<s e s s i o n −f a c t o r y>
5 6
o r g . h s q l d b . j d b c D r i v e r
7
j d b c : h s q l d b : . / t a r g e t / work / t a p e s t r y 5 t h e s i s ; shutdown=t r u e
8
o r g . h i b e r n a t e . d i a l e c t . HSQLDialect
9
update
10
11 44
V z´ avislosti na prostˇred´ı je pak nutn´e obnovit konfiguraci projektu, napˇr. v Eclipse je v kontextov´em menu
projektu volba Maven → Update Project Configuration.
48
Po spr´avn´em nakonfigurov´ an´ı pak Tapestry 5 um´ı zajistit:
• Konfigurace entit: Bˇeˇznˇe se vˇsechny entity mus´ı uv´est uˇz v konfiguraˇcn´ım souboru hibernate.cfg.xml. Tapestry 5 je vˇsak um´ı naˇc´ıst automaticky v pˇr´ıpadˇe, ˇze jsou v pˇr´ısluˇsn´em bal´ıku entities, pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ıch bal´ıc´ıch, kter´e specifikujeme v konfiguraci IoC kontejneru [13]. • Injekce Hibernate session: Pro pouˇzit´ı nen´ı nutn´e ruˇcnˇe vytv´aˇret Hibernate session, staˇc´ı ji do tˇr´ıdy ˇci komponenty injektovat. Tapestry uˇz se postar´a o to, ˇze je inicializov´ ana s ohledem na v´ıcevl´ aknov´ y pˇr´ıstup, tj. pro kaˇzd´ y request oddˇelenˇe [14]. • Koerce entit: Pˇri pouˇzit´ı Hibernate entity v aktivaˇcn´ım kontextu (viz 4.7.5) se pouˇzije vestavˇen´ a koerce na prim´ arn´ı kl´ıˇc a zpˇet. V podstatˇe to pak znamen´a, ˇze pˇri pasivaci se entita pˇrevede na sv˚ uj prim´ arn´ı kl´ıˇc, kter´ y se pak stane souˇc´ast´ı adresy, a pˇri aktivaci se pˇr´ısluˇsn´ a entita automaticky z datab´aze naˇcte. Konkr´etn´ı pˇr´ıklad viz napˇr´ıklad [14].
Celkovˇe se vˇsak dle m´eho n´ azoru jedn´a o drobnosti a tak jako tak se v´ yvoj´aˇr mus´ı nauˇcit mimo Tapestry 5 jeˇstˇe ORM framework, aby byl schopen entity spr´avnˇe anotovat a pracovat s datab´azovou vrstvou. Samozˇrejmˇe mu nic nebr´an´ı pouˇz´ıt i jak´ ykoli zp˚ usob standardn´ı interakce s datab´az´ı, kter´ y Java podporuje, pˇr´ıpadnˇe nˇejak´ y vlastn´ı ˇsit´ y na m´ıru konkr´etn´ım potˇreb´ am. Tapestry sice nic nepˇredepisuje a neurˇcuje, ale tak´e nepˇrin´aˇs´ı ˇz´adn´e z´asadn´ı zjednoduˇsen´ı.
5
Grails
Druh´ ym z framework˚ u, kter´ ym se budu v r´amci pr´ace zab´ yvat, je Grails. Grails je pomˇernˇe nov´ y framework pro rychl´ y v´ yvoj webov´ ych aplikac´ı na platformˇe Java, jeho prvn´ı verze vyˇsla v roce 2006[19] pod n´ azvem Groovy on Rails, kter´ y byl ovˇsem kr´atce po vyd´an´ı zmˇenˇen na ˇz´adost Davida Heinemeiera Hanssona, autora jin´eho popul´arn´ıho frameworku Ruby on Rails. Nov´ y n´azev znˇel uˇz Grails a pod n´ım vych´az´ı framework od verze 0.3 aˇz dosud[18]. Za projektem od poˇc´ atku st´ ala spoleˇcnost G2One, kterou v roce 2008 koupil SpringSource[20], jenˇz byl pomˇernˇe z´ ahy v roce 2009 pohlcen spoleˇcnost´ı VMware[21], pod jehoˇz kˇr´ıdly se rozv´ıj´ı d´ale. Jak uˇz p˚ uvodn´ı n´ azev napov´ıd´ a, je inspirovan´ y pr´avˇe Ruby on Rails (viz napˇr. [10]). Podobn´ y je 49
mu zejm´ena architekturou MVC (Model-View-Controller), podobnou organizac´ı adres´aˇr˚ u projektu, zp˚ usobem pouˇzit´ı pˇres pˇr´ıkazov´ y ˇr´adek nebo scaffoldingem. Za povˇsimnut´ı ovˇsem stoj´ı hlavnˇe d´ıky jin´ ym vlastnostem:
• Jazyk Groovy: Grails nepouˇz´ıv´a ˇcistou Javu, ale dynamicky typovan´ y jazyk Groovy. Ten se vyznaˇcuje podobnou syntax´ı jako Java45 , ovˇsem umoˇzn ˇuje vyuˇz´ıt nˇekter´e konstrukty dynamick´ ych jazyk˚ u, kter´e v Javˇe chyb´ı. V´ ysledkem kompilace Groovy k´odu je pak standardn´ı javovsk´ y JAR (Java Archive), kter´ y bˇeˇz´ı v JVM. V Groovy k´odu lze pouˇz´ıvat jak´ekoli javovsk´e tˇr´ıdy, takˇze v´ yvoj´aˇr nen´ı ochuzen o velkou s´ılu platformy Java ani o vlastn´ı dosavadn´ı pr´ aci. Je dokonce na nˇem, zda bude programovat typovˇe nebo netypovˇe, pˇr´ıpadnˇe pˇr´ıstupy kombinovat podle potˇreby46 . • Spring: Na pozad´ı je Grails postaven na rozˇs´ıˇren´em Spring frameworku. To mu poskytuje solidn´ı z´ aklady, pˇrirozenou integraci s existuj´ıc´ımi Spring projekty a moˇznosti konfigurace, od kter´e vˇsak druhou stranu pˇri dodrˇzen´ı konvenc´ı odstiˇ nuje do t´e m´ıry, ˇze pro pr´ aci s Grails nen´ı nutn´e Spring zn´ at. • Hibernate: Pro abstrakci pr´ ace s datab´az´ı a objektovˇe-relaˇcn´ı mapov´an´ı slouˇz´ı v Grails vrstva GORM (Grails Object-Relational Mapping), kter´a na pozad´ı pouˇz´ıv´a zn´am´ y ORM framework Hibernate. To mimo pˇredv´ıdateln´eho chov´an´ı a moˇznosti ps´at datab´ azov´e dotazy v HQL (Hibernate Query Language) znamen´a, ˇze lze do Grails projektu importovat existuj´ıc´ı Hibernate konfiguraci a entity, kter´e pak Grails dynamicky obohat´ı o nov´e metody a vlastnosti bˇeˇzn´ ych GORM entit, takˇze je lze pouˇz´ıvat naprosto stejn´ ym zp˚ usobem. • SiteMesh: Framework pro tvorbu a integraci r˚ uzn´ ych v´ ystup˚ u do jednotn´eho uˇzivatelsk´eho rozhran´ı m´ a v Grails na starosti zobrazovac´ı logiku a tvorbu rozvrˇzen´ı str´anky.
Seˇcteno a podtrˇzeno, pouˇzit´ı Grails neznamen´a ani zmaˇren´ı veˇsker´e dosavadn´ı pr´ace, znalost´ı a zkuˇsenost´ı, ani krok do naprost´eho nezn´ama kv˚ uli pouˇzit´ı jin´eho programovac´ıho jazyka, frameworku IoC kontejneru nebo datab´ azov´e vrstvy. Sp´ıˇse se d´a hovoˇrit o tom, ˇze se jedn´a o zn´ am´e technologie obalen´e flexibilnˇejˇs´ım dynamick´ ym programovac´ım jazykem a sv´azan´e konvencemi, kter´e nahrazuj´ı nutnost sloˇzit´e konfigurace pomoc´ı XML ˇci anotac´ı. Vˇsechny tyto vlastnosti dle m´eho n´azoru dˇelaj´ı z Grails framework, kter´ y stoj´ı za pozornost. 45 46
Publikace [8] uv´ ad´ı, ˇze validn´ı Java k´ od je t´emˇeˇr stoprocentnˇe validn´ı Groovy k´ od. V´ıce se typ˚ um vˇenuje kapitola 5.2.2
50
5.1
Instalace
Instalace je moˇzn´ a nˇekolika zp˚ usoby. Prvn´ı dva - pˇr´ım´e staˇzen´ı a checkout z Git repozit´ aˇre - popisuje instalaˇcn´ı pr˚ uvodce na str´ank´ach projektu [22]. Protoˇze k rychl´emu a efektivn´ımu v´ yvoji patˇr´ı i kvalitn´ı v´ yvojov´e n´ astroje, povaˇzuji za jednoduˇsˇs´ı a zaj´ımavˇejˇs´ı tˇret´ı moˇznost, kterou je instalace pˇr´ımo z IDE STS (SpringSource Tool Suite). STS je n´astroj postaven´ y na Eclipse, kter´ y spoleˇcnost SpringSource nab´ız´ı zdarma ke staˇzen´ı pro pouˇzit´ı se sv´ ymi produkty, a obsahuje mimo jin´e i podporu Groovy a Grails.
5.1.1
Instalace pˇ res IDE SpringSource Tool Suite
Instalace STS je moˇzn´ a bud’ do ˇcist´e Eclipse jako plugin z download site, nebo rozbalen´ım kompletn´ıho bal´ıku. Abych se vyhnul probl´em˚ um se z´avislostmi na r˚ uzn´ ych verz´ıch ostatn´ıch plugin˚ u, zvolil jsem druhou moˇznost. Po spuˇstˇen´ı n´astroje se pod volbou Install Extensions skr´ yv´a seznam instalovateln´ ych rozˇs´ıˇren´ı. Pro pr´aci s Grails slouˇz´ı volby Language and Framework Tooling → Grails Support, podporu Groovy dod´a Language and Framework Tooling → Groovy Eclipse a samotn´ y framework, pokud nen´ı nainstalovan´ y jednou z pˇredchoz´ıch moˇznost´ı, je moˇzn´e st´ ahnout zaˇskrtnut´ım Languages and Frameworks → Grails. Prvn´ı dva pluginy pˇridaj´ı do Eclipse nov´e perspektivy, podporu pro nov´e projekty a nˇekter´e kontextov´e nab´ıdky, posledn´ı pak st´ ahne aktu´ aln´ı verzi Grails frameworku do adres´aˇre, kam jsme pˇredt´ım rozbalili STS. Pro zachov´ an´ı moˇznosti pracovat s Grails pomoc´ı pˇr´ıkazov´e ˇr´adky je jeˇstˇe nutn´e pˇridat do promˇenn´e prostˇred´ı $PATH spustiteln´ y soubor $GRAILS HOME/bin/grails.
5.2
Groovy
Jeˇstˇe neˇz se pust´ıme do samotn´eho frameworku Grails, zastavme se kr´atce u jazyku Groovy, kter´ y pouˇz´ıv´ a. Groovy je dynamicky typovan´ y skriptovac´ı jazyk pro platformu Java. V k´ odu lze vyuˇz´ıvat jak´ekoli javovsk´e knihovny. V´ ysledkem jeho kompilace je standardn´ı JAR soubor, kter´ y tud´ıˇz lze spustit nad JVM, aniˇz by k tomu byl potˇreba dalˇs´ı interpret. Jeho syntaxe je aˇz na nˇekolik m´ alo v´ yjimek velmi podobn´a Javˇe a v neposledn´ı ˇradˇe tak´e umoˇzn ˇuje kombinovat typov´ y z´apis ve stylu Javy s Groovy netypov´ ym. V podstatˇe je pouze na program´atorovi, kter´ yz nich pouˇzije. Optim´ aln´ı je samozˇrejmˇe kompromis, nˇekdy je typov´a kontrola vhodn´a, jindy pˇr´ıliˇs svazuj´ıc´ı, a ani jeden z extr´em˚ u nelze doporuˇcit. Pokud zvol´ıme striktnˇe typov´ y, je k´od t´emˇeˇr totoˇzn´ y s Javou a pˇrich´ az´ıme t´ım o v´ yhody netypov´eho pˇr´ıstupu, naopak striktnˇe netypov´ y
51
pˇr´ıstup m˚ uˇze v´est k v´ıce chyb´ am nebo pˇri nedostateˇcn´e dokumentaci k obt´ıˇzn´e u ´drˇzbˇe k´odu. Pˇres veˇskerou podobnost s Javou je nutn´e zd˚ uraznit nˇekolik odliˇsnost´ı, kter´e mohou vyˇzadovat urˇcit´ y zvyk. Odliˇsnostem se vˇenuje ˇc´ast dokumentace [24], zde uvedeme nˇekolik vybran´ ych aspekt˚ u podle [8].
Skriptovac´ı jazyk:
Pro pˇr´ım´e spuˇstˇen´ı Javovsk´eho k´odu mus´ı existovat tˇr´ıda s metodou main.
Groovy toto nevyˇzaduje a podporuje m´ısto toho skripty - posloupnosti pˇr´ıkaz˚ u prov´adˇen´e v poˇrad´ı tak, jak jdou za sebou. Vyzkouˇset si to lze v jednoduch´e Swingov´e aplikaci GroovyConsole, kter´a je souˇc´ ast´ı Grails a je n´ astrojem ke spouˇstˇen´ı skript˚ u v kontextu aplikace, takˇze lze pouˇz´ıvat i tˇr´ıdy aplikace. Spouˇst´ı se pˇr´ıkazem grails console. Rozhran´ı se skl´ad´a ze dvou ˇc´ast´ı, editoru Groovy k´ odu, a konzole, kam se vypisuje v´ ystup spouˇstˇen´ ych pˇr´ıkaz˚ u.
Stˇ redn´ıky:
Groovy na rozd´ıl od Javy nevyˇzaduje ukonˇcovat pˇr´ıkazy stˇredn´ıkem. Cenou za
toto zjednoduˇsen´ı z´ apisu je pak nutnost vˇenovat zv´ yˇsenou pozornost v´ıceˇr´adkov´ ym v´ yraz˚ um, protoˇze nˇekter´e zp˚ usoby z´ apisu platn´e v Javˇe vy´ ust´ı v Groovy v chybu kompilace.
Z´ avorky:
Ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u se nevyˇzaduje pˇri vol´an´ı metody ps´at z´avorky. Existuj´ı vˇsak
pˇr´ıpady, kdy to naopak nutn´e je, napˇr´ıklad pˇri vol´an´ı metody bez argument˚ u nebo pokud prvn´ım parametrem je seznam. Opˇet z´ aleˇz´ı na preferenc´ıch, publikace [8] doporuˇcuje je pouˇz´ıvat co moˇzn´a nejˇcastˇej´ı a vynech´ avat je pouze v jasn´ ych pˇr´ıpadech jako napˇr´ıklad println.
Implicitn´ı return: Pouˇz´ıv´ an´ı kl´ıˇcov´eho slova return je voliteln´e. Pokud se neuvede, n´avratovou hodnotu funkce nebo uz´ avˇeru tvoˇr´ı hodnota posledn´ıho uveden´eho v´ yrazu.
Groovy truth neboli Groovy pravda oznaˇcuje zp˚ usob vyhodnocov´an´ı v´ yraz˚ u v podm´ınk´ ach, to jest za jak´ ych podm´ınek se v´ yraz vyhodnot´ı jako true nebo false. Zat´ımco v Javˇe je nutn´e podm´ınky testovat explicitnˇe, Groovy pouˇz´ıv´a urˇcit´a pravidla pˇrevodu v´ yrazu na booleovskou hodnotu, kter´ a zjednoduˇsuj´ı z´ apis: Zdrojov´ y k´od 36: Groovy: Groovy pravda 1 // J a v o v s k y z a p i s 2
i f ( r e s u l t == null | | r e s u l t . isEmpty ( ) ) { . . . }
3
52
4 // Groovy pravda 5
if (! result ) { . . . }
Podm´ınky, za kter´ ych se v´ yraz vyhodnot´ı jako nepravda, shrnuje Tabulka 1 (podle [25] a [8]): Tabulka 1: Groovy pravda Typ
Kdy je false
Boolean
false
Reference na objekt
null
Number
0
String, GString47 , CharSequence
pr´azdn´ y ˇretˇezec
Collection, Map
pr´azdn´a kolekce / mapa
Iterator
hasNext() vrac´ı false
Enumeration
hasMoreElements() vrac´ı false
java.util.regex.Matcher
find() vrac´ı false
Pˇri vyuˇzit´ı zkr´ acen´eho z´ apisu je nutn´e m´ıt tento rozd´ıl na pamˇeti a pˇredem si rozmyslet, zda podm´ınka testuje opravdu to, co jsme zam´ yˇsleli. Nˇekdy m˚ uˇze b´ yt ˇz´adouc´ı oˇsetˇrit r˚ uzn´e hodnoty jinak (napˇr. null a pr´ azdn´ y seznam) a pouˇz´ıt nezkr´acen´ y z´apis, pˇrestoˇze podle Groovy pravdy by se obˇe vyhodnotily jako false.
Property:
Groovy zjednoduˇsuje pouˇz´ıv´an´ı bean properties uˇz na u ´rovni jazyka. Pokud deklaru-
jeme promˇennou tˇr´ıdy bez uveden´ı, zda je public, private nebo protected, Groovy ji automaticky oznaˇc´ı jako private a dopln´ı pˇr´ısluˇsn´e gettery a settery48 , pokud je tˇr´ıda nedefinuje explicitnˇe. Pˇri pˇr´ıstupu k promˇenn´ ym tˇr´ıdy se pak automaticky pouˇz´ıvaj´ı gettery a settery, nen´ı tedy nutn´e pouˇz´ıvat n´ azev metody, staˇc´ı pˇr´ıstupovat k poli jako by bylo public. To plat´ı nejen pro tˇr´ıdy napsan´e v Groovy, ale i pro veˇsker´e javovsk´e tˇr´ıdy. Kaˇzd´a JavaBean mus´ı m´ıt vˇzdy bezparametrick´ y konstruktor, ˇcehoˇz Groovy vyuˇz´ıv´a ke zjednoduˇsen´emu vytv´aˇren´ı instanc´ı. Pokud uvedeme jako parametr konstruktoru mapu49 jej´ıch properties s hodnotami, Groovy na pozad´ı po vytvoˇren´ı instance zavol´a pˇr´ısluˇsn´e settery. 48
Ve tvaru getPropertyName, respektive setPropertyName. Pro promˇenn´e typu boolean je getter ve tvaru
isPropertyName. 49 V Groovy se zapisuje jako seznam dvojic ve tvaru kl´ ıˇ c: hodnota, viz 5.2.2.
53
Zdrojov´ y k´ od 37: Groovy: JavaBeans a properties 1
c l a s s MyBean {
2
// j s o u p r o p e r t i e s
3
static String classVar
4
final String constant = ” constant ”
5
S t r i n g name
6
S t r i n g surname
7 8
// n e j s o u p r o p e r t y
9
public S t r i n g p u b l i c F i e l d
10
private S t r i n g p r i v a t e F i e l d
11 } 12 13 // v y t v o r e n i i n s t a n c e 14 MyBean b = new MyBean( name : ” H e l l o ” , surname : ”World” ) 15
a s s e r t b . getName ( ) == ” H e l l o ”
16
a s s e r t b . getSurname ( ) == ”World”
17 18 // n e z k r a c e n y z a p i s 19 MyBean . s e t C l a s s V a r ( ”x” ) 20 b . setName ( ” Hi ” ) 21
a s s e r t MyBean . g e t C l a s s V a r ( ) == ”x”
22
a s s e r t b . getName ( ) == ” Hi ”
23
a s s e r t b . g e t C o n s t a n t ( ) == ” c o n s t a n t ”
24 25 // z k r a c e n y z a p i s 26 MyBean . c l a s s V a r = ” f o o ” // p o u z i j e s e s e t t e r 27 b . name = ” bar ” 28
a s s e r t MyBean . c l a s s V a r == ” f o o ” // g e t t e r
29
a s s e r t b . name == ” bar ”
V principu se jedn´ a o podobn´ y pˇr´ıstup, jako v pˇr´ıpadˇe Tapestry 5 v kapitole 4.8.1, avˇsak uˇz na u ´rovni jazyka, takˇze lze tento zkr´ acen´ y z´apis pouˇz´ıvat jak v ˇsablon´ach, tak v k´odu tˇr´ıd.
54
5.2.1
Nov´ e oper´ atory
Zkr´acen´ı z´ apisu maj´ı za c´ıl i nˇekter´e nov´e oper´atory.
== (porovn´ av´ an´ı pomoc´ı equals()): V Groovy je oproti Javˇe pozmˇenˇeno chov´an´ı oper´ atoru pro porovn´ av´ an´ı. Ten se chov´ a jako metoda equals(), pˇr´ıpadˇe compareTo(), pokud tˇr´ıda implementuje rozhran´ı Comparable. D˚ uvodem t´eto zmˇeny je pˇredv´ıdatelnˇejˇs´ı chov´an´ı, nicm´enˇe pˇrehled oper´ ator˚ u v dokumentaci [26] u oper´atoru == uv´ad´ı, ˇze se ,,ne vˇzdy chov´ a jako equals()“ a m˚ uˇzeme ,,ˇcasem oˇcek´ avat zmˇeny, aby chov´ an´ı oper´ atoru bylo jasnˇejˇs´ı a konzistentnˇejˇs´ı”. Osobnˇe jsem nenarazil na ˇz´ adn´e nepˇredv´ıdateln´e chov´an´ı a z´apis mi subjektivnˇe pˇrijde ˇcitelnˇejˇs´ı, neˇz javovsk´e equals. Pokud je nˇekdy potˇreba v k´odu pouˇz´ıt p˚ uvodn´ı v´ yznam oper´atoru z Javy a zjistit, zda promˇenn´e a a b odkazuj´ı na stejn´e instance, pouˇz´ıv´a se v Groovy metoda a.is(b).
?. (null-safe referencov´ an´ı objekt˚ u)
odstraˇ nuje nutnost kontrolovat, zda reference na ob-
jekt je nepr´ azdn´ a50 . Tento oper´ ator ji pˇri kaˇzd´e referenci provede automaticky a pokud selˇze, vyhodnot´ı se cel´ y v´ yraz jako null, v opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe se pokraˇcuje. Zdrojov´ y k´ od 38: Groovy: null-safe referencov´an´ı objekt˚ u 1 // n e z k r a c e n y z a p i s 2
i f ( o b j != null && o b j . p r o p e r t y != null ) { . . . }
3 // z k r a c e n y z a p i s 4
i f ( o b j ? . p r o p e r t y != null ) { . . . }
5 // r e t e z e n i o p e r a t o r u 6
p r i n t l n obj ? . property ? . address ? . c i t y ? . zip
?: (tern´ arn´ı oper´ ator)
zkracuje z´apis bloku if ... then ... else. Levou stranu tvoˇr´ı
podm´ınka, za otazn´ıkem pak n´ asleduje dvojteˇckou oddˇelen´ y k´od pro pˇr´ıpady splnˇen´ı a nesplnˇen´ı podm´ınky. Protoˇze ˇcast´ ym pouˇzit´ım je poskytnut´ı defaultn´ıch hodnot, podporuje i z´ apis s vynech´an´ım moˇznosti pro pravdiv´e vyhodnocen´ı podm´ınky, kter´e v takov´em pˇr´ıpadˇe pouˇzije hodnotu testovan´eho v´ yrazu. Zdrojov´ y k´od 39: Groovy: tern´arn´ı oper´ator 1
p r i n t l n customer . name ? customer . name : ”Unknown customer ” 50
Absence kontroly pak ˇcasto u ´st´ı v NullPointerException.
55
2
p r i n t l n customer . name ? : ”Unknown customer ”
*. (spread-dot oper´ ator) umoˇzn ˇuje zavolat metodu na kaˇzd´em prvku z nˇejak´e kolekce a vr´atit seznam v´ ysledk˚ u tˇechto vol´ an´ı. V´ ysledn´ y seznam je ve stejn´em poˇrad´ı jako p˚ uvodn´ı kolekce. Zdrojov´ y k´ od 40: Groovy: spread-dot oper´ator 1
L i s t peopleNames = p e o p l e ∗ . getName ( )
Zmˇen v oblasti oper´ ator˚ u je v´ıce, vˇsechny jsou napˇr´ıklad null-safe, takˇze funguj´ı i v pˇr´ıpadˇe, ˇze oba operandy jsou null. Tak´e nevyˇzaduj´ı, aby oba operandy byly stejn´eho typu, m´ısto toho pouˇz´ıvaj´ı pˇred samotn´ ym porovn´ an´ım koerce. Pro kompletn´ı pˇrehled oper´ator˚ u viz dokumentace v [26].
5.2.2
Typy
Z velk´e ˇc´ asti je typov´ y syst´em Groovy stejn´ y jako v Javˇe, pouˇz´ıvat lze vˇsechny primitivn´ı i objektov´e typy. Existuje vˇsak nˇekolik odliˇsnost´ı, kter´e je tˇreba m´ıt na pamˇeti, m´am ale za to, ˇze sp´ıˇse neˇz o nauˇcen´ı nov´ ych pouˇcek se jedn´a o zapomenut´ı tˇech n´avyk˚ u z Javy, na kter´e jsme si museli pracnˇe zvykat, protoˇze nebyly u ´plnˇe intuitivn´ı.
