Informace............................................................................................................................................ 7 Znalosti ............................................................................................................................................... 7 Informační a komunikační technologie (ICT)..................................................................................... 8 Informační gramotnost ....................................................................................................................... 8 Informační společnost......................................................................................................................... 9

2.

INFORMAČNÍ GRAMOTNOST .......................................................................10 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.

3.

POČÍTAČOVÁ A INTERNETOVÁ GRAMOTNOST V EU..........................21 3.1. 3.2. 3.3.

4.

INFORMAČNÍ GRAMOTNOST – DEFINICE A HISTORIE ................................................................. 10 POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST ..................................................................................................... 12 INTERNETOVÁ GRAMOTNOST ................................................................................................... 17 DIGITAL DIVIDE ....................................................................................................................... 20

POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST EU............................................................................................... 22 INTERNETOVÁ GRAMOTNOST EU............................................................................................. 23 CERTIFIKACE ECDL ................................................................................................................ 24

POČÍTAČOVÁ A INTERNETOVÁ GRAMOTNOST ČR..............................28 4.1. PRŮZKUM MINISTERSTVA INFORMATIKY - CELKOVÉ VÝSLEDKY ............................................. 28 4.2. STAV POČÍTAČOVÉ GRAMOTNOSTI V ČR.................................................................................. 32 4.3. STAV INTERNETOVÉ GRAMOTNOSTI V ČR................................................................................ 34 4.4. ZÍSKÁVÁNÍ POČÍTAČOVÝCH A INTERNETOVÝCH DOVEDNOSTÍ V ČR........................................ 35 Základní školy................................................................................................................................... 35 Střední školy ..................................................................................................................................... 38 Školení počítačových a internetových dovedností............................................................................. 41 Národní program počítačové gramotnosti........................................................................................ 41 4.5. DIGITAL DIVIDE V ČESKU ........................................................................................................ 44 Přístup k technologiím...................................................................................................................... 44 Schopnost efektivního použití technologií......................................................................................... 46 Jak velká je propast? ........................................................................................................................ 47

5.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ ....................................................................................49

6.

ZDROJE ................................................................................................................51

7.

PŘÍLOHA ..............................................................................................................55 Vybavenost domácností počítačem ................................................................................................... 55 Počet počítačů na 100 studentů – mezinárodní srovnání ................................................................. 55 Mezinárodní srovnání internetového připojení domácností ............................................................. 56

4


SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 3-1 – STAV PC A INTERNETOVÝCH DOVEDNOSTÍ V EU

21

OBRÁZEK 4-1 – POČÍTAČOVÁ A INTERNETOVÁ GRAM. V ČR

28

OBRÁZEK 4-2 – VYBRANÉ UKAZATELE ZBALOSTÍ

30

OBRÁZEK 7-1 – VYBAVENST DOMÁCNOSTÍ POČÍTAČEM

55

OBRÁZEK 7-2 – POČET PC NA 100 STUDENTŮ

55

OBRÁZEK 7-3 – INTERNETOVÉ PŘIPOJENÍ DOMÁCNOSTÍ

56

5


1. Úvod 1.1. Proč takový zájem o počítačovou a internetovou gramotnost? Informační a komunikační technologie umožnily vznik informační společnosti, která mnění způsob spolupráce jednotlivců a skupin ve společnosti. Vytváří tak nové příležitosti výroby a spotřeby a dochází ke smazání vzdálenosti v komunikaci. To vše klade nové a nové nároky na jednotlivce, který se musí přizpůsobit, učit se novým věcem, držet krok s vývojem společnosti. Jedině tak zůstane připraven a bude schopen se v nové informační společnosti udržet. Informační a komunikační technologie stále více pronikají do našeho pracovního a soukromého prostředí. Práce s informacemi a daty je běžnou součástí každodenního života jak pracovního, tak soukromého a ne jinak tomu bude zřejmě i v blízké budoucnosti. Schopnost efektivně používat tyto technologie, se stává kritickou schopností v celé informační společnosti. V extrémním případě může dojít k vyčlenění jedinců, kteří tyto technologie neovládají, ze společnosti. Informační a komunikační technologie spolu se zpracováním a interpretací dat a informací, jak jsme již uvedli nám přináší celou řadu nových příležitostí, ale i úskalí. Jedním z největších přínosů je bezpochyby internet, který nám umožňuje vyhledávat informace, přenášet je s velmi malými náklady a zároveň tyto informace publikovat. Velmi dobrým příkladem propojenosti těchto třech činností je elektronické obchodování. Obchodník publikuje svou nabídku na internetu, najde svého zákazníka, který je ochoten daný produkt koupit a ve finále může dojít k platbě přes internet, či k dodání zboží nebo služby v elektronické podobě, umožňuje-li to charakter zboží nebo služby. Zároveň však můžeme na internetu nalézt celou řadu úskalí, kterým musíme jako uživatele čelit, jedná se zejména o spamming, různé viry, trojské koně apod. Ale práce s informacemi není jediný přínos informačních a komunikačních technologií. Jak můžeme vidět z předchozího příkladu elektronického obchodování, internet nám přináší kromě výměny informací ještě jednu důležitou vlastnost a to je samotný přenos zboží či služeb, umožňuje-li to jejich charakter. Pakliže není možné daný objekt přesunout po internetu, přichází na trh buď prostředník, který umožní transfer zboží k zákazníkovi, nebo je transfer zajištěn samotnou firmou. Zde můžeme vidět pouze malý příklad toho, jak ICT a internet působí i mimo svoji sféru. Tyto 6


technologie tedy dávají možnost nových pracovních příležitostí či vytvářejí zcela nové možnosti v oblasti podnikání. Dochází tedy buď k transformaci stávajících firem, které se snaží co nejvíce využít nového potenciálu, nebo k rozvoji zcela nových odvětví. Abychom mohli používat internet, či jinak pracovat s informacemi a daty v digitalizované podobě, musíme umět zacházet s technikou k tomu potřebnou. Z toho důvodu můžeme informační gramotnost rozdělit a dva základní celky, jedním z nich je vlastní ovládání techniky a druhým je samotná interpretace, zpracování a vyhledávání informací, dnes především v prostředí internetu. Bližší definici a vývoji pojmu informační gramotnost se budeme věnovat v dalších kapitolách.

1.2. Definice pojmů V této kapitole definujeme základní pojmy, které budeme v práci používat. Jelikož cílem této práce není tvoření nových definic, použijeme definice již dříve vytvořené.

Data [3] Tvar množného čísla od latinského slova datum, což můžeme vyložit jako něco daného. Pro naši práci budeme data chápat jako označení pro čísla, zvuk, text, obraz, případně jiné smyslové vjemy které jsou reprezentované ve vhodné podobě pro zpracování počítačem.

Informace [9] Informace můžeme chápat jako data, kterým příjemce přiřadí určitý význam na základě znalostí, vědomostí a zkušeností, kterými disponuje a která u příjemce snižují entropii vzhledem k jeho potřebám a požadavkům. Uveďme ještě jednu definici P.Druckera [9, str. 13]: „Informace lze také chápat, jako data obohacená o relevantnost a účelnost; přeměna dat na informace tedy vyžaduje znalosti.“

Znalosti [9] Vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu jiných informací, vyvíjejí se a nejsou konečné. Vymezují základní rámec pro kongitivní procesy interpretace a poskytují předpoklady k pochopení systému souvislostí a možností. Poskytují tak individuální kompetenci pracovat s informacemi, vyhledávat vhodné datové i informační zdroje a tvůrčím způsobem je využívat a interpretovat. 7


Informační a komunikační technologie (ICT)1 Hardwarové a softwarové prostředky pro sběr, přenos, ukládání, zpracování a distribuci dat. Mezi hardwarové (technické) prostředky patří - servery, stacionární a přenosné personální počítače, tiskárny, komunikační a síťová zařízení (vysílače, směrovače, přepínače) a specializovaná koncová zařízení (myš, tablet, scanner, kamera, PDA, mobilní telefon apod.). Mezi softwarové (programové) prostředky patří základní software (operační systém, databázový systém, komunikační systém), aplikační software, software pro modelování a vývoj informačních systémů.

Informační gramotnost2 [2]Je generalizujícím pojmem a skládá s z funkční gramotnosti a počítačové a internetové gramotnosti. Ve své podstatě znamená schopnost rozeznat potřebu informace, umět informaci vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Funkční gramotnost – Odvozena od povahy vyhledávaných informací která je obvykle dána charakterem profese. Tedy funkční gramotnost pak znamená gramotnost v kontextu, tedy vztaženou k situaci a okolnostem, v nichž se člověk nachází. Skládá se z následujících částí: Literární gramotnost - čtení s pochopením, interpretace textů, psaní seminárních prací, odborných textů, odborné vyjadřování, styl apod. Dokumentová gramotnost - práce s formuláři, práce s informačními zdroji, citace apod. Numerická gramotnost - práce s grafy, tvorba tabulek, výpočty apod. Jazyková gramotnost - schopnost použít cizí jazyk, zejména anglický, a stylistická stránka tvorby textů ve vlastním jazyce (jazyková kultura).

Počítačová gramotnost - Schopnost používat informační a komunikační technologie ke své práci. Počítačově gramotný člověk zvládá pracovat s využívaným programovým a technologickým vybavením.

1

http://www.cssi.cz/all_terminologie.asp?kod=457&strana=8&volba=n Základní definice z ČSÚ podle kterých byl proveden výzkum. S dalšími definicemi se seznámíme v kapitole 2.1 2

8


Internetová gramotnost - Internetově gramotný člověk zvládá komunikovat prostřednictvím internetu a využívat ho k vyhledávání a zpracovávání informací. Je také schopný využívat dalších možností a služeb, které mu tyto technologie nabízejí.

Informační společnost [9] Společnost vznikající kvalitativní přeměnou industriální společnosti. Je nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem pro tyto změny jsou informace a znalosti. V informační společnosti dochází k intenzivní informatizaci celé společnosti především rozvojem informačních a komunikačních technologií (ICT). Vyžaduje znalost práce s informacemi, znalostmi, zkušenostmi a související změny v myšlení, jednání i organizování podnikatelských subjektů. Výrazně se mění pracovní prostředí, pracovní návyky, pracovní podmínky, rozvíjí se pracovní činnost v domácím prostředí. V této společnosti výrazně dominuje uchovávání informací v elektronické podobě a elektronická komunikace.

9


2. Informační gramotnost V této kapitole se pokusíme blíže nahlédnout do pojmu informační gramotnost. Především se podíváme na její vývoj a na různé definice tohoto pojmu. Dále se budeme věnovat dvěma jejím složkám a to počítačové a internetové gramotnosti. U těchto dvou složek vyjmenujeme oblasti, které do nich spadají. V závěru této kapitoly se budeme věnovat pojmu digital divide. Pojem informační gramotnost jsme již definovali v kapitole 1.3. Hovoříme-li ale o naší společnosti jako o informační, musíme si uvědomit, že funkční gramotnost v této společnosti v podstatě splývá s informační gramotností. Informační společnost je společnost, ve které roste význam práce s informacemi, jejich zpracování, interpretace, vyhledávání atd.

2.1. Informační gramotnost – definice a historie Z historického hlediska můžeme nahlížet na tento pojem jako na dosti mladý, s čímž souvisí větší množství různých definic a jejich poměrně dynamický vývoj v čase. V této části práce se podíváme na vývoj tohoto pojmu a také na několik definic, které se více či méně liší od definice použité v kapitole 1.2, se kterou pracuje Český statistický úřad. [10] V dnešní době asi není zcela jednoznačné, která z definic je nepřesnější, ale patrně nejpoužívanější definicí pojmu informační gramotnost je definice Komise pro informační gramotnost (Presidential Committee on Information Literacy - součást American Library Association): „Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich mohli učit i ostatní. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.“ (ALA, 1989). Z dané definice ALA můžeme vidět, jak je důležité skloubit práci s technikou a práci s informacemi jako takovými. Aby byl uživatel schopen informace nalézt a správně zpracovat, musí ovládat techniku, jejíž pomocí informace vyhledává a současně by měl být schopen vyhledat relevantní a správné informace. Dále můžeme pozorovat, že tato definice klade významný důraz na celoživotní vzdělávání. Počáteční vzdělání již dnes jedinci nestačí a je nucen si své znalosti dále rozvíjet. Do jisté míry jsou na vině i informační a komunikační technologie, které se vyvíjejí vysokým tempem. 10


Jak se ale tento pojem vyvíjel? Velmi důležitou roli ve vývoji informační gramotnosti hrají samozřejmě informační a komunikační technologie. [10] První definici informační gramotnosti formuloval Paul Zurkowski (tehdejší prezident Information Industry Association) v roce 1974. Považoval za informačně gramotné jedince: „připravené používat informační zdroje při práci, kteří se při řešení problémů naučili využívat širokou škálu technik a informačních nástrojů stejně jako primární zdroje“ V průběhu sedmdesátých let se objevilo několik dalších definic, které akceptovaly skutečnost, že roste význam informací a práce s nimi, a tím pádem rostou i nároky na znalosti jako takové. Žádná s těchto definic, ale nebyla dosti konkrétní. Obecně je informační gramotnost chápána jako „propast , která odděluje informačně vzdělané, kteří vědí jak a kde užívat tyto technologie a činí tak s lehkostí, od těch tzv. informačně naivních, kteří informační technologie využívat neumějí a mají tak značně omezený přístup ke zdrojům znalostí“. Zde je velmi zřetelně patrný důraz na informační technologie jako zdroje informací, které poskytují těm, kteří s nimi umí zacházet v podstatě konkurenční výhodu, oproti tzv. „informačně naivním“, kteří s těmito technologiemi zacházet neumí a tudíž postrádají konkurenční výhodu jak v procesu sebevzdělání, tak ve vlastním pracovním procesu. Dále se v tomto období objevuje i termín počítačová gramotnost, která je vymezena vůči informační gramotnosti jako podřazený pojem, tedy schopnost práce s informačními a komunikačními technologiemi. [10]V polovině osmdesátých let je rozvinuta definice Williamem Demem: „Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k potřebě“. Zde je důležitým milníkem, že Demo se v definici nesoustředil pouze na vyhledávání informací, ale i na hodnocení informací a na porozumění těmto informacím. [10] Zároveň probíhá diskuse o postavení informační gramotnosti vzhledem ke gramotnosti obecné. Tento problém vystihuje definice Jan Olsena a Billa Coonse: „Definujeme informační gramotnost jako pochopení role a moci informací, schopnost informace produkovat a zacházet s nimi za použití informačních technologií. Zkrátka informační gramotnost je přesahem tradičního pojetí gramotnosti a je odezvou na revoluční dobu, ve které žijeme “. Jako poslední uvedeme pro naši práci jistě důležitou poznámku: [3, str. 8] Počítačová gramotnost je nutnou podmínkou ke zvládnutí gramotnosti informační, ale nikoliv postačující.

