Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta Podnikohospodářská Katedra podnikové ekonomiky
Bakalářská práce Finanční analýza podniku Keramika Soukup a.s.
vypracoval: Jakub Vacík vedoucí bakalářské práce: Ing. et Ing. Ondřej Machek, MBA, Ph.D. rok obhajoby: 2014
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Finanční analýza podniku Keramika Soukup a.s.“ vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 2. června 2014
Podpis
Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Et. Ing. Ondřeji Machkovi MBA, Ph.D. za jeho cenné rady, postřehy a především za veškerý čas, který této práci věnoval.
Abstrakt: Obsahem této práce je finanční analýza podniku Keramika Soukup a.s., přičemž zpracování klade důraz na její praktickou využitelnost. Zaměřuje se jak na aktuální situaci, tak na predikovatelný vývoj do budoucna a to vše pomocí metod popsaných v teoretické části. Veškeré výpočty, zhodnocení a závěry jsou pak uváděny v části aplikační. Vedle standardních metod jako jsou například absolutní a poměrové ukazatele nebo bonitní a bankrotní modely bylo v případě zjištěných účetních anomálií postupováno tak, aby tyto byly objasněny a nedocházelo ke zkreslování závěrů. Je zde rovněž provedeno srovnání se dvěma podniky, které působí ve stejném odvětví obchodu.
Klíčová slova: finanční analýza, účetní výkazy, absolutní a poměrové ukazatele, vertikální a horizontální analýza, srovnání s konkurencí
Abstract: Content of this paper is a financial analysis of the company Keramika Soukup a.s., where elaboration puts emphasis on its practical utility. It focuses both on current situation and predictable progress using methods that are described in the theoretical part. All calculations, evaluations and conclusions are then presented in the application part. In addition to standard methods such as absolute and ratio indicators or value and bankruptcy models, it was proceeded in order to clarify potential accounting anomalies, so there were no misinterpretations of the findings. There is also a comparison with two companies that are operating in the same business sector.
Key words: financial analysis, accounting statements, absolute and ratio indicators, vertical and horizontal analysis, comparison with the competition
Obsah Úvod............................................................................................................................................... 3 Teoretická část .............................................................................................................................. 4 1 Finanční analýza ........................................................................................................................ 4 1.1 Účel finanční analýzy ............................................................................................................ 4 1.2 Uživatelé finanční analýzy..................................................................................................... 4 2 Použitý metodologický aparát ................................................................................................... 6 2.1 Absolutní ukazatele ............................................................................................................... 6 2.1.1 Horizontální analýza........................................................................................................ 6 2.1.2 Vertikální analýza ........................................................................................................... 6 2.1.3 Bilanční pravidla ............................................................................................................. 6 2.2 Poměrové ukazatele............................................................................................................... 7 2.2.1 Ukazatele aktivity............................................................................................................ 8 2.2.2 Ukazatele likvidity .......................................................................................................... 9 2.2.3 Ukazatele zadluženosti .................................................................................................. 10 2.2.4 Ukazatele rentability...................................................................................................... 11 2.2.5 Du Pontův rozklad......................................................................................................... 11 2.3 Bonitní a Bankrotní Modely ................................................................................................ 12 2.3.1 Altmanův model............................................................................................................ 12 2.3.2 Králíčkův quicktest ....................................................................................................... 13 Aplikační část .............................................................................................................................. 15 3 Popis a vlastnická struktura podniku...................................................................................... 15 3.1 Základní údaje..................................................................................................................... 15 3.2 Akcionáři ............................................................................................................................ 15 3.3 Statutární orgány ................................................................................................................. 15 3.4 Profil a historie společnosti.................................................................................................. 16 3.5 Ekonomicky spjatá skupina ................................................................................................. 17 4. Rozvaha ................................................................................................................................... 18 4.1 Horizontální rozbor rozvahy ................................................................................................ 18 4.2 Vertikální rozbor rozvahy.................................................................................................... 19 4.3 Ukazatele aktivity................................................................................................................ 21 4.3.1 Rozbor krátkodobých závazků....................................................................................... 21 4.3.2 Rozbor krátkodobých pohledávek.................................................................................. 22 4.4 Ukazatele likvidity a analýza pracovního kapitálu ............................................................... 23 4.5 Ukazatele zadluženosti ........................................................................................................ 24 1
4.6 Bilanční pravidla ................................................................................................................. 25 4.7 Závěr z finanční analýzy bilance.......................................................................................... 26 5. Výkaz zisku a ztrát.................................................................................................................. 28 5.1 Vybrané ukazatele výkazu zisku a ztrát ............................................................................... 29 5.2 Ukazatele rentability............................................................................................................ 32 5.3 Du Pontův rozklad............................................................................................................... 32 6. Analýza cash flow roku 2012 .................................................................................................. 33 7. Shrnutí dílčích závěrů z finanční analýzy: ............................................................................. 35 8. Bonitní a bankrotní modely .................................................................................................... 36 8.1 Altmanův model pro rok 2012 ............................................................................................. 36 8.2 Kralickův Quicktest pro rok 2012........................................................................................ 36 9. Srovnání klienta s dvěma vybranými konkurenty................................................................. 38 9.1 Oblast rozvahy .................................................................................................................... 39 9.1.1 Ukazatele aktivity.......................................................................................................... 40 9.1.2 Ukazatele likvidity ........................................................................................................ 41 9.1.3 Ukazatele zadluženosti .................................................................................................. 41 9.1.4 Bilanční pravidla ........................................................................................................... 42 9.2 Oblast výkazu zisku a ztrát .................................................................................................. 43 9.2.1 Vybrané ukazatele z výkazu zisku a ztrát....................................................................... 44 9.3 Závěry z porovnání s konkurencí ......................................................................................... 45 10. Závěr...................................................................................................................................... 47 Zdroje .......................................................................................................................................... 49 Seznam tabulek ........................................................................................................................... 50 Příloha ......................................................................................................................................... 52
2
Úvod Téma finanční analýza podniku jsem si pro svou bakalářskou práci vybral proto, že informace, které poskytuje jsou naprosto stěžejní jak pro podnikové finanční rozhodování, tak i pro celkové vnímání podniku všemi jeho obchodními partnery, věřiteli, investory atd. V praxi i ve škole bych se chtěl i nadále pohybovat v podnikohospodářské sféře. Proto jsem přesvědčen, že znalost této problematiky by mi neměla chybět. Finanční analýza je obsáhlá práce, která pracuje se všemi dostupnými hodnotami firemních financí. „Lze ji chápat jako soubor činností, jejichž cílem je zjistit a komplexně vyhodnotit finanční situaci podniku.“ (Kislingerová a kol., 2007). Tato definice hovoří o činnostech, které se dají spíše charakterizovat jako ukazatele. Dle mého názoru není pro použitelný výsledek finanční analýzy zásadní vypočítat všechny známé ukazatele, ale soustředit se na položky, které mají zásadní význam pro současné i budoucí fungování podniku. Práce s ukazateli a položkami, které pro nás mají v konkretním případě důležitou vypovídací schopnost a jejich racionální vyhodnocení, jsou dle mého soudu dva základní stavební kameny, na kterých by měla každá finanční analýza stát. Společnost Keramika Soukup a.s. jsem si vybral především proto, že pochází z Plzně, což je prostředí mně velmi blízké. Jméno firmy i samotné jméno pana Jiřího Soukupa jsou v Plzeňském kraji velmi dobře známé a dovolím si tvrdit, že mají ve svém odvětví velký regionální význam. Slýchám o tomto podniku prakticky od malička, a proto jsem se rozhodl podívat se na jeho finanční stránku. Jiří Soukup udělal v posledních letech několik rozhodnutí, která měla zásadní dopady a vytvořila zlom ve vývoji jeho podniku, což je jeden z dalších z důvodů, proč jsem se rozhodl právě pro Keramiku Soukup a.s. Cílem mé práce je podat obraz o podniku, který co nejlépe vystihuje jak jeho současnou situaci, tak i budoucí vývoj. Chci poukazovat na jednotlivé souvislosti a analyzovat nejen dopady, ale také jejich příčiny. Interpretaci podnikových čísel považuji pro účely finanční analýzy za důležitější než jen čísla samotná. Práci jsem rozdělil na část teoretickou, ve které popisuji použitý metodologický aparát a na část aplikační, která je zaměřena na konkrétní výpočty a závěry.
3
Teoretická část 1 Finanční analýza 1.1 Účel finanční analýzy Základní funkcí finanční analýzy je podat co nejvěrohodnější obraz o finanční kondici podniku. Ona kondice je kromě momentálního stavu utvářena ještě vývojovou tendencí hodnot v čase, stabilitou získaných výsledků a srovnáním se společnostmi působícími ve stejném odvětví. Používáme ji tedy nejen pro vyčíslení všech kladů a záporů, které plynou z minulého a současného výkaznictví, ale také k odhadování budoucího vývoje, konkrétně k analýze dopadů přijímaných rozhodnutí do budoucího finančního stavu.
1.2 Uživatelé finanční analýzy Existuje celá řada subjektů, které mají eminentní zájem na znalosti veškerých informací o finančním zdraví dané firmy. Krome finančních manažerů, kteří na základě těchto dat provádějí strategické a taktické rozhodování o formách financování a investicích, sem patří všechny zainteresované strany, které jsou s podnikem v kontaktu, tzv. stakeholders. Jejich podrobné členění je následující: (Kislingerová a kol., 2007): 1) Interní uživatelé
manažeři – Na jejím základě provádějí taktické a strategické rozhodování.
vlastníci – Pracují s informacemi z reportingu, jehož zdrojem je i finanční analýza.
zaměstnanci a odboráři – Mají zájem na prosperitě a stabilitě.
2) Externí uživatelé
banky a ostatní věřitelé – Rozhodují na základě finanční analýzy o poskytnutí, či zamítnutí úvěrové žádosti.
stát a jeho orgány – Kontrolují daňové výkaznictví, sledují stav firem se svěřenými státními zakázkami apod.
obchodní partneři – a) dodavatelé – Sledují schopnost podniku dostát svým závazkům(likvidita, zadluženost).; b) odběratelé – Sledují finanční situaci partnerské společnosti, aby předešli přerušení dodávkového cyklu.
4
investoři – Soustředí se na poměr výnosu a rizika z případného vloženého kapitálu a kontrolují podniky, do kterých už majetek vložili.
manažeři konkurenčních společností, daňoví poradci, makléři apod.
5
2 Použitý metodologický aparát 2.1 Absolutní ukazatele Abychom mohli používaná data racionálně srovnávat, musíme si je nejdříve rozdělit do dvou základních skupin. První z nich jsou veličiny stavové, které najdeme v účetním výkazu rozvaha. Tato čísla nám vždy určují konečný stav (kapitálu, finančního majetku atd.) ke konkrétnímu datu. Druhou skupinu tvoří veličiny tokové. Tvoří obsah výkazu zisku a ztrát a rovněž i výkazu cash flow a vypovídají pouze o určitém časovém období (náklady a tržby za měsíc). (Kislingerová a kol., 2007) 2.1.1 Horizontální analýza Zde zjišťujeme změny jednotlivých veličin finančních výkazů v čase, tedy po horizontální ose. Cílem rozboru horizontální struktury je vyhodnocení změn položek, a to pomocí absolutního i relativního vyjadření. Je vhodné pracovat s delší časovou řadou údajů pro eliminaci náhodných a mimořádných jevů.
výpočet: index = (Bt – Bt-1)/ (Bt-1),, diference Bt – Bt-1 2.1.2 Vertikální analýza Tato metoda spočívá v procentním rozboru dostupných výkazů, čímž nám udává, jak se jednotlivé položky podílí na celku. Příkladem může být vyčíslení podílu peněz, bankovního účtu nebo pohledávek na celkové sumě oběžných aktiv. výpočet: Bi / ∑ (Bi) 2.1.3 Bilanční pravidla Bilanční pravidla představují určitá doporučení pro podnikový management v oblasti financování firemních aktiv s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability. Předmětem analýzy jsou následující zlatá pravidla: zlaté bilanční pravidlo financování, zlaté pravidlo vyrovnání rizika, zlaté pari pravidlo a zlaté bilanční poměrové pravidlo. (Kislingerová, 2001)
6
Zlaté bilanční pravidlo financování - Základní myšlenka tohoto pravidla je, že bychom měli financovat dlouhodobý majetek především dlouhodobými zdroji, stejně tak krátkodobá aktiva by měla být financována krátkodobými zdroji. Jinými slovy, je nutné se snažit o vyrovnání časového horizontu trvání mezi majetkem a jeho formou financování.
výpočet: dlouhodobé zdroje/ dlouhodobý majetek (v %) dlouhodobé zdroje = vlastní kapitál+ dlouhodobé cizí zdroje
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika - V tomto případě jde o vztah vlastních a cizích zdrojů. Pravidlo nám říká, že vlastní zdroje by měly vždy převyšovat zdroje cizí nebo se jim alespoň rovnat. Pokud potencionální věřitelé vidí, že má podnik v poměru velmi málo vlastních zdrojů, mohou ho považovat za rizikový. Hlavním důvodem je to, že cizí kapitál svým způsobem snižuje podnikatelské riziko a je zde větší sklon k riskování.
výpočet: vlastní kapitál/ cizí zdroje (v %)
Zlaté pari pravidlo - Zde se opět jedná o doporučení na strukturu financování, konkrétně vlastní kapitál by měl být nanejvýš roven stálým aktivům (dlouhodobému majetku), a to pouze jestliže podnik nevyužívá cizích zdrojů, což se děje opravdu minimálně. Vlastní kapitál je pro firmu nejdražší možný a z toho důvodu by se jím měla financovat pouze část dlouhodobého majetku.
výpočet: vlastní kapitál/ dlouhodobý majetek (v%)
Zlaté bilanční poměrové pravidlo – Toto pravidlo sleduje vztah mezi vývojem investic a tržeb podniku. Tempo růstu investic by v zájmu dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo ani v krátkodobém časovém horizontu předstihnout tempo růstu tržeb.
