Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra Veřejných financí Studijní obor: Zdanění a daňová politika

Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty v zemích EU

Autor bakalářské práce: Denisa Chadimová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana Tepperová, Ph.D. Rok obhajoby: 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma "Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty v zemích EU" jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne……………… Podpis

Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o vývoji sazeb daně z přidané hodnoty v zemích Evropské unie. Cílem práce je popsat, jak se v jednotlivých členských zemích Evropské unie vyvíjely jednotlivé sazby daně z přidané hodnoty a následně zhodnotit, zdali veškeré členské země dodržují legislativu Evropské unie a případně uvést povolené výjimky. Úvod práce je zaměřen na vývoj samotné daně z přidané hodnoty a její implementaci do daňových systému zakladatelských zemí EU. Poté se v práci zabývám vývojem standardních a snížených sazeb. Závěr práce tvoří komparace vývoje sazeb DPH v zakladatelských státech EU se státy nově připojenými. Tato komparace ukazuje, že zakladatelské státy mají oproti nově příchozím státům více výjimek v oblasti snížených sazeb. Klíčová slova: daň z přidané hodnoty, harmonizace, standardní sazba, snížená sazba

Abstract This bachalor thesis provides the evolution of value added tax in member states of European Union. The aim is to describe how the rates of value added tax were evoluting in the countries which are member states in the European Union and assess whether all member states comply with EU legislation and indicate the permitted exceptions. Introduction is focused on the development of value added tax and its implementation in the tax system of the founding countries of the EU. Subsequently I describe the evolution of standard and reduced rates. The thesis concludes with a comparison of the evolution of the rates of VAT in the founded country and new joined countries. This comparison is showing that the founding countries have more permitted exceptions than the countries which joined later. Key words: value added tax, harmonization, standard rate, reduced rate

Seznam použitých zkratek Evropské hospodářské společenství EHS Evropská unie EU Daň z přidané hodnoty DPH Belgie BE Bulharsko BG Česká republika CZ Dánsko DK Německo DE Estonsko EE Řecko EL Španělsko ES Francie FR Chorvatsko HR Irsko IE Itálie IT Kypr CY Lotyšsko LV Litva LT Lucembursko LU Maďarsko HU Malta MT Nizozemsko NL Rakousko AT Polsko PL Portugalsko PT Rumunsko RO Slovinsko SI Slovensko SK Finsko FI Švédsko SE Velká Británie UK

Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Vývoj daně z přidané hodnoty ............................................................................................ 9

2.

Vývoj sazeb DPH v zakladatelských státech EU .............................................................. 11 2.1.

Belgie ......................................................................................................................... 11

2.2.

Německo .................................................................................................................... 13

2.3.

Francie ....................................................................................................................... 13

2.4.

Lucembursko ............................................................................................................. 15

2.5.

Nizozemsko ............................................................................................................... 16

2.6.

Itálie ........................................................................................................................... 16

2.7.

Četnost změn.............................................................................................................. 18

2.8.

Počet aplikovaných sazeb DPH v zakladatelských zemích ....................................... 19

2.9.

Seznam dodání zboží či služby, které mohou být předmětem snížené sazby daně ... 20

2.10. 3.

První přistupující státy do Evropského společenství......................................................... 22 3.1.

Velká Británie ............................................................................................................ 22

3.2.

Irsko ........................................................................................................................... 23

3.3.

Dánsko ....................................................................................................................... 24

3.4.

Řecko ......................................................................................................................... 25

3.5.

Španělsko ................................................................................................................... 25

3.6.

Portugalsko ................................................................................................................ 25

3.7.

Finsko......................................................................................................................... 26

3.8.

Rakousko ................................................................................................................... 26

3.9.

Švédsko ...................................................................................................................... 26

3.10. 4.

Shrnutí .................................................................................................................... 21

Seznam dodání zboží či služby, které mohou být předmětem snížené sazby daně 27

Připojené státy v roce 2004 - 2013 .................................................................................... 29 4.1.

Bulharsko ................................................................................................................... 29

4.2.

Česká republika .......................................................................................................... 29

4.3.

Estonsko ..................................................................................................................... 30

4.4.

Chorvatsko ................................................................................................................. 30

4.5.

Kypr ........................................................................................................................... 30

4.6.

Litva ........................................................................................................................... 31

4.7.

Lotyšsko ..................................................................................................................... 31

4.8.

Malta .......................................................................................................................... 31 5

4.9.

5.

Maďarsko ................................................................................................................... 32

4.10.

Polsko ..................................................................................................................... 32

4.11.

Rumunsko............................................................................................................... 33

4.12.

Slovensko ............................................................................................................... 33

4.13.

Slovinsko ................................................................................................................ 33

4.14.

Tabulka četnosti změn ............................................................................................ 34

4.15.

Počet aplikovaných sazeb DPH v nově příchozích zemí ....................................... 35

4.16.

Seznam dodání zboží či služby, které mohou být předmětem snížené sazby daně 36

4.17.

Shrnutí .................................................................................................................... 38

Komparace zakladatelských států EU a nově připojených států ....................................... 39 5.1.

Standardní sazby ........................................................................................................ 39

5.2.

Snížené sazby ............................................................................................................. 40

Závěr ......................................................................................................................................... 43 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 45 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 47 Seznam grafů ............................................................................................................................ 48 Příloha....................................................................................................................................... 49

6

Úvod V této bakalářské práci se budu zabývat vývojem sazeb daně z přidané hodnoty v zemích Evropské unie. Nepřímě daně jsou totiž Evropskou unií harmonizovány, jelikož mají sloužit ke sjednocení podmínek pro jednotný trh v rámci členských zemí. Evropská unie proto harmonizuje i výši aplikovaných sazeb a také specifikuje zboží, na které může být snížená sazba aplikována. Harmonizace, tak také ovlivňuje vývoj jednotlivých sazeb DPH v zemích Evropské unie. Hlavní cíl mé práce lze rozdělit do dvou dílčích cílů, a to popsat vývoj sazeb DPH v členských státech, následně i zhodnotit, jestli země dodržují kritéria, která zadává EU, např. zdali dodržují minimální hranice u výše sazeb a uvést případné výjimky. Dále pak provést komparaci starších zakladatelských států a států nově připojených. V první kapitole se budu zabývat, jak vlastně vznikla daň z přidané hodnoty a jak ji zakladatelské státy zaváděly do svého daňového systému. Budu zde psát i o směrnicích, kterými byly podloženy požadavky Evropského hospodářství. Ve druhé části se budu zabývat zakladatelskými státy Evropské unie, a to Belgií, Lucemburskem, Francií, Itálií, Nizozemskem a Německem. U každého státu uvedu, jak se sazby DPH vyvíjely, a to jak standardní tak i snížené sazby. Případně i vývoj dalších sazeb jako např. super snížené, mezisazby či zvýšené sazby, pokud ji daný stát používá. Zabývat se budu i zbožím či službami, na které zakladatelské státy aplikují sníženou sazbu či mezisazbu nebo také nulovou sazbu. V této kapitole také vysvětlím, co znamená nulová sazba nebo výše zmíněná mezisazba. Zajímat se budu i o to, jestli zakladatelské státy dodržují minimální hranice sazeb, které vyžaduje Evropská unie. Na konci této kapitoly provedu šetření ohledně četnosti změn sazeb, kde z vývojových tabulek budu zkoumat, kolikrát každý stát změnil standardní či sníženou sazbu. Dalším mým úkolem bude na základě dostupných dat zpracovat počet aplikovaných sazeb v jednotlivých letech u zakladatelských států. Na závěr za použití seznamu zboží a služeb, na které mohou státy uplatňovat sníženou sazbu, uvedu tabulku, jakou aktuální výši sazby na toto zboží či služby státy aplikují. Třetí část mé práce věnuji prvním přistupujícím státům do EHS. Jedná se o devět států, mezi něž patří Dánsko, Finsko, Irsko, Rakousko, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Tyto státy mají stejně jako zakladatelské státy EU množství výjimek, jak ve výši sazeb v podobě super snížené sazby nebo i zboží a služeb, na které uplatňují sníženou sazbu, ale v seznamu EU je nenajdeme.

7

Čtvrtá část mé práce je pak věnována nově připojeným státům. Jedná se o státy, které přistoupily v letech 2004 – 2013. Konkrétně jde o Česko, Estonsko, Kypr, Litvu a Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko a posledním členem se stalo minulý rok Chorvatsko. Podobně jako u zakladatelských států budu sledovat vývoj jejich sazeb daně z přidané hodnoty. Budu se zabývat i tím, jestli má některý z nových členů výjimku v uplatňování sazeb jako zakladatelské státy, např. super snížené sazby, mezisazby a nulové sazby. Ke konci kapitoly provedu stejně jako v předchozí kapitole četnost změn sazeb a to standardní a snížené a také se i zde budu zabývat počtem aplikovaných sazeb daně z přidané hodnoty jako v předešlých kapitolách. Na konci této kapitoly bude opět seznam, na které zboží nebo službu jednotlivé země aplikuji sníženou sazbu. Na závěr provedu shrnutí. V předposlední kapitole této práce budu komparovat vývoj sazeb daně z přidané hodnoty mezi zakladatelskými státy a nově připojenými státy. V tomto roce vláda v České republice diskutuje zavedení druhé snížené sazby. Tato sazba by měla být ve výši 10 % a měla by se vztahovat na léky, knihy, dětské pleny a na nenahraditelnou dětskou výživu. Dvě snížené sazby nejsou v zemích EU výjimkou, používá ji 17 zemí EU, ale problém je skladba zboží, na kterou chce česká vláda sazbu aplikovat. Seznam zboží a služeb, které je povoleno budu uvádět v dalších kapitolách.