11


Shrneme-li jmenované definice je patrné, že na jejich vývoj měl velmi významný vliv vývoj informačních a komunikačních technologií. S postupem času se do definic, kromě vyhledávání informací dostává i jejich zpracování a vyhledávání pomocí těchto prostředků. Zároveň s tímto velmi dynamickým vývojem je kladen čím dál tím větší důraz na sebevzdělání a proces celoživotního vzdělávání, který je v dnešním turbulentním prostředí více než nutností. V rámci této práce se budeme snažit od sebe oddělit počítačovou a internetovou gramotnost. Obecně je internetová gramotnost zařazována pod pojem počítačová gramotnost. Tyto dva pojmy oddělíme z několika důvodů, počítačová gramotnost je čistě ovládání techniky, ale gramotnost internetová více zasahuje do celkové informační gramotnosti. Vyžaduje schopnosti práce s informacemi, přičemž asi jednou z nejdůležitějších je schopnost formulovat svoji informační potřebu. Internet je ve své podstatě neřízené médium a tím pádem musí být jedinec schopen kritického myšlení ve vztahu k internetu, můžeme zde nalézt velké množství klamavých, neúplných či nepřesných informací, z toho důvodu je kritické myšlení a schopnost vyhledat důvěryhodné zdroje velmi limitující skutečností pro správné použití internetu jako zdroje informací . Informace na internetu nejsou často úplné a tak jedinec často musí hledat na více místech, musí čerpat z více informačních zdrojů. Další nezanedbatelnou schopností v rámci internetové gramotnosti jsou i vyhledávací schopnosti jedince, jeho schopnost využít promyšleně různých vyhledávacích služeb. Internetovou a počítačovou gramotnost podrobněji rozebereme v jednotlivých podkapitolách.

2.2.

Počítačová gramotnost

V této části se podíváme na počítačovou gramotnost podrobněji a uvedeme znalosti, které jsou nutné pro její dosažení. Definice je jedna věc, ale praxe je o něco složitější. Odpověď na otázku, co je skutečně obsahem počítačové gramotnosti můžeme nalézt pouze ztěží, neboť nikde není přesně definováno, co znamená ono „zvládat pracovat s využívaným technologickým a programovým vybavením“. Z toho důvodu nyní vyjmenujeme oblasti, kterými by se počítačová gramotnost měla zabývat.

12


Pojmy z IT Osobně jsem toho názoru, že jisté povědomí o některých velmi povrchních pojmech z této oblasti by počítačově gramotný jedinec měl mít. Ale na druhou stranu bych zdůraznil, že zrovna tato oblast není dle mého názoru nejdůležitější, jedná se pouze jak jsem zmínil o obecné povědomí, nikoliv o hlubší znalosti. Neznalost pojmů z oblasti hardwaru počítače nijak nelimituje jedince jako uživatele ve schopnosti pracovat s počítačem, ale na druhou stranu je užitečné tyto pojmy znát, například kupuje-li si jedinec počítač pro vlastní soukromou potřebu. Jelikož normální uživatel pracuje pouze s SW vybavením a s přídavnými zařízeními, jsou například otázky, které se vyskytují ve zkoušce z prvního modulu v ECDL [5]: Vyjmenujte čtyři ze standardních vývojových fází při vývoji softwarových aplikací, nebo Vysvětlete co je to GUI (Graphical User Interface) a uveďte dva příklady, jak pomáhá k zefektivnění práce s počítačem, zcela zbytečné co se týče základní počítačové gramotnosti. Jedinec v roli uživatele ICT nemusí rozumět podstatě těchto technologií, ale musí je být schopen používat ke své práci a já osobně si neumím představit situaci, kdy by uživatel využil poznatek o tom jaké jsou vývojové fáze SW aplikací. Některé tyto pojmy, jsou však důležité pro jedincovu osobní potřebu, například chystá-li se nakoupit nějaké technologie. Ovládání počítače Tato oblast by se také mohla jmenovat „ovládání prostředí operačního systému a samotného PC“. Můj názor je takový, že základy práce s prostředím operačního systému by měly být součástí základní počítačové gramotnosti, protože dokáží uživateli ulehčit práci v tomto prostředí a tím i jeho práci zefektivnit. Dále můžeme dosáhnout také zlepšení vztahu některých jedinců k ICT, jelikož poznání a schopnost práce v operačním systému může částečně prolomit jakousi bariéru neznáma, kdy se cítí být ovládnut spíše uživatel počítačem než opačně, jak by tomu mělo být. Do oblasti ovládání PC můžeme zařadit správu souborů. U této položky bych ještě zmínil, že existují i jiné programy na správu souborů, než je průzkumník v systému windows. Například program Total Commander je velice užitečný a pro uživatele, který s tímto programem dovede zacházet, se stává správa souborů, především v prostředí s více disky snadnou záležitostí. Dále, pokud nebereme uživatele pouze jako kancelářského, je jistě užitečnou záležitostí umět nastavit základní parametry v systému – datum, čas, rozlišení a jas obrazovky, jazykové nastavení klávesnice atd. Dalším bodem v této oblasti je pak 13


instalování a odebírání aplikací. Tento bod se týká spíše domácích uživatelů, jelikož na pracovní stanice v podnicích většinou nemůže uživatel sám nic nainstalovat. Řízení a zapojování přídavných zařízení je dnes důležitější než jindy. V současné době počet přídavných zařízení velmi výrazně vzrostl a vědět jak toto zařízení připojit a kde se mi v počítači zobrazí je užitečné nejenom pro domácí uživatele, ale i pro kancelářské, kteří si mohou například na různých přenosových médiích brát část své práce domů apod. Posledním bodem, který bych rád zmínil v souvislosti s touto oblastí je zálohování. Opět se tato kategorie týká domácího použití počítačů, protože v podnicích je zálohování prováděno automaticky a někdy i několikrát denně. S nástupem informační společnosti roste úloha dat a informací a také jejich cena. Proto je nutné, mít svá data nějakým způsobem zabezpečená a uložená na více než jednom místě. Textový editor Výsledkem zvládnutí základních dovedností této oblasti je schopnost vytvořit či přetvořit textový dokument. Co ale do tvorby či přetváření patří? Samozřejmě nejdříve musíme zvládnout samotné ovládání programu, otevírání nových dokumentů, ukládání a zavírání dokumentů, orientace v lištách a menu atd. Jednou ze základních dovedností je samotné formátování textu, zahrnující změny písma, jak velikosti, tak barvy a styly a také používání a upravování předdefinovaných nadpisů, vkládání speciálních symbolů, dále kopírování textu, jak v rámci jednoho dokumentu, tak i v rámci více dokumentů. Co se týče organizace celého dokumentu, měl by být uživatel schopen měnit např. řádkování, odstavce, nastavit odrážky a číslování, používat poznámky pod čarou, používat záhlaví a zápatí, číslování stránek, a používat automatickou generaci obsahu dokumentu atd. Kromě těchto podoblastí, existuje i celá řada specifických funkcí, které textový editor nabízí. Jednou z takových funkcí je například schopnost používat tabulky v textových dokumentech a umět je formátovat, ale také schopnost vkládat tabulky z tabulkového kalkulátoru, jelikož je to specializovaný kalkulátor a umožňuje daleko širší práci s tabulkami a grafy, než je tomu u textového editoru. Další specifickou funkcí je vkládání obrázků a objektů do dokumentů a dále tisk dokumentů. Tabulkový kalkulátor Tabulkový kalkulátor je poměrně sofistikovaný program pro tvorbu tabulek a grafů, proto se omezíme pouze na základní použití funkcí tohoto programu. Nejdříve musíme umět ovládat samotný program, kromě běžného zavírání a otevírání programu a práce 14


s okny, je poměrně užitečnou záležitostí umět se orientovat v hlavním menu a v lištách programu a umět si nastavit základní parametry. Dále je základním požadavkem umět tvořit tabulky, jelikož je pracovní plocha programu koncipována již jako tabulka, jedná se především o grafické úpravy hranice a vnitřku tabulky a formátování obsahu buněk. Dalším bodem jsou zde grafy, jejich tvorba a úpravy a samozřejmě používání vzorců a to jak již předdefinovaných, tak tvoření vlastních vzorců. Jelikož nám jde o základní gramotnost, měl by být uživatel schopen pracovat zejména se základními vzorci jako je suma, maximum, průměr, když apod. Dále schopnost vyhledávat a třídit data, zejména u velkých datových souborů, schopnost práce s listy atd. Grafika Tato oblast je především orientována na domácí použití, i když i v pracovním prostředí je dobré znát základní operace pro práci s grafikou, např. ořezávání obrázků apod. Uživatel by měl být schopen editovat obrázky alespoň v programu pro základní práci s grafikou (malování) dostupném v operačním systému, například oříznutí obrázku, jeho zmenšení apod. Měl by být schopen otáčet obrázky, přibližovat, tisknout atd., v prohlížeči obrázků v operačním systému. V této kategorii bych ještě zmínil použití klávesy print screen, která slouží laicky řečeno k vytvoření obrázku aktuální pracovní plochy. Databáze V dnešní době je práce s databázemi nedílnou součástí pracovní náplně na mnoha pracovních pozicích, ale i v soukromém životě. Základní znalosti práce s databázemi, by tedy měly být součástí počítačové gramotnosti. Cílem této oblasti je získání základních poznatků pro práci s databázemi. Prvním krokem je samotné ovládání programu a jeho funkcí, včetně ukládání a tvoření souborů. Dalším navazujícím krokem je tvorba tabulek, jejich ovládání a úprava, vyhledávání v tabulkách atd. Tvoření klíčů pro práci s databázemi, dále by měl uživatel ovládat nastavení relací v databázích (1:1, 1:N), měl by být schopen pracovat s formuláři, formulovat dotazy pro výběr dat, tyto dotazy editovat a upravovat, třídit vyhledané záznamy a pracovat se sestavami. Tato oblast je zaměřena především na kancelářské uživatele, kteří přicházejí do styku s databázemi častěji, avšak i domácí uživatel může velmi často těchto znalostí využít ke třídění velkého množství dat.

15


Prezentace Kategorie zabývající se prezentací je již velmi úzce zaměřena na kancelářského uživatele, domácí uživatel samozřejmě může využít tyto znalosti ve svém běžném životě, ale osobně se domnívám, že jsou pro něj důležitější kategorie textového a tabulkového editoru. Pro zvládnutí základních dovedností v oblasti vytváření prezentace by měl uživatel zvládnout následující oblasti. Samotné ovládání programu, jeho spuštění, vytvoření a editace nové prezentace, ukládání atd. Dále volbu, práce se snímky, jako rozvržení snímků, přechodové efekty mezi snímky, vkládání objektů do prezentace, práce se záhlavím a zápatím atd. Mnohé z těchto dovedností, které jsou obsahem práce s prezentací nalezneme již v textovém editoru (práce s textem). Pakliže ale hovoříme o tvorbě prezentace, bylo by také vhodné zmínit základní prvky, které by prezentace měla obsahovat. Mohli bychom tedy do této oblasti zařadit i základní prezentační dovednosti. Sítě Oblast se širokým spektrem použití. Lze se s nimi setkat jak v pracovním prostředí, tak je jejich využití užitečné i pro domácího uživatele. Jde zde především o schopnost orientovat se v síťovém okolí, vědět jaké je nebezpečí průniku do počítače, umět nastavit sdílení složek v síti. Pro domácího uživatele jsou pak užitečné znalosti především o bezpečnosti na sítích a schopnost nakonfigurovat jednoduché připojení do sítě. Bezpečnost Tato kategorie je velmi provázána s internetovou gramotností, proto se zde nebudeme věnovat prevenci proti virům, ale zaměříme se především na oblast zálohování, což je při současné ceně dat a informací velmi důležitý prvek. Jelikož v podnicích je zálohování prováděno nezávisle na uživateli, je tato oblast zaměřena na domácího uživatele. Ale pokud mají uživatelé v podniku například notebooky, které si nosí domů, záloha na nich většinou není prováděna automaticky, z toho důvodu je i pro kancelářského uživatele kritickou záležitostí si svá data zálohovat, nejenom kvůli případnému útoku zvenčí, ale technika občas selže a není výjimkou, nastane-li fatální chyba v hardwaru počítače a data, která nebyla zálohována na jiném místě jsou ztracena. Uživatel by měl znát výhody zálohování, měl by být zálohování schopen provést a obnovit data ze zálohy. Dalším souborem znalostí je v této kategorii správná tvorba hesel a samozřejmě bezpečnost práce s počítačem. 16


2.3.

