Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií
Studijní program: Aplikovaná informatika Obor: Informační systémy a technologie
TÉMA DIPLOMOVÉ PRÁCE
e-Government – analýza a trendy ve veřejné správě
Diplomant: Jana Fejfarová Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Josef Basl, CSc. Oponent diplomové práce: doc. Ing. Václav Řepa, CSc.
Školní rok 2007/2008
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně, a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpala.
V Praze dne
………………………………. podpis
Poděkování Děkuji vedoucímu mé diplomové práce prof. Ing. Josefu Baslovi, CSc. za vedení, vstřícný přístup a čas, který věnoval mé práci. Dále bych ráda poděkovala přátelům a známým za jejich cenné připomínky k obsahu a formě práce.
Abstract Main aim of my thesis is to make analysis of eGovernment in the Czech Republic. Analysis is divided into two parts – theoretical part contains legislation in eGovernment and possibilities which can eGovernment offer to inhabitants. Second part is focused on research of electronic services which are located on the web sites of public services. The main gain of this work is assembly of the most important services in eGovernment.
Keywords: eGovernment, public administrations, public services, legislation
Abstrakt Cílem práce je vytvořit analýzu e-governmentu v České republice. Analýza se skládá ze dvou částí – teoretické, ve které mapuji legislativu zabývající se tímto tématem a možnosti, které tento způsob komunikace úřadů nabízí občanům. Druhá část je zaměřena na průzkum elektronických služeb, které se vyskytují na internetových stránkách českých měst a obcí. Hlavním přínosem práce je analýza současných trendů v oblasti e-služeb veřejné správy.
Klíčová slova: eGovernment, veřejná správa, elektronické služby, legislativa
Obsah: Úvod.............................................................................................................................................. 1 1.
eGovernment ......................................................................................................................... 3 1.1.
2.
3.
4.
Součásti eGovernmentu ................................................................................................. 5
Legislativní rámec................................................................................................................. 7 2.1.
Svobodný přístup k informacím .................................................................................... 7
2.2.
Životní situace ............................................................................................................... 9
2.3.
Přístupnost ................................................................................................................... 11
2.4.
Elektronická úřední deska............................................................................................ 12
2.5.
Elektronické podatelny ................................................................................................ 14
2.6.
Elektronické tržiště ...................................................................................................... 16
2.7.
Spisová služba ............................................................................................................. 17
2.8.
Chystané legislativní změny a el. služby v následujících letech ................................. 18
2.9.
Shrnutí ......................................................................................................................... 20
Vývoj elektronizace veřejné správy v ČR........................................................................... 21 3.1.
Srovnání vývoje eGovernmentu ČR a EU................................................................... 26
3.2.
Příklady úspěšné elektronizace v zahraničí ................................................................. 31
3.3.
Použitelnost internetových stránek veřejné správy...................................................... 32
3.4.
Shrnutí ......................................................................................................................... 36
Analýza trendů eGovernmentu ........................................................................................... 37 4.1.
Elektronické služby státní správy ................................................................................ 39
4.1.1.
Czech POINT .................................................................................................... 39
4.1.2.
ePusa.................................................................................................................. 41
4.1.3.
Informační server českého soudnictví ............................................................... 42
4.1.4.
Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí ................................... 43
4.1.5.
Nahlížení do katastru nemovitostí ..................................................................... 43
4.1.6.
KEVIS – Krajský evidenční informační systém................................................ 43
4.1.7.
eTourism............................................................................................................ 44
4.1.8.
Elektronické zdravotnictví (eHealth) ................................................................ 44
4.1.9.
Elektronické přestupkové řízení (ePŘ).............................................................. 43
4.2.
Elektronické služby územní samosprávy..................................................................... 45
4.2.1.
On-line objednávání na úřad ............................................................................. 47
4.2.2.
Elektronické formuláře...................................................................................... 48
4.2.3.
MMSing............................................................................................................. 49
4.2.4.
Diskuse s úředníky ............................................................................................ 49
4.2.5.
Elektronické granty ........................................................................................... 50
4.2.6.
Novinky e-mailem............................................................................................. 50
4.2.7.
Web TV ............................................................................................................. 51
4.2.8.
Zápisy a přehled hlasování ze zasedání zastupitelstva ...................................... 51
4.2.9.
Projekty MČ s diskusí ....................................................................................... 52
4.2.10.
Really Simple Syndication (RSS) ..................................................................... 52
4.2.11.
On-line zasedání zastupitelstva ......................................................................... 52
4.2.12.
TV v mobilním telefonu .................................................................................... 52
4.2.13.
SMS infokanál................................................................................................... 53
4.2.14.
Další perspektivy............................................................................................... 53
4.3.
Přínosy a náklady elektronických služeb..................................................................... 53
4.4.
Shrnutí ......................................................................................................................... 54
5.
Zavedení a provozování elektronických služeb .................................................................. 55 5.1.
Možnosti pořízení aplikací .......................................................................................... 55
5.1.1.
Vlastní vývoj ..................................................................................................... 56
5.1.2.
Vývoj na míru od dodavatele ............................................................................ 56
5.1.3.
Nákup již hotových řešení ................................................................................. 57
5.2.
Financování pořízení elektronických služeb................................................................ 57
5.3.
Shrnutí ......................................................................................................................... 58
6.
Závěr ................................................................................................................................... 59
7.
Terminologický slovník ...................................................................................................... 61
8.
Seznam použitých zdrojů .................................................................................................... 63
9.
Přehled obrázků................................................................................................................... 67
10.
Přehled grafů................................................................................................................ 67
11.
Přehled tabulek ............................................................................................................ 68
12.
Přílohy ......................................................................................................................... 69
Úvod Elektronizace veřejné správy je v současné době poměrně sledovaným tématem. Neustále přibývají nové zákony a vyhlášky, nemalé nároky kladou na jednotlivé úřady i občané. Na toto téma se koná velké množství konferencí, seminářů a přednášek. Přáním všech je zjednodušit a urychlit komunikaci mezi veřejností a úřady i mezi úřady navzájem. Tento trend je potřeba rozvíjet, protože díky této snaze postupně dojde k optimalizaci a vyšší efektivitě procesů veřejné správy. Beze změny nezůstane ani výkonnost a transparentnost veřejné správy (dále jen VS). Bylo by zpátečnické nevyužít možností moderních technologií a dostupných zdrojů. Vymezení a důvod výběru tématu Toto téma jsem si vybrala především proto, že nejsem spokojena se současným stavem zveřejňování informací na internetových stránkách jednotlivých úřadů a s rychlostí komunikace. Doufám, že již brzy nebudeme muset chodit na úřady a čekat dlouhé fronty pro vyřízení rutinních úkonů jako jsou výpisy, žádosti a změny v osobních dokladech. Druhým podnětem pro napsání této práce je skutečnost, že pracuji pro veřejnou správu a snažím se vylepšit a navrhnout elektronické služby, které by urychlily a zjednodušily některé úkony veřejné správy. Touto cestou chci podpořit rozvíjení elektronických služeb na internetových stránkách veřejné správy především souhrnem již existujících aplikací, o kterých se ostatní úřady dozvídají pouze ze soutěží. Popíši i možnosti, které se nabízejí k vytvoření elektronických služeb. Práci jsem zaměřila jak na oblast státní správy, tak i na územní samosprávu. Zabývám se v ní vývojem elektronizace VS v ČR a související legislativou. U většiny právních předpisů jsou uvedeny příklady z praxe. Největší část práce věnuji popisu jednotlivých elektronických služeb, které jsem rozdělila na služby provozované na stránkách státní správy a územní samosprávy. Dále diskutuji, zda je o tyto služby zájem a jak jsou využívány, případně co je překážkou. Poslední část jsem věnovala možnostem vytvoření těchto služeb, které se úřadům nabízejí. Charakteristika současného stavu vybrané oblasti V současné době byl schválen poslaneckou sněmovnou návrh zákona o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentu, který zavede jednostrannou elektronickou komunikaci prostřednictvím datových schránek, dále osobní číslo, kterým se bude moci přihlašovat do datové schránky a převod listinných dokumentů do datových zpráv. Tento zákon bude klíčový pro další vývoj eGovernmentu. Rozvoj elektronizace musí být podpořen legislativou, proto vzniknou nové zákony a mnoho současných zákonů projde novelizací. Elektronizace veřejné správy je především závislá na rozpočtu jednotlivých úřadů, ochotě úředníků nové elektronické služby využívat a legislativě. Nemalou měrou se na vývoji podílí i veřejnost, která má na poskytované služby stále vyšší požadavky. Pro zavádění eGovernmentu je klíčovým 1
prvkem připojení k internetu. V evropském žebříčku využívání internetu se Česká republika umístila až na 21. místě z 25 členských zemí EU. Oproti roku 2004 naše země poklesla o dvě místa. Proč tomu tak je a jak postupují s rozvojem eGovernmentu ostatní země rozvádím v dalších částech mé práce. Cíle práce Hlavním cílem práce je provést analýzu eGovernmentu v České republice. Analýza se bude skládat ze dvou částí. Teoretická část mapuje existující legislativu, která určuje povinnosti a doporučení pro elektronickou komunikaci s veřejností. Také bych zde chtěla nalézt odpověď, zda mají lidé o tyto elektronické služby zájem a jaké jsou překážky a přínosy eGovernmentu. Druhá část je zaměřena na elektronické služby, které se vyskytují na internetových stránkách měst a obcí. Jedním z cílů práce je vytvořit přehled možných elektronických služeb, které usnadňují práci úředníkům a zjednodušují přístup k informacím občanům. Na konci devadesátých let byl vytvořen dokument Státní informační politika (dále jen SIP) a v roce 2003 Akční plán realizace SIP. Postupem času vznikaly další strategie vývoje informatizace a elektronizace nejen v ČR, ale i v EU, které jsou pro naši republiku závazné. V porovnání s ostatními zeměmi EU je však ČR v realizaci těchto cílů pomalejší. Chci zjistit, zda je příčina tohoto stavu ve zkostnatělosti úřadů, v pomalém schvalování a dodržování legislativy nebo neochotě elektronické služby využívat nebo někde zcela jinde. Omezení práce Omezením práce je značné množství existujících různorodých služeb poskytovaných občanům, z nichž jsem vybrala a popsala ty, které považuji za „nejužitečnější“, tedy ty, které jsou určeny pro nejširší veřejnost. Základním zdrojem použitých informací jsou stránky jednotlivých měst a obcí a stránky soutěže Zlatý Erb. Přínosy práce Hlavním přínosem práce je analýza současných trendů v oblasti e-služeb veřejné správy a nalezení možností jak tyto trendy naplnit. Práce je určena především pro IT oddělení veřejné správy, které by mělo internetové stránky veřejné správy spravovat a vylepšovat. Může to však být i inspirace pro firmy, které se o webové stránky jednotlivých úřadů starají a rozvíjejí jejich technickou a obsahovou úroveň. Za významný přínos mé práce považuji shrnutí aktuálních povinných náležitostí internetových stránek veřejné správy a přehled nejdůležitějších elektronických služeb poskytovaných občanům.