Netypov´ y z´ apis:
Kdekoli, kde n´ am nez´aleˇz´ı na typu, at’ uˇz u promˇenn´e nebo n´avratov´eho
typu funkce, se pro deklaraci pouˇz´ıv´a kl´ıˇcov´e slovo def. Do takto deklarovan´e promˇenn´e pak m˚ uˇzeme ukl´ adat cokoli a Groovy na pozad´ı mˇen´ı jej´ı typ tak, jak je tˇreba. [27]. Zdrojov´ y k´od 41: Groovy: netypov´ y z´apis 1
c l a s s Untyped {
2
def value
3
def arbitrary ( Class c ) {
4
i f ( c == S t r i n g ) { v a l u e = ” H e l l o ” }
5
e l s e i f ( c == I n t e g e r ) { v a l u e = 1 }
6
e l s e { v a l u e = null }
7 8
return v a l u e 56
}
9 10 } 11 12
d e f untyped = new Untyped ( )
13 14
p r i n t l n untyped . a r b i t r a r y ( S t r i n g )
15
a s s e r t untyped . v a l u e == ” H e l l o ”
16
p r i n t l n untyped . a r b i t r a r y ( I n t e g e r )
17
a s s e r t untyped . v a l u e == 1
ˇ ısla: C´
ˇ ısla lze st´ C´ ale deklarovat bud’ jako primitivn´ı typy, nebo objekty. I v pˇr´ıpadˇe prim-
itivn´ıch typ˚ u s nimi vˇsak m˚ uˇzeme pracovat jako s objekty a volat na nich metody, to sam´e dokonce plat´ı i o ˇc´ıseln´ ych liter´ alech. Zdrojov´ y k´od 42: Groovy: ˇc´ıseln´e typy 1
int count = 3
2
float average = 3.0
3
a s s e r t count == a v e r a g e
4
a s s e r t count + a v e r a g e == 6
5
a s s e r t count . abs ( ) == 3
6
a s s e r t ( −3) . abs ( ) == 3
7
a s s e r t count . c l a s s == j a v a . l a n g . I n t e g e r
8
a s s e r t a v e r a g e . c l a s s == j a v a . l a n g . F l o a t
9
a s s e r t 3 . c l a s s == j a v a . l a n g . I n t e g e r
10
a s s e r t ( 3 . 0 ) . c l a s s == j a v a . math . BigDecimal
Za zm´ınku stoj´ı i poˇc´ıt´ an´ı v plovouc´ı ˇr´adov´e ˇc´arce, kter´e pouˇz´ıv´a BigDecimal nam´ısto float nebo double, pokud nejsou explicitnˇe uveden´e typy. Programov´an´ı vˇsak prob´ıh´a transparentnˇe a nen´ı tˇreba pouˇz´ıvat nijak odliˇsn´ y z´apis. Umoˇzn´ı to vyhnout se nˇekter´ ym tˇeˇzko odhaliteln´ ym chyb´am a v´ ysledky odpov´ıdaj´ı oˇcek´ av´an´ı. Zdrojov´ y k´ od 43: Groovy: operace v plovouc´ı ˇr´adov´e ˇc´arce 1 // n e p r e s n e p o c i t a n i v p r i p a d e normalnich t y p u 2 double x = 0 . 1 3
int y = 3 57
4
a s s e r t x∗y != 0 . 3
5 // p r o t o z e x ∗ y == 0.30000000000000004 6
a s s e r t ( x∗y ) instanceof Double
7 8 // Groovy p o u z i v a BigDecimal 9
def a = 0.1
10
def b = 3
11
a s s e r t a ∗b == 0 . 3
12
a s s e r t ( a∗b ) instanceof BigDecimal
D˚ uvodem uveden´eho chov´ an´ı je reprezentace desetinn´ ych ˇc´ısel z des´ıtkov´e soustavy v poˇc´ıtaˇc´ıch, kter´e operuj´ı nad bin´ arn´ı soustavou. Probl´em s poˇc´ıt´an´ım s desetinn´ ymi ˇc´ısly typu double a float v Javˇe je pomˇernˇe srozumitelnˇe pops´an napˇr´ıklad v [28], ovˇsem ani BigDecimal nen´ı bez vlastn´ıch z´ adrhel˚ u, na coˇz poukazuje napˇr´ıklad [29].
ˇ ezce v Groovy funguj´ı opˇet t´emˇeˇr stejnˇe jako v Javˇe s nˇekolika m´ Groovy ˇ retˇ ezce: Retˇ alo v´ yjimkami. Pˇrednˇe mohou b´ yt uvozeny jak uvozovkami (") tak apostrofy (’). Znaky char lze pouˇz´ıvat tak´e, avˇsak je nutn´e je bud’ pˇriˇradit jednoznakov´ y ˇretˇezec do promˇenn´e s deklarovan´ ym typem (char ch = ’x’), nebo konvertovat s pouˇzit´ım kl´ıˇcov´eho slova as. Rozd´ıl mezi z´apisem s apostrofy a uvozovkami je ten, ˇze v druh´em jmenovan´em pˇr´ıpadˇe lze v r´amci ˇretˇezce pouˇz´ıvat Groovy v´ yrazy ohraniˇcen´e ${ a }. Vˇse uvnitˇr takov´eho v´ yrazu bude vyhodnoceno jako bˇeˇzn´ y Groovy k´ od, pˇrevedeno na ˇretˇezec pomoc´ı toString() a vloˇzeno na pˇr´ısluˇsn´e m´ısto v ˇretˇezci. Pokud chceme pouˇz´ıt pˇr´ımo znak $, mus´ıme ho escapovat zpˇetn´ ym lom´ıtkem. Pro oba z´ apisy tak´e existuj´ı v´ıceˇr´ adkov´e varianty, kter´e jsou uvozen´e ztrojenou uvozovkou, resp. apostrofem. Zdrojov´ y k´od 44: Groovy: ˇretˇezce 1 // char : p r i r a z e n i r e t e z c e do charu a p o u z i t i b e z d e k l a r a c e 2 char ch = ’ x ’ 3
S t r i n g r e p l a c e d = ” Hi Tom” . r e p l a c e ( ’ ’ a s char , ’ ’ a s char )
4
a s s e r t r e p l a c e d == ’ Hi Tom ’
5 6 // s t r i n g 7
S t r i n g name = ’Tom ’
8
S t r i n g e v a l u a t e d = ” Hi ${name} ”
9
S t r i n g e s c a p e d = ” Hi \$ {name} ” 58
Tabulka 2: Podporovan´e pˇrevody typ˚ u v Groovy Typ
C´ılov´ y typ
Popis
String
ˇc´ıslo
Parsuje ˇretˇezec jako ˇc´ıslo.
List
pole
Pˇrevede List na pole pˇr´ısluˇsn´ ych typ˚ u, napˇr´ıklad myList as String[]
(Groovy
nepodporuje
javovsk´a pole) List nebo pole
Set
Pˇrevede seznam nebo pole na mnoˇzinu Set
cokoli
Boolean
Pomoc´ı Groovy pravdy (viz Tabulka 1) vyhodnot´ı hodnotu jako true nebo false
Collection
List
Vytvoˇr´ı seznam, kter´ y je kopi´ı p˚ uvodn´ı kolekce; poloˇzky v seznamu jsou ve stejn´em poˇrad´ı, jako byly v p˚ uvodn´ı kolekci
String
List
Povaˇzuje ˇretˇezec za sekvenci znak˚ u, kter´e vr´at´ı v seznamu
10
S t r i n g s t a t i c S t r = ’ Hi ${name} ’ // n a h r a z e n i s e n e p r o v e d e
11
S t r i n g m u l t i l i n e = ” ” ” Hi $ {name } ,
12 thank you f o r t r y i n g t h i s out . 13 ””” 14
a s s e r t e v a l u a t e d == ’ Hi Tom ’
15
a s s e r t e s c a p e d == ’ Hi ${name} ’
Konverze
V Javˇe lze objekt pˇretypovat na urˇcit´ y typ pouze tehdy, kdyˇz je opravdu instanc´ı
dan´e tˇr´ıdy nebo jej´ıch pˇredk˚ u, pˇr´ıpadnˇe rozhran´ı. Groovy tento konstrukt podporuje tak´e, ale d´ıky jeho dynamick´emu typov´ an´ı je nadbyteˇcn´ y. Co naopak vyuˇz´ıv´a, je moˇznost pˇrev´ adˇet r˚ uzn´e typy libovolnˇe mezi sebou, k ˇcemuˇz slouˇz´ı oper´ator as. Kromˇe konverz´ı podporovan´ ych Groovy (nˇekter´e viz Tabulka 2 pˇrevzat´a z [8]) lze implementovat konverzi pro vlastn´ı objekty prostˇrednictv´ım metody asType(Class).
59
Seznamy, mapy, intervaly
Oproti jazyk˚ um, kter´e maj´ı pr´aci se seznamy a mapami zabu-
dovanou pˇr´ımo ve sv´ ych konstruktech, je pr´ace v Javˇe m´enˇe pohodln´a, protoˇze vyuˇz´ıv´a v´ yhradnˇe objekt˚ u a jejich metod. Groovy se snaˇz´ı tuto tˇeˇzkop´adnost odstranit kompaktnˇejˇs´ı syntax´ı jak pˇri vytv´aˇren´ı, tak pˇri pouˇz´ıv´ an´ı seznam˚ u a map. K tomu pˇrid´av´a jeˇstˇe nov´ y vlastn´ı datov´ y typ Range pro reprezentaci interval˚ u, kter´e se daj´ı pouˇz´ıt pro iteraci nebo pr´aci se seznamy51 . Seznamy i mapy se zapisuj´ı do hranat´ ych z´avorek [ ], mezi nimiˇz jsou hodnoty oddˇelen´e ˇc´arkou v pˇr´ıpadˇe seznamu, a dvojice kl´ ıˇ c: hodnota v pˇr´ıpadˇe mapy. Pro ˇcten´ı i z´apis se pouˇz´ıv´ a opˇet oper´ ator hranat´ ych z´ avorek, prvky jsou ˇc´ıslovan´e od nuly a pomoc´ı z´aporn´ ych ˇc´ısel se lze odkazovat na prvky od konce seznamu. Pro pˇrid´av´an´ı nov´ ych prvk˚ u na konec seznamu slouˇz´ı oper´ator lev´eho bitov´eho posunu <<. Pˇritom se jedn´a o List, resp. Map, takˇze vytvoˇren´e instance maj´ı i vˇsechny metody, na kter´e jsmˇe z Javy zvykl´ı. Zdrojov´ y k´ od 45: Groovy: seznamy, mapy, intervaly 1 // seznamy 2
L i s t myList = [ ” one ” , 2 , 3 . 5 ]
3 myList [ 1 ] = 10 4 myList << ” f o u r ” 5
a s s e r t myList . s i z e ( ) == 4
6
a s s e r t myList [ 0 ] == ” one ”
7
a s s e r t myList [ 1 ] == 10
8
a s s e r t myList [ −2] == 3 . 5
9 10 //mapy 11 Map myMap = [ ” one ” : ” f o o ” , ”two” : ” bar ” , ” t h r e e ” : 3 . 0 ] 12 myMap [ ” f o u r ” ] = 4 13 myMap [ ” t h r e e ” ] = ” baz ” 14
a s s e r t myMap [ ” one ” ] == ” f o o ”
15
a s s e r t myMap [ ” t h r e e ” ] == ” baz ”
16 17 // i n t e r v a l y 18 Range r a n g e = 0 . . 1 0 // 0 az 10 19 Range e x c l u s i v e = 0.. <10 // 0 az 9 20
L i s t s u b L i s t = myList [ 1 . . 2 ]
21 51
O kolekc´ıch v Groovy v´ıce viz [30].
60
22
for ( int i i n 0.. < s u b L i s t . s i z e ( ) ) { p r i n t l n ” Item $ i i s ${ s u b L i s t [ i ] } ”
23 24 }
Groovy nav´ıc umoˇzn ˇuje vyuˇz´ıt oper´ atory i pro vlastn´ı typy, staˇc´ı implementovat metody, na kter´e se mapuj´ı pˇr´ısluˇsn´e oper´ atory (viz [26]), a m˚ uˇzeme s vlastn´ımi typy pracovat jako se seznamy nebo prov´ adˇet na nich aritmetick´e operace. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech to m˚ uˇze b´ yt elegantn´ı a efektivn´ı, nicm´enˇe jako kaˇzd´ y mocn´ y n´astroj je tˇreba pouˇz´ıvat je obezˇretnˇe s rozmyslem, protoˇze v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech m˚ uˇze v´est k neˇcitelnosti k´odu a tˇeˇzko odhaliteln´ ym chyb´am. Pro z´akladn´ı pˇrehled a porozumˇen´ı pˇr´ıklad˚ um uveden´ ym v t´eto pr´aci uveden´ y v´ yklad postaˇc´ı, pro hlubˇs´ı porozumˇen´ı doporuˇcuji prostudovat dokumentaci na domovsk´ ych str´ank´ach projektu http://groovy.codehaus.org, knihu Groovy in Action (viz [32]) nebo seri´al Practically Groovy na port´ alu IBM developerWorks (viz [33]). Zvl´aˇstn´ı pozornost si zaslouˇz´ı zejm´ena problematika uz´ avˇer˚ u (closures, viz [31]), jej´ı hlubˇs´ı vysvˇetlen´ı vˇsak pˇresahuje r´amec t´eto pr´ace a v n´asleduj´ıc´ıch pˇr´ıkladech je budeme pouˇz´ıvat sp´ıˇse intuitivnˇe.
5.3
Principy
Po exkurzi do z´ aklad˚ u Groovy pˇristupme k samotn´emu popisu pouˇz´ıv´an´ı frameworku Grails. Po jeho staˇzen´ı a pˇr´ıpadn´em nainstalov´an´ı v´ yvojov´ ych n´astroj˚ u v kapitole 5.1 je na ˇcase vytvoˇrit projekt a zaˇc´ıt vytv´ aˇret samotnou aplikaci.
5.3.1
Pˇ rikazy
Z´akladn´ı zp˚ usob pr´ ace s Grails je podobnˇe jako v pˇr´ıpadˇe Ruby on Rails pomoc´ı pˇr´ıkaz˚ u z pˇr´ıkazov´e ˇr´ adky. K vytvoˇren´ı pr´ azdn´e kostry projektu jm´enem Thesis v aktu´aln´ım adres´ aˇri napˇr´ıklad slouˇz´ı n´ asleduj´ıc´ı pˇr´ıkaz: Zdrojov´ y k´ od 46: Grails: vytvoˇren´ı nov´eho projektu 1 ˜$ g r a i l s c r e a t e −app T h e s i s
Kompletn´ı v´ ypis pˇr´ıkaz˚ u a n´ apovˇedu k nim lze z´ıskat pomoc´ı Zdrojov´ y k´od 47: Grails: n´apovˇeda
61
1 ˜$ g r a i l s h e l p
Pˇr´ıkazy Grails se vyplat´ı zn´ at, napˇr´ıklad proto, ˇze t´emˇeˇr vˇsechny tutorialy a publikace je pouˇz´ıvaj´ı, aby byl v´ yklad nez´ avisl´ y na v´ yvojov´em prostˇred´ı. STS pro usnadnˇen´ı pr´ace s pˇr´ıkazy nab´ız´ı jednak konzoli, kde je lze spouˇstˇet v kontextu aktu´alnˇe aktivn´ıho projektu, tak wizard pro vˇsechny z´ akladn´ı pˇr´ıkazy, ale v aktu´aln´ı verzi52 tak´e plnohodnotn´e kontextov´e nab´ıdky a dialogy, kter´e umoˇzn ˇuj´ı s Grails projektem pracovat podobnˇe jako s bˇeˇzn´ ymi Java/JavaEE projekty. Nov´ y projekt lze tak kromˇe pˇr´ıkladu 46 vytvoˇrit i pˇr´ımo v STS volbou File → New → Grails Project, vytv´ aˇret jednotliv´e souˇc´asti aplikace pˇres kontextov´e menu projektu a spouˇstˇet ho pˇres Run As → Grails Command (run-app). K dispozici jsou i kl´avesov´e zkratky, kter´e jeˇstˇe v´ıce urychl´ı pr´ aci bez nutnosti opouˇstˇet prostˇred´ı STS.
5.3.2
Struktura projektu
Pod´ıvejme se nyn´ı na novˇe vytvoˇren´ y projekt Thesis. Struktura projektu je dan´a konvencemi Grails, prostˇred´ı STS ji prezentuje pomoc´ı dle m´eho n´azoru lehce chaotick´eho, ale pˇresto praktick´eho logick´eho zobrazen´ı (viz obr´ azek 3). D˚ uleˇzit´e jsou zejm´ena:
• web-app: koˇrenov´ y adres´ aˇr webov´e aplikace, jak s podadres´aˇri pro styly, obr´azky, skripty a jin´e statick´e zdroje, tak standardn´ı WEB-INF s konfiguraˇcn´ımi soubory Spring aplikaˇcn´ıho kontextu applicationContext.xml a zobrazovac´ı vrstvy SiteMesh sitemesh.xml. • grails-app: adres´ aˇr s tˇr´ıdami a konfiguraˇcn´ımi soubory Grails. – conf: konfiguraˇcn´ı soubory pro Grails aplikaci. Umoˇzn ˇuj´ı ovlivnit kompilaci a start aplikace, nastavit parametry aplikace i vrstev pod n´ı (Spring, SiteMesh, Hibernate, Log4J), nebo nakonfigurovat pˇripojen´ı k datab´azi. – controllers: controllery, kter´e obsahuj´ı business logiku aplikace v podobˇe jedn´e ˇci v´ıce akc´ı, na kter´e se pak mapuj´ı URL (Uniform Resource Locator). – domain: dom´enov´e objekty tvoˇr´ıc´ı datovou vrstvu aplikace. O nich pojedn´av´a kapitola 5.6. – i18n: internacionalizaˇcn´ı soubory properties pro pˇreklad aplikace do r˚ uzn´ ych jazyk˚ u. 52
V dobˇe psan´ı pr´ ace se jedn´ a o verzi 2.5.1. Na zaˇca ´tku psan´ı pr´ ace byla aktu´ aln´ı verze 2.3.2, kter´ a vˇsak
obsahovala pouze konzoli pro spouˇstˇen´ı pˇr´ıkaz˚ u.
62
– services: sluˇzby jsou objekty obaluj´ıc´ı znovupouˇzitelnou logiku. V aplikaci se injektuj´ı do controller˚ u, kter´e je pak mohou pouˇz´ıvat. – taglib: tˇr´ıdy s vlastn´ımi GSP (Groovy Server Pages) tagy. V´ıce viz 5.5.2. – utils: adres´ aˇr, kter´ y podle odpovˇedi jednoho z autor˚ u frameworku v diskusi v [23] slouˇz´ı ,,k vloˇzen´ı tak nˇejak ˇcehokoli (...), co je specifick´e pro Grails”. – view: zobrazovac´ı logika aplikace (viz 5.5) - tzv. pohledy (views), GSP ˇsablony pro jednotliv´e akce controller˚ u, templaty pro opakuj´ıc´ı se k´od.
N´ahled projektu v STS pak tuto strukturu zobrazuje s t´ım, ˇze d˚ uleˇzit´e a ˇcasto pouˇz´ıvan´e adres´aˇre, kter´e jsou schovan´e hloubˇeji ve struktuˇre, zobraz´ı v nejvyˇsˇs´ı u ´rovni jako logick´e adres´ aˇre, takˇze jsou st´ ale na oˇc´ıch a k dispozici pro rychlejˇs´ı pr´aci (srovnejte fyzick´e a logick´e zobrazen´ı na Obr´azku 3). Kontextov´ a nab´ıdka pro jednotliv´e logick´e adres´aˇre by vˇsak dle m´eho n´ azoru mohla b´ yt l´epe pˇrizp˚ usobena jejich v´ yznamu a l´epe nav´adˇet k pˇr´ısluˇsn´ ym akc´ım (pro logick´ y adres´aˇr views nab´ızet akci k vytvoˇren´ı pohledu, pro controllers vytvoˇren´ı controlleru apod.).
5.3.3
MVC
Jak uˇz bylo ˇreˇceno v u ´vodu, je Grails typick´ ym pˇredstavitelem rodiny MVC framework˚ u. Na rozd´ıl od Tapestry 5, ve kter´e se vˇse toˇc´ı okolo str´anek, tvoˇr´ı z´akladn´ı stavebn´ı k´amen Grails aplikace controllery a jejich akce. Kaˇzd´a URL adresa je pak namapov´ana na pr´avˇe jednu akci jednoho z controller˚ u, kter´ a provede samotnou logiku (napˇr´ıklad naˇcten´ı a zpracov´an´ı dat z datab´aze pomoc´ı dom´enov´ ych tˇr´ıd modelu) a bud’ pˇresmˇeruje na jinou akci, nebo pˇred´a potˇrebn´e promˇenn´e zobrazovac´ı vrstvˇe (ˇsablon´am GSP, kter´e tvoˇr´ı vrstvu view ) a vyrenderuje v´ yslednou odpovˇed’. Adresy jsou defaultnˇe ve tvaru /controllerName/actionName/id53 , takov´ato adresa pak znamen´a zavol´ an´ı akce actionName controlleru, kter´ y je instanc´ı tˇr´ıdy ControllerNameController. Toto sch´ema je pˇrednastaven´e pˇri vytvoˇren´ı nov´eho Grails projektu, adresy vˇsak jdou namapovat libovolnˇe pomoc´ı konfigurace, ˇcemuˇz se vˇenuje kapitola 5.7. O vytv´aˇren´ı instanc´ı controller˚ u a injekci pouˇz´ıvan´ ych sluˇzeb se na pozad´ı star´a Spring IoC kontejner, v´ yvoj´ aˇr tedy implementuje pouze logiku prov´adˇenou v r´amci akce, pˇr´ıpadnˇe zobrazen´ı dat v ˇsablonˇe. Pod´ıvejme se tedy detailnˇeji na samotn´e controllery. 53
Adresy budeme uv´ adˇet relativnˇe ke kontextu projektu, cel´ a adresa tedy v tomto pˇr´ıpadˇe zn´ı http://server:
port/Thesis/controllerName/actionName/id.
63
Obr´ azek 3: Grails: Struktura projektu - fyzick´a a logick´a
5.4
Controller
Controllery jsou jednoduch´e Groovy tˇr´ıdy s akcemi v podobˇe Groovy uz´avˇer˚ u. Jdou napsat manu´alnˇe, ovˇsem Grails nab´ız´ı pˇr´ıkaz, kter´ y jejich vytv´aˇren´ı automatizuje a nav´ıc k nov´emu controlleru vytvoˇr´ı i kostru test˚ u a adres´aˇr pro GSP ˇsablony. Jedin´ ym parametrem pˇr´ıkazu je n´azev controlleru, podle konvenc´ı bez pˇr´ıpony Controller. Zdrojov´ y k´ od 48: Grails: vytvoˇren´ı controlleru 1 ˜$ g r a i l s c r e a t e −c o n t r o l l e r H e l l o
64
V prostˇred´ı STS slouˇz´ı pro vytvoˇren´ı controlleru volba Grails Tools → Create Controller... v kontextov´em menu projektu. Vytvoˇren´ y controller je hol´a tˇr´ıda HelloController s jedinou akc´ı index, kter´ a je implicitn´ı akc´ı, pokud adresa neurˇcuje jinou, tj. je pouze ve tvaru /controller. Implicitn´ı akci lze d´ ale urˇcit promˇennou controlleru defaultAction. Zdrojov´ y k´od 49: Grails: controller 1 package t h e s i s 2
class HelloController {
3
// pokud by b y l o t r e b a d e f i n o v a t j i n o u i m p l i c i t n i a k c i :
4
// d e f d e f a u l t A c t i o n = ’ myAction ’
5
def index = {
6 }
7 8 }
Akce prozat´ım neobsahuje ˇz´ adnou logiku, pˇresto nelze ˇr´ıci, ˇze by nic nedˇelala. Implicitn´ı akc´ı, pokud nen´ı ˇreˇceno jinak54 , je renderov´an´ı odpovˇedi z GSP ˇsablony, kterou je dle konvenc´ı views/controllerName/actionName.gsp. Staˇc´ı tedy tento soubor vytvoˇrit
55
a jeho obsah se
pak zobraz´ı prohl´ıˇzeˇci jako v´ ysledn´ a str´anka. Podobnˇe jako v Tapestry 5 je spojena str´anka se svou TML ˇsablonou, je v Grails spojena akce controlleru a GSP ˇsablona.
5.4.1
Pˇ red´ av´ an´ı hodnot ˇ sablonˇ e
Jedn´ım ze z´ akladn´ıch u ´kol˚ u akc´ı controlleru je pˇred´avat data do pohledu, aby je tento mohl zobrazit. V Grails se tak m˚ uˇze d´ıt nˇekolika zp˚ usoby. Nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´ ym je vr´acen´ı mapy promˇenn´ ych z akce controlleru. Promˇenn´e pak jsou v pohledu pojmenov´any podle kl´ıˇce. Pokud akce mapu nevrac´ı, pˇredaj´ı se do pohledu promˇenn´e controlleru. Moˇzn´e je i pˇred´an´ı mapy funkci render(): Zdrojov´ y k´ od 50: Grails: pˇred´av´an´ı dat do pohledu 1 package t h e s i s 2
class HelloController {
3
List users 54
Napˇr´ıklad pˇresmˇerov´ an´ım pomoc´ı funkce redirect nebo renderov´ an´ım jin´e ˇsablony funkc´ı render(view:
"viewName"). 55 Napˇr. v STS pˇres volbu New → Other... → Groovy → Groovy Server Page (GSP).
