VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2007

Veronika Kuchařová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra finančního účetnictví Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Analýza hospodaření města Dvůr Králové nad Labem

Autor bakalářské práce:

Veronika Kuchařová

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. David Procházka

Rok obhajoby:

2007

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza hospodaření města Dvůr Králové nad Labem“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V

Praze

dne

10. 1. 2007

Podpis

OBSAH 1.

ÚVOD ............................................................................................................................ 1

2.

POSTAVENÍ OBCE ....................................................................................................... 3 2.1.

3.

2.1.1.

Samostatná působnost ................................................................................... 3

2.1.2.

Přenesená působnost..................................................................................... 4

2.2.

Majetek obce.......................................................................................................... 4

2.3.

Orgány obce........................................................................................................... 4

2.3.1.

Zastupitelstvo obce......................................................................................... 5

2.3.2.

Rada obce ...................................................................................................... 5

2.3.3.

Starosta .......................................................................................................... 6

2.3.4.

Tajemník obecního úřadu ............................................................................... 7

2.3.5.

Obecní úřad.................................................................................................... 7

ROZPOČET OBCE ........................................................................................................ 8 3.1.

5.

Rozpočtová skladba ............................................................................................... 9

3.1.1.

Kapitolní třídění .............................................................................................. 9

3.1.2.

Druhové třídění............................................................................................... 9

3.1.3.

Odvětvové třídění (funkční)........................................................................... 10

3.1.4.

Konsolidační třídění ...................................................................................... 11

3.2.

4.

Působnost obce...................................................................................................... 3

Obsah rozpočtu obce ........................................................................................... 11

3.2.1.

Příjmy rozpočtu obce .................................................................................... 11

3.2.2.

Výdaje rozpočtu obce ................................................................................... 12

MĚSTO DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM ...................................................................... 13 4.1.

Městský úřad Dvůr Králové nad Labem ................................................................ 15

4.2.

Příspěvkové organizace zřízené městem Dvůr Králové nad Labem ..................... 16

ANALÝZA HOSPODAŘENÍ MĚSTA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM .......................... 17 5.1.

Příjmy................................................................................................................... 17

5.1.1.

Celkové příjmy.............................................................................................. 17

5.1.2.

Struktura celkových příjmů............................................................................ 18

5.2.

5.1.2.1.

Daňové příjmy....................................................................................... 19

5.1.2.2.

Nedaňové příjmy................................................................................... 22

5.1.2.3.

Kapitálové příjmy .................................................................................. 24

5.1.2.4.

Dotace .................................................................................................. 25

Výdaje .................................................................................................................. 26

5.2.1.

Celkové výdaje ............................................................................................. 26

5.2.2.

5.3. 6.

Struktura výdajů............................................................................................ 27

5.2.2.1.

Běžné výdaje ........................................................................................ 28

5.2.2.2.

Kapitálové výdaje.................................................................................. 30

Zhodnocení hospodaření...................................................................................... 31

ZÁVĚR......................................................................................................................... 33

SEZNAM LITERATURY

35

PŘÍLOHY

36

1. Úvod Přijetí zákonů o vytvoření krajského zřízení ke konci 90. let minulého století odstartovalo konečnou fázi reformy veřejné správy. Ta začala již po roce 1990 zrušením národních výborů a zavedením okresních úřadů jako decentralizovaných orgánů státní správy. V průběhu 90. let se pak reforma veřejné správy posunula do pozadí, neexistence jednotné koncepce reformy veřejné správy brzdila obnovu vyššího stupně územní samosprávy. Na přelomu století byly přijaty potřebné zákony (zákon č. 128/2000 Sb. o obcích a zákon č. 129/2000 o krajích) a k 1. 1. 2001 začala fungovat krajská úroveň samosprávy. K 31. 12. 2002 pak zanikají okresní úřady a jejich kompetence je převedena na pověřené obce (pověřené obecní úřady a obce s rozšířenou působností) a krajské úřady. Pro takovýto model samosprávy byl zvolen smíšený model územní samosprávy, tzn. spojení samostatné a přenesené působnosti. Obce byly obnoveny v roce 1990, staly se samostatným právním a ekonomickým subjektem, základním článkem územní samosprávy. Byl na ně převeden některý majetek z vlastnictví České republiky, získaly právo na hospodaření dle vlastního rozpočtu, možnost získávat vlastní příjmy a rozhodovat o jejich použití. Tato práce je zaměřená na hospodaření nejnižšího článku územní samosprávy, obce, neboť význam obecních rozpočtů se s ohledem na pokračující fiskální decentralizaci neustále zvyšuje. Jejím cílem je charakterizovat postavení obcí v České republice, objasnit některé principy rozpočtového hospodaření a především analyzovat hospodaření dle rozpočtu v konkrétních podmínkách města Dvůr Králové nad Labem. V první kapitole se budu věnovat postavení obce v České republice a její působnosti v rámci veřejné správy. Zmíním se též o obecním majetku a jednotlivých orgánech obce a jejich pravomocích, protože obec jako společenství občanů vykonává svou činnost právě prostřednictvím volených orgánů. Druhá kapitola je zaměřena na obecní rozpočet jako nástroj finančního hospodaření obce, jeho obsah a hospodaření podle rozpočtu. Zákonnou pomůckou při sestavování rozpočtu a jeho plnění je vyhláška Ministerstva financí o rozpočtové skladbě. Ta třídí jednotlivé položky rozpočtu podle několika hledisek a umožňuje porovnání hospodaření obce jak v národním, tak i v mezinárodním hledisku. Ve třetí kapitole seznámím s historií a strukturou města Dvůr Králové nad Labem. Uvedu příspěvkové organizace a organizační složky města, které byly zřízeny městem Dvůr Králové nad Labem pro výkon činností v samostatné i přenesené působnosti

1

Konečně ve čtvrté kapitole se budu věnovat hospodaření města Dvůr Králové nad Labem. Uvedu příjmy a výdaje v druhovém členění podle rozpočtové skladby v jednotlivých letech a procentním rozborem se pokusím o analýzu vlivu na jejich plnění či neplnění. Podkladem pro ni mi budou materiály poskytnuté odborem financí a rozpočtu Městského úřadu ve Dvoře Králové nad Labem o rozpočtu města a jeho plnění v jednotlivých letech, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákon o rozpočtovém určení daní.

2

2. Postavení obce Obec je samostatným ekonomickým subjektem, podle občanského zákoníku1 je právnickou osobou a má právní subjektivitu. V právních záležitostech vystupuje svým jménem, může vstupovat do smluvních vztahů a nese právní odpovědnost za důsledky svých rozhodnutí. Postavení obce ve veřejné správě je stále významnější, což je důsledkem prováděné decentralizace kompetencí ze státu na územní samosprávu. Zákon o obcích definuje obec jako základní územní samosprávné společenství občanů tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Postavení obcí vyplývá v prvé řadě z Ústavy České republiky, která „…vymezuje obec jako samosprávný celek, který je oprávněn ze zákona demokraticky ustavovat své samosprávné orgány a rozhodovat relativně samostatně ve všech věcech svěřených obci do samostatné působnosti.“2 Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, mají svůj vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu, přičemž stát může do jejich činnosti zasahovat pouze v zákonem stanovených případech.

2.1.

Působnost obce

Obce kromě samostatné působnosti vykonávají i část státní správy, které na ně delegoval stát v rámci decentralizace územní samosprávy. Dozor nad výkonem samostatné i přenesené působnosti vykonává Ministerstvo vnitra a krajský úřad v přenesené působnosti.

2.1.1. Samostatná působnost V rámci samostatné působností obec spravuje své záležitosti samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Do samostatné působnosti patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a jejích občanu, např. program rozvoje obce, územní plán, rozpočet a závěrečný účet, zřizování příspěvkových organizací a právnických osob, stanovení místních poplatků, hospodaření s obecním majetkem atd. Obec v rámci samostatné působnosti zajišťuje veřejné statky pro své občany, mají tedy především lokální charakter a slouží k přednostnímu uspokojování potřeb občanů žijících na území dané obce. Způsob zabezpečování veřejných statků a jejich financování je taktéž v působnosti obce, přičemž se obec snaží o hospodaření s prostředky v rámci rozpočtu s maximální hospodárností.

1 2

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 18, odst. 2, písm. c) Marková, H.: Finance obcí, měst a krajů. Orac, s. r. o., Praha 2000, str. 21

3

2.1.2. Přenesená působnost Přenesenou působností rozumíme výkon státní správy, jejíž výkon byl orgánu obce svěřen zákonem. V rámci přenesené působnosti zajišťuje obec veřejné statky nejen pro občany své obce, ale i pro občany obcí sousedních. Rozsah přenesené působnosti se liší. Jedná se především o přenesenou působnost •

v základním rozsahu – vykonávána orgány obce na území dané obce (např. evidence občanů – matrika); v tomto případě je správní obvod shodný s územím obce,

•

v rozsahu pověřeného obecního úřadu – vykonávají orgány obce ve správním obvodu; zde se jedná např. o vydávání stavebního povolení, regulace a výkon práva v oblasti veřejné dopravy apod.,

•

v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností – rovněž vykonávají orgány obce ve správním obvodu, např. vydávání občanských průkazů, cestovních pasů, živnostenských oprávnění atp. Pověřené obecní úřady a obecní úřady obce s rozšířenou působností a jejich správní

orgány stanovuje zákon.3 Vzhledem k tomu, že obce vykonávají některé úkoly za stát, mají nárok na příspěvek na úhradu nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti. Jeho výše se vypočítává podle počtu obyvatel obce a je závislá na diferencovaném způsobu přenosu výkonu státní správy.

2.2.

Majetek obce

Vlastnictví majetku je nezbytným předpokladem samosprávy obcí, hospodaření s ním patří do samostatné působnosti obce. Zákon ukládá obcím povinnost využívat majetek účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Způsob využití majetku je však plně v kompetenci obce. Obec jako vlastník má právo majetek držet, nakládat s ním a užívat ho, je povinna pečovat o jeho zachování a rozvoj. Základ majetku obcí tvoří majetek, který bezplatně přešel do jejich vlastnictví po roce 1991 na základě zvláštního zákona.4 Ostatní majetek si obce mohou pořídit různým způsobem: výstavbou, koupí, zděděním či darováním, vyvlastněním za náhradu apod.

2.3.

Orgány obce

Obec jako základní územní samosprávný celek je samostatně spravována zastupitelstvem obce. Dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. 3 4

Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí

4

2.3.1. Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je kolektivní orgán volený v komunálních volbách na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Funkční období členů zastupitelstva obce je čtyřleté, jejich počet je závislý na počtu obyvatel obce. Zákon o obcích určuje minimální a maximální počet členů zastupitelstva v závislosti na počtu obyvatel, obec si v tomto rozmezí sama stanoví takový počet členů zastupitelstva, jaký ona sama považuje za nejoptimálnější. Zastupitelstvu obce náleží rozhodovat v otázkách samostatné působnosti, zejména: •

schvalovat program rozvoje obce, územní plán obce a regulační plán obce,

•

schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce,

•

zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,

•

zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny,

•

vydávat obecně závazné vyhlášky obce,

•

rozhodovat o vyhlášení místního referenda,

•

volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce,

•

zřizovat a ruší výbory, volit jejich předsedy,

a další pravomoci, které jsou vyjmenovány v § 84 zákona o obcích. Zastupitelstvo

obce

rozhoduje

také

o

některých

majetkových

záležitostech

vyjmenovaných v § 85 zákona o obcích. Rozhoduje zejména o nabytí a převodu nemovitostí, poskytování darů, o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o zastavení nemovitých věcí apod. Zastupitelstvo obce se schází dle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva je veřejné, svolává ho a zpravidla i řídí starosta obce. Aby byla zaručena veřejnost schůzí a občané se na ni mohli dostavit, koná se schůze zastupitelstva v územním obvodu obce.

