Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2012

Bc. Jitka Vondráčková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra managementu veřejného sektoru

Rozvoj cyklotrasy Nežárka

Autor diplomové práce: Bc. Jitka Vondráčková Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Musil Rok obhajoby: 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tuto diplomovou práci na téma « Rozvoj cyklotrasy Nežárka » jsem samostatně vypracovala. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Žirovnice, duben 2012

…………………………………………………………..

podpis studenta

ANOTACE Cílem diplomové práce na téma „Rozvoj cyklotrasy Nežárka“ je pomocí auditorských metod zmapovat současný stav cyklostezek a cyklotras v okolí řeky Nežárky, vytipovat nejvhodnější linii této cyklotrasy a navrhnout generel cyklotrasy „Nežárka“. Teoretická část je zaměřena na problematiku cyklistické dopravy a cykloturistiky, zejména cyklistické infrastruktury. Součástí praktické části

diplomové

práce

je

návrh

vedení

linie

cyklotrasy,

posouzení

bezpečnostního standardu, návrh projektu značení a doprovodné infrastruktury na cyklotrase, zhodnocení možností napojení cyklotrasy na okolní cyklotrasy a cyklostezky a na integrovaný dopravní systém tak, aby se cyklistická cesta Nežárka mohla stát skutečností. V diplomové práci jsou zejména využity metody deskripce, dále metoda komparace generelů cyklistické dopravy a měření v terénu pomocí GPS.

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu práce panu Ing. M. Musilovi za odborné vedení práce, věnovaný čas a cenné informace & panu Ing. M. Součkovi za odborné konzultace, poskytnuté rady a vstřícný přístup.

Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................................... 9 METODIKA PRÁCE ............................................................................................................................. 11 1

CYKLISTICKÁ DOPRAVA V ČESKÉ REPUBLICE.............................................................. 14 1.1 NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY ČR ...................................................... 15 1.2 DŮVODY PRO PODPORU CYKLISTICKÉ DOPRAVY ........................................................................ 17 1.2.1 Cyklistická doprava a kvalita života obyvatel žijících ve městech ...................................... 17 1.2.2 Cyklistická doprava a životní prostředí .............................................................................. 19 1.2.3 Cyklistická doprava a zdraví .............................................................................................. 21 1.3 FUNKCE CYKLISTICKÉ DOPRAVY ................................................................................................. 24 1.4 ZÁKLADNÍ CYKLISTICKÁ INFRASTRUKTURA............................................................................... 25 1.4.1 Komunikace pro cyklisty .................................................................................................... 26 1.4.2 Cyklotrasa........................................................................................................................... 26 1.4.3 Cykloturistická trasa .......................................................................................................... 28 1.4.4 Cyklostezka ......................................................................................................................... 28

2

CYKLOTURISTIKA - ATRAKTIVNÍ FORMA CESTOVNÍHO RUCHU ......................... 31 2.1 OBLÍBENOST CYKLOTURISTIKY V ČR – VÝSLEDKY CYKLO A IN-LINE PRŮZKUMU V ČR ............ 33 2.2 TYPY CYKLOTURISTICKÝCH STEZEK A TRAS V ČR....................................................................... 34 2.2.1 Cyklotrasy a cyklostezky podél řek ..................................................................................... 35 2.2.2 Drážní stezky ..................................................................................................................... 36 2.2.3 Tematické - naučné stezky a trasy ...................................................................................... 37 2.2.4 Zelené stezky - Greenways ................................................................................................. 38 2.2.5 EUROVELO ...................................................................................................................... 40 2.3 ZNAČENÍ CYKLISTICKÝCH TRAS – KLUB ČESKÝCH TURISTŮ (KČT) ........................................... 42

3

GENEREL CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ ................................................................................ 45 3.1 KOMPARACE VYBRANÝCH GENERELŮ CYKLISTICKÉ DOPRAVY .................................................. 46 3.2 DEFINOVÁNÍ OBSAHU A FORMY GENERELU CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ .................................... 48 3.3 POPIS JINDŘICHOHRADECKA Z HLEDISKA NABÍDKY CYKLOTURISTICKÉ INFRASTRUKTURY ..... 50 3.3.1 Cyklostezky na Jindřichohradecku...................................................................................... 50 3.3.2 Stávající síť cyklotras na Jindřichohradecku ...................................................................... 51 3.4 VYMEZENÍ CÍLŮ A PŘÍNOSŮ NAVRHOVANÉ CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ .................................... 55 3.5 NÁVRH LINIE CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ ................................................................................... 56 3.5.1 Řešení kap. 3.5 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ .............................................................. 59 3.6 PRŮZKUM POZEMKOVÝCH MAJETKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ NA CYKLOTRASE „NEŽÁRKA“ ........ 64 3.6.1 Řešení kap. 3.6 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ .............................................................. 65 3.7 POSOUZENÍ BEZPEČNOSTI NA NAVRHOVANÉ CYKLOTRASE „NEŽÁRKA“ ................................. 68 3.7.1 Řešení kap. 3.7 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ .............................................................. 69 3.8 JEDNODUCHÝ NÁVRH ORIENTAČNÍHO DOPR. ZNAČENÍ NA CYKLOTRASE „NEŽÁRKA“ ........... 70 3.8.1 Řešení kap. 3.8 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ .............................................................. 71 3.9 DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA NA NAVRHOVANÉ CYKLOTRASE „NEŽÁRKA“ .................... 72 3.9.1 Řešení kap. 3.9 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ .............................................................. 79 3.10 VAZBA NAVRHOVANÉ CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ NA INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM .. 80 3.10.1 Železniční doprava a 1. úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka“ ....................................... 83 3.10.2 Autobusová doprava a 1. úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka“ ..................................... 86 3.11 MOŽNOSTI NAPOJENÍ OKOLNÍCH CYKLISTICKÝCH TRAS A STEZEK NA CYKLOTRASU „NEŽÁRKA“ .......................................................................................................................................... 88 3.11.1 Řešení kap. 3.10 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ ............................................................. 91

SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI .......................................................................................................... 93

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 95 SEZNAM LITERATURY ...................................................................................................................... 98 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................. 106 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................................... 107 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK........................................................................................................ 108 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................... 109

ÚVOD „Předtím, než se cesty ztratily z krajiny, ztratily se z lidské duše. Člověk přestal toužit jít, jít po vlastních nohách a radovat se z toho. Ani svůj život už neviděl jako cestu, nýbrž jako silnici, jako čáru, která vede od bodu k bodu, z hodnosti kapitána k hodnosti generála, z funkce manželky do funkce vdovy. Čas života se mu stal překážkou, kterou je třeba zvládnout čím dál většími rychlostmi. Cesta a silnice, to jsou též dvě pojetí krásy. Ve světě silnic krásná krajina znamená: ostrov krásy spojený dlouhou čarou s jinými ostrovy. Ve světě cest je krása nepřetržitá…“ Milan Kundera1 Cesty vznikají a zanikají. Lidé od nepaměti putují po světě, ať už za potravou, obchodem nebo poznáním nových krajů a kultur. V dnešní uspěchané době, kdy se čas stal naší překážkou, se snažíme zvládat vzdálenosti stále většími rychlostmi. Neumíme si představit život bez existence osobních automobilů, motocyklů a dalších výdobytků přetechnizované doby. Tyto dopravní prostředky však svým provozem a nákladnou výrobou značně zatěžují životní prostředí a ničí svět kolem nás. Způsob pohodlného života negativně ovlivňuje také zdravotní stav celé lidské populace. Ekologicky šetrnou alternativou k osobní motorové dopravě je cyklistická doprava, která byla až do konce 90. let 20. století téměř opomíjena, ačkoli bylo jízdní kolo vynalezeno již počátkem 19. století. Jízdní kolo je v současnosti ideálním dopravním prostředkem pro mobilitu ve městech a stále více lidí dává přednost také aktivnímu trávení volného času na jízdním kole, ať už ve formě sportovní nebo rekreačně turistické, takzvané cykloturistice. Bouřlivý rozvoj moderních technologií v elektrocyklistice zpřístupňuje tento druh aktivního trávení času i pro méně zdatné zájemce.

1

KUNDERA, Milan, Nesmrtelnost, Vydání první. Brno:Atlantis, 1993. ISBN 80-7108-066-7, str. 220

9

Cykloturistika je zážitková forma cestovního ruchu, jejíž popularita v posledních dvou desetiletích v celorepublikovém měřítku stoupá. Tento trend je způsoben vývojem módních trendů, ke kterým neodmyslitelně patří zdravý životní styl. Cyklistické trasy a stezky jsou doslova výzvou ke zdravějšímu způsobu života. „Pro další rozvoj cykloturistiky, ale i cyklodopravy, je potřeba zabývat se především výstavbou a rozvojem cykloturistických tras a cyklostezek, které odvádějí cyklistiku od běžné automobilové dopravy a zvyšují tak bezpečnost a zdraví cyklistů.“2 Jeden ze současných trendů v ČR je vedení cyklotras a cyklostezek podél řek. Z názvu této diplomové práce „Rozvoj cyklotrasy Nežárka“ je patrné, že se práce orientuje na problematiku cyklotras. Nežárka je řeka, která vzniká soutokem pramenných větví řek Kamenice a Žirovnice v obci Jarošov nad Nežárkou ve východní části Jižních Čech. Podél jejího toku prozatím neexistuje žádná cyklotrasa, která by kopírovala její tok v celé délce až k soutoku Nežárky s Lužnicí ve městě Veselí nad Lužnicí. Hlavní přínos diplomové práce na téma „Rozvoj cyklotrasy Nežárka“ lze spatřovat v praktickém využití zjištěných a zmapovaných údajů a navrhovaných opatření při skutečné realizaci projektu Cyklistická cesta Lužnice – Nežárka, což je jedna ze čtyř páteřních cyklistických cest, které jsou plánované a postupně realizované neziskovou organizací s názvem Nadace Jihočeské cyklostezky, se sídlem v Českých Budějovicích.

2

KP projekt, s.r.o., Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji [online], prosinec 2006, [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW:< http:// www.krajjihocesky.cz/file.php?par%5Bid_r%5D=24246...0 >

10

METODIKA PRÁCE Pro zpracování diplomové práce jsem si vybrala téma „Rozvoj cyklotrasy Nežárka“. Výběru tématu předcházela volba volitelného předmětu vyučovaného na Katedře managementu veřejného sektoru v navazujícím magisterském studiu na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci, VŠE v Praze s názvem „Manažerská praxe – 6MV453“. Tento prakticky zaměřený předmět jsem absolvovala u pana Ing. Milana Součka ve společnosti MS PARTNERS, s.r.o. (Management území), kde mi bylo umožněno vyzkoušet si své dovednosti v realitě stínováním činností projektového manažera. Projekty, na kterých jsem s panem Ing. Milanem Součkem spolupracovala, byly zaměřeny na problematiku cyklotras a cyklostezek v Jihočeském a Středočeském kraji (například Vltavská cyklistická cesta, Cyklistická cesta Lužnice – Nežárka, atd.). Praxe zahrnovala terénní, administrativní a tvůrčí práci zaměřenou na problematiku cykloturistické infrastruktury a cykloturistiky obecně. Práce projektového manažera pod vedením odborníka mě velice nadchla. Díky vstřícnému přístupu pana Ing. Milana Součka a vlastní iniciativě přerostla spolupráce na projektech nad rámec zmiňovaného předmětu a spočívá v další spolupráci v podobě zpracování komplexního dokumentu na téma „Rozvoj cyklotrasy Nežárka“ nejen v rámci této diplomové práce. Vzniklý dokument bude mít charakter předprojektové studie a bude poskytnut k dalším účelům společnosti MS PARTNERS, s.r.o. Je důležité uvést, že tato diplomová práce neumožňuje věnovat prostor pro řešení cyklotrasy „Nežárka“ v celé její délce, ale je vztažena k řešení pouze prvního úseku plánované cyklotrasy z celkových třech úseků. Cílem diplomové práce na téma „Rozvoj cyklotrasy Nežárka“ je pomocí auditorských metod zmapovat současný stav cyklostezek a cyklotras v okolí řeky Nežárky, vytipovat nejvhodnější linii této cyklotrasy a navrhnout generel cyklotrasy „Nežárka“. Diplomová práce je členěna do několika kapitol, přičemž je zachována klasická struktura pro psaní tohoto typu prací. V teoretické části je pozornost věnovaná cyklistické dopravě jako celku, která zahrnuje oblast cyklodopravy i cykloturistiky. Zde zmiňuji nejdůležitější dokument podporující tuto oblast, a to „Národní

11

strategii rozvoje cyklistické dopravy“. Pozornost je také věnována vlivům cyklistiky na životní prostředí, zdravotní stav jedince a na kvalitu života obyvatel ve městě. Především jsou vyzdvihovány klady této volnočasové aktivity. V práci se věnuji také funkcím cyklistické dopravy. Pro lepší orientaci a pochopení souvislostí jsou v rámci podkapitoly s názvem „cyklistická infrastruktura“ vysvětleny základní pojmy týkající se oblasti cyklistických komunikací. Mnohdy se setkáváme s tím, že laická

i

odborná

veřejnost

například

nevědomky

zaměňuje

cyklotrasu

s cyklostezkou a naopak. Druhá kapitola teoretické části se věnuje oblasti cykloturistiky jako atraktivní formy cestovního ruchu. V rámci této kapitoly je řešena oblíbenost cykloturistiky v ČR a především vybavenost a rozmanitost cykloturistických tras a stezek na našem území. Část diplomové práce je také zaměřena na značení cyklotras v podmínkách ČR. V práci jsou využity zejména metody deskripce a pozorování. V praktické části, resp. v poslední třetí kapitole s názvem „Generel cyklotrasy „Nežárka““ je použita metoda měření s využitím GPS (navigační přístroj Garmin GPSMAP® 60CSx). Měření bylo prováděno autorkou v terénu podél obou břehů řeky Nežárky v celé její délce od obce Jarošov nad Nežárkou až k místu soutoku s řekou Lužnicí ve městě Veselí nad Lužnicí v regionu Jindřichohradecka v Jižních Čechách. Terénní práce probíhaly v dubnu 2010, období říjen-listopad roku 2011 a dále na jaře 2012 na jízdním trekkingovém kole Author Madison. V úvodu této obsáhlé kapitoly je uplatněna metoda komparace generelů cyklistické dopravy. Na základě srovnávací analýzy dochází ke zjištění shodných i rozdílných znaků generelů a analogicky k vytvoření generelu cyklotrasy „Nežárka“. Pro účely aplikace vědecké metody komparace byly zvoleny následující generely - Generel cykloturistiky Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci a okolí (2004), Generel cyklodopravy a cyklotras na území města Jihlavy (2003) a jeho aktualizovaná forma v podobě Generelu cyklistické dopravy města Jihlavy (2011). Je nutné zmínit, že neexistuje žádná metodika, která by stanovila strukturu generelu. Kvalita a množství zahrnutých informací v generelu se odráží zejména od ceny, kterou je ochoten zadavatel vynaložit za zpracování cyklogenerelu zpracovateli.

12

Navrhnutý generel cyklotrasy „Nežárka“ řeší následující dílčí cíle, které povedou ke skutečné realizaci cyklistické cesty „Nežárka“: Návrh linie vedení cyklotrasy podél řeky Nežárky Průzkum pozemkových majetkoprávních vztahů Posouzení bezpečnosti na navrhované cyklotrase Vypracování jednoduchého návrhu projektu značení Návrh doprovodné cyklistické infrastruktury Napojení na integrovaný dopravní systém. Možnosti napojení okolních cyklistických tras a stezek na plánovanou cyklotrasu „Nežárka“, Výše zmíněné cíle jsou proto dílčí cíle této DP a budou aplikovány na první úsek plánované cyklotrasy „Nežárka“. Údaje jsou pro lepší názornost zobrazovány pomocí tabulek, grafů (výsečové, sloupcové grafy) a především map, které lépe vystihují zjištěné skutečnosti. Všechna grafická znázornění v praktické části byla získána jako výstup softwarového programu MapSource, případně MS Office Excel 2007. Diplomová práce na téma „Rozvoj cyklotrasy Nežárka“ je zpracována na základě dostupné odborné literatury, zákonů, technických podmínek a norem, interních materiálů společnosti MS PARTNERS, s.r.o., Klubu českých turistů a Nadace Jihočeské cyklostezky. Díky specifickému tématu jsou také využívány mapové podklady, letáky, atd. Významným zdrojem informací týkajících se cykloturistické infrastruktury byly konzultace s odborníky (Ing. Milan Souček, Ing. Jaroslav Martínek). Zdrojem pro sepsání práce byly i internetové zdroje a dokumenty poskytnuté municipalitami. Avšak primárním informačním zdrojem bylo vlastní terénní šetření podél obou břehů řeky Nežárky, okolo které má vést plánovaná cyklotrasa „Nežárka“.

13

1 CYKLISTICKÁ DOPRAVA V ČESKÉ REPUBLICE „Doprava ve všech jejích formách je základní podmínkou realizace cestovního ruchu. Rozvoj dopravní infrastruktury umožňuje rozšiřovat regionální nabídku cestovního ruchu jak v národním, tak mezinárodním měřítku.“3 V některých případech se dopravní infrastruktura v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu buduje pouze pro účely turistiky. Příkladem jsou lyžařské vleky, lanovky, ale i různé druhy komunikací pro cyklisty a cykloturisty (cyklotrasy, cyklostezky), apod. „Vedle pozitivních rysů se projevují i negativní důsledky vztahu dopravy k cestovnímu ruchu.“4 Zejména silniční motorová doprava přispívá k „zhoršování životního prostředí v oblastech s vysokou koncentrací cestovního ruchu.“5 Zhoršující se stav životního prostředí automaticky generuje negativní dopady na zdraví a kvalitu života obyvatel [4]. Současný stav dopravy nereflektuje principy udržitelného rozvoje dopravy v rámci cestovního ruchu i dopravy jako takové, což začíná být vážný problém. Nelze se do nekonečna

přizpůsobovat

nárůstu automobilové dopravy. Je nezbytné

systematicky podporovat takové formy dopravy, které budou alternativou k silniční motorové dopravě a zároveň šetrné k životnímu prostředí [1]. Jednou z možných cest je více otevřít prostor pro cyklistickou dopravu. Tato forma dopravy zaznamenává v souvislosti s cestovním ruchem v devadesátých letech neskutečný rozvoj a renesanci.

Příčinnou obrovského zájmu o cyklistiku lze

spatřovat v určitém návratu obyvatel ke zdravému životnímu stylu a sportovnímu vyžití [4].

3

HESKOVÁ, Marie, Základní problémy cestovního ruchu. Vydání první. Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. str. 59. ISBN 80-7079-049-4

4

HESKOVÁ, Marie, Základní problémy cestovního ruchu. Vydání první. Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. str. 59. ISBN 80-7079-049-4

5

HESKOVÁ, Marie, Základní problémy cestovního ruchu. Vydání první. Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. str. 59. ISBN 80-7079-049-4

14

1.1 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR Podpora cyklistické dopravy v ČR na centrální úrovni vychází ze strategického dokumentu s názvem „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“ „dále jen cyklostrategie“, který vláda ČR přijala dne 7. července 2004 [65]. V roce 2012 proběhne aktualizace zmíněné cyklostrategie. Nová aktualizovaná cyklostrategie 2012 má nahradit současný platný vládní strategický dokument z roku 2004 [29]. „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy vnímá cyklistiku jako integrální část, která se dělí z hlediska kompetencí do oblasti dopravní obsluhy území (resort dopravy) a oblasti cykloturistiky (resort místního rozvoje).“6 Stejný pohled na problematiku cyklistické dopravy lze nalézt i ve strategickém dokumentu Ministerstva dopravy ČR „dále jen MD“ s názvem Dopravní politika ČR pro léta 2005- 2013, schváleném v roce 2005, kde je uveden specifický cíl „4.5.3 Využití možností nemotorové dopravy“[66]. Oblast cykloturistiky je rozpracována ve strategickém dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj ČR „dále jen MMR“ s názvem Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013, schválené v roce 2005, ve které je uvedena tematická oblast „Sportovní a aktivní dovolená“ [67]. Cyklistická doprava někdy označována pouze jako cyklistika zahrnuje podle výše uvedených strategických dokumentů oblast cyklodopravy a cykloturistiky [65]. Cyklodopravou je označována cyklistická doprava spojená s užíváním jízdního kola jako hlavního dopravního prostředku pro přepravu do škol a zaměstnání. Je vnímaná jako alternativa k hromadné dopravě a individuální automobilové dopravě. Nejčastěji se s tímto pojmem setkáme v souvislosti s cyklistickou dopravou integrovanou do dopravy ve městech a větších obcích. Cyklodoprava řeší včlenění cyklistické dopravy do měst a obcí tak, aby se docílilo souladu s ostatní dopravou a zároveň došlo k napojení cyklistických tras na klíčové lokality ve městě nebo obci. Za klíčové lokality lze pokládat obytné, kulturní, průmyslové, nákupní a jiné zóny. Oblast cyklodopravy je v gesci MD. Samotnou implementací

6

MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY, CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. leden 2005. Str. 5. [cit. 2011-12-12]. Dostupné z WWW: ISBN 8086502-11-2

15

cyklostrategie je pověřeno Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. „dále jen CDV“, což je vědeckovýzkumná organizace v působnosti MD [61]. Druhou oblastí je zmiňovaná cykloturistika, která je v gesci MMR. Ministerstvem byla zřízena příspěvková organizace, agentura CzechTourism – Česká centrála cestovního ruchu, která

se mimo jiné zabývá

tématikou cykloturistiky.

„Cykloturistika je nejpřirozenější, nejlevnější a nejekologičtější způsob individuální dopravy s únosnou cestovní rychlostí (cca 3-5 krát vyšší než pěší chůze).“

7

Je to také jedna

z měkkých forem cestovního ruchu. Cykloturisté využívají jízdní kolo jako dopravní prostředek pro pohyb po vytvořených trasách za účelem poznávání, cestování a sportování. V této DP je cykloturistika chápána jako část cyklistické dopravy, která se zabývá otázkou cyklistiky mimo intravilány8 měst a obcí. Nelze však opomenout problematiku napojení extravilánových9 cyklistických tras na intravilánové cyklistické sítě uvnitř měst a obcí.[61] Veřejná správa na národní (centrální) úrovni se do oblasti cyklistické dopravy nedotýká pouze prostřednictvím MD a MMR. Dalšími dotčenými ministerstvy jsou Ministerstvo životního prostředí „dále jen MŽP“, Ministerstvo zdravotnictví „dále jen MZ“, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy „dále jen MŠMT“, Ministerstvo vnitra České republiky „dále jen MV“ a další [29]. Zmíněné instituce se angažují především prostřednictvím osvěty obyvatel. Jejich zapojení do podpory cyklistické dopravy vychází ze 4 prioritních okruhů, které jsou stanoveny v cyklostrategii.

7

HESKOVÁ, Marie, Základní problémy cestovního ruchu. Vydání první. Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. str. 60. ISBN 80-7079-049-4 8

Intravilánem se rozumí územní část obce (resp. část jejího katastrálního území), která je zastavěna z větší části, nebo je k zástavbě určena. Zahrnuje nejen samotné zastavěné plochy, ale i k nim přiléhající plochy, například pozemní komunikace, zahrady, zeleň (soukromou i veřejnou), vodní plochy a toky. Do intravilánu nejsou zpravidla zahrnovány osamocené budovy (zemědělské, průmyslové), menší osady, atd [81]. Extravilánem se rozumí nezastavěná část obce (resp. nezastavěná část jejího katastrálního území). Do extravilánu jsou zpravidla zahrnuty lesy, pole, louky, ale i osamělé budovy, které nejsou zahrnuty v intravilánu města/obce. Extravilán nejčastěji tvoří souvislý pás kolem intravilánu. Bývá plošně větší než intravilán. Vnější hranice extravilánu je shodná s hranicí katastrálního území [79]. 9

16

Priority Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR jsou: 1. Zvýšení mobility v území, efekt bezpečnosti (oblast MD) 2. Rozvoj cykloturistiky v území (oblast MMR) 3. Zlepšení lidského zdraví (oblast MZ) 4. Ochrana životního prostředí (oblast MŽP) [13] Při

naplňování

cyklostrategie

je

důležitá

spolupráce

MD

s krajskými

samosprávami, místními samosprávami, státními příspěvkovými organizacemi, nevládními neziskovými organizacemi, privátním sektorem, a to na úrovni metodické, koordinační a konzultační. Spolupráce výše zmíněných subjektů je nepostradatelná pro fungující a efektivní systém podpory cyklistické dopravy v ČR. Rozvoj cyklistické dopravy (cyklodopravy i cykloturistiky) je také ukotven v jednotlivých koncepčních materiálech (cyklistických generelech) obcí, měst, krajů, mikroregionů a regionů [13].

1.2 Důvody pro podporu cyklistické dopravy Rozvoj cyklistické dopravy v ČR je ovlivněn zejména pozitivními dopady na životní prostředí, zdraví obyvatel a celkovou kvalitu jejich života. Významný je také přínos v oblasti rozvoje cestovního ruchu a celkového regionálního rozvoje.

