VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2007

Lucie Hodová

1

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů

Obor: Mezinárodní obchod

Ekonomika Bavorska a jeho postavení v SRN

2

Bakalářská práce Vypracovala: Lucie Hodová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zuzana Stuchlíková

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Ekonomika Bavorska a jeho postavení v SRN“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne ………..….. …………...………………..Podpis

4

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Ing. Zuzaně Stuchlíkové za vedení mé bakalářské práce,

cenné

rady

a

5

připomínky.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................... 2 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................. 3 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ............................................................................................... 4 1. EKONOMIKA BAVORSKA.................................................................................................. 5 1.1 DYNAMICKÝ RŮST ZEMĚ ...........................................................................................5 1.2 VÝZKUM AVÝVOJ..........................................................................................................7 1.3 PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI .............................................................................9 1.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD...............................................................................................11 1.5 ZAMĚSTNANOST ..........................................................................................................14 1.6 VEŘEJNÉ INVESTICE A DLUH..................................................................................15 1.7 FINANČNÍ VYROVNÁNÍ VE SPOLKOVÝCH ZEMÍCH.........................................17 2. CESTOVNÍ RUCH................................................................................................................ 19 2.1 EKONOMICKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU PRO BAVORSKO ...............19 2.2 VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ..................................................................................24 2.3 RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO CESTOVNÍ RUCH V BAVORSKU........................24 2.5 BAYERN TOURISMUS Marketing GmbH (by.TM)...................................................27 2.6 OKTOBERFEST .............................................................................................................29 3. ČESKO-BAVORSKÉ VZTAHY.......................................................................................... 31 3.1 EUROREGIONY.............................................................................................................31 3.2 SCHENGENSKÝ PROSTOR.........................................................................................33 ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 34 SEZNAM LITERATURY......................................................................................................... 36 SEZNAM LITERATURY......................................................................................................... 36

1

ÚVOD V posledních letech zažívalo Německo období hospodářského útlumu. Od Bavorska, jedné z nejbohatších spolkových zemí, se očekává, že pomůže výkon německého hospodářství zlepšit a vládní programy a opatření zvolené bavorskou vládou se stanou vzorem pro ostatní spolkové země. Otázkou je, jak se Bavorsko s tímto úkolem vypořádá. Toto téma jsem si vybrala mimo jiné proto, že jsem v Bavorsku strávila školní rok 2002/2003 na gymnáziu Bad Königshofen a v letním semestru 2007/2008 budu studovat na Univerzitě v Pasově v rámci programu ERASMUS. Cílem

této

bakalářské

práce

je

analyzovat

pomocí

vybraných

ekonomických ukazatelů fungování ekonomiky v Bavorsku a pochopit příčiny dynamického rozvoje této spolkové země, která je považována za hnací motor celého německého hospodářství, a zároveň ji porovnat s ostatními spolkovými zeměmi Německa. V první části práce se věnuji charakteristice bavorské ekonomiky, vybrané makroekonomické ukazatele srovnávám především s bývalými západoněmeckými, ale i s bývalými východoněmeckými spolkovými zeměmi. Pokusím se zmapovat vývoj HDP, výdaje na výzkum a vývoj špičkových technologií, příležitosti pro domácí a zahraniční podnikatelské subjekty, zaměstnanost resp. nezaměstnanost, dále pak na rozbor zahraničního obchodu, veřejných investic a veřejného dluhu. Ve druhé části se zaměřuji na cestovní ruch v Bavorsku, který je považován za velmi důležitou součást bavorské ekonomiky. Nejprve analyzuji aktuální situaci cestovního ruchu Bavorska porovnávanou s ostatními spolkovými zeměmi, dále se zabývám vývojem pouze bavorského cestovního ruchu, bavorskou státní podporou cestovního ruchu a klíčovými marketingovými produkty. Nakonec se věnuji nejznámější bavorské akci v rámci cestovního ruchu – Oktoberfestu. Ve třetí části se popisuji Bavorsko jako jednoho z nejdůležitějších obchodních partnerů České republiky. Zde jsem se zaměřila na přeshraniční spolupráci s Českou republikou, tvorbu euroregionů a aktuální vstup České republiky do schengenského prostoru.

2

SEZNAM ZKRATEK CZK Česká koruna ČR

Česká republika

DPH Daň z přidané hodnoty EU

Evropská unie

EUR Euro HDP Hrubý domácí produkt SRN Spolková republika Německo USA Spojené státy americké

3

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ •

Tabulka 1: Vývoj nominálního a reálného HDP v jednotlivých zemích SRN, v mld. EUR a v %

•

Tabulka 2: Podíl výdělečně činných na celkovém počtu obyvatel (v %) a podíl samostatně výdělečně činných na celkovém počtu výdělečně činných (v %) v roce 2006

•

Tabulka 3: Vývoz a dovoz spolkových zemí v roce 2006, v mil. EUR

•

Tabulka 4: Nezaměstnanost ve spolkových zemích v roce 2006, v %

•

Tabulka 5: Veřejný dluh na obyvatele (v EUR), investiční kvóta země (v %) a investiční kvóta obcí (v %) ve spolkových zemích v roce 2006

•

Graf 1: Výdaje na výzkum a vývoj v bývalých západoněmeckých zemích v roce 2003, v mld. EUR

•

Graf 2: Vývoz Bavorska 1995-2006, v mld. EUR

•

Graf 3: Čistá imigrace z ostatních spolkových zemí do Bavorska 1995-2005

•

Graf 4: Finanční podpora Bavorska na vyrovnání rozdílů životních podmínek ve spolkových zemích 1995-2005, v mil. EUR

•

Graf 5: Počet turistických noclehů v roce 2006, v mil.

•

Graf 6: Rozdělení příjmů z noclehů podle bavorských regionů v roce 2006

•

Graf 7: Dovolenkové destinace německého obyvatelstva v roce 2006, v %

4

1. EKONOMIKA BAVORSKA Bavorsko je se svou rozlohou přes 70 000 km2 největší německou zemí a podle počtu obyvatelstva (12,4 mil.) po Severním Porýní-Vestfálsku (18 mil.) druhou nejlidnatější německou zemí.1 Bavorsko je rozděleno do 7 vládních krajů – Horní Bavorsko, Dolní Bavorsko, Horní Falc, Horní Franky, Střední Franky, Dolní Franky a Švábsko. Nejvýznamnějšími hospodářskými středisky byly v roce 2002 Mnichov, Norimberk, Augsburk a Řezno2. Ekonomika spolkové země Bavorsko se v současnosti vyznačuje dynamickým růstem, velmi dobrými perspektivami do budoucna, nabídkou nových produktů a vhodných podmínek pro zakládání nových podniků a trhů. Bavorsko také nabízí solidní finanční a investiční zázemí včetně dostatku pracovních příležitostí.

1.1 DYNAMICKÝ RŮST ZEMĚ V současnosti představuje Bavorsko pro německou ekonomiku „hnací motor“. Meziroční nárůst bavorského reálného HDP v roce 2006 činil 2,5 %. V letech 1991-2006 se bavorský reálný HDP zvýšil o 34,8 % - ve srovnání s ostatními bývalými západoněmeckými

spolkovými

zeměmi

(tj.

Bádensko-Württembersko,

Sársko,

Hesensko, Brémy, Hamburk, Šlesvicko-Holštýnsko, Porýní-Falc, Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Berlín) to znamená nejvyšší nárůst. K tomuto nárůstu reálného HDP přispěl nejen výkon podniků a dostatek kvalifikované pracovní síly, ale i ofenzivní obchodní politika3 podporující především malé a střední podnikání. Naopak nejnižší nárůst reálného HDP zaznamenal Berlín (1,5 %). S bývalými východoněmeckými zeměmi (tj. Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko) nelze Bavorsko číselně srovnávat, protože v těchto zemích probíhá, podobně jako v České republice, dokončování přechodu a adaptace na tržní hospodářství. Bývalé východoněmecké země vykazují

1

Wirtschaftsstandort Bayern. Kraftzentrum in der Mitte Europas. September 2005: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Wirtschaftsstandort_Bayern.pdf. 2 Profit v Evropě díky investicím v Bavorsku: http://vtudberlin.org/fileadmin/materialien/pdf/Bavaria/PPT-Prag03-IB-Prag_23-02-2006_cs.ppt. 3 Zaměření na otevření nových exportních příležitostí pro tuzemské firmy; snaha o rozšíření přístupu na zahraniční trhy.

5

mnohonásobně vyšší nárůsty reálného HDP. Nejvyšší nárůst HDP byl v roce 2006 zaznamenán v Durynsku (92,6 %). Celkový průměrný nárůst německého HDP v letech 1991-2006 se pohybuje kolem 23,9 %, meziroční nárůst 2005/2006 byl 2,5 %. Tento meziroční nárůst je zatím druhý největší od roku 1991, nejvyšší meziroční nárůst HDP byl zaznamenán v roce 2000 (3,2 % v Německu, 5,5 % v Bavorsku). Nejvyšší meziroční nárůst reálného HDP v roce 2006 zaznamenalo Sasko (4,0 %), z bývalých západoněmeckých zemí to bylo Bádensko- Württembersko (3,5 %). Bavorské meziroční nárůsty reálného HDP se v letech 1991-2006 vždy pohybovaly v kladných číslech, až na výjimku z roku 1993, kdy došlo k poklesu reálného HDP o 1,8 %. Nejnižší meziroční nárůsty reálného HDP byly zaznamenány v roce 2003 (0,4 %) a 2005 (0,9 %). Nominální HDP vzrostl v Bavorsku o 146,4 mld. EUR na 408,3 mld. EUR v letech 1991-2006, což znamená, že rozdíl mezi Bavorskem a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko se v roce 2006 snížil na 92,4 mld. EUR. Celkový výkon německé ekonomiky byl 2 302,7 mld. EUR, přičemž nejvyšší zásluhu na tomto čísle mělo Severní

Porýní-Vestfálsko

(500,7

mld.

EUR)

a

naopak

nejnižší

Brémy

(25,3 mld. EUR), které byly na nižší úrovni než všechny bývalé východoněmecké země. Z bývalých východoněmeckých zemí se na nominálním HDP Německa nejvíce podílelo Sasko (88,7 mld. EUR).4

Tabulka 1: Vývoj nominálního a reálného HDP v jednotlivých zemích SRN, v mld. EUR a v % Země Bavorsko Bádensko-Württembersko

Nominální HDP (v mld. EUR) 2006 408,3 337,2

Hesensko Rýnsko-Falc Sársko Severní Porýní-Vestfálsko Dolní Sasko Šlesvicko-Holštýnsko Brémy Hamburk 4

Reálný HDP (v %) 2006 2,5 3,5

1991/2006 34,8 22,9

204,1

2,1

20,1

100,3

2,3

14,3

28,0

1,4

18,0

500,7

2,2

12,6

196,5

2,3

16,1

69,7

1,5

16,2

25,3

2,2

14,7

86,0

2,9

22,0

Presse-Information. Daten zur Wirtschaftsentwicklung in Bayern 2006 im Verglech zum Bundesgebiet und zu den Ländern. 6. Februar 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Daten_zur_Wirtschaftsentwicklung_2006.pdf.

6

Berlín Braniborsko Meklenbursko-Přední Pom. Sasko Sasko-Anhaltsko Durynsko Německo

80,3

1,5

1,5

49,5

1,9

74,4

32,3

1,5

64,2

88,7

4,0

79,5

50,0

2,8

69,9

45,8

2,6

92,6

2302,7

2,5

23,9

Zdroj: Presse-Information. Daten zur Wirtschaftsentwicklung in Bayern 2006 im Verglech zum Bundesgebiet und zu den Ländern. 6. Februar 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Daten_zur_Wirtschaftsentwicklung_2006.pdf.

Nominální HDP na obyvatele se zvýšil od roku 1995 o 7 300 EUR na 32 800 EUR v roce 2006. V Německu se tak Bavorsko stalo zemí s nejvyšším nárůstem ekonomické úrovně a tak je nyní čtvrté za Hamburkem, Brémami a Hesenskem. Nejnižší nominální HDP na obyvatele bylo v roce 2006 v Meklenbursku-Předním Pomořansku, z bývalých západoněmeckých zemí v Berlíně.5 Obchodní politika a celková hospodářská politika orientovaná na budoucnost se vyplácí i bavorskému obyvatelstvu. Disponibilní důchod bavorských domácností se v letech 1995-2004 zvýšil o 45,9 mld. EUR, přičemž nejvyšší nárůst o 9,2 mld. EUR byl v roce 2001. Na obyvatele to znamená nárůst o 3 103 EUR, z 15 432 EUR z roku 1995 na 18 535 EUR v roce 2004.6

1.2 VÝZKUM AVÝVOJ7 Bavorsko se řadí k lokalitám s nejintenzivnějším výzkumem a podporou vědy a výzkumu na světě. Nejvyšší podíl mají špičkové technologie počínaje informační a komunikační technikou, biotechnologiemi, genovými technologiemi přes moderní energetiku, environmentální technologie, lékařskou techniku, vědy zabývající se novými materiály až po mechatroniku8 a letectví a kosmonautiku. Také tradiční odvětví, tedy automobilový průmysl, strojírenství nebo elektrotechnika patří mezi světové

5

Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Bayerns_Wirtschaft_in_Zahlen_dt.pdf. 6 Bayern – wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Wirtschaftsentwicklung_Bayern.pdf. 7 Číselné údaje v této kapitole jsou převzaty z analýzy Bayern – wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Wirtschaftsentwicklung_Bayern.pdf. 8 Kombinace mechaniky, elektroniky a softwarového inženýrství.

7

špičky. Při porovnávání s ostatními spolkovými zeměmi zaujímá Bavorsko podle absolutních i relativních celkových výdajů na výzkum a vývoj přední místa. V roce 2004 byly výdaje na výzkum a vývoj podle % na HDP nejvyšší v Berlíně (4,0 % HDP), až poté v Bádensku-Württembersku (3,9 % HDP) a Bavorsku (2,9 % HDP), nejnižší naopak ve Šlesvicku-Holštýnsku (1,0 % HDP). V bývalých východoněmeckých zemích byly největší výdaje na výzkum a vývoj v Sasku (2,2 % HDP).9

Graf 1: Výdaje na výzkum a vývoj v bývalých západoněmeckých zemích v roce 2003, v mld. EUR Sársko

0,3

Brémy

0,6

Šlesvicko-Holštýnsko

0,7

Hamburk

1,4

Rýnsko-Falc

1,7

Berlín

3,1

Hesensko

5,1

Dolní Sasko

5,2

Severní Porýní-Vestfálsko

8,5

Bavorsko

11,3

Bádensko-Württembersko

12,3 0

2

4

6

8

10

12

14

Zdroj: Bayern – wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Wirtschaftsentwicklung_Bayern.pdf.

Programy „Offensive Zukunft Bayern“10 a „High-Tech-Offensive Bayern“11 s důrazem na výzkum a transfer technologií začínají působit kladně. V roce 2005 bylo přihlášeno 13 688 bavorských patentů. Podíl přihlášených bavorských patentů na

9

Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Bayerns_Wirtschaft_in_Zahlen_dt.pdf. 10 Projekt na zlepšení rámcových podmínek pro výzkum a vývoj v Bavorsku 1994-1999 v podobě vyhledávání rizikového kapitálu, zřízení center podporujících vznik nových podnikatelských aktivit, podpora vytvoření business plánů, coaching programy: http://www.bayernkapital.de/bayernkapital/profil/zukunft. 11 Projekt navazující na OZB; cílem je podpora vybudování špičkových technologií: http://www.bayernkapital.de/bayernkapital/profil/zukunft.

8

celkovém počtu přihlášených patentů bývalých západoněmeckých spolkových zemí se tak zvýšil z 23,1 % z roku 1995 na 29,8 % v roce 2005. To znamená, že tři z deseti přihlášených patentů pocházelo z Bavorska.

1.3 PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI12 Bavorsko vytváří jedny z nejpříznivějších podmínek pro podnikání. Dokazuje to i rozdíl mezi nově zřízenými a uzavřenými živnostmi. V roce 2005 činil tento rozdíl kolem 38 000, a při porovnání s ostatními zeměmi se tak stalo Bavorsko nedostižné. Druhá spolková země, která přesáhla hranici salda 30 000, bylo Severní PorýníVestfálsko (34 076). V roce 2006 se ale saldo v Bavorsku snížilo o 4 655 na 33 552.13

Tabulka 2: Podíl výdělečně činných na celkovém počtu obyvatel (v %) a podíl samostatně výdělečně činných na celkovém počtu výdělečně činných (v %) v roce 2006

Země Bavorsko Bádensko-Württembersko Hesensko Rýnsko-Falc Sársko Severní Porýní-Vestfálsko Dolní Sasko Šlesvicko-Holštýnsko Brémy Hamburk Berlín Braniborsko Meklenbursko-Přední Pom. Sasko Sasko-Anhaltsko Durynsko Německo

Výdělečně činní (v %) 47,6 47,5 45,3 44,7 41,2 42,3 42,5 44,2 39,5 46,1 42,3 44,1 42,7 42,9 41,7 43,5 44,3

Samostatně výdělečně činní (v %) 12,2 10,2 11,8 11,0 9,9 10,3 10,8 11,8 10,3 13,1 15,3 11,2 10,1 9,4 11,7 9,7 11,2

Zdroj: Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Bayerns_Wirtschaft_in_Zahlen_dt.pdf.

12

Bayern – wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Wirtschaftsentwicklung_Bayern.pdf. 13 Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Bayerns_Wirtschaft_in_Zahlen_dt.pdf.

9

Počet osob samostatně výdělečně činných stoupl v Bavorsku od roku 1995 o 90 000 na 725 000 v roce 2005. V pořadí spolkových zemí zaujímá druhé místo za Severním Porýním-Vestfálskem (786 000). Naopak v Brémách byl jako u salda nově zřízených a uzavřených živností opět nejnižší nárůst osob samostatně výdělečně činných (27 000). Pokud jsou počítány všechny výdělečně činné osoby, pak Bavorsko v roce 2005 obsazuje třetí místo se svým podílem 12,2 % za Berlínem (15,3 %) a Hamburkem (13,1 %). K tomu přispěla opatření již zmíněného programu „Offensive Zukunft Bayern“ a již dlouho osvědčené úvěrové programy pro malé a střední firmy. Nejnižší procento osob samostatně výdělečně činných zaznamenalo Sasko (9,4 %) a z bývalých západoněmeckých zemí Sársko (9,9 %). V Německu to bylo pak v průměru 11,2 % všech osob samostatně výdělečně činných ze všech výdělečně činných. Hustota řemeslných živností byla v Bavorsku v roce 2005 14,1 živnosti na 1000 obyvatel a byla tak nejvyšší v bývalých západoněmeckých spolkových zemích. V Brémách byla pak hustota řemeslných živností nejnižší, a to 7,4 živnosti na 1000 obyvatel. I přes různé typy investičních a regionálních pobídek a veškeré snahy společností podporující podnikání není Německo pro investory zajímavou lokalitou. Je to způsobeno nastavením daňového a sociálního systému, který pro podnikatele znamená vysoké finanční zatížení. Hledání výhodnějších lokalit mimo Německo způsobuje zápornou bilanci kapitálových transferů. Odliv kapitálu v posledních letech směřoval především do rozvojových zemí a reformujících se zemí střední a východní Evropy. Nadprůměrný růst přímých investic německých firem v těchto zemích způsobuje hospodářské problémy Německa a snahou výrobců je najít co nejlevnější subdodavatelské trhy a zajistit odbyt svých výrobků na těchto trzích.14 Bavorsko může zaujmout investory v oblasti vědy, vývoje a výzkumu. V posledních letech našlo více než 1200 zahraničních firem15 své nové působiště především v jižní části spolkové země, protože ekonomický potenciál je soustředěn převážně do oblasti města Mnichova.16

14

Souhrnná teritoriální informace. Německo. Investiční klima: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-investicni-klima/9/1000636/. 15 Investice v Bavorsku znamenají profit v Evropě: http://www.bavaria-cee.com/CZ/aboutUs/pdf/CEEFlyer.pdf. 16 Hospodářský profil, Generální konzulát České republiky v Mnichově: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ido=19465&idj=1&amb=109&ParentIDO=.

10

1.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Od roku 1995 se výrazně zvýšil vývoz Bavorska. Po Hamburku (mořský přístav) a Šlesvicku-Holštýnsku je vývoz nejvyšší ze všech bývalých západoněmeckých zemí. V letech 1995-2006 vývoz stoupl o 122 %, z 58 mld. EUR na cca 141 mld. EUR.

Tabulka 3: Vývoz a dovoz spolkových zemí v roce 2006, v mil. EUR Země Bavorsko Bádensko-Württembersko

Hesensko Rýnsko-Falc Sársko Severní Porýní-Vestfálsko Dolní Sasko Šlesvicko-Holštýnsko Brémy Hamburk Berlín Braniborsko Meklenbursko-Přední Pom. Sasko Sasko-Anhaltsko Durynsko Německo

Vývoz (v mil. Dovoz (v mil. EUR) EUR) 141266 115929 141924 115721 44831

64344

36307

23588

12583

11199

160446

170897

67145

65005

17459

21855

12270

13331

28074

56094

11373

8019

8808

11106

3764

3349

19555

13279

9904

9359

9328

5945

895979

735146

Zdroj: Das statistische Jahrbuch 2007. Kapitel 18 Außenhandel: http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/SharedContent/Oeffentlich/AI/IC/Publikationen/ Jahrbuch/Aussenhandel,property=file.pdf.

11

Graf 2: Vývoz Bavorska 1995-2006, v mld. EUR 160,0

141,3

140,0

118,0

120,0 100,0

98,3

2000

2001

2002

81,0

80,0 60,0

92,9

102,5 106,3

127,8

58,0

61,4

1995

1996

70,7

40,0 20,0 0,0

1997

1998

2003

2004

2005

2006

Zdroj 1: Bayern – wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Wirtschaftsentwicklung_Bayern.pdf. Zdroj 2: Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Bayerns_Wirtschaft_in_Zahlen_dt.pdf.

Necelých 60 % bavorského vývozu se v dnešní době vyváží do EU. Zbylých 40 % připadá na třetí země po celém světě. Obzvláště vývoz zboží do nových členských států EU se rozvíjí dynamicky. Od roku 1995 jde o nárůst o 265 % na 12,1 mld. EUR v roce 2005. Podíl bavorského vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu na celkovém obratu Bavorska činil v roce 1995 32,9 % a v roce 2006 již 46,9 %. Větší podíly vývozu na celkovém obratu než Bavorsko měly Brémy (50,7 %), BádenskoWürttembersko (48,2 %) a Rýnsko-Falc (47,4 %) a Sársko (47,1 %), z bývalých východoněmeckých zemí Sasko (34,1 %). Nejnižší podíl exportu na celkovém obratu činil 21,8 % a byl v Hamburku. Bavorsko se stalo jedním ze tří největších vývozců Německa. Více než Bavorsko vyváželo pouze Severní Porýní-Vestfálsko (160 446 mil. EUR) a BádenskoWürttembersko (141 924 mil. EUR). Je to dáno vysokou konkurenceschopností bavorských firem na globálních trzích. Nejméně vyváželo v roce 2006 MeklenburskoPřední Pomořansko (3764 mil. EUR). Bavorsko je také jedním z největších dovozců zboží s importem 115 929 mil. EUR. Nejvyšší dovoz zaznamenalo Severní PorýníVestfálsko (170 897 mil. EUR), které zároveň nejvíce vyváželo. Čistý export byl v Bavorsku

v roce

2006

25 337

mil.

EUR

a

po

Bádensku-Württembersku

(26 203 mil. EUR) byl druhý největší. Největší záporný čistý export měl Hamburk

12

(-28 020 mil. EUR). Bavorsko se podílí 1,59 % (141 266 mil. EUR) na světovém exportu a 1,25 % (115 929 mil. EUR) na světovém importu. Nejdůležitějšími odbytovými trhy pro Bavorsko byly v roce 2006 USA (16 855 mil. EUR), Itálie (12 277 mil. EUR), Rakousko (11 980 mil. EUR), Francie (10 799 mil. EUR) a Velká Británie (10 280 mil. EUR). USA a EU tedy nadále zůstávají nejdůležitějšími obchodními partnery. Enormní meziroční nárůst vývozu byl zaznamenán na Slovensko (43,4 %), do Rumunska (31,4 %) a Polska (21,2 %). Bavorský vývoz do České republiky činil v roce 2006 4 215 mil. EUR a meziroční nárůst byl 19,1 %. Vysoké meziroční nárůsty vývozu byly zaznamenány i do zemí s velkým dynamickým rozvojem. Vývoz do Indie meziročně vzrostl o 44,5 %, vývoz do Číny o 29,7 %. Také vývoz do Ruska se zvýšil o 25,7 %. Meziroční pokles o 6,1 % byl zaznamenán na japonských trzích, kde příčinou poklesu bylo především zhodnocení eura vůči japonskému jenu. Největšími dovozci do Bavorska byly v roce 2006 Rakousko (13 229 mil. EUR), Čína a Hongkong (9 246 mil. EUR), USA (9 243 mil. EUR), Itálie (8 587 mil. EUR) a Francie (7 071 mil. EUR). Česká republika (6 201 mil. EUR) figuruje za 5 největšími dovozci na šestém místě. Ze zemí EU je tak Česká republika čtvrtým největším dovozcem s meziročním nárůstem 32,0 %. V EU vysoké meziroční nárůsty zaznamenaly také Kypr (100,0 %), Polsko (37,2 %), Finsko (34,9 %), Řecko (22,8 %) nebo Slovinsko (22,4 %). Naopak vysoké meziroční poklesy dovozu o 38,0 % resp. 24,2 % zaznamenaly v Portugalsku resp. na Maltě. Rusko dováželo v roce 2006 o 65,0 % více než v roce 2005 (5 700 mil. EUR). V roce 2006 se z Bavorska nejvíce vyvážela auta (44 932 mil. EUR), stroje (24 768 mil. EUR) a elektrotechnické výrobky (16 011 mil. EUR). Tyto tři skupiny zboží tvořily 60,7% podíl na celkovém bavorském vývozu zboží. Nejvíce dováženými skupinami

zboží

byly

auta

(19 267

mil.

EUR),

elektrotechnické

výrobky

(18 211 mil. EUR) a stroje (14 578 mil. EUR). Vysoké meziroční nárůsty byly zaznamenány u dovozu surovin (45,3 %) a polotovarů (47,8 %). Suroviny byly čtvrtou nejvíce dováženou skupinou (12 788 mil. EUR) z důvodu malého množství bavorských zásob.17

17

Der Außenhandel Bayerns 2006: http://www.auwibayern.de/awp/base/inhalte/Anhaenge/AHB_2006_1_1.pdf.

13

1.5 ZAMĚSTNANOST18 Bavorsko je jedinou spolkovou zemí, která byla schopna dosáhnout zřetelného plus týkajícího se vytvoření pracovních míst. I přes pokles zaměstnanosti v celém Německu v polovině 90. let se Bavorsku podařilo od roku 1995, a hlavně v letech 2001-2005, vytvořit přes 17 500 nových pracovních míst. 47,6 % obyvatel bylo v roce 2005, podle údajů statistického úřadu Mikrocensus, výdělečně činných – tak vysoký podíl nebyl zaznamenán v žádné další spolkové zemi. V roce 2006 to pak bylo opět vyšší procento – 48,6 %. Díky bavorské podpoře malých a středních firem existuje vysoký podíl osob samostatně výdělečně činných a díky podpoře investic a inovací se také v této oblasti vytváří nová pracovní místa. Co se týče pracovních příležitostí pro ženy, Bavorsko zaujímá druhé místo mezi bývalými západoněmeckými zeměmi. Nabídka vhodných pracovních míst pro mladé lidi (tj. do 25 let) je tradičně nadprůměrná. Nezaměstnanost žen a mladých lidí v roce 2006 byla 8,1 % resp. 7,1 %. Nižší procento nezaměstnanosti mladých lidí vykazovalo pouze Bádensko-Württembersko. Celková nezaměstnanost v Bavorsku činila v roce 2006 6,8 % a byla opět druhá nejnižší po Bádensku-Württembersku (6,3 %). Pod 10% nezaměstnanost se dostaly ještě země Rýnsko-Falc (8,0 %), Hesensko (9,2 %) a Sársko (9,9 %). Berlín (17,5 %) a všechny bývalé východoněmecké země zaznamenaly vysokou nezaměstnanost, přičemž nejvyšší byla v Meklenbursku-Předním Pomořansku (19,0 %).

Tabulka 4: Nezaměstnanost ve spolkových zemích v roce 2006, v %

Země

Nezaměstnanost (v %)

Bavorsko

6,8


6,3

Hesensko Rýnsko-Falc Sársko Severní Porýní-Vestfálsko Dolní Sasko Šlesvicko-Holštýnsko

9,2 8,0 9,9 11,4 10,5 10,0

Země

Nezaměstnanost (v %)

Hamburk Berlín Braniborsko Meklenbursko-Přední Pom. Sasko Sasko-Anhaltsko Durynsko Německo

18

Bayern – wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Wirtschaftsentwicklung_Bayern.pdf.

14

11,0 17,5 17,0 19,0 17,0 18,3 15,6 10,8

Brémy

14,9


Přitom musíme vzít v úvahu imigraci 431 000 občanů od roku 1995 do roku 2005 z ostatních spolkových zemí a 88 000 zaměstnanců dojíždějících za prací z bývalých východoněmeckých spolkových zemí. V žádné další spolkové zemi se nepodařilo vytvořit srovnatelné nebo přibližné rozšíření pracovních nabídek.

Graf 3: Čistá imigrace z ostatních spolkových zemí do Bavorska 1995-2005 70000

61719

60000

52149 48232

50000

41377

39545 40000

34443

34212

31411 33257

25695

30000

29432

20000 10000 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005


1.6 VEŘEJNÉ INVESTICE A DLUH19 Veřejné investice se podílely na celkových výdajích Bavorska v roce 2006 11,9 %, což byl v bývalých západoněmeckých zemích druhý největší podíl po Brémách (14,5 %). Nejvyšší investiční kvótu mělo Sasko (25,5 %), které jako jediná spolková země přesáhla 20% hranici. U všech bývalých východoněmeckých zemí lze zaznamenat investiční podíl větší než 15 %. Podíly investic bavorských a sárských obcí byly se svými 20,8 % resp. 20,9 % nedostižné. Vysoký investiční podíl, tentokrát obcí,

19

Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Bayerns_Wirtschaft_in_Zahlen_dt.pdf.

15

zaznamenalo opět Sasko (19,3 %), naopak nejnižší investiční podíl obcí byl v Severním Porýní-Vestfálsku (10,0 %). V roce 2006 vykazovalo Bavorsko jako jediná německá spolková země vyrovnaný rozpočet20 a zároveň se v Bavorsku snížil veřejný dluh. Pod heslem „spořit – reformovat – investovat“ se udržuje bavorský stát i státní správa „fit“ do budoucna. Pro dlouhodobé udržení situace existují projekty „Verwaltung 21“, který má za úkol snižování státních výdajů a odstraňování byrokracie, a již zmiňované programy „Offensive Zukunft Bayern“ a „High-Tech-Offensive“.21 V roce 2006 byl veřejný dluh 1985 EUR na obyvatele a při porovnání s ostatními západoněmeckými zeměmi je tak v průměru o 60 % nižší. Druhý nejnižší veřejný dluh na obyvatele činil 2720 EUR v Sasku. Nejvyšší veřejné dluhy byly v Brémách (20 354 EUR) a v Berlíně (17 692 EUR).

Tabulka 5: Veřejný dluh na obyvatele (v EUR), investiční kvóta země (v %) a investiční kvóta obcí (v %) ve spolkových zemích v roce 2006 Země

Veřejný dluh na Investiční kvóta obyv. (v EUR) země (v %)

Investiční kvóta obcí (v %)

Bavorsko

1985

11,9

20,8


3960

8,9

16,6

Hesensko Rýnsko-Falc Sársko Severní Porýní-Vestfálsko Dolní Sasko Šlesvicko-Holštýnsko Brémy Hamburk Berlín Braniborsko Meklenbursko-Přední Pom. Sasko Sasko-Anhaltsko Durynsko Německo

4950

8,8

13,7

6336

11,5

15,4

8399

10,3

20,9

6432

9,2

10,0

6221

6,8

13,2

7830

8,6

17,2

20354

14,5

/

12531

9,9

/

17692

8,7

/

6742

18,4

19,0

6312

18,9

16,0

2720

25,5

19,3

7857

16,9

17,2

6803

18,0

18,6

5949

12,0

15,3


20

Bayern – wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Wirtschaftsentwicklung_Bayern.pdf. 21 Hospodářský profil, Generální konzulát České republiky: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ido=19465&idj=1&amb=109&ParentIDO=.

16

1.7 FINANČNÍ VYROVNÁNÍ VE SPOLKOVÝCH ZEMÍCH Finanční vyrovnání ve spolkových zemích je upraveno ústavou a cílem je vytvoření rovnocenných životních podmínek v Německu. Podle ústavy musí být rozdílná finanční síla spolkových zemí vyrovnána, konkrétně to znamená, že plynou peníze z finančně silných zemí do finančně slabých. Existují dva typy finančního vyrovnání – primární a sekundární. Primární finanční vyrovnání rozděluje daně z příjmu právnických osob (korporační daň) a daně z obratu (resp. DPH) mezi spolkovou vládu a spolkové země. Sekundární finanční vyrovnání doplňuje resp. koriguje primární daňové rozdělení s cílem zajistit stejně velké příjmy z daní ve všech spolkových zemích na osobu. Horizontální finanční vyrovnání se uskutečňuje ve prospěch spolkových zemí a vertikální finanční vyrovnání se uskutečňuje mezi spolkovými zeměmi a spolkovou vládou. Finančně slabé a malé spolkové země navíc dostávají dodatečnou podporu od spolkové vlády. Bývalé východoněmecké země, Brémy a Sársko do roku 2004 obdržely navíc podporu od spolkové vlády na tzv. zvláštní potřeby. Uplatňování finančního vyrovnávání ve spolkových zemích vždy doprovází rozepře. Tradiční plátci Bavorsko, Hesensko, Bádensko-Württembersko, Severní Porýní-Vestfálsko a Hamburk požadují značné úlevy.22 Bavorsko tedy finančně přispívá k vyrovnávání rozdílů životních podmínek v ostatních spolkových zemích Německa. Od roku 1995 odteklo z Bavorska téměř 20,1 mld. EUR, v roce 2005 to bylo 2,2 mld. EUR především do zemí bývalé NDR. Od roku 1949 získalo Bavorsko v rámci vyrovnávání životních úrovní spolkových zemí 3,4 mld. EUR

od spolkové vlády a ostatních spolkových zemí,

mezitím už však tuto částku splatilo zpět šestkrát.23

22

Das INSM – Wirtschaftslexikon. Länderfinanzausgleich: http://www.insmlexikon.de/laenderfinanzausgleich.html?mz=h1ar796ijci485ehhi0c5qd5n7. 23 Bayern – wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Wirtschaftsentwicklung_Bayern.pdf.

17

Graf 4: Finanční podpora Bavorska na vyrovnání rozdílů životních podmínek ve spolkových zemích 1995-2005, v mil. EUR 2500

2277 1884

2000 1500

2047

1294

1463

1586

1487

1997

1998

2315

2219

2004

2005

1859

1635

1000 500 0 1995

1996

1999

2000

2001

2002

2003


18

2. CESTOVNÍ RUCH24 Cestovní ruch je průřezové odvětví a zahrnuje více než ubytovací a hostinskou činnost. Na cestovním ruchu jsou závislé služby v oblasti volného času, sportu, umění a kultury, dopravní a maloobchodní činnosti, ale také služby týkající se zajišťování akcí, výstav, slavností a poskytování zdravotní péče. V odvětví cestovního ruchu je zaměstnáno 255 mil. lidí po celém světě, přičemž v Německu cestovní ruch zaměstnává 2,8 mil. obyvatel a stává se tak významným zaměstnavatelem. Turismus je jedno z odvětví, které se celosvětově velice dynamicky rozvíjí. Podle informací Světové organizace cestovního ruchu vzrostly mezinárodní příjezdy turistů od roku 1995 do roku 2006 z cca 550 mil. na 840 mil. Přes 50 % turistů navštíví Evropu. Podle předpovědi Světové organizace cestovního ruchu se Evropa může těšit na každoroční 3% nárůst nových turistů až do roku 2020. Bavorský cestovní ruch by měl z tohoto trendu nadále nadprůměrně těžit. V posledních deseti letech nárůst příjezdů zahraničních hostů do Bavorska dokonce převyšoval celosvětový nárůst. V roce 2006 stoupl počet zahraničních turistů v Bavorsku o 8 %, celosvětově o 4,5 %. V roce 2006 zavítalo do Bavorska kolem 25,5 mil. hostů, což znamená, že Bavorsko nadále zůstává nejoblíbenější spolkovou zemí pro dovolenou. Pracující v cestovním ruchu láká Bavorsko svou ekonomickou silou, výhodnými perspektivami pro zaměstnání a hosty kulturním bohatstvím a krásou krajiny.25

2.1 EKONOMICKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU PRO BAVORSKO Bavorsko, jako turistická země číslo 1 v Německu, budovala nepřetržitě toto hospodářské odvětví s budoucností v uplynulých desetiletích podle principu „kvalita před kvantitou“.

24

Fakta a číselné údaje v této kapitole jsou převzaty z analýzy Tourismus in Bayern, Juni 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/tourismus/Tourismus_in_Bayern.pdf. 25 Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Bayerns_Wirtschaft_in_Zahlen_dt.pdf.

19

Cestovní ruch je důležitý opěrný pilíř bavorského hospodářství. Jako průřezové odvětví není možno cestovní ruch klasifikovat podle sektorů hospodářských odvětví. Z tohoto důvodů nelze přímo vyčíst některé důležité ekonomické ukazatele ze statistik. •

Hrubý obrat z hostinské činnosti byl v roce 2005 v Bavorsku 11,2 mld. EUR. Vedle toho těžily z výdajů turistů ve značné míře také maloobchod a další služby. Podle studie Německého ekonomického institutu pro cestovní ruch (Das Deutsche Wirtschaftswissenschaftliche Institut für Fremdenverkehr e. V.) vyplývá, že celkový hrubý obrat cestovního ruchu26 přináší cca 24 mld. EUR ročně.

•

Jednodenní cesty, které tvoří 63% podíl na cestovním ruchu, se významně podílí na hrubém obratu cestovního ruchu v Bavorsku.

•

V Bavorsku se nachází celkem 13 750 ubytovacích zařízení s 9 a více lůžky (26% podíl v Německu), které nabízí cca 570 000 lůžek (22% podíl v Německu). Počet hostinských zařízení činí 42 324.

•

V samotném pohostinství nachází práci okolo 324 000 lidí.

•

Z přidané hodnoty cestovní ruchu, vypočtené přes bavorský národní důchod, vyplývá, že cestovní ruch zajišťuje více než 560 000 lidem průměrný příjem.

Cestovní ruch má pro Bavorsko tak velký význam, že ho lze považovat za „červenou nit“ bavorského hospodářství. Díky hojnému propojení s ostatními hospodářskými odvětvími se stává z cestovního ruchu důležitý impuls pro obchod, ekonomiku volného času a další obory služeb. Turismus je pro Bavorsko významný především z těchto důvodů: •

Odvětví turismu je vázáno na určité místo. Zajišťuje a vytváří pracovní místa, která nemohou být přemístěna do zahraničí.

•

Cesty zahraničních turistů do Bavorska také přispívají k tomu, že se Bavorsko stává se svými přednostmi celosvětově známým a neustále si vytváří pozitivní image.

•

Bavorsko jako hospodářská lokalita a vývozní země velmi profituje z této pozitivní image a vysokého stupně povědomí nejen v Německu, ale i po celém světě.

26

Výnosy z prodeje vlastních výrobků a služeb v odvětví cestovního ruchu před odečtením daní.

20

Podle odhadů Německého ekonomického institutu pro cestovní ruch připadá na Bavorsko 18,5 % celkové vytvořené přidané hodnoty cestovního ruchu Německa. V porovnání spolkových zemí se tak Bavorsko umístilo na prvním místě před Severním Porýním-Vestfálskem (17,9 %) a Bádenskem-Württemberskem (11,9 %). Počet noclehů hostů v mil. (v ubytovacích zařízeních s kapacitou 9 a více lůžek a v kempech) pro rok 2006 v Německu uvádí následující graf:

Graf 5: Počet turistických noclehů v roce 2006, v mil. Brémy

1,5

Sársko

2,2

Sasko-Anhaltsko

6,4

Hamburk

7,2

Durynsko

8,7

Braniborsko

9,6

Berlín

15,9

Sasko

16,4

Rýnsko-Falc

19,9

Šlesvicko-Holštýnsko

23

Meklenbursko-Přední Pomořany

24,8

Hesensko

26

Dolní Sasko

34,9

Severní Porýní-Vestfálsko

39,3


40,9

Bavorsko

74,7 0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

Zdroj: Tourismus in Bayern, Juni 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/tourismus/Tourismus_in_Bayern.pdf.

Podle grafu si Bavorsko s téměř 75 miliony noclehy drží v porovnání zemí čelní umístění. Ve značném odstupu následují Bádensko-Württembersko (40,9 mil.), Severní Porýní-Vestfálsko (39,3 mil.) a Dolní Sasko (34,9 mil.). Podle regionů se příjem z noclehů (75 mil.) v Bavorsku v roce 2006 dělil následovně:

21

Graf 6: Rozdělení příjmů z noclehů podle bavorských regionů v roce 2006 Švábsko

16,7%

Východní Bavorsko

21,9%

Franky

22,4%

Horní Bavorsko 0,0%

39,0% 10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%


Bavorsko se nemusí bát ani mezinárodního srovnání, pokud jde o oblíbenost tohoto spolkového státu jako turistické země u německých rekreantů. To ukazuje následující graf upřednostňovaných cílů dovolené německého obyvatelstva v roce 2006 (v % všech cest na dovolenou):

22

Graf 7: Dovolenkové destinace německého obyvatelstva v roce 2006, v% Dánsko

1,7

Polsko

2

Chorvatsko

2,4

Francie

2,6 3,1

Řecko

3


4,1

Dolní Sasko Šlesvicko-Holštýnsko

4,7

Meklenbursko-Přední Pomořany

5,1

Turecko

5,7

Rakousko

5,8 6,7

Bavorsko Itálie

7,3

Španělsko

14

Německo

32 0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0


Podle Analýzy cestování z roku 2007 (Forschungsgemeinschaft Urlaub und Reisen e. V., Reiseanalyse 2007) stráví Němci svou dovolenou nejraději v tuzemsku. Německo se svým podílem 32 % představuje náskok na druhé místo více než dvojnásobný (Španělsko, 14 %) a více než čtyřnásobný na třetí místo (Itálie, 7,3 %). Spolkové zemi Bavorsko zachovává přízeň 6,7 % německých turistů, což je více než turistické země jako Rakousko (5,8 %), Turecko (5,7 %) nebo Řecko (3,1 %). Z celkového objemu noclehů tuzemců, což je 62,6 mil., má Bavorsko 21% podíl v Německu. Němečtí hosté tvořili v roce 2006 84 % všech klientů v ubytovacích zařízeních. Tím se Německo stává nejdůležitějším zdrojovým trhem pro bavorský cestovní ruch. Pro Bavorsko to tedy především znamená vhodně zvolit nabídky pro cílové skupiny, kvalitních služeb, atraktivních cen v poměru ke službám a odpovídající marketingová opatření. Těmito kroky může Bavorsko posilovat, zlepšovat a nadále budovat své konkurenční výhody.

23

V roce 2006 se v Bavorsku ubytovalo téměř 12,1 mil. cizinců. Ve srovnání s rokem 1997 tento podíl hostů ze zahraničí stoupl z 11 % na 16 %. Nejvíce návštěvníků přijelo z USA (1,4 mil.), Nizozemí (1,3 mil.) a Itálie (1 mil.), dále cizinci z Rakouska (859 000), Švýcarska (858 000), Velké Británie (823 000), Francie (460 000) a Japonska (401 000).

2.2 VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Do konce 80. let byl cestovní ruch téměř jediné odvětví s každoročními nárůsty příjezdu turistů. Tento trend se mimořádně rozvíjel i po opětném sjednocení Německa až do roku 1991. Od roku 1992 do roku 1997 zaznamenal bavorský cestovní ruch – ostatně jako celý středoevropský turismus – stagnaci nebo dokonce lehký pokles příjezdu hostů a počtu noclehů. V roce 1998 přišel znovu nárůst v počtu hostů, kteří do Bavorska nejen přijeli, ale byli i ubytováni. Tento pozitivní rozvoj pokračoval i v následujících letech a svého vrcholu dosáhl v roce 2001, kdy bylo zaznamenáno rekordních 78,7 mil. noclehů. Hospodářská stagnace v Německu a teroristický útok na USA z 11. 9. 2001 se odrazily v poklesu počtu hostů v letech 2002 a 2003. V této souvislosti je patrný úbytek amerických turistů. Zatímco v roce 2000 zavítalo do Bavorska ještě 846 000, v roce 2003 to již bylo jen 484 000. Obrat přišel v roce 2004, kdy byl zaznamenán nárůst v příjezdech turistů o 3,5 %. V letech 2005 a 2006 následoval další vzrůst v počtu turistů o 4 % resp. 2,4 %. Také počet noclehů stoupl v roce 2005 o 1,4 %.

2.3 RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO CESTOVNÍ RUCH V BAVORSKU

Bavorsko se musí prosazovat v neustále rostoucí a silnější konkurenci, a to jak v národním, tak i mezinárodním prostředí. Důsledky globalizace působí i na cestovní ruch: •

Celosvětové propojení díky informačním a komunikačním technologiím vede ke zvýšení transparentnosti trhu. Nabídky mnohých tuzemských a zahraničních

24

konkurenčních destinací je možno přes internet ihned zjistit, porovnat a zamluvit. Výsledkem je konkurenční tlak na Bavorsko. •

Význam internetu v cestovním ruchu každoročně roste: V lednu 2001 bylo k dispozici pouze 15 % všech německých informací o dovolených na internetu, zatímco v lednu 2007 to bylo již 40 %. Počet lidí, kteří si objednávají svoji dovolenou přes internet, stoupl ve stejném časovém období ze 4 % na 19 %.

•

Němečtí turisté jezdí nadále převážně do zahraničí. Po rekordu v roce 2004 nepatrně klesl počet německých rekreantů v zahraničí na 43,8 mil. v roce 2006. Při

výběru

cílové

destinace

Bavorsku

konkuruje

vedle

tradičních

dovolenkových oblastí v západní Evropě také východní Evropa s novými cíli a neevropské pobřeží Středozemního moře. Od roku 2000 zaznamenala právě neevropská oblast Středozemního moře nárůst z 1 % na 9 %. •

Díky vytrvalému konkurenčnímu boji mezi dopravci zůstávají náklady na dopravu nadále relativně nízké. Levné letenky umožňují podnikat cesty do vzdálenějších destinací a navíc splňují přání objevovat nové kontinenty.

•

Nižší mzdové náklady v zahraničí vedou k tomu, že jsou zde často stanoveny vysoké standardy týkající se služeb. Tyto standardní služby poskytované v zahraničí jsou očekávány i v tuzemsku.

•

Vysoké daňové zatížení a poplatky v Německu deformují německou konkurenceschopnost

a

výkonnost

v odvětví

cestovního

ruchu

na

mezinárodním trhu.

Tyto vývojové procesy obsahují pro německé podnikatele rizika. Právě nízké dopravní náklady a výkonový potenciál moderních informačních a komunikačních technologií spolu s pokračující globalizací představuje pro Bavorsko také šanci, protože lze snadněji získat nové zahraniční turisty. Tato možnost musí být důsledně využita pomocí profesionálního marketingu a moderní distribuční sítě. Jedině tak si může bavorský cestovní ruch dlouhodobě udržovat a budovat svoji pozici na mezinárodních trzích.

25

2.4 BAVORSKÁ STÁTNÍ PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU Státní podpora turismu je v Bavorsku založena na dvou pilířích: •

Podpora investic v podnikatelském sektoru (podpora průmyslu a podnikání) a komunálním sektoru (podpora infrastruktury obcí).

•

Podpora marketingu cestovního ruchu, tj. podpora reklamních, odbytových a distribučních opatření.

Hlavním cílem podpory investic je zlepšení kvality služeb v turismu, tzn. v první řadě jsou podporovány opatření týkající se modernizace, racionalizace a zvýšení atraktivnosti těchto služeb. V rámci podpory regionální ekonomiky poskytla bavorská vláda v uplynulých deseti letech v souvislosti s podporou komunálního cestovního ruchu a infrastruktury dotace a úvěry ve výši ca. 171 mil. EUR a objem investic ve výši necelých 383 mil. EUR tak umožnil provedení přibližně 530 projektů. Současně bylo podpořeno 1820 projektů ve formě dotací a úvěrů ve výši téměř 139 mil. EUR v souvislosti s podporou průmyslu a podnikání a objem investic činil skoro 1,2 mld. EUR. Díky této podpoře bylo vytvořeno celkem 3500 nových stálých pracovních míst a téměř 17 000 stávajících pracovních míst zůstalo dlouhodobě zachováno. 11. prosince 2006 schválil Bavorský kabinet stomilionovou dotaci na zvláštní program pro podporu zlepšení kvality ubytovacích zařízení. Od 1. ledna 2007 po dobu tří let jsou poskytovány půjčky se sníženým úročením v celkové hodnotě 100 mil. EUR na investice pro zlepšení kvality stávajících ubytovacích zařízení. Snížení úroků je doplněno osvobozením od odpovědnosti do výše 250 000 EUR. Podpora se týká živností v oboru hotelnictví s více než 9 lůžky. Gastronomické podniky bez hotelových kapacit mohou být také podporovány, jestliže jsou významné pro místní turismus. Dalším důležitým pilířem bavorských nástrojů pro podporu financování investic malých a středních firem, speciálně pro zakládající podniky, je Bavorský úvěrový program pro malé a střední firmy. Stávající malé a střední podniky a nově založené hotelové a restaurační zařízení v Bavorsku mohou být podporovány z tohoto programu a to opět pomocí zvýhodněných půjček. Nově založené společnosti stejně jako investoři v preferenčních oblastech EU obdrží zvláštní podmínky. 26

V letech 1997-2006 bylo podpořeno úvěrovým programem pro malé a střední firmy téměř 2 200 hotelových a restauračních zařízení sumou cca 169 mil. EUR, z toho připadá objem půjček ve výši 89 mil. EUR na více než 1.200 nově vzniklých zařízení. S pomocí této podpory bylo vytvořeno přes 3 600 nových pracovních míst, z toho 2 500 míst (cca 69 %) vytvořila nová zařízení. Na

podporu

marketingových

zajistilo

opatření

Ministerstvo

průmyslu

v posledních deseti letech 55,4 mil. EUR (včetně prostředků EU). Tato opatření jsou převážně ve prospěch malých a středních firem podnikajících v cestovním ruchu. Státními dotacemi na marketing cestovního ruchu jsou podporovány reklamní a odbytová opatření, ale také opatření na zvyšování kvalifikace. Pro zajištění konkurenceschopnosti

je profesionalizace a

neustálé další

vzdělávání

všech

zaměstnaných v turismu nezbytnou nutností.

2.5 BAYERN TOURISMUS Marketing GmbH (by.TM) Z iniciativy Bavorského státního ministerstva hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologie v roce 1999 byla založena spol. s r.o. BAYERN TOURISMUS Marketing, která funguje od 1. ledna 2000. Tato společnost má za úkol profesionálně podporovat

marketingově

orientované

bavorské

operativní

obchody

v oblasti

celosvětově velmi dynamickém odvětví turismu. Tuto společnost tvoří 23 společníků, z toho

je

6

hlavních

společníků

(4

regionální

Turistická

sdružení

(Der

Tourismusverband), Bavorské sdružení hotelnictví a pohostinství (Bayerischer Hotelund Gaststättenverband), Bavorské lázeňské sdružení (Bayerischer Heilbäderverband) a 17 dalších společníků z oblasti cestovního ruchu a volného času. Hlavním cílem práce je zisk nových hostů, protože jednotlivé lokality a podniky mají silně omezené možnosti na sebe upozornit. Nejvíce se zaměřuje na důsledné uplatnění nabídek na trhu domácím i mezinárodním. Cílem je nepřetržitě se orientovat na konkurenci a vytvářet vhodné nabídky pro relevantní cílové skupiny. Aby Bavorsko obstálo v silné celosvětové konkurenci, spoléhá na: •

klíčovou marketingovou značku „Bavorsko“

•

vhodně vybrané produktové linie a koncepce obchodních značek pro cílové skupiny

•

vhodné tržní odbytové struktury

27

•

úzká spolupráce s regionálními Turistickými sdruženími, Bavorským sdružením hotelnictví a pohostinství a Bavorským lázeňským sdružením

•

silné partnerství s poskytovateli služeb v turismu

Strategie klíčové marketingové značky „Bavorsko“ Bavorsko je nejznámější destinace s nejvyšší přízní mezi dovolenkovými cíli německého obyvatelstva. Autorskoprávně a známkoprávně chráněná obchodní značka „Bayern ®“ je nejlepší reklamou pro Bavorsko na trhu. Uživatelé obchodní značky „Bayern ®“ tak mají možnost využít loga k upozornění na sebe a připomenutí se v rámci svých reklamních opatření a zároveň těžit z popularity a přízně této značky. Každý poskytovatel služeb v turismu může používat ochrannou známku Bavorska. Pokud je to strategicky smysluplné, pak mají možnost použít ochrannou známku poskytnutou by.TM i firmy, které nepodnikají v cestovním ruchu, jako klasický licenční obchod.

Produktové linie a koncepce obchodních značek Produktové linie a koncepce jsou souborem nabízených služeb a produktů, které vznikly na základě nejčastějších a největších přání turistů. Bavorsko v současnosti existuje deset hlavních produktových linií a koncepcí. Pro každou produktovou linii a koncepci obchodní značky je vytvořen rozsáhlý plán opatření, na kterém se může podílet mnoho partnerů. Každoročně zhotovené plány musí být odhlasovány jak regionálními Turistickými sdruženími, tak i Marketingovým výborem BAYERN TOURISMUS Marketing GmbH. Koncepce obchodních značek: • Kinderland ® Bayern … für glückliche Kinder im Urlaub (Země pro děti) • WellVital ® in Bayern … und mir geht’s gut! • Sightsleeping ®-Hotels … Schlafen für Augenmenschen • Fussball-Land Bayern ® … die Südkurve Deutschland • GipfelTreffen ® … Tagen in Bayern bewegt (Vzhůru do hor) Produktové linie: •

Kunst, Kultur & Feste … Zeit fühlen – Zeit leben (Umění, kultura & svátky)

•

Städte & Touren … Lebenslust statt Winterfrust (Města a trasy)

•

Lust auf Natur … Wandern, Radfahren, Golfen (Chuť prožít přírodu) 28

•

WinterErlebnis Bayern … Allen andere ist Schnee von Western (Zimní radovánky)

•

Genießerland Bayern … kulinarische Reisen durch Bayern

Koncepce obchodních značek a produktové linie se zatím na trhu velice dobře prosazují a nabízí ideální východisko pro prezentaci bavorských poskytovatelů služeb v cestovním ruchu. Úspěšná koncepce obchodní značky „Kinderland“, která je na německém trhu s cestovním ruchem nejvíce uplatňována, a produktová linie „Lust auf Natur“ pomohly znovu získat důležitý tržní podíl turistů, kteří stráví svou dovolenou v Bavorskou delší dobu než 5 dní. Produktová linie „WinterErlebnis“, která se skládá z „WinterAktiv“, „WinterRelax“, „WinterSpass“, „WinterKultur“ a „WinterEvents“, zdůrazňuje svůj velký potenciál horských středisek. Značkou kvality „WellVital“ a produktovými liniemi „ Kunst, Kultur & Feste“, „Städte & Touren“ a „Genießerland“ jsou oslovováni především rekreanti s kratší dobou pobytu. V prosinci 2006 byla na trh uvedena nová značka „WellVital-Präventiv“, která rozšiřuje koncepci obchodní značky „WellVital“. Spočívá v nabídce preventivních léčebných procedur a programů bavorskými lázněmi. Koncepce je systematicky budována v letech 2007-2008 a zaměří se především na lázně samotné a jejich aktivní spoluúčast na této koncepci. V lednu 2007 byla zavedena značka „Sightsleeping“, která zajišťuje poptávku hotelům v zámcích a

hradech a

designován hotelům. Cílem je poskytnout výjimečný estetický zážitek cestujícím za uměním a kulturou. Velkou přidanou hodnotu výletů na jeden den vytváří obchodní značka „GipfelTreffen“. Tato značka je na trhu třetím rokem a je známá a populární u poloviny turistů, kteří navštíví Bavorsko na jeden den.

2.6 OKTOBERFEST Akce, která každoročně přiláká velké množství turistů, je mnichovský Oktoberfest. Každoroční slavnosti piva, které se konají v bavorském Mnichově na přelomu září a října a trvají 16 dní, znamenají obrovský finanční přínos pro město, dopravní služby, maloobchod, hotelnictví a restaurační zařízení. Celková návštěvnost Oktoberfestu se pohybuje kolem 6,5 mil. lidí. Podle Kammererova institutu, který provedl výzkum u návštěvníků Oktoberfestu, městu přinese pivní festival každoročně v průměru 954 mil. EUR. Přímo na Terezině louce utratí 6,1 mil. návštěvníků celkem

29

449 mil. EUR, což je v průměru 74 EUR na jednu osobu. Zbylých 400 000 lidí, což je 6,2 %, nic neutratí. Dalších 205 mil. EUR vydělává taxi služba, městské hromadné podniky, gastronomické služby a maloobchod a 301 mil. EUR utratí turisté za ubytování. 73 % cizinců je ubytováno v hotelech, penzionech, kempech a ubytovnách, zatímco téměř 56 % Němců přespí u svých příbuzných, známých nebo přátel. 72 % lidí, kteří navštíví Oktoberfest, jsou z Bavorska a 60 % lidí z těchto 72 % jsou přímo z Mnichova a jeho okolí. Dalších 13 % přijede z ostatních spolkových zemí. Zbylých 15 % návštěvníků přijíždí z ciziny, jde převážně o cizince ze sousedních států, především z Rakouska, Švýcarska, Francie a Itálie. Na této akci lze však potkat i Američany, Australany, Novozélanďany nebo obyvatele Blízkého Východu. Nejčastější věkovou skupinou, která navštíví Oktoberfest, cca 60 %, jsou lidé mladší 30 let. Přes 78 % lidí navštíví Oktoberfest vícekrát, z toho je 76 % stálých návštěvníků, což jsou především Mnichované. Tři čtvrtiny lidí, opět většina Mnichovanů, navštíví více než jednou Oktoberfest v rámci jednoho ročníku. 71 % lidí jede cíleně do Mnichova jen kvůli tomu, aby se zúčastnili Oktoberfestu. Další zajímavostí je, že 57 % dotazovaných vnímá Oktoberfest jako svátek podobný Vánocům nebo Velikonocům. Z původních 60 pivovarů, které se prezentovaly na Terezině louce, zbylo již jen 6 – Augustiner-Bräu, Hacker-Pschorr Bräu, Hoffbräu München, Löwenbräu, SpatenFranziskaner Bräu a Paulaner. Tato redukce je dána neustálým bojem o místo s konkurencí a také lobováním. Všechny tyto pivovary mají sídlo v Mnichově. Podle staleté tradice se nemůžou akce účastnit mimomnichovské pivovary, i kdyby sídlily pár kilometrů od Mnichova. Podle průzkumu Německé centrály turistického ruchu je Oktoberfest v cizině velmi známý. Tento pojem znalo kolem 91 % cizinců.27

27

Muenchen. Pressemitteilung. Wiesn-Wirtschaft. Das Oktoberfest als Wirtschaftsfaktor: http://www.muenchen.de/Rathaus/raw/Tourismusamt/oktoberfest/98789/w14_wirtschaftsfaktor_wiesn.ht ml.

30

3. ČESKO-BAVORSKÉ VZTAHY Pro Českou republiku je Německo nejvýznamnějším obchodním partnerem a na celkovém obratu zahraničního obchodu České republiky se podílí zhruba třetinou.28 Bavorsko a další tři spolkové země, Severní Porýní-Vestfálsko, BádenskoWürttembersko a Sasko spolupracují s Českou republikou více než 10 let v rámci fixních smluvních dokumentů ve formě memorand předsedů vlád těchto zemí s předsedy vlád České republiky z let 1990-1992. Tato spolupráce klade důraz nejen na ekonomiku obou zemí, ale také se soustřeďuje na vzdělání, životní prostředí, turistiku nebo boj proti přeshraniční kriminalitě. Pro usnadnění vstupu na zahraniční trhy (německé resp. české) vznikla Česko-německá obchodní a průmyslová komora, kde má své zastoupení i Bavorsko. Česko-německá obchodní a průmyslová komora je spolehlivým a důvěryhodným partnerem především pro malé a střední firmy. Bavorská reprezentace při Česko-německé obchodní a průmyslové komoře je kontaktním partnerem pro bavorské podniky, přičemž prvotní poradenství je bezplatné. Bavorské zastoupení pomáhá kromě jiného při vyhledávání vhodných českých partnerských firem a při vyhledávání a zprostředkování informací o konkrétních investičních možnostech a investičních projektech. Bavorské zastoupení je také kontaktním místem pro české podniky, které se zajímají o lokalitu Bavorsko, a poskytuje jim prvotní poradenství.29 Bavorské investice plynou především do oblasti bavorských tradičních odvětví elektrotechniky, automobilového průmyslu a telekomunikací.30

3.1 EUROREGIONY Hlavním významem vytváření euroregionů je přeshraniční spolupráce. Na hranicích s Bavorskem vznikly dva euroregiony, Euroregion Šumava a Euroregion Egrensis. Do euroregionu Šumava patří okresy Domažlice, Klatovy, Prachatice, Český Krumlov a Strakonice a do euroregionu Egrensis spadají okresy Karlovy Vary, Sokolov, Cheb a Tachov. Zahraničními partnery Euroregionu Šumava jsou Euregio Bayerischer

28

Souhrnná teritoriální informace Německo: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000636/. 29 Svobodný stát Bavorsko – všeobecné informace, Česko-německá obchodní a průmyslová komora: http://www.dtihk.cz/index.php?id=516&L=12. 30 Vzájemné styky Bavorska s Českou republikou, Generální konzulát České republiky v Mnichově: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ido=19468&idj=1&amb=109&ParentIDO=1333.

31

Wald – Unterer Inn v Bavorsku a Regionalmanagement Mühlviertel v Horním Rakousku. Zahraničními partnery Euroregionu Egrensis jsou německé spolkové země Bavorsko a Sasko. Hlavní činností Euroregionu Šumava a Euroregionu Egrensis je: •

Zkvalitnění a koordinace přeshraniční spolupráce

•

Reprezentace regionu

•

Výměna informací

•

Správa Dispozičního fondu INTERREG IIIA

•

Účast na tvorbě strategií rozvoje a programů EU31

Oba dva regiony poskytují dotace v rámci dvou projektů – Dispoziční fond ČRBavorsko a Operační program Přeshraniční spolupráce – Cíl 3 (INTERREG IIIA). Dispoziční fond ČR-Bavorsko je částečně financován Evropským společenstvím. Tento fond je také součástí Iniciativy Společenství INTERREG IIIA a navazuje na program přeshraniční spolupráce Phare CBC, který byl ukončen v roce 2003 a následným vstupem České republiky do EU.32 V současnosti probíhá VI. výzva pro podávání žádostí o dotaci. V předchozí V. výzvě bylo přijato 60 projektů, které byly dotovány celkovou sumou 3 380 521,3 CZK. Nutno podotknout, že projekty nejsou nikdy 100% dotovány, zároveň dotace u všech přijatých projektů byla minimálně 50 % a maximálně 75 % všech nákladů. Projekty, které jsou nejčastěji spolufinancovány, bývají akce zaměřené na vzdělání v podobě konferencí, seminářů nebo školení, kulturní akce, veletrhy, výstavy, vydávání publikací, brožur, zpracování analýz a studií, propagace regionu, public relations nebo výměnné pobyty.33 Operační program Přeshraniční spolupráce funguje od roku 2007 a bude pokračovat do roku 2013. V rámci tohoto programu je možno proinvestovat až 55 mil. EUR. Hlavním cílem je česko-německá spolupráce v příhraničních oblastech. Operační program reaguje na nový vývoj v oblasti celkové teritoriální spolupráce, kdy se daná oblast mění z Iniciativy Společenství na aktivitu Cíle 3 Strukturálních fondů. Reflektuje tak skutečnost, že současná iniciativa INTERREG IIIA je pro nové plánovací období přenesena na vyšší úroveň spolupráce. Operační program má dvě prioritní osy, první prioritní osou je „Hospodářský vývoj, lidské zdroje a sítě“ zaměřující se 31

Euroregion Šumava: http://www.euregio.cz/euregio/index.php?page=30&lag=&lang=cz&r=22. OP Přeshraniční spolupráce – Cíl 3, Regionální rozvojová agentura Šumava: http://www.rras.cz/index.php?option=com_content&task=blogsection&id=6&Itemid=35. 33 Dispoziční fond ČR-Bavorsko, Regionální rozvojová agentura Šumava: http://www.rras.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=117&Itemid=33. 32

32

především na hospodářskou spolupráci a rozvoj ekonomického prostoru, cestovní ruch, volný čas a rekreaci, profesní vzdělávání a trh práce, výchovu a všeobecné vzdělávání, vědu, výzkum, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, civilní ochranu a ochranu před katastrofami, přeshraniční sítě, přeshraniční studie a koncepce a technickou pomoc. Druhou prioritní osou je „Rozvoj území a životního prostředí“, která se zabývá životním prostředím a ochranou přírody, územním plánováním a rozvojem venkovského prostoru, dopravou, přeshraničními informačními a komunikačními systémy a technologiemi a přeshraničními studiemi a koncepty. Tento program je zcela nový a v současnosti se rozbíhá.34

3.2 SCHENGENSKÝ PROSTOR Česká republika vstupuje 21. prosince 2007 do schengenského prostoru. V tento den budou zrušeny hraniční kontroly na pozemních hranicích a 30. března 2008 na mezinárodních letištích. Na současných hraničních přechodech budou provedeny takové technické úpravy, aby jimi vozidla mohla projíždět bez snížení rychlosti. Takový způsob překračování hranic je významným krokem k plnému využití ostatních výdobytků volného pohybu občanů EU (pohyb pracovních sil, turistika, podnikání apod.). Jednotné schengenské vízum platné pro celý schengenský prostor velmi povzbudí návštěvy turistů přijíždějících do Evropy.35 Vstupem do Schengenu se však nezmění přechodná omezení vstupu na zahraniční pracovní trhy. Schengenská dohoda se týká především posílení policejní a justiční spolupráce a kontroly vnějších hranic členskými státy EU. Schengenský prostor zlepší rozvoj regionální přeshraniční spolupráce a cestovní ruch.36 Díky Schengenské dohodě se prohloubí i česko-bavorské vztahy v oblastech podnikání, infrastruktury, kultury, vzdělání a cestovního ruchu.

34

OP Přeshraniční spolupráce – Cíl 3, Regionální rozvojová agentura Šumava: http://www.rras.cz/index.php?option=com_content&task=blogsection&id=6&Itemid=35. 35 Euro bezpečnostní bulletin: http://www.eurobb.cz/CZ/informacni-texty/plne-zapojeni-do-schengenskespoluprace.html. 36 Vstup ČR do Schengenu, Euroskop.cz: http://www.euroskop.cz/47719/clanek/vstup-cr-do-schengenu/.

33

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo zanalyzovat pomocí makroekonomických ukazatelů bavorskou ekonomiku, porovnat s ostatními spolkovými zeměmi Německa a snažit se vysvětlit příčiny dynamického rozvoje této ekonomiky. Z analýzy první části této práce vyplývá, že k vysokému meziročnímu nárůstu reálného a nominálního HDP došlo díky vysoké výkonnosti středních a malých podniků podporované obchodní politikou orientovanou na budoucnost a díky dostatečné a kvalifikované pracovní síle. Bavorsko investuje pomocí vládních programů vysoké částky do výzkumu a vývoje jak špičkových technologií, tak i tradičních odvětví, což se projevuje na vysokém počtu přihlášených patentů a vysoké konkurenceschopnosti na světových trzích. Přes polovinu obyvatel bavorské země je zaměstnaných a z nich je vysoké procento soukromých podnikatelů. Problém Bavorska vidím v tom, že není schopno dostatečně zaujmout zahraniční investory, což vyplývá ze záporné bilance kapitálových transferů. Tento problém je dán především daňovou strukturou. Pro Bavorsko je velmi důležitý zahraniční obchod. Mezi bavorské stálé obchodní partnery patří USA a členské státy EU, a to i nové členské státy, které přistoupily do EU v roce 2004 resp. 2007. Velké meziroční nárůsty obchodu s těmito státy tak znamenají pro Bavorsko nová odbytiště pro své zboží. Poměrně vysokou průměrnou nezaměstnanost v Německu Bavorsko snižuje. V Bavorsku se nezaměstnanost neustále snižuje podporou soukromých podnikatelských firem a nabídkou vhodných pracovních míst pro ženy a mladé lidi. Podle mého názoru snížení veřejného dluhu a vyrovnaný rozpočet dokazuje správné nastavení bavorské obchodní politiky a úspěšnou realizaci vládních programů. Při porovnání s ostatními spolkovými zeměmi z analýzy vyplývá, že Bavorsko se stalo jedním z tahounů německé ekonomiky a ostatní země by měly považovat Bavorsko za svůj vzor. V problémových oblastech jako nezaměstnanost a příliv zahraničních investic má Bavorsko stále co zlepšovat, přesto je na tom o mnoho lépe než většina jiných spolkových zemí. Cestovní ruch je nedílnou součástí bavorské ekonomiky. Z rozboru vyplývá, že Bavorsko je pro turisty velmi atraktivní místo pro trávení volného času. Bavorsko si je vědomo, že odvětví cestovního ruchu se velmi dynamicky rozvíjí a bez vhodně zvolených opatření nemůže obstát v celosvětové konkurenci. Staví tedy především na principu „kvalita před kvantitou“, tedy zlepšení kvality služeb, státní podpoře investic v podnikatelském sektoru a státní podpoře marketingu cestovního ruchu v podobě 34

klíčové marketingové značky „Bayern“, produktových linií a obchodních značek. O tom, že Bavorsko je pro turisty velmi lákavá destinace svědčí, že cizinci mají větší povědomí o pojmu Oktoberfest než o Berlínské zdi. V poslední části jsem se zabývala česko-bavorskými vztahy. Vztahy mezi Českou republikou a Bavorskem jsou podle mě velmi dobré a úspěšné spolupráci napomáhají v rámci Euroregionů Šumava a Egrensis dotace z Dispozičního fondu ČRBavorsko a Operačního programu Přeshraniční spolupráce. Vstup České republiky do schengenského prostoru, kdy dojde k volnému pohybu osob po téměř celém území EU, určitě napomůže k prohloubení a zintenzivnění česko-bavorské spolupráce. Závěrem bych shrnula, že Bavorsko se stalo velmi úspěšnou lokalitou v Evropě díky státní podpoře malých a středních firem, inovací, investic, konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích a podpoře spolupráce se sousedními státy.

35

SEZNAM LITERATURY •

Bayerisches Staatsministerium für Wirtschaft, Infrastruktur, Verkehr und Technologie (Bavorské státní ministerstvo hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologie): http://www.stmwivt.bayern.de/.

•

Wirtschaftsstandort Bayern. Kraftzentrum in der Mitte Europas. September 2005. Dostupné z http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Wirtschaftsstandort_Bayern.pdf.

•

Wittmann Dr., Markus: Profit v Evropě díky investicím v Bavorsku. Praha, 23. 02. 2006. Dostupné z http://vtudberlin.org/fileadmin/materialien/pdf/Bavaria/PPT-Prag03-IB-Prag_23-022006_cs.ppt.

•

Presse-Information. Daten zur Wirtschaftsentwicklung in Bayern 2006 im Verglech zum Bundesgebiet und zu den Ländern. 6. Februar 2007. Dostupné z http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Daten_zur_Wirtschaftsentwicklun g_2006.pdf.

•

Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007. Dostupné z http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Bayerns_Wirtschaft_in_Zahlen_d t.pdf.

•

Bayern – wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006. Dostupné z http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/Wirtschaftsentwicklung_Bayern.p df.

•

Investice v Bavorsku znamenají profit v Evropě. Invest in Bavaria. Dostupné z http://www.bavaria-cee.com/CZ/aboutUs/pdf/CEE-Flyer.pdf.

•

Offensive Zukunft Bayern, High-Tech-Offensive und Allianz Bayern Innovativ, Bayern Kapital. Dostupné z http://www.bayernkapital.de/bayernkapital/profil/zukunft.

•

BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export: http://www.businessinfo.cz/cz.

•

Německo: Investiční klima, BusinessInfo.cz. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-investicni-klima/9/1000636/.

36

•

Hospodářský profil, Generální konzulát České republiky v Mnichově. Dostupné z http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ido=19465&idj=1&amb=109&ParentID O=.

•

Bayern Handwerk International – Společnost na podporu exportu bavorských podnikatelů: http://www.bh-international.de.

•

Bavaria in Action. Your Connection to Central and Eastern Europe: http://www.bavaria-cee.com.

•

Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie: http://www.bmwi.de/.

•

Statistisches Bundesamt: http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/.

•

Investieren in Bayern: http://www.invest-in-bavaria.de.

•

Außenwirtschaftsportal Bayern: http://www.auwi-bayern.de.

•

Der Außenhandel Bayerns 2006, Außenwirtschaftsportal Bayern. Dostupné z http://www.auwi-bayern.de/awp/base/inhalte/Anhaenge/AHB_2006_1_1.pdf.

•

Das INSM – Wirtschaftslexikon. Dostupné z http://www.insmlexikon.de/laenderfinanzausgleich.html?mz=h1ar796ijci485ehhi0c5qd5n7.

•

World Tourism Organization (Světová organizace cestovního ruchu): http://www.unwto.org/index.php.

•

Tourismus in Bayern. Juni 2007, Bayerisches Staatsministerium für Wirtschaft, Infrastruktur, Verkehr und Technologie. Dostupné z http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/tourismus/Tourismus_in_Bayern.pdf.

•

Bayern Tourismus Marketing GmbH: http://www.bayern.by.

•

Pressemitteilung. Wiesn-Wirtschaft. Das Oktoberfest als Wirtschaftsfaktor, muenchen.de. Dostupné z http://www.muenchen.de/Rathaus/raw/Tourismusamt/oktoberfest/98789/w14_w irtschaftsfaktor_wiesn.html.

•

Německo: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR, BusinessInfo.cz. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-obchodni-a-ekonomickaspoluprace-s-cr/7/1000636/.

•

Svobodný stát Bavorsko – všeobecné informace, Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Dostupné z http://www.dtihk.cz/index.php?id=516&L=12.

•

Vzájemné styky Bavorska s Českou republikou, Generální konzulát České republiky v Mnichově. Dostupné z 37

http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ido=19468&idj=1&amb=109&ParentID O=1333. •

Euregio Egrensis: http://www.euregio-egrensis.de.

•

Euregio Bavorský les-Šumava: http://www.euregio-bayern.de.

•

Gute Nachbarschaft – Dobré sousedství: http://www.gutenachbarschaft.de/index_cz.php.

•

Euroregion Šumava. Dostupné z http://www.euregio.cz/euregio/index.php?page=30&lag=&lang=cz&r=22.

•

OP Přeshraniční spolupráce – Cíl 3, Regionální rozvojová agentura Šumava. Dostupné z http://www.rras.cz/index.php?option=com_content&task=blogsection&id=6&It emid=35.

•

Dispoziční fond ČR-Bavorsko, Regionální rozvojová agentura Šumava. Dostupné z http://www.rras.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=117&Itemi d=33.

•

Přeshraniční hospodářský portál: http://www.regioport.com/default/defaultpage.jsp?lang=cz.

•

Čelikovský Ing., Jiří: Plné zapojení do schengenské spolupráce – národní a regionální aspekty, Euro bezpečnostní bulletin. Dostupné z http://www.eurobb.cz/CZ/informacni-texty/plne-zapojeni-do-schengenskespoluprace.html.

•

Vstup ČR do Schengenu, Euroskop.cz. Dostupné z http://www.euroskop.cz/47719/clanek/vstup-cr-do-schengenu/.

Internetové zdroje dostupné k 13. 12. 2007.

38

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

Recommend Documents