2.3.2. Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti obce, v oblasti přenesené působnosti jí zákon o obcích svěřuje vydávání nařízení. Je tvořena starostou, místostarostou a členy rady (radními). Počet jejích členů je lichý přičemž činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů a nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Z tohoto důvodu se rada nevolí v těch obcích, jejichž zastupitelstvo má méně než 15 členů.

5

Schůze rady obce jsou neveřejné. Vzhledem k tomu, že v rámci samostatné působnosti plní rada obce úkoly převážně operativního charakteru, schází se obvykle jedenkrát za jeden nebo dva týdny. Rada obce rozhoduje především o •

zabezpečení hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádění rozpočtových opatření,

•

plnění vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce,

•

vydávání nařízení obce,

•

stanovení rozdělení pravomocí v obecním úřadu, o zřízení a zrušení odborů a oddělení obecního úřadu,

•

zřízení a zrušení komisí rady obce,

•

stanovení celkového počtu zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,

a další dle § 102 zákona o obcích.

2.3.3. Starosta Starosta zastupuje obec navenek. Starosta a místostarosta (popř. místostarostové) jsou voleni zastupitelstvem obce z řad jeho členů a jsou mu za výkon své funkce odpovědni. V případě, že v obci není zřízena funkce tajemníka, plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele. Svolává a řídí schůze rady a zastupitelstva obce. Starosta zejména •

zodpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok,

•

odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce,

•

zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,

•

rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce a další. Starosta může ze své funkce pozastavit výkon usnesení rady obce, jestliže se

domnívá, že je nesprávné. Rozhodnutí pak předloží k prozkoumání zastupitelstvu, které ho, v případě jeho nesprávnosti, může zrušit. V případech stanovených zvláštními zákony je starosta povinen pro výkon přenesené působnosti zřídit zvláštní orgán obce. Jde například o komisi pro projednávání přestupků podle zákona o přestupcích, v obci s rozšířenou působností pak zákon o vodách nařizuje starostovi zřídit povodňovou komisi pro celý správní obvod této obce.

6

2.3.4. Tajemník obecního úřadu Funkce tajemníka se zřizuje v obcích s rozšířenou působností a v obcích s pověřeným obecním úřadem. Tajemník obecního úřadu je zaměstnancem obce, za plnění úkolů je zodpovědný starostovi. Tajemník zajišťuje výkon přenesené působnosti, stanovuje platy všem

zaměstnancům

obce,

plní

úkoly

statutárního

orgánu

zaměstnavatele

vůči

zaměstnancům obce. Zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady obce se účastní poradním hlasem.

2.3.5. Obecní úřad Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta, popř. tajemník obecního úřadu a zaměstnanci obce. V jeho čele stojí starosta. Obecní úřad plní úkoly zastupitelstva obce nebo rady obce v oblasti samostatné působnosti, vykonává přenesenou působnost v základním rozsahu. Struktura obecního úřadu je plně v kompetenci obecní rady.

7

3. Rozpočet obce Rozpočet obce je důležitým nástrojem finančního hospodaření při plnění úkolů v rámci samostatné i přenesené působnosti. Sestavování rozpočtu se řídí zákonem č. 250/2002 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který v §4 odst. 1) definuje rozpočet jako finanční plán, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku. Rozpočet, který je obec povinna sestavit, se zpravidla sestavuje na období jednoho kalendářního roku. Pokud obec uzná za potřebné, sestavuje také rozpočtový výhled na dobu 2 až 5 let, ze kterého pak vychází při zpracování ročního rozpočtu. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné informace zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách a finančních zdrojích. U dlouhodobých závazků obsahuje údaje o dopadech na hospodaření obce po celou dobu trvání závazku. V rozpočtovém výhledu obec jednoznačně určí plán budoucího rozvoje obce, díky kterému je schopna odhadnout budoucí příjmy a výdaje. Hospodaření obce podle rozpočtu lze popsat vztahem: F1 + P – V = F2, Kde F1 je stav peněžních prostředků na počátku rozpočtového období, P jsou příjmy, V výdaje a F2 stav peněžních prostředků na konci rozpočtového období. Rozpočet se sestavuje jako vyrovnaný, popřípadě jako přebytkový (F1F2) pouze v případě, že schodek lze uhradit finančními prostředky minulých let, popřípadě smluvně zabezpečenou půjčkou. Jako přebytkový může být sestaven pouze v případě, že některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení úvěrů z předchozích let. Kladný zůstatek finančních prostředků na konci roku může obec využít v dalším roce ke krytí rozpočtových výdajů nebo se převádí do peněžních fondů. V praxi obce tento zůstatek využívají k pokrytí svých výdajů během měsíce ledna, tedy v době, kdy ještě nemají k dispozici prostředky ze státního rozpočtu. Zákon pamatuje na nepředvídané události v průběhu roku a umožňuje již schválený rozpočet změnit. Může se tak stát z důvodu změn v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny), změn právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny) a změn objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny).Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními.5

5

více např. Peková, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy, Management press, Praha 2004, str. 221

8

3.1.

Rozpočtová skladba

Ministerstvo financí stanovilo jednotný způsob třídění příjmů a výdajů, které se uplatňuje v rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, v rozpočtech státních fondů a při plánovaných a skutečných operacích rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí a krajů, tzv. rozpočtovou skladbu,

vyhláškou č. 323/2002 Sb. o

rozpočtové skladbě. Cílem tohoto opatření je klasifikovat operace veřejných rozpočtů a přispívat tím k jejich transparentnosti a srovnání i na mezinárodní úrovni. Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska odpovědnostního (kapitolního), druhového, odvětvového (dříve funkčního) a konsolidačního.

3.1.1. Kapitolní třídění Kapitolní třídění člení příjmy a výdaje státního rozpočtu podle správců kapitol, vyjadřuje okruh působnosti a odpovědnosti jednotlivých správců kapitol (ministerstev a ústředních orgánů) za hospodaření s rozpočtovými prostředky. Seznam kapitol vydalo Ministerstvo financí jako přílohu k vyhlášce o rozpočtové skladbě. Využívá se především ve státním rozpočtu, pro obce a kraje je nepovinné. Pokud si obec zvolí, většinou jako doplňující, kapitolní členění, je plně v její kompetenci stanovení obsahu a označení jednotlivých kapitol.

3.1.2. Druhové třídění Druhové třídění jako základní třídění v rozpočtové skladbě rozlišuje peněžní operace na příjmy, výdaje a financující operace. Příjmy se rozumí veškeré nenávratně přijaté prostředky, zejména charakteru daní a poplatků, příjmů z poskytování služeb, příjmů z prodeje a pronájmu majetku a přijatých darů a dotací. Jako výdaje jsou charakterizovány veškeré nenávratně poskytnuté peněžní prostředky zejména charakteru plateb na běžné a kapitálové

účely

rozpočtové

politiky

a

poskytované

návratné

finanční

výpomoci.

Financujícími operacemi jsou veškeré operace spojené s řízením likvidity obce, tedy veškeré přijetí prostředků, které musí být ve stanoveném čase splaceny (úvěry apod.) včetně jejich splátek, výdaje na nákup akcií a dluhopisů za účelem zhodnocení dočasně volných finančních prostředků, změna stavů peněžních prostředků na bankovních účtech a opravné položky. Druhové třídění zařazuje peněžní operace do rozpočtových tříd, které jsou nejvyššími jednotkami druhového třídění. Jednotlivé třídy (kterých je 8) jsou pak členěny na seskupení položek, podseskupení položek a rozpočtové položky. Číselné i obsahové členění je uvedeno v příloze č. 2 k vyhlášce Ministerstva financí o rozpočtové skladbě.

9

Přehled tříd v druhovém třídění: Třída 1

Daňové příjmy

Třída 2

Nedaňové příjmy

Třída 3

Kapitálové příjmy

Třída 4

Přijaté dotace

Třída 5

Běžné výdaje

Třída 6

Kapitálové výdaje

Třída 8

Financování

Vztah jednotlivých peněžních operací lze vyjádřit základní rovnicí rozpočtové skladby: PŘÍJMY – VÝDAJE = PŘEBYTEK (+) / SCHODEK (-) = (-) / (+) FINANCOVÁNÍ Tato rovnice je respektována ve finančních výkazech územních rozpočtu a její dodržení je důležitou kontrolou správnosti pro zpracovatele výkazu. Vždy musí platit, že pokud skončí hospodaření obce schodkem např. 5 mil. Kč, rovná se financování +5 mil. Kč. Pokud obec nemá dostatek vlastních finančních prostředků, bude schodek financovat například krátkodobým úvěrem od banky, jehož přijetí se projeví zvýšením položky 8113 – Krátkodobé přijaté půjčené prostředky. Skončí-li rozpočet přebytkem ve výši 5 mil. Kč, projeví se zvýšení peněžních prostředků např. jako snížení položky 8115 – Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech a úhrn financování tak bude roven -5 mil. Kč. Příjmy v třídách 1 až 3 bývají souhrnně označovány jako příjmy vlastní. Důležité jsou pro výpočet ukazatele míry finanční soběstačnosti jako podílu vlastních příjmů na příjmech celkových. Dalším významným ukazatelem je tzv. míra samofinancování. Vyjadřuje se jako podíl vlastních příjmů na běžných výdajích a vypovídá o tom, jakou část každoročně se opakujících výdajů je obec schopna financovat z vlastních prostředků.

3.1.3. Odvětvové třídění (funkční) Odvětvové třídění člení příjmy a výdaje podle odvětví, účelu na který mají být vynaloženy a umožňuje tak jednoznačně rozpoznat směr rozpočtové politiky, kterým se daná obec ubírá (např. zda investuje do školství, průmyslu, sociální politiky apod.). Na rozdíl od druhového třídění odvětvové nečlení všechny finanční operace ale pouze výdaje a nedaňové a kapitálové příjmy s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků. Stejně jako druhové třídění i odvětvové používá čtyři úrovně členění. Nejvyšším stupněm členění jsou skupiny, které se dále dělí na oddíly, pododdíly a paragrafy.

10

Přehled skupin v odvětvovém členění: Skupina 1

Zemědělství a lesní hospodářství

Skupina 2

Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství

Skupina 3

Služby pro obyvatelstvo

Skupina 4

Sociální věci a politika zaměstnanosti

Skupina 5

Bezpečnost státu a právní ochrana

Skupina 6

Všeobecná veřejná správa a služby

3.1.4. Konsolidační třídění Z hlediska konsolidačního se třídí peněžní operace uskutečňované uvnitř soustavy veřejných rozpočtů do tzv. záznamových jednotek. Cílem konsolidace je eliminovat takové příjmy a výdaje, které jsou interním přesunem peněžních prostředků v rámci obce (např. převody mezi fondy) nebo v rámci kraje.

3.2.

Obsah rozpočtu obce

Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud neprobíhají mimo rozpočet. Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se cizích prostředků a sdružených prostředků.

3.2.1. Příjmy rozpočtu obce Příjmy rozpočtu obce podle § 7 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů tvoří: •

příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

•

příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,

•

příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila,

•

příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, příjmy ze správních poplatků a vybraných pokut za tuto činnost,

•

výnosy z místních poplatků,

•

výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,

•

dotace ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtu kraje,

•

přijaté peněžité dary a příspěvky atd.

11

Tyto příjmy patří mezi nenávratné, obec ale může při výkonu své činnosti použít také návratných zdrojů (např. bankovní úvěr) a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce.

