VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Podnikání a právo

Srovnání právní úpravy podnikání fyzických osob v ČR a ve Španělsku Bakalářská práce

Autor: Petra Šimečková Vedoucí práce: JUDr. Nicole Grmelová

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne

…………

………………… Petra Šimečková 2

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Nicole Grmelové za cenné rady, podněty a ochotu při konzultacích.

3

Obsah Úvod....................................................................................................................................... 6 1.

2.

Vymezení základních pojmů .......................................................................................... 7 1.1.

Podnikání................................................................................................................. 7

1.2.

Podnikatel ................................................................................................................ 8

1.3.

Živnost..................................................................................................................... 9

1.4.

Osoba samostatně výdělečně činná ....................................................................... 10

Podnikání fyzických osob v ČR ................................................................................... 11 2.1.

2.1.1.

Obchodní zákoník .......................................................................................... 12

2.1.2.

Živnostenský zákon ....................................................................................... 13

2.2.

Podmínky provozování živnosti ............................................................................ 14

2.2.1.

Všeobecné podmínky provozování živnosti .................................................. 14

2.2.2.

Zvláštní podmínky provozování živnosti ...................................................... 15

2.3.

Druhy živností ....................................................................................................... 16

2.3.1.

Živnosti ohlašovací ........................................................................................ 16

2.3.2.

Koncesovaná živnost ..................................................................................... 17

2.4.

3.

Identifikace základních pramenů souvisejících s podnikáním FO v ČR .............. 12

Vznik, změna a zánik živnostenského oprávnění ................................................. 17

2.4.1.

Vznik – ohlašovací živnost ............................................................................ 17

2.4.2.

Vznik – koncesovaná živnost ........................................................................ 19

2.4.3.

Zánik živnostenského oprávnění ................................................................... 20

2.5.

Živnostenský úřad ................................................................................................. 21

2.6.

Živnostenský rejstřík ............................................................................................. 22

2.7.

Zdanění podnikání fyzických osob ....................................................................... 23

Podnikání fyzických osob ve Španělsku ...................................................................... 25

4

3.1. Identifikace základních pramenů souvisejících s podnikáním fyzických osob ve Španělsku ......................................................................................................................... 26 3.1.1.

Código Civil ................................................................................................... 26

3.1.2.

Código de Comercio ...................................................................................... 27

3.1.3.

Estatuto de Trabajador Autónomo ................................................................. 27

3.2.

Podmínky podnikání fyzických osob .................................................................... 29

3.3.

Ručení ................................................................................................................... 29

3.4.

Vznik ..................................................................................................................... 30

3.5.

Registro Mercantil ................................................................................................. 31

3.6.

Zdanění podnikání fyzických osob ve Španělsku ................................................. 33

3.6.1. 4.

Příjmy z podnikání (Actividad económica) ................................................... 34

Informace o podnikání .................................................................................................. 37 4.1.

Jednotná kontaktní místa ....................................................................................... 38

4.1.1. EUGO.es ............................................................................................................ 39 4.1.2. BusinessInfo.cz .................................................................................................. 40 5.

Srovnání podnikání fyzických osob ve Španělsku a České republice .......................... 42

Závěr .................................................................................................................................... 45 Zdroje ................................................................................................................................... 46 Přílohy.................................................................................................................................. 49

5

Úvod Každého alespoň jednou někdy napadlo, jaké by to bylo podnikat sám na svůj účet. Ať už z důvodu jedinečného podnikatelského nápadu, který by obohatil trh, nebo nespokojenosti s rolí zaměstnance, který se musí podřizovat požadavkům svého zaměstnavatele, případně z nutnosti, aby se člověk vyhnul nezaměstnanosti. Představa stát se vlastním pánem, organizovat si práci podle vlastních potřeb je pro mnohé natolik lákavá, že seberou veškerou odvahu, vzdají se jistoty zaručené každoměsíční mzdy od zaměstnavatele a vrhnou se na podnikání. Avšak nic není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Podnikatel musí vyvinout vlastní úsilí, aby poskytoval služby nebo vyráběl výrobky, o které budou mít zákazníci zájem a tím pádem on bude vydělávat. Dále je zde spousta byrokratických záležitostí, které už za něj nebude řešit zaměstnavatel, ale vše si bude muset hlídat sám – sám si bude muset vyřídit veškerá povolení, sám bude odpovídat za správně vypočtené a odvedené daně a dodržování ostatních předpisů. Vzhledem k tomu, že podnikání fyzických osob je stále populárnější a od vstupu do Evropské unie je pro podnikatele jednodušší začít podnikat také na zahraničních trzích, vybrala jsem si jako téma své bakalářské práce srovnání právní úpravy podnikání fyzických osob v České republice a ve Španělsku. Cílem mé práce je poskytnout informace především o podmínkách podnikání v těchto dvou zemích. Práce je členěna do pěti základních kapitol. V první kapitole vysvětlím základní pojmy, které jsou v práci nejčastěji používány. Druhá kapitola bude zaměřena na podnikání fyzických osob v České republice, tedy na předpisy upravující podnikání, podmínky pro provozování živnosti, druhy živností a s nimi spojené zvláštní podmínky pro jejich vznik, instituci živnostenského úřadu, úlohu živnostenského rejstříku a závěr této kapitoly věnuji zdanění podnikání. Třetí kapitola bude pojednávat o podnikání fyzických osob ve Španělsku, její obsah bude odpovídat obsahu kapitoly předcházející, aby následně poskytnul informace pro srovnání. Ve čtvrté kapitole se budu zabývat způsoby jak získat informace o možnostech podnikání v zahraničí prostřednictvím Jednotného kontaktního místa. Poslední kapitolu věnuji srovnání. 6

1. Vymezení základních pojmů Vzhledem k tomu, že se v této práci budou některé pojmy velmi často opakovat, je třeba úvodem uvést jejich vysvětlení, které vyplývá zejména z daných právních předpisů. Při vysvětlování pojmů jsem vycházela primárně z českých právních předpisů a snažila jsem se k nim najít vysvětlení vycházející ze španělské úpravy. Jedná se tedy o termíny: podnikání, podnikatel, živnost a osoba samostatně výdělečně činná.

1.1. Podnikání Pojem podnikání je definován v obchodním zákoníku (§2) jako „…soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“1. O podnikání se jedná pouze v případě, jsou-li kumulativně splněny všechny výše zmíněné podmínky. 2 Pro splnění podmínky soustavnosti se musí jednat o činnost, která je prováděna pravidelně či opakovaně (nesmí být nahodilá nebo jen jednorázová). Samostatná je v případě, kdy ten, kdo činnost vykonává, sám rozhoduje o jejím způsobu, rozsahu, době apod. Jednání vlastním jménem znamená, že daná osoba jedná pod vlastním jménem a příjmením nebo obchodní firmou zapsanou v obchodním rejstříku. Vlastní odpovědností se myslí, že osoba sama odpovídá za případná porušení právních předpisů, závazků z činnosti vyplývajících atp. U podmínky dosažení zisku nerozhoduje samotný účetní výsledek (tedy zisk nebo případná ztráta), ale především musí být záměrem podnikatele chtít zisk vytvářet. Ve španělském obchodním zákoníku (Código de Comercio) přesnou definici podnikání nenajdeme. Ve španělském prostředí se však lze setkat s pojmem „poskytování služeb“, který víceméně odpovídá našemu podnikání, jelikož se jedná o jakoukoliv ekonomickou aktivitu provozovanou na vlastní účet obvykle za úplatu, která je v souladu s článkem 57 Smlouvy o fungování Evropské unie.3 Tento článek pod pojem „služby“ zahrnuje: činnost

1

§ 2, odst. 1, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ŠVARC, Zbyněk. Základy obchodního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-144-1. s. 23. 3 Art. 3.1., Ley 17/2009, sobre el libre acceso de las actvidades de servicio y su ejercicio 2

7

průmyslové povahy, činnost obchodní povahy, řemeslné činnosti a činnosti v oblasti svobodných povolání.

1.2. Podnikatel „Subjekty podnikatelské činnosti označujeme souhrnným názvem podnikatel. Pojmu podnikatel používá náš právní řád jak pro označení podnikatele – fyzické osoby (zde mluvíme o individuálním podnikání), tak pro označení podnikatele – právnické osoby (označované jako společné podnikání).“4 Přesné vymezení „podnikatele“ můžeme nalézt jak v živnostenském zákoně, tak v obchodním zákoníků. Toto vymezení se ve zmiňovaných právních předpisech liší. Dle § 5 živnostenského zákona je podnikatelem fyzická nebo právnická osoba, která splní podmínky pro provozování živnosti stanovené tímto předpisem. Podnikatelem podle obchodního zákoníku (§2, odst. 2) je: a) Osoba zapsaná do obchodního rejstříku (z právnických osob se zde obligatorně zapisují obchodní společnosti, družstva, právnické osoby, o nichž to stanoví zákon, zahraniční právnické osoby; z fyzických osob pak osoby, jejichž příjmy snížené o daň z přidané hodnoty dosáhly nebo přesáhly ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích částku 120 milionů korun a zahraniční fyzické osoby)5, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění („Bude se jednat o činnosti, které živnostenský zákon vylučuje ze svého předmětu úpravy. Vedle svobodných povolání to jsou především profese podrobené zvláštnímu dozoru a zvláštnímu licenčnímu řízení.“6), c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů.

4

ŠVARC, Zbyněk. Základy obchodního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-144-1. s. 23. tamtéž 6 PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. 1. díl. Praha: ASPI, a. s., 2003. ISBN 978-80-7357-525-0. s. 192. 5

8

Lze tedy konstatovat, že definice podnikatele je v obchodním zákoníku širší. „Vymezení pojmu podnikatel v našem obchodním zákoníku překračuje velmi rozsáhle a směle tradiční hranice obchodního práva, jež vylučovalo a vylučuje z pojmu obchodníka osoby, které neuskutečňují obchody, což jsou např. zemědělci, obchodníci s nemovitostmi, řemeslníci i příslušníci svobodných povolání, popř. i jejich společnosti. Tyto osoby zpravidla podléhají v zahraničních právních úpravách pouze režimu občanského zákoníku (civilní profese). Z tohoto hlediska je tedy podnikatel našeho obchodního práva koncipován velmi široce, aniž rozlišujeme obchodní, civilní a svobodné profese.“7 Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, česká úprava podnikatele je poměrně široká a právě ve španělském obchodním právu se používá spíše pojem obchodník. Španělský obchodní zákoník ve svém prvním článku definuje obchodníka (comerciante) jako osobu, která má právní způsobilost k obchodní činnosti a pravidelně ji uskutečňuje a zároveň pod pojem podnikatel také patří obchodní společnosti založené dle španělského obchodního zákoníku. Z toho tedy vyplývá, že podnikatelem může být jak fyzická, tak právnická osoba stejně jako v České republice.

