VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů
Hlavní specializace: Mezinárodní obchod Vedlejší specializace: Rozvojová studia Denní studium
Diplomová práce
Podnikatelské prostředí, obchodní zvyklosti a kulturní specifika Mongolska, spolupráce s Českou republikou
Jméno diplomanta: Eva Prostredná Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Miroslava Zamykalová CSc.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
Datum odevzdání:
………………………….. Podpis diplomanta
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí diplomové práce Doc.
Ing.
Miroslavě
Zamykalové CSc. za odborné vedení práce a cenné přípomínky. Dále bych ráda poděkovala viceprezidentovi Česko-mongolské obchodní komory, panu Jargalsaikhanu Dashdavaa za ochotu poskytnout odborné informace a podělit se o své odborné znalosti a zkušenosti.
OBSAH Úvod ......................................................................................................................1 1 Obecné informace o Mongolsku..................................................................3 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6
2
Základní údaje o Mongolsku .................................................................................3 Administrativní členění..........................................................................................4 Historický vývoj Mongolska .................................................................................4 Přírodní, klimatické podmínky a životní prostředí ................................................6 Obyvatelstvo ..........................................................................................................7 Náboženství ...........................................................................................................8
Podnikatelské prostředí Mongolska ...........................................................9 2.1 Politické a právní prostředí ....................................................................................9 2.1.1 Politické prostředí ..........................................................................................9 2.1.1.1 Politická situace v Mongolsku ...................................................................9 2.1.1.2 Vnější vztahy ...........................................................................................11 2.1.2 Právní prostředí............................................................................................12 2.1.2.1 Založení obchodní společnosti.................................................................13 2.1.2.2 Podmínky vstupu zahraničního kapitálu a investiční pobídky ................15 2.1.2.3 Daňový systém.........................................................................................16 2.1.3 Politická a institucionální rizika v Mongolsku ............................................18 2.2 Analýza ekonomického prostředí ........................................................................20 2.2.1 Ekonomická struktura Mongolska ...............................................................21 2.2.1.1 Zemědělství..............................................................................................21 2.2.1.2 Průmysl ....................................................................................................21 2.2.1.3 Služby ......................................................................................................23 2.2.2 Analýza makroekonomických ukazatelů .....................................................24 2.2.2.1 Hrubý domácí produkt .............................................................................24 2.2.2.2 Inflace ......................................................................................................25 2.2.2.3 Státní rozpočet .........................................................................................26 2.2.2.4 Nezaměstnanost .......................................................................................26 2.2.3 Zahraniční obchod .......................................................................................29 2.2.3.1 Obchodní bilance a komoditní struktura zahraničního obchodu .............29 2.2.3.2 Proexportní politika Mongolska ..............................................................32 2.2.3.3 Tarifní opatření v zahraničním obchodě:.................................................32 2.2.4 Přímé zahraniční investice v Mongolsku.....................................................33 2.2.5 Zahraniční rozvojová pomoc .......................................................................36 2.2.6 Zhodnocení ekonomického prostředí Mongolska........................................37 2.3 Analýza sociálního prostředí................................................................................38 2.3.1 Demografický vývoj Mongolska .................................................................39 2.3.2 Analýza životní úrovně obyvatel .................................................................40 2.3.3 Vzdělanost obyvatel.....................................................................................42 2.3.4 Postavení mužů a žen ve společnosti ...........................................................44 2.4 Dopravní infrastruktura a technologické prostředí ..............................................45 2.4.1 Dopravní infrastruktura................................................................................45 2.4.2 Telekomunikace a informační služby ..........................................................47 2.4.3 Podpora rozvoje informačních technologií..................................................50 2.4.4 Věda a výzkum ............................................................................................52 2.5 Zhodnocení podnikatelského prostředí ................................................................54
3
Obchodní zvyklosti a kulturní specifika Mongolska...............................56 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12
4
Vliv náboženství v mongolské kultuře ................................................................56 Přírodní podmínky Mongolska a jejich vliv na způsob života lidí ......................60 Způsob bydlení ....................................................................................................60 Vliv socialistické doby a posledních let na způsob života obyvatel....................62 Obchodní jednání .................................................................................................62 Rodinné vazby v obchodě....................................................................................66 Jídlo a pití.............................................................................................................67 Typické vlastnosti Mongolů ................................................................................67 Symboly ...............................................................................................................68 Oblečení ...............................................................................................................69 Svátky v Mongolsku ............................................................................................70 Specifika mongolské kultury – aplikace Hofstedeho...........................................70
Spolupráce České republiky s Mongolskem ............................................72 4.1 Vývoj spolupráce ČR s Mongolskem ..................................................................72 4.2 Obchodní spolupráce ČR s Mongolskem ............................................................74 4.2.1 Komoditní struktura obchodu se zbožím mezi ČR a Mongolskem .............76 4.3 Přímé zahraniční investice ČR v Mongolsku.......................................................78 4.4 Zahraniční rozvojová spolupráce ČR s Mongolskem..........................................79 4.5 Investiční a obchodní aktivity vybraných českých subjektů V Mongolsku ........82 4.5.1 Příležitosti pro české subjekty na mongolském trhu ...................................86 4.5.2 Rizika a omezení vstupu českých subjektů na mongolský trh.....................88
Závěr ...................................................................................................................93 Seznam literatury ..............................................................................................96 Seznam tabulek, grafů a obrázků ....................................................................99 Seznam příloh ..................................................................................................101
Seznam zkratek ADB
Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank)
APEC
Rada pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (Asia-Pacific Economic Cooperation)
ASEAN
Sdružení národů jihovýchodní Asie (Association of Southeast Asian Nations)
ČEB
Česká exportní banka
ČLR
Čínská lidová republika
EBRD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development)
EGAP
Exportní garanční a pojišťovací společnost
EU
Evropská unie
FDI
Přímé zahraniční investice (Foreing Direct Investment)
FIFTA
Agentura na podporu investic a zahraničního obchodu Mongolska (Foreign Investment and Foreign Trade Agency)
GDI
Index lidského rozvoje s ohledem na rovnost žen a mužů (Gender-related Development Index)
GEM
Ukazatel nerovnosti v příležitostech pro muže a ženy ve společnosti (Gender Empowerment Measure)
GSP
Všeobecný systém preferencí (Generalised Systém of Preferences)
HDI
Index lidského rozvoje (Human Development Index)
HDP
Hrubý domácí produkt
IMF
Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund)
IT
Informační technologie
MLRS
Mongolská lidová revoluční strana
MNDS
Mongolská národní demokratická strana
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MSDS
Mongolská sociálně- demokratická strana
Mze
Ministerstvo zemědělství
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
ODA
Oficiální rozvojová pomoc (Official Development Aid)
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development)
OSN
Organizace spojených národů
PZI
Přímé zahraniční investice
UNDP
Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme)
UNESCAP
Ekonomické a sociální komise OSN pro Asii a Tichomoří (United Nations Economic and Social Comitee of Asia and Pacific)
UNESCO
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)
USAID
Agentura USA pro mezinárodní rozvoj (United States Agency for International Development)
WTO
Světová obchodní organizace (World Trade Organization)
ZRS
Zahraniční rozvojová spolupráce
Úvod Cílem této práce je podat ucelenou analýzu podnikatelského prostředí Mongolska z pohledu zahraničního investora. Cílem je odpovědět na otázku, jaké příležitosti trh nabízí a čeho se při vstupu na trh vyvarovat. S Mongolskem a jeho prostředím jsem se setkala v rámci studia vedlejší specializace Rozvojová studia. Zároveň jsem chtěla uplatnit i své znalosti z hlavní specializace Mezinárodní obchod. To byl důvod, proč jsem se rozhodla provést analýzu podnikatelského prostředí Mongolska, s přihlédnutím k vzájemným vztahům mezi Mongolskem a ČR. Mongolsko bývá sice řazeno mezi rozvojové země, ale jeho ekonomický růst v posledních letech se nedá přehlédnout. Mongolsko má strategickou polohu, vzhledem k svému sousedství s dvěma obrovskými ekonomikami, a to Ruskem a Čínou. Zároveň představuje obrovské zásobiště nerostných surovin. Právě proto v posledních letech zažívá neutichající zájem ze strany zahraničních investorů. Cílem této práce není jen poskytnout přehled základních ukazatelů mongolského trhu, ale provést analýzu příležitostí a hrozeb, výhod a nevýhod pro potencionální investory. Část práce je věnována spolupráci s ČR a konkretizaci investičních příležitostí pro české investory. Svou diplomovou práci jsem rozdělila do čtyř kapitol. První kapitola je věnována základním ukazatelům Mongolska, aby čtenář získal určitý přehled o tomto prostředí a následně dokázal analýzu podnikatelského prostředí situovat do širšího kontextu. Tato kapitola zahrnuje přehled základních údajů, historický vývoj, administrativní členění, specifika podnebí a základní údaje o obyvatelstvu. Druhá kapitola se zaměřuje na analýzu podnikatelského prostředí, která je rozčleněna na analýzu politických a právních aspektů podnikání, analýzu ekonomických ukazatelů, sociálních charakteristik a nakonec se věnuji technologické a dopravní infrastruktuře země. V první části kapitoly se zaměřuji na politický vývoj v období transformace v 90.letech. Je prozkoumán vliv politického dění v zemi na celkovou stabilitu země. Další důležitou součástí první podkapitoly je právní prostředí, které je základnou pro podnikatele, kteří zvažují svůj vstup na mongolský trh. Proto jsou v této části vymezeny legislativní podmínky a přehled základních zákonů a podmínek důležitých pro podnikání na tomto trhu.
1
V části věnované ekonomické analýze jsou uvedeny základné ekonomické ukazatele, z kterých je možné vidět, jaká je ekonomická situace v Mongolsku, a z kterých je možné předikovat další vývoj ekonomiky. Velká část je věnována analýze zahraničního obchodu, protože ten je důležitý z hlediska potenciálních investorů. V sociální analýze se zaměřuji na ukazatele jako je demografická struktura obyvatelstva, vzdělanost obyvatel a životní úroveň v zemi. V poslední podkapitole se věnuji analýze technologického prostředí a dopravní infrastruktuře. Mongolsko je rozlehlá a málo osídlená země, rozvoj infrastruktury má důležitou roli v dalším rozvoji ekonomiky. V třetí kapitole se věnuji kulturním specifikům Mongolska a charakteristikám obchodního jednání. Vzhledem k tomu, že Mongolsko je pro západní investory vzdáleným trhem s mnoha kulturními specifiky, je znalost kulturních rozdílů základem pro navázání dlouhodobých partnerských obchodních vztahů. Čtvrtá kapitola se věnuje spolupráci mezi ČR a Mongolskem. Její cílem je popsat obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi a nastínit příležitosti pro české podnikatele, ale i uvést rizika a hrozby, které souvisí se vstupem na mongolský trh.
Z metodologického hlediska jsem využila při psaní popis, analýzu, srovnání a syntézu. Popis používám v případě nastolení problematiky, analýza je provedena u dílčích prostředí trhu. V práci je využito i časové srovnání, zejména z toho důvodu, že Mongolsko prošlo transformací k tržnímu prostředí a základní ukazatele se v její průběhu výrazně měnila. Nakonec je v práci aplikována syntéza, a to při celkovém hodnocení trhu a příležitostech a aspektech podnikání. Zdroje, které jsem použila představují zdroje z českých a mongolských státních institucí, statistických úřadů obou zemí a dále zdroje mezinárodních organizací a nezávislých institutů.
2
1 Obecné informace o Mongolsku 1.1 Základní údaje o Mongolsku V následující tabulce je uveden přehled základních údajů o Mongolsku. Tabulka 1 Základní údaje o Mongolsku Oficiální název Mongolsko Hlavní město
Ulánbátar
Rozloha
1,564 mil. km2
Poloha státu
Asie – vnitrozemská země, hranice s Čínou a Ruskem
Podnebí
Kontinentální s výraznými teplotními extrémy
Počet obyvatel
2, 594 mil.
Hustota obyvatelstva
1,6 os/km2
Náboženství
Buddhismus 50 %, šamanismus a křesťanství 6 %, islám 4 %, žádné 40 %
Jazyk
Chalchská mongolština (úřední jazyk), další používané světové jazyky: ruština, angličtina
Politický systém
Parlamentní republika
Hlava státu
Nambaryn Enchbajar
Předseda vlády
Sanjaa Bayar
Ekonomická struktura
Zemědělství: 24,7 %; Průmysl: 35,5 %; Služby: 44,8 %
Měna
Mongolský tugrik (MNT)
Zdroj: vlastní zpracování autorky na základě zdrojů z www.cia/library.gov
3
1.2 Administrativní členění Z administrativního hlediska je Mongolsko rozděleno do 22 správních jednotek: 21 provincií a jedné městské části – Ulánbátaru. Tyto správní jednotky které se nazývají ajmaky jsou dále rozděleny na menší celky – somony, kterých je celkem 315. 1 Mezi největší a nejvýznamnější sídla patří: hlavní město Ulanbaatar, Darkhan (průmyslové středisko – ajmak Darkhan- Uul), Erdenet (težebné centrum – ajmak Bulgan). V hlavním městě žije přibližně 40 % populace, na venkově tradičním kočovným životem žije rovněž přibližně 40 % populace, zbytek populace žije v krajských a menších městech.2 Obrázek 1 Administrativní členění Mongolska
Zdroj:Touristic map of Mongolia: http://www.nox.cz/travel/mapy/mongolia-mapa.jpg
1.3 Historický vývoj Mongolska3 První archeologické nálezy se datují do dob před pěti sty tisíci lety. Již od počátku prvního tisíciletí před Kristem obývali území dnešního Mongolska nomádští pastevci. Kočovný způsob života lidí přetrvává dodnes a představuje jedno ze specifik Mongolska. Ve třetím století před Kristem se kočovníci spojili do kmenového svazu Hunů. Právě část tohoto svazu odešla do Evropy, kde pak výrazně zasáhla do tehdejšího vývoje, když Hunové pod vedením chána Atily ovlivnili velké stěhování národů. Až ve 12. století se Mongolové sjednotili a vznikl státní svazek , tzv.„Chamag Mongol uls“, v čele s Chabulchánem. Právě jeho vnuk Temüdžin získal v roce 1206 titul 1
World Factbook: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mg.html Mongolian Aimags (Provinces): http://www.geocities.com/ulsuud/aimags.html 3 Vlastní zpracování autorky na základě informací z následujících zdrojů: www.e-mongol.com, www.skrz.sk a www.mongolianculture.com 2
4
Čingischán, který znamená v překladu „Chán chánů“ a „Velký vládce světové říše“. Čingischán pokračoval v sjednocování kmenů a od roku 1206 se datuje vznik Mongolské říše. Za své vlády zavedl rovnost všech lidí a náboženství. Čingischán zavedl silnou armádu založenou na meritokracii: postavení získávali vojáci, kteří se proslavili svou statečností nebo dlouhodobou loajálností. Jeho vojska měla převratnou taktiku jezdeckého boje, díky níž dokázali válečníci porazit i několikanásobně větší přesilu. Toto období je charakteristické právě řadou tažení do Číny a Střední Asie. Po jeho smrti v roce 1227 nadále pokračovali jeho potomci v expanzi do Ruska, Persie, Zakavkazska a Evropy. Nicméně nedokázali zabránit rozpadu říše do několika samostatných částí. V roce 1260 se dostal k moci Kublajchán, Čingischánův vnuk, kterému se podařilo dobýt celou Čínu, prohlásil se čínským císařem a roku 1271 založil pod jménem Yuan Shizu čínskou dynastii Jüan. V té době se Mongolská říše rozprostírala od Koreje až k Maďarsku. V tomto období dochází k velkému ekonomickému rozvoji, ale po Kublajchánově smrti už jeho následovníci nedokázali udržet mocnou říši. Mongolská dynastie byla svržena z trůnu v roce 1368 a mongolské impérium se rozpadlo na mnoho feudálních kočovnických knížectví. Od 17. století v Mongolsku i v Číně vládla mandžuská dynastie Čching. Poté, co Čína dobyla oblast dnešního Vnitřního Mongolska, došlo k rozdělení území na Vnitřní a Vnější Mongolsko, následně v roce 1691 se podařilo dobýt i území Vnějšího Mongolska. V 16. a 17. století se v Mongolsku začal šířit tibetský buddhismus, doplněn místními šamanskými praktiky. Hlavou mongolských buddhistů, je převtělenec bogdgegén, tzv. „Živý Buddha“. Mongolské buddhistické kláštery časem získaly velkou politickou i ekonomickou sílu. Nejvýznamnějšími centry buddhismu se staly dnešní Ulánbátar a Erdenedzú. V roce 1911 byla svržena mandžuská dynastie Čching. Mongolsko toho využilo a za podpory Rusů vyhlásilo nezávislost Vnějšího Mongolska. Jižní část Mongolska je dodnes součástí Číny jako autonomní oblast Vnitřní Mongolsko. Konečnou samostatnost si Mongolové vybojovali až v roce 1921 za pomocí sovětských vojsk. K získání samostatnosti vedlo povstání proti Číně, vedeno Süchbátarem. Dodnes se proto slaví 11. července svátek Náadam, při kterém se soutěží v tradičních disciplinách jako je lukostřelba, koňské dostihy a zápasení. Po náhlé smrti Süchbátara, který inicioval povstání v roce 1911 se Vnější Mongolsko dostalo pod sovětský vliv. Socialismus tvrdě nalomil mongolskou kulturu,
5
budoval se lidový stát, kdy Rusové prezentovali Mongolsko jako příklad země, kde byla přeskočena fáze kapitalismu a kde se začal budovat socialismus ihned po feudalismu. V listopadu 1924 byla Velkým státním churalem zrušena náboženská vláda, byla vyhlášena lidová republika a přijata první ústava v dějinách mongolské země. Komunistická vláda zavedla mohutnou protináboženskou kampaň. Právě propagovaný ateizmus měl ve 30. letech 20. století za následek zničení více než sedmi set padesáti buddhistických klášterů. Buddhismus zažil svoji renesanci až počátkem 90.let, kdy byl svržen komunismus. Od roku 1991 je opět státním náboženstvím. Kromě silné antibuddhistické propagandy začalo násilné zavádění zemědělských družstev a azbuky. V 60. letech sloužilo Mongolsko jako nárazníkové pásmo mezi SSSR a Čínou. V Mongolsku bylo umístěno několik set tisíc sovětských vojáků a mimo jiné Sovětský Svaz využíval Mongolsko k těžbě nerostných surovin. Až v roce 1990 odešla sovětská vláda z Mongolska. V Mongolsku se zformoval politický systém vícero stran, byla přijata nová ústava a zahájen přechod k demokracii. Transformace k tržní ekonomice pokračuje až do současnosti.
1.4 Přírodní, klimatické podmínky a životní prostředí Vzhledem k tomu, že Mongolsko je rozlehlá země, regiony se výrazně odlišují i přírodními podmínkami. Centrální část Mongolska je specifická svými stepi, na jihu se rozprostírá poušť Gobi a na západě a severu země převažují hornatá území. Na území je málo přírodních zdrojů pitné vody. Na vývoj země mají vliv i klimatické podmínky, v létě tu teplota dosahuje vysokých hodnot, zatímco v zimě může klesnout i pod -40°C. Takovéto zimy mají velmi nepříznivý vliv na život obyvatel. V roce 2001 bylo například Mongolsko postiženo tuhou zimou (přibližně -50°C), která měla za následek úhyn statisíců kusů dobytka, a tím způsobila nedostatek potravin a hladovění obyvatel.4 Mongolsko se sice charakterizuje jako země s kontinentálním klimatem, s dlouhými a chladnými zimami a krátkými lety, ale výkyvy počasí jsou zde extrémní. Tyto extrémy dostaly i svůj specifický název „zud“ a představují takovou změnu počasí, kdy se objeví velké vánice a bouře. K takovýmto extrémním výkyvům dochází jednou až dvakrát ročně. 5
4 5
Historie počasí v Mongolsku: http://www.bedekr.cz/staty/Asie/Mongolsko?det=poc_historie.html Climate of Mongolia: http://www.nomadicjourneys.com/mongolia/climate.asp
6
Těžební průmysl, obrovská urbanizace a spásání stepí dobytkem má nepříznivé dopady na životní prostředí. Zejména při výrazném populačním růstu se otázka životního prostředí dostává čím dál víc do popředí. I když už v době socialismu docházelo k výrazné industrializaci, těžba nerostných surovin se od 90. let rozmohla, ročně je skáceno přibližně 60 000 ha půdy (na začátku 90. let byla úroveň deforestace 40 000 ha ročně)6 a na vysokou míru urbanizace nestačí současná městská infrastruktura, spásaní půdy dobytkem vede k rozšiřování pouští a má za následek nepříznivé vyhlídky pro nomádní obyvatelstvo.
1.5 Obyvatelstvo Jedním ze specifik Mongolska je nízká hustota osídlení. Vzhledem k tomu, že v celém Mongolsku žije 2,6 mil. obyvatel (rozloha Mongolska: 1,5 mil. km2), řadí se k nejméně zalidněným oblastem v celém světě. Nicméně ani Mongolsku se nevyhnula tendence urbanizace a až 40 % obyvatel žije v hlavním městě Ulánbátaru nebo jeho okolí. Dalších 40 % populace žije převážně nomádním způsobem života, který je podřízen chovu dobytka a zvířat, kdy po spásání dané půdy kočují do jiné oblasti. Zbylých 20 % populace žije v dalších městech mimo Ulánbátar.7 Mongolsko je charakteristické svým poměrně mladým obyvatelstvem a vysokým populačním růstem v posledních letech. Až 30 % obyvatel je mladších než 30 let, z toho 36 % je mladších než 15 let. Vzhledem k mladému obyvatelstvu a rychlému populačnímu růstu je na místě otázka zabezpečení bydlení, ale i zdravotní péče a vzdělání pro nastávající generaci, Je však nutno zdůraznit, že Mongolsko nemá problém s negramotností obyvatel, přibližně 93 % obyvatelstva je gramotných.8 • Věková struktura obyvatel (rok 2006):9 0-14 let:
32,4 %
15-64 let:
63,8 %
Nad 65 let:
3,5 %
Z etnického hlediska je Mongolsko v podstatě homogenní zemí. 90 % obyvatel jsou Mongolové (z toho 85 % patří ke khalské etnické skupině), dále žije na území ještě 6
World Bank: Mongolia Environment Monitor: http://siteresources.worldbank.org/INTEAPREGTOPENVIRONMENT/Resources/MongEnvMonitor2002eng.pdf 7 World Factbook: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mg.html 8 World Factbook: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mg.html 9 Souhrnné teritoriální informace o Mongolsku (dále jen STI Mongolsko): http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolskozakladni-informace-o-teritoriu/1/1001377/#sec3
7
turkistická menšina, zejména Kazaši na západě země, dále v menší míře Rusové a Číňané. V Mongolsku v současnosti nedochází k žádným etnickým ani náboženským konfliktům.10
1.6 Náboženství Z hlediska náboženského převažuje v Mongolsku buddhismus (50 % obyvatel), dále ateizmus (40 % obyvatel) a z menší části ještě šamanismus, křesťanství a islám.11 Mnoho lidí se odklonilo od náboženství v průběhu nadvlády SSSR, která vedla širokou antibuddhistickou propagandu, a to zejména ve 30. letech, kdy byly vypalovány buddhistické kláštery a mniši zabíjeni nebo vězněni. Právě socialistický vliv má dodnes za následek poměrně vysoké procento ateistů. Po pádě socialismu se opět začal šířit buddhismus, ale nedokázal se už uplatnit v takové míře jako v minulosti. Mongolský buddhismus je navíc propojen s mnohými prvky šamanismu a oba tyto proudy mají stále velký vliv v myšlení Mongolů, a to jak věřících, tak i ateistů.
10 11
World Factbook: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mg.html World Factbook: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mg.html
8
2 Podnikatelské prostředí Mongolska Následující kapitola se věnuje analýze podnikatelského prostředí, přičemž se zaměřuje na analýzu politického a právního prostředí, analýzu ekonomického prostředí, analýzu sociálního prostředí a prostředí technologického s přihlédnutím rovněž k dopravní infrastruktuře. Dále se kapitola věnuje specifickým rizikům, ale i příležitostem podnikatelského prostředí Mongolska.
2.1 Politické a právní prostředí Stabilita politického a právního prostředí působí pozitivně na rozvoj tuzemských firem i na příliv investorů ze zahraničí. V rámci analýzy politického a právního prostředí se zkoumají následující faktory: politický systém, politická stabilita, členství země v regionálních integračních seskupeních a politické vazby na další státy, míra korupce v zemi, právní úprava podnikání domácích a zahraničních subjektů.12
2.1.1
Politické prostředí
2.1.1.1 Politická situace v Mongolsku Politický systém v Mongolsku je v současnosti parlamentní demokracie, přičemž parlament se nazývá rovněž velkým státním churalem. Až do roku 1989
vládl
v Mongolsku socialismus, v 90. letech země prošla transformací k tržním principům a dnes je Mongolsko poměrně dobře fungující tržní demokracie. V Mongolsku se uskutečnily první demokratické volby v roce 1992. Od roku 1992 se uskutečnily čtyři parlamentní volby. Ve volebním období 1992–1996 měla parlamentní většinu reformovaná Mongolská lidová revoluční strana – MLRS (před rokem 1990
to byla strana komunistická,
v současnosti se hlásí k sociální demokracii). V roce 1996 získal parlamentní většinu ve volbách Demokratický svaz tvořen národně demokratickou – MNDS a sociálnědemokratickou stranou – MSDS, ale v následujícím volebním období od roku 2000–2004 měla většinu opět MLRS. 13 12
Machková, Hana: Mezinárodní marketing, 1.vydání, Praha,Vysoká Škola Ekonomická, Nakladatelství Oeconomica, 2003, str. 20 13 Economic Intelligence Unit Mongolia: Political structure: http://www.viewswire.com/index.asp?layout=VWArticleVW3&article_id=1472993532&showarchive=true®ion_id= &channel_id=210004021&country_id=320000032&category_id=540004054&archive_link=index%2Easp%3Flayout%3 DVWCategoryVW3%26region%5Fid%3D%26channel%5Fid%3D210004021%26country%5Fid%3D320000032%26cat egory%5Fid%3D540004054
9
V parlamentních volbách v roce 2004 získala vládní strana i opozice stejný počet mandátů. Koalici nakonec vytvořilo seskupení Vlast-Demokracie, které bylo vytvořeno seskupením pravicových stran a vedeno Demokratickou stranou. Tři místa obsadili nezávislí kandidáti. V současnosti mají v parlamentu zastoupení následující strany: Mongolská lidová revoluční strana, Demokratická strana, strana Vlast, Strana občanské vůle, Republikánská strana, Strana lidu a Národní nová strana.14 Současná čtyřstranná koalice je vedena MLRS. Tato koalice byla sestavena v lednu 2006, poté, co zkolabovala koalice vedená Demokratickou stranou, a následně začátkem roku 2006 podalo deset členů MLRS demisi. Nato byla vytvořena nová vláda v čele s MLRS. Aby však MLRS získala vládní většinu, musela vytvořit koalici za podpory menších stran. Nakonec byla vytvořena koalice ze stran MLRS, Stranou Vlast, Republikánskou stranou a Stranou lidu. Problémem je, že tyto strany se navzájem liší v politických přesvědčeních. Mongolské politické strany spolu drží spíše z loajality k politickým klanům a silným politickým vůdcům než z důvodu dohody na ideologických cílech. Vláda byla až do listopadu 2007 vedena premiérem Mijegombijn Enchboldem. V listopadu 2007 byl ale odvolán z postu předsedy vládnoucí strany i z postu předsedy vlády. Premiérem byl zvolen Sanjaa Bayar, další člen strany MLRS (M. Enchbold působí nadále jako zástupce předsedy vlády).15 Nový předseda vlády neplánuje prozatím žádné velké změny. Hlavním cílem bude udržet necelistvou vládu do vládních voleb, které se uskuteční v červnu 2008. Trhliny a spory v rámci vládní koalice se tak mohou projevit spolu s blížícími se volbami. Tyto spory určitě využije ve volební kampani Demokratická strana. Prozatím má silnější předvolební pozici stále MLRS. Ta vede totiž pragmatickou zahraniční politiku (viz níže) a Demokratická strana si hodně poškodila pověst po stranických sporech, které nakonec i vedly k rozpadu strany. Nicméně na svržení předešlé koalice vedené Demokratickou stranou se podílela i strana MLRS. Proti té se zvyšuje kritika ze strany občanů, kteří jsou čím dál tím víc znepokojeni problémy jako jsou vysoká chudoba a korupce. Většina občanů rovněž kritizuje postup současné vlády vůči velkým
14
Economic Intelligence Unit Mongolia: Background: http://www.viewswire.com/index.asp?layout=VWCategoryVW3®ion_id=&channel_id=210004021&country_id=320 000032&category_id=240004024 15 Governement Mongolia: http://www.pmis.gov.mn/gov_eng.htm
10
zahraničním investorům v klíčovém těžebním průmyslu. Díky těmto faktorům lze odhadovat velmi těsný souboj mezi dvěma stranami ve volbách 2008.
Hlavou státu je prezident, který je volen jednou za čtyři roky v přímých volbách. Prvním prezidentem byl N. Bagabandi (kandidát MLRS), který zastával funkci v obdobích 1997–2001 a 2001–2005. Současným prezidentem je Nambaryn Enchbajar, představitel MLRS. Volby se uskutečnily v roce 2005, kdy je s velkým náskokem vyhrál. Získal 54,2 % hlasů, zatímco jeho hlavní protikandidát z Demokratické strany, M. Enchsajchan, získal pouze 19,8 % hlasů. Prezident má omezené ústavní pravomoci, může být zvolen maximálně na dvě volební období. Následující prezidentské volby se uskuteční v roce 2009.16
2.1.1.2 Vnější vztahy Současná vládní koalice nadále zachovává pragmatický přístup k zahraniční politice, který byl nastolen již předešlou vládou. Vzhledem ke své geografické poloze (Mongolsko sousedí s Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou) vychází pragmatický přístup z potřeby vyrovnávat vliv větších a mocnějších sousedů. Na Ruské federaci závisí Mongolsko energeticky, ČLR zase představuje nejdůležitější exportní trh Mongolska. Ve snaze najít protiváhu vůči těmto dvěma silným ekonomikám se Mongolsko snaží navázat vztahy s „třetími sousedy“, tj. se státy, které podporují Mongolskou demokracii, i když s ní přímo nesousedí.17 Mezi tyto státy patří USA, EU a Japonsko, kteří jsou významnými donory zahraniční pomoci poskytované Mongolsku. Mongolsko například podpořilo vojensky USA v operacích v Iráku a Afghánistánu, kam poskytlo vojenské jednotky. Na druhé straně je pro USA vhodné navázat a udržet dobré vztahy s Mongolskem právě z důvodu jeho sousedství s Ruskem a Čínou. S Japonskem má Mongolsko dlouhodobě příznivé vztahy. V lednu 2007 se Mongolsko rozhodlo podpořit Japonskou snahu stát se stálým členem Rady Bezpečnosti v OSN.18 S EU navázalo 16
Economoc Intelligence Unit Mongolia: Political Structure: http://www.viewswire.com/index.asp?layout=VWArticleVW3&article_id=1472993532&showarchive=true®ion_id= &channel_id=210004021&country_id=320000032&category_id=540004054&archive_link=index%2Easp%3Flayout%3 DVWCategoryVW3%26region%5Fid%3D%26channel%5Fid%3D210004021%26country%5Fid%3D320000032%26cat egory%5Fid%3D540004054 17 Ministry of Foreign Affairs of Mongolia: Concept of Foreign Policy of Mongolia: http://www.mfa.gov.mn/index.php?option=com_content&task=category§ionid=4&id=15&Itemid=46 18 Economic Intelligence Unit Mongolia: News Analysis: http://www.viewswire.com/index.asp?layout=VWCategoryVW3®ion_id=&channel_id=210004021&country_id=320 000032&category_id=500004050
11
Mongolsko hlubší vztahy až po pádu socialismu, od roku 1991 mělo Mongolsko preferenční přístup na evropské trhy v rámci Generalizovaného preferenčního přístupu (GSP+).19 Vztahy s EU se prohloubily po rozšíření členské základny o státy střední a východní Evropy v roce 2004, které stejně jako Mongolsko prošly transformací. Mongolsko se snaží navázat vztahy s dalšími státy, zejména pak s potenciálními investičními partnery v Asii, jako je Indie a Jižní Korea. Mongolsko má zájem se účastnit mezinárodní ekonomické spolupráce i účastí v mezinárodních organizacích a seskupeních. V roce 1998 se Mongolsko připojilo k regionálnímu fóru Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a snaží se dosáhnout členství v Radě pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Mongolsko je rovněž členem Organizace spojených národů a po pádu komunismu se stalo rovněž členem Světové obchodní organizace (WTO) v roce 1997.20 Celkově je Mongolsko členem 36 regionálních nebo mezinárodních organizací.21
2.1.2
Právní prostředí Právní prostředí a fungující legislativa, které zabezpečují politickou a ekonomickou
stabilitu, jsou jedny ze základních faktorů pro rozvoj příznivého prostředí pro podnikání a příliv zahraničních investic. Z hlediska investorů jsou důležité faktory jako spravedlivý daňový systém, konzistentnost v uplatňování legislativy a fungující finanční infrastruktura. Mongolsko má moderní legislativu a dobře fungující zákony. Mezi základní zákony patří:22 •
Ústava z roku 1992, která je základem jakékoliv demokracie a zastřešuje základní lidská práva, svobody a povinnosti občanů.