3.2.2. Výdaje rozpočtu obce Výše výdajů je ovlivněna a omezena výší finančních prostředků, které plynou do rozpočtu obce v podobě příjmů. Pokud výše příjmů neodpovídá výdajům, které obec plánuje profinancovat, je zcela v kompetenci zastupitelstva obce zda a jakým způsobem se obec zadluží. V tomto případě by však mělo dojít na důkladnou analýzu budoucích příjmů, aby nedocházelo k prohlubování finanční krize a dalšímu zadlužování obce. Z rozpočtu obce se hradí převážně •

závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,

•

výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,

•

výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,

•

úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,

•

výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti, dary a příspěvky na sociální a humanitární účely aj.

12

4. Město Dvůr Králové nad Labem Dvůr Králové nad Labem, kdysi věnné město českých královen, se nachází ve střední části Královéhradeckého kraje, asi 35 km severně od Hradce Králové. Rozkládá se v Královédvorské kotlině po obou březích horního toku řeky Labe. Doklady o nejstarší historii města neexistují díky častým požárům a nájezdům drancujících vojenských jednotek, které kromě dřevěných domů ničily i doklady o dávné minulosti. První zmínkou o městě, které se kdysi nazývalo Curia – Dvůr, je zápis v kronikách z roku 1270. Dominantou středověké osady se stal románský kostel sv. Jana Křtitele. Pro veřejnost jsou v sezóně připraveny pravidelné prohlídky 64 metrů vysoké kostelní věže, z niž je nádherný pohled na město a jeho blízké okolí. Zajímavou kapitolou v historii královédvorského kostela byl nález Rukopisu v klenuté kobce kostelní věže, jež zde 16. září 1817 našel Václav Hanka. Podle místa nálezu byl později nazván královédvorským a nelze mu upřít významný vliv na literární, hudební a jiná umělecká díla. Při oslavách 40. výročí nalezení rukopisu byla slavnostně odhalena socha Záboje, jejímiž autory byli bratři Antonín Pavel a František Wagnerovi. Při rozebrání kašny a sochy Záboje v roce 1950 byla nalezena pamětní listina, knihy Karla Havlíčka Borovského a jeho portrét. V roce 1867, tedy v roce 50. výročí nalezení Rukopisu královédvorského, byl položen základní kámen k novorenesanční budově divadla, pojmenovaného po nálezci rukopisu Hankův dům. Budova divadla byla slavnostně otevřena v roce 1874 a dodnes slouží svému původnímu poslání. Pravidelně se zde konají divadelní představení, koncerty, přednášky, plesy a další společenské a kulturní akce. Centrem města je náměstí T. G. Masaryka, jehož střed zdobí barokní Mariánské sousoší z poloviny 18. století znázorňující výjevy ze života svatých. Severní straně náměstí dominuje budova historické radnice, postavená po velkém požáru v roce 1572. Dnes jsou v této budově reprezentační prostory města a výstavní síň. Nejvýznačnější architektonickou památkou města je Městské muzeum, zvané také Kohoutův dvůr. Tento barokní komplex postavil roku 1738 František Athanasius Berger, správce panství hraběte F. A. Šporka. V hlavní budově je umístěna stálá expozice, která dokumentuje dějiny města od jeho založení. V nově zrekonstruované budově „Špýcharu“ je dnes přednáškový sál, galerie obrazů a expozice zaměřená převážně na umění. Návštěvníci zde rovněž můžou shlédnout unikátní Křížovou cestu Jana Bergla a expozici plastik předních českých autorů z 1. poloviny 20. století, zapůjčených ze sbírek Národní galerie v Praze. K areálu též náleží barokní kašna a barokní vstupní brána s reliéfy svatých.

13

Dne 1. listopadu 1990 byla historická část Dvora Králové nad Labem prohlášena památkovou zónou. Vyhledávaným cílem turistů je Východočeská zoologická zahrada se svým, i v zahraničí proslaveným, Safari. Byla založena v roce 1946 jako součást Městského vlastivědného muzea v prostoru někdejšího soukromého parku. Její tehdejší rozloha činila pouze 6,2 ha. Dnes, po šedesáti letech, se rozkládá na ploše 72 ha a je v ní chováno přes 1 900 zvířat v téměř 290 druzích. Řadí se tak k největším evropským zoologickým zahradám. Od konce šedesátých let se specializuje na chov afrických savců, především kopytníků, kterým hrozí ve volné přírodě vyhubení. Celosvětovou proslulost zoologické zahrady lze doložit tím, že je členem IUCN6 a to skupiny specialistů pro chov v zajetí i evropským koordinátorem mezinárodního chovatelského programu pro nosorožce širokohubé. Ve zdejší galerii je možno shlédnout jedinečnou výstavu obrazů akademického malíře Zdeňka Buriana, průřezu jedné části jeho díla, jejíž těžiště leží v obrazových rekonstrukcích pravěké přírody a člověka. Reprodukce jeho obrazů se objevují v odborných i populárních knihách a časopisech, tištěných po celém světě. Nejen samotné město Dvůr Králové nad Labem oplývá zajímavými historickými pamětihodnostmi. Jižně od města se nachází barokní zámek Kuks založený hrabětem Františkem Antonínem Šporkem. Ten se rozhodl využít tří pramenů, které odedávna vyvěraly z levé stráně nad Labem a o nichž se tradovalo, že mají léčivé účinky, a nechal zde v letech 1694 až 1724 zřídit lázeňský komplex. Na levém břehu řeky Labe vyrostly lázně se vším dostupným pohodlím, na pravém břehu pak honosný špitál pro vojenské vysloužilce s kostelem Nejsvětější Trojice a rodinnou kryptou. Půdorys kostela ve tvaru nepravidelného osmiúhelníku nemá ve světě obdoby a řadí se tak k nejvzácnějším stavbám své doby. Prostor před průčelím kostela a hospitalu zdobí sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna zobrazující alegorie Náboženství a neopakovatelnou řadu Ctností a Neřestí – dva cykly vždy po dvanácti sochách. V Kuksu je také jedna z nejkrásnějších dochovaných barokních lékáren v českých zemích. Jako nedílná součást hospitalu začala fungovat v roce 1743 a její provoz skončil v roce 1945. V lesích nedaleko Kuksu se nachází jedinečná přírodní galerie plastik a reliéfů tesaných přímo do kamenů v lese, Kukský betlém. Jde o neopakovatelný soubor soch, nazvaných podle jednoho z motivů – Narození Páně. Z dalších se zde nachází např. socha sv. Jana Křtitele, ležící postave Máří Magdaleny nebo výjev ze života sv. Huberta. Toto unikátní dílo M. B. Brauna bylo v roce 2002 zařazeno na seznam Unesco.

6

International Union for Conservation of Nature and Natural Resources – Světový svaz ochrany přírody, nejvýznamnější a největší mezinárodní organizace pro ochranu přírody.

14

Dvůr Králové nad Labem nabízí svým občanům i návštěvníkům pestrou škálu možností pro trávení volného času. Milovníci historie a kultury ocení pravidelné výstavy v městském muzeu a výstavní síni Staré radnice nebo kulturní a společenské pořady v Hankově domě. Filmovou produkci nabízí Kino Svět. K aktivnímu trávení volného času je ve městě k dispozici řada sportovních zařízení. Využít lze nově zrekonstruované Tyršovo koupaliště, velký sportovní a zimní stadion, moderní sportovní halu i tenisový areál. Stále větší oblibu si získává ricochet, bowling či umělá horolezecká stěna. Nespornou atraktivitu celé oblasti Královédvorska znásobuje i hustá síť značených turistických tras a cyklotras. To vše jako na dlani lze spatřit při vyhlídkovém letu z místního letiště. Každoročně se zde koná sportovní klání historických závodních motocyklů, sidecarů a automobilů „Královédvorský okruh“ o cenu Františka Šťastného.

4.1.

Městský úřad Dvůr Králové nad Labem

Městský úřad tvoří starosta, dva místostarostové, a zaměstnanci Města Dvůr Králové nad Labem zařazeni do úřadu. V čele úřadu stojí starosta, kterým byl 2. 11. 2006 zvolen Daniel Lukeš, a dva místostarostové – Ing. Petr Mrázek a Jan Bém. Ve městě Dvůr Králové nad Labem je zřízena též funkce tajemníka úřadu. Prioritou nového zastupitelstva v oblasti investic se stala problematika čištění a dodávek vody, protože město v současné době nemá svou vlastní čistírnu. Ve městě sice je čistička odpadních vod, tu ale v roce 2005 prodala společnost Tiba, a. s. soukromé firmě a město s ní vede neustále spory o cenu za čištění. Ta je jednou z nejvyšších v republice Pro zajištění jednotlivých činností města zřídila Rada města následující odbory: •

odbor kanceláře tajemníka úřadu

•

odbor všeobecné vnitřní správy

•

odbor rozpočtu a financí

•

odbor majetkoprávní

•

odbor rozvoje a investic

•

odbor správy majetku města

•

odbor výstavby a územního plánování

•

odbor školství, kultury a sociálních věcí

•

odbor životního prostředí

•

odbor dopravy a silničního hospodářství

•

odbor obecní živnostenský úřad

15

Zastupitelstvo města jako svůj iniciativní a kontrolní orgán zřídilo dle zákona o obcích výbor finanční, kontrolní a osadní výbor Žireč.7 Na základě reformy veřejné správy se Městský úřad Dvůr Králové nad Labem stal 1. 1. 2003 úřadem obce s rozšířenou působností. Územní obvod, v němž úřad vykonává svou přenesenou působnost dle zákona tvoří obvody těchto obcí: Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovička, Dolní Brusnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Horní Brusnice, Hřibojedy, Choustníkovo Hradiště, Kocbeře, Kohoutov, Kuks, Lanžov, Libotov, Litič, Mostek, Nemojov, Stanovíce, Trotina, Třebihošť, Vilantice, Vítězná, Velký Vřešťov, Vlčkovice v Podkrkonoší, Zábřeží – Řečice, Zdobín.

4.2.

Příspěvkové organizace zřízené městem Dvůr Králové

nad Labem Město Dvůr Králové nad Labem zřídilo pro výkon činnosti tyto příspěvkové organizace: V oblasti školství: 4 mateřské školy, 7 základních škol, 3 střední školy, Střední odborné učiliště, Husův domov (specializované zařízení pro mladistvé závislé na drogách, nezletilé matky apod.), 2 speciální základní školy pro žáky s vadami řeči a zrakovými vadami, Praktická škola, Základní umělecká škola. V oblasti kultury: Kulturní zařízení Hankův dům, Městská knihovna Slavoj, Městské muzeum, kino Svět. V oblasti sociální: Pečovatelská služba Města Dvůr Králové nad Labem, Kojenecký ústav a dětský domov. Ostatní: Dům dětí a mládeže – Jednička, Městské lesy, Městský psí útulek, Technické služby města. Vyhláškou č. 1/1992 zřídilo zastupitelstvo města jako zvláštní orgán města Městskou policii.

7

Zastupitelstvo může v částech města zřídit osadní výbor. Členy osadního výboru jsou občané města, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v této části města. Předsedou je vždy člen zastupitelstva obce.

16

5. Analýza hospodaření města Dvůr Králové nad Labem V následující kapitole se budu zabývat analýzou hospodaření a plněním rozpočtu města Dvůr Králové nad Labem. Podkladem mi bude rozpočet města a jeho plnění, dále pak zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (tzv. malá rozpočtová pravidla) a zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům (zákon o rozpočtovém určení daní). Původním cílem mé práce bylo analyzovat plnění rozpočtu za roky 2003 – 2005. Bohužel, v roce 2003 došlo na městském úřadě k softwarové chybě a data z tohoto roku jsou neúplná a tudíž nepoužitelná. Analýzu rozpočtu proto omezím na pouhé porovnání plnění rozpočtu ve dvou letech, v roce 2004 a 2005.

