Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií

Studijní program: Aplikovaná informatika Obor: Informační systémy a technologie

Diplomant: Bc. Nikos Margaris Vedoucí diplomové práce: doc. Jiří Feuerlicht, Ph.D Oponent diplomové práce: Ing. Renata Kunstová, Ph.D

Cloud Computing v českém prostředí

školní rok 2010/2011

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Cloud Computing v českém prostředí zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal.

V Praze dne 28. 6. 2011

………………………………. podpis

Poděkování

Děkuji doc. Jířímu Feuerlichtovi, Ph.D za odborné vedení při zpracování mé diplomové práce. Dále děkuji představitelům všech organizací, které se zapojily do prováděného výzkumu.

Anotace

CLOUD COMPUTING V ČESKÉM PROSTŘEDÍ

Anotace Tato diplomová práce je zaměřena Cloud Computing. Jedná se o relativně nový trend ve způsobu dodávky IS/IT řešení podniku. Celý koncept je postaven na službách, která reprezentují veškeré IT zdroje a jsou uživatelům zpřístupněny na základě platebních modelů prostřednictvím komunikačních sítí. Cílem práce je nalézt vhodnou definici celého konceptu. Na jejím základě pak zhodnotit aktuální postavení tohoto trendu na území České republiky. Dále pak určit možné příčiny zjištěného stavu. Základním krokem pro zpracování bude sestavení literární rešerše, která poskytne definiční rámec pro danou problematiku a zároveň naznačí, jaké otázky je vhodné si při zjišťování postavení Cloud Computingu položit. Vlastní výzkum bude prováděn pomocí dotazníkového šetření. Hlavními přínosy této práce by mělo být navržení vhodné definice Cloud Computingu, zhodnocení aktuálního stavu v českém prostředí a nalezení jeho možných příčin.

Klíčová slova Cloud Computing, Software-as-a-Service, softwarové služby, Platform-as-a-Service, platformní služby, Infrastructure-as-a-service, infrastrukturní služby.

i

Summary

CLOUD COMPUTING IN CZECH ENVIROMENT

Summary Focus of this diploma thesis is on Cloud Computing – a new delivery model of IS/ICT services for companies. Cloud Computing services are IT resources available to users via internet on pay-as-you-use basis. The aim of the thesis is define underlying Cloud Computing concepts and evaluate the current state of Cloud Computing adoption in the Czech Republic. We discuss the framework for definition of Cloud Computing concepts in the theoretical part of the thesis drawing on resources available in the literature. Cloud Computing survey is conducted using an online questionnaire and followsthe principles established in theoretical part. The main contribution of this thesis is creating working definition of Cloud Computing and identifying reasons that affect adoption rate in the Czech Republic.

Key Words Cloud Computing, Sofware-as-a-Service, Platform-as-a-Service, Infrastructure-as-aService.

ii

Obsah

Obsah 1

Úvod do řešené problematiky .................................................................. 1

2

Cíl a metodika práce ................................................................................ 3

3

2.1

Cíle práce ............................................................................................................ 3

2.2

Metodika práce .................................................................................................. 3

Přehled řešené problematiky ................................................................... 6 3.1

3.1.1

Informační systémy a technologie ................................................................. 6

3.1.2

Vývoj postavení podnikové informatiky ......................................................... 7

3.2

Cloud Computing .............................................................................................. 10

3.2.1

Definice pojmu Cloud Computing ................................................................ 10

3.2.2

Vývoj Cloud Computingu ............................................................................. 15

3.2.3

Modely nasazení ......................................................................................... 20

3.2.4

Taxonomie služeb ....................................................................................... 22

3.2.5

Přínosy nasazení Cloud Computing služeb .................................................... 26

3.2.6

Bariéry nasazení Cloud Computing služeb .................................................... 29

3.3

4

Podniková informatika ....................................................................................... 6

Shrnutí .............................................................................................................. 31

Teoretické předpoklady výzkumu........................................................... 33 4.1

Klasifikační rámec ............................................................................................. 33

4.1.1

Cílová skupina ............................................................................................. 33

4.1.2

Základní charakteristiky respondentů .......................................................... 33

4.2

Obsah výzkumu ................................................................................................ 34

4.2.1

Definice pojmu Cloud Computing ................................................................ 34

4.2.2

Definice modelu služeb ............................................................................... 35

4.2.3

Motivace, problémy a bariéry nasazení........................................................ 36

4.2.4

Využívané služby ......................................................................................... 37

iii

Obsah

5

4.2.5

Kritické aplikace, SLA a počet poskytovatelů ................................................ 38

4.2.6

Závěrečné zhodnocení ................................................................................. 38

Výsledky výzkumu a jejich vyhodnocení ................................................. 39 5.1

Sběr dat ............................................................................................................ 39

5.2

Základní vyhodnocení ....................................................................................... 39

5.2.1

Obecné charakteristiky respondentů ........................................................... 39

5.2.2

Využití Cloud Computing služeb ................................................................... 41

5.2.3

Obecné charakteristiky Cloud Computingu................................................... 42

5.2.4

Softwarové služby ....................................................................................... 43

5.2.5

Platformní služby ........................................................................................ 45

5.2.6

Infrastrukturní služby .................................................................................. 47

5.2.7

Zhodnocení Cloud Computing služeb ........................................................... 49

5.2.8

Bariéry adopce Cloud Computingu ............................................................... 50

5.3

Dílčí vyhodnocení ............................................................................................. 51

5.3.1

Velikosti subjektu........................................................................................ 51

5.3.2

Vyhodnocení dle délky existence ................................................................. 52

5.3.3

Vyhodnocení dle odvětví ............................................................................. 52

5.3.4

Vyhodnocení dle původu společnosti ........................................................... 53

5.3.5

Vyhodnocení dle velikosti IT oddělení .......................................................... 54

5.3.6

Vyhodnocení dle rozpočtu IT ....................................................................... 54

6

Diskuze .................................................................................................. 56

7

Závěry .................................................................................................... 62

8

Literatura ............................................................................................... 64

9

Přílohy ................................................................................................... 68

iv

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 3.1 – Vývoj postavení IS/IT v podniku [Střížová et al., 2007, str. 130].................................. 9 Obr. 3.2 – Cloud Computing [Kleiner, 2008] ............................................................................... 14 Obr. 3.3 – Model nasazení Cloud Computingu [Kaskade, 2009] ................................................ 22 Obr. 3.4 – Saas, PaaS, IaaS [Giurata, 2010] ................................................................................. 24 Obr. 3.5 – Model služeb [Youseff, Butrico, Da Silva, 2009] ........................................................ 25 Obr. 3.6 – Dodavatelé a uživatelé Cloud Computingu [Armbrust et al., 2009] .......................... 26 Obr. 5.1 – Počet zaměstnanců společnosti [zpracováno autorem] ............................................ 40 Obr. 5.2 – Odvětví společnosti [zpracováno autorem] ............................................................... 40 Obr. 5.3 – Velikost IT oddělení společnosti [zpracováno autorem]............................................ 41 Obr. 5.4 – Velikost rozpočtu IS/IT společnosti [zpracováno autorem] ....................................... 41 Obr. 5.5 – Využití Cloud Computingu [zpracováno autorem] ..................................................... 42 Obr. 5.6 – Využití SaaS, PaaS a IaaS [zpracováno autorem] ....................................................... 42 Obr. 5.7 – Důvody pro adopci SaaS [zpracováno autorem] ........................................................ 43 Obr. 5.8 – Problémy s nasazením SaaS [zpracováno autorem] .................................................. 44 Obr. 5.9 – SaaS aplikace [zpracováno autorem] ......................................................................... 45 Obr. 5.10 – Dodavatelé SaaS [zpracováno autorem] .................................................................. 45 Obr. 5.11 – Motivace pro PaaS [zpracováno autorem] .............................................................. 46 Obr. 5.12 – Problémy s nasazením PaaS [zpracováno autorem] ................................................ 46 Obr. 5.13 – Poskytovatelé PaaS [zpracováno autorem] ............................................................. 47 Obr. 5.14 – Důvody pro adopci IaaS [zpracováno autorem]....................................................... 47 Obr. 5.15 – Problémy nasazení IaaS [zpracováno autorem]....................................................... 48 Obr. 5.16 – Využití IaaS [zpracováno autorem] .......................................................................... 48 Obr. 5.17 – Podpora kritických procesů [zpracováno autorem] ................................................. 49 Obr. 5.18 – Dodavatelé IaaS [zpracováno autorem]................................................................... 49

v

Seznam obrázků Obr. 5.19 – Výsledek implementace SaaS, PaaS, IaaS [zpracováno autorem]............................ 50 Obr. 5.20 – Bariery adopce Cloud Computingu [zpracováno autorem] ..................................... 51 Obr. 5.21 – Adopce dle velikosti subjektu [zpracováno autorem] ............................................. 52 Obr. 5.22 – Adopce dle délky existence [zpracováno autorem .................................................. 52 Obr. 5.23 – Adopce dle odvětví [zpracováno autorem].............................................................. 53 Obr. 5.24 – Adopce dle původu společnosti [zpracováno autorem] .......................................... 54 Obr. 5.25 – Adopce dle velikosti IT oddělení [zpracováno autorem] ......................................... 54 Obr. 5.26 – Adopce dle IT rozpočtu [zpracováno autorem] ....................................................... 55

vi

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1.1 – Terminologický slovník [zpracováno autorem] ............................................................. x Tab. 2.1 – Cíle práce a metoda jejich naplnění [zpracováno autorem] ........................................ 5 Tab. 3.1 – Trendy vývoje IS/IT [Ward, Peppard, 2002, str. 24] ..................................................... 8 Tab. 3.2 – Grid a Cloud Computing [Stanoevska-Slabeva, Wozniak, Ristol, 2010, str. 59] ......... 19 Tab. 3.3 – Přínosy pro uživatele Cloud Computingu [zpracováno autorem] .............................. 28 Tab. 4.1 – Srovnání definic Cloud Computingu [zpracováno autorem] ...................................... 34 Tab. 4.2 – Přínosy a bariéry Cloud Computingu [zpracováno autorem] ..................................... 36

vii

Terminologický slovník

Terminologický slovník Plný název

Zkratka

Definice

Application Service Providing

ASP

Model dodávky IS/IT, který odděluje využívání informačního systému od jeho provozu a vlastnictví [Gála, Pour, Toman, 2006].

Cloud Computing

CC

Cloud computing je vhodný distribuční model pro realizaci síťového přístupu ke sdíleným výpočetním zdrojům (např. sítím, serverům, datovým úložištím, aplikacím a službám), které mohou být uživateli rychle přiřazeny nebo odebrány a to s minimálním využitím prostředků pro řízení příslušné operace nebo zásahem ze strany poskytovatele. Celý koncept je založen trvalé dostupnosti sdílených prostředků [Mell, Grance, 2009].

Outsourcing

Zajišťování všech činností spojených s podnikovou informatikou, včetně dodávky IS/IT externím dodavatelem [Gála, Pour, Toman, 2006].

Software-as-a-Service

SaaS

Uživateli jsou prostřednictví Cloud Computing infrastruktury zpřístupněny aplikace provozované třetí stranou [Mell, Grance, 2009].

Platform-as-a-Service

PaaS

Uživateli je prostřednictví Cloud Computing infrastruktury umožněno vytvářet a provozovat aplikace v Cloud Computing prostředí [Mell, Grance, 2009].

Infrastructure-as-a-Service

IaaS

Poskytovatel zajišťuje pro uživatele výpočetní prostředky, úložiště, síťovou infrastrukturu a ostatní související IT zdroje [Mell, Grance, 2009].

Utility Computing

Poskytování IT služeb na podobném distribučním modelu, jakým je domácnostem dodávána voda, plyn či elektrická energie [Carr, 2005].

Pay-as-you-go, Pay-per-use model

Platební model, při kterém uživatel platí pouze skutečně spotřebované IT zdroje [Armbrust et al., 2009].

Multi-tentant architektura

Architektura navržená tak, aby umožnila provoz více instancí jedné aplikace a její sdílení více uživateli [Srana, 2010].

Grid Computing

Hardwarovou a softwarovou infrastrukturu, která nabízí konzistentní, perzistentní přístup k výpočetním kapacitám [Foster, Kesselman, 1998, in Stanoevska-Slabeva, Wozniak, Ristol, 2010].

Open Source Software

OSS

Volně dostupný aplikační software šířený pod specifickou licencí, která umožňuje sdílení a modifikaci zdrojového kódu [Sarna, 2010].

Webové služby/Web Services

WS

Znovu použitelné aplikační komponenty, které oddělují obsah a funkcionalitu, a které jsou dostupná prostřednictvím internetových technologií. [Gála, Pour, Toman, 2006].

Web 2.0

Nové přístup k internetu založený na sdílení informací, spolupráce a návrhu zaměřenému na uživatele [Furth, 2010, in Furth, Escalante, 2010].

viii

Terminologický slovník Architektura orientovaná na služby/Service Oriented Architecture

SOA

Architektura postavená na principu služeb [Linthicum, 2009].

Content-Addressable Storage

CAS

Databázové a úložné systémy, které podporují uchovávání a prohledávání polo-strukturovaných a nestrukturovaných dat [Marks, Lozano, 2010].

Cloud Oriented Architecture

COA

Architektura navržená pro aplikace provozované v Cloud Computing prostředí [Velte, Velte a Elsenpeter, 2010].

Storage-as-a-Service

Cloud Computing služby zahrnující datové úložiště, které je fyzicky umístěno mimo datové centrum uživatele služeb, ale v rámci IS/IT se jeví jako lokální. [Linthicum, 2009].

Database-as-a-Service

Uživateli je nabízena databáze v podobě služby provozovaná na Cloud Computing infrastruktuře [Linthicum, 2009].

Information-as-a-Service

Informační služby zahrnují vzdálený přístup k libovolnému dostupnému informačnímu zdroji [Linthicum, 2009].

Process-as-a-Service

Dodavatel nabízí uživateli vzdálený IT prostředek, který umožňuje správu zdrojů a orchestraci procesů [Linthicum, 2009].

Application-as-a-Service

Viz SaaS.

Integration-as-a-Service

Předmětem poskytované Cloud Computing služby jsou integrační nástroje a prostředky, včetně aplikačních rozhraní, kontroly datových toků a obsahu, apod. [Linthicum, 2009].

Security-as-a-Service

Uživateli je umožněn přístup k pokročilým bezpečnostním prostředkům, např. správě identit. [Linthicum, 2009].

Management/Governanceas-a-Service

Dodavatel služby nabízí přístup k prostředků pro správu a řízení prostředí Cloud Computingu [Linthicum, 2009].

Testing-as-a-Service

Cloud Computing služby jsou v tomto případě zaměřeny na testování provozu jednoho nebo více Cloud Computing řešení [Linthicum, 2009].

Communication-as-aService

CaaS

Poskytovatel zpřístupňuje uživateli komunikační prostředky. Služba zahrnuje nasazení a provozování hardwarových a softwarových prostředků pro zajištění VoIP a IM aplikací [Rittinghouse, Ransome, 2010].

Monitoring-as-a-Service

MaaS

Předmětem těchto Cloud Computing služeb jsou prostředky pro zajištění bezpečnosti obchodních platforem postavených na internetu se záměrem zajistit důvěrnost, integritu a nepřerušenou dostupnost informačních aktiv společnosti [Rittinghouse, Ransome, 2010].

Hardware-as-a-Service

HaaS

Hardverové služby reprezentují skutečné fyzické IT prostředky v datových centrech poskytovatele [Youseff, Butrico, Da Silva, 2009]

Service Level Agreement, Dohoda o úrovni poskytovaných služeb

SLA

Pro dodavatele i uživatele služeb závazný dokument, který obsahuje výkonové parametry poskytované služby [Linthicum, 2009].

ix

Terminologický slovník Voice over IP

VoIP

Využití internetových technologií k podpoře komunikace [Gála, Pour, Toman, 2006].

Instant Messaging

IM

Aplikace pro zasílání krátkých zpráv, založené na využívání internetových protokolů [Rittinghouse, Ransome, 2010].

Sarbanes-Oxley Act

SOX

Dokument obsahující závazná pravidla a standardy, které jsou platné v USA. [Rittinghouse, Ransome, 2010].

Tab. 1.1 – Terminologický slovník [zpracováno autorem]

x

Teoretická východiska

1

Úvod do řešené problematiky

V současnosti často zmiňovaný pojem Cloud Computing představoval ještě před relativně krátkou dobou přinejmenším obtížně uchopitelný způsob využití informačních a komunikačních technologií. Jeho výraznějšímu rozšíření bránila kromě nezřetelného definičního rámce také celá řada dalších více či méně reálných problémů. Tento koncept byl

navíc

často

spojován

s potřebou

nejvyspělejších

technologií,

značnými

bezpečnostními riziky nebo finanční náročností. Dnes se Cloud Computing stává realitou, a to jak v komerční sféře, tak i mimo ni. Soudobým trendem je chápat Cloud Computing jako progresivní řešení podnikového informačního systému, které je schopno přizpůsobit se mnohým organizacím. Pro nově založené a začínající firmy představuje dostupný způsob zajištění potřebných provozních aplikací. Malým a středním podnikům pak umožňuje vyrovnat se, přinejmenším na úrovni informačního systému, velkým společnostem. A to i přesto, že ty zpravidla disponují mnohem většími finančními prostředky, lidským kapitálem nebo dalšími zdroji. Pro velké společnosti a nadnárodní korporace představuje Cloud Computing alternativu k běžným řešením podnikové informatiky. Nabízí způsob jak přetvořit rigidní, často neefektivní aplikační podporu v efektivní informační systém, který vhodným způsobem podporuje podnikové procesy. Z hlediska pojetí podnikové informatiky představuje Cloud Computing evoluční krok směrem k postupnému uvolnění vztahu mezi podnikovým informačním systémem a podnikem samotným. Nicméně tento koncept není pouze důsledkem postupného změny pohledu na potřebu aplikační podpory podnikových procesů nebo současného technologického pokroku. Nástup Cloud Computingu je také přímo provázán se změnami v ekonomickém prostředí. Současná ekonomika přestavuje dynamický, turbulentní a často se měnící systém. V tomto prostředí se musí pohybovat více či méně všechny společnosti bez ohledu geografickou pozici, odvětví, ve kterém působí, nebo na jejich vnitřní strukturu. S postupnou globalizací, informatizací a s nimi souvisejícím rozvojem informační společnosti, dochází k zrychlení dynamiky celého tržního prostředí. Ke změnám tak dochází častěji, jsou hůře předvídatelné a zpravidla o to dramatičtější. Vhodným příkladem může být dnes již doznívající globální ekonomická krize z roku 2007.

1


Rostoucí komplexita prostředí tak představuje problém, který musí všechny typy organizací určitým způsobem řešit. Jako vhodné řešení se již v 70. letech ukázalo využití informačních a komunikačních technologií, pomalu začala nabývat obrysů oblast podnikové informatiky. V té době se začal postupně formovat uzavřený kruh, který zahrnoval tržní prostředí, podnik a informatika. Tento neustále se opakující cyklus, vyústil v přemíru investic do oblasti informačních systémů. Technologický rozvoj umožnil postupné přimykání aplikační platformy a organizace. V konečném důsledku se tak ze služeb poskytovaných externím datovým centrem stala pevná součást podnikové organizační struktury. Přímým důsledkem internalizace informatiky a přemíry investic pak byly změny v principech budování informačních systémů. Došlo k přechodu od vhodných a potřebných aplikací k celopodnikovým řešením, která navíc často nebyla vybírána dle své výhodnosti, ale mnohem spíše dle soudobých trendů. Podniková informatika postupně ztrácela schopnost zajišťovat podniku konkurenční výhodu a stala se spíše finančním břemenem. V dnešní době se již jednoznačně projevila neudržitelnost tohoto vývoje, a to nejen v důsledku ekonomické krize, ale také v souvislosti s postupnou komodizací informačních systémů a technologií. Současný vývoj nahrává právě nástupu Cloud Computing služeb, které nabízí možnost zefektivnění poskytování podnikových aplikací prostřednictvím lepšího propojení na podnikové procesy při zachování kvality poskytovaných služeb. A přitom nabízí nižší náklady a často i vyšší spolehlivost a bezpečnost než v praxi užívaná řešení.