65
def l i s t = {
4 5
// pokud n e n i v r a c e n a zadna mapa
6
u s e r s = User . g e t L i s t ( ) }
7 8
def display = {
9 10
// v r a c e n i mapy − l z e v y n e c h a t k l i c o v e s l o v o r e t u r n
11
[ u s e r s : User . g e t L i s t ( ) , s e l e c t e d U s e r : User . g e t ( params . i d ) ] }
12 13
d e f view = {
14 15
// p r e d a n i modelu f u n k c i r e n d e r
16
r e n d e r ( view : ’ d i s p l a y ’ , model : [ u s e r s : User . g e t L i s t ( ) ] ) }
17 18 }
Tento zp˚ usob je odliˇsn´ y od Tapestry 5, kter´e na jednu stranu nutilo definovat kaˇzdou promˇennou jako property str´ anky, na druhou stranu za to nab´ızelo automatick´ y binding hodnot napˇr´ıklad pˇri odesl´an´ı formul´ aˇre. V Grails jsou obˇe ˇcinnosti oddˇelen´e, do pohledu lze pˇredat libovoln´e hodnoty a data odeslan´ a z formul´ aˇre jsou dostupn´a v objektu params (viz 5.4.2), ze kter´eho se mus´ı zpracovat ruˇcnˇe.
5.4.2
Scope
V controllerech lze pracovat s nˇekolika objekty, kter´e jsou automaticky k dispozici od Spring IoC kontejneru a liˇs´ı se svou ˇzivotnost´ı mezi r˚ uzn´ ymi HTTP (Hypertext Transfer Protocol) requesty:
• servletContext - Neboli tak´e aplikaˇcn´ı scope, umoˇzn ˇuje sd´ılet stav napˇr´ıˇc celou webovou aplikac´ı. Je instanc´ı javax.servlet.ServletContext. • session - Session udrˇzuje stav komunikace s dan´ ym klientem, typicky na z´akladˇe cookies. Objekt session je instanc´ı HttpSession. • request - Objekt slouˇz´ıc´ı k uloˇzen´ı informac´ı pouze v r´amci jednoho requestu. Tento objekt je instance HttpServletRequest.
66
• params - Mapa parametr˚ u z HTTP requestu. Zde jsou uloˇzeny hodnoty z formul´aˇr˚ u nebo parametry namapovan´e z adresy. • flash - Objekt s ˇzivotnost´ı do pˇr´ıˇst´ıho requestu od stejn´eho klienta. Typicky slouˇz´ı k uloˇzen´ı chybov´ ych hl´ aˇsek a jejich zobrazen´ı po pˇresmˇerov´an´ı.
5.4.3
Interceptory
Grails definuje dva takzvan´e interceptory, beforeInterceptor a afterInterceptor, kter´e maj´ı za u ´kol prov´est nˇejakou ˇcinnost pˇred, resp. po proveden´ı kter´ekoli akce controlleru. Maj´ı k dispozici vˇsechno, co bˇeˇzn´e akce, druh´ y z nich nav´ıc i n´avratovou hodnotu proveden´e akce. Zdrojov´ y k´od 51: Grails: interceptory 1 package t h e s i s 2
class HelloController { def beforeInterceptor = {
3
p r i n t l n ” P r e p a r i n g t o e x e c u t e a c t i o n ${ a c t i o n U r i } ”
4 }
5 6
d e f a f t e r I n t e r c e p t o r = { model −>
7
p r i n t l n ” Tracing a c t i o n ${ a c t i o n U r i }”
8 }
9 10 }
Oba interceptory podporuj´ı i druh´ y zp˚ usob syntaxe, kter´ y se odkazuje na nˇekterou z akc´ı controlleru a umoˇzn ˇuj´ı jednoduˇse urˇcit, pro kter´e konkr´etn´ı akce je zavolat (seznam only) ˇci nezavolat (seznam except). Zdrojov´ y k´ od 52: Grails: interceptory jako odkaz na metodu 1 package t h e s i s 2
class HelloController {
3
d e f b e f o r e I n t e r c e p t o r = [ a c t i o n : t h i s .& auth , e x c e p t : ’ l o g i n ’ ]
4
d e f a f t e r I n t e r c e p t o r = [ a c t i o n : t h i s .& auth , o n l y : ’ s e c u r e ’ ]
5 6
// metoda − n e n i akce , t j . n e l z e na n i namapovat a d r e s u
7
d e f auth ( ) { . . . } 67
8 // u z a v e r y − j s o u a k c e
9 10
def login = { . . . }
11
def secure = { . . . }
12 }
5.4.4
Pˇ resmˇ erov´ an´ı
V´ ysledkem akce m˚ uˇze b´ yt tak´e pˇresmˇerov´an´ı, at’ uˇz na jinou akci, nebo libovolnou URL. K pˇresmˇerov´ an´ı slouˇz´ı funkce redirect, kter´a m´a nˇekolik zp˚ usob˚ u pouˇzit´ı v z´avislosti na tom, kam se m´ a pˇresmˇerovat. Zdrojov´ y k´od 53: Grails: pˇresmˇerov´an´ı 1
r e d i r e c t ( a c t i o n : ’ myAction ’ ) // j i n o u a k c i s t e j n e h o c o n t r o l l e r u
2
r e d i r e c t ( c o n t r o l l e r : ’ o t h e r ’ , a c t i o n : ’ a c t i o n ’ ) // . . . j i n e h o
3
r e d i r e c t ( u r i : ’ / page . html ’ ) // a d r e s a r e l a t i v n e k p r o j e k t u
4
r e d i r e c t ( u r l : ’ h t t p : / /www. g r a i l s . o r g ’ ) // a b s o l u t n i a d r e s a
5 // p r e d a n i parametru 6
r e d i r e c t ( a c t i o n : ’ myAction ’ , params : [ f o o : ’ bar ’ ] )
7 //#S e c t i o n 1 na k o n c i a d r e s y 8
r e d i r e c t ( a c t i o n : ’ myAction ’ , fragment : ’ S e c t i o n 1 ’ )
5.4.5
Sluˇ zby
Pro zapouzdˇren´ı opakuj´ıc´ı se logiky podle DRY (Don’t Repeat Yourself) principu slouˇz´ı sluˇzby a jejich injekce na m´ısta, kde se pouˇz´ıvaj´ı56 . Sluˇzby pak IoC kontejner do controller˚ u ˇci jin´ ych sluˇzeb injektuje na z´ akladˇe jmenn´e konvence. Sluˇzba je opˇet hol´ a tˇr´ıda, kterou lze vytvoˇrit ruˇcnˇe, pˇr´ıpadnˇe automatizovanˇe vˇcetnˇe test˚ u v prostˇred´ı STS volbou Grails Tools → Create Service..., kter´a na pozad´ı spouˇst´ı pˇr´ıkaz se zadan´ ym n´ azvem sluˇzby: Zdrojov´ y k´od 54: Grails: vytvoˇren´ı sluˇzby 56
Podobnˇe jako v Tapestry 5, srovnejte s kapitolou 4.10.
68
1 ˜$ g r a i l s c r e a t e −s e r v i c e h e l l o
Pˇr´ıkaz vytvoˇr´ı pr´ azdnou sluˇzbu, ve kter´e potom m˚ uˇzeme implementovat poˇzadovan´e metody: Zdrojov´ y k´od 55: Grails: sluˇzba 1 package t h e s i s 2 3
class HelloService { S t r i n g s a y H e l l o ( ) { ” H e l l o World” }
4 5 }
Injekce prob´ıh´ a na z´ akladˇe n´ azvu promˇenn´e, staˇc´ı definovat promˇennou controlleru, kter´ a se jmenuje stejnˇe jako sluˇzba, pouze s mal´ ym p´ısmenem na zaˇc´atku. Pokud jsou prvn´ı dvˇe p´ısmena n´azvu promˇenn´e velk´ a, hled´ a se pro injekci sluˇzba odpov´ıdaj´ıc´ı pˇresnˇe jej´ımu n´azvu, coˇz u ´st´ı v ˇcitelnˇejˇs´ı z´ apis v pˇr´ıpadˇe, ˇze n´ azev sluˇzby zaˇc´ın´a zkratkou. Zdrojov´ y k´ od 56: Grails: injekce sluˇzby do controlleru 1 package t h e s i s 2
class HelloController {
3
d e f h e l l o S e r v i c e // s l u z b a H e l l o S e r v i c e
4
d e f JMSService // s l u z b a JMSService
5
def index = {
6
[ greeting : helloService . sayHello () ] }
7 8 }
Podle dokumentace je moˇzn´e i injektovat m´ısto implementace sluˇzby jej´ı interface, k tomu je vˇsak nutn´e ponoˇrit se hloubˇeji a zas´ ahnout do konfiguraˇcn´ıho souboru Spring frameworku a sv´ azat interface s jeho implementac´ı prostˇrednictv´ım definice Spring beany. Postup je tak podobn´ y Tapestry 5 v kapitole 4.7.3.
5.5
Pohled (View) - GSP
Technologie pouˇzit´ a pro zobrazovac´ı logiku se jmenuje GSP. V mnoh´em pˇripom´ın´a JSP, velmi podobn´a je i TML v Tapestry 5 z kapitoly 4.8, protoˇze se opˇet jedn´a o smˇes HTML tag˚ u, 69
speci´aln´ıch XML tag˚ u a v´ yraz˚ u ohraniˇcen´ ych ${ a }. V´ yhodou Grails v´ yraz˚ u oproti Tapestry5 je to, ˇze nam´ısto speci´ aln´ı expanze jsou v´ yrazy zapisov´any pˇr´ımo v Groovy, nˇekter´a usnadnˇen´ı a datov´e typy jsou zabudov´ ana pˇr´ımo do jazyka (viz Kapitola 5.2), takˇze poskytuj´ı mnohem vˇetˇs´ı volnost z´apisu. Pohled m˚ uˇze pracovat s promˇenn´ ymi, kter´e mu pˇred´a controller. Pohled pro akci z pˇr´ıkladu 56 by tak mˇel pˇr´ıstup k promˇenn´e ${greeting}: Zdrojov´ y k´od 57: Grails: pohled 1 2
3
${ g r e e t i n g }
4 5 6
Page s a y s :
7
${ g r e e t i n g }
8 9
Kromˇe toho m´ a implicitnˇe pˇr´ıstup i k nˇekolika dalˇs´ım promˇenn´ ym od Spring IoC kontejneru:
• application - Instance javax.servlet.ServletContext • applicationContext - instance Spring ApplicationContext • flash - flash objekt, viz 5.4 • grailsApplication - instance GrailsApplication • out - stream pro pˇr´ım´ y v´ ystup • params - params objekt s parametry z requestu • request - instance HttpServletRequest • response - instance HttpServletResponse • session - instance HttpSession • webRequest - instance GrailsWebRequest
70
5.5.1
Tagy
Prim´arn´ım zp˚ usobem tvorby zobrazovac´ı logiky jsou vˇsak tagy. Grails nab´ız´ı mnoˇzstv´ı zabudovan´ ych tag˚ u pro vˇetven´ı, iteraci, formul´aˇre, odkazy atd., pro jejichˇz pˇrehled pouze odk´aˇzu na dokumentaci [34] nebo publikaci [8]. Jejich pouˇzit´ı pro tvorbu formul´ aˇr˚ u m˚ uˇze vypadat napˇr´ıklad takto: Zdrojov´ y k´od 58: Grails: tagy a formul´aˇre 10 11 ${ g r e e t i n g } 12 13
Page s a y s :
14
${ g r e e t i n g }
15 16
17
18
19
20 21
Formul´aˇr vyvol´ a po odesl´ an´ı akci uvedenou v jeho atributu action, pˇriˇcemˇz vˇsechny hodnoty, kter´e uˇzivatel zad´ a, budou dostupn´e v akci pˇres promˇennou params, v tomto pˇr´ıpadˇe tedy hodnota z textov´eho pole pod n´ azvem greeting bude dostupn´a pˇres params.greeting. Obsluha by mohla vypadat n´ asledovnˇe57 : Zdrojov´ y k´ od 59: Grails: obsluha formul´aˇre v controlleru 1 package t h e s i s 2
class HelloController { def index = {
3 4
S t r i n g g r e e t i n g S u b m i t t e d = params . g r e e t i n g ? : ” H e l l o World”
5
[ greeting : greetingSubmitted ] }
6 7 } 57
V k´ odu je pouˇzit Groovy tern´ arn´ı oper´ ator, viz pˇr´ıklad 39.
71
Jednou z v´ yhod Grails tag˚ u je i moˇznost zavolat je jako metodu, coˇz m˚ uˇze pˇrij´ıt vhod hned na nˇekolika m´ıstech.
• V atributech GSP, HTML nebo XML tag˚ u, kde z´apis pomoc´ı bˇeˇzn´eho tagu vede k nevalidn´ı syntaxi, kterou sice ˇsablonovac´ı syst´em korektnˇe zpracuje, ale v´ yvojov´a prostˇred´ı hl´ıdaj´ıc´ı syntaxi s nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost´ı zahl´as´ı chybu. • Ve vlastn´ıch knihovn´ ach tag˚ u (viz kapitola 5.5.2), kde uˇsetˇr´ı pr´aci s generov´an´ım HTML k´odu, kter´ y tak nen´ı nutn´e ruˇcnˇe skl´adat z ˇretˇezc˚ u. • V akc´ıch controller˚ u pˇri pˇr´ım´em renderov´an´ı HTML k´odu na v´ ystup, napˇr´ıklad jako v´ ysledek AJAXov´eho vol´ an´ı akce.
Pˇr´ıkladem pouˇzit´ı v pohledu budiˇz generov´an´ı odkazu na obr´azek v kontextu aplikace. Srovnejte prvn´ı z´apis, kter´ y je syntakticky ˇcist´ y, druh´ y z´apis uˇz m˚ uˇze znamenat varov´an´ı kv˚ uli pouˇzit´ı uvozovek v hodnotˇe atributu: Zdrojov´ y k´ od 60: Grails: pouˇzit´ı GSP tagu jako metody 1 
2 
” />
5.5.2
Vlastn´ı tagy
Kromˇe vestavˇen´ ych tag˚ u je moˇzn´e vytv´aˇret i vlastn´ı. Patˇr´ı do adres´aˇre taglib a vytv´aˇr´ı se bud’ ruˇcnˇe nebo Grails pˇr´ıkazem create-taglib, v prostˇred´ı STS pak volbou Grails Tools → Create Taglib... z kontextov´e nab´ıdky projektu. N´azev tˇr´ıdy m´a dle konvence pˇr´ıdomek TagLib. N´ azev vˇsak v podstatˇe nen´ı d˚ uleˇzit´ y, protoˇze tagy tvoˇr´ı aˇz jeho jednotliv´e pojmenovan´e uz´avˇery. Uz´ avˇer m˚ uˇze m´ıt dva parametry, prvn´ı attrs reprezentuje mapu atribut˚ u tagu, druh´ y, uz´avˇer body, potom obsah tohoto tagu. Uvnitˇr tˇela m˚ uˇze prob´ıhat jak´ akoli logika, vˇetven´ı, iterace nebo renderov´an´ı ˇsablon. Tag m´ a pˇr´ıstup ke stejn´ ym objekt˚ um jako controller a nav´ıc k nˇekter´ ym dalˇs´ım, jejich u ´pln´ y seznam je uveden v dokumentaci. Jedn´ım z nich je i out, v´ ystupn´ı proud, jemuˇz se pˇred´av´a samotn´ y v´ ystup tagu. V´ ystup tˇela pouˇz´ıt i v´ıcekr´at vol´an´ım uz´avˇeru body, kter´emu m˚ uˇzeme pˇredat i parametry, jeˇz pak bude m´ıt k dispozici jako sv´e promˇenn´e (viz pˇr´ıklad).
72
N´asleduj´ıc´ı tag zopakuje sv˚ uj obsah tolikr´at, kolikr´at mu ˇrekneme. Volitelnˇe m˚ uˇzeme zadat i jm´eno pozdravovan´eho. Zdrojov´ y k´od 61: Grails: vlastn´ı tagy 1
c l a s s HelloTagLib { d e f g r e e t i n g = { a t t r s , body −>
2 3
d e f n = a t t r s . count a s I n t e g e r
4
n ? . times {
5
out << body ( t o : a t t r s . name ? : ”Unknown” ) + ’ ’ }
6 }
7 8 }
V ˇsablonˇe potom vypad´ a pouˇzit´ı n´ asledovnˇe, atribut count urˇcuje poˇcet opakov´an´ı, name potom jm´eno pozdravovan´eho, kter´e tag vloˇz´ı na m´ısto v´ yrazu ${to}: Zdrojov´ y k´ od 62: Grails: pouˇzit´ı vlastn´ıch tag˚ u 1 H e l l o $ { t o } !
Tagy n´aleˇz´ı do jmenn´eho prostoru g, pokud ve statick´em atributu namespace neuvedeme jin´ y n´azev, coˇz se v [8] doporuˇcuje. Nikde jsem vˇsak nenalezl zm´ınku o tom, jak ˇreˇsit situaci, kdy zvol´ıme stejn´ y jmenn´ y prostor a n´ azev tagu, jako nˇejak´ y plugin, kter´ y budeme pozdˇeji cht´ıt pouˇz´ıt58 . Grails totiˇz beze zm´ınky pouˇzije ten, kter´ y je mu ,,bliˇzˇs´ı“, takˇze pˇrekryje tag pluginu t´ım naˇs´ım a plugin pˇrestane fungovat tak, jak m´a. Stejnˇe tak m˚ uˇze nˇejak´ y plugin bez varov´ an´ı zmˇenit i chov´ an´ı vestavˇen´ ych tag˚ u Grails. To sam´e plat´ı i pro pluginy mezi sebou, protoˇze m˚ uˇze doj´ıt k situaci, kdy po nainstalov´ an´ı jednoho pluginu druh´ y pˇrestane fungovat59 . Doporuˇcil bych tud´ıˇz pouˇz´ıv´ an´ı rozumnˇe dlouh´ ych a pokud moˇzno nepˇr´ıliˇs obecn´ ych n´azv˚ u jmenn´ ych prostor˚ u. Na rozd´ıl od komponent Tapestry 5 z kapitoly 4.9 nemaj´ı tagy samy od sebe svou prezentaˇcn´ı vrstvu a sv˚ uj obsah vypisuj´ı pˇr´ımo na v´ ystup. Nahrazuj´ı to ˇsablonami (viz 5.5.5) a pouˇzit´ım funkce render pro z´ısk´ an´ı v´ ystupu: Zdrojov´ y k´ od 63: Grails: pouˇzit´ı ˇsablony v tagu 58
Pluginy m˚ uˇzou definovat vlastn´ı tagy a pˇri jednop´ısmenn´ ych n´ azvech jmenn´ ych prostor˚ u to nepovaˇzuji za
zase tak nere´ aln´e, jak se m˚ uˇze na prvn´ı pohled zd´ at. 59 I v bugtracking syst´emu Grails je v dobˇe psan´ı t´eto pr´ ace otevˇren´ y a nevyˇreˇsen´ y tiket adresuj´ıc´ı stejn´ y probl´em (http://jira.codehaus.org/browse/GRAILS-3833).
73
1
c l a s s HelloTagLib { d e f g r e e t i n g = { a t t r s , body −>
2 3
out << r e n d e r ( t e m p l a t e : ’ myTemplate ’ , model : [ f o o : ” bar ” ] ) }
4 5 }
Pˇresto vˇsak Grails tagy nelze ch´ apat jako plnohodnotn´ y ekvivalent Tapestry 5 komponent, protoˇze maj´ı na starosti v´ yhradnˇe prezentaˇcn´ı logiku a pˇrich´az´ı ke slovu v jin´e ˇc´asti ˇzivotn´ıho cyklu poˇzadavku. Za pozornost stoj´ı jeˇstˇe pr´ ace s vlastn´ımi tagy v prostˇred´ı STS, kter´e pro vestavˇen´e i jak´ekoli vlastn´ı tagy poskytuje automatick´e doplˇ nov´an´ı vˇcetnˇe parametr˚ u. Zmiˇ nuji to zejm´ena proto, ˇze tak ˇcin´ı navzdory dynamick´e povaze samotn´eho tagu, kter´ y nikde pˇredem nedeklaruje, jak´e atributy m´ a, pouze je ve sv´em tˇele libovolnˇe ˇcte.