5.1.

Příjmy

Příjmy v rozpočtu města jsou členěny v souladu s rozpočtovou skladbou. Jako základní členění je používáno členění druhové (třída, seskupení, podseskupení, položky). Příjmy jsou členěny na vlastní příjmy a dotace, vlastní příjmy jsou dále členěny na běžné a kapitálové, běžné příjmy pak dále na příjmy daňové a nedaňové. Jako doplňující je používáno členění kapitolní, které je pro obce fakultativní.

5.1.1. Celkové příjmy Skutečné celkové příjmy byly v obou sledovaných letech vyšší než rozpočtované. V roce 2004 činily celkové příjmy 378 897,77 tis. Kč a byly tak o 45,01 % vyšší než příjmy rozpočtované. Stalo se tak následkem neplánovaného zvýšení celkových příjmů o přijaté dotace, které byly městu poskytnuty na výdaje spojené s opravami po ničivých povodních. V roce 2005 celkové příjmy poklesly na 306 379,63 tis. Kč, stále však byly o 6,92 % vyšší než rozpočtované. Tabulka č. 1 – Plnění rozpočtu celkových příjmů

Rok

Rozpočet

2004 2005

261 283,54 286 539,02

Skutečnost 378 897,77 306 379,63

17

Plnění rozpočtu 145,01% 106,92%

Graf č. 1 – Plnění rozpočtu příjmů Plnění rozpočtu příjm ů 400 000 300 000 Příjm y (v tis. Kč)

Rozpočet

200 000

Skutečnost

100 000 0 2004

2005 Rok

5.1.2. Struktura celkových příjmů Přijetí neplánovaných dotací se odrazilo i na struktuře celkových příjmů. Zatímco v roce 2004 tvoří dotace 43 % z celkových příjmů, o rok později už je to jen 28 %. Naopak ke zvýšení došlo u daňových příjmů (z 38 % v roce 2004 na 51 % v roce 2005). Téměř stabilního podílu v celkových příjmech nabývají v obou letech nedaňové a kapitálové příjmy. Graf č. 2 – Struktura celkových příjmů v roce 2004 Struktura celkových příjm ů v roce 2004

38%

43%

Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace

7%

12%

Graf č. 3 – Struktura celkových příjmů v roce 2005 Struktura celkových příjm ů v roce 2005

28%

Daňové příjmy Nedaňové příjmy 51%

6%

Kapitálové příjmy Přijaté dotace

15%

18

Tabulka č. 2 – Plnění rozpočtu celkových příjmů v roce 2004

Třída 1 2 3 4

Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem

Rozpočet 126 300,00 41 773,00 33 300,00 59 910,54 261 283,54

Skutečnost 143 835,19 46 669,66 26 389,78 162 003,14 378 897,77

Plnění rozpočtu 113,88 111,72 79,25 270,41 145,01

Vlastní příjmy (třídy 1 až 3) činily v roce 2004 216 894,63 tis. Kč. Na celkových příjmech se podílejí 57 %, z čehož lze usuzovat na velmi nízkou míru soběstačnosti. Příčinou toho jsou, jak bylo již výše řečeno, neplánovaně přijaté dotace, které převýšily rozpočet o 170 %. K překročení rozpočtu došlo též u daňových (o 13,88 %) i nedaňových (o 11,72 %) příjmů. Jedinou příjmovou třídou, ve které nebyl rozpočet splněn, jsou kapitálové příjmy, kde skutečné příjmy tvořily pouze 79,25 % příjmů rozpočtovaných. Tabulka č. 3 – Plnění rozpočtu celkových příjmů v roce 2005

Třída 1 2 3 4

Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem

Rozpočet 142 298,00 44 289,00 25 910,00 74 042,02 286 539,02

Skutečnost 157 033,03 44 840,82 19 805,54 84 700,24 306 379,63

Plnění rozpočtu 110,36 101,25 76,44 114,39 106,92

Vlastní příjmy se v roce 2005 nepatrně zvýšily na 221 679,85 tis. Kč, jejich podíl na celkových příjmech však vzrostl na 72 %, což znamená již velmi dobrou míru soběstačnosti. K překročení rozpočtu opět došlo u všech tříd s výjimkou kapitálových příjmů, které dosáhly pouze 76,44 % rozpočtovaných příjmů.

5.1.2.1.

Daňové příjmy

Daňové příjmy (třída 1) tvoří významnou část rozpočtu města. Jsou tvořeny daní z příjmů právnických a fyzických osob, daní z přidané hodnoty a daní z nemovitostí, resp. podíly na těchto daních podle zákona o rozpočtovém určení daní. Dále mezi daňové příjmy patří správní poplatky, které zahrnují platby za úkony městského úřadu v rámci přenesené působnosti (např. vydávání živnostenských listů, stavebních povolení apod.) a místní poplatky. Podle obecně závazné vyhlášky města č. 5/2003 o místních poplatních vybírá město Dvůr Králové nad Labem tyto místní poplatky: •

poplatek ze psů,

•

poplatek za užívání veřejného prostranství,

•

poplatek ze vstupného,

•

poplatek z ubytovací kapacity,

19

•

poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj.

V roce 2004 činil podíl daňových příjmů na příjmech celkových 38 %, v roce 2005 to bylo již 51 %. Tento rozdíl je však způsoben velmi rozdílnou výší celkových příjmů v jednotlivých

letech.

V absolutním

vyjádření

daňové

činily

příjmy

v roce

2004

143 835 tis. Kč, v roce 2005 vzrostly na 157 033 tis. Kč. Rozpočet daňových příjmů byl v obou letech překročen, v roce 2004 o 13,88 %, v roce 2005 o 10,36 %. Tabulka č. 4 – Plnění rozpočtu daňových příjmů

Rok

Rozpočet

Skutečnost

2004 2005

126 300,00 142 298,00

Plnění rozpočtu

143 835,19 157 033,03

113,88% 110,36%

Graf č. 4 – Plnění rozpočtu daňových příjmů Plnění rozpočtu daňových příjmů 200 000,00 150 000,00 Příjm y (v tis. Kč)

Rozpočet

100 000,00

Skutečnost

50 000,00 0,00 2004

2005 Rok

Nejvýznamnější položkou daňových příjmů v roce 2004 byla daň z přidané hodnoty. Výnos této daně v hodnotě 40 193,38 tis. Kč tvořil 27 % daňových příjmů, přičemž její rozpočet byl splněn téměř na 100 %. Další důležitou položkou je daň z příjmů právnických osob s výnosem 27 368,56 tis. Kč (19 % podíl na daňových příjmech) a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti s výnosem 26 441,79 tis. Kč (18 % podíl). Graf č. 5 – Struktura daňových příjmů v roce 2004

Struktura daňových příjmů v roce 2004 3%

5%

5%

18% 11%

27% 1%

19%

11%

Daň z příjmu ze závislé činnosti Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu fyzických osob - zvl. sazba Místní poplatky Daň z nemovitostí

20

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob - obec Daň z přidané hodnoty Správní poplatky

Z jednotlivých druhů daňových příjmů se skutečné příjmy nejvíce odchýlily od rozpočtu u správních poplatků, jejichž plánovaná výše byla překročena o 264 %. Vzhledem ke svému objemu v poměru k celkovým daňovým příjmům však nijak zásadně neovlivnily plnění rozpočtu celkových daňových příjmů. Naopak, skutečná výše daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která je o 42,16 % vyšší než rozpočtovaná, zcela jistě toto plnění ovlivnila. Skutečná výše ostatních druhů daňových příjmů byla vyšší než rozpočtovaná, výjimku tvoří pouze daň z příjmu fyzických osob, jejíž příjmy tvořily pouze 89,63 % příjmů rozpočtovaných, a daň z příjmu fyzických osob vybíraná zvláštní sazbou (96,86 %). Je to zapříčiněno obtížnou plánovatelností těchto druhů daní vzhledem k častým výkyvům. Tabulka č. 5 – Plnění rozpočtu daňových příjmů v roce 2004

Druh příjmu

Rozpočet

Daň z příjmu ze závislé činnosti 18 600,00 Daň z příjmu fyzických osob 17 100,00 Daň z příjmu právnických osob 23 500,00 Daň z příjmu právnických osob - obec 13 500,00 Daň z příjmu fyzických osob - zvl. sazba 1 800,00 Daň z přidané hodnoty 40 000,00 Místní poplatky 3 700,00 Správní poplatky 1 900,00 Daň z nemovitostí 6 200,00 Daňové příjmy celkem 126 300,00

Skutečnost

Plnění rozpočtu

26 441,79 15 327,08 27 368,56 15 396,71 1 743,54 40 193,38 3 909,06 6 916,42 6 538,65 143 835,19

142,16% 89,63% 116,46% 114,05% 96,86% 100,48% 105,65% 364,02% 105,46% 113,88%

Struktura daňových příjmů se v roce 2005 příliš nezměnila. I nadále zůstává nejvýznamnější položkou daňových příjmů daň z přidané hodnoty, jejíž podíl dokonce ještě vzrostl na 31 %. U ostatních druhů daňových příjmů lze zaznamenat téměř stabilní poměr k celkovým daňovým příjmům. Graf č. 6 – Struktura daňových příjmů v roce 2005

Struktura daňových příjmů v roce 2005 3%

5%

4%

18% 9%

31% 1%

19%

10%

Daň z příjmu ze závislé činnosti Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu fyzických osob - zvl. sazba Místní poplatky Daň z nemovitostí

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob - obec Daň z přidané hodnoty Správní poplatky

Ani v plnění rozpočtu v roce 2005 nedošlo k výrazným změnám oproti roku 2004. Skutečné příjmy ze správních poplatků převýšily rozpočtované o 2966,17 tis. Kč (o téměř

21

60 %). Již zmíněná obtížná plánovatelnost zapříčinila u daně z příjmu fyzických osob, resp. daně z příjmu fyzických osob vybírané zvláštní sazbou, nižší skutečné příjmy než rozpočtované. Stejně tak výnosy daně z nemovitostí činily pouze 95,81 % rozpočtovaných příjmů. Celkové daňové příjmy byly i přes tyto okolnosti o 10,36 % vyšší než plánované. Tabulka č. 6 – Plnění rozpočtu daňových příjmů v roce 2005

Druh příjmu Daň z příjmu ze závislé činnosti Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu právnických osob - obec Daň z příjmu fyzických osob – zvl. sazba Daň z přidané hodnoty Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Daňové příjmy celkem

5.1.2.2.