8

1. Vývoj daně z přidané hodnoty Než vznikla daň z přidané hodnoty, tak jak ji dneska známe, používaly zakladatelské státy různé systémy nepřímých daní. Daň z přidané hodnoty používala pouze Francie (od roku 1954, sice s trochu jiným mechanismem, než je současný, o její zavedení pod názvem „Taxe sur la valeur ajoutée“ se zasloužil vládní ekonom Maurice Lauré).1 Cílem tehdejšího Evropského hospodářského společenství bylo vytvořit jednotné podmínky pro hospodářský trh, a tak byla potřeba sjednotit a zavést v ostatních zakladatelských státech stejný systém DPH. Proto byla Komisí 1. dubna 1967 vydána první směrnice 67/227/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu 2. V první směrnici je popsáno, proč je nutné přejít na daň z přidané hodnoty, definice daně z přidané hodnoty a dokdy jsou státy povinny implementovat tento systém DPH, jak můžeme vidět v ukázce 1. článku. „Členské státy nahradí svůj stávající systém daní z obratu společným systémem daně z přidané hodnoty vymezeným v článku 2. V každém členském státě bude co nejdříve přijata právní úprava potřebná pro toto nahrazení, aby mohla nabýt účinnosti dnem, který stanoví členské státy s ohledem na situaci konjunktury, nejpozději však dnem 1. ledna 1970.“3 Dále se ve 3. článku Rada zmiňuje, že později vydá druhou směrnici, kde se bude zabývat strukturou systému DPH a jejími pravidly. 2. směrnice 67/228/EHS přesně určila předmět daně a další pojmy. Nebyla v ní však vymezena výše sazby daně, takže si ji státy mohly určit samy. Ne všechny státy byly schopné zavést nový systém DPH do stanoveného termínu uvedeného v první směrnici, a tak jim muselo EHS prodloužit termín pro řádné zavedení. A to Belgii do konce roku 1972 (vydána třetí směrnice 69/463/EHS, která prodloužení umožňovala) a také Itálii, a to až do konce roku 1973 (čtvrtá směrnice 71/401/EHS a pátá směrnice 72/250/EHS). 17. května 1977 byla přijata šestá směrnice Rady 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně. Tato směrnice pojednává podrobněji o harmonizaci DPH

1

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 5. vydání. Praha: Linde, 2012, 400 s. ISBN 978-80-7201-881-9.

2

První směrnice Rady č. 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci legislativy Členských států

týkající se daní z obratu. 3

První směrnice Rady č. 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci legislativy Členských států

týkající se daní z obratu., článek 1.

9

v členských státech, přesně vymezuje pojmy jako předmět daně, územní působnost, osoby povinné k dani, zdanitelná plnění, základ daně, ale i sazbu daně atd. Z úryvku však můžeme vidět, že ještě v této směrnici nebyly harmonizovány sazby DPH a bylo na každém zakládajícím státě, jakou výši sazby si určí a jak ji bude používat. „3. Každý členský stát určí základní sazbu daně z přidané hodnoty jako procentní podíl základu daně a tato sazba bude stejná pro dodání zboží i pro poskytování služeb.“ 4 Tato směrnice také zrušila druhou směrnici Rady 67/288/EHS ze dne 11. 4. 1967 a to ke dni, kdy členské státy použily ustanovení nové směrnice. Pozoruhodné je, že šestá směrnice byla v platnosti až do roku 2006, kdy ji nahradila směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Šestá směrnice během let své platnosti prodělala přes 30 novelizací. Problém harmonizace byl v sazbách DPH. Každý členský stát si mohl sám rozhodnout, kolik sazeb daně bude používat a také v jaké výši. Komise tak musela sjednotit počet daňových sazeb (např. v Itálii v roce 1980 existovalo až 10 daňových sazeb!) a samostatné daňové sazby (či alespoň pásma, ve kterých by se daňové sazby měly pohybovat).5 1. 1. 1993 Komise stanovila ve směrnici 92/77/EHS minimální hranice daňových pásem, a to 15 % pro standardní sazbu daně a 5 % pro sníženou sazbu daně. Zároveň stanovila i počet snížených sazeb, které mohly být pouze 2. Existovala také výjimka, kterou umožňovala směrnice členským státům používat sníženou sazbu daně nižší než 5 %, a to pouze pro přechodné období. Jednalo se zejména o ty státy, které aplikovaly na určité zboží nulovou sazbu daně. Přechodné období bylo třeba pro přeřazení tohoto zboží do snížené sazby daně (zboží bylo nejprve přeřazeno do kategorie např. 3 % sazby a až po určité době do kategorie snížené sazby daně, aby nedocházelo k cenovým šokům).6 Přechodné období bylo prodlouženo směrnicí 2007/75/ES ze dne 20. prosince 2007, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o některá dočasná ustanovení o sazbách daně z přidané hodnoty. Platnost standardní sazby 15 % se v dodatkových směrnicích vždy prodlužovala, aktuálně je ve směrnici 2006/112/ES v článku 97 tato sazba prodloužena do konce roku 2015.

4

Šestá směrnice Rady č. 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států

týkajících se daní z obratu, HLAVA IX, sazby, článek 12, 3 5

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 5. vydání. Praha: Linde, 2012, s 139. ISBN 978-80-7201-881-9.

6

NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Wolters Kluwer

ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-695-0.

10

„Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2015 nesmí být základní sazba nižší než 15 %“. 7

2. Vývoj sazeb DPH v zakladatelských státech EU Nyní se budu zabývat vývojem sazeb DPH v zakladatelských státech EU. Za zakladatelské státy jsou považovány Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. U každé zakladatelské země uvedu vývoj sazeb DPH – standardní, super snížené, snížené, mezisazby (tzv. parking rate) a také nulové sazby. Nulová sazba daně není totéž co osvobození od daně. Na plnění, na která je uplatňována nulová sazba, jsou sice od daně osvobozená, ale s nárokem na odpočet DPH - účtuje se tedy sazba ve výši 0 %, a zůstává tak možnost odečíst si veškerou námi zaplacenou DPH z pořízeného zboží a služeb přímo souvisejících s tímto plněním, např. v případě vývozu nebo poskytnutí některých finančních služeb zákazníkům mimo EU.8 Dále se v této kapitole budu zabývat četností sazeb, tzv. kolik sazeb která země uplatňovala v jednotlivých letech. Na konci uvedu seznam zboží a služeb, které mohou být předmětem snížené sazby daně a jejich zařazení podle zakladatelských států, resp. jaké sazby zakladatelské státy na tyto položky používají.

2.1.

Belgie

Belgie nezavedla DPH do roku 1970, který byl stanoven v 1. směrnici EHS, a tak pro ni byla vydána 2. směrnice, která jí umožnovala termín zavedení posunout, a to do konce roku 1972. Z grafu však vidíme, že to Belgie stihla dříve a DPH ve své zemi zavedla 1. 1. 1971. Standardní sazbu si určila na 18 % a sníženou sazbu na 6 %. Zároveň uplatňovala tzv. parking rate neboli mezisazbu 14 %. Tato sazba se používá na zboží či služby, které byli dříve v kategorii snížených sazeb a nyní je přesouváme do základní sazby. Tato mezisazba se používá, aby si lidé mohli postupně zvyknout na zvýšení ceny onoho zboží či služby. Z tabulky vyplývá, že se standardní sazba v Belgii vyvíjela bez větších výkyvů. Největší změna od vzniku této daně nastala v roce 1992, kdy Belgie zavedla druhou sníženou sazbu, a to 12 %, kterou používá dodnes. Tím se dostávám k aktuálním uplatňovaným sazbám. Kromě již zmiňované snížené 12 % sazbě dále Belgie uplatňuje 6 % sníženou sazbu (v tabulce na konci této kapitoly uvádím, na jaké zboží kterou výši sazby uplatňuje) a dále standardní, která 7

Kapitola 2. oddíl 1, Základní sazba. Článek 97 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané

hodnoty 8

DPH − základní pravidla: Osvobození od daně vs. nulová sazba daně. Europa.eu [online]. 4/2013 [cit. 2014-04-23].

11

činí 21 %. Kromě těchto sazeb má Belgie povolenou výjimku od EU, a to 0 % sazbu DPH na dodání denních a víkendových novin a periodik, které obsahují všeobecné informace (v tabulce je v kategorii č. 5). Tato výjimka je podložena legislativou ve směrnici 2006/112/ES, hlava VIII – sazby, kapitola 4. Mezisazbu 12 % aplikuje na: 1. Některé energetické produkty, jako jsou: 

uhlí a tuhá paliva získaná z uhlí



hnědé uhlí a aglomerovaný lignit



koks a polokoks z uhlí, lignitu a rašeliny



ropný koks používaný jako palivo

2. Některé pneumatiky a duše Belgie tedy dodržuje Směrnici, ve které musí členské státy dodržet minimální výši standardní sazby 15 % a min. výši snížené sazby 5 %. Tabulka 1 - Vývoj sazeb DPH v Belgii (1971 – 2014)

Super Datum a rok

snížená sazba

Snížená

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

sazba

Mezisazba

1. 1. 1971

-

6

18

25

14

1. 1. 1978

-

6

16

25

-

1. 12. 1980

-

6

16

25 / 25+5

-

1. 7. 1981

-

6

17

25 / 25+5

-

1. 9. 1981

-

6

17

25 / 25+8

-

1. 3. 1982

-

6

17

25 / 25+8

-

1. 1. 1983

-

6

19

17

1. 4. 1992

-

6 / 12

19,5

25 / 25+8 -

1. 1. 1994

-

6 / 12

20,5

-

12

1. 1. 1996

-

6 / 12

21

-

12

1. 1. 2000

-

6 / 12

21

-

12

Zdroj: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union

12

-

2.2.

Německo

V Německu reagovali na zavedení DPH rychle a stihli ji zavést už od roku 1968. Sazba se postupně zvyšovala. Když v roce 1993 vstoupila v platnost směrnice č.92/77/EH, která stanovila minimální standardní sazbu 15 %, kterou byly povinny všechny státy EU dodržet, tak Německo v tomto roce zvýšilo sazbu o 1 procentní bod, a sazba tak činila požadovaných minimálních 15 %. Dnes Německo používá sazbu ve výši 19 %. Co se týče snížené sazby, Německo vždy používalo pouze jednu sníženou sazbu. Opět jako u standardní sazby nedocházelo k výkyvům sazby. Celkově byla sazba po celou dobu existence zvýšena pouze 3x, a to nikdy více než o 1 p. b. Německo má dnes sníženou sazbu, a to ve výši 7%, kterou uplatňuje u většiny potravin, léků atd. Konkrétní položky, na které Německo uplatňuje sníženou sazbu, uvádím v tabulce na konci této kapitoly. Tabulka 2 – Vývoj sazeb DPH v Německu (1968 – 2014)

Super Datum a rok

snížená sazba

Snížená

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

sazba

Mezisazba

1. 1. 1968

-

5

10

-

-

1. 7. 1968

-

5

11

-

-

1. 1. 1978

-

6

12

-

-

1. 7. 1979

-

6,5

13

-

-

1. 7. 1983

-

7

14

-

-

1. 1. 1993

-

7

15

-

-

1. 4. 1998

-

7

16

-

-

1. 1. 2007

-

7

19

-

-


2.3.

