Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií
Student
: Tomáš Pokorný
Vedoucí bakalářské práce
: Ing. Libor Gála
Oponent bakalářské práce
: Ing. Luboš Pavlíček
TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Přístup k výběru osobního počítače
ROK : 2010
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Katedra informačních technologií
2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce:
Tomáš Pokorný
Studijní program:
Aplikovaná informatika
Obor:
Informatika
Název tématu:
Přístup k výběru osobního počítače
Rozsah práce:
cca 40
Zásady pro vypracování: 1.Charakteristika vlastností osobního počítače 2.Analýza chování spotřebitele při výběru osobního počítače Seznam odborné literatury: 1. HORÁK, J. Stavíme si počítač. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-2330-0. 2. GÁLA, L. -- POUR, J. -- ŠEDIVÁ, Z. Podniková informatika. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2615-1. 3. ŘEZANKOVÁ, H. Analýza dat z dotazníkových šetření. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-019-5. Datum zadání bakalářské práce:
leden 2009
Termín odevzdání bakalářské práce:
červen 2010
Tomáš Pokorný
Ing. Libor Gála
řešitel
vedoucí práce
prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc.
doc. RNDr. Luboš Marek, CSc.
vedoucí ústavu
Děkan FIS VŠE
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a ţe jsem uvedl všechny pouţité prameny a literaturu, ze které jsem čerpal.
V Praze dne
........................... .......................... podpis
Poděkování Chtěl bych poděkovat Ing. Liboru Gálovi za pomoc a rady, které mi poskytl během vedení této bakalářské práce.
Abstrakt Cílem této práce je analyzovat přístup běţných uţivatelů v rámci VŠE v Praze k výběru osobního počítače a zjistit na jaké základní vlastnosti daného počítače a jednotlivých komponent se uţivatelé při výběru nejvíce zaměřují. Dále potom zjistit, jaký vliv a jak tento přístup ovlivňuje informatické vzdělání některých z nich. Za tímto účelem, jsem postupně seznámil s osobními počítači a jejich nejvýznamnějšími komponentami. Z vybraných vlastností jednotlivých komponent a dalších vhodných otázek jsem vytvořil dotazník, který se na jednotlivé části cíle snaţí získat odpovědi. Získaná data jsou dále prezentována a zobrazována pomocí tabulek četností pro jednotlivé otázky a jejich odpovědi. Hodnoty v tabulkách jsou uvedeny v absolutním a relativním vyjádření. Protoţe ne kaţdý respondent odpovídal na všechny otázky, je relativní vyjádření vztaţené k počtu respondentů odpovídajících na danou otázku. Některé výsledky jsou rovněţ prezentovány formou výsečových grafů pro všechny respondenty, případně samostatně pro osoby s informatickým vzděláním a ostatní respondenty. Nejdůleţitější zjištění jsou uvedeny v části s prezentací výsledků dotazníkového šetření a v závěru práce.
Abstract The main goal of this dissertation is to analyze the approach of common users within the scope of VSE in Prague to the choice of PC and to find out which basic characteristics of a PC and particular components are those users most focused on. Next point is to find out, how this approach is influencing IT knowledge of some of them. For this purpose, it was necessary to bring PC and the most important components to the attention of users. I created a questionnaire from the choice of characteristics of particular components and other relevant questions, which is to get answers for particular parts of the main goal. Obtained data are further presented and displayed by rate tabs for single questions and related answers. Values in tabs are given in absolute and relative formulation. Because not every respondent was answering all questions, relative formulation is related to the number of respondents, who answered given question. Some results are also presented in a form of pie chart for every respondent, eventually separately for those IT educated and the others. The most important findings are stated in the part with the presentation of questionnaire results and in the end of this dissertation.
Obsah 1 Úvod............................................................................................................................................. 1 2 Charakteristika a vlastnosti osobních počítačů ............................................................................ 2 2.1 Stolní (nepřenosné) počítače ................................................................................................. 3 2.2 Přenosné počítače - notebooky ............................................................................................. 3 2.3 Přenosné počítače – netbooky............................................................................................... 4 2.4 Mobilní počítače (PDA)........................................................................................................ 4 2.5 Počítač Tablet PC.................................................................................................................. 5 3 Jednotlivé části osobních počítačů ............................................................................................... 6 3.1 Charakteristika významných komponent osobních počítačů ................................................ 6 3.1.1 Počítačová skříň (Case) ................................................................................................. 6 3.1.2 Základní deska ............................................................................................................... 7 3.1.3 Procesor ....................................................................................................................... 10 3.1.4 Operační paměť ........................................................................................................... 10 3.1.5 Grafická karta .............................................................................................................. 11 3.1.6 Pevný disk .................................................................................................................... 13 3.1.7 Optické mechaniky ...................................................................................................... 15 3.1.8 Disketová mechanika ................................................................................................... 17 3.1.9 Další přídavné karty ..................................................................................................... 17 3.1.10 Napájecí zdroj ............................................................................................................ 18 3.2 Komponenty ve spojení s jednotlivými typy osobních počítačů ........................................ 19 3.2.1 Stolní (nepřenosné) počítače ........................................................................................ 19 3.2.2 Přenosné počítače – notebooky.................................................................................... 20 3.2.3 Přenosné počítače – netbooky...................................................................................... 20 3.2.4 Mobilní počítače (PDA)............................................................................................... 20 3.2.5 Počítač Tablet PC......................................................................................................... 21 4 Dotazník a zpracování odpovědí................................................................................................ 22 4.1 Dotazník .............................................................................................................................. 22
4.2 Zpracování odpovědí .......................................................................................................... 28 5 Prezentace výsledků dotazníkového šetření. ............................................................................. 29 5.1 Rozdělení respondentů ........................................................................................................ 29 5.2 Osoby vlastnící osobní počítač ........................................................................................... 31 5.3 Zatoupení jednotlivých typů osobních počítačů ................................................................. 31 5.4 Počet samostatně vybírajících osob .................................................................................... 33 5.5 Hodnocení váhy jednotlivých vlastností při výběru osobního počítače ............................. 34 5.6 Počet respondentů, kteří se dále věnovali výběru vlastních komponent ............................ 36 5.7 Hodnocení důleţitosti vlastností jednotlivých komponent ................................................. 37 5.7.1 Počítačová skříň ........................................................................................................... 37 5.7.2 Základní deska ............................................................................................................. 38 5.7.3 Procesor ....................................................................................................................... 38 5.7.4 Operační paměť ........................................................................................................... 39 5.7.5 Grafická karta .............................................................................................................. 39 5.7.6 Pevný disk .................................................................................................................... 40 5.7.7 Optická mechanika ...................................................................................................... 40 5.7.8 Napájecí zdroj .............................................................................................................. 41 5.7.9 Zobrazovací zařízení .................................................................................................... 41 5.8 Doba strávená pří vybírání osobního počítače .................................................................... 42 5.9 Způsoby pořízení osobního počítače .................................................................................. 43 5.10 Míra orientace na trhu a mezi trendy na poli IT ............................................................... 45 6 Závěr práce ................................................................................................................................ 46 7 Zdroje ......................................................................................................................................... 47 8 Terminologický slovník ............................................................................................................. 49
1 Úvod V dnešní době jsou informační technologie na vzestupu a zahrnují velké mnoţství odvětví, proto bych chtěl hned v úvodu říci, ţe se tato práce bude zaobírat trhem s osobními počítači. Tato část trhu je i přes dlouhodobou ekonomickou krizi trhem rostoucím [1]. Trh s osobními počítači je opravdu široký, v práci se ale budu zaobírat jen jejich jednotlivými typy. Vzhledem k tomu, ţe se v současnosti vyskytuje nepřeberné mnoţství jednotlivých modelů ať jiţ hotových zařízení, či jednotlivých komponent a dílů, tak se z výběru vhodného osobního počítače stává velmi sloţitá věc a tím pádem i námět vhodný ke zkoumání. Z tohoto důvodu se budu zaměřovat na to, podle jakých vlastností a parametrů si uţivatele jednotlivá zařízení vybírají a jak si je obstarávají. Cílem této práce je analyzovat přístup běţných uţivatelů v rámci VŠE v Praze k výběru osobního počítače a zjistit, na jaké základní vlastnosti daného počítače a jednotlivých komponent se uţivatelé při výběru nejvíce zaměřují. Dále potom zjistit, jaký vliv má na tento přístup informatické vzdělání některých z nich. Aby bylo moţné cíle dosáhnout, budou v práci nejprve přestaveny jednotlivé typy osobních počítačů a dále proberu jednotlivé významné komponenty. Na základě vybraných vlastností jednotlivých komponent a dalších vhodných otázek k tématu práce bude sestavený dotazník, jehoţ výsledky budou dále analyzovány. Hodnoty získané z dotazníkového šetření budou prezentovány pomocí tabulek četností pro jednotlivé otázky dotazníku, ty budou následně zhodnoceny a rozebrány. Vhodné části budou zobrazeny pomocí grafů [2].
1
2 Charakteristika a vlastnosti osobních počítačů Současné počítače se mohou rozdělovat do několika kategorií. Budu tedy nejprve muset určit, kterými z těchto kategorií se bude práce dále zabývat. Počítače tedy můţeme dělit do následujících kategorií [3],[4]: Osobní počítače – Tedy počítače určené pro pouţití jednotlivcem (vztaţeno k dřívějším sálovým počítačům). Toto označení se poprvé objevilo v průběhu 70. let 20. století. Dnes je označení PC nejčastěji vztaţeno k IBM PC (resp. IBM kompatibilní PC). Pojem "IBM compatible PC" se ustálil v roce 1981 s uvedením počítače IBM 5150 obsahující procesor Intel x86 kompatibilní (tj. i ostatní komponenty jsou kompatibilní s tímto CPU). Toto označení se pouţívá dodnes, neboť i nové 64bitové procesory, které se dnes běţně pouţívají, jsou zpětně x86 kompatibilní. [5] Služební počítače o Servery – Výkonná zařízení schopná poskytovat sluţby dalším zařízením a uţivatelům. o Terminály – Jsou vlastně zařízení, schopná na dálku komunikovat s velmi výkonnými systémy (sálové počítače), uţivatelé tak vlastně vykonávají práci na vzdáleném počítači pomocí ovládacího rozhraní. o Sálové počítače – Velmi výkonná zařízení, vybavená speciálním SW. Uţivatelé se k nim připojují pomocí terminálů. o Superpočítače – Počítače určené ke konkrétním účelům. Jsou pro tyto účely navrhovány, mají obrovský výkon. o Průmyslové a speciální počítače – Počítače vytvořené zvlášť pro určitá odvětví, specializují se na specifické úkoly, které dané odvětví vyţaduje, například řízení různé techniky, nebo monitorování výrobního zařízení. Z těchto kategorií se práce věnuje pouze osobním počítačům. Ty se potom mohou dělit ještě do několika dalších typů [4],[6]: Stolní počítače (Nepřenosné počítače) – často velmi výkonné stroje tvořené samotnou systémovou jednotkou (PC) a k ní připojeným příslušenstvím v podobě monitoru a vstupních a výstupních zařízení. Přenosné počítače (Notebooky, Netbooky) – Přenosné počítače, většinou napájené baterií, samotné tělo počítače obsahuje všechno potřebné příslušenství (klávesnice, obrazovka, polohovací zařízení). Jednotliví zástupci této kategorie se od sebe parametry velmi liší, 2
proto budu v práci dále tuto kategorii dělit do dvou skupin a to právě na notebooky a netbooky. Mobilní (kapesní) počítače (osobní digitální asistenti – PDA) – bateriemi napájené zařízení malých rozměrů, většinou doplněny o dotykovou obrazovku, kterou se zařízení ovládá. Počítače Tablet PC – jedná se o mobilní osobní počítače, které kombinují vlastnosti přenosných a kapesních počítačů. Dosahují dobrých výkonů, jsou většinou tvořeny dotykovou obrazovkou a ovládají se pomocí speciálního pera. Na jednotlivé typy se teď podíváme podrobněji.