2
1. eGovernment Pojem eGovernment je používán v posledních letech poměrně často. Co si však pod tímto pojmem představit a jaké jsou znalosti běžných občanů o tomto tématu? Hned na začátku uvádím výsledky výzkumu [20], který v této oblasti provedla společnost Ipsos Tambor. Výzkum byl realizován v únoru 2008 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR s cílem zjistit aktuální postoje k eGovernmentu. Výzkum proběhl na vzorku 1020 uživatelů internetu – osob, které použily osobně internet během posledních 14 dní. Výsledky výzkumu jsou znázorněny v následujícím grafu.
Graf 1 Znalost pojmu eGovernmet Zdroj [20]
Jak je vidět z grafu 1, příliš mnoho lidí o této problematice informace nemá. Pro základní představu uvedu definice, které vysvětlují a popisují co to eGovernment je nebo jaké má cíle. Mezi nejvíce vypovídající patří tyto: Ministerstvo vnitra [1] eGovernment představuje jako elektronickou veřejnou správu, do které patří úlohy, které se zabývají elektronizací výkonu veřejné správy. Jsou to především úlohy, které přibližují výkon veřejné správy občanovi a to tak, že občan od orgánu veřejné správy získává požadované informace, ale i úlohy, díky kterým se občan stává účastníkem správního řízení prostřednictvím elektronické komunikace. Bývalé Ministerstvo informatiky [5] chápalo eGovernment jako transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí ICT s cílem optimalizovat interní procesy. Cílem transformace je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům. V Evropské unii [13] se na eGovernment dívají následovně: “eGovernment is the use of information and communication technologies in public administrations combined with organisational change and new skills in order to improve public services and democratic processes and strengthen support to public policies”. Z definic vyplývá, že zavádění eGovernmentu je proces, během kterého dochází k elektronizaci veřejné správy za pomoci informačních a komunikačních technologií. Tato změna je výsledkem 3
nutné reorganizace úřadů a zaváděním nových pracovních postupů. Výsledkem může být například nahrazení papírových formulářů online formuláři, místo klasické komunikace (pošta, telefon, osobní návštěva) bude možnost používat e-maily a všechny úřady budou napojeny na společnou databázi dat. Cílem je zjednodušení komunikace a rychlejší vyřizování rutinních záležitostí veřejnosti i úřadů s veřejnou správou. Cílem eGovernmentu je podle zdroje [13] vytvoření účinnější, dynamické a moderní veřejné služby podporující ekonomický růst. Z tohoto důvodu je on-line administrativa důležitá pro úspěch Lisabonské strategie, jejímž cílem je změnit EU na nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku založenou na znalostech do roku 2010. Pro občany by měl eGovernment znamenat konec nesrozumitelných procedur, dlouhého čekání na úřadech a povinnost neustále dokola předávat veřejné správě informace, které již obdržela. Firmám by se díky eGovernmentu měla zvýšit konkurenceschopnost především snížením nákladů, které jsou spojeny s veřejnou správu. Hlavní překážky rozvoje eGovenmentu jsou podle zdroje [44] následující: •
Nerovnoprávnost formy listinné s formou elektronickou (toto bude zřejmě největší překážka především z pohledu legislativy).
•
Nedostatečné vedení elektronických spisů a elektronické spisové služby.
•
Neexistence centrálního kontaktního místa pro elektronickou komunikaci s orgány veřejné moci.
•
Nedůvěra vůči moderním technologiím jak z pohledu veřejnosti tak úředníků.
•
Nedostatečná informační gramotnost (opět problém domácností i VS).
•
Nedostatek finančních prostředků.
•
Zajištění bezpečnosti systému a ochrana informací.
4
1.1.
Součásti eGovernmentu Pro snadnější představení a pochopení jednotlivých částí eGovernmentu byl vytvořen panem Ivanem Langerem, v současnosti ministr vnitra, panáček eGON. Tímto obrázkem se pro zjednodušení představují klíčové prvky eGovernmentu. Za základní kameny jsou považovány: Mozek představuje základní registry veřejné správy (bude sem patřit registr obyvatel, registr územní identifikace, adres a nemovitostí (ÚIR- ADR) práv a povinností). Vizí je neomezený přístup k těmto registrům pro všechny úřady, které z nich budou moci čerpat informace.
Obrázek 1 panáček EGON Zdroj [3]
Odpadne tak například neustálé nošení výpisů z jednoho úřadu na druhý, protože každý úřad si bude moci informace v těchto registrech ověřit, případně údaje doplnit nebo opravit. Výsledkem bude jednodušší a rychlejší komunikace mezi občanem a úřadem i mezi jednotlivými úřady. Jako příklad budoucí komunikace uvádím model komunikace informačního systému registru živnostenského podnikání (IS RŽP). Ideou je, že IS RŽP si potřebné informace o živnostníkovi vyžádá z ostatních registrů elektronicky. Přenos dat se u jednotlivých registrů liší. Online komunikace IS RŽP má být při ověření správnosti adresy s ÚIR-ADR a při kontrole osobních údajů s centrálním registrem obyvatel. Dávková komunikace bude probíhat při zápisu do Obchodního rejstříku, databází ČSSZ a Ministerstva financí. Vysvětlivky k obrázku CRO – evidence obyvatel RT – Rejstřík trestu RES – Registr ekonomických subjektů VZP – Všeobecná zdravotní pojišťovna OR – Obchodní rejstřík ČSÚ – Český statistický úřad UIR – ADR – Registr územní identifikace, adres a nemovitostí MF – Ministerstvo financí ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení
Obrázek 2 Komunikace IS RŽP s registry Zdroj: [16]
Srdcem EGONa je legislativa zabývající se eGovernmentem, tzv. eGovernment Act (někdy také eGa), který by měl zajišťovat komunikaci občanů s VS. V současné době byl schválen návrh zákona o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentu a o změně některých zákonů. Hlavním cílem je vytvoření rovných podmínek pro listinné a elektronické dokumenty (upravuje jejich převody a platnost), vznik a používání datových schránek pro 5
komunikaci úřadů s veřejností a vznik osobních čísel. „Po úřadech tak už nebudou obíhat lidé, ale jen dokumenty.“ [3] V současnosti se řeší, co bude představovat přihlašovací údaje do schránek a kdo je bude muset využívat povinně. Prozatím to vypadá, že firmám budou schránky založeny automaticky a bude to pro ně jediná možná komunikace s úřady. Oběhový systém představuje komunikační infrastruktura VS (KIVS). Prvním propojením je například služba Czech POINT, která představuje spojení veřejnosti a orgánů veřejné správy pomocí specializovaných kontaktních pracovišť. V budoucnu se předpokládá, že bude propojovat jednotlivé systémy a registry veřejné správy. Prsty představuje Czech POINT. Jsou to kontaktní místa (nejčastěji pošty a úřady), na kterých je možné získat informace z jednotlivých registrů a rejstříků jednotlivých úřadů. Více toto téma uvádím v kapitole 4.1.