Francie

Francouzský systém daně z přidané hodnoty byl inspirací EHS a podle něj se do ostatních členských států v roce 1968 zavedlo DPH. Z tabulky můžeme vidět, že v té době Francie aplikovala jen čtyři sazby, a to zvýšenou, standardní, sníženou a mezisazbu. Standardní sazba byla od roku 1968 několikrát změněna, o čemž pojednává tabulka č. 3. Francie už před zavedením minimální výše standardní sazby měla sazbu vždy vyšší než 15 %, čili s tímto dodržením problém nebyl. To však nemůžeme říct o sazbě snížené. Od roku 1993 měly být uplatňovány pouze dvě snížené sazby, a to v minimální výši 5 %. Francie má ale jednu sazbu 13

nižší, a to 2,1 %, kterou používá dodnes. Jde o tzv. super sníženou sazbu. Tato sazba je uvalena hlavně na léčiva, noviny, periodika a na televizní licenční poplatky. EU tuto výjimku Francii povoluje, a to v šesté směrnici v kapitole 4, článek 110. V tomto článku mají země, které k 1. lednu 1991 uplatňovaly nižší snížené sazby než je stanovená v článku 99 (zde se píše, že minimální sazba musí být 5 %) výjimku a to v tom, že tyto snížené sazby mohou i nadále uplatňovat. Tabulka 3 – Vývoj sazeb DPH ve Francii (1968 – 2014)

Super Datum a rok

snížená

Snížená sazba

sazba

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

Mezisazba

1. 1. 1968

-

6

16,66

20

13

1. 12. 1968

-

7

19

25

15

1. 1. 1970

-

7,5

23

33,33

17,6

1. 1. 1973

-

7

20

33,33

17,6

1. 1. 1977

-

7

17,6

33,33

-

1. 7. 1982

-

4 / 5,5 / 7

18,6

33,33

-

1. 7. 1986

-

2,1 / 4 / 5,5 / 7 / 13

18,6

33,33

-

17. 9. 1987

-

2,1/4/5,5/7/13

18,6

33,33

28

1. 12. 1988

-

2,1 / 4 / 5,5 / 7 / 13

18,6

28

-

1. 1. 1989

-

2,1/5,5/13

18,6

28

-

8. 9. 1989

-

2,1/5,5/13

18,6

25 / 28

-

1. 1. 1990

-

2,1/5,5/13

18,6

25

-

13. 9. 1990

-

2,1/5,5/13

18,6

22

-

29. 7. 1991

-

2,1/5,5

18,6

22

-

1. 1. 1993

2,1

5,5

18,6

-

-

1. 8. 1995

2,1

5,5

20,6

-

-

1. 4. 2000

2,1

5,5

19,6

-

-

1. 1. 2012

2,1

5,5 / 7

19,6

-

-

1. 1. 2014

2,1

5,5 / 10

20

-

-


14

2.4.

Lucembursko

Lucembursko zavedlo DPH v roce 1970, čili včas dle první směrnice 67/227/EHS. Lucembursko je známé nízkými sazbami daní. To převládá i u DPH, kde si standardní sazbu drží na nejnižší povolené hranici 15 %, a to od roku 1992. Co se týče snížené sazby, tak Lucembursko kromě snížené sazby 6 % používá stejně jako Francie super sníženou sazbu, a to 3 %. Aktuálně má standardní sazbu 15 % a sníženou 6 %, která se vztahuje na služby v kadeřnictví či v holičství a na drobné opravy jízdních kol, obuvi, koženého zboží, oděvů a bytového textilu. Z tabulky můžeme vidět, že super snížená sazba je uvalena na většinu zboží, které může podléhat do kategorie snížené sazby. Mezisazbu aplikuje na: 

některá vína



tuhá paliva, minerální oleje a dřevo určené pro použití jako palivo, s výjimkou dřeva pro topení



prací a čisticí prostředky



reklamní tiskoviny, komerční a podobné katalogy, publikace cestovního ruchu



teplo, klimatizaci a páru, s výjimkou tepla poskytnutého z tepelných sítí



bezpečnou úschovu a administrativu bezpečnosti



správu úvěrů a úvěrových záruk osobou nebo organizací, které nejsou poskytovatelé tohoto úvěru

Tabulka 4 – Vývoj sazeb DPH v Lucembursku (1970 – 2014)

Super Datum a rok

snížená sazba

Snížená

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

sazba

Mezisazba

1. 1. 1970

-

4

8

-

-

1. 1. 1971

-

2/5

10

-

-

1. 7. 1983

-

3 /6

12

-

-

1. 1. 1992

3

3/6

15

-

-

6

15

-

12

1. 1. 1993


15

2.5.

Nizozemsko

Nizozemsko zavedlo DPH v roce 1969. Po celou dobu používá pouze dvě sazby, a to standardní a sníženou. Obě dvě sazby se vyvíjely bez větších výkyvů. Nizozemsko také od začátku dodržuje minimální výši standardní i snížené sazby. Tabulka 5 – Vývoj sazeb DPH v Nizozemsku (1969 – 2014)

Super Datum a rok

snížená sazba

Snížená

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

sazba

Mezisazba

1. 1. 1969

-

4

12

-

-

1. 1. 1971

-

4

14

-

-

1. 1. 1973

-

4

16

-

-

1. 1. 1976

-

4

18

-

-

1. 1. 1984

-

5

19

-

-

1. 10. 1986

-

6

20

-

-

1. 1. 1989

-

6

18,5

-

-

1. 10. 1992

-

6

17,5

-

-

1. 1. 2001

-

6

19

-

-

1. 10. 2012

-

6

21

-

-


2.6.

Itálie

Itálie zavedla DPH nejpozději ze všech zakladatelských států, a to roku 1973. Umožnila ji to čtvrtá (71/401/EHS) a pátá směrnice (72/250/EHS). Standardní sazba se v Itálii postupně zvyšovala, aktuálně dosahuje 22 %. V minulosti aplikovala hned několik snížených sazeb. To po roce 1993, kdy se harmonizoval počet sazeb, už nebylo možné. Přesto má Itálie stejně jako např. Lucembursko výjimku a může používat sníženou sazbu, která je nižší než minimálních 5 %, a to ve formě super snížené sazby, kterou má Itálie stanovenou na 4 %. sníženou

Aktuálně tedy Itálie používá dvě sazby a to

sazbu 10 % a super sníženou sazbu 4 %. Super snížena sazba je na vybrané druhy

potravin, knihy, noviny, periodika, televizní licenční poplatky, lékařské pomůcky pro zdravotně postižené, sociální služby a na pesticidy a přírodní a umělá hnojiva.

16

Itálie také uplatňuje nulovou sazbu daně na dodávky pozemků, které se nemohou využívat jako stavební pozemky. Tabulka 6 – Vývoj sazeb DPH v Itálii (1973 – 2014)

Super Datum a rok

snížená

Snížená sazba

sazba

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

Mezisazba

1. 1. 1973

-

6

12

18

-

1. 1. 1975

-

6

12

30

18

18. 3. 1976

-

6

12

30

18

10. 5. 1976

-

6/9

12

30

18

23. 12. 1976

-

1/3/6/9

30

18

8. 2. 1977

-

1 / 3 / 6 / 9 / 12

12 14

35

3. 7. 1980

-

2/8

15

35

18 18

1. 11. 1980

-

1 / 2 / 3 / 6 / 9 / 12

14

35

15 / 18

1. 1. 1981

-

2/8

15

35

18

5. 8. 1982

-

2 / 8 / 10 / 15

18

38

20

19. 4. 1984

-

2 / 8 / 10 / 15

18

30 / 38

20

20. 12. 1984

-

2/9

18

30

-

1. 8. 1988

-

2/9

19

38

-

1. 1. 1989

-

4/9

19

38

-

13. 5. 1991

4 / 9 / 12

19

38

-

1. 1. 1993

4

9

19

-

12

1. 1. 1994

4

9

19

-

13

24. 2. 1995

4

10

19

-

16

1. 10. 1997

4

10

-

-

17. 9. 2011

4

10

19 21

-

-

1. 10. 2013

4

10

22

-

-


17

2.7.

Četnost změn

Tabulka níže uvádí četnost změn sazeb tzv. kolikrát daný stát změnil výši standardní či snížené sazby po dobu existence DPH v zemi. Tabulka 7 – Četnost změn (1968 – 2014)

Četnost změn

Četnost změn

základní sazby

snížené sazby

Belgie

6

1

Francie

8

10

Německo

7

3

Lucembursko

3

3

Nizozemsko

9

2

Itálie

8

12

Země

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat:VAT Rates Applied in the Member States of the European Union

Z této tabulky vyplývá, že Lucembursko měnilo standardní sazbu nejméně ze všech států. Naopak nejvíce změn bylo v Nizozemsku. Co se týče snížených sazeb, nejméně změn ve výši této sazby bylo v Belgii a nejvíce v Itálii. Z tabulky lze i vypozorovat, že četnosti změn standardních sazeb v zakladatelských státech jsou vesměs stejné, až na výjimku Lucemburska. Naopak četnost změn snížených sazeb je v této skupině států spíše malá a jediná Francie s Itálií výrazně převyšují ostatní státy.

18

2.8.

Počet aplikovaných sazeb DPH v zakladatelských zemích

Následující tabulka mapuje počty používaných sazeb v jednotlivých letech v zakladatelských státech. Celkové číslo vždy obsahuje super sníženou, či sníženou sazbu, standardní sazbu, mezisazbu a také zvýšenou sazbu, pokud státy tyto sazby používaly v daném roce. Tabulka 8 – Počet aplikovaných sazeb DPH v zakladatelských zemí

Rok/Stát BE FR IT LU NL DE Rok/Stát x 4 x x X 2 1968 1980 x 4 x x 2 2 1969 1981 x 4 x 2 2 2 1970 1982 4 4 x 3 2 2 1971 1983 4 4 x 3 2 2 1972 1984 4 4 3 3 2 2 1973 1985 4 4 3 3 2 2 1974 1986 4 4 4 3 2 2 1975 1987 4 4 8 3 2 2 1976 1988 4 3 8 3 2 2 1977 1989 4 3 8 3 2 2 1978 1990 4 3 8 3 2 2 1979 1991 4 4 5 3 2 2 1992 2004 4 3 4 4 2 2 1993 2005 5 3 4 4 2 2 1994 2006 5 3 4 4 2 2 1995 2007 5 3 4 4 2 2 1996 2008 5 3 3 4 2 2 1997 2009 5 3 3 4 2 2 1998 2010 5 3 3 4 2 2 1999 2011 4 3 3 4 2 2 2000 2012 4 3 3 4 2 2 2001 2013 4 3 3 4 2 2 2002 2014 4 3 3 4 2 2 2003

BE 3 3 4 5 5 5 5 5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

FR 3 3 5 5 5 5 7 8 7 5 5 4 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4

Zdroj:Vlastní zpracování na základě dat: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union

19

IT 10 5 7 7 8 4 4 4 4 4 4 5 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

LU 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

NL 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

DE 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

2.9.