2.2 Poměrové ukazatele Do této skupiny řadíme takové ukazatele, které dávají do poměrů konkrétní absolutní hodnoty z účetních výkazů a právě pomocí těchto poměrů jsme poté schopni zjistit vzájemné vazby a souvislosti. Dvě hlavní přednosti jsou nepochybně univerzálnost a praktická využitelnost. Jelikož neexistuje žádná univerzálně nejsprávnější metodika finanční analýzy, měl by si tvůrce uvědomit,
7
jaký postup zvolí a co všechno použije. Pro účel mé analýzy a na základě cíle, který jsem si v úvodu vytýčil, jsem zvolil následující ukazatele.
2.2.1 Ukazatele aktivity „Ukazatele aktivity jsou využívány především pro řízení aktiv. Reprezentují kombinované ukazatele, kde jsou do vzájemných vztahů dávány jednotlivé položky účetního výkazu rozvaha majetek a výkazu zisků a ztrát – tržby. Ukazatele z bloku ukazatelů aktivity informují jak podnik využívá jednotlivé majetkové části.“ (Kislingerová a kol., 2007) . Jinými slovy odráží, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Existují zde dvě skupiny ukazatelů, můžeme se rozhodnout buď pro ukazatele vyjadřující počet obratů nebo dobu obratu. Provedl jsem analýzu z obou hledisek.
Doba obratu zásob – Vyjadřuje průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby nebo jejich prodeje. Je logické, že každá firma má zájem na co nejnižší hodnotě tohoto ukazatele.
výpočet: (zásoby/ tržby) x 360
Doba obratu pohledávek – Vyjadřuje, kolik dní je inkaso peněz vázáno v pohledávkách. Stejně jako u zásob, tak i u pohledávek platí, čím nižší číslo, tím efektivněji firma pracuje s oběžnými aktivy.
výpočet: (pohledávky/ tržby) x 360
Doba obratu závazků – Zde se jedná o protipól ukazatele doby obratu pohledávek.
výpočet: (závazky/ tržby) x 360
Obrat aktiv – Ukazatel měřící efektivnost využívání celkových aktiv. Udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Čím je hodnota vyšší, tím je situace příznivější.
výpočet: tržby/ aktiva celkem
8
Obrat zásob – Udává, kolikrát jsou v průběhu roku zásoby prodány a opětovně naskladněny. Čím je hodnota vyšší, tím je situace v oblasti zásob příznivější.
výpočet: tržby/ zásoby 2.2.2 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity vyjadřují schopnost splácení krátkodobých dluhů1 z krátkodobých oběžných aktiv. Podniku nestačí být pouze rentabilní, k uspěšnému a dlouhodobému setrvání na trhu musí disponovat dostatečnými peněžními prostředky (pokladna, běžný účet) nebo likvidními aktivy (zásoby, pohledávky) v závislosti na včasném plnění svých závazků.
Likvidita I. stupně (hotovostní likvidita) – Nejpřísnější likvidita, vyjadřuje schopnost splácení krátkodobých dluhů pouze z finančního majetku, optimální hodnota cca 0,5.
výpočet: finanční majetek/ krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry + krátkodobé finanční výpomoci + výdaje příštích období
Likvidita II. stupně (pohotová likvidita) – V tomto případě se do splácení krátkodobých dluhů se zapojují i krátkodobé pohledávky a příjmy příštích období. U klienta se jedná o bonusy za předchozí rok vyplacené v následujícím roce. Optimální hodnota 1-1,5.
výpočet: finanční majetek + krátkodobé pohledávky + příjmy příštích období/ krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry + krátkodobé finanční výpomoci + výdaje příštích období Likvidita III. stupně ( běžná likvidita) – Do splácení krátkodobých dluhů se zapojují i zásoby. Likvidita III. stupně prakticky jiným způsobem vyjadřuje velmi důležitý ukazatel finanční analýzy a to čistý pracovní kapitál. Optimální hodnota je 1,5-2,5.
výpočet: finanční majetek + krátkodobé pohledávky + příjmy příštích období+zásoby/ krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry + krátkodobé finanční výpomoci + výdaje příštích období
1
krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry + krátkodobé finanční výpomoci + výdaje příštích období
9
Čistý pracovní kapital (ČPK) – Kladná hodnota ukazatele ČPK vyjadřuje, že firma je schopna z realizace pohledávek, zásob a zapojením finančního majetku splatit krátkodobé dluhy. Toto číslo by mělo být kladné a v čase posilující. Čím je vyšší přesah (čím větší kladné číslo), tím je firma stabilnější, což je ovšem vykoupeno většími náklady na kapitál. Poměřují se zde stejné položky jako u běžné likvidity, ale rozdílem tj. krátkodobá oběžná aktiva – krátkodobé dluhy. Jsem si vědom, že ČPK není poměrový ukazatel, ale domnívám se, že svým charakterem logicky patří do oblasti analýzy likvidity.
výpočet: (finanční majetek + krátkodobé pohledávky + příjmy příštích období+zásoby) – (krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry + krátkodobé finanční výpomoci + výdaje příštích období) 2.2.3 Ukazatele zadluženosti V dnešní době je prakticky nemožné, aby větší podniky financovaly svoji činnost pouze z vlastních nebo pouze z cizích zdrojů. Pokud by společnost používala jen vlastní kapitál, snižovala by tím výrazně výnosnost kapitálu vloženého, protože financování cizími zdroji je levnější a kvůli legislativě, která určuje určitou výši vlastního kapitálu při zakládání podniku, nemůže žádná firma disponovat pouze cizími zdroji.„Nižší cena nákladů na kapitál věřitelů je dána tzv. daňovým štítem, který vzniká v důsledku možnosti započítání úrokových nákladů do daňově uznatelných nákladů.“ (Kislingerová a kol., 2007) Právě zde je tedy možné posoudit jak úspěšně se daří managementu při získávání dodatečných finančních zdrojů.
Zadluženost I. (debt ratio) resp. celková zadluženost – Zde zjišťujeme poměr cizích zdrojů a celkových aktiv. Vyjadřuje věřitelské riziko.
výpočet: cizí zdroje/ aktiva celkem v %
Zadluženost II. (equity ratio) – Dáváme do poměru vlastní kapitál a celková aktiva. Vyjadřuje stupeň samofinancování.
výpočet: vlastní kapitál/ aktiva celkem v %
10
Zadluženost III.(gearing, úvěrová zadluženost) – Poměřujeme bankovní úvěry k vlastnímu kapitálu. Poměr vyšší než 100% znamená, že financující banky se podílejí na financování aktiv vyšší mírou než vlastník (vlastníci) firmy.
výpočet: bankovní úvěry vč. finančních výpomocí/ vlastní kapitál v %
2.2.4 Ukazatele rentability Tato skupina ukazatelů dává vždy do poměru výstup vytvořený podnikatelskou činností ke vstupu jak ze strany aktiv a pasiv, tak i k jiné srovnávací základně. Výsledek nám pak říká, zda je např. financování podniku, řízení aktiv atd. pozitivní nebo naopak negativní. Dále pak popisuji tři základní ukazatele, pro které jsem se rozhodl.
Rentabilita celkových aktiv (ROA) – Vyjadřuje rentabilitu celkových aktiv, tzn. jak vysoký zisk je schopna firma generovat ze svých aktiv, při čemž nezáleží, zda jsou tato aktiva financována z vlastního nebo cizího kapitálu. výpočet: čistý zisk/ aktiva
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) – Zde se měří kolik čistého zisku připadá na 1 korunu investovaného kapitálu. Tento ukazatele je zásadní zejména pro veškeré firemní akcionáře a společníky, protože vyjadřuje výnosnost jimi vloženého kapitálu.
výpočet:čistý zisk/ vlastní kapitál
Rentabilita tržeb (ROS) – Vyjadřuje podíl čistého zisku na 1 korunu tržeb. výpočet: čistý zisk/ tržby
2.2.5 Du Pontův rozklad Chceme-li získat komplexní představu o podnikové finanční výkonosti, měli bychom rozložit výše uvedené vrcholové ukazatele (ROA, ROE) na ukazatele dílčí. Nejpoužívanější metoda je pyramidový rozklad pomocí Du Pontovi analýzy. Analýzou dílčích ukazatelů zjistíme, jak se každý
11
z nich konkrétně podílí na konečné hodnotě rentability, což nás současně upozorní na nedostatky, na které by se firma měla soustředit.
rozklad ROA ´ ROA = ROS x obrat aktiv = (čistý zisk/tržby) x (tržby/aktiva)= čistý zisk/aktiva
rozklad ROE ROE = ROS x obrat aktiv x míra finanční páky = (čistý zisk/tržby) x (tržby/aktiva) x (aktiva/vlastní kapitál) = čistý zisk/vlastní kapitál
2.3 Bonitní a Bankrotní Modely 2.3.1 Altmanův model Zde se jedná o jeden z bankrotních modelů, kde se pomocí jediného čísla tzv. Altmanova Z faktoru snažíme o komplexní vyhodnocení podnikového zdraví. Z faktor je tvořen základními prvky finanční analýzy, konkrétně zadlužeností, rentabilitou, likviditou, strukturou kapitálu a jejich jednotlivými vahami. „Váhy pro jednotlivé ukazatele i výběr ukazatelů se opírá o zobecnění výsledků velmi rozsáhlého empirického výzkumu v USA.“ (Kislingerová, 2001). Jde tedy o nástroj, pomocí něhož si velmi rychle ucelíme představu o situaci konkrétní společnosti, nicméně není dobré z tohoto modelu vyvozovat konečné závěry bez hlubšího zkoumání konkrétních položek. Existují dva základní vzorce pro výpočet Altmanovy analýzy, první z nich je určen pro společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry, druhý pak pro společnosti, které nejsou obchodovány na kapitálovém trhu. V našem případě použijme tedy druhý z nich. Z= 3,107 x1(EBIT/ aktiva) + 0,998 x2(tržby/ aktiva) + 0,42 x3(vlastní kapitál/ dluhy) + 0,847x4(kumulovaný zisk/ aktiva) + 0,717 x5(ČPK/ aktiva)x5 Jednotlivé neznámé vychází z původního článku prof. Edwarda I. Altmana a byly charakterizovány takto: (Altman, 1968) x1= čistý pracovní kapitál/ celková aktiva x2= nerozdělený zisk/ celková aktiva x3= EBIT/ celková aktiva
12
x4= tržní hodnota vlastního kapitálu/ účetní hodnota celkového dluhu x5= tržby/ celková aktiva Vzorec, který jsem použil, vychází z publikace prof. E. Kislingerové a je zřejmé, že se neznámé nezměnily, pouze jsou zde uvedeny pod jiným označením. Jednotlivé koeficienty zůstali vždy u stejných neznámých. Tabulka č.1 - Interpretace hodnoty Z faktoru (Kislingerová, Hnilica, 2008) Z > 2,99
- můžeme předpovídat uspokojivou finanční situaci
1,8 < Z < 2,99
- „šedá zóna“ nevyhraněných výsledků
Z < 1,8
- firma je ohrožena vážnými finančními problémy
2.3.2 Králíčkův quicktest Jak již název napovídá, jedná se zde o rychlý test spadající do kategorie bonitních modelů, který pracuje se čtyrmi ukazateli. „Kdyby se použilo 20, 30 či více ukazatelů, výsledek se sotva změní. Více ukazatelů má ovšem tu výhodu, že případné zdroje chyb nebo příčiny zvlášť příznivých vývojových trendů se dají rychleji poznat.“ (Kralicek, 1993) Dálé pak uvádím zmíněné čtyři ukazatele, o čem vypovídají a způsob jejich výpočtu.
kvóta vlastního kapitálu – kapitálová síla Výpočet: vlastní kapitál/ celkový kapitál*100
doba splácení dluhu – zadlužení Výpočet: (cizí kapitál – likvidní prostředky)*100/ roční cash flow
rentabilita celkového kapitálu - výnosnost výpočet: (podnikový výsledek + úroky z cizího kapitálu*100/ bilanční součet
cash flow v % podnikového výkonu – finanční výkonnost výpočet: (cash-flow/ podnikový výkon)*100
Tyto čtyři položky mají nejlepší vypovídací schopnost ze dvou důvodů. Za prvé plně využívají informační potenciál výkazů bilance a výkazu zisku a ztrát a to díky tomu, že je každá z nich z jiné oblasti finanční analýzy (likvidita, rentabilita, financování, výsledek). Za druhé nepodléhají rušivým elementům.