6
2. Legislativní rámec V této kapitole vyzdvihuji nejdůležitější zákony a vyhlášky, které se podílejí nebo naopak brzdí rozvoj elektronizace veřejné správy, nebo mají přímý dopad na obsah a funkčnost webové prezentace VS. Cílem této práce není dělat úplný výčet všech zákonů a vyhlášek, kterými se musí VS při tvorbě informačního systému a webových stránek řídit, a proto jsem vybrala ty, které jsou podle mého názoru nejdůležitější a aktuálně novelizované.
2.1. Svobodný přístup k informacím Informace jsou pro dnešní dobu nezbytnou součástí všech vztahů mezi občanem a veřejnou správou, stejně tak mezi jednotlivými úřady či úřady a firmami. Jedná se především o informace, které udržují jednotlivé úřady ve svých rejstřících a registrech1. Přístup k těmto informacím upravuje listina základních práv a svobod ve článku 17.2 „Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti…..“ V ČR podmínky a provedení upravuje zákon č. 61/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přesně stanovuje, které informace je možné zveřejnit, a které nelze poskytnout. Komunikaci VS s veřejností můžeme rozdělit dle [4] na dva typy. První typ představuje jednostranné zveřejňování informací, ve kterém může dojít k následujícím situacím: 1. Povinné zveřejňování informací VS vyplývající ze zákonných norem 2. Veřejnost požaduje informace z registrů nebo systému VS 3. VS vyžaduje od veřejnosti vyjádření 4. Veřejnost získává informace o VS pomocí multimédií Druhý typ komunikace je oboustranný, dochází při něm k výměně informací a dokumentů mezi účastníky. E-Government by měl vycházet právě z tohoto druhého typu, který prozatím není ve VS příliš rozšířen. Dle zákona 106/1999 Sb. musí všechny státní orgány a územní samosprávné celky a jejich orgány (povinné subjekty) poskytovat informace v rámci své působnosti buď zveřejněním nebo na základě žádosti. Žádost může být písemná, ústní nebo zaslaná přes elektronickou podatelnu. Úřad musí na žádost odpovědět do patnácti dnů, je však možné tuto lhůtu prodloužit o deset dnů, především kvůli vyhledání informací na jiných úřadech nebo konzultaci s kompetentní osobou.
1
Mezi nejčastěji využívané patří trestní rejstřík, katastr nemovitostí, živnostenský rejstřík a obchodní rejstřík
2
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. Dostupná z WWW: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html
7
Požadovaná informace může být poskytnuta písemně, nahlédnutím do spisu nebo elektronicky. Na informace má nárok každý bez ohledu na důvod žádosti. VS musí podávat všechny informace, které má k dispozici, nejen ty, které se týkají činnosti úřadu. Pokud nemůže být informace poskytnuta (dotaz na názor, ochrana osobních údajů, informace týkající se průmyslového vlastnictví) musí být napsáno odůvodnění, proti kterému je možné se odvolat. Ve všech úřadech a sídlech orgánů státní správy a územní samosprávy musí být uvedeny tyto informace (zpravidla na úřední desce): a) důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost, b) popis organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí, c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí povinného subjektu, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a název příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat, d) postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat, e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí, f) sazebník úhrad za poskytování informací, výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18). Důležitým doplněním zákona 106/1999 Sb., je skutečnost, že pokud byla informace zveřejněna v elektronické podobě, musí být zveřejněna v takovém formátu, který je možné použít ve volně dostupné aplikaci. Zákon však nestanovuje přesné formáty dokumentů. Povinné subjekty nejsou povinny měnit formát nebo jazyk elektronické informace, ve kterých byly vytvořeny. Ve své praxi jsem se s tímto problémem mnohokrát setkala. Žadatel neměl ve svém počítači nainstalován prohlížeč, který umožní přečtení dokumentů ve formátu .pdf a požadoval převedení dokumentu do jemu čitelné podoby. Obdobným požadavkem je naopak převedení z klasických textových formátů jako je .doc, .txt nebo rtf do formátu .pdf. Zákon dále doporučuje poskytovat požadované informace v elektronické podobě. Tímto doporučením se snaží urychlit práci úředníků, kteří požadované informace odešlou jednoduše elektronickou poštou. 8
Realita však není tak ideální, jak by podle zákona mohla být. Na základě vlastních zkušeností s VS mohu říct, že většinou má elektronickou podatelnu ve své gesci jeden úředník, který rozděluje žádosti o informaci podle jednotlivých kompetencí odborů úřadu. Bohužel většinou žádost vytiskne a ve fyzické podobě odnese kompetentní osobě, která by měla požadavek vyřídit. Zcela se tak vytrácí rychlost elektronického podání, elektronická komunikace s občanem je pak pro úřad jen dalším prodloužením tohoto řetězu předávání informací a celý proces zdržuje. Pokud se žádost neztratí ve změti dalších pracovních povinností úředníka a je vypracována odpověď, pak musí být doručena opět úředníkovi, který žádost vytiskl, protože zpravidla jako jediný má práva ke vkládání odpovědí do systému. Takto se komplikuje a zpomaluje vyřízení zpravidla jednoduchých žádostí o informaci. Zdržení může nastat i kvůli nedostatku informací, o které musí úřad žádat u dalších orgánů státní správy. K tomuto zákonu se vztahuje vyhláška Ministerstva informatiky č. 442/2006 Sb., která stanovuje strukturu informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kompletní přehled je uveden v příloze č. 13. Dále tato vyhláška upravuje osnovu popisu postupů, často nazývaných životní situace.
2.2. Životní situace Seznam životních situací (dále v textu pouze ŽS), jako je například ověřování podpisu, postup při podávání stížností, přihlášení se k místním poplatkům ze psů, duplikáty listin, vydání občanského průkazu a další běžné situace, nesmí chybět na žádných stránkách městského nebo obecního úřadu. Jak jsem uvedla výše, tuto problematiku upravuje vyhláška Ministerstva informatiky č. 442/2006 Sb. V praxi jsou jednotlivé životní situace vyhotoveny jako návody. Pro větší přehlednost jsou rozděleny do tematických okruhů. Mezi nejčastější okruhy patří: bydlení, manželství, doklady, sociální oblast, podnikání, životní prostředí, školství. Některé městské části mají tyto situace rozděleny podle jednotlivých odborů, které jsou za řešení situací zodpovědné. Portál veřejné správy dělí ŽS nejdříve podle vztahu ke státu na cizince, občana nebo podnikatele. Poté jsou v každé skupině tématické okruhy. Problémem může pro cizince být absence jazykových verzí postupů. Prozatím není žádnou vyhláškou upraveno, jaké životní situace mají být popsány. Záleží na každém úřadě, kolik různých návodů zveřejní. Obvykle se jednotlivé postupy zadávají na základě
3
Podrobný popis je možné získat z internetu na webu pro otevřenost veřejné správy z adresy
http://www.otevrete.cz/files/doc/442-2006tab.xls
9
žádosti jednotlivých odborů, které mají v kompetenci jednotlivé oblasti4. Ty také ručí za aktuálnost a správnost jednotlivých postupů. Na stránkách musí být každá situace k nahlédnutí ve třech zněních – stručném, zkráceném a plném. U každého bodu je ve vyhlášce i vysvětlení, jaké informace by měl obsahovat, případně je uveden i příklad. Přesné znění vyhlášky a vzor jak by měl vypadat popis jednotlivých situací je uveden v příloze 3. Za základní části popisu jsou považovány podle vyhlášky č. 442/2006 Sb. následující položky: 3. Pojmenování životní situace 4. Základní informace k životní situaci 5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) 6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace 7. Jakým způsobem zahájit řešení životní situace 8. Na které instituci životní situaci řešit 10. Jaké doklady je nutné mít s sebou 11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici 12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit 13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení 14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace 15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány 16. Elektronická služba, kterou lze využít 28. Datum, kdy byl popis byl naposledy aktualizován 29. Datum konce platnosti popisu U většiny životních situací je uveden i aktivní odkaz na formulář, který je dostupný na stránkách úřadu. Tyto informace považuji za velmi užitečné, protože v popisu situace je kompletní návod jak danou situaci řešit, jaké jsou potřeba dokumenty, časový odhad a možné poplatky. S těmito informacemi pak na úřadě stačí předložit požadované doklady a žádost je zpravidla vyřízena během jedné návštěvy. Současným cílem státu je, aby co nejvíce těchto žádostí bylo vyřízeno elektronickou cestou, bez nutnosti osobní návštěvy úřadu, čímž by se ušetřil čas občanů i úředníků.
