Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Studijní obor: Regionalistka a veřejná správa
Majetek organizačních složek obcí a organizací zřizovaných obcemi
diplomová práce
Autor diplomové práce: Jan Krmaš Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Petr Toth, Ph.D. Rok: 2011
1
2
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Doc. Ing. Petru Tothovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při zpracování této práce.
3
4
Název diplomové práce: Majetek organizačních složek obcí a organizací zřizovaných obcemi
Abstrakt: Diplomová práce se zabývá problematikou hospodaření s majetkem obce a organizací zřizovaných obcemi. Při vymezení majetkových vazeb mezi obcí a zřizovanými organizacemi bylo identifikováno několik problémových oblastí. Základním cílem je být vodítkem při výběru vhodné formy organizace určité činnosti, teprve poté se lze zabývat konkrétními majetkovými vazbami. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny základní informace o majetku obce, specifikovány typy organizací, které dle zákona o obcích a rozpočtových pravidlech může obec zřídit - odbor obce, organizační složku, příspěvkovou organizaci, školskou právnickou osobu, společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. V neposlední řadě je zde uvedena přehledná tabulka, shrnující základní vlastnosti jednotlivých forem. V praktické části je uveden výzkum provedený na vzorku devíti obcí a v nich provozovaných technických službách, jehož cílem bylo na základě informací uvedených v teoretické části rozhodnout o vhodné formě organizace této činnosti, jednak z hlediska efektivnosti a dále pomocí swot analýzy.
Klíčová slova: Obec, majetek, odbor obce, příspěvková organizace, společnost s ručením omezeným, technické služby
5
Title of the Master´s Thesis: The property of organizations established by municipality
Abstract: This diploma thesis deals with questions about property of municipality and organizations established by municipality. It was identified a number of problems. The aim of this thesis is provided by information important for the choice of acceptable form of organization of particular activities. As soon as this problem is solved another property contexture could be consider. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part contains important information about the property of municipality. There are mentioned essential types of organizations which could be established by municipality within the law. Last but not least there is a table summarizing the most important properties of particular form of organization. The practical part is based on the theoretical one and it includes research performed on nine technical services established by municipality. The conclusion of this thesis is focused on the SWOT analysis in which the main characteristic of individual form of organization is mentioned.
Key words: Municipality, property, organization established by municipality, technical services
6
Obsah
Úvod ....................................................................................................................................... 8 Teoretická část ..................................................................................................................... 11 1.
Majetek obce ............................................................................................................. 11
2. Typy právních vztahů, které mohou vzniknout mezi obcemi a jinými organizacemi při zajištění veřejných služeb ........................................................................................... 14 2.1.
Odbor obce, organizační složka obce .............................................................. 15
2.2.
Příspěvková organizace ................................................................................... 18
2.3.
Společnost s ručením omezeným, akciová společnost .................................... 24
2.3.1
Společnost s ručením omezeným ................................................................. 25
2.3.2
Akciová společnost ...................................................................................... 32
2.4.
Porovnání jednotlivých forem organizací zřizovaných obcemi ...................... 36
Praktická část ....................................................................................................................... 43 3.
Odbory a organizační složky obce ............................................................................ 45
4.
Příspěvkové organizace ............................................................................................ 53
5.
Společnosti s ručením omezeným............................................................................. 62
6.
Hodnocení organizace technických služeb ............................................................... 76
7.
SWOT analýza .......................................................................................................... 78
Závěr .................................................................................................................................... 82 Seznam použité literatury .................................................................................................... 85
7
Úvod Diplomová práce je věnována problematice hospodaření s majetkem obce a organizací zřizovaných obcemi. Téma bylo zvoleno proto, že hospodaření s majetkem je činností více než 6 250 obcí v České republice a dalších organizací, které tyto obce zřizují. Z toho je patrné, že se jedná o téma značně obsáhlé a v praxi neustále aktuální. Při vymezení majetkových vazeb mezi obcí a zřizovanými organizacemi, popisu pravidel nakládání s jejich majetkem a při hlubším ponoření se bylo identifikováno několik problémových oblastí. Základním cílem je samotná volba vhodné formy organizace pro konkrétní činnost (technické služby, dopravní podnik, kultura, atd.). Nejprve je totiž zapotřebí vybrat vhodnou formu organizace, a pak se lze teprve zabývat konkrétními majetkovými vazbami. Cílem práce je stát se vodítkem při výběru vhodné formy organizace určité činnosti. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Jde o část teoretickou a praktickou. Teoretická část ve své první kapitole uvádí nejprve základní informace o majetku obce, legislativní úpravu, jeho členění, evidenci a způsoby převodu na jiné vlastníky. Tvoří analýzu, ze které je vycházeno v dalších kapitolách. Ve druhé kapitole jsou uvedeny a blíže specifikovány jednotlivé typy organizací, které může obec na základě zákona o obcích a rozpočtových pravidlech zřídit. Pozornost je věnována především odboru obce, organizační složce, příspěvkové organizaci, školské právnické osobě, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Ke všem těmto formám organizace jsou mimo jiné zmíněny jejich definice, charakteristické znaky, legislativní požadavky při založení a jejich dalším fungování.
Samostatná podkapitola 2.2 je věnována porovnání základních charakteristik vycházejících z legislativní úpravy jednotlivých výše specifikovaných forem organizací, které mají obce ve své kompetenci zřídit. Tyto vlastnosti jsou přehledně shrnuty ve vytvořené tabulce. Zvažován je druh poskytovaného statku (veřejný x soukromý), administrativní, časová,
8
finanční a kapitálová náročnost při založení, možnost účasti třetích osob, majetková, rozhodovací a personální závislost dané formy na obci, předpoklad tvorby zisku a vlastní úprava v zákoně. Její existence je důležitá pro rychlé vytvoření si představy o tom, co jednotlivé formy organizace obnáší. Praktická část shrnuje informace zjištěné v provedeném výzkumu ve vzorku devíti vybraných obcí. Z široké škály činností, které obce vykonávají, byly vybrány technické služby, protože je v různých formách provozuje prakticky každá obec. Všechny informace byly získány při osobních jednáních se zástupci obcí a vedením technických služeb, což bylo především časově, ale i finančně náročné. Někdy bylo třeba technické služby navštívit opakovaně. Vzorek obcí byl zvolen tak, aby technické služby v těchto obcích provozované měly buď formu odboru, příspěvkové organizace, nebo společnosti s ručením omezeným. Tyto tři formy jsou v praxi nejčastěji se u technických služeb vyskytující. V obchodním rejstříku vedeným u Krajského soudu v Hradci Králové je evidováno 16 příspěvkových organizací, 18 společností s ručením omezeným a žádná akciová společnost, při vyhledávání klíčového slova technické služby. 1 Odbor obce ani organizační složka obce se do obchodního rejstříku nezapisují. Ovšem v praxi je činnost technických služeb u malých obcí provozována formou odboru, organizační složky se v této činnosti téměř nevyskytují. V Královéhradeckém ani v Pardubickém kraji není taktéž evidována žádná akciová společnost provozující technické služby. Specifickým typem organizace je školská právnická osoba, která byla vytvořena za účelem poskytování vzdělávání a školských služeb dle školského zákona2. U všech devíti vybraných obcí jsou nejprve uvedeny základní statistické informace o dané obci a základní informace o technických službách. Dále je věnována pozornost dvěma činnostem technických služeb – zimní údržbě komunikací a chodníků a sekání travnatých ploch a letní údržbě. Tyto činnosti byly vybrány proto, že je v různých formách vykonává každá obec, představují nákladově významnou položku rozpočtu technických služeb, která se v praxi pohybuje od 18 % až po 50 % rozpočtů technických služeb, a především zimní 1
Tzn. do počtu technických služeb dle jednotlivých forem nejsou zahrnuty ty, které nemají v názvu uvedeno technické služby. 2 Zák. č. 561/2004 Sb., školský zákon
9
údržba je veřejností často diskutované téma. U jednotlivých technických služeb je část zabývající se pohledem buď představitele obce nebo ředitele či jednatele technických služeb na danou formu. V šesté kapitole je uvedena tabulka z poskytnutých číselných údajů, jejíž snahou je porovnat jednotlivé formy z hlediska efektivnosti. Proto byly zvoleny pro zimní i letní údržbu vždy dva poměrové ukazatele zajišťující srovnatelnost pro všechny sledované obce. Jedná se o náklady/1 km, náklady/1 obyvatel v zimní údržbě, náklady/1 ha a náklady/1 obyvatel v letní údržbě. Jak následně vyplyne z této tabulky, ani tyto poměrové ukazatele nezajistí srovnatelnost poskytnutých dat. Proto je v sedmé kapitole zpracována SWOT analýza, která sledované formy organizace technických služeb porovnává z jiných úhlů pohledu (nikoli z hlediska efektivnosti).
10
Teoretická část
1. Majetek obce Na majetek obce se můžeme dívat z různých úhlů pohledu. V tom nejširším smyslu je možno na něj pohlížet jako součást rozpočtové sféry, kde majetkem obce jsou peněžní prostředky (příjmy a výdaje obecních rozpočtů) a s nimi spojená práva a povinnosti. Pro tyto prostředky je typické, že v některých případech nehraje kritérium vlastnictví tu nejdůležitější roli. Jako příklad je možno uvést návratnou finanční výpomoc příspěvkové organizaci (za splnění zákonem daných podmínek).3 Dvě základní právní normy upravující problematiku obcí jsou zákon o obcích 4 a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů5. Ani v jedné z nich nenajdeme exaktně vyjmenované, co vše patří do obecního majetku. Proto se za majetek obce považují „věci, byty a nebytové prostory, které obec vlastní, ideální části věcí, bytů a nebytových prostor, které spoluvlastní, majetková práva (zejména pohledávky), která vznikla z činnosti obce, tj. jejích orgánů, jakož i jejích organizačních složek, anebo souvisejí s hmotným majetkem, který obec vlastní či spoluvlastní, a také jiné majetkové hodnoty, které vznikly z činnosti obce, jakož i jejích organizačních složek, anebo souvisejí s hmotným majetkem, který obec vlastní či spoluvlastní“6. Obec potřebuje mít majetek proto, aby mohla zajistit splnění všech jí svěřených funkcí a úkolů. Za základní členění majetku se považuje rozdělení na majetek hmotný a nehmotný. Dále se v jednotlivých oborech v praxi využívá i dalšího, podrobnějšího, členění (např. účetní členění na majetek dlouhodobý a krátkodobý a dále hmotný, nehmotný a finanční). Obecně můžeme říci, že se za hmotný majetek považují věci, předměty, které mohou být ovládány a mohou být předmětem vlastnického práva. Nehmotný majetek pak představují práva a majetkové hodnoty, k nimž vlastnické právo nemůže existovat.7 3
Dle: Havlan, 2008, str. 57 a následující Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích 5 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 6 Zdroj: Havlan, 2008, str. 57 7 Dle: Havlan, 2008, str. 57 a následující 4
11
Hospodaření s majetkem obce Základní povinnost uvádí § 38 zák. o obcích: „Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku.“8 Užívání majetku má buď charakter spotřebování, nebo opotřebování. Při spotřebování splní daná věc svůj účel hned, zatímco u opotřebování dochází ke snižování hodnoty dané věci postupně tím, jak je používána. V účetnictví je toto postupné opotřebení vyjadřováno odpisováním. Povinnost evidence obecního majetku je chápána jako povinnost účtovat o tomto majetku v účetnictví obce, popřípadě vést ho v operativní evidenci či evidenci dle zvláštních předpisů. Účetnictví všech typů účetních jednotek upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a na něj navazující vyhlášky, z nichž na územní samosprávné celky se vztahuje vyhláška č. 505/2002 Sb. Povinností všech účetních jednotek je provádět inventarizaci, při které se porovnává skutečnost zjištěná inventurou se zápisy v účetnictví a následné vyčíslení inventarizačních rozdílů (manko, přebytek) a jejich vypořádání.9 Od roku 2011 by dle metodických pokynů Ministerstva financí měly začít obce odpisovat i majetek, který využívají v rámci své hlavní činnosti (do této doby totiž odpisovaly pouze majetek v hospodářské činnosti). Zavedení odpisování majetku v hlavní činnosti zdůvodňuje Ministerstvo financí snahou zjistit, zda „samospráva dokáže skutečně vytvořit zdroje na prostou obnovu svého majetku nebo zda hospodaří s tzv. vnitřním dluhem“10. Protože se při odpisování vychází z pořizovací ceny, měly obce obavu, aby nemusely veškerý mnohdy historický majetek přeceňovat. Ministerstvo však naznačilo, že nebude zpochybňovat hodnotu majetku dosud vedenou v účetnictví, je-li správná. Dojde k vytvoření několika odpisových skupin a stanovení doby odpisování, ale každá účetní jednotka bude mít prostor pro vlastní začlenění majetku. Výše naznačené záležitosti byly
8
Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, § 38 odst. 1 Dle: Havlan, 2008, str. 57 a následující 10 Zdroj: http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/prvni-informace-o-budoucimodpisovani-majetku.aspx 9
12
rozpracovány do Českého účetního standardu č. 708.11,12 Do konce roku 2011 je třeba, aby obce provedly klasifikaci veškerého dlouhodobého majetku, určily jeho cenu a zaúčtovaly jednorázové oprávky. Od roku 2012 už budou klasicky odepisovat svůj majetek v hlavní činnosti.13 Převody majetku Převod majetku z vlastnictví obce do vlastnictví právnických nebo fyzických osob mohou být realizovány buď za úplatu – na základě kupní smlouvy, nebo bezúplatně – směnná nebo darovací smlouva.14 Pro převod majetku platí následující pravidla daná zákonem o obcích: -
„Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.“15
-
„Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.“16
Je nutné zdůraznit, že při hospodaření s majetkem obce, jsou příslušné fyzické osoby odpovědné v rámci trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů.
11
Zdroj: http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/prvni-informace-o-budoucimodpisovani-majetku.aspx 12 Zdroj: http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/metodicka-podpora-k-odpisovanimajetku-je-nezbyna.aspx 13 Zdroj: http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/priprava-na-odepisovani-majetkuzacina.aspx 14 Dle: Havlan, 2008, str. 57 a následující 15 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, § 39 odst. 1 16 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, § 39 odst. 2
13
2. Typy právních vztahů, které mohou vzniknout mezi obcemi a jinými organizacemi při zajištění veřejných služeb Základním vztahem, který vzniká mezi obcemi a organizacemi při poskytování veřejných služeb je přímé řízení prostřednictvím vlastnictví. To je realizováno buď přímo obcí (jejím odborem, organizační složkou nebo založenou příspěvkovou organizací, o jejímž zřízení rozhoduje zastupitelstvo obce) nebo prostřednictvím společnosti s právní subjektivitou (obchodní společnosti, nejčastěji společnost s ručením omezeným či akciová společnost, o jejichž zřízení taktéž rozhoduje zastupitelstvo obce). Tato pravomoc je zastupitelstvu dána zákonem o obcích, v § 84 pravomoc zastupitelstva obce. Další variantou je privatizace dané činnosti a její zajišťování soukromou firmou. Tuto problematiku řeší i několik zahraničních ekonomů. Např. Aichian tvrdí, že pokud veřejné statky poskytují soukromé firmy místo veřejného sektoru, jsou schopny dosáhnout nižších nákladů. To zdůvodňuje především vyšším stupněm konkurence, kterému čelí soukromé firmy. Pod tímto tlakem pak mohou produkovat veřejné statky s nižšími náklady. Dalším ekonomem zabývajícím se problematikou poskytování veřejných služeb veřejným a soukromým sektorem je Savas (1977). Příklad uvádí na službě svoz odpadu, kdy zkoumá náklady na svoz odpadu pro jednotlivé místní vlády v USA. Savas definuje tři základní alternativy organizování svozu odpadu. Za prvé se jedná o zajišťování této činnosti obcí, dále soukromou firmou prostřednictvím smlouvy a jako poslední variantu uvádí soukromou firmu čelící soutěži. Savas zjišťuje, že náklady obecního sběru jsou o 30 % vyšší než soukromé subjekty v soutěži a o 60 % vyšší než soukromý svoz prostřednictvím smlouvy. V podobném duchu uvažuje i Stevens (1978), který soudí, že náklady na svoz odpadu jsou nižší, pokud svoz provádí soukromý monopol oproti veřejnému monopolu.
14
Problematikou veřejných financí, služeb a veřejnou volbou se zabývají i pánové Buchanan a Musgrave. Zatímco Musgrave je ve svém pohledu na věc vcelku optimistický a stát považuje za spravedlivého a rovného přerozdělovače, Buchanan je považován za klasického liberalistu.