•
Občanský zákon – novelizován v roce 2002, který je založen na principu rovnosti a svobody občanů, ochrany jejich majetku, smluvní svobody, nezasahování do osobních záležitostí apod. Zastřešuje vykonávání občanských práv a svobod a dodržování povinností, v případě porušení stanovuje sankce a řešení občanských sporů před soudem
19
EU-Mongolia relations: http://ec.europa.eu/external_relations/mongolia/intro/index.htm#EU%20– %20Mongolia%20relations 20 STI Mongolsko: Zahraničně-politická orientace Mongolska: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-zahranicnepoliticka-orientace/3/1001377/ 21 Seznam mezinárodních organizací, v nichž je Mongolsko členem je uveden v příloze 22 Seznam zákonů: http://www.mongolianlaws.com/index.php?action=search
12
•
Obchodní zákony a zákony upravující fungování společností a řešení obchodních sporů: obchodní zákon, zákon na vydávání licencí, zákon ochrany duševního vlastnictví, zákon upravující konkurs a úpadek obchodních společností aj.
•
Zákony upravující fungování bank, daňový zákon, pracovní zákon, celní zákon, zákony o nabývání půdy a její využívání, zákon upravující investice do těžby nerostných surovin, zákon upravující cestovní ruch aj.
Ve výčtu je vidět, že Mongolsko má legislativně zastřešené všechny potřebné oblasti pro dobře fungující ekonomiku. Většina těchto zákonů je poměrně nových a moderních, jelikož většina z nich byla přijatá až v 90. letech.
2.1.2.1 Založení obchodní společnosti Vznik a činnost obchodních společností upravuje zákon obchodních společností (Partnership and Company Law).23 Na základě tohoto zákona je možné založit osobní i akciové obchodní společnosti. Stát se rovněž podílí na podnikání přes společnosti v státním vlastnictví. Oprávnění k podnikání začíná dnem registrace společnosti v státním registru u místní vládní pobočky. V případě, že se společnost nezaregistruje, může jí stát uvalit pokutu nebo konfiskaci zisku plynoucího z činnosti společnosti. Dále se zákon zaměřuje na potřebné náležitosti v případě reorganizace nebo likvidace společnosti, kapitálovým vkladům, základnímu kapitálu, akcionářům a jejím právům a získání kontrolního balíku akcií. Kapitálové vklady mohou být vloženy v hotovosti, majetku nebo službách, zatímco upisování akcií je prováděno hotově, majetkem nebo právy duševního vlastnictví. Transakce, které nejsou prováděny v hotovosti, musí být oceněny znalcem. Založení obchodní společnosti je v Mongolsku jednoduché a nenákladné (náklady na založení společnosti jsou přibližně 38 USD). Časová náročnost potřebná k založení společnosti představuje pouze 20 dní. Mongolsko se v roce 2007 umístilo mezi 178 ekonomikami na 52.místě v jednoduchosti podnikání.24
23
Mongolian laws: http://www.mongolianlaws.com/index.php?action=search Doing Business in Mongolia: http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomies/?economyid=131: hodnoceny jsou ukazatele: založení společnosti, získávaní licencí, zaměstnávání pracovníků, registrace majetku, dostupnost úvěrů, ochrana investorů, placení daní, zahraniční obchodování, platnost smluv, ukončení činnosti společnosti
24
13
Právní náležitosti potřebné k založení obchodní společnosti Následující tabulka ukazuje, které kroky musí podnikatel uskutečnit při zakládání obchodní společnosti: Tabulka 2 Kroky při zakládání společnosti v Mongolsku a jejich nákladovost Proces Časová náročnost Náklady transakce v MNT Ověření jedinečnosti jména u Státního 1 den 500 MNT oddělení registrací Daňového úřadu Vklad kapitálu na účet, získání 1 den Žádné potvrzení, zaplacení registračního poplatku Notářské ověření zakladatelské 1 den 10 000 MNT smlouvy/listiny, zápisu statutárních orgánů a rozdělení vkladů mezi společníky 6 dnů 10 000 MNT Registrace u Státního registračního oddělení u Obecného oddělení státního daňového systému (představuje registraci pro následující daně: daň z příjmu, DPH, sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců, pojištění v nezaměstnanosti) Registr vydává potvrzující listinu potřebnou pro otevření bankovního účtu Založení registračního certifikátu u 1 den Žádné banky pro potvrzení otevření běžného účtu 1 den 2 000 MNT Registrace u místního Daňového úřadu (po otevření bankovního účtu úředník Státního registračního úřadu přidělí společnosti registrační číslo a dá schválení k registraci u místního daňového úřadu). Na místním úřadě bude společnost přidělena jednomu daňovému úředníkovi, kterému bude společnost podávat daňové přiznání. Žádost o sociální pojištění u Městského 1 den Žádné oddělení sociálního pojišťovny Vyhotovení úředního razítka 7 dní 22 000 MNT Zdroj:Starting Business in Mongolia: http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomies/?economyid=131
Zřízení zastoupení zahraniční složky v Mongolsku Zřízení zastoupení zahraniční složky v Mongolsku se řídí usnesením z roku 1991, které upravuje danou oblast. Povolení k zřízení zahraničního zastoupení vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu Mongolska. Doba platnosti tohoto povolení je tři roky s možností prodloužení o další dva roky. 25 25
Ministry of Industry and Commerce: http://www.mit.pmis.gov.mn/en/
14
Při zřizování zastupitelské složky je potřebné předložit následující dokumenty:26 • Písemnou žádost, která obsahuje cíle a plány zastoupení a jména a obchodní firmu mongolských partnerů • Informace o organizaci složky zahraničního zastoupení a její stanovy – popis činnosti zahraničního zastoupení a počet pracovníků • Ověřená kopie povolení k zřízení, pokud je toto povolení vyžadováno zemí, v níž je organizace zaregistrovaná • Bankovní záruky Po předložení daných dokumentů získá organizace do 10 dnů povolení. Zahraniční složka realizuje svou činnost pod vedením své mateřské společnosti, zároveň se ale řídí mongolskými zákony a nemá právo realizovat na území Mongolska ziskovou činnost, má právo na získání prostorů a služeb na základě smluv se spolupracujícími organizacemi. Má povinnost podávat informace o realizaci své činnosti odpovědné mongolské organizaci. Založení společnosti není v Mongolsku problém, společnost se však může setkat s korupcí státních úředníků. Pro založení podniku v Mongolsku je nutné mít mongolského zástupce, který je schopen se rychleji a pružněji orientovat v mongolské legislativě a jednodušeji získá všechny potřebné podklady a formuláře pro založení podniku.
2.1.2.2 Podmínky vstupu zahraničního kapitálu a investiční pobídky Vstup zahraničního kapitálu není omezován. Zahraniční společnosti při vstupu na mongolský trh musí dodržet výše uvedené podmínky při založení podniku. V roce 2006 byl zrušen rozdílný přístup k domácím a zahraničním investorům. Pokud zahraniční investice přesáhnou hodnotu 50 mil. USD, má společnost právo uzavřít s vládou Investiční smlouvu, která představuje stabilizační prvek mezi investorem a vládou.27 Vzhledem k tomu, že Mongolsko nemá dostatek vlastních zdrojů na budování potřebných kapacit a infrastruktury, poskytuje pro zahraniční investory řadu pobídek. Pobídky jsou udělovány na základě priorit stanovených mongolskou vládou – mezi prioritní oblasti patří zejména energetika, těžba nerostných surovin, infrastruktura, vodní hospodářství a budování kapacit v zemědělství.28 26
Ministry of Industry and Commerce: http://www.mit.pmis.gov.mn/en/ STI Mongolsko: Podmínky vstupu zahraničního kapitálu: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-investicniklima/9/1001377/ 28 Seznam aktuálních priorit vlády je uveden v příloze 27
15
Základem investičních pobídek jsou daňové prázdniny a úlevy při dovozech. Investiční pobídky jsou členěny podle odvětví, do kterého investice směřuje, a to následovně:29 • Investorovi jsou poskytnuty 100% daňové prázdniny v průběhu prvních 10 let a 50 % v průběhu dalších 5 let v případě investic do zařízení produkujících či přenášejících teplo a elektrickou energii, do stavby silnic, železnic, zařízení pro letecké kargo a inženýring a do primární telekomunikační sítě. • Daňové prázdniny jsou poskytnuty ve výši 100 % v průběhu prvních 5 let a ve výši 50 dalších 5 let v případě investic do těžby a zpracování nerostných surovin, vyjma drahých kovů, ropy, metalurgie, produkce chemikálií a železa, elektrotechnického průmyslu a strojírenství. • Daňové úlevy mohou být poskytnuty i podnikatelským subjektům, které podnikají v jiném sektoru, a to na základě rozhodnutí vlády schváleným parlamentem. Takovéto případy jsou posuzovány individuálně. • Daňové prázdniny ve výši 100 % v průběhu prvních 3 let a 50 % dalších 3 let budou poskytnuty zahraničním investicím v jiných oblastech, exportujícím více než 50 % své produkce. • Celní úlevy a výjimky jsou udělovány na dovoz technologického zařízení, pokud se společnost angažuje v pěstování obilí a krmných rostlin pro dobytek, v těžbě uhlí, ropy a plynu, v těžbě uranu, železné rudy a minerálů, v zpracování potravin, textilu, kožešin, kůže a dřevěných produktů, v zpracování chemických produktů a druhotného zpracování surových materiálů. V některých případech se úlevy vztahují i na společnosti investující do infrastruktury. • V případě, že investor reinvestuje zisk do stejné podnikatelské jednotky, která zisk vyprodukovala, získá investor možnost odpočtu z daňového základu ve výši reinvestované částky.
2.1.2.3 Daňový systém 1. ledna 2007 vstoupil v platnost nový zákon o daních.30 V minulosti byl daňový systém na velmi nízké úrovni, nový zákon o daních představuje výrazný krok vpřed v daňové disciplíně. 29
STI Mongolsko: Podmínky vstupu zahraničního kapitálu: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-investicniklima/9/1001377/ 30 Mongolian laws: http://www.mongolianlaws.com/index.php?action=search
16
Daně se platí z příjmů, majetku a kapitálu, zboží, prací, služeb, pozemků a nemovitostí, hospodářských zvířat, přírodních zdrojů a nerostných surovin. Spotřební daň se platí z alkoholu, benzínů a nafty, osobních automobilů, cigaret a tabáku. V případě neplacení daně mohou následovat tyto postihy: 31 • pokuta (výše závisí na nesplacené částce); • splacení a odpovídající pokuta; • úrok 1 % za každý den z nenavyšované nesplacené částky (nesmí překročit 50 % daňové sazby); • úrok 0,5 % za každý den z navyšované nesplacené částky. Daně se člení na státní a místní. Státní daně zahrnují daň z příjmu obyvatel, daň z příjmu obchodních jednotek a organizací, celní poplatky, DPH, spotřební daň, daň z nemovitostí, kolkovné, daň z pohonných hmot, dopravních prostředků, lovné zvěře, nerostných surovin, pozemků atd. Místní daně zahrnují poplatky za užívání přírodních zdrojů (vyjma nerostných surovin, rostlinstva, obyčejných kovů a minerálních vod).32 Následuje stručný popis jednotlivých typů daní: • Daň z příjmu hospodářských subjektů Nový zákon o Dani z příjmu hospodářských subjektů byl schválen parlamentem 29. června 2006. Podle nového zákona bude daň snížena o 5 %, tj. z 30 % na 25 % u těch hospodářských subjektů, u nichž je roční zisk je vyšší než 3.000 mil. MNT (přibližně 2 575 mil. USD), a u ostatních z 15 % na 10 %.33 Od roku 2006 byla zavedena rovněž tzv. daň z okamžitého zisku. Jedná se o daň uvalenou na investory v těžebním průmyslu, kteří dosahují mimořádných zisků. Daň je uvalena na příjmy ze zlata, pokud cena zlata za unci přesáhne 500 USD, a na měď, pokud jeho cena přesáhne hodnotu 1600 USD za tunu. V takovém případě je uvalena daň 68% na příjmy realizované z rozdílů mezi skutečnou a stanovenou cenou. Tato daň se dotkla zejména největší těžební korporace v oblasti Erdenet.34
31
STI Mongolsko: Daňový systém: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-financni-a-danovysektor/5/1001377/#sec5 32 STI Mongolsko: Daňový systém: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-financni-a-danovysektor/5/1001377/#sec5 33 STI Mongolsko: Daňový systém: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-financni-a-danovysektor/5/1001377/#sec5 34 Informace ze semináře Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: “Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a úpravy nerostných surovin v Monoglsku, Thajsku, Laosu a Kambodži
17
• Daň z příjmu obyvatel Podle nového zákona byl zrušen stupňový daňový systém se sazbami 10 %, 20 % a 30 % a byl nahrazen jediným plošným daňovým systémem, tj. 10 % daň platí všichni bez ohledu na roční příjem. Obyvatelé, jejichž měsíční příjem nepřevyšuje 70.000 MNT (předtím 48.000 MNT), podle nového zákona neplatí daň.35 • Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty se dle nového zákona o DPH snížila o 5 %, tj. z 15 % na 10 %.
36
• Odvod na sociální pojištění Také v rámci změn daňových zákonů se odvod na sociální pojištění snižuje na 10 %.37 Vláda tím, že přistoupila k mírnější daňové politice, dokázala v roce 2007 zvýšit daňovou disciplínu jak společností, tak i občanů.
2.1.3
Politická a institucionální rizika v Mongolsku Vláda už od počátku demokracie bojuje se skandály a problémy s korupcí. Stále
poměrně vysoká chudoba a korupce vyvolává nespokojenost občanů. To jsou také hlavní příčiny toho, proč je nynější vláda poměrně zranitelná, zejména s blížícími se volbami v květnu 2008. Nicméně je třeba uvést, že jisté snahy v boji proti korupci již byly učiněny. V červenci 2006 schválil parlament antikorupční zákon, jehož výsledkem bylo založení Antikorupčního úřadu. Tento zákon vstoupil v platnost koncem roku 2006. Členy této instituce jmenuje prezident Mongolska Nambaryn Enkhbayar. Jakýkoliv náznak jmenování členů, kteří by byli jmenováni ve prospěch vládnoucí MLRS by vyvolalo silnou vlnu odporu ze strany členů Demokratické strany i dalších skupin obhajujících občanská práva. Prozatím lze však konstatovat, že ačkoli boj v korupci probíhá, je příliš pomalý a k zásadním pokrokům nedochází. V roce 2007 umístila agentura Transparency
35
STI Mongolsko: Daňový systém: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-financni-a-danovysektor/5/1001377/#sec5 36 STI Mongolsko: Daňový systém: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-financni-a-danovysektor/5/1001377/#sec5 37 STI Mongolsko: Daňový systém: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-financni-a-danovysektor/5/1001377/#sec5
18
International Mongolsko na 99. místo ze 163 monitorovaných zemí v rámci posuzování indexu vnímání korupce. V roce 2005 se Mongolsko nacházelo na 85. místě ze 159 zemí.38 Ve vnějších vztazích je Mongolská zahraničně obchodní politika pragmatická a poměrně stabilní, země nemá se žádným jiným státem konflikt. Mongolsko se naopak snaží být dobrým partnerem v zahraničních vztazích, a to hlavně z důvodu zahraniční pomoci a přicházejících investorů, bez kterých by mongolská ekonomika byla značně poškozena.
Pokud chceme hodnotit nejen státní instituce, ale zároveň i kvalitu legislativy, resp. zda právní systém jako celek funguje, zda jsou tyto zákony ve smyslu institucí dodržovány, můžeme pro hodnocení institucionálních rizik použít indikátor stavu veřejných institucí, který používá organizace Světové ekonomické fórum. Tento indikátor má dále dva subindikátory: 39 • Subindex smluv a zákonnosti, který hodnotí kupříkladu to, zda je soudnictví nezávislé na politických vlivech vlády a firem, zda jsou vlastnická práva dobře chráněna zákonem nebo zda je jednání vlády neutrální vůči uchazečům o veřejné zakázky. • Subindex korupce se zaměřuje na takové praktiky, jako je uplácení související s dovozem a vývozem, uplatnění korupce v sektoru služeb nebo v oblasti placení daní. Na základě tohoto indikátoru se Mongolsko v roce 2007 umístilo na 102. místě z 131 hodnocených zemí. Na základě uvedených indikátorů je Mongolsko rizikové zejména v následujících oblastech: • Ochrana zájmů menšinových vlastníků společnosti (130. místo ze 131 zemí) • Etické chování firem • Transparentnost tvorby vládní politiky • Důvěra občanů v politiky • Nešetrnost s vládními výdaji • Neefektivnost zákonné sítě • Favoritismus v rozhodování vládních úředníků 38
Transparency International: Corruption Perception Index: http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi/2007: Index vnímání korupce- určován každý rok organizací Transparency International, ukazuje míru, jak vnímá veřejnost, zejména podnikatelé, analytici, státní úředníci úroveň korupce v daném státě 39 World Economic Forum:The Global Competitiveness Report 2007: http://www.gcr.weforum.org/
19
• Nedostatečná ochrana vlastnických práv • Nezávislost soudů • Spolehlivost policejních služeb • Spolehlivost auditních a zpravodajských standardů • Nedostatečná ochrana duševního vlastnictví Ve všech těchto oblastech se Mongolsko umístilo mezi posledními třiceti zeměmi, což poukazuje na slabou institucionální stabilitu jak v politické sféře, tak i v legislativním zabezpečením prostředí příznivého pro podnikání. V politickém systému je rizikovým faktorem i fakt, že vládní garnitury stojí spíše na lidech než na politických přesvědčeních. To může způsobit rychlou přeorientaci například při řešení návrhů zákonů a ustanovení. Politický systém rovněž stále zůstává netransparentní, jelikož často spolu pracují a jednají například členové rodiny nebo příbuzní, přičemž tyto rodinné klany jsou poměrně široké. V právním systému stále přetrvává určitá nekonzistentnost, ale zejména slabá vymahatelnost práva zahraničními subjekty. Ačkoli v obchodním zákoně i zákoně o arbitráži v zahraničním obchodě jsou spory řešeny, reálně je pro zahraničního investora vymožení práva či vyřešení sporu složité a časově i finančně náročné.
2.2 Analýza ekonomického prostředí V rámci analýzy ekonomického prostředí je hodnocena především hospodářská politika státu. S ohledem na zapojení státu do mezinárodního obchodu je rovněž důležitá analýza zahraničněobchodní politiky státu, zejména autonomních a smluvních nástrojů, dále proexportní politika a zahraniční investice v zemi. Abychom však mohli analyzovat hospodářskou politiku státu, musíme ji nejdříve zasadit do určitého kontextu. Proto dříve než přistoupíme k samotné analýze makroekonomických ukazatelů, představíme si ekonomickou strukturu, abychom měli lepší náhled na celkovou situaci v Mongolsku.
20
2.2.1
Ekonomická struktura Mongolska V současnosti představuje zemědělství 24,7 % HDP, průmysl 35,5 % HDP a služby
44,8 %.40
2.2.1.1 Zemědělství V zemědělství výrazně převažuje živočišná výroba nad rostlinnou. Chov zvířat představuje 84 % celkové zemědělské produkce. Pro mnohé mongolské rodiny je pastevectví a chov zvířat způsobem obživy. Převaha chovu nad rostlinnou výrobou je dána i tím, že v Mongolsku je poměrně málo orné půdy, která by byla vhodná pro velkoplošné pěstování plodin. Mezi nejvíce chovaná zvířata patří kašmírské kozy (15,5 mil. kusů z celkového počtu chovných zvířat), ovce (14,8 mil. kusů), skot (2,2 mil. kusů) a koně (2,2 mil.kusů). Z rostlinné výroby převažuje zejména pěstování brambor, pšenice a některých druhů zeleniny. V posledních letech přibývá zejména pěstování brambor.41 V následující tabulce jsou uvedené výstupy živočišné a rostlinné výroby v posledních letech. Tabulka 3 Výstupy zemědělské výroby v běžných cenách v letech 2003–2006 (v mil. USD) 2004 2005 2006 2003 Živočišní výroba 282,08 422,19 550,8 670,85 Rostlinná výroba 81,53 89,24 96,75 125,72 Celkem 363,61 511,43 647,55 796,57 Zdroj: Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Statistical Office if Mongolia, 2007, str. 170
Z tabulky lze vidět, že v roce 2006 došlo oproti roku 2005 ke zpomalení růstu v živočišné výrobě, což bylo způsobeno silnou zimou v roce 2005 a úhynem mnoha zvířat. Za růstem rostlinné výroby stojí zejména kvalitnější zemědělské technologie, které umožňují pěstování plodin i v méně příznivých podmínkách. Udržování orné půdy ale komplikuje právě volné pastevectví, zejména chov kašmírských koz, které po pastvě zanechávají poškozenou půdu, a ta je pak více náchylná na erozi a desertifikaci.
2.2.1.2 Průmysl Základnou průmyslu je těžba nerostných surovin. Dále se v Mongolsku rychle rozvíjí energetický průmysl, obor stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Z těžebního průmyslu převažuje zejména těžba mědi, molybdenu, černého uhlí a zlata. V současnosti je velký zájem rovněž o těžbu uranu a fluoritu. V následujícím grafu a tabulce lze vidět
40 41
World Factbook: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mg.html Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Statistical Office of Mongolia, 2007, str. 171
21
strukturu nejvýznamnějších průmyslových odvětví a jejich hodnotu výstupu v posledních letech v Mongolsku.42 Graf 1 Průmysl dle jednotlivých sektorů v roce 2006 Struktura průmyslu v roce 2006
Energetika; 11% Těžební průmysl; 44%
Zpracovatelský průmysl; 28%
Těžební průmysl Stavebnictví Zpracovatelský průmysl Energetika
Stavebnictví; 17%
Zdroj: Mongolian Statistical Yearbook 2006, Nationa Statistical Office of Mongolia, 2007, str. 214 Tabulka 4 Hodnota výstupu průmyslu v běžných cenách v letech 2003–2006 (v mil.USD) 2003 2004 2005 2006 Těžební průmysl 287,77 383,77 422,73 430,77 Stavebnictví 128,71 149,61 127,10 169,62 Zpracovatelský průmysl 317,89 293,26 217,60 274,53 Energetika 93,23 97,43 101,64 104,18 Celkem 827,60 924,07 869,07 979,10 Zdroj: Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Statistical Office of Mongolia, 2007, str.213
Jak lze vidět z tabulky, průmysl předešlých letech rostl tempem průměrně kolem 10 %, ale v roce 2005 došlo k poměrně velkému propadu. Ten byl způsoben velmi těžkou zimou, která zpomalila veškeré aktivity, zejména pak ve stavebním průmyslu. V roce 2006 poklesl oproti roku 2005 růst těžebního průmyslu z 10,5 % na 2,7 %, což bylo dáno přijetím daně z okamžitého zisku a vyčkáváním investorů na další kroky vlády. Situace se stabilizovala poté, co byl přijat v roce 2006 zákon o těžbě nerostných surovin a zákon o přímých zahraničních investicích (který ruší rozdílný přístup k domácím a zahraničním investorům). Stabilní nárůst je vidět v energetice, která představuje jednu ze základních priorit rozvoje Mongolska a kam směřují velké finanční zdroje na budování elektráren a rozvodů. Zpracovatelský průmysl živočišních produktů zahrnuje zpracování kašmíru, vlny, surové kůže, vnitřností a kostí. Mongolsko je druhým největším producentem kašmíru na světě, jeho podíl představuje 21 % světové produkce (na prvním místě se umístila Čína 42
Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Statistical Office of Mongolia, 2007, str. 215
22
s 67 % světové produkce kašmíru). V tomto odvětví je největším investorem ČLR, USA, Itálie, Velká Británie a Japonsko. Ve zpracování masných produktů se zase uplatňují investoři z Ruska, Kazachstánu, Polska a Německa.43 Stavebnictví zažívá v posledních letech výrazný boom, zejména z důvodu budování infrastruktury a kapacit. Největší část stavebních prací představuje bytová výstavba (34 % konstrukčních aktivit), následuje výstavba továren a elektráren (28,8 % konstrukčních aktivit) a výstavba kancelářských zařízení (18 % konstrukčních aktivit). Největšími investory ve stavebnictví jsou ČLR, Ruská federace a Německo.44 Textilní průmysl tvoří asi čtvrtinu exportních komodit států a zahrnuje výrobu a vývoz artiklů jako jsou kabáty, háčkované a pletené prádlo a svetry.
2.2.1.3 Služby Rychle rostoucím odvětvím již od roku 1990 je cestovní ruch. Již v roce 1991 se Mongolsko připojilo k Světové turistické organizaci, aby podpořilo mezinárodní a regionální aktivity na podporu cestovního ruchu. Zatímco v roce 1998 navštívilo Mongolsko 120 tis. návštěvníků, v roce 2006 přicestovalo do Mongolska již 386 tis. turistů (oproti roku 2005 je to nárůst o 8 %). 45 Nárůst cestovního ruchu a příliv cizinců podporuje i služby maloobchodu, hoteliérství a restauračních služeb. Dalším důležitým sektorem jsou dopravní služby, které se spolu s komunikacemi se podílejí 10,9 % na HDP.46 Dopravní náklady jsou obdobné jako v regionu Východní Asie, průměrné dopravní náklady se pohybují kolem 4500 USD/TEU47. Rostoucím sektorem služeb jsou i finanční služby, které tvoří 3,5 % HDP. Bankovní sektor se velmi rychle rozvíjí, přičemž nárůst byl v letech 2001 až 2005 až 18,9 %. V Mongolsku působí 15 bank.48 Problémem bankovního sektoru jsou vysoké úroky a převládající krátkodobé půjčky, jelikož přístup k dlouhodobým půjčkám mají pouze velké korporace se zahraničními linkami. Do rozvoje finančního sektoru investují i EBRD a ADB, a to z důvodu zabezpečení větší stability bank, snížení nákladovosti úvěrů a zvýšení přístupů malých a středních podniků k půjčkám. 43
Mongolian National Chamber of Commerce and Industry: Foreign Trade Overview in Mongolia in 2006: http://www.mongolchamber.mn/documents/FTREng2007.pdf 44 Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Statistical Office of Mongolia, 2007, str. 217 45 Ministry of Road, Transport and Tourism of Mongolia: Tourism Sector Profile: http://www.mongoliatourism.gov.mn/index.php?action=menudata&id=7 46 Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Statistical Office of Mongolia, 2007, str. 219 47 TEU- Twentyfeet Equivalent Unit 48 Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Statistical Office of Mongolia, 2007, str. 219
23
2.2.2
Analýza makroekonomických ukazatelů V následující podkapitole provedeme analýzu základních makroekonomických
ukazatelů, jako je HDP, inflace, státní rozpočet a ukazatele o nezaměstnanosti a pracovní síle.
2.2.2.1 Hrubý domácí produkt Vývoj HDP v posledních letech poukazuje na silný růst ekonomiky. V roce 2006 dosáhl růst 8,4 % a dle odhadů Ekonomické obchodní jednotky EU v Mongolsku růst v roce 2007 zůstal vysoký kolem 8,5 %.49 Za růstem ekonomiky stojí vysoká hodnota průmyslového výstupu v posledních letech (za poslední rok se zvýšil o 13,6 %): ten je tažen zpracovatelským průmyslem, který rostl o 33,7 % v roce 2006–2007, výstup těžebního průmyslu rostl v posledním roce o 3,9 %.50 K růstu HDP přispěly i vnější ukazatele, jako jsou vysoké světové ceny surovin. Největší podíl na HDP má těžební průmysl (30 % HDP), velkoobchod a maloobchod a oprava motorových vozidel (19 %), zemědělství a lesnictví (18,8 %), doprava a komunikace (10,9 %) a zpracovatelský průmysl (5,8 %).51
V následujícím grafu a tabulce jsou uvedeny základní ukazatele HDP a jeho vývoj v posledních letech. Graf 2 Vývoj HDP v letech 2001–2006 Vývoj HDP v letech 2001-2006 HDP v mil. USD 1500 1000 500 0 2001
2002 2003
2004 2005
2006
Rok Zdroj: Mongolia Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 125 49
Economic Intelligence Unit in Mongolia: Economy Policy Outlook for 2008-2009: http://www.viewswire.com/index.asp?layout=VWArticleVW3&article_id=963003281®ion_id=&country_id=320000 032&channel_id=190004019&category_id=500004050&refm=vwCat&page_title=Article 50 Economic Intelligence Unit in Mongolia: Economy Policy Outlook for 2008-2009: http://www.viewswire.com/index.asp?layout=VWArticleVW3&article_id=963003281®ion_id=&country_id=320000 032&channel_id=190004019&category_id=500004050&refm=vwCat&page_title=Article 51 Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Statistical Office of Mongolia,2007, str. 124
24
Tabulka 5 HDP (v mil. USD) a růst HDP v letech 2001–2006
HDP (v mil. USD) Růst HDP (%)
2001 938,5
2002 976
2003 1 030
2004 1139
2005 1212
2006 1313
1
4,0
5,6
10,6
6,4
8,4
Zdroj: Mongolia Statistical Yearbook 2006, National Statistical Office of Mongolia, 2007, str. 125
Nárůst HDP lze předpokládat i v dalším období, Mongolsko v současnosti těží z přílivu PZI, z příznivých cen surovin, ale i z půjček od světových organizací na budování kapacit v rámci oficiální rozvojové pomoci (Official Development Aid-ODA). Silný dlouhotrvající růst je však silně závislý na výstupu těžebního průmyslu a světových cenách surovin.