4
Patří sem především oblast: školství, ekonomiky, správy úřadu, územního rozvoje, sociálních věcí,
výstavby, správy majetku, živnostenský, dopravy a životního prostředí, státní sociální podpory, právní, evidence obyvatel a osobních dokladů, technický, investiční, kontroly, kultury, bytové politiky, kancelář tajemnice, kancelář starosty. Některé oblasti mohou být sloučeny, není nutností mít všechny vyjmenované.
10
Životní situace, jako jsou výpisy z katastru nemovitostí, výpisy z obchodního, živnostenského a trestního rejstříku je možné získat přes Czech POINT. Více o něm píši v kapitole 4.1.
2.3. Přístupnost O přístupnosti webových stránek zdravotně postiženým se začalo více hovořit v roce 2000, kdy vznikla Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR. Za podpory této organizace vznikl Blind Friendly web [6], na kterém je mimo jiné vytvářena metodika pro tvorbu stránek zrakově postiženým a aktualizované seznamy přístupných stránek. Členové organizace se podílejí na tvorbě legislativy týkající se přístupnosti webových stránek orgánů veřejné správy a jsou součástí porot soutěží, které hodnotí internetové stránky (např. Zlatý Erb5, Biblioweb6). Mezi zdravotně postižené však rozhodně nepatří pouze lidé se zrakovým postižením. Můžeme sem zařadit i občany se sluchovým, tělesným či mentálním postižením. V přístupnosti webů by měla být zohledněna i technická vybavenost jednotlivců a jejich počítačová gramotnost. Od 1. března 2008 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva vnitra č. 64/2008, která se vztahuje k zákonu č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. Inovuje pravidla přístupnosti internetových stránek VS. Tato pravidla již nejsou pouze doporučená, ale povinná. Upravuje především přístupnost informací na internetu souvisejících s výkonem VS a to i pro osoby se zdravotním postižením. Povoluje používat dvě verze stránek. Jednu, která nemusí být v souladu se všemi pravidly, avšak musí z ní být přístup na druhou verzi stránek, která je již v plném rozsahu přístupná. Jednotlivá pravidla jsem dala do přílohy 2. Mezi nejdůležitější patří body: 3 - Pokud to charakter webových stránek nevylučuje, informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uživatele, musí být dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků a stránky musí být standardně ovladatelné. V opačném případě sdělí orgán veřejné správy tyto informace jiným způsobem. 9 - Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyžadovat konkrétní způsob použití ani konkrétní programové vybavení. Pokud je předpokládáno či vyžadováno konkrétní programové vybavení, může to být pouze z důvodu technické nerealizovatelnosti přizpůsobení obsahu a kódu webové stránky všem programovým vybavením.
5
Webové stránky soutěže Zlatý erb http://zlatyerb.obce.cz/
6
Webové stránky soutěže Biblioweb 2008 http://skip.nkp.cz/akcBMIbweb08.htm
11
14 - Časový limit pro práci s webovou stránkou musí být dostatečný. Pokud to nevylučuje charakter webové stránky, může uživatel časový limit prodloužit nebo vypnout. 15 - Webové stránky musí sdělovat informace jednoduchým jazykem a srozumitelnou formou, pokud to charakter webové stránky nevylučuje. 17 - Bloky obsahu, které se opakují na více webových stránkách daného orgánu veřejné správy, je možné přeskočit. Pokud webové stránky nemají velký rozsah, nemusí být zajištěno přeskočení opakujících se bloků obsahu. 20 - Pokud se jedná o rozsáhlejší webové stránky, musí být kromě navigace k dispozici rovněž vyhledávání nebo mapa webových stránek nebo odkaz na mapu webových stránek. Odkaz na mapu webových stránek nebo vyhledávací formulář musí být k dispozici na každé webové stránce. 23 - Pokud uživatel učiní chybu při vyplňování webového formuláře, musí být k dispozici informace o tom, ve které položce je chyba. Pokud to charakter webového formuláře nevylučuje, musí být k dispozici rovněž informace, jak tuto chybu odstranit. Prohlášení o přístupnosti musí být uvedeno na každé webové stránce, nebo na ní musí být na prohlášení odkaz. Podle statistiky Českého statistického úřadu z roku 2007 (zdroj [21] - Poskytování informací a služeb na webových stránkách veřejné správy) jsou na tom české úřady z hlediska přístupnosti nevalně. Z celkem 244 úřadů zahrnutých do výzkumu má pouze 11 z nich přístup pro těžce zrakově postižené.
2.4. Elektronická úřední deska Povinnost mít nepřetržitě veřejně přístupnou úřední desku je stanovena zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, který upravuje postupy správních orgánů. Obvykle se jedná o tabule, které jsou umístěny před úřadem, obsahující nepřehledně uspořádaná jednotlivá oznámení. Každý úřad musí informovat obyvatele o rozhodnutích rady a zastupitelstva. V §26 tohoto zákona se uvádí, že „Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.“, tedy že informace, které jsou na úřední desce musí být k dispozici i na internetu. Na úřední desce se nejčastěji na Praze 6 (http://www.praha6.cz/tabule/) vyvěšuje doručení písemnosti veřejnou vyhláškou, tedy písemnosti, které nebylo možné doručit klasickým způsobem – poštou. Druhou nejčastější zprávou jsou veřejné vyhlášky týkající se obvykle platnosti osobních dokladů. Třetí největší skupinou je oblast výstavba, která obsahuje zprávy o stavebních povoleních, územním řízení, opravách komunikací apod.. U každého oznámení na úřední desce je vždy napsáno kdy byla publikována a na jak dlouho – zpravidla to bývá 15 dní, který odbor nebo orgán zprávu
12
zveřejnil a jaké oblasti se týká. K jednotlivým zprávám na této elektronické desce je možné přidávat přílohy, které jsou zpravidla ve formátu .pdf. Pro přehlednější vyhledávání jsou oznámení členěna do oblastí, kdo oznámení vydal (jednotlivé odbory MČ Praha 6, finanční, celní nebo exekutorský úřad, magistrát hl. m. Prahy nebo jiná společnost). Samozřejmostí je i vyhledávání podle klíčových slov a různá řazení vyhledaných oznámení. Bohužel ještě nefunguje vyhledávání v přílohách, jako je tomu v jiných městských částech. Výsledky vyhledávání jsou závislé na tom, jaké informace o oznámení zadají úředníci do administračního systému, který je pak zobrazuje v html kódu.
