Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb
Markéta Hrabánková
Projekt implementace ERP systému QI ve firmě Apollo Metal s. r. o. bakalářská práce
2011
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu, ze které jsem čerpala.
V Praze dne 18. Května 2011 …………………………………… Markéta Hrabánková
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala za podporu všem, kteří napomohli ke zpracování této práce, zejména společnosti Apollo Metal za možnost účastnit se projektu implementace ERP systému QI. Dále vedoucímu této práce za odborné vedení a celé své rodině za podporu.
Abstrakt Tato práce poskytuje informace o obecných postupech zavádění ERP systémů do ostrého provozu v podniku. Cílem je popsat a následně porovnat tyto obecné postupy se skutečným průběhem implementace ERP systému QI ve firmě Apollo Metal. Úkolem je identifikovat a popsat kritické situace, které při implementaci ERP systému nastaly, zdůvodnit tyto situace a popřípadě i popsat jejich řešení. Tato práce obsahuje i popis modulů informačního systému QI a zhodnocení výběru jednotlivých modulů zakoupených společností Apollo Metal a návrh dalších vhodných modulů doporučitelných na základě podnikových procesů, které ve firmě Apollo Metal probíhají.
Klíčová slova: Informační systém, ERP, Enterprise Resource Planing, Implementace
Abstract This paper provides information about general practice of implementation of ERP systems into full operation in the company. The aim is to describe and then compare these general practices throughout the implementation of an ERP system QI in company Apollo Metal. The challenge is to identify and describe critical situations during the implementation of ERP system, to describe these situations and – where appropriate – to describe their solutions. This work contains a description of the modules of information system QI, evaluation of their selection by company Apollo Metal and suggestion about other suitable modules that could be purchased, according to business processes in the firm Apollo Metal.
Keywords: Information system, ERP, Enterprise Resource Planing, Implementation
Obsah Úvod ......................................................................................................................... 8 1
Enterprise Resource Planning................................................................................... 9 1.1
Historie ....................................................................................................... 12
1.1.1 První generace....................................................................................... 13 1.1.2 Druhá generace ..................................................................................... 14 1.1.3 Třetí generace ....................................................................................... 15 1.1.4 Čtvrtá generace ..................................................................................... 16 1.1.5 Pátá generace........................................................................................ 17 1.1.6 Šestá generace ...................................................................................... 18 1.2
Typy ERP systémů dle vývoje ..................................................................... 19
1.2.1 IASW ...................................................................................................... 19 1.2.2 TASW ..................................................................................................... 19 1.2.3 Open source .......................................................................................... 20 1.2.4 Outsourcing (SaaS) ................................................................................ 20 2
Obecné postupy zavádění informačních systémů do podniku............................... 22 2.1
Potřeba IS ................................................................................................... 22
2.1.1 Metoda BSP ........................................................................................... 23 2.2
Výběr vhodného řešení .............................................................................. 24
2.2.1 Řešitelský tým ....................................................................................... 24 2.2.2 Výběr ERP .............................................................................................. 24 2.3
Implementace ............................................................................................ 25
2.3.1 Analýza specifických podmínek uživatele ............................................. 25 2.3.1 Instalace ERP a zavádění komponent IS................................................ 26 2.3.2 Naplnění číselníků daty ......................................................................... 27 2.3.3 Testování ............................................................................................... 27 2.3.1 Školení pracovníků ................................................................................ 27 2.4 3
Rutinní provoz ............................................................................................ 28
Apollo Metal s.r.o. .................................................................................................. 30 3.1
Popis společnosti........................................................................................ 30
3.2
Podniková síť .............................................................................................. 31
3.2.1 Původní stav .......................................................................................... 31 3.2.2 Současný stav ........................................................................................ 33 6
4
5
6
3.3
Důvody zavedení QI ................................................................................... 35
3.4
Budoucí funkce a význam zavedení QI ....................................................... 36
ERP systém QI ......................................................................................................... 38 4.1
Historie ....................................................................................................... 38
4.2
Popis ........................................................................................................... 39
4.3
Moduly ERP systému QI ............................................................................. 40
Skutečný průběh implementace ERP systému QI ve firmě AM.............................. 43 5.1
Plánování projektu ..................................................................................... 43
5.2
Realizace projektu ...................................................................................... 43
5.3
Ukončení projektu...................................................................................... 48
Možnosti skutečného využití systému QI ............................................................... 52 6.1
Využití metody BSP .................................................................................... 52
7
Moduly využívané společností Apollo Metal .......................................................... 56
8
Závěr ....................................................................................................................... 58
9
Seznam obrázků a tabulek ...................................................................................... 60
10
9.1
Obrázky ...................................................................................................... 60
9.2
Tabulky ....................................................................................................... 60
Zdroje...................................................................................................................... 61
7
Úvod Informační systém je v dnešní době považován za nezbytnou součást moderního, rozvíjejícího se podniku. Jelikož tyto systémy v sobě zahrnují veškerá podniková data, jsou tak základními pilíři každého podniku. S rostoucí tvrdostí konkurenčního prostředí se stává moderní informační systém nutností pro každou firmu, jenž chce prosperovat. I společnost Apollo Metal s.r.o. chce obstát v konkurenčním boji a uvědomuje si význam informačního systému pro podnik. Proto se v rámci zvýšení konkurenceschopnosti rozhodla pro inovaci, a tedy zavedení informačního systému. V této společnosti jsem měla možnost uskutečnit svou odbornou školní praxi. A v této době se přistoupilo k zavedení informačního systému. Proto jsem měla možnost pozorovat a aktivně se účastnit projektu implementace ERP systému. Tyto poznatky jsem mohla následně porovnat s nastudovanými materiály. V této bakalářské práci se budu zabývat postupy zavádění ERP systémů do podniku. V teoretické části objasním jednak základní terminologii z oblasti podnikových informačních systémů, zaměřím se na popis obecných postupů implementace a také se v této části budu zabývat jednotlivými moduly ERP systému QI, který si společnost Apollo Metal vybrala. V další části poté porovnám obecné postupy zavádění ERP systému se skutečným průběhem ve firmě Apollo Metal s.r.o. Zhodnotím, jak probíhaly jednotlivé fáze implementace, kde se vyskytly komplikace, a proč k daným problémům došlo. Následně zhodnotím přínos modulů, které společnost zakoupila a využiji metodu BSP, která mi umožní lépe zhodnotit informační strukturu v podniku, porovnat a následně navrhnout moduly, které by společnost Apollo Metal mohla využívat v návaznosti na strategické cíle a podnikové procesy.
8
1 Enterprise Resource Planning V této kapitole bych se ráda zaměřila na to, jak chápat pojem Enterprise resource planning (ERP). V literatuře lze nalézt mnoho definic, co pojem ERP znamená, ať už v užším či širším slova smyslu. Ještě dnes v oblasti informačních terminologií panuje nejednotnost, lidé proto chápou rozdílně, co to ERP je a jak jej v podniku efektivně využívat. Proto bych se zaměřila na to, jak definují pojem ERP tři významní čeští odborníci z této oblasti. Dle literatury [1] je pojem Enterprise Resource Planning chápán ve třech sférách. Jednak uvádí, že se jedná o softwarová řešení, která slouží k řízení a plánování veškerých procesů v podniku, od plánování logistického řetězce, s tím spojených finančních nákladů a účetnictví firmy, až po plánování lidských zdrojů. Dále udává, že ERP je podniková databáze, ve které jsou uchovávána veškerá podniková data, která jsou pro uživatele systému, ale i pro samotný podnik nezbytná. A za třetí se jedná o jádro podnikového informačního systému, které spolu s dalšími aplikacemi představuje rozšířené ERP tedy ERP II. [1] Zdroj [1] zdůrazňuje především význam automatizace podnikových procesů pomocí podnikových informačních systémů. ERP jako podnikové informační systémy se skládají ze tří hlavních oblastí, které jsou nezbytnou součástí každého podniku, jedná se o:
Logistiku - ta zahrnuje veškeré procesy spojené s výrobou od nákupu materiálu, skladování přes výrobu až po prodej výrobků
Finance – zahrnují celkové účetnictví firmy, tedy finanční, nákladové i investiční účetnictví a controlling
Lidské zdroje – zahrnují plánování optimálního využití pracovníků, informace o kvalifikaci a identifikaci pracovníků a zahrnují informace pro analýzu práce jednotlivých pracovníků.
Oproti tomu zdroj [15] označuje ERP jako samostatnou kategorii podnikových informačních systémů a definuje jej jako účinný nástroj, jehož úkolem je pokrýt plánování a řízení hlavních vnitropodnikových procesů na všech úrovních řízení, tedy operativního, taktického i vrcholového managementu. Hlavní funkce ERP systémů je pokrývat veškeré vnitropodnikové procesy, jedná se tedy o: výrobu, logistiku, personalistiku a ekonomii. [15] 9
Na prvním místě v oblasti podnikových informačních systémů jsou podle něj lidské zdroje. Lidé jsou totiž nedílnou součástí organizace, jelikož vytvářejí systémy, zpracovávají data a také tato data interpretují na základě svých znalostí a zkušeností. Hlavní příčiny neúspěchu IT projektů v praxi přisuzuje přílišnému důrazu na softwarové řešení a automatizaci neuspořádaných procesů v podniku. [15] Zdroj [15] rozděluje systémy na informační systémy kategorie ERP a „obyčejné“ informační systémy, které do kategorie ERP nepatří. Spousta dodavatelů své systémy v rámci marketingového tahu označuje za ERP, i když do této kategorie nepatři. Autor se zde nezabývá tolik tím, z čeho se systém skládá, spíše se zaměřuje na dělení systémů dle komplexity řešení a ERP systémy tak rozděluje do tří úrovní:
All-in-one – představuje rozsáhlé aplikační softwary. Tyto softwary vystihuje doslovný překlad „vše v jednom“, jelikož mají za úkol pokrýt a vzájemně integrovat veškeré podnikové procesy. Zpravidla jde o ERP jádro, tyto softwary zahrnují moduly z oblasti ekonomiky a účetnictví, logistiky, výroby i personalistiky. Zákazníci si mohou vybrat další moduly dle vlastní potřeby. Dodavatelé těchto řešení nabízí širokou škálu doplňujících modulů. V dnešní době tyto softwary nabízí i moduly řízení vztahů se zákazníky, řízení dodavatelského řetězce atd. Mezi přední dodavatele takových to řešení patří např. společnost Microsoft, SAP, Oracle. [15]
Best of Bread – tyto systémy jsou specializované na určitý obor podnikání (např. zemědělství, strojírenství …) nebo se zaměřují na specifické procesy v podniku (např. personalistika a ekonomika, procesní výroba …) Nezaměřují se na kvantitu nýbrž na kvalitu, tyto systémy jsou detailněji propracované a jejich funkcionalita je tedy na vysoké úrovni. Avšak tato řešení mají také své nevýhody, bývají nekompatibilní s jinými softwary. Do této kategorie spadají např. mzdový systém K2 či produkt pro oblast personalistiky G2 od společnosti LMC [15]
Lite ERP – jedná se o odlehčenou verzi ERP systémů. Tento typ využívají především malé a střední firmy. Je to standardní ERP řešení avšak s omezenou funkcionalitou, vyznačuje se především nízkou cenou. [15]
10
V další literatuře [14] je ERP definován jako aplikační software, jehož nejdůležitější vlastností je schopnost automatizace a integrace disponibilních podnikových zdrojů. [14] Jedná se o základ, na kterém stojí celý informační systém. Už z tohoto důvodu musí být tyto aplikační softwary schopny realizovat vazby na další aplikace v podniku a předávat si mezi sebou potřebná data. Jedná se především o tyto vazby:
CAD (Computer Aided Design) – konstrukční systémy sloužící pro konstrukci výrobků (navrhnutí parametrů výrobků, grafické zpracování)
Dispečerské řízení výrobních linek a technologií
Aplikace pro řízení skladů a materiálu
Systémy sběru dat např. na automatických vahách