1.3. Živnost Dle živnostenského zákona (§2) je živnost definována jako: „…soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“8 Na první pohled by se mohlo zdát, že definice v obchodním zákoníku a definice v živnostenském zákoně jsou stejné, avšak v živnostenském zákoně je navíc dovětek, že se jedná pouze o podnikání uvedené v živnostenském zákoně, tudíž definice z obchodního zákoníku je širší než v živnostenském zákoně. Živnostenský zákon nevyjmenovává činnosti, které jsou živností, ale naopak v § č. 3 je výčet

činností, které živností nejsou (tak zvaná svobodná povolání, kam patří např.

využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory, činnost lékařů, advokátů, auditorů,…). Jedním z hlavních důvodů, proč jsou

7 8

PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. 1. díl. Praha: ASPI, a. s., 2003. ISBN 978-80-7357-525-0. s. 193. §2, zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon

9

tyto činnosti z úpravy vyloučeny je, že se jedná o činnosti, které velmi úzce souvisí s osobními individuálními schopnostmi a znalostmi osoby, která danou profesi vykonává. Mnohdy je pro výkon dané činnosti nutné, aby osoba měla patřičné vzdělání, případně složila odborné zkoušky. Praxe tedy vyžaduje právní úpravu, která bude brát tato specifika v úvahu. Mezi tyto zvláštní zákony se řadí například zákon o advokacii, o auditorech, …9

1.4. Osoba samostatně výdělečně činná Pojem osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) je důležitý zejména ve vztahu ke zdravotnímu pojištění a sociálnímu zabezpečení. Předpisy upravující tyto dvě oblasti definují OSVČ jako osobu: podnikající v zemědělství; provozující živnost dle živnostenského zákona nebo jiného oprávnění stanoveném v živnostenském zákoně; vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů; která je společníkem ve veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem v komanditní společnosti; vykonávající činnost na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů. Je nezbytné dodat, že OSVČ je také osoba spolupracující při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.10 Lze tedy říct, že OSVČ může být nejen fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona, ale celá řada dalších podnikatelů, resp. fyzických osob. Avšak právě osoby podnikající dle živnostenského zákona tvoří pravděpodobně největší část OSVČ.11

9

PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. 1. díl. Praha: ASPI, a. s., 2003. ISBN 978-80-7357-525-0. s. 197. §9, odst. 2, zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění 11 Příručka pro podnikání v roce 2010. In: Hospodářská komora České republiky [online]. 2010 [cit. 2012-0211]. Dostupné z: http://www.komora.cz/pomahame-vasemu-podnikani/informacni-mista-pro-podnikatele1/prirucka-pro-podnikani/prirucka-pro-podnikani-v-roce-2010.aspx 10

10

2. Podnikání fyzických osob v ČR Podle právní formy rozlišujeme podnikání fyzických osob a podnikání právnických osob. Ve své bakalářské práci se zaměřím na podnikání fyzických osob, které je nejčastěji volenou formou podnikání. V této kapitole identifikuji právní předpisy, podle kterých se řídí podnikání fyzických osob, budu se zabývat samotným živnostenským podnikáním – jeho druhy, podmínkami vzniku, změny a zániku, dále pak živnostenským rejstříkem, živnostenským úřadem a zdaněním příjmu z podnikání fyzických osob. Zejména v začátcích je podnikání fyzických osob na základě živnostenského oprávnění velmi výhodné, protože nevyžaduje žádnou pevnou částku základního kapitálu. Dá se říct, že fyzické osobě, která se rozhodne podnikat, vystačí 1000 korun, které musí zaplatit jako správní poplatek za vydání výpisu z živnostenského rejstříku, popřípadě za vydání rozhodnutí o udělení koncese, včetně vydání koncesní listiny. Další výhodou je poměrně jednoduchá administrativa a samotný proces založení, přerušení či ukončení činnosti. Jako vše, i podnikání fyzických osob má své nevýhody – například obtížnější získávání úvěrů od bank, avšak za největší nevýhodu se považuje to, že podnikatel za své závazky odpovídá celým svým majetkem (tedy v případě velkého zadlužení může dojít k exekuci osobního majetku podnikatele, což má samozřejmě dopad na jeho soukromý život). O oblíbenosti této formy podnikání svědčí každoroční nárůst počtu živnostenských oprávnění pro fyzické osoby. Pro srovnání na konci roku 1992 mělo živnostenské oprávnění 799 127 fyzických osob, na konci roku 2011 jich bylo 2 565 890.12 Z toho lze usuzovat, že jistá svoboda, kterou přináší podnikání „na vlastní účet“, láká stále více lidí.

12

Statistické údaje. Živnostenský rejstřík [online]. 2011 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.rzp.cz/statistiky.html

11

2.1. Identifikace

základních

pramenů

souvisejících

s podnikáním fyzických osob v ČR „Úpravou podmínek podnikání rozumíme veřejnoprávní normy stanovující předpoklady, za nichž se jednotlivci nebo společnosti mohou zabývat určitou podnikatelskou činností.“13 Právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost patří mezi základní hospodářská práva, která zaručuje Listina základních práv a svobod. Mezi další nejvýznamnější právní prameny upravující podnikání fyzických osob patří obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění) a především živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb., v platném znění).

2.1.1. Obchodní zákoník Rozsah působnosti obchodního zákoníku je vymezen hned v jeho prvním paragrafu do tří základních oblastí – jde o úpravu postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a některé vztahy s podnikáním související. V první části jsou upraveny základní otázky, jako je definice podnikání, jednání podnikatele, obchodní firma a dále také otázky týkající se obchodních společností a družstev. V části druhé jsou upraveny obchodní závazkové vztahy, což jsou závazkové vztahy vznikající mezi podnikateli při výkonu jejich podnikatelské činnosti, vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb a dále také upravuje další vztahy, které s podnikáním souvisejí (např. vztahy mezi zakladateli společností, vztahy mezi společníky a společností a společníky navzájem či vztahy vyplývající ze o prodeji nebo nájmu podniku atd.), vztahy, které vznikly při plnění závazků v závazkových vztazích, popř. další závazkové vztahy, dohodnou-li se na tom smluvní strany a nedojde-li ke zhoršení postavení účastníka, který není podnikatelem.14 Do části označené jako další vztahy související s podnikáním můžeme zařadit například úpravu účetnictví podnikatelů, obchodní rejstřík či hospodářskou soutěž.

13 14

PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. 1. díl. Praha: ASPI, a. s., 2003. ISBN 978-80-7357-525-0. s. 235. § 261-262, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

12

2.1.2. Živnostenský zákon Vzhledem k historickému vývoji v době komunismu vymizely v České republice termíny fyzická a právnická osoba a byly nahrazeny „občanem“ a „organizací“. Přístup k podnikání tedy měly pouze socialistické organizace a fyzické osoby měly roli pasivních spotřebitelů nebo zaměstnanců. Podnikání fyzických osob jako takové vůbec neexistovalo. 15 Po změně režimu v roce 1991 vznikl živnostenský zákon, který byl nezbytný pro rozvoj tržního hospodářství. Nahradil tak zákon o soukromém podnikání občanů z roku 1990, který byl pouze dočasnou úpravou, která konečně povolila podnikání fyzických osob.16 Dle §1 je předmět úpravy tohoto zákona živnostenské podnikání a kontrola nad jeho dodržováním. První část se zabývá obecnými ustanoveními – definice živnosti, výčet činností, které nejsou živností, samotné provozování živnosti. V druhé části je živnost rozdělena podle druhů na ohlašovací a koncesovanou. Třetí část upravuje rozsah živnostenského oprávnění, čtvrtá vznik, změnu a zánik živnostenského oprávnění, živnostenský rejstřík. Pátá část se zabývá živnostenskou kontrolou a pokutami, v části šesté jsou společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Součástí živnostenského zákona jsou přílohy specifikující jednotlivé druhy živností. „Živnostenský zákon obsahuje ustanovení, která z jeho působnosti vyjímají určité činnosti. Mezi vyňatými činnostmi je možno rozlišit ty, které jsou upraveny zvláštními předpisy (§3 odst. 2 a 3 ŽZ), a ty, které nejsou nikde upraveny (§3 odst. 1 ŽZ). Podnikatelská činnost vyňatá z působnosti živnostenského zákona, která je upravena zvláštními předpisy, není živnostenským podnikáním. Je však podnikáním ve smyslu obchodního zákoníku a subjekt ji uskutečňující je tedy podnikatelem podle obchodního zákoníku, ač není živnostníkem podle živnostenského zákona.“17

15

PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. 1. díl. Praha: ASPI, a. s., 2003. ISBN 978-80-7357-525-0. s. 200201. 16 PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. 1. díl. Praha: ASPI, a. s., 2003. ISBN 978-80-7357-525-0. s. 236237. 17 PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. 1. díl. Praha: ASPI, a. s., 2003. ISBN 978-80-7357-525-0. s. 237.

13

2.2. Podmínky provozování živnosti Živnost mohou v České republice provozovat jak osoby fyzické, tak osoby právnické, které splňují podmínky stanovené živnostenským zákonem. Tyto podmínky lze rozdělit na všeobecné, které musí splňovat každý živnostník u každého druhu živnosti, a podmínky zvláštní, které vyplývají z odborné nebo jiné způsobilosti nezbytné pro provozování určitých druhů živností (zejména řemeslné a koncesované). Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, který má občan České republiky, mohou živnost na území České republiky vykonávat také fyzické osoby s bydlištěm mimo ČR nebo právnické osoby se sídlem mimo ČR a fyzická osoba, jíž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a její rodinní příslušníci. 18

2.2.1. Všeobecné podmínky provozování živnosti Obecně lze říct, že pro provozování jakékoliv živnosti je nezbytné, aby fyzická osoba splňovala všeobecné podmínky uvedené v odstavci 1 paragrafu číslo 6 živnostenského zákona. Tyto podmínky jsou: a) dosažení věku 18 let (nestačí zletilost nabytá uzavřením manželství před osmnáctým rokem, je nezbytné, aby fyzická osoba dosáhla 18 let ke dni vzniku oprávnění19), b) způsobilost k právním úkonům (osoba musí mít plnou způsobilost k právním úkonům, jinak by mohla provozovat živnost jen prostřednictvím odpovědného zástupce), c) bezúhonnost. Pojem bezúhonnosti je negativně vymezen v druhém odstavci paragrafu číslo 6: „Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje,

18 19

§5, zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon ŠVARC, Zbyněk. Základy obchodního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-144-1. s. 33.

14

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.“20 Tato bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence rejstříku trestů a samotná žádost o jeho vydání a následné vydání jsou v elektronické podobě. Na rozdíl od podmínky způsobilosti k právním úkonům v případě, že by fyzická osoba nesplňovala podmínku bezúhonnosti, nemůže podnikat ani prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je podrobně vymezen v §11 živnostenského zákona. Obecně lze říct, že se jedná o fyzickou osobu splňující všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti, která odpovídá za řádný provoz živnosti a dodržování živnostenských předpisů. Vzhledem k podnikateli je ve smluvním vztahu a může tuto funkci vykonávat maximálně pro čtyři podnikatele.

2.2.2. Zvláštní podmínky provozování živnosti „Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují.“21 Tato odborná způsobilost je vyžadována zejména u řemeslné, vázané a koncesované živnosti a obvykle označuje dosažení příslušného stupně vzdělání v daném oboru a odbornou praxi, které jsou specifikovány v příloze č. 2 a 3 živnostenského zákona. „Nesplnění podmínky odborné způsobilosti lze nahradit tím, že podnikatel ustanoví odpovědného zástupce, který bude obecné i zvláštní podmínky provozování živnosti splňovat. Podmínku zvláštní spolehlivosti u koncesovaných živností však ustanovením odpovědného zástupce nahradit nelze.“22 Živnostenský zákon rovněž stanovuje v příloze č. 5 činnosti, u kterých musí podnikatel zajistit, aby byly vykonávány pouze osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti. Podnikatel musí vést o těchto osobách evidenci a musí uchovávat kopie dokladů prokazující tuto způsobilost minimálně po dobu tří let ode dne ukončení výkonu činností těmito osobami.23 Patří zde například průvodcovská činnost horská, provozování solárií, kosmetické služby, …

20

§6, odst. 2, zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon §7, odst. 1, zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon 22 ŠVARC, Zbyněk. Základy obchodního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-144-1. s. 34. 23 §7, odst. 6, zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon 21

15

2.3. Druhy živností Podle způsobu vzniku živnostenského oprávnění se živnosti dělí na ohlašovací a koncesované. Oprávnění k provozování ohlašovací živnosti vzniká splněním zákonem stanovených podmínek a ohlášením na příslušném živnostenském úřadě. U koncesované živnosti musí dojít k udělení státního povolení – koncese, a tudíž oprávnění ji provozovat vzniká dnem nabytí právní moci o udělení koncese.

