VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

Institut oceňování majetku znalecký ústav jmenovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR se sídlem nám. W. Churchilla 4, Praha 3, PSČ: 130 67 IČ: 6138 4399, DIČ: CZ 3138 4399, tel.: 235 358 569, fax: 220 563 426

Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice – aktualizace o parametry daňového systému v roce 2010 a očekávané parametry daňového systému v roce 2012 Objednatel odborného stanoviska:

Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS), o.s. Jáchymova 2/26, 110 00 Praha 1 IČ: 68380852

Účel odborného stanoviska:

Stanovisko je určeno pro interní účely objednatele a pro jednání objednatele s orgány státní správy

Datum zpracování stanoviska:

22. března 2011

Zhotovitel stanoviska:

Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, Praha 3, 167 00 pracoviště: Institut oceňování majetku Prof. Ing. Miloš Mařík, CSc.

Ředitel institutu: Odpovědní zpracovatelé:

Ing. Tomáš Buus, Ph.D. Ing. Václav Žďárek (zpracovatel verze stanoviska vydané v roce 2007)

Oponent:

Doc. Ing. Jaroslav Brada, Ph.D.

Počet stran včetně titulního listu

144 (z toho 41 stran příloh)

Počet vyhotovení:

3

z toho - počet předaných vyhotovení:

2

- archivní výtisk:

1

-1-

Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice

SHRNUTÍ Systémy zaměstnaneckého stravování jsou fenoménem, který ve své čisté podobě je v ekonomické literatuře velmi málo zpracován. Problematika existence zaměstnaneckých systémů stravování zahrnuje celou škálu vědních oborů – od mikroekonomie a teorie volby spotřebitele, přes makroekonomii a hospodářskou politiku, personalistiku (motivace zaměstnanců) až k dopadům užívání takového systému na zdravotní stav zaměstnanců. Cílem této studie ovšem byly především fiskální efekty systémů zaměstnaneckého stravování. Proto jsme se zabývali primárně ekonomickými efekty, a to v co největší šíři – i z hlediska mikroekonomie, neboť jinak bychom neměli podklad pro to, zda je takový systém efektivní z hlediska zaměstnanců (příjemců stravování). V rámci empirického zkoumání je však pro specifika této problematiky – zejm. pro strukturální vliv systémů zaměstnaneckého stravování – velmi obtížné oddělit makroekonomické a mikroekonomické hledisko. Na základě teoretického i empirického zkoumání můžeme říci, že systémy zaměstnaneckého stravování (tak, jak jsou aplikovány v ČR) pravděpodobně nesnižují užitek spotřebitele (nedochází k rohovému řešení optima spotřebitele). Systémy zaměstnaneckého stravování na mikroúrovni také pravděpodobně ovlivňují složení spotřebního koše ve prospěch hotových jídel oproti jídlům připravovaným zaměstnanci doma z potravin nakoupených v maloobchodě nebo sendvičů. Z hlediska makroekonomického je ovšem problematika podstatně širší a zahrnuje nejen fiskální politiku, ale i dopady systémů zaměstnaneckého stravování na produkt, nezaměstnanost, atd. V České republice fungují dva systémy zaměstnaneckého stravování – tzv. stravenkový systém, který využívá celkem asi 31,2 % zaměstnanců, a systémy závodního stravování, jenž využívá asi 44,2 % zaměstnanců. Stravenkové systémy, stejně jako systémy závodního stravování mají tu výhodu, že je do nich kromě zaměstnanců a zaměstnavatele zapojen i třetí subjekt, což minimalizuje riziko daňových úniků. Stravenkový systém také umožňuje menším podnikům poskytovat svým zaměstnancům obdobné výhody jako jim mohou poskytovat velké podniky, za podmínek obdobné podpory ze strany státu. Z tohoto pohledu považujeme stravenkový systém za velmi přínosný pro udržení schopnosti malých a středních podniků poskytovat zaměstnanecké stravování pro zaměstnance a v této funkci jiným systémem prakticky nenahraditelný. Partikulární přístup k jednomu nebo druhému systému by vedl k prohloubení ekonomické nerovnosti a favorizaci ekonomicky silných podniků oproti malým a středním podnikům. Zdanění se mohou obtížněji vyhnout malé podniky, resp. podniky se systémem závodního stravování provozovaným externě nebo stravenkovým systémem závodního stravování. Na základě shora provedené analýzy můžeme říci, že systémy zaměstnaneckého stravování jsou prokazatelně existenčně závislé na daňové podpoře (osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně, do určité částky). Na základě provedené analýzy můžeme říci, že zrušení osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd, resp. nahrazení tohoto osvobození slevou na dani by mělo následující fiskální dopady (negativní číslo znamená zhoršení deficitu státního rozpočtu) ve variantách střední, optimistické a pesimistické. Základní varianta označuje stávající nastavení parametrů fiskální politiky. Analýza je zpracována v rozsahu odpovídajícímu rozsahu stravenkových systémů a variantně v rozsahu odpovídajícím systémům zaměstnaneckého stravování. Částky představují (každo)roční změnu salda státního rozpočtu, k níž by došlo v důsledku zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců od odvodů z mezd. Částky jsou uvedeny v milionech Kč.

-2-


Rok Rozsah

stravenky

zaměstnanecké stravování jako celek

Rozsah

stravenky


varianta vatianta základní snížená sazba DPH = 17 % snížená sazba DPH = 20 % měs.sleva na dani 150 Kč měs.sleva na dani 250 Kč měs.sleva na dani 400 Kč měs.sleva na dani 500 Kč vatianta základní snížená DPH = 17 % snížená DPH = 20 % měs.sleva na dani 150 Kč měs.sleva na dani 250 Kč měs.sleva na dani 400 Kč měs.sleva na dani 500 Kč Rok varianta vatianta základní snížená sazba DPH = 17 % snížená sazba DPH = 20 % měs.sleva na dani 150 Kč měs.sleva na dani 250 Kč měs.sleva na dani 400 Kč měs.sleva na dani 500 Kč vatianta základní snížená DPH = 17 % snížená DPH = 20 % měs.sleva na dani 150 Kč měs.sleva na dani 250 Kč měs.sleva na dani 400 Kč měs.sleva na dani 500 Kč

střední -364 -198 -128 -5 396 -8 652 -13 506 -16 685 -838 -450 -284 -5 870 -9 126 -13 980 -17 159 střední -397 -215 -137 -5 430 -8 686 -13 539 -16 719 -918 -492 -309 -5 951 -9 207 -14 060 -17 240

2010 pesimistická -613 -432 -354 -5 539 -8 725 -13 476 -16 587 -1 415 -991 -809 -6 341 -9 527 -14 278 -17 390 2012 pesimistická -671 -472 -386 -5 597 -8 783 -13 534 -16 646 -1 553 -1 086 -886 -6 479 -9 665 -14 416 -17 528

optimistická 0 132 188 -5 145 -8 476 -13 437 -16 689 12 321 453 -5 133 -8 464 -13 426 -16 677 optimistická 3 147 209 -5 142 -8 473 -13 435 -16 686 16 355 501 -5 129 -8 460 -13 422 -16 674

Nejhorší variantou z hlediska dopadu do státního rozpočtu by bylo nahrazení osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd zvýšením slevy na dani. Měsíční sleva na dani ve výši 150 Kč (tedy ročně 1800 Kč) namísto osvobození příspěvků na stravování od odvodů ze mzdy zvýší deficit státního rozpočtu. I při zahrnutí skutečnosti, že ne každý slevu plně využije a že sleva na dani povzbudí spotřebu, což se odrazí ve zvýšení zaměstnanosti a hrubého domácího produktu (a tím výběru daní), bude činit toto zvýšení deficitu státního rozpočtu cca 5,4 mld. Kč ročně. Měsíční sleva na dani 500 Kč (tedy 6 000 ročně) by však již znamenala zhoršení deficitu státního rozpočtu o 16,7 mld. Kč ročně. Zahrneme-li všechny, i nepřímé, efekty v roce 2010, které dopadají na státní rozpočet v důsledku existence osvobození příspěvků na stravování (tedy i existence systémů zaměstnaneckého stravování, neboť podpora je nutnou podmínkou jejich existence), lze říci, že systémy zaměstnaneckého stravování, stejně jako stravenkové systémy mají s velkou pravděpodobností mírně pozitivní dopad na státní rozpočet. Zrušení daňové podpory zaměstnaneckého stravování by také znamenalo jednorázové snížení míry růstu cenové hladiny, v důsledku snížení měnového agregátu M4, resp. M5. Zrušení podpory systémů zaměstnaneckého stravování by mělo jednorázový negativní vliv na zadlužení státu ve výši cca 284 mil. Kč v roce 2010, resp. 335 mil. Kč v roce 2012, neboť inflace znehodnocuje fixně úročený dluh.

-3-


OBSAH 1

ZADÁNÍ ............................................................................................................................ 5 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8

2

ÚKOL ZPRACOVATELE STANOVISKA ........................................................................... 5 ÚČEL STANOVISKA ...................................................................................................... 5 ZPRACOVATEL STANOVISKA ....................................................................................... 5 OBJEDNATEL STANOVISKA .......................................................................................... 6 PROHLÁŠENÍ ZPRACOVATELE STANOVISKA ................................................................. 6 OBECNÉ PŘEDPOKLADY A OMEZENÍ ............................................................................ 6 OBTÍŽE PŘI ZPRACOVÁNÍ STANOVISKA ........................................................................ 6 POUŽITÁ LITERATURA, ZDROJE INFORMACÍ ................................................................. 6

TEORIE SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ .............................. 12 2.1 ÚVOD ........................................................................................................................ 12 2.2 OBECNÉ VLASTNOSTI POUKÁZEK NA STRAVOVÁNÍ A PODMÍNKY JEJICH AKCEPTACE 14 2.2.1 Vliv na rozhodování spotřebitele a na blahobyt spotřebitele .......................... 14 2.2.2 Dopady užití meal voucherů na podniky a zaměstnance (agregátně) ............. 17 2.2.3 Podmínky existence a úspěšnosti systémů zaměstnaneckého stravování ....... 24 2.2.4 Transmisní mechanismy působení voucherů na fiskus .................................... 24

3

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI ZAMĚSTNANCI A ZAMĚSTNAVATELI ... 26 3.1 POČET ODPOVĚDÍ A DIVERSITA VZORKU RESPONDENTŮ ............................................ 27 3.2 STRUKTURA DOTAZNÍKŮ........................................................................................... 28 3.2.1 Dotazník pro zaměstnavatele ............................................................................. 28 3.2.2 Dotazník pro zaměstnance ................................................................................. 30 3.3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKŮ ............................................................................................ 31 3.3.1 Dotazník pro zaměstnance ................................................................................. 31 3.3.2 Dotazník pro zaměstnavatele ............................................................................. 38

4

SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR ...................................... 47 4.1 DOPAD SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ NA FISKUS V ČR ...................... 47 4.1.1 Model ................................................................................................................... 48 4.1.2 Rozsah a podpora systémů zaměstnaneckého stravování v ČR ....................... 54 4.1.3 Systémy zaměstnaneckého stravování a zdanění ( % X t X ) .......................... 64 4.1.4 Míra zdanění důchodů a spotřeby v ČR ............................................................ 65 4.1.5 Sekundární efekty zdanění příspěvků NA městnanecké stravování ............... 75 4.1.6 Změny struktury spotřeby a výběr daní ............................................................ 91 4.1.7 Stínová ekonomika a vouchery............................................................................. 93 4.2 STRAVENKY VS. ZÁVODNÍ JÍDELNY ........................................................................... 96 4.3 NAHRAZENÍ OSVOBOZENÍ OD ODVODŮ Z MEZD SLEVOU NA DANI ............................. 96

5

FISKÁLNÍ EFEKTY ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR .................. 98

6

DALŠÍ EFEKTY SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ ............. 101

7

ZPRACOVATEL STANOVISKA ............................................................................. 102

8

SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................... 103

-4-


1

ZADÁNÍ

1.1 Úkol zpracovatele stanoviska Úkolem zpracovatele je zpracovat aktualizaci odborného stanoviska na odhad dopadů systémů zaměstnaneckého stravování v České republice na státní rozpočet, zpracovaného pro shora uvedeného objednatele v roce 2008 (dále jen „dílo“), se zahrnutím: 

aktualizace o současné parametry daňového systému v roce 2010 a údaje o objednatelem očekávaných parametrech daňového systému v roce 2012,

Přitom aktualizované stanovisko bude obsahovat odpověď na následující otázky: 

„Je přínos stravenkových systémů a systémů zaměstnaneckého stravování pro státní rozpočet v roce 2010 pozitivní; pokud ano, v jakém rozsahu?“



„Byl by přínos stravenkových systémů a systémů zaměstnaneckého stravování pro státní rozpočet v roce 2012 za parametrů daňového systému očekávaných pro rok 2012 k datu zpracování této studie pozitivní; pokud ano, v jakém rozsahu?“



„Byl by přínos stravenkových systémů a systémů zaměstnaneckého stravování pro státní rozpočet v roce 2010 pozitivní, pokud by došlo o

ke zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty na úroveň 17 %,

o

k vyrovnání snížené a základní sazby daně z přidané hodnoty na úrovni 20 %,

o

k nahrazení osvobození příjmů zaměstnanců z příspěvků zaměstnavatelů na stravování (stravenky, závodní jídelny) od daní a dalších odvodů ze mzdy, dle současné legislativy, slevou na dani v měsíční výši: 

150 Kč,



250 Kč,



400 Kč,



500 Kč;

pokud ano, v jakém rozsahu?“

1.2 Účel stanoviska Účelem tohoto stanoviska je zjištění dopadů systémů zaměstnaneckého stravování v České republice na státní rozpočet, a to pro interní účely objednatele nebo pro účely jednání objednatele s orgány státní správy.

1.3 Zpracovatel stanoviska Zpracovatelem tohoto stanoviska je Vysoká škola ekonomická v Praze, Institut oceňování majetku, se sídlem nám. W. Churchilla 4, Praha 3, 167 00, IČ 61384399. Na zpracování se podíleli: 1. Vedoucí zpracovatel: Ing. Tomáš Buus, Ph.D. – katedra financí a oceňování podniku, Vysoká škola ekonomická v Praze 2. Zpracovatel: Ing. Václav Žďárek – katedra měnové teorie a politiky, Vysoká škola ekonomická v Praze (zpracovatel stanoviska ve verzi vydané 25. 7. 2007)

-5-


3. Oponent: Doc. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D. – katedra světové ekonomiky, Vysoká škola ekonomická v Praze (oponent stanoviska ve verzi vydané 25. 7. 2007) 4. Oponent: Doc Ing. Jaroslav Brada, Ph.D. – katedra měnové teorie a politiky, Vysoká škola ekonomická v Praze (oponent aktuální verze stanoviska)

1.4 Objednatel stanoviska Objednatelem tohoto stanoviska je Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS), o.s., Jáchymova 2/26, 110 00 Praha 1, IČ: 68380852 (dále jen „objednatel“).

1.5 Prohlášení zpracovatele stanoviska Prohlašujeme, že žádná z osob podílejících se na zpracování tohoto stanoviska není podjatá ve smyslu § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Prohlašujeme, že odměna za zpracování stanoviska není závislá na jeho výsledku.

1.6 Obecné předpoklady a omezení Toto stanovisko bylo vypracováno za následujících předpokladů a omezujících podmínek: 1. Zpracovatel tohoto stanoviska neprovedl žádné šetření směřující k ověření pravosti, správnosti a úplnosti podkladů poskytnutých objednatelem stanoviska. Rovněž se předpokládá, že informace z jiných zdrojů jsou věrohodné a zpracovatel je neověřoval ve všech případech. 2. Výsledek tohoto stanoviska respektuje poměry a situaci známé k datu jeho zpracování. Zhotovitel tohoto stanoviska nepřebírá odpovědnost za změny v podmínkách, ke kterým může dojít po datu vydání tohoto stanoviska.

1.7 Obtíže při zpracování stanoviska Při zpracování tohoto stanoviska se nevyskytnuly žádné obtíže.

1.8 Použitá literatura, zdroje informací ______ (2003): Českým stravenkám nyní vládne Francie [online]. Marketing a media (29. 9. 2003) [cit. 20.4.2007]. Dostupné z WWW: < http://www.sodexho.cz/czcz/pro-media/napsali-o-nas/stravenkyfrancie.asp>) Acaravci, A. – Ozturk, I. – Acaravci, S. K. (2007): Finance – Growth Nexus: Evidence from Turkey. International Research Journal of Finance and Economics, Vol. 11. pp. 30-40 Angrist, J. – Bettinger, E. – Bloom, E – King, E. – Kremer, M (2002): Vouchers for Private Schooling in Colombia: Evidence from a Randomized Natural Experiment. The American Economic Review, Vol. 92, No. 5. (Dec., 2002), pp. 1535-1558. Attanssio, O. P.(1994):The Intertemporal Allocation of Consumption: Theory and Evidence. NBER, NBER Working Paper No. 4811, July 1994.

UNEMPLOYMENT, INSTITUTIONS AND REFORM COMPLEMENTARITIES: RE-ASSESSING THE AGGREGATE EVIDENCE FOR OECD COUNTRIES. Bassanini,

A.

–

Duval,

R.

(2009):

Oxford Review of Economic Policy 25, 1 (2009) 40-59

-6-


Bateman, I. – Munro, A. – Rhodes, B. – Starmer, C. – Sugden, R. (1997): Does Part-Whole Bias Exist? An Experimental Investigation. The Economic Journal, Vol. 107, No. 441. (Mar., 1997), pp. 322-332. Bednarik, R (2010): Money Supply and Real GDP: The Case of the Czech Republic [cit. 2010-02-12]. Dostupné z WWW: Besanko, D. – Gupta, S. – Jain, D. (1998): Logit Demand Estimation under Competitive Pricing Behavior: An Equilibrium Framework. Management Science, Vol. 44, No. 11, Part 1 of 2. (Nov., 1998), pp. 1533-1547. Bezděk, V. – Dybczak, K. – Kreidl, A. (2003): Czech Fiscal Policy: Introductory Analysis. ČNB, ČNB Working Paper Series No. 7, Praha, November 2003. Blanchflower, David G. – Oswald, Andrew J. (2005): The Wage Curve Reloaded [online]. NBER Working Paper No. W11338. (May 2005). [cit 2007-06-15]. Dostupné z WWW: Bradford, David F. – Shaviro, Daniel N. (1999): The Economics of Vouchers. NBER, NBER Working Paper No. 7092, April 1999. Brunila, A. – Buti, M. – Veld, J. (2002): Fiscal policy in Europe: how effective are automatic stabilisers? [online] European Commission, Directorate General for Economic and Financial Affairs, Economic Paper No. 177, (September 2002). [cit 2007-06] Dostupné z WWW: . Brunner, E. – Sonstelie, J. (2003): Homeowners, property values, and the political economy of the school voucher. Journal of Urban Economics 54 (2003) 239–257. Cade, B. S. – Richards, J. D. (1996): Permutation Tests for Least Absolute Deviation Regression. Biometrics, Vol. 52, No. 3, pp. 886-902. Cardak, Buly A. (2001): Education Vouchers, Growth and Income Inequality [online]. (May 2001). La Trobe University, School of Business Discussion Paper No. A 01.06. [cit. 2007-04-19]. Dostupné z WWW: Carnoy, M. (1997): IS PRIVATIZATION THROUGH EDUCATION VOUCHERS REALLY THE ANSWER?: A COMMENT ON WEST. The World Bank Research Observer, vol. 12, no. 1 (February 1997) Crompton, John L. (1983): Recreation Vouchers: A Case Study in Administrative Innovation and Citizen Participation. Public Administration Review, Vol. 43, No. 6. (Nov. - Dec., 1983), pp. 537-546. Činčura, J. (2005a): Železničáři nechodí na obědy a podnikatelé počítají ztráty. Hospodářské noviny (25. 1. 2005). Činčura, J. (2005b): Železničáři dostanou stravné. Hospodářské noviny (10. 3. 2005). ČSÚ (2000): Evropský systém účtů ESA 1995. ČSÚ, Praha, květen 2000. ČSÚ (2010): internetové stránky Českého statistického úřadu. [cit 2011-01-20]. Dostupné z WWW: Daveri, F. – Tabellini, G. (2000): Unemployment, growth and taxation in industrial countries. Economic Policy; Apr 2000, Vol. 15 Issue 30, p49. Dunne, T. – Roberts, M. J. (1993): The Long-Run Demand for Labor: Estimates from Census Establishment Data. RePEc:cen:wpaper:93-13. (September 1993). [cit 2007-06-20]. Dostupné z WWW:

-7-


Ellig, J. – Kelly, K (2002): COMPETITION AND QUALITY IN DEREGULATED INDUSTRIES: LESSONS FOR THE EDUCATION DEBATE. Texas Review of Law & Politics; Spring2002, Vol. 6 Issue 2, p335, 63p Epple, D. – Romano, Richard E. (1998): Competition between Private and Public Schools, Vouchers, and Peer-Group Effects. The American Economic Review, Vol. 88, No. 1. (Mar., 1998), pp. 33-62. Fassman, M. (2003): Stínová ekonomika II. (Stínová Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, studie č. 4, Praha, 2003.

ekonomika

v České

republice).

Fassman, M. (2007): Stínová ekonomika a práce na černo. Sondy, Praha 2007. Fernandez, Villaverde J. – Krueger, D. (2002): Consumption over Cycle: Some Facto from Consumer Expenditure Survey Data. NBER, NBER Working Paper No. 9382, December 2002. Fialová, K. – Schneider, O. (2008): Labour Market Institutions and their Effect on Labour Market Performance in the New EU Member Countries. CESIFO WORKING PAPER NO. 2421. CESIFO, 2008. Friedman, M. (1957): A Theory of consumption function (1st edition). Princeton, Princeton University Press, 1957. Galuščák, K. – Münich, M. (2002): Microfoundations of the Wage Inflation in the Czech Republic. (2002). [cit 2007-06-17]. Dostupné z WWW: http://home.cerge.cuni.cz/munich/Papers/Microfoundations4.pdf García, J. R. – Sala, H. (2006): The Tax System Incidence on Unemployment: A Country-Specific Analysis for the OECD Economies. Institute for the Study of Labor discussion paper no. 2226. IZA, 2006. GfK Czech (2009): Nákupní zvyklosti v souvislosti s používáním poukázek. (September 2009). [cit. 2011-01-11]. Dostupné z WWW: < http://www.apropos.cz/files/nakupni-zvyklosti-studie.pdf> Giertz, Fred J. – Sullivan, Dennis H. (1977): DONOR OPTIMIZATION AND THE FOOD STAMP PROGRAM. Public Choice; Spring 1977; 29 Giertz, Fred J. – Sullivan, Dennis H. (1977): On the political economy of food stamps. Public Choice; Mar 1978; 33, 3; pg. 113. Gourinchas, P. O. – Parker, J. A. (1999): Consumption Over the Life Cycle. NBER, NBER Working Paper No. 7271, July 1999. Gundersen, C. – Ziliak J. P. (2003): The Role of Food Stamps in Consumption Stabilization. The Journal of Human Resources, vol. 38, No. 4, Autumn 2003, s. 1051–1079. Hamermesh, D. S. – Johanes, J. M. (1983): Food Stamps as Money and Income. NBER, NBER Working Paper No. 1231, November 1983. Hamermesh, Daniel S. (1987): The Demand for Labor in the Long Run. (April 1987). [cit 2007-06-12]. NBER Working Paper Series, Vol. w1297, pp. -, 1987 Dostupné z WWW: Hidls, R. – Hronová, S. (2000): Národní účetnictví: koncept a analýzy. C.H.Beck, Praha 2000. HN: . č. , středa 18., 2007, s. 17.

-8-


Horáková, M. – Kux, J. (2003): COUNTRY STUDY ON INFORMAL ECONOMY IN THE CZECH REPUBLIC [online]. EC PROJECT ON INFORMAL ECONOMY 2003, RESEARCH INSTITUTE OF LABOUR AND SOCIAL AFFAIRS, PRAGUE. [cit. 2007-04-21] Dostupné z WWW: Hospodářská komora: „Stravenky, jejich užití a obliba“, 2006. IFP (2005): Odhad produkčnej medzery a štrukturálneho salda verejných financíí v SR [online]. Inštitút finančnej politiky Ministerstvo financí SR, Ekonomická analýza 3, (júl 2005) [cit 2007-06] Dostupné z WWW: . IOM VŠE (2007): Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice IOM VŠE (2008): Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice – aktualizace pro rok 2008 a citlivostní analýza Jackson, R. (1999): Identifying Voucher Plans without Welfare Losses. The Journal of Economic Education, Vol. 30, No. 2. (Spring, 1999), pp. 175-183. Jereb, E. – Ferjan, M. (2007): Food at Work: a Case Study of Slovenia. Organizacija,Volume 40, No. 4., pp. 180 – 187. Kadeřábková, A. a kol. (2005) Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2005 [online]. Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu v Praze, 2005. [cit. 2007-0421] Dostupné z WWW: Kniesner, T. J. – Viscusi, W. K. – Ziliak, J. P. (2005): Life Cycle Consumption and the Age-Adjusted Value of Life. NBER, NBER Working Paper No. 10266, November 2005. KPMG (2004): Economic impact of the meal voucher system in Romania. 2004. Král, B. et al (2006): Manažerské účetnictví. 2. rozšíř. vyd. Praha : Management Press, 2006. 622 s. ISBN 80-7261-141-0. Kubátová, K (2000): Daňová teorie a plitika. Eurolex Bohemia. Praha, 2000. Kugler, A. – Kugler, M. (2003): The Labor Market Effects of Payroll Taxes in a Middle-Income Country: Evidence from Colombia [online]. CEPR Discussion Paper No. 4046. (August 2003) [cit. 2007-06-14] Dostupné z WWW: Ladd, Helen F. (2002): School Vouchers: A Critical View. The Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 4. (Autumn, 2002), pp. 3-24. Lee, R. – Lee, S. H. – Mason, A. (2006): Charting the Economic Life Cycle. NBER, NBER Working Paper No. 12379, July 2006. Levedahl, William J. – Oliveira, V. (1999): Dietary Impacts of Food Assistance Programs [online]. In: Frazao, E: Agriculture Information Bulletin No. (AIB750) 484 pp, May 1999. [cit. 2007-04-19]. Dostupné z WWW: Levin, Henry M. (1998): Educational Vouchers: Effectiveness, Choice, and Costs. Journal of Policy

Analysis and Management, Vol. 17, No. 3. (Summer, 1998), pp. 373-392. Lewis, Philip E. T. – MacDonald, G. (2002): The Elasticity of Demand for Labour in Australia. The

Economic record, Vol. 78, No. 1, March 2002, pp 18-30. Mandler, M. (2006): Cardinality versus Ordinality: A Suggested Compromise. The American

-9-


Economic Review, No. 4, September 2006, vol. 96, s. 1114–1136. Mas-Collel, A. – Whinston, M. D. – Green, J. R. (1995): Microeconomic Theory. New York, Oxford University Press, 1995 Mathieu, C. – Nicolas, Y. (2002): Adjustment Costs in Labor Demand: A Comparison between France and the Czech Republic [online]. (2002) [cit. 2007-04-21]. Dostupné z WWW: Meng, H. – Friedman, B. – Dick, Andrew W. – Wamsley, Brenda R. et al (2006): Effect of a Voucher Benefit on the Demand for Paid Personal Assistance. The Gerontologist; Apr 2006; 46, 2; pg. 183. Ministerstvo financí (2010): Makroekonomická predikce České republiky říjen 2010. Praha, Ministerstvo financí, 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu (2010): Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). Praha, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2010. MPO (2007): Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Duben 2007. OECD (1996): Taxing Wages 1995-1996. OECD. Geneva, 1996. OECD (1997): Taxing Wages 1996-1997. OECD. Geneva, 1997. OECD (1998): Taxing Wages 1997-1998. OECD. Geneva, 1998. OECD (1999): Taxing Wages 1998-1999. OECD. Geneva, 1999. OECD (1999): Taxing Wages 2007-2008. OECD. Geneva, 2008. OECD (1999): Taxing Wages 2008-2009. OECD. Geneva, 2009. OECD (2000): Taxing Wages 1999-2000. OECD. Geneva, 2000. OECD (2001): Taxing Wages 2000-2001. OECD. Geneva, 2001. OECD (2002): Taxing Wages 2001-2002. OECD. Geneva, 2002. OECD (2003): Taxing Wages 2002-2003. OECD. Geneva, 2003. OECD (2005): Taxing Wages 2004-2005. OECD. Geneva, 2005. OECD (2006): Taxing Wages 2005/2006. OECD. Geneva, 2006. OECD (2007): OECD Factbook: Economic, Environmental and Social Statistics. OECD. Geneva, 2007. OECD (2007): Taxing Wages 2006-2007. OECD. Geneva, 2007. Olsen, Edgar O. (1971): Some Theorems in the Theory of Efficient Transfers. The Journal of Political Economy, Vol. 79, No. 1. (Jan. - Feb., 1971), pp. 166-176. Onaran, Ö. (2007): Jobless growth in the Central and Eastern European Countries: A country specific panel data analysis for the manufacturing industry [online]. Vienna University of Economics & B.A. Department of Economics Working Paper Series Working Paper No. 103, (March 2007). [cit 2007-0613]. Dostupné z WWW: Panagariya, A. (1999): Trade Openness: Consequences for the Elasticity of Demand for Labor and Wage Outcomes. (June 10, 1999). [cit. 2007-06-02]. Dostupné z WWW: < http://www.bsos.umd.edu/econ/panagariya/apecon/Technical%20Papers/LABORDD-3.pdf> Parry, Taryn R. (1997): THEORY MEETS REALITY IN THE EDUCATION VOUCHER DEBATE:

- 10 -


SOME EVIDENCE FROM CHILE. Education Economics; Dec. 97, Vol. 5 Issue 3, p307, 25p, Raulio, S. – Roos, E. – Ovaskainen, M.L. – Prättälä, R. (2009): Food use and nutrient intake at worksite canteen or in packed lunches at work among Finnish employees. Journal of Foodservice, 20: 330–341. doi: 10.1111/j.1748-0159.2009.00157.x Riesmkamp, J. – Busemeyer, J. R. – Mellers, B. A. (2006): Extending the Bounds of Rationality: Evidence and Theories of Preferential Choice. Journal of Economic Literature, vol. XLVI, September 2006, No. 3, s. 631–661. Roson, R. (2005): Auctions in a Two-Sided Network: The Market for Meal Voucher Services. Networks and Spatial Economics, 5: (2005) 339–350. Sasin, M. (2005): Labor taxes and Employment in the Eu8 [online]. World Bank EU-8 Quarterly Economic Report April 2005Part II. (April 2005) [cit. 2007-05-30]. Dostupné z WWW: Sen, S. – Johnson, Eric J. (1997): Mere-Possession Effects without Possession in Consumer Choice. The Journal of Consumer Research, Vol. 24, No. 1. (Jun., 1997), pp. 105-117. Sharpe, W. F. (1971): Mean-Absolute-Deviation Characteristic Lines for Securities and Portfolios. Management Science, Vol. 18, No. 2, Application Series, pp. B1-B13. Schneider, F. (2000): Dimensions of the Shadow Economy. The Independent Review, v.V, n.1, Summer 2000, ISSN 1086-1653, Copyright © 2000, pp. 81–91 Schneider, F. (2007): Shadow Economies and Corruption all over the World: New Estimates for 145 Countries. Discussion Paper 2007-9 (September 2007). [cit. 2011-01-11]. Dostupné z WWW: Simon, H., A. (1956): Rational Choice and the Structure of the Environment. Psychological Review, vol. 63, No. 2, 1956, s. 129–138. Spěváček, V. et al. (2006): Makroekonomická analýza. Skripta VŠEM, Praha 2006. Státní závěrečný účet za rok 2003 Státní závěrečný účet za rok 2004 Státní závěrečný účet za rok 2005 Státní závěrečný účet za rok 2006 Státní závěrečný účet za rok 2007 Státní závěrečný účet za rok 2008 Státní závěrečný účet za rok 2009 Thomas, A (1998): The Effects of Tax Wedges on Hours Worked and Unemployment in Sweden [online]. IMF Working Paper No. 98/152. (October 1998). [cit. 2007-06-17]. Dostupné z WWW: Tobin, J. (1970): On Limiting the Domain of Inequality. Journal of Law and Economics, Vol. 13, No. 2. (Oct., 1970), pp. 263-277. Van den Noord, P. (2000): The size and role of automatic fiscal stabilizers [online]. OECD, OECD Working paper No.230, (January 2000). [cit. 2007-06]. Dostupné z WWW:

- 11 -


Wanjek, C. (2005): Food at Work: Workplace solutions for malnutrition, obesity and chronic diseases. Intrnational Labour Organization. Geneva, 2005. 448 pages. West, Edwin G. (1997): EDUCATION VOUCHERS IN PRINCIPLE AND PRACTICE: A SURVEY. The World Bank Research Observer, vol. 12, no. 1 (February 1997) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve pozdějších předpisů Zapodeanu, D. – Cociuba, M. I. (2010): LINKING MONEY SUPPLY WITH THE GROSS DOMESTIC PRODUCT IN ROMANIA. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica, 12(1), 2010, pp. 501 507

2

TEORIE SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ

2.1 Úvod Stravenka (angl. meal voucher) byla poprvé požita v moderní podobě na počátku 50. let 20. století v Anglii (Wanjek, 2005, str. 155). Typy poukázek, které lze označit za stravenky, lze rozdělit v zásadě do tří skupin: 1. potravinové (food voucher) umožňující nákup potravin, nikoliv však jídla v restauracích, 2. restaurační (meal pass, meal voucher), umožňující nákup hlavního jídla (oběd, večeře), nikoliv však potravin či jiného zboží, 3. smíšené (jež umožňují nákup i nepotravinářského zboží). Ekonomická literatura ovšem velmi často pracuje s pojmem food stamp, což je obecný pojem pro kupón, který slouží k získání potravin, v současnosti je ovšem používán zejména v souvislosti se sociálními programy v USA (viz dále). Prvotním cílem stravenkových systémů bylo zajištění dostatečného množství jídla pro pracující, tento motiv do značné míry přetrvává i dnes v řadě rozvojových (rozvíjejících se) zemí. Přitom stravenky mohou mít různou podobu (papírové šeky, plastové karty) a dnes již, s ohledem na ekonomický vývoj, slouží často jejich podpora primárně jiným účelům (tamtéž, str. 165 - 194). Z vyspělých zemí jsou vouchery značně rozšířené v zemích EU 25, ale např. i v USA, kde jsou vouchery nejen ve formě stravenek, ale i poukázek na školní vzdělání či zdravotní péči (srov. např. Giertz a Sullivan, 1977 nebo Levin, 1998). Obvyklé schéma užití stravenek ukazuje (Wanjek, 2005, str. 163):

- 12 -


Obrázek 1: Schéma použití stravenek; převzato z (Wanjek, 2005)

Otázkou podmínek přijímání voucherů, jejich ekonomické efektivnosti, efektů na spotřebitelské chování, intertemporální strukturu spotřeby (míru úspor), ale zejména na agregátní proměnné na makroúrovni a na fiskus (státní pokladnu) se v obecné rovině zabývá relativně málo autorů. Existuje několik studií pojednávajícících o vlivu existence voucherů na volbu spotřebitele, ale i optimalizaci dárce (státu) na teoretické úrovni (již cit. Giertz a Sullivan, Bradford a Shaviro, 1999; Olsen, 1971 nebo Sen a Ohlson, 1997). Lze nalézt řadu empirických studií, které jsou ovšem v podmínkách České republiky omezeně použitelné, neboť se zpravidla vztahují k lístkům na jídlo1 (Food Stamps program v USA), komerčním poukázkám na nákup určitého zboží, poukázkám na zdravotní péči nebo poukázkám na školní vzdělání (West, 1997 a řada dalších). Moderní anglofonní literatura se do značné míry zabývá právě poukázkami na bydlení či vzdělání (v některých státech USA probíhají experimenty s poskytováním voucherů na vzdělávání nejen ve státních, ale i v privátních školách). To je ovšem na závadu z našeho pohledu, neboť vzdělání, resp. bydlení jsou statky dlouhodobé a v řadě ekonomických teorií by bylo možno považovat vzdělání spíše za investici, než za spotřebu (na rozdíl od spotřeby jídla). Možnosti empirického výzkumu jsou rovněž relativně omezené, neboť problém ekonomické efektivnosti stravenek, příp. jejich dopadu na spotřebitelskou volbu a na fiskus není současnou ekonomickou literaturou považován za prioritní a v ČR v zásadě chybí jakékoliv veřejně dostupné informace umožňující relevantní posouzení problému veřejností. Spolu se skutečností, že existence systémů stravování zaměstnanců (budeme dále používat pro stručnost již zavedený pojem „stravenkový systém“, i když znamená určitou nepřesnost), příp. podpory stravování zaměstnanců, působí na deficit (resp. přebytek) státního rozpočtu, šířeji pak veřejných rozpočtů, mnoha transmisními mechanismy, je tak absence veřejně dostupných dat příčinou značně obtížného posouzení celkového dopadu existence stravenkového systému. Tento stav je nepříjemný pro veřejnost, legislativu i exekutivu, neboť může vést k chybným rozhodnutím. Doufáme, že se nám touto prací podaří přispět k objasnění celkového rozsahu problému a pokusíme se nastínit některé efekty a podat přehled efektů spojených s existencí stravenkových systémů s potenciálním dopadem na makroagregáty a fiskální rovnováhu ČR. 1

Majícím čistě charakter nástroje ke snížení chudoby.

- 13 -


2.2 Obecné vlastnosti poukázek na stravování a podmínky jejich akceptace 2.2.1 VLIV NA ROZHODOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A NA BLAHOBYT SPOTŘEBITELE Pokud se díváme na problematiku mikroekonomickým pohledem, vliv peněžních nebo nepeněžních prostředků ovlivňuje disponibilní důchod subjektu a tedy i množinu dostupných spotřebitelských možností (košů statků a služeb). Tento důchod subjekt vynakládá na spotřebu a investice (uskutečňuje intertemporální rozhodování, resp. jde o tzv. likviditní omezení, h.v. Attanssio, 1994).2 Jednotlivé ekonomické školy nejsou v jednotné v pohledu, jak subjekt alokuje tento zvýšený příjem. Vedle předpokladů o samotném chování subjektu (racionální, quasiracionální, nebo omezené racionality (bounded rationality)3, podmínkách, za kterých se rozhodování subjektu uskutečňuje (především prostředí nejistoty), se dívají odlišně i na chování subjektu po získání dodatečného důchodu (a to v jakékoliv formě). V některých konceptech hraje roli i faktor času. Proto chování subjektu je odlišné v případě např. mladého ekonomicky aktivního muže, osoby ve středním věku, resp. před koncem své pracovní kariéry. Získaný dodatečný důchod z dotace (příspěvku) na stravování musí být v rámci určitého období (kalendářní rok) spotřebován. Pokud by tomu tak nebylo, částka by propadla a subjekt by z ní nezískal žádný užitek. Druhou odlišností od běžného peněžního příjmu je fakt, že tento dodatečný důchod je získáván ve stanovených intervalech během období, přičemž na konci období zbývá velmi málo času, aby subjekt tento dodatečný důchod použil. Přes to všechno jsou poukázky na stravování svého druhu peníze, omezené na pořízení jídla. Systémy podpor stravování jsou odlišné mezi zeměmi. V původních konceptech jde o poskytování kuponů pro sociálně slabé osoby v rámci sociálního systému (sociální sítě). Takto koncipované systémy poté vedou k vyšší stabilitě spotřebního chování či udržování žádoucí struktury stravy např. pro děti z chudých rodin, protože doplňují příjem (h.v. Gundersen, Ziliak, 2003). Studie o dopadech systémů stravování jsou orientovány převážně na druhý případ, a je obtížné přenášet zkušenosti z odlišných konceptů.

2.2.1.1 Vliv na blahobyt spotřebitele Z hlediska makroekonomických efektů se musíme zabývat i mikroekonomickými efekty, mimo jiné vlivem na blahobyt spotřebitele. Odhady posunu křivky nabídky práce v důsledku snížení daňového zatížení při použití voucherů namísto části mzdy závisí na tom, nakolik jsou tyto vouchery pro spotřebitele hodnotné (jaké zvýšení jeho užitku představují). Řada autorů ekonomické literatury dovozuje neefektivnost voucherů z domněnky, že snižují užitek spotřebitele prostřednictvím posunu po jeho indiferenčních křivkách v důsledku vytvoření zalomené hranice množiny spotřebních možností. Bradford a Shaviro (1999) nebo Jackson (1999)

2

Předpokládáme, že subjekt maximalizuje svůj užitek. I když je tento předpoklad některými empirickými studiemi vyvracen, pro většinu situací a obvyklé typy ekonomických subjektů (spotřebitelů) zůstává v platnosti. V teoretické literatuře je spíše akcentován problém, zda užitečnost je měřitelná, jak prosazuje jeden směr ekonomické teorie, nebo nikoliv v pohledu druhé, h.v. Mandler (2006). 3 Problematika omezené racionality je velmi komplexní a její počátky je možné vysledovat ve spojení s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii H. A. Simonem a jeho článkem z roku 1956; h.v. Simon (1956). Diskuse některých aspektů h.v. Rieskamp, Busemeyer, Mellers (2006).

- 14 -


ovšem jasně dokazují, že toto není primární vlastnost voucherového systému (kromě toho v ČR je účast dobrovolná a záleží na tom, jaké podmínky si vyjedná zaměstnanec se zaměstnavatelem). Možné efekty stravenkového (obecněji voucherového) systému ukazují Bradford a Shaviro (1999) na příkladu Food Stamps:

Obrázek 2: Vliv voucheru na užitek spotřebitele – voucher ceteris paribus nesnižuje spotřebitelův užitek; dle (Bradford a Shaviro, 1999, str. 20)

Původní optimum spotřebitele A’’’ dané bodem dotyku rozpočtového omezení AA’ a indiferenční křivky U0 se posouvá v důsledku poskytnutí voucheru do B’’’, daného indiferenční křivkou U2 a rozpočtovým omezením AB’’B’ (které je zalomené), tedy spotřebitel neztrácí užitek a je dosaženo klasického optima spotřebitele. Pokud by dostal spotřebitel ekvivalentní peněžní grant, je jeho rozpočtové omezení BB’’B’ (nezalomené). Jak ukazuje (Jackson, 1999), toto platí vždy u relativně malých hodnot voucherů a nízkého podílu hodnoty voucherů na celkovém rozpočtovém omezení, obecně pak vždy, kdy hodnota voucherů je rovna nebo nižší hodnotě spotřeby daného statku (na nějž jsou vouchery), kterou by spotřebitel realizoval v případě poskytnutí ekvivalentního peněžního grantu (Jackson, 1999, str. 180). Jinou situaci ukazuje obrázek Obrázek 3 níže – spotřebitel by se při obdržení peněžního grantu hodnotově ekvivalentního nominální hodnotě voucheru posunul z indiferenční křivky U0 na indiferenční křivku U2, avšak tvar rozpočtového omezení při použití voucheru je AB’’B’ a dosažitelná kombinace statků (jídlo a ostatní) leží na indiferenční křivce U1, která leží níže, než indiferenční křivka U2, a tedy představuje pro spotřebitele nižší užitek.

- 15 -


Obrázek 3: Vliv voucheru na užitek spotřebitele – voucher ceteris paribus snižuje spotřebitelův užitek; dle (Bradford a Shaviro, 1999, str. 22)

V české praxi ovšem byla v roce 2009 průměrná měsíční hodnota příspěvků zaměstnavatele 263 Kč na zaměstnance4 (ČSÚ, 2010), zatímco útrata za potraviny, nápoje a stravování činí 2 347 Kč měsíčně (tamtéž, peněžní vydání domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů za rok 2009). I když v některých podnicích jsou relativně vysoké hodnoty vyplácených stravenek, rozloží se tato plnění zpravidla na domácnost a v celku podle našeho názoru systémy zaměstnaneckého stravování v ČR (naturální plnění poskytované se slevou má podobný charakter jako voucher na toto naturální plnění) nevedou ke snížení blahobytu spotřebitelů nebo pouze velmi málo. I kdybychom předpokládali, že mezi množinami zaměstnanců účastných v systémech zaměstnaneckého stravování může být maximální průnik (všichni zaměstnanci, kteří využívají stravenkové systémy, utrácejí své stravenky v závodních jídelnách – to je samozřejmě velmi silný předpoklad), stále by příspěvek zaměstnavatele na zaměstnance účastného v těchto systémech dosahoval v průměru 365 Kč5, přičemž součet útraty za stravování a potraviny a nápoje činí v průměru 2 347 Kč.

2.2.1.2 Využití k regulaci spotřeby inferiorních statků Na rozdíl od čistě peněžního transferu umožňuje stravenkový systém ovlivňování spotřebního chování v rámci paternalistického chování státu (omezení spotřeby inferiorních statků), jak názorně ukazují např. Bradford a Shaviro (1999) či Giertz a Sullivan (1977). Omezení spotřeby nežádoucích statků ovšem není inherentní vlastností stravenkového systému (obecně voucherového systému), jak ukazují např. četné studie tzv. Food Stamp programů v USA na zdravotní stav příjemců stravenek. Naproti tomu ovšem vhodný design programu (např. podpora 4

Stojí za pozornost, že v letech 2008 a 2009 tyto příspěvky na stravování oproti roku 2007, kdy dosáhly průměrné výše 328 Kč na zaměstnance a měsíc, poklesly. Může jít jak o důsledek recese, tak i o důsledek nejistoty ohledně budoucího trvání daňového osvobození příspěvků na stravování. 5 Počítáme při tomto odhadu s účastí 72 % zaměstnanců v systémech zaměstnaneckého stravování.

- 16 -


pouze v případě, že stravenka je směnitelná jenom za zboží určitých, žádoucích, vlastností, může mít velmi pozitivní efekty na kvalitu zboží (dietetické hodnoty prodávaných potravin, srov. Levedahl a Oliveira, 1999). Žádný jiný systém neumožňuje motivaci spotřebitele k chování, žádoucímu z pohledu tvůrce hospodářské politiky, bez distorzí – v případě čistě peněžního plnění je jedinou alternativou administrativní omezení rozsahu zboží, za něž může spotřebitel peníze utrácet, což je zpravidla mimo jiné doprovázeno určením „žádoucích“ poskytovatelů zboží nebo služeb, vedoucím téměř vždy k distorzím, neefektivnostem. Navíc takovýto direktivní systém je náchylný ke korupci a střední Evropa s ním má dlouholeté negativní zkušenosti.

2.2.2 DOPADY UŽITÍ MEAL VOUCHERŮ NA PODNIKY A ZAMĚSTNANCE (AGREGÁTNĚ) Modelovat dopady užití stravenek na podniky, stejně jako na zaměstnance, je záležitost krajně obtížná, vzhledem k rozdílným individuálním charakteristikám podniků i zaměstnanců. Přesto se můžeme pokusit alespoň naznačit jednotlivé mechanismy a efekty, které na této úrovni vznikají.

2.2.2.1 Primární dopady V České republice je podle APROPOS cca 31% účast zaměstnanců na stravenkových systémech,6 to odpovídá asi 27 % podniků.7 Další, nezanedbatelná část zaměstnanců v ČR se stravuje v závodních jídelnách (podle odhadu APROPOS cca 1 840 000 zaměstnanců), zbývající část si zajišťuje stravování sama. Hodnota stravování je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob a logicky je (do určité výše) pro podniky daňově uznatelným nákladem. Porovnáme-li tyto tři situace (přičemž bohužel nemáme přesné informace o tom, jaké jsou hodnoty spotřebovaných jídel v závodních jídelnách na zaměstnance a rok, takže tyto údaje nelze dát do relace), obdržíme (schematicky) následující výsledky: Podniky se mohou rozhodnout, v jaké formě a zda poskytovat příspěvek na stravování nebo stravování svým zaměstnancům. Neposkytují-li podniky stravování, zaměstnanec si musí zajistit stravu jinak a tedy musí obdržet kompenzaci v podobě vyšší mzdy (jež však není osvobozena od daně z příjmů a vyňata ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění). Označme křivky nabídky a poptávky práce takto: bez indexu za předpokladu, že stravování zajišťuje zaměstnavatel (nebo na něj přispívá) a příspěvky na stravování jsou osvobozeny od odvodů z mezd, s dolním indexem t za předpokladu, že si zaměstnanci zajišťují stravování samostatně z důvodu zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování. V následujícím obrázku

6 7

W DL S

označuje poptávku po práci, označuje nabídku práce,

L

označuje množství práce.

označuje mzdu,

Asociace provozovatelů poukázkových systémů (dále jen „APROPOS“), ČSÚ uvádí cca 28% účast. (Wanjek, 2005)

- 17 -


Obrázek 4: Efekty omezení (zrušení) podpory stravování v závodních jídelnách a voucherů na trh práce

Na obrázku Obrázek 4 můžeme také zkoumat, jaké důsledky by měla případná změna ve stávajících daňových zákonech, a to: 1. zrušení osvobození na straně zaměstnance, 2. daňová neuznatelnost výdajů na stravování zaměstnanců pro zaměstnavatele. V prvním případě dojde k posunu křivky S nahoru do S t , ovšem pouze u zaměstnanců, kteří jsou účastni stravenkových systémů. U zaměstnanců stravujících se v závodních jídelnách bude obtížné určit, kolik jídel zkonzumovali a jaké hodnoty (to by vyžadovalo ve všech závodních jídelnách zavést systémy elektronické evidence), kromě toho existuje prostor pro zkreslování hodnoty jídel, přesun některých nákladů (zejména režijních a fixních) na jiná střediska podniku, atp.8 U zaměstnanců stravovaných v závodních jídelnách tedy v optimálním případě může rovněž dojít k posunu křivky nabídky práce nahoru, není však zdaleka jisté, zda v takovém rozsahu jako u stravování zaměstnanců prostřednictvím stravenkových systémů. Kromě zvýšení ceny práce a snížení zaměstnanosti (pro přesný propočet incidence odhadneme v dalších částech této studie cenové elasticity nabídky a poptávky po práci) zrušení osvobození podporuje nerovnost firem, neboť velké podniky jsou schopny zajistit závodní stravování samy, na rozdíl od malých podniků. Ve druhém případě by také došlo k posunu křivky S nahoru, nicméně v nižším rozsahu ( S t by byla níž, než v předchozím případě). Samozřejmě se i v tomto případě potýkáme s obdobnými problémy určení skutečných výdajů zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, zejména v případě vlastních závodních jídelen. Takováto výjimka (jinak totiž podobný zásah nazvat nelze – náklady práce jsou standardně daňově uznatelným výdajem) opět povede k distorzím, může vést 8

Srov. problémy alokace nepřímých a režijních nákladů v řadě publikací zabývajících se manažerským účetnictvím, např. (Král a kol. 2006)

- 18 -


ke snaze o zkreslování skutečných výdajů pro účely snížení daňové zátěže podniku – jak již byl zmíněno – zejména v případě vlastních závodních jídelen. Odhady daňové incidence a primárních dopadů na trh práce provedené za modelových předpokladů jsou uvedeny níže.

2.2.2.2 Sekundární efekty Primární fiskální efekty stravenkového systému (či spíše existence systémů zaměstnaneckého stravování obecně) nejsou jedinými efekty tohoto systému. Zatímco primárními efekty, které jsou nejvíce viditelné a relativně jednoznačné, jsme se zabývali poměrně podrobně, sekundární efekty jsou zpravidla dosud v ekonomické literatuře diskutovány, je jich celá řada a mechanismy jejich vzniku nejsou vždy jasné. Proto je uvedeme spíše ve zkratce s odkazy na příslušnou literaturu.

2.2.2.2.1 Vyrovnání dopadů v ekonomické síle podniků do nákladů práce (omezení distorzí v důsledku informační asymetrie) Jak již bylo výše uvedeno, jsou v současnosti v zásadě 3 alternativy stravování zaměstnanců: 1. vlastní stravování (tedy zajištění si stravování samotným zaměstnancem), 2. závodní jídelny, 3. stravenkové systémy. V obecné rovině, považujeme-li zaměstnanecké stravování zajištěné zaměstnavatelem za zaměstnaneckou výhodu, umožňují stravenky malým podnikům do určité míry vyrovnat výhodu velkých podniků, které si mohou dovolit vlastní závodní jídelny. V rámci oceňování výkonů závodních jídelen může podnik díky informační asymetrii ve vztahu k daňové autoritě do určité míry přesouvat zejména nepřímé a režijní náklady tak, aby bylo sníženo celkové daňové zatížení práce a mohl nabídnout zaměstnancům lepší podmínky9. V případě stravenkového systému nebo externě vedené kantýny je problém informační asymetrie efektivně eliminován v důsledku třístranného (příp. čtyřstranného) vztahu mezi strávníkem, poskytovatelem stravování, zaměstnavatelem a případně poskytovatelem stravenkového systému. Z tohoto pohledu je logické osvobození příjmu na straně zaměstnance z hodnoty stravování poskytnutého zaměstnavatelem v závodní jídelně, neboť administrativní náklady výběru daní a určení daňového základu by byly značné. Existence stravenkového systému poskytuje možnost obdobných zaměstnaneckých výhod i malým a středním podnikům, což snižuje efekt ekonomické síly na nerovnost malých a středních versus velkých podniků a může napomáhat konkurenci. Otázka možnosti kontroly, zda systém není zneužíván, závisí na designu systému.

2.2.2.2.2 Ovlivnění struktury agregátní spotřeby Stravenky primárně slouží k uspokojení potřeby jídla v průběhu pracovního dne. Primárně se tedy budeme zabývat touto funkcí, i když, jak dále uvedeme, existuje řada faktorů, které komplikují vyčíslení celkového efektu. Obecná charakteristika systémů zaměstnaneckého stravování v ČR v roce 2010 v případě zaměstnaných osob je v tabulce 1. V ekonomice je z celkového počtu cca 5,2 mil. zaměstnaných osob 4,25 mil. zaměstnanců (pouze pro zaměstnance, nikoliv OSVČ je relevantní osvobození 9

Srov. celou plejádu kalkulačních metod pro oceňování výkonů a v rámci toho ještě řadu možností přiřazování nepřímých nákladů. v (Král et al., 2006)

- 19 -


příspěvků na stravování od odvodů z mezd) je 1,3 mil. zapojeno ve stravenkovém systému, 1,75 mil. využívá závodní stravování a 1,2 mil. osob nevyužívá žádné možnosti. Tis. osob Ze zaměstnaných Ze zaměstnanců Celkový počet zaměstnaných (výdělečně činných) v NH 5 232 100,00% Počet zaměstnanců 4 254 81,31% 100,00% Počet zaměstnaných účastných v stravenkových systémech 1 300 24,85% 30,56% Počet zaměstnaných využívajících závodní stravování 1 750 33,45% 41,14% Zaměstnanci bez stravování 1 204 23,01% 28,30% Živnostníci, OSVČ, svobodná povolání 1 027 19,63% Tabulka 1: Struktura stravovacího systému – zaměstnanci a zaměstnaní v ČR za 1. – 3. čtvrtletí 2010, přepočtené stavy; zdroj dat: ČSÚ, APROPOS, vl. výpočet 10

Pohostinská zařízení a prodejny potravin tvoří část HDP ekonomiky, která není nepodstatná. Podle údajů ČSÚ můžeme kvantifikovat jejich podíl na HDP a na zaměstnanosti. V případě obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží je podíl tohoto odvětví relativně výrazný (přes 12 %), pohostinství a ubytování je s necelými 2 % výrazně menší složkou národního hospodářství. To ovšem může být také důsledkem značného rozsahu šedé ekonomiky v tomto odvětví (viz níže). Vybraný zdroj HPH v ČR HPH cekem Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží Pohostinství a ubytování

Absolutně (mil. Kč) 2 454 884 288 085 47 162

V% 100,00% 11,74% 1,92%

Tabulka 2: Struktura zdrojů HDP a zaměstnanosti v ekonomice ČR za 1. – 3. čtvrtletí 2010; Pozn.: HPH – hrubá přidané hodnota v základních cenách (bez zohlednění daní a dotací). Pramen: ČSÚ (2010), vlastní výpočet.

Pro obě sledovaná odvětví je charakteristický vysoký počet podnikatelů. Podíl na celkové zaměstnanosti přibližně odpovídá podílu odvětví na přidané hodnotě u odvětví „Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží“, nikoliv však v odvětví „Pohostinství a ubytování.“ Zde je buďto podstatně větší část přidané hodnoty tvořena osobními náklady, resp. imputovanou mzdou podnikatele, než v odvětví obchodu a oprav mot.vozidel, anebo je v odvětví pohostinství a ubytování vysoký podíl šedé ekonomiky.

Národní hospodářství cekem Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží Pohostinství a ubytování

Celkem (osob) 5 172 434 735 289 192 069

Podíl Podíl podnikatelů na zaměstnaných v % celkové zaměstnanosti (v %) 100,00% 19,39% 14,22% 27,34% 3,71% 26,85%

Tabulka 3: Struktura zaměstnanosti v ekonomice ČR za 1. – 3. čtvrtletí 2010 včetně zaměstnaných mimo zaměstnanecký průměr (DPP, DPČ); Pramen: ČSÚ (2010), vlastní výpočet.

Vezmeme-li do úvahy, že systém stravenek představuje roční objem v řádu 16 mld. Kč (náš odhad pro rok 2010)11, z hlediska celkových tržeb, zejména odvětví pohostinství a ubytování, nejde o 10

Údaje samotného ČSÚ ve věci počtu zaměstnanců a zaměstnaných se zásadně liší podle toho, z jaké tabulky (zda tabulky vztahující se k tvorbě HDP v odvětvích anebo tabulky trhu práce) se data čerpají, srov. Tabulka 3. 11

Což můžeme jednoduše vypočítat jako počet pracovních dní (210 za rok) * odhadovaná průměrná nominální hodnota stravenky (65 Kč/den) * počet zapojených osob 1,3 mil. osob = 17,745 mld. Kč. Průměrná hodnota stravenky činí dle GfK Czech 9/2009 67,50 Kč, STEM/MARK 6/2007 59 Kč, Sodexo 2010 65 Kč, Apropos 2009 64 Kč. Náš odhad na základě údajů společností poskytujících stravenkové systémy, z roku 2007, činil 65,72 Kč.

- 20 -


nevýznamnou částku. Je sice zřejmé, že existence systémů stravování zaměstnanců ovlivňuje primárně odvětví pohostinství a ubytování, ovšem je relativně obtížné určit, jaké odvětví je více ovlivněno existencí stravenkových systémů, které umožňují (v rámci české legislativy) nakupovat za stravenky jak jídlo ve stravovacích zařízeních, tak i potraviny v maloobchodní síti (vyjma hypermarketů). Navíc z hlediska množiny spotřebních možností se incentiv v podobě podpory rozkládá na všechny položky spotřebního koše (neboť zvyšuje disponibilní důchod) až do té doby, kdy nastává rohové řešení (viz problematika volby spotřebitele výše na obrázku Obrázek 3). Nakonec jedinec může i zvýšit úspory, nejen spotřebu, v důsledku transferu představovaného zvýhodněním voucheru. Nicméně někteří autoři (např. Sen a Johnson, 1997 nebo Bateman a Munro a Rhodes a Starmer a Sugden, 1997)12 poukazují na základě výsledků ekonomického experimentu to, že vlastnictví kupónu pro nákup určitého statku vede k jeho preferenci (což je jev sledovaný obvykle až při vlastnictví daného statku, tj. spotřebitel nakupuje to, co již zná, nemá-li se statkem výrazně negativní zkušenost). Vlastnictví voucheru tak jeho majitele ovlivňuje (tím více, jsou-li stravenky standardní složkou odměňování v daném kolektivu) a připomíná mu, že může jíst kvalitní jídlo v restauraci, nikoliv pouze sendvič na pracovišti. Nakolik ovšem vlastnictví poukázky na stravování ovlivňuje spotřební chování jedince a tedy nakolik přispívá ke zvýšení spotřeby a HDP je možné exaktněji kvantifikovat pouze na základě průzkumu mezi příjemci stravenek (mechanická aplikace multiplikátoru vládních výdajů by v tomto případě mohla výsledek podhodnotit). Na druhé straně někteří spotřebitelé mohou hodnotit stravenky jako inferiorní statek, jenž znamená posun ve struktuře spotřeby, zpravidla by však vyžadovali takovou kompenzaci, aby dosáhli stejného čistého příjmu (tedy přesun celého zvýšení daňového břemene na zaměstnavatele, což nelze předpokládat, leda by křivka poptávky po práci byla zcela neelastická nebo křivka nabídky práce absolutně elastická13). S velkou mírou pravděpodobnosti lze předpokládat, že poskytování stravenek vede k nákupům jídel ve stravovacích zařízeních a mohou to být i taková, která by si lidé sami (bez voucheru) nebyli ochotni koupit. Současně je výdaj na oběd spojen s dalšími výdaji např. na nápoje, které tak zvyšují tržby stravovacích zařízení. Je možné se domnívat, že neposkytování stravenek by mohlo omezit výdaje spotřebitelů na stravování, protože dotovaná stravenka představuje z jejich pohledu menší výdaj než jsou skutečné peněžní prostředky. Část stravenek je ale samozřejmě utracena za potraviny v maloobchodě. Protože řada firem nevlastní (neprovozuje) vlastní stravovací zařízení, stravenkový systém podporuje stávající zařízení, resp. jejich rozvoj a lokalizaci a představuje náhradu za neexistující zařízení. Protože jsou restaurace zaměřeny na celodenní provoz, je vyšší i počet zaměstnaných osob, aby vyhověly potřebám všech skupin zákazníků (nejen těm v rámci oběda).14 Současně může docházet k lokalizaci nových restaurací např. v městských centrech, kde jsou snáze dostupná (viz Wanjek, 2005). Toto podnikatelské rozhodnutí jinak spojené s rizikem, může být ovlivněno zkušeností se zvýšením tržeb pravidelných klientů, které tím získají (příkladem mohou být údaje z Rumunska, viz KPMG, 2004).15 Zapojení do stravenkového systému je spojeno s propagací, která je zajišťována provozovatelem stravenkového systému, např. v prostřednictvím internetových stránek. Může ale též vést k rozšiřování nabídky služeb pro zákazníky (doplňkové činnosti vedle 12

Ovšem k této problematice existuje relativně bohatá literatura zabývající se marketingovým konceptem voucherů, dárkových voucherů, atd. 13 Je zřejmé, že obě možnosti jsou nereálné. 14 Viz výsledky studie „Stravenky – analýza jejich vlivu“, kterou si nechala vypracovat Komise pro restaurační poukázky ve Francii v roce 1996. 15 Údaje z průzkumu Hospodářské komory („Stravenky, jejich užití a obliba“) ukazují o vysoké míře využívání stravenek ve stravovacích zařízeních (80 %) a relativně vysokou frekvenci placení stravenkami (30 % denně).

- 21 -


hlavního provozu), které mohou mít pozitivní dopady na příjmy provozujícího subjektu samozřejmě na zaměstnanost v daném subjektu.

2.2.2.2.3 Ovlivnění rozsahu agregátní spotřeby Existence systémů zaměstnaneckého stravování je fakticky podmíněna jejich daňovou podporou (snížením zdanění). Tisk, sběr stravenek a administrace systému něco stojí, kromě toho také společnosti poskytující systémy zaměstnaneckého stravování chtějí dosáhnout zisku. Bez daňové podpory by tedy systémy zaměstnaneckého stravování, zejména stravenkové systémy, byly pro spotřebitele nevýhodné, neboť nákladnější, než-li nákup za peníze. Snížení zdanění představuje ceteris paribus přísun peněz do ekonomiky (srov. rovnici agregátních výdajů ve 3 nebo 4sektorové ekonomice). Stravenkové systémy (nikoliv obecně systémy zaměstnaneckého stravování) však také představují emisi peněz. Stravenka představuje svého druhu peníze, neboť ji lze použít a je obecně akceptována k platbám za určité druhy zboží. Jestliže „stravenková“ společnost emituje stravenku, tedy prodá ji zaměstnavateli a ten ji předá zaměstnanci, pak má zaměstnanec quasipeníze v podobě stravenek a stravenková firma uloží peníze z emitovaných stravenek na účet (nebo nakoupí pokladniční poukázky).

2.2.2.2.4 Kvalita služeb Nabídka služeb a jejich kvalita je často diskutována v souvislosti s tímto systémem. Kvalita je sice kontrolována, ale je skutečností, že existence státních kontrol (např. Potravinářská inspekce, Česká obchodní inspekce) je v ČR relativně dostatečná, aby vedla k udržování vyššího standardu. Pokud však organizace vydávající stravenky má vlastní systém kvality (podpořený např. i vlastnictvím certifikátů nebo jeho vyžadováním od smluvních partnerů),16 můžeme předpokládat pozitivní vliv na kvalitu. V rámci konkurenčního boje může být neustálý tlak na zlepšování kvality i výraznou konkurenční výhodou (pro možnost odlišení se) i pro samotnou provozovnu. Studie zabývající se vlivem existence voucherových systémů na kvalitu poskytovaných statků (zboží, služeb) se zaměřují především na problémy poskytování využití voucherů pro financování školní výuky. Studie, která by se explicitně zabývala vlivem stravenkového systému v designu, jaký je aplikován v ČR (tj. spotřebitel přímo volí poskytovatele služeb/prodejce zboží, poskytovatel stravenkového systému volí, od koho bude stravenky přijímat) podle našich informací v akademické literatuře není. Je však zřejmé, že nutnost dvojí kontraktace poskytovatele služeb vede k omezení informační asymetrie ohledně kvality zboží či služeb a má potenciál zvýšit kvalitu poskytovaných služeb. Zdůrazňujeme opět, že závěr platí pouze za předpokladu, že druhý, dodatečný, kontraktor – stravenková firma – vytváří tlak na kvalitu služeb, o platnosti tohoto předpokladu však nemáme žádné informace a proto je na čtenáři, aby si závěr učinil sám.

2.2.2.2.5 Efektivnost kontraktace Zcela specifická je otázka transakčních nákladů, které jsou spojené se stravenkovým systémem. Jedním z možných důvodů, proč je stávající systém kritizován je i skutečnost, že náklady spojené 16

Což je významné zejména v případě stravovacích organizací. Příkladem tlaku na kvalitu mohou být některé pivovary, které zavádějí označení kvality a provádějí pravidelné kontroly skladování a čepování svých produktů. Tím de facto ovlivňují i výskyt a šíření nakažlivých chorob, které jsou s veřejným stravováním neodmyslitelně spojeny a které zatěžují sociální a zdravotní systém a vedou k nižší produktivitě práce.

- 22 -


s chodem systému nejsou nulové. Samotných chod systému (fungování) organizací stojí jisté prostředky a rovněž tisk kuponů není zadarmo. Přesto jsou náklady spojené s ním relativně nízké, neboť podle našich propočtů je přidaná hodnota stravenkových firem cca 5,1 % objemu systémů zaměstnaneckého stravování v ČR.17 Nevýhodou stravenkového systému oproti peněžním prostředkům je i existence marže, kterou platí zapojené subjekty provozovatelům systému za možnost být v něm zapojen. Tyto náklady jsou (do určité míry, otázka je zda benefity přesahují náklady či nikoliv) kompenzovány funkcemi stravenkového systému (všemi výše i níže vyjmenovanými) – je otázkou, zda by například centrálně řízený systém byl schopen zajistit podobné funkce se stejnými nebo nižšími náklady. Za určitého designu voucherového systému má tento systém tendenci produkovat neefektivnosti ve směně v důsledku neúplné informace kontraktora – zprostředkovatele kontraktu mezi poskytovatelem služby a jejím příjemcem. Na příkladu designu voucherového systému v Itálii to ukazuje a na teoretické bázi odvozuje podmínky efektivnosti Roson (2005). Český systém zaměstnaneckého stravování je ovšem designován poněkud jinak – zde není poskytovatel systému zaměstnaneckého stravování kontraktorem, neboť nezprostředkovává (nevyjednává) kontrakt, neefektivnosti tohoto typu zde tedy nemají místo. Mezi dalšími aspekty stravenkového systému může být vliv na ceny potravin, případně ceny jídel.18 Wanjek (2005) ve své knize uvádí, že stravenky napomáhají stabilizaci ceny potravin (jídel), jako důsledek zvýšené konkurence nejen mezi samotnými nabízejícími (restauracemi), ale také snahy poskytovat jídla v hodnotě stravenek.19 Na druhé straně to, že zpravidla nedochází k vracení rozdílu mezi cenou jídla a nominální hodnotou stravenky, může vést k stanovování cen v restauracích, které jsou zaokrouhleny, tedy zpravidla k cenám vyšším. Podle průzkumu GfK Czech ze září 2009 však ke stravence v průměru strávníci ještě připláceli, s čímž asi lze souhlasit, byť by GfK asi mělo lépe vysvětlit, jak došlo k příplatku 24 Kč, je-li podle GfK průměrná útrata v restauraci 70 Kč a průměrná hodnota stravenky 67,50 Kč.

2.2.2.2.6 Produktivita, zdraví Dopady na agregátní produktivitu práce (v celé ekonomice) je obtížné přesně vyčíslit, protože ta je ovlivněna množinou vzájemně propojených faktorů (kapitál, technologie, vzdělání atd.). Práce je pouze jedním z dílčích faktorů, které spolupůsobí a v rámci moderních produkčních postupů ani nemusí být nejdůležitější součástí, vliv existence systémů zaměstnaneckého stravování na celkovou produktivitu bude zřejmě marginální.20 Z hlediska dílčích podniků a především jejich zaměstnanců však stravenkový systém může ovlivňovat spokojenost pracovníků (pravidelné stravování je přínosem nejen pro doplnění energie, ale též pro možnost odpočinku). Případné dočasné omezení pracovního úsilí je vyrovnáno činností a jeho kvalitou, případně sníženou nemocností (absencemi v práci), fluktuací. Tyto závěry potvrzuje i stude provedené v Brazílii (nadace „Institut administrativy“ a Univerzita 17

Zdroj dat o přidané hodnotě: výroční zprávy a účetní závěrky společností Edenred CZ s.r.o., Le Cheque Déjeuner s.r.o. a Sodexo Pass Česká republika a.s. 18 Zde je situace v české ekonomice velmi specifická, neboť velká většina spotřebitelů i nadále preferuje nízkou cenu před kvalitou (často i na úkor svého zdraví) a konkurenční boj mezi jednotlivými obchody udržuje ceny potravin na nízké úrovni. 19 Své tvrzení ovšem nepodepírá žádnými argumenty. 20 Poněkud odlišná je situace v zemích s nedostatečným systémem stravování, kde je tento fakt příčinou vyššího počtu pracovních úrazů a nemocí, ale též nižší produktivity práce (příklady viz Wanjek, 2005), přičemž v těchto (zpravidla rozvíjejících se zemích) je obvyklý vyšší podíl práce na celkovém produktu.

- 23 -


Saõ Paulo výzkum nazvaný “Historické zhodnocení a sociálně ekonomické dopady Programu stravování pracujících z roku 1996). Většina studií o stravenkových systémech se primárně zaměřuje na tzv. „food vouchers“, poukázky na jídlo (zpravidla pro chudé), nikoliv na stravenkové systémy v podobě, kterou mají v současnosti v ČR nebo dokonce obecně systémy zaměstnaneckého stravování. Proto je obtížné nalézt prokazatelný vztah mezi dietárními parametry jídel a užitím stravenek. Nicméně určité indikace existují. Raulio a kol. (2009) konstatují na průzkumu stravovacích zvyklostí mezi 216 finskými zaměstnanci, že stravování v kantýnách či restauracích je výrazně zdravější, než-li jídla z automatů či fastfoodů. Naproti tomu Jereb a Ferjan (2007) nekonstatují zcela jasný vztah mezi užitím stravenek (zaměstnaneckého stravování) a dietárními zvyklostmi. V tomto kontextu je otázkou, zda stravovacími návyky je ČR spíše blíž ke Slovinsku s jeho středomořskou kuchyní anebo blíže k Finsku.

2.2.3 PODMÍNKY EXISTENCE A ÚSPĚŠNOSTI SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ Voucherové systémy jsou zpravidla dobrovolné. Jejich podmínkou proto je zvýšení užitku pro příjemce voucheru oproti stavu, kdy by obdržel pouze výplatu v penězích (kompenzující i absenci užití voucheru). Abychom byli konkrétní, použijeme příklad systému stravenek v ČR (resp. zaměstnaneckého stravování obecně, závěry lze vztáhnout i na závodní jídelny). Je možné dosáhnout zvýšení užitku pro příjemce tím, že část voucheru platí zaměstnavatel? Nikoliv, zaměstnanec i zaměstnavatel si mohou vybrat, zda zaměstnanec obdrží peníze či voucher (závodní stravování). Pokud jsou tyto alternativy jinak ekvivalentní, neexistuje pravděpodobně žádný incentiv k tomu, aby zaměstnanec přijal voucher namísto peněz. Zvýhodnění musí být tedy realizováno jinak (snížení zdanění, nižší cena jídel/potravin za voucher – zde by ovšem musely být potraviny poskytovány vládou, jinak si většinu užitku usurpují obchodníci,21 apod.). Na názorných příkladech Velké Británie (kde vyloučení z daňových výjimek přineslo prakticky zánik stravenkového systému) a Maďarska (kde vysoké osvobození od daně naopak přineslo ohromný rozvoj systémů zaměstnaneckého stravování) to ukazuje Wanjek (2005, str. 163 - 198). Na druhou stranu ovšem systémy zaměstnaneckého stravování vykazují určitou setrvačnost (tamtéž), což komplikuje provedení regresní analýzy na statickém modelu (data z jednoho období).

2.2.4 TRANSMISNÍ MECHANISMY PŮSOBENÍ VOUCHERŮ NA FISKUS Makroekonomický pohled je zaměřen na otázku dopadů daného systému. Protože jde o komplexní pohled na ekonomické dění, obsahuje řadu dílčích vazeb, které se těžko operacionalizují a kvantifikují. Vedle přímých dopadů, existuje množina dopadů nepřímých. Jako hlavní dopady stravovacího systému můžeme uvést vliv na ekonomickou výkonnost, zaměstnanost a veřejné finance. Dopady na veřejné rozpočty je možné odlišit z hlediska strany příjmů a výdajů. Na příjmové straně můžeme uvažovat, že dopad může být na straně daní přímých i nepřímých, a to v závislosti na tom, jakým způsobem jsou nastaveny podmínky pro používání stravenek, tj. možnost nakupovat za ně potraviny a nápoje v jednotlivých obchodech (zdaňované nižší sazbou DPH než jídla ve stravovacích zařízeních a případně vliv spotřebních daní z těchto nakupovaných

21

Jako jsme tomu svědky např. u stavebních spořitelen v ČR

- 24 -


statků). Na druhé straně jsou stravenkové systémy spojené i s poklesem vybraných plateb na sociální a důchodové pojištění a odvedené daňové příjmy.22 Odbourání stravenkového systému a zavedení přímých plateb by bylo spojeno s dodatečnými příjmy v závislosti na výši podpory v podobě daňových zvýhodnění. Tyto dodatečné příjmy však není možné přesně odhadnout, neboť proti této tendenci budou působit faktory: 1) firmy se nemusí rozhodnout danou částku zaměstnancům refundovat (nebo jenom částečně), 2) mohou jím poskytovat odměny v jiné formě, která bude pro ně z daňových důvodů výhodnější a 3) mohou začít provozovat vlastní stravovací systém. Na straně výdajů jsou veřejné rozpočty v případě stravenkového systému především méně zatíženy platbami za osoby, které by byly nezaměstnané v případech, kdy by nevznikaly, resp. nebyly provozovány prodejny, které poskytují stravovací služby. (Dále by to znamenalo omezení výdajů těchto osob v ekonomice s návaznými multiplikačními efekty na výběr daní, resp. v dalším kole dopady na tržby a zaměstnanost ve firmách v ekonomice.) Odbourání stravenkového systému tak může vést k růstu nezaměstnanosti a nárůstu objemu transferů (mandatorních výdajů státního rozpočtu), i když tento efekt zřejmě nebude mít zásadní význam. Odhad celkového dopadu existence systémů zaměstnaneckého stravování, potažmo stravenkových systémů, do veřejných financí tedy musí zahrnovat efekty na obou stranách (zvýšení příjmů, jiná snížení příjmů, zvýšení výdajů). Musíme vzít v úvahu nejen dopad na stranu příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, ale též multiplikační efekty spojené se stravenkovým systémem, resp. jeho podporou v podobě daňových zvýhodnění.23 Problémové aspekty v případě kvantifikací spočívají na obtížnosti odhadovat multiplikační efekty vzhledem k dynamické povaze ekonomického systému. Veškeré propočty mohou být pouze v případě zastavení a pohledu na systém v daném okamžiku s odhadnutými vazbami mezi dílčími částmi ekonomického systému, a proto jsou pouze přibližné a velmi relativní. Pokud bychom přistoupili na určité zjednodušení a zabývali se pouze hlavními vazbami, můžeme podle našeho názoru schematicky zobrazit transmisi existence stravenkových (potažmo stravovacích) systémů do celkového fiskálního efektu takto (bereme v úvahu pouze kvantifikovatelné vztahy): zdanění voucherů ovlivňuje jednak výnos fisku přímo, jednak míru participace v systémech zaměstnaneckého stravování. Systémy zaměstnaneckého stravování ovlivňují strukturu spotřeby, mohou do určité míry napomoci eliminovat stínovou ekonomiku, prostřednictvím rozdílné zaměstnanosti v pohostinství oproti obchodu i zaměstnanost. Protože systémy zaměstnaneckého stravování ovlivňují strukturu spotřeby, působí jejím prostřednictvím i na výběr daní. Zdanění příspěvků na stravování (voucherů) ovlivňuje (ceteris paribus) množství peněz, které jsou daněmi odčerpány z ekonomiky, tím samozřejmě opět výběr daní, ale např. i zaměstnanost.

22

Výše zvýhodnění stravenkového systému je v ČR oproti jiným evropským zemím nižší (viz HN, 2007). Odpověď na otázku, zda daňové zvýhodnění zlepší fiskální rovnováhu leží mimo jiné v tom, jak by byly použity peníze z případného zvýšení daňových příjmů (pokud ovšem v agregátní rovině – tedy v souhrnu všech efektů – vůbec dojde ke zvýšení daňových příjmů státního rozpočtu). Pokud budou použity ke snížení deficitu státního rozpočtu, potažmo veřejných rozpočtů, může na první pohled dojít ke zlepšení fiskální rovnováhy (nesmíme zapomenout ovšem na další efekty, výše zmíněné). Pokud by byly peníze takto získané státním rozpočtem použity jinak, je otázkou, k jakým účelům je vláda použije (zda výsledný multiplikační efekt a další daňové efekty budou vyšší či nižší, než pozitivní efekty systémů zaměstnaneckého stravování). 23

- 25 -


Obrázek 5: Mechanismy působení systémů zaměstnaneckého stravování24 na fiskus

3

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI ZAMĚSTNANCI A ZAMĚSTNAVATELI

V rámci výzkumu nebylo možno zjistit některé parametry modelů ze stávající literatury nebo historických dat. Bylo tedy nutno provést dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření bylo, vzhledem ke lhůtě pro zpracování této studie, provedeno formou internetového dotazníku. Ten sice nedává plnou kontrolu nad vzorkem respondentů, ale použitá technologie umožňuje zjistit, z jakých IP adres respondenti přistupovali do dotazníku a tedy i hodnotit diverzitu vzorku, případně identifikovat, zda ve vzorku nebyli nežádoucí respondenti (např. se zájmem ovlivnit výsledek dotazníku). Dotazník obsahoval dvě části – dotazník pro zaměstnance a dotazník pro zaměstnavatele. Dotazník byl realizován v období 29. 5 2007, 8:00 do 1. 6 2007, 13:00 hodin a později prodloužen až do 5. 6. 2007, 20:00, poslední data však byla exportována do databáze 8. 6. 2007. V rámci dotazníku jsme obdrželi celkem 353 responsí na straně zaměstnavatelů a 2 151 responsí na straně zaměstnanců. Dále jsme zjistili, že v některých případech se opakovaly po sobě jdoucí odpovědi se shodou odpovědí na většinu otázek. Můžeme předpokládat, že jde o zkoušení toho, jak dotazník funguje, důsledek určité disfunkce dotazníku či sítě (kdy jedna osoba zadala několikrát po sobě odeslání dotazníku, aniž by se jí vrátila odezva ze serveru) či zlý úmysl. Tyto odpovědi jsme vyřadili na základě algoritmu testujícího shodu po sobě jdoucích odpovědí (kritériem pro vyřazení byla míra shody více než 0,7), přičemž byla brána do úvahy pravděpodobnost, že se dvě odpovědi ve dvou po sobě následujících (bezprostředně následujících nebo s odstupem do 5 responsí) vyplněných dotaznících budou shodovat (tak např. struktuře útraty byla přiřazena větší pravděpodobnost

24

V obrázku sice pro přehlednost zkráceně používáme název „voucher“, nicméně závěry jsou aplikovatelné obecněji na systémy zaměstnaneckého stravování

- 26 -


neshody – tj. vyšší váha – než názoru na užitečnost stravenkového systému). Takto bylo vyřazeno 176 responsí u zaměstnanců a 0 responsí u zaměstnavatelů.25 V některých případech byly odpovědi nesmyslné nebo bylo zjevně zřejmé, že respondent úmyslně sabotoval dotazník (nesmyslné a protichůdné odpovědi v dotazníku). Takovéto odpovědi jsme ze vzorku použitého pro další zkoumání vyřadili.

3.1 Počet odpovědí a diversita vzorku respondentů V rámci sledování diversity vzorku respondentů byly zajištěny statistiky přístupů k internetovým stránkám, na nichž jsou umístěny dotazníky. Na základě sledování přístupů z různých IP adres bylo zjištěno, že v období do 31. května došlo k velkému množství přístupů z IP adres, které buďto přímo jsou evidovány na objednatele této studie anebo lze předpokládat (v důsledku nezobrazení finálního uživatele, ale pouze providera), že patří k serverům (DNS, router) hlavních stravenkových firem působících v ČR. Po upozornění objednatele na tuto skutečnost a na možnost znehodnocení výsledků celé studie výrazně ubylo těchto přístupů z výše jmenovaných domén. Tak můžeme rozdělit dotazník na část, v níž jsou data méně věrohodná, do 31. 5. 2007 a část, která je pro nás relevantní, a to od 1. 6. 2007 do 8. 6. 2007 včetně: Položka Počet unikátních IP adres Počet zobrazených stránek celkem Odhad přístupů ze serverů „stravenkářů“ Podíl přístupů ze serverů „stravenkářů“

do 31.5. 1 000 9 607 896 9,33%

od 1.6. 1 000 8 713 134 1,54%

po celou dobu 1 928 18 320 1 030 5,62%

Tabulka 4: Statistiky vzorku respondentů

Domníváme se, že můžeme data z června 2006 použít, i kdyby byly výsledky záměrně ovlivněny (což nepředpokládáme, ale bohužel také nemůžeme vyloučit), zkreslení jednotlivých parametrů může činit maximálně 1,54 % z jejich odhadované hodnoty, což je zcela v rámci obvyklých intervalů spolehlivosti (ať již 5% nebo 10%). V některých případech, kdy nelze předpokládat schopnost respondentů odhadnout vliv změny v odpovědi na výsledek studie, provedeme porovnání části odpovědí v dotazníku z května 2007 a z černva 2007 a nebudou-li nalezeny statisticky významné rozdíly mezi první a druhou částí odpovědí a bude-li to nutné pro zúžení intervalů spolehlivosti, použijeme odhady za celek. V takovém případě na tuto skutečnost zvláště upozorníme.

25

I když porovnání většiny statistik před a po vyřazení „podezřelých“ responsí nedoznalo žádné zásadní změny, je podle našeho názoru nutné tuto kontrolu provést, s ohledem na skutečnost, že jde o internetový dotazník a nemáme možnost zjistit věrohodnost respondentů, příp. eliminovat nevěrohodné respondenty jinou cestou.

- 27 -


3.2 Struktura dotazníků 3.2.1 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNAVATELE

- 28 -


- 29 -


3.2.2 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNANCE

- 30 -


3.3 Výsledky dotazníků Zkoumání výsledků dotazníků provádíme s cílem zjistit 1. odhady parametrů modelů 2. věrohodnost výsledků dotazníku 3. strukturu odpovědí z hlediska shody s obvyklou strukturou Kde jsou uvedeny intervaly spolehlivosti, jedná se o intervaly spolehlivosti odhadnuté za předpokladu normálního rozdělení základního souboru, a to ze všech relevantních pozorování výběrového souboru dat.

3.3.1 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNANCE 3.3.1.1 Otázka č. 1 „Jaký je obor podnikání Vašeho zaměstnavatele?“ Response v jednotlivých obdobích květen/červen se liší významně pouze v některých případech, jinak je struktura vzorku vcelku podobná. Z hlediska věrohodnosti údajů z května 2007 je zarážející – při podílu přístupů ze serverů „stravenkářů“ – že není vyšší podíl respondentů z oboru ubytování a stravování. V rámci komunikace s některými uživateli dotazníku bylo zjištěno, že někteří uživatelé nesprávně chápou vymezení „Zpracovatelský průmysl“, který ovšem zahrnuje široké spektrum ekonomických aktivit. Tito uživatelé zpravidla subsumovali svého zaměstnavatele do skupiny „15 – Jiné“, která však může obsahovat také ještě respondenty ze zemědělství. Podíl responsí ze zpracovatelského průmyslu bude tedy výrazně vyšší – pravděpodobně okolo 30 %. Z výsledků je také zřejmé, že v některých oborech se vouchery užívají více (viz vyhodnocení dalších otázek), což je také zcela v souladu se statistikou provedenou ČSÚ (největší užití voucherů ve školství, veřejné správě a finančních službách). Dotazník 07053126 2,26% 0,18% 1,99%

OKEČ 1 - Rybolov a chov ryb 2 - Těžba nerostných surovin 3 - Zpracovatelský průmysl

26

Dotazník 070531 – Rozdělení zaměstnanců 070608 podle ČSÚ 3,52% 0,1% 0,29% 1,2% 3,81% 28,2%

Formát je uváděn YYMMDD, tj. v prvním sloupci údaje do 31.5.2007, ve druhém od 1.6.2007 do 8.6.2007

- 31 -


OKEČ 4 - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 5 - Stavebnictví 6 - Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 7 - Ubytování a stravování 8 - Doprava, skladování a spoje 9 - Finanční zprostředkování 11 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 12 - Vzdělávání 13 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 14 - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 15 - Jiné #N/A Celkový součet

Dotazník 07053126 2,62% 14,03% 10,59% 3,08% 2,17% 3,80% 10,59% 2,26% 1,90% 8,96% 33,30% 2,26% 100,00%

Dotazník 070531 – Rozdělení zaměstnanců 070608 podle ČSÚ 2,10% 1,6% 10,48% 9,0% 13,14% 0,67% 5,24% 3,81% 4,67% 3,71% 2,95% 6,76% 36,38% 2,48% 100,00%

12,6% 3,8% 7,5% 1,9% 6,8% 6,8% 5,9% 7,0% 3,7% 27

Tabulka 5: Statistika příslušnosti respondentů – zaměstnanců do sekcí OKEČ; zdroj dat: ČSÚ, vl. výpočty

3.3.1.2 Otázka č. 2 „Jaké je Vaše pracovní zařazení?“ Většina respondentů uvádí, že jsou zaměstnání coby administrativní pracovníci, další významnou část respondentů tvoří střední management. Toto může být způsobeno dvěma faktory: 1. Ze systémů zaměstnaneckého stravování (opět zde odkazujeme na výsledky dalších otázek) benefitují především THP28 pracovníci 2. Možnost odpovědět na dotazník měli především THP pracovníci (tento vliv nesmíme podcenit, neboť dotazník byl internetový a je nepravděpodobné, že by respondenti odpovídali ve svém volném čase – připojení k internetu mají v práci zpravidla THP). Pracovní zařazení 1 - Dělnické profese 2 - Administrativa 3 - Střední management 4 - Jiné N/A Celkový součet

070531 6,52% 55,02% 23,26% 13,48% 1,72% 100,00%

070531 – 070608 3,14% 53,43% 26,95% 14,38% 2,10% 100,00%

Tabulka 6: Statistika pracovního zařazení respondentů – zaměstnanců

3.3.1.3 Otázka č. 3 „V jakém kraji Vaše organizace sídlí?“ Většina respondentů je z organizací sídlících ve 3 krajích – Hl. m. Praze, Středočeském kraji a Jihočeském kraji. S ohledem na statistiku používání systémů zaměstnaneckého stravování (níže) tak lze říci, že nejvíce jsou tyto systémy využívány právě v těchto krajích. Shodu rozdělení vzorku respondentů a vzorku podle statistiky ČSÚ o evidenčním počtu zaměstnanců v jednotlivých krajích jsme netestovali, nicméně statisticky významná diference je zřejmá. 27 28

Zemědělství, myslivost a lesnictví a činnost domácností Technicko-hospodářští pracovníci, tj. nedělnické profese.

- 32 -


NUTS-II #N/A CZ010 - Hl. m. Praha CZ020 - Středočeský kraj CZ031 - Jihočeský kraj CZ032 - Plzeňský kraj CZ041 - Karlovarský kraj CZ042 - Ústecký kraj CZ051 - Liberecký kraj CZ052 - Královéhradecký kraj CZ053 - Pardubický kraj CZ061 - Vysočina CZ062 - Jihomoravský kraj CZ071 - Olomoucký kraj CZ072 - Zlínský kraj CZ080 - Moravskoslezský kraj Celkový součet

070531 2,5% 41,99% 7,60% 13,94% 0,72% 0,81% 0,90% 0,72% 2,08% 2,53% 5,79% 13,94% 4,89% 1,54% 100,00%

070531 – 070608 2,8% 32,29% 7,62% 11,14% 4,19% 0,86% 3,24% 3,81% 5,24% 2,19% 6,38% 5,05% 9,90% 5,33% 100,00%

Statistika ČSÚ 12,9% 11,8% 6,3% 5,6% 3,0% 7,4% 4,0% 5,4% 4,9% 5,0% 10,8% 6,1% 5,7% 11,2% 100,00%

Tabulka 7: Sídlo zaměstnavatele respondentů – zaměstnanců podle kraje; zdroj dat: ČSÚ, vl. výpočet

3.3.1.4 Otázka č. 4 „V jakých mezích se pohybuje Vaše měsíční mzda?“ U většiny respondentů se pohybuje hrubá měsíční mzda mezi 10 tis. Kč a 20 tis. Kč. Četnost v tomto pásmu je poněkud vyšší, než je tomu u vyčerpávajícího vzorku ČSÚ za celou ekonomiku a u pásma od 20 tis. Kč do 30 tis. Kč naopak poněkud nižší. Jinak je struktura vzorků dosti podobná se statistikami ČSÚ. Měsíční mzda respondenta 1 - do 10 tis. Kč 2 - 10 tis. Kč až 20 tis. Kč 3 - 20 tis. Kč až 30 tis. Kč 4 - 30 tis. Kč až 40 tis. Kč 5 - více než 40 tis. Kč N/A Celkový součet

070531 5,82% 53,37% 26,33% 8,67% 3,47% 2,35% 100,00%

070531 – 070608 5,20% 55,31% 26,43% 6,12% 5,10% 1,84% 100,00%

ČSÚ 4.Q.06 5,62% 49,61% 31,71% 8,87% 6,90%

Tabulka 8: Statistika měsíční mzdy respondentů – zaměstnanců; zdroj dat: ČSÚ, vl. výpočty

3.3.1.5 Otázka č. 5 „Co pro Vás představuje systém zaměstnaneckého stravování (závodní jídelna, stravenky)?“ Z následující tabulky jasně vyplývá, že většina respondentů považuje systémy zaměstnaneckého stravování za standardní benefit. Výsledky se ku podivu neliší mezi souborem responsí z května a souborem responsí z června 2007. Rozdělení responsí standardní benefit/zaměstnanecká výhoda je přibližně 3:2. Lze předpokládat, že většina zaměstnanců bude požadovat od zaměstnavatele kompenzaci v podobě zvýšení mzdy, pokud by u jejich zaměstnavatele byl systém zaměstnaneckého stravování zrušen (k tomu podrobněji dále u otázek č. 8. a 10.).

- 33 -


Pohled na zaměstnanecké stravování 1 - Standardní benefit 2 - Zaměstnanecká výhoda - dodatečná odměna 3 - Jiná výhoda Celkový součet

070531 62,96% 34,90% 2,14% 100,00%

070531 – 070608 60,61% 36,63% 2,76% 100,00%

Tabulka 9: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování

3.3.1.6 Otázka č. 6 „Jaký systém zaměstnaneckého stravování používá Vaše organizace?“ Většina respondentů uvádí, že jejich zaměstnavatel používá coby systém zaměstnaneckého stravování stravenkový systém. To má dva důvody – v případě responsí z června byli kontaktování prostřednictvím APROPOS klienti stravenkových firem (Sodexho, Accor, Le Chéque Dejéuner, Exit Group), zde je tedy logicky vysoká response od těchto subjektů. V květnu však byla publicita zajištěna zejména umístěním vyrozumění a upozornění na stránky Svazu průmyslu ČR, vzorky v jednotlivých obdobích by se tedy od sebe měly lišit výrazněji, než jak ukazuje následující tabulka. Pohled na zaměstnanecké stravování 1 – Stravenky 2 - Závodní stravování 3 - Nemáme systém zaměstnaneckého stravování 4 - Jiný Celkový součet

070531 95,82% 3,27% 0,51% 0,41% 100,00%

070531 – 070608 95,20% 4,08% 0,51% 0,20% 100,00%


Nezbývá než připustit možnost, že struktura vzorku je ovlivněna také zájmem odpovídat na dotazník – ten pravděpodobně budou mít vyšší podniky, které v současnosti užívají stravenkové systémy a které tedy mohou v rámci současné „daňové reformy“ v důsledku zrušení podpory stravenek tratit. Na druhou stranu by byl příliš silný předpoklad, že tato skutečnost může negativně ovlivnit vypovídací schopnost studie ve vztahu k fiskálním efektům systémů zaměstnaneckého stravování – vztahy mezi odpověďmi v dotazníku a případnými závěry studie jsou netriviální (např. daňová incidence na trhu práce vs. křivka nabídky a poptávky po práci, úroveň kompenzace při zrušení používání voucherů a celkový daňový výnos, atd.).

3.3.1.7 Otázka č. 7 „Ze stravenek, které obdržíte, utratíte přibližně 7.1. x % v restauracích, 7.2. x % v obchodech za jídlo, 7.3. x % nevyužijete.“ Závěry vyhodnocení responsí u této otázky jsou důležité z hlediska zjištění průměrné struktury útraty voucherů. Bylo by sice možno získat data od objednatele studie, nicméně tato data mohou být nepřesná, mimo jiné z toho důvodu, že někteří restauratéři nakupují za vouchery potraviny pro svou restauraci (ačkoliv se tuto praxi již podařilo značně omezit), čímž jsou by byly zkresleny výsledky ve prospěch útraty voucherů v obchodech potravinami. Výsledky této otázky rekapituluje následující tabulka:

- 34 -


Statistika Průměr (vážený) Směrodatná odchylka Počet užitých pozorování Interval 5% jednostr. Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

Restaurace 68,46% 31,0% 892 0,02033 70,50% 66,43%

070531 Obchody 31,31% 30,9% 892 0,02027 33,33% 29,28%

Nevyužito 0,23% 2,1% 892 0,001405 0,37% 0,09%

Restaurace 68,67% 31,0% 879 0,0205 70,72% 66,62%

070531-070608 Obchody Nevyužito 31,31% 0,02% 30,9% 2,1% 879 879 0,02046 0,001382 33,36% 0,16% 29,26% -0,12%

Tabulka 11: Statistika použití voucherů

Vážený průměr byl vypočten za použití vah na úrovni celkové útraty voucherů měsíčně (viz otázka č. 8. I když je podíl neutracených voucherů je zcela zanedbatelný, v důsledku formulace otázky č. 8 jsme provedli přepočet, beroucí do úvahy, že některé vouchery nebývají utraceny tak, abychom obdrželi pro další výpočty hodnotu stravenek, které zaměstnanec průměrně měsíčně obdrží, nikoliv hodnotu utracených stravenek (u otázky č. 8). Průměrné hodnoty za response z května i z června jsou prakticky shodné (až na množství nevyužitých voucherů, které je však vyšší u responsí v květnu).

3.3.1.8 Otázka č. 8 „Příspěvek zaměstnavatele 8.1. Měsíčně utratíte přibližně x Kč za stravování v rámci systému zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelna), 8.2. z toho zaměstnavatel přispívá x Kč.“ Odpovědi na tyto otázky jsou zpravidla pomocnými údaji pro výpočet vážených průměrů (ať již jde o statistiku použití voucherů či statistiku způsobu stravování v případě zrušení stravenkového systému zaměstnavatelem. V obou částech databáze odpovědí – odpovědích z května i odpovědích z června lze najít přibližně stejný podíl příspěvku zaměstnavatele (57,5 % až 57,0 %), přičemž t-testy ukazují na shodu úrovně podílů příspěvku zaměstnavatele, avšak v souboru červnových responsí je zřetelně nižší hodnota stravenek, které v průměru zaměstnanec obdrží (významný rozdíl na 1% hladině významnosti) i příspěvku zaměstnavatele (významný rozdíl na 5% hladině významnosti).

Statistika Vážený průměr Počet pozorování Směrodatná odchylka 5% interval Mez 10% intervalu horní Mez 10% intervalu dolní

Stravenky celkem 1 358,44 994 631,16 39,24 1 397,67 1 319,20

070531 Příspěvek %příspěvku zaměstnavatel zaměstnavatele 780,76 57,5% 994 334,33 20,78 801,54 57,3% 759,97 57,6%

Stravenky celkem 1 308,09 974 553,20 34,74 1 342,83 1 273,35

070531-070608 Příspěvek %příspěvku zaměstnavatel zaměstnavatele 745,14 57,0% 974 301,29 18,92 764,06 56,9% 726,21 57,0%

Tabulka 12: Statistika měsíční sumární hodnoty voucherů a příspěvků zaměstnavatele

Z odpovědí se zdá, že zaměstnavatelé zpravidla využívají plně možnosti daňově uplatnitelné úrovně příspěvku na stravenky, zpravidla však nedávají výrazně vyšší ani výrazně nižší příspěvek na stravování.

- 35 -


Výsledky tohoto dotazu indikují ještě jednu důležitou skutečnost: Jsou-li závěry o průměrném příspěvku zaměstnavatele reprezentativní z hlediska vzorku podniků, které užívají systémy zaměstnaneckého stravování,29 pak výhod systémů zaměstnaneckého stravování v ČR požívá přibližně každý třetí zaměstnanec.

3.3.1.9 Otázka č. 9 „Považujete systémy zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelny) za přínosné pro zaměstnance?“ Pohled na zaměstnanecké stravování 1 – Je přínosem pro zaměstnance 2 – Není přínosem pro zaměstnance

070531 99,18% 0,82%

070531 – 070608 98,57% 1,43%


Výsledky tohoto dotazu jsou zcela jednoznačné. Mírně nepříznivější pro systémy zaměstnaneckého stravování jsou výsledky červnového vzorku responsí. Musíme nicméně vzít do úvahy, že většina respondentů užívá systémy zaměstnaneckého stravování a takto může být závěr poněkud zkreslen složením vzorku.

3.3.1.10 Otázka č. 10 „Pokud by byl systém zaměstnaneckého stravování (kantýna, stravenky) ve Vaší organizaci zrušen a zaměstnavatel nepřispíval na Vaše stravování, vyrovnalo by Vám to podle Vašeho názoru zvýšení hrubé mzdy o x Kč měsíčně.“ Požadovaná refundace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování Průměr Směrodatná odchylka Počet údajů v souboru Interval 5% jednostr. Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu Medián

070531 1370 887 818 61 1430 1309 1200

070531 – 070608 1361 638 856 43 1404 1318 1200

Tabulka 14: Statistika požadované kompenzace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování

Výsledky této otázky bohužel dávají možnost dvojího vysvětlení a ani v jednom případě nedávají valného smyslu: 1. Respondenti chápali tuto otázku ve vztahu k celkové hodnotě stravenek (ta však je irelevantní, neboť reflektuje kromě příspěvku zaměstnavatele též část, kterou si zaměstnanec platí sám). V takovém případě by však byly výsledky příliš nízké, neboť by zpravidla ani nekryly výši daňové úlevy, resp. znamenaly by, že respondenti hodnotí o více než 30 % výše hotovost oproti voucherům. Vzhledem k průměrné hodnotě jídla, ať již konzumovaného v restauraci nebo nakoupeného a konzumovaného doma, se domníváme, že vouchery neomezují tolik volbu spotřebitele, aby to zdůvodnilo tak negativní hodnocení.

29

Dlužno ovšem poznamenat, s ohledem na strukturu respondentů z hlediska pracovní náplně, že zřejmě nepůjde o reprezentativní vzorek a lze se tedy spíše spolehnout na statistiky z dotazníku zaměstnavatelů.

- 36 -


2. Respondenti chápali tuto otázku ve vztahu k příspěvku zaměstnavatele. Pak ovšem je refundace příliš vysoká (téměř dvojnásobek hodnoty příspěvků na stravování) a není vysvětlitelná rozdílem ve zdanění příspěvků na stravování a hrubé mzdy zaměstnanců. Museli jsme tedy prozkoumat celý vzorek odpovědí. V některých případech byly odpovědi nesmyslné (vnitřně rozporné) anebo se zřejmě respondent zmýlil o řád. Tyto odpovědi jsme vyřadili ze vzorku (nesmyslné odpovědi) nebo upravili v řádu (příp. bylo-li zřejmé, že zadal hodnoty stravenek, které dostává na den, namísto na měsíc, vynásobili jsme tyto údaje průměrným počtem pracovních dní, tj. 21). Další korekce byly provedeny, pokud bylo zřejmé, že respondent vztáhnul hodnotu kompenzace k celkové hodnotě stravenek, nikoliv příspěvku zaměstnavatele na stravování. Po těchto korekcích již jsou výsledky smysluplné, jak ukazuje následující tabulka: Požadovaná refundace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování v poměru k hodnotě příspěvku zaměstnavatele Průměr Směrodatná odchylka Počet údajů v souboru Interval 5% jednostr. Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531 1,176 935 0,551 0,035 1,211 1,141

070531 – 070608 1,195 909 0,530 0,034 1,229 1,160

Tabulka 15: Požadované kompenzace při zrušení systému zaměstnaneckého stravování, po korekci dat

3.3.1.11 Otázka č. 11 „Pokud byste nedostával(a) příspěvky na stravování, tj. na stravenky nebo stravování v závodní jídelně, obědval(a) byste spíše přímo na pracovišti (bral(a) si s sebou svačinu)?“ Účelem této otázky je kvantifikovat, zda respondent při zrušení nebo omezení systému závodního stravování se bude spíše stravovat v restauracích nebo jídelnách (přičemž přidaná hodnota v těchto typech zařízení je zdaněna 19 % DPH – v roce 2007, resp. 20 % v roce 2010) či zda si bude zajišťovat stravování sám (obvykle 5 % DPH na potraviny – v roce 2007, resp. 10 % v roce 2010). Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti (v rámci výběrového souboru, jak popsán výše). Hodnota 0 značí, že se respondent bude spíše stravovat na pracovišti, hodnota 1 značí, že se respondent bude spíše stravovat ve stravovacích zařízeních. Průměrná hodnota reprezentuje vážený průměr, kde vahami jsou útraty stravenek za jídlo v restauracích. Tak může být průměr použit jako očekávané snížení tržeb restaurací (nahrazené tržbami obchodů) v relaci k objemu stravenek. Stravovací návyky v případě zrušení příspěvků na stravování Průměr Směrodatná odchylka Počet údajů v souboru Interval 5% jednostr. Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531 33,2% 44,7% 735 3,2% 36,4% 30,0%

070531 – 070608 32,5% 44,5% 740 3,2% 35,7% 29,3%

Tabulka 16: Nahrazení hlavního jídla v pracovní době při zrušení či omezení zaměstnaneckého stravování

Výsledky tedy ukazují, že cca 67 % zaměstnanců by se stravovalo spíše na pracovišti z vlastního nakoupeného jídla anebo ještě přesněji, cca 67 % útraty stravenek (resp. příspěvků na stravování a

- 37 -


části ceny za jídlo hrazené zaměstnancem) v zařízeních kolektivního stravování by bylo relokováno do nákupu jídla, které lze konzumovat na pracovišti (část z toho ovšem může být fastfood, který má také charakter restaurantu a DPH je v tom případě také 19 % v roce 2007, resp. 20 % v roce 2010). V případě této otázky jsou závěry prakticky stejné pro obě části výběrového souboru. S ohledem na velikost vzorku můžeme říci, že se od sebe neliší statisticky významně jeho jednotlivé části. Počet údajů je mimo jiné determinován úplností odpovědí u podílu útraty stravenek v restauracích a u celkové částky stravenek, které měsíčně zaměstnanec obdrží. Prosté průměry byly výrazně nižší, než vážené průměry (cca 27 % a 26 %), což je logické – v případě vyššího příjmu a vyšší útraty za jídlo lze také očekávat, že respondent spíše nebude ochoten měnit své stravovací návyky, protože nedostává stravenky. Tomu také odpovídá, že dělníci by se spíše, než ostatní respondenti, stravovali na pracovišti z vlastních zásob v případě zrušení příspěvků na stravování. Podíl odpovědí zaměstnanců v dělnických profesích je pravděpodobně nižší, než by odpovídalo základnímu souboru (tj. celé populaci). Protože jsme nebyli schopni získat statistiku podílu dělnických profesí na počtu zaměstnanců celkem (nepublikuje ČSÚ ani MPSV), nemohli jsme přepočítat výsledky na základní soubor. Nicméně to, že je nejsme schopni přepočítat, nestraní objednateli této studie. Úpravy by byly žádoucí pouze pokud by byly rozhodující z hlediska výhodnosti systémů zaměstnaneckého stravování – to však (jak plyne z výsledků uvedených ve shrnutí) nejsou,

3.3.1.12 Otázka č. 12 „Změna úrovně mezd Nevíte-li, co vyplnit nebo nechcete-li tuto položku vyplnit, zadejte prosím do obou polí číslo 999.

12.1. Pokud by Vám zaměstnavatel zvýšil mzdu o 10 % více, než je obvyklý roční nárůst Vaší mzdy, motivovalo by Vás to k prodloužení týdenní pracovní doby o x hodin. 12.2. Pokud by Vám zaměstnavatel změnil úroveň mzdy tak, že poroste o 10 % pomaleji, než je obvyklý roční nárůst Vaší mzdy (tedy nejspíše klesne), demotivovalo by Vás to tak, že byste zkrátil(a) dobu strávenou týdně v práci o x hodin.“ Statistikou odpovědí respondentů na tuto otázku se zabýváme zvláště v části týkající se elasticity nabídky práce a poptávky po práci.

3.3.2 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNAVATELE 3.3.2.1 Otázka č. 1 „Jaký je obor Vašeho podnikání (sekce OKEČ)?“ Response v jednotlivých obdobích květen/červen se liší významně pouze v některých případech, jinak je struktura vzorku vcelku podobná. V rámci komunikace s některými uživateli dotazníku bylo zjištěno, že někteří uživatelé nesprávně chápou vymezení „Zpracovatelský průmysl“, který ovšem zahrnuje široké spektrum ekonomických aktivit. Tito uživatelé zpravidla subsumovali svého zaměstnavatele dos skupiny „15 – Jiné“, která však může obsahovat také ještě respondenty ze zemědělství. Podíl responsí ze zpracovatelského průmyslu bude tedy výrazně vyšší – pravděpodobně okolo 30 %.

- 38 -


Z výsledků je také zřejmé, že v některých oborech se vouchery užívají více (viz vyhodnocení dalších otázek), což je také zcela v souladu se statistikou provedenou ČSÚ (největší užití voucherů ve školství, veřejné správě a finančních službách). OKEČ 0 – Nevyplněno 1 - Rybolov a chov ryb 2 - Těžba nerostných surovin 3 - Zpracovatelský průmysl 4 - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 5 - Stavebnictví 6 - Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 7 - Ubytování a stravování 8 - Doprava, skladování a spoje 9 - Finanční zprostředkování 11 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 12 - Vzdělávání 13 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 14 - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 15 - Jiné Celkový součet

Dotazník 07053130 0,72% 1,45% 5,80% 20,29% 15,22%

Dotazník 070531 – 070608 3,62% 0,72% 0,72% 3,62% 2,17% 13,04%

0,72% 1,45% 2,90% 4,35% 2,17% 2,17% 2,17% 6,52% 34,06% 100,00%

11,59% 5,07% 4,35% 7,25% 1,45% 2,17% 4,35% 4,35% 35,51% 100,00%

Tabulka 17: Statistika příslušnosti respondentů – zaměstnanců do sekcí OKEČ; zdroj dat: ČSÚ, vl. výpočty

3.3.2.2 Otázka č. 2, 5, 7. „Jaká je forma vlastnictví Vaší organizace (společnosti, státního podniku…)?“ „Jaká byla přibližná celková úroveň osobních nákladů ve Vaší organizaci v loňském roce (doplňte prosím číslo v tis. Kč)?“ „Jaká (přibližná) částka z osobních nákladů připadala na příspěvky zaměstnancům na stravné (doplňte prosím číslo v tis. Kč)?“ Tyto otázky nejsou nezajímavé z hlediska fiskálního efektu systémů zaměstnaneckého stravování. V případě státních podniků nebo rozpočtových či příspěvkových organizací lze očekávat, že zvýšení nákladů na zaměstnance či snížení daňové uznatelnosti nákladů se projeví zvýšením výdajů státního rozpočtu. Tu část daňové incidence, která dopadá na zaměstnavatele (ať již v podobě zvýšených nákladů na zaměstnance nebo v podobě snížené efektivity, nebude-li kompenzovat snížení mezd) lze v případě státních podniků, rozpočtových a příspěvkových organizací z větší části, ne-li celou, odečíst od výnosu ze snížení daňového zvýhodnění. Otázkou je pouze, zda je výhodnější coby báze objem mezd nebo objem příspěvků na stravování. S ohledem, na skutečnost, že daňová incidence se váže na objem příspěvků na vouchery, považujeme za relevantní bázi tuto (bude výhodnější a přesnější vztáhnout změnu zdanění k objemu příspěvků na zaměstnanecké stravování). Některé odpovědi u otázek č. 5 a 7 jsme museli upravit nebo vypustit s ohledem na předpokládané nepochopení otázky (pokud např. u celkových ročních příspěvků na stravování v organizaci po vydělení počtem zaměstnanců a počtem měsíců v roce vyšlo číslo (např.) 535, bylo možno předpokládat, že se respondent zmýlil v řádu a namísto v tisících Kč uvedl tyto výdaje v Kč a 30

Formát je uváděn YYMMDD, tj. v prvním sloupci údaje do 31.5.2007, ve druhém od 1.6.2007 do 8.6.2007

- 39 -


správný údaj by tedy měl být 0,535 tis. Kč/zaměstnance/měsíc (veškeré úpravy u nákladů na systém zaměstnaneckého stravování byly tohoto typu). V následující tabulce jsou uvedeny podíly v souboru dat podle hodnoty příspěvků na stravování a osobních nákladů dle vlastnictví. Statistika 0 – Nezadáno 1 – Souk. vlastnictví zahraniční 2 – Soukromé vlastnictví české 3 – Jiné než soukromé vlastnictví Celkem

070531 voucher_cost pers_cost 6,52% 7,36% 19,01% 21,66% 61,42% 64,54% 13,05% 6,45% 100,00% 100,00%

070531-070608 voucher_cost pers_cost 0,23% 0,11% 18,63% 23,23% 75,66% 71,34% 5,48% 5,32% 100,00% 100,00%

070608 voucher_cost pers_cost 3,62% 3,28% 18,84% 22,54% 67,97% 68,37% 9,56% 5,81% 100,00% 100,00%

Tabulka 18: Statistika vlastnictví respondentů - zaměstnavatelů

V případě responsí do konce května 2007 bylo, jak již výše zmíněno, využito k zajištění publicity zejména zveřejnění informace o anketě prostřednictvím Svazu průmyslu ČR a Hospodářské komory ČR. Ve druhém kole (prodloužená anketa) ovšem již byla publicita zajištěna prostřednictvím informace o dotazníku rozeslané e-mailem klientům nejvýznamnějších členů APROPOS. Tomu také odpovídá struktura respondentů. Vztáhneme-li veškeré propočty k objemu trhu stravenek v ČR (jak výše argumentováno, je tato konstrukce výhodná), pak je pro nás výhodnější (a matematicky správné) vycházet z dat ze souboru z června 2007.31 Podíl typu organizací v jiném než soukromém vlastnictví na výdajích na stravování zaměstnanců lze odhadnout, s ohledem na argumentaci v poznámce mezi průměrem za celý vzorek a průměrem ze vzorku dat za červen.32 Celkové posouzení z hlediska vlastnictví však bude zajímavé ještě při zahrnutí údajů o očekávaném snížení výdajů na zaměstnanecké stravování v případě zrušení daňové uznatelnosti, resp. daňového osvobození. Průměrný příspěvek na stravování na zaměstnance a pracovní měsíc (bereme do úvahy dovolenou, kdy není nárok na příspěvek na stravování) ve vzorku respondentů činil 384 Kč, což indikuje, že ne všichni zaměstnanci mají tak vysoké příspěvky na stravování, jak se ukazuje v dotazníku zaměstnanců (723 až 747 Kč). Na základě tohoto údaje a údaje ČSÚ o průměrném příspěvku na stravování na zaměstnance ve výši 242 Kč můžeme odhadnout, že systémů zaměstnaneckého stravování užívá v ČR přibližně 5 podniků z každých 8.

3.3.2.3 Otázka č. 4 „Jaký je přibližný počet Vašich zaměstnanců v České republice?“ 31

Nejvyšší sociální požitky, zahrnující podle metodiky ČSÚ výrobky firmy se slevou, příspěvky na bydlení, služební vozy k soukromým účelům, příspěvky na stravování ,příspěvky ve formě spoření či prodeje akcií a výdaje ze sociálního fondu, měly podle publikací ČSÚ za rok 2005 podniky ve státním vlastnictví (cit.): „Sociální požitky dosáhly nejvyšší částky u ekonomických subjektů ve vlastnictví státu, včetně resortů MO a MV (926 Kč). Z toho tyto subjekty dávaly svým zaměstnancům nejvyšší příspěvky na bydlení (435 Kč) a měly také nejvyšší výdaje ze sociálního fondu (183 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc).“ Dopočtem lze odhadnout u tohoto typu subjektů průměrné měsíční příspěvky na stravování ve výši 290 Kč (926 Kč minus 435 Kč minus 183 Kč minus – odhadem – 20 Kč ostatních benefitů – podniky ve státním vlastnictví zpravidla nedávají zaměstnancům k dispozici služební vozy, mobilní telefony ani odměny v podobě vlastních akcií) na zaměstnance. To je ve srovnání s celostátním průměrem 242 Kč (podle statistik ČSÚ) téměř o 20 % více. Stravenkové firmy také uvádějí státní organizace, příspěvkové a rozpočtové organizace jako jednoho z největších zákazníků. 32 Do takto vymezeného intervalu by také spadal údaj podle statistik ČSÚ, uvedený výše.

- 40 -


Většina participujících organizací je do 100 zaměstnanců, jen několik málo participujících organizací mělo více než 500 zaměstnanců, pouze 2 organizace přes 1 000 zaměstnanců (což může být dáno mimo jiné tím, že velké podniky mají svoje závodní jídelny). To ukazuje i následující histogram relativních četností.

Histogram for resp_employees

percentage

100 80 60 40 20 0 0

400

800

1200 1600 2000 2400

resp_employees Obrázek 6: Histogram relativních četností počtu zaměstnanců respondentů

3.3.2.4 Otázka č. 6 „Jaký systém zaměstnaneckého stravování používáte?“ Tato otázka je důležitá nejen z hlediska deskriptivní statistiky souboru, ale též z hlediska efektu případných změn v daňovém zvýhodnění systémů zaměstnaneckého stravování. Podniky se závodní jídelnou mohou částečně uniknout změně v úrovni zdanění tím, že některé náklady, které jsou obtížně přiřaditelné (např. správní režie), jež jsou součástí nákladů systému zaměstnaneckého stravování, přiřadí interně jiným výkonům a tím také dosáhnou jiného ocenění těchto výkonů z hlediska daňového. Nepřímé náklady (přesněji náklady období) mohou činit (odhadem) okolo 10 % nákladů výkonu. Předpokládáme-li, že se postupně podaří přesunout alespoň polovinu těchto nákladů na jiné výkony, pak při průměrném příspěvku zaměstnavatele ve výši 57,2 % bude mít v případě podniků s vlastním závodním stravováním primární účinek pouze 90 % (zatím odhlížíme od daňové incidence a dalších efektů). Tento efekt by měl fungovat i v opačném směru (tedy při zvýšení daňového zvýhodnění). Bohužel do dotazníku jsme nezařadili otázku, zda jde v případě závodních jídelen jde o jídelny provozované třetími subjekty nebo zda jde o jídelny ve vlastní režii. Vysoce pravděpodobně půjde spíše o jídelny provozované třetími subjekty, výše uvedené zmírnění efektu změny v daňovém zatížení zaměstnaneckého stravování tedy bude mít daleko menší (zanedbatelný) efekt než u závodních jídelen vlastních. 070531 Statistika voucher_cost pers_cost 90,35% 96,73% 1 – Stravenky 5,26% 3,27% 2 – Závodní stravování 2,63% 0,00% 3 – Nemáme systém zam.stravování 1,75% 0,00% 4 – Jiný Celkem 100,00% 100,00%

070531-070608 voucher_cost pers_cost 83,12% 55,07% 7,79% 36,11% 3,90% 0,41% 5,19% 8,41% 100,00%

100,00%

Tabulka 19: Statistika systémů zaměstnaneckého stravování mezi respondenty

- 41 -

070608 voucher_cost pers_cost 87,43% 77,55% 6,28% 18,39% 3,14% 0,19% 3,14% 3,87% 100,00%

100,00%


3.3.2.5 Otázka č. 8 „Co představuje ve Vaší organizaci systém zaměstnaneckého stravování?“ Tato statistika je zajímavá z hlediska vnímání systémů zaměstnaneckého stravování zaměstnanci a zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že pravděpodobně většina zaměstnavatelů, kteří se zúčastnili dotazníku, postoupila informace o dotazníku zaměstnanců také svým zaměstnancům, lze snad čísla z následující tabulky a tabulky Tabulka 9 srovnávat.

Statistika 0 – Nezadáno 1 - Standardní benefit 2 - Zaměstnanecká výhoda - dodatečná odměna 3 - Zavedení zaměstnaneckého stravování bylo vynuceno odbory 4 - Provozujeme zam. stravování z důvodů daňové výhodnosti 5 - Jiný důvod Celkem

070531 Přepočteno zaměstnanci 7,63% 44,26% 21,11% 0,00% 24,36% 2,64% 100,00%

070531-070608 Přepočteno zaměstnanci 1,39% 47,68% 28,24% 1,88% 14,32% 6,49% 100,00%

070608 Přepočteno zaměstnanci 4,05% 46,23% 25,20% 1,08% 18,60% 4,85% 100,00%

Tabulka 20: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování; údaje jsou přepočteny počtem zaměstnanců u daného respondenta

Zatímco většina zaměstnanců vidí systémy zaměstnaneckého stravování jako standardní benefit (cca 60 %), u zaměstnavatelů takto vidí systémy zaměstnaneckého stravování pouze 44 % až 47 %. Z hlediska fiskálního efektu systému zaměstnaneckého stravování však je důležitější přepočet celkovým objemem příspěvků na zaměstnanecké stravování u daného zaměstnavatele. Takto přepočtené údaje ukazuje následující tabulka

Statistika 0 – Nezadáno 1 - Standardní benefit 2 - Zaměstnanecká výhoda - dodatečná odměna 3 - Zavedení zaměstnaneckého stravování bylo vynuceno odbory 4 - Provozujeme zam. stravování z důvodů daňové výhodnosti 5 - Jiný důvod Celkem

070531 070531-070608 070608 Přepočteno Přepočteno Přepočteno příspěvky na str. příspěvky na str. příspěvky na str. 0,00% 0,21% 0,10% 45,03% 76,09% 59,33% 19,47% 8,28% 14,32% 0,00% 2,35% 1,08% 35,48% 12,86% 25,07% 0,02% 0,21% 0,11% 100,00% 100,00% 100,00%


Z údajů v předchozí tabulce je zřejmé, že cca 13 % až 25 % objemu příspěvků na stravování je vynakládáno pouze z důvodů daňové výhodnosti – u těchto podniků lze očekávat při snížení daňové výhodnosti tohoto systému, že bude téměř nebo zcela odbourán (et vice versa).

3.3.2.6 Otázka č. 9, 10 „Bude-li zrušena daňová uznatelnost výdajů na zaměstnanecké stravování (z hlediska zaměstnavatele), pravděpodobně zrušíme (omezíme) systém zaměstnaneckého stravování. (prosíme, při odpovědi na tuto otázku zvažte rigiditu podmínek pracovních smluv s Vašimi zaměstnanci) 9.1. v horizontu 1 roku na x % původního rozsahu (0 – 100 %) 9.2. v horizontu 2 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %)

- 42 -


9.3. v horizontu 3 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %)“ Odpovědi respondentů indikují, že v prvním roce od zrušení daňové uznatelnosti nákladů na příspěvky na stravování zaměstnanců lze očekávat pokles o 46 % až 72 % (podle toho, z jakého vzorku, zda z květnového či z červnového, je počítána statistika). Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr33 Sm.odchylka Počet pozorování 5% interval spolehlivosti Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 43,7% 42,2% 215 5,6% 49,3% 38,0%

070531 2 35,2% 38,1% 215 5,1% 40,3% 30,1%

3 30,1% 36,5% 215 4,9% 35,0% 25,2%

070531-070608 1 2 3 61,1% 53,2% 36,3% 42,0% 36,7% 35,2% 138 138 138 7,0% 6,1% 5,9% 68,1% 59,3% 42,1% 54,1% 47,0% 30,4%

1 52,0% 42,2% 353 4,4% 56,4% 47,6%

070608 2 43,8% 37,6% 353 3,9% 47,7% 39,9%

3 33,1% 36,1% 353 3,8% 36,9% 29,4%

Tabulka 22: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování

Nezajímavá ovšem není ani otázka č. 10, kde respondenti odpovídali na obdobnou otázku, jako v případě otázky č. 9, ovšem s tím, že by došlo ke zrušení osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob (a vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění). Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr Sm.odchylka Počet pozorování 5% interval spolehlivosti Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 49,7% 42,9% 215 5,7% 55,4% 44,0%

070531 2 39,8% 40,5% 215 5,4% 45,2% 34,4%

3 35,1% 39,5% 215 5,3% 40,4% 29,8%

070531-070608 1 2 3 50,8% 39,7% 36,8% 40,4% 34,4% 33,1% 138 138 138 6,7% 5,7% 5,5% 57,6% 45,4% 42,4% 44,1% 33,9% 31,3%

1 50,6% 42,2% 353 4,4% 55,0% 46,2%

070608 2 40,1% 38,6% 353 4,0% 44,1% 36,0%

3 36,2% 37,5% 353 3,9% 40,1% 32,3%

Tabulka 23: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně zaměstnance

Očekávaná snížení (resp. přesněji nové úrovně) užívání systémů zaměstnaneckého stravování ve vztahu ke stavajícímu užívání jsou v případě zrušení daňové uznatelnosti i zrušení osvobození příjmu z příspěvků zaměstnavatele na stravování na straně zaměstnance velmi podobné, i když v některých momentech se liší. Údaje ukazují, že systém má určitou dynamiku, k největšímu poklesu užívání systémů zaměstnaneckého stravování zřejmě dojde v prvním roce, pokles v dalších letech již bude pozvolnější. V tabulce Tabulka 23 se prakticky neliší květnové a červnové response. Přitom zrušení osvobození příjmu z příspěvků na stravování od odvodů z mezd je scénář, se kterým se v době realizace dotazníku operovalo nejvíce (byl pravděpodobnější, než zrušení daňové uznatelnosti výdajů na příspěvky na stravování na straně zaměstnavatele). Podle našeho názoru tedy bude možno užít údajů z květnových i červnových responsí – reprezentativní budou údaje za celé období dotazníku.34

33

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. Poznamenejme také, že jde o číslo mezi průměrnými hodnotami z květnových a červnových responsí, tedy riskujeme jeho použitím nejméně, že se dopustíme velké chyby odhadu (spíše riskujeme s vyšší pravděpodobností malé chyby odhadu, než-li jednu velkou).

34

- 43 -


3.3.2.7 Otázka č. 11 „V případě, že bude zrušeno daňové zvýhodnění (ať již na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance), budeme kompenzovat zrušení příspěvků zaměstnavatele zvýšením mezd (vyberte co spíše charakterizuje pravděpodobné řešení, k čemu bude výsledek nejblíže).“ Navazujícím krokem na otázku omezení systému zaměstnaneckého stravování je otázka kompenzace. Budou zaměstnavatelé kompenzovat snížení příjmů zaměstnancům v plném rozsahu, částečně nebo vůbec? Většina respondentů uvádí, že kompenzovat zaměstnancům snížení příjmu nebudou (ve všech vzorcích více než 65 %), někteří budou kompenzovat tak, že z hlediska zaměstnavatele výdaje zůstanou stejné, menší část dokonce chce dorovnat zaměstnancům snížení příjmu tak, aby dostávali stejný čistý příjem (což by znamenalo vynaložit 1,481 násobek35 výdajů na příspěvky na stravování). Statistika 1 – Nebudeme zrušení (omezení) stravenkového systému kompenzovat. 2 - Vynaložíme stejný objem prostředků na zvýšení mezd (tj. čistá mzda v důsledku osvobození příspěvků na stravování od daní poklesne). 3 - Vynaložíme tolik, aby zaměstnanci dostávali stejnou čistou mzdu. Celkem

070531 65,58%

070531070608 73,19%

070608 68,56%

21,86%

19,57%

20,96%

12,56%

7,25%

10,48%

100,00%

100,00%

100,00%

Tabulka 24: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 11

Podíváme-li se však na to, jaký by byl skutečný efekt kompenzací na daňový základ, musíme vzít do úvahy dále objem příspěvků na stravování u jednotlivých respondentů a očekávanou redukci výdajů na stravování. Po zohlednění těchto údajů můžeme říci, že vysoce pravděpodobně nedojde k takovému poklesu zdanitelných příjmů zaměstnanců, jak se zdálo na první pohled z očekávaného snížení příspěvků na stravování, potažmo užívání systémů zaměstnaneckého stravování (srov. tab. Tabulka 23). Velcí respondenti většinou spíše uváděli, že budou snížení příjmu zaměstnanců kompenzovat, což se odrazilo i v poměrně nízkém očekávaném snížení příjmu zaměstnanců (vyjádřeno procentem z příspěvků zaměstnavatele na stravování). Podívejme se nejdříve na celkový očekávaný rozsah snížení příjmu u zaměstnance v případě zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování na straně zaměstnavatele: Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr36 Sm.odchylka Počet pozorování 5% interval spolehlivosti Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 33,8% 50,9% 215 6,8% 40,6% 27,0%

070531 2 38,5% 53,6% 215 7,2% 45,6% 31,3%

3 41,3% 54,4% 215 7,3% 48,6% 34,1%

070531-070608 1 2 3 24,6% 31,0% 34,5% 49,4% 51,2% 52,6% 138 138 138 8,2% 8,5% 8,8% 32,9% 39,6% 43,3% 16,4% 22,5% 25,7%

1 29,2% 50,9% 215 6,8% 36,0% 22,4%

070608 2 34,7% 53,6% 215 7,2% 41,9% 27,5%

3 37,8% 54,4% 215 7,3% 45,1% 30,5%

Tabulka 25: Očekávané snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování, se zohledněním kompenzace

35

Mezní míra zdanění hrubé mzdy (zaměstnavatelé, stejně jako zaměstnanci, odpovídali na otázku týkající se mezd, přičemž je zvyklostí, že mluví-li se v ČR o mzdě, pak o hrubé mzdě) činila k datu zpracování dotazníku cca 12,5 % + 20 % (odhad mezního zdanění plynoucího z daně z příjmů fyzických osob), tj. z čisté mzdy (objemu stravenek) to činí 48,1 %. 36 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

- 44 -


V případě zrušení osvobození od daně z příjmů a zrušení vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelé paradoxně očekávají nižší snížení užívání stravenek, než v případě zrušení daňové uznatelnosti těchto výdajů na straně zaměstnavatelů, i když zvýšení daňového zatížení práce by v tomto případě bylo vyšší. Domníváme se, že to může být způsobeno neschopností zaměstnavatelů odhadnout přesně reakci zaměstnanců – zda budou požadovat i při nezvýhodněném daňovém režimu pro příspěvky na stravování tyto příspěvky ve stejné míře či nikoliv. Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr Sm.odchylka Počet pozorování 5% interval spolehlivosti Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 30,7% 49,3% 215 6,6% 37,3% 24,1%

070531 2 34,2% 52,8% 215 7,1% 41,3% 27,1%

3 37,4% 53,9% 215 7,2% 44,6% 30,2%

070531-070608 1 2 3 24,0% 33,4% 35,8% 49,3% 50,9% 51,8% 138 138 138 8,2% 8,5% 8,6% 32,2% 41,9% 44,4% 15,8% 24,9% 27,1%

1 27,3% 49,3% 215 6,6% 33,9% 20,7%

070608 2 33,5% 52,8% 215 7,1% 40,6% 26,5%

3 36,3% 53,9% 215 7,2% 43,5% 29,1%

Tabulka 26: Očekávané snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně zaměstnance, se zohledněním kompenzace

3.3.2.8 Otázka č. 12 „Zaměstnanci díky systému zaměstnaneckého stravování v naší organizaci obědvají spíše v restauracích (závodní jídelně) než na pracovišti. Tento výrok je pravdivý v případě cca x % zaměstnanců (zcela postačuje hrubý odhad).“ Výsledky této otázky velmi dobře korespondují s obdobnou otázkou v dotazníku zaměstnanců (viz výše). Shoda údajů a poměrná blízkost údajů za všechny vymezené soubory odpovědí v dotazníku dávají dobrý předpoklad, že tyto údaje jsou spolehlivé. Statistika

070531 64,3% 30,9% 215 4,1% 68,4% 60,1%

Vážený průměr Sm.odchylka Počet pozorování 5% interval spolehlivosti Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531-070608 67,9% 31,6% 138 5,3% 73,1% 62,6%

070608 65,9% 30,9% 215 4,1% 70,0% 61,7%

Tabulka 27: Odhadovaný incentvní efekt voucherů (vážený průměr, kde vahami jsou výše příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci).

3.3.2.9 Otázka č. 13, 15 „Stravování v systémech zaměstnaneckého stravování přispívá k produktivitě a ke snižování nemocnosti zaměstnanců.“ Odpovědi na tuto otázku byly seřazeny takto:

1 - Spíše ano 2 - Nevím 3 - Spíše ne „Nerozhodný“ výsledek by se tedy neměl statisticky významně lišit od hodnoty 2. Jak následující tabulka, tak i hodnoty t-testu (na 0% hladině významnosti můžeme zamítnout hypotézu, že

- 45 -


průměrná hodnota vzorku je rovna 2) jasně ukazují, že zaměstnavatelé se domnívají, že systémy zaměstnaneckého stravování mají spíše pozitivní efekt na zdraví a produktivitu zaměstnanců. Podíly odpovědí 1-Spíše ano 2-Nevím 3-Spíše ne

070531 55,81% 26,51% 17,67%

070531-070608 51,45% 29,71% 18,84%

070608 54,11% 27,76% 18,13%

Tabulka 28: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 13.

Zabývali jsme se rovněž otázkou, zda nemůže být ovlivněn náš závěr skutečností, že u menších podniků spíše manažeři předpokládají pozitivní efekt (tudíž vyšší četnost tohoto typu odpovědí) a naopak. P-hodnota t-testu při porovnání prostého průměru z hodnot odpovědí (1,58) a váženého průměru, kde vahami byl počet pracovníků (1,64) na úrovni 84 % jasně ukazuje, že náš odhad není tímto vlivem zkreslený. Pro zjištění případných rozporů jsme použili otázku obdobného charakteru i v případě otázky č. 15:

„Jaký je Váš názor na systémy zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelny)?“ Podíly odpovědí 1 - Jsou přínosem (z hlediska produktivity, spokojenosti, zdraví zaměstnanců). 2-Nejsou přínosem, jde o vynucenou záležitost. 3-Nemám na tuto věc jednoznačnější názor

070531

070531-070608

070608

86,05% 6,51% 7,44%

87,68% 8,70% 3,62%

86,69% 7,37% 5,95%


Výsledky jsou ještě jednoznačnější, než v případě otázky č. 13. Je pravděpodobné, že někteří zaměstnavatelé považují stravenky za přínosné pouze z pohledu spokojenosti zaměstnanců, nikoliv však jejich pracovního výkonu či nemocnosti (i když u více než 50 % tomu tak je). Otázkou je, zda pořadí možných odpovědí neovlivnilo výsledek této otázky – podle našeho názoru nikoliv, převaha kladných odpovědí je natolik drtivá, že lze významné ovlivnění závěrů této otázky pořadím možných odpovědí vyloučit.

3.3.2.10 Otázka č. 14, 16 „Na oběd (jiné jídlo v rámci směny) dáváme zaměstnancům (hlavní části zaměstnanců) přestávku.“ Tato otázka, resp. odpovědi na ni nemají primární využitelnost při zjištění fiskálních efektů systémů zaměstnaneckého stravování, bude-li identifikována potřeba vyhodnocení jejích výsledků, budeme se jimi zabývat na onom místě.

„Křivka poptávky po práci Příklad: Zvýšením mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce rozumíme při zvýšení produktivity práce o 10 % stagnaci mezd (0 %). V případě zvýšení mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce bychom mohli zvažovat zvýšení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %). V případě zvýšení mezd o 5 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli zvažovat snížení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %).

- 46 -


V případě zvýšení mezd o 10 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli zvažovat snížení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %).“ Tuto otázku vyhodnotíme zvlášť při analýze daňové incidence

4

SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR

Česká republika je v současnosti mezi zeměmi s relativně vysokým podílem pracovní síly využívající výhod zaměstnaneckého stravování. Počátkem roku 2005 činil podle (Wanjek, 2005, str. 164) podíl pracovní síly využívající výhod stravenkových systémů v ČR více než 28 % celkové pracovní síly v zemi. Přitom obdobná úroveň byla v roce 2004, z něhož Wanjekova data pochází, v Evropě pouze v Belgii (25 %) a v Maďarsku (zde ovšem podstatně vyšší, celých 80 %)37. Poměrně značné oblibě se dále těší systémy zaměstnaneckého stravování v Lucembursku, Itálii, Francii, Rakousku, ale také Brazílii, Mexiku či Argentině. Obecné schéma fungování stravenkového systému v ČR je obdobné, jako je uvedeno na obrázku Obrázek 1 na straně 13. V České republice působí tři velké společnosti zprostředkující stravenky (Edenred, Sodexo Pass Česká republika, Le Chéque Déjeuner), jež mají téměř 100 % trhu v ČR38.

4.1 Dopad systémů zaměstnaneckého stravování na fiskus v ČR Kvantifikace fiskálních efektů systémů zaměstnaneckého stravování v ČR se v zásadě musí držet schématu uvedeného na obrázku Obrázek 5. V případě kvantifikace jednotlivých vztahů máme několik možností zjištění parametrů:

1. parametry jsou deterministické (např. daňová sazba), půjde zřejmě zejména o sazby různých daní (vč. pojistného sociálního a zdravotního pojištění) – zde lze jednoznačně vycházet z údajů uvedených v zákonech nebo jiných předpisech, 2. parametry jsou stochastické; potom lze použíti několika způsobů odhadu: a. Existují studie, které je kvantifikují – pak lze využít zmíněných studií. Je ovšem nutno podotknout, že ve většině případů nejsou k dispozici studie, které by byly aktuální a navíc se zabývaly regionem střední a východní Evropy nebo konkrétněji ČR. To působí obtíž, neboť parametry mohou být regionálně specifické, v závislosti na spotřebních zvyklostech a setrvačnosti systému. b. Lze učinit odhad na základě dotazníkového šetření. Závěry z námi provedeného dotazníkového šetření viz níže, c. Je možné provést odhady na historických datech (to však je ve většině případů obtížné či nepřesné, opět zde musíme opakovat jako důvod značnou specifičnost této studie). Použité metody výzkumu lze dosti obtížně specifikovat obecně, neboť jednotlivé parametry systému jsou zjistitelné různými metodami. Použité metody tedy budou popsány (pokud přímo nejsou zřejmé z použitého postupu) v rámci jednotlivých dílčích částí této studie. Algoritmus postupu bude, z důvodů návaznosti jednotlivých dílčích částí této studie, následující: 37

Tamtéž Podle vyjádření společností Accor Services, Sodexo Pass Česká republika a.s., Le Chéque Déjeuner, Exit Group měly tyto v roce 2007 podíl přibližně 95 % na trhu. Společnost Accor Services v listopadu 2010 fúzovala se společností Exit Group a několika dalšími menšími poskytovateli stravenkových systémů. 38

- 47 -


1. náklady existence systémů zaměstnaneckého stravování – kvantifikace úrovně benefitu uživatelů systémů zaměstnaneckého stravování, 2. fiskální přínosy existence systémů zaměstnaneckého stravování, a. kvantifikace vztahu mezi zaměstnaneckého stravování,

úrovní

benefitů

a

mírou

užívání

systémů

b. vztah mezi úrovní benefitů (tj. poskytovaného zvýhodnění) a trhem práce v ČR, kvantifikace elasticit nabídky a poptávky na trhu práce a tzv. mzdové křivky,39 c. sekundární vztahy i. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a strukturou spotřeby a úspor, ii. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a strukturou spotřeby a činností „stravenkových“ firem40, iii. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a tržbami hotelů a restaurací, iv. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a úrovní šedé ekonomiky v oboru restaurací a hotelů, d. fiskální konsekvence, 3. shrnutí.

4.1.1 MODEL Fiskální efekt ze zdanění statku X ( X je celková hodnota statku spotřebovaného v národní ekonomice) je závislý na tom, jaká je úroveň zdanění t X (sazba daně uvalené na příspěvky zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců), jaké dopady má zdanění statku X na jeho spotřebu X t X  (kterou tedy můžeme vyjádřit jako funkci jeho zdanění t X ). Kromě toho ovšem zdaněním je vytěsňována spotřeba soukromých subjektů ve prospěch spotřeby vlády, transferů, příp. snížení deficitu státního rozpočtu. V našem modelu předpokládáme, že příjem ze zdanění nebude refundován a tedy bude použit ke snížení deficitu státního rozpočtu. Jedině tak můžeme izolovat efekt změny (nebo zavedení) zdanění od efektů dalších diskrečních nástrojů vlády. Lze tedy předpokládat, že zvýšení jedné daně bude mít dopad na výběr jiných daní.41 Tento efekt označme agregátně  . Funkci fiskálních příjmů I v důsledku existence zdanění určitého statku (v našem případě systémů zaměstnaneckého stravování) pak můžeme za výše uvedených předpokladů definovat takto:

I  X t X   t X  t X  ,

(1)

Pro zjednodušení budeme předpokládat konstantní t X  pro zvolenou úroveň zdanění t X , tj. citlivost výběru jiných daní na zvýšení zdanění příspěvku na stravování bude konstantní podle 39

Např. (Blanchflower a Oswald, 2005) nebo (Galuščák a Münich, 2002) Jež často poskytují i služby závodních jídelen/provozují závodní jídelny. 41 Srov. např. Lafferovu křivku. Otázkou, zda skutečně půjde o negativní efekt a jeho velikost se ovšem budeme zabývat dále. 40

- 48 -


zdanění příspěvků na stravování a budeme psát  , nikoliv jako funkci t X . Pro zjednodušení budeme také psát výši příspěvků na stravování X , byť se jedná o funkci zdanění t X . Výběr odvodů z mezd z příspěvků na stravování označíme TX  t X  X t X  . Ostatní, byť i odvody z mezd, avšak vznikající nebo zanikající jako sekundární efekt, např. kvůli změně zaměstnanosti, budeme subsumovat pod  t X  . Označíme-li  i  X jednotlivé základy daně (přidaná hodnota, zisk, příjmy fyzických osob, atp., které se vážou hodnotu statku X ) jiné, než X a ti daň z nich vybíranou, pak je 

    i   i  ti . i

(2)

i

Při zvýšení zdanění t X bude přírůstek salda příjmů a výdajů státního rozpočtu

    I   t X  t X   i  t i    X  X   X   t X   i  t i  , i i    

(3)

Poznamenejme, že v našem případě (stejně jako v případě většiny evropských zemí) t X  0 , neboť příspěvky zaměstnavatele na stravování zaměstnanců jsou daňově uznatelným výdajem a jsou osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a nezahrnují se do základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění. Proto po úpravách a reflektování t X  0 ve (3):

  I  t X  X  X   t X   i  ti  . i  

(4)

Na levé straně (4) vidíme, že výsledkem bude poměr skutečně dosaženého příjmu státního rozpočtu k tomu, co získáme při vynásobení celkových příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců zdaněním, které na ně bude uvaleno. Zda dopad zdanění příspěvků na stravování na státní rozpočet bude kladný nebo záporný, závisí na tom, zda převáží výběr daně z příspěvků na stravování t X  X anebo negativně působící snížení spotřeby a následně výběru daní

  X   t X    i  t i  . i   Pro zjednodušení budeme předpokládat, že  i je konstantní pro danou úroveň t X .42 Vzhledem k tomu, že výše potenciálního výnosu ze zdanění systémů zaměstnaneckého stravování je ve srovnání s celkovou výší státního rozpočtu zanedbatelná (jak bude zřejmé z údajů níže, pokud bychom zdanili příspěvky zaměstnavatelů 100 %, nečinil by daňový příjem, při odhlédnutí od sekundárních efektů, ani 1 % celkové sumy veřejných rozpočtů), domníváme se, že linearitu Ai v

t X můžeme předpokládat a psát t X  jako konstantu.

Poznamenejme dále, že stravování je nezbytný statek (ovšem stravování v restauracích má řadu blízkých substitutů) a není inferiorní. Lze tedy předpokládat e tXX  0 (rovno nule snad pouze v případě neelastického statku; obvykle zvýšení zdanění vede ke zvýšení ceny a to ke snížení rovnovážného množství na trhu, viz daňová incidence).

42

Může ovšem jít o složenou funkci (např. míra kompenzace snížení příspěvků na stravování bude dále ovlivňovat celkové zvýšení zdanění práce a daňovou incidenci na trhu práce).

- 49 -


Interpretace výsledků rovnice (4) po kvantifikaci jednotlivých parametrů je zřejmá: jestliže pravá strana rovnice (4) bude vyšší než 0, pak bude zvýšení daní přínosem pro státní pokladnu et vice versa. Pokud bychom uvažovali deterministické parametry funkce (4), pak hlavní roli bude hrát t parametr  (citlivost základů daně na změnu spotřeby statku X ) a citlivost e XX , neboť není možné, aby spotřeba statku X byla záporná, stejně jako to za současných podmínek není případem t X . Připomeňme Obrázek 5:

V jeho kontextu pak je zapotřebí vidět jednotlivé součásti funkce (4):43 1.

t X je aktuální efektivní míra44 zdanění práce (resp. pro rok 2012), X je aktuální výše příspěvků na stravování (resp. pro rok 2012) a t X  X je výnos ze zdanění příspěvků na stravování, pokud by nedošlo zdaněním k žádné změně jejich výše, ovšem pouze v té výši, která není rozpočtově neutrální45

43

Ačkoliv v následujících odstavcích popisujeme model pouze na částkách týkajících se stravenek, domníváme se, že můžeme vztáhnout tyto závěry i na systémy zaměstnaneckého stravování jako celek. Je jednodušší a pro čtenáře srozumitelnější, popíšeme-li mechanismy dopadu na fiskus na stravenkách. 44 Dále budeme uvažovat především efektivní míry zdanění. K tomu nás, podle našeho názoru, opravňují dva důvody. Za prvé placená daň není prostým součinem daňové sazby a „superhrubé mzdy“ u fyzické osoby, ani výsledku hospodaření a sazby daně u právnické osoby. Nemáme k dispozici údaje o daňových základech, proto musíme využít údajů o ziscích a výdělcích, avšak adekvátně k tomu upravit podíl daně na proměnné, z níž daň odhadujeme. Za druhé: byť bychom měli uvažovat mezní míru zdanění, je efektivní míra zdanění na agregátní úrovni nejlepším odhadem mezní míry zdanění pro dostatečně malé změny příjmu (zisku). V našem případě by např. úplné opuštění systémů zaměstnaneckého stravování znamenalo změnu v řádu desetin procenta HDP, byť v řádu několika procent z mezd a zisků v pohostinství a stravování. Zahrnutí příspěvků na stravování do základu daně nebo zvýšení mzdy neznamená automaticky, že tento přírůstek se projeví na placené dani (kvůli slevám na dani, atp.). Obdobně u právnických osob přírůstek nebo úbytek tržeb se pravděpodobně projeví i změnou položek, které ovlivňují výsledek hospodaření, ale ne základ daně (zejm. tvorba a zúčtování opravných položek k pohledávkám, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy). 45 U rozpočtových a příspěvkových organizací, státních podniků, atp. povede zvýšení daňového výnosu ze zdanění příspěvků na stravování k nutnosti zvýšit objem finančních prostředků alokovaných na personální náklady, pokud nemá klesnout mzda zaměstnanců. U těchto organizací není primární efekt ze zdanění příspěvků

- 50 -


2.

X změna příspěvků na stravování v důsledku jejich zdanění (zřejmě záporná, tj. snížení),

3.  1 míra refundace snížení příspěvků na stravování, tj. jakým zvýšením mzdy nahradí zaměstnavatelé snížení příspěvků na stravování; t1  t X je efektivní míra zdanění práce, 4. změny struktury spotřeby (a jejich fiskální konsekvence, včetně nezaměstnanosti), reflektující jaká část stravenek je utracena v restauracích a kolik ze stávající hodnoty stravenek by byli ochotni zaměstnanci utratit v restauracích i po jejich zdanění, jinak řečeno jaká část spotřeby by byla přesunuta z restaurací do maloobchodu potravinami; přitom vezmeme do úvahy, že: a. Příspěvky na stravování tvoří dle průzkumu z května a června 2007 cca 57 % hodnoty stravenek. b. Změna agregátní výše příjmů zaměstnanců (vč. příspěvků na stravování) v důsledku zdanění je faktorem ovlivňujícím nikoliv strukturu spotřeby, ale spotřebu obecně, tj. je nutno ji reflektovat jako snížení HDP. c. Dojde ke snížení tržeb v pohostinství a samozřejmě i vstupů, které v důsledku zdanění tržeb v pohostinství sazbou DPH ve výši 20 %, jsou takto prakticky zdaněny všechny – můžeme tedy uvažovat jako základ daně DPH celé tržby v pohostinství, které se zdaněním přesunou do obchodu. V tomto čísle zahrnujeme i přidanou hodnotu realizovanou společnostmi poskytujícími systémy zaměstnaneckého stravování (jinak bychom ji museli odečíst. Toto označme X   2 , t 2 je základní sazba DPH. d. Dojde ke snížení zaměstnanosti v pohostinství. Budeme předpokládat snížení zaměstnanosti proporcionální snížení tržeb. Toto označme X   3 , t 3  t X . e. Dojde k poklesu zisku v pohostinství, proporcionálnímu ke snížení tržeb. Toto označme X   4 . Jelikož v pohostinství funguje značná část restaurací na základě živnostenského oprávnění, ale nemáme o podílu živnostníků v pohostinství konkrétní informaci, t 4 bude efektivní mírou zdanění zisků v pohostinství a stravování. f. Dojde ke zvýšení podílu šedé ekonomiky v pohostinství, jelikož není aktuálně zákonem stanovena povinnost registračních pokladen. Zvýšení objemu šedé ekonomiky lze očekávat v té části útrat v pohostinství, které byly dříve placeny stravenkami, po jejich zdanění zůstanou, ale budou placeny v hotovosti. Toto označme X   5 , t5 je základní sazba DPH. g. Dojde ke snížení vykazovaných zisků v pohostinství, a to v tom samém objemu, v němž nebudou vykazovány tržby, po úpravě o utajené mzdy (práci na černo). Toto označme X   6 , t6 bude efektivní mírou zdanění zisků v pohostinství a stravování. Teoreticky by v důsledku snížení celkových tržeb v pohostinství mělo dojít i ke snížení nadhodnocování nákladů (pokud bychom uvažovali prostý součin změny tržeb restauračních zařízení a míry nadhodnocování nákladů). V praxi to však nemusí být pravda a nepochybně ne v krátkém období. Při poklesu na stravování žádný, stále však může dojít ke změně struktury spotřeby zaměstnanců těchto organizací a tedy sekundárním daňovým efektům.

- 51 -


tržeb bude snaha podniků v pohostinství kompenzovat výpadek příjmů jinak, např. snížením odvodů na daních. Zatímco z tržeb lze zatajit pravděpodobně pouze určitou část, nadhodnocení nákladů se týká zpravidla primárně zahrnutí osobní spotřeby vlastníka podniku, managementu, nebo osob s nimi spojených, do nákladů. Tyto částky se podle našeho názoru se změnou tržeb příliš nezmění. h. V důsledku přesunu tržeb do nevykazovaných pravděpodobně bude také zájem utajit práci (proti zatajeným tržbám nelze započítat personální náklady) a tak dojde i ke snížení vykazovaných mezd v pohostinství v důsledku přesunu části útrat, které zůstanou i po zdanění příspěvků na stravování, do nevykazovaných. Toto označme X   7 , t 7  t X . i.

Část spotřeby, která nebude realizována v pohostinství, bude realizována v obchodě za potraviny. Zde uvažujeme, že zhruba 1/3 výkonové spotřeby v pohostinství je představována nájemným a energiemi, 2/3 potravinami. Ty jsou zdaněny sníženou sazbou DPH a v důsledku toho je samozřejmě snížená sazba DPH efektivně vybírána i ze vstupů. Přírůstek výběru DPH ze zvýšení tržeb maloobchodu tedy bude odpovídat částce, která již nadále nebude utrácena v pohostinství a zároveň je nelze interpretovat jako snížení příjmů zaměstnanců. Toto označme X   8 , t8 je rovno snížené sazbě DPH.

j.

Dojde potenciálně ke zvýšení zaměstnanosti v maloobchodu, proporcionálně ke zvýšení tržeb v maloobchodu. Toto označme X   9 , t 9  t X .

k. Dojde ke zvýšení zisků maloobchodu, proporcionálně ke zvýšení tržeb. Toto označme X   10 , Jelikož v pohostinství funguje značná část restaurací na základě živnostenského oprávnění, ale nemáme o podílu živnostníků v pohostinství konkrétní informaci, t10 bude efektivní mírou zdanění zisků v maloobchodě (bez oprav mot. vozidel). l.

Část zvýšení tržeb v obchodu bude kompenzována zvýšením objemu šedé ekonomiky (nikoliv podílu, ten předpokládáme stejný) v maloobchodu. Toto označme X   11 , t11 je rovno snížené sazbě DPH.

m. Část zvýšení mezd v maloobchodě půjde na vrub šedé ekonomiky (práce na černo). Toto označme X   12 , t12  t X . n. Zvýšení nevykazovaných tržeb v maloobchodu po úpravě o zvýšení nevykazovaných mezd za práci na černo bude základem pro daň z příjmů podnikatelů. Toto označme X   13 , Jelikož v pohostinství funguje značná část restaurací na základě živnostenského oprávnění, ale nemáme o podílu živnostníků v pohostinství konkrétní informaci, t13 bude efektivní mírou zdanění zisků v maloobchodě (bez oprav mot. vozidel). o. Snížení tržeb společností provozujících systémy zaměstnaneckého stravování (Sodexo, Edenred, Le Chèque Déjeuner) a následně samozřejmě daní z přidané hodnoty. Shora uvedeným způsobem upravené snížení přidané hodnoty společností provozujících systémy zaměstnaneckého stravování označme X   14 , sazbu DPH t14 .

- 52 -


p. Na upravené snížení tržeb uvedené v předchozím odstavci navazující snížení osobních nákladů u společností poskytující systémy zaměstnaneckého stravování a tím pádem také snížení odvodů z mezd. Toto označme X   15 , t15  t X . q. Na upravené snížení tržeb uvedené pod odst. 4.o. výše navazující snížení zisku X   16 a tím pádem i placené důchodové daně korporací t16 . r. Ta část snížení celkové částky stravenek, jimiž je placeno v restauracích a nebude přesunuta na nákup potravin v obchodě, je z hlediska struktury spotřeby neidentifikovatelná. Tuto část snížení celkové částky stravenek ovšem musíme ještě očistit o změny výkonové spotřeby v pohostinství a stravování (po snížení o přidanou hodnotu „stravenkářů“) a v maloobchodě (bez oprav motorových vozidel). Zatímco výše jsme identifikovali vliv strukturálních změn spotřeby na zdanění práce, kapitálu a na přidanou hodnotu, struktura výkonové spotřeby v pohostinství a stravování i v maloobchodě nám zůstává skryta. Pro účely odhadu změny daňového výnosu s takto upraveným reziduem hodnoty stravenek, které se týkají změny struktury spotřeby ( X   17 ) proto budeme počítat jako se snížením HDP a zdaněním t17 odpovídajícím podílu daňových příjmů státního rozpočtu na spotřebě (vlády a domácností) a importech. Protože jsme však výše u maloobchodu i pohostinství a stravování do změny výběru DPH reflektovali celé tržby, musíme nyní o součin příslušné změny přidané hodnoty (v pohostinství a stravování, resp. maloobchodě) a podílu výběru DPH na importech a spotřebě upravit fiskální dopad přesunu spotřeby na jiné statky X   17  t17 . s. Změna zaměstnanosti v důsledku strukturálních změn – úbytek pracovních míst v pohostinství a u společností poskytujících systémy zaměstnaneckého stravování, přírůstek v obchodě a v národní ekonomice obecně (v části přesunuté spotřeby, kterou nelze zařadit na obchod). Na každé takto zaniklé, resp. vzniklé pracovní místo počítáme vzhledem k obvyklé struktuře manželských párů (zpravidla se berou lidé s podobnou úrovní vzdělání, nikoliv vysokoškolačka a vyučený číšník) s i. podporou v nezaměstnanosti a ii. příspěvky na bydlení (u zaniklého místa nutnost platit, u vzniklého snížení transferů státu). Na ty má nárok domácnost, jejíž náklady na bydlení tvoří více, než 1/3 jejích čistých příjmů. V případě 2 zaměstnaných s průměrnou čistou mzdou jednoho 12 tis. Kč (údaj pro pohostinství za 2010, dopočtený z dat MPO) a 14 tis. Kč (průměr za národní ekonomiku dopočtený z dat ČSÚ), kdy jeden se stane nezaměstnaným, to jistě není nereálný předpoklad při současných cenách nájmů a energií. Sumu změny podpor v nezaměstnanosti a příspěvků na bydlení označme X   18 . Podpora v nezaměstnanosti a dávky státní sociální podpory nejsou zdaněny, příjemce je obdrží v plné výši, tj. t18  1 . 5. Objemové efekty – odčerpání peněz z ekonomiky v důsledku zvýšení zdanění práce coby součinu i.

efektivní míry zdanění práce a

- 53 -


ii.

součtu nezrušených příspěvků na stravování a příspěvků na stravování,

výše kompenzace za zrušení

ovšem po úpravě o vliv zavedení nové slevy na dani, nahrazující osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd. Jelikož by srovnání zdanění příspěvků na stravování znamenalo víceméně zánik stravenkových systémů a systémů zaměstnaneckého stravování, podíly na zisku a dividendy vyplácené „stravekáři“ do zahraničí v současnosti by poté již vypláceny nebyly. Tyto podíly na zisku a dividendy představují odčerpání peněz z ekonomiky. a. Pro účely odhadu snížení daňového výnosu budeme s touto celkovou změnou agregátních výdajů X   19 počítat jako se snížením HDP a zdaněním t19 odpovídajícím daňové kvótě v ČR, upravené o rozdíl mezi základní sazbou DPH a poměrem vybrané DPH v ekonomice ku HDP. Část HDP totiž není zdaněna DPH (poštovní služby, pojištění, bankovní služby a obecně služby finančního charakteru), stejně jako např. nájemné, kdy pronajímatelem je neplátce DPH, ale i řada služeb drobných podnikatelů – neplátců DPH, a některé části spotřeby jsou zdaněny základní sazbou DPH (potraviny, pleny, zdravotnické potřeby, palivové dřevo). b. Změna zaměstnanosti v důsledku odčerpání peněz z ekonomiky – úbytek pracovních míst v národním hospodářství (nečítaje v to shora uvedené strukturální změny). Na každé takto zaniklé pracovní místo počítáme s podporou v nezaměstnanosti a příspěvky na bydlení (u zaniklého místa nutnost platit, u vzniklého snížení transferů státu). Na ty má nárok domácnost, jejíž náklady na bydlení tvoří více, než 1/3 jejích čistých příjmů. V případě 2 zaměstnaných s průměrnou čistou 14 tis. Kč (průměr za národní ekonomiku dopočtený z dat ČSÚ), kdy jeden se stane nezaměstnaným, to jistě není nereálný předpoklad při současných cenách nájmů a energií. Sumu změny podpor v nezaměstnanosti a příspěvků na bydlení označme X   20 . Podpora v nezaměstnanosti a dávky státní sociální podpory nejsou zdaněny, tj. t 20  1 . Za určitých předpokladů, zejména ohledně struktury útrat v závodních jídelnách, můžeme vztáhnout shora uvedené závěry i na systémy zaměstnaneckého stravování jako celek. Dále je třeba ještě zahrnout, že stravenka je svého druhu bankovka a existence systémů zaměstnaneckého stravování tedy představuje v podstatě emisi quasipeněz (zvýšení M4, M5), což se zprostředkovaně promítne do nominálního HDP (u reálného HDP záleží toto promítnutí na platnosti kvantitativní teorie peněz). Vliv nahrazení osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd slevou na dani bude popsán ve zvláštní kapitole. Následuje odhad jednotlivých parametrů modelu.

4.1.2 ROZSAH A PODPORA SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR Podpora stravování zaměstnanců je v ČR řešena prostřednictvím osvobození příjmu představovaného hodnotou stravování, podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“):

„(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

- 54 -


… b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,“ Toto osvobození má dále dopad do výše pojistného sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem i zaměstnancem, neboť výše uvedené plnění v podobě příspěvků na stravování se nezahrnuje ani do základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ani do základu pro výpočet pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.46 Přitom výdaje na stravování zaměstnanců jsou (logicky, v souladu s argumentací uvedenou v subkapitole 2.2.2. Dopady užití meal voucherů na podniky) do určité výše daňově uznatelným nákladem (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů):

„(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také … j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na … 4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu47, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu48, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu49. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů,“ Jestliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci stravenky, je daňová uznatelnost limitována 70 % stravného vymezeného v současnosti zákoníkem práce. To společně s osvobozením hodnoty stravenek hrazené zaměstnavatelem (uznatelné daňově do výše 55 % hodnoty stravenky) vytváří stimulační efekt, který však s rostoucí výší příspěvku od určité výše příspěvku zaměstnavatele klesá relativně k celkové hodnotě stravenek (i když absolutně roste). Přitom část (45 %) stravenky platí zaměstnanec ze svých peněz. Jaký je celkový incentiv lze zkoumat pouze na systému zaměstnanec-zaměstnavatel, neboť zvýšení nebo snížení daňové zátěže jednoho vede k daňové incidenci i u druhého prostřednictvím snížení či zvýšení hodnoty voucheru (srov. Kubátová, 2000, str. 59 – 72). Simulaci jsme provedli s následujícími parametry:

1. Mezní míra zdanění práce v ČR ve výši 48,58 % pro roky 2010 - 2012: 46

zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“), resp. § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na VZP“) 47 § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce 48 § 88 odst. 4 zákoníku práce 49 § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce

- 55 -


a. ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ohledně základu daně a výše daně z příjmů ze závislé činnosti: § 6 odst. 13: „Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo

funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.“ § 16: „Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.“

b. ustanovení zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů:

§ 5 odst. 1: „Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo účast jen na důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.“ § 7 odst. 1: „Sazby pojistného činí a) u zaměstnavatele 1. 25 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 2. 26 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám pro kalendářní rok stanoví podle odstavce 2, 3. 21,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. b), b) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu, c) u osoby samostatně výdělečně činné 1. 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 až 3, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění, 2. 2,3 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 4, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění, d) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu,

- 56 -


e) u zahraničního zaměstnance 2,3 % z vyměřovacího základu. c. ustanovení zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů:

§ 2 odst. 1: „Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období.“ § 3 odst. 1: „Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.“ 2. Zákon omezuje osvobozený příjem na straně zaměstnance hodnotou stravného jednoho jídla pro jeden pracovní den, kromě toho zřejmě zaměstnanci nebudou ochotni akceptovat 50 stravenky nad úroveň spotřeby potravin a služeb stravovacích zařízení (2 347 Kč měsíčně 51 podle údajů Českého statistického úřadu ), neboť by tím snížili celkovou úroveň svého 52 blahobytu. Zákon tedy limituje maximální hodnotu stravenky tím, že nad daňově uznatelný příspěvek je již případný příspěvek zaměstnavatele možný jen z čistého zisku, případně ze speciálního fondu (FKSP), což do určité míry omezuje zneužívání stravenek jako nástroje daňové optimalizace. 3. Vracení hotovosti na stravenky není pro provozovny ekonomicky výhodné, neboť smluvní provizi vydavatelům stravenek odvádí z celé hodnoty přijatých stravenek. Proto v praxi vrací většina provozoven na nákup za stravenky maximálně 5 Kč, což zamezuje zneužívání stravenek (kromě toho vysoké nominální hodnoty stravenek nejsou prakticky využívány, viz níže). 4. Maximální hodnota stravného pro 5-12 hodin práce činí 69 Kč/den (vývoj viz násl. tabulka), ovšem maximální hodnota příspěvku na stravování pouze 70 % z této částky (viz výše): období od 1.1.2011 od 1.1.2010 od 1.1.2009 od 1.1.2008 od 1.1.2008 od 1.1.2007 2006

od 5 - 12 hod. 63 - 74 Kč 61 - 73 Kč 60 - 72 Kč 58 - 69 Kč 58 - 69 Kč 58 - 69 Kč 58 - 69 Kč

12 - 18 hod. 95 - 114 Kč 93 - 112 Kč 92 - 110 Kč 88 - 106 Kč 88 - 106 Kč 88 - 106 Kč 88 - 106 Kč

50

nad 18 hod. 149 - 178 Kč 146 - 174 Kč 144 - 172 Kč 138 - 165 Kč 138 - 165 Kč 138 - 165 Kč 138 - 165 Kč

Předpis č. 377/2010 Sb. č. 462/2009 Sb. č. 451/2008 Sb. č. 262/2006 Sb. č. 262/2006 Sb. č. 262/2006 Sb. č. 496/2005 Sb.

Srov. (Bradford a Shaviro, 1999) nebo (Jackson, 1999: 176) Podle téhož zdroje byl průměrný počet osob v cenzové domácnosti 2,3 osoby, z toho ekonomicky aktivní 1,04 osoby. Maximální průměrná hodnota stravenek za měsíc, které by tak průměrná domácnost akceptovala, by činila cca 321 korun denně, tj. asi 6 741 korun měsíčně – od této úrovně je již omezení nákupu jídla příliš vysoké a ani podpora poskytovaná v podobě snížení daňové povinnosti tuto skutečnost nedokáže eliminovat. Propočet je ovšem nutně nepřesný, neboť neznáme indiferenční křivky průměrné domácnosti, důchodové elasticity poptávky po potravinách a stravovacích službách, intervaly spolehlivosti cenzových proměnných, vycházíme z průměrné míry zdanění mezd, atd. 52 Příspěvek zaměstnavatele totiž je ve skutečnosti kompenzován snížením mzdy – zaměstnavatel by tyto peníze mohl jinak vyplatit ve mzdě, výhoda užívání stravenek z hlediska čistě peněžního spočívá pouze v daňovém zvýhodnění, konkrétně osvobození od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění 51

- 57 -


období 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 07/98 - 12/98 03/98 - 06/98 09/97 - 02/98 12/96 - 08/97 07/96 - 11/96 01/96 - 06/96 05/95 - 12/95 12/94 - 04/95 10/94 - 11/94 08/94 - 09/94 12/93 - 07/94 04/93 - 11/93 01/93 - 03/93 05/92 - 12/92

od 5 - 12 hod. 58 - 69 Kč 58 - 69 Kč 58 - 70 Kč 57 - 69 Kč 55 - 67 Kč 54 - 66 Kč 53 - 65 Kč 53 - 64 Kč 52 Kč 50 Kč 48 Kč 46 Kč 44 Kč 42 Kč 40 Kč 38 Kč 36 Kč 34 Kč 32 Kč 25 Kč 23 Kč

12 - 18 hod. 88 - 106 Kč 88 - 106 Kč 88 - 107 Kč 87 - 105 Kč 85 - 102 Kč 83 - 99 Kč 82 - 98 Kč 81 - 97 Kč 81 Kč 77 Kč 74 Kč 71 Kč 68 Kč 65 Kč 62 Kč 58 Kč 56 Kč 53 Kč 50 Kč 39 Kč 36 Kč

nad 18 hod. 138 - 165 Kč 138 - 165 Kč 139 - 166 Kč 136 - 163 Kč 133 - 159 Kč 130 - 155 Kč 128 - 153 Kč 127 - 152 Kč 126 Kč 120 Kč 115 Kč 111 Kč 107 Kč 103 Kč 99 Kč 93 Kč 89 Kč 85 Kč 79 Kč 62 Kč 57 Kč

Předpis č. 647/2004 Sb. č. 449/2003 Sb. č. 569/2002 Sb. č. 445/2001 Sb. č. 448/2000 Sb. č. 333/1999 Sb. č. 324/1998 Sb.

Tabulka 30: Maximální hodnoty stravného podle obecně závazných právních předpisů od roku 1992

Jak vidíme, absolutní snížení daňové zátěže, jež je v zásadě ekvivalentní hodnotě transferu, roste jak v hodnotě stravenky (až do cca 200 Kč/den, v praxi ovšem takové hodnoty nejsou reálné a firmy prodávající stravenky obvykle nabízejí stravenky do hodnoty 100 Kč/den), tak i v podílu hodnoty stravenky hrazeném zaměstnavatelem. Od určité výše, kdy již celý příspěvek zaměstnavatele přestává být daňově uznatelným nákladem, se tento růst zpomaluje. Ekvivalentně k tomu také od určité míry klesá relativní výše daňového zvýhodnění k hodnotě stravenek (pro teoretickou nekonečnou hodnotu stravenek by se blížila (při daňových sazbách roku 2008) 31,5 %, tj. rozdílu průměrné míry zdanění mezd v ČR a současné úrovně sazby daně z příjmů právnických osob). Skutečné využití stravenek však ani zdaleka nedosahuje možností, které jsou dány preferencemi spotřebitelů. Skutečné využití systémů zaměstnaneckého stravování v roce 2010 bylo představováno průměrnou hodnotou stravenek na měsíc a pracovníka ve výši 263 Kč, přičemž nejnižší průměrná hodnota plnění tohoto typu (příspěvku zaměstnavatele) ve výši 60 Kč na zaměstnance a měsíc byla zaznamenána v oboru ubytování a pohostinství a dále 153 Kč v odvětví zdravotní a sociální péče, nejvyšší ve výši 672 Kč na zaměstnance a měsíc naopak u výroby a rozvodu elektřiny, tepla a plynu. To odpovídá u odvětví výroby a rozvodu elektřiny, tepla a plynu při průměrném počtu pracovních dnů v měsíci 21 a předpokládaném příspěvku zaměstnavatele ve výši 55 % z nominální hodnoty stravenky každodennímu poskytnutí stravenek v průměrné hodnotě cca 58 Kč, příspěvku zaměstnavatele 32 Kč a daňové úspoře odvodů z mezd cca 326 Kč měsíčně. V průměru za národní ekonomiku pak je daňová úspora na odvodech ze mzdy cca 128 Kč na zaměstnance. Pokud bychom brali v úvahu pouze zaměstnance účastné systémů zaměstnaneckého stravování, údaje by byly samozřejmě jiné, neboť shora uvedená čísla jsou reprezentativní za celé odvětví, resp. ekonomiku. Příspěvky na stravování jsou zcela jistě z části ovlivňovány tím, jaký je daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele a do jaké výše je osvobozen příjem zaměstnance z příspěvku, viz následující

- 58 -


obrázek. Jak klesal podíl maximální možné výše stravného (v poměru k hrubé mzdě vč. příspěvků zaměstnavatele, pravá osa násl. obrázku), reagovala i výše příspěvků na stravování (opět v poměru k průměrné mzdě + příspěvky, levá osa). Je nicméně vidět, že pokles zrychloval v obdobích recese, zatímco docházelo k růstu v období konjunktury.

Obrázek 7: Vztah maximální výše stravného (pravá osa) a příspěvků na stravování (levá osa), oboje relativně k hrubé mzdě + náhrady mzdy + příspěvky zaměstnavatele; zdroj dat: ČSÚ, 2010

Orientační propočet předpokládané celkové výše osvobození od odvodů z mezd u příspěvků na stravování shrnuje následující tabulka. Odhady dle dat ČSÚ a společností poskytujících systémy zaměstnaneckého stravování se dosti liší. Při kontrole proti účetním závěrkám oněch společností jsme zjistili, že za relevantní lze spíše považovat odhady členů APROPOS, než-li ČSÚ. Predikce pro rok Položka Počet zaměstnanců celkem Počet osob účastných sys.zam.strav Počet měsíců v roce Průměrný měs.příspěvek Podíl příspěvku na hodnotě stravenky Velikost trhu dle dat ČSÚ Velikost trhu dle dat APROPOS Velikost trhu (mil. Kč), finál.odhad Příspěvky na stravování

Stravenky 4 160 711 1 300 000 12 276 57,47% 9 925 16 000 16 000 9 196

2010 2012 Závodní Závodní stravování Celkem Stravenky stravování Celkem 4 160 711 4 160 711 4 201 106 4 201 106 4 201 106 1 840 000 3 140 000 1 312 621 1 857 864 3 170 485 12 12 12 12 12 276 276 298 298 298 57,47% 57,47% 57,47% 57,47% 57,47% 14 048 23 974 10 913 15 447 26 360 21 100 37 100 16 000 21 100 37 100 21 100 37 100 16 000 21 100 37 100 12 127 21 323 9 196 12 127 21 323

Tabulka 31: Odhad výše podpory státu stravenkovému systému prostřednictvím snížení odvodů z mezd pro roky 2010 a 2012; zdroj dat: ČSÚ, obecně závazné právní předpisy, objednatelé této studie, vl. výpočet

Oproti roku 2007, kdy byl průměrný příspěvek zaměstnavatele 328 Kč a byla také o 5 % vyšší zaměstnanost, utrpěly systémy zaměstnaneckého stravování cca 18% - 23% pokles (záleží na

- 59 -


zdroji dat, z nichž vycházíme – jak uvedeno výše, i u ČSÚ se údaje o zaměstnanosti liší podle toho, o jakou tabulku se jedná, do 10% rozdílu, bez vysvětlení). Protože pro poskytování stravování ve vlastní (závodní) jídelně platí obdobná pravidla jako pro použití stravenek, platily by podobné závěry i pro vlastní závodní jídelny. Parametry průměrné hodnoty stravenky a relativní výše daňového benefitu byly vypočteny takto: Stravenky 2006 pod 20 včetně 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 70-79 80-89 90 a více Průměr

Průměrný odhad podílu na stravenkách celkem 0,07% 0,16% 3,07% 9,78% 25,40% 22,76% 18,80% 16,17% 3,78% 100,00%

Průměrná hodnota stravenky 10 25 35 45 55 65 75 85 95 65,72

Relativní výše benefitu 48,58% 48,58% 48,58% 48,58% 48,58% 48,58% 48,58% 48,58% 48,16% 48,56%

Tabulka 32: Vstupní údaje pro odhad celkové daňové podpory státu stravenkovým systémům v ČR; zdroj dat: ČSÚ, APROPOS, vl. výpočet

Protože dále budeme počítat s relativními ukazateli a až v závěru provedeme sumaci a shrnutí fiskálních efektů ve vztahu k úrovni státní podpory, je také z našeho pohledu důležitá úroveň podpory státu v podobě daňové uznatelnosti výdajů na stravování zaměstnanců na straně zaměstnavatelů, ale zejména osvobození od daně z příjmů a jiných quasidaní na straně zaměstnanců. Protože jde o výchozí veličinu, budeme dále uvažovat velikost stravenkového trhu v ČR coby jednotkovou, až v závěrečném výpočtu budeme reflektovat velikost v měnových jednotkách.

4.1.2.1 Státní zaměstnanci a systémy zaměstnaneckého stravování V případě rozpočtových organizací je daň z příjmů právnických osob (tedy placená těmito rozpočtovými organizacemi) rozpočtově neutrální položkou. V případě příspěvkových organizací zřizovaných státem jde o obdobný princip – zvýšení výdajů z činnosti kryté příspěvky nutně vede k požadavku na zvýšení příspěvku anebo omezení činnosti příspěvkové organizace.53 Dále za rozpočtově neutrální můžeme označit také daně u subjektů vlastněných státem (plně) anebo částečně rozpočtově neutrální u subjektů částečně vlastněných státem. Tato tvrzení platí pouze za předpokladu, že

1. Systém nahlížíme staticky. Pokud by tomu tak nebylo, mohou být volné prostředky alokovány jinak organizací a jinak státem, s rozdílnými multiplikačními efekty. 2. Buďto příjmy dané instituce nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny, anebo zvýšené náklady příspěvků na stravování budou kompenzovány ze státního rozpočtu anebo v důsledku zvýšení zdanění dojde ke snížení jiných příjmů státu (např. z dividend či podílů na zisku) a nedojde ke změně systému odměňování zaměstnanců v rozpočtových organizacích, příspěvkových organizacích a státních podnicích (to zejména z hlediska osvobození od daně z příjmů fyzických osob a dalších odvodů ze mzdy). 53

Přitom nutno podotknouti, že řada zaměstnanců státem zřizovaných organizací nebo rozpočtových organizací považuje nepeněžní benefity za významnou složku svého odměňování.

- 60 -


Nebudou-li tyto předpoklady dodrženy, nelze samozřejmě o rozpočtově neutrálním působení hovořit a museli bychom analyzovat dopady na efektivnost státní správy v důsledku změn v úrovni čisté mzdy (zprostředkované efekty na loajalitu, fluktuaci, pracovní úsilí, kvalitu personálu, atd.). V další analýze se podíváme podrobněji zejména na první část předpokladu č. 2. – z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Předmětem daně z příjmů nejsou příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, s výjimkou příjmů z reklam (§ 18 odst. 3 zákona o daních z příjmů), a to zejména (§ 18 odst. 4 téhož zákona):

„příjmy a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami, b) z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů,17b) z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států a dále příjmy krajů a podpory z Vinařského fondu a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce, c) z úroků z vkladů na běžném účtu, d) z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu.“ Přitom za zmínku dále stojí zejména zdanění příjmů veřejných vysokých škol a zdravotnických zařízení zřízených podle zvláštního právního předpisu, kde předmětem daně jsou příjmy s výjimkou úrokových příjmů a investičních dotací. V případě zdravotních pojišťoven zřízených ze zákona nebo podle zvláštního právního předpisu není předmětem daně drtivá většina příjmů těchto pojišťoven (opět viz § 18 odst. 4 zákona o daních z příjmů). Dále jsou od daní z příjmů osvobozeny některé příjmy příspěvkových organizací (zejm. příspěvky členů) – viz § 19 zákona o daních z příjmů. Podrobněji k celé problematice viz § 18 a § 19 zákona o daních z příjmů. Podle odpovědí respondentů – zaměstnavatelů – ve vlastnictví státu, resp. státních organizací by ovšem tito zaměstnavatelé poskytovali zaměstnancům nižší kompenzaci při zrušení osvobození příspěvků na stravování od daně, než zaměstnavatelé v privátní sféře (i když státní zaměstnanci požadují vyšší kompenzaci při zrušení příspěvků na stravování, než zaměstnanci v privátní sféře) . To znamená, že nemůžeme počítat s plnou, rozpočtově neutrální, kompenzací snížení příjmu státních zaměstnanců, resp. zaměstnanců v podnicích vlastněných státem, ale bude nutno počítat s tím, že stát ze svých zaměstnanců na zdanění příspěvků na stravování něco získá nebo ztratí. Touto částkou bude rozdíl mezi 1. výší daně vybrané z příspěvků na stravování a kompenzací příspěvků na stravování, a 2. rozdílem mezi výší kompenzace (náklady práce) a původními příspěvky na stravování. Po zohlednění názorů zaměstnavatelů i zaměstnanců se zdá, že by náklady práce ve státní sféře po zdanění příspěvků na stravování zůstaly na stejné úrovni, jako před ním, což v podstatě odpovídá

- 61 -


úvaze, že výnos ze zdanění příspěvků na stravování, resp. výnos DPFO v důsledku kompenzace zrušení příspěvků na stravování, by byl použit ke snížení deficitu státního rozpočtu. 70608 stát 1 2 18,03% 18,20% 120,1% 120,1% 102,0% 103,9%

Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Míra kompenzace uvažovaná zaměstnavateli (na úrovni hrubé mzdy) Míra kompenzace požadovaná zaměstnanci (na úrovni hrubé mzdy) Výsledný odhad zvýšení nákladů práce

3 21,99% 120,1% 106,7%

Tabulka 33: Kompenzace zdanění příspěvků na stravování ve státních organizacích a podnicích ve vlastnictví státu; zdroj: dotazník, vl. výpočet

Lze ovšem také očekávat, že pokud bude zdaněn příspěvek na stravování, zájem i těchto zaměstnanců o zaměstnanecké stravování se sníží (pouze 23,28 % z cca 1 115 respondentů zaměstnaných ve státní správě uvedlo, že by se i nadále, po zrušení (zvýhodnění) příspěvku na stravování, stravovali v restauraci, zbývajících 76,72 % by si bralo s sebou jídlo na pracoviště. Přitom tito respondenti utrácejí 69 % stravenek (příp. ceny za hlavní jídlo v rámci pracovní doby) v restauracích či jídelnách. V rámci otázek v dotazníku zaměstnavatelů realizovaného v roce 2007 jsme také položili otázku ohledně vlastnictví organizace. Následující tabulka rekapituluje výsledky dotazníku. Musíme ovšem přiznat, že vzorek pravděpodobně není reprezentativní ve vztahu ke struktuře zaměstnavatelů, neboť podíl mezd u podniků v jiném než soukromém vlastnictví je podezřele nízký (pouze 5,81 % mezd celého vzorku, 10 % zaměstnanců). Zřejmě tedy budeme muset odhadnout podíl mezd u organizací ve státním vlastnictví (plně, částečně) z údajů ČSÚ: Podle Českého statistického úřadu pracovalo v roce 2007 cca 66 % zaměstnanců v subjektech plně v soukromém vlastnictví a cca 30 % (přesněji 27,36 % plně ve vlastnictví státu a 6 % částečně ve vlastnictví státu) zaměstnanců v subjektech částečně nebo plně ve vlastnictví státu. Vlastnictví

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celkem

207

224

228

234

245

258

328

soukromé

177

197

184

198

198

222

338

družstevní

173

182

158

245

245

251

260

státní

209

226

316

272

290

306

317

komunální

135

171

130

141

154

178

185

sdružení, polit.stran a církví

194

114

165

171

137

235

372

zahraniční

257

244

265

268

294

290

311

mezinárodní

295

309

318

336

347

387

546

smíšené

234

280

286

298

332

302

354

Tabulka 34: Příspěvky na stravování podle typu hospodaření na osobu a měsíc; zdroj: ČSÚ, vl. výpočet Vlastnictví

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celkem

3 118 009

3 078 983

3 230 375

3 184 144

3 226 364

3 273 807

3 323 955

soukromé

1 108 994

1 124 050

1 061 084

1 087 400

1 053 581

1 077 191

1 111 732

družstevní

106 416

100 296

93 780

85 665

80 601

77 934

74 063

státní

723 615

662 107

544 225

527 323

516 006

485 822

482 372

komunální

205 727

259 570

500 339

494 328

484 070

520 605

511 846

32 274

31 933

33 879

36 181

37 119

40 141

41 344

zahraniční

292 621

392 764

414 562

467 686

539 161

598 028

704 699

mezinárodní

345 007

360 184

369 365

355 379

345 830

314 633

284 209

smíšené

288 299

211 045

186 825

164 001

146 386

124 912

116 428

sdružení, polit.stran a církví

54

54

Např. akciové společnosti se státní účastí nebo ve vlastnictví státu. Zde uvažujeme polovic zaměstnanců, u nichž by zdanění příspěvků na stravování bylo primárně rozpočtově neutrální (nebereme do úvahy sekundární efekty) a polovic soukromý sektor.

- 62 -


Tabulka 35: Zaměstnanost v sektorech podle typu hospodaření; zdroj: ČSÚ, vl. výpočet

Od roku 2008 přestal ČSÚ data v této struktuře publikovat, takže pro roky 2010 a 2012 si musíme pomoci predikcí. Poznamenejme opět, že zde, stejně jako u jiných tabulek, se počet zaměstnanců liší, a to dokonce velmi výrazně od jiných tabulek ČSÚ obsahujících stejnou statistiku. To však nijak zvlášť nevadí, chceme-li vypočíst podíl na celkových příspěvcích na stravování v ekonomice, pokud není struktura zaměstnanosti z hlediska typu hospodaření zkreslena typem výběru, z něhož je statistika počítána (to nemůžeme ovlivnit a musíme brát data, jak jsou). Pro odhad podílu zaměstnanců, u nichž přijaté příspěvky mohou být považovány za rozpočtově neutrální (neboť jsou v příspěvkových nebo rozpočtových organizacích, státních podnicích nebo podnicích zčásti vlastněných státem) využíváme negativního vztahu této proměnné k míře růstu HDP ve stálých cenách v letech 2001 až 2007 (v krizi obvykle spíše propouštějí podnikatelské subjekty, než státní správa et vice versa). Co se týká výše příspěvků na stravování, není tento vztah již tak jednoznačný, ale koeficient determinace je stále dobrý. V obou případech jsme použili OLS model s jednou exogenní proměnnou, bez zpožděných proměnných. Viz následující graf.

Obrázek 8: Regresní funkce vstupních parametrů odhadu podílu příspěvků na stravování, s rozpočtově neutrálním dopadem, na příspěvcích na stravování celkem – data za roky 2001–2007; zdroj dat: ČSÚ, 2010

Jaký je tedy podíl příspěvků na stravování u organizací ve státním vlastnictví, rozpočtových či příspěvkových (a u nichž tedy zdanění je rozpočtově neutrální) na příspěvcích na stravování, které mohou být zdaněny? Zahrneme-li státní, komunální organizace, sdružení, politické strany a církve (neboť ty všechny jsou dotovány ze státního rozpočtu více či méně) a smíšené vlastnictví jednou polovinou, obdržíme odhad:  pro rok 2010 cca 36,29 %,  pro rok 2012 cca 34,78 %.

- 63 -


Obrázek 9: Vývoj podílu příspěvků na stravování s rozpočtově neutrálním dopadem na příspěvcích na stravování celkem v letech 2001 – 2012 (predikce 2008 – 2012); zdroj dat: ČSÚ, 2010

Jiný odhad (na základě struktury zaměstnanosti a úplných nákladů práce dle NACE) ukazuje k redukci primárních efektů (přínosů) zdanění příspěvků na stravování o cca 32 %, nicméně zde je vymezení subjektů financovaných ze státního rozpočtu (nebo pod vlastnictvím státu, byť i zčásti) nepřesnější a neumožňuje vhled do typu hospodaření. Střed intervalu vymezeného shora uvedenými dvěma odhady (na základě klasifikace dle NACE a na základě klasifikace dle typu hospodaření) je cca 34 %. Tento údaj o podílu veřejné sféry na systémech zaměstnaneckého stravování uvádí i APROPOS a tento odhad využijeme jak pro rok 2010, tak pro rok 2012. Takto se redukuje báze pro výpočet primárního fiskálního efektu systémů zaměstnaneckého stravování (přínos ze zdanění) na 66 % jejich celkového rozsahu v roce 2010, resp. 2012, pokud by se jednalo o zdanění daní z příjmů právnických osob. Jednalo-li by se o zrušení osvobození od daně ze závislé činnosti a od plateb sociálního a zdravotního pojištění, lze počítat, že zvýšené náklady práce budou reflektovány zvýšením potřeby financování těchto institucí anebo odchodem (zpravidla těch nejschopnějších) a tedy snížením efektivnosti státní správy. Tento efekt je obtížně vyčíslitelný, je ale vysoce pravděpodobné, že koruna vložená do efektivní motivace státních zaměstnanců přinese více, než 1 Kč, do státního rozpočtu (resp. uspoří). Proto se domníváme, že v obou případech se můžeme přidržet předpokladu rozpočtové neutrality z hlediska primárních daňových efektů u státních zaměstnanců, je ovšem nutné započítat důsledky změny struktury jejich spotřeby do výběru daní u stravovacích zařízení a obchodů.

4.1.3 SYSTÉMY ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ A ZDANĚNÍ ( % X t X ) Odhad této klíčové proměnné vyjadřující sensitivitu systémů zaměstnaneckého stravování na jejich zdanění provedeme dvěma způsoby:

1. na základě odpovědí zaměstnanců a zaměstnavatelů v dotazníku (viz níže), realizovaného v květnu a červnu 2007, 2. na základě regrese v rámci zemí EU, kde systémy zaměstnaneckého stravování existují.

- 64 -


4.1.4 MÍRA ZDANĚNÍ DŮCHODŮ A SPOTŘEBY V ČR Jelikož v dalším textu a výpočtech uvažujeme s efektivní mírou zdanění (tj. vybraná daň/základ daně), což nejlépe reflektuje možnost, že při změně základu daně nemusí, v důsledku kumulovaných ztrát (OSVČ, právnické osoby) nebo slev na dani, příp. dříve položek odečitatelných u základu daně (OSVČ, zaměstnanci), dojít ke zvýšení vybrané daně ve výši součinu sazby daně a nově zdaněné částky. Jakkoliv se může zdát efektivní míra zdanění práce v roce 2009 nízká, při orientačním propočtu na základě průměrné mzdy v ČR v roce 2009, slev na dani na poplatníka, dítě, vyživovaného manžela/manželku, příp. invaliditu apod. se tato výše zdanění práce, s drobnou odchylkou potvrdila.

Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Náhrady zaměstnancům (mil. Kč) 630 430 737 775 796 321 840 353 868 608 917 939 994 681 1 064 404 1 128 979 1 202 209 1 284 672 1 386 215 1 516 305 1 633 469 1 607 525

Mzdy a platy (mil. Kč) 483 434 566 381 607 219 639 187 659 927 693 577 754 837 804 769 853 345 907 318 970 061 1 046 980 1 144 983 1 244 553 1 244 175

Náhrady zaměstn ancům / mzdy a platy 1,30 1,30 1,31 1,31 1,32 1,32 1,32 1,32 1,32 1,33 1,32 1,32 1,32 1,31 1,29

Daně z výroby a z dovozu (mil. Kč) 179 731 203 608 208 764 218 865 240 262 247 881 257 990 268 028 286 929 331 406 352 774 362 944 406 593 418 193 423 855

Čistý provozní přebytek a smíšený důchod (mil. Kč) 401 874 457 871 491 273 598 689 611 165 632 868 687 510 697 001 720 726 807 792 864 579 974 477 1 083 093 1 083 404 1 041 460

Hrubý domácí produkt (mil. Kč) 1 466 522 1 683 288 1 811 094 1 996 483 2 080 797 2 189 169 2 352 214 2 464 432 2 577 110 2 814 762 2 983 862 3 222 369 3 535 460 3 688 997 3 625 865

Počet zaměstnanců v NH (plná prac.doba) 4 383 106 4 389 357 4 360 702 4 231 892 4 084 630 4 053 968 4 059 211 4 031 439 3 937 126 3 966 719 4 041 835 4 113 049 4 227 486 4 282 466 4 190 229

Poměr nákladů práce k HDP 42,99% 43,83% 43,97% 42,09% 41,74% 41,93% 42,29% 43,19% 43,81% 42,71% 43,05% 43,02% 42,89% 44,28% 44,33%

DPFO (mil. Kč) 70 361 80 206 87 356 93 983 92 962 99 669 106 166 114 905 125 542 135 029 136 389 136 620 153 372 136 469 131 449

Vybraná DPFO ke mzdám a platům (2008, 2009 k náhr.zam.) 14,55% 14,16% 14,39% 14,70% 14,09% 14,37% 14,06% 14,28% 14,71% 14,88% 14,06% 13,05% 13,40% 8,35% 8,18%

Zdanění práce celkem (mil. Kč) 269 839 307 699 338 309 361 165 370 516 393 868 422 030 460 369 491 128 526 124 553 367 585 553 644 811 649 812 593 634

Daně ze Zdanění zisků + Zdaň.zisků práce / pojistné SZ + poj.OSVČ náhrady a ZP / čistý zaměstnaOSVČ provozní ncům (mil. Kč) přebytek…. 42,80% 78 874 19,63% 41,71% 68 722 15,01% 42,48% 83 091 16,91% 42,98% 81 797 13,66% 42,66% 94 406 15,45% 42,91% 93 506 14,77% 42,43% 115 191 16,75% 43,25% 127 464 18,29% 43,50% 140 822 19,54% 43,76% 193 051 23,90% 43,07% 198 226 22,93% 42,24% 230 223 23,63% 42,53% 261 478 24,14% 39,78% 238 836 22,04% 36,93% 228 381 21,93%

Tabulka 36: Některé průměrné efektivní míry zdanění a další parametry národního hospodářství (zaměstnanci, HDP) od r. 1995 do r. 2009 v ČR; zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

- 65 -


4.1.4.1 Výsledky dotazníku Otázka č. 9 dotazníku pro zaměstnavatele zněla:

„Bude-li zrušena daňová uznatelnost výdajů na zaměstnanecké stravování (z hlediska zaměstnavatele), pravděpodobně zrušíme (omezíme) systém zaměstnaneckého stravování. (prosíme, při odpovědi na tuto otázku zvažte rigiditu podmínek pracovních smluv s Vašimi zaměstnanci) 9.1. v horizontu 1 roku na x % původního rozsahu (0 – 100 %) 9.2. v horizontu 2 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %) 9.3. v horizontu 3 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %)“ Odpovědi respondentů indikují, že v prvním roce od zrušení daňové uznatelnosti nákladů na příspěvky na stravování zaměstnanců lze očekávat pokles o 46 % až 72 % (podle toho, zda je počítána statistika z květnového či z červnového vzorku dat), pro další roky se již odpovědi tolik neliší. První tři sloupce tabulky představují odpovědi v dotazníku od jeho spuštění do dne 31. 5. 2007, druhé tři sloupce pak údaje za období 31. 5. 2007 – 8. 6. 2007 a konečně poslední tři sloupce odpovědi za obě skupiny respondentů (fáze dotazníku). Z důvodů problémů se vzorkem respondentů v prvním období do 31. 5. 2007 (podrobněji viz část věnující se dotazníku) považujeme za nejvhodnější a nejspolehlivější použít dat z odpovědí poskytnutých respondenty v období 31. 5. 2007 až 8. 6. 2007. V tomto vzorku dat také je konzistentní hodnota úrovně, na níž má klesnout podle respondentů rozsah používání systémů zaměstnaneckého stravování, s výší změny zdanění v době, kdy byl dotazník realizován. V kontextu našeho modelu reprezentují údaje v tabulkách Tabulka 37 a Rok od zrušení uznatelnosti (1=rok zrušení daň. uznatelnosti)

70531

070531-070608

70608

Vážený průměr Horní mez 10% intervalu

1 49,71% 55,44%

2 39,80% 45,24%

3 35,10% 40,37%

1 50,84% 57,57%

2 39,66% 45,39%

3 36,84% 42,37%

1 50,56% 54,97%

2 40,05% 44,07%

3 36,20% 40,11%

Dolní mez 10% intervalu

43,98%

34,41%

29,80%

44,10%

33,93%

31,31%

46,16%

36,03%

32,29%

Tabulka 38 hodnotu 1  % X . Rok od zrušení uznatelnosti (1=rok zrušení daň. uznatelnosti) Vážený průměr[1] Horní mez 10% intervalu

1 43,69% 49,33%

2 35,20% 40,30%

3 30,09% 34,97%

1 61,14% 68,15%

2 53,15% 59,28%

3 36,27% 42,14%

1 52,04% 56,44%

2 43,80% 47,72%

3 33,15% 36,91%


38,05%

30,11%

25,21%

54,14%

47,03%

30,39%

47,64%

39,87%

29,38%

70531

070531-070608

70608

Tabulka 37: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování coby výdaje právnické osoby, v % z úrovně před změnou zdanění

Obdobná byla otázka č. 10 dotazníku zaměstnavatelů, ovšem ve vztahu ke zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od odvodů z mezd. Vzhledem k tomu, že snížení daňového zvýhodnění v tomto případě by bylo vyšší, ale očekávané snížení užívání systému nižší, než v předchozí tabulce, lze vysvětlit tuto skutečnost snad pouze tím, že

- 66 -


respondenty byli zaměstnavatelé a mohou tak podhodnocovat ztrátu zájmu zaměstnanců o tento způsob odměňování (nebo v předchozím případě byla reakce poněkud nadhodnocena)55.

Rok od zrušení uznatelnosti (1=rok zrušení daň. uznatelnosti) Vážený průměr Horní mez 10% intervalu

1 49,71% 55,44%

2 39,80% 45,24%

3 35,10% 40,37%

1 50,84% 57,57%

2 39,66% 45,39%

3 36,84% 42,37%

1 50,56% 54,97%

2 40,05% 44,07%

3 36,20% 40,11%


43,98%

34,41%

29,80%

44,10%

33,93%

31,31%

46,16%

36,03%

32,29%

70531

070531-070608

70608

Tabulka 38: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně zaměstnance, v % z úrovně před změnou zdanění

K největšímu poklesu užívání systémů zaměstnaneckého stravování zřejmě dojde v prvním roce, pokles v dalších letech by již pokles byl pozvolnější. Vztáhneme-li závěry z výše uvedených tabulek Tabulka 37 a Rok od zrušení uznatelnosti (1=rok zrušení daň. uznatelnosti)

70531

070531-070608

70608

Vážený průměr Horní mez 10% intervalu

1 49,71% 55,44%

2 39,80% 45,24%

3 35,10% 40,37%

1 50,84% 57,57%

2 39,66% 45,39%

3 36,84% 42,37%

1 50,56% 54,97%

2 40,05% 44,07%

3 36,20% 40,11%


43,98%

34,41%

29,80%

44,10%

33,93%

31,31%

46,16%

36,03%

32,29%

Tabulka 38 k efektivní míře zdanění důchodů korporací a příjmů OSVČ, resp. průměrné efektivní míře zdanění práce platným v době zpracování průzkumu (2007), pak můžeme odhadnout % X t X , tedy snížení rozsahu příspěvků v závislosti na změně jejich zdanění následovně56:

1. V případě očekávaného zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování zaměstnanců na straně zaměstnavatelů Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr57 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531

070531-070608

070608

1

2

3

1

2

3

1

2

3

-2,33 -2,10 -2,57

-2,68 -2,47 -2,90

-2,90 -2,69 -3,10

-1,61 -1,32 -1,90

-1,94 -1,69 -2,20

-2,64 -2,40 -2,88

-1,99 -1,81 -2,17

-2,33 -2,17 -2,49

-2,77 -2,61 -2,92

Tabulka 39: % X t X při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování

2. V případě očekávaného zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování zaměstnanců na straně zaměstnavatelů

55

Spíše první interpretace je ale správná, jak ukazují reakce zaměstnanců na zrušení příspěvků na stravování u ČD, (viz níže) či regrese na evropských datech. 56 Označíme-li údaje získané z dotazníku jako    X  X  X , pak % X t X  1    t X . 57

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

- 67 -


Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr58 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531 1 -1,18 -1,05 -1,32

2 -1,42 -1,29 -1,54

070531-070608 3 -1,53 -1,40 -1,65

070608

1

2

3

1

2

3

-1,16 -1,00 -1,31

-1,42 -1,28 -1,55

-1,49 -1,35 -1,62

-1,16 -1,06 -1,27

-1,41 -1,31 -1,50

-1,50 -1,41 -1,59

Tabulka 40: % X t X při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně zaměstnance

Výsledky jsou značně rozdílné, s ohledem na výše zmíněný problém, že odhad budoucí úrovně používání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmů z příspěvků na stravování na straně zaměstnance činili zaměstnavatelé, spíše favorizujeme výsledky uvedené v tabulce Tabulka 39 výše. Uvidíme ovšem, jaké výsledky dá regresní analýza na datech z celé Evropy a teprve na základě toho pak rozhodneme, jaká je podle našeho názoru relevantní hodnota parametru % X t X . S ohledem na jeden z bodů zadání – provést citlivostní analýzu – však musíme reflektovat i citlivosti pro vyšší hodnoty změny efektivní míry zdanění, případně provést interpolaci či extrapolaci. K vyjádření citlivosti parametru % X t X na t X v tomto případě postačuje propojit jednotlivé odhady pro různé (přesněji dvě) hodnoty t X . Tuto funkci můžeme vyjádřit (protože máme pouze 2 pozorování) sice jako lineární funkci, avšak měli bychom uvažovat funkci asymptoticky konvergující k určité hodnotě (zřejmě k hodnotě –1, neboť při 100% zdanění by zřejmě nikdo systémy zaměstnaneckého stravování neužíval – tím máme vymezen 3. bod pozorování). Tento předpoklad musíme přijmout, a to ze dvou důvodů:

1)

Při 100% zdanění neplyne žádnému, kromě státu, žádný užitek z používání takto zdaněného statku či služby, jejich užívání by bylo zcela iracionální (ekonomické subjekty by takovéto zdanění obcházely).

2)

Předpoklad kompletního opuštění určitého statku při nižším, než 100% zdanění by favorizoval zadavatele této studie; protože nemáme lepší odhad, musíme použít takový předpoklad, který je pokud možno nestranný.

Jako nejvýhodnější asymptoticky rostoucí funkce se ukázala být regresní funkce % X t X  a  c bt X   ,

(5)

kde a , b a c jsou parametry a  je náhodná složka. Je sice pravdou, že v tomto případě lze nalézt vždy jednoznačné řešení s R 2  100 % , neboť počet parametrů je roven počtu pozorování, jiné testované funkce však byly velmi problematické (příliš ploché, nerespektující úplné opuštění systému při 100% zdanění, apod.). Při minimalizaci čtvercové chyby odhadu se podařilo dosáhnout průměrného R 2  49,24 % (průměr z horní, dolní a střední varianty a časového horizontu po změně zdanění v délce 1, 2 a 3 let). Funkcí, která sice roste ne-asymptoticky, avšak má nejvyšší koeficient determinace, je

% X t X  a  b  ln t X  ,

(6)

(výsledné parametry jsou uvedeny v tabulkách Tabulka 41 a Tabulka 42 níže). U této funkce průměrný R 2  88,41 % , což implikuje korelační koeficient více než 0,9. Kvalitu odhadů také názorně ukazuje následující graf (slabou čárou regresní funkce podle (5), silnou podle (6)). 58


- 68 -


Obrázek 10: Pozorování a regresní funkce pro 3. rok od změny zdanění a střední odhad reakce uživatelů

Otázkou ovšem vždy je rychlost opuštění systémů zaměstnaneckého stravování, potažmo stravenkových systémů, v případě snížení nebo zrušení jejich daňového zvýhodnění, neboť s jejich oužíváním jsou spojeny dodatečné transakční náklady a také určité „nepohodlí“ uživatelů, kteří nemohou utratit své stravenky za cokoliv a také stravenky nemají neomezenou platnost. Výsledky názorně ukazují následující tabulky z nichž je mimo jiné zřejmé, že zatímco v prvním roce zrušení osvobození (resp. daňové uznatelnosti) příspěvků na stravování jsou intervaly spolehlivosti poměrně široké a tedy ekonomické subjekty zřejmě nemají ve své reakci zcela jasno, ve třetím roce je již užší interval spolehlivosti a ekonomické subjekty jsou ve své reakci na změnu zvýhodnění systému daleko jednotnější. Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti), parametr a Vážený průměr59 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531 1 -0,772 -0,772 -0,772

2 -0,782 -0,780 -0,784

070531-070608 3 -0,779 -0,776 -0,781

1 -0,885 -0,887 -0,883

2 -0,907 -0,910 -0,904

3 -0,810 -0,812 -0,807

070608 1 -0,823 -0,824 -0,823

2 -0,839 -0,839 -0,840

3 -0,792 -0,791 -0,793

Tabulka 41: Regresní parametr a v rovnici (6) Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti), parametr b Vážený průměr Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu 60

070531 1 0,959 0,796 1,126

2 1,207 1,058 1,356

070531-070608 3 1,356 1,213 1,499

1 0,443 0,239 0,648

2 0,672 0,494 0,854

3 1,173 1,003 1,345

070608 1 0,713 0,585 0,842

Tabulka 42: Regresní parametr b v rovnici (6)

59 60

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

- 69 -

2 0,952 0,838 1,066

3 1,268 1,157 1,375


4.1.4.2 Regresní analýza na vzorku makrodatech z ČR a na vzorku dat z EU Odhad závislosti velikosti systémů zaměstnaneckého stravování na jejich zdanění předpokládá, že budeme mít k dispozici relativně dlouhou časovou řadu zahrnující změny rozsahu užívání tohoto systému a také změny zdanění tohoto systému. Bohužel, tyto údaje nemáme k dispozici ze 2 důvodů:

1. Zdanění příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci na stravování je zpravidla rovno 0 (mámeli na mysli jejich uznatelnost coby daňového výdaje a také osvobození od daně z příjmů fyzických osob a od plateb pojistného sociálního a zdravotního pojištění). 2. V rámci jedné země zpravidla nedochází k významným změnám úrovně zdanění, kromě toho nemáme k dispozici dlouhou časovou řadu. Dále při definici závislosti užití voucherů na zdanění třeba vzít do úvahy, že mohou existovat i další, významné exogenní faktory, mimo jiné úroveň, do níž je započitatelný příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci coby daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele. To je zřejmé ze vztahu podílu příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců na mzdách a sociálních požitcích (bez tohoto příspěvku) a maximální hodnoty příspěvku, která je daňově uznatelná. Data jsou z let 1996 až 2006. Jednoduchý lineární LAD61 model má tvar62 Model 9: LAD, za použití pozorování 1996-2009 (T = 14) Závisle proměnná: prisp_W

const marg_tax_rate max_strav_W GDP_g Medián závisle proměnné Součet absolutních hodnot reziduí Logaritmus věrohodnosti Schwarzovo kritérium

Koeficient

Směr. chyba

t-podíl

p-hodnota

0,00760114 -0,000484174 0,0624963 0,00761766

0,00990963 0,0207673 0,0353415 0,0147848

0,7670 -0,0233 1,7684 0,5152

0,46078 0,98186 0,10744 0,61758

0,013375 0,006064 84,71816 -158,8801

Sm. odchylka závisle proměnné Součet čtverců reziduí Akaikovo kritérium Hannan-Quinnovo kritétium

0,001029 8,62e-06 -161,4363 -161,6729

Model 1: Regresní model vztahu výše příspěvků na stravování a výše osvobození těchto příspěvků v ČR

Proměnné jsou definovány takto:

1. prisp_W

je podíl příspěvků na stravování na nákladech práce v ČR,

2. max_strav_W

je podíl maximální výše stravného na nákladech práce,

3. marg_tax_rate

je mezní míra zdanění práce odvody z mezd (k nákladům práce).

Mezní míra zdanění, která ovšem v daném období variovala pouze velmi málo od cca 0,46 do cca 0,51, je nevýznamnou exogenní proměnnou. Model má R = 49 %63. Testovali jsme i kvantilovou regresi a OLS model. Metoda nejmenších čtverců přinesla sice zlepšení p-hodnoty regresního 61

Least absolute deviation Použitý statistický software: GRETL, závislou proměnnou je podíl výše příspěvků na nákladech práce v daném roce, exogenními proměnnými pak mezní míra zdanění počítaná na nákladech práce a dále maximální výše příspěvku na stravování, jež je daňově uznatelná, v poměru k nákladům práce. 63 Definice statistiky R v LAD modelech viz např. (Cade a Richards, 1996) či (Sharpe, 1971) 62

- 70 -


koeficientu exogenní proměnné marg_tax_rate na 0,4751, ale to stále znamená statistickou nevýznamnost. Ani jiné modely, např. s instrumentálními proměnnými, nepřinesly žádné zlepšení. Mezní míru zdanění jsme použili ze dvou důvodů:

1. Mezní míra zdanění na rozdíl od efektivní míry zdanění vykazovala při předběžné analýze na úrovni evropských dat statisticky významný vztah k objemu příspěvků na stravování. Nízkopříjmové skupiny mohou mít dostatečnou rezervu v podobě slev na dani, resp. dříve nezdanitelných částek. Proto zřejmě pro státní rozpočet nebude při zdanění příspěvků na stravování příjmem prostý součin kompenzací za snížení příspěvků na stravování a sazby daně z příjmů, resp. mezní míry zdanění. Zdá se nicméně, že lidé spíše uvažují v intencích součinu sazby daně a základu daně a nečiní složité propočty anebo je tím, kdo určuje, zda bude přispívat na stravování nebo nikoliv, zaměstnavatel, a ten také nepropočítává celkovou mzdu a zdanění před a po zrušení příspěvků na stravování. Konečně je zde také třetí možnost, že totiž hlavním příjemcem příspěvků na stravování nejsou nízkopříjmové skupiny. Které z těchto tří vysvětlení platí, však nejsme schopni určit. 2. Mezní míra zdanění je vyšší, než efektivní míra zdanění a při použití mezní míry zdanění tedy nehrozí nadhodnocení citlivosti užívání systémů zaměstnaneckého stravování na zdanění příspěvků na stravování. Při kvantifikaci těchto vztahů v rámci zemí EU je oproti ČR výrazně vyšší variabilita mezní míry zdanění. Abychom očistili endogenní proměnnou (tj. podíl hodnoty voucherů v ekonomice celkem na nákladech práce64) o vliv vývoje maximální daňově uznatelné hodnoty voucherů, provedli jsme obdobný postup jako v případě České republiky: nejprve jsme očistili podíl příspěvků zaměstnavatele na stravování na mzdách o vliv maximální uznatelné částky příspěvku zaměstnavatele a rezidua z tohoto jednoduchého regresního modelu jsme pak dále použili jako endogenní proměnnou v modelu, kde exogenní proměnnou je mezní míra zdanění. Použití závěrů výše uvedené regresní analýzy ovšem vyžaduje dva předpoklady:

1. Předpokládáme, že mezi proměnnými je lineární vztah, konstanta v modelu je statisticky nevýznamná, tj. X t X  X tY  t X  .65 Přitom ovšem t X  0 . 2. Předpokládáme, že míra užívání systému je mimo jiné dána jeho daňovou výhodností (tedy daňovou úsporou zaměstnanců v případě, že namísto mzdy obdrží od zaměstnavatele příspěvek na stravování). Snížení rozdílu mezi mezní mírou zdanění příjmu fyzické osoby ze závislé činnosti a mírou zdanění příjmu z příspěvků zaměstnavatele reprezentuje preferenci nezdaněného příjmu před zdaněným při dané míře zdanění. Označme celý příjem W (důchod) a rozdělíme jej na 2 statky: X , který původně nebyl zdaněn a nyní bude zdaněn sazbou t X  tY a Y , který byl zdaněn již 64

Definováno jako průměrná hodnota voucheru násobená podílem pracovní síly účastné na voucherových systémech v dané zemi za roky 2004 a 2006 za země: Belgie, Česká republika, Francie, Německo, Řecko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Turecko, Velká Británie, Nizozemí, Slovensko, Švédsko, Zdroj dat: Accor, (Wanjek, 2005). Data za rok 2006 nemohou být z důvodu požadavku na zachování důvěrnosti, vyjádřeném objednatelem, uvedena a jsou uložena v archivu zhotovitele. Ze vzorku byla vyloučena neúplná data (Rakousko, Irsko, Bulharsko,) a dále extrémy (Velká Británie, Lucembursko), které by vedly nutně k delinearizaci regresního modelu (nejvhodnější se ukázal být v případě zahrnutí těchto dat kubický model. 65 Tento předpoklad sice koliduje s tvarem regresní funkce (6), avšak regresní model na datech z (Wanjek, 2005) a a datech poskytnutých společností Accor Services CZ s.r.o. je použit pouze na verifikaci modelu (6), který je odhadnut na aktuálních datech platných pro ČR.

- 71 -


dříve sazbou tY , jež zůstává beze změny. Jestliže důchod před zdaněním, tj. před změnou daně t X byl W X 0  Y0 , po změně zdanění musí být

W  X 0  t X  X t X  Y0  t X  Y t X .

(7)

Pak také musí platit při konstantním W (jde o příjem před zdaněním, abstrahujeme prozatím od daňové incidence (té se budeme věnovat později) a tedy předpokládáme, že zdanění se jej nedotýká z hlediska výše, pouze z hlediska struktury):

X t Y   Y tY ,

(8)

protože t X = tY . Touto konstrukcí podle našeho názoru můžeme odhadnout poměr X t X  W  coby zápornou hodnotu regresního koeficientu závislosti

1. podílu příspěvků zaměstnavatele na vouchery na nákladech práce (po očištění o vliv maximální daňově uznatelné hodnoty voucherů) coby endogenní veličiny 2. na mezní míře zdanění příjmu coby exogenní veličině. V zásadě lze postupovat jednostupňovým vícenásobným regresním modelem či dvoustupňovým monofaktorovým modelem. Pokud bychom použili jednostupňový vícenásobný model, měl by tvar

X W   0  1   X W max   2  t X  u ,

(9)

kde

X

W max

značí podíl maximální daňově osvobozené výše příspěvků na stravování,

0 .. 2

jsou regresní konstanty,

u

jsou rezidua.

Přitom  2 by bylo odhadem citlivosti změny podílu příspěvků zaměstnavatele na stravování na mzdách coby endogenní proměnné na změně daňového zvýhodnění coby exogenní proměnné. Pokud by model byl dvoustupňový, pak by měl tvar

X X   0  1     u1 , W  W  max kde

u1

(10)

jsou rezidua modelu, reflektující pouze citlivost X W na t X ,

takže

u1   3   2  t X  u 2

(11)

a  3 by bylo odhadem citlivosti změny podílu příspěvků zaměstnavatele na stravování na mzdách coby endogenní proměnné na změně daňového zvýhodnění coby exogenní proměnné. Dvoustupňový model má tu výhodu, že případná náhodná souvislost mezi instrumentální a vysvětlující proměnnou nemá vliv na výsledný model – o tento vliv je výsledný model očištěn. Poznamenejme, že v případě dvoustupňového i jednostupňového modelu implicitně předpokládáme, že pro nižší, než určitou úroveň daňového zvýhodnění

- 72 -


již systémy zaměstnaneckého stravování nebudou používány vůbec, neboť model je lineární. Dále je nutno podotknout, že část zaměstnanců se může stravovat v závodních jídelnách, zatímco v rámci evropských dat máme k dispozici pouze údaje o užití voucherů, nikoliv závodních jídelen. Proto výsledky této regresní analýzy mohou být brány spíše s rezervou, zejména co se týká regresní konstanty, ale částečně i regresních koeficientů. Používání kantýn totiž je zčásti dáno nutností organizace práce a zajištění stravování zaměstnanců na pracovišti s minimalizací absencí. Ukažme nejprve výsledky prvního postupu (Exemption_W značí podíl maximální osvobozené částky na nákladech práce, MRT_diff rozdíl mezi mezní mírou zdanění práce a příspěvků na stravování a Vouchers_W podíl hodnoty příspěvků na stravování na nákladech práce): Hromadné OLS, za použití 30 pozorování Zahrnuto 15 průřezových jednotek Délka časové řady = 2 Závisle proměnná: Vouchers_W Robustní (HAC) směrodatné chyby const Exemption_W MRT_diff

Koeficient

Směr. chyba

t-podíl

p-hodnota

-0,00567201 0,0640655 0,0150024

0,00558461 0,0505336 0,0111055

-1,0157 1,2678 1,3509

0,31881 0,21570 0,18794

Střední hodnota závisle proměnné Součet čtverců reziduí Koeficient determinace F(2, 27) Logaritmus věrohodnosti Schwarzovo kritérium

0,004481 0,000903 0,244649 4,372497 113,5982 -216,9929

Sm. odchylka závisle proměnné Sm. chyba regrese Adjustovaný koeficient determinace P-hodnota(F) Akaikovo kritérium Hannan-Quinnovo kritétium

0,006420 0,005783 0,188698 0,022647 -221,1965 -219,8517

Model 2: Jednostupňový vícenásobný OLS model vysvětlující podíl příspěvků na stravování na mzdách v EU v letech 2004 a 2006 podílem max. osvobozeného příspěvku na mzdách a mezní mírou zdanění mezd

Koeficient determinace je poměrně nízký, to je způsobeno

1. zařazením dat za Velkou Británii (systémy zaměstnaneckého stravování nepožívají žádné výhody, tomu také odpovídá míra používání, která je na 0,7 % rozsahu oproti průměru v ostatních zemích vzorku), 2. zařazením dat za Nizozemí, kde maximální výše osvobozené částky je 0 EUR, tj. systém také prakticky není využíván, neboť zřejmě pro nižší, než určité zvýhodnění není systém užíván. Mezní míru zdanění jsme použili ze dvou důvodů:

1. Mezní míra zdanění na rozdíl od efektivní míry zdanění vykazovala při předběžné analýze na úrovni evropských dat statisticky významný vztah k objemu příspěvků na stravování. Nízkopříjmové skupiny mohou mít dostatečnou rezervu v podobě slev na dani, resp. dříve nezdanitelných částek. Proto zřejmě pro státní rozpočet nebude při zdanění příspěvků na stravování příjmem prostý součin kompenzací za snížení příspěvků na stravování a sazby daně z příjmů, resp. mezní míry zdanění. Zdá se nicméně, že lidé spíše uvažují v intencích součinu sazby daně a základu daně a nečiní složité propočty anebo je tím, kdo určuje, zda bude přispívat na stravování nebo nikoliv, zaměstnavatel, a ten také nepropočítává celkovou mzdu a zdanění před a po zrušení příspěvků na stravování. Konečně je zde také třetí možnost, že totiž hlavním příjemcem příspěvků na stravování nejsou nízkopříjmové skupiny. Které z těchto tří vysvětlení platí, však nejsme schopni určit.

- 73 -


2. Mezní míra zdanění je vyšší, než efektivní míra zdanění a při použití mezní míry zdanění tedy nehrozí nadhodnocení citlivosti užívání systémů zaměstnaneckého stravování na zdanění příspěvků na stravování. Kvůli nízkému koeficientu determinace bychom možná měli ze vzorku dat vyloučit údaje za Velkou Británii a Nizozemí, neboť posouvají odhad regresního koeficientu  2 směrem dolů a suplují tak omezení výše užívání systému zaměstnaneckého stravování zdola. Po této úpravě jsme obdrželi při použití různých modelů velké množství odhadů, které se dosti různily: Regresní koeficient66

Estimátory citlivosti na mezní míru zdanění Model

Vzorek dat

Střed

Dolní mez

Horní mez

p-hodnota koeficientu

Hromadné nejmenší čtvertce

EU - Accor, Wanjek

0,0740

0,0429

0,1051

Nejmenší absolutní chyba

EU - Accor, Wanjek

0,0449

-0,0081

0,0979

1,19e-05 0,1607

Panel – pevné efekty

EU - Accor, Wanjek

0,0742

0,0507

0,0977

1,88e-05

Panel – vážené nejmenší čtverce

EU - Accor, Wanjek

0,0710

0,0488

0,0933

1,42e-05

Kvantilová regrese

EU - Accor, Wanjek

0,0449

0,0115

0,0781

2,14E-14

Model s opravenou heteroskedasticitou

EU - Accor, Wanjek

0,0409

0,0141

0,0678

0,0156

Tabulka 43: Odhady  2 v modelu (9)

Použití vyšší mocniny či exponenciální funkce endogenních proměnných by nejen narušilo náš předpoklad X t X  X t X , ale také extrémně zkomplikovalo další propočty, nelze použít ani logaritmizace modelu. Převody údajů uvedených v tabulce Tabulka 42 na citlivost užívání stravování vůči změně zdanění se pak provede vydělením podílem stravenek na nákladech práce X W . Výsledné citlivosti jsou pak, ve srovnání s odhady z dotazníku v ČR dosti vysoké, nesmíme však zapomínat, že se jedná o dlouhodobé odhady (tedy lze očekávat větší elasticity) a také, že se jedná o realitu (v dotazníku mohou subjekty být do určité míry systematicky optimistické nebo systematicky pesimistické). % X t X


Vzorek dat

Střed

Dolní mez

Horní mez

Průměr, medián X/W


EU - Accor, Wanjek

-14,33

-8,31

-20,36

0,00516


EU - Accor, Wanjek

-8,70

1,57

-18,96

0,00516

Panel – pevné efekty

EU - Accor, Wanjek

-14,37

-9,82

-18,92

0,00516

Panel – vážené nejmenší čtverce

EU - Accor, Wanjek

-13,75

-9,45

-18,07

0,00516

Kvantilová regrese

EU - Accor, Wanjek

-8,70

-2,23

-15,13

0,00516


EU - Accor, Wanjek

-7,92

-2,73

-13,13

0,00516

Tabulka 44: Odhady % X t X v modelu (9)

4.1.4.3 Dílčí závěry, dílčí shrnutí Shrneme-li poznatky získané v této subkapitole, vidíme, že v delším časovém horizontu je poměrně vysoká citlivost na snížení daňové výhody systémů zaměstnaneckého stravování. Pro další výpočty nelze dosti dobře vybrat určité výsledky, protože mezi jednotlivými odhady jsou značné rozdíly. Zrekapitulujeme-li v následující tabulce výsledky odhadů, jsou tyto extrémy zcela zřejmé. Jako jeden z možných způsobů odhadu, který by byl jednoznačně použitelný, vidíme vážený průměr, kde vahami jsou převrácené hodnoty p-hodnot odhadů regresních koeficientů, přitom každý z odhadů z dotazníku budou mít stejnou váhu jako všechny odhady na datech z EU dohromady.

66

Meze 90 % intervalu spolehlivosti

- 74 -


Výsledky naznačují, že již při nízkých hodnotách (20 %) diference mezní míry zdanění příspěvků zaměstnavatele a ostatních příjmů dochází k poměrně značnému příklonu k užívání systémů zaměstnaneckého stravování et vice versa – snížení daňového zvýhodnění způsobuje značný odklon od používání systémů zaměstnaneckého stravování. Odhad % X t X


Vzorek dat

Střed -14,33



Dolní mez -8,31

Horní mez -20,36


EU - Accor, Wanjek


EU - Accor, Wanjek

-8,70

1,57

-18,96

EU - Accor, Wanjek

-14,37

-9,82

-18,92

EU - Accor, Wanjek

-13,75

-9,45

-18,07

Kvantilová regrese

EU - Accor, Wanjek

-8,70

-2,23

-15,13


EU - Accor, Wanjek

-7,92

-2,73

-13,13

Odhady pro tx = 50,93 %

Dotazník

-1,25

-1,18

-1,33

Odhady pro tx = 24,00 %

Dotazník

-2,79

-2,63

-2,94

Vážený průměr

-4,25

-2,01

-6,47

Výsledný (dále použitý) odhad

-3,00

-2,50

-3,50

Panel – pevné efekty Panel – vážené nejmenší čtverce

Tabulka 45: Odhady % X t X

4.1.5 SEKUNDÁRNÍ EFEKTY ZDANĚNÍ PŘÍSPĚVKŮ NA MĚSTNANECKÉ STRAVOVÁNÍ Proměnnou  uvedenou v modelu (4) můžeme v souladu s rovnicí (2) a přijatými předpoklady rozložit jako součet jednotlivých sekundárních efektů:    i  Ai  t i  X .

 i

 i

Dále budeme v analýze postupovat po jednotlivých efektech.

4.1.5.1 Kompenzace snížení příspěvků zaměstnavatele na stravování V případě tohoto parametru nemáme jinou možnost, než vycházet z výsledků dotazníkového šetření mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, realizovaného v roce 2007. Objednatel tohoto stanoviska nevyužil nabídky realizace nového dotazníkového šetření. Stáří dat 3 roky v tomto případě může být omezením, nicméně jde o otázky spotřebních zvyklostí, resp. vztahů zaměstnanců a zaměstnavatelů, které se mění spíše pomalu. V případě průzkumu mezi zaměstnavateli většina respondentů uvádí, že kompenzovat zaměstnancům snížení příjmu nebudou (ve všech vzorcích více než 65 %), někteří budou kompenzovat tak, že z hlediska zaměstnavatele výdaje zůstanou stejné, menší část dokonce chce dorovnat zaměstnancům snížení příjmu tak, aby dostávali stejný čistý příjem. Statistika 1 – Nebudeme zrušení (omezení) stravenkového systému kompenzovat. 2 - Vynaložíme stejný objem prostředků na zvýšení mezd (tj. čistá mzda v důsledku osvobození příspěvků na stravování od daní poklesne). 3 - Vynaložíme tolik, aby zaměstnanci dostávali stejnou čistou mzdu. Celkem

070531 65,58%

070531-070608 73,19%

070608 68,56%

21,86%

19,57%

20,96%

12,56%

7,25%

10,48%

100,00%

100,00%

100,00%

Tabulka 46: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 11

Při zohlednění výše příspěvků na stravování u jednotlivých respondentů a očekávané redukce výdajů na stravování můžeme říci, že vysoce pravděpodobně nedojde k takovému poklesu zdanitelných příjmů zaměstnanců, jak se zdálo na první pohled z očekávaného snížení příspěvků na stravování, potažmo užívání systémů zaměstnaneckého stravování.

- 75 -


Podívejme se nejdříve na celkový očekávaný rozsah snížení příjmu připadajícího na příspěvky na stravování hrazené zaměstnavatelem u zaměstnance v případě zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování na straně zaměstnavatele. Ten je vyjádřen relativně k výši příspěvků na stravování placených zaměstnavatelem před změnou zdanění, tedy v násl. tabulce vidíme v kontextu našeho modelu hodnoty % X  1  R  , kde R je míra kompenzace: Rok od zrušení uznatelnosti (1, 2, 3 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr67 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1

070531 2

3

1

070531-070608 2 3

1

070608 2

3

-34,25%

-39,00%

-41,91%

-24,75%

-31,20%

-34,65% -29,54%

-35,05% -38,19%

-40,96%

-46,05%

-49,05%

-32,93%

-39,63%

-43,31% -36,25%

-42,10% -45,33%

-27,54%

-31,95%

-34,76%

-16,57%

-22,76%

-25,99% -22,84%

-28,00% -31,05%

Tabulka 47: Očekávané snížení příjmu zaměstnance při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování, relativně k hodnotě příspěvků na stravování

A v případě zrušení osvobození na straně zaměstnance: Rok od zrušení uznatelnosti (1, 2, 3 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr68 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1

070531 2

3

070531-070608 1 2 3

1

070608 2

3

-31,07%

-34,72%

-37,91%

-24,11%

-33,60%

-35,91% -27,50%

-33,87% -36,65%

-37,58%

-41,66%

-45,00%

-32,27%

-41,98%

-44,43% -34,01%

-40,82% -43,74%

-24,57%

-27,77%

-30,82%

-15,95%

-25,21%

-27,39% -21,00%

-26,93% -29,56%

Tabulka 48: Očekávané snížení příjmu zaměstnance při zrušení osvobození příspěvku na stravování od daní na straně zaměstnance, relativně k hodnotě příspěvků na stravování

Údaje uvedené v tabulce Tabulka 47 a Tabulka 48 tedy můžeme ve vztahu ke změně užívání systémů zaměstnaneckého stravování (2) interpretovat takto:

1  R ,

(12)

což také ústí v adekvátní způsob výpočtu očekávané míry refundace z údajů uvedených v tabulkách Tabulka 37 a Tabulka 38 (údaje tam uvedené lze popsat jako tu část příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, jíž se změna daně nedotkne, tj. 1 % X )69 a tabulek Tabulka 47 a Tabulka 48 v případě zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců:70 Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr71 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1

070531 2

3

070531-070608 1 2 3

1

070608 2

3

39,18%

39,82%

40,06%

36,32%

33,41%

45,64%

38,39%

37,64%

42,87%

19,17%

22,87%

24,58%

-3,37%

2,67%

25,15%

16,77%

19,47%

28,14%

55,54%

54,29%

53,52%

63,88%

57,03%

62,67%

56,38%

53,44%

56,04%

Tabulka 49: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého stravování – báze výpočtu je stav při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování 67 68 69

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. Připomeňme, že

X X je záporné!

70

Údaje jsou vypočteny na základě střední hodnoty (váženého průměru) očekávané úrovně užívání systémů zaměstnaneckého stravování. I když se zdá nelogické postupovat tak, že nejprve vypočteme údaje o změně příjmu po kompenzaci a z toho vypočítáváme kompenzaci, jiný postup kvůli struktuře dat možný není – v dotazníkovém šetření jsme zjistili předpokládané kompenzace pro jednotlivé respondenty, ty však jsou adekvátní vždy určité míře snížení příspěvků na stravování. 71 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

- 76 -


Resp. v případě zrušení osvobození tohoto příjmu na straně zaměstnanců: Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr72 Dolní mez 10% intervalu Horní mez 10% intervalu

1

070531 2

3

1

070531-070608 2 3

1

070608 2

3

38,21%

42,33%

41,59%

50,96%

44,32%

43,15% 44,37%

43,50%

42,55%

15,66%

23,91%

24,54%

23,94%

23,12%

22,90% 24,49%

27,01%

26,96%

56,14%

57,66%

56,10%

71,47%

61,85%

60,13% 61,00%

57,91%

56,34%

Tabulka 50: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého stravování – báze výpočtu je stav při zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování od odvodů z mezd

Výsledky výpočtů jsou v obou případech velmi podobné, ze shora uvedených důvodů (pravděpodobné podhodnocení snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňového osvobození na straně zaměstnanců) budeme vycházet dále z údajů uvedených v tabulce Tabulka 49. Proti předpokladům zaměstnavatelů ovšem stojí požadavky zaměstnanců, které předpokládají výrazně vyšší míru kompenzací za zrušení či omezení příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců, což reflektuje vcelku dobře skutečnost, že zatímco příspěvky na stravování jsou od daní osvobozeny, jiný (monetární) typ příjmu nikoliv: Požadovaná refundace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování v poměru k hodnotě příspěvku zaměstnavatele Průměr Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531

070531 – 070608

070608

117,6%

119,5%

118,5%

121,1%

122,9%

121,0%

114,1%

116,0%

116,0%

Tabulka 51: Statistika požadované kompenzace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování po korekci dat

Otázkou tedy je, jaká část skutečně bude refundována. Řešení závisí na situaci na trhu práce, zejména křivkách nabídky práce a poptávky po práci. Předpokládáme-li, že zaměstnanci i zaměstnavatelé implicitně zahrnuli informace o poptávce po práci a nabídce práce do svých odpovědí (což není nereálný předpoklad), rozdělení nákladů spojených s kompenzací je reflektováno ve shora uvedených údajích a řešením může být odhadnout míru kompenzace snížení příspěvků na stravování zaměstnanců jako prostý průměr údajů uvedených v tabulkách Tabulka 49 a Tabulka 51. Další možností je rozdělit rozdíl mez očekáváními zaměstnanců a zaměstnavatelů ohledně kompenzace podle incidence na trhu práce (podrobněji viz níže), takto bychom ovšem měli dělit zvýšení zdanění práce. Poznamenejme, že incidence je odhadována z údajů z dotazníku, předpokládá tedy, že vypočtené hodnoty v dotazníku se neliší významně od hodnot, které by byly dosaženy při šetření v rámci celé populace, jíž by se změna zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců mohla dotknout.

Indicence na trhu práce v ČR Část t X dopadající na zaměstnance – snížení čisté mzdy Část t X dopadající na zaměstnavatele – zvýšení ceny práce

Střední nezam.

Nejvyšší nezam.

Nejvyšší Nejvyšší dopad Nejnižší dopad na na nezam. zaměstnance zaměstnavatele

54,72%

57,83%

50,50%

61,84%

46,33%

45,28%

42,17%

49,50%

38,16%

53,67%

Tabulka 52: Incidence zvýšení nákladů práce (externí šok) na trhu práce v ČR

72


- 77 -


Odhad výše kompenzace po zohlednění údajů z dotazníku zaměstnanců i dotazníku zaměstnavatelů pak je (počítáno na nákladech práce, tj. 1,34 násobku hrubé mzdy73, k níž se vztahují tabulky Tabulka 46 až Tabulka 51):74 Zde uvažujeme, že rozdíl mezi požadavky zaměstnanců na kompenzaci snížení příspěvků na stravování a částkou, kterou jsou ochotni kompenzovat zaměstnavatelé, se dělí rovným dílem. Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr75 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1

070531 2

3

070531-070608 1 2 3

1

070608 2

3

118,8%

119,3%

119,4%

118,0%

115,8%

125,1%

118,9%

118,3%

122,3%

106,3%

109,1%

110,4%

90,6%

95,1%

112,2%

104,3%

106,4%

113,0%

128,5%

127,5%

127,0%

136,3%

131,1%

135,4%

130,6%

128,4%

130,4%

Tabulka 53: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého stravování; odhad na základě dotazníku; báze výpočtu je stav při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování

Pokud bychom uvažovali, že příspěvky na stravování budou zdaněny, tedy zvýší se cena práce v této části mzdy zdanění mezd, pak u každé koruny původně nezdaněné musíme počítat nově s nákladem práce 1/(1 – 36,93 %), protože 36,93 % je efektivní míra zdanění práce počítaná z nákladů práce vč. odvodů z mezd. Při rozdělení takto vzniklého dodatečného nákladu práce podle incidence na trhu práce by pak měla být míra kompenzace následující: Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr76 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

Míra kompenzace 126,5% 122,3% 131,4%

Tabulka 54: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého stravování; odhad na základě zdanění práce a incidence na trhu práce; báze výpočtu je stav při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování

Prostý průměre z údajů v tabulkách Tabulka 53 a Tabulka 54 přibližně dosahuje hodnoty uvedené v tabulce Tabulka 54, což v zásadě odpovídá daňové incidenci na trhu práce. Připomeňme jen, že u státních organizací je výsledek jiný, zřejmě v důsledku tvrdšího rozpočtového omezení na mzdy (oproti velmi měkkému rozpočtovému omezení na financování veřejných zakázek). Daňová incidence v modelu částečné rovnováhy, jíž se budeme zabývat v této subkapitole, bude využita v této práci pro dva účely. Prvním je odhad rozdělení zvýšení nákladů práce v důsledku zdanění příspěvků na stravování, mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Druhým je odhad změny zaměstnanosti v důsledku zvýšení zdanění práce. Ten bychom mohli odhadnout i za použití tzv. mzdové křivky, avšak data z dotazníku, který byl realizován v květnu a červnu 2007 umožňují dostatečně kvalitní odhad a odhadu za použití mzdové křivky nevyužijeme. Daňovou incidenci, tj. rozdělení dopadu zdanění mezi kupujícího a prodávajícího zdaněného statku ukazuje následující obrázek. V tomto případě jde o práci: proměnné a funkce označené dolním indexem t jsou po

73

34 % činí odvody zaměstnavatelů na pojistné sociálního a zdravotního pojištění v roce 2010 a aktuálně platná legislativa neuvažuje ani změnu pro 2012. 74 Jakkoliv jsme si vědomi, že průměrování takto rozdílných hodnot (či lineární interpolace) není ideálním řešením, musíme jím vzít za vděk, neboť lepší nemáme. 75 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. 76 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

- 78 -


zdanění, S značí nabídku práce, D poptávku po práci, L množství práce, W náklady práce, WT náklady práce po změně daně, WT  TX náklady práce po změně daně, po odečtení změny daně.

Obrázek 11: Daňová incidence v modelu dílčí rovnováhy

Pro odhad daňové incidence na trhu práce v modelu dílčí rovnováhy jsme provedli odhad intervalových mzdových elasticit nabídky práce a poptávky po práci. Ty lze definovat:

eW 

L L , W W

(13)

kde

eW

S d je elasticita, buďto nabídky práce eW nebo poptávky po práci eW

L

je změna množství práce (nabízeného – odhadujeme-li elasticitu nabídky práce nebo poptávaného – odhadujeme-li elasticitu poptávky po práci) v důsledku změny nákladů práce W ,

L

je průměr z rovnovážného množství práce před a po změně rovnovážné mzdy o W .

,

d Přitom v případě mzdové elasticity poptávky po práci eW lze předpokládat zápornou hodnotu, S kladnou hodnotu. Odhady elasticity poptávky po zatímco v případě elasticity nabídky práce eW

práci se v literatuře pohybují v poměrně širokém rozmezí (od cca 0,2 do cca 1) podle studie, období, dat a metody (srov. např. Hamerhesh, 1984, tab. 3). Teoreticky by v otevřené ekonomice, jakou je ČR, měla být elasticita poptávky po práci poměrně vysoká, i když existují práce, které tuto kauzalitu popírají (Panagaryia, 1999). V našem případě se ovšem můžeme opřít o data z dotazníku s poměrně vysokým počtem odpovědí respondentů. V rámci dotazníku zaměstnanců i zaměstnavatelů byly položeny otázky, které měly umožnit odhad elasticity poptávky po práci a nabídky práce v okolí současného rovnovážného stavu na trhu práce.

- 79 -


Zaměstnavatelé měli odpovědět na otázky:

„Křivka poptávky po práci. Příklad: Zvýšením mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce rozumíme při zvýšení produktivity práce o 10 % stagnaci mezd (0 %). 16.1. V případě zvýšení mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce bychom mohli zvažovat zvýšení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %). 16.2. V případě zvýšení mezd o 5 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli zvažovat snížení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %). 16.3. V případě zvýšení mezd o 10 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli zvažovat snížení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %).“ Obdobné otázky byly položeny rovněž v dotazníku zaměstnanců:

Změna úrovně mezd 12.1. Pokud by Vám zaměstnavatel zvýšil mzdu o 10 % více, než je obvyklý roční nárůst Vaší mzdy, motivovalo by Vás to k prodloužení týdenní pracovní doby o x hodin. 12.2. Pokud by Vám zaměstnavatel změnil úroveň mzdy tak, že poroste o 10 % pomaleji, než je obvyklý roční nárůst Vaší mzdy (tedy nejspíše klesne), demotivovalo by Vás to tak, že byste zkrátil(a) dobu strávenou týdně v práci o x hodin. Otázky tedy byly formulovány tak, že potenciálně vylučují vliv růstu produktivity práce na růst ceny práce a odpovědi lze použít pro odhady reakce trhu práce na externí šoky s vlivem na cenu práce (např. změna zdanění práce). Při interpretaci výsledků vykazovaly všechny intervalové odhady elasticit předpokládané charakteristiky (tj. konvexní křivka poptávky po práci a konkávní křivka nabídky práce). Ze vzorku odpovědí pro výpočet elasticity jsme vyloučili nesmyslné nebo protimluvné odpovědi (např. větší snížení poptávaného množství práce v případě růstu mezd o 5 %, než v případě růstu mezd o 10 % nad úroveň produktivity). Odhad změny objemu práce v případě změny ceny práce jsme provedli:

1. v případě poptávky po práci coby vážený průměr z předpokládaných procentních změn poptávaného množství práce (reprezentovaného počtem pracovníků), kde vahou byl počet pracovníků 2. v případě nabídky práce coby prostý průměr z předpokládaných procentních změn nabízeného množství práce, přičemž za průměrnou délku pracovního týdne byla vzata doba 41,8 hodiny (zdroj: ČSÚ, EUROSTAT).77 77

Do dotazníku jsme (bohužel) nezařadili otázku na průměrný počet odpracovaných hodin v pracovním týdnu. Lze ovšem dokázat, že při námi použité metodě odhadu je za předpokladu obdobného složení výběrového a základního souboru odhad elasticity nezkreslený.

- 80 -


Výsledky za všechny response (tj. květnové i červnové) ukazuje názorně následující obrázek.

Obrázek 12: Elasticity nabídky a poptávky práce na trhu práce v ČR zjištěné z dotazníkového šetření78

Výše ve vyhodnocení dotazníku se zabýváme také kvalitou odpovědí (odpovědi v měsíci květnu mohou být zkreslené). V případě elasticity nabídky práce při snížení mezd a elasticity poptávky po práci při zvýšení mezd však mezi průměrnými hodnotami z květnových a červnových odpovědí nejsou žádné statisticky významné rozdíly (t-testy nevýznamné). Domníváme se proto, že můžeme použít data za celé období, po něž byl dotazník v provozu, neboť to umožňuje zejména u odhadu elasticity poptávky po práci významně zúžit intervaly spolehlivosti. Kompletní tabulky dotazníku s výsledky analýzy jsou uvedeny výše, zde uvádíme pouze údaje, které budeme dále používat. Přitom z následujících tabulek využijeme údaje o 1. mzdové elasticitě nabídky práce pro snížení mezd o 10 % (ačkoliv při zavedení zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování by bylo relativní snížení příjmu z této části mzdy pravděpodobně vyšší) 2. mzdové elasticitě poptávky po práci pro zvýšení mezd o 10 % (naše propočty indikují refundaci v rozmezí 108,5 % až 126,5 % příspěvků na stravování, čemuž spíše odpovídá zvýšení mzdy o 10 %, než o 5 %) Odhadovaný pokles čistého příjmu zaměstnance v části týkající se příspěvků na stravování činí 25,88 % a odhadovaný nárůst nákladů práce v té samé části nákladů na práci činí 17,51 %. Mohli bychom sice extrapolovat křivky nabídky a poptávky po práci – pro větší úrovně zvýšení nákladů práce, resp. snížení čisté mzdy. To by při konkávním tvaru křivky poptávky po práci a konvexním tvaru křivky nabídky práce zřejmě vedlo k vyšším absolutním hodnotám elasticit a tedy vyššímu poklesu rovnovážného množství práce, než odpovídá elasticitám pro zvýšení nákladů práce o 10 %, resp. snížení čisté mzdy o 10 %. Tím pádem bychom mohli nadhodnotit výsledek ve prospěch 78

Srov. např. odhady podle (Lewis a MacDonald, 2002) nebo (Dunne a Roberts, 1993)

- 81 -


objednatele, zvláště proto, že nemáme dostatek pozorování pro různé změny úrovně mezd a ze dvou, resp. tří pozorování (implikuje 3, resp. 4 průsečíky těchto elasticit) těmito pozorováními proložit více nelineárních funkcí. Nabidka Velikost vzorku Prostý průměr z %počtu hodin Směrodatná odchylka 5% interval spolehlivosti jednostranný Horní mez intervalu spolehlivosti Dolní mez intervalu spolehlivosti Odhady elasticity nabídky práce Horní mez 10% intervalu spolehlivosti Střed intervalu spolehlivosti elasticity Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti

Zvýšení mezd o 10 % 1462 4,33% 0,056 0,003 0,046 0,040

Snížení mezd o 10% 1462 -6,53% 0,103 0,005 -0,060 -0,071

47,33% 44,45% 41,57%

58,76% 64,09% 69,45%

Tabulka 55: Odhad mzdové elasticity nabídky práce ze vzorku responsí z května a června 2007 Poptávka Velikost vzorku Vážený průměr z %počtu zaměstnanců Směrodatná odchylka 5% interval spolehlivosti jednostranný Horní mez intervalu spolehlivosti Dolní mez intervalu spolehlivosti Odhady elasticity poptávky po práci Horní mez 10% intervalu spolehlivosti Střed intervalu spolehlivosti elasticity Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti

Snížení mezd o 10 % 202 4,33% 0,090 0,012 0,056 0,031

Zvýšení mezd o 5 % Zvýšení mezd o 10% 202 202 -3,41% -7,11% 0,084 0,113 0,012 0,016 -0,046 -0,087 -0,023 -0,056

-51,51% -40,24% -28,83%

-95,75% -71,09% -46,72%

-95,24% -77,45% -59,95%

Tabulka 56: Odhad mzdové elasticity poptávky po práci ze vzorku responsí z května a června 2007

Odhad daňové incidence je pak již nasnadě, pouze musíme reflektovat, že jde o daň ad valorem a je počítána z nákladů práce, tj. uvalením zdanění dojde i ke zvýšení základu daně. Toto je zahrnuto v odhadu výše kompenzace za zrušení příspěvků na stravování (viz výše). Použijeme-li značení z obrázku Obrázek 11 na straně 79, můžeme zapsat část daně, která dopadá na zaměstnavatele jako zvýšení ceny práce, tedy79

t X  ews %W  míra kompenzace s , ew  ewd kde

(14)

%W  TX W

je procentní změna nákladů práce po zavedení daně,

míra kompenzace

je poměr nákladů práce, kterými bude nahrazen příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců a onoho příspěvku,

a na část dopadající na zaměstnance (negativní číslo, tedy snižující čistý příjem zaměstnance) jako

%W  míra kompenzace  t X  míra kompenzace  Změna rovnovážného množství práce je pak 79

Odvození viz (Kubátová, 2000).

- 82 -

t X  ewd . ews  ewd

(15)


%L  kde

t X  ewd  ews 80 . ews  ewd

(16)

% L  LT L  1

je procentní změna zaměstnanosti,

% L , resp. %W je vyjádřeno relativně k té části práce, kde je příjmem zaměstnance za práci příspěvek na stravování! Tak můžeme odhadnout dopad na trh práce (při zmíněných jednotkových nákladech práce) takto (dopad konkrétní úrovně změny mezd se vypočte jako součin změny, např. zdanění a koeficientů uvedených v následující tabulce). Pro vymezení jednotlivých scénářů používáme středu a hranic 10% intervalů spolehlivosti relevantních odhadů elasticit (Tabulka 55 a Tabulka 56). Daňová incidence (scénář) Elasticita nabídky práce Elasticita poptávky po práci Dopad na zaměstnance (15) Dopad na zaměstnavatele (14) Dopad na zaměstnanost (16)

Střední varianta 0,641 -0,711 0,547 0,453 -0,351

Nejvyšší Nejnižší Nejvyšší dopad na Nejvyšší dopad na nezaměstnanost nezaměstnanost zaměstnance zaměstnavatele 0,695 0,588 0,588 0,695 -0,958 -0,467 -0,958 -0,467 0,578 0,505 0,618 0,463 0,422 0,495 0,382 0,537 -0,402 -0,297 -0,363 -0,322

Tabulka 57: Daňová incidence vypočtená z dat uvedených v dotazníku

Dlužno však podotknouti, že sociální a zdravotní pojištění platí se v ČR z hrubé mzdy, daně pak z hrubé mzdy zvýšené o odvody sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele za zaměstnance.

4.1.5.2 Dílčí závěry k daňové incidenci Výsledek dotazníku s více než dvěma tisíci respondenty ukazuje, že za podmínek elasticit odhadnutých podle výsledků dotazníku lze očekávat daňovou incidenci při zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců v podobě rozdělení zdanění na zaměstnance a zaměstnavatele v poměru 0,5 : 0,5 až 0,6 : 0,4 (středy odhadů pro různé míry zdanění), pro očekávanou změnu zdanění pak cca na úrovni 0,55 : 0,45. Dopad zdanění příspěvků na stravování na trh práce (nezaměstnanost) pak lze na základě uvedeného modelu odhadnout na úrovni elasticity ve výši –0,3 až –0,4 (změna zaměstnanosti v % bodech/změna zdanění důchodů v % bodech). Výsledky regrese na datech z ČR (viz níže) nemůžeme považovat v důsledku nízké vysvětlující schopnosti modelu za relevantní. Zajímavější z tohoto pohledu jsou panelová data z EU, kde výsledkem jsou odhady elasticity nezaměstnanosti vůči zdanění práce ve výši cca 0,13 až 0,14 a elasticity HDP vůči zdanění práce –0,08. Různé akademické studie pak uvádějí daňovou incidenci v podobě přesunu daně na zaměstnance snížením mezd ve výši od poměrně elastické nabídky práce (Triest, 1990) – relevantní pro nabídku práce mužů v USA přes dosti elastickou nabídku práce – incidence cca 14 % až 23 % (Kugler a Kugler) až po dosti poměrně neelastickou nabídku práce (a elastickou poptávku) – přesun na zaměstnance cca 45 – 60 % (Dunne a Roberts, 1993) nebo (Thomas, 1998). Citované studie také uvádějí různé hodnoty elasticity nezaměstnanosti vůči zdanění práce od prakticky 80

Změnu ceny práce zde budeme vyjadřovat v procentech, tedy původní cena práce je rovna 1. Pokud bychom vyjádřili cenu práce a změnu množství absolutně, měla by rovnice (16) poněkud jiný tvar, srov. (Kubátová, 2000, str. 74).

- 83 -


neelastické nabídky práce (Triest, 1990) přes relativně elastickou s elasticitou asi 0,3 (Thomas, 1998) až po výše zmíněné (Kugler a Kugler, 2003) nebo (Daveri a Tabelini, 2000). S ohledem na poměrně kusá data, která jsme měli k dispozici při regresní analýze i s ohledem výsledky jiných studií se domníváme, že za relevantní lze považovat výsledky, které byly získány z výpočtů elasticit nabídky práce a poptávky po práci z dotazníkových dat, neboť také v zásadě souhlasí se zahraničními studiemi a se studiemi na datech z EU.

4.1.5.3 Dávky v nezaměstnanosti v důsledku změn zdanění příspěvků na stravování Zvýšení zdanění práce by mělo být reflektováno do zaměstnanosti. Existují zde dva efekty:

1. zvýšení zdanění práce se projeví na počtu nezaměstnaných u zdaňovaných pracovníků, a to v té části, kterou nelze označit za strukturu spotřeby, 2. změna struktury spotřeby (snížení částek utrácených v restauracích a jídelnách a zvýšení částek utrácených v obchodě) se projeví na snížení počtu pracovních míst v pohostinství a stravování a na zvýšení počtu pracovních míst v obchodě (maloobchod bez oprav mot.vozidel). Je nicméně zapotřebí vzít do úvahy, že pracovní náročnost tržeb v obchodě je podstatně nižší, než v pohostinství a proto pravděpodobně bude změna struktury spotřeby mít negativní dopad na zaměstnanost. Zaměstnanost u dodavatelů obchodů/restaurací již reflektovat nemůžeme, protože přesnou strukturu dodavatelů neznáme. Je však třeba ještě reflektovat, že stejnou porci jídla nákupem v obchodě a vlastní přípravou lze v porovnání s koupí v restauraci zřejmě pořídit levněji – rozdílem je zejména vlastní práce a zisk. Proto bude část výdajů, kterých se týká změna struktury spotřeby, zřejmě utracena jinak, než v obchodě. O struktuře této části výdajů nemáme žádné informace, proto budeme počítat, že budou užity tak, jak je běžné. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu struktury spotřeby, nebude v tomto případě na místě aplikace žádného multiplikátoru.

Ad 1) Důsledky daňové incidence zvýšení zdanění práce Odhady dopadu zdanění práce na zaměstnanost se poměrně dosti liší podle zdroje. Lze také sestavit řadu modelů, od modelu založeného na elasticitách nabídky a poptávky po práci (viz výše) po regresní modely, kde exogenní proměnná je změna nezaměstnanosti v % bodech a endogenní je změna pracovní náročnosti HDP (náklady práce/HDP). Shora uvedené makroekonomické modely s exogenní proměnnou náklady práce/HDP, odhadnuté v předchozích verzích této studie kontradikovaly jak jinou literaturu k tomuto tématu (viz níže), tak i data z dotazníkového průzkumu. Citlivost nezaměstnanosti na procentní změnu pracovní náročnosti HDP ve shora uvedeném modelu byla pouze 0,046 (sic!, parametr by měl být záporný), resp. -0,051 (modifikovaný model). K podobným závěrům sice dospívají García a Sala (2006), avšak všeobecně jsou v odborné literatuře na toto téma incidence spíše vyšší. Nepoměrně lepší metodologii i data, než-li jsme měli k dipozici pro model s pracovní náročností HDP coby vysvětlující proměnnou lze nalézt např. ve (Sasin, 2005), kde na panelových datech je ukázáno, že existuje silná závislost mezi mezní mírou zdanění a zaměstnaností: „for a given GDP

growth rate, each percentage point difference in the tax wedge is associated with a decrease in employment growth by 0.5 - 0.8 percentage points. These results thus suggest a strong and significant negative relationship between the tax wedge and employment in EU8 countries“81 81

(World Bank, 2005, str. 10)

- 84 -


(Daveri a Tabelini, 2000), jež obsahuje velmi široký vzorek dat (za roky 1965 až 1995 a 14 zemí OECD) dospívá k podobným závěrům jako předchozí citovaná práce: citlivost zaměstnanosti na zdanění práce je v zemích kontinentální Evropy (podle specifikace modelu) od 0,25 do 0,5, tj. za každé procento zdanění práce lze očekávat snížení zaměstnanosti o 0,40 % až 0,95 % (0,51 % podle modelu s nejvyšší vysvětlující schopností). Dlužno ovšem poznamenat, že na rozdíl od studie (Sasin, 2005) není ve vzorku dat Česká republika. Autoři také konstatují daňovou incidenci zdanění práce v podobě snížení mezd o 0,35 až 0,43 procentního bodu na jeden procentní bod změny daní u evropských zemí (u ostatních je závislost statisticky nevýznamná). Obdobně (Kugler a Kugler, 2003) uvádí dopad zdanění práce na zaměstnanost 0,4 až 0,5 (elasticita), Thomas (1998) cca 0,3, Bassanini (2009) mezi 0,2 - 0,3, Fialová a Schneider (2008) –0,69 (ve vztahu k zaměstnanosti), resp. 2,1675 ve vztahu k nezaměstnanosti, atd.

Ad 2) Důsledky změny struktury spotřeby na zaměstnanost Průměrné roční náklady práce v pohostinství a ubytování v roce 2009 činily pouze 280 tis. Kč/zaměstnance/rok (pro rok 2010 odhadujeme 281 tis. Kč, pro rok 2012 304 tis. Kč/rok. Úbytek tržeb v pohostinství násobený podílem osobních nákladů v pohostinství a stravování na tržbách (viz níže) pak je základem pro odhad snížení zaměstnanosti – a samozřejmě zvýšení požadavků na dávky v nezaměstnanosti, vč. příspěvků na bydlení. Při současném hospodářském vývoji v zahraničí a posilující koruně, které dosti komplikují život českým hoteliérům (a tedy logicky vedou i k horší situaci u restaurací, které značnou část tržeb mají z turistů) lze předpokládat, že podstatné snížení tržeb restaurací v určitých oblastech (zejm. větší města) by vedlo k propouštění personálu, příp. i zavření některých z nich. Toto snížení zaměstnanosti v pohostinství by bylo kompenzováno nárůstem zaměstnanosti v obchodě a národní ekonomice tak, jak by došlo ke změně struktury spotřeby. Dávky v nezaměstnanosti na 1 nezaměstnaného ročně odhadujeme pro rok 2010 ve výši 67 tis. Kč, pro rok 2012 cca 75 tis. Kč. Příspěvek na bydlení na osobu a rok odhadujeme ve výši 30 tis. Kč v roce 2010 a cca 33 tis. Kč v roce 2012.

4.1.5.4 Výběr daní a HDP Při řešení otázky vztahu výběru daní a HDP je z našeho pohledu nejvýhodnější vycházet z daňových příjmů státního rozpočtu jako celku spíše, než postupovat po jednotlivých daních), kvůli:

1. jednoduchosti a průhlednost, 2. jasné a velmi těsné závislosti, 3. komplexnosti – nemusíme se obávat opomenutí žádné daňové příjmové položky rozpočtu.

- 85 -


Následující graf ukazuje vývoj daňových příjmů státního rozpočtu v letech 1995 až 2009. Vidíme velmi těsnou závislost, zpravidla s nárůstem HDP o 1 Kč vzrostl příjem státního rozpočtu o cca 37,6 haléře.

Obrázek 13: Závislost daňových (a podobných) příjmů státního rozpočtu na HDP

Při změně zdanění příspěvků na stravování však lze očekávat poněkud vyšší dopad – 68,7 % stravenek či příspěvků na stravování je utraceno za zdanitelná plnění se základní sazbou DPH (k datu zpracování tohoto stanoviska ve výši 20 %), 31,30 % je pak utraceno za zdanitelná plnění se sníženou sazbou DPH (aktuálně ve výši 10 %). Vážený průměr je 16,87 %, přitom poměr vybrané DPH jako příjmu státního rozpočtu k HDP v letech 2003 až 2009 činil mezi 6 % a 7 %, v poměru ke spotřebě a importům pak mezi 8 % a 11 % (dopočet z údajů ČSÚ a MF ČR), což je způsobeno osvobozením celé řady významných činností (viz § 51 zákona o dani z přidané hodnoty) od DPH – finanční zprostředkování, pojišťovnictví, poštovní služby, vzdělávání a výchova, rozhlasové a televizní vysílání, zdravotnické služby a zboží, sociální pomoc. Tyto tvořily v roce 2007 téměř 18 % HDP. Potom jsou zde samozřejmě služby veřejné, které nejsou zdaněny daní z přidané hodnoty vůbec. Považujeme spíše za vhodné použít údaj o podílu vybrané DPH na spotřebě a importech, protože zdaněním spotřeby (příspěvků na stravování) dojde primárně ke snížení spotřeby, ne ostatních částí HDP. Rozdíl mezi 1. váženým průměrem sazeb DPH, kde vahami jsou podíly útraty stravenek za potraviny a v restauracích ve výši 16,87 % (31,3 % stravenek utraceno za potraviny v základní sazbě DPH, zbytek v restauracích), 2. podílem vybrané DPH na spotřebě a importech v roce 2009 (viz následující tabulka), upraveným o vliv zvýšení základní i snížené sazby DPH v roce 2010 (a případně změny snížené sazby DPH dle citlivostní analýzy vymezené v zadání této studie) potom dále přepočteme na úroveň zdanění odpovídající podílu daňových příjmů státního rozpočtu na HDP. Důvodem je, že u celkové úrovně zdanění budeme počítat s podílem daňových

- 86 -


příjmů státního rozpočtu na celkovém HDP, neboť pouze na celkovém HDP lze zkoumat celkový efekt snížení spotřeby. Jestliže

c t m ΔY Δt

je mezní sklon ke spotřebě, je původní průměrná míra zdanění, je mezní sklon k importu, je změna HDP, je změna průměrné míry zdanění,

pak se obvykle multiplikační vztah změny sazby daně z příjmů a změny produktu uvádí ve tvaru

Y 

 t  c  Y 1  c  1  t   m .

(17)

Přitom t  c  Y je nám známé snížení spotřeby v důsledku zdanění příspěvků na stravování a budeme je tedy pro účely odhadu vlivu snížení spotřeby na HDP násobit výdajovým multiplikátorem. Problém je, že výdaje vládních institucí prakticky nelze označit za autonomní (důchody, platy státních zaměstnanců, dávky sociální i podpora v nezaměstnanosti jsou vázány na vývoj mezd, vládní výdaje tvoří mezi 20 % a 23 % HDP od r. 1995 do r. 2009. Investice jsou vyvolány očekávaným produktem (především spotřeba, export), nikoliv naopak. Daně se platí v podstatě z produkce (z přidané hodnoty), nicméně na exportu se vrací DPH a některé další daně, krom toho je export podporován. Většina sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti (transfery) je užita na spotřebu. Z hlediska této logiky považujeme za vhodné přeformulovat (17) na

Y 

 t  c  Y 1  c  g  m   1  t  tr   i .

(18)

Odhad výdajového multiplikátoru a dalších multiplikátorů na základě dat za ČR od r. 1995 do r. 2009, přičemž k výraznějšímu zvýšení došlo za vlády ČSSD v letech 2001 – 2006. (zdroj dat: ČSÚ) ukazuje tabulka na následující straně. Nevýznamné položky, které nemají těsnou vazbu na HDP, jako je změna zásob, NISD a pořízení cenností, opomíjíme.

- 87 -


v běžných cenách 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Regr.konst.(autonomní výdaje) Regr.koef.k HDP (multiplikátor) R2

Výdaje na konečnou Domácnospotřebu sti 1 052 305 736 087 1 214 584 862 228 1 353 080 960 337 1 451 318 1 037 219 1 541 324 1 086 828 1 610 173 1 134 714 1 716 983 1 206 935 1 811 849 1 248 084 1 935 645 1 317 440 2 038 479 1 399 200 2 122 944 1 442 699 2 248 789 1 537 240 2 404 583 1 659 552 2 587 364 1 804 202

Vládní instituce 306 326 340 409 379 316 399 710 440 620 460 933 496 667 549 494 603 175 621 586 658 458 686 984 717 040 752 825

NISD 9 892 11 947 13 427 14 389 13 876 14 526 13 381 14 271 15 030 17 693 21 787 24 565 27 991 30 337

Tvorba hrubého kapitálu 477 684 567 017 551 858 566 896 563 774 645 116 694 045 703 957 700 262 774 369 766 207 863 242 955 077 933 641

Tvorba hrubého fixního kapitálu 461 825 540 352 542 142 562 408 562 260 612 469 659 288 677 787 687 468 727 182 741 894 796 313 890 280 883 176

Změna zásob 13 732 24 236 7 211 1 828 -1 175 29 740 32 499 22 360 7 430 43 903 21 422 64 051 61 350 46 983

Čisté pořízení cenností 2 127 2 429 2 505 2 660 2 689 2 907 2 258 3 810 5 364 3 284 2 891 2 878 3 447 3 482

Hrubé domácí konečné výdaje 1 529 989 1 781 601 1 904 938 2 018 214 2 105 098 2 255 289 2 411 028 2 515 806 2 635 907 2 812 848 2 889 151 3 112 031 3 359 660 3 521 005

Vývoz zboží a služeb 744 094 823 597 943 460 1 082 581 1 153 918 1 387 370 1 537 208 1 484 101 1 592 168 1 974 526 2 154 645 2 462 442 2 830 305 2 843 973

Dovoz zboží a služeb 807 561 921 910 1 037 304 1 104 312 1 178 219 1 453 490 1 596 022 1 535 475 1 650 965 1 972 612 2 059 934 2 352 104 2 654 505 2 675 981

Saldo vývozu a dovozu -63 467 -98 313 -93 844 -21 731 -24 301 -66 120 -58 814 -51 374 -58 797 1 914 94 711 110 338 175 800 167 992

3 657 3 424 372 2 506 983 2 305 490

201 493

Hrubý domácí produkt 1 466 522 1 683 288 1 811 094 1 996 483 2 080 797 2 189 169 2 352 214 2 464 432 2 577 110 2 814 762 2 983 862 3 222 369 3 535 460 3 688 997

Daňové přímy 531 611 584 335 634 234 666 714 709 551 741 841 800 469 858 740 922 617 1 054 654 1 109 051 1 183 691 1 317 645 1 311 478

Transfery placené 246 094 293 977 316 765 344 407 366 745 393 228 424 008 465 464 495 114 520 857 550 542 579 760 690 684 726 848

3 625 865 1 250 931

778 573

2 635 883

1 804 334

798 957

32 592

788 489

814 039

-29 207

115 372

126 077

-4 774

-5 931

213 957

217 387

-5 140

1 710

329 329

-820 030

-490 702

-329 329

0

-52 414

-91 509

0,6753

0,4506

0,2152

0,0095

0,1907

0,1792

0,0110

0,0005

0,8661

0,9826

0,8486

0,1339

1,0000

0,3758

0,2225

0,9909

0,9905

0,9749

0,8987

0,9097

0,9706

0,1023

0,2306

0,9956

0,9776

0,9699

0,8442

1,0000

0,9857

0,9797

c (spotřeba domácností C, k HDP) g (spotřeba vlády G, k HDP) i (THFK = I, k HDP) t (daňové příjmy T, v poměru k C + G + M) tr (placené transfery TR, v poměru k C + G + M) m (importy M, k HDP) výdajový multiplikátor a = (1 / (1 - (c + g - m) × (1 - t + tr) - i) daňový multiplikátor (autonomní výdaje) = a × c daň.multipl. sazby daně z příjmů = -a × c × Δt

0,4506 0,2152 0,1907 0,2466 0,1460 0,8486 1,0270 0,4344 -0,2110

Tabulka 58: Multiplikátory v ČR; zdroj: ČSÚ, vl. výpočty

- 88 -


4.1.5.5 Stravenky a měnové agregáty Stravenka představuje svého druhu peníze, neboť ji lze použít a je obecně akceptována k platbám za určité druhy zboží. Jestliže „stravenková“ společnost emituje stravenku, tedy prodá ji zaměstnavateli a ten ji předá zaměstnanci, pak má zaměstnanec quasipeníze v podobě stravenek a stravenková firma uloží peníze z emitovaných stravenek na účet (nebo nakoupí pokladniční poukázky). Hodnota stravenek v oběhu tvoří asi 20 % ročně utracených stravenek (podle průměru za poslední 3 roky). To představuje zvýšení měnových agregátů M4, resp. M5. M4 ani M5 se však běžně nesleduje a proto se budeme muset spokojit se statistikami založenými na M3. Jaký je však dopad do HDP? Statický poměr M3/HDP (tedy 1/rychlost oběhu peněz), který v ČR v roce 2005 činil přibližně 70 %, se dosti liší od odhadů založených na diferenciálech. Obecně se samozřejmě liší odhady i podle autora. Např. Zapodeanu a Cociuba (2010) uvádějí pro Rumunsko vztah

d_GDP = 3139.31 + 0.46* d_M3-1 +0.25* d_M3-3 -0.34* d_M3-5 - 0.41*d_GDP-4 -0.54* d_GDP-6, kde d představuje první diferenci, GDP hrubý domácí produkt v běžných cenách, dolní indexy zpoždění proměnné ve kvartálech. Další prací, která konstatuje pozitivní vztah mezi reálným HDP a M3, je (Acaravci a Ozturk a Acaravci, 2007). Naproti tomu (Bednařík, 2010) konstatuje spíše slabý negativní vztah mezi endogenními šoky v nabídce peněz a reálným HDP, tj. potvrzuje kvantitativní teorii peněz. Problémem Bednaříka (2010) ovšem je, že vůbec neřeší multikolinearitu modelu. Všechny shora uvedené práce mají také tu vadu, že se zabývají vztahem mezi reálným HDP a M3, až na (Zapodeanu a Cociuba, 2010). Rumunsko ovšem není z pohledu ČR zcela reprezentativní. Problém je také s kauzalitou. Pozorovatelný je pouze stav peněz (M3). Ten však reprezentuje rovnovážný vztah nabídky a poptávky po penězích. Zatímco poptávka je endogenní, nabídka exogenní vůči HDP. Oboje pak je ovlivněno reálnou úrokovou mírou, přičemž i úroková míra je ovlivněna vztahem nabídky a poptávky po penězích. Seriózní kvantifikace závislosti HDP na M3 by vydala na samostatnou výzkumnou práci. Proto se musíme spokojit s regresí, obdobnou té, kterou provedli Zapodeanu a Cociuba (2010), avšak na širším vzorku dat. Vycházeli jsme ze dvou souborů dat: data IMF, kde bylo možno zjistit první diference a data OECD, kde bylo možno zjistit pouze míry růstu. Problém s použitím prvních diferencí u dat v běžných cenách je v nestacionaritě diferencí, která vede k silné autokorelaci a na modelu typu (Zapodeanu a Cociuba, 2010) multikolinearitě. Pro nás by tedy bylo výhodnější vycházet z měr růstu, i když to znamená, že budeme muset přepočítávat míry růstu na absolutní hodnoty HDP (u M3 absolutní číslo na míru růstu). Kolinearita se v důsledku PACF(1)≈0,85 vyskytuje i v souboru obsahujícím míry růstu. Korelační koeficienty, za použití pozorování 1:01 - 22:55 (chybějící hodnoty byly přeskočeny) 5% kritická hodnota (oboustranná) = 0,0564 pro n = 1210 M3_g 1,0000

M3_g_1 0,8523 1,0000

M3_g_2 0,6045 0,8535 1,0000

M3_g_3 0,5439 0,6052 0,8534 1,0000

M3_g_4 0,4990 0,5435 0,6050 0,8537 1,0000

- 89 -

GDP_g 0,9283 0,8400 0,7682 0,7499 0,6991 1,0000

GDP_g_1 0,8994 0,9321 0,8504 0,7795 0,7580 0,6118 1,0000

M3_g M3_g_1 M3_g_2 M3_g_3 M3_g_4 GDP_g GDP_g_1


Téměř všechny klasické OLS nebo panely, které lze na daných datech sestavit, trpí kolinearitou na pomezí snesitelnosti. Redukované modely obsahovaly následující exogenní proměnné (_g značí míru růstu, _1, _2, _3 zpoždění o 1, resp. 2 nebo 3 roky): M3_g, M3_g_2, M3_g_3, GDP_g_1. V rámci statistiky VIF (variance inflation factors) se považuje za škodlivou multikolinearitu taková, která přesahuje hodnotu 10. VIF(j) = 1/(1 - R(j)^2), kde R(j) je vícečetný korelační koeficient mezi proměnnou j a ostatními nezávisle proměnnými. Faktory zvyšující rozptyl (VIF) Minimální možná hodnota = 1.0 Hodnoty > 10.0 mohou indikovat problém kolinearity M3_g 6,093 M3_g_2 7,879 M3_g_3 5,545 GDP_g_1 6,599

Nejedná se však o zanedbatelnou kolinearitu, proto se nejvhodnějším řešením zdá být další diferencování. To implicitně umožňuje dynamický panelový model (data za země OECD) Model 16: Jednokrokový dynamický panel, za použití 571 pozorování Zahrnuto 22 průřezových jednotek Délka časové řady: minimálně 9, maximálně 47 Including equations in levels H-matrix as per Ox/DPD Závisle proměnná: GDP_g Asymptotic standard errors DGDP_g(-1) const M3_g

Koeficient

Směr. chyba

z

p-hodnota

0,240218 -0,00583199 0,658238

0,0205597 0,00263625 0,0213277

11,6839 -2,2122 30,8630

<0,00001 0,02695 <0,00001

*** ** ***

Součet čtverců reziduí

2,056138 Sm. chyba regrese 0,060166 Number of instruments = 581 Sarganův test pro nadbytečnou identifikaci: Chí-kvadrát(578) = 1256,51 [0,0000] Waldův (sdružený) test: Chí-kvadrát(2) = 5155,62 [0,0000]

Na českých datech (1993 – 2009) jsou výsledky podobné (regresní koeficient M3_g mezi 0,62 a 0,87), nejedná se ovšem o panel, takže byla použita VAR a kointegrační regrese. Pro přibližnou transformaci výsledků na formu použitelnou pro diferenciály HDP a M3 vynásobíme regresní koeficient M3_g rychlostí oběhu peněz (1,43) a obdržíme 0,94, což představuje poměr změny nominálního HDP a M3. Je však z našeho hlediska relevantní nominální nebo reálný HDP? Oboje. Z hlediska zdanění hraje roli nominální HDP, neboť zdaněny jsou částky v běžných cenách. Zároveň však lze očekávat při zvýšení inflace nárůst výdajů státního rozpočtu, byť inflace „pomáhá splácet“ státní dluh a tím se negativní dopad inflace do salda státního rozpočtu mírní či spíše mění na mírně pozitivní. Obdobné regrese, jako model 16 výše, indikují poměr míry růstu cenové hladiny a míry růstu M3 0,66, což při reflektování rychlosti oběhu peněz indikuje, že se prakticky 94 % nárůstu M3 promítne do cenové hladiny. Dopad do reálného HDP je zanedbatelný. Potvrzuje se tak závěr (Bednařík, 2010) i přes jeho metodologické problémy. Budeme-li uvažovat, že nárůst míry inflace bude působit proporcionálně na výdaje vlády i daně, pak je tento pozitivní jedině z hlediska státního dluhu. Většina státního dluhu je emitována ve fixně úročených dluhopisech. Státní dluh ČR ve 3.Q. 2010 dosahoval podle OECD, resp.

- 90 -


EUROSTATu 40,0 % HDP, přičemž z toho cca 100 mld. Kč byly na úrovni centrální vlády dluhy úročené pohyblivou sazbou a další část, cca 376 mld. Kč je emitována v cizí měně, z celkových 1 253 mld. Kč veřejného dluhu koncem roku 2009). U veřejného dluhu předpokládáme obdobnou proporci variabilně úročeného dluhu, jako u státního dluhu, tj. část dluhu, jejíž hodnota neklesá v důsledku růstu cenové hladiny (variabilně úročený dluh, dluh v cizí měně), z celkového veřejného dluhu je 38 %. Zhruba 23,3 % (= 0,94 * 0,4 * (1 - 0,38)) v roce 2010, resp. 25 % v roce 2012 (= 0,94 * 0,46 * (1 - 0,38)) 82 z hodnoty stravenek v oběhu tak lze považovat za částku, která by při zrušení daňové podpory systémů zaměstnaneckého stravování znamenala relativní zvýšení výdajů na splácení státního dluhu. Na rozdíl od ostatních výpočtů, které představují každoroční přírůstky či úbytky jde zde o jednorázovou změnu. Vyjádřeno v Kč činí umenšení poklesu hodnoty státního dluhu v důsledku zrušení daňové podpory zaměstnaneckého stravování cca 284 mil. Kč v roce 2010 a 335 mil. Kč v roce 2012.

4.1.6 ZMĚNY STRUKTURY SPOTŘEBY A VÝBĚR DANÍ Jak níže uvedeno ve vyhodnocení výsledků dotazníku (viz příloha), značná část respondentů uvažuje, že se nebude při zrušení příspěvků na stravování dále stravovat ve stravovacích zařízeních, ale bude si nosit na pracoviště svačinu. Toto číslo se velmi dobře shoduje mezi zaměstnanci i mezi zaměstnavateli, pouze cca 33,32 % ze současné útraty v restauracích by bylo i nadále utráceno v restauracích (a jídelnách) po zrušení nebo omezení příspěvků na stravování i nadále stravovalo v restauracích, resp. jídelnách (ovšem tuto položku je potřeba vztáhnout k části spotřeby, která je realizována v restauracích). Realita však může být poněkud tvrdší (zejména u slabších příjmových skupin), jak ukazují případy zrušení příspěvků na stravování na Českých drahách a výsledný téměř kompletní přechod zaměstnanců na stravování mimo restaurace a jídelny, jak ukazuje Činčura (2005a, 2005b). To samozřejmě bude mít dopad do tržeb restaurací (a hotelů, statisticky vzato tuto položku nemůžeme vynechat, neboť restaurace a hotely jsou zahrnuty pod jednou položkou základního členění OKEČ, v němž jsou publikována data ČSÚ). Snížení tržeb se projeví ze zdanitelných položek (přímo, další nepřímé efekty, které obvykle má zdanění práce, jsou již zahrnuty v efektu zdanění práce na HDP) v přidané hodnotě, mzdách a zisku těchto zařízení. Kromě toho lze očekávat, že část ve výši odpovídající podílu šedé ekonomiky z peněz, které sice budou utraceny v pohostinství (oněch 33 %, jež budou i po zrušení příspěvků na stravování i dále užívat pohostinských zařízení) nebude vykazována vůbec, resp. bude použita ke snížení daní z příjmů právnických osob – výdaje budou vykazovány, ale příjmy nikoliv. V případě tržeb musíme počítat s tím, že potraviny v maloobchodě jsou zdaněny 10% sazbou DPH, zatímco veškeré výstupy jsou zdaněny 20% sazbou DPH.83 Podle finanční analýzy průmyslu a stavebnictví v letech 2007 – 2009, vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu jsou marže a podíly osobních nákladů na tržbách v pohostinství a v obchodě následující: není-li uvedeno jinak, údaje v tis. Kč Váhy Tržby za prodej vl.výrobků a služeb Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Tržby za prodej zboží 82 83

2007 1 23 685 789 5 362 755

2008 1 15 078 880 5 888 635

2009 1 16 506 809 5 720 345

Vážený průměr 18 423 826 5 657 245

MF ČR predikuje poměr veřejných dluhů k HDP v roce 2012 na 42,9 %. Srov. příl. č. 1 až příl. č. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

- 91 -

Poměr k obratu 5,01% 85,72%


není-li uvedeno jinak, údaje v tis. Kč Váhy Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Celkem obrat Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Celkem produkce v nár.hospodářství (mil. Kč), dle ČSÚ Přidaná hodnota Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Celkem HPH (mil. Kč), dle ČSÚ Osobní náklady Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství HV před zdaněním Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Daň Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Efektivní míra zdanění Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství

2007 2008 2009 1 1 1 328 020 078 371 892 724 348 431 625 925 948 1 010 351 891 258

Vážený průměr 349 448 142 942 519

Poměr k obratu 94,99% 14,28%

351 705 867 386 971 604 364 938 434 6 288 703 6 898 986 6 611 603

367 871 968 6 599 764

100,00% 100,00%

9 233 571

9 672 190

8 781 438

9 229 066

100,00%

46 241 366 2 381 601 3 178 011

44 162 350 2 594 736 3 321 373

43 886 347 2 442 067 3 257 952

44 763 354 2 472 801 3 252 445

12,17% 37,47% 49,28%

22 683 120 1 590 107

26 300 948 1 758 502

28 352 065 1 763 002

25 778 711 1 703 870

7,01% 25,82%

11 123 307 501 034

9 563 870 489 749

3 744 004 506 114

8 143 727 498 966

2,21% 7,56%

2 889 993 120 818

2 323 807 102 847

1 606 576 106 284

2 273 459 109 983

0,62% 1,67%

25,98% 24,11%

24,30% 21,00%

42,91% 21,00%

27,92% 22,04%

27,92% 22,04%

Tabulka 59: Některé marže v pohostinství a stravování a v maloobchodě mimo oprav mot.vozidel; zdroj: MPO

Protože typ zdanění, o němž je zde hovořeno, je selektivní a povede nadproporcionelně (více, než by odpovídalo elasticitě HDP vůči zdanění práce) ke snížení spotřeby, resp. změně struktury spotřeby, domníváme se, že můžeme analýzu vést jednak po linii HDP (sekundární efekty, multiplikace) a po linii přímé, tj. snížení tržeb v pohostinství a jejich přesun do maloobchodu. V případě maloobchodu můžeme počítat s úbytkem tržeb u voucherů, které tam byly realizovány, ale bohužel nikoliv s přírůstkem tržeb v důsledku přesunu spotřeby z restaurací na maloobchod, neboť restaurace musí nakupovat suroviny a potraviny – často také v maloobchodě (kde jsou marže přidané hodnoty, podíl mzdových nákladů i zisková marže jsou dosti nízké a marže přidané hodnoty v pohostinství v zásadě snižuje cenu jídla, které je možno koupit v obchodě oproti jídlu, které lze zakoupit v restauraci (tj. minerální vodu v restauraci lze koupit za 10,- Kč, zatímco v obchodě např. za 5,- Kč). Spotřební daně v obchodě a pohostinství zanedbáváme – jsou stanoveny in rem a nepředpokládáme-li snížení spotřeby alkoholu nebo tabákových výrobků, není důvod se jimi zvláště zabývat. Mimo to příspěvky na stravování nesmí být použity k nákupu alkoholu nebo cigaret, ale pouze k nákupu jídla. Odhad snížení útraty v důsledku koupě levnějších jídel je odvozen od snížení částky utrácené za potraviny, tedy od respondenty indikovaného snížení spotřeby a výše dodatečného zdanění práce dopadajícího na zaměstnance. Nicméně změny struktury spotřeby jsou odhadovány na stejné částce (snížení vykazovaných tržeb v pohostinství a ubytování odpovídá zvýšení tržeb v obchodě) s jedním rozdílem – nevykázanými tržbami (šedá ekonomika) v pohostinství. Konečně ovšem nesmíme zapomenout na samotné podniky zabývající se poskytováním systémů zaměstnaneckého stravování – zde je marže přidané hodnoty velmi nízká (u závodních jídelen může být

- 92 -


poněkud vyšší). V celkovém kontextu však jde, obdobně jako u změny výběru daní v maloobchodě, o zanedbatelnou částku. Při odhadu vycházíme z dat z výročních zpráv společností Accor Services, Sodexo Pass Česká republika, Le Chéque Dejéuner a Brnoservis, SYAS a Menu services (na podzim 2010 došlo k fúzi Accor Services, Brnoservis, SYAS, Menu services a EXIT do jedné společnosti – Edenred). Poměrové ukazatele jsou následující (podíl z tržeb, podíl na trhu): Položka

Tržby

% z tržeb % z objemu syst.zam.strav.

Přidaná hodnota

100,00% 5,55%

66,77% 3,70%

Osobní náklady 23,36% 1,30%

Zisk před zdaněním 58,16% 3,23%

Tabulka 60: Odhad podílu osobních nákladů, přidané hodnoty a zisku před zdaněním na tržbách firem poskytujících systémy zaměstnaneckého stravování

Všechny významné společnosti poskytující systémy zaměstnaneckého stravování v ČR ovšem mají 100% zahraniční vlastnictví (přímo či nepřímo) a tedy podíly na zisku vyplácené těmito společnostmi znamenají odčerpání peněz z ekonomiky. Vyplacen je téměř celý zisk po zdanění. O tuto částku nutno snížit negativní vliv zdanění na výši produktu – při zdanění příspěvků na stravování by zřejmě došlo k zániku stávajících systémů zaměstnaneckého stravování a tedy by ani nebyly vypláceny podíly na zisku či dividendy do zahraničí. Tyto údaje sledujeme za tři největší společnosti, nikoliv za celý trh (SYAS, Brnoservis, Menu services jsou v porovnání se společnostmi Accor Services (nyní Edenred), Sodexo Pass Česká republika a Le Cheque Déjeneur spíše okrajového významu. Položka % z tržeb % z objemu syst.zam.strav.

Tržby 100,00% 5,15%

Přidaná hodnota 66,82% 3,44%

Osobní náklady 23,09% 1,19%

Zisk před zdaněním 58,87% 3,03%

Dividendy a podíly na zisku 53,49% 2,76%

Tabulka 61: Odhad podílu osobních nákladů, přidané hodnoty a zisku před zdaněním na tržbách firem poskytujících systémy zaměstnaneckého stravování – Sodexo Pass, Accor Services a Le Cheque Déjneur

4.1.7 STÍNOVÁ EKONOMIKA A VOUCHERY Zásadní otázkou je vliv stravenkového systému na černou (šedou) ekonomiku, která je pro transformující se ekonomiky závažným problémem. Zatímco peněžní příjmy jsou při neexistenci jednoznačného kontrolního sytému (registrační pokladny) např. v pohostinství snadno zatajitelné, existence stravenkového systému vede k nutnosti vést evidenci, která zároveň brání operacím pro stát nevýhodným, protože stínová ekonomika tento systém nevyužívá (viz Wanjek, 2005). Správné podchycení hospodářské aktivity tak může přinášet státu vyšší výnosy než ty, které ztrácí s uplatňováním výhod (daňových zvýhodnění) stravenkového systému (neboť je zdaněna celá aktivita, která dříve byla nelegální, v rámci stravenkového systému musí být všechny platby evidovány). Odhady velikosti stínové ekonomiky pro ČR jsou obsaženy např. v práci (Fassman, 2003), ale i dalších. Rozsah stínové ekonomiky v ČR je odhadován od cca 10 % HDP do 25 % HDP (Schneider, 2000 nebo Horáková a Kux, 2003). Posledně jmenovaní autoři uvádějí, že stínová ekonomika je nejvíce prorostlá odvětvími ubytování a stravování, stavebnictví, přepravy a zemědělství (str. 8). Podle našeho názoru jsou nejlepší podmínky pro vznik stínové ekonomiky právě v odvětví ubytování a stravování a stavebnictví. Detailnějším odhadem se budeme zabývat v následujících částech studie. Asi nejpřesnějším odhadem, byť s poměrně starými daty, je odhad dle (Fassmann, 2007, s. 151-154), který obsahuje přímo data za pohostinství a ubytování a za odvětví obchodu a oprav motorových

- 93 -


vozidel, viz Tabulka 62 (na následující straně). Je samozřejmě otázkou, zda se od r, 2000 nebo 1998 změnily poměry v ČR natolik, aby bylo možné uvažovat výrazně jiné podíly šedé ekonomiky. Co se týká vývoje podílu šedé ekonomiky, máme k dispozici především odhady od r. 1989 do r. 2000 (tamtéž), které ukazují, že v krizových a pokrizových letech roste podíl šedé ekonomiky a lidé tak přirozeně kompenzují snížené příjmy tím, že se snaží uniknout regulaci nebo zdanění. Podíl šedé ekonomiky, resp. daňových úniků zjevně poroste také tehdy, pokud lidé nevěří tomu, že vybrané daně jsou hospodárně používány. Co se týká pohostinství a obchodu a oprav, je dnes samozřejmě situace poněkud odlišná od konce 20. Století, a to zejména v oblasti obchodu, kde dominují nadnárodní obchodní řetězce. Pohostinství a ubytování je stále doménou spíše individuálních podnikatelů nebo malých obchodních společností. Snazší zatajování příjmů lze čekat u individuálních podnikatelů, naopak ve velkých podnicích je to obtížnější kvůli kontrolním mechanismům, které tam musejí být zavedeny pro kontrolu zaměstnanců. Co se týká korupce a hospodaření s veřejnými prostředky, není možná dnes tolik zlodějny jako počátkem 90. let, kde stát ztrácel na špatných úvěrech (tehdy státních bank) zajištěných podvodnými zástavami, na špatné privatizaci, apod. Dnes nicméně je tento problém, problém korupce ve státní správě, mnohem více medializován a je považován za mnohem větší překážku podnikání, než tomu bylo v 90. letech 20. století. Převážná většina veřejných zakázek je v současnosti vypisována tak, že je konkurence prakticky vyloučena, jak vyplývá z tisku i průzkumů (viz např. http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/pruzkum-zakazku-neni-mozne-ziskat-bezkorupce_159192.html). Proto lze očekávat nárůst šedé ekonomiky, zneužívání transferových cen, apod. Domníváme se, že z tohoto důvodu jsou data z konce 20. století ohledně šedé ekonomiky pro rok 2010 až 2012 spíše mírně optimistická. Pohlédneme-li na následující graf, vidíme, že v letech 1998 a 2000 byla úroveň šedé ekonomiky v ČR dle mediánu odhadů různých autorů relativně nízká v porovnání s předchozími roky.

- 94 -

Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice Obrázek 14: Vývoj odhadů podílu šedé ekonomiky na HDP v ČR v letech 1989 – 2000; zdroj: (Fassmann, 2007)

Položka Produkce Podhodnocení produkce Podíl Výkonová spotřeba + prodané zboží Nadhodnocení nákladů Podíl Přidaná hodnota Skrytá přidaná hodnota Podíl Mzdy Černé mzdy Podíl (černé mzdy/mzdy, resp. nevykázané ON/ON) Spropitné Část stínové ekonomiky, kterou řeší zam.strav. spropitné + podhodnocení produkce v % z tržeb černé mzdy v % z mezd celkem Nadhodnocení nákladů v % z tržeb

Pohostinství, ubytování 1998 2000 2002 66 089 86 215 103 576 6 495 7 491 9,83% 8,69% 49 921 53 950 -2 077 -2 375 -4,16% -4,40% 16 167 32 265 8 572 9 866 53,02% 30,58% 7 309 9 535 576 751 7,88% 7,88% 1 540 2 009 2 414 8 035 12,16% 7,88% 3,14%

9 500 11,02% 7,88% 2,75%

Obchod, opravy 1998 2000 1 931 917 2 177 355 25 532 26 720 1,32% 1,23% 1 915 750 2 146 300 -5 677 -6 807 -0,30% -0,32% 167 388 193 829 31 209 33 527 18,64% 17,30% 63 092 71 107 3 821 4 306 6,06% 6,06%

25 532 1,32% 6,06% 0,29%

26 720 1,23% 6,06% 0,31%

Tabulka 62: Rozsah a podíl stínové ekonomiky v odvětví pohostinství a ubytování a v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel dle (Fassmann, 2007) – odhady Ondruš, ČSÚ

Přitom na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i zrušení zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, je zrušena povinnost používání registračních pokladen povinnými subjekty od 1. 1. 2008, tedy i v současnosti. I kdyby však měly registrační pokladny všechny restaurace, nepochybně nebude evidována značná část spropitného. Údaje o rozsahu stínové ekonomiky v tabulce Tabulka 62 je však třeba ještě přepočíst na medián odhadu velikosti stínové ekonomiky v ČR. Zatímco Fassmann (2007) uvádí odhady podílů stínové ekonomiky na HDP dle Ondruše a ČSÚ okolo 5 % pro roky 1998 a 2000, zatímco medián odhadů uvedených ve (Fassmann, 2007, str. 180 – 183) činí mezi 8,8 % a 10 %. Pohostinství, ubytování 1998 2000 8 035 9 500 12,16% 11,02% 24,21% 20,28% 7,88% 7,88% 15,69% 14,50% 3,14% 2,75%

Část stínové ekonomiky, kterou řeší zam.strav. není-li uvedeno jinak, v mil. Kč spropitné + podhodnocení produkce v % z tržeb po přepočtu na medián odhadů SE černé mzdy v % z mezd celkem po přepočtu na medián odhadů SE Nadhodnocení nákladů v % z tržeb

Obchod, opravy 1998 2000 25 532 26 720 1,32% 1,23% 2,63% 2,26% 6,06% 6,06% 12,06% 11,14% 0,29% 0,31%

Tabulka 63: Rozsah a podíl stínové ekonomiky v odvětví pohostinství a ubytování a v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel dle (Fassmann, 2007) – přepočteno na medián odhadů podílu stínové ekonomiky na HDP

- 95 -


4.2 Stravenky vs. závodní jídelny Cca 10 % zaměstnanců, kteří odpovídali v dotazníku a zaměstnavatelé cca 13 % zaměstnanců, kteří odpovídali v dotazníku, uvedlo, že v jejich organizaci využívají závodní jídelnu coby systém zaměstnaneckého stravování. Z odpovědí zaměstnavatelů plyne, že by výrazně omezili nebo zcela zrušili systém zaměstnaneckého stravování ve své organizaci, a to na cca 47 % původního rozsahu (vážený průměr, kde vahami je počet zaměstnanců). Zaměstnavatelé, kteří přispívají na stravenky, by omezili rozsah systému zaměstnaneckého stravování ve své organizaci v průměru na cca 36 % (opět průměr vážený počtem zaměstnanců). Ze zaměstnanců, kteří se stravují v závodních jídelnách, by ovšem cca 76,7 % po zrušení nebo omezení kantýny přestalo do kantýny chodit úplně, zatímco ze zaměstnanců, kteří dostávají příspěvky na stravenky, by omezilo své útraty v restauracích (bralo si jídlo na pracoviště) pouze 72,5 %.84 Tak obdržíme ve výsledku (ať již uvažujeme průměr z názoru zaměstnavatelů a zaměstnanců nebo to, že by zaměstnanci reagovali v rozsahu shora uvedeném na omezení příspěvků na stravování, jak uvedeno výše) velmi podobné statistiky pro kantýny i stravenky. S ohledem na malý podíl responsí, kdy respondenti uvedli, že se stravují v závodní jídelně (nebo toto stravování zaměstnancům poskytují), jsou chyby odhadu podle našeho názoru takové, že můžeme použít jeden průměrný údaj za oba systémy zaměstnaneckého stravování jak pro kantýny, tak i pro stravenky. Budeme tedy dále pracovat s daty z celého dotazníku pro určení míry opuštění systémů zaměstnaneckého stravování zaměstnavateli a zaměstnanci – v případě stravenek i zaměstnaneckého stravování jako celku.

4.3 Nahrazení osvobození od odvodů z mezd slevou na dani Podle zadání této studie se máme zabývat též situací, kdy bude osvobození různých příspěvků zaměstnavatelů zaměstnancům od odvodů z mezd nahrazeno slevou na dani z příjmů fyzických osob, a to v měsíčních částkách 150 Kč, 250 Kč, 400 Kč a 500 Kč (alternativně). Při absenci dalších informací předpokládáme, že slevu na dani bude moci uplatnit každý zaměstnanec, otázkou nicméně je, zda mu uplatnění výdajového paušálu přinese snížení daňové povinnosti, resp. v jaké části. Za použití dat o efektivní míře zdanění mezd v roce 2009 jsme dopočetli odhad průměrné slevy na dani uplatněné jedním poplatníkem-zaměstnancem v celkové výši 33 168 Kč (všechny slevy – na poplatníka, manželku, dítě, atp.). Pro rok 2011 není očekáván nárůst slev na dani, ale naopak pokles, a to u základní slevy – na poplatníka, o 1 200 Kč. Při použití údajů ČSÚ o struktuře mezd (viz příloha) jsme pak odhadnuli, efektivní míru zdanění, ovšem vypočtenou k základu daně, tj. 1,34 násobku hrubé mzdy (výdajový paušál má být použit jako snížení základu daně). Z efektivní míry zdanění a výše mzdy zaměstnance, podle jednotlivých pásem příjmů pak byla odhadnuta změna výše daně v důsledku zavedení slevy na dani na stravování. Podrobněji viz příloha. S ohledem na výpočty vlivu na HDP a na změnu zaměstnanosti je nutné použít dvojího odhadu snížení výběru DPFO v důsledku zavedení výdajového paušálu – přímý efekt (bez vlivu incidence na trhu práce, apod.) a včetně daňové incidence. První odhad (bez vlivu incidence) slouží pro výpočet změn ve výši dávek v nezaměstnanosti a příspěvků na bydlení, druhý (vč. vlivu daňové incidence) slouží pro odhad 84

Upozorňujeme na to, že tato čísla jsou vypočtena dle počtu zaměstnanců, protože u některých zaměstnavatelů a zaměstnanců, kde je uveden jako způsob stravování kantýna, nejsou uvedeny částky příspěvků na stravování a zejména u zaměstnavatelů je vzorek dat relativně malý (12 responsí). Shora uvedená procenta se tedy nemusí a nejspíše ani nebudou shodovat s údaji, které jsou uvedeny v Kč.

- 96 -


vlivu zavedení nové slevy na dani z příjmů fyzických osob na HDP. Na rozdíl od zvýšení zdanění v tomto případě se posouvá křivka nabídky práce dolů, tedy klesají rovnovážné náklady práce (byť roste čistá mzda) a roste zaměstnanost:

Obrázek 15: Vliv zavedení výdajového paušálu na náklady práce a zaměstnanost; značení viz str. 78 až 81

Vliv zavedení slevy na dani z příjmů fyzických osob na výběr daně z příjmů ze závislé činnosti jsme pak kvantifikovali, jak uvedeno v následující tabulce: Shrnutí výsledků Výše slevy na dani (Kč měsíčně) Počet zaměstnanců (přepočtený), v tis. Efektivní míra zdanění příjmů FO ze záv.čin. (bez vlivu nové slevy, k zákl.daně) Snížení výběru DPFO v důsledku nové slevy na DPFO (mil. Kč), přímý efekt Snížení výběru DPFO v důsledku nové slevy na DPFO (mil. Kč), vč. daň.incidence Shrnutí výsledků Výše slevy na dani (Kč měsíčně) Počet zaměstnanců (přepočtený), v tis. Efektivní míra zdanění příjmů FO ze záv.čin. (bez vlivu nové slevy, k zákl.daně) Snížení výběru DPFO v důsledku nové slevy na DPFO (mil. Kč), přímý efekt Snížení výběru DPFO v důsledku nové slevy na DPFO (mil. Kč), vč. daň.incidence

0 4 161 8,84% 0 0

150 4 161 8,53% -6 691 -9 384

0 4 201 9,46% 0 0

150 4 201 9,17% -6 981 -9 701

2010 250 4 161 8,33% -11 152 -15 478 2012 250 4 201 8,98% -11 514 -16 003

Tabulka 64: Odhad snížení výběru DPFO v důsledku zavedení výdajového paušálu – primární efekt

- 97 -

400 4 161 8,03% -17 608 -24 529

500 4 161 7,84% -21 903 -30 469

400 4 201 8,70% -18 270 -25 474

500 4 201 8,51% -22 774 -31 607


5

FISKÁLNÍ EFEKTY ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR

Valnou většinu postupu jsme již popsali výše. Při výpočtu sumy fiskálních efektů zaměstnaneckého stravování v ČR máme několik voleb pro řadu parametrů modelu: 1. Míra změny užívání systémů zaměstnaneckého stravování a kompenzace snížení příjmu zaměstnance: lze použít model daňové incidence nebo data z dotazníkového šetření, a to ve variantě střední (výše odhadnutý střed mezi očekáváními zaměstnavatelů a očekáváními zaměstnanců ohledně kompenzace). 2. Lze použít střední hodnotu intervalu odhadu parametru anebo lze použíti mez 10% intervalu významnosti (horní či dolní). Přitom jsme ovšem vybrali takové kombinace, které vedou k extrémním výsledkům (tj. všechny parametry spíše pesimistické nebo všechny parametry spíše optimistické). Následující tabulka obsahuje základní variantu výpočtu při použití dotazníkových dat, pro rok 2010, střední odhad, stravenkové systémy: Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje v mil. Kč Fiskální efekty zdanění příspěvků na stravování Objem příspěvků na stravování Změna objemu příspěvků pří zdanění 36,93% Základ pro zdanění - příspěvky na stravování Kompenzace zaměstnancům (náklady práce) Výnos ze zdanění stravenek při zdanění 36,93% Daň z kompenzace zaměstnancům - zvýšení zdanění práce Snížení příjmu zaměstnanců Změny struktury spotřeby Snížení hodnoty utracených stravenek (příp.vč. zam.st.organizací) minus diskont s hodnoty stravenky 5 % Část stravenek utrácených v restauracích (snížení) Doplatky nad hodnotu stravenky Bude se stravovat dále v restauracích (z původně utráceného v restauracích) Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství Změna struktury spotřeby (předch.řádek upravený o zvýšení zdanění) Pohostinství a stravování - tržby - snížení placené DPH Pohostinství a stravování - osobní náklady - snížení placených odvodů z mezd Pohostinství a stravování - zisková marže - snížení placených daní ze zisku Pohostinství a stravování - snížení příjmu ze zisku u organizací ve veř.vlastnictví Šedá ekonomika v pohostinství - nevykazované tržby (z částek i nadále utrácených v restauracích) Šedá ekonomika v pohostinství - mzdy - přesun do nevykazovaných mezd Šedá ekonomika v pohostinství - dopad strukturálních změn spotřeby do daně z přidané hodnoty Šedá ekonomika v pohostinství - dopad strukturálních změn spotřeby do zdanění práce Šedá ekonomika v pohostinství - dopad strukturálních změn spotřeby do daní ze zisků Změna tržeb v obchodě (korigováno o předp. spotřebu za jiné statky, úspory, apod.) Maloobchod mimo opravy mot.vozidel - tržby - zvýšení placené DPH Maloobchod mimo opravy mot.vozidel - osobní náklady - zvýšení placených odvodů z mezd Maloobchod mimo opravy mot.vozidel - zisková marže - zvýšení placených daní ze zisku Šedá ekonomika v obchodě - přesun tržeb do nevykazovaných + neregistrované podniky Šedá ekonomika v obchodě - mzdy - přesun do nevykazovaných mezd + neregistrované podniky Šedá ekonomika v obchodě - dopad strukturálních změn spotřeby do daně z přidané hodnoty Šedá ekonomika v obchodě - dopad strukturálních změn spotřeby do daní ze zisků Šedá ekonomika v obchodě - dopad strukturálních změn spotřeby do zdanění práce Změna tržeb stravenkových firem - strukt.efekty nezahrnuté u pohostinství Společnosti poskytující stravenky - dopad strukt.změn do výběru DPH Společnosti poskytující stravenky - dopad strukt.změn do výběru odvodů z mezd Společnosti poskytující stravenky - dopad strukt.změn do výběru daní ze zisku

- 98 -

Varianta - dotazníková data - střední Podíl, ZákladFiskál. Zdanění koef. na dopad 9 196 36,93% -3,00 -9 196 0 122,25% 11 242 36,93% 0 36,93% 4 152 -2 105 166,0% 68,7% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-15 266 -10 488 -3 596 4 692 -9 391 -9 391 -1 878 -895 -156 -29 -1 044 -183

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%

-209 -68 -190 41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 915 391 101 24 -230 -76

10,00% 36,93% 27,92%

-23 -57 -21 -15 266

20,00% 36,93% 19,00%

5,55% 1,30% 3,23%

-169 -73 -94


Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje v mil. Kč Fiskální efekty zdanění příspěvků na stravování Rozdíl změny výkonové spotřeby v maloobchodě a pohostinství a u stravenkářů (zdanění kromě DPH) Přesun spotřeby na jiné statky, neuvedený výše Dividendy "stravenkářů" vyplacené do zahraničí Snížení osobních nákladů v pohostinství (mil. Kč) Průměrné roční náklady práce na osobu a rok v pohostinství (tis. Kč) Zvýšení osobních nákladů v obchodě (mil. Kč) Průměrné roční náklady práce na osobu a rok v obchodě (tis. Kč) Snížení osobních nákladů u společností poskytujících systémy zam.stravování jinde nezahrnuté (mil. Kč) Průměrné náklady práce na osobu a rok u spol.poskytujících systémy zam.stravování (tis. Kč) Zvýšení nákladů práce v mil. Kč v národním hospodářství z titulu přesunu spotřeby na jiné statky Průměrné náklady práce na osobu a rok v národním hospodářství Změna počtu nezam.v důsledku změn struktury spotřeby Dávky v nezaměstnanosti/nezaměstnaný/rok (tis. Kč) Příspěvky na bydlení/osobu/rok Zvýšení dávek v nezaměstnanosti a příspěvků na bydlení v důsledku strukturálních změn (mil. Kč) Dopady změn výše agregátních výdajů Změna výběru daní v ekonomice (mil. Kč) odpovídající struktuře spotřeby se strav., n.e.c. Transfery zaměstnancům - změna platů st.zaměstnanců + vliv výd.paušálu na příjmy z DPFO § 5,6, vč.incidence Dopad transferů (paušály, apod.) z hlediska multiplikace a zdanění Změna zdanění práce v důsledku zdanění příspěvků na stravování Transfery zaměstnancům - změna příjmů st.zam.+vliv výd.paušálu na příjmy z DPFO § 5,6, bez incidence Náklady práce v nár.hospodářství (mil. Kč) Zvýšení zdanění práce v % z nákladů práce v národním hospodářství Zvýšení nezaměstnanosti v % bodech (parametr = elasticita) Počet nezaměstnaných na 1 % míry nezaměstnanosti Zvýšení počtu nezaměstnaných Dávky v nezaměstnanosti/nezaměstnaný/rok (tis. Kč) Příspěvky na bydlení/osobu/rok Zvýšení dávek v nezaměstnanosti a příspěvků na bydlení (mil. Kč) v důsledku zvýšení zdanění práce Saldo (celkem)

Varianta - dotazníková data - střední Podíl, ZákladFiskál. Zdanění koef. na dopad 25,95% 1,0000 -1 868 -485 37,58% 1,0000 5 476 2 058 37,58% 421 158 -2 424 281 274 353 -198 547 1 599 393 4 135 67 30 -399 45,57%

1,0270

4 152

37,58%

1,0270

-211 4 152 -211 1 633 710 0,241% 0,085% 52 667 4 456 67 30

-35,07%

Tabulka 65: Sumarizace výpočtu fiskálních dopadů zdanění příspěvků na stravování v roce 2010, ceteris paribus

Předchozí tabulka ukazuje základní variantu, ovšem v zadání této studie byly požadovány variantní propočty pro případy, že by došlo   

ke zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty na úroveň 17 %, k vyrovnání snížené a základní sazby daně z přidané hodnoty na úrovni 20 %, k nahrazení osvobození příjmů zaměstnanců z příspěvků zaměstnavatelů na stravování od daní a dalších odvodů ze mzdy, dle současné legislativy, slevou na dani v měsíční výši: 150 Kč, 250 Kč, 400 Kč, 500 Kč. Výsledky všech variant sumarizuje tabulka na následující straně (údaje v mil. Kč). Záporné číslo znamená záporný dopad zdanění příspěvků na stravování na státní rozpočet. Nejhorší variantou z hlediska dopadu do státního rozpočtu by bylo nahrazení osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd zvýšením slevy na dani. Měsíční sleva na dani ve výši 150 Kč (tedy ročně 1800 Kč) namísto osvobození příspěvků na stravování od odvodů ze mzdy zvýší deficit státního rozpočtu. I při zahrnutí skutečnosti, že ne každý slevu plně využije a že sleva na dani povzbudí spotřebu, což se odrazí ve zvýšení zaměstnanosti a hrubého domácího produktu (a tím výběru daní), bude činit toto zvýšení deficitu státního rozpočtu cca 5,4 mld. Kč ročně. Měsíční sleva na dani 500 Kč (tedy 6 000 ročně) by však již znamenala zhoršení deficitu státního rozpočtu o 16,7 mld. Kč ročně.

- 99 -

-1 943 -211 81

-430 -364


Rok střední

2010 pesimistická

optimistická

-364 -198 -128 -5 396 -8 652 -13 506 -16 685 -838 -450 -284 -5 870 -9 126 -13 980 -17 159

-613 -432 -354 -5 539 -8 725 -13 476 -16 587 -1 415 -991 -809 -6 341 -9 527 -14 278 -17 390

0 132 188 -5 145 -8 476 -13 437 -16 689 12 321 453 -5 133 -8 464 -13 426 -16 677

varianta

střední

2012 pesimistická

optimistická

vatianta základní snížená sazba DPH = 17 % snížená sazba DPH = 20 % měs.sleva na dani 150 Kč měs.sleva na dani 250 Kč měs.sleva na dani 400 Kč měs.sleva na dani 500 Kč vatianta základní snížená DPH = 17 % snížená DPH = 20 % měs.sleva na dani 150 Kč měs.sleva na dani 250 Kč měs.sleva na dani 400 Kč měs.sleva na dani 500 Kč

-397 -215 -137 -5 430 -8 686 -13 539 -16 719 -918 -492 -309 -5 951 -9 207 -14 060 -17 240

-671 -472 -386 -5 597 -8 783 -13 534 -16 646 -1 553 -1 086 -886 -6 479 -9 665 -14 416 -17 528

3 147 209 -5 142 -8 473 -13 435 -16 686 16 355 501 -5 129 -8 460 -13 422 -16 674

Rozsah

stravenky


varianta vatianta základní snížená sazba DPH = 17 % snížená sazba DPH = 20 % měs.sleva na dani 150 Kč měs.sleva na dani 250 Kč měs.sleva na dani 400 Kč měs.sleva na dani 500 Kč vatianta základní snížená DPH = 17 % snížená DPH = 20 % měs.sleva na dani 150 Kč měs.sleva na dani 250 Kč měs.sleva na dani 400 Kč měs.sleva na dani 500 Kč Rok

Rozsah

stravenky


Tabulka 66: Variantní odhady fiskálních dopadů zdanění příspěvků na stravování (ročně)

Zahrneme-li všechny, i nepřímé, efekty v roce 2010, které dopadají na státní rozpočet v důsledku existence osvobození příspěvků na stravování (tedy i existence systémů zaměstnaneckého stravování, neboť podpora je nutnou podmínkou jejich existence), můžeme říci, že systémy zaměstnaneckého stravování, stejně jako stravenkové systémy mají mírně pozitivní dopad na státní rozpočet. Zrušení daňové podpory zaměstnaneckého stravování by také znamenalo jednorázové snížení míry růstu cenové hladiny, v důsledku snížení měnového agregátu M4, resp. M5. Zrušení podpory systémů zaměstnaneckého stravování by mělo jednorázový negativní vliv na zadlužení státu ve výši cca 284 mil. Kč v roce 2010, resp. 335 mil. Kč v roce 2012, neboť inflace znehodnocuje fixně úročený dluh.

- 100 -


6

DALŠÍ EFEKTY SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ

Výše jsme propočetli přímé fiskální efekty systémů zaměstnaneckého stravování. Je však na místě podotknout, že zaměstnavatelé v námi vedeném dotazníku odpověděli ve většině případů, že podle jejich názoru stravování zaměstnanců v systémech zaměstnaneckého stravování přispívá k produktivitě a snižování nemocnosti zaměstnanců (struktura tabulky podle data příspěvku před koncem května, v červnu a poslední sloupec květnové i červnové odpovědi):

Otázka: „Stravování v systémech zaměstnaneckého stravování přispívá k produktivitě a ke snižování nemocnosti zaměstnanců.“ Podíly odpovědí 1-Spíše ano 2-Nevím 3-Spíše ne

070531 55,81% 26,51% 17,67%

070531-070608 51,45% 29,71% 18,84%

070608 54,11% 27,76% 18,13%


Kvantifikace je poměrně obtížná, neboť nevíme rozsah, v jakém přispívá kultivované stravování zaměstnanců k produktivitě a snížení nemocnosti, ale někteří autoři na tuto skutečnost poukazují (celá plejáda citací viz Wanjek, 2005). Nejistota ohledně rozsahu pozitivního efektu, který by byl kvantifikovatelný (nikoliv pouze sociální klima a spokojenost zaměstnanců, jež jsou – mimo jiné - implicite zahrnuty v odpovědích respondentů v následující tabulce) vede k nižšímu podílu kladných odpovědí, než u odpovědí na otázku: „Jaký je Váš názor na systémy zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelny)?“. To je logické. Podíly odpovědí

070531

1 - Jsou přínosem (z hlediska produktivity, spokojenosti, zdraví zaměstnanců). 2-Nejsou přínosem, jde o vynucenou záležitost. 3-Nemám na tuto věc jednoznačnější názor

86,05% 6,51% 7,44%

070531070608 87,68% 8,70% 3,62%

070608 86,69% 7,37% 5,95%


V dotazníku zaměstnanců zazněly pozitivní názory na systémy zaměstnaneckého stravování ještě jednoznačněji. Další, potenciálně významné efekty (např. omezení spotřeby inferiorního zboží) jsou zmíněny výše v teoretické části této studie. Aniž bychom zpochybňovali výsledky numerických propočtů efektů zdanění příspěvků zaměstnavatelů v systémech zaměstnaneckého stravování, domníváme se, že je relevantní také fakt, že systémy zaměstnaneckého stravování velmi pravděpodobně přispívají ke zvyšování produktivity práce a snižování nemocnosti zaměstnanců (i když tento efekt neumíme dosti dobře kvantifikovat).

- 101 -


7

ZPRACOVATEL STANOVISKA

Toto stanovisko podal Institut oceňování majetku při VŠE Praha se sídlem nám. W. Churchilla 4, Praha 3, PSČ: 130 67. Institut oceňování majetku je znalecký ústav jmenovaný rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR zveřejněným v Ústředním věstníku, částka 4/1995 ze dne 1. 6. 1995 č.j. 110/95/OOD pro obor Ekonomika, s rozsahem znaleckého oprávnění vymezeného rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 22. 9. 2009 č.j. 217/2009-OD-ZN: 

pro účetní evidenci: 



pro daňovou a celní problematiku: 



způsob stanovení a stanovení převodních (zúčtovacích) cen mezi spojenými osobami pro daňové účely

pro mzdy: 



stanovení reálné hodnoty pro účetní účely

ocenění naturální mzdy a jiných nepeněžních příjmů

pro ceny a odhady: 

oceňování věcí movitých



oceňování nemovitostí



oceňování podniků



oceňování cenných papírů



posuzování obchodů s cennými papíry



oceňování práv, pohledávek a závazků, nehmotného majetku a jiných majetkových hodnot, oceňování služeb, oceňování investičních instrumentů, majetkových účastí a obchodních podílů, oceňování nepeněžitých vkladů do obchodních společností, oceňování vypořádacího podílu



posuzování ceny bydlení pro účely stanovení nájemného



přezkoumání návrhu smlouvy o fúzi, vypořádání v penězích při zrušení obchodní společnosti s převodem jmění na akcionáře, resp. společníka, přezkoumání projektu rozdělení a přezkoumání smlouvy o rozdělení a převzetí obchodního jmění



přezkoumání ovládací smlouvy a smlouvy o převodu zisku, přezkoumání přiměřenosti ceny nebo směnného poměru cenných papírů při povinné nabídce převzetí, přezkoumání přiměřenosti ceny při veřejném návrhu smlouvy o převodu cenných papírů



stanovování a posuzování přiměřené ceny nebo směnného poměru cenných papírů při povinné nabídce převzetí nebo nabídce na odkoupení



přezkum zpráv o vztazích mezi propojenými osobami



oceňování podnikatelských rizik



oceňování ochranných známek a jiných práv průmyslového vlastnictví, výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků, autorských práv a podobných práv právům autorským

V Praze dne 22. března 2011 jméno a podpis vedoucího zpracovatele:

ředitel znaleckého ústavu:

Ing. Tomáš Buus, Ph.D.

Prof. Ing. Miloš Mařík, CSc.

- 102 -


8

SEZNAM PŘÍLOH 1. Výpočtové tabulky

- 103 -

Příloha č. 1 Výpočtové tabulky

Shrnutí výsledků variant dopad zdanění příspěvků na stravování do veřejných rozpočtů Rok Rozsah

stravenky


střední

2010 pesimistická

optimistická

vatianta základní

-364

-613

0

snížená sazba DPH = 17 %

-198

-432

132


-128

-354

188

měs.sleva na dani 150 Kč

-5 396

-5 539

-5 145

varianta


-8 652

-8 725

-8 476


-13 506

-13 476

-13 437


-16 685

-16 587

-16 689

vatianta základní

-838

-1 415

12

snížená DPH = 17 %

-450

-991

321


-284

-809

453


-5 870

-6 341

-5 133


-9 126

-9 527

-8 464


-13 980 -17 159

-14 278 -17 390

-13 426 -16 677

střední

2012 pesimistická

optimistická

vatianta základní

-397

-671

3


-215

-472

147

měs.sleva na dani 500 Kč Rok Rozsah

stravenky


varianta


-137

-386

209


-5 430

-5 597

-5 142


-8 686

-8 783

-8 473


-13 539

-13 534

-13 435


-16 719

-16 646

-16 686

vatianta základní

-918

-1 553

16


-492

-1 086

355


-309

-886

501


-5 951

-6 479

-5 129


-9 207

-9 665

-8 460


-14 060

-14 416

-13 422


-17 240

-17 528

-16 674

Citlivosti aj. parametry

1  X X

nová úroveň příspěvků na zam.strav. při dt=24% Rok od zrušení uznatelnosti (1=rok zrušení daň. Vážený průměr[1] Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 43,69% 49,33% 38,05%

70531 2 35,20% 40,30% 30,11%

DPPO + zdanění příjmů OSVČ 24,14% citlivost příspěvků za zam.strav.na změnu daně Rok od zrušení uznatelnosti 70531 (1=rok zrušení daň. 1 2

% X t X % X t X % X t X

3 30,09% 34,97% 25,21%

070531-070608 1 2 61,14% 53,15% 68,15% 59,28% 54,14% 47,03%

3 36,27% 42,14% 30,39%

% X t X % X t X

% X t X % X t X

1

70608 2

3

1

70608 stát 2

3

-2,33

-3,29

-3,55

-1,61

-1,94

-2,64

-1,99

-2,33

-2,77

-2,10 -2,57

-2,47 -2,90

-2,69 -3,10

-1,32 -1,90

-1,69 -2,19

-2,40 -2,88

-1,80 -2,17

-2,17 -2,49

-2,61 -2,93

1  X X 3 35,10% 40,37% 29,80%

070531-070608 1 2 50,84% 39,66% 57,57% 45,39% 44,10% 33,93%

3 36,84% 42,37% 31,31%

1 50,56% 54,97% 46,16%

70608 2 40,05% 44,07% 36,03%

3 36,20% 40,11% 32,29%

70608 stát 2 31,09%

3 23,98%

1

070531-070608 2

3

1

70608 2

3

1

70608 stát 2

3

-1,08

-1,62

-1,79

-1,18

-1,42

-1,53

-1,16

-1,42

-1,49

-1,16

-1,41

-1,50

-1,05 -1,32

-1,29 -1,54

-1,40 -1,65

-1,00 -1,31

-1,28 -1,55

-1,36 -1,62

-1,06 -1,27

-1,32 -1,50

-1,41 -1,59

X  X  t X   1  X X   1 t X 3

1

070531-070608 2

3

1

70608 2

3

-1,00

-1,00

-1,00

-1,00

-1,00

-1,00

-1,00

-1,00

-1,00

-1,00 -1,00

-1,00 -1,00

-1,00 -1,00

-1,00 -1,00

-1,00 -1,00

-1,00 -1,00

-1,00 -1,00

-1,00 -1,00

-1,00 -1,00

1

% X t X  a  b  ln t X 

Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové Vážený průměr Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 -0,772 -0,772 -0,772

70531 2 -0,782 -0,780 -0,784

3 -0,779 -0,776 -0,781

070531-070608 1 2 -0,885 -0,907 -0,887 -0,910 -0,883 -0,904

3 -0,810 -0,812 -0,807

1 -0,823 -0,824 -0,823

70608 2 -0,839 -0,839 -0,840

3 -0,792 -0,791 -0,793


1 0,959 0,796 1,126

70531 2 1,207 1,058 1,356

3 1,356 1,213 1,499

070531-070608 1 2 0,443 0,672 0,239 0,494 0,648 0,854

3 1,173 1,003 1,345

1 0,713 0,585 0,842

70608 2 0,952 0,838 1,066

3 1,268 1,157 1,375


1 1,880 1,856 1,997

70531 2 2,069 1,922 2,290

3 2,302 2,090 2,579

070531-070608 1 2 1,856 1,635 2,186 1,763 1,674 1,623

3 1,971 1,809 2,229

1 1,744 1,820 1,727

70608 2 1,731 1,699 1,809

3 2,128 1,987 2,308

Regresní koeficient p-hodnota Model Vzorek dat Střed Dolní mez Horní mez koeficientu Hromadné nejmenší čtvertce EU - Accor, 0,0740 0,0429 0,1051 1,19E-05 Nejmenší absolutní chyba EU - Accor, 0,0449 -0,0081 0,0979 0,1607 Panel – pevné efekty EU - Accor, 0,0742 0,0507 0,0977 1,88E-05 Panel – vážené nejmenší čtverceEU - Accor, 0,0710 0,0488 0,0933 1,42E-05 Kvantilová regrese EU - Accor, 0,0449 0,0115 0,0781 2,14E-14 Model s opravenou heteroskedasEU - Accor, 0,0409 0,0141 0,0678 0,0156 Odhady pro Dtx = 50,93 % Dotazník Odhady pro Dtx = 24,00 % Dotazník Vážený průměr

Výsledný odhad

1 54,20%

X  X  t X   1  X X   1 t X

Reakční funkce

míru zdanění

3 14,27%

3

-2,90

70531 2 39,80% 45,24% 34,41%

70608 stát 2 20,51%

070531-070608 2

-2,68

1 49,71% 55,44% 43,98%

1 43,63%

1

-2,33

Extrémní případ 100,00% citlivost příspěvků za zam.strav.na změnu daně Rok od zrušení uznatelnosti 70531 (1=rok zrušení daň. 1 2

% X t X

3 33,15% 36,91% 29,38%

3

Efektivní míra zdanění nákladů 42,53% citlivost příspěvků za zam.strav.na změnu zdanění - zrušení osvobození Rok od zrušení uznatelnosti 70531 (1=rok zrušení daň. 1 2 3

% X t X

70608 2 43,80% 47,72% 39,87%

X  X  t X   1  X X   1 t X

nová úroveň příspěvků na zam.strav. při dt=42,53% Rok od zrušení uznatelnosti (1=rok zrušení daň. Vážený průměr Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 52,04% 56,44% 47,64%

Průměr, medián 0,00516 0,00516 0,00516 0,00516 0,00516 0,00516

%X/Dtx Střed -14,33 -8,70 -14,37 -13,75 -8,70 -7,92 -1,50 -2,77 -4,32

-3,00

Dolní mez Horní mez -8,31 -20,36 1,57 -18,96 -9,82 -18,92 -9,45 -18,07 -2,23 -15,13 -2,73 -13,13 -1,41 -1,59 -2,61 -2,93 -2,08 -6,55

-2,50

-3,50

Váha 8,40E+04 6,22E+00 5,32E+04 7,04E+04 4,67E+13 6,41E+01 4,67E+13 4,67E+13

70608 stát 2

3

změna příjmu zaměstnance po započítání kompenzací při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování Rok od zrušení uznatelnosti (1 70531 = rok zrušení daňové 1 2 Vážený průměr[1] -34,25% -39,00% Horní mez 10% intervalu -40,96% -46,05% -27,54% -31,95% Dolní mez 10% intervalu

X 3 -41,91% -49,05% -34,76%

070531-070608 1 2 3 -24,75% -31,20% -34,65% -32,93% -39,63% -43,31% -16,57% -22,76% -25,99%

změna příjmu zaměstnance po započítání kompenzací při zrušení osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd Rok od zrušení uznatelnosti (1 70531 = rok zrušení daňové 1 2 3 -31,07% -34,72% -37,91% Vážený průměr[1] Horní mez 10% intervalu -37,58% -41,66% -45,00% -24,57% -27,77% -30,82% Dolní mez 10% intervalu

070531-070608 1 2 3 -24,11% -33,60% -35,91% -32,27% -41,98% -44,43% -15,95% -25,21% -27,39%

míra kompenzace - podle dotazníku zaměstnavatelů při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování Rok od zrušení uznatelnosti (1 70531 = rok zrušení daňové 1 2 Vážený průměr[1] 39,18% 39,82% Horní mez 10% intervalu 19,17% 22,87% 55,54% 54,29% Dolní mez 10% intervalu

X   1  R 

1 -29,54% -36,25% -22,84%

X

70608 2 -35,05% -42,10% -28,00%

3 -38,19% -45,33% -31,05%

1 -48,12%

70608 stát 2 -65,92%

3 -67,87%

1 -37,55%

70608 stát 2 -56,37%

3 -59,30%

X   1  R 

1 -27,50% -34,01% -21,00%

70608 2 -33,87% -40,82% -26,93%

3 -36,65% -43,74% -29,56%

R  1  X X  1  R  1  X X   1 3 40,06% 24,58% 53,52%

míra kompenzace - podle dotazníku zaměstnavatelů při zrušení osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd Rok od zrušení uznatelnosti (1 70531 = rok zrušení daňové 1 2 3 38,21% 42,33% 41,59% Vážený průměr[1] Horní mez 10% intervalu 15,66% 23,91% 24,54% 56,14% 57,66% 56,10% Dolní mez 10% intervalu

070531-070608 1 2 36,32% 33,41% -3,37% 2,67% 63,88% 57,03%

3 45,64% 25,15% 62,67%

1 38,39% 16,77% 56,38%

70608 2 37,64% 19,47% 53,44%

3 42,87% 28,14% 56,04%

1 14,63%

70608 stát 2 17,07%

3 20,83%

R  1  X X  1  R  1  X X   1 070531-070608 1 2 50,96% 44,32% 23,94% 23,12% 71,47% 61,85%

3 43,15% 22,90% 60,13%

1 44,37% 24,49% 61,00%

70608 2 43,50% 27,01% 57,91%

3 42,55% 26,96% 56,34%

1 18,03%

70608 stát 2 18,20%

3 21,99%

070531-070608 1 2 119,5% 119,5% 122,9% 122,9% 116,0% 116,0%

3 119,5% 122,9% 116,0%

1 118,5% 121,0% 116,0%

70608 2 118,5% 121,0% 116,0%

3 118,5% 121,0% 116,0%

1 120,1%

70608 stát 2 120,1%

3 120,1%

míra kompenzace - zaměstnanci - požadovaná nová úroveň příjmu Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové Vážený průměr[1] Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 117,6% 121,1% 114,1%

70531 2 117,6% 121,1% 114,1%

3 117,6% 121,1% 114,1%

míra kompenzace - podle incidence na trhu práce

Indicence na trhu práce v ČR Rozdělení zvýšení zdanění na zaměstnance – snížení čisté mzdy Rozdělení zvýšení zdanění na zaměstnavatele – zvýšení nákladů Daňová incidence na trhu práce - změna zaměstnanosti

Střední varianta 54,72% 45,28% -35,07%

Nejvyšší nezam. 57,83% 42,17% -40,16%

Nejvyšší Nejvyšší dopad na dopad na Nejnižší zaměstna- zaměstnanezam. nce vatele 50,50% 61,84% 46,33% 49,50% 38,16% 53,67% -29,68% -36,34% -32,18%

KOMPENZACE (VE MZDĚ) při zrušení osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd Rok od zrušení uznatelnosti (1 70531 = rok zrušení daňové 1 2 3 118,8% 119,3% 119,4% Vážený průměr[1] Horní mez 10% intervalu 106,3% 109,1% 110,4% 128,5% 127,5% 127,0% Dolní mez 10% intervalu

070531-070608 1 2 118,0% 115,8% 90,6% 95,1% 136,3% 131,1%

3 125,1% 112,2% 135,4%

1 118,9% 104,3% 130,6%

70608 2 118,3% 106,4% 128,4%

3 122,3% 113,0% 130,4%

1 102,0%

70608 stát 2 103,9%

3 106,7%

Míra kompenzace podle daňové incidence - rok 2010 Rok od zrušení uznatelnosti (1 70531 = rok zrušení daňové 1 2 126,5% 126,5% Vážený průměr[1] Horní mez 10% intervalu 122,3% 122,3% 131,4% 131,4% Dolní mez 10% intervalu

070531-070608 1 2 126,5% 126,5% 122,3% 122,3% 131,4% 131,4%

3 126,5% 122,3% 131,4%

1 126,5% 122,3% 131,4%

70608 2 126,5% 122,3% 131,4%

3 126,5% 122,3% 131,4%

1 126,5%

70608 stát 2 126,5%

3 126,5%

Náklady práce/hrubá mzda

1,34

3 126,5% 122,3% 131,4%

Odhad mzdových elasticit nabídky práce a poptávky po práci a odhad daňové incidence na trhu práce v ČR

Nabidka Velikost vzorku

070531-070608

070531

T-test

070608

Elasticita Elasticita dolů nahoru 10 % 10%




221

221

995

995

Vážený průměr z %počtu hodin Směrodatná odchylka 5% interval spolehlivosti jednostranný Horní mez intervalu spolehlivosti Dolní mez intervalu spolehlivosti Horní mez 10% intervalu spolehlivosti Střed intervalu spolehlivosti elasticity Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti

4,84% 0,060 0,008 0,056 0,040 57,59% 49,65% 41,65%

-6,69% 0,096 0,013 -0,054 -0,080 52,99% 65,77% 78,71%

3,84% 0,049 0,003 0,041 0,035 42,63% 39,54% 36,43%

-6,20% 0,105 0,007 -0,055 -0,069 54,22% 60,81% 67,45%

1,7%

Prostý průměr z %počtu hodin Směrodatná odchylka 5% interval spolehlivosti jednostranný Horní mez intervalu spolehlivosti Dolní mez intervalu spolehlivosti Horní mez 10% intervalu spolehlivosti Střed intervalu spolehlivosti elasticity Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti

4,96% 0,060 0,008 0,058 0,042 58,74% 50,81% 42,81%

-7,00% 0,096 0,013 -0,057 -0,083 56,08% 68,90% 81,89%

3,82% 0,049 0,003 0,041 0,035 42,45% 39,35% 36,25%

-6,32% 0,106 0,007 -0,057 -0,070 55,34% 61,96% 68,62%

1,7%

Poptávka

Daňová incidence Původní úroveň mezd (jednotková) Elasticita nabídky práce Elasticita poptávky po práci Daňová incidence Snížení mezd Zvýšení nákladů práce Změna objemu rovnovážného množství práce

1462

37,0%

4,31% 0,056 0,003 0,046 0,040 47,20% 44,32% 41,44%

-6,36% 0,102 0,005 -0,058 -0,069 57,09% 62,40% 67,74%

37,0%

4,33% 0,056 0,003 0,046 0,040 47,33% 44,45% 41,57%

-6,53% 0,103 0,005 -0,060 -0,071 58,76% 64,09% 69,45%

070531-070608

070531

T-test

070608

Elasticita Elasticita dolů Elasticita dolů nahoru 10 % 5% 10%




Velikost vzorku Vážený průměr z %počtu zaměstnanců Směrodatná odchylka 5% interval spolehlivosti jednostranný Horní mez intervalu spolehlivosti Dolní mez intervalu spolehlivosti Horní mez 10% intervalu spolehlivosti Střed intervalu spolehlivosti elasticity Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti

1462

77

77

77

127

127

127

4,62% 0,086 0,019 0,066 0,027 -60,29% -42,93% -25,24%

-3,68% 0,088 0,020 -0,056 -0,017 -118,99% -76,89% -35,62%

-7,89% 0,123 0,027 -0,106 -0,052 -117,90% -86,26% -55,50%

4,11% 0,092 0,016 0,057 0,025 -52,79% -38,25% -23,48%

-3,34% 0,091 0,016 -0,049 -0,018 -103,38% -69,58% -36,33%

-6,89% 0,158 0,027 -0,096 -0,041 -106,29% -74,95% -44,50%

Střední varianta

Nejvyšší nezam.

Nejnižší nezam.

Nejvyšší dopad na zaměstnance

Nejvyšší dopad na zaměstnavatel e

1 0,641 -0,775

1 0,695 -0,952

1 0,588 -0,599

1 0,588 -0,952

1 0,695 -0,599

54,72% 45,28% -35,07%

57,83% 42,17% -40,16%

50,50% 49,50% -29,68%

61,84% 38,16% -36,34%

46,33% 53,67% -32,18%

10,7%

80,5%

53,7%

202

202

202

4,33% 0,090 0,012 0,056 0,031 -51,51% -40,24% -28,83%

-3,41% 0,084 0,012 -0,046 -0,023 -95,75% -71,09% -46,72%

-7,11% 0,113 0,016 -0,087 -0,056 -95,24% -77,45% -59,95%

0,00 0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

-0,50

-1,00

-1,50

-2,00

-2,50

-3,00

y = 1,1067ln(x) - 0,8687 R² = 0,8835

100,00%

120,00%

Odhad podílu st.organizací na příspěvcích na stravování

41,00%

38,69%

39,00% 38,33% 37,00%

36,57%

36,29%

35,00% 34,78%

33,93% 33,00%

32,94%

32,71% 32,08% 31,92%

31,00% 30,44% 29,00% 27,00% 26,01% 25,00% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Některé vztahy st.sektoru v oblasti zam.stravování k makroagregátům Vztah poměru prům. příspěvku na stravování v jednotkách financ.státem nebo ve vlastnictví státu a průměrné výše příspěvku na stravování v ekonomice (endogenní) ke 3leté kumulované míře růstu HDP v s.c. (exogenní) y = -0,9177x + 1,0449 R² = 0,5274

120,00%

100,00%

36,50% 36,00% 35,50%

80,00%

35,00% 60,00%

34,50% 34,00%

40,00%

Vztah podílu zaměstnanců v jednotkách financ.státem nebo ve vlastnictví státu ke 3leté kumulované míře růstu HDP v s.c. y = -0,1835x + 0,3706 R² = 0,6948

20,00%

33,50% 33,00%

0,00%

5,00%

7,00%

9,00%

11,00%

13,00%

15,00%

17,00%

19,00%

21,00%

32,50% 23,00%

Šedá ekonomika v ČR v letech 1989 - 2000 (meze odhadů a medián, údaje v %)

40 35 30 25 20 15 10 5 0 1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Produkce Podhodnocení produkce Podíl Výkonová spotřeba + prodané zboží Nadhodnocení nákladů Podíl Přidaná hodnota Skrytá přidaná hodnota Podíl Mzdy Černé mzdy Podíl (černé mzdy/mzdy, resp. nevykázané ON/ON) Spropitné Část stínové ekonomiky, kterou řeší zam.strav. spropitné + podhodnocení produkce v % z tržeb po přepočtu na medián odhadů SE černé mzdy v % z mezd celkem po přepočtu na medián odhadů SE Nadhodnocení nákladů v % z tržeb

Pohostinství, ubytování 1998 2000 2002 66 089 86 215 103 576 6 495 7 491 9,83% 8,69% 49 921 53 950 -2 077 -2 375 -4,16% -4,40% 16 167 32 265 8 572 9 866 53,02% 30,58% 7 309 9 535 576 751 7,88% 7,88% 1 540 2 009 2 414 8 035 12,16% 24,21% 7,88% 15,69% 3,14%

9 500 11,02% 20,28% 7,88% 14,50% 2,75%

Obchod, opravy 1998 2000 1 931 917 2 177 355 25 532 26 720 1,32% 1,23% 1 915 750 2 146 300 -5 677 -6 807 -0,30% -0,32% 167 388 193 829 31 209 33 527 18,64% 17,30% 63 092 71 107 3 821 4 306 6,06% 6,06%

25 532 1,32% 2,63% 6,06% 12,06% 0,29%

Ekonomika celkem 1998 2000

1 812 831 91 041 5,02%

1 983 446 95 394 4,81%

Dle ČSÚ (2001) a Ondruš (interní dokumenty) in Fassmann, 2007

Rozsah stínové ekonomiky není-li uvedeno jinak, v mil. Kč

26 720 1,23% 2,26% 6,06% 11,14% 0,31%

Interval odhadů stínové ekonomiky v ČR v % Rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Počet odhadů 9 19 17 16 29 19 12 11 10 17 11 12

Nejnižší odhad (% HDP) 0,7 0 2 2,8 2,8 2,7 2,7 2,6 2,6 2,7 2,7 2,6

Nejvyší odhad (% HDP) 21,1 24,3 34,7 31,8 27,1 25 23,2 15 23 19,9 22,7 32

Střed intervalu 10,9 12,15 18,35 17,3 14,95 13,85 12,95 8,8 12,8 11,3 12,7 17,3

Jednotlivé odhady

Medián 5,5 9 10,35 11,875 12,45 13,25 10,65 9 9,65 10 8,5 8,85

0,7 0,8 23,8 31,7 2,8 24,5 2,7 11,7 2,6 18,1 32 32

2,6 2,6 18 15,2 3,7 24 3,6 12,5 3,5 15 17,5 21,9

3,4 3,5 10,7 18 6,4 22 10 12,7 6,6 11 20,6 17,5

6 6,4 9,4 10,7 8 5,5 14,5 9 10,1 12,5 2,7 11,6

5 9 12,9 12,25 13,4 17,6 18 9,6 9,2 11,9 3,5 7,7

6 11,5 9,2 12,9 11,5 14 11,3 6,4 13,6 7,9 6,5 10

10 7,6 11,5 9,2 12,5 15 8,6 6,1 15,4 10 8,5 6,6

21,1 12,9 13,4 11,5 12,5 12,5 22 3,4 23 8,4 3,5

6,75 2 13,4 12,5 14,5

10,7 2,8 3,7 16,9 7,9

18 3,7 2,8 12,4 2,7

5,2

3,5

2,7

3,7

2,6

2,6

24,3 10 5,1 6,1 3,6

10

19,9 5,2

31,8 7,5

Finanční analýza pohostinství a maloobchodu není-li uvedeno jinak, údaje v tis. Kč Váhy Tržby za prodej vl.výrobků a služeb Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Tržby za prodej zboží Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Celkem obrat Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Celkem produkce v nár.hospodářství (mil. Kč), dle ČSÚ Přidaná hodnota Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Celkem HPH (mil. Kč), dle ČSÚ Osobní náklady Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství HV před zdaněním Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Daň Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Efektivní míra zdanění Maloobchod kromě mot.vozidel Stravování a pohostinství Struktura útraty stravenek Stravování a pohostinství Potraviny v maloobchodě Vážený průměr

Průměrné zdanění spotřeby a importů DPH v ekonomice za stávajících podmínek zákona o DPH pro sníženou sazbu DPH 17 % pro sníženou sazbu DPH 20 %

2007 1

2008 1

2009 1

Vážený průměr

23 685 789 5 362 755

15 078 880 5 888 635

16 506 809 5 720 345

18 423 826 5 657 245

5,01% 85,72%

328 020 078 925 948

371 892 724 1 010 351

348 431 625 891 258

349 448 142 942 519

94,99% 14,28%

351 705 867 6 288 703 9 233 571

386 971 604 6 898 986 9 672 190

364 938 434 6 611 603 8 781 438

367 871 968 6 599 764 9 229 066

100,00% 100,00% 100,00%

46 241 366 2 381 601 3 178 011

44 162 350 2 594 736 3 321 373

43 886 347 2 442 067 3 257 952

44 763 354 2 472 801 3 252 445

12,17% 37,47% 49,28%

22 683 120 1 590 107

26 300 948 1 758 502

28 352 065 1 763 002

25 778 711 1 703 870

7,01% 25,82%

11 123 307 501 034

9 563 870 489 749

3 744 004 506 114

8 143 727 498 966

2,21% 7,56%

2 889 993 120 818

2 323 807 102 847

1 606 576 106 284

2 273 459 109 983

0,62% 1,67%

25,98% 24,11%

24,30% 21,00%

42,91% 21,00%

27,92% 22,04%

27,92% 22,04%

Podíl 68,70% 31,30%

11,62% 12,22% 12,47%

Sazba DPH Sazba DPH Sazba DPH 20,00% 20,00% 20,00% 10,00% 17,00% 20,00% 16,87% 19,06% 20,00%

Poměr k obratu

Primární dopad výdajového paušálu - snížení vybírané daně Shrnutí výsledků Výše slevy na dani (Kč měsíčně) Počet zaměstnanců (přepočtený), v tis. Efektivní míra zdanění příjmů FO ze záv.čin. (bez vlivu nové slevy, k zákl.daně) Snížení výběru DPFO v důsledku nové slevy na DPFO (mil. Kč), přímý efekt Snížení výběru DPFO v důsledku nové slevy na DPFO (mil. Kč), vč. daň.incidence Shrnutí výsledků Výše slevy na dani (Kč měsíčně) Počet zaměstnanců (přepočtený), v tis. Efektivní míra zdanění příjmů FO ze záv.čin. (bez vlivu nové slevy, k zákl.daně) Snížení výběru DPFO v důsledku nové slevy na DPFO (mil. Kč), přímý efekt Snížení výběru DPFO v důsledku nové slevy na DPFO (mil. Kč), vč. daň.incidence

2010 0 4 161 8,84% 0 0

150 4 161 8,53% -6 691 -9 384

0 4 201 9,46% 0 0

150 4 201 9,17% -6 981 -9 701

250 4 161 8,33% -11 152 -15 478 2012 250 4 201 8,98% -11 514 -16 003

400 4 161 8,03% -17 608 -24 529

500 4 161 7,84% -21 903 -30 469

400 4 201 8,70% -18 270 -25 474

500 4 201 8,51% -22 774 -31 607

Podrobné výpočty Podíl rok: 2009 Základ daně Daň/rok zaměstnanců Mzda/měs 1,34 0,15 9 000 3,02% 12 060 21 708 11 000 4,69% 14 740 26 532 13 000 2,98% 17 420 31 356 15 000 3,32% 20 100 36 180 17 000 3,59% 22 780 41 004 19 000 4,02% 25 460 45 828 21 000 4,30% 28 140 50 652 23 000 4,50% 30 820 55 476 25 000 4,59% 33 500 60 300 27 000 4,67% 36 180 65 124 29 000 4,78% 38 860 69 948 31 000 4,54% 41 540 74 772 33 000 4,34% 44 220 79 596 35 000 4,03% 46 900 84 420 37 000 7,48% 49 580 89 244 39 000 6,25% 52 260 94 068 41 000 4,98% 54 940 98 892 43 000 4,01% 57 620 103 716 45 000 5,67% 60 300 108 540 47 000 3,64% 62 980 113 364 49 000 4,83% 65 660 118 188 70 000 5,80% 93 800 168 840 Průměrná efektivní míra zdanění Průměrná vybraná daň/zaměstnance, v Kč/rok Rozdíl oproti základní variantě (nulovému paušálu), v Kč/rok Násobeno počtem zaměstnanců (2009 = 4 253 931), v mil. Kč

Prům.sleva na dani 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168 33 168

Výše daně ročně při měsíční slevě na dani (Kč), jak uveden v následujícím řádku Výše daně ročně, po zohlednění daňové incidence na trhu práce (snížení hrubé mzdy, 0 150 250 400 500 0 150 250 400 500 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 012 1 212 12 0 0 3 012 435 0 0 0 7 836 6 036 4 836 3 036 1 836 7 836 5 264 3 548 972 0 12 660 10 860 9 660 7 860 6 660 12 660 10 093 8 381 5 810 4 094 17 484 15 684 14 484 12 684 11 484 17 484 14 922 13 214 10 647 8 935 22 308 20 508 19 308 17 508 16 308 22 308 19 751 18 046 15 485 13 776 27 132 25 332 24 132 22 332 21 132 27 132 24 581 22 879 20 322 18 617 31 956 30 156 28 956 27 156 25 956 31 956 29 410 27 711 25 160 23 458 36 780 34 980 33 780 31 980 30 780 36 780 34 239 32 544 29 998 28 299 41 604 39 804 38 604 36 804 35 604 41 604 39 068 37 377 34 835 33 140 46 428 44 628 43 428 41 628 40 428 46 428 43 897 42 209 39 673 37 981 51 252 49 452 48 252 46 452 45 252 51 252 48 727 47 042 44 510 42 822 56 076 54 276 53 076 51 276 50 076 56 076 53 556 51 875 49 348 47 663 60 900 59 100 57 900 56 100 54 900 60 900 58 385 56 707 54 186 52 504 65 724 63 924 62 724 60 924 59 724 65 724 63 214 61 540 59 023 57 345 70 548 68 748 67 548 65 748 64 548 70 548 68 043 66 372 63 861 62 186 75 372 73 572 72 372 70 572 69 372 75 372 72 872 71 205 68 698 67 026 80 196 78 396 77 196 75 396 74 196 80 196 77 702 76 038 73 536 71 867 85 020 83 220 82 020 80 220 79 020 85 020 82 531 80 870 78 374 76 708 135 672 133 872 132 672 130 872 129 672 135 672 133 237 131 613 129 169 127 538 8,82% 8,52% 8,31% 8,02% 7,82% 8,82% 8,39% 8,12% 7,70% 7,43% 46 382 44 774 43 702 42 153 41 121 46 382 44 126 42 664 40 489 39 065 0 -1 608 -2 680 -4 229 -5 261 0 -2 256 -3 717 -5 893 -7 317 0 -6 841 -11 401 -17 990 -22 381 0 -9 595 -15 814 -25 068 -31 126

Podíl rok: 2010 Základ daně Daň/rok zaměstnanců Mzda/měs 1,34 0,15 9 023 3,02% 12 090 21 763 11 028 4,69% 14 777 26 599 13 033 2,98% 17 464 31 435 15 038 3,32% 20 151 36 271 17 043 3,59% 22 837 41 107 19 048 4,02% 25 524 45 943 21 053 4,30% 28 211 50 780 23 058 4,50% 30 898 55 616 25 063 4,59% 33 584 60 452 27 068 4,67% 36 271 65 288 29 073 4,78% 38 958 70 124 31 078 4,54% 41 645 74 960 33 083 4,34% 44 331 79 797 35 088 4,03% 47 018 84 633 37 093 7,48% 49 705 89 469 39 098 6,25% 52 392 94 305 41 103 4,98% 55 078 99 141 43 108 4,01% 57 765 103 977 45 113 5,67% 60 452 108 814 47 118 3,64% 63 139 113 650 49 123 4,83% 65 825 118 486 70 176 5,80% 94 036 169 266 Průměrná efektivní míra zdanění Průměrná vybraná daň/zaměstnance, v Kč/rok Rozdíl oproti základní variantě (nulovému paušálu), v Kč/rok Násobeno počtem zaměstnanců, v mil. Kč


Výše daně ročně při měsíční slevě na dani (Kč), jak uveden v následujícím řádku Výše daně ročně, po zohlednění daňové incidence na trhu práce (snížení hrubé mzdy, 0 150 250 400 500 0 150 250 400 500 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 103 1 303 103 0 0 3 103 526 0 0 0 7 939 6 139 4 939 3 139 1 939 7 939 5 367 3 652 1 076 0 12 775 10 975 9 775 7 975 6 775 12 775 10 209 8 497 5 925 4 210 17 612 15 812 14 612 12 812 11 612 17 612 15 050 13 341 10 775 9 063 22 448 20 648 19 448 17 648 16 448 22 448 19 891 18 186 15 625 13 916 27 284 25 484 24 284 22 484 21 284 27 284 24 733 23 031 20 475 18 770 32 120 30 320 29 120 27 320 26 120 32 120 29 574 27 876 25 325 23 623 36 956 35 156 33 956 32 156 30 956 36 956 34 415 32 721 30 174 28 476 41 792 39 992 38 792 36 992 35 792 41 792 39 257 37 565 35 024 33 329 46 628 44 828 43 628 41 828 40 628 46 628 44 098 42 410 39 874 38 182 51 465 49 665 48 465 46 665 45 465 51 465 48 939 47 255 44 724 43 035 56 301 54 501 53 301 51 501 50 301 56 301 53 781 52 100 49 574 47 888 61 137 59 337 58 137 56 337 55 137 61 137 58 622 56 945 54 423 52 742 65 973 64 173 62 973 61 173 59 973 65 973 63 464 61 790 59 273 57 595 70 809 69 009 67 809 66 009 64 809 70 809 68 305 66 634 64 123 62 448 75 645 73 845 72 645 70 845 69 645 75 645 73 146 71 479 68 973 67 301 80 482 78 682 77 482 75 682 74 482 80 482 77 988 76 324 73 823 72 154 85 318 83 518 82 318 80 518 79 318 85 318 82 829 81 169 78 672 77 007 136 097 134 297 133 097 131 297 130 097 136 097 133 663 132 039 129 595 127 965 8,84% 8,53% 8,33% 8,03% 7,84% 8,84% 8,41% 8,13% 7,72% 7,45% 46 573 44 965 43 893 42 341 41 309 46 573 44 318 42 853 40 678 39 250 0 -1 608 -2 680 -4 232 -5 264 0 -2 255 -3 720 -5 895 -7 323 0 -6 691 -11 152 -17 608 -21 903 0 -9 384 -15 478 -24 529 -30 469

Podíl rok: 2012 Základ daně Daň/rok zaměstnanců Mzda/měs 1,34 0,15 9 759 3,02% 13 077 23 539 11 928 4,69% 15 983 28 769 14 096 2,98% 18 889 34 000 16 265 3,32% 21 795 39 231 18 434 3,59% 24 701 44 462 20 602 4,02% 27 607 49 693 22 771 4,30% 30 513 54 923 24 940 4,50% 33 419 60 154 27 108 4,59% 36 325 65 385 29 277 4,67% 39 231 70 616 31 446 4,78% 42 137 75 847 33 614 4,54% 45 043 81 077 35 783 4,34% 47 949 86 308 37 951 4,03% 50 855 91 539 40 120 7,48% 53 761 96 770 42 289 6,25% 56 667 102 001 44 457 4,98% 59 573 107 231 46 626 4,01% 62 479 112 462 48 795 5,67% 65 385 117 693 50 963 3,64% 68 291 122 924 53 132 4,83% 71 197 128 155 75 903 5,80% 101 710 183 078 Průměrná efektivní míra zdanění Průměrná vybraná daň/zaměstnance, v Kč/rok Rozdíl oproti základní variantě (nulovému paušálu), v Kč/rok Násobeno počtem zaměstnanců, v mil. Kč


Výše daně ročně při měsíční slevě na dani (Kč), jak uveden v následujícím řádku Výše daně ročně, po zohlednění daňové incidence na trhu práce (snížení hrubé mzdy, 0 150 250 400 500 0 150 250 400 500 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 032 232 0 0 0 2 032 0 0 0 0 7 263 5 463 4 263 2 463 1 263 7 263 4 689 2 972 394 0 12 494 10 694 9 494 7 694 6 494 12 494 9 925 8 212 5 639 3 923 17 724 15 924 14 724 12 924 11 724 17 724 15 162 13 452 10 885 9 172 22 955 21 155 19 955 18 155 16 955 22 955 20 398 18 693 16 131 14 422 28 186 26 386 25 186 23 386 22 186 28 186 25 635 23 933 21 376 19 671 33 417 31 617 30 417 28 617 27 417 33 417 30 871 29 173 26 622 24 920 38 648 36 848 35 648 33 848 32 648 38 648 36 107 34 413 31 867 30 169 43 878 42 078 40 878 39 078 37 878 43 878 41 344 39 653 37 113 35 418 49 109 47 309 46 109 44 309 43 109 49 109 46 580 44 893 42 358 40 667 54 340 52 540 51 340 49 540 48 340 54 340 51 817 50 133 47 604 45 917 59 571 57 771 56 571 54 771 53 571 59 571 57 053 55 374 52 849 51 166 64 802 63 002 61 802 60 002 58 802 64 802 62 290 60 614 58 095 56 415 70 032 68 232 67 032 65 232 64 032 70 032 67 526 65 854 63 341 61 664 75 263 73 463 72 263 70 463 69 263 75 263 72 762 71 094 68 586 66 913 80 494 78 694 77 494 75 694 74 494 80 494 77 999 76 334 73 832 72 162 85 725 83 925 82 725 80 925 79 725 85 725 83 235 81 574 79 077 77 412 90 956 89 156 87 956 86 156 84 956 90 956 88 472 86 815 84 323 82 661 96 186 94 386 93 186 91 386 90 186 96 186 93 708 92 055 89 568 87 910 151 110 149 310 148 110 146 310 145 110 151 110 148 690 147 076 144 647 143 026 9,46% 9,17% 8,98% 8,70% 8,51% 9,46% 9,06% 8,79% 8,40% 8,14% 53 925 52 263 51 184 49 576 48 504 53 925 51 615 50 115 47 861 46 401 0 -1 662 -2 741 -4 349 -5 421 0 -2 309 -3 809 -6 064 -7 523 0 -6 981 -11 514 -18 270 -22 774 0 -9 701 -16 003 -25 474 -31 607

Stravenky 2010, základní varianta Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje v mil. Kč Fiskální efekty zdanění příspěvků na stravování Objem příspěvků na stravování Změna objemu příspěvků pří zdanění 36,93% Základ pro zdanění - příspěvky na stravování Kompenzace zaměstnancům (náklady práce) Výnos ze zdanění stravenek při zdanění 36,93% Daň z kompenzace zaměstnancům - zvýšení zdanění práce Snížení příjmu zaměstnanců Změny struktury spotřeby Snížení hodnoty utracených stravenek (příp.vč. zam.st.organizací) minus diskont s hodnoty stravenky 5 % Část stravenek utrácených v restauracích (snížení) Doplatky nad hodnotu stravenky Bude se stravovat dále v restauracích (z původně utráceného v restauracích) Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství

Varianta - dotazníková data - střední Podíl, koef. Základna Fiskál.dopad 9 196 36,93% -3,00 -9 196 0 122,25% 11 242 36,93% 0 36,93% 4 152 -2 105

Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%

Změna struktury spotřeby (předch.řádek upravený o zvýšení zdanění) Pohostinství a stravování - tržby - snížení placené DPH Pohostinství a stravování - osobní náklady - snížení placených odvodů z mezd Pohostinství a stravování - zisková marže - snížení placených daní ze zisku Pohostinství a stravování - snížení příjmu ze zisku u organizací ve veř.vlastnictví Šedá ekonomika v pohostinství - nevykazované tržby (z částek i nadále utrácených v restauracích) Šedá ekonomika v pohostinství - mzdy - přesun do nevykazovaných mezd Šedá ekonomika v pohostinství - dopad strukturálních změn spotřeby do daně z přidané hodnoty Šedá ekonomika v pohostinství - dopad strukturálních změn spotřeby do zdanění práce Šedá ekonomika v pohostinství - dopad strukturálních změn spotřeby do daní ze zisků Změna tržeb v obchodě (korigováno o předp. spotřebu za jiné statky, úspory, apod.) Maloobchod mimo opravy mot.vozidel - tržby - zvýšení placené DPH Maloobchod mimo opravy mot.vozidel - osobní náklady - zvýšení placených odvodů z mezd Maloobchod mimo opravy mot.vozidel - zisková marže - zvýšení placených daní ze zisku Šedá ekonomika v obchodě - přesun tržeb do nevykazovaných + neregistrované podniky Šedá ekonomika v obchodě - mzdy - přesun do nevykazovaných mezd + neregistrované podniky Šedá ekonomika v obchodě - dopad strukturálních změn spotřeby do daně z přidané hodnoty Šedá ekonomika v obchodě - dopad strukturálních změn spotřeby do daní ze zisků Šedá ekonomika v obchodě - dopad strukturálních změn spotřeby do zdanění práce Změna tržeb stravenkových firem - strukt.efekty nezahrnuté u pohostinství Společnosti poskytující stravenky - dopad strukt.změn do výběru DPH Společnosti poskytující stravenky - dopad strukt.změn do výběru odvodů z mezd Společnosti poskytující stravenky - dopad strukt.změn do výběru daní ze zisku Rozdíl změny výkonové spotřeby v maloobchodě a pohostinství a u stravenkářů (zdanění kromě DPH) Přesun spotřeby na jiné statky, neuvedený výše Dividendy "stravenkářů" vyplacené do zahraničí Snížení osobních nákladů v pohostinství (mil. Kč) Průměrné roční náklady práce na osobu a rok v pohostinství (tis. Kč) Zvýšení osobních nákladů v obchodě (mil. Kč) Průměrné roční náklady práce na osobu a rok v obchodě (tis. Kč) Snížení osobních nákladů u společností poskytujících systémy zam.stravování jinde nezahrnuté (mil. Kč) Průměrné náklady práce na osobu a rok u spol.poskytujících systémy zam.stravování (tis. Kč) Zvýšení nákladů práce v mil. Kč v národním hospodářství z titulu přesunu spotřeby na jiné statky Průměrné náklady práce na osobu a rok v národním hospodářství Změna počtu nezam.v důsledku změn struktury spotřeby Dávky v nezaměstnanosti/nezaměstnaný/rok (tis. Kč) Příspěvky na bydlení/osobu/rok Zvýšení dávek v nezaměstnanosti a příspěvků na bydlení v důsledku strukturálních změn (mil. Kč)

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-15 266 -10 488 -3 596 4 692 -9 391 -9 391

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-209 -68 -190

20,00% 36,93% 22,04%

391 101 24

10,00% 36,93% 27,92%

-23 -57 -21

10,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -485 2 058 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

3 836

37,58%

1,0270

-211 4 152 -211 1 633 710 0,222% 0,089% 52 667 4 694 67 30

3 915

-230 -76

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 152

37,58%

1,0270

-211 4 152 -211 1 633 710 0,241% 0,085% 52 667 4 456 67 30

-1 868 5 476 421 -2 424 281 274 353 -198 547 1 599 393 4 135 67 30

Varianta - dotazníková data - optimistická Zdanění Podíl, koef. Základna Fiskál.dopad 9 196 36,93% -2,50 -8 490 706 130,35% 11 067 36,93% 261 36,93% 4 087 -1 510

-15 284 -10 791 -3 700 4 828 -9 662 -9 662

-1 878 -895 -156 -29 -1 044 -183

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%

Varianta - dotazníková data - pesimistická Zdanění Podíl, koef. Základna Fiskál.dopad 9 196 36,93% -3,50 -9 196 0 112,96% 10 388 36,93% 0 36,93% 3 836 -2 644

165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-1 932 -921 -161 -30

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-215 -69 -195

20,00% 36,93% 22,04%

403 104 25

10,00% 36,93% 27,92%

-24 -58 -22

10,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -503 2 117 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 348

37,58%

1,0270

-211 4 152 -211 1 633 710 0,253% 0,075% 52 667 3 958 67 30

-1 074 -188

4 028

-236 -79

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-399

-1 676 -799 -140 -26 -932 -163 -186 -60 -169

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 494 349 90 22 -205 -68 -20 -51 -19

-15 284

-1 938 5 634 421 -2 495 281 282 353 -198 547 1 639 393 4 262 67 30

-14 076 -9 361 -3 209 4 188 -8 382 -8 382

-14 076

-1 651 4 888 388 -2 164 281 245 353 -182 547 1 435 393 3 683 67 30

-411

-156 -67 -91 -428 1 837 146

-355

Dopady změn výše agregátních výdajů Změna výběru daní v ekonomice (mil. Kč) odpovídající struktuře spotřeby se strav., n.e.c. Transfery zaměstnancům - změna platů st.zaměstnanců + vliv slevy na dani na příjmy z DPFO § 5,6, vč.incidence Dopad transferů (paušály, apod.) z hlediska multiplikace a zdanění Změna zdanění práce v důsledku zdanění příspěvků na stravování Transfery zaměstnancům - změna příjmů st.zaměstnanců + vliv slevy na dani na příjmy z DPFO § 5,6, BEZ incidence Náklady práce v nár.hospodářství (mil. Kč) Zvýšení zdanění práce v % z nákladů práce v národním hospodářství Zvýšení nezaměstnanosti v % bodech (parametr = elasticita) Počet nezaměstnaných na 1 % míry nezaměstnanosti Zvýšení počtu nezaměstnaných Dávky v nezaměstnanosti/nezaměstnaný/rok (tis. Kč) Příspěvky na bydlení/osobu/rok Zvýšení dávek v nezaměstnanosti a příspěvků na bydlení (mil. Kč) v důsledku zvýšení zdanění práce Saldo (celkem)

-35,07%

Shrnutí (údaje v mil. Kč) Příjem státního rozpočtu ze zvýšení zdanění mezd, upravený o vliv výdaj.paušálu Změna příjmů st.rozpočtu v důsledku změny struktury spotřeby Změna příjmů státního rozpočtu v důsledku změny výše daní Změna salda státního rozpočtu změnou příspěvků v nezaměstnanosti Dopad zrušení osvobození přísp.na stravování od odvodů ze mzdy do st.rozpočtu

Jednorázový dopad v důsledku poklesu inflace při zrušení dań.podpory

Zdanění 37,58%

Podíl, koef. 0,2330

-1 943 -211 81

-40,16%

-1 795 -211 81

-29,68%

-2 035 -211 81

-430 -364

-453 -613

-382 0

3 941 -1 614 -1 862 -829 -364

3 625 -1 660 -1 714 -864 -613

4 137 -1 446 -1 953 -737 0

Základna Fiskál.dopad 3 241 -284

Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%



Stravenky 2010, zvýšení snížené sazby DPH na 17 % Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje v mil. Kč Fiskální efekty zdanění příspěvků na stravování Objem příspěvků na stravování Změna objemu příspěvků pří zdanění 36,93% Základ pro zdanění - příspěvky na stravování Kompenzace zaměstnancům (náklady práce) Výnos ze zdanění stravenek při zdanění 36,93% Daň z kompenzace zaměstnancům - zvýšení zdanění práce Snížení příjmu zaměstnanců Změny struktury spotřeby Snížení hodnoty utracených stravenek (příp.vč. zam.st.organizací) minus diskont s hodnoty stravenky 5 % Část stravenek utrácených v restauracích (snížení) Doplatky nad hodnotu stravenky Bude se stravovat dále v restauracích (z původně utráceného v restauracích) Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství


Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%

Změna struktury spotřeby (předch.řádek upravený o pokles příjmu zaměstnanců) Pohostinství a stravování - tržby - snížení placené DPH Pohostinství a stravování - osobní náklady - snížení placených odvodů z mezd Pohostinství a stravování - zisková marže - snížení placených daní ze zisku Pohostinství a stravování - snížení příjmu ze zisku u organizací ve veř.vlastnictví Šedá ekonomika v pohostinství - nevykazované tržby (z částek i nadále utrácených v restauracích) Šedá ekonomika v pohostinství - mzdy - přesun do nevykazovaných mezd Šedá ekonomika v pohostinství - dopad strukturálních změn spotřeby do daně z přidané hodnoty Šedá ekonomika v pohostinství - dopad strukturálních změn spotřeby do zdanění práce Šedá ekonomika v pohostinství - dopad strukturálních změn spotřeby do daní ze zisků Změna tržeb v obchodě (korigováno o předp. spotřebu za jiné statky, úspory, apod.) Maloobchod mimo opravy mot.vozidel - tržby - zvýšení placené DPH Maloobchod mimo opravy mot.vozidel - osobní náklady - zvýšení placených odvodů z mezd Maloobchod mimo opravy mot.vozidel - zisková marže - zvýšení placených daní ze zisku Šedá ekonomika v obchodě - přesun tržeb do nevykazovaných + neregistrované podniky Šedá ekonomika v obchodě - mzdy - přesun do nevykazovaných mezd + neregistrované podniky Šedá ekonomika v obchodě - dopad strukturálních změn spotřeby do daně z přidané hodnoty Šedá ekonomika v obchodě - dopad strukturálních změn spotřeby do daní ze zisků Šedá ekonomika v obchodě - dopad strukturálních změn spotřeby do zdanění práce Změna tržeb stravenkových firem - strukt.efekty nezahrnuté u pohostinství Společnosti poskytující stravenky - dopad strukt.změn do výběru DPH Společnosti poskytující stravenky - dopad strukt.změn do výběru odvodů z mezd Společnosti poskytující stravenky - dopad strukt.změn do výběru daní ze zisku Rozdíl změny výkonové spotřeby v maloobchodě a pohostinství a u stravenkářů (zdanění kromě DPH) Přesun spotřeby na jiné statky, neuvedený výše Dividendy "stravenkářů" vyplacené do zahraničí Snížení osobních nákladů v pohostinství (mil. Kč) Průměrné roční náklady práce na osobu a rok v pohostinství (tis. Kč) Zvýšení osobních nákladů v obchodě (mil. Kč) Průměrné roční náklady práce na osobu a rok v obchodě (tis. Kč) Snížení osobních nákladů u společností poskytujících systémy zam.stravování jinde nezahrnuté (mil. Kč) Průměrné náklady práce na osobu a rok u spol.poskytujících systémy zam.stravování (tis. Kč) Zvýšení nákladů práce v mil. Kč v národním hospodářství z titulu přesunu spotřeby na jiné statky Průměrné náklady práce na osobu a rok v národním hospodářství Změna počtu nezam.v důsledku změn struktury spotřeby Dávky v nezaměstnanosti/nezaměstnaný/rok (tis. Kč) Příspěvky na bydlení/osobu/rok Zvýšení dávek v nezaměstnanosti a příspěvků na bydlení v důsledku strukturálních změn (mil. Kč)

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-15 266 -10 488 -3 596 4 692 -9 391 -9 391

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-209 -68 -190

20,00% 36,93% 22,04%

666 101 24

17,00% 36,93% 27,92%

-39 -57 -21

17,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -474 2 058 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

3 836

37,58%

1,0270

-211 4 152 -211 1 633 710 0,222% 0,089% 52 667 4 694 67 30

3 915

-230 -76

17,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

4 152

37,58%

1,0270

-211 4 152 -211 1 633 710 0,241% 0,085% 52 667 4 456 67 30

-1 868 5 476 421 -2 424 281 274 353 -198 547 1 599 393 4 135 67 30


-15 284 -10 791 -3 700 4 828 -9 662 -9 662

-1 878 -895 -156 -29 -1 044 -183

20,00% 36,93% 22,04% 17,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-1 932 -921 -161 -30

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-215 -69 -195

20,00% 36,93% 22,04%

685 104 25

17,00% 36,93% 27,92%

-40 -58 -22

17,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -491 2 117 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

4 348

37,58%

1,0270

-211 4 152 -211 1 633 710 0,253% 0,075% 52 667 3 958 67 30

-1 074 -188

4 028

-236 -79

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-399

-1 676 -799 -140 -26 -932 -163 -186 -60 -169

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 494 594 90 22 -205 -68 -35 -51 -19

-15 284

-1 938 5 634 421 -2 495 281 282 353 -198 547 1 639 393 4 262 67 30

-14 076 -9 361 -3 209 4 188 -8 382 -8 382

-14 076

-1 651 4 888 388 -2 164 281 245 353 -182 547 1 435 393 3 683 67 30

-411

-156 -67 -91 -419 1 837 146

-355


-35,07%



Zdanění 37,58%


-2 047 -211 81

-40,16%

-1 891 -211 81

-29,68%

-2 143 -211 81

-430 -198

-453 -432

-382 132

3 941 -1 345 -1 966 -829 -198

3 625 -1 383 -1 810 -864 -432

4 137 -1 206 -2 062 -737 132


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-15 266 -10 488 -3 596 4 692 -9 391 -9 391

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-209 -68 -190

20,00% 36,93% 22,04%

783 101 24

20,00% 36,93% 27,92%

-46 -57 -21

20,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -469 2 058 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

3 836

37,58%

1,0270

-211 4 152 -211 1 633 710 0,222% 0,089% 52 667 4 694 67 30

3 915

-230 -76

20,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

4 152

37,58%

1,0270

-211 4 152 -211 1 633 710 0,241% 0,085% 52 667 4 456 67 30

-1 868 5 476 421 -2 424 281 274 353 -198 547 1 599 393 4 135 67 30


-15 284 -10 791 -3 700 4 828 -9 662 -9 662

-1 878 -895 -156 -29 -1 044 -183

20,00% 36,93% 22,04% 20,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-1 932 -921 -161 -30

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-215 -69 -195

20,00% 36,93% 22,04%

806 104 25

20,00% 36,93% 27,92%

-47 -58 -22

20,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -487 2 117 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

4 348

37,58%

1,0270

-211 4 152 -211 1 633 710 0,253% 0,075% 52 667 3 958 67 30

-1 074 -188

4 028

-236 -79

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-399

-1 676 -799 -140 -26 -932 -163 -186 -60 -169

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 494 699 90 22 -205 -68 -41 -51 -19

-15 284

-1 938 5 634 421 -2 495 281 282 353 -198 547 1 639 393 4 262 67 30

-14 076 -9 361 -3 209 4 188 -8 382 -8 382

-14 076

-1 651 4 888 388 -2 164 281 245 353 -182 547 1 435 393 3 683 67 30

-411

-156 -67 -91 -414 1 837 146

-355


-35,07%



Zdanění 37,58%


-2 091 -211 81

-40,16%

-1 932 -211 81

-29,68%

-2 190 -211 81

-430 -128

-453 -354

-382 188

3 941 -1 230 -2 010 -829 -128

3 625 -1 264 -1 851 -864 -354

4 137 -1 103 -2 109 -737 188


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%



Stravenky 2010, nahrazení osvobození příspěvků měsiční slevou na dani 150 Kč Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje v mil. Kč Fiskální efekty zdanění příspěvků na stravování Objem příspěvků na stravování Změna objemu příspěvků pří zdanění 36,93% Základ pro zdanění - příspěvky na stravování Kompenzace zaměstnancům (náklady práce) Výnos ze zdanění stravenek při zdanění 36,93% Daň z kompenzace zaměstnancům - zvýšení zdanění práce Snížení příjmu zaměstnanců Změny struktury spotřeby Snížení hodnoty utracených stravenek (příp.vč. zam.st.organizací) minus diskont s hodnoty stravenky 5 % Část stravenek utrácených v restauracích (snížení) Doplatky nad hodnotu stravenky Bude se stravovat dále v restauracích (z původně utráceného v restauracích) Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství


Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-15 266 -10 488 -3 596 4 692 -9 391 -9 391

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-209 -68 -190

20,00% 36,93% 22,04%

391 101 24

10,00% 36,93% 27,92%

-23 -57 -21

10,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -485 2 058 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

3 836

37,58%

1,0270

-9 594 4 152 -6 902 1 633 710 -0,188% -0,075% 52 667 -3 969 67 30

3 915

-230 -76

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 152

37,58%

1,0270

-9 594 4 152 -6 902 1 633 710 -0,168% -0,059% 52 667 -3 109 67 30

-1 868 5 476 421 -2 424 281 274 353 -198 547 1 599 393 4 135 67 30


-15 284 -10 791 -3 700 4 828 -9 662 -9 662

-1 878 -895 -156 -29 -1 044 -183

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-1 932 -921 -161 -30

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-215 -69 -195

20,00% 36,93% 22,04%

403 104 25

10,00% 36,93% 27,92%

-24 -58 -22

10,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -503 2 117 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 348

37,58%

1,0270

-9 594 4 152 -6 902 1 633 710 -0,156% -0,046% 52 667 -2 443 67 30

-1 074 -188

4 028

-236 -79

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-399

-1 676 -799 -140 -26 -932 -163 -186 -60 -169

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 494 349 90 22 -205 -68 -20 -51 -19

-15 284

-1 938 5 634 421 -2 495 281 282 353 -198 547 1 639 393 4 262 67 30

-14 076 -9 361 -3 209 4 188 -8 382 -8 382

-14 076

-1 651 4 888 388 -2 164 281 245 353 -182 547 1 435 393 3 683 67 30

-411

-156 -67 -91 -428 1 837 146

-355


-35,07%



Zdanění 37,58%


-1 943 -9 594 3 703

-40,16%

-1 795 -9 594 3 703

-29,68%

-2 035 -9 594 3 703

300 -5 396

383 -5 539

236 -5 145

-5 443 -1 614 1 760 -99 -5 396

-5 758 -1 660 1 907 -28 -5 539

-5 247 -1 446 1 668 -120 -5 145


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-15 266 -10 488 -3 596 4 692 -9 391 -9 391

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-209 -68 -190

20,00% 36,93% 22,04%

391 101 24

10,00% 36,93% 27,92%

-23 -57 -21

10,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -485 2 058 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

3 836

37,58%

1,0270

-15 689 4 152 -11 362 1 633 710 -0,461% -0,185% 52 667 -9 745 67 30

3 915

-230 -76

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 152

37,58%

1,0270

-15 689 4 152 -11 362 1 633 710 -0,441% -0,155% 52 667 -8 153 67 30

-1 868 5 476 421 -2 424 281 274 353 -198 547 1 599 393 4 135 67 30


-15 284 -10 791 -3 700 4 828 -9 662 -9 662

-1 878 -895 -156 -29 -1 044 -183

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-1 932 -921 -161 -30

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-215 -69 -195

20,00% 36,93% 22,04%

403 104 25

10,00% 36,93% 27,92%

-24 -58 -22

10,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -503 2 117 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 348

37,58%

1,0270

-15 689 4 152 -11 362 1 633 710 -0,429% -0,127% 52 667 -6 711 67 30

-1 074 -188

4 028

-236 -79

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-399

-1 676 -799 -140 -26 -932 -163 -186 -60 -169

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 494 349 90 22 -205 -68 -20 -51 -19

-15 284

-1 938 5 634 421 -2 495 281 282 353 -198 547 1 639 393 4 262 67 30

-14 076 -9 361 -3 209 4 188 -8 382 -8 382

-14 076

-1 651 4 888 388 -2 164 281 245 353 -182 547 1 435 393 3 683 67 30

-411

-156 -67 -91 -428 1 837 146

-355


-35,07%



Zdanění 37,58%


-1 943 -15 689 6 055

-40,16%

-1 795 -15 689 6 055

-29,68%

-2 035 -15 689 6 055

787 -8 652

940 -8 725

647 -8 476

-11 537 -1 614 4 112 388 -8 652

-11 853 -1 660 4 259 529 -8 725

-11 341 -1 446 4 020 292 -8 476


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-15 266 -10 488 -3 596 4 692 -9 391 -9 391

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-209 -68 -190

20,00% 36,93% 22,04%

391 101 24

10,00% 36,93% 27,92%

-23 -57 -21

10,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -485 2 058 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

3 836

37,58%

1,0270

-24 739 4 152 -17 819 1 633 710 -0,856% -0,344% 52 667 -18 105 67 30

3 915

-230 -76

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 152

37,58%

1,0270

-24 739 4 152 -17 819 1 633 710 -0,837% -0,293% 52 667 -15 452 67 30

-1 868 5 476 421 -2 424 281 274 353 -198 547 1 599 393 4 135 67 30


-15 284 -10 791 -3 700 4 828 -9 662 -9 662

-1 878 -895 -156 -29 -1 044 -183

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-1 932 -921 -161 -30

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-215 -69 -195

20,00% 36,93% 22,04%

403 104 25

10,00% 36,93% 27,92%

-24 -58 -22

10,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -503 2 117 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 348

37,58%

1,0270

-24 739 4 152 -17 819 1 633 710 -0,825% -0,245% 52 667 -12 887 67 30

-1 074 -188

4 028

-236 -79

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-399

-1 676 -799 -140 -26 -932 -163 -186 -60 -169

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 494 349 90 22 -205 -68 -20 -51 -19

-15 284

-1 938 5 634 421 -2 495 281 282 353 -198 547 1 639 393 4 262 67 30

-14 076 -9 361 -3 209 4 188 -8 382 -8 382

-14 076

-1 651 4 888 388 -2 164 281 245 353 -182 547 1 435 393 3 683 67 30

-411

-156 -67 -91 -428 1 837 146

-355


-35,07%



Zdanění 37,58%


-1 943 -24 739 9 547

-40,16%

-1 795 -24 739 9 547

-29,68%

-2 035 -24 739 9 547

1 491 -13 506

1 747 -13 476

1 243 -13 437

-20 588 -1 614 7 604 1 092 -13 506

-20 903 -1 660 7 752 1 335 -13 476

-20 392 -1 446 7 512 888 -13 437


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-15 266 -10 488 -3 596 4 692 -9 391 -9 391

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-209 -68 -190

20,00% 36,93% 22,04%

391 101 24

10,00% 36,93% 27,92%

-23 -57 -21

10,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -485 2 058 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

3 836

37,58%

1,0270

-30 680 4 152 -22 114 1 633 710 -1,119% -0,449% 52 667 -23 666 67 30

3 915

-230 -76

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 152

37,58%

1,0270

-30 680 4 152 -22 114 1 633 710 -1,099% -0,386% 52 667 -20 308 67 30

-1 868 5 476 421 -2 424 281 274 353 -198 547 1 599 393 4 135 67 30


-15 284 -10 791 -3 700 4 828 -9 662 -9 662

-1 878 -895 -156 -29 -1 044 -183

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-1 932 -921 -161 -30

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-215 -69 -195

20,00% 36,93% 22,04%

403 104 25

10,00% 36,93% 27,92%

-24 -58 -22

10,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -503 2 117 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 348

37,58%

1,0270

-30 680 4 152 -22 114 1 633 710 -1,087% -0,323% 52 667 -16 996 67 30

-1 074 -188

4 028

-236 -79

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-399

-1 676 -799 -140 -26 -932 -163 -186 -60 -169

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 494 349 90 22 -205 -68 -20 -51 -19

-15 284

-1 938 5 634 421 -2 495 281 282 353 -198 547 1 639 393 4 262 67 30

-14 076 -9 361 -3 209 4 188 -8 382 -8 382

-14 076

-1 651 4 888 388 -2 164 281 245 353 -182 547 1 435 393 3 683 67 30

-411

-156 -67 -91 -428 1 837 146

-355


-35,07%



Zdanění 37,58%


-1 943 -30 680 11 840

-40,16%

-1 795 -30 680 11 840

-29,68%

-2 035 -30 680 11 840

1 959 -16 685

2 283 -16 587

1 640 -16 689

-26 529 -1 614 9 897 1 560 -16 685

-26 844 -1 660 10 045 1 872 -16 587

-26 333 -1 446 9 805 1 284 -16 689


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%



Zaměstnanecké stravování 2010, základní varianta Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje v mil. Kč Fiskální efekty zdanění příspěvků na stravování Objem příspěvků na stravování Změna objemu příspěvků pří zdanění 36,93% Základ pro zdanění - příspěvky na stravování Kompenzace zaměstnancům (náklady práce) Výnos ze zdanění stravenek při zdanění 36,93% Daň z kompenzace zaměstnancům - zvýšení zdanění práce Snížení příjmu zaměstnanců Změny struktury spotřeby Snížení hodnoty utracených stravenek (příp.vč. zam.st.organizací) minus diskont s hodnoty stravenky 5 % Část stravenek utrácených v restauracích (snížení) Doplatky nad hodnotu stravenky Bude se stravovat dále v restauracích (z původně utráceného v restauracích) Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství


Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-35 398 -24 318 -8 338 10 881 -21 775 -21 775

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-484 -157 -440

20,00% 36,93% 22,04%

908 235 56

10,00% 36,93% 27,92%

-53 -131 -49

10,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -1 318 4 771 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

8 895

37,58%

1,0270

-488 9 626 -488 1 633 710 0,515% 0,207% 52 667 10 884 67 30

9 078

-532 -177

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

9 626

37,58%

1,0270

-488 9 626 -488 1 633 710 0,559% 0,196% 52 667 10 332 67 30

-5 078 12 698 421 -5 622 281 636 353 -198 547 3 378 393 9 954 67 30

Varianta - dotazníková data - optimistická Zdanění Podíl, koef. Základna Fiskál.dopad 21 323 36,93% -2,50 -19 686 1 637 130,35% 25 661 36,93% 605 36,93% 9 476 -3 501

-35 440 -25 021 -8 579 11 195 -22 405 -22 405

-4 355 -2 076 -363 -67 -2 420 -424

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 481 -2 136 -373 -69

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-498 -161 -453

20,00% 36,93% 22,04%

934 242 58

10,00% 36,93% 27,92%

-55 -135 -51

10,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -1 360 4 909 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

10 081

37,58%

1,0270

-488 9 626 -488 1 633 710 0,587% 0,174% 52 667 9 177 67 30

-2 490 -436

9 340

-548 -182

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-960

-3 887 -1 853 -324 -60 -2 160 -378 -432 -140 -393

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 102 810 210 50 -475 -158 -48 -117 -44

-15 284

-5 240 13 065 421 -5 784 281 655 353 -198 547 3 469 393 10 249 67 30

-32 639 -21 705 -7 442 9 711 -19 435 -19 435

-14 076

-4 516 11 333 388 -5 018 281 568 353 -182 547 3 022 393 8 876 67 30

-989

-156 -67 -91 -1 172 4 258 146

-856


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 505 -488 188

-40,16%

-4 163 -488 188

-29,68%

-4 718 -488 188

-997 -838

-1 050 -1 415

-885 12

9 138 -3 702 -4 317 -1 957 -838

8 406 -3 808 -3 974 -2 039 -1 415

9 592 -3 309 -4 530 -1 742 12


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%



Zaměstnanecké stravování 2010, zvýšení snížené sazby DPH na 17 % Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje v mil. Kč Fiskální efekty zdanění příspěvků na stravování Objem příspěvků na stravování Změna objemu příspěvků pří zdanění 36,93% Základ pro zdanění - příspěvky na stravování Kompenzace zaměstnancům (náklady práce) Výnos ze zdanění stravenek při zdanění 36,93% Daň z kompenzace zaměstnancům - zvýšení zdanění práce Snížení příjmu zaměstnanců Změny struktury spotřeby Snížení hodnoty utracených stravenek (příp.vč. zam.st.organizací) minus diskont s hodnoty stravenky 5 % Část stravenek utrácených v restauracích (snížení) Doplatky nad hodnotu stravenky Bude se stravovat dále v restauracích (z původně utráceného v restauracích) Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství


Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-35 398 -24 318 -8 338 10 881 -21 775 -21 775

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-484 -157 -440

20,00% 36,93% 22,04%

1 543 235 56

17,00% 36,93% 27,92%

-91 -131 -49

17,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -1 288 4 771 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

8 895

37,58%

1,0270

-488 9 626 -488 1 633 710 0,515% 0,207% 52 667 10 884 67 30

9 078

-532 -177

17,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

9 626

37,58%

1,0270

-488 9 626 -488 1 633 710 0,559% 0,196% 52 667 10 332 67 30

-5 078 12 698 421 -5 622 281 636 353 -198 547 3 378 393 9 954 67 30


-35 440 -25 021 -8 579 11 195 -22 405 -22 405

-4 355 -2 076 -363 -67 -2 420 -424

20,00% 36,93% 22,04% 17,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 481 -2 136 -373 -69

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-498 -161 -453

20,00% 36,93% 22,04%

1 588 242 58

17,00% 36,93% 27,92%

-93 -135 -51

17,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -1 329 4 909 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

10 081

37,58%

1,0270

-488 9 626 -488 1 633 710 0,587% 0,174% 52 667 9 177 67 30

-2 490 -436

9 340

-548 -182

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-960

-3 887 -1 853 -324 -60 -2 160 -378 -432 -140 -393

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 102 1 377 210 50 -475 -158 -81 -117 -44

-15 284

-5 240 13 065 421 -5 784 281 655 353 -198 547 3 469 393 10 249 67 30

-32 639 -21 705 -7 442 9 711 -19 435 -19 435

-14 076

-4 516 11 333 388 -5 018 281 568 353 -182 547 3 022 393 8 876 67 30

-989

-156 -67 -91 -1 145 4 258 146

-856


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 746 -488 188

-40,16%

-4 385 -488 188

-29,68%

-4 970 -488 188

-997 -450

-1 050 -991

-885 321

9 138 -3 073 -4 558 -1 957 -450

8 406 -3 161 -4 197 -2 039 -991

9 592 -2 749 -4 782 -1 742 321


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-35 398 -24 318 -8 338 10 881 -21 775 -21 775

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-484 -157 -440

20,00% 36,93% 22,04%

1 816 235 56

20,00% 36,93% 27,92%

-106 -131 -49

20,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -1 275 4 771 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

8 895

37,58%

1,0270

-488 9 626 -488 1 633 710 0,515% 0,207% 52 667 10 884 67 30

9 078

-532 -177

20,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

9 626

37,58%

1,0270

-488 9 626 -488 1 633 710 0,559% 0,196% 52 667 10 332 67 30

-5 078 12 698 421 -5 622 281 636 353 -198 547 3 378 393 9 954 67 30


-35 440 -25 021 -8 579 11 195 -22 405 -22 405

-4 355 -2 076 -363 -67 -2 420 -424

20,00% 36,93% 22,04% 20,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 481 -2 136 -373 -69

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-498 -161 -453

20,00% 36,93% 22,04%

1 868 242 58

20,00% 36,93% 27,92%

-110 -135 -51

20,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -1 316 4 909 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

10 081

37,58%

1,0270

-488 9 626 -488 1 633 710 0,587% 0,174% 52 667 9 177 67 30

-2 490 -436

9 340

-548 -182

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-960

-3 887 -1 853 -324 -60 -2 160 -378 -432 -140 -393

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 102 1 620 210 50 -475 -158 -95 -117 -44

-15 284

-5 240 13 065 421 -5 784 281 655 353 -198 547 3 469 393 10 249 67 30

-32 639 -21 705 -7 442 9 711 -19 435 -19 435

-14 076

-4 516 11 333 388 -5 018 281 568 353 -182 547 3 022 393 8 876 67 30

-989

-156 -67 -91 -1 134 4 258 146

-856


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 849 -488 188

-40,16%

-4 480 -488 188

-29,68%

-5 078 -488 188

-997 -284

-1 050 -809

-885 453

9 138 -2 804 -4 661 -1 957 -284

8 406 -2 884 -4 292 -2 039 -809

9 592 -2 508 -4 890 -1 742 453


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%



Zaměstnanecké stravování 2010, nahrazení osvobození příspěvků měsiční slevou na dani 150 Kč Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje v mil. Kč Fiskální efekty zdanění příspěvků na stravování Objem příspěvků na stravování Změna objemu příspěvků pří zdanění 36,93% Základ pro zdanění - příspěvky na stravování Kompenzace zaměstnancům (náklady práce) Výnos ze zdanění stravenek při zdanění 36,93% Daň z kompenzace zaměstnancům - zvýšení zdanění práce Snížení příjmu zaměstnanců Změny struktury spotřeby Snížení hodnoty utracených stravenek (příp.vč. zam.st.organizací) minus diskont s hodnoty stravenky 5 % Část stravenek utrácených v restauracích (snížení) Doplatky nad hodnotu stravenky Bude se stravovat dále v restauracích (z původně utráceného v restauracích) Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství


Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-35 398 -24 318 -8 338 10 881 -21 775 -21 775

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-484 -157 -440

20,00% 36,93% 22,04%

908 235 56

10,00% 36,93% 27,92%

-53 -131 -49

10,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -1 318 4 771 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

8 895

37,58%

1,0270

-9 872 9 626 -7 179 1 633 710 0,105% 0,042% 52 667 2 221 67 30

9 078

-532 -177

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

9 626

37,58%

1,0270

-9 872 9 626 -7 179 1 633 710 0,150% 0,053% 52 667 2 767 67 30

-5 078 12 698 421 -5 622 281 636 353 -198 547 3 378 393 9 954 67 30


-35 440 -25 021 -8 579 11 195 -22 405 -22 405

-4 355 -2 076 -363 -67 -2 420 -424

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 481 -2 136 -373 -69

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-498 -161 -453

20,00% 36,93% 22,04%

934 242 58

10,00% 36,93% 27,92%

-55 -135 -51

10,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -1 360 4 909 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

10 081

37,58%

1,0270

-9 872 9 626 -7 179 1 633 710 0,178% 0,053% 52 667 2 776 67 30

-2 490 -436

9 340

-548 -182

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-960

-3 887 -1 853 -324 -60 -2 160 -378 -432 -140 -393

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 102 810 210 50 -475 -158 -48 -117 -44

-15 284

-5 240 13 065 421 -5 784 281 655 353 -198 547 3 469 393 10 249 67 30

-32 639 -21 705 -7 442 9 711 -19 435 -19 435

-14 076

-4 516 11 333 388 -5 018 281 568 353 -182 547 3 022 393 8 876 67 30

-989

-156 -67 -91 -1 172 4 258 146

-856


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 505 -9 872 3 810

-40,16%

-4 163 -9 872 3 810

-29,68%

-4 718 -9 872 3 810

-267 -5 870

-214 -6 341

-268 -5 133

-246 -3 702 -696 -1 227 -5 870

-978 -3 808 -353 -1 203 -6 341

209 -3 309 -908 -1 124 -5 133


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-35 398 -24 318 -8 338 10 881 -21 775 -21 775

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-484 -157 -440

20,00% 36,93% 22,04%

908 235 56

10,00% 36,93% 27,92%

-53 -131 -49

10,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -1 318 4 771 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

8 895

37,58%

1,0270

-15 967 9 626 -11 640 1 633 710 -0,168% -0,067% 52 667 -3 555 67 30

9 078

-532 -177

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

9 626

37,58%

1,0270

-15 967 9 626 -11 640 1 633 710 -0,123% -0,043% 52 667 -2 277 67 30

-5 078 12 698 421 -5 622 281 636 353 -198 547 3 378 393 9 954 67 30


-35 440 -25 021 -8 579 11 195 -22 405 -22 405

-4 355 -2 076 -363 -67 -2 420 -424

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 481 -2 136 -373 -69

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-498 -161 -453

20,00% 36,93% 22,04%

934 242 58

10,00% 36,93% 27,92%

-55 -135 -51

10,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -1 360 4 909 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

10 081

37,58%

1,0270

-15 967 9 626 -11 640 1 633 710 -0,095% -0,028% 52 667 -1 492 67 30

-2 490 -436

9 340

-548 -182

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-960

-3 887 -1 853 -324 -60 -2 160 -378 -432 -140 -393

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 102 810 210 50 -475 -158 -48 -117 -44

-15 284

-5 240 13 065 421 -5 784 281 655 353 -198 547 3 469 393 10 249 67 30

-32 639 -21 705 -7 442 9 711 -19 435 -19 435

-14 076

-4 516 11 333 388 -5 018 281 568 353 -182 547 3 022 393 8 876 67 30

-989

-156 -67 -91 -1 172 4 258 146

-856


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 505 -15 967 6 162

-40,16%

-4 163 -15 967 6 162

-29,68%

-4 718 -15 967 6 162

220 -9 126

343 -9 527

144 -8 464

-6 340 -3 702 1 656 -741 -9 126

-7 072 -3 808 1 999 -646 -9 527

-5 886 -3 309 1 444 -712 -8 464


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-35 398 -24 318 -8 338 10 881 -21 775 -21 775

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-484 -157 -440

20,00% 36,93% 22,04%

908 235 56

10,00% 36,93% 27,92%

-53 -131 -49

10,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -1 318 4 771 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

8 895

37,58%

1,0270

-25 017 9 626 -18 096 1 633 710 -0,563% -0,226% 52 667 -11 915 67 30

9 078

-532 -177

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

9 626

37,58%

1,0270

-25 017 9 626 -18 096 1 633 710 -0,518% -0,182% 52 667 -9 576 67 30

-5 078 12 698 421 -5 622 281 636 353 -198 547 3 378 393 9 954 67 30


-35 440 -25 021 -8 579 11 195 -22 405 -22 405

-4 355 -2 076 -363 -67 -2 420 -424

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 481 -2 136 -373 -69

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-498 -161 -453

20,00% 36,93% 22,04%

934 242 58

10,00% 36,93% 27,92%

-55 -135 -51

10,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -1 360 4 909 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

10 081

37,58%

1,0270

-25 017 9 626 -18 096 1 633 710 -0,491% -0,146% 52 667 -7 668 67 30

-2 490 -436

9 340

-548 -182

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-960

-3 887 -1 853 -324 -60 -2 160 -378 -432 -140 -393

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 102 810 210 50 -475 -158 -48 -117 -44

-15 284

-5 240 13 065 421 -5 784 281 655 353 -198 547 3 469 393 10 249 67 30

-32 639 -21 705 -7 442 9 711 -19 435 -19 435

-14 076

-4 516 11 333 388 -5 018 281 568 353 -182 547 3 022 393 8 876 67 30

-989

-156 -67 -91 -1 172 4 258 146

-856


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 505 -25 017 9 654

-40,16%

-4 163 -25 017 9 654

-29,68%

-4 718 -25 017 9 654

924 -13 980

1 149 -14 278

740 -13 426

-15 391 -3 702 5 149 -36 -13 980

-16 122 -3 808 5 492 161 -14 278

-14 936 -3 309 4 936 -116 -13 426


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-35 398 -24 318 -8 338 10 881 -21 775 -21 775

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-484 -157 -440

20,00% 36,93% 22,04%

908 235 56

10,00% 36,93% 27,92%

-53 -131 -49

10,00% 36,93% 27,92%

-169 -73 -94 -1 318 4 771 158

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

8 895

37,58%

1,0270

-30 958 9 626 -22 391 1 633 710 -0,826% -0,332% 52 667 -17 476 67 30

9 078

-532 -177

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-15 266 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

9 626

37,58%

1,0270

-30 958 9 626 -22 391 1 633 710 -0,781% -0,274% 52 667 -14 432 67 30

-5 078 12 698 421 -5 622 281 636 353 -198 547 3 378 393 9 954 67 30


-35 440 -25 021 -8 579 11 195 -22 405 -22 405

-4 355 -2 076 -363 -67 -2 420 -424

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 481 -2 136 -373 -69

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-498 -161 -453

20,00% 36,93% 22,04%

934 242 58

10,00% 36,93% 27,92%

-55 -135 -51

10,00% 36,93% 27,92%

-170 -73 -94 -1 360 4 909 158

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

10 081

37,58%

1,0270

-30 958 9 626 -22 391 1 633 710 -0,754% -0,224% 52 667 -11 777 67 30

-2 490 -436

9 340

-548 -182

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-960

-3 887 -1 853 -324 -60 -2 160 -378 -432 -140 -393

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 102 810 210 50 -475 -158 -48 -117 -44

-15 284

-5 240 13 065 421 -5 784 281 655 353 -198 547 3 469 393 10 249 67 30

-32 639 -21 705 -7 442 9 711 -19 435 -19 435

-14 076

-4 516 11 333 388 -5 018 281 568 353 -182 547 3 022 393 8 876 67 30

-989

-156 -67 -91 -1 172 4 258 146

-856


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 505 -30 958 11 947

-40,16%

-4 163 -30 958 11 947

-29,68%

-4 718 -30 958 11 947

1 392 -17 159

1 686 -17 390

1 136 -16 677

-21 331 -3 702 7 442 432 -17 159

-22 063 -3 808 7 784 697 -17 390

-20 877 -3 309 7 229 280 -16 677


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%



Stravenky 2012, základní varianta Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje v mil. Kč Fiskální efekty zdanění příspěvků na stravování Objem příspěvků na stravování Změna objemu příspěvků pří zdanění 36,93% Základ pro zdanění - příspěvky na stravování Kompenzace zaměstnancům (náklady práce) Výnos ze zdanění stravenek při zdanění 36,93% Daň z kompenzace zaměstnancům - zvýšení zdanění práce Snížení příjmu zaměstnanců Změny struktury spotřeby Snížení hodnoty utracených stravenek (příp.vč. zam.st.organizací) minus diskont s hodnoty stravenky 5 % Část stravenek utrácených v restauracích (snížení) Doplatky nad hodnotu stravenky Bude se stravovat dále v restauracích (z původně utráceného v restauracích) Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství


Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-16 785 -11 532 -3 954 5 160 -10 326 -10 326

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-230 -74 -209

20,00% 36,93% 22,04%

430 111 27

10,00% 36,93% 27,92%

-25 -62 -23

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -533 2 262 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 218

37,58%

1,0270

-232 4 565 -232 1 633 710 0,244% 0,098% 52 667 5 161 67 30

4 305

-252 -84

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 565

37,58%

1,0270

-232 4 565 -232 1 633 710 0,265% 0,093% 52 667 4 899 67 30

-2 054 6 021 463 -2 666 281 302 353 -218 592 1 759 393 4 517 67 30


-16 806 -11 865 -4 068 5 309 -10 624 -10 624

-2 065 -984 -172 -32 -1 148 -201

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-2 125 -1 013 -177 -33

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-236 -76 -215

20,00% 36,93% 22,04%

443 115 27

10,00% 36,93% 27,92%

-26 -64 -24

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -553 2 328 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 780

37,58%

1,0270

-232 4 565 -232 1 633 710 0,278% 0,083% 52 667 4 352 67 30

-1 181 -207

4 429

-260 -86

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-436

-1 843 -879 -154 -29 -1 024 -179 -205 -66 -186

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 842 384 99 24 -225 -75 -23 -56 -21

-16 806

-2 131 6 195 463 -2 743 281 310 353 -218 592 1 802 393 4 657 67 30

-15 477 -10 292 -3 529 4 605 -9 216 -9 216

-15 477

-1 815 5 374 427 -2 379 281 269 353 -201 592 1 578 393 4 022 67 30

-449

-172 -74 -100 -471 2 019 160

-388


-35,07%



Zdanění 37,58%


-2 136 -232 89

-40,16%

-1 974 -232 89

-29,68%

-2 237 -232 89

-473 -397

-498 -671

-420 3

4 333 -1 775 -2 047 -908 -397

3 986 -1 825 -1 885 -947 -671

4 549 -1 590 -2 148 -808 3


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-16 785 -11 532 -3 954 5 160 -10 326 -10 326

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-230 -74 -209

20,00% 36,93% 22,04%

732 111 27

17,00% 36,93% 27,92%

-43 -62 -23

17,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -521 2 262 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

4 218

37,58%

1,0270

-232 4 565 -232 1 633 710 0,244% 0,098% 52 667 5 161 67 30

4 305

-252 -84

17,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

4 565

37,58%

1,0270

-232 4 565 -232 1 633 710 0,265% 0,093% 52 667 4 899 67 30

-2 054 6 021 463 -2 666 281 302 353 -218 592 1 759 393 4 517 67 30


-16 806 -11 865 -4 068 5 309 -10 624 -10 624

-2 065 -984 -172 -32 -1 148 -201

20,00% 36,93% 22,04% 17,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-2 125 -1 013 -177 -33

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-236 -76 -215

20,00% 36,93% 22,04%

753 115 27

17,00% 36,93% 27,92%

-44 -64 -24

17,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -540 2 328 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

4 780

37,58%

1,0270

-232 4 565 -232 1 633 710 0,278% 0,083% 52 667 4 352 67 30

-1 181 -207

4 429

-260 -86

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-436

-1 843 -879 -154 -29 -1 024 -179 -205 -66 -186

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 842 653 99 24 -225 -75 -38 -56 -21

-16 806

-2 131 6 195 463 -2 743 281 310 353 -218 592 1 802 393 4 657 67 30

-15 477 -10 292 -3 529 4 605 -9 216 -9 216

-15 477

-1 815 5 374 427 -2 379 281 269 353 -201 592 1 578 393 4 022 67 30

-449

-172 -74 -100 -460 2 019 160

-388


-35,07%



Zdanění 37,58%


-2 251 -232 89

-40,16%

-2 079 -232 89

-29,68%

-2 357 -232 89

-473 -215

-498 -472

-420 147

4 333 -1 479 -2 161 -908 -215

3 986 -1 521 -1 990 -947 -472

4 549 -1 326 -2 267 -808 147


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-16 785 -11 532 -3 954 5 160 -10 326 -10 326

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-230 -74 -209

20,00% 36,93% 22,04%

861 111 27

20,00% 36,93% 27,92%

-50 -62 -23

20,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -516 2 262 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

4 218

37,58%

1,0270

-232 4 565 -232 1 633 710 0,244% 0,098% 52 667 5 161 67 30

4 305

-252 -84

20,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

4 565

37,58%

1,0270

-232 4 565 -232 1 633 710 0,265% 0,093% 52 667 4 899 67 30

-2 054 6 021 463 -2 666 281 302 353 -218 592 1 759 393 4 517 67 30


-16 806 -11 865 -4 068 5 309 -10 624 -10 624

-2 065 -984 -172 -32 -1 148 -201

20,00% 36,93% 22,04% 20,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-2 125 -1 013 -177 -33

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-236 -76 -215

20,00% 36,93% 22,04%

886 115 27

20,00% 36,93% 27,92%

-52 -64 -24

20,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -535 2 328 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

4 780

37,58%

1,0270

-232 4 565 -232 1 633 710 0,278% 0,083% 52 667 4 352 67 30

-1 181 -207

4 429

-260 -86

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-436

-1 843 -879 -154 -29 -1 024 -179 -205 -66 -186

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 842 768 99 24 -225 -75 -45 -56 -21

-16 806

-2 131 6 195 463 -2 743 281 310 353 -218 592 1 802 393 4 657 67 30

-15 477 -10 292 -3 529 4 605 -9 216 -9 216

-15 477

-1 815 5 374 427 -2 379 281 269 353 -201 592 1 578 393 4 022 67 30

-449

-172 -74 -100 -456 2 019 160

-388


-35,07%



Zdanění 37,58%


-2 299 -232 89

-40,16%

-2 125 -232 89

-29,68%

-2 408 -232 89

-473 -137

-498 -386

-420 209

4 333 -1 352 -2 210 -908 -137

3 986 -1 390 -2 035 -947 -386

4 549 -1 213 -2 319 -808 209


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-16 785 -11 532 -3 954 5 160 -10 326 -10 326

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-230 -74 -209

20,00% 36,93% 22,04%

430 111 27

10,00% 36,93% 27,92%

-25 -62 -23

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -533 2 262 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 218

37,58%

1,0270

-9 615 4 565 -6 923 1 633 710 -0,166% -0,066% 52 667 -3 502 67 30

4 305

-252 -84

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 565

37,58%

1,0270

-9 615 4 565 -6 923 1 633 710 -0,144% -0,051% 52 667 -2 666 67 30

-2 054 6 021 463 -2 666 281 302 353 -218 592 1 759 393 4 517 67 30


-16 806 -11 865 -4 068 5 309 -10 624 -10 624

-2 065 -984 -172 -32 -1 148 -201

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-2 125 -1 013 -177 -33

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-236 -76 -215

20,00% 36,93% 22,04%

443 115 27

10,00% 36,93% 27,92%

-26 -64 -24

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -553 2 328 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 780

37,58%

1,0270

-9 615 4 565 -6 923 1 633 710 -0,131% -0,039% 52 667 -2 049 67 30

-1 181 -207

4 429

-260 -86

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-436

-1 843 -879 -154 -29 -1 024 -179 -205 -66 -186

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 842 384 99 24 -225 -75 -23 -56 -21

-16 806

-2 131 6 195 463 -2 743 281 310 353 -218 592 1 802 393 4 657 67 30

-15 477 -10 292 -3 529 4 605 -9 216 -9 216

-15 477

-1 815 5 374 427 -2 379 281 269 353 -201 592 1 578 393 4 022 67 30

-449

-172 -74 -100 -471 2 019 160

-388


-35,07%



Zdanění 37,58%


-2 136 -9 615 3 711

-40,16%

-1 974 -9 615 3 711

-29,68%

-2 237 -9 615 3 711

257 -5 430

338 -5 597

198 -5 142

-5 051 -1 775 1 574 -179 -5 430

-5 398 -1 825 1 737 -111 -5 597

-4 835 -1 590 1 473 -190 -5 142


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-16 785 -11 532 -3 954 5 160 -10 326 -10 326

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-230 -74 -209

20,00% 36,93% 22,04%

430 111 27

10,00% 36,93% 27,92%

-25 -62 -23

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -533 2 262 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 218

37,58%

1,0270

-15 710 4 565 -11 383 1 633 710 -0,439% -0,176% 52 667 -9 278 67 30

4 305

-252 -84

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 565

37,58%

1,0270

-15 710 4 565 -11 383 1 633 710 -0,417% -0,146% 52 667 -7 709 67 30

-2 054 6 021 463 -2 666 281 302 353 -218 592 1 759 393 4 517 67 30


-16 806 -11 865 -4 068 5 309 -10 624 -10 624

-2 065 -984 -172 -32 -1 148 -201

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-2 125 -1 013 -177 -33

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-236 -76 -215

20,00% 36,93% 22,04%

443 115 27

10,00% 36,93% 27,92%

-26 -64 -24

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -553 2 328 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 780

37,58%

1,0270

-15 710 4 565 -11 383 1 633 710 -0,404% -0,120% 52 667 -6 317 67 30

-1 181 -207

4 429

-260 -86

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-436

-1 843 -879 -154 -29 -1 024 -179 -205 -66 -186

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 842 384 99 24 -225 -75 -23 -56 -21

-16 806

-2 131 6 195 463 -2 743 281 310 353 -218 592 1 802 393 4 657 67 30

-15 477 -10 292 -3 529 4 605 -9 216 -9 216

-15 477

-1 815 5 374 427 -2 379 281 269 353 -201 592 1 578 393 4 022 67 30

-449

-172 -74 -100 -471 2 019 160

-388


-35,07%



Zdanění 37,58%


-2 136 -15 710 6 063

-40,16%

-1 974 -15 710 6 063

-29,68%

-2 237 -15 710 6 063

744 -8 686

895 -8 783

609 -8 473

-11 145 -1 775 3 926 308 -8 686

-11 492 -1 825 4 089 446 -8 783

-10 930 -1 590 3 825 221 -8 473


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-16 785 -11 532 -3 954 5 160 -10 326 -10 326

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-230 -74 -209

20,00% 36,93% 22,04%

430 111 27

10,00% 36,93% 27,92%

-25 -62 -23

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -533 2 262 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 218

37,58%

1,0270

-24 760 4 565 -17 840 1 633 710 -0,834% -0,335% 52 667 -17 638 67 30

4 305

-252 -84

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 565

37,58%

1,0270

-24 760 4 565 -17 840 1 633 710 -0,813% -0,285% 52 667 -15 009 67 30

-2 054 6 021 463 -2 666 281 302 353 -218 592 1 759 393 4 517 67 30


-16 806 -11 865 -4 068 5 309 -10 624 -10 624

-2 065 -984 -172 -32 -1 148 -201

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-2 125 -1 013 -177 -33

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-236 -76 -215

20,00% 36,93% 22,04%

443 115 27

10,00% 36,93% 27,92%

-26 -64 -24

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -553 2 328 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 780

37,58%

1,0270

-24 760 4 565 -17 840 1 633 710 -0,799% -0,237% 52 667 -12 493 67 30

-1 181 -207

4 429

-260 -86

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-436

-1 843 -879 -154 -29 -1 024 -179 -205 -66 -186

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 842 384 99 24 -225 -75 -23 -56 -21

-16 806

-2 131 6 195 463 -2 743 281 310 353 -218 592 1 802 393 4 657 67 30

-15 477 -10 292 -3 529 4 605 -9 216 -9 216

-15 477

-1 815 5 374 427 -2 379 281 269 353 -201 592 1 578 393 4 022 67 30

-449

-172 -74 -100 -471 2 019 160

-388


-35,07%



Zdanění 37,58%


-2 136 -24 760 9 555

-40,16%

-1 974 -24 760 9 555

-29,68%

-2 237 -24 760 9 555

1 448 -13 539

1 702 -13 534

1 205 -13 435

-20 195 -1 775 7 419 1 012 -13 539

-20 542 -1 825 7 581 1 252 -13 534

-19 980 -1 590 7 318 817 -13 435


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-16 785 -11 532 -3 954 5 160 -10 326 -10 326

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-230 -74 -209

20,00% 36,93% 22,04%

430 111 27

10,00% 36,93% 27,92%

-25 -62 -23

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -533 2 262 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 218

37,58%

1,0270

-30 701 4 565 -22 135 1 633 710 -1,097% -0,440% 52 667 -23 199 67 30

4 305

-252 -84

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 565

37,58%

1,0270

-30 701 4 565 -22 135 1 633 710 -1,075% -0,377% 52 667 -19 865 67 30

-2 054 6 021 463 -2 666 281 302 353 -218 592 1 759 393 4 517 67 30


-16 806 -11 865 -4 068 5 309 -10 624 -10 624

-2 065 -984 -172 -32 -1 148 -201

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-2 125 -1 013 -177 -33

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-236 -76 -215

20,00% 36,93% 22,04%

443 115 27

10,00% 36,93% 27,92%

-26 -64 -24

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -553 2 328 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

4 780

37,58%

1,0270

-30 701 4 565 -22 135 1 633 710 -1,062% -0,315% 52 667 -16 602 67 30

-1 181 -207

4 429

-260 -86

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-436

-1 843 -879 -154 -29 -1 024 -179 -205 -66 -186

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

3 842 384 99 24 -225 -75 -23 -56 -21

-16 806

-2 131 6 195 463 -2 743 281 310 353 -218 592 1 802 393 4 657 67 30

-15 477 -10 292 -3 529 4 605 -9 216 -9 216

-15 477

-1 815 5 374 427 -2 379 281 269 353 -201 592 1 578 393 4 022 67 30

-449

-172 -74 -100 -471 2 019 160

-388


-35,07%



Zdanění 37,58%


-2 136 -30 701 11 848

-40,16%

-1 974 -30 701 11 848

-29,68%

-2 237 -30 701 11 848

1 916 -16 719

2 238 -16 646

1 602 -16 686

-26 136 -1 775 9 712 1 481 -16 719

-26 483 -1 825 9 874 1 789 -16 646

-25 921 -1 590 9 611 1 214 -16 686


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%



Zaměstnanecké stravování 2012, základní varianta Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje v mil. Kč Fiskální efekty zdanění příspěvků na stravování Objem příspěvků na stravování Změna objemu příspěvků pří zdanění 36,93% Základ pro zdanění - příspěvky na stravování Kompenzace zaměstnancům (náklady práce) Výnos ze zdanění stravenek při zdanění 36,93% Daň z kompenzace zaměstnancům - zvýšení zdanění práce Snížení příjmu zaměstnanců Změny struktury spotřeby Snížení hodnoty utracených stravenek (příp.vč. zam.st.organizací) minus diskont s hodnoty stravenky 5 % Část stravenek utrácených v restauracích (snížení) Doplatky nad hodnotu stravenky Bude se stravovat dále v restauracích (z původně utráceného v restauracích) Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství


Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-38 921 -26 739 -9 168 11 964 -23 943 -23 943

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-532 -172 -484

20,00% 36,93% 22,04%

998 258 62

10,00% 36,93% 27,92%

-59 -144 -54

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 449 5 246 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

9 780

37,58%

1,0270

-537 10 585 -537 1 633 710 0,566% 0,227% 52 667 11 968 67 30

9 981

-585 -195

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

10 585

37,58%

1,0270

-537 10 585 -537 1 633 710 0,615% 0,216% 52 667 11 360 67 30

-5 584 13 961 463 -6 181 281 699 353 -218 592 3 714 393 10 915 67 30


-38 968 -27 511 -9 432 12 309 -24 634 -24 634

-4 789 -2 283 -399 -74 -2 661 -466

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 927 -2 349 -411 -76

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-548 -177 -498

20,00% 36,93% 22,04%

1 027 266 63

10,00% 36,93% 27,92%

-60 -148 -56

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 495 5 398 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

11 084

37,58%

1,0270

-537 10 585 -537 1 633 710 0,646% 0,192% 52 667 10 090 67 30

-2 738 -480

10 270

-602 -200

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-1 053

-4 274 -2 037 -356 -66 -2 375 -416 -475 -154 -432

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 908 891 231 55 -522 -174 -52 -129 -49

-16 806

-5 762 14 365 463 -6 360 281 720 353 -218 592 3 814 393 11 239 67 30

-35 887 -23 865 -8 182 10 678 -21 369 -21 369

-15 477

-4 965 12 461 427 -5 517 281 624 353 -201 592 3 323 393 9 732 67 30

-1 084

-172 -74 -100 -1 289 4 682 160

-939


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 954 -537 207

-40,16%

-4 577 -537 207

-29,68%

-5 188 -537 207

-1 096 -918

-1 155 -1 553

-973 16

10 048 -4 070 -4 747 -2 149 -918

9 243 -4 187 -4 370 -2 239 -1 553

10 547 -3 639 -4 980 -1 912 16


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-38 921 -26 739 -9 168 11 964 -23 943 -23 943

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-532 -172 -484

20,00% 36,93% 22,04%

1 697 258 62

17,00% 36,93% 27,92%

-100 -144 -54

17,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 416 5 246 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

9 780

37,58%

1,0270

-537 10 585 -537 1 633 710 0,566% 0,227% 52 667 11 968 67 30

9 981

-585 -195

17,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

10 585

37,58%

1,0270

-537 10 585 -537 1 633 710 0,615% 0,216% 52 667 11 360 67 30

-5 584 13 961 463 -6 181 281 699 353 -218 592 3 714 393 10 915 67 30


-38 968 -27 511 -9 432 12 309 -24 634 -24 634

-4 789 -2 283 -399 -74 -2 661 -466

20,00% 36,93% 22,04% 17,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 927 -2 349 -411 -76

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-548 -177 -498

20,00% 36,93% 22,04%

1 746 266 63

17,00% 36,93% 27,92%

-102 -148 -56

17,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 461 5 398 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,36% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

48,00%

1,0270

11 084

37,58%

1,0270

-537 10 585 -537 1 633 710 0,646% 0,192% 52 667 10 090 67 30

-2 738 -480

10 270

-602 -200

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-1 053

-4 274 -2 037 -356 -66 -2 375 -416 -475 -154 -432

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 908 1 514 231 55 -522 -174 -89 -129 -49

-16 806

-5 762 14 365 463 -6 360 281 720 353 -218 592 3 814 393 11 239 67 30

-35 887 -23 865 -8 182 10 678 -21 369 -21 369

-15 477

-4 965 12 461 427 -5 517 281 624 353 -201 592 3 323 393 9 732 67 30

-1 084

-172 -74 -100 -1 259 4 682 160

-939


-35,07%



Zdanění 37,58%


-5 218 -537 207

-40,16%

-4 822 -537 207

-29,68%

-5 465 -537 207

-1 096 -492

-1 155 -1 086

-973 355

10 048 -3 379 -5 011 -2 149 -492

9 243 -3 476 -4 614 -2 239 -1 086

10 547 -3 022 -5 258 -1 912 355


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-38 921 -26 739 -9 168 11 964 -23 943 -23 943

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-532 -172 -484

20,00% 36,93% 22,04%

1 996 258 62

20,00% 36,93% 27,92%

-117 -144 -54

20,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 402 5 246 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

9 780

37,58%

1,0270

-537 10 585 -537 1 633 710 0,566% 0,227% 52 667 11 968 67 30

9 981

-585 -195

20,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

10 585

37,58%

1,0270

-537 10 585 -537 1 633 710 0,615% 0,216% 52 667 11 360 67 30

-5 584 13 961 463 -6 181 281 699 353 -218 592 3 714 393 10 915 67 30


-38 968 -27 511 -9 432 12 309 -24 634 -24 634

-4 789 -2 283 -399 -74 -2 661 -466

20,00% 36,93% 22,04% 20,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 927 -2 349 -411 -76

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-548 -177 -498

20,00% 36,93% 22,04%

2 054 266 63

20,00% 36,93% 27,92%

-120 -148 -56

20,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 446 5 398 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,10% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

49,05%

1,0270

11 084

37,58%

1,0270

-537 10 585 -537 1 633 710 0,646% 0,192% 52 667 10 090 67 30

-2 738 -480

10 270

-602 -200

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-1 053

-4 274 -2 037 -356 -66 -2 375 -416 -475 -154 -432

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 908 1 782 231 55 -522 -174 -104 -129 -49

-16 806

-5 762 14 365 463 -6 360 281 720 353 -218 592 3 814 393 11 239 67 30

-35 887 -23 865 -8 182 10 678 -21 369 -21 369

-15 477

-4 965 12 461 427 -5 517 281 624 353 -201 592 3 323 393 9 732 67 30

-1 084

-172 -74 -100 -1 246 4 682 160

-939


-35,07%



Zdanění 37,58%


-5 332 -537 207

-40,16%

-4 926 -537 207

-29,68%

-5 583 -537 207

-1 096 -309

-1 155 -886

-973 501

10 048 -3 083 -5 125 -2 149 -309

9 243 -3 171 -4 719 -2 239 -886

10 547 -2 758 -5 376 -1 912 501


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-38 921 -26 739 -9 168 11 964 -23 943 -23 943

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-532 -172 -484

20,00% 36,93% 22,04%

998 258 62

10,00% 36,93% 27,92%

-59 -144 -54

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 449 5 246 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

9 780

37,58%

1,0270

-9 921 10 585 -7 228 1 633 710 0,156% 0,063% 52 667 3 304 67 30

9 981

-585 -195

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

10 585

37,58%

1,0270

-9 921 10 585 -7 228 1 633 710 0,205% 0,072% 52 667 3 795 67 30

-5 584 13 961 463 -6 181 281 699 353 -218 592 3 714 393 10 915 67 30


-38 968 -27 511 -9 432 12 309 -24 634 -24 634

-4 789 -2 283 -399 -74 -2 661 -466

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 927 -2 349 -411 -76

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-548 -177 -498

20,00% 36,93% 22,04%

1 027 266 63

10,00% 36,93% 27,92%

-60 -148 -56

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 495 5 398 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

11 084

37,58%

1,0270

-9 921 10 585 -7 228 1 633 710 0,236% 0,070% 52 667 3 689 67 30

-2 738 -480

10 270

-602 -200

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-1 053

-4 274 -2 037 -356 -66 -2 375 -416 -475 -154 -432

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 908 891 231 55 -522 -174 -52 -129 -49

-16 806

-5 762 14 365 463 -6 360 281 720 353 -218 592 3 814 393 11 239 67 30

-35 887 -23 865 -8 182 10 678 -21 369 -21 369

-15 477

-4 965 12 461 427 -5 517 281 624 353 -201 592 3 323 393 9 732 67 30

-1 084

-172 -74 -100 -1 289 4 682 160

-939


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 954 -9 921 3 829

-40,16%

-4 577 -9 921 3 829

-29,68%

-5 188 -9 921 3 829

-366 -5 951

-319 -6 479

-356 -5 129

664 -4 070 -1 125 -1 419 -5 951

-141 -4 187 -749 -1 403 -6 479

1 163 -3 639 -1 359 -1 295 -5 129


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-38 921 -26 739 -9 168 11 964 -23 943 -23 943

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-532 -172 -484

20,00% 36,93% 22,04%

998 258 62

10,00% 36,93% 27,92%

-59 -144 -54

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 449 5 246 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

9 780

37,58%

1,0270

-16 015 10 585 -11 689 1 633 710 -0,117% -0,047% 52 667 -2 471 67 30

9 981

-585 -195

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

10 585

37,58%

1,0270

-16 015 10 585 -11 689 1 633 710 -0,068% -0,024% 52 667 -1 248 67 30

-5 584 13 961 463 -6 181 281 699 353 -218 592 3 714 393 10 915 67 30


-38 968 -27 511 -9 432 12 309 -24 634 -24 634

-4 789 -2 283 -399 -74 -2 661 -466

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 927 -2 349 -411 -76

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-548 -177 -498

20,00% 36,93% 22,04%

1 027 266 63

10,00% 36,93% 27,92%

-60 -148 -56

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 495 5 398 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

11 084

37,58%

1,0270

-16 015 10 585 -11 689 1 633 710 -0,037% -0,011% 52 667 -578 67 30

-2 738 -480

10 270

-602 -200

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-1 053

-4 274 -2 037 -356 -66 -2 375 -416 -475 -154 -432

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 908 891 231 55 -522 -174 -52 -129 -49

-16 806

-5 762 14 365 463 -6 360 281 720 353 -218 592 3 814 393 11 239 67 30

-35 887 -23 865 -8 182 10 678 -21 369 -21 369

-15 477

-4 965 12 461 427 -5 517 281 624 353 -201 592 3 323 393 9 732 67 30

-1 084

-172 -74 -100 -1 289 4 682 160

-939


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 954 -16 015 6 181

-40,16%

-4 577 -16 015 6 181

-29,68%

-5 188 -16 015 6 181

120 -9 207

238 -9 665

56 -8 460

-5 431 -4 070 1 227 -933 -9 207

-6 235 -4 187 1 603 -846 -9 665

-4 931 -3 639 993 -883 -8 460


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-38 921 -26 739 -9 168 11 964 -23 943 -23 943

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-532 -172 -484

20,00% 36,93% 22,04%

998 258 62

10,00% 36,93% 27,92%

-59 -144 -54

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 449 5 246 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

9 780

37,58%

1,0270

-25 066 10 585 -18 145 1 633 710 -0,512% -0,206% 52 667 -10 831 67 30

9 981

-585 -195

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

10 585

37,58%

1,0270

-25 066 10 585 -18 145 1 633 710 -0,463% -0,162% 52 667 -8 548 67 30

-5 584 13 961 463 -6 181 281 699 353 -218 592 3 714 393 10 915 67 30


-38 968 -27 511 -9 432 12 309 -24 634 -24 634

-4 789 -2 283 -399 -74 -2 661 -466

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 927 -2 349 -411 -76

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-548 -177 -498

20,00% 36,93% 22,04%

1 027 266 63

10,00% 36,93% 27,92%

-60 -148 -56

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 495 5 398 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

11 084

37,58%

1,0270

-25 066 10 585 -18 145 1 633 710 -0,432% -0,128% 52 667 -6 755 67 30

-2 738 -480

10 270

-602 -200

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-1 053

-4 274 -2 037 -356 -66 -2 375 -416 -475 -154 -432

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 908 891 231 55 -522 -174 -52 -129 -49

-16 806

-5 762 14 365 463 -6 360 281 720 353 -218 592 3 814 393 11 239 67 30

-35 887 -23 865 -8 182 10 678 -21 369 -21 369

-15 477

-4 965 12 461 427 -5 517 281 624 353 -201 592 3 323 393 9 732 67 30

-1 084

-172 -74 -100 -1 289 4 682 160

-939


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 954 -25 066 9 673

-40,16%

-4 577 -25 066 9 673

-29,68%

-5 188 -25 066 9 673

825 -14 060

1 045 -14 416

652 -13 422

-14 481 -4 070 4 719 -228 -14 060

-15 286 -4 187 5 096 -39 -14 416

-13 981 -3 639 4 486 -287 -13 422


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%





Zdanění

166,0% 68,7% 34,3% 33,3%


20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-38 921 -26 739 -9 168 11 964 -23 943 -23 943

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

166,2% 70,6% 34,3% 33,3%

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-532 -172 -484

20,00% 36,93% 22,04%

998 258 62

10,00% 36,93% 27,92%

-59 -144 -54

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 449 5 246 174

20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

9 780

37,58%

1,0270

-31 006 10 585 -22 440 1 633 710 -0,775% -0,311% 52 667 -16 392 67 30

9 981

-585 -195

10,00% 36,93% 27,92%

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

-16 785 20,00% 36,93% 19,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

10 585

37,58%

1,0270

-31 006 10 585 -22 440 1 633 710 -0,726% -0,255% 52 667 -13 404 67 30

-5 584 13 961 463 -6 181 281 699 353 -218 592 3 714 393 10 915 67 30


-38 968 -27 511 -9 432 12 309 -24 634 -24 634

-4 789 -2 283 -399 -74 -2 661 -466

20,00% 36,93% 22,04% 10,00% 36,93% 27,92%


165,8% 66,5% 34,3% 33,3%

-4 927 -2 349 -411 -76

20,00% 36,93% 22,04% 4,10%

-548 -177 -498

20,00% 36,93% 22,04%

1 027 266 63

10,00% 36,93% 27,92%

-60 -148 -56

10,00% 36,93% 27,92%

-186 -80 -103 -1 495 5 398 174

20,00% 36,93% 20,00% 25,95% 37,58% 37,58%

5,55% 1,30% 3,23% 1,0000 1,0000

45,57%

1,0270

11 084

37,58%

1,0270

-31 006 10 585 -22 440 1 633 710 -0,695% -0,206% 52 667 -10 864 67 30

-2 738 -480

10 270

-602 -200

100,00% 25,82% 7,56% 7,56% 22,24% 15,10%

-1 053

-4 274 -2 037 -356 -66 -2 375 -416 -475 -154 -432

41,69% 100,00% 7,01% 2,21% 2,44% 11,60%

8 908 891 231 55 -522 -174 -52 -129 -49

-16 806

-5 762 14 365 463 -6 360 281 720 353 -218 592 3 814 393 11 239 67 30

-35 887 -23 865 -8 182 10 678 -21 369 -21 369

-15 477

-4 965 12 461 427 -5 517 281 624 353 -201 592 3 323 393 9 732 67 30

-1 084

-172 -74 -100 -1 289 4 682 160

-939


-35,07%



Zdanění 37,58%


-4 954 -31 006 11 966

-40,16%

-4 577 -31 006 11 966

-29,68%

-5 188 -31 006 11 966

1 293 -17 240

1 581 -17 528

1 048 -16 674

-20 422 -4 070 7 012 240 -17 240

-21 227 -4 187 7 389 497 -17 528

-19 922 -3 639 6 778 109 -16 674


Zdanění 37,58%



Zdanění 37,58%



VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

Recommend Documents