2


2

Cíl a metodika práce

2.1

Cíle práce

Hlavní cíl diplomové práce je zhodnotit aktuální stav využití Cloud Computing služeb v České republice. Mezi dílčí cíle patří:

Sestavit teoretická východiska,

Zjistit míru adopce Cloud Computing služeb,

Identifikovat příčiny zjištěného stavu,

Stanovit závěry práce.

2.2

Metodika práce

Při psaní diplomové práce bude využito níže uvedeného postupu a metod pro dosažení zvolených cílů. Vypracování diplomové práce bude dodržovat postup navržený Tharenouvou Donohuem a Cooperem [2007]. 1. Vymezit problematiku výzkumu Diplomová práce je zaměřena na oblast Cloud Computing služeb, s ní související výzkum je pak namířen na stejnou problematiku s přihlédnutím k vlivu českého prostředí. 2. Popsat teoretické zázemí nebo definiční rámec Teoretická východiska budou sestavena na základě kvalitativních metod pro studium dostupné literatury, výstupem bude zpracovaná literární rešerše. Literární rešerše je založena na nalezení, studiu a sumarizaci dostupných informačních zdrojů zabývajících se danou problematikou [Creswell, 2009]. Při studiu literatury bude respektován postup navržený Creswellem [2009]:

Identifikace klíčových slov,

Identifikace dostupných informačních zdrojů,

3


Nalezení dostatečného množství informačních zdrojů,

Identifikace publikací a dokumentů relevantních ke zpracovávanému tématu,

Studium a sumarizace použitých zdrojů,

Sestavení literární rešerše.

Analýza literárních pramenů bude zaměřena na knižní publikace, články v odborných časopisech, příspěvky do sborníků z konferencí a další dostupné internetové zdroje, které se orientují na oblast informačních systémů a technologií, zejména pak Cloud Computing. 3. Upřesnit výzkumné otázky nebo hypotézy Výzkum bude zaměřen na určení míry adopce Cloud Computing služeb v českém prostředí, a dále pak na možné příčiny zjištěného stavu. 4. Zvolit podobu výzkumu Vlastní výzkum bude následovat po zajištění dostatečného množství informací prostřednictvím studia dostupných zdrojů. Vzhledem k povaze předmětu zájmu bude realizován prostřednictví kvantitativních metod. 5. Zvolit metody sběru dat Kvantitativní výzkum bude proveden formou dotazníkového šetření s cílem zjistit současnou míru využití Cloud Computing služeb. K hlavním přednostem dotazníku patří schopnost efektivního zjištění informací z rozsáhlého testovacího souboru [Tharenou, Donehue, Cooper, 2007]. 6. Zvolit metody analýzy dat V průběhu analýzy dat dojde k jejich vyhodnocení pomocí základních statistických metod. Základní vyhodnocení bude provedeno na základě četnosti jednotlivých odpovědí. Určité klíčové otázky pak budou zpracovány v závislosti na klasifikačních údajích poskytnutých respondenty s cílem najít další závislosti.

4


7. Interpretace výsledků a formulace závěrů Výsledky jak kvantitativního šetření budou prezentovány na základě sumarizace zjištěných skutečností. Závěry diplomové práce budou formulovány na základě syntézy informací z literární rešerše a jednotlivých částí provedeného výzkumu. Následující tabulka (Tab. 2.1 – Cíle práce a metoda jejich naplnění) sumarizuje cíle práce a metody, které povedou k jejich naplnění. Cíl

Metoda splnění cíle

Indikátor splnění cíle

Sestavit teoretická východiska

Literární rešerše

Definice základních pojmů

Zjistit míru adopce Cloud Computing služeb

Dotazníkové šetření

Určení míry adopce na vzorku respondentů

Identifikovat příčiny zjištěného stavu

Dotazníkově šetření

Identifikace skutečností bránících adopci Cloud Computing služeb na vzorku respondentů

Stanovit závěry práce

Syntéza poznatků

Stanovení jednoznačných závěrů práce

Tab. 2.1 – Cíle práce a metoda jejich naplnění [zpracováno autorem]

5


3

Přehled řešené problematiky

3.1

Podniková informatika

3.1.1 Informační systémy a technologie Pro účely této práce jsou zavedeny následující definice pojmů podniková informatika, informační systém, informační a komunikační technologie. Podniková informatika Podniková nepředstavuje pouze propojení informačních a komunikačních technologií s informačními systémy a jejich aplikacemi. Dále také zahrnuje principy řízení, provozu a rozvoje daného ekonomického subjektu [Gála, Pour, Toman, 2006]. Informační a komunikační technologie Informační technologie (IT) pokrývají oblast technických prostředků (hardware) a programového vybavení (software). Komunikační technologie představují určitou podmnožinu hardwarových a softwarových nástrojů, zaměřených přímo na zajištění vzájemné komunikace aplikací [Gála, Pour, Toman, 2006]. Obdobně také Ward, Peppard [2002] zahrnují pod pojem IT veškeré související technologie. Nicméně komunikační prostředky vyčleňují jako svébytnou kategorii, kterou řadí na úroveň ostatního hardwaru a softwaru. Informační systém Informační systém (IS) lze na obecné úrovni vymezit jako technologická nástroje zaměřené na vytvoření, zpracování, uchování, přenos nebo prezentaci informací nezávisle na jejich formě [Střížová et al, 2007]. Podobný názor zastávají také Ward, Peppard [2002], kteří navrhují chápat IS jako prostředky, kterými lidé a organizace sbírají, upravují, uchovávají, využívají a šíří informace za použití technologii. Definice více orientované na technologii nabízí Gála, Pour a Toman [2006], kteří informační systém vnímají jako množinu podnikových aplikací, která přímo zahrnuje funkcionalitu, podporované procesy a data, a která je realizována prostřednictvím informačních technologií.

6


3.1.2 Vývoj postavení podnikové informatiky Postavení informatiky v rámci organizace se měnilo a stále mění v závislosti na technologickém vývoji, změně paradigmatu distribučních modelů IS/IT a celé řadě dalších vlivů, mezi které dnes patří také informatizace a globalizace společnosti nebo aktuální ekonomická situace. Ward a Peppard [2002] ve svém modelu 3 etap vývoje IS/IT navrhují sledovat postavení podnikové informatiky v závislosti na převažujícím způsobu využití informačních systémů. Ward a Peppard [2002] navrhují následující členění: období zpracování dat, manažerský informačních systémů a strategických informačních systémů. 1. Zpracování dat Dle Warda a Pepparda [2002] jsou počátky podnikové informatiky charakterizovány zaměřením na zvýšení efektivity probíhajících operací prostřednictvím automatizace na informacích založených procesů. Ward a Peppard [2002] dále uvádějí, že další vývoj je do značné míry limitován možnostmi dostupných technologií, zejména pak v oblasti hardwarových prostředků. 2. Manažerské informační systémy Pro manažerské informační systémy je charakteristický pozvolný přechod od prosté automatizace omezené skupiny procesů k podpoře rozhodování [Ward, Peppard, 2002]. Dle Střížové et al. [2007] je monolitická architektura postupně nahrazována distribuovaným prostředím. Dále dochází k postupné internalizaci IS/IT do podnikové struktury. 3. Strategické informační systémy Ward a Peppard [2002] vnímají přechod k strategickým IS/IT jako zásadní změnu paradigmatu podnikové informatiky. Dochází k přechodu od automatizace procesů a podpoře uživatelů v oblasti rozhodování k řešení komplexí činností. Informační systém se stává postupně páteří provádění podnikových procesů. Dochází k postupnému posilování vazby mezi informatikou a organizací. Se vznikem internetu se pak IS/IT začínají orientovat více na vnější prostředí společnosti. Tabulka 3.1 přibližuje jednotlivé etapy vývoje postavení podnikové informatiky, včetně podrobnější charakteristiky z technologického hlediska.

7

Teoretická východiska Etapa Hledisko Charakter technologie

Charakter operací

Problémy při vývoji

DP Počítače Fragmentace Hardwarová omezení Oddělené od uživatelů kontrolované DP

MIS Distribuované procesy Propojení Softwarová omezení Řízené na úrovni správy aplikací

Technické problémy (programový/projektový management)

SIS Sítě Integrace Omezeno vizí Dostupné všem uživatelům, podporující jejich činnost Vazba na business strategii

Podpora business operací, potřeb uživatelů (informační management) Důvody použití Snížení nákladů Podpora obchodu Umožňuje chod (technologie) (uživatele) společnosti (business) Vlastnosti systému Provozní/internalizace Kontrola Flexibilita, externalizace Tab. 3.1 – Trendy vývoje IS/IT [Ward, Peppard, 2002, str. 24]

Model navržený Dicksonem [Dickson, 2003, in Hirvonen, 2005] sleduje technologické hledisko vývoje IS/IT a způsob jakým ovlivnilo postavení informatiky ve společnosti. Dickson navrhuje následujících 5 období vývoje informačních systémů [Dickson, 2003, in Hirvonen, 2005]: 1. Izolované počítače, 2. Mainframe systémy, 3. Distribuované systémy, 4. Volný trh služeb, 5. Internetové technologie a World Wide Web. Obrázek 3.1 kombinuje model navržený Wardem a Peppard [2002] s přístupem popsaným Dicksonem [2003, in Hirvonen 2005]. Obě pojetí kladou důraz zejména na rostoucí význam a potenciál IS/IT. Zároveň také naznačují možný budoucí vývoj v této oblasti. Oba modely shodně odkazují na potřebu postupného vytěsnění informačních systémů mimo organizaci. Jako prostředek externalizace informačního systému, resp. podnikové informatiky jako celku, navrhují větší využití komunikačních technologií. Klasifikační rámec Warda a Pepparda [2002] pak uvádí celou řadu dílčích vlastností, které by měly

8


sdílet vyspělé IS/IT. Mimo jiné uvádí flexibilitu nebo těsné propojení na business strategii (viz Tab. 3.1 – Trendy vývoje IS/IT).

Obr. 3.1 – Vývoj postavení IS/IT v podniku [Střížová et al., 2007, str. 130]

Cloud Computing je z toho pohledu nevyhnutelným krokem, který směřuje k naplnění definice strategického pojetí podnikové informatiky, tak jak byla navržena Wardem a Peppardem [2002] i Dicksonem [2003, in Hirvonen 2005]. Obdobný názor zastává také Furth [2010, in Furth, Escalante, 2010], který rozlišuje 6 základních paradigmat dodávky informatických služeb: 1. Mainframe systémy, 2. PC systémy, 3. Síťové aplikace, 4. Internetové aplikace, 5. Grid Computing, 6. Cloud Computing. Dle Furtha [2010, in Furth, Escalante, 2010] je Cloud Computing nejenom jednoznačným vyústěním současného vývojového trendu, ale zároveň jej lze chápat jako návrat k základním principům položeným v období mainframe aplikací.

9


3.2

Cloud Computing

3.2.1 Definice pojmu Cloud Computing V roce 1961 uvedl profesor John McCarthy, že „přežijí-li počítače jako druh i v budoucnosti, mohou být jednoho dne organizovány a využívány na podobném principu jako voda, plyn, elektřina nebo telefon“ [Garfinkel, 1999, str. 1]. Tuto myšlenku později rozvíjeli také další autoři. Dle Parkhilla [1966] bylo použití McCarthym navrhovaných principů v budoucnu nejen možné, ale dokonce také velmi pravděpodobné za předpokladu, že bude dosaženo dostatečného pokroku v oblasti multiprocesorových

systémů,

multiprogramování,

komunikačních

technologii

a principů sdílení výpočetního výkonu. Rammath [1997] byl vůbec prvním, kdo v souvislosti s obdobným způsobem využití informačních a komunikačních technologií použil pojem Cloud Computing. V roce 2003 prezentoval Carr názor, že soudobé informační systémy dosáhly hranice svých možností, navíc s postupnou komodizací hardwaru i softwaru ztrácí potenciál pro vytváření konkurenční výhody. Dále poukazuje na skutečnost, že ačkoliv lze o IS/IT uvažovat jako o aktivu, často stojí mimo podnikovou strategii. Je proto nezbytné, aby se informatika stala pružnější, a zvýšila svojí schopnost navázat se na skutečné potřeby podniku [Carr, 2003]. Řešení vidí ve změně pojetí podnikového IS/IT jako celku. Navrhuje postupný přechod od vlastních datových center k řešení založenému na principu pronajímání informačních prostředků jako služeb [Carr, 2005]. Přetrvávajícím problémem byla ucelenější definice pojmu Cloud Computing. Celá oblast začala získávat pevnější rámec až v současnosti. Nicméně stále existuje celá řada rozličných pohledů, které se liší především ve striktnosti a přesnosti s jakou vymezují hranice pojmu Cloud Computing. Jedna z prvních vhodně formulovaných definic vznikala v akademickém prostředí na univerzitě Berkeley v Kalifornii. Dle Armbrusta et al. [2009] zahrnuje Cloud Computing na jedné straně aplikace, které jsou ve formě služeb zpřístupněny uživatelům prostřednictví komunikační sítě, nejčastěji internetu, a jsou zpoplatněny na základě pay-as-you-go modelu, na druhé straně ale také veškeré hardwarové a

10


softwarové prostředky, které využívají datová centra zajišťující tyto služby, tato oblast bývá někdy také označována jako Utility Computing. Společnost Forrester [2009] rozšiřuje výše zmíněnou definici o standardizaci IT prostředků na straně dodavatele služeb, a samoobslužné principy na straně uživatelů. Cloud Computing je v zásadě soubor standardizovaných IT kapacit (služeb, softwarových řešení nebo infrastruktury) dostupných přes internet na základě samoobslužných principů a pay-per-use modelu [Forrester, 2009]. Standardizaci zejména na hardwarové úrovni označují Marks a Lozano [2010] za jeden z nezbytných předpokladů pro vznik Cloud Computingu. Agentura Gartner [2009] navrhuje poněkud kompaktnější pohled na řešenou problematiku. Celý koncept je založen na způsobu využití informačních a komunikačních technologií, při kterém jsou škálovatelné a elastické IT prostředky dodávány v podobě služeb externím uživatelům prostřednictvím internetových technologií. Dále jednoznačně definuje 5 hlavních pilířů celého konceptu [Gartner, 2009]:

Princip služeb – potřeby spotřebitelů a poskytovatelů jsou od sebe odděleny jednoznačně definovaným rozhraním, které lze označit jako službu,

Škálovatelnost a elasticita – výkon služby lze progresivně navyšovat nebo snižovat dle aktuálních potřeb spotřebitele,

Sdílení více uživateli – služba představuje množinu IT prostředků, tímto principem lze na straně dodavatele služby realizovat úspory z rozsahu a maximalizovat efektivity využití zdrojů, služba je vždy sdílena více spotřebiteli,

Měření dle využití – využití služby je sledováno na základě vhodně definovaných metrik, které následně umožňují její zpoplatnění na základě celé řady platebních modelů,

Využití internetových technologií – služby jsou spotřebitelům dodávány prostřednictvím internetu.

S touto definicí se do značné míry shoduje definiční rámec navržený a publikovaný organizací National Institute of Standards and Technology (NIST). Dle Mella a Grance [2009] je Cloud computing vhodný distribuční model pro realizaci síťového přístupu ke

11


sdíleným výpočetním zdrojům (např. sítím, serverům, datovým úložištím, aplikacím a službám), které mohou být uživateli rychle přiřazeny nebo odebrány a to s minimálním využitím prostředků pro řízení příslušné operace nebo zásahem ze strany poskytovatele. Celý koncept je založen na trvalé dostupnosti sdílených prostředků. Obdobně jako Gartner, také Mell a Grance [2009] navrhují 5 klíčových charakteristik:

Samoobslužný princip – spotřebitel si může zajistit potřebné výpočetní prostředky samostatně, na základě automatizovaných principů, bez asistence ze strany poskytovatele služby,

Síťový přístup – výpočetní prostředky jsou dostupné prostřednictvím síťové infrastruktury a s využitím standardních mechanismů, nezávisle na povaze komunikačního klienta,

Sdílení zdrojů – pro distribuci výpočetních prostředků jsou využívány principy multi-tentant architektury, spotřebitel je odstíněn jak od skutečného způsobu od realizace služby, tak i přesného fyzického umístění zdroje,

Elasticita a flexibilita – výpočetní prostředky jsou přidělovány a odebírány spotřebitelům dle jejich aktuální potřeby, spotřebiteli samotnému se jeví jako neomezené, každý služba může být v libovolný časový okamžik zajištěna v jakémkoliv množství,

Měřené služby – výpočetní prostředky jsou spravovány a optimalizovány automatizovaným systémem na základě pravidel odvozených dle typu poskytované služby.

Následující autoři nabízí poněkud pragmatičtější přístup, jehož vyústěním jsou zpravidla volnější definice celého konceptu. Linthicum [2009] chápe Cloud Computing službu jako libovolný IT prostředek (datová úložiště, databáze, prostředky pro vývoj aplikací, aplikační služby apod.), které existují mimo podnikové prostředí a jsou zpřístupněny prostřednictvím internetu. Furth [2010, in Furth, Escalante, 2010] definuje Cloud computing jako nový způsob využívaní informačních a komunikačních technologií, který je primárně založen na škálovatelnosti, konceptu služeb a internetu. Zároveň se ale snaží zdůraznit význam virtualizace zdrojů jako nezbytného nástroje pro vlastní zajištění služeb.

12


Marks a Lozano [2010] se shodují s názorem obou výše zmíněných autorů. Za základ celého konceptu považují virtualizované IT zdroje, které musí být umístěny mimo podnikové datové centrum. Obdobným způsobem vidí Cloud Computing také Sarna [2011], který navíc zdůrazňuje dynamičnost celého mechanismu. Ve srovnání s ostatními autory Rittinghouse a Ransome nenabízejí přímo vlastní definici, spíše popisují Cloud Computing prostřednictvím množiny charakteristických vlastností. Dle Rittinghouse a Ransoma [2010] je nosným pilířem celého konceptu multi-tentant architektura, která je sama o sobě nositelem celá řady dalších atributů často spojovaných s principy Cloud Computingu:

Potřeba síťového přístupu,

Centralizace infrastruktury,

Schopnost dynamické alokace zdrojů,

Konzistentní výkonové parametry, spolehlivost.

Další autor vnáší do definice Cloud Computing služeb také určitý historický rámec. Dle Garrisona [2009] je celý koncept vyústěním postupného vývoje informačního prostředí, které se již dávno přesunulo od lokálních datových center s jedním vstupním a výstupním bodem k celosvětové síti datových center, která jsou vzájemně propojena pomocí značného množství komunikačních prvků. Tento vývoj směřoval k postupné migraci služeb do vzdálených datových center, která postupně akumulovala jak hardwarové tak softwarové prostředky a následně je začala pronajímat uživatelům. Schémata (viz Obr. 3.2 – Cloud Computing) běžně využívaná pro ilustraci základního konceptu Cloud Computingu se poměrně často blíží právě definici navržené Garrisonem [2009].