13
Tabulka č. 2 - Stupnice hodnocení a známky (Kralicek, 1993) Velmi dobrý Dobrý
Střední
Špatný
Ohrožen
ukazatel
(1)
(2)
(3)
(4)
insolvencí (5)
kvóta vlastního
>30%
>20%
>10%
<10%
neg.
>10%
>8%
>5%
<5%
neg.
>15%
>12%
>8%
<8%
neg.
<3r.
<5r.
<12r.
>12r.
>30r.
hodnocení
kapitálu Cash flow v % podnikového výkonu Rentabilita celkového kapitálu doba splácení dluhu v letech Výslednou známku získáme spočtením průměru výsledku hodnocení jednotlivých položek. Doporučuje se také dopočítat průměrnou hodnotu zvlášť pro finanční stabilitu (kvóta vlastního kapitálu a doba splácení dluhu) a pro výnosovou situaci (Cash flow a rentabilita celkového kapitálu).
14
Aplikační část 3 Popis a vlastnická struktura podniku 3.1 Základní údaje
název:
datum zápisu do OŘ:
28.dubna 2003
sídlo:
Plzeň- Křimice, Chebská 2, PSČ 322 02
IČO:
263 56 872
právní forma:
akciová společnost
základní kapitál:
10 000 000,- Kč formou 100ks kmenových akcií na jméno
Keramika Soukup a.s.
3.2 Akcionáři
Jiří Soukup: 80% (narozen 4.1.1958)
Keramika Soukup autodoprava s.r.o. (IČ 252 45 350) : 20%
Vzhledem k tomu, že jediným společníkem firmy Keramika Soukup – autodoprava s.r.o. je Jiří Soukup, můžeme konstatovat, že jediným akcionářem firmy Keramika Soukup a.s. je Jiří Soukup.
3.3 Statutární orgány
představenstvo o předseda představenstva: Jiří Soukup (nar. 4.1.1958) o členové představenstva: Jiří Soukup (nar..15.6.1983) – syn, Jana Soukupová (nar. 28.3.1958)- manželka
dozorčí rada o předseda dozorčí rady : Jana Líkařová (dcera p. Jiřího Soukupa) o člen dozorčí rady: Pavla Fialová
Je zřejmé, že statutární orgány firmy jsou obsazeny v rozhodující míře rodinnými příslušníky. Jedná se tedy o rodinnou firmu. 15
3.4 Profil a historie společnosti Jak již název napovídá, společnost působí v odvětví keramických obkladů a dlažeb. Konkrétně se v této oblasti zabývá obchodní činností, a to včetně veškerých chemických systémů a nářadí, které jsou potřebné k pokládce těchto materiálů. Portfolio podniku od roku 2012 nově obsahuje i produkty sanitárního vybavení. Podnik je přímým odběratelem českého výrobce Lassesberger s.r.o. sídlícího rovněž v Plzni, ale zároveň i italských, německých a španělských výrobců. Keramika Soukup a.s. sama žádné obkladové materiály nevyrábí. Obchodní síť zahrnuje vzorkovny v Plzni, Praze a Horažďovicích a síť regionálních obchodních partnerů v celé České republice. Začátky firmy je možné hledat již v r. 1992, kdy Jiří Soukup jako FOP (fyzická osoba podnikatel) otevřel svoji první prodejnu zabývající se nákupem a prodejem obkladů a dlažeb. Rozhodl se tak po několikaleté pracovní zkušenosti ve stejném oboru v Německu. První pobočka byla otevřena v Puškinově ulici v Plzni a už tehdy zde bylo na výběr ze širokého sortimentu zboží od českých i zahraničních výrobců. Roku 1996 otevírá Jiří Soukup velkoplošný areál o rozloze 2100 m2 v Plzni Křimicích. Na jednom místě byla zrealizována prodejna, vzorkovna a sklad, opět s velice rozsáhlým sortimentem dlažeb, obkladů a stavební chemie. Rok 1997 – Společnost expanduje do zahraničí. Jiří Soukup zakládá firmu na Slovensku pod názvem Keramika Soukup SR s.r.o. V současné době má pobočky v Žilině a Bratislavě. V roce 2003 dochází k transformaci z FOP na akciovou společnost. Rok 2005 - firma otevírá pobočku v Horažďovicích, ale předevsím ve Spojených Arabských Emirátech, konkretně v Dubaji. Keramika Soukup se zde poté podílí na výstavbě a relizaci dubajských hotelů, lázeňského sanatoria v Kuvajtu a několika rodinných vil. To vše ve spolupráci s vlastními architekty a projektanty V dnešní době však již pobočka v Dubaji neexistuje, byla poznamenána hospodářskou krizí v letech 2008-2009. V roce 2007 uvádí firma do provozu vzorkovnu v Praze pod názvem Koupelnové centrum Praha s více než 50ti kompletně vybavenými koupelnami ve skutečné velikosti. V roce 2010 podnik realizuje v Praze Stodůlkách svůj vlastní, nový showroom. V roce 2012 Jiří Soukup jako fyzická osoba koupil druhou polovinu areálu v Plzni – Křimicích. Jedná se o bývalý sousedící prodejní areál společnosti Knorr – vybavení koupelen. Spojením obou areálů vzniká jedno z největších obchodně logistických center v ČR.
16
3.5 Ekonomicky spjatá skupina (dále ESSK) ESSK zahrnuje: Jiří Soukup 80% Keramika Soukup a.s.
20%
100% Keramika Soukup autodoprava s.r.o.
100% Sdružení plzeňských obkladačů
64% Keramika Soukup SR s.r.o.
Keramika Soukup – autodoprava s.r.o. - tato firma je bez činnosti, je pouze 20% akcionářem firmy Keramika Soukup a.s.
Sdružení plzeňských obkladačů s.r.o. IČ 263 16 196 - jediným společníkem je Jiří Soukup.
Keramika Soukup SR, s.r.o. IČ 363 72 498 – společníci: Jiří Soukup 64 %, Ing. Zdeněk Malovaný 36 %
Účetní výkazy slovenské „sesterské“ společnosti nejsou k dispozici2. Firma Sdružení plzeňských obkladačů s.r.o. dosáhla v roce 2012 tržby 33 mil.Kč. Její podnikatelská činnost je zřejmá již z názvu. Jedná se o marginální objem ve srovnání s analyzovanou firmou, proto se jí nebudu dále věnovat. Vzájemné vazby v rámci ESSK dle výroční zprávy za rok 2012 nejsou významné a nemají zásadní vliv na hospodářský výsledek firmy Keramika Soukup a.s. Keramika Soukup a.s. vystavuje faktury (výnosy) firmám Sdružení plzeňských obkladačů cca 7 mil.Kč a Keramika Soukup SR cca 1,7 mil.Kč. Vzhledem k dosahovaným tržbám cca 480 mil.Kč se jedná o nevýznamné objemy. Na druhé straně vystupuje Keramika Soukup a.s. jako odběratel u Sdružení plzeňských obkladačů v objemu cca 3 mil.Kč a slovenské firmě 200 tis.Kč. Jediný významnější vzájemný finanční vztah je vůči majiteli jako fyzické osobě - jedná se o placený nájem, ročně cca 3 mil Kč.
2
Účetní výkazy obecně nejsou na Obchodním registru SR volně přístupné.
17
4. Rozvaha 4.1. Horizontální rozbor rozvahy Tabulka č.3 - Horizontální rozbor rozvahy - aktiva rok Aktiva celkem A.I Nehmotný majetek A.II Pozemky, stavby a zařízení A. Dlouhodobá aktiva B.I Zásoby B.II Dlouhodobé pohledávky3 B.III Krátkodobé pohledávky B.IV Finanční majetek B. Oběžná aktiva C Časové rozlišení
relativní změna v % 2011/ 2010 2012/ 2011 99 105 20 50 105 99 104 99 110 117 0 1898 97 99 43 47 96 104 101 408
absolutní změna v tis. Kč 2011/ 2010 2012/ 2011 -2 909 12 191 -913 -132 4 095 -380 3 182 -512 4 034 7 574 0 1 898 -2 550 -1 177 -7 605 -3 073 -6 121 5 222 30 7 481
V oblasti dlouhodobých aktiv ve sledovaných 3 letech nedošlo k zásadnímu výkyvu (pouze mírné navýšení kategorie samostatné movité věci v roce 2011. Nutno ale poznamenat, že v roce 2012 koupil jediný akcionář Jiří Soukup jako fyzická osoba druhou část areálu v Plzni- Křimicích. Vzhledem k tomu, že i první část tohoto areálu nabyl jako fyzická osoba, je toto pro klienta významné aktivum mimo jeho účetnictví a je předmětem nájmu. V oblasti oběžných aktiv docházelo k pravidelnému nárůstu zásob, zvláště zvýšený nárůst v roce 2012 lze přisuzovat otevření druhé části areálu v Plzni-Křimicích v květnu téhož roku. Pohledávky zůstávají prakticky beze změny. Je zřejmý trvalý pokles volného finančního majetku, což lze považovat ze negativní vývoj, samozřejmě s přímým vlivem na likviditu firmy
3
Roku 2012 poprvé účtováno o odložené daňové pohledávce.V tomto roce došlo k výraznému nárůstu v oblasti časového rozlišení (příjmy příštích období), kde jsou účtovány bonusy za rok 2012 vyplacené v roce 2013.
18
Tabulka č.4 - Horizontální rozbor rozvahy – pasiva rok Pasiva celkem A. Vlastní kapitál B.I Dlouhodobé závazky B.II Krátkodobé závazky B.III Bankovní úvěry Bankovní úvěry dlouhodobé Bankovní úvěry krátkodobé B. Cizí zdroje C. Časové rozlišení
relativní změna v % 2011/ 2010 2012/ 2011 99 105 97 93 663 153 81 191 101 93 88 86 147 107 95 126 1000 69
absolutní změna v tis.Kč 2011/ 2010 2012/ 2011 -2 909 12 191 -3 787 -9 134 1 988 1 067 -6 572 25 893 565 -3 943 -5 220 -5 220 5 785 1 277 -4 019 23 017 4 897 -1 692
Ve sledovaném období dochází k trvalému poklesu vlastního kapitálu, v letech 2011 a 2012 vykazuje firma ztrátu z hospodaření s negativní tendencí. V oblasti dlouhodobých závazků je účtován splátkový prodej. V roce 2012 došlo k výraznému nárůstu krátkodobých závazků, a to vše v oblasti závazků z obchodního styku. To spolu s poklesem finančního majetku působí negativně na likviditu firmy. Firma splácí dlouhodobý investiční úvěr, který byl poskytnut na koupi showroomu v PrazeStodůlkách v roce 2010 (pořizovací cena cca 51 mil.Kč, roční splátky 5220 tis. Kč).
