Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Zdanění a daňová politika

Veřejný dluh v ČR

Autor bakalářské práce: Petra Soukupová Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Vratislav Izák, CSc. Rok obhajoby: 2014

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Veřejný dluh v ČR“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 11. června 2014 ...............................

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala panu prof. Ing. Vratislavu Izákovi, CSc. za jeho cenné připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Cílem bakalářské práce je analyzovat veřejný dluh s akcentem na státní dluh České republiky a následně porovnat vývoj veřejného dluhu členských států Visegrádské čtyřky. V první části jsou vymezeny teoretické pojmy a popsány jednotlivé části veřejného dluhu. Druhá část je zaměřena na empirickou analýzu státního dluhu v České republice, na jeho strukturu a řízení rizik splácení státního dluhu. Třetí část se zabývá analýzou vývoje veřejného dluhu v České republice v porovnání s vybranými zeměmi EU, především s Maďarskem, Polskem a Slovenskem. V závěru práce jsou popsány možnosti snížení státního dluhu a dosažení vyrovnaného státního rozpočtu. Klíčová slova: veřejný dluh, státní dluh, řízení rizik, deficit veřejného rozpočtu, mimorozpočtové fondy, komparace dluhů

Annotation The purpose of this work is to analyse the public debt with the stress on the national debt in the Czech Republic and to compare the development of the public debts among the members of the Visegrad group. The first part contains theoretical terms and describes particular sections of the public debt. The second part of the work is focused on the empirical analyse of the national debt, on its structure and repayment risk management. The third part compares public debts development of the Czech Republic with the data of selected countries of European Union, primarily with Hungary, Poland and Slovakia. In conclusion, this work describes options that could reduce the national debt and reach a balanced state budget.

Key words: public debt, national debt, risk management, public budget deficit, extrabudgetary funds, debt comparison

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1

Veřejný dluh a jeho role v rozpočtové politice ......................................................... 9 1.1

Vymezení pojmu veřejný dluh ........................................................................... 9

1.2

Příčiny vzniku a růstu veřejného dluhu ............................................................ 10

1.3

Členění veřejného dluhu .................................................................................. 11

1.4

Metodiky měření veřejného dluhu ................................................................... 13

1.5

Důsledky veřejného dluhu................................................................................ 15

1.6

Řešení veřejného dluhu .................................................................................... 16

1.7

Dluhy mimorozpočtových fondů ..................................................................... 17

1.7.1

Státní mimorozpočtové fondy ................................................................... 19

1.7.1.1 Státní fond dopravní infrastruktury ....................................................... 19 1.7.1.2 Státní fond rozvoje bydlení ................................................................... 20 1.7.1.3 Státní zemědělský intervenční fond ...................................................... 20 1.7.1.4 Fondy na podporu podnikání ................................................................ 21 1.7.1.5 Privatizační fondy ................................................................................. 21

2

1.7.2

Fond veřejného zdravotního pojištění....................................................... 21

1.7.3

Peněžní fondy územních samosprávných celků ....................................... 22

1.7.4

Fondy sociálního zabezpečení .................................................................. 22

1.8

Výhody a nevýhody mimorozpočtových fondů ............................................... 22

1.9

Mimorozpočtové fondy z hlediska NKÚ ......................................................... 23

Státní dluh ................................................................................................................ 24 2.1

Vznik státního dluhu ........................................................................................ 25

2.2

Vývoj státního dluhu ........................................................................................ 26

2.2.1

Vývoj státního dluhu v letech 1995 až 2003............................................. 26

2.2.2

Vývoj státního dluhu v letech 2004 až 2012............................................. 28

2.2.3

Vývoj deficitu státního dluhu v letech 1995 až 2003 ............................... 29

2.2.4

Vývoj deficitu státního dluhu v letech 2004 až 2012 ............................... 30

2.3

Struktura státního dluhu ................................................................................... 32

2.3.1

Nepodmíněné závazky státu ..................................................................... 32

2.3.2

Podmíněné závazky státu neboli státní záruky ......................................... 34

2.4

Formy státního dluhu ....................................................................................... 34

2.5

Řízení rizik a obsluha státního dluhu ............................................................... 35

2.5.1

Řízení rizik ................................................................................................ 35

2.5.1.1 Refinanční riziko ................................................................................... 35 2.5.1.2 Úrokové riziko ...................................................................................... 36 2.5.1.3 Měnové riziko ....................................................................................... 36

3

2.5.2

Skladba státního dluhu podle držitele ....................................................... 37

2.5.3

Náklady státního dluhu ............................................................................. 38

Porovnání vývoje v ČR s jinými státy EU, hlavně se zeměmi Visegrádské čtyřky 40 3.1

Veřejný dluh v Evropské unii .......................................................................... 40

3.2

Veřejný dluh zemí V4 ...................................................................................... 41

3.2.1

Maďarsko .................................................................................................. 41

3.2.2

Polsko........................................................................................................ 43

3.2.3

Slovensko .................................................................................................. 44

3.3

Vzájemná komparace veřejného dluhu zemí V4 ............................................. 45

Závěr ............................................................................................................................... 48 Seznam použité literatury ............................................................................................... 50 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................... 53 Seznam zkratek ............................................................................................................... 54 Přílohy............................................................................................................................. 55

Úvod Veřejný dluh je téma, které je cílem debat odborníků, politiků i veřejnosti. Je součástí našeho života, neboť jeho historický vývoj a současný stav mají přímý dopad na naši budoucnost. Veřejné dluhy jsou běžnou součástí vládních rozpočtů a běžnou součástí života každého občana jakožto daňového poplatníka, nicméně jejich důsledky mohou být pro všechny zúčastněné strany negativní. Současná dluhová a ekonomická krize v Evropě otevřela problémy, jejichž řešení je cíleno na analýzu příčin vzniku samotné krize, na zabránění důsledků veřejného dluhu a především na snížení růstu veřejného dluhu. Z výsledků analýz je zřejmé, že veřejný dluh je následkem nesystémovosti hospodářské politiky, která je charakteristická ztrátou disciplíny a dlouhodobou absencí racionální koncepce a souběžnými rozsáhlými sociálními výdaji. Za určitých okolností, především za účelem povzbuzení ekonomiky, může vláda utrácet na dluh. V době hospodářské konjunktury by však stát měl mít rozpočet v přebytku a dluhy splácet. Zadlužení tedy může být v určitých situacích přijatelné, legitimní a správné, za jiných podmínek je však nepřijatelné a ekonomicky nezdůvodnitelné. Laicky řečeno, pokud si domácnost vezme hypotéku na vlastní bydlení, je to obvykle rozumné zadlužení, neboť se perspektivně vyhne placení nájemného, oproti tomu zatěžovat rodinné finance spotřebitelskými úvěry je nerozumné. K tomuto jevu došlo i v případě České republiky. Rozpočtový přebytek byl vytvořen jen v roce 1995, od tohoto roku všechny vlády hospodařily deficitně a to i v době poměrně vysoké hospodářské konjunktury. Porovnáme-li veřejný dluh České republiky s okolními zeměmi, je relativně nízký. Vysoké je však tempo, kterým byla současná výše veřejného dluhu dosažena. Dynamický vývoj dluhu a neustálé diskuze o možnostech jeho řešení jsou důvodem, proč jsem si vybrala toto téma ke zpracování. Úkolem této práce je přiblížit problematiku veřejného dluhu v České republice, příčiny růstu, důsledky, řízení a řešení dluhového problému. Cílem je analýza jednotlivých částí veřejného dluhu a jejich rolí v rozpočtové politice se zaměřením na státní dluh včetně důsledků, které by přineslo odkládání řešení fiskální situace ČR. Nedílnou součástí je komparace se zeměmi Evropské unie a především se zeměmi Visegrádské čtyřky. Úvodní teoretická část práce je zaměřena na vymezení nejdůležitějších pojmů v rámci veřejných financí, na příčiny veřejného dluhu, které vedou k rozpočtovým deficitům, na metodiky měření dluhu a na důsledky, které veřejný dluh přináší. Zahrnuje zároveň podkapitoly, které se věnují ostatním složkám veřejného dluhu,

7

kterými jsou mimorozpočtové fondy. Jejich rozbor vede k otázce, zda je existence těchto fondů opodstatněná. Druhá část, praktická, je zaměřena především na dluh státní, na jeho příčiny, vývoj, strukturu, skladbu, obsluhu, řízení rizik a na problémy veřejných financí, které se následně do státního dluhu promítají. Analyzován je především vývoj státního dluhu před a po vstupu do Evropské unie a příčiny růstu státního dluhu. Porovnáním veřejného dluhu České republiky v rámci EU a následně v rámci zemí V4 se zabývá závěrečná část mé práce. Z této kapitoly je možné vyvodit, jaké místo v objemu veřejného dluhu zaujímá Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi. Možnosti řešit stávající situaci veřejných financí České republiky a nastínění výhledu do budoucnosti jsou uvedeny v závěru této práce. V teoretické části jsem při práci využívala odborné publikace s tématy veřejných financí, dále pak různé odborné články ze spolehlivých ekonomických portálů. Praktická část se opírá o elektronické zdroje, neboť data jsou jejich prostřednictvím aktuální a dostupná. Mezi dva hlavní zdroje patřila data Evropského statistického úřadu, stránky Ministerstva financí ČR a stránky Českého statistického úřadu. Doplňující informace jsem čerpala i z dokumentů vydaných Českou Bankovní asociací, NKÚ. Úplný seznam literatury a použitých zdrojů je uveden na konci práce.

8

1 Veřejný dluh a jeho role v rozpočtové politice Veřejný dluh je v České republice velmi diskutovanou otázkou, jak mezi politiky tak mezi občany. Žít na úkor budoucích generací není z morálního hlediska správné a pro vládní sektor by toto pravidlo mělo platit dvojnásob. Dluhy jsou nicméně v současném světě podstatné pro fungování celosvětové ekonomiky. Monetární systém je založen na částečném krytí vkladů (rezerv bank), a proto je současná peněžní zásoba z 95 % tvořena penězi založenými na dluhu. Trváme-li na procesu růstu ekonomiky, je nutné, aby peněžní zásoba stále rostla, v důsledku čehož dochází k růstu celkového zadlužení. Z výše uvedeného vyplývá, že v současné době je dluh součástí života nás všech a nelze jej výhradně odsuzovat.

1.1 Vymezení pojmu veřejný dluh Státní finanční závazky jsou v praxi označovány různými způsoby, známé jsou pojmy „veřejný dluh“, „státní dluh“, či „vládní dluh“. Pojem „státní dluh“ i pojem „vládní dluh“ nejsou úplně přesné, neboť dluh nenese ani stát ani vláda, nýbrž občané země. Podle P. Dvořáka: „Veřejný dluh představuje pohledávku vůči současné i budoucí daňové povinnosti obyvatelstva.“1 Veřejný dluh tvoří závazky všech subjektů, které tvoří soustavu veřejných rozpočtů, je to tedy dluh centrální vlády (státní dluh), dluhy místní správy a samosprávy (dluhy krajů a obcí), dluhy mimorozpočtových fondů, dluhy fondů sociálního zabezpečení a dluhy veřejných podniků. Existence veřejného dluhu je následkem dlouhodobé fiskální nerovnováhy veřejných rozpočtů, která je charakterizována převahou výdajů rozpočtu nad jejich příjmy a dochází tak k rozpočtovým deficitům. Na první pohled není rozdíl mezi veřejným dluhem a deficitem příliš patrný. Podle Samuelsona lze oba pojmy porovnat následovně: „Dluh připomíná vodu v nádobě a deficit vodu, která se do nádoby přilévá. Veřejný dluh tvoří momentální hodnotu veškerých závazků; deficit označuje tok nových závazků za určitou dobu, danou tím, že výdaje vlády převyšují jeho příjmy.“2

1

DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 79. ISBN 978-80-7400-075-1. 2 SAMUELSON, Paul Anthony a William D. NORDHAUS. Ekonomie. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2013, s. 631. ISBN 978-80-205-0629-0.

9

Veřejný dluh ČR byl k 4. 6. 2014 1,83 bilionu korun. Tato částka se jeví jako astronomická, jelikož si její podobu málokdo dokáže představit. Vládní dluh na jednoho obyvatele činil k 4. 6. 2014 174 500 korun.3 Kdo tento dluh ve skutečnosti splácí? Odpověď zní: pouze ekonomicky aktivní obyvatelstvo, kterého je cca. 5,3 milionů lidí. Děti, stejně jako důchodci je nutno z výpočtu eliminovat, stejně jako státní zaměstnance v počtu cca. 0,5 milionu. Dojdeme k číslu, že vládní dluh hradí přibližně 4,8 milionu lidí. Ekonomicky produktivní člověk má dluh přibližně 345 000 korun. Rychlost vývoje českého veřejného dluhu lze nalézt na internetové stránce www.verejnydluh.cz. V současné době je rychlost zadlužování 3330 Kč za sekundu. Lze zde nalézt i další údaje jako celkovou výši veřejného dluhu, výši státního dluhu, dluhu krajů, obcí, mimorozpočtových fondů a zdravotních pojišťoven. Tyto údaje bez znalostí všech souvislostí často vzbuzují velké emoce a mohou vést ke zkresleným názorům na fungování veřejných financí a fiskální disciplínu.

1.2 Příčiny vzniku a růstu veřejného dluhu Veřejný dluh definujeme jako sumu minulých rozpočtových deficitů. Vzájemná závislost mezi veřejným dluhem a deficitem veřejných rozpočtů je podle P. Dvořáka do jisté míry nepřesná a to z následujících důvodů4: veřejný dluh může vzniknout i mimo soustavu veřejných rozpočtů, například pokud dojde k převzetí finančních závazků jiných ekonomických subjektů vládou rozpočtový deficit může být monetizován – např. využitím prostředků z privatizace, zvýšením daní veřejný dluh je stavová veličina – tzn., že se jeho hodnota nemění pouze následkem ročního rozpočtového salda. Ovlivňují ji i další faktory jako např. inflace, kurzové vlivy, úrokové sazby. Výše uvedené skutečnosti umožňují definovat veřejný dluh jako: „Souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu bez ohledu na to, vznikly-li tyto pohledávky rozpočtovou cestou.“5

3

Stránky o veřejném dluhu. Veřejný dluh České republiky [online]. [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: http://verejnydluh.cz/ 4 DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 81. ISBN 978-80-7400-075-1. 5 Tamtéž, s. 82.