Rozpočet

Skutečnost

Plnění rozpočtu

26 000,00 15 000,00 27 000,00 15 500,00 1 700,00 41 400,00 4 220,00 4 978,00 6 500,00 142 298,00

28 223,16 13 864,80 30 345,07 16 289,88 1 469,58 47 727,61 4 941,32 7 944,17 6 227,44 157 033,03

108,55% 92,43% 112,39% 105,10% 86,45% 115,28% 117,09% 159,59% 95,81% 110,36%

Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy (třída 2) obsahují příjmy plynoucí obci z její hospodářské činnosti. Nejvýznamnější položkou v nedaňových příjmech města Dvůr Králové nad Labem jsou příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí, které zahrnují především přijaté platby nájemného z bytů ve vlastnictví města, nájemné od společnosti Vodovody a kanalizace, a. s. a nájemné z ostatních nebytových prostor ve vlastnictví města. Jedinou další významnou položkou nedaňových příjmů jsou příjmy z poskytování služeb a výrobků. Do těchto příjmů jsou zahrnuty příjmy za umisťování dětí v předškolních a školních zařízeních, příjmy za poskytování informací podle zákona, příjmy za pronájem reprezentačních prostor Hankova domu včetně plateb za kurzy společenského tance a příjmy z prodeje vlastních výrobků, zejména z prodeje časopisu Vlastivědné čtení a Radničních listů. Tabulka č. 7 – Plnění rozpočtu nedaňových příjmů v roce 2004

Druh příjmu Příjmy z poskytování služeb a výrobků Příjmy z prodeje zboží Odvody příspěvkových organizací Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pronájmu ost. nemovitostí Příjmy z pronájmu movitých věcí Příjmové úroky Ostatní nedaňové příjmy - souhrně Nedaňové příjmy celkem

Rozpočet 14 500,00 50,00 340,00 400,00 25 073,00 0,00 300,00 1 110,00 41 773,00

Skutečnost Plnění rozpočtu 13 999,96 170,83 250,00 1 201,76 27 824,00 32,20 284,51 2 906,40 46 669,66

96,55% 341,66% 73,53% 300,44% 110,97% --94,84% 261,84% 111,72%

V roce 2004 byl rozpočet nedaňových příjmů překročen o 11,72 %. Nejvíce byl rozpočet překročen u příjmů z prodeje zboží, kdy skutečné příjmy byly o více než 120 tis. Kč

22

vyšší než rozpočtované. Neplánovaně vyšší příjmy byly též u příjmu z pronájmu pozemků (o 200 %). Tyto situace nastala když zastupitelstvo města odmítlo prodat část pozemků určených k prodeji a rozhodlo místo toho prodloužit nájemní smlouvy. Rekonstrukce kina Svět a Tyršova koupaliště v průběhu letních měsíců způsobila menší odvody příspěvkových organizací, než bylo původně plánováno (splnění rozpočtu pouze na 73,53 %), rovněž příjmy z poskytování služeb a výrobků byly o 500 tis. Kč nižší než rozpočtované (plnění na 96,55 %) Tabulka č. 8 – Plnění rozpočtu nedaňových příjmů v roce 2005

Druh příjmu

Rozpočet

Příjmy z poskytování služeb a výrobků Příjmy z prodeje zboží Odvody příspěvkových organizací Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pronájmu ost. nemovitostí Příjmy z pronájmu movitých věcí Příjmové úroky Ostatní nedaňové příjmy - souhrně Nedaňové příjmy celkem

10 270,00 0,00 1 000,00 370,00 19 900,00 0,00 250,00 12 499,00 44 289,00

Skutečnost Plnění rozpočtu 14 015,37 108,98 1 000,00 799,83 25 570,51 27,61 286,82 3 031,70 44 840,82

136,47% --100,00% 216,17% 128,50% --114,73% 24,26% 101,25%

Rozpočet nedaňových příjmů v roce 2005 byl překročen pouze nepatrně – o 1,25 %. Skutečné příjmy z poskytování služeb a výrobků oproti loňskému roku převýšily plán o 36 %, stejně tak příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí byly o 28,5 % vyšší než plánované. Příčinou toho je dokončení 72 bytových jednotek ve Strži a následná migrace obyvatel do modernějších, a tudíž i dražších obecních bytů. Opětovné zamítnutí zastupitelstva prodat některé pozemky do soukromého vlastnictví se promítlo ve zvýšení skutečných příjmů z pronájmu pozemků o 116 %. K naprosto 100% plnění rozpočtu došlo tentokrát u odvodů příspěvkových organizací. Graf č. 7 – Struktura nedaňových příjmů v roce 2004

Struktura nedaňových příjmů v roce 2004 0,07%

6,23%

0,61%

30,00%

0,37% 0,54%

59,62% 2,58%

Příjmy z poskytování služeb a výrobků Odvody příspěvkových organizací Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí Příjmové úroky

23

Příjmy z prodeje zboží Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pronájmu movitých věcí Ostatní nedaňové příjmy - souhrně

Graf č. 8 – Struktura nedaňových příjmů v roce 2005

Struktura nedaňových příjmů v roce 2005 0,06%

6,76%

0,64%

31,26%

0,24% 57,03%

2,23% 1,78%

Příjmy z poskytování služeb a výrobků Odvody příspěvkových organizací Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí Příjmové úroky

Příjmy z prodeje zboží Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pronájmu movitých věcí Ostatní nedaňové příjmy - souhrně

Struktura nedaňových příjmů je v obou letech téměř shodná. Dominují příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí (59,92 %, resp. 57,03 %), následují příjmy z poskytování služeb a výrobku (cca 30 %). Ostatní nedaňové příjmy dosahují hodnoty nejvíce 6,76 %, zbývající položky pak hodnot v rozmezí od 0,06 % do 2,23 %.

5.1.2.3.

Kapitálové příjmy

Kapitálové příjmy, soustředěné v třídě 3, jsou stabilně nejmenší skupinou příjmů města, jejich podíl na celkových příjmech se pohybuje okolo 7 %. Patří mezi ně zejména příjmy z prodeje pozemků a příjmy z prodeje domů, bytů a staveb. V roce 2004 přijalo město dar od společnosti Carla, s. r. o. na dovybavení zrekonstruovaného Domu pečovatelské služby. Tabulka č. 9 – Plnění rozpočtu kapitálových příjmů v roce 2004

Druh příjmu

Rozpočet

Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z prodejů domů, bytů, staveb Přijaté dary na poř. dlouhodobého majetku Kapitálové příjmy celkem

8 600,00 24 700,00 0,00 33 300,00

Skutečnost Plnění rozpočtu 3 578,65 22 711,13 100,00 26 389,78

41,61% 91,95% --79,25%

Tabulka č. 10 – Plnění rozpočtu kapitálových příjmů v roce 2005

Druh příjmu

Rozpočet

Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z prodejů domů, bytů, staveb Kapitálové příjmy celkem

9 500,00 16 410,00 25 910,00

Skutečnost 1 368,21 18 437,33 19 805,54

Plnění rozpočtu 14,40% 112,35% 76,44%

Rozpočet kapitálových příjmů nebyl ani v jednom sledovaném roce naplněn. Značný vliv na to mělo již zmíněné zamítnutí plánovaného prodeje několika pozemků patřících městu. Příjmy z prodeje pozemků tak v roce 2004 dosáhly výše 41,61 % plánovaných příjmů, v roce 2005 dokonce pouze 14,4 %. Ani příjmy z prodejů domů, bytů a staveb v roce 2004

24

nepřekročily plánovanou výši a ačkoli město obdrželo neplánovaný dar, celkové kapitálové příjmy dosáhly úrovně jen 79,25% plánovaných příjmů. Příjmy z prodeje domů, bytů a staveb v roce 2005 sice o 12,35 % převýšily plánovanou výši, tento nárůst však nemohl vykompenzovat značný rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výší příjmů z prodeje pozemků. A tak celkové kapitálové příjmy byly o 23,56 % nižší než rozpočtované.

5.1.2.4.

Dotace

Velmi důležitou složkou příjmů v rozpočtu města Dvůr Králové nad Labem jsou dotace (v druhovém členění zařazeny ve třídě 4). Rozpočet města člení dotace na neinvestiční a investiční, neinvestiční dotace pak dále rozděluje podle toho, zda jsou poskytovány ze státního rozpočtu nebo z územních rozpočtů. Ze státního rozpočtu jsou poskytovány globální dotace (dotace na výkon státní správy, dotace na školství, dotace na sociální dávky apod.). Z rozpočtu okolních obcí plynou do rozpočtu města Dvůr Králové nad Labem platby za přijetí dětí z těchto obcí do škol ve městě. Obce se tak podílejí na úhradě provozních nákladů školských zařízení a nemusejí tak složitě financovat školy na vlastním území, které by mnohdy měly jen mizivou návštěvnost. Z rozpočtu královéhradeckého kraje plynuly v roce 2004 a částečně i v roce 2005 neinvestiční dotace na likvidaci škod způsobené povodněmi. Ve své podstatě šlo o dotace ze státního rozpočtu, ale jelikož krajský orgán rozhodoval o přerozdělení prostředků mezi jednotlivé obce, jedná se v tomto případě právě o neinvestiční dotaci přijatou od kraje. Mezi dotace patří i převody z vlastních fondů – město převodem z rezervního fondu na příjmový účet získalo další potřebné příjmy na likvidaci škod. Tabulka č. 11 – Plnění rozpočtu dotací v roce 2004

Druh dotace Neinv. přijaté dotace - globální dotace Neinv. přijaté dotace od obcí Neinvestiční přijaté dotace od krajů Převody z ostatních vlastních fondů Investiční dotace Dotace celkem

Rozpočet 59 170,54 740,00 0,00 0,00 0,00 59 910,54

Skutečnost Plnění rozpočtu 66 814,99 1 395,60 75 230,98 2 910,45 15 651,12 162 003,14

112,92% 188,59% ------270,41%

Rok 2004 byl, co se týče dotací, příznivý, avšak velmi neočekávaný. Obě plánované položky překonaly rozpočtovanou výši, dotace od obcí na dojíždějící žáky překonaly rozpočet o téměř 89 %. Vysoký příliv žáků, který byl zaznamenán především na 2. stupni všech základních škol, je důsledkem toho, že v mnoha obcích v okolí města stále fungují základní školy pouze v rozsahu 1. stupně. Neočekávané události v podobě povodní zapříčinily neplánovaný nárůst neinvestičních dotací od krajů ve výši 75 230 tis. Kč, nutný byl též

25

převod 2 910 tis. Kč z rezervního fondu. Město taktéž neplánovalo přijetí investiční dotace na opravu Tyršova koupaliště ve výši 15 651 tis. Kč. Všechny tyto okolnosti se promítly v plnění rozpočtu dotací které převýšilo rozpočet o 170 %. Tabulka č. 12 – Plnění rozpočtu dotací v roce 2005

Druh dotace

Rozpočet

Neinv. přijaté dotace - globální dotace Neinv. přijaté dotace od obcí Neinvestiční přijaté dotace od krajů Převody z ostatních vlastních fondů Investiční dotace Dotace celkem

58 492,02 2 200,00 0,00 1 350,00 12 000,00 74 042,02

Skutečnost Plnění rozpočtu 68 750,64 1 700,32 1 173,17 279,36 12 796,75 84 700,24

117,54% 77,29% --20,69% 106,64% 114,39%

Rok 2005 již tak překvapivý nebyl. Celkové dotace sice byly opět vyšší než plánované, tentokrát však pouze o 14,39 %. Po prudkém nárůstu dojíždějících žáků a s tím spojených dotací od obcí v roce 2004 se sice tyto dotace zvýšily, stále však byly o téměř 33 % nižší než bylo plánováno. V rámci přerozdělování dotací byla též poskytnuta dodatečná finanční pomoc od kraje ve výši 1 173 tis. Kč. Plánovaná investiční dotace na rekonstrukci a přístavbu ZŠ Podharť byla přijata ve výši o 6,64 % vyšší než bylo rozpočtováno.

5.2.

Výdaje

Druhou stranou rozpočtu obce jsou její výdaje. Jejich výši musí obec přizpůsobit výši plánovaných příjmů, pokud chce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a nezatěžovat obecní pokladnu do budoucna dluhem. Výdaje jsou v rozpočtu města Dvůr Králové nad Labem tříděny podle druhů na běžné (obsahem třídy 5) a kapitálové výdaje (třída 6), jako doplňující je používáno členění dle kapitol.