Seznam dodání zboží či služby, které mohou být předmětem snížené

sazby daně V tabulce je uvedeno, na které zboží a jakou výši sazby země používá. Kategorie jsou pouze očíslované a stručně pojmenované. Jejich celkový obsah přikládám do přílohy. Tato příloha se stejným číslováním je příloha III ve směrnici 2006/112/ES – Seznam dodání zboží a poskytnutí služeb, které mohou být předmětem snížené sazby uvedené v článku 98. Tabulka 9 – Seznam dodání zboží či služby (2014)

Kategorie

BE

FR

IT

LU

DE

NL

6 / 12 / 21

5,5 / 10 / 20

4 / 10

3

7 / 19

6

6

5,5

10

3

7

6

6 / 21

2,1 / 10 / 20

10 / 22

3 / 15

19

6

4) lékařské vybavení

6

5,5

4

3

7

6 / 21

dětské autosedačky

21

20

22

15

19

21

5) přeprava osob

0/6

10

10

3

7 / 19

6 / 21

6) Knihy

6 / 21

5,5 / 20

4 / 22

3

7

6

Noviny

0 /6 / 21

2,1 / 20

4

3

7

6

Periodika

0 / 6 / 21

2,1 / 20

4 / 22

3

7

6

6

5,5

10

3

7

6

6

10 / 20

22

3

19

6

21

10 / 2,1

4 / 22

3 / 15

19

21

9) Autorské odměny

6 / 21

5,5

22

3

7

6 / 21

10) Sociální bydlení

6 / 12

5,5 / 20

4 / 10

3 / 15

19

21

6 / 12 / 21

10 / 20

3 / 15

7

6

12) Ubytování

6

10

10

3

7

6

12a) Restaurace

12

10

10

3

19

6

6

20

10 / 22

3

7 / 19

6

6

20

22

3

19

6

1) potraviny 2) rozvod vody 3) farmacie

7) Vstupenky Vstupenky do zábavných parků 8) Placená TV/ Kabelová TV

11) zemědělská výroba

13) Vstup na sportovní akce 14) Využívání sportovního zařízení

20

4 / 10 / 22

15) Sociální služby

6 / 21

20

16) Pohřební služby

6 / 21

20

21

17) Lékařská péče 18) Úklid veřejných komunikací 19) Drobné opravy 20) Domácí pečovatelské služby 21) Kadeřnictví

4 / 10 /

3 / 15

7

21

-

3

19

-

-

-

3

7

21

21

10 / 20

10

3

19

21

21

20

22

6

19

6

21

5,5 / 10

-

15

19

21

21

20

22

6

19

6

22


2.10. Shrnutí Všechny zakladatelské státy dodržují základní sazbu 15 %, z čehož Lucembursko má sazbu nejnižší. Naopak nejvyšší sazbu má momentálně Itálie (22 %), dále Belgie spolu s Nizozemskem (21 %), Francie (20 %), Německo (19 %) a nejnižší Lucembursko (15 %). Více výjimek najdeme u snížené sazby. Pouze Německo a Nizozemsko má jen jednu sníženou sazbu. Francie je na tom podobně jako Lucembursko. Obě země mají dvě snížené sazby a navíc ještě super sníženou v podobné výši – FR 2,1 % a LU 3 %. Belgie se liší svou nulovou sazbou, která se vztahuje na dodání novin či periodik.

21

3. První přistupující státy do Evropského společenství Počátkem 70. let se Evropské společenství, které se dosud skládalo z 6 zakladatelských států (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko) poprvé rozšiřuje. Jako první se 1. ledna 1973 připojuje Velká Británie, Irsko a Dánsko. Později 1. ledna 1981 se přidává Řecko a 1. ledna 1986 se připojilo Španělsko a Portugalsko.

Velká Británie

3.1.

Velká Británie jako první přistoupila k EHS, a to v roce 1973. V tomto roce také zavedla DPH. Velká Británie zavedla pouze standardní sazbu daně a až v roce 1995 vznikla i snížená sazba daně. Nejprve byla stanovena na 8 %, ale po dvou letech, tedy v roce 1997 byla snížena na 5 % a tato sazba platí až dodnes. Velká Británie tak používá nejnižší možnou povolenou sazbu. Jako Belgie má i výjimku týkající se nulové sazby. Ta je uplatňována stejně jako v Belgii na dodání novin a periodik, ale i map, not atd. A dále pak na: 

dodání potravin pro lidskou či zvířecí potravu, neplatí však pro tzv. předvařená jídla, zmrzliny, čokolády,



dodání semen,



dodání vody – destilované nebo minerální,



léčiva, která jsou na předpis, na lékařské a chirurgické nástroje



dodání dětského oblečení a dětských bot



atd.

Tabulka 10 – Vývoj sazeb DPH ve Velké Británii (1973 – 2014)

Datum a rok

Super snížená sazba

Snížená

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

sazba

Mezisazba

1. 4. 1973

-

-

10

-

-

29. 7. 1974

-

-

8

-

-

18. 11. 1974

-

-

8

25

-

12. 4. 1976

-

-

8

12,5

-

18. 6. 1979

-

-

15

-

-

1. 4. 1991

-

-

17,5

-

-

1. 4. 1994

-

-

17,5

-

8

1. 1. 1995

-

8

17,5

-

-

22

1. 9. 1997

-

5

17,5

-

-

1. 12. 2008

-

5

15

-

-


3.2.

Irsko

V Irsku byla zavedeno DPH v roce 1972. Kromě standardní sazby má i dvě snížené sazby, a to sníženou sazbu 13,5 %, super sníženou 4,8 % a dále ještě nulovou sazbu. Tu aplikuje na vybrané zboží. Skladba zboží je podobná skladbě Velké Británie, která též využívá nulovou sazbu. Z tabulky č. 11 je vidět, že sazby v Irsku se měnily nejvíce ze všech zemí EU. Zajímavé je, že nejdříve standardní sazba rostla, dosahovala až 35 % a následně klesla na 23 %. Aktuální sazba je 23 %. Snížená sazba 9 %, která se uplatňovala od roku 2011, byla platná pouze do konce minulého roku čili do 31. 12. 2013. Tabulka 11 – Vývoj sazeb DPH v Irsku (1972 – 2014)

Super Datum a rok

snížená sazba

Snížená

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

sazba

Mezisazba

1. 11. 1972

1

5,26

16,37

30,26

11,11

3. 9. 1973

1

6,75

19,5

36,75

11,11

1. 3. 1976

-

10

20

35 / 40

-

1. 3. 1979

1

10

20

-

-

1. 5. 1980

1

10

25

-

-

1. 9. 1981

1,5

15

25

-

-

1. 5. 19820

1,8

18

30

-

-

1. 3. 1983

2,3

23

35

-

-

1. 5. 1983

2,3

5 / 18

23 / 35

-

-

1. 7. 1983

2

5 / 18

23 / 25

-

-

1. 5. 1984

2

5 / 8 / 18

23 / 25

-

-

1. 3. 1985

2,2

10

23

-

-

1. 3. 1986

2,4

10

25

-

-

1. 5. 1987

1,7

10

25

-

-

23

1. 3. 1988

1,4

5 / 10

25

-

-

1. 3. 1989

2

5 / 10

25

-

-

1. 3. 1990

2,3

10

23

-

-

1. 3. 1991

2,3

10 / 12,5

21

-

-

1. 3. 1992

2,7

10 / 12,5

21

-

-

1. 3. 1993

2,5

12,5

21

-

-

1. 1. 1996

2,8

12,5

21

-

-

1. 3. 1997

3,3

12,5

21

-

-

1. 3. 1998

3,6

12,5

21

-

-

1. 3. 1999

4

12,5

21

-

-

1. 3. 2000

4,2

12,5

21

-

-

1. 1. 2001

4,3

12,5

20

-

-

1. 3. 2002

4,3

12,5

21

-

-

1. 1. 2003

4,3

13,5

21

-

-

1. 1. 2004

4,4

13,5

21

-

-

1. 1. 2005

4,8

13,5

21

-

-

1. 12. 2008

4,8

13,5

21,5

-

-

1. 1. 2010

4,8

13,5

21

-

-

1. 7. 2011

4,8

9 / 13,5

21

-

-

1. 1. 2012

4,8

9 / 13,5

23

-

-


3.3.

Dánsko

DPH v Dánsku byla již od roku 1967. Rok zavedení je tedy stejně časný jako v zakladatelských státech EU. Dánsko je velmi zajímavé z pohledu DPH a to proto, že nikdy nepoužívalo sníženou sazbu. Jediná výjimka je v roce 1975, kdy byla snížená sazba 9,25 %. Dánsko si však uplatňuje nulovou sazbu daně na prodej novin, které jsou vydávány vícekrát než jednou měsíčně.

24

Tabulka 12 – Vývoj sazeb DPH v Dánsku (1967 – 2014)

Super Datum a rok

snížená sazba

3. 7. 1967

Snížená

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

sazba

-

Mezisazba

10 12,5

1. 4. 1968 29. 6. 1970

-

-

15

-

-

29. 9. 1975

-

9,25

15

-

-

1. 3. 1976

-

-

15

-

-

3. 10. 1977

-

-

18

-

-

1. 10. 1978

-

-

20,25

-

-

30. 6. 1980

-

-

22

-

-

1. 1. 1992

-

-

25

-

-


3.4.

Řecko

Řecko přistoupilo do EU v roce 1981. DPH zavedlo v roce 1987. Řecko používá standardní sazbu a dvě snížené sazby. Aktuální standardní sazba je 23 % a snížené jsou 6,5 % a 13 %. Řecko tak splňuje minimální požadovanou hranici. Pouze v letech 1990 - 15. 3. 2010 aplikovalo Řecko sazbu nižší než 5 %, a to 4 %, která byla zvýšena 1. 4. 2005 na 4,5 % a následně 15. 3. 2010 opět zvýšena na minimálních 5 %.