10

V podstatě existují pouze dvě cesty, které vedou ke vzniku veřejného dluhu. První z nich je kumulace vládních deficitů, druhá je převzetí dluhů ostatních institucí, jinak nazývané také jako rozpočtové a mimorozpočtové příčiny.6 a) rozpočtové příčiny – tzn. deficit, jinak také nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a výdaji, který se poprvé objevil v 19. století a od 70. let 20. století je trvalým rysem veřejných financí b) mimorozpočtové příčiny – vznikající jako důsledek převzetí závazku jiného subjektu (např. rozdělení federace, převzetí závazku bank) Nabízí se otázka, co je příčinou rozpočtových deficitů opakujících se pravidelně? Rozpočtový deficit lze rozdělit na strukturální a cyklický. Příčinou strukturálního deficitu je nevyvážená struktura příjmů a výdajů rozpočtu, je to deficit vyvolaný vládou, nemá souvislost se stavem ekonomiky. Důsledkem strukturálního deficitu rozpočtu může být efekt vytěsňování soukromých investic, což znamená, že soukromé výdaje klesají rychleji, než rostou státní výdaje. Oproti tomu cyklický deficit má přímou návaznost na hospodářský cyklus. Cyklický deficit plyne z nevyužitých výrobních kapacit v době krize, z neefektivního fungování hospodářství. Stát získává málo příjmů, ale generuje vyšší výdaje s cílem podpořit nízkou agregátní poptávku. Celkový deficit je tvořen součtem obou výše uvedených deficitů. Součástí veřejných rozpočtů ČR jsou oba jmenované deficity.7 Jelikož rozpočet by měl být vždy vyrovnaný, řeší se situace nejčastěji dluhovým krytím, tzn. vzniklý deficit je transformován do veřejného dluhu. Deficit lze pokrýt také např. státními přebytky nebo privatizací státního majetku, další možností je tzv. monetizace deficitu, což je odkup dluhů centrální bankou a to formou nákupu vládních cenných papírů, v ČR tuto formu zákon však neumožňuje.

1.3 Členění veřejného dluhu Veřejný dluh můžeme dělit podle několika následujících kritérií: a) podle způsobu vyjadřování: hrubý dluh – celkový objem závazků státu, územní samosprávy, veřejně právních institucí bez ohledu na výši pohledávek čistý dluh – vznikne odečtením pohledávek od hrubého dluhu

6

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, s. 507. ISBN 978-80-7357-698-1. 7 NAHODIL, František et al. Veřejné finance v České republice. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s. 271. ISBN 978-80-7380-162-5.

11

Z důvodu mezinárodního srovnání je veřejný dluh i dluh státní vykazován v hrubé výši. Pokud by byl mezinárodní dluh vykazován jako dluh čistý, kritéria srovnání by byla ovlivněna řadou metodických problémů, jako je např. inkaso pohledávek státu, nedobytné pohledávky, které vznikly před rokem 1989, vykazování a oceňování státních aktiv.8 b) podle doby splatnosti: krátkodobý dluh – se splatností do jednoho roku střednědobý dluh – se splatností do deseti let dlouhodobý dluh – se splatností nad deset let V současné době má veřejný dluh formu vládních dluhopisů s různou dobou splatnosti. Různá doba splatnosti, která se pohybuje od jednoho roku až do splatnosti padesáti let je nutná pro to, aby Ministerstvo financí mohlo nabídnout investorům státní dluhopisy v plné šíři a reagovat tak pružně na měnící se poptávku a relativně nestabilní prostředí na finančních trzích. c) podle místa umístění: vnitřní dluh – neboli domácí, který je držen tuzemskými rezidenty v tuzemské měně vnější dluh – neboli zahraniční, který je držen nerezidenty a je vykazován v zahraniční měně Domácí veřejný dluh nemění finanční postavení země, představuje tok finančních instrumentů mezi státem a soukromým sektorem. Domácí dluh se kryje státními pokladničními poukázkami, státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy, přímými úvěry a jinými instrumenty. Zahraniční dluh vzniká v případě, kdy je obtížné umístit státní cenné papíry na domácím kapitálovém trhu, dochází tedy k odlivu bohatství z domácí ekonomiky do ciziny. Pozitivním důsledkem přílivu zahraničního kapitálu je možná realizace veřejných investic. Ať se již jedná o vnitřní či vnější dluh je důležitá skutečnost, jakým způsobem vláda prostředky použije. Jednoznačným cílem by měla být podpora ekonomického růstu a nikoliv zvyšování současné spotřeby.

8

OCHRANA, František et al. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 144. ISBN 978-80-247-3228-2.

12

d) podle způsobu vykazování: oficiální dluh – který je oficiálně vykazován a následně i zveřejňován (např. ve vládních statistikách) skrytý dluh – neboli tzv. potenciální dluh, který představuje záruky státu, případně územní samosprávy za dluhy jiných subjektů. Pokud dlužníci nedostojí svým závazkům, dluhy přechází na stát či územní samosprávu.

1.4 Metodiky měření veřejného dluhu K měření veřejného dluhu, jak v České republice, tak v zemích Evropské unie, se používají dvě metodiky. První metodika nazývaná GFS 1986, čili Metodika vládní finanční statistiky a druhá metodika ESA 95, jinak také Metodika Evropského statistického úřadu. a) Metodika vládní finanční statistiky – GFS 1986, později GFS 2001 Tato metodika byla vytvořena Mezinárodním měnovým fondem a je založena na bázi peněžních toků, tzn. veškeré operace, které se uskuteční v daném roce, jsou monitorovány na hotovostním principu v době, kdy je příjmová či výdajová operace realizována. V České republice je za metodiku zodpovědné Ministerstvo financí. Výhodou této metodiky je poskytování dat v relativně kratším čase od skončení sledovaného období, je zde také menší náročnost na zdrojová data. Další výhodou je dřívější vytváření fiskálních predikcí a také přímá vazba na schvalovaný státní rozpočet a rozpočty státních fondů. Nevýhodou je, že neposkytuje komplexní obraz o hospodaření vládního sektoru, protože zahrnuje jen příjmy a výdaje.9 V roce 2001 vytvořil Mezinárodní měnový fond nový standard pro kompilaci fiskálních dat, který se nazývá GFS 2001. Tato metodika se snaží eliminovat nedostatky původní metodiky GFS 1986, přičemž svojí podstatou je blízká metodice ESA 95, kdy se vykázaný deficit veřejného dluhu přibližuje hodnotám vycházejících z maastrichtských kritérií.10 Ministerstvo financí České republiky používá od roku 2010 metodiku GFS 2001. První data vykázaná touto metodikou jsou data za veřejné rozpočty ve Státním závěrečném účtu za rok 2009.11

9

DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 52. ISBN 978-80-7400-075-1. 10 Maastrichtská kritéria (konvergenční kritéria) jsou součástí Smlouvy o fungování Evropské unie 11 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodologická příručka k Fiskálnímu výhledu ČR (prosinec 2013) [online]. 1. vyd. 2013 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Makro-fiskalnivyhled_2013-Q4_Metodicka-prirucka-Fiskalni-vyhled-CR.pdf

13

b) Metodika Evropského statistického úřadu – ESA 95 ESA 95 byla vytvořena Evropským statistickým úřadem (Eurostatem), kterým je zároveň upravována a průběžně aktualizována. Je využívána pro výpočet plnění tzv. maastrichtských kritérii. Metoda ESA 95 je založena na akruálním principu. Akruální princip je princip, který sleduje příjmy a výdaje a pohledávky a závazky vzniklé v daném období. Tuto metodiku v České republice spravuje Český statistický úřad. Výhodou ESA 95 je komplexní obraz hospodaření vlády, protože tato metoda zahrnuje kromě příjmů a výdajů také pohledávky a závazky. Další výhodou je větší vypovídací schopnost pro hodnocení fiskální politiky. Nevýhodou je, že tato metodika neposkytuje dostatečné množství informací o likviditě a požaduje také větší náročnost na vstupní data.12 Porovnáme-li obě metodiky, dojdeme k závěru, že hlavní odlišnost spočívá ve vymezení zahrnutých institucí vládního sektoru. ESA 95 zahrnuje oproti GFS 1986 více institucí. GFS 1986 (2001) zahrnuje státní rozpočet spolu s Národním fondem, mimorozpočtové státní fondy, rozpočty subjektů územní samosprávy (obcí, krajů, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti), rozpočty státních pojišťoven. ESA 95 zahrnuje navíc např. organizační složky státu, příspěvkové organizace zřizované státem, transformační instituce (např. v minulosti Česká konsolidační agentura), veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, asociace zdravotních pojišťoven. Z toho vyplývá, že vykazované deficity jsou v metodice ESA 95 vyšší.13 V druhé polovině roku 2014 budou v České republice údaje publikovány ve standardu ESA 2010, který vychází ze svého předchůdce ESA 95, ale snaží se o přesnější zaznamenání všech etap hospodářského prostoru a přihlíží k narůstající globalizaci a růstu finančního sektoru.14

12

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodiky ESA 95, GFS 1986 a GFS 2001 [online]. 2013 [cit. 201405-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2012/metodiky-esa-95-gfs-1986-a-gfs2001-9577 13 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 461. ISBN 978-80-7357-358-4. 14 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodologická příručka k Fiskálnímu výhledu ČR (prosinec 2013) [online]. 1. vyd. 2013 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Makro-fiskalnivyhled_2013-Q4_Metodicka-prirucka-Fiskalni-vyhled-CR.pdf

14

Tabulka 1 Vládní dluh a deficit v metodice ESA 95 Ukazatelé

Roky Jednotky 2008

2009

2010

2011

2012

Vládní dluh

mld. Kč

1104,3

1299,3

1454,4

1583,3

1775,4

Celkové saldo vládního dluhu

mld. Kč

-85,9

-218,3

-179,1

-122,3

-170,4

Podíl vládního dluhu na HDP

% HDP

28,7

34,6

38,4

41,4

46,2

Podíl vládního salda na HDP

% HDP

-2,2

-5,8

-4,7

-3,2

-4,4

Nominální tempo růstu HDP

p. b.

-1,3

0,8

-0,3

-0,3

-0,1

Zdroj: Eurostat a ČSÚ; vlastní úpravy Porovnáním údajů v tabulce č. 1 zjistíme, že v uvedených letech vládní dluh rostl velmi rychle. V roce 2008 činila výše dluhu 28,7 % HDP. Během pěti let dosáhla 46,2 %, což je alarmující nárůst. Jelikož pro uvedené období je zároveň charakteristický pokles HDP, je zastavení růstu vládního dluhu nezbytným cílem hospodářské politiky státu. Bude-li zadlužení České republiky nadále pokračovat uvedeným tempem, bude zároveň narůstat obsluha veřejného dluhu, což přinese další neúměrné zatížení veřejných rozpočtů. Podíl vládního deficitu na HDP je podíl vládního deficitu k objemu HDP v běžných cenách v %. Roste-li HDP nadprůměrným tempem, není problém veřejného dluhu nijak fatální, neboť růst HDP zaručuje udržení poměru dluhu k HDP. I tato situace může nicméně přinést řadu rizik plynoucích např. z růstu úrokových sazeb, růstu mandatorních výdajů a růstu primárních deficitů.

1.5 Důsledky veřejného dluhu Důsledkům veřejného zadlužení je třeba věnovat náležitou pozornost. K nejvýznamnějším důsledkům veřejného dluhu patří jeho zpětný vliv rozpočtový, redistribuční a fiskální. Rozpočtový důsledek je dán skutečností, že se ke krytí rozpočtového deficitu využívá tzv. dluhový způsob a s ním spojené placení úroků. Úrokové náklady jsou exogenním (vnějším) faktorem, který není vládou ovlivňován a proto úroky vedou ke vzniku deficitu v dalších obdobích a způsobují následně růst veřejného dluhu. Pouze v případě roste-li ekonomika dostatečným tempem, může dojít ke skutečnosti, že náklady dluhu jsou pokryty právě v důsledku růstu ekonomiky a na úroky si není třeba půjčovat emisemi dalších dluhopisů.

15

Redistribuční důsledky souvisejí s tzv. sekuritizací, kdy je nominální hodnota emitovaných státních dluhopisů vysoká, což znamená, že část finančních prostředků z veřejných rozpočtů je přerozdělována ve prospěch bohatých subjektů. Daně platí všichni, ale na úrocích z veřejného dluhu vydělávají výhradně bohatí. Fiskálním důsledkem veřejného dluhu je omezení prostoru vlády pro aktivní fiskální politiku. Dochází ke vzniku fiskální nerovnováhy, která je charakteristická zvyšováním podílu dluhu na HDP, poklesem podílu aktivní složky primárního deficitu a zároveň nárůstem podílu pasivní složky celkového deficitu. Problémy se řetězí, prostor vlády pro aktivní fiskální politiku se omezuje a úroková míra roste.15

1.6 Řešení veřejného dluhu Podle P. Dvořáka existence veřejného vyvolává logickou otázku: „Zda a jakým způsobem je možné nadměrně kumulovaný veřejný dluh odstranit, případně redukovat na přijatelnou míru, při které by bylo možno znovu reálné rozpočtové reálné řešení.“16 Nelze říci, že by veřejný dluh byl neřešitelným problémem. Problémem je, že se nejedná o problém výhradně ekonomický, nýbrž zároveň o problém politický. Tato vzájemná propojenost způsobuje narůstání dluhu. Snižování veřejného dluhu je dlouhodobou záležitostí, přičemž délka volebního období v České republice jsou pouhé čtyři roky. Opatření, která vedou ke snižování veřejného dluhu, jsou obvykle nepopulární, a proto politicky stěží realizovatelná, důsledkem čehož je pro vládu snadnější a méně bolestné dluh kumulovat. Veřejný dluh lze snižovat buď aktivní cestou, což je cesta aktivních hospodářskopolitických opatření, nebo pasivní cestou, což je prostřednictvím pozitivních vlivů exogenních faktorů.17 Aktivní cesta, tj. nalezení konkrétního řešení je složitým problémem. Využití dluhových instrumentů je na první pohled nejsnadnější, nicméně z dlouhodobého hlediska se jedná jen o odložení problému na další vlády, respektive generace. Jakékoliv jiné řešení souvisí s realizací nepopulárních kroků, ke kterým vláda obvykle nemá odvahu a politickou podporu. Rozhodne-li se vláda dluhový problém aktivně řešit, nabízí se několik možností. Patří mezi ně tzv. rozpočtové řešení (snaha o přebytek státního rozpočtu a splácení dluhu včetně úroků), monetizace veřejného dluhu (snížení reálné hodnoty dluhu účelově vyvolanou inflací), použití mimořádné paušální dávky 15

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, s. 507. ISBN 978-80-7357-698-1. 16 DVOŘÁK, Pavel. Vybrané problémy hospodářské politiky. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2004, s. 83. ISBN 80-245-0793-5 17 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 493. ISBN 978-80-7357-358-4.

16

z kapitálu k umoření dluhu (obvykle politicky neprůchodné), odmítnutí veřejného dluhu (riskantní forma spojená se ztrátou důvěryhodnosti státu a budoucím ziskem půjčky případného deficitu). Aktivní řešení jsou obvykle pro každou vládu složitě realizovatelná a jsou spojena s řadou problémů a především zpomalují hospodářský růst. Pasivní cestou rozumíme využití vlivu pozitivních exogenních faktorů, kdy dochází ke snížení veřejného dluhu bez aktivních státních zásahů. Patří sem vyšší tempo ekonomického růstu převyšující reálnou úrokovou sazbu (redukuje podíl veřejného dluhu na HDP), dále pak vliv inflace na pokles reálné hodnoty veřejného dluhu, jako třetí možnost lze uvést zahraniční pomoci, granty a prominutí úroků z veřejného dluhu nebo i části celého zahraničního dluhu. V následujících podkapitolách budou zmíněny ostatní složky veřejného dluhu a to především dluhy mimorozpočtových fondů, dluhy krajů a obcí a dluhy zdravotních pojišťoven. Jelikož státní dluh tvořil v roce 2013 přibližně 95 % veřejného dluhu, je mu v této práci věnována samostatná kapitola.