2.2.2.2 Inflace Vývoj inflace od počátku období transformace je znázorněn na následujícím grafu. Graf 3 Vývoj inflace v % v období 2001–2007
Zdroj: Bank of Mongolia: Annual Report 2006: http://www.mongolbank.mn/web/guest/publication/anreport
Inflace dosáhla obrovských rozměrů po přechodu k tržní ekonomice, kdy se musela ekonomika vypořádat s problémy transformace. V roce 1992 vzrostla inflace o 330 %. Inflaci se podařilo snížit až v druhé polovině 90. let a pod 10 % se dostala až v roce 2001. V posledních letech se ustálila inflace kolem 6 %, ale v roce 2007 se inflace zvýšila na 8 %.52 Za tímto nárůstem stojí nepřestávající růst ekonomiky, příliv zahraničních investic a remitencí pracovníků v zahraničí, které zvyšují měnovou zásobu Mongolska. Inflace se nejvíc projevuje v cenách potravin (70 % inflace se projevilo v nárůstu cen potravin), dále došlo k mírnému zvýšení cen v oblasti dopravy, školství a energií. Navíc je inflace v Mongolsku ovlivněna sezónností, přičemž ceny potravin (zejména ceny 52
Bank of Mongolia: Annual Report 2006: http://www.mongolbank.mn/web/guest/publication/anreport
25
masa) se výrazně zvyšují v období od dubna do srpna, ale v roce 2007 se právě poměrně neobvykle tato sezónnost neprojevila. Ceny masa začaly od září 2007 klesat (o 4 %), důvodem bylo poměrně dobré chovné období v roce 2006 a také mírnější zima v tomto období, kdy nedošlo k výraznému úhynů zvířat.53
2.2.2.3 Státní rozpočet54 Státní rozpočet je od roku 2005 v přebytku. Na konci roku 2007 dosáhl přebytek rozpočtu 86 mil. USD. Příjmy v roce 2007 dosáhly hodnoty 1,6 mld. USD. Nejvyšším příjmem jsou příjmy z daní z příjmů, které představují 83 % příjmů rozpočtu. Na těchto příjmech se výrazně podílí i daň z přebytku, která tvořila až 18,5 % příjmů v roce 2006. Výdaje státního rozpočtu v roce 2007 dosáhly 1,5 mld. USD. Díky expanzivní fiskální politice a zvýšení výdajů na sociální projekty a zvýšení mezd dosáhly sociální výdaje vlády 42 % celkových výdajů. To způsobilo i mírný pokles přebytku oproti roku 2006, kdy byl přebytek rozpočtu 107 mil. USD.
2.2.2.4 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je v Mongolsku poměrně vysoká. Zatímco oficiální statistiky hovoří o míře nezaměstnanosti 3,2 % v roce 200655, odhady Světové banky vypovídají o nezaměstnanosti 20 %.56 Jde o skrytou nezaměstnanost, která je však ještě horší než oficiální nezaměstnanost, a to jak pro občany, tak pro vládu. Pro občany to znamená finanční nestabilitu, vláda zase nemá dostatečně reálnou představu o zaměstnanosti a ekonomickém růstu.
Pracovní síla Mongolska Ekonomicky aktivní obyvatelstvo představuje v Mongolsku 1 042,8 tis. obyvatel. Pracovní síla je díky široké dostupnosti škol poměrně vzdělaná (viz podkapitola vzdělanost). V struktuře zaměstnanosti lze vidět, že nejvíce obyvatel je zaměstnaných v zemědělství (38,8 %).57 Pracovní síla v zemědělství je však silně závislá na počtu chovaných zvířat. Odhaduje se, aby rodina dokázala mít alespoň minimální příjem, musí 53
Bank of Mongolia: Annual Report 2006: http://www.mongolbank.mn/web/guest/publication/anreport Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 151 55 Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 102: v posledních letech se dle oficiálních údajů pohybuje míra nezaměstnanosti kolem 3-4 %. 56 World Bank: Mongolia Quaterly Report November 2007: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/EASTASIAPACIFICEXT/MONGOLIAEXTN/0,,conte ntMDK:21550756~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:327708,00.html 57 Mongolia Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, str. 102 54
26
chovat 200 kusů zvířat.58 Mnoho rodin však této hranice nedosahuje. To je pak úzce spojeno s vyšší mírou chudoby na venkově. Druhým největším odvětvím z pohledu zaměstnanosti je maloobchod a velkoobchod (15,9 %), po něm následuje průmysl (11,9 %), jak je vidět z následujícího grafu.59 Graf 4 Struktura zaměstnanosti dle odvětví v roce 2006 Zaměstnanost podle odvětví
Zemědělství
Doprava a Stavebnictví
komunikace 4% Zemědělství 38%
Ostatní 24% Obchod 16%
Průmysl Stavebnictví 6% 12%
Průmysl Obchod Ostatní Doprava a
komunikace Zdroj: Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 104
Průměrná měsíční mzda v roce 2006 dosahovala 127,7 tis. Tg. (110 USD). Nejvyšší příjmy dosahují manažeři a vedoucí pracovníci (170 USD), dále techničtí a odborní pracovníci (121 USD), nejnižší mzdy jsou v zemědělství (65 USD) a na nekvalifikovaných pozicích (80 USD).60 Zahraniční investoři většinou zaměstnávají mongolské pracovníky, protože pro ně představují levnou a přitom vzdělanou pracovní sílu. Zaměstnávání pracovníků se řídí zákoníkem práce.61 Podle zákoníku by měly zahraniční firmy zaměstnávat pracovníky přes místní Pracovní úřady. Ve skutečnosti se ale mnoho pracovních pozic dosazuje podle známosti. Standardní pracovní týden trvá 40 hodin, zákoník práce stanovuje příplatky za práci přesčas, noční směny, nebezpečnou práci a propuštění. Příplatky za přesčas představují
58
United Nations Development Program (dále jen UNDP): Human Development and Poverty Reduction in Mongolia: http://www.undp.mn/new/hdpr.html 59 Mongolia Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 115 60 Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, str. 120 61 Mongolian Laws: http://www.mongolianlaws.com/index.php?action=search
27
50 % základní mzdy. Při propuštění zaměstnance musí zaměstnavatel zaplatit jednorázové odstupné ve výši jedné měsíční základní mzdy.62 Podle zákoníku práce je základní roční dovolená 15 dnů v roce, přičemž jsou stanovené rovněž podmínky pro kalkulaci dalších dnů dovolené na základě délky zaměstnanosti pracovníka v podniku. Základní mateřská dovolená je 120 dnů. Po uplynutí mateřské dovolené a zákonné dovolené si může matka prodloužit mateřskou dovolenou do tří let dítěte. Po uplynutí této doby je zaměstnavatel povinen zaměstnat matku na stejnou pozici, kterou zastávala před odchodem na mateřskou dovolenou.63 Odchod do důchodu je stanoven pro muže v 60 letech a pro ženy mezi 45–55 lety v závislosti na počtu dětí.64
Zaměstnávání zahraničních pracovníků Zaměstnávání zahraničních pracovníků se zkomplikovalo přijetím zákona o zahraničních investicích, který stanovuje, že zahraniční jednotky by měly zaměstnávat především mongolské pracovníky. Nemongolští pracovníci mohou být zaměstnáni pouze na pozicích, které vyžadují specifickou kvalifikaci. Pracovní povolení pro zahraniční pracovníky lze získat u Agentury pro koordinaci práce při Ministerstvu práce a sociální péče.65 Zaměstnavatel musí pro získání pracovního povolení doložit jména zahraničních zaměstnanců, data narození, profese, doklady o zajištění ubytování a kopie pracovních smluv. Na základě těchto dokladů rozhodne Agentura o vydání pracovního povolení. Pokud zaměstnavatel nedokáže, že daná pozice nemůže být obsazena mongolským pracovníkem, musí platit daň ve výši trojnásobku minimální mzdy a musí za každé pracovní místo zahraničního pracovníka přijmout několik nezaměstnaných mongolských občanů.66
62
STI Mongolsko: Další podmínky zaměstnávání: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-zakladni-podminky-prouplatneni-ceskeho-zbozi-na/8/1001377/ 63 STI Mongolsko: Další podmínky zaměstnávání: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-zakladni-podminky-prouplatneni-ceskeho-zbozi-na/8/1001377/ 64 STI Mongolsko: Podmínky zaměstnávání:nemongolských pracovníků: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolskozakladni-podminky-pro-uplatneni-ceskeho-zbozi-na/8/1001377/ 65 Ministry of Social Welfare and Labour of Mongolia: www.mswl.pmis.gov.mn 66 STI Mongolsko: Podmínky zaměstnávání:nemongolských pracovníků: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolskozakladni-podminky-pro-uplatneni-ceskeho-zbozi-na/8/1001377/
28
Pro zahraniční investory je tak nejlepší variantou zaměstnávat mongolské pracovníky, jednak z důvodu omezení pro zaměstnávání nemongolských zaměstnanců, jednak z důvodu, že mongolská pracovní síla je vzdělaná a flexibilní a náklady na zaměstnance jsou pro zahraniční investory nižší než na zaměstnávání zahraničních pracovníků, jejichž mzda dosahuje několikanásobek průměrné mzdy mongolského pracovníka.
2.2.3
Zahraniční obchod V následující podkapitole si představíme strukturu a základní fakty o zahraničním
obchodě Mongolska. Podkapitola se rovněž zaměřuje na zahraniční investice v Mongolsku a státní podporu exportu.
2.2.3.1 Obchodní bilance a komoditní struktura zahraničního obchodu Nejdříve uveďme základní ukazatele vývoje obchodní bilance zahraničního obchodu v posledních letech. Tabulka 6 Zahraniční obchod Mongolska v letech 2003–2006 v mil. USD 2003 2004 2005 2006 1416,9 Obrat 1890,8 2249,2 3028,4 615,9 Export 869,7 1064,9 1542,8 801,0 Import 1021,1 1184,3 1485,6 -185,1 Bilance -151,4 -119,4 57,2 Zdroj:Mongolian National Chamber of Commerce and Industry: Foreign Trade Overview in Mongolia in 2006: http://www.mongolchamber.mn/documents/FTREng2007.pdf
Z tabulky lze vidět, že obrat zahraničního obchodu vzrostl v roce 2006 o 34,6 %, přičemž exporty vzrostly o 44,8 % a importy vzrostly o 25,4 %. V komoditní struktuře exportu tvoří největší položku nerostné suroviny (997,4 mil. USD), z toho vývoz mědi tvoří 635,4 mil. USD. Další významné položky exportu jsou především textilní výrobky (246,8 mil. USD), šperky a vzácné kovy (270 mil. USD).67 V exportu nerostných surovin lze pozorovat rostoucí trend. V roce 2003 představoval vývoz nerostných surovin 34,8 % celkového vývozu, v roce 2006 dosáhl již 57,9 % celkové hodnoty vývozu.68 Za tímto nárůstem stojí nejen rozšiřování a nové investice do těžby, ale i příznivý vývoj světových cen surovin v posledních letech. V exportu textilií dochází naopak dlouhodobě k poklesu vývozu: zatímco v roce 2003 67
Mongolian National Chamber of Commerce and Industry: Foreign Trade Overview in Mongolia in 2006: http://www.mongolchamber.mn/documents/FTREng2007.pdf 68 Mongolian National Chamber of Commerce and Industry: Foreign Trade Overview in Mongolia in 2006: http://www.mongolchamber.mn/documents/FTREng2007.pdf
29
představoval vývoz textilií 26,8 % vývozu, v roce 2006 je to už jen 16 %.69 Pokles je způsoben zejména levnými vývozy textilu z ČLR, kterým mongolské společnosti nedokážou cenově konkurovat. Rovněž dochází k poklesu vývozu vzácných kovů a šperků, který ještě v roce 2003 představoval 22,7 % celkového exportu, ale v roce 2006 už jen 17,5 %.70 Pokles zájmu o šperky můžeme sledovat celosvětově, nejedná se o specifikum Mongolska. Mezi největší exportní trhy patří především ČLR, kam bylo vyvezeno v roce 2006 zboží a suroviny v hodnotě 2 059,3 mil. USD.71 Mezi ČLR a dalšími exportními trhy je obrovský rozdíl v hodnotě zboží, které je na dané trhy vyvážené. V následujícím grafu jsou uvedeny nejvýznamnější exportní partneři Mongolska. Graf 5 Nejvýznamnější exportní trhy Mongolska Nejvýznamější exportní země (data roku 2006) 68%
5%
Ru sk á
O
sta
e
tn í
3%
Fe de ra c
lie
3%
Itá
K
3%
U
SA
8%
U
Ca na da
11%
ČL R
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Zdroj:Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, str. 240
Vývoj exportu poukazuje na nárůst závislosti mongolské ekonomiky na vývozu nerostných surovin, čímž se ale ekonomika stává poměrně zranitelnou a závislou na vývoji světových cen surovin. Zároveň je největším exportním trhem ČLR. ČLR je obrovským trhem a sousedem Mongolska, je pochopitelné, že sem směřuje velká část vývozu. Propastný rozdíl v exportu mezi Mongolskem a ostatními trhy však signalizuje až příliš velkou závislost na tomto trhu. Mongolská vláda se snaží o diversifikaci exportních trhu, 69
Mongolian National Chamber of Commerce and Industry: Foreign Trade Overview in Mongolia in 2006: http://www.mongolchamber.mn/documents/FTREng2007.pdf 70 Mongolian National Chamber of Commerce and Industry: Foreign Trade Overview in Mongolia in 2006: http://www.mongolchamber.mn/documents/FTREng2007.pdf 71 Mongolia Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 240
30
vzhledem k rozvoji čínské ekonomiky však lze předpokládat, že vývoz do ČLR si bude udržovat nepřekonatelné postavení v Mongolské ekonomice. V komoditní struktuře importu převládá dovoz surovin (445,7 mil. USD), dále dovoz technologií a strojního zařízení (267,4 mil. USD) a dopravních prostředků (148,6 mil. USD).72 Struktura importů je v posledních letech stabilní, s mírným nárůstem u surovin vzhledem k stoupající ceně ropy, která je dovážená z Ruské Federace. V následujícím grafu jsou uvedeny nejvýznamnější dovozci Mongolska. Graf 6 Nejvýznamnější dovozci do Mongolska Nejvýznamější importní země (data roku 2006)
17%
O
sta
tn í
ko
3%
ěm ec
SA
3%
N
ní K
or ea
6%
Již
po ns ko Ja
ČL R
7%
Fe de ra c Ru sk á
28%
U
37%
e
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Zdroj: Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, str.242 Obchodní bilance Mongolska skončila v roce 2006 v přebytku 57,2 mil. USD, přičemž v předcházejících letech byla obchodní bilance záporná. Hlavním faktorem byly vysoké ceny nerostných surovin exportu, přičemž ty tvoří skoro 60 % exportních příjmů.73 V roce 2007 však obchodní bilance skončila v deficitu 228 mil. USD.74 Tento návrat k deficitu byl dán nárůstem ceny ropy, přičemž Mongolsko je závislé na dovozu ropy z Ruska. Podle posledních údajů Economic Intelligence Unit v Mongolsku, růst dovozů v roce 2007 byl téměř dvojnásobný oproti růstu vývozu, přičemž dovoz ropy představoval 28 % celkových dovozů v roce 2007.75 V roce 2008 lze předpokládat mírné zhoršení obchodní bilance. Předpokládá se totiž mírný pokles růstu HDP v ČLR, kam směřuje většina mongolských exportů. Zároveň 72
Mongolia Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 241 Mongolia Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 241 74 Economic Intelligence Unit Mongolia. Trade Balance Back in Deficit: http://www.viewswire.com/index.asp?layout=VWArticleVW3&article_id=1003003285®ion_id=&country_id=32000 0032&channel_id=190004019&category_id=500004050&refm=vwCat&page_title=Article 75 Economic Intelligence Unit Mongolia. Trade Balance Back in Deficit: http://www.viewswire.com/index.asp?layout=VWArticleVW3&article_id=1003003285®ion_id=&country_id=32000 0032&channel_id=190004019&category_id=500004050&refm=vwCat&page_title=Article 73
31
se očekává i mírné snížení světové ceny mědi, ačkoli se udrží na poměrně vysoké úrovni. Na druhé straně se předpokládá další nárůst dovozů, který bude tažen vysokými náklady na dovoz energií. Velké výdaje vlády na infrastrukturu spolu s přílivem zahraničních investic budou představovat velkou poptávku po dovozu kapitálových statků. I z vývoje obchodní bilance lze vidět poměrně vysokou závislost mongolské ekonomiky na vývozu orientovaného na ČLR a vývozu nerostných surovin. Plochost mongolského vývozu a závislost na dovozu ropy z Ruska představují nejcitlivější body zahraničního obchodu Mongolska.
2.2.3.2 Proexportní politika Mongolska Od roku 2002 bylo v rámci Agentury pro zahraniční investice a zahraniční obchod (FIFTA- Foreign Investment and Foreign Trade Agency, dále jen FIFTA) založeno Proexportní centrum na podporu vývozu tradičních i netradičních komodit Mongolska. Mezi hlavní aktivity Proexportního centra patří: 76 • Průzkum zahraničních trhů a asistence exportérům při vývozu komodit • Organizování zahraničních výstav národních vývozních komodit • Udržování blízkých vztahů s mezinárodními organizacemi na podporu obchodu • Budování značkové a marketingové strategie • Vedení databáze o vývoji obchodu na mezinárodních trzích
2.2.3.3 Tarifní opatření v zahraničním obchodě:77 Od ledna 2003 platí 5% dovozní daň na dovezené zboží a 7% dovozní clo. (Vyjma zboží, které podléhá spotřební dani, tj. alkohol, cigarety a paliva). Z daňové povinnosti jsou vyjmuty následující dovozy: • Čistokrevní koně, dobytek, kozy, ovce a ošípané • Strojní zařízení na zpracovaní, zaznamenávání dat a jejich části, magnetická a optická vlákna •
Diody, tranzistory a semi-konduktory
• Elektronické a mikro-elektronické programy • Zařízení pro lékařské a veterinární účely 76 77
Export Promotion Center (EPC): Main activities: http://www.investmongolia.com/index.php?sel=menu&mnl=2_3 Customs General Administration of Mongolia: http://www.ecustoms.mn/index.php
32
Do Mongolska je zakázán dovoz následujících produktů: • Nedenaturovaný 80% a více procentní etanol •
Denaturovaný etanol Na následující zboží platí 15% dovozní daň v období od 1. srpna do 1. dubna,
v ostatních měsících se na zboží vztahuje 7% dovozní daň: • Zelenina, a to: brambory, cibule, kapusta, mrkev, tuřín • Mouka Vývozní clo se vztahuje na produkty z nerezavějící ocele, železa z mědi a hliníku, dále na suroviny jako je kašmír78 a nezpracovaná vlna a nezpracovaná kozí kůže, na dřevo a dřevené produkty.
2.2.4
Přímé zahraniční investice v Mongolsku Již od 90. let, kdy se Mongolská ekonomika otevřela světovému trhu, začaly do
Mongolska proudit investice. Mongolsko je pro zahraniční investory zajímavé hlavně svým obrovským nerostným bohatstvím. Významný je nárůst PZI zejména v posledních letech. Nejvýznamnějším odvětvím pro PZI je těžební průmysl, energetický průmysl a stavebnictví, dále pak i obchod a služby. Pro poradenství zahraničním investorům slouží především Agentura FIFTA a Národní mongolská obchodní a průmyslová komora79, které se zaměřují na rozvoj obchodu a poskytují investorům základní informace ohledně legislativy, různých poplatků, prezentují investiční příležitosti a aktuality z hospodářského a legislativního vývoje v Mongolsku. V Mongolsku rovněž působí vícero sektorových agentur a programů, např. Národní Báňský úřad, Program na rozvoj volných ekonomických zón, Program na podporu velkoobchodu aj. Agentury a programy zaštiťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu Mongolska.80 V následujícím grafu je vidět, že největší část investic směřuje do těžby nerostných surovin.
Ta
je
zatím
pro
velké
investory
nejlákavějším
sektorem.
Druhým
nejperspektivnějším sektorem je stavebnictví, a to díky budování infrastruktury, do které plynou velké finanční zdroje. 78
V červenci 2007 WTO prodloužilo Mongolsku lhůtu o dalších pět let na zrušení vývozních cel na nezpracovaný kašmír Mongolian National Chamber of Commerce and Industry: Foreign Trade Overview in Mongolia in 2006: http://www.mongolchamber.mn/documents/FTREng2007.pdf 80 Seznam Agentur a Programů dostupných na: http://mit.mit.pmis.gov.mn/en/modules.php?name=News&file=article&sid=1 79
33
Graf 7 Procentuální rozdělení PZI v Mongolsku podle jednotlivých odvětví (rok 2003) Rozdělění PZI dle odvětví Těžebný průmysl Obchod a služby 12% 6%
Lehký průmysl
7%
Zpracovaní živočisných produktů Stavebnictví
47%
7% 8%
Bankovní a finanční sektor
13%
Další
Zdroj: Agentura FIFTA: FDI in Mongolia: http://www.investmongolia.com/index.php?sel=menu&mnl=4_6
Těžební průmysl a geologický průzkum představuje 46 % celkových PZI v Mongolsku. Největšími investory jsou kanadské společnosti (132 mil. USD), ČLR (130 mil. USD), USA (115 mil. USD) a Bulharsko (27 mil. USD).81 V dubnu 2007 uzavřela Mongolská vláda dlouho očekávanou investiční dohodu s kanadskou těžební společnostíIvanhoe o rozvoji těžby mědi a zlata v masivu Oyu Tolgoi. Masiv leží na jihu země, v blízkosti hranic s Čínou, a je považován za největší nedotknutý zdroj mědi a zlata. Investice byla schválena parlamentem v říjnu 2007.82 Investice v Oyu Tolgoi podnítí další příliv zahraničních investic, ve střednědobém výhledu by projekt znamenal výraznou posilu pro těžební průmysl, exportní a daňové příjmy. V březnu 2007 načrtl ministr financí, že vláda chce navýšit zvýšení roční těžby mědi šestinásobně do roku 2012, přičemž se předpokládá započetí těžby v Oyu Tolgoi v roce 2009.83 V roce 2006 vláda vyvolala nevůli investorů, když zavedla daň z okamžitého zisku. To vyvolalo nedůvěru u investorů, v to, jaké budou další kroky vlády. Podle výsledků kanadského Fraser Institutu, který uskutečnil průzkum a vyhodnocení těžebních politik ve
81
FIFTA: FDI in Mongolia: http://www.investmongolia.com/index.php?sel=menu&mnl=4_6 Mongolia Web News: Article: Oyu Tolgoi Agreement Ivanhoe, 10. 8. 2007: http://www.mongoliaweb.com/content/view/1291/2/ 83 Mongolia Web News: Article: Historic Agreement for Development of Oyu Tolgoi Approved by Cabinet 29.7.2007: http://www.mongolia-web.com/content/view/1120/2/ 82
34
světě, se Mongolsko umístilo na 62. místě ze zkoumaných 65 zemí v roce 2006, přičemž ještě v roce 2005 se umístilo na 33. místě ze 64 zkoumaných zemí.84 Dalším krokem, který vláda učinila a u kterého lze očekávat živou diskusi investičních společností s vládou, je návrh zákona v březnu 2008, který navrhuje 51 % účast mongolského státu v strategických těžebních společnostech. Dělítkem je rozdělení na strategické a nestrategické těžby. Mezi strategické těžby budou určitě spadat největší těžební oblasti mědi, zlata a černého uhlí. 85 V zpracovatelském průmyslu je největším investorem ČLR, USA, Itálie, Velká Británie a Japonsko. V zpracování masných produktů se zase uplatňují investoři z Ruska, Kazachstánu, Polska a Německa.86 V textilním průmyslu je největším investorem Japonsko, po kterém následují ČLR, Hong Kong, Taiwan a Jižní Korea. Textilní průmysl tvoří asi čtvrtinu exportních komodit států.87 Stavebnictví zažívá v posledních letech výrazný růst, přičemž nejvíc investic směruje do bytové výstavby, výstavby továren, elektráren a kancelářských zařízení. Největšími investory ve stavebnictví jsou ČLR, Ruská federace a Německo. V telekomunikačním a IT odvětví je vedoucím investorem Japonsko, ale v posledních letech mu výrazně konkuruje Jižní Korea. Investice plynou i do obchodního sektoru (zahrnuje velkoobchod, maloobchod a restaurační sektor). V tomto odvětví jsou nejvlivnějšími investory ČLR, Jižní Korea, Singapur, Velká Británie, Japonsko, Itálie a Rusko. Finanční a bankovní sektor přilákal PZI až v nedávné době, poté, co došlo k privatizaci Obchodní a rozvojové Banky a Zemědělské Banky Mongolska, přičemž privatizace bankovního sektoru nadále pokračuje.
84
Fraser Institute: Survey of Mining Companies 2006: http://www.fraserinstitute.org/commerce.web/publication_details.aspx?pubID=3195 85 V současné době se rozhoduje o tom, kdo bude posuzovat, které těžby jsou strategické a které ne. Nejdřív to měla být nezávislá komise, ale v současné době se diskutuje o tom, že to bude vládní komise. Lze předpokládat, že to vyvolá ještě větší nesouhlas investorů. 86 FIFTA: FDI in Mongolia: http://www.investmongolia.com/index.php?sel=menu&mnl=4_6 87 FIFTA: FDI in Mongolia: http://www.investmongolia.com/index.php?sel=menu&mnl=4_6
35
Mezi největší investory v Mongolsku patří následující korporace. Tabulka 7 Největší zahraniční korporace investující v Mongolsku Název zahraniční společnosti 1 SOCO Tamsag (USA) 2 Ivanhoe Mines Ltd., (Kanada) 3 Monhua Qiang (ČLR) 4 Mobicom (Japonsko) 5 Boroo Gold (offshore) 6 Buyan Holding (Japonsko) 7 Chinggis Khaan Bank (offshore) 8 Mongol-Amicale (USA) 9 Tumurtei Huder (ČLR) 10 Zolotoi Vostok (Ruská federace) 11 Mongol Hung Hua ( Hong Kong) 12 GL-Monpolimet (USA) 13 Gobital (Itálie) 14 Zuilun (ČLR) 15 Huanchan (ČLR) "Menatep - Sankt Peterburg"(Ruská 16 federace) 17 Temujin Mench (Hong Kong) 18 Rock oil (USA, ČLR) Trade & Development Bank 19 (Luxemburg) 20 4x4 Parts Mongolia (Austrálie) Zdroj: Agentura FIFTA: FDI in Mongolia:
Sektor Ropa Těžba Obchod a služby Telekomunikační síť Těžba Kašmír Bankovnictví Kašmír a vlna Těžba Těžba Textil Těžba Kašmír Stavebnictví Stavebnictví Bankovnictví Textil Ropa Bankovnictví Obchod a služby
http://www.investmongolia.com/index.php?sel=menu&mnl=4_6www.investmongolia.com
2.2.5
Zahraniční rozvojová pomoc Mongolsko je řazeno mezi rozvojové země a je jedním z největších příjemců
zahraniční pomoci v přepočtu na obyvatele. Mongolsko začalo být příjemcem rozvojové pomoci od roku 1991, v době, kdy přišlo o pomoc, kterou mu poskytoval SSSR. Od roku 1991 do roku 2004 získalo Mongolsko rozvojovou pomoc v hodnotě 2,7 mld. USD. V roce 2005 dosahovala čistá rozvojová pomoc 212 mil. USD.88 Do Mongolska proudí zahraniční
88
OECD: Aid for Trade at Glance: http://www.oecd.org/document/46/0,3343,en_33873108_33844430_39619566_1_1_1_1,00.html
36
pomoc od 40 různých zemí a organizací a v současnosti probíhá pod záštitou rozvojové pomoci 96 programů.89 Největší donoři jsou znázorněni v následující tabulce. Tabulka 8 Pět největších donorů rozvojové pomoci v mil USD (průměr za roky 2004–2005) 5 největších donorů rozvojové pomoci v mil. USD 1.
Japonsko
67
2.
ADB
35
3.
IDA
31
4.
Německo
28
5.
USA
22
Zdroj:OECD: Aid for Trade at Glance: http://www.oecd.org/document/46/0,3343,en_33873108_33844430_39619566_1_1_1_1,00.html
Nejvíce prostředků ze zahraniční rozvojové pomoci plyne do odvětví energetiky, infrastruktury, zemědělství a do vzdělání a sociální sféry, kde je zejména snahou snížit chudobu obyvatelstva. Problémem zahraniční rozvojové pomoci je závislost vlády na těchto prostředcích a zvýšená zahraniční zadluženost státu. Nicméně, díky ekonomickému růstu a přílivu investic, se podařilo snížit náklady ne vnější zadluženost z 64 % v roce 2003 na 32 % na konci roku 2006.90 Zahraniční rozvojová pomoc je důležitým faktorem při rozvoji infrastruktury a kapacit, kterých je v Mongolsku zatím nedostatek. Problémem Mongolska však ostává určitá závislost a předpoklad na příjímání rozvojové pomoci. Pro vládu je zahraniční pomoc výhodná, vláda je spíše orientovaná na zvyšování výdajů sociální péče, ale měla by se orientovat i na samostatnost a nezávislost svého rozpočtu od zahraniční pomoci.
2.2.6
Zhodnocení ekonomického prostředí Mongolska Mongolsko dosahuje v posledních letech výrazný ekonomický růst. Ekonomika se
rovněž těší neutichajícímu přílivu investic, ale i podpoře v rámci rozvojové pomoci organizací i jednotlivých států. Mongolsko má v těžbě nerostných surovin tak výrazný potenciál, že investory neodradí kroky vlády, která se snaží alespoň částečně chránit
89
OECD: Aid for Trade at Glance: http://www.oecd.org/document/46/0,3343,en_33873108_33844430_39619566_1_1_1_1,00.html 90 Bank of Mongolia: Annual Report 2006: http://www.mongolbank.mn/web/guest/publication/anreport
37
některá svá strategická ložiska. Dobrým znakem je, že vláda se snaží o přerozdělování příjmů do budování kapacit ekonomiky. Trochu znepokojující je vývoj obchodní bilance. Ekonomika by potřebovala alespoň částečně diversifikovat svůj obchod, aby snížila rizika z případné ztráty plynoucí z poklesu exportů do Číny. V energetické závislosti na Rusku se vláda snaží bojovat výstavbou nových elektráren, přičemž energetický průmysl představuje jeden z největších potenciálů rozvoje ekonomiky. Ekonomická aktivita je ve velké míře soustředěna v okolí hlavního města, ale ostatní regiony a zejména venkov za ním výrazně zaostávají. Pozitivem je, že dochází k budování ekonomických zón v hraničních místech, kde jsou poskytnuty různé úlevy investorům, na jihu země se připravuje těžební oblast Oy Tolgoi a investoři se postupně se zlepšováním infrastruktury začínají přesouvat i do ostatních regionů. Ekonomické rozdíly mezi hlavním městem a venkovem však ještě dlouho zůstanou propastné.91
2.3 Analýza sociálního prostředí Kultura a sociální prostředí ovlivňují chování a vnímaní člověka. Analýza tohoto prostředí je nutná k pochopení odlišnosti chování jak obchodních partnerů, tak i klientů a spotřebitelů dané země. Pochopení kulturních odlišností umožňuje lépe pochopit hodnotovou orientaci společnosti. Sociální prostředí má význam u analýzy vývoje společnosti a změn chování a stereotypů společnosti. Ze socio-kulturních faktorů jsou důležité zejména údaje o demografickém vývoji populace a o životním stylu obyvatel, popřípadě jeho změnách. Dále jsou rovněž důležité informace o úrovni vzdělání, o přístupu k práci a volnému času, o základních hodnotách a postojích společnosti. Vzhledem k tomu, že třetí kapitola je věnována kulturním specifikům Mongolska, v této subkapitole se zaměříme na analýzu sociálních charakteristik, jako je demografický vývoj, vzdělanost obyvatelstva, životní úroveň obyvatel a rozdíly v postavení mužů a žen ve společnosti.
