Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií

Student

: Monika Mináriková

Vedoucí bakalářské práce

: Ing. Zuzana Šedivá

Oponent bakalářské práce

: Ing. Renáta Kunstová, Ph.D.

TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Testování SW pro převod mezi rastrovou a vektorovou grafikou

ROK: 2009

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpala.

V Praze dne 27.06.2009

................................ .......................... podpis

I

Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Zuzaně Šedivé za vstřícnost, ochotu, čas a cenné rady, které mi při zpracování poskytla, a také své rodině a příteli za psychickou podporu a pomoc během studia.

II

Abstrakt Tato práce se zabývá především testováním SW pro převod mezi rastrovou a vektorovou grafikou a je rozdělena do dvou částí. V metodologické části jsou uvedeny způsoby ukládání obrazových informací v počítači, vysvětluje rozdíly mezi základními typy počítačových grafik, rastrovou a vektorovou, a charakterizuje jejich nejznámější formáty. Praktická část je věnována testování a srovnání vybraných SW podporujících proces trasování. Na základě výsledků jsou stanoveny obecné závěry o možnostech, které tento způsob automatické vektorizace nabízí. Pro hodnocení a porovnání SW je zvoleno vícekriteriální hodnocení založené na pětibodové stupnici. Parametry hodnocení jsou následně rozděleny do dvou kategorií na hodnocení SW a výstupů z procesu trasování. Pro trasování jsou vybrány čtyři druhy grafiky a to jednoduché černobílé logo, barevné logo, čárový nákres a fotografie s jednoduchým motivem. V závěru práce jsou vyhodnoceny a shrnuty výsledky šetření.

III

Abstract This work is mainly focused on testing of software for conversion between raster and vector graphics. It is divided into two parts. In methodological part there are stated the ways of storing image data in the computer. It explains the differences among basic types of computer graphics, raster and vector, and characterizes their well-known formats. Practical part deals with testing and comparing selected SW supporting the process of tracing. Based on the results, general conclusions about the possibilities, which offer this way of automatic vectorization, are determined. For evaluating and comparing the SW multi-criteria evaluation based on a five-point scale is chosen. The parameters of the evaluation are then divided into two categories: the evaluation of the SW and the outputs from the tracing process. Four types of graphics are chosen for the tracing: a simple black-and-white logo, a full-color logo, a line drawing, and a photograph with a simple motif.

IV

Obsah Úvod .........................................................................................................................................................1 Metodologická část – Způsoby ukládání obrazových informací v počítači ..............................................2 1.

Obecné dělení ..............................................................................................................................2

2.

Rastrová (bitmapová) grafika .......................................................................................................2

3.

4.

5.

6.

2.1.

Vymezení pojmu...................................................................................................................2

2.2.

Možnosti pořízení a využití ..................................................................................................2

2.3.

Barevná hloubka ..................................................................................................................2

2.4.

Barevné modely [2, s. 155 - 157] .........................................................................................3

2.5.

Rozlišení ...............................................................................................................................3

2.6.

Formáty [3] ...........................................................................................................................4

2.7.

Porovnání formátů ...............................................................................................................6

Vektorová grafika .........................................................................................................................7 3.1.

Hlavní charakteristika ...........................................................................................................7

3.2.

Možnosti pořízení a využití ..................................................................................................8

3.3.

Formáty ................................................................................................................................8

Srovnání obou typů grafik včetně příkladů ..................................................................................9 4.1.

Výhody a nevýhody ..............................................................................................................9

4.2.

Příklady pro srovnání............................................................................................................9

Převody grafik ..............................................................................................................................9 5.1.

Vektorizace .........................................................................................................................10

5.2.

Metody automatické vektorizace ......................................................................................10

5.3.

Rasterizace .........................................................................................................................11

5.4.

Algoritmy [5, s. 48-55] ........................................................................................................11

Konverze grafických formátů [3,s. 89 - 93] ................................................................................11 6.1.

Rastrový formát na rastrový ..............................................................................................12

6.2.

Vektorový formát na vektorový .........................................................................................12

6.3.

Vektorový formát na rastrový ............................................................................................12

6.4.

Rastrový formát na vektorový............................................................................................12

Praktická část – Testování vybraných SW pro převod mezi rastrovou a vektorovou grafikou..............13 7.

SW pro automatickou vektorizaci ..............................................................................................13 7.1.

Podmínky výběru SW .........................................................................................................13

7.2.

Podmínky testování............................................................................................................13

7.3.

Kritéria a způsoby hodnocení SW ......................................................................................13

7.4.

Výběr vstupů ......................................................................................................................18 V

8.

CorelDRAW Graphics Suite X4 verze 14.0.0.567 ........................................................................19 8.1.

Základní informace o SW [20] ............................................................................................19

8.2.

Platformy ............................................................................................................................19

8.3.

Minimální požadavky na HW .............................................................................................19

8.4.

Podporované jazyky ...........................................................................................................20

8.5.

Licence a Cena ....................................................................................................................20

8.6.

Uživatelské rozhraní ...........................................................................................................20

8.7.

Funkcionalita doplňková ....................................................................................................20

8.8.

Funkcionalita nutná pro proces vektorizace ......................................................................21

8.9.

Podporované formáty ........................................................................................................21

8.10. 9.

Výstupy z trasovacího procesu .......................................................................................23

Adobe Illustrator CS4 verze 14.0.0.............................................................................................27 9.1.

Základní informace o SW [22] ............................................................................................27

9.2.

Platformy ............................................................................................................................27

9.3.

Minimální požadavky na HW .............................................................................................27

9.4.

Podporované jazyky ...........................................................................................................27

9.5.

Licence a Cena ....................................................................................................................27

9.6.

Uživatelské rozhraní ...........................................................................................................27

9.7.

Funkcionalita doplňková ....................................................................................................28

9.8.

Funkcionalita nutná pro proces vektorizace ......................................................................28

9.9.

Podporované formáty ........................................................................................................29

9.10. 10.


Inkscape verze 0.46 ................................................................................................................34

10.1.

Základní informace o SW [23] ........................................................................................34

10.2.

Platformy ........................................................................................................................34

10.3.

Minimální požadavky na HW .........................................................................................34

10.4.

Podporované jazyky .......................................................................................................34

10.5.

Licence a Cena ................................................................................................................34

10.6.

Uživatelské rozhraní .......................................................................................................34

10.7.

Funkcionalita doplňková ................................................................................................35

10.8.

Funkcionalita nutná pro proces vektorizace ..................................................................35

10.9.

Podporované formáty ....................................................................................................36

10.10.


11.

RasterVect 14.8 ......................................................................................................................41

11.1.

Základní informace o SW [26] ........................................................................................41 VI

11.2.

Platformy ........................................................................................................................41

11.3.


11.4.


11.5.

Licence a Cena ................................................................................................................41

11.6.


11.7.


11.8.


11.9.


11.10.


12.

Vextractor verze 4.60 .............................................................................................................48

12.1.

Základní informace o SW [28] ........................................................................................48

12.2.

Platformy ........................................................................................................................48

12.3.


12.4.


12.5.

Licence a Cena ................................................................................................................48

12.6.


12.7.


12.8.


12.9.


12.10.


13.

Shrnutí ....................................................................................................................................55

14. Kompatibilita a přechod mezi grafickými editory CorelDRAW, Adobe Illustrator a Adobe Photoshop ..........................................................................................................................................58 Závěr.......................................................................................................................................................59 Terminologický slovník ...........................................................................................................................61 Seznam použité literatury ......................................................................................................................63 Literatura............................................................................................................................................63 Internetové zdroje .............................................................................................................................63 Softwarové dokumentace ..................................................................................................................64 Přílohy ....................................................................................................................................................65

VII

Úvod Tématem, které jsem si vybrala pro svou bakalářskou práci je testování SW pro převod mezi vektorovou a rastrovou grafikou. Teoretická část má seznámit čtenáře obecně se způsoby ukládání obrazových informací v počítači, vysvětlit rozdíly mezi základními typy počítačových grafik, rastrovou a vektorovou, charakterizovat jejich nejznámějšími formáty a zmapovat výhody a nevýhody, které z těchto druhů grafik plynou. Především je ale práce zaměřena na způsoby a možnosti vzájemného převodu těchto grafik. Stručně také vysvětlím, co je to vektorizace a rasterizace. Pro reprezentaci grafických dat v počítači je někdy vhodné využít rastrovou jindy zase vektorovou grafiku. Rastrová grafika je vhodná pro fotografie a složité obrazy s vysokou barevnou hloubkou, naopak vektorová se nejvíce využívá pro tvorbu log, jednoduchých ilustrací, map, plánů, čárových kreseb a nákresů. Nutnost vektorizovat přichází v okamžiku, kdy je nutné rastrový obraz výrazně zvětšit a zároveň zachovat jeho kvalitu nebo v okamžiku, kdy získáme obraz skenováním a chceme ho i na dále z důvodu přesnosti a snadnější editace částí grafiky převést na soubor geometrických objektů. Tento převod je ovšem velmi náročný a nejpřesnějších výsledků lze docílit pouze manuálním překreslením původního obrazu, což může zabrat i mnoho hodin. V nedávné době byly grafické editory doplněny o možnost automatické vektorizace metodou trasování, která výrazně ušetří čas. Jaké výsledky tento způsob poskytuje, jaké typy grafik lze účelně převést, kde vyvolává trasovací proces nejčastější chyby a který z mnou vybraných a testovaných SW nejlépe splňuje požadavky? Na tyto a další otázky se pokusím odpovědět na základě testování a bližšího šetření. Pro hodnocení a porovnávání SW využiji metodu vícekriteriálního rozhodování založenou na pětibodové stupnici. Převod lze samozřejmě realizovat i z vektorové grafiky do rastrové. Tento tzv. proces rasterizace není ovšem tolik náročný a možností převodu je výrazně více. V této práci se budu zabývat některými základními způsoby tohoto typu převodu omezené na přímku. K vytvoření nebo úpravám grafik slouží různé druhy grafických editorů, někdy může nastat problém v kompatibilitě. Grafické editory určeny výhradně pro vektorovou grafiku mají problém s otevřením či importem grafiky rastrové nebo s jejím kvalitním zobrazením a opačně. V části této práce je otestována právě kompatibilita nejznámějších grafických editorů a zhodnocena kvalita výstupů. Hlavními cíly této práce jsou ale především otestovat vybrané aplikace a ohodnotit, jaké výsledky poskytují z procesu vektorizace. Na základě hodnocení lze porovnat, který SW je celkově nejlepší ve všech sledovaných parametrech, který SW je nejvíce vhodný na který typ grafiky a zároveň lze určit, kterou z vybraných grafik jsou SW schopny vektorizovat nejlépe. Přínosem této práce je tedy zmapování aktuálních možností, které mohou aplikace v oblasti automatické vektorizace metodou trasování nabídnout a vytvořit tak přehled pro potenciálního uživatele. Zároveň budu moci rozhodnout, jestli je opravdu automatická vektorizace rychlejší než ruční překreslení, a kde by mohla mít své využití.

1

Metodologická část – Způsoby ukládání obrazových informací v počítači 1. Obecné dělení Existují dva základní způsoby, jakým počítače ukládají, zpracovávají a zobrazují obrazové informace. Jedná se o rastrovou (bitmapovou) a vektorovou grafiku. Pomocí těchto dvou způsobů lze reprezentovat reálný objekt na výstupním zařízení, kterým může být například monitor nebo papír. Všechna grafická data jsou dále ukládána v konkrétním formátu, tzn. v určité formě souboru. Ze stále vyšší potřeby ukládat, organizovat a znovu obnovovat grafická data a to efektivně a logicky vzniká stále větší množství formátů. U formátů lze sledovat mnoho rozdílů: v rychlosti čtení dat, velikosti zabraného paměťového místa nebo aplikační dostupnosti, z druhého pohledu potom na kvalitě následných výstupů. Zdaleka nejpoužívanějšími formáty jsou právě rastrové, vektorové a metasouborové [3, s. 3-5]. Téměř každý formát grafického souboru používá nějakou metodu komprese. Komprese je proces, který redukuje fyzickou velikost bloku informací. Pomocí kompresního algoritmu je možné vměstnat do stejného místa více informací [3, s. 20]. Blíže se budu kompresí věnovat u jednotlivých grafických formátů.

2. Rastrová (bitmapová) grafika 2.1. Vymezení pojmu Pro tento způsob reprezentace existují dva pojmy. Pojem „rastr“ byl většinou spojován s technologií katodové elektronky a vztahoval se k řádkovým modelům, které jsou vytvářeny při přenesení obrazu na stínítko obrazovky. Stejně tak rastrový obrázek je souborem pixelů (obrazových bodů) organizovaných do řádků a tvořících mřížku. Pojem „bitmapa“ se v minulosti používal pro pole (mapu) jednotlivých bitů a každý bit příslušel jednomu pixelu – dvojbarevný většinou černobílý obraz. Dnes se užívají termíny jako „pixelmapa“, což uvažuje vícebitové pixely – vícebarevný obraz [3, s. 9]. 2.2. Možnosti pořízení a využití Pořízení rastrového obrazu je oproti vektorové grafice celkem nenáročné. Takový obraz lze pořídit pomocí skeneru, fotoaparátu a nesmím zapomenout i na video záznamy, které jsou také reprezentovány rastrově. Poté je možné upravovat rastrový obrázek v některém z rastrově orientovaných grafický editorů jako je např. CorelPhoto – Paint, Adobe Photoshop, Zoner Photo Studio, PohotoFitre Studio a mnoho dalších. 2.3. Barevná hloubka Hloubka bitu (barevná hloubka) pak označuje počet barev, které může hodnota pixelu reprezentovat. Např. jednobitový pixel může mít jednu ze dvou barev, 4bitový pixel jednu ze 16 barev atp. Obrázek 1 znázorňuje obraz tvořený jednobitovými černobílými (2 barvy) pixely, kdy je černá barva označena hodnotou 1 a bílá hodnotou 0. Výsledná bitová mapa je tedy: 10000 00010 01111 00000 00110.

Obrázek 1 - dvojbarevný obraz [8]

2

Obrázek 2 zobrazuje obraz tvořený dvojbitovými (čtyřbarevnými) pixely, kdy je bílá barva označena hodnotou 00, černá 01, červená 10 a zelená 11. Výsledná bitová mapa je tedy: 01 00 00 00 00 00 00 00 10 00 00 10 10 10 10 00 00 00 00 00 00 00 11 11 00 [8].

Obrázek 2 - vícebarevný obraz [8]

Používané barevné hloubky [6] (21 = 2 barvy) také označováno jako Mono Color (24 = 16 barev) (28 = 256 barev) (215 = 32 768 barev) také označováno jako Low Color (216 = 65 536 barev) také označováno jako High Color (224 = 16 777 216 barev) také označováno jako True Color (232 = 4 294 967 296 barev) také označováno jako Super True Color (248 = 281 474 976 710 656 = 281,5 trilionů barev) také označováno jako Deep 48bitová barva Color Pozn. Lidské oko je schopné teoreticky rozeznat 10 000 barev. 1bitová barva 4bitová barva 8bitová barva 15bitová barva 16bitová barva 24bitová barva 32bitová barva

2.4. Barevné modely [2, s. 155 - 157] Barevné modely jsou další způsob, jak lze barvu specifikovat. Uvedu zde pouze dva nejzákladnější barevné modely: RGB a CMYK. RGB Barevný model RGB je založen na třech dále nedělitelných základních barvách Red = červená, Green = zelená a Blue = modrá a je nejvíce podobný fyziologii lidského oka. V tomto modelu je využíváno aditivní míchání barev, což znamená přidávání barev k barvě černé. Plné zastoupení základních složek vytváří bílou barvu naopak plná RGB [12]

absence barvu černou. Barevný model RGB je nejvíce využíván při zobrazování na monitorech a projektorech.

CMYK

CMYK [13]

Barevný model CMYK je nejvíce využíván u inkoustových tiskáren, a proto jej reprezentují barvy Cyan = azurová, Magenta = purpurová, Yellow = žlutá, Black = černá, které právě odpovídají barvám inkoustům. Oproti modelu RGB je využíváno subtraktivní míchání barev, což znamená odečítání od bílé. Při plném zastoupení všech složek vzniká barva černá. Černá byla do tohoto modelu přidána proto, že nedokonalost inkoustů nedovoluje zobrazit černou kvalitně, navíc je i výrazně levnější dodávat jí zvlášť, protože na její vykreslení by byla příliš velká spotřeba ostatních barev.