3.5.

Španělsko

Španělsko se připojilo k EU v roce 1986. Téhož roku také zavedlo DPH. Španělsko aplikuje tři sazby, a to standardní, sníženou a dále super sníženou sazbu. Aktuálně je základní sazba 21 %, snížená 10 % a super snížená 4 %. Zajímavé je, že dvě snížené sazby Španělsko aplikuje až od roku 1993. Dříve mělo pouze jednu sníženou sazbu, která byla po celou dobu ve výši 6 %. Co se týče standardní sazby, tak v roce zavedení byla 12 % a postupně byla navyšována až na aktuální hodnotu 21 %.

3.6.

Portugalsko

Portugalsko se připojilo stejně jako Španělsko v roce 1986 a tento rok také zavedlo DPH. Standardní sazba začínala v roce 1986 na hodnotě 16 % a postupně se zvyšovala. Aktuální sazba dosahuje 23 %. Snížené sazby používá Portugalsko dvě, a to od roku 1996. Do té doby používalo pouze jednu. Momentálně mají snížené sazby hodnoty 13 % a 6 %. 25

Do 24. 3. 1992 aplikovalo Portugalsko i nulovou sazbu. Ta však tímto datem byla zrušena. Na zboží a služby, které byly předtím zdaněny nulovou sazbou, je tak aplikována snížená sazba ve výši 6 %. V roce 1995 proběhlo další rozšíření EU, konkrétně o Finsko, Rakousko a Švédsko.

3.7.

Finsko

Ve Finsku byla zavedena DPH rok před vstupem do EU, čili roku 1994. Vývoj standardní sazby je ve Finsku velmi stabilní. V roce zavedení byla výše sazby stanovena na 22 %, v roce 2010 byla zvýšena o 1 p. b. a aktuální sazba je 24 %. Snížené sazby Finsko aplikuje dvě, a to ve výši 10 a 14 %. Zároveň aplikuje i nulovou sazbu při prodeji novin a časopisů s obecnými informacemi, které jsou prodávány v rámci předplatného.

3.8.

Rakousko

Rakousko zavedlo DPH už v roce 1973, čili dlouho předtím, než vstoupilo do EU. Standardní sazba se postupně vyvíjela z 16 %, až na aktuální hodnotu 20 %. Sníženou sazbu po celou dobu Rakousko uplatňuje pouze jednu. Výjimkou bylo období od roku 1981-1984, kdy uplatňovalo dvě snížené sazby ve výši 8 % a 13 %. Aktuální snížená sazba je 10 %.

3.9.

Švédsko

Ve Švédsku byla zavedena DPH v roce 1969. Standardní sazba se z 11,11 vyšplhala postupem času až na aktuálních 25 %. Snížené sazby většinou Švédsko aplikovalo dvě. Výjimkou byl rok a půl – 1. 1. 1992 - 1. 7. 1993, kdy se používala pouze jedna sazba, a to 18 % a 21 %. Švédsko také uplatňuje nulovou sazbu např. na léky, které jsou na předpis či jsou prodávány nemocnicím.

26

3.10. Seznam dodání zboží či služby, které mohou být předmětem snížené sazby daně Tabulka 13 – Seznam dodání zboží či služby prvních připojených států (2014)

Kategorie 1) Potraviny

UK 0/20

IE 0/4,8 13,5/23

DK

EL

ES

25

13

4 / 10

PT 6/13 23

FI

AT

SE

14

10

12 / 25

2) Rozvod vody

0

23

25

13

10

6

24

10

25

3) Farmaceutika

0/20

0 / 23

25

6,5/13/23

4 / 21

6 / 23

10

10

25

vybav.

0

0 / 23

25

13

10

6

24

20

25

dětské

5

13,5

25

23

21

6

24

20

25

0

-

0

13

10

6

10

10

6

6) Knihy

0

0

25

6,5

4

6

10

10

6

Noviny

0

9

0

6,5

4 / 21

6

10 /24

10

6

Periodika

0

9

25

6,5

4 / 21

6

10 /24

10

6

7) Vstupenky

20

9

25

13

21

13

10

10

6

20

9

25

13

21

23

10

10

25

23

25

21

23

10

10

21

6

4) Lékařské

autosedačky 5) Přeprava osob

Vstupenky do zábavných parků 8) TV licence 9) Autorské odměny 10) Sociální bydlení 11) Zemědělská výroba 12) Ubytování

20

20

13

25

10

25

23

-

13

21

23

10

20 /10

6

13,5

25

13

4

6

24

20

25

20

13,5

25

13

10

24/14

10

25

20

9

25

6,5

10

10

10

12

20 / 5

27

6 / 13 23 6

12a) Restaurace 13) Vstup na sportovní akce

20

9

25

13

10

23

14

10

12

20

-

25

13

10/21

23

10

20

6

20

9

25

23

21

23

10

20

6

-

-

25

13

10

6 / 23

-

10

25

-

23

-

13

21

-

20

-

-

13,5

25

13

21

6

-

13,5

25

13

10

6

24

10

25

20

13,5

25

13

21

23

10

20

25

20

-

25

13

21

6

24

20

25

20

9

25

23

21

23

10

20

25

14) Využívání sportovního zařízení 15) Sociální služby 16) Krematoria 17) Lékařská péče 18) Úklid veřejných komunikací 19) Drobné opravy

0/ 20

-

20) Domácí pečovatelské služby 21) Holičství a kadeřnictví


28

4. Připojené státy v roce 2004 - 2013 K Evropské unii se v roce 2004 připojilo hned 10 států, které musely splňovat Maastrichtská kritéria. Vstoupilo tak do EU Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. V roce 2007 přistoupilo Bulharsko a Rumunsko a nakonec v roce 2013 Chorvatsko. V této kapitole se nebudu dopodrobna zabývat vývojem sazeb DPH v každé zemi vzhledem k tomu, že v nově připojených zemích je systém DPH zaveden kratší dobu, než byl v zakládajících státech.

4.1.

Bulharsko

Bulharsko zavedlo DPH v roce 1994, a to pouze standardní sazbu. Ta byla stanovena na 18 %, nyní je 20 %. Sníženou sazbu přidalo až v roce 2007 ve výši 7 %, kterou v roce 2011 zvýšilo na 9 %.

4.2.

Česká republika

Česká republika zavedla DPH v roce 1993. V roce zavedení činila standardní sazba 23 % a snížená 5 %. Obě sazby od začátku splňovaly minimální hranice, které jsou určené šestou směrnicí. Avšak na některé druhy zboží nebo služeb byly aplikovány sazby odlišně od ustanovení Šesté směrnice, např. místo základní sazby podle směrnice byla přiřazena sazba snížená. Proto v době od zavedení DPH do 1. května 2004, kdy se ČR stala členem EU a kdy nabyl účinnosti nový zákon o DPH, docházelo k různým změnám sazeb, tj. především ke změně snížené sazby na základní nebo opačně, které byly zdůvodňovány např. nutností harmonizovat českou DPH se Šestou směrnicí.9 V tomto ohledu měla Česká republika např. výjimku, která je stanovená přímo v Šesté směrnici, v kapitole 5 – dočasná ustanovení, článek 123. V té se píše, že ČR může do 31. prosince 2010 nadále uplatňovat sníženou sazbu, která není nižší než 5 %, na provedení stavebních prací týkajících se staveb určených pro bydlení, které nejsou poskytovány v rámci sociální politiky, s výjimkou stavebních materiálů.10 Standardní sazba daně byla v roce zavedení stanovena na 23 %. V roce 1995 byla snížena na 22 % a po 8 letech, v květnu v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU, sazba daně

9

KLAZAR, Stanislav, Barbora SLINTÁKOVÁ, Slavomíra SVÁTKOVÁ a Martin ZELENÝ. Dopad harmonizace sazeb DPH v ČR. Acta Oeconomica Pragensia [online]. 2007, roč. 15, č. 1, s. 45 [cit. 2014-04-24]. 10 Kapitola 5, dočasná ustanovení, Čl. 123, Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.

29

klesla na 19 %. Tato sazba byla platná až do konce roku 2009. V lednu roku 2010 se základní sazba zvýšila na 20 % a po 3 letech v lednu roku 2013 se zvýšila na 21 %. Tato sazba je platná dodnes. Tabulka 14 - Vývoj sazeb DPH v České republice (1993 – 2014)

Super Datum a rok

snížená sazba

Snížená

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

sazba

Mezisazba

1. 1. 1993

-

5

23

-

-

1. 1. 1995

-

5

22

-

-

1. 5. 2004

-

5

19

-

-

1. 1. 2008

-

9

19

-

-

1. 1. 2010

-

10

20

-

-

1. 1. 2012

-

14

20

-

-

1. 1. 2013

-

15

21

-

-


4.3.

Estonsko

Estonsko zavedlo DPH v roce 1991. Nejprve zavedlo pouze standardní sazbu ve výši 10 % a až později v roce 2000 zavedlo i sníženou sazbu 5 %. Sazby během let rostly standardní sazba z původních 10 % se vyšplhala na 20 % a snížená sazba se zvyšovala pouze jednou a to v roce 2009 na 9 %.

4.4.

Chorvatsko

Chorvatsko je poslední země, která se v minulém roce stala členem EU. DPH byla zavedena v roce 1995. Používá standardní sazbu a dvě snížené sazby, a to ve výši 5 % a 13 %. 5% sazbu uplatňuje na chléb a mléko a také na náhražky mateřského mléka. U novin se sazba pohybuje od 5 % - 25 %. Záleží zde, jakého jsou obsahu a kolik % v novinách zabírají reklamy. Pokud více jak 50%, tak už musejí být zdaňovány vyšší sazbou.

4.5.

Kypr

Kypr zavedl DPH v roce 1992. Nejprve pouze standardní sazbu ve výši 5 %. Ta se v roce 2000 zvýšila na 10 % a zavedla se zároveň snížená sazba 5 %. V roce 2005 pak byla přidána druhá snížená sazba.

30

4.6.

Litva

Litva zavedla DPH v roce 1994, a to jak standardní sazbu (18 %), tak i sníženou (9 %). Později v roce 2001 zavedla i druhou sníženou sazbu (5 %). Jediná standardní sazba se měnila postupným nárůstem, až na aktuálních 21 %.