Obrázek 3 Ukázka elektronické úřední desky na Praze 6 Zdroj: http://www.praha6.cz/tabule
13
2.5. Elektronické podatelny Slouží pro příjem elektronických datových zpráv. Do podatelny je možné odeslat žádost o poskytnutí informace nebo stížnost bez nutnosti podepsání zaručeným elektronickým podpisem. Další typy podání záleží na působnosti úřadu. Pokud je u některých podání vyžadován zaručený elektronický podpis, avšak podávající osoba ho nevlastní, musí potvrdit podání zpravidla písemným dokumentem do pěti dnů. Podatelna zpravidla po obdržení podání posílá e-mail o jeho obdržení, který obsahuje datum a čas, kdy bylo podání přijato, elektronický podpis (nebo elektronickou značku) úřadu a pořadové číslo, pod kterým bylo podání přijato. Odesilatel si může vybrat pro další komunikaci i klasickou listinnou podobu odpovědi. Podle vyhlášky č. 496/2004 Sb. o elektronických podatelnách a nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, musí mít všechny veřejné i samosprávné organizace možnost přijímat datové zprávy. Předpokladem je, že všechny úřady budou připojeny k internetu a budou mít vydán od některé z certifikačních autorit kvalifikovaný certifikát. Kvalifikovaný certifikát musí mít k dispozici i ten, kdo elektronické podání podává. Veřejnost má většinou dvě možnosti jak podání realizovat – pomocí e-mailové adresy, kam je možné podání zaslat, nebo poslat poštou disketu či CD s daty. Nově se objevuje možnost vyplňování elektronických formulářů. Tato komunikace musí být prováděna pomocí zaručených elektronických podpisů založených na kvalifikovaných certifikátech. Jak vyplývá z průzkumů, počet vydaných certifikátů stále roste. Díky vzrůstajícím možnostem využití certifikátu ho využívá stále více firem i občanů. Následující přehled ukazuje, jaká podání je možné v Čechách uskutečnit a na kterých úřadech. Výčet není úplný, zahrnuje nejčastěji využívaná podání. •
Česká správa sociálního zabezpečení evidenční listy důchodového pojištění, přihlášky a odhlášky zaměstnanců k nemocenskému pojištění, přehled o příjmech a výdajích OSVČ
•
Ministerstvo financí daňová přiznání z příjmu fyzických osob, daňová přiznání z příjmu právnických osob, přiznání k DPH, daňová přiznání k dani silniční, daňová přiznání k dani z nemovitostí, oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám, obecné písemnosti
14
•
Generální ředitelství cel elektronické podání daňových přiznání ke spotřebním daním
•
Televizní a rozhlasové poplatky webový účet sleduje údaje o poplatníkovi v evidenci: platební historii a předepsané částky změnu množství rozhlasových přijímačů může uživatel nahlásit on-line stejně může měnit evidenčních údaje (např. adresy) 147 269
160 000
Počet podání
140 000 120 000
102 866
100 000 80 000 48 978
60 000 40 000 20 000
20 205 7 018
311
0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
Roky Elektronická podání
Graf 2 Vývoj aplikace pro elektronické podání v letech 2002 – 2007 Zdroj dat [14]
Graf 2 zobrazuje počty elektronických podání v letech 2002-2007. Jedná se o podání realizovaná přes stránky České daňové správy v aplikaci EPO. Jednotlivé typy podání pro 1. čtvrtletí roku 2008 jsou uvedeny v grafu 3. Pro rok 2008 se očekává nárůst na 200 000 podání. Počet elektronických podání k 31.3. 2008 3 693 Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob
475 1 085
Daň z příjmů právnických osob
393
Typ podání
1 960 Daň z příjmů fyzických osob
5 312 9 788
Daň silniční
1 594 23 933
1 933
Daň z přidané hodnoty 1 225 Daň z nemovitostí
1 925 0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
Počet podání Zaručený el. podpis
Bez zaručeného el. podpis
Graf 3 Počet elektronických podání k 31. 3. 2008 Zdroj dat [14]
15
30 000
Pro zajímavost jsem uvedla podání jak se zaručeným elektronickým podpisem tak bez el. podpisu. Celkem se letos (do 31.3.2008) uskutečnilo téměř 66 000 podání, nejčastějším podáním je daň z přidané hodnoty a daň silniční. Z toho vyplývá, že elektronická daňová přiznání používají nejčastěji právnické osoby.
2.6. Elektronické tržiště Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení a další související zákony ukládají státním a samosprávným úřadům a dalším státním organizacím povinnost zveřejňovat veřejné zakázky nad 2 miliony Kč nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty. Dnem 1. 7. 2006 jsou informace o veřejných zakázkách dostupné pouze na adrese www.isvzus.cz. Pro zakázky malého rozsahu, tedy nedosahující 2 milionů korun, mohou úřady státní správy využít licencovaná elektronická tržiště (licence vydávalo Ministerstvo informatiky). Implementace služby elektronické tržiště je jedním z cílů eEurope 2005 pod názvem eProcurement. Nelicencovaná elektronická tržiště může založit pro zakázky malého rozsahu každý samosprávní orgán. Příkladem je tržiště na Praze 6, kde jsou vyhlašovány zakázky na webových stránkách (http://www.praha6.cz/trziste/). Proces elektronického tržiště probíhá z pohledu úřadu následovně: Zakázka zadána do systému
Upozornění dodavatelů
Příjem nabídek
Vyhodnocení nabídek
Ukončení soutěže bez vítěze
Vyhlášení vítěze
Obrázek 4 Zjednodušený proces průběhu veřejné zakázky Zdroj [vlastní tvorba]
•
Oprávnění úředníci zadávají zakázky do systému. Musí být uveden název, specifikace (krátký popis služby), kategorie (zda jde o služby, dodávky anebo stavební práce), kriteria 16
hodnocení nabídek, podmínky účasti (náležitosti nabídky, způsobilost dodavatele), platební podmínky, oslovení dodavatelé, datum vyhlášení zakázky, datum ukončení nabídek a zveřejnění vítěze. •
Registrovaným dodavatelům z oslovené kategorie systém rozešle e-mail s upozorněním na novou poptávku v elektronickém tržišti.
•
Oslovení dodavatelé pak ve stanoveném termínu posílají své nabídky.
•
Po ukončení zasílání nabídek zadavatel vyhodnotí nabídky podle předem stanovených kriterií, která zadal v poptávce. Zadavatel veřejně vyhlásí vítěze a odůvodnění s pořadím dalších tří firem, které poslaly své nabídky.
•
Poptávky i s nabídkami jsou dále archivovány pro další použití samosprávným úřadem.
Pokud se nepřihlásí dostatečný počet dodavatelů, je poptávka upravena anebo zrušena. V průběhu celého procesu jsou zájemci, kteří poslali své nabídky, pomocí e-mailu informováni o všech událostech v procesu (vyhlášení vítěze, zrušení atd.) Elektronické tržiště podstatně urychluje proces zadávání veřejných zakázek. Snižuje náročnost administrace při zadávání a vybírání vítězné nabídky, nižší jsou i náklady při rozesílání poptávky. Tato služba také činí celý proces mnohem více transparentní a zmenšuje místo pro korupci.
2.7. Spisová služba Elektronická spisová služba slouží pro evidenci dokumentů a nahrazuje tak klasickou knihu přijaté a odeslané pošty. Umožňuje sledovat oběh dokumentů po úřadě nebo firmě a archivovat je. Spisovou službu upravuje i pro orgány státní správy zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a vyhláška č. 646/2004 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby. Pro elektronickou spisovou službu je klíčový zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb. Na úřadech se obvykle hovoří o elektronické podatelně. Vyhláška č. 646/2004 Sb. stanoví pravidla pro jednotlivé kroky vedení elektronické spisové služby, které jsou: příjem, evidence, rozdělování a oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a postup při vyřazování dokumentů a skartační řízení dokumentů, které dále rozepisuji. •
příjem dokumentů - podatelna označí dokument identifikátorem elektronické podatelny (podacím razítkem, které musí obsahovat odesilatele, datum doručení, jednací číslo, počet listů a případný počet listů příloh) a neelektronické dokumenty digitalizuje
•
evidenci dokumentů – podatelna každému dokumentu přiřazuje jednací číslo a může je rozdělit podle kategorií (např. odbory, oddělení). 17
•
rozdělování a oběh dokumentů – spisová služba sleduje předávání a přebírání dokumentů, zachycuje jmenovitě a časově veškerou manipulaci, sleduje dodržování lhůt. Tok dokumentů je předem přesně stanoven, každý pracovník má nastavena práva jak může s dokumentem pracovat a komu ho má předat.
•
vyřizování dokumentů – všechny dokumenty týkající se téže věci vytvářejí spis, vyřízený dokument je označen spisovým a skartačním znakem a skartační lhůtou
•
vyhotovování dokumentů – dokumenty, které většinou vznikají z činností úředníků. Musí být označeny datem, počtem listů, počtem příloh a jménem zaměstnance
•
podepisování dokumentů a užívání razítek
•
odesílání dokumentů se koná ve výpravně, která může být součástí podatelny. Každý odesílaný dokument zaeviduje, skenuje a archivuje.
•
ukládání dokumentů do archivu
Na spisovou službu obsaženou ve vyjmenovaných bodech pak časově navazuje skartační řízení a vyřazování dokumentů. Elektronická spisová služba se pomalu začíná zavádět na stále větším počtu úřadů. Důvodem je především snadnější vyhledávání, rychlá kontrola dodržování lhůt pro vyřízení dokumentu, přesné stanovení zodpovědnosti, jednoduchá archivace. Pro digitalizaci listinných dokumentů se používá skener a zařízení na čárové kódy. Na listinnou verzi dokumentu je nalepen čárový kód, který souhlasí s elektronickou verzí a je zapsán podle jednacího čísla. Pomocí snímače štítků je možné rychle dohledat související dokumenty.
2.8. Chystané legislativní změny a el. služby v následujících letech Pro rok 2008 se chystá řada návrhů nových zákonů a také novelizace stávajících zákonů. Cílem všech změn je podpořit elektronizaci procesů veřejné správy. Podle zdroje [27] je naše země s legislativou, zabývající se elektronizací, na úrovni elektronického fakturování (na grafu rok 2002), kterým se hodlají odborníci do konce roku 2009 zabývat. Další vývoj legislativy i technologií je vidět z grafu 4.