4.2 Vertikální rozbor rozvahy Tabulka č.5 - Vertikální rozbor rozvahy – aktiva rok A.I A.II A. B.I B.II B.III B.IV B C
Aktiva celkem Nehmotný majetek Pozemky, stavby, zařízení Dlouhodobá aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Oběžná aktiva Časové rozlišení
podíl na bilanční sumě v % 2010 2011 100 100 0,50 0,10 34 36 34 36 17 20 0 0 41 41 6 3 65 63 1 1
2012 100 0,10 34 34 22 0,70 38 1 62 4
19
Rozhodující podíl na aktivech celkem tvoří oběžná aktiva, což je s ohledem na obor podnikání logické. A nutno opět připomenout, že celý areál v Plzni - Křimicích je mimo účetnictví firmy. V rámci oběžných aktiv se zvyšuje podíl zásob, což souvisí, jak již bylo konstatováno dříve, s rozšířením prodejní plochy. Klesá podíl finančního majetku na aktivech celkem, což souvisí s jeho trvalým absolutním poklesem, jak vyplynulo z horizontální analýzy. Naopak se zvyšuje v roce 2012 podíl časového rozlišení na aktivech (bonusy vztahující se k roku 2012 vyplacené v roce 2013, jedná se prakticky o pohledávky). Tabulka č.6- Vertikální rozbor rozvahy – pasiva rok A. B.I B.II B.III B. C.
Pasiva celkem Vlastní kapitál Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Cizí zdroje Časové rozlišení
podíl na bilanční sumě v % 2010 2011 100 100 60 59 0 1 15 13 24 25 39 38 0 2
2012 100 53 1 23 22 46 1
V roce 2010 činí cizí zdroje 40 %, což lze považovat za příznivý poměr. Dosahovaná ztráta z hospodaření v posledních 2 letech započala negativní trend. V rámci cizích zdrojů byly dominantními zdroji v letech 2010 a 2011 bankovní úvěry. V roce 2012 se poměr mezi krátkodobými závazky a bankovními úvěry vyrovnal. Odpovídá to závěrům z vertikální analýzy, kdy dochází k absolutnímu nárůstu krátkodobých závazků a mírnému poklesu bankovních úvěrů (splácený investiční úvěr). Tato analýza by tedy měla především odpovědět na otázku, proč se firma dostala roku 2011 a 2012 do ztráty a čím je tato ztráta financována. Z rozvahy vyplývá, že firma po celou dobu svojí existence (od roku 2003 až do roku 2010) dosahovala zisku, a to v průměru cca 15 mil.Kč ročně, přičemž ztráta v roce 2012 je cca 9 mil.Kč. Dále jsem se v oblasti rozvahy zaměřil na ukazatele aktivity, likvidity, bližšího rozboru závazků a pohledávek a ukazatelů zadluženosti. Na závěr analýzy rozvahy jsem zhodnotil, jak firma plní bilanční pravidla.
20
4.3 Ukazatele aktivity Tabulka č. 7 – Ukazatele aktivity rok
2010 30 72 27 2,08 11,8
Doba obratu zásob Doba obratu krátkodobých pohledávek Doba obratu krátkodobých závazků Obrat aktiv Obrat zásob
2011 33 70 25 2,13 10,9
2012 39 75 43 1,99 9,18
Z hlediska analýzy v oblasti doby obratu je zřejmé, že ve všech třech sledovaných oblastech dochází k negativnímu vývoji. Zvláště v oblasti krátkodobých závazků se v roce 2012 výrazně prodloužila doba jejich splatnosti. S ohledem na současný pokles finančního majetku lze usuzovat, že firma již začíná mít problém se schopností splácet svoje závazky. Na druhou stranu je nutno poznamenat , že i zvýšená hodnota v roce 2012 (43 dnů) je ještě pořád na dobré úrovni. V ukazateli poměřujícím obrat zásob je mírně negativní vývoj, což je logické. Při prakticky stejných tržbách roste objem zásob a vývoj koresponduje i s vývojem doby obratu zásob ve dnech. U obratu aktiv je nutno vzít v úvahu, že významná část stálých aktiv využívaná v podnikání je ve vlastnictví akcionáře a je předmětem nájmu. Snížení obratu aktiv v roce 2012 oproti roku 2011 je způsobeno kombinací poklesu tržeb a současně nárůstu aktiv. Vzhledem k výraznému nárůstu doby obratu krátkodobých závazků(KZ) jsem se rozhodl podrobněji analyzovat jejich strukturu a časový charakter krátkodobých závazků z obchodního styku. 4.3.1 Rozbor krátkodobých závazků Tabulka č. 8 – Rozbor krátkodobých závazků rok Krátkodobé závazky celkem v tis.Kč Závazky z obchodního styku Z toho po lhůtě nad 180 dnů Závazky k zaměstnancům + odvody Státní daňové závazky Přijaté zálohy Jiné závazky a dohadné účty Doba obratu KZ z obchodního styku
2010 34 965 30 081 344 3 231 520 725 408 22
2011 28 393 12 587 2 114 4 927 5 554 1 419 3 906 9
2012 54 286 41 761 5 012 3 692 2 252 2 440 4 141 31 21
Dominantními krátkodobými závazky jsou závazky z obchodního styku. Ostatní položky nevybočují z normálu. Klient deklaruje, že nemá závazky po lhůtě splatnosti vůči státu. Jak se dalo očekávat, časová struktura závazků z obchodního styku se zhoršuje. Jedním z možných důvodů zhoršující se časové struktury krátkodobých závazků z obchodního styku může být i zhoršující se časová struktura pohledávek. Proto jsem provedl jejich bližší rozbor. 4.3.2 Rozbor krátkodobých pohledávek Tabulka č.9 – Rozbor krátkodobých pohledávek rok Krátkodobé pohledávky v tis.Kč Pohledávky z obchodního styku Z toho po lhůtě nad 180 dnů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Státní daňové pohledávky Poskytnuté zálohy Jiné pohledávky a dohadné účty Doba obratu KP z obchodního styku
2010 95 056 74 437 5 607 17 658 2 139 798 24 56
2011 92 506 71 898 6 999 18 093 1 741 750 24 53
2012 91 329 70 298 8 009 20 252 1 699 79 52
Pohledávky z obchodního styku vykazují také mírné zhoršení, ale nemají zásadní vliv na zhoršenou časovou strukturu závazků z obchodního styku. Všechny pohledávky po lhůtě splatnosti nad 180 dnů jsou vyoprávkovány (tj. hodnota pohledávek je již o tuto hodnotu snížena). Lze ale konstatovat, že klient vytvořil za 10 let své existence cca 8 mil. problémových pohledávek, což při kumulovaném obratu cca 4,5 mld je velmi příznivé číslo. Doba obratu pohledávek z obchodního styku se jeví jako příznivá, bohužel ale nemáme členění na maloobchod a velkoobchod, přičemž z maloobchodu vzniká minimum pohledávek (prakticky jenom z plateb kartami). Lze tedy dovodit, že doba obratu pohledávek z obchodního styku z velkoobchodu bude určitě vyšší než dosahovaných cca 50 dnů. Co je ale zarážející, je velmi vysoká pohledávka za Jiřím Soukupem s trvale narůstající tendencí. Při dohledání vzniku této pohledávky jsem zjistil, že poprvé bylo o pohledávce za Jiřím Soukupem účtováno v roce 2004 cca 3,5 mil.Kč, v roce 2005 byla poskytnuta další půjčka cca 6 mil.Kč , a tak to pokračuje i v dalších letech. Splatnost a výše úroku této půjčky není z dostupných informací zřejmá. Auditor se k bonitě této pohledávky nevyjadřuje, je ale možné, že je o tuto částku nadhodnocen vlastní kapitál. Na druhé straně si akcionář za celou dobu existence firmy nevyplatil 22
žádné dividendy a to i v letech, kdy dosahoval zisk okolo 30 mil. Kč. Odčerpání prostředků z firmy ze strany vlastníka ve výši cca 20mil. Kč, kdy nerozdělený zisk činí cca 120 mil. Kč nepovažuji za nepřiměřené, zvláště když vezmeme v úvahu, že rozhodující část půjčky byla poskytnuta v letech, kdy klient dosahoval nejvyšších zisků (roku 2009 činila tato pohledávka již cca 17 mil. Kč).
4.4 Ukazatele likvidity a analýza pracovního kapitálu Tabulka č.10 - Likvidita rok Likvidita I.stupně Likvidita II. stupně Likvidita III. Stupně
2010 0,28 2,29 3,14
2011 0,11 1,93 2,79
2012 0,04 1,34 2,01
Z tabulky vyplývá trvalý pokles likvidity, avšak dosahované hodnoty zvláště u likvidity II. a III. stupně se pohybují ještě v optimálních intervalech. Je ale nutno vzít v úvahu, že v rámci krátkodobých pohledávek je i pohledávka za Jiřím Soukupem, a tu nelze zapojit do výpočtu ukazatelů likvidity. Z jejího vývoje lze usuzovat, že jde o dlouhodobou pohledávku bez znalosti konečné splatnosti. Proto jsem ještě provedl propočet likvidit II. a III. stupně bez této pohledávky. Určitým nedostatkem je také to, že krátkodobé úvěry jsou navýšeny o splátku investičního úvěru, která proběhne následující rok (cca 5 mil. Kč). Přičemž tato část „krátkodobých“ úvěrů by měla být splatná ze zisku a ne realizací oběžných aktiv. Tabulka č.11 – upravená likvidita rok Likvidita I.stupně Likvidita II. stupně Likvidita III. Stupně
2010 0,28 1,9 2,76
2011 0,11 1,57 2,43
2012 0,04 1,08 1,76
Samozřejmě zde došlo k poklesu, ale stále se ukazatele pohybují v dobrých relacích. Tabulka č. 12 – ČPK rok ČPK v tis . Kč Rozdíl
2010 84 341
2011 2012 74 512 57 878 -9 829 -16 634
Pro objektivnější posouzení daného ukazatele jsem opět vyloučil pohledávky za akcionářem. 23
ČPK dosahuje vysokých kladných hodnot s negativním vývojem, což se dalo očekávat. Provedl jsem zjednodušené cash flow provozní oblasti pro rok 2012, aby důvod poklesu ČPK byl názornější. Tabulka č. 13 – Rozbor změny ČPK v r.2012 rok Krátkodobá oběžná aktiva Krátkodobé dluhy Rozdíl
Změna v tis. Kč 2012 8 619 25 253 16 634
Krátkodobá oběžná aktiva se v roce 2012 se zvýšila o 8,6 mil. Kč, avšak krátkodobé dluhy se zvýšily prakticky 3krát více než byl nárůst v oblasti oběžných aktiv. Z tabulky č.4 vyplývá, že nárůst krátkodobých dluhů se prakticky celý odehrál v oblasti krátkodobých závazků. Důvodem tohoto negativního vývoje bude s největší pravděpodobností ztrátové hospodaření, což bude předmětem jedné z dalších části této finanční analýzy.
4.5 Ukazatele zadluženosti Tabulka č.14 - Zadluženost rok Debt ratio (celková zadluženost) Equity ratio Gearing
Zadluženost v % 2010 2011 2012 40 41 48 60 60 52 40 42 42
Firma dosahuje příznivých hodnot s negativním vývojem, který je způsoben ztrátovým hospodařením v posledních 2 letech. Vývoj ukazatele gearing potvrzuje výše uvedený závěr, že ztrátové hospodaření se promítá v oblasti cizích zdrojů do krátkodobých závazků (z obchodního styku), bankovní úvěry trvale klesají (především formou spláceného investičního úvěru). Provedl jsem pro ještě větší přesnost vývoj bankovních úvěrů tak, že jsem splátky investičního úvěru pro následující rok přesunul z krátkodobých úvěrů do dlouhodobých.
24
Tabulka č. 15 – Vývoj bankovních úvěrů rok Krátkodobé úvěry Dlouhodobé úvěry Bankovní úvěry celkem
2010 7 018 49 130 56 148
2011 12 803 43 910 56 713
2012 14 080 38 690 52 770
Dlouhodobý investiční úvěr (koupě showroom v Praze v roce 2010) je pravidelně splácen ročně ve výši 5,220 tis. Kč. U krátkodobých úvěrů dochází k trvalému navyšování, klient uvádí, že čerpá u Komerční banky kontokorentní úvěr, avšak neuvádí výši sjednaného rámce. Nelze tedy přesně určit, zda má v oblasti krátkodobých úvěrů nějakou finanční rezervu. Ale s ohledem na vývoj v roce 2012, kdy došlo k výraznému nárůstu krátkodobých závazků z obchodního styku při zhoršení jejich časové struktury a současně k výraznému poklesu volného finančního majetku, lze odvodit, že čerpání kontokorentního úvěru se již blíží ke sjednanému rámci.