13


Obr. 3.2 – Cloud Computing [Kleiner, 2008]

Výše uvedené definice zpravidla považují Cloud Computing za již zavedený a v praxi úspěšně aplikovaný koncept. Naproti tomu společnost IDC [2011] stále zastává názor, že Cloud Computing je stále relativně novým, teprve se formujícím trendem vývoje, nasazení a dodávky IT služeb, který není možné a do určité míry ani vhodné svazovat příliš striktním definičním rámcem. Zaznívá také silnější kritika celého konceptu. Larry Ellison [2008, in Farber, 2008], generální ředitel společnosti Oracle, zastává názor, že v současnosti není problém upravovat formu a obsah pojmu Cloud Computing takovým způsobem, aby nově vzniklému popisu vyhovoval prakticky libovolný způsob dodávky IT služeb. Naráží tak nejenom na určitou volnost definice, ale také na problematiku informačního odvětví jako celku. Ellison [2008, in Farber, 2008] dále věří, že Cloud Computing je v podstatě pouze určitým moderním výstřelkem, který není postaven na pevných základech. Dalším odpůrcem Cloud Computingu je Richard Stallman, zakladatel nadace Free Software Foundation, který tvrdí, že „programy jako je Gmail společnosti Google donutí lidi k pořízení uzavřených, proprietárních systémů, které budou v průběhu času stát více prostředků“ [Stallman, 2008, in Johnson, 2008]. Podobně jako Ellison, také Stallman zastává názor, že celý koncept se mnohem více podobá módnímu trendu bez reálné užitné hodnoty než skutečnému technologickému pokroku na poli informačních technologií. Posledním z trojice asi nejvýraznějších kritiků je Andy Isherwood, více-prezident pro softwarové služby ve společnosti HP. Dle Bakera [2008] Isherwood kritizuje především

14


absenci pevného definičního rámce, který by jednoznačně popsal způsob dodávky IT řešení označovaného jako Cloud Computing. 3.2.2 Vývoj Cloud Computingu Časté diskuze o oblasti Cloud Computingu se neomezují pouze na snahu o nalezení konzistentní definice, ale zaměřují se také na skutečnosti, které přímo umožnily nebo alespoň přispěly k vývoji celého konceptu. Dle Armbrusta et al. [2009] stojí za evolucí celé oblasti především vznik nových obchodních modelů. Přestože Armbrust et al. [2009] nepopírají vliv technologického pokroku, spatřují hlavní příčinu nástupu Cloud Computingu v pay-as-you-go modelu. Ostatní autoři zpravidla dávají přednost technologickým aspektům. Lin a Devine [2010, in Furth, Escalante, 2010] identifikovali jako klíčové aspekty, které umožnily vznik Cloud Computingu a stále značnou měrou ovlivňují jeho potenciál, vývoj síťové infrastruktury a virtualizaci. Podobný názor zastávají také Rittinghouse a Ransome [2010], nicméně ve svém pohledu na celou problematiku neopomíjejí vývoj hardwarových prvků a internetových technologií, asi největší váhu přikládají Grid Computingu. Naproti tomu Sarna [2010] tvrdí, že hlavními technologiemi, které umožnili evoluci Cloud Computing služeb jsou virtualizace, vzdálená datová centra a v nich hostované služby. Asi neucelenější pohled na tuto problematiku nabízí Marks a Lozano [2010]. Zastávají názor, že v tomto ohledu není možné zaměřit se pouze na technické aspekty, ale je nezbytné sledovat širší souvislosti. Marks a Lozano [2010] navrhují klasifikovat veškeré faktory, které se podílely na nástupu Cloud Computingu do 2 hlavních skupin:

Aspekty, které přímo umožnily rozvoj Cloud Computingu,

Aspekty, které přispěly k rozvoji Cloud Computingu.

15


Do první kategorie řadí Marks a Lozano [2010]: 1. Komoditní hardware V této oblasti naráží Marks a Lozano [2010] na skutečnosti popsané již Carrem [2003], tj. postupnou komodizaci hardwaru. Tento jev lze ale vnímat dvojím způsobem. Dle Carra [2003] umožnil rostoucí výkon spolu s klesající cenou hardwarových komponent postupnou externalizaci IT, která představovala jeden z prvních kroků směrem ke Cloud Computingu. Naproti tomu Marks a Lozano [2010] vnímají komodizaci IT prostředků jako nástroj umožňující budovaní rozsáhlých datových center. 2. Rychlost síťové infrastruktury Rychlost síťové infrastruktury představuje jeden z hlavních omezujících prvků v rámci celé architektury Cloud Computing aplikací [Lin a Devine, 2010, in Furth, Escalante, 2010]. Marks a Lozano [2010] upozorňují v této oblasti také na rostoucí spolehlivost komunikačních sítí a klesající náklady. 3. Virtualizace Dle Rittinghouse a Ransoma [2010] představuje virtualizace techniku provozování více nezávislých operačních systémů na jednom fyzickém počítači nebo serveru. Marks a Lozano [2010] přikládají virtualizaci takový význam zejména proto, že umožňuje efektivní využití výpočetního času a zároveň maximalizuje návratnost investice vynaložené na pořízení hardwarových prostředků. Velte, Velte a Elsenpeter [2010] uvádějí, že příčinami úspěchu virtualizace v prostředí Cloud Computing služeb jsou především: sdílení jednoho fyzického počítače více uživateli, izolování uživatelů od ovládání programu a mezi sebou navzájem a schopnost emulovat hardwarové prostředky. Přesto vidí jako lepší řešení paravirtualizaci. Plná virtualizace vyžaduje ve všech případech celý systému. Naproti tomu v druhém případě je pomocí specifického operačního modulu zajištěn provoz základních hardwarových prostředků, nad tímto modulem je pak možno simulovat několik běhových prostředí [Velte, Velte a Elsenpeter, 2010]. 4. Architektura aplikací Architektura samotných aplikací může představovat v distribuovaném vývojovém a běhovém prostředí značný problém. Marks a Lozano [2010] jsou přesvědčeni, že Cloud

16


Computing služby by nebylo možné provozovat bez objektově orientovaného programování, architektury orientované na služby a znalosti konceptu aplikačních rozhraní. V tomto směru jim dává za pravdu také Linthicum [2009], který uvádí architekturu orientovanou na služby jako základ pro implementaci libovolného Cloud Computing řešení. Velte, Velte a Elsenpeter [2010] se v tomto směru posouvají ještě o něco dále a navrhují již přímo koncept cloud oriented architecture, jako princip návrhu aplikací takovým způsobem, že jsou schopny začlenit do své struktury komponenty Cloud Computing řešení. 5. Architektura datových úložišť Datová úložiště jsou v celé řadě parametrů poměrně úzce svázána s technologickou úrovní dostupných hardwarových prostředků. Dle Markse a Lozana [2010] představují v této oblasti největší pokrok zejména objektové databáze nebo tzv. CAS (ContentAddressable Storage) systémy. 6. Všudypřítomný vysoce kvalitní přístup Informační technologie jsou dnes již součástí každodenního života. Ve vyspělých zemích není přístup k internetovým službám 24 hodin denně 7 dní v týdnu již výjimkou, ale spíše pravidlem. Takovéto prostředí vytváří ideální podmínky pro distribuci Cloud Computing aplikací. 7. Kulturní aspekty Do oblasti kulturních aspektů řadí Marks a Lozano [2010] především společenská očekávání. Ačkoliv to není vždy pravidlem, při nasazení nových technologií se předpokládá, že dojde ke zlepšení výkonových atributů jako je spolehlivost, dostupnost, rychlost odezvy apod. Současná ekonomická situace také navíc vytváří tlak na snížení investic a provozních nákladů IS/IT. Právě tyto skutečnosti připravily informační manažery společností pro přijetí nového konceptu.

17


Marks a Lozano [2010] do druhé kategorie, tedy mezi skutečnosti, které přispěly k rozvoji celé problematiky, zahrnují: 1. Operační modely Na straně dodavatelů Cloud Computing je nezbytná změna přístupu ke správě prostředků, vzhledem k jejich značnému rozsahu, a to nejčastěji s uplatněním automatizovaných nástrojů [Marks, Lozano, 2010]. Dle Armbrusta et al. [2009] by bylo možné do této kategorie zařadit potřebu nových distribučních modelů pro IT služby. 2. Flexibilita Mell a Grance [2009] uvádějí, že mezi hlavní charakteristiky Cloud Computing služeb patří mimo jiné samoobslužný princip, elasticita a flexibilita. Marks a Lozano [2010] připomínají, že této flexibility lze dosáhnout, pouze vhodným propojením výše zmíněných charakteristik do jednolitého celku a zpřístupnit správu prostředků uživateli prostřednictvím webového rozhraní. 3. Konzistentní infrastruktura Pod pojmem konzistentní infrastruktura chápou Marks a Lozano [2010] skutečnost, že vzhledem k pokročilé standardizaci jsou dnešní datová centra budována z relativně malého počtu fyzických prvků. 4. Koncept datových center Nové principy v budování datových center jsou v zásadě důsledkem využívání standardizovaných hardwarových prvků [Marks, Lozano, 2010]. Konzistentní infrastruktura umožňuje zaměřit pozornost při návrhu datových center do jiných oblastí, tak aby bylo dosaženo maximální efektivity jejich provozu. Další pojmy, které souvisí s vývojem zmiňovaného konceptu, jsou Grid a Utility Computing. Grid a Cloud Computing Naprosto odlišný názor zastává Furth [2010, in Furth, Escalante, 2010], který vidí základ celého konceptu v Grid Computingu, jako další příčiny pak uvádí virtualizaci, webové služby, architekturu orientovanou na služby a web 2.0. Navazuje tak vlastně na

18


Rittinghouse a Ransoma [2010] s tím rozdílem, že Grid Computing považuje v této oblasti za naprosto klíčový krok směrem k Cloud Computing službám. Všeobecně vzato bývají pojmy Cloud a Grid Computing velmi často zaměňovány. Definice prvního zmíněného konceptu již uvedena dříve v této práci. Grid Computing lze charakterizovat jako hardwarovou a softwarovou infrastrukturu, která nabízí konzistentní, perzistentní přístup k výpočetním kapacitám [Foster, Kesselman, 1998, in Stanoevska-Slabeva, Wozniak, Ristol, 2010]. Dle Bermana, Foxe a Heye [2002] lze Grid Computing definovat jako výpočetní a datovou infrastrukturu, která poskytuje elektronickou podporu globální společnosti. Kourpas [2006] naproti tomu inklinuje k více popisnému pojetí. Grid Computing představuje způsob, jak sjednotit seskupení serverů, datových úložišť a komunikační infrastruktury do kompaktního celku, který je schopen nabídnou výpočetní kapacitu těchto zdrojů uživateli pro zpracování určité úlohy. Na základě výše zmíněných definic lze již nalézt základní rozdíly mezi oběma koncepty. Cloud Computing zpravidla využívá virtualizace, aby byl schopen zajistit dostatečné prostředky pro více uživatelů, Grid naopak sdružuje dostupné zdroje tak, aby byl schopen nabídnout značnou výpočetní kapacitu jednomu uživateli. Více celou problematiku řeší Stanoevska-Slabeva, Wozniak, Ristol [2010], kteří navrhují odlišit Grid Computing a Cloud Computing na základě vícevrstevného modelu (viz. Tab. 3.2 Grid a Cloud Computing). Grid Computing

Cloud Computing

Způsob sestavení

Alokace více serverů při zpracování jedné úlohy.

Virtualizace serverů, jeden server může být využit pro výpočet několika úloh současně

Typické úlohy

Zpravidla využíván pro zpracování jedné úlohy po omezený čas.

Využíván pro zajištění IT služeb.

Úroveň abstrakce

Vysoká úroveň abstrakce.

Služby.

Tab. 3.2 – Grid a Cloud Computing [Stanoevska-Slabeva, Wozniak, Ristol, 2010, str. 59]

19


Utility a Cloud Computing Podobně jako Grid, také termín Utility Computing bývá často dáván do souvislosti s Cloud Computingem. Jak již bylo zmíněno v předcházejících odstavcích, základy této oblasti položil profesor McCarthy [Garfinkel, 1999]. Silným zastáncem Utility Computingu je také Carr, který jej, obdobně jako McCarthy, přirovnává k dodávce informačních a komunikačních technologií na podobném principu jako jsou v současnosti domácnostem dodávány voda, plyn nebo elektrická energie [Carr, 2005]. Do těsnější souvislosti s Cloud Computingem pak staví tuto problematiku Amburst et al. [2009], kteří považují za Utility Computing dodávku infrastrukturních prostředků pro zajištění aplikačních služeb. Podobný způsobem se k celé záležitosti staví také Taneli [2009], který navrhuje uchopit Cloud

Computing

jako

určitou

formu

Utility

Computingu

distribuovaného

prostřednictvím internetu. Asi nejucelenější pohled na celý problém nabízí Barry Lynn, generální ředitel společnost 3Tera. Lynn prezentuje názor, že zatímco Cloud Computing na jedné straně zpřístupňuje uživatelům služby bez nutnosti pochopení základních principů jejich fungování a technologické infrastruktury, Utility Computing poskytuje infrastrukturu s možností kontrolovat, škálovat a konfigurovat tuto infrastrukturu, tj. nabízí nezbytné zázemí pro distribuci Cloud Computing služeb [Danielson, 2008]. 3.2.3 Modely nasazení Modelem nasazení je rozuměn způsob, jakým jsou Cloud Computing služby poskytovány koncovým uživatelům. Podobně jako v případě definice nebo vývoje tohoto konceptu existují i v této oblasti určité spory. Dle Armbrusta et al. [2009] lze rozlišit dva základní distribuční modely: veřejný (public) a soukromý (private) Cloud. Je ovšem nutno uvést, že Armbrust et al. [2009] uznávají private Cloud pouze jako možný způsob nasazení IT služeb, realizovaný prostředním interního datového centra, nikoliv model pro Cloud Computing. Naproti tomu Velte, Velte a Elsenpeter [2010] zastávají názor, že soukromý cloud je v tomto případě naprosto legitimním řešením. Dále pak přidávají koncept hybridního Cloudu, který představuje určitou kombinaci veřejného a soukromého modelu.

20


Ucelenější pohled, se kterým se ztotožňuje celá řada dalších autorů [Sarna, 2010; Linthicum, 2009], nabízejí Mell a Grance [2009] navrhují následující modely nasazení. 1. Veřejný (public) Cloud Základní charakteristikou veřejného modelu je zpřístupnění Cloud Computing infrastruktury veřejnosti nebo produkčním společnostem, nicméně poskytovatel služeb musí být za všech okolností externí subjekt, stejně tak datové centrum, ze kterého jsou služby dostupné [Mell, Grance, 2009]. V souvislosti s tímto modelem je také někdy zmiňován tzv. virtuální soukromý Cloud. Jedná se o řešení, které umožňuje libovolné organizaci vytvořit si ve veřejném prostoru množinu oddělených IT prostředků. Tyto zdroje jsou od skupiny izolovány pouze na základě logického uspořádání, nikoliv fyzicky, proto je využíváno označení virtuálně soukromý. Nicméně k takto vymezeným prostředkům má přístup pouze jejich pronajímatel, který nad nimi zpravidla má také plnou kontrolu [Kaskade, 2009]. 2. Soukromý (private) Cloud Dle Mella a Grance [2009] lze za soukromý Cloud označit každý model, který zpřístupňuje služby pouze jedinému subjektu. Celá infrastruktura může být spravována třetí stranou nebo organizací samotnou. Armbrust et al. [2009] naopak vidí podstatu soukromého řešení v interních datových centrech, která zpřístupňují své služby pouze své vlastní organizaci a nikoliv veřejnosti nebo jiným subjektů. 3. Komunitní Cloud Cloud Computing služby jsou sdíleny několika organizacemi za účelem podpory specifických komunit, které sdílejí stejné nebo přinejmenším podobné zájmy (cíle, bezpečnostní požadavky nebo politiku). V tomto případě není rozhodující, zda jsou služby poskytovány interním nebo externím datovým centrem, ani jsou-li spravovány třetí stranou nebo organizací samotnou [Mell, Grance, 2009]. Naproti tomu někteří autoři [Kaskade, 2009; Rittinghouse, Ransome, 2010] neuznávají komunitní řešení jako samostatný model nasazení Cloud Computing služeb (viz. Obr. 3.3 - Model nasazení Cloud Computingu).

21


4. Hybridní Cloud Hybridní Cloud představuje kompozitní řešení, složené z více vzájemně nesourodých Cloud Computing řešení. Zpravidla bývá uvažována kombinace veřejného a soukromého modelu [Kaskade, 2009]. Nicméně Mell a Grance [2009] připouštějí také možnost napojení na komunitní Cloud. Dle Mella a Grance [2009] zůstávají jednotlivá propojená řešení unikátními entitami, které jsou vzájemně provázány s přispěním standardizovaných aplikačních rozhraní nebo proprietárních technologií s cílem zajistit datovou i aplikační přenositelnost.

Obr. 3.3 – Model nasazení Cloud Computingu [Kaskade, 2009]

S problematikou hybridních řešení je také často zmiňován pojem Cloud Bursting. Hassan a Huh [2010] definují tento pojem jako využití principu kolaborace v prostředí propojených Cloud Computing řešení. V případě limitní zátěže prostředků jsou dodatečné zdroje získány z dalších dostupných Cloudů. Zpravidla bývá toto řešení aplikováno při propojení soukromého a veřejného modelu, kdy jsou při maximálním vytížení interního datového centra nové prostředky alokovány s pomocí veřejného prostoru. 3.2.4

Taxonomie služeb

Cloud Computing postupně přetváří současnou podobu podnikové informatiky. V souvislosti s tímto trendem bývají uváděny slovní spojení IT jako služba a cokoliv jako služba XaaS, které reprezentují tento přechod.

22


Nejčastěji využívané dělení, které uznává celá řada autorů [Mell, Grance, 2009; Marks, Lozano, 2010; Jinzy, Zhu, 2010 in Furth, Escalante, 2010], připouští tři hlavní skupiny Cloud Computing služeb (viz Obr. 3.4 – SaaS, PaaS, IaaS). 1. Softwarové služby (SaaS, Software-as-a-Service) Mell a Grance [2009] řadí mezi softwarové služby na nejvyšší úroveň v rámci celé Cloud Computing infrastruktury. Jedná se o aplikace zprostředkované uživateli prostřednictvím libovolného klientského rozhraní a komunikačních sítí. Dále zdůrazňují, že uživatel je naprosto odstíněn o technologického zajištění služby, zpravidla tedy nemá kontrolu nad síťovými prostředky, servery, datovými úložišti ani aplikací samotnou snad jen s výjimkou uživatelského nastavení. Velte, Velte a Elsenpeter [2010] dále odlišují SaaS od předcházejících konceptů zdůrazněním, že se jedná o aplikace, které byly vyvinuty pouze pro užití ve webovém prostředí, jsou postaveny na multi-tenant architektuře a jejich distribuce je řešena novými obchodními modely. 2. Platformní služby (PaaS, Platform-as-a-service) Platformní služby představují dodávku všech zdrojů potřebných pro vývoj a provoz aplikací [Velte, Velte, Elsenpeter, 2010]. Dle Mella a Grance [2009] se jedná o služby umožňující spotřebiteli vytvořit nové nebo provozovat stávající aplikace v Cloud Computing prostředí, a to s podporou programovacích jazyků a nástrojů nabízených poskytovatelem. Uživatel má zpravidla kontrolu na vlastnostmi aktuálně používaného běhového prostředí, nicméně kontrola nižších úrovní infrastruktury stále zůstává v rukou dodavatele. 3. Infrastrukturní služby (IaaS, Infrastructure-as-a-service) Infrastrukturní služby představují nejnižší úroveň Cloud Computingu. Uživatel si od poskytovatele pronajímá výpočetní kapacity, datová úložiště, síťovou infrastrukturu a další základní IT prostředky, zpravidla za účelem provozování libovolného softwaru, a to jak operačních systémů tak i nad nimi stojících aplikací. Uživatelé nemají kontrolu nad podpůrnou infrastrukturou, ale mohou přímo spravovat běžící aplikace, datová úložiště a určité specifické síťové prvky [Mell, Grance, 2010].

23


Obr. 3.4 – Saas, PaaS, IaaS [Giurata, 2010]

Obdobný klasifikační ční ní model navrhují také Velte, Velte a Elsenpeter [2010] s tím rozdílem, že pro třetí řetí skupinu používají označení ení hardwarové služby (HaaS, HardwareHardware as-a-Service). Rittinghouse a Ransome [2010] uznávají konveční dělení, lení, navíc dále rozšiřují celý koncept o komunikační komunikač (CaaS, Communication-as-a-Service) Service) a monitorovací (MaaS, Monitoring-as-a-Service) Service) služby. služby Komunikační ní služby jsou často asto využívaným konceptem, který zahrnuje nasazení a provozování hardwarových a softwarových prostředků prost pro zajištění VoIP a IM aplikací [Rittinghouse, Rittinghouse, Ransome, 2010]. 2010 . Pod pojmem MaaS jsou zahrnuty prostředky prost pro zajištění bezpečnosti ti obchodních platforem postavených na internetu. Cílem monitorovacích služeb je zajištění zajišt důvěrnosti, rnosti, integrity a dostupnosti informační informa aktiv společnosti [Rittinghouse, Rittinghouse, Ransome, 2010]. 2010 Hlavním důvodem vodem proč pro někteří autoři věnují nují tomuto typu služeb více prostoru pr je především jejich v současnosti rostoucí popularita. Částečně odlišné pojetí zastávají také Youseff, Butrico, a Da Silva [2009]. Jejich model uznává softwarové a infrastrukturní služby, služby nicméně na úrovni technologických prostředků uplatňuje ňuje vyšší míru detailu (viz Obr. 3.5 – Model služeb).