1.7 Dluhy mimorozpočtových fondů Mimorozpočtové fondy jsou fondy, které jsou zřizovány na příslušné úrovni vlády (ústřední, krajské, okresní), působí relativně samostatně vedle veřejných rozpočtů a disponují vlastními příjmy a mají vlastní výdaje. Cílem mimorozpočtových fondů je zajištění vícezdrojového financování. Např. J. Peková do rozpočtů mimorozpočtových fondů zahrnuje: státní mimorozpočtové fondy, rozpočty zdravotních pojišťoven, fond sociálního zabezpečení, účelové fondy obcí a svěřenecké fondy.18 Ačkoliv jsou fondy nedílnou součástí rozpočtové soustavy, většina z nich nemá dostatečné vlastní zdroje na uskutečnění svých výdajových aktivit. Pokud fond vyčerpá své zdroje financování, stává se závislým na dotacích ze státního rozpočtu, a tudíž vzniká riziko prohlubování deficitu, který potenciálně vyústí v další růst veřejného dluhu. Rozpočtový proces veřejných financí je zastřešován zákonem o rozpočtových pravidlech. Tento zákon stanovuje fiskální cíle, upravuje přípravu rozpočtu, určuje podmínky pro realizaci a kontrolu rozpočtu, pravidla v případě přečerpání apod. Pravidla vztahující se na subjekty spravující veřejné prostředky nejsou tak přísná jako pravidla vztahující se na státní rozpočet, což přináší méně průhledné hospodaření. 18

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, s. 507. ISBN 978-80-7357-698-1.

17

Graf 1 Výdaje veřejných prostředků v roce 2012 (% celkových výdajů)

Zdroj: MF ČR, Vládní finanční statistika 2012; vlastní úprava Z grafu č. 1 je zřejmé, že přes státní rozpočet se realizuje 94 % veřejných prostředků. Ostatní veřejné výdaje realizují mimorozpočtové fondy. Tabulky č. 2 a 3 ukazují vývoj vládního dluhu a vývoj struktury salda veřejných rozpočtů ve vztahu k hospodaření jednotlivých částí veřejných rozpočtů. Tabulka 2 Konsolidované veřejné rozpočty - vládní dluh (v mld. Kč) 2008 Státní dluh konsolidovaný Dluh mimorozpočtových fondů Dluh veřejných zdravotních pojišťoven Dluhy územních samosprávných celků Hrubý konsolidovaný vládní dluh

Roky 2010

2009

2011

2012

1008

1198

1349

1476

1659

1

1

3

2

1

0

0

0

0

0

95

100

102

105

115

1104

1299

1454

1583

1775

Zdroj: MF ČR, Fiskální výhled České republiky, květen 2013; vlastní úpravy Z tabulky č. 2 vyplývá, že vývoj dluhu kopíruje vývoj hospodaření v jednotlivých veřejných rozpočtech. Jejich podíl na celkovém zadlužení je v zásadě stabilní. Dluhy zdravotních pojišťoven se blíží nule.

18

Tabulka 3 Struktura salda veřejných rozpočtů (v mld. Kč) Roky 2008 Státní rozpočet1

2009

2010

2011

2012

-78

-221

-176

-150

-82

Mimorozpočtové fondy celkem

12

5

3

-15

-11

Veřejné zdravotní pojištění

11

-6

-7

-6

-3

Územní samosprávné celky

16

-25

0

-1

-3

-39

-248

-180

-172

-99

Saldo 1

Včetně operací Národního fondu a bývalého Fondu národního majetku

Zdroj: MF ČR, Fiskální výhled ČR, květen 2013; vlastní úpravy Tabulka č. 3 ukazuje srovnání výsledku hospodaření veřejných rozpočtů v letech 2008 až 2012. Výrazné snížení schodku státního rozpočtu v roce 2012 je dáno zohledněním operací Národního fondu a zdrojů z privatizace.

1.7.1 Státní mimorozpočtové fondy Státní mimorozpočtové fondy jsou obecně vymezeny v rozpočtových pravidlech, jsou právnickou osobou a zřizují se samostatným zákonem za účelem financování vybraných druhů veřejných statků. Zákon zároveň pověřuje příslušný ústřední orgán správou fondu a určuje finanční zdroje fondu, jejich použití a financování správních výdajů. Fondy mají své samostatné příjmy, mohou dostávat dotace ze státního rozpočtu, mohou vstupovat na běžné finanční trhy (tzn. získávat či poskytovat úvěry, emitovat cenné papíry, investovat). Ke státním mimorozpočtovým fondům patří Státní fond životního prostředí, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie a Státní fond kultury.

1.7.1.1

Státní fond dopravní infrastruktury

Ze všech státních fondů největší objem příjmů i výdajů realizuje Státní fond dopravní infrastruktury. Jelikož SFDI nedokáže pokrýt již nastavené výdajové programy z vlastních zdrojů, stává se zdrojem deficitů. Řešením by bylo zapojení soukromých investorů do financování výstavby dopravní infrastruktury.

19

1.7.1.2

Státní fond rozvoje bydlení

Hlavním posláním Státního fondu rozvoje bydlení je plnění Koncepce bytové politiky do roku 2020. Cílem je podpora bydlení pro sociálně, zdravotně či jinak znevýhodněné občany, motivace vlastníků k péči o své bydlení a také programy na podporu obcí. Programy Fondu jsou ve formě nízkoúročených úvěrů, jejich návratnost zajistí nikoliv zisk pro stát, ale možnost poskytovat podporu dalším zájemcům. Stejně jako většina státních fondů nedisponuje dostatečnými zdroji pro samofinancování. Ekonomickým důsledkem výdajové politiky SFRD je přelévání nedostatečné likvidity uvnitř systémů veřejných financí a následný negativní dopad na vývoj veřejných rozpočtů.

1.7.1.3

Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond je akreditovanou platební agenturou, zprostředkovává finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů. Pilířem poskytovaných finančních podpor jsou přímé platby vyplácené zjednodušeným systémem, tj. na hektar obhospodařované plochy, které mohou být dále dorovnávány z národních zdrojů. Jeho zákonné finanční zdroje představují dotace ze státního rozpočtu, tržby z obchodní činnosti, úroky z vkladů a půjček, prostředky a podpory poskytnuté Evropskou unií, vrácené dotace. Významnou finanční pomoc pro zemědělství představuje např. Program rozvoje venkova, tržní opatření Společného evropského trhu, který zaručuje lepší stabilitu podnikání. Hospodaření SZIF končí obvykle schodkem, ačkoliv předkládaný rozpočet je sestaven jako vyrovnaný. SZIF je závislý na dotacích ze státního rozpočtu. Tabulka 4 Porovnání závěrečných účtů vybraných státních fondů (v mld. Kč)

Státní zemědělský intervenční fond 2009

2010

2011

Státní fond rozvoje bydlení 2009

2010

2011

Státní fond dopravní infrastruktury 2009

2010

2011

Příjmy celkem -z toho dotace ze SR

40,4

37,7

35,3

1,4

1,3

1,1

82,7

80,6

63,3

38,8

37,1

34,1

0

0

0,03

0

65,4

34,9

Výdaje celkem

41,6

38,3

36,5

2,1

2,0

1,5

88,3

78,0

62,3

Saldo -1,2 -0,6 -1,2 -0,7 -0,7 -0,4 -5,6 2,6 Zdroj: MF ČR, Státní závěrečné účty za roky 2008,2009,2010; vlastní úprava

1,0

Tabulka č. 4 zahrnuje porovnání hospodaření třech největších státních fondů. Je z ní zřejmé, že největší dotace ze státního rozpočtu dostává SZIF a SFDI. Tyto fondy mají logicky i největší výdaje. SFRB v posledních letech čerpá na financování své činnosti 20

vlastní finanční prostředky. Saldo ukazuje výsledek hospodaření jednotlivých fondů s výjimkou SFDI končilo hospodaření vždy deficitem. Přebytek prostředků v rozpočtu SFDI byl pozitivně ovlivněn nevyčerpáním rozpočtových výdajů jednotlivými příjemci, v menší míře i aparátem SDFI.

1.7.1.4

Fondy na podporu podnikání

Jedná se o skupinu mimorozpočtových fondů, které mohou podnikat na komerčním principu, ale jejich cílovou funkcí není dosahování zisku, kromě vlastních zdrojů jsou financovány ze státního rozpočtu. Označují se jako tzv. vládní agentury, jejichž obecným cílem je podpora malého a středního podnikání, exportu a jiných ekonomických aktivit. Hospodaření těchto agentur kontroluje vláda. Majetková účast státu v těchto institucích se pohybuje od 33 % do 100 %. Výnosy ze státních podílů se používají na zvýšení zdrojů pro financování příslušných podpůrných aktivit. Naopak ztráty jdou vždy k tíži státu. Patří sem například Česká exportní banka, Podpůrný garanční, lesnický a rolnický fond, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Česká finanční a Česká inkasní, Exportní garanční a pojišťovací společnost.

1.7.1.5

Privatizační fondy

V ČR fungovaly dva privatizační fondy, Fond národního majetku a Pozemkový fond České republiky. FNM byl k 1. 1. 2006 zrušen. Jeho úkolem byla privatizace státního majetku, z čehož plynul i hlavní zdroj jeho příjmů. Prostředky FNM přešly rokem 2006 na stát a jsou vedeny na zvláštních účtech ministerstva financí. Nejsou součástí státního rozpočtu a lze je použít na zákonem definované účely. Pozemkový fond ČR byl zodpovědný za privatizaci zemědělské půdy a jeho výnosy plynuly z prodeje a pronájmu státní půdy.

1.7.2 Fond veřejného zdravotního pojištění Fond je tvořen rozpočty zdravotních pojišťoven, kam plynou příjmy z povinného veřejného zdravotního pojištění vyplývajícího ze zákona. Další část příjmů tvoří příjmy z plateb státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem pojistného stát. Převážnou část výdajů fondu tvoří výdaje na zdravotní péči. Dominantní postavení v systému zdravotních pojišťoven má Všeobecná zdravotní pojišťovna, kromě ní na trhu působí dalších šest oborových pojišťoven. Systém zdravotního pojištění vykazuje trvalou vnitřní finanční nerovnováhu, způsobenou opožděnými platbami zdravotních pojišťoven vůči zdravotnickým zařízením, růstem nedoplatků na zdravotní pojištění, růstem pohledávek po lhůtě splatnosti a současnými závazky.

21

1.7.3 Peněžní fondy územních samosprávných celků V ČR je přibližně 14 krajů a 6300 obcí. Kraje i obce mají vysoký stupeň samostatnosti. Jejich finanční nezávislost plyne z podílu na inkasu vybraných daní. Právní úprava územních samospráv je blízká rozpočtovým pravidlům vztahujícím se na státní rozpočet. Obce i kraje mohou zřizovat různé fondy, které se využívají k financování účelově vymezených potřeb a o jejich založení či zrušení rozhoduje zastupitelstvo příslušného samosprávného celku. Patří sem především Fondy rezerv a rozvoje a ostatní účelové fondy jako např. Památkový fond, Bytový fond, Fondy na podporu rozvoje krajů. Hospodaření těchto fondů upravují zákony o rozpočtových pravidlech.

1.7.4 Fondy sociálního zabezpečení V České republice dosud nevznikl Fond sociálního zabezpečení, nahrazuje jej Fond zdravotních pojišťoven. Fond sociálního zabezpečení je v některých zemích součástí mimorozpočtových fondů. V současné době se v naší zemi pro financování sociální zabezpečení využívá průběžný systém financování, založený na mezigeneračním přerozdělování. Financování sociálního zabezpečení je dlouhodobě napjaté a především schodek hospodaření systému důchodového pojištění je trvalou součástí celkového schodku státního rozpočtu. Existuje sice snaha o reformu systému sociálního zabezpečení a způsobu jejího financování, nicméně absence fondu Sociální pojišťovny, jejíž existence nebyla dosud zákonem schválena, je důvodem, že nemohlo dojít k oddělení financování důchodového pojištění do státního parafiskálního fondu.

1.8 Výhody a nevýhody mimorozpočtových fondů Hospodaření fondů není věnovaná velká pozornost, ačkoliv je jejich prostřednictvím rozdělován poměrně velký objem prostředků. Proto zde existuje riziko, že s těmito prostředky není efektivně nakládáno. Rozpočtový proces fondů je podobný jako proces tvorby státního rozpočtu, čímž je zajištěna kontrola vlády nad vývojem výdajů. Existuje-li podobný princip tvorby rozpočtů, není jasné, proč nejsou výdaje fondů součástí státního rozpočtu. Zkušenosti ukazují, že výhodou je u mimorozpočtových fondů přísná účelová vazba mezi příjmy a výdaji. Samotná účelovost nicméně může někdy být překážkou ve využití nebo zlepšení rozpočtového managementu, neboť omezuje flexibilitu použití finančních prostředků a může ale vést k přebytku finančních prostředků v některém fondu na úkor fondu jiného. Další výhodou je možnost převodu nevyčerpaných výdajů do příštích let, což umožňuje i státní rozpočet. K nevýhodám patří náklady na správu, které by mohly být ušetřeny, pokud by se fondy integrovaly do státního rozpočtu, nižší transparentnost a menší veřejná kontrola. Mimorozpočtové fondy jsou tak jednoznačně zvýhodněny, jejich nevýhody převažují nad výhodami 22

a zbývá otázkou, jaké jsou důvody, proč dosud existují. Vysvětlením může být silná vazba zájmových skupin napojených na rozpočet fondů a schopnost těchto lobbyistických skupin ovlivnit názor politiků.19 Je zřejmé, že existence mimorozpočtových fondů snižuje transparentnost rozpočtu, přičemž ta by měla být hlavním kritériem při sestavování rozpočtu veřejných financí.