2.1 Stolní (nepřenosné) počítače Stolní počítače jsou zřejmě nejuniverzálnější typem osobních počítačů. Jsou v dostání v téměř nekonečném mnoţství variant a konfigurací, které si lze jen představit. Rovněţ mohou poskytovat v kategorii osobních počítačů největší výkony a moţnosti při customizaci. Jsou to zařízení sloţené z: Systémové jednotky (počítačová skříň naplněná potřebnými komponentami) o Počítačová skříň o Komponenty - základní deska, procesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk, optické mechaniky, disketová mechanika, další přídavné karty, napájecí zdroj I/O periferií o Klávesnice o Polohovací zařízení o Monitory a další zobrazovací zařízení o Tiskárny, scannery a další vstupní a výstupní zařízení
2.2 Přenosné počítače - notebooky Notebooky jsou v dnešní době velkým fenoménem, jejich přizpůsobivost, mobilita a schopnost podávat dostatečné výkony v daných kategoriích jim v dnešní době velmi nahrává a v prodejnosti notebooky předbíhají i stolní počítače [7]. Tyto počítače se hodí pro všechny standardní druhy běţné práce. Od levných modelů určených spíše pro kancelářskou práci (zde si dovolím poznamenat, ţe se dle mého názoru tento druh PC moc nehodí pro dlouhodobou práci a je ho lepší doplnit o kvalitní externí monitor, klávesnici a myš) po velmi výkonné a také adekvátně cenově ohodnocené modely, které poskytují opravdu výborné výkony. U těchto „super-notebooků“ se však skoro vytrácejí výhody tohoto typu osobních počítačů, většinou jsou 3
totiţ velké, těţké a mají vysoké energetické nároky, které jim velmi zkracují dobu provozu na vloţenou baterii. Jednotlivé komponenty notebooků jsou miniaturizovány a optimalizovány z hlediska energetické náročnosti, rozměrů a hlavně hmotnosti. Dále je podle těchto parametrů můţeme dělit na [8]: Klasický notebook - má displej o úhlopříčce 13–17 palců, váhu okolo 2,5 kg a má zabudovaný zdroj energie. Notebook se 17palcovým displejem je označován jako „velký notebook“, tento notebook je na hranici rozměrů a hmotnosti vhodných pro přenášení. Notebook s obrazovkou menší neţ 12" a váhou okolo 1 kg se nazývá subnotebook. Je vhodnější variantou na časté přenášení. Notebooky s displejem větším neţ 17" nazýváme deskbook. Do této kategorie patří velké notebooky, které jsou určené jen k práci v kanceláři. K pravidelnému přenášení nejsou vhodné. Díky kvalitnímu hardwaru a velkému displeji je vyuţívají hlavně grafici a architekti na prezentace. Standardním displejem je 20".
2.3 Přenosné počítače – netbooky Netbooky jsou vlastně poddruhem notebooků, jsou charakteristické především svou malou velikostí (velikost displeje < 12") a váhou. Obsahují velmi úsporné komponenty, které jim zajišťují dlouhou ţivotnost při napájení z vnitřního akumulátoru. Specializují se především na prohlíţení internetu a na jednoduché kancelářské práce. Pro svou velikost je potom netbook ochuzen o vnitřní optickou mechaniku. Z tohoto důvodu se většinou netbooky doplňují o mechaniku externí.
2.4 Mobilní počítače (PDA) Jedná se vlastně o malý kapesní počítač vybavený dotykovou obrazovkou, nejčastěji doplněnou o několik ovládacích tlačítek a stylus (pero), kterým lze zařízení ovládat. Tyto vhodný především ke komunikaci a například ke čtení dokumentů na cestách. Od mobilních počítačů nemůţeme čekat nějaké velké výkony, ale práce, ke kterým jsou určené, zvládají s přehledem. S postupným rozvojem technologií se jejich výkon stále zvyšuje a podporují velká mnoţství různých aplikací pro jednotlivé operační systémy mobilních počítačů.
4
2.5 Počítač Tablet PC Tablet PC je takovým mezistupněm mezi notebookem a PDA. Je tvořen dotykovou obrazovkou a výkonnějším hardwarem, který mu umoţňuje pracovat s moderními programy stejně jako notebooku. Počítače Tablet PC bývají doplněny o SW pro rozpoznávání psaného slova, které můţe uţivatel psát na displej pomocí speciálního pera, které můţe mít aţ několik tlačítek pro další speciální funkce. Existuje několik druhů Tablet PC, od řešení určených především pro čtení elektronických knih apod., kde se klávesnice nachází většinou v podobě softwarové aplikace po typy Tablet PC, které mají HW klávesnici. Takové modely jsou velmi podobné notebookům, ale mají dotykovou obrazovku a nejčastěji otočný displej.
5
3 Jednotlivé části osobních počítačů V předešlé kapitole jsem si představil jednotlivé typy osobních počítačů, v této kapitole projdu jednotlivé komponenty těchto počítačů, shrnu jejich účely a vybrané vlastnosti.
3.1 Charakteristika významných komponent osobních počítačů 3.1.1 Počítačová skříň (Case) Jednou z velmi důleţitých komponentů osobních počítačů jsou samotné počítačové skříně. Mají za úkol chránit a udrţovat pohromadě jednotlivé komponenty a přitom umoţňovat dostatečný průtok vzduchu za účelem jejich chlazení. O počítačových skříních se budeme bavit ve spojení se stolními počítači, všechny ostatní typy jsou vlastně tvořeny nějakým obalem z odolných materiálů, které ale musí splňovat poţadavky kladené i na počítačové skříně. V průběhu vývoje počítačových skříní a základních desek, se vystřídalo mnoho formátů. Nakonec se však prosadil formát ATX [9], v této práci se tedy budu nadále věnovat právě tomuto formátu a od ostatních existujících formátů budu abstrahovat. Vezmeme-li si tedy jednotlivé modely skříní ATX, můţeme je rozdělit podle velikosti na (velikost je vyjádřena pomocí typického počtu externích a interních rozšiřujících pozic) [10]: Bigtower - 6x 5,25“ (někde aţ 10x), 1-2x externí 3,5“, 3-6x interní 3,5“, základní desky typu micro ATX, ATX, E-ATX Miditower - 3x 5,25“, 2x externí 3,5“, 3-6x interní 3,5“, základní desky typu micro ATX, ATX Middletower - 4-5x 5,25“, 1-2x externí 3,5“, 3-6x interní 3,5“, základní desky typu micro ATX, ATX Minitower - 2x 5,25“, 2x externí 3,5“, 3x interní 3,5“, základní desky typu micro ATX Desktop – 1-2x 5,25“, 1-2x externí 3,5“, 2-3x interní 3,5“, základní desky typu micro ATX, ATX
Jak jsem uvedl výše, skříně mají několik důleţitých úkolů. Pro to, aby je mohly splnit, musí splňovat alespoň tři základní poţadavky [10]: Musí splňovat naše nároky na kvalitu zpracování a být tvořeny kvalitními materiály, které nám zaručí ochranu a vhodné podmínky pro provoz námi vybraných komponent a pomáhat redukovat hlučnost. Musí splňovat podmínky pro námi zvolený způsob chlazení a být lehce přístupné. S tím souvisí jak vnitřní uspořádání pro odvod tepla a proudění vzduchu, tak dostatek pozic pro případné přídavné ventilátory. 6
Musí umoţňovat vloţení a uchycení námi zvolené základní desky, přídavných karet, disků a mechanik. Počítačové skříně by rovněţ měly splňovat alespoň základní estetická pravidla, z hlediska funkčnosti je ale tento parametr irelevantní a záleţí na konkrétním uţivateli. 3.1.2 Základní deska Od skříní se přesuneme rovnou k jedné z nejdůleţitějších komponent počítače, protoţe se stará o veškerou komunikaci mezi jednotlivými komponentami a to základní desce [11]. Jedná se zde tedy o něco jako stavební základ, na kterém následně celý počítač stojí. Z elektrotechnického hlediska je pak základní deska velký plošný spoj, který pomocí některých součástek a čipů navzájem propojuje jednotlivé součásti počítače, přivádí jim potřebné napájení a přenáší jimi produkované signály po vnitřních sběrnicích pro zpracování v dalších komponentách, či na výstupy příslušných konektorů. Jak jiţ bylo zmíněno u počítačových skříní, existují základní desky v mnoha formátech, nejvíce se ale v současnosti uplatňuje formát ATX. Tento formát vznikl v roce 1995 jako evoluce formátu AT, za účelem zjednodušení pouţití, zlepšení podpory současných a budoucích technologií, lepší podpoře současných a budoucích procesorů a celkového sníţení nákladů. Vhodným přemístěním slotů, konektorů a samotného procesoru se docílilo mnohem jednoduššího pouţití. Procesor byl přemístěn pryč od slotů pro přídavné karty a ty tak mohou být mnohem delší neţ v minulosti. Provedla se změna ve způsobu napájení základní desky a je umoţněna mnohem větší integrovatelnost komponent na desce, coţ s přítomností pole vstupních a výstupních konektorů redukuje náklady na kabeláţ, počítač lze spustit pouhým krátkým impulsem nebo stiskem tlačítka na klávesnici atp.[12] Na základních deskách se nacházejí různé porty a konektory, které slouţí k připojení dalších potřebných komponent a zařízení. Jednotlivé typy si teď v krátkosti představíme: Základní rozšiřující porty na základních deskách Podíváme-li se, jaké základní rozšiřující porty se dnes vyuţívají na základních deskách, můţeme dostat asi tyto tři [13]: PCI – slouţí k připojení všech moţných přídavných karet, dnes jiţ moc pomalý pro provoz grafických karet, ale stále ještě vyuţívaný slot.
7
AGP – slot navrţený hlavně na míru grafickým kartám, ve své době velmi rychlý a vyuţívaný, v současnosti je vytlačován a u nových modelů základních desek se jiţ nevyskytuje. PCI Express – Nástupce PCI a AGP, slouţí pro připojení velkého mnoţství přídavných karet, mnohem rychlejší neţ jeho předchůdci. Konektory Konektory dělíme na externí a interní, externí jsou vyvedeny mimo počítačovou skříň a slouţí k připojení externích periferií, kdeţto interní se nacházejí uvnitř počítačové skříně a připojují se na ně optické mechaniky, pevné disky, disketové mechaniky atd.… Některé konektory se mohou nacházet jak ve variantě interní, tak externí. Jsou vyvedeny jako série kontaktů na základní desce, odkud se pomocí propojovacího kabelu vyvedou například na konektor na počítačové skříni [14]. Interní FLOPPY – konektor slouţí k připojení disketové mechaniky ATA – (PATA) konektor k připojení optických mechanik a HDD, slouţí k paralelnímu přenosu dat o rychlosti aţ 133 MB/s SATA – náhrada pro rozhraní ATA, vyuţívá sériového přenosu dat s rychlostí aţ 6 Gb/s. Hlavně pro HDD a optické mechaniky Externí USB, FIREWIRE – konektory slouţící především k připojení externích přídavných zařízení jako myš, tiskárna, externí disk, … FIREWIRE je velmi rychlí a vhodný hlavně k přenosu dat z videokamer a externích HDD PS/2 – starší typ konektoru, slouţí k připojení klávesnice a myši eSATA – slouţí hlavně pro připojení externích HDD nebo optických mechanik, má větší datovou propustnost neţ USB D-SUB. DVI, HDMI – konektory slouţí k připojení externích zobrazovacích jednotek, jako jsou monitory, projektory, TV, … LAN – konektor slouţí k připojení k síti Nejdůleţitějším prvkem základní desky je chipset. Je to integrovaný obvod, který se stará o komunikaci mezi jednotlivými komponentami. Chipset je sloţen ze dvou částí a to z čipů Northbridge a Southbridge (viz obrázek 1). 8
Northbridge Zajišťuje komunikaci mezi procesorem, pamětí RAM a grafickou kartou, tedy s portem AGP, nebo v dnešní době spíš sběrnicí PCI Express a samozřejmě s čipem Southbridge. Northbridge tedy určuje, se kterými procesory bude deska pracovat a jaké paměti bude podporovat. Rovněţ se zde můţe nacházet integrovaná grafická karta. S příchodem moderních procesorů se paměťový řadič přesouvá přímo do procesoru. Southbridge Bývá označen také jako vstupně-výstupní řadič. Stará se o komunikaci s ostatními zařízeními a pomalými sběrnicemi jako PCI sběrnice, obsluhuje USB porty, IDE a SATA zařízení, zajišťuje komunikaci se Super I/O, který se stará o zařízení jako je klávesnice, myš, sériový a paralelní port, atd. Dále můţe zahrnovat podporu pro síťovou a zvukovou kartu.