ERP vytváří databáze, které obsahují veškerá důležitá data podniku a tyto data využívají další aplikace v podniku např. databáze zákazníků, která je dále velmi využívána aplikací CRM nebo databáze produktů, která slouží pro prezentaci na www stránkách (katalogy zboží), tyto data využívají především e-Business aplikace. [14] Další výhodou ERP je jejich „multiuživatelský“ charakter, tedy fakt, že podporují práci stovkám uživatelů současně. A proto je nezbytné zabezpečit přístup k datům, což je realizováno pomocí nastavení různých přístupových práv a oprávnění.[14] Všichni autoři se shodují, že ERP představuje podnikový informační systém, který zahrnuje logistiku, finance a lidské zdroje. Avšak jak jsme si mohli všimnout, každý zdroj vyzdvihuje jako podstatnou část řešení něco odlišného. Zdroj [1] považuje za největší přínos automatizaci řízení, naopak zdroj [15] považuje za nejdůležitější část, tu která řeší lidské zdroje a pro úspěšné zavedení ERP je dle něj potřeba lidi správně motivovat a zajistit, aby porozuměli důležitosti a funkcím systému. Zdroj [14] se shoduje se zdrojem [1], za hlavní vlastnosti ERP považuje automatizaci a integraci podnikových zdrojů. Avšak ERP vidí spíše jako zdroj dat a aplikaci pro vytváření a uchovávání databází, které následně slouží dalším aplikacím jako je CRM, SCM či BI. ERP je tedy zkratka z anglického Enterprise resource planning. Ať už se přikloníme k jakékoli z uvedených definic, ERP systémy podniku umožňují účinně a účelně řídit veškeré
11
podnikové zdroje. Především řídit toky materiálu a polotovarů, kapacity pracovníků, strojů ale i finanční zdroje. [9] Mezi nejdůležitější vlastnosti ERP systémů patří [16]:
dostupnost přesných a konzistentních dat produkovaných podnikem
omezení duplicit při práci s těmito daty - mohou je sdílet všichni zaměstnanci
automatizace procesů, což znamená menší časovou náročnost a větší efektivitu práce s daty
možnost propojení podniku s dodavateli i odběrateli na systémové úrovni
1.1Historie Stejně jako každý systém, i ERP systémy prošly určitým vývojem. Vyvíjely se zhruba od padesátých let minulého století a v té době se zdaleka nepodobaly systémům, které známe dnes. Zdroj [1] rozděluje vývoj těchto systémů do 5 generací. Proto bych se v této části zaměřila na vývoj a charakteristiku jednotlivých generací vývoje ERP systémů. Tabulka 1: Základní vývojové generace systémů ERP, zdroj: [1]
1. generace 1975 Způsob zpracování
dávkové zpracování
2. generace 1985 zpracování v dialogu
3. generace 1992 zpracování v dialogu i v dávce
4. generace 1996 možnost volby zpracování
třívrstvé aplikace přenositelnost spojení s určitým vazba na určitý (databáze, mezi operačními vlastní aplikace, Přenositelnost počítačem - HW operační systémy - např. vazba systém prezentace UNIX, OS400 atd. uživateli) relační databáze vyšší programovací nižší a programovací Programové programovací prostředí JAVA a programovací nástroje SQL jazyky - např. objektové prostředky jazyky např. Oracle, COBOL databáze Informix volně multimediální konfigurovatelné standardní aplikace Uživatelské uživatelské Neinteraktivní obrazovky internetové obrazovky podmínky textový režim prostředí a Windows webové stránky prostředí materiálové a plánování kapacitní integrovaný dodavatelsko především plánování a informační odběratelské Funkčnost materiálových řízení systém řízení řetězce požadavků výrobních podniku zakázek
5. generace 2000 zpracování prostřednictvím internetu integrace aplikací SOA
prostředky XML
přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám
e-business, CRM, BI
12
Tabulka přehledně udává, jak se systémy vyvíjely a v čem se jednotlivé generace od sebe liší. 1.1.1 První generace Pro první generaci je charakteristické dávkové zpracování dat. Jedná se o období velkých sálových počítačů. Systémy v této době byly vytvářeny pomocí tzv. nižších programovacích jazyků. Mainframe – jedná se o velké sálové počítače, které původně svou velikostí zabíraly i několik místností, avšak dnes se velikostně dají přirovnat k velké lednici. Tyto počítače slouží ke zpracování velkého objemu dat, proto jsou nejčastěji využívány při zpracování statistických dat, finančních transakcí a pro podnikové aplikace. [14] První počítač tohoto typu byl představen společností IBM roku 1965. V této době byly mainframy založeny na dávkovém zpracování dat a využívaly děrné štítky, děrné pásky, nebo magnetické pásky. V sedmdesátých letech se již vytvářely mainframy s interaktivním uživatelským rozhraním. Stále se využívá dávkové zpracování, avšak již podporovaly souběžnou práci více uživatelů a to přes terminály. Uvádí se umožnění práce až stovek či tisíců uživatelů. V současné době se přechází z terminálových přístupů na přístupy přes webové rozhraní. [10] Dávkové zpracování - představuje nejstarší výpočetní model. Jedná se o výkon série předem připravených programů tzv. dávek. Uživatel musí zadat vstupní data ještě před spuštěním programu. Dávkové zpracování tedy funguje tak, že máme program, do něhož vstupují data, která jsou připravována předem v souborech, tato data se poté zpracovávají na dávku (úlohu), která vstoupí do fronty dávek (úloh), které čekají na konečné zpracování. Výstupem po zpracování je výstupní sestava. Tento model zcela postrádá interaktivitu, uživatel tedy nemůže zasahovat do výpočtu, nemá kontakt se svou úlohou a nemůže jí opravovat či volit varianty a doba zpracování tak bývá dlouhá. Avšak tento model není zapomenutý a ještě dnes se s ním můžeme setkat. Dávkové zpracování je spojováno s mainframy nebo dnes s UNIXovými1 systémy. [2] Nižší programovací jazyky – jedná se o jednoduché programovací jazyky, u kterých procesor bude vykonávat přesně ty instrukce, které programátor napíše, tedy využívají 1
UNIX je operační systém pro servery i pracovní stanice
13
příkazy procesoru. Tyto programy jsou však zcela nepřenositelné na jiný druh procesoru. Programování v těchto jazycích je obtížnější. Když chce uživatel něco naprogramovat, musí napsat mnohem více řádků s kódy než je tomu ve vyšších programovacích jazycích. Mezi typické představitele nižších programovacích jazyků patří Assembler do češtiny překládán jako „jazyk symbolických adres a jmen“ [12]. Dříve se psal strojový kód, programovalo se v jedničkách a nulách, což bylo velice obtížné a často se při psaní programů chybovalo a hotové programy bylo téměř nemožné modifikovat, jelikož by se následně nepodařilo dohledat cílové adresy skoků. Všechny takové adresy by se musely aktualizovat, což bylo opět pracné. A proto vznikl Assembler. Cíle skoků se nahradily symboly, na které se odkazovalo ve „skokových instrukcích“. Jednotlivé instrukce ve strojovém kódu se pro snazší zapamatování pojmenovaly (např. MOV, IN, CMP…) a stejně tak se pojmenovaly i registry procesoru (např. AX, BX, EDX). I dnes je Assembler hojně využíván, jelikož programy psané v Assembleru jsou velmi rychlé a objemově velmi malé, proto mnoho současných programů má výkonné jádro v Assembleru, ale uživatelské rozhraní je programováno ve vyšších jazycích, které poskytuje uživatelsky příjemnější prostředí. [7] MRP - zpočátku využívaly podniky počítače především pro sledování a řízení zásob. Podniky chtěly udržovat nízké zásoby, proto vznikaly programy označované jako MRP (Material Requirements Planning)[9]. Tyto programy se zabývaly pouze materiálovým plánováním. Řeší tedy pouze otázky, kdy nakoupit materiál pro výrobu a v jakém množství. MRP vůbec neuvažuje o dalších výrobních zdrojích jako je lidská práce, či čas potřebný pro výrobu produktu. [6] 1.1.2 Druhá generace Druhá generace se datuje do období od roku 1985. V této etapě vývoje se přechází na zpracování dat v dialogu, využívají se vyšší programovací jazyky a začíná se uvažovat o dalších důležitých zdrojích v podniku. Architektura klient-server – představuje vícevrstvou síťovou architekturu, která odděluje klienta od serveru. V části klient se vyskytuje uživatelské rozhraní a prezentace výsledků zpravidla to bývají osobní počítače, kde uživatel spustí danou aplikaci. Naopak serverová část zpracovává data, jedná se o systémy řízení báze dat nebo nejrůznější servery spojené s internetem např. webový server. Na tomto principu funguje např. e-mail či web. [12] 14
COBOL (Completely Obsolete Business Oriented Language) - jedná se o jeden z nejstarších programovacích jazyků. Cobol patří do skupiny tzv. vyšších programovacích jazyků. Tyto jazyky se vyznačují především tím, že zápisy zdrojového kódu jsou jednodušší a podobají se více tomu, jak problémy zpracovává člověk. Hlavním cílem při vytváření programovacího jazyka COBOL bylo, aby byl čitelný i pro běžného uživatele, proto zápisy v Cobolu se podobají běžnému anglickému textu. Znaky známé z jiných programovacích jazyků se nahradily klíčovými slovy. Cobol je i v dnešní době stále využíván, je v něm naprogramováno množství transakčních aplikací (např. některé bankovní systémy). [19] MRP II – dále, v 80. letech vznikaly programy sloužící pro řízení a optimalizaci dodávek materiálu a výroby nazvané Manufacturing Resources Planning (MRP II). MRP II se dotýkal všech aspektů výrobního procesu. Bylo nutné spočítat suroviny potřebné k výrobě, mít stroje a znát čas pro vytvoření jednoho výrobku, ale nejen strojový čas ale i čas a cenu lidské práce a to vše MRP II bral v úvahu. MRP II byl navržen tak, aby integroval veškerá data do centrální databáze. Tato metoda umožňovala manažerům podniku rychle přepočítat plán výroby na základě údajů o výrobních kapacitách a stavu zásob na skladě, proto byli schopni určit okamžitou možnou dodávku produktů. [9], [8] 1.1.3 Třetí generace Dalším důležitým mezníkem ve vývoji bylo období kolem roku 1992, kdy se začíná uvažovat o relacích, relačních databází … Programuje se pomocí jazyka SQL. Relační databáze – jedná se o úložiště dat. Poprvé je definoval E. F. Codd v roce 1970. Jsou založeny na matematickém principu relací, které si znázorňujeme jako databázové tabulky, jejichž sloupce se nazývají atributy (nebo v databázovém pojetí též doména) a řádky jsou záznamy. Některé databázové systémy mají pouze jednu tabulku, ale relační databáze obsahují většinou více tabulek. [13], [18] SQL – (Structured Query Language) je standardizovaný jazyk pro práci s daty v relačních databázích, který umožňuje programátorům přístup k datům uložených v databázi. Tento jazyk byl rozdělen do 4 základních skupin příkazů:
Příkazy pro manipulaci s daty (DML – Data Manipulation Language) jedná se o následující příkazy: 15
o SELECT- výběr dat z tabulky, o INSERT – vložení dat do tabulky, o UPDATE – změna dat v tabulce, o DELETE – smazání dat z tabulek
Příkazy pro definici struktury databáze (DDL – Data Definition Language) o CREATE – umožňuje vytvářet databázi o ALTER – umožňuje měnit objekty v databázi o DROP – umožňuje zrušit objekty v databázi
Příkazy pro řazení dat (DCL – Data Control Language) pro definování přístupových práv
Ostatní příkazy – pro definování uživatelů
ERP – v této době vznikají systémy označované jako ERP (Enterprise Resource Planning). ERP zahrnují širší oblast podnikových procesů. Řeší úlohy a přebírají činnosti, které dříve vykonávali lidé. Tyto systémy zahrnují integraci veškerých vnitropodnikových procesů. [9] Podniky spojovaly zavádění ERP systémů především s reengeneeringem2, tyto programy pak podniku přinášely určité výhody, např. větší konkurenceschopnost, ale zavedením ERP řešení se mnohdy zlepší fungování podnikových procesů a důsledkem integrace těchto procesů dojde k jejich zjednodušení, proto trh s ERP systémy rychle rostl dokonce až o několik desítek procent ročně. [16] 1.1.4 Čtvrtá generace Tato etapa souvisí s rozvojem internetu. Rozvoj internetu, jenž umožňuje propojovat systém podniku se systémy dalších organizací a komunikovat s aplikacemi mimo danou organizaci. SCM – (Supply Chain Management) - řízení dodavatelských vztahů. Každý podnik je v rámci výrobního procesu začleněn do sítě organizací, které v rámci dodavatelsko2
Reengineering je zavádění organizačních změn v podniku, který se provádí za účelem
zlepšení procesů v podniku
16
odběratelských vztahů jsou propojeny a zajišťují toky materiálu, financí i informací. Patí sem např. výrobci, obchodníci, dodavatelé, distributoři atd. SCM je tedy činnost, která má za úkol integrovat veškeré organizační jednotky za účelem zvyšovat konkurenceschopnost. Podniky v rámci této sítě mohou mezi sebou lépe komunikovat, sdílet společná data, plánovat a celkově lépe spolupracovat. [12] Aplikace SCM zabezpečují především: [12]
Návrh řetězce, rozdělení rolí (např. dodavatel, poskytovatel služeb) a určení základních materiálových toků mezi členy
Strategické plánování sítě (plánování prodeje, zásobování, výroby a distribuce)
1.1.5 Pátá generace Tato generace je stejně jako předchozí ovlivněna rozvojem Internet. Ten je čím dál tím více využíván, dochází ke zpracování dat prostřednictvím internetu, podniky se více orientují více na služby. SOA – (Service Oriented Architecture) – architektura orientovaná na služby. Základní myšlenka SOA spočívá v tom, aby funkcionalita aplikací byla poskytována a spotřebovávána jako množina služeb. Je třeba říci, že SOA nepředstavuje žádnou technologii, ale určitý styl (přístup) pro vytváření distribuovaných informačních systémů, avšak je to také nástroj pro realizaci byznys procesů. Jelikož základní jednotkou v SOA jsou služby. Ty tvoří jakousi abstraktní vrstvu, která umožňuje vytvářet vztah mezi podnikovými procesy (byznys procesy) a technologiemi. [12] BI – Business Inteligence, představuje komplex postupů (procesů), aplikací a technologií, jejichž cílem je účinně a účelně podporovat manažerské rozhodování. Využívají data získaná jak z ERP, tak i CRM a SCM, tedy zajišťují manažerům multidimenzionální pohled na dění v podniku např. je možné porovnávat vztahy mezi prodanými výrobky, zákazníky a lokalitou prodeje. [1] Tyto aplikace jsou určeny především pro vrcholový management pro komplexní analýzy a tvorbu reportingů. [1]
17
CRM – (Customer Relationship Management) - řízení vztahů se zákazníky Představuje komplex softwaru, technických prostředků, personálních zdrojů, které slouží pro řízení vztahů se zákazníky, ale také ke zprůhlednění obchodních procesů, jejich přesné evidenci, aktualizaci a archivaci historie. CRM umožňuje podniku sledovat obchodní příležitosti či sledovat řízení prodejního cyklu u stávajících i nových zákazníků. [1] CRM se dělí do třech hlavních funkčních úrovní: [1]
Operativní CRM – se zaměřuje na podporu podnikových procesů týkajících se marketingu. Tato úroveň CRM obsahuje aplikace jako je SFA (Sales Force Automation), které jsou určeny pro podporu práce obchodníka, EMA (Enterprise Marketing Automation) sloužící pro podporu a automatizaci marketingu, tedy vytváření marketingového plánu a kampaní, ale i sledování konkurence apod. Tyto aplikace umožňují nabízet cíleněji vlastní produkty.