5.5.3
Rozvrˇ zen´ı
I Grails podporuje koncept takzvan´ ych rozvrˇzen´ı (angl. layout). Jak uˇz jsme zm´ınili v kapitole 5, na pozad´ı si bere na pomoc uˇz hotov´e ˇreˇsen´ı, tentokr´at framework SiteMesh, a usnadˇ nuje pr´aci s n´ım pomoc´ı konvenc´ı, takˇze odpad´a starost o jeho konfiguraci. Pouˇz´ıv´an´ı rozvrˇzen´ı nen´ı povinn´e, kaˇzd´ a akce m˚ uˇze prostˇrednictv´ım sv´eho pohledu vytvoˇrit kompletn´ı HTML str´ anku, ovˇsem takov´e ˇreˇsen´ı nen´ı pˇr´ıliˇs praktick´e, protoˇze nˇekter´e prvky, jako napˇr´ıklad z´ahlav´ı, navigace a z´apat´ı, jsou obvykle pro urˇcitou mnoˇzinu str´anek spoleˇcn´e. Rozvrˇzen´ı slouˇz´ı pr´avˇe pro vydˇelen´ı tˇechto spoleˇcn´ ych prvk˚ u na jedno m´ısto, takˇze kaˇzd´ y pohled uˇz se m˚ uˇze starat o zobrazen´ı pouze sv´eho specifick´eho obsahu. SiteMesh k tvorbˇe v´ ysledn´e str´ anky potˇrebuje HTML str´anku a k n´ı pˇriˇrazen´ y dekor´ator. Grails mu str´anku poskytne vykreslen´ım pohledu, do role dekor´atoru pak dosad´ı rozvrˇzen´ı. V nˇem jsou zvl´aˇstn´ımi tagy oznaˇceny tˇri oblasti: Titulek - , Hlaviˇcka - a Tˇelo - . Tyto oblasti ne n´ ahodou odpov´ıdaj´ı HTML tag˚ um , <head> a <body>60 , SiteMesh m´ısto nich totiˇz dosad´ı odpov´ıdaj´ıc´ı obsah z dekorovan´e str´anky, takˇze v´ ysledkem je str´anka vznikl´ a jej´ım slouˇcen´ım s dekor´ atorem. 60<br />
<br />
Titulek zde m´ a zvl´ aˇstn´ı postaven´ı, pˇrestoˇze je v HTML souˇca ´st´ı hlaviˇcky, podl´eh´ a zvl´ aˇstn´ı dekoraci.<br />
<br />
74<br />
<br />
Zdrojov´ y k´od 64: Grails: rozvrˇzen´ı 1 <html> 2<br />
<br />
<head><br />
<br />
3<br />
<br />
<t i t l e>My Page : <g : l a y o u t T i t l e d e f a u l t=”An example d e c o r a t o r ” /></ t i t l e><br />
<br />
4<br />
<br />
<g : layoutHead /><br />
<br />
5<br />
<br />
</head><br />
<br />
6<br />
<br />
<body><br />
<br />
7<br />
<br />
<div c l a s s=”menu”>< !−−my common menu g o e s h e r e−−></ div><br />
<br />
8<br />
<br />
<div c l a s s=” body ”><br />
<br />
9<br />
<br />
<g : layoutBody /><br />
<br />
10<br />
<br />
</ div><br />
<br />
11<br />
<br />
</ div><br />
<br />
12<br />
<br />
</body><br />
<br />
13 </html><br />
<br />
Na tomto pˇr´ıstupu je zaj´ımav´e to, ˇze dekorovan´a str´anka i dekor´ator jsou kompletn´ı HTML str´anky61 , takˇze do rozvrˇzen´ı lze integrovat i str´anky, nad jejichˇz podobou nem´ame ˇz´adnou kontrolu, protoˇze je dostaneme uˇz kompletn´ı, napˇr´ıklad z jin´e webov´e aplikace. V´ yhodu to m´ aiv tom, ˇze prostˇred´ı, kter´ a nab´ızej´ı generov´an´ı kostry str´anky pˇri vytvoˇren´ı, kontextovou n´apovˇedu nebo validaci k´ odu, s nimi automaticky um´ı pracovat. Rozvrˇzen´ı patˇr´ı do adres´ aˇre grails-app/views/layouts. Kter´e z nich se pˇri vyvol´an´ı akce pouˇzije, urˇcuje Grails v nˇekolika kroc´ıch.<br />
<br />
1. V pohledu: je-li urˇcen´ y v hlaviˇcce tagem <meta name="layout"content="myLayout"/>62 . 2. V controlleru: m´ a-li tˇr´ıda controlleru statick´ y atribut static layout = ’myLayout’. 3. Podle konvenc´ı: (a) existuje-li controllerName/actionName.gsp. (b) existuje-li controllerName.gsp. 61<br />
<br />
V MVC frameworc´ıch, se kter´ ymi jsem mˇel moˇznost pracovat a kter´ a tvorbu rozvrˇzen´ı podporovaly (Ruby on<br />
<br />
Rails, CakePHP, Zend a nˇekter´ a propriet´ arn´ı ˇreˇsen´ı), byl vˇzdy pohled nekompletn´ı, tzn. pouze to, co se vkl´ adalo do <body>. Ovlivnˇen´ı obsahu hlaviˇcky a titulku se pak dˇelo jin´ ymi zp˚ usoby. 62 Pozor na to, ˇze tento meta tag se bere se bere v u ´vahu i tehdy, je-li zakomentovan´ y.<br />
<br />
75<br />
<br />
4. Podle nastaven´ı: je-li nastaveno grails.sitemesh.default.layout=’myLayoutName’ v konfiguraˇcn´ım souboru Config.groovy . 5. Implicitnˇe: existuje-li application.gsp. ˇ adn´e rozvrˇzen´ı: pokud neplat´ı ˇz´adn´a z uveden´ 6. Z´ ych moˇznost´ı.<br />
<br />
Typick´ y postup je tedy vytvoˇrit rozvrˇzen´ı spoleˇcn´e pro celou aplikaci podle bodu 5 a pro jednotliv´e controllery a akce pak pˇriˇrazovat na z´akladˇe pojmenov´an´ı podle konvenc´ı dle bod˚ u 3b, resp. 3a. Publikace [8] doporuˇcuje pouˇz´ıvat konvence, jak jen to je moˇzn´e, a k explicitn´ı zmˇenˇe se uchylovat pouze v od˚ uvodnˇen´ ych pˇr´ıpadech. Grails nepodporuje dˇedˇen´ı rozvrˇzen´ı v prav´em slova smyslu, m´ısto toho lze kdekoli v k´ odu tagem <g:applyLayout> ˇr´ıci, ˇze jeho obsah se m´a dekorovat nˇejak´ ym rozvrˇzen´ım, a t´ım je r˚ uznˇe vnoˇrovat a m´ısit.<br />
<br />
5.5.4<br />
<br />
Bloky<br />
<br />
Bloky v Grails se pouˇz´ıvaj´ı analogicky k blok˚ um Tapestry 5 v kapitole 4.9.1. Umoˇzn ˇuj´ı v pohledu oznaˇcit ˇc´ asti str´ anky a ty pak vkl´ adat na vyhrazen´a m´ısta v rozloˇzen´ı. V SiteMesh, potaˇzmo Grails, bloky definuje tag <content> pojmenovan´ y atributem tag, v rozloˇzen´ı je pak jejich obsah dostupn´ y ve stejnˇe pojmenovan´e vlastnosti str´anky. Zdrojov´ y k´ od 65: Grails: bloky v pohledu a v rozloˇzen´ı 1 < !−− v p o h l e d u −−> 2 <content t a g=” h e a d e r ”> 3 My h e a d e r c o n t e n t 4 </ content> 5 6 < !−− v r o z l o z e n i −−> 7 <g : p a g e P r o p e r t y name=” page . h e a d e r ” /><br />
<br />
5.5.5<br />
<br />
ˇ Sablony<br />
<br />
Opakuj´ıc´ı se k´ od v pohledech lze vyˇclenit do ˇsablon (angl. templates) a dodrˇzet tak DRY princip. ˇ Sablona je GSP str´ anka stejnˇe jako pohled a m´a i t´emˇeˇr stejn´e moˇznosti, s t´ım rozd´ılem, ˇze k sobˇe 76<br />
<br />
nem´a pˇriˇrazenou ˇz´ adnou akci. Nach´ azej´ı se spoleˇcnˇe s pohledy v adres´aˇri grails-app/views a jmenn´a konvence jim pˇredepisuje, ˇze jejich jm´eno mus´ı zaˇc´ınat podtrˇz´ıkem ( ). Pˇri pouˇzit´ı se ovˇsem podtrˇz´ıtko vynech´ av´ a. Jinak je funkce ˇsablony prozaick´a, m´a za u ´kol pouze form´atovat data, kter´ a se j´ı z vnˇejˇsku dostanou. Soubor ˇsablony se vˇzdy hled´ a v kontextu aktu´aln´ıho controlleru, tj. pˇri pokusu o pouˇzit´ı ˇsablony myTemplate se hled´ a soubor controllerName/ myTemplate.gsp. Pokud chceme pouˇz´ıt glob´ aln´ı ˇsablonu, je nutn´e pˇred jej´ı n´ azev pˇridat lom´ıtko. Pro zkr´acen´ y z´apis ˇsablon m´a Grails jmenn´ y prostor tmpl, za n´ımˇz n´ asleduje jako n´azev tagu jm´eno ˇsablony a kaˇzd´ y atribut se pak pˇred´ a jako jej´ı parametr. Zdrojov´ y k´od 66: Grails: ˇsablony 1 < !−− / g r a i l s −app / v i e w s / h e l l o / myGreeting . g s p −−> 2 <g : r e n d e r t e m p l a t e=” myGreeting ” model=” [ name : ’ Tom ’ ] ” /> 3 <g : r e n d e r t e m p l a t e=” myGreeting ” var=”name” c o l l e c t i o n=” [ ’ Tom’ , ’ Bob ’ ] ” /> 4 <tmpl : myGreeting name=”Tom” /> 5 6 < !−− / g r a i l s −app / v i e w s / myGreeting . g s p −−> 7 <g : r e n d e r t e m p l a t e=” / myGreeting ” model=” [ name : ’ Tom ’ ] ” /><br />
<br />
5.6<br />
<br />
Model - GORM<br />
<br />
Jestliˇze jsme se v souvislosti s Grails dosud nezm´ınili o pr´aci s daty, nen´ı to na rozd´ıl od Tapestry 5 v kapitole 4.11 proto, ˇze by v t´eto oblasti nic nepˇrin´aˇsel. Pr´avˇe naopak, Grails je na pr´aci s daty velmi zamˇeˇren´ y a snaˇz´ı se maxim´ alnˇe ulehˇcit definici entit a vztah˚ u i pr´aci s nimi pˇri ukl´ ad´ an´ı ˇci dotazov´ an´ı. Jeho datab´ azov´ a vrstva se jmenuje GORM (Grails Object-Relational Mapping) a pˇrestoˇze je postavena nad Hibernate, odstiˇ nuje od nˇej do t´e m´ıry, ˇze to ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u ani nen´ı poznat63 . Na druhou stranu to nijak nezatajuje, a to do t´e m´ıry, ˇze existuj´ıc´ı Hibernate entity dovoluje pouˇz´ıvat v r´ amci aplikace naprosto stejnˇe, jako sv´e nativn´ı entity. Kompletn´ı popis schopnost´ı GORM by vydal na celou pr´aci, nebudu se tedy do nˇej pouˇstˇet a odk´aˇzu pouze na uˇzivatelskou dokumentaci [35]. Zahrnuje totiˇz nejen schopnosti Hibernate, kter´e samy o sobˇe pˇredstavuj´ı obrovsk´e penzum informac´ı, ale navrch jeˇstˇe nadstavbu vlastn´ıch 63<br />
<br />
S Hibernate pˇrijdeme do styku pouze pˇri uˇzit´ı dotazovac´ıho jazyka HQL pro sloˇzitˇejˇs´ı dotazy.<br />
<br />
77<br />
<br />
dotazovac´ıch ˇreˇsen´ı v podobˇe dynamick´ ych vyhled´avac´ıch metod nebo DSL (Domain Specific Language) pro dotazov´ an´ı nebo validaci. Tyto ,,magick´e” funkce jsem vˇzdy povaˇzoval za nejvˇetˇs´ı v´ yhodu ORM framework˚ u v dynamick´ ych jazyc´ıch oproti Javovsk´ ym a napˇr´ıklad implementaci v Ruby on Rails povaˇzuji za nejlepˇs´ı, s kterou jsem se setkal. GORM se j´ı vˇsak dle m´eho n´ azoru co do pouˇzit´ı64 alespoˇ n rovn´ a a nav´ıc ji pˇredˇc´ı ˇcistˇs´ı a povˇedomˇejˇs´ı syntax´ı65 . N´asleduj´ıc´ı pˇrehledy a pˇr´ıkazy je s ohledem na sloˇzitost problematiky objektovˇe-relaˇcn´ıho mapov´ an´ı nutno br´at sp´ıˇse jako ilustraci toho, jak pr´ace s datab´az´ı v Grails prob´ıh´a.<br />
<br />
5.6.1<br />
<br />
Definice entit a vztah˚ u<br />
<br />
Entity se nach´ azej´ı v adres´ aˇri grails-app/domain a co do podoby jsou to hol´e Groovy tˇr´ıdy. Pro jejich genrov´ an´ı slouˇz´ı Grails pˇr´ıkaz create-domain-class, v prostˇred´ı STS potom volba Grails Tools → Create Domain Class.... Jako jedin´e dle konvence nemaj´ı ˇz´adnou pˇr´ıponu, jmenuj´ı se podle re´ aln´eho objektu, kter´ y reprezentuj´ı (napˇr. Book, Author, Page). Jejich atributy pak odpov´ıdaj´ı vlastnostem tˇechto re´ aln´ ych objekt˚ u (kniha m´a n´azev, vydavatelstv´ı, ˇc´ıslo vyd´ an´ı apod.). Mezi entitami pak lze definovat vztahy, a to 1:1, 1:N i M:N. Podot´ yk´am, ˇze se tak nedˇeje ruˇcn´ım definov´ an´ım ciz´ıch kl´ıˇc˚ u, o ty se star´a Hibernate automaticky. Stejnˇe tak prim´arn´ı kl´ıˇce se explicitnˇe neuv´ ad´ı a Grails pro nˇe dle konvenc´ı pouˇz´ıv´a atribut id. Pˇr´ıklad ukazuje, jak v Grails popsat klasick´ y model, kde existuj´ı vˇsechny vztahy: Tabulka 3: Entity a vztahy modelovan´e reality<br />
<br />
Entita<br />
<br />
Tˇ r´ıda<br />
<br />
Atributy<br />
<br />
Vztahy<br />
<br />
Uˇzivatel<br />
<br />
User<br />
<br />
jm´eno<br />
<br />
m´a 1 Profil, m˚ uˇze m´ıt N pˇr´ıspˇevk˚ u<br />
<br />
Profil<br />
<br />
Profile<br />
<br />
uˇzivatelsk´e jm´eno, heslo<br />
<br />
patˇr´ı pr´avˇe 1 Uˇzivateli<br />
<br />
Pˇr´ıspˇevek<br />
<br />
Post<br />
<br />
nadpis, datum publikace, obsah<br />
<br />
patˇr´ı pr´avˇe 1 Uˇzivateli, m˚ uˇze m´ıt N ˇ ıtk˚ St´ u<br />
<br />
ˇ ıtek St´<br />
<br />
Tag<br />
<br />
n´ azev<br />
<br />
m˚ uˇze patˇrit k N Pˇr´ıspˇevk˚ um<br />
<br />
V GORM m˚ uˇzeme uveden´ y model reprezentovat takto (k´od z r˚ uzn´ ych tˇr´ıd je pro pˇrehlednost pohromadˇe): 64<br />
<br />
Nejsem schopen porovnat oba frameworky co do efektivity nebo v´ ykonu, i to by mohlo b´ yt n´ amˇetem na<br />
<br />
samostatnou pr´ aci a jistˇe by se dala napsat pojedn´ an´ı vyhlaˇsuj´ıc´ı za v´ıtˇeze tu ˇci onu stranu. 65 Napˇr´ıklad na dvojteˇckov´ y z´ apis kl´ıˇce v Ruby map´ ach jsem si nikdy nezvykl.<br />
<br />
78<br />
<br />
Zdrojov´ y k´od 67: Grails: entity a vztahy 1<br />
<br />
c l a s s User {<br />
<br />
2<br />
<br />
// s t a t i c hasOne = P r o f i l e − druhy z p u s o b<br />
<br />
3<br />
<br />
s t a t i c hasMany = [ p o s t s : Post ] // 1 :N<br />
<br />
4<br />
<br />
S t r i n g name<br />
<br />
5<br />
<br />
P r o f i l e p r o f i l e // 1 : 1<br />
<br />
6 } 7<br />
<br />
c l a s s Post {<br />
<br />
8<br />
<br />
s t a t i c belongsTo = [ u s e r : User ] // 1 :N<br />
<br />
9<br />
<br />
s t a t i c hasMany = [ t a g s : Tag ] // M:N<br />
<br />
10<br />
<br />
String t i t l e<br />
<br />
11<br />
<br />
Date p u b l i s h e d<br />
<br />
12 } 13<br />
<br />
c l a s s Tag {<br />
<br />
14<br />
<br />
s t a t i c belongsTo = Post // M:N<br />
<br />
15<br />
<br />
s t a t i c hasMany = [ p o s t s : Post ] // M:N<br />
<br />
16<br />
<br />
S t r i n g name<br />
<br />
17 } 18<br />
<br />
class P r o f i l e {<br />
<br />
19<br />
<br />
s t a t i c belongsTo = User // 1 : 1<br />
<br />
20<br />
<br />
S t r i n g username<br />
<br />
21<br />
<br />
S t r i n g password<br />
<br />
22 }<br />
<br />
K definici vztah˚ u slouˇz´ı statick´e atributy se speci´aln´ımi n´azvy - hasOne, hasMany a belongsTo, na jejich kombinaci pak z´ aleˇz´ı, jak´ y vztah modeluj´ı:<br />
<br />
1:1<br />
<br />
U vlastn´ıc´ı tˇr´ıdy je atribut s typem vlastnˇen´e tˇr´ıdy (v User je na ˇr´adku 5 atribut typu<br />
<br />
Profile). Druh´ ym zp˚ usobem je m´ısto tohoto atributu pˇridat hasOne a v nˇem v seznamu nebo v hodnotˇe uv´est vlastnˇenou tˇr´ıdu (viz ˇr´adek 2). Oba zp˚ usoby se liˇs´ı pouze t´ım, v jak´e tabulce se pak nach´ az´ı ciz´ı kl´ıˇc svazuj´ıc´ı oba z´aznamy, v z´avislosti na zp˚ usobu dotazov´an´ı m˚ uˇze b´ yt v´ yhodnˇejˇs´ı jeden nebo druh´ y. Aby byl vztah oboustrann´ y, je jeˇstˇe u vlastnˇen´e tˇr´ıdy moˇzn´e uv´est v belongsTo tˇr´ıdu, kter´e n´ aleˇz´ı, jako tomu je ve tˇr´ıdˇe Post na ˇr´adku 19.<br />
<br />
79<br />
<br />
1:N<br />
<br />
U vlastn´ıc´ı tˇr´ıdy hasMany (User, ˇr. 3), u vlastnˇen´e belongsTo (Post, ˇr. 8).<br />
<br />
M:N U obou tˇr´ıd hasMany (tˇr´ıdy Post a Tag, ˇr. 9 a 15). Jednu ze tˇr´ıd nav´ıc mus´ıme definovat jako vlastn´ıc´ı, druhou jako vlastnˇenou a u n´ı uv´est belongsTo s vlastn´ıc´ı tˇr´ıdou (zde jsme zvolili jako vlastn´ıc´ı tˇr´ıdu Post a u vlastnˇen´e tˇr´ıdy Tag ji tedy uvedli na ˇr´adku 14 jako vlastn´ıka. Tento krok je nutn´ y proto, ˇze pouze vlastn´ık m˚ uˇze z´aroveˇ n ukl´adat instance obou tˇr´ıd, vlastnˇen´ y tuto moˇznost nem´ a. Tento zp˚ usob definice vztahu M:N povaˇzuji za zbyteˇcnˇe krkolomn´ y, nejsem vˇsak schopn´ y posoudit, co k nˇemu autory vedlo nebo zda by ˇsel pouˇz´ıt nˇejak´ y jednoduˇsˇs´ı. Hibernate se v pozad´ı postar´ a o vytvoˇren´ı pˇr´ısluˇsn´ ych tabulek sv´azan´ ych ciz´ımi kl´ıˇci nebo vazebn´ımi tabulkami. Pro u ´plnost pouze zmiˇ nme dalˇs´ı moˇznosti, jako napˇr´ıklad kompozice (ukl´ad´an´ı dat z´ avisl´e tˇr´ıdy do stejn´e tabulky), ukl´ad´an´ı kolekc´ı, dˇediˇcnost entit, odvozen´e atributy a ovlivnˇen´ı nejr˚ uznˇejˇs´ıch aspekt˚ u mapov´an´ı.<br />
<br />
5.6.2<br />
<br />
Dotazov´ an´ı<br />
<br />
Naˇc´ıt´an´ı dat z datab´ aze je dle m´eho n´azoru silnou str´ankou Grails. Samotn´e Hibernate podporuje HQL, metajazyk podobn´ y SQL, a dotazov´an´ı pomoc´ı krit´eri´ı, kter´ ymi specifikujeme, jak m´ a v´ ysledek vypadat66 . Grails umoˇzn ˇuje pouˇz´ıvat HQL beze zmˇeny, krit´eria obaluje sv´ ym vlastn´ım DSL a k tomu pˇrid´ av´ a jeˇstˇe magick´e metody, kter´e usnadˇ nuj´ı jednoduˇsˇs´ı dotazov´an´ı. Praktick´e tak´e je, ˇze dotazovac´ı metody se volaj´ı pˇr´ımo na dom´enov´e tˇr´ıdˇe nebo jej´ı instanci, i kdyˇz sama o sobˇe ˇz´adn´e nedefinuje67 .<br />
<br />
Z´ akladn´ı metody Pro nejjednoduˇsˇs´ı dotazy slouˇz´ı z´akladn´ı metody. Zn´ame-li prim´arn´ı kl´ıˇce, zvol´ıme get nebo getAll, seznam s moˇznost´ı ˇrazen´ı a str´ankov´an´ı vrac´ı funkce list, dvojice findWhere a findAllWhere pak filtruje podle atribut˚ u, pˇriˇcemˇz podm´ınky jsou spojeny logickou konjunkc´ı AND. Zdrojov´ y k´ od 68: Grails: dotazov´an´ı - z´akladn´ı metody 1<br />
<br />
d e f book = Book . g e t ( 2 3 )<br />
<br />
2<br />
<br />
d e f books = Book . g e t A l l ( 2 3 , 9 3 , 8 1 )<br />
<br />
3 66 67<br />
<br />
Tomuto pˇr´ıstupu se ˇr´ık´ a QBE (Query By Example). Jedna z vlastnost´ı Groovy, kter´e jako dynamick´ y jazyk umoˇzn ˇuje tˇr´ıd´ am i jejich instanc´ım za bˇehu pˇrid´ avat<br />
<br />
metody i atributy.<br />
<br />
80<br />
<br />
4<br />
<br />
d e f books = Book . l i s t ( )<br />
<br />
5<br />
<br />
d e f books = Book . l i s t ( o f f s e t : 2 0 , max : 2 0 , s o r t : ” t i t l e ” , o r d e r : ” a s c ” )<br />
<br />
6 7<br />
<br />
d e f book = Book . findWhere ( a u t h o r : ” Stephen King ” , t i t l e : ”The Stand ” )<br />
<br />
8<br />
<br />
d e f books = Book . f i n d A l l W h e r e ( a u t h o r : ” Stephen King ” , t i t l e : ”The Stand ”)<br />
<br />
Magick´ e metody<br />
<br />
Dynamick´ a povaha Groovy umoˇzn ˇuje definovat magick´e metody, kter´e fyz-<br />
<br />
icky neexistuj´ı, ale ze sv´eho n´ azvu si berou potˇrebn´e informace pro sestaven´ı datab´azov´eho dotazu. Vyˇzaduj´ı trochu cviku, avˇsak zvykneme-li si na jejich pouˇz´ıv´an´ı, usnadn´ı n´am jednoduˇsˇs´ı dotazy. Metody vˇzdy zaˇc´ınaj´ı jedn´ım z prefix˚ u findBy, findAllBy, listOrderBy nebo countBy, pod kter´ ymi jsou tak´e uvedeny v dokumentaci. N´azev pokraˇcuje dvojic´ı atribut-kompar´ ator<br />
<br />
(napˇr. NameLike, pˇr´ıpadnˇe dvˇema spojen´ ymi logick´ ym oper´atorem AND ˇci OR (napˇr. TitleLikeAndPublishe Kompletn´ı seznam kompar´ ator˚ u je vˇzdy uveden v dokumentaci metody. Poˇcet parametr˚ u pak z´avis´ı na tom, kolik atribut˚ u jsme pro dotaz pouˇzili, tzn. jeden nebo dva. Pokud potˇrebujeme pouˇz´ıt v´ıce neˇz dva, magick´e metody nejsou ˇreˇsen´ım a mus´ıme pouˇz´ıt nˇekter´ y ze sloˇzitˇejˇs´ıch a mocnˇejˇs´ıch zp˚ usob˚ u. Dotazy pak mohou vypadat napˇr´ıklad takto68 : Zdrojov´ y k´ od 69: Grails: dotazov´an´ı - magick´e metody 1<br />
<br />
d e f book = Book . f i n d B y T i t l e ( ”The Stand ” )<br />
<br />
2 book = Book . f i n d B y T i t l e L i k e ( ” Harry Pot%” ) 3 book = Book . findByReleaseDateBetween ( f i r s t D a t e , secondDate ) 4 book = Book . findByReleaseDateGreaterThan ( someDate ) 5<br />
<br />
d e f books = Book . f i n d A l l B y T i t l e L i k e A n d R e l e a s e D a t e G r e a t e r T h a n ( ”%Java%” , new Date ( ) −30)<br />
<br />
6<br />
<br />
books = Book . f i n d A l l B y T i t l e L i k e O r R e l e a s e D a t e G r e a t e r T h a n ( ”%Java%” , new Date ( ) −30)<br />
<br />
7<br />
<br />
d e f c = Book . c o u n t B y T i t l e ( ”The S h i n i n g ” )<br />
<br />
8<br />
<br />
d e f a u t h o r = Author . findByName ( ” Stephen King ” )<br />
<br />
9<br />
<br />
d e f books = a u t h o r ? Book . f i n d A l l B y A u t h o r ( a u t h o r ) : [ ] 68<br />
<br />
Podobn´ y zp˚ usob dotazov´ an´ı podporuj´ı z mnou vyzkouˇsen´ ych framework˚ u Ruby on Rails nebo CakePHP.<br />
<br />
81<br />
<br />
Krit´ eria<br />
<br />
S krit´erii se lze setkat i u Hibernate nebo JPA. GORM jejich pouˇzit´ı obaluje sv´ ym<br />
<br />
vlastn´ım DSL jazykem, kter´ y jejich z´apis zjednoduˇsuje. V´ yˇcet pouˇziteln´ ych v´ yraz˚ u je dlouh´ y, i samotn´a dokumentace [35] pro kompletn´ı pˇrehled odkazuje na dokumentaci Hibernate Criteria API v [36]. V´ yrazy jsou v podstatˇe vol´an´ı uz´avˇer˚ u a lze je libovolnˇe vnoˇrovat a ˇretˇezit, takˇze v´ ysledn´ y dotaz m˚ uˇze vypadat napˇr´ıklad n´asledovnˇe: Zdrojov´ y k´ od 70: Grails: dotazov´an´ı - krit´eria 1<br />
<br />
d e f c = Account . c r e a t e C r i t e r i a ( )<br />
<br />
2<br />
<br />
def r e s u l t s = c {<br />
<br />
3<br />
<br />
between ( ” b a l a n c e ” , 5 0 0 , 1 0 0 0 )<br />
<br />
4<br />
<br />
eq ( ” branch ” , ”London” )<br />
<br />
5<br />
<br />
or {<br />
<br />
6<br />
<br />
l i k e ( ” h o l d e r F i r s t N a m e ” , ” Fred%” )<br />
<br />
7<br />
<br />
l i k e ( ” h o l d e r F i r s t N a m e ” , ” Barney%” )<br />
<br />
8<br />
<br />
}<br />
<br />
9<br />
<br />
maxResults ( 1 0 )<br />
<br />
10<br />
<br />
o r d e r ( ” holderLastName ” , ” d e s c ” )<br />
<br />
11 } 12 13<br />
<br />
transactions {<br />
<br />
14 15<br />
<br />
between ( ’ d a t e ’ , now−10 , now ) }<br />
<br />
Pojmenovan´ e dotazy<br />
<br />