2.3.1. Živnosti ohlašovací Živnostenský zákon v § 19 dále rozděluje ohlašovací živnosti na řemeslné, vázané a volné. Živnosti řemeslné jsou vyjmenovány v příloze č. 1 živnostenského zákona. Již na první pohled lze říct, že se jedná o činnosti, ke kterým je třeba odborných znalostí, a jsou potenciálně nebezpečné. Proto je při ohlašování toho druhu živnosti nutno doložit doklad o odborné způsobilosti (§21, 22). Řemesla, která nejsou uvedena v tomto seznamu, patří mezi živnosti volné, takže u nich stačí splnění všeobecných podmínek. Mezi řemeslné živnosti se řadí např. pekařství, cukrářství, montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, hostinská činnost, … Živnosti vázáné jsou uvedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona. Kromě výčtu samotných činností obsahuje také podmínky pro splnění zvláštní odborné způsobilosti nebo odkaz na zvláštní zákon, který tuto zvláštní způsobilost upravuje. Například pro provozování autoškoly je nutný 1 rok praxe v oboru a profesní osvědčení vydané příslušným krajským úřadem, které se řídí § 21 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb.24 Pro získání oprávnění k provozování volné živnosti stačí splnit všeobecné podmínky. V příloze č. 4 živnostenského zákona je uvedeno 80 oborů činností, které náleží do volné živnosti. „Podnikání v rámci zmíněných 80 oborů činností je považováno za provozování jediné živnosti volné, k jejímuž provozování postačí jediné oprávnění, v jehož rámci lze vykonávat živnost ve všech 80 oborech. Pro získání tohoto oprávnění postačí podání

24

Příloha č. 2, zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon

16

jediného ohlášení živnosti, kde žadatel uvede, které obory živnosti volné bude vykonávat.“25

2.3.2. Koncesovaná živnost Koncesí se rozumí veřejná listina obsahující přivolení státu a podmínky pro provozování dané živnosti. Živnosti, které spadají pod koncesované, najdeme v příloze č. 3 živnostenského zákona. Pro provozování koncesované činnosti je nezbytné splnit jak všeobecné podmínky, tak zvláštní podmínky pro provozování dané živnosti, stejně jako splnění podmínek pro udělení koncese. Tyto podmínky jsou rovněž v příloze č. 3, včetně orgánů státní správy, které se vyjadřují k žádosti o koncesi a předpisů, které podnikání v daném oboru upravují. Vzhledem k tomu, že v mnoha případech jde o činnost, která může ohrozit zdraví a životy lidí, vyžaduje se u některých také splnění podmínky spolehlivosti. S tím se můžeme setkat například u koncese k provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě se zbraní nebo u koncese pro soukromé detektivy. „Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují podmínku spolehlivosti, popř. bezúhonnosti, pokud živnostenský zákon tuto podmínku u zaměstnanců vyžaduje. Pokud žadatel splňuje požadavek odborné a jiné zvláštní způsobilosti, ale nesplňuje podmínku spolehlivosti, živnostenský úřad koncesi nevydá.“26

2.4. Vznik, změna a zánik živnostenského oprávnění 2.4.1. Vznik – ohlašovací živnost Oprávnění provozovat ohlašovací živnost vzniká dnem ohlášení na živnostenském úřadě (centrální registrační místo), popř. dnem pozdějším uvedeným v žádosti. Ohlášení je možno provést osobně na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě (nezáleží tedy například na bydlišti) nebo elektronickou formou se zaručeným elektronickým podpisem nebo do datové schránky úřadu. Z toho tedy vyplývá, že samotné vydání výpisu z živnostenského rejstříku má pouze deklaratorní význam. 25

Příručka pro podnikání v roce 2010. In: Hospodářská komora České republiky [online]. 2010 [cit. 2012-0211]. Dostupné z: http://www.komora.cz/pomahame-vasemu-podnikani/informacni-mista-pro-podnikatele1/prirucka-pro-podnikani/prirucka-pro-podnikani-v-roce-2010.aspx 26 ŠVARC, Zbyněk. Základy obchodního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-144-1. s. 39.

17

Ohlášení se provede prostřednictvím formuláře „Ohlášení živnosti pro fyzickou osobu“, který je součástí jednotného registračního formuláře (viz Příloha č. 1: Jednotný registrační formulář). Pomocí tohoto jednotného registračního formuláře může osoba nejen ohlásit živnost (podat žádost o koncesi), ale také může učinit oznámení v souvislosti s jeho podnikáním vzhledem k dalším úřadům – finanční úřad (přihláška k daňové registraci), správa sociálního zabezpečení (oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ), úřad práce (hlášení volného pracovního místa), zdravotní pojišťovna (oznámení pojištěnce o zahájení/ukončení samostatné výdělečné činnosti). Tento registrační formulář představuje značné zjednodušení jak pro zaměstnance dotčených úřadů (velkou předností je jeho přehlednost pro další zpracování), tak pro podnikatele, pro které představuje zjednodušení v tom smyslu, že nemusí opakovaně vyplňovat stejné údaje pro jednotlivé instituce.27 Pro ohlášení vůči živnostenskému úřadu lze využít také druhou možnost, a tím je učinit podání vůči živnostenskému úřadu prostřednictvím Czech POINTu. Dle oficiálních webových stránek je Czech POINT: „asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby „obíhala data ne občan“ “28 Hlavním cílem této „instituce“ je zjednodušení vztahů mezi občany a státní správou do takové míry, aby občané obdrželi co nejvíce informací na jednom místě. V místech Czech POINTu je možné získávat a ověřovat data z informačních systémů (např. výpis z rejstříku trestů, výpis z obchodního a živnostenského rejstříku,…), nechat si úředně ověřit dokumenty, podat podání pro zahájení řízení správních orgánů. Tato možnost je rovněž upravena v živnostenském zákoně (§72). Czech POINT přijaté podání neprodleně doručí živnostenskému úřadu, který podavatel určí. V případě, že tak neučiní, bude podání doručeno živnostenskému úřadu příslušnému podle místa podání. Lhůta pro vyřízení začíná běžet doručením obecnímu živnostenskému úřadu. Aby ohlášení živnosti bylo řádné, je třeba dodržet zákonem stanovené údaje, které musí osoba v ohlášení uvést a zároveň musí předložit požadované dokumenty. Paragraf 45 živnostenského zákona vymezuje informace povinné pro ohlášení – obecně lze říct, že se 27

Jednotný registrační formulář. Businesscenter.cz [online]. [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/sablony/s113-crm-jednotny-registracni-formular.aspx 28 Co je Czech POINT. Czech POINT [online]. 2012 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/22

18

jedná zejména o identifikační údaje (jméno a příjmení, bydliště, údaje o odpovědném zástupci, místo podnikání, předmět podnikání, provozovnu,…). Mezi doklady, které podle paragrafu 46 musí doložit fyzická osoba patří: výpis z evidence rejstříku trestů, který není starší než 3 měsíce (je-li ustanoven odpovědný zástupce, pak se dokládá také jeho výpis z evidence trestů), doklad prokazující odbornou způsobilost, doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž je umístěno podnikání, liší-li se od místa bydliště, prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce (podpis na prohlášení musí být úředně ověřen) a doklad o zaplacení správního poplatku (1000 Kč). V případě, že ohlášení vykazuje vady, vyzve živnostenský úřad podnikatele, aby je ve lhůtě minimálně 15 dnů odstranil. V případě závažných důvodů může být tato lhůta prodloužena. Pokud osoba nedostatky v této lhůtě odstraní, považuje se podání od počátku za bezvadné. V opačném případě živnostenský úřad rozhodne, že oprávnění vůbec nevzniklo. Jsou-li náležitě splněny všechny zákonem požadované podmínky, živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a do 5 dnů od data doručení ohlášení vydá podnikateli výpis, kterým pak prokazuje své živnostenské oprávnění (viz Příloha č. 2: Výpis z živnostenského rejstříku). Náležitosti tohoto výpisu jsou uvedeny v § 47 živnostenského zákona. Živnostenský úřad je povinen podle § 48 do 30 ode dne zápisu do živnostenského rejstříku sdělit údaje o živnosti a o podnikateli místně příslušnému správci daně, Českému statistickému úřadu a příslušné správě sociálního zabezpečení (místně příslušné dle bydliště podnikatele). V případě změny těchto údajů je povinen je těmto institucím oznamovat. Samotný podnikatel je povinen živnostenskému úřadu sdělovat všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou nutné pro ohlášení živnosti a to do 15 dnů ode dne jejich vzniku.

2.4.2. Vznik – koncesovaná živnost Jak již bylo výše zmíněno, mezi koncesované živnosti patří poměrně specifické činnosti, proto se i úprava vzniku oprávnění ke koncesované živnosti liší. Stejný postup platí pro náležitosti, které musí obsahovat žádost o koncesi, náležitosti, které obsahuje výpis vydaný fyzické osobě, lhůta, ve které musí živnostenský úřad provést zápis o udělení koncese a informační povinnost úřadu i podnikatele. 19

Pravděpodobně největším rozdílem je to, že živnostenské oprávnění nevzniká prostým ohlášením, ale až dnem vydání výpisu, který prokazuje živnostenské oprávnění. O jeho vydání nerozhoduje živnostenský úřad, ale státní orgán dle přílohy č. 3 (např. o získání koncese v oblasti provozu cestovní kanceláře rozhoduje Ministerstvo pro místní rozvoj). Živnostenský úřad předá žádost příslušnému orgánu a ten musí do 30 dnů od doručení žádosti vydat stanovisko, kterým je živnostenský úřad vázán. „Toto stanovisko živnostenský úřad nevyžaduje v případě, že orgán uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu vydal rozhodnutí o udělení souhlasu s podnikáním podle zvláštního právního předpisu.“29 Pokud správní orgán vydá záporné stanovisko, živnostenský úřad žádost zamítne. Podnikatelé prokazují své živnostenské oprávnění výpisem ze živnostenského rejstříku nebo do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese.30

2.4.3. Zánik živnostenského oprávnění Zánik živnostenského oprávnění je upraven v odstavci 1 paragrafu 57 živnostenského zákona. Paragraf 58 pak upravuje případy, kdy živnostenské oprávnění zruší živnostenský úřad. Pro podnikání fyzických osob je pravděpodobně nejdůležitější zánik oprávnění smrtí podnikatele a uplynutím doby v případě oprávnění vydaného na dobu určitou. Živnostenské oprávnění u fyzických osob tedy zaniká smrtí podnikatele, pokud v ní nepokračuje správce dědictví, dědicové nebo insolvenční správce. Tato možnost je podrobněji upravena v § 13. Pokud se dědicové ze zákona, ze závěti, pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, ale je spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti, rozhodnou v živnosti pokračovat až do skončení řízení o projednání dědictví, musí tuto skutečnost ohlásit živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců od úmrtí podnikatele. Správce dědictví nebo insolvenční správce je povinen tuto skutečnost oznámit do 1 měsíce od úmrtí podnikatele. V případě, že by „pokračovatel“ nesplňoval všeobecné nebo zvláštní podmínky provozu živnosti, pokud by u něj existovaly překážky

29 30

§52, odst. 1, zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon §10, odst. 3, zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon

20

podle §8 nebo pokud by neměl pobyt na území České republiky, je nutné neprodleně ustanovit odpovědného zástupce. Pokud dědicové ze zákona, ze závěti, pozůstalý manžel nebo partner nabydou v řízení o dědictví majetková práva k provozu dané živnosti, jsou povinni tuto skutečnost oznámit živnostenskému úřadu do jednoho měsíce od ukončení dědického řízení. Posléze jim bude vydán výpis, avšak s omezenou dobou platností – 6 měsíců – poté musí získat vlastní oprávnění. V případě, že bylo živnostenské oprávnění vydáno pouze na konkrétní časový úsek, zaniká jeho uplynutím. Nemusí tomu však být vždy. Jestliže podnikatel před uplynutím této doby oznámí, že v provozování živnosti hodlá pokračovat nebo požádá o změnu rozhodnutí o udělení koncese na dobu určitou, pak toto oprávnění nezaniká. Ustanovení v §58 můžeme rozdělit na případy, kdy živnostenský úřad může zrušit živnostenské oprávnění a na případy, kdy už oprávnění zrušit musí. Do první kategorie se řadí případ, kdy podnikatel přestane být způsobilý k právním úkonům nebo bezúhonným. V případě ztráty způsobilosti k právním úkonům může být živnost na základě rozhodnutí soudu provozována prostřednictvím zákonného zástupce. Dále zde patří případ překážek k provozování živnosti podle §8, případ, kdy sám podnikatel požádá o zrušení a případ, kdy byla ohlašovací živnost zapsána do živnostenského rejstříku v rozporu se zákonem. Živnostenský úřad musí zrušit nebo pozastavit činnost na návrh orgánu státní správy, dochází-li k závažnému porušení podmínek stanovených rozhodnutím o udělení koncese; dále na návrh správy sociálního zabezpečení, neplní-li podnikatel své závazky vůči státu; pokud podnikatel neprovozuje živnost více jak 4 roky a zároveň neoznámil toto přerušení; jestliže byl provoz nebo užívání zařízení zastaveno a do jednoho roku od rozhodnutí nebyly nedostatky napraveny. Doba pozastavení nesmí být delší než 1 rok.