Kooperační CRM – zajišťuje komunikaci se zákazníky prostřednictvím kontaktních center. Tato úroveň CRM obstarává funkce jako je např. zpracování elektronické pošty, vedení marketingových kampaní atd.
Analytické CRM – zahrnuje agregace a aplikace znalostí o zákazníkovi. Hlavní činnosti této úrovně CRM představuje segmentace zákazníků, analýzy marketingových kampaní a predikce chování zákazníků. Analytické CRM využívá data získaná z operačního i kooperačního CRM, ale i dalších aplikací např. pro zpracování analýz využívá aplikaci Business Inteligence.
1.1.6 Šestá generace Tabulka končí rokem 2000, vývoj ERP se tím samozřejmě nezastavil. V dnešní době již hovoříme o tzv. šesté generaci. Do této doby se vývoj ERP spojoval především s rozšiřováním jeho funkcionality, ve snaze pokrýt veškeré podnikové procesy a agendy. V současné době je trendem spíše usnadnění a podpora práce uživatelů a integrace s dalšími specializovanými produkty. Moderní systémy jsou více otevřené svému okolí a tím mají možnost propojit se s dalšími systémy např. prostřednictvím tzv. webových služeb. Tímto způsobem moderní informační systémy získávají specifickou funkcionalitu, příkladem toho může být Reporting. [3]
18
Stále více se využívá možnosti připojení se k ERP systému přes webové rozhraní, ale i z mobilních telefonů (Smart Phone) či prostřednictvím PDA. Pracovníci, kteří vykonávají svou pracovní činnost mimo kancelář, se mohou takto snadno dostat do informačního systému firmy a efektivněji pracovat. Tyto možnosti rozšiřují okruh uživatelů ERP systémů o zaměstnance ve skladech, výrobních halách atd. [3]
1.2Typy ERP systémů dle vývoje 1.2.1 IASW Původně se vytvářely systémy takzvaně „na míru“ přímo pro danou organizaci tzv. individuální aplikační software (IASW), kdy programátoři vyvíjeli řešení dle požadavků uživatelů. Respektují přesně potřeby zadavatele, zohledňují podnikové procesy i způsob jakým s nimi uživatelé chtějí pracovat. Jejich funkčnost vychází především z konzultace s konečnými uživateli. [1] Výhodou těchto systémů je např. nižší riziko úniku citlivých informací, konkurence nezná silné a slabé stránky informační technologie v podniku, funkčnost systému i celková koncepce je v podniku detailně známa. Naopak mezi nedostatky takovéhoto řešení patří např. absence odvětvových standardů, které si zadavatel zprvu nemusí uvědomovat, s tím souvisí většinou nižší kvalita, jelikož systém není podroben užíváním stovkami uživatelů, kteří vznášejí připomínky a upozorňují na chyby, to vše je plně na zadavateli. Samozřejmě implementace těchto systémů je vysoce náročná na finanční a lidské zdroje. I údržba je dražší a jsou plně závislé na svých tvůrcích. [1] 1.2.2 TASW Vedle toho, začaly vznikat typové aplikační softwary (TASW), které byly standardizovány pro určitou homogenní skupinu uživatelů. Jeden systém může být využíván více firmami, které podnikají ve stejném nebo podobném oboru. [1] Systém obsahuje různé moduly a ty jsou přizpůsobovány podniku. Cena je tedy neporovnatelně nižší, jelikož se o náklady na vývoj dělí více firem (potenciální zákazníci). Vzhledem k tomu, že funkčnost je přizpůsobena potřebám desítek firem, dosahuje i vyšší kvality. Avšak tyto systémy nejsou zcela ohebné, je to přeci jen systém, a proto 19
v některých ohledech, musí podnik změnit své zvyklosti (procesy) a přizpůsobit se systému.[1] 1.2.3 Open source Open source se na počátku devadesátých let minulého století vyčlenil z tzv „free software“. Je definován jako popis principů a metodik k prosazení otevřeného přístupu ať už k tvorbě či návrhu výrobku, zdrojů, technologických postupů atd. Otevřeností je zde myšlena technická dostupnost zdrojového kódu (tzv. systém s otevřeným zdrojovým kódem) a dostupnost prostřednictvím licencí, které umožňují široké veřejnosti (za předpokladu dodržení určitých podmínek) zdrojový kód využívat a upravovat. Mezi typické představitele open source software lze zařadit webový prohlížeč Mozzila, kancelářský balíček Open Office, programovací jazyk Perl či dokonce operační systém Linux. [1], [12] 1.2.4 Outsourcing (SaaS) V současnosti - s rozvojem internetu a především s navýšením přenosové kapacity se rozvíjí outsourcing informačních systémů. Firmy čím dál tím více využívají služby označované jako SaaS, což je jedním z typů outsourcingu IS. Tato zkratka SaaS (Software as a service) představuje oddělení vlastnictví daného programu od samotného užívání. Dochází zde k hostingu3 aplikací provozovatelem této služby prostřednictvím internetu. Zákazník daný software nekupuje jako standardní balíček, ale využívá jej na dálku přes webové rozhraní. Poskytovatel této služby provozuje daný software i IT infrastrukturu nutnou k provozu. Podniku tedy odpadají náklady spojené s pořízením konkrétního softwaru někdy i hardwaru či potřebných doplňků, platí pouze určitý poplatek za službu. Tento poplatek bývá účtován za uživatele, ale i tak jsou tyto náklady pro podnik mnohem nižší, než pořízení vlastního softwaru, jelikož poskytovatel tuto službu nabízí více zákazníkům, náklady se mezi ně rozloží. [1], [12] Poskytovatel této služby většinou hostuje aplikace na vlastních serverech, avšak může aplikace hostovat i na cizích serverech – servery třetí strany. Typickým příkladem SaaS je aplikace od společnosti Microsoft – Microsoft Dynamics CRM. Další aplikace nabízené
3
Hosting - jedná se o poskytování zdrojů nebo úložného prostoru v prostředí dodavatele
hostingové služby [12]
20
touto formou jsou např. video konference, e-mail, účetnictví či aplikace pro řízení lidských zdrojů. [1], [12] Tabulka 2: Typy řešení vývoje IS - shrnutí
Typ
IASW
TASW
OPEN SOURCE
Charakteristika • Software přímo na míru dle požadavků zadavatele • Vývoj vlastními silami, nebo externí firmou (unikátní systém) • kompletní vlastnictví zadavatele
Výhody • Šitý na míru - dokonalé přizpůsobení systému podnikovým procesům • Funkčnost a koncepce detailně známá - snadná reakce na potřeby uživatelů • Bezpečnost - utajení citlivých informací
Nevýhody • vysoké náklady • obtížná integrace • delší doba vývoje i nasazení • absence odvětvových standardů • IS méně kvalitní
• typová řešení, standardizovaná pro stejné nebo podobné obory podnikání • jeden systém zakoupí a využívá více podniků
• rychlejší realizace • nízké náklady • vysoká kvalita řešení • vysoká spolehlivost propojení jednotlivých komponent
• přizpůsobení podnikových procesů informačnímu systému • riziko úniku citlivých informací •podnik je vysoce závislý na dodavateli IS
• systém s otevřeným zdrojovým kódem • uživatel systém při dodržení jistých podnímek smí užívat, prohlížet ale i upravovat
• flexibilní systém • snížené náklady • žádné přímé licenční poplatky • uživatelé nejsou tak závislí na tvůrci systému (více kontroly nad systémem)
• žádná záruka aktualizací • neexistence odpovědného dodavatele • vyšší bezpečnostní riziko
• nízké a předem známé náklady • součástí služby průběžné vylepšování SW a podpora • snadný přechod od jednoho dodavatele k jinému • na klientské straně není třeba instalovat žádný speciální SW
• riziko úniku dat (archivace, bezpečnost, provoz vše zajišťuje poskytovatel služby)
•SW nabízený jako služba a realizován na internetu • společnost takovýto Outsourcing IS nezakupuje, pouze pronajímá (SaaS)
21
2 Obecné postupy zavádění informačních systémů do podniku V této kapitole se budu zabývat obecnými postupy zavádění informačních systémů do podniku, jak je popisují zdroje [1], [20]. Tyto postupy zde uvádím pro možnost následného srovnání obecných postupů se skutečným průběhem v konkrétní firmě. V dnešní době, každá organizace potřebuje využívat informační technologie, pokud chce uspět v konkurenčním prostředí. Většinou si uvědomují, že využívání výpočetní a komunikační techniky jim umožní pracovat efektivněji a tím získat výhody oproti konkurenci. V současné době organizace využívají pouze některé moduly informačních systémů. Zpravidla se jednalo o spontánně nainstalované aplikace jednotlivých pracovníků pro usnadnění činnosti. Tyto aplikace však bývají izolované a nekompatibilní s ostatními, bývají závislé na hardwaru, nevyužívají jednotnou databázi, proto mezi sebou nemohou komunikovat a většinou mají tedy omezenou působnost. Proto v posledních letech podniky přistupují na implementaci jednotného informačního systému, který odbourává nevýhody izolovaných modulů. Úspěšnost implementace však ovlivňuje mnoho faktorů od výběru vhodného řešení IS přes spolupráci všech zúčastněných, zajištění finančních, lidských, technických podmínek až po nastavení poslední komponenty. Zavedení podnikového informačního systému je proces, který zpravidla trvá od 6 měsíců až po několik roků. Není to jednorázový proces a proto je nutná dobrá organizace, firma by si měla předem vyčlenit dostatek finančních a lidských zdrojů. [20]
2.1Potřeba IS Když chce vedení v podniku zavést informační systém, pak by si mělo nejprve uvědomit, zda ho opravdu potřebuje, aby se předešlo případným ztrátám či zklamání z neúspěchu, protože s každým projektem je spojeno riziko nezdaru. Je důležité uvědomit si, proč informační systém potřebujeme a co od jeho zavedení očekáváme např., zda nám pomůže zabezpečit data, zvýší spolehlivost a přesnost dat, jejich dostupnost a interpretaci, zda odstraní případný nepořádek, zlepší firemní kulturu atd. 22
Pokud se organizace rozhodne pro zavedení IS, musí si uvědomit a posléze přesně definovat, jaké procesy v podniku probíhají a určit i jejich pořadí. Některé procesy například mohou probíhat paralelně jiné pouze v návaznosti na předchozích procesech. Vedení organizace by mělo tedy sestavit informační strategii podniku. V ní definuje základní procesy jako je např. výroba, dále podpůrné procesy jako je logistika a finance a ty rozložit na jednotlivé dílčí procesy, u kterých lze snadněji definovat vstupy a výstupy dat či operací. Obsahem informační strategie podniku by mělo být především: [20] o zjištění současného stavu informační obsluhy o představa budoucího stavu po zavedení IS o očekávané finanční a personální náklady a jejich porovnání s očekávanými přínosy 2.1.1 Metoda BSP Integraci informačních systémů je nutné řešit ve vztahu ke strategickým cílům a hlavním podnikovým procesům. Teprve na základě koncepce strategických procesů je možné realizovat projekt implementace informačních systémů do podniku. V současnosti nalezneme mnoho metod a způsobů jak stanovit hlavní procesy v podniku. Jednou z metod je metoda označovaná jako BSP. [14] BSP (Business System planning) je metoda, která byla prvně představena společností IBM v roce 1981. Tato metoda slouží k analýze a návrhu informační architektury podniku při realizaci zavádění informačního systému. A to na základě mapování informační potřeby firmy a zahrnuje veškeré podnikové zdroje a procesy. [14] Metoda BSP je založena na shlukové analýze a využití techniky informačního kříže a umožňuje tedy zmapovat veškeré procesy a strategické cíle v podniku tak, aby nic důležitého nebylo opomenuto. [14] Využívá se především při: [14]
Transformaci globální podnikové strategie do informační strategie - tedy když podnik zavádí informační systém a chce, aby v informačním systému byly obsaženy strategické cíle podniku
Při revizi kvality informační podpory v podniku – při zjišťování jak kvalitní je informační systém, zda podporuje veškeré podnikové procesy. 23
Při definování vazeb funkčnosti informačního systému na strategické cíle podniku – při sestavování informačního kříže je vidět provázanost mezi důležitými podnikovými procesy, strategickými cíly, třídami dat a organizačními jednotkami v podniku z čehož nakonec vyplynou požadavky na funkčnost IS.