Internetová gramotnost

Jak jsme již nastínili v úvodu této kapitoly, budeme se zabývat internetovou gramotností odděleně od počítačové. Nyní se zaměříme na její složky, které podrobněji rozebereme. Práce s prohlížečem Než se podíváme na práci s internetem, rozebereme práci se samotným internetovým prohlížečem, bez kterého by další operace na internetu neměly smysl. Základem je znalost prostředí operačního systému, jelikož prohlížeč má velmi podobné grafické rozhraní a základní logiku ovládání jako průzkumník. První základní znalostí je schopnost rozeznat a naspat internetovou adresu. Uživatel by měl být schopen pracovat s okny prohlížeče, umět změnit domovskou stránku, umět přidat položku mezi oblíbené, či uložit internetovou stránku. Další užitečnou dovedností je kopírování textu ze stránky například do textového editoru. Komunikace Skrze internet můžeme komunikovat prostřednictvím nesčetného množství nástrojů. Ale dnes patrně nejvyužívanějším nástrojem je elektronická pošta. Mezi počáteční znalosti nutné pro komunikaci elektronickou poštou zařadíme nejprve znalosti obecného charakteru. Uživatel by měl být schopen rozpoznat emailovou adresu, měl by znát výhody elektronické pošty. Dále by měl ovládat samotného klienta elektronické pošty. Jako u každého programu i zde je základem schopnost daný program ovládat, pokud je uživatel domácí, měl by být schopen nastavit profil pro svou elektronickou poštu. Dále můžeme uvést samotné psaní, odesílání, přeposílání a čtení dopisů. Při tvorbě nové zprávy by měl uživatel znát význam jednotlivých polí, měl by být schopen přiložit k emailu soubor, pracovat s adresářem apod. V rámci používání elektronické pošty musíme rovněž zmínit práci se složkami a organizování zpráv. Správná organizace e-mailů mu usnadňuje orientaci ve velkém množství dopisů. Klient pro elektronickou poštu má ještě jeden významný přínos zejména pro kancelářské uživatele. Umožňuje sdílení kalendářů, uživatel může nahlédnout do kalendáře svého spolupracovníka, který mu jej zpřístupnil, což usnadňuje například organizaci schůzek. Proto i práce s vlastním kalendářem a dovednost otevřít i kalendář jiné osoby je na pracovišti velmi užitečnou součástí elektronické pošty. Pokud budeme brát uživatele jako domácího, bylo by vhodné zmínit nástroje pro telefonování přes internet a jiné podoby komunikace, než je pouze elektronická pošta. 17


Vyhledávání dat a informací Internet je potencionální zdroj obrovského množství informací a jeho důležitost a objem roste s časem. Tyto informace však musíme umět vyhledat a zhodnotit jejich důvěryhodnost, protože internet je kromě obrovského množství informací rovněž plný dezinformací a neúplných informací. Proces vyhledávání bychom mohli charakterizovat asi takto [1]: Na začátku máme určitou informační potřebu, kterou chceme uspokojit, tuto informační potřebu vyjádříme ve formě nějakého informačního požadavku. Prvním krokem, který učiníme, při uspokojování tohoto požadavku je vytipování informačních zdrojů a následně ve druhém kroku informace vyhledáme. Přičemž cílem vyhledávání je získání vhodného počtu dokumentů, které uspokojují naší informační potřebu. Nyní se dostáváme k relevanci dokumentů, jak jsme již řekli, nalezli jsme určité množství dokumentů, které odpovídají naší informační potřebě. Nyní musíme posoudit zda je dokument relevantní, přičemž platí, že nemůžeme vyhledat všechny relevantní dokumenty a že ne všechny vyhledané dokumenty jsou relevantní. První příčinou tohoto stavu je, že se soustředíme jen na omezený počet zdrojů a druhou, že vyhledávací stroje ve zdroji často neumožní vyhledat všechny relevantní dokumenty a velmi často vyhledají i dokumenty irelevantní. Dále musíme zdůraznit, že v jednom zdroji velmi často nenalezneme dostatečné množství relevantních dokumentů. Z vyhledávacího procesu je patrných několik věcí důležitých pro internetovou gramotnost. První je správná formulace dotazu, druhá správné vytipování informačních zdrojů a jejich nalezení, což může být pro člověka, který nemá dostatečné zkušenosti s internetem dosti náročná záležitost. A poslední je rozhodnutí, který dokument je pro moji potřebu relevantní a který ne. Bezpečnost Otázkou bezpečnosti se budeme zabývat detailněji, jelikož jsme jí nevěnovali příliš velkou pozornost u počítačové gramotnosti. Jedním ze zásadních problémů na internetu jsou viry. Tento problém se týká především domácích uživatelů, kteří se proti virům musí bránit vlastními silami. Uživatel by měl vědět, jaké nebezpečí mu hrozí a jak se proti němu může účinně bránit. Důležité je zejména znát antivirové programy a jejich základní principy, jako je pravidelná aktualizace, pravidelné prohlídky počítače antivirovými programy atd. Ale počítač není chráněn pouze antivirovým programem, důležitá je také kombinace antivirového programu s jinými, které se vzájemně doplňují. Dalším nástrojem jsou programy na odstraňování „špiónů“, které slouží k odstranění 18


programů, které vyvolávají různé nežádoucí události (vyskakování oken, stahování nevyžádaných aplikací apod.) a v neposlední řadě také firewall, který je v dnešní době téměř nutností, zejména, je-li uživatel připojen k internetu přes veřejnou IP adresu. Všechny jmenované nástroje, jsou ale závislé na uživateli a na jeho schopnosti je správně a efektivně používat. Jak jsme již zmínili, obrovskou roli hraje aktualizace, která by se v ideálním případě měla provádět jednou až dvakrát denně. Neaktualizovaný antivirový či jiný nástroj na odstraňování škodlivých programů v počítači ztrácí svou ochrannou schopnost. U firewallů je pak důležité, aby uživatel poznal, jaká komunikace po internetu je žádoucí a jaká ne. To vyžaduje úzkou návaznost na počítačovou gramotnost a zejména na její složku práce s operačním systémem. Vypíše-li firewall uživateli varovnou hlášku, s cestou k programu, který se pokouší o přístup do nebo z počítače, měl by být uživatel schopen identifikovat tento program a posoudit, zda je tato komunikace pro něj žádoucí či nikoli. Dalším rozšířeným nešvarem internetu je spam. Spam je nevyžádané masově rozesílané sdělení, které se šíří nejčastěji pomocí internetu. Původně se jako spam označovala pouze nevyžádaná pošta v podobě reklamních letáků apod., ale v současné době s rozvojem komunikačních prostředků na internetu se tento pojem rozšířil do fór a různých forem instant messagingu (icq, miranda atd.). K boji se spamem slouží velké množství antispamových programů, o kterých by uživatel měl mít ponětí. Dalším bodem v oblasti bezpečnosti jsou elektronické podpisy a důvěryhodné certifikáty. Zde by měl uživatel, v rámci základů internetové gramotnosti, mít představu o tom, co tyto pojmy znamenají a k čemu jsou elektronické podpisy a certifikáty používány. Shrneme-li dosavadní poznatky, měl by uživatel znát prostředky ochrany svého počítače a měl by znát principy jejich používání. Dále by měl být uživatel poučen o nebezpečnosti stahování různých programů, které se mu samy nabízejí a vědět o pojmech elektronický podpis a certifikát.

19


2.4.

Digital Divide

Pojem digital divide lze přeložit jako digitální propast. Jde o propast mezi těmi, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím a těmi, kteří tento přístup nemají a také mezi těmi, kteří dokáží profitovat z využití ICT a kteří ne. Digitální propast nerozděluje společnost čistě podle dvou kritérií. Výzkumy ukazují, že jich je mnoho, přístup k počítačům, přístup k internetu (rychlý, pomalý) a také samozřejmě schopnost jejich využití. Ti, kdo s těmito technologiemi neumí zacházet ztrácejí, obrovskou konkurenční výhodu oproti těm, kteří je používat dovedou. Tímto směrem se ubírá i současné chápání tohoto pojmu. Tento pojem již tolik nelpí na možnosti přístupu k informačním technologiím, což je považováno za nutnost, ale zejména tíhne k znalostem a schopnostem je správně a efektivně používat. Proto nabírá na významu počítačová a internetová gramotnost a její rozšiřování. Avšak tento problém se netýká pouze jednotlivců, ale je chápán i v globálním měřítku mezi státy navzájem. Vzhledem ke globalizaci celosvětové ekonomiky tak vznikají značné disproporce mezi obyvateli těch států, kteří mají dobrý přístup k informačním a komunikačním technologiím a dovedou je správně a efektivně používat a mezi obyvateli těch států, kde jsou tyto technologie hůře přístupně a úroveň znalostí práce s těmito technologiemi je nízká. To může vést až k tomu, že zejména u chudých států se bude tato propast dále prohlubovat.

20


3.

Počítačová a internetová gramotnost v EU Stav počítačových dovedností v EU

Obrázek 3-1 Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/e_skills

Tato kapitola je založena na dokumentech dostupných na internetových stránkách Eurostatu [6]. Jak jsme naznačili, budeme se i zde věnovat počítačové a internetové gramotnosti odděleně, pokud to ovšem bude možné. Podíváme-li se na graf stavu počítačových a internetových dovedností v EU (obrázek 3.1), a porovnáme jej s grafem šetření agentury STEMM/MARK a ministerstva informatiky (obrázek 4.1), je celkem patrné, že oproti EU má Česká republika v tomto sektoru dovedností značné rezervy. Avšak ani u celkového průměru EU nelze výsledek [6] 348% počítačově a internetově gramotné populace považovat za uspokojivý vzhledem k nástupu informační společnosti, vzhledem k metodice, která byla použita při sestavování tohoto čísla, viz níže, a také vzhledem k tomu, že [23] 51% populace v EU používá běžně počítač ke své práci. Což znamená, že 3% jej sice dovedou používat, ale na velmi nízké úrovni, což může značně snižovat jejich efektivitu. Nejvíce lidí v EU získává své počítačové a internetové dovednosti pomocí samostudia, bez použití příslušné literatury a to [6] 58% metodou pokusu a omylu, učí se za chodu tím, že s PC pracují a [6] 59% uvádí, že jim při zvládnutí informačních a komunikačních technologií pomáhají jejich kolegové a přátelé. Pouze [6] 31% uvádí, že se naučili pracovat s PC ve škole, nebo jiné státní vzdělávací instituci, dále pouze [6] 3

48% = součet středního a vysokého stupně dovedností

21


15% absolvovalo školení na PC ze své vlastní vůle a [6] 23% k tomu bylo donuceno ze strany zaměstnavatele.

3.1.

Počítačová gramotnost EU

Šetření v této oblasti probíhalo dle následujících otázek [12]. Správa souborů - kopírování a přesouvání, komprese souborů Textový editor - přesouvání textu Tabulkový kalkulátor – Používání tabulek a základních aritmetických vzorců Správa přídavných zařízení – připojení a instalace Průzkum EU je podle dostupných otázek, zveřejněných na internetu [12], ještě zevrubnější, než je tomu v případě České republiky a průzkumu Ministerstva informatiky. Nevyskytuje se zde práce s grafikou, základní znalost pojmů z IT a dále databáze a prezentace, které jsou uvedeny pouze v ECDL. I oblasti, které se zde vyskytují, jsou probrány pouze povrchně. Nicméně nahlédněme do průzkumu detailněji a prozkoumejme zajímavé poznatky, které nám přináší. Zkusme na problém nahlédnout z druhé strany, než tomu bylo doposud, tedy na procento populace v EU, které nikdy nepoužilo počítač. Tento průměr činí [23] 34% populace. Samo o sobě má toto číslo nízkou vypovídající schopnost, proto se nyní zaměříme na jeho strukturu. Největší podíl těch co nikdy nepoužili počítač, reprezentují starší jedinci (55-74 let) a jedinci se základním vzděláním. Kromě nich ale také [23] 64% postižených lidí. Samozřejmě musíme brát v úvahu stupeň a druh postižení, ale pro skupinu s lehčími druhy postižení představují informační a komunikační technologie významný přínos, jak v komunikaci s okolím, tak jim mohou přinést zejména nové pracovní příležitosti, jelikož se prosazuje čím dál tím více práce z domácího prostředí.

22


3.2. Internetová gramotnost EU Zde byly sledovány následující znalosti [12]: Vyhledávání informací – použití vyhledávacího nástroje Komunikace – posílání emailu s přílohou, posílání zpráv na chatu, v diskusních skupinách atd., použití internetu k telefonování, Sdílení a stahování souborů v síti P2P (peer to peer) Vytvoření internetové stránky V této oblasti můžeme nalézt několik specifik, které neuváděl dosud žádný zkoumaný průzkum, a dokonce ani certifikáty ECDL. Mnoho nových prvků můžeme nalézt v oblasti komunikace a to především používání chatu a telefonování po internetu. Tyto prvky jsou dnes užitečné pro domácí využití internetu. Dále jde o sdílení v síti peer to peer, což je označení počítačové sítě, kdy mezi sebou komunikují přímo jednotliví klienti, tedy bez účasti serveru. Tyto sítě slouží především ke sdílení hudby, videa a programů, často bez souhlasu autora, tudíž jsou z právního hlediska velmi problematické a tak je nebudeme považovat za potenciální soubor znalostí, který bychom mohli zařadit do internetové gramotnosti. Ale ve spojení s touto kategorií vyvstává nový soubor znalostí, který není nikde zařazen a tím je síťová komunikace. Všimněme si, že není zařazena ani v jednom námi zmiňovaném průzkumu, dokonce ani v certifikátech ECDL a ani v jejich kurzech. Síťovou komunikaci ale nemůžeme vynechat, je to také nedílná součást pracovního prostředí ve větších podnicích. Zde se nám nejedná o to, aby daný uživatel znal detailně principy sítí, ale na druhou stranu je užitečné jak pro kancelářského, tak pro domácího uživatele znát základní principy, které mu umožní jednak decentně nahlédnout do této problematiky a pracovat v síti. Pro domácího uživatele by pak jistě bylo užitečné znát alespoň základní propojení dvou PC pomocí kabelu a konfigurace této sítě. Nahlédněme tedy do samotného průzkumu, který se zabýval použitím internetu a internetovými dovednostmi. Procento těch, kteří nikdy nepoužili internet, je v EU [23] 57%, přičemž skupiny s nejvyššími čísly, které internet nikdy nepoužily, jsou stejné jako v případě počítačů. U internetové gramotnosti se ale ještě zastavíme, neboť zde je k dispozici více údajů, než je tomu v případě počítačů. Připojení k internetu mělo v roce 2005 [23] 48% a připojení k vysokorychlostnímu internetu pouze [23] 23% populace. Mezi nejčastější aktivity, které jedinci na internetu 23


provozují jsou vyhledávání informací a služeb a komunikace. Ve středních hodnotách se pohybuje nakupování na internetu a v menší míře pak komunikace s úřady a využití internetu ke vzdělání. Procento těch, kteří používají internet a někdy přes něj nakoupili je [23] 43,7%.