1.9 Mimorozpočtové fondy z hlediska NKÚ Hospodaření fondů namátkově kontroluje Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolou za období 2008 až 2010 došel NKÚ k závěru, že některé státní fondy neplní svá poslání. Jednalo se o Státní fond kultury České republiky, který od roku 2006 neposkytl ani jedinou dotaci na kulturní projekty, přestože to je to dle zákona jeho hlavním posláním. Státní fond životního prostředí, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie a Státní fond rozvoje bydlení přijímaly dotace, ale nezajišťovaly návratnost prostředků pro podporu v budoucích letech. Vznikla tedy situace, že uvedené státní fondy spoléhaly na zdroje, které by měly být využívány pouze mimořádně (dotace ze státního rozpočtu). Některé fondy neměly ani vlastní zaměstnance a jejich činnost zajišťovali zaměstnanci Ministerstva kultury. Proto NKÚ navrhl, aby se některé státní fondy zrušily nebo sloučily. Dosud se tak nestalo. Existence a fungování fondů by mělo být předmětem větší kontroly, aby jejich hospodaření bylo transparentní a výhledově mohly být začleněny do státního rozpočtu. 20

19

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, s. 213. ISBN 978-80-7357-698-1. 20 KADAŇOVÁ, Eliška. NKÚ. Peněžní prostředky a majetek státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané státní fondy. 2011 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.nku.cz/assets/media/informace-1133.pdf

23

2 Státní dluh Veřejný dluh je tvořen především státním dluhem, který lze chápat jako užší pojem veřejného dluhu. Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů definuje státní dluh jako souhrn finančních pasiv tvořených závazky státu, které vznikly ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiných závazků státu (jiné státní cenné papíry).21 P. Samuelson ukazuje pohled na státní dluh následovně: „Státní dluh je břemeno na zádech našich dětí a vnuků, každý dolar dluhu je jako těžký balvan, který musíme nést na svých bedrech. Dluh znemravňuje a státní dluh znemravňuje absolutně. Každý dluh nás přivádí na scestí a státní dluh zvlášť.“22 Velikost veřejného, resp. státního dluhu České republiky je historicky dohledatelná od roku 1993, kdy došlo ke vzniku samostatné České republiky. Úroveň zadlužení nebyla v této době velká, čísla hovoří o částce 192 mld. Kč. K pochopení vzniku a vývoje státního dluhu je nutné hledat souvislosti mezi stěžejními makroekonomickými veličinami, kam patří nejen HDP, ale i inflace a nezaměstnanost. Růst HDP je pozitivním faktorem a ukazuje na růst blahobytu, nicméně i když HDP neustále roste, reálný HDP může klesat a státní i veřejný dluh růst. Státní dluh ČR rostl bez ohledu na vývoj HDP, vláda trvale hospodařila s deficitem, aniž by zde byla přímá souvislost s růstem či poklesem HDP. Rychlý nárůst dluhu kolem roku 2002 dokumentuje graf č. 2. Důvodem bylo začlenění České konsolidační agentury do vládního sektoru. Pro úplnost uvádím, že činností České konsolidační agentury byla správa nesplácených úvěrů bank a jejich následná záchrana. Pochybné hospodaření bank často se pohybující za hranicí zákona skončilo v mnohých případech sanací bank státem a přechodem problematických a nesplácených úvěrů právě do České konsolidační agentury. Současné zařazení ČKA do vládních institucí způsobilo růst dluhu.

21

Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů ČR. 2000. 22 SAMUELSON, Paul Anthony a William D. NORDHAUS. Ekonomie. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2013, s. 631. ISBN 978-80-205-0629-0.

24

Graf 2 Podíl veřejného a státního dluhu na HDP v (%)

Zdroj: Eurostat; vlastní úpravy

2.1 Vznik státního dluhu V současné době většina států žije na dluh. Pojem státního dluhu považují vlády za samozřejmou součást svých vládních politik, neboť je podmínkou fungování jejich ekonomik. Abychom pochopili princip vzniku státního dluhu a jeho důsledky pro společnost, je nutno pochopit systém fungování veřejných financí. Stát k zabezpečování poskytování veřejných statků, k zajištění sociální úrovně svých obyvatel a ke svému dalšímu ekonomickému růstu potřebuje disponovat určitým rozpočtem. Dluh vzniká za podmínky, jsou-li výdaje státního rozpočtu vyšší než jeho příjmy. V odborné terminologii je tato disproporce nazvána rozpočtovým deficitem. Velikost deficitu lze vyjádřit číslem. Toto vyjádření ale nemá dostatečnou vypovídací schopnost, neboť neukazuje vzájemné vztahy mezi podmínkami, za kterých byl deficit vytvořen. Proto se k vyjádření deficitu používá relativní veličina, což je vztah dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Toto vyjádření, které lze zjednodušeně definovat jako hodnotu zboží a služeb vyrobených na území země za dané období (obvykle jeden rok), umožňuje srovnávat velikost státního dluhu s ostatními zeměmi. Veřejné výdaje lze rozdělit na výdaje mandatorní, kvazimandatorní a volné výdaje. Mandatorní výdaje jsou dané zákonem nebo mezinárodními smlouvami, pro stát jsou závazné. Patří sem např. obsluha dluhu státu, státem zaručené sociální dávky, platby mezinárodních organizacím a jiné závazné platby. Změnit tyto výdaje lze pouze

25

změnou zákona, což je politicky velmi složitá cesta. Snížit státní dluh cestou snížení veřejných výdajů je nejsložitější cestou. Kvazimandatorní výdaje nejsou stanoveny zákonem, ale různými předpisy, jejichž změna je také zdlouhavá. Patří sem např. platy státních zaměstnanců. Snížit kvazimandatorní výdaje je podmíněno racionálním chováním státu v oblasti jeho správy a organizace. Volné výdaje tvoří jen nepatrnou část státního rozpočtu, a tudíž jejich výší nelze ovlivnit státní dluh. Proč vlády připouštějí deficity svých rozpočtů? Odpověď je jednoduchá. Jedná se o potřebu krýt nadměrné výdaje, hradit výdaje na sociální politiku a tendence snižovat daně. Dle Keynesiánské teorie má stát narovnávat hospodářský cyklus pomocí svých výdajů, což znamená, že v období hospodářského růstu má být státní rozpočet v přebytku, aby bylo možno jej v době hospodářského poklesu či recese opět stimulovat. Bohužel ekonomická rozhodnutí jsou následkem politických rozhodnutí, a proto i vznik dluhu je de facto politickým rozhodnutím.

2.2 Vývoj státního dluhu Počátek transformace ekonomiky po roce 1989 zdědil nízkou úroveň zadlužení a tehdejší ekonomové se vyjadřovali ve prospěch zodpovědné fiskální politiky. Od doby samostatnosti České republiky stát hospodařil až na výjimku roku 1995 vždy s deficity. Ty dosáhly i v období rychlého ekonomického růstu hodnot, které nezajistily ani za příznivých okolností pokles veřejného dluhu v poměru k velikosti ekonomiky. Z důvodu délky období, ve kterém bude vývoj státního dluhu popisován, jsou data i informace rozděleny na dvě části a to nejprve na období let 1995 až 2003 a na období let 2004 až 2012. Rozdělení na tato dvě období koresponduje s časovým horizontem souvisejícím se vstupem České republiky do Evropské unie. Základními kritérii, kterými je státní dluh ČR měřen, jsou fiskální maastrichtská kritéria. V nich jsou vykazována data na celoevropské úrovni a umožňují srovnávat ukazatele jednotlivých zemí.

2.2.1 Vývoj státního dluhu v letech 1995 až 2003 Česká republika vznikla 1. 1. 1993 rozdělením Československé federativní republiky. Rozdělením republiky došlo i k rozdělení dluhu, který vznikl před rokem 1993 a Česká republika převzala dvě třetiny závazků, činící v této době 158,8 mld. Kč. V letech 1993 až 1994 se státní dluh vyvíjel dle střednědobých a dlouhodobých finančních cílů stanovených tehdejší českou vládou. V roce 1994 došlo dokonce 26

ke snížení dluhu, jehož příčinou bylo použití vkladů ze státních finančních účtů k amortizaci dluhu a prémie z emise vládních obligací z roku 1994. V roce 1995 došlo ke zvýšení hospodářského růstu české ekonomiky a státní rozpočet skončil přebytkem. Tento přebytek byl způsoben rostoucím výběrem daní a již zmíněným růstem české ekonomiky. Tabulka 5 Vývoj státního dluhu v letech 1995 až 2003 Roky

Státní dluh v mld. Kč Státní dluh v % k HDP

1995

1996

1997

1998

1999

2000

154,4

155,2

173,1

194,7

228,4

289,3

10,1

8,8

9,2

9,4

10,6

12,7

2001

2002

2003

345

395,9

493,2

14,1

15,4

18,3

Zdroj: MF ČR; vlastní úprava Z tabulky č. 5 je patrné, že v roce 1996 činila výše státního dluhu 155,2 mld. Kč, vyjádřeno v poměru HDP se jednalo o 8,8 % HDP. Příznivé období let 1995 až 1996, pro které byla charakteristická sekuritizace23 a internalizace24 státního dluhu, končí v roce 1997. Do roku 1996 měla na veřejné finance přímý vliv privatizace státního majetku. Jednalo se jak o fiskálně orientovanou privatizaci, jejímž hlavním motivem bylo navýšit příjmy státního rozpočtu, tak i transformační privatizaci, což je jednorázová či postupná privatizace velkého objemu státního majetku ve fázi ekonomické transformace. Základním motivem transformační privatizace je zvýšení efektivnosti privatizovaných podniků. Obě privatizace měly krátkodobé i dlouhodobé účinky na systém veřejných financí.25 Byly-li rozpočty v letech 1993 až 1996 téměř vyrovnané, v roce 1997 došlo ke zlomu a od té doby jsou již státní rozpočty hluboce deficitní. V roce 1997 vláda přijímá transformační opatření v podobě „vládního balíčků“ k zabránění nárůstu deficitu státního rozpočtu. I přesto úsilí končí státní rozpočet roku 1997 schodkem ve výši 15,7 mld. Kč. Vládě se nepodařilo stabilizovat státní dluh a od tohoto roku se státní dluh začal trvale navyšovat.

23

Sekuritizace znamená převod přímých vládních úvěrů do standardní formy dluhopisů Internalizace znamená snižování podílu zahraničního dluhu a implicitní růst podílu domácího dluhu 25 DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 149. ISBN 978-80-7400-075-1. 24

27

V letech 1999 a 2000 roste státní dluh, a to především z důvodu špatného vývoje rozpočtového hospodaření. V tomto období došlo k úhradám ztráty Konsolidační banky, k vydání různých druhů státních dluhopisů k získání dalších potřebných finančních prostředků. I další období 2001 až 2003 je charakterizováno nárůstem dluhu a to zejména vnitřního státního dluhu. Zároveň v této době dochází ke změnám ve skladbě státního dluhu z hlediska jeho splatnosti, neboť došlo k poklesu podílu krátkodobého dluhu o 50 % a naopak dluhy se splatností nad jeden rok narostly, v největší míře pak státní dluhopisy nad deset let.

2.2.2 Vývoj státního dluhu v letech 2004 až 2012 Z níže uvedené tabulky č. 6 vidíme, že v roce 2004 nastal další nárůst státního dluhu. Byl to rok charakterizovaný špatným vývojem rozpočtového hospodaření a skokem v mandatorních výdajích. Rostl jak vnitřní státní dluh, tak vnější dluh, který byl způsobem především velkým objemem emisních zahraničních dluhopisů v celkové výši 48,8 mld. Kč a půjčkami od Evropské investiční banky ve výši 20,7 mld. Kč, které byly čerpány na odstraňování povodňových škod a na výstavbu dálnice D8.26 Tabulka 6 Vývoj státního dluhu v letech 2004 až 2012 Roky

Státní dluh v mld. Kč Státní dluh v % k HDP

2004

2005

2006

2007

2008

529,9

691,2

802,5

892,3

999,8 1178,2 1344,1 1499,4 1667,6

21,1

23,2

24,9

25,2

27,1

2009

32,5

2010

36,6

2011

39,0

2012

43,4

Zdroj: MF ČR; vlastní úprava V roce 2004 vstupuje Česká republika do Evropské unie. Proto se zvyšuje podíl držby věřitelů u zahraničních subjektů následkem první emise eurobondů, které ve většině skončily ve vlastnictví zahraničních investorů. Rok 2005 je charakterizován nejvyšším ekonomickým růstem (6 % HDP). Do České republiky proudí zahraniční investice, narůstá konkurenceschopnost a zvyšuje se výkonnost ekonomiky. Tento trend pokračuje i v roce 2006 a 2007, kdy ekonomický růst dosáhl 6,3 % k poměru HDP. Ekonomika ČR po tři roky rostla 6% tempem a patřila mezi rychle rostoucí ekonomiky v EU. V této době klesla nezaměstnanost pod hranici 6 %. Přesto státní dluh trvale roste, v roce 2006 se zvyšuje o dalších 111,3 26

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Struktura a vývoj státního dluhu [online]. 2004 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/dluhovastatistika/struktura-a-vyvoj-statniho-dluhu

28

mld. Kč, což je nejvyšší nárůst v historii ČR. Stojí za ním saldo státního rozpočtu a platby na úhradu dluhu ČKA. Podobná situace se opakuje v roce 2007. V obou letech si stát půjčuje od Evropské investiční banky a to na dostavbu dálnic a protipovodňová opatření. V roce 2008 přichází finanční krize jako důsledek problémů hypotečního trhu v USA. Tyto problémy se přenesly na všechny složky finančních trhů včetně trhů úvěrových. Česká ekonomika zpomaluje a dostává se do recese, které končí malým oživením až v roce 2010. Celé období let 2008 až 2010 je charakterizováno zvyšováním dluhu. Hlavní roli v něm sehrály tvorba dluhové rezervy financování, deficitní rozpočty, nutnost financovat státní finanční aktiva a poskytnutí půjček. K žádné zásadní změně nedošlo ani v letech 2011 a 2012. I v tomto období státní dluh vzniká hromaděním schodků státního rozpočtu vzniklých zahraničními emisemi státních dluhopisů a vysokými úroky, které stát musí za „díru“ ve veřejných financích odvádět. Ze zveřejněné strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2014 vyplývá, že do konce roku 2016 státní dluh převýší hranici dvou bilionu korun, i když dosud nezveřejněný přírůstek státního dluhu za rok 2013 se očekává nejnižší za posledních 17 let, tj. od roku 1996. Nedávno zveřejněné údaje o výši státního dluhu za rok 2013 hovoří o čísle 1680 mld. Kč, dluh narostl o 15,7 mld. Kč ve srovnání s rokem 2012.27

2.2.3 Vývoj deficitu státního dluhu v letech 1995 až 2003 Hlavní příčinou nárůstu státního dluhu jsou opakované deficity státního rozpočtu. V průběhu let deficity nejenže narůstaly, ale tempo nárůstu se rychle zvyšovalo. Příčiny deficitů leží jak v příjmové, tak ve výdajové straně rozpočtu. Období let 1995 až 2003 je charakteristické rychlým nárůstem mandatorních výdajů, likvidací ztrát Konsolidační banky, financováním povodní, přičemž od roku 1997 nastupují výhradně deficitní rozpočty. Deficit roku 1997, který lze charakterizovat jako první významnější, spočíval v nedodržení rozpočtových příjmů následkem povodní, v saldu na důchodovém účtu a v již zmíněných úhradách ztrát Konsolidační banky. Deficit v letech 1998 až 2003 s výjimkou roku 2002 stále narůstal a měl katastrofální dopad na celkový státní dluh. Vývoj salda státního rozpočtu a jeho poměr v % HDP za období 1995 až 2012 je zachycen v tabulkách č. 7 a 8.