91
Na ekonomické rozdíly mezi městem a venkovem se zaměříme v následující podkapitole
38
2.3.1
Demografický vývoj Mongolska Po několika desetiletích stagnace začala v druhé polovině 20. století Mongolská
populace rychle narůstat. Díky zlepšení v zdravotním systému a jeho lepší přístupnosti se míra porodnosti začala zvyšovat a míra dětské úmrtnosti snižovat. Mongolsko dosáhlo vrchol v míře porodnosti v roce 1960, od té doby následoval mírný pokles. Proto se Mongolsko vyznačuje poměrně mladou populací. V následujícím grafu je zaznamenána věková struktura populace, z níž je vidět, že velká část obyvatelstva je v produktivním věku. Graf 8 Věková struktura obyvatel Mongolska
Věková struktura obyvatel
nad 60 let 6% 15-59 let 65%
0-14 let 29%
0-14 let 15-59 let nad 60 let
Zdroj: Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Statistical Office, 2007, str.77
Populační růst dosahuje míry 1,26; doba dožití je v průměru 62,5 let pro muže a 69,3 let pro ženy. I když má Mongolsko poměrně mladou populaci, období transformace se podílelo na snížení míry růstu populace. Zatímco v roce 1990 byla míra populačního růstu 2,7 %, v roce 2000 dosahovala už jen 1,4 % a nadále se snižuje (1,26 % v roce 2006).92 Za poklesem míry porodnosti stojí nejen poměrně velká míra chudoby, ale i vyšší míra používání antikoncepce a legalizace potratů v roce 1989, větší rozpětí mezi jednotlivými porody u žen, ale i odkládání sňatků na pozdější dobu. Další příčinou snížení míry porodnosti je také poměrně vysoká vzdělanost žen a jejich uplatnění v pracovní sféře, což vede ženy k rozhodnutí mít děti v pozdějším věku, než tomu bylo na začátku transformace. Z dalších demografických údajů jsou významná data, která hovoří o rozložení populace. Jak již bylo zmíněno, v roce 2006 žilo 40 % populace v městské aglomeraci 92
World Bank: Mongolia Data and Statistics: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/EASTASIAPACIFICEXT/MONGOLIAEXTN/0,,menu PK:327734~pagePK:141132~piPK:141109~theSitePK:327708,00.html
39
hlavního města Ulánbátaru. V městských aglomeracích v roce 2006 žilo celkem 60,9 % populace. Významný je trend snižování venkovské populace, kdy mnoho lidí, zejména mladší generace, opouští venkov a snaží se najít pracovní příležitosti v hlavním městě, popřípadě v dalších větších městech. V konečném důsledku to vede k migraci obyvatel do měst, která ale nejsou infrastrukturně (sociální síť, bydlení, dopravní síť) připraveny pojmout takové množství lidí. V roce 2006 žilo na venkově 39 %, zatímco v roce 2000 žilo na venkově ještě 42,8 %.93 Tato migrace vede k rozšiřování chudinských čtvrtí-jurtovišt v okolí města a k nárůstu problému kriminality, dětí ulice a alkoholismu, který je v Mongolsku velmi rozšířený.
2.3.2
Analýza životní úrovně obyvatel Mongolsko patří dle indexu lidského rozvoje – HDI k zemím s nižším příjmem.
HDI dosahuje hodnoty 0,691. Ze 177 zemí se Mongolsko umístilo na 116. místě s průměrným měsíčným příjmem 172 USD.94 Pod hranicí chudoby95 žije 32,2 % populace. Negativním aspektem je, že toto procento se v posledních 15 letech transformace příliš nesnížilo, v roce 1990 žilo pod hranicí chudoby 36,3 % obyvatel.96 Příčiny chudoby v posledních letech je nutno hledat v období transformace, kdy byly přijímány opatření a zákony na vytvoření svobodného tržního prostředí, přičemž se snížily sociální výdaje vlády. (I díky tomu, že Mongolsko ztratilo příjmy, které předtím získávalo od SSSR). V prvních letech transformace došlo k zrušení a likvidaci některých velkých společností a družstev, což ještě více navýšilo nezaměstnanost. Rozdíly v příjmech obyvatel mezi jednotlivými regiony jsou stále markantní. Ve městech žije pod hranicí chudoby 27,9 % obyvatel, na venkově je to 37 %. Zatímco ve městech tvoří hlavní příjem domácnosti pracovní mzda (61,6 % příjmu domácnosti), na venkově jsou hlavním zdrojem příjmu sociální dávky (56,3 % příjmu domácnosti).97 Na snížení rozdílu mezi jednotlivými regiony jsou zaměřeny víceré projekty, ať už pod záštitou OSN, ADB nebo Světové banky. Cílem projektů je snížení venkovské chudoby (a 93
World Bank: Mongolia Data and Statistics: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/EASTASIAPACIFICEXT/MONGOLIAEXTN/0,,menu PK:327734~pagePK:141132~piPK:141109~theSitePK:327708,00.html 94 World Bank: Poverty Reduction Paper 2006: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/EASTASIAPACIFICEXT/MONGOLIAEXTN/0,,conte ntMDK:20190293~pagePK:1497618~piPK:217854~theSitePK:327708,00.html 95 Hranice je stanovena měsíčním příjmem domácnosti nižším než 19 500 Tg do 25 300 Tg, v závislosti na regionu 96 World Bank: Poverty Reduction Strategy Paper 2006: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/EASTASIAPACIFICEXT/MONGOLIAEXTN/0,,conte ntMDK:20190293~pagePK:1497618~piPK:217854~theSitePK:327708,00.html 97 Mongolia Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 116
40
tím i omezení migrace do měst a zvyšování městské chudoby) přes investice do budování kapacit – podniků, škol a zdravotnických zařízení. Největší míra chudoby je v regionu západního Mongolska (38,7 %), dále v regionu Khangai (37,7 %) a na východě země (36,5 %).98 Vláda v spolupráci s Organizací Spojených národů přijala strategii na snížení chudoby (v rámci tzv. Miléniových rozvojových cílů OSN z roku 2000).99 Podle této strategie mezi nejcitlivější skupiny postižených chudobou patří: domácnosti s jedním rodičem a vícero dětmi, domácnosti, které mají méně než 100 kusů dobytka, nezaměstnané osoby, osoby s nízkým vzděláním, ale i starší osoby, osoby postižené, děti ulice a siroty. 100 Strategie na snížení chudoby se zaměřuje na hlavní kroky, které jsou potřebné k tomu, aby se míra populace žijící pod hranicí chudoby snížila. K hlavním cílům a nástrojům patří zabezpečení stability ekonomického prostředí příznivého pro investice a ekonomický růst, stabilizace a navýšení sociálních výdajů (ty byly na začátku transformace výrazně sníženy). Díky růstu ekonomiky a investicí v posledních letech, ale i díky vyšším sociálním výdajům od roku 2007 je možné předpokládat, že dojde k postupnému zlepšení životní úrovně obyvatel, ačkoli miléniový cíl snížit míru chudoby na 18 % do roku 2015 bude jen stěží dosažitelný. V posledních letech se rovněž zvyšují rozdíly v příjmech. Zatímco Giniho koeficient dosahoval v roce 1995 hodnotu 0,31, v roce 2002 dosahoval již hodnotu 0,44 (poslední dostupná data jsou pouze z roku 2002). V roce 2002 získalo 10 % nejbohatších obyvatel 23,3 % celkových příjmů.101 (Pro srovnání, v ČR činil v roce 2005 Giniho index 0,26.) Za tímto vývojem stojí pokles v zemědělství (v roce 2006 představovalo zemědělství necelých 25 % HDP, zatímco v roce 2000 to bylo ještě 34 % HDP)102 a nárůst sektoru průmyslu a služeb. V zemědělství je přitom zaměstnáno téměř 40 % obyvatel, kteří doplatili na pokles zemědělského sektoru. Boj s chudobou obyvatel bude pokračovat ještě dlouho, i když pozitivně je vnímán ekonomický růst a příliv investic i do dalších regionů. Negativem zůstává stále vysoká 98
Mongolia Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, str. 118 UNDP: Millenium Development Goals: National Report on the Status of Implementation in Mongolia: http://mirror.undp.org/Mongolia/publications/NMDGR_Mongolia_eng.pdf 100 World Bank: Poverty Reduction Strategy Paper 2006: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/EASTASIAPACIFICEXT/MONGOLIAEXTN/0,,conte ntMDK:20190293~pagePK:1497618~piPK:217854~theSitePK:327708,00.html 101 World Factbook Mongolia: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mg.html 102 Mongolia Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 123 99
41
nezaměstnanost, která reálně dosahuje 20 %. K snižování chudoby pomůže i budování infrastruktury, kam jsou vkládány velké finanční prostředky. I když miléniový cíl naplněn nebude, v rámci jeho dosažení bylo zavedeno vícero projektů a snižování chudoby je i jednou z hlavních priorit vlády, proto je možné předpokládat, že v následujících letech dojde alespoň k mírnému poklesu chudoby.
2.3.3
Vzdělanost obyvatel Dalším důležitým údajem, zejména z hlediska zaměstnávání pracovní síly, je
vzdělanost obyvatel. Většina obyvatel Mongolska je gramotná (v roce 2000 dosahovala míra gramotnosti 98 %), v gramotnosti nejsou mezi regiony příliš velké rozdíly. Za vysokou gramotnost mohou obyvatelé děkovat široké síti škol, která byla vybudovaná již v době socialismu. Pokud bereme v úvahu nízkou míru hustoty zalidnění a kočovnický způsob života obyvatel, je vysoká míra gramotnosti velmi pozitivním znakem. Školství spadá pod záštitu Ministerstva vědy, technologie, vzdělání a kultury. Státní školský systém je bezplatný. Celkový počet základních a středních škol je 742. Vyšších odborných škol a Univerzit je v Mongolsku celkem 214 (z toho 88 státních a 120 soukromých).103 Vzhledem k počtu obyvatel (2,6 mil.) a počtu škol lze vidět, že mongolské obyvatelstvo je poměrně vzdělané a zájem o vysokoškolské vzdělání stoupá. Velkou krizi překonal školní systém v první polovině 90. letech. Krize souvisela s přechodem na tržní ekonomiku. Mnoho škol muselo být zavřeno kvůli sníženým vládním výdajům na školství (které byly štědřejší v dobách socialismu). V prvních letech transformace se silně projevil nedostatek zdrojů na zajištění škol, nebyly zdroje na pomůcky, učebnice nebo na zajištění topení. V první polovině 90. let se navíc projevil negativní dopad privatizace chovu stád, kvůli kterému se mnoho rodin octlo v situaci, kdy musely upřednostnit pomoc svých dětí na pastvách před školním vzděláním. Zejména u chlapců (kvůli jejich práci na pastvách) byla zaznamenána vysoká míra odchodů ze škol. V prvních třech letech transformace poklesla míra zápisů do škol z 233 000 zapsaných žáků v roce 1990 na 187 900 žáků v roce 1995. V procentuálním vyjádření poklesla míra zápisů z 98,6 % mezi žáky starých 8–15 let v roce 1990 na 84,3 % v roce 1995.104
103
Mongolian Statistical Yearbook 2006 Human Development Report Mongolia 2003: http://hdr.undp.org/en/reports/nationalreports/asiathepacific/mongolia/name,3193,en.html 104
42
Dalším momentem, který vedl k vysokému odchodu žáků v letech 1990–1995, bylo zavedení poplatků na údržbu školských internátů. Tyto poplatky znamenaly vysokou zátěž rodinných rozpočtů, zejména pro rodiny na venkově. Zároveň v té době rodiny čelily snižování reálných příjmů a narůstající nezaměstnanosti. Tento negativní jev se však podařilo odvrátit a v současnosti je míra zápisu poměrně vysoká. Do základních a středních škol byla v posledních pěti letech průměrná míra zápisů 93,7 %, přičemž zajímavým specifikem je, že míra zápisu do škol je vyšší pro dívky (94,4 %) než pro chlapce (93 %), a to ve všech ajmacích.105 Nejvíc je to znatelné ve vyšších stupních vzdělání, kde dívky výrazně převažují. Důvodem zlepšení situace v druhé polovině 90. let bylo rozšíření počtu soukromých škol, občané mají více možnosti vybrat si zaměření a specializaci škol, na druhé straně narůstá problém, že se vyšší vzdělání stává předností střední a vyšší třídy. Poměrně velký problém zaznamenaly zejména venkovské školy. Rodiče, kteří si mohou dovolit zaplatit školné na soukromých školách, posílají děti do škol ve městech. To má negativní dopad na rodiny žijících na venkově s nízkým příjmem. I když míry odchodu dětí ze škol už nejsou tak vysoké jako na začátku 90. letech, spolu s tržním prostředím se objevil problém a otázka, zda se kvalitní vzdělání pro rodiny, které žijí na venkově, stane luxusem, který si mohou dovolit jen ti bohatší. 106 Pro investory je pozitivem, že mongolští občané mají i dobré jazykové vzdělání. Nejvíce rozšířeným cizím jazykem je ruština, mladá generace ovládá dobře angličtinu, ale mnoho lidí mluví i německy (díky spolupráci s bývalou NDR v období socialismu). Pokud bychom měli zhodnotit vzdělanost mongolského obyvatelstva, můžeme říct, že úroveň vzdělání je velmi vysoká. V porovnání s jinými zeměmi regionu107, má Mongolsko vysokou míru gramotnosti, ale také zápisů do škol. V míře zápisu na vysoké školy (34,3 %) je dokonce v regionu na druhém místě. Zájem o vzdělání je vysoký, na vyšších odborných školách a Univerzitách studovalo v roce 2006 přibližně 167 tis. studentů, přičemž v roce 2006 dokončilo vyšší vzdělání 23 tis. absolventů.108 Na tak málo zalidněnou zemí je to velmi příznivé číslo, zejména pokud bereme v úvahu, že vzdělaná pracovní síla je základem růstu ekonomiky. Pozitivně jsou vnímány i poměrně štědré výdaje vlády na školství, které by měly kvalitu školství posilovat. Vláda v roce 2005 105
International Monetary Fund: Mongolia: Poverty Reduction Strategy Progress Paper Progress Report, 2005: http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2005/cr05405.pdf 106 Mongolia´s education system: http://www.asia-planet.net/mongolia/education.htm 107 Srovnání se zeměmi regionu: Thajsko, Filipíny, ČLR, Indonésie a Malajsie 108 Mongolian Statistic Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 290
43
přijala tzv. Master Plan, který představuje strategii rozvoje školství v období 2006 až 2015.109 Prvním krokem bylo zavedení jedenáctiletého školního systému, který navyšuje vzdělávání na základní škole ze 4 let na 5 let. Master Plan zahrnuje kroky, které mají vést k zkvalitnění vzdělání na všech úrovních, a to přes školení, zvyšování požadavků na kvalifikaci učitelů a zahrnutí škol do různých projektů a workshopů zaměřených na zkvalitnění učitelských technik.
2.3.4
Postavení mužů a žen ve společnosti Mongolsko nepatří k zemím, kde by docházelo k nerovnému zacházení nebo
diskriminaci dle pohlaví. Jak bylo výše zmíněno, školství je otevřeno všem stejně, v Mongolsku dokonce převyšuje míra zápisu dívek do škol. Podle indexu lidského rozvoje se zohledněním pohlaví, tzv. Gender Development Index – GDI, se Mongolsko umístilo na 68. místě ze 156 zemí, přičemž hodnota GDI byla 0,695 a dosáhla tak 99,3 % hodnoty HDI.110 Vzhledem k tomuto poměru nelze poukazovat na vysoké rozdíly v postavení mužů a žen ve společnosti. Dalším faktorem, kterým je možno vytyčit nerovnosti v postavení mužů a žen ve společnosti, je ukazatel, který zkoumá, jak se ženy aktivně účastní v ekonomickém a politickém životě (Gender Epowerment Measure- GEM). Jeho hodnota se měří podílem žen v parlamentu, v legislativě, na manažerských postech a podílem na odborných a technických pozicích. Dále se na základě tohoto ukazatele zkoumají nerovnosti v příjmech. Jeho hodnota je více vypovídající v tom, že na rozdíl od HDI se zaměřuje na nerovnosti v příležitostech ve vymezených oblastech a ukazuje, zda se v dané společnosti mohou ženy uplatnit na vyšších pozicích. Mongolsko se umístilo na 77. místě z 93 zemí s hodnotou GEM 0,429 (pro srovnání ČR se umístila na 34. místě s hodnotou indexu 0,627). To poukazuje na to, že v rozhodovací sféře a ve vysokém postavení výrazně převládají muži.
Mongolsko má mladé obyvatelstvo a víc než polovina obyvatelstva je v produktivním věku a představuje tedy dostupnou pracovní sílu. Můžeme poukázat na
109
UNESCO: ICT Use in Education in Mongolia: National Policies, Strategies and Programmes: http://www.unescobkk.org/fileadmin/user_upload/ict/Metasurvey/MONGOLIA.PDF 110 UNDP: Human Development Index- Going Beyond Income: http://hdrstats.undp.org/countries/country_fact_sheets/cty_fs_MNG.html : GDI zkoumá ty samé ukazatele jako HDI, ale zohledňuje při tom právě poměr mužů a žen. HDI zkoumá ukazatelé HDP v PPP, délku dožití, míru gramotnosti u dospělé populace a poměr zápisu na základní, střední a vysoké školy
44
vysoce vzdělanou a multilingvální společnost, a to i navzdory tomu, že životní úroveň zůstává poměrně nízká. Rozdíly narůstají mezi jednotlivými regiony, přičemž zatím nejvyšší životní úroveň je v hlavním městě. Mezi postavením mužů a žen se neprojevuje diskriminace ve školství a v základních životních potřebách, ale ve vysokých funkcích jsou především muži.
2.4 Dopravní infrastruktura a technologické prostředí Analýzu v rámci dopravní infrastruktury a technologického prostředí zaměříme na vyhodnocení údajů o infrastruktuře jednotlivých typů dopravy. Dále vyhodnotíme technickou vyspělost země a využívání jejího vědecko-výzkumného potenciálu. V technologické části patří k analyzovaným faktorům zejména výdaje na výzkum a vývoj, počet vědeckých pracovníků, vybavenost výpočetní technikou atp.
2.4.1
Dopravní infrastruktura Mongolský dopravní sektor se skládá ze čtyř základních typů dopravy: silniční,
železniční, letecká a vodní doprava. Silniční infrastrukturu tvoří státní a místní cesty. Celkově je v Mongolsku 11 200 km státních cest. Ze státních cest je 1500 km asfaltových, 1440 km tvoří štěrkové cesty a 1346 km cest má zpevněný povrch. Přibližně 6 900 km cest je nezpevněných. Celková síť lokálních cest tvoří 38 000 km, z kterých je jenom 400 km asfaltových a 500 km má štěrkový povrch, zbytek cest je nezpevněných. Spojenost a kvalita silnic mezi jednotlivými centry ajmaků je poměrně dobrá (státní cesty), na venkově ale převládají spíše nezpevněné cesty (lokální cesty).111 Propojenost se sousedními zeměmi zabezpečuje silnice, která propojuje Rusko, Mongolsko a ČLR, a to ze severu na jih. Dále se buduje dálnice, která bude propojovat západ a východ země. Tyto dálnice jsou budovány v rámci projektu “Asijské dálnice“, který má zabezpečit lepší propojení jednotlivých států a regionů v Asii. Vyznačené dlážděné (červeně), štěrkové (zeleně) i nezpevněné cesty (bíle) jsou vidět na následujícím obrázku.
111
Ministry of Road, Transport and Tourism: http://www.mongoliatourism.gov.mn/index.php?action=menudata&id=5
45
Obrázek 2 Silniční mapa v Mongolsku
Zdroj: Asian Development Bank: Regional Road Development Project in Mongolia: http://www.adb.org/Documents/Environment/MON/mon_road_dev.pdf
Železniční síť má 1815 km, přičemž nejdůležitější trať, která spojuje ČLR s Ruskem má 1110 km. Dalších 238 km je vybudováno na východě země s napojením na ruské železnice, zbylých 477 km jsou místní tratě napojeny na hlavní železniční trať.112 Mongolská železnice stále zůstává jedním z nejběžnějších způsobů dopravy zboží do/z Mongolska, zejména pro nerostné suroviny. Poté, co bude dokončena dálnice spojující Rusko s ČLR, se asi rozdíl mezi využíváním železnice mírně sníží ve prospěch silnic. Navíc čínské úřady vyžadují, aby některé živočišné produkty (například kašmír) byly dopravovány po silnici. Letecká doprava sehrává důležitou roli v mongolské dopravě. Mezinárodní letiště se nachází v Ulánbátaru, přičemž se buduje nové mezinárodní letiště, které by mělo být otevřeno v roce 2015. Nové letiště bude mít čtyřnásobnou kapacitu oproti současnému letišti V Mongolsku se dále nachází 60 regionálních letišť. V Mongolsku působí v letecké dopravě společnost MIAP a nově rovněž společnost Aero Mongolia.113 Na budování infrastruktury získalo Mongolsko půjčky v rámci rozvojové pomoci od všech velkých donorů, tj. od USA, EU, Japonska a od ADB. Budování infrastruktury je
112 113
Ministry of Road, Transport and Tourism: http://www.mongoliatourism.gov.mn/index.php?action=menudata&id=5 Ministry of Road, Transport and Tourism: http://www.mongoliatourism.gov.mn/index.php?action=menudata&id=5
46
totiž základním pilířem, který představuje největší komplikace v zahraničním obchodě země. Podle informací Ministerstva dopravy a turismu se v následujících pěti letech plánuje vybudování a dokončení silnic, které propojí centra všech ajmaků asfaltovými silnicemi. Plánuje se výstavba 1244 km silnic za pomoci zahraničních úvěrů a rozvojové pomoci, výstavba dalších 1715 km silnic bude financováno ze státního rozpočtu a z Mongolského rozvojového fondu a dalších 1217 km se plánuje vystavět za pomocí soukromého sektoru. V roce 2008 jsou plánovány státní výdaje na výstavbu dopravní infrastruktury ve výši 124 mil. USD. V roce 2008 bude uvedeno do provozu 500 km asfaltových silnic. 114 V rámci železniční dopravy plánuje vláda nákup dvou dieselových lokomotiv. Aby došlo ke snížení přetížení vlakových nákladů, počet nákladních vagonů by měl být navýšen o 350 dalších kusů. V rámci projektu USA“Challenge“bylo vyčleněno 188 mil. USD na rozšíření a zkvalitnění železnice. Rovněž Světová banka poskytla v roce 2001 půjčku na zvýšení nosnosti železnic a napomohla k navýšení kapacit přepravovaného zboží po železnici.115 V letecké dopravě jsou hlavním cílem vlády zlepšit kvalitu mezinárodních letů, zvýšit vytíženost regionální letecké dopravy a zavést od dubna přímé lety mezi Moronem (ajmak Khuvsgul) a Irkutskem v Rusku. Vláda si uvědomuje potřebu investic do budování dopravní infrastruktury, která je základem pro další rozvoj zahraničního obchodu a přílivu investic. Nedostatečně vybudovaná infrastruktura je totiž největší brzdou a omezením pro příliv zahraničních investic a představuje jednu z největších překážek při vstupu nových firem do regionu. Vláda, ale i zahraniční donoři si toho jsou vědomi a plánují investovat poměrně velké zdroje na vybudování infrastruktury.
2.4.2
Telekomunikace a informační služby V současnosti představuje sektor komunikací a informačních služeb 8 % HDP,
přičemž v tomto sektoru působí 140 podniků a je zaměstnáno přes 12 tis. lidí.116 Potenciálem růstu v oblasti komunikací jsou v Mongolsku především telefonní mobilní služby a aplikace softwaru. 114
Ministry of Road, Transport and Tourism: http://www.mongoliatourism.gov.mn/index.php?action=menudata&id=5 USAID: Development Challenge Project in Mongolia: http://www.usaid.gov/policy/budget/cbj2006/ane/mn.html 116 Mongolia Statistical Yearbook 2006, National Office of Mongolia, 2007, str. 305 115
47
Do poloviny 90. let byla telekomunikační infrastruktura (jeden z nejdůležitějších komponentů pro rozvoj informační sítě v zemi) málo rozvinutá – v městských oblastech sice určitá síť existovala, ale byla nedostatečná a ve venkovských oblastech telekomunikační síť téměř neexistovala. Privatizace státního telekomunikačního systému a následná liberalizace trhu telekomunikací vedla k významnému pokroku v této oblasti. Následně po liberalizaci vláda vydala zákon na zajištění ochrany dat, elektronickou obchodní bezpečnost a snadnost a podpořila šíření informačních technologií na podporu rozvoje průmyslu a obchodu. V současnosti je v Mongolsku telekomunikační infrastruktura zabezpečena přes tyto zdroje:117 • Pevné telekomunikační linky (měděná a optická vlákna) • Bezdrátová síť (mikrovlákna a mobilní telefony) • Satelitní systém VSAT (Intelsat a systém Intersputniku) Největší podíl na trhu má Telecom Mongolia, druhým v pořadí je Railway Authority. Společnosti Mobicom a Skytel jsou provozovatelé mobilních síti. Mongolsko zatím není celé pokryté telefonním signálem.118 Mobilní síť kryje všechny centra ajmaků a některé největší centra sum, ale na venkově je poměrně těžké zachytit signál. Obrázek 3 Telefonní síť mobilních operátorů (Mobicom a Skytel) v Mongolsku
Zdroj: Asian Development Bank: Well Connected (Telecommunication in Mongolia): http://www.adb.org/Documents/Periodicals/ADB_Review/2004/vol36-5/well-connected.asp 117 118
FIFTA: ICT sector highlights: http://www.investmongolia.com/index.php?sel=menu&mnl=5_3 FIFTA: ICT sector highlights: http://www.investmongolia.com/index.php?sel=menu&mnl=5_3
48
Využívání telefonní sítě pevných linek je poměrně nízké, výrazně převažují mobilní telefony. Trh telekomunikací je jeden z nejrychleji se rozvíjejících trhů v oblasti technologií. V následující tabulce jsou zachyceny základní ukazatele využívání telekomunikační a internetové sítě obyvatelstvem. Tabulka 9 Používání telefonů a internetu na 1000 obyvatel Počet telefonních linek na 1000 obyvatel
2000 49
2006 61
Uživatelé mobilních telefonů na 1000 obyvatel
318
770,1
Pokrytí země mobilní síti v % Stálí uživatelé internetu na 1000 obyvatel
58 13
64 126
Počet PC na 1000 obyvatel 13 39 Zdroj: World Bank: ICT at glance of Mongolia: http://devdata.worldbank.org/ict/mng_ict.pdf
Internet je zaveden buď přes satelit, nebo optická vlákna. V Mongolsku působí 8 provozovatelů služeb internetového připojení, přičemž jsou dostupné možnosti různého způsobu připojení. Mezi čtyři největší internetové operátory patří následující společnosti: Magicnet, Micom, MCS Electronics a Bodicom.119
Obrázek 4 Systém národní přenosové sítě: analogové a digitální mikrovlákna120
Zdroj: Asian Development Bank: Well Connected (Telecommunication in Mongolia): http://www.adb.org/Documents/Periodicals/ADB_Review/2004/vol36-5/well-connected.asp
V hlavním městě a ve větších městech není problém s internetovým připojením, nicméně připojení k internetu zůstává problémem na venkově. Tato propast se postupně 119 120
FIFTA: ICT sector highlights: http://www.investmongolia.com/index.php?sel=menu&mnl=5_3 V současnosti ještě neexistuje žádný zálohový systém v případě síťové poruchy
49
snižuje, jelikož byl podél největší železniční tratě zaveden a zprovozněn optický kabel. Ten slouží zejména jako páteř pro síť propojující Mongolsko s Čínou a Ruskem. Dle studie provedené Regulační Komisí pro komunikaci jsou nejpoužívanější způsoby k připojení síti modem, LAN a ADSL. Podnikatelé nejvíce využívají připojení přes modem. Pouze 10 % občanů má přístup k internetu, i v jejich případě je nejvíce využíváno připojení přes modem. Státní instituce naproti tomu nejvíce využívají připojení LAN k místní síti. 121 Prioritou vlády by mělo být zavádění počítačové a internetové výuky do škol. I v této oblasti se ukazuje velký rozdíl mezi venkovem a městy. Zatímco školy ve městech mají alespoň základní počítačové vybavení, na venkově je počítačově vybaveno mnohem méně škol. Je to dáno těžší dostupností zdrojů, ale i problémy s elektřinou a sítí, která by počítače napojila na internet. Pro výuku internetu na školách, vědecké a výzkumné instituce slouží především síť Erdemnet, která propojuje 16 univerzit a střední školy.122 U mnoha institucí je bohužel možné setkat se s nepravidelným vybíráním emailové schránky, kterou sice mají založenou, ale nemají rozpočet na pravidelné platby telekomunikačních poplatků spojených s internetem. V současné době v Mongolsku běžně fungují internetové aplikace, jako je e-obchod, platby přes internet, objednávání letenek přes internet, on-line zprávy a fóra, e-learning. I když nejsou rozvinuté v takové míře jako v západních zemích, získávají na důležitosti a mongolské společnosti s internetovými aplikacemi začínají čím dál víc pracovat. Zejména mladší generace už běžně používá počítače a internet. Ukazuje se vzestupný trend pro výrobce hardwaru. Výrobci softwaru objevili tržní skulinu pro uzpůsobený software a v oblasti elektronického obchodu je vysoký trend nárůstu v následujícím období, a tím i mnoho investičních příležitosti.
2.4.3
Podpora rozvoje informačních technologií Informační technologie (IT) jsou pro Mongolsko stěžejní vzhledem k jeho dalšímu
rozvoji, protože poskytují lepší využívání ekonomických příležitostí, rychlejší přenos dat a informací. Zvýšená efektivita procesů, podpora účasti v rozšiřujících se ekonomických
121
UNESCAP: National Seminar on Capacity Building for ICT Policymaking in Asia, November 2007: http://www.unescap.org/icstd/events/NW-Azerbaijan-2007/ 122 ADB Projects Review for Information and Communications Technology Components in Asia-Pacific Region: http://www.adb.org/documents/reports/ict-education-training/appendices.pdf
50
sítích a lepší nabídka zaměstnaní mohou přispět k zvýšeným příjmům, ke kvalitnějšímu rozvoji hospodářství a snížení chudoby. Vzhledem k tomu, že vláda si uvědomuje nutnost podpory a šíření informačních technologií, již v roce 1996 vydala Koncept rozvoje informačních a komunikačních technologií. Hlavním cílem bylo rozšíření informačních technologií a sítí do výroby, služeb a veřejného života; organizace nových softwarů a založení vědeckých a technologických informačních sítí. V roce 1997 založila mongolská vláda Pracovní skupinu na koordinaci rozvoje národní informační technologie. Pracovní skupina zahrnovala odborníky z telekomunikačních a síťových operátorů, vědeckých center, ministerstev a vládních agentur. Skupina se soustředila na rozvoj efektivního a konkurenčního prostředí v rámci IT. V lednu 1999 byla vytvořena komise na zlepšení školních informačních sítí. Komise měla 14 zastupitelů z Technické Univerzity, středoškolských institutů a Centra pro Vědecké a Technologické Informace (Center for Scientific and Technological Information- CSTI). Na uskutečněném Summitu v červnu 1999, který nesl název “Mongolská ICT Vize 2010“, byly schváleny následující mise, principy a cíle:123 • Mise: rozvoj společnosti založené na znalostech a intelektuálních potenciálech a rozvoj kvality lidských životů • Principy: zabezpečení přístupných a flexibilních informačních politik podporujících udržitelný rozvoj v otevřené společnosti tak, aby byla dosažena mise projektu • Cíle: tři skupiny cílů: 1. Vládní legislativa: vláda je hlavním stavitelem informativní sociální struktury a otevřených informačních zdrojů a hlavním provozovatelem informačních služeb 2. Ekonomicko obchodní cíle: vytvoření podnikatelského prostředí schopného zabezpečit efektivní integraci do světové ekonomiky, s důrazem na intelektuální kapacity domácích a národních produktů a zvýšení konkurenceschopnosti 3. Sociální cíle: Zabezpečení rovných příležitostí pro účast v sociálním životě, zlepšení kvality života a otevřenou komunikaci v rámci společnosti i se světovou komunitou Národní program pro rozvoj vědy a technologií Mongolska do roku 2010 plánuje zkvalitnění vztahu mezi výzkumem a výrobou, navýšení podílu pracovníků na více než 3000 do roku 2010, zvýšení podílů výdajů ze státního rozpočtu na 1,5 % HDP 123
Mongolian ICT Vision 2010: http://www.ict.mn/english/ict_undp.htm
51
do roku 2010 a v neposlední řadě rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu a zkvalitnění legislativy upravujícího práva duševního vlastnictví. Zároveň plánuje vytvoření sítě složené z 240 institucí jako jsou univerzity, střední školy a knihovny s přístupem k internetu. Během posledních let, od přijetí národní strategie, dochází k zlepšování, přičemž svoji zásluhu nenese jen národní strategický plán pro rozvoj informačních technologií, ale zejména spolupráce s investory a západními rozvinutými zeměmi. Důraz je kladen zejména na soukromý sektor, který je motorem rozvoje informačních technologií v Mongolsku. Výrazným úspěchem v budování informačních technologií v Mongolsku bylo vybudování informačně-technologického parku v Mongolsku, jehož cíle jsou:124 • Centralizace národních kapacit IT a vytvoření příznivého podnikatelského prostředí v oblasti IT • Podpora IT outsourcingu • Pomocné služby pro nově založené IT společnosti V rámci IT parku se očekává výraznější spolupráce informačních firem, zároveň i zvýšená konkurence, která má napomáhat v rozvoji informačních technologií. Vzhledem k nedostatečným zdrojům Mongolska, které by zabezpečily dostupnost a rozvoj IT, působí v jejich rozvoji zejména donoři: mezi nejvýznamnější patří UNDP, Světová Banka, Asijská rozvojová banka, USAID, ale i vláda Indie nebo Jižní Koreje. Většina projektů je zaměřená na vzdělávání občanů ohledně používání počítačů a informačních technologií, dále na budování počítačových center v ajmacích a vybavení škol počítači. Většina donorů podporuje národní ICT strategický plán.