3.3.

Certifikace ECDL

Abychom si udělali lepší obrázek o tom, kdo by mohl být počítačově a internetově gramotný a kdo ne, podíváme se na projekt ECDL European Computer Driving Licence. [4] ECDL je mezinárodně uznávaná objektivní metoda pro ověření počítačové gramotnosti. Pomocí praktických a teoretických testů zjišťuje, zda je jedinec plně schopen využívat základní informační a komunikační technologie. Úspěšný absolvent získá po složení zkoušky mezinárodně platný ECDL certifikát. V České republice získala licenci k zajištění konceptu ECDL Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI), která ručí za kvalitu testování, vydává ECDL certifikáty a uděluje licence nutné k provádění ECDL testů subjektům, kteří splní požadovaná kritéria. Samotné testování není zajišťováno pouze ČSKI, ale soukromými subjekty, které jsou ČSKI licencovány. V současné době je těchto subjektů cca 134 se 380 akreditovanými testery, převážně ve větších městech. Certifikát obdrželo celkem 10 268 lidí a osvědčení ECDL start 9 345 lidí. Cena celého testování včetně příslušných dokumentů, které uchazeč obdrží po úspěšném složení všech sedmi modulů činí přibližně 2 800 Kč včetně DPH. Podívejme se, co je třeba zvládnout pro získání ECDL certifikátu [4]. Modul 1 – Základní pojmy informačních technologií Modul 2 – Práce s počítačem a správa souborů Modul 3 – Textový editor Modul 4 – Tabulkový kalkulátor Modul 5 – Databáze/systémy pro úschovu dat Modul 6 - Prezentace Modul 7 – Služby informačních sítí Jestliže chceme získat ECDL certifikát, musíme složit zkoušku ze všech sedmi modulů, popřípadě pouze z libovolných čtyř a tím získáme osvědčení ECDL start. Zkouška z prvního modulu je pouze teoretická, v ostatních modulech je pak nutno složit praktickou zkoušku.

24


Porovnáme-li rozsah ECDL kurzů s kapitolami, které byly zkoumány v průzkumu ministerstva informatiky, můžeme si povšimnout, že ECDL rozšiřuje okruh dovedností o databáze a prezentaci a i oblasti, které kurzy obsahují jsou mnohem detailnější. Nespornou výhodou certifikace ECDL je její mezinárodní platnost, kterou můžeme srovnat s certifikáty například z anglického jazyka FCE, CAE apod. Další nespornou výhodou tohoto certifikátu je, že si konečně v mezinárodním měřítku můžeme odpovědět na otázku: „jsme počítačově gramotní?“ Zatímco průzkum Ministerstva informatiky a ostatní průzkumy, které byly provedeny například Eurostatem, či ČSÚ jsou spíše stanovením úrovně počítačové gramotnosti jen přibližně a navíc pouze s regionálním charakterem, nabízí ECDL certifikáty striktní stanovení počítačové a internetové gramotnosti. Co totiž při měření počítačové a internetové gramotnosti opravdu potřebujeme, je závazná struktura šetření, která by měla být dodržována minimálně v celé EU, aby bylo možné jednotlivé výsledky porovnávat. Projekt ECDL vzala v potaz i vláda České republiky a to v dokumentu e-Česko 2006. Vláda zde uvádí, že považuje za nezbytné aby existovala možnost objektivního hodnocení dovedností a znalostí v oblasti počítačové a internetové gramotnosti, přičemž za základ považuje právě certifikaci ECDL. A pokud vláda považuje ECDL za základ počítačové a internetové gramotnosti, jak je uvedeno v projektu e-Česko 2006, nemůžeme tedy považovat 27% za procento počítačově gramotné populace, stejně jako procento počítačově a internetově gramotné populace v EU nelze považovat vzhledem k těmto skutečnostem za skutečný stav počítačové a internetové gramotnosti. Dále je zde uvedeno, že certifikát ECDL by měli získat vybraní zaměstnanci veřejné správy. Bohužel, zatím není k dispozici žádný dokument, který by deklaroval, nutnost složení certifikátu ECDL na určitých pozicích ve státní správě. Musíme si ovšem položit otázku, pro jakou skupinu je projekt ECDL určen. Jedná se o „kancelářské“ využití technologií, či je tento projekt hlubší a snaží se pomoci i uživatelům v jejich domácím prostředí? Mnoho zdrojů uvádí, že se jedná o „kancelářské“ dovednosti, což je vzhledem ke koncepci modulů z větší části pravdou. Ale na druhou stranu, podíváme-li se na některé moduly detailněji, například na pojmy z IT, které jsou pro kancelářského uživatele jen velmi málo užitečné, avšak pro běžného „domácího“ uživatele mohou být velkým přínosem například při pořizování nových technologií. Model ECDL je zaměřen na obě oblasti, což je patrné i z toho, že se v jisté míře, v základních pojmech zaměřuje na výklad bezpečnosti jak samotného počítače, 25


v rámci prevence proti virům, využívání firewallu apod., tak se věnuje i bezpečnosti na internetu, zejména placením přes internet a elektronickým podpisům. Z uvedeného vyplívá, že ECDL se věnuje oblastem užitečným pro obě skupiny, jak kancelářské využití, tak se snaží ulehčit život domácím uživatelům. U certifikátů ECDL bych rád zmínil ještě jednu skutečnost a to sice tu, že je obrovský rozdíl, mezi kurzy ECDL a testy ECDL. Zatímco testy zkoumají základní dovednosti, které uchazeč dosáhl ve zmíněných modulech, kurzy jsou mnohem co do své struktury detailnější a poskytují jedinci dobrý základ počítačové a internetové gramotnosti. Uveďme si příklad na modulu práce s PC a správa souborů. V testech je zahrnuta pouze správa souborů, viz ukázka testu. Ukázka testu ECDL [5]: Na Vašem disku uchazeče vyhledejte složku Odpovědi. Otevřete soubor odpovědi v této složce. Napište Vaše identifikační číslo do příslušného místa a uložte soubor. (2 body) Popište správný postup při vypnutí standardního PC. Vložte svou odpověď do souboru odpovědi (prostor pro otázku č.2) a uložte jej. (2 body) Ve složce ecdltest na Vašem disku uchazeče vytvořte dvě podsložky. Podsložky pojmenujte muži a ženy. (2 body) Vytvořte strukturu složek ve složce ženy, při vytváření se řiďte následujícím diagramem. (2 body) ženy

juniorka

seniorka

Přesuňte soubory návštěvníci_klubu a plavání ze složky ecdltest do podsložky ženy. (2 body) Kolik souborů typu .txt je ve složce ecdltest? Vložte svou odpověď do souboru odpovědi (prostor pro otázku č.6) a uložte jej. (2 body) Smažte soubory dopis1 a modul1 ve složce ecdltest. (2 body)

26


Vytiskněte na tiskárně dvě kopie souboru odpovědi. Pokud není tiskárna k dispozici, použijte tisk do souboru a tiskový soubor uložte pod názvem plavání do složky Odpovědi. (2 body) Kurzy ECDL jsou mnohem detailnější. Ukážeme si, co všechno obsahuje modul ECDL práce s PC a správa souborů[4]: První kroky s počítačem: Zapnutí, správné vypnutí, správné restartování, ukončení nereagujících aplikací Základní informace a operace: Kde se zobrazují základní systémové informace, umět změnit konfiguraci pracovní plochy(datum, čas, nastavení hlasitosti...), nastavení a změna jazyku klávesnice, formátování výměnných diskových médií (disketa, zip), nainstalování a odinstalování SW aplikace, umět vytvořit pomocí klávesy obraz monitoru a použít jej v dokumentu, použití online nápovědy. Dalšími oblastmi které již nebudu rozepisovat jsou: Práce s prostředím pracovní plochy Editace textu Organizace souborů Viry Řízení tisku Z výše uvedených příkladů je parné, že jedinec, který pouze složí ECDL test, nemusí mít znalosti na stejné úrovni jako jedinec, který také složil ECDL test, ale ještě před tím absolvoval kurzy jako přípravu na tento test. Potenciál ECDL je tedy poměrně velký. Mohou sloužit jako východisko při sestavování klíčových dovedností pro průzkumy počítačové gramotnosti, které by měly být, jak jsme již konstatovali koncipovány stejně, z hlediska jejich srovnatelnosti. Dále je možné je využít při výuce ICT dovedností jako východisko pro tvorbu školních plánů, čemuž se budeme věnovat v dalších kapitolách.

27


4. Počítačová a internetová gramotnost ČR Jak jsem nastínili v předchozích kapitolách, nedílnou součástí informační gramotnosti je gramotnost počítačová a internetová, jejichž definice jsme uvedli v kapitole 1.3. V této části práce se podíváme na stav počítačové a internetové gramotnosti v ČR jednak skrze průzkum, který byl proveden Ministerstvem informatiky a agenturou STEMM/MARK a také skrze data dostupná na internetových stránkách ČSÚ. Dále bude tato kapitola věnována fenoménu digital divide a jeho stavu v České republice, jak internímu, tak ve vztahu k EU.

4.1.

Průzkum Ministerstva informatiky - celkové

výsledky Tento průzkum byl proveden ve spolupráci Ministerstva informatiky ČR a agentury STEMM/MARK v roce 2005. Dotazování probíhalo metodou CATI, což je telefonické dotazování za podpory počítače. Dotazováno bylo 16 000 respondentů, z toho u 500 byly testovány jejich skutečné dovednosti. Než se ponoříme do samotného průzkumu, chtěl bych pouze zmínit, že se nejedná o průzkum informační gramotnosti, ale pouze o její složky, které jsou počítačová a internetová gramotnost. Průzkum společnosti STEM/MARK, u níž si ministerstvo informatiky nechalo zpracovat průzkum INFORMAČNÍ gramotnosti, je ve své podstatě průzkumem POČÍTAČOVÉ a INTERNETOVÉ gramotnosti, či počítačových dovedností. Počítačová a internetová gramotnost v ČR (STEMM/MARK)

Obrázek 4-1 Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/e_skills

28


Dle průzkumu ministerstva informatiky, který byl proveden v roce 2005, byla v roce 2005 počítačově gramotná zhruba třetina obyvatelstva (27% ve věku 16-60 let), v tomto kontextu zahrnujeme do počítačové gramotnosti i internetovou gramotnost. Po zohlednění skutečných dovedností vybraného vzorku se dostaneme k číslu 24%. Co nám toto číslo ale říká? Je to pouze základní gramotnost, či pokročilejší? Agentura definuje jako informačně gramotného jedince, který je: [14] „ schopen vyhledat a všestranně zpracovat informace za použití obvyklého počítačového vybavení schopen orientovat se v různých oblastech práce s počítačem a efektivně jej používat (oblast HW, terminologie, textový editor, tabulkový editor, grafika, internet a e-mail)“ Zde si můžeme všimnout, že jak definice ALA, tak definice uvedená v kapitole 1.3, definují informační gramotnost poněkud jinak. Definice, kterou uvádí společnost STEM/MARK, je spíše definicí počítačové a internetové gramotnosti, stejně jako její průzkum. Informační gramotnost je daleko širší pojem, který se nevztahuje pouze na interpretaci, vyhledávání a zpracování informací pomocí informačních a komunikačních technologií viz. Kapitola 1.3 a 2.1. Dále se na internetových stránkách agentury můžeme dozvědět, že oněch 27% „ovládá počítač všestranně do té míry, že dokáže plnohodnotně využít většiny jeho základních možností, tzn. 27% osob je počítačově gramotných“. To v zásadě znamená, že podle agentury je jedinec počítačově a internetově gramotný, jestliže dosáhl minimálně základní orientace v následujících oblastech4: Pojmy z IT – 53% Ovládání počítače – 55% Práce s textovým editorem – 43% Práce s tabulkovým kalkulátorem – 31% Práce s internetem – 40% Práce s grafikou – 52% Pro všechny oblasti platí tři úrovně orientace vyšší, střední, základní. Jako příklad dovedností uvedených kategorií, alespoň některých slouží následující obrázek:

4

Uvedená procenta reprezentují procento populace, které tuto oblast ovládá

29


Obrázek 4-2 Zdroj: Prezentace z výzkumu ministerstva informatiky ČR „výzkum informační gramotnosti“ www.dialogin.cz/index.php?action=document&PHPSESSID=73fc5af8a8a9a9d1ba15e7a987eb111d

Ani z uvedených informací si nemůžeme udělat zcela přesný obrázek o tom, co je základní počítačová gramotnost. Není zde rozlišena zvlášť počítačová a internetová gramotnost a jejich struktura. Dále si můžeme všimnout, že ve výčtu testovaných oblastí není uvedena například práce s databázemi, která je dnes především ve velkých společnostech téměř každodenní záležitostí a není zde ani oblast prezentace a sítě. Dle mého názoru jsou požadavky na základní počítačovou a internetovou gramotnost, tak jak je uvedla agentura STEMM/MARK společně s Ministerstvem informatiky poněkud podprůměrné a procento počítačově a internetově gramotné populace bylo v době zjištění průzkumu jistě menší, pokud vezmeme za základ počítačové a internetové gramotnosti například certifikáty ECDL, kterým jsme se věnovali v předchozí kapitole. Než se podíváme na počítačovou a internetovou gramotnost v ČR zvlášť, podívejme se ještě na jednu věc, která vyplynula z tohoto průzkumu. Na základě výsledků průzkumu byly stanoveny určité kategorie lidí, podle jejich vztahu k informačním a komunikačním technologiím[14]:

30


Technologičtí „lídři“ – průzkum tuto skupinu charakterizuje jako takovou, která umí pracovat s informačními a komunikačními technologiemi daleko za hranicí informační gramotnosti. Ale jedná se skutečně o informační gramotnost, nebo jde pouze o počítačovou a internetovou gramotnost, jíž se průzkum zabývá? Skupina lídrů není nijak početná, průzkum uvádí okolo 7% populace. Zároveň tuto skupinu označuje za „pomyslného tahouna principů znalostní ekonomiky“. Realizátoři – tato skupina je charakteristická svými nadprůměrnými dovednostmi v oblasti informačních technologií a její podíl v populaci činí dle průzkumu 25%. U tohoto čísla se však na moment zastavme. Pokud sečteme podíl realizátorů a technologických lídrů ve společnosti, dostaneme se na číslo 32% populace, ale průzkum uvádí, že počítačově a internetově gramotných je pouze 27% (24% po zohlednění skutečných dovedností). Je tedy určitá část realizátorů počítačově a internetově negramotná? To by však bylo v rozporu s tvrzením, že tato skupina umí nadprůměrně pracovat s informačními technologiemi. Dále tato skupina považuje znalost informačních a komunikačních technologií za důležitý faktor pro jejich lepší pracovní uplatnění. Rutinéři – Skupina mladých lidí, kterým nečiní práce s informačními a komunikačními technologiemi příliš problémy, ale považují je pouze za jakousi nutnou rutinu, která neovlivní jejich budoucí profesní postavení. Podíl této skupiny je 7%. Volající – Je to skupina, pro kterou jsou informační a komunikační technologie prozatím velkou neznámou, ale na druhou stranu si uvědomují význam informačních a komunikačních technologií v současné společnosti. Je pro ně charakteristický jakýsi „strach z IT“. Podíl této skupiny na celkové populaci činí 38%. Odmítající – Neumí pracovat s informačními a komunikačními technologiemi a naprosto odmítají jejich vliv na získání lepšího pracovního uplatnění. Tato skupina disponuje 23% podílem na celkové populaci. Existuje tedy nemalá část těch, kteří neumí pracovat s informačními a komunikačními technologiemi, přičemž nemalé procento současné populace je zcela odmítá. Jedním důvodem je zcela jistě stárnutí populace, z průzkumu vyplynulo, že s růstem věku, klesá počítačová a internetová gramotnost velmi prudce, což je velice negativní, vzhledem k tomu, že se prodlužuje doba odchodu do důchodu a také podíl starší populace je rostoucí. Počítačová a internetová gramotnost má tedy v této části populace poměrně velký potenciál. Nejde nám ale pouze o samotné zvýšení procenta 31


počítačové a internetové gramotnosti. Její zvýšení v této skupině bude mít pozitivní dopad na její uplatnění v pracovním procesu, protože lidé v této skupině jen velmi špatně hledají pracovní uplatnění. Oproti tomu jsou tu první tři skupiny lidí, jak je definoval průzkum, kteří umí pracovat s informačními a komunikačními technologiemi. Po jejich prostudování bychom došli k závěru, že je počítačově a internetově gramotných 41% populace. Oproti tomu průzkum uvádí pouze 27%. Znamená to tedy, že určitá část prvních třech skupin není počítačově a internetově gramotná. Jaké procento ze které skupiny není počítačově a internetově gramotné, se ale již z průzkumu nedozvíme.

4.2.

Stav počítačové gramotnosti v ČR

V této části práce detailněji probereme stav počítačové gramotnosti v ČR jednak z hlediska vybavenosti domácností technologiemi, podíváme se k čemu tyto technologie nejvíce používají a jaká je jejich snaha naučit se pracovat s těmito technologiemi. Tato data nejsou použita z průzkumu Ministerstva informatiky, kterým jsme se zabývali v předchozí kapitole, ale jsou většinou použita ze stránek Českého statistického úřadu, který provedl šetření o využívání ICT domácnostmi a jednotlivci a také podniky za rok 2006 a 2005 [7]. Počet počítačů v České republice se od roku 1990 zvyšuje čím dál rychleji, ale nejvýraznější podíl na tomto rychlém růstu mají stále podnikatelské subjekty, které jsou vybaveny počítači z téměř [11] 96,2% (údaj z roku 2004). Oproti tomu domácnosti jsou vybaveny osobním počítačem pouze ze třiceti šesti procent (2006) , což je velice nelichotivé číslo a zároveň překážka v růstu počítačové gramotnosti. Pakliže srovnáme počet počítačů na 100 obyvatel v České republice s jinými zeměmi, je na tom Česká republika poměrně špatně. [11] V České republice náleží na 100 obyvatel přibližně něco pod 25 počítačů, tím se řadíme ke konci tabulky uvedené v dokumentu informační společnost v číslech [11]. Nejlépe, co se týče vybavenosti domácností počítačem, je na tom Estonsko s více jak 95 počítači na 100 obyvatel [11], následováno Švédskem a USA. 5

Počítače nejvíce využívají lidé doma 72%, dále pak v práci 49% a ve škole 21%.

Podíváme-li se blíže na využití počítačů v domácnosti, zjistíme, že 41% z těch co vlastní doma počítač (36%), jej využívá k pracovním účelům, další nejuváděnější

5

údaje v odstavci z ČSÚ za rok 2005 [8]

32


důvod, proč domácnosti mají počítač, je vzdělávání, příprava do školy a připojení k internetu. Oproti tomu důvody proč domácnosti nevlastní doma počítač jsou následující: Nejvíce domácností bez PC (29,8%) uvádí, že nevlastní doma PC, z toho důvodu, že jej nikdo v domácnosti nepotřebuje, dalším nejčastějším důvodem je finanční nákladnost těchto technologií 27%, dále jako důvod uvádějí nezájem o informační technologie a 12,6% uvádí, že neumí pracovat s PC a z toho důvodu si jej nepořídila. Stav počítačů v domácnostech v České republice je velmi špatný, [7] 64% domácností nemá doma osobní počítač, přitom nejčastější použití osobního počítače je práce z domova a využívání PC ke vzdělávání, jak už u studentů, což je skupina, která využívá informační technologie v největší míře, tak jsou počítače využívány i starší skupinou k doplnění znalostí. V rámci šetření o vybavenosti a používání PC mezi domácnostmi a jednotlivci, byly také zjišťovány počítačové dovednosti respondentů. Jelikož průzkum Českého statistického úřadu za rok 2006 zjišťoval, jakou úroveň znalostí dle svého názoru jedinci mají, nebudeme používat tato data, vzhledem k jejich obecnosti, malé vypovídající schopnosti a značné subjektivitě, neboť jak ukázal výzkum Ministerstva informatiky, uživatelé mají často dosti naivní představu o svých dovednostech. Proto použijeme data starší, z roku 2005, která nám poslouží k doplnění průzkumu Ministerstva informatiky. Český statistický úřad použil povětšinou stejné kategorie, jaké uvádí průzkum ministerstva informatiky. Nyní je vyjmenujeme a podíváme se na procento populace, které tyto oblasti ovládá [7]. Kategorie pojmy z IT a ovládání počítače nebyla do průzkumu zahrnuta. Kategorie ovládání počítače je reprezentována dvěma posledními položkami. Textový editor ovládá 46% populace Tabulkový kalkulátor ovládá 32,3% populace Databáze ovládá 12,1% populace Prezentace ovládá 8,8% populace Grafický program ovládá 9,8% populace Instalace SW nebo HW ovládá 24,1% populace Použití zipovacího programu ovládá 17% populace Tento průzkum není nijak detailní, například ve srovnání s průzkumem Ministerstva informatiky, ale může nám sloužit pro jeho doplnění, protože některé kategorie uvedené 33


ČSÚ, se v průzkumu Ministerstva informatiky nevyskytují (databáze a prezentace). Zohledníme-li tyto dvě kategorie, dojde ke značnému poklesu počítačové gramotnosti, jelikož prezentaci ovládalo pouze 8,8% respondentů. Pokud porovnáme některé kategorie s průzkumem Ministerstva informatiky zjistíme, že například pouze 17% ovládá kompresi souborů, což by jistě mělo patřit do základní počítačové gramotnosti v modulu správa souborů.

4.3.

Stav internetové gramotnosti v ČR

Zde budeme opět používat data z Českého statistického úřadu za roky 2005 a 2006 [7]. Pokud se podíváme kolik domácností je v současné době připojených na internet, tak tato hodnota činila v roce 2006 27,6%. V současné době je běžné připojení přes telefonní linku již zcela nedostačující záležitostí. Počet domácností s vysokorychlostním připojením na internet je 15,1% z celkového počtu domácností. Toto číslo je dosti nízké a značně nám limituje jak internetovou gramotnost, tak samotný přístup k informacím, ale také limituje zejména rozvoj nového elektronického trhu, protože nakupovat zboží přes internet s běžným vytáčeným připojením je dost zdlouhavá záležitost. Mezi hlavní důvody, proč domácnosti nemají připojení na internet patří například: vysoké poplatky za internetové připojení, nedostupnost takového připojení, jaké by si domácnost představovala, dále domácnosti nevědí, na co internet využít, nebo ho neumějí používat (55%). Nejčastější použití internetu je u jednotlivců a domácností ke komunikaci, takto používá internet téměř 83% těch, kteří mají přístup k internetu. Dále je internet využíván především k vyhledávání informací o zboží a službách, k prohlížení online časopisů, vyhledávání služeb týkajících se ubytování a cestování a 59% studentů používá internet k přípravě do školy. Co se týče nákupů přes internet, tak alespoň jednou nakoupilo přes internet pouze 14% lidí a v posledních 12 měsících 12% populace(uvedená čísla nákupů jsou za rok 2006 ). Tato čísla jsou co se týče elektronického obchodu, velmi nepříznivá. Důvody, proč jednotlivci nenakupují přes internet jsou následující. Nejvíce lidí 28,2% o nákupu přes internet nikdy nepřemýšlelo, dalším velmi častým důvodem je nedostatek informací o zbožích a službách a nemožnost si toto zboží prohlédnout. Další důvody jsou obava z posílání osobních údajů a z neseriózního jednání obchodníků. Ale internet neslouží pouze k nakupování, je

34


především zdrojem obrovského množství informací a také významným pomocníkem při komunikaci. Proto se nyní podíváme na tyto způsoby použití detailněji. Nejvíce používaným druhem komunikace je na internetu elektronická pošta používá ji 84,1% populace, významně méně je pak používáno telefonování přes internet 19,8%. U vyhledávání a se nebudeme soustředit na hry, hudbu apod., ale podíváme se, v jaké míře používají jedinci internet pro vyhledávání informací, které potřebují například ke svému vzdělání a práci. V průzkumu je toto rozděleno na tři kategorie. Nahlédněme, kolik procent populace internet za daným účelem používá: Vzdělávání v souvislosti se zaměstnáním – 19,5% Vzdělávání v souvislosti s osobním zájmem – 20,2% Vyhledávání informací do školy – 17,6% Zatímco u hraní her a prohlížení internetových časopisů na internetu bychom došli k číslům okolo 30 – 60%, je využití internetu v oblasti sebevzdělání poddimenzované. Dalšími aktivitami, které neslouží k zábavě a jsou vzhledem k jejich důležitosti a užitečnosti poddimenzované, jsou: Vyhledávání pracovního místa, posílání životopisů - 9,8% Prodej zboží a služeb – 11,4% Internetové bankovnictví – 21,9% Z uvedeného vyplývá, že je internet v současné době používán spíše pro zábavu, než jako zdroj informací pro sebevzdělání, práci a příliš také neslouží pro nakupování. Proto zvýšení internetové gramotnosti povede k lepšímu přístupu k informacím a tím i k větší informovanosti populace a napomůže rozvoji elektronického obchodu.

4.4.