ˇ Casto pouˇz´ıvan´a krit´eria m˚ uˇzeme extrahovat do statick´eho uz´ avˇeru<br />
<br />
namedQueries, kter´ y pak pro dotazov´an´ı pouˇz´ıv´ame m´ısto samotn´e tˇr´ıdy. M˚ uˇzeme na nˇem volat stejn´e metody, omezen´ı z pojmenovan´eho dotazu se k tˇem nov´ ym vˇzdy pˇridaj´ı. Pojmenovan´e dotazy je dokonce moˇzn´e ˇretˇezit i za sebe navz´ajem. Zdrojov´ y k´ od 71: Grails: dotazov´an´ı - pojmenovan´e dotazy 1 2 3<br />
<br />
class Publication { s t a t i c namedQueries = { recentPublications {<br />
<br />
4<br />
<br />
d e f now = new Date ( )<br />
<br />
5<br />
<br />
g t ’ d a t e P u b l i s h e d ’ , now − 365<br />
<br />
6<br />
<br />
} 82<br />
<br />
7 } 8 9 // p o u z i t i 10<br />
<br />
d e f r e c e n t P u b s = P u b l i c a t i o n . r e c e n t P u b l i c a t i o n s . l i s t (max : 1 0 , o f f s e t : 5)<br />
<br />
HQL Pokud ˇz´ adn´ y z dosud uveden´ ych zp˚ usob˚ u neumoˇzn ˇuje vyj´adˇrit n´aˇs dotaz, pˇrich´az´ı na ˇradu HQL (Hibernate Query Language). Je to jazyk podobn´ y SQL (Structured Query Language), avˇsak nejvˇetˇs´ım rozd´ılem je, ˇze ve sv´ ych dotazech m´ısto tabulek pouˇz´ıv´a entity. Jeho z´apis vypad´ a napˇr´ıklad n´ asledovnˇe: Zdrojov´ y k´od 72: Grails: dotazov´an´ı - HQL 1<br />
<br />
d e f r e s u l t s = Book . f i n d A l l ( ” from Book a s b where b . t i t l e l i k e ’ Lord o f t h e %’” )<br />
<br />
2 Book . f i n d ( ” from Book a s b where b . a u t h o r =: a u t h o r ” , [ a u t h o r : ’ Dan Brown ’ ])<br />
<br />
Vˇsechny uveden´e zp˚ usoby dotazov´ an´ı pˇredstavuj´ı siln´ y apar´at, kter´ y je pˇritom snadnˇejˇs´ı k pouˇzit´ı, neˇz kter´ ykoli mnˇe dosud zn´am´ y Javovsk´ y ORM framework. Vˇse m´a ovˇsem svou cenu, a pˇres techniky cacheov´ an´ı a l´ın´eho naˇc´ıt´an´ı, kter´e se na pozad´ı pouˇz´ıvaj´ı, je nˇekdy tˇreba ponoˇrit se hloubˇeji do konfigurace GORM nebo samotn´eho Hibernate, aby dotazy byly efektivnˇejˇs´ı, pˇriˇcemˇz se nˇekdy je nutn´e sm´ıˇrit s t´ım, ˇze efektivity ˇcist´eho SQL optimalizovan´eho pro konkr´etn´ı datab´ azov´ y stroj nikdy nedos´ahneme. M˚ uj n´azor je ale ten, ˇze v rozumn´e m´ıˇre69 je lepˇs´ı zvolit radˇeji kratˇs´ı a pochopitelnˇejˇs´ı z´apis, kter´ y je ,,dostateˇcnˇe dobr´ y“, neˇz se pˇredˇcasnˇe honit za chim´erou maxim´ aln´ı efektivity dotazu, kter´a m˚ uˇze b´ yt nav´ıc klamn´a. Rozhodnˇe tak´e nedoporuˇcuji pokouˇset se poˇsetile nahrazovat optimalizaci datab´azov´eho stroje nebo cacheovac´ı vrstvy vlastn´ımi silami, naopak je vhodn´e jich v maxim´aln´ı m´ıˇre vyuˇz´ıvat.<br />
<br />
5.6.3<br />
<br />
Ukl´ ad´ an´ı<br />
<br />
Ukl´ad´an´ı entit do datab´ aze je v porovn´an´ı s dotazov´an´ım aˇz trivi´aln´ı. V podstatˇe spoˇc´ıv´a pouze ve vytvoˇren´ı instance entity a zavol´ an´ı metody save(), o zbytek uˇz se postar´a tandem GORM 69<br />
<br />
Neobhajuji zde napˇr´ıklad takov´e praktiky, jako filtrov´ an´ı kompletn´ıho obsahu tabulky v Java k´ odu m´ısto<br />
<br />
SQL.<br />
<br />
83<br />
<br />
a Hibernate. Je vˇsak tˇreba m´ıt na pamˇeti nˇekter´a specifika, kter´a vypl´ yvaj´ı uˇz z princip˚ u Hibernate70 a napoprv´e mohou pˇrekvapit. Jedin´a komplikovanˇejˇs´ı z´ aleˇzitost je ukl´ad´an´ı entit, kter´e jsou s ukl´adanou entitou ve vztahu. GORM nepovoluje zadat pˇr´ımo ciz´ı kl´ıˇc vlastn´ıka, protoˇze Hibernate si vazby hl´ıd´a s´am. M´ısto toho se mus´ı definovat vztahy pˇr´ımo mezi instancemi, bud’ nastaven´ım vlastnosti, nebo magickou metodou addToVztah: Zdrojov´ y k´od 73: Grails: Ukl´ad´an´ı 1<br />
<br />
d e f p = new Post ( t i t l e : ’ T i t u l e k ’ , c o n t e n t : ’ Obsah ’ , p u b l i s h e d : new Date ( ) )<br />
<br />
2 User . g e t ( 1 ) . addToPosts ( p ) // p r i r a z e n i p r i s p e v k u u z i v a t e l i s i d = 1 3 // p . u s e r = User . g e t ( 1 ) 4 p . save ( )<br />
<br />
5.6.4<br />
<br />
Generov´ an´ı controller˚ u a pohled˚ u<br />
<br />
Kdyˇz jsem v u ´vodu kapitoly 5.6 uv´adˇel, ˇze Grails je na data velmi zamˇeˇren´ y, mˇel jsem na mysli mimo jin´e tuto funkci - automatick´e generov´an´ı pohled˚ u i controller˚ u pro definovan´e entity. Pˇr´ıkazem generate-all vygeneruje Grails controller s akcemi a pohledy pro v´ ypis a vˇsechny CRUD (Create, Read, Update, Delete) akce pro vytvoˇren´ı, zobrazen´ı, editaci a smaz´ an´ı entity, a to i s entitami ve vztahu. Vztah 1:1 a 1:N je reprezentov´an rozbalovac´ım seznamem, M:N v´ıcen´ asobn´ ym v´ ybˇerem (multiselect). Vygenerovan´ y z´akladn´ı k´od pak poslouˇz´ı jako dobr´ y v´ ychoz´ı bod pro dalˇs´ı u ´pravy. Tento pˇr´ıstup byl zˇrejmˇe inspirov´an Ruby on Rails, kter´ y s n´ım pˇriˇsel jako prvn´ı, od nˇej pak opisovali dalˇsi, jako napˇr´ıklad CakePHP. V prostˇred´ı STS mus´ıme pˇr´ıkaz vyhledat pˇres volbu Grails Tools → Grails Command Wizard..., na v´ ybˇer m´ ame generate-all, pˇr´ıpadnˇe generate-views nebo generate-controller, pokud bychom chtˇeli vygenerovat pouze jednu z ˇc´ast´ı. 70<br />
<br />
Pˇeknˇe je shrnuje napˇr´ıklad trojice ˇcl´ ank˚ u [37], [38] a [39].<br />
<br />
84<br />
<br />
5.7<br />
<br />
Mapov´ an´ı adres<br />
<br />
Konfiguraci mapov´ an´ı obsahuje soubor conf/UrlMappings.groovy. Je to tˇr´ıda s jedin´ ym statick´ ym uz´avˇerem mappings, kter´ y pak obsahuje mapov´an´ı adres71 . V kapitole 5.3.3, mus´ı kaˇzd´ a adresa b´ yt namapovan´ a na nˇejak´ y controller a jeho akci, napˇr´ıklad takto: Zdrojov´ y k´ od 74: Grails: mapov´an´ı adres manu´alnˇe 1 ”/ p o s t s ” ( c o n t r o l l e r : ’ p o s t s ’ , a c t i o n : ’ l i s t ’ )<br />
<br />
Mapovat takto kaˇzdou adresu by nebylo pˇr´ıliˇs praktick´e, proto Grails zav´ad´ı rezevovan´e promˇenn´e $controller a $action a $id, kter´e urˇcuj´ı, . Nav´ıc umoˇzn ˇuje definovat v r´amci mapov´an´ı adres dalˇs´ı vlastn´ı promˇenn´e, kter´e jsou pak v controlleru k dispozici pod sv´ ym n´azvem, napˇr´ıklad uveden´e $year lze v controlleru naˇc´ıst z params.year. Nepovinn´e ˇc´asti adresy se oznaˇcuj´ı ? a ˇr´ıkaj´ı, ˇze adresa bude vyhovovat tomuto mapov´an´ı, i kdyˇz v n´ı oznaˇcen´a ˇc´ast bude chybˇet. Zdrojov´ y k´ od 75: Grails: mapov´an´ı adres dynamicky 1 // V y h o v u j i c i URL: / p o s t s , / p o s t s /add , / p o s t s / e d i t /1 , / p o s t s / v i e w /1/2010 2 ”/ $ c o n t r o l l e r / $ a c t i o n ?/ $ i d ?/ $ y e a r ? ” ( )<br />
<br />
V dokumentaci GrailsDocumentation jsou na dalˇs´ıch pˇr´ıkladech ilustrov´any nejr˚ uznˇejˇs´ı moˇznosti, jak pˇred´avat parametry, definovat omezen´ı, jak mohou jednotliv´e ˇc´asti adresy vypadat (napˇr. aby se rok skl´ adal ze ˇctveˇrice ˇc´ıslic), jak obej´ıt logiku controlleru a pˇredat zpracov´an´ı pˇr´ımo pohledu (coˇz trochu obch´ az´ı zmiˇ novan´ y z´akladn´ı princip, ale nˇekdy se m˚ uˇze hodit), pˇr´ıpadnˇe jak pˇresmˇerovat na u ´plnˇe jinou adresu. Zvl´aˇst’ pozoruhodn´a mi pˇrijde moˇznost namapovat jednotliv´e HTTP metody (GET, POST, PUT, DELETE) na akce controlleru, coˇz je ide´aln´ı pro konstrukci REST (Representational State Transfer) sluˇzeb. Na z´avˇer pˇripoj´ım jeden vlastn´ı pˇr´ıklad, kter´ y jsem ˇreˇsil probl´em, jak pˇri adrese s urˇcit´ ym prefixem zavolat metodu pˇr´ısluˇsn´eho controlleru s t´ımto prefixem (tj. napˇr. adresy typu /admin/ controllerName/actionName pˇrev´est na vol´an´ı akce admin actionName), protoˇze ˇreˇsen´ı nen´ı u ´plnˇe pˇr´ımoˇcar´e a odhaluje jednu zvl´aˇstnost, o kter´e se dokumentace nezmiˇ nuje: Zdrojov´ y k´ od 76: Grails: mapov´an´ı adres parametricky 1 ”/admin/ $ c o n t r o l l e r / $adminAction ?/ $ i d ? ” { 71<br />
<br />
Poloˇzky mapov´ an´ı maj´ı zvl´ aˇstn´ı syntaxi, kterou se ale nebudeme zab´ yvat. Je moˇzn´ a d´ıky tomu, ˇze v Groovy<br />
<br />
m˚ uˇzeme metodu nebo uz´ avˇer zavolat i skrz jejich n´ azev zapsan´ y v ˇretˇezci.<br />
<br />
85<br />
<br />
a c t i o n = { ” admin $ { params . adminAction } ” }<br />
<br />
2 3 }<br />
<br />
Pˇr´ıklad ilustruje, jak je pˇri pouˇzit´ı uz´avˇeru (sloˇzen´e z´avorky nam´ısto kulat´ ych) moˇzn´e dynamicky pˇridˇelovat hodnoty promˇenn´ ych z adresy, vˇcetnˇe controlleru nebo akce. Kl´ıˇcov´e vˇsak je to, abychom pˇri sestavov´ an´ı toho kter´eho parametru (viz action) nepouˇzili pˇri sestavov´an´ı hodnoty tent´ yˇz parametr, protoˇze ten v tu chv´ıli m´a jeˇstˇe hodnotu null. Proto by z´apis, kter´ y bychom zˇrejmˇe pouˇzili intuitivnˇe jako prvn´ı, nefungoval: Zdrojov´ y k´ od 77: Grails: mapov´an´ı adres chybnˇe 1 ”/admin/ $ c o n t r o l l e r / $ a c t i o n ?/ $ i d ? ” { a c t i o n = { ” admin $ { params . a c t i o n }” } // a d m i n n u l l<br />
<br />
2 3 }<br />
<br />
Mapov´an´ı adres berou v potaz i tagy, kter´e generuj´ı odkazy, napˇr <g:createLink> nebo <g:link>, takˇze pˇri zmˇenˇe mapov´ an´ı se zmˇen´ı i adresy, aniˇz bychom museli do pohled˚ u zasahovat. Proto je vhodn´e je pouˇz´ıvat vˇsude nam´ısto ruˇcn´ıho psan´ı adres. Stejnˇe pˇrizp˚ usobiv´e je presmˇerov´ an´ı ˇ v controlleru metodou redirect(). Sirok´ e moˇznosti jsou dostateˇcnou u ´tˇechou za to, jak ˇspatnˇe se mapov´ an´ı adres lad´ı, protoˇze jedin´ ym chybov´ ym hl´aˇsen´ım b´ yv´a str´anka HTTP 404 statutu a je velmi obt´ıˇzn´e zjistit, proˇc mapov´an´ı nefuguje.<br />
<br />
5.8<br />
<br />
Pozn´ amky<br />
<br />
Pˇres pomˇernˇe znaˇcn´ y rozsah pr´ ace se do n´ı neveˇslo vˇsechno, co si v Grails zaslouˇz´ı pozornost, o dalˇs´ıch moˇznostech se tedy zm´ın´ım pouze struˇcnˇe: • Filtry - pokud v´ am interceptory v kapitole 5.4.3 pˇripadaly pˇr´ıliˇs sv´azan´e s controllerem, m˚ uˇzete pouˇz´ıt sofistikovanˇejˇs´ı metodu, jak prov´est akci pˇred nebo po proveden´ı akce controlleru. Pˇr´ıkazem create-filters vytvoˇr´ı Grails takzvan´ y filtr, v nˇemˇz podle n´ azvu controlleru a akce lze zadat, co se m´a prov´est pˇred a po zavol´an´ı akce, pˇr´ıpadnˇe po vyrenderov´ an´ı odpovˇedi. • XMLSlurper a MarkupBuilder jsou Groovy tˇr´ıdy pro parsov´an´ı a vytv´aˇren´ı XML. Dynamick´e metody v nich slouˇz´ı k vytv´aˇren´ı element˚ u, jejich parametry pak pˇrid´avaj´ı element˚ um atributy. Vytvoˇren´ı a parsov´ an´ı XML je pak pˇrehlednˇejˇs´ı a intuitivnˇejˇs´ı, neˇz pˇri pouˇzit´ı konvenˇcn´ıch API (Application Programming Interface), jak dokladuje pˇr´ıklad pouˇzit´ı z [8]. 86<br />
<br />
d e f b = new MarkupBuilder ( new F i l e W r i t e r ( new F i l e ( ” t e s t . xml” ) )) b . root {<br />
<br />
<r o o t ><br />
<br />
item ( qty : 1 0 ) {<br />
<br />
<item qty=”10”><br />
<br />
name ( ’ Orange ’ )<br />
<br />
<name>Orange</name><br />
<br />
type ( ’ F r u i t )<br />
<br />
<type>F r u i t </type><br />
<br />
}<br />
<br />
</item><br />
<br />
}<br />
<br />
</r o o t ><br />
<br />
• Konvertery vlastn´ı v´ yroby, as JSON a as XML, pˇrid´av´a Grails k z´akladn´ım Groovy konverter˚ um z kapitoly 5.2.2. Jejich pouˇzit´ı je nasnadˇe, se zn´amouu funkc´ı render m˚ uˇzou pˇr´ımo z controlleru vracet reprezentaci entity v XML nebo JSON (JavaScript Object Notation), coˇz ve spojen´ı s mapov´an´ım adres podle jednotliv´ ych HTTP metod vede k REST API v nˇekolika ˇr´ adc´ıch k´ odu: Zdrojov´ y k´od 78: Grails: REST API 1 // mapovani URL 2 ”/ p o s t / $ i d ” ( c o n t r o l l e r : ” p o s t ” ) { a c t i o n = [GET: ”show” ] } 3 // c o n t r o l l e r 4<br />
<br />
class PostController { d e f show = {<br />
<br />
5 6<br />
<br />
d e f p o s t = Post . g e t ( params . i d )<br />
<br />
7<br />
<br />
r e n d e r p o s t a s JSON }<br />
<br />
8 9 }<br />
<br />
• Webov´e sluˇzby - plugin axis2 um´ı vystavit Grails sluˇzby jako SOAP (Simple Object Access Protocol) webov´e sluˇzby pˇres HTTP. • JMS - dalˇs´ı plugin um´ı pro zmˇenu Grails sluˇzby nauˇcit pos´ılat a reagovat na JMS zpr´ avy, podobnˇe jako zpr´ avami ˇr´ızen´e (message-driven) beany. ˇ • Casovaˇ c u ´loh Quartz je v k dispozici pˇres stejnojmenn´ y plugin a pˇrid´av´a do aplikace podporu periodick´eho spouˇstˇen´ı u ´loh. Jeho u ´ˇcel je podobn´ y napˇr´ıklad linuxov´emu d´emonu Cron. 87<br />
<br />
• Web Flow Projekt Spring Web Flow je integrovan´ y pˇr´ımo do Grails, jeho c´ılem je zjednoduˇsit pr´aci s posloupnostmi str´ anek ve stylu wizard˚ u, zejm´ena co se t´ yˇce navigace mezi jednotliv´ ymi kroky a uchov´ av´ an´ı dat mezi poˇzadavky.<br />
<br />
6<br />
<br />
Porovn´ an´ı<br />
<br />
Srovn´an´ı framework˚ u je vˇzdy kontroverzn´ı t´ema, stejnˇe jako napˇr´ıklad srovn´an´ı programovac´ıch jazyk˚ u. Kaˇzd´ y si jistˇe najde sv´e zap´alen´e pˇr´ıznivce a stejnˇe zaryt´e odp˚ urce, pˇriˇcemˇz obˇe strany samozˇrejmˇe maj´ı naprosto objektivn´ı argumenty pro jeden nebo druh´ y. Je lepˇs´ı Java nebo C++? Srovn´an´ı tak´e b´ yv´ a zav´ adˇej´ıc´ı, protoˇze kaˇzd´ y framework typicky vyplˇ nuje nˇejakou mezeru a vznikl z nˇejak´e potˇreby, kterou jin´e frameworky zcela nepokr´ yvaly, takˇze se kaˇzd´ y hod´ı na nˇeco jin´eho. V kapitole 2.2 jsme hovoˇrili o tom, ˇze framework je urˇcen pˇredevˇs´ım k ˇreˇsen´ı nˇejak´eho probl´emu. Jakmile se probl´em i jen trochu zmˇen´ı, m˚ uˇze se zmˇenit i preference frameworku. Je to podobn´e jako s n´ astroji: je lepˇs´ı lopata, nebo hr´abˇe? Jednoznaˇcnou odpovˇed’ dostanete zpravidla pouze od ˇclovˇeka, kter´ y zrovna hrabe list´ı lopatou nebo skl´ad´a uhl´ı hr´abˇemi. Nez´ uˇcastnˇen´ y sp´ıˇse prohod´ı, ˇze jak na co. Mysl´ım, ˇze stejnˇe to plat´ı i zde - neexistuje ˇspatn´ y framework72 , jenom ˇspatn´e pouˇzit´ı. N´asleduj´ıc´ı srovn´an´ı proto necht’ nen´ı ch´ ap´ ano jako vyhlaˇsov´an´ı v´ıtˇez˚ u ˇci poraˇzen´ ych, ale sp´ıˇse pokus o kvanitfikaci subjektivn´ıho pohledu na to, v ˇcem tkv´ı pˇrednosti a nedostatky Tapestry 5 a Grails.<br />
<br />
6.1<br />
<br />
Krit´ eria<br />
<br />
Pˇri stanoven´ı krit´eri´ı pro porovn´ an´ı jsem vych´azel z prac´ı koleg˚ u [15] a [16], z jejichˇz krit´eri´ı jsem nejprve sestavil seznam deseti, kter´e jsem povaˇzoval za nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı. Dne 18. listopadu 2010 pak probˇehla konference Devoxx v Antverp´ach, kde mimo jin´e vystoupil Matt Raible s pˇr´ıspˇevkem Comparing JVM Web Frameworks. Na sv´em blogu [17] zveˇrejnil nejen prezentaci, ale hlavnˇe matici s dvaceti krit´erii, podle kter´ ych frameworky porovn´aval73 . V nˇekter´ ych byly shodn´e s m´ ymi, nav´ıc ale pˇrid´ avaly dalˇs´ı zaj´ımav´a hlediska. Protoˇze v pr˚ unik obou mnoˇzin nˇekter´ a 72<br />
<br />
Respektive vˇsechny jsou ,,ˇspatn´e“ zhruba stejnˇe, protoˇze je to software a kaˇzd´ y software obsahuje nˇejak´e<br />
<br />
chyby. 73 Pro u ´plnost uved’me, ˇze to jsou: Developer Productivity, Developer Perception, Learning Curve, Project Health, Developer Availability, Job Trends, Templating, Components, Ajax, Plugins or Add-Ons, Scalability, Testing, i18n and l10n, Validation, Multi-language Support (Groovy / Scala), Quality of Documentation/Tutorials, Books Published, REST Support (client and server), Mobile / iPhone Support, Degree of Risk.<br />
<br />
88<br />
<br />
zaj´ımav´a krit´eria neobsahoval a sjednocen´ı jich naopak obsahovalo nˇekter´a dle m´eho n´ azoru nadbyteˇcn´ a, rozhodl jsem se z tohoto sjednocen´ı do koneˇcn´eho seznamu nezaˇradit n´asleduj´ıc´ı:<br />
<br />
• Vn´ım´ an´ı v´yvoj´ aˇri (Developer Perception): T´ımto hlediskem Raible hodnotil, jak jsou v´ yvoj´ aˇri pˇri pr´ aci s frameworkem spokojeni. Mysl´ım, ˇze toto hledisko se do znaˇcn´e m´ıry pˇrekr´ yv´ as krit´eriem produktivita v´ yvoj´ aˇr˚ u (Developer Productivity). Nedovedu si pˇredstavit, ˇze by nˇekter´ y v´ yvoj´ aˇr byl nadˇsen´ y z neproduktivn´ı pr´ace, ani ˇze by s nevol´ı sledoval, jak mu jde zd´arnˇe od ruky74 . Za druh´e nesouhlas´ım s t´ım, ˇze by nˇeco vypov´ıdalo o samotn´em frameworku. Pokud ano, bylo by nejlepˇs´ım ,,frameworkem” ˇcist´e PHP, kter´e m´a za sebou velkou z´akladnu ˇst’astn´ ych program´ ator˚ u, a nejhorˇs´ım zˇrejmˇe JSF, s n´ımˇz b´ yv´a tˇeˇzk´e poˇr´ızen´ı co do pochopen´ı i konfigurace. M´am ale sp´ıˇse za to, ˇze pokud v´ ysledek stoj´ı za to (napˇr´ıklad d˚ uslednˇe oddˇeluje prezentaˇcn´ı a aplikaˇcn´ı logiku, podporuje znovupouˇzitelnost), pak stoj´ı za to i lehce rozmrzel´ y v´ yvoj´ aˇr75 . • Ajax : AJAX (Asynchronous JavaScript and XML) je z´aleˇzitost´ı klienta, konkr´etnˇe JavaScriptu. Framework s´ am o sobˇe AJAX podporovat nem˚ uˇze, resp. nem˚ uˇze ho nepodporovat. To, jestli v sobˇe zahrnuje nˇejakou JavaScriptovou knihovnu, kter´a AJAX um´ı, nen´ı podstatn´e, protoˇze se tam d´ a jednoduˇse nahr´at. Ani to, jestli obsahuje pˇredpˇripraven´e komponenty, kter´e AJAX (prostˇrednictv´ım pevnˇe dan´e knihovny) vyuˇz´ıvaj´ı, mi nepˇrijde z´asadn´ı. Staˇc´ı totiˇz, aby z nˇejak´eho d˚ uvodu nebylo moˇzn´e pouˇz´ıt konkr´etn´ı knihovnu76 , pˇr´ıpadnˇe aby nevyhovovalo nˇejak´e nemodifikovateln´e chov´an´ı komponenty, a jsou sp´ıˇse ke ˇskodˇe neˇz k uˇzitku. Uzn´ av´ am vˇsak, ˇze pro nˇekter´a pouˇzit´ı jsou tyto komponenty pˇr´ınosem, jejich pˇr´ıtomnost bude proto zohlednˇena nikoli zvl´aˇst’, ale v krit´eriu Komponenty. Pro efektivn´ı pouˇzit´ı AJAXu je dle m´eho n´ azoru od frameworku sp´ıˇse potˇreba umˇet vystavovat a vracet r˚ uzn´e zdroje r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby a v r˚ uzn´ ych form´atech - HTML, XML a pˇredevˇs´ım JSON. S nimi uˇz si pak nejr˚ uznˇejˇs´ı JavaScriptov´e frameworky a knihovny widget˚ u um´ı poradit. Toto krit´erium jsem tedy slouˇcil s Podporou REST (REST Support) pod Pr´aci s obsahem. • Podpora v´ıce jazyk˚ u (Multi-langage Support (Groovy / Scala): Podpora mnoha jazyk˚ u za kaˇzdou cenu nemus´ı b´ yt vˇzdy pˇr´ınosem. Pokud framework dobˇre slouˇz´ı alespoˇ n v jednom jazyce, nemˇel by b´ yt penalizov´an za to, ˇze nepodporuje jin´e. Pokud je podporuje a je to nˇeˇcemu prospˇeˇsn´e, projev´ı se to v krit´eriu Produktivita v´ yvoj´aˇr˚ u. Jinak ho povaˇzuji za 74<br />
<br />
Leda by usiloval o to, aby nad u ´kolem str´ avil co nejv´ıce hodin. Framework, kter´ y ho v tom podporuje, vˇsak<br />
<br />
nepovaˇzuji za dobr´ y. 75 Neuv´ ad´ım to zde kv˚ uli nˇejak´e obecn´e averzi k n´ am v´ yvoj´ aˇr˚ um. Pouze bych pˇri vyhodnocen´ı nerad zv´ yhodˇ noval ty, kteˇr´ı k´ od radˇeji ˇst’astnˇe pˇrekop´ıruj´ı, neˇz aby rozmrzel´ı vytv´ aˇreli funkci. 76 Napˇr´ıklad kv˚ uli firemn´ı politice, pouˇzit´ı jin´ ych knihoven.<br />
<br />
89<br />
<br />
samo´ uˇceln´e. • Podpora mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı / iPhone (Mobile / iPhone Support): Nev´ım, co si pˇredstavit pod takovou podporou. Prohl´ıˇzeˇce v mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı HTML podporuj´ı. Nav´ıc trend mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı v oblasti webov´ ych str´anek je sp´ıˇse ten, ˇze se pˇrizp˚ usobuj´ı bˇeˇzn´emu obsahu, napˇr. vˇetˇs´ı obrazovkou. • Poˇcet publikovan´ych knih (Books Published): Nehraje roli, pokud je framework dobˇre zdokumentov´ an. Kniha nav´ıc m˚ uˇze b´ yt zastaral´a uˇz ve chv´ıli, kdy se dostane na pult. Pokud o frameworku vych´ az´ı vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı z´asadn´ıch knih, povaˇzuji to za formu dokumentace, kter´ a se projev´ı v krit´eriu Dokumentace. • Stav projektu (Project Health): Krit´erium mi pˇrijde pˇr´ıliˇs statick´e, to, ˇze projekt je v poˇr´ adku v souˇcasnosti, nic nevypov´ıd´a o jeho minulosti ˇci budoucnosti. Aktu´aln´ı dobr´ y stav vˇsak nasvˇedˇcuje tomu, ˇze projekt se bude rozv´ıjet i do budoucna, proto bude toto hledisko zahrnuto do krit´eria Pˇredv´ıdateln´ y rozvoj. • Dostupnost v´yvoj´ aˇr˚ u (Developer Availability): Zahrnuta pod Trh pr´ace (Job Trends), protoˇze je obt´ıˇzn´e posoudit, kolik lid´ı s danou znalost´ı existuje77 . Zamˇeˇr´ım se tedy sp´ıˇse na stranu popt´ avky, kter´ a je l´epe kvantifikovateln´a napˇr´ıklad poˇctem inzer´at˚ u popt´avaj´ıc´ıch znalost frameworku. Lze nav´ıc pˇredpokl´adat, ˇze kde je popt´avka, bude za chv´ıli i nab´ıdka, pˇriˇcemˇz o opaˇcnˇe to zˇrejmˇe platit nebude.<br />