1.2.1 Cyklistická doprava a kvalita života obyvatel žijících ve městech Problém nadměrného používání motorových silničních dopravních prostředků nejvíce pociťují obyvatelé měst a velkých obcí. Ulice zaplavené osobními automobily, nedostatek místa pro pohyb a parkování, časté dopravní zácpy a kolapsy, nadměrný hluk, znečištěné životní prostředí zplodinami, větší výskyt onemocnění horních cest dýchacích a civilizačních chorob, to je jen zlomek z výčtu negativních dopadů nadměrného využívání především osobních automobilů. Jedním z nástrojů pro řešení těchto problémů ve městech, je vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj alternativních forem dopravy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Mezi šetrnou formu dopravy vedle pěší lze zařadit cyklistickou dopravu. Obrázek 1 zobrazuje počet lidí, kteří projedou nebo projdou 3,5 metrovým úsekem

17

městského provozu za 1 hodinu. Na první pohled je z obrázku patrné, že využívání osobního automobilu pro pohyb ve městě je nejméně výhodným a efektivním způsobem dopravy oproti jiným způsobům dopravy (pěší a cyklistická doprava, městská hromadná doprava). Pomocí jízdního kola se přepraví 3,5 metrovým úsekem městského provozu sedmkrát více osob, než je tomu u osobních automobilů. U pěší dopravy je to dokonce desetkrát více [2]. Obrázek 1-Počet lidí, kteří projedou nebo projdou 3,5 metrovým úsekem městského prostoru za 1 hodinu

Zdroj: Cyklistika pro města [2]

Jízdní kolo se po technických úpravách stalo moderním, efektivním a pohodlným dopravním prostředkem, který je finančně dostupný pro všechny. Umožňuje mobilitu všem bez ohledu na stáří. Výhod cyklodopravy je bezesporu celá řada. Cyklistická doprava ve městě (cyklodoprava): má pozitivní vliv na kvalitu života ve městě – nezpůsobuje žádný hluk, žádné znečištění životního prostředí přispívá ke zvyšování atraktivity bydlení ve městě především pro rodiny s dětmi přispívá k ochraně kulturních památek a městské zeleně – snižování nákladů na údržbu (čištění) není

náročná

na

prostor

(při

pohybu

i

parkování)

k hospodárnějšímu využití povrchových ploch města

18

–

přispívá

nepatrně opotřebovává silniční síť a pro její provoz není nutná rozsáhlá výstavba nové dopravní infrastruktury - snižování nákladů na opravu a budování silniční sítě zlepšuje přístupnost městských služeb jejím obyvatelům i návštěvníkům a zvyšuje celkovou atraktivitu městských center snižuje hospodářské ztráty vyvolané dopravními kolapsy a zácpami zlepšuje průchodnost města pro motorové dopravní prostředky přispívá ke zvýšení popularity veřejných dopravních prostředků (MHD) šetří čas obyvatelům měst a obcí především na krátkých a středních vzdálenostech (5-8 km) šetří finanční prostředky z rodinných rozpočtů [2]

1.2.2 Cyklistická doprava a životní prostředí Jízdní kolo jako dopravní prostředek svým provozem neznečišťuje ovzduší škodlivými látkami stejným způsobem jako je tomu u silniční motorové dopravy. Znečištění ovzduší emisemi je způsobeno nedokonalým spalováním paliva v motoru. Předností cyklistické dopravy je skutečnost, že cyklista je zároveň řidičem i motorem jízdního kola, čímž nedochází k produkci a následnému úniku toxických látek do ovzduší ve formě oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého, některých uhlovodíků (např. benzenu), oxidů dusíku a dalších zdravotně závadných látek [9]. „Mezi lety 1990 a 2007 vzrostly v EU emise skleníkových plynů z dopravy o 36 %. V ostatních odvětvích se je přitom podařilo snížit o 15 %.“10 Nárůst skleníkových plynů z dopravy je mimo jiné způsoben rozvojem cestovního ruchu a s tím stále větší využívání především automobilové a letecké dopravy. Do budoucna se očekává stálý nárůst emise CO2 vzniklých cestovním ruchem.

EURACTIV.CZ (EU-Media), Cyklisté, jezděte více na kolech, přispějete k redukci emisí skleníkových plynů [online]. 12.12. 2011, [cit. 2011-12-15]. Dostupné z www: < http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/cykliste-jezdete-vice-na-kolech-prispejete-kredukci-emisi-sklenikovych-plynu-009417> 10

19

„Podle studie Benoita Blondela zpracované Evropskou cyklistickou federací (dále jen ECF) cyklista vyprodukuje přibližně 21 gramů emisí CO2 na jeden kilometr. To je desetkrát méně než osobní automobil. Studie bere v potaz i fakt, že cyklista zkonzumuje více kalorií, než řidič automobilu. Zohledňuje také všechna hlediska výroby potravin: využití zemědělských strojů, zavlažování, používání pesticidů a hnojiv i intenzitu nasycení CO2 jednotlivých potravin.“11 Na výrobu jízdního kola, jeho provoz a údržbu se spotřebuje nepoměrně méně materiálů a energií než je tomu u motorových vozidel. Mezi další pozitivní dopady cyklistické dopravy na životní prostředí lze zařadit i její bezhlučnost a nulovost produkce nepříjemných zápachů, prachových částic ohrožujících lidské zdraví a plynů porušujících globální klimatickou rovnováhu [9]. Nezpůsobuje kyselé deště, které destruktivním způsobem ovlivňují vodní toky a tím i masové odumírání lesního porostu, které je patrné na celém území Evropy. V ČR je tento jev pozorován v severozápadním pohraničí. Další výhodou cyklistické dopravy je její nenáročnost z hlediska záboru půdy pro výstavbu příslušné infrastruktury [16]. Na druhé straně je důležité zmínit i stinnou stránku cyklistiky především cyklistiky provozované v terénu (např. v rekreační cyklistice jízda na horském kole mimo cestní síť), která může mít negativní vliv na životní prostředí spočívající v narušování povrchu cest vedoucí k erozi, jejich nežádoucí rozšiřování, poškozování vegetace vedoucí k jejímu úbytku a ke změnám v druhovém složení rostlinstva, rušení živočichů nebo dokonce ničení výskytišť a hnízdišť ohrožených druhů živočichů. Nepochopitelné je také znečišťování životního prostředí odpadky, kterých se cyklisté během jízdy po trase bezmyšlenkovitě zbavují. Pohozené odpadky v přírodě působí neesteticky a znečišťují půdu, vodní zdroje a v krajních případech způsobují úhyn živočichů. Výše vyjmenované negativní dopady cyklistiky v terénu jsou způsobeny nejen samotným provozováním této aktivity, ale především nemorálním chováním cyklistů. Však v porovnání se

11

EURACTIV.CZ (EU-MEDIA). Cyklisté, jezděte více na kolech, přispějete k redukci emisí skleníkových plynů [online]. 12.12. 2011, [cit. 2011-12-15]. Dostupné z www: < http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/cykliste-jezdete-vice-na-kolech-prispejete-kredukci-emisi-sklenikovych-plynu-009417>

20

silniční motorovou dopravou jsou jsou tyto negativní dopady způsobené cyklistickou cyk dopravou zanedbatelné [64].

1.2.3 Cyklistická doprava a zdraví V současné době je v popředí zájmu obyvatel ČR i ostatních vyspělých států světa zajišťování ekonomických podmínek života. Tento styl života s sebou přináší řadu negativních dopadů v podobě stále se zrychlujícího životního tempa, nárůstu psychických tlaků na jedince, zhoršování životního prostředí a v neposlední řadě i snižování podílu každodenní tělesné aktivity jedince především v důsledku používání výdobytků ýdobytků moderní přetechnizované doby. Nedostatek tělesné aktivity může být jednou z možných příčin zdravotních problémů [51]. [51] Zdravotní stav jedince je podmíněn determinanty (viz. Graf 1), které bezprostředně působí na jeho organismus a mohou být ovlivnitelné ovli telné i neovlivnitelné. Mezi tzv. „přímé“ determinanty jsou řazeny zdravotnické zdravotnické služby, kvalita životního a pracovního

prostředí,

životní

styl

jedince

a

jeho

genetické

dispozice.

Nejvýznamnějším ovlivnitelným determinantem zdravotního stavu jedince, který podle řady autorů ovlivňuje jeho zdraví až z 60%, je životní styl, do kterého lze zařadit mimo jiné i pohybovou aktivitu [10]. Graf 1- Determinanty zdravotního stavu Zdravotnické služby (úroveň a kvalita zdravotní péče) Kvalita životního a pracovního prostředí Životní styl Genetické dispozice

Zdroj: Výchova ke zdraví, vlastní úprava [10]

Cyklistika je vyhledávaná aerobní outdoorová pohybová aktivita, která je vhodná pro všechny jedince, kteří si chtějí zlepšit tělesnou kondici, snížit tělesnou hmotnost nebo si aktivně odpočinou a rehabilitovat se v přírodě. Je vhodná pro všechny

21

věkové skupiny. Nezatěžuje nosné klouby a intenzitu zátěže lze regulovat. Pravidelná jízda na kole má příznivý vliv na celý lidský organismus a na všechny jeho systémy (kardiovaskulární, dýchací, neuroendokrinní, atd.). Jízdou na kole také dochází u cyklisty k vylučování noradrenalinu, endorfinů a enkefalínu a ke spotřebě adrenalinu, což pozitivně ovlivňuje psychiku jedince. Vlivem pravidelné pohybové aktivity (jízdy na kole) lze snižovat rizika vzniku řady onemocnění. Jízdou na kole dochází k zrychlení metabolických procesů v lidském organismu a k celkově většímu výdeji energie, to vede k redukci nadbytečných tuků v těle. Jízda na kole je ideální pohybová aktivita pro jedince trpící nadváhou nebo obezitou. Lidé s nadváhou jsou až osminásobně vystaveni riziku hypertense, trpí poruchami lipidového metabolismu, jsou vystaveni vyššímu riziku vzniku diabetes mellitus II. typu, žlučníkových kamenů, ischemické chorobě srdeční, infarktu myokardu a náhlé smrti. Následující Graf 2 popisuje souvislost mezi použitým dopravním prostředkem a zdravím obyvatel v jednotlivých státech [51]. Graf 2 - Souvislost mezi použitým dopravním prostředkem a zdravím obyvatel

Zdroj: Generel cyklistické dopravy města Jihlavy [19]

„Přínosy pro zdraví pravidelnou fyzickou činností (jízdou na kole) lze shrnout následovně: 50 % snížení rizika srdečně-cévních onemocnění (tj. podobný účinek jako nekuřáctví), 50 % snížení rizika onemocnění diabetes mellitus II. typu (cukrovkou),

22

50 % snížení rizika vzniku obezity, 30 % snížení rizika hypertenze.“12 Jako každá outdoorová pohybová aktivita tak i cyklistika s sebou nese zdravotní rizika především v podobě úrazů nejčastěji způsobených pádem z jízdního kola, nárazem do překážky nebo střetu s jiným dopravním prostředkem. Úrazy mají povahy odřenin, zhmožděnin, drobných tržných rán, ale i poruch inervace končetin, zlomenin, a vážných úrazů hlavy a páteře, atd. Výjimkou nejsou ani dopravní nehody cyklistů s následkem smrti. [51] „Míra rizika nehodovosti v silničním provozu je pro cyklistu (stejně jako pro chodce) asi 5krát vyšší než u osobních automobilů (avšak nižší než pro motocykly). Motocyklisté, cyklisté a chodci jsou proto souhrnně označováni jako nejvíce zranitelní účastníci provozu.“13 Největší podíl na nehodovosti cyklistů mají především neukáznění cyklisté, kteří si neuvědomují, že jsou účastníky silničního provozu a platí pro ně stejná pravidla silničního provozu jako pro ostatní účastníky. Nezbytným předpokladem pro bezpečnost cyklistů je samozřejmě nabídka bezpečné cyklistické infrastruktury (tras/stezek) a propagace ochranných pomůcek pro cyklisty (cyklistické přilby, reflexní vesty, atd.). Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR vytváří statistické ročenky, kde lze získat informace o počtu nehod cyklistů, o počtu zraněných a usmrcených cyklistů a o nejčastějších příčinách těchto nehod. Souhrnné statistiky týkající se dopravní nehodovosti vytváří také CDV, Infoservis Ústředního automotoklubu ČR a útvar MD s názvem BESIP.

MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY, CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. Leden 2005. str. 8. [cit. 2011-12-20]. Dostupné z WWW: ISBN 80-86502-11-2 12

TECL, Jan (Centrum dopravního výzkumu v Brně– observatoř bezpečnosti silničního provozu), Rozdělení nehodovosti podle typu účastníka provozu [online]. Březen 2009, [cit. 2011-12-20]. Dostupné z WWW: 13

23

1.3 Funkce cyklistické dopravy Cyklistickou dopravu lze dělit podle funkce, kterou plní na dopravní, rekreačně turistickou a sportovní. Jednotlivé funkce se mohou vzájemně překrývat. Pro projektanta je při navrhování tras a komunikací pro cyklisty důležité znát budoucí funkci cyklistické komunikace, aby mohl přizpůsobit komunikaci podmínkám ostatního provozu nebo ji případně z ostatního provozu zcela vyloučit. [3] Dopravní funkce je spojena s jízdním kolem jako dopravním prostředkem, kterým se osoby přemisťují každodenně do zaměstnání, škol, za nákupy a další občanskou vybaveností. Jedná se obecně o přepravu za pomoci jízdního kola k cíli nejčastěji v rámci města nebo obce. Cyklisté obvykle jezdí jednotlivě a jízdní kolo v tomto případě využívají bez ohledu na počasí. Základním požadavkem na cyklotrasy s dopravní funkcí je co nejkratší vzdálenost trasy, od které se odvíjí i nízká časová náročnost trasy [61]. „Požadavky na dopravní funkci cyklotrasy: přesun mezi sídly, do zaměstnání, úřadů a škol, ale i za zábavou a do rekreačních zón požadavek rychlého a minimálně namáhavého přesunu trasa nejkratší možnou cestou dopravně bezpečná trasa povrch cesty musí umožňovat efektivní přesun, v extravilánu není nezbytně nutné užít asfalt možnost bezpečného uložení kola další doprovodné služby zpravidla nejsou požadovány“14 Rekreačně

turistická

funkce

cyklistiky

spočívá

v požitku

plynoucí

ze samotné jízdy na kole po komunikaci nebo trase určené cyklistům. Cílem je tedy samotná vyjížďka na bicyklu. Cyklistické trasy s rekreačně turistickou funkcí umožňují cyklistům poznat ze sedla jízdního kola přírodní a kulturně historické památky a zajímavosti, které se nacházejí na trase. Obecně jde o propojení aktivní HERNOVÁ, Hana, SLAVÍK, Petr - Česká mountainbiková asociace (ČeMBA, o.s.), Požadavky třech pilířů cyklistiky [online].2007 – 2012,[ cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW: 14

24

formy odpočinku s cestováním a poznáváním. Typickými vyznavateli tohoto typu rekreace jsou víkendoví cykloturisté mnohdy doprovázeni svými dětmi. Při navrhování cyklistických tras s rekreačně turistickou funkcí se klade důraz na bezpečnost cyklistů na trase a na atraktivitu prostředí. Cyklisté jezdí jednotlivě, přednost však dávají jízdě ve skupinách. Je zde patrná závislost na počasí [61]. „Požadavky na rekreačně-turistickou funkci cyklotrasy: přesun mezi turistickými zajímavostmi, přírodními a kulturními památkami, sídly a ubytovacími zařízeními trasy by měly umožňovat návrat k výchozímu bodu, nebo k fungující veřejné dopravě spolehlivě přepravující kola požadavek atraktivního, turisticky zajímavého prostředí, výhledy, zajímavá místa profil trasy může být náročnější, pokud vede k turisticky zajímavým místům požadavek informací o prostředí a zajímavostech povrch cesty je lepší volit blízký přírodě, aby nenarušoval povahu turistického zážitku požadavek na stravovací a další doprovodné služby podél cesty“15 Sportovní funkce cyklistické dopravy spočívá v používání jízdního kola jako nástroje, kterým lze zvyšovat cíleně tělesnou kondici a výkonnost lidského organismu. Ve většině případů cyklisté sportovci pro sportovní jízdu využívají komunikace pro motorová vozidla, na kterých vyvíjejí vysoké rychlosti (tzv. silniční cyklistika) nebo speciálně upravené závodní a freestylové trasy a dráhy.

1.4 Základní cyklistická infrastruktura Jednou ze základních podmínek pro rozvoj cyklistické dopravy je kvalitní a především bezpečná infrastruktura pro cyklisty, která musí splňovat řadu zákonů, vyhlášek, technických podmínek a českých státních norem (viz. Příloha 1). „Cyklistická infrastruktura je súhrn zariadení a opatrení, ktoré sú nevyhnutým

15

HERNOVÁ, Hana, SLAVÍK, Petr - Česká mountainbiková asociace (ČeMBA, o.s.), Požadavky třech pilířů cyklistiky [online]. 2007-2012, [2011-12-15]. Dostupné z WWW:

25

predpokladom na zabezpečenie náležitého chodu cyklistickej dopravy – cyklistické komunikácie, odstavné plochy, požičovne, servisné služby, stojany a podobne.“16

1.4.1 Komunikace pro cyklisty Komunikace pro cyklisty je také někdy označována jako cyklistická komunikace. Podle TP 179 - Navrhování komunikací pro cyklisty je termínem „komunikace pro cyklisty označována jakákoliv pozemní komunikace nebo její část, na které není zakázán provoz cyklistů.“17 Komunikací pro cyklisty lze označit všechny veřejně přístupné pozemní komunikace s výjimkou dálnic, rychlostních komunikací označených dopravní značkou - IP 14a, IP 15a, chodníků, pěších zón, stezek pro chodce (pokud ovšem není cyklistovi vjezd povolen), dále komunikací označených dopravní značkou – B 1, B 8 – zákaz vjezdu cyklistům a úseků označených dopravní značkou - C 8a, C 9a, C 10 a – příkaz pro cyklistu využít jinou komunikaci [20]. Základní

cyklistické

komunikace

lze

dělit

do

dvou

kategorií

-

cyklostezka/cyklistická stezka a cyklotrasa/cyklistická trasa. Laická i odborná veřejnost tyto pojmy často nevědomky zaměňuje.

1.4.2 Cyklotrasa Jiný název pro cyklotrasu je cyklistická trasa. Cyklotrasou je označována dopravní cesta, která je opatřena orientačním značením nebo dopravními značkami pro cyklisty vycházející z metodiky značení cyklotras v ČR Klubem českých turistů „dále jen KČT“, dále ze zákona o provozu na pozemních komunikacích, jeho prováděcích

vyhlášek

a

z mnoha

technických

předpisů.

Cyklotrasa

je

charakteristická tím, že je vedena spolu s ostatní dopravou. Pro navrhování a vedení cyklotras se podle možností upřednostňují různými způsoby zklidněné komunikace, dále komunikace vyhrazené bezmotorovým vozidlům, místní a účelové komunikace a komunikace III. třídy s nízkou intenzitou pohybu PREŠOVSKÁ BICYKLOVÁ SKUPINA KOSTITRAS, Dajme prostor bicyklom! : Inšpiratívna príručka pre tvorbu mestskej cyklistickej infrastruktury, 148 s. ISBN 80-7165-147-8 16

EDIP, s.r.o. (Luděk Bartoš), Navrhování komunikací pro cyklisty -Technické podmínky 179 : Názvosloví. Vydání první. Mariánské Lázně: KOURA Publishing – Luděk Bartoš, 2006. str. 6. ISBN 80-902527-3-7 17

26

motorových dopravních prostředků. Snahou je minimalizovat počet kolizních míst. Cyklotrasy však mohou vést i po vysoce frekventovaných úsecích silnic označených vyšším řádem pokud neexistuje jiný způsob vedení cyklotrasy [61]. „Z hlediska zákona o pozemních komunikacích cyklotrasa není druh komunikace - jde pouze o souvislé označení určité komunikace orientačním značením pro cyklisty (IS 19 - IS 21). Takto označená komunikace pochopitelně musí být pro provoz cyklistů vhodná, což si může vyžádat další dopravně-organizační, popř. i stavební úpravy.“18

DRUHY CYKLISTICKÝCH TRAS PODLE JEJICH VÝZNAMU Cyklistické trasy se podle trasování, geografické polohy a podle převažujícího druhu cyklistické dopravy dělí na cyklotrasy mezinárodního, nadregionálního, regionálního a místního významu, které jsou specificky číselně označeny. Více o značení tras bude pojednáno samostatně v jedné z podkapitol DP. Cyklotrasy mezinárodního významu propojují turisticky atraktivní místa na trase a plní především rekreačně turistickou funkci. Hlavním úkolem je spojení vzdálených cílů a napojení cyklotras na systém cyklotras v sousedních státech s cílem přilákat co největší počet zahraničních turistů. Cyklotrasy nadregionálního významu propojují turisticky zajímavá místa na trase v sousedních regionech. Tyto cyklotrasy pomyslně tvoří „turistické mosty“ k okolním krajům a sousedním regionům. Plní také rekreačně turistickou funkci a hlavním cílem je přilákat turisty z okolních regionů. Cyklotrasy mezinárodního a nadregionálního významu jsou někdy shodně označovány jako dálkové cyklotrasy. Celková délka dálkových cyklotras v ČR dosahovala v roce 2010 úctyhodných 5315 km, to je přibližně 14%délky celé sítě. Nejvíce km v rámci dálkových cyklotras je proznačeno v Jihočeském kraji, kde dosahují celkové délky 845 km.

BOHÁČ, Štěpán, Informační server hlavního města Prahy [online]. 2006 [cit. 2011-09-12]. Cyklostezky a cyklotrasy – terminologie. Dostupné z www: .

18

27

Cyklotrasy regionálního významu plní ve většině případů jak funkci rekreačně turistickou tak dopravní. Tyto cyklotrasy propojují významné lokality v rámci jednoho regionu a napojují se na sítě cyklotras s mezinárodním i nadregionálním významem. Důležitá je i návaznost na místní cyklotrasy. Cyklotrasy místního významu plní obvykle dopravní funkci a dělí se na základní a doplňkové cyklotrasy. Základní cyklotrasy vytvářejí základní síť cyklistické dopravy ve městě popřípadě obci a doplňkové cyklotrasy spojují méně důležité lokality [13].

1.4.3 Cykloturistická trasa „Cykloturistická trasa je dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových komunikacích, jež je z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodná pro provoz cyklistů.“19 Cykloturistická trasa je někdy označována jako cyklotrasa. Dle KČT jsou cykloturistické trasy obvykle vedeny po nezpevněných polních ale i lesních cestách nebo volným terénem. Značení těchto tras je provedeno pomocí pásových cykloturistických značek o rozměru 140×140 mm. [57]

1.4.4 Cyklostezka Jiný název pro cyklostezku je cyklistická stezka. „Cyklostezka je vyhrazená samostatná komunikace speciálně vybudovaná pro cyklisty, oddělená od ostatní dopravy.“20 Je samostatným prvkem cyklistické dopravy. „Cyklostezka je pozemní komunikace nebo její jízdní pás (nikoliv jen jízdní pruh!) vyhrazený dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole.“21 Všechny ostatní typy motorové dopravy jsou z ní vyloučeny. Parametry cyklostezky vycházejí z normy ČSN 73 6110 vztahující se k projektování místních

19 MOUREK, Daniel, et al. Cykloturistika : Současný stav a perspektivy v ČR. Vydání první. Praha : Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, 2011. str. 14. ISBN 978–80– 87560–00-6

ZELENÝ, Lubomír. Osobní přeprava. Vydání první. Praha: ASPI, 2007. 286 s. ISBN 97880-7357-266-2

20

CYKLOTOULKY.CZ, Je Česko cykloturistickou velmocí? [online]. 11.11.2008, [cit. 2011-1212]. Dostupné z WWW: 21

28

komunikací a dále z normy ČSN 73 6102 řešící projektování křižovatek na pozemních komunikacích. Zbudování a následná údržba cyklostezky je obecně finančně i administrativně náročná. Realizaci cyklostezky navíc musí předcházet úspěšné stavební a územní řízení. Z těchto důvodů je tento typ komunikace navrhován tam, kde jejich vybudování umožní potenciálním uživatelům víceúčelové využití. To znamená, že budou sloužit nejen pro účely cykloturistiky, ale i pro každodenní přepravu osob do škol, zaměstnání nebo za zábavou a nákupy [61]. V ČR nabývají cyklostezky třech podob v závislosti na typu dopravního značení a technického řešení jednotlivých komunikací [3]. Prvním typem jsou cyklostezky určené cyklistům, které jsou označeny dopravními značkami C 8a a C 8b vycházející z vyhlášky č. 99/1989 (viz. Obrázek 2). Tuto cyklostezku může využívat pouze osoba pohybující se na jízdním kole, koloběžce, kolečkových bruslích, lyžích nebo jiném obdobném typu dopravního prostředku. Jiný druh dopravy tedy i pěší je na této komunikaci zakázán. Obrázek 2 - Dopravní značky C 8a a C 8b označující cyklostezku

C 8a

C 8b

Stezka pro cyklisty

Konec stezky pro cyklisty

Zdroj: Technické podmínky TP65 - Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích [27]

Druhým typem jsou cyklostezky pro chodce a cyklisty se sloučeným provozem. Tyto stezky jsou označeny dopravními značkami C 9a a C 9b vycházející z vyhlášky č. 99/1989 (viz. Obrázek 3). Předpokladem společného provozu je podmínka neohrožovat se navzájem.