18
Graf 4 Vývoj právního a technického prostředí Zdroj [27]
Mezi prvními chystanými novelizacemi je zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Cílem novelizace je vytvoření elektronické verze právních předpisů a dalších aktů státních orgánů včetně mezinárodních smluv tzv. e-Sbírka. Mezi všemi předpisy budou přehledné vazby, které povedou na související právní předpisy. Vzorem pro zavedení elektronických předpisů jsou zahraniční země, ve kterých je tento způsob zveřejňování předpisů již zaveden (Velká Británie, Maďarsko, Francie, Dánsko, Estonsko a další). Otázkou zůstává, zda mít sbírku pouze v elektronické podobě nebo současně vydávat i listinnou verzi sbírky. Argumentem pro obě verze je podle zdroje [31] „problém zajištění přístupu k právním normám pro ty adresáty, kteří nemají možnost přístupu k elektronickým prostředkům“. Proti hovoří náklady na výrobu tištěné sbírky a časté změny, které je jednodušší a rychlejší zveřejnit na internetu. Po implementaci e-Sbírky bude možné realizovat legislativní proces elektronicky tzv. eLegislativa (od přípravy věcného záměru zákona, přes návrh zákona, stanovisek vlády, jednání o návrhu v Poslanecké sněmovně, Senátu, až po zveřejnění ve Sbírce zákonů). Hlavní výhodu vidím především v možnosti zasílání připomínek k záměru zákona. Projekt, který umožňuje i veřejnosti nahlížet do dokumentů souvisejících s připravovanou legislativou, již existuje od roku 2000. Oběh dokumentů mezi ústředními orgány státní správy (oDOK) spravuje Úřad vlády ČR. Nyní parlament ČR uvažuje [45], že by začal využívat elektronickou knihovnu legislativního procesu (eKLEP). Knihovna slouží k výměně dokumentů v připomínkovém řízení a sleduje procesní stav dokumentů mezi jednotlivými orgány veřejné správy. Problémem je v současnosti nevynutitelnost zadávání předkládaných materiálů do systému připomínkového řízení.
19
Nejdříve musí vzniknout zákon o Svodu platných právních předpisů, který bude jednotlivě vyjmenovávat všechny zákony, které budou do e-Sbírky zahrnuty. Změnami musí projít i novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny a Senátu především kvůli sjednocení postupů a jejich větší průhlednosti. Novelou projde i zákon o občanských průkazech, ve kterém by měl být definován pojem doklad obsahující elektronickou část umožňující vstup do ISVS (e-Občanský průkaz). Tento projekt je celoevropský a v některých zemích – Itálie, Španělsko již byl realizován. Jeden průkaz by měl nahradit stávající občanský průkaz, řidičský průkaz, cestovní pas a průkaz pojištěnce. O průkazu pojištěnce v e-Občanském průkazu diskutují zdravotní pojišťovny, které s tímto návrhem nesouhlasí. Pro propojení jednotlivých registrů7 se chystají návrhy souvisejících zákonů a novely, které by měly vstoupit v účinnost počátkem roku 2010. Koncem února 2008 byl schválen návrh zákona o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentu a o změnách některých zákonů (nazývaný i zákon o egovenrmentu nebo eGa), který by měl vstoupit v účinnost v červenci roku 2009. Tento návrh by se měl stát základním předpisem pro rozvoj eGovernmentu. Na konferenci v Hradci Králové bylo 7. dubna 2008 podepsáno memorandum o spolupráci mezi Českým statistickým úřadem (dále jen ČSÚ) a Ministerstvem vnitra (dále jen MV) při přípravě koncepce, řešení, testování a realizaci systému elektronických voleb v České republice. Podle zdroje [34] bude možné e-volby realizovat až po zavedení e-občanských průkazů a změnách příslušné legislativy. Návrhy na změnu legislativy a opatření bude možné vypracovat až po provedení pilotního provozu na konci roku 2009. První skutečné elektronické volby by mohly proběhnout v roce 2014.
2.9. Shrnutí Tato kapitola se zabývá legislativou, která ovlivňuje internetovou prezentaci veřejné správy. Jsou zde uvedeny aktuální novely zákonů i chystané zákony. Důležitým poznatkem je, že zákony nejsou většinou vytvářeny za podpory odborníků, a že si čeští zákonodárci ani neberou příklad ze zahraničí. Proto jsou často potíže se zaváděním legislativy do praxe, která neříká, jakým způsobem se mají změny do stávajícího systému implementovat. Jednotlivé úřady se snaží dodržet právní předpisy za každou cenu a tak vytvářejí různorodé aplikace značně rozmanitými technologiemi. Z tohoto důvodu mají samosprávné jednotky aplikace, které mezi sebou nemohou komunikovat, což povede ke zpomalení elektronizace a komunikace mezi úřady.
7
základní, obyvatel, práv a povinností, územní identifikace, adres a nemovitostí, registr osob
20
3. Vývoj elektronizace veřejné správy v ČR V České republice začaly vznikat orgány zabývající se informatikou v polovině devadesátých let. V roce 1996 byl zřízen Úřad pro státní informační systém, který měl v gesci státní informační systém. Nejdůležitější součástí tohoto systému jsou registry, které tvoří pilíře pro výkon VS. Patří sem evidence obyvatel, evidence ekonomických subjektů, evidence území a územních jednotek. V roce 1998 vznikla díky usnesení vlády Rada vlády pro státní informační politiku, která zpracovala v roce 1999 dokument “Státní informační politika – cesta k informační společnosti“, dále v textu SIP. Tento dokument lze označit za první strategii v oblasti eGovernmentu. Postupem let je tento dokument přepracováván a aktualizován podle požadavků EU. Důležitým mezníkem se stal rok 2000, kdy v Lisabonu zasedala Evropská rada. Reakcí na toto zasedání je vznik plánu eEurope+, který si za své hlavní cíle klade: urychlení přístupu k dostupným komunikačním službám, levnější, rychlejší a bezpečnější internet, investice do lidí a jejich vzdělání, podpora používání internetu. [2] V tomto roce v Čechách vznikl SIP akční plán, který měl realizovat SIP. V roce 2000, po schválení zákona o informačních systémech veřejné správy, byl ÚSIS přetransformován na Úřad pro veřejné IS (ÚVIS) [4]. Rok 2003 s sebou přinesl vznik Ministerstva informatiky, které mělo působnost upravenu nejvíce zákonem o informačních systémech veřejné správy a zákonem o telekomunikacích. Když bylo toto ministerstvo v roce 2007 zrušeno, jeho gesce byly rozděleny mezi ostatní ministerstva. Pro mou práci klíčovou oblast – elektronizaci veřejné správy převzalo Ministerstvo vnitra. V roce 2004 vznikla myšlenka, že by měly být aktualizovány cíle SIPu, a tak v roce 2005 vznikla Státní informační a komunikační politika (e-Česko 2006), která vychází z Akčního plánu eEurope 2005. Za hlavní priority vláda ČR považovala: 1. Dostupné a bezpečné komunikační služby – dostupnost internetu, regulace a posilování konkurence na trhu elektronických komunikací 2. Informační vzdělanost – informatizace škol, informační gramotnost, e-learning, řešení problému digital divide8 3. Moderní veřejné služby on-line – eGovernment, eProcurement9, eZdravotnictví 4. Dynamické prostřední pro elektronické podnikání – tvorba legislativy
8
Rozdělení obyvatelstva podle informační gramotnosti
9
Elektronické zadávání veřejných zakázek
21
V polovině roku 2006 byla přijata na ministerské konferenci v Lotyšsku ministerská deklarace10 k eInclusion (pozn. začlenění), která zahrnuje následující cíle [17] : •
„Adress the needs of older workers and elderly people
•
Reduce geographical divides
•
Enhance eAccessibility and usability
•
Improve digital literacy and competences
•
Promote inclusive eGovernment „
Tedy v překladu: •
Řešit potřeby starších pracujících a starších lidí
•
Snížit rozdíly v přístupu k internetu v jednotlivých regionech
•
Zvýšit přístupnost a použitelnost
•
Zlepšit počítačovou gramotnost a znalosti v této oblasti
•
Prosazovat elektronickou veřejnou správu
Nejnovější strategií je i2010 Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost, která je platná do roku 2010. Písmeno i je v názvu kvůli hlavním prioritám - inovace, investice a integrace do každodenního života. Tato strategie vznikla v roce 2005. Hlavním cílem je vytvořit evropský informační prostor (jakési jednotné hospodářství), posílit inovace a investice do výzkumu informačních a komunikačních technologií a podpořit začleňování veřejných služeb. Informace o tomto plánu jsem čerpala z původního dokumentu vytvořeného v Bruselu. Za hlavní cíle jsou považovány [18]: dokončení jednotného evropského informačního prostoru, posílení inovací a investic do výzkumu v oblasti ICT a všem přístupná informační společnost. Akční plán i2010 eGovernment, který stanovuje kroky v této oblasti do roku 2010 uvádí, že informační a komunikační technologie jsou klíčem k modernizaci služeb eGovernmentu, který by se měl stát účinnější a více interaktivní. Pět hlavních cílů v oblasti elektronické veřejné správy [19]: • „Žádný občan nesmí zůstat stranou: větší začlenění prostřednictvím elektronické veřejné správy, aby do roku 2010 měli všichni občané prospěch z důvěryhodných, novátorských služeb a snadného přístupu pro všechny. • Dosažení účinnosti a efektivity v praxi – do roku 2010 významně přispět k vysoké spokojenosti uživatelů, průhlednosti a odpovědnosti, ke snížení administrativní zátěže a k vyšší účinnosti.