<br />
Celkem tedy zbylo 16 krit´eri´ı, podle kter´ ych frameworky posoud´ıme. D´ale bylo tˇreba urˇcit hodnot´ıc´ı ˇsk´ alu. Tˇr´ıstupˇ nov´a ˇsk´ala, kterou pouˇz´ıval Raible v [17] (hodnoty 0 - 0,5 - 1), se mi zd´ ala pˇr´ıliˇs u ´zk´a, protoˇze neodpov´ıdala potˇrebˇe stupˇ novat jak pozitivn´ı, tak negativn´ı hodnocen´ı. Na druhou stranu jeden´actistupˇ nov´a ˇsk´ala (hodnoty 0 aˇz 10) v [16] mi pˇriˇsla pˇr´ıliˇs granul´ arn´ı a nebyl jsem mimo extr´emn´ı a stˇredn´ı hodnotu schopen rozliˇsit, jak´ y rozd´ıl je mezi jednotliv´ ymi hodnotami. Rozhodl jsem se proto ˇsk´alu z na pˇetistupˇ novou se zhruba n´asleduj´ıc´ım v´ yznamem jednotliv´ ych bod˚ u:<br />
<br />
0: neexistuj´ıc´ı - framework krit´erium nezohledˇ nuje, nen´ı vhodn´ y, neobsahuje pro nˇej ˇz´adnou podporu nebo na nˇej nebylo v˚ ubec pamatov´ano. 1: nedostateˇ cn´ e - framework krit´erium pokouˇs´ı zohlednit, ale jeho prov´az´ı ho probl´emy nebo omezen´ı, kter´e jsou pˇrek´ aˇzkou pro jeho pouˇzit´ı. 77<br />
<br />
Je to poˇcet lid´ı, kteˇr´ı to o sobˇe nap´ıˇs´ı napˇr´ıklad na LinkedIn? Nebo na sv´em webu ˇci blogu?<br />
<br />
90<br />
<br />
2: dostateˇ cn´ e - framework krit´erium zohledˇ nuje bez pˇrek´aˇzek a probl´em˚ u pro jeho pouˇzit´ı, nepˇrin´ aˇs´ı vˇsak nic nov´eho. 3: dobr´ e - framework krit´erium zohledˇ nuje s pˇridanou hodnotou, je mezi ˇspiˇckou v dan´e oblasti, kter´ a je jeho silnou str´ankou. 4: v´ yborn´ e - framework v krit´eriu vynik´a, je na nˇem zaloˇzen, je to jeho unik´atn´ı vlastnost a z´asadn´ı inovace v dan´e oblasti.<br />
<br />
Tato ˇsk´ala mi umoˇzn´ı urˇcit neutr´ aln´ı stˇredn´ı hodnotu, jakoˇz i ve dvou kroc´ıch stupˇ novat jak pozitivn´ı, tak negativn´ı hodnocen´ı. Pˇristupme tedy k samotn´ ym krit´eri´ım a hodnocen´ı, kter´eho kaˇzd´ y z framework˚ u dos´ ahl.<br />
<br />
6.1.1<br />
<br />
Produktivita<br />
<br />
Produktivita v´ yvoj´ aˇre je urˇcena t´ım, jak rychle je schopn´ y s dan´ ym frameworkem splnit urˇcit´ y u ´kol. Jak Tapestry 5, tak Grails, o sobˇe prohlaˇsuj´ı, ˇze jsou pro rychl´ y v´ yvoj jako stvoˇren´e, a do znaˇcn´e m´ıry sv´emu slibu dost´ avaj´ı. Oba podporuj´ı prom´ıt´an´ı zmˇen v aplikaci za bˇehu, takˇze vˇetˇsina zmˇen se prom´ıtne bez nutnosti znovu zkompilovat a restartovat aplikaci, vˇse prob´ıh´ a zd´anlivˇe v re´ aln´em ˇcase a nab´ ad´ a tak k inkrement´aln´ımu v´ yvoji. Tak´e pˇr´ıstup CoC (Convention over Configuration) znaˇcnˇe urychluje programov´an´ı, protoˇze nenut´ı k neust´al´e konfiguraci a umoˇzn ˇuje se tak soustˇredit pˇr´ımo na ˇreˇsen´ı probl´emu.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
3 - Pr´ace v Tapestry 5 je produktivn´ı a nic nestoj´ı program´atorovi v cestˇe.<br />
<br />
Konvence jsou dobˇre zvolen´e a pochopiteln´e, tvorba artefakt˚ u pˇr´ımoˇcar´a. Pln´ y poˇcet bod˚ u nebyl udˇelen proto, ˇze povinnost ps´ at neust´ale dokola gettery a settery st´ale z˚ ust´av´a, programov´ an´ı pomoc´ı nejr˚ uznˇejˇs´ıch anotac´ı povaˇzuji za jen o nˇeco m´alo pˇr´ıjemnˇejˇs´ı, neˇz tvorbu XML konfiguraˇcn´ıch soubor˚ u a nˇekter´e koncepty, jako tˇreba aktivaˇcn´ı kontext (viz 4.7.5), vyˇzaduj´ı pro zaˇzit´ı trochu praxe.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
4 - Grails je unik´atn´ı spojen´ım s´ıly platformy Java, filosofie Ruby on Rails, dynam-<br />
<br />
ick´eho jazyka Groovy a obalen´ım zn´am´ ych technologi´ı konvencemi do jednoho bal´ıku tak, ˇze pokud konvence vyhovuj´ı potˇreb´ am a lze se jich drˇzet, nemus´ı se s konfigurac´ı a s technologiemi v pozad´ı v˚ ubec pˇrij´ıt do styku. Jednoduch´e zaloˇzen´ı aplikace, tvorba entit a jejich pr´ ace s nimi, automatick´e generov´ an´ı artefakt˚ u pomoc´ı pˇr´ıkaz˚ u vˇcetnˇe koster test˚ u, praktick´e tˇr´ıdy a 91<br />
<br />
konvertery pro pr´ aci s XML a JSON znamenaj´ı, ˇze spoustu pr´ace Grails zastane za v´ yvoj´aˇre. V ide´aln´ım pˇr´ıpadˇe v´ yvoj prob´ıh´ a stylem ,,definuj entitu - vygeneruj controller, pohledy a testy pozmˇen ˇ k obrazu sv´emu - opakuj“.<br />
<br />
6.1.2<br />
<br />
Rychlost adopce<br />
<br />
Rychlost´ı adopce ch´ apeme to, jak rychle je ˇclovˇek schopn´ y nauˇcit se efektivnˇe s frameworkem pracovat. Pˇredpokl´ ad´ a se znalost webov´ ych technologi´ı a Javy. Vylouˇcena nen´ı ani znalost jin´eho webov´eho frameworku, vˇcetnˇe pˇredchoz´ıch verz´ı tˇech porovn´avan´ ych. S rychlost´ı adopce je to u obou framework˚ u problematick´e, protoˇze oba maj´ı nˇekter´a specifika, kter´a znamenaj´ı jejich pomalejˇs´ı uˇcen´ı.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
2 - Tapestry 5 je sice Javovsk´y framework, ale oproti pˇredchoz´ı verzi je kom-<br />
<br />
pletnˇe od z´ aklad˚ u zmˇenˇen, takˇze pˇr´ıpadn´e existuj´ıc´ı zkuˇsenosti s Tapestry 4 pˇrijdou vniveˇc. Nauˇcit se jej od z´ aklad˚ u znovu vyˇzaduje tak´e nemal´e u ´sil´ı, snadnˇejˇs´ı bude pro program´atory se zkuˇsenost´ı s jin´ ymi komponentovˇe orientovan´ ymi frameworky, napˇr´ıklad JSF. I TML pˇredstavuje novou technologii a sadu komponent, na kter´e je tˇreba si navyknout. Dva body si vyslouˇzilo ˇcist´e POJO programov´ an´ı, a architektura podobn´a standardn´ımu JSF.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
1 - Podobnˇe je to i s Grails, mlad´y framework je v prvn´ı major verzi a ˇz´adn´y ek-<br />
<br />
vivalentn´ı pˇredch˚ udce neexistuje. S uˇcen´ım pom˚ uˇze zkuˇsenost s Ruby on Rails nebo jin´ ym podobn´ ym frameworkem, protoˇze principy jsou analogick´e a dynamick´ y jazyk povˇedomˇejˇs´ı. St´ ale vˇsak z˚ ust´ av´ a nutnost zvyknout se nov´ y jazyk a tak´e zvyknout si na ˇsablonovac´ı technologii GSP se vˇsemi tagy a zp˚ usoby z´ apisu. Bod za snahu si zasluhuje Groovy d´ıky sv´e Javˇe podobn´e syntaxi a moˇznosti programovat aˇz na v´ yjimky totoˇznˇe.<br />
<br />
6.1.3<br />
<br />
ˇ Sablonovac´ ı syst´ em<br />
<br />
Toto krit´erium hodnot´ı, jak sloˇzit´ a tvorbu uˇzivatelsk´eho rozhran´ı. Pozitivnˇe je hodnocena moˇznost pˇr´ım´eho z´ apisu v´ yraz˚ u a tvorba rozhran´ı v HTML, jakoˇz i pouˇzitelnost komponent a jednoduchost vytv´ aˇren´ı vlastn´ıch. Oba porovn´avan´ı si v n´ı vedou velmi dobˇre, protoˇze jejich ˇsablonovac´ı syst´emy jsou podobn´e, na druhou stranu nepˇrin´aˇsej´ı nic pˇrevratnˇe nov´eho, co by je odliˇsovalo od sebe navz´ ajem ˇci od konkurence.<br />
<br />
92<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
ˇ 3 - Sablonovac´ ı jazyk TML obsahuje podporu v´ yraz˚ u (viz 4.8.1), pouˇzit´ı ˇsirok´e<br />
<br />
palety vlastn´ıch i tvorbu nov´ ych (viz 4.9) komponent. Z´apis prob´ıh´a v kombinaci HTML a XML, takˇze v´ yvojov´ a prostˇred´ı s n´ım nem´ıvaj´ı probl´em.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
3 - O GSP, ˇsablonovac´ım jazyku Grails, plat´ı t´emˇeˇr to sam´e (viz 5.5), pouze na m´ısto<br />
<br />
komponent pˇrich´ azej´ı vlastn´ı tagy nebo ˇsablony, diskutovan´e v kapitole 5.5.2, resp. 5.5.5.<br />
<br />
6.1.4<br />
<br />
Komponenty<br />
<br />
Hodnot´ı se rozsah a kvalita frameworkem poskytovan´e palety vestavˇen´ ych komponent a jednoduchost tvorby vlastn´ıch. Zde pˇrirozenˇe vede komponentovˇe orientovan´ y Tapestry 5.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
4 - Tapestry 5 poskytuje ˇsirokou paletu komponent od jednoduch´ych aˇz po<br />
<br />
sloˇzit´e a funkˇcnˇe bohat´e78 . Vytvoˇrit novou komponentu s vlastn´ım chov´an´ım i oddˇelenou zobrazovac´ı logikou je stejnˇe jednoduch´e, jako vytvoˇrit str´anku, jak ilustruje kapitola 4.9.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
2 - Grails nen´ı komponentovˇe orientov´an a za Tapestry 5 trochu zaost´av´a. Kompo-<br />
<br />
nenty nahrazuje vlastn´ımi tagy, ale jak ukazuje kapitola 5.5.2, jsou tyto sp´ıˇse urˇceny do zobrazovac´ı ˇc´asti a neumoˇzn ˇuj´ı n´est sofistikovanˇejˇs´ı chov´an´ı v jin´e ˇc´asti ˇzivotn´ıho cyklu poˇzadavku. Tag vypisuje pˇr´ımo na v´ ystup a pˇr´ıpadn´e oddˇelen´ı zobrazovac´ı logiky se mus´ı nahrazovat funkc´ı render v kombinaci se ˇsablonou, jak ukazuje pˇr´ıklad 63. Dalo by se ˇr´ıci, ˇze oproti Tapestry 5 komponent´ am jsou tagy ,,hloup´e”.<br />
<br />
6.1.5<br />
<br />
Integrace ostatn´ıch technologi´ı<br />
<br />
Toto krit´erium hodnot´ı, nakolik je sloˇzit´a integrace s ostatn´ımi frameworky, zvl´aˇstˇe JavaEE a Spring. Oba frameworky jsou na tom s deklarovanou interoperabilitou velmi dobˇre.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
3 - Tapestry 5 umoˇznˇuje nakonfigurovat automatickou injekci Spring bean˚u,<br />
<br />
prostˇrednictv´ım projektu Tynamo dost´av´a podporu JPA a samo o sobˇe poskytuje usnadˇenn´ı pr´ace s Hibernate. Kromˇe toho m˚ uˇze b´ yt kontejner nakonfigurov´an k vyhled´av´an´ı zdroj˚ u prostˇrednictv´ım JNDI. 78<br />
<br />
Za pozornost stoj´ı zejm´ena BeanEditForm nebo Grid.<br />
<br />
93<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
3 - Grails je d´ıky Springu moˇzn´e integrovat tak´e se ˇsirokou ˇsk´alou technologi´ı, Spring<br />
<br />
beany podporuje samo o sobˇe, v [8] najdete n´avody na komunikaci prostˇrednictv´ım JMS a webov´ ych sluˇzeb, v seri´ alu [42] se autor vˇenuje pouˇz´ıv´an´ı JMX.<br />
<br />
6.1.6<br />
<br />
Pluginy a rozˇ s´ıˇ ren´ı<br />
<br />
Body se udˇeluj´ı za pluginy od v´ yrobce frameworku nebo tˇret´ıch stran a za to, jak snadn´e je vyrobit vlastn´ı plugin. Zat´ımco u Grails se hovoˇr´ı o pluginech, v Tapestry 5 se podobn´ y koncept naz´ yv´a komponentov´e knihovny (Component Libraries).<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
3 - Vytvoˇren´ı komponentov´e knihovny je pops´ano v dokumentaci [40]. Obn´aˇs´ı<br />
<br />
vytvoˇren´ı pluginu stejn´ ym zp˚ usobem, jako se vytv´aˇr´ı aplikace, a nav´ıc jeˇstˇe konfiguraci v manifestu. Plugin zabalen´ y do JAR pak staˇc´ı importovat do Tapestry 5 projektu a o ostatn´ı se uˇz postar´a IoC kontejner. Strˇzen´ y bod je za mal´e mnoˇzstv´ı dostupn´ ych komponentov´ ych knihoven, neexistuje ˇz´ adn´e centr´ aln´ı m´ısto, kam by se daly publikovat a odkud stahovat.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
4 - Vytvoˇren´ım pluginu pro Grails provede napˇr´ıklad [8]. Postup je sloˇzitˇejˇs´ı neˇz<br />
<br />
v pˇr´ıpadˇe Tapestry 5, coˇz je cenou za moˇznost dynamicky pˇrid´avat metody do existuj´ıc´ıch tˇr´ıd aplikace a manipulovat s nˇekter´ ymi dalˇs´ımi artefakty. Pro pr´aci s projekty slouˇz´ı pˇr´ıkazy package-plugin (zabal´ı plugin do archivu pro instalaci) a install-plugin, kter´ y um´ı instalovat lok´aln´ı archiv s pluginem i plugin z veˇren´eho repozit´aˇre dostupn´eho online. Ve veˇrejn´em repozit´aˇri jsou stovky plugin˚ u79 . Dalˇs´ı m˚ uˇze uˇzivatel po registraci publikovat pˇr´ıkazem release-plugin. Tento syst´em obdrˇzel 4 body, protoˇze je unik´atn´ı a dobˇre pouˇziteln´ y, podle poˇctu plugin˚ u se nav´ıc zd´a, ˇze ˇze funguje.<br />
<br />
6.1.7<br />
<br />
V´ ykon a ˇ sk´ alovatelnost<br />
<br />
ˇ alovatelnost potom V´ ykon se mˇeˇr´ı dobou, za jakou je framework schopen vygenerovat str´anku. Sk´ znamen´a schopnost zvl´ adnout obslouˇzen´ı v´ıce souˇcasn´ ych poˇzadavk˚ u najednou. Hodnocen´ı v t´eto kategorii je nutno br´ at pouze jako orientaˇcn´ı, protoˇze do hry vstupuje mnoho vrstev od operaˇcn´ıho syst´emu, pˇres webov´ y ˇci aplikaˇcn´ı server, datab´azi aˇz po samotn´ y framework. Kdekoli ˇ alovatelnost je tak ot´azkou vˇsech tˇechto po cestˇe nav´ıc mohou s´ıdlit cacheovac´ı mechanismy. Sk´ 79<br />
<br />
Stav ke 14. prosinci 2010 byl 523 plugin˚ u, z toho 22 podporovan´ ych pˇr´ımo SpringSource.<br />
<br />
94<br />
<br />
souˇc´ast´ı z´ aroveˇ n. Nav´ıc v obou frameworc´ıch m˚ uˇze ˇsk´alovatelnost z´aviset na zp˚ usobu, jak´ ym je aplikace naprogramov´ ana. Pro zaj´ımavost jsem zkusil orientaˇcn´ı test80 zobrazen´ı podobnˇe sestavenou str´anku v Tapestry 5 i v Grails. Aplikace byly spuˇstˇeny na lok´aln´ım stroji ve sv´em testovac´ım webov´em kontejneru, tedy Grails v Tomcatu, Tapestry 5 v Jetty. Str´anka obsahovala jeden v´ yraz, jeden blok a byla dekorov´ana rozloˇzen´ım spoleˇcn´ ym pro celou aplikaci. Pomoc´ı testovac´ıho n´astroje JMeter jsem pak simuloval souˇcasn´e poˇzadavky nˇekolika uˇzivatel˚ u. Pˇri 5 souˇcasn´ ych uˇzivatel´ıch a 100 opakovan´ ych poˇzadavc´ıch byla pr˚ umˇern´ a doba odezvy Tapestry 5 76ms, zat´ımco Grails 170ms. Pˇri 50 uˇzivatel´ıch s 10 poˇzadavky byla pr˚ umˇern´a doba odezvy 767ms proti 1204ms ve prospˇech Tapestry 5.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
4 - V Tapestry 5 jde programovat efektivnˇe tak, aby poˇzadavky na server byly<br />
<br />
minim´aln´ı. Vede k tomu napˇr´ıklad publikac [1], kter´a od zaˇc´atku vˇenuje velk´ y prostor u ´vah´ am ˇ a Java spoleˇcnˇe s dobr´ o efektivitˇe zp˚ usob˚ u pˇred´ av´ an´ı stavu v aplikaci (viz 4.7.4). Cist´ ym objektov´ ym modelem dˇelaj´ı z Tapestry vhodn´eho kandid´ata na aplikace s pˇredpokl´adan´ ym velk´ ym mnoˇzstv´ım konkurentn´ıch poˇzadavk˚ u.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
1 - Dynamick´y jazyk je pomalejˇs´ı neˇz ˇcist´a Java81, protoˇze kaˇzd´a vˇec nˇeco stoj´ı. Grails<br />
<br />
jako jednotn´ y bal´ık zpˇr´ıstupˇ nuje vˇse najednou (napˇr´ıklad session), coˇz zvyˇsuje n´aroˇcnost takov´e aplikace. Jednobodov´e hodnocen´ı znamen´a, ˇze framework pro tuto oblast nen´ı pˇr´ıliˇs vhodn´ y.<br />
<br />
6.1.8<br />
<br />
Testov´ an´ı<br />
<br />
Hodnot´ı se, jak framework pom´ ah´ a pˇri testov´an´ı a jak pr´ace s n´ım motivuje v´ yvoj´aˇre k pouˇz´ıv´ an´ı test˚ u. Kladnˇe se hodnot´ı testovac´ı tˇr´ıdy nebo automatick´e generov´an´ı test˚ u.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
2 - Tapestry v samostatn´em modulu poskytuje tˇr´ıdy pro simulaci IoC kontejneru<br />
<br />
pˇri pouˇzit´ı v jin´ ych testovac´ıch frameworc´ıch. Dokumentace na str´ance [41] uv´ad´ı pˇr´ıklad se Seleniem. Jinak nenab´ız´ı nic nav´ıc, ani automatick´e generov´an´ı koster test˚ u, ani moˇznost testy spustit. 80<br />
<br />
Jsem si vˇedom toho, ˇze test nemus´ı b´ yt relevantn´ı, protoˇze kaˇzd´ a aplikace bˇeˇzela v jin´em prostˇred´ı a ve<br />
<br />
v´ yvojov´em m´ odu. Sestaven´ı testovac´ı infrastruktury a pl´ anu by vˇsak bylo n´ amˇetem na samostatnou pr´ aci, mnou namˇeˇren´e v´ ysledky beru jako orientaˇcn´ı. 81 Viz http://blog.dhananjaynene.com/2008/07/performance-comparison-c-java-python-ruby-jython-jruby-groovy/<br />
<br />
95<br />
<br />
3 - U Grails je situace lepˇs´ı a na testov´an´ı je i kv˚uli dynamick´e povaze jazyka kladen<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
vˇetˇs´ı d˚ uraz. Vˇsechny Grails pˇr´ıkazy ke kaˇzd´emu artefaktu vygeneruj´ı tak´e testy, takˇze pak zb´ yv´ a pouze dopsat tˇela testovac´ıch metod. Testy se spouˇst´ı pˇr´ıkazem test-app. Jde vˇsak st´ale o klasick´e jednotkov´e a integraˇcn´ı testy s k´odem a pˇr´ıkazy assert, coˇz nic z´asadnˇe nov´eho nepˇrin´ aˇs´ı.<br />
<br />
6.1.9<br />
<br />
i18n a l10n<br />
<br />
Podpora internacionalizace a lokalizace, tedy pˇrizp˚ usoben´ı jazyku a nastaven´ı uˇzivatele. Oba frameworky ji maj´ı velmi sluˇsnou, od zaˇc´atku dbaj´ı na externalizaci veˇsker´ ych zpr´av do soubor˚ u, kter´e jsou pak rozliˇseny k´ odem dan´eho jazyka.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
3 - V Tapestry 5 jsou zpr´avy v .properties souboru specifick´em pro kaˇzdou<br />
<br />
str´anku.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
3 - Grails naproti tomu vyuˇz´ıv´a zpr´avy z jednoho centr´aln´ıho souboru v adres´aˇr´ı<br />
<br />
grails-app/i18n.<br />
<br />
6.1.10<br />
<br />
Validace<br />
<br />
Hodnot´ı se moˇznosti kontroly vstupu od uˇzivatele. Oba frameworky byly ohodnoceny kladnˇe, protoˇze jejich validaˇcn´ı pravidla jsou dobˇre pouˇziteln´a a dostateˇcnˇe siln´a.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
3 - Validace prob´ıh´a pˇr´ımo na formul´aˇri, podporov´ana je i JSR-303 Bean Vali-<br />
<br />
dation.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
6.1.11<br />
<br />
3 - Validov´any jsou entity nebo takzvan´e command objekty. Dokumentace<br />
<br />
Hodnot´ı se u ´roveˇ n a kompletnost dokumentace, dostupnost tutori´al˚ u nebo knih. Mezi obˇema frameworky je v t´eto oblasti propastn´ y rozd´ıl.<br />
<br />
96<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
1 - Bohuˇzel se jedn´a o dle m´eho n´azoru nejslabˇs´ı str´anku Tapestry 5. Doku-<br />
<br />
mentace je nesnadno pochopiteln´ a a pokr´ yv´a pouze ˇc´ast funkcionality, nezˇr´ıdka tu z´akladn´ı. Text ˇcasto obsahuje odkazy na to, ˇze bude v budoucnu dops´an. Stejnˇe konˇc´ı i jedin´ y ofici´ aln´ı tutori´al: ,,...but Tapestry and this tutorial are a work in progress, so stay patient,...”, coˇz nebud´ı valn´ y dojem. Dokumentace je roztˇr´ıˇstˇena po r˚ uzn´ ych str´ank´ach a wiki syst´emech. Kniha [1] od Alexandra Kolesnikova se zab´ yv´ a pouze z´akladn´ımi vˇecmi a nˇekter´e, jako tˇreba pr´aci s datab´ az´ı, v˚ ubec nezmiˇ nuje. Dalˇs´ı kniha od Igora Drobiazka je pouze v nˇemˇcinˇe82 a jej´ı vyd´an´ı pod n´azvem Tapestry in Action se teprve chyst´ a.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
4 - Grails m´a naproti tomu dokumentaci vynikaj´ıc´ı, pˇrehlednˇe uspoˇr´adan´a uˇzivatelsk´a<br />
<br />
pˇr´ıruˇcka [34] doplnˇen´ a o pˇrehled API byla vˇzdy platn´ ym zdrojem a odpovˇedˇela na ot´azky i nad r´amec z´akladn´ıho pouˇzit´ı. Formulace v n´ı jsou kr´atk´e a v´ ystiˇzn´e, vˇzdy pokud moˇzno dopnˇen´e pˇr´ıkladem pro snadn´e pochopen´ı. Na dokumentaci je vidˇet, ˇze j´ı byla vˇenov´ana velk´a p´eˇce. Dostupn´a je i s´erie tutori´ al˚ u Mastering Grails na port´alu IBM developerWorks (viz [42]). Kniha Grails in Action od autor˚ u dokumentace je jednou z nˇekolika knih o Grails, kter´e doposud vyˇsly. Hodnot´ım ji jako velmi kvalitn´ı, protoˇze mimo potˇrebn´ ych z´aklad˚ u prob´ır´a i pokroˇcil´a t´emata, aniˇz by ztratila na pˇrehlednosti (viz [8]).<br />
<br />
6.1.12<br />
<br />
V´ yvojov´ e n´ astroje<br />
<br />
Hodnot´ı se poˇcet dostupn´ ych IDE obsahuj´ıc´ıch funkce pro v´ yvoj aplikac´ı v dan´em frameworku. Kladnˇe se hodnot´ı dostupn´e pluginy nebo existence speci´an´ıch v´ yvojov´ ych prostˇred´ı.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
1 - Jedin´e v´yvojov´e prostˇred´ı, kter´e se chlub´ı podporou Tapestry 5 je Intel-<br />
<br />
liJ IDEA, bohuˇzel vˇsak pouze v placen´e verzi, jej´ıˇz licence stoj´ı $250. St´ahl jsem tedy verzi na vyzkouˇsen´ı, avˇsak podpora Tapestry 5 skonˇcila u vytvoˇren´ı projektu. Dalˇs´ı volby byly nedostupn´e a nedpodaˇrilo se mi zjistit, jak je pouˇz´ıt. Z dalˇs´ıch prostˇred´ı jmenujme Eclipse, jehoˇz jedin´ y plugin pro Tapestry je urˇcen pro verzi 3. Tapestry4e, pozdˇeji pˇrejmenovan´ y na T5Eclipse, vypad´a jako mrtv´ y projekt83 . Bod je za to, ˇze v ˇc´ıst´e Eclipse pro JavaEE se d´a v Tapestry programovat uspokojivˇe, i kdyˇz vytv´ aˇren´ı str´anek a souvisej´ıc´ıch ˇsablon nen´ı pˇr´ıliˇs pohodln´e. 82<br />