2.5. Živnostenský úřad Téma živnostenských úřadů není upraveno přímo v živnostenském zákoně, ale ve zvláštním zákoně č. 570/1991 Sb. Hlavní funkcí živnostenských úřadů je provádět živnostenskou kontrolu v rámci vymezené působnosti – sledují plnění povinností stanovených živnostenským zákonem nebo zvláštními předpisy, mohou vyžadovat doklady 21

o splnění těchto povinností apod. Kontrolní činnost vykonávají pracovníci živnostenského úřadu a mohou být přizváni i zástupci dalších orgánů a osob určených zvláštními předpisy. Při takovéto kontrole má samotný podnikatel právo přizvat třetí osobu. Zákon o živnostenských úřadech vytváří tři stupně úřadů: 1) Obecní živnostenský úřad – vede živnostenský rejstřík v působnosti svého správního obvodu, provádí živnostenskou kontrolu a ukládá pokuty, je centrálním registračním místem. 2) Krajský živnostenský úřad – vede živnostenský rejstřík v působnosti svého správního

obvodu,

živnostenských

rozhoduje

úřadů,

o odvolání

mohou

nařídit

proti

rozhodnutím

provedení

kontroly

obecních obecním

živnostenským úřadem. 3) Živnostenský úřad České republiky – rozhodují v zákonem stanovených případech jako orgány prvního stupně a rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů.

2.6. Živnostenský rejstřík Živnostenský rejstřík je hned po obchodním rejstříku druhým nejvýznamnějším veřejným registrem v oblasti podnikání, jelikož obsahuje údaje o všech podnikatelích podnikajících na základě živnostenského zákona. Živnostenský zákon jej upravuje v paragrafu 60, kde zejména uvádí výčet údajů, které se do živnostenského rejstříku obligatorně zapisují. Údaje se dělí na údaje veřejné a neveřejné (uložené pokuty a rodná čísla fyzických osob). Kromě povinných údajů lze do živnostenského rejstříku zapisovat také fakultativní údaje, které se budou nacházet ve veřejné části. Do veřejné části může nahlížet kdokoliv, na požádání pak živnostenské úřady vydávají z veřejné části úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, potvrzení, že v rejstříku určitý zápis není. Správcem živnostenského rejstříku je Živnostenský úřad České republiky a jeho provozovatelé jsou obecní a krajské živnostenské úřady. Rejstřík je veden v elektronické podobě a je dostupný na webové stránce www.rzp.cz. 22

2.7. Zdanění podnikání fyzických osob Úpravu zdanění příjmů z podnikání fyzických osob najdeme v zákoně č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§7) tvoří jeden z dílčích základů pro výpočet daně z příjmu fyzických osob. Daň z příjmu fyzických osob se řadí mezi daně přímé, což znamená, že dochází přímo ke zdanění majetku nebo příjmu poplatníka a jsou odváděny příslušnému finančnímu úřadu na základě písemného daňového přiznání. Jedná se o daň lineární – 15% ze základu daně. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Poplatníky této daně jsou daňoví rezidenti (tedy fyzické osoby, které mají v České republice bydliště nebo se zde zdržují minimálně 183 kalendářních dnů) a daňoví nerezidenti (fyzické osoby, které nepatří do předchozí skupiny). Daňoví rezidenti odvádí v České republice daň z příjmů jak tuzemských, tak zahraničních. Daňoví nerezidenti v České republice odvádějí pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky. Příjmy se v této úpravě rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený směnou. Příjmy z podnikání jsou: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti lze rozdělit do dvou skupin, a to na příjmy z převodu a využití průmyslového a jiného duševního vlastnictví a autorských práv (autorské honoráře, příjmy z literárních a jiných uměleckých děl) a příjmy plynoucí z výkonu svobodných povolání (tlumočníci, zprostředkovatelé, …).31 Tento dílčí základ daně se tvoří jako rozdíl mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pro určení příjmů a výdajů existují dvě metody. Podnikatel je může určit na základě skutečnosti nebo může využít daňový paušál, tedy uplatnit výdaje procentem z příjmů. V druhém případě má podnikatel povinnost vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Zákon stanovuje paušální výši pro určení výdajů takto:

31

Příručka pro podnikání v roce 2010. In: Hospodářská komora České republiky [online]. 2010 [cit. 2012-0211]. Dostupné z: http://www.komora.cz/pomahame-vasemu-podnikani/informacni-mista-pro-podnikatele1/prirucka-pro-podnikani/prirucka-pro-podnikani-v-roce-2010.aspx

23

a) 80 % z příjmů zemědělců a z příjmů ze živností řemeslných, b) 60 % z příjmů ostatních živnostníků, c) 40 % z příjmů u ostatních osob s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti d) 30 % z příjmů z pronájmu.

24

3. Podnikání fyzických osob ve Španělsku Španělské právo upravuje formu podnikání stejně jako právo české – tedy na podnikání fyzických osob a podnikání právnických osob. Za podnikání fyzických osob se považuje „empresario individual“32, „comunidad de bienes“ a „sociedad civil“. Comunidad de bienes je možné charakterizovat jako smlouvu, na základě které vlastnictví určité věci nebo práva náleží nerozdělitelně několika osobám. Comunidad de bienes nemá vlastní právní subjektivitu, pro její fungování v ní musí být alespoň dva společníci, minimální vklad není výslovně určen. Pro její fungování však musí existovat smlouva, ve které je specifikována povaha vkladů a podíl jednotlivých společníků na zisku a ztrátě.33 Sociedad civil je smlouva, podle které dvě nebo více osob sdruží kapitál za účelem rozdělení následných zisků. Tato „společnost“ může mít, ale také nemusí, vlastní právní subjektivitu v závislosti na tom, zda jsou její smlouvy veřejné nebo soukromé. Opět musí mít minimálně dva společníky, neexistuje povinný minimální vklad. 34 Z uvedených možností se českému živnostenskému podnikání fyzických osob nejvíce blíží empresario individual. Ten by se mohl definovat jako fyzická osoba, která vykonává určitou ekonomickou aktivitu pravidelně, osobně, na vlastní účet a za účelem dosažení zisku a zároveň ji však nevykonává na základě pracovní smlouvy pro jinou osobu.35 Tato forma podnikání je oblíbená zejména pro své velmi snadné založení, dále nevyžaduje povinný minimální kapitál, což je výhodné zejména pro podnikání malého rozsahu. Jako velkou nevýhodu lze spařovat fakt, že podnikatel ručí za veškeré závazky, které z jeho podnikání vyplývají, celým svým majetkem.

32

Také se používá označení „trabajador autónomo“ Formas jurídicas de empresa - DGPYME. Dirección General de Industria y de la PYME [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.ipyme.org/esES/CreacionEmpresas/FormasJuridicas/Paginas/detallenoticia.aspx?itemID=2 34 Formas jurídicas de empresa - DGPYME. Dirección General de Industria y de la PYME [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.ipyme.org/esES/CreacionEmpresas/FormasJuridicas/Paginas/detallenoticia.aspx?itemID=7 35 Formas jurídicas de empresa - DGPYME. Dirección General de Industria y de la PYME [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.ipyme.org/esES/CreacionEmpresas/FormasJuridicas/Paginas/detallenoticia.aspx?itemID=3 33

25

Na rozdíl od České republiky má počet podnikajících fyzických osob ve Španělsku spíše klesající tendenci. V roce 2005 jich bylo 2 235 198, avšak na konci roku 2011 již jen 1 947 659.36 Jako důvod bych spatřovala ekonomickou krizi – vzhledem k tomu, že podnikatelé ručí celým svým majetkem, je to velmi rizikové. V následujících kapitolách se tedy podrobněji zaměřím na formu „empresario individual“. Identifikuji legislativu upravující tento typ podnikání, zaměřím se na podmínky podnikání, dále na Registro Mercantil (tedy na španělskou obdobu českého obchodního rejstříku) a na zdanění podnikání fyzických osob - Impuesto sobre la Renta de las Personas Físicas.

3.1. Identifikace

základních

pramenů

souvisejících

s podnikáním fyzických osob ve Španělsku Stejně jako v české ústavě, tak v ústavě španělské, v článku č. 38, najdeme mezi základními právy občanů právo podnikat. Podnikání fyzických osob se v oblasti obchodních záležitostí řídí podle Código de Comercio (obdoba obchodního zákoníku), v oblasti práv a povinností pak podle Código Civil (občanský zákoník) a dále zvláštními předpisy upravující daně, sociální zabezpečení a podobně. Dalším velmi významným předpisem upravujícím podnikání fyzických osob je Estatuto de Trabajador Autónomo37.

3.1.1. Código Civil Código civil je základním právním předpisem, který upravuje občanské právo ve Španělsku. Pro oblast podnikání fyzických osob je pravděpodobně nejdůležitější Kniha č. 4 pojednávající o závazcích a smlouvách. Co se týče závazků, jsou zde upraveny jednotlivé druhy závazků, způsoby zániku závazků. Dále jsou v této části upraveny smlouvy – obecná úprava, podmínky platnosti smlouvy, účinnost, odstoupení, nicotnost. Nachází se zde rovněž úprava jednotlivých typů smluv jako je např. kupní smlouva, smlouva o pronájmu, atd. 36

Trabajadores autónomos, propiamente dicho, en alta en la seguridad social 31-diciembre-2011: Resumen de resultados. Madrid, 2011. Dostupné z: http://www.meyss.es/es/sec_trabajo/autonomos/economiasoc/autonomos/estadistica/2011/4trim/Publicacion_RESUMEN_DE_RESULTADOS.pdf 37 Ley 20/2007

26

3.1.2. Código de Comercio Código de Comercio je rozdělen do čtyř hlavních částí. První část pojednává obecně o obchodnících a podnikání – jsou zde uvedeny definice, podmínky pro podnikání, úprava obchodního rejstříku (Registro Mercantil), účetnictví podnikatelů, obecná ustanovení týkající se obchodních smluv, místa, na kterých může dojít k uzavření smluv (burza, výstavy, obchody atd. ), obchodních zprostředkovatelů a jejich povinností. Druhá část se zabývá obchodními společnostmi – založení, druhy, práva a povinnosti společníků. Třetí část upravuje námořní obchod – plavidla, osoby vstupující do námořního obchodu, speciální typy smluv vyplývající námořního obchodu. Poslední část pojednává o odložení a promlčení plateb a úpadku.