2.4.4
Věda a výzkum Na vědu a výzkum zatím Mongolsko nevěnuje tolik výdajů, jak by bylo potřeba.
Z celkového HDP plynulo na vědu a výzkum v letech 1990 až 2003 pouhých 0,3 %, přičemž se Mongolsko, podle údajů Světové banky, umístilo na 116. místě ze 177 zemí.125
124
UNESCAP: National Seminar on Capacity Building for ICT Policymaking in Asia, November 2007: http://www.unescap.org/icstd/events/NW-Azerbaijan-2007/ 125 World Bank:Mongolia- Country Economic Memorandum: Sources of Growth: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/EASTASIAPACIFICEXT/MONGOLIAEXTN/0,,conte ntMDK:21487082~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:327708,00.html
52
(Pro srovnání: v ČR bylo za toto období vyčleněno 1,3 % výdajů HDP a umístila se na 30. místě zpomezi 177 zemí.) V Mongolsku zatím chybějí kapacity na vědu a výzkum, z toho plyne i malý počet vědeckých pracovních sil. V období 1990 až 2003 zde působilo 681 vědeckých pracovníků.126 (ČR se umístila na 30. místě s počtem 1 594 vědeckých pracovníků za stejné období). Mnoho z vystudovaných odborníků odjíždí za prací do zahraničí, právě z důvodu chybějících kapacit. V Mongolsku během sovětské nadvlády působil jiný systém vědy a výzkumu, kdy vědecké instituce spolupracovaly se státním průmyslovým odvětvím a vládou. Po zavedení tržního systému došlo k rapidnímu snížení výdajů na vědu a výzkum a až od roku 1997 se výdaje začaly postupně zvyšovat. V letech 1990 až 1997 poklesl počet vědeckých pracovníků 2,5krát oproti období před rokem 1990, počet výzkumných institucí poklesl z 91 na 32 institucí a investice do laboratorního vybavení byly téměř zrušeny.127 Naštěstí v roce 1997 došlo k obratu a i vláda si začala uvědomovat potřebu státních investic do vědy a výzkumu. Znovu se zavedla hlubší kooperace mezi univerzitami a vědeckými institucemi a navýšil se rozpočet pro vědu a výzkum. V následující tabulce jsou uvedeny výdaje na vědu a výzkumu od roku 2003, rozčleněny podle podílejících se subjektů. Tabulka 10 Výdaje na vědu a výzkum v USD dle subjektů Výdaje na VaV celkem Státní rozpočet Vysokoškolské instituce Obchodní společnosti (v státním i soukromém vlastnictví) Zahraniční fondy Příjmy z činnosti výzkumných a vědeckých institucí Další zdroje
2003 3,9 mil USD 2,9 mil. USD 86 119 USD 186 153 USD
% 100
35 126 USD 639 912 USD 61 938 USD
0,9
74,2 2,3 4,7
16,3 1,6
2004 5,4 mil. USD 3,9 mil. USD 111 149 USD 394 451 USD
% 100
122 094 USD 677 414 USD 76 022 USD
2,3
74,2 2,1 7,3
12,6 1,4
2005 6,1 mil. USD 4,3 mil. USD 51 841 USD 637 112 USD
% 100
270 151 USD 496 776 USD 399 966 USD
4,4
69,7 0,8 10,4
8,1 6,5
Zdroj: Central Asia seminar-workshop on science technology and innovation indicators: trends and challenges, by Ayush Purevjal from Ministry of Education, Culture and Science: http://www.uis.unesco.org/ev_en.php?ID=6909_201&ID2=DO_TOPIC
V současné době tedy většina vědecko výzkumných aktivit probíhá ve veřejném sektoru a vláda zůstává hlavním zdrojem financování. Soukromý sektor zůstává zatím na 126
UNDP. Human Development Report 2006- Country Fact Sheet of Mongolia: http://hdr.undp.org/hdr2006/statistics/countries/country_fact_sheets/cty_fs_MNG.html 127 ADB Projects Review for Information and Communications Technology Components in Asia-Pacific Region: http://www.adb.org/documents/reports/ict-education-training/appendices.pdf
53
okraji vědeckovýzkumných aktivit, nicméně ten má větší přísnost v informačnětechnologických aktivitách. Výši vládních výdajů do vědy a výzkumu je možno vidět v následujícím grafu. V poměru k HDP se tyto hodnoty pohybovaly v průměru kolem 0,25 % HDP pro daný rok.128 V následujícím grafu jsou uvedeny výdaju do výzkumu a vědy od roku 2000 do roku 2005. Graf 9 Vládní výdaje do výzkumu a vědy v letech 2000–2005 v tis. USD
Tis. USD
Vládní výdaje do VaV v tis. USD 5000 4000 3000 2000 1000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
Rok Zdroj: Central Asia seminar-workshop on science technology and innovation indicators: trends and challenges, by Ayush Purevjal from Ministry of Education, Culture and Science: http://www.uis.unesco.org/ev_en.php?ID=6909_201&ID2=DO_TOPIC
Mezi hlavní oblasti výzkumu, kterým je věnována největší pozornost, jsou obory biotechnologie a zemědělství, chemických technologií, zdrojů obnovitelné energie a elektronické a informační technologie. Oblasti výzkumu kopírují ekonomické priority a hlavní zaměření hospodářství tak, aby mohly v budoucnosti přispět k příznivému vývoji ekonomiky. Problémem zůstávají nedostatečné zdroje do vědy a rozvoje technologií, nevýhodou je i poměrně vysoké financování ze státního rozpočtu a malý podíl soukromého sektoru na projektech, přičemž chybí celková kooperace soukromého a státního sektoru.
2.5 Zhodnocení podnikatelského prostředí Pokud vezmeme v úvahu všechny předcházející faktory, nelze s největší pravděpodobností pochybovat o tom, že Mongolsko má silný potenciál, a společnosti, které tam v současnosti vstupují nebo plánují vstoupit mohou v budoucnosti dosáhnout nemalých zisků. 128
Central Asia seminar-workshop on science technology and innovation indicators: trends and challenges, by Ayush Purevjal from Ministry of Education, Culture and Science, November 2006: http://www.uis.unesco.org/ev_en.php?ID=6909_201&ID2=DO_TOPIC
54
Mezi výhody mongolské ekonomiky patří nesmírné nerostné bohatství. Spolu s růstem ekonomiky dochází k modernizaci průmyslové základny. Další výhodou je vzdělaná a poměrně levná pracovní síla. Pro investory je příznivým jevem blízkost velkých trhů, jako jsou Rusko, ČLR a Japonsko. Náklady na podnikání v Mongolsku patří v rámci regionu k jedním z nejnižších. Mezi slabé stránky mongolského trhu patří především slabě rozvinutá infrastruktura, kde zatím převládají nezpevněné silnice. Dalším slabým místem pro rozvoj podnikání je rozbujelá byrokracie a s ní spojená korupce. V politickém životě stále převládá určitá netransparentnost, která odrazuje některé investory od vstupu na trh. Další nevýhodou mongolského trhu jsou jeho drsné klimatické podmínky, na které se musí podnikatel připravit a které můžou nejednou znesnadnit dopravu, stavby a celkové podnikání. Pro investory může blízkost čínského trhu na straně dovozů představovat rovněž nevýhodu, jelikož ČLR je schopna dodávat na mongolský trh v podstatě vše, a to za dumpingovou cenu. Rizikem, které v Mongolsku přetrvává, je právě určitá netransparentnost v politických kruzích. V zahraničním obchodu lze jako mírně rizikovou vidět i plochost exportu a závislost exportu na blízký čínský trh. Rizikově mohou působit i falešní zprostředkovatelé různých licencí, kteří se snaží využít neznalost investorů. Tento fakt se ale projevuje ve všech zemích, kde je nárůst investic, nejedná se o specifikum Mongolska a investor se mu může vyhnout, pokud se obrátí na obchodní komoru nebo FIFTU. Pro investory se nabízejí příležitosti nejen v těžbě, ale i v energetice, která je prioritou vlády v následujícím období. Dále existuje nespočet příležitosti ve stavebnictví, které zažívá výrazný nárůst v posledních letech. Dále to jsou investice do cestovního ruchu, zpracovatelského průmyslu. Výrazný růst zaznamenávají rovněž společnosti podnikající v sektoru komunikací a informačních služeb. V zemědělství jsou příležitosti ve vodním hospodářství, vzhledem k nedostatku vody v Mongolsku.
55
3 Obchodní zvyklosti a kulturní specifika Mongolska Mongolsko představuje jednu ze starých civilizací s bohatou historickou minulostí a nedotknutou přírodou bohatou na nerostné suroviny. Historie, spolu s přírodními a klimatickými podmínkami nesporně ovlivnily chování a charakteristické vlastnosti Mongolů. Kultura je ovlivněna i polohou státu. Už v průběhu historického vývoje se v Mongolsku mísily vlivy Ruska a Číny, dalším faktorem kulturního specifika je poměrně nedávný přechod k tržnímu hospodářství. Začlenění Mongolska jako státu je specifické v tom, že bývá řazeno mezi země východní Asie, ale i mezi země Střední Asie. Dalším významným aspektem je prolínání se vlivů bývalé sovětské nadvlády a východních kultur, což se projevuje v náboženství i v myšlení lidí. Tím, že Mongolsko leží mezi Ruskem a Čínou, je příkladem toho, jak se na jeho území promíchávají kulturní vlivy těchto dvou obrovských zemí, dané zejména historickým vývojem. Před vstupem na mongolský trh a před zahájením jednání je dobré si uvědomit kulturní rozdíly a připravit se na jednání, aby nedošlo k případným faux-pas. Tato příprava může napomoct lepším výsledkům jednání, protože Mongolové velmi dobře znají evropskou kulturu a na jednání jsou v tomto ohledu velmi dobře připraveni.
3.1 Vliv náboženství v mongolské kultuře129 V Mongolsku se mísí zejména dvě významná náboženství, která hrála důležitou roli v průběhu celé historie Mongolska, a to šamanismus a buddhismus. V Mongolsku má náboženství v udržování kulturních tradic velkou úlohu, i když díky komunistickým antináboženským opatřením z 30. let 20. století je velká část obyvatel ateisty. Z dalších náboženství se v Mongolsku uplatňuje ještě islám, a tozejména na západu země. V obchodním jednání se vliv náboženství nijak zvlášť neprojevuje a náboženství do jednání nezasahuje, protože pro většinu obyvatel je podnikání a náboženství odděleno. Navíc, přestože se většina populace hlásí k buddhismu, obyvatelé nejsou silně věřící. Je však dobré znát vývoj náboženství a promíchávání vlivů, protože mnoho zvyků a rituálů
129
Vlastní zpracování autorky na základě následujících zdrojů: www.e-mongol.com, www.mongolianculture.com a www.asia-planet.com
56
pochází například ze šamanismu. Proto v následující části uvedeme základní črty dvou hlavních náboženství a jejich vývoj v historickém kontextu. Šamanismus byl prvním náboženstvím Mongolska. Jeho vznik se datuje již k samotným počátkům mongolských kočovných kmenů. Základem šamanismu je nahlížení na kosmos jako na organický celek, z něhož tvoří lidé jen jednu část. Dalšími součástmi kosmu jsou nebesa, hvězdy a planety, zem a svět mrtvých. Všechny součásti jsou propojeny symbolem Stromu světa. Určitá mystická síla a moc ale přináleží i dalším živým a neživým součástím země. Všechny problémy člověka plynou ze sil daných kosmem, schopnost jednat s Bohy a duchy má právě šaman, který je může požádat o pomoc. Zároveň je šaman odpovědný za udržování rovnováhy mezi duchy a lidmi. Šaman samozřejmě využívá k rituálům masky, převleky, bubny, většinou nosí bílé šaty (doplněné barevnými převleky dle konkrétních obřadů) a hodně kovových ozdob. Vzhledem k tomu, že život Mongolů je úzce spojen se zvířaty, i šamani mají většinou tzv. spřízněné zvíře, které ztotožňují. Většinou je to medvěd, ale může to být kterékoliv zvíře – pták, kůň, vlk nebo jiné zvíře. Šamanismus byl sice do jisté míry nahrazen buddhismem, ale některé šamanské techniky a rituály nevymizely ani ze současného Mongolska, některé se smíchaly spolu s buddhistickými rituály a některé existují nezávisle na buddhismu. Tibetský buddhismus, který se v Mongolsku prosadil, má navíc blízko i k šamanským praktikám a rituálům. První znaky o šíření buddhismu na území Mongolska sahají až do 4. století našeho letopočtu. Tento raný buddhismus se šířil jednak při cestách buddhistů ze západů po tzv. hedvábné stezce a jednak se šířil na východě při misích Buddhů z Číny. Jenom málo se ví o této skoré podobě buddhismu na území Mongolska, některé tehdejší kmeny ho sice převzaly, nicméně na území Mongolska stále dominoval šamanismus. Další velké šíření buddhismu v Mongolsku nastalo přibližně ve 13. až 14. století, v době vytvoření Mongolské říše Čingischánem. Mongolští dobyvatelé obsadili Tibet, ze kterého se následně šířil buddhismus do celého Mongolska. Za důležitý se v tomto období považuje rok 1269, kdy byly přeloženy mnohé buddhistické duchovní texty do mongolského jazyka. Nicméně k buddhismu konvertovala v tomto období pouze šlechta a vládnoucí vrstvy; obyčejní lidé, kteří žili kočovním způsobem života, nadále praktikovali šamanismus. Po svržení mongolské vlády v Číně roku 1368 buddhismus opětovně oslabil a jeho znovunastolení začalo až v 16. století s nástupem Altanachána, který si stanovil za cíl znovusjednocení Mongolů. Za jeho vlády dobyli Mongolové území dnešní čínské 57
provincie Xinjiang a Tibet, kde se vytvořilo spojenectví s reformistickou skupinou buddhistů – s tzv. buddhisty Žlutých čepic. V roce 1578 jejich vůdce navštívil hlavní město Mongolska, kde mu byl dán titul Dalajláma. Poté velká část mongolské šlechty znovu konvertovala k buddhismu. V následujících stoletích se tato forma buddhismu rozšiřovala i mezi ostatní proudy buddhismu v Tibetu a zároveň expandovala i po celém Mongolsku. Konvertování k buddhismu probíhalo pod záštitou sjednocování Mongolů. U většiny obyvatelstva došlo k přeorientování od buddhismu k šamanismu, ať už dobrovolně nebo pod nátlakem, i když samotná myšlenka sjednocení Mongolů nebyla naplněna. Buddhismus se stal státním náboženstvím a právě v tomto období se v Mongolsku začínají stavět chrámy a kláštery, rovněž byly přeloženy mnohé duchovní texty. Tibetský buddhismus, který se v Mongolsku rozšířil, kombinuje mahájánový buddhismus a tantrické ideje, které se zaměřují na rituály, exorcismus a uzdravování. Právě tyto rituály se prolínaly se šamanistickým dědictvím z minulých dob. Tibetský buddhismus spojuje původní buddhistickou koncepci (cílem života je osvícení, dosažení nirvány odepíráním si fyzických požitků) s tantrickým buddhismem, který používá speciální techniky meditace, odříkávaní manter, využívání muder a mandel. Tibetský buddhismus tak spojuje populární obřady a rituály blízké obyčejným lidem a studie komplexních a esoterických doktrín pocházejících od klášterních elit. Základem tantrismu je dosáhnout osvícení pomocí různých meditací a osvícených učitelů. Osvícení je možné dosáhnout během tohoto života, člověk nemusí opakovaně procházet několika životy, aby dosáhl osvícení. Věří se, že mnoho vysokých lámů dosáhlo osvícení už během jejich života a přijali roli pomáhat ostatním a učit je technikám, které vedou k dosažení osvícení. Tito učitelé ztělesňují tzv. „Živého Buddhu“ – bogdgegéna, mají světskou i náboženskou moc. Každý vysoký láma zanechával stopy a znaky, kde a do jaké podoby se převtělí. Ostatní lámové pak hledali toto ztělesnění. Právě tyto vtělení se nazývaly Živými Buddhy, nejznámější z nich je právě Dalajláma. Idea reinkarnace Živého Buddhu se uchytila i mezi vlivnými mongolskými rody (například čtvrtým Dalajlámou byl vnuk Altanchána). Vzhledem k tomu, že v tomto období se rozšířil i počet klášterů, mnozí bogdgegéni přebrali nejen náboženskou, ale i světskou moc, a stávali se z nich bohatí vlastníci půdy. V období od 17. do 19. století byly přeloženy mnohé duchovní texty do mongolského jazyka, byly zpracovány Buddhovy práce, práce z oblasti medicíny, filosofie a historie. Jedním z významných momentů bylo sestavení a vytištění národní liturgie složené z původních prvků mongolské mytologie. 58
Začátkem 20. století měly kláštery dokonce větší moc a vliv než formální světská vláda. Asi třetinu mužské populace Mongolska tvořili mniši a více než třetina celkové populace žila na klášterních pozemcích a pracovala pro kláštery. Z toho je vidět velká moc a síla klášterů nejen v náboženských, ale i ve světských záležitostech. Ve 20. století, kdy získalo Mongolsko nezávislost od Číny, zanedlouho opět nezávislost ztratilo ve prospěch Sovětského svazu. V roce 1924 vznikla Mongolská lidová republika a byla zahájena socialistická revoluce. Od té doby až do roku 1989 bylo Mongolsko pod nadvládou Sovětského svazu, během které byl buddhismus potlačován. Jak již bylo zmíněno, začátkem 20. století buddhistické kláštery nepředstavovaly jen náboženská centra, ale i výchovná, kulturní a lékařská střediska, prováděly rovněž dohled nad administrativou a spravedlností v dané oblasti a měly pod kontrolou většinu národního bohatství. Dle studie provedené v 30. letech 20. století bylo v té době v Mongolsku 846 hlavních buddhistických center, přibližně 3000 chrámů a 6000 přidružených staveb a budov. Roční příjem buddhistických klášterů činil 31 miliónů tugriků, zatímco státní příjem byl 37,5 miliónů tugriků. Komunistická strana začala systematicky odebírat bohatství klášterů. Zakázala klášterům jakýmkoliv způsobem zasahovat do veřejných záležitostí a výchovy, uvalila na kláštery daně a zkonfiskovala náboženské předměty, zakázala obnovit pozici vtělení nového bogdgegéna. V roce 1938 byla většina mnichů vyhnána z klášterů. Kláštery, které nebyly zničeny, byly zabrány a přeměněny na sídla místních vládních úřadů. K tomuto vyhnání mnichů a rozsáhlému státnímu zásahu proti buddhistům došlo zřejmě ze strachu vlády, že by mohli buddhisté spolupracovat s Japonskem. Odhaduje se, že tento masakr vedený proti buddhistům měl za následek zabití nebo uvěznění 60 000 mnichů. Po samotném masakru nastala dlouhá léta antibuddhistické propagandy. Až začátkem 70. let se situace trochu uvolnila se snahou zachovat dědictví mongolského národa. Bylo povoleno znovuotevření klášteru v Ulánbátaru, buddhisti směli opět překládat tibetské knihy o medicíně. Poté, co Mongolsko získalo od Sovětského svazu nezávislost v roce 1990, byly svrženy všechny náboženské bariéry a buddhismus se začal opět šířit po celém Mongolsku. Mniši se vraceli do klášterů, byly znovu otevřeny buddhistické školy. Buddhistické umění, filosofie, medicína se znovu staly důležitou součástí mongolského života. V roce 1991 byl buddhismus opět obnoven jako státní náboženství. Buddhismus je v současnosti státním náboženstvím, ke kterému se hlásí většina obyvatel (94 % obyvatel). Ti ale promíchávají buddhistické tradice s dávnými 59
šamanistickými prvky, obě náboženství dodnes hrají důležitou součást života obyvatel. Projevil se ale i vliv Sovětského svazu, a to v stoupajícím počtu ateistů.
3.2 Přírodní podmínky Mongolska a jejich vliv na způsob života lidí Mongolsko je rozsáhlá země, na jehož území se nachází jak hory, tak stepi a část území na jihu a jihovýchodě země tvoří poušť Gobi, která na okrajích přechází do suché stepi (samotný název Gobi znamená v mongolštině step). Podnebí je charakteristické krátkými léty a dlouhými krutými zimami. Právě přírodní podmínky měly výrazný vliv na způsob života Mongolů. Mnoho z nich odedávna žilo a dodnes žije kočovným způsobem života, i když se čím dál více projevuje migrace do měst. Vzhledem k tomu, že přírodní podmínky neumožňovaly pěstování plodin ve větším rozsahu, Mongolové se soustředili zejména na chov zvířat. Tradiční je chov dobytku, koní, koz, ovcí nebo velbloudů. Zvířata jsou vysoce ceněna, zejména koně, které nejenže slouží k dopravě, ale zároveň je kobylí mléko základním prvkem stravy Mongolů. Jejich jídelníček je vzhledem k chovu zvířat naplněn zejména mléčnými produkty a sušeným masem. Vzhledem k nomádnímu způsobu života si Mongolové vytvořili velmi pozitivní vztah k přírodě. Žijí v harmonii s přírodou a mnoho jejich lidových říkanek a přání má tématiku převzatou z přírody. Závislost na přírodě se projevila i ve vztahu k ní: voda se neznečisťuje, do země se nekope (proto mají mongolské boty špičku nahoru). Z těchto zásad v současnosti vznikají různé paradoxní situace: nádobí a lidé se myjí v malých miskách, ačkoli podél teče řeka, jurty jsou upravené, ale na ulicích se válejí odpadky, protože úprava okolí jurty není zvykem.130
3.3 Způsob bydlení Tradičním způsobem života Mongolů byl kočovný život. Tento způsob života v posledních letech bojuje s vlivem západního stylu, který pronikl do Mongolska v 90. letech. Je možné postřehnout určitý rozpor mezi přijetím usedlého způsobu života (čím by se potlačila charakteristická črta Mongolů – nomádní způsob života) a pokračovaním v kočovných tradicích, ale za cenu ekonomické a technologické stagnace. Přijímání usedlého způsobu života se projevuje zvýšenou, až neúměrnou migrací do měst, zejména 130
La vie nomade: Le pays du ciel bleu: http://www.e-mongol.com/mongolie_vienomade.htm
60
hlavního města Ulánbátaru, které není schopno pojmout zvýšený příliv obyvatelstva, čímž vznikají problémy se zvýšenou chudobou, nemocemi a kriminalitou. I když není možno kapacitně zabezpečit bytovou infrastrukturu pro příliv migrujícího obyvatelstva, Mongolové často preferují bydlení v jurtách. Tento typ bydlení zatím převažuje i v samotném hlavním městě Ulánbátaru. Zejména pak ve větších městech jsou ale tato jurtoviště spojená s chudou vrstvou obyvatelstva a představují obdobu chudinských čtvrtí, tzv. „slumů“. Jurty jsou stany, které stojí na kruhovém roštu a jsou pokryté zvířecí kůží. Jurty (v mongolštině ger) jsou konstruované tak, aby byla možná jejich jednoduchá přeprava z místa na místo. Již v dobách šíření buddhismu, kolem 13. století, byly jurty nejenom místem k bydlení, ale sloužily i k veřejnému a kulturnímu životu. Sloužily například k šíření buddhismu z Tibetu. Až po nástupu dynastie Jüan, kdy se stal buddhismus státním náboženstvím, začaly vznikat první kláštery jako střediska duchovní kultury (tj. v 16.století). Pro obyvatele Mongolska není jurta jenom obyčejným obydlím. Střecha představuje nebeskou klenbu, otvor pro dým znamená slunce. Krb zahrnuje pět základních elementů země: hlínu, dřevo, oheň, kov a vodu. Oheň je pro Mongoly božským prvkem, proto v něm není spalován žádný odpad a do okolí neproniká z krbu žádné světlo. Buddhistický oltář se nachází naproti dveřím a lidé mají složené hlavy směrem k oltáři. (Narozdíl například od muslimských oblastí, kde lidé v jurtách spí s hlavou směrem k jihu). 131 Obrázek 5 Typické obydlí Mongolů- jurta
Zdroj: Osobní sbírka p. J.Dashdavaa, viceprezidenta Česko-mongolské obchodní komory 131
Více o jurtách a o jejich konstrukci viz: http://www.mongolyurt.com/
61
3.4 Vliv socialistické doby a posledních let na způsob života obyvatel I navzdory své staré a bohaté historii Mongolové utrpěli v období socialismu několik ran. Přídělový systém, nucená družstva a likvidace buddhismu způsobily, že národní a lidské hodnoty se dostaly poněkud do pozadí. Mnozí dnešní podnikatelé, vůdci i političtí představitelé se jeví jako neomalení, povrchní a arogantní. Je možno říct, že tyto charakteristiky plynou jednak z dob socialistické nadvlády, kdy političtí kádři nebyli ničím ohroženi. V posledních letech se k tomu přidalo pronikání západního stylu života a způsobilo orientaci na spotřební život, při kterém se nehledí na lidské hodnoty a kvality. Nicméně, stejně jako v ostatních zemích, kde v minulosti vládla socialistická diktatura, i v Mongolsku vládne důvěra zejména v následující generace, které už nebudou socialismem poznačeni, ale budou respektovat vzdělání, znalosti a profesionalitu, a to nejen v podnikatelském prostředí, také v dalších aspektech života.
3.5 Obchodní jednání Podmínky života v těžkém klimatickém podnebí, kde příroda byla po staletí určujícím faktorem přežití, způsobila poněkud liknavý postoj Mongolů k času a termínům. Na pojímaní času má vliv i buddhismus. Známé je rčení: „Čas a prostor v Mongolsku nemají cenu. A to proto, že obojího mají Mongolové nadmíru.“ V obchodním styku se to může projevit tak, že obchodní partner na schůzku dorazí se zpožděním, které může přesáhnout klidně i 30 minut nebo nedorazí na schůzku vůbec. V Mongolsku se čas neměří na minuty, ale na jiné jednotky, které jsou protaženější s neohraničeným okrajem. Časové prodlevy se můžou vyskytnout i na úřadech. I když pracovní doba je obvyklá od 9.00 do 18.00 s hodinovou přestávkou na oběd od 13.00 do 14.00, uvedené časy se příliš nedodržují.132 Vhodná doba k jednání není přímo stanovena, ale považuje se za lepší jednat až po 10. hodině ranní. Je velmi ceněno, pokud cizinec pozve obchodního partnera na oběd nebo večeři. Vizitky jsou standardního typu, obsahují jméno, funkci a podnik s adresou včetně e-mailu. Pro cizince může být matoucí, že vizitky jsou psané v azbuce. Pro zahraniční podnikatele, plánující jednání v Mongolsku, je velmi příznivým momentem, pokud si připraví dvojjazyčné vizitky, z jedné strany v mongolštině a z druhé strany v angličtině. 132
Velvyslanectví ČR v Mongolsku:Obchodní jednání a národní zvyklosti: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=29437&ido=3534&idj=1&amb=82&ParentIDO=3534
62
Pozornosti a dárky jsou přijímány s úctou, je vhodné je přijímat nebo podávat pravou rukou nebo oběma rukama zároveň. Nejvhodnějšími jazyky pro jednání jsou angličtina, ruština, popřípadě němčina, samozřejmě je vysoce ceněna znalost mongolského jazyka. 133 Pokud chce cizinec na obchodní jednání vzít dárek, v případě obchodu a jednání jsou vhodným dárkem firemní předměty, popřípadě předměty představující určitou tradici (pro ČR to jsou zejména sklářské výrobky). Mongolové jsou velmi praktičtí, proto dávají přednost praktickým dárkům, v oblibě moc nejsou dekorační předměty, které pro ně nemají využití. Neutrálním dárkem jsou pro ženy květiny, pro muže kvalitní alkohol a pro děti sladkosti. Pro Mongoly je velmi důležitá znalost svých obchodních partnerů, proto je třeba počítat s časovou náročností, než dojde k samotnému jednání. Většinou samotnému jednání předchází návštěva potenciálních partnerů v Mongolsku, kde se jim obchodní partneři budou věnovat a snažit se je blíže poznat, jakož i ukázat své zvyklosti a svůj podnik. Poté se očekává, že je cizinec pozve na obchodní návštěvu do své země, aby jim naopak ukázal, jak pracuje a funguje jeho společnost. Proto samotné jednání o obchodu většinou přichází až na třetí schůzce. Je to proto, že Mongolové dávají přednost dlouhodobé spolupráci a chtějí nejdříve svého partnera poznat. Rovněž si musí zahraniční podnikatelé uvědomit, že na mongolský trh lze v podstatě vstoupit jen v případě, pokud tam mají mongolského zástupce. Je to dáno tím, že Mongolové budou raději jednat a obchodovat s Mongolem než přímo se zahraničním obchodníkem, kterého neznají. Je potřeba dobře zvážit výběr obchodního zástupce, jestliže je to uznávaný obchodník, může to být pro zahraničního partnera velký přínos. Znovu připomeňme, že Mongolové jsou velmi dobře připravenými obchodními partnery, co se týče znalosti Evropanů. Mongolové znají velmi dobře mentalitu Evropanů, zároveň jsou velmi silným spolupracovníkem a prostředníkem v rusko-čínských vztazích. V tomto ohledu jsou Mongolové velmi dobře připraveni, a je proto složité vést jednání s tak připraveným partnerem. Mongolové preferují neformální jednání. Jsou veselí, dobrosrdeční, proto se i případné faux pas dá otočit na žert, ani samotní Mongolové si na etiketu příliš nepotrpí. Je 133
Velvyslanectví ČR v Mongolsku:Obchodní jednání a národní zvyklosti: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=29437&ido=3534&idj=1&amb=82&ParentIDO=3534
63
ale vhodné se vyhnout určitým situacím a dodržovat určitá pravidla. Aby se cizinec vyhnul faux pas, je vhodné respektovat následující doporučení:134 • Pokud je nabídnuto místo, je vhodné ho přijmout, není vhodné se procházet a okukovat místnost • Není vhodné jakýmkoliv způsobem znevažovat historii Mongolů a už vůbec ne osobu Čingischána • Pije se vsedě, pít ve stoje je neslušné • Je vítáno, pokud se při jídle srká a mlaská • Klobouk se na výraz úcty nesmeká, ale naopak nasazuje a vyhrnuté rukávy se shrnují k zápěstí • Předměty se podávají pravou rukou, podepřenou pod zápěstím rukou levou • Podávána věc se přijímá oběma rukama, které se na výraz úcty podloží pod ruce dárce • Nabízené pohoštění se neodmítá (u cizinců se respektuje, pokud slušně odmítnou některý pokrm) • Je nevhodné přijít, vyřídit záležitost a odejít, očekává se, že host se chvíli zdrží • Hostitel nikdy nenechá odejít hosta bez pohoštění • Nevhodným tématem jsou starosti a problémy, Mongolové neradi mluví o starostech • Při jednání se staršími se nevtipkuje, pokud oni sami nezačnou • Úterý je považováno za špatný den, není vhodné v tento den nutit Mongoly, aby vyjížděli na cesty nebo vyřizovali důležitou záležitost • Po směru slunce se obchází posvátná místa, podávají nápoje a jídlo
Evropany může překvapit, že Mongolové si nepotrpí na formality a etiketu, což může být v obchodním styku chápáno mylně jako neslušnost. Mongolové nejsou naučeni o věci žádat a prosit, rovněž nemají ve zvyku klepat na dveře (jurty jsou vždy otevřené, proto jsou Mongolové zvyklí, že klepat jednoduše nemusí). Mongolové jsou zejména neformální a veselí, věci berou s humorem a rádi žertují. Jsou velmi zvídaví, zajímají se o novinky, rozhovor by se neměl začínat důvodem návštěvy, ale nejdřív je vhodné pohovořit o rodině, zajímavostech, až poté se začíná jednat. První vždy začíná mluvit o dané záležitosti host. 134
Velvyslanectví ČR v Mongolsku:Obchodní jednání a národní zvyklosti: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=29437&ido=3534&idj=1&amb=82&ParentIDO=3534
64
Mongolové nemají rádi, pokud se na ně tlačí a pokud jim protistrana hrozí trestem od úřadů. Takový tlak má většinou opačný účinek, Mongolové vždy preferují klidné vyjasnění názorů. Pokud se spolupráce nedaří, Mongolové většinou mají snahu řešit problémy vzájemnou dohodou. V případě, že konflikt přeroste do obchodního sporu, podá jedna ze stran spor arbitrážnímu soudu. Je-li žalobcem zahraniční partner, podává žalobu k arbitrážnímu soudu své země, je-li žalobcem mongolský partner, podává žalobu Arbitrážnímu soudu Mongolské obchodní a průmyslové komory, přičemž rozhodnutí tohoto soudu je konečné. Způsob vyjadřování Celkové vyjadřování Mongolů je vždy klidné, nikdy se nerozčílí. Mongolové jsou vychováni tak, aby nedávali své emoce najevo. To může občas působit nadřazeně, ale Mongolové jednoduše nejsou zvyklí dávat najevo strach, hněv a jiné negativní emoce. Negativním projevem je, pokud mongolský partner mlčí, to je znak, že s něčím není spokojený nebo nesouhlasí. Mongolové tedy v zásadě nekřičí a nerozčilují se, jejich projevem nesouhlasu je mlčení. Pro obchodní partnery je tudíž důležité nenechat se vyvést z míry, Mongolové si velmi cení, pokud cítí z obchodního partnera trpělivost a ochotu řešit problémy klidně. Z toho, že Mongolové nedávají emoce najevo, lze vytušit také to, že velmi neradi kritizují nebo přímo vyjadřují nějaké nepříjemné sdělení, představuje to pro ně projev neúcty. Proto by v takovém případě měl zahraniční partner sám přistoupit k možným řešením a s trpělivostí hledat řešení přístupné oběma stranám. Co se týče tykání a vykání, tykají si pouze osoby stejného věku (ne však obchodní partneři), osobám starším a významově nadřazeným se vždy vyká. V rodině si tykají pouze manželé, děti starším sourozencům, rodičům a prarodičům vykají. Je to projev úcty a respektu. Starší lidé přitom mladším tykají, bez ohledu na to, zda je znají nebo ne. Oslovování tituly se příliš nepoužívá, preferuje se oslovování dle hierarchické pozice v podniku. Vzdálenost mezi jednajícími osobami je přibližně stejná jako v západní Evropě. Při první schůzce je interpersonální vzdálenost určitě větší než mezi partnery, kteří spolu obchodují dlouhodobě, kde je i neverbální komunikace uvolněnější. V současnosti je běžné při seznamování podávání rukou. První podává ruku vždy společensky výše postavená osoba.