<br />
DROBIAZKO, Igor. Die Entwicklung von Webanwendungen mit Leichtigkeit! Bst.-Nr.: PDF-978-3-8273-2844-<br />
<br />
1, 432 s, September 2009. 83 Viz http://tapestry.formos.com/bamboo/browse/T5ECLIPSE-CORE, kde jedin´ y build probˇehl pˇred rokem a nav´ıc byl ne´ uspˇeˇsn´ y.<br />
<br />
97<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
3 - Pro Grails existuje vlastn´ı prostˇred´ı STS (SpringSource Tool Suite). D´ale jsem<br />
<br />
vyzkouˇsel podporu v IntelliJ IDEA, kter´a je snad jeˇstˇe lepˇs´ı, protoˇze nab´ız´ı vytv´aˇren´ı artefakt˚ u pˇr´ımo, ne pˇres podmenu. V obou prostˇred´ıch je dostupn´e naˇsept´av´an´ı, validace Groovy k´odu a doplˇ nov´an´ı GSP tag˚ u. Dva body za podporu ve v´ yvojov´ ych prostˇred´ıch, tˇret´ı za to, ˇze jedno z nich je dostupn´e zdarma pˇr´ımo od SpringSource.<br />
<br />
6.1.13<br />
<br />
Trh pr´ ace<br />
<br />
Body se ud´ılej´ı na z´ akladˇe poˇctu nab´ızen´ ych pracovn´ıch m´ıst na port´alu indeed.com, kter´ y vyhled´av´a v pracovn´ıch nab´ıdk´ ach po cel´em svˇetˇe.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
2 - Tapestry si drˇz´ı dlouhodobˇe stabiln´ı poˇcet pracovn´ıch nab´ıdek.<br />
<br />
3 - Grails proˇz´ıv´a rychl´y vzestup a zaˇc´atkem roku 2010 v poˇctu pracovn´ıch m´ıst<br />
<br />
Tapestry 5 pˇredˇcilo. Od t´e doby d´ ale roste. Obr´ azek 4: Grails a Tapestry 5: nab´ızen´a pracovn´ı m´ısta<br />
<br />
6.1.14<br />
<br />
Podpora<br />
<br />
Hodnocena je dostupnost jak podpory od komunity prostˇrednictv´ım f´ora nebo mailing listu, tak komerˇcn´ı placen´e podpory. Kladnˇe je hodnocena i moˇznost z´ uˇcastnit se ˇskolen´ı. 98<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
1 - Pomoc s Tapestry 5 lze z´ıskat na mailing listu users@tapestry.apache.org,<br />
<br />
ofici´aln´ı f´ orum k dispozici nen´ı. Komerˇcn´ı podporu u ´dajnˇe nab´ız´ı Tapestry Support Network84 , vzhledem k tomu ˇze posledn´ı novinka je z roku 2007 m´am vˇsak o jej´ı aktivitˇe pochybnosti.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
3<br />
<br />
- Dostupn´ a je jak podpora od komunity, od kter´e se pomoci se lze doˇckat na<br />
<br />
mailing listu i f´ oru, tak moˇznost zaplatit si komerˇcn´ı podporu od SpringSource na r˚ uzn´e souˇc´ asti infrastruktury v nˇekolika programech85 . Hned na hlavn´ı str´ance projektu jsou vyps´ana dostupn´ a ˇskolen´ı.<br />
<br />
6.1.15<br />
<br />
Predikovateln´ y rozvoj<br />
<br />
Body pˇrin´ aˇs´ı aktivn´ı v´ yvoj a deklarovan´ y pl´an rozvoje do budoucna.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
2 - S Tapestry se nezd´a b´yt nic v nepoˇr´adku, projekt ˇzije, vych´azej´ı dalˇs´ı verze,<br />
<br />
pˇrij´ımaj´ı se nov´ı v´ yvoj´ aˇri a bˇehem listopadu 2010 byl spuˇstˇen nov´ y web, kter´ y oproti pˇredchoz´ımu pˇredstavuje velk´e zlepˇsen´ı. V´ yvoj nicm´enˇe stoj´ı prim´arnˇe na jedn´e osobˇe zakladatele, j´ımˇz je Howard Lewis Ship, coˇz pˇredstavuje urˇcit´e riziko. Tak´e minulost projektu ukazuje na to, ˇze mezi major verzemi nev´ ah´ au ´plnˇe zmˇenit architekturu.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
3<br />
<br />
- Za Grails stoj´ı velk´a a siln´a spoleˇcnost VMware i komunita, z´ajem panuje i<br />
<br />
mezi jin´ ymi korporacemi, jako napˇr. IBM [42]. Pravidelnˇe vych´az´ı nov´e verze a k dispozici je i pl´an rozvoje (roadmap) na dalˇs´ı rok86 . Spring v pozad´ı je urˇcitou garanc´ı toho, ˇze architektura frameworku z˚ ustane zachov´ ana.<br />
<br />
6.1.16<br />
<br />
Pr´ ace s obsahem<br />
<br />
Hodnot´ı se poˇcet zp˚ usob˚ u, jak´ ymi je aplikace schopna vystavit sv´e API a mnoˇzstv´ı form´at˚ u, pro kter´e m´a zabudovanou podporu.<br />
<br />
Tapestry 5:<br />
<br />
2 - P˚uvodnˇe mˇela b´yt v hodnocen´ı jedniˇcka za podporu pouze HTML, ovˇsem<br />
<br />
nakonec jsem zjistil, ˇze to s Tapestry 5 nen´ı tak ˇspatn´e. Jednak obsahuje tˇr´ıdy pro pr´ aci s 84<br />
<br />
Domovsk´ a str´ anka http://tapestrysupport.com/ Pˇrehled najdeme na http://www.springsource.com/services/enterprisesupport 86 Dostupn´ y na http://www.grails.org/Roadmap<br />
<br />
85<br />
<br />
99<br />
<br />
JSON objekty (JSONObject), moˇzn´ a je i konfigurace adres. Podporu pro REST pˇrin´aˇs´ı v r´ amci projektu Tynamo komponentov´ a knihovna tapestry-resteasy.<br />
<br />
Grails:<br />
<br />
3 - Grails um´ı velmi dobˇre vystavovat sv´e rozhran´ı pomoc´ı r˚uzn´ych protokol˚u a vracet<br />
<br />
data ve form´ atu HTML, XML nebo JSON. Jak jsme zm´ınili v ˇc´asti 5.8, umoˇzn ˇuje komunikaci pˇres webov´e sluˇzby, JMS (Java Message Service) a um´ı jednoduˇse mapovat HTTP metody na akce.<br />
<br />
6.2<br />
<br />
V´ ysledek porovn´ an´ı<br />
<br />
V´ ysledky porovn´ an´ı shrnuje n´ asleduj´ıc´ı tabulka: Krit´ erium<br />
<br />
V´ aha A<br />
<br />
V´ aha B<br />
<br />
Tapestry 5<br />
<br />
Grails<br />
<br />
Produktivita<br />
<br />
30<br />
<br />
5<br />
<br />
3<br />
<br />
4<br />
<br />
Rychlost adopce<br />
<br />
15<br />
<br />
5<br />
<br />
2<br />
<br />
1<br />
<br />
ˇ Sablonovac´ ı syst´em<br />
<br />
5<br />
<br />
0<br />
<br />
3<br />
<br />
3<br />
<br />
Komponenty<br />
<br />
5<br />
<br />
10<br />
<br />
4<br />
<br />
2<br />
<br />
Integrace ostatn´ıch technologi´ı<br />
<br />
0<br />
<br />
20<br />
<br />
3<br />
<br />
3<br />
<br />
10<br />
<br />
5<br />
<br />
3<br />
<br />
4<br />
<br />
V´ ykon a ˇsk´ alovatelnost<br />
<br />
0<br />
<br />
13<br />
<br />
4<br />
<br />
1<br />
<br />
Testov´ an´ı<br />
<br />
0<br />
<br />
5<br />
<br />
2<br />
<br />
3<br />
<br />
i18n a l10n<br />
<br />
0<br />
<br />
5<br />
<br />
3<br />
<br />
3<br />
<br />
Validace<br />
<br />
5<br />
<br />
2<br />
<br />
3<br />
<br />
3<br />
<br />
10<br />
<br />
5<br />
<br />
1<br />
<br />
4<br />
<br />
5<br />
<br />
5<br />
<br />
1<br />
<br />
3<br />
<br />
Trh pr´ ace<br />
<br />
10<br />
<br />
0<br />
<br />
2<br />
<br />
3<br />
<br />
Podpora<br />
<br />
0<br />
<br />
5<br />
<br />
1<br />
<br />
3<br />
<br />
Predikovateln´ y rozvoj<br />
<br />
0<br />
<br />
5<br />
<br />
2<br />
<br />
3<br />
<br />
Pr´ ace s obsahem<br />
<br />
5<br />
<br />
10<br />
<br />
2<br />
<br />
3<br />
<br />
100<br />
<br />
100<br />
<br />
39<br />
<br />
46<br />
<br />
V´ ysledek<br />
<br />
60,94%<br />
<br />
71,88%<br />
<br />
V´ ysledek A<br />
<br />
61,25%<br />
<br />
78,75%<br />
<br />
V´ ysledek B<br />
<br />
67,00%<br />
<br />
67,25%<br />
<br />
Pluginy a rozˇs´ıˇren´ı<br />
<br />
Dokumentace V´ yvojov´e n´ astroje<br />
<br />
Celkem<br />
<br />
Prvn´ı mnoˇzinu vah A jsem sestavil na z´akladˇe nˇekolikalet´e zkuˇsenosti s v´ yvojem webov´ ych ap100<br />
<br />
likac´ı na voln´e noze ˇci pro menˇs´ı spoleˇcnosti. Teprezentuje pohled mal´e firmy nebo freelance v´ yvoj´aˇre pracuj´ıc´ıho na menˇs´ıch projektech, kter´ y akcentuje pˇredevˇs´ım vysokou prodkutivitu, rychl´e uˇcen´ı a dostupnost plugin˚ u a dokumentaci, naopak pˇr´ıliˇs nepˇrihl´ıˇz´ı k pokroˇcilejˇs´ım aspekt˚ um, jako je integrace s ostatn´ımi syst´emy, testov´an´ı ˇci v´ ykon a ˇsk´alovatelnost. Zˇr´ıdkakdy tak´e vyuˇz´ıv´ a podpory. Druh´a mnoˇzina vah B byla sestavena ve spolupr´aci se SOA architektem spoleˇcnosti IBM a pˇredstavuje pohled velk´e spoleˇcnosti ˇreˇs´ıc´ı rozs´ahlejˇs´ı projekty, kter´e z´aleˇz´ı pˇredevˇs´ım na integraci s ostatn´ımi syst´emy, zejm´ena z rodiny JavaEE, z´aroveˇ n poˇzaduje vysok´ y v´ ykon a ˇsk´alovatelnost a tolik nehled´ı na n´ aklady spojen´e s menˇs´ı produktivitou a pomalejˇs´ı adopc´ı. Vˇetˇs´ı d˚ uraz tak´e klade na internacionalizaci a testov´ an´ı. Podle nev´ aˇzen´eho v´ ysledku vede v porovn´an´ı Grails, jehoˇz pˇrednosti vyniknou jeˇstˇe v´ıce pˇri pouˇzit´ı mnoˇziny A, tedy pro pouˇzit´ı pro menˇs´ı projekty a akcentu na rychl´ y a produktivn´ı v´ yvoj. Naopak pˇri pouˇzit´ı mnoˇziny vah B se rozd´ıl mezi obˇema frameworky st´ır´a a nelze urˇcit, kter´ y je vˇseobecnˇe lepˇs´ı. Pˇri v´ ybˇeru frameworku je tedy nutn´e br´at ohled na specifika kaˇzd´eho projektu a podle siln´ ych a slab´ ych str´anek se rozhodnout. Grails pˇresto vych´az´ı ze srovn´ an´ı o nˇeco l´epe a naplˇ nuje sv´ a prohl´ aˇsen´ı o efektivitˇe v´ yvoje. Naopak Tapestry 5 sr´aˇz´ı nˇekter´e aspekty dol˚ u a ve svˇetle tˇechto poznatk˚ u bych osobnˇe v´ahal, zda radˇeji nepouˇz´ıt standardn´ı JSF 2.0, kter´e jsou postaveny na podobn´em principu.<br />
<br />
7<br />
<br />
Z´ avˇ er<br />
<br />
Sezn´amil jsem se s frameworky Tapestry 5 a Grails a na z´akladˇe dostupn´ ych zdroj˚ u popsal jejich z´akladn´ı principy a zp˚ usob v´ yvoje webov´ ych aplikac´ı s jejich pouˇzit´ım. Na pˇr´ıkladech jsem ilustroval tvorbu artefakt˚ u, ze kter´ ych se framework skl´ad´a a nast´ınil dalˇs´ı moˇznosti, kter´e frameworky nab´ız´ı. Porovnal jsem frameworky Tapestry 5 a Grails na z´akladˇe zvolen´ ych krit´eri´ı a podle dvojice mnoˇzin vah urˇcil vhodnost nasazen´ı pro konkr´etn´ı pouˇzit´ı. Grails je univerz´aln´ı framework pro tvorbu rychlou kompletn´ıch webov´ ych aplikac´ı vˇcetnˇe datov´e vrstvy. Jeho silnou str´ankou je pr´ace s daty a jejich prezentace v r˚ uzn´ ych form´atech skrze r˚ uzn´e protokoly. Projekt je v´ ybornˇe dokumentov´ an a pˇres obt´ıˇznˇejˇs´ı poˇc´ateˇcn´ı uˇcen´ı v nˇem lze po osvojen´ı dos´ahnout velmi vysok´e produktivity pr´ ace. Vhodn´ y je pro mal´e a stˇredn´ı aplikace, kde z´asadn´ım poˇzadavkem nen´ı v´ ykon a ˇsk´alovatelnost. Tapestry 5 je framework zamˇeˇren´ y na styl v´ yvoje podobn´ y tvorbˇe desktopov´ ych<br />
<br />
101<br />
<br />
aplikac´ı. Obsahuje pokroˇcil´ y kontejner pro injekci z´avislost´ı, kter´ y lze nakonfigurovat podle konkr´etn´ıch potˇreb aplikace. Pˇri spr´avn´em pouˇzit´ı moˇzn ˇuje vytv´aˇret efektivn´ı aplikace, jeho silnou str´ ankou je zejm´ena interakce s uˇzivatelem, zp˚ usob navigace mezi str´ankami, rychlost a ˇsk´alovatelnost. Slabou str´ ankou je naopak dokumentace a chybˇej´ıc´ı podpora a v´ yvojov´e prostˇred´ı. V´ ysledky pr´ ace mohou b´ yt pouˇzity jako z´aklad pro rozhodov´an´ı, kter´ y framework v jak´e situaci zvolit, metodika porovn´ an´ı pˇr´ıpadnˇe pro porovn´an´ı dalˇs´ıch framework˚ u pro tvorbu webov´ ych aplikac´ı.<br />
<br />
102<br />
<br />
Zdrojov´ e k´ ody 1<br />
<br />
Zbyteˇcn´ y k´ od . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
10<br />
<br />
2<br />
<br />
Instalace Mavenu2 v Ubuntu 10.04 Lucid Lynx . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
13<br />
<br />
3<br />
<br />
Ovˇeˇren´ı spr´ avn´e instalace Mavenu2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
13<br />
<br />
4<br />
<br />
Instalace z´ akladn´ı kostry Tapestry 5 projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
14<br />
<br />
5<br />
<br />
Spuˇstˇen´ı Tapestry 5 projektu a zabalen´ı do WAR pomoc´ı Mavenu . . . . . . . .<br />
<br />
16<br />
<br />
6<br />
<br />
Vytvoˇren´ı Eclipse projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
18<br />
<br />
7<br />
<br />
Str´ anka Tapestry 5 - K´ od tˇr´ıdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
22<br />
<br />
8<br />
<br />
Str´ anka Tapestry 5 - K´ od ˇsablony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
23<br />
<br />
9<br />
<br />
Tapestry 5: handlery (ˇsablona Handlers.tml) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
25<br />
<br />
10<br />
<br />
Tapestry 5: handlery (tˇr´ıda Handlers.java) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
25<br />
<br />
11<br />
<br />
Tapestry 5: injekce, pˇresmˇerov´an´ı, perzistence (Injections.tml) . . . . . . . . . . .<br />
<br />
29<br />
<br />
12<br />
<br />
Tapestry 5: injekce, pˇresmˇerov´an´ı, perzistence (Injections.java) . . . . . . . . . .<br />
<br />
30<br />
<br />
13<br />
<br />
Tapestry 5: injekce, pˇresmˇerov´an´ı, perzistence (Contact.tml) . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
31<br />
<br />
14<br />
<br />
Tapestry 5: injekce, pˇresmˇerov´an´ı, perzistence (Contact.java) . . . . . . . . . . .<br />
<br />
31<br />
<br />
15<br />
<br />
Tapestry 5: aktivaˇcn´ı kontext (ActivationContextDemo.java) . . . . . . . . . . .<br />
<br />
34<br />
<br />
16<br />
<br />
Tapestry 5: aktivaˇcn´ı kontext (ActivationContextContainer.java) . . . . . . . . .<br />
<br />
35<br />
<br />
17<br />
<br />
Tapestry 5: koerce vlastn´ıch typ˚ u (ActivationContext.java) . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
36<br />
<br />
18<br />
<br />
Tapestry 5: vlastn´ı koerce (AppModule.java) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
37<br />
<br />
19<br />
<br />
Tapestry 5: aktivace a pasivace s vlastn´ı koerc´ı (ActivationContextContainer.java) 38<br />
<br />
20<br />
<br />
Tapestry 5: aktivace s v´ıce parametry (ActivationContextContainer.java)<br />
<br />
. . . .<br />
<br />
39<br />
<br />
21<br />
<br />
Tapestry 5: pasivace s v´ıce parametry (ActivationContextContainer.java) . . . .<br />
<br />
39<br />
<br />
103<br />
<br />
22<br />
<br />
Tapestry 5: aktivace s libovoln´ ym poˇctem parametr˚ u (ActivationContextContainer.java) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
40<br />
<br />
23<br />
<br />
Tapestry 5: aktivace s HTTP parametry (ActivationContextContainer.java) . . .<br />
<br />
40<br />
<br />
24<br />
<br />
Tapestry 5: expanze v TML . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
42<br />
<br />
25<br />
<br />
Tapestry 5: komponenta - ˇsablona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
43<br />
<br />
26<br />
<br />
Tapestry 5: komponenta - tˇr´ıda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
44<br />
<br />
27<br />
<br />
Tapestry 5: komponenta - pouˇzit´ı ve str´ance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
44<br />
<br />
28<br />
<br />
Tapestry 5: bloky - tˇr´ıda komponenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
45<br />
<br />
29<br />
<br />
Tapestry 5: bloky - definice v ˇsablonˇe komponenty . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
45<br />
<br />
30<br />
<br />
Tapestry 5: bloky - pouˇzit´ı ve str´ance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
46<br />
<br />
31<br />
<br />
Tapestry 5: sluˇzby - rozhran´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
47<br />
<br />
32<br />
<br />
Tapestry 5: sluˇzby - implementace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
47<br />
<br />
33<br />
<br />
Tapestry 5: sluˇzby - konfigurace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
47<br />
<br />
34<br />
<br />
Tapestry 5: sluˇzby - injekce rozhran´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
47<br />
<br />
35<br />
<br />
Tapestry 5: konfigurace Hibernate pro HSQLDB . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
48<br />
<br />
36<br />
<br />
Groovy: Groovy pravda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
52<br />
<br />
37<br />
<br />
Groovy: JavaBeans a properties . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
54<br />
<br />
38<br />
<br />
Groovy: null-safe referencov´an´ı objekt˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
55<br />
<br />
39<br />
<br />
Groovy: tern´ arn´ı oper´ ator . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
55<br />
<br />
40<br />
<br />
Groovy: spread-dot oper´ ator . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
56<br />
<br />
41<br />
<br />
Groovy: netypov´ y z´ apis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
56<br />
<br />
42<br />
<br />
Groovy: ˇc´ıseln´e typy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
57<br />
<br />
43<br />
<br />
Groovy: operace v plovouc´ı ˇr´adov´e ˇc´arce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
57<br />
<br />
104<br />
<br />
44<br />
<br />
Groovy: ˇretˇezce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
58<br />
<br />
45<br />
<br />
Groovy: seznamy, mapy, intervaly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
60<br />
<br />
46<br />
<br />
Grails: vytvoˇren´ı nov´eho projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
61<br />
<br />
47<br />
<br />
Grails: n´ apovˇeda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
61<br />
<br />
48<br />
<br />
Grails: vytvoˇren´ı controlleru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
64<br />
<br />
49<br />
<br />
Grails: controller . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
65<br />
<br />
50<br />
<br />
Grails: pˇred´ av´ an´ı dat do pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
65<br />
<br />
51<br />
<br />
Grails: interceptory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
67<br />
<br />
52<br />
<br />
Grails: interceptory jako odkaz na metodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
67<br />
<br />
53<br />
<br />
Grails: pˇresmˇerov´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
68<br />
<br />
54<br />
<br />
Grails: vytvoˇren´ı sluˇzby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
68<br />
<br />
55<br />
<br />
Grails: sluˇzba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
69<br />
<br />
56<br />
<br />
Grails: injekce sluˇzby do controlleru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
69<br />
<br />
57<br />
<br />
Grails: pohled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
70<br />
<br />
59<br />
<br />
Grails: obsluha formul´ aˇre v controlleru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
71<br />
<br />
60<br />
<br />
Grails: pouˇzit´ı GSP tagu jako metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
72<br />
<br />
61<br />
<br />
Grails: vlastn´ı tagy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
73<br />
<br />
62<br />
<br />
Grails: pouˇzit´ı vlastn´ıch tag˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
73<br />
<br />
63<br />
<br />
Grails: pouˇzit´ı ˇsablony v tagu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
73<br />
<br />
64<br />
<br />
Grails: rozvrˇzen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
74<br />
<br />
65<br />
<br />
Grails: bloky v pohledu a v rozloˇzen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
76<br />
<br />
66<br />
<br />
Grails: ˇsablony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
77<br />
<br />
67<br />
<br />
Grails: entity a vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
79<br />
<br />
105<br />
<br />
68<br />
<br />
Grails: dotazov´ an´ı - z´ akladn´ı metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
80<br />
<br />
69<br />
<br />
Grails: dotazov´ an´ı - magick´e metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
81<br />
<br />
70<br />
<br />
Grails: dotazov´ an´ı - krit´eria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
82<br />
<br />
71<br />
<br />
Grails: dotazov´ an´ı - pojmenovan´e dotazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
82<br />
<br />
72<br />
<br />
Grails: dotazov´ an´ı - HQL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
83<br />
<br />
73<br />
<br />
Grails: Ukl´ ad´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
84<br />
<br />
74<br />
<br />
Grails: mapov´ an´ı adres manu´alnˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
85<br />
<br />
75<br />
<br />
Grails: mapov´ an´ı adres dynamicky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
85<br />
<br />
76<br />
<br />
Grails: mapov´ an´ı adres parametricky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
85<br />
<br />
77<br />
<br />
Grails: mapov´ an´ı adres chybnˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
86<br />
<br />
78<br />
<br />
Grails: REST API . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .<br />
<br />
87<br />
<br />
106<br />
<br />
Literatura [1] KOLESNIKOV, Alexander. Tapestry 5 : Building Web Applications. Production Reference: 1090108. Birmingham : Packt Publishing Ltd., 2008. 257 s. ISBN 978-1-847193-07-0. ´ Rudolf. Mysl´ıme objektovˇe v jazyku Java. Praha : Grada Publishing, 2009. [2] PECINOVSKY, 576 s. ISBN 978-80-247-2653-3. [3] FOWLER, Martin. MartinFowler.com [online]. 26 June 2005 [cit. 2010-04-29]. InversionOfControl. Dostupn´e z WWW:<http://martinfowler.com/bliki/InversionOfControl. html>. [4] Framework In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 22. 5. 2006, 8. 3. 2010 [cit. 2010-04-30]. Dostupn´e z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Framework>. [5] JOHNSON, Ralph E.; FOOTE, Brian. Brian Foote [online]. June/July 1988, 5 November 2005 [cit. 2010-04-30]. Designing Reusable Classes. Dostupn´e z WWW: <http://www. laputan.org/drc/drc.html>. [6] Software framework In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 1 July 2004, 9 April 2010 [cit. 2010-04-30]. Dostupn´e z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Software_framework>. [7] PANCHAN, Chetan. Chetan’s web scribblings! : Short, sweet, suggestive! [online]. December 6th, 2008 [cit. 2010-04-30]. What is Framework?. Dostupn´e z WWW: <http: //blog.newtonicaonline.com/2008/12/06/what-is-framework/>. [8] SMITH, Glen; LEDBROOK, Peter. Grails in Action. Greenwich : Manning Publications Co., 2009. xxix, 487 s. ISBN 978-1933988931, ISBN 1933988932. [9] TRATT, Laurence. Dynamically Typed Languages. In ZELKOWITZ, Marvin, Ph.D. MS BS. Advances In Computers, vol 77. 1 edition. USA : Academic Press, 2009. s. 150-181. ISBN 978-0123748126, ISSN 0065-2458. [10] ZILVAR, Tom´ aˇs. Vyuˇzit´ı objektov´ych technologi´ı pˇri v´yvoji webov´ych aplikac´ı. Praha, 2007. 37 s. Bakal´ aˇrsk´ a pr´ ace. Vysok´ a ˇskola ekonomick´a v Praze. [11] RAIBLE, Matt. Comparing Web Frameworks : Struts, Spring MVC, WebWork, Tapestry & JSF [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 2010-11-26]. Dostupn´e z WWW: <http://equinox. dev.java.net/framework-comparison/WebFrameworks.pdf>. 107<br />
<br />
[12] Apache Tapestry [online]. 21 Mar 2010 [cit. 2010-11-26]. Persistent Page Data. Dostupn´e z WWW: <http://tapestry.formos.com/nightly/tapestry5/guide/persist.html>. [13] Tapestry 5 Tutorial #1 [online]. 20 Mar 2010 [cit. 2010-11-26]. Forms in Tapestry. Dostupn´e z WWW: <http://tapestry.formos.com/nightly/tapestry5/tutorial1/ forms2.html>. [14] Tapestry Hibernate Integration<br />
<br />
[online]. 06 May 2009 [cit. 2010-11-26]. About<br />
<br />
Tapestry/Hibernate. Dostupn´e z WWW: <http://tapestry.apache.org/tapestry5/ tapestry-hibernate/>. ¨ [15] POSINGER, Martin. Porovn´ an´ı Java framework˚ u pro vytv´ aˇren´ı webov´ych str´ anek. Praha, 2007. 77 s. Diplomov´ a pr´ ace. Vysok´a ˇskola ekonomick´a v Praze. ˇCEJEV, ˇ [16] KOS Anton. Modern´ı Java frameworky pro tvorbu webov´ych aplikac´ı a jejich porovn´ an´ı. Praha, 2009. 60 s. Diplomov´a pr´ace. Vysok´a ˇskola ekonomick´a v Praze. [17] RAIBLE, Matt. My Comparing JVM Web Frameworks Presentation from Devoxx 2010 [online]. November 18, 2010 [cit. 2010-12-06]. Raible Design. Dostupn´e z WWW: <http: //raibledesigns.com/rd/entry/my_comparing_jvm_web_frameworks>. [18] Grails [online]. 2008 [cit. 2010-12-10]. Release History. Dostupn´e z WWW: <http://www. grails.org/Release+History>. [19] ROCHER, Graeme. Grails Blog [online]. 2006 [cit. 2010-12-15]. Grails Name Change. Dostupn´e z WWW: <http://docs.codehaus.org/pages/viewrecentblogposts.action? key=GRAILStPage=6>. [20] DELAP, Scott. SpringSource Embraces Groovy and Grails with Acquisition of G2One [online]. Nov 11, 2008 [cit. 2010-12-11]. InfoQ. Dostupn´e z WWW: <http://www.infoq.com/ news/2008/11/springsource-g2one>. [21] VMware Completes Acquisition of SpringSource [online]. September 16, 2009 [cit. 2010-1211]. VMware. Dostupn´e z WWW: <http://www.vmware.com/company/news/releases/ springsource-close.html>. [22] Grails [online]. 2010-11-02 [cit. 2010-12-11]. Installation. Dostupn´e z WWW: <http://www. grails.org/Installation>. [23] HARRINGTON, Colin. Stack Overflow [online]. Feb 5, 2010 [cit. 2010-12-11]. Grailsapp/utils dir. Dostupn´e z WWW: <http://stackoverflow.com/questions/2210241/ grails-app-utils-dir>. 108<br />
<br />
[24] Groovy [online]. 2008 [cit. 2010-12-12]. Differences from Java. Dostupn´e z WWW: <http: //groovy.codehaus.org/Differences+from+Java>. [25] Codehaus [online]. 2008 [cit. 2010-12-12]. Groovy Truth. Dostupn´e z WWW: <http:// docs.codehaus.org/display/GROOVY/Groovy+Truth>. [26] Codehaus [online]. 2008 [cit. 2010-12-12]. Groovy Truth. Dostupn´e z WWW: <http:// docs.codehaus.org/display/GROOVY/Operator+Overloading>. [27] Codehaus [online]. 2008 [cit. 2010-12-12]. Scoping and the Semantics of ”def”. Dostupn´e z WWW: <http://docs.codehaus.org/pages/viewpage.action?pageId=58025>. [28] GRAVERSEN, Kasper B. First Class Thoughts [online]. 10/07/08 [cit. 2010-12-13]. Java Traps: double. Dostupn´e z WWW: <http://firstclassthoughts.co.uk/java/traps/ java_double_traps.html>. [29] GRAVERSEN, Kasper B. First Class Thoughts [online]. 22/06/08 [cit. 2010-12-13]. Java Traps: BigDecimal. Dostupn´e z WWW: <http://firstclassthoughts.co.uk/java/ traps/big_decimal_traps.html>. [30] Groovy [online]. 2008 [cit. 2010-12-12]. Collections. Dostupn´e z WWW: <http://groovy. codehaus.org/Collections>. [31] Groovy [online]. 2008 [cit. 2010-12-12]. Collections. Dostupn´e z WWW: <http://docs. codehaus.org/display/GROOVY/Closures>. [32] Dierk Koenig with Andrew Glover, Paul King, Guillaume Laforge and Jon Skeet: Groovy in Action. Manning. January, 2007. 696 pages. ISBN: 1-932394-84-2 [33] DAVIS, Scott. Practically Groovy. http://www.ibm.com/developerworks/views/java/ libraryview.jsp?search_by=practically+groovy [34] ROCHER, Graeme, et al. The Grails Framework 1.3.5 [online]. 2010 [cit. 2010-11-15]. Reference Documentation. Dostupn´e z WWW: <http://grails.org/doc/latest/guide/ single.html>. [35] ROCHER, Graeme, et al. The Grails Framework 1.3.5 [online]. 2010 [cit. 2010-12-10]. Reference Documentation: Object Relational Mapping (GORM). Dostupn´e z WWW: <http: //grails.org/doc/latest/guide/single.html#5.ObjectRelationalMapping(GORM)>.<br />
<br />
109<br />
<br />
[36] Hibernate Community Documentation [online]. 2004 [cit. 2010-12-12]. Chapter 15. Criteria Queries. Dostupn´e z WWW: <http://docs.jboss.org/hibernate/core/3.3/ reference/en/html/querycriteria.html>. [37] LEDBROOK, Peter. SpringSource Team Blog [online]. June 23rd, 2010 [cit. 2010-12-12]. GORM Gotchas (Part 1). Dostupn´e z WWW: <http://blog.springsource.com/2010/ 06/23/gorm-gotchas-part-1/>. [38] LEDBROOK, Peter. SpringSource Team Blog [online]. July 2nd, 2010 [cit. 2010-12-12]. GORM Gotchas (Part 2). Dostupn´e z WWW: <http://blog.springsource.com/2010/ 07/02/gorm-gotchas-part-2/>. [39] LEDBROOK, Peter. SpringSource Team Blog [online]. July 28th, 2010 [cit. 2010-12-12]. GORM Gotchas (Part 3). Dostupn´e z WWW: <http://blog.springsource.com/2010/ 07/28/gorm-gotchas-part-3/>. [40] Apache Tapestry [online]. 06 May 2009 [cit. 2010-12-13]. Creating Component Libraries. Dostupn´e z WWW: <http://tapestry.apache.org/tapestry5/cookbook/lib.html>. [41] Apache Tapestry [online]. 2009 [cit. 2010-12-14]. Test. Dostupn´e z WWW: <http:// tapestry.apache.org/test.html>. [42] DAVIS, Scott. IBM developerWorks [online]. 2008-2009 [cit. 2010-12-13]. Mastering Grails. Dostupn´e z WWW: <http://www.ibm.com/developerworks/views/java/libraryview. jsp?search_by=mastering+grails>.<br />
<br />
110<br />
<br />
Slovn´ık Term´ın Asynchronous JavaScript and XML<br />
<br />
Zkratka AJAX<br />
<br />
V´ yznam Technologie umoˇzn ˇuj´ıc´ı prohl´ıˇzeˇci pos´ılat HTTP poˇzadavky z JavaScriptu bez nutnosti znovunaˇcten´ı cel´e str´anky.<br />
<br />
Convention over Configuration<br />
<br />
CoC<br />
<br />
Zp˚ usob automatick´e konfigurace aplikac´ı, kter´e se snaˇz´ı odvodit nˇekter´a nastaven´ı z um´ıstˇen´ı nebo n´azv˚ u odpov´ıdaj´ıc´ıch konvenc´ım a t´ım sn´ıˇzit mnoˇzstv´ı explicitn´ı konfigurace na minimum, pouze pro pˇr´ıpad, ˇze by bylo nutn´e se od konvenc´ı odch´ ylit.<br />
<br />
Create, Read, Update, Delete<br />
<br />
CRUD<br />
<br />
ˇ rice z´akladn´ıch funkc´ı pro pr´aci s daty Ctveˇ vytvoˇr, naˇcti, uprav, smaˇz<br />
<br />
Cascading Stylesheets<br />
<br />
CSS<br />
<br />
Kask´adov´e styly jsou jazykem pro popis vzhledu a form´atov´an´ı dokument˚ u napsan´ ych ve znaˇckovac´ıch jazyc´ıch.<br />
<br />
Don’t Repeat Yourself<br />
<br />
DRY<br />
<br />
Princip, ˇze opakuj´ıc´ı se logika by se nemˇela ps´at pokaˇzd´e znovu, ale naopak by mˇela b´ yt abstrahov´ana na jedno m´ısto.<br />
<br />
Domain Specific Language<br />
<br />
DSL<br />
<br />
Programovac´ı jazyk zamˇeˇren´ y na urˇcitou mnoˇzinu probl´em˚ u<br />
<br />
Grails Object-Relational Mapping<br />
<br />
GORM<br />
<br />
ORM vrstva, kter´a je souˇc´ast´ı frameworku Grails<br />
<br />
Groovy Server Pages<br />
<br />
GSP<br />
<br />
ˇ Sablonovac´ ı jazyk Grails je podobn´ y JSP, pouze pouˇz´ıv´a Groovy a vlastn´ı sadu tag˚ u<br />
<br />
Hibernate Query Language<br />
<br />
HQL<br />
<br />
Dotazovac´ı jazyk ORM vrstvy Hibernate, kter´ y je podobn´ y SQL, s t´ım rozd´ılem, ˇze pouˇz´ıv´a pˇri z´apisu dotaz˚ u m´ısto tabulek Hibernate entity<br />
<br />
informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie<br />
<br />
ICT<br />
<br />
Technologie slouˇz´ıc´ı pro pˇrenos informac´ı zahrnuj´ıc´ı jak s´ıt’ovou infrastrukturu, tak nejr˚ uznˇejˇs´ı hardware a software, kter´ y um´ı jejich prostˇredky vyuˇz´ıvat.<br />
<br />
111<br />
<br />
Term´ın Integrated Development Environment<br />
<br />
Zkratka IDE<br />
<br />
V´ yznam V´ yvojov´e prostˇred´ı, aplikace, kter´a v sobˇe integruje r˚ uzn´e prostˇredky pro v´ yvoj softwaru, napˇr´ıklad editor zdrojov´ ych k´od˚ u, vizu´ aln´ı n´astroje, testovac´ı n´astroje nebo kompil´ atory.<br />
<br />
Inversion of Control<br />
<br />
IoC<br />
<br />
Architektonick´ y styl, kter´ y pˇred´av´ a ˇr´ızen´ı toku zpracov´an´ı programu kontejneru, kter´ y se star´a o splnˇen´ı z´avislost´ı a zprostˇredkov´ an´ı komunikace mezi jednotliv´ ymi ˇc´astmi aplikace.<br />
<br />
Java Archive<br />
<br />
JAR<br />
<br />
Javovsk´ y archiv pro distribuci javovsk´ ych aplikac´ı a knihoven<br />
<br />
Java Persistence API<br />
<br />
JPA<br />
<br />
ORM vrstva, kter´a je souˇc´ast´ı JavaEE specifikace<br />
<br />
JavaScript Object Notation<br />
<br />
JSON<br />
<br />
Zp˚ usob<br />
<br />
reprezentace<br />
<br />
objekt˚ u v<br />
<br />
textov´e<br />
<br />
podobˇe Java Virtual Machine<br />
<br />
JVM<br />
<br />
Virtu´aln´ı stroj, vrstva abstrakce nad fyzick´ ym hardwarem, kter´a je schopna spouˇstˇet javovsk´ y bytek´od<br />
<br />
Model-View-Controller<br />
<br />
MVC<br />
<br />
Architektura aplikac´ı zaloˇzen´a na oddˇelen´ı odpovˇednosti za pr´aci s daty (model), prezentaˇcn´ı logiku (view) a aplikaˇcn´ı logiku (controller)<br />
<br />
Object Oriented Programming<br />
<br />
OOP<br />
<br />
Programovac´ı paradigma vych´azej´ıc´ı z toho, ˇze kaˇzd´ y program je urˇcit´ ym popisem vnˇejˇs´ı reality, kterou reprezentuje pomoc´ı vz´ajemnˇe komunikuj´ıc´ıch objekt˚ u (reprezentac´ı re´aln´ ych objekt˚ u) s jejich atributy (vlastnostmi) a metodami (chov´an´ım).<br />
<br />
Object-Relational Mapping<br />
<br />
ORM<br />
<br />
Mapov´an´ı objekt˚ u a jejich vztah˚ u na tabulky v relaˇcn´ı datab´azi<br />
<br />
Plain Old Java Object<br />
<br />
POJO<br />
<br />
Javovsk´a tˇr´ıda, kter´a neimplementuje ˇz´ adn´ a rozhran´ı ani nerozˇsiˇruje jinou tˇr´ıdu<br />
<br />
112<br />
<br />
Term´ın Query By Example<br />
<br />
Zkratka QBE<br />
<br />
V´ yznam Dotazovac´ı technika, pˇri kter´e se nejprve vytvoˇr´ı vzorov´ y objekt, podle kter´eho se pak sestavuj´ı krit´eria dotazu. Vr´aceny jsou v´ ysledky, kter´e tomuto vzoru odpov´ıdaj´ı<br />
<br />
Representational State Transfer<br />
<br />
REST<br />
<br />
Architektonick´ y styl pro distribuovan´ a m´edia, kde data jsou reprezentov´ana urˇcitou adresou a operace s nimi urˇceny metodami pouˇzit´eho pˇrenosov´eho protokolu<br />
<br />
SpringSource Tool Suite<br />
<br />
STS<br />
<br />
IDE dod´avan´e pro pr´aci se Spring frameworkem a pˇridruˇzen´ ymi technologiemi, mezi kter´e patˇr´ı i Groovy a Grails<br />
<br />
Tapestry Markup Language<br />
<br />
TML<br />
<br />
113<br />
<br />
ˇ Sablonovac´ ı jazyk Tapestry 5<br />
<br /> </div>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div class="modal fade" id="report" tabindex="-1" role="dialog" aria-hidden="true">
<div class="modal-dialog">
<div class="modal-content">
<form role="form" method="post" action="https://adoc.pub/report/vysoka-kola-ekonomicka-v-prazea5ea3beb78d31a95aeeaae0440f7252031112" style="border: none;">
<div class="modal-header">
<button type="button" class="close" data-dismiss="modal" aria-hidden="true">×</button>
<h4 class="modal-title">Report "Vysoká škola ekonomická v Praze"</h4>
</div>
<div class="modal-body">
<div class="form-group">
<label>Your name</label>
<input type="text" name="name" required="required" class="form-control" />
</div>
<div class="form-group">
<label>Email</label>
<input type="email" name="email" required="required" class="form-control" />
</div>
<div class="form-group">
<label>Reason</label>
<select name="reason" required="required" class="form-control">
<option value="">-Select Reason-</option>
<option value="pornographic" selected="selected">Pornographic</option>
<option value="defamatory">Defamatory</option>
<option value="illegal">Illegal/Unlawful</option>
<option value="spam">Spam</option>
<option value="others">Other Terms Of Service Violation</option>
<option value="copyright">File a copyright complaint</option>
</select>
</div>
<div class="form-group">
<label>Description</label>
<textarea name="description" required="required" rows="3" class="form-control" style="border: 1px solid #cccccc;"></textarea>
</div>
<div class="form-group">
<div style="display: inline-block;">
<div class="g-recaptcha" data-sitekey="6LcEnMcZAAAAAFHzKKgaE-Qh57XzUTzpfRElD4dP"></div>
</div>
</div>
<script src='https://www.google.com/recaptcha/api.js'></script>
</div>
<div class="modal-footer">
<button type="button" class="btn btn-default" data-dismiss="modal">Close</button>
<button type="submit" class="btn btn-primary">Send</button>
</div>
</form>
</div>
</div>
</div>
<script>
$(document).ready(function () {
var inner_height = $(window).innerHeight() - 250;
$('#pdfviewer').css({"height": inner_height + "px"});
});
</script>
<footer class="footer" style="margin-top: 60px;">
<div class="container-fluid">
Copyright © 2024 ADOC.PUB. All rights reserved.
<div class="pull-right">
<span><a href="https://adoc.pub/about">About Us</a></span> |
<span><a href="https://adoc.pub/privacy">Privacy Policy</a></span> |
<span><a href="https://adoc.pub/term">Terms of Service</a></span> |
<span><a href="https://adoc.pub/copyright">Copyright</a></span> |
<span><a href="https://adoc.pub/contact">Contact Us</a></span> |
<span><a href="https://adoc.pub/cookie_policy">Cookie Policy</a></span>
</div>
</div>
</footer>
<!-- Modal -->
<div class="modal fade" id="login" tabindex="-1" role="dialog" aria-labelledby="myModalLabel">
<div class="modal-dialog" role="document">
<div class="modal-content">
<div class="modal-header">
<button type="button" class="close" data-dismiss="modal" aria-label="Close" on="tap:login.close"><span aria-hidden="true">×</span></button>
<h4 class="modal-title" id="add-note-label">Sign In</h4>
</div>
<div class="modal-body">
<form action="https://adoc.pub/login" method="post">
<div class="form-group">
<label class="sr-only" for="email">Email</label>
<input class="form-input form-control" type="text" name="email" id="email" value="" placeholder="Email" />
</div>
<div class="form-group">
<label class="sr-only" for="password">Password</label>
<input class="form-input form-control" type="password" name="password" id="password" value="" placeholder="Password" />
</div>
<div class="form-group">
<div class="checkbox">
<label class="form-checkbox">
<input type="checkbox" name="remember" value="1" />
<i class="form-icon"></i> Remember me
</label>
<label class="pull-right"><a href="https://adoc.pub/forgot">Forgot password?</a></label>
</div>
</div>
<button class="btn btn-primary btn-block" type="submit">Sign In</button>
</form>
</div>
</div>
</div>
</div>
<!-- Global site tag (gtag.js) - Google Analytics -->
<script async src="https://www.googletagmanager.com/gtag/js?id=UA-177279549-1"></script>
<script>
window.dataLayer = window.dataLayer || [];
function gtag(){dataLayer.push(arguments);}
gtag('js', new Date());
gtag('config', 'UA-177279549-1');
</script>
<script src="https://adoc.pub/assets/js/jquery-ui.min.js"></script>
<link rel="stylesheet" href="https://adoc.pub/assets/css/jquery-ui.css">
<script>
$(function () {
$("#document_search").autocomplete({
source: function (request, response) {
$.ajax({
url: "https://adoc.pub/suggest",
dataType: "json",
data: {
term: request.term
},
success: function (data) {
response(data);
}
});
},
autoFill: true,
select: function( event, ui ) {
$(this).val(ui.item.value);
$(this).parents("form").submit();
}
});
});
</script>
<!-- cookie policy -->
<div id="ADOCPUB_cookie_box" style="z-index:99999; border-top: 1px solid #fefefe; background: #FFC107; width: 100%; position: fixed; padding: 5px 15px; text-align: center; left:0; bottom: 0;">
Our partners will collect data and use cookies for ad personalization and measurement. <a href="https://adoc.pub/cookie_policy" target="_blank">Learn how we and our ad partner Google, collect and use data</a>. <a href="#" class="btn btn-success" onclick="accept_ADOCPUB_cookie_box();return false;">Agree & close</a>
</div>
<script>
function accept_ADOCPUB_cookie_box() {
document.cookie = "ADOCPUB_cookie_box_viewed=1;max-age=15768000;path=/";
hide_ADOCPUB_cookie_box();
}
function hide_ADOCPUB_cookie_box() {
var cb = document.getElementById('ADOCPUB_cookie_box');
if (cb) {
cb.parentElement.removeChild(cb);
}
}
(function () {
var ADOCPUB_cookie_box_viewed = (function (name) {
var matches = document.cookie.match(new RegExp("(?:^|; )" + name.replace(/([\.$?*|{}\(\)\[\]\\\/\+^])/g, '\\$1') + "=([^;]*)"));
return matches ? decodeURIComponent(matches[1]) : undefined;
})('ADOCPUB_cookie_box_viewed');
if (ADOCPUB_cookie_box_viewed) {
hide_ADOCPUB_cookie_box();
}
})();
</script>
<!-- end cookie policy -->
</body>
</html>