27

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Statnidluh_2014_Strategie-financovani-a-rizeni-statniho-dluhu-CR-na-rok-2014.pdf

29

Tabulka 7 Vývoj salda státního rozpočtu od roku 1995 do roku 2003 Roky 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Saldo státního rozpočtu v mld. Kč Saldo státního rozpočtu v % HDP

7,2

-1,6 -15,7 -29,3 -29,6 -46,1 -67,7 -45,7

-109

0,5

-0,1

-4,2

-0,9

-1,5

-1,4

-2,1

-2,9

-1,9

Zdroj: MF ČR; vlastní úprava Tabulka č. 7 zahrnuje období let 1995 až 2003. Ukazuje, že jedině v roce 1995 bylo saldo kladné. Obrat přinesl rok 1996, kdy došlo k prvnímu mírnému deficitu. V roce 1997 následkem zpomalení ekonomického růstu vznikl první větší deficit a zároveň došlo k dalšímu poklesu v % HDP. Roky 1998 a 1999 zasáhly do salda neplánovaným financováním povodní a od té doby dochází k velkému narůstání salda, které v roce 2003 přesáhlo hranici 100 miliard.

2.2.4 Vývoj deficitu státního dluhu v letech 2004 až 2012 Z tabulky č. 8 je jasné, že i v roce 2004 vláda hospodařila s hlubokým deficitem, který ovlivnily výdaje spojené se vstupem ČR do Evropské unie. V roce 2005 až 2006, v době největšího ekonomického růstu od rozpadu federace, dochází k vysokému růstu HDP. Rok 2005 a 2007 měly výrazně pozitivní obchodní bilanci, což se projevilo zlepšením salda. Světová finanční krize roku 2008 zasáhla radikálně do rozpočtu roku 2009, neboť výdaje byly plánovány na základě chybného odhadu tempa růstu HDP. Na podzim roku 2011 se zhoršila makroekonomická předpověď, a proto bylo nutné provést korekci rozpočtu pro rok 2012. Deficit se z roku na rok snížil o 40 mld. Kč zásluhou úsporných opatření tehdejší vlády. Tabulka 8 Vývoj salda státního rozpočtu od roku 2004 do roku 2012

Roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Saldo státního rozpočtu v mld. Kč Saldo státního rozpočtu v % HDP

-93,7 -56,3 -97,6 -66,4 -20,0 -192,0 -156,0 -142,7 -3,3

-1,9

-3

-1,9

-0,5

-5,3

-4,3

-3,7

-101 -4,4

Zdroj: MF ČR; vlastní úprava Kromě vývoje salda státního rozpočtu je nutné ukázat i samotný vývoj státního dluhu a jeho podíl na HDP. Níže uvedený graf ukazuje vývoj dluhu v letech 1995 až 2012. 30

Graf 3 Vývoj dluhu v letech 1995 až 2012

Zdroj: MF ČR; vlastní zpracování Z grafu č. 3 vyplývá, že v roce 1997 začal státní dluh stoupat a v roce 2012 dosáhl hodnoty 1667,6 mld. Kč, což je hodnota rovná 43,4 % HDP. Výsledkem je jasné rostoucí zadlužení, a to především v průběhu posledních pěti let. V této souvislosti bych ráda uvedla, že problém deficitů státního rozpočtu a veřejných dluhů není jen problémem České republiky. V posledních letech došlo k dramatickému nárůstu zadlužení v celé Evropské unii. Proto Maastrichtská smlouva nastavila tzv. konvergenční kritéria. Ve vztahu k deficitu se jedná o požadavek, aby poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekročil 3 %. Kritérium veřejného dluhu znamená, že by poměr veřejného vládního dluhu k HDP neměl překročit 60 %. Poslední informací je potvrzení současné vlády, že euro bude v České republice zavedeno během následujícího volebního období, které by mělo za normálních okolností začít v roce 2017. Proto je snahou vlády maastrichtská kritéria dodržovat.

31

2.3 Struktura státního dluhu Státní dluh má podle Ministerstva financí následující strukturu28:

2.3.1

Nepodmíněné závazky státu a. Dluh domácí a dluh zahraniční (podle místa vzniku dluhového nástroje) Domácí dluh je krytý: státními pokladničními poukázkami státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy dalšími domácími instrumenty, např. krátkodobými půjčkami Zahraniční dluh tvoří: zahraniční emise dluhopisů přijaté úvěry od Evropské investiční banky směnky vydané k úhradě členství v IBRD a EBRD

b. Dluh obchodovatelný a dluh neobchodovatelný (podle obchodovatelnosti na finančních trzích) Obchodovatelný dluh je krytý: státními pokladničními poukázkami státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy zahraniční emisí dluhopisů popř. ostatními zdroji krytí Veškerý neobchodovatelný dluh je v současné době výhradně zahraničním dluhem. Je tvořen bankovními úvěry od Evropské investiční banky, korunovými směnkami pro úhradu účasti u IBRD a dolarovými směnkami pro úhradu účasti EBRD. K získání přehledu o struktuře státního dluhu ČR slouží tabulka č. 9. Je z ní patrné, že zahraniční dluh se nejprve v letech 1993 až 2001 postupně snižoval z původních 72,4 mld. Kč na 8,8 mld. Kč. Následující roky až do roku 2003 svědčí o mírném nárůstu. Uvedená čísla hovoří o úspěšné strategii internalizace dluhu, což znamená, že se zahraniční dluh snižoval ve prospěch domácího dluhu. Naopak u domácího dluhu vidíme opačný trend, pravidelný růst dluhu.

28

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Definice a měření [online]. 2007 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/definice-amereni

32

Tabulka 9 Struktura státního dluhu ve vybraných letech v (mld. Kč) Roky 1993 STÁNÍ DLUH CELKEM

1997

2001

2003

2005

2008

2011

2013

158,6

173,1

345,0

493,2

691,2

999,8

1499,4

1683,3

Domácí dluh

86,4

134,8

336,2

479,9

581,8

814,3

1182,2

1288,1

Státní pokladniční poukázky

17,0

70,9

186,6

160,6

94,2

78,7

162,6

120,9

0

0

0

0

0

0

20,4

87,6

Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy

19,5

57,9

149,6

319,3

487,5

735,6

999,1

1079,9

Ostatní zdroje

49,9

6,0

0

0

0

0

0

0

Zahraniční dluh

72,4

38,3

8,8

13,3

109,4

185,5

317,2

395,2

Zahraniční emise dluhopisů

0

0

0

0

78,9

137,9

245,7

323,7

Půjčky od EIB

0

0

0

0

29,7

46,8

71,3

71,5

0,7

0,8

1,5

1,6

0,8

0,8

0,1

0

Spořící státní dluhopisy

Směnky

Zdroj: MF ČR; vlastní zpracování Z tabulky č. 9 nadále vyplývá, že podíl SPP a střednědobých a dlouhodobých dluhopisů byl v letech 1993 až 1996 konstantní. Objem SPP od roku 1997 rostl do roku 2001 a pak opět poklesl. Objem SDD naopak po celé sledované období rostl a to i poměrně strmě. Krytí státního dluhu SPP dlouhodobě klesá a roste krytí pomocí SDD, což znamená, že roste podíl dlouhodobého dluhu. Tato strategie je z hlediska dlužníka pochopitelná, neboť je pro něj nejvýhodnější co nejvyšší podíl obligací s dlouhou dobou splatnosti. Tabulka ukazuje rok 2011 jako první rok emise spořících státních dluhopisů, jejichž objem byl v roce 2013 více než čtyřikrát větší než v roce 2011. Uvedený vývoj podílu jednotlivých dluhových instrumentů na financování státního dluhu je záměrnou strategií Ministerstva financí z roku 2000. Spočívá v postupném snižování podílu SPP na obchodovatelném dluhu z hranice přesahující 50 % k hranici 30 % tak, aby se objem SDD vůči objemu SPP dostal na úroveň 2:1.29 Z grafu č. 4 je zřejmé, že MF tento cíl dodržuje.

29

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Cíle a kritéria [online]. 2005 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/cile-akriteria

33

Graf 4 Podíl státních pokladničních poukázek a střednědobých dluhopisů na celkovém státním dluhu v (%)

Zdroj: MF ČR; vlastní zpracování

2.3.2 Podmíněné závazky státu neboli státní záruky Státní záruky jsou poskytovány podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, kde záruky mají systémový charakter, které ale působí největší zátěž na bankovní sektor. Státní záruky upravuje také zákon č. 58/1995 Sb. O podpoře exportu a zákon č. 77/2002 o Správě železniční dopravní cesty. „Je nutné zdůraznit, že řízení administrace státních záruk vlády není v kompetenci Odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku. Státní záruky jsou plánovány, spravovány a plněny přímo odborem Státního rozpočtu Ministerstva financí.“30

2.4 Formy státního dluhu Státní dluh může mít následující formy a to: a) zaknihovaná forma – státní dluh je zapsán do knih státního dluhu a obligace se evidují na účtech b) listinná forma – tzv. materializované cenné papíry, které jsou ve formě vytištěných státních dluhopisů

30

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Definice a měření [online]. 2007 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/definice-amereni

34

2.5 Řízení rizik a obsluha státního dluhu Tato podkapitola se zaměří na problematiku řízení státního dluhu, na rozbor nákladů státního dluhu a zároveň na pohled na státní dluh z hlediska vlastníků.

2.5.1

Řízení rizik

Řízením státního dluhu se na základě právní úpravy zabývá Ministerstvo financí. Podle definice samotného ministerstva řízení státního dluhu zahrnuje čtyři oblastí: provozní činnost, vedení státního účetnictví, řízení likvidity státu, řízení státního dluhu Stát své účty vede u České národní banky a tyto účty musí být trvale kladné. Stát musí být stále solventní, což je i podmínka stanovená v Maastrichtské smlouvě. Jak již bylo řečeno, stát svoji solventnost zajišťuje dluhovými instrumenty a získané prostředky převádí na účet ČNB. Česká národní banka za žádných okolností neposkytuje státu žádnou finanční výpomoc, což je dáno i skutečností, že je institucí ze zákona nezávislou na vládě. Stát musí řídit státní dluh tak, aby zajistil požadovaný objem finančních prostředků a to za podmínky minimálních nákladů. Řízení státního dluhu je podmíněno pečlivým zvažováním dalších faktorů, jako je časová struktura dluhu, riziko a likvidita trhu. Ministerstvo financí ve svých strategiích financování a řízení státního dluhu definuje své cíle, neboť transparentnost je na finančních trzích oceňovaným faktorem. Nedílnou součástí dluhového managementu je především řízení rizik vnímáno jako „integrální součást koncipování alternativních dluhových strategií a jádro moderního dluhového managementu. Identifikace hlavních rizik relevantních pro český dluhový management je determinována v první řadě prohlubováním primárních rozpočtových deficitů, které vedou k akceleraci růstu výpůjčních požadavků centrální vlády.“31 Vyjdeme-li ze skutečnosti, že téměř celý státní dluh je tvořen formou cenných papírů, je hodnocení rizik nejdůležitější složkou řízení státního dluhu.

2.5.1.1

Refinanční riziko

Refinanční riziko souvisí s výrazným převisem objemu dluhu, který je nutno každý rok refinancovat nad objemem státního dluhu splatným v daném roce. Riziko vzniká, pokud se kumulují splatné závazky, které stát musí uhradit a nemá prostředky, neboť po jeho dluhopisech není dostatečná poptávka. Minimalizace refinančního rizika je tudíž v současné době zásadním východiskem při koncipování emisní a dluhové strategie MF.

31

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Řízení rizik [online]. 2005 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/rizeni-rizik

35

2.5.1.2

Úrokové riziko

Úrokové riziko je nejdůležitější riziko řízení státního dluhu. Od roku 2005 používá MF při měření a řízení úrokového rizika sofistikovaný modelový rámec tzv. náklady v riziku (Cost-at-Risk), který vychází z metodologie Value-at-Risk a simuluje budoucí očekávané a maximální úrokové náklady při daném stupni rizika, které je odvozeno z volatility časové struktury úrokových sazeb. Primární cíl tohoto modelu spočívá ve stanovení maximálních nákladů státního dluhu, které nebudou s danou 95 %, respektive 99 % pravděpodobností překročeny (CaR 95 % a CaR 99 %). Druhotný cíl tohoto modelu spočívá v odhadu skutečných úrokových nákladů státního dluhu. Simulační rámec pracuje separátně s úrokovými náklady a úrokovými příjmy. Výsledkem je čistý úrokový náklad státního dluhu.32 Tabulka 10 Čisté úrokové náklady a náklady v riziku v (mld. Kč) Roky 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Rozpočtové náklady

33,9

37,8

43,7

41,3

56,1

66,7

72,1

63,6

Skutečné náklady

31,5

34,0

37,5

44,1

35,6

45,0

41,1

50,6

Očekávané náklady

32,4

33,3

41,7

44,9

57,5

49,1

56,4

50,6

CaR 95 %

36,6

35,8

50,2

49,9

62,9

59,2

64,9

61,3

CaR 99 %

-

-

-

-

-

67,8

71,5

65,9

Zdroj: MF ČR; vlastní úprava Tabulka č. 10 porovnává čisté úrokové náklady v riziku, očekávané a rozpočtové čisté úrokové náklady a skutečně realizované úrokové náklady. Ve všech letech nebyly předpovídané maximální náklady překročeny.