Lotyšsko

4.7.

Lotyšsko zavedlo DPH až v roce 1995. Uplatňuje pouze jednu sníženou sazbu, a to zejména na ubytovací služby, vodu, odpady, veterinární a lékařské služby aj.11 Výše sazby byly vždy v souladu se stanovenou směrnicí.

4.8.

Malta

Na Maltě se zavedla DPH v roce 1995, stejně jako v Lotyšsku. V roce zavedení byla standardní sazba ve výši 15 %, která byla v roce 2004 zvýšená na 18 % a tato sazba je aktuální dodnes. Snížená sazba byla v roce zavedení 5 % a je dodnes aktuální. Jen k ní v roce 2011 přibyla druhá snížená sazba ve výši 7 %. Malta 7% sazbu daně uplatňuje zejména na poskytování ubytování, další 5% sazba je uvalena na elektřinu, cukrovinky, lékařské příslušenství, věci používané výhradně postiženými občany, tiskoviny, umělecké a sběratelské předměty a starožitnosti. 12 Malta uplatňuje také nulovou sazbu daně (osvobození s nárokem na odpočet) na: 

dodání potravin pro lidskou či zvířecí potravu, neplatí však pro tzv. předvařená jídla, zmrzliny, čokolády



dodávky semen a jiných prostředků k rozmnožování rostlin



dodání vody včetně minerální



dodání léčiv, pokud jsou na předpis



dodání zboží, které je spojeno se zdravotnickými či chirurgickými pomůckami/ přístroji do nemocnic

NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s 242. ISBN 978-80-7357-695-0. 11

12

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 5. vydání. Praha: Linde, 2012, s. 292. ISBN 978-80-7201-881-9.

31

4.9.

Maďarsko

Maďaři zavedli DPH už v roce 1988. Od vstupu do EU v roce 2004 mají dvě snížené sazby, které splňují minimální výši 5 %. První snížená sazba 5 % se uplatňuje u knih a vybraných léků, zdravotnického materiálu a jeho dodávek, další snížená sazba má hodnotu 18 % (určité základní potraviny, hotelové služby a dálkové vytápění).13 Tabulka 15 – Vývoj sazeb DPH v Maďarsku (1988 – 2014)

Datum a rok


Snížená

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

sazba

Mezisazba

1. 1. 1988

-

0 / 15

25

-

-

1. 1. 1993

0/6

25

1. 8. 1993

-

10

25

-

-

1. 1. 1995

-

0 / 12

25

-

-

1. 1. 2004

-

5 / 15

25

-

-

1. 1. 2006

-

5 / 15

20

-

-

1. 9. 2006

-

5

20

-

-

1. 7. 2009

-

5 / 18

25

-

-

1. 1. 2012

-

5 / 18

27

-

-


4.10. Polsko V Polsku zavedli DPH v roce 1993. Z uvedené tabulky vidíme, že Polsko používá dvě snížené sazby. Od roku 2000 aplikovali sníženou sazbu 3 %. Tuto sazbu používalo Polsko i poté, kdy v roce 2004 vstoupilo do EU. 3% sazba však nesplňovala kritérium EU, že minimální hranice snížené sazby je 5 %. V Šesté směrnici v kapitole 5 – dočasná ustanovení, v článku 128, najdeme povolení pro používání této sazby. Je zde psáno, že Polsko může do 31. 12. 2010 nadále uplatňovat sníženou sazbu, která není nižší než 3 %, u dodání potravin podle bodu 1 přílohy III.14 1. ledna 2011 Polsko už sazbu zvýšilo na 5 %. To však nebyla jediná výjimka pro Polsko. Další povolení Polsko dočasně dostalo pro používání snížené sazby, která nebyla nižší než 7 %, u poskytnutí služeb, které nebyly poskytovány v rámci sociální politiky, pro stavbu, renovaci a přestavbu objektů určených pro 13

14

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 5. vydání. Praha: Linde, 2012, s 287. ISBN 978-80-7201-881-9. Kapitola 5, ČL 128, 3., Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.

32

bydlení nebo jejích částí, s výjimkou stavebních materiálů, a u dodání obytných budov nebo jejich částí před jejich prvním obydlením podle čl. 12 odst. 1 písm. a).15 Tato výjimka je podobná té, kterou měla Česká republika. Tabulka 16 – Vývoj sazeb DPH v Polsku (1993 - 2014)

Datum a rok


Snížená

Standardní

Zvýšená

sazba

sazba

sazba

Mezisazba

8. 1. 1993

-

7

22

-

-

4. 9. 2000

3

7

22

-

-

1. 1. 2011

-

5/8

23

-

-


4.11. Rumunsko Rumunsko zavedlo DPH v roce 1993, a to pouze standardní sazbu ve výši 18 %, až v roce 1995 se rozhodlo zavést i 9% sníženou sazbu. K ní byla v roce 2008 přidána druhá snížená sazba ve výši 5 %. Aktuálně je standardní sazba ve výši 24 % a snížené stále ve výši 5 % a 9 %.

4.12. Slovensko Slovensko zavedlo DPH roku 1993, a to jak standardní 23 %, tak i sníženou sazbu 5 %. Během let se standardní sazba zvýšila na 23 % a poté klesala na 19 % a od roku 2011 se ustálila na 20 %. Snížená sazba se postupně zvyšovala a v roce 2003 dosahovala 14 %. V roce 2007 byla, ale snížena na 10 % a tato výše sazby je dodnes aktuální.

4.13. Slovinsko Slovinsko zavedlo DPH úplně jako poslední ze všech členských států, a to v roce 1999. Zavedlo jak standardní sazbu ve výši 19 %, tak i sníženou sazbu ve výši 8 %. Tato výše sazeb se měnila pouze 2x a to poprvé v roce 2002, kdy standardní vzrostla o 1 p. b. a snížená o 0,5 p. b. Po druhé došlo ke zvýšení sazby v roce 2013, kdy sazby opět rostly a to standardní na 22 % a snížená sazba na 9,5 %.

15

Kapitola 5, ČL 128,4., Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.

33

4.14. Tabulka četnosti změn Tabulka 17 – Četnost změn (1988 – 2014)

Četnost změn

Četnost změn

základní sazby

snížené sazby

Bulharsko

2

2

Česko

4

4

Estonsko

2

1

Chorvatsko

2

3

Kypr

7

2

Litva

2

2

Lotyšsko

3

3

Malta

1

1

Maďarsko

3

6

Polsko

1

2

Rumunsko

3

3

Slovensko

5

6

Slovinsko

2

2

Země


Jednoznačně nejméně změn bylo na Maltě, kde se jak standardní, tak i snížená sazba měnila pouze jednou. Jinak nejvíce změn ohledně snížené sazby měli v Maďarsku a na Slovensku, kde sníženou sazbu změnili až šestkrát.

34

4.15. Počet aplikovaných sazeb DPH v nově příchozích zemí Tabulka 18 – Počet aplikovaných sazeb DPH

Rok/stát BG CZ 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

x x x x x x 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2

x x x x x 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

EE HR X X X 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

x x x x x x x x x x 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3

CY

LV

LT

MT

x x x x 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

x x x x x x x 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

x x x x x x 2 2 2 1 1 1 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

x x x x x x x 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3

HU PL 3 3 3 3 3 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 3 3 3 3 3 3

x x x x x 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union

35

RO

SI

SK

x x x x x 1 1 2 2 2 2 2 1 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3

x x x x x x x x x x x 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

x x x x x 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 2 2 2 3 2 2 2 2

4.16. Seznam dodání zboží či služby, které mohou být předmětem snížené sazby daně Tabulka 19 – Seznam dodání zboží či služby (2014)

Kategorie 1) potraviny

BG

CZ

EE

HR

CY

LV

LT

MT

HU

PL

RO

SI

SK

20

15

20

5 / 13 / 25

5 / 19

21 / 12

21

0

18 / 27

5 / 8 / 23

9 / 24

9,5

20/10

2) rozvod vody

20

15

20

13 / 25

5

21

21

0

27

8

24

9,5

20

3) farmacie

20

15

9

5 / 25

5

12

5

0

5 / 27

8

9

9,5

10

dětské autosedačky

20 20

15 15

9 20

5 / 25 25

5 5

12 21

5 21

5 18

5 27

8 8

9 24

9,5 22

10 20

5) přeprava osob

20

15

20

25

5 / 9 /19

12

9/21

0

27

8

24

9,5

0/20

20

15

9

5

5

5

5

5

9

9,5

10

noviny

20

15

9

5 / 13 / 25

5

12

21

5

5

8 / 23

9

9,5

20

periodika

20

15

9

5 / 13 / 25

5

12

21

5

5

5 / 23

9

9,5

20

7) Vstupenky

20

15

20

5 / 13 / 25

5

21

21

5

27

9

9,5

20

20

15

20

25

5

21

21

18

27

8

9

9,5

20

Kabelová TV

20

21

20

25

19

21

21

18

27

8 / 23

24

22

20

9) Autorské odměny

20

15

20

25

5

Ex

21

18

27

8

24

9,5

20

10) Sociální bydlení

20

15

20

25

19

21

21

18

27

8

5

9,5

20

4) lékařské vybavení

6) knihy

12

9

8

Vstupenky do zábavných parků 8) Placená TV/

36

11) zemědělská výroba

20

15 / 21

20

25

5/19

21

21

18

27

5 / 8 / 23

24

9,5

20

12) Ubytování

9

15

9

13

9

12

21

7

18

8

9

9,5

20

12a) Restaurace

20

21

20

13

9

21

21

18

27

8

24

9,5

20

20

15

20

25

5

21

21

18

27

8

24

9,5

20

sportovního zařízení

20

15

20

25

19

21

21

18

27

8

24

22

20

15) sociální služby

20

15

-

25

-

-

-

-

-

-

-

9,5

20

16) pohřební služby

20

15

20

25

5

21

21

18

27

8

24

-

20

17) lékařská péče

20

15

-

-

-

-

-

-

-

8

-

9,5

-

komunikací

20

21 / 15

20

25

5

21

21

18

27

8

24

9,5

20

19) drobné opravy

20

21

20

25

19

21

21

5

27

8

24

9,5

20

pečovatelské služby

20

15

20

25

19

21

21

5

27

23

24

9,5

20

21) kadeřnictví

20

21

20

25

5

21

21

18

27

8

24

9,5

20

13) vstup na sportovní akce 14) využívání

18) úklid veřejných

20) domácí

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union

37

4.17. Shrnutí Nejdéle používá systém DPH Maďarsko. Naopak nejkratší dobu Slovinsko. Co se týče standardní sazby, aktuálně nejvyšší je v Maďarsku (27 %), druhé je Chorvatsko (25 %), dále Rumunsko (24 %), poté Polsko (23 %), Slovinko (22 %). V Česku, v Litvě a v Lotyšsku (21 %), Bulharsko a Estonsko mají 20 % a nejnižší sazby pak uplatňuje Kypr (19 %) a Malta (18 %). Co se týče snížených sazeb, tak 7 států aplikuje dvě snížené sazby, a to Chorvatsko, Kypr, Litva, Maďarsko, Polsko, Malta a Rumunsko. Zbytek států používá jen jednu sazbu. Z tabulek vidíme, že všechny vybrané státy momentálně dodržují minimální hranici sazeb DPH, které požaduje EU.