2.5. Rozlišení Kvalita obrazu je ovlivněna nejen barevnou hloubkou, ale také rozlišením obrazu a grafickým formátem souboru. Rozlišení se udává v dpi (Dots Per Inch) a znamená přesný počet bodů 3

zobrazovaných na úsečku jednoho palce. Čím je rozlišení vyšší, tím je i kvalita a hlavně velikost grafického souboru vyšší. U obrázků, které nevyžadují přílišnou kvalitu, např. obrázky ve stupních šedi v novinách či časopisech, postačí cca 150dpi, naopak barevná fotografie by měla mít rozlišení alespoň 300dpi. [2, s.19] Porovnání rozlišení Následující obrázky jsou zobrazovány v různém rozlišení. Obrázek 1 má rozlišení 72dpi a jeho zobrazení je kvalitní a ostré. Snížíme - li rozlišením na polovinu (Obrázek 2), již je patrný rastr. Obrázek 3 je již velmi nekvalitní, takový obrázek by nebylo možné v této velikosti použít.

Obrázek 1 - 72dpi

Obrázek 2 - 36dpi

Obrázek 3 - 18dpi

2.6. Formáty [3] Rastrových grafických formátů je obrovské množství, proto se v této práci zaměřím na nejznámější a nejpoužívanější grafické formáty a ty blíže popíši. Tyto formáty lze rozdělit na bez komprese a s kompresí. Ty s kompresí lze dále rozdělit na ztrátovou a bezztrátovou kompresi. BMP Jméno Rovněž znám jako Barvy Komprese Maximální velikost předlohy

Microsoft Windows Bitmap BMP, DIP, Windows Bitmap, Windows DIP Mono, 4bitová, 8bitová, 24bitová RLE, nekomprimováno 64k x 64k pixelů

4

BMP je dobře definovaný a dobře dokumentovaný formát, který lze snadno číst a dekomprimovat. Dnes má široké využití. Tento formát je však nevhodný pro ukládání obrázků s velkou pixelovou hloubkou a pestrostí, protože použitá kompresní metoda je variantou kódování run-length (RLE) a ačkoli je neztrátová a snadno dekomprimovatelná, nejedná se o dokonalé kompresní schéma. Většina BPM souborů je však ukládána bez komprese což znamená, že jsou soubory uložené v tomto formátu větší než stejné soubory uložené v jiném formátu s kompresí. Není tedy tento formát příliš vhodný pro použití na internetu. Velikost nekomprimovaného obrázku v bajtech lze přibližně vypočítat: (bitů na pixel/8)*(šířka v pixelech)*(výška v pixelech). V současnosti existují čtyři varianty formátu BPM, v historickém pořadí, tak jak se objevovaly, to jsou: Microsoft Windows 1.X and 2.X, OS/2 1.X, Microsoft Windows 3.X a OS/2 2.X [14]. GIF Jméno Rovněž znám jako Barvy Komprese Maximální velikost předlohy

GIF Graphics Interchange Format 1 – 8 bitů LZW 42Kb x 64Kb pixelů

Formát GIF je rychlý, snadno čitelný a poměrně snadno dekomprimovatelný, z těchto důvodů má široké využití. Je omezen 8 bitovou barevnou hloubkou, proto převážná většina souborů GIF obsahuje 16 nebo 256 barevné obrázky. GIF byl vytvořen pro snadný přenos a prohlížení obrázků a tedy je velmi vhodný pro využití na internetu. Formát GIF je proudově organizován, to znamená, že se skládá ze sérií datových balíčků (tzv. bloků) spolu s další informací o protokolu. Soubory GIF jsou tedy čteny jako by se jednalo o souvislý proud dat. GIF umožňuje i animace, ale problém může být v jejich zobrazení. Většina programů, které jsou schopny prohlížet formát GIF, navíc nepodporuje prohlížení více obrázků z jednoho GIF souboru. Buď odmítnou soubor načíst, nebo zobrazí první obrázek ze série. GIF využívá neztrátový kompresní algoritmus LZW, který je schopen zmenšit velikost o 40% a více. Existují dvě verze specifikace GIF a to: GIF87a a novější verze GIF89a, která přidává mnoho nových prvků např. schopnost ukládat text a grafiku v jednom souboru. JPEG Jméno Rovněž znám jako Barvy Komprese Maximální velikost předlohy

JPEG File Interchange Format FIF, JFI, JPG, JPEG Max. 24bitová hloubka JPEG 64k x 64k pixelů

JPEG (Joint Photographic Experts Group) označuje organizaci tvořící standard, metodu komprese a někdy i samostatný souborový formát. Správné jméno pro grafický formát je JPEG File Interchange Format (dále JFIF), který je založený na kompresi JPEG. Jedná se o ztrátovou kompresi, je však schopna dosáhnout vysokých kompresních poměrů při ztrátě jen velmi malého počtu dat i u velmi složitých obrázků jako jsou fotografie nebo malby realistických scenérií. JFIF má největší využití zejména v programech manipulujících s grafikou. Tento formát dokáže zobrazit maximálně 24bitovou hloubku (přibližně 16,8 milionu barev).

5

PNG Jméno Rovněž znám jako Barvy Komprese Maximální velikost předlohy

PNG Portable Network Graphic Format 1 až 48bitové Varianta LZ77 2G x 2G pixelů

PNG je kvalitně navržený a velmi dobře vypracovaný souborový formát, který má nahradit formát GIF. PNG stejně jako GIF používá účinnou a neztrátovou formu datové komprese. Je schopen ukládat obrazová data od dvouúrovňových až po 48bitové pravé barvy a až po 16bitové stupně šedi. Je navržen speciálně pro přenos a ukládání obrazových dat po síti. Je schopen uchovávat hodnoty gama a údaje o průhlednosti a textové informace. PNG je nedávno zrozený formát, který byl navržen s cílem vytvořit jednoduchý formát, který se dá snadno implementovat, je přenositelný a dosahuje nebo překračuje všechny schopnosti formátu GIF. Podle autorů knihy Encyklopedie grafických formátů, ze které jsem čerpala (viz Zdroje) se jedná o nejúplnější, dobře promyšlenou a výborně napsanou souborovou specifikaci. TIFF Jméno Rovněž znám jako Barvy Komprese Maximální velikost předlohy

TIFF Tag Image File Format 1 až 24 bitů Nekomprimován, RLE, LZW, CCITT Group 3 a Group 4, JPEG 2^32-1

Formát TIFF je všestranný a rozmanitý grafický formát, který má vysokou schopnost rozšíření a podporuje mnoho datových kompresních schémat, tím dovoluje vývojářům přizpůsobit si TIFF formát svým potřebám. Univerzální vlastnosti tohoto formátu jej umožňují používat v jakémkoli operačním prostředí. Dnes je TIFF standardním formátem souborů ve většině kreslících, zobrazovacích a DTP programech. Umožňuje vícestránkové soubory a je vhodný pro ukládání snímků určených pro tisk. [3] 2.7. Porovnání formátů Na následujícím příkladu jsou porovnány jednotlivé formáty. Je zřetelné, jakou kvalitu a velikost vykazuje stejný obrázek při různých formátech. Nejhorší kvalitu má obraz ve formátu BMP a to i přesto, že velikost je v porovnání s ostatními formáty třetí nejvyšší. Naopak nejlepší obraz je ve formátu TIFF. Nejmenší velikost má obraz ve formátu JPG a i přesto je kvalitní.

6

BMP

GIF

JPG

PNG

TIFF Orientační schéma

3. Vektorová grafika 3.1. Hlavní charakteristika Vektorová grafika je vedle rastrové grafiky druhý typ vyjádření obrazových informací v počítači. Vektorové soubory byly první. Jsou tady od té doby, co počítače začaly zobrazovat čáry na výstupních zařízeních. Vektorový obraz je reprezentován pomocí bodů, přímek, křivek, kružnic, polygonů a dalších geometrických objektů. Vektorové obrazy lze libovolně přemisťovat, zvětšovat, zmenšovat, upravovat a to bez ztráty kvality. Možná je i manipulace s jednotlivými objekty odděleně. Vektorová grafika je tedy jakési soustředění matematických popisů grafických obrazců, které jsou nezávislé na zařízení. Většina vektorových formátů je určena pro ukládání čárových kreseb vytvořených v CAD aplikacích, které slouží pro mechanické, elektronické a architektonické nákresy, výkresy, schémata, mapy, diagramy a umělecké návrhy. Velikost souboru potom záleží na množství jednotlivých grafických objektů [3, s. 69 - 77]. 7

V souvislosti s vektorovou grafikou je nutné zmínit francouzského inženýra jménem Pierre Étienne Bézier, který v oblasti vektorové grafiky, díky novému pojetí vytvoření křivky, udělal velký krok vpřed. Bézierova křivka umožňuje interaktivní vytváření a modifikaci jejího tvaru, lze jí reprezentovat i interpolační křivky. Bézierovými křivkami lze vytvořit i relativně složitý obraz za pomoci jednoho složitého elementu a tím snížit i celkovou velikost souboru, který by musel být jinak realizován množstvím jednotlivých oddělených objektů [7]. Druhy Bézierových křivek: [7]

Obrázek 1 - Lineární

Obrázek 1 - Kvadratické

Obrázek 3 - Kubické

3.2. Možnosti pořízení a využití Vektorový obrázek lze vytvořit více způsoby. Nejběžnějším způsobem je pomocí kreslících nástrojů vektorového grafického editoru. Mezi nejznámější vektorové editory patří CorelDRAW, Adobe Illustrator, Zoner Callisto, Xara Xtreme a další. Další možností je vektorizace, tomuto procesu se věnuji více v praktické části této práce. Jedná se o převod rastrového obrazu do vektorového. Vektorové grafiky se využívá nejvíce při tvorbě log, vyřezávaných reklam (signmaking), grafů, diagramů, ilustrací, animací, nákresů, výkresů, schémat, map nebo uměleckých návrhů. 3.3. Formáty Vektorové grafické formáty nejsou závislé na rozlišovací schopnosti zařízení jako je tomu u rastrových grafických formátů, ale jsou většinou úzce spjaty s programem, pro který prioritně vznikly např. formáty AI (Adobe Illustrator), CDR (CorelDRAW), DRW (Micrographyx Designer) nebo ZMF (Zoner Callisto). Existují také formáty, které jsou navržené pro výměnu vektorových dat a jsou označovány jako metasouborové, protože mohou obsahovat v souboru jak vektorová, tak rastrová data. Obvykle se používají k převádění a přesouvání obrazových dat mezi různými hardwarovými a softwarovými platformami. Sem patří formáty jako např. CGM (Computer Graphic Metafile), DXF (Data eXchange Formát) nebo WMF (Microsoft Windows Metafile). Vektorová grafika se však prioritně používá pro ukládání čárových kreseb v grafických programech a programech pro CAD. EPS a PS jsou formáty spjaty s programovacím jazykem PostScript, který slouží pro výměnu grafických informací mezi počítači a grafickým výstupem nezávislým na technickém vybavení. PostScript byl později částečně nahrazen formátem PDF. [2, s. 25 - 26] SVG (Scalable Vector Graphics) je formát souboru a značkovací jazyk, který popisuje dvojrozměrnou vektorovou grafiku pomocí XML, v budoucnu by se měl stát základním formátem pro vektorovou grafiku na internetu. SWG definuje vektorové tvary, rastrové obrazy a textové objekty. [9]

8

4. Srovnání obou typů grafik včetně příkladů 4.1. Výhody a nevýhody V následující tabulce jsou shrnuty výhody a nevýhody obou typů grafik. Vždy záleží především na použití. Pokud chceme zobrazit obrázek s vysokou barevnou hloubkou, uvažujeme o tisku a nevadí nám velký objem dat, pak je vhodnější rastrová grafika, pokud naopak chceme zobrazit trojrozměrný objekt nebo potřebujeme obraz výrazně zvětšit, zachovat jeho přesnost a jedná se spíše o jednoduchou ilustraci, bude vhodnější použít vektorovou grafiku.

• • •

Výhody

Rastrová grafika velmi snadné pořízení grafiky – fotografické zařízení, skener, video velmi snadné přenášení na obrazovky a tiskárny mohou reprezentovat i velmi složité předlohy

•

Vektorová grafika při zvětšování a transformacích nedochází ke ztrátě kvality

•

malý objem dat

•

velmi přesné vykreslení jednotlivých objektů možnost ukládání trojrozměrných objektů snadný převody mezi formáty (vektorovými i rastrovými) nevhodné pro složité předlohy vysoká náročnost na výstupní rastrová zařízení, ideální jsou vektorové displeje

• •

Nevýhody

snadné převody mezi rastrovými formáty

•

velký objem dat

•

ztráta kvality při zvětšování a transformacích

• • •

4.2. Příklady pro srovnání

Obrázek 1 - [17]

Obrázek 2 - [15]

Obrázek 3 - [16]

5. Převody grafik Při některé reprezentaci dat je mnohem vhodnější použít vektory při jiné zase rastry. Proto je velmi užitečné umět tyto dva základní způsoby ukládání dat převádět. Převod vektorového obrazu do

9

rastrového se jmenuje proces rasterizace (nebo také rastrace), opačný převod je proces vektorizace a jeho realizace je mnohem složitější. 5.1. Vektorizace Vektorizace je velmi složitý proces, protože rastrová grafika obsahuje méně uložených dat než je potřeba k vykreslení grafiky vektorové. Tyto chybějící informace je nutné doplnit. Vektorizovat lze celý obraz nebo pouze jeho části. Možnosti jsou trojího typu. Ruční vektorizace, kterou manuálně provádí uživatel, není záležitost pro každého, při složitějších grafikách je to práce na mnoho hodin i pro zkušeného grafika. Realizuje se ve vektorovém editoru překreslováním rastrové předlohy. Výsledky jsou nejpřesnější, nejdetailnější a tento způsob i nejméně zatěžuje HW a SW. Druhý způsob je automatická vektorizace prováděná programem podle specifikovaných algoritmů (podrobněji k algoritmům viz níže). Program musí dle barevných bodů rozpoznat jednotlivé křivky, kotevní body a linie. Tato metoda se nazývá trasování a výstupy získá uživatel během krátké chvíle. Kvalita těchto výstupů záleží jak na trasovacím algoritmu daného programu, tak na zvolených parametrech a samozřejmě i typu a složitosti grafiky. Právě vybrané SW pro způsoby trasování jsou testovány a hodnoceny v praktické části této práce. Třetí způsob je kombinace dvou předchozích, tedy poloautomatická vektorizace. Nejprve proběhne vektorizace pomocí programu a poté uživatel ručně doladí nedostatky vytvořené trasováním. Časově se proces vektorizace zkrátí a výsledky mohou být velmi uspokojivé. Nejčastěji se vektorizace používá u typů grafik, jako jsou loga, vyřezávané reklamy (signmaking), grafy, diagramy, jednoduché ilustrace, geometrické konstrukce, výkresy, mapy a plány. Důvod je prostý, při výrazném zvětšení nedojde ke snížení kvality obrazu a přesnosti [11]. 5.2. Metody automatické vektorizace Metoda středové čáry Podle [30] „Proces trasování metodou středové čáry používá nevyplněné a otevřené křivky (tahy štětcem) a je vhodná především pro trasování technických výkresů, map, perokreseb nebo čárové grafiky a podpisů. Jinak se tato metoda nazývá také „trasování štětcem“ .“

Obrázek 1 - metoda středové čáry [31] Obrysová metoda Podle [30] „Metoda Obrysové trasování vytváří objekty s křivkami bez obrysů a je vhodná pro trasování klipartů, log a fotografií. Metoda Obrysové trasování se také někdy označuje jako „výplňové trasování“.“

10

Obrázek 2 - Obrysová metoda [31] 5.3. Rasterizace Rasterizace je opačný proces, kdy je potřeba převést formát vektorový na rastrový. Tento způsob převodu již není tolik náročný, zvládne ho program dle přesných algoritmů, které nevyžadují práci uživatele. Zde lze hodnotit především rychlost tohoto převodu. 5.4. Algoritmy [5, s. 48-55] Z důvodu rozsahu se v této práci okrajově zaměřím pouze na rasterizaci úsečky a nejpoužívanější algoritmy. Úsečka je nejčastěji zadána pomocí svých koncových bodů a dodatečných atributů jako je tloušťka nebo způsob kresby např. přerušovaná čára, lomená čára. Pro přerušované čáry (čerchované, nebo jiné) je nutné určit vzor, který se skládá z jednotlivých úseků. V případě přerušované čáry stačí vzor obsahující jen dva úseky a to plný a prázdný. Lomená čára je z geometrického hlediska soustava posloupných úseček, kde se stává koncový bod předchozí úsečky počátečním bodem následující úsečky. Algoritmus DDA Podle [5, s. 49] „Tento „přírůstkový“ algoritmus je založen na postupném přičítání konstantních přírůstků k oběma souřadnicím, počínaje počátečním bodem úsečky. Algoritmus DDA je tvořen jedním cyklem, ve kterém je postupně k souřadnici na řídící ose přičítána jednička a ke zbylé souřadnici neceločíselný přírůstek. Ten je roven směrnici m v případě řídící osy x, resp. 1/m v případě řídící osy y. Pro každý kreslený pixel je nutno souřadnici na vedlejší ose před vykreslením zaokrouhlit.“ Ukázka [10]

Bresenhamův algoritmus J.E. Bresenham vyvinul způsob, jak generovat body na úsečce. Pomocí celočíselné artimetiky nachází body, které leží nejblíže skutečné úsečce. Tento způsob je oproti DDA algoritmu výrazně rychlejší, protože v těle algoritmu se využívá jen sčítání.

6. Konverze grafických formátů [3,s. 89 - 93] Konverze neboli převod z jednoho formátu do jiného může mít mnoho opodstatnění. V okamžiku kdy chceme využít program, který náš formát nepodporuje, k tisku nebo z jiného důvodu. Velmi záleží na tom, jaký formát má být do kterého konvertován. Někdy je to jednoduchý proces, který zabere pár 11

vteřin a kvalita zůstane srovnatelná, jindy se jedná o konverzi dvou naprosto rozlišných formátů a tam můžou nastat výrazné problémy. Velmi úzce tento převod souvisí i s rasterizací a vektorizací. Programům, které konverzi umožňují, se říká konvertory a mezi ně patří např. XnView, Image Converter, PictView konvertor, AutoDWG to PDF Converter a další. Níže se pokusím zmapovat nejčastější problémy, které mohou s konverzí grafických formátů nastat. 6.1. Rastrový formát na rastrový Tato kombinace bývá nejjednodušší a přináší také nejlepší výsledky. Problém může nastat v okamžiku, kdy původní formát obsahuje vysokou barevnou paletu a je konvertován do formátu, který disponuje nižší barevnou paletou. Např. 24bitová data na formát s 8bitovými. Další problém může nastat, pokud se liší konvertovaná předloha od původní ve velikosti, pak se musí některé informace buď vyloučit, nebo naopak vytvořit. 6.2. Vektorový formát na vektorový Konverze mezi vektorovými formáty také nemusí být nijak zvláště problematická. Přesto je nutné zmínit dva hlavní problémy, se kterými se můžeme setkat. První může být v počtu jednotlivých objektů, které se mohou v různých formátech lišit. Zobrazuje – li výsledný formát méně objektů než formát původní, může dojít k různým odchylkám. Druhý problém souvisí s tím, že každý vektorový formát má vlastní interpretaci měření a vzhledu základních prvků. Problémy se poté projeví ve stylu napojování a ukončování čar a s přesným středovým umístěním bodu nebo linky. 6.3. Vektorový formát na rastrový Tato konverze je obvykle velmi snadná. Vektorový formát se převede na hodnoty pixelů a ty se zapíší do paměťového pole v konkrétní barvě, poté záleží jen na rozlišení zobrazovaného rastrového obrazu a složitosti původní vektorové předlohy. Jediný problém, který zde může nastat, je tzn. aliasing, kdy je velmi patrná zubatost především u oblých tvarů. 6.4. Rastrový formát na vektorový Tento způsob je ze všech konverzí nejsložitější. Protože je velmi obtížné identifikovat v rastrovém obrazu obrysy a ještě je následně převést na geometrické objekty. Navíc vektorová grafika na rozdíl od rastrové neumí zobrazovat tak velké množství barev.

12

Praktická část – Testování vybraných SW pro převod mezi rastrovou a vektorovou grafikou 7. SW pro automatickou vektorizaci Cílem této části je porovnat vybrané SW a vytvořit přehled o jejich přednostech a nedostatcích a to jak z pohledu uživatelského rozhraní, množství nabízených funkcionalit, tak především zhodnotím výstupy z procesu trasování a veškerou funkcionalitu s tímto procesem spojenou. Není však mým cílem pouze porovnat vybrané SW, ale na základě výsledků i obecně identifikovat, ve kterých kritériích a u kterých typů grafiky je vektorizace provedená automaticky programem nejvíce nepřesná a pro které grafiky lze naopak efektivně použít. Hlavní problémy u výstupů, které z toho procesu plynou, se mohou objevit ve vykreslení oblouků a úhlů, zachování tloušťky čáry, chyby v barevných přechodech, špatné rozpoznání detailů obrázku, rozdílné barvy, nepřesné kontury a výplně a další. Právě na tyto a další rizikové prvky se u výstupů zaměřím a budu hodnotit jejich správnost, protože od automatické vektorizace očekávám co nepřesnější podobu s původní grafikou a veškeré odchylky kvalitu výstupu snižují a tím i mé hodnocení. Při volbě vstupů vychází z předpokladu, že nejčastěji jsou procesu vektorizace podrobovány grafiky typu loga, náčrty, čárové kresby, mapy, vyřezávané reklamy nebo jednoduché ilustrace, které byly pořízeny např. skenováním. 7.1. Podmínky výběru SW SW jsem vybírala podle následujících kritérií: 1. SW je grafický editor, který obsahuje alespoň základní funkcionalitu pro úpravu rastrové a vektorové grafiky a to z důvodu přípravy a vyladění rastrového obrázku před automatickou vektorizací i pro následnou úpravu a korekci vektorového výstupu. 2. SW zahrnuje funkcionalitu, která zajišťuje automatickou vektorizaci. Tato funkcionalita je pro mé testování stěžejní. 3. SW pracuje na platformě Windows XP, jelikož v tomto operačním systému budou SW testovány. 4. SW podporuje základní grafické formáty .jpg, .png, .bmp na vstupu, protože mnou zvolené vstupy jsou právě těchto formátů a podmínky pro testování musí být pro všechny aplikace stejné. Těmto podmínkám však vyhovuje relativně mnoho grafických editorů, proto jsem zvolila následujících pět. • • • • •

CorelDRAW X4 verze 14.0.0.567 Adobe Illustrator CS4 14.0.0 InkScape verze 0.46 RasterVect verze 14.8 Vextractor

7.2. Podmínky testování • Operační systém: Microsoft Windows XP Professional Verze 2002 Service Pack 3

• Procesor: AMD Sepron Processor 3200+, 1,81GHz • Paměť RAM: 1,00 GB

7.3. Kritéria a způsoby hodnocení SW Úvodem je nutné říci, že výsledky hodnocení SW jsou z velké části subjektivní. Důvodem je volba testovaných grafik, sledovaných parametrů a metoda hodnocení. Při jiném výběru by mohly být výsledky rozdílné. 13

7.3.1. Metoda hodnocení Pro porovnání jednotlivých SW jsem zvolila vícekriteriální hodnocení založené na bodovací metodě. Sledované parametry SW rozdělím do dvou kategorií podle sledovaných parametrů. První kategorie bude obsahovat parametry, které obecně hodnotí SW, druhá kategorie naopak parametry, které hodnotí výstupy z procesu vektorizace. V následujících tabulkách jsou uvedeny obě kategorie s parametry, které jsou ohodnocené váhami dle důležitosti parametru. Jelikož volím čtyři druhy grafik, celkové hodnocení výstupů z procesu vektorizace vypočítám aritmetickým průměrem. Kategorie č. 1 – HODNOCENÍ SW Parametr Platformy Minimální požadavky na HW Podporované jazyky Licence Cena Uživatelské rozhraní Funkcionalita pro práci s rastry Funkcionalita pro práci s vektory Trasování – rychlost Trasování – metody Trasování - parametry Podporované formáty (na vstupu i výstupu)

Váhy 0,02 0,05 0,02 0,03 0,08 0,25 0,13 0,15 0,05 0,10 0,07 0,05

Kategorie č. 2 – HODNOCENÍ KVALITY VÝSTUPŮ Z PROCESU VEKTORIZACE Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka kontury Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Přesnost výplně Barevné přechody (slévání) Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků

Váhy 0,25 0,02 0,10 0,03 0,08 0,10 0,07 0,12 0,13 0,10

U každého testovaného SW budou jednotlivé parametry hodnoceny na základě bodovací stupnice v rozmezí 1 až 5, kdy 5 je nejlepší viz následující tabulka. BODOVACÍ STUPNICE Počet bodů 5 4 3 2 1

Charakteristika Velmi kvalitní Kvalitní Průměrný Postačující Nevyhovující 14

7.3.2. Parametry hodnocení Kategorie č. 1- HODNOCENÍ SW Základní informace o SW - V této části jsou základní informace o SW. Tyto informace poslouží k počátečnímu seznámení čtenáře se SW. K celkovému hodnocení jsou potom zohledněny následující faktory: Platforma – Tento ukazatel je důležitý hlavně z hlediska možnosti využití. V dnešní době je většina SW vyvíjena pro platformy Windows. Jistá výhoda ovšem plyne z podpory i jiných platforem např. Mac OS nebo Linux, proto je vhodné tento faktor zohlednit. Minimální požadavky na HW – SW by měl být schopen pracovat na PC s optimálním HW výkonem. Vysoké požadavky na HW hodnocení SW snižují, zároveň pak snižují počet uživatelů, kteří mohou SW využívat. Obecně je potřeba říci, že grafické programy bývají mnohdy velmi náročné na technické vybavení počítače, proto budu sledovat i tento parametr. Podporované jazyky – Tento faktor je velmi důležitý hlavně z hlediska práce s programem. Kvalitní překlad uživatelského rozhraní do národního jazyka velmi ulehčí a zefektivní práci. V případě podpory pouze anglického jazyka je vhodné používat jednoduchá slova či fráze, která jsou běžná pro většinu počítačových dokumentací a SW. Volba grafických znázornění jednotlivých funkcí a nástrojů může také velmi pomoci překonat jazykovou bariéru. Licence – Licence určuje a vymezuje vztah mezi výrobcem a uživatelem. Typy softwarových licencí mohou být dvojí, jedná se buď o freeware, nebo shareware. Freeware je SW, který lze plně užívat a to bezplatně. Volně šiřitelný shareware obvykle obsahuje nějaké omezení. Omezení mohou být různých typů, časová (tzn. trial verze), funkční nebo jakkoli omezující uživatelův komfort, v takovém případě mluvíme o demoverzích. Plně funkční verzi nebo softwarový klíč obdrží uživatel pouze po zaplacení. U mnou vybraných SW zohledním i tento faktor, zdali lze využít zkušební verze s plnou funkcionalitou, na jak omezený počet dnů nebo jestli je SW poskytován zcela zdarma [18]. Cena plné verze – S licencí je částečně spojena i cena plné verze. Cena je mnohdy rozhodující faktor pro volbu SW, avšak objektivně by mělo hodnocení zvažovat poměr ceny ku kvalitě. Zvážit je nutné samozřejmě i dodatečné náklady na provoz SW, například placené update, zásuvné moduly (tzn. plug-in) nebo podporu. Uživatelské rozhraní - V této práci zvažujeme pouze grafické uživatelské rozhraní (tzv. GUI). Uživatelské rozhraní je hlavní komunikace SW a uživatele, proto je velmi náročné navrhnout uživatelské rozhraní, které by bylo jednoduché, přehledné a hlavně intuitivní. Aby byl SW „user friendly“ musí splňovat určité vlastnosti. Názvy nástrojů a funkcionalit musí být jasně formulované, krátké a výstižné. Základní a nejčastěji využívaná funkcionalita programu by měla být dostupná na pár kliknutí. U grafických editorů je důležitá dostatečně velká pracovní plocha a kvalitní náhledy. Součástí uživatelského rozhraní by měla být i nápověda pro případ, kdyby si uživatel nevěděl s něčím rady nebo obecně, pro shrnutí, jakou funkcionalitu SW poskytuje a jak jí lze využít. Nápověda může mít nejrůznější formu, pro grafické editory jsou nejvíce vítány nápovědy typu step by step, video tutoriály nebo kontextové nápovědy doplněné mnoha screenshoty. Součástí jednodušší práce s aplikací mohou být i klávesové zkratky. Všechny tyto faktory zohledním pro své hodnocení vybraných druhů grafických SW, protože se domnívám, že pokud má být SW a jeho výstupy kvalitní, musí být práce s ním pro uživatele příjemná a jednoduchá. Funkcionalita - Funkcionalitu programu jsem z hlediska podrobnějšího hodnocení rozdělila na nutnou k trasování, kde budou zahrnuty možnosti a metody trasování, a doplňkovou, která slouží k dodatečným úpravám, a to jak rastrové, tak vektorové grafiky. Uživatel nemusí k jednoduchým dodatečným úpravám využívat další grafický editor a proto je pro něj práce s grafikou pohodlnější. 15

a) Doplňková Doplňkovou funkcionalitou je myšleno, že se nejedná přímo o mnou sledovanou funkcionalitu, která se váže k procesu vektorizace, ale o funkcionalitu, která umožňuje úpravy rastrové a vektorové grafiky. Je vhodné si rastrový obrázek nejprve upravit a vyladit všechny rušivé prvky, které by mohly výsledný obrázek nežádoucím způsobem ovlivnit. Mezi takové úpravy může patřit odstranění šumu, vyretušování nejrůznějších vad a nepotřebných prvků, zvýšení kontrastu, úpravy sytosti a jasu, doostření, vyhlazení, změny barevné palety, změna velikosti nebo případné oříznutí rastrové předlohy. Všechny tyto úpravy záleží výrazně na volbě a zkušenostech grafika, ale obecně je cílem, aby vytvořily správný podklad pro vektorizaci. Po automatické vektorizace, jak jsem již výše zmínila, je vhodné doladit nedostatky, které vznikly procesem vektorizace, ručně. K tomu je opět vhodné, aby SW disponoval alespoň nejzákladnější funkcionalitou pro úpravy vektorové grafiky. Mohou sem patřit kreslící nástroje, pro dokreslení, přebarvení nebo vyplnění nežádoucího bílého místa, přidávání a odebírání bodů a křivek, guma a další druhy funkcionality, která přímo neslouží k procesu vektorizace, ale která přispívá k co nejlepšímu výsledku a díky níž se stává SW více multifunkční. b) Nutná pro proces vektorizace V této části budu hodnotit metody vektorizace, možnosti nastavení, množství parametrů, jejich rozpětí a pro jaké typy grafik lze metody použít. Jedná se o funkcionalitu, která je přímo spjata s procesem vektorizace. Rychlost – Proces vektorizace by měl proběhnout za relativně krátkou dobu i u velmi složitých grafik, v opačném případě je práce se SW zdlouhavá a pro uživatele i časově náročná. Je jisté, že rychlost v mnohém závisí i na podmínkách, ve kterých je SW testován. Všechny vybrané SW jsou ovšem testovány ve stejných podmínkách, proto lze tento faktor porovnat (viz Podmínky testování). Trasovací metody – Jakými metodami SW disponuje? Zda jsou metody rozděleny podle toho, na který typ grafiky je vhodné danou metodu použít? Jaký využívá algoritmus, jaké geometrické tvary vykresluje? Obecně platí, že nejčastějšími metodami trasování jsou metoda středové čáry a obrysové trasování. Parametry – V tomto kritériu budu hodnotit množství parametrů a jejich rozmezí pro manuální nastavení. I za předpokladu, že trasování má být automatický způsob vektorizace, je vhodné dát prostor uživateli, ten dokáže mnohem lépe než program rozpoznat nedostatky grafiky, které procesem trasování vznikly. Manuální nastavení některých parametrů proto může přispět k vyšší kvalitě. Podporované formáty a) Na vstupu Na vstupu budu hodnotit množství rastrových formátů, které SW podporuje, především nejčastěji používané formáty: .PNG, .JPG, .BMP, .GIF, .TIFF a další. Zda SW uvedené formáty zobrazuje v patřičné kvalitě. b) Na výstupu Vektorové formáty, které budu sledovat na výstupu jsou především .ai, .dxf., .cdr, .svg. Samozřejmě je opět výhoda, pokud SW podporuje více vektorových formátů.

16

Kategorie č. 2 - HODNOCENÍ KVALITY VÝSTUPŮ Z PROCESU VEKTORIZACE Pro tuto práci nejdůležitější je hodnocení kvality výstupů z procesu trasování v prostředí testovaných SW. Výsledkem procesu trasování má být co nejpřesnější kopie předlohy. Jak tento předpoklad naplnily jednotlivé testované SW lze zhodnotit podle následujících parametrů. Celková podobnost s předlohou – Jak proces trasování ovlivnil čitelnost a zřetelnost grafiky. Do jaké míry se zhoršila přesnost vykreslené grafiky. Je možné výslednou grafiku vůbec použít. Tento parametr slouží pro celkové shrnutí výsledku. Každá znatelná chyba toto hodnocení snižuje a lze zde započítat i chyby, které v dalších parametrech nejsou zohledněny. Tloušťka čáry – Tento parametr by měl hodnotit, zda jsou tloušťky jednotlivých vykreslených čar optimální k celkovému obrazu a v porovnání s předlohou. Zda nejsou příliš silné nebo naopak slabé. Tento parametr lze ve většině SW navýšit v manuálním nastavení. Přesnost kontur – Přesnost kontur je jeden z nejdůležitějších parametrů výstupu vůbec a úzce souvisí s parametrem rozpoznání detailů. Určuje tvar. Čím je přesnější vykreslení jednotlivých kontur grafiky, tím je potom přesnější i výsledek trasování. Tento parametr lze určit stejně jako tloušťka hran v manuálním nastavení. Hodně záleží i na složitosti grafiky, množství oblých hran a volbě trasovací metody. Plynulé vykreslení křivek – Plynulost křivek závisí na počtu kotevních bodů. Čím se zobrazuje více kotevních bodů, tím přesnější a plynulejší je vykreslení jednotlivých křivek. Opak plynulého vykreslení je skokové po jednotlivých kratších úsečkách. Vyhlazení – Hladkých, jemných přechodů mezi jednotlivými vektorovými prvky docílíme vyhlazením, kdy navýšíme průhlednost stávající barvy. Důležité je při vyhlazení zachovat kontury a hrany, jinak by byl efekt spíše kontraproduktivní. Přesnost výplně, uzavřenost – Přesnost výplně je velmi důležitý parametr. Je třeba zhodnotit, zda je výplň správně vykreslena až po krajní hrany grafiky. Bílá nebarevná místa, stejně tak ale přetahy, mohou na kvalitě výstupu mnoho ubrat. Výplň celkově velmi zceluje a působí na kompaktnost celé grafiky, což úzce souvisí i s dalším sledovaným parametrem a to barevné přechody. Barevné přechody (slévání) – Vzhledem k tomu, že rastrová grafika disponuje výrazně vyšší barevnou paletou než grafika vektorová, je nutné zhodnotit i barevné přechody. Znatelnost přechodů o to spíš, pokud měla předloha mnoho barevných odstínů, může zhoršit přehlednost celé grafiky, naopak nežádoucí slévání zase narušit jednotlivé kontury. V tomto parametru je potřeba zhodnotit, jak si daný SW s barevnými přechody poradil, někdy je vhodné například manuálně ubrat počet barev v paletě nového obrazu. Zachování barvy – Tento parametr sleduje, zda byly zachovány stejné odstíny barev. Jelikož jak je již zmíněno v předchozím parametru, vektorová grafika nedokáže zobrazit tak velké množství barev. Rozpoznání a kvalita detailů – Jak si SW poradil s rozpoznání detailů je hodnoceno v tomto parametru, zda ho správně zobrazil nebo naopak opomenul. Nejvíce budu tento parametr sledovat u písma, které je většinou drobné a trasování ho nedokáže detailně a někdy ani čitelně zobrazit. Vykreslení úhlů – Trasovací proces mnohdy nepřesně vykresluje úhly, především hrany grafiky. V tomto parametru budu sledovat přesnost vykreslování úhlů, zda nejsou různě zaoblené nebo jinak deformované. Přítomnost nežádoucích prvků – Při trasování někdy dochází k zobrazení prvků, které v předloze nejsou patrné, takový prvek působí v celkové grafice rušivě, hlavně pokud má jinou barvu. 17

7.4. Výběr vstupů Pro trasování jsem zvolila čtyři druhy grafik. Jednobarevné jednoduchéé logo, vícebarevné více logo, náčrt a jednoduchou fotografii. Volba právě těchto testovacích vstupů je záměrná. Za prvé jsou tyto druhy grafik nejčastěji vystavovány procesu trasování z důvodu dalšího využití a za druhé je mým cílem zhodnotit více parametrů a metod trasov trasování, ání, proto je důležitá částečná rozmanitost výběru. Trasování log může být nutné, pokud máme logo k dispozici pouze oskenované a chceme ho upravit nebo zvětšovat do výrazně větší velikosti. Při pořízení náčrtu jsou opět problémy, pokud ho získáme v rastrovéé podobě, hlavně v přesnosti, která je u náčrtů velmi důležitá, a v následném překreslení nebo úpravách. Převod fotografie lze využít naopak pro umělecké a jinak esteticky laděné účely. Kombinací vektorové a rastrové grafiky lze docílit velmi efektních výs výsledků. Díky rozmanitosti vstupů volím různé parametry hodnocení a stanovuji váhy v závislosti na typu grafiky. 7.4.1. Jednobarevné logo (dále grafika č. 1)

7.4.2. Vícebarevné logo (dále grafika č. 2)

7.4.3. Náčrt (dále grafika č. 3) 3)[19]

18

7.4.4. Jednoduchá fotografie (dále grafika č. 4)

8. CorelDRAW Graphics Suite X4 verze 14.0.0.567 8.1. Základní informace o SW [20] Číslo verze Velikost instalačního souboru

14.0.0.567 379,52 MB

Český jazyk Výrobce Web programu Licence

MS Windows® XP (s aktualizací Service Pack 2 nebo novější) nebo Windows Vista® 512 MB paměti RAM, 830 MB na pevném disku Procesor Pentium® IV, 800 MHz nebo AMD Athlon™ XP Ano Corel http://www.corel.com Shareware

Orientační cena plné verze

€ 530 / 14 500 Kč

Orientační cena upgrade

€ 290 / 7000 Kč

Minimální požadavky na SW

Minimální požadavky na HW

8.2. Platformy Mnou testovaná verze CorelDRAW je vytvořena výhradně pro platformy Microsoft Windows a to od OS Windows XP (s aktualizací Service Pack 2 nebo novější). Certifikována je pro OS Microsoft Windows Vista. Testovaný SW (v uvedené verzi) není vytvořen ani pro OS Macintosh ani pro OS Linux, navíc starší operační systémy na platformě Windows také nepodporuje. 8.3. Minimální požadavky na HW SW je relativně náročný na HW (viz Základní informace o SW), je ale nutné přihlédnout k tomu, že dnešní počítače běžně disponují uvedeným výkonem.

19

8.4. Podporované jazyky CorelDRAW je celosvětově rozšířený grafický editor a je přeložen do mnoha jazykových verzí. Podporuje např. jazyky češtinu, angličtinu, němčinu, francouzštinu, italštinu, ruštinu, španělštinu, polštinu a další. 8.5. Licence a Cena Grafický editor CorelDRAW lze zakoupit pouze v balíčku CorelDRAW Graphics Suite X4, který stojí v základní plné verzi přibližně 14 500Kč. Na stránkách výrobce je však volně ke stažení trial verze, kterou je možné po dobu třiceti dnů využívat bez jakýchkoli dalších omezení zcela zdarma. 8.6. Uživatelské rozhraní Uživatelské rozhraní je pro uživatele zpočátku díky velkému množství nejrůznějších nastavení a nástrojů méně přehledné. Je nutné, aby se uživatel nejprve „rozkoukal“. Úplné seznámení s takto komplexním nástrojem je spíše záležitost pro profesionální grafiky než pro běžného uživatele. Přesto je uživatelského rozhraní řešeno dle mého soudu velmi vhodně. Velká pracovní plocha rozšířená o stránkování a doplněná postraním měřítkem je naprostým základem. Jednotlivé nástroje jsou reprezentovány intuitivními ikonami a umístěny na plovoucím panelu. Některé z těchto nástrojů jsou ve výchozím nastavení viditelné, jiné jsou seskupeny v plovoucích nabídkách, které zobrazují související nástroje aplikace. Při vybrání nástroje se k němu automaticky zobrazí příslušný panel vlastností. Aplikace CorelDRAW obsahuje navigátor, který pomůže uživateli při pohybu v kresbě, a stavový řádek, který obsahuje informace o vlastnostech objektu a zobrazuje aktuální polohu ukazatele myši. Velmi vítanou vlastností je, že lze soubory ukládat s náhledy ve vysokém rozlišení, což usnadňuje identifikaci jejich obsahu před otevřením. CorelDRAW poskytuje i velmi kvalitní uživatelskou podporu. Při koupi balíčku obdrží uživatelé v dodávce tištěný a elektronický manuál, CorelDRAW Handbook s reálnými ukázkami designů či tréninková videa, využít lze rovněž online tutoriály a komunitní server CorelDRAW.com [21],[32]. 8.7. Funkcionalita doplňková 8.7.1. Práce s rastry Než začne uživatel využívat funkcionalitu, kterou CorelDRAW k práci s rastry nabízí, je na místě zmínit, že je nutné rastr do grafického editoru importovat (k tomu slouží příkaz Soubor -> Importovat), následně může uživatel využívat nejrůznější funkce jako např. oříznutí, narovnání, převzorkování, změna velikosti rastru, použití vodoznaků Digimarc k identifikaci rastrů, odstranění prachu a škrábanců, využití speciálních efektů, polotónování a jiné barevné úpravy, úpravy odstínu, sytosti, jasu, teploty, kontrastu, SW obsahuje i speciální funkci pro práci se soubory nezpracovaných dat fotoaparátu (RAW) a další. Pokud by uživateli i přes relativně bohatou nabídku některá funkcionalita chyběla, je možné přímo z CorelDRAW volně přejít do prostředí aplikace Corel PHOTO-PAINT určené především pro práci s rastrovou grafikou. 8.7.2. Práce s vektory Tento SW je jedním z nejlepších vektorových grafických editorů, proto je zde nabídka funkcionality pro práci s vektory velmi bohatá. Zmíním pouze nejzákladnější: lze vytvářet a nejrůznějšími způsoby upravovat objekty, čáry, křivky, tvary, obrysy, symboly nebo text, lze volit různé druhy výplní, od jednobarevných po různé textury. Je možná i praktická práce ve vrstvách.

20

8.8. Funkcionalita nutná pro proces vektorizace 8.8.1. Rychlost Rychlost trasování, stejně jako u všech ostatních testovaných SW, závisí na složitosti grafické předlohy, výběru metody trasování a výkonu počítače. U CorelDRAW je rychlost trasování u jednoduchých obrázků, respektive téměř okamžitý náhled výsledku, velmi uspokojivý, ovšem při složité a velké fotografii vyžaduje program redukci rastru. 8.8.2. Trasovací metody Uživatel si může vybrat ze tří trasovacích metod. První metoda je metoda Rychlého trasování, kdy je možné trasovat rastr v jednom kroku. Případně je možné vybrat vhodnou metodu trasování, přednastavený styl a poté, pomocí ovládacích prvků nástroje PowerTRACE, zobrazit náhled a upravit parametry. CorelDRAW poskytuje dvě trasovací metody: Trasování metodou středové čáry a Obrysové trasování. Trasování metodou středové čáry je vhodné pro technické výkresy, mapy, perokresby nebo čárové grafiky a podpisy. Vybrat si může uživatel dle grafiky volbu Technický výkres nebo Perokresba. Obrysové trasování je vhodné naopak pro trasování klipartů, log a fotografií. Uživatel si zde může vybrat z následujících přednastavených možností: Perokresba, Logo, Podrobné logo, Klipart, Obrázek s nízkou kvalitou, Obrázek s vysokou kvalitou. 8.8.3. Parametry Mimo metody rychlého trasování lze u ostatních metod nastavit nejrůznější parametry. Detaily – určuje množství detailů ze zdrojového rastru, které budou zobrazeny i ve výsledku trasování. Čím vyšší nastaví uživatel hodnoty, tím větší počet objektů a barev bude trasován. Vyhlazení – určuje počet uzlů ve výsledku trasování. Čím nižší hodnoty zde uživatel nastaví, tím se zvýší počet zobrazených uzlů a také přesnost trasovaného obrazu. Vyhlazení rohů – Tento parametr umožní řízení zobrazovaných rohů. Nižší hodnoty zachovávají zobrazení rohů, vyšší hodnoty rohy zaoblí. Další možnosti, které si může uživatel přednastavit, jsou: Zachování zdrojového rastru, Zrušení nebo zachování pozadí ve výsledku trasování, Zachovat části objektů skryté překrývajícími se objekty (Obrysové trasování), Seskupení sousedících objektů stejné barvy (Obrysové trasování). Uživatel si může zvolit i palety barev a rozsah sousedících barev[30]. 8.9. Podporované formáty SW podporuje mnoho různých formátu jak na vstupu, tak na výstupu, mimo jiné Adobe Photoshopu a Adobe Illustratoru CS3, PDF 1.7 a PDF/A, Painteru X, různých RAW formátech (z více jak 300 typů fotoaparátů), Microsoft Wordu 2007 a Office Publisheru (2002-2007) či AutoCAD DXF a DWG (R2.5-2007). Ukládat je možné ve formát CDR a to pro verze 7.0 – 14.0 [21].

Hodnocení SW Parametr Platformy Minimální požadavky na HW Podporované jazyky Licence Cena

Váhy 0,02 0,05 0,02 0,03 0,08 21

Body 2 3 5 4 2

Uživatelské rozhraní Funkcionalita pro práci s rastry Funkcionalita pro práci s vektory Trasování – rychlost Trasování – metody Trasování - parametry Podporované formáty (na vstupu i výstupu) Celkové hodnocení

0,25 0,13 0,15 0,05 0,10 0,07 0,05

22

4 4 5 3 4 4 5 3,92

8.10.

•

Výstupy z trasovacího procesu

Grafika č. 1 – Příloha 1

Proces vektorizace: Metoda – obrysové trasování – podrobné logo Detaily - maximální Míra vyhlazení – 25 Vyhlazení rohů – 0 Křivky – 46 Uzly - 1248 Barvy - 2

Viz 3

Viz 2

Viz 1

Hodnocení: Celkový dojem je uspokojivý. Nejvíce odlišností, které vznikly procesem vektorizace, je patrné na písmenech. Nápis GROUP. Písmeno „O“ není správně vykreslena elipsa (viz 1), písmeno „G“ je shora lehce oříznuté (viz 2). Písmo v tabulce taktéž není příliš správně vykresleno, z toho důvodu je i hůře čitelné (viz 3). Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Přesnost výplně Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,11 0,10 0,09 0,13 0,07 0,20 0,12 0,03

23

Body 4 5 4 4 4 5 3 4 5 4,01

•


Proces vektorizace: Metoda – obrysové trasování – obrázek s vysokou kvalitou Detaily – maximální Míra vyhlazení – 25 Vyhlazení rohů – 9 Křivky – 517 Uzly - 6311 Viz 1 Barvy - 181

Viz 2

Viz 3

Hodnocení: Základní problémy, které bych na této grafice zdůraznila, jsou nedokonalé vyhlazení hran (Viz 1), stín, který tento obrázek vrhá je vykreslen příliš tmavě, výrazně by pomohlo alespoň lepší rozpoznání barev na světle šedou například (Viz 2), barevné přechody při větším přiblížení jsou hodně znatelné a vyvolávají nerovnost kontur (Viz3). „Záda lišky“ jsou na vstupu více do červena a zeměkoule obsahuje více odstínů modré. Tato grafika by určitě potřebovala dodatečný zásah. Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Přesnost výplně Barevné přechody (slévání) Zachování barvy Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,03 0,09 0,07 0,10 0,11 0,17 0,10 0,09 0,06 0,03

24

Body 3 5 3 2 3 4 3 2 4 4 4 3,18

•


Proces vektorizace: Metoda – obrysové trasování – perokresba Míra vyhlazení – 50 Vyhlazení rohů – 10 Křivky – 1286 Uzly - 17604 Viz 1 Barvy – 9 Viz 2

Viz 3

Hodnocení: Problém patrný na první pohled je počet barev, ovšem při manuálním snížení počtu barev na 2 vykazovala grafika výrazné nedostatky. V obrázku se vyskytují nežádoucí výplně (Viz 1), písmo není vykresleno správně (Viz 2), čáry jsou na různých místech různě tlusté a nejsou plynule vykresleny (Viz3). Tato grafika vyšla z procesu trasování velmi nepřesně.

Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka kontury Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Zachování barvy Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,18 0,15 0,08 0,08 0,06 0,12 0,13 0,05

25

Body 2 3 3 1 3 2 4 4 3 2,88

•


Proces vektorizace: Metoda – obrysové trasování – obrázek s vysokou kvalitou Míra vyhlazení – 0 Vyhlazení rohů – 0 Křivky – 9828 Uzly - 342962 Barvy – 254

Hodnocení: Celkový dojem je velmi uspokojivý. Vektorový obraz při zmenšení vypadá velmi podobně vstupní fotografii a to i přesto, že se výrazně snížil počet barev. Při zvětšení jsou barevné přechody zřetelně patrné, ale působí dojmem hezkého vystínování. Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka kontury Přesnost hran, uzavřenost Vyhlazení Přesnost výplně Barevné přechody (slévání) Rozpoznání a kvalita detailů Zachování barvy Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,09 0,08 0,08 0,05 0,20 0,15 0,15 0,05

26

Body 5 5 4 4 5 4 5 3 4 4,29

9. Adobe Illustrator CS4 verze 14.0.0 9.1. Základní informace o SW [22] Číslo verze Velikost instalačního souboru Minimální požadavky na SW Minimální požadavky na HW Český jazyk Výrobce Web programu Licence

14.0.0 MS Windows XP s aktualizací Service Pack 2, Mac OS X v 10.4.11 – 10.5.3 Procesor 2 GHz, RAM 1GB Ano Adobe www.adobe.com Shareware


788,54$


od 241,78$

9.2. Platformy SW Adobe Illustrator je certifikován pro 32bitové operační systémy Windows XP a Windows Vista. Pro Windows XP postačí aktualizace Service Pack 2, ale doporučená aktualizace je Service Pack 3. SW je možné používat na OS Windows Vista Home Premium, Business, Ultimate nebo Enterprise s aktualizací Service Pack 1. Adobe Illustrator podporuje i platformy Macintosh a to OS ve verzích 10.4.11 – 10.5.3. 9.3. Minimální požadavky na HW Balíček produktů Adobe Creative Suite 4 Design Premium, jehož součástí je i SW Adobe Illustratorm, má v porovnání s ostatními zde testovanými SW vysoké požadavky na HW. Minimální požadavky jsou procesor alespoň 2GHz nebo rychlejší, paměť RAM od 1GB, pro instalaci je nutné mít 9,3GB (pro MAC OS X až 10,3GB) volného místa na pevném disku, během instalace dokonce více. Další uvedu ještě monitor s rozlišením 1024 x 768 (doporučeno 1280 x 800) a 16bitová grafická karta. 9.4. Podporované jazyky Tento celosvětově rozšířený SW nabízí velmi širokou nabídku jazykových verzí, která je srovnatelná se SW CorelDRAW. 9.5. Licence a Cena Orinetační cena SW Adobe Illustrator včetně upgrade se u nás pohybuje okolo 26 000Kč vč. DPH. Cena celého balíčku Adobe CS 4 Design Premium je přibližně 60 000 – 70 000Kč. Zcela zdarma lze na internetových stránkách společnosti Adobe stáhnout zkušební trial verzi na 30 dnů. Díky vysoké ceně a vysokým požadavkům na HW ztrácí tento produkt jistě mnoho uživatelů. 9.6. Uživatelské rozhraní Uživatelské rozhraní si může každý uživatel nastavit dle vlastních preferencí, ale myslím, že výchozí nastavení je řešeno velmi přehledně. Pro konkrétní práci, kterou uživatel právě v programu provádí lze přepnout příslušné nastavení pracovního prostředí nebo si vytvořit vlastní. Okna dokumentů se zobrazují jako záložky, lze je jednoduše přepínat, označit značkami a v některých případech také 27

seskupit a ukotvit. Program nabízí širokou nabídku nástrojů pro vytváření a úpravu obrázků, uměleckých děl, prvků na stránce atd. Nástroje, které spolu logicky souvisejí, jsou seskupeny. Nastavit si může uživatel jas panelů, konfiguraci panelu nástrojů. Stavový řádek obsahuje informace o aktuální úrovni zvětšení, aktuálně používaném nástroji a kreslícím plátně, barevném profilu dokumentu, stavu spravovaného souboru, počtu dostupných kroků Zpět a Znovu a další velmi užitečné informace, které uživateli usnadní práci. Co se týče nápovědy, veškeré video tutoriály, dokumentace, fórum a manuály lze najít na stránkách http://www.adobe.com/support/illustrator/. K dispozici je také přehledně zpracovaný manuál v souboru PDF. Pro uživatele, který dokáže využít všechny přednosti tohoto uživatelského rozhraní, bude práce velmi příjemná a efektivní [33, s. 8-10]. 9.7. Funkcionalita doplňková 9.7.1. Práce s rastry Adobe Illustrator obsahuje širokou nabídku efektů, lze například aplikovat efekty jako deformace obrazu, efekty osvětlení nebo impresionistický vzhled, změnit lze i rozlišení, velikost nebo tvar. Do Adobe Illustratoru si může uživatel nainstalovat plug-in aplikace Adobe Photoshop, poté se většina zásuvných efektů zobrazí v nabídce Efekt a budou fungovat stejně jako předdefinované. 9.7.2. Práce s vektory Jelikož je tento SW primárně vyvíjen jako vektorový grafický editor, poskytuje velmi široké spektrum nástrojů a funkcionalit pro práci s vektorovou grafikou. Zmíním pouze nejzákladnější. SW poskytuje nástroje pro kreslení a malování jako tužka, štětec, pero, kapátko, přechod, plechovka živé barvy, dále nástroje pro výběr, kouzelná hůlka, laso, přímý výběr, nebo nástroje pro tvorbu a úpravu objektů, elipsa, obdélník, segment čáry, přidat, odstranit a změnit kotevní bod a mnoho dalších. 9.8. Funkcionalita nutná pro proces vektorizace 9.8.1. Rychlost Trasování i u velkých a složitých fotografií netrvá déle jak minutu, navíc můžete proces trasování sledovat přehledně na načítacím ukazateli. 9.8.2. Trasovací metody Trasovacích metod je v tomto programu na výběr mnoho. Uživatel si může vybrat buď automatickou Živou vektorizaci, kde jsou již přednastavené parametry nebo Volby vektorizace, kde si uživatel sám vybere, jaký typ grafiky chce trasovat. Na výběr má z následujících možností: Jednoduché trasování, 6 Barev, 16 Barev, Fotografie nízké kvality, Fotografie vysoké kvality, Stupně šedi, Ruční kresba, Detailní ilustrace, Klipart, Technická kresba, Černobílé logo, Jednobarevné logo, Perokresba, Písmo, Kopie fotografie vysoké kvality. 9.8.3. Parametry Režim – Určuje v jakém barevném režimu (barevný, černobílý, stupně šedi) bude výsledek vektorizace Práh – Určuje hodnotu (v pixelech), od které budou všechny světlejší body převedeny na bílou. Tento parametr lze nastavit pouze pro černobílý režim. Paleta – Zde lze určit, paletu konkrétní aplikace. Pro barevnou paletu aplikace Illustrator je nutné nastavit možnost Automaticky. Tato volba je dostupná pouze pro barevný režim a ve stupních šedi. Maximální počet barev – Určuje maximální počet barev (od 2 do 256). Výstup do vzorníku – Z výsledku vektorizace vytvoří pro každou barvu výstup do Vzorníkového políčka.

28

Rozostření – Ještě před samotnou vektorizací bude původní obraz rozostřen pro potlačení rušivých prvků, které by mohly negativně ovlivnit výstup. Převzorkovat – Tato volba je vhodná při složitých grafikách pro urychlení procesu vektorizace, kdy je původní obraz nevzorkován do určeného rozlišení. Výplně – Vytvoří na výstupu z procesu vektorizace vyplněné oblasti. Tahy - Vytvoří na výstupu z procesu vektorizace vytažené cesty. Maximální tloušťka tahu (v pixelech) – Prvky, které jsou větší než je maximální tloušťka tahu, se do výstupu převedou jako ohraničené oblasti. Minimální délka tahu (v pixelech) – Prvky, které jsou menší než minimální délka tahu, se z výstupu vypustí. Přizpůsobení cest (v pixelech) – Nižší hodnoty určují věrnější cesty, vyšší hodnoty naopak volněji sledované cesty. Minimální plocha – Hodnota minimální plochy (v pixelech) určuje nejmenší plochu, která se již bude vektorizovat. Úhel rohů (0 – 180°) – Určuje velikost úhlu v původním obraze, který bude na výstupu zobrazen jako rohový kotevní bod.[33, s. 76 - 78] 9.9. Podporované formáty • Na vstupu Například formáty AI, PDF, DXF, CDR, EPS, PS, EMF, GIF, JPEG, PCT, RTF, DOC, PSD, PNG, SVG, TIFF, WMF a další. •

Na výstupu

Například: AI, PDF, FXG, EPS, AIT, SVG, DXF, JPG, PNG, TIFF, BMP.

Hodnocení SW Parametr Platformy Minimální požadavky na HW Podporované jazyky Licence Cena Uživatelské rozhraní Funkcionalita pro práci s rastry Funkcionalita pro práci s vektory Trasování – rychlost Trasování – metody Trasování - parametry Podporované formáty (na vstupu i výstupu) Celkové hodnocení

Váhy 0,02 0,05 0,02 0,03 0,08 0,25 0,13 0,15 0,05 0,10 0,07 0,05

29

Body 3 2 5 4 2 5 3 5 4 4 5 4 4,08

9.10.

•



Proces vektorizace: Předvolba – Černobíle logo Režim – Černobílý Práh – 101 px Rozostření – 0 px Přizpůsobení cest – 2,4 px Minimální plocha – 6 px Úhel rohů – 1° Křivky – 91 Uzly - 691 Barvy - 2

Viz 1

Viz 3

Viz 2

Hodnocení: Tato grafika vykazuje největší nedostatky právě v chybném vykreslení pravých rohů a hran, což je nejvíce patrné na písmu, písmeno U je pokřivené, patky na písmu se slily (Viz 2). Část „křídla“ je zaoblená, ač by měla mít ostré zakončení hrany (Viz 3). Písmo v tabulce (Viz 1) také není vykresleno přesně. Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Přesnost výplně Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,11 0,10 0,09 0,13 0,07 0,20 0,12 0,03

30

Body 3 4 4 5 4 4 2 2 5 3,33

•


Proces vektorizace: Předvolba – Fotografie vysoké kvality Režim – Barevný Rozostření – 0 px Přizpůsobení cest – 5 px Minimální plocha – 2 px Úhel rohů – 19° Křivky – 3958 Uzly - 23070 Viz 1 Barvy - 185

Hodnocení: Celkové efekt je v celku uspokojivý, stín loga je vykreslen hezky, barvy rozpoznal Adobe Illustrator také v souladu s předlohou. Důsledkem nedostatečného vyhlazení se zobrazují zubatě některé kontury (Viz 1). S detaily si poradil program dobře. Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Přesnost výplně Barevné přechody (slévání) Zachování barvy Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,03 0,09 0,07 0,10 0,11 0,17 0,10 0,09 0,06 0,03

31

Body 4 5 4 4 2 5 4 4 5 5 5 4,12

•


Proces vektorizace: Předvolba – Technická kresba Režim – černobílý Práh – 157 px Rozostření – 0 px Přizpůsobení cest – 1 px Minimální plocha – 1 px Úhel rohů – 20° Křivky – 1827 Uzly - 8589 Barvy - 2

Viz 2

Viz 1 Viz 3

Hodnocení: Nejproblémovější je šrafování a identifikace tenkých linek. Tenké linky se zobrazují přerušovaně nebo na různých místech vykazují rozdílnou tloušťku (Viz 2) navíc se šrafování slévá s hraničními linkami (Viz 1). Lehce slité například číslice 4 (Viz 3), ale stále velmi dobře čitelné, je písmo.

Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka kontury Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Zachování barvy Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,18 0,15 0,08 0,08 0,06 0,12 0,13 0,05

32

Body 3 3 3 2 4 5 4 3 4 3,29

•


Proces vektorizace: Předvolba – Fotografie vysoké kvality Režim – Barevný Rozostření – 0,4 px Přizpůsobení cest – 2 px Minimální plocha – 4 px Úhel rohů – 20° Křivky – 67257 Barvy - 197

Viz 1

Hodnocení: Velmi hezké trasování, které lze při zmenšení těžko rozeznat od předlohy. Vykreslení detailů je precizní. Rozpoznání barev je v celku uspokojivé, jen odstín lehce do fialova na koncích červeného květu úplně nekoresponduje (Viz 1). Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka kontury Přesnost hran, uzavřenost Vyhlazení Přesnost výplně Barevné přechody (slévání) Rozpoznání a kvalita detailů Zachování barvy Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,09 0,08 0,08 0,05 0,20 0,15 0,15 0,05

33

Body 4 5 5 5 4 4 5 4 5 4,45

10.

Inkscape verze 0.46

10.1.

Základní informace o SW [23]

Číslo verze Velikost instalačního souboru Minimální požadavky na SW Minimální požadavky na HW Český jazyk Výrobce Web programu Licence

0.46 33,45 MB Windows 2000/2003/XP, Mac OS X, Linux nezjištěno Částečně Free Software Foundation, Inc. www.inkscape.org GNU GPL


zdarma


zdarma

10.2. Platformy Inkscape verze 0.46 je primárně vytvořen jako balíček pro operační systémy Linux, Windows 2000/2003/XP a Mac OSX. Úspěšně lze použít ale i pro OS FreeBSD a pro další UNIXové operační systémy. Nepodporuje OS Windows 98/ME [23]. 10.3. Minimální požadavky na HW Přesné požadavky na HW jsem k tomuto SW nezjistila, ale trasování byla velmi náročné na paměť počítače. 10.4. Podporované jazyky Inkscape podporuje přibližně 55 jazykových sad. Ovšem je nutné zmínit, že kvalita překladů nemusí být vždy 100%, protože právě překlad uživatelského rozhraní do českého jazyka není zdaleka kompletní. Uživatel v mnou testované verzi narazí na mnoho nepřeložených textů. 10.5. Licence a Cena SW Inkscape je šířený pod copyleftovou licencí GNU GPL (General Public License). Tedy je možné ho volně využívat, modifikovat i šířit, ale pouze za předpokladu, že bude šířen bezplatně a s možností získat zdrojové kódy. To vše platí i pro SW, který je od něj odvozen. Na produkty tohoto licenčního typu se nevztahuje žádná záruka. Licence je schválená sdružením OSI a plně odpovídá Debian Free Software Guidelines [24]. 10.6. Uživatelské rozhraní Uživatelské rozhraní programu Inkscape je celkem správně logicky členěné, přesto je na něm na první pohled vidět, že se nejedná o finální verzi, ale o jakýsi předstupínek, ale jelikož je SW plně open source dají se jisté nedostatky i tolerovat. Přesto je dobré si je zmapovat. Uživatelské rozhraní má velké nedostatky v překladech, část textů je česky a část zůstává v angličtině. Možnost využití mnoha klávesových zkratek by se dalo považovat za výhodu, ovšem volba někdy není příliš vhodná např. ctrl + ^ pro doplněk. Některá funkcionalita není příliš intuitivně umístěna např. Lupa, která obvykle bývá u grafických editorů na panelu vlastností, je zde na stavovém řádku, kde je mimo jiné třeba i přepínání vrstev, což bych zde asi také nehledala. Při nastavování parametrů trasování jsem narazila na problém 34

s náhledy, u některých grafik se mi vůbec nepodařilo náhled zobrazit, další problém se projevil při změně barevnosti rastru, kdy došlo k vnitřní chybě aplikace a ta musela být nečekaně zavřena. Velký problém vidím také v absenci kontextové nápovědy, SW poskytuje pouze strohé tutoriály, návody a poté online FAQ a manuál, který ač by měl být k dispozici ve čtyřech jazycích, překlady jsou opět jen částečné. Na závěr podotýkám, že ačkoli má uživatelské rozhraní SW výrazné rezervy, vidím v něm velký potenciál. 10.7.

Funkcionalita doplňková

10.7.1. Práce s rastry Tento SW nabízí nejrůznější nástroje pro úpravu rastrového obrazu. Upravovat lze odstín, sytost, jas, uvítala bych i zobrazení histogramu, ale ten program nenabízí. Lze také vyvážit barevné kanály, převést obrázek do odstínů šedi, odstranit šum nebo využít nejrůznějších efektů jako je třeba zvlnění. Při úpravě rastrových obrázků, však vykazuje aplikace často nečekané chyby. 10.7.2. Práce s vektory Inkscape obsahuje mnoho nástrojů pro tvorbu vektorových objektů. Vytvářet může uživatel nejrůznější tvary (čtverce, obdélníky, mnohoúhelníky, hvězdy, kružnice, spirály), cesty, k tomu souží nástroje jako kresby od ruky, štětcem, bézierových křivek, přímých čar, a v neposlední řadě lze využít i nástroj pro tvorbu textových objektů, přičemž Inkscape nabízí opravdu mnoho typů fontů. Samozřejmě SW nabízí i dodatečnou úpravu objektů jako posouvání, přidávání a odebírání uzlů, propojování a rozdělování cest, změna velikostí objektů, rotace a obarvení objektů a mnoho dalších funkcí, které ze SW Inkscape dělají plnohodnotný vektorově orientovaný editor. [25] 10.8.

Funkcionalita nutná pro proces vektorizace

10.8.1. Rychlost Proces trasování proběhne i u velmi složitých grafik v celkem krátké době, záleží však na počtu skenování, který uživatel nastaví. Práci by výrazně zpřehlednil ukazatel stavu trasování jako je tomu u ostatních testovaných SW. V Inkscape se zobrazuje pouze aktuální počet uzlů. 10.8.2. Trasovací metody U trasování lze vybrat ze dvou hlavních druhů režimů: jednoduchý sken, který vytvoří pouze jednu křivku nebo vícenásobné skenování, které vytvoří skupinu křivek. Jednoduchý sken – nabízí tři režimy: Odříznutí jasu (trasuje danou hodnotu jasu, která je nastavena v parametru Práh), Detekce hran (využívá J. Cannyho algoritmus pro detekci hran, opět lze upřesnit příslušným parametrem Prahu), Kvantizace barvy (Trasování podél hranic redukovaných barev, nastavit lze parametr pro počet daných barev). Vícenásobné skenování – nabízí tyto režimy: Kroky jasu (trasování dané hodnoty úrovní jasu), Barvy (trasování daného počtu redukovaných barev), Šedé (platí totéž co u režimu Barvy, ale výsledek bude zkonvertován do odstínů šedi) [34]. 10.8.3. Parametry Pro podrobnější parametrizaci lze zaškrtnout checkboxy Vyhlazení (aplikuje Gaussovo rozostření na bitmapu před trasováním), Poskládat skeny na sebe (slouží k navršení skenovaných ploch bez mezer na sebe místo dláždění, které bývá obvykle s mezerami), Odstranit pozadí (složí pro odstranění spodní vrstvy po dokončení trasování), Potlačit skvrny (ingnoruje malé stopy v bitmapě do velikosti, jež nastaví uživatel v pixelech), Vyhladit rohy (vyhladí ostré rohy při trasování, dle zvoleného Prahu) 35

a poslední parametr je Optimalizovat cesty (trasování se pokusí optimalizovat křivky spojením přiléhajících Bézierových křivek, nastavena musí být konkrétní tolerance) [34]. 10.9. Podporované formáty Inkscape si dává především za cíl maximálně podporovat formát SVG, ve kterém vidí velkou budoucnost. Přesto se zaměřím i na jiné podporované formáty. Na vstupu podporuje velké množství formátů AI, PNG, BMP, GIF, JPEG, WMF,TIF. Na výstupu je to ovšem mnohem méně opomeneme – li všechny podoby formátu SWG najdeme pouze formáty jako PS, EPS, EMF, DXF a pár dalších.


Váhy 0,02 0,05 0,02 0,03 0,08 0,25 0,13 0,15 0,05 0,10 0,07 0,05

36

Body 4 4 3 5 5 3 2 4 4 3 3 3 3,36

10.10.

•



Proces vektorizace: Metoda – vícenásobné skenování – kroky jasu Počet skenování - 30 Vyhlazení – Ano Poskládat skeny na sebe – Ano Potlačit skvrny od – 1 pix. Barvy – 2 Uzly - 1120

Viz 2

Viz 1

Hodnocení: Zásadní problém, který proces trasování vyvolal, jsou nevyhlazené křivky. Nejvíce je tento problém zřetelná na písmu např. písmeno G (Viz 1) má velmi kostrbatou vnitřní hranu. Písmena nápisu GROUP jsou naopak velmi tenká, proto se zhoršuje jejich čitelnost. Nápis v tabulce (Viz 2) je z důvodu tloušťky písma slitý, bylo by vhodné lepší rozpoznání detailů. Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Přesnost výplně Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,11 0,10 0,09 0,13 0,07 0,20 0,12 0,03 37

Body 3 3 4 2 2 4 3 4 5 3,13

•


Proces vektorizace: Metoda – vícenásobné skenování – barvy Počet skenování - 100 Vyhlazení – Ano Poskládat skeny na sebe – Ano Potlačit skvrny od – 2 pix.

Viz 1

Viz 3

Viz 2

Hodnocení: Vypíchla bych hezké zobrazení stínu grafiky (Viz 1), se kterým si ostatní testované SW nedokázali vhodně poradit. Dále správné vykreslení detailů a velmi zdařilé barevné přechody (Viz 3), které nevyvolávají kostrbatost kontur. Lehce rušivě působí na „lišce“ světle modrá barva křivek (Viz 2). Ale jinak myslím velmi zdařilé trasování. Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Přesnost výplně Barevné přechody (slévání) Zachování barvy Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,03 0,09 0,07 0,10 0,11 0,17 0,10 0,09 0,06 0,03

38

Body 4 5 3 4 4 4 4 3 5 4 5 3,96

•


Proces vektorizace: Metoda – Jednoduchý sken – Detekce hran Vyhlazení – Ano Poskládat skeny na sebe – Ano Potlačit skvrny od – 2 pix. Barvy – 2 Uzly - 6395

Hodnocení: Velmi zdařilý výstup. Trasování probíhalo režimem jednoduchého skenu, tedy výsledek byl k dispozici za pár vteřin. Nejzásadnější problém je v tloušťkách vykreslených čar. Program hůře rozpoznává rodílně tloušťky a z tohoto důvodu je i hůře čitelné písmo. Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Zachování barvy Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,18 0,15 0,08 0,08 0,06 0,12 0,13 0,05

39

Body 3 2 5 5 5 5 2 2 5 3,41

•


Proces vektorizace: Metoda – vícenásobné skenování – barvy Počet skenování - 80 Vyhlazení – Ano Poskládat skeny na sebe – Ano Potlačit skvrny od – 2 pix. Skupina 79 objektů

Hodnocení: Velmi nevhodná je opět modrá barva kontury květin, která narušuje celkový efekt. Velmi dobře program vyhodnotil detaily, které jsou patrné z květů.

Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Vyhlazení Přesnost výplně Barevné přechody (slévání) Rozpoznání a kvalita detailů Zachování barvy Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,09 0,08 0,08 0,05 0,20 0,15 0,15 0,05

40

Body 4 5 4 4 5 3 5 4 4 4,09

11.

RasterVect 14.8

11.1.

Základní informace o SW [26] 14.8


Ne RasterVect Software www.rastervect.com Shareware


€62,89 / 1 686,20Kč bez DPH


€6,99 / 187,42Kč bez DPH

2,05 MB MS Windows 95 a vyšší Pentium-100. 32 MB RAM

11.2. Platformy RasterVect je vytvořen pouze pro platformy MS Windows a to verze Windows 95/ 98/ NT4/ 2000/ ME/ XP. Pro žádné jiné platformy vytvořen není a zatím ani pro Windows Vista. 11.3. Minimální požadavky na HW Minimální požadavky na HW jsou alespoň 32MB RAM a procesor minimálně 100MHz, tyto požadavky však splňují i podprůměrné počítače dnešní doby. 11.4. Podporované jazyky Program RasterVect je poskytován pouze v angličtině, přesto podotýkám, že se jedná o angličtinu běžné počítačové dokumentace, proto není nijak velký problém porozumět anglickému uživatelskému rozhraní. 11.5. Licence a Cena SW RasterVect stojí přibližně 2206 Kč včetně rozšířeného stahování na 24 měsíců. Tato doplňková služba umožňuje opakované stahování elektronické verze produktu po dobu 24 měsíců, ale nelze tak zvyšovat počet licencí. Tato funkce také neopravňuje ke stažení aktualizace. K dispozici je však zkušební verze volně dostupná na stránkách www.rastervect.com, která obsahuje omezení, po uložení je obrázek z pravé části oříznut. 11.6. Uživatelské rozhraní Uživatelské rozhraní je typické pro grafický editor. Horní a postraní lišty obsahují základní a nejčastěji používané nástroje. Většina plochy je určena pro samotnou práci s grafikou. Uživatel může zároveň otevřít více grafik a mezi nimi jednoduše přepínat. Velmi praktické je rozdělení nástrojových panelů dle témat úpravy na rastrový, vektorový, panel vrstev, objektový panel, panel pro úpravu masek a panel pro kreslení. Vždy lze zobrazit právě používaný, který si může uživatel dle potřeby jednoduše přesouvat pomocí myši, případně zařadit přímo do hlavní lišty. Program disponuje i navigátorem, který uživatel uvítá hlavně k přehlednější orientaci v obrazu při velkém zvětšení. Stavový řádek zcela dole udává souřadnice bodu (v pixelech), na který právě ukazuje kurzor myši. Zpracování některých grafických operací může trvat delší dobu, zde je možné sledovat činnost a procenta zpracování na ukazateli přímo v hlavní liště. Uživatelské rozhraní programu RaterVect je přehledné a celkem 41

intuitivní. Grafické znázornění některých nástrojů by však mohlo být zvoleno lépe. Program je používán celosvětově a jediný podporovaný jazyk je angličtina, i zde by mohl tvůrce zvážit rozšíření. Další nedostatek, který bych zdůraznila je absence náhledu při nastavování parametrů trasování, práce se tak stává časově náročnější, protože musíme opakovat všechny kroky vždy znovu, abychom viděli výsledek. RasterVect obsahuje dva typy uživatelských nápověd, klasickou nápovědu kontextovou, která obsahuje spíše informace o programu, jednotlivých metodách a nástrojích než detailní popis práce s programem a poté velmi užitečné online tutoriály step by step s kvalitními screenshoty nebo přímo video tutoriály ve flashi. Ty kvalitně zobrazují práci s programem, včetně procesu vektorizace, který je pro mne prioritní. 11.7. Funkcionalita doplňková Program RasterVect obsahuje relativně dostatečné množství funkcí pro úpravu rastrové grafiky např. filtry pro rozostření, doostření, vyhlazení, nejrůznější efekty deformace a transformace, možnost kolorování, solarizace, zobrazení barevných kanálů, úprava histogramů, převod na černobílý obraz a samozřejmě možnosti otočení, oříznutí, změna velikosti a další. U vektorů lze přidávat křivky, přímky, polygony, obdélníky, kružnice. Uživatel může tento program využít i k ručnímu dokreslení nebo ruční vektorizace, ale nabídka kreslících nástrojů je omezená, obsahuje nástroje jako pero, přímka, křivka, obdélník, elipsa, sprej, guma, kapátko, je také možné nastavit různé druhy a tloušťky čar a výplní. Program umožňuje také hromadné zpracování (pomocí makra), zobrazuje kombinaci rastrové a vektorové grafiky a podporuje práci ve vrstvách. Je plně kompatibilní s AutoCAD14. Je možný i import ze scannerů pomocí ovladače TWAIN [27]. 11.8.


11.8.1. Rychlost Trasovací proces u běžných jednodušších obrázků proběhne za relativně krátkou dobu. Avšak u velkých a složitých fotografií trvá proces trasování i několik desítek sekund, hlavně v konečném stádiu trasování (kolem 80%) se průběh výrazně zpomalí. Také se stalo, že se program v půli trasování sekl. Velmi přehledný je pro uživatele ukazatel v procentech, který sleduje průběh trasování. 11.8.2. Trasovací metody Nastavení vektorizace nabízí čtyři druhy metod. Outlines – Tato metoda je vhodná k rozpoznávání kružnic a křivek, protože vykresluje obrysové linie. Přesnost záleží na nastavení parametrů především délce zobrazovaných linek. Filled outlines – Tato metoda je velmi podobná s předchozí trasovací metodou. Rozdíl je v tom, že plocha mezi obrysovými linkami je vyplněna. Centerlines – Zde se nejedná o metodu, která by rozpoznávala krajní linie, ale linie centrální, které tvoří jakousi kostru obrazu. Přesnost a plynulost vykreslení závisí stejně jako u předchozích metod na zvolených parametrech přesnosti. Tuto metodu je vhodné použít hlavně u těch typů obrázků, kde je více přímek než křivek např. nejrůznější nákresy nebo stavební plány. Solids – Metoda trasování, která obsahuje pět variant. A to dva druhy mřížového rozpoznávání, vertikální, horizontální a plné. Do programu bych doplnila, která metoda je pro který typ grafiky vhodná, jako je tomu např. u CorelDRAW, kde si uživatel přímo vybere, že jde trasovat logo nebo perokresbu [35].

42

11.8.3. Parametry Pokud je vybrána vhodná metoda lze ještě nastavit její dodatečné parametry, které doladí výsledek trasování. V programu RasterVect může uživatel nastavit následující parametry: Barevná paleta – U všech metod může uživatel zvolit, kolik barev má výsledná vektorová grafika obsahovat. Zvolit si může mezi černobílým (1bitovým) obrazem nebo barevným, kde přímo nastaví počet barev. Precision (přesnost) – Přesnost lze nastavit vysoká, optimální a nízká. Tento parametr udává počet kotevních bodů na křivce. Při nastavení vysoké přesnosti bude vykresleno na křivce mnoho bodů, tedy bude i výsledná křivka více vyhlazená, naopak nízká přesnost zobrazí méně bodů na křivce a tedy bude křivka více hranatá. V pokročilém nastavení lze zvolit Minimální délka lomené čáry a její přesnost (v pixelech), procento rozpoznání přímek, oblouků, kružnic, ortogonálních čar, nastavení vzorku, atd. 11.9. Na vstupu

Podporované formáty

TIF – TIFF Bitmap PCX – PaintBrush PNG – Portable Nerwork Graphics TGA – Targa Bitmap JPG – JPEG Bitmap Na výstupu

JP2 – JPEG2000 J2K – JPEG2000 Code Stream GIF – CompuServe Bitmap BMP – OS/2 Bitmap PXM – Portable PixMap

.dxf - AutoCAD R12/R10 DXF .dxf – AutoCAD R14/R13 DXF .dxf – AutoCAD 2000 – 2008 DXF .wmf – Windows Metafile

.emf – Enhanced Metafile . eps – Encapsulated PostScript .ai – Adobe Illustrator format


Váhy 0,02 0,05 0,02 0,03 0,08 0,25 0,13 0,15 0,05 0,10 0,07 0,05

43

Body 3 5 2 3 4 4 4 3 3 4 4 4 3,76

11.10.

•



Proces vektorizace: Metoda – Filled Outlines Přesnost - vysoká Minimální délka lomené čáry – 3 s přesností 1 (px) Viz 3

Viz 1

Viz 2

Hodnocení: Na grafice je i po procesu trasování patrný rastrový vzorek (Viz 2), patky na některých písmech N, A, L (Viz 1) jsou slité. Drobné písmo v tabulce SW nedokázal detailně zobrazit (Viz3). Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Přesnost výplně Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,11 0,10 0,09 0,13 0,07 0,20 0,12 0,03 44

Body 3 4 4 3 2 5 2 3 5 3,08

•


Proces vektorizace: Metoda - Solids Redukce barev na 32

Viz 1

Viz 2

Hodnocení: Tato grafika stejně jako předešlá vykazuje největší chyby v zubatosti hran, které zůstali z rastrů (Viz 1). Redukce barev na 32 (více v programu nastavit nelze) způsobila, že je velké plochy nutné zobrazit v jedné barvě, proto jsou barevné přechody dost skokové (Viz 2), ale přesto se docela povedlo zachovat barevné odstíny. Ve spodní části modré „zeměkoule“ jsou vykresleny světlé prvky, které působí rušivě.

Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Přesnost výplně Barevné přechody (slévání) Zachování barvy Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,03 0,09 0,07 0,10 0,11 0,17 0,10 0,09 0,06 0,03

45

Body 3 5 4 2 3 4 2 4 3 5 3 3,24

•


Proces vektorizace: Metoda – Filled Outlines Přesnost - vysoká Barvy - 2

Viz 2

Viz 3

Viz 1

Hodnocení: Opět stejné problémy jako u ostatních typů grafik v zubatosti jednotlivých čar. Ne příliš detailní rozpoznání drobných částí je zřejmé na písmu (Viz 2), kdy údaj pod nápisem „CHODBA“ není čitelný. Šrafování je opět jako u většiny výstupů nepřesné (Viz 1). Zaoblené hrany se vykreslily skokově (Viz 3). Nákres byl vykreslen v modré barvě. Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Zachování barvy Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,18 0,15 0,08 0,08 0,06 0,12 0,13 0,05

46

Body 2 3 3 2 2 1 1 3 5 2,43

•


Proces vektorizace: Metoda – Solids Redukce barev na 32

Hodnocení: Redukce barev v tomto obrázku vyvolala výrazné nedostatky. „Voda“ je při zmenšení celkem autentická, květy nepůsobí příliš realisticky. Možná by bylo možné využít tento způsob zobrazení pro umělecké účely, protože hlavně červený květ vypadá jako malba. Správně vykreslený je detail „pestíku“. Při větším přiblížení je opět patrný rastr, který vyvolá zubatost kontur a nevhodné použití barevného odstínu na okrajích „okvětních lístků“.

Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Vyhlazení Přesnost výplně Barevné přechody (slévání) Rozpoznání a kvalita detailů Zachování barvy Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,09 0,08 0,08 0,05 0,20 0,15 0,15 0,05

47

Body 2 5 4 3 5 3 4 2 3 3,21

12.

Vextractor verze 4.60

12.1.

Základní informace o SW [28] 4.60


Ne VextraSoft www.vextrasoft.com Shareware


$78,62/ 2108,02Kč bez DPH


Žádné dodatečné upgrade

3,89 MB MS Windows NT nezjištěno

12.2. Platformy Vextractor byl navržen výhradně pro platformy MS Windows NT/ 2000/ XP x32/ XP x64/ Vista x32/ Vista x64 a Windows Server 2003 x32/ 2003 x64/ 2008. Jiné platformy nepodporuje [28] 12.3. Minimální požadavky na HW Minimální požadavky na HW se mi k tomuto programu nepodařilo zjistit, avšak nejvíce podobný (jak funkcionalitou, tak uživatelským rozhraním) je programu RasterVect, tudíž pro další hodnocení uvažují stejné hardwarové požadavky. 12.4. Podporované jazyky Uživatelské rozhraní je k dispozici pouze v pěti jazykových verzích a to v angličtině, němčině, ruštině, francouzštině a italštině. 12.5. Licence a Cena Cena plné verze se pohybuje okolo 2500Kč vč. DPH, tedy je srovnatelná s programem RasterVect. Volně dostupná je pouze demo verze, ve které je omezená velikost ukládaných výstupů a přes uložený výsledek se zobrazí nežádoucí grafika. 12.6. Uživatelské rozhraní Uživatelské rozhraní je intuitivní, jednoduchý postup vektorizace zvládne i běžný uživatel bez dlouhého studování a hledání. Základní funkcionalita je zobrazena přímo na horní liště. Nabídka pro dodatečnou úpravu obsahuje nástroje, které mají velmi intuitivní ikony. Náhledy upravovaných obrázků i navigátor jsou velmi přehledné. Stavový řádek poskytuje základní informace o rastrovém a vektorovém obrazu a souřadnice aktuální polohy kurzoru. Problémem může být pro uživatele jazyk, protože program není v češtině. Nápověda je opět řešena jako u většiny ostatních grafických editorů formou kontextové nápovědy a odkazem na webové step by step tutoriály s kvalitními screenshoty.

48

12.7.

Funkcionalita doplňková

12.7.1. Práce s rastry Pro úpravu rastrů nabízí Vextractor opravdu jen nejzákladnější funkce jako je rotace, překlopení podle os, změna velikosti, odstranění šumu, obsahuje i TWAIN32 ovladač pro skenování a další. Přesto by bylo vhodné využít pro detailnější úpravu ještě jiný rastrově orientovaný grafický editor. 12.7.2. Práce s vektory Co se týče funkcionality pro úpravu vektorů, je její nabídka v tomto programu srovnatelná s programem RasterVect. 12.8.


12.8.1. Rychlost Trasování je u jednoduchých grafik poměrně rychlé, u složité a velké fotografie trvá trasování přibližně minutu a půl, což je srovnatelné s ostatními trasovacími programy. Velmi pomalé je však načítání náhledů při změně hodnoty nastavení parametrů (vyhlazení, barevná tolerance a práh). Práce uživatele s programem je potom zdlouhavá. Navíc náhledy neodpovídají výsledku trasování. 12.8.2. Trasovací metody SW využívá klasických dvou metod trasování středovou čarou a obrysové. Velmi vhodné je i dělení pro méně zkušené uživatele, kteří si mohou vybrat mezi následujícími variantami: náčrtek/nákres, jednoduchá kresba, mapa, fotografie či obrysové kresby. 12.8.3. Parametry Tento SW nabízí velké množství parametrů, které dávají uživateli prostor pro vyladění a upravení vykreslených geometrických objektů. Minimální obrysová délka v pixelech, pro metodu středové čáry potom Minimální šíře vykreslené linky, Maximální délka odebrané spojnice, Maximální délka odebrané koncového linky, Maximální vzdálenost dvou úseček, které mají být ještě spojeny v jednu (vše v pixelech), dále Minimální rozpoznaná velikost úhlu, Minimální rozpoznaná délka oblouku a Upřesnění ortogonálních čar. Tyto parametry slouží spíše pro pokročilé uživatele. Nastavit lze i barva pozadí nebo barvy jednotlivých druhů geometrických objektů, např. koncové lomené čáry modře, oblouky červeně, kružnice zeleně, atp. Tento způsob označení je praktický pro přehlednější orientaci ve vektorových objektech a jejich následnou úpravu. Ještě před samotnou vektorizací je nutné upřesnit parametry Vyhlazení v rozmezí 0 – 3,0, Barevnou toleranci a Práh rozmezí těchto parametrů je 0 – 255. Poznámka autora: Z důvodu, že SW podporuje pouze angličtinu, nemusí být jednotlivé názvy parametrů přeloženy úplně korektně. 12.9. Podporované formáty Rastrových formátů, které grafický editor Vextractor dokáže zobrazit je mnoho např. BMP, TIFF, GIF, JPEG, TGA, PCX, PNG, RAS a další, ukládat je lze však pouze ve formátech BMP, TIFF a PNG. Vektorové obrázky lze ukládat např. ve formátech DXF, SVG, AI, EPS, WMF a jiných.

Hodnocení SW Parametr Platformy Minimální požadavky na HW Podporované jazyky Licence

Váhy 0,02 0,05 0,02 0,03 49

Body 4 5 4 3

Cena Uživatelské rozhraní Funkcionalita pro práci s rastry Funkcionalita pro práci s vektory Trasování – rychlost Trasování – metody Trasování - parametry Podporované formáty (na vstupu i výstupu) Celkové hodnocení

0,08 0,25 0,13 0,15 0,05 0,10 0,07 0,05

50

4 4 2 3 2 4 5 4 3,58

12.10.

•



Proces vektorizace: Metoda – obrysové trasování – kresba Práh jasu - 154 Lomené čáry – 42 Segmenty - 672 Uzly - 714 Barvy - 2 Viz 1

Hodnocení: Na grafice je patrné, že části pozadí jsou šedé, části bílé. Bohužel se mi nepodařilo zachovat původní pozadí u celé grafiky. Největší nepřesnosti vykazují detaily, hlavně potom v zobrazení jednotlivých písmen. Písmena mají vyhlazené rohy, chybí pravé úhly. Při zvětšení lze pozorovat i kostrbaté vykreslení křivek a špatné vyhlazení. Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Přesnost výplně Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,11 0,10 0,09 0,13 0,07 0,20 0,12 0,03

51

Body 3 4 4 3 2 3 3 2 5 3,02

•


Proces vektorizace: Metoda – obrysové trasování – Photo Smoothing fakctor – 0,5 Barevná tolerance – 0 Práh - 15 Lomené čáry – 2100 Viz 2 Segmenty - 15191 Uzly - 17291

Viz 1

Viz 3

Hodnocení: Již import rastrového obrázku do programu Vextractor neproběhl bez problémů. Na grafice se zobrazilo černé a modré v rohách oříznuté pozadí (Viz 1). Vykreslení hran je velmi kostrbaté (Viz 2). Křivky nejsou vyhlazené a plynule vykreslené (Viz 2,3). Barvy však byly zachovány ve velmi podobných odstínech. Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Přesnost výplně Barevné přechody (slévání) Zachování barvy Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,03 0,09 0,07 0,10 0,11 0,17 0,10 0,09 0,06 0,03

52

Body 3 5 4 2 2 3 3 4 3 4 3 3,14

•


Proces vektorizace: Metoda – obrysové trasování – Outline Splines Počet barev - 2 Lomené čáry – 789 Segmenty - 4842 Uzly – 5631

Viz 2

Viz 1

Hodnocení: Tato grafika vykazuje mnoho nedostatků a její použití není bez úpravy možné. Grafika vykazuje Chybně vykreslené rohů (např. Viz 1). Čáry nejsou vyhlazeny a tloušťka se v jednotlivých místech liší. Detaily nejsou správně rozpoznány jako je tomu u „šoupacích dveří“ (Viz 2). Popisky jsou sice čitelné, ale jejich zobrazení je velmi nepřesné.

Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Plynulé vykreslení křivek Vyhlazení Zachování barvy Rozpoznání a kvalita detailů Vykreslení úhlů Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,18 0,15 0,08 0,08 0,06 0,12 0,13 0,05

53

Body 2 2 1 1 2 5 1 3 3 2,01

•


Proces vektorizace: Metoda – obrysové trasování – fotografie Lomené čáry – 76357 Segmenty - 480734 Uzly - 557091

Hodnocení: Tato grafika je opravdu velmi povedená. Rozdíly od originálu lze poznat až po detailním zvětšení. S barevnými přechody a volbou barevných odstínů si program Vextractor poradil znamenitě. Parametr Celková podobnost s předlohou Tloušťka čáry Přesnost hran, uzavřenost Vyhlazení Přesnost výplně Barevné přechody (slévání) Rozpoznání a kvalita detailů Zachování barvy Přítomnost nežádoucích prvků Celkové hodnocení

Váhy 0,15 0,09 0,08 0,08 0,05 0,20 0,15 0,15 0,05

54

Body 5 5 4 4 5 5 5 5 5 4,84

13.

Shrnutí

HODNOCENÍ SW SW

HODNOCENÍ

POŘADÍ

CorelDRAW

3,92

2.

Adobe Illustrator

4,08

1.

Inkscape

3,36

5.

RasterVect

3,76

3.

Vextractor

3,58

4.

SW

HODNOCENÍ

POŘADÍ

CorelDRAW

4,01

1.

Adobe Illustrator

3,33

2.

Inkscape

3,13

3.

RasterVect

3,08

4.

Vextractor

3,02

5.

SW

HODNOCENÍ

POŘADÍ

CorelDRAW

3,18

4.

Adobe Illustrator

4,12

1.

Inkscape

3,96

2.

RasterVect

3,24

3.

Vextractor

3,14

5.

SW

HODNOCENÍ

POŘADÍ

CorelDRAW

2,88

3.

Adobe Illustrator

3,29

2.

Inkscape

3,41

1.

RasterVect

2,43

4.

Vextractor

2,01

5.

HODNOCENÍ GRAFIKY Č. 1



55

HODNOCENÍ GRAFIKY Č. 4 SW

HODNOCENÍ

POŘADÍ

CorelDRAW

4,29

3.

Adobe Illustrator

4,45

2.

Inkscape

4,09

4.

RasterVect

3,21

5.

Vextractor

4,84

1.

NEJLEPŠÍ VÝSLEDKY HODNOCENÍ GRAFIK GRAFIKA

HODNOCENÍ

POŘADÍ

Grafika č. 1

4,01

3.

Grafika č. 2

4,12

2.

Grafika č. 3

3,41

4.

Grafika č. 4

4,84

1.

GRAFIKA

HODNOCENÍ

POŘADÍ

Grafika č. 1

4,01

Grafika č. 2

3,18

Grafika č. 3

2,88

Grafika č. 4

4,29

CorelDRAW

Průměrné hodnocení grafik* Hodnocení SW

3,59

3.

3,755

2.

3,92

Celkové hodnocení** Adobe Illustrator GRAFIKA

HODNOCENÍ

Grafika č. 1

3,33

Grafika č. 2

4,12

Grafika č. 3

3,29

Grafika č. 4

4,45

Průměrné hodnocení grafik* Hodnocení SW Celkové hodnocení**

POŘADÍ

3,7975

1.

3,939

1.

4,08

56

InkScape GRAFIKA

HODNOCENÍ

Grafika č. 1

3,13

Grafika č. 2

3,96

Grafika č. 3

3,41

Grafika č. 4

4,09


POŘADÍ

3,6475

2.

3,504

3.

3,36

Celkové hodnocení** RasterVect GRAFIKA

HODNOCENÍ

Grafika č. 1

3,08

Grafika č. 2

3,24

Grafika č. 3

2,43

Grafika č. 4

3,21


POŘADÍ

2,99

5.

3,375

5.

3,76

Celkové hodnocení** Vextractor GRAFIKA

HODNOCENÍ

Grafika č. 1

3,02

Grafika č. 2

3,14

Grafika č. 3

2,01

Grafika č. 4

4,84

Průměrné hodnocení grafik* Hodnocení SW Celkové hodnocení**

POŘADÍ

3,2525

4.

3,416

4.

3,58

*Průměrné hodnocení grafik pro jednotlivé SW je vypočítáno aritmetickým průměrem jednotlivých výstupů. **Celkové hodnocení je aritmetický průměr z Průměrného hodnocení grafik a Hodnocení SW (zaokrouhleno na tři desetinná místa).

57

14. Kompatibilita a přechod mezi grafickými editory CorelDRAW, Adobe Illustrator a Adobe Photoshop Vybrala jsem tři nejznámější grafické editory a pokusím se v krátkosti zmapovat vzájemnou kompatibilitu a uvést názorné ukázky. Často se stává, že každý editor zobrazí obraz v konkrétním formátu a při stejné kvalitě odlišně. Kde se tyto odlišnosti projeví, se pokusím demonstrovat na následujícím příkladu.