24


Dle Youseffa, Butrica, a Da Silvy [2009] reprezentují hardwarové služby (HaaS) skutečné fyzické IT prostředky v datových centrech poskytovatele. Nad touto vrstvou je postaven operační modul zodpovědných za jejich provoz. Youseff, Butrica, a Da Silva [2009] navrhují v oblasti infrastruktury pro Cloud Computing následující dělení:

Výpočetní vrstva (IaaS),

Vrstva datových úložišť (DaaS),

Komunikační vrstva (CaaS).

V tomto směru je nezbytné uvést, že pojetí navrhované Youseffem, Butricou, a Da Silvou [2009] definuje komunikační služby jako prostředky pro zajištění propojení mezi jednotlivými vrstvami modelu, nikoliv jako komunikační infrastrukturu navrženou Rittinghousem a Ransomem [2010].

Obr. 3.5 – Model služeb [Youseff, Butrico, Da Silva, 2009]

Asi nejrozsáhlejší model pro popis služeb navrhuje Lithnicum [2009]. Tento autor polemizuje se skutečností, že rostoucí míra, s níž se Cloud Computing prosazuje, spolu s potřebou vnímat IS/IT jako nezbytnou součást podnikové strategie vyžaduje, aby bylo možné jednotlivé služby rozlišit ve vyšší míře detailu. Model je více technologicky zaměřen a obsahuje jedenáct vrstev [Lithnicum, 2009]:

Storage-as-a-service

Database-as-a-service

Information-as-a-service

Process-as-a-service

Application-as-a-service

25


Platform-as-a--service

Integration-as as-a-service

Security-as-a--service

Management/ agement/Governance-as-a-service

Testing-as-a-service service

Infrastructure--as-a-service

Armbrust et al. [2009 2009] se příliš neztotožňují s názorem využívat pro klasifikaci služeb koncepci X-as-a-Service Service,, neboli cokoliv jako služba. Namísto toho navrhují tři t třídy pro Utility Computing:

Virtualizované výpočetní výpo prostředky,

Datová úložiště, úložiště

Síťová ová infrastruktura.

Dále pak uznávají koncept softwarových služeb stojících nad Utility Computingem, které považují za vyústění vyúst Cloud Computingu směrem rem ke koncovým uživatelům uživatel (viz Obr. 3.6 – Dodavatelé a uživatelé Cloud Computingu).

Obr. 3.6 – Dodavatelé a uživatelé Cloud Computingu [Armbrust Armbrust et al., 2009]

3.2.5 Přínosy ínosy nasazení Cloud Computing služeb Celkový pohled na přínosy p často spojované s využitím konceptů koncept a principů Cloud Computingu naznačuje, že je vhodné vytvořit vytvo dvě základní skupiny pro jejich klasifikaci:

Přínosy ínosy na straně stran uživatelů Cloud Computing služeb,

Přínosy ínosy na straně stran dodavatelů Cloud Computing služeb.

26


Přínosy na straně uživatelů Základní pohled na možné přínosy pro spotřebitele služeb nabízí Armbrust et al. [2009]. Mezi hlavní přínosy řadí úsporu nákladů vynaložených na podnikovou informatiku a elasticitu IS/IT. Armbrust et al. [2009], podobně jako další autoři [Linthicum, 2009; Sarna 2010], předkládají pay-as-you-go model jako možný prostředek snížení jak prvotní pořizovací investice pro zajištění IS/IT, tak také následných provozních nákladů. Další autoři jsou však v otázce finančních přínosů poněkud skeptičtí. De Assunção, di Costanzo, Buyya [2010] dospěli k závěrům, že využití Cloud Computing služeb může zejména v případě, že jsou pro mechanismy přiřazení a odebírání prostředků použiti nativní pravidla, paradoxně vést k vyšším nákladům. Linthicum [2009] dále rozšiřuje seznam možných přínosů o využití síťových služeb a internetu, inovativní přístup a rychlost implementace. Potenciál internetu spočívá v jeho obsahu i ve způsobu jakým je obsahu strukturován. Dle Linthicuma [2009] umožňují tyto informace spolu s aplikačními rozhraními mnohem rozsáhlejší přizpůsobení jednotlivých služeb, tak aby lépe vyhovovali uživateli. Inovativnost Cloud Computing řešení navrhují také Velte, Velte a Elsenpeter [2010] a Sarna [2010], kteří jej spojují s možností využít znalosti na straně dodavatele služeb. Uživatel služeb zpravidla získává přístup k nejnovější verzi dané služby, spolu s novou funkcionalitou, aniž by se musel na jejím vývoji podílet. Nasazení běžného informačního systému do podniku je obvykle dlouhodobou záležitostí, bez ohledu na to zda se jedná o standardizované software nebo o zakázkový vývoj. Kompletní Cloud Computing řešení může být nasazeno v řádu dní, v některých případech i pouhých hodin [Linthicum, 2009]. Dalším přínosem, který Linthicum [2009] navrhuje, je také ekologický aspekt celého konceptu. Tento názor je postaven na předpokladu, že sdílení prostředku a zvýšení utilizace výpočetních kapacit povede k snížení počtu potřebných zdrojů (datových center). Jako možný přínos uvádí Sarna [2010] také nižší potřebu IT zaměstnanců ve společnosti. Při nasazení Cloud Computing služeb je skutečně možné, že určitá skupina

27


pracovníků již nebude nadále potřeba nebo přinejmenším dojde k poklesu jejího vytížení. Každopádně celý koncept skrývá potenciál pro reorganizaci IT oddělení a uvolnění kapacit pro další činnosti. Marks a Lozano [2010] se ztotožňují s předcházejícími tvrzeními. Za další významný přínos Cloud Computingu považují možnost vyrovnání rozporů mezi potřebami business procesů a skutečnými efekty nabízených řešení. Poslední z významnějších přínosů předkládají Velte, Velte a Elsenpeter [2010], kteří zastávají názor, že v případě vhodně zvoleného poskytovatele, je jedním z možných benefitů také bezpečnost celého řešení. Většina autorů [Linthicum, 2009; Binning, 2009] s ohledem na povahu určité skupiny dat, která jsou zpracovávána v IS/IT společnosti naopak vidí bezpečnost jako možný problém. Možné přínosy Elasticita a škálovatelnost Snížení nákladů na IS/IT Pořizovací investice Provozní náklady Využití síťových služeb a internetu Inovativní přístup, znalosti na straně dodavatele služeb, nejnovější technologie Rychlost implementace Úroveň IT Podpora business procesů Bezpečnost

Zdroj Armbrust et al. [2009] Arburst et al. [2009]

Linthicum [2009] Linthicum [2009]; Velte, Velte, Elsenpeter [2010]; Sarna [2010] Linthicum [2009] Sarna [2010] Marks, Lozano [2010] Velte, Velte, Elsenpeter [2010]

Tab. 3.3 – Přínosy pro uživatele Cloud Computingu [zpracováno autorem]

Přínosy na straně dodavatelů Možné přínosy pro dodavatele Cloud Computing služeb asi nejpodrobněji rozebírají Armbrust et al. [2009], kteří navrhli pět hlavních skupin:

Finanční zisky – společnosti provozující Cloud Computing služby jsou schopny realizovat úspory z rozsahu,

Návratnost již provedených investic – rozšíření stávajícího datového centra o nabídku Cloud Computing služeb vytváří prostor pro nové finanční zdroje,

Ochrana značky duševního vlastnictví – Cloud Computing nabízí zavedeným společnostem možnost nabídnout svým zákazníkům tento typ řešení jako první,

28


navíc vzhledem ke skutečnosti, že jsou služby provozovány na serverech dodavatele, je celý koncept lépe chráněn před možným kopírováním,

Budování vztahu se zákazníky – možnost migrace stávajících zákazníku společnosti k jejímu vlastnímu Cloud Computing řešení umožňuje obou stranám uchovat investice vložené do budování vzájemného vztahu,

Stát se platformou – vhodně navržené řešení služeb nabízí dodavateli stát se platformou, vhodným příkladem je Force.com.

Sarna [2010] dále také přidává zvýšení efektivity práce s dostupnými zdroji, Cloud Computing umožňuje lépe balancovat zátěž jednotlivých prostředků, tak aby bylo omezeno množství nevyužité výpočetní kapacity. 3.2.6 Bariéry nasazení Cloud Computing služeb Přes zjevný potenciál, kterým celý koncept disponuje, existuje celá řada bariér, které omezují rozvoj Cloud Computing řešení. Linthicum [2009] řadí mezi základní problémy následující:

Bezpečnost,

Ztráta kontrola nad IT prostředky,

Zvýšení celkových nákladů,

Uzavřenost platforem,

Legislativní rámec, IT Governance,

Absence smluv o úrovni poskytovaných služeb.

V oblast bezpečnosti vidí Linthicum [2009] hlavni problém v absenci přímé kontroly nejen nad službami samotnými, ale také nad podpůrnou infrastrukturou. K případnému úniku informací může dojít právě prostřednictvím IT prostředků v nižších vrstvách. Kim et al. [2009] navíc zastávají názor, že rozsáhlá datová centra, uchovávající informace celé řady uživatelů, proto představují pro potenciální útočníky mnohem zajímavější cíl než interní zdroje jedné společnosti. Sarna [2010] vnímá jako bezpečností riziko také skutečnost, že uživatele služeb má pouze omezené prostředky, kontroly přístupu k fyzickým úložištím.

29


Nasazení Cloud Computingu vyžaduje spolehnout se v případě správy dostupných prostředků především na dodavatele služeb [Linthicum, 2009]. Sarna [2010] navíc zdůrazňuje, že mimo ztráty přímé kontroly nad IT zdroji, dochází také k omezení v oblasti zálohování a případné obnovy dat. Linthicum [2009] věnuje pozornost také problému přenositelnosti dat mezi jednotlivými Cloud Computing platformami. V případě potřeby může být problematické přesunout data a funkcionalitu k jinému poskytovateli nebo realizovat návrat k původnímu řešení. Na problémy spojené s legislativním rámce a IT Governance upozorňuje celá řada autorů [Linthicum, 2009; Kim et al., 2009; Sarna, 2010]. Armbrust et al. [2009] upozorňují v tomto směru především na potřebu respektovat charakter zpracovávaných dat a možnost provádění auditu IS/IT. V zahraničí existuje celá řada závazných dokumentů, jako např. Sarbanes-Oxley Act (SOX) [Rittinghouse, Ransome, 2010]. V českém prostředí se na tuto problematiku vztahuje zejména zákon č. 101/2000 sbírky, o ochraně osobních údajů [Businesscenter.cz, 2011]. Posledním problémem, který Linthicum [2009] uvádí, je častá absence smluv o úrovni poskytovaných služeb. Bez tohoto dokumentu nebo jeho obdoby mají uživatelé velmi omezené možnosti kontroly dodavatele služeb. Linthicum [2009] dále uvádí, že situace je nejspíše pouze dočasná. S rostoucím počtem dodavatelů a uživatelů Cloud Computing řešení bude tento problém časem vyřešen. Mezi další významné bariery adopce řadí Kim et al. [2009]:

Možný výpadek služby,

Problémy s dostupností služeb,

Možnost rostoucích nákladů,

Integrace řešení.

Kim et al. [2009] rozlišují dočasný a trvalý výpadek služeb. Dočasné výpadky mohou být způsobeny problémy v datovém centru poskytovatele. Trvalé výpadky jsou důsledkem zániku dodavatele služby. Riziko úpadku poskytovatele popisuje také Sarna [2010], který se přiklání k závěrům, že uživatelé služeb se musí snažit zajistit maximální portabilitu řešení.

30


Problémy

s dostupností

obvykle

souvisí

s rostoucím

vytížením

komunikační

infrastruktury, při jejím zahlcení nebo nedostatečném výkonu docházení ke snížení kvality služeb [Kim et al., 2009]. Na problémy nedostatečného výkonu v komunikační vrstvě upozorňuje také Armbrust et al. [2009]. Snížení nákladů v rozsahu, který přislibuje Cloud Computing, není možný. Investice se pouze přesunou z oblasti funkcionality IS/IT do zálohovacích a monitorovacích systémů [Kim et al., 2009]. Dle de Assunçãa, di Costanza, Buyya [2010] jsou možné úspory vázány na způsob využití prostředků, za určitých okolností tak může s postupujícím časem dojít k nárůstu nákladů. Naproti tomu dle Sarny [2010] není problémem možný růst nákladů, který považuje za nepravděpodobný, ale spíše jen celkové obavy z této možnosti. Integrace aplikací představuje problém i v současnosti. Kim et al. [2009] sledují na jedné straně možné rostoucí problémy při integraci Cloud Computing aplikací se stávajícím podnikovými IS/IT. Na straně druhé pak problematiku propojování veřejných, soukromých a komunitních řešení do komplexních celků.

3.3

Shrnutí

Informační a komunikační technologie se neustále vyvíjí podobně jako postavení podnikové informatiky, která musí v současnosti reagovat nejen na technologický vývoj, ale také na dynamické změny ve vnějším, ale také vnitřním prostředí organizace. Vyústěním současných ekonomických trendů je snaha o postupné snížení nákladů na podnikové informatiky, při zachování stávající podpory podnikových procesů. Informační systémy reagují na tento vývoj novými distribučními modely, které umožňují zachovat efektivitu IS/IT při postupném snížení nákladů. Dochází k postupné externalizaci podnikového IS/IT. Cloud Computing spojuje vývoj technologií se současnými změnami v přístupu podnikové informatice. Jedná se o relativně nový způsob dodávky IT služeb. Veškeré informační a technologické zdroje, od aplikací až po datová úložiště, jsou chápány jako služby a uživatelům jsou zpřístupněny na základě platebního modelu. Celý koncept se vyznačuje

intenzivním

využíváním

internetových

technologií,

samoobslužným

principem a značnou flexibilitou.

31


Přetrvávajícím problémem v této oblasti je především neustálený definiční rámec. Absence univerzální, uznávané definice brání většímu rozšíření Cloud Computing služeb. Na druhé straně volnější vymezení problematiky poskytuje potenciál pro budoucí vývoj. Z hlediska způsobu realizace existují dva hlavní modely nasazení veřejný a soukromý Cloud. Jejich kombinací pak vznikají útvary, které jsou označovány jako komunitní a hybridní model. Jak již bylo zmíněno, uživatelům jsou IT prostředky nabízeny v podobě služeb. Ty jsou nejčastěji členěny do následujících tří kategorií:

Aplikační služby,

Platformní služby,

Infrastrukturní služby.

V literatuře je uvedena celá řada možných přínosů v souvislosti s implementaci Cloud Computingu. Mezi nejčastěji zmiňované, z nichž některé jsou považovány za hlavní charakteristiky celého konceptu, patří úspora nákladů, flexibilita, elasticita a škálovatelnost. Na technologické úrovni umožňuje Cloud Computing lépe přizpůsobit zajištěné IT prostředky aktuální zátěži. Širšímu rozšíření brání celá řada problémů, v literatuře bývají jako nejvýraznější označovány růst závislosti na dodavateli služeb, ztráta kontroly nad IT prostředky nebo dostupnost služeb. Nevyjasněná zůstává také situace kolem bezpečnosti, fyzického přístupu k datům, možnosti jejich auditu a legislativní rámec. Přesto se zdá, že v současném ekonomickém prostředí má Cloud Computing značný potenciál, a to zejména díky příslibům snížení investičních a provozních nákladů na IS/IT.

32


4

Teoretické předpoklady výzkumu

4.1

Klasifikační rámec

4.1.1 Cílová skupina Dle Rittinghouse a Ransoma [2010] se přínosy Cloud Computing služeb nejvýrazněji projeví v oblasti menších a středních společností. S ohledem na povahu výzkumu a množinu potřebných znalostí v oboru informačních systému a technologií pro vyplnění dotazníku, bude šetření zaměřeno na středně velké společnosti s působností v České republice, u kterých se dá očekávat existence IT oddělení. Dle nařízení komise evropského společenství č. 364/2004 [Europa, 2005] lze podnik řadit do kategorie středních na základě splnění jednoho z následujících kritérii:

Počet zaměstnanců 50-249,

Aktiva podniku nepřevyšují hodnotu 43 mil. EUR,

Hrubý roční obrat nepřevyšuje hodnotu 50 mil. EUR.

Jako hlavní klasifikační kritérium byl zvolen počet zaměstnanců. Zdrojem pro nalezení odpovídajícího vzorku respondentů byla databáze CreditInfo [CreditInfo, 2011]. Byly vybrány podnikatelské subjekty odpovídající velikosti středně velké společnosti. Pro zajištění reprezentativního vzorku byly vybrané organizace seřazeny dle výkonových kategorií a vybrána byla pouze každá 3 společnost. 4.1.2 Základní charakteristiky respondentů V rámci

dotazníkového

šetření

byly

u

respondentů

sledovány

následující

charakteristiky:

Počet zaměstnanců,

Stáří organizace,

Odvětví,

Původ,

Počet zaměstnanců IT oddělení,

Velikost rozpočtu IT oddělení.

33


Tato kritéria byla následně použita k ověření informací dostupných z databáze CreditInfo a k vyhodnocení zjištěných skutečností.

4.2

Obsah výzkumu

4.2.1 Definice pojmu Cloud Computing Klíčovou otázkou výzkumu je zjištění míry adopce Cloud Computing služeb v českém prostředí. Dotazník se na základě odpovědi na tuto otázku větví. Firmy nevyužívající Cloud Computing služeb dále uvádějí pouze důvody, které je k tomuto rozhodnutí vedly. Druhá skupina respondentů odpovídá na širší škálu otázek, která je uvedena níže. Na základě poznatků předložených v literární rešerši byly vybrány tři nejčastěji zmiňovaná vymezení oblasti Cloud Computingu (viz. Tab. 4.1 - Srovnání definic Cloud Computingu). Zdroj

Definice

Berkley

Cloud Computing na jedné straně aplikace, které jsou ve formě služeb zpřístupněny uživatelům prostřednictví komunikační sítě, nejčastěji internetu, a jsou zpoplatněny na základě pay-as-you-go modelu, na druhé straně ale také veškeré hardwarové a softwarové prostředky, které využívají datová centra zajišťující tyto služby, tato oblast bývá někdy také označována jako Utility Computing [Ambustr et al., 2009].

Gartner

Cloud Computing je založen na způsobu využití informačních a komunikačních technologií, při kterém jsou škálovatelné a elastické IT prostředky dodávány v podobě služeb externím uživatelům prostřednictvím internetových technologií [Gartner, 2009].

Vlastnosti

Princip služeb, Škálovatelnost a elasticita, Sdílení více uživateli, Měření dle využití, Využití internetových technologií

NIST

Cloud computing je vhodný distribuční model pro realizaci síťového přístupu ke sdíleným výpočetním zdrojům (např. sítím, serverům, datovým úložištím, aplikacím a službám), které mohou být uživateli rychle přiřazeny nebo odebrány a to s minimálním využitím prostředků pro řízení příslušné operace nebo zásahem ze strany poskytovatele. Celý koncept je založen trvalé dostupnosti sdílených prostředků [Mell, Grance, 2009].

Samoobslužný princip, Síťový přístup, Sdílení zdrojů, Elastičnost a flexibilita, Měřené služby

Tab. 4.1 – Srovnání definic Cloud Computingu [zpracováno autorem]

34


Od těchto byla pak odvozena pracovní definice následně použitá pro provedení dotazníkového šetření: Cloud

Computing

představuje

alternativu

k

běžně

instalovaným

softwarovým produktům. Umožňuje jednoduchý a zároveň flexibilní přístup k virtualizovaným IT prostředkům, poskytovaným ze vzdáleného data centra prostřednictvím komunikační sítě (internetu), které jsou ve formě služeb zpřístupněny značnému množství uživatelů na základě pay-as-youuse modelu. Definice byla následně rozšířena o základní popis nabízených služeb s cílem více přiblížit respondentům dotazovanou problematiku: Cloud Computing služby jsou zpravidla členěny do následujících 3 kategorií – infrastrukturní služby (IaaS, např. Amazon Web Services EC2), platformní služby (PaaS, např. Google App Engine) a aplikační služby (SaaS, např. Salesforce.com CRM). 4.2.2 Definice modelu služeb Využívané služby byly další otázkou sledovanou v rámci dotazníkového šetření. Pro jejich klasifikaci bylo použito konvenční dělení, tak jak jej navrhují Mell, Grance, [2009] nebo Marks, Lozano [2010]:

Softwarové služby,

Platformní služby,

Infrastrukturní služby.