10
Ministerská deklarace k eInclusion dostupná z: http://www.mv.cz/micr/files/3578/ministersk__deklarace_riga.pdf (4.4.2008)
22
• Zavádění klíčových služeb se zásadním dopadem pro občany i podniky – do roku 2010 bude 100 % zadávaných veřejných zakázek k dispozici elektronicky, přičemž skutečná míra využívání dosáhne 50 % a zároveň bude uzavřena dohoda o spolupráci na dalších službách on-line se zásadním dopadem pro občany. • Realizace klíčových předpokladů – aby občané i podniky mohli nejpozději do roku 2010 využívat výhod pohodlného, bezpečného, interoperabilního a autentizovaného přístupu k veřejným službám v celé Evropě. • Posilování účasti a demokratického rozhodování – do roku 2010 prezentovat nástroje pro účinnou veřejnou diskusi a účast na demokratickém rozhodování.“ Akční plán i2010 má stanoveny jednotlivé dílčí kroky pro jednotlivé roky 2006-2010 v každém výše uvedeném bodě. Také jsou naplánovány průběžné zprávy o postupu zavádění elektronizace v jednotlivých etapách. Nyní je k dispozici hodnocení zemí v polovině období, jehož výsledky uvádím v další kapitole. Na konferenci v Hradci Králové, která probíhala ve dnech 6-7 dubna 2008, byla Radou vlády pro informační společnost představena a schválena Strategie rozvoje služeb pro informační společnost. Podle zdroje [33] je „Cílem strategie transformovat a zjednodušit procesy používané ve veřejné správě tak, aby využívaly moderních technologií podobně, jako je tomu ve sféře komerční. Strategie bude implementována prostřednictvím řady vzájemně provázaných projektů….“ Tyto cíle se velmi podobají cílům EU z definice eGovernmentu. Strategie [33] považuje za hlavní priority: •
Základní registry a identifikace, spolu s organizační architekturou a technickým zázemím, které umožní propojení s agendovými registry, zabrání duplicitě dat a zachovají požadované standardy bezpečnosti
•
Univerzální kontaktní místo (asistovaná i samoobslužná komunikace s VS, portál VS a jednotlivé agendové portály, systém datových schránek)
•
Zaručená a bezpečná elektronická komunikace mezi úřady a stejně tak mezi občanem a úřadem vč. nezávislého dohledu na dodržování bezpečnostních a provozních pravidel.
•
Vlastní služby pro informační společnost, a to přednostně: o
Zdravotnictví, důchodová péče, školství, zejména v oblasti elektronické karty uživatelů, tedy pojištěnců, žáků, studentů.
o
Veřejná správa v užším slova smyslu, zejména soudní, správní a daňové řízení, vedení elektronických spisů umožňujících jednoduché předávání agendy mezi jednotlivými orgány VS.
23
o
Správa majetkových hodnot státu a samospráv, zejména evidence majetku, rozpočtování, státní pokladna, nakládání s majetkem a penězi, veřejné zakázky, dotace.
•
Digitalizace datových fondů a jejich archivace, zejména národní digitalizační centrum, národní digitální knihovna, evidence kulturních památek, národní digitální archiv.
Každá strategie musí mít předem stanoveny určité metriky a dílčí cíle plnění plánu. Kontrolními body Strategie rozvoje služeb pro informační společnost jsou [33] : •
Existence platného uceleného balíku zákonů pro podporu elektronizace veřejné správy (ukončený legislativní proces)
•
Existence datových schránek pro elektronickou komunikaci občanů se státem
•
Existence konsolidovaných základních registrů (ROB, ROS, RÚIAN, RPP) na jednotné technologické bázi s definovaným datovým modelem
•
Existence funkční infrastruktury pro dlouhodobé uchovávání a archivaci elektronických dokumentů
•
Existence univerzálních kontaktních míst veřejné správy ve virtuální i fyzické formě
•
Zabezpečený přístup občanů ke klíčovým datům prostřednictvím základních aplikací; možnost řešení běžných životních situací a získaní odpovědí na základní otázky pomocí služeb e-Governmentu.
Časové milníky jsou stanoveny následovně [33]: •
V roce 2009 budou zprovozněny datové schránky, bude existovat rozvinutá síť univerzálních kontaktních míst veřejné správy, kde bude možno získat ověřené výpisy z vybraných rejstříků
•
V roce 2010 budou zprovozněny centrální registry, v rámci existující sítě kontaktních míst veřejné správy bude možno učinit veškerá podání vůči veřejné správě
•
V roce 2010 bude ukončen legislativní proces všech norem souvisejících s realizací cílů Strategie
•
V roce 2012 budou funkční aplikace pro oblast zdravotnictví, sociální péče, správního, soudního a daňového řízení, bude funkční infrastruktura pro dlouhodobé ukládání a archivaci elektronických dokumentů
•
V roce 2015 bude dokončen proces elektronizace datové základny, včetně elektronizace geografických informací.
24
Podle mého názoru jsou tyto termíny přehnaně optimistické. Problematika datových schránek je stále nedořešena jak technologicky tak legislativně. O dalších cílech v milnících vláda ještě nezačala hovořit. Vše bude záviset na rychlosti novelizací stávajících zákonů a návrhů nových zákonů, nezbytný je i výběr vhodné technologie a dodavatele. Jak je vidět z obrázku 5, nyní je potřeba přistoupit k integraci státní správy. Etapa, která je aktuální, má za cíl integraci a transformaci institucí, úřady by měly být zaměřeny především na občany a měla by fungovat obousměrná výměna dat.
Obrázek 5 Průběh přechodu na E-Government Zdroj [46]
25
3.1. Srovnání vývoje eGovernmentu ČR a EU Česká republika se po vstupu do Evropské unie zavázala plnit výše uvedené plány a strategie. Povinností jednotlivých zemí je i průběžné sledování vývoje elektronizace veřejné správy. V ČR stav monitoruje Český statistický úřad. Pro srovnání jsou zde uvedeny i výsledky ze zemí EU, které jsem většinou čerpala z výročních zpráv. Pro úspěšnou elektronizaci veřejné správy je nezbytné rozšíření širokopásmového připojení internetu, což byla jedna z priorit Státní informační a komunikační politiky z roku 2005. Jak si stojí Česká republika na počátku roku 2008 v porovnání s Evropou je možné vidět na grafu 5. 40%
30% 99,2
SI
IE
19,0%
IT
18,3%
17,4%
16,9%
16,1%
15,0%
14,6%
14,2%
17,3%
EL RO LT
17,1%
SK
13,8%
9,1%
13,7%
8,8%
8,4%
5%
7,6%
10%
9,8%
15%
ES
AT EU27 EE
FI
35,6%
NL
25,7%
23,8%
Japonsko a Korea
21,2%
USA a Kanada
20,0%
EU
20%
23,3%
43,1
25,6%
81,6
25,4%
50
25%
34,6%
31,2%
100
34,2%
Počet širokopásmových linek na region (v milionech), leden 2008
35%
0% BG PL
CY HU CZ
LV
PT MT
FR DE LU BE UK SE
DK
Graf 5 Míra rozšíření širokopásmového připojení v EU v lednu 2008 Zdroj [27]
K vyhodnocování a porovnávání úrovně eGovernmentu v EU se používá procento nejčastěji využívaných základních elektronických služeb plně dostupných online a procento služeb založených na elektronických formulářích. Celkem je stanoveno dvacet služeb, které jsou rozděleny do dvou skupin podle cílové skupiny veřejnosti na občany a firmy. Za základní služby se považují služby z tabulky 1: Citizens Income Taxes Job Search Social Security Benefits Personal Documents Car Registration Application for Building Permission
Businesses Social Contribution for Employees Corporate Tax VAT Registration of a New Company Submission of Data to the Statistical Office Custom Declaration
26
Declaration to the Police
Environment-related Permits
Public Libraries
Public Procurement
Birth and Marriage Certificates Enrolment in Higher Education Announcement of Moving Health-related Services Tabulka 1 Dvacet základních služeb pro občany a pro firmy Zdroj [10]