Získávání počítačových a internetových

dovedností v ČR Základní školy Problematiku výuky informatiky na základních školách charakterizujeme na základě rámcově vzdělávacích programů pro základní školy [19]. Pro naše účely se budeme soustředit pouze na druhý stupeň základního vzdělání. Nejprve se ale podívejme, nakolik jsou základní školy vybaveny informačními a komunikačními technologiemi. Počítač a připojení na internet má téměř [8] 100% škol vysokorychlostní připojení pak více jak 50% základních škol. Tato čísla nám ale neřeknou, jak si stojíme ve srovnání se světem, ve škole totiž může být pouze jeden 35


počítač a tak škola byla zařazena do těch, které počítač mají. Oproti tomu počet počítačů ve školách na sto žáků je již horší, činí přibližně 11,3 počítačů. V části rámcově vzdělávacího programu [19], která je věnována informačním a komunikačním technologiím a jejich výuce, se můžeme dozvědět, že tato oblast na základní škole umožňuje dosáhnout žákům [19]„základní úrovně informační gramotnosti – získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě“. Všimněme si definice informační gramotnosti uvedené v kapitole 1.3. Informační gramotnost je velmi široký pojem, který zaujímá, jak jsme již několikrát konstatovali, tradiční chápání gramotnosti, tedy funkční gramotnost a nové prvky, jimiž jsou gramotnost počítačová a internetová. Proto se domnívám, že tvůrci rámcově vzdělávacího programu, měli spíše na mysli základní úroveň počítačové a internetové gramotnosti, jejíž budování by mělo být předmětem výuky informačních a komunikačních technologií. Budování informační gramotnosti je pak předmětem celého spektra předmětů, které jsou na škole vyučovány. Opusťme ale termíny a nahlédněme, co program obsahuje. Program zařazuje výuku ICT jako povinnou součást vzdělávání na prvním a druhém stupni. Na prvním stupni ZŠ definuje následující oblasti výuky: Základy práce s počítačem – obsahem této oblasti je seznámení se základními pojmy informační činnosti (informace, informační zdroje...), základní struktura počítače a přídavná zařízení, operační systémy a jejich základní funkce, formáty souborů, multimediální využití PC, údržba PC, řešení jednoduchých HW a SW problémů, zásady bezpečnosti práce s PC. Vyhledávání informací a komunikace – zde se učivo zaměřuje na společenský tok informací, základní způsoby komunikace, metody a nástroje vyhledávání informací, správná formulace požadavku při vyhledávání. Zpracování a využití informací – základní funkce textového a grafického editoru. Pro druhý stupeň základních škol jsou určeny tyto oblasti a jejich náplň: Vyhledávání informací a komunikace – vývojové trendy informačních technologií, hodnota a relevance informací a informačních zdrojů, metody a nástroje jejich ověřování a internet. Zpracování a využití informací – Počítačová grafika, tabulkový editor, prezentace, ochrana práv k duševnímu vlastnictví. 36


Pokud tedy bereme za základ počítačové a internetové gramotnosti úroveň ECDL certifikátů, dle konstatování v projektu e-Česko 2006 [22], je patrný rozpor s předpokladem ministerstva školství, které v rámcově vzdělávacím programu uvádí, že na základní škole by měl jedinec dosáhnout základní úrovně počítačové a internetové gramotnosti. V obsahu učebního plánu chybí například práce s databázemi, sítě a velmi malá pozornost je zde věnována internetu. Dále si povšimněme obsahu výuky druhého stupně, který je co do rozsahu stručnější, než je tomu u stupně prvního. Osobně jsem toho názoru, že na prvním stupni základních škol by informační a komunikační technologie měly být jedinci přibližovány spíše ve formě hry, aby postupně tyto technologie akceptoval a aby pro něj nebyly jen další látkou, kterou se musí naučit. Zejména seznámení s pojmy, jako je informace, společenský tok informací, formulace požadavku při vyhledávání, považuji spíše za učivo druhého stupně. Dalším nedostatkem je značná nekonkrétnost plánu. Není zde definováno, co přesně je obsahem výuky. Jsou zde uvedeny pouze velmi generalizované oblasti. I bez vyjmenovaných nedostatků tohoto plánu, je učiva poměrně hodně, vzhledem k tomu, že plán nařizuje pro první a druhý stupeň povinnou dotaci pouze jednu hodinu z celkových 118 pro první stupeň a 122 pro druhý stupeň. Tento fakt je celkem zarážející, ve srovnání s důležitostí informačních a komunikačních technologií v dnešní společnosti. Kolik hodin je ale skutečně výuce informatiky na základních školách věnováno? Na tuto otázku nenalezneme jednoznačnou odpověď, proto jsem náhodně vybral deset škol, jež jsou uvedeny ve zdrojích [21] a spočítal počet hodin, které jsou věnovány informatice v jednotlivých ročnících. Informatika je v prozkoumaných školách vyučována převážně v osmém ročníku. Nenalezl jsem žádnou školu ze jmenovaných deseti, která by vyučovala informatiku na prvním stupni. Pokud vypočítáme průměr vyučovaných hodin v osmé třídě, kde se informatika vyučuje nejčastěji, dostaneme se na jednu hodinu týdně. Nejlépe ze zkoumaných škol si stojí ZŠ Mládežnická v Trutnově, která má zařazenu výuku informatiky třikrát týdně od 6. třídy do 9. třídy, oproti tomu výuku informatiky nemají vůbec zařazeny školy ZŠ Donovalská a ZŠ Kladská v Praze, které jsou ke všemu fakultními školami Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

37


Nezbývá tedy než konstatovat, že výuka informatiky na základních školách je velmi poddimenzována a závisí především na ochotě a schopnostech školy informatiku vyučovat.

Střední školy U středních škol je situace poněkud složitější. Budeme vycházet ze dvou dokumentů, rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia [18] a z metodiky tvorby ŠVP pro SOU a SOŠ [13]. V rámci středních odborných škol a učilišť se nebudeme zabývat specifickým využitím informačních a komunikačních technologií, při odborné výuce, ale pouze obecnými počítačovými a internetovými dovednostmi, které by měly být shodné s gymnaziálními. Vybavenost středních škol informačními a komunikačními technologiemi v současné době nemůžeme zkoumat odděleně pro gymnázia a střední odborné školy a učiliště, jelikož nemáme k dispozici takto podrobná data. Obecně můžeme konstatovat, že vybavenost středních škol je lepší než škol základních, celkově má podle informací z ČSÚ, počítač téměř 100% středních škol a také mají skoro všechny připojení na internet. Vybavenost vysokorychlostním připojením je u středních škol lepší než u základních a pohybuje se něco málo přes 60%. I zde ale musíme vzít v potaz zavádějící charakter těchto čísel, jelikož z dat není patrné, kolik počítačů má průměrně jedna škola. Proto opět uvedeme počet počítačů na 100 žáků, který činí v České republice přibližně 11,3 PC. Procento škol, které mají více jak 10 počítačů na 100 žáků pak činí [1] přibližně 49,2% a procento těch, které mají více jak 20 PC na 100 žáků je 18%. Všimněme si, že více jak 50% škol má méně než 10 počítačů na 100 žáků. Gymnázia Jak jsem již uvedli, nemáme samostatná čísla pro gymnázia, proto budeme rovnou věnovat pozornost rámcově vzdělávacímu programu pro gymnázia a jeho oddílu týkajícího se informačních a komunikačních technologií. Program navazuje na základní školy, což znamená, že by měl prohlubovat znalosti nabyté na základní škole. Měl by tedy posunout hranice znalostí za základní úroveň počítačové gramotnosti. Program definuje následující oblasti a jejich náplň [18]: Digitální technologie – hardware (funkce, části, periferie, podstata reprezentace dat), software (funkce operačních systémů a programového vybavení), informační sítě (typologie, internet, síťové služby a protokoly), digitální svět (moderní technologie a

38


jejich využití), údržba a ochrana informací v PC(správa složek a souborů, komprese, antivirová ochrana, firewall), bezpečnost práce s výpočetní technikou. Zdroje a vyhledávání informací, komunikace – Informace (relevance, hodnota, životnost, rozptyl informací, impaktový faktor, informační zdroje), sdílení odborných informací (diskusní skupiny, elektronické konference, e-lerning), informační hygiena, etika, legislativa (ochrana osobních práv a osobních údajů). Zpracování a reprezentace informací – Aplikační SW pro práci s informacemi (textový, tabulkový,m grafický editor, prezentační SW, grafická a typografická úprava dokumentu a jeho struktura), tvorba a publikování webových stránek. Patrně největší problém nastává, podíváme-li se na hodinovou dotaci výuky ICT na gymnáziích. Ta totiž v původním rámcově vzdělávacím programu nebyla uvedena. Po zohlednění připomínkového řízení, byly do učebního plánu zařazeny dvě hodiny v prvním ročníku čtyřletého gymnázia. Další výuka je uvedena pouze jako volitelná. I po zařazení dvou povinných hodin do vyučovacího plánu, je ale hodinová dotace při současné důležitosti informačních a komunikačních technologií nedostatečná. Záleží tedy na ochotě a především jisté osvícenosti ředitelů a učitelů na gymnáziích, zda pochopí důležitost, jakou v dnešní společnosti představují informační a komunikační technologie a poskytnou studentům dostatečnou a kvalitní výuku v této oblasti. Nahlédněme nyní na skutečný stav výuky ICT. Jako prostředek nám k tomu poslouží rozvrhy jednotlivých tříd v deseti náhodně vybraných gymnáziích. Nejvíce je informatika vyučována v prvním ročníku a to dvě hodiny týdně, ve druhém ročníku je situace povětšinou podobná. S tím, že počet hodin klesá s rostoucím stupněm ročníku. Ve třetím a čtvrtém ročníku je informatika vyučována velmi zřídka. Ani u gymnázií tedy nemůžeme hovořit o dostatečné výuce informatiky. Střední odborné školy a odborná učiliště Pokud se vrátíme k průzkumu Ministerstva informatiky, zjistíme, že je počítačově gramotných jedinců na středních odborných učilištích pouze 9%. Tento výsledek je velmi nepříznivý a z toho důvodu roste důležitost zvyšování počítačové a internetové gramotnosti v této skupině. Zde analyzujeme výuku práce s informačními a komunikačními technologiemi na základě metodiky tvorby ŠVP pro střední odborné školy a učiliště [13]. Metodika se soustředí na aplikaci počítačové a internetové gramotnosti do praxe. Její realizace je nastíněna na konkrétním úkolu zadaném v odborném předmětu technologie přípravy 39


pokrmů v oboru hotelnictví. Nutno ovšem podotknout, že právě tato realizace, není ničím výjimečná a pouze převádí znalosti, které by měl student mít ze základní školy do konkrétního úkolu. Podívejme se nyní, jak tato realizace uvedená v metodice vypadá. Úkolem žáků je vypracovat kompletní projekt k přípravě slavnostního oběda. Což obnáší vyhledat recepty na internetu, což by mělo jak uvádí metodika procvičit dovednosti v používání vyhledávacích služeb a v získávání informací z ověřených zdrojů. Dále student vybere na základě stanovených pravidel určité pokrmy, připraví v textovém editoru menu, připraví pozvánky na slavnostní oběd pomocí prezentačního programu. Součástí je i vytvoření celkové kalkulace v tabulkovém kalkulátoru, či ve vhodném databázovém programu, součástí je i vytvoření tabulky surovin a jejich množství potřebného k přípravě. Tato ukázková realizace však nijak zvlášť nereflektuje odbornost. Jde pouze o procvičení základních dovedností, které by již student měl ovládat ze základní školy. Přitom se nabízí celá řada jiných dovedností, které na základní škole vyučovány nejsou a jistě by vylepšily studentovy znalosti. Pokud zůstaneme v rámci nastíněné realizace, můžeme například přeformulovat tvorbu pozvánky. Prezentační program jistě není pro tvoření pozvánek tím nejvhodnějším, je vhodný spíše k prezentaci návrhu zvoleného menu i s kalkulací například vedení hotelu, ale pro tvorbu pozvánek jsou jistě vhodnější specializované grafické programy (např. Corel Draw, a grafické produkty od firmy Adobe). Ani zde není metodika nijak podrobná, pouze zevrubně popisuje výsledné dovednosti, které by měl student ovládat po ukončení výuky ICT. Tato metodika tedy nijak nenastiňuje rozvoj studentových dovedností oproti základní škole. Je pouze opakováním již probraného na konkrétním případě. Musíme si ovšem uvědomit, že u odborných škol se již těžko vyhneme specializovanému využití informačních a komunikačních technologií. Bude-li tato metodika používána na odborných školách pouze v rámci uvedeného příkladu, tedy že student vyhledá informace, sepíše zprávu a udělá kalkulaci a prezentaci, nebudou informační a komunikační technologie využívány pro zvýšení odborných znalostí a budou sloužit zejména k procvičení kancelářských dovedností. Záleží tedy opět na vedení školy, nakolik bude respektovat a akceptovat vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií a jejich zavádění do praxe a tedy i do výuky.

40


Školení počítačových a internetových dovedností V této kapitole zjistíme, jak získávají jednotlivci v České republice svoje počítačové a internetové dovednosti a podíváme se na Program národní počítačové gramotnosti. Český statistický úřad udává dvě čísla, která reflektují, kolik procent populace se zúčastnilo školení na PC. První udává, kolik procent se někdy zúčastnilo školení. Toto procento činilo v roce 2006 37,2% obyvatelstva [7], což je oproti roku 2003 [11] růst o 10%. Dalším číslem je procento populace, které se zúčastnilo školení v posledních dvanácti měsících, zde dojdeme k číslu[11] 11,1%. Procento školených jedinců za poslední rok stouplo pouze o 1,3%,lze tedy říci, že počet školených za rok nijak výrazně neroste. Školení internetových a počítačových dovedností tedy není nijak frekventovanou záležitostí. Otázkou ovšem zůstává, jakého typu toto školení bylo a jaké vstupní znalosti daný jedinec měl, když se tohoto školení účastnil. Nemůžeme tedy s jistotou říci, že se nám zvýšila počítačová a internetová gramotnost z oněch 27% na 38,1, což by bylo možné učinit po přičtení ročního objemu jedinců, kteří se školili v rámci roku 2006. Velmi zajímavé pak je podívat se, jak nejčastěji jedinci získávají své počítačové a internetové dovednosti. Pouze 40% tvrdí že ve škole, dalších 43% je získává formou samostudia za pomoci odborné literatury. Školení z vlastní vůle absolvovalo pouhých 16,2% dotázaných a na popud zaměstnavatele 27,6%. Zdaleka nejvíce jedinců získává svoje počítačové znalosti samostudiem bez odborné podpory. 50% se je pokouší získat metodou pokusu a omylu, a 53% pak za pomoci svých přátel a kolegů. Pouhý 40% podíl těch, kteří získali své znalosti ve školních institucích můžeme považovat za nedostatečný. Má to ovšem několik důvodů, proč je toto číslo takto nízké přičemž nejvíce záleží na věku a vzdělání respondentů. Dále můžeme pozorovat takřka třetinový podíl podniků na školení dotázaných jedinců. To jen odráží částečnou neochotu a nezájem o informační a komunikační technologie v dnešní populaci.