4.6 Bilanční pravidla4 Tabulka č. 16 –Zlaté bilanční pravidlo financování rok Dlouhodobý majetek Dlouhodobé zdroje Zdroje-majetek Zdroje/majetek v %
2010 96 719 194 939 98 220 201
2011 2012 100 336 103 881 191 717 178 640 91 381 74 759 191 172
Podnik dosahuje velmi příznivých hodnot, opět s klesající tendencí. Příznivé hodnoty vyplývají v rozhodující míře z vysokého nakumulovaného zisku z minulých let. Opět je nutno připomenout, že rozsáhlý areál v Plzni-Křimicích je vlastněn akcionářem a je mimo účetnictví firmy. Tabulka č.17 - Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika rok Vlastní kapitál Cizí zdroje Vlastní kapitál - cizí zdroje Vlastní kapitál/cizí zdroje v %
4
2010 138 791 91 116 47 675 152
2011 135 004 87 097 47 907 155
2012 125 870 110 114 15 756 114
Pohledávku za akcionářem jsem zahrnul do dlouhodobých pohledávek tj. do dlouhodobého majetku, dlouhodobé
bankovní úvěry jsem zahrnul ve výši dle předchozí tabulky č.15.
25
Společnost po celé sledované období dodržuje zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika tj., že vlastní zdroje by měly být vyšší než cizí zdroje. Tabulka č. 18 - Zlaté bilanční pari pravidlo rok Vlastní kapitál Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál – dlouhodobý majetek Vlastní kapitál/dlouhodobý majetek v %
2010 138791 96719 47072 143
2011 135004 100336 34668 135
2012 125870 103881 21989 121
Zde vidíme velmi konzervativní přístup k financování, kdy veškerý dlouhodobý majetek (včetně pohledávky za majitelem) je kryt vlastním kapitálem. To se tak stává potvrzením mého názoru, že odčerpání prostředků z firmy vlastníkem ve výši cca 20 mil. Kč nijak nenarušilo příznivou strukturu bilance. Tabulka č. 19 - Zlaté bilanční poměrové pravidlo rok Tržby v tis.Kč Vývoj tržeb v % Investice v tis.Kč Růst investic v %
2010 478 238 65 804
2011 486 305 1,01 8 027 0,12
2012 480 248 0,99 4 239 0,52
Oblast tržeb vykazuje minimální pohyby, můžeme konstatovat, že jsou prakticky stabilní. Rok 2010 byl v oblasti investic mimořádný, firma koupila showroom v Praze. V letech 2011 a 2012 se jedná již o výrazně nižší investice. Rok 2012 je však zkreslen tím, že výrazný objem nových investic (druhá část areálu v Plzni-Křimicích) byla zakoupena přímo Jiřím Soukupem. Z tabulky vyplývá, že v letech 2010 a 2011 bylo pravidlo plněno, ale ve skutečnosti nové investice nenesou žádný nárůst tržeb.
4.7 Závěr z finanční analýzy bilance 1)
Struktura bilance z hlediska zadluženosti je velmi dobrá. Všechna zlatá bilanční pravidla jsou plněna. Je to důsledkem vysokého nakumulovaného zisku z minulých let (cca 120 mil. Kč), ze kterého bylo akcionářem odčerpáno pouze 20 mil. Kč formou půjčky.
2)
Firma od svého vzniku v roce 2003 do roku 2010 tvořila zisk. Poslední 2 roky vykazuje ztrátové hospodaření s negativní tendencí. 26
3)
Oblast likvidity a pracovního kapitálu díky nakumulovanému zisku a velmi dobré časové struktuře pohledávek také na první pohled vykazuje příznivé parametry. Dochází však k negativnímu vývoji v závazcích z obchodního styku, situace však zatím firmu neohrožuje.
4)
Oblast aktivity kromě narůstající doby obratu krátkodobých závazků nevykazuje žádné zásadní problémy. Pro objektivnější posouzení této oblasti je však důležité srovnání s jinými podniky v daném oboru, což bude předmětem kapitoly č. 9.
27
5. Výkaz zisku a ztrát Na úvod analýzy výkazu zisku a ztrát bych chtěl uvést, že vedle zkoumaných posledních 3 let (2010-2012) jsem se rozhodl porovnat rok 2012 (ztráta - 9,6 mil. Kč) i s rokem 2006, kdy firma dosáhla nejvyššího zisku za celou svoji historii (cca 33 mil. Kč). Domnívám se, že na těchto 2 extrémních letech se budou lépe analyzovat příčiny negativního vývoje v roce 2012. Tabulka č. 20 – Výkaz zisku a ztrát (v tis. Kč) rok Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy Tržby z prodeje dl.majetku a materiálu Zůstatková cena dl.majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní hospodářský výsledek Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním * záporná odložená daň
2006 473 615 353 724 119 891 591 52 002 8 377 43 625 68 480 28 000 181 1 232 2 155 2 003 -6 100 829 3 354 42 794 191 156 1 739 1 210 564 10 396 32 962 43 358
2010 478 235 355 367 122 868 3 69 919 19 888 50 031 52 952 42 812 419 2 955 335 0 52 3 921 4 359 6 571 326 993 2 022 2 451 -1 096 1 130 4 345 5 475
2011 486 305 358 721 127 584 0 75 996 24 484 51 512 51 588 48 978 598 4 680 1229 165 1 440 8 925 5 839 42 302 1 893 1 721 3 759 -3 629 200 -3 787* -3 587
2012 478 855 365 369 113 486 1 393 68 935 18 574 50 361 45 944 50 013 633 4 751 735 0 1 752 5 312 4 083 -9 241 671 1 808 1 214 2 071 -1994 -2 101 -9 134* -11 235
Z tabulky č.20 vyplývá, že pokud bychom srovnali hospodářský výsledek před zdaněním v letech 2006 a 2012 činí rozdíl cca 55 mil. Kč.
28
Za nepodstatnou můžeme považovat oblast prodeje dlouhodobého majetku, oblast rezerv a opravných položek , daně a poplatky a oblast ostatních provozních výnosů a nákladů. Proto se jimi nebudu dále blíže zabývat.
5.1 Vybrané ukazatele výkazu zisku a ztrát Abych mohl provést detailnější analýzu tohoto negativního vývoje, spočetl jsem rozhodující poměrové ukazatele a ukazatel EBITDA. 1) Obchodní marže/ tržby 2) Přidaná hodnota/ tržby 3) Osobní náklady/ tržby 4) Výkonová spotřeba/ tržby 5) Provozní HV/ tržby 6) HV/ tržby 7) EBITDA = HV běžného roku před zdaněním + nákladové úroky + daň z příjmů + odpisy Tabulka č.21 – Vybrané ukazatele z výkazu zisku a ztrát rok Obchodní marže/tržby % Výkonová spotřeba/tržby % Přidaná hodnota/tržby % Osobní náklady/tržby % Provozní HV/tržby % HV/tržby % EBITDA v tis.Kč Přidaná hodnota - osobní náklady v tis Kč
2006 25,3 11 14,4 6 9 7 44 476 40 480
2010 25,7 15 11,1 9 1,3 0,9 9 463 10 140
2011 26,2 16 10,6 11 0 -0,8 6 374 2 610
2012 23,7 14 9,6 10 -2 -2 -2 575 -4 096
29
Tabulka č.22 – Horizontální rozbor výkazu zisku a ztrát rok
2011/ 2010 2012/ 2011 8 070 -6 057* Tržby 4 716 -12 705* Obchodní marže 6 077 -7 061 Výkonová spotřeba -1 364 -5 644 Přidaná hodnota 6 166 1 035 Osobní náklady 1 685 71 Odpisy -6 529 -9 283 Provozní HV -2 533 1 635 Finanční HV -8 132 -5 347 HV po zdanění *) zahrnuty (výkony – tržby za prodej vlastních výrobků a služeb)
2012/ 2006 6 042* -5 603* 16 933 -22 536 22 013 3 519 -52 035 -2 558 -42 096
Z tabulek č. 20, 21 a 22 vyplývají následující závěry: A. Porovnání roku 2012 a 2006 1. Tržby zůstávají prakticky beze změny. 2. Zásadní propad ve tvorbě hospodářského výsledku (dále HV) se odehrává už v oblasti provozního HV , v roce 2012 dokonce došlo k tomu, že přidaná hodnota je nižší než osobní náklady. 3. Negativní vývoj provozního hospodářského výsledku je ovlivněn: a. Poklesem obchodní marže (ale zde bych zásadní problém neviděl, také poměrový ukazatel obchodní marže/ tržby nevykazuje zásadní snížení). b. Mírný nárůst tržeb nekoresponduje s výrazně vyšším nárůstem výkonové spotřeby. Tím došlo logicky k výraznému snížení přidané hodnoty. c. Především ale došlo při mírném nárůstu tržeb k téměř dvojnásobnému nárůstu osobních nákladů. V r. 2006 měla firma 53 a v r. 2012 už 104 zaměstnanců. d. Dále se zde projevují vyšší odpisy (nový showroom v Praze) a dochází k překlopení kladného HV z finanční činnosti do záporných hodnot (nákladové úroky z nového dlouhodobého investičního úvěru) 4. V roce 2006 firma odvedla splatnou daň z příjmů cca 10 mil. Kč, v roce 2012 daňová povinnost nevznikla. 5. Je nutno si uvědomit, že v roce 2006 firma podniká pouze v Plzni a to v polovičním areálu oproti roku 2012. V roce 2010 je zakoupen showroom v Praze a v roce 2012 je dokoupena druhá část areálu v Plzni. Je zřejmé, že výrazně rozšířená prodejní plocha, která vygenerovala pouze symbolické navýšení tržeb, vyžaduje vyšší počet zaměstnanců
30
a s nimi související vyšší osobní náklady a také zvyšuje výkonovou spotřebu (spotřeba energie apod.). Domnívám se, že klíčovým problémem firmy je to , že od roku 2006 do roku 2012 provedla výrazné rozšíření prodejní plochy, které bylo doprovázeno zdvojnásobením počtu zaměstnanců a navýšením výkonové spotřeby, bez prakticky jakéhokoliv navýšení tržeb při téměř stabilním ukazateli obchodní marže/tržby. Je zřejmé, že zlaté bilanční poměrové pravidlo (porovnání vývoje tržeb a nových investic) bylo ve sledovaném období zásadním způsobem porušeno. B. Porovnání let 2011/2010 1. Tržby jsou zde opět bez výrazné změny (tržby prakticky za celou dobu existence firmy oscilují okolo 480 mil. Kč). 2. V roce 2011 podnik poprvé hospodaří se ztrátou, provozní HV je prakticky na nule. Nárůst výkonové spotřeby je vyšší než přírůstek obchodní marže, což se projevilo v poklesu přidané hodnoty. A proti tomu dochází k nárůstu osobních nákladů. Je zřejmé, že se zde naplno projevil vliv celoročního působení nového objektu v Praze, který byl otevřen v průběhu roku 2010. 3. S nákupem showroomu v Praze se také zvýšily odpisy a HV z finanční činnosti se dostal do záporných čísel (úroky z nového dlouhodobého investičního úvěru). C. Porovnání let 2012/2011 1. Mírný pokles tržeb je doprovázen vyšším poklesem obchodní marže. Logicky klesá podíl obchodní marže/tržby. 2. Firma už reagovala poklesem výkonové spotřeby, ale pořád je zde nárůst osobních nákladů (otevření druhé části areálu v Plzni). 3. Negativně zde také působí oblast ostatních provozních výnosů a nákladů, když v roce 2011 byl zisk z této oblasti cca 3 mil. Kč, v roce 2012 pouze 1,3 mil. Kč. Důvody neznáme. 4. Naopak pozitivně působí pokles záporné hodnoty HV z finanční činnosti, a to především v položce ostatní finanční náklady poklesem o 1,8 mil. Kč. Nelze přesně specifikovat, možná zde působí kurzové rozdíly5.
5
Klient je dovozce.
31
5.2 Ukazatele rentability Tabulka č. 23 – Ukazatele rentability rok
2006 28 38 6,9
ROA v % ROE v % ROS v %
2010 1,9 3,1 0,9
2011 -1,7 -2,8 -0,8
2012 -3,8 -7,2 -2
Všechny ukazatele rentability v roce 2006 dosahují vysokých pozitivních hodnot. V roce 2011 a 2012 všechny ukazatele vykazují zápornou hodnotu s negativním vývojem, toto je způsobeno ztrátovým hospodařením v těchto dvou letech.