2.5.1.3

Měnové riziko

Toto riziko MF aktivně řídí od roku 2011 a od roku 2014 začalo řídit i čistou cizoměnovou expozici státního dluhu. Změna metodiky zohledňuje i cizoměnovou expozici státních finančních aktiv, která snižuje cizoměnovou expozici dluhového portfolia, což poskytne jasnější představu o skutečném měnovém riziku. Ministerstvo financí rozlišuje čistou cizoměnovou expozici státního dluhu a cizoměnový státní dluh. Čistá cizoměnová expozice je tvořena rozdílem mezi cizoměnovou expozicí státního dluhu a cizoměnovou expozicí státních finančních aktiv a zobrazuje reálné tržní riziko, kterému je cizoměnový dluh vystaven z titulu pohybu měnových kurzů. Oproti tomu 32

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Statnidluh_2014_Strategie-financovani-a-rizeni-statniho-dluhu-CR-na-rok-2014.pdf

36

cizoměnový státní dluh představuje celkovou hodnotu dluhového portfolia denominovanou v cizí měně. Nejdůležitější ukazatelem v řízení měnového rizika je podíl čisté cizoměnové expozice státního dluhu na celkovém státním dluhu, pro který byla ve střednědobém výhledu určena limitní hranice ve výši 15 % + 2 p. b. Na konci roku 2013 se hodnota čisté cizoměnové expozice pohybovala ve výši 158,5 mld. Kč, což představuje 9,4 % celkového státního dluhu, čili jasně pod stanovenou limitní hranící.33

2.5.2

Skladba státního dluhu podle držitele

Naprostou většinu vlastníků státního dluhu tvoří finanční instituce a pojišťovny, které mají v držbě většinu státního dluhu. Ke konci roku 2013 bylo v držení finančních korporací 56,44 % státního dluhu. V této souvislosti je potřeba uvést, že podíl finančních institucí od roku 2008 klesá. Naopak podíl domácností stoupl k 31. 12. 2013 na 5,08 %. Nárůst podílu domácností je způsobem emisemi spořících státních dluhopisů, které byly poprvé vydány v roce 2011. Zatímco do roku 2003 dosahoval zahraniční dluh velice nízké úrovně, do hranice 5 %, v současné době se jeho podíl pohybuje okolo 30 %. Důvodem jsou emise tzv. eurobondů. Vše je graficky vyjádřeno v grafu č. 5. Graf 5 Skladba státního dluhu podle držitele v (%)

Zdroj: MF ČR; vlastní úprava 33

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Statnidluh_2014_Strategie-financovani-a-rizeni-statniho-dluhu-CR-na-rok-2014.pdf

37

2.5.3 Náklady státního dluhu Státní dluh činil k 31.12.2013 1,68 bilionu Kč. Z této částky musí český stát platit úroky, které vyjadřují odměnu těm, kdo státu své volné peněžní prostředky zapůjčili. Úroky jsou nedílnou částí veřejných výdajů, jejich placení a úhrada všech dalších nákladů s nimi spojených se nazývá obsluhou dluhu. Jelikož Česká republika dluh nesplácí, ale neustále kumuluje, na úroky si půjčuje dalšími emisemi nových dluhopisů. Platbu úroků můžeme také nazvat daní za veřejný dluh a je jednou z hlavních položek výdajů státního rozpočtu. Graf 6 Úrokové náklady státního dluhu v letech 1993 až 2012 v (mld. Kč)

Zdroj: MF ČR; vlastní úprava Z grafu č. 6 vyplývá, že až do roku 2002 byly úrokové náklady poměrně stabilní. K velkému nárůstu dochází od roku 2006, přičemž v roce 2009 náklady překonávají hranici 52 mld. Kč, která se přičítá hospodářské krizi a nárůstu zahraniční složky státního dluhu. Pokud bychom sečetli sumu všech zaplacených úroků, došli bychom k hodnotě 558,3 mld. Kč. I proto lze říci, že úrokové náklady dluhu jsou zdrojem deficitů státních rozpočtů. Na závěr této kapitoly lze konstatovat následující fakta. Nejvýznamnější podíl na celkovém veřejném dluhu má subsektor ústředních vládních institucí, který tvoří přibližně 95 % celkového dluhu. Subsektor místních vládních institucí představuje zbylých cca. 5 % celkového dluhu, jelikož zadlužení fondů zdravotního pojištění je zanedbatelné. Téměř veškerý dluh vlády tvoří státní dluh. Při tvorbě střednědobé dluhové a emisní strategie státu je hlavní pozornost věnována refinančnímu a tržnímu riziku, která představují nejvýznamnější zdroje nejistoty financování. Jejich stabilizace se ukazuje jako zásadní zvláště v obdobích nadprůměrné volatility na mezinárodních finančních trzích a zvýšené nejistoty investorů. Dlouhodobě sledovaným cílem je snížení podílu krátkodobého státního dluhu ve prospěch dlouhodobého státního dluhu. Tuto strategii 38

lze nazvat hlavním stabilizujícím prvkem financování dluhů vlády a plánování emisní činnosti na domácím i zahraničním trhu. Stabilizující tendenci ukazuje také průměrná splatnost státního dluhu, která se neustále snižuje.34 Ačkoliv na počátku transformace ekonomiky v roce 1989 byla úroveň zadlužení nízká, hospodařila Česká republika od tohoto roku výjimkou jediného roku vždy s deficity. Ani v době příznivých hospodářských okolností veřejný dluh v poměru k velikosti ekonomiky neklesl. Propad české ekonomiky a s ním zhoršení fiskální pozice přinesla světová finanční a ekonomická krize. Otázka udržitelnosti veřejného dluhu je spojena se skutečností, že v každém systému, který nesměřuje ke státnímu bankrotu, musí stát přejít na udržitelnou trajektorii správy veřejných financí. Čím později to učiní (tedy čím vyšší dluh do té doby vytvoří), tím vyšší bude požadavek na primární fiskální saldo. To znamená, že při vyšším dluhu bude muset stát mít trvale nastaveny vyšší daně (čímž omezí růst ekonomiky) a pracovat s nižšími výdaji (a tedy pravděpodobně nižším rozsahem poskytovaných služeb), aby mu zbývaly prostředky na splácení úroků ze svého dluhu (tedy placení ceny za předchozí deficitní hospodaření).35 Množství opatření k zastavení růstu státního dluhu a k vytvoření vyrovnaného státního rozpočtu je nepřeberné. V zásadě se liší přístupem k tzv. škrtům. Pravicoví ekonomové škrtají na výdajové stránce rozpočtu, levicoví se snaží zvýšit příjmovou stránku rozpočtu a minimalizovat škrtání na výdajové stránce. V současné situaci je nutné jak zvýšit příjmovou stránku veřejného rozpočtu, tak redukovat některé položky státního rozpočtu. V roce 2010 začala vláda uskutečňovat řadu úsporných opatření, zvýšila DPH, snížila mzdy státním zaměstnancům, různé sociální výdaje, a to s cílem dodržet plánovaný deficit rozpočtu pro rok 2012 a postupně docílit vyrovnaného rozpočtu do roku 2016. Nová vláda, vzniklá v roce 2013, je připravena přijímat další opatření, jejichž konstrukce je taková, aby negativní důsledky nedopadaly jen na úkor jedné skupiny obyvatel, nýbrž aby negativa byla rovnoměrně rozložena mezi fyzické osoby, živnostníky i velké společnosti. Lze předpokládat, že státní rozpočty budou v následujících letech hluboce deficitní a státní dluh bude narůstat. Dosažení vyrovnaného rozpočtu nebude možné bez snížení životní úrovně většiny obyvatel republiky, což může vyústit ve vlnu demonstrací vůči početně nižší, nicméně výrazně bohatší části obyvatelstva.

34

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Konvergenční program duben 2011 [online]. 2011 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Analyza-Kap-000_2011-04_Konvergencni-programduben-2011.pdf 35 DAVID, Marek et al. ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Růst státního dluhu rizika pro ekonomiku, podniky, občany i finanční sektor [online]. 2009 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: https://www.czechba.cz/sites/default/files/dokumentyclanku/analyza-cba-rust-statniho-dluhu-rizika-pro-ekonomikupodniky-obcany-i-financni-sektor/analyzycba.pdf

39

3 Porovnání vývoje v ČR s jinými státy EU, hlavně se zeměmi Visegrádské čtyřky V závěrečné kapitole své práce se budu věnovat srovnání veřejného dluhu České republiky v rámci zemí Evropské unie a především se zeměmi tzv. Visegrádské čtyřky.

3.1 Veřejný dluh v Evropské unii Veřejné zadlužení není jen problémem České republiky. K jeho růstu dochází ve většině zemí Evropské unie. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce č. A1, která je přílohou této práce. K největšímu nárůstu dluhu došlo v období let 2005 až 2012 ve Velké Británii, ve Francii a v Německu. Naopak ke snížení dluhu nedošlo v žádné ze zemí EU. Zaměříme-li se na nově integrované členské státy (včetně zemí V4), dojdeme k závěru, že zadlužení těchto států je podstatně nižší než zadlužení původních států EU. Nejvyšší vládní dluh ze zemí V4 má Polsko. Co se týče dynamiky růstu, nejvíce se zadlužila Slovenská republika, jejíž dluh se ve sledovaném období zvýšil o 180 %. Zaměříme-li se na vývoj objemu vládního dluhu ve všech členských zemí EU, dojdeme k závěru, že většinu dluhu drží původních patnáct zemí a dluh roste nejrychleji v nově integrovaných zemí včetně České republiky, z původních členů EU pak v Lucembursku a Irsku. Veřejné zadlužení je jedno z maastrichtských kritérií pro vstup zemí do EU a je stanoveno na úrovni 60 % HDP. S tím souvisí další maastrichtské kritérium – deficit státního rozpočtu, který nesmí překračovat 3 % HDP. Dalšími kritérii je udržení celkové stability, úrokové míry vládních dluhopisů a stabilita měnového dluhu. Samotný objem vládního dluhu nemá správnou vypovídací schopnost pro srovnání jednotlivých států, z toho důvodu se pro srovnání používá ukazatel relativní váhy veřejného dluhu, jinak také podíl vládního dluhu na HDP. Maastrichtské kritérium veřejného zadlužení nedodržovaly již v první vlně vstupu (rok 1999) do Eurozóny Rakousko, Německo, Španělsko, Itálie, Nizozemí a Rakousko. V roce 2001 vstoupilo do Eurozóny Řecko, jehož úroveň zadlužení v té době byla 94 % HDP. V roce 2002, kdy byla zavedena jednotná hotovostní měna, nesplňovaly toto kritérium Belgie, Německo, Řecko, Rakousko, Itálie. Relativní váhu vládního dluhu v zemích EU v % HDP dokumentuje tabulka č. A2 uvedená v příloze této práce. Od roku 2010 Evropská unie řeší krizi veřejného zadlužení, která propukla v jižních státech EU a v Irsku. EU ihned přijala řadu opatření k zajištění finanční stability eurozóny a nastavuje pravidla pro pomoc zemím, které již nejsou schopny obstarat si finanční prostředky na finančních trzích (např. Řecko). V roce 2012 byl otevřen Evropský stabilizační mechanismus po ratifikaci všech sedmnácti členských států eurozóny. Tento mechanismus má poskytnout stabilizační podporu pro členské státy, 40

které jsou ohroženy závažnými finančními problémy. Do ESM patří Belgie, Estonsko, Francie, Finsko, Itálie, Irsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Ke konci roku 2012 vykazovaly nejnižší poměr vládního dluhu k HDP Estonsko (10,1 %), Bulharsko (18,5 %) a Lucembursko (20,8 %). Nejvyšší poměr dluhu k HDP vykázaly Řecko (156,9 %), Itálie (127 %) a Portugalsko (123,6 %). Zadlužení vyšší než 60 % vykázalo celkem 14 států z celkového počtu 28. V celoevropském měřítku mají nejmenší problémy v oblasti veřejných financí severské státy, ačkoliv vydávají velké částky na sociální politiku. Hospodářské zpomalení posledních let zhoršilo hospodaření rozpočtů všech zemí Unie. V roce 2007 neplnily 3 % maastrichtské kritérium jen 3 země (Řecko, Portugalsko, Maďarsko), v roce 2011 již 2/3 zemí včetně ČR.

3.2 Veřejný dluh zemí V4 Visegrádská skupina zahrnuje Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Toto uskupení vzniklo z úsilí těchto zemí o spolupráci v rámci celoevropské integrace. Všechny jmenované státy byly vždy součástí jedné civilizace, která sdílí podobné kulturní a intelektuální hodnoty, má společné kořeny náboženských tradic a to vše si přejí zachovat a dále rozvíjet. Tyto země jednotně usilovaly i o integraci do Evropské unie. Cílem skupiny V4 je přispívat k budování evropské bezpečnostní architektury založené na efektivní a vzájemně se doplňující spolupráci a koordinaci mezi existujícími evropskými i transatlantickými institucemi. Veškeré aktivity V4 jsou směřovány k posílení stability v regionu střední Evropy. V4 (původně V3) získala svůj název v maďarském městě Visegrád 15. února 1991. 1. května 2004 byly všechny země V4 přijaty do EU, čímž výrazně vzrostly zahraničně-politické aktivity těchto zemí.36

3.2.1 Maďarsko Maďarsko má rozlohu 93 tisíc km2 a jeho počet obyvatel je 9,9 mil. Začátek novodobých dějin se datuje k 23. 10. 1989, kdy byla vyhlášena Maďarská republika. Maďarská ekonomika je orientována výrazně na služby a turismus (přibližně 60 % HDP) a průmysl (přibližně 33 % HDP). Země nemá žádné větší zdroje nerostných surovin, v současnosti však zaznamenává větší příliv investic ze zahraničí např. díky relativně levné pracovní síle.

36

VISEGRAD GROUP. Historie V4 [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.visegradgroup.eu/historie

41

Tabulka 11 Vývoj vládního dluhu v Maďarsku v letech 2002 až 2012 Roky Vládní dluh v mld. EUR Dluh sektoru vlády v % HDP

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

40,4

41,8

49,9

53,7

61,7

65,9

72,4

75,5

78,3

72,1

76,5

55,9

58,6

59,5

61,7

65,9

67,0

73,0

79,8

82,2

82,1

79,1

Zdroj: Eurostat; vlastní úprava Z tabulky č. 11 je zřejmé, že mezi roky 2002 a 2012 vládní dluh stoupl o přibližně 50 %. K prolomení 60 % hranice maastrichtských kritérií došlo v roce 2005 a od té doby Maďarsko toto kritérium nesplňuje, naopak výrazně překračuje, jak ukazuje poslední zveřejněný ukazatel roku 2012, kdy vládní dluh v poměru k HDP stoupl na téměř 80 %. Vládní deficit je logickým následkem vývoje rozpočtového salda, který je zobrazen v tabulce č. 12. Je zřejmé, že země hospodařila s trvalým deficitem s výjimkou roku 2011. Tabulka 12 Vývoj salda vlády v Maďarsku v letech 2002 až 2012 Roky Vládní deficit v mld. EUR Vládní deficit v % HDP

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-6,3

-5,3

-5,3

-7,0

-8,4

-5,1

-3,9

-4,2

-4,1

4,2

-1,9

-9,0

-7,3

-6,5

-7,9

-9,4

-5,1

-3,7

-4,6

-4,3

4,3

-2,0

Zdroj: Eurostat; vlastní úprava V roce 2011 začala maďarská vláda přijímat řadu opatření, která měla srazit deficit pod maastrichtskou úroveň 3 % HDP. Přijala jednorázová a z pohledu některých ekonomických expertů dlouhodobě neudržitelná opatření, jako např. zavedení bankovní daně, znárodnění povinných důchodových fondů, což vyústilo v přebytek 4,3 % HDP v roce 2011. I v roce 2012 byla realizována fiskální opatření na výdajové, ale především příjmové straně rozpočtu (např. na příjmové straně zvýšení daně z bankovních transakcí, zachování bankovní daně v dosavadní výši, zvýšení živnostenských daní, opatření na zlepšení výběru daní, na výdajové straně pak snižovaní počtu zaměstnanců státní správy, zavedení stropu na sociální dávky, odložení růstu platů učitelů). Všechna tato opatření vedla ke skutečnosti, že Maďarsko v roce 2012 dosáhlo deficitu na úrovni 2 % HDP, což je sedmý nejlepší výsledek v EU. Tamní vláda evidentně realizovala úspěšný výsledek své ekonomické politiky.37