65
3.6 Rodinné vazby v obchodě Rodinné vztahy jsou velmi důležité v mongolské společnosti, a to i v podnikatelské oblasti nebo obchodním styku. Rodinné svazky mají 300 až 400 členů. Spojí-li se dvě rodiny, mohou založit politickou stranu (tu je možno v Mongolsku založit, pokud má strana alespoň 801 členů). Je pak víceméně samozřejmé, že elitní rodinné klany mají velký vliv na politickou i ekonomickou sféru. Mongolové však nevnímají jako rodinné pouto pouze přímou pokrevnost. Pro vznik takového pouta a svazku postačí, pokud se dva Mongolové narodili v témže místě. Je to spíše „příbuzenství“, chápáno v rámci známosti a přátelských vztahů. Takovéto příbuzenství je dáno pocitem sounáležitosti, ať k rodnému místu, ke škole nebo k práci. Mnoho takovýchto klanů a svazků vzniklo v dobách socialismu mezi kolegy, kteří spolu pracovali ve stejném podniku někdy i desítku let. Z toho pak vzniká určitá příbuznost tzv. obchodního typu. Když chtějí Mongolové dosáhnout určitého úkolu, hledají, na koho ze svých přátel a příbuzných ve vysoké funkci se mohou obrátit, namísto toho, aby se snažili problém řešit nějakou právní záležitostí. Pokud nikoho takového nenajdou, budou hledat někoho z rodiny nebo přátel, který ve svém okruhu už důležitého představitele má. Je rovněž pravidlem, že v podnicích pracují lidé, kteří jsou svázáni rodinnými a rodovými vztahy. To častokrát i komplikuje situaci, pokud jsou zaměstnavatelé nuceni zaměstnávat i své neproduktivní a nespolehlivé příbuzenstvo. V samotné rodině pak panuje disciplína, vyžaduje se poslušnost, nicméně tato disciplína není surová, rodiče se ke svým dětem chovají dobře. Mladší se zato chovají k starším s velikou úctou. Starším se vyká, prokazuje se jim respekt a jejich rady jsou vysoce ceněny. I když se udržují pevné vazby mezi rodinou, kolektivní soudržnost a odpovědnost u Mongolů není moc vyvinuta. Je to dáno kočovnickým způsobem života, kdy byli kočovníci často odkázáni sami na sebe. To i v dnešní době způsobuje, že Mongolové nejsou schopni se mezi sebou domluvit, dokonce je pro ně mnohdy lehčí se domluvit s cizincem než s jiným Mongolem. Mongolští podnikatelé jsou velmi žárliví na úspěchy svých konkurentů, zejména na jejich kontakty se zahraničními partnery. Z toho pro cizince, který chce uzavřít spolupráci s mongolským partnerem pramení, že si musí předem dobře promyslet, s kým bude chtít spolupracovat, aby nezpůsobil případné podnikatelské konflikty mezi různými skupinami. Nejlépe probíhá spolupráce, pokud má zahraniční
66
partner v Mongolsku určité známé, jelikož Mongolové se řídí mottem: „Známý čert je lepší než neznámy bůh.“ Proto i raději dávají přednost starým kontaktům, v navazování nových kontraktů s neznámými podnikateli jsou opatrní a neflexibilní.135
3.7 Jídlo a pití Mongolové jsou velmi pohostinní. Zejména pokud jednají s cizinci, budou velmi zvídaví, je možné, že svého obchodního partnera pozvou na návštěvu k sobě domů. V případě pozvání je slušné přijmout nabízené pohoštění, které však může pro Evropana být poněkud zvláštní. Často se tady podávají mléčné výrobky, kobylí zkvašené mléko s menším množstvím alkoholu-ajrag a skopové maso. Pokud cizinec projeví dostatečnou slušnost a úctu vůči hostitelům, je možné některé netradiční pokrmy slušně odmítnout. Součástí všech setkání je posezení u čaje, podává se černý nebo zelený čaj s mlékem, čaj je přisolený nebo omaštěný máslem, může být ochucen praženou moukou nebo zrním. Historie pití čaje souvisí s podmínkami, v kterých kočovníci, vystavení nepříznivému počasí, žili. Čaj ve větrném počasí zahřeje a dodává tělu odpařenou sůl. Pití čaje má svůj rituál. U pití čaje se nediskutuje, popíjí se mlčky. První miska s čajem se podává hostiteli a pak všem ostatním, postupně od nejstaršího muže po nejmladší dítě. Čaj od hostitelky se přebírá oběma rukama, čímž se dá najevo úcta a vděk za pohostinnost. 136
3.8 Typické vlastnosti Mongolů Díky pasteveckému a kočovnému životu mají Mongolové také skvělé logické uvažování, zároveň se dokáží adaptovat na nejrůznější podmínky. Mezi jejich slabé stránky patří neorganizovanost, což je dáno právě jejich vnímáním času a prostoru. Nemají rádi přesný řád, zato jsou skvělými umělci, spisovateli, zpěváky se smyslem pro detail. Mongolové oplývají velkou vnitřní svobodou a nezávislostí. Tato svoboda vyplývá z jejich vnímání života – běh života je natolik ovlivněn přírodou a osudem, že nemá smysl se mu vzpírat. Mongolové jsou velmi pohostinní. Tato jejich vlastnost vyplývá i ze životních podmínek a rozlehlosti země, kde jsou jednotlivá obydlí vzdálena i několik desítek kilometrů. Pokud by neposkytli ubytování a pohoštění, mohl by pocestný v noci zahynout
135
Velvyslanectví ČR v Mongolsku:Obchodní jednání a národní zvyklosti: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=29437&ido=3534&idj=1&amb=82&ParentIDO=3534 136 Mongolian culture: La nourriture: http://www.e-mongol.com/mongolie_culture.htm
67
v nepříznivé krajině, ohrožen mrazy a dravými zvířaty. Cizinci, zejména na venkově, jsou pro Mongoly zajímavým zpestřením, proto jsou k nim velmi pohostinní a zvídaví. Umělecké nadaní se projevuje i v ornamentech s bohatou symbolikou. Symboly vyjadřují přání zdraví, míru, radosti a štěstí. Symboly jsou zdůrazněny barvami: modrá představuje věčnost a stabilitu, žlutá lásku, červená radost, bílá čistotu, černá neštěstí. Mongolové věří v různé duchy, před neštěstím je chrání různé symboly a amulety z kamenů a kovů.137 Další zajímavou charakteristickou črtou Mongolů je jejich pozorovací schopnost. Souvisí to především s rozlehlostí stepí a země, díky které získali schopnost najít cestu v rozlehlé krajině. Jsou skvělými pastevci i lovci, kteří mají vyvinutý výborný smysl pro pozorování, na rozdíl od Evropanů zaznamenají i ty nejmenší detaily.
3.9 Symboly Nejvýraznějším a nejstarším symbolem je symbol- sojombo, který zdobí i státní vlajku. Představuje symbol ohně, který vyjadřuje rozkvět a vzestup – tři jeho plameny znamenají rozkvět národa v minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Pod ohněm je umístěno slunce a měsíc znázorňující
matku a otce národa. Dva trojúhelníky znamenají smrt
vrahům, pravoúhelníky představují čest sloužit národu. Dvě ryby znamenají jednotu muže a ženy – rozum a moudrost, dvě vertikální linie označují pevné stěny – představují svornost národa, která dává národu pevnost a sílu. Pro názornost je zobrazena mongolská vlajka. 138 Obrázek 6 Mongolská vlajka
Zdroj: www.cia/library.gov 137 138
Mongolian culture: Mongolian Arts: http://www.mongolianculture.com/ Mongolian culture: http://www.e-mongol.com/mongolie_culture.htm
68
3.10 Oblečení V rámci pracovních a obchodních jednání se setkáte s klasickým oblečením – u mužů oblek, u žen kostým. Ve městech se nosí zejména západní styl oblečení, na venkově se stále preferuje tradiční oblečení. Tradiční oděv-dél je nanejvýš praktickým oděvem. Je to volný oděv, připomínající plášť. V břišní části je zpevněn, čímž chrání vnitřnosti před neustálými otřesy při jízdě na koni. Zároveň hřeje záda, dlouhé rukávy a plášť zase chrání ruce a nohy před zimou. Zimní dély bývají ještě podšité kožešinou. Dély nosí muži i ženy, v současnosti (zejména díky obchodním stykům s Čínou) se nosí dély hedvábné, v minulosti převažovaly dély z plátna nebo kůže.139 Obrázek 7 Mongolský tradiční oděv: dél
Zdroj: National costumes of Mongolia: http://www.mongolianculture.com/ Obrázek 8 Obyvatelé venkova v tradičném oděvu
Zdroj: Osobní sbírka p. J. Dashdavaa, viceprezidenta Česko-mongolské obchodní komory 139
National costumes of Mongolia: http://www.mongolianculture.com/
69
3.11 Svátky v Mongolsku V Mongolsku jsou státními svátky tyto dny:140 • 1.leden – Nový Rok • 3 dny koncem ledna nebo začátkem února – tradiční lunární Nový rok • 11. až 13. červenec – svátek Nádam • 25. říjen – Den Ústavy • 26. listopadu – Den republiky
Významným svátkem je svátek „Cagán sar“, tj. Bílý měsíc, který představuje mongolský lunární Nový rok. Datum je pohyblivé, jsou to vždy tři dny koncem ledna, nebo začátkem února, přesné datum oznamují lámové. Každý Nový rok má svou symboliku a název. V předvečer Nového roku se rodina loučí se starým rokem, Nový rok nenastává o půlnoci, ale ráno v první den nového roku. Nosí se slavnostní oděv, je zvykem navzájem si blahopřát.141 Dalším významným svátkem je Nádam, který se slaví v den vítězství národní revoluce 11. července 1921. Oslavy trvají tři dny. Nadám je proslaven soutěžemi v tradičních sportovních disciplinách: lukostřelba, zápasnictví a jízda na koni. Zatímco v zápasení soutěží dospělí muži, v koňských závodech převládají děti (mongolské děti jezdí na koních už od tří let), přičemž závody se táhnou 20 až 30 km ve stepi. Všechny tři disciplíny jsou tradiční a Mongolové cestují mnoho kilometrů, jen aby se mohli daného festivalu zúčastnit. Tradiční disciplíny jsou doplněné i o další sporty: volejbal, atletiku, basketbal apod.142
3.12 Specifika mongolské kultury – aplikace Hofstedeho Vzhledem k historickému vývoji a způsobu života Mongolů můžeme jako základní paradigmata shrnout: • Nomádní způsob života většiny obyvatel a jejich harmonický vztah k přírodě: jejich život je spojen s chovem zvířat, nejen jako zdrojem obživy, ale například koně slouží
140
STI Mongolsko: Státní svátky: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-zakladni-informace-oteritoriu/1/1001377/#sec10 141 Tsagan Sar: http://www.e-mongol.com/mongolie_culture.htm 142 Festivals of Mongolia: http://www.mongolianculture.com/
70
zároveň i k dopravě (od dávných dob jsou Mongolové představováni jako bravurní jezdci na koních). • Převažují spíše femininní hodnoty (harmonie s kosmem, důležitost rodinných vazeb, úcta k starším). • Tibetský buddhismus: šíření buddhismu během staletí, byl rychle obnoven po pádu socialismu, dává důraz na duchovní růst a dosažení nirvány a osvícení. V Mongolsku je charakteristické prolínání buddhismu se šamanistickými praktikami zachovanými z minulosti. • Vliv socialismu na kulturu: socialistický vliv je vidět zejména v hlavním městě Ulánbátar, popřípadě v dalších městech Mongolska (paneláky, zavádění družstev, vyšší počet ateistů). • Kolektivismus: zejména v udržování rodinných klanů, soudržnost obyvatel na venkově. • Vnímaní času je spíš orientováno na přítomnost, což je dáno vlivem buddhismu a kočovným způsobem života. • Společnost je hierarchizovaná: klade se důraz na vnímání společenského postavení člověka, jako i postavení v rámci rodiny.
71
4 Spolupráce České republiky s Mongolskem V této kapitole se zaměříme na vývoj vzájemných vztahů mezi ČR a Mongolskem, na obchodní výměnu mezi oběma zeměmi, jako i na rozvojovou spolupráci poskytovanou Mongolsku, v rámci které probíhají víceré projekty. Na závěr vyčleníme investiční příležitosti pro české podnikatele na mongolském trhu.
4.1 Vývoj spolupráce ČR s Mongolskem Vztahy mezi ČR a Mongolskem začaly být rozvíjeny intenzivněji po druhé světové válce, a to vzhledem k politické orientaci obou států. V roce 1950 byly navázané diplomatické styky. V rámci ekonomických a politických vztahů obou států byla rozvíjena i rozvojová spolupráce, přičemž ta se zaměřila zejména na provádění geologického průzkumu, ale i na výstavbu průmyslových závodů a zdravotnických zařízení. Československo se zasloužilo o objevení největšího mongolského těžiště mědi v oblasti Erdenet.143 V 60. letech se za účasti českých expertů začala budovat cementárna ve městě Darchan, závody na zpracování kůží, vědecký kožedělný ústav a čeští experti se podíleli také na budování obuvnického průmyslu. V 80. letech bylo Československo druhým největším obchodním partnerem Mongolska. V rámci tehdejší rozvojové spolupráce byla poskytnuta stipendia mongolským studentům ke studiu na českých vysokých školách – v Československu od 50. do 80. let studovalo nebo pracovalo 20 000 až 30 000 občanů z Mongolska.144 I proto v současnosti žije v Mongolsku poměrně početná skupina obyvatel, kteří dobře ovládají český jazyk. Stipendia na českých školách jsou mongolským studentům poskytována i dnes. V ČR studuje přibližně 40 mongolských studentů (v rámci stipendií zahraniční rozvojové spolupráce, dále jen ZRS)
145
, kteří se věnují zejména studiu ekonomie nebo medicíně.
Právě mongolští absolventi mohou být přínosem při dalším rozvoji spolupráce s Mongolskem a při rozvíjení dobrých vztahů mezi oběma zeměmi. Základnu bilaterální spolupráce tvoří přibližně 40 smluvních dokumentů, mnoho z nich bylo uzavřených ještě v době socialismu a jejich platnost už vypršela. Co se týče aktuálních smluv, pro stabilitu ekonomických vztahů jsou důležité zejména smlouva o 143
Společnost přátel Mongolska: Česko-mongolské vztahy: http://www.spm.chytry.cz/showpage.php?name=o_nas Společnost přátel Mongolska: Česko-mongolské vztahy: http://www.spm.chytry.cz/showpage.php?name=o_nas 145 Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Mongolskem na období 2006-2010: www.businessinfo.cz 144
72
zamezení dvojího zdanění, smlouva o podpoře a vzájemné ochraně investic, o zaměstnávání pracovních sil a v neposlední řadě dohoda o hospodářské spolupráci z roku 2005, která po vstupu ČR do EU nahradila obchodní dohodu mezi oběma zeměmi z roku 1995.146 Vývoj spolupráce v 90. letech vedl k výraznému poklesu obchodu. Po rozpadu Československa se nově vzniklá ČR silně soustředila na rozvíjení spolupráce a obchodu se západními zeměmi, což vedlo k směřování obchodu do vyspělých tržních ekonomik. Obě ekonomiky v té době procházely obdobím transformace, která byla pro obě země náročným procesem. I to vedlo k tomu, že v 90. letech prudce poklesl vzájemný obchod a v současnosti české exporty do Mongolska představují pouze 1 % z celkových mongolských importů. Nicméně představitelé obou zemí si uvědomovali možnost vzájemné spolupráce a možnost navázat na dobré vztahy z období před transformací. Od roku 1995 působilo v Ulánbátaru české konzulární jednatelství a v roce 1999 byla obnovena činnost velvyslanectví ČR v Ulánbátaru (od roku 1993, po vzniku samostatné ČR, bylo velvyslanectví ČR v Mongolsku z ekonomických důvodu uzavřeno až do roku 1999). Rozvojová spolupráce byla obnovena v druhé polovině 90. let.147 Základem rozvojové spolupráce jsou projekty, které probíhají už od roku 1996 a zaměřují se zejména na dodávky stavebních prací a geologický průzkum. Rovněž jsou nadále poskytována stipendia pro mongolské studenty. O současné podobě rozvojové spolupráce je pojednáno v další části této kapitoly. K rozvoji spolupráce mezi oběma státy napomáhají vzájemné návštěvy státních představitelů. V roce 1999 návštěvil Mongolsko ministr zahraničí J. Kavan při příležitosti znovuotěvření českého velvyslanectví v Ulánbátaru. V prosinci 1999 navštívil mongolský prezident N. Bagabandi Prahu, aby spolu s prezidentem Václavem Havlem přerokovali vývoj vzájemných vztahů. Významná byla rovněž návštěva prezidenta ČR, Václava Klause, v Mongolsku v září 2006. V rámci návštěvy zahájil prezident česko-mongolské podnikatelské fórum a vyzval k navázání nových kontaktů. V roce 2007 se v Praze uskutečnilo setkání předsedy parlamentu ČR a předsedy parlamentu Mongolska. Obě země
146
Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Mongolskem na období 2006-2010: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/mongolsko/rozvojova-spoluprace-cr-mongolsko-06-10/1001377/45763/.: Podrobný přehled bilaterálních smluv mezi oběma zeměmi je uveden v příloze. 147
Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Mongolskem na období 2006-2010: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/mongolsko/rozvojova-spoluprace-cr-mongolsko-06-10/1001377/45763/
73
mají snahu návštěvy významných představitelů zintenzivnit, a tím napomáhat dalšímu rozvoji ve vzájemné spolupráci. 148 Obrázek 9 Oficiální návštěva prezidenta Václava Klause v Mongolsku v roce 2006149
Zdroj: http://www.cemok.org/aktuality.html Obrázek 10 Oficiální návštěva předsedy parlamentu Mongolska v ČR v roce 2007150
Zdroj: http://www.cemok.org/aktuality.html
4.2 Obchodní spolupráce ČR s Mongolskem V následující části se zaměříme na obchodní výměnu zboží a služeb mezi ČR a Mongolskem. Mongolské společnosti s ČR obchodují na základě osobních vztahů z minulosti, kdy mnoho Mongolů získalo kontakty na české partnery díky práci nebo studiu v ČR.
148
Česko-mongolská obchodní komora: Aktuality: http://www.cemok.org/aktuality.html Zleva mongolský prezident Nambaryn Enkhbayar a český prezident Václav Klaus 150 Zleva: Mongolský velvylsanec p. Enkhtur, předseda parlamentu ČR p. Vlček s chotí, předseda parlamentu Mongolska p. Ludeedžancan s chotí 149
74
Jak bylo uvedeno kapitoly, počátkem 90. let došlo k prudkému poklesu obchodu, poté se situace začala pomalu zlepšovat. Z následujícího grafu je vidět vývoj obchodní výměny mezi ČR a Mongolskem za posledních 14 let. Graf 10 Export a import ČR do Mongolska od r.1993
Export a import ČR do Mongolska
Hodnoty v mil. Kč
500 400 300
Import zboží
200
Export zboží
100
20 07
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
0
Rok
Zdroj: Český statistický úřad: Zahraniční obchod: http://dw.czso.cz/pls/stazo/STAZO.STAZO?jazyk=CS&prvni_pristup
Je evidentní, že na počátku 90. let byla obchodní spolupráce na nízké úrovni, ale od roku 1993 docházelo k postupnému nárůstu. Bylo to dáno ekonomickými a politickými důvody v obou zemích, které se v té době vyrovnávaly s přechodem od socialismu k tržní ekonomice. Nejvyšší hodnoty exportu zboží dosáhla ČR v roce 1995. V té době vyhrála ČR tendr v rámci Světové banky na vývoz 40 autobusů Karosa. Další výraznější nárůst byl v roce 2001, kdy k exportu výrazně napomohl vývoz v rámci dokončování rekonstrukce mlýnu společnosti Altan Taria.
75
V následující tabulce jsou uvedeny podrobnější údaje o obchodní výměně mezi oběma státy. Tabulka 11 Obchodní bilance ČR s Mongolskem od roku 1993 v tis. USD Vývoz Umístění Dovoz Umístění Obrat Umístění 1835 100. 347 108. 1993 2182 110. 6399 79. 57 139. 1994 6456 90. 14 466 62. 72 145. 1995 14 538 75. 8661 73. 91 147. 1996 8752 92. 7064 74. 27 157. 1997 7091 93. 6153 84. 747 110. 1998 6900 98. 4029 90. 432 123. 1999 4461 106. 4499 92. 294 125. 2000 4793 103. 6763 85. 118 140. 2001 6881 98. 97. 186 138. 3797 2002 3983 112. 5223 85. 91 148. 2003 5314 99. 96. 56 164. 5273 2004 5329 114. 6619 98. 70 169. 2005 6689 111. 111. 597 142. 4920 2006 5517 123. 20075254 103. 92 160. VIII 5346 112. Zdroj:Bilance vzájemné obchodní výměny ČR a Mongolska: http://www.export.cz/index.asp?p=detail
Saldo 1488 6342 14 394 8570 7037 5406 3597 4205 6645 3611 5132 5217 6549 4323 5
4.2.1 Komoditní struktura obchodu se zbožím mezi ČR a Mongolskem Mezi nejvýznamnější a dlouhodobě nejstabilnější položky vývozu do Mongolska patří stavební materiály, jejichž objem se v posledních 10 letech stabilně zvyšoval. Většina exportů se soustřeďuje na dodávky stavebních materiálů a prací, menší část připadá na tradiční export potravinářských výrobků, které tvoří dlouhodobě stabilní položku českého vývozu do Mongolska (převažují cukrovinky, sušenky, omáčky, konzervy a potravinové přípravky). Rovněž se vyvážejí dopravní prostředky a dopravní náhradní díly, sem spadají zejména starší autobusy, které byly vyřazeny z dopravních prostředků v ČR. Za nárůstem exportu ČR do Mongolska stojí zejména dodávky v rámci projektů ZRS, které se uskutečňují od druhé poloviny 90. let.151 V následující tabulce je uvedeno 10 nejvýznamnějších skupin zboží (podle nomenklatury harmonizovaného celního sazebníku), které byly v roce 2007 vyvezeny do Mongolska. Z tabulky je vidět, že největší podíl mají stavební technologie a materiály, za
151
STI Mongolsko: Obchodní ekonomická spolupráce s ČR: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-obchodni-aekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001377/
76
kterými následují vozidla. V prvních 10-ti položkách se rovněž umístily nápoje a přípravky ze zeleniny a ovoce. Tabulka 12 Deset nejvýznamnějších skupin zboží vyvezených v roce 2007 z ČR do Mongolska Kód zboží 84 73 87 39
Stat. hodnota (v tis.Kč) 93 125 16 883 15 772 14 768
Název zboží Reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické Výrobky ze železa nebo oceli Vozidla motorová, traktory, kola aj. vozidla Plasty a výrobky z nich Přístr. el. záznamu reprodukce zvuku TV 85 obrazu 11 529 69 Výrobky keramické 7 454 22 Nápoje tekutiny lihové ocet 6 836 Obuv kamaše apod výrobky části těchto 64 výrobků 5 556 48 Papír karton lepenka a výrobky 3 735 20 Přípravky ze zeleniny ovoce ořechů 3 468 Zdroj:Český statistický úřad: Databáze zahraničního obchodu: http://dw.czso.cz/pls/stazo/STAZO.STAZO?jazyk=CS&prvni_pristup
V komoditní struktuře dováženého zboží z Mongolska do ČR převažují zejména textilní suroviny, živočišní výrobky a rudy kovů. V následující tabulce je uvedena komoditní struktura dovozu zboží z Mongolska do ČR v roce 2007 (podle nomenklatury harmonizovaného celního sazebníku). Tabulka 13 Komoditní struktura dovozu zboží z Mongolska do ČR v roce 2007
Kód zboží Název zboží 26 Rudy kovů strusky popely 61 Oděvy doplňky oděvní pletené háčkované 95 Hračky hry potřeby sportovní 49 Knihy noviny obrazy aj výr polygraf tištěné 42 Výrobky kožené sedlářské řemenářské apod. 84 Reaktory kotle přístroje nástroje mechanické 94 Nábytek lůžkoviny svítidla stavby montované 62 Oděvy doplňky oděvní jiné než pletené háčkované 65 Pokrývky hlavy a jejich součásti 63 Výrobky textilní jiné oděvy obnošené hadry Zdroj:Český statistický úřad: Databáze zahraničního obchodu: http://dw.czso.cz/pls/stazo/STAZO.STAZO?jazyk=CS&prvni_pristup
Stat. Hodnota (v tis. Kč) 5019 1 191 437 210 199 61 50 17 17 6
Možnosti uplatnění českého zboží na mongolském trhu jsou omezeny velikostí a vzdáleností trhu. Vzhledem k historickým tradicím a k chybějícímu potravinářskému
77
průmyslu lze předpokládat uplatnění českých potravinových výrobků na mongolském trhu i v dalších letech. Vzhledem k velikosti populace lze předpokládat, že potravinářské výrobky si zachovají stabilní postavení, ale vzhledem k nízké kupní síle obyvatelstva a blízkosti čínského trhu v tomto segmentu nedojde k výraznému nárůstu. Díky projektům zahraniční rozvojové spolupráce lze předpokládat další nárůst vývozu technologií a materiálu do Mongolska. Další výraznější položkou ve vývozu do Mongolska jsou autobusy, jedná se o autobusy značky Karosa. Tyto autobusy jsou v Mongolsku ceněny pro jejich spolehlivost na nezpevněných mongolských cestách. Hrozbou začínají být ale levné autobusy ze sousední Číny, Japonska nebo Jižní Koreje. Ty se do Mongolska dodávají v rámci rozvojové pomoci daných zemí nebo za zvýhodněných podmínek. Co se týče obchodu se službami, nebyla zaznamenána žádná výraznější obchodní výměna v oblasti služeb.152
4.3 Přímé zahraniční investice ČR v Mongolsku České subjekty investovaly v Mongolsku od roku 1990 do roku 2005 celkem 4,192 mil. USD. V rámci EU se ČR umístila na 7. místě (za Itálií, Portugalskem, Německem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem). EU celkem v tomto období investovala do Mongolska celkem 78, 124 mil. USD. 153 Jen pro upřesnění si připomeneme, že podle Agentury FIFTA dosáhly celkové přímé investice v Mongolsku v roce 2006 celkem 1,6 mld. USD, přičemž v posledních letech zaznamenává Mongolsko výrazný nárůst v přílivu investic. V Mongolsku nepůsobí mnoho českých stálých zástupců. Vzhledem k vzdálenosti trhu jsou pro české firmy nevyhnutelností mongolští zástupci a v případě potřeby do Mongolska vyjíždějí zástupci jednotlivých firem. Většina aktivit na mongolském trhu probíhá přes joint ventures s mongolskými subjekty. Pro české subjekty je to zatím jediná a zároveň i nejméně složitá a nákladově nejméně náročná možnost uplatnit se na mongolském trhu.154
152
STI Mongolsko: Obchodní ekonomická spolupráce s ČR: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-obchodni-aekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001377/ 153 STI Mongolsko: Obchodní ekonomická spolupráce s ČR: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-obchodni-aekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001377/ 154 Informace ze semináře Ministerstva průmyslu a obchodu“Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a úpravy nerostních surovin v Mongolsku, Thajsku, Laosu a Kambodži“ ze dne 21.3.2008
78
Investice českých subjektů směřují zejména do oboru hydrogeologie, těžby a stavebnictví, kde se české firmy dobře uplatňují a mají na mongolském trhu dobré jméno. Stabilní jsou i investice do potravinářského průmyslu, turistiky a letecké dopravy. Naopak ustoupily investice v rámci kožedělného a textilního průmyslu, a to hlavně kvůli neschopnosti konkurovat levnému zboží z ČLR.