5.3 Du Pontův rozklad tabulka č. 24 – Rozklad ROA rok zisk/ tržby (ROS) tržby/ aktiva (obrat aktiv) zisk/ aktiva (ROA)
konkrétní rok 2010 2011 2012 0,9 -0,8 -2 2,08 2,13 1,99 1,9 -1,7 -3,8
meziroční rozdíl 2011-2010 2012-2011 -1,7 -2,8 0,05 -0,14 -3,6 -2,1
Z tabulky vyplývá, že na negativní vliv ve vývoji ukazatele ROA má jednoznačně vliv negativní vývoj ukazatele ROS, firma v posledních 2 letech hospodaří se ztrátou. Ukazatel doby obratu aktiv nemá prakticky na ROA vliv. Tabulka č. 25 – Rozklad ROE rok zisk/ tržby (ROS) tržby/ aktiva (obrat aktiv) aktiva/ vlastní kapitál zisk/ vlastní kapitál (ROE)
konkrétní rok 2010 2011 2012 0,9 -0,8 -2 2,08 2,13 1,99 1,66 1,68 1,9 3,1 -2,8 -7,2
meziroční rozdíl 2011-2010 2012-2011 -1,7 -1,2 0,05 -0,14 0,02 0,22 -5,9 -4,4
Je zřejmé, že negativní vývoj ukazatele ROE je ovlivněn opět zásadním způsobem paramatrem ROS. Negativní vývoj je podpořen dále negativním vývojem finanční páky, ale ta nemá zásadní vliv. Vývoj ukazetele ROE na ukazateli obrat aktiv je u sledované firmy prakticky nezávislý.
32
6. Analýza cash flow roku 2012 Tato analýza by měla odpovědět na to, čím firma financovala ztrátové hospodaření, přičemž je ještě zatížena splátkami investičního úvěru (5220 tis. Kč ročně). Cash flow(CF) jsem prováděl z dostupných údajů s tím, že nemusí být zcela přesné. Vznikla chyba 51 tis. Kč, což považuji za nepodstatné. Tabulka č.26 – Cash flow rok 2012 rok Počáteční stav finančního majetku Hospodářský výsledek Odpisy Tvorba rezerv a oprav.položek Odpis pohledávek HV očištěný o netokové náklady Změna stavu zásob Změna stavu pohledávek Změna stavu závazků Změna stavu časového rozlišení Změna stavu krátkodobého úvěru CF z oblasti provozní činnosti Výdaje s nabytím dl.hmotného majetku Změna stavu dlouhodobého úvěru CF z investiční činnosti Celkové CF Konečný stav finančního majetku
2012 5 788 -11 235 4 751 1 752 400 -4 332 -7 574 -721 26 960 -9 173 1 277 10 769 -4 239 -5 220 -9 459 -3 022 2 715
Závěr z CF roku 2012: 1.
Vidíme zde záporné CF v oblasti tvorby HV.
2. Společnost zde dosahuje kladného CF v oblasti provozu (oběžných aktiv a jejich financování) díky nárůstu krátkodobých závazků (především v oblasti krátkodobých závazků z obchodního styku viz tabulka č. 7) a částečně nárůstem krátkodobého bankovního úvěru. 3. Dále je zde záporné CF z investiční činnosti. Vedle splátek dlouhodobého investičního úvěru, klient investoval do hmotného majetku cca 4 mil. Kč bez jakékoliv tvorby zdrojů v oblasti HV. 4.
Celkové CF roku je záporné, což se logicky projevilo v poklesu finančního majetku. 33
Záporné CF v oblasti hospodářského výsledku je doprovázeno novými investicemi a splátkami dlouhodobého investičního úvěru. Zdrojem financování této disproporce jsou krátkodobé závazky z obchodního styku, mírné navýšení krátkodobého úvěru a zapojení volného finančního majetku. V oblasti volného finančního majetku jsou však rezervy prakticky vyčerpány. Možnost zvýšeného čerpání krátkodobého bankovního úvěru nelze dovodit. To znamená, že v případě pokračování nastolených tendencí, zůstanou zdrojem financování vzniklých disproporcí pouze krátkodobé závazky z obchodního styku. Tento zdroj financování má však také své hranice dané ochotou dodavatelů firmy tolerovat pozdní placení. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný.
34
7. Shrnutí dílčích závěrů z finanční analýzy:
Společnost má velmi dobrou strukturu rozvahy díky vysokému nakumulovanému zisku z minulých let. Odčerpané prostředky akcionářem formou půjčky neohrozily stabilitu firmy. Také jsem zaregistroval příznivou strukturu pohledávek a zhoršující se časovou strukturu závazků z obchodního styku.
Ztrátové hospodaření v posledních 2 letech je důsledkem expanzivního rozšiřování prodejní plochy doprovázené dvojnásobným navýšením počtu zaměstnanců a navýšením výkonové spotřeby při stagnaci tržeb.
Z analýzy cash flow posledního sledovaného roku vyplynulo, že disproporce mezi záporným cash flow v oblasti tvorby hospodářského výsledku a potřebami firmy (nové investice, splátky investičního úvěru) byla financována krátkodobými závazky z obchodního styku, jejichž časová struktura se zhoršuje.
35
8.Bonitní a bankrotní modely 8.1 Altmanův model pro rok 2012 Tabulka č. 27 – Altmanův model EBIT/ aktiva tržby/ aktiva vlastní kapitál/ dluhy kumulovaný zisk/ aktiva ČPK/ aktiva
hodnota -0,04 2 1,14 0,47 0,24
váha 3,107 0,998 0,42 0,847 0,717
výpočet -0,12 2 0,48 0,4 0,17
výpočet Z skore = -0,12 + 2+ 0,48 + 0,4 + 0,17 = 2,93 Dosažené Z skore v roce 2012 2,93 zařazuje firmu do kategorie „prosperující společnost“, ovšem dosažená hodnota se pohybuje prakticky na hranici daného intervalu. Je ale zřejmé, že i přes dosaženou ztrátu z hospodaření v roce 2012 vykazuje firma díky vysokému vlastnímu kapitálu stabilní finanční situaci měřenou tímto modelem. Potvrzuje se tím i závěr z kapitoly 7, že velmi dobrá struktura bilance zatím není zásadním způsobem ovlivněna dosahovanou ztrátou v posledních dvou letech.
8.2 Kralickův Quicktest pro rok 2012 Tabulka č. 28 – Kralickův Quick test Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu v letech Cash flow v % podnikového výkonu Rentabilita celkového kapitálu Průměr
hodnota 52 % -25 -91 % -3,8 %
body 1 5 5 5 4
výpočet(celkem) = (1+5+5+5+)/4 = 4 výpočet(finanční stabilita) = (1+5)/2 = 3 výpočet(výnosová situace) = (5+5)/2 = 5 Tento test (výpočet celkem) hodnotí firmu výrazně odlišně ve srovnání s Altmanovým modelem. Rozhodujícím důvodem je to, že Kralickuv Quicktest pracuje především s dosaženým cash flow 36
běžného roku. Vzhledem k dosahované ztrátě v roce 2012 jsou 3 ukazatele ze 4 v záporných hodnotách, tedy se známkou 5. Finanční stabilita dosahuje čísla 3, protože je ovlivněna nakumulovaným vlastním kapitálem. Výnosová situace je hodnocena více negativně, protože zahrnuje pouze hospodářský výsledek běžného roku. Altmanův model zachycuje ztrátové hospodaření pouze v jednom parametru a při hodnocení finanční stability se více opírá o dosaženou strukturu bilance za celou dobu podnikání. Dle mého názoru ani jeden z testů přesně nevystihuje reálnou finanční situaci firmy. Zcela jistě nemůžeme firmu hodnotit jako „prosperující“ firmu, na druhé straně firma zcela určitě není ohrožena okamžitým bankrotem. Modely tedy vnímám pouze jako doplňující nástroje pro finanční analýzu.
37
9. Srovnání klienta s dvěma vybranými konkurenty Důležitou součástí finanční analýzy je porovnání analyzované firmy s daným odvětvím. Jsou dvě možnosti, buď zvolit porovnání na průměr odvětví nebo porovnat s konkrétními firmami. Vzhledem k tomu, že zveřejňovaná statistická data jsou za odvětví obchod celkem, rozhodl jsem se pro srovnání firmy s konkrétními dvěma firmami, které obchodují se stejným sortimentem. Dle mého názoru srovnání s firmami, které obchodují např. s potravinami, automobily, elektronikou apod. nemá dostatečnou vypovídající hodnotu. Firmu Keramika Soukup a.s. jsem srovnal s firmami ProCeram a.s. IČ 28000510 a Siko koupelny a.s. IČ 26065801. ProCeram je také plzeňská firma, Siko koupelny má sídlo v Praze rovněž s obchodním zastoupením v Plzni. Srovnání jsem provedl za rok 2012. Všechny tři firmy mají české vlastníky, Siko koupelny a.s. je rodinný podnik a zakladatelkou je Ing. Jana Valová. V roce 2003 dochází stejně jako u firmy Keramika Soukup k transformaci z FOP na akciovou společnost. Firma ProCeram a.s. je vlastněna dvěma fyzickými osobami a vznikla v roce 2010.
38
9.1 Oblast rozvahy Tabulka č. 29 – Srovnání s konkurencí - rozvaha6 rok společnost A. B. B.I B.II B.III C. A. B. B.I B.II B.III
C.
Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Časové rozlišení Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Krátkodobé úvěry Dlouhodobé úvěry Krátkodobé fin.výpomoci Časové rozlišení
Pro Ceram 116 726 13 495 93 704 45 997 46 615 1 092 9 527 116 726 -10 302 125 576 0 68 473 57 103 12 288 0 44 815 1 452
2012 Keramika Soukup 239 708 103 881 125 921 52 129 71 077 2 715 9 906 239 708 125 870 110 114 3 058 54 286 52 770 19 300 33 470 0 3 724
Siko koupelny 1 151 584 93 042 1 031 004 510 487 318 065 202 452 27 538 1 151 584 340 058 795 525 702 643 92 882 0 0 0 0 16 001
Určitě stojí za zmínku, že pouze Keramika Soukup vykazuje v dlouhodobém majetku stavby (showroom Praha). Přičemž ProCeram v příloze k účetní závěrce uvádí, že v roce 2012 otevřeli výrobní středisko ve Všerubech a Siko koupelny disponuje rozsáhlou centrálu apod. Můžeme se tedy domnívat, že stejně jako u firmy Keramika Soukup část stálých aktiv (stavby a pozemky) nejsou ve vlastnictví firem, ale jsou vlastněny v rámci ekonomicky spjaté skupiny. Pro další analýzu rozvahy především v oblasti zadluženosti je ale nutno zmínit skutečnost, která se odehrála v roce 2012 u firmy Siko koupelny. V roce 2011 činil vlastní kapitál cca 1,4 mld. Kč. V roce 2012 se mění akcionářská struktura. Dosud jediným akcionářem byla Ing. Jana Valová, novým akcionářem se stává Salveton a.s., která je opět ovládaná Ing. Janou Valovou tzn., že konečný vlastník se nemění. V této souvislosti však došlo k rozdělení HV ve výši 900 mil. Kč, což 6
Dlouhodobé pohledávky jsem zahrnul do dlouhodobého majetku, u firmy Keramika Soukup včetně pohledávky za
Jiřím Soukupem. U ostatních dvou firem se jedná o marginální položky. Bankovní úvěry čerpá Keramika Soukup a ProCeram. Firma ProCeram vykazuje vysoký objem krátkodobých finančních výpomocí, bližší informace o věřiteli resp. splatnosti tohoto cizího zdroje v příloze k účetní závěrce nejsou uvedeny.
39
odpovídá nárůstu vlastního kapitálu u firmy Salveton v roce 2012, který se v rozhodující míře „vrací“ do bilance firmy Siko koupelny formou vydaných dluhopisů (700 mil. Kč) v rámci dlouhodobých závazků. Vlastník dluhopisů ani jejich splatnost v příloze k účetní závěrce nejsou uvedeny. V roce 2012 také poprvé firma Siko koupelny vykazuje nákladové úroky, jinak podniká bez bankovních úvěrů. Je zřejmé, že dluhopisy zůstaly ve vlastnictví ekonomicky spjaté skupiny, a proto na ně budu nahlížet jako na součást vlastního kapitálu. Pokud bych tak neučinil došlo k zásadnímu zkreslení všech propočtů zahrnující vlastní kapitál. Ve skutečnosti se totiž nejedná o cizí zdroje, které by firma musela splácet, samozřejmě s výjimkou nákladových úroků. 9.1.1 Ukazatele aktivity Tabulka č. 30 – Srovnání s konkurencí - ukazatele aktivity(ve dnech)7 rok společnost ProCeram 56 Doba obratu zásob 57 Doba obratu krátkodobých pohledávek 83 Doba obratu krátkodobých závazků
2012 Keramika Soukup 39 53 43
Siko koupelny 81 50 15
Shrnutí:
Keramika Soukup má výrazně nejnižší dobu obratu zásob, což lze hodnotit samozřejmě pozitivně.
Doba obratu krátkodobých pohledávek je u všech tří firem zhruba na stejné úrovni, rozdíly nejsou podstatné. U žádné ze společností neznáme poměry mezi velkoobchodem a maloobchodem.
V oblasti krátkodobých závazků jsou však zásadní rozdíly. Keramika Soukup se pohybuje cca uprostřed obou extrémů. Zvláště 15 denní obrátkovost u firmy Siko koupelny je mimořádně nízká. Naopak doba obratu krátkodobých závazků u firmy ProCeram se jeví jako vysoká, v příloze k účetní závěrce je uvedeno, že firma má cca 12 mil. Kč závazků po lhůtě splatnosti nad 30 dnů. Bohužel toto nelze přesně srovnat s Keramikou Soukup a.s., protože ta uvádí závazky po lhůtě splatnosti nad 180 dnů.
7 Pro výši tržeb u firem ProCeram a Siko koupelny jsem použil propočet, který je uveden v následující kapitole 9.2. Krátkodobé pohledávky u firmy Keramika Soukup jsem snížil o pohledávku za akcionářem. Jinak se v oblastech krátkodobých pohledávek a krátkodobých závazků nevyskytují žádné mimořádnosti, proto jsem dobu obratu spočítal z celkových krátkodobých pohledávek a závazků. Naprosto rozhodující položkou jsou pohledávky a závazky z obchodního styku.
40
9.1.2 Ukazatele likvidity Tabulka č.31 – Srovnání s konkurencí - likvidita8
Likvidita I.stupně Likvidita II.stupně Likvidita III.stupně Čistý pracovní kapitál
rok společnost ProCeram 0,01 0,38 0,74 -32 583
2012 Keramika Soukup 0,04 1,08 1,76 57 878
Siko koupelny 1,85 4,96 9,65 941 646
Shrnutí:
Keramika Soukup se v této oblasti nachází mezi oběma extrémy.
Siko koupelny vykazuje vysoce nadprůměrné všechny ukazatele likvidity. Již likvidita I. stupně je větší než 1. To znamená, že je firma schopna pouze z finančního majetku splatit všechny krátkodobé dluhy.
Firma Pro Ceram je jednoznačně nejslabší, ukazatele dosahují až kritických hodnot . Jako jediná vykazuje záporný čistý pracovní kapitál (resp. likvidita III. stupně je nižší než 1). Do splacení krátkodobých dluhů by musela zapojit i stálá aktiva, přičemž ale jako jediná vykazuje záporný vlastní kapitál.
9.1.3 Ukazatele zadluženosti Tabulka č.32 – Srovnání s konkurencí - zadluženost(v %) 9 rok společnost ProCeram 109 Debt ratio (celková zadluženost) -554 Gearing
2012 Keramika Soukup 48 42
Siko koupelny 11 0
Shrnutí:
ProCeram vzhledem k zápornému vlastnímu kapitálu dosahuje kritických hodnot.
Siko koupelny po zahrnutí vydaných dluhopisů do vlastního kapitálu dosahuje naopak hodnot velmi příznivých.
8
Údaje za Keramiku Soukup jsou převzaty z tabulky č.11 (upraveno o pohledávku za akcionářem).
9 U firmy Siko koupelny jsem pro výpočet celkové zadluženosti navýšil vlastní kapitál o vydané dluhopisy (700 000 tis.Kč) tj. vlastní kapitál jsem vyčíslil 1 040 058 tis.Kč.
41
Keramika Soukup dosahuje také příznivé hodnoty, jak již bylo uvedeno v kapitole 4.5, avšak zadluženost je vyšší než u firmy Siko koupelny.
9.1.4 Bilanční pravidla Tabulka č.33 – Srovnání s konkurencí - bilanční pravidla10 rok společnost ProCeram Zlaté bilanční pravidlo Dl. zdroje-dl.majetek v tis.Kč Dl.zdroje/dl. Majetek v % Bilanční pravidlo vyrovnání rizika Vlastní kapitál- cizí zdroje v tis.Kč Vlastní kapitál/cizí zdroje v% Bilanční pari pravidlo Vlastní kapitál-dl.majetek v tis.Kč Vlastní kapitál/dl. Majetek v%
2012 Keramika Soukup
Siko koupelny
-23 797 0
74 759 172
949 659 1 120
-135 878 -8
15 756 114
944 533 1 088
-23 797 -76
21 989 121
947 016 1 118
Shrnutí:
U ProCeram vzhledem k zápornému vlastnímu kapitálu a nulovým ostatním dlouhodobým zdrojům výpočty bilančních pravidel nedávají smysl. Je ale zřejmé, že finanční stabilita firmy v oblasti rozvahy je kritická, jsou porušena všechna tři analyzovaná pravidla.
Siko Koupelny dosahuje opět i v těchto ukazatelích vysoce nadprůměrných hodnot,což naznačuje velmi konzervativní přístup k financování aktiv. Je zřejmé, že je to z důvodu vysokého objemu nakumulovaného zisku z minulých let, který se v roce 2012 ve významném objemu „transformoval“ do vydaných dluhopisů.
10
Vlastní kapitál u Siko koupelny je opět navýšen o vydané dluhopisy.
42
9.2 Oblast výkazu zisku a ztrát Tabulka č. 34 – Srovnání s konkurencí - výkaz zisku a ztrát rok společnost Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy Tržby z prodeje dl.majetku a materiálu Zůstatková cena dl.majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní hospodářský výsledek Tržby z prodeje cenných papírů Prodané cenné papíry Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
ProCeram 261 422 157 567 103 855 14 026 77 042 40 839 44 661 109 3 149 0 0 260 25 835 9 888 8 607 0 0 1 542 1 232 1 555 -864 0 7 743 7 743
2012 Keramika Soukup Siko koupelny 478 855 2 146 649 365 369 1 475 179 113 486 671 470 1 393 74 826 68 935 475 880 45 944 270 416 50 013 225 720 633 2 671 4 751 22 931 735 4 075 0 5 272 1 752 2 992 5 312 53 123 4 083 5 453 -9 241 62 576 0 40 166 0 38 937 671 8 612 1 808 20 757 1 214 16 037 2 071 25 452 -1 994 -20 331 -2 101 8 827 -9 134 33 418 -11 235 42 245
Shrnutí: Siko koupelny je z hlediska tržeb výrazně větší firma, než dvě zbývající. Na internetových stránkách této firmy se uvádí, že se jedná o největšího obchodníka v daném oboru v rámci České republiky. ProCeram i Siko koupelny v roce 2012 hospodařily se ziskem. Obě tyto firmy mají významné ostatní provozní výnosy, které nejsou nijak objasněny v příloze k účetní závěrce. Domnívám se, že zde mohou být účtovány bonusy za množstevní odběr . Keramika Soukup o nich účtuje již v oblasti přidané hodnoty, protože příjmy příštích období v roce 2012 popsané klientem v příloze k účetní závěrce jako bonusy za rok 2012 vyplacené v roce 2013 jsou vyšší než ostatní provozní výnosy. Srovnání firem v oblasti skutečně dosahované obchodní marže a ostatních poměrových ukazatelů je tím samozřejmě ztíženo. 43
9.2.1 Vybrané ukazatele z výkazu zisku a ztrát Tabulka č.35 – Srovnání s konkurencí - vybrané ukazatele z výkazu zisku a ztrát rok společnost EBITDA v tis.Kč EBITDA/tržby v % Obchodní marže/tržby % Výkonová spotřeba/tržby % Osobní náklady/tržby %
Pro Ceram 11 434 3,9 53 26 15
2012 Keramika Soukup -2 575 -0,5 23,7 14 10
Siko koupelny 94 760 4,2 35 21 10
Vzhledem k rozdílnému účtování množstevních bonusů, jsem provedl odhad jejich výše. U firmy Pro Ceram jsem „převedl“ 20 mil. Kč z ostatních provozních výnosů do tržeb za zboží (celkem tržby 295 448 = tržby za prodej zboží + výkony resp. tržby za prodej vlastních výrobků a služeb + 20 mil. Kč z ostatních provozních výnosů). U firmy Siko koupelny jsem „převedl“ 45 mil. Kč z ostatních provozních výnosů do tržeb za prodej zboží (celkem tržby 2 266 475 = tržby za prodej zboží + výkony resp. tržby za prodej vlastních výrobků a služeb + 45 mil. Kč z ostatních provozních výnosů). Uvědomuji si nepřesnost tohoto výpočtu, ale domnívám se, že větších nepřesností bych se dopustil, kdybych tuto úpravu neprovedl. Došlo by tím ke zkreslení všech poměrových ukazatelů z výjimkou ukazatele EBITDA/ tržby, protože EBITDA zahrnuje i oblast ostatních provozních výnosů a nákladů. Zvláště u firmy ProCeram je vliv ostatních provozních výnosů vysoký, přidaná hodnota je nižší než osobní náklady, teprve oblast ostatních provozních výnosů „překlápí“ provozní HV do kladných čísel. Za poslední 3 roky se pohybují ostatní provozní výnosy u Siko koupelny v rozmezí 50-70 mil. Kč a mění se v závislosti na dosahovaných tržbách, tzn. jedná se o pravidelnou položku výsledovky, nejedná se o žádnou mimořádnou účetní operaci. Bohužel u firmy ProCeram se nemohu opřít o historii, firma vznikla v roce 2010, v roce 2011 jsou ostatní provozní výnosy minimální (cca 2 mil. Kč), avšak tržby byly proti roku 2012 poloviční (cca 140 mil. Kč), tzn. že firma zřejmě ještě nesplnila podmínky pro množstevní bonusy. Shrnutí:
Ukazatel EBITDA/ tržby je u obou konkurentů prakticky shodná (okolo 4 %), pro srovnání Keramika Soukup dosáhla v roce 2006 u tohoto poměrového ukazatele cca 10 %.
Keramika Soukup dosahuje nejnižší obchodní marže.
44
Keramika Soukup dosahuje nejnižší výkonové spotřeby měřené k tržbám, v oblasti náročnosti na osobní náklady je zhruba na stejné úrovni jako Siko koupelny a obě dosahují příznivějších hodnot než třetí firma ProCeram.
Můžeme tedy shrnout, že mzdová a výkonová náročnost obchodního modelu firmy Keramika Soukup ve srovnání s vytipovanými konkurenty není horší, naopak ve výkonové spotřebě je nejlepší, ale rozhodující vliv na nejslabší výsledky ve srovnání s vybranými konkurenty v oblasti provozního hospodářského výsledku má výrazně nižší dosahovaná obchodní marže. Všechny tři firmy vykazují záporný hospodářský výsledek z finanční činnosti, podnik Siko koupelny vykazuje celkem významnou položku v oblasti prodeje cenných papírů (bez bližších informací), tato operace ale neměla zásadní vliv na hospodářský výsledek resp. EBITDA (cca 1,3 mil. Kč). V roce 2012 daň z příjmů platila pouze firma Siko koupelny. 9.3 Závěry z porovnání s konkurencí
Z hlediska finanční stability posuzované analýzou rozvahy dosahuje jednoznačně nejlepších parametrů firma Siko koupelny. Disponuje vysokým nakumulovaný ziskem z minulých let a má minimální zadluženost, v podstatě pouze v oblasti krátkodobých závazků s velmi nízkou dobou obratu. Firma nečerpá žádné bankovní úvěry, vykazuje vysoký volný finanční majetek. Zřejmě část stálých aktiv, který firma využívá, je také mimo majetek firmy. V roce 2012 provedla firma transakci, kdy výraznou část vlastního kapitálu „transformovala“ do vydaných dluhopisů. A to bez vlivu na její likviditu a finanční stabilitu. Domnívám se, že se jednalo o daňovou optimalizaci, kdy úroky z dluhopisů v nominální hodnotě 1 Kč nepodléhají srážkové dani.