Obrázek 1: Příklad schématu chipsetu [15] Ve výsledku nám tedy chipset rozhoduje úplně o všem. Určuje, jaký procesor budeme muset pouţít, jaký typ pamětí, jaká zařízení bude deska podporovat a jakou výbavu v podobě integrovaných funkcí si sebou deska nese.
9
3.1.3 Procesor „Zatímco základní deska umožňuje komunikovat ostatním periferiím a komponentám v počítači (představte si krevní oběh počítače, kde čipset je jeho srdcem), procesor je součástka, která tuto základní desku „oživí“ – říká jí, co má dělat (je jakýmsi mozkem počítače).“ [16] Procesor se tedy stará o zpracování informací a provádí všechny potřebné výpočty. Jeho výkon tedy určuje, jak rychle budou jednotlivé poţadavky provedeny. Toto však platí pouze v případě, ţe i ostatní komponenty odpovídají maximálnímu potenciálu daného procesoru. Pod tímto si představte to, ţe i další komponenty musí být navzájem vyváţené, aby nikde nevzniklo úzké hrdlo, které by zpomalovalo chod celé sestavy. Postupným vývojem se do procesoru integrovaly různé části, které se dříve musely vkládat do připravených patic, nebo byly integrovány na desce, zdokonaloval se výrobní proces atd. Ke zvyšování výkonu se přistupovalo především v rámci navyšování vnitřní frekvence. To vedlo k velkým závodům mezi výrobci, kteří se s kaţdým modelem přetahovali o pár MHz. Toto ale z fyzikálního hlediska nejde do nekonečna a tak se v současnosti přistupuje spíše k navyšování počtu jader jednotlivých procesorů. Hlavním parametrem procesoru je rychlost, kterou provádí jednotlivé výpočty, tato rychlost je reprezentována pracovní frekvencí a udává se v GHz, které v jednotlivých řadách procesorů narůstají. Dalším důleţitým parametrem je velikost vnitřní paměti (L2 cache), procesor si do ní načítá data, se kterými pracuje a díky tomu, ţe je tato paměť velmi rychlá, sniţuje dobu zpracování úkolu. V nemalé řadě bychom měli přihlíţet i k výrobnímu procesu. Na tom, jakou technologií je procesor vyroben, výrazně závisí jeho vlastnosti a to například z hlediska ztrátového tepla. V domácích stolních počítačích naprosto převládají výrobky firem AMD a INTEL[17], jejich procesory jsou v současnosti nejrozšířenějšími v této části trhu [18]. Dalšími firmami v tomto odvětví pak budou firmy VIA a IBM, kde druhý jmenovaný je zaměřen spíše na serverové procesory a procesory pro herní konzole a druhý (VIA) se drţí v low-end spektru trhu s méně výkonnými, ale zato úspornými procesory. 3.1.4 Operační paměť Operační paměť je jednou z dalších důleţitých komponent v počítačích. Do této paměti přistupuje procesor, bere a ukládá si zde informace, se kterými pracuje. Můţeme mít sebevýkonnější procesor a bude nám k ničemu, pokud naše operační paměť nebude dostatečně
10
rychlá, budeme jí mít nedostatek, nebo naše základní deska nebude schopná rychle přenášet informace z paměti do procesoru a obráceně. Jednotlivé typy operačních pamětí se navzájem se liší počty a uskupením konektorů, které zapadnou jen do paměťových banků určených pro daný typ operační paměti a samozřejmě parametry, některé z nich přestavím dále: Velikost - Udávaná v MB, standardně se dnes vyrábí a nejvíce prodávají DD2 a DDR3 paměti o velikosti 2048 MB na modul. Pracovní frekvence – Udává frekvenci, s kterou daná paměť pracuje. Časování pamětí (latence) – Udává se sérií čísel (např. 5-5-5-15), která nám sděluje jaký, čas potřebuje paměť na operace s daty. Jednotlivé číslice potom znamenají [19]: 1. CAS nebo CL - udává zpoţdění dat na výstupu paměti po jejich výběru, nebo zpoţdění pro jejich zápis 2. RAS to CAS - udává zpoţdění mezi výběrem řádků a adresací sloupce paměti 3. RAS precharge - udává zpoţdění po výběru paměti do adresace řádku 4. tRAS - délka trvání adresace řádků Nejdůleţitější je však první číslo, často se tedy tento údaj udává jako jediný (např. CL 5). 3.1.5 Grafická karta Grafická karta je součástka počítače, která slouţí ke generování vhodných signálů pro zobrazovací zařízení (monitory, projektory, …). Jinak řečeno převádí informace a signály, které obdrţí na vstupu do formy, kterou je schopný vstřebat a zpracovat například monitor v obraz. Je to vlastně takový počítač v počítači. Má vlastní grafický procesor (GPU), některou z velmi rychlých pamětí (DDR – DDR3, GDDR3 – GDDR5), převodníky signálů a výstupy pro zobrazovací jednotky. Spolu s procesorem je to asi největší konzument energie v počítači. To souvisí s tím, ţe rovněţ vyzařují velmi vysoké ztrátové teplo, které je nutné odvádět dobrým chlazením. V současné době je na trhu nesčetně druhů grafických karet, výkonově škálovatelných přesně pro konkrétní účely nakupujícího. Od velmi levných Low-End karet po ty nejvýkonnější.
11
Z typového hlediska potom grafické karty můţeme rozdělit na [20]: Integrované grafické karty - Jak jiţ bylo zmíněno, jedná o řešení, kde je grafická karta součástí základní desky. Grafický čip je spojen, nebo integrován do chipsetu a grafická paměť je sdílena z operační paměti počítače. Klasické interní grafické karty - Reprezentovány velkým mnoţstvím jednotlivých modelů přídavných karet. Velkou variabilitou grafických čipů, kaţdá přídavná karta má svou vlastní pracovní paměť a komunikuje pomocí vhodného rozšiřujícího portu. Velmi výkonné karty je nutné intenzivně chladit a tak dané karty mohou dosahovat i větších rozměrů. S součastné době se můţeme setkat i s kartami, které mají na jedné desce dva grafické procesory a k nim příslušné paměti. Externí grafické karty - Tyto karty slouţí spíše jako doplněk k málo výkonným grafickým kartám v noteboocích, neţ řešení pro stolní počítač. Zatímco kancelářský počítač se spokojí i s integrovanou grafickou kartou se sdílenou pamětí, nebo některou velmi levnou interní kartou, multimediální stroj potřebuje kartu s opravdu vysokým výkonem. S rostoucím výkonem však také roste cena, ostatně jako u všech komponent. V současné době se na trhu s grafickými kartami pohybují tři hlavní výrobci grafických karet a to INTEL, AMD (ATI) a NVIDIA. Tabulka 1 potom znázorňuje podíly těchto výrobců na trhu s grafickými čipy za poslední rok [21]. Zatímco první z těchto výrobců se zaměřuje především na integrované a málo výkonné modely, které najdou uplatnění hlavně v přenosných počítačích, AMD a NVIDIA poskytují velké mnoţství řešení od Low-End grafických čipů, po High-End. Nepřeberné mnoţství variant grafických karet je potom dotvářeno externími firmami, které si licencují grafické čipy zmíněných výrobců a upravují je pro ještě lepší výkony, nebo je například doplňují o kvalitnější chlazení. období výrobce
3. čtvrtletí 2008
Q2 2009
Q3 2009
Intel
49,4 %
51,1 %
52,7 %
Nvidia
27,8 %
29,2 %
24,9 %
AMD
20,6 %
18,4 %
19,8 %
Tabulka 1: Podíly hlavních aktérů na trhu s grafickými kartami za poslední rok [21]
12
3.1.6 Pevný disk Pevný disk je vlastně takový kontejner, do kterého se ukládají všechna data, která se v PC vyskytují. Jedná se o zařízení, které elektromagneticky zapisuje data na feromagnetické plotny, které se nacházejí uvnitř hermeticky uzavřeného prostoru samotného disku. Pevné disky neztrácení uloţená data po odpojení napájení. S tím, jak v průběhu vývoje stoupala hustota zápisu dat, se kapacity pevných disků mohly počítat od 100vek kB po dnešní TB (viz obrázek 2).
Obrázek 2: Postupný růst hustoty zápisu informací na pevných discích. Krouţkem jsou vyznačeny zlomy vzniklé díky přechodu na nové technologie [22] Pevné disky se k počítači připojují přes diskové rozhraní, existuje jich mnoho, ale v kategorii stolních počítačů, se budeme zajímat o disky s rozhraním ATA a jeho nástupcem SATA. Jednotlivé rozhraní se liší způsobem komunikace. Zde se vyskytují dva hlavní reţimy a to reţim PIO, kdy veškerá komunikace mezi harddiskem a operační pamětí probíhá prostřednictvím procesoru, coţ ho velmi zatěţuje a zpomaluje to práci a reţim DMA. Kde se o přenos stará sám diskový řadič, který přistupuje přímo do paměti. Jednotlivé přenosové varianty si můţeme ukázat v tabulkách 2 a 3. Uvedená přenosová rychlost je teoretické maximum dané varianty1.