29

Obrázek 3- Dopravní značky C 9a a C 9b označující cyklostezku pro společný pohyb chodců a cyklistů

C 9a

C 9b

Stezka pro chodce a cyklisty

Konec stezky pro chodce a cyklisty

Zdroj: Technické podmínky TP65 - Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích [27]

Posledním typem je stezka určená chodcům a cyklistům za podmínky rozděleného provozu, kdy jsou chodci a cyklisté povinni užít v daném směru samostatně vyznačenou stezku. Tyto cyklostezky jsou označeny dopravními značkami C 10a a C 10b ve smyslu vyhlášky č. 99/1989 (viz. Obrázek 4). Obrázek 4- Dopravní značky C 10a a C 10b označující cyklostezku pro rozdělený pohyb chodců a cyklistů

C 10a

C 10b

Stezka pro chodce a cyklisty

Konec stezky pro chodce a cyklisty

Zdroj: Technické podmínky TP65 - Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích [27]

30

2 CYKLOTURISTIKA - ATRAKTIVNÍ FORMA CESTOVNÍHO RUCHU Na začátku kapitoly je nutné vymezit základní pojmy týkající se této oblasti, a to cestovní ruch a cykloturistika. Z hlediska teorie je cestovní ruch složitý sociálně ekonomický jev, který je charakterizován jako mnohostranný a průřezový. Z důvodu této všeobecné charakteristiky neexistuje z hlediska teorie i praxe jednotné definování tohoto pojmu [11]. Podle autora J. Kašpara [7] je cestovní ruch definován jako „cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase a to za účelem rekreace, poznání a spojení mezi lidmi.“22 Dle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO - United Nations World Tourism Organization) je definice cestovního ruchu považována jako „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest, ale osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa“.23 Účelem není obsáhnout všechny definice cestovního ruchu, ale nalézt v definicích společné rysy charakterizující cestovní ruch. Jsou jimi dočasná změna místa stálého pobytu, nevýdělečný charakter cesty nebo pobytu vycházející z předpokladu, že jsou realizovány ve volném čase. Posledním společným rysem jsou mezilidské vztahy, které cestovní ruch podněcuje.[6] Cykloturistika je specifická forma cestovního ruchu, která disponuje obrovským potenciálem obohatit návštěvníky turistickými zážitky. Cykloturistikou se rozumí „způsob trávení volného času cestováním na jízdním kole. Cesty mohou být jednodenní (výletníci) nebo vícedenní (dálkoví cykloturisté)“24. Cykloturista je tedy osoba pobývající „jeden i více dní mimo domov za účelem cykloturistiky. Cesty mohou být KAŠPAR, et al. Vybrané kapitoly z ekonomiky cestovního ruchu. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze : SPN , 1986. str. 31. ISBN 80-85864-38-X

22

CZECHTOURISM, Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku – 1.1.1 Charakteristika cestovního ruchu [online]. 2005 – 2012, [2011-25- 12]. Dostupné z WWW: < http://www.czechtourism.cz/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/> 23

ČESKOJEDE.CZ, Cyklo a in-line průzkum – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA [online]. Prosinec 2011, [2011-25- 12]. Dostupné z WWW: <www.ceskojede.cz/cms_dokumenty/cip_zaverecna_zprava_final.pdf> 24

31

hvězdicovité nebo dálkové (s přespáním každou noc na jiném místě). Cykloturisté mohou jezdit individuálně nebo s využitím připravených cyklobalíčků (organizovaně).“25 Za cyklovýletníka je považována každá osoba podnikající na jízdním kole jednodenní výlet z domova nebo v případě delší dovolené z ubytovacího zařízení.[12] Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR [67] pro období 2007-2013 pohlíží na cykloturistiku jako na „aktivní cestování, určené k poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti pomocí většinou speciálně upraveného cestovního kola.“26 „Trh cykloturistiky přináší tolik potřebnou alternativu a udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který je vhodný ke zpomalení tempa a zvýšení intenzity prožívání turistických zážitků.“27 Tato forma cestovního ruchu je šetrná k životnímu prostředí, navíc jízda na kole v přírodě působí blahodárně na zdraví jedince po stránce fyzické i psychické (více v kapitole „1.1 Důvody pro podporu cyklistické dopravy“) a také napomáhá popularizovat kulturní a přírodní dědictví zemí. Nelze opomenout ani přínosy v rovině ekonomické. [67] „Přehled o evropském trhu cykloturistiky podává studie „Výzvy a možnosti udržitelné turistiky“ zpracovaná pro Evropský parlament britsko-nizozemskými universitami v roce 2008. Odhad velikosti evropského trhu cykloturistiky (státy EU, Norsko a Švýcarsko) hovoří o 2,795 mld. cykloturistických cest ročně s ekonomickým přínosem kolem 54 mld. EUR, přičemž tyto údaje zahrnují domácí i zahraniční cesty. Počet cykloturistických cest

ČESKOJEDE.CZ, Cyklo a in-line průzkum – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA [online]. Prosinec 2011, [2011-25- 12]. str. 7/57 Dostupné z WWW: <www.ceskojede.cz/cms_dokumenty/cip_zaverecna_zprava_final.pdf> 25

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013[online]. [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW < http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politikycestovniho-ruchu-v-CR-na->

26

27

MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY, CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. leden 2005. str. 8. [cit. 2011-12-20]. Dostupné z WWW: ISBN 80-86502-11-2.

32

s přenocováním je odhadován na 25,6 mld., což odpovídá 3 % celkového počtu turistických cest populace Evropské unie, Norska a Švýcarska.“28 „Cykloturistika vytváří podnikatelské příležitosti a zaměstnanost i v ekonomicky méně rozvinutých oblastech a často i v místech, která by byla jen obtížně jinak ekonomicky efektivně využitelná (hory, podhůří, v blízkosti řek, jezer atd.).“29 Podporuje rozvoj malého a středního podnikání, stimuluje investice do místní infrastruktury, zvyšuje příjmy veřejných rozpočtů, podněcuje rekonstrukce kulturních, historických a uměleckých památek, atd. [11]. V obecné rovině lze říci, že cykloturistika má převážně pozitivní vliv na rozvoj územních celků. Rozvoj území v kontextu cestovního ruchu je podmíněn především přírodními, kulturně historickými a dalšími atraktivitami dané lokality. Důležitou roli hraje i vybavenost materiálně technické základny [11]. V případě cykloturistiky je klíčová cykloturistická infrastruktura zahrnující vhodně navržené bezpečné cyklistické komunikace v atraktivně

zvoleném

prostředí

s doprovodnými

službami

cykloturistům

i cyklovýletníkům. „Atraktivní cykloturistická nabídka prohloubí zájem o jednotlivé turistické regiony České republiky“30

2.1 Oblíbenost cykloturistiky v ČR – výsledky cyklo a in-line průzkumu v ČR V roce 2011 proběhl první národní cyklo a in-line průzkum v ČR s cílem zjistit potřeby cykloturistů a in-line bruslařů. Znalost potřeb je důležitá pro vytvoření vhodné nabídky pro cykloturisty a in-line bruslaře. Odhad počtu cykloturistů (cykloturista i biker) a bruslařů v ČR vychází z reprezentativního vzorku respondentů přepočítaného na celou populaci.

CYKLOKONFERENCE, Dálkové trasy [online]. 2011, [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW < http://www.cyklokonference.cz/dalkove-trasy/> 28

29

MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch (Vybrané kapitoly). Vydání první. Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. str. 75. ISBN 80-7079-443-7 CYKLOSTRATEGIE.CZ Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy: Strategie Politika ČR [online]. 1.9. 2011, aktualizace 10.1.2012, [cit. 2011-12-20]. Dostupné z WWW: 30

33

Ukázalo se, že cyklistika je v ČR velice populární. „4,75 milionu obyvatel ČR (tj. 52,7 % populace starší 15 let) využívá jízdní kolo. Největší oblibu má u nás rekreační cykloturistika (tedy rekreační jízda na kole převážně po zpevněných cestách), které se věnuje 42,5 % dotázaných. Terénní cyklistice se věnuje 7,6 % dotázaných.“31Cykloturisté i bikeři nejčastěji podnikají několikahodinové, maximálně jednodenní výlety a ve většině případů vyjíždějí na výlet osamoceně nebo s přáteli, popřípadě s rodinou. Také se ukázalo, že Češi rádi objevují nová místa na jízdním kole. Nejraději poznávají přírodní památky, velikým lákadlem jsou i rozhledny a vyhlídky, apod. „Při jízdách s celou rodinou také bývá důležitá návštěva koupaliště, hřiště, lanového centra, skateparku a podobně.“32 Výzkum se nesoustředil pouze na profil a typické chování cykloturistů a in-line bruslařů. Součástí výzkumu byly otázky směrované na trh jízdních kol a doplňků, oblíbené regiony v tuzemsku a zahraničí, zájem o infrastrukturu a doplňkové služby (stravování, ubytování, cykloprůvodce, cyklobusy, certifikace služeb – Cyklisté vítáni a jiné) ze strany cykloturistů a in-line bruslařů. Více informací o výzkumu a jeho výsledcích lze nalézt na webovém portálu www.ceskojede.cz v sekci Cyklo a in-line průzkum [40].

2.2 Typy cykloturistických stezek a tras v ČR Česká republika obecně nabízí vynikající podmínky pro rozvoj cykloturistiky především díky „zajímavému a členitému terénu, dostatečné hustotě turistických cílů a služeb, husté síti komunikací a návaznému napojení cyklotras na veřejnou dopravu.“33 Nejen v ČR se stává cykloturistika stále populárnější. Díky této skutečnosti mohou cyklisté stále více využívat hustších sítí dálkových, regionálních a místních nebo

31 ČESKOJEDE.CZ, Cyklo a in-line průzkum – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA [online]. Prosinec 2011, [2011-25- 12]. str. 16/57 Dostupné z WWW: <www.ceskojede.cz/cms_dokumenty/cip_zaverecna_zprava_final.pdf> 32

ČESKOJEDE.CZ, Cyklo a in-line průzkum – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA [online]. Prosinec 2011, [2011-25- 12]. str. 20/57 Dostupné z WWW: <www.ceskojede.cz/cms_dokumenty/cip_zaverecna_zprava_final.pdf> 33

CYKLOKONFERENCE, Dálkové trasy [online]. 2011, [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW < http://www.cyklokonference.cz/dalkove-trasy/>

34

terénních cyklotras. Současným trendem v ČR je vedení cyklotras a cyklostezek podél řek, výstavba tzv. drážních stezek, podpora projektů Zelené stezky – Greenways a spolupráce na mezinárodním projektu EuroVelo s cílem vytvořit mezinárodní síť cyklotras [13]

2.2.1 Cyklotrasy a cyklostezky podél řek Vodní toky jsou ideálním „vodítkem“ pro vytvoření cyklistických tras a stezek z mnoha důvodů. Především představují mnohdy jedinou možnost, jak vést relativně

přímo

a

bez

většího

převýšení

cyklotrasu

nebo

cyklostezku

urbanizovaným či venkovským územím. Stezky a trasy vytvořené podél přírodních prvků jsou ideálním místem pro aktivní relaxaci pro všechny jedince bez ohledu na stáří a jejich fyzickou kondici. Vodní toky jsou pro cykloturisty i cyklovýletníky přitažlivé i z hlediska jejich přírodního charakteru. Pohyb ale i pobyt v blízkosti vodních toků v přírodě vnímá většina lidí pozitivně. Od nepaměti byly řeky pro člověka nejvýznamnějším krajinným prvkem. Lze je považovat za nejstarší dopravní systém lidské společnosti. Podél vodních toků vznikaly první obchodní stezky. Vodní toky byly významné i z hlediska rozvoje prvních sídelních struktur, které na nich vznikaly. Pro další rozvoj byla blízkost vody nutností, pro některé však i zkázou. Dnes v době vodovodních a kanalizačních sítí pozbyla tato funkce řek na významu a vznik nových měst a obcí na vodních tocích je ojedinělá. Nelze si však nevšimnout stopy minulosti spočívající ve skutečnosti, že většina malých i velkých českých měst a obcí leží na významných řekách. Ve většině případů toky protékají centry měst a obcí, pro která je charakteristická vysoká koncentrace turistických pamětihodností a dalších turisticky atraktivních a zajímavých cílů. Podobný vývoj osidlování území v minulosti je patrný i v dalších evropských zemích. Cyklisticky vyspělé evropské země právě díky výše zmiňovaným přednostem vedení cyklotras podél břehů řek tvoří páteř národních cyklistických sítí kolem evropských veletoků (Dunaj, Labe, atd.) [13]. „V České republice tomu tak zatím ve všech vhodných případech není. Před liniovými páteřními trasami podél řek procházející několika regiony jsou z praktických důvodů často preferovány jen krátké

35

paprsčité nebo okružní trasy místního významu vedené například v rámci jediného mikroregionu, protože spolupráce a koordinace s místními a dobře známými partnery je výrazně snazší.“34 Jako příklad cyklotras a cyklostezek vedených podél řek uveďme tzv. Jihočeské páteřní cesty - Vltavská cyklistická cesta, Otavská cyklistická cesta a plánovaná Cyklistická cesta Lužnice – Nežárka. Další příklady nejznámnějších stezek a tras vedených podél vodních toků v ČR jsou: Labská stezka, Cyklostezka Ohře, Morava a Baťův kanál, Cyklostezka Bečva a mnoho dalších. V praktické části DP bude navržena cyklotrasa podél řeky Nežárky [41].

2.2.2 Drážní stezky V ČR je evidováno přes 1010 km opuštěných neprovozovaných železničních tratí a vleček. V městských aglomeracích lze nalézt dalších více jak 130 km zrušených vleček a tramvajových tratí. V některých regionech jsou i zrušené důlní vlečky. Nabízí se otázka, jakým způsobem je využít? CDV a především Nadace Partnerství se problematikou drážních stezek zabývá v rámci programu Zelené stezky – Greenways „v rámci výzkumného záměru „Udržitelná doprava – šance pro budoucnost.“35 Cílem je vybudování drážních stezek na zrušených železnicích a vlečkách, které budou sloužit cyklistů i cykloturistům, in-line bruslařům, a další vyznavačům bezmotorové dopravy. Zrušené železnice jsou po odstranění kolejí a pražců ideálním základem pro vytvoření stezek pro bezmotorovou dopravu. Tyto cyklostezky jsou pro uživatele bezpečné z hlediska minimalizace střetu s motorovým dopravním prostředkem. Výhodou je i minimální převýšení v terénu a liniový charakter zrušených tratí, což umožňuje přístup širokému spektru potencionálních uživatelů. Drážní stezky využívají

MOUREK, Daniel, et al. Cykloturistika : Současný stav a perspektivy v ČR. Vydání první. Praha : Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, 2011. str.39. ISBN 978–80– 87560–00-6 34

CYKLOTOULKY.CZ, Drážní stezky (Greenways) na rušných železnicích [online]. 2.7. 2007, [cit. 2012-01-16]. Dostupné z WWW: < http://www.cyklotoulky.cz/clanky/clankydisplay/cyklostezky/ceska-republika/drazni-stezky-(greenways)-na-rusenychzeleznicich/0089> 35

36

uživatelé nejen ve svém volném čase (tzn. cykloturistiku), ale i pro přepravu do zaměstnání, škol, za zábavou a nákupy (tzn. cyklodopravu). Tyto stezky jsou označovány ve světě jako Zelené stezky neboli greenways. „Bezpečné a terénně nenáročné drážní stezky zvyšují atraktivitu regionu pro turisty a prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu umožňují zvýšit příjmy a zaměstnanost místních obyvatel.“36 Toto je závislé na kvalitě a pokrytí stezky doprovodnou infrastrukturou, do které lze zařadit ubytování, stravování, odpočívky, půjčovny, apod. K těmto účelům mohou být využity zrušené železniční stanice a nádraží [13] V ČR budování drážních stezek naráží na administrativní, legislativní a především finanční bariéry, proto je rozvoj těchto cyklostezek pozvolný. Příkladem drážních stezek na našem území jsou stezka Česká Lípa – Vlčí Důl (délka 3 km), Česká Lípa – Kamenický Šenov (délka 17 km), drážní stezka Taxis u Louče, drážní stezka ve Vysočanech v Praze (délka 3 km), atd. [32].

2.2.3 Tematické - naučné stezky a trasy Tematické stezky a trasy spojují nejzajímavější místa daného regionu z hlediska určitého tématu. Cílem tematických stezek a tras je zatraktivnit regiony z pohledu cestovního ruchu a zvýšit návštěvnost regionů ze strany cykloturistů. Nejčastěji mají tematické stezky a trasy charakter naučných stezek a tras. Jsou vytyčeny speciálním značením a vhodně doplněny informační infrastrukturou. Značeny jsou zřizovateli. Zřizovatelem může být téměř jakýkoliv subjekt. Naučné stezky a trasy se mohou věnovat nejrůznějším tématům. Obvykle seznamují návštěvníka s přírodními zajímavostmi a památkami dané lokality, historickými pamětihodnostmi (např. hrady, zámky, kostely, atd.), významnými osobnostmi regionu, technickými památkami, způsobem života minulých generací nebo významných vládnoucích rodů v kraji, výrobou tradičních potravin a nápojů v regionu, apod. [5].

MOUREK, Daniel, et al. Cykloturistika : Současný stav a perspektivy v ČR. Vydání první. Praha : Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, 2011. str. 43. ISBN 978–80– 87560–00-6 36

37

Kritériem pro vznik tematických cyklostezek a cyklotras je vhodný povrch pro jízdní kolo a vedení trasy nebo stezky příznivým terénem. Tematických cyklostezek a cyklotras existuje mnoho a nové stále přibývají. Některé Zelené stezky – Greenways jsou také zaměřeny tematicky [3]. Jako příklady tematických cyklostezek a cyklotras lze uvést cyklotrasy s názvem Baroko I, Baroko II a Baroko III v Plzeňském kraji, které kopírují dílo barokního architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichla [84]. To nejlepší z vinařství a pamětihodností v oblasti jižní Moravy spojují Moravské vinařské stezky [73]. Na Jindřichohradecku je možné absolvoval na kole cyklotrasu s názvem „Stezkou Emy Destinnové“, která vede cykloturistu po stopách slavné operní pěvkyně, jež pobývala na svém zámečku ve Stráži nad Nežárkou a mnoho dalších [76].

2.2.4 Zelené stezky - Greenways „Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě.“37 Garantem a koordinátorem asistenčního a grantového programu Zelené stezky – Greenways je nezisková organizace s názvem „Nadace Partnerství“, která od roku 1997 poskytuje prostřednictvím programu Zelené stezky - Greenways „pomoc a podporu organizacím a projektům přispívajícím k udržitelnému rozvoji podél stezek a přírodních koridorů.“38 Nadace partnerství tvoří spolu s partnerskými organizacemi Greenways ze Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska a Bulharska Středoevropskou asociaci Greenways (CEG), která je součástí Evropské asociace Greenways (EGWA), jejímž

37 NADACE PARTNERSTVÍ, Zelené stezky Greenways [online]. 2005-2012, [cit. 2012-0123]. Dostupné z WWW: < http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways > 38

NADACE PARTNERSTVÍ, Zelené stezky Greenways [online]. 2005-2012, [cit. 2012-0123]. Dostupné z WWW: < http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways >

38

hlavním cílem je „ rozvoj a propagace projektů Zelené stezky – Greenways, tedy stezek pro uživatele bezmotorové dopravy.“39 Každoročně EGWA uděluje ceny pro nejlepší Evropské Zelené stezky – Greenways. V našem regionu toto ocenění získaly v minulosti projekty Moravské vinařské stezky, Greenways Praha – Vídeň, a jiné [13]. Ve východní a střední Evropě, tedy i v ČR se dělí Zelené stezky – Greenways na tři typy, a to na dálkové greenways, místní a regionální greenways a městské greenways [68].

DÁLKOVÉ GREENWAYS Již z názvu vyplývá, že spojují vzdálenější cíle na trase. Jejich délka se pohybuje nad hranicí padesáti kilometrů. Jsou vytvářeny s cílem zlepšit propojení mezi městy. Dále mají za úkol zvýšit bezpečnost a v neposlední řadě atraktivitu dopravní infrastruktury. Dálkové greenways mají pro obyvatele žijící v jejich blízkosti funkci dopravních spojnic. Lze tvrdit, že jsou pomyslnou páteří cykloturistického koridoru, na který je napojen systém regionálních a místních tras, které dodržují zásady udržitelného rozvoje a ochrany dědictví. Dálkové greenways podporují rozvoj šetrné turistiky. MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ GREENWAYS

Regionální a místní greenways jsou stezky a okruhy, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 10 až 50 km a nejčastěji vedou mimo městskou oblast. Tento typ stezek propojuje oddechové zóny, parky, sportovní a rekreační místa, atd. Mají sloužit k jednodenní a vícedenní rekreaci a turistice. Jsou vytvářeny se stejným cílem jako dálkové greenways.

MĚSTSKÉ GREENWAYS Městské greenways jsou víceúčelové komunikace, které mohou využívat cyklisté, chodci, in-line bruslaři, ale i handicapovaní spoluobčané (vozíčkáři) a další skupiny bezmotorových uživatelů. Jejich funkce je zejména dopravní. Vznikají za účelem 39

MOUREK, Daniel, et al. Cykloturistika: Současný stav a perspektivy v ČR. Vydání první. Praha: Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, 2011. str. 45. ISBN 978–80– 87560–00-6

39

zvýšení

bezpečnosti

uživatelů

greenways stezek.

Jsou

zcela

integrované

do městského systému dopravy. Budují se především podél přírodních linií městského prostředí, mohou však vést i podél vytvořených linií [68]. Příklady Zelených stezek jsou Greenways v ČR – Moravské vinařské stezky, Greenway Praha - Vídeň, Greenway Praha – Morava- Vídeň, Greenway Berounka – Střela, Greenway Jizera [41]

2.2.5 EUROVELO „Evropská komise cestovního ruchu označila EuroVelo za „první význačný zdroj rozvoje nového evropského cestovního ruchu pro další desetiletí, schopný vytvořit zcela nové tržní odvětví, ale i zvýšit počet pracovních míst ve venkovských oblastech“.“40 EUROVELO je projekt Evropské cyklistické federace „dále jen ECF“. Jde o vytvoření

evropské

sítě

cyklotras.

V současnosti

projekt

zahrnuje

14

transevropských cyklotras o celkové délce čítající více jak 70 000 km, přičemž 45 000 km je již zrealizováno. Cyklotrasy EUROVELO jsou vedeny po existujících, ale i plánovaných národních a regionálních cyklistických trasách [46]. Spojují všechny země Evropy a jsou jednotně proznačeny na základě metodického dokumentu tzv. Manuálu značení tras EUROVELO. Jako EUROVELO jsou označeny pouze cyklotrasy schválené ECF, která je vlastníkem registrované ochranné známky na tyto cyklotrasy. „Rozvoj a provozování těchto tras jsou v kompetenci národních, regionálních a místních vlád a samospráv, poskytovatelů služeb a neziskových organizací v evropských zemích.“41 Projekt Eurovelo je řízen ECF. Koordinace projektu probíhá v jednotlivých zemích samostatně. V těchto zemích jsou určena tzv. koordinační místa. V ČR jsou to CDV a Nadace Partnerství [13].

40

ČESKOJEDE.CZ, EuroVelo, evropská síť cyklotras [online]. 2011,[cit. 2012-02-02]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskojede.cz/rubriky/obecne-informace/eurovelo/oeurovelo/> 41

MOUREK, Daniel, et al. Cykloturistika : Současný stav a perspektivy v ČR. Vydání první. Praha : Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, 2011. str.45. ISBN 978–80– 87560–00-6

40

Cílem projektu EUROVELO: Zajištění realizace kvalitních transevropských cyklotras Propagace vzniklých cyklotras potencionálním uživatelům a jiným institucím Poskytování informací o cyklistické dopravě tedy i cykloturistice v Evropě Motivovat Evropany k jízdě na bicyklu a propagovat cyklistickou dopravu jako zdravější a udržitelnější způsob dopravy [42]

TRASY EUROVELO VEDENÉ ČR Ze 14 transevropských cyklotras EUROVELO vedou ČR právě 4 následující cyklotrasy (viz. Obrázek 5). „EuroVelo 4 – Cesta střední Evropou - (Münchberg) – D/CZ - Cheb – Rakovník – Beroun – Praha – Brno – Ostravsko CZ/PL (Krakow) EuroVelo 7 – Sluneční trasa - (Dresden) D/CZ Děčín – Labe – Mělník – Vltava – Praha – Vltsvská stezka – České Budějovice – Dolní Dvořiště CZ/A (Linz) EuroVelo 9 – Od Baltu k Jadranu (Jantarová cesta) - (Wien) A/CZ Břeclav – LVA - Mikulov – Brno –Olomouc – Mikulovice CZ/PL (Wroclaw) EuroVelo 13 – Stezka železné opony - (Hof) D/CZ Trojmezí – Cheb –Šumava – Novohradsko – Podyjí – Břeclav – Hohenau CZ/AT (Bratislava)“42

ČESKOJEDE.CZ, EuroVelo a Česko [online]. 2011,[cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskojede.cz/rubriky/dalkove-cyklotrasy-cr/eurovelo-a-cesko/> 42

41

Obrázek 5 - Mapa cyklotras EUROVELO vedené ČR

Zdroj: českojede.cz [41]

2.3 Značení cyklistických tras – Klub českých turistů (KČT) „Značení cyklotras musí být provedeno tak, aby každého uživatele – cyklistu vedlo spolehlivě a bezpečně a ten nebyl nucen směr další cesty hledat. Protože je umožněno každému jednotlivci využívat značené cyklotrasy na území celého státu, je nezbytné, aby každý zřizovatel značených cyklotras dodržoval jednotné zásady jejich značení.“43 Značení cyklotras, jejich kontrolu a pravidelnou údržbu zajišťuje v ČR z velké části občanské sdružení Klub českých turistů „dále jen KČT“ od roku 1997 ve spolupráci s dalšími organizacemi. K těmto aktivitám je nezbytné zajistit finanční a legislativní podmínky [43]. Financování značení je v ČR vícezdrojové. Finanční prostředky jsou poskytovány ve formě dotací od MMR, krajů, obcí, mikroregionů a soukromých subjektů respektive sponzorů. KČT je garantem jednotného cyklistického značení na základě

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ, Metodika značení cyklotras v České republice – Učební texty pro značkáře [online]. Září 2001, str. 4/12. [cit. 2012-02-25]. Dostupné z WWW: < www.cyklojizni-morava.cz/file/16/Metodika_znaceni.pdf> 43

42

pověření MD a MV, které spočívá v evidenci stávajících cyklotras a v přiřazování evidenčních čísel z celostátního registru nově vzniklým cyklotrasám. Od roku 2001 využívá KČT speciální směrové značení cyklotras, které vychází ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a prováděcí vyhlášky MD č. 30/2001 Sb. k zákonu přidružené. Tato prováděcí vyhláška byla nedostatečná, bylo nutné ji pozměnit, proto byla schválena v roce 2010 nová prováděcí vyhláška č. 247/2010 Sb. [43]. V roce 2010 dosáhla celková délka vyznačených cyklotras 32 516 km. Velkým problémem je finanční náročnost údržby cyklotras. Údržba značení jednoho kilometru značené cyklotrasy stojí ročně přibližně 300 Kč dle zkušeností KČT. MMR poskytuje ze svého rozpočtu na údržbu cyklotras již několik let stále stejnou částku 7,7 mil Kč, což je při vzniku stále nových tras nedostačující částka. Je tedy nutné hledat nové potencionální zdroje pro financování této důležité aktivity například

v rozpočtech

Krajských

správ

silnic

nebo

Technických

služeb

jednotlivých měst [43]. KČT používá odlišné značení pro cyklotrasy a cykloturistické trasy. Společným znakem značení pro cyklisty je žlutá podkladová barva a černé písmo. Cyklotrasy využívají stávající silnice, místní a účelové komunikace. „Používají se tři základní informativní cykloznačky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Na všech najdete symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy.“44 V Příloze 2 jsou popsány druhy směrového informativního cyklistického značení a jejich základní popis pro instalaci v praxi. Směrové tabule se ve většině případů instalují zcela samostatně. Mohou se však výjimečně instalovat společně s tabulemi pro ostatní provoz [57].

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ, Cykloznačení [online], 2005-2011 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z WWW: < http://www.kct.cz/turisticke-znaceni/cykloznaceni> 44

43

Důležitým dokumentem pro značení cyklotras je Metodika značení cyklistických tras v ČR [58]. Vznikla spoluprácí mezi KČT a CDV. Slouží odborným značkářům KČT, zřizovatelům značených cyklotras a zpracovatelům projektů. KČT využívá jednotnou metodiku pro značení cyklotras, která spočívá v systému založeném na hierarchickém řazení cyklotras do čtyř tříd podle jejich významu. I. třídou jsou označeny hlavní trasy mezinárodního významu. Tyto komunikace vytvářejí spojnici mezi velkými městy ČR s vazbou na větší středoevropská města. Jsou označeny jednomístným číslem. Používá se značení 01-09. Cyklotrasy II. třídy mají nadregionální význam. Propojují území se zajímavými nadregionálními rekreačními cíli. Jsou logicky označeny dvoumístným číslem (např. 32). Cyklotrasy I. a II. třídy vedou po komunikacích III. třídy a zpevněných cestách. Do III. třídy řadíme trasy s regionálním a meziměstským významem, které jsou označeny trojmístným číslem (např. 321). Tyto cyklistické komunikace spojují významné rekreační cíle v rámci regionu. Cyklotrasy III. třídy jsou vedeny převážně po zpevněných cestách a mohou využívat i silnice III. třídy. Ve IV. třídě bychom hledaly cyklistické komunikace s místním významem, které jsou početně nejvíce zastoupeny. Označeny jsou čtyřmístným číslem (např. 1113) a jsou charakteristické propojováním

lokálních

cílů.

Cyklotrasy

IV.

třídy

jako

jediné

vedou

i po nezpevněných cestách [61]. Cykloturistické trasy využívají polní i lesní cesty popřípadě terén. „Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Mohou být také doplněny na šipku.“45 Značení cyklotras je obdobné jako značení pěších a lyžařských tras. Rozdíl je pouze ve velikosti značení a podkladové barvě značení, která je žlutá. Cykloznačení je z důvodu lepší viditelnosti jednou tak velké. „Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět žlutý podklad, jen dva řádky textu a v záhlaví napsáno "Cyklotrasa KČT č.…".“46 (viz. Příloha 2) [57].

45

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ, Cykloznačení [online]. 2005-2011, [cit. 2012-02-25]. Dostupné z WWW: < http://www.kct.cz/turisticke-znaceni/cykloznaceni>

46

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ, Cykloznačení [online]. 2005-2011, [cit. 2012-02-25]. Dostupné z WWW: < http://www.kct.cz/turisticke-znaceni/cykloznaceni>

44

3 GENEREL CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ Pojem generel v souvislosti s dopravou vysvětluje odborná technická publikace následovně:

„Generel

dopravy

je

podklad

pre

spracovanie

územnoplánovacej

dokumentácie, ktorá následne podrobne rieši otázky rozvoja jednotlivých druhov dopravy.“47 Na základě výše uvedené definice lze říci, že samotnému projektování konkrétních cyklistických komunikací předchází zpracování uceleného koncepčního materiálu analyzujícího a navrhujícího vedení cyklotras a cyklostezek ve sledovaném území v podobě tzv. generelu cyklistické dopravy. Na základě generelu cyklistické dopravy lze zhodnotit výši potřebných investic do cyklistické infrastruktury ve sledovaném území při akceptaci zásady ucelenosti sítě, spojení zdrojů a cílů, atraktivity tras (z hlediska bezpečnosti, délky trasy, oblíbenosti destinace, atd.) a celkové srozumitelnosti [47]. Způsobů, jakým lze vytvořit generel cyklistické dopravy je tolik, kolik je jejích zpracovatelů. Jinak řečeno, doposud neexistuje žádná metodika, která by stanovila tvorbu nebo strukturu generelu cyklistické dopravy. Na vše dává odpověď trh, neboť kvalita a množství zahrnutých informací v generelu se odráží zejména od ceny, kterou je ochoten zadavatel vynaložit za zpracování generelu cyklistické dopravy zpracovateli. V praxi obvykle dochází ještě k jednání mezi zadavatelem a zpracovatelem projektu, kde zadavatel stanovuje a specifikuje dílčí cíle, které by měla realizace cyklistických tras řešit. Tyto cíle by měly mít pokud možno konkrétní podobu v prostoru a čase z důvodu snadnějšího monitorování a vyhodnocování. V úvodu DP jsem si jako cíl stanovila vytvořit koncepční dokument s názvem „Generel cyklotrasy Nežárka“. Jelikož neexistuje žádné odborně zpracované metodické „vodítko“, které by navádělo, jak správně vytvořit a strukturovat generel cyklistické dopravy, rozhodla jsem se navrhnout strukturu generelu cyklotrasy „Nežárka“ na základě analogie vztahující se k předchozí provedené metodě komparace aplikované na vybrané generely cyklistické dopravy.

47

PREŠOVSKÁ BICYKLOVÁ SKUPINA KOSTITRAS, Dajme prostor bicyklom! : Inšpiratívna príručka pre tvorbu mestskej cyklistickej infrastruktury, 143 s. ISBN 80-7165-147-8

45

Kritériem pro výběr konkrétních generelů cyklistické dopravy byly zvoleny tři podmínky: Rozdílní zpracovatelé jednotlivých generelů cyklistické dopravy. Vybrané generely jsou vztaženy k území kraje Vysočina nebo Jihočeského kraje. Požadovaná odbornost zpracovatelů jednotlivých generelů - dopravně projekční činnost.

3.1 Komparace vybraných generelů cyklistické dopravy „Metoda komparace je založena na takových operacích, kdy zkoumáme podobnost a rozdíly mezi zkoumanými jevy.“48 Pro účely aplikace vědecké metody komparace byly na základě zmíněných výběrových kritérií zvoleny následující tři generely cyklistické dopravy (předměty zkoumání): „Generel cykloturistiky Jindřichohradecka“ v Jindřichově Hradci a okolí (2004) (dále jen „Generel JH“), Zpracovatel: CDV, v.v.i. (Ing. Jaroslav Martínek) [23]

Generel cyklodopravy a cyklotras na území města Jihlavy (2003) (dále jen „Generel Jihlava 03“), Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. ve spolupráci s firmou ADOS, Alternativní dopravní studio [45]

Generel cyklistické dopravy města Jihlavy (2011) (dále jen „Generel Jihlava 11“), Aktualizovaná forma Generelu Jihlava 03, Zpracovatel: ADOS, Alternativní dopravní studio (Ing. Adolf Jebavý) [19]

Generel JH se zabývá oblastí cykloturistiky na Jindřichohradecku. Dopravní funkce cyklistické dopravy je v tomto generelu potlačena. Naopak zbývající dva zkoumané generely upřednostňují oblast cyklodopravy, tedy využívání jízdního kola jako alternativy k motorizovaným dopravním prostředkům. Z hlediska obsahové stránky zkoumaných generelů lze najít shodné znaky. Všechny tři generely cyklistické dopravy jsou vystavěny na analýze současné situace cyklistické 48

OCHRANA, František. Metodologie vědy:úvod do problému. Vydání první, Praha: UK v Praze: Karolinum, str.26 /156, ISBN 978-80-246-1609-4

46

infrastruktury v řešeném území, tzn. systém stávajících cyklotras, cyklostezek, podmínek pro cyklistickou dopravu v území, atd. Na základě těchto analýz je navržena síť cyklistických komunikací v území a možnosti napojení na okolní cyklistickou infrastrukturu. V Generelu JH a Generelu Jihlava 11 jsou navíc detailně zpracovány teoretické poznatky k cyklistickým komunikacím dle platných TP, ČSN a legislativy (např. obecné zásady návrhu komunikací pro cyklisty, odborné vymezení pojmů – cyklostezka, cyklotrasa, jízdní pruh pro cyklistu, atd.). V Generelu Jihlava 03 tato teoretická východiska zcela chybí. Ve všech zkoumaných generelech lze také najít kapitoly, ve kterých jsou navrhována

konkrétní

doporučení

úprav

na

navrhovaných

cyklistických

komunikacích ve formě opatření. V Generelu JH jsou doporučení aplikována přímo do praxe (návrh konkrétního doporučení na konkrétní místo v území formou srozumitelného popisu). V Generelu Jihlava 11 je toto řešeno obdobně s tím rozdílem, že je zde místo srozumitelného popisu, pouze technický zápis jednotlivých opatření a problémů koncipovaných do tabulek. Pro vybraná problematická místa je vytvořena mapa zobrazující konkrétní místo po navrhované změně. Generel Jihlava 03 řeší tuto problematiku v jiné rovině a formě. K cyklistickým komunikacím nesmí chybět ani doprovodná infrastruktura (tzn. mobiliáře zahrnující posezení, kolostavy, informační systémy, atd.). Toho si byli vědomi i zpracovatelé všech tří generelů a neopomněli ji uvést ani v jediném z nich. Zatímco Generel JH a Generel Jihlava 03 se orientují především na doprovodnou infrastrukturu pro cykloturisty, Generel Jihlava 11 naopak pro cyklisty, kteří využívají jízdní kolo jako dopravní prostředek pro každodenní pohyb např. do zaměstnání a školy. Další oblastí, kterou se zabývá Generel Jihlava 03 a Generel Jihlava 11 je vazba cyklistické dopravy na integrovaný dopravní systém a etapizace realizace navrhovaných dopravních opatření. Zpracovatelé Generelu JH tyto oblasti do koncepce vůbec nezařadily. Nejvíce propracovaný generel oproti zbylým generelům je podle mého názoru nejmladší z posuzovaných generelů, a to Generel Jihlavy 11, který je založen

47

i na terénních průzkumech (sčítání cyklistů), poukazuje na přednosti cyklistické dopravy (pozitivní dopady na životní prostředí, zdraví), bere v potaz i klimatické podmínky, rozloženost zdrojů a cílů dopravy v území. Celkové grafické zpracování odpovídá využívání nejmodernějších softwarových programů. Naopak nejhůře zpracovaným generelem je z mého pohledu Generel Jihlavy 03, to jak po obsahové stránce, informační, technické i designové. Generel JH je výborně zpracován a dovoluji si tvrdit, že je z hlediska informační, technické i designové stránky „nadčasový“. Zasluhoval by však aktualizaci. Všechny generely jsou plně vybaveny mapovými podklady a obrázky, které ukazují příklady dobré praxe z ČR i zahraničí.

3.2 Definování obsahu a formy generelu cyklotrasy „Nežárka“ Ze shodných znaků plynoucích z komparovaných generelů byla vyvozena obecná struktura generelu. OBECNÁ STRUKTURA GENERELU Výchozí analýza stávající sítě cyklotras a cyklostezek v území Návrh sítě cyklistických komunikací ve vymezeném území a možnosti vzájemného napojení, případné napojení na již existující cyklistickou infrastrukturu Doporučení úprav na navrhované síti komunikací pro cyklisty v území vztažená k bezpečnosti cyklisty na navrhované síti komunikací Návrh doprovodné infrastruktury s ohledem na funkci trasy Napojení na integrovaný dopravní systém Vyvozená obecná struktura generelu bude analogicky aplikována při tvorbě generelu cyklotrasy „Nežárka“. Důležité je zmínit, že je nutné přizpůsobit vyvozenou obecnou strukturu generelu na generel cyklotrasy „Nežárka“, který vychází z požadavku možného využití návrhu generelu cyklotrasy při skutečné realizaci v terénu. Nelze také opomenout skutečnost, že obecná struktura generelu vychází z komparace generelů cyklistické dopravy, které řeší celou síť komunikací pro cyklisty. Generel cyklotrasy „Nežárka“ bude řešit problematiku pouze jedné

48

cyklotrasy, což se musí odrazit ve větší detailnosti řešení navrhovaného generelu v porovnání s generelem cyklistické dopravy. STRUKTURA A FORMA GENERELU CYKLOTRASY NEŽÁRKA V generelu cyklotrasy „Nežárka“ se nejprve zaměřím na analýzu současné nabídky cyklistické infrastruktury na Jindřichohradecku, kudy z velké části protéká řeka Nežárka, podél které je stejnojmenná cyklotrasa navrhována. Vytipuji vhodnou linii vedení cyklotrasy na základě terénního šetření a navrhnu linii cyklotrasy „Nežárka“ s ohledem na bezpečnost cyklistů. Popis vedení cyklotrasy terénem vhodně doplním mapovými podklady. Navrhovanou cyklotrasu subjektivně posoudím z hlediska jejího povrchu a doporučím úpravy na cyklotrase. V další části věnuji pozornost majetkoprávním vztahům ke komunikacím, po kterých je cyklotrasa navrhována. Tuto oblast neřešil ani jeden ze zkoumaných generelů, nicméně pro další rozvoj cyklotrasy „Nežárka“ jsou tyto informace nezbytné. Na cyklotrase také posoudím bezpečnost z pohledu cykloturisty a navrhnu bezpečnostní opatření. V následující kapitole vytvořím dle platných TP jednoduchý návrh orientačního dopravního značení na cyklotrase. Také zhodnotím současný stav doprovodné infrastruktury, případně navrhnu doporučení vedoucí ke zlepšení současného stavu. Neopomenu ani vazbu cyklotrasy na integrovaný dopravní systém a možnosti napojení cyklotrasy na okolní cyklotrasy a cyklostezky. Jednotlivé kapitoly vhodně doplním o mapy, tabulky a grafy. Z hlediska obsáhlosti daného tématu aplikuji výše nadefinované dílčí cíle pouze na vymezenou část cyklotrasy „Nežárka“, kterou blíže specifikuji při návrhu vedení linie cyklotrasy.

49

3.3 Popis Jindřichohradecka z hlediska nabídky cykloturistické infrastruktury Území Jindřichohradecka (viz. Obrázek 6) má vzhledem k zachovalému stavu přírody a krajiny, široké nabídce kulturních a historických památek a také díky vynikající kvalitě ovzduší a celkově příznivému stavu životního prostředí dobré perspektivy v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Toto území nabízí téměř ideální podmínky pro rozvoj měkkých forem cestovního ruchu (např. turistiky, cykloturistiky, atd.). V posledním desetiletí se začal řešit problém s nedostatečně rozvinutou

technickou

infrastrukturou

v regionu,

včetně

chybějící

sítě

cykloturistických tras a okruhů v intravilánech měst ale i v extravilánech a napojení na trasy sousedních regionů [23]. Obrázek 6 - Mapa Jindřichohradecka s vyznačeným tokem řeky Nežárky

Zdroj: Trasovník, vlastní úprava [75]

3.3.1 Cyklostezky na Jindřichohradecku Nejvýznamnějším podporovatelem cyklistiky (cykloturistiky i cyklodopravy) v regionu je bezpochyby město Jindřichův Hradec a dále město Třeboň, kde byly realizovány projekty (viz. Tabulka 1) přispívající k rozvoji cyklistiky.

50

Tabulka 1- Cyklostezky na Jindřichohradecku CYKLOSTEZKY VYBUDOVANÉ V OBLASTI JINDŘICHOHRADECKA DO ROKU

DÉLKA (KM)

Cyklostezka po nábřeží L. Stehny

0,8

Cyklostezka Jindřichův Hradec – Děbolín (vybudována 2002-2005)

2,3

Cyklostezka Jiráskovo předměstí (vybudována 2005)

0,62

Cyklostezka podél řeky Nežárky (vybudována 2006)

0,5

Cyklostezka B2 Jindřichův Hradec – Rodvínov (vybudována 2008)

0,7

Cyklostezka sídliště Vajgar – Otín (vybudována 2008)

0,976

Cyklostezka Horní Žďár – Dolní Žďár (vybudována 2009)

0,48

Cyklostezka Jindřichův Hradec – Dolní Skrýchov (vybudována 2010)

0,85

Cyklostezka Jindřichů Hradec – Obora (vybudována 2010)

-

Městská cyklostezka Břilice – Třeboň centrum - Holičky

2,55

Cyklostezka v Nové Bystřici

0,2

Zdroj: Městský úřad v Jindřichově Hradci, odbor rozvoje [91]

Dle dostupných informací má být vybudována další cyklostezka v Jindřichově Hradci - Cyklostezka Děbolín – sv. Barbora. V březnu 2012 byl projekt ve fázi před podpisem smlouvy.

3.3.2 Stávající síť cyklotras na Jindřichohradecku Na

území Jindřichohradecka

lze nalézt

poměrně hustou síť značených

i neznačených cyklotras, které na sebe vzájemně navazují. Pro přiblížení hustoty pokrytí sledovaného území cyklotrasami přikládám mapu vyobrazující stávající síť cyklotras (viz. Příloha 3) a tabulky obsahující jejich výčet a popis jejich vedení (viz. Příloha 4). Výborná je i návaznost stávajících cyklotras v této oblasti na okolní regiony

(Českobudějovicko,

Táborsko,

Pelhřimovsko,

Jihlavsko,

Třebíčsko

a Znojemsko). Značným problémem dotčené lokality nadále zůstává skutečnost, že cyklisté i cykloturisté využívají dopravně frekventované a v mnoha případech i značně přetížené komunikace. Vzhledem k sílícímu provozu je nesnadné se bezpečně dostat na jízdním kole do místa cíle trasy. V celé České republice, tedy i v Jižních Čechách a konkrétně i na Jindřichohradecku sílí potřeba a snahy

51

o vytvoření podmínek pro bezpečné provozování cykloturistiky jako sportovněrekreační volnočasové aktivity. Územím Jindřichohradecka vede také unikátní turistický produkt Greenways Praha – Wien. Na tuto dálkovou cyklotrasu navazují tematické okruhy – Greenways Rožmberského dědictví, Greenways Řemesel a vyznání a Greenways Lichtenštejnského dědictví (viz. Obrázek 7) [80]. GREENWAYS PRAHA - WIEN Praha – Týnec nad Sázavou – Sedlčany – Tábor – Jindřichův Hradec – Slavonice – Vranov nad Dyjí – Znojmo – Mikulov – Valtice – Poysdorf – Mistelbach - Wien Délka páteřní cyklistické trasy Greenways Praha – Wien je 470 km, přičemž přibližně 88 km vede územím Jindřichohradecka po cyklotrasách č. 32 a č. 48. GREENWAYS ROŽMBERSKÉHO DĚDICTVÍ Lom u Tábora – České Budějovice – Český Krumlov – Třeboň - Jindřichův Hradec Tento okruh spojuje historická města a památky Rožmberků. Na trase nelze minout perlu jižních Čech, město Český Krumlov, které je zapsáno na seznamu UNESCO, dále město Třeboň obklopené rybníkářskou oblastí nebo město Jindřichův Hradec s grandiózním zámeckým komplexem. Územím Jindřichohradecka vede tento okruh po cyklotrasách č. 1034,1035, 1170, 122A, 122, 1236. GREENWAYS ŘEMESEL A VYZNÁNÍ Jindřichův Hradec – Telč - Slavonice Greenway Řemesel a vyznání připomíná řemeslné tradice a historické boje za duchovní víru na pomezí Vysočiny. Tento okruh navazuje v Jindřichově Hradci a ve Slavonicích na Greenways Praha – Wien. Na hlavní vedení trasy Greenways Řemesel a vyznání navazuje celá síť místních tras ležících severně od těchto měst a „zahrnuje území zhruba ohraničené městy a obcemi Kamenice nad Lipou, Lidmaň, Nová Cerekev a Pelhřimov, vrchem Křemešník a městy a obcemi Horní Cerekev, Batelov, Telč,

52

Dačice a Staré Hobzí.“49 Celková délka sítě cyklotras týkající se této tématiky je přibližně 260 km a to na území Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Obrázek 7- Mapa Greenways – Zelené stezky

Zdroj: Hrušovany nad Jevišovkou – Greenways Praha – Wien, vlastní úprava [50]

EUROVELO 13 (STEZKA ŽELEZNÉ OPONY) Barentsovo moře - Černé moře Délka navrhované dálkové mezinárodní trasy EUROVELO 13 je 7000 km. Tento unikátní

cykloturistický

produkt

povede

také

územím

Jindřichohradecka

po vybraných úsecích cyklotrasy č. 32 a č. 48 (Greenways Praha – Wien) [13]. Ačkoliv je stávající síť cyklotras na území Jindřichohradecka poměrně hustá, podél řeky Nežárky dosud neexistuje cyklotrasa, která by kopírovala její tok (viz. Obrázek 8).

Greenways Praha-Wien [online]. Poslední aktualizace 17.1. 2011, [cit. 201203-02]. Dostupné z WWW: 49WIKIPEDIE,

53

Obrázek 8 - Mapa cyklotras na Jindřichohradecku a tok řeky Nežárky

Síť íť cyklotras na území Jindřichohradecka Tok ok řeky Nežárky územím Jindřichohradecka Zdroj: Interní materiály MS PARTNERS, Ing. Milan Souček, vlastní úprava

Řeka Nežárka, podél které má v budoucnu vzniknout cyklotrasa, vzniká soutokem řek Žirovnice a Kamenice v nadmořské výšce 471 m v obci Jarošov nad n Nežárkou, v Jihočeském kraji. Délka toku řeky Nežárky je 56,2 km. Tok řeky od soutoku obou pramenných větví Nežárky směřuje jihozápadním směrem k historickému městu Jindřichův Hradec, protéká jím a nabírá zde levý přítok tzv. Hamerský potok. Posílený vodní dní tok řeky Nežárky dále pokračuje na jih k obci Lásenice, kde obrací směr na západ a ubírá se k městu Stráž nad Nežárkou. Řeka protéká městem a opět mění směr toku, stáčí se na severozápad a vstupuje na území CHKO Třeboňsko. V blízkosti vísky zvané Jemčina Jemči přijímá řeka Nežárka z levé strany masu vody z umělého koryta nazývaného Nová řeka. Tento kanál byl vybudován jako regulační nástroj ovlivňující průtok řeky Lužnice rybniční oblastí na Třeboňsku. „Severozápadní Severozápadní směr si řeka Nežárka udržuje až k ústí ve Veselí nad Lužnicí, kde nad posledním jezem odbočuje z jejího toku vlevo propojovací kanál Dekárka (Degárka),

54

který odvádí část vody do Lužnice.“50 Nežárka ústí zprava do řeky Lužnice ve městě Veselí nad Lužnicí v nadmořské výšce 408 m. Původní název řeky byl Včelnice. Kolem roku 1500 se řece začalo říkat Nežárka podle jindřichohradeckého předměstí. Nežárka je stejně jako Lužnice nížinná řeka s klidným a pomalým proudem, který je zadržován četnými jezy na toku řeky. Díky vysoké čistotě vody je vhodná pro rekreaci, koupání a především vodní turistiku [54]. Mezi turisty je tato řeka oblíbená a hojně navštěvovaná. Navržením cyklotrasy podél toku řeky Nežárky lze rozšířit nabídku volnočasových aktivit také o cykloturistiku, která turistovi umožní poznat přírodní ale i historické skvosty na trase ze sedla jízdního kola.

3.4 Vymezení cílů a přínosů navrhované cyklotrasy „Nežárka“ Hlavním smyslem navrhované cyklotrasy podél řeky Nežárky je podpora rozvoje cyklistiky, zejména pak cykloturistiky v okolí řeky Nežárky a přispět tak k lepšímu využití potenciálu regionu Jindřichohradecka. Cílem navrhované regionální cyklotrasy je rozšíření nabídky forem aktivního trávení volného času v Jindřichohradeckém regionu v rámci rozvoje šetrných forem cestovního ruchu v území. Navržená cyklistická trasa „Nežárka“ si klade za cíl navést turisty z vytížených hlavních komunikací na komunikace nižších tříd do přírodně i historicky zajímavých lokalit. Realizací projektu tak dojde nejen ke zvýšení bezpečnosti cykloturistů a provozu na hlavních

komunikacích

obecně,

ale

zároveň

bude

podpořena

snaha

o intenzivnější zájem tuzemských i zahraničních turistů o historická a přírodní bohatství jižních Čech, zejména pak o oblast Jindřichohradecka. Zvýšení návštěvnosti dotčeného regionu bude mít také nesporný pozitivní dopad na jeho ekonomický růst, tvorbu nových pracovních míst, dále na zlepšení situace poskytovatelů služeb v cestovním ruchu a podnikatelů v navazujících odvětvích.

INFOGLOBE.cz. Řeka Nežárka – Česká republika [online]. 10.8. 2010, [cit. 2012-03-25] Dostupné z WWW:

50

55

Pozitivní dopady navrhovaného cyklokoridoru nemusí být pozorovány pouze v rovině regionální, ale také nadregionální. Díky možné návaznosti na okolní cyklistické komunikace může být docíleno propojení s okolními regiony, kterým přinese nové příležitosti rozvoje. V případě cyklotrasy „Nežárka“ je možné uvažovat o napojení na cyklistické komunikace kraje Vysočina a regionu Dolního Rakouska a prostřednictvím napojení cyklotrasy „Nežárka“ na cyklotrasu podél řeky Lužnice na Táborský region a potažmo i na Středočeský kraj (Vltavská cyklistická cesta).