4.4 Zahraniční rozvojová spolupráce ČR s Mongolskem Po vstupu ČR do EU se zahraniční rozvojová spolupráce (dále jen ZRS) integrovala do rozvojové spolupráce EU. ČR sice poskytuje svoji vlastní ZRS, a to buď na dvoustranném, nebo mnohostranném základě, ale po přistoupení do EU ČR převzala rozvojové cíle EU a bylo potřeba koordinovat rozvojovou pomoc mezi jednotlivými státy Unie. V rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR je v současnosti definováno 8 prioritních zemí (plus dvě země se střednědobým plánem), přičemž jednou z nich je i Mongolsko. Vláda se rozhodla pro zahrnutí Mongolska do své rozvojové spolupráce z následujících důvodů: 155 • Vysoká potřebnost rozvojové spolupráce: vychází z vysoké míry chudoby a z poměrně nízkého stupně lidského rozvoje (117. místo ze 177 zemí) • Mimořádně silná tradice rozvojové spolupráce s ČR/Československem: vztahy byly intenzivně rozvíjené po druhé světové válce. Diplomatické styky byly navázány v roce 1950, rozvojová spolupráce byla obnovena v druhé polovině 90. let. • Potenciál pro sekundární přínosy rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemně výhodných hospodářských vztahů): jednak díky vysokému ekonomickému růstu v Mongolsku, ale i díky vzájemným historickým vztahům. Rozvojová spolupráce s Mongolskem se zaměřuje zejména na průmyslový rozvoj, rozvoj venkova a zemědělství, na oblast životního prostředí a rozvoj školství. Pomoc se soustřeďuje do oblasti hlavního města Ulánbátaru a centrální oblasti. Rozvojová spolupráce se soustřeďuje na následující oblasti:156 1. Ekonomicko-průmyslový rozvoj: • Podpora zpracování produktů živočišné výroby 155
Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Mongolskem na období 2006-2010: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/mongolsko/rozvojova-spoluprace-cr-mongolsko-06-10/1001377/45763/ 156 Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Mongolskem na období 2006-2010: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/mongolsko/rozvojova-spoluprace-cr-mongolsko-06-10/1001377/45763/
79
• Budování kapacit pro automatizaci a moderní řízení průmyslu • Budování kapacit pro inspekci a certifikaci vývozů a dovozů • Vybavení a rekonstrukce zdravotních zařízení • Spolupráce v oblasti vodohospodářství s důrazem na řešení odpadních vod 2. Životní prostředí: • Spolupráce v oblasti hydrogeologie • Spolupráce v oblasti řešení ekologických zátěží a při zavádění a tvorbě ekologických norem • Spolupráce při řešení odpadového hospodářství 3. Zemědělství a rozvoj venkova: • Podpora diverzifikace zemědělské produkce zaváděním pěstováním nových plodin • Podpora zalesňování • Podpora intenzifikace chovu drůbeže 4. Práce a sociální věci • Podpora rozvoje sociálních služeb • Modernizace služeb zaměstnanosti
Mezi průřezová témata, na která je spolupráce zaměřena, patří:157 • Posilování kapacit veřejné správy • Podpora občanské společnosti • Rovnost mužů a žen • Udržitelnost životního prostředí • Přenos transformačních zkušeností
157
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR-Prioritní země: www.businessinfo.cz
80
V následující tabulce jsou uvedeny finanční prostředky na rozvojovou spolupráci s Mongolskem v letech 2006 až 2008. Tabulka 14 Přidělené finanční prostředky na rozvojovou spolupráci s Mongolskem v letech 2006– 2008 (v mil. Kč) Sektor
2006
2007
2008
Průmyslový rozvoj
12,2
22,0
27,4
Životní prostředí
8,7
15,8
19,6
Zemědělství
5,2
8,9
11,1
Sociální rozvoj
1,8
3,2
4,0
Program pro prioritní země
0,5
1,0
1,0
28,4
50,9
63,1
při ZU Celkem
Zdroj: Usnesení vlády ČR č. 686 ze 7. 6. 2006 „Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce ČR do roku 2009“: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvojovaspoluprace-cr/rozvojova-spoluprace-cr-prioritni-zeme/1001674/44908/#b75
V Mongolsku v současnosti probíhá 16 projektů v rámci ZRS. Dále jsou každoročně vyhlašovány menší projekty do 1 mil. Kč.158 Některé z projektů jsou uvedeny v následující části práce, kde se zaměřujeme na české subjekty, které investují a obchodují v Mongolsku. Většina těchto společností využívá možnost účasti v projektech ZRS pro rozvoj spolupráce s Mongolskem. V rámci ZRS bylo připraveno 15 nových projektů pro oblast Mongolska, ale bohužel vzhledem k tomu, že nebyly vyčleněny dodatečné prostředky na rok 2009–2010, nebudou v následujících dvou letech vyhlašovány další projekty. Zároveň je potřeba uvést, že v roce 2010 se bude rozhodovat o nových rozvojových prioritách Mongolska. Priority se určují na zasedání Smíšeného výboru ČR a Mongolska (toto zasedání v roce 2010 se bude konat v Ulánbátaru). Na základě závěrečného zápisu Smíšeného výboru se pak rozdělují projekty a přidělují prostředky. Záleží i na českých podnikatelích, do jaké míry jsou ochotni a schopni lobovat za své zájmy a podložit je argumenty pro rozvoj země. I když gestoři jednotlivých projektů se liší v názoru, zda lze považovat ZRS za proexportní nástroj nebo ne: dle Ministerstva zahraničních věcí v rozvojové pomoci nelze rozvojovou pomoc považovat za proexportní nástroj, naopak dle Ministerstva průmyslu a obchodu
může ZRS být nápomocným
nástrojem exportu ČR. Když vezmeme v úvahu postup jiných států ve vnějších vztazích a rozvojové pomoci, zřejmě nenajdeme stát, který by se z rozvojové pomoci nesnažil získat 158
Přehled uskutečněných i probíhajících projektů v Mongolsku je uveden v příloze.
81
určitý prospěch. Na tom není nic negativního a odpovídá to strategii, kde jsou oba partneři vítězové.
4.5 Investiční a obchodní aktivity vybraných českých subjektů V Mongolsku Táto část je věnována představení českým podnikatelským subjektům, které velkou část svých aktivit směřují právě do Mongolska. Většina z nich využívá pro navázání spolupráce a využití investičních příležitostí projekty ZRS. V Mongolsku je zaregistrovano celkem 58 společností s českou účastí.159
•
Společnost Alphacon, spol. s r.o.:160 Společnost AlphaCon spol. s r.o. byla založena v roce 1992 se zaměřením na
zahraničně obchodní činnost v oblasti vývozu stavebních prací „na zelené louce“, ale i na rekonstrukci starších objektů průmyslové a občanské vybavenosti. Od počátku fungování společnosti se zahraničně obchodní činnost zaměřovala na území Mongolska, Ruské federace a ČLR. V Mongolsku má společnost zastoupení v hlavním městě Ulánbátaru. Díky zastoupení může firma pružněji reagovat na požadavky trhu a svých zákazníků. Firma se v Mongolsku zasloužila o vybudování vícero pivovarů, pekáren a mlýnu, podílela se i na stavební rekonstrukci zahraničního úřadu v Ulánbátaru. Společnost se konkrétně podílela na následujících stavebních pracích a dovozu technologií pro následující projekty: • Pivovar ve městě Erdenet (investor – Koncern GOK Erdenet, realizováno v roce 1994) a v Ulánbátaru (investor – DUL NEGDEL Co, Ulánbátar, realizováno v roce 2001), • Lihovar v Ulánbátaru (investor – Mon-Erdene Co. , Ltd, Ulánbátar, realizováno v roce 1998) • Pekárny ve městech Erdenet (investor – Koncern GOK, Erdenet, realizováno v roce 1994) a Chutul (investor – Darchanský průmyslový kombinát, realizováno v roce 1995) • Mlýny ve městech Inget Toltoi (investor – Zemědělské družstvo Inget Toltoi, realizováno v roce 1994 ), Erdenet (investor – koncern GOK z Erdenetu, realizováno 159
Česko- mongolská obchodní komora: Nepublikované materiály k prezentaci J. Bileksaikhana: Minerala sector of Mongolia 160 Zpracováno na základě informací z: http://www.alphacon.com
82
v roce 1995) a ve městě Zavchvan (investor – Zemědělské družstvo v Zavchaně, realizováno v roce 1997) • Stavební rekonstrukce zahraničního úřadu ČR v Ulánbátaru v roce 1999 a vybudování autosalonu v hlavním městě v roce 1998 • V současnosti Alphacon spol. s r.o. v rámci ZRS provádí projekt na podporu výroby vajec a drůbežího masa v drůbežárně Bochog, projekt byl zahájen v roce 2006 Celkově dosáhly realizované dodávky hodnotu 85 200 tis. Kč. Projekt v rámci ZRS, který momentálně běží má rozpočet 9 980 tis. Kč. Kromě vývozu stavebních dodávek a technologií se společnost v Mongolsku zaměřila i na dodávky oježděných autobusů a na rozvoj turistiky v oblasti rybolovu. Zároveň se činnost společnosti orientuje na dovoz surovin a výrobků z Mongolska. Společnost dováží ze surovin zejména koncentráty, rudy a z výrobků kožedělné výrobky, výrobky z kašmíru, z velbloudí, kozí a ovčí vlny. Jako jediná společnost působí AlphaCon spol. s r.o. od roku 1999 i jako personální agentura, která má povolení legálně zprostředkovávat zaměstnání pro mongolské občany na území ČR. • Společnost Altan Taria a.s.161 Společnost Altan Taria je společný mongolsko-český podnik, který vznikl privatizací staršího mlýna v roce 1997. Činnost společnosti je mlynárenská činnost a výroba mouky. Mouka patří k jedné ze základních a nejvíce využívaných potravin v Mongolsku.162 Společnost Altan taria a.s. je největším společným podnikem v Mongolsku a výrazně se podílí na českých vývozech do Mongolska (zejména strojního zařízení). V roce 2002 byla dokončena nákladná rekonstrukce, na které se podílelo vícero českých subjektů dodávkami zařízení a technologií, jejichž hodnota dosáhla 2,5 mil. USD.
161
Zpracováno na základě informací z: www.altantaria.mn Mouka zároveň patří i k nedostatkovým potravinám, v roce 2006 se kvůli počasí realizovaly dodávky pšenice mouky z Ruské Federace.
162
83
• Společnost BKN spol. s r.o.163 Dceřiná společnost Altan Tarie, společnost Sky Apartments, Ltd. se zaměřila na výstavbu luxusních bytů a sídel v hlavním městě (komplex bytů a vilových domů pro velvyslance a pracovníky zastupitelských úřadů vícero států v hlavním městě). Na výstavbě bytového komplexu se podílela i česká společnost BKN spol. s r.o. stavebnickými dodávkami, výstavba v Mongolsku patřila mezi jednu z mála zahraničních činností společnosti. Celkově se podílela na výstavbě dodávkou v hodnotě 227 mil. Kč. Výstavba byla dokončena v roce 2004. Nicméně společnost BKN spol. s r.o. nadále rozvíjí svou činnost v Mongolsku, kde v současnosti připravuje výstavbu a stavební práce na hotelovém komplexu Hilton v Ulánbátaru. Mělo by se jednat o nejmodernější stavbu v hlavním městě. • Společnost Vodní zdroje a.s.164 Společnost Vodní zdroje a.s. je česká společnost, která vznikla transformací bývalého národního podniku, založeného v roce 1957. Společnost má tedy již dlouholetou tradici v oblasti budování a údržby zdrojů podzemních vod, vodárenství a sanačních prací. V Mongolsku se společnost podílí v rámci zahraniční rozvojové spolupráce na projektu, který má zajistit dostatečné dodávky v nově osídlovaných oblastech Ulánbátaru, a to díky zajištění dostatečně jakostních zdrojů podzemní vody pro zásobování okrajových čtvrtí, tzv. jurtovišť, kde žijí především chudší vrstvy obyvatel a kde je situace s vodou neúnosná. Cíle projektu by měly být dosaženy průzkumem hydrogeologických podmínek v jurtovištích a okolí, provedením vrtů pro zásobování pitnou vodou a provedením technického zabezpečení vrtů tak, aby byly zdroje pitné vody hygienicky zabezpečeny. • Společnost Geomin družstvo165 Společnost Geomin družstvo byla založena v roce 1994 a poskytuje služby v oblasti geologických a environmentálních prací. Družstvo se již od svého vzniku účastnilo řady zahraničních expedic. V současnosti se orientuje na projekty v rámci rozvojových projektů ČR. V Mongolsku společnost realizovala již od roku 1997 několik významných projektů geologického a geochemického mapování, projektů vyhodnocujících stav životního prostředí včetně hydrogeologických průzkumů. Mezi realizované projekty patří:
163
Zprácováno na základě informací z: www.bkn.cz Zpracováno na základě informací z: http://www.vodnizdroje.cz 165 Zpracováno na základě informací z:http://www.geomin.cz 164
84
• Ekologický průzkum a analýza rizik na bývalé vojenské základně Baganuur v roce 1997 • Ekologický audit ložiska Erdenet, projekt byl realizován v letech 2004–2006 • Aktuální řešení ekologických problémů na území hlavního města Ulánbátaru, realizace od roku 1998 • Zajištění zdrojů vody pro vybrané somony středního Mongolska, realizace od roku 1998 • Geologické a geochemické mapování Zaaltajské Gobi v měřítku 1:200 000, projekt byl realizován v letech 1999–2003 Družstvo Geomin již realizovalo v rámci ZRS v Mongolsku projekty v hodnotě 116 mil. Kč a na další období do roku 2008 je předpokládaný rozpočet na projekty v částce 16 mil. Kč. • 1.Primossa Corporation166 1. Primossa Corporation je společnost, která vyrábí šperky a klenoty. V roce 2007 začala zkušebně těžit ve dvou vlastních dolech v Mongolsku. Těžbu v těchto dvou dolech předpokládá maximálně na období pěti let. Mezitím společnost plánuje nákup licencí pro další naleziště zlata. Společnost investovala zatím do těžby přibližně 1 mil. USD a plánuje investovat ještě další 2 mil. USD. Plánovaný objem těžby v roce 2008 je 250 až 300 kg zlata. Společnost předpokládá výnos kolem 3 mil. USD. Mezi další plány společnosti patří zavedení šperkařské výroby v Mongolsku. Společnost má podíl v mongolské společnosti, která ovládá naleziště granátové suroviny-pyropu. Podle Pavla Moravce, generálního ředitele společnosti, je možné, že v budoucnosti by se polodrahokamy mohly brousit přímo v Mongolsku.167 • Charita ČR168 I když Charita ČR nepatří k obchodním společnostem, v rámci ZRS se podílí na projektu zavedení studijního programu Sociální práce na vysokých školách v Ulánbátaru. Jelikož sociální situace v hlavním městě je kritická (zejména díky zvyšujícímu se počtu obyvatel hlavního města), je projekt určen na zabezpečení budoucí pomoci pro skupiny obyvatel, které nemají přístup k sociálním službám.
166
Zpracováno na základě informací z: http://www.primossa.cz/ Human Resources Server: Rozhovor s Pavlem Moravce, ředitelem firmy 1. Primossa Corporation: http://www.hrserver.cz/common/vlastní clanek detail.asp?c id=3677o id= 301 168 Zpracováno na základě informací z:http://www.charita.cz 167
85
Projekt je zaměřen na zvýšení kvality výuky sociální práce na vysokých školách v hlavním městě, přičemž se zaměřuje na odbornou praxi v terénu, aby byli absolventi skutečně připraveni na svou profesi v oblasti sociální práce. Kromě vyšší kvality vzdělání absolventů z projektu budou těžit zejména klienti státních a neziskových organizací, kterým bude věnována kvalifikovanější pomoc. Projekt je řízen přes Ministerstva práce a sociálních věcí v ČR a Mongolsku. V projektu je zahrnuto 19 mongolských nevládních organizací a čtyři fakulty sociální práce, které poskytují studentům možnost stáže. Projekt byl zahájen v roce 2006 a v roce 2009 by měl být projekt postupně předáván místním partnerům.
4.5.1
Příležitosti pro české subjekty na mongolském trhu Možnosti českých firem v Mongolsku jsou právě v již zmíněných oblastech.
Mongolsko bude v následujících letech stále potřebovat investice v geologii, energetice a vodním hospodářství. Perspektivní oblastí investování je těžba nerostných surovin. I když v Mongolsku se uplatňují obrovské korporace z Kanady a USA, pro které je těžba v Mongolsku velmi výhodná, bohatství na nerostné suroviny umožňuje proniknout i menším firmám. Podle agentury FIFTA je licencemi na těžbu pokryto zatím jenom 30 % z možností, které Mongolsko poskytuje.169 Vzhledem k negativnímu postoji mongolských občanů vůči devastujícímu přístupu velkých zahraničních firem ze západu, ČR by mohla využít své historicky dobré vztahy s Mongolskem. Zde znovu navážeme na tradici obchodu s Mongolskem, například podnikatelé z Mongolska jen těžce přijímají investory z Číny, Japonska a Jižní Koreje. Je to dáno tím, že se investoři z těchto zemí snaží dle mongolských podnikatelů zemi jenom vytěžit a pak odejít. Naproti tomu s českými podnikateli mají většinou velmi dobré zkušenosti. Navíc jako velké pozitivum vnímají to, že se k nim Češi nechovají povýšeně. 170 Na možnosti uplatnit se v těžebním průmyslu poukazuje generální ředitel Primossy, ale i sdružení Česká dobývací technika, která v budoucnu plánuje rozšířit své aktivity do Mongolska (Jedná se o sdružení těžebních společností, které plánují proniknout a využít potenciál trhů východní Evropy, ale i Asie.) Sdružení je dobrým příkladem toho, jak je 169
FIFTA: Economic Factors of Mongolia: http://www.investmongolia.com/index.php?sel=menu&mnl=4_2 Petr Němec, Milan Mostýn: Článek časopisu Exportér z 30.května 2007 (online): Obnovování tradic v zahraničním obchodě České Republiky není zbytečné 170
86
možné v této podobě proniknout na méně známé trhy, které nabízejí vysoký potenciál růstu. S těžbou nerostných surovin souvisí geologický průzkum ložisek, kde mají tradičně české firmy velmi dobré jméno. Lze předpokládat, že s nárůstem těžebních aktivit poroste i poptávka po geologickém průzkumu. Zároveň jsou v Mongolsku široké možnosti pro podniky zajišťující rekultivační činnost. V Mongolsku je mnoho vytěžených oblastí, které potřebují rekultivaci, ale také mnoho opuštěných průmyslových podniků z dob socialismu, které budou potřebovat rekultivaci před tím, než budou moci být využity pro případnou další výrobu. Vodní hospodářství je jedním z problematických bodů Mongolska. Jenom v roce 2007 vyschlo 1000 pramenů a 300 řek. Vrty, které se předtím dělaly do hloubky 50 metrů pro dosažení podzemní vody, jsou dnes nedostatečné a vrty musí se prohlubovat do hloubky 70 a více metrů.171 Budování vodního hospodářství je nezbytné i z důvodu vysokého nárůstu množství zvířat (za poslední roky se zvýšil počet kusů zvířat o přibližně 2 mil. zvířat).172 Mongolská vláda bude zabezpečení vodního hospodářství považovat za jednu ze základních priorit a lze téměř s jistotou říct, že se dostane i na listinu příštích projektů ZRS od roku 2010. Perspektivní oblastí je energetika. Energetický průmysl představuje pro mongolskou vládu nejvýznamnější prioritu. Vzhledem k obrovské rozlehlosti země a ke klimatickým podmínkám (zimy kolem -45°C) nelze vést v zemi dálkovody, proto každý region potřebuje svou vlastní elektrárnu (například jen v Ulánbátaru jsou 4 elektrárny). V Mongolsku přitom existují možnosti pro rozvoj všech typů elektráren. Na severu se budou budovat vodní elektrárny, v Mongolsku je možnost umístit i větrné elektrárny, které tam zatím nejsou. Předpokládá se i vybudování atomové elektrárny na jihu země. Využívají se rovnež sluneční kolektory, zejména pro menší výrobny, ale například i na jurtách. Mongolská vláda se zaměřuje na výstavbu energetiky nejenom z důvodu, že její energetická základna je nedostatečná a zároveň tolik potřebná pro rozvoj jakéhokoliv průmyslu. Zároveň, pokud by Mongolsko v budoucnu dokonce produkovalo přebytek energetické energie, Čína je připravena odebírat všechny přebytky energie. Pro české podnikatele se tak otevírají příležitosti v rámci modernizace technologií, stavebnických prací a dodávek. 171
Informace ze semináře Ministerstva průmyslu a obchodu“Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a úpravy nerostních surovin v Mongolsku, Thajsku, Laosu a Kambodži“ ze dne 21.3.2008 172 V současnosti se chová 8 mil. skotů, 16 mil. ovcí a 18 mil. kašmírských kozí. Zejména kašmírské kozy jsou však pro krajinu velmi devastující a výrazně se podílejí na desertifikaci země a postupování Gobi na sever země.
87
Celkově lze vidět potenciál v příštích letech v oblasti stavebnictví a modernizace, což souvisí s celkovým obnovováním zařízení a budováním kapacit v Mongolsku, a to nejen v průmyslu, ale i v zemědělství a v bytové výstavbě. V potravinářském průmyslu lze předpokládat stabilní poptávku, vzhledem ke konzervativnímu přístupu mongolských spotřebitelů. Vzhledem k vzdálenému trhu se ale uplatňují spíše velké společnosti (např. produkty Opavia), ale pro menší společnosti je tento trh zatím spíše neperspektivní vzhledem k nákladovosti exportu. V potravinářském průmyslu jsou spíše příležitosti pro stavební dodávky ve smyslu budování kapacit pro zabezpečení potravin základních potravin, jako jsou mlýny, pekárny a zemědělské technologie (v Mongolsku zatím chybí kapacity na zabezpečení dostatečné potravinové vybavenosti). Další možnosti uplatnění na mongolském trhu jsou rozvojové programy Světové banky. V rámci tendrů Světové Banky vyhrála ČR už tři tendry na projekty Světové banky – na dodávku autobusů městské dopravy a dva tendry na dodávky vodoměrů. Mnoho rozvojových projektů probíhá i pod záštitou Asijské rozvojové banky, těchto tendrů se však ČR nemůže účastnit, jelikož není členem banky.173
4.5.2 Rizika a omezení mongolský trh
vstupu
českých
subjektů
na
Zatím největším omezením vstupu na mongolský trh je nedostatečná infrastruktura. Investice mongolské vlády i jiných států sice směřují do budování infrastruktury (například projekt USA „Challenge“, který v příštích pěti letech investuje do budování infrastruktury 280 mil. USD, z toho 80 mil. USD je určeno na zlepšení železnice)174, ale stále je to zatím otázka několika let. Nicméně v infrastruktuře bude docházet k pokroku a situace se bude zlepšovat. Už dnes se velmi pokročilo v rychlosti a návaznosti v železniční dopravě, kde se podařilo dostat se na 14-ti denní dopravní lhůtu zboží z Pekingu do Hamburgu. Tento dopravní transport na železnici funguje a všechny země, přes které železniční trať prochází, mají podepsanou smlouvu o tranzitu. Rovněž začala modernizace regionálních letišť (Mongolsko má přibližně 60 regionálních letišť) a díky grantu od západních zemí bude vybudováno nové mezinárodní letiště v Ulánbátaru. Zatím tedy je infrastruktura je omezením, lze ale předpokládat postupné zlepšovaní situace. 173
Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mongolsko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001377/ 174 USAID: Development Challenge Project in Mongolia: http://www.usaid.gov/policy/budget/cbj2006/ane/mn.html
88
Problematickou a slabě vyvinutou oblastí zůstává nadále finanční a bankovní sektor, který doposud neposkytuje dostatečné služby a který musí projít modernizací, aby mohl představovat pro investory stabilní služby. Problematická je dostupnost úvěru a vysoké úrokové sazby. Dalším specifikem jsou klimatické podmínky. V Mongolsku je potřebné respektovat sílu a moc přírody, kde zima dosahuje běžně -45°C a vzhledem k obrovské rozloze a malé zalidněnosti je potřebné si uvědomit zejména na cestách, že například v případě poruchy vozidla je nejbližší vesnice vzdálená několik desítek kilometrů. Vzhledem k tomu, že mobilní síť zatím není dostupná úplně v celé zemi, je nutné respektovat tyto klimatické podmínky a zbytečně na cestách neriskovat. Klimatické podmínky mohou komplikovat rovněž výstavbu a stavební práce, to je potřebné si při vstupu na mongolský trh uvědomit. Dalším omezením vstupu je velká byrokracie a poměrně vysoká korupce státních úředníků. Toto riziko se nedá překonat jinak než prostřednictvím mongolských zástupců, kteří jsou schopni překonat množství překážek, s kterými by český podnikatel bojoval. Dále je rizikem netransparentnost a určitá nekulturnost v politicko-hospodářských vztazích. Při změně vládní garnitury se tedy mohou dohody velmi rychle měnit. Rovněž je v Mongolsku poměrně nízká vymahatelnost práva cizích subjektů. Obchodní spory se většinou řeší přes Hospodářskou komoru, která je ve spojení s českou obchodní komorou, ale jsou i spory, které nenalezly řešení (například v současnosti bude EGAP plnit pojistnou událost ve výši přibližně 2 mil. Kč za zabavené české letadlo na mongolském letišti).175 Riziko sporů a slabá vymahatelnost práva se dá snižovat právě navazováním a udržováním dobrých vztahů a kontaktů s mongolskými partnery. Investoři v těžebním průmyslu mohou vnímat rovněž jako riziko snahu mongolské vlády určitým způsobem zachovat si určitým způsobem vliv ve strategických těžebních aktivitách. V březnu 2008 vyvolal poměrně velkou nevoli investorů návrh zákona, podle něhož by stát získal v strategických těžebních podnicích 51% podíl. Kritériem pro rozhodnutí, u kterých podniků by tento vliv získal, by bylo rozdělení na strategické a nestrategické podniky. Na druhé straně, lze pochopit, že vláda se snaží alespoň částečně
175
Materiály ze semináře organizovaného agenturou CzechTrade ze dne 19.3.2008 „Nové exportní příležitosti V Thajsku a Mongolsku“. Další informace viz na www.egap.cz
89
chránit svůj trh, který je závislý na těžebním průmyslu. Zároveň bude stále v platnosti klíčový zákon z roku 2006 o využívání nerostných surovin.176 Problémem, na který se mohou čeští podnikatelé narazit, jsou spekulativní licence. Mnoho licencí zejména na těžbu a průzkum jsou drženy ze spekulativních obchodních důvodů, proto je dobré licenční zprávy vždy prozkoumat. K tomuto účelu slouží například Geofond, kde mohou podnikatelé za poplatek nechat prověřit pravost licence.177 Podnikatelé v těžbě se rovněž potýkají s problémem černé těžby. I když podnik získá licenci na těžbu na určitém území, po zahájení těžby se často v okolí těžby usídlí ilegální těžitelé (nazývaní rovněž „ninjové“), které lze jen těžko nějakým způsobem dostat pryč z území těžby. Tito ninjové dokážou ohrozit zejména malé těžby. Zejména v posledních letech se ukazuje síla a blízkost čínského trhu, který má na mongolský trh výrazný vliv. Jak známo, ČLR nemá problém porušovat autorské práva a nabízet zboží za dumpingové ceny. ČLR má obrovský zájem o naleziště mědi, zlata a černého uhlí v Mongolsku, ale i o energie, a je připravena za to dodávat do Mongolska zboží (i zkopírované světové značky) za velmi nízkou cenu, které ostatní dovozci nemohou konkurovat. Zde lze bojovat jedině udržováním kvality české značky (čínské, ale i jihokorejské zboží na mongolském trhu nedosahuje této kvality), kdy Mongolové, pokud nebude cenový rozdíl propastný, dají přednost českým výrobkům, které u nich mají vysokou tradici a jsou považované za kvalitní. Jak je vidět, příležitosti na mongolském trhu jsou a v příštích letech se budou jen rozšiřovat vzhledem k nutnosti a zájmu nejen mongolské vlády, ale i dalších velkých států o budování kapacit v Mongolsku.178 Na koho by se čeští podnikatelé měli obrátit, pokud chtějí investovat v Mongolsku? Je to jednak Česko-mongolská obchodní komora, kde mohou získat potřebné a aktuální informace o situaci v Mongolsku.179 Komora je neziskovou organizací, která si klade za cíl podporu vzájemných vztahů mezi podnikatelskými subjekty v ČR a Mongolsku. Komora napomáhá při vyhledávání a poskytování informací o obchodních příležitostech, při zprostředkování obchodních kontaktů a propagačních aktivitách obou zemí.
176
Informace ze semináře Ministerstva průmyslu a obchodu“Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a úpravy nerostních surovin v Mongolsku, Thajsku, Laosu a Kambodži“ ze dne 21.3.2008 177 Materiály ze semináře organizovaného agenturou CzechTrade ze dne 19.3.2008 „Nové exportní příležitosti V Thajsku a Mongolsku“ 178 To je dáno obrovským nerostným bohatstvím země a vývojem světového trhu s nerostnými surovinami 179 Česko- mongolská obchodní komora: www.cemok.org
90
Významnou událostí je podepsání Memoranda porozumění s mongolskou Agenturou FIFTA dne 3. 8. 2008, v které se obě strany zavazují vyměňovat si informace o obchodních příležitostech na trzích obou zemí.180 Dalším cílem je zajištění účasti a podpora obchodních delegací na mezinárodních výstavách a veletrzích. Tento dokument má velkou váhu při zvyšování efektivity spolupráce obou zemí. Mezi nejvýznamnější aktivity komory patří: • Účast členů Komory na fórech v Mongolsku organizovaných Mongolskou národní obchodní a průmyslovou komorou a agenturou FIFTA • Prezentace podnikatelských subjektů z ČR na výstavách v Mongolsku • Podpora příležitostí k setkávání významných představitelů obou zemí • Podpora účasti na projektech zaměřených na rozvoj zemědělství, na snižování znečistění vod • Podpora zajištění pracovních setkání společností z ČR se společnostmi v Mongolsku (např.
zajištění
pracovních
jednání
společností
EUROMONTEC
CZ
nebo
UNIGEO a. s.) Zejména exportéři se mohou obrátit na agenturu CzechTrade, která jim může pomoct nalézt obchodní partnery, ale i zmapovat trh a vyhledat obchodní příležitosti. Co se týče pojištění a financování investic a exportů, agentura EGAP a. s. sice uvádí Mongolsko v 7. pojistitelné skupině, ale sama uvedla, že Mongolsko není nepojistitelné. I Česká exportní banka začala rozvíjet spolupráci s mongolskými bankami, konkrétně je ochotná spolupracovat se třemi bankami, a to s: Trade and Development Bank, Gold Bank a Aron Bank.181 Pokud by se investor chtěl obrátit se žádosti na informace přímo z mongolské strany, je možné se obrátit nejen na ambasádu a Obchodního radu pro Mongolsko, ale zejména na Národní mongolskou obchodní a průmyslovou komoru, která může poskytnout informace o obchodním a investičním dění na mongolském trhu. Dále je to Agentura FIFTA, která zastřešuje veškeré informace o investicích v Mongolsku. Pro investory do těžebního průmyslu rovněž velmi dobře funguje spolupráce s Báňským úřadem
180
Česko-mongolskáobchodní komora. Článek: Česko- Asijské Fórum 3. -4. 3. 2008: http://www.cemok.org/ Materiály ze semináře organizovaného agenturou CzechTrade ze dne 19.3.2008 „Nové exportní příležitosti V Thajsku a Mongolsku. Další informace viz na www.ceb.cz a www.egap.cz
181
91
v Mongolsku.182 Celkově lze doporučit obracet se na státní a tradiční agentury a nepodlehnout nekvalifikovaným a často falešným prostředníkům. Zdůrazněme ještě jeden důležitý moment vzájemné spolupráce. Mongolsko v rámci svých vnějších vztahů deklaruje, že hledá tzv. „třetího souseda“. Do úvahy připadají USA, EU a Japonsko. Pokud by se třetím sousedem stála právě EU, ČR by získala velmi výhodné postavení vzhledem k tradicím v obchodování a spolupráci s Mongolskem. Pokud shrneme předešlé aspekty, je možné říct, že Mongolsko představuje potenciál pro české společnosti, které se zabývají těžbou nebo geologickými a stavebními pracemi a dodávkami. Zejména stavební dodávky zažívají poměrně velký boom. Většinou se však jedná o poměrně finančně náročné investice, u kterých zatím nelze zaručit finanční návratnost. Na to, aby se na mongolském trhu uplatnily méně náročné investice, není Mongolsko připraveno vzhledem k nedostatečnosti infrastruktury a vzhledem k vzdálenosti trhu. Platební morálka zaleží samozřejmě na obchodních partnerech, rizikem je ale slabý bankovní a finanční trh, který neposkytuje dostatečné zabezpečení proti platební neschopnosti nebo nevůli partnera. Proto lze jednoznačně doporučovat pojištění EGAP a úvěrové zajištění s ČEB, doporučená je spolupráce s mongolskými bankami, s kterými spolupracuje i ČEB. Čeští podnikatelé mají větší možnost proniknout na mongolský trh, pokud využijí poradenství obchodních komor nebo českých center, rovněž lze lepší přístup a menší nákladovost vidět v případě sdružení se do vývozních aliancí, které mohou lépe proniknout na tak vzdálený trh. Tento typ spolupráce je potřebný i vzhledem k tomu, že příležitosti jsou spíše pro poměrně objemnější investiční dodávky, kooperace spolu s ostatními českými podniky může počáteční nákladovost investice zmírnit a lépe se vyhnout rizikům trhu.