Při definování vazby podnikových procesů na strategické cíle podniku -
Účelem této metody je využít strategické cíle při vývoji informačního systému, který bude tyto cíle podporovat. [14]
2.2Výběr vhodného řešení 2.2.1 Řešitelský tým Pokud se podnik rozhodl pro zavedení informačního systému, je nezbytné sestavit řešitelský tým, který zajistí součinnost s dodavatelem ve všech fázích projektu. Tento tým je sestaven z odborných pracovníků ze všech oblastí podniku nebo podle jednotlivých komponent systému. Proto je také vhodné stanovit ke každé komponentě systému odpovědného pracovníka z týmu, který bude zároveň organizovat zavádění dané komponenty do podniku. Nesmíme však zapomenout, že každý tým musí mít vedoucího, který má za úkol koordinovat dovednosti a znalosti jednotlivých členů týmu. Vedoucí týmu je dále zodpovědný např. za sledování a dodržování termínů, rozpočtu atd. [1], [20] 2.2.2 Výběr ERP V této etapě se podnik rozhodne pro typ ERP řešení. Nejprve si musí zvolit, zda zakoupí TASW či IASW tedy, že by si pro svou firmu nechal vyvinout zcela nový IS ať už svými pracovníky či od externí firmy (viz kapitola 2.2) Pokud se firma rozhodla pro zavedení IS, např. formou nákupu TASW, je nezbytné, aby srovnání dostupných ERP řešení na trhu bylo co nejobjektivnější. Při výběru by měla společnost brát ohled především na procesy, které probíhají ve firmě, na požadavky a potřeby vyplývající z informační strategie podniku a na finanční možnosti podniku jelikož při zavádění IS je zapotřebí profinancovat mnoho položek kromě nákupu jednotlivých komponent IS se jedná o nákup hardwaru a licencí pro operační sítě, báze dat, provozní náklady atd. [1], [20] V současnosti se na trhu vyskytuje nepřeberné množství takovýchto oborových řešení. Uvádí se kolem 80 možných řešení. [1] Proto je vhodné nejprve zjistit si dodavatele 24
ERP řešení ať už pomocí vlastních sil s využitím internetu, využitím služeb poradenských společností či referencí na určitý systém z jiného podniku, který jej používá. Poté je třeba obeslat jednotlivé dodavatele ERP řešení prostřednictvím poptávkového dopisu a shromáždit informace, které budou rozhodující pro nákup určitého IS. Podnik by měl stanovit kritéria, která musí daný IS splňovat. Opět by měla vycházet z potřeb a procesů uvedených v informační strategii podniku. Mezi takováto kritéria patří například: [1] o Reference o Funkcionalita ERP řešení, jednotlivých modulů o ERP řešení podle velikosti podniku o Podporované hardwarové a softwarové platformy o Zkušenosti, velikost dodavatele, počet implementací o Uživatelská příjemnost o Cena (pořízení, školení, licencí …) Z tohoto prvního kola výběru obvykle postoupí 2 -3 nejvhodnější řešení. V druhém kole opět může podnik určit podrobnější kritéria a důkladněji zanalyzovat a vyhodnotit dané možnosti. Dodavatelé ve firmě prezentují nabízený produkt, obvykle má společnost možnost ho i vyzkoušet (prohlédnout). Z tohoto kola nám vyjde vítěz. Podnik se rozhodne pro jedno konkrétní řešení IS a uzavře smlouvu s dodavatelem vítězného ERP systému. [1]
2.3Implementace V této etapě dochází k postupnému zavádění vybraného informačního systému do podniku. Zavádí se podnikem vybrané komponenty (jejich modulů), školení uživatelů. Při zavádění komponenty dodavatelé využívají firemní implementační metodologii, která vychází ze zkušeností, které získaly z průběhu implementací u jiných zákazníků. [1] 2.3.1 Analýza specifických podmínek uživatele Před zahájením implementace systému je důležité, vytvořit základní dokument k celému projektu, který bude obsahovat postup implementace, formulaci cílů atd. Tomuto dokumentu se zpravidla říká úvodní studie. [20]
25
Dodavatel ERP ve spolupráci s řešitelským týmem společnosti má za úkol v této studii zmapovat současné procesy probíhající ve firmě, dále potřeby a požadavky zákazníků a navrhnout způsob řešení těchto požadavků v rámci daného informačního systému. Dodavatel ERP by měl navrhnout, jak budou jednotlivé procesy probíhat ve vazbě na informační systém. A v neposlední řadě zde navrhnout i postup zavádění jednotlivých komponent do ostrého provozu. V úvodní studii by se však měl promítnout i časový harmonogram a s ním spojená odpovědnost jednotlivých pracovníků, dále veškeré náklady spojené s implementací a rozdělení projektu na dílčí úlohy, kterým bude přiřazen stupeň důležitosti.[20], [11] 2.3.1 Instalace ERP a zavádění komponent IS Po upřesnění veškerých požadavků zákazníka následuje samotná instalace systému. V této fázi dochází ke globálnímu nastavení systému dle potřeb zákazníka. Jedná se o navržení podoby jednotlivých formulářů, které budou výstupem systému a slouží firmě ke komunikaci se zákazníky i dodavateli a customizovat je. Dále je nezbytné, stanovit kmenová data, definovat způsoby archivace dat a nadefinovat veškerá oprávnění. [1] Po globálním nastavení přichází na řadu postupné zavádění jednotlivých komponent. Komponenty mohou obsahovat jeden nebo více modulů informačního systému, jedná se např. o komponentu FINANCE, která obsahuje více modulů např. finanční účetnictví, mzdy, majetek, docházku atd. Před zavedením komponenty je nezbytné zkontrolovat vlastnosti výpočetní techniky a popřípadě provést její upgrade dle potřeb dané komponenty. Dodavatel ERP zajistí úpravu komponenty na potřeby podniku. Poté provede zkušební instalaci do testovací verze programu. Pro testování je třeba komponentu naplnit počátečními daty. Dodavatel dále musí zajistit propojenost komponenty s komponentami, které již jsou v podniku zavedeny. V případě, že se jedná o komponenty jednoho dodavatele, je toto samozřejmostí, avšak má-li podnik více dodavatelů, je nezbytné, aby dodavatel zajistil propojenost. [20]
26
2.3.2
Naplnění číselníků daty
Naplnění databáze ERP systému závisí na uživatelích, ti zajišťují naplnění jednotlivých číselníků. Dodavatelem je vytvořena pouze prázdná databáze při instalaci systému, kterou je možno naplnit dvěma způsoby, a to: o Ruční naplnění o Konverze dat ze stávajícího IS Konverzi neboli převod dat je samozřejmě rychlejší, ale také podstatně dražší. Proto firmy většinou volí způsob naplnění databáze dle velikosti jejich obsahu. V případě, že se jedná o rozsáhlý přenos v řádu desetitisíců dat je pro podnik přijatelnější zaplatit si převod. Ale v případě malých firem, kde počet potřebných dat pro přenos se pohybuje kolem tisíce, může být přijatelnější ruční naplnění. [20] 2.3.3 Testování Když je komponenta řádně nastavena a naplněna daty je třeba otestovat její funkčnost, zda splňuje veškeré na ní kladené požadavky. Testování probíhá v několika fázích. Za prvé dochází k testování přímo dodavatelem, které probíhá na základě předem přesně stanovených procedur. Druhé testování probíhá, přímo v podniku vyškolenými uživateli a to na třech úrovních: [20] o Testování funkčnosti modulů o Souhrnné testování modulu o Souhrnné testování v rámci celé systému A poslední testování je testování datové základny. Jedná se o testování konzistence a úplnosti dat. [20] V případě, že komponenta nevyhovuje, ji dodavatel upraví a znovu předá uživateli k otestování. V případě, že vyhovuje, může být spuštěna v ostrém provozu. [20] 2.3.1 Školení pracovníků Jak už to bývá u každého projektu, lidský faktor představuje nejslabší článek při realizacích IT projektů, jelikož mohou špatně chápat a interpretovat data, mohou se mýlit, být roztržití a především lidé jsou emotivní, tedy do všeho vkládají emoce. Proto je důležité
27
zaměřit se na motivaci a školení všech pracovníků v podniku a to od manažerů až po skladníky. [15] Pro každého uživatele je důležité naučit se se systémem správně pracovat. Za tímto účelem dodavatel poskytuje implementační podporu, která zahrnuje školení uživatelů. Uživatelé by měli být pro potřeby školení rozděleni do dvou hlavních skupin. V první skupině dodavatel vyškolí vybrané uživatele, především hlavní (vedoucí) pracovníky v dané oblasti. Jejich školení může probíhat v cvičné databázi sestavené dodavatelem. V druhé skupině budou školeni koncoví uživatelé systému, tedy ti kteří budou denně systém využívat v rámci výkonu povolání. Tito uživatelé budou školeni v testovací databázi, která obsahuje shodná data jako ostrá verze. Fiktivní data by mohla uživatele zbytečně mást. Školení této skupiny se zaměřuje již na specifické činnosti, které souvisí s jejich pracovní náplní a přidělenou rolí v systému. Proto pro snazší proškolení se uživatelé z této skupiny rozdělí podle stejných či obdobných rolí, které jim byly v systému přiděleny, do menších skupin. Aby se předešlo nekvalifikovanému používání systému i noví uživatelé, kteří nastoupí do podniku po zavedení systému do ostrého provozu, by měli být proškoleni kvalifikovanými pracovníky. Nemusí to být přímo dodavatel systému, ale měla by toto zajišťovat kvalifikovaná osoba v podniku. [20]
2.4Rutinní provoz Pokud v podniku proběhly všechny výše uvedené etapy, můžeme říci, že je informační systém připraven ke spuštění do ostrého provozu. Avšak uvádí se, že informační systém je úspěšně nasazen až tehdy, kdy všichni uživatelé jsou schopni správně interpretovat a bez chyb vkládat do systému data. [15]
28
Obrázek 1: Hlavní činnosti při zavádění IS, zdroj: převzato a upraveno z [1]
29
3 Apollo Metal s.r.o. V této kapitole se zaměřím na popis společnosti Apollo Metal s.r.o., a to z pohledu počítačové infrastruktury, softwarového vybavení společnosti před a po zavedením ERP systému QI a důvody, které vedly společnost k rozhodnutí o zavedení systému.
3.1Popis společnosti Společnost Apollo Metal s. r. o. působí na českém trhu od roku 1993. Jedná se o českou společnost zabývající se žárovým zinkováním a kovovýrobou. Specializuje se především na výrobu prvků pro hromosvody a uzemnění a na výrobu ocelových konstrukcí dle vlastní či od zákazníků získané výkresové dokumentace. Společnost AM sídlí na Praze 5, má 5 majitelů, kteří se podílí na vedení podniku. Hlavní zázemí firmy se nachází v Brništi (okr. Česká Lípa), kde je umístěno administrativní oddělení, výrobní dílna a zinkovací vany. Druhá provozovna firmy se nachází v Čenkově (okr. Příbram), kde probíhá pouze zinkování velkých konstrukcí. Firma využívá dvou různých technologických postupů při zinkování. První vana využívá technologii tzv. „suchého zinkování“ a ta druhá naopak technologii „mokrého zinkování“.