Pro jednotlivé vrstvy modelu byly odvozeny následující definice: Softwarové služby: Software-as-a-Service (SaaS) představuje způsob distribuce softwaru, při kterém jsou aplikace provozovány ve vzdáleném datovém centru poskytovatele

a

uživatelům

jsou

zpřístupněny

ve

formě

služeb

prostřednictvím komunikačních sítí (internetu).

35


Platformní služby: Platform-as-a-Service (PaaS) reprezentuje skupinu služeb, které nabízí uživateli kompletní prostředí pro provozování, vývoj nebo testování aplikací prostřednictvím komunikačních sítí (Internet). Poskytovány jsou tedy hardwarové prostředky, včetně operačního systému a další dodatečné služby. Infrastrukturní služby: V případě Infrastructure-as-a-Service (IaaS) se jedná zpravidla o poskytování výpočetního výkonu, infrastruktury a datových úložišť. Tyto služby jsou zpravidla realizovány pomocí virtualizace a uživateli jsou nabízeny prostřednictvím komunikačních sítí. 4.2.3 Motivace, problémy a bariéry nasazení Na motivaci a problémy spojené s adopci Cloud Computing služeb byli respondenti dotazováni pro každou kategorii služeb. Otázka problémů spojených s přijetím konceptu byla dále členěna na období před a po nasazení těchto služeb. Obsah jednotlivých otázek je uveden v následující tabulce (viz. Tab. 4.2 – Přínosy a bariéry Cloud Computingu). Motivace Snížení nákladů Elasticita a škálovatelnost zdrojů Lepší podpora business procesů Flexibilita Rychlost nasazení Bezpečnost

Problémy, bariéry Vysoké náklady Bezpečnost a soukromí dat Problémy s IT Governance Možná ztráta kontroly nad IT prostředky Dostupnost služeb Nízká rychlost odezvy Závislost na dodavateli Právní omezení

Tab. 4.2 – Přínosy a bariéry Cloud Computingu [zpracováno autorem]

Na bariéry nasazení byly dotazovány pouze společnosti, které nevyužívají Cloud Computing.

36


4.2.4 Využívané služby V průběhu výzkumu byli respondenti dotazováni také na oblasti služeb, platformy a infrastrukturu, kterou využívají. Softwarové služby Možné

typy

softwarových

služeb

jsou

navrženy

tak,

aby

korespondovaly

s funkcionalitou IS/IT, tak jak jí navrhují Gála, Pour a Toman [2006]:

Analytika,

Email,

Office aplikace,

Podpora spolupráce,

Správa obsahu,

Finance a administrativa,

Lidské zdorje,

Marketing,

Logistika a zásobování,

Řízení vztahu se zákazníky,

Služby a podpora.

Platformní služby

Force.com [Force, 2010],

Microsoft Azure [Microsoft, 2010],

Google App Engine [Google, 2010],

AWS Elastic Beanstalk [Amazon Web Services, 2010],

ZOHO Creator [ZOHO, 2010].

37


Infrastrukturní služby Dle poznatků z literární rešerše je zřejmé, že pohled na možnou klasifikaci infrastrukturní služeb se značně liší. Mezi nejčastěji zmiňované prostředky [Armbrust, 2009; Marks a Lozano, 2010; Sarna, 2010], které byly zařazeny do výzkumu, patří:

CPU,

Úložiště,

Databáze.

4.2.5 Kritické aplikace, SLA a počet poskytovatelů Přetrvávajícím problémy Cloud Computing aplikací jsou spolehlivost a výkon [Kim et al., 2009], proto je diskutabilní jejich vhodnost při nasazení na kritické podnikové procesy. Tento faktor byl v dotazníkovém šetření také sledován. Linthicum [2009] vidí možnou kontrolu dodržování dohodnuté kvality služeb jako problém. Snaha o popis této situace v české prostředí vyústila v otázku sledující existenci SLA nebo obdobného dokumentu. Pro klasifikační účely byl sledován počet dodavatelů služeb, a to jak domácích, tak i zahraničních. Tato otázka také naráží na možné problémy s rostoucí závislostí na dodavateli služeb. 4.2.6 Závěrečné zhodnocení V rámci této oblasti dotazníku byli respondenti požádáni, aby zhodnotili celkovou úspěšnost nasazení Cloud Computing služeb a jejich možný budoucí vývoj v jejich společnosti.

38

Výzkum adopce Cloud Computing služeb

5

Výsledky výzkumu a jejich vyhodnocení

5.1

Sběr dat

V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno celkem 2000 organizací, které působí na území České republiky. Rozhodujícím kritériem pro zařazení do výběru byla pouze velikost organizace. Ve výzkumném vzorku tak byly společnosti značně diferenciované, dle právní formy, předmětu podnikání, původu nebo odvětví, ve kterém působí. Dotazníkové šetření bylo provedeno několika kolovou formou.

Pilotní průzkum – oslovena byla 100 subjektů a byla ověřena koncepce dotazníku a formulace jednotlivých otázek,

1. kolo šetření – osloveno bylo 900 subjektů, šetření probíhalo pod dobu 1 měsíce s rozesláním připomínky po 2 týdnech,

2. kolo šetření – osloveno 1000 subjektů, šetření probíhalo po dobu 4 týdnů, s připomínkou po 2 týdnech.

Z celkového počtu 2000 oslovených subjektů reagovalo 96 kladně vyplněním dotazníku. Dosažená míra návratnosti je tedy 4,8 %. Další 10 společností se vyjádřilo ve smyslu, že nemají zájem podílet se na výzkumu, příp. že se nemohou dotazníkového šetření zúčastnit z důvodů časového vytížení nebo firemní politiky, které znemožňuje poskytování interních informací třetím stranám.

5.2

Základní vyhodnocení

5.2.1 Obecné charakteristiky respondentů Dle očekávání patří naprostá většina respondentů (79,17 %) do kategorie středních firem. Nicméně ve vzorku se objevilo také 11,46 % procenta malých podniků a 9,37 % velkých společností (viz Obr. 5.1 – Počet zaměstnanců). Tuto skutečnost lze přikládat neaktuálnosti databáze, která byla použita jako výchozí zdroj pro sestavení výzkumného vzorku, dynamičnosti tržního prostředí nebo také vlastnické struktuře jednotlivých podniků.

39


250 a více zaměstnanců

9

50 - 249 zaměstnanců

76


11

do 10 zaměstnanců

0

Obr. 5.1 – Počet zaměstnanců společnosti [zpracováno autorem]

Dalším sledovaným kritériem byla délka existence organizace. V tomto směru je vzorek velmi kompaktní 94 společností (97,92 %) působí v České republice více než 5 let. Pouze 2 organizace (3,08 %) jsou mladší 2 let. Více než polovina (52,08 %) podniků ve vzorku spadá do výrobního odvětví (viz. Obr. 5.2 – Odvětví společnosti). K dalším více zastoupeným ekonomickým činnostem patří obchod (7,29 %), ICT/informatika (5,20 %) nebo doprava a logistika (4,17 %). Čtvrtina respondentů pak uvedla kategorii ostatní, v které byly nejvíce zastoupeny oblasti zemědělství (3,13 %), stavebnictví (2,08 %) a komunálních služeb (2,08 %). Úplný výčet zvolených kategorií je uveden v příloze diplomové práce.

ostatní

24

vládní organizace

0

zdravotnictví

0

cestovní ruch

2

doprava a logistika

4

zábava a média

2

finanční služby

2

obchod

7

výroba ICT/informatika

50 5

Obr. 5.2 – Odvětví společnosti [zpracováno autorem]

Vyhodnocení dle původu organizace ukázalo, že v případě majoritní části respondentů (78,13 %) se jedná o domácí společnosti. Další 7,29 % subjektů je původem česká

40


společnost, která v současnosti provozuje pobočky v zahraničí. Naopak 14,58 % společností je zahraničního původu. Ke klíčovým patřili, v úvodní části dotazníku, otázky zaměřené na počet zaměstnanců IT oddělení (viz. Obr. 5.3 – Velikost IT oddělení společnosti) a podíl rozpočtu směřující do oblasti podnikového IS/IT (viz. Obr. 5.3 – Velikost rozpočtu IS/IT společnosti). Naprostá většina dotazovaných subjektů nemá žádné (44,79 %) nebo spíše menší IT oddělení

(52,08 %).

Pouze

3

společnosti

(3,13 %)

vykazovaly

větší

podíl

informatických pracovníků.

25 zaměstnanců 10 - 24 zaměstnanců

2 1

1 - 9 zaměstnanců 0/nemáme IT oddělení

50 43

Obr. 5.3 – Velikost IT oddělení společnosti [zpracováno autorem]

Obdobné výsledky vykazovala také otázka zaměřená na rozpočet podnikové informatiky. Majoritní podíl respondentů (82,29 %) neinvestuje do IS/IT více než 5 % celkového rozpočtu organizace. Více tedy 6-10 %, resp. 11-25 % vynakládá na tuto oblast 13,54 %, resp. 3,13 % společností. Pouze 1 organizace (1,04 %) v současnosti investuje do podnikové informatiky více než 25 % z celkového rozpočtu.

26% a více 11 - 25% 6 - 10%

1 3 13

do 5%

79

Obr. 5.4 – Velikost rozpočtu IS/IT společnosti [zpracováno autorem]

5.2.2 Využití Cloud Computing služeb Poslední otázka v úvodní části dotazníku byla již zaměřena přímo na Cloud Computing (viz. Obr. 5.6 – Využití Cloud Computingu). Šetření ukázalo, že 89 respondentů (92,71 %) nevyužívá těchto služeb. Pouze 7 společností (7,29 %) uvedlo, že má v této

41


oblasti již nějaké zkušenosti nebo v současnosti zvažuje možnosti nasazení Cloud Computing služeb.

ne ano

89 7 Obr. 5.5 – Využití Cloud Computingu [zpracováno autorem]

5.2.3 Obecné charakteristiky Cloud Computingu Na následující otázky, resp. na všechny otázky řešící problematiku Cloud Computing služeb ve větší míře detailu, odpovídaly pouze společnosti aktuálně využívající nebo plánující nasadit tyto služby. V následujících odstavcích je za vzorek považována skupina 7 respondentů. Z výzkumu dále vyplynulo, že v oblasti Cloud Computingu jsou nejvíce využívány softwarové a infrastrukturní služby (viz. Obr. 5.6 – Využití SaaS, PaaS, IaaS). Tuto skutečnost v obou případech potvrdili 3 ze 7 respondentů (42,86 %). Další 3 společnosti (42,86 %) pak plánují zavedení SaaS do 12 měsíců, a 1 společnost (14,28 %) již zkouší pilotní projekt. U platformních služeb pouze 1 společnost (14,28 %) zkouší pilotní projekt. Dále 2 organizace (28,57) uvedly, že plánují jejich nasazení do 12 měsíců. Zbývající 4 subjekty (57,14 %) o PaaS zatím neuvažují. Obdobná je v tomto směru i situace u infrastrukturních služeb, kde pouze 1 (14,28 %) organizace zvažuje jejich nasazení do 1 roku a zbývající 3 společnosti (42,86 %) je zatím nehodlají využívat. 3

využíváme v běžném provozu

1

pilotní projekt

3

1

nevyužíváme, ale plánujeme v následujících 12 měsících nevyužíváme, ani neplánujeme v následujících 12 měsících

3

2

1

4

3

využívali jsme v minulosti

SaaS

PaaS

IaaS

0

1

2

3

4

5

6

7

8

Obr. 5.6 – Využití SaaS, PaaS a IaaS [zpracováno autorem]

V otázce celkového objemu Cloud Computing služeb v aplikačním portfoliu společnosti uvedla většina respondentů (85,72 %), že žádná kategorie služeb nepřesahuje v tomto směru hranici 25 %. Další 2 organizace (9,52 %) pak uvádějí podíl těchto služeb do

42


50 % všech IS/IT řešení, jedná se o softwarové, resp. platformní služby. Pouze 1 společnost (4,76 %) uvádí, že míra zastoupení IaaS převyšuje 75 % aplikačního portfolia. Všechny organizace (100 %) se dále shodují, že Cloud Computing v současnosti nečerpá více než 25 % rozpočtu vyhrazeného pro IS/IT řešení. V otázce smlouvy o úrovni poskytovaných služeb se objevili pouze 2 případy (8,52 %), kdy byla tato smlouva uzavřena. V prvním případě se jednalo zajištění platformních, v druhém pak infrastrukturních služeb. V ostatních případech byla kvalita služby řešena v rámci standardní smlouvy (57,14 %) nebo nebyla řešena vůbec (33,33 %). 5.2.4 Softwarové služby K hlavním otázkám zaměřeným již čistě na softwarové služby patřili důvody pro nasazení (viz. Obr. 5.7 – Důvody pro adopce SaaS), možné problémy (viz Obr. 5.8 – Problémy s nasazením SaaS) a využívané aplikace (viz. Obr. 5.9 – SaaS aplikace). Jako hlavní motivaci pro adopci SaaS uvádí majoritní část respondentů flexibilitu (85,74 %), snížení nákladů (71,43 %), dále také elasticitu a škálovatelnost (57,14 %). Méně často byly zmiňovány rychlost nasazení (42,86 %) a podpora pro business procesy (14,28 %). Bezpečnost nevnímal jako možnou motivaci žádný z respondentů. bezpečnost

0

rychlost nasazení

3

flexibilita lepší podpora business procesů elasticita a škálovatelnost zdrojů snížení nákladů

6 1 4 5

Obr. 5.7 – Důvody pro adopci SaaS [zpracováno autorem]

Mezi klíčové otázky, které respondenti nejčastěji řešili před vlastní adopcí SaaS, patři-li zejména možná rizika spojená se závislostí na dodavateli služeb (71,43 %) a možná ztráta kontroly na IT prostředky (71,43 %). Možných problémů v oblasti IT Governace se obávalo 42,86 % organizací. Právní omezení a nízkou rychlost odezvy pak považovalo za problematickou 28,57% respondentů. Po 1 hlasu (14,29%) pak dostala také dostupnost služeb, bezpečnost a soukromí dat a vysoké náklady.

43


V případě problémů, přetrvávajících po nasazení softwarových služeb, byla struktura odpovědí následující: závislost na dodavateli služeb (85,71 %), ztráta kontroly na IT prostředky (57,14 %), nízká rychlost odezvy (28,57 %), problémy s IT Governace (28,57 %), právní omezení (14,29 %), bezpečnost a soukromí dat (14,29 %). Dostupnost služeb ani případné vysoké náklady nebyly v této souvislosti zmiňovány. právní omezení

2

1

závislost na dodavateli

5

nízká rychlost odezvy

2

dostupnost služeb

6 2

1

možná ztráta kontroly nad…

5

před

4

po problémy s IT Governance

3

bezpečnost a soukromí dat

1

vysoké náklady

1

0

2

1

5

10

15

Obr. 5.8 – Problémy s nasazením SaaS [zpracováno autorem]

V otázce využívaných softwarových služeb byl nejčastěji zmiňován email, 42,86 % společností potvrdilo, že obdobné služby využívalo v průběhu minulých 12 měsíců a využívá v současnosti. Dále 5 ze 7 respondentů (71,43 %) uvedlo, že plánují začít nebo nadále odebírat tuto službu také v následujícím období. Mezi další používané aplikace řadily společnosti správu obsahu (28,57 %) nebo podporu spolupráce (28,57 %). V tomto směru vyjádřila navíc 1 (14,28 %), resp. 3 organizace (42,86 %) zájem nově zařadit uvedené služby do svého portfolia. Mezi méně využívané aplikace pak patří analytika (14,28 %), logistika (14,28 %), finance (14,28 %) a office nástroje (14,28 %). V následujících 12 měsících pak lze očekávat nárůst v oblasti CRM (28,57 %), logistiky (28,57 %), financí (28,57 %) a office aplikací (42,86 %). V závěrečných otázkách pak 3 ze 7 respondentů (42,86 %) potvrzují, že softwarové služby podporují v jejich organizaci kritické procesy nebo aplikace (viz Obr. 5.17 – Podpora kritických procesů). Dále pak 3 společnosti (42,86 %) uvádí, že počet domácí poskytovatelů těchto služeb nepřevyšuje 3. Ostatní (57,14 %) nemají v současnosti domácího dodavatele služeb.

44


žádné

2

služby a podpora

2

1

řízení vztahu se zákazníky /…

2

logistika a zásobování

1

výroba

1

marketing

0

lidské zdroje

1

finance a administrativa

1

1

2

2

správa obsahu

2

2

podpora spolupráce

2

2

office aplikace

1

1

email

3 5 3

3

analytika

1

1

3 1

0 2 v současnosti

v minulých 12 měsících

5

4

6 8 10 v následujících 12 měsících

12

Obr. 5.9 – SaaS aplikace [zpracováno autorem]

V otázce zahraničních poskytovatelů služeb je situace značně obdobná. Pouze 2 respondenti (28,57 %) mají do 3 zahraničních dodavatelů, ostatní respondenti (71,43 %) nemají žádného (viz Obr. 5.10 – Dodavatelé SaaS).

1 - 3 poskytovatelé

3

1

domácí poskytovatelé 0 poskytovatelů

4

0

6

5

zahraniční poskytovatelé 10

15

Obr. 5.10 – Dodavatelé SaaS [zpracováno autorem]

5.2.5 Platformní služby V oblasti platformních služeb uvádí všichni respondenti (100 %) jako hlavní motivaci možnou úsporu nákladů (viz. Obr. 5.11 – Motivace pro PaaS). Dále jsou uváděny také rychlost nasazení (57,14 %), flexibilita (42,86 %), elasticita a škálovatelnost (42,86 %) nebo lepší podpora business procesů (28,57 %).

45


bezpečnost

0

rychlost nasazení

4

flexibilita

3

lepší podpora business procesů

2

elasticita a škálovatelnost zdrojů

3

snížení nákladů

7

Obr. 5.11 – Motivace pro PaaS [zpracováno autorem]

Za nejsilnější bariéru bránící nasazení platformních služeb považuje 57,14 % respondentů závislost na dodavateli (viz. Obr. 5.12 - Problémy s nasazením PaaS). Jako druhé v pořadí jsou uváděny problémy v oblasti IT Governance (42,86 %), následovány ztrátou kontroly nad IT prostředky (28,57 %) a vysokými náklady (28,57 %). Právní omezení, dostupnost služeb, bezpečnost a soukromí dat představuje možné riziko pro 14,28 % respondentů.

právní omezení

1

1


4


1

dostupnost služeb

1

5

před možná ztráta kontroly nad…

2

problémy s IT Governance

2 3


po 2

1

vysoké náklady

2

0

1

5

10

Obr. 5.12 – Problémy s nasazením PaaS [zpracováno autorem]

Po nasazení platformních služeb vnímají respondenti jako možný problém nejsilněji závislost na dodavateli, k tomuto názoru se přiklání 71,43 % společností. Ztráty kontroly nad IT prostředky a IT Governance se obávají 2 ze 7 respondentů (28,57 %). Mezi dále označené položky patří právní omezení (14,28 %), nízká rychlost odezvy (14,28 %) a vysoké náklady (14,28 %). Z celého vzorku respondentů v současnosti využívá PaaS pouze 1 společnost. Jedná se o interní firemní platformu (14,28 %). U tohoto uživatele (14,28 %) pak služba podporuje

46


kritické procesy a aplikace (viz Obr. 5.17 – Podpora kritických procesů). Zároveň je zajišťována jedním (14,28 %) zahraničním poskytovatelem (viz Obr. 5.13 – Poskytovatelé PaaS).


1

domácí poskytovatelé

0 poskytovatelů

7

6


5

10

15

Obr. 5.13 – Poskytovatelé PaaS [zpracováno autorem]

5.2.6 Infrastrukturní služby Všichni respondenti (100 %) uvádí, že hlavní motivací pro nasazení infrastrukturních služeb je potenciální úspora v nákladech (viz. Obr. 5.14 – Důvody pro adopci IaaS). Mezi dále uváděné důvody patří elasticita a škálovatelnost (71,43 %) a flexibilita (57,14 %). Dvě organizace (28,57 %) uvádějí, že přínosem infrastrukturních služeb je rychlost nasazení a lepší podpora business procesů. Bezpečnost označil jako možný důvod 1 ze 7 respondentů (14,28 %). bezpečnost rychlost nasazení

1 2

flexibilita lepší podpora business procesů elasticita a škálovatelnost zdrojů

4 2 5

snížení nákladů

7

Obr. 5.14 – Důvody pro adopci IaaS [zpracováno autorem]

Majoritní část respondentů (71,42 %) považuje za bariéru při nasazení infrastrukturních služeb především přílišnou závislost na dodavateli (viz. Obr. 5.15 – Problémy nasazení IaaS). Možné ztráty kontroly nad IT prostředky se obávají 3 ze 7 dotazovaných společností (42,86 %). Dále v pořadí jsou problémy s IT Governance a vysoké náklady, které vnímá 28,57 % respondentů jako důvod proč využívat tradiční interní datová centra spíše než si pronajímat infrastrukturu od třetí strany. Právní omezení, nízká rychlost odezvy, dostupnost služeb, bezpečnost a soukromí dat označilo pouze 14,28 % dotazovaných.