Další konkurent ProCeram je opačný extrém, kdy prakticky všechny finanční ukazatele v oblasti rozvahy vykazují kritických hodnot. Je možné usuzovat, že má zřejmě problémy s placením závazků z obchodního styku. Pro hlubší analýzu z hlediska finanční stability nám však chybí bližší informace o krátkodobých finančních výpomocích , které tvoří významnou část cizích zdrojů.
Shrnutí analýzy firmy Keramika Soukup jsem provedl v kapitole 7. Nyní uvedu pouze nové poznatky, které vyplynuly se srovnání s konkurenty. Firma Jiřího Soukupa pracuje velmi efektivně v oblasti zásob, kde dosahuje výrazně nejnižší doby obratu. Obrátkovost pohledávek je shodná jako u konkurence, oblast závazků je vyšší než u Siko koupelny, ale 45
nižší než u firmy ProCeram. Obecně lze shrnout, že finanční stabilita z hlediska bilance firmy Keramika Soukup je výrazně lepší než u firmy ProCeram, ale o dost slabší než u firmy Siko koupelny.
Z hlediska tvorby HV v roce 2012 vykazuje Keramika Soukup jediná ztrátové hospodaření. Z porovnání s vybranými konkurenty vyplynulo, že rozhodujícím faktorem je výrazně nižší obchodní marže. ProCeram a Siko koupelny hospodařily v roce 2012 se ziskem, parametr , který objektivně vystihuje rentabilitu obou firem bez vlivu úprav v oblasti ostatních provozních výnosů, EBITDA/tržby je prakticky shodný.
Celkově lze shrnout, že ze tří vybraných firem má jednoznačně nelepší finanční situaci Siko Koupelny. Má velmi stabilní strukturu bilance a na rozdíl od Keramiky Soukup vykazuje trvale ziskové hospodaření. Z hlediska perspektivy a dalšího fungování firmy na trhu zde nevidím jakýkoliv problém.
ProCeram je firma s velmi krátkou historií a velmi slabou strukturou bilance, veškerá aktiva jsou kryta cizími zdroji.V roce 2012 dosáhl podnik sice zisku, ale tento nestačil na pokrytí ztrát z předchozích let. Firma vykazuje záporný vlastní kapitál. Její další perspektivu bez bližších znalostí o ekonomicky spjaté skupině, případné podpoře vlastníků apod. lze obtížně odhadnout. Je ale zřejmé, že stav, kdy veškerý rozvoj je podporován cizími zdroji není z dlouhodobého hlediska udržitelný.
Keramika Soukup díky vysokému nakumulovanému zisku z minulých let má ještě velmi dobrou strukturu bilance, ale už se začínají projevovat problémy se závazky z obchodního styku. Hlavním důvodem zásadního zvratu v hospodaření bylo expanzivní navyšování prodejní plochy doprovázené nárůstem zaměstnanců a vyšší výkonové spotřeby při stagnaci tržeb. Její další perspektiva závisí na tom, zda se podaří zvrátit nepříznivé ztrátové hospodaření.
46
10. Závěr Cílem této práce bylo provést finanční analýzu firmy Keramika Soukup a.s., popsat současný stav a pokusit se odhadnout její perspektivitu do budoucna. Domnívám se, že tento úkol byl splněn. V závěru bych se chtěl pokusit o predikci dalšího vývoje firmy, pokud by se nepodařilo zvrátit nepříznivý vývoj v oblasti tvorby hospodářského výsledku a firma by pokračovala ve ztrátovém hospodaření. Jinými slovy predikovat „černý scénář“ ukončení podnikatelské činnosti a likvidace firmy a to ze dvou různých úhlů pohledu. Samozřejmě se jedná o teoretickou úvahu při zafixování všech parametrů k 31.12.2012.
A. Z hlediska věřitelů tj. financující banky (Komerční banka a.s.) a ostatních věřitelů (dodavatelé, zaměstnanci, stát): 1. Dlouhodobý investiční úvěr je zajištěn nemovitostí showroomu v Praze (pořizovací cena 51 mil. Kč, zůstatek úvěru k 31. 12. 2012 je cca 38 mil. Kč), kontokorentní úvěr je zajištěn nemovitostí v Křimicích v osobním vlastnictví akcionáře Soukupa. Lze očekávat, že banka by uspokojila svoje pohledávky z realizace zastavených nemovitostí. 2. Ostatní věřitelé s ohledem na vysoký čistý pracovní kapitál by se měli uspokojit realizací oběžných aktiv tj. především prodejem zásob a inkasem pohledávek. Krátkodobá oběžná aktiva činí cca 128 mil. Kč (sníženo o pohledávku za akcionářem), krátkodobé a dlouhodobé závazky činí cca 57 mil. Kč. Samozřejmě, že je rozhodující prodejnost zásob a kvalita pohledávek.
B. Z hlediska majitele firmy a jediného akcionáře p. Soukupa: 1. Po uspokojení všech věřitelů by firma díky vysokému nakumulovanému vlastnímu kapitálu měla vykázat kladný likvidační zůstatek. Ovšem je nutno vzít v úvahu, že do uspokojení závazků vůči bance by byl zřejmě již zapojen osobní majetek. Nicméně z aktuálně dostupných informací je zřejmé,že k tomuto „černému scénáři“ by nemělo dojít. Dne 10. 4. 2014 byly zveřejněny dva velmi zajímavé články o firmě Keramika Soukup a.s. na webu E15.cz.. V článku „Keramika Soukup obloží novou čtvrť v Německu“ se uvádí, že firma vyhrála tendr ve Frankfurtu nad Mohanem na dodávky pro celou čtvrť. Jiří Soukup očekává, že tato 47
zakázka bude trvat 5 let. Hodnotu zakázky neuvádí. Dále je zde uvedeno, že firma získala i zakázku v Indii a jedná se o dodávku pro projekt rodinných domů ve Švédsku. Druhým článkem je „ Jiří Soukup: Nejlepší časy Keramiku teprve čekají“. Jiří Soukup zde uvádí, že „nejtěžší v celé naší historii byl loňský rok“ (2013). Z článku vyplývá, že i v roce 2013 firma vykazovala ztrátové hospodaření bez bližší specifikace. Rok 2014 již vidí optimisticky, předpokládá již ziskové hospodaření, vysoké naděje vkládá do zapojení svých dětí do řízení firmy. Z hlediska dlouhodobé perspektivy Soukup naznačuje přirozený růst zvětšováním tržního podílu a expanze do nových segmentů bez bližší konkretizace. Na úplný závěr své práce bych chtěl definovat mé doporučení vlastníkovi firmy pro další období. Z veřejně dostupných zdrojů je zřejmé, že i pro rok 2013 vykazovala firma ztrátové hospodaření. Pokud firma nezvrátí negativní vývoj v hospodaření v roce 2014, měla by, dle mého názoru, přistoupit k prodeji stálých aktiv resp. prodeji show roomu v Praze a soustředit svoje podnikání do areálu v Plzni. Vycházím z toho, že firma dosahovala nejlepších výsledků, kdy podnikala pouze v Plzni a to v polovičním areálu. Došlo by k výraznému oddlužení v oblasti bankovních úvěrů (odlehčení CF v oblasti splátek investičního úvěru), ke snížení mzdových nákladů a výkonové spotřeby. Na druhé straně lze očekávat pokles tržeb. Pro konkrétnější řešení ale chybí rozbor hospodaření jednotlivých středisek, detailnější rozbor výkonové spotřeby a možnost případných dalších úspor (např. snížení nákladů na reklamy , snížení nájemného placeného akcionáři apod.). Na druhé straně neznáme finanční situaci akcionáře, jeho možnosti finančně podpořit firmu v dalším období (v roce 2012 koupil z vlastních prostředků část areálu v Plzni) ani finanční situaci „sesterské“ firmy na Slovensku.
48
Zdroje: Literatura: KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. přepracované a rozšířené vydání Praha : C. H. Beck, 2001. SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková Ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání Praha : C. H. Beck, 2010. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA J. Finanční analýza – krok za krokem. 2. vydání Praha : C. H. Beck, 2008. EDWARD I. ALTMAN Financial Ratios, Discriminant Analysis and the Prediction of Corporate Bankruptcy, The Journal of Finance, Vol. 23, No. 4. (Sep., 1968), pp. 589-609. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza metody, ukazatele, využití v praxi. 4. Aktualizované vydání Grada Publishing, Praha 2011. KRALICEK,P. Základy finančního hospodaření: Bilance : Účet zisků a ztrát : Cash-flow : Základy kalkulace : Finanční plánování : Systémy včasného varování, LINDE PRAHA A.S.1993 VEBER, J. a kol. Management. Praha, Management Press 2000 Internetové zdroje: www.justice.cz (veškeré výkazy, výroční zprávy, výroky auditora atd. pro všechny zmiňované firmy) www.mpo.cz www.e15.cz www.czso.cz www.orsr.sk www.keramikasoukup.cz www.businessinfo.cz
49
Seznam tabulek: Tabulka č. 1 - Interpretace hodnoty Z faktoru Tabulka č. 2 - Stupnice hodnocení a známky Tabulka č. 3 - Horizontální rozbor rozvahy - aktiva Tabulka č. 4 - Horizontální rozbor rozvahy – pasiva Tabulka č. 5 - Vertikální rozbor rozvahy – aktiva Tabulka č. 6 - Vertikální rozbor rozvahy – pasiva Tabulka č. 7 - Ukazatele aktivity Tabulka č. 8 - Rozbor krátkodobých závazků Tabulka č. 9 - Rozbor krátkodobých pohledávek Tabulka č. 10 - Likvidita Tabulka č. 11 - upravená likvidita Tabulka č. 12 - ČPK Tabulka č. 13 - Rozbor změny ČPK v r.2012 Tabulka č. 14 - Zadluženost Tabulka č. 15 - Vývoj bankovních úvěrů Tabulka č. 16 - Zlaté bilanční pravidlo financování Tabulka č. 17 - Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika Tabulka č. 18 - Zlaté bilanční pari pravidlo Tabulka č. 19 - Zlaté bilanční poměrové pravidlo Tabulka č. 20 - Výkaz zisku a ztrát (v tis. Kč) Tabulka č. 21 - Vybrané ukazatele z výkazu zisku a ztrát Tabulka č. 22 - Horizontální rozbor výkazu zisku a ztrát Tabulka č. 23 - Ukazatele rentability Tabulka č. 24 - Rozklad ROA Tabulka č. 25 - Rozklad ROE Tabulka č. 26 - Cash flow rok 2012 Tabulka č. 27 - Altmanův model Tabulka č. 28 - Kralickův Quick test Tabulka č. 29 - Srovnání s konkurencí - rozvaha Tabulka č. 30 - Srovnání s konkurencí - ukazatele aktivity(ve dnech) Tabulka č. 31 - Srovnání s konkurencí - likvidita Tabulka č. 32 - Srovnání s konkurencí - zadluženost(v %) Tabulka č. 33 - Srovnání s konkurencí - bilanční pravidla 50
Tabulka č. 34 - Srovnání s konkurencí - výkaz zisku a ztrát Tabulka č. 35 - Srovnání s konkurencí - vybrané ukazatele z výkazu zisku a ztrát
51
Příloha: Rozvaha Keramiky Soukup a.s.(ostatní výkaz jsou obsaženy přímo v textu) rok A. A.I A.II A.III B. B.I B.II B.III B.III C.
Aktiva celkem v tis. Kč Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Pozemky a stavby Samostatné movité věci Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Časové rozlišení
2010 230 426 79 061 1 176 73 838 4 047 148 970 40 521 0 95 056 13 393 2 395
2011 227 517 82 243 263 74 476 7 504 142 849 44 555 0 92 506 5 788 2 425
2012 239 708 81 731 131 72 536 9 064 148 071 52 129 1 898 91 329 2 715 9 906
A. A.I A.II A.III A.IV B. B.I B.II B.III B.III.1 B.III.2 C.
Pasiva celkem v tis.Kč Vlastní kapitál Základní kapitál Nerozdělený zisk minulých let Hospodářský výsledek běžného roku Fondy Cizí Zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Dlouhodobé úvěry Krátkodobé úvěry Časové rozlišení
230 426 138 791 10 000 120 446 4 345 4 000 91 116 3 34 965 56 148 43 910 12 238 519
227 517 135 004 10 000 124 791 -3 787 4 000 87 097 1 991 28 393 56 713 38 690 18 023 5 416
239 708 125 870 10 000 121 004 -9 134 4 000 110 114 3 058 54 286 52 770 33 470 19 300 3 724
52