30
Obrázek 2: Organizační jednotka Apollo Metal, zdroj: [autor]
3.2Podniková síť V této části bych se zaměřila na to, jaký byl stav podnikové infrastruktury před a po zavádění informačního systému QI ve firmě. Jelikož s implementací nové informačního systému se společnost rozhodla investovat i do hardwaru a počítačové sítě. 3.2.1 Původní stav Původní stav ve společnosti Apollo Metal vypadal tak, že obě provozovny pracovaly samostatně na separátních podnikových sítích. Provozovna Brniště Původní konfigurace podnikové počítačové sítě LAN4 společnosti byla tvořena architekturou klient/server, jejíž součástí byl datový server, který představoval společnou
4
LAN –( local area network) lokální počítačová síť
31
datovou základnu pro celou provozovnu v Brništi (úložiště účetních záloh, dokumenty pro webovou prezentaci firmy a databázi zaměstnanců). Dále firma vlastnila 5 koncových stanic, z nich dvě se nacházely v účtárně, dvě v oddělení expedice, z nichž jedna sloužila k řízení skladu a jedna se nacházela v oddělení kovovýroby. Aplikační server ve společnosti chyběl, veškeré aplikace potřené pro tu kterou agendu společnosti byly nainstalovány vždy na příslušné koncové stanici. Například software pro vedení mzdového účetnictví měla k dispozici lokálně pouze mzdová účetní společnosti. Sdílení dat mezi koncovými stanicemi se tak stávalo jen velice obtížně realizovatelné. Veškeré předávání výstupů z jednotlivých systémů se řešilo pouze prostřednictvím e-mailové komunikace nebo v tištěné podobě. Komunikaci zajišťovaly síťové prvky a nestrukturovaná kabeláž. Pro názornost, jak byla počítačová podniková síť uspořádána je níže schéma síťového zapojení (viz Obrázek 4). Provozovna Čenkov Jelikož se jedná o vzdálené pracoviště, které se zabývá pouze pozinkováním hotových výrobků či polotovarů a veškeré agenda společnosti je zpracovávána v provozovně Brniště, nároky na místní počítačovou síť proto nebyly tak vysoké. Místní počítačová síť se skládala pouze ze dvou navzájem propojených stanic připojených k internetu. Jedna sloužila účetní a druhá oddělení zinkovny. Veškerá dokumentace (faktury, objednávky atd. byla po zpracování odesílána hlavní účetní do provozovny Brniště.
32
Obrázek 3: Původní stav počítačové sítě ve firmě Apollo Metal, zdroj: [autor]
3.2.2 Současný stav Se zavedením informačního systému bylo nutné změnit i strukturu počítačové sítě v podniku. Aby systém mohl být provázán s oběma provozovnami společnosti, bylo nutné vytvořit permanentní virtuální privátní síť (VPN). Za pomoci VPN se obě oddělené podnikové sítě budou zdánlivě chovat jako jedna lokální počítačová síť, což umožní využívání veškerých výhod LAN např. sdílení souborů a připojení k serveru. Datový server byl nahrazen aplikačním, na který byl nainstalován informační systém QI a další aplikace využívané na koncových stanicích. S modernizací hardwaru a síťových prvků bylo přikročeno i k restrukturalizaci kabeláže.
33
Obrázek 4 - Počítačová síť ve firmě Apollo Metal, zdroj: [autor]
Došlo k výměně koncových stanic a k navýšení jejich počtu. V účtárně se rozšířil jejich počet na dvě koncové stanice s tím, že mzdová účetní využívá přenosný počítač a připojuje se přes Wi-Fi5. V oddělení expedice se rozšířil stav na tři koncové stanice, přidalo se samostatné oddělení zinkovny a to jednou stanicí a oddělení expedice se rozšířilo o přenosné počítače pro vedoucího pracovníka.
5
Wi-Fi je označení určitých standardů v informatice popisujících bezdrátovou komunikaci
v počítačových sítích.
34
3.3Důvody zavedení QI Jeden z hlavních impulsů pro rozhodnutí o zavedení informačního systému ve společnosti Apollo Metal, byla potřeba sjednotit technologické postupy a tudíž i zefektivnit podnikové procesy. Společnost využívala několik aplikací pro usnadnění práce uživatelů, avšak tyto systémy nebyly mezi sebou kompatibilní. Společnost vlastnila účetní systém MONEY S3, který využívala hlavní účetní pro vedení běžného účetnictví firmy. Mzdová účetní využívala mzdového systému K2. Ostatní oddělení využívala pouze pár vybraných aplikací, např. CAD – pro návrh nových výrobků či úpravu stávajících – v oddělení výroby. Veškerá dokumentace spojená s výrobou a dalšími činnostmi firmy se uchovávala výhradně v papírové podobě. To zapříčinilo, že výkresová dokumentace technologických postupů byla neúplná, anebo naopak, se v ní objevovaly duplicity výrobků (polotovarů). Tato dokumentace výrobků a technologických postupů je pro kovovýrobu vysoce důležitá až nezbytná a vyskytuje se rovnou v několika odděleních. Oddělení kovovýroby má jeden výtisk, druhý výtisk je pro účely dalšího zpracování na zinkovně a další má k dispozici oddělení expedice. Dalším důvodem byla snaha vytvořit jednotné úložiště dat, do kterého by měli přístup všichni zaměstnanci i vedení. Vedení společnosti by pak získalo aktuální přehled o činnosti jednotlivých zaměstnanců a bylo by v součinnosti s informačním systémem schopno zamezit dosavadní zmatečnosti některých podnikových procesů (např. se stává v závislosti na několika výtiscích technologických postupů a různých verzí této dokumentace (některé jsou aktualizované jiné ne) – že jeden a ten týž výrobek je vyroben dvakrát a pokaždé z jiného materiálu (polotovaru). Například může být výrobek vyroben z jiných průměrů trubek, tento fakt může být bezvýznamný pro zákazníka, který, když se jedná o milimetry, rozdílný vzhled nepozná, ale pro sklad, inventarizaci a objednávky nového materiálu tento fakt může být zásadní a jevit se jako problém. Společnost Apollo Metal sama shledala dosavadní postupy za neefektivní, a proto se rozhodla více využívat informační technologie a tudíž i informační systém. Uvědomuje, že tímto má možnost zvýšit svou konkurenceschopnost na trhu.
35
3.4Budoucí funkce a význam zavedení QI Zavedením informačního systému by mělo dojít především k automatizaci procesů ve firmě a k následnému ušetření nákladů i času, jelikož program bude některé činnosti vykonávat automaticky. Systém QI bude sloužit k evidenci docházky, nahradí tím stávající zaostalý systém „píchaček“ a ručního počítání (odpadne tím časově náročné zpracování mezd pro mzdovou účetní, veškeré podklady dostane přímo ze systému a snadno tak vygeneruje mzdy). Každý zaměstnanec bude mít svou identifikační kartu, pomocí které si bude v systému zaevidován jeho příchod a odchod. Ale nejenom to, tyto identifikace budou sloužit i pro výrobu. Když dělník půjde vyrobit určitý výrobek, označí kartou na čtečce začátek své práce, na terminálu zvolí, co bude vyrábět a kolik kusů a po skončení práce se pomocí karty opět odhlásí. Tento způsob nebude využíván pro účely výpočtu úkolové mzdy, ale bude to sloužit k porovnání časů práce jednotlivých dělníků se standardními časy (nastavenými v systému – normované časy). Tyto údaje budou sloužit pro různé analýzy a zároveň to bude jistý typ kontroly. Tento příklad v sobě zahrnuje hned několik funkcí a významů systému QI pro firmu AM. Zaprvé by tímto mělo dojít k zjednodušení přístupů (jeden systém, jedna identifikace každého zaměstnance). Zároveň dojde ke zprůhlednění pracovních postupů vzhledem k tomu, jak jednotliví pracovníci budou evidovat veškerou činnost, zprůhlední tak i vedení jak taková výroba probíhá. A v neposlední řadě ke zvýšení množství dat sloužících pro vyhodnocení efektivity práce jednotlivých pracovních postupu, strojů, jednotlivých zaměstnanců apod. Vedoucí i majitelé budou mít k dispozici veškeré údaje o zaměstnancích a mohou tak rozhodovat o odměnách a o tom, jak přistupovat k motivaci jednotlivých pracovníků. Informace o výrobních strojích a jak je efektivněji využívat atd. Další význam je v přehlednosti finančních toků. Dříve se k těmto údajům vedení společnosti nemělo možnost dostat, jelikož systém Money byl nainstalován pouze na dvou počítačích. Bylo nutné to tedy vytisknout a odevzdat vedení či poslat prostřednictvím emailu. Tento způsob však není zcela ideální, manažeři vidí pouze konkrétní tiskové sestavy,
36
se kterými nemohou dále nijak hýbat. Systém QI umožní manažerům i všem ostatním kompetentním zaměstnancům nahlížet do účetnictví aniž by museli za účetní firmy. Dále by mělo tímto dojít ke zkvalitnění řízení a správy skladů. Jelikož sklad se nachází v jiné budově než počítač se systémem Money, ve kterém sice bylo možné využívat modul pro řízení skladů, ovšem chybělo zařízení, které by sklad se systémem propojilo. Proto skladnice při výdeji ze skladu materiálu (polotovarů, výrobků) vydané počty a produkty vypisovala ručně na papír a následně je přepisovala do systému. Lidé však jsou omylní a vznikaly tak velké rozdíly mezi tím co na skladu skutečně bylo a co bylo uvedeno v systému. Při inventuře tak firmě vznikaly značné ztráty. Systém QI by v tomto případě měl zabezpečit a hlavně propojit sklad se systémem. Mělo by tak dojít k odbourání ručního zapisování a přejít na zapisování do systému přímo pomocí čteček čárových kódů.
37
4 ERP systém QI V této kapitole bych ráda představila ERP systém QI, jak vzniknul, která firma jej vytvořila. Chtěla bych popsat jeho funkčnost a moduly, ze kterých se skládá. Společnost DC Concept se svým produktem QI se řadí mezi přední výrobce informačních systémů kategorie ERP v České republice. Nedosahuje sice počtem oborových řešení ani počtem implementací na jeho konkurenty jako je např. společnost ABRA software a.s., ale i přesto v současné době systém QI využívá téměř 500 firem v České republice, systém nabízí 40 oborových řešení6 především z oboru strojírenství, potravinářství, zdravotnictví atd. [13] Informační systém QI dosahuje určité jedinečnosti, a to díky výjimečné technologické koncepci, kterou tvůrci spatřují především v nástroji QI Builder. O tom svědčí i fakt, že tvůrci tohoto systému, společnost DC Concept, se doposud jako jediná česká softwarová firma umístila v seznamu Top 100 Vendors 2006, kterou sestavuje časopis IT Week. [4]
4.1Historie Systém QI je produktem společnosti DC Concept a.s, kterou vlastní Jan a Jiří Melzerovi. Impulsem pro vytvoření nového ERP řešení byla, jak uvádí tvůrci, končící životnost stávajícího systému fungujícího operačního systému DOS a jednak možnosti využití nových technologií. Hledali informační systém, který by splňoval veškeré běžné požadavky zákazníků. A podle jejich analýzy žádný produkt toto nesplňovat. Proto v roce 1998 vznikla první myšlenka vytvoření ERP systému, který by bylo možné pružně modifikovat. V roce 2001 společnost DC Concept představila na trhu svůj produkt a nazvala ho „QI první elastický informační systém“. [17], [13] Hlavním cílem bylo přinést zákazníkům produkt, který umožní efektivněji spravovat a řídit organizaci, vytvořit systém, který bude schopen, přizpůsobit se požadavkům různých společností. Za tímto účelem vznikla i společnost DC Concept, která se však rozhodla
6
Oborové řešení – jde o moduly ERP systému zaměřené na určitý (konkrétní) obor
podnikání např. zdravotnictví, zemědělství, cestovní kanceláře atd.