1
Další informace o jednotlivých rozhraních je moţné najít v uvedených zdrojích
13
Přenosový režim
Maximální rychlost
Standard
PIO 0
3,3 MB/s
ATA (IDE)
PIO 1
5,2 MB/s
ATA (IDE)
PIO 2
8,3 MB/s
ATA (IDE)
PIO 3
11,1 MB/s
ATA2 (EIDE)
PIO 4
16,7 MB/s
ATA2 (EIDE)
UltraDMA 33
33 MB/s
ATAPI-4 (UltraATA-33)
UltraDMA 66
66 MB/s
ATAPI-5 (UltraATA-66)
UltraDMA 100
100 MB/s
ATAPI-6 (UltraATA-100)
UltraDMA 133
133 MB/s
ATAPI-7 (UltraATA-133)
Tabulka 2: Přenosové módy rozhraní ATA [23]
Přenosový režim
Maximální rychlost
Standard
SATA 1
150 MB/s
SATA/150
SATA 2
300 MB/s
SATA/300
SATA 3
600 MB/s
SATA/600
Tabulka 3: Přenosové módy SATA [24] Novinkou jsou pak především disky typu SSD [25]. Jedná se zvláštní typ disku, kde je paměť tvořená bloky paměti flash (můţou být tvořeny i jiným typem paměti), tento disk se navenek chová jako klasický pevný disk, ale díky tomu, ţe neobsahuje ţádné pohyblivé mechanické součásti, má menší spotřebu, dosahuje vyšších přenosových rychlostí, výborné přístupové doby a nevydává ţádný hluk. Hlavní nevýhodou těchto disků je to, ţe vyuţívané paměti mají pouze omezený počet přepsání. S tím jak postupuje vývoj této technologie, však přichází i stále se zvyšující počet cyklů, které tato paměť vydrţí a zdokonalováním výrobního procesu pak klesá i cena těchto disků. Pevný disk je tedy hlavním záznamovým zařízením počítače. Je tedy velmi důleţité, aby byl kvalitní a spolehlivý. V souvislosti s pevnými disky se setkáváme s následujícími vlastnostmi: Kapacita disku – Udává se v GB, představuje, jak velké mnoţství dat můţeme na disk uloţit. V současné době se pohybuje ve stovkách GB aţ jednotkách TB (viz obrázek 2). Vyrovnávací paměť – Dnešní disky jsou sice schopné pojmout velká mnoţství dat, ale na druhou stranu jsou pomalé při zpřístupňování těchto informací dalším zařízením. Z tohoto důvodu má kaţdý disk velmi rychlou vyrovnávací paměť, která načítá informace dopředu, 14
aby je mohla bleskově předat dál. Velikost této paměti se mění s velikostí samotného disku a pro nás to bude znamenat, ţe čím větší je tato paměť tím lépe. Třetím parametrem, který nás bude zajímat je rychlost otáčení ploten disku. Nejčastěji se do osobních počítačů vybírají disky 7200 otáčkami za minutu (RPM), pokud chceme opravdu rychlý disk, můţeme vybrat disk i s 10000 RPM (existují i varianty 15000 RPM). Notebookové disky se potom pohybují nejčastěji kolem 5400 RPM, nebo se vyuţívá disků typu SSD. Bude nás také zajímat rozhraní disku. Z předchozího ale vyplývá, ţe pro nás bude v současné době asi nejlepší hledat pevné disky s rozhraním SATA. Získáme tak teoreticky vyšší přenosovou rychlost (aţ 150MB/s pro SATA1 a 300 MB/s pro SATA2), mnohem slabší datový kabel, disk funguje jako zařízení na principu Plug-and-play, takţe ho můţeme připojovat a odpojovat od počítače za běhu. Velikost disku – disky se vyrábějí v různých velikostech, podle toho, do jakých zařízení se mají umístit. Většina počítačových skříní pro stolní počítače má připraveny pozice pro disky o velikosti 3,5". V noteboocích se potom většinou vyuţívají disky o velikosti 2,5" nebo menší. 3.1.7 Optické mechaniky Jsou zařízení schopná pracovat s optickými a magnetooptickými médii, jako jsou CD, DVD, HD-DVD či BluRay disky. Tyto mechaniky se vyvíjejí spolu s tím, jak jde dopředu vývoj optických médií. Podívejme se tedy na několik aktuálních formátu optických médií. CD - Jedná se o médium s kapacitou 650-700 MB, data jsou uloţena ve spirálovité stopě začínající u středu disku. DVD - Je nástupcem disku CD, na pohled vypadají totoţně. Stejně jako u CD se zde data ukládají do spirály od středu disku a to do jedné nebo dvou vrstev. Zvýšení kapacity je docíleno zvýšením hustoty zápisu. Vybraní zástupci se svým označením a parametry jsou níţe: 1. DVD-5 - jednovrstvé jednostranné - 4,7 GB (4,38 GiB) 2. DVD-9 - dvouvrstvé jednostranné - 8,5 GB (7,92 GiB) 3. DVD-10 - jednovrstvé oboustranné - 9,4 GB (8,75 GiB) 4. DVD-17 - dvouvrstvé oboustranné - 17 GB (15,9 GiB)
15
Nová generace optických médií (disky HD-DVD a Bluray Disc) – V budoucnu mají nahradit disky DVD, stále fungují na principu laserového zápisu, ale o mnohem větší hustotě, coţ několikanásobně zvyšuje jejich kapacitu. Po uvedení obou formátů se zde odehrála menší válka o pozice na trhu. Z této války nakonec vítězně, díky podpoře a parametrům vyšel disk BluRay. [26] Informace o parametrech vybraných médií pak nabízí tabulka 4. Specifikace
CD-ROM
DVD-ROM
HD-DVD
BD-ROM
Průměr disku
120 mm
120 mm
120 mm
120 mm
1,1 mm
0,6 mm
0,6 mm
0,1 mm
Vzdálenost drah
1600 nm
740 nm
400 nm
320 nm
Délka pitů
834 nm
400-440 nm
204 nm
138-160 nm
Vlnová délka laseru
780 - 790 nm
635 - 650 nm
405 nm
405 nm
Numerická apertura
0,45
0,6
0,65
0,85
11,08 Mbps (1385
36,55 Mbps (4680
kB/s)
kB/s)
4,7 - 17,0 GB
15 - 60 GB
Hloubka záznamové vrstvy
Max. datové přenosy při 1x Kapacita
1,41 Mbps (150 kB/s) 650 / 700 MB
36 Mbps (4600 kB/s) 23,3 - 54 GB+
Tabulka 4: Srovnání optických disků [27] V souvislosti s optickými mechanikami si všímáme následujících vlastností. Typ podporovaného média - V dnešní době uţ sice není nezbytné, aby byl počítač vybaven některou z optických mechanik, ale díky tomu, ţe se většina dostupného SW distribuuje na optických discích, je to přinejmenším vhodné. Pokud chce uţivatel investovat do budoucnosti, můţe koupit mechaniku schopnou pracovat s disky BluRay, tyto mechaniky jsou zpětně kompatibilní s DVD i CD, jsou ale mnohem draţší. Stačí-li nám ale stále ještě dostačující formát DVD, padne volba na některou z DVD vypalovaček. Uţivatelé netbooků potom mohou volit některou z externích optických mechanik. Rychlost čtení (zápisu) daného média - Rychlost čtení je přímo úměrná rychlosti otáčení. Při koupi mechaniky si můţeme v parametrech přečíst maximální rychlost mechaniky pro dané médium. Tento údaj je udáván ve formě násobku základní stanovené čtecí rychlosti daného média (pro jednotlivá média se liší). Rovněţ rychlost otáčení samotného média není konstantní, ale je určena tím, ve které stopě se laser právě nachází [28].
16
3.1.8 Disketová mechanika Disketové mechaniky je dnes jiţ velmi starý kus HW, stále ještě si však najde svou cestu i do nově postavených stolních počítačů, v počítačích přenosných se jiţ s interní disketovou mechanikou nesetkáme. Diskety jsou se svojí kapacitou 1,44 MB zastaralým a v domácích podmínkách téměř nevyuţívaným přeţitkem. Přesto jsou však někdy uţitečné pokud se nám počítač porouchá. Většina výrobců HW poskytuje uţivateli i diagnostické nástroje, které často přítomnost disketové mechaniky vyţadují. 3.1.9 Další přídavné karty Další kategorií jsou takzvané přídavné (rozšiřující) karty. Jak název napovídá, jedná se o karty, které nějakým způsobem rozšiřují funkce základní desky potaţmo celého počítače. Tyto další funkce se mohou skrývat například v podobě zvukové karty, síťové karty, modemu a dalších. Přesto, ţe je dnes většina těchto funkcí zastoupena jiţ na základní desce v podobě integrovaných obvodů a to v dostatečné kvalitě pro standardního uţivatele počítače. Můţe dojít k tomu, ţe integrované řešení prostě nebude k potřebnému účelu zrovna to pravé. V tuto chvíli přichází na řadu HW v podobě některé z rozšiřujících karet od na tuto oblast specializovaného výrobce. Často se potom v počítačích můţeme setkat s následujícími příklady přídavných karet. Zvukové karty - Zvuková karta je rozšiřující karta počítače pro vstup a výstup zvukového signálu. „Slouží k převodu digitálních dat na analogový zvukový signál a opačně převod zvukového signálu do digitální podoby. Dnešní zvukové karty podporují většinou i vícekanálový prostorový zvuk.“[29] Pro standardní účely dnes plně postačí zvukový čip integrovaný na základní desce, pokud se však sestava bude vyuţívat ke zpracování nějakého multimediálního obsahu, bývá rozumným krokem některá z osvědčených přídavných zvukových karet. Síťové karty - Síťové karty slouţí k vzájemnému propojení dvou a více počítačů za účelem sdílení dat. Jednotlivé typy se liší přenosovou rychlostí (například 10/100/1000 Mb/s). Mezi úkoly síťových karet patří: Příprava dat do podoby vhodné k odesílání a následné přijímání a úpravy dat pro systém. Samotná komunikace mezi jednotlivými účastníky sítě. Monitorování a řízení toku dat na síti.
17
Síťová karta je většinou dostupná na základní desce, ale můţe se stát, ţe je potřeba další a v tuto chvíli přichází na řadu přídavná karta. Dalším řešením můţe být připojení wifi karty, nebo například faxmodemu. TV tunery - Zařízení schopné přijímat a zpracovávat televizní (analogový, digitální, kombinace) signál a pomocí vhodného SW interpretovat televizní vysílání. Přídavných karet se vyrábí mnoho. Pokud tedy počítači chybí některá funkcionalita, není většinou problém nalézt výrobce řešení, které uţivatel vyţaduje. 3.1.10 Napájecí zdroj Jako poslední, ale neméně důleţitý komponent jsem si nechal napájecí zdroj. Zdroj vlastně dodává potřebné napájení všem komponentám v počítači. Jakoţto HW komponenta vlastně slouţí k převodu střídavého napětí z běţného elektrického rozvodu na napětí stejnosměrné o potřebné velikosti a musí být schopen dodat potřebný výkon pro jednotlivé komponenty. Právě na těchto schopnostech potom závisí, jak bude náš počítač fungovat. Kvalitní zdroje většinou dosahují daleko větší účinnosti neţ levné „no-name“ modely a uvnitř je vyuţíváno mnohem lepších a kvalitnějších dílů včetně chladících prvků. Investice do kvalitního zdroje se nám tedy vrátí ve stabilitě PC a niţší hlučnosti celé sestavy. V dnešní době musí kaţdý nový zdroj splňovat určité normy a to hlavně v souvislosti s elektromagnetickým rušením sítě. Proto musí být kaţdý nový zdroj vybaven PFC ochranou, která toto rušení minimalizuje [30]. Zdroj by měl být vybírán podle skutečných potřeb dané sestavy s určitou bezpečnostní rezervou. Potřebný výkon lze velmi snadno určit například pomocí některého z internetových kalkulátorů spotřeby komponent2. Většinou jsou uţivatelsky jednoduché a příjemné, stačí zde nastavit komponenty PC a aplikace spočítá potřebný výkon zdroje. Nebo si můţeme potřebný výkon sami spočítat podle hodnot uvedených v tabulce 5 (hodnoty jsou přibliţné). Komponenta Běžná PCI karta Floppy mechanika DVD-ROM Pevný disk (7200 RPM) Základní deska (neosazená) 1 modul RAM Klávesnice Myš
Špičková spotřeba 5 až 10 W 5W 10 až 25 W 5 až 25 W 25 až 50 W 5 až 7 W 3W 2W
Tabulka 5: Běţná spotřeba komponent [31] 2
Viz například eXtreme Power Supply Calculator Lite v2.5 http://extreme.outervision.com/psucalculatorlite.jsp
18
3.2 Komponenty ve spojení s jednotlivými typy osobních počítačů 3.2.1 Stolní (nepřenosné) počítače Jak jsem jiţ jednou uvedl, jsou stolní počítače tvořeny systémovou jednotkou a vstupními a výstupními zařízeními, které je nutné k systémové jednotce připojit. Všechny základní komponenty jsem jiţ představil výše, jejich výběr kombinace potom záleţí na vzájemné kompatibilitě a také na tom, k čemu budeme počítač vyuţívat.