38

5. Komparace zakladatelských států EU a nově připojených států V poslední kapitole této práce se budu zabývat srovnáním zakladatelských států EU a nově připojených států do EU ohledně jejich vývoje sazby DPH. Vůbec první rozdíl je v tom, kdy jednotlivé státy zavedly DPH. Zakladatelské státy musely do roku 1970 zavést DPH, zatímco u nově příchozích států byla DPH zavedena nejčastěji až po roce 1993. Nové státy, když zaváděly DPH, už většinou zvolily jen standardní sazbu a jednu sazbu sníženou. Také výše těchto sazeb většinou splňovaly minimální výši, která byla vyhlášena EU, ačkoli tyto státy nebyly v této době jejími členy. Po vstupu do EU tyto státy jen upravily zákon o DPH, aby byl v souladu se Šestou směrnicí. V některých záležitostech, jako bylo např. uplatnění snížené sazby na některé zboží před vstupem do EU, získaly tyto státy od EU lhůtu, dokdy musí zboží přesunout do standardní sazby. Na rozdíl od zakladatelských států nemají nově přistoupivší země výjimky v podobě super snížených sazeb či tzv. nulových sazeb.

5.1.

Standardní sazby

Nejdříve porovnám vývoj standardní sazby DPH. U zakladatelských států i nové příchozích je trend, že se sazby postupně zvyšují. Výjimkou je Lucembursko, které má nejnižší a nejstálejší sazbu ze všech členských států, a to 15 %. Tuto sazbu aplikuje od 1. ledna 1992, kdy vstoupila v platnost minimální sazba 15 %, až dosud. Další výjimkou je Česko, které v roce 1993 nasadilo standardní sazbu 23 % a následně ji snižovalo až na 19 %. V roce 2010 naopak sazbu začalo zvyšovat, a tak aktuální sazba je 21 %. Nejvyšší standardní sazbu aplikuje Maďarsko se svými 27 %, jak můžeme vidět z grafu č. 1. Ze zakladatelských států má nejvyšší sazbu Itálie (22 %). Nejčastěji státy aplikují sazbu ve výši 20 – 21 %, čemuž dosvědčuje i mnou vypočtená průměrná sazba států EU, která je 21,54 %. Standardní sazba zakladatelských a nově připojených států se nijak výrazně neliší. To však nemůžeme tvrdit o snížených sazbách, kde je už výjimek více.

39

Graf 1 Standardní sazby (2014)

Standardní sazby 2014 30 27 25 25 25 25

24 24

23 23 23 23

22 22

21 21 21 21 21 21

20 20 20 20 20 20

20

19 19

18

%

15 15

10

5

0 HU DK HR SE FI RO EL IE PT PL IT SI ES CZ LT LV NL BE BG AT EE FR SK UK DE CY MT LU Stát Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union

5.2.

Snížené sazby

Ve snížených sazbách jsou větší rozdíly mezi zakladatelskými státy a nově připojenými. Hlavně v určitých výjimkách, např. v používání tzv. super snížené sazby, kterou využívají hlavně starší zakladatelské státy jako Francie, Itálie, Lucembursko, ale také Španělsko a Irsko, které přistoupily jako první k EU. Dále zde jsou i výjimky, které se týkají zařazení zboží a služeb do kategorie snížené sazby. To více vysvětluje prof. Kubátová ve svém článku Politika snížených sazeb DPH v zemích EU, kde uvádí, že počet druhů zboží a služeb zařazených ve snížené sazbě má u zemí EU vysokou variabilitu. Na grafu je ale vidět, že nikoliv převážně nové členské státy, nýbrž spíše původní „patnáctka“ má tendenci ke zvýšenému využívání možnosti snížených sazeb danou směrnicí. Nově členské státy naproti tomu mají počet druhů zboží a služeb se s níženou sazbou podle směrnice převážně silně redukován.16

KUBÁTOVÁ, Květa. Politika snížených sazeb daně z přidané hodnoty v zemích evropské unie. Societas et res publica. 2012, roč. 1, č. 2, s. 30-42. DOI: ISSN: 1338-6530. Dostupné z: http://serp.fsv.ucm.sk/archive/2012/02/SOCIETAS-ET-RES-PUBLICA2012-02.pdf#page=32 16

40

Podobně se toto jeví i u počtu výjimek ze směrnice při využití snížené sazby daně 17. Nejvíce výjimek najdeme u Lucemburska a Irska. Ty výrazně převyšují ostatní členské státy, které zdaleka tolik výjimek nemají. Graf 2 Počet druhů zboží a služeb ve snížené sazbě v zemích EU v roce 2011

Zdroj: KUBATOVÁ, Květa. Politika snížených sazeb daně z přidané hodnoty v zemích evropské unie. Societas et res publica. 2012, roč. 1, č. 2, s. 30-42. DOI: ISSN: 1338-6530.

Graf 3 Počet druhů zboží a služeb s výjimkou z Přílohy III Směrnice o DPH v roce 2011

Zdroj: KUBATOVÁ, Květa. Politika snížených sazeb daně z přidané hodnoty v zemích evropské unie. Societas et res publica. 2012, roč. 1, č. 2, s. 30-42. DOI: ISSN: 1338-6530. KUBATOVÁ, Květa. Politika snížených sazeb daně z přidané hodnoty v zemích evropské unie. Societas et res publica. 2012, roč. 1, č. 2, s. 30-42. DOI: ISSN: 1338-6530. Dostupné z: http://serp.fsv.ucm.sk/archive/2012/02/SOCIETAS-ET-RES-PUBLICA2012-02.pdf#page=32 17

41

Níže uvedený graf uvádí, jaká je aktuální výše sazeb DPH ve státech EU. Nejvyšší sníženou sazbu aplikuje Maďarsko (18 %), které má zároveň i nejvyšší standardní sazbu. Na druhém místě je Česká republika (15 %) a na třetím je Finsko se 14% sazbou. Z grafu vidíme, že 15 států aplikuje i druhou sníženou sazbu, a to v rozmezí 5 – 10 %. Navíc starší zakladatelské státy mohou používat i tzv. super sníženou sazbu DPH. Z grafu vidíme, že tuto sazbu používá Francie, Itálie, Lucembursko, Španělsko a Irsko. Francie s Lucemburskem a Irskem tak aplikují tři snížené sazby. Graf 4 Snížené sazby DPH (2014)

Snížené sazby DPH 20 18 16 14

%

12 10 8 6 4 2 0 BE BG CZ DE EE EL ES FR HR IE

IT CY LT LV LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK

Stát Super snížená sazba

Snížená sazba

Snížená sazba

Zdroj: Vlastní zpracování dat na základě dat: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union

Obecně mají tedy zakladatelské státy nižší výši snížených sazeb než nově příchozí. To platí i o četnosti změn sazeb. To však bude do jisté míry způsobeno i tím, že zakladatelské státy používají systém DPH mnohem déle než nové státy, a sazby se jim tak delší dobu postupně vyvíjely.

42

Závěr Tato práce se zabývá vývojem sazeb daně z přidané hodnoty v zemích Evropské unie. V práci jsem se především zaměřila na vývoj daně z přidané hodnoty členských států a na to, jaké sazby aplikují. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. V první kapitole pojednávám o vzniku DPH, kdy se do ostatních zakladatelských zemí zavedlo DPH podle Francie, která tento mechanismus daně používala. Následně uvádím, jak byly zakladatelské státy povinny zavést tento mechanismus ve své zemi. Do roku 1993 měly jednotlivé státy zcela ve své kompetenci počty a výše uplatňovaných sazeb. V roce 1993 však byla vydána Evropskou komisí směrnice 92/77/EHS, která zavazovala všechny členské státy k tomu, že minimální hranice standardní sazby musí být 15 % a snížené sazby 5 %. Zároveň určila, že snížené sazby smějí být pouze dvě. To, jak vyplývá z tabulky, která uvádí počet aplikovaných sazeb v jednotlivých zemích či tabulky vývoje sazeb DPH, zakladatelské země nedodržují. Mají však výjimku, která je podložená zákonem v Recastu Šesté směrnice. Podle ní, pokud uplatňovaly do roku 1991 sazby nižší, než je stanoveno v článku 99, mohou nadále tyto sazby používat. Toto ustanovení vysvětluje také, proč v oblasti super snížených sazeb toto nemají nově připojené státy, u kterých jsem se zabývala jejich vývojem DPH. V ostatních státech kromě Maďarska vznikla daň z přidané hodnoty až po roce 1991, takže se na tyto státy nemůže vztahovat uvedená výjimka jako na starší zakladatelské státy. To však není jediný hlavní rozdíl. Další rozdíl je i v aplikaci snížených sazeb na zboží a služby. Jelikož má EU v této oblasti stále mezery, některé převážně opět starší zakladatelské státy využívají výjimek a aplikují na více zboží sníženou sazbu místo standardní. Jedná se např. o dětské oblečení či dětskou obuv. Tuto výjimku opět mohou využívat státy, které v roce 1991 na tento druh zboží aplikovaly sníženou sazbu. V tom mohou nadále pokračovat. Tyto rozdíly jsou však hlavně v oblasti snížených sazeb. V oblasti standardních sazeb tolik rozdílů zpozorováno nebylo. Průměrná standardní sazba vybraných států byla 21,53 %. Převážná většina států se pohybuje nad 20 % a trendem je sazbu postupně zvyšovat. Nejnižší sazbu má Lucembursko 15 % a poté Malta 18 %. Naopak nejvyšší sazbu daně aplikuje Maďarsko, a to 27 %.