47


Po adopci IaaS se uživatelé obávají především rostoucí závislosti na dodavateli (85,71 %). Mezi další nejčastěji označované bariéry patří právní omezení (28,57 %), ztráta kontroly na IT prostředky (28,57 %) nebo problémy s IT Governance (28,57 %). Na poslední místo řadí respondenti vysoké náklady (14,26 %), bezpečnost a soukromí dat (14,26 %). právní omezení

1

2


5


1

dostupnost služeb

1

6

před

možná ztráta kontroly nad IT…

3

2

po problémy s IT Governance

2


1

vysoké náklady

2 1

2

1

0

2

4

6

8

10

12

Obr. 5.15 – Problémy nasazení IaaS [zpracováno autorem]

K nejvyužívanějším infrastrukturním službám patří databázové systémy (viz. Obr. 5.16 – Využití IaaS, se kterými již mají předcházející zkušenosti 4 dotazovaní (57,14 %). Stejné procento respondentů (57,14 %) využívá tyto služby i v současnosti. V následujícím období pak plánuje jejich nasazení 71,42 % společností. Vzácně vyrovnaná je pak situace v oblasti CPU a datových úložišť. Obě služby používalo v minulosti a stále užívá 42,85 % společností. V budoucnu by pak mělo toto číslo vzrůst na hodnotu 57,14 %.

žádné

3

databáze

3

2

4

4

5

v minulých 12 měsících

úložiště

3

3

4

v současnosti

CPU

3

3

4

v následujících 12 měsících

0

5

10

15

Obr. 5.16 – Využití IaaS [zpracováno autorem]

K otázce podpory kritických podnikových procesů se 4 ze 7 respondentů (57,14 %) staví zamítavě (viz Obr. 5.17 – Podpora kritických procesů).

48


IaaS

3

PaaS

1

1

počet ANO

6

počet NE SaaS

3

4

0

5

10

Obr. 5.17 – Podpora kritických procesů [zpracováno autorem]

Všichni současní uživatelé IaaS uvádějí, že počet poskytovatelů služeb nepřevyšuje hodnotu 3 (viz Obr 5.18 – Dodavatelé IaaS). Z toho 1 společnost má pouze zahraniční dodavatele (14,28 %), zbývající 3 organizace pak odebírají službu od českých poskytovatelů (42,86 %). 1 - 3 poskytovatelé

3

0 poskytovatelů

1 4


6


2

4

6

8

10

12

Obr. 5.18 – Dodavatelé IaaS [zpracováno autorem]

5.2.7 Zhodnocení Cloud Computing služeb O zhodnocení dopadu Cloud Computingu byly požádány pouze společnosti, které již mají praktické zkušenosti s těmito službami (viz Obr. 5.19 – Výsledek implementace SaaS, PaaS, IaaS). Na otázky v této části dotazníku tak odpovídali pouze 4 respondenti. Všechny společnosti (100 %) považují nasazení Cloud Computingu za úspěšné bez ohledu na typ využívaných služeb. U softwarových služeb uvádějí 2 organizace (50 %), že přínosy nebyly tak výrazné, jak očekávaly. Zbývajících 50 % pak naopak zastává názor, že přínosy byly vyšší než skutečná očekávání. Infrastrukturní služby hodnotí, jako naplňující očekávání 3 ze 4 respondentů (75 %), 25 % organizací pak považuje jejich implementaci za velice úspěšnou.

49


úspěšné, přínosy předčily očekávání

2

úspěšné, přínosy dle očekávání

1

1

úspěšné, omezené přínosy

3 SaaS

2

PaaS částečné selhání

0

naprosté selhání

0 0

IaaS

1

2

3

4

5

Obr. 5.19 – Výsledek implementace SaaS, PaaS, IaaS [zpracováno autorem]

Žádná ze společností v současnosti neuvažuje o případných omezeních provozu Cloud Computing služeb, spíše naopak. Celkem 4 z 6 respondentů (66,67 %) uvedli, že očekávají zvýšení implementace SaaS. Po 1 dotazovaném (16,67 %) pak sdělilo, že nárůst SaaS služeb bude značný, resp. že jejich současný stav zůstane v následujícím období zachován. V oblasti platformních služeb pak 1 společnost z 5 odpovídajících (20 %) uvedla, že očekává vyšší vytížení platformních služeb. Ostatní organizace (80 %) pak uvedly, že neplánují změny v této oblasti. Na otázku infrastrukturních služeb odpovídalo 6 z celkového počtu 7 společností, které již mají zkušenosti s Cloud Compuitng službami. Majoritní část (66,67 %) neočekává výraznější změny v jejich nasazení. Zbývají 2 respondenti (33,33 %) pak uvádějí, že hodlají dramatickým způsobem zvýšit míru využití IaaS ve své společnosti. 5.2.8 Bariéry adopce Cloud Computingu Důvody proč majoritní část respondentů v současnosti nepoužívá Cloud Computing služby ilustruje následující graf (viz. Obr. 5.20 – Bariéry adopce Cloud Computing služeb). Více než polovina z 89 respondentů označila za hlavní bariéry adopce bezpečnost a soukromí dat (57,30 %) a obavu ze ztráty kontroly na IT prostředky (53,93 %). Další často zmiňované problémy jsou vysoké náklady (32,29 %) a dostupnost služeb (27,08 %). Méně frekventované pak byly nízká rychlost odezvy (14,58 %), problémy s IT Governace (11,46 %), nebo také právní omezení (8,33 %).

50


právní omezení nízká rychlost odezvy

8 14

dostupnost služeb

26

možná ztráta kontroly nad IT prostředky problémy s IT Governance

48 11

bezpečnost a soukromí dat vysoké náklady

51 31

Obr. 5.20 – Bariery adopce Cloud Computingu [zpracováno autorem]

5.3

Dílčí vyhodnocení

Následující vyhodnocení srovnává adopci Cloud Computing služeb na základě dílčích charakteristik jednotlivých subjektů, s cílem nalézt další příčiny současného stavu. Srovnání je provedeno na vzorku všech 96 respondentů. 5.3.1 Velikosti subjektu Výzkum byl původně zaměřen na segment středně velkých podniků. Pravděpodobně vlivem neaktuálních informací ve zdrojové databázi do vzorku vstoupily také menší a velké společnosti. Celková míra adopce byla 7,29 %, na otázku zda používají Cloud Computing odpovědělo kladně pouze 7 z 96 dotazovaných. Při diferenciaci odpovědí dle počtu zaměstnanců jsou výsledky následující. Tyto služby nasadila pouze 1 z celkového počtu 8 velkých společností (12,5 %). V segmentu středních podniků pak potvrdilo implementaci Cloud Computing služeb pouhých 6 ze 70 respondentů (8,57 %). Ve vzorku bylo také 11 společností s velikostí do 49 zaměstnanců, žádná z těchto společností v současnosti nevyužívá ani nezvažuje využití výše zmiňovaného konceptu (viz. Obr. 5.21 – Adopce dle velikosti subjektu).

51



8 1 70


6 11


počet NE

počet ANO

Obr. 5.21 – Adopce dle velikosti subjektu [zpracováno autorem]

5.3.2 Vyhodnocení dle délky existence Naprostá většina respondentů spadá do kategorie společností starších 5 let. Pouze 5 z celkových 89 organizací (5,62 %) potvrdilo využívání Cloud Computing služeb. Další 2 dotazovaní uvedli, že jejich podnik spadá mezi začínající organizace, tedy je mladší 2 let. Nicméně v tomto segmentu se ukázala být míra adopce 100 % (viz. Obr. 5.22 – Adopce dle délky existence).

89

5 let a více

2 - 5 let

méně než 2 roky

5 0

2

počet NE

počet ANO

Obr. 5.22 – Adopce dle délky existence [zpracováno autorem

5.3.3 Vyhodnocení dle odvětví Převažující odvětvovou orientací respondentu byla výroba (51,04 %). Pouze 1 společnost (2 %) z tohoto segmentu uvedla, že již má zkušenosti s Cloud Computing službami (viz. Obr. 5.23 – Adopce dle odvětví). Ve vzorku je dále zastoupeno 7 společností pohybujících se v obchodní sféře. Míra adopce je i v tomto případě minimální (14,29 %), využívání konceptu potvrdil pouhý 1 respondent. V oblasti ICT/informatiky se pohybuje 5 z 96 dotazovaných, z toho 2 společnosti (40 %) již mají zkušenost s implementací Cloud Computingu.

52


V kategorii ostatní potvrdily využívání jen 3 z 24 společností (12,5 %), respondenti, kteří využívají Cloud Computing služeb, v tomto případě uvedli jako předmět podnikání stavebnictví, finanční služby a komunikace.

21

ostatní cestovní ruch

3 2 4

doprava a logistika zábava a média

2

finanční služby

2

obchod výroba ICT/informatika

6 1 49 1 3 2

počet NE

počet ANO

Obr. 5.23 – Adopce dle odvětví [zpracováno autorem]

5.3.4 Vyhodnocení dle původu společnosti V kategorii původ společnosti uvedlo 14 dotazovaných, že jejich společnost je součástí nadnárodní organizace. Z tohoto počtu pak 2 společnosti (14,29 %) potvrdily, že plánují nebo již využívají Cloud Computing. Celkově se do výzkumu zapojilo 77 domácích společností, 7 z nich pak uvedlo, že již expandovaly také za hranice České republiky. Nicméně žádna z těchto společností v současnosti nemá zájem o problematiku Cloud Computingu. Naproti tomu ze 70 čistě českých podniků 5 (6,67 %) potvrdilo nasazení těchto služeb (viz. Obr. 5.24 – Adopce dle původu).

53


součást (pobočka) mezinárodní společnosti

12 2

domácí (česká) společnost s pobočkami v zahraničí

7

70

domácí (česká) společnost

5

počet NE

počet ANO

Obr. 5.24 – Adopce dle původu společnosti [zpracováno autorem]

5.3.5 Vyhodnocení dle velikosti IT oddělení Převážná část společností uvedla, že nemá, příp. má pouze malé IT oddělení. Mezi společnostmi, které zaměstnávají do 9 informatických pracovníků, nasadilo Cloud Computing 6 z celkového počtu 50 respondentů (12 %). U podniků bez IT oddělení se tyto služby zatím neprosazují. Společnost s 10 - 24 IT pracovníky nepotvrdila implementaci konceptu. Poslední 2 dotazované subjekty uvedly, že mají rozsáhlé IT oddělení, 1 společnost (50 %) pak využívá zkoumaných služeb (viz. Obr. 5.25 – Adopce dle velikosti IT oddělení).

25 zaměstnanců

1 1


1

1 - 9 zaměstnanců

44 6 43

0/nemáme IT oddělení

počet NE

počet ANO

Obr. 5.25 – Adopce dle velikosti IT oddělení [zpracováno autorem]

5.3.6 Vyhodnocení dle rozpočtu IT V otázkách na podíl rozpočtu směřující do IT je situace následující. Pouze 1 z celkového počtu respondentů (1,04 %) uvedl, že na oblast IS/IT vynakládá více než 26 % celkového rozpočtu společnosti, zároveň také potvrdil nasazení Cloud Computing služeb (viz. Obr. 5.26 – Adopce dle IT rozpočtu). Celkem 3 společnosti pak vynakládají

54


na tuto činnost do 25 % svých prostředků, z toho 1 dotazovaný uvedl (33,33 %), že jejich společnost již využívá Cloud Computing. U 13 subjektů tvoří podniková informatika do 10 % všech výdajů. V této kategorii 15,38 % respondentů již adoptovalo zmiňované služby. Majoritní část, 79 z 96 dotazovaných, neinvestuje do IS/IT více než 5 % rozpočtu. Pouhých 3,79 % společností pak využívají Cloud Computing.

26% a více

11 - 25%

6 - 10%

do 5%

1 2 1 11 2 76 3

počet NE

počet ANO

Obr. 5.26 – Adopce dle IT rozpočtu [zpracováno autorem]

Možné důsledky vyplývající z výzkumu, možné příčiny současného stavu a slabá místa provedeného šetření budou probírány v následující kapitole.

55

Diskuze

6

Diskuze

V samotném úvodu této kapitoly je nutno zmínit, že následující závěry jsou vždy odvozeny z literární rešerše a výsledků výzkumu. V případě jejich aplikace v obecné rovině je nutné rozlišit mezi koncepty odvozenými od teoretických východisek, které lze považovat za obecně platné, a vlastní interpretací výzkumu, jejíž platnost je ovlivněna celou řadou faktorů. V tomto směru je nezbytné uvážit, jak zvolenou velikost testovaného vzorku, tak i počet společností, které se do dotazníkového šetření zapojily. Konečný počet respondentů vzhledem k celkovému počtu společností splňujících nastavená kritéria je poměrně malý. Dále neodpovídá struktuře původního vzorku z hlediska věkové struktury, odvětví působnosti a dalších kritérií. Dalším problémem, který se vztahuje spíše na část zaměřenou na uživatele Cloud Computingu, je nízká četnost respondentů, která v tomto směru do značné míry snižuje vypovídací schopnost celého šetření. Nezbytným předpokladem pro odvozování závěrů na základě zjištěných informací je také jejich možná platnost zejména v českém prostředí. Jakkoliv nelze vyloučit jejich platnost za hranicemi České republiky, neposkytuje tento výzkum pro tyto úvahy dostatečné množství informací. Problematika relativně nízké návratnosti dotazníku, která se bezesporu také negativně podepsala na přinejmenším problematickém výkladu výsledků, bude diskutována v samotném závěru této kapitoly. Samotné dotazníkové šetření odhalilo poměrně nízkou míra adopce Cloud Computing služeb. V souvislosti s touto problematikou existuje celá řada možných příčin, které mohli ovlivnit zjištěné výsledky. Prvním uvažovaným faktorem je velikost, přesněji počet zaměstnanců, společnosti. V tomto směru lze usuzovat náznak určitého trendu, který naznačuje větší ochotu směrem k inovacím v oblasti IS/IT s rostoucí velikostí dotazovaného subjektu. Naopak se nepotvrzuje trend, že Cloud Computing by měl být více atraktivní pro menší a střední subjekty. Dalším sledovaným kritériem bylo stáří společností, které se zapojili do výzkumu. V tomto se směru ukázalo, že začínající společnosti mohou mít větší motivaci pro

56

Diskuze

adopci Cloud Computing služeb pravděpodobně z důvodu často zmiňovaných úspor při pořízení a později také provozu informačního systému. Dalším možným důvodem, proč se nové společnosti přiklánějí k tomuto řešení, může být jejich teprve se vyvíjející obchodní model, který může do značné míry profitovat z flexibility a elasticity, které Cloud Computing nabízí. Případnou změnu funkcionality nebo kapacit IS/IT lze ve srovnání s tradičními způsoby dodávky IT zpravidla provést v nesrovnatelně kratším čase a s minimálními náklady. Naproti tomu již zavedené společnosti nejsou zjevně tak výrazně motivovány pro nová řešení podnikového informačního systému, mezi hlavní bariéry mohou patřit již provedené investice do používaných technologií, stejně jako neochota měnit časem ověřené postupy. Z hlediska hlavní ekonomické činnosti převažují ve skupině respondentů naprosto jednoznačně výrobní společnosti, což se mohlo také negativně podepsat na zjištěné míře adopce Cloud Computing služeb. Výzkum v tomto směru naznačuje, že výrobní společnosti v českém prostředí nemají v současnosti dostatečně závažné důvody pro reorganizaci a restrukturalizaci IS/IT. Možný nezájem výrobních podniků může být spojen s poměrně nízkými investicemi do podnikového IT a pravděpodobně také nízkou utilizací informačních technologií. Na zcela opačném pólu stojí společnosti zaměřené na poskytování informační a komunikačních služeb, u kterých lze vysledovat poměrně zřejmé tendence k inovacím v těchto oblastech. Mezi těmito hraničními případy pak stojí skupina organizací zaměřených především na oblast obchodu a služeb, která také ukazuje určité tendence k progresivním přístupům k IS/IT. Při hodnocení dle původu společnosti jsou také patrné určité rozdíly. Míra adopce u původem zahraničních organizací je sice vyšší. Z této skutečnosti lze usuzovat, že zahraniční společnosti jsou v oblasti podnikové informatiky více zainteresovány, hledají progresivnější řešení, příp. jsou vnitřními nebo vnějšími okolnostmi tlačeny k nižším výdajům a vyšší efektivitě IS/IT. Situace může být vyvolána také celkově jiným ekonomickým a zejména technologickým prostředím v zahraničí. Určité zaostávání u společností v České republice může být v tomto směru důsledkem částečné izolace našeho prostředí od západních ekonomik před vstupem do Evropské unie. Mírné zaostávání v oblasti informačních technologií ilustruje i studie Českého statistického úřadu [ČSU, 2008]. Naproti tomu ryze české společnosti jsou Cloud Computingu nakloněny o něco méně. Nicméně pokud by existovala prokazatelná závislost mezi

57

Diskuze

geografickým původem nebo působností společnosti, dalo by se očekávat, že se ve vzorku respondentů objeví také původem české společnosti, které v současnosti působí také v zahraničí. Poměrně jednoznačné je vyhodnocení výsledků v závislosti na počtu zaměstnanců IT oddělení. Společnosti bez informatických pracovníků uvedly, že v současnosti nevyužívají Cloud Computing služby. Poznatky zjištěné v průběhu dotazníkového šetření naznačují, že s rostoucím počtem specializovaných zaměstnanců roste také tendence subjektů k implementaci zkoumaného konceptu. Velikost IT oddělení se v první řadě řídí odvětvím působnosti organizace. Je zřejmé, že čistě informatické společnosti se budou vyznačovat značným počtem IT pracovníků. V druhé řadě pak umožňuje usuzovat na význam, který dotazovaný subjekt, přikládá informačnímu systému. V českém prostředí se projevuje poměrně výrazný nezájem o tuto oblast, který může přispívat k nízké míře adopce Cloud Computingu. Asi nejčastěji zmiňovaným důvodem pro přijetí Cloud Computing služeb je možná úspora nákladů, a to hned na několika úrovních: pořízení, provoz a údržba IS/IT nebo také potřeba personálního obsazení. Výzkum sice neprokázal, že by v českém prostředí docházelo k tak značnému přeinvestování podnikové informatiky, jak předpokládají někteří zastánci celého konceptu. Naopak se ukázalo, že většina společností nevyužívá více než 5 % celkového rozpočtu na zajištění informační podpory. Nicméně ze zjištěných četností lze odvodit náznak rostoucí míry adopce s rostoucími výdaji na podnikovou informatiku. Výsledky provedeného šetření ukazují, že společnosti bez Cloud Computing služeb vnímají jako největší překážky jejich možného nasazení bezpečnost a soukromí svých dat, obavy ze ztráty kontroly nad IT prostředky a dále pak vysoké náklady nebo problémy s dostupností služeb. Podobným směrem ukazuje také zahraniční výzkum provedený společností IDC, podle kterého se možných problému s bezpečností celého řešení, kontrolou a výkonem služeb obává více než polovina respondentů [Velte, Velte, Elsenpeter, 2010]. Otázka bezpečnosti Cloud Computing je často diskutovaným aspektem celého řešení. Možným důvodem, proč se společnosti obávají svěřit svá data do rukou třetí osoby, je v první řadě citlivá povaha určitých dat, dále pak také skutečnost, že v případě jejich ztráty může dojít k nevratnému poškození společnosti,