Obrázek 3: Schéma systémové jednotky stolního počítače
19
3.2.2 Přenosné počítače – notebooky HW v noteboocích je sloţením obdobný tomu, co se nachází ve stolních počítačích, všechny komponenty jsou ale zmenšeny a mají niţší spotřebu. Procesory pro notebooky jsou zvlášť upravované, aby neměli takové tepelné ztráty a ventilační systém notebooku je dokázal uchladit. To samé platí o grafických kartách, které jsou integrované na základní desce notebooku spolu se všemi dalšími potřebnými součástmi. Moţným řešením jsou i grafické karty externí, které mohou propůjčit dostatečný grafický výkon i notebooku se „slabou“ integrovanou grafickou kartou. Rovněţ moduly vnitřních pamětí RAM jsou zkrácené, vyuţívá se upravených optických mechanik, které mají jiný vysouvací mechanizmus, který zbytečně nespotřebovává el. energii a i pevné disky jsou v menším provedení a o niţších vnitřních otáčkách. Zbylé komponenty jsou potom integrovány na základní desce. Notebooky mají z přenosných počítačů určitou výhodu v alespoň částečné rozšiřitelnosti, většinou majiteli umoţňují poměrně lehce navýšit velikost paměti RAM, nebo výměnu pevného disku. Oba jmenovaní bývají přístupní po odejmutí příslušných krytů na spodní straně počítače. 3.2.3 Přenosné počítače – netbooky Netbooky jsou vlastně takovým poddruhem notebooků, jsou mnohem menší a jednotlivé komponenty jsou ještě více zmenšené, grafické karty jsou integrované na základní desce a vyuţívají zvlášť vyvinuté procesory s opravdu nízkou spotřebou, aby netbook vydrţel běţet na akumulátor co nejdelší dobu. Většina netbooků se prodává s fixními, tedy předem danými parametry a uţivatel jiţ do konkrétních hodnot zasahovat nemůţe. Některé sice obsahují volný slot pro paměť RAM, ten ale bývá uvnitř netbooku a je přístupný pouze po rozebrání počítače, coţ znamená ztrátu záruky. Pevné disky jsou potom taky nepřístupné a to ve variantě standardních disků s plotnami, nebo je zde umístěn disk typu SSD. Většina netbooků potom nemá integrovanou optickou mechaniku a uţivatel si jí potom musí obstarat v externím provedení. 3.2.4 Mobilní počítače (PDA) PDA jsou uţ svou koncepcí v HW někde trochu jinde. Jsou velmi podobná mobilním telefonům, ale umí toho mnohem víc. Jsou tvořeny základní deskou a na ní je procesor. Dále se zde nachází nějaká operační paměť RAM a nějaká paměť typu flash pro uţivatelská data. Pro 20
navýšení vnitřní paměti se potom vyuţívá slot pro některý z dostupných typů paměťových karet. Celé zařízení je potom tvořeno dotykovým displejem, který se stará o zobrazování informací a umoţňuje uţivateli interakci s aplikacemi. Dále zde bývá několik ovládacích tlačítek a případně nějaké porty pro připojení dobíjecího adaptéru, datového kabelu atd.… Ostatní HW je uţivateli nepřístupný. S rozvojem technologie „systém na čipu“3, kterým se zabývají jednotlivý výrobci čipů, se i malé stále zvyšuje potenciál těchto malých zařízení. Příkladem těchto technologií mohou být třeba řady čipů Imageon od firmy AMD, nebo technologie Nvidia Tegra od známého výrobce grafických karet NVIDIA. 3.2.5 Počítač Tablet PC Počítače Tablet PC jsou vyráběny v mnoha variantách, od velmi tenkých zařízení vybavených pouze dotykovým displejem určených spíše pro čtení textových materiálů. Po modely hardwarově odpovídajícím příslušné kategorii notebooků. Některé modely mají dokonce integrovanou hardwarovou klávesnici, vzhledově jsou potom velmi podobné klasickým notebookům s dotykovým displejem.
3
Jedná se o integrované obvody, které obsahují kromě vlastního procesoru i další subsystémy pro zpracování zvuku, grafického jádra paměti RAM či připojení periferií.
21
4 Dotazník a zpracování odpovědí 4.1 Dotazník Za účelem naplnění daného cíle práce, tedy zjištění na které základní vlastnosti osobních počítačů a jednotlivých komponent se uţivatelé z řad VŠE v Praze při výběru nejvíce zaměřují a jak jsou v tomto směru ovlivňováni informatickým vzděláním, byl vytvořen jednoduchý dotazník, jehoţ znění uvedu níţe. Tento dotazník umoţňuje oddělení respondentů s informatickým vzděláním a pomocí otázek zaměřených na vybrané vlastnosti jednotlivých důleţitých komponent osobních počítačů určit, které z těchto vlastností respondenti preferují. Dále byly otázky cílené na to, jakým způsobem si respondenti svůj počítač pořídili a jakou dobu věnovali samotnému výběru. Samotný dotazník byl vyhotoven v elektronické podobě a byl menšinově doplněn o papírovou verzi. Sběr dat potom probíhal v posledních 3 týdnech letního semestru akademického roku 2009/2010 a to konkrétně s následujícími otázkami. 1) Pohlaví 2) Fakulta 3) Stupeň studia
Muž
Žena
Fakulta informatiky a statistiky (FIS) Jiná Pokud FIS, pak studujete informatické obory? Bakalářské Magisterské
Ano
Ne
Tyto otázky (1-3) slouţí pouze k identifikaci a rozdělení respondentů mezi informatiky a ostatní obory. 4) Vlastníte, či plánujete nákup osobního počítače? ano ne (Přejděte k otázce číslo 20)
5) O jaký typ osobního počítače se jedná/bude jednat? (možno zaškrtnout více možností) Stolní počítač
Notebook
Mobilní počítač (PDA)
Netbook
Počítač typu Tablet PC
Otázka č. 4 slouţí k oddělení cílové skupiny dotazníku, tedy osob vlastnících, či uvaţujících o koupi osobního počítače. Otázka č. 5 potom jen upřesňuje, o jaký typ osobního počítače se jedná, u této otázky je moţné zvolit více moţností.
22
6) Vybírali jste si počítač sami? ano
ne (Přejděte k otázce číslo 19)
Otázka č. 6 odděluje respondenty, kteří se věnovali výběru svého osobního počítače od těch, co si tuto činnost nechali na někom jiném.
7) Jak moc jste při výběru osobního počítače přihlíželi k následujícím vlastnostem: (0 – nehrál při výběru roli, 5 – jeden z rozhodujících faktorů) Váha Vlastnost 0
1
2
3
4
5
Výkon Přenositelnost Velikost Vzhled Cena Rozšiřitelnost/upgradovatelnost Energetická úspora
Otázka č. 7 slouţí ke zjištění váhy jednotlivých vlastností osobního počítače, tedy vlastně k tomu, co respondenti povaţují u osobního počítače za důleţité. Tuto informaci mají respondenti zhodnotit na škále od 0 do 5. 8) Věnovali jste pozornost výběru jednotlivých komponent, případně si upravovali výslednou konfiguraci? ano
ne (Přejděte k otázce číslo 18)
Otázka č. 8 odděluje respondenty, kteří se věnovali výběru jednotlivých komponent, případně těch co měli poţadavky na určité komponenty v sestavě od těch, co volilo jen podle výsledných vlastností celého počítače. Následující série otázek č. 9 aţ 17 má za úkol zjistit jaký význam respondenti přisuzují vlastnostem jednotlivých komponent a to opět na škále od 0 po 5. Respondenti mají odpovídat pouze u komponent, jejichţ výběru se věnovali. V dotazníku se v rámci zjednodušení vyskytují pouze nejdůleţitější vlastnosti jednotlivých komponent.
23
9) Počítačová skříň Nevyplňujte, pokud jste se při výběru nevěnovali počítačové skříni. Jinak: „Jakou důležitost přisuzujete jednotlivým vlastnostem počítačové skříně“ (0 – nedůležitá vlastnost, 5 – velmi důležitá vlastnost): Význam Vlastnost 0
1
2
3
4
5
4
5
Velikost Vzhled Počty slotů Materiály a odvětratelnost Cena Výrobce
10) Základní deska Nevyplňujte, pokud jste se při výběru nevěnovali základní desce. Jinak: „Jakou důležitost přisuzujete jednotlivým vlastnostem základní desky“ (0 – nedůležitá vlastnost, 5 – velmi důležitá vlastnost): Význam Vlastnost 0
1
2
3
Chipset Počet portů a konektorů Počet slotů pro pam. RAM Vybavení desky Cena Výrobce
11) Procesor Nevyplňujte, pokud jste se při výběru nevěnovali procesoru. Jinak: „Jakou důležitost přisuzujete jednotlivým vlastnostem procesoru“ (0 – nedůležitá vlastnost, 5 – velmi důležitá vlastnost): Význam Vlastnost 0
1
2
3
4
5
Počet jader Pracovní frekvence Cena Výrobce
24
12) Operační paměť Nevyplňujte, pokud jste se při výběru nevěnovali operační paměti. Jinak: „Jakou důležitost přisuzujete jednotlivým vlastnostem operační paměti“ (0 – nedůležitá vlastnost, 5 – velmi důležitá vlastnost): Význam Vlastnost 0
1
2
3
4
5
Typ paměti Velikost Pracovní frekvence Latence Cena Výrobce
13) Grafická karta Nevyplňujte, pokud jste se při výběru nevěnovali grafické kartě. Jinak: „Jakou důležitost přisuzujete jednotlivým vlastnostem grafické karty“ (0 – nedůležitá vlastnost, 5 – velmi důležitá vlastnost): Význam Vlastnost 0
1
2
3
4
5
Typ Velikost vlastní paměti Grafický čip Cena Výrobce
14) Pevný disk Nevyplňujte, pokud jste se při výběru nevěnovali pevnému disku. Jinak: „Jakou důležitost přisuzujete jednotlivým vlastnostem pevného disku“ (0 – nedůležitá vlastnost, 5 – velmi důležitá vlastnost): Význam Vlastnost 0
1
2
3
4
5
Typ rozhraní Kapacita Rychlost (ot/min) Fyzická velikost Cena Výrobce
25
15) Optická mechanika Nevyplňujte, pokud jste se při výběru nevěnovali optické mechanice. Jinak: „Jakou důležitost přisuzujete jednotlivým vlastnostem optické mechaniky“ (0 – nedůležitá vlastnost, 5 – velmi důležitá vlastnost): Význam Vlastnost 0
1
2
3
4
5
Druh Rychlost čtení/zápisu Cena Výrobce
16) Napájecí zdroj Nevyplňujte, pokud jste se při výběru nevěnovali napájecímu zdroji. Jinak: „Jakou důležitost přisuzujete jednotlivým vlastnostem napájecího zdroje“ (0 – nedůležitá vlastnost, 5 – velmi důležitá vlastnost): Význam Vlastnost 0
1
2
3
4
5
Výkon Typ chlazení a hlučnost Cena Výrobce
17) Zobrazovací zařízení Nevyplňujte, pokud jste se při výběru nevěnovali některému ze zobrazovacích zařízení. Jinak: „Jakou důležitost přisuzujete jednotlivým vlastnostem zobrazovacích zařízení“ (0 – nedůležitá vlastnost, 5 – velmi důležitá vlastnost): Význam Vlastnost 0
1
2
3
4
5
Velikost obrazovky Rozlišení Druh Cena Výrobce
26
Otázky č. 18 a 19 potom jiţ jen upřesňují dobu a způsob výběru a následného obstarání osobního počítače. Otázka č. 20 slouţí k určení povědomí o dění na trhu s počítačovými komponentami a osobními počítači mezi respondenty. 18) Kolik hodin jste výběru komponent, případně modelu svého počítače přibližně věnovali? < 1 hodina 2 – 3 hodiny 4 – 5 hodin > 5 hodin 19) Jakou formou jste si počítač nakonec obstarali/si počítač nakonec obstaráte? Kompletní model zakoupený u prodejce Sestava s vlastními úpravami Počítač na zakázku s čistě vámi vybranými komponentami Vlastnoručně sestavený počítač
20) Myslíte si, že se orientujete v situaci na trhu a mezi trendy na poli informačních technologií? ano ne
27
4.2 Zpracování odpovědí Získané odpovědi byly zaznamenány do tabulky, kde jednotlivé moţné odpovědi tvoří sloupce a jednotlivé řádky odpovídají respondentům. Část této tabulky je moţné vidět na obrázku 4.
Obrázek 4: Ukázka části vyhodnocovací tabulky Pro odpovědi na jednotlivé otázky byly následně vytvořeny tabulky četností, které obsahují absolutní a relativní četnosti výskytu dané varianty odpovědi. Relativní vyjádření bylo vztaţeno k počtu respondentů reagujících na danou otázku. Vhodné části byly následně vyjádřeny graficky v podobě výsečových grafů.
28
5 Prezentace výsledků dotazníkového šetření. Podívejme se tedy na výsledky získané z odpovědí na jednotlivé otázky mnou prezentovaného dotazníku.