3.1.3. Estatuto de Trabajador Autónomo Estatuto de Trabajador Autónomo můžeme považovat za nejucelenější zdroj informací o podnikání fyzických osob ve Španělsku. Tento zákon je účinný od července 2007 a je považován za milník v úpravě podnikání fyzických osob ve Španělsku. Zejména z toho důvodu, že v minulosti byla úprava této formy podnikání roztroušena v různých předpisech. Estatuto de Trabajador Autónomo se skládá z preambule a pěti částí. V preambuli jsou zmíněna práva zaručená Ústavou týkající podnikání a další legislativní prameny upravující podnikání, statistické údaje počtu podnikatelů. Zajímavostí této části je srovnání vnímání podnikání fyzických osob dnes a v minulosti. Dříve mělo podnikání spíše omezený charakter s nízkou ziskovostí, protože se jednalo většinou jen o drobné podnikání řemeslníků a vyžadovalo poměrně vysoké finanční zajištění. Dnes se podnikání neomezuje pouze na oblasti, které až tak moc nevynášejí, ale díky rozvoji technologií se stává stále častější formou obživy mnoha lidí, které zejména láká fakt, že ve své činnosti nebudou na nikom závislí. V první části se nachází základní definice toho, kdo je trabajador autónomo, jakožto i konkrétní výčet dalších osob, které do této kategorie také spadají (např. společníci v comunidad de bienes) a zároveň zde nalezneme také výčet osob z této definice vyloučených. 27

Druhá část se zabývá „profesním režimem“ – legislativní úprava, práva a povinnosti podnikatele, úprava zvláštní formy podnikání „trabajador económicamente dependiente“ (této formě věnuji dále zvláštní podkapitolu), práva a povinnosti v oblasti prevence pracovních úrazů a ochrany mladistvých. Třetí část upravuje kolektivní práva, která zejména spočívají v právu vytvářet nejrůznější asociace a společenství podnikatelů za účelem ochrany jejich zájmů. Rovněž vytváří „Radu podnikatelů“ (Consejo del Trabajo Autónomo) jakožto oficiální poradní orgán vlády v socioekonomických a profesních záležitostech. Předposlední část se zabývá sociálním zabezpečením – ukládá podnikatelům povinnost přihlásit se k sociálnímu pojištění. Toto sociální pojištění zabezpečuje zejména mateřství, nemoc, pracovní úrazy. Poslední část obsahuje téma podpory podnikání. Veřejná politika by měla podporovat podnikání jednotlivců a to zejména tak, aby byl začátek podnikání co nejsnazší, dále by měly být odstraněny veškeré překážky v podnikání, lidé by měli mít snadný přístup k potřebným informacím, rovněž by stát měl podporovat technologické inovace, aby byl zajištěn růst produktivity práce, atd.

3.1.3.1.

Trabajador Autónomo Económicamente Dependiente

Jednou z nejdůležitějších novinek, kterou Estatuto del Trabajador Autónomo přinesl, byla uznání

formy

podnikání

„trabajador

autónomo

económicamente

dependiente“.

Podrobnější úpravu nalezneme v Real decreto 197/2009 z 23. února. Trabajador autónomo económicamente dependiente je podnikatel, který vykonává svou činnost převážně pro jednu fyzickou nebo právnickou osobu (klienta), od které tak získává minimálně 75% svých celkových příjmů.38 Tento vztah se zakládá na písemné smlouvě, která musí být zaregistrována na příslušném úřadě (Servicio Público de Empleo Estatal). Na stejný úřad se pak hlásí veškeré změny smlouvy a ukončení smlouvy. Pokud není ve smlouvě výslovně uvedena délka jejího

38

JIMÉNEZ, Carmen Algar. Guía práctica del trabajador autónomo y/ o empresario individual. 3a. ed. Madrid: Difusión Jurídica, 2007. ISBN 978-849-2656-905. s. 47.

28

trvání, pak je uzavřena na dobu neurčitou. Ze smlouvy musí jasně vyplývat ekonomická závislost podnikatele na svém klientovi. Mezi povinné náležitosti smlouvy patří: identifikace smluvních stran, předmět a důvod smlouvy, podmínky pracovního odpočinku, datum počátku, výše odškodnění, lhůty pro oznámení odstoupení či zrušení smlouvy, způsoby ochrany zdraví při práci atp. Důvody zániku této smlouvy jsou následující: vzájemný souhlas smluvních stran; důvody smluvně sjednané; úmrtí, odchod do penze či invalidita neslučitelná s výkonem činnosti; odstoupení podnikatele na základě předchozího oznámení; vůle podnikatele v případě, že druhá strana neplní své smluvní povinnosti, vůle klienta z oprávněných důvodů a na základě jiných zákonem stanovených důvodů. Jak již bylo výše zmíněno, pro podmínku závislosti je klíčový podíl příjmů podnikatele od jednoho klienta vůči jeho celkovým příjmům, do kterých se započítávají jak příjmy peněžité, tak nepeněžité oceněné v běžných tržních cenách, které plynou podnikateli z jeho činnosti. Z celkových příjmů jsou vyloučeny kapitálové výnosy a výnosy vzniklé z hospodaření s vlastním majetkem.

3.2. Podmínky podnikání fyzických osob Základní podmínky podnikání fyzických osob jsou vymezeny článku 4 a 5 španělského obchodního zákoníku. Právní způsobilost k podnikání mají osoby starší 18 let, které mohou volně disponovat se svým majetkem. Osoby nezletilé nebo nesvéprávné mohou pokračovat v podnikání svých rodičů prostřednictvím svých poručníků. V případě, že by poručníci nesplňovali podmínky pro podnikání, jsou povinni jmenovat jednu nebo více osob, které by je splňovali.

3.3. Ručení Podnikající fyzická osoba ručí za své závazky celým svým majetkem, bez rozdílu zda slouží k podnikání či nikoliv. Zvláštností španělské úpravy je to, že se obchodní zákoník také blíže zabývá vlivem závazků vyplývajících z podnikání na společný majetek manželů. Vzhledem k tomu, že ručením může být postihnuta jakákoliv část společného jmění manželů, předpokládá se souhlas také nepodnikajícího manžela se samotným podnikáním. Majetek nepodnikajícího manžela, který nepatří do společného jmění manželů, nemůže být postižen ručením, které vyplývá z daného podnikání, pokud s tím výslovně nesouhlasí. 29

V každém případě však může nepodnikající manžel svůj souhlas odvolat či neudělit. Tento nesouhlas musí být zapsán v obchodním rejstříku.39

3.4. Vznik Zákony upravující podnikání fyzických osob nijak nespecifikují postup, který by předcházel vzniku podnikatelského oprávnění. Veškeré kroky podnikatel učiní ve chvíli, kdy začne podnikat. Jedná se především o nahlášení údajů příslušným institucím, které spravují daně a sociální zabezpečení. Tento proces dnes značně usnadňuje možnost učinit tyto kroky prostřednictvím internetu. V první řadě se jedná o vyplnění jednotného elektronického formuláře (Documento Único Electrónico). Údaje zde vyplněné jsou dále prostřednictvím zvláštního systému rozesílány na Tesorería General de la Seguridad Social (správa sociálního zabezpečení), popř. Instituto Social de la Marina, za účelem vygenerování čísla k sociálnímu pojištění a přihlášení se k pojistnému. Dále jsou pak údaje o zahájení podnikatelské činnosti poskytnuty příslušnému daňovému orgánu a podnikateli bude přiděleno daňové identifikační číslo (Número de Identificación Fiscal).40 Zápis podnikajících fyzických osob do obchodního rejstříku (Registro Mercantil) má dobrovolný charakter až na výjimku loďařů, pro něž je zápis povinný. V případě, že by loďař nebyl zapsán do obchodního rejstříku, bude za své závazky odpovídat celým svým majetkem. V příloze č. 3 je uveden dokument, který musí loďař vyplnit při zápisu do obchodního rejstříku. Mezi další kroky, které mohou být nutné k výkonu podnikatelské činnosti, náleží vyřízení nejrůznějších povolení. Stavební povolení (Licencia Municipal de Obras) v případě, že by podnikatel měnil interiér nebo exteriér místa podnikání, popř. kdyby stavěl novou budovu. Toto povolení se vyřizuje na oddělení urbanismu na radnici (Departamento de Urbanismo del Ayuntamiento), kde je projekt posuzován z urbanistického hlediska. Další licencí je 39

VALLE, Adolfo Ruiz de Velasco y del. Manual de derecho mercantil. 3a. ed. Madrid: Universidad Pontificia Comillas, 2007. ISBN 978-848-4682-172. s. 183-185. 40 Inicio - Creación de empresas - Proceso de constitución y trámites Proceso de constitución y trámites a seguir para la puesta en marcha de una empresa. Portal PYME [online]. 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.ipyme.org/esES/CreacionEmpresas/ProcesoConstitucion/Paginas/ProcesoConstitucionTramitesASeguirPorLaEmpresa.asp x

30

povolení k otevření podniku (Licencia Municipal de Apertura), ve kterých se uskutečňuje podnikatelská aktivita, která může být nejen nějakým způsobem nebezpečná a zdraví škodlivá, ale také naprosto neškodná. V podstatě jde především o to, že toto oprávnění potvrzuje soulad zařízení se závaznými urbanistickými normami a technickými předpisy. Podnikatelé mohou dobrovolně nechat zapsat do rejstříku vlastnictví nemovitého majetku (Registro de la Propiedad Inmobiliaria) a informace o něm – práva k němu náležející, hypotéky,

věcná

břemena,

případná

usnesení

soudu

nebo

rozhodnutí

jiných

administrativních orgánů. V případě, že by podnikatel chtěl provozovat průmyslovou činnost podle zákona č. 21/1992, pak musí být zapsán do průmyslového rejstříku (Registro Industrial). V případě, že podnikatel bude zaměstnávat další pracovníky, musí tuto skutečnost rovněž oznámit na Správu sociálního zabezpečení. Dále v případě, že bude otevřen nový podnik nebo stávající podnik vytvoří nové pracovní místo, změní, přemístí nebo obnoví své aktivity, pak musí podnikatel nahlásit tyto skutečnosti na Ministerstvo práce a sociálních věci (Ministerio de Trabajo y Seguridad Social) prostřednictvím oficiálních formulářů, které nalezne na úřadech práce (la Dirección Provincial de Trabajo) v jednotlivých autonomních společenstvích. Toto oznámení musí učinit v průběhu 30 dnů od počátku dané aktivity. Každý podnikatel musí vést „knihu návštěv“ (Libro de Visitas), do které se zaznamenávají poznatky inspektorů při kontrole, a dále „kalendář práce“ ( Calendario Laboral), ve kterém jsou vyznačeny všechny svátky (národní, autonomní, lokální). Tento kalendář musí být vyvěšen na viditelném místě na pracovišti. 41

3.5. Registro Mercantil Registro Mercantil lze přirovnat k českému obchodnímu rejstříku, protože jednoduše řečeno, jde o základní zdroj informací o podnikání a podnikatelích. Řídí se podle Código de Comercio , Reglamento del Registro Mercantil a podle předpisů upravující jednotlivé právní formy podnikání. Informace zde obsažené se pravidelně aktualizují a jsou objektivní, tedy jde o záznam faktů, které nejsou nijak interpretovány.

41

Empresario Individual. Gábilos [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.gabilos.com/comosehace/FormasJuridicas/textoEmprIndividual.htm#constitucion

31

Registro Mercantil můžeme charakterizovat ze tří pohledů42: 1. Právní instituce – především jako nástroj ochrany právních podmínek podnikání. Do rejstříku se zapisují podnikatelé, kterým to ukládá zákon, dále se zde zapisují také některé zákonem stanovené právní úkony a smlouvy s podnikáním související. Rejstřík rovněž ověřuje povinné dokumenty podnikatelů (např. účetní deník, soupis majetku, výroční zprávu), jmenuje nezávislé odborníky a auditory, shromažďuje a publikuje registrační informace.43 2. Veřejný úřad – nachází se v hlavních městech jednotlivých provincií a v dalších městech určených zákonem. Registro Mercantil spadá pod Ministerstvo spravedlnosti. Existuje zde princip publicity, což znamená, že do rejstříku může kdokoliv nahlížet. 3. Soubor knih – knihy, dokumenty, svazky dokumentů zde uložené. Jak již bylo výše zmíněno, z podnikatelů fyzických osob se do obchodního rejstříku povinně zapisují pouze loďaři. Tento povinný zápis obsahuje: identifikaci podnikatele; základní pravomoci související se změnou, zrušením a náhradou; otevření, zavření a další okolnosti týkající se poboček; soudní rozhodnutí o změně způsobilosti podnikatele; jmenování zástupce; informace týkající se společného jmění manželů; soudní rozhodnutí o konkurzu a všeobecně informace o všech událostech, které nějakým způsobem mění zapsané údaje. 44 (viz Příloha č. 3: Empresarios Individuales. Inscripción) Z organizačního hlediska je systém španělského obchodního rejstříku tvořen územními obchodními rejstříky (Registro Mercantil Territorial), které se nacházejí v hlavních městěch provincií a v některých dalších městech (Ceuta, Melilla, Eivissa, Mahón, Arrecife, Puerto del Rosario, Santa Cruz de la Palma, San Sebastián de la Gomera a Valverde), a ústředním obchodním rejstříkem (Registro Mercantil Central) se sídlem v Madridu. Obchodní rejstřík spadá pod Ministerstvo spravedlnosti a vše s ním spojené má na starost Generální ředitelství rejstříků a notářství (Dirección General de los Registros y del