38
zabývat pouze vývojem softwaru a dalších aplikací. K prodeji a implementačním projektům svých produktů se rozhodli využívat profesionální partnerskou síť, v dnešní době to není nic neobvyklého, společnost se aspoň může plně věnovat vývoji informačního systému a prodej přenechat jiným odborníkům. Proto je možné produkty QI pořídit od různých společností, každá tato firma je odborníkem v určitém oboru. Například firma Melzer spol. s r.o., se zabývá především oborovým řešením pro oblast projektového řízení a strojírenství. Společnost OR-NEXT spol. s r.o., se specializuje na oblast elektrotechniky, plastikářské výroby, zdravotnictví, potravinářství atd. [5]
4.2Popis Systém QI je komplexní informační systém pro malé, střední i velké společnosti. Je koncipován jako systém ERP II, vedle modulů pro podporu logistiky, financí a lidských zdrojů využívá i aplikace CRM a SCM. Je to typický představitel typového aplikačního softwaru (TASW), proto je snadno přizpůsobitelný jakékoli firmě. Systém QI je založen na vícevrstvé architektuře klient/server. Podporovány jsou systémy řízení báze dat především od Microsoftu MS SQL od verze 2000, ale je možný i provoz nad platformami Oracle či Sybase ASE. QI podporuje i mobilní přístup a to buď tak, že běží přes mobilní zařízení (PDA) nebo přímo přes aplikace vytvořené partnerskou organizací napojenou na QI. [4]
Obrázek 5: Architektura IS QI, zdroj: [4]
39
Systém je označován pojmem „elastický“, což má podle tvůrců představovat vysokou přizpůsobitelnost systému požadavkům zákazníka. Toho je docilováno pomocí nástroje QI Builder, který umí věrně modelovat podnikovou realitu. Tento modelační nástroj dokáže rychle a snadno vyvíjet a upravovat databázové aplikace bez nutnosti programování. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že umožňuje za plného provozu pružně měnit objektový datový model. [17]
4.3Moduly ERP systému QI Informační systém QI je rozdělen do 300 obchodních jednotek, z nichž převážná většina se dá využít samostatně bez nutnosti být součástí celku, proto si zákazník může vybrat pro něj vhodnou jednotku a využívat jí samostatně popřípadě ji rozšiřovat o další funkcionality a tím vytvořit systém odpovídající potřebám své organizace. Pro přehlednost systém nabízí celkem 37 modulů, které jsou rozděleny do 7 skupin podle jednotlivých funkcí. [13]
1. Účetní moduly – jedná se o základní moduly každého ERP. Zajišťují účetnictví podniku, evidenci zaměstnanců, majetku podniku atd. a. finanční účetnictví b. Finance c. Personalistiku d. Mzdy e. Majetek f. Docházku
2. Manažerské moduly – slouží k plánování a řízení organizace, využijí je především manažeři a vedoucí pracovníci, kteří potřebují mít rychlý a snadný přístup k datům pro vytváření různých analýz a pro kontrolu projektů. a. Řízení projektů b. Organizace a řízení firmy c. Plánování d. Řízení jakosti e. QI manažer 40
f. Procesy
3. Obchodní moduly – jsou nezbytné pro prodej a nákup. Slouží k usnadnění zpracování dokladů spojených s pohybem zboží, materiálu atd. Dále usnadňují zpracování statistik a řízení dodavatelských i zákaznických vztahů. a. Nákup a prodej b. Marketing a CRM c. Sklady d. Služby e. Doprava a logistika
4. Oborové moduly – jedná se o specializované moduly, které si podnik vybírá na základě svého podnikatelského zaměření. Tyto moduly rozšiřují ty základní o nástroje, sloužící pro zpřehlednění aktivit a provozních požadavků v podniku. a. Servis a údržba b. Pokladní prodej c. Evidence zvířat d. Cestovní kanceláře
5. Výrobní moduly – umožňují vytvořit podrobný popis výrobků a jejich výrobních postupů i použitých technologií. Tyto moduly umožňují plánovat a sledovat výrobní dávky, výrobní kapacity, náklady, souběhy jednotlivých operací i z různých pracovišť. Dále vytvářet cenové kalkulace od nákladů na pořízení materiálu, cenu polotovarů až po finální výrobky. a. Technická příprava výroby b. Cenové kalkulace c. Plánování výroby d. Řízení výroby e. Kompetence f. Nářadí g. Řízení podle Theory od Constraints
41
6. E-moduly – slouží pro snadnou prezentaci firmy, v dnešní době je webová prezentace nejrozšířenější, a pokud firma chce konkurovat, měly by být pro zákazníka její produkty snadno dostupné a hlavně by je měl snadno nalézt. a. QI Shop b. QI Portál
7. Systémové moduly QI – jedná se o základ celého informačního systému, bez kterého by systém nebyl funkční. V jádru jsou předdefinovány obecné číselníky, které mohou využívat jakékoli firmy bez ohledu na jejich zaměření. Jedná se např. o číselníky měst, svátků, měrných jednotek atd. V tomto modulu je možné měnit vzhled tiskových výstupů i jednotlivých formulářů dle přání uživatelů. a.
Jádro systému
Obrázek 6: Moduly systému QI, zdroj: [13]
42
5 Skutečný průběh implementace ERP systému QI ve firmě AM V této kapitole se budu zabývat skutečným průběhem zavádění ERP systému QI ve firmě Apollo Metal. Pro účely této bakalářské práce se nebudu zabývat dopodrobna fázemi přípravy a výběru vhodného řešení, ale zaměřím se především na fázi implementace informačního systému.
5.1Plánování projektu Společnost Apollo Metal si stanovila cíle a rozhodla se pro zavedení informačního systému. Nejprve tedy sestavila tým, který byl označen jako řešitelský a měl za úkol vybrat vhodné řešení a následně byl zodpovědný za zavádění systému do podniku. Do řešitelského týmu byli začleněni - jednatelka společnosti, která byla stanovena garantem projektu a je zodpovědná za řízení projektu. Dále hlavní účetní firmy, které byla přiřazena zodpovědnost za oblasti účetnictví, financí, mezd a majetku. Vedoucí výroby, který má na starosti oblasti výroby a obchodu a posledním členem byl stanoven vedoucí provozovny Čenkov, který je zodpovědný za oblast zinkovny. Společnost Apollo Metal tedy vypsala výběrové řízení, ve kterém řešitelský tým rozesílal poptávky firmám dodávajícím ERP řešení. A následně vyhodnocoval došlé nabídky. Do užšího výběru postoupily následující společnosti:
CÍGLER SOFTWARE s produktem Money S4
OR CZ s produktem OR-SYSTÉM
MELZER spol s r.o. s produkterm QI
S&T CZ s produktem Helios Orange
J.K.R. s produkterm BYZNYS Win®
Společnost Apollo Metal si vybrala ERP systém QI, který je dodáván firmou Melzer spol s r. o. a s níž tedy uzavřela smlouvu.
5.2Realizace projektu V červnu roku 2010 začala společnost s implementací systému QI. Společnost Melzer v součinnosti s Apollo Metal vypracovala úvodní studii, ve které navrhla řešení
43
využití systému QI ve firmě Apollo Metal, tedy jak bude produkt využíván v rámci procesů, které probíhají ve firmě Apollo Metal. Po analýze, kterou společnost Melzer vypracovala v návaznosti na Plán projektu / (úvodní studii) byly identifikovány nejdůležitější procesy, které budou podporovány IS QI. Byly rovněž stanoveny vazby mezi jednotlivými činnostmi a doklady, které budou jejich výstupem. Jedná se o tyto procesy:
Zinkování
Kovovýroba
Prodej
Nákup
Skladování
Finance
Už v této fázi se vyskytly problémy, které se však naplno projevily až v průběhu implementace. Byly špatně nadefinovány požadavky na systém. Zadavatelská firma doposud nevyužívala žádný informační systém v oblasti výroby, tudíž zadavatelé, kteří sestavovali požadavky na systém, si plně neuvědomovali, co vše by měl ve firmě podporovat a co by oni měli od systému vyžadovat. Chyběla zde jakákoli zkušenost. Instalace OI a jednotlivých komponent Po ujasnění si veškerých požadavků zadavatele, procesů a postupů, které ve firmě probíhají a vazeb – tedy jak budou probíhat jednotlivé činnosti ve firmě v návaznosti na systém – se přistoupilo k samotné implementaci systému. Systém byl nainstalován na podnikovém aplikačním serveru. Byl nakonfigurován a připraven pro zavádění jednotlivých modulů. Zadavatel požadoval v prvé řadě začít s implementací účetních modulů, především Financí a Finančního účetnictví, jelikož chtěl nové účetní období vést již v novém programu. A zadavatelská firma používá v účetnictví tzv. hospodářský rok - účetní období firma začíná vždy 1.7. a končí 30.6. následujícího roku.
44
Nastavení probíhalo postupně u všech modulů, které zadavatel hodlá využívat. V současné době chybí k dokončení projektu vyřešení docházkového systému, který sice systém QI nabízí, avšak zadavatel se rozhodl využívat nabídku jiného dodavatele. Dodavatel QI vytvoří pouze vazbu mezi systémem QI a docházkovým systémem – z docházkového systému se tak budou importovat data do systému QI. Projekt zavádění ERP systému QI do firmy se setkal hned s několika problémy, které se nevyhnuly žádnému oddělení. Většinou se jednalo o špatnou funkčnost modulů, která byla zapříčiněna právě již zmíněným špatným definováním požadavků. Některé funkční nedostatky bylo možné rychle opravit, jelikož se jednalo pouze o špatné nastavení modulu a nebyly tedy pro implementaci nijak zásadní. Tyto problémy se daly okamžitě přeprogramovat, například se jednalo o špatné nastavení tiskových sestav. S další špatnou funkčností, která již byla zásadní, se zadavatelé setkali při zavádění modulu „Majetek“, který v sobě zahrnuje účetní i daňové odpisy. V systému QI bylo nastaveno, že účetní odpisy se rovnají daňovým odpisům. Zadavatelská firma však využívá jiný způsob výpočtu účetních odpisů a ty se tedy liší od těch daňových a systém QI tuto změnu neumožňoval. Tento problém byl vyřešen vytvořením zcela nového modulu od společností DC Concept, který byl následně přičleněn k modulu „Majetek“. Nejvíce problémů bylo třeba řešit při zavádění modulu „Výroba“, který ještě dnes není zcela kompletně funkční. V účetních modulech zadavatelská společnost měla jakousi možnou návaznost na minulý informační systém, tedy byla zde zkušenost s fungováním informačního systému a uživatelé měli možnost lépe zhodnotit, co by nový informační systém měl splňovat. Avšak v oddělení výroby se s ničím takovýmto nepracovalo a myslím si, že zadavatelé nebyli schopni domyslet veškeré funkční požadavky. Na sestavování požadavků se podíleli majitelé firmy, kteří sice znají, jak probíhá ve firmě výroba, avšak nenachází se denně v tom procesu a myslím, že ani nemohou vidět veškeré činnosti, které se zde denně řeší. Naplnění číselníků Po samotném nastavení každého modulu bylo potřebné naplnit jeho číselníky. Jelikož společnost Apollo Metal neměla žádnou vazbu na jiný systém (jak již bylo několikrát 45
zmíněno), bylo nutné naplnit číselníky ručně, tedy kromě účetnictví, které společnost vedla v systému Money. Zadavatelská firma si tedy nechala importovat ze systému Money data svých obchodních partnerů, veškeré neuhrazené pohledávky a neuhrazené závazky. Ostatní data nebyly takového rozsahu, aby si je nechala importovat, a proto se doplňovala ručně. Mezi nejdůležitější číselníky v systému patří číselníky Osoby, Zboží a Vlastní výrobky a polotovary. Číselník Osob, který v sobě zahrnuje informace o zaměstnancích, odběratelích, a dodavatelích, se doplňoval z osobních karet zaměstnanců a ze mzdového systému, ve kterém si vedla evidenci mzdová účetní. Ve výrobních modulech je za nejdůležitější považován číselník Zboží, který v sobě zahrnuje veškerý materiál a zboží, které se ve firmě vyskytuje např. materiál pro výrobu, chemikálie pro výrobu i pro úklid, ochranné pomůcky atd. Tento číselník je nadřazený a dále se rozpadá do dalších číselníků např. číselník Vlastních výrobků a polotovarů atd. V systému se tedy nejprve do číselníku zboží založily veškeré finální výrobky i díly a následně se začlenily do skupiny „Vlastní výrobky a polotovary“. Dále bylo nutné založit i jednotlivé materiálové položky a ty přiřadit do skupiny „Materiál“. K vlastním výrobkům i polotovarům se přidávaly Materiálové normy (z čeho se výrobek/polotovar skládá) a Technologické postupy (jak je výrobek/polotovar konstruován). Struktura výrobku je v podstatě standardní kusovníkovou strukturou výrobku a to až do úrovně nepozinkovaného výrobku. Protože je ve firmě možné prodávat výrobek pozinkovaný i nepozinkovaný, museli být založeny v číselníku vlastních výrobků oba tyto případy. Proto v systému byla založena další úroveň výrobku s označením pro pozinkovaný výrobek. Pro naplnění číselníků firma najala brigádníka, který se účastnil školení a byl do celého projektu zapojen. Avšak nebyl jediným pověřeným uživatelem pro vkládání dat. Dalo by se říci, že data vkládal každý zaměstnanec, který měl do číselníku přístup, měl na to čas nebo zrovna s daným výrobkem/polotovarem potřeboval pracovat a on se v číselníku dosud nevyskytoval.