V České republice může obec kromě výše uvedených (odbor obce, organizační složka, příspěvková organizace, společnost s právní subjektivitou) může obec za účelem plnění jí svěřených úkolů dále zřizovat obecně prospěšné společnosti, nadace, školské právnické osoby, veřejné výzkumné instituce atd. V případě zajišťování služeb samotnou obcí nebo jejím odborem či organizační složkou je zcela jasné, že odpovědnost za vlastnictví, investice, rizika a náklady nese obec. Stejně tak jako je příjemcem provozních výnosů.17 V případě příspěvkové organizace zůstává vlastníkem majetku i nadále daná obec jakožto zřizovatel. V odpovědnosti zřizovatele jsou i náklady na výstavbu, rozšiřování a obnovu a stanovení výše poplatků za poskytované služby. Příspěvková organizace je ale příjemcem provozních výnosů.18 Nejrozšířenějším příkladem společnosti s ručením omezeným, jejímž zřizovatelem je obec, jsou technické služby. Pro ně je charakteristické, že jednak zajišťují služby pro svého zřizovatele (jejich primární úloha, např. svoz odpadu), a dále vyvíjí vlastní ziskovou činnost (např. prodej sypkého materiálu). Jako akciovou společnost obce v praxi nejčastěji zakládají dopravní podniky. 2.1. Odbor obce, organizační složka obce
Odbor obce Odbory obce představují výkonné orgány obce, jejichž počet ani struktura není stanovena žádnou právní normou. Možnost jejich zřízení je dána zákonem o obcích v § 102 odst. 2 bod f) a § 109 odst. 2, ale není dále blíže specifikována. Jejich zřízení je ovlivněno 17 18
Zdroj: Provazníková, 2007, str. 225 a následující Zdroj: Provazníková, 2007, str. 226
15
velikostí obce a rozsahem činností, které musí v rámci samostatné, ale i přenesené působnosti daná obec vykonávat.19 Znaky odborů obecních úřadů můžeme shrnout takto: -
forma organizace typická pro poskytování veřejných statků
-
nemají právní subjektivitu,
-
nemají svůj rozpočet (jsou součástí obecního rozpočtu, proto jsou málo motivovány k tvorbě zisku, případně minimalizaci nákladů),
-
nevlastní majetek, při své činnosti využívá majetek zřizovatele,
-
nevykonávají vlastní personální politiku – jsou pod přímým dohledem a řízením starosty nebo tajemníka, řídí se státními pravidly a předpisy pro zaměstnance obecních úřadů.20
O zřízení a zrušení odborů obecního úřadu rozhoduje rada obce.21 Při zřízení není daná výše minimálního kapitálu, založení je časově, administrativně i finančně nenáročné. Na této formě organizace není možná účast třetích osob. Organizační složka obce22 Organizační složka obce: -
nemá podobně jako odbor obce právní subjektivitu,
-
není účetní jednotkou,
-
nevlastní žádný majetek, při své činnosti využívá majetek zřizovatele,
-
je financována z obecního rozpočtu,
-
nepředpokládá se u nich tvorba zisku,
-
není možná účast třetích osob,
-
forma vhodná pro poskytování veřejných statků,
-
je přímo kontrolována orgány obce,
-
jejich zaměstnanci jsou zaměstnanci zřizovatele, ten jmenuje vedoucího.23
19
Podrobněji viz Peková, 2004, str. 91 a následující Zdroj: Provazníková, 2007, str. 217 21 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, § 102 odst. 2, bod f) a § 109 odst. 2 22 Jsou upraveny zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 23 Zdroj: Provazníková, 2007, str. 217 a Peková: 2004, str. 132 20
16
Ze své činnosti jim plynou pouze malé (nebo žádné) příjmy, neboť své služby poskytují obyvatelstvu zdarma, případně za symbolickou cenu.24 Zákon o rozpočtových pravidlech přesně specifikuje, pro jaké činnosti může obec zřídit organizační složku. Jsou to činnosti, které: a) „nevyžadují velký počet zaměstnanců b) nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, c) nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné, d) nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.“25 Povinností obce jakožto zřizovatele organizačních složek je sestavit rozpočet jednak svůj a jednak každé organizační složky. Ty musí podle tohoto rozpočtu hospodařit. Při své činnosti může být vedoucímu organizační složky svěřena pravomoc disponovat s peněžními prostředky, tzv. provozní zálohou (v hotovosti nebo na běžném účtu) pouze na zabezpečení pravidelně se opakující činnosti. Organizační složce může být zřizovatelem uloženo vybírat za svou činnost rozpočtové příjmy, které mu na konci každého měsíce odvádí. Své finanční hospodaření zachycuje v peněžním deníku v členění dle rozpočtové skladby.26 V souladu se zákonem musí zřizovatel vydat zřizovací listinu organizační složky s těmito náležitostmi: a) název zřizovatele včetně uvedení okresu, do kterého patří, b) jedinečný název (odlišný od názvů ostatních organizačních složek téhož zřizovatele) a sídlo organizační složky, c) účel zřízení, d) uvedení osob s oprávněním jednat za organizační složku, e) specifikace majetku obce, který svěřuje organizační složce, f) specifikace majetkových práv, na jejichž základě může svěřený majetek organizační složka užívat pro svou činnost, g) příjmy a výdaje a jejich použití – ty které jsou organizační složce svěřeny,
24
Zdroj: Provazníková, 2007, str. 217 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 24, odst. 1 26 Zdroj: Peková, 2004, str. 133 25
17
h) vysvětlení, jakým způsobem bude vedeno účetnictví o příjmech a výdajích svěřených organizační složce, i) určení doby, na kterou je založena.27 „Třebaže se o tom § 26 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů výslovně nezmiňuje, lze doporučit, aby byl ke zřizovací listině připojen též organizační řád, anebo aby v ní bylo konstatováno, že jej vedoucí organizační složky do určitého data přijme.“28 Z výše uvedeného je patrné, že zřízení organizační složky je časově i administrativně náročnější než je tomu u odboru obce. Finančně a kapitálově je to srovnatelné. Ani zde není daná minimální výše vkladu zřizovatele a tato forma se nezapisuje do žádného rejstříku. 2.2. Příspěvková organizace Obce, podobně jako kraje, mají ve své kompetenci zřizovat příspěvkové organizace, a to pro zajištění určitých činností svěřených obci do její působnosti (pro poskytování veřejných statků). Zpravidla se jedná o rozsáhlejší neziskové činnosti vyznačující se takovou mírou komplikovanosti, jež si zasluhuje být řešena na základě samostatné právní subjektivity, kterou právě příspěvkové organizace mají.29, 30 Na zajímavou skutečnost upozorňuje Havlan. Jde o to, že nikde v zákoně o obcích, ani v zákoně o krajích není exaktně uvedeno, že tyto mohou zřizovat příspěvkové organizace.31 Obě právní normy pouze uvádějí „že pro výkon samostatné působnosti mohou zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky“32 Jedinou konkrétní zmínku o příspěvkových organizacích najdeme v § 84 odst. 2 písm. d) zákona o obcích, kde je ve výčtu pravomocí zastupitelstva obce uvedeno: „ zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny.“ 27
Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., § 26 Zdroj: Havlan, 2008, str. 32 29 Na rozdíl od např. organizačních složek obcí, které právní subjektivitu nemají a ani nejsou účetními jednotkami. 30 Dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 31 Zdroj: Havlan, 2008, str. 35 a následující 32 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, § 35a 28
18
Na rozdíl od zákona o obcích zákon o rozpočtových pravidlech ve svých ustanoveních výslovně uvádí, že obec má ve své kompetenci zřizovat příspěvkové organizace, a to pro zajištění určitých činností svěřených obci do její působnosti.33 O založení příspěvkové organizace rozhoduje zastupitelstvo obce, které také schvaluje jejich zřizovací listinu. Náležitosti zřizovací listiny uvádí § 27 zákona o rozpočtových pravidlech: a) „úplný název zřizovatele, je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací, c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen "svěřený majetek"), f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně, g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.“34 „Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.“35 Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele a do
33
Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., § 27, odst. 2 35 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., § 27, odst. 3 34
19
svého vlastnictví může nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena.“36 Způsoby nabytí majetku příspěvkové organizace: -
bezúplatný převod majetku od zřizovatele,
-
dar, se kterým musí zřizovatel vyslovit písemný souhlas,
-
dědictví, se kterým musí zřizovatel vyslovit písemný souhlas,
-
výše neuvedeným způsobem, o kterém rozhodne zřizovatel.37
Příspěvkové organizace odpisují majetek, čímž jsou zainteresovány na hmotné reprodukci. Odpisování majetku je upraveno v zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví v § 28 odpisování majetku. Další úprava je obsažena v § 34 vyhlášky č. 505/2002 Sb. a Českém účetním standardu č. 512. Důsledkem odpisování je vznik záporného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, což vyvolává tlak na rozpočet zřizovatele, protože ztráta nemůže být dlouhodobě realizována.38 Nastane-li situace, kdy příspěvková organizace majetek získaný převodem od zřizovatele již dále ke své činnosti nepotřebuje, je její povinností nabídnout ho zřizovateli bezúplatně zpět. Jestliže to zřizovatel odmítne a poskytne příspěvkové organizaci písemný souhlas s převodem tohoto majetku třetí osobě, může příspěvková organizace takto učinit.39 Zřizovateli přísluší jednak kontrolovat hospodaření příspěvkové organizace a dále rozhodovat o jejím sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení, přičemž sloučit a splynout může příspěvková organizace s jinou příspěvkovou organizací téhož zřizovatele.40 Zřizovateli zákon41 ukládá povinnost podat návrh na zápis příspěvkové organizace do obchodního rejstříku.42, 43 36
Zdroj: zák. č. 250/2000 Sb., § 27, odst. 4 a 5 Zdroj: zák. č. 250/2000 Sb., § 27, odst. 5 38 Zdroj: Podklady k přednáškám z předmětu Účetnictví neziskových organizací 39 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., § 27, odst. 6 40 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., § 27, odst. 7 a 9 41 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 42 Zápis do obchodního rejstříku má v tomto případě pouze deklaratorní povahu. Příspěvkové organizace působící v oblasti školství se dále zapisují i do Rejstříku škol a školských zařízení, a příspěvkové organizace působící v oblasti sociálních služeb do Registru poskytovatelů sociálních služeb podle zákona o sociálních službách. 37
20
Co se týká finančního hospodaření, hospodaří příspěvková organizace s peněžními prostředky: -
z vlastní činnosti,
-
z rozpočtu zřizovatele,
-
svých fondů,
-
s finančními dary,
-
s dotacemi z Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru.44, 45
Zákon uvádí situace, kdy může zřizovatel nařídit příspěvkové organizaci odvod prostředků do svého rozpočtu. Jde např. o případy, kdy plánované výnosy příspěvkové organizace jsou vyšší než její plánované náklady,46 nebo kdy porušila rozpočtovou kázeň.47 Podle § 29 zákona o rozpočtových pravidlech vytváří příspěvkové organizace tyto peněžní fondy: -
rezervní fond – tvoří se buď z přijatých darů, nebo z tzv. zlepšeného výsledku hospodaření. Ten příspěvková organizace vytváří, pokud součet jejích výnosů a příspěvku od zřizovatele je větší než její náklady48. Účel použití: rozvoj vlastní činnosti, překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady, úhrada ztráty předchozích let,49
-
investiční fond - slouží k profinancování investičních potřeb včetně úvěrů a půjček, vytváří se z: odpisů, investiční dotace přijaté od zřizovatele, výnosů z prodeje majetku, darů, převodů z rezervního fondu,50
-
fond odměn - maximálně do svých 80 % je zdrojem pro tvorbu tohoto fondu zlepšený hospodářský výsledek, slouží k financování odměn zaměstnanců příspěvkové organizace,51
43
Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., § 27, odst. 10 Nejsou-li tyto finanční prostředky spotřebovány do konce kalendářního roku, musí je příspěvková organizace převést do rezervního fondu, kde se sledují odděleně. Z rezervního fondu mohou být použity v dalších letech, ovšem jen na stanovený účel. 45 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., § 28, odst. 1 46 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., § 28, odst. 6 47 Viz Zák. č. 250/2000 Sb., § 28, odst. 7, písm. a) – e) 48 Jedná se o skutečné náklady a výnosy. 49 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 30 50 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 31 44
21
-
fond kulturních a sociálních potřeb - „… je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci“52. Motivem jeho tvorby je „… zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího
stupně
pracovali
u
příspěvkové
organizace, případně
rodinným
příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.“53 V § 37a zákon vylučuje možnost, že by příspěvková organizace mohla zakládat právnické osoby či mít majetkovou účast v jiných právnických osobách, které byly založeny za účelem podnikání.54 K příspěvkovým organizacím můžeme shrnout. Jedná se o právnické osoby fungující na neziskovém principu, které od obce (svého zřizovatele) můžou dostávat příspěvek na provoz i investice, odvádět ji část svých provozních výnosů, užívat ke své činnosti její majetek, tzn., že jsou na ni závislé. Založení příspěvkové organizace je vzhledem ke stanoveným legislativním požadavkům časově, finančně i administrativně náročnější než u předchozích dvou forem organizace (odboru obce a organizační složky). Co se týká kapitálové náročnosti při založení, je totožná s oběma výše zmíněnými formami, minimální výše vkladu není stanovena. Na svém zřizovateli jsou příspěvkové organizace závislé i z hlediska rozhodování a běžného řízení. Dále zřizovatel jmenuje a odvolává ředitele. Na rozdíl od organizačních složek nesou své náklady, rozpočtovaný přebytek nemusí odvádět zřizovateli, mají větší volnost v odměňování svých zaměstnanců. Toto všechno je motivuje k hospodárnější činnosti. Se souhlasem zřizovatele může příspěvková organizace provozovat i jinou (doplňkovou) činnost, případně realizovat zlepšený hospodářský výsledek v rámci své hlavní činnosti. Tvorba zisku jako taková, však u této
51
Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 32 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 33, odst. 1 53 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., § 33, odst. 3 54 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., § 37a 52
22
formy organizace není většinou požadována. Účast třetích osob na této formě organizace není možná.55 Specifickou formou organizace, kterou obec může zřídit, je školská právnická osoba (š.p.o.). Tou rozumíme „právnickou osobu zřízenou dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů a školských služeb dle tohoto zákona.“56 Školská právnická osoba se zřizuje buď zřizovací listinou (jeden zřizovatel), nebo zřizovací smlouvou (více zřizovatelů), a vzniká zápisem do rejstříku školských právnických osob. Zřizovatelem může být obec, kraj ministerstvo, právnická či fyzická osoba či více osob společně. Zřizovatel schvaluje rozpočet školské právnické osoby, schvaluje zlepšený hospodářský výsledek a jmenuje a odvolává ředitele. Vedle hlavní činnosti může š.p.o. vykonávat i činnost doplňkovou. Pro svou činnost užívá jednak vlastní majetek a dále majetek vypůjčený či pronajatý od zřizovatele nebo jiné osoby. Majetek odpisuje v souladu s ustanoveními zákona o účetnictví.57 Odlišnosti školské právnické osoby (ŠPO) od příspěvkové organizace (PO) -
ŠPO se zapisují do rejstříku školských právnických osob, PO se zapisují do obchodního rejstříku. ŠPO se vyznačují menší časovou náročností založení a změn pro svého zřizovatele,
-
ŠPO může vlastnit majetek, zatímco PO majetek nevlastní,
-
ŠPO vede účetnictví dle vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, PO účtují v souladu s vyhláškou č. 505/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu,
55
Zdroj: Provazníková, 2007, str. 218 a 219 Zdroj: Zák. č. 561/2004 Sb., § 124 57 Zdroj: Zák. č. 561/2004 Sb., § 125 56
23
-
ŠPO tvoří rezervní fond, investiční fond a fond kulturních a sociálních potřeb a nejsou pro ně stanovena tak přísná pravidla jako pro PO, které navíc tvoří i fond odměn. Z toho vyplývá větší flexibilita ŠPO.58
Školská právnická osoba je primárně určena pro poskytování veřejných statků (vzdělávání), ale je možné i její použití pro soukromé statky. Při založení je třeba sepsat zřizovací listinu či smlouvu a š.p.o. zapsat do rejstříku školských právnických osob. Z těchto důvodů je její založení administrativně, časově i finančně náročnější než např. u odboru či organizační složky. Kapitálově není založení š.p.o náročné, neboť žádná minimální výše vkladu není stanovena. Jak vyplývá z výše uvedeného je školská právnická osoba majetkově a personálně závislá na svém zřizovateli (majetkově – může mít od něho vypůjčený či pronajatý majetek, personálně – zřizovatel jmenuje ředitele). 2.3. Společnost s ručením omezeným, akciová společnost Zákon o obcích dává v pravomoc zastupitelstvu: -
„rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy,
-
rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách a delegovat zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast,
-
navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast a navrhovat jejich odvolání.“59
Existují různé formy účasti obce na vlastnictví obchodní společnosti. Obec může být: -
jediným (stoprocentním) vlastníkem,
-
většinovým – vlastní většinu obchodních podílů, zbylou část vlastní soukromý sektor,
-
menšinovým – vlastní jen menší část obchodních podílů, většina patří soukromým subjektům,
58
Zdroj: http://www.msmt.cz/ministerstvo/skolska-pravnicka-osoba-zrizena-dobrovolnym-svazkemobci?highlightWords=%C5%A1kolsk%C3%A1+pr%C3%A1vnick%C3%A1+osoba 59 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., § 84, odst. 2, písm. e) až g)
24
-
bezpodílovým – společnost vlastní soukromé subjekty.60
2.3.1
Společnost s ručením omezeným
Základní ustanovení týkající se společnosti s ručením omezeným nalezneme v obchodním zákoníku. Ten definuje společnost s ručením omezeným takto: „Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku.“61 Tuto společnost může založit jedna osoba, ale takto založená společnost se poté nesmí stát jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Nejvýše může mít padesát společníků.62 Za své závazky ručí společnost s ručením omezeným celým svým majetkem. Společníci ručí do výše svého nesplaceného, zapsaného vkladu.63 V obchodním názvu společnosti (neboli firmě) musí být uvedeno, že se jedná o společnost s ručením omezeným. Možné je použít zkratku s. r. o., nebo spol. s r. o.64 Minimální výše základního kapitálu je obchodním zákoníkem stanovena na 200 000 Kč a minimální vklad jednoho společníka na 20 000 Kč. Součet vkladů všech společníků do společnosti musí odpovídat celkové výši základního kapitálu. Každý společník má ve společnosti pouze jeden vklad. Jeho výše se může měnit, může být pro jednotlivé společníky rozdílná a musí být dělitelná na celé tisíce.65 Založení společnosti s ručením omezeným Při založení společnosti je nutno sepsat společenskou smlouvu. Její náležitosti jsou: obchodní název a sídlo společnosti, společníci (jméno /název/, bydliště /sídlo), předmět
60
Zdroj: Provazníková, 2007, str. 219 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 105, odst. 1 62 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 105 63 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 106 64 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 107 65 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 108, 109 61
25
podnikání, výše základního kapitálu a výše vkladů všech společníků, určení jednatelů (jména, bydliště), určení členů dozorčí rady (jména, bydliště), správce vkladu. 66 Vznikem společnosti se rozumí její zápis do obchodního rejstříku. Aby mohla být společnost zapsána do obchodního rejstříku, je třeba splnit podmínku splacení celého emisního ážia67 a alespoň 30 % každého peněžitého vkladu. Celková výše splacených vkladů (peněžitých i nepeněžitých) musí dosáhnout nejméně poloviny minimální výše základního kapitálu, tj. 100 000 Kč. Jedná-li se o společnost s jediným společníkem, je podmínkou zápisu do obchodního rejstříku splacení celého základního kapitálu.68 Povinností každého společníka je splatit svůj vklad dle ustanovení společenské smlouvy, nejdéle do pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Neučiní-li tak společník, musí zaplatit dvacetiprocentní úrok z prodlení.69, 70 Obchodním podílem rozumíme „účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak.“71 Podobně jako je tomu u vkladu společníka, může mít i obchodní podíl každý společník pouze jeden.72 Převod obchodního podílu na jiného společníka je možný jen se souhlasem valné hromady,73 převod obchodního podílu na jinou osobu je reálný pouze umožňuje-li to společenská smlouva. Výjimkou je převod obchodního podílu v případě společnosti s jediným společníkem, tam je obchodní podíl na třetí osoby převoditelný vždy. 74 Je-li společníkem společnosti s ručením omezeným fyzická osoba, obchodní podíl se dědí. Dědění může vyloučit společenská smlouva, ovšem v případě společnosti s jediným společníkem se dědění vyloučit nedá.75 66
Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 110 Emisní ážio je rozdíl mezi výší vkladu a jmenovitou hodnotou vkladu. 68 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 111 69 není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak. 70 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 113 71 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 114, odst. 1 72 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 114 73 nestanoví-li společenská smlouva jinak. 74 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 115 75 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 116 67
26
Je-li společníkem společnosti právnická osoba, může, pokud to společenská smlouva nevylučuje, při jejím zániku přejít obchodní podíl na jejího právního nástupce.76 Pokud to nevylučuje společenská smlouva, je možné 77 obchodní podíl rozdělit, a to pouze při jeho přechodu nebo převodu na dědice či právního nástupce.78 §117a Obchodního zákoníku připouští, že se obchodní podíl může stát na základě zástavní smlouvy předmětem zástavního práva. Toto zástavní právo se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu jeho trvání vykonává společník svá práva spojená s účastí ve společnosti. Právem zástavního věřitele je při nesplnění zajištěné pohledávky obchodní podíl prodat v obchodní veřejné soutěži, a to i bez souhlasu valné hromady. 79 Zisk společnosti, o kterém valná hromada rozhodne, že se rozdělí mezi společníky, je mezi ně rozdělen podle obchodních podílů. K výplatě se nesmí použít základní kapitál, rezervní fond, ani další fondy a prostředky, vyloučené obchodním zákoníkem, společenskou smlouvu nebo stanovami.80 Povinností každé společnosti s ručením omezeným je vytvořit rezervní fond. Ten tvoří buď na základě ustanovení společenské smlouvy, nebo dle obchodního zákoníku, a to v prvním roce, ve kterém vykáže čistý zisk ve výši minimálně 10 % z tohoto zisku, ovšem ne více než 5 % hodnoty základního kapitálu. V dalších letech rezervní fond doplňuje minimálně 5 % z čistého zisku, až do té doby, nedosáhne-li alespoň 10 % základního kapitálu.81 Orgány společnosti s ručením omezeným Valná hromada Valná hromada, jakožto nejvyšší orgán s.r.o. schvaluje: -
řádnou, mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku,
-
stanovy,
76
Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 116 se souhlasem valné hromady 78 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 117 79 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 117a 80 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 123 81 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 124 77
27
rozhoduje o: -
rozdělení zisku a úhradě ztráty,
-
změně obsahu společenské smlouvy,
-
změnách základního kapitálu,
-
přeměnách společnosti,
jmenuje, odvolává a rozhoduje o odměňování: -
jednatelů,
-
členů dozorčí rady,
-
likvidátorů.82
Společník má právo účastnit se valné hromady osobně, nebo na základě plné moci pověřit jinou osobu.83 Podle obchodního zákoníku je valná hromada usnášeníschopná, účastní-li se jejího jednání alespoň tolik společníků, kteří mají minimálně polovinu hlasovacích práv. 84 Valná hromada rozhoduje85 -
prostou většinou hlasů přítomných společníků – v základních záležitostech,
-
dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků – v závažných otázkách (např. při zrušení společnosti).86
Valná hromada se musí konat alespoň jednou ročně a svolávají ji jednatelé. „Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období.“87 Každý společník obdrží písemnou pozvánku na valnou hromadu včetně programu jednání minimálně 15 dnů před jejím konáním. Body, které nejsou uvedeny na pozvánce, mohou být na valné hromadě projednány pouze v případě účasti všech společníků.88
82
Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 125 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 126 84 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 127 85 nestanoví-li společenská smlouva vyšší počet hlasů 86 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 127 87 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 128 88 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 129, odst. 1 83
28
Jednatelé jsou povinni svolat valnou hromadu do jednoho měsíce od doby, kdy o to požádají společníci s podílem nejméně 10 % na základním kapitálu. Neučiní-li tak, mohou ji tito společníci svolat sami.89 „Každý společník, jednatel, likvidátor, insolvenční správce nebo člen dozorčí rady se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li řádně svolána, ode dne, kdy se mohl dovědět o konání valné hromady, nejdéle však do jednoho roku od konání valné hromady, zaniká.“90 Pokud má společnost s ručením omezeným pouze jednoho společníka, vykonává působnost valné hromady tento společník. Každé jeho takovéto rozhodnutí musí být učiněno písemnou formou a společníkem podepsané, případně mít formu notářského zápisu.91 Jednatelé – statutární orgán společnosti Jednatelem (jednateli) společnosti s ručením omezeným je fyzická osoba jmenovaná valnou hromadou, přičemž není třeba, aby byla společníkem.92 V odpovědnosti jednatelů je řádné vedení účetnictví, seznamu společníků a informační povinnost vůči společníkům.93 Na jednatele se vztahuje zákaz konkurence, proto nesmí94 sám být osobou samostatně výdělečně činnou, společníkem s neomezeným ručením, nebo statutárním orgánem jiné právnické osoby, to vše pokud se jedná o stejný obor podnikání.95
89
Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 129, odst. 2 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 131, odst. 1 91 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 132 92 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 133 93 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 135 94 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 136, odst. 1, body a) – d) 95 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 136 90
29
Dozorčí rada V působnosti dozorčí rady je dohled nad činností jednatelů, kontrola účetních záznamů, účetních závěrek a informování o zjištěných skutečnostech valné hromady. 96 Její členy jmenuje a odvolává valná hromada. Musí mít nejméně tři členy, jejichž povinností je dodržovat podobně jako jednatelé zákaz konkurence.97 Změna společenské smlouvy Ke změně obsahu společenské smlouvy může dojít buď rozhodnutím valné hromady, o kterém je třeba v tomto případě vyhotovit notářský zápis, nebo souhlasem všech společníků.98 Změny základního kapitálu Jedná se o jeho zvýšení či snížení. Zvýšit základní kapitál lze jednak peněžitými vklady (pouze v případě, že jsou již všechny předchozí peněžité vklady splaceny), nebo nepeněžitými (pro ně není žádné omezení). O změnách základního kapitálu rozhoduje valná hromada.99 Ke zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady mají přednostní právo stávající společníci, v tomto případě by se jednalo o převzetí tzv. závazku ke zvýšení vkladu.100 Ke zvýšení základního kapitálu může na základě rozhodnutí valné hromady dojít i z vlastních zdrojů společnosti. Všem společníkům se navýší jejich vklady se zachováním původního poměru vkladů.101 Povinností jednatelů v souvislosti se zvýšením i snížením základního kapitálu je podat návrh na zápis těchto změn do obchodního rejstříku, a to bez zbytečného odkladu.102
96
Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 138 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 139 98 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 141 99 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 142 100 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 143 101 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 144 102 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 145 97
30
Zánik účasti společníka ve společnosti K zániku účasti společníka ve společnosti může dojít: -
zrušením účasti společníka soudem - společník navrhne, aby jeho účast ve společnosti zrušil soud (nesmí jít o jediného společníka),103
-
vyloučením společníka - neplní-li společník své povinnosti, může se u soudu domáhat vyloučení společníka ze společnosti sama společnost, dříve ovšem musí být společník na tuto variantu písemně upozorněn,104
-
dohodou o ukončení účasti - musí být sjednána písemně.105
Vypořádací podíl Nárok na vypořádací podíl vzniká společníkovi, který ukončil svou účast ve společnosti. Vypořádací podíl společnost vyplatí, jakmile společník splatí celou výši svého vkladu, máli již splaceno, tak bez zbytečného odkladu.106 Zrušení a likvidace společnosti s ručením omezeným Ke zrušení společnosti dochází: -
uplynutím doby, na kterou byla založena,
-
splněním cíle, pro který byla založena,
-
rozhodnutím valné hromady o zrušení společnosti, nebo o přeměnách společnosti,
-
rozhodnutím soudu
- za podmínek specifikovaných ve společenské smlouvě, - v případě, pokud dle ustanovení společenské smlouvy nepřísluší rozhodnutí o zrušení valné hromadě (je nutná dohoda všech společníků).107
Zrušuje-li se společnost s ručením omezeným s likvidací, vzniká každému společníkovi právo na podíl na likvidačním zůstatku.108 Ke společnosti s ručením omezeným můžeme shrnout, že co se týká administrativní, časové a finanční náročnosti při založení je velmi podobná příspěvkové organizaci.
103
Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 148 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 149 105 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 149a 106 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 150 107 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 151 - 153 108 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 153 104
31
Administrativní náročnost je dána především nutností sepsat společenskou smlouvu či listinu, což se provádí u právníka či notáře a splnit další povinnosti nutné k zápisu do obchodního rejstříku. Samotný proces založení trvá několik týdnů – časová náročnost při založení. Finanční náročnost vyjadřuje především nutnost zaplatit příslušné poplatky spojené se založením (např. odměna právníkovi, kolek, atd.). Odlišnost je v kapitálové náročnosti založení, kde je u s.r.o. stanovena minimální výše základního kapitálu 200 000,- Kč. Společnost s ručením omezeným je primárně určená forma organizace pro poskytování soukromých statků, ale není vyloučeno její použití pro poskytování statků veřejných. Na jejím podnikání se jako společníci mohou účastnit i další osoby. Jedná se o obchodní společnost, jejímž základním cílem podnikání je tvorba zisku. Je-li jejím společníkem (zakladatelem) obec, je jasné, že se podílí na základním rozhodování dané společnosti (otázka jednání valné hromady) a dále zde funguje běžná komunikace mezi vedením obce a vedením s.r.o. týkající se běžného každodenního provozu, nových požadavků ze strany obce atd. Na personální politice se obec podílí pouze v rámci jednání valné hromady, která jmenuje jednatele či ředitele. Co se týká majetkové závislosti na obci, není zde tak vysoká jako u ostatních výše zmíněných forem organizace. Majetková závislost nemusí být žádná (společník vloží peněžní vklad do základního kapitálu při založení společnosti a dále se již neangažuje), nebo vloží při založení společnosti vklad nepeněžní (např. stroje, budovu, atd.). V dalším životě společnosti již do jejího majetku většinou dále nezasahuje (i když reálná je např. forma darování majetku apod.). Odpisování majetku s.r.o. Společnost s ručením omezeným provádí odpisování majetku v souladu s příslušnými ustanoveními zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhlášky č. 500/2002 Sb. pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
2.3.2
Akciová společnost
Dle obchodního zákoníku se akciovou společností rozumí „společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.“109
109
Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 154, odst. 1
32
Akcie je cenný papír, který může mít listinnou nebo zaknihovanou podobu, a který přináší svému majiteli tři práva. Jedná se o právo na podíl na řízení společnosti (účast na valné hromadě), dále na zisku (dividenda) a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti.110 Rozeznáváme dvě formy akcie – na jméno a na majitele. V případě akcií na jméno je povinností společnosti vést seznam akcionářů.111 Dle obchodního zákoníku musí každá akcie obsahovat: a) „firmu a sídlo společnosti, b) jmenovitou hodnotu, c) označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře, d) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, e) datum emise.“112 Co se týká jmenovité hodnoty všech akcií, které má společnost v úmyslu vydat, musí platit dvě podmínky. První z nich je, že tato výše musí být určena stanovami společnosti. Za druhé musí platit, že jejich součet se rovná velikosti základního kapitálu.113 Akciová společnost „může být založena jedním zakladatelem, je-li zakladatel právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli“114 formou zakladatelské smlouvy, a to buď na základě veřejné nabídky akcií, v tomto případě musí základní kapitál činit alespoň 20 000 000,-- Kč, nebo bez veřejné nabídky, kdy základní kapitál musí činit minimálně 2 000 000,-- Kč.115 Akciová společnost vzniká okamžikem zápisu do obchodního rejstříku, jehož podmínkou je: -
konání ustavující valné hromady,
-
upsání celé výše základního kapitálu a splacení celého emisního ážia, nepeněžitých vkladů a minimálně 30 % jmenovité hodnoty akcií splácených peněžitými vklady,
110
Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 155 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 156 112 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 155, odst. 3 113 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 157 114 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 162, odst. 1 115 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 162 111
33
-
schválení stanov společnosti a zvolení všech členů představenstva a dozorčí rady.116
Orgány akciové společnosti 117 Valná hromada Podobně jako je tomu u společnosti s ručením omezeným, je i u akciové společnosti valná hromada nejvyšším orgánem. Musí se, na základě svolání představenstvem, uskutečnit minimálně jednou za rok, a to do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Podmínkou její usnášeníschopnosti je účast tolika akcionářů, kteří mají v držení akcie, jejichž jmenovitá hodnota představuje více než 30 % hodnoty základního kapitálu.118 Valná hromada rozhoduje: -
o změně stanov, změnách základního kapitálu a o zrušení společnosti – v těchto případech vyžaduje zákon alespoň 2/3 hlasů přítomných akcionářů,
-
o změně druhu nebo formy akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno, o vyřazení akcií z obchodování, o změnách přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů a na upisování nových akcií a o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady – zde je třeba souhlas minimálně 3/4 přítomných akcionářů,
-
alespoň 3/4 hlasů přítomných akcionářů jsou potřeba k přijetí rozhodnutí o vyloučení či omezení přednostního práva jednak na získání prioritních a vyměnitelných dluhopisů a dále na upisování nových akcií. Stejný poměr se vyžaduje i při schvalování ovládací smlouvy a smlouvy o převodu zisku a zvyšování základního kapitálu nepeněžitými vklady. 119
Všechna výše uvedená rozhodnutí valné hromady musí být doložena notářským zápisem. Dále je v pravomoci valné hromady: -
volba, odvolání a určení výše odměny členů představenstva a dozorčí rady,
-
schvalování řádné, mimořádné, konsolidované a mezitímní účetní závěrky, včetně rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty,
116
Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 175 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V., oddíl 4. 118 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 184, 185 119 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 186 117
34
-
rozhodnutí o zrušení společnosti likvidací, včetně jmenování likvidátora, určení výše jeho odměny a schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,
-
rozhodnutí o přeměně akciové společnosti – fúzi, rozdělení, převodu na jednoho akcionáře.120
Představenstvo „Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.“121 Členové představenstva mají na starosti běžné vedení společnosti, včetně vedení účetnictví. Vytvořenou účetní závěrku (řádnou, mimořádnou, konsolidovanou či mezitímní) předkládá představenstvo ke schválení valné hromadě. Dále představenstvo předkládá zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.122 Členy představenstva volí a odvolává valná hromada, ovšem ve stanovách může být určeno, že tuto pravomoc přebírá místo valné hromady dozorčí rada. Funkční období člena představenstva je nejdéle pětileté. Má minimálně 3 členy, kteří mezi sebou volí svého předsedu a rozhodují většinou hlasů všech členů.123 Dozorčí rada V pravomoci dozorčí rady je dohled nad činností představenstva a obchodními aktivitami společnosti. K tomu, aby mohli členové dohlížet na činnost společnosti a řádné vedení účetnictví, potřebují nahlížet do všech dokumentů.124 Dozorčí rada má nejméně 3 členy, jinak počet dělitelný třemi, kteří jsou voleni na maximálně 5 let. Dvě třetiny jejích členů volí valná hromada, zbývající jednu třetinu poté zaměstnanci společnosti.125
120
Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 187 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 191, odst. 1 122 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 192 123 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 194 124 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 197 125 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., § 200 121
35
Shrnutí k akciové společnosti. V mnoha ohledech je velmi podobná společnosti s ručením omezeným (vhodná pro soukromý, ale i veřejný statek, její založení je také administrativně, časově a finančně náročné, je možná účast třetích osob, shodně je na tom s s.r.o. i v majetkové, rozhodovací a personální závislosti na obci, je zde jasný předpoklad tvorby zisku, jakožto základního motivu podnikání a přesná úprava v zákoně (především obchodním zákoníku). Nejpodstatnější rozdíl mezi s.r.o. a a.s. je v minimální výši základního kapitálu, kde u a.s. je stanoveno min. 2 000 000,-- (příp. 20 000 000,--). Co se týká odpisování majetku postupuje akciová společnost stejně jako společnost s ručením omezeným, tj. dle ustanovení zákona o účetnictví a vyhlášky č. 500/2002 Sb. 2.4. Porovnání jednotlivých forem organizací zřizovaných obcemi Základní vlastnosti jednotlivých forem organizací, které mohou obce zřídit uvádí následující tabulka. S její pomocí je možné jednoduše ověřit, jakou formu organizace pro danou činnost zvolit. Výběr formy je do jisté míry ovlivněn i velikostí obce a tím, jak rozsáhlou činnost by měla nová organizace vykonávat. Tabulka sleduje následující vlastnosti: -
veřejný statek – forma organizace je typická pro poskytování veřejných statků,
-
soukromý statek – forma organizace je typická pro poskytování soukromých statků,
-
administrativní náročnost založení – vyjadřuje legislativně dané množství administrativních úkolů,
-
časová náročnost založení – odhaduje přibližnou délku procesu založení,
-
finanční náročnost založení – zohledňuje poplatky spojené se založením,
-
kapitálová náročnost založení – zákonem daná minimální výše vkladu při založení,
-
možnost účasti třetích osob – informuje o možnosti účasti třetích osob na dané formě organizace,
-
majetková závislost na obci – vyjadřuje majetkovou provázanost obce s danou formou organizace,
-
rozhodovací závislost na obci – informuje o samostatnosti či nesamostatnosti v rozhodování dané formy organizace,
-
personální závislost na obci – uvádí do jaké míry obec zasahuje do personálních otázek,
-
předpoklad tvorby zisku – vyjadřuje očekávání zřizovatele týkající se tvorby zisku, 36
-
vlastní úprava v zákoně – informuje o tom, s jakou podrobností jsou dané formy organizace upraveny v zákoně.
Další atributem jsou odpisy majetku v jednotlivých formách organizací. Ovšem vzhledem ke změně v odpisování majetku obcí (od tohoto roku obce odpisují i majetek užívaný v hlavní činnosti) již tento pohled není zajímavý, poněvadž všechny formy organizace svůj majetek odpisují.
37
Tab. č. 1: Srovnání základních vlastností forem organizací zřizovaných obcemi Poskytovaný statek
Náročnost založení
Závislost na obci
veřejný
soukromý
administrativní
časová
finanční
kapitálová
Možnost účasti třetích osob
Odbor
+
-
-
-
-
-
-
+
+
+
-
+
Organizační složka
+
-
-
+
-
-
-
+
+
+
-
+
Příspěvková organizace
+
-
+
+
+
-
-
+
+
+
-
+
Školská právnická osoba
+
+
+
+
+
-
+
+
-
+
-
+
Společnost s ručením omezeným
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
Akciová společnost
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
Zdroj: vlastní
38
majetková
rozhodovací
personální
Předpoklad tvorby zisku
Vlastní úprava v zákoně
Veřejný statek
+
forma organizace je typická pro poskytování veřejných statků
+
forma organizace může být s výhradami použita i pro poskytování veřejných statků
Soukromý statek
+
forma organizace je typická pro poskytování soukromých statků
+
lze využít i pro poskytování soukromých statků
-
nelze využít pro poskytování soukromých statků
Administrativní náročnost při založení
+
nutno sepsat zakladatelskou smlouvu, nebo listinu nebo společenskou smlouvu, nutné zapsat do obchodního rejstříku nebo rejstříku školských právnických osob
-
minimální administrativní náročnost
-
nutné sepsat zřizovací listinu, ale nezapisuje se do obchodního rejstříku
Časová náročnost při založení
+
v řádu týdnů
+
v řádu několika dnů
-
v řádu několika hodin
Finanční náročnost při založení
+
je třeba počítat s poplatky (notář, kolek,…)
39
-
bez poplatků spojených se založením
Kapitálová náročnost při založení (zákonem daná minimální výše)
+
v řádech milionů
+
v řádech statisíc
-
bez zákonem stanoveného minimálního vkladu
Možnost účasti třetích osob
+
je možná účast třetích osob
-
není možná účast třetích osob
Majetková závislost na obci
+
veškerý majetek je poskytnut od zřizovatele
+
užívá vlastní majetek nebo majetek vypůjčený či pronajatý od zřizovatele či jiné osoby
-
při založení se základní kapitál skládá z peněžních či nepeněžních vkladů společníků, v průběhu života většinou zakladatel žádný další majetek společnosti neposkytuje
Rozhodovací závislost na obci
+
každodenní řízení má v pravomoci starosta či tajemník
+
rozhodující otázky jsou řešeny na valné hromadě – rozhoduje jediný společník, tj. obec, běžné řízení společnosti je v rukou ředitele či jednatele,
-
zřizovatel jmenuje ředitele, který má na starosti běžné řízení
Personální závislost na obci 40
+
všichni zaměstnanci jsou zaměstnanci dané obce (obecního úřadu) či příspěvkové organizace, které počet zaměstnanců schvaluje zřizovatel
+
vedení společnosti jmenováno zřizovatelem, o dalších zaměstnancích rozhoduje vedení společnosti
Předpoklad tvorby zisku
+
tvorba zisku je vyžadována
-
tvorba zisku se nepředpokládá
-
tvorba zisku možná, ale zpravidla není vyžadována
+
přesné vymezení formy organizace je upraveno ve
Vlastní úprava v zákoně
zvláštním zákoně +
možnost zřízení dané formy je v zákoně zmíněna, ale není blíže specifikována
Tato tabulka slouží k rychlé orientaci v jednotlivých formách organizací majetkově spojených s obcemi ve výše zmíněných atributech (typ statku, náročnost založení, atd.). Nutno zdůraznit, že je zapotřebí znát vlastnosti dané činnosti a požadavky, které má splňovat. Tyto je třeba následně porovnat s výše uvedenou tabulkou a zjistit, zda daná forma je vhodná pro tu konkrétní zamýšlenou činnost. V neposlední řadě se musí vzít v úvahu i velikost obce. Z tabulky vyplývá, že odbor je vhodný jen pro veřejné statky, výhodou jsou minimální požadavky při jeho založení. Organizační složka je velice podobná odboru, vyznačuje se ale větší složitostí při založení. 41
Příspěvková organizace je také typická pro poskytování veřejných statků, založení této organizace je však náročnější. Výhodou je, že není stanovena zákonná výše minimálního vkladu při založení. Podobně jako odbor a organizační složka je velice závislá na obci. Školská právnická osoba je organizací vytvořenou na míru pro oblast školství a je alternativou k příspěvkové organizaci. Základní rozdíl je, že školská právnická osoba může vlastnit majetek. Společnost s ručením omezeným je vhodným typem organizace jak pro poskytování veřejných, tak i soukromých statků. Vyznačuje se vyšší náročností při založení a je v ní možná účast třetích osob. Není tolik majetkově a personálně závislá na obci. Je motivována tvorbou zisku. Akciová společnost má stejné atributy jako společnost s ručením omezeným, ale tato forma organizace má výrazně větší kapitálovou náročnost při založení. Na základě výše uvedeného lze z teoretického hlediska považovat společnost s ručením omezeným za nejvhodnější formu organizace pro určité činnosti ve větších obcích. Tuto formu lze doporučit i přes vyšší náročnost při založení. U malých obcí lze doporučit odbor pro jeho nenáročnost při založení oproti organizační složce.
42
Praktická část Tato část práce se zaměřuje na činnost technických služeb (dále též TS) v devíti vybraných obcích v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Z široké škály činností, které v jednotlivých obcích technické služby vykonávají, je pozornost věnována úklidovým pracím v obci, zimní a letní údržbě obce a sekání travních porostů. Tyto činnosti byly zvoleny z několika důvodů: -
musí je vykonávat každá obec,
-
je to nákladově významná položka rozpočtů technických služeb (v praxi se pohybující od 18 % až po 50 % rozpočtů TS),
-
jedná se o veřejností často diskutované téma (především zimní údržba).
Navíc jsou obce vybrány tak, aby v technických službách byly rovnoměrně zastoupeny všechny tři v praxi nejfrekventovanější formy organizace – odbor obce, příspěvková organizace a společnost s ručením omezeným. Organizace technických služeb formou odboru obce je realizována v malých obcích. Co se týká ostatních obcí, je v Královéhradeckém a Pardubickém kraji v obchodním rejstříku zapsáno 16 příspěvkových organizací, 18 společností s ručením omezeným a žádná akciová společnost, které mají v názvu přesně uvedeno technické služby. V teoretické části bylo dále uvedeno, že obce mohou zřizovat i organizační složky, akciové společnosti a školské právnické osoby. Při výběru obcí se forma organizace technických služeb prostřednictvím organizační složky v praxi vůbec nevyskytovala a akciové společnosti jsou vedeny v obchodním rejstříku jen u dvou ze šesti krajských soudů a v malém počtu. Školská právnická osoba se zakládá za účelem poskytování vzdělávání a školských služeb dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon. Ke každé obci jsou nejprve zmíněny základní statistické informace jako je počet obyvatel, katastrální plocha, či nadmořská výška, která hraje svou roli při zimní údržbě, a další údaje. Dále jsou uvedeny konkrétní informace o technických službách, které byly získány vždy při osobním jednání se zástupci obcí (starosta, místostarosta, tajemník) a osobou zodpovídající za technické služby (ředitel TS, vedoucí odboru). Jsou to informace jako: 43
počet zaměstnanců, organizační struktura, informace o zimní údržbě, včetně změn, které přinesla tzv. chodníková novela, informace o úklidu a letní údržbě, technickém vybavení a pohled vedoucího (ředitele) na danou formu organizace technických služeb včetně výhod a nevýhod, které v ní spatřují. Údaje jsou z roku 2009 a ve všech případech se jedná o situaci, kdy obec je 100% vlastníkem technických služeb. V šesté kapitole je poté uvedena tabulka z poskytnutých číselných údajů, jejíž snahou je porovnat jednotlivé formy z hlediska efektivnosti. Proto byly zvoleny pro zimní i letní údržbu vždy dva poměrové ukazatele zajišťující srovnatelnost pro všechny sledované obce. Jedná se o Náklady / 1 km, Náklady / 1 obyvatel v zimní údržbě, Náklady / 1 ha a Náklady / 1 obyvatel v letní údržbě. Jak následně vyplyne z této tabulky, ani tyto poměrové ukazatele nezajistí srovnatelnost poskytnutých dat. Proto je v sedmé kapitole zpracována swot analýza, která sledované formy organizace technických služeb porovnává z jiných úhlů pohledu (nikoli z hlediska efektivnosti). Praktická část má formu výzkumu, při kterém bylo snahou zjistit, zda je možné zjištěné informace vůbec získat. Samotný výzkum byl dosti časově ale i finančně náročný, neboť všechny příslušné obce a technické služby bylo třeba osobně navštívit zpravidla dvakrát. V první fázi byl telefonicky kontaktován zástupce obce, který byl seznámen s požadovanými informacemi a domluvil se termín schůzky s tímto zástupcem a zároveň rovnou s vedoucím technických služeb. Na osobním jednání byly prodiskutovány jednotlivé požadavky na data, z nichž některé byly poskytnuty přímo na místě a ty, které vyžadovaly delší časovou přípravu (vyhledání v účetnictví), byly předány při další osobní schůzce. V druhé fázi byly zjištěné informace zpracovány, v případě potřeby byly zástupci technických služeb znovu kontaktováni a informace byly doplněny.
44
3. Odbory a organizační složky obce a) Česká Skalice Druh obce:
město
Rozsah přenesené působnosti: obec s pověřeným obecním úřadem Počet obyvatel:
5 447
Části obce:
Česká Skalice, Malá Skalice, Ratibořice, Spyta, Zájezd, Zlíč
Katastrální plocha:
1 736 ha
Nadmořská výška:
284 m n. m.126
Náplní práce celkem 24 zaměstnanců odboru technických služeb v České Skalici je zejména: správa a údržba veřejného osvětlení, hřbitova, sportovního areálu a sběrného dvora, dále péče o zeleň a čistotu města, zimní údržba, atd.127
126
Statistická data čerpána z http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=573990 a http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=573990 127 Podrobněji viz: http://www.ceskaskalice.cz/urad/index.htm
45
Obr. č. 1: Organizační schéma Městského úřadu Česká Skalice
Zdroj: MěÚ Česká Skalice Od 1. ledna 2001 přešla pod technické služby i bytová správa, která se stará o bytový fond a další budovy v majetku města.
Úklidové práce ve městě, zimní údržba, sekání travnatých ploch Těmto pracím se celoročně věnuje 12 zaměstnanců technických služeb a využívají při tom následující techniku: zametací vůz, vysokozdvižnou plošinu, kropicí vůz, traktor (s možnosti připojení radlice a mulčovače), Destacar (s nástavbou sypače a radlice), nákladní automobil s vlekem, nakladač, atd. Dále město zaměstnává i pracovníky z úřadu práce a v létě brigádníky. Zimní údržba Rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků a sjízdnosti místních komunikací upravuje Nařízení města Česká Skalice č. 4/2010. V něm jsou dále uvedeny 46
jednotlivé okruhy údržby obsahující názvy ulic podle priority včetně časových lhůt jejich údržby a vyjmenované komunikace, které se pro jejich malý dopravní význam neudržují vůbec. Zimní údržba představuje v České Skalici udržování celkem 46,2 km místních komunikací a 23,5 km chodníků. Celkové náklady na zimní údržbu činily v roce 2009 984 597,-- Kč. Chodníková novela Od 1. 1. 2010 přešla na obce povinnost udržovat schůdnost na všech chodnících v dané obci. V České Skalici nepřináší tato novela významné změny ve způsobu a rozsahu do té doby realizované zimní údržby ani významné zvýšení nákladů. Úklid města, sekání travních porostů, péče o zeleň Celková péče o vzhled obce vyšla Českou Skalici v roce 2009 na částku 992 645,-- Kč oproti rozpočtovaným 920 000,-- Kč. Nejvýznamnější položkou náplně práce technických služeb v období jaro až podzim je sekání travních porostů o velikosti 20,2 ha. Jak z pohledu vedoucího technických služeb, tak především města je největší výhodou této formy organizace technických služeb jejich vysoká operativnost umožňující okamžité řešení vzniklých situací. Další výhodou, jež uvádí, je úspora financí na DPH, které by město muselo platit, pokud by mu bylo technickými službami fakturováno. Nevýhodu nebo problém vidí město především v nižší efektivnosti oproti organizaci technických služeb jako např. společnosti s ručením omezeným motivované tvorbou zisku. Co se týká prezentace technických služeb a nabídky jejich služeb veřejnosti, je zajišťována především na internetových stránkách města, kde jsou přesně uvedeny jednotlivé služby, technické vybavení i ceník. Na tomto místě je nutno poznamenat, že jasnou prioritou technických služeb je plnění operativních (každodenních) požadavků města tlumočených tajemníkem vedoucímu TS. Služby veřejnosti jsou realizovány jen v menším rozsahu a příjmy z těchto činností nepředstavují pro město nijak významné položky.
47
b) Doudleby nad Orlicí Druh obce:
městys
Rozsah přenesené působnosti: obec se základní působností Počet obyvatel:
1 896
Části obce:
Doudleby nad Orlicí, Vyhnánov
Katastrální plocha:
889 ha
Nadmořská výška:
281 m n. m.128
Činnost technických služeb v Doudlebách nad Orlicí vykonávají především tři stálí pracovníci zaměstnaní na pozici dělník a jejich vedoucí – technický pracovník. Jejich činnost koordinuje tzv. technik, který má na starosti: správu budov a zařízení ve vlastnictví městyse, revize v těchto budovách, místní rozhlas a veřejné osvětlení, místní komunikace, kanalizaci a hasičskou zbrojnici. Technik nepracuje manuálně a nezabývá se finančními toky. Pro upřesnění je dále uvedeno organizační schéma úřadu městyse. Obr. č. 2: Organizační schéma městyse Doudleby nad Orlicí
sekretariát
starosta
technik
účtárna
matrika
hospodář
technický pracovník + dělníci Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní Vedle těchto pracovníků zaměstnává městys ještě v období od dubna do října na zkrácený úvazek zahradníka, který se věnuje především ošetřování a výsadbě květin a zeleně, a dále 128
Statistická data čerpána z http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=576301 a http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=576301
48
tři pracovníky jako pro tzv. veřejnou službu.129 Ti provádějí drobný ruční úklid chodníků, autobusových zastávek a veřejných prostranství. Veřejná služba byla schválena zastupitelstvem městyse, a podmínkou jejího výkonu je trvalé bydliště pracovníka v Doudlebách nad Orlicí. Výplata za provedenou práci probíhá přes sociální odbor Městského úřadu v Kostelci nad Orlicí. Úklidové práce ve městě, zimní údržba, sekání trávy Pro svou práci jsou technické služby v Doudlebách nad Orlicí vybaveny touto technikou: traktor (v zimě s radlicí na vyhrnování sněhu, v létě s využitím přídavného zařízení na sečení příkopů - mulčovač) + nakladač + vlek, dva malé traktůrky (v zimě vyhrnování chodníků, v létě sečení travnatých ploch), multikára s přídavnou radlicí, sypač a kartáč na zametání. Zimní údržba V Doudlebách nad Orlicí se zajišťuje sjízdnost celkem na cca 14 km místních komunikací a schůdnost na 8 km chodníků. S vyhrnováním silnic pomáhá technickým službám i místní sadař s velkým traktorem, který má na tuto činnost uzavřenou smlouvu s městysem. Po skončení sněžení a při použití veškeré mechanizace jsou schopni mít uklizené chodníky a silnice asi do 3 hodin. V roce 2009 činily celkové náklady na zimní údržbu 324 000,-- Kč (z toho sadařem byla fakturována částka 45 000,-- Kč).
Úklid města, sekání travnatých ploch
129
Veřejnou služnou rozumíme zvýhodnění při výplatě sociální dávky pro jejího žadatele registrovaného na úřadu práce. Není placená, zaměstnavatel (firma, obec) dá pracovníkovi potřebné pracovní pomůcky a práci, za kterou ovšem nedostává žádnou mzdu. Zaměstnavatel platí za pracovníka pouze sociální a zdravotní pojištění, které mu poté refunduje stát. V závislosti na počtu odpracovaných hodin, se pracovníkovi navýší sociální dávka.
49
V letní údržbě tvoří nejvýznamnější položku rozpočtu sečení cca 7 ha travnatých ploch, dále údržba krajnic u cyklostezky, odvoz odpadů z odpadkových nádob, ošetřování živých plotů, úklid listí a veřejných ploch. Sečení v roce 2009 stálo městys 440 000,-- Kč.
c) Solnice Druh obce:
město
Rozsah přenesené působnosti: obec se základní působností Počet obyvatel:
2 109
Části obce:
Ještětice, Solnice
Katastrální plocha:
1 266 ha
Nadmořská výška:
332 m n. m.130
Odbor technických služeb v Solnici zaměstnává čtyři pracovníky na plný pracovní poměr a dva další zaměstnance na zkrácený úvazek, všichni s pracovním zařazením dělník. V případě potřeby se tito zaměstnanci doplňují ještě dalšími pracovníky zaměstnanými na základě dohody o provedení práce. Technické služby mají na starosti především péči o vzhled města (úklid města, včetně zimní údržby), péči o veřejnou zeleň, včetně sekání a odvozu trávy, údržbu veřejného osvětlení, úklid a přípravu společenského domu pro konané akce, údržbu místních sportovišť a další práce.
130
Statistická data čerpána z http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=576808 a http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=576808
50
Obr. č. 3: Organizační schéma Městského úřadu Solnice
Zdroj: http://www.solnice.cz/view.php?cisloclanku=2009022701 Jak vyplývá ze schématu organizační struktury, jsou technické služby podřízeny stavebnímu technikovi. Úklidové práce ve městě, zimní údržba, sekání trávy Pro svou činnost jsou vybaveny příslušnou technikou: stroj Locust, smykový nakladač („bobek“), kolový traktor s vlekem, profesionální sekačka, valník Daewo a výsuvný žebřík. Zimní údržba Zimní údržba v Solnici představuje zajišťování sjízdnosti a schůdnosti na 10,9 km místních komunikací a chodníků. Celkové náklady na jejich údržbu činily v roce 2009 celkem 167 809,-- Kč. V roce 2009 byla zima poměrně mírná. O tom svědčí i fakt, že za letošní zimu utratilo město již 448 000,-- Kč. V městské části Ještětice vyhrnuje komunikace 51
najatý místní podnikatel v zemědělství. V případě kalamity jsou v pohotovosti další dva zemědělci na odklízení sněhu i v Solnici. Letní údržba, sekání travnatých ploch Jedná se celkem o sekání 13 530 m2 travnatých ploch. Celkové náklady na letní údržbu činily 250 000,-- Kč. Jako nejzávažnější nedostatek této formy organizace technických služeb vidí místostarosta města v obtížné kontrolovatelnosti odvedené práce (čas x kvalita). Shrnutí k organizaci technických služeb jako odbor obce Tato forma organizace TS je typická zejména pro malé obce. Umožňuje jim dosáhnout vysokého stupně operativnosti a okamžitého řešení vzniklých situací. Pracovníci technických služeb jsou přímo zaměstnanci úřadu a nevzniká tak potřeba zdvojování personální agendy (mzdová účetní), vedení účetnictví, školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, atd. Na základní zimní a letní údržbu stačí těmto obcím mít po jednom většinou víceúčelovém stroji, neboť v případě mimořádných událostí (kalamity, atd.) se obcím vyplatí najmout si příslušné služby u externích firem – většinou místních podnikatelů na principu vzájemné pomoci (podnikatel v zemědělství nemá v zimním období tolik práce). Větší obce (jako je např. Česká Skalice) mají strojů více, protože udržují 3x tolik komunikací než ostatní sledované obce. Naproti tomu nevýhodou je nízká efektivnost a produktivita práce. Základem u této formy je, že stálí zaměstnanci obsluhují stroje. Na pomocné práce (např. ruční vyhrnování sněhu či zametání) obce zaměstnávají pracovníky z úřadu práce nebo brigádníky na dohody. Česká Skalice je město takové velikosti, kterému se už vyplatí mít na odborné činnosti přímo svého zaměstnance (elektrikář, malíř - natěrač, instalatér, truhlář). Pokud pro ně nemají zrovna práci v oblasti jejich specializace, pomáhají samozřejmě při ostatních činnostech. Další dvě menší obce si tyto pracovníky (odborníky v daném oboru) najímají externě.
52
Podstatnou výhodu vidí všechny obce ve finanční úspoře na dani z přidané hodnoty, kterou by jim s.r.o. nebo příspěvková organizace musela účtovat. Tato problematika je dána zákonem o DPH, který neumožňuje obcím – plátcům DPH, uplatnit si DPH na vstupu u všech činností. Hlavním úkolem technických služeb je pracovat pro město. Není záměrem poskytovat služby veřejnosti. Obce na to nejsou vybaveny ať už právně (živnostenské oprávnění), nebo kapacitně (zaměstnanci, zařízení, atd.). 4. Příspěvkové organizace a) Choceň Druh obce:
město
Rozsah přenesené působnosti: obec s pověřeným obecním úřadem Počet obyvatel:
8 957
Části obce:
Březenice, Dvořisko, Hemže, Choceň, Nová Ves, Plchůvky, Podrážek
Katastrální plocha:
2 170 ha
Nadmořská výška:
290 m n. m.131
Příspěvková organizace Technické služby Choceň byla zapsána do obchodního rejstříku 18. 7. 2001. Dle zřizovací listiny je hlavním předmětem činnosti této organizace správa a údržba komunikací, veřejného osvětlení, hřbitovů, veřejných WC a sportovních zařízení, péče o čistotu města a svoz domovního odpadu. Vedle hlavní činnosti smí příspěvková organizace vykonávat i činnost vedlejší za podmínky, že budou dodrženy platné právní předpisy a nijak tím nebude omezena činnost hlavní. Technické služby Choceň zaměstnávají celkem 36 zaměstnanců, z toho jsou 4 pracovníci THP.
131
Statistické informace čerpány z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=580350 a http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=580350&cislotab=MOS+ZV01
53
Obr. č. 4: Organizační struktura Technických služeb Choceň
ředitel
správa sportovišť 6 pracovníků
svoz odpadu 5 pracovníků
3 účetní
elektrikář
sběrný dvůr 2 pracovníci
ostatní 18 pracovníků
Zdroj: vlastní Sezónně zaměstnávají technické služby na dohody další pracovníky především na zimní stadion, plavčíky na koupaliště, pokladní, atd. Úklidové práce ve městě, zimní údržba, sekání travnatých ploch Těmto činnostem se věnuje 18 zaměstnanců a využívají přitom následující technické vybavení: 2 traktory se zadní radlicí, TTR 4400 Cararo (vyhrnování chodníků, sečení), destacar (sypač s radlicí na chodníky), sypač Liaz, sypač na Avii, 2x rider, čtyřkolky na sečení, mulčovač a sběrač za traktor, metení na Avii, kropicí vůz, vysokozdvižná plošina na Avii. Zimní údržba Zimní údržba se řídí Plánem zimní údržby místních komunikací města Chocně. Podobně jako u ostatních měst se tento plán zabývá vymezením základních pojmů, povinnostmi vlastníka, správce a uživatelů místních komunikací, technologickými postupy při údržbě, časovými limity, pořadím důležitosti jednotlivých komunikací. Technické služby zajišťují sjízdnost na 68 km místních komunikací. V městských částech mimo Chocně spolupracují technické služby při zimní údržbě se dvěma smluvními partnery. V případě kalamity si najímají i další firmy. Fakturace probíhá přes rozpočet technických služeb. Skutečné náklady roku 2009 na údržbu komunikací (léto + zima) 2 326 000,-- Kč. 54
Chodníková novela Vlivem této novely se náklady na zimní údržbu za část roku 2010 zvýšily o částku 700 tis. Kč. Letní údržba města, sekání travních porostů, péče o zeleň Celková letní údržba představovala pro město náklady ve výši 2 251 000,-- Kč. Její nejvýznamnější položku představuje sekání celkem 74 ha travnatých ploch. Technické služby mají sjednané pojištění odpovědnosti za škody způsobené svou činností. Pojišťovna vyžaduje, aby vedly deník, ve kterém zaznamenávají provedené práce, čas, počasí atd. Kontrola a dohled města Základem je každoroční provádění inventarizace, kdy inventuru hmotného majetku zajišťuje přímo město. Dále technické služby podléhají každého čtvrt roku kontrole finančního výboru města a jednou ročně auditu, který pro město zajišťuje auditorská firma z Pardubic. Pohled ředitele Podle ředitele technických služeb je komunikace a spolupráce s městem dobrá. Podstatnou komplikaci vidí ve specifičnosti účetnictví příspěvkových organizací. On sám by byl pro změnu právní formy na obchodní společnost. b) Jaroměř Druh obce:
město
Rozsah přenesené působnosti: obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem Počet obyvatel:
12 736
Části obce:
Cihelny, Dolní Dolce, Jakubské Předměstí, Jaroměř, Jezbiny, Josefov, Pražské Předměstí, Semonice, Starý Ples
Katastrální plocha:
2 395 ha
55
Nadmořská výška:
254 m n. m.132
V Jaroměři mají technické služby formu příspěvkové organizace, která byla zapsána do obchodního rejstříku 25. května 2007. Jak vyplývá ze zřizovací listiny, je předmětem činnosti technických služeb: údržba, opravy a čištění místních komunikací a chodníků, zimní údržba, péče o městskou zeleň, provoz veřejných WC, správa a údržba sportovních a kulturních zařízení, dětských hřišť, hřbitova atd.133 Zaměstnávají celkem 37 stálých pracovníků, dále momentálně 17 uchazečů z úřadu práce a příležitostně i pracovníky odsouzené k alternativním trestům.
132
Statistická data čerpána z http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=574121 a http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=574121 133 Zdroj: http://www.jaromer-josefov.cz/clanky.php?iSekce=4&iSub=161&iClanek=408
56
Obr. č. 5: Organizační schéma Technické služby města Jaroměře
Zdroj: Technické služby města Jaroměře Úklidové práce ve městě, zimní údržba sekání travních porostů K těmto činnostem jsou technické služby vybaveny 2 traktory s pluhem, 2 multikárami, Holdrem (na sypání a prohrnování), MT 8, 2 sněžnými frézami a dále ručními vyhrnováky. Na letní údržbu se používají sekací traktůrek Karsit, 2 Peruzza, 4 křovinořezy a Kubota.
57
Zimní údržba I v Jaroměři bylo radou města vydáno nařízení (jedná se o Nařízení města Jaroměř č. 5/2009, které upravuje v jakém rozsahu, jakým způsobem a v jakých lhůtách budou odstraňovány závady ve schůdnosti chodníků a sjízdnosti komunikací na území města. Kromě toho vydaly i technické služby Plán zimní údržby místních komunikací na území města Jaroměř na období 2009/2010, který doplňuje nařízení města. Uvádí jednotlivé trasy dle pořadí důležitosti, a to jak pro komunikace, tak pro chodníky, rozmístění kontejnerů s posypovým materiálem, pracovní dobu technických služeb včetně telefonních kontaktů na vedoucí pracovníky atd. V zimě se jedná o zmírňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti na celkem 47,2 km komunikací, 60,9 km chodníků a 35 889 m2 veřejných ploch, která v roce 2009 stála město 1 525 923,-- Kč. Úklidové práce ve městě, sekání travních porostů Úklidové práce od března do listopadu v části Josefov obstarává místní romská firma, která své služby fakturuje přímo městu. Technické služby zajišťují sekání 70 000 m2 travnatých ploch. Péče o veřejnou zeleň představovala v roce 2009 2 256 338,-- Kč a čištění města stálo 3 418 225,-- Kč. Dle názoru tajemníka města je město s touto formou organizace technických služeb spokojeno. Stejný pohled sdílejí i technické služby, spolupráce s městem funguje. V případě potřeby finančně nákladnější investice preferují její včasné plánování, následné odsouhlasení a zahrnutí do rozpočtu. Co se týká kontroly a dohledu spočívá jednak v inventarizaci prováděné 1x ročně, dále 1x za 2 – 3 roky navštíví technické služby auditoři z města. Podobně jako předchozí města nabízejí i v Jaroměři technické služby své činnosti veřejnosti na internetových stránkách města. Jedná se například o: frézování pařezů, odborné prořezávky a kácení vzrostlých stromů, výroba okrasných plotů, atd.134
134
Čerpáno z: http://www.jaromer-josefov.cz/clanky.php?iSekce=4&iSub=161&iClanek=408
58
c) Třebechovice pod Orebem Druh obce:
město
Rozsah přenesené působnosti: obec s pověřeným obecním úřadem Počet obyvatel:
5 676
Části obce:
Krňovice, Nepasice, Polánky nad Dědinou, Štěnkov, Třebechovice pod Orebem
Katastrální plocha:
2 101 ha
Nadmořská výška:
243 m n. m.135
Příspěvková organizace Technické služby Třebechovice pod Orebem vznikla 10. června 2002. Původně byla předmětem jejich činnosti pouze správa sportovních zařízení (zimní stadion a koupaliště). Od 1. ledna 2009 (se zápisem do obchodního rejstříku 14. února 2009) došlo k rozšíření předmětu činnosti o: správu hřbitova, péče o čistotu města a veřejnou zeleň, údržbu místních komunikací, veřejného osvětlení, sběr a likvidaci odpadu, lesní a bytové hospodářství. 136 Zaměstnávají 5 pracovníků THP (ředitel, 2 účetní, referent bytového hospodářství a referent, který má na starosti odpadové hospodářství a zeleň), 4 pracovníky na plný úvazek, 1 pracovníka na svoz odpadků (na zkrácenou pracovní dobu), 4 pracovníky, kteří se v období od března do září starají o koupaliště a po zbytek roku o zimní stadion, jim pomáhají 4 důchodci zaměstnaní na dohodu o provedení práce, 2 pracovníky, kteří se celoročně věnují úklidu města a dále 11 pracovníků z úřadu práce (pokladní na koupališti, úklid veřejných WC, atd.). Tzn., že mají dohromady 16 stálých zaměstnanců.
135
Statistická data čerpána z http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=571041 a http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=571041 136 Čerpáno z http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=507055&sysinf.vypis.rozsah=aktualni&sysin f.@typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=c0708499dff28ed9 dfb2e0a8c9793d0d&sysinf.spis.@oddil=Pr&sysinf.spis.@vlozka=78&sysinf.spis.@soud=Krajsk%FDm%20sou dem%20v%20Hradci%20Kr%E1lov%E9&sysinf.platnost=12.08.2010
59
Obr. č. 6: Organizační struktura Technické služby Třebechovice pod Orebem
ředitel
účetní
koupaliště + zimní stadion
odpadové hospodářství + zeleň
bytové hospodářství
Zdroj: vlastní Úklidové práce ve městě, zimní údržba sekání travních porostů K těmto činnostem jsou technické služby vybaveny následující technikou: 2 traktory (s pluhem + vleky), nakladač, 2 travní sekačky (traktůrky), sekačka s přídavnou radlicí na vyhrnování chodníků, křovinořezy. Zimní údržba Při zimní údržbě spolupracují technické služby s místními podnikateli, kteří dvěma traktory vyhrnují hlavní komunikace ve všech městských částech kromě Třebechovic pod Orebem. Tato spolupráce je hrazena přes rozpočet technických služeb. Technické služby samy o sobě udržují 26,8 km komunikací a 18,7 km chodníků, s celkovými náklady pro rok 2009 v částce 1 347 000,-- Kč. Chodníková novela Největší komplikací pro technické služby, kterou přinesla tzv. chodníková novela, je problém s pojišťovnou při pojištění odpovědnosti za škody. Pojišťovna na technických službách vyžaduje připojištění, samotné pojištění města totiž nestačí. Pojišťovně se navíc nelíbí ani případné rozmístění informačních značek na málo frekventovaných úsecích komunikací o jejich neudržování. Dále pojišťovny po technických službách vyžadují podrobný deník s informacemi o tom, kdy a jak byly na dané komunikaci zmírněny následky spadu.
60
Úklid města, sekání travnatých ploch Při letním úklidu města spolupracují Technické služby Třebechovice pod Orebem se společností TS RK s.r.o., kdy si 2x ročně objednávají zametací vůz, za jehož služby zaplatí 40 000,-- až 60 000,-- za rok. Sekání travnatých ploch představuje údržbu celkem 10 ha. Přesnou výši nákladů na sekání těchto ploch nejsou technické služby schopny sdělit, neboť tuto položku samostatně nesledují. Celková péče o veřejnou zeleň (tj. včetně prořezávání a kácení stromů, květinové výzdoby města, atd.) vyšla město v roce 2009 na částku 1 370 000,-- Kč. Kontrola hospodaření příspěvkové organizace z města spočívá v pravidelném dotazování na vyčerpané prostředky z rozpočtu. Jednou měsíčně dává ředitel technických služeb podklady k projednání některých záležitostí na radě města. Jedná se např. o mzdy zaměstnanců technických služeb, ceny vstupného na koupališti, výši nájemného městských bytů, atd. Kromě toho provádí pravidelně 1x ročně inventarizaci, 2x ročně podléhají kontrole městského auditu a 2x ročně jsou kontrolováni finančním výborem města. Pohled ředitele technických služeb Hlavní problém vidí ředitel v nabalování činností na technické služby, které jsou plátcem DPH, zatímco město není, čímž si město podstatně ulehčuje svoji práci s touto daní. Dalším problémem je snížení rozpočtu pro rok 2010 o 4 %. V průběhu zpracování této diplomové práce byl ředitel technických služeb odvolán z funkce a dočasně byl zastoupen hlavní účetní. Její pohled na technické služby je následující. S původním ředitelem se shoduje na tom, že dochází k podstatnému rozšiřování činností technických služeb a jejich přesunu z města na příspěvkovou organizaci technické služby. Ovšem město nemá zájem na tom, aby tyto činnosti vykonávaly technické služby „po svém“ – lépe a efektivněji. Na všechno potřebují souhlas města a město chce vše dělat pořád stejně. Hlavní problém spatřuje v komplikovanosti a specifičnosti účetnictví příspěvkových organizací, především v otázce DPH. Proto by se přikláněla k přeměně na společnost s ručením omezeným. Další důvod, který ji v tomto názoru utvrzuje, je i menší závislost na městu a možnost získat finanční prostředky i od jiných subjektů než pouze města Třebechovice pod Orebem.
61
Shrnutí k organizaci technických služeb jako příspěvkové organizace Organizace technických služeb jako příspěvkové organizace je dalším v praxi velmi rozšířeným způsobem. Oproti společnostem s ručením omezeným jsou příspěvkové organizace na obcích (svých zřizovatelích) mnohem více závislé a je mezi nimi ve všech ohledech užší vztah. Obce na nich nepožadují tvorbu zisku, jedná se o neziskové organizace. Všechny troje technické služby fungující jako příspěvkové organizace mají společné: -
dostávají od obcí příspěvek na provoz,
-
provozují jak hlavní tak i vedlejší činnost, kterou sledují odděleně (do hlavní činnosti spadá vše, co technické služby vykonávají pro obce, do vedlejší činnosti to, co vykonávají pro ostatní subjekty),
-
finančně náročnější investice vyžadují delší přípravu a projednání se zřizovatelem.
Technické služby v Chocni a Třebechovicích pod Orebem shodně uvádějí, že největší komplikaci vidí ve specifičnosti účetnictví příspěvkových organizací, které se velmi významně liší od účetnictví obchodních společností. To spolu s vysokou finanční, majetkovou a rozhodovací závislostí na obci je vede k tomu, že by raději byli obchodní společností. V Jaroměři fungují technické služby ve formě příspěvkové organizace oproti ostatním poměrně krátkou dobu (od května r. 2007). Tam jsou zatím s touto formou obě strany spokojeny.
5. Společnosti s ručením omezeným a) Kostelec nad Orlicí Druh obce:
město
Rozsah přenesené působnosti: obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem Počet obyvatel:
6 163
Části obce:
Koryta, Kostelec nad Orlicí, Kostelecká Lhota, Kozodry
Katastrální plocha:
2620 ha
62
Nadmořská výška:
273 m n. m.137
Město Kostelec nad Orlicí přistoupilo v roce 2004 k založení samostatné společnosti s ručením omezeným – Technické služby Kostelec nad Orlicí s.r.o.138 K tomuto kroku ho vedla především snaha o zefektivnění činnosti technických služeb, úspora finančních prostředků města a v té době připravovaný zákon o neziskových organizacích, kdy by se od sebe měly oddělit ziskové a neziskové činnosti. Jako možná rizika tehdy město vidělo to, že by se technické služby mohly příliš orientovat na tvorbu zisku a nezajišťovaly by v nutné míře potřeby občanů, nebo nedotažení kontrolního systému. Technickým službám byly svěřeny především tyto činnosti: úprava a údržba zeleně a komunikací obce, včetně zimní údržby, sekání travních porostů, údržba veřejného osvětlení a rozhlasu, provoz sběrného dvora, veřejných WC, prodej drobného stavebního materiálu atd. Na výše vyjmenované činnosti uzavřelo město s technickými službami celkem 8 smluv, jejichž součástí je vždy i ceník, na základě kterého se následně stanovuje odměna za vykonání jednotlivých činností. Specifikem Technických služeb Kostelec nad Orlicí s.r.o. je jejich spojení s Kosteleckým bytovým podnikem spol. s r.o., které bylo realizováno na základě koupě jeho majetku, převzetí závazků a pohledávek i jeho pracovníků v roce 2006. Tento fakt významným způsobem ovlivnil a ovlivňuje chod celé společnosti. Na jedné straně došlo k podstatnému rozšíření aktivit technických služeb (např. správa a údržba bytového fondu města, provoz kotelen, výroba a dodávky tepla a teplé vody), a na druhé straně také ke značnému ovlivnění ekonomické stránky společnosti (koupě se všemi finančními a personálními závazky, nepotřebnými skladovými zásobami a technikou). Významný vliv na celou situaci měla i skutečnost, že v průběhu následujících čtyř let došlo k privatizaci rozhodující části městského bytového fondu.
137
Statistická data čerpána z http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=576361 a http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=576361 138 http://ts.kostelecno.cz/
63
Obr. č. 7: Organizační struktura Technických služeb Kostelec nad Orlicí s.r.o.
Zdroj: Technické služby Kostelec nad Orlicí s.r.o.
64
Úklidové práce ve městě, zimní údržba města, údržba zeleně a sekání travních porostů
Z celkového počtu 33 zaměstnanců technických služeb se těmto činnostem věnuje 14 pracovníků na pozicích řidič, dělník a pomocný dělník a využívají k tomu tuto techniku: traktor, avia, avia nosič kontejneru, avia s plošinou (rampouchy a odklízení sněhu ze střech), Piaggio, multifunkční stroj Stiga, multifunkční stroj Rondo (vyhrnování sněhu, sekání trávy, vysávání listí), nakladač Locust. Zimní údržba města Na tuto činnost vytvořily technické služby v roce 2009 dokument s názvem Plán zimní údržby místních komunikací v Kostelci nad Orlicí. Kilometráž udržovaných úseků je stanovena ve Smlouvě o zajištění zimní údržby komunikací a chodníků. Jedná se o 21 km komunikací, 14 km chodníků, 4 700 m2 náměstí a parkovišť, 900 m2 ostatních prostor. Ve dvou městských částech se při zimní údržbě využívá služeb místních podnikatelů, kteří svou zemědělskou technikou pomáhají při odklízení sněhu (především pluhování). Na zimní údržbu bylo v roce 2009 vyčleněno z rozpočtu města 930 000,-- Kč (včetně DPH), skutečné náklady pak činily 1 100 000,-- Kč (včetně DPH). Chodníková novela Chodníková novela představuje v Kostelci nad Orlicí údržbu navíc dalších cca 25 km chodníků. V této souvislosti a vzhledem ke kalamitnímu charakteru zimy 2009/2010 technické služby předpokládají navýšení nákladů na zimní údržbu o cca 70 %. Město ovšem ve svém rozpočtu pro rok 2010 nadále počítá s částkou 930 000,-- Kč. Přesto je už do této chvíle na zimní údržbu vyčerpáno celkem 1 168 000,-- Kč. Sekání travních porostů a údržba městské zeleně Sekání travních porostů upravuje Smlouva o údržbě veřejné zeleně. V ní je dohodnuta jednak celková výměra pro sekání trávy (tj. 197 049 m2) a dále počet sekání za rok (3 – 5x ročně). Tj. celkem 820 967 m2. V případě městské zeleně se především jedná o výsadbu nových okrasných dřevin a květinových záhonů a jejich údržbu (řez, postřik, pletí apod.).
65
Náklady v roce 2009 v této oblasti činily 2.370.000,-- Kč (z toho sekání trávy 1.400 tis. Kč) Úklidové práce ve městě Úklidové práce ve městě zahrnují především ruční sběr odpadků, vysypávání odpadkových košů, zametání komunikací (především v jarním období) a jejich odplevelování apod. Náklady v roce 2009 v této oblasti činily 1.850.000,-- Kč.
Kontrola a dohled města V rámci zákonné povinnosti provádí technické služby inventarizaci svého majetku a závazků, vytvářejí výroční zprávu hospodaření. Kontrolní funkci plní dozorčí rada, která se sestává ze tří členů. Pohled ředitele Technických služeb Kostelec nad Orlicí s.r.o. Stávající ředitel Technických služeb Kostelec nad Orlicí s.r.o. stál před šesti lety u jejich založení (byl členem tehdejšího městského zastupitelstva i rady města). V té době považoval vytvoření samostatné obchodní společnosti za správné řešení. Ovšem dnes z pozice ředitele tohoto subjektu, kdy vidí „pod pokličku“ všech záležitostí a došlo ke změně některých skutečností (např. město se stalo plátcem DPH), již tak přesvědčen o správnosti tehdejšího rozhodnutí není. Hlavními problémy podle něho jsou: -
stěžejní funkcí technických služeb je práce pro město. A město, na jedné straně jakožto vlastník, chce, aby vytvářely zisk, což se za celou dobu existence nepodařilo a na druhé straně jako nejvýznamnější zákazník požaduje, aby mu služby byly fakturovány za co nejnižší ceny,
-
TS se domnívají, že některé kapitoly rozpočtu města na práce spojené s činností TS jsou významně podhodnoceny (pro rok 2010 se jedná např. o zimní držbu, přistavování velkoobjemových kontejnerů, příspěvek na provoz sběrného dvora apod.),
-
v některých oblastech provádějí TS práce nad rámec smluv, aniž by došlo k příslušnému navýšení rozpočtových kapitol (např. ručním přeměřením technické služby zjistily, že ve skutečnosti při zimní údržbě překračují kilometráže stanovené
66
ve smlouvě s městem,139 neboť udržují 23,5 km komunikací, místo ujednaných 21 km a především 25 km chodníku, místo smlouvou stanovených 14 km a u sekání travnatých ploch je skutečně sečená plocha o cca 20 % větší), -
v případě údržby městské zeleně, u které došlo k nárůstu ošetřovaných ploch, požadovaly TS pro rok 2010 minimálně stejnou částku z rozpočtu jako v předchozím roce. Ovšem město v rozpočtu vyčlenilo částku nižší. Stejně tomu bylo i v případě úklidových prací ve městě,
-
město rozhodlo o nepříliš vhodné formě nákupu Kosteleckého bytového podniku s.r.o. technickými službami, která nebyla dodnes dotažena do konce, a následně ve velkém rozsahu zprivatizovalo městský bytový fond, což významně ovlivnilo ekonomickou situaci technických služeb,
-
dublování administrativního aparátu. Původně byly technické služby organizační složkou města. Proto pro ně úřad zajišťoval vedení účetnictví, personalistiku a mzdy, všechny záležitosti týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochranu, IT, atd.
-
ředitel TS ví, že má rezervu v počtu zaměstnanců, že by mohl jejich stav snížit, a zároveň tak zvýšit produktivitu práce. Ale obává se rizika nesplnění požadavků kladených na TS zejména v oblasti zimní údržby pro město.
Prioritou Technických služeb Kostelec nad Orlicí s.r.o. pro následující období je především zvýšení efektivnosti a produktivity práce. Tzn. větší využití techniky, lepší organizace práce a snížení nákladovosti, které by přispěly k postupnému snižování roční účetní ztráty. Za nejdůležitější považují zlepšení komunikace s městem, jasné určení rozsahu požadovaných prací a vyčlenění potřebných finančních prostředků. Dále se snaží více nabízet své služby občanům, dalším obcím a městům i podnikatelským subjektům. Pro tento účel se jednak prezentují na internetu a jednak si vytvořily svůj propagační leták.140 Zde však také narážejí na jisté komplikace.
139
Ve smlouvě jsou přesně vyjmenovány názvy ulic a chodníky, které se budou udržovat, ale jejich vzdálenosti byly chybně změřeny. 140 Co se týká stanovení cen nabízených služeb, mají technické služby jednotný ceník jak pro město, tak pro občany a podnikatelské subjekty.
67
b) Police nad Metují Druh obce:
město
Rozsah přenesené působnosti: obec s pověřeným obecním úřadem Počet obyvatel:
4 293
Části obce:
Hlavňov, Hony, Pěkov, Police nad Metují, Radešov, Velká Ledhuje
Katastrální plocha:
2 440 ha
Nadmořská výška:
441 m n. m.141
Společnost Technické služby Police nad Metují, s.r.o. byla založena 10. ledna 1997. Tato společnost zajišťuje na základě mandátní smlouvy uzavřené s městem především tyto činnosti: provoz místního koupaliště, správu a údržbu nemovitostí, správu bytového fondu města, provoz kotelen včetně výroby elektrické energie, provoz čističky odpadních vod a kanalizace, úklid a údržbu města (letní i zimní) včetně veřejné zeleně, údržbu veřejného osvětlení a městského rozhlasu, správu hřbitova, prodej sypkého materiálu a další činnosti.142
141
Statistická data čerpána z http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=574341 a http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=574341 142 Čerpáno z dokumentu Výroční zpráva o činnosti společnosti za rok 2009 a http://www.meupolice.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=370&Itemid=329
68
Obr. č. 8: Schéma organizační struktury Technických služeb Police nad Metují, s.r.o.
Zdroj: Technické služby Police nad Metují, s.r.o. Kromě těchto činností pro město nabízejí technické služby i další služby pro veřejnost. Například: zametání zpevněných ploch, přistavení a
odvoz kontejnerů, práce
s vysokozdvižnou plošinou, vibrační deskou či válcem atd.143 Úklidové práce ve městě, zimní údržba města, sekání travních porostů Tyto činnosti spadají pod střediska 61 – údržba komunikací, 62 – údržba veřejného osvětlení, 63 – údržba zeleně, 64 – údržba hřbitova a středisko 65 – údržba města. Z celkového počtu 19 zaměstnanců (z toho jsou 4 administrativní pracovníci a 15 dělníků) se úklidovým pracím věnuje celoročně celkem 7 dělníků. Dále využívají spolupráce s úřadem práce a zaměstnávají 5 pracovníků, kteří především sbírají odpadky, zametají a starají se o údržbu zeleně (hlavně sečení trávy).
143
Zdroj: http://www.meu-police.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=371&Itemid=330
69
Pro svou činnost využívají technické služby tuto techniku: traktor (s radlicí), nakladač Ostrowek, čistící vůz Ladog (v zimě vyhrnuje, v létě zametá), multikára na posyp a malotraktor s radlicí na údržbu chodníků a na sečení. Zimní údržba V zimě technické služby vyhrnují Polici nad Metují a městskou část Radešov. Ostatní městské části (Hlavňov, Hony, Pěkov, Velká Ledhuje) udržuje Družstvo vlastníků, které vyjíždí samo v případě spadu 5 cm sněhu. Toto družstvo je využíváno i v případě kalamity. Své služby fakturuje Družstvo vlastníků technickým službám, které ho pak v rámci měsíční fakturace účtují městu. V roce 2009 byla sjednána hodinová sazba na 660,-- Kč za hodinu, celkem družstvo fakturovalo částku 115 000,-- Kč. Podobně jako je tomu u Kostelce nad Orlicí má i Police nad Metují vytvořen Operační plán zimní údržby města včetně vyjmenování udržovaných ulic a chodníků, stanovení časových limitů, rozdělení techniky a pracovníků pro jednotlivé okruhy atd. Celkem se v zimě udržuje 16,5 km místních komunikací a 10,3 km chodníků. Celkové náklady v roce 2009 činily 816 097,-- Kč. Letní údržba Letní údržba zahrnuje sečení celkem 56 230 m2 travnatých ploch. V roce 2009 činily náklady na tuto činnost celkem 323 371,-- Kč včetně DPH. Celková letní údržba včetně dalších činností stála 948 496,-- Kč. Kontrola a dohled města Kromě zákonem daných povinností jako je inventarizace, vytvoření výroční zprávy a kontroly dozorčí radou (má čtyři členy – dva zastupitelé, tajemník a radní), je zastupitelstvo 4x – 5x ročně informováno o dosažených výsledcích. Pohled ředitele Co se týká spolupráce s městem, považuje ji ředitel technických služeb za dostatečnou. Každé úterý se koná porada, které se účastní zástupci města, ředitel TS, vedoucí správy majetku města a vedoucí odboru životního prostředí, a řeší aktuální problémy ve městě, určí priority na daný týden (většinou se jedná o doobjednávky nad rámec smluv). 70
Díky kladným hospodářským výsledkům především ze střediska č. 30 – Čistička odpadních vod dosahují technické služby i kladného celkového výsledku hospodaření. Co se však týká středisek č. 61 – 65 (údržba komunikací, údržba veřejného osvětlení, údržba hřbitova a údržba města) ještě nikdy za celou dobu existence technických služeb nedosáhly zisku. Z činností objednaných městem vykázaly v roce 2009 ztrátu cca 500 000,-- Kč. Technické služby každý rok na podzim informují občany o tom, které komunikace a chodníky budou v zimě udržovány a žádají je o spolupráci v lokalitách, které nejsou do plánu údržby zahrnuty. Co se týká nabídky dalších služeb pro občany ale i další subjekty prezentují se technické služby na internetových stránkách města Police nad Metují. c) Rychnov nad Kněžnou Druh obce:
město
Rozsah přenesené působnosti: obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem Počet obyvatel:
11 640
Části obce:
Dlouhá Ves, Jámy, Lipovka, Litohrady, Lokot, Panská Habrová, Roveň, Rychnov nad Kněžnou
Katastrální plocha:
3 497 ha
Nadmořská výška:
320 m n. m.144
Společnost TS RK s.r.o. byla založena 1. 1. 1995. Hlavní náplní práce této společnosti jsou práce pro město – správa zimního stadionu, koupaliště, veřejného osvětlení, svoz odpadu, provozování sběrného dvora, veřejných WC, zimní a letní údržba města – které realizují na základě smluv uzavřených s městem. Pro technické služby představují asi 65 % celkového obratu. Zbývajících 35 % obratu tvoří služby pro ostatní subjekty (podnikatelské, občany, jiná města a obce). Jedná se především o dopravu, stavební činnost, prodej sypkého materiálu, letní údržbu obcí (práce zametacího stroje), atd.
144
Statistická data čerpána z http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=576069 a http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=576069
71
Společnost TS RK s.r.o. zaměstnává celkem 30 zaměstnanců. Organizační strukturu znázorňuje následující schéma. Obr. č. 9: Schéma organizační struktury TS RK s.r.o. 3 účetní
jednatel
vedoucí pro stavby -
vedoucí pro dopravu
veřejné osvětlení veřejné WC sběrný dvůr provoz koupaliště a zimního stadionu údržba zelených ploch
-
svoz odpadu stroje a zařízení sklad sypkého materiálu autodílny
Zdroj: vlastní
Úklidové práce ve městě, zimní údržba, sekání travních porostů Pro tyto činnosti využívají technické služby tuto techniku: traktor s pluhem, 3x multikáru s radlicí a sypačem, Yukon, 2 auta na ruční posyp, velký Mercedes – (v zimě prohrnování komunikací, v létě zametání), 4x sekačka, zametací vůz na chodníky, nakladač, vlek pro odvoz sněhu a trávy. Co se týká pracovníků věnujících se úklidovým pracím, jedná se jednak o 12 zaměstnanců technických služeb, kteří obsluhují techniku, a dále 9 pracovníků z úřadu práce a 13 pracovníků vykonávajících alternativní tresty, které koordinuje správa majetku města. Těchto 22 pracovníků se věnuje ručnímu úklidu města v těch místech, kam se nedostane technika. To znamená v zimě hlavně vyhrnování přechodů pro chodce, v létě sběr odpadků, ruční zametání chodníků atd.
72
Zimní údržba Zimní údržba se řídí Plánem zimní údržby místních komunikací Města Rychnova nad Kněžnou, který se upravuje vždy pro další zimní sezónu. Aktuálně platí pro rok 2009 – 2010. Tento plán vysvětluje základní pojmy, povinnosti správce místních komunikací, stanovuje technologické postupy, pořadí důležitosti, časové lhůty, použití materiálu, odpovědnost atd. V Rychnově nad Kněžnou a dalších městských částech technické služby udržují celkem 50,6 km komunikací a 17 km chodníků. V případě kalamity využívají technické služby spolupráce s externími firmami především v oblasti odvozu nahromaděného sněhu z centra města a úklidu sněhu ve výškách (např. střecha zimního stadionu apod.). V roce 2009 se rozpočtovaly výdaje na zimní údržbu v částce 3 000 000,-- Kč, skutečné výdaje pak činily 3 200 000,-- Kč. Chodníková novela V listopadu 2009 vydalo město nařízení, týkající se změn, které nastávají od 1. 1. 2010 novelou zákona o pozemních komunikacích. Nařízení obsahuje rozsah, způsob a lhůty zmírňování závad ve schůdnosti chodníků v zimním období a určuje, na kterých úsecích se schůdnost z celkových 30 km chodníků ve vlastnictví města nebude zajišťovat. V případě výslovného požádání občanů zajistí technické služby schůdnost i na neudržovaném úseku chodníků v majetku města. To technické služby berou jako tzv. doobjednávku od města. Při zimní údržbě vedou technické služby podrobné deníky jízd, v nichž je přesně uvedeno, v jakou dobu byla na které místní komunikaci či chodníku zajištěna sjízdnost nebo schůdnost. Letní údržba, sekání travních porostů Rozpočtovaná výše nákladů na letní údržbu v roce 2009 byla 600 000,-- Kč a na sečení 500 000,-- Kč. Oproti tomu skutečné náklady na letní údržbu dosáhly částky 330 000,-- Kč a na sečení 450 000,-- Kč. Při sekání travních porostů spolupracuje město s jednou místní soukromou firmou, která se stará přibližně o 70 % udržovaných ploch (cca 210 000 m2). Technické služby obhospodařují zbývajících 30 %, což představuje 83 000 m2. 73
Kontrola, dohled a spolupráce s městem Kontrolní funkci plní dozorčí rada. Dále se dvakrát ročně koná valná hromada a jednou ročně dělají technické služby inventarizaci majetku. Kontrolováni jsou ale i ekonomickým úsekem města (hospodaření) a odborem životního prostředí (nakládání s odpady). Kromě toho podléhají kontrole jako kterékoliv podnikatelské subjekty (např. finanční úřad, atd.). Činnost technických služeb pro město se řídí uzavřenými smlouvami na základní činnosti. Kromě toho jsou jednou týdně městem informováni o dalších operativních objednávkách (tzv. doobjednávkách), které jsou nad rámec výše zmíněných smluv. Hned po předání díla následuje fakturace vykonaných prací, která zahrnuje náklady na materiál, mzdové náklady pracovníků a přiměřenou výši zisku. Pohled jednatele technických služeb Největším odběratelem technických služeb je město, jež představuje silného a spolehlivého partnera, který vždy dostojí svým závazkům a kterého si je proto třeba vážit. S každým odběratelem vyjednávají technické služby o ceně na základě předem zjištěných nákladů na pracovníka, materiál, dopravu, atd. a podle četnosti spolupráce a velikosti zakázek kalkulují konečnou cenu díla. Proto jsou městu poskytovány služby za nejvýhodnějších podmínek. Jednatel společnosti se snaží každý rok odhadnout celkové roční náklady na zaměstnance, techniku, nemovitosti a energie. Aby byl schopen tyto náklady zaplatit, musí vytvořit určitou výši obratu. Vzhledem k rozpočtu města je balík peněz určený na tyto činnosti každoročně přibližně stejný. Na základě toho jednatel zjistí, jakou výši obratu musí realizovat u ostatních odběratelů, aby nemusel propouštět zaměstnance a mohl realizovat plánované investice do techniky atd. Smyslem práce jednatele je především být dobrým manažerem a usilovat o efektivnost všech činností, která vede k dosažení kladného hospodářského výsledku. Díky kterému se mohou technické služby dál rozvíjet a investovat do techniky a vybavení. Veřejnosti se technické služby prezentují na stránkách městského zpravodaje a ve vysílání Rychnovské kabelové televize. 74
Shrnutí k organizaci technických služeb jako společnosti s ručením omezeným Původně měly všechny tři obce technické služby organizované jako své odbory či organizační složky. Jako důvod přeměny na s.r.o. uvádějí především dosažení vyšší efektivnosti technických služeb a zároveň snahu o úsporu finančních prostředků obce, které by měly být u obchodní společnosti větší než u společnosti neziskové, neboť jsou více orientovány na efektivnost. Všechny troje technické služby shodně uvádějí, že jejich základním posláním je pracovat pro svého vlastníka, což v tomto případě znamená pro město. Ovšem na rozdíl od odboru obce, ale i příspěvkových organizací, vlastník od nich očekává tvorbu zisku. To je zásadní rozdíl od ostatních forem a základní motiv pro to, aby technické služby byly aktivní a nabízely své služby i ostatním subjektům (veřejnost, firmy, ale i další obce). Navíc se jedná o obce střední velikosti, kde by organizace odboru byla příliš složitá. Jako nejlépe zvládnuté se na základě výše uvedeného jeví technické služby v Rychnově nad Kněžnou. Na nich je toto nejvíce patrné. Dle mého názoru zde hraje zásadní roli zvládnutí funkce managementu. V Rychnově nad Kněžnou je ředitel skutečným manažerem. Výsledky jeho práce se odrážejí ve výsledku hospodaření celé společnosti. Při jeho nástupu do společnosti se vlivem dřívějšího vedení potýkala s každoroční ztrátou. Svým pojetím řízení společnosti dokázal hned v prvním roce svého působení vytvořit zisk 557 000,-- Kč (za předchozí rok 2006 vykázala společnost ztrátu 1 649 000,-- Kč). Tento jednatel považuje TS RK s.r.o. za samostatnou obchodní společnost a na město pohlíží „pouze“ jako na svého nejdůležitějšího obchodního partnera. Proto je aktivní především v jednání a nabízení služeb společnosti externím partnerům. Ti totiž přinášejí společnosti vyšší marži. Zároveň však sleduje náklady a permanentně vyhodnocuje ekonomické ukazatele. Také v Technických službách Police nad Metují s.r.o. je funkce ředitele spojena s funkcí jednatele (i zde jsou jednatelé dva). Vztah mezi městem a technickými službami je ovšem založen na trochu jiných hodnotách. Technické služby realizují z činností pro město každoroční ztrátu pohybující se kolem 500 000,-- Kč (vykonají pro město více činností, než mu vyfakturují). Tato ztráta je ovšem kompenzovaná ziskem ze střediska Čistička 75
odpadních vod a celkově tak technické služby i přesto tvoří zisk. Takováto situace městu vyhovuje a nepožaduje po technických službách větší zisk, kterého by bylo možné dosáhnout, pokud by TS více nabízely své služby externím subjektům. Jiná situace je v Kostelci nad Orlicí. Ze srovnání s Rychnovem nad Kněžnou a Policí nad Metují vyplývají některé nedostatky. Především vázne komunikace s městem. Město by mělo specifikovat, co vlastně po technických službách požaduje, a provést revizi uzavřených smluv týkajících se počtu udržovaných km místních komunikací, chodníků a velikosti sečených travních ploch. Chtějí-li technické služby zvýšit svou efektivnost, je nezbytné propustit některé zaměstnance zaměstnané na plný pracovní úvazek, případně je zaměstnat na zkrácený úvazek, a více využívat pracovníků na dohodu. Nebo existuje ještě jiná alternativa, a sice zajistit jim dostatek práce, což by znamenalo více se orientovat na externí subjekty. Ovšem v tomto směru technické služby v Kostelci tvrdí, že jsou nekonkurenceschopné. To je také otázka, do jaké míry je toto tvrzení pravdivé. Jak je patrné u ostatních technických služeb, není to úplně jednoduché, zakázky se samy zrovna nehrnou, ale na druhou stranu, pokud se jim jde naproti, je reálné je získat. A u technických služeb organizovaných formou společnosti s ručením omezeným se toto předpokládá. Proto základním problémem u těchto technických služeb je jejich management. 6. Hodnocení organizace technických služeb Nejdůležitější výše uvedené číselné údaje shrnuje následující tabulka. Mimo jiné obsahuje i dva základní poměrové ukazatele pro zimní údržbu (náklady/1 km udržovaných komunikací a náklady/1 obyvatel) a letní údržbu (náklady/1 ha travnatých ploch a náklady/1 obyvatel), které byly stanoveny proto, aby bylo možné jednotlivé obce a formy organizace technických služeb porovnat mezi sebou z hlediska efektivnosti.
76
Tab. č. 2 Shrnutí nejdůležitějších údajů za jednotlivé technické služby Příspěvková organizace
Odbor obce Česká Skalice
Doudleby n. Orl.
Solnice
Choceň
Jaroměř
Společnost s ručením omezeným
Třebecho-vice p. Oreb.
Kostelec n. Orl.
Police n. Met.
Rychnov n. Kn.
Počet obyvatel Nadmořská výška (m n. m.)
5 447
1 896
2 109
8 957
12 736
5 676
6 163
4 293
11 640
284
281
332
290
254
243
273
441
320
46,2
14
10,9
68
47,2
26,8
21
16,5
50,6
23,5
8
60,9
18,7
14
10,3
17
Délka udržovaných komunikací (v km) Délka udržovaných chodníků (v km) Sečená plocha (v ha)
20,2
7
1,4
74
7
10
19,7
5,6
8,3
Počet zaměstnanců TS
24
3
4
36
37
16
33
19
30
Zaměstnanci zimní údržba
12
6
6
18
4
4
14
7
12
Náklady - zimní údržba
984 597
324 000
167 809
2 326 000
1 526 000
1 347 000
1 100 000
816 000
3 200 000
Náklady - letní údržba
992 645
440 000
250 000
2 251 000
5 674 000
x
1 400 000
323 000
450 000
14 126
14 727
15 395
34 206
14 117
29 604
31 429
30 448
47 337
181
171
80
260
120
237
178
190
275
49 141
62 857
178 571
30 419
810 571
x
71 066
57 679
54 217
182
232
119
251
446
x
227
75
39
Zima Náklady / 1 km Náklady / 1 obyvatel Léto Náklady / 1 ha Náklady / 1 obyvatel
Zdroj: vlastní Jak vyplývá z tabulky, poměrové ukazatele náklady/1 km udržovaných komunikací pro zimní údržbu a náklady/1 ha travnatých ploch pro letní údržbu dosahují za jednotlivé technické služby v některých případech velmi odlišných hodnot, které jsou mezi sebou jen těžko srovnatelné. Tato nesrovnatelnost vyplývá z toho, že jednotlivé technické služby nejsou schopny říci (nesledují) kolik kilometrů celkem v dané údržbě najezdili. Nejsme tak schopni zjistit, kolikrát daný úsek projeli, jak kvalitně své služby odvedli a především s jakou efektivností. Nevíme, jaké jsou skutečné náklady na 1 ujetý kilometr, tato data nebyly technické služby schopny poskytnout. Je vycházeno pouze z celkových nákladů a počtu kilometrů, které se v zimní údržbě udržovaly.
77
Jistou vypovídací schopnost naopak mají ukazatele náklady /1 obyvatel, a to jak v zimní, tak letní údržbě. Oba tyto ukazatele informují o tom, jaká výše celkových nákladů na jednotlivé údržby připadala na 1 obyvatele. Lze z nich usuzovat na to, jakou pozornost jednotlivým údržbám obce věnují, jak jsou pro ně důležité, kterou preferují, a to jak z porovnání proti ostatním městům, tak v témže městě porovnáním obou údržeb mezi sebou. Bohužel ovšem nevíme, s jakou kvalitou své služby technické služby poskytovaly. Navíc v některých technických službách to funguje tak, že pokud je mírná zima, utratí zbytek celkové rozpočtované částky na zimní údržbu v létě za letní údržbu a naopak. Potom zimní údržba odráží jak mírná nebo naopak tuhá zima v daném roce byla a letní údržba představuje jakýsi vyrovnávací faktor na celkovou rozpočtovanou úroveň nákladů na zimní i letní údržbu dohromady. Z výše uvedeného vyplývá, že z hlediska efektivnosti není možné na základě poskytnutých informací ze sledovaných technických služeb provést jejich srovnání. Aby byla tato data srovnatelná, bylo by zapotřebí, stanovit konkrétní údaje, které by musely technické služby, ale i obce sledovat a evidovat. Další komplikace např. přináší i fakt, že jsou některé služby najímány od soukromých firem (jako sekání trávy v Rychnově nad Kněžnou – 70 % plochy seče soukromá firma, 30 % technické služby). Z důvodu nesrovnatelnosti forem organizace technických služeb z hlediska efektivnosti bylo přistoupeno ke srovnání pomocí SWOT analýzy. 7. SWOT analýza V této části práce jsou jednotlivé právní formy technických služeb srovnány prostřednictvím tzv. SWOT analýzy, tj. analýzy silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí. (Vychází z ang. S = Strengths, W = Weaknesses, O = Opportunities, T = Threast.) Za silné a slabé stránky jsou považovány nejen interní vztahy, ale i vztahy se zřizovatelem, státními institucemi (např. úřadem práce) technickými službami iniciované a oběma stranami ovlivnitelné. Hrozby a příležitosti jsou neovlivnitelné záležitosti, např. legislativa.
78
Odbor obce silné stránky
nízká administrativní, časová, finanční a kapitálová náročnost při založení rychlá reakce na požadavky obce aktivní spolupráce s úřadem práce mají většinou zastaralou techniku, doplněnou jedním či více moderními stroji
slabé stránky
těžko kontrolovatelná činnost pracovníků technických služeb
příležitosti
úspora financí na DPH odpisování majetku
hrozby Příspěvková organizace silné stránky
nízká kapitálová náročnost při založení aktivní spolupráce s úřadem práce
slabé stránky
vyšší administrativní, časová, finanční náročnost při založení zastaralá technika, i když v relativně dobrém stavu možnost výdělku u externích subjektů – firem, občanů
příležitosti
odpisování majetku
hrozby Společnost s ručením omezeným silné stránky
kvalitní manažer v čele společnosti není tak majetkově a personálně závislá na městu předpoklad tvorby zisku dobré technické vybavení spolupráce s dalšími technickými službami v okolí výdělek u externích subjektů – firem, občanů individuální vyjednávání o ceně s každým zákazníkem
slabé stránky
vyšší administrativní, časová, finanční a kapitálová náročnost při založení příliš mnoho zaměstnanců na plný pracovní poměr malá spolupráce s úřadem práce v případě drahých a nekvalitních služeb si je město objedná jinde 79
špatná prezentace společnosti vůči veřejnosti příležitosti
odpisování majetku
hrozby Organizace technických služeb jako odbor obce má největší výhodu v nízké administrativní, časové, finanční a kapitálové náročnosti při založení, v rychlé reakci na požadavky města a v tom, že si obec nekomplikuje život s problematikou DPH (uplatňování DPH na vstupu). Nevýhodou je obtížná kontrolovatelnost vykonané práce zaměstnanců technických služeb. Příspěvkové organizace se vyznačují vysokou majetkovou, rozhodovací a personální závislostí na městě. Proto je zde velmi důležité vzájemné porozumění, komunikace a dlouhodobá spolupráce. Při založení není zákonem stanovena minimální výše vkladu. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným technické služby většinou nemají k dispozici tak moderní techniku, nenabízejí tolik své služby externím subjektům a nevěnují takovou pozornost efektivnosti a ekonomickému provozu. Pro společnosti s ručením omezeným je typický požadavek na tvorbu zisku. To s sebou přináší věnování větší pozornosti efektivnosti jednotlivých činností a dále motivuje technické služby k tomu, aby nabízely své služby i jiným subjektům než pouze svému městu. Ať už se jedná o občany, firmy (i jiné technické služby) nebo jiné obce. U této formy organizace jsou nejlépe patrné manažerské schopnosti ředitele technických služeb, protože s.r.o. nejsou na dané obci tolik majetkově a personálně závislé jako například příspěvkové organizace. Dále se vyznačují většinou lepším a modernějším technickým vybavením. V úvahu je však třeba vzít i vyšší administrativní, časovou, finanční a kapitálovou náročností při založení. U všech forem organizace technických služeb i obcí, které je zřizují, hrají velmi důležitou roli lidé v jejich vedení, jejich schopnosti, zkušenosti, vzájemná komunikace a zapálení pro práci. Na základě výše uvedeného je také možno usuzovat na vhodnost jednotlivých forem organizace technických služeb v závislosti na velikosti obce. Je patrné, že pro menší obce přichází v úvahu pouze odbor obce. Větší obce mají možnost volby. Pro činnost 80
technických služeb organizovanou jako společnost s ručením omezeným hovoří především předpoklad tvorby zisku, který motivuje technické služby jednak k nabídce svých služeb i jiným subjektům než pouze obci a dále k poskytování kvalitních služeb za přijatelnou cenu samotné obci.
81
Závěr Diplomová práce se věnovala základní problematice při hospodaření s majetkem obce a organizací, které obce zřizují. Toto téma je v praxi velmi aktuální, neboť v České republice s majetkem hospodaří více než 6 000 obcí a další obcemi zřizované organizace a společnosti. Na začátku zpracování této práce byla identifikována základní problémová oblast – volba vhodné formy organizace pro danou konkrétní činnost. To představuje nutný základ, na kterém je možno dále stavět a problematiku hospodaření s majetkem obcí – vymezení majetkových vazeb mezi obcí a jí zřízenými organizacemi a určení pravidel nakládání s jejich majetkem dopodrobna rozpracovat. Proto si práce kladla za cíl být vodítkem při výběru vhodné formy organizace určité činnosti. Ke splnění tohoto cíle byla práce rozdělena do dvou hlavních částí – teoretické a praktické. Teoretická část nejprve shrnuje základní informace o majetku obce. Dále popisuje jednotlivé typy organizací, které má obec ve své pravomoci zřídit. Přitom je vycházeno především ze tří základních právních norem vztahujících se k této oblasti – zákona o obcích, zákona o rozpočtových pravidlech a obchodního zákoníku. Pozornost se zaměřila na odbor obce, organizační složku, příspěvkovou organizaci, školskou právnickou osobu, společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Jako vyústění teoretické části byla vytvořena a popsána přehledná tabulka shrnující základní zákonem dané vlastnosti jednotlivých forem organizace. Z ní vychází jako nejvhodnější forma organizace pro malé obce odbor, pro větší obce společnost s ručením omezeným. Na tuto tabulku je dále navázáno při zpracování praktické části, kdy je tento teoretický závěr ověřen na praktickém příkladě. V praktické části byla na úvod zvolena jedna činnost, kterou se poté celá část zabývá. Základní podmínkou pro určení této činnost bylo jednak to, aby byla typická, tzn. že ji vykonává téměř každá obec, a zároveň i důležitá, tj. představuje významnou část obecního rozpočtu. Touto činností jsou technické služby.
82
Následně byl proveden výzkum ve vzorku devíti obcí z Královéhradeckého a Pardubického kraje. Obce byly voleny tak, aby v nich byly rovnoměrně zastoupeny tři v praxi nejčastěji se vyskytující formy organizace technických služeb – odbor, příspěvková organizace a společnost s ručením omezeným. Výzkum probíhal formou osobního jednání se zástupci daných obcí a technických služeb v obci provozovaných. Z celé škály činností, které technické služby v jednotlivých obcích vykonávají, se práce blíže zabývala zimní údržbou komunikací a chodníků a letní údržbou zahrnující především sekání travnatých ploch. Z poskytnutých informací a číselných údajů bylo provedeno srovnání jednotlivých forem organizace, a to nejprve z hlediska efektivnosti. Ani volba čtyř poměrových ukazatelů ovšem nepřinesla potřebné závěry, neboť neměla relevantní vypovídací schopnost. Bylo zjištěno, že poskytnutá data nejsou vzájemně srovnatelná, protože každá organizace sleduje něco jiného či není schopna poskytnout data v potřebné podrobnosti. Z tohoto důvodu není možné na vzorku vybraných obcí použít hledisko efektivnosti pro výběr vhodné formy organizace. Dále byla z poskytnutých informací zpracována SWOT analýza, která nezohledňuje hledisko efektivnosti. SWOT analýza je zaměřena na stejné parametry jako tabulka v teoretické části, aby bylo možné porovnat výsledek teoretické a praktické části. Jako nejvhodnější forma organizace technických služeb ve větších obcích byla shledána společnost s ručením omezeným. Tyto společnosti nejsou na obci tolik majetkově a personálně závislé, jako ostatní sledované formy. Základním předpokladem jejich fungování je tvorba zisku. Ta umožňuje větší investice do moderní techniky, a motivuje technické služby k aktivnímu přístupu ve vyhledávání nových zakázek, a to nejen u svého zřizovatele, ale hlavně u třetích osob, ať už se jedná o jiné technické služby, firmy či občany. Zároveň motivuje technické služby i k poskytování kvalitních služeb za přijatelnou cenu svému městu, protože v opačném případě by si je město objednalo jinde. Za výhodu považuji i menší majetkovou a personální závislost na obci. U malých obcí a činností menšího rozsahu u větších obcí je nejvhodnější formou organizace odbor obce, 83
Je ovšem třeba na tomto místě zdůraznit, že u všech forem organizace technických služeb i obcí, které je zřizují, hrají velmi důležitou roli lidé v jejich vedení, jejich schopnosti, zkušenosti, vzájemná komunikace a zapálení pro práci. Na závěr můžeme říci, že praktickou částí byl potvrzen výsledek teoretické části práce a jako nejvhodnější formu organizace ve větších obcích lze doporučit společnost s ručením omezeným. V menších obcích poté odbor obce. Tato diplomová práce prokázala, že zvolenou formu je možné aplikovat v reálném životě. Je však třeba zvolit větší reprezentativní vzorek, který by potvrdil nebo vyvrátil závěry zjištěné touto diplomovou prací.
84
Seznam použité literatury Provazníková, R.: Financování měst, obcí a regionů, Praha, Grada publishing 2007, 280 stran, ISBN 978-80-247-2097-5 Peková, J: Hospodaření a finance územní samosprávy, Praha, Management press 2004, 375 stran, ISBN 80-7261-086-4 Havlan, P. a kol.: Majetek obcí a krajů v platné právní úpravě, 2. aktualizované a podstatně doplněné vydání, Praha, Linde Praha a. s. 2008, 318 stran, ISBN 978-80-7201-708-9 Thompson, F. – Green, M.T.: Handbook of public finance, Marcel Dekker, Inc., 1998, New York, ISBN 0-8247-0134-8 Buchanan, J.M. – Musgrave, R.A.: Public finance and public choice: two contrasting visions of the state, MIT Press, 1998, Cambridge, ISBN 0-262-02462-4
Zákony a vyhlášky Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví Vyhláška č. 500/2002 Sb. pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví Vyhláška č. 504/2002 Sb. pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví Vyhláška č. 505/2002 Sb. pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizace, stáními fondy a organizačními složkami státu
85
Internetové odkazy http://www.msmt.cz/ministerstvo/skolska-pravnicka-osoba-zrizena-dobrovolnymsvazkemobci?highlightWords=%C5%A1kolsk%C3%A1+pr%C3%A1vnick%C3%A1+osoba http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=573990 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=573990 http://www.ceskaskalice.cz/urad/index.htm http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=576301 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=576301 http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=576808 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=576808 http://www.solnice.cz/view.php?cisloclanku=2009022701 http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=580350 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=580350&cislotab=MOS +ZV01 http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=574121 a http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=574121 http://www.jaromer-josefov.cz/clanky.php?iSekce=4&iSub=161&iClanek=408 http://www.jaromer-josefov.cz/clanky.php?iSekce=4&iSub=161&iClanek=408 http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=571041 a http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=571041 http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=507055&sysinf.vypis.rozs ah=aktualni&sysinf.@typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTM L&sysinf.vypis.klic=c0708499dff28ed9dfb2e0a8c9793d0d&sysinf.spis.@oddil=Pr&sysinf .spis.@vlozka=78&sysinf.spis.@soud=Krajsk%FDm%20soudem%20v%20Hradci%20Kr %E1lov%E9&sysinf.platnost=12.08.2010 http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=576361 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=576361 http://ts.kostelecno.cz/ http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=574341 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=574341 http://www.meupolice.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=370&Itemid=329 86
http://www.meupolice.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=371&Itemid=330 http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=576069 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=576069 http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/prvni-informace-o-budoucimodpisovani-majetku.aspx http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/metodicka-podpora-kodpisovani-majetku-je-nezbyna.aspx http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/priprava-na-odepisovanimajetku-zacina.aspx
Další zdroje Podklady k přednáškám z předmětu Účetnictví neziskových organizací
87