42

Registro Mercantil. Registradores Mercantiles de Espaňa [online]. 2011 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: https://www.registradores.org/mercantil/jsp/menu/queEsRegistro.jsp?TipoAcceso=1 43 Art. 2, Real Decreto 1784/1996, de 19 de julio, por el que se aprueba el Reglamento del Registro Mercantil 44 Art. 87, Real Decreto 1784/1996, de 19 de julio, por el que se aprueba el Reglamento del Registro Mercantil

32

Notariado).45 Informace z rejstříku lze získat ve dvou podobách, a to ve formě prostého výpisu, který má spíše informativní charakter, nebo ve formě ověřeného výpisu, který už má větší váhu, protože obsahuje také podpis úředníka, který tímto ručí za správnost uvedených údajů (viz Příloha č. 4: Solicitud de Nota Simple Informativa). Oba rejstříky mají své elektronické verze: ústřední na http://www.rmc.es/ a teritoriální například z provincie Alicante na http://rmalicante.es/. Vyhledávání v těchto rejstřících je však velmi složité, protože nejsou tak úplně veřejné jako český rejstřík, na stránce https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik. Pro získání přístupu k vyhledávání je nutné uživatelské jméno a heslo, které lze získat až po uzavření smlouvy s provozovatelem a zaplacení poplatku. Na jednu stranu lze tento postup chápat jako ochranu citlivých údajů, které jsou v rejstříku obsaženy, na druhou stranu by však mohl poskytovat alespoň informace základního charakteru jako je identifikace podnikatele a počátek podnikání, bez těchto zbytečných překážek. Další informace o zápisech do obchodního rejstříku lze také získat na stránkách Oficiálního zpravodaje Obchodního rejstříku46, kde se každodenně publikují zápisy provedené do obchodního rejstříku např. vznik nové společnosti, zánik společnosti, změna ve statutárním orgánu apod. Každý den je možné si na této stránce stáhnout dokument ve formátu PDF, kde jsou tyto nové zápisy uvedeny. Dokumenty jsou rozděleny podle jednotlivých provincií.

3.6. Zdanění podnikání fyzických osob ve Španělsku Úpravu od zdanění příjmů z podnikatelských aktivit fyzických osob nalezneme v zákoně č. 35/2006 o dani z příjmu fyzických osob47. Stejně jako v České republice, tak ve Španělsku tvoří tato daň jeden z nejvýznamnějších pilířů daňového systému. Tato daň se může charakterizovat jako přímá (zdaňuje přímo příjmy osoby), progresivní (s růstem základu roste také sazba), periodická (zdaňovací období je kalendářní rok) a analytická (je tvořena dílčími základy).

45

Obchodní rejstříky. Portál evropské e-Justice [online]. 2010 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: https://ejustice.europa.eu/content_business_registers_in_member_states-106-es-cs.do?member=1 46 http://www.boe.es/diario_borme/ 47 Ley 35/2006 del Impuesto sobre la Renta de las Personas Físicas

33

Předmětem této daně jsou příjmy fyzických osob ze závislé činnosti (práce v zaměstnaneckém vztahu), kapitálové příjmy, příjmy z podnikání (zejména z výrobní, obchodní a umělecké činnosti), příjmy z nabytí nebo pozbytí dědictví a další příjmy podléhající tomuto typu zdanění ze zákona. Daňovými poplatníky jsou osoby starší 18 let, které mají své bydliště na území Španělska, což znamená, že zde pobývají minimálně 183 dní v roce nebo ve Španělsku uskutečňují podstatnou část svých podnikatelských aktivit. Dále jsou daňovými poplatníky také fyzické osoby, které mají své bydliště v zahraničí ze zákonem stanovených důvodů. Mezi tyto osoby patří například členové španělských diplomatických a konzulárních sborů. 48 Jak již bylo výše zmíněno, jedná se o daň progresivní, existuje tedy 5 sazeb odstupňovaných podle ročního příjmu. V roce 2011 byly sazby následující: 

Do 9 050 euro 0%



9 051 – 17 360 euro 24%



17 361 – 32 360 euro 28%



32 361 – 52 360 euro 37%

 52 361 euro a výše 43%49

3.6.1. Příjmy z podnikání (Actividad económica) Pro potřeby této bakalářské práce se blíže zaměřím na příjem z podnikání, zejména na metody určení tohoto dílčího základu. Za příjmy z podnikání se považují veškeré výnosy, které jsou výsledkem práce, kapitálu nebo alespoň jednoho z nich, které jsou řízeny daňovým poplatníkem za účelem vstupu do procesu výroby nebo poskytování služeb. Pro určení čistých příjmů z podnikání se používají dvě základní metody, a to odhad přímý (estimación directa), který se dále dělí na normální (normal) a zjednodušený (simplificado), a odhad objektivní (estimación objetiva). 48

Art. 8-10, Ley 35/2006 del Impuesto sobre la Renta de las Personas Físicas Impuesto sobre la Renta de las Personas Físicas (España). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://es.wikipedia.org/wiki/Impuesto_sobre_la_Renta_de_las_Personas_F%C3%ADsicas_%28Espa%C3% B1a%29#Recaudaci.C3.B3n_del_IRPF_en_Espa.C3.B1a 49

34

Odhad přímý normální je režim určený pro podnikatele, jejichž čistý obrat přesáhl v minulém roce 600 000 euro nebo kteří odmítli zjednodušený přímý odhad nebo objektivní odhad. Čistý obrat se zde počítá jako příjmy a vlastní spotřeba mínus výdaje na jejich pořízení. V případě, že zvolí tento režim, nesmí žádná z jeho jiných podnikatelských aktivit podléhat jinému režimu. Jedinou výjimkou, kdy se mohou použít pro dvě aktivity dva různé režimy, je případ, kdy nejprve existovala aktivita, která podléhala režimu zjednodušenému nebo objektivnímu a následně vznikla aktivita, která podléhala režimu přímému normálnímu. Tento souběh režimů však bude trvat jen do konce kalendářního roku a potom budou obě aktivity podřízeny režimu přímému normálnímu. Podnikatelé spadající do tohoto režimu musí povinně vést a u obchodního rejstříku mít ověřené následující dokumenty: účetní deník, soupis majetku a výroční zprávy.50 Odhad přímý zjednodušený je vhodný zejména pro menší podnikatele, jelikož podmínka je, že čistý obrat za předcházející rok nesmí přesahovat 600 000 euro. Podnikatel však může odmítnout tento režim a podrobit se režimu přímému normálnímu. V takovém případě se však může vrátit zpět ke zjednodušenému až po uplynutí tří let. Rozdíl oproti normálnímu přímému režimu je, že odpis dlouhodobého majetku je prováděn lineární metodou podle zvláštních tabulek vydaných Ministerstvem financí. Odečitatelné položky a výdaje těžce obhájitelné nefigurují přímo ve výdajích, ale jsou zastoupeny v 5%, které se odečtou od výnosů. Podnikatelé v tomto režimu musí vést dokumenty o prodeji a příjmech, nákupech a výdajích, evidenci investičního majetku.51 U objektivní metody se obrat nepočítá podle skutečných příjmů a výdajů, ale podle zákonem stanovených měřítek a může se použít pouze na zákonem stanovené aktivity (podle nařízení EHA/3063/2010). Tento režim se nemůže použít v případě, že objem podnikatelských aktivit přesahuje 450 000 euro ročně, v případě zemědělských a dobytkářských aktivit pak 300 000 euro ročně. Podnikatelé podléhající tomuto režimu nemají ze zákona povinnost vést jakékoliv speciální dokumenty, ale doporučuje se jim uchovávat všechny dokumenty s daněmi související, aby případně mohli později prokázat

50

Estimacion directa en I.R.P.F., estimación directa normal. Gábilos [online]. 2011 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.gabilos.com/webfiscal/regimenes/directa/estdirectaIInormal.htm 51 Art. 27, Real Decreto 439/2007, de 30 de marzo, por el que se aprueba el Reglamento del Impuesto sobre la Renta de las Personas Físicas y se modifica el Reglamento de Planes y Fondos de Pensiones

35

původ svých obchodních aktivit. V případě použití odpisů musí vést evidenci investičního majetku.52 Z výše uvedených charakteristik vyplývá, že administrativně nejnáročnější je režim normálního přímého odhadu, a to zejména z důvodu, že podnikatel musí vést účetnictví, které je v souladu s obchodním zákoníkem. Vzhledem k tomu, že se jedná o podnikání, které vzhledem k limitní částce už nemusí být pouze malého rozsahu, připadá mi tato jistá míra přísnosti poměrně logická. Výběr objektivní metody je třeba dobře zvážit. Vzhledem k tomu, že nepracuje s reálnými příjmy a výdaji, je na podnikateli, aby se přinejmenším pokusil odhadnout, zda pro něj použití tohoto režimu nebude spíš ztrátové. Každopádně si podnikatelé musí pohlídat, aby v případě, že již provozují činnost podléhající normálnímu přímému režimu, pod něj spadaly i ostatní aktivity.

52

Art. 32, Real Decreto 439/2007, de 30 de marzo, por el que se aprueba el Reglamento del Impuesto sobre la Renta de las Personas Físicas y se modifica el Reglamento de Planes y Fondos de Pensiones

36

4. Informace o podnikání V prosinci roku 2006 vešla v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. Hlavním podnětem k vytvoření této směrnice byl fakt, že přibližně 70% HDP a zaměstnanosti v Evropské unii tvoří služby, jejichž podmínky pro poskytování a pohyb byly rozdílné v jednotlivých členských zemích, což mimo jiné vedlo k roztříštěnosti trhu, snížení konkurenceschopnosti týkající se především malých a středních podnikatelů. Směrnice se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti, a to: 1. Administrativní zjednodušení – zejména jde o odstranění diskriminačních opatření z jednotlivých právních řádů. Instituce by tedy měly přistupovat ke všem podnikatelům stejně bez ohledu na to, zda-li se jedná o domácího nebo zahraničního podnikatele. Před vydáním této směrnice se běžně stávalo, že instituce vyžadovaly po zahraničních podnikatelích nepřiměřené poplatky a sankce, zbytečně prodlužovaly lhůty nebo „opomíjely“ vydat rozhodnutí. Tomuto postupu by mělo zabránit zavedení tzv. „tichého souhlasu“ - když úřad nevydá ve stanovené době rozhodnutí o výkonu služby, pak se bude považovat za udělené. Podnikatelům by měl být umožněn snadný přístup k informacím o postupu a formalitách, které je nutné učinit pro přístup k poskytování služeb a jejich výkon (kontaktní údaje na příslušné instituce, způsoby a podmínky přístupu k veřejným registrům, kontaktní údaje na spolky a organizace, který by mohly poskytnout pomoc). Za účelem zjednodušení by se neměly vyžadovat originály, úředně ověřené překlady kromě objektivně opodstatnitelných případů (ochrana pracovníků, veřejného zdraví), dále je zde povinnost uznávat dokumenty z jiných členských zemí. 2. Jednotná kontaktní místa – jejich prostřednictvím budou podnikatelé moci splnit všechny postupy a formality. Také budou poskytovat podnikatelům informace a rady o podnikatelském prostředí dané země, a to i v jiných jazycích než je jazyk země. Počet těchto míst pro jednu zemi se může lišit například podle vnitřního uspořádání - regiony, provincie. Způsob poskytování informací si každý stát určuje sám, hlavně by měl být zajištěn snadný přístup (především přes internet). 37

3. Screening – dohled Evropské komise nad implementací této směrnice a skutečným odstraňováním překážek. 4. Kvalita služeb – zvyšování kvality poskytování služeb.53

4.1. Jednotná kontaktní místa Chce-li podnikatel provozovat svou činnost v zahraničí, je pro něj nejdůležitější zjistit si co nejvíce informací o podmínkách podnikání v dané zemi. Na internetu lze najít spoustu stránek, které tyto informace poskytují, avšak mnohdy se zabývají pouze určitou oblastí podnikání a nepokrývají jej komplexně. Vytvoření jednotných kontaktních míst na základě výše zmíněné směrnice tento proces vyhledávání informací značně ulehčil. Ministerstvo průmyslu a obchodu definuje jednotná kontaktní místa takto: „Jednotná kontaktní místa jsou zacílena na pomoc podnikatelům v oblasti poskytování služeb. Jsou součástí celoevropské sítě, díky čemuž mohou pomoci i v případě podnikání v jiném členském státě EU. Úlohou jednotného kontaktního místa je především usnadnění vstupu do podnikání v rámci jednotného evropského trhu a k tomu slouží dvě hlavní funkce. Poskytování informací, které klient potřebuje k tomu, aby mohl podnikat a zprostředkování kontaktu s příslušným úřadem, který se povolováním konkrétních činností zabývá.“54 Jednotná kontaktní místa v České republice jsou na internetu zastoupena na webové stránce www.BusinessInfo.cz55, španělská pak na stránce www.eugo.es.56 V následujících podkapitolách se budu zabývat výše zmíněnými jednotnými kontaktními místy, zejména se pokusím zhodnotit jejich přínosnost pro podnikatele. Abych je mohla srovnávat, obě jsem si prohlížela angličtině.