Obrázek 1 - CorelDRAW

Obrázek 2 - Adobe Illustrator

Obrázek 3 - Adobe Photoshop

Na následujícím příkladu je zřetelně patrný rozdíl především v sytosti barev. Adobe Illustrator zobrazil vektorový obraz sytě, jasně, bez viditelných bílých křivek. CorelDRAW, ve kterém byl obraz trasován, zobrazuje bílé křivky a celková barevnost je stejně jako u Photoshopu výrazně nižší. Přechody mezi programy lze realizovat jednoduchým přetažením myši, ovšem problém může nastat v okamžiku, kdy chceme otevřít např. formát AI verze 14.0 v CoreluDRAW nižší verze, který nedokáže novou verzi formátu AI rozpoznat. Tato studie slouží hlavně k upozornění, že mohou nastat problémy ve vykreslení grafiky. V různých SW mohou být rozdílně zobrazovány barvy, na profesionální úrovni je nutné s těmito odchylkami počítat.

58

Závěr Závěrem této práce bych chtěla shrnout výsledky testování, ke kterým jsem došla. Ještě předtím musím ovšem říct, že nastavit správné parametry, aby trasování proběhlo s co nejlepšími výsledky, není lehká záležitost. Mnohdy jsem se musela rozhodnout, jaké prvky jsou důležitější, které tedy chci zobrazit na úkor jiných. Volba parametrů je proto zvolena velmi subjektivně, ale se snahou pokrýt co nejlépe zvolené parametry hodnocení. Mým cílem bylo na základě vícekriteriálního hodnocení rozhodnout, který z testovaných SW je nejlepší dle sledovaných parametrů. Dále jsem si stanovila za cíl porovnat výstupy z procesu trasování a tak poukázat na typ grafiky, pro který lze proces trasování plnohodnotně využít a pro který naopak není vhodný a určit, zda je opravdu automatická vektorizace rychlejší než ruční překreslení. Z výsledků, které jsem testováním získala, dokážu tyto cíle splnit a na všechny otázka najít odpovědět. Šetření prokázalo, že nejvhodnějším vektorovým editorem, který je schopen automaticky vektorizovat rastrovou grafiku, je Adobe Illustrator. Uživatelské rozhraní tohoto SW dává velký prostor pro uživatele, který si ho může vyladit dle vlastních požadavků. Bohatá funkcionalita poslouží k úpravám před i po procesu trasování a výsledky jsou v porovnání s ostatními testovanými SW nejlepší. Problémem zůstává velmi vysoká cena, která je důvodem, proč se k tomuto SW mnoho lidí nepřikloní. Alternativou by se mohl v budoucnu stát freeware InkScape, který se v celkovém hodnocení umístil na třetím místě s nevelkým rozdílem od druhého místa, které obsadil SW CorelDRAW. Výsledky procesu trasování byly ještě o stupínek lepší. Zásadní nevýhodou tohoto SW však zůstává mnoho chyb, které vykazuje jak uživatelské rozhraní, tak funkcionalita. Uživatel při práci se SW narazí na neočekávané chyby a pády, ale trpělivost se jistě vyplatí. Jeho široké možnosti využití potvrzuje vedle podpory MS Windows i podpora jiných platforem, proto si přijdou na své i uživatelé OS Linux nebo jiných Unixových OS. Myslím, že SW InkScape má vysoký potenciál. Na předposledním a posledním místě se umístily SW RasterVect a Vextractor, které jsou co do množství funkcionality spíše menší grafické editory. Jejich výsledky odhalují chyby hlavně v rozpoznání detailů a vyhlazení. SW RasterVect redukuje při trasování barevnou paletu na 32 barev, což v případě grafiky č. 4 a obdobných fotografií s vyšší barevnou hloubkou je opravdu málo. Z výstupů je zřetelné, že nejvíce podobná předloze byla grafika č. 4, fotografie s vysokou kvalitou. Při zmenšení byly některé výstupy tak zdařilé, že šlo jen těžko rozeznat, co je předloha a co je výsledek trasování a to i přesto, že byla výrazně snížena paleta barev. Vektorovou grafiku by bylo možné různě nakombinovat s rastrovou a vytvořit tak hezký umělecký dojem. Druhá, také ještě celkem povedená grafika, je grafika č. 3. Zde však byly již dost patrné barevné přechody a mnohdy byl špatně rozpoznán i barevný odstín. Další problém, se kterým si SW nedokázaly vždy poradit, byl vržený stín, které logo obsahuje. CorelDRAW a InkScape celkem nevhodně zobrazují kontury a křivky, Corel v odstínu bílé a InkScape v modrém odstínu, kompaktnost grafiky tím byla narušena. Ve vykreslení grafiky č. 1 se nejvíce prokázaly nedostatky SW ve vykreslení detailů, především na písmu a to jak v nápisu „GENERALI GROUP“, tak na textu v „knize“. Písmo je velký soubor drobných křivek a jeho rozpoznání je při trasování hodně nedostatečné. Nejlépe si s touto grafikou poradil SW CorelDRAW, který grafiku dobře vyhladil i relativně správně vyhodnotil jednotlivé křivky písma, čitelnost se nezhoršila příliš znatelně. Tuto grafiku by bylo možné použít v případě, že by byly křivky upraveny manuálním zásahem grafika. Nejhůře dle mého očekávání dopadlo trasování grafiky č. 3. Nákres půdorysu byl velmi složitý, obsahoval mnoho detailů, oblouků, různé tloušťky čar, šrafování, drobné písmo na popiskách a již na předloze byl patrný rastr. Vzhledem k tomu, že je u nákresu prioritní přesnost musím podotknout, že takhle daleko ještě automatická vektorizace není a méně času by pravděpodobně zabralo kompletní ruční překreslení než úpravy po procesu trasování. Na této grafice lze však nejlépe zmapovat, jaké grafické prvky proces trasování nedokáže uspokojivě zobrazit. 59

Pokud volím parametry, musím se rozhodnout, jestli zobrazit i drobné detaily nebo naopak potlačit zubatost z vstupního rastru a skvrnky, které mohou být způsobené skenováním. Tyto dva pohledy se totiž při trasování vylučují. Naopak pokud chci vykreslit plynule zaoblené rohy (např. „vany“), musím nastavit vyšší vyhlazení rohů, které zase u pravých úhlů v jiné části té samé grafiky vyvolají nežádoucí zaoblení. Z těchto předpokladů tedy vyplývá, že buď je nutné trasovat grafiku se shodnými typy prvků, nebo si musíme určit priority, co je důležitější zobrazit přesněji a co naopak s jistou tolerancí. Myslím, že by bylo dobré zvážit takový způsob trasování, kdy by si mohl uživatel sám určit parametry pro konkrétní části grafiky např. výběr prvku „vana“ bude trasovat s vyšším vyhlazením rohů než zbytek grafiky. Otázkou zůstává, jestli je tento způsob vůbec reálně proveditelný a jestli by nebyl příliš náročný na HW a v konečném časovém porovnání nevyšel stejně dlouho, jako ruční překreslení. Automatická vektrorizace metodou trasování lze efektivně použít pro jednoduchá loga, bez drobných detailů (ideálně bez písma) a s menší barevnou hloubkou, poté stačí drobné ruční úpravy a výsledek může být velmi profesionální. V případě trasování barevné fotografie, záleží hodně na volbě SW a následném použití. Pro složitější nákresy, plány nebo čárové kresby doporučuji ruční překreslení, protože proces trasování vyvolá mnohdy velké nepřesnosti, které u těchto typů grafik, s ohledem na další úpravy a využití, nejsou žádoucí.

60

Terminologický slovník Termín

Zkratka

Význam [zdroj]

Barevná hloubka

Barevná hloubka určuje počet barev, ve kterých bude obraz předlohy zobrazen a uložen. Čím větší je barevná hloubka, tím je obraz co nejvěrnější kopií originálu, ovšem velikost souboru s vyšší barevnou hloubkou roste. [2, s. 20]

Bézierova křivka

Patrně nejpopulárnější aproximační křivky používané pro malování ve dvou rozměrech, ale i pro definici trojrozměrných objektů pomocí šablování. Tyto křivky se často požívají i při definici písma. [5, s. 68]

Computer aided design aplikace

Computer aided design lze přeložit do češtiny jako počítačem podporované projektování. Aplikace CAD obsahují vždy matematické, grafické, geometrické a inženýrské nástroje pro kreslení plošných výkresů a modelování reálných objektů. Pokročilejší mohou řešit nejrůznější výpočty, analýzy a řízení systému. [29]

CAD

Barevný model, který reprezentuje barvy čtyř používaných inkoustů v tiskárnách (azurovou, purpurovou, žlutou a černou). Barvy jsou v modelu CMYK vytvářeny subtraktivně tj. odečítáním od bílé. [2, s. 156]

CMYK

Dots per inch

DPI

Jednotka rozlišení, která znamená počet bodů zobrazených nebo vytištěných na úsečku jednoho palce. [2, s. 19]

DTP programy

Programy DTP slouží pro integraci, rozvržení a umístění textových a grafických prvků do podoby profesionálního barevného dokumentu. Princip většiny DTP programů (programů pro sazbu a montáž) je založen na rámečkovém systému. Mezi takové programy patří například Adobe InDesign. [2, s. 8, 12]

Joint Photographic Experts Group

JPEG je ztrátová kompresní metoda, která je schopna komprese dat předloh se spojitými tóny s hloubkou pixelu 24 bitů přiměřeně rychle a spolehlivě. JPEG byl vytvořen tak, aby se ztrácely pouze informace, které jsou lidským okem jen ztěží viditelné. [3. s. 168]

JPEG

Komprese je proces, který se používá pro fyzickou redukci velikosti bloku informací. Kompresi provádí komprimátor a rekonstrukci původních dat dekomprimátor. Nejznámější varianty kompresních metod jsou RLE, LZW, JPEG, CCITT a další. [3, s. 135]

Komprese

Lempel-Ziv-Welchova

LZW

LZW je všeobecný kompresní algoritmus, který je 61

komprese

schopen zpracovávat téměř jakýkoli typ dat. Je rychlý v kompresi i dekompresi. Metoda je neztrátová a komprimuje data do bytů, ne do slov. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších metod používaných v počítačové grafice. [3, s. 150]

Pixel

Pixel je nejmenší stavební jednotka rastrové grafiky. Jedná se o obrazový bod, který má jediný atribut a tím je jeho barva. Určitý soubor těchto obrazových bodů vytváří konkrétní obraz, který je tímto způsobem zachycen. [2, s. 18]

RGB

Barevný model RGB je založen na třech základních barvách (červené, zelené a modré) a používá se při zobrazování na monitorech a při snímání obrazových předloh. Barvy v tomto systému jsou vytvářeny aditivně tj. Přidávání barev k barvě černé. [2, s. 156]

Run-length Encording

RLE nebo jinak Proudové kódování je algoritmus datové komprese vhodný pro jakákoli data nezávisle na jejich informačním obsahu. Hlavní výhody této kompresní metody jsou v rychlosti a snadné instalaci. RLE pracuje na principu redukce opakovaných řetězců znaků. [3, s. 141]

RLE

Trasování

Trasování je postup pří automatické vektorizace, který provádí program jako např. Adobe Illustrator nebo CorelDRAW.

Vektorizace

Vektorizace je proces, při kterém je převedena rastrová grafika do vektorové. Způsoby vektorizace jsou ruční, automatická a kombinace obou předchozích.[11]

62

Seznam použité literatury Literatura [1] [2] [3] [4] [5]

ADOBE CREATIVE TEAM: Adobe Illustrator CS 3 oficiální výukový kurz, 1. vydání, Brno, vyd. Computer Press, a.s., 2008. 472s. ISBN 978-80-251-2036-1. HORNÝ, S.:Počítačová grafika, Praha, 1. vydání, vyd. Vysoká škola ekonomická v Praze nakladatelství Oeconomica, 2006. 179s. ISBN 80-245-1104-5. MURRAY, J.: Encyklopedie grafických formátů, 2. vydání, Praha, vyd. Computer Press, 1997. 922s. ISBN 80-7226-033-2. PÍRKOVÁ, K.; KADAVÝ D.: CorelDRAW X4 Podrobná uživatelská příručka, 1. vydání, Brno, vyd. Computer Press, a.s., 2009. 415s. ISBN 978-80-251-2490-1 ŽÁRA, J.; BENEŠ, B.; FELKEL, P.: Moderní počítačová grafika, 1. vydání, Praha, vyd. Computer Press, 1998. 448s. ISBN 80-7226-049-9.

Internetové zdroje [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15]

[16] [17] [18] [19]

Barevná hloubka > Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 03.06.2009 [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: Bézierova křivka> Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 13.02.2009 [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: Bitmapová grafika > Informatika na SOU [online]. 2007 [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: Scalable Vector Graphics > Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 24.04.2009 [cit. 11-062009] Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Svg> ŠTUGEL, J.: Úsečka> netgraphics.sk výuka počítačovej grafiky [online]. [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: VANICEK, T.: Počítačová grafika [online]. [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: RGB > Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 01.06.2009 [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: CMYK > Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 18.11.2008 [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: BMP > Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 15.06.2009 [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: Vector Draw >WEB DESIGN LIBRARY Designer’s one-stop ressource [online]. 22.06.2005 [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: The Different Types of Clip Art Files>Jewish Clip Art Guide [online]. [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: Slovník – rastrová grafika>STARGEN [online]. [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: Shareware > Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 16.06.2009 [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Shareware> Pudorys-byty-3kk-a-1kk > Pmax Vždy s maximálním výkonem [online]. [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW:

63

[20]

[21]

[22]

[23] [24] [25] [26] [27] [28] [29]

System Requirements > COREL freedom to create your way [online]. [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: < http://www.corel.com/servlet/Satellite/gb/en/Product/1191272117978#versionTabview=tab2& tabview=tab6> CorelDRAW Graphics Suite X4: nová verze designérských nástrojů Corelu přichází > GRAFIKA on-line [online]. 25.01.2008 [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: < http://www.grafika.cz/art/vektory/coreldrawx4.html> POŽADAVKY NA SYSTÉM> ADOBE CREATIVE SUITE 4 DESIGN PREMIUM [online]. 2009 [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: < http://www.adobe.com/cz/products/creativesuite/design/printable_overview.html> FAQ > INKSCAPE WIKI [online]. [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: < http://wiki.inkscape.org/wiki/index.php/FAQ#What_platforms_does_Inkscape_run_on.3F> GNU GPL> SLUNEČNICE.cz PROGRAMY RYCHLE A ZADARMO [online]. [cit. 11-062009] Dostupný z WWW: < http://www.slunecnice.cz/licence/gnu-gpl/ > Inkscape zblízka: Tvorba a úpravy objektů> GRAFIKA on-line [online]. 05.01.2005 [cit. 1106-2009] Dostupný z WWW: < http://www.grafika.cz/art/vektory/inkscape3.html > RasterVect> RasterVect Software [online]. [cit. 11-06-2009] Dostupný z WWW: < http://www.rastervect.com/ > RasterVect 5.2> Grafika On-line [online]. 25.09.2001 [cit. 20-11-2008] Dostupný z WWW: < http://www.grafika.cz/art/sw/rastervect52.html> MAIN FEATURES>VextraSoft [online]. [cit. 20-11-2008] Dostupný z WWW: < http://www.vextrasoft.com/vextractor.htm > Computer aided design > Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 12.06.2009 [cit. 11-062009] Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Computer_aided_design >

Softwarové dokumentace [30] [31] [32] [33] [34] [35]

Nápověda k aplikaci CorelDRAW verze 14.0; nápověda je součástí balíčku CorelDRAW Graphics Suite X4. Uživatelské rozhraní programu RasterVect verze 14.8 Výukový nástroj aplikace CorelDRAW verze 14.0; CorelTutor – Kurz: Seznámení s pracovní plochou. Kapitola: Seznámení se základními nástroji aplikace CorelDRAW X4 Manuál k programu Adobe Illustrator verze 14.0.0; illustrator_cs_help.pdf Uživatelské rozhraní aplikace Inkscape verze 0.46; kontextová nápověda k jednotlivým parametrům nastavení Kontextová nápověda v uživatelském rozhraní aplikace RasterVect verze 14.8

64

Přílohy 1 - CorelDRAW - grafika č. 1

65

2 - Adobe Illustrator - grafika č. 1

66

3 - InkScape - grafika č. 1

67

4 - RasterVect - grafika č. 1

68

5 - Vextractor - grafika č. 1

69

6 - CorelDRAW - grafika č. 2

70


71


72

4 - RasterVect grafika č. 2

73


74


75


76


77


78


79


80


81


82


83


84

Vysoká škola ekonomická v Praze

Recommend Documents