5.2.1. Celkové výdaje Celkové výdaje v roce 2004 vlivem povodně a likvidací škod s ní spojených překročily svou plánovanou výši o 36,72 % a vyšplhaly se na 370 157 tis. Kč. S vyššími výdaji počítalo město i následující rok, město však uspořilo značnou část peněžních prostředků když odložilo výstavbu nových průmyslových prostor a tak ve skutečnosti byly výdaje o 7,72 % nižší než plánované a dosáhly výše pouze 297 553 tis. Kč. Oproti roku 2004 tak město uspořilo více než 72 600 tis. Kč. Tabulka č. 13 – Plnění rozpočtu výdajů

Rok

Rozpočet

2004 2005

270 738,71 322 460,02

Skutečnost 370 156,88 297 553,11

26

Plnění rozpočtu 136,72% 92,28%

Graf č. 9 – Plnění rozpočtu výdajů

Plnění rozpočtu výdajů 400 000,00 300 000,00 Rozpočet Výdaje (v tis. Kč) 200 000,00

Skutečnost

100 000,00 0,00 2004

2005 Rok

5.2.2. Struktura výdajů Podíl běžných i kapitálových výdajů na výdajích celkových je v obou letech velmi podobný. Běžné, tedy každoročně se opakující výdaje tvoří značnou část rozpočtu na úkor výdajů kapitálových – jejich poměr na celkových výdajích se pohybuje mezi 78 % a 80 %. Graf č. 10 – Struktura celkových výdajů v roce 2004 Struktura celkových výdajů rok 2004 22% Běžné výdaje Kapitálové výdaje 78%

Graf č. 11 – Struktura celkových výdajů v roce 2005 Struktura celkových výdajů rok 2005 20% Běžné výdaje Kapitálové výdaje 80%

Tabulka č. 14 – Plnění rozpočtu výdajů v roce 2004

Třída 5 6

Druh výdajů Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

Rozpočet 215 592,21 55 146,50 270 738,71

27

Skutečnost 290 038,15 80 118,73 370 156,88

Plnění rozpočtu 134,53% 145,28% 136,72%

Tabulka č. 15 – Plnění rozpočtu výdajů v roce 2005

Třída

Druh výdajů

5 6

Rozpočet

Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

Skutečnost

213 831,02 108 629,00 322 460,02

237 082,86 60 470,25 297 553,11

Plnění rozpočtu 110,87% 55,67% 92,28%

Běžné výdaje v roce 2004 vyšplhaly až na 290 038 tis. Kč a překonaly tak o 35 % svou plánovanou výši, stejně jako výdaje kapitálové, které byly o téměř 25 000 tis. Kč vyšší, než město původně ve svém rozpočtu plánovalo. Na úspory dosažené v roce 2005, kdy byly skutečné výdaje o 7,72 % nižší než rozpočtované, mělo velký vliv již zmiňované odložení výstavby některých objektů. Kapitálové výdaje tak tvořily pouze 55,67 % původně plánovaných výdajů. U běžných výdajů se opět nepodařilo dodržet rozpočtovanou výši, kterou překonaly o více než 10 %. Nyní se budu blíže zabývat jednotlivými výdajovými druhy.

5.2.2.1.

Běžné výdaje

Město Dvůr Králové nad Labem člení výdaje podle druhů, což je, dle mého názoru, značně nepřehledné pro jakékoliv srovnávání a hodnocení. Proto jsem položky sloučila do přehlednějších, avšak méně vypovídajících seskupení. Tabulka č. 16 – Plnění rozpočtu běžných výdajů v roce 2004

Seskupení

Druh výdajů

Rozpočet

50 51 52 53 54

Výdaje na platy a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje Neinv. transfery podnik. subj. a nez. org. Neinv. transfery a platby rozpočtům Neinvestiční transfery obyvatelstvu Běžné výdaje celkem

Skutečnost

48 289,00 48 179,56 42 614,00 42 079,37 3 950,00 8 015,98 81 307,67 151 451,30 39 431,54 40 311,94 215 592,21 290 038,15

Plnění rozpočtu 99,77% 98,75% 202,94% 186,27% 102,23% 134,53%

Graf č. 12 – Struktura běžných výdajů v roce 2004 Struktura běžných výdajů v roce 2004 Výdaje na platy a pojistné

14%

17% 15% 3%

51%

Polovina

z celkového

objemu

běžných

Neinvestiční nákupy a související výdaje Neinv. transfery podnik. subj. a nez. org. Neinv. transfery a platby rozpočtům Neinvestiční transfery obyvatelstvu

výdajů

je

soustředěna

v seskupení

53 – Neinvestiční transfery a ostatní platby rozpočtům. Toto seskupení obsahuje

28

nejrozsáhlejší položku v celkových běžných výdajích, položku 5331 – Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím. Obec je zřizovatelem některých příspěvkových organizací a jako taková musí finančně zabezpečit jejich výdaje. V roce 2004 se plánovaly výdaje na zabezpečení chodu příspěvkových organizací ve výši 63 307,67 tis Kč. Již mnohokrát zmiňovaná povodeň se promítla i do plnění rozpočtu této položky. Mezi příspěvkové organizace zřízené městem patří mimo jiné také Technické služby, které se velkou měrou podílely na odklízení škod jak technikou, tak i lidskými zdroji. Zvýšené výdaje se dotkly též Pečovatelského domu a několika školských zařízení, která se nacházejí přímo na nábřeží řeky Labe. Skutečné transfery příspěvkovým organizacím se tak vyšplhaly na 126 214,93 tis. Kč a překonaly svou plánovanou výši téměř o 100 %. Další skupinou výdajů, která se na běžných výdajích podílela 17 %, jsou výdaje na platy a pojistné. Toto seskupení obsahuje platy zaměstnanců v pracovním poměru a ostatní osobní výdaje (odměny za práci podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr apod.) a pojistné z těchto platů odváděné. Úspor se podařilo dosáhnout ve výdajích na platy, skutečné platy ve výši 33 173,19 tis. Kč byly o 3,71 % nižší než plánované. Seskupení 51 – Neinvestiční nákupy a související výdaje, které se na běžných výdajích podílí 15 %, obsahuje výdajové položky spojené především s chodem samotného městského úřadu. Patří sem nákup materiálu (např. kancelářské potřeby, čisticí prostředky apod.), výdaje na vodu, teplo, plyn a elektrickou energii a také úroky hrazené z půjčených prostředků. V rámci tohoto seskupení uspořilo město výdaje za vodu (1 %), elektrickou energii (4,65 %). K největším úsporám došlo v rámci oprav a udržování – výdaje dosáhly pouze 57,3 % výdajů plánovaných. Jedinou položkou v seskupení 54 jsou sociální dávky poskytované městem. Jejich plánovaná výše 39 431,54 tis. Kč byla překročena pouze o 2,23 %. Celkem tak město Dvůr Králové nad Labem v rámci sociálních transferů rozdělilo 40 311,94 tis. Kč. Tabulka č. 17 – Plnění rozpočtu běžných výdajů v roce 2005

Seskupení

Druh výdajů

Rozpočet

50 51 52 53 54

Výdaje na platy a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje Neinv. transfery podnik. subj. a nez. org. Neinv. transfery a platby rozpočtům Neinvestiční transfery obyvatelstvu Běžné výdaje celkem

29

Skutečnost

47 435,02 49 539,77 47 894,00 50 256,42 5 550,00 6 064,94 77 914,00 88 600,04 35 038,00 42 621,69 213 831,02 237 082,86

Plnění rozpočtu 104,44% 104,93% 109,28% 113,72% 121,64% 110,87%

Graf č. 13 – Struktura běžných výdajů v roce 2005 Struktura běžných výdajů v roce 2005 Výdaje na platy a pojistné

18%

21%

21%

37%

3%

Neinvestiční nákupy a související výdaje Neinv. transfery podnik. subj. a nez. org. Neinv. transfery a platby rozpočtům Neinvestiční transfery obyvatelstvu

Struktura běžných výdajů roku 2005 se nepatrně změnila. Podíl neinvestičních transferů a plateb rozpočtům, v jejichž rámci jsou poskytovány transfery zřízeným příspěvkovým organizacím, se snížil o 14 % zatímco zbývající seskupení, kromě seskupení 52, svůj podíl na běžných výdajích zvýšila. Stále největší skupinou běžných výdajů jsou neinvestiční transfery a platby rozpočtům. Výše těchto výdajů v absolutním vyjádření klesla o téměř 63 000 tis. Kč, přesto se na běžných výdajích podílejí 37 %. Ani v tomto roce se nepodařilo na těchto výdajích ušetřit, i když překročení plánovaných výdajů o 13,72 % je mnohem nižší, než tomu bylo v roce předcházejícím. Stejným podílem (21 %) se na běžných výdajích podílejí výdaje na platy a pojistné a neinvestiční nákupy (seskupení 50 a 51). Na rozdíl od předchozího roku se v tomto roce nepodařilo ušetřit na platech a jejich skutečná výše překročila rozpočet o 4 %. Celkově pak seskupení Výdaje na platy a pojistné překročilo plán o 4,44%. Objem vyplacených sociálních dávek vzrostl o 2 309,75 tis. Kč a ani v tomto případě se nepodařilo splnit rozpočet. Částkou 42 621,69 tis. Kč převýšily o 21,64 % svou plánovanou výši.

5.2.2.2.

Kapitálové výdaje

Položky kapitálových výdajů jsou mnohdy těžko předvídatelné. Během rozpočtového roku dochází ke změnám potřeb města a tak některé méně důležité projekty musí ustoupit důležitějším a potřebnějším. Tabulka č. 18 – Plnění rozpočtu kapitálových výdajů v roce 2004

Položka 6119 6121 6122 6123 6125 6127 6130 6351

Druh výdajů

Rozpočet

Ostatní nákup DNM Budovy, haly, stavby Stroje, přístroje a zařízení Dopravní prostředky Výpočetní technika Umělecká díla a předměty Pozemky Investiční dotace zřízeným PO Kapitálové výdaje celkem

2 360,00 45 376,50 1 860,00 0,00 1 200,00 0,00 850,00 3 500,00 55 146,50

30

Skutečnost 1 508,18 75 020,97 1 105,08 200,00 302,15 179,73 966,50 836,12 80 118,73

Plnění rozpočtu 63,91% 165,33% 59,41% --25,18% --113,71% 23,89% 145,28%

V roce 2004 byly kapitálové výdaje vynaloženy na stavbu nových bytových jednotek, které byly dokončeny až v roce 2005. Jejich výše o 30 mil. Kč převýšila plán a výrazně tak ovlivnila celkové plnění rozpočtu kapitálových výdajů. Vyšší výdaje, než město původně plánovalo, byly vynaloženy na kompletní rekonstrukci ul. Legionářské včetně zřízení okružní křižovatky a rekonstrukci chodníků. K největším úsporám došlo v rámci modernizace výpočetní sítě, jelikož část plánovaných nákupů byla odložena a uskutečněna až v následujícím roce. Investiční dotace zřízeným příspěvkovým organizacím byly ve skutečnosti nižší než plánované právě z důvodů nečekaných záplav a potřeby finančních prostředků na financování škod. Tabulka č. 19 – Plnění rozpočtu kapitálových výdajů v roce 2005

Položka 6119 6121 6122 6123 6125 6313 6130 6351

Druh výdajů

Rozpočet

Ostatní nákup DNM Budovy, haly, stavby Stroje, přístroje a zařízení Dopravní prostředky Výpočetní technika Inv. dotace nefin. podnik. subj. - PO Pozemky Investiční dotace zřízeným PO Kapitálové výdaje celkem

835,00 102 244,00 1 150,00 500,00 0,00 1 000,00 2 700,00 200,00 108 629,00

Skutečnost 259,00 52 692,17 687,45 1 036,54 250,85 1 960,81 3 324,63 258,80 60 470,25

Plnění rozpočtu 31,02% 51,54% 59,78% 207,31% --196,08% 123,13% 129,40% 55,67%

Odložení výstavby nových průmyslových objektů se promítlo do skutečné výše kapitálových výdajů v roce 2005, došlo k jejich naplnění na 55,67 %, a zároveň do výše celkových výdajů a celkového salda rozpočtu. Město dále investovalo do rekonstrukce chodníků v centru města i v jeho okrajových částech a byla zahájena výstavba infrastruktura průmyslové zóny. V tomto roce byly poskytnuty některé investiční dotace zřízeným příspěvkovým organizacím, které nemohly být poskytnuty v roce předcházejícím.