58

Diskuze

podobně jako v případě jejich odcizení. Je možné, že společnosti ve vzorku respondentů, které nevyužívají Cloud Computing služby, nejsou s celým konceptem dostatečně seznámeny nebo mu nedůvěřují. Na tuto skutečnost lze usuzovat právě z četnosti, s jakou byly zmiňovány vysoké náklady jako bariéra adopce. V tomto směru nabízí otázky zaměřené na uživatele Cloud Computingu naprosto odlišné informace. Nezávisle na typu využívané služby, tedy pro SaaS, PaaS i IaaS, patří mezi nejčastěji citované přínosy snížení nákladů, flexibilita, rychlost nasazení nebo také elasticita a škálovatelnost. V zjištěných četnostech samozřejmě existují určité odlišnosti podle typu řešení. U softwarových služeb upřednostňují respondenti flexibilitu a snížení nákladů před elasticitou a škálovatelností. Pro platformní služby jsou rozhodující náklady, rychlost nasazení, dále také flexibilita. V oblasti infrastruktury je pořadí následující: náklady, elasticita a flexibilita služeb. Tuto skutečnost lze přisuzovat povaze jednotlivých služeb. Informace od společností, které již využívají nebo plánují využívat Cloud Computing, dále nabídly pohled na možné problémy před adopcí a po nasazení řešení. Opět vcelku nezávisle na charakteru služeb byla zmiňována především možná ztráta kontroly nad IT prostředky, závislost na dodavateli a problémy v oblasti IT Governance. U všech typů byla jako nejzávažnější obava uváděna právě závislost na dodavateli. Tato bariéra navíc dle většiny respondentů má tendenci přetrvávat a přerůstat v zásadní problém. Riziko závislosti na dodavateli je často zmiňovaným problémem, jak potvrzují také Feuerlicht, Burkoň a Šebesta [2011, s. 3]. Tato studie dále uvádí jako další významné problémy dostupnost vhodných služeb nebo ztrátu kontroly na IT zdroji. Tyto skutečnosti jsou ve své podstatě pouze důsledkem podstaty celého konceptu Cloud Computing služeb, vychází zejména z nutnosti spolehnout se v určité oblasti zajišťování IT prostředků na třetí stranu. Tento problém je spojen s malým počtem poskytovatelů služeb, který provedené dotazníkové šetření potvrzuje. Otázkou zůstává, zda v případě, že by se uživatelé snažili zajistit si vyšší přenositelnost dat a více poskytovatelů pro své aplikace, by tato redundance nevyústila v příliš vysoké náklady. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že k nejčastěji využívaným službám v českém prostředí patří oblast SaaS, přesněji aplikace pro komunikaci, podporu spolupráce a správu firemního obsahu. K podobným závěru dospěl také Feuerlicht, Burkoň a Šebesta

59

Diskuze

[2011], nicméně jimi provedená studie řadí na druhé místo dle míry využití CRM řešení. Naopak k nejméně využívaným patří platformní služby, infrastrukturní služby stojí přibližně někde uprostřed. Tato situace je s největší pravděpodobností vyvolána charakterem jednotlivých typů služeb v kombinaci s nižším zájmem o IS/IT. SaaS jsou zpravidla dodány ve formě přímo použitelných aplikací, které ve většině případů vyžadují pouze minimální úpravy před vlastním použitím. Infrastrukturní služby vyžadují větší znalosti pro vlastní integraci do podnikového řešení. Poslední kategorie, tedy platforma, je vhodná pouze pro společnosti, které se zabývají vývojem aplikací ať již pro vlastní potřebu nebo pro další distribuci, těchto společností bylo v konečném vzorku respondentů jen velmi omezené množství. V poměrně omezené míře nabídl výzkum také možnost sledovat budoucí vývoj Cloud Computing služeb. Vzhledem k tomu, že se ve vetší, či menší míře potvrzuje životaschopnost celého konceptu a to včetně nabízených přínosů, dá se v budoucnu očekávat další nárůst jejich využití. V následujících odstavcích budou diskutovány potenciálně problémová místa celého výzkum a jejich důsledky. Zvolená forma výzkum, tedy dotazníkové šetření poskytuje zejména kvantitativní informace. Množina zjištěných poznatků je tak ovlivněna zaměřením dotazníku, dále pak pořadím, ve kterém jsou otázky sestaveny a pak samozřejmě charakterem konkrétních otázek, včetně nabízených odpovědí. V rámci šetření tak byly použity převážně uzavřené nebo polouzavřené otázky, je proto možné, že některé informace poskytnuté respondenty byly neúplné nebo nepřesné. Ačkoliv tento typ omezuje dotazovanému blíže se vyjádřit k danému problém, jeho hlavním přínosem je, že usnadňuje vyplnění celého dotazníku Hlavním problémem celého šetření se ukázala být nízká míra návratnosti dotazníků, ta mohla být způsobena hned několika skutečnostmi. V první řadě lze definovat určitý problém informačního zahlcení potenciálních respondentů. V současnosti je k dispozici celá řada platforem pro provedení vlastního výzkumu prostřednictvím internetu a emailových komunikačních kanálů. Tato situace vyústila v stav, kdy jsou organizace často žádány o účast v několika šetřeních denně. V takovém případě pak participace dané společnosti závisí na ochotě a zájmu jejich

60

Diskuze

pracovníků. Ze šetření samotného vyplívá, že oblast IS/IT pravděpodobně nestojí přímo v popředí zájmu společností v českém prostředí. Lepší návratnosti dotazníku lze pravděpodobně dosáhnout, pokud je společnostem nabídnuta za účast na výzkumu určitá protihodnota. V rámci tohoto výzkumu ovšem nebylo možné nabídnout potenciální respondentů více než příp. hlubší účast na studii samotné nebo její výsledky, což v případě nízkého zájmu o podnikovou informatiku není rozhodně silný argument. Při provádění dotazníkového šetření je problémem často i firemní politika dotazované organizace. Podnikový IS/IT bývá často považován za čistě interní záležitost podniku, informace o jeho charakteru tak jsou třetím stranám poskytovány pouze v omezeném rozsahu nebo vůbec. Charakteristickou vlastností distribuovaného dotazníku je také poměrně rozsáhlá množina znalostí potřebná k jeho kompletnímu vyplnění, zejména tedy části zaměřené na Cloud Computing služby. Lze předpokládat, že část respondentů kvůli této skutečnosti dotazník nedokončila. Problematická mohla být také délka nebo koncepce na jaké je dotazník postaven. Dotazník byl navržen tak, aby jeho vyplnění nezabralo více než 10 nebo 15 minut. Nicméně pouze za předpokladu, že potenciální respondent měl k dispozici všechny potřebné informace. Výše uvedené informace uvozují další možné úzké místo při provádění dotazníkového šetření. S ohledem na celkové pojetí otázek, bylo poměrně klíčovým předpokladem pro kompletní vyplnění dotazníku, že se ten dostane do rukou odpovědné osobně. Bohužel vzhledem k internímu pojetí IT oddělení nebo jeho úplné absenci nebylo vždy možné získat kontakt na konkrétní osobu. Posledním potenciálně úzkým místem je pak samotná definice pojmu Cloud Computing. Problém při jejím stanovení vychází z poměrně volného definičního rámce celého oboru.

61

Závěry

7

Závěry

Celková míra návratnosti dotazníku byla pouze 4,8 %, spolu s charakterem skutečností zjištěných v průběhu výzkumu a strukturou vzorku respondentů omezuje možnosti ustanovení obecných závěrů. Hlavní zjištěným poznatkem je skutečnost, že celková adopce Cloud Computingu nepřesáhla hranici 7,29 %. V průběhu šetření nebylo prokázáno nasazení IT služeb v oblasti cestovního ruchu, logistiky, obchodu, služeb a zemědělství. Nejnižší zastoupení má Cloud Computing v oblasti výrobních podniků (2 %) naopak nejvyšší je u společností orientovaných na informační a komunikační technologie (40 %). Lze usuzovat, že ekonomická orientace společnosti má dopad i na pozornost, která je věnována IS/IT. Výzkum dále naznačil, že s rostoucí velikostí společnosti a vyšším počtem pracovníků zaměstnaných v IT oddělení, jsou společnosti více motivovány k hledání inovativních a progresivnějších řešení v oblasti podnikového IS/IT, Cloud Compuitng nevyjímaje. Lze také usuzovat, že s klesající dobou samostatné existence společnosti, rostou tendence pro adopci Cloud Computing služeb. Tedy, že nabízí značné přínosy zejména začínajícím společnostem. Tendence k adopci Cloud Computingu je snazší s rostoucí velikostí a s klesajícím stářím společnosti. Naproti tomu původ společnosti se neprokázal jako rozhodující pro danou problematiku. Skutečné příčiny současného stavu lze hledat v existujících bariérách bránících nasazení Cloud Computing služba. Pro rozšíření celého konceptu je potřeba vyřešit sporné otázky stran bezpečnosti a správy prostředků. V prvním případě se jedná spíše o obavu podobně jako v případě vysokých nákladů. V druhé pak o opodstatněné riziko spojené s předáním části pravomocí nad vlastními IT prostředky třetí straně. Na vzorku respondentů se dále ukázalo, že klíčovými příčinami může být v českém prostředí nízký zájem o využití potenciálu IS/IT, s tím související nízká utilizace těchto prostředků. Celkově není možné vyloučit, že značná část respondentů nebyla do doby konání výzkumu s konceptem Cloud Computingu vůbec seznámena. V tomto směru mohl být výsledky prováděného šetření ovlivněny také odlišnostmi v definici pojmu

62

Závěry

Cloud Computing tak, jak ji uvádí tato práce a jak jí mají zavedenou jednotliví uživatelé nebo organizace. Dále se také prokázalo, že možnost úspory nákladu nemusí v českých podmínkách poskytovat dostatečnou motivaci pro vstup do sféry Cloud Computing služeb zejména proto, že společnosti pravděpodobně nevynakládají příliš vysoké investice do oblasti podnikové informatiky. Na malém vzorku respondentů se prokázala také použitelnost celého konceptu, včetně úspěšnosti při jeho uvedení do praxe. V průběhu šetření byly také potvrzeny nejčastěji zmiňované důvody pro nasazení Cloud Computingu, tedy úspora nákladů, flexibilita, elasticita a škálovatelnost v oblasti IS/IT.

63

Literatura

8

Literatura

[1] Amazon Web Services, 2011. AWS Elastic Beanstalk. [online] Available at:

[Accessed 10 April 2011].

[2] Armbrust, M. et al., 2009. Above the Clouds: A Berkeley View of Cloud Computing. Berkely: University of California. [3] Baker, C., 2008. HP dismisses Cloud ‘hype’. ZDnet [online] Available at: [Accessed

16 April 2011].

[4] Berman, F., Fox, G., Hey, T., 2002. The Grid: past, present, future. [5] Binning, D., 2009. Top five cloud computing security issues. Computer Weekly [online] Available at:


[6] BusinessCenter.cz, 2011. Zákon o ochraně osobních údajů. [online] Available at:


[7] Carr, N. G., 2003. IT Doesn´t Matter. Harvard Business Review, 2003. 81(5): p. 512. [8] Carr, N. G., 2005 The end of Corporate Computing. MIT Sloan Management Review, 2005. 46(3): p. 67-73. [9] CreditInfo, 2011. Albertina B2B databáze firem. [online] Available at: [Accessed 5 March 2011]. [10] Creswell, J. W., 2009. Research Design: Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks: Sage Publications, Inc. [11] ČSU, 2008. Internetová infrastruktura Český statistický úřad [online] Available at: [Accessed

26 May 2011].

[12] Danielson, K., 2008. Distinguishing Cloud Computing from Utility Computing. Ebiz [online] Available at: [Accessed

17

April 2011]. [13] De Assunção, M. D., di Costanzo, A., Buyya, R. Evaluating the Cost-Benefit of Using Cloud Computing toExtend the Capacity of Clusters. University of Melbourne.

64

Literatura

[14] Dickson, G. W., 2003. Drivers of IT Success and Failure - Technology or Management? North Carolina State University 2003 in Hirvonen, A., 2005. Enterprise Architecture Planning in Practice: The Prespectives on Information and Communication Technology Service Porvider and End-User. University of Jyväskylä. [15] EUR-Lex, 2004. Nařízení komise (ES) č. 364/2004. [online] Available at: [Accessed

10 April

2011] [16] Farber, D., 2008. Oracle’s Ellison nails Cloud Computing. Cnet News, [online] Available at: [Accessed 16 April 2011]. [17] Forrester, 2009. Cloud Computing for the Entreprise [online] Available at:

[Accessed 15 April 2011]. [18] Feurelicht, Burkon, Šebesta: 2011. Cloud Computing Adoption: What are the Issues? Proceedings on Conference of System Integration, 2011. [19] Furth, B., 2010. Cloud computing Fundamentals, in Furth, B., Escalante, A., 2010. Handbook of cloud Computing. New York: Springer. [20] Gála, L., Pour, J., Toman, P., 2006. Podniková informatika. Praha: Grada Publishing, a.s. [21] Garfinkel, S. L., 1999. Architects of the information society: 35 years of the Laboratory for Computer Science at MIT. MIT Press. [22] Garrison, P. C., 2010. Digital Forensics for Network, Internet and Cloud Computing: A Forensic Evidence guide for Moving Targets and Data. Burlington: Elsevier, Inc. [23] Giurata, P., 2010. SaaS, the Cloud and the Future. Catalysr Resources [online] Available at: [Accessed 17 April 2011]. [24] Gartner, 2009. Gartner Highlights Five Attributes of Cloud Computing [online] Available at: [Accessed 15 April 2011]. [25] Google, 2011. Google App Engine. [online] Available at:


65

Literatura

[26] Hassan, M. M., Huh, E. N., 2010. A Novel Market-Oriented Dynamic Collaborative Cloud Service Platform. in Furth, B., Escalante, A., 2010. Handbook of cloud Computing. New York: Springer. [27] IDC, 2008. Defining Cloud Services and Cloud Computing [online] Avaiable at:


[28] IDC, 2010. Cloud Computing 2010. in Velte,Velte, Elsenpeter, 2010. Cloud Computing: A Practical Approach. New York: McGraw Hill. [29] Johnson, B., 2008. Cloud computing is a trap, warns GNU founder Richard Stallman. Guradian Online [online] Available at:

[Accessed 16

April 2011]. [30] Kaskade, J. 2009.: Public Private Hybrid Cloud. JamesKaskade.com [online] Available at [Accessed 17 April 2011]. [31] Kim, W., et al., 2009. Adoption Issues for Cloud Computing. Proceedings on 7th International Conference on Advances in Mobile Computing and Multimedia 2009. [32] Kleiner, K., 2008. Cloud Computing on the Rise – The World Mind is Upon Us. Singularity Hub [online] Available at: [Accessed 15 April 2011]. [33] Kourpas, E., 2006. Grid Computing: Past, Present and Future. IBM. [34] Lin, G., Devine, M., 2010. The Role of Networks in Cloud Computing.in Furth, B., Escalante, A., 2010. Handbook of cloud Computing. New York: Springer. [35] Linthicum, D. S., 2009. Cloud Computing and SOA Convergence in Your Enterprise: A Step-by-Step Guide. Boston: Pearson Education, Inc. [36] Marks, E. A., Lozano, B., 2010. Executive´s Guide to Cloud Computing. New Jersey: John Wiley & Sons, Ltd. [37] Mell, P., Grance, T., 2009. The NIST Definition of Cloud Computing. National Institute of Standards and Technology. [38] Microsoft, 2011. Windows Azure. [online] Available at:


66

Literatura

[39] Parkhill, D. F., 1966. The Challenge of the Computer Utility. Boston: AddisonWesley Publishers, Co. [40] Ramnath, Ch., 1997. Intermediaries in Cloud-Computing. [online] INFORMS meeting, Dallas. Available at: [Accessed 15 April 2011]. [41] Rittinghouse, J. W., Ransome, J. F., 2010. Cloud Computing: Implementation, Management and Security. New York: CRC Press. [42] Salesforce, 2011. Force.com: The leading cloud platform for business apps. [online] Available at: [Accessed 10 April 2011]. [43] Sarna, D. E. Y., 2011. Implementing and Developing Cloud Computing Applications. New York: CRC Press. [44] Stanoevska-Slabeva, K., Wozniak, T., Ristol, S., 2010. Grid and cloud Computing: A Business Prespective on Technology and Applications. New York: Springer. [45] Střížová et al., 2007. Systémové pojetí (hospodářské) organizace. Praha: Oeconomica. [46] Taneli, K., 2009. Cloud Computing:Utility Computing over the Internet.Helsinki: University of Technology [47] Tharenou, P., Donohue, R., Cooper, B., 2007. Management Research Methods. Melbourne: Cambridge University Press. [48] Velte, A. T., Velte, T. J., Elsenpeter, R., 2010. Cloud Computing: A Practical Approach. New York: McGraw Hill. [49] Ward, J., Peppard, J., 2002. Strategic Planning for Information Systems. Chichester: John Wiley & Sons, Ltd. [50] Youseff, L.; Butrico, M.; Da Silva, D., 2009. Toward a Unified Ontology of Cloud Computing. University of California: Departement of Computer Science [51] ZOHO, 2011. Build Custom Apps for almost all your business Leeds. [online] Available at: [Accessed 10 April 2011].

67

Přílohy

9

Přílohy

[1] Dotazník – Míra adopce Cloud Computing Služeb [2] Dotazníkové šetření – základní vyhodnocení [3] Dotazníkové šetření – vyhodnocení podle velikosti organizace [4] Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle stáří organizace [5] Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle odvětví organizace [6] Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle původu organizace [7] Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle počtu IT zaměstnanců [8] Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle IT rozpočtu

68

Přílohy

Příloha č. 1: Dotazník – Míra adopce Cloud Computing Služeb Vážená paní / vážený pane, obracím se na Vás s žádostí o spolupráci při realizaci výzkumného projektu řešeného s přispěním Vysoké Školy Ekonomické v Praze. Studie je zaměřena na zjištění míry adopce Cloud Computing služeb v ČR a s touto problematikou souvisejících informací. Vzhledem k Vámi zastávané pracovní pozici si Vás dovoluji oslovit a požádat o zodpovězení několika následujících otázek, které Vám nezaberou více než 15 minut času. Velice si vážím Vaší spolupráce a předem děkuji za Vámi věnovaný čas. Bc. Margaris Nikos 1. Kolik má Vaše společnost zaměstnanců?

□ □ □ □

1-10 11-49 50-249 250 a více

2. Jak dlouho již existuje Vaše organizace?

□

méně než 2 roky (start-up)

□

2-5 let

□

5 let a více

3. Jaká je odvětvová orientace Vaší společnosti?

□ □ □ □ □

ICT / informatika výroba obchod finanční služby zábava a média

□ □ □ □ □

doprava a logistika cestovní ruch Zdravotnictví vládní organizace jiné: …

4. Jaký je původ Vaší společnosti?

□ □ □

domácí (česká) společnost domácí (česká) společnost s pobočkami v zahraničí součást (pobočka) mezinárodní společnosti

Přílohy 5. Kolik zaměstnanců má IT oddělení Vaší společnosti?

□ □ □ □

0 / nemáme IT oddělení 1-9 10-24 25 a více

6. Jak velká část rozpočtu Vaší společnosti (přibližně) směřuje do oblasti IT?

□ □ □ □

do 5% 6-10% 11-25% 26% a více

Cloud Computing Cloud Computing představuje alternativu k běžně instalovaným softwarovým produktům. Umožňuje jednoduchý a zároveň flexibilní přístup k virtualizovaným IT prostředkům, poskytovaným ze vzdáleného data centra prostřednictvím komunikační sítě (internetu), které jsou ve formě služeb zpřístupněny značnému množství uživatelů na základě pay-as-you-use modelu. Cloud Computing služby jsou zpravidla členěny do následujících 3 kategorií infrastrukturní služby (IaaS, např. Amazon Web Services EC2), platformní služby (PaaS, např. Google App Engine) a aplikační služby (SaaS, např. Salesforce.com CRM). 7. Využíváte, resp. plánujete využívat, Cloud Computing služby ve Vaší společnosti?

□ □

Ano Ne

8. Jak velká část rozpočtu IT směřuje do oblasti Cloud Computing služeb?

□ □ □ □

do 25% 26-50% 51-75% 76% a více

Přílohy 9. V jakém stavu se Vaše společnost nachází vzhledem k následujícím typům Cloud Computing služeb?