3.5 Návrh linie cyklotrasy „Nežárka“ Je bezpředmětné projektovat cyklotrasu odnikud nikam, vždy musí být návaznost na další síť.51 Při navrhování nové cyklotrasy je nezbytná kompatabilita s případnou krajskou koncepcí rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky. Rozhodně není vhodné značit jako cyklotrasu každou silnici. Zásadně se doporučuje vedení cyklotrasy po méně významných silnicích III.třídy a po místních a vhodných účelových (lesních a polních) cestách.

52

Z hlediska bezpečnosti cyklistů vzhledem k ostatní silniční motorové

dopravě je nejideálnější vést cyklotrasu po samostatné komunikaci, tedy cyklostezce určené pouze cyklodopravě [59]. Samotnému návrhu cyklotrasy „Nežárka“ předcházelo seznámení s novou technologií v podobě turistického navigačního přístroje GPSMAP® 60CSx (GARMIN), počítačového programu respektive geografického informačního systému MapSource, odborné zaškolení a konzultace s panem Ing. Součkem (jednatel společnosti MS PARTNERS, s.r.o.) a prostudování uživatelské příručky navigačního přístroje. Všechny tyto úkony byly nezbytné pro další práci.

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ – Rada značení, Učební texty pro značkáře – díl N (Značení cyklotras ) [online]. 2007, [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: 51

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ, – Rada značení, Učební texty pro značkáře – díl N (Značení cyklotras ) [online. 2007, [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW:

52

56

Pro vytipování linie vhodné pro cyklotrasu „Nežárka“bylo nutné provést časově i fyzicky náročné terénní šetření, které spočívalo v mapování terénu podél obou břehů řeky Nežárky na jízdním kole s GPS, fotoaparátem a poznámkovým blokem. Snahou bylo, aby trasa této cyklistické cesty vedla co nejblíže řece, pokud to bude technicky realizovatelné, a byla pro cyklisty a cykloturisty co nejatraktivnější a nejméně nebezpečná z hlediska ostatního provozu. Terénní práce probíhaly v dubnu 2010 a v období říjen – listopad roku 2011 a na jaře roku 2012 na jízdním kole značky Author Madison (trekkingové dámské jízdní kolo). Vytipovaná linie cyklotrasy „Nežárka“ je dlouhá 53,1 km. Její začátek je v obci Jarošov nad Nežárkou, kde soutokem říček Žirovnice a Kamenice vzniká řeka Nežárka, a cílovým místem je město Veselí nad Lužnicí (viz. Obrázek 9), kde se řeka Nežárka vlévá do řeky Lužnice. Navrhovaná cyklotrasa prochází řadou malých obcí a větších měst a kopíruje tok řeky Nežárky. Tato cyklotrasa je navrhována jako obousměrná cyklotrasa, tedy nejen po proudu řeky, ale také proti proudu. Obrázek 9 - Navrhovaná linie cyklotrasy „Nežárka“

Zdroj: úprava dat z GPS pomocí MapSource získaných vlastní terénní prací

57

PRŮCHOD NAVRHOVANÉ CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ NÁSLEDUJÍCÍMI OBCEMI, MÍSTNÍMI ČÁSTMI OBCÍ A MĚSTY PO PROUDU ŘEKY NEŽÁRKY:

Jarošov nad Nežárkou - Kruplov - Rodvínov - Kanclov - Dolní Skrýchov Jindřichův Hradec - Horní Žďár - Dolní Žďár - Horní Lhota - Lásenice - Dvorce Stráž nad Nežárkou - samota Šimanov - Jemčina - Metel - Hamr - Veselí nad Lužnicí Vedle záznamu navrhované trasy v podobě mapy lze zaznamenat také její výškový profil v grafické podobě (viz. Graf 3). Na ose Y je znázorněna nadmořská výška v metrech (m) a na ose X vzdálenost z výchozího bodu trasy v kilometrech (km). Graf 3- Výškový profil navrhované linie cyklotrasy „Nežárka“

Zdroj: úprava dat z GPS pomocí MapSource získaných vlastní terénní prací

Z výše uvedeného grafu lze usuzovat o možné náročnosti navrhované cyklotrasy „Nežárka“ pro cykloturistu. Náročnost, resp. obtížnost navrhované cyklotrasy je z hlediska výškového převýšení nízká (převýšení cca 100 m, absence obtížných stoupání/klesání), a to v obou navrhovaných směrech. Toto si odvažuji tvrdit na základě provedeného šetření na jízdním kole a klasifikace obtížnosti cyklotras dle KČT [59]. Cyklotrasa je z tohoto pohledu vhodná i pro méně zdatného cykloturistu. Obtížnost cyklotrasy se posuzuje také pomocí kvality povrchu terénu,

58

po kterém cyklotrasa vede. Z hlediska kvality povrchu bych navrhovanou cyklotrasu „Nežárka“označila za středně obtížnou, jelikož trasa vede převážně po méně kvalitním nebo přírodním povrchu (kategorizace provedena na základě klasifikace povrchu cyklotras dle KČT) [59]. Navrhovaná cyklotrasa je vhodná pro trekingová a především horská kola, vysloveně nedoporučuji jízdu na silničním kole. Pro potřeby této DP byla navrhovaná cyklotrasa „Nežárka“ rozčleněna na tři úseky (po proudu řeky Nežárky), a to na úsek Jarošov nad Nežárkou – Jindřichův Hradec, Jindřichův Hradec – Stráž nad Nežárkou a poslední úsek Stráž nad Nežárkou – Veselí nad Lužnicí. V další části se detailně zabývám pouze prvním úsekem navrhované cyklotrasy „Nežárka“ z důvodu rozsáhlosti řešení cyklotrasy jako celku.

3.5.1 Řešení kap. 3.5 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ Na základě terénního průzkumu v okolí řeky Nežárky mezi obcí Jarošov nad Nežárkou a městem Jindřichův Hradec je navrhován 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“. Terénní práce na tomto úseku proběhly 24.4. 2010 a v březnu 2012. Vytipovaná linie prvního úseku cyklotrasy „Nežárka“ je navrhována s ohledem na požadavek vedení trasy v blízkosti toku řeky Nežárky (podle technických možností), atraktivnosti cyklotrasy pro turisty a s ohledem na jejich bezpečnost z hlediska souběhu s ostatním provozem. POPIS 1. ÚSEKU NAVRHOVANÉ CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ První úsek plánované cyklotrasy měří 11,9 km, začátek je situován na náves obce Jarošov nad Nežárkou (N 49 11.393, E 15 04.04753), kde se nachází Restaurace a pension Samorost a prodejna Jednota COOP TUTY. Z návsi cyklotrasa vede jihozápadním směrem kolem objektů České pošty, Hospody pod Kostelem a farního kostela sv. Prokopa se hřbitovem a pokračuje přes most vedoucí přes řeku Kamenici (jedna z pramenných větví řeky Nežárky) až na dopravně značenou křižovatku v obci (v mírném stoupání).

53

GPS souřadnice - šířka (severní)/délka (východní) hddd° mm.mmm‘

59

Na této křižovatce se linie navrhované cyklotrasy stáčí vlevo směrem k řece, kterou i nadále kopíruje v délce 0,6 km (mírné klesání) až k dřevěnému mostu přes řeku Nežárku. Po zdolání mostu se cyklotrasa nachází již v řídce obydlené místní části zvané Kruplov, ve které je pouze 5 stavení. V Kruplově (N 49 10. 907, E 15 03. 878) se navrhovaná cyklotrasa na první možné odbočce stáčí ostře doprava. Vede kolem unikátního domu vystavěného pouze z přírodního materiálu (např. střecha-rákos) a pokračuje dál do volné přírody. Povrch cesty má charakter polní cesty, pak přechází plynule v lesní cestu. Cesta je v tomto úseku vhodná pro horské kolo. Při jízdě si nelze nepovšimnout malé vodní plochy s názvem Střední Švuců rybník (po levé ruce). U rybníka dochází opět ke změně směru vedení cyklotrasy. Za rybníkem se cyklotrasa stáčí do lesa (ostře vpravo). Za nedlouho máme opět řeku na dohled a pokračujeme podél levého břehu řeky Nežárky až k penzionu U Starýho dubu v Rodvínově (N 49 10.335, E 15 03.553). Z Kruplova až ke zmíněnému penzionu navrhovaná část cyklotrasy měří 1,2 km. V obci Rodvínov se plánovaná cyklotrasa napojuje na hlavní silnici obce (silnice III/0345) a pokračuje směrem na obec Jindřiš, křižuje železniční trať v místě železničního přejezdu č. P616854 v Rodvínově (železniční trať č. 22555), míjí Proboštský rybník (po levé ruce) a přibližně po 0,1 km od železničního přejezdu uhýbá vpravo ze zpevněné asfaltové komunikace na lesní a poté polní cestu (louku). Po 1,6 km jízdy na kole střídavě po polních a lesních komunikacích následuje první železniční přejezd č. P6167 (železniční trať č. 225) v Kanclově a nájezd z malé křižovatky na pozemní komunikaci se zpevněným povrchem. Trasa dále křižuje druhý železniční přejezd č. P6166 (železniční trať 225) v Kanclově a třetí železniční přejezd č. P9075 v Kanclově tentokrát křižující úzkokolejnou trať Jindřichohradeckých místních drah (trať Jindřichův Hradec – Nová Bystřice).

Na dráze regionální a celostátní ve vlastnictví státu je železniční přejezd označen číslem P1, P2, P3 až P9000. Na regionální dráze nevlastněné státem je železniční přejezd označen číslem P9001 až P9999. 54

55

Trať č. 225 Havlíčkův Brod – Jihlava – Horní Cerekev – Počátky-Žirovnice – Jindřichův Hradec – Veselí nad Lužnicí

60

Následuje velmi nebezpečný přejezd silnice I. třídy (I/34 – mezinárodní tah E551) na severovýchodním okraji Jindřichova Hradce. Přibližně 0,2 km vede cyklotrasa po této nebezpečné komunikaci a na první možné odbočce uhýbá vpravo (N 49 09.533, E 15 01.392) na vedlejší komunikaci (ulice Jarošovská, Jindřichův Hradec). Prochází průmyslovou a zásobovací zónou předměstské části města Jindřichův Hradec směrem na Dolní Skrýchov. Dolním Skrýchovem navrhovaná cyklotrasa prochází a dále pokračuje až na křižovatku, kde se z vedlejší komunikace napojuje na hlavní silnici (silnice III/128 32) ve směru na Dolní Radouň. Po 0,02 km křižuje v pořadí pátý železniční přejezd č. P6164 (železniční trať 225) v Dolním Skrýchově a následně most přes řeku Nežárku. Na další křižovatce tvaru

dochází ke křížení

tří komunikací (silnice III/128 32, III/128 33 a zpevněné cesty mimo jiné vedoucí k chatové osadě Břeskač). Linie navrhované cyklotrasy odbočuje vlevo (N 49 09.820, E 15 00.734) z hlavní silnice III/128 32 na cestu vedoucí směrem k chatové oblasti Břeskač. V tomto místě se také nachází malebný park a Galerie Špejchar U Čínské restaurace (dílna sochaře Josefa Andrleho). Cyklotrasa však pokračuje dále zalesněnou částí až k menšímu rozcestí, kde odbočuje vlevo na komunikaci s názvem Skrýchovská (po pravé straně chatová osada Břeskáč – občerstvení), pokračuje na most přes Radouňský potok a za ním opět odbočuje vlevo na lesní cestu, která svou povahou připomíná singltrek. Z lesní cesty přechází plánovaná cyklotrasa plynule na polní cestu. Tento úsek měří 0,5 km. Poté se napojuje na zpevněnou komunikaci v místě (49 09.577, E 15 00.331), kde dochází ke křížení polní cesty a zpevněné komunikace (příjezdová komunikace ke stavební společnosti ARSTAV,s.r.o.), po které navrhovaná cyklotrasa pokračuje (vpravo). Za 0,25 km následuje opět změna směru vedení trasy, a to v místě křižovatky tvaru písmene T (hlavní silnice III/128 33a a zpevněná příjezdová komunikace ke společnosti ARSTAV, s.r.o.). Cyklotrasa opouští vedlejší silnici (odbočením vlevo) a napojuje se na hlavní silnici III/128 33a, která vede ze severní strany do Jindřichova Hradce, respektive její místní části zvané Radouňka, kde cyklotrasa „Nežárka“ kopíruje průběh místní ulice označené názvem Na Kopečku. V tento okamžik cyklotrasa vede zastavěnou a obydlenou zónou města. Přibližně po 0,6 km po této silnici přichází poměrně

61

rušná křižovatka (N 49 09.448, E 14 59.785). Cyklotrasa se stáčí na silnici II/128 (Deštenská) ve směru na Jindřichův Hradec (tzn. odbočení vlevo), zdolává železniční přejezd č P6163 (železniční trať 225) v Jindřichově Hradci a následuje další nebezpečný přejezd hlavní silnice (silnice I/23 [82] – ulice Rezkova). Pokračuje dále ulicí 9. května na křižovatku s ulicí Pražskou, z níž odbočuje navrhovaná cyklotrasa doprava na vedlejší komunikaci (ulice Bratrská). Tato ulice prochází v celé své délce městským parkem v Jindřichově Hradci, okolo evangelického kostela až ke křižovatce ulic Nežárecká, Jakubská a Bratrská (N 49 09.585, E 14 59.852). Návrh linie cyklotrasy stínuje průběh ulice Bratrské a v místě rozcestí se z vedlejší silnice napojuje vpravo na hlavní Nežáreckou ulici ve směru na místní část Políkno. Na křižovatce je k vidění typicky jihočeská architektura v podobě Božích muk, je zde krásný výhled na Jindřichohradecký zámecký areál. Po křižovatce ulic Nežárecká a Jemčinská, navrhovaná cyklotrasa pokračuje po Nežárecké ulici (tzn. odbočení vlevo) kolem prodejny nápojů až k místu další křižovatky ve tvaru písmene T (ulice Nežárecká, Mlýnská a silnice III/148 11). V tomto místě cyklotrasa pokračuje přímým směrem (směr obec Políkno - silnice III/148 11). Po komunikaci č. 148 11 vede navrhovaná cyklotrasa v délce cca 0,8 km. Za povšimnutí stojí židovský hřbitov v prudkém kopci (po levé ruce po směru jízdy) a přejezd přes Rudolfovský potok. Na křižovatce u zemědělského areálu Lišný Dvůr odbočuje cyklotrasa vlevo z hlavní silnice III/148 11 na vedlejší zpevněnou komunikaci. V tomto místě končí první úsek plánované cyklotrasy. Průběh cyklotrasy je zdokumentován v podobě mapy (viz. Příloha 5), na které je cyklotrasa včetně trasových bodů zaznamenána. Jednotlivé trasové body jsou popsány pomocí terénního kodovníku (viz. Příloha 6 a 7). V Příloze 6 jsou mimo jiné k problematickým úsekům doporučeny konkrétní opatření týkající se úprav povrchu vytipovaných úseků trasy, pravidelné údržby komunikací, ostatní zeleně a bezpečnostních prvků na cyklotrase. Cílem navrhovaných opatření je zvýšit bezpečnost cykloturistů na trase a komfort jízdy, resp. požitek z jízdy.

62

SOUBĚH NAVRHOVANÉ LINIE 1. ÚSEKU CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ S TURISTICKY ZNAČENÝMI TRASAMI KČT

„Cyklisticky značenou trasu lze vést v souběhu s pěší turistickou trasou (značenou) a značenou jezdeckou trasou jen v nejnutnějších případech, a to pouze na širších účelových komunikacích, kde je nebezpečí střetu mezi jednotlivými uživateli přesunů menší.“56 V případě 1. úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“ dochází k souběhu pouze s pěšími turistickými trasami, a to se žlutou a červenou turistickou trasou (viz. Obrázek 10). V úsecích, kde dochází k souběhu cyklotrasy a pěších tras, je dostatečně široká komunikace. Neměl by tedy vzniknout problém při vyhýbaní. Obrázek 10 - Souběh navrhované cyklotrasy (1. úsek) s pěšími turistickými trasami

Zdroj: úprava dat z GPS pomocí MapSource získaných vlastní terénní prací

Bližší informace o souběhu navrhované cyklotrasy s pěšími turistickými trasami jsou uvedeny v Tabulce 2.

56

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ, Metodika značení cyklotras v České republice – Učební texty pro značkáře [online], září 2001, str. 4/12. [cit. 2012-02-25]. Dostupné z WWW: < www.cyklojizni-morava.cz/file/16/Metodika_znaceni.pdf>

63

Tabulka 2 - Popis souběhu cyklotrasy "Nežárka" s pěšími turistickými trasami SOUBĚH CYKLOTRASY "NEŽÁRKA" S PĚŠÍ

DÉLKA

ZAČÁTEK

KONEC

SOUBĚHU

SOUBĚHU

SOUBĚHU

2,1 km

Obec Rodvínov, Penzion U Starýho dubu

Kanclov

8,1 km

0,362 km

Silnice III/128 33a, směr Radouňka (místní část JH)

JH Radouňka ulice Na Kopečku (křižovatka u Božích muk)

9,3 km

0,264 km

Část ulice Pražské a ulice 9. května větna (JH)

Křižovatka ulic Bratrská a Pražská (JH)

KILOMETRÁŽ

TURISTICKOU TRASOU

Žlutá turistická trasa (krátké, krátké, spojovací trasy) Červená turistická trasa (dálkové trasy))

Červená turistická trasa (dálkové dálkové trasy) trasy

2,5 km

Zdroj: Vlastní úprava dat z programu MapSource

3.6 Průzkum pozemkových majetkoprávních vztahů na cyklotrase „Nežárka“ Pro další práci na rozvoji cyklotrasy „Nežárka“ je nezbytné zjistit majetkoprávní vztahy ke komunikacím (pozemkům), po kterých je cyklotrasa navrhována. Již v této počáteční fázi je nutné informovat a seznámit dotčené subjekty, zejména soukromé subjekty o záměru vedení cyklotrasy přes pozemek v jejich vlastnictví a získat jejich předběžný souhlas. V případě nesouhlasu je nutné vyhledat jiné řešení vedení cyklotrasy nebo její části. Dalšími rizikovými subjekty z hlediska získání povolení pro vedení cyklotrasy jsou správci chráněných území (např. Národní parky - NP, Chráněná krajinná oblast - CHKO). Tuto skutečnost zmiňuji z toho důvodu, protože 3. úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka“ vede z části CHKO Třeboňsko. Je tedy nutné získat vyjádření k plánovanému vanému vedení cyklotras CHKO Třeboňsko od Správy CHKO Třeboňsko. Problémy obvykle nebývají se získáním předběžného povolení u komunikací a pozemků ve správě obcí, měst, správ a údržby silnic příslušného územního celku, Lesů ČR a státu České republiky [59].

64

V případě 3. úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“ je nutné respektovat rozhodnutí „Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, který stanovil na základě návrhu povodí Vltavy s.p. České Budějovice tzv. „Záplavové území Lužnice, Nežárky a Degárky ve Veselí nad Lužnicí“ včetně aktivní zóny pro toto území.“57 Podle §67 vodního zákona 254/2001 Sb. platí v záplavovém území celá řada omezení [77]. Předpokládejme, že se nevyskytnul problém ohledně majetkoprávních vztahů k pozemkům a komunikacím (zejména soukromně vlastněným), po kterých vede navrhovaná cyklotrasa „Nežárka“, pak je důležité sezvat na společné jednání zástupce všech zainteresovaných subjektů – obcí, měst, Správy a údržby silnic Jihočeského kraje, Policie ČR a jiné, kde je cyklotrasa představena (popis, mapa, bezpečnost na trase, problémová místa, atd.) a připomínkována.

3.6.1 Řešení kap. 3.6 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ Na prvním úseku cyklotrasy „Nežárka“ je nutné kontaktovat subjekty, které jsou uvedeny v Tabulce 3 s názvem „Vlastnická práva ke komunikacím a pozemkům, po kterých je veden první úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka““. Tyto údaje byly zjištěny prostřednictvím aplikace Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního [44] umožňující nahlížení do katastru nemovitostí. V tabulce jsou uvedeny všechny dotčené subjekty a jejich trvalá bydliště, případně sídla jejich institucí. Je důležité uvést, že získané informace byly zjištěny v únoru roku 2012 a lze předpokládat, že se v průběhu času mohou měnit.

NAD LUŽNICÍ – OFICIÁLNÍ WEB MĚSTA, Upozornění pro občany - záplavová území Lužnice, Nežárky a Degárky ve Veselí nad Lužnicí [online], Vytvořeno / změněno: 31.1.2007 / 17.8.2007, [2012-03-04] Dostupné z WWW: 57VESELÍ

65

Tabulka 3 - Vlastnická práva ke komunikacím a pozemkům, po kterých je veden 1. úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka“

VLASTNICKÉ PRÁVO JMÉNO/NÁZEV

ADRESA

Obec Jarošov nad Nežárkou

236, Jarošov nad Nežárkou, 378 41

ČR - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

Rašínovo nábřeží 390/42, Praha, Nové Město, 128 00

Vybíral Ludvík

Rodvínov 11, Rodvínov 377 01

Delessert Jarmila

Rodvínov 11, Rodvínov 377 01

Obec Rodvínov

72, Rodvínov 377 01

ČR - Správa železniční dopravní cesty

Dlažděná 1003/7, Praha, Nové Město, 11000

Město Jindřichův Hradec

Klášterská 135, Jindřichův Hradec, Jindřichův Hradec II, 377 22

Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. ČR - Ředitelství silnic a dálnic ČR

Nádražní 203, Jindřichův Hradec, Jindřichův Hradec II, 377 01 Na Pankráci, 546/56, Praha, Nusle, 140 00 U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, České Budějovice 7, 370 26

Jihočeský kraj

Správa a údržba silnic Jihočeského Nemanická 2133/10, České Budějovice, České Budějovice 3, 370 10 kraje Břeská Vlasta Ing.

Děkanská vinice I 828/14, Praha, Nusle (Praha 4), 140 00

Břeský Antonín

Krásného 377/1, Praha, Veleslavín, 162 00

Břeský Pavel

Krásného 377/1, Praha, Veleslavín, 162 00

Žilák Luboš

Rodvínov 54, Rodvínov 377 01

ČR - Pozemkový fond České republiky

Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 00

České dráhy, a.s.

Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha, Nové Město, 110 15

Zdroj: Vlastní úprava dat získaných z ČÚZK [44]

Na následujícím Grafu 4 je vyobrazena skladba vlastníků pozemků, po kterých má vést první úsek plánované cyklotrasy „Nežárka“. Cyklotrasa vede převážně po komunikacích ve vlastnictví města Jindřichův Hradec a obcí Jarošov nad Nežárkou

a

Rodvínov.

Neméně

významnými

66

vlastníky

k pozemkům

pod navrhovanou cyklotrasou jsou Jihočeský kraj a stát Česká republika. Pouze 1% pozemků je ve vlastnictví soukromých subjektů. Pokud bychom chtěli převést procentuelní vyjádření do číselných hodnot vyjádřených v km, pak je nutné nahlédnout do Tabulky Tabul 4,, kde je uveden počet km ve vlastnictví výše jmenovaných subjektů. Téměř polovina prvního navrhovaného úseku plánované cyklotrasy „Nežárka“ vede po komunikacích ve vlastnictví města Jindřichův Hradec (v délce 4,798 km). Pouze 0,178 km prvního úseku cyklotrasy cyklotrasy je navrhováno po pozemcích soukromých subjektů. Graf 4 - Vlastnická práva k pozemkům – 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“

13% Jarošov nad Nežárkou

21%

ČR

18% 1%

Soukromé subjekty Rodvínov

40%

Jindřichův Hradec

7%

Jihočeský kraj

Zdroj: Vlastní úprava dat získaných z ČÚZK [44]

Tabulka 4 - Vlastnická práva k pozemkům po – 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“

VLASTNICKÁ PRÁVA

POČET KM PRVNÍHO ÚSEKU ÚSEK CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ VE VLASTNICTVÍ JEDNOTLIVÝCH JEDNOTLI SUBJEKTŮ

Jarošov nad Nežárkou

1,500

Rodvínov

0,788

Jindřichův Hradec

4,798

Jihočeský kraj

2,488

ČR

2,148

Soukromé subjekty

0,178

Zdroj: Vlastní úprava dat získaných z ČÚZK [44]

67

3.7 Posouzení bezpečnosti na navrhované cyklotrase „Nežárka“ Bezpečnost cykloturistů na navrhované cyklotrase „Nežárka“ závisí na mnoha faktorech. Na bezpečnost cykloturistů má bezpochyby vliv fyzický stav cykloturistické infrastruktury (dobře sjízdná cyklotrasa z hlediska jejího povrchu, viditelné a srozumitelné dopravní značení, atd.). Nelze však opomenout ani přístup projektanta cyklotrasy vůči bezpečnosti jejích uživatelů. Ten musí zohlednit možná nebezpečí na trase a navrhnout taková opatření, která povedou k eliminaci kolizních míst na navrhované cyklotrase „Nežárka“. Významně ovlivňují bezpečnost cykloturistů i ostatní účastníci silničního provozu, a to svým chováním vůči cyklistům. I samotní cykloturisté nesou odpovědnost nejen za vlastní bezpečnost, ale i za bezpečnost svých nezletilých dětí a ostatních účastníků provozu (např. chodců). Domnívám se, že správné chování (dodržování pravidel silničního provozu), používání prvků pasivní ochrany, zdravý úsudek a předvídání možného nebezpečí na trase, zmenšuje riziko kritických situací. Bezpečností cyklistů se zabývá zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, Příloha č. 13 k vyhlášce 341/2002 Sb., vyhláška MD 247/2010 Sb., která mění vyhlášku č. 30/2001 Sb. provádějící pravidla o provozu na pozemních komunikacích. Bezpečnost cyklistů je také jedním z cílů Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky ve formě výstavby kvalitní a bezpečné cyklistické infrastruktury. Kvalitní a bezpečnou cyklistickou infrastrukturu lze dosáhnout dodržováním zákonných ustanovení (zákony, vyhlášky), českých státních norem (ČSN) a technických podmínek (TP) vztahujících se k této oblasti (již zmiňovaná Příloha 1). Pro zajištění bezpečnosti cyklistů na cyklotrasách je důležitá identifikace takzvaných nebezpečných úseků a nebezpečných míst na cyklotrasách. Nebezpečné úseky (délka>100m) se orientují na identifikaci kolizních úseků na sledované cyklotrase. Nebezpečné úseky se posuzují z hlediska následujících parametrů: rušný provoz aut (intenzita automobilové dopravy > 2000 aut/den), úsek s nevyhovujícím technickým stavem povrchu, zúžení v úseku (šířka < 1 m), příkré

68

stoupání / klesání (> 8%) a jiná povaha nebezpečných úseků. Nebezpečná místa sledují možná kolizní místa na cyklotrase. Za kolizní místa na cyklotrase lze považovat křížení cyklotrasy s železnicí, silnicí s rušným provozem aut, překážky na komunikaci, které brání v plynulosti cyklistické dopravy, a další místa s jiným nebezpečím na cyklotrase. Parametrům nebezpečných míst přeneseně odpovídá vymezení parametrů nebezpečných úseků a obráceně [24]. Bezpečnost

samotné

cyklotrasy

„Nežárka“

vidím

především

ve

výběru

komunikací, po kterých ji navrhuji. Jsou to zejména méně významné silnice III. tříd a místní, případně vhodné účelové (lesní a polní) komunikace. Na těchto komunikacích je předpoklad nízké intenzity ostatní dopravy a tedy menší hrozba dopravní nehody cykloturistů způsobené ostatními účastníky silničního provozu zejména automobily. Ačkoliv je cyklotrasa „Nežárka“ navrhována s ohledem na bezpečnost jejích uživatelů, nelze nikdy zcela vyloučit existenci nebezpečných úseků a míst ani na této cyklotrase. Důvodem jsou územní možnosti vedení cyklotrasy a celková prostupnost terénu v blízkosti řeky Nežárky, která není vždy příznivá. Bezpečnost na cyklotrase, resp. vytipování nebezpečných míst a úseků včetně jejich opatření musí být důkladně analyzováno na všech třech úsecích cyklotrasy „Nežárka“.