Národní program počítačové gramotnosti Nyní si přiblížíme projekt Ministerstva informatiky s názvem Národní program počítačové gramotnosti (NPPG)[17]. Tento projekt je zaměřen na zvyšování počítačové a internetové gramotnosti v České republice v rámci široké veřejnosti. Cílem tohoto programu je zvládnutí znalostí v oblastech ovládání počítače a internetu, jenž je realizován ve dvouhodinových kurzech za účasti odborného lektora. Obrovskou výhodou tohoto programu je cena jednoho dvouhodinového kurzu, která činí 100 Kč, 41


což je nesmírně důležité zejména pro sociálně slabší vrstvy a starší obyvatele, u kterých jsou znalosti informačních a komunikačních technologií na velmi nízké úrovni. Dalším jednoznačně velice užitečným aspektem těchto kurzů je zaměření se na zdravotně postižené. Jak totiž vyplývá z průzkumu eurostatu (viz. Kap. o počítačové a internetové gram. EU) je procento zdravotně postižených, kteří nikdy nepřišli do styku s informačními a komunikačními technologiemi značně vysoké. Tento Program je nejvíce využíván věkovou skupinou od 51 do 60 let a účastní se ho převážně ženy. Nejvíce jsou využívány moduly základy práce s PC, texty v PC a internet a e-mail. V menší míře pak kurz věnovaný portálům veřejné správy a nejméně, 1% se zúčastnilo kurzů pro handicapované. Obsah kurzů je vyjmut ze stránek ministerstva informatiky. Výuka je pak zajišťována soukromými subjekty, které kromě uvedených základních modulů nabízejí i moduly pokročilejší, zejména v oblasti práce s internetem. Program NPPG má následující volitelné kurzy a jejich obsah: Základy práce s počítačem – Tento modul, ostatně jako všechny ostatní moduly je určen pro úplné začátečníky v práci na PC. Obsahuje mnoho základních užitečných poznatků, bez kterých se běžný uživatel neobejde. Začíná základními poznatky o zapínání počítače, přes vysvětlení funkcí kláves na klávesnici, správné používáni myši atd. Velmi dobré je zde seznámení s panelem start a s hlavním panelem a jeho použitím, dále práce se složkami a základními programy v systému windows (wordpad atd.). Modul se zabývá též základními stavebními kameny počítače, jako je pevný disk a jeho kapacita, CD a DVD.Užitečnou zmínkou je zde práce s okny a co vše z nich lze vyčíst a jak s nimi pracovat. Texty v počítači – Modul je zaměřen na seznámení se základními funkcemi textového editoru. Pro tyto účely je používán program Microsoft Word 2003. I tento modul se nesnaží naučit uživatele program pouze používat, ale dává základy i pro pochopení celého programu a to zejména tím, že uživateli přibližuje jak hlavní panel nabídky programu, tak jeho stavové řádky atd. Dále se program věnuje samotnému psaní, druhům písma, úpravám celé struktury dokumentu a jeho ukládání a tisku. Dovolím si zde ale malou připomínku. V učebním textu pro účastníky kurzu se vyskytuje celá řada klávesových zkratek, některé jsou méně důležité a jiné více, tím se ale nyní zabývat nebudeme. Postrádám zde ale například klávesovou zkratku pro kopírování a vkládání textu do dokumentu přes schránku(ctrl+v, ctrl+c), dále by zde 42


mohlo být uvedeno, že je možné kopírovat texty nejenom v rámci jednoho dokumentu, ale i v rámci více dokumentů, dále zmínku o vkládání textů z internetového prohlížeče atd. Není zde ani zmínka o vkládání objektů do dokumentu. Internet a e-mail – První část modulu je věnována internetu, tedy přesněji řečeno spíše vlastnostem prohlížeče. Absolvent zde získá základní znalosti o internetové adrese, kam jí zadat do prohlížeče, jak se pohybovat na stránkách a je zde zmíněna i otázka bezpečnosti a hodnoty informací v internetu, i když pouze velmi povrchně. Další část se věnuje vyhledávání informací v internetu, také povrchně, uvádí pouze seznam vyhledávačů a základ vyhledávání(napsání dotazu a stisknutí tlačítka). Dále je zde zmínka o veřejných portálech. Další podkapitolou tohoto module je elektronická pošta. Zde je věnována pozornost pouze vytváření a čtení zpráv v rámci internetového prohlížeče a není zde zmínka o používání např. programu Microsoft Outlook. Čemu je ale věnována pozornost a co osobně považuji za přínos, zejména pro ty, co neměli možnost se s těmito technologiemi doposud setkat je návod, jak si založit emailovou schránku na internetu. Pozornost je v tomto modulu věnována i antispamové ochraně a bezpečnosti. Občan, úředník a portál veřejné správy – Zde se věnuje pozornost používání vládních portálů, které mohou uživately značně ulehčit život při kontaktu s úřady. Věnuje se zde pozornost, vyhledávání na portálech, kde mohou uživatelé najít jednotlivé odkazy na úřady, jak učinit elektronické podání atd. Je zde věnována pozornost i elektronickému podpisu. Kurzy pro handicapované občany - Tento modul je především důležitý, neboť přístup hendikepovaných k informačním a komunikačním technologiím, jim umožňuje, jednak se lépe začlenit do dění ve společnosti, usnadňuje jim komunikaci, ale také umožňuje nové pracovní příležitosti, jelikož práce s domácího prostředí je stále častějším jevem. Shrneme-li dosavadní poznatky o NPPG, dojdeme k závěru, že program sám o sobě nezvyšuje základní počítačovou a internetovou gramotnost, jelikož je realizován na velmi základní úrovni a chybí v něm mnoho prvků, které jsme na začátku práce do počítačové a internetové gramotnosti zahrnuli. Nicméně je tento program velmi užitečný zejména pro ty uživatele, kteří nepřišli s informačními a komunikačními technologiemi do styku. Tento program jim umožňuje nahlédnout do tohoto světa a

43


seznamuje je se základními operacemi a principy. Je tedy prvním krokem v jedincově cestě k počítačové a internetové gramotnosti.

4.5.

Digital divide v Česku

Nyní analyzujeme digitální propast v České republice na základě předešlých kapitol a uvedeme, jaká je snaha o řešení problémů spojených s digitální propastí především ve státní správě.

Přístup k technologiím Z hlediska domácností považuji přístup k informačním technologiím za nedostatečný. Připomeňme si nejdůležitější čísla: pouze 36% domácností vlastní PC a pouze 26% je připojených na internet, z toho pouze 15,1% je připojeno vysokorychlostním připojením. Důvody, proč domácnosti nemají PC a internet, jsou povětšinou finanční, dále je uváděn nezájem o tyto technologie a dalším důvodem je neschopnost tyto technologie používat. U internetu je pak uváděno jako důvod pro nevlastnění vysokorychlostního připojení jeho územní nedostupnost. Jedinec ale nepřichází do styku s počítačem a internetem pouze doma, ale také v práci. Necelá třetina podniků uvádí, že každý jejich zaměstnanec má vlastní počítač. Téměř 100% podniků je pak počítačem a internetem vybaveno, bohužel již nevíme, do jaké míry. Dalším místem použití počítačů a internetu jsou vzdělávací zařízení, která jsou podle průzkumů vybavena těmito technologiemi téměř stoprocentně, avšak toto číslo nevypovídá nic o skutečném stavu. Průměrný počet počítačů, který připadá na sto žáků je 11,3 počítačů. Co z toho vyplývá? Průměrná třída čítá okolo 20-30 žáků, aby byla jedna plně vybavená učebna, musí mít škola minimálně něco málo pod tři sta studentů, což je zhruba deset tříd po třiceti studentech. Bude-li mít škola dvě třídy na každém stupni, dostáváme se na 540 žáků ve škole, což podle propočtů činí zhruba dvě učebny po třiceti počítačích. Bude-li se tedy vyučovat práce na počítačích jak na prvním, tak na druhém stupni a nebudeme-li brát v úvahu odpolední vyučování a pouze šest vyučovacích hodin, dostaneme se na šedesát disponibilních hodin pro obě učebny. Jestliže bude výuka informatiky vyučována na druhém stupni v rozsahu dvě hodiny týdně, máme využití učeben a to pouze na druhém stupni 48 hodin, po odečtení 60 nám zbyde 12 volných hodin, které se mohou využít pro první stupeň, což je dosti málo. Na tomto příkladě jsem chtěl demonstrovat, že vybavenost základních škol, ale i středních je velmi malá. Navíc jsou základní školy vybaveny vysokorychlostní přístupem 44


k internetu pouze z 50% a střední ze 60%, což nám zmenšuje počet počítačů, které lze využít k efektivní výuce na polovinu. Vybavenost vzdělávacích zařízení prostředky ICT tedy také není nikterak příznivá. Vláda se postavila ke zlepšování vybavenosti prostředky ICT velmi svérázným způsobem. Na jedné straně ve všech svých dokumentech uvádí, jak je nesmírně důležité, aby jedinec měl schopnosti zacházet s těmito technologiemi a tím pádem jak roste důležitost vybavenosti škol technologiemi a na straně druhé státní aparát nepočítá s financováním státní informační politiky ve vzdělání v roce 2007, která je klíčovým prvkem pro dosažení postačující úrovně jak vybavenosti škol, tak proškolení pracovníků ve školství. Z toho důvodu dojde v letošním roce k zastavení jak školení pracovníků škol, tak nákupů nových technologií a programů pro studenty. Domácnosti nejsou vybaveny počítači a vysokorychlostním internetem zejména díky nedostatku finančních prostředků na tyto technologie. K tomuto aspektu navíc přispělo i zvýšení daňové sazby u připojení na internet, což vedlo ke zdražení těchto technologií. Z toho důvodu jde o krok velmi nekoncepční, jelikož jak uvádí vláda ve své boardbandové strategii i v dokumentu e-česko 2006, je nezbytné tyto technologie zpřístupnit širšímu spektru populace. Proto je například snížení daňové sazby na internetové připojení a počítače krokem, který chtělo prosadit Ministerstvo informatiky v rámci projektu e-Česko 2006. Další možnou cestou, jak domácnostem umožnit přístup k těmto technologiím, je zavedení přímých dotací na tyto produkty. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU, jsme na tom velmi špatně, patří nám poslední část grafu v počtu počítačů na sto domácností a i u použití vysokorychlostního připojení zaostáváme za průměrem. Vybavenost technologiemi, je tedy v České republice značně nízká a státní orgány prozatím neučinily významnější kroky pro zvýšení tohoto stavu. Jediným pozitivním prvkem je zde národní boardbandová strategie, která se alespoň snaží o plošné rozšíření vysokorychlostního internetu. Bohužel již neřeší finanční stránku, která je patrně nejvíce limitujícím faktorem pro rozšíření informačních a komunikačních technologií na širší spektrum populace. U vybavenosti ICT je tedy propsat stále poměrně velká. Školy mají málo prostředků, aby zvýšily svou vybavenost ICT a stát jim nepomáhá, pro domácnosti je situace stále stejná a tak musejí spoléhat především na inovace, které sice zlevňují starší technologie, ale opět nebudou finančně stačit na ty novější. Regionální dostupnost 45


vysokorychlostního internetu je na dobré úrovni, horší je to pak s reálnou vybaveností, která opět naráží na finanční problémy domácností.

Schopnost efektivního použití technologií Procento počítačově a internetově gramotné populace v České republice činí dle průzkumu 27%. Existuje velké procento populace (38%), které má o informační a komunikační technologie zájem, ale je pro ně charakteristický jakýsi „strach z informačních a komunikačních technologií“ a dále poměrně velké procento těch, kteří je zcela odmítají a považují je za neužitečné (23%). Vzdělání v této oblasti je krokem, jak odbourat obavy, či neznalost informačních a komunikačních technologií a tím postupně zlepšovat vztah jedinců k těmto technologiím. Důležitým faktorem u vzdělání v oblasti informačních a komunikačních technologií je na jedné straně opět finanční situace jednotlivce, podíváme-li se na certifikaci ECDL, může být její cena pro mnoho jedinců příliš vysoká, z toho důvodu je nesmírným přínosem Národní program počítačové gramotnosti, který umožňuje základní seznámení s těmito technologiemi. Na druhou stranu nepůsobí přímo na zvyšování počítačové gramotnosti a počet jeho zúčastněních tvoří zhruba 2% počítačově negramotné populace. Poměrně malé procento populace se snaží si své mezery ve vzdělání doplnit nějakým sofistikovanějším způsobem, než je metoda pokusu a omylu a velkou část těchto lidí donutí k absolvování kurzu zaměstnavatel. V EU je tato situace analogická. Oblast výuky informačních a komunikačních technologiím na základních a středních školách je nesmírně důležitý faktor, jednak pro budování nové počítačově a internetově gramotné populace, ale také by mělo být jedním z jejich efektů budování pozitivního vztahu k těmto technologiím, protože jejich vývoj je velmi dynamický a jedinec pravděpodobně bude muset svoje znalosti nadále rozvíjet a přizpůsobovat novým požadavkům, které na něj vývoj bude klást. Této dynamice musí být přizpůsobována i výuka. Není možné vyučovat informační a komunikační technologie na stejných učebnicích a principech, jako je tomu v ostatních předmětech, které nejsou takto dynamické. Státní orgány a především Ministerstvo školství by mělo mapovat vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií a tomuto vývoji přizpůsobovat i obsah výuky. Tím se dostáváme k samotné výuce a jejímu obsahu. Jak můžeme vidět v předchozích kapitolách, které byly věnovány výuce ICT na základních a středních školách, trpí rámcově vzdělávací programy hned několika nedostatky. Na 46


základních školách jde o první stupeň, kde by seznámení s informačními a komunikačními technologiemi mělo probíhat zejména metodou hry, než jak uvádí metodika, zabývat se pojmy jako je informace atd., vzhledem k tomu že teorie informace je předmětem studia na mnoha vysokých školách. Dalším problémem je samotná hodinová dotace, která je především předepsána jako volitelná, což je i vzhledem k obsahu rámcově vzdělávacím programům, zcela nedostatečné. Samotný obsah rámcově vzdělávacích programů je také dosti problematická záležitost. U základních škol se uvádí, že absolvent by měl mít znalosti na základní úrovni počítačové gramotnosti. To ovšem v žádném případě není pravdou, vezmeme-li za základ kurzy ECDL. U středních škol pak většinou vzhledem k tématům, jež jsou uvedeny v programech, nejde o navyšování počítačové gramotnosti, ale spíše o opakování základní školy s několika malými vylepšeními. Výuce na základních a středních školách chybí propracovaný koncept výuky, který by reflektoval současné nároky na jedince v informační společnosti. Počítače jsou dle průzkumů používány jak pro práci, tak pro zábavu. U použití internetu je situace o něco horší. Je používán především jako zdroj zábavy. Jako zdroj informací jej používají zejména studenti. Ke vzdělání, vyhledávání zboží či služeb, k hledání práce atd. je internet využíván pouze v malé míře (viz kap 4.2 a 4.3). Dalším velmi nebezpečným faktorem, který výrazně prohlubuje digitální propast je demografická struktura obyvatel ČR. Věková skupina v důchodovém věku je stále početnější, prodlužuje se doba odchodu do důchodu a proto je tedy velice důležité budovat kladný vztah k informačním a komunikačním technologiím právě u starší části populace. Dobrým příkladem, jak částečně odbourat bariéru strachu a neznáma, která se vyskytuje především u starší části populace, je národní program počítačové gramotnosti.