SaaS PaaS IaaS


nevyužíváme, ani neplánujeme v následujících 12 měsících

nevyužíváme, ale plánujeme v následujících 12 měsících

pilotní projekt

využíváme v běžném provozu

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

10. Jaké u Vás mají procentuální zastoupení jednotlivé typy Cloud Computing služeb (SaaS, PaaS, IaaS) v rámci celého aplikačního portfolia? SaaS PaaS IaaS

nevyužíváme

do 25%

26-50%

51-75%

76% a více

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

11. Jakým způsobem má Vaše společnost ošetřen provoz a dodržování kvality Cloud Computing služeb?

SaaS PaaS IaaS

pbecná dohoda o úrovni poskytované služby (SLA, Service Level Agreemen)

uživatelsky definovaná dohoda o úrovni poskytované služby

v rámci smlouvy o poskytování služby

není smluvně ošetřen

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

Software-as-a-Service (SaaS) Software-as-a-Service (SaaS) představuje způsob distribuce softwaru, při kterém jsou aplikace provozovány ve vzdáleném datovém centru poskytovatele a uživatelům jsou zpřístupněny ve formě služeb prostřednictvím komunikačních sítí (internetu). 12. Jaká kritéria považujete za hlavní motivaci pro adopci softwarových služeb (SaaS, Software-as-a-Service)?

□ □ □ □ □ □

snížení nákladů elasticita a škálovatelnost lepší podpora business procesů flexibilita rychlost nasazení bezpečnost

Přílohy 13. Jaká kritéria považujete za hlavní problémy před a po adopci softwarových služeb (SaaS, Software-as-a-Service)? vysoké náklady bezpečnost a soukromí dat problémy s IT Governance možná ztráta kontroly nad IT prostředky dostupnost služeb nízká rychlost odezvy závislost na dodavateli právní omezení

před adopcí

po adopci

□ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □

14. Jaké softwarové služby (SaaS, Software-as-a-Service) využívala, využívá, resp. plánuje využívat Vaše organizace? využívali jsme v minulých 12 měsících

využíváme v současnosti

plánujeme v následujících 12 měsících

□ □ □ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □ □ □

□

□

□

□

□

□

analytika email office aplikace podpora spolupráce správa obsahu finance a administrativa lidské zdroje marketing výroba logistika a zásobování řízení vztahu se zákazníky/podpora prodeje služby a podpora

15. Podporují softwarové služby (SaaS, Software-as-a-Service) kritické procesy?

□ □

Ano Ne

16. Kolik domácích, resp. zahraničních poskytovatelů softwarových služeb (SaaS, Softwareas-a-Service) má Vaše společnost? 0

1-3

4-6

7 a více


□

□

□

□

zahraniční poskytovatelé

□

□

□

□

Přílohy

Platform-as-a-Service (PaaS) Platform-as-a-Service (PaaS) reprezentuje skupinu služeb, které nabízí uživateli kompletní prostředí pro provozování, vývoj nebo testování aplikací prostřednictvím komunikačních sítí (Internet). Poskytovány jsou tedy hardwarové prostředky, včetně operačního systému a další dodatečné služby. 17. Jaká kritéria považujete za hlavní motivaci pro adopci platformních služeb (PaaS, Platform-as-a-Service)?

□ □ □ □ □ □


18. Jaká kritéria považujete za hlavní problémy před a po adopci platformních služeb (PaaS, Platform-as-a-Service)? vysoké náklady bezpečnost a soukromí dat problémy s IT Governance možná ztráta kontroly nad IT prostředky dostupnost služeb nízká rychlost odezvy závislost na dodavateli právní omezení

před adopcí

po adopci

□ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □

19. Jaké platformní služby (PaaS, Platform-as-a-Service) využívala, využívá, resp. plánuje využívat Vaše organizace?

Force.com Microsoft Azure Google App Engine AWS Elastic Beanstalk ZOHO Creator jiné: …

využívali jsme v minulých 12 měsících



□ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □

20. Podporují platformní služby (PaaS, Platform-as-a-Service) kritické procesy?

□ □

Ano Ne

Přílohy

21. Kolik domácích, resp. zahraničních poskytovatelů platformních služeb (PaaS, Platform-asa-Service) má Vaše společnost? domácí poskytovatelé zahraniční poskytovatelé

0

1-3

4-6

7 a více

□ □

□ □

□ □

□ □

Infrastructure-as-a-Service V případě Infrastructure-as-a-Service (IaaS) se jedná zpravidla o poskytování výpočetního výkonu, infrastruktury a datových úložišť. Tyto služby jsou zpravidla realizovány

pomocí

virtualizace

a

uživateli

jsou

nabízeny

prostřednictvím

komunikačních sítí. 22. Jaká kritéria považujete za hlavní motivaci pro adopci infrastrukturních služeb (IaaS, Infrastructure-as-a-Service)?

□ □ □ □ □ □


23. Jaká kritéria považujete za hlavní problémy před a po adopci infrastrukturních služeb (IaaS, Infrastructure-as-a-Service)? vysoké náklady bezpečnost a soukromí dat problémy s IT Governance možná ztráta kontroly nad IT prostředky dostupnost služeb nízká rychlost odezvy závislost na dodavateli právní omezení

před adopcí

po adopci

□ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □

24. Jaké infrastrukturní služby (IaaS, Infrastructure-as-a-Service) využívá Vaše organizace?

CPU úložiště databáze

využívali jsme v minulých 12 měsících



□ □ □

□ □ □

□ □ □

Přílohy 25. Podporují infrastrukturní služby (IaaS, Infrastructure-as-a-Service) kritické procesy?

□ □

Ano Ne

26. Kolik domácích, resp. zahraničních poskytovatelů infrastrukturních služeb (IaaS, Infrastructure-as-a-Service) má Vaše společnost? domácí poskytovatelé zahraniční poskytovatelé

0

1-3

4-6

7 a více

□ □

□ □

□ □

□ □

Zhodnocení 27. Jak hodnotíte výsledek implementace Cloud Computing služeb ve Vaší společnosti?

SaaS PaaS IaaS

naprosté selhání

částečné selhání

úspěšné, omezené přínosy

□ □ □

□ □ □

□ □ □

úspěšné, přínosy dle očekávání

úspěšné, přínosy předčily očekávání

□ □ □

□ □ □

28. Jak vidíte vývoj Cloud Computing služeb ve Vaší společnosti v následujících 12 měsících?

SaaS PaaS IaaS

ukončení provozu

pokles využití

bez změn

částečný nárůst využití

dramatický nárůst využití

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

Obavy, bránící adopci Cloud Computing služeb 29. Jaká kritéria považujete za hlavní problémy při adopci Cloud Computing služeb?

□ □ □ □ □ □ □

vysoké náklady bezpečnost a soukromí dat problémy s IT Governance možná ztráta kontroly nad IT prostředky dostupnost služeb nízká rychlost odezvy právní omezení

Přílohy

Závěrečné informace, poznámky Dále prosím vyplňte následující identifikační údaje. Tyto informace nebudou použity v žádném veřejně publikovaném výstupu tohoto výzkumu. Budou sloužit pouze pro potřeby navázání dalšího kontaktu v případě Vašeho zájmu o další spolupráci. Všechny dokončené dotazníky budou striktně použity pouze pro účely výzkumu. V případě zájmu Vám budou výsledky šetření poskytnuty. Velice děkuji za Váš čas a Vaši spolupráci. Bc. Nikos Margaris 30. Na jaké pozici pracujete?

31. Měla by Vaše společnost zájem nadále se podílet na této studii?

□ □

Ano Ne

32. V případě zájmu o další spolupráci, příp. zaslání výsledků studie uveďte prosím Váš kontaktní email?

33. Prostor pro poznámky, případně další informace, které byste touto cestou chtěli sdělit

Přílohy

Příloha č. 2: Dotazníkové šetření – základní vyhodnocení Základní charakteristiky Počet zaměstnanců společnosti Odpověď do 10 zaměstnanců 11 - 49 zaměstnanců 50 - 249 zaměstnanců 250 a více zaměstnanců

Absolutní četnost 0 11 76 9

Relativní četnost 0,00 % 11, 46 % 79,17 % 9, 37 %

Stáří společnosti Odpověď méně než 2 roky 2 - 5 let 5 let a více

Absolutní četnost

Relativní četnost 3,08 % 2 0,00 % 0 97,92 % 94

Ekonomická orientace společnosti Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost 5,21 % ICT/informatika 5 52,08 % výroba 50 7,29 % obchod 7 2,08 % finanční služby 2 2,08 % zábava a média 2 4,17 % doprava a logistika 4 2, 08% cestovní ruch 2 0,00 % zdravotnictví 0 0,00 % vládní organizace 0 24 25% ostatní zemědělství – 3,13 %, stavebnictví, komunální služby – 2,08 %, komunikace, školství, energetika, zakázková strojní výroba, služby, kartonážní výroba, služby ve stavebnictví, geologické a ekologické služby, slévárenství, správa nemovitostí, vzdělávací organizace, rybářství, inženýrské služby, výroba a obchod, realizace lešeňových konstrukcí, obchod a služby, projektová činnost – 1,04 %

Původ společnosti Odpověď domácí (česká) společnost domácí (česká) společnost s pobočkami v zahraničí součást (pobočka) mezinárodní společnosti

Absolutní četnost

Relativní četnost

75 7 14

78,13 % 7,29 % 14,58 %

Absolutní četnost

Relativní četnost

43 50 1 2

44,79 % 52,08 % 1,04 % 2,08 %

Počet zaměstnanců IT oddělení Odpověď 0/nemáme IT oddělení 1 - 9 zaměstnanců 10 - 24 zaměstnanců 25 zaměstnanců

Přílohy Rozpočet IT oddělení Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

79 13 3 1

82,29% 13,54% 3,13% 1,04%

Absolutní četnost

Relativní četnost

7 89

7,29 % 92,71 %

do 5 % 6 - 10 % 11 - 25 % 26 % a více

Využití Cloud Computingu Odpověď ano ne

Společnosti využívající Cloud Computing Využití služeb Odpověď

SaaS


Absolutní četnost 0

Relativní četnost 0,00 %





0

0,00 %

4

57,14 %

3

42,86 %

3

42,86 %

2

28,57 %

1

14,29 %

1

14,29 %

1

14,29 %

0

0,00 %

3

42,86 %

0

0,00 %

3

42,86 %

nevyužíváme, ani neplánujeme v následujících 12 měsících nevyužíváme, ale plánujeme v následujících 12 měsících pilotní projekt využíváme v běžném provozu

PaaS

IaaS

Zastoupení služeb v aplikačním portfoliu Odpověď

SaaS

PaaS

IaaS

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

nevyužíváme

3

42,86 %

6

85,71 %

4

57,14 %

do 25 %

3

42,86 %

1

14,29 %

1

14,29 %

26-50 %

1

14,29 %

0

0,00 %

1

14,29 %

51-75 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

76 % a více

0

0,00 %

0

0,00 %

1

14,29 %

Podíl rozpočtu IT oddělení Odpověď do 25 % 26-50 % 51-75 % 76 % a více

Absolutní četnost 7 0 0 0

Relativní četnost 100,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 %

Přílohy Dohoda o úrovni poskytovaných služeb Odpověď

SaaS

PaaS

IaaS







uživatelsky definovaná dohoda o úrovni poskytovaných služeb

0

0,00 %

1

14,29 %

1

14,29 %

v rámci smlouvy o poskytovaní služeb

4

57,14 %

6

85,71 %

2

28,57 %

není smluvně ošetřen

3

42,86 %

0

0,00 %

4

57,14 %

obecná dohoda o úrovni poskytovaných služeb (SLA)

Motivace pro SaaS Odpověď

Absolutní četnost

snížení nákladů elasticita a škálovatelnost zdrojů lepší podpora business procesů flexibilita rychlost nasazení bezpečnost

Relativní četnost 5 4 1 6 3 0

71,43 % 57,14 % 14,29 % 85,71 % 42,86 % 0,00 %

Problémy proti SaaS Odpověď

před

po

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

vysoké náklady

1

14,29 %

0

0,00 %


1

14,29 %

1

14,29 %


3

42,86 %

2

28,57 %

možná ztráta kontroly nad IT prostředky

5

71,43 %

4

57,14 %

dostupnost služeb

1

14,29 %

0

0,00 %


2

28,57 %

2

28,57 %


5

71,43 %

6

85,71 %

právní omezení

2

28,57 %

1

14,29 %

Přílohy Využívané SaaS aplikace Odpověď

v minulých 12 měsících Absolutní Relativní četnost četnost

v současnosti Absolutní četnost

Relativní četnost

v následujících 12 měsících Absolutní Relativní četnost četnost

analytika

1

14,29 %

1

14,29 %

1

14,29 %

email

3

42,86 %

3

42,86 %

5

71,43 %

office aplikace

1

14,29 %

1

14,29 %

3

42,86 %

podpora spolupráce

2

28,57 %

2

28,57 %

5

71,43 %

správa obsahu

2

28,57 %

2

28,57 %

3

42,86 %

finance a administrativa

1

14,29 %

0

0,00 %

2

28,57 %

lidské zdroje

0

0,00 %

0

0,00 %

1

14,29 %

marketing

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

výroba

0

0,00 %

0

0,00 %

1

14,29 %

logistika a zásobování řízení vztahu se zákazníky / podpora prodeje

1

14,29 %

1

14,29 %

2

28,57 %

0

0,00 %

0

0,00 %

2

28,57 %

služby a podpora

0

0,00 %

0

0,00 %

1

14,29 %

žádné

2

28,57 %

2

28,57 %

0

0,00 %

Podpora kritických procesů prostřednictvím SaaS Odpověď

Absolutní četnost

ano ne

Relativní četnost 3 4

42,86 % 57,14 %

Dodavatelé SaaS Odpověď


zahraniční poskytovatelé Absolutní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

0 poskytovatelů

5

71,43 %

4

57,14 %


2

28,57 %

3

42,86 %

4 - 6 poskytovatelů

0

0,00 %

0

0,00 %

7 a více poskytovatelů

0

0,00 %

0

0,00 %

Motivace pro PaaS Odpověď snížení nákladů elasticita a škálovatelnost zdrojů lepší podpora business procesů flexibilita rychlost nasazení bezpečnost

Absolutní četnost


100,00 % 42,86 % 28,57 % 42,86 % 57,14 % 0,00 %

Přílohy Problémy proti PaaS Odpověď

před

po

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

vysoké náklady

2

28,57 %

1

14,29 %


1

14,29 %

0

0,00 %


3

42,86 %

2

28,57 %


2

28,57 %

2

28,57 %

dostupnost služeb

1

14,29 %

0

0,00 %


0

0,00 %

1

14,29 %


4

57,14 %

5

71,43 %

právní omezení

1

14,29 %

1

14,29 %

Využívané PaaS služby Odpověď



Relativní četnost


Force.com

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

Microsoft Azure

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

Google App Engine

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

AWS Elastic Beanstalk

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

ZOHO Creator

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

žádné ostatní (interní firemní platforma)

6

85,71 %

6

85,71 %

6

85,71 %

1

14,29 %

1

14,29 %

1

14,29 %

Podpora kritických procesů prostřednictvím PaaS Odpověď

Absolutní četnost

ano ne


14,29 % 85,71 %

Dodavatelé PaaS Odpověď

domácí poskytovatelé Absolutní četnost

Relativní četnost

0 poskytovatelů

7

100,00 %


0


0


0

zahraniční poskytovatelé Absolutní četnost 6

85,71 %

0,00 %

1

14,29 %

0,00 %

0

0,00 %

0,00 %

0

0,00 %

Přílohy Motivace pro IaaS Odpověď

Absolutní četnost

snížení nákladů elasticita a škálovatelnost zdrojů lepší podpora business procesů flexibilita rychlost nasazení bezpečnost


100,00 % 71,43 % 28,57 % 57,14 % 28,57 % 14,29 %

Problémy proti IaaS Odpověď

před

po

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

vysoké náklady

2

28,57 %

1

14,29 %


1

14,29 %

1

14,29 %


2

28,57 %

2

28,57 %


3

42,86 %

2

28,57 %

dostupnost služeb

1

14,29 %

0

0,00 %


1

14,29 %

0

0,00 %


5

71,43 %

6

85,71 %

právní omezení

1

14,29 %

2

28,57 %

Využívané IaaS služby Odpověď



Relativní četnost


CPU

3

42,86 %

3

42,86 %

4

57,14 %

úložiště

3

42,86 %

3

42,86 %

4

57,14 %

databáze

4

57,14 %

4

57,14 %

5

71,43 %

žádné

3

42,86 %

3

42,86 %

2

28,57 %

Podpora kritických procesů prostřednictvím IaaS Odpověď

Absolutní četnost

ano ne


42,86 % 57,14 %

Dodavatelé IaaS Odpověď

domácí poskytovatelé Absolutní četnost

Relativní četnost

0 poskytovatelů

4

57,14 %


3


0


0

zahraniční poskytovatelé Absolutní četnost 6

85,71 %

42,86 %

1

14,29 %

0,00 %

0

0,00 %

0,00 %

0

0,00 %

Přílohy Hodnocení implementace služeb Odpověď

SaaS

PaaS

IaaS

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

naprosté selhání

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

částečné selhání

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

úspěšné, omezené přínosy úspěšné, přínosy dle očekávání úspěšné, přínosy předčily očekávání

2

50,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

1

25,00 %

3

75,00 %

2

50,00 %

0

0,00 %

1

25,00 %

Hodnocení implementace služeb Odpověď

SaaS

PaaS

IaaS

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

ukončení provozu

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

pokles využití

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

bez změn

1

16,67 %

4

66,67 %

4

66,67 %

částečný nárůst využití

4

66,67 %

1

16,67 %

0

0,00 %

dramatický nárůst využití

1

16,67 %

0

0,00 %

2

33,33 %

Společnosti nevyužívající Cloud Computing Bariéry adopce SaaS, PaaS, IaaS Odpověď vysoké náklady bezpečnost a soukromí dat problémy s IT Governance možná ztráta kontroly nad IT prostředky dostupnost služeb nízká rychlost odezvy právní omezení

Absolutní četnost 31 51 11 48 26 14 8

Relativní četnost 34,83 % 57,30 % 12,36 % 53,93 % 29,21 % 15,73 % 8,99 %

Přílohy

Příloha č. 3: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle velikosti organizace Adopce dle velikosti organizace Odpověď

počet ANO

počet NE

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost


0

0,00 %

0

0,00 %


0

0,00 %

11

100,00 %


6

8,57 %

64

91,43 %


1

12,50 %

7

87,50 %

Příloha č. 4: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle stáří organizace Adopce dle stáří organizace Odpověď

počet ANO

počet NE

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

méně než 2 roky

2

100,00 %

0

0,00 %

2 - 5 let

0

0,00 %

0

100,00 %

5 let a více

5

5,62 %

89

94,38 %

Příloha č. 5: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle odvětví organizace Adopce dle odvětví organizace Odpověď

počet ANO

počet NE

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

ICT/informatika

2

40,00 %

3

60,00 %

výroba

1

2,00 %

49

98,00 %

obchod

1

14,29 %

6

85,71 %

finanční služby

0

0,00 %

2

100,00 %

zábava a média

0

0,00 %

2

100,00 %

doprava a logistika

0

0,00 %

4

100,00 %

cestovní ruch

0

0,00 %

2

100,00 %

ostatní

3

12,50 %

21

87,50 %

Přílohy

Příloha č. 6: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle původu organizace Adopce dle odvětví organizace Odpověď

počet ANO

počet NE

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

domácí (česká) společnost

5

6,67 %

70

93,33 %

domácí (česká) společnost s pobočkami v zahraničí

0

0,00 %

7

100,00 %

součást (pobočka) mezinárodní společnosti

2

14,29 %

12

85,71 %

Příloha č. 7: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle počtu IT zaměstnanců Adopce dle odvětví organizace Odpověď

počet ANO Absolutní četnost

počet NE Relativní četnost

Absolutní četnost

0/nemáme IT oddělení

0

0,00%

43

100,00%

1 - 9 zaměstnanců

6

12,00%

44

88,00%


0

0,00%

1

100,00%

25 zaměstnanců

1

50,00%

1

50,00%

Příloha č. 8: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle IT rozpočtu Adopce dle odvětví organizace Odpověď

počet ANO

počet NE

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

do 5 %

3

3,80%

76

6 - 10 %

2

15,38%

11

84,62%

11 - 25 %

1

33,33%

2

66,67%

26 % a více

1

100,00%

0

0,00%

96,20%

Vysoká škola ekonomická v Praze

Recommend Documents