37

Maďarsko: Finanční a daňový sektor. BusinessInfo [online].[cit. 2014-01-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/madarsko-financni-a-danovy-sektor-18569.html

42

3.2.2 Polsko Rozloha Polska činí 312 tisíc km2, je to osmý nejlidnatější stát Evropy s 38 miliony obyvatel. Polsko je průmyslově-zemědělský stát s velice významnou těžbou nerostných surovin. Současný hospodářský systém je charakterizován velkým podílem státního sektoru (největším v EU) a velkou tendencí k regulování ekonomiky vládou. Míra ekonomické svobody je v porovnání s ostatními zeměmi EU poměrně nízká, ale postupně se zlepšuje. Polské hospodářství, jako jediné ze zemí Evropské unie i od doby nástupu hospodářské krize v roce 2008, roste. Tabulka 13 Vývoj vládního dluhu v Polsku v letech 2002 až 2012 Roky 2002 Vládní dluh v mld. EUR Dluh sektoru vlády v % HDP

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

79,9

78,6

94,5

119,8

131,8

146,8

144,6

166,6

195,4

192,7

217,6

42,2

47,1

45,7

47,1

47,7

45,0

47,1

50,9

54,9

56,2

55,6

Zdroj: Eurostat; vlastní úprava I když v uvedených letech státní dluh rostl, země bez výjimky splňovala maastrichtská kritéria. Vývoj vládního dluhu je patrný z výše uvedené tabulky č. 13. Tabulka 14 Vývoj salda v Maďarsku v letech 2002 až 2012 Roky 2002 Vládní deficit v mld. EUR Vládní deficit v % HDP

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-10,4

-11,8

-10,9

-9,9

-9,8

-5,8

-13,3

-23,2

-27,9

-18,5

-14,9

-5,0

-6,2

-5,4

-4,1

-3,6

-1,9

-3,7

-7,5

-7,9

-5,0

-3,9

Zdroj: Eurostat; vlastní úprava Relativně příznivý ekonomický vývoj ukazuje tabulka č. 14, který je dán skutečností, že průměrné tempo růstu HDP v Polsku bylo v letech 2008 až 2012 3,6 %, Polsko bylo jedinou zemí v Evropě, kde výkon ekonomiky rostl. Na tomto výsledku se podílelo několik faktorů jako modernizace dopravní infrastruktury z fondů EU, stimulace makroekonomických politik z domácích úspor a nastavení obezřetné regulace finančního sektoru. Během růstové fáze hospodářského cyklu vláda snížila deficit veřejných financí z 6 % na 2 %, čímž došlo ke skutečnosti, že v letech 2002 až 2007 byl dluh průměrně 45,8 % HDP. V roce 2008, kdy hrozil propad HDP, vláda přestala trvat na úsporných opatřeních, což vyústilo v roce 2010 v deficit veřejných financí ve výši téměř 8 % HDP. Polský finanční systém je hodnocen jako stabilizovaný. Jedinou jeho slabou stránkou je poměrně vysoká míra nezaměstnanosti, která v roce 2013 dosáhla 13 % a převyšuje průměrnou míru nezaměstnanosti v eurozóně. Polsko prokázalo v celém sledovaném období úspěšnou proticyklickou politiku, jejíž součástí byla restriktivní či neutrální 43

měnová i fiskální politika. Měnová politika v podobě vyšších úrokových sazeb brzdila nafukování úvěrové bubliny na finančních trzích, fiskální politika cílila ke zmenšení rozpočtového deficitu a vládního dluhu s cílem vytvořil polštář pro období neprosperity. Udržitelnost stávajícího tempa ekonomického růstu je možné podle OECD jen realizací strukturálních reforem týkající se snížení nerovnováhy na trhu práce a ve veřejných financích a růstem důvěry k finančním trhům.38

3.2.3 Slovensko Rozloha Slovenska je 49 tisíc km2, žije zde 5,4 milionu obyvatel. Od ostatních zemí V4 se odlišuje členstvím v eurozóně. Ekonomika Slovenska je velmi úspěšná, patří mezi jedny z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu. V posledních letech Slovensko prošlo velice úspěšným hospodářským vývojem. Tabulka 15 Vývoj vládního dluhu na Slovensku v letech 2002 až 2012 Roky 2002 Vládní dluh v mld. EUR Dluh sektoru vlády v % HDP

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

15,7

16,9

19,1

16,8

16,7

18,0

18,6

22,3

26,9

29,9

37,2

43,4

42,4

41,5

34,2

30,5

29,6

27,9

35,6

41,0

43,4

52,4

Zdroj: Eurostat; vlastní úprava Slovenský veřejný dluh po poklesu v letech 2005 až 2008, od roku 2009 prudce roste. V roce 2012 se zvýšil téměř o 25 % oproti roku 2011. Hodnota HDP přesáhla hranici 50 %, maastrichtský strop dosud nepřekonala. Od roku 2002 do roku 2008 relativní výše dluhu klesala, což dokládají údaje v tabulce č. 16. K obratu došlo v roce 2009, kdy vlivem ekonomické krize z rozpočtu vypadla část daňových příjmů, a přibyly další výdaje. Růst pokračuje i v následujících letech. Tabulka 16 Vývoj salda na Slovensku v letech 2002 až 2012 Roky 2002 Vládní deficit v mld. EUR Vládní deficit v % HDP

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-2,1

-0,8

-0,8

-1,0

-1,4

-0,9

-1,3

-5,0

-5,0

-3,4

-3,2

-8,2

-2,8

-2,4

-2,8

-3,2

-1,8

-2,1

-8,0

-7,7

-5,1

-4,5

Zdroj: Eurostat; vlastní úprava Slovensko je charakteristické tendencí k deficitnímu hospodaření, jak je patrné z tabulky č. 16. Reforma veřejných financí zajistila do roku 2008 stabilizaci deficitu 38

Polsko prokázalo odolnost vůči krizovým situacím. E15 euro [online].[cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/polsko-prokazalo-odolnost-vuci-krizovym-situacim-1036824

44

státního rozpočtu. Ekonomická krize způsobila ve vývoji deficitu obrat. Poslední údaje zahrnující i rok 2013, kdy deficit dosáhl nejnižší hodnoty (2 mld. EUR) od roku 2008 vypovídají o úspěšnosti zavedení zákona o rozpočtové odpovědnosti platného od roku 2012.39

3.3 Vzájemná komparace veřejného dluhu zemí V4 Veřejná zadluženost zemí V4 je určitým úskalím jejich hospodářského vývoje již od počátku 90. let. Potížemi s nepříznivými bilancemi veřejných rozpočtů strádaly země v souvislosti s hospodářskou stagnací, která provázela transformaci jejich ekonomik z plánovaných na tržní. Ve druhé polovině 90. let dochází k výkyvům bilancí veřejných rozpočtů a to v důsledku odlišné prosperity ekonomik a zároveň aplikovaných konkrétních fiskálních politik. Průvodním znakem bylo zároveň úsilí o snižování schodku veřejných rozpočtů, neboť to vyžadovala probíhající příprava na členství v EU a výhledový zájem o vstup do eurozóny. Samotný nahromaděný veřejný dluh v tomto období v zemí V4 problémem nebyl. Po vstupu do EU se bilance veřejných financí i veřejné dluhy konsolidovaly, nicméně zlomem se stává rok 2008 a následná hospodářská krize, která přinesla zhoršující se trend bilancí veřejných rozpočtů a růst veřejných dluhů.40 Graf 7 Hrubý vládní dluh členů V4 za období 1995 až 2012 v (mld. EUR)

Zdroj: Eurostat; vlastní úprava Z grafu č. 7 je zřejmý vývoj vládního dluhu zemí V4. Nejvyšší vládní dluh má Polsko, které ve sledovaném období dosáhlo i nejvyššího absolutního nárůstu. 39

Slovensko má největší dluh v historii, zatáhne za záchrannou brzdu. Lidovky [online].[cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/slovensko-ma-nejvetsi-dluh-v-historii-musi-zatahnout-zachrannoubrzdu-13w-/firmy-trhy.aspx?c=A130422_143633_firmy-trhy_mev 40 KARPOVÁ, Eva. Vývoj ekonomik zemí střední a východní Evropy v kontextu hospodářské krize. Současná Evropa [online]. 2010, roč. 2010 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://ces.vse.cz/wpcontent/karpova.pdf

45

Z hlediska dynamiky růstu dluhu se nejvýše zvýšilo zadlužení České republiky a Slovenska, které je téměř srovnatelné. Jelikož Maďarsko a Česká republika mají podobný počet obyvatel, je zajímavé srovnat výši absolutního dluhu, která je v případě Maďarska o 10 % vyšší než v případě České republiky. V poměru k HPD činil vládní dluh v Maďarsku v roce 2012 kolem 80 %, v České republice 40 %, což je hodnota o polovinu nižší. Jelikož objem vládního dluhu není příliš vhodným nástrojem pro vzájemné srovnání jednotlivých států, např. z důvodu rozdíleného počtu obyvatel použiji ke komparaci ukazatel relativní váhy vládního dluhu (poměr HDP v nominální hodnotě a HDP v tržních cenách). Graf 8 Relativní váha vládního dluhu zemí V4 za období 1995 až 2012 v (% HDP)

Zdroj: Eurostat; vlastní úprava Při prvním pohledu na relativní váhu vládního dluhu v grafu č. 8 zjistíme, že nejvyšší hodnoty vykazuje Maďarsko, které dokonce překračuje hodnotu maastrichtských kritérií. V České republice relativní váha dluhu velmi dlouho stagnovala okolo 30 %. Pak následuje zřetelná změna způsobená hospodářskou krizí a to u všech zemí V4. Vlády všech zemí mírnily krizi přímými i nepřímými ekonomickými nástroji, které ve svém důsledku kladly nároky na veřejné rozpočty. Z unijního pohledu je situace v zemích V4 s výjimkou Maďarska poměrně příznivá. Ve všech čtyřech ekonomikách jsou aplikovány různé a různě razantní úsporné kroky, které jsou pro vývoj deficitu nezbytné, nicméně zvyšování daní a omezování veřejné spotřeby brzdí současný i výhledový ekonomický výkon. Proto pouze hluboké, systémové, strukturální, rozpočtové reformy mohou vést k větší vyrovnanosti veřejných rozpočtů. Státy V4 jsou členy EU, což předpokládá, že jejich veřejné rozpočty jsou podmíněny touto skutečností. Všechny čtyři státy musely po vstupu do EU harmonizovat své 46

zákony, nicméně jednotlivé země mají svá vlastní rozpočtová pravidla. Toto pravidlo platí i v případě V4, byť jsou si země geograficky blízké. Zajímavé je i srovnání ČR a Slovenska, neboť do roku 1993 se jednalo o jeden stát. Od vzniku samostatných republik do roku 2007 jsou patrné rozdíly v % HDP ve výrazný prospěch ČR, přičemž od roku 2008 dochází k postupnému snižování a sbližování popisovaných ukazatelů obou zemí.

47

Závěr Cílem této bakalářské práce byla analýza českého veřejného dluhu a porovnání jeho vývoje s jinými zeměmi Evropské unie a to především se zeměmi Visegrádské čtyřky. Úvod práce jsem zaměřila na základní pojmy jako je veřejný dluh, jednotlivé části veřejného dluhu a jejich role v rozpočtové politice. Vysvětlila jsem základní metodiky, kterými je veřejný dluh a deficit vykazován jak na úrovni České republiky, tak na úrovni Evropské unie. Česká republika po svém vzniku neměla z dnešního pohledu téměř žádné dluhy, nicméně postupem času především kumulováním deficitů státního rozpočtu narostlo zadlužení, které činilo k 31. 12. 2013 na 1,82 bilionu korun. Česká republika dosud nezaplatila nic ze svého dluhu a stále splácíme pouze úroky, což představuje další kumulaci. Staré dluhopisy jsou spláceny emisemi dluhopisů nových a tento nástroj nelze uplatňovat trvale. Jestliže vyjdeme ze skutečnosti, že veřejný dluh má politické příčiny, jediným řešením jsou taková politická opatření, která dokážou nerovnováhu veřejných financí vylepšit. V tomto ohledu jsem došla k závěru, že politické reprezentace v minulých letech nedokázaly přijmout opatření, která by vedla k zásadnímu zlepšení stavu veřejných financí. Vlády spoléhaly na snížení dluhu pasivní cestou, ale cíle obvykle nebyly naplněny, neboť v období krize je tato cesta prakticky vyloučená. Pozitivním výsledkem je snížení deficitu veřejných rozpočtů v posledních třech letech. V roce 2013 došlo k obratu české ekonomiky z recese a předpokládá se, že příznivý vývoj bude pokračovat i v dalším období. Prognóza hovoří o růstu reálného HDP o 1,9 % v roce 2014 a o 2,5 % v roce 2015. Současná fiskální situace ukazuje, že k oživení se ekonomika dostala i přes pokračující konsolidaci veřejných financí a zastavení růstu veřejného dluhu. Vykázaný deficit za veřejné finance – 1,4 % HDP – ukazuje, že strukturální deficit je v oblasti určeného cíle. To znamená, že i v roce 2014 se předpokládá, že se deficit bude držet pod 3 %. Na druhé straně některá opatření vlády mohou deficit v roce 2015 prohloubit. To otevírá jak otázku procyklického působení rozpočtu na ekonomiku, tak i rizika další nutné rozpočtové konsolidace v následujících letech. Druhá kapitola, kterou lze také nazvat analytickou, se zabývá vývojem státního dluhu a rozpočtového deficitu v České republice. Provedla jsem rozbor vývoje státního dluhu v období let 1995 až 2012, přičemž pozornost jsem zaměřila na saldo státního rozpočtu, na výši státního dluhu, jeho strukturu a úrokové náklady. Zároveň jsem ukázala příčiny a důsledky státního dluhu. Státní dluh ČR od roku 1993 neustále roste, příčinou tohoto růstu je dlouhodobé deficitní financování veřejných rozpočtů a ani růstová fáze hospodářského cyklu nedokázala růst deficitu zastavit. Z analýzy státního dluhu jsem vyvodila následující poznatky: růst dluhu musí být transparentní, střednědobé a dlouhodobé cíle musejí být upřednostněny před krátkodobými, dluh musí být obezřetně řízen za pečlivého zvážení všech rizik. Závěrem lze říci, že veřejný dluh, resp. státní dluh musí být stabilizován, což je úkol pro politickou reprezentaci.

48

V rámci Evropské unie byl v posledních letech realizován velký nárůst absolutní hodnoty vládního dluhu, přičemž dluh nově integrovaných členských států je v porovnání se zakládajícími člene EU velice nízký, ale o to dynamičtěji roste, což platí i pro Českou republiku. Česká republika zůstává devátou nejméně zadluženou ekonomikou EU a vykazuje nejnižší míru zadluženosti ze zemí střední Evropy. V práci jsem se pokusila nastínit komplikovanou problematiku dluhu. Je naprosto zřejmé, že samotná zadluženost snižuje ekonomický výkon a důvěryhodnost ekonomiky a zároveň zvyšuje měnová rizika. Úsporné kroky zajišťující snížení veřejné zadluženosti jsou nezbytné, ale zvyšování daní a omezování veřejné spotřeby brzdí poptávku a tedy i celkový ekonomický výkon. Proto jediným řešením zadluženosti jsou systémové rozpočtové reformy. Vláda ČR odhlasovala nedávno budoucí přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU. Podle ekonomů to pomůže rozpočtové odpovědnosti a zamezí politikům nadměrně zadlužovat zemi. Přistoupení bude platné až po přijetí eura, což se v tomto volebním období nepředpokládá. Z hlediska veřejných financí pak v nejbližších letech neznamená žádnou změnu. Pozitivní změnu by mohlo přinést schválení ústavní novely, která se týká rozšíření pravomocí NKÚ. Podle předlohy by NKÚ měl prověřovat nakládání s veřejnými penězi, penězi z veřejných rozpočtů a také s majetkem firem, ve kterých má majetkovou účast stát, kraje nebo obce. Uvedenou normu bude v blízké budoucnosti posuzovat Senát, který ovšem podobnou novelu v minulosti zamítl. V závěru práce mohu konstatovat, že zásadní otázky, kdo zaplatí veřejné dluhy a kdo je za ně konkrétně zodpovědný, zůstávají otevřeny. Pravdou je, že řada lidí už nevěří, že se jejich děti budou mít lépe. „Svět ohrožují dluhy a rozevřené nůžky mezi příjmy lidí.“41

41

WORLD ECONOMIC FORUM. Global Risks 2012 [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalRisks_Report_2012.pdf

49

Seznam použité literatury Monografie DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2008. 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. DVOŘÁK, Pavel. Vybrané problémy hospodářské politiky. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2004. 163 s. ISBN 80-245-0793-5. NAHODIL, František a kol. Veřejné finance v České republice. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. 359 s. ISBN 978-80-7380-162-5. OCHRANA, František a kol. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 261 s. Expert. ISBN 978-80-247-3228-2. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 642 s. ISBN 978-80-7357-698-1. SAMUELSON, Paul Anthony a NORDHAUS, William D. Ekonomie: 19. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2013. 715 s. ISBN 978-80-205-0629-0.

Internetové zdroje DAVID, Marek et al. ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Růst státního dluhu rizika pro ekonomiku, podniky, občany i finanční sektor [online]. 2009 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/sites/default/files/dokumentyclanku/analyza-cbarust-statniho-dluhu-rizika-pro-ekonomiku-podniky-obcany-i-financnisektor/analyzycba.pdf KADAŇOVÁ, Eliška. NKÚ. Peněžní prostředky a majetek státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané státní fondy. 2011 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.nku.cz/assets/media/informace-11-33.pdf KARPOVÁ, Eva. Vývoj ekonomik zemí střední a východní Evropy v kontextu hospodářské krize. Současná Evropa [online]. 2010, roč. 2010 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://ces.vse.cz/wp-content/karpova.pdf

50

Maďarsko: Finanční a daňový sektor. BusinessInfo [online].[cit. 2014-01-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/madarsko-financni-a-danovy-sektor18569.html Polsko prokázalo odolnost vůči krizovým situacím. E15 euro [online].[cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/polsko-prokazalo-odolnost-vuci-krizovymsituacim-1036824 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Cíle a kritéria [online]. 2005 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statnihodluhu/zakladni-informace/cile-a-kriteria MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Definice a měření [online]. 2007 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statnihodluhu/zakladni-informace/definice-a-mereni MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Konvergenční program duben 2011 [online]. 2011 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Analyza-Kap000_2011-04_Konvergencni-program-duben-2011.pdf MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodiky ESA 95, GFS 1986 a GFS 2001 [online]. 2013 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2012/metodiky-esa-95-gfs-1986-a-gfs2001-9577 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodologická příručka k Fiskálnímu výhledu ČR [online]. 1. vyd. 2013 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Makro-fiskalni-vyhled_2013-Q4_Metodickaprirucka-Fiskalni-vyhled-CR.pdf MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Statni-dluh_2014_Strategie-financovani-a-rizenistatniho-dluhu-CR-na-rok-2014.pdf MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Struktura a vývoj státního dluhu [online]. [cit. 201405-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statnihodluhu/dluhova-statistika/struktura-a-vyvoj-statniho-dluhu MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Řízení rizik [online]. 2005 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statnihodluhu/zakladni-informace/rizeni-rizik Slovensko má největší dluh v historii, zatáhne za záchrannou brzdu. Lidovky [online].[cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/slovensko-ma-nejvetsidluh-v-historii-musi-zatahnout-zachrannou-brzdu-13w-/firmytrhy.aspx?c=A130422_143633_firmy-trhy_mev

51

Stránky o veřejném dluhu. Veřejný dluh České republiky [online]. [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: http://verejnydluh.cz/ VISEGRAD GROUP. Historie V4 [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.visegradgroup.eu/historie WORLD ECONOMIC FORUM. Global Risks 2012 [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalRisks_Report_2012.pdf

Právní předpis Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů ČR. 2000.

52

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Vládní dluh a deficit v metodice ESA 95 ...................................................... 15 Tabulka 2 Konsolidované veřejné rozpočty - vládní dluh (v mld. Kč) .......................... 18 Tabulka 3 Struktura salda veřejných rozpočtů (v mld. Kč) ............................................ 19 Tabulka 4 Porovnání závěrečných účtů vybraných státních fondů (v mld. Kč) ............. 20 Tabulka 5 Vývoj státního dluhu v letech 1995 až 2003 ................................................. 27 Tabulka 6 Vývoj státního dluhu v letech 2004 až 2012 ................................................. 28 Tabulka 7 Vývoj salda státního rozpočtu od roku 1995 do roku 2003 ........................... 30 Tabulka 8 Vývoj salda státního rozpočtu od roku 2004 do roku 2012 ........................... 30 Tabulka 9 Struktura státního dluhu ve vybraných letech v (mld. Kč) ............................ 33 Tabulka 10 Čisté úrokové náklady a náklady v riziku v (mld. Kč) ................................ 36 Tabulka 11 Vývoj vládního dluhu v Maďarsku v letech 2002 až 2012.......................... 42 Tabulka 12 Vývoj salda vlády v Maďarsku v letech 2002 až 2012................................ 42 Tabulka 13 Vývoj vládního dluhu v Polsku v letech 2002 až 2012 ............................... 43 Tabulka 14 Vývoj salda v Maďarsku v letech 2002 až 2012 ......................................... 43 Tabulka 15 Vývoj vládního dluhu na Slovensku v letech 2002 až 2012 ........................ 44 Tabulka 16 Vývoj salda na Slovensku v letech 2002 až 2012........................................ 44 Graf 1 Výdaje veřejných prostředků v roce 2012 (% celkových výdajů) ...................... 18 Graf 2 Podíl veřejného a státního dluhu na HDP v (%).................................................. 25 Graf 3 Vývoj dluhu v letech 1995 až 2012 ..................................................................... 31 Graf 4 Podíl státních pokladničních poukázek a střednědobých dluhopisů na celkovém státním dluhu v (%)......................................................................................................... 34 Graf 5 Skladba státního dluhu podle držitele v (%)........................................................ 37 Graf 6 Úrokové náklady státního dluhu v letech 1993 až 2012 v (mld. Kč) .................. 38 Graf 7 Hrubý vládní dluh členů V4 za období 1995 až 2012 v (mld. EUR) .................. 45 Graf 8 Relativní váha vládního dluhu zemí V4 za období 1995 až 2012 v (% HDP) .... 46

53

Seznam zkratek ČKA – Česká konsolidační agentura ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad EBRD – Evropská banka pro obnovu a rozvoj EIB – Evropská investiční banka ESM – Evropský stabilizační mechanismus EU – Evropská unie EUR – Euro ESA 95 – European System of Integrated Economic acounts GFS 1986 – Government Finance Statistic HDP – Hrubý domácí produkt IBRD – Světová banka MF – Ministerstvo financí NKÚ – Nejvyšší kontrolní úřad OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj SDD – Střednědobé a dlouhodobé dluhopisy SRDI – Státní fond dopravní infrastruktury SFRD – Státní fond rozvoje bydlení SPP – Státní pokladniční poukázky SZIF – Státní zemědělský integrační fond V4 – Visegrádská čtyřka

54

Přílohy Tabulka č. A1 Hrubý vládní dluh zemí EU od roku v (mld. EUR) Roky 2005 2006 2007 2008 2009 Belgie 279,0 280,4 282,1 308,8 326,0 Bulharsko 6,3 5,7 5,3 4,8 5,1 Česká republika 30,5 34,5 38,4 41,0 49,0 Dánsko 78,2 70,2 61,6 78,5 91,0 Německo 1524,8 1573,9 1583,7 1652,8 1769,8 Estonsko 0,5 0,6 0,6 0,7 0,9 Irsko 44,3 43,6 47,1 79,6 104,5 Řecko 195,4 224,2 239,3 263,2 299,7 Španělsko 392,5 391,0 382,3 436,9 565,0 Francie 1145,3 1149,9 1211,5 1318,6 1493,3 Chorvatsko 16,4 Itálie 1518,5 1587,7 1605,1 1671,0 1769,2 Kypr 9,4 9,4 9,3 8,3 9,8 Litva 1,6 1,7 1,9 4,5 6,8 Lotyšsko 3,8 4,3 4,8 5,0 7,8 Lucembursko 1,8 2,2 2,5 5,3 5,5 Maďarsko 53,7 61,9 66,0 72,6 75,6 Malta 3,3 3,2 3,3 3,6 3,9 Nizozemsko 266,0 255,9 258,9 347,5 348,2 Rakousko 157,5 161,3 165,0 180,4 191,0 Polsko 119,9 132,0 147,3 144,6 166,7 Portugalsko 104,4 111,6 115,7 123,3 141,0 Rumunsko 12,3 12,5 14,7 17,1 27,9 Slovinsko 7,6 8,2 7,9 8,1 12,4 Slovensko 13,3 14,7 16,3 18,6 22,3 Finsko 65,6 65,6 63,2 63,0 74,9 Švédsko 148,6 147,4 133,1 114,3 128,9 Velká Británie 776,7 858,2 851,3 796,4 1070,8 Island 3,5 3,5 4,0 2,9 7,3 Norsko 145,2 147,0 126,6 123,4 Turecko 214,8 189,2 196,0 177,0 203,8 Zdroj: Eurostat

55

2005 až do roku 2012

2010 340,3 5,8 58,0 101,0 2057,3 0,9 144,1 329,5 644,7 1594,9 19,6 1851,2 10,6 8,0 10,4 7,6 78,3 4,2 372,0 206,0 195,5 162,4 37,4 13,7 26,9 86,9 146,8 1353,9 9,2 140,2 225,1

2011 361,7 6,2 61,3 111,8 2086,8 0,9 169,2 355,1 737,3 1716,8 22,6 1907,6 12,7 8,5 11,8 7,8 72,1 4,6 393,6 217,7 192,7 185,2 44,6 17,0 29,9 92,8 150,9 1551,3 10,1 100,7 -

2012 375,1 7,3 70,6 110,9 2160,1 1,7 192,4 303,9 884,6 1833,8 24,2 1989,4 15,3 9,0 13,4 9,3 76,6 4,8 427,1 227,1 217,6 204,8 50,1 19,2 37,2 103,1 158,0 1700,5 9,6 116,0 -

Tabulka č. A2 Relativní váha vládního dluhu v zemí EU v (% HDP) Roky 2002 EU Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie Chorvatsko

60,6 103,4 52,4 27,1 49,5 60,7 5,7 32,0 101,7 52,6 58,8 105,4 65,1 13,6 22,2 6,3 55,9 57,9 50,5 66,2 42,2 56,8 24,9 27,8 43,4 41,5 52,5 37,7 40,0

2003 62,0 98,4 44,4 28,6 47,2 64,4 5,6 30,7 97,4 48,8 62,9 104,1 69,7 14,7 21,0 6,1 58,6 66,0 52,0 65,3 47,1 59,4 21,5 27,2 42,4 44,5 51,7 39,1 40,0

2004 62,4 94,0 37,0 28,9 45,1 66,2 5,0 29,5 98,6 46,3 64,9 103,7 70,9 15,0 19,3 6,3 59,5 69,8 52,4 64,7 45,7 61,9 18,7 27,3 41,5 44,4 50,3 41,0 43,2

2005 62,8 92,0 27,5 28,4 37,8 68,5 4,6 27,3 100,0 43,2 66,4 105,7 69,4 12,5 18,3 6,1 61,7 68,0 51,8 64,2 47,1 67,7 15,8 26,7 34,2 41,7 50,4 42,2 43,7

2006 61,6 88,0 21,6 28,3 32,1 68,0 4,4 24,6 106,1 39,7 63,7 106,3 64,7 10,7 17,9 6,7 65,9 62,5 47,4 62,3 47,7 69,4 12,4 26,4 30,5 39,6 45,3 43,3 35,5

Zdroj: Eurostat

56

2007 59,0 84,0 17,2 27,9 27,1 65,2 3,7 25,1 107,4 36,3 64,2 103,3 58,8 9,0 16,8 6,7 67,0 60,7 45,3 60,2 45,0 68,4 12,8 23,1 29,6 35,2 40,2 44,2 32,9

2008 62,3 89,2 13,7 28,7 33,4 66,8 4,5 44,5 112,9 40,2 68,2 106,1 48,9 19,8 15,5 14,4 73,0 60,9 58,5 63,8 47,1 71,7 13,4 22,0 27,9 33,9 38,8 52,7 28,9

2009 74,6 95,7 14,6 34,2 40,7 74,5 7,2 64,8 129,7 53,9 79,2 116,4 58,5 36,9 29,3 15,3 79,8 66,4 60,8 69,2 50,9 83,7 23,6 35,0 35,6 43,5 42,6 67,8 35,3

2010 80,0 95,5 16,2 37,8 42,7 82,4 6,7 92,1 148,3 61,5 82,4 119,3 61,3 44,4 37,9 19,2 81,8 67,4 63,1 72,0 54,8 94,0 30,5 38,6 41,0 48,6 39,4 79,4 -

2011 82,5 97,8 16,3 40,8 46,4 80,4 6,2 106,4 170,3 69,3 85,8 120,8 71,1 41,9 38,5 18,3 81,4 70,3 65,5 72,5 56,2 108,3 34,7 46,9 43,3 49,0 38,4 85,5 -

2012 85,3 99,6 18,5 45,8 45,8 81,9 10,1 117,6 156,9 84,2 90,2 127,0 85,8 40,7 40,7 20,8 79,2 72,1 71,2 73,4 55,6 123,6 37,8 54,1 52,1 53,0 38,2 90,0 -