Přehled o situaci a vývoji eGovernmentu ve všech zemích EU i kandidátských zemích, nabízejí tzv. „factsheets“, které jsou každých šest měsíců aktualizovány. Zprávy jednotlivých zemí jsou dostupné z http://www.epractice.eu/factsheets. Pro zajímavost uvádím průzkum trhu z prvního čtvrtletí roku 2006, který provedl ČSÚ. Z grafu 6 je vidět, kolik lidí by chtělo využívat jednotlivé služby eGovernmentu v ČR. Jsou zde zahrnuty služby, které jsou většinou vykonávány „standardními“ postupy (osobní návštěva úřadu, vyplnění papírového formuláře, potřeba výpisů z jiného úřadu apod.). Do žádosti o osobní doklady je zahrnuto vydání pasu, řidičského průkazu, rodného a oddacího listu a další doklady. Údaje jsou uváděny v tisících. 1 200 1 000 800 600 400 200 0
1 010
821
642 Podání daňového Žádost o vydání přiznání osobních dokumentů
685
536
Registrace automobilu
Hlášení/oznámení na policii
705
On-line Oznámení změny adresy vyhledávání literatury v knihovnách a online rezervace
Graf 6 Zájem uživatelů internetu o jednotlivé služby eGovernmentu Zdroj dat [25]
Zájem nebo nutnost tyto služby využívat je vysoká a postupem času se bude zřejmě zvyšovat. Hlavní důvod vidím především v rychlosti a jednoduchosti vyřizování jednotlivých služeb. Ze zprávy o postupu vývoje eGovernmentu v ČR z října 2007 vyplývá, že k většině služeb je online dostupný formulář ke stáhnutí, nebo přímo možnost vyplnit elektronický formulář. Pro sledování vývoje elektronizace jednotlivých služeb jsem vytvořila tabulku, ve které jsou webové adresy, na kterých je možné získat formuláře u jednotlivých služeb z tabulky 1. Služby pro občany Daňová přiznání – elektronický formulář http://adisepo.mfcr.cz/adis/jepo/
Služby pro podniky Sociální a zdravotního platby zaměstnanců – elektronická služba http://www.cssz.cz/
27
Hledání zaměstnání – elektronický formulář http://portal.mpsv.cz/sz
Daň z příjmů – elektronický formulář
Sociálních dávky – formuláře ke stáhnutí
DPH – elektronický formulář
http://portal.mpsv.cz/ssp
http://cds.mfcr.cz/
Osobní doklady – pouze informace, žádosti vyřizují úřady
Registrace podnikatelských subjektů – formuláře ke stáhnutí
http://www.mvcr.cz/, http://www.mdcr.cz/
http://www.businessinfo.cz/
Registrace auta – pouze informace, žádosti vyřizují úřady
Vyplňování statistických výkazů – částečně elektronicky
http://www.mdcr.cz/
http://www.czso.cz/
Žádost o stavební povolení se odvíjí podle požadavků místních úřadů
http://www.cs.mfcr.cz/
Hlášení na policii – formuláře ke stáhnutí http://www.mvcr.cz/policie
Veřejné knihovny jsou závislé na místí správě, některé mají online katalog
http://cds.mfcr.cz/
Celní deklarace – elektronický formulář
Žádosti a povolení související s životním prostředím – elektronická podatelna http://www.env.cz/
Zadávání veřejných zakázek – elektronický formulář http://www.centralni-adresa.cz/
Rodné listy, oddací listy – pouze informace http://www.mvcr.cz/
Přihlašování na střední a vysoké školy – přehled veřejných vysokých škol, přijímací řízení je v gesci jednotlivých škol http://www.msmt.cz/vzdelavani/verejnevysoke-skoly-4
Oznámení změny adresy – pouze informace, závisí na místní správě http://www.mvcr.cz/
Služby související se zdravotnictvím – pouze informace, závisí na místní správě http://www.mzd.cz/ Tabulka 2 Webové stránky jednotlivých základních služeb Zdroj [26]
Jak je vidět, ani tři nejčastěji požadované služby – žádost o vydání osobních dokladů, registrace automobilu a oznámení změny adresy stále nejsou dostupné elektronicky, protože to legislativa prozatím neumožňuje. Vyřizování jednotlivých služeb je často závislé na postupech místních správních orgánů a většinou se i liší úřad od úřadu. Většina služeb je dostupná pouze v místě trvalého bydliště, a to především kvůli nepropojenosti jednotlivých registrů.
28
Z grafu 7 vyplývá, že ČR je nad průměrem EU v počtu firem využívajících internet ve vztahu k veřejné správě.
Graf 7 Podniky s počtem 10 a více zaměstnaných osob, které použily internet ve vztahu k veřejné správě (%), 2007 Zdroj [40]
Důvodem je větší počet elektronických služeb, které VS nabízí firmám než občanům a větší počet firem připojených k internetu. Příčina nízkého využívání elektronických služeb jednotlivci je jejich malé množství a špatná informovanost veřejnosti. Důvodem je podle zdroje [40] málo připojených domácností k internetu. Polovina domácností nevlastní počítač, a základní znalosti ovládání počítače jsou podprůměrné. Pozornost si zaslouží i poměrně vysoké ceny za připojení k internetu. Jak je na tom ČR s elektronizací můžeme vidět z grafů, které byly vytvořeny ČSÚ v roce 2007 ve srovnání s EU. V dostupných online formulářích na stránkách VS, se ČR umístila na třetím místě odzadu. Ani formuláře ke stáhnutí často nejsou umístěny na webových stránkách, v tomto průzkumu jsme se umístili na pátém místě odzadu. Tento fakt potvrzuje výše uvedená tabulka s přehledem
3% Bulharsko
2%
4% Česko
Rumunsko
4%
5% Řecko
se tento stav zlepšuje.
Polsko
5%
Postupně
Itálie
6% Lotyšsko
8% Slovensko
6%
8% Belgie
dostupnost.
Slovinsko
8%
online
Španělsko
10%
13% EU27
Kypr
13% Portugalsko
11%
13% Rakousko
a jejich
Litva
13%
služeb
Maďarsko
15% EU15
Finsko
17%
elektronických
Graf 8 Jednotlivci (16-74 let) používající internet k online vyplnění a odeslání formulářů pro úřady veřejné správy Zdroj [23]
29
3%
4% Bulharsko
Rumunsko
4%
7% Lotyšsko
Řecko
8% Česko
9%
11% Itálie
Polsko
11%
12% Litva
Belgie
13% Portugalsko
14% Španělsko
13%
15% Slovensko
Kypr
15% Slovinsko
18%
19% Rakousko
EU27
19%
20% EU15
Maďarsko
21% Estonsko
22% Irsko
Graf 9 Jednotlivci ve věku 16-74 let používající internet ke stahování formulářů z webových stránek úřadů Zdroj [23]
Důvodů, proč lidé tak málo využívají elektronické služby úřadů, není mnoho. Podle mého názoru je jedním z hlavních fakt, že úřady jsou málo elektronizované a tyto služby zatím nenabízejí. Pomalý vývoj tkví ve značné zkostnatělosti zažitých procesů a metodik. Druhým důvodem je neznalost nebo nedůvěra tyto služby používat. Ze svých zkušeností vím, že úřady začaly poskytovat formuláře ke stáhnutí před několika lety, formuláře online jsou téměř novinkou. Bohužel současná legislativa nepovoluje některé úřední úkony vykonávat plně elektronicky, protože vyžaduje údaje, které si prozatím nemůže ověřit (chystané propojení základních registrů). Někdy je vyžadován originální papírový formulář, nebo k elektronickému formuláři zaslání papírového přílohy (potvrzení příjmů, maturitní vysvědčení atp.), a proto beze změny legislativy nebudou všechny formuláře zřejmě nikdy plně dostupné online. Procenta orgánů veřejné správy nabízejících on-line formuláře a formuláře ke stažení jsou zobrazeny na grafu 10. Nejlépe vybaveny jsou elektronickými formuláři krajské úřady. Nejčastěji je však potřeba k vyřízení běžných záležitostí právě obecní či městský úřad.
Graf 10 Procento orgánů veřejné správy nabízejících on-line služby na webových stránkách k 31. 12. 2006 Zdroj [40]
30
Na grafu 11 je vidět pozice ČR při využívání internetu občany ve věku 16-74 let, při elektronické komunikaci s veřejnou správou v roce 2007. Na rozdíl od předchozího roku naše republika poklesla na žebříčku o dvě místa. Možnou příčinou je zřejmě špatné pokrytí internetem a nízké používání internetu pro kontakt s VS, nízká informovanost obyvatel o možnostech elektronické komunikace s VS, nižší počítačová gramotnost nebo pomalé zavádění eGovernmentu kvůli nedostatečné
Graf 11 Použití internetu jednotlivci ve věku 16-74 let ve vztahu k veřejné správě celkem Zdroj [23]
3.2. Příklady úspěšné elektronizace v zahraničí Jako motivace a příklady zavedené elektronizace v jednotlivých odvětvích mohou pomoci stránky http://www.epractice.eu, na kterých je publikován aktuální stav jednotlivých projektů a zkušenosti se zaváděním eGovernmentu v jednotlivých zemích. Elektronická fakturace v Dánsku ročně ušetří až 200 milