Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Studijní program: Kvantitativní metody v ekonomice Studijní obor: Statistika a ekonometrie
Autor bakalářské práce: Duc Thanh Ngo Vedoucí bakalářské práce: Ing. Kristýna Vltavská, Ph.D
Vývoj produktivity práce ve Vietnamu
školní rok 2012/2013
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal.
V Praze dne
……………………………….
podpis
2
Poděkování Rád bych v této části poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce, paní Ing. Kristýně Vltavské, Ph.D., za připomínky, jazykové opravy, odbornou pomoc a hodnotné rady, které přispěly ke zdárnému dokončení mé bakalářské práce.
3
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem produktivity práce na ve Vietnamu od období Inovace (v roce 1986). První část objasňuje pojmy z oblasti produktivity a produktivity práce jako například výstup a vstup do produkční funkce, pracnost a zaměřuje se na metody odhadu produktivity práce i faktory ovlivňující produktivitu práce. Další část zkoumá vývoj produktivity práce na pracovníka ve Vietnamu od období „Inovace“ a ve vybraných zemích v Asii. Bakalářská práce se dále soustředí na srovnání produktivity práce ve Vietnamu a ve vybraných zemích v Asii. Poslední část analyzuje nejdůlejžitější faktory, které ovlivňují produktivitu práce ve Vietnamu v letech 2000 až 2010. Klíčová slova: produktivita, produktivita práce, HDP, parita kupní síly. Abstract This bachelor thesis deals with the development of labour productivity per worker in Vietnam after period Renovation (in 1986). The first part explains theories of productivity,labour productivity, such as output, input of production function, labouriousness and describe the methods used for estimating labour productivity and factors affecting labour productivity. In the next part bachelor thesis examines development of labour productivity per worker in Vietnam in period after Renovation and in selected countries in Asia. Bachelor thesis also focuses on comparision of labour productivity between Vietnam and selected Asian countries. Last part analyses most important factors, which affect to labour productivity during period 2000-2010. Keywords: productivity, labour productivity, GDP, purchasing power parity.
4
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 6 1
Vymezení základních pojmů: .................................................................................. 7 1.1
Produktivita...................................................................................................... 7
1.2
Produktivita práce ............................................................................................ 8
1.3
Pracnost ............................................................................................................ 9
1.4
Výstup z produkční funkce: ............................................................................. 9
1.4.1 HDP: ......................................................................................................... 10 1.4.2 HPH: ......................................................................................................... 11 1.5 2
3
Vstup .............................................................................................................. 12
Odhad produktivity práce ...................................................................................... 13 2.1
Odhad produktivita práce............................................................................... 13
2.2
Faktory ovlivňující produktivita práce: ......................................................... 14
Produktivita práce ve Vietnamu ............................................................................ 16 3.1
Ekonomie ve Vietnamu. ................................................................................ 16
3.2
Odhad produktivity práce ve Vietnamu. ........................................................ 18
3.2.1 Období 1986-1997.................................................................................... 18 3.2.2 Období 1998-2006.................................................................................... 19 3.2.3 Období 2006-2010: .................................................................................. 19 3.2.4 Produktivita práce ve Vietnamu podle jiných odvětvích: ........................ 21 3.3
Srovnání produktiviy práce ve Vietnamu a jiných stát .................................. 22
3.3.1 Vývoj produktivity práce ve vybraných zemí .......................................... 23 3.3.2 Srovnávaní produktivity práce mezi Vietnamu a vybráné zemí. ............. 27 4
Příčiny vývoj produktivity práce ve Vietnamu: .................................................... 33
Závěr ............................................................................................................................ 36 Literatura ................................................................................................................. 37 Použité elektronické literatury ................................................................................. 38 Seznam tabulek ............................................................................................................ 40 Seznam grafů ............................................................................................................... 41
5
Úvod Produktivita práce je ukazatelem měřícím efektivitu pracovní síly, zejména porovnává vztahy mezi výstupním ukazatelem a vynaloženou pracovní sílou. Produktivita práce je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dané země, zvlášť odrazuje kvalifikaci pracovní síly, rozhodující faktor vývoje konkurenceschopnosti, vývoje technologií a současně hospodářství. Hlavním cílem bakalářské práce je odhad produktivity práce prostřednictvím podílu hrubého domácího produktu vyjádřeného ve stálých cenách v paritě kupní síly a počtu pracovníků ve Vietnamu v letech 1986 až 2010 a její porovnání s produktivitou práce v jiných asijských zemí (zejména v jihovýchodních asijských zemí) v letech 2000 až 2010. Bakalářská práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol, z nichž první dvě kapitoly jsou zaměřené na teorii a druhé dvě kapitoly obsahují praktické propočty. V první kapitole se zabývá především obecnými pojmy z oblasti produktivity a produktivity práce, vysvětluji podstatu ukazatele produktivity práce, jaké jsou vstupy a výstupy z produkční funkce. Jako vstupy práce se v této práci zabývám především zaměstnaností celkem v počtech osob a počtem odpracovaných hodin, a jako výstupy uvádím hrubý domácí produkt a hrubou přidanou hodnotu. Druhá kapitola obsahuje metody odhadu produktivity práce a metody měření jejího vývoje. Dále se zaměřuje na analýzu obecných faktorů, které ovlivňují vývoj produktivity práce. Tyto faktory mohou zahrnovat přírodní a klimatické podmínky, nebo ekonomickou a politickou situaci. Také zkoumám některé faktory související s výrobním materiálem a pracovníky nebo faktory vztahující se k organizací výroby a firmy. Třetí kapitolou začíná praktická část bakalářské práce. V prvním části kapitola poskytuje obecné informace o hospodářství ve Vietnamu před a od obodobí „Inovace“ až roku 2010. Ve druhé části kapitole analyzuji produktivitu práce na pracovníka a jeji vývoj ve Vietnamu od roku 1986 do roku 2010. Dále analyzuji podíl počtu pracovníků a produktivity práce v rámci ekonomických sektorů ve Vietnamu v období 2000-2010, abych určil vývoj produktivity práce i životní úrovně. Poslední část kapitoly analyzuje produktivity práce a jejich vývoj ve vybraných asijských zemí (především zemí ASEAN), a její srovnání s vývojem ve Vietnamu v letech 2000 až 2010. Poslední čtvrtá kapitola analyzuje nejdůležitější faktory ovlivňující produktivitu práce i její vývoj ve Vietnamu v letech 2000 až 2010. Mezi tyto faktory patří vysoký počet pracovníků ve Vietnamu, nízká průměrná čistá mzda na pracovníka i odborná kvalifikace pracovníka.
6
1 Vymezení základních pojmů: 1.1 Produktivita Produktivita vyjadřuje vztah mezi vstupy a výstupy. Produktivita v ekonomii je vztah mezi výsledkem a časem potřebným k dosáhnutí tohoto výsledku. Míra efektivnosti použití vstupů nebo zdrojů ve vztahu k výstupům z činnosti. V ekonomickém vnímání jde o míru zapojení a využití zdrojů ve vztahu k výsledkům ekonomické činnosti (produkce) jako jsou výrobky, služby atd. Prokudtivita patří k jednomu z nejdůležitějších hospodářských ukazatelů. Jeho podstatou je měření výkonnosti některého z výrobních faktory, což jsou zdroje, které jsou nezbytné k výrobě a tedy k realizace produkce. Fyzické jednotky výstupu či vstupu můžeme vyjádřit v naturálních jednotkách (kilogramy, pracovní hodiny, atd) nebo v peněžních jednotkách za určitého časové období. Výsledkem je změřená schopnost jednotky vstupu k produkci určitého množství výstupu v čase. Podle vztahy mezi vstupy a výstupy vyplývá, že růst produktivty je způsoben růstem výstupu při zachování stejné úrovně vstupů (popřípadě poklesem vstupů při zachování stejné úrovně výstupů). A naopak při zachování stejné úrovně vstupů pokles výstup bude způsobit pokles produktivita, popřípadě růst vstupu bude způsobit pokles produktivita při zachování stejné úrovně výstupů. Dříve se pod pojmem „produktivita“ rozuměla pouze produktivita práce, protože ten pojem produktivita se vznikla v první fázi v průmyslovém výrobě, proto tam hraje klíčovou (nejdůležitější) roli produktivitu práce. Po čase, jiné faktory jako kapitál, energie a ostatní materiály a zdroji také byly zařazeny do obecného pojmu produktivita, aby se vyjádřit jejich vliv a v podniku. Tato teorie poháněla technologický vývoj ke snížení zbytečné náklady a ke zvýšení produktivitu. Produktivita v této fázi znamenalo více vyrábět za nižší náklady. Byla to doba, kdy se Adam Smith a Frederick Taylor soustředili na dělbu práci, určení a optimalizování nejlepších pracovních způsobů ke zvýšení pracovního výkonu. V této fázi, kdy podniky chtějí zvýšit produktivitu, zaměřuje se hlavně na faktoru práce. Podle sérii průzkumu od Eltona Maye, známý pod názvem Hawthornský efekt, představil několik způsoby jak zvýšit produktivitu pracovníků (dělníků), jako změna pracovní prostředí pro zaměstnanci (například světlo v práci, mzdy, hygieny v práci, přestávky v práci a dalších…). Podle Teorii produktivity znalosti od Druckera, mluvil o zásadních pravidlech takzvaných zproduktivování znalosti: Důležitým principem je zproduktivnění znalostí, tedy využití způsobů, jak znalosti, které jsou formální, tedy explicitně definované ve formálním procesu vzdělávání a distribuování informací a znalostí, a především znalosti skryté (tacitní), které jsou vytvářeny zkušeností a schopnostmi člověka a jsou uložené v jeho hlavě a nevyslovitelné, nebo obtížně formovatelné, přinutit k tvorbě hodnot. Nicméně názory a učeni o produktivitě se zastaví jenom na produktivitu zdrojů, nikoliv zobecnění významu pojmu productivity. V posledních letech, Mezinárodní 7
Organizace Práce (ILO) zveřejnil mnoho pokrokových hledisek a názory o produktivitě, to je efektivnější použití zdrojů: capital, půdy, výrobní materiály, energie, informace a čas, nikoliv pouze v produktivitě práci. A v moderních pojmech, produktivitou se rozumí stejně jako to, co jsme výše definovali, v tom ze strany vstupy obsahuje: půdy, kapitály, pracovní síly, a ze strany výstupy obsahuje: ukazateli HDP, celkové výroby podnikům a dalších. V tržní hospodářství, produktivita se vzájemně navazuje s ekonomickými aktivitami. Jeho význam se rozumí jak vytvořit co největší výstupy s omezenými vstupy. Zlepšováním produktivity dočílíme zvýšení konkurenceschopnosti podniků a vytvářením více výstupů. Zlepšování produktivity má význam i pro jednotlivé osoby ve společnosti, protože na základě toho dojde ke zvýšení příjmu a zlepšení životního úrovně. Existuje mnoho způsobů, jak výpočitat produktivita v závislosti na účelu výpočtu produktivity. Při zkoumání produktivity rozlišujeme na jednofaktorové míry produktivity (vždy jednu veličinu porovnáváme s jedním faktorem) a vícefaktorové míry produktivity (porovnává více faktorů s veličinou). Tabulka 1-Hlavní ukazatel produktivity1 Ukazatel Výstupu
Práce
Ukazatel Vstupu Kapitál Kapitál a práce
Produkce
Produktivita práce podle produkce
Produktivita kapitálu podle produkce
Přídaná hodnota
Produktivita práce podle přídané hodnoty
Produktivita kapitálu podle přídané hodnoty
Jednofaktorové míry produktivity
Kapitál, práce a mezispotřeba KLEMS multifaktorová produktivita
Multifaktorová produktivita práce a kapitálu podle produkce Multifaktorá produktivita práce a kapitálu podle přídané hodnoty Multifaktorové míry produktivity
1.2 Produktivita práce Produktivita práce je ukazatel, který měří efektivitu pracovní síly, charakteristický je poměr jednotky výstupního ukazatele (výsledek výroby) na jednotku vynaloženou pracovní síly na. Produktivita práce je jeden z mnoho faktorů ovlivňující na konkurenceschopnosti, zvláště produktivita práce odrazí kvality pracovní síly, což je hlavní faktor k rozvoji podniku v globální konkurenci. Produktivita práce je definována jako podíl výstup a vstupu. Lze ji tedy interpretovat jako počet jednotek výstupu případající na jednotku vstupu. Tento ukazatel je používán na úrovni národní hospodářství, jednotlivých odvětví, ale také na úrovni podniků. Produktivita práce odrazí schopnost určité pracovní síly k vytváření statků ve výrobním procesu, měřeno 1
OECD Manual, Measuring Productivity, str.13, ISBN 92-64-18737-5
8
celkovými produkty, množství vytvářené hodnoty v určitém časovém jednotce. Nebo může být měřen i podle počtu spotřebovaných časů na jednoho produktu. Produktivita práce je nejdůležitějším ukazatelem zobrazující vlastnosti a schopnosti Když odhadneme produktivitu práce, máme obecný vzorec:
PP =
(1)
kde PP je produktivta práce, Q je množství produkce(výstup) výjádřené v naturálních jednotkách za určitou dobu a L je množství vynaložené práce(vstup práce). Čitatel produktivity práce je vyjádřen bud´ hrubým domácím produktem (HDP) nebo hrubou přidanou hodnotou (HPH). Při měření vstupu (tj. množství vynaložené práce), použiváme ukazatele počtu odpracovaných hodin zaměstnance nebo ukazatel počtu pracovníků. Z toho vzorce vyplývá, že při stejném množstvím vynaložené práce růst (nebo pokles) produktivity práce je způsoben růstem (nebo poklesem) množství produkce. A při stejném množstvím produkce Q růst (nebo pokles) produktivity práce je způsoben snížením ( nebo zvýšením) množstvím vynaložením práce. U všech typů produktivity, včetně multifaktorové míry produktivity i produktivity kapitálu, produktivita práce má významnou část v hospodářské růstu i ve statistické analýze ekonomiky. Produktivita práce odráží ekonomické ukazatele v daném země jako hospodářský růst, konkurenceschopnosti a životní úroveň v ekonomii.
1.3 Pracnost Reciproký ukazatel produktivity práce je nazýván pracností, která poskytuje informací o tom, kolik práce ( v hodinách, odpracovaných měsících atp.) bylo třeba vynaložit na jednotku produkce. Jestliže pracnost zaznamenávat pokles, jedná se o příznivý vývoj.2 Pracnost se odhaduje podle vzorce:
=
=
(2)
Kde t je pracnost, q je objem produkce vyrobené za určitou dobu, L je množství práce vynaložené na daný objem produkce a PP je produktivita práce. Ukazatel pracnosti nám objasňuje, jaká je spotřeba práce na jednotku produkce, resp. Kolik jednotek vstupu potřebuji na produkci jednotky výstupu.
1.4 Výstup z produkční funkce: Výstup může být vyjádřen v naturálních jednotkách nebo v peněžních jednotkách (tento výstup se používá při srovnání různorodé produkce). Pro výpočet produktivity práce v odvětvích i za hospodářství je výstup výjadřen v peněžních jednotkách. Použitým
2 Jílek Jaroslav a spol., Nástin sociálněhospodářské statistiky, 1.vyd., Praha Vysoká škola ekonomická 2005, ISBN 80-245-0940-0 (str.165)
9
agregátem pro odhad celkové výroby v národním hospodářství je reálný hrubý domácí produkt (HDP) nebo hrubá přidaná hodnota(HPH). 1.4.1 HDP: Hrubý domácí produkt (HDP) vyjadřuje přínos všech nově ekonomických jednotek do úhrnu bohatství vytvořeného v daném období, který je ukazatelem ekonomického úrovně dané země3. Při započítávání HDP je nutno rozlišit mezi finálními statky a meziprodukty. Protože HDP zahrnuje pouze finální statky, které se v daném období vyrobí, koupí a užijí v sektorech domácnosti, firem, státu a zahraničí. Pro odhad HDP se používají tři metody: -
Produkční metodou se HDP odhaduje jako součet přidaných hodnot zpracováním nakoupeného materiálu a polotovarů ve všech odvětvích národního hospodářství, nebo suma prodejů na straně finální nabídky po odečtení hodnoty meziproduktů zvýšení o čisté daně z výrobků: HDP= HPHZC + ČDV
(3)
HDP = P – MS + ČDV
(4)
kde HPHZC je hrubá přidaná hodnota v základních cenách, ČDV je čisté daně výrobků. P je celková domácí produkce, které tvoří nejenom tržní statky a služby, ale i netržní služby a statky. MS je mezispotřeba, která představuje hodnotu výrobků a služeb pro poskytování jiných výrobků a služeb. -
Výdajovou metodou se HDP odhaduje jako součet výdajů na finální produkci, která se skládá ze spotřebních výdajů domácností, hrubých domácích soukromých investic, vládních výdajů a čistého vývozu. HDP = KS + HTK + ZSZ + V – D
(5)
kde KS je konečná spotřeba užití zboží a služeb pro uspokojení lidských potřeb. HTK je hrubá tvorba kapitálu, který představuje velikost investic do fixního kapitálu a změna stavu zásob. V je vývoz zboží a služeb a D je dovoz služeb a zboží. -
Důchodovou metodou se HDP odhaduje jako součet důchodů, které drží vlastníci výrobních faktorů. HDP = NZ + HPP + SD + ČDVaD
(6)
kde NZ je náhrady zaměstnancům, které je součet hrubé mzdy a pojistné hrazené zaměstnavatelem. HPP je hrubý provozní přebytek, který je vytvořené z HPH po vyplacení náhrad zaměstnancům. SD označuje smíšený důchod, představuje důchod vlastníka a podnikatelskou odměnu. ČDVaD představuje čisté daně z výroby a dovozu, obsahuje daně výroby (silniční daně, DPH nebo daně z nemovitosti) a cla. 3
Jílek Jaroslav a spol., (2005,str.87)
10
Budeme rozdělovat HDP na nominální HDP( vyjádříme produkci v běžných cenách) a reálný HDP (vyjádříme produkci v cenách minulého období). Při srovnání vývoje HDP v určitém období, budeme použivat realný HDP, který měříme ve stálých cenách, tj. v cenách minulého období. Protože když porovnáme HDP daného roku s HDP předchozího roku, ceny zboží a služeb rostou z roku na rok pod vlivem inflace při růstem produkce. Graf č.1 - Vývoj nom. a reál. HDP v stálých cenách roku 1994 ve Vietnamu, 19942010 2000000 1800000 1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0
real.HDP
nom.HDP
Zdroj: International Monetary Fund, vlastní zpracování Při výpočtu HDP je nutné upozorňovat definice Parita kupní síly (anglicky Purchasing power parity PPP). Parita kupní síly měny je takový kurz měny, který eliminuje rozdíly v cenových úrovních různých zemí4. To znamená, že lze za tuto měnu koupit stejné množství zboží a služeb doma i v zahraničí. 1.4.2 HPH: Hrubá přídatná hodnota je definována jako rozdíl hodnoty produkce a mezispotřeby. Pro odhad výstup na úrovni jednotlivých odvětví se používá makro agregát HPH. HPH vyjadřuje hodnotu statků a služeb, vytvořených za dané období výrobními faktory ve vlastnictví obačanů příslušné země, ať už tyto statky vyrobili na území dané země, nebo v zahraniční. Vztah mezi hrubou přidanou hodnotou a hrubými domácím produktem je následující: HPH = HDP - ČDV;
(7)
kde ČDV představují čisté daně z výrobků, tj. daně z výrobků (např. daň z přidané hodnoty, spotřební daně) minus dotace na výrobky.
4
CES VŠEM, 2010, ISSN 1801- 1578, str. 1
11
1.5 Vstup Za vstup práce možné dosadit buď počet pracovníků nebo počet odpracovaných hodin. A za zaměstnané se zde považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání. Počet pracovníků je definován jako počet osob, které pracují pro zaměstnavatele a které mají smlouvu o pracovním poměeru a přijímají odměnu za práci ve formě mezd, platů atd5. Počet pracovníků je přebírán z podnikových šestření, které zahrnuje všechny jednotky, tj. jak právnické osoby, tak i podnikání fyzických osob. Šetření se provádí v závislosti na počtu zaměstnanců buď plošným nebo výběrovým zjišťováním. Pomocí podnikové statistiky statistické výkaznictví sleduje pouze zaměstnané osoby, které se zabývají některou z výrobních činností. Periodicita zjišťování je čtvrtletní nebo roční. Celkovým počtem odpracovaných hodin se rozumí počet hodin skutečně odpracovaných během sledovaného období pro produkci jednotky zjišťování6. Podle definice počet odpracovaných hodin jsou zahrnuty hodiny skutečně odpracované během běžné pracovní doby; přesčasová práce; doba strávená na pracovišti například při přípravě práce a doba odpovídající krátkým přestávkám na odpočinek na pracovišti. Počet odpracovaných hodin nezahrnuje hodiny, které jsou placené ale nejsou skutečně odpracované, jako jsou každoroční dovolená, volné dny a nemocenská. Vylučuje také přestávky na jídlo a dobu dojíždění do zaměstnání a ze zaměstnání.
5 6
Jílek, Moravová (2005, s.35) Jílek, Moravová (2005, s.36)
12
2 Odhad produktivity práce 2.1 Odhad produktivita práce Produktivita práce odhadujeme jako poměr reálné produkce za určité časové období, která je vyjádřena ve srovnatelných cenách (stálých cenách), a odpracovného času (popřípadě počet pracovníků) za určité časové období. Reálná produkce může být vyjádřena i ve fyzických jednotkách. Odpracovaný čas může být zjišťován v hodinách, popřípadě ve směnách. Jestliže používáme vyjádření odpracovaného času v hodinách, pak odhadujeme hodinovou produktivitu práce a při použití směn pro vyjádření odpracovaného času získáme směnovou produktivitu práce. Pokud chceme měřit vývoj produktivity práce za určité obdobím používáme indexní analýzu. Indexní analýza je důležitou součástí analýz sociálně ekonomických ukazatelů. Pomocí ní provádíme prorovnání ukazatelů, které se liší z hlediska věcného ( porovnávají hodnoty ukazatele u dvou výrobků, služeb apod.), prostorového (porovnávají hodnoty ukazatele na dvou místech) nebo časového (porovnávají hodnoty ukazatele ve dvou obdobích). Porovnání lze provádět buď pomocí rozdíl (absolutně) nebo podílu (relativně). Když zachytíme vývoj produktivity práce, budeme používat indexní analýzu z časového hlediska. Při sledování vývoje ukazatele v čase je třeba zvolit, zda porovnáváme hodnoty ukazatele v takových dvou obdovích (tj. řetězový index), nebo zda je porovnáváme s jednou hodnotou v předem zvoleném obdobím (tj. bazický index). Jestliže určité odvětví produkuje jediný druh výrobku, potom index produktivity práce (Iv) lze vyjádřit jako7:
=
:
=
∗(
∗
)
∗(
∗
)
=
=
(8)
Kde q1(nebo q0) je množství produkce z běžného období (nebo ze základního období), t je pracnost, L je odpracovaných hodin zaměstnanci i sebezaměstnanými. A index produktivity práce (v1/v0) se rovná indexu pracnosti (t0/t1). Pokud této odvětví produkuje více druhů výrobků, budeme vypočítat index produktivity práce(popřípadě index pracnosti) s pomocí Laspeyrerův index ( popřípadě Paascheho index), aby zjistil, jaká změna produktivita práce by nastala, kdyby se v obou srovnávaných obdobích vyráběl stejný kompozit, tj. fixovaný soubor výrobků8. Podle toho lze vyhovět dvěma způsoby, z nichž první se opírá o soubor z běžného období (Paascheho index produktivita), které má formu:
∑( 0 ∗ 1): ∑( 1 ∗ 1) 7
(9)
Jílek Jaroslav a spol., Nástin sociálněhospodářské statistiky, 1.vyd., Praha Vysoká škola ekonomická 2005, ISBN 80-245-0940-0 (str.165) 8 Jílek Jaroslav a spol., Nástin sociálněhospodářské statistiky, 1.vyd., Praha Vysoká škola ekonomická 2005, ISBN 80-245-0940-0(str.166)
13
A druhý se opírá o soubor ze základního období(Laspeyrerův index produktivita), které má formu:
∑( 0 ∗ 0): ∑( 1 ∗ 0)
(10)
Abychom vyjádřili index produkce z běžného období, vypočítáme Laspeyrerův objemový index pracnosti, který se informuje o tom, jak se změnila pracnost v případě, že uvažujeme množství produkce ze základního obodobí. A jindy vypočítáme Paascheho objemový index, který se informuje o tom, jak se změnila pracnost v případě, že uvažujeme množství produckce v běžného období. ∑
∗
∑
∗
∑
∗
∑
∗
∑
:∑ ∑
:∑
∗ ∗ ∗ ∗
∑
=∑ ∑
=∑
∗
(11)
∗ ∗
(12)
∗
Dále můžeme taky představit Laspeyresova indexu ve formě harmonického průměrů, tj.
∑( 0 ∗ 0) ∶ ∑( 1 ∗ 0) = ∑ 0 : ∑
(13)
A Paascheho index produktivity lze rovněž představit v průměrové formě:
∑( 0 ∗ 1) : ∑( 1 ∗ 1) = ∑
1∶∑ 1
(14)
2.2 Faktory ovlivňující produktivita práce: Z obecného vztahu pro vyjádření produktivty práce vyplývá, že k nejrychlejšímu růstu produktivity práce dochází při růstu objemu produkce a zmenšování objemu spotřeby práce. S ohledem na tuto zkušenost pak faktory ovlivňující produktivita práce jsou faktory, které podmiňují změnu a dosažení požadované výše objemu produkce a spotřebu práce pro vyprodukování tohoto objemu produkce9. Podle toho můžeme sledovat nejdůlejžitější faktory: Přírodní a klimatické podmínky: Přírodní podmínky mají význámný vliv na produktivitu práce, zejména v zemědělství, hornictví, rybárřství a ve stavebnictví. Počasí ve tropických zemích se liší od mírných zemí, tak v různých zemích mají různé výhody a nevýhody ve výrobě. A v různém odvětví, přírodní a klimatické podmínky mají různé dopady na vývoji ekonomiky. Zejména v zemědělství, pokud počasí v jednom roce je stabilní a příznivý, tak dojde ke zvýšením produkce, což vede ke zvýšením produktivity práce. Nebo v těžebním průmyslem, kterékoliv zemí mají bohaté ropy či rud, tak budou mít vysokou produkce a povede ke vysoké produktivitě práce.
9 Referaty10, Produktivita práce –pracnost z dostupné http://www.referaty10.com/referat/Ekonomie/9/tema-9-28-Ekonomie.php (cit. 19/11/2012)
14
Ekonomická a politická situace: mají také významné dopady na produktivitu práce. V období hospodářské krize (zejména v období v roce 2008) míra nezaměstnanosti rostla podstatně, továrny a banky byly zkrachovaly, inflace vysoce vzrostla. Ty faktory měly velký vliv na změny HDP(zejména poklesal HDP), tak vedlo k poklesu produktivity práce. Faktory související s výrobními materiály: jsou zařízení, vědy, techniky a včetně infrastruktura. V současné době techniká věda a stroje postupně nahrazují lidskou práci. Tyto inovace hrají velkou roli v produktivitě práce, hlavně vstupy. Aplikace těchto technických věd do produkce nejen zvýší objem produkce, ale i sniží plýtvání lidskou práce, a odpracovaných hodin a to je hlavní klíč ke zvýšením produktivity práce. Faktory související se pracovníky: faktory obsahují vzdělanosti, postoji i zodpovědnosti pracovníka ve výrobě. Nyní technika a věda je časem rozvinutější proto musí zaměstnanec mít odbornou kvalifikaci s ním spojenou. Vysoká kvalifikace znamená, že zaměstnanec je schopen přijímat i praktikovat nové techniky a vědy ve výrobě. Vedle toho, čím je odborná kvalifikace zaměstnance vyšší, tím je spotřeba zaměstnance nižší a vede ke zvyšování produktivity práce. Faktory vztahující se na organizaci výroby a firmy: Organizace výroby a firma hraje důležitou roli a ovlivňuje přímo na produktivitu práce. Dobrá organizace výroby bude organizovat a uspořádat pracovniků, aby pracovníky mohli pracovat na svou spránou odbornou kvalifikaci. A firmy poskytují odměny a náhrady za zaměstnance, tak jejich zaměstnanci mají motivaci k vývoji svých odborných znalostí či schopsnost pracovat, což vede k růstu produktivity práce.
15
3 Produktivita práce ve Vietnamu 3.1 Ekonomie ve Vietnamu. V této části udávám přehled o celkovém hospodářství Vietnamu, takže můžeme poznat vietnamskou ekonomiku z období před a po Inovaci. Vietnam je rozvojová země s otevřenou a orientovanou tržní ekonomií. V 80. letech učinil stát revoluční změnu, která nařídila přechod z vysoce centralizovaného plánovaného hospodářství k socialisticko-orientované tržní ekonomice. Po uplynutí doby inovace vietnamské hospodářství stále roste a stalo se jedním z největších vývozců zemědělských produktů na světě. V jihovýchodní Asii je také vhodným místem pro zahraniční investory. Ekonomický rozvoj ve Vietnamu je rozdělen na 2 období, před a po roce 1986 ( r. 1986 je zvaný jako období „Inovace“ ). Před rokem 1986 byla ve Vietnamu centrálně plánovaná ekonomika, hospodářská politika byla zaměřena především na rozvoj primárních a sekundárních ekonomických sektorů. S monopolem ve výrobě byla produktivita práce ale i nezaměstnanost nízká, infrastruktura byla tak slabá, že vietnamská ekonomika dosáhla pětiletý pláný, který byl stanoven vládou. Od roku 1970 až do počátku 90. let byl Vietnam členem Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Však většina z mezinárodních obchodů byla přespříliš závislé na Sovětský svaz a jeho spojence. Když RVHP byly rozpuštěny, Vietnam ztratil vzájemné vztahy s ostatními státy a byl nucen postupně začít liberalizovat obchody, devalvovat měnu ke zvýšení vyvozu a vznikly nové hospodářské politické rozvoje. V roce 1986 (zvaný období “Inovace”) Vietnam zahájil nové revoluční politiku a opuštil centrálně plánovanou ekonomiku. Přešel tak k tržní ekonomice orientované vládou. Inovační politika se zaměřovala na hlavní body, které maximalizují zisky díky principu konkurence v tržním hospodářství, ale přitom stát reguloval ceny a inflace. Díky inovační politice v roce 1986 byla ekonomická inflace ve Vietnamu téměř 500% ročně, ale postupně se stabilizovala na oscilaci méně než 10%.
16
Graf č.2 - Inflace ve Vietnamu
Zdoje: indexmundi; Vietnam Inflation rate Graf 2 zobrazuje míru inflace ve Vietnamu od roku 1980 do současnosti. Je vidět, že před období Inovace, inflace ve Vietnamu byla velmi vysoká vzhledem k slabosti v centrálně planováné ekonomice. Vrcholem byl v roce 1986, inflace ve Vietnamu dosáhla 453%. Po období Inovace, postupně měla tedenci klesat, a byla osilovaná méně než 10%. Od roku 1990-2010 můžeme vidět, že inflace byla častečně stabilizována. Hlavní ekonomické politiky ve Vietnamu byly zvýšení růst HDP a stabilizování inflace, aby byla nižší než 10%. Vrcholem inflací během této období byl v roce 2008, kdy míra inflaci dosáhla 23.11% ročně z důvodu globální hospodářské krize v roce 2008.
17
Graf č.3 - Vývoj HDP (v %) ve Vietnamu v stálých cenách roku 1994
Zdroj: International Monetary Fund,GDP_constant prices_current prices, vlastní zpracování V grafu 3 můžeme vidět vývoj HDP ve Vietnamu od roku 1980 až roku 2010. Mohlo by se říct, že po obodbí „Inovace“ vietnamská hospodářství již stabilizovala a postupně expandovala. Od roku 1986 až roku 1990 bylo období reformy, čili přechodu z centrálně plánované ekonomiky na tržní hospodářství, průměrný vývoj HDP činil 4.4% ročně. Od roku 1991 až roku 1995 HDP průměrně vzrostl o 8.2% ročně, inflace byla stále vysoká, ale obecně se dá říct, že Vietnamu se dařilo postupně ekonomiku stabilizovat. V období 1996-2000 podporoval vietnamská vláda industrializaci a modernizaci, po té, kdy embargo z USA bylo zrušeno. I když v tomto období nastala v jihovýchodní Asii, zejména z Thajska finanční krize, Vietnam byl relativně méně ovlivněn. Vedlo to tak k nízké inflaci (nejvyšší inflace byla v roce 1998, a to 8.11%). Průměrný meziroční růst HDP byl 7%. Od roku 2000 až roku 2005 dosáhlo vietnamská hospodářství neustále vysoký růst, HDP průměrně vzrostl 7.2% ročně. V období 2006 – 2010 bylo mnoho změn, které ovlivnilo vietnamské hospodářství. Po tom, kdy země se stala členem Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2006, ekonomika ve Vietnamu začala být silně ovlivněna světovou hospodářskou krizí v roce 2008, což vedlo k pomalému rozvoji během období 2006-2010. Průměrný meziroční růst HDP v období 2006-2010 byl 7.33%.
3.2 Odhad produktivity práce ve Vietnamu. Při zkoumání o produktivitě práce v předchozí části, víme, že výpočet produktivity práce pomocí ukazatele počtu odpracovaných hodin odrážejí přesnější a objektivnější výsledky než pomocí ukazatele počtu pracovníka. Však průzkumy a vypočet počtu 18
odpracováných hodin v celém Vietnamu jsou poměrně složité, protože data nejsou veřejně prostupná. V této kapitole se budeme věnovat produktivitě práce ve Vietnamu na základě poměru mezi hrubými domácími produkty HDP ( na základě indexu parity kupní síly PPP v stalých cenách roku 2005) a počty zaměstnanců po období „Inovace“ (1986-2010) 3.2.1 Období 1986-1997 V této období Vietnam postupně přecházel z centrálně plánované ekonomiky k tržní ekonomice státem orientované, proto nastalo ve vietnamském hospodářství tohoto období mnoho nejistot. Tabulka 2 - Meziroční růst vstupu práce a produktivity ve Vietnamu, 1987-1997 Rok
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
Růst vstupu v 2.06 %
1.80
1.61
4.55
2.25
2.68
2.80
5.13
5.20
4.19
2.74
1.57
4.04
3.06
0.40
3.48
5.64
5.11
3.50
3.96
4.73
5.08
Růst PP v %
Zdroj: APO, APO_produktivity_database_2012-01 V tabulce č.2 mužeme vidět, že produktivita práce měla mírný pokles mezi roky 1989 a 1990 z toho důvodu, že po období Inovace měla vietnamská ekonomika mnoho změn ve struktuře a vedlo to k nestablitě ekonomiky, poklesu HDP, tím nepřímo ovlivnilo produktivitu práce, která poklesla. Největší růst produktivity práce byl v období 1991-1992, v těchto letech vzrostla o 5.64%. Dále letech 1991-1997 byla vietnamská ekonomika postupně stabilizována a měla stabilní vývoj. Průměrný meziroční vývoj HDP v tomto období byl 8%, Vietnam překonal hospodářskou krizi a začal soustředit industrializaci. 3.2.2 Období 1998-2006 Tabulka 3 - Meziroční růst produktivity práce ve Vietnamu v letech 1998-2006 Rok PP (tis. USD/pracovníka) meziroční růst( v %)
1998 1999 3.01 3.06 1.93 1.59
2000 3.23 5.62
2001 2002 3.36 3.50 4.00 4.23
2003 2004 3.65 3.83 4.45 4.92
2005 2006 3.98 4.19 3.90 5.14
Zdroj: Asian productivity organisation, vlastní výpočty V této období můžeme vidět, že meziroční růst produktivity práce mezi roky 19971999 byl velmi nizký. V období 1997-1998 byl meziroční růst 1.93% a v období 1998-1999 byl nejnižší, jen 1.59%. Hlavním důvodem bylo to, že v roce 1997 došlo k výrazné finanční krizi v Asii, výchozím bodem bylo Thajsko. Přestože během tohoto období Vietnam ještě neměl akciový trh a byl monentálně v procesu ekonomické integrace jak v ASEANu tak světově, tato finanční krize měla negativní dopad na vietnamské hospodářství. Průměrný růst HDP během tohoto období bylo 5.2%, snížení HDP snížila růst produktivity práce. Od roku 2000 do roku 2006 můžeme vidět, že meziroční růst produktivity práce měl významný posun, průměrný meziroční růst byl 4.57%. Největší růst byl mezi roky 1999-2000, v těchto letech vzrostla produktivita práce o 5.62%. Vietnamská ekonomika byla během období 2000-2006 obnovena a postupně stabilizovana. Průměrný meziroční růst HDP byl 7.46%.
19
3.2.3 Období 2006-2010: V období 2006-2010 se podíváme konkrétně na produktiviu práce ve Vietnamu od období vstupu Světové obchodní organizace (WTO). Tabulka 4 - Meziroční růst produktivity práce ve Vietnamu v letech 2007-2010 Rok PP (tis. USD/pracovníka) meziroční růst( v %)
2007 4.45 6.37
2008 4.63 3.92
2009 4.75 2.51
2010 4.96 4.51
Zdroj: Asian Produktivity organization, vlastní výpočty Mezi roky 2006-2007 byl meziroční růst produktivity práce 6.37%, který byl rovněž největším během roku 1986-2010. Hlavním důvodem byl, že v roce 2006 Vietnam se stal členem WTO. Země zaznamenala velký krok vpřed ve vývoji hospodářství i vstupu do mezinárodního obchodu. Vietnam se stal atraktivním místem pro zahraniční hospodářskou investici. Přímá zahraniční investice (FDI) činila v roce 2007 hodnotu 20.3 miliardů USD, která byla dvojnásobně výšší než v roce 2006. Objem vývoz ve Vietnamu činil 48.6 milliardů USD, zvýšilo se o 21.6% oproti roce 2006. Vedlo se ke zvýšení HDP a produktivity práce, která v roce 2006 vzrostla také rychle. Avšak v roce 2008 propukla světová hospodářská krize, která byla důsledkem americké hypoteční krize. Vietnamské hospodářství bylo rovněž ovlivněno světovou hospodářskou krizí. Růst HDP ve Vietnamu se v tomto období snížil, v roce 2009 HDP vzrostl jen o 3.9%, což bylo nejnižší růst od období Inovace. Proto produktivita práce měla také nízký růst, kdy průměrný meziroční růst byl 3.54%. V roce 2009 také dosáhl nejnižší růst produktivity práce, která v tomto roce vzrostla jen o 2.51%. Graf č.4 - Meziroční růst HDP, zaměstnance a produktivity práce (v %) v letech 20052010 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2000
2001
2002
2003
Zaměstnance
2004
2005
HDP
2006
2007
2008
2009
2010
Produktivita práce
Zdroj: APO, vlastní výpočty.
20
V grafu 4, zkoumáme růst HDP, pracovníků a produktivity práce během období 20002010. V každém roce poskytovala ekonomika ve Vietnam pracovní sílu se stabilním tempem růstu. Průměrný meziroční růst pracovníků byl 2.23%. V roce 2005 byl největší nárůst, o 4.41%. Podle grafu vidíme, že změny v HDP Vietnamu vedla ke změnám ve produktivitě práce. A růst HDP produktivity práce byl nestabilní. 3.2.4 Produktivita práce ve Vietnamu podle jiných odvětvích: V této části budeme zkoumat vývoj produktivity práce podle ekonomických sektorů, které jsou: primární sektor (činnost zeměldělství, hornictví a příbuzných oborů), sekundární sektor (potravinářství, strojírenství atd.) a terciární sektor (služby a související ekonomické činnosti) a to v období 2005-2010. Graf č.5 - Rozdělení zaměstnanosti podle ekonomických sektorů(v %). 2005-2010 100% 90%
27.32%
25.40%
28.12%
28.35%
28.44%
29.61%
17.59%
19.23%
18.95%
19.34%
20.03%
21.67%
55.09%
55.37%
52.94%
52.31%
51.54%
48.72%
2005
2006
2007
2008
2009
2010
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% primární sektor
sekundární sektor
triální sektor
Zdroj: General statistics office in Vietnam, vlastní zpracování. Graf 5 udává nám podíl počtů pracovníka ekonomických sektorů od roku 2005 až do roku 2010. Lze vidět, že v roce 2005 dosáhli pracovnící v primární sektoru největší podíl, kdy jich bylo 55.09%. Terciální sektor měl 2. největší počet pracovníků a to s podílem 27.32%. Tato fakta byla také jednou z příčin nízké produktivity práce ve Vietnamu. Produktivita v primárním sektoru totiž byla velmi nízká ve srovnání s jinými ekonomickými sektory, ale tvoří více než polovinu počtu pracovníků. Nicméně je vidět, že změny podílu pracovní síly postupně přesouvaly ze primárního sektoru na sekundární a terciální sektor, zejména sekundární. V roce 2005 byla míra zaměstnanosti v primárním sektoru byla 55.09%, ale do roku 2010 poklesla na 48.72%, zatímco sekundárním sektoru (resp. v terciálních) byla 17.59% ( resp. 27.32%), a do roku 2010 se zvýšila na 21.67% (resp. 29.61%). Tyto výsledky ukazují na restrukturalizaci pracovní kapitoly k industrializaci a posun pracovní síly z ekonomických sektorů s nízkou
21
produktivitou práce na sektory s vysokou produktivitou práce. Cílem této politiky bylo, aby Vietnam byla v roce 2020 již průmyslové země. Graf č.6 - Meziroční růst produktivity práce podle ekonomických sektorů (v %) 15 10 5 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
-5 -10 -15 primární sektor
sekundární sektor
triální sektor
Zdroj: GSO, vlastní zpracování Z grafu 6 můžeme vidět, že vývoj produktivity práce v primárním sektoru byla poměrně pozitivní a stabilní. Však v roce 2006 a roce 2009 vzrostla produktivita práce v tomto sektoru jen o 0,31% resp. 0,35%. Ale po tomto roce se vývoj produktivity práce stabilizoval, v roce 2007 a 2010 dosáhla hodnoty 5,81% resp. 5,83%. Vývoj produktivity práce v sekundárním sektoru byl nestabilní. V roce 2002 poklesla produktivita práce o 13,58% a v roce 2006 byla dokonce -1,82%. V roce 2007 byla produktitivta v tomto ekonomickém sektoru obnovena, kdy vzrostla o 8,86%. Kvůli vlivům světové hospodářské krize v roce 2008, produktivita práce v sekundárním sektoru od rok 2008 až roku 2010 měla tendenci pomalého růstu a postupně poklesla. V roce 2009 a roce 2010 poklesla o 0,83% resp. o 3,13%. Stejně jako v sekundárním sektoru, růst produktivity práce v triálním sektoru byl také nestabilní. Zatímco v roce 2002 poklesla o 7,21%, v roce 2005 poklesla o 8,69% a v roce 2007 byl pokles 4,3%. Však po těchto letech produktivita práce vzrostla, v roce 2006 dosáhl růst 13,29% a v roce 2008 byl 3,62%. Přestože míra zaměstnanosti v primárním sektoru činí nejvýšší podíl, a to 49%, míra HDP v tomto ekonomickém sektoru byla jen 21%. Míra zaměstnanosti v sekundárním a triálním sektoru byla 22% a 29%, ale HDP v těchto ekonomických sektorů dosáhl 41% a 38%. To poukazuje, že produktivita práce v primárním sektoru byla velmi nízká (v roce 2010 byla jen 1000 USD na pracovníka). Protože práce v primárním sektoru byly hlavně manuální, nepoužívají moc vědecké aplikace a technické pokroky ve výrobě. Pracovní kvalifikace zde byla nízká, produktivita práce byla také velmi nízká. Však růstový vývoj produktivity práce 22
v tomto sektoru byl vysoký, kdy průměrný meziroční růst byl 3,09%, vyšší než vývoj v sekundárním sektoru. Nejvyšší růstový vývoj byl zaznamenán terciálním sektoru, kde průměrný růst byl 3,16% ročně
3.3 Srovnání produktiviy práce ve Vietnamu a jiných stát 3.3.1 Vývoj produktivity práce ve vybraných zemí V této části udávám produktivitu práce a její vývoj ve většínou zemích v ASEAN a v Japonsku i v Číně, které byly rozvinuté ekonomiky. Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) je regionální mezinárodní organizace, která byla tvořena v roce 1967 státy: Thajsko, Malajsie, Indonésie, Singapur a Filípin. Vietnam byl členem v roce 1995. 3.3.1.1 Singapur: Singapur patří mezi nejvyspělejšími ekonomikami ve světě, je finančním, obchodním a dopravním centrem světového významu. Ekonomika v země je vysoce závislá na vývozu a zároveň je v ní uplatňována vysoká úloha státu, který vlastní zásadní podíly ve firmách tvořících asi až 60% HDP. Země se vyznačuje nízkou mírou nezaměstnanosti (v roce 2009 asi 2,2%) a výjimečnou kvalitou života. Tabulka 5- Produktivita práce (v tis.USD) a její vývoj (v %) v Singapuře. 2000-2010 Rok PP meziroční růst
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
69,87
68,79
72,38
76,05
80,44
81,71
82,58
81,68
77,13
71,12
79,75
4,20
-1,54
5,23
5,07
5,77
1,58
1,07
-1,09
-5,57
-7,79
12,14
Zdroj: Asian productivity organization, vlastní výpočty. Tabulka 5 zachycuje zejména růst produktivity práce v Singapuru v letech 2000 až 2010, průměrný růst v této období byl 1.12%. Přestože Singapur měl nejvíce produktivitu práce v jihovýchodní Asii, růst produktivity práce byla nižší. Můžeme říct, že růst produktivity práce v Singapuru byl nejnižší v ASEAN. Nejvyšší úrovně produktivity práce dosahovalo v roce 2006, v tomto roce byla produktivita práce na pracovníka byla 82585 USD. Mezi období 2007-2009 můžeme vidět, že meziroční růst produktivity práce měl tendenci k poklesu. Největší pokles produktivity práce byla -7,79% mezi roky 2008-2009. V tomto roce došlo k poklesu HDP, který poklesal o 5,35%. Nejvyšší růst produktivity práce byl mezi roku 2009-2010, v této období produktivity práce rostl 12,14%. V uvedené tabulce vidíme, že průměrná produktivita práce na pracovníka v Singapuru během období 2000-2010 byla 76505,34 USD ročně, je velmi vyšší než produktivita práce ve Vietnamu ( jen 4048,31 USD ročně), přibližně o 18ti násobně. 3.3.1.2 Kambodža: Kambodža je velmi chudá země a zvyklá na hospodářskou pomoc ze zahraničí, hlavně zemí z ASEAN, USA a EU. Hlavním zdrojem vývozu je dřevo a produkty z něj.
23
Tabulka 6 - Produktivita práce(v tis. USD) a její vývoj (v %) v Kambodže, 2000-2010 Rok PP meziroční růst PP
2000 2,186
2001 2,240
2002 2,268
2003 2,323
2004 2,383
2005 2,609
2006 2,785
2007 2,959
2008 3,156
2009 3,403
2010 3,232
3,53
2,49
1,23
2,42
2,59
9,51
6,71
6,27
6,66
7,83
-5,03
Zdroj: Asian produktivity organization, vlastní výpočty Tabulka 6 poskytuje informace o vývoje produktivity práce v Kambodže v letech 2000-2010. Produktivita práce v Kambodže byly velmi nízké, průměrná produktivita práce na pracovníka byla jen 2685 USD ročně. Podle tabulky můžeme posoudit, že Kambodža má nejnižší produktivitu práce mezi zemí ASEAN. Hlavním důvodem byla, že Kambodža byla ovlivněna poměrně silně od války, včetně občanské války Rudí Khmerové. To učinilo Kambodži nedostatek kvalifikované pracovní síly, což vedlo k nízké produktivitě práce v Kambodži. Vývoj produktivity práce před roce 2005 byla nízké, průměrný meziroční růst byl jen 2,45%. Ale od roku 2005-2009 růst produktivity práce měla významnou změnu. Průměrný růst produktivity práce byl 7,39% ročně. Nejvyšší růst byl mezi roky 2004-2005, produktivita práce v těchto letech vzrostla o 9,51%. Důvodem významného růstu v těchto letech je to, že Kambodža byla členem WTO v roce 2004. 3.3.1.3 Thajsko Thajsko je nově industrializované zemí, která byla známá jako země měla nerychlejší růst HDP v období 1985-1995. Finanční krize v roce 1997, vznikající z Thajska, brzdil tehdejší ekonomiku. Až do roku 2001, díky vlivu rychlého rozvoje čínské ekonomiky se obnovila Thajské ekonomika. Tabulka 7 - Produktivita práce(v tis. USD) a její vývoj (v %) v Thajsku, 2000-2010 Rok PP meziroční růst PP
2000 11,14
2001 11,11
2002 11,36
2003 11,90
2004 12,33
2005 12,71
2006 13,21
2007 13,66
2008 13,70
2,59
-0,28
2,32
4,70
3,66
3,04
3,94
3,37
0,35
2009 12,27 10,42
2010 13,30 8,33
Zdroj: Asian productivity organization, vlastní výpočty V tabulce 8 vidíme, že meziroční růst produktivity práce byl nízký, průměrný růst během období byl 1,86%. Největší úrovně produktivity práce na pracovníka byl 13215 USD v roce 2006. Mezi roky 2008-2009 produktivita práce klesla o 10,42% z důvodu vlivu hospodářské krize v roce 2008. Ale v roce 2010 produktivita práce v Thajka zase vzrostla o 8,33%, byla nejvyšší růst v minulých deseti letech. Produktivita práce na pracovníka v Thajsku během období 2000-2010 byla vyšší než v Kambodže, přibližně o pěti násobek. Ale růst produktivity práce byla nižší než v Kambodže, a jen vyšší než růst produktivity práce na pracovníka v Singapuru. 3.3.1.4 Indonésie: Indonésie je největší ekonomikou jihovýchodní Asie. HDP v roce 2010 byl 943,93 miliardu USD dle parity kupní síly v stálých cenách roku 2005, a v přepočtu na jednoho 24
občana byl 3885 USD dle parity kupní síly10. Přestože služební sektor vytváří 45,3% HDP, v zemědělství pracuje 44,3% obyvatelstva. V službách pracuje 36,9% a v průmyslu 18,8% obyvatel. Tabulka 8 - Produktivita práce(v tis. USD) a její vývoj (v %) ve Indonésii, 2000-2010 Rok PP meziroční růst PP
2000 6,29
2001 6,42
2002 6,65
2003 6,88
2004 7,16
2005 7,55
2006 7,84
2007 7,97
2008 8,25
2009 7,81
2010 8,10
4,37
1,99
3,59
3,48
4,02
5,47
3,85
1,63
3,56
-5,41
3,74
Zdroj: Asian productivity organization, vlastní výpočty Přestože Indonésie je největší ekonomickou zemí v Jihovýchodní Asii, produktivita práce ve Indonésii je nižší než v Singapuru a v Thajsku. Průměrná produktivita práce na pracovníka byla 7361 USD ročně, a průměrný meziroční růst produktivity práce byl 2,74% ročně během období 2000-2010. Nejvyšší vývoj produktivity práce byl mezi roky 2004-2005, jejíž hodnota byla 5,47%. Vidíme, že jako většina zemí v ASEAN produktivita práce v Indonésii taky poklesla mezi roky 2008-2009, z důvodu hospodářské globální krize. Během této období produktivita práce poklesla o 5,41%. Po roce 2009 produktivita práce byla obnovena, jejíž vývoj byla 3,74%. 3.3.1.5 Malajsie Malajsie měla ekonomiku závislé na zemědělství v 60. letech 20.století, a byla země třetího světa. V současné době Malajsie je průmyslovou zemí, jejíž HDP v roce 2010 byl 379,569 miliardu USD. Mezi hlavní hospodářské produkty patří rýže, palmový olej, kaučuk, dřevo, kakao, pepř atd. Tabulka 9 - Produktivita práce(v tis. USD) a její vývoj (v %) v Malajsii, 2000-2010 Rok PP meziroční růst PP
2000 25,86
2001 25,76
2002 26,63
2003 27,24
2004 28,78
2005 30,13
2006 31,19
2007 32,39
2008 33,55
3,81
-0,41
3,37
2,32
5,65
4,68
3,51
3,85
3,59
2009 28,30 15,65
2010 31,11 9,92
Zdroj: Asian productivity organization, vlastní výpočty Tabulka 9 poskytuje nám informace o produktivitě práce ve Malajsií. Vidíme, že průměrná produktivity práce na pracovníka během období 2000-2010 byla 29182 USD ročně. Tato hodnota nám ukazuje, že Malajsie je zemí s druhým největším produktivity práce v ASEAN po Singapur, jejíž průměrná produktivita práce na pracovníka byla 76507 USD ročně. Mezi roky 2000-2001 produktivita práce měla malý pokles, o 0,41% kvůli globálnímu ekonomickému poklesu. Ale z roku 2002 až 2008 produktivita práce neustále rostla, průměrný meziroční růst byl 3,73%. Mezi roky 2008-2009 kvůli globální hospodářské krize produktivita práce v Malajsii znatelně poklesla. Meziroční růst produktivity práce během období byl -15,65%, znamená, že Malajsie měla nejvíce pokles produktivity práce ve všech zemích ASEAN během období hospodářské krize. Ale v roce 2010 produktivita práce rostla 9,92%, byl nejvyšší růst produktivity práce v posledních 10 letech.
10
Worldbank, GDP per capita_PPP(constant 2005)
25
3.3.1.6 Filipíny Filipíny je nově industrializované země v jihovýchodní Asii. Podle Světové banky v roce 2004 Filipíny je 25. největší ekonomikou v seznamu zemí podle HDP(PPP). To je jeden z ekonomiky nejrychlejšího hospodářského růstu v jihovýchodní Asii, s tempem růstu HDP o 7,11% v roce 2007. Důležitými oblastmi v ekonomiky patří zemědělství a průmyslu, zejména zpracování potravin, textilních a oděvních vláken, elektroniku a automobilových dílů. Tabulka 10 - Produktivita práce(v tis. USD) a její vývoj (v %) v Filipíny, 2000-2010 Rok PP meziroční růst PP
2000 7,24
2001 6,81
2002 7,07
2003 7,11
2004 7,52
2005 7,63
2006 8,04
2007 8,41
2008 8,51
2009 8,69
2010 9,14
10,69
-6,06
3,89
0,62
5,76
1,34
5,38
4,59
1,27
2,14
5,10
Zdroj: Asian productivity organization, vlastní výpočty. Tabulka 10 nám ukazuje, že růst produktivity práce v Filipínách byl nestabilní, v roce 2002 produktivita práce vzrostla o 3,89%, ale v roce 2003 jen o 0,62% a poté v roce 2004 vzrostla o 5,76%. Průměrný růst produktivity práce na pracovníka během období 2000-2010 byl 3,73%. Největší tempo růstu byl mezi roky 1999-2000, produktivita práce vzrostla o 10,69%. Ale v roce 2001 produktivita práce klesala o 6,06%. 3.3.1.7 Laos: Laos je jeden z nejchudnějších zemích v jihovýchodní Asii. HDP na osobou byl 2162 USD dle HDP (PPP v roce 2005). Tabulka 11 - Produktivita práce(v tis. USD) a její vývoj (v %) v Lasu, 2000-2010 Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
PP meziroční růst PP
2,91
3,01
3,14
3,26
3,41
3,58
3,78
3,98
4,18
4,05
3,99
3,41
3,34
4,30
4,01
4,48
4,89
5,69
5,16
5,10
-3,22
-1,43
Zdroj: Asian productivity organization, vlastní výpočty. Produktivita práce v Laosu byla nízká, a byla jen větší než v Kambodže. Průměrná produktivita práce na pracovníka byla 3576 USD ročně. Ale meziroční růst produktivity práce byla vysoká, průměrně byl 3,21% ročně během období 2000-2010. Můžeme říci, že Laos je jedna ze zemí, které mají nerychlejší růst produktivity práce v ASEAN. Růst produktivity práce během období byl rychlejší než v Malajsii, Thajska, Indonésii. Nejrychlejší růst byl v roce 2006, vzrostla o 5,69% a produktivita práce byla 3786 USD na pracovníka. Ale mezi roky 2008-2010 produktivita práce poklesala, v roce 2009 poklesala o 3,22% a v roce 2010 o 1,43%. Přestože mezi roky 2008-2009 růst HDP byl 19.63% (nejvyšší růst v posledních 10 letech), růst počtů pracovníků v tomto období byly tehdy větší než růst HDP, z tohoto důvodu docházelo k poklesu produktivity práce na pracovníka. V tomto období 2009-2010 pokles HDP o 0,35% docházelo k také poklesu produktivity práce o 1,43%.
26
3.3.1.8 Čína Čína je známo jako země s největším počtem obyvatelstva na světě. Do roku 2012 byla druhou největší ekonomickou zemí v nominálním HDP. Podle IMF (international monetary fond) HDP Číny v 2011 byl 7298 bilionů USD, a HDP na obyvatele byl 5417 USD, byl čtyřikrát vyšší než HDP na obyvatele ve Vietnamu (1374 USD na obyvatele). Tabulka 12 - Produktivita práce(v tis. USD) a její vývoj (v %) v Číně, 2000-2010 Rok PP meziroční růst PP
2000 4,72
2001 5,05
2002 5,46
2003 5,95
2004 6,48
2005 7,15
2006 8,00
2007 9,07
2008 9,88
2009 10,21
2010 11,62
7,36
6,91
8,04
8,98
8,98
10,38
11,85
13,32
8,91
3,34
13,87
Zdroj: APO, vlastní výpočty Tabulka 12 nám udává informaci o produktivitě práce v Číně. Vývoj produktivity práce v Číně během období 2000-2010 byla vysoká, byla větší než Singapur, Kambodža, Laos a Vietnam. Průměrný meziroční růst produktivity práce během období byl 9,23%, byl větší než všechny země v ASEAN. Nicméně průměrná produktivita práce na pracovníka v Číně byla jen 7604 USD ročně, byla menší než v Singapuru, Filipínách, Malajsiích, Thajsku. Nejvyšší úroveň růstu produktivity práce v Číně byla v roce 2010, produktivita práce mezi roky 2009-2010 vzrostla o 13,87%. 3.3.1.9 Japonsko Japonská ekonomika je třetí největší na světě. HDP v roce 2010 podle PPP (v základních cenách roku 2005) byl 3927,613 miliardu USD a HDP na obyvatele (podle parity kupní síly) byl 30965 USD, byl desetkrát vyšší než ve Vietnamu. Tabulka 13 - Produktivita práce(v tis. USD) a její vývoj (v %) v Japonsku, 2000-2010 Rok PP meziroční růst PP
2000 55,89
2001 56,42
2002 57,51
2003 58,53
2004 60,01
2005 60,92
2006 61,87
2007 63,09
2008 62,60
2009 56,89
2010 59,78
3,50
0,95
1,94
1,76
2,53
1,53
1,55
1,97
-0,77
-9,12
5,07
Zdroj: APO, vlastní výpočty V tabulce 13 můžeme vidět, že průměrná produktivita práce na pracovníka během období 2000-2010 byla 59414 USD, byla nižší než jen produktivita práce v Singapuru. Nejvyšší úroveň produktivity práce dosahovala Japonsko v roce 2007, tehdy produktivita práce na pracovníka byla 63090 USD. Mezi roky 2009-2010 zaznamenala produktivita práce také nejvyšší meziroční růst za sledované období, teto růst byl 5,07%. Ve sledovaném období byl zaznamenán pokles produktivity práce v letech 2008 až 2009, kdy produktivita práce na pracovníka klesla o 0,77%, resp. 9,12%. Tento pokles byl způsoben hospodářskou krizí v roce 2008. V roce 2009 se zvyšoval počet zaměstnance, a zároveň hrubý domácí produkt klesal rychleji. 3.3.2 Srovnávaní produktivity práce mezi Vietnamu a vybráné zemí. V předchozí části poskytuje informaci o produktivitě práce a její růst v některých zemích ASEAN a země s výraznými hospodářskými růsty, tj. Čína a Japonsko. V této části 27
budeme porovnávat produktivity práce a její vývoj mezi Vietnamem a uvedenými zeměmi, abychom mohli vidět vývoj vietnamské ekonomiky, a pak ukazuje konkurence schonost Vietnamu naproti ostatními zeměmi. Porovnávaní s rozvinutích zeměmi: První skupinu, kterou jsem si vybral pro porovnání produktivity práce s Vietnamem, jsou rozvinuté zemí v ASEANu plus 3( Singapur a Japonsko). Graf č.7 - Produktivita práce na pracovníka v rozvinutých zemích a ve Vietnamu (v tis.USD), 2000-2010 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Singapur
Japonsko
Vietnam
Zdroj:APO, vlastní výpočty Graf 8 ukazuje, že během období 2000-2010 Vietnam vykazuje nejnižší produktivity práce na pracovníka z důvodu nízkého ročního HDP. Produktivita práce na pracovníka ve Vietnamu v roce 2006 byla osmnáctkrát nižší než v Singapuru a patnáctkrát nižší než v Japonsku. V letech 2008 až 2009 Japonsko i Singapur zaznamenaly pokles produktivity práce. Tento pokles produktivity práce zapříčinil především meziroční pokles HDP, který poklesal o 5,37% v Singapuru a o 6,35% v Japonsku. Porovnání s některých rozvojových zemích Další skupinou pro porovnání produktivity práce jsou vyspělé země, které tvoří členské země ASEAN plus 3: Thajsko, Indonésie, Filipíny, Čína a Vietnam.
28
Graf č.8 - Produktivita práce ve vybraných rozvojových zemích, 2000-2010 16 14 12 Thajsko
10
Indonésie 8
Vietnam
6
Filipiny
4
Čína
2 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: APO, vlastní výpočty Podle grafu č.8 dosahuje nejvyšší úrovně produktivity práce na pracovníka Thajsko v období 2000 až 2010. Ostatní dvě země, Filipíny a Indonésie, dosahují přibližně podobné úrovně produktivity práce na pracovníka. To znamená, že Indonésie a Filipíny dosahují přibližně stejné životní úrovně a konkurenceschopnosti. Můžeme vidět, že v období 2000 až 2005 produktivita práce v Číně byla nižší než v Filipíny i Indonésie. V roce 2000 produktivita práce v Číně byla přibližně dvakrát nižší než v Indonésii a Filipíny. V roce 2006 produktivity práce v Číně byla přibližně stejné jako v Filipínách, a vyšší než v Indonésii. V letech 2007 až 2010 produktivita práce v Číně už byla vyšší než dvě těchto zemí. Hlavním důvodem byl, že v období 2000-2010 vývoj HDP v Číně byla velmi rychlá, průměrný meziroční růst HDP byl 10,11%, a to docházelo k velmi rychlé růstu produktivity práce na pracovníka. Porovnání podle průměrné produktivity práce v období 2000-2010
29
Graf č.9 - Průměrná produktivita práce na pracovníka (v USD) v některých zemích ASEANu v období 2000-2010 Japonsko Čína Filipíny Vietnam Laos Kambodža Singapur Indonésie Malajsie Thajsko 0
20000
40000
60000
80000
100000
Zdroj: APO, vlastní zpracování Ve grafu 10 můžeme vidět, že během období 2000-2010 Singapur měla nejvyšší produktivitu práce na pracovníka v regionu ASEAN, průměrná produktivita práce na pracovníka v těchto letech byla 76505 USD ročně. Z tohoto grafu je taky vidět, že ve srovnání s ostatními zeměmi v regionu ASEAN Vietnam měla velmi nízkou produktivitu práce na pracovníka, jen byla vyšší než produktivita práce v Laosu a v Kambodže. Ve srovnání se Singapurem, která měla nejvyšší produktivitu práce na pracovníka, průměrná produktivita práce na pracovníka ve Vietnamu (4048,431 USD ročně) byla třicetkrát nižší. Produktivita práce na pracovníka ve Vietnamu také byla sedmkrát nižší než v Malajsií, a třikrát nižší než v Thajsku. Přestože Čína je druhou největší ekonomikou na světě, produktivita práce na pracovníka v Číně byla velmi nízká, byla nižší než i v Filipíny, Indonésii, Thajsku, Malajsii. Průměrná produktivita práce na pracovníka v Číně byla přibližně dvakrát vyšší než ve Vietnamu. Japonsko měla druhou nejvyšší produktivitu práce na pracovníka, průměrná produktivita práce během období 2000-2010 byla 59413 USD ročně. Byla desetkrát vyšší než produktivita práce ve Vietnamu, a přibližně osmkrát vyšší než v Číně.
30
Graf č.10 - Průměrný vývoj produktivity práce (v %), 2000-2010 Čína Japonsko
9,23% 0,93%
Filipiny
3,10%
Vietnam
4,50%
Laos
3,21%
Kambodža Singapur
3,95% 1,59%
Indonésie Malajsie Thajsko 0.00%
2,71% 2,04% 1,86% 2.00%
4.00%
6.00%
8.00%
10.00%
Zdroj: APO, vlastní zpracování Přestože Vietnam patří k zemí, které měly nejnižší produktivitu práce v ASEAN, Vietnam měla nejrychlejší růst produktivity práce během období 2000-2010, jen pomalejší než v Číně. Průměrná vývoj produktivity práce v těchto letech byla 4,50% ročně, větší než Singapur, Filipíny, Malajsie atd. Ale v srovnání s Číně vývoj produktivity práce ve Vietnamu byla pomalejší než v Číně. V grafu 9 udává nám, že vývoj v Číně byla nejvyšší, průměrný meziroční růst během období 2000-2010 by 9,23%. Japonsko a Singapur, které měly nejvyšší produktivity práce, měly nejnižší meziroční růst produktivity práce. Průměrný meziroční růst produktivity práce v Japonsku a Singapuru byl 0,93%, resp. 1,59%. V těchto uvedených dat lze informovat, že zemí, které měly nejnižší produktivity práce, ale její meziroční vývoj byla velmi vysoká. Může říci, že díky vyššího růstu HDP než růst pracovníků v těchto zemích docházelo k vysoké růstu produktivity práce na pracovníka.
31
Graf č.11 - vývoj HDP Kambodžy, Laosu, Vietnamu od roku 2000-2010 (v %) 16.00 14.00 12.00 10.00 8.00 6.00 4.00 2.00 0.00 -2.00
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
-4.00 -6.00 Kambodža
Laos
Vietnam
Zdroj: APO, vlastní výpočty. Graf č.12 znázorňuje vývoj hrubé domácí produktu v Kambodže Laose a Vietnamu, které měly nejnižší produktivity práce ale nejrychlejší meziroční růst produktivity práce. V letech 2000 až 2008 růst HDP v těchto zemích vždy byl nad 5%. Nejrychlejší růst HDP v těchto letech dosahovalo Kambodže. Nejvyšší růst HDP byl v roce 2005, vzrostla o 13.3%. V letech 2008-2010 HDP ve Vietnamu i Kambodže měli tendenci k pomaleji růstu. Růst HDP v roce 2009 ve Vietnamu i Kambodže byl jen 4,87%, resp. 3,1%, z důvodu ovlivněno hospodářské krize v roce 2008. V těchto letech nejvyšší růst HDP dosahovala Laosu, HDP vzrostla o 19,63%. Vedle toho růst počtu pracovníka v uvedených zemí byl vyšší než HDP. Mezi roky 2007 a 2008 počet pracovníka v Kambodže vzrostl jen o 0,18%, v Laosu vzrostl o 2,57% a ve Vietnamu o 2,22%. Můžeme říci, že v těchto zemí odborná kvalifikace pracovníků se zlepšila, a aplikace technických věd do produkce se zvýšila, což postupně vedlo k rychlému růstu HDP a zároveň růst počtů pracovníka byl nižší než růst HDP.
32
4 Příčiny vývoj produktivity práce ve Vietnamu: Z předchozích částí víme, že produktivita práce ve Vietnam je nejnižších při srovnaných s zemích v ASEAN či Japonsko a Čína, a byla vyšší jen než Laos a Kambodža. Avšak vývoj produktivity práce ve Vietnamu vzrostla nejrychleji v období od roku 2000 až roku 2010, pomaleji jen než Čína. V této kapitole budu analyzovat nejdůležitějších vlivů, které ovlivňuje na vývoj produktivity práce, a důvodu, proč Vietnam patří k těch zemí, které mají nejnižší produktivity práce v Asii či v jihovýchodních Asii. Nejdříve zkoumáme vlivů, které vedla ke nejvyšší vývoj produktivity práce mezi jihovýchodních zemích. Velká pracovní síla ve Vietnamu je hlavním důležitým důvodem, který vede ke vývoj produktivity práce. Tabulka 14 - Počet pracovníka (v tis.osob) ve Vietnamu, 2000-2010 Rok Pracovník
2000 38545
2001 39625
2002 40716
2003 41847
2004 43009
2005 44904
2006 46239
2007 47160
2008 48210
2009 49322
2010 50393
Zdroj:Index Mundi Tabulka 14 poskytuje nám informaci o vývoje počtů pracovníků od roku 2000 až roku 2010. Vidíme, že počet pracovníků v roce 2010 vzrostl o 30% od roku 2000, ta vývoj vzrostla rychleji i než v Číně, která měla nejvyšších pracovníků ve světě (více než 780 miliardu pracovníků v roce 2010). Průměrný meziroční růst zaměstnanosti od roku 2000 až roku 2010 byla 2,5% ročně. Podle toho ve Vietnamu míra ekonomické aktivity obyvatelstva byla moc vysoká. Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu ekonomicky aktivních osob z celkového počtu obyvatelstva11. Od roku 2005 až roku 2010 míra ekonomicky aktivních osob byla vždy vyšší než 50%, v roce 2009 a v roce 2010 ta míra byla 55.9%, resp. 56.4%. To znamená, že počet zaměstnanosti ve Vietnamu byl vyšší než ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Je to obrovská výhoda pro Vietnam v procesu hospodářské rozvoje během období 2000-2010. Zejména zaměstnance mladší než 35 let byla jen 45% pracovníků ve Vietnamu. To očekává, že v budoucnu podíl zaměstnanců se rovněž zvýší. S významným růstem zaměstnanců, nízká míra nezaměstnanosti ve Vietnamu je také důvodem, který ovlivňuje na vývoje produktivity práce. Tabulka 15 - Míra nezaměstnance ve Vietnam, 2005-2010 Rok Míra nezaměstnance (v %)
2005 2.4
2006 2
2007 4.3
2008 4.7
2009 6.5
2010 2.9
Zdroj: Index mundi Lze vidět, že mezi roky 2005-2006 míra nezaměstnanosti byla jen 2%, poměrně nízká. Od roku 2007 až roku 2009 míra nezaměstnanosti se zvýšila vysoce, v roce 2007 tato 11 Jílek Jaroslav a spol., Nástin sociálně hospodářské statistiky, 1.vyd., Praha Vysoká škola ekonomická 2005, ISBN 80-245-0940-0 (str.38)
33
míra byla 4,3%. Hlavní příčinou byla skutečnost, že po vstupu WTO, přímé zahraniční investice (PZI) do Vietnamu vzrostly rychle( v roce 2007 PZI vzrostly o 77%), zemědělské půdy byly nahrazeno na továren, tak farmáři ztratili svou půdu, což vedlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti po období vstupu WTO. Nejvyšší míra dosáhla ve roce 2009, byla 6,5%. To byla vysvětleno tím, že konala světová hospodářská krize v roce 2008, mnoho továren sníží svoji zaměstnance, tak míra zaměstnance se zvýšila. Avšak v roce 2010 míra zaměstnanosti se snížila na 2,9%. S vysokou zaměstnanosti i nízkou mírou nezaměstnanosti růst HDP během období roku 2000-2010 byl velmi rychlý, tak vedlo ke vysoce zvýšení produktivity práce. To bylo vysvětleno, proč Vietnam patří ke zemí, které měla nejvyšší růst produktivity práce. Druhou příčinou je nízká průměrná reálná měsíční mzda pracovníka ve Vietnamu. Ta mzda v roce 2009 byla jen 150,6 USD měsíčně na pracovníka, poměrně byla nižší než v Thajsku, Indonésii a Malajsii. Proto Vietnam byla považována za jednoho ze zemí v ASEAN, která přilákala významně na přímé zahraniční investice (PZI), ( v roce 2010 PZI byla 11 bilionů USD). V pojmy makroekonomie, přímé zahraniční investice má důležitý vliv na ekonomické rozvoje, ovlivňuje na vývoje HDP, ekonomické restrukturalizace atd. V minulých 10 letech, většina přímé zahraniční investice se často zaměřují na hospodářství především na sekundární a triviální sektoru. Zejména v triviálním sektoru FZI byly 70% ze součtu FZI do Vietnamu. To bylo příčinou, která vedla k Vietnamské ekonomické restrukturalizaci v posledních letech. To může být viděno pří analýze grafu 6 v předchozí kapitole, kdy struktura zaměstnanosti se postupně pohybovala z primárních sektorů do sekundárních a triviálních sektorů. Přímé zahraniční investice také mají přímou roli v podpoře výroby, a dále ovlivňují mnohé technologie na používaném výrobu, především na výši počtů pracovních míst ale také vyprodukují kvalifikovanou pracovní sílu. Proto ovlivňují nepřímo na rychlé vývoj produktivity práce ve Vietnamu. Ale Vietnam nevyužila svoji výhody na zlepšení produktivity práce, tak to byl příčiny, proč produktivita práce ve Vietnamu byla jednou z nejnižších produktivit práce v jihovýchodní Asii i v Asii. Mající vysoké počty pracovníků ale většina firma ve Vietnamu mají nedostatek techniky kvalifikovaných pracovníků. Podle obecné statistické organizace (GSO) v roce 2010 z 50 miliardu pracovníků byla jen 7 miliardu vyškolených pracovníků, jejíž podíl byla 15,3% součtu pracovníků. Především pracovníci s vysokoškolským vzděláním činili 7,4% součtu pracovníků, což zaznamenala nejvyšší podíl. Míra zaměstnance s vyšší odbornou vzdělaností a střední odbornou vzdělaností byla jen 3,8% a 3,7% v roce 2010. Nedostatek techniky kvalifikovaných pracovníků je jeden z nejdůležitější důvody ovlivňující na produktivity práce ve Vietnamu, když většina ekonomické politiky se zprostředkují na změny z zemědělské země na průmyslové země. To vyžadují vysoce kvalifikovaných i vyškolených pracovníků, které jsou nezbytné pro Vietnamské hospodářství v této období. Ale vždy jsou obtížné problémy pro Vietnam, aby řešila úlohy rozvoje produktivity práce. Podle GSO v roce 2010 ve Vietnamu 34
bylo 2162 tis. studentů, kteří studují ve vysoké škole, z nichž 318,4 tis. student absolvovali, v odborné škole studují 686184 osob. Může říct, že to bylo velký počet osob, které studují ve vysoké škole a odborné škole. Zde máme otázkou, jestli míra absolventa byla vysoká, proč kvalita zaměstnance ve Vietnamu byla stále nízká? Odpověď je nízké vzdělání ve vysoké i odborné škole. Protože vzdělaní ve Vietnamu hlavně zprostředkují na teorii bez praxí, proto většina studenti zkracují svoje odborné dovednosti. Podle Vietnamského Ministerstva školství v roce 2011 bylo 63% absolventů nezaměstnaní kvůli nedostatku odborné dovednosti, a 53% absolventů musí pracovat v oboru, které nejsou jejich profese. Také rychlá rozvoj továrny ve Vietnamu ovlivňují na počtu kvalifikovaných pracovníků. Po vstupu WTO mnoho zahraniční investoři přijit do Vietnamu, tak mnoho továren byly postaveny, proto poptávka po pracovníků byla více. Ale většina pracovní síly se zaměří na zemědělství, tak pracovníci nemají odborné dovednosti, když jsou přijali do pracovních míst v továren. Poslední důvod je, že dělba práce mezi ekonomickými sektory rovněž přispěl k dopad na produktivity práce. Jak jsem analyzoval v předchozích části, že míra zaměstnance v primárních sektorů byla nejvyšší, když produktivita práce v tímto sektoru byla velmi nízká.
35
Závěr Cílem předložené bakalářské práce bylo analyzovat vývoj produktivity práce ve Vietnamu, a současně porovnat produktivitu práce na pracovníka mezi Vietnamem a jinými asijskými zeměmi, především zeměmi ASEAN, abychom byli schopni vidět situaci pracovní síly ve Vietnamu v porovnání se zeměmi regionu ASEAN. V první části bakalářské práce jsem se zabýval především obecnými pojmy z oblasti produktivity a produktivity práce, které jsou potřeba pro analytickou část práce. Definoval jsem pojem vstupu a výstupu při výpočty produktivity práce, jako například hrubý domácí produkt, hrubá přidaná hodnota, pracnost, počet pracovníků a počet odpracovaných hodin. Také jsem objasnil popis metod odhadu produktivity práce a popis faktorů, které ovlivňují ji. V praktické části jsem popsal vietnamské hospodářství před a po období „Inovace“, následně jsem se zaměřil zejména na vývoj produktivity práce na pracovníka ve Vietnamu, a na srovnání ukazatele s ostatními zeměmi v letech 2000 až 2010. Produktivita práce ekonomických sektorů byla mezi zeměmi odlišná. Přestože většina pracovníků pracovala v primárním sektoru, produktivita práce v dáném sektouů byla nejnižší. Mezi roky 2000 a 2010 se podíl počtu pracovníků mezi sektory výrazně lišil. Především v sekudárním sektoru došlo k největší změně podílu počtu pracovníků. To znamená, že Vietnam byl už úspěšný při provádění politiky modernizace a industrializace, neboť pracovníci postupně přestoupili z ekonomických sektorů s nízkou produktivitou práce do sektorů s vyšší produktivitou práce. Při porovnání za celé sledované období s vybranými zeměmi ASEAN a některými zeměmi, které mají nejvyšší hrubé domácí produkty v Asii, Vietnam patřil mezi země s nejnižší produktivitou práce na pracovníka. Nicméně když jsem porovnal vývoj produktivity práce, Vietnam zaznamenal největší průměrný meziroční růst produktivity práce na pracovníka v jihovýchodních zemí. Během období světové hospodářské krize (mezi roky 2008-2009), zěmě s vysokou produktivitou práce měly tendenci k poklesu produktivity práce na pracovníka. Malajsie zaznamenala největší pokles produktvity práce na pracovníka ze všech sledovaných zemí. Nicméně Vietnam byl průměrně méně postižený světovou hospodářskou krizi, produktivita práce v tomto období měla tendenci pomalu růst ( 2,51%). Dalším cílem druhé části bakalářské práce byla analýza nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují na produktivitu práce na pracovníka ve Vietnamu v letech 2000 až 2010. Hlavním faktorem mající pozitivní vliv na rychlém vývoji produktivity práce ve Vietnamu je vysoký počet zaměstnanců. Míra zaměstnanosti ve Vietnamu v současné době přesahuje 50%, přičemž u zaměstnanců mladších než 35 let představovala 45% z celku. Toto může být jeden z důvodů, proč Vietnam dosahoval nejvyššího růstu produktivity práce v letech 2000 až 2010. Další faktor, který negativně ovlivňoval produktivity práce ve Vietnamu, byla nižší odborná kvalifikace pracovníků. Během období 2000-2010 podíl vyškolených pracovníků byl pouze 15%. To byl hlavním důvodem vedoucí k nejnižší produktivitě práce v zemích ASEAN, i když míra zaměstnanosti ve Vietnamu byla vysoká. Důvodem může být podíl pracovníků mezi ekonomickými sektory (vysoká koncentrace pracovníků v ekonomických sektorech s nižší produktivitou práce), který negativně ovlivňuje produktivitu práce ve Vietnamu. 36
Literatura 1. Asian productivity organization;. 2011. APO productivity databook 2011. Japan : Keiko University Press Inc., 2011. ISBN 92-833-7091-0. 2. Emíla, Kováčová. 1978. Produktivita práce: zdroje, analýza a plánovanie. s.l. : ROH, 1978. 3. Jílek, J. and Maravová, J. 2007. Ekonomické a sociální indikátory: od statistiky k poznatkům. Praha : Futura, 2007. ISBN 978-80-86844-29-9. 4. kol., Macáková Libuše a. 2003. Mikroekonomie základní kurs, 8.vyd. s.l. : Melandrium, 2003. ISBN 8-86175-38-3. 5. Krameš, Jaroslav. 2009. Makroekonomie základní kurz. místo neznámé : Vysoká škola ekonomická ve Praze, 2009. ISBN 978-80-245-1580-9. 6. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. 2008. Glossary of statistical terms. Paris : Organisation for Economic Co-operation and Development, 2008. ISBN 978-92-64-02556-1. 7. —. 2001. Measuring produktivity: measurement of aggregate and industrylevel productivity growth: OECD manual. Paris : Organisation for Economic Co-operation and Development, 2001. ISBN 92-64-18737-5. 8. spol., Jílek Jaroslav a. 2005. Nástin sociálněhospodářské statistiky. místo neznámé : Vysoká škola ekonomická ve Praze, 2005.