5.3.

Zhodnocení hospodaření

Dalším okruhem peněžních operací v rozpočtu města je financování, v druhovém třídění zařazené ve třídě 8. Financování zahrnuje následující peněžní operace, které zabezpečují financování schodku nebo využití přebytku hospodaření: •

veškeré návratně přijaté peněžní prostředky související s likviditou města (bankovní úvěry, příjmy z emise vlastních dluhopisů, přijaté návratné finanční výpomoci) a jejich následné splátky,

•

veškeré návratně poskytnuté půjčky ostatním subjektům a jejich splátky, výdaje na nákup cizích akcií a dluhopisů za účelem zhodnocení dočasně volných finančních prostředků,

•

jakoukoli změnu stavu finančních prostředků na bankovních účtech,

•

opravné položky.

31

Následující tabulka shrnuje všechny třídy druhového členění peněžních operací (příjmy, výdaje i financování) a ukazuje platnost základní rovnice rozpočtové skladby v rozpočtu města Dvůr Králové nad Labem. Tabulka č. 20 – Přehled příjmů, výdajů a financování města Dvůr Králové nad Labem v letech 2004 a 2005

2004

2005

PŘÍJMY 1 - Daňové příjmy 2 - Nedaňové příjmy 3 - Kapitálové příjmy 4 - Přijaté dotace Příjmy celkem

143 835,19 46 669,66 26 389,78 162 003,14 378 897,77

157 033,03 44 840,82 19 805,54 84 700,24 306 379,63

VÝDAJE 5 - Běžné výdaje 6 - Kapitálové výdaje Výdaje celkem

290 038,15 80 118,73 370 156,88

237 082,86 60 470,25 297 553,11

Saldo rozpočtu: přebytek (+) / schodek (-)

8 740,89

8 826,52

FINANCOVÁNÍ Krátkodobé přijaté půjčené prostředky Uhrazené splátky krátkod. přij. půj. prostř. Změna stavu krátkod. prostř. na bank. úč. Uhraz. spl. dlouhod. přij. půj. prostř. Aktivní dlouhodob. operace říz. likvid. - příjmy Aktivní dlouhodob. operace říz. likvid. - výdaje Nerelizované kurzové rozdíly Financování celkem

-----2 215,51 -6 524,67 92,40 -92,40 -0,71 -8 740,89

519,38 -519,38 -2 233,61 -6 592,44 272,40 -272,40 -0,47 -8 826,52

Rozpočtové hospodaření města Dvůr Králové nad Labem skončilo v roce 2004 přebytkem ve výši 8 740,89 tis. Kč. Přebytek byl ovlivněn především vyššími přijatými dotacemi a daňovými příjmy, které pokryly zvýšení výdajů na opravy spojené s povodní. Plánovaný deficit ve výši 9 455,17 tis. Kč měl být kryt meziročním poklesem stavu peněžních prostředků na bankovních účtech. Ve skutečnosti došlo k jejich nárůstu o 2 215,51 tis. Kč. V roce 2005 skončilo hospodaření města opět přebytkem ve výši 8 826,52 tis. Kč. Stalo se tak především zvýšením daňových příjmů, především daně z přidané hodnoty, a poskytnutím vyšších dotací, než bylo původně plánováno. V oblasti výdajů došlo ke značné úspoře u kapitálových výdajů odložením výstavby průmyslových objektů. Plánované rozpočtové saldo ve výši 35 921 tis. Kč mělo být z větší části kryto dlouhodobými přijatými půjčenými prostředky (27 130 tis. Kč) a z části poklesem peněžních prostředků. Příznivým vývojem skutečných příjmů však došlo k tomu, že se město nemuselo zadlužovat a nepřijalo žádné půjčené prostředky (krátkodobé přijaté půjčené prostředky byly nutné k financování výdajů v měsíci lednu, než město obdrželo dotace ze státního rozpočtu a byly okamžitě po jejich obdržení uhrazeny).

32

6. Závěr V průběhu 90. let došlo k velkým změnám v postavení obcí v České republice. Samospráva po roce 1990, kdy došlo k obnovení obcí jako základních článků územní samosprávy a jejich zakotvení v ústavě, začala fungovat na principu smíšeného modelu, spojení samostatné a přenesené působnosti. Decentralizací veřejné správy se přenesla na obce velká část kompetencí a došlo tak k výraznému zefektivnění výkonu veřejné správy. Přes zvyšující se samostatnost však obce nejsou finančně soběstačné, značnou část jejich příjmů stále tvoří dotace ze státního rozpočtu. Snižuje se tak míra soběstačnosti obcí, která se v České republice pohybuje mezi 50 % a 70 %. I v této oblasti však došlo v České republice k pokroku. Nový zákon o rozpočtovém určení daní platný od roku 2001 zvýšil podíly daní, které plynou do rozpočtu obcí. V rámci reformy veřejné správy se stále hledá optimální poměr mezi mírou decentralizace kompetencí a mírou fiskální decentralizace, tedy přenecháním části veřejných příjmů státního rozpočtu rozpočtům jednotlivých obcí. Tyto dvě polohy reformy mají protichůdnou tendenci a najít jejich optimální poměr není mnohdy jednoduchou záležitostí. Tato práce byla zaměřena na zhodnocení hospodaření obecního rozpočtu. Nedostatkem informací, který byl způsoben neposkytnutím chybných údajů za rok 2003, se analýza vývoje příjmů a výdajů omezila na srovnání dvou let, roku 2004 a 2005. Nebylo tedy možné určit, jestli mají příjmy, výdaje a jejich jednotlivé složky rostoucí či klesající tendenci nebo zda je jejich změna způsobena nepředpokládaným výkyvem. Město Dvůr Králové nad Labem porovnává skutečně přijaté příjmy a profinancované výdaje a jejich jednotlivé druhy s rozpočtovanými. Dle mého názoru by měl odbor rozpočtu a financí v průběhu roku reagovat na změny v rozpočtu, popř. na změny v rozhodnutí zastupitelstva, a rozpočtované příjmy a výdaje během roku upravovat dle momentální situace. Nedocházelo by tak mnohdy k velkým rozdílům mezi plánem a skutečností. Například příjmy z prodeje pozemků, které město rozpočtovalo v obou sledovaných letech a zastupitelstvo poté zamítlo jejich prodej, bylo možné v průběhu roku upravit a předejít tak nízké míře jejich plnění. Mimochodem, tyto pozemky jsou stále majetkem města a do budoucna se jejich prodej nečeká. Příjmy v rozpočtu města vykazují klesající tendenci. Domnívám se však že je to způsobeno výjimečnou situací v roce 2004 a nebýt povodně a s ní spojených zvýšených dotací, byly by příjmy v tomto roce pod úrovní skutečných příjmů v roce 2005. Tím by příjmy vykazovaly tendenci rostoucí. Tento závěr by zcela jistě podpořila analýza příjmů z roku 2003. Poskytnuté dotace na opravy se promítly ve zhoršené míře soběstačnosti, která v roce

33

2004 dosáhla nízké hodnoty 57 %. V roce 2005 se míra soběstačnosti zvýšila na velmi dobrých 72 %. Úspor v oblasti výdajů vzhledem k tíživé situaci města po povodni nedošlo. Naopak, potřebou zabezpečit úklidové a opravné práce v roce 2004 vzrostla výše běžných výdajů a celkové výdaje se tak zvýšily o 100 mil. Kč. Převážnou část výdajů pokryly přijaté dotace. Město dále investovalo do rekonstrukcí vozovek a chodníků, oprav vodovodních a kanalizačních potrubí a jejich přípojek a po dlouhých přípravách se podařilo zrekonstruovat ZŠ Podharť. Město v obou letech 2004 i 2005 plánovalo schodek rozpočtu, který měl být kryt meziročním poklesem stavu peněžních prostředků, v roce 2005 měl být dokonce přijat dlouhodobý úvěr od banky. Vzhledem k příznivé situaci ve vývoji některých příjmů však skončilo rozpočtové hospodaření v obou letech přebytkem. Ten je vždy, po přídělu do fondu rezerv, zapojen do hospodaření následujícího roku a použit jako aktivní nástroj řízení likvidity - peněžní prostředky jsou ukládány na termínované účty v ČSOB. V posledních letech město nejvíce investuje do oprav a rekonstrukcí a výstavby nových bytových jednotek. Ostatní odvětví jako např. školství nebo průmysl jsou prozatím v útlumu. Město však do budoucna plánuje výstavbu průmyslové zóny a to by mohlo, spolu s plánovanou výstavbou rychlostní silnice z Hradce Králové do Polska, přivést do dnes skomírajícího města nové pracovní možnosti. Nezaměstnanost se po krachu textilky Tiba, a. s. pohybuje nad celostátním průměrem a ani nejbližší budoucnost v tomto ohledu není příznivá. Již delší dobu se s finančními problémy potýká druhý největší zaměstnavatel ve městě, firma Juta, a. s., a dochází sice k pozvolnému, ale neustálému propouštění dalších a dalších zaměstnanců. Budoucí vývoj města je tedy úzce spjat s vývojem regionu a výstavbou rychlostní silnice, která město napojí na dopravní tepny a umožní lepší dopravní obslužnost. K rozvoji turistického ruchu a kultury by mělo přispět vytvoření dobrovolného svazku obcí s názvem Královská věnná města a Sdružení obcí Podzvičinsko. Obě tato sdružení se snaží ukázat světu nepříliš známé, avšak velmi zajímavé turistické zajímavosti města Dvůr Králové nad Labem a jeho okolí.

34

Seznam literatury [1]

Kinšt, J.: Rozpočtová skladba v roce 2003 a praktické příklady. Pragoeduca, Praha 2002

[2]

Marková, H.: Finance obcí, měst a krajů. ORAC, s. r. o., 2000

[3]

Materiály Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem

[4]

Matrasová, E., Šlauf, V.: Zákon o obcích (obecní zřízení) včetně prováděcích předpisů s komentářem. Polygon, Praha 2003

[5]

Nováková, Š.: Účetnictví organizačních složek státu a obcí. VŠE Praha, Praha 2005

[6]

Peková,

J.:Hospodaření

a

finance

územní

samosprávy.

Management

Press,

Praha 2004 [7]

Peková,

J.,

Pilný,

J.:

Veřejná

správa

a

finance

veřejného

sektoru.

ASPI

Publishing, s. r. o., Praha 2002 [8]

Vlastivědné čtení č. 2/1994 a 9/II/2001. Vydává město Dvůr Králové nad Labem.