46
Tímto se začaly v číselnících objevovat duplicity, vysvětlení proč tomu tak bylo je poměrně jednoduché, nedomluvila se totiž žádná pravidla pro zakládání nových výrobků do systému. V každém oddělení o jednom a tom samém výrobku uvažují odlišně a pojmenovávají jej rozdílně, proto si každý uživatel vytvoří své označení pro výrobek a tudíž ostatní uživatelé pokud toto označení neznají, nemají šanci jej najít a tak je výrobek založen znovu pod jiným označením (kódem). Další významný problém, který vedl dokonce k několikaměsíčnímu zpoždění celého projektu, se vyskytl při plnění číselníků Materiálové normy a Technologické postupy. Zde vznikla chyba na straně zadavatelské firmy, která nebyla schopna zajistit potřebné podklady ani dostatečnou motivaci a kontrolu činnosti zodpovědného pracovníka. Daný pracovník si s tímto úkolem nevěděl rady, přičemž byl tento fakt po několik měsíců přehlížen a neřešen. Domnívám se, že tento fakt zavinilo jednak špatné pochopení dané problematiky při školení a jednak i neochota pracovat se systémem a systému se přizpůsobit. Testování Po zavedení daného modulu a naplnění potřebných číselníků daty má obecně probíhat testování funkcionality modulu. Testování proběhlo u dodavatele, avšak u zadavatele vůbec neprobíhalo. Toto opět souvisí se špatnou funkcionalitou modulu. Kdyby totiž testování proběhlo, mohly být dříve identifikovány chyby v systému a následně by je bylo možné bez větších problémů odstranit. Kdyby si uživatelé v této fázi systém vyzkoušeli, lépe by pochopili jeho možnosti a uvědomili si další požadavky na funkcionalitu, které dříve opomněli, a tím by se předešlo následným komplikacím. Školení Po naplnění potřebných číselníků se mohlo přistoupit ke školení jak pracovat s daným modulem. Školení se účastnili vždy zaměstnanci, kteří mají s daným modulem následně pracovat. Avšak školení nebylo zcela efektivní. V této části se vyskytly další problémy. Při školení, obzvláště ve výrobních modulech, se školili uživatelé ve skupině 3-5 lidí, avšak pro školení nebylo možno zajistit místnost s dostatečným počtem koncových stanic, na kterých by bylo možno spustit informační systém QI. Bylo možno zajistit místnost s jedním – maximálně se dvěma –
47
počítači. Tudíž uživatelé neměli možnost si dostatečně systém vyzkoušet a popřípadě se zeptat na nejasnosti. Dále se vyskytly problémy s počtem licencí. Dodavatel rozděluje moduly ještě na jednotlivé obchodní jednotky a k těm se právě vztahují licence. Zadavatelská firma nezakoupila dostatečný počet licencí, a proto, když jeden uživatel začne pracovat např. s číselníkem Vlastních výrobků a polotovarů, jiný uživatel již k této obchodní jednotce nemá přístup. Tento stav samozřejmě nebyl možný, ve firmě Apollo Metal jsou minimálně tři pracovníci, kteří potřebují pro svou práci tento číselník využívat, proto již došlo k navýšení počtu licencí – v tomto konkrétním příkladu na čtyři. Ihned po školení se začalo s ostrým provozem daného modulu. Rutinní provoz Po proběhnutí veškerých výše uvedených etap bývá přistoupeno ke spuštění rutinního provozu. Ve firmě Apollo Metal docházelo k postupnému spouštění každé komponenty, tedy poté, co došlo k zavedení určitého moduly, naplnění číselníků a školení, se okamžitě přistoupilo k ostrému provozu tohoto modulu. Opět se zde vyskytly komplikace, především se jednalo o nedostatečnou kompatibilitu. Při zavedení jednoho modulu chyběla integrace s jinými moduly, které ještě nejsou implementovány a například obsahují důležitý číselník, ze kterého vychází i tento již zavedený modul. Například byl do ostrého provozu spuštěn modul Skladové hospodářství, ale v té době nebyl ještě zaveden modul Výroba, který v sobě zahrnuje číselník Vlastních výrobků, ale tento číselník je nezbytný i pro Skladové hospodářství. Tedy danému uživateli chyběla potřebná data a ve snaze zadat tato data svépomocí (aby mohl v daném modulu pracovat) vznikaly opět duplicity. Až v této etapě se postupně přicházelo na problémy spojené s nefunkčností nebo špatným zacházením se systémem (naplnění chybnými daty). Jelikož byly již moduly spuštěny v ostrém provozu, odstranění problémů bylo tím obtížnější.
5.3Ukončení projektu Termín pro ukončení projektu implementace ERP systému QI ve firmě Apollo Metal byl stanoven na 30. 4. 2011 avšak z výše uvedených důvodů, došlo ke značnému opoždění celého projektu a dosud nebyl ukončen. 48
Společnost Apollo Metal se potýká s dalšími komplikacemi. Především ve výrobě jde například o problémy kompatibility docházkového systému se systémem QI, dále o nemožnost přerušení pracovní činnosti z pohledu systému (zaměstnanec si nemůže v systému vyznačit dobu určenou pro pracovní přestávku, tedy i když má tuto přestávku, systém to vnímá jako nepřerušenou pracovní činnost), nebo také problém s výrobními časy, v systému jsou uvedeny normované časy (jak dlouho má daná činnost trvat) a při výrobě se zaznamenává skutečný čas (jak dlouho trvá pracovníku vyrobit daný výrobek) ovšem problém nastává v tom, že vedoucí pracovníci nemají žádný výstup, toto porovnání se jim nikde nezobrazí. Tyto problémy jsou dosud ve fázi řešení, tudíž se jimi pro účely této bakalářské práce nebudu zabývat.
49
Tabulka 3: Srovnání teoretických postupů a skutečného postupu zavádění ERP ve firmě Apollo Metal, zdroj: [autor]
Obecné postupy zavádění ERP dle literatury • potřeba ERP řešení • uvědomit si Rozhodnutí očekávání od pro zavedení zavedení ERP ERP
Skutečný postup zavádění IS QI ve firmě Apollo Metal • rozhodnutí pro inovaci IS
• vytvořit řešitelský tým z odborníků, kteří pokryjí hlavní Vytvoření procesy v podniku řešitelského • stanovit odpovědnosti za týmu jednotlivé oblasti
• řešitelský tým sestaven z vedoucích hlavních oddělení v podniku • řešitelský tým sestaven z vedoucích hlavních oddělení v podniku
Název
Výběr ERP systému a dodavatele
Uzavření smlouvy
Analýza specifických požadavků na systém
Instalace ERP
• provést výběrové řízení
• proběhlo výběrové řízení, z něhož firma vybrala ERP systém QI, který dodává spol Melzer spol s.r.o.
• uzavření smlouvy o • uzavření smlouvy o dodání a dodání systému QI od implementaci ERP firmy Melzer spol s.r.o. systému • vypracovat úvodní studii, stanovit strategické cíle a hlavní procesy v podniku
• vedení společnosti AM vypracovalo požadavky na systém, podle kterých dodavatel vytvořil úvodní studii pro zavedení IS QI a navrhnul návaznost QI na procesy AM
• nainstalovat systém na server a provést základní nastavení
• systém QI nainstalován na aplikační server společnosti a provedeno základní nastavení systému
Problémy
Zdůvodnění nastalé situace
―
―
―
―
―
―
―
―
• špatně definované požadavky na systém
―
• absence jakékoli informační podpory a tedy absence zkušeností zadavatele (nedostatečná představa o tom jakou funkčnosti IS má mít)
―
50
• postupné zavádění jednotlivých modulů Instalace a nastavení jejich jednotlivých komponent funkčnosti
• postupné zavádění jednotlivých komponent systému QI a nastavení jejich funkčnosti
• nesprávná funkčnost některých modulů
• většinou špatné nastavení modulu z důvodu špatné definice požadavků
• naplnit číselníky jednotlivých modulů daty • ruční plnění nebo konverzí dat z jiného IS
• seznamy obchodních partnerů, neuhrazené pohledávky a závazky importovány z Money • ostatní číselníky plněny ručně
•v některých číselnících objeveny duplicity či špatná data
• nepřizpůsobení se uživatelů systému • nekvalitní školení, špatné pochopení práce s IS
• testování funkčnosti modulu, souhrnné testování modulu a souhrnné testování modulu v rámci celého systému • testování funkčnosti dodavatelem a následně zadavatelem
• testování funkcionality modulu dodavatelem • testování funkcionality modulu zadavatelem neproběhlo
• špatná funkčnost modulů • nedodržení termínů, zvýšení nákladů
• po zavedení modulu neproběhlo testování, proto uživatelé nemohli zhodnotit zda modul skutečně má požadovanou funkcionalitu • odstranění problémů bylo tím obtížnější
• probíhá v průběhu celé etapy implementace • druhá skupina koncoví uživatelé, zaměřené na specifické činnosti (školení na reálných datech) • první skupina vedoucí pracovníci (školení na cvičné databázi)
• školení proběhlo vždy po zavedení modulu • z důvodu malého počtu zaměstnanců školení rozděleno podle specifických činností pracovníků
• školení neefektivní • uživatelé často nevěděli jak správně se systémem pracovat
• špatné nastavení školení • omezený počet licencí • školení často probíhalo ve skupině více lidí (35) avšak v místnosti s menším počtem koncových stanic s QI (1-2 PC) • nemožnost zajistit, aby si všichni uživatelé systém a práci v něm ohmatali
• chybná data• špatná funčnost systému
• Není zaveden jiný modul, který postkytuje data tomu již zavedenému
Naplnění číselníků
Testování funkčnosti modulů
Školení uživatelů
Rutinní provoz
• po ukonční všech • ostrý provoz zaveden výše uvedených etap okamžitě po zavedení je systém připraven k prvního modulu ostrému provozu
51
6 Možnosti skutečného využití systému QI V této kapitole se zaměřím na zhodnocení modulů využívaných společností Apollo Metal a dále na navržení dalších možností využití systému QI firmou. Navrhnu další moduly, které by mohla firma efektivně využívat. Pro zhodnocení modulů, které firma využívá, jsem se rozhodla využít metody BSP, která mi umožní uvažovat o procesech, které v podniku probíhají v návaznosti na strategické cíle podniku, jednotlivé organizační jednotky v podniku a třídy dat a tím tedy navrhnout a zhodnotit moduly informačního systému.
6.1Využití metody BSP V prvé řadě bylo nezbytné stanovit strategické cíle podniku a přiřadit odpovědnost za tyto cíle jednotlivým organizačním jednotkám v podniku. Organizační jednotky byly definovány dle aktuálního stavu podnikové struktury ve společnosti Apollo Metal. Podnikové strategie byly takto definovány managementem společnosti. Tento stav znázorňuje Tabulka 4. Tabulka 4: Organizační jednotky versus Strategické cíle podniku Apollo Metal, zdroj: [autor]
Organizační jednotky Strategie Zlepšit rezervace služeb (zinkování) Centrálně řídit zásoby Centrální řízení výroby Prezentace firmy Zlepšít přístup k zákazníkům (individuálně) Strategická partnerství (upevnit vztahy) Rozšířit portfolio služeb Centrální platby zákazníkům
Dispečink
Řízení výroby
X
X
/
X
/
X
Management
Finance Operátoři
/
/
/
/
Externí dodavatelé
X /
/
X
/
X
/
X
/
X 52
V další tabulce bylo třeba se zaměřit na vazby mezi organizačními jednotkami a jednotlivými procesy v podniku. V řádcích tabulky jsou uvedeny procesy (hlavní skupiny činností), které v podniku probíhají. Tato tabulka definuje odpovědnost jednotlivých oddělení za zajištění těchto činností. Tabulka 5: Organizační jednotky versus Procesy v podniku Apollo Metal, zdroj: [autor]
Organizační jednotky Procesy
Dispečink
Řízení Externí Management Finance Operátoři výroby dodavatelé / / X /
Zinkování Rezervace
X X
Výroba vlastních výrobků
/
X
/
/ / /
/
X X /
Nákup Fakturace Prodej Sklad Reklamace Servis a údržba
/
/ /
Doprava
X X X X /
X X X X
Dalším krokem bylo sestavení tabulky, která poukazuje na sdílení dat mezi procesy v podniku a potřebou dat pro jednotlivé procesy. Třídou dat rozumíme související skupinu dat používaných v podniku, která má pro podnik význam. V této tabulce (tabulka 6) je přehledně znázorněno, který proces využívá které třídy. Po tomto rozřazení jsem využila shlukové analýzy a seskupila jednotlivé křížky podle shluků do skupin. Tyto skupiny představují jednotlivé moduly informačního systému, které by podnik měl využívat.