182
National Mineral and Petroleum Agency: http://mit.mit.pmis.gov.mn/en/modules.php?name=News&file=article&sid=1
92
Závěr Cílem práce bylo provést analýzu podnikatelského prostředí, prostřednictvím kterých by bylo možné stanovit investiční příležitosti, ale i hrozby trhu. Záměrem bylo rovněž na základě obecných výsledků analýzy, s přihlédnutím k specifikům spolupráce mezi ČR a Mongolskem, stanovit příležitosti pro české investory v Mongolsku. Při psaní práce se občas objevily komplikace se zjišťováním dat z mongolské strany. Například ne všechny mongolské ministerstva mají internetové stránky i v angličtině. Větší dostupnost oficiálních údajů by určitě pomohla při hlubším zkoumání jednotlivých aspektů podnikatelského prostředí. Pro účely této práce se však podařilo získat dostatek relevantních zdrojů a cíl práce se podařilo naplnit a analýzu provést. Mongolsko prošlo v posledních 17 letech řadou změn, které byly dány zejména přechodem k demokracii a k otevřenému tržnímu prostředí. Pro propadu ekonomiky počátkem 90.let dosahuje v posledních letech vysoký ekonomický růst kolem 8%. Ten je z velké části tažen přílivem zahraničních investic. Zejména pro velké těžební korporace představuje Mongolsko přitažlivý trh z hlediska bohatství na nerostné suroviny. Nejen těžba, ale i stavebnictví a zpracovatelský průmysl stojí za růstem ekonomiky. V zahraničním obchodu se ale stále projevuje riziko mále diverzifikace obchodu. Export nerostných surovin představuje 60 % celkových exportů, čímž je Mongolsko silně závislé na vývoji cen světových surovin. Zároveň je Mongolsko silně závislé na svých sousedech, na Rusku z důvodu dovozu ropy, a na Číně, kam směřuje 68 % celkových vývozů. Právě z tohoto důvodu se snaží Mongolsko navázat spolupráci s dalšími státy. Tato spolupráce se však prozatím projevuje zejména v rámci přijímané zahraniční rozvojové pomoci, která do Mongolska proudí z mezinárodních organizací, ale i ze států, které si chtějí v Mongolsku zabezpečit určitou strategickou výhodu (strategická poloha mezi Čínou a Ruskem). V rámci rozvojové pomoci probíhají v zemi i projekty určené k rozvoji infrastruktury, která je stále doposud málo rozvinutá. Vzhledem k rozlehlosti země a její mále osídlenosti, ale i vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám, je rozvoj dopravní infrastruktury, ale i výstavba nových kapacit pro podnikání stěžejným aspektem pro rozvoj mongolské ekonomiky. Mongolsko je trh s mnoha specifiky, které si investoři před vstupem na trh musí uvědomit. Mezi specifika Mongolska patří zejména velikost země a její malá osídlenost. Dále jsou to specifické klimatické podmínky, které je nutno respektovat a které mohou
93
způsobit zpomalení průběhu investice a snížit tak její návratnost. Pro západní investory je Mongolsko vzdáleným trhem s mnoha kulturními odlišnostmi, na které je potřeba se připravit před obchodním jednáním. Pro mongolské partnery je důležitá dlouhodobá spolupráce a potřebují své obchodní partnery poznat před tím než s nimi navážou spolupráci. Pokud by jsme měli shrnout výsledky analýzy, můžeme říct, že největšími výhodami trhu je již zmíněné nerostné bohatství, kterého kapacity nejsou stále dostatečně využity. Výhodou je rovněž vysoká vzdělanost obyvatelstva, které představuje kvalifikovanou a levnou pracovní sílu. Vzhledem k růstu ekonomiky dochází k modernizaci průmyslových základen a k budování kapacit. Mezi výhody lze uvést i blízkost velkých a strategických trhů, a to zejména Ruska a Čínu. Mongolsko má rovněž poměrně přehlednou legislativu a náklady na podnikání jsou jedny z nejnižších v regionu. Mezi slabé stránky patří určitě nedostatečně rozvinutá infrastruktura. Ta je vzhledem k rozloze země strategická a mnoho investorů odradí právě ztížená dopravní dostupnost do jednotlivých regionů. Většina ekonomických aktivit se soustřeďuje v oblasti Ulánbátaru a Erdenetu, ale ostatní regiony mají s infrastrukturou velké problémy. Jako slabou stránku trhu lze hodnotit i favoritismus ve významných ekonomických a politických kruzích, kde mají velkou roli známosti. Příležitosti, které mongolský trh nabízí zahraničním investorům jsou především v těžebním průmyslu. V posledních letech se však velmi rychle rozvíjí i zpracovatelský průmysl.
Velké
příležitosti
nabízí
stavebnictví,
právě
z důvodu
modernizace
hospodářských kapacit, ale i vzhledem k stavbě bytových a kancelářských objektů, a to zejména v oblastech největšího rozvoje, jako je Ulánbátar nebo Erdenet. Dalšími oblastmi, které nabízejí příležitosti jsou energetický průmysl a vodní hospodářství. V neposlední řadě lze vidět možnost uplatnění v cestovním ruchu, Mongolsko představuje pro mnoho turistů exotickou zemí. Cestovní ruch je možné rozvíjet v oblasti netradičních výletů, se zaměřením na cestovatele, kteří dávají přednost dobrodružství a exotickému typu cestovaní. Hrozbou trhu jsou opětovně přírodní drsné podmínky, které mohou způsobit nenávratnost investice. I v Mongolsku se samozřejmě najdou nepoctiví obchodníci, ale vzhledem k tomu, že obchodní kruhy jsou poměrně propojené, je této hrozbě možné se vyhnout využíváním služeb mongolských zástupců, jako i služeb obchodních a průmyslových komor. Nutno však uvést, že i blízkost Ruska a Číny může představovat
94
riziko.To co může pro jednoho investora představovat výhodu při pronikání na asijské trhy, může pro jiného investora znamenat nemožnost uplatnit se např. kvůli levným dodávkám do Mongolska z Číny, kterým nelze cenově konkurovat. To zda je blízkost těchto dvou ekonomik výhodou nebo hrozbou záleží na velikosti, síle a strategických plánech investora. Pokud by jsme chtěli dané závěry aplikovat na česko-mongolskou spolupráci, vztahy mezi oběma zeměmi byly narušeny pro přechodu k demokracii a jsou jen pozvolna obnovované. Pro rozvoj spolupráce bylo velkým přínosem obnovení zahraniční rozvojové spolupráce, díky které bylo možné rozvinout projekty v Mongolsku a navázat tak na vztahy, které byly v době socialismu velmi dobré. Právě tradičně dobré vztahy představují konkurenční výhodu českých podnikatelů. Zejména v geologickém průzkumu a vodním hospodářství mají čeští podnikatelé dobré jméno. Pro nadcházející období bych zdůraznila potřebu českých podnikatelů více lobovat v přípravě rozvojových plánů v rámci Smíšeného výboru, který rozhoduje o směrování zahraniční rozvojové spolupráce v Mongolsku.
95
Seznam literatury Knižní publikace Machková H., Mezinárodní marketing, 1. vydání. Praha, 2006, Vysoká škola ekonomická, Nakladatelství Oeconomica, ISBN 80-245-0496-0 Machková H., Černohlávková E., Sato A. a kol., Mezinárodní obchodní operace, 3. vydání, Praha, Grada 2003, ISBN 80-247-0686-5 Mongolian Statistical Yearbook 2006, National Statistical Office of Mongolia, 2007, ISBN 978-99929-56-20-8 Investment guide for Mongolia, Organisation for Economic Cooperation and Development, 2000, ISBN 9264-1835-66
Internetové zdroje Přehled ukazatelů zemí
www.cia/library.gov
Průvodce Mongolskem
www.e-mongol.com
Průvodce Mongolskem
www.skrz.sk
Obecné informace o Mongolsku
www.asia-planet.net
Obecné informace o Mongolsku
www.nomadicjourneys.com
Mongolská kultura
www.mongolianculture.com
Mongolské jurty
www.mongolyurt.com
Ekonomická zpravodajská jednotka v Mongolsku
www.viewsvire.com
Průvodce „Doing Business“
www.doingbusiness.com
Statistický úřad Mongolska
www.nso.mn
Mongolská komora obchodu a průmyslu
www.mongolchamber.mn
Agentura pro podporu zahraničních investic a obchodu
www.investmongolia.com
Celní úřad Mongolska
www.ecustoms.mn
Informační a komunikační startegie rozvoje Mongolska
www.ict.mn
Seznam zákonů Mongolska
www.mongolianlaws.com
Ministerstvo dopravy a cestovního ruchu
www.mongoliatourism.gov.mn
Ministerstvo průmyslů a obchodu Mongolska
http://mit.mit.pmis.gov.mn/en/
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
www.mpo.cz 96
Souhrnné teritoriální informace
www.businessinfo.cz
Český statistický úřad
www.czso.cz
Asijská rozvojová banka
www.adb.org
Světová Banka
www.worldbank.org
United Nations Development Programme
www.undp.org
USAID
www.usaid.gov
OECD
www.oecd.org
Exportní a garanční pojišťovací společnost
www.egap.cz
Česká exportní banka
www.ceb.cz
CzechTrade
www.czechtrade.cz
Ministerstvo zahraničních věcí Mongolska
www.mfa.gov.mn
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
www.mzv.cz
Světové ekonomické fórum
www.weforum.com
Transparency International
www.transparency.org
Fraser Institute
www.fraserinstitute.org
Agentura Spojených národů pro rozvoj
www.undp.org
Mongolská centrální banka
www.mongolbank.mn
Společnost přátel Mongolska
www.spm.chytry.cz
Česko-mongolská komora
www.cemok.org
Mezinárodní měnový fond
www.imf.org
Stránky EU
www.europe.eu
UNESCO
www.unesco.org
Ekonomická a sociální komise Spojených národů pro Asii a Pacifik
www.unescap.org
Společnost AlphaCon s.r.o.
www.alphacon.com
Společnost Geomin družstvo
www.geomin.cz
Společnost Vodní zdroje a.s.
www.vodnizdroje.cz
Charita CZ
www.charita.cz
Společnost AltanTaria
www.altantaria.mn
Společnost BKN spol. s r.o.
www.bkn.cz
97
Nepublikované materiály Materiály k semináři „Obchodní příležitosti sektoru průzkumu, těžby a úpravy nerostných surovin v Mongolsku, Thajsku, Laosu a Kambodži“, Ministerstvo průmyslů a obchodu ČR, dne 21.3.2008 Materiály ze semináře„Nové exportní příležitosti V Thajsku a Mongolsku“, Agentura CzechTrade, dne 19.3.2008 Materiály k prezentaci J.BILEGSAIKHAN: Mineral sector of Mongolia, Českomongolská komora, 2007 Proslov B. Ganzoriga, předsedy agentury pro zahraniční invetsice a obchodu, u příležitosti Česko-Asijského Fóra v Praze, Česko-mongolská komoraSeznam tabulek a grafů
98
Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek
Tabulka 1 Základní údaje o Mongolsku……………………………………………….......3 Tabulka 2 Kroky při zakládání společnosti v Mongolsku a jejich nákladovost…….........14 Tabulka 3 Výstupy zemědělské výroby v běžných cenách v letech 2003–2006 (v mil. USD)……………………………………………………………………………….21 Tabulka 4 Hodnota výstupu průmyslu v běžných cenách v letech 2003–2006 (v mil.USD)..........................................................................................................................22 Tabulka 5 HDP (v mil. USD) a růst HDP v letech 2001–2006……………………........25 Tabulka 6 Zahraniční obchod Mongolska v letech 2003–2006 v mil. USD……...………30 Tabulka 7 Největší zahraniční korporace investující v Mongolsku……………………....37 Tabulka 8 Pět největších donorů rozvojové pomoci v mil USD (průměr za roky 2004– 2005)……………………………………………………………………………………….38 Tabulka 9 Používání telefonů a internetu na 1000 obyvatel…………………...…………50 Tabulka 10 Výdaje na vědu a výzkum v USD……………………………..……………..54 Tabulka 11 Obchodní bilance ČR s Mongolskem od roku 1993 v tis. USD......................77 Tabulka 12 Deset nejvýznamnějších skupin zboží vyvezených v roce 2007 z ČR do Mongolska…………………………………………………………………………………78 Tabulka 13 Komoditní struktura dovozu zboží z Mongolska do ČR v roce 2007………..78 Tabulka 14 Přidělené finanční prostředky na rozvojovou spolupráci s Mongolskem v letech 2006–2008 (v mil. Kč)………………………………………………...………….82
Seznam grafů Graf 1 Průmysl dle jednotlivých sektorů v roce 2006……………………………….........22 Graf 2 Vývoj HDP v letech 2001–2006
………………………………………...........25
Graf 3 Vývoj inflace v % v období 2001–2007………………………………………......26 Graf 4 Struktura zaměstnanosti dle odvětví v roce 2006......……………………………..28 Graf 5 Nejvýznamnější exportní trhy Mongolska………………………………………...31 Graf 6 Nejvýznamnější dovozci do Mongolska…………………………………………..32 99
Graf 7 Procentuální rozdělení PZI v Mongolsku podle jednotlivých odvětví (rok 2003)…………………………………………………………………………………….…35 Graf 8 Věková struktura obyvatel Mongolska…………………………............................40 Graf 9 Vládní výdaje do výzkumu a vědy v letech 2000–2005 v tis. USD………..……..55 Graf 10 Export a import ČR do Mongolska od roku 1993……………………………......76
Seznam obrázků Obrázek 1 Administrativní členění Mongolska………………………………………..…..4 Obrázek 2 Silniční mapa v Mongolsku……………………………………..…………….47 Obrázek 3 Telefonní síť mobilních operátorů (Mobicom a Skytel) v Mongolsku……….49 Obrázek 4 Systém národní přenosové sítě: analogové a digitální mikrovlákna………….50 Obrázek 5 Typické obydlí Mongolů- jurta……………………………………………….62 Obrázek 6 Mongolská vlajka……………………………………………………………..69 Obrázek 7 Mongolský tradiční oděv: dél…………………………………………………70 Obrázek 8 Obyvatelé venkova v tradičném oděvu……………………………………….70 Obrázek 9 Oficiální návštěva prezidenta Václava Klause v Mongolsku v roce 2006……75 Obrázek 10 Oficiální návštěva předsedy parlamentu Mongolska v ČR v roce 2007…….75
100
Seznam příloh Příloha 1 Mapa Mongolska Příloha 2 Seznam projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR v Mongolsku v roce 2006(v tis.Kč) Příloha 3 Seznám malých lokálních projektů ČR v Mongolsku v roce 2007 Příloha 4 Seznam projektů realizovaných v letech 1996–2005 Příloha 5 Seznam bilaterálních smluv uzavřených mezi ČR a Mongolskem Příloha 6 Členství Mongolska v mezinárodních organizacích Příloha 7 Seznam současných investičních priorit Mongolska
101
Zdroj: www.asianinfo.org
Príloha1 Mapa Mongolska
ZÚ Ulánbátar ZÚ Ulánbátar
MPO
MZe MŽP
MŽP MŽP MŽP MŽP MŽP MPO MZV
Dodávka vodohospodářských celků pro oblastsi s nedostatkem pitné vody
Příprava a zavedení studijního programu Sociální práce
Podpora výroby vajec a drůbežího masa v drůbežárně Bochog
Obnovení rostlinné výroby v semiaridních oblastech severní Gobi
Geologické práce v Mongolsku - hydrogeologické práce, boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi
6
7
8
9
10
Geologické mapování vybraných oblastí Mongolska v měřítku 1:100 11 000 a/nebo 1: 50 000
12 Vybudování moderní klimatologické databáze CLIDATA
Zajištění zdrojů a dodávek pitné vody v nově osídlovaných částech 13 města Ulánbátar
14 Zásobování města Erdenet a jeho okolí pitnou vodou
Posouzení environmentální rizik kontaminace rtutí při těžbě ložisek 15 v povodí řeky Selenge
16 Modernizace pohonů a řízení bloku elektrárny č. 4 v Ulánbátaru
17 Posílení kapacit MZV Mongolska
18 Program pro prioritní země při ZÚ MZV *navýšeno o 2000, které byly převedeny z nerealizovaných projektů v Libanonu Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí: Projekty ZRS 2006: www.mzv.cz/
MZe
MPSV
MPO
Čistička odpadních vod v kožedělném závodě v Darchanu
5
ZAT, a.s., Příbram
Gemin družstvo
Geomin družstvo
Vodní zdroje, a.s.
Český hydrometeorologický ústav
Česká geologická služba
3000
2321
2800
5371
360
8000
1300*
2000
GEOMIN družstvo
3200
AlphaCon, spol. s.r.o.
1 800
2500
2500
2000
3000
1000
5000
Plánovaný rozpočet projektu 2006
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita – MZLU
Charita Česká republika
GEOtest, a.s. Brno
Eurosound, s.r.o. Praha
Hospimed, s.r.o., Praha
MPO
4
AlphaCon, s.r.o., Praha
MPO
Závod na zpracování masa a kůží
ZAT, a.s., Příbram
Modernizace technického vybavení a rozvoj lidských zdrojů v nemocnici v Ulanbataru
MPO
2
Eurosound, s.r.o. Praha
Realizátor
3
MPO
Pomoc při modernizaci a ekologickém odsíření vápenky Chutul
Gestor
Zřízení technoparku pro výuku točivých strojů na Mongolské univerzitě - II. etapa
Název projektu
1
#
499
3500
3000
2321
2800
5371
342
8000
3300
1800
2880
544
2500
2400
2000
3000
1000
5000
Skutečné čerpání 2006
Příloha 2 Seznam projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR v Mongolsku v roce 2006(v tis.Kč):
500
3500
64000
6078
10799
21290
1380
23000
14048
6200
9980
14 500
27440
27440
27440
27440
15000
15000
Celkový schválený rozpočet projektu
2006
2006
2003-2010
2006-2008
2006-2008
2006-2008
2004-2006
2003-2006
2003-2006
2006-2009
2006-2009
2006-2010
2006-2010
2006-2010
2006-2010
2006-2010
2006-2010
2005-2006
Období realizace projektu
realizuje se
dokončen (srpen)
dokončen (červenec)
Stav
2007
2007
2007
Doba realizace
310 000 Kč (14 669)
340 000 Kč (16 088)
350 000 Kč (16 561)
Celkový rozpočet Kč (USD)*
Zdroj: Seminář „Obchodní příležitosti sektoru průzkumu, těžby a úpravy nerostných surovin v Mongolsku, Thajsku, Laosu a Kambodži“: www.mpo.cz
Kč* 1 USD = 21,133
MN/73/07/MZV- Pomoc při modernizaci Nemocnice v Rinchinlumb, 03 zpracování projektu opravy ústředního topeni, dodávka zařízení a montáž. Eurosound, s. r. o.
Fond podpory vozíčkářů „Tumur“
ZÚ ČR
ZÚ ČR
Eurosound, s. r. o.
ZÚ ČR
MN/73/07/MZV- Pomoc při modernizaci dětského centra pro vzdělávání 01 opuštěných dětí, rekonstrukce kuchyně. MN/73/07/MZV- Zvýšení počtu pracovních míst tělesně postiženým osobám. 02
Realizátor
Gestor
Číslo projektu
Název projektu
Příloha 3 Seznam malých lokálních projektů ČR v Mongolsku v roce 2007
Příloha 4 Seznam projektů realizovaných v letech 1996–2005:
Název projektu Rekonstrukce koželužny a obuvnického závodu v Ulánbátaru
Gestorský resort
MPO
Ekologický audit těženého ložiska Cu-Mo rud ERDENET Výměnná odborná stáž pracovníků státní správy Geologické mapování vybraných oblastí Mongolska v měřítku 1:100 000 a/nebo 1:50 000 Geologické práce v Mongolsku – hydrogeologické práce, boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi Pomoc při modernizaci a ekologickém odsíření vápenky Chutul
Alokované prostředky v tis. Kč
1996–1997
21 000
1998–2003
29 000
1999–2003
33 000
MZe
2001–2005
25 104
MPO
2002–2005
42 000
MPO
2003–2005
28 000
MŽP
2003–2005
6 782
MPSV
2003–2005
1 400
MŽP
2003–2006
23 000
MŽP
2003–2006
10 500
MPO
2005–2006
15 000
Rekonstrukce a modernizace nemocnice v Ulánbátaru MPO Geologické a geochemické mapování zaaltajské Gobi v Mongolsku v měřítku 1:200 000 MŽP Zintenzivnění výroby vajec a drůbežího masa v Mongolsku Řešení systému zdrojů a zásobování vodou v oblasti Mandalgobi Modernizace pohonů a řízení bloku elektrárny č. 4, zřízení technického školícího střediska při Vysoké škole v Ulánbátaru
Doba realizace
Příloha 5 Seznam bilaterálních smluv uzavřených mezi ČR a Mongolskem Název smluvního dokumentu Datum podpisu Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR 18.6.1963 o poskytnutí úvěru na provedení komplexního geologického mapování a vyhledávacího geologického průzkumu Úmluva mezi vládou ČSSR a vládou MoLR 31.5.1968 o spolupráci v oblasti zdravotnictví (pozměněna výměnou nót ze dne 23. března a 1. dubna 1999) Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR 29.3.1971 o poskytnutí hospodářské a technické pomoci ČSSR Mongolské lidové republice v letech 1971–1975 Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou 25.4.1973 ČSSR a vládou MoLR Protokol o některých změnách Dohody 19.9.1974 mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodářské a technické pomoci ČSSR Mongolské lidové republice na léta 1971–1975 ze dne 29. března 1971 Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR 7.10.1975 o hospodářské spolupráci v letech 1976– 1980 7.10.1975 Druhý protokol o některých změnách Dohody mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodářské a technické pomoci ČSSR Mongolské lidové republice na léta 1971–1975 ze dne 29. března 1971 Konzulární úmluva mezi ČSSR a MoLR a 3.6.1976 Protokol Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR 4.6.1976 o vzájemném poskytování užívacího práva k pozemkům pro výstavbu administrativněslužebních budov velvyslanectví ČSSR v MoLR a velvyslanectví MoLR v ČSSR 4.6.1976 Dohoda o vzájemném prodeji budov velvyslanectví ČSSR v MoLR a velvyslanectví MoLR v ČSSR Smlouva mezi ČSSR a MoLR o 15.10.1976 poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech 26.5.1977 Protokol mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o doplnění Dohody mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o hospodářské spolupráci v letech 1976–1980 ze dne 7. 10. 1975
Název smluvního dokumentu První protokol o některých změnách Dohody mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o hospodářské spolupráci v letech 1976– 1980 ze dne 7. 10. 1975 Třetí protokol o některých změnách Dohody mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodářské a technické pomoci ČSSR Mongolské lidové republice v letech 1971–1975 ze dne 29. 3. 1971 Rámcová dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o spolupráci při provádění geologicko-průzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v MoLR Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o zřízení československo-mongolského podniku k provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v MoLR Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o poskytnutí doplňkového úvěru na období 1976–1980 Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o hospodářské spolupráci na období 1981– 1985 Čtvrtý protokol o některých změnách Dohody mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodářské a technické pomoci ČSSR Mongolské lidové republice v letech 1971–1975 ze dne 29. 3. 1971 Doplněk k Dohodě mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o vzájemném poskytnutí užívacího práva k pozemkům pro výstavbu administrativně-služebních budov velvyslanectví ČSSR v MoLR a velvyslanectví MoLR v ČSSR ze 4. 6. 1976 Ujednání mezi Ministerstvem financí ČSSR a Ministerstvem financí MoLR o způsobu přepočtu národních měn na převoditelné ruble pro zúčtování výstavby objektů velvyslanectví ČSSR v Ulánbátaru a velvyslanectví MoLR v Praze Smlouva mezi ČSSR a MoLR o úpravě dvojího státního občanství Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o hospodářské spolupráci na období 1986– 1990
Datum podpisu 29.1.1979
29.1.1979
1.9.1979
1.9.1979
1.9.1979
22.9.1981
22.9.1981
29.6.1982
1.3.1984
9.7.1984 28.4.1986
Ujednání mezi vládou ČSFR a vládou 26.6.1992 Mongolska o bezvízových stycích pro držitele diplomatických a služebních pasů 27.2.1997 Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu 13.2.1998 Dohoda mezi vládou ČR a vládou Mongolska o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou Mongolska a vládou 13.11.1998 České republiky o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách Protokol mezi vládou ČR a vládou 24.5.1999 Mongolska o sukcesi do dvoustranných mezinárodních smluv Dohoda mezi vládou ČR a vládou 9.12.1999 Mongolska o zaměstnávání pracovních sil Dohoda o hospodářské spolupráci 24.1.2005 Zdroj: Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Mongolskem na období 2006–2010: www.businessinfo.cz
Příloha 6 Členství Mongolska v mezinárodních organizacích Organizace spojených národů OSN (1961) Economic and Social Council for Asia and Pacific ESCAP (1962) UN Children`s Emergency Fund UNICEF (1963) UN Educational, Scientific and Cultural Organization UNESCO (1962) UN Conference on Trade and Development UNCTAD (1964) UN Industrial Development Organization UNIDO (1967) UN Conference on Disarmament UNCD (1969) UN Development Programme UNDP (1963) UN Environmental Programme UNEP (1973) UN Fund for Population Activities UNFPA (1978) Food and Agriculture Organization FAO (1973) World Health Organization WHO (1962) World Meteorological Organization WMO (1964) Universal Postal Union UPU (1963) International Telecommunications Union ITU (1963) International Labor Organization ILO (1968) International Atomic Energy Agency IAEA (1973) World Intellectual Property Organization WIPO (1979) International Civil Aviation Organization ICAO (1989) World Tourism Organization WTO (1990) International Fund for Agricultural Development IFAD (1994) International Maritime Organization IMO (1996) World Enviromental Association WEA (1988) International Statistical Institute ISI (1991) World Customs Organisation WCO (1992) International Organisation of Civil Defence IOCD (2002) World Bank WB (1991) International Monetary Fund IMF (1991) International Bank for Reconstruction and Development IBRD (1991) World Trade Organization WTO (1997) Asian Development Bank ADB (1991) Asian Productivity Organisation APO (1992) Organisation of Security and Cooperation of Europe OSCE (2004) Interpol Interpol (1991) European Bank of Reconstruction and Investment EBRI (2000) Asian - European Meeting ASEM (2006) Zdroj: Businessinfo: Členství v mezinárodních organizacích a regionálních seskupeních: www.businessinfo.cz
Příloha 7 Seznam současných investičních priorit Mongolska: Seznam prioritních oblasti pro PZI Sektor Agriculture Cultivation of crops, fruits, sugar canes, oil and animal fodder plants Intensive animal husbandry (diary, meat production, chicken farming) Exploration industry Coal Exploration Exploration of all types of coal through open-cut and underground mining methods, crushing, grading and a quality improvement. Production of briquette fuel Exploration of brown coal and a fuel of coal type, production of briquette fuel Exploration of shale and peat Exploration of Oil and Gas Exploration, strengthening, processing of oil, mineral resources containing oil and exploration of gas Services for drilling and equipping oil and gas pits, erecting and maintaining towers Exploration of Uranium and Thorium Ore Exploration of uranium and thorium ores and ores containing radio-active components Exploration of Iron Ore Exploration, concentration, conditioning (heating, breaking into pieces, floatation, sorting and cleaning) of iron ore and minerals containing iron Exploration of copper, zinc, tin, tungsten, molybdenum, gold, silver, rare metals (zircon, tantalum, nyoby etc.), rare earth and strontium Exploration of Other Mineral Resources Exploration of chemical and fertiliser minerals, minerals containing nitrogen, phosphorus and sulphur, fluor spar and other minerals which can become chemical raw materials such as soil colorants Other exploration works Exploration of minerals such as asbestos, fossil organics, magnetite, argillite, quartz, misa, fibre glass Processing Industry Food Production Production and storage of meat and meat products, processing technologies for meat storage, drying, smoking, salting and tinning Production of vegetable and animal originated oils Production of Flour and Animal Fodders Production of mixed and tossed fodder Other Food Production Production of cane and turnip sugar Knitting Industry Spinning, knitting, dying, decorating of woollen and paper thread of animal and plant origin Final processing of knitted cloth
Production of knitted goods for tagging, belting and hygiene purposes Fur Processing Final processing of fur and sheep skin tannery Leather Processing Leather processing Production of leather goods Production of all types of shoes, including male, female and children’s shoes Timber Production Production of boards, glued, wood-shavings, filings Cocking, Liquid and Radio Active Fuel Production of cock, tar and other by-products out of coal Fuel production Production of liquid and gas fuel out of shale and oil Production of Chemical Products Production of industrial chemicals, such as gas, acetylene, oxide, alkali, paints and substances for processing skin Production of nitrogen, phosphorus and potassium fertilizers and substances containing them Goods Made of Non-Metal Minerals Non-flammable ceramics Production of non –flammable bricks, transportation boards and pipes Production of cement, lime and gypsum Metallurgic Industry Production of conditioned iron ore, primary cast-iron and steel (reinforcement steel, rails, pipes, wires etc.) using scrape metal Refining and melting precious and non-ferrous metal, gold, silver, production of nonferrous metal through segregation by electrical and other chemical methods, production of copper, lead, aluminium, zinc, molybdenum, tungsten, nyoby, tantalum, zircon, rare earth and strontium Processing of a Secondary Raw Material Processing of a secondary raw material except scrape metal Infrastructure Sector Production of Electricity and Steam and Water Supply Electricity production, transmission, distribution activities (hydropower station, transmission facilities, thermo and diesel stations) Production of steam, hot water supply (heat distribution facilities) Water Treatment, Water Supply Collection, treatment and distribution of a water for household and industrial use Construction Industry Construction of engineered buildings and structures Installation, placement and maintenance of lifts and security alarm devices Construction of a “Millennium Road” (equipment leasing) Construction of oil and gas pipelines Zdroj: FIFTA: www.investmongolia.com