53

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMETU A RADY 2006/123/ES z 12. 12. 2006 o službách na vnitřním trhu 54 Služby na vnitřním trhu|Jednotná kontaktní místa. MPO [online]. 2010 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument70853.html 55 Jednotná kontaktní místa v České republice. BusinessInfo.cz [online]. 2010 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-cinnosti-jkm/jednotna-kontaktni-mista-jkmcr/1001788/57804/ 56 EUGO [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.eugo.es/POVUDS_web/appmanager/portal/desktop?_nfpb=true&_windowLabel=login_1&volve rHome=SI

38

4.1.1. EUGO.es Webová stránka www.eugo.es slouží jako elektronická verze španělského jednotného kontaktního místa. Stránka je především určena pro zahraniční podnikatele, kteří by chtěli začít podnikat ve Španělsku. Vzhledem k tomu, že ze směrnice vyplývá, že informace mají být poskytovány také v jiném než národním jazyce, je možné si stránku prohlížet kromě španělštiny (a ostatních kooficiálních jazyků Španělska) také v angličtině a portugalštině. Úvodní stránka je velmi přehledná a vlastně hned je možné zjišťovat potřebné informace prostřednictvím interaktivní mapy, na které je možné zvolit si konkrétní provincii. V dalším kroku následuje výběr aktivity, kterou chce podnikatel provozovat společně s popisem této aktivity a v posledním kroku vybere z nabídky právní formu podnikání. Po zadání těchto informací, stránka vygeneruje postup, který je nutný pro založení daného podnikání. Postup je rozdělen do tří základních kroků, u každého jsou uvedeny další podrobnější informace např. o předpisech, který daný krok upravují, nutné formuláře. Jako první jsou uvedeny informace o povinnostech zahraničního podnikatele, které předcházejí samotnému podnikání. Tento krok pro české podnikatele obnáší získání identifikačního čísla pro cizince (NIE=número de identificación de extranjero), které je nutné pro všechny finanční, daňové a administrativní transakce. V dalším kroku je detailně popsán postup vyřízení nutných administrativních záležitostí. Znamená to tedy: přihlášení se k dani, registrace jako OSVČ, registrace zaměstnavatele, přihlášení se k sociálnímu pojištění a obdržení identifikačního čísla pro sociální pojištění, registrace pracovníků v obecném nebo zvláštním režimu, vytvoření „Libro de Visitas“, stavební povolení, licence k otevření a podání informace o otevření pracovního místa nebo obnovení podnikání. Poslední krok uvádí další užitečné postupy jako je rezervace internetové domény zakončené na „.es“, vytvoření knihy stížností atd. Na stránkách se rovněž dají stáhnout Průvodce podnikáním ve formátů PDF, které přinášejí informace o podnikání komplexně. Tedy je možné se zde dočíst také o organizacích a institucích ze Španělska a Evropské unie, které mohou poskytnout rady a pomoc, o případných způsobech řešení sporů u soudu. Existují také průvodci, kteří se specializují na jednotlivé specifické oblasti podnikání – např. péče o zdraví, distribuce energií, poskytování ubytování, atd. 39

Je zde možné najít také přímý odkaz na CIRCE (Centro de Información y Red de Creación de Empresas), informační systém, pomocí kterého se vyplňuje jednotný elektronický formulář, který rozešle informace o podnikateli všem příslušným institucím (přihlásí podnikatele k provizornímu DIČ, registrace u provinčního registru atd.). Další užitečný odkaz, který eugo.es uvádí, je oficiální stránka španělského Institutu pro zahraniční obchod57, na kterém se podnikatelé mohou dočíst o podmínkách obchodování ve Španělsku, investičních příležitostech, je zde zveřejněna obchodní bilance mezi Českou republikou a Španělském a další statistiky spojené s mezinárodním obchodem. Jednotná kontaktní místa ve Španělsku je také možno kontaktovat telefonicky nebo emailem prostřednictvím uvedeného formuláře. Z pohledu cizince mi tato webová stránka přišla velmi srozumitelná, informace byly jednoduše vyhledatelné a srozumitelně vysvětlené, což je velkým kladem. Jsou zde však uvedeny pouze informace o podnikání ve Španělsku. Pokud by Španěl chtěl podnikat v zahraničí, pravděpodobně si bude vyhledat webovou stránku jednotného kontaktního místa dané země nebo se informovat emailem. Toto bych vnímala jako menší mínus, stránka by mohla uvádět, alespoň nějaké základní informace o podnikání v zemích v rámci EU.

4.1.2. BusinessInfo.cz Úlohu

elektronického

jednotného

kontaktního

místa

v České

republice

plní

www.BusinessInfo.cz. Stránka je dostupná v češtině a angličtině a dále nabízí možnost překladu do jiných jazyků pomocí Google Translatoru. Stránka přináší celkové informace o podnikání v České republice, tedy od základních informací o naší zemi, přes proces zakládání společností až po informace o investiční podpoře. Vzhledem k tomu, že je takto široce pojata, je obtížnější najít informace o jednotném kontaktním místě. Člověk se musí na rozdíl od španělského eugo.es stránkami poměrně hodně „proklikávat“ než najde to, co hledá. Stránka poskytuje ucelené informace o postupech nutných pro vznik podnikání. Jedním z nedostatků je, že některé dokumenty, 57

Spain Business - Comercio e Inversiones en Espana [online]. 2008 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.spainbusiness.com/icex/cda/controller/pageGen/0,,1549487_1561468_132310490_0,00.html

40

které se dají stáhnout, jsou pouze v češtině, stejně jako odkazy na jiné stránky v rámci BusinessInfa. Lepším způsobem, jak získat informace o podnikání je využití formuláře, prostřednictvím kterého lze zaslat přímo konkrétní dotaz. Je možno si vybrat ze dvou možností – dotaz se může týkat buď podnikání v České republice, nebo v jiném členském státu Evropské unie. V rámci této bakalářské práce jsem se rozhodla vyzkoušet, jestli tato služba opravdu funguje a zaslala jsem dotaz týkající základního postupu, který musí český podnikatel učinit, aby mohl začít podnikat ve Španělsku, a dále dotaz týkající se fungování živnostenských rejstříků ve Španělsku. Do dvou dnů mi přišla emailem vyčerpávající odpověď, která popisovala nejen samotný postup, ale také odkazy na užitečné webové stránky institucí jak ve Španělsku, tak v České republice (viz Příloha č. 4: Odpověď JKM na dotaz týkající se rejstříků). Výhodu, kterou má BusinessInfo oproti EUGO je to, že český podnikatel zde může získat také alespoň základní informace o podnikání v zahraničí. Jsou zde základní informace o příslušné zemi, právní formy podnikání, daňový systém, zvyklosti pracovního trhu a další užitečné informace. Velmi kladně hodnotím rychlost a kvalitu odpovědi na můj dotaz. Záporem těchto stránek je jejich nepřehlednost. V roli cizince bych potřebné informace hledala asi poměrně dlouho než bych se k nim vůbec proklikala.

41

5. Srovnání podnikání fyzických osob ve Španělsku a České republice Světová banka každoročně publikuje studie týkající podnikání ve 183 zemích. Mezi nejrůznějšími žebříčky se nachází také žebříček, ve kterém jsou země seřazeny podle toho, jak je snadné začít podnikat a dále také podle toho, jak snadné je následné samotné podnikání. Mezi měřítka, podle kterých se hodnotí začátek podnikání, patří zejména počet dní, který jsou nutný k získání potřebných povolení, počet nezbytných kroků, náklady. Jednoduchost samotného podnikání se pak poměřuje pomocí zprůměrování deseti jednotlivých měřítek: obtížnost začátku podnikání, vyřízení stavebního povolení, registrace majetku, získání úvěru, ochrana investorů, platba daní, přeshraniční obchod, vymáhaní smluv, řešení insolvence a získání elektřiny.58 Ve výše zmíněné studii se Česká republika umístila na 138. místě, co se týče složitosti zahájení podnikání a na 64. místě v jednoduchosti podnikání. Španělsko je na 133. místě v zahájení podnikání a na 44. místě v jednoduchosti podnikání. Z toho tedy vyplývá, že zahájení podnikání by mělo být v obou zemích přibližně stejně náročné, ale samotné podnikání by mělo být jednodušší ve Španělsku. Kdybych měla srovnat samotné prameny práva upravující podnikání fyzických osob v České republice a ve Španělsku, tak česká úprava v živnostenském zákoně je rozhodně ucelenější než španělská úprava. Samotná úprava podnikání fyzických osob je vzhledem k dělení živností podrobnější, což však vede k tomu, že začít podnikat v České republice je administrativně náročnější. Podnikatel si nejprve musí zjistit, jaký druh živnosti bude provozovat – v případě, že se bude jednat o živnost ohlašovací, bude muset splnit „jen“ všeobecné podmínky, v případě, že se bude jednat o živnost vázanou, řemeslnou nebo koncesovanou bude už muset doložit také odbornou způsobilost. Zahájení podnikatelských aktivit v případě ohlašovací živnosti není vázáno na rozhodnutí institucí, na rozdíl od koncesované, kdy může začít podnikat až okamžikem vydání výpisu, které závisí na 58

THE WORLD BANK AND THE INTERNATIONAL FINANCE INSTITUTION. Doing Business in a More Transparent World [online]. 2012 [cit. 2012-03-24]. ISBN 978-0-8213-8833-4. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/~/media/fpdkm/doing%20business/documents/annual-reports/english/db12fullreport.pdf

42

udělení souhlasu příslušnou institucí. Vzhledem k tomu, že ve Španělsku takto podrobné členění živností není, dá se říct, že podnikateli odpadají jisté překážky. Stránky Evropské komise poskytují databázi profesí59, ke kterým je třeba splnit zvláštní podmínky. Při vyhledávání podle jednotlivých zemí je u Španělska uvedeno 174 regulovaných profesí, zatímco u České republiky jich je 337. Ve Španělsku jsou regulovány především medicínské profese, u kterých je potřebné zejména vysokoškolské vzdělání, v České republice se jedná také o klasická řemesla. Ve věci zdanění podnikatelských aktivit se česká úprava jeví jednodušší, a to zejména z důvodu, že existuje volba pouze mezi dvěma možnostmi stanovení dílčího základu. Lze říct, že ve Španělsku jsou také dvě základní metody, ale odhad přímý se ještě dále dělí na normální a zjednodušený. Navíc si podnikatel musí dobře promyslet, který způsob zvolí, jelikož existují lhůty, během kterých přechod na jinou metodu není možno provést. Další věc, která stojí za povšimnutí při srovnávání, je forma „trabajador autónomo económicamente dependiente“. Tato oficiální forma podnikání ve Španělsku může Čechům připomínat tzv. „švarcsystém“, který je od roku 2012 nelegální. Jde o situaci, kdy podnikatel vykonává činnost pro určitou osobu formálně na základě živnostenského oprávnění, avšak ve skutečnosti mezi nimi panuje spíše zaměstnanecký vztah, jejich spolupráce vykazuje znaky pracovního poměru (podřízenost zaměstnance, výkon práce ve stanovené době, používání pracovních prostředků zaměstnavatele). Hlavní důvody, pro které byl švarcsystém u nás využíván, patří ze strany zaměstnavatele úspora na vysokých odvodech ze mzdy a na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec zase mohl trochu ušetřit na daních a odvodech na sociální a zdravotní pojištění, které má jak OSVČ nižší než jako zaměstnanec.60 Situaci, kdy vzniká tenká hranice mezi vztahem obchodním a zaměstnaneckým, byla ve Španělsku zákonně upravena právě vytvořením výše zmíněné formy podnikání. Zákon tedy nejen přesně specifikuje podmínky pro tuto formu, ale také dále upravuje náležitosti smlouvy mezi podnikateli, pracovní dobu či zvláštní režim sociálního pojištění.