53
Tabulka 6: Třídy dat versus Procesy v podniku Apollo Metal, zdroj: [autor]
X
X
/
X
X
X
X X
X X
X X
X X
X
Fakturace
X
X
X
X
X
Doprava
X
X
X
X
/
X
X
X
Zinkování Rezervace Reklamace
Servis a údržba
X X
X
Sklad
/
X
Prodej
/
/
Nákup
/
/ /
X /
X X
Ceník
X /
Dodavatel
X
Fakturace
X
Zákazník
X
Pobočka
X
Objednávka od zákazníků
X
Služba (zinkování)
Kovovýroba
Výroba vlastních výrobků
Stroje a zařízení
Procesy
Zaměstnanec
Třídy dat
X X
X
X
X X
X
Veškerá tato data a vztahy mezi procesy, strategickými cíly a třídami dat jsou přehledně zobrazeny v informačním kříži, který znázorňuje závislosti, které mají vliv na informační systém. Odkrývá tedy procesy a jejich podporu v informačním systému.
54
Tabulka 7: Informační kříž, zdroj: [autor]
X X
X X x
X
X X
X X X X X
X X X X X
X X X
X X X
X X X
X X X X X
ENTITY X X X X X X X
Zaměstnanec Stroje a zařízení Objednávka od zákazníků Kovovýroba Pobočka Služba (zinkování) Zákazník Fakturace Dodavatel Ceník
X X X X X X X
X X X X X X X
X
X
X
X
X X X X
X X X X
Operátoři
FUNKCE
Finance
IS
Management
1. Výroba
PROCESY 2. Administrace
3. Fakturace (účetnictví)
4. ext. dodavatelé, sklad
5. Obchod, marketing
X X
X X
Dispečink
x
X X
X X
Řízení výroby
X
Zinkování Rezervace Výroba vlastních výrobků Sklad Reklamace Prodej Nákup Fakturace Servis a údržba Doprava
X X X X X X X X X X
Externí dodavatelé
X X X
X X X
X X
55
7 Moduly využívané společností Apollo Metal Společnost Apollo Metal zakoupila a hodlá využívat tyto moduly:
účetní moduly – tedy moduly Finance, Finanční účetnictví, Personalistika, Majetek a Mzdy
obchodní moduly – Nákup a prodej, Skladové hospodářství,
manažerské moduly – QI manažer
výrobní moduly – Cenová kalkulace, Plánování výroby, Řízení výroby a Technická příprava výroby
e-moduly – QI Portál
oborové moduly – Servis a údržba
a samozřejmostí je systémový modul, který obsahuje samotné jádro systému QI
Tyto moduly jistě dostatečně zabezpečují informační podporu hlavních podnikových procesů. Avšak, jak vyplývá z informačního kříže, společnost Apollo Metal by mohla vhodně využívat i další moduly nebo tedy - dle označení dodavatelské firmy - další obchodní jednotky ze zakoupených modulů. Domnívám se, že společnost Apollo Metal zvolila celkem vhodně z nabízených modulů systému QI. Z oblasti účetnictví, moduly nepotřebují žádného doplnění. Společnost měla zkušenost s informační podporou v této oblasti, a proto přesně věděla co má od nového systému požadovat. V oblasti výroby výběr byl celkem jednoznačný. Technická přípravy výroby, umožňuje vytvořit podrobné popisy výrobních postupů, což je nezbytná součást pro výrobní firmu – pro přípravu a tvorbu výrobků. Modul Plánování výroby je pro firmu Apollo Metal zajisté také důležitou součástí, umožňuje rozplánovat výrobu, plánovat kapacity strojů, tedy zautomatizovat procesy výroby a efektivněji využívat výrobní zařízení. Řízení výroby prostřednictvím, které firma má možnost vytvářet výrobní zakázky na základě došlých objednávek. A v rámci těchto zakázek sledovat spotřebu materiálu, nároky na kapacity výrobních strojů atd. Opět společnosti toto značně usnadní a zpřehlední práci – pro manažery budou jednotlivé činnosti více přehledné. Společnost Apollo Metal nevyužívá
56
modul Nářadí, což není nezbytně nutné. Tento modul by v současné době firma plně nevyužila. Obchodní moduly obsahují moduly Nákup a prodej, Sklady, Marketing a CRM, Služby, Doprava a logistika. V modulu Nákup a prodej společnost zpracovává veškeré dokumenty a doklady, které jsou spojeny s objednáním (zboží, materiálu) a následným prodejem zboží. Jedná se o objednávky vydané, přijaté. Systém umožňuje rezervovat zboží. Podnik v této části eviduje nákupní i prodejní smlouvy. Prostřednictvím Skladové hospodářství firma má možnost řídit toky materiálu (zboží) mezi jednotlivými sklady. Firma zde sleduje příjmy na skladu, výdaje ze skladu, stav zásob, oceňovací metodu – společnost zvolila metodu FIFO – a samozřejmě veškeré skladové doklady. Domnívám se, že společnost by efektivně využila další moduly především Marketing a CRM. Z tohoto moduly společnost využívá obchodní jednotku - Obchodní partneři. Jelikož si společnost za strategické cíle zvolila i lepší prezentaci firmy a zlepšit přístup k zákazníkům, jistě by využila dalších funkcí tohoto modulu např. Ceníky, Katalog produktů. Tímto by zákazníkům nabízeli podrobný a ucelený přehled svých produktů a jejich cen. Dále by také společnost mohla využívat modul Doprava a logistika. Společnost pro odvoz výrobků k zákazníkům většinou využívá služeb přepravních společností (externí dodavatelé), ale vlastní také několik vozidel typu Tranzit, které využívá pro převoz menší zásilek. Proto by jistě využila tento modul, který by společnosti umožnil evidenci vozového parku, přepočítávat náklady na ujeté kilometry a v rámci toho vypočítat odměnu pro řidiče. Domnívám se, že společnost mohla využít i modul Docházkový systém, podle mě má téměř totožné funkční vlastnosti jako docházkový systém zakoupený od jiného dodavatele. Společnost Apollo Metal by se tímto vyhnula nastalým problémům a nekompatibilitě docházkového systému s informačním systémem QI.
57
8 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo porovnat obecné postupy zavádění ERP systému se skutečným průběhem zavádění ERP systému QI ve firmě Apollo Metal s.r.o. Dále také popsat a zhodnotit jednotlivé moduly tohoto ERP systému a pokusit se nastínit možnosti využívání dalších/jiných modulů. Domnívám se, že největší komplikace, které nastaly při implementaci ERP systému QI, ústily ze vzájemného nepochopení se obou zúčastněných stran. Zadavatel nebyl schopen dopodrobna nadefinovat veškeré požadavky na systém a dodavatel se nesnažil lépe porozumět podstatě všech procesů a činností, které probíhají v této konkrétní firmě. Druhým klíčovým faktorem byla nedostatečná motivace zaměstnanců zadavatelské firmy a jejich neochota přizpůsobit se systému (např. své pracovní návyky), zaměstnanci viděli v systému svého nepřítele, jelikož implementace sebou přinesla podstatnou změnu v pracovní náplni, i v celém chodu podniku. Systém tak vnímali jako něco, co jim pouze přidává práci místo toho, aby měli snahu pochopit, že automatizace různých podnikových agend práci ulehčí. Dále zde chyběla kontrola a také podpora těchto pracovníků, ze strany manažerů společnosti Apollo Metal. Na druhou stranu pochybila i dodavatelské společnost. Především v oblasti školení uživatelů. Jednalo se zejména o oddělení výroby, kde dodavatelská společnost nezvolila vhodného kandidáta na školení. Tento školící pracovník, je bezpochyby odborníkem, který rozumí své práci – dobrý programátor s vynikající orientací v systému. Avšak pro školení zcela nevhodný člověk bez jakýchkoli širších zkušeností z oboru personalistiky – tedy i školení. Tento člověk systému rozumí a většina věcí je pro něj samozřejmostí do té míry, že ani neuvažuje o tom, že pro jiné uživatele může daná problematika představovat překážku a je tedy třeba ji vysvětlit podrobněji. Proto zaměstnanci zadavatele často ze školení odcházeli zmatení. Společnost Apollo Metal zvolila celkem vhodně moduly, které bude využívat. Po provedení analýzy pomocí metody BSP a zhodnocení výsledků by bylo účelné, kdyby společnost zvážila možnost využití dalších modulů jako je např. Marketing a CRM či Doprava a logistika. Tyto moduly by firmě umožnily lépe splnit alespoň některé své
58
vytyčené strategické cíle (např. Marketing a CRM umožní zlepšit přístup k zákazníkům i celkovou prezentaci firmy). Hlavní přínos této bakalářské práce spatřuji v tom, že prostřednictvím pozorování a porovnání obecných postupů s těmi skutečnými společnost Apollo Metal získá zpětnou vazbu k průběhu projektu implementace podnikového informačního systému. Věřím, že při dalších inovacích v podniku se již těchto chyb bude moci vyvarovat.
59
9 Seznam obrázků a tabulek 9.1Obrázky Obrázek č.
Popis
Strana
1
Hlavní činnosti při zavádění IS
29
2
Organizační jednotka Apollo Metal
31
3
Původní stav počítačové sítě ve firmě Apollo Metal
33
4
Počítačová síť ve firmě Apollo Metal
34
5
Architektura informačního systému QI
39
6
Moduly systému QI
42
9.2Tabulky Tabulka č.
Popis
Strana
1
Základní vývojové generace systémů ERP
12
2
Typy řešení vývoje IS
21
3
Srovnání teoretických postupů a skutečného postupu zavádění ERP ve firmě Apollo Metal
50-51
4
Organizační jednotky versus Strategické cíle podniku Apollo Metal
52
5
Organizační jednotky versus Procesy v podniku Apollo Metal
53
6
Třídy dat versus Procesy v podniku Apollo Metal
54
7
Informační kříž
55
60
10 Zdroje [1] BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. Podnikové informační systém : Podnik v informační společnosti. 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2279-5. [2] Dávkové zpracování. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 18.9.2007, last modified on 7.3.2011 [cit. 2011-0425]. Dostupné z WWW:
. [3] ERP Forum [online]. 04.5.2010 [cit. 2011-05-18]. Trendy ERP systémů. Dostupné z WWW: . [4] ERP Forum [online]. 16.9.2009 [cit. 2011-03-04]. ERP systémy na českém trhu - QI. Dostupné z WWW: . [5] ERP Forum [online]. 8.7.2010 [cit. 2011-03-04]. ERP půjde cestou pronájmu aplikací. Dostupné z WWW: . [6] HOUSER, Pavel. CIO Business World [online]. 28.2.2007 [cit. 2011-03-12]. MRP (Material Requirements Planning, Manufacture Resource Planning). Dostupné z WWW: . [7] KADLEC, Josef. Obecné pojednání o programovacích jazycích [online]. 16.7.2004 [cit. 2011-05-04]. LInuxsoft.cz. Dostupné z WWW: . [8] Manufacturing resource planning. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 7.3.2008, last modified on 19.2.2011 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z WWW: . [9] MOLNÁR, Zdeněk. Podnikové informační systémy. 2009. Praha : České vysoké učení technické, 2009. 195 s. ISBN 9788001043806. [10] OBERHUBER, Tomáš . Tomáš Oberhuber - Úvod do mainframe [online]. 2005 [cit. 201104-25]. Úvod do Mainframe. Dostupné z WWW: . [11] Plán Projektu AM, interní dokumentace společnosti. [12] POUR, Jan; GÁLA, Libor; ŠEDIVÁ, Zuzana. Podniková informatika. 2., přepracované a katualizované vydání. Praha : Grada Publishing, 2009. 496 s. ISBN 978-80-247-2615-1. [13] QI.cz [online]. 2006 [cit. 2011-03-12]. Podnikový informační systém pro každou firmu QI. Dostupné z WWW: . [14] ŘEPA, Václav. Podnikové procesy: Procesní řízení a modelování. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, 2007. 288 s. ISBN 978-80-247-2252-8. 61
[15] SODOMKA, Petr. Informační systémy v podnikové praxi. Vydání první. Brno : Computer Press a.s., 2006. 343 s. ISBN 80-251-1200-4. [16] Stručná historie systémů ERP. Hospodářské noviny [online]. 26.4.2006, č.1, [cit. 201102-01]. Dostupný z WWW: . [17] SystemOnline [online]. 8.11.2010 [cit. 2011-03-04]. QI - první elastický informační systém. Dostupné z WWW: . [18] Teoretický úvod do relačních databází [online]. 08. 11. 2007 [cit. 2011-05-04]. Programujeme.com. Dostupné z WWW: . [19] TIŠNOVSKÝ, Pavel. Programování mainframů: COBOL [online]. 15.12.2009 [cit. 201105-04]. Root.cz. Dostupné z WWW: . [20] VRANA, Ivan; RICHTA, Karel. Zásady a postupy zavádění podnikových informačních systémů : Praktická příručka pro podnikové manažery. první vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. 188 s. ISBN 80-247-1103-6.
62