43

Se zavedením druhé snížené sazby v ČR vláda naráží na problém s dětskými pleny, jelikož ty nejsou na seznamu zboží a služeb, na které mohou členské státy sníženou sazbu aplikovat. Vláda by proto chtěla s Evropskou unií vyjednat výjimku. To bude velmi náročné, a podle bývalého šéfa daňového odboru na ministerstvu financí Martina Jareše by při vyjednávání Česká republika potřebovala získat podporu některého silnějšího státu, jako je například Německo nebo Francie.18 To, že by Česko získalo podporu okolních států pro udělení výjimky, nevidí reálně například ekonom a politik Petr Mach: „ Evropská unie beztak nejspíš nepovolí české vládě nižší sazbu daní na plenky: myslím, že něco takového nepodpoří vlády okolních států, které by se bály, že by jejich občané jezdili nakupovat plenky k nám.“19

Jestliže chce vláda se zavedením druhé snížené sazby odlehčit a pomoci rodinám s dětmi, mohla by se např. 10 % daň uvalit i na dětské autosedačky, které již teď podléhají snížené 15% dani. Další možnost je celkově snížit výši daně, jelikož jsme hned po Maďarsku druhý stát s nejvyšší sníženou sazbou daně.

18 19

http://www.integracentrum.cz/aktuality/treti-sazba-dph-vzbuzuje-rozporuplne-pocity-255 http://www.penize.cz/dph/284912-ocima-expertu-tri-sazby-dph-dobry-napad-nebo-zbytecna-komplikace

44

Seznam použité literatury KUBATOVÁ, Květa. Politika snížených sazeb daně z přidané hodnoty v zemích evropské unie. Societas et res publica. 2012, roč. 1, č. 2, s. 30-42. DOI: ISSN: 1338-6530. Dostupné z: http://serp.fsv.ucm.sk/archive/2012/02/SOCIETAS-ET-RES-PUBLICA-201202.pdf#page=32 NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 320 s. ISBN 978-80-7357-695-0. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 5. vydání. Praha: Linde, 2012, 400 s. ISBN 978-807201-881-9. První směrnice Rady č. 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci legislativy Členských států týkající se daní z obratu. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:31967L0227&qid=1396695283678&from=CS ŠESTÁ SMĚRNICE RADY Č. 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:31977L0388&from=CS DPH − základní pravidla: Osvobození od daně vs. nulová sazba daně. Europa.eu [online]. 4/2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://europa.eu/youreurope/business/vat-customs/buysell/index_cs.htm KLAZAR, Stanislav, Barbora SLINTÁKOVÁ, Slavomíra SVÁTKOVÁ a Martin ZELENÝ. Dopad harmoni zace sazeb DPH v ČR. Acta Oeconomica Pragensia [online]. 2007, roč. 15, č. 1, s. 45-56 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:http://www.vse.cz/aop/37 SMĚRNICE RADY 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Http://eur-lex.europa.eu/ [online]. 2006 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:02006L011220130701&from=CS

Vat

Rates. Http://ec.europa.eu/ [online].

2014

[cit.

2014-04-24].

Dostupné

z:http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/vat/how_vat_works/rates/index_en.htm

45

Harmonizace

nepřímého

zdanění

v

Danuše. Http://www.danarionline.cz [online].

Evropské 2005

[cit.

unii.

NERUDOVÁ,

2014-04-24].

Dostupné

z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d1504v1480-harmonizace-neprimehozdaneni-v-evropske-unii/?search_query=$issue=1I7 Value Added Tax (VAT). Economywatch [online]. 2010 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:http://www.economywatch.com/business-and-economy/vat.html SZAROWSKA. Status of harmonization of VAT in the European Union. Status of harmonization of VAT in the European Union [online]. 2009, č. 19935, s. 1-12 [cit. 2014-0424].Dostupné z: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/19935/1/Stav_harmonizace_DPH_v_EU.pdf Členské státy Evropské unie. Http://europa.eu/ [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/countries/member-countries/index_cs.htm VAT

Rates

Applied

in

the

Union. Http://ec.europa.eu/ [online].

Member

2014,

č.

States 1

[cit.

of

the

2014-04-24].

European Dostupné

z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/rate s/vat_rates_en.pdf VAT indicators. TAXATION PAPERS. 2004, č. 2, s. 1-28. DOI: ISSN 1725-7557. Třetí sazba DPH vzbuzuje rozporuplné pocity. [online]. 2014 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z:http://www.integracentrum.cz/aktuality/treti-sazba-dph-vzbuzuje-rozporuplne-pocity-255 Očima expertů: Tři sazby DPH. Dobrý nápad, nebo zbytečná komplikace?. [online]. 2014 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.penize.cz/dph/284912-ocima-expertu-tri-sazby-dphdobry-napad-nebo-zbytecna-komplikace

46

Seznam tabulek Tabulka 1 - Vývoj sazeb DPH v Belgii (1971 – 2014) ............................................................ 12 Tabulka 2 – Vývoj sazeb DPH v Německu (1968 – 2014) ...................................................... 13 Tabulka 3 – Vývoj sazeb DPH ve Francii (1968 – 2014) ........................................................ 14 Tabulka 4 – Vývoj sazeb DPH v Lucembursku (1970 – 2014)................................................ 15 Tabulka 5 – Vývoj sazeb DPH v Nizozemsku (1969 – 2014).................................................. 16 Tabulka 6 – Vývoj sazeb DPH v Itálii (1973 – 2014) .............................................................. 17 Tabulka 7 – Četnost změn (1968 – 2014) ................................................................................ 18 Tabulka 8 – Počet aplikovaných sazeb DPH v zakladatelských zemí ..................................... 19 Tabulka 9 – Seznam dodání zboží či služby (2014) ................................................................. 20 Tabulka 10 – Vývoj sazeb DPH ve Velké Británii (1973 – 2014) ........................................... 22 Tabulka 11 – Vývoj sazeb DPH v Irsku (1972 – 2014) ........................................................... 23 Tabulka 12 – Vývoj sazeb DPH v Dánsku (1967 – 2014) ....................................................... 25 Tabulka 13 – Seznam dodání zboží či služby prvních připojených států (2014) ..................... 27 Tabulka 14 - Vývoj sazeb DPH v České republice (1993 – 2014) .......................................... 30 Tabulka 15 – Vývoj sazeb DPH v Maďarsku (1988 – 2014) ................................................... 32 Tabulka 16 – Vývoj sazeb DPH v Polsku (1993 - 2014) ......................................................... 33 Tabulka 17 – Četnost změn (1988 – 2014)............................................................................... 34 Tabulka 18 – Počet aplikovaných sazeb DPH .......................................................................... 35 Tabulka 19 – Seznam dodání zboží či služby (2014) ............................................................... 36

47

Seznam grafů Graf 1 Standardní sazby (2014) ............................................................................................... 40 Graf 2 Počet druhů zboží a služeb ve snížené sazbě v zemích EU v roce 2011....................... 41 Graf 3 Počet druhů zboží a služeb s výjimkou z Přílohy III Směrnice o DPH v roce 2011..... 41 Graf 4 Snížené sazby DPH (2014) ........................................................................................... 42

48

Příloha Příloha I. SEZNAM DODÁNÍ ZBOŽÍ A POSKYTNUTÍ SLUŽEB, KTERÁ MOHOU BÝT PŘEDMĚTEM SNÍŽENÉ SAZBY UVEDENÉ V ČLÁNKU 98 1) Potraviny (včetně nápojů, avšak s výjimkou alkoholických nápojů) pro lidskou a zvířecí spotřebu; živá zvířata, semena, rostliny a přísady obvykle určené k použití při přípravě potravin; výrobky obvykle určené k použití jako doplněk nebo náhražka potravin; 2) rozvod vody; 3) farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně; 4) lékařské vybavení, pomůcky a ostatní zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených, včetně oprav takového zboží, jakož i dodání dětských sedaček do automobilu; 5) přeprava osob a jejich doprovodných zavazadel; 6) dodání knih na jakémkoli fyzickém nosiči (včetně brožur, letáků a obdobných tiskovin, dětských obrázkových knížek, náčrtníků či omalovánek, hudebních partitur tištěných či psaných, zeměpisných, vodopisných nebo obdobných map), novin a časopisů, nejsou-li výlučně nebo převážně určeny k propagaci, včetně dodání na výpůjčku knihovnami; 7) oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, na trhy a veletrhy, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; 8) zpřístupnění příjmu televizních nebo rozhlasových pořadů; 9) poskytnutí služeb spisovateli, skladateli a výkonnými umělci a jejich autorské odměny; 10) dodání, výstavba, renovace a přestavba bytů v rámci sociální politiky; 10a) renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů, s výjimkou materiálů, které tvoří podstatnou část hodnoty poskytnuté služby; 10b) čištění oken a úklid v domácnostech;

49

11) dodání zboží a poskytnutí služeb obvykle určených k použití v zemědělské výrobě, vyjma investiční majetek, jako jsou stroje a budovy; 12) poskytnutí ubytování hotelovými a jinými obdobnými zařízeními, včetně poskytnutí ubytování v prázdninových táborech a na místech upravených k využívání jako tábořiště a parkoviště pro obytné přívěsy; 12a) restaurační a cateringové služby, přičemž je možné vyloučit dodání (alkoholických nebo nealkoholických) nápojů; 13) oprávnění ke vstupu na sportovní akce; 14) oprávnění k využívání sportovních zařízení; 15) dodání zboží a poskytnutí služeb organizacemi, které členské státy uznávají za dobročinné a které provádějí činnost v oblasti sociální péče a sociálního zabezpečení, nejsou-li tato plnění osvobozena od daně podle článků 132, 135 a 136; 16) poskytnutí služeb pohřebními ústavy a krematorii, jakož i dodání souvisejícího zboží; 17) poskytnutí lékařské, zubolékařské a lázeňské péče, není-li osvobozeno od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. b) až e); 18) poskytnutí služeb v souvislosti s úklidem veřejných komunikací, a s odvozem a zpracováním domovního odpadu, nejedná-li se o takové služby poskytované subjekty uvedenými v článku 13. 19) drobné opravy jízdních kol, obuvi a koženého zboží, oděvů a bytového textilu (včetně spravování a přešívání); 20) domácí pečovatelské služby (např. pomoc v domácnosti a péče o děti, staré, nemocné nebo postižené osoby); 21) holičství a kadeřnictví.

50

Vysoká škola ekonomická v Praze

Recommend Documents