37
Elektronické literatury 1. Faktory ovlivňující produktivitu práce. [Online] [Cited: 11 25, 2012.] http://resume.officialtips.com/career-guide/factors-affecting-workproductivity.html. 2. Asian productivity organization. APO Productivitity Database. [Online] [Citace: 22. 11 2012.] http://www.apo-tokyo.org/about/files/APOProductivity-Database-2012-01.xlsx. 3. Asian productivity organization . APO Producitivity Databook Aggregate Data. [Online] [Citace: 22. 11 2012.] http://www.apotokyo.org/about/files/ApoProductivityDatabookAggregateData9.29.2011.xlsx. 4. General Statistics office of Vietnam. Podíl vyškolených pracovníků podle pohlaví. [Online] [Citace: 15. 12 2012.] http://www.gso.gov.vn/default_en.aspx?tabid=467&idmid=3&ItemID=12881. 5. Google. Základní makroekonomické veličiny. [Online] [Cited: 11 2, 2012.] https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:LiMear4IJboJ:www.pappaya.w z.cz/ekonomie/Zakladni%2520makroekonomicke%2520veliciny%2520a%252 0jejich%2520mereni.doc+mereni+HDP&hl=vi&gl=vn&pid=bl&srcid=ADGE ESiaoYrc4LSDepbxX0ZDJPBDNfU2AsmW1j9Cryjs5tARnwB1Ussiua8CMy . 6. Index Mundi. GDP per Capita (PPP) in Vietnam. [Online] [Cited: 12 15, 2012.] http://www.indexmundi.com/g/g.aspx?v=67&c=vm&l=en. 7. Index Mundi. Obyvatelstvo ve Vietnamu. [Online] [Cited: 12 16, 2012.] http://www.indexmundi.com/g/g.aspx?v=21&c=vm&l=en. 8. Index Mundi. počet pracovníků ve Vietnamu. [Online] [Cited: 12 15, 2012.] http://www.indexmundi.com/g/g.aspx?v=72&c=vm&l=en. 9. Index Mundi. Unemployment rate in Vietnam. [Online] [Cited: 12 15, 2012.] http://www.indexmundi.com/g/g.aspx?v=74&c=vm&l=en. 10. Index Mundi. Vietnam Inflation rate. [Online] [Citace: 23. 11 2012.] http://www.indexmundi.com/vietnam/inflation_rate_(consumer_prices).html. 11. International Monetary Fund. Gross domestic product, contant prices (National currency). [Online] [Cited: 10 28, 2012.] http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2009/01/weodata/weorept.aspx?sy=1 980&ey=2014&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=582&s=NGDP _R%2CNGDP_RPCH&grp=0&a=&pr.x=12&pr.y=12#download.
38
12. Ministry of Planning and Investment. International Labour Organization. Vietnam-Report on Labour Force Survey 2011 . [Online] [Citace: 4. 12 2012.] http://www.ilo.org/dyn/lfsurvey/lfsurvey.list?p_lang=en&p_country=VN. 13. OECD. Labour produktivity indicators, Comparison of two databases productivity differentials and the balassa-samuelson effect. [Online] [Cited: 11 30, 2012.] http://www.oecd.org/dataoecd/57/15/41354425.pdf. 14. Referaty10. Produktivita práce, pracnost. [Online] [Citace: 9. 11 2012.] http://www.referaty10.com/referat/Ekonomie/9/tema-9-28-Ekonomie.php. 15. The World Bank. GDP per capita, PPP( constant 2005). [Online] [Cited: 11 24, 2012.] http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.KD. 16. Vencbauerová, Šárka. 2012. VŠE Praha. Vývoj produktivity práce v České republice a v EU 27 v letech 2004 - 2010 . [Online] 2012. [Cited: 11 10, 2012.] bakalářská práce. isis.vse.cz. 17. Vietnam productivity centre. Productivity. [Online] [Cited: 10 15, 2012.] http://vpc.vn/PortletBlank.aspx/A8771B23A55747178C42F6B3BC6FE359/Vi ew/cong-cu-cai-tien-nscl/Nang_suatyeu_to_co_ban_cua_tang_truong_va_phat_trien_kinh_te/?print=1825910890. 18. VSEM. parita kupní síla. [Online] [Cited: 12 10, 2012.] https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:q4FBkPUjj1AJ:www.vsem.cz/ data/data/cessoubory/bulletin/gf_bulletin0408.pdf+parita+kupn%C3%AD+s%C3%ADla+ CES&hl=vi&gl=vn&pid=bl&srcid=ADGEEShZZPkmP0u_UTHCI22uQpo_ Wwm8nmieT1Bm0xp2f0sLomRUSplrdMsAWnLocKcFaVYe9tdchAm. 19. Wikipedia. Producitivy. [Online] http://en.wikipedia.org/wiki/Productivity.
[Cited:
10
30,
2012.]
20. Wikipedia. Ekonomika. [Online] http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomika.
[Cited:
12
1,
2012.]
39
Seznam tabulek TABULKA 1-HLAVNÍ UKAZATEL PRODUKTIVITY ......................................................................... 8 TABULKA 2 - MEZIROČNÍ RŮST VSTUPU PRÁCE A PRODUKTIVITY VE VIETNAMU, 1987-1997 ... 19 TABULKA 3 - MEZIROČNÍ RŮST PRODUKTIVITY PRÁCE VE VIETNAMU V LETECH 1998-2006 .... 19 TABULKA 4 - MEZIROČNÍ RŮST PRODUKTIVITY PRÁCE VE VIETNAMU V LETECH 2007-2010 .... 20 TABULKA 5- PRODUKTIVITA PRÁCE (V TIS.USD) A JEJÍ VÝVOJ (V %) V SINGAPUŘE. 2000-2010 .......................................................................................................................................... 23 TABULKA 6 - PRODUKTIVITA PRÁCE(V TIS. USD) A JEJÍ VÝVOJ (V %) V KAMBODŽE, 2000-2010 .......................................................................................................................................... 23 TABULKA 7 - PRODUKTIVITA PRÁCE(V TIS. USD) A JEJÍ VÝVOJ (V %) V THAJSKU, 2000-2010 .......................................................................................................................................... 24 TABULKA 8 - PRODUKTIVITA PRÁCE(V TIS. USD) A JEJÍ VÝVOJ (V %) VE INDONÉSII, 2000-2010 .......................................................................................................................................... 24 TABULKA 9 - PRODUKTIVITA PRÁCE(V TIS. USD) A JEJÍ VÝVOJ (V %) V MALAJSII, 2000-2010 .......................................................................................................................................... 25 TABULKA 10 - PRODUKTIVITA PRÁCE(V TIS. USD) A JEJÍ VÝVOJ (V %) V FILIPÍNY, 2000-2010 .......................................................................................................................................... 26 TABULKA 11 - PRODUKTIVITA PRÁCE(V TIS. USD) A JEJÍ VÝVOJ (V %) V LASU, 2000-2010 ..... 26 TABULKA 12 - PRODUKTIVITA PRÁCE(V TIS. USD) A JEJÍ VÝVOJ (V %) V ČÍNĚ, 2000-2010...... 27 TABULKA 13 - PRODUKTIVITA PRÁCE(V TIS. USD) A JEJÍ VÝVOJ (V %) V JAPONSKU, 2000-2010 .......................................................................................................................................... 27 TABULKA 14 - POČET PRACOVNÍKA (V TIS.OSOB) VE VIETNAMU, 2000-2010 ........................... 33 TABULKA 15 - MÍRA NEZAMĚSTNANCE VE VIETNAM, 2005-2010 ............................................ 33
40
Seznam grafů GRAF Č.1 - VÝVOJ NOM. A REÁL. HDP V STÁLÝCH CENÁCH ROKU 1994 VE VIETNAMU, 19942010.................................................................................................................................. 11 GRAF Č.2 - INFLACE VE VIETNAMU ........................................................................................... 16 GRAF Č.3 - VÝVOJ HDP (V %) VE VIETNAMU V STÁLÝCH CENÁCH ROKU 1994 ........................ 18 GRAF Č.4 - MEZIROČNÍ RŮST HDP, ZAMĚSTNANCE A PRODUKTIVITY PRÁCE (V %) V LETECH 2005-2010 ........................................................................................................................ 20 GRAF Č.5 - ROZDĚLENÍ ZAMĚSTNANOSTI PODLE EKONOMICKÝCH SEKTORŮ(V %). 2005-2010. 21 GRAF Č.6 - MEZIROČNÍ RŮST PRODUKTIVITY PRÁCE PODLE EKONOMICKÝCH SEKTORŮ (V %) .......................................................................................................................................... 21 GRAF Č.7 - PRODUKTIVITA PRÁCE NA PRACOVNÍKA V ROZVINUTÝCH ZEMÍCH A VE VIETNAMU (V TIS.USD), 2000-2010 ....................................................................................................... 28 GRAF Č.8 - PRODUKTIVITA PRÁCE VE VYBRANÝCH ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH, 2000-2010........... 28 GRAF Č.9 - PRŮMĚRNÁ PRODUKTIVITA PRÁCE NA PRACOVNÍKA (V USD) V NĚKTERÝCH ZEMÍCH ASEANU V OBDOBÍ 2000-2010 ........................................................................................ 30 GRAF Č.10 - PRŮMĚRNÝ VÝVOJ PRODUKTIVITY PRÁCE (V %), 2000-2010 ................................ 30 GRAF Č.11 - VÝVOJ HDP KAMBODŽY, LAOSU, VIETNAMU OD ROKU 2000-2010 (V %) ........... 31
41