[9]

Vyhláška Ministerstva financí č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě

[10] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností [11] www.mudk.cz – internetová stránka města Dvůr Králové nad Labem [12] Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky [13] Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecním zřízení) [14] Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla) [15] Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) [16] Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů [17] Zákon č. 214/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností

35

Přílohy Příloha č. 1 – Rozpočet města Dvůr Králové nad Labem a jeho plnění v roce 2004 Třída

Druh příjmů

1

Daňové příjmy z toho: Daň z příjmu ze závislé činnosti Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu právnických osob - obec Daň z příjmu fyzických osob - zvláštní sazba Zrušené daně - příjem fyzických osob Daň z přidané hodnoty Poplatky za zněčišťování ovzduší Poplatky za ukládání odpadů Odvody za odnětí půdy ze zem. půdního fondu Poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa Poplatky ze psů Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatky ze vstupného Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek za provoz. výh. hracích přístrojů Zrušené místní poplatky Odvod výtěžku z provozování loterií Správní poplatky - ostatní Daň z nemovitostí

1111 1112 1121 1122 1113 1119 1211 1332 1333 1334 1335 1341 1343 1344 1345 1347 1349 1351 1361 1511 2 2111 2112 2122 2131 2132 2133 2141

3 3111 3112 3121

Nedaňové příjmy z toho: Příjmy z poskytování služeb a výrobků Příjmy z prodeje zboží Odvody příspěvkových organizací Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí Příjmy z pronájmu movitých věcí Příjmové úroky Ostatní nedaňové příjmy - souhrnně Kapitálové příjmy z toho: Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z prodejů domů, bytů, staveb Přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku

36

Návrh rozpočtu

Plnění rozpočtu

126 300,00

143 835,19

18 600,00 17 100,00 23 500,00 13 500,00 1 800,00 0,00 40 000,00 0,00 1 200,00 0,00 0,00 440,00 400,00 60,00 100,00 1 500,00 0,00 750,00 1 150,00 6 200,00

26 441,79 15 324,60 27 368,56 15 396,71 1 743,54 2,48 40 193,38 6,50 1 243,18 22,05 0,01 345,33 509,17 68,96 90,33 1 621,13 2,40 867,33 6 049,09 6 538,65

41 773,00

46 669,66

14 500,00 50,00 340,00 400,00 25 073,00 0,00 300,00 1 110,00

13 999,96 170,83 250,00 1 201,76 27 824,00 32,20 284,51 2 906,40

33 300,00

26 389,78

8 600,00 24 700,00 0,00

3 578,65 22 711,13 100,00

Třída 4 4112 4121 4122 4132 4219

Druh příjmů Přijaté dotace z toho: Neinvestiční přijaté dotace - globální dotace Neinv. přijaté dotace od obcí Neinvestiční přijaté dotace od krajů Převody z ostatních vlastních fondů Investiční dotace Příjmy celkem

Třída

Druh výdajů

5

Běžné výdaje z toho: Platy zaměstnanců v pracovním poměru Ostatní osobní výdaje Pov. poj. za SZ a příspěvek na st. pol. zam. Povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění Nákup materiálu Úroky vlastní Voda Teplo Plyn Elektrická energie Nákup služeb Opravy a udržování Ostatní nákupy Výdaje na dopravní územní obslužnost Neinv. dotace podnik. subjektům - fyz. osoba Neinv. dotace podnik. subjektům - práv. osoba Neinvestiční dotace občanským sdružením Neinvestiční dotace církvím Neivestiční dotace neziskovým organizacím Neinv. příspěvky zřízeným PO Platby daní a poplatků Úhrady sankcí jiným rozpočtům Vratky transferů Výdaje z fin. vypoř. min. let mezi krajem a obcí Sociální dávky Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu

5011 5021 5031 5032 5139 5141 5151 5152 5153 5154 5169 5171 5179 5193 5212 5213 5222 5223 5229 5331 5362 5363 5364 5366 5410 5499 6 6119 6121 6122 6123 6125 6127 6130 6351

Kapitálové výdaje z toho: Ostatní nákup dlouhod. nehm. majetku Budovy, haly, stavby Stroje, přístroje a zařízení Dopravní prostředky Výpočetní technika Umělecká díla a předměty Pozemky Inv. dotace zřízeným PO Výdaje celkem

37

Návrh rozpočtu

Plnění rozpočtu

59 910,54

162 003,14

59 170,54 740,00 0,00 0,00 0,00

66 814,99 1 395,60 75 230,98 2 910,45 15 651,12

261 283,54

378 897,77

Návrh rozpočtu

Plnění rozpočtu

215 592,21

290 038,15

34 450,00 1 800,00 8 776,00 3 263,00 2 230,00 3 000,00 3 200,00 6 770,00 100,00 1 000,00 9 934,00 15 140,00 0,00 1 240,00 350,00 500,00 2 500,00 350,00 250,00 63 307,67 13 500,00 4 500,00 0,00 0,00 39 351,54 80,00

33 173,19 2 527,31 9 318,58 3 160,48 2 485,38 3 810,07 3 197,27 6 924,47 204,75 953,48 13 245,72 8 674,60 1 271,63 1 312,00 3 479,94 701,70 3 034,34 230,00 570,00 126 214,93 16 825,71 6 811,74 1 535,74 63,18 39 832,13 479,81

55 146,50

80 118,73

2 360,00 45 376,50 1 860,00 0,00 1 200,00 0,00 850,00 3 500,00

1 508,18 75 020,97 1 105,08 200,00 302,15 179,73 966,50 836,12

270 738,71

370 156,88

Třída 8 8115 8124 8127 8128 8902

Financující operace

Rozpočet

z toho: Změna stavu krátkod. prostř. na bank. úč. Uhraz. spl. dlouhod. přij. půj. prostř. Aktivní dlouhodob. operace říz. likvid. - příjmy Aktivní dlouhodob. operace říz. likvid. - výdaje Nerelizované kurzové rozdíly Financování celkem

Plnění rozpočtu

18 455,17 -9 000,00 0,00 0,00 0,00

-2 215,51 -6 524,67 92,40 -92,40 -0,71

9 455,17

-8 740,89

Příloha č. 2 - Rozpočet města Dvůr Králové nad Labem a jeho plnění v roce 2005 Třída 1 1111 1112 1121 1122 1113 1119 1211 1332 1333 1334 1335 1341 1343 1344 1345 1347 1349 1351 1361 1511 2 2111 2112 2122 2131 2132 2133 2141

Druh příjmů

142 298,00

Plnění rozpočtu 157 033,03

26 000,00 15 000,00 27 000,00 15 500,00 1 700,00 0,00 41 400,00 0,00 1 500,00 0,00 0,00 400,00 500,00 70,00 150,00 1 600,00 0,00 0,00 4 978,00 6 500,00

28 223,16 13 861,71 30 345,07 16 289,88 1 469,58 3,09 47 727,61 5,50 1 958,03 28,93 0,03 342,35 697,00 53,94 74,38 1 777,19 3,97 1 129,36 6 814,81 6 227,44

44 289,00

44 840,82

10 270,00 0,00 1 000,00 370,00 19 900,00 0,00 250,00 12 499,00

14 015,37 108,98 1 000,00 799,83 25 570,51 27,61 286,82 3 031,70

Rozpočet

Daňové příjmy z toho: Daň z příjmu ze závislé činnosti Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu právnických osob - obec Daň z příjmu fyzických osob - zvláštní sazba Zrušené daně - příjem fyzických osob Daň z přidané hodnoty Poplatky za zněčišťování ovzduší Poplatky za ukládání odpadů Odvody za odnětí půdy ze zem. půdního fondu Poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa Poplatky ze psů Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatky ze vstupného Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek za provozování výherních hracích přístrojů Zrušené místní poplatky Odvod výtěžku z provozování loterií Správní poplatky - ostatní Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy z toho: Příjmy z poskytování služeb a výrobků Příjmy z prodeje zboží Odvody příspěvkových organizací Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí Příjmy z pronájmu movitých věcí Příjmové úroky Ostatní nedaňové příjmy - souhrnně

38

Třída

Druh příjmů

3

Kapitálové příjmy z toho: 3111 Příjmy z prodeje pozemků 3112 Příjmy z prodejů domů, bytů, staveb 4 4112 4121 4122 4132 4219

Přijaté dotace z toho: Neinvestiční přijaté dotace - globální dotace Neinvestiční přijaté dotace od obcí - na dojíždějící žáky do ZŠ Neinvestiční přijaté dotace od krajů Převody z ostatních vlastních fondů Investiční dotace Příjmy celkem

9 500,00 16 410,00

1 368,21 18 437,33

74 042,02

84 700,24

58 492,02 2 200,00 0,00 1 350,00 12 000,00

68 750,64 1 700,32 1 173,17 279,36 12 796,75

286 539,02

Třída

Druh výdajů

5

Běžné výdaje z toho: Platy zaměstnanců v pracovním poměru Ostatní osobní výdaje Povinné pojištění za SZ a příspěvek na st. pol. zam. Povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění Nákup materiálu Úroky vlastní Voda Teplo Plyn Elektrická energie Nákup služeb Opravy a udržování Ostatní nákupy Výdaje na dopravní územní obslužnost Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům - fyz. osoba Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům - práv. osoba Neinvestiční dotace občanským sdružením Neinvestiční dotace církvím Neinvestiční dotace neziskovým organizacím Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím Platby daní a poplatků Úhrady sankcí jiným rozpočtům Vratky transferů posk. v min. rozp. obd. veř. rozp. ústř. úrovně Výdaje z finančního vypoř. minulých let mezi krajem a obcí Sociální dávky Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu

5011 5021 5031 5032 5139 5141 5151 5152 5153 5154 5169 5171 5179 5193 5212 5213 5222 5223 5229 5331 5362 5363 5364 5366 5410 5499

25 910,00

Plnění rozpočtu 19 805,54

Rozpočet

213 831,02

Plnění rozpočtu 237 082,86

32 791,02 2 345,00 9 136,00 3 163,00 4 211,00 4 000,00 2 600,00 6 000,00 240,00 400,00 20 413,00 7 700,00 550,00 1 780,00 1 000,00 200,00 3 000,00 350,00 1 000,00 56 414,00 15 500,00 6 000,00 0,00 0,00 34 988,00 50,00

34 115,27 2 528,32 9 617,42 3 278,76 3 138,03 2 956,84 2 902,29 6 776,35 201,20 974,68 19 426,25 10 625,82 1 706,17 1 548,79 917,46 646,72 3 359,49 396,00 745,27 56 720,48 17 180,43 13 173,36 1 483,39 42,38 42 441,97 179,72

Rozpočet

39

306 379,63

Třída 6 6119 6121 6122 6123 6125 6313 6130 6351

Druh výdajů Kapitálové výdaje z toho: Ostatní nákup dlouhodobého nehmotného majetku Budovy, haly, stavby Stroje, přístroje a zařízení Dopravní prostředky Výpočetní technika Investiční dotace nefin. podnik. subjektům - PO Pozemky Investiční dotace zřízeným PO Výdaje celkem

Třída 8 8113 8114 8115 8123 8124 8127 8128 8902

Financující operace

Rozpočet 108 629,00

Plnění rozpočtu 60 470,25

835,00 102 244,00 1 150,00 500,00 0,00 1 000,00 2 700,00 200,00

259,00 52 692,17 687,45 1 036,54 250,85 1 960,81 3 324,63 258,80

322 460,02

297 553,11

Rozpočet

Plnění rozpočtu

z toho: Krátkodobé přijaté půjčené prostředky Uhrazené splátky krátkod. přij. půj. prostř. Změna stavu krátkod. prostř. na bank. úč. Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky Uhraz. spl. dlouhod. přij. půj. prostř. Aktivní dlouhodob. operace říz. likvid. - příjmy Aktivní dlouhodob. operace říz. likvid. - výdaje Nerelizované kurzové rozdíly

0,00 0,00 17 891,00 27 130,00 -9 100,00 0,00 0,00 0,00

519,38 -519,38 -2 233,61 0,00 -6 592,44 272,40 -272,40 -0,47

Financování celkem

35 921,00

-8 826,52

40

41