59

Regulated professions data base [online]. 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/regprof/index.cfm?fuseaction=regProf.indexCountry&cId= 5 60 Švarc systém - výhody a nevýhody, postih. IPodnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Pravo/svarc-system-aneb-zamestnani-na-zivnostnak.html

43

Srovnáme-li dostupnost informací o podnikatelích, v České republice jsou rozhodně snáze získatelné. Hlavním důvodem je, že jak živnostenský rejstřík, tak obchodní rejstřík jsou v elektronické verzi veřejnosti plně přístupné. Na rozdíl od Španělska není nutná žádná registrace, získávání informací není nijak zpoplatněno. Český živnostenský rejstřík si uživatel může přepnout do angličtiny, takže ani pro cizince by neměl být problém vyhledat si potřebné informace. Jedním z argumentů pro registraci a případné zpoplatnění informací ze španělského obchodního rejstříku bylo to, aby se údaje o podnikatelích nedostaly do nesprávných rukou. Tento postup by měl teoreticky odradit nepovolané osoby od získání citlivých informací, avšak když vyvstane potřeba například jen rychle nějaké údaje zkontrolovat, tak vznikne problém a navíc z pohledu cizince se mi to jeví jako docela velká překážka.

44

Závěr Předpokládám, že cíl své bakalářské jsem splnila, takže si lze udělat představu o tom, co obnáší podnikání fyzických osob u nás a ve Španělsku. Kdybych měla učinit závěr vyplývající ze srovnání, tak se mi jako administrativně méně náročné jeví podnikání ve Španělsku. Avšak že by se jednalo o nějaký výrazný rozdíl, to se říct nedá – např. proces založení je ve Španělsku méně byrokratický, avšak systém zdanění mi připadá komplikovanější než v České republice. Vzhledem k tomu, že obě země jsou členy Evropské unie, lze podle mého názoru očekávat, že se podmínky pro podnikání budou stále více sjednocovat, aby tak došlo ke zjednodušení podnikání v zahraničí. Získat informace o podnikání fyzických osob v České republice bylo poměrně snadné, horší to již bylo s podnikáním ve Španělsku. Prakticky neexistují žádné oficiální české zdroje, které by poskytovaly informace o tom, jak začít podnikat ve Španělsku. Nejjednodušší cestou je kontaktovat Jednotné kontaktní místo, avšak pro potřeby této bakalářské práce bylo nezbytné pracovat především se španělskými zákony.

45

Zdroje Literatura  JIMÉNEZ, Carmen Algar. Guía práctica del trabajador autónomo y/ o empresario individual. 3a. ed. Madrid: Difusión Jurídica, 2007. ISBN 978-849-2656-905.  KNAPP, Viktor. Velké právní systémy: úvod do srovnávací právní vědy. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 1996, 248 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 34-064-1253-3.  PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. 1. díl. Praha: ASPI, a. s., 2003. ISBN 978-807357-525-0.  ŠVARC, Zbyněk. Základy obchodního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-807380-144-1.  VALLE, Adolfo Ruiz de Velasco y del. Manual de derecho mercantil. 3a. ed. Madrid: Universidad Pontificia Comillas, 2007. ISBN 978-848-4682-172.

Zákony Česká republika  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu  Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění  Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon  Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Zákony Španělsko  El Código Civil de 1889  El Código de Comercio de 1885  La Constitución Española de 1978  Ley 17/2009, de 23 de noviembre, sobre el libre acceso a las actividades de servicios y su ejercicio  Ley 20/2007, Estatuto de Trabajador Autónomo  Ley 35/2006 del Impuesto sobre la Renta de las Personas Físicas

46

 Ley 35/2006, de 28 de noviembre, del Impuesto sobre la Renta de las Personas Físicas y de modificación parcial de las leyes de los Impuestos sobre Sociedades, sobre la Renta de no Residentes y sobre el Patrimonio.  Orden EHA/3063/2010, de 25 de noviembre, por la que se desarrollan para el año 2011 el método de estimación objetiva del Impuesto sobre la Renta de las Personas Físicas y el régimen especial simplificado del Impuesto sobre el Valor Añadido.  Real Decreto 1784/1996, de 19 de julio, por el que se aprueba el Reglamento del Registro Mercantil  Real Decreto 197/2009, de 23 de febrero, por el que se desarolla el Estatuto del Trabajador Autónomo en materia de contrato del trabajador autónomo económicamente dependiente y su registro y se crea el Registro Estatal de asociaciones profesionales de trabajadores autónomos  Real Decreto 439/2007, de 30 de marzo, por el que se aprueba el Reglamento del Impuesto sobre la Renta de las Personas Físicas y se modifica el Reglamento de Planes y Fondos de Pensiones, aprobado por Real Decreto 304/2004, de 20 de febrero

Internetové zdroje Česká republika  Business.center.cz [online]. http://business.center.cz/

2012

[cit.

2012-03-27].

Dostupné

z:

 BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2012 [cit. 2012-0327]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/  Czech POINT [online]. http://www.czechpoint.cz/web/

2012

[cit.

2012-03-27].

Dostupné

z:

 Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2005 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/  Portál evropské e-Justice [online]. 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: https://ejustice.europa.eu/home.do?action=home&plang=cs

47

 Příručka pro podnikání v roce 2010. In: Hospodářská komora České republiky [online]. 2010 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.komora.cz/pomahame-vasemupodnikani/informacni-mista-pro-podnikatele-1/prirucka-pro-podnikani/prirucka-propodnikani-v-roce-2010.aspx  Živnostenský rejstřík [online]. 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.rzp.cz/

Internetové zdroje Španělsko 

Dirección General de Industria y de la PYME [online]. 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.ipyme.org/es-ES/Paginas/Home.aspx



Spain Business: Comercio e Inversiones en Espana [online]. 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné

z:

http://www.spainbusiness.com/icex/cda/controller/pageGen/0,,1549487_1561468_132 310490_0,00.html 

Trabajadores autónomos, propiamente dicho, en alta en la seguridad social 31diciembre-2011:

Resumen

de

resultados.

Madrid,

2011.

Dostupné

z:

http://www.meyss.es/es/sec_trabajo/autonomos/economiasoc/autonomos/estadistica/2011/4trim/Publicacion_RESUMEN_DE_RESULTADOS. pdf 

Ministerio de Empleo y Seguridad Social [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.meyss.es/es/index.htm



EUGO [online]. 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.eugo.es/



Gábilos: Empresario Individual [online]. 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.gabilos.com/comosehace/FormasJuridicas/textoEmprIndividual.htm



Registradores

de

Espana

[online].

http://registradores.org/

48

2012

[cit.

2012-03-27].

Dostupné

z:

Přílohy Příloha č. 1: Jednotný registrační formulář

49

Zdroj: Centrální registrační místa: Jednotný registrační formulář. MPO [online]. 2005 [cit. 201203-29]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument68557.html 50

Příloha č. 2: Výpis z živnostenského rejstříku

Zdroj: Kontakty. Trigram Studio [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.trigramstudio.cz/kontakty/

51

Příloha č. 3: Empresarios Individuales. Inscripción

Zdroj: Descargas. Registro Mercantil de la provincia de Alicante [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.rmalicante.es/modules/wfdownloads/singlefile.php?cid=41&lid=81

52

Příloha č. 4: Solicitud de Nota Simple Informativa

Zdroj: Registro Mercantil de Madrid [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.rmercantilmadrid.com/RMM/NotasCertificados.aspx

53

Příloha č. 4: Odpověď JKM (e-mail, 27. 3. 2012) Dobrý den paní Šimečková, na základě Vašeho dotazu týkajícího se obchodního rejstříku ve Španělsku Vám sdělujeme následující informace. Španělský ústřední obchodní rejstřík (Registro Mercantil Central) je z organizačního hlediska tvořen územními obchodními rejstříky a ústředním obchodním rejstříkem a je podřízený ministerstvu spravedlnosti. Tento rejstřík je dostupný na oficiální internetové adrese: www.rmc.es. V každém členském státě Evropské unie jsou obchodní a obdobné rejstříky a přístupy k informací z nich upraveny kromě legislativy na úrovni EU (první směrnice Rady týkající se práva obchodních společností), také národními právními předpisy. Obchodní rejstřík (Registro Mercantil Central) je veřejně přístupný, a proto se na něj může kdokoliv obrátit. Ve Španělsku je však získání informací z obchodního rejstříku zpoplatněno. Informace z rejstříku lze získat dvěma způsoby: buď to formou prostného výpisu nebo formou ověření. První způsob má pouze informativní hodnotu. Ověření je již opatřeno podpisem úředníka rejstříku a zaručuje spolehlivost údajů z obchodního rejstříku. Adresa ústředního obchodního rejstříku je následující: Registro Mercantil Central Príncipe de Vergara 94 28006 Madrid tel.: 91 563 12 52 Je možný také elektronický přístup prostřednictvím internetu http://www.rmc.es/InfGeneral.aspx?lang=es Bližší informace o obchodním rejstříku ve Španělsku a také o obchodních rejstřících v ostatních státech EU můžete najít na portále evropské e-Justice - https://ejustice.europa.eu/content_business_registers_in_member_states-106-es-cs.do?member=1. Existuje také tzv. Evropský obchodní rejstřík (EBR), který je jedinou sítí obchodních rejstříku, která funguje na evropské úrovni. Jeho cílem je nabízet spolehlivé informace o obchodních společnostech z celé Evropy. Kdokoliv si může služby EBR objednat prostřednictvím obchodních rejstříků svého státu. Registrovaní uživatelé mohou vyhledávat názvy společností či jména osob ve všech rejstřících, které jsou členy EBR, a to prostřednictvím jediného dotazu ve vlastním jazyce. Výsledkem vyhledávání je specifický soubor informací o obchodní společnosti v jazyce dotazu. Více informací najdete zde: https://e-justice.europa.eu/content_business_registers_at_european_level-105-EU-cs.do nebo http://www.ebr.org/ (přímo stránky Evropského obchodního rejstříku). 54

Doufáme, že pro Vás budou tyto informace užitečné a v případě dalších dotazů se obraťte na naše Jednotné kontaktní místo - Živnostenský úřad Ostrava. Odpověď vypracoval: Ing. Lenka Michlová V případě jakýchkoliv dotazů se prosím obraťte na osobu, která dotaz zodpovídala. Pokud při své činnosti v rámci EU narazíte na problémy s úřadem některého členského státu, obraťte se na naši bezplatnou službu SOLVIT: [email protected], 00420 224 221 701. S přátelským pozdravem Ing. Lenka Michlová JKM Ostrava E-mail: [email protected] Telefon: +420 599 442 495 Vzhledem k našemu cíli neustále zlepšovat kvalitu našich služeb bychom Vás chtěli požádat o vyplnění krátkého dotazníku spokojenosti. Na následujícím linku naleznete hodnotící dotazník. Vaše odpovědi nám pomohou nadále se zlepšovat. Dotazník spokojenosti: http://dotazniky.czechtrade.cz/podnikatel/3CB165F2-476B-4A37-8498-5D5292FCD5E1/

Tyto služby zaštiťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Naším společným cílem je zkrátit Vaši cestu k informacím a podat pomocnou ruku při podnikání na vnitřním trhu EU. www.businessinfo.cz - Užitečné informace o podnikání v EU

55