5.1 Rozdělení respondentů Úvodní otázky dotazníku mi dovolují respondenty dělit podle tří parametrů a to podle pohlaví, studijního zaměření a typu studia. V práci dále pracuji jen s rozdělením na informatiky a studenty ostatních oborů, další rozdělení respondentů je ale moţné vidět v tabulkách 6 aţ 8. Tyto tabulky jsou dále znázorněny na příslušných grafech 1 aţ 3. pohlaví muži ženy celkem
počet počet [%] 63 53
54,31 % 45,69 %
116
Tabulka 6: Ţenské a muţské zastoupení v dotazníku
Graf 1: Rozdělení mezi muţe a ţeny
obor informatik ostatní celkem
počet
počet [%]
46 70
39,66 % 60,34 %
116
Tabulka 7: Rozdělení na informatiky a studenty ostatních oborů
29
Graf 2: Zobrazení rozdělení mezi informatiky a studenty ostatních oborů typ studia bakalářské magisterské celkem
počet počet [%] 54 62
46,55 % 53,45 %
116
Tabulka 8: Zastoupení studentů podle druhu studia
Graf 3: Zobrazení rozdělení mezi studenty bakalářského a magisterského stupně
30
5.2 Osoby vlastnící osobní počítač V další části dotazníku jsem se zajímal o to, kolik respondentů vlastní osobní počítač a to, jaký typ počítače to je. Jak vyplívá z tabulky 9 a grafu 4 tak více neţ 93% respondentů vlastní nějaký osobní počítač. respondenti vlastní nevlastní celkem
počet počet [%] 108 8 116
93,10 % 6,90 %
Tabulka 9: Vlastníci osobních počítačů
Graf 4: Rozdělení vlastníků a studentů nevlastnících osobní počítač
5.3 Zatoupení jednotlivých typů osobních počítačů Podíváme-li se tedy dále na to, jaké typy osobních počítačů se mezi respondenty nejvíce vyskytují, zjistíme, ţe převládají notebooky (52,87 %), následované stolními počítači (30,57 %), dále netbooky (11,46 %), mobilními počítači PDA (3,83%) a počítači typu Tablet PC (1,27 %). Tyto údaje jsou zobrazeny v tabulce 10 včetně hodnot pro jednotlivé skupiny. Z těchto údajů vyplývá, ţe notebooky převládají jak u skupiny informatiků, tak studentů ostatních oborů. U informatiků lze najít větší procento stolních počítačů a mobilních počítačů, kdeţto zastoupení netbooků a počítačů typu Tablet PC je téměř vyrovnané. Hodnoty pro jednotlivé skupiny jsou rovněţ znázorněné na příslušných grafech 5, 6 a 7.
31
typ osobního počítače stolní počítač notebook netbook PDA tablet celkem [ks]
všichni (108 respondentů) 48 30,57 % 83 52,87 % 18 11,46 % 6 3,82 % 2 1,27 % 157
počet kusů informatici (41 respondentů)
ostatní (67 respondentů)
25 36,76 % 30 44,12 % 8 11,76 % 4 5,88 % 1 1,47 %
23 53 10 2 1
68
89
25,84 % 59,55 % 11,24 % 2,25 % 1,12 %
Tabulka 10: Rozloţení jednotlivých typů osobních počítačů
Graf 5: Zastoupení jednotlivých typů osobních počítačů mezi všemi respondenty
Graf 6: Zastoupení jednotlivých typů osobních počítačů mezi informatickými respondenty
Graf 7: Zastoupení jednotlivých typů osobních počítačů mezi ostatními respondenty
32
5.4 Počet samostatně vybírajících osob Jako další zjištění uvedu, ţe téměř 80 % (79,63 %) vlastníků osobního počítače si svůj počítač vybíralo samo. Na tomto čísle se výrazně podílí hlavně informatici, kde si svůj počítač vybírá naprostá většina dotazovaných. Kdeţto u studentů ostatních oborů se najde větší procento těch, co výběr nechají na jiné osobě. Jednotlivé výsledky je moţné vidět v tabulce 11 a na grafech 8, 9 a 10. Této části se účastnilo 108 respondentů. všichni (108 respondentů) počet osob, které si počítač vybíraly samy počet osob, které si počítač nevybíraly
86 22
79,63 % 20,37%
informatici (41 respondentů) 40 1
37,04 % 0,93 %
ostatní (67 respondentů) 46 21
42,59 % 19,44 %
Tabulka 11: Samostatně vybírající osoby
Graf 8: Počet osob, které si počítač vybíraly samostatně mezi všemi respondenty
Graf 9: Počet osob, které si počítač vybíraly samostatně mezi informatickými respondenty
Graf 10: Počet osob, které si počítač vybíraly samostatně mezi ostatními respondenty 33
5.5 Hodnocení váhy jednotlivých vlastností při výběru osobního počítače Podívejme se tedy dále, na jaké vlastnosti se jednotlivé skupiny při výběru zaměřují. Tato otázka byla řešená odpověďmi na škále od 0 do 5, kde 0 odpovídala odpovědi „nehrál při výběru roli“ a číslo 5 odpovídalo odpovědi „jeden z rozhodujících faktorů“. První z vlastností byl výkon, který byl v rámci všech respondentů hodnocen čísly 4 a 5 téměř 82 % respondentů, v řadách informatiků se toto číslo vyšplhalo aţ k 88%, u ostatních oborů k 76 %. Dalším parametrem byla přenositelnost, která se drţela v rámci celku na poměrně vyrovnaných hodnotách u číslic 3, 4 a 5, přičemţ jak celkově, tak u obou skupin byla nejvíce hodnocena číslem 3. Zajímavostí můţe být, ţe u informatiků byla přenositelnost hodnocena známkou 0 ve více neţ 17 % případů, zatímco ve druhé skupině pouze těsně přes 2 %. Parametrem číslo 3 byla velikost, která byla jak celkově, tak u obou skupin nejvíce hodnocena známkou 5. Přičemţ se o to zaslouţili především studenti ostatních oborů, u informatiků se mnohem více volilo v rozmezí 0-2. Dalším parametrem byl vzhled, který si opět nejvíce odnášel hodnocení 3. Rozloţení hlasů u obou skupin bylo odpovídající. Dále zde byla cena, která se v hodnocení nejvíce prosazovala na hodnotách 4 a 5, Rozšiřitelnost/upgradovatelnost s hodnotami 2 a 3 a jako poslední vlastnost byla zvolena energetická úspora, která si nejvíce odnášela hodnotu 2. Dvojka byla nejčastější i u obou skupin, přesto však u informatiků 30 % dotazovaných bodovalo tuto vlastnost hodnotou 0. U studentů ostatních oborů se hodnocení rozloţilo spíše ve vyšší části stupnice. Jednotlivé hodnoty je moţné vidět v tabulkách 12, 13 a 14. počet respondentů: 86 0 vlastnost/hodnoceni [abs] Výkon Přenositelnost Velikost Vzhled Cena Rozšiřitelnost/ upgradovatelnost Energetická úspora
0 [%]
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
3 [abs]
3 [%]
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
0 8 9 12 2
0,00 9,30 10,47 13,95 2,33
0 3 7 16 0
0,00 3,49 8,14 18,60 0,00
1 10 10 11 10
1,16 11,63 11,63 12,79 11,63
15 24 15 23 16
17,44 27,91 17,44 26,74 18,60
21 21 22 16 32
24,42 24,42 25,58 18,60 37,21
49 20 23 8 26
56,98 23,26 26,74 9,30 30,23
13
15,12
9
10,47
20
23,26
25
29,07
11
12,79
8
9,30
19
22,09
8
9,30
26
30,23
17
19,77
10
11,63
6
6,98
Tabulka 12: Váhy jednotlivých vlastností v rámci všech respondentů 34
počet respondentů: 40 0 vlastnost/hodnoceni [abs] Výkon Přenositelnost Velikost Vzhled Cena Rozšiřitelnost/ upgradovatelnost Energetická úspora
0 [%]
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
3 [abs]
3 [%]
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
0
0,00
0
0,00
0
0,00
5
12,50
9
22,50
26
65,00
7
17,50
2
5,00
5
12,50
10
25,00
8
20,00
8
20,00
6
15,00
5
12,50
7
17,50
6
15,00
8
20,00
8
20,00
6
15,00
6
15,00
7
17,50
11
27,50
7
17,50
3
7,50
1
2,50
0
0,00
5
12,50
11
27,50
12
30,00
11
27,50
7
17,50
4
10,00
8
20,00
8
20,00
7
17,50
6
15,00
12
30,00
4
10,00
12
30,00
4
10,00
5
12,50
3
7,50
Tabulka 13: Váhy jednotlivých vlastností v rámci respondentů s informatickým vzděláním počet respondentů: 46 0 vlastnost/hodnoceni [abs] Výkon Přenositelnost Velikost Vzhled Cena Rozšiřitelnost/ upgradovatelnost Energetická úspora
0 [%]
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
3 [abs]
3 [%]
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
0
0,00
0
0,00
1
2,17
10
21,74
12
26,09
23
50,00
1
2,17
1
2,17
5
10,87
14
30,43
13
28,26
12
26,09
3
6,52
2
4,35
3
6,52
9
19,57
14
30,43
15
32,61
6
13,04
10
21,74
4
8,70
12
26,09
9
19,57
5
10,87
1
2,17
0
0,00
5
10,87
5
10,87
20
43,48
15
32,61
6
13,04
5
10,87
12
26,09
17
36,96
4
8,70
2
4,35
7
15,22
4
8,70
14
30,43
13
28,26
5
10,87
3
6,52
Tabulka 14: Váhy jednotlivých vlastností v rámci respondentů z ostatních oborů
35
5.6 Počet respondentů, kteří se dále věnovali výběru vlastních komponent Dalšímu výběru se věnovalo 56 dotázaných (65,12 %) z 86 respondentů, kteří se věnovali výběru svého osobního počítače. Tato skupina potom byla z více neţ 62 % tvořena informatiky, jak je moţné vidět v tabulce 15 a příslušném grafu 11. respondenti informatici ostatní celkově
počet počet [%] 35 62,5 % 21 37,5 % 56
Tabulka 15: Počty respondentů, kteří se věnovali podrobnému výběru komponent
Graf 11: Rozdělení studentů, kteří se dále věnovali výběru jednotlivých komponet
36
5.7 Hodnocení důležitosti vlastností jednotlivých komponent Vzhledem k tomu, ţe se ne kaţdý respondent věnoval výběru všech komponent najednou, jsou relativní hodnoty k jednotlivým komponentám vztaţeny k proměnnému počtu respondentů hodnotících právě tuto komponentu. K jednotlivým komponentám uvedu, jaké nejčastější hodnocení si odnášely jejich vybrané vlastnosti. Ty byly opět hodnoceny na stupnici 0-5, kde hodnota 0 odpovídala tvrzení „nedůleţitá vlastnost“ a 5 tvrzení „velmi důleţitá vlastnost“. 5.7.1 Počítačová skříň Výběru počítačové skříně se věnovalo 32 (tedy 57 %) z celkových 56 moţných respondentů. 0 vlastnost/hodnoceni [abs]
0 [%]
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
3 [abs]
3 [%]
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
Velikost
3
9,38
4
12,50
4
12,50
10
31,25
8
25,00
3
9,38
Vzhled
2
6,25
5
15,63
7
21,88
6
18,75
9
28,13
3
9,38
Počty slotů
2
6,25
1
3,13
2
6,25
10
31,25
12
37,50
5
15,63
Materiály a odvětratelnost
2
6,25
1
3,13
5
15,63
7
21,88
11
34,38
6
18,75
Cena
2
6,25
1
3,13
1
3,13
8
25,00
10
31,25
10
31,25
Výrobce
6
18,75
1
3,13
5
15,63
9
28,13
9
28,13
2
6,25
Tabulka 16: Hodnocení vlastností počítačové skříně Nejčastěji volené hodnocení pro jednotlivé vlastnosti z tabulky 16: Velikost byla nejvíce hodnocena číslem 3 (31,25 % respondentů) Vzhled byl nejvíce hodnocen číslem 4 (28,13 % respondentů) Počty slotů byly nejvíce hodnoceny číslem 4 (37,50 % respondentů) Materiály a odvětratelnost byly nejvíce hodnoceny číslem 4 (34,38 % respondentů) Cena byla nejvíce hodnocena čísly 4 a 5 (oba 31,25 % respondentů) Výrobce byl nejvíce hodnocen čísly 3 a 4 (oba 28,13 % respondentů)
37
5.7.2 Základní deska Výběru základní desky se věnovalo 38 (tedy 68 %) z celkových 56 moţných respondentů. 0 vlastnost/hodnoceni [abs]
0 [%]
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
3 [abs]
3 [%]
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
Chipset
3
7,89
0
0,00
4
10,53
5
13,16
7
18,42
19
50,00
Počet portů a konektorů
2
5,26
1
2,63
4
10,53
8
21,05
13
34,21
10
26,32
Počet slotů pro pam. RAM
1
2,63
1
2,63
4
10,53
12
31,58
10
26,32
10
26,32
Vybavení desky
2
5,26
1
2,63
1
2,63
6
15,79
11
28,95
17
44,74
Cena
3
7,89
0
0,00
4
10,53
11
28,95
11
28,95
9
23,68
Výrobce
3
7,89
0
0,00
6
15,79
13
34,21
10
26,32
6
15,79
Tabulka 17: Hodnocení vlastností základní desky Nejčastěji volené hodnocení pro jednotlivé vlastnosti z tabulky 17: Chipset byl nejvíce hodnocen číslem 5 (50 % respondentů) Počet portů a konektorů byl nejvíce hodnocen číslem 4 (34,21 % respondentů) Počet slotů pro pam. RAM byl nejvíce hodnocen číslem 3 (31,58 % respondentů) Vybavení desky bylo nejvíce hodnoceno číslem 5 (44,74 % respondentů) Cena byla nejvíce hodnocena čísly 3 a 4 (oba 28,95 % respondentů) Výrobce byl nejvíce hodnocen číslem 3 (oba 34,21 % respondentů)
5.7.3 Procesor Výběru procesoru se věnovalo 50 (tedy 89 %) z celkových 56 moţných respondentů. 0 vlastnost/hodnoceni [abs] Počet jader 1
0 [%]
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
2,00
0
0,00
3
6,00
Pracovní frekvence
4
8,00
0
0,00
1
Cena
6
12,00
1
2,00
Výrobce
6
12,00
1
2,00
3 [abs]
3 [%]
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
3
6,00
14
28,00
29
58,00
2,00
4
8,00
15
30,00
26
52,00
4
8,00
15
30,00
12
24,00
12
24,00
3
6,00
18
36,00
10
20,00
12
24,00
Tabulka 18: Hodnocení vlastností procesoru Nejčastěji volené hodnocení pro jednotlivé vlastnosti z tabulky 18: Počet jader byl nejvíce hodnocen číslem 5 (58 % respondentů) Pracovní frekvence byla nejvíce hodnocena číslem 5 (52 % respondentů) Cena byla nejvíce hodnocena číslem 3 (30 % respondentů) Výrobce byl nejvíce hodnocen číslem 3 (36 % respondentů)
38
5.7.4 Operační paměť Výběru operační paměti se věnovalo 50 (tedy 89 %) z celkových 56 moţných respondentů. 0 vlastnost/hodnoceni [abs]
0 [%]
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
3 [abs]
3 [%]
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
Typ paměti
7
14,00
0
0,00
1
2,00
12
24,00
17
34,00
13
26,00
Velikost
1
2,00
0
0,00
1
2,00
1
2,00
11
22,00
36
72,00
Pracovní frekvence
5
10,00
1
2,00
2
4,00
6
12,00
17
34,00
19
38,00
12
24,00
3
6,00
4
8,00
12
24,00
10
20,00
9
18,00
9
18,00
1
2,00
3
6,00
18
36,00
11
22,00
8
16,00
11
22,00
1
2,00
9
18,00
17
34,00
5
10,00
7
14,00
Latence Cena Výrobce
Tabulka 19: Hodnocení vlastností operační paměti Nejčastěji volené hodnocení pro jednotlivé vlastnosti z tabulky 19: Typ paměti byl nejvíce hodnocen číslem 4 (34,00 % respondentů) Velikost byla nejvíce hodnocena číslem 5 (72 % respondentů) Pracovní frekvence byla nejvíce hodnocena číslem 5 (38 % respondentů) Latence byla nejvíce hodnocena čísly 0 a 3 (24 % respondentů) Cena byla nejvíce hodnocena číslem 3 (36 % respondentů) Výrobce byl nejvíce hodnocen číslem 3 (34 % respondentů)
5.7.5 Grafická karta Výběru grafické karty se věnovalo 43 (tedy 77 %) z celkových 56 moţných respondentů. 0 vlastnost/hodnoceni [abs] Typ 3
0 [%]
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
6,98
0
0,00
4
9,30
Velikost vlastní paměti
1
2,33
1
2,33
2
Grafický čip
3
6,98
1
2,33
Cena
3
6,98
0
Výrobce
5
11,63
0
3 [abs]
3 [%]
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
8
18,60
11
25,58
17
39,53
4,65
7
16,28
15
34,88
17
39,53
1
2,33
7
16,28
7
16,28
24
55,81
0,00
6
13,95
15
34,88
10
23,26
9
20,93
0,00
6
13,95
17
39,53
9
20,93
6
13,95
Tabulka 20: Hodnocení vlastností grafické karty Nejčastěji volené hodnocení pro jednotlivé vlastnosti z tabulky 20: Typ byl nejvíce hodnocen číslem 5 (39,53 % respondentů) Velikost vlastní paměti byla nejvíce hodnocena číslem 5 (39,53 % respondentů) Grafický čip byl nejvíce hodnocen číslem 5 (55,81 % respondentů) Cena byla nejvíce hodnocena číslem 3 (34,88 % respondentů) Výrobce byl nejvíce hodnocen číslem 3 (39,53 % respondentů)
39
5.7.6 Pevný disk Výběru pevného disku se věnovalo 45 (tedy 80 %) z celkových 56 moţných respondentů. 0 0 vlastnost/hodnoceni [abs] [%] Typ rozhraní 7 15,56
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
3 [abs]
3 [%]
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
1
2,22
4
8,89
9
20,00
16
35,56
8
17,78
Kapacita
0
0,00
0
0,00
1
2,22
5
11,11
7
15,56
32
71,11
Rychlost (ot/min)
4
8,89
0
0,00
1
2,22
8
17,78
17
37,78
15
33,33
Fyzická velikost
9
20,00
8
17,78
6
13,33
9
20,00
9
20,00
4
8,89
Cena
7
15,56
1
2,22
7
15,56
14
31,11
7
15,56
9
20,00
10
22,22
2
4,44
6
13,33
12
26,67
9
20,00
6
13,33
Výrobce
Tabulka 21: Hodnocení vlastností pevného disku Nejčastěji volené hodnocení pro jednotlivé vlastnosti z tabulky 21: Typ rozhraní byl nejvíce hodnocen číslem 4 (35,56 % respondentů) Kapacita byla nejvíce hodnocena číslem 5 (71,11 % respondentů) Rychlost (ot/min) byla nejvíce hodnocena číslem 4 (37,78 % respondentů) Fyzická velikost byla nejvíce hodnocena čísly 0, 3 a 4 (20,00 % respondentů) Cena byla nejvíce hodnocena číslem 3 (31,11 % respondentů) Výrobce byl nejvíce hodnocen číslem 3 (26,67 % respondentů)
5.7.7 Optická mechanika Výběru optické mechaniky se věnovalo 30 (tedy 54 %) z celkových 56 moţných respondentů. 0 vlastnost/hodnoceni [abs] Druh 0
0 [%]
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
3 [abs]
3 [%]
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
0,00
1
3,33
1
3,33
5
16,67
9
30,00
14
46,67
Rychlost čtení/zápisu
3
10,00
1
3,33
3
10,00
10
33,33
6
20,00
7
23,33
Cena
4
13,33
2
6,67
5
16,67
7
23,33
7
23,33
5
16,67
Výrobce
7
23,33
4
13,33
3
10,00
7
23,33
5
16,67
4
13,33
Tabulka 22: Hodnocení vlastností optických mechanik Nejčastěji volené hodnocení pro jednotlivé vlastnosti z tabulky 22: Druh byl nejvíce hodnocen číslem 5 (46,67 % respondentů) Rychlost čtení/zápisu byla nejvíce hodnocena číslem 3 (33,33 % respondentů) Cena byla nejvíce hodnocena čísly 3 a 4 (23,33 % respondentů) Výrobce byl nejvíce hodnocen čísly 0 a 3 (23,33 % respondentů)
40
5.7.8 Napájecí zdroj Výběru napájecího zdroje se věnovalo 29 (tedy 52 %) z celkových 56 moţných respondentů. 0 vlastnost/hodnoceni [abs] Výkon 0
0 [%]
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
3 [abs]
3 [%]
0,00
1
3,45
0
0,00
4
13,79
Typ chlazení a hlučnost
1
3,45
1
3,45
2
6,90
2
Cena
2
6,90
1
3,45
3
10,34
Výrobce
3
10,34
1
3,45
3
10,34
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
6
20,69
18
62,07
6,90
1
3,45
22
75,86
11
37,93
6
20,69
6
20,69
4
13,79
12
41,38
6
20,69
Tabulka 23: Hodnocení vlastností napájecího zdroje Nejčastěji volené hodnocení pro jednotlivé vlastnosti z tabulky 23: Výkon byl nejvíce hodnocen číslem 5 (62,07 % respondentů) Typ chlazení a hlučnost byly nejvíce hodnoceny číslem 5 (75,86 % respondentů) Cena byla nejvíce hodnocena číslem 3 (37,93 % respondentů) Výrobce byl nejvíce hodnocen číslem 4 (41,38 % respondentů)
5.7.9 Zobrazovací zařízení Výběru zobrazovacího zařízení se věnovalo 42 (tedy 75 %) z celkových 56 moţných respondentů. 0 vlastnost/hodnoceni [abs] Velikost obrazovky 0
0 [%]
1 [abs]
1 [%]
2 [abs]
2 [%]
0,00
0
0,00
1
2,38
Rozlišení
1
2,38
0
0,00
0
Druh
3
7,14
1
2,38
Cena
7
16,67
1
Výrobce
7
16,67
4
3 [abs]
3 [%]
4 [abs]
4 [%]
5 [abs]
5 [%]
1
2,38
10
23,81
30
71,43
0,00
1
2,38
12
28,57
28
66,67
0
0,00
4
9,52
16
38,10
18
42,86
2,38
5
11,90
12
28,57
9
21,43
8
19,05
9,52
5
11,90
12
28,57
6
14,29
8
19,05
Tabulka 24: Hodnocení vlastností zobrazovacího zařízení Nejčastěji volené hodnocení pro jednotlivé vlastnosti z tabulky 24: Velikost obrazovky byla nejvíce hodnocena číslem 5 (71,43 % respondentů) Rozlišení bylo nejvíce hodnoceno číslem 5 (66,67 % respondentů) Druh byl nejvíce hodnocen číslem 5 (42,86 % respondentů) Cena byla nejvíce hodnocena číslem 3 (28,57 % respondentů) Výrobce byl nejvíce hodnocen číslem 3 (28,57 % respondentů)
41
5.8 Doba strávená pří vybírání osobního počítače Od jednotlivých komponent se přesuneme rovnou k době, kterou respondenti strávili při výběru osobního počítače. Zde s téměř 45 % vyhrál otevřený interval s hodnotou > 5 hodin. Obě skupiny tuto hodnotu potvrzují, ale platí, ţe informatická část respondentů u výběru stráví více času, neţ část respondentů z ostatních oborů. Jednotlivé hodnoty je moţné vidět v tabulce 25 a v příslušných grafech 12, 13 a 14. doba vybírání < 1 hodina
2 – 3 hodiny 4 – 5 hodin > 5 hodin
všichni (85 respondentů) 9 28 10 38
10,59 % 32,94 % 11,76 % 44,71 %
informatici (40 respondentů) 1 13 5 21
2,50 % 32,50 % 12,50 % 52,50 %
ostatní (45 respondentů) 8 15 5 17
17,78 % 33,33 % 11,11 % 37,78 %
Tabulka 25: Doba strávená při výberu osobního počítače
Graf 12: Doba výběru osobního počítače mezi všemi respondenty
42
Graf 13: Doba výběru osobního počítače mezi informatickými respondenty
Graf 14: Doba výběru osobního počítače mezi ostatními respondenty
5.9 Způsoby pořízení osobního počítače Předposlední otázka dotazníku měla objasnit, jakým způsobem si respondenti nakonec svůj osobní počítač pořídili. Zde s přehledem (56,48 %) zvítězila moţnost „Kompletní model zakoupený u prodejce“ a to hlavně díky hlasům z řad studentů ostatních oborů, z jejich skupiny pro tuto moţnost hlasovalo 73,13 % dotázaných. V informatické části respondentů zvítězil vlastnoručně sestavený počítač s 43,90 % hlasů. Konkrétní hodnoty hlasování je moţné vidět v tabulce 26 a na příslušných grafech 15, 16 a 17. způsob pořízení
všichni (108 respondentů)
informatici ostatní (41 respondentů) (67 respondentů)
Kompletní model zakoupený u prodejce
61
56,48 %
12
29,27 %
49
73,13 %
Sestava s vlastními úpravami
20
18,52 %
7
17,07 %
13
19,40 %
8
7,41 %
4
9,76 %
4
5,97 %
19
17,59 %
18
43,90 %
1
1,49 %
Počítač na zakázku s čistě vámi vybranými komponentami Vlastnoručně sestavený počítač
Tabulka 26: Způsoby pořízení osobního počítače
43
Graf 15: Způsoby pořízení osobního počítače mezi všemi respondenty
Graf 16: Způsoby pořízení osobního počítače mezi informatickými respondenty
Graf 17: Způsoby pořízení osobního počítače mezi ostatními respondenty
44
5.10 Míra orientace na trhu a mezi trendy na poli IT Poslední otázka dotazníku od respondentů chtěla zjistit, zda si myslí, ţe se orientují na trhu a mezi trendy na poli informačních technologií. Pro obě skupiny toto hlasování dopadlo přesně opačně. Zatímco více neţ 76 % informatiků hlasovala pro ANO, tak téměř 86 % studentů z ostatních oborů hlasovalo pro NE. Konkrétní hodnoty je opět moţné vidět v tabulce 27 a na příslušných grafech 18, 19 a 20. Orientujete se? ano ne
všichni informatici ostatní (116 respondentů) (46 respondentů) (70 respondentů) 45 38,79 % 35 76,09 % 10 14,29 % 71 61,21 % 11 23,91 % 60 85,71 %
Tabulka 27: Orientace na trhu a mezi trendy IT
Graf 18: Způsoby pořízení osobního počítače mezi všemi respondenty
Graf 19: Způsoby pořízení osobního počítače mezi informatickými respondenty
Graf 20: Způsoby pořízení osobního počítače mezi ostatními respondenty
45
6 Závěr práce V úvodu práce jsem si vytyčil hlavní cíl své práce, tedy analyzovat přístup běţných uţivatelů v rámci VŠE k výběru osobního počítače a zjistit na jaké základní vlastnosti daného počítače a jednotlivých komponent se uţivatelé při výběru nejvíce zaměřují. Dále potom zjistit, jaký vliv a jak tento přístup ovlivňuje informatické vzdělání některých z nich. Tohoto cíle jsem se snaţil dosáhnout sérii základních kroků, které zde ve shrnutí zmíním. Začal jsem tedy seznámením s osobními počítači a jejich nejvýznamnějšími komponentami. Dále jsem vytvářel dotazník, který se snaţil zjistit preference jednotlivých respondentů v oblasti výběru osobního počítače a jejich preferencí v oblasti vybraných vlastností jednotlivých komponent. Získaná data uvádím v předchozí kapitole práce. U vhodných částí jsou doplněná o grafické znázornění jak celkové, tak pro obě skupiny respondentů. Zjištěné informace jsem se snaţil dále dělit mezi respondenty s informatickým a ostatním vzděláním. Toto dělení mělo zobrazit rozdíl v přístupu k výběru osobního počítače v jednotlivých skupinách. Data zjištěná v této práci víceméně potvrzují mou osobní domněnku, tedy ţe lidé s informatickým vzděláním se mnohem více zajímají o jednotlivé detaily a to hlavně v souvislosti s jednotlivými komponentami a v technické části celku. Dále je jasné, ţe jsou dané problematice schopni věnovat vetší pozornost a více času. V nemalé míře k tomu jistě přispívá i zjištěná snaha o udrţení povědomí o trhu a mezi trendy v IT, která jasně dominuje v řadách informatické části respondentů. Dané zjištění by bylo moţné pouţít například při návrhu internetového obchodu se zaměřením na danou skupinu respondentů. Třeba při popisu daného modelu osobního počítače, kde se jedna skupina zajímá spíše o výsledné parametry hotového produktu, zatímco druhé skupině záleţí více na tom, z čeho se dané zařízení skládá a na detailních parametrech jednotlivých částí.
46
7 Zdroje 1. Krasek, Jáchym. Gartner: Světový trh s PC rostl v prvním čtvrtletí 2010 o 27 %. Acer v Evropě předstihl HP [Online] 04.05.2010 [Citace:07.06.2010] http://channelworld.cz/hardware/gartner-svetovy-trh-s-pcrostl-v-prvnim-ctvrtleti-2010-o-27-acer-v-evrope-predstihl-hp-2028 2. Řezanková, Hana. Analýza dat z dotazníkových šetření (druhé vydání). Professional Publishing, 2010, ISBN: 978-80-7431-019-5 3. Ing. Roman, Tomáš. Hardware 01 - Rozdělení počítačů podle výkonnosti [Online] duben 2008 [Citace: 22.11.2009] http://www.min.cz/vyuka/manualy/Hardware%2001%20Rozdeleni%20pocitacu%20podle%20vykonnosti%202009.pdf 4. Gála, L. Pour, J. Šedivá, Z. Podniková informatika. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2615-1 5. Slovník serveru Svět hardware, PC [Online][Citace:06.12.2009] http://www.svethardware.cz/glos.jsp?doc=4D1D505F02287AFEC1257346007E2255 6. Úvod k počítačům [Online] [Citace: 22.11.2009]http://windows.microsoft.com/cs-CZ/windowsvista/Introduction-to-computers 7. Šoltys, Adam. Notebooky v prodejnosti poprvé v historii poráţí stolní počítače [Online] 25.12.08, [Citace: 22.11.2009] http://pcworld.cz/novinky/notebooky-v-prodejnosti-poprve-v-historii-porazi-stolnipocitace-3376 8. Notebook, Wikipedia [Citace: 2.6.2010] http://cs.wikipedia.org/wiki/Notebook 9. Veselík, Patrik. Intel končí s BTX [Online] 25.10.2006 [Citace: 22.11.2009] http://connect.zive.cz/node/426 10. Vítek, Jan. Průvodce skříněmi – jak si vybrat tu pravou? [Online] 13.7.2006 [Citace: 13.10.2009] http://www.svethardware.cz/art_doc-ADF0E799EF8BB9ECC12571A000758B90.html 11. Ing. Pavel Chmiel, Ph.D. Základní deska (mainboard, motherboard) [Online] http://chmiel.webzdarma.cz/files/ovt/pe_mz/cast1_06_mainboard.pdf 12. ATX Specification v2.2 [Online] http://www.formfactors.org/developer/specs/atx2_2.pdf 13. Jak funguje počítač - díl 2. - základní deska [Online] 28.3.2006 [Citace: 22.11.2009] http://www.levnapc.cz/jak-funguje-pocitac-zakladni-deska.html 14. Základní deska, Wikipedia [Online] [Citace:22.11.2009] http://cs.wikipedia.org/wiki/Základní_deska 15. Čipsety Intel X38 a X48: další drobné rozdíly [Online] 17.10. 2007[Citace: 22.10.2009] http://www.cdr.cz/a/22643 16. Horák, Jaroslav. Stavíme si počítač. Computer Press, 2008. Stránka: 12, ISBN: 978-80-251-2330-0 17. Stach, Jan. Intel zvyšuje podíl na trhu procesorů – má opět přes 81%, AMD i VIA oslabují [Online] 09.11. 2009 [Citace: 24.11.2009] http://www.ddworld.cz/aktuality/procesory-cpu/intel-zvysuje-podil-natrhu-procesoru-ma-opet-pres-81-amd-i-via-oslabuji.html 18. Jak si vedli výrobci procesorů ve druhém kvartálu? [Online] 06.08.2009 http://www.cdr.cz/a/27605 19. Časování RAM. Wikipedia [Online] [Citace:23.11.2009] http://cs.wikipedia.org/wiki/Časování_RAM 20. Grafické karty, GK v kostce [Online] [Citace 23.11.2009] http://www.iskladka.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=44:grafickekarty&catid=1:hardware&Itemid=2 21. Stach, Jan. Grafický trh silně posiluje o 21% - Intel a AMD posilují proti oslabující NVIDIA [Online] 27.10.2009 [Citace:23.11.2009] http://www.ddworld.cz/aktuality/graficke-karty-gpu/graficky-trh-silneposiluje-o-21-intel-a-amd-posiluji-proti-oslabujici-nvidia.html 22. Tišnovský, Pavel. Současnost a budoucnost pevných disků [Online] 07.08.2008 [Citace: 24.10. 2009] http://www.root.cz/clanky/soucasnost-a-budoucnost-pevnych-disku/ 23. ATA, Wikipedia [Online] 26.10.2009 [Citace: 2.11.2009] http://cs.wikipedia.org/wiki/ATA 24. SATA, Wikipedia [Online] 26.8.2009 [Citace: 2.11.2009] http://cs.wikipedia.org/wiki/SATA 25. Vavřina, Josef. SSD disky - budoucnost? [Online] 01.10.2009 [Citace:22.1.2010] http://digitalne.stahuj.centrum.cz/ssd-disky-budoucnost/ 26. Hrouzek, Felix. Válka HD formátů skončila. Věděli jste o ní? [Online] 12.03.2008 [Citace: 17.11.2009 ] http://www.rozhlas.cz/digital/ostatni/_zprava/433094 27. Kabát, Zdeněk. Optická evoluce: Blu-ray vs. HD-DVD. [Online] 18.1.2005 [Citace: 19.10.2009] http://www.svethardware.cz/art_doc-EF4C4D8889120901C1256F8C007E0594.html 28. Optická mechanika, Wikipedia [Online][Citace: 12.11.2009] http://cs.wikipedia.org/wiki/Optická_mechanika
47
29. Jak funguje počítač - díl 4. - grafické a zvukové karty [Online] 28.8.2006 [Citace:22.11.2009] http://www.levnapc.cz/jak-funguje-pocitac-graficke-zvukove-karty.html 30. PC zdroj – srdce počítače - Další pojmy [Online] 14.04.2006 http://www.ddworld.cz/case-a-zdroje/pczdroj-srdce-pocitace-7.html 31. Horák, Jaroslav. Stavíme si počítač. Computer Press, 2008. Stránka: 126, ISBN: 978-80-251-2330-0
48
8 Terminologický slovník PC - osobní počítač
„Personal computer - osobní počítač (slangově pécéčko, popř. písíčko). Jedná se o obecné označení pro počítač (mikropočítač) určený pro použití jednotlivcem (vztaženo k dřívějším sálovým počítačům). Toto označení se poprvé objevilo v průběhu 70. let 20. století. Dnes je označení PC nejčastěji vztaženo k IBM PC (resp. IBM kompatibilní PC). Pojem "IBM compatible PC" se ustálil v roce 1981 s uvedením počítače IBM 5150 obsahující procesor Intel x86 kompatibilní (tj. i ostatní komponenty jsou kompatibilní s tímto CPU). Toto označení se používá dodnes, neboť i nové 64bitové procesory, které se dnes běžně používají, jsou zpětně x86 kompatibilní.“ [5]
49