Jak velká je propast? Narážíme na jednu základní skutečnost a tou jsou finanční prostředky. Nedostává se jich jak v domácnostech, na nákup technologií, tak ani ve školství, kterému vláda uzavřela přísun peněz na ICT. Druhým faktorem prohlubujícím propast je nezájem o tyto technologie, který pramení z nedostatečné informovanosti o možnostech těchto technologií. Tuto informovanost může zvýšit především dobře koncipovaná výuka, která položí základy nové generaci, která si již bude uvědomovat význam těchto technologií a bude s nimi schopna efektivně zacházet. Digitální propast ale ani výuka příliš neuzavírá. Výuka na základních a středních školách postrádá hlubší koncept a 47


především hodinová dotace je zcela nedostačující, počítačové kurzy nejsou veřejností příliš vyhledávány a existuje u nich stejný problém jako u techniky, tedy finanční nedostupnost pro některé skupiny obyvatelstva. Velkou překážkou je i samotný nezájem o tyto technologie. Nezájem starší populace pak pomáhají odbourat programy typu národní počítačová gramotnost a univerzity třetího věku. Ve vztahu k vyspělým státům na tom Česká republika není opět nijak růžově. Ve vybavenosti technologiemi patříme do zadní části žebříčku EU-25 a stejné je to i v případě počítačové a internetové gramotnosti. Co se týče absolvování počítačových školení a frekvence tohoto školení, je situace v ČR podobná situaci v EU. Malá část populace využívá školení, raději se učí metodou pokusu a omylu a když už se účastní školení ICT dovedností, je to ve většině případů na popud zaměstnavatele.

48


5. Závěrečné shrnutí Prvním problémem je měření počítačové a internetové gramotnosti. V této práci je použito mnoho statistik a je k nim přiložen i způsob jejich zjištění. Můžeme si všimnout, že každé z šetření je jinak podrobné. Dnes asi nejpodrobnějším zjištěním počítačové a internetové gramotnosti je průzkum provedený Ministerstvem informatiky a agenturou STEMM/MARK. Ale ani tento průzkum nezkoumá vše, co by mělo být zahrnuto do základní počítačové a internetové gramotnosti, jejíž oblasti jsme uvedli na začátku této práce a které vycházejí především z obsahu kurzů ECDL. Proto můžeme pouze těžko srovnávat měření Evropské unie a České republiky v oblasti počítačové a internetové gramotnosti, jelikož průzkum provedený v České republice je detailnější. Procento počítačově a internetově gramotné populace, které uvádí průzkum agentury STEMM/MARK, je značně nízké a má hned několik důvodů. Vybavenost počítačem a internetem naráží na nedostatek peněžních prostředků, který lze částečně odbourat snížením daní a dotacemi. Dalším důvodem proč jedinci nemají tyto technologie, je nezájem či neznalost, což můžeme částečně odbourat navýšením znalostí o způsobu používání těchto technologií. Otázka vzdělávání v této oblasti je také doposud nedořešena a měla by jí být věnována značná pozornost. Použitelný model výuky na základních školách bych spatřoval v kurzech ECDL, po zařazení základů o sítích. Na vyšších úrovních vzdělání je pak důležité zakomponovat informační a komunikační technologie do rámce odbornosti a na gymnáziích se soustředit na pozvednutí základní úrovně počítačové a internetové gramotnosti. Také nabídka volitelných kurzů informačních a komunikačních technologií v rámci středního školství by měla být rozšířena. Důležité ovšem je stanovit jednotný a především podrobný koncept výuky, který by školy mohly využít při sestavování svých učebních plánů. Hodinová dotace musí být navýšena a to na základních školách u výuky na druhém stupni, kde vidím jako optimální počet dvě hodiny třikrát týdně, jak je tomu u Základní školy Mládežnická v Trutnově. U gymnázií, kde je předpoklad, že studenti budou nadále pokračovat ve studiu je navýšení povinných hodin výuky ICT rovněž velmi důležité. Zde by se měla hodinová dotace pohybovat zhruba okolo čtyř hodin týdně po první dva roky a následně hodinovou dotaci snížit a nabídnout studentovi volitelné kurzy informatiky. Počítačová a internetová gramotnost by měla být především budována ve vzdělávacích zařízeních. To vyžaduje propracovaný koncept vzdělávání v této oblasti, 49


který by měl vycházet ze struktury kurzů ECDL, jelikož se v současné době jedná o nepropracovanější koncept výuky informačních a komunikačních technologií. Důležitost školní výuky informačních a komunikačních technologií pak roste zejména pokud připomeneme stav školení počítačových a internetových dovedností. Ty jsou populací, která již ukončila své školní vzdělání vyhledávány pouze zřídka. Nejvíce jedinců toto školení prodělalo na popud svého zaměstnavatele. U starší populace tedy záleží již na jedincích samotných a na zaměstnavatelích, kteří by se měli snažit o zvyšování znalostí svých zaměstnanců. Jelikož je současná populace do velké míry neochotná si zvyšovat své znalosti v oblasti informačních a komunikačních technologií a nemalá část je zcela odmítá, je nesmírně důležité, budovat pozitivní vztah k těmto technologiím již na základních školách a středních školách. Budování informační společnosti tedy ve velké míře závisí na počítačové a internetové gramotnosti, avšak jde pouze o nutnou podmínku, nikoli postačující. Podcenění potenciálu počítačové a internetové gramotnosti a jejich nedostatečné budování může mít za následek prohlubování digitální propasti mezi Českou republikou a zeměmi, které disponují dostatečně znalostně a technologicky vybavenou populací v oblasti informačních a komunikačních technologií. Propast se nadále nebude prohlubovat pouze ve vztahu k jiným státům, ale velké nebezpečí se skrývá i uvnitř České republiky, v podobě nízkého přístupu k informačním a komunikačním technologiím, které je markantní zejména u domácností, které trpí nedostatkem prostředků na tyto technologie.

50


6. Zdroje [1]Benchmarking Access and use of ICT in European Schools 2006, Evropská komise září 2006 http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/docs/studies/final_report_3.pdf , Duben 2007

[2]ČSÚ e-skills 2006 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/e_skills , Duben 2007

[3]Data, informace, znalosti a Internet Ing. Vilém Sklenák, CSc., a kol.,Praha C.H.Beck 2001, 507 stran ISBN 80-7179-409-0

[4]ECDL sylabus 4.0 http://www.ecdl.cz/zakladni_moduly.php, Duben 2007

[5]ECDL Vzorové testy http://www.ecdl.cz/zakladni_moduly.php , Duben 2007

[6]How skilled are europeans 2006http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-NP-06-017/EN/KS-NP-06017-EN.PDF , Duben 2007

[7]Informační a komunikační technologie v domácnostech a jejich využívání jednotlivci v ČR v roce 2006 a 2005 http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/9701-06 http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/9603-05 , Duben 2007

[8]Informační a komunikační technologie ve školství 2006 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ict_ve_skolstvi , Duben 2007

[9]Informační a znalostní management v praxi Doc.Ing. Jan Vymětal, CSc., Ing. Anna Diačiková, CSc., Ing. Miriam Váchová, , Nakladatelství Jaroslav Šprongl, 399 stran Vydáno: LexisNexis CZ s.r.o. 2006, ISBN: 80-86920-01-1

[10]Informační gramotnost, teorie a praxe v ČR 2004 Dombrovská, Landová, Tichá, ISSN: 1214-0678 http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html, Duben 2007

51


[11]Informační společnost v číslech, 2006, Česká republika a svět http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech_2006/$File/info spol2006.pdf , Duben 2007

[12]Methodological Manual for statistics on the Information Society, 2006 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-BG-06-004/EN/KS-BG-06004-EN.PDF , Duben 2007

[13]Metodika tvorby ŠVP pro SOU a SOŠ http://www.kvalita1.nuov.cz/data/181_Metodika_SVP.pdf , Duben 2007

[14]Ministerstvo informatiky – výzkum informační gramotnosti – prezentace k výzkumu 2005 http://www.micr.cz/statistiky/default.htm, Duben 2007

[15]Naplnění cílů státní informační politiky, červen 2006 http://www.micr.cz/files/3582/SIKP-hodnocen_-final.pdf , Duben 2007

[16]Národní politika pro vysokorycholstní přístup (Boardbandová strategie) http://www.micr.cz/files/275/SIKP_def.pdf , Duben 2007

[17]Národní program počítačové gramotnosti http://www.micr.cz/nppg.html , Duben 2007

[18]Rámcový vzdělávací program pro gymnázia 2006 http://www.rvp.cz/soubor/rvpg_9_10_2006.pdf , Duben 2007

[19]Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, VÚP Praha 2005 http://www.rvp.cz/soubor/rvpzv.pdf , Duben 2007

[20]Rozvrhy Gymnázií Gymnázium nad Kavalírkou - http://www.kavalirka.cz/index.php?map=rozvrh , Duben 2007 52


Gymnázium Arabská, Praha - http://ga14.zarevak.net/ , Duben 2007 Masarykovo gymnázium, Plzeň - http://www.mgplzen.cz/rozvrh/rozvrhtr.htm , Duben 2007 Gymnázium Elišky Krásnohorské, Praha - http://www.gekom.cz/rozvrhtr.htm , Duben 2007 Gymnázium Dr. Václava Šmejkala, Ústí nad Labem - http://www.gymul.cz/rozvrhy/rozvrhtr.htm , Duben 2007 Gymnázium Mozartova, Pardubice http://www.gymozart.cz/rozvrh/rozvrhy1.html , Duben 2007 Gymnázium Oty Pavla, Praha http://www.gymnradotin.cz/skolnirok/rozvrh/rozvrhtr.htm , Duben 2007 Gymnázium Jateční, Ústí nad Labem http://www.gymjat.cz/external/timetables/rozvrh.htm , Duben 2007 Gymnázium Jírovcova, České Budějovice http://www.gymji.cz/rozvrhy/rozvrh.htm , Duben 2007 Gymnázium Na Pražačce, Praha http://www.gym-prazacka.cz/schedules/classes/ , Duben 2007

[21]Rozvrhy základních škol: ZŠ Resslova Praha http://www.zsressl.cz/ , Duben 2007 ZŠ Mládežnická Trutnov http://www.zsmltu.cz/rozvrhy.php , Duben 2007 ZŠ Pertoldova Praha http://pertoldova.webzdarma.cz/rozvrhy.htm , Duben 2007 ZŠ Kladská Praha Fakultní škola PedF UK http://www.kladska.cz/rozvrh.php , Duben 2007 ZŠ Palachova Ždár nad Sázavou http://www.1zdar.cz/showpage.php?name=rozvrh , Duben 2007 ZŠ Donovalská Praha http://www.donovalska.wz.cz/index.php?page=rozvrh , Duben 2007 ZŠ Labská Brno http://www.zslabska.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=46 , Duben 2007 ZŠ Nové Veselí http://zs.noveveseli.cz/ , Duben 2007

53


ZŠ Dr. J. Malíka Chrudim http://www.zsmalika.cz/vzdelavaci_program/rozvrhy.htm , Duben 2007 ZŠ Řehořova Brno http://www.zsrehorova.cz/?s=9 , Duben 2007

[22]Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006 http://www.micr.cz/files/275/SIKP_def.pdf , Duben 2007

[23]Use of the Internet among individuals and enterprises 2006 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-NP-06-012/EN/KS-NP-06012-EN.PDF , Duben 2007

[24]www.digitaldivide.com , Duben 2007

[25]www.wikipedia.org – Digital Divide, Duben 2007

[26]Změna učebního plánu 27.9.2006 http://www.msmt.cz/uploads/soubory/vzdelavani/061002_zmena_UDG.pdf

54


7. Příloha Vybavenost domácností počítačem

Obrázek 7-1 Zdroj: [7, 2006], http://czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/FE002459B9/$File/970106k1c.pdf

Počet počítačů na 100 studentů – mezinárodní srovnání

Obrázek 7-2 Zdroj:[8] http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ict_infrastruktura_ve_skolstvi

55


Mezinárodní srovnání internetového připojení domácností

Obrázek 7-3 Zdroj:[11] http://czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/FE00247EDB/$File/970106k5c.pdf

56


Centrum informačních a knihovnických služeb

KNIHOVNA VŠE

ZÁZNAM O BAKALÁŘSKÉ PRÁCI AUTOR

Vladimír Matouš

NÁZEV BP

Počítačová a Internetová gramotnost v ČR

FAKULTA

Informatiky a statistiky

OBOR ROK OBHAJOBY

Informatika 2007

POČET STRAN

56

POČET PŘÍLOH

3

VEDOUCÍ BP

Prof. Ing. Petr Doucek, CSc. Bakalářská práce se zabývá počítačovou a internetovou gramotností v ČR v rámci celkové informační gramotnosti, popisuje její současný stav, rozebírá metody jejich šetření a

ANOTACE

věnuje se otázce zvyšování počítačové a internetové gramotnosti.

Informační gramotnost, počítačová a internetová KLIČOVÁ SLOVA

gramotnost, digital divide, vzdělávání

MÍSTO ULOŽENÍ

SIGNATURA

57

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

Recommend Documents