3.7.1 Řešení kap. 3.7 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ Posouzení bezpečnosti na 1. úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“ proběhlo formou průjezdu a vizuálního zhodnocení srozumitelnosti a bezpečnosti tohoto úseku cyklotrasy z pohledu uživatele - cyklisty. Bylo zjištěno několik viditelných bezpečnostních rizik a nedostatků, a to v obou směrech vedení 1. úseku cyklotrasy. V kap. 3.7.1 provedu identifikaci nebezpečných míst na 1. úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“ mezi obcí Jarošov nad Nežárkou a městem Jindřichův Hradec. Nebezpečné úseky byly také vytipovány a jsou zaznamenány pomocí terénního kodovníku včetně návrhu doporučení na zlepšení současné situace v Přílohách 6 a 7.

69

IDENTIFIKACE NEBEZPEČNÝCH MÍST NA 1. ÚSEKU CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ Mezi nebezpečná místa na navrhované cyklotrase „Nežárka“ patří šest železničních přejezdů, které linie cyklotrasy zdolává v úseku dlouhém 8,9 km. Všechny železniční přejezdy jsou bezpečnostně zajištěny, však stupeň tohoto zabezpečení je různý (viz. Příloha 8), proto na vybraných železničních přejezdech doporučuji určitá opatření, která by zvýšila bezpečnost nejen cyklistů, ale i ostatních účastníků silničního provozu. Důležité je uvést, že speciální značení, které by upozorňovalo cyklistu na nebezpečí ve formě železničního přejezdu, neexistuje. Nejnebezpečnějšími místy na 1. úseku navrhované cyklotrasy jsou dva přejezdy silnic s rušným provozem aut. První z nich je přejezd silnice I/34 v severovýchodní části města Jindřichův Hradec, kde je cyklista nucen rušnou komunikaci křižovat a pokračovat po ní v jízdě na kole v délce 0,2 km. Druhým rizikovým místem ohrožujícím bezpečnost cyklisty je přejezd silnice I/23 (Rezkova ulice v Jindřichově Hradci). Popis a návrhy na zlepšení podmínek pro bezpečné přejíždění cyklistů ve zmíněných lokalitách je řešeno v Příloze 8. Jako potencionálně nebezpečné místo můžeme také označit přejezd mostku přes Radouňský potok v lokalitě Dolní Skrýchov. Mostek je nedostatečně vybaven ochrannými pomůckami, které by v případě nehody zabránily pádu cyklisty do koryta potoka. Doporučuji dovybavení nebezpečné místo zábradlím.

3.8 Jednoduchý návrh orientačního dopravního značení na cyklotrase „Nežárka“ Při návrhu orientačního dopravního značení cyklotrasy „Nežárka“ vycházím z technických podmínek TP 65 – Zásady pro dopravní značení na pozemních [27] komunikacích, TP 100 – Zásady pro orientační dopravní značení na pozemních komunikacích a z Učebních textů pro značkáře (KČT) – Značení cyklotras (díl N) [59]. Pro samotný návrh orientačního značení bylo klíčové opakované provedení terénního šetření, které umožnilo na základě použití GPS technologie, pozorování průběhu trasy a fotodokumentace, navrhnout lokality na cyklotrase vhodné

70

k implementaci cykloznačení. Cykloznačením se rozumí použití cykloturistických značek a cykloznaček na navrhované linii cyklotrasy. Při návrhu orientačního značení na navrhovaném 1. úseku cyklotrasy „Nežárka“ byly využity cykloznačky „Směrová tabule pro cyklisty", „Návěst před křižovatkou" a „Směrová tabulka". Na 2. úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“ mezi městy Jindřichův Hradec a Stráž nad Nežárkou je doporučován také tento typ cykloznačení. Pouze na 3. úseku navrhované cyklotrasy mezi městy Stráž nad Nežárkou a Veselí nad Lužnicí je doporučována kombinace cykloznaček a cykloturistických značek (pásové značení). Cykloturistické značky jsou navrhovány z důvodu průchodu cyklotrasy „Nežárka“ územím CHKO Třeboňsko. K samotné instalaci značek pro cyklisty na silnici a místní komunikaci je nutné získat povolení správního úřadu a majetkového správce pozemní komunikace. Pro umístění cykloznaček na účelové komunikaci je třeba získat souhlas Policie ČR a také vlastníka příslušné pozemní komunikace. Hustotu osazení cyklotras značením pro cyklisty a způsob používání jednotlivých druhů cyklistických značek neřeší žádný závazný předpis nebo metodika. Obecně lze konstatovat, že je pouze na zřizovateli cyklotrasy nebo jejích projektantech, jakou zvolí hustotu značení a způsob používání jednotlivých druhů cyklistického značení. [43].

3.8.1 Řešení kap. 3.8 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ V průběhu jízdy jsem zaznamenávala kilometráž, místa pro umístění orientačního dopravního značení a vhodný druh nosného prvku dopravní značky. Pokud je dopravní značka navržena na nový samostatný sloupek, je nutné respektovat TP 65, TP 100 a také platná ochranná pásma (např. plynárenská, telekomunikační nařízení, nemovité památky, atd.) [59]. Vlastní návrh projektu cykloznačení na 1. úseku cyklotrasy „Nežárka“ jsem zpracovala formou excelovských tabulek (viz. Příloha 9). Tento úsek doporučuji na základě terénního průzkumu osadit 30 cykloznačkami. Projekt značení zohledňuje souběh cyklotrasy „Nežárka“ s proznačenou cyklotrasou č. 32. Umístění jednotlivých cyklistických dopravních značek je demonstrováno na následující mapě (viz. Obrázek 11).

71

Obrázek 11- Mapa lokalit navrhnutých pro umístění orientačního cykloznačení na 1. úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“

Zdroj: Vlastní návrh na základě terénního průzkumu, úprava v programu MapSource POZNÁMKA: RC (Reg. Číslo uváděné v tabulkách Přílohy) znamená registrační číslo cykloznačky, pod kterou je pro lepší přehlednost v návrhu projektu cykloznačení evidováno.

3.9 Doprovodná infrastruktura na navrhované cyklotrase „Nežárka“ V rámci zajištění odpočinku a ochrany před deštěm je vhodné vybudovat síť odpočinkových míst na navrhované cyklotrase „Nežárka“. Mezi základní doprovodnou infrastrukturu cyklotrasy lze zařadit mobiliář a informační systém (pokud možno vícejazyčný). Při zřizování je nutné vycházet z obecných podmínek pro budování doprovodné infrastruktury, do kterých lze zařadit vytipování vhodné lokality na trase pro umístění odstavných ploch s odpočívkami a návrh samotného mobiliáře, případně dalších orientačních prvků ve formě nástěnných map cyklotras a jiných informačních systémů [23].

72

Lokalita vhodná pro umístění doprovodné infrastruktury na navrhované cyklotrase „Nežárka“ by měla být vybírána s ohledem na následující doporučení. Odstavné plochy s odpočívkami a informačním systémem je vhodné vybudovat podél značených tras. Konkrétní místo vytipované pro umístění odpočívky a informačních systémů na cyklotrase musí zohledňovat požadavky dotčeného vlastníka pozemku. Nutností je zajistit právní možnosti vybudování doprovodné infrastruktury ve vytipovaných lokalitách, resp. místech na trase. Odstavné plochy s odpočívkami je vhodné budovat na obecním pozemku nebo si je lze pronajmout ve prospěch obce, v tomto případě však často vzniká

problém v přístupu

stavebního

úřadu.

Ten

může povolit

vybudování pouze dočasné stavby [23]. MOBILIÁŘ Pro

instalaci

samotného

mobiliáře

určeného

pro

odpočinek

cykloturistů

a cyklovýletníků je prvotně důležitá vhodná úprava plochy dle typu povrchu (zpevnění) na vytipovaném místě. Mobiliář zahrnuje zpravidla jeden stůl a dvě lavice se zastřešením, dále stojan na jízdní kola (tzv. kolostavy) a informační systém pro cykloturisty. Ve velkých městech je navíc doplněn o odpadkové koše, případně zdroje pitné vody, telefonní automaty, atd. Přesné umístění a rozměry odpočívacích ploch je nutné stanovit příslušnou obcí na základě vlastnických vztahů k veřejnému prostranství a v souladu s územně plánovací dokumentací. Pro provoz a umístění mobiliáře nebo pouze některé z jeho částí na cyklotrase je nutné rozhodnout, zdali bude provozován celoročně nebo sezónně. Na základě této znalosti je rozhodnuto o konstrukčních materiálech, vybavení a druhu zabezpečení jednotlivých komponentů mobiliáře.

73

KOLOSTAVY Cyklistické stojany slouží k parkování a k možnosti odstavení jízdního kola na nezbytně nutný čas. Lze je dělit na trvale instalované a dočasně instalované. Stojany na kola neboli tzv. kolostavy je vhodné umístit z pohledu obcí na odstavných plochách u informačních tabulí ve městech a obcích, dále pak u odpočívadel přímo na cyklotrasách v terénu, většinou u křižovatek a turisticky zajímavých míst a též míst s možností občerstvení. V současné době se na trhu nachází mnoho výrobců a prodejců této doprovodné infrastruktury. Kolostavy jsou zpravidla umístěny v prostoru bez dozoru. Proto při výběru

vhodného

kolostavu

je

nutné

zohlednit

jeho

nezcizitelnost,

bezúdržbovost a možnost poškození daného typu stojanu vandaly a na základě toho volit jeho materiál, konstrukci a zabezpečení proti krádeži [26]. Na Jindřichohradecku se cyklista často setká s armovaným kolostavem z umělého kamene s pozinkovanou ocelovou konstrukcí (viz. Obrázek 12). Tento kolostav se osvědčil jako vhodný pro používání z hlediska výše zmíněných problémových oblastí. Na základě těchto zkušeností bych jej doporučila zakoupit a instalovat na navrhované cyklotrase „Nežárka“ [90]. Obrázek 12 - Kolostav (Tři jednodílné segmentové kolostavy složené v kruhu)

Zdroj: Stavební huť Slavonice [71]

Dřevěné kolostavy jsou další alternativou k uvedenému typu kolostavu, s kterými se především setkáme v národních parcích, chráněných krajinných oblastech a v lesích obecně. Tento typ kolostavu je vhodný použít především v extravilánech.

74

Přírodní charakter doprovodné infrastruktury podtrhuje zasazení cyklotrasy do krajiny (viz. Obrázek 13). Jelikož 3. úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka“ prochází z velké části CHKO Třeboňsko, zde bych volila tento typ kolostavu po konzultaci se Správou CHKO Třeboňsko a Lesů ČR. Obrázek 13 - Dřevěný kolostav

Zdroj. KRNAP [62]

ODPADKOVÉ KOŠE Odpadové hospodářství na cyklotrasách je samo o sobě značně rozsáhlé téma, které jistě zasluhuje hlubší prozkoumání. Tato problematika však není náplní této práce, která se omezuje pouze na návrh lokalit umístění odpadkových košů na cyklotrase „Nežárka“. Odpadkové koše je vhodné umístit k ostatní doprovodné infrastruktuře cyklotras pouze v místech, kde dokáže příslušně odpovědný subjekt zajistit pravidelný svoz komunálního odpadu z těchto odpadkových košů na cyklotrase. Nutností je také rozumně uvážit počet odpadkových košů na trase. V současnosti je na trhu nabízeno velké množství odpadkových košů, které se liší svou konstrukcí, použitým materiálem (dřevo, beton, plast, atd.), designem, atd. Jelikož navrhovaná cyklotrasa „Nežárka“ vede cyklisty převážně krajinou, je vhodné volit stejně jako v případě ostatní doprovodné infrastruktury nenápadné provedení odpadkových košů, tzn. odpadkové koše s dřevěnou konstrukcí, která je vyplněna ocelovou pozinkovanou vložkou s držáky (viz. Obrázek 14). Podmínkou je, aby konstrukce koše byla dostatečně stabilní, zejména v případě prázdného koše, silného větru a nájezdu zlodějů. Nelze však opomenout, že navrhovaná

75

cyklotrasa „Nežárka“ prochází také intravilánem měst a obcí, kde je taktéž nutné instalovat odpadkové koše podél trasy. V tomto případě doporučuji konstrukci a design odpadkových košů konzultovat s úředníky na městských a obecních úřadech. Obrázek 14 - Příklad odpočívadla s informačním systémem a dřevěným odpadkovým košem

Zdroj: Firma TAXUS, s.r.o. [69]

INFORMAČNÍ SYSTÉM Již z názvu je patrné, že hlavní funkcí informačních systémů je poskytování informací cykloturistům a cyklovýletníkům na trase. Nejčastěji se setkáváme s informačním systémem mající charakter nástěnné mapy, případně naučné stezky. Všechny informační systémy mají stejnou konstrukci. Ta se skládá z rámu, do kterého je vsazena vlastní informační tabule. Rám s informační tabulí je chráněn obvykle oplechovanou stříškou. Tato svrchní část je upevněna na jeden nebo dva sloupky, které jsou zapuštěny do betonového základu do země. Na trhu bychom našli různé typy informačních systémů z různých konstrukčních materiálů a jejich kombinací. Na následujícím obrázku (viz. Obrázek 15) je zdokumentován typ informačního systému, který se osvědčil na cyklotrasách v okrese Jindřichův Hradec [90]. Jeho konstrukce je z borového dřeva a informační tabule je z PVC. Na základě dobrých zkušeností s tímto informačním systémem bych navrhovala obdobně řešit i informační systém na cyklotrase „Nežárka“.

76

Obrázek 15 - Informační systém využívaný na cyklotrasách v okrese Jindřichův Hradec

Zdroj: Interní materiály společnosti MS PARTNERS, s.r.o. [90]

V záhlaví informační tabule se nachází LOGO cyklotrasy. Pro cyklotrasu „Nežárka“ je nutné toto LOGO navrhnout. Na informační tabuli je umístěna jedna celková mapa (1:50 000) s vyznačenými cyklotrasami. Pro detailnější představu, například průchodu cyklotrasy městem, je v rámci informační tabule vyčleněno místo (obvykle dolní část) pro mapy zobrazující centra měst s vyznačenou cyklotrasou a fotografiemi atraktivních částí centra, které stojí za povšimnutí (viz. Obrázek 16). Obrázek 16 – Nákres navrhovaného informačního systému

Zdroj: Interní materiály společnosti MS PARETNERS, s. r. o. [90]

77

Základní informační systém se obvykle doplňuje lokálním informačním systémem, který přináší turistovi naučné informace spojené s různým tematickým zaměřením. Převážně mají výchovně naučný charakter z oblasti přírody a historie dané lokality. Tyto informační systémy jsou běžně nabízeny na trhu. Jako příklad lze uvést stojany pro propagační materiály a mapové podklady firmy DoZnač v.o.s. Výše zmíněné informační systémy jsou doplňovány informačními systémy Lesů ČR, a.s., které jsou realizovány v rámci PROGRAMU 2000 a nově v rámci PROGRAMU 2020 [63]. V praxi se doporučuje řešit umístění informačního systému společně s návrhem mobiliáře a s vytipováním vhodné lokality pro doprovodnou infrastrukturu. PRŮZKUM

STÁVAJÍCÍ DOPROVODNÉ CYKLOTRASE „NEŽÁRKA“

INFRASTRUKTURY

NA

NAVRHOVANÉ

Na základě terénního průzkumu bylo zjištěno, že podél vytipované cyklotrasy „Nežárka“ (53,1 km) existují lokality, kde cykloturista nalezne různě vybavené veřejně přístupné mobiliáře vhodné k odpočinku. Následující mapa (viz. Obrázek 17) zobrazuje lokality, v kterých se doprovodná infrastruktura v různých formách na cyklotrase „Nežárka“ již vyskytuje. Obrázek 17 - Mapa již existující doprovodné infrastruktury na navrhované cyklotrase „Nežárka“

Zdroj: Vlastní terénní průzkum, úprava dat z GPS

78

Bližší popis jednotlivých odpočinkových lokalit, které jsou uvedeny v Obrázku 17, lze nalézt v Příloze 10, kde je nejen uveden popis lokality, ale také popis současného vybavení mobiliáře, kilometráž, fotodokumentace jednotlivých míst a navrhovaná doporučení pro zlepšení zázemí pro cykloturisty a cyklovýletníky. Na trase se nachází také celá řada stravovacích, ubytovacích a jiných zařízení (např. prodejny smíšeného zboží, atd.), která spolu s veřejně přístupnými mobiliáři vytváří příhodné podmínky pro provozování cykloturistiky na navrhované cyklotrase „Nežárka“.

3.9.1 Řešení kap. 3.9 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ Na základě terénního průzkumu, konstatuji, že je zbytečné zbudovávat nové odstavné plochy s kompletně vybavenými odpočívadly (stůl se zastřešením, lavice) na 1. navrhovaném úseku cyklotrasy „Nežárka“ mezi obcí Jarošov nad Nežárkou a městem Jindřichův Hradec. Domnívám se totiž, že současná síť stravovacích a ubytovacích zařízení (viz. Příloha 11) na navrhované cyklotrase „Nežárka“ je v tomto úseku poměrně hustá, proto doporučuji dovybavit vytipované lokality pouze vybranou doprovodnou infrastrukturou (kolostavy, odpadkové koše, informační systémy). Doporučení jsou uvedena v rámci Přílohy 11.

KOLOSTAVY A ODPADKOVÉ KOŠE NA 1. ÚSEKU CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ Kolostavy a odpadkové koše se ve většině případů nacházejí v těsné blízkosti stravovacích zařízení a nákupních domů. Při terénní práci jsem se převážně setkávala s jednoduchými kolostavy, jejichž konstrukce, provedení a možnosti zabezpečení jízdního kola neodpovídají potřebám moderního cykloturisty a cyklovýletníka. infrastruktury,

Zakoupení jakožto

a

instalace

přizpůsobování

kolostavů nabízených

a

jiné

služeb

doprovodné cyklistům

je

v kompetenci a zájmu majitelů a provozovatelů těchto zařízení. Jednotlivé subjekty by bylo ovšem vhodné seznámit s novým cykloturistickým produktem a poprosit je o spolupráci z hlediska obnovení nevhodné cyklistické doprovodné infrastruktury, případně dovybavení chybějící cyklistické doprovodné infrastruktury u těchto zařízení.

79

INFORMAČNÍ SYSTÉM NA 1. ÚSEKU CYKLOTRASY „NEŽÁRKA“ Na 1. úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“ doporučuji k instalaci navrhovaný informační systém, jehož využívání se osvědčilo v okrese Jindřichův Hradec. Informační systém podél navrhované cyklotrasy „Nežárka“ (1. úsek) je nutné projednat a konzultovat se zástupci Dopravního inspektorátu Policie ČR – Jindřichův Hradec, Správy a údržby silnic Jihočeského kraje (pobočka Jindřichův Hradec), odboru dopravy Městského úřadu v Jindřichově Hradci, KČT, CDV a Nadace Jihočeské cyklostezky. Tento druh informačního systému je vhodné instalovat na začátku cyklotrasy v Jarošově nad Nežárkou (náves), dále v obci Rodvínov (u OÚ – Pohostinství Rodvínov), v Dolním Skrýchově (Galerie Špejchar U Čínské restaurace) a ve městě Jindřichův Hradec (ulice Bratrská). V lokalitách Jarošov nad Nežárkou, Rodvínov, Dolní Skrýchov a Jindřichův Hradec doporučuji uvážit instalaci také doplňujících lokálních informačních systémů podél navrhované cyklotrasy „Nežárka“ (viz. Příloha 11).

3.10 Vazba navrhované cyklotrasy „Nežárka“ na integrovaný dopravní systém „Integrovaný dopravní systém „dále jen IDS“ je systém dopravní obsluhy určitého uceleného území veřejnou dopravou. Doprava bývá v rámci IDS zajišťována různými dopravními prostředky, nejčastěji však autobusy a vlaky.“ 58 Cyklistickou dopravu lze považovat za jeden ze subsystémů dopravy osob. To pro ni platí nejen ve vztahu k funkci dopravní, ale i k rekreačně turistické. Z tohoto důvodu je důležité ji integrovat do systému dopravy. Integrace spočívá v návaznosti cyklistické dopravy na ostatní druhy dopravy.

WIKIPEDIE, Integrovaný dopravní systém [online]. Poslední aktualizace: 6.3. 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW:

58

80

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA A NAVRHOVANÁ CYKLOTRASA „NEŽÁRKA“ „Železnice jsou pro cykloturisty velice vhodným dopravním prostředkem. Železniční vozidla jsou mnohem kapacitnější, prostornější a komplexněji vybavena než ostatní dopravní prostředky. Na rozdíl od autobusové dopravy je také železnice jediným celostátním integrovaným dopravním systémem, jenž dosud nabízí po celý týden dostatečnou nabídku spojů.“59 Většina vlakových souprav je uzpůsobena pro převoz jízdních kol (např. plošinky vagónů, zavazadlové vozy) [25]. Na základě terénního průzkumu a následně provedeného návrhu vedení cyklotrasy „Nežárka“ lze konstatovat velmi dobré možnosti napojení cyklotrasy na železniční dopravu. Na následující mapě (viz. Obrázek 18), která zobrazuje železniční síť Jihočeského kraje a částečně kraje Vysočina, je vyznačena oblast, kterou prochází navrhovaná cyklotrasa „Nežárka“. V této oblasti vedou železniční tratě společnosti České dráhy, a.s. „dále jen ČD“ a společnosti Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. „dále jen JHMD“. Konkrétně se jedná o následujících pět železničních tratí, které může cyklista využít při svých toulkách po navrhované cyklotrase „Nežárka“. Trať 220 (Praha -) Benešov u Prahy – České Budějovice (ČD) Trať 225 Havlíčkův Brod – Jihlava – Veselí nad Lužnicí (ČD) – 32 železničních zastávek Trať 226 Veselí nad Lužnicí – Gmünd NÖ (ČD) Trať 228 Jindřichův Hradec – Obrataň (JHMD) Trať 229 Jindřichův Hradec – Nová Bystřice (JHMD) [83]

CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU (MARTINEK, J).; Podpora rozvoje cyklistiky v ČR [online]. Vydání první. Brno, 2008, [cit. 2012-05-01]. Ident. kód CEZ:04499457501. Dostupné z <WWW: http://www.cyklostrategie.cz/file/vyzkum11-metodikacyklistika/> 59

81

Obrázek 18 - Mapa železniční sítě ČR – sledovaná oblast Jihočeského kraje a Vysočiny

Zdroj:České dráhy [37]

Pro detailnější představu o poloze navrhované cyklotrasy „Nežárka“ vůči výše zmíněným železničním tratím, jsem vytvořila s pomocí mapového softwaru MapSource mapu (viz. Obrázek 19), ve které zelená linie představuje vedení navrhované cyklotrasy „Nežárka“ a černé linie označené trojcifernými číslicemi představují železniční koridory ve sledované oblasti. Obrázek 19 - Železniční koridory v blízkosti navrhované cyklotrasy „Nežárka“

Zdroj: Data získaná pomocí GPS, úprava v MapSource

82

3.10.1 Železniční doprava a 1. úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka“ Následující mapa (viz. Obrázek 20) znázorňuje vedení železničních tratí JHMD (čísla 228 a 229) a tratě ČD (225) v souvislosti s vedením 1. úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“. Významným železničním koridorem z pohledu 1. navrhovaného úseku cyklotrasy „Nežárka“ je bezpochyby železniční trať ČD s číslem 225, která vede z Havlíčkova Brodu přes Jihlavu do Jindřichova Hradce a dále do Veselí nad Lužnicí. Trať 225 má potenciál přilákat cykloturisty především z Vysočiny, jelikož spojuje Jihočeský kraj s krajem Vysočina. Mezi obcí Jarošov nad Nežárkou a městem Jindřichův Hradec se cyklistovi nabízí možnost využít k nástupu (výstupu) do (z) vlaku jednu ze tří železničních stanic (zastávek), a to Jarošov nad Nežárkou, Rodvínov a Jindřichův Hradec (viz. Příloha 12). Po trati 225 se pravidelně pohybují osobní vlaky (Os) a rychlíky (R), které jsou schopny přepravit nejen samotného cykloturistu, ale i jeho dopravní prostředek – jízdní kolo. Obrázek 20 - Železniční doprava a 1. úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka“

Zdroj: Data získaná pomocí GPS, úprava v MapSource

83

Železniční zastávka/stanice Železniční trať 1. úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka“ (Jarošov nad Nežárkou – Jindřichův Hradec) ČESKÉ DRÁHY ČD umožňují přepravu jízdního kola ve vlacích jako spoluzavazadlo. Vlaky, které poskytují tento druh služeb, jsou v jízdních řádech označeny piktogramem jízdního kola. Přepravovat jízdní kola lze i ve vlakových soupravách, které toto označení nemají, ovšem v omezeném množství a pouze není-li to z důvodu bezpečnosti cestujících nebo technologických důvodů vyloučeno. Možnosti přepravy jízdních kol jsou i ve vlacích označených v jízdních řádech ČD piktogramem kufru. Tento piktogram symbolizuje možnost úschovy jízdních kol ve vagonu pod dozorem průvodčího během přepravy. U některých vlaků je možnost a u některých dokonce povinnost si předem rezervovat místenky pro jízdní kola. Tyto služby jsou poskytovány za menší poplatek [38]. ČD poskytují cykloturistům celou řadu služeb a neustále se ji snaží rozšiřovat a přizpůsobovat jejich potřebám. Například ve vytipovaných stanicích ČD lze za poplatek vypůjčit v půjčovně kol ČD jízdní kola (kvalitní trekkingová kola pravidelně servisovaná) a další cyklistické doplňky. Pokud cyklista cestuje s vlastním jízdním kolem, má možnost také využít službu úschovny jízdních kol na stanicích. Tyto služby v rámci 1. navrhovaného úseku cyklotrasy „Nežárka“ poskytuje pouze železniční stanice Jindřichův Hradec (celoročně) [39]. JINDŘICHOHRADECKÉ MÍSTNÍ DRÁHY JHMD jsou „prvním soukromým provozovatelem veřejné železniční dopravy v ČR.“60 Na úzkorozchodných tratích číslo 228 a 229 tento soukromý subjekt provozuje pravidelnou osobní dopravu a v letní sezóně dokonce pravidelně vypravuje historické parní vlaky s vozy. Společnost JHMD se snaží co nejvíce nabídku služeb přizpůsobit také potřebám cykloturistů a cyklovýletníků. „Kvůli přepravě kol si dráha

JINDŘICHOHRADECKÉ MÍSTNÍ DRÁHY, Úvod – Hlavní stránka [online].[cit. 2012-0405]. Dostupné z WWW:

60

84

musela dokonce pořídit nákladní vagóny z Rumunska. Stanice úzkorozchodky dnes nabízejí cykloturistům nejen prodej jízdenek, ale také občerstvení, informační turistické služby, suvenýry a dokonce i velmi oblíbené originální ubytování.“61 [55] AUTOBUSOVÁ DOPRAVA A NAVRHOVANÁ CYKLOTRASA „NEŽÁRKA“ Alternativou k železniční dopravě je autobusová doprava. Tento druh dopravy je vhodné rozvíjet v turisticky atraktivních oblastech, do kterých se cykloturista případně cyklovýletník nedostane za pomoci železnice nebo je tato forma dopravy příliš komplikovaná či časově nereálná. Autobusovou dopravu v Jižních Čechách zajišťuje v rámci pravidelné linkové dopravy mnoho dopravců. Oblast Jindřichohradecka, kudy z velké části navrhovaná cyklotrasa „Nežárka“ prochází, je každodenně dopravně obsluhována následujícími autobusovými dopravci: ICOM transport, a.s., ČSAD Jindřichův Hradec, a.s., Veolia Transport Východní Čechy, a.s., JH BUS, s.r.o., CAR – TOUR spol. s.r.o., Tourbus, a.s., ČAS-SERVICE, a.s., ČSAD JIHOTRANS, a.s., ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a.s., COMETT PLUS, s. r.o. [52]. Většina těchto dopravců umožňuje přepravu jízdních kol v zavazadlovém prostoru (cca 1-3 jízdní kola). Problém může nastat u dálkových linek, kde nebývá obvykle přeprava kol povolována [25]. Cykloturisté nemusí pro pohyb po Jižních Čechách v letních měsících využívat pouze běžné linkové autobusy. Od června do září se cyklistovi v Jižních Čechách nabízí možnost využívat služeb dopravního systému CYKLOTRANS v podobě tzv. cyklobusů. Přepravu na všech linkách CYKLOTRANS (viz. Obrázek 21) zajišťuje ČSAD JIHOTRANS a. s., České Budějovice. Provoz systému je podporován z prostředků Jihočeského kraje a generálním partnerem je jaderná elektrárna Temelín“62. „Dopravní systém CYKLOTRANS neznamená jen vlastní síť autobusových linek, ale také provázanost

CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU (MARTINEK, J).; Podpora rozvoje cyklistiky v ČR [online]. Vydání první. Brno, 2008, [cit. 2012-04-11]. Ident. kód CEZ:04499457501. Dostupné z WWW: < http://www.cyklostrategie.cz/file/vyzkum11-metodikacyklistika/> 61

KOŠINOVÁ, Marie. Třeboňsko.cz - Cyklotrans [online]. 23.5. 2011, [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: 62

85

s ostatními dopravci - od podobně koncipovaných linek na Šumavě přes železnici až po návaznost na vodní dopravu na přehradách Lipno a Orlík.“63 [34] Obrázek 21 - Linky DS CYKLOTRANS

Zdroj: CYKLOTRANS [34]

Z hlediska návaznosti autobusové dopravy (DS CYKLOTRANS) na navrhovanou cyklotrasu „Nežárka“ je nejvýznamnější Zelená linka, která především kopíruje průběh 2. úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“, který je veden z Jindřichova Hradce přes obec Lásenice do města Stráž nad Nežárkou.

3.10.2 Autobusová doprava a 1. úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka“ První úsek navrhované cyklotrasy je autobusovou dopravou výborně přístupný. Silnice I/34 relativně kopíruje linii navrhovaného 1. úseku cyklotrasy „Nežárka“, což považuji za příznivé. Cykloturistům se nabízí možnost využít pravidelných linek autobusové dopravy již zmíněných dopravců. V obci Jarošov nad Nežárkou a v blízkosti obce Rodvínov se nachází zastřešené autobusové zastávky ve směru tam i zpět. V Jindřichově Hradci je v blízkosti vlakového nádraží autobusové nádraží (viz. Obrázek 22). Pro pohyb po městě je možno využívat služeb pěti linek městské hromadné dopravy „dále jen MHD“ Jindřichův Hradec [56].

CYKLOTRANS, Katalog cyklotrans 2011 [online]. 2006 – 2012, [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: < http://www.cyklotrans.cz/cz/ke-stazeni/ >

63

86

Obrázek 22 - Silnice I. a II. třídy v blízkosti 1. úseku navrhované cyklotrasy "Nežárka"

Zdroj: Data získaná pomocí GPS, úprava v MapSource

Autobusová zastávka/ nádraží Podmínky pro přepravu pomocí autobusové i železniční dopravy jsou dobré. Nicméně bych cykloturistovi doporučovala využívat zejména služeb železniční dopravy, která umožňuje pohodlnější přepravu bez větších komplikací, dále nabízí celou řadu služeb pro cyklisty a navíc dokáže přepravit i více cykloturistů s jejich jízdními koly. Běžné linkové autobusy nejsou ve většině případů technicky vybaveny pro přepravu většího množství jízdních kol. Před naložením jízdního kola do dopravního prostředku musí cyklista téměř celé jízdní kolo rozebrat. Co se týká dopravního sytému CYKLOTRANS, doporučuji uvážit zřízení nové linky, která by od června do září ve vybrané dny obsluhovala území severně a severovýchodně od Jindřichova Hradce.

87

3.11 Možnosti napojení okolních cyklistických tras a stezek na cyklotrasu „Nežárka“ „Je bezpředmětné projektovat cyklotrasu odnikud nikam, vždy musí být návaznost na další síť.“64 MOŽNOSTI NAPOJENÍ NA OKOLNÍ CYKLOTRASY

Navrhovanou cyklotrasu „Nežárka“ lze napojit na čtrnáct okolních cyklistických tras. Většina z nich je proznačena orientačním značením pro cyklisty. Cyklotrasy, na které lze napojit navrhovanou cyklotrasu „Nežárka“ jsou vyznačeny na následující mapě (viz. Obrázek 23). Pro lepší orientaci mezi jednotlivými cyklotrasami v mapě, jsem zvolila odlišné barevné značení cyklotras a připojila jsem k mapě legendu. Obrázek 23 - Mapa možností napojení navrhované cyklotrasy „Nežárka“ na okolní cyklistické trasy

Zdroj: Data získaná pomocí GPS, interní materiály MS PARTNERS [90], úprava v MapSource

64

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ – Rada značení, Učební texty pro značkáře – díl N (Značení cyklotras ) [online]. 2007, [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW:

88

LEGENDA K MAPĚ

Zdroj: Vlastní úprava dat v programu Microsoft Office Excel 2007

Navrhovaná cyklotrasa „Nežárka“ se v určitých úsecích sbíhá s cyklotrasami č. 321, č. 1237, č. 32, č. 1207, č. 1170, č. 1034. Tuto skutečnost je nutné zohlednit při návrhu orientačního dopravního značení. V úvodu této kapitoly bylo jasně řečeno, že cyklotrasa nesmí vést odnikud nikam. Konec cyklotrasy „Nežárka“ je situován do města Veselí nad Lužnicí. V tomto místě by měla být cyklotrasa „Nežárka“ napojena na druhou navrhovanou cyklistickou větev vedoucí podél Lužnice v rámci plánované páteřní Cyklistické cesty Lužnice – Nežárka, projektu organizace Nadace Jihočeské Cyklostezky v Českých Budějovicích. Napojení začátku cyklotrasy „Nežárka“ v obci Jarošov nad Nežárkou na okolní cyklotrasy se zdá poněkud problémová. Pokud se zadíváme na Obrázek 24, na kterém je vyobrazena síť cyklotras na Jindřichohradecku s navrhovanou cyklotrasou Nežárka, nelze si nepovšimnout, že severovýchodně od města Jindřichův Hradec je poměrně velké území, ve kterém nenalezneme ani jedinou cyklotrasu. Bohužel v této oblasti pramení řeka Nežárka a je zde situován i začátek naší navrhované cyklotrasy „Nežárka“. Bylo by vhodné v budoucnu navrhnout cyklotrasu, která by navazovala na cyklotrasu „Nežárka“. Nabízí se navrhnout novou cyklotrasu, která by například kopírovala tok jedné z pramenných větví řeky Nežárky, Žirovničku, z města Žirovnice do obce Jarošov nad Nežárkou. Tímto

89

způsobem by došlo k napojení cyklotras, ale také k propojení kraje Vysočina s Jihočeským krajem. Obrázek 24 - Síť cyklotras na Jindřichohradecku s navrhovanou cyklotrasou "Nežárka"

Jarošov nad Nežárkou

Zdroj: Data získaná pomocí GPS, interní materiály MS PARTNERS [90], úprava v MapSource

Navrhovaná cyklotrasa „Nežárka“ Síť okolních cyklotras

MOŽNOSTI NAPOJENÍ NA OKOLNÍ CYKLOSTEZKY

Část druhého úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“ vede po cyklostezce z Horního Žďáru do Dolního Žďáru. Z mého pohledu je tato cyklostezka vyřešena dost nešikovně, a to proto, že končí na rozbité nezpevněné polní komunikaci několik set metrů před Dolním Žďárem. Bylo by dobré plánovaný záměr dokončit a propojit tyto obce. Většina zbylých vybudovaných cyklostezek na Jindřichohradecku se nachází ve městě Jindřichův Hradec. Teoreticky lze cyklostezky na území města propojit

90

s navrhovanou cyklotrasou. Z praktického hlediska se domnívám, že by to bylo finančně i administrativně nákladné a v mnoha případech i nesmyslné.

3.11.1 Řešení kap. 3.11 pro 1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ Cyklotrasu „Nežárka“ je možné na prvním úseku napojit na cyklotrasy číslo 32, 321, 1113, 1237, 1148, 1236 a 1241 (viz. Obrázek 25). Navrhovaný úsek cyklotrasy se sbíhá současně s cyklotrasou č. 321 a č. 1237 na sedmém kilometru (přesně - 6,8 km). Souběžně vedou pouze 0,250 km (žádný výskyt cyklistického značení). Dále se navrhovaná cyklotrasa sbíhá s cyklotrasou č. 32 na devátém kilometru (přesně – 8,7 km) a souběžně vedou v délce 3,4 km (konec v místě ukončení 1. úseku cyklotrasy „Nežárka“). Cyklotrasa č. 32 je v tomto úseku proznačena svislým orientačním dopravním značením pro cyklisty. Tuto skutečnost jsem zohlednila při návrhu orientačního dopravního značení pro 1. úsek cyklotrasy a to tak, že jsem doporučila přeznačit vytipované lokality novými cyklistickými značkami, které zohledňují vedení obou cyklotras. V některých případech doporučuji současné značení zachovat a pouze dodat nové cykloznačky navrhované cyklotrasy „Nežárka“. Obrázek 25 - Mapa možností napojení 1. úseku cyklotrasy „Nežárka“ na okolní cyklotrasy

Zdroj: Data získaná pomocí GPS, interní materiály MS PARTNERS [90], úprava v MapSource

91

LEGENDA K MAPĚ

Zdroj: Vlastní úprava dat v programu Microsoft Office Excel 2007

Navrhovanou cyklotrasu lze také napojit na okolní cyklostezky. V současnosti připadá v úvahu napojení na Cyklostezku Jindřichův Hradec – Dolní Skrýchov a Cyklostezku Jindřichův Hradec – Děbolín (viz. Obrázek 26). Obrázek 26 - Možnosti napojení 1. úseku cyklotrasy "Nežárka" na okolní cyklostezky

Cyklostezka JH – Dolní Skrýchov

Cyklostezka JH - Děbolín

Zdroj: Data získaná pomocí GPS, interní materiály spol. MS PARTNERS [90], úprava v MapSource

Navrhovaná cyklotrasa „Nežárka“

92

Okolní cyklostezky

SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI Hlavní náplní praktické části diplomové práce na téma „Rozvoj cyklotrasy „Nežárka““ bylo navrhnout generel pro tuto cyklotrasu. Podkladem pro návrh generelu cyklotrasy bylo nejen terénní šetření, ale také konzultace s panem Ing. Součkem a závěry plynoucí z aplikace metody komparace na vybrané generely cyklistické dopravy. Metodu komparace bylo nutné aplikovat z toho důvodu, že po bližším prozkoumání problematiky tvorby generelu, bylo zjištěno, že dosud nebyla

v teoretické

rovině

zpracována

obecná

metodologická

východiska

stanovující tvorbu a strukturu generelu cyklistické dopravy. Pro účely komparace generelů byly zvoleny tři generely podle předem stanovených kritérií. Ze shodných znaků plynoucích z komparace byla vyvozena obecná struktura generelu (viz. kap. 3.2), která byla analogicky aplikována při tvorbě generelu cyklotrasy „Nežárka“. Důležité je zmínit, že vyvozená obecná struktura generelu byla na generel cyklotrasy „Nežárka“ přizpůsobena dle požadavku možného využití konceptu při skutečné realizaci této cyklotrasy v terénu. Strukturou generelu cyklotrasy „Nežárka“ jsou myšleny dílčí cíle praktické části diplomové práce, které jsou řešeny a specifikovány v osmi samostatných kapitolách. Naplnění jednotlivých cílů bude zhodnoceno v kapitole „Závěr“. Generel cyklotrasy „Nežárka“ začíná analýzou současného stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek na území Jindřichohradecka (viz. kap. 3.3). Bylo zjištěno, že v současnosti neexistuje podél řeky Nežárky žádná souvisle značená cyklotrasa kopírující její tok od pramene k ústí. Na základě této skutečnosti byly definovány cíle cyklotrasy „Nežárka“ a její přínosy z hlediska rozvoje regionu (viz kap. 3.4). S ohledem na definované cíle byla navržena linie vedení cyklotrasy v terénu (viz. kap. 3.5). Pro návrh vedení cyklotrasy bylo nutné vykonat časově náročné terénní šetření na jízdním kole s pomocí GPS a fotoaparátem. Pro rozsáhlost řešeného území jsem byla nucena cyklotrasu rozčlenit na tři úseky a v diplomové práci jsem se věnovala detailněji pouze prvnímu úseku cyklotrasy. V rámci navrhovaného generelu jsem dále zjišťovala majetkoprávní vztahy ke komunikacím (pozemkům), po kterých je cyklotrasa navrhována. Pro další práci

93

na rozvoji cyklotrasy je totiž nutné získat od dotčených subjektů předběžný souhlas o vedení cyklotrasy po komunikaci v jejich vlastnictví. Potřebné údaje byly zjištěny prostřednictvím aplikace

Českého

úřadu

zeměměřičského

a

katastrálního

umožňující nahlížení do katastru nemovitostí. Jedním z dalších cílů samotné cyklotrasy „Nežárka“ byla otázka bezpečnosti jejích uživatelů. Posouzení bezpečnosti cyklotrasy proběhlo formou průjezdu a vizuálního zhodnocení srozumitelnosti a bezpečnosti prvního úseku cyklotrasy z pohledu uživatele cyklisty. Na základě toho byla vytipována nebezpečná místa i úseky a doporučena bezpečnostní opatření vycházející z TP 65, TP 133 a ČSN 73 6110 (viz. Příloha 8). Jelikož je cyklotrasa „Nežárka“ ve fázi návrhu, není v terénu proznačena. Pro snadnější orientaci cyklistů v terénu je nutné cyklotrasu proznačit. Na základě opakovaného terénního průzkumu bylo navrženo jednoduché orientační dopravní značení na prvním úseku cyklotrasy dle TP 65, TP 100 a učebních textů pro značkáře KČT (viz. Příloha 9). Cykloturista i cyklovýletník na cyklotrase kromě cyklistického značení očekává další doprovodnou infrastrukturu. Z tohoto důvodu byla zmapována stávající síť veřejně přístupných odpočinkových míst na trase a navržena doporučení pro zlepšení současného vybavení odpočívadel (viz. Příloha 10). Cyklistickou dopravu lze považovat za jeden ze subsystémů dopravy osob. Z tohoto důvodu je důležité ji integrovat do systému dopravy. Integrace spočívá v návaznosti cyklistické dopravy na ostatní druhy dopravy. Proto byly zhodnoceny možnosti napojení cyklotrasy „Nežárka“ na železniční a autobusovou dopravu. Nejen návaznost na IDS je nutná, ale také návaznost a možnosti napojení na okolní síť cyklotras a cyklostezek je důležitá. V poslední kapitole se věnuji právě této problematice a navrhuji možná vzájemná napojení cyklotras. Celou problematiku návrhu generelu cyklotrasy „Nežárka“ jsem se čtenáři snažila zpříjemnit a přiblížit pomocí celé řady obrázků, grafů, map a tabulek, které jistě ocení.

94

ZÁVĚR Hlavním cílem mé diplomové práce bylo pomocí auditorských metod zmapovat současný stav cyklostezek a cyklotras v okolí řeky Nežárky, vytipovat nejvhodnější linii této cyklotrasy a navrhnout generel cyklotrasy „Nežárka“. V teoretické části DP jsem na základě shromážděné literatury vymezila teoretická východiska pro praktickou část, která nese název „Generel cyklotrasy Nežárka“ a je stěžejní částí celé diplomové práce. Protože cíl navrhnout generel cyklotrasy „Nežárka“ je velmi obsažný a obecný, vymezila jsem si dílčí cíle generelu na základě shodných znaků plynoucích z komparace vybraných generelů cyklistické dopravy. Definované dílčí cíle jsou specifikovány a řešeny v rámci jednotlivých kapitol. Metodu komparace jsem byla nucena použít z toho důvodu, že neexistují žádná teoretická východiska pro tvorbu generelu. Domnívám se tedy, že mnou vyvozené závěry ohledně obecné struktury generelu mohou posloužit jako teoretická východiska pro tvorbu dalších generelů cyklistické dopravy nebo cyklotras. Jeví se mi zbytečné, opět popisovat obsah generelu cyklotrasy „Nežárka“, proto čtenáře odkazuji na předchozí kapitolu s názvem „SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI“, kde se dozví vše podstatné. Zde bych chtěla věnovat prostor pro zhodnocení naplnění vytyčených cílů, dále poukázat na možné problémy v praxi a možnosti použití generelu cyklotrasy „Nežárka“ při skutečné realizaci. Ráda bych připomněla, že z důvodu rozsáhlosti tématu, je generel navrhován detailně pro první navrhovaný úsek cyklotrasy „Nežárka“ (Jarošov nad Nežárkou – Jindřichův Hradec), ke kterému se vztahuje celé hodnocení v tomto závěru. Při vyhodnocování stupně splnění cílů diplomové práce, mohu konstatovat, že cíle byly splněny v rozsahu vytyčeném v zadání práce. Na základě terénního průzkumu současného stavu sítě cyklotras a cyklostezek v okolí řeky Nežárky byla navržena linie cyklotrasy s ohledem na atraktivitu vedení cyklotrasy, bezpečnosti cyklistů a blízkému vedení cyklotrasy z hlediska toku řeky Nežárky. Cyklotrasa nevede pouze po zpevněných komunikacích, ale i po místních a účelných komunikacích. Jejich stav a povrch je v určitých úsecích katastrofální, proto

95

doporučuji provést nutné opravy ve vytipovaných úsecích cyklotrasy. Při návrhu typu povrchu nebo pouze určitých úprav musí projektant brát ohled na to, že se po komunikacích nebude pohybovat jen cyklista, ale i těžká zemědělská či lesní technika, což může být značný problém. Druhým dílčím cílem bylo provedení průzkumu majetkoprávních vztahů ke komunikacím, po kterých je cyklotrasa „Nežárka“ navrhována. K naplnění cíle jsem využila prohlížeč ČÚZK. Zjistila jsem, že z 99% jsou komunikace ve vlastnictví veřejných subjektů (např. obec, město, atd.). Od těchto subjektů nebývá zpravidla v praxi problém získat souhlas k realizaci projektu. Pouze 1% komunikací je ve vlastnictví soukromých subjektů. Eventuální problém může nastat v okamžiku, kdy soukromý subjekt odmítne podepsat souhlas k realizaci projektu, pak je nutné hledat jinou linii vedení cyklotrasy nebo její části. Seznam vlastníků je uveden v Tabulce 3 a je aktuální k březnu roku 2012. V průběhu času se může měnit. Před oslovením jednotlivých subjektů je nutné překontrolovat, zdali jsou zjištění vlastníci stále vlastníky příslušných komunikací. Třetím cílem bylo posouzení bezpečnosti cyklistů na trase. Bylo snahou cíl naplnit, a to prostřednictvím výběru komunikací. Cyklotrasa je navrhována po silnicích třetích tříd, místních a účelových komunikací, kde je předpoklad nízké intenzity dopravy. Nicméně lze najít na cyklotrase šest železničních přejezdů a dva přejezdy rušných komunikací. Jako nejkritičtější a nejproblémovější místo na prvním úseku cyklotrasy se mi jeví přejezd rušné silnice č. I/34 na severovýchodním okraji Jindřichova

Hradce,

kde

je

cyklista

maximálně

vystaven

riziku

střetu

s automobilem jedoucím vysokou rychlostí. V tomto úseku je nutné provést mnohá bezpečnostní opatření, aby došlo k minimalizaci rizika střetu cyklisty s motorovou dopravou. V příloze 8 jsou dle ČSN 73 6110, TP 65 a TP 133 doporučena opatření vedoucí k zvýšení bezpečnosti cyklistů na trase. V praxi je nutné vytvořit projekt a konzultovat nebo projednat s dopravními inženýry, Policií ČR, odborem dopravy Městského úřadu v JH, Ředitelství silnic a dálnic ČR, atd. Čtvrtým cílem bylo navrhnout jednoduchý návrh orientačního dopravního značení na cyklotrase „Nežárka“. Při návrhu jsem vycházela z TP 65, TP 100 a učebních textů pro značkáře KČT. Naplněný cíl má podobu jednoduchého návrhu cykloznačení prvního úseku (viz.Příloha 9). Snažila jsem se, o co nejreálnější návrh.

96

Značení doporučuji osazovat nejen na nové sloupky, ale také na sloupy veřejného osvětlení a elektrického vedení. Návrh bere v potaz i souběh s cykloznačením cyklotrasy č. 32 na území města Jindřichův Hradec. Cílem pátým bylo zmapovat a navrhnout ve vytipovaných lokalitách doprovodnou infrastrukturu na cyklotrase. Na základě terénního průzkumu a vizuálního zhodnocení současného stavu doprovodné infrastruktury (viz. Příloha 10) navrhuji nevytvářet nové odpočinkové zóny na prvním úseku. Tento návrh argumentuji tím, že v současné době je na trase dostatečný počet stravovacích, ubytovacích a jiných zařízení, které může cykloturista využít k odpočinku. Pouze jsem doporučila dovybavit

vytipované

lokality

informačními

systémy,

kolostavy

nebo

odpadkovými koši (viz. Příloha 11). Dalším cílem bylo zhodnotit možné napojení cyklotrasy na integrovaný dopravní systém. První úsek cyklotrasy doslova kopíruje železniční trať 225 i silnici I/34. Možnost využití veřejné dopravy je velmi dobrá. Nicméně navrhuji zřízení nové autobusové linky v rámci dopravního systému CYKLOTRANS, která by obsluhovala území severně a severovýchodně od města Jindřichův Hradec od června do září ve vybrané dny. Posledním cílem bylo zhodnotit možnosti napojení cyklotrasy na okolní cyklotrasy a cyklostezky. První úsek je možné napojit na sedm okolních cyklotras a dvě cyklostezky. Problém je s napojením cyklotrasy v obci Jarošov nad Nežárkou (začátek cyklotrasy). V blízkém okolí není vedena žádná cyklotrasa. Bylo by dobré navrhnout

novou

cyklotrasu,

která

by

například

kopírovala

tok

jedné

z pramenných větví řeky Nežárky, Žirovničku, z města Žirovnice do obce Jarošov nad Nežárkou. Tím by došlo nejen k napojení cyklotras, ale také propojení kraje Vysočina s Jihočeským krajem. Na základě naplnění dílčích cílů, se domnívám, že byl naplněn i hlavní cíl práce. Vzniklý koncept rozvoje cyklotrasy „Nežárka“ může posloužit nejen společnosti MS PARTNERS, s.r.o., ale i jiným subjektům, které se zajímají o problematiku návrhu nové cyklotrasy. Hlavní přínos je spatřován v možném využití dat získaných terénním šetření a navrhovaných opatření při skutečné realizaci cyklotrasy v terénu.

97

SEZNAM LITERATURY KLASICKÉ TIŠTĚNÉ ZDROJE [1]

ADAMEC, Vladimír, et al. Doprava, zdraví a životní prostředí. Vydání první. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-2156-9

[2]

DEKOSTER, J., SCHOELLAERT, U. Cyklistika pro města, informace pro zástupce měst a obcí. Praha: Ministerstvo životního prostředí, ve spolupráci s Delegací Evropské komise v Praze a Centrem dopravního výzkumu v Olomouci, 2002. 80 s. ISBN 80-7212-387-4. /z angl. orignálu Cycling: the way ahead for towns and cities, European Communities

[3]

EDIP, s.r.o. (Luděk Bartoš), Navrhování komunikací pro cyklisty -Technické podmínky 179. Vydání první. Mariánské Lázně: KOURA Publishing – Luděk Bartoš, 2006. 112 s. ISBN 80-902527-3-7

[4]

HESKOVÁ, Marie. Základní problémy cestovního ruchu. Vydání první. Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 142 s. ISBN 80-7079-049-4

[5]

HNIKOVÁ, Lucie. Cykloturistika, Fenomén v cestovním ruchu: odborná absolventská práce. Hradec Králové: Vyšší odborná škola cestovního ruchu, 2006. 94 l., 13 l. příloh

[6]

INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch (základy). Vydání druhé přepracované. Praha: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4

[7]

KAŠPAR, Jiří, et al. Vybrané kapitoly z ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze: SPN, 1986. 134 s. ISBN 80-85864-38-X

[8]

KUNDERA, Milan, Nesmrtelnost, Vydání první. Brno: Atlantis, 1993. 352 s. ISBN 80-7108-066-7

[9]

LUKŠŮ, Vladimír, ŽEMLIČKA, Zdeněk, Dopravní politika. Vydání první. Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 234 s. ISBN 80-7079-659-6

[10]

MACHOVÁ, Jitka et al. Výchova ke zdraví. Vydání první. Praha: Grada Publishing, 2009. 291 s. ISBN 978-80-247-2715-8

[11]

MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch (Vybrané kapitoly). Vydání první. Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7

[12]

MALÁ, Vlasta, et al. Základy Cestovního ruchu. Vydání první. Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 100 s. ISBN 80-245-0439-1

[13]

MOUREK, Daniel, et al. Cykloturistika: Současný stav a perspektivy v ČR. Vydání první. Praha: Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, 2011. 129 s. ISBN 978–80–87560–00-6

98

[14]

SÝKORA, Radim. Analýza bezpečnosti cyklistů – systém cyklostezek v Pardubicích: diplomová práce. Pardubice : Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, 2010. 71 l., 17 l. příl. Vedoucí diplomové práce Pavel Svoboda.

[15]

OCHRANA, František. Metodologie vědy:úvod do problému. Vydání první, Praha: UK v Praze: Karolinum, 2009. 156 s. ISBN 978-80-246-1609-4

[16]

PREŠOVSKÁ BICYKLOVÁ SKUPINA KOSTITRAS, Dajme prostor bicyklom! : Inšpiratívna príručka pre tvorbu mestskej cyklistickej infrastruktury, ISBN 80-7165147-8

[17]

PTÁČNÍK, Michal. Studie řešení cyklistické dopravy v okrese Domažlice: diplomová práce. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2011. 88 l. + příl. Vedoucí práce Ludvík Vébr

[18]

ZELENÝ, Lubomír. Osobní přeprava. Vydání první. Praha: ASPI, 2007. 352 s. ISBN 978-80-7357-266-2 ELEKTRONICKÉ ZDROJE

[19]

ADOS, Generel cyklistické dopravy města Jihlavy [online]. 27.6. 2011, [cit. 2012-0422]. Dostupné z WWW:

[20]

BOHAČ, Štěpan. Cyklostezky a cyklotrasy – terminologie [online]. 2006, [cit. 201112-18]. Dostupné z WWW:

[21]

CDV, v.v.i. Cyklistická doprovodná infrastruktura [online]. Vydání první. Brno 2010 Výstup řešení projektu vědy a výzkumu: Stanovení principů a metod rozvoje cyklistické dopravy a Infrastruktury Identifikační kód CEZ: CG723-071120 .[cit. 2012-04-05]. ISBN 978-80-86502-25-0 Dostupné z WWW: < www.cyklostrategie.cz /.../cykloinfrastruktura-metodiky-clanky-.>

[22]

CDV, v.v.i. a ČVUT v Praze – Fakulta dopravní, Cyklistická infrastruktura a její specifické aspekty, Brno a Praha, 2008, Výstup řešení projektu vědy a výzkumu: Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR, Identifikační kód CEZ: 1F43E/045/210 , 92 s. ISBN 978-80-86502-81-6. Dostupné z WWW: <www.cyklostrategie.cz/file/4-2-1-metodika/>

[23]

CDV,v.v.i. Generel cykloturistiky Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci a okolí [online]. 2011, Poslední revize 21.3.2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW

[24]

CDV, v.v.i. Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR [online]. Vydání první. Olomouc, 2007,. [cit. 2012-04-05]. Výzkumný záměr: UDRŽITELNÁ DOPRAVA –ŠANCE PRO BUDOUCNOST. Identifikační kód - CEZ: 04499457501. ISBN 978-80-244-2062-2. Dostupné z WWW: < www.nakole.cz/images/clanky/2b/publikace-gis_cyklo.pdf>

99

[25]

CDV,v.v.i. (MARTINEK, J). Podpora rozvoje cyklistiky v ČR. Výstup řešení projektu: Výzkumný záměr: UDRŽITELNÁ DOPRAVA – ŠANCE PRO BUDOUCNOST Vydání první. Brno, 2008 [cit. 2012-04-11]. Identifikační kód CEZ:04499457501. Dostupné z <WWW: http://www.cyklostrategie.cz/file/vyzkum11-metodika-cyklistika/>

[26]

CDV, v.v.i., Nadace Partnerství, ČVUT FD. Sběr prvních dat pro analýzu cyklistické doprovodné infrastruktury v rámci programu “Bike&Walking”. Aktivita AI0814 – Bike & Walking [online]. Leden 2009, [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW:

[27]

CDV.v.v.i, Technické podmínky TP65 - Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích [online]. Vydání druhé. Brno, 2002, [2012-03-12]. Dostupné z WWW: <www.ibesip.cz/files/=798/TP_65_2vydani.pdf> ISBN 80-86502-04X>

[28]

CYKLOKONFERENCE, Dálkové trasy [online]. 2011, [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW < http://www.cyklokonference.cz/dalkove-trasy/>

[29]

CYKLOSTRATEGIE.CZ, Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2012 – 2015, s výhledem do roku 2020 [online]. Aktualizace 2012 – materiál pro připomínkové řízení, Verze 10 – datum 14. 12. 2011, [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW: < www.cyklostrategie.cz/file/cyklostrategie-2012-pracovni-verze10/>

[30]

CYKLOSTRATEGIE.CZ. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, Infrastruktura [online]. 22.11. 2010, Poslední aktualizace 3.1. 2012. [cit. 2012-0423]. Dostupné z WWW:

[31]

CYKLOTOULKY.CZ, Dálkové cyklotrasy podél řek.[online]. 24.3. 2011, [cit. 201112-12]. Dostupné z WWW:

[32]

CYKLOTOULKY.CZ, Drážní stezky (Greenways) na rušných železnicích [online]. 2.7. 2007, [cit. 2012-01-16]. Dostupné z WWW: < http://www.cyklotoulky.cz/clanky/clanky-display/cyklostezky/ceskarepublika/drazni-stezky-(greenways)-na-rusenych-zeleznicich/0089>

[33]

CYKLOTOULKY.CZ, Je Česko cykloturistickou velmocí? [online]. 11.11.2008, [cit. 2011-12-12]. Dostupné z WWW:

[34]

CYKLOTRANS.CZ, Katalog cyklotrans 2011 [online]. 2006 – 2012, [cit. 2012-0415]. Dostupné z WWW: < http://www.cyklotrans.cz/cz/ke-stazeni/ >

[35]

CYKLOTRASA.CZ, Cyklotrasy [online]. 1998-2012, [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW:

[36]

CZECHTOURISM.CZ, Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku – 1.1.1 Charakteristika cestovního ruchu [online]. 2005 – 2012, [2011-25- 12]. Dostupné z WWW: < http://www.czechtourism.cz/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/>

100

[37]

ČESKÉ DRÁHY.CZ. Mapy železniční sítě – Mapa tratí z knižního jízdního řádu [online]. 19.4. 2010, [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: < http://www.cd.cz/assets/vnitrostatni-cestovani/mapa-site/mapatrati/kjr.pdf>

[38]

ČESKÉ DRÁHY.CZ. Přeprava kol ve vlaku [online]. 2009, [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: < http://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/zavazadla-azvirata/preprava-kol/-3673/>

[39]

ČESKÉ DRÁHY.CZ. Půjčovny kol Českých drah [online]. 2009, [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW:

[40]

ČESKO JEDE. CZ. Cyklo a in-line průzkum – Výsledky výzkumu [online]. 2011, [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskojede.cz/rubriky/cyklo-ain-line-pruzkum/vysledky-vyzkumu/>

[41]

ČESKO JEDE. CZ. Dálkové cyklotrasy ČR. [online]. 2011, [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskojede.cz/rubriky/dalkove-cyklotrasycr/>

[42]

ČESKOJEDE.CZ, EuroVelo, evropská síť cyklotras [online]. 2011,[cit. 2012-02-02]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskojede.cz/rubriky/obecneinformace/eurovelo/o-eurovelo/>

[43]

ČESKO JEDE. CZ. Značení cyklotras [online]. 2011, [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskojede.cz/rubriky/znaceni-cyklotras/>

[44]

ČÚZK.CZ. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. 2004-2012, [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW:

[45]

DHV CR, spol. s.r.o. Generel cyklodopravy a cyklotras na území města Jihlavy [online]. 3.11. 2004, [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: <www.jihlava.cz/generel-cyklodopravy-a-cyklotras/d-203405>

[46]

ECF -European cyclists’ federation, Projects and network – EUROVELO [online], Last Updated March 1, 2012, [cit. 2012-02-20]. Dostupné z WWW:

[47]

EDIP (Luděk Bartoš), TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty (KAPITOLA 5 – Plánování a projektování cyklistické infrastruktury – generel cyklistické trasy) [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z WWW: <www.cyklostrategie.cz/.../4-1-2-bartosedip-tp179-navrhovani-komunikaci- pro-cyklisty/>

[48]

EURACTIV.CZ (EU-Media), Cyklisté, jezděte více na kolech, přispějete k redukci emisí skleníkových plynů [online]. 12.12. 2011, [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW: < http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/cykliste-jezdete-vice-nakolech-prispejete-k-redukci-emisi-sklenikovych-plynu-009417>

[49]

HERNOVÁ, Hana, SLAVÍK, Petr - Česká mountainbiková asociace (ČeMBA, o.s.). Požadavky třech pilířů cyklistiky [online]. 2007-2012, [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW:

101

[50]

HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU – oficiální web města (www.hrusovany.cz). Greenways Praha – Wien [online]. Vytvořeno / Změněno: 27.3.2012 / 27.3.2012, [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW:

[51]

CHALOUPKA, J. (LF UK a FN Hradec Králové). Cyklistika a zdraví [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: < http://www.krkralovehradecky.cz/assets/chaloupka.pdf >

[52]

IDOS, jizdnirady.idnes.cz [online]. 22.11. 2010, [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW:

[53]

iBESIP, Dopravní inženýrství : Železniční přejezdy [online]. 29.7. 2008, [cit. 2012-0420]. Dostupné z WWW:

[54]

INFOGLOBE.cz, Řeka Nežárka – Česká republika [online]. 10.8. 2010, [cit. 2012-0325] Dostupné z WWW:

[55]

JINDŘICHOHRADECKÉ MÍSTNÍ DRÁHY. Úvod – Hlavní stránka [online].[cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW:

[56]

JINDŘICHŮV HRADEC (oficiální stránky města), MHD Jindřichův Hradec [online], 5.4.2011, 5.8.2011, [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: < http://www.jh.cz/cs/mestsky-urad/odbory-uradu/odbor-dopravy/mhdjindrichuv-hradec.html>

[57]

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ, Cykloznačení [online]. 2005-2011, [cit. 2012-02-25]. Dostupné z WWW: < http://www.kct.cz/turisticke-znaceni/cykloznaceni>

[58]

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ, Metodika značení cyklotras v České republice – Učební texty pro značkáře [online]. září 2001, 12 s. [cit. 2012-02-25]. Dostupné z WWW: < www.cyklo-jizni-morava.cz/file/16/Metodika_znaceni.pdf>

[59]

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ, – Rada značení, Učební texty pro značkáře – díl N (Značení cyklotras) [online]. 2007, [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW:

[60]

KOŠINOVÁ, Marie. Třeboňsko.cz - Cyklotrans [online]. 23.5. 2011, [cit. 2012-0412]. Dostupné z WWW:

[61]

KP PROJEKT S.R.O. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji [online]. Prosinec 2006, [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW:< http:// www.krajjihocesky.cz/file.php?par%5Bid_r%5D=24246...0 >

[62]

KRNAP.CZ. Usměrňování návštěvnosti v KRNAP vzhledem k zájmům ochrany Dostupné z WWW: < přírody [online]. 2012, [cit. 2012-04-05]. http://www.krnap.cz/fotogalerie/121/>

[63]

LESY ČR, cz. Program 2020 Lesů České republiky [online]. 2012, [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW:

102

[64]

MARION JEFF, & WIMPEY, JEREMY. Dopady terenní cyklistiky na životní prostředí: přehled vědeckých výzkumů a vhodných postupů údržby[online]. ČeMBA, Jablonec nad Nisou. 2008, [cit. 2012-01-05]. Dostupné z WWW: < http://www.cemba.cz/publikace>

[65]

MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY, CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. Leden 2005, [cit. 2011-12-12]. Dostupné z WWW: ISBN 80-86502-11-2

[66]

MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY, Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013 [online]. Knězeves u Prahy : M.I.B. production service s.r.o. [cit. 2011-12-15] Dostupné z WWW: < www.mdcr.cz/NR/...5359.../MDCR_ DPCR20052013 _UZweb.pdf>

[67]

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013 [online]. [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW < http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statnipolitiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na->

[68]

NADACE PARTNERSTVÍ, Zelené stezky Greenways [online]. 2005-2012,[cit. 201201-23]. Dostupné z WWW: < http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways>

[69]

TAXUS. EU. Vybavovací předměty pro obce a turistické cesty: lavičky, odpadkové koše, venkovní sezení se stolem, stojany na kola [online]. 19. 4. 2011, [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW:

[70]

PREJEZDY.EU: SŽDC. Evropa pro bezpečnější přejezdy, Systém číslování přejezdů [online]. 2009, [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW:

[71]

SHSLAVONICE.CZ. Stavební huť Slavonice. Prefa – dílna [online]. 2007, [cit. 201204-05]. Dostupné z WWW:

[72]

SILNICE ŽELEZNICE. CZ, Síť cyklotras v Jihočeském kraji - rubrika cyklostezky [online]. Publikováno: 11.10.2010, Aktualizováno: 2.3.2011, [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: ISSN 1803-8441

[73]

STEZKY.CZ. Moravské vinařské stezky [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z WWW:

[74]

TECL, Jan (Centrum dopravního výzkumu v Brně– observatoř bezpečnosti silničního provozu), Rozdělení nehodovosti podle typu účastníka provozu [online]. Březen 2009, [cit. 2011-12-20]. Dostupné z WWW:

[75]

TRASOVNÍK.CZ. Jindřichohradecko – popis regionu [online]. 2008, [cit. 2012-0422]. Dostupné z WWW:

103

[76]

TŘEBOŇSKO.CZ. Cykloturistika [online]. 2012, [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: < http://www.trebonsko.cz/kategorie/cykloturistika/>

[77]

VESELÍ NAD LUŽNICÍ – OFICIÁLNÍ WEB MĚSTA, Upozornění pro občany záplavová území Lužnice, Nežárky a Degárky ve Veselí nad Lužnicí [online]. Vytvořeno / Změněno: 31.1. 2007 / 17.8.2007, [2012-03-04]. Dostupné z WWW:

[78]

WIKIPEDIE, Integrovaný dopravní systém [online]. Poslední aktualizace: 6.3. 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW:

[79]

WIKIPEDIE. Extravilán [online]. 8.8. 2010, [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Extravil%C3%A1n>

[80]

WIKIPEDIE, Greenways Praha-Wien [online]. Poslední aktualizace: 17.1. 2011, [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW:

[81]

WIKIPEDIE. Intravilán [online]. 21.2. 2010, [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW:

[82]

WIKIPEDIE. Silnice I/23[online]. Poslední aktualizace: 25. 3. 2012, [cit. 2012-0405]. Dostupné z WWW:

[83]

ŽELPAGE.CZ. Seznam tratí – Česká republika [online]. 2001-2012, [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: < http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika>

[84]

ŽÁKOVÁ, Radka (Plzenskonakole.cz). Nejen po tematických cyklotrasách Baroko I, II a III v kraji, 2007-2012 [online]. Poslední aktualizace: 11.8. 2010, [cit. 2012-0405]. Dostupné z WWW: DALŠÍ INFORMAČNÍ ZDROJE

[85]

Cyklotrasy v České republice : Postup při jejich zřizování, značení, vybavení a propagaci, Zádveřice : Tiskárna Reproprint s.r.o., 2002, SHOCart, spol. s.r.o., DOZnač, v.o.s.

[86]

Cycling map – South Bohemia in Harmony (A cycling paradise), Freytag & Berndt, 2010

[87]

Geodézie ČS a.s., Autoatlas Česká Republika 1:200 000, Vydání první, 2007, ISBN 978-80-7279-520-8

[88]

ČSN 73 6110. Projektování místních komunikací. Praha: Český normalizační institut. 2006. 128 s.

[89]

Seidl, Antonín. TP 133 - Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích, Dodatek č.1 k II. vydání [online]. MD ,2011. 17 s. [2012-04-25] ISBN 80-86502-25-2 Dostupné z WWW: < www.pjpk.cz/TP%20133_dodatek1.pdf >

104

[90]

Interní materiály společnosti MS PARTNER, s.r.o. (jednatel společnosti Ing. Milan Souček), konzultace s panem Ing. Součkem

[91]

Informace poskytnuté pracovníky Městského úřadu v Jindřichově Hradci, odbor rozvoje

[92]

Informační středisko Město Jindřichův Hradec – Toulky Jindřichohradeckem

[93]

Konzultace s Ing. Jaroslavem Martínkem (národní cyklokoordinátor)

105

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK DP

Diplomová práce

Cyklostrategie Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky MD

Ministerstvo dopravy České republiky

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

CDV

Centrum dopravního výzkumu v.v.i.

MŽP

Ministerstvo životního prostředí České republiky

MZ

Ministerstvo zdravotnictví ČR

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

MV

Ministerstvo vnitra České republiky

MHD

Městská hromadná doprava

KČT

Klub českých turistů

ČSN

Česká státní norma

TP

Technické podmínky

UNWTO

United Nations World Tourism Organization

CEG

Central European Greenways

EGWA

European Greenways Association

ECF

Evropská cyklistická federace

Generel JH

Generel cykloturistiky Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci a okolí

Generel JI 03

Generel cyklodopravy a cyklotras na území města Jihlavy (2003)

Generel JI 11

Generelu cyklistické dopravy města Jihlavy (2011)

NP

Národní park

CHKO

Chráněná krajinná oblast

PVC

Polyvinylchlorid/umělá hmota

OÚ

Obecní úřad

IDS

Integrovaný dopravní systém

ČD

České dráhy, a.s.

JHMD

Jindřichohradecké místní dráhy, a.s.

106

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1-Počet lidí, kteří projedou nebo projdou 3,5 metrovým úsekem městského prostoru za 1 hodinu ............................................................................................................................ 18 Obrázek 2 - Dopravní značky C 8a a C 8b označující cyklostezku........................................ 29 Obrázek 3- Dopravní značky C 9a a C 9b označující cyklostezku pro společný pohyb chodců a cyklistů ................................................................................................................................ 30 Obrázek 4- Dopravní značky C 10a a C 10b označující cyklostezku pro rozdělený pohyb chodců a cyklistů.................................................................................................................... 30 Obrázek 5 - Mapa cyklotras EUROVELO vedené ČR .......................................................... 42 Obrázek 6 - Mapa Jindřichohradecka s vyznačeným tokem řeky Nežárky ............................ 50 Obrázek 7- Mapa Greenways – Zelené stezky ....................................................................... 53 Obrázek 8 - Mapa cyklotras na Jindřichohradecku a tok řeky Nežárky ................................. 54 Obrázek 9 - Navrhovaná linie cyklotrasy „Nežárka“ ............................................................ 57 Obrázek 10 - Souběh navrhované cyklotrasy (1. úsek) s pěšími turistickými trasami .......... 63 Obrázek 11- Mapa lokalit navrhnutých pro umístění orientačního cykloznačení na 1. úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“ ......................................................................................... 72 Obrázek 12 - Kolostav (Tři jednodílné segmentové kolostavy složené v kruhu) ................... 74 Obrázek 13 - Dřevěný kolostav.............................................................................................. 75 Obrázek 14 - Příklad odpočívadla s informačním systémem a dřevěným odpadkovým košem ............................................................................................................................................... 76 Obrázek 15 - Informační systém využívaný na cyklotrasách v okrese Jindřichův Hradec ... 77 Obrázek 16 – Nákres navrhovaného informačního systému.................................................. 77 Obrázek 17 - Mapa již existující doprovodné infrastruktury na navrhované cyklotrase „Nežárka“ .............................................................................................................................. 78 Obrázek 18 - Mapa železniční sítě ČR – sledovaná oblast Jihočeského kraje a Vysočiny ...... 82 Obrázek 19 - Železniční koridory v blízkosti navrhované cyklotrasy „Nežárka“ ................. 82 Obrázek 20 - Železniční doprava a 1. úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka“..................... 83 Obrázek 21 - Linky DS CYKLOTRANS .............................................................................. 86 Obrázek 22 - Silnice I. a II. třídy v blízkosti 1. úseku navrhované cyklotrasy "Nežárka" .... 87 Obrázek 23 - Mapa možností napojení navrhované cyklotrasy „Nežárka“ na okolní cyklistické trasy...................................................................................................................... 88 Obrázek 24 - Síť cyklotras na Jindřichohradecku s navrhovanou cyklotrasou "Nežárka" .... 90 Obrázek 25 - Mapa možností napojení 1. úseku cyklotrasy „Nežárka“ na okolní cyklotrasy 91 Obrázek 26 - Možnosti napojení 1. úseku cyklotrasy "Nežárka" na okolní cyklostezky ....... 92

107

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK SEZNAM GRAFŮ Graf 1- Determinanty zdravotního stavu ............................................................................. 21 Graf 2 - Souvislost mezi použitým dopravním prostředkem a zdravím obyvatel................. 22 Graf 3- Výškový profil navrhované linie cyklotrasy „Nežárka“ .......................................... 58 Graf 4 - Vlastnická práva k pozemkům –1. úsek cyklotrasy „Nežárka“............................... 67

SEZNAM TABULEK Tabulka 1- Cyklostezky na Jindřichohradecku...................................................................... 51 Tabulka 2 - Popis souběhu cyklotrasy "Nežárka" s pěšími turistickými trasami ................ 64 Tabulka 3 - Vlastnická práva ke komunikacím a pozemkům, po kterých je veden 1. úsek navrhované cyklotrasy „Nežárka“ ........................................................................................ 66 Tabulka 4 - Vlastnická práva k pozemkům –1. úsek cyklotrasy „Nežárka“ ......................... 67

108

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 - Legislativa, ČSN a TP k cyklistické infrastruktuře Příloha 2 - Cyklistické orientační dopravní značení – zásady pro umístění v terénu Příloha 3 - Mapa cyklotras na území Jindřichohradecka Příloha 4 - Přehled stávajících cyklotras na území Jindřichohradecka Příloha 5 – Mapový podklad 1. úseku navrhované cyklotrasy „Nežárka“ Příloha 6 - Terénní kodovník Příloha 7 - Záznam trasových bodů 1. navrhovaného úseku cyklotrasy „Nežárka“ Příloha 8 - Identifikace nebezpečných míst a navrhovaná doporučení Příloha 9 - Návrh orientačního značení na 1. úseku cyklotrasy „Nežárka“ Příloha 10 - Stávající odpočinkové lokality na cyklotrase Příloha 11 - Stravovací, ubytovací zařízení a veřejně přístupné mobiliáře pro odpočinek na 1. úseku cyklotrasy Příloha 12- Železniční zastávky/ stanice na 1. úseku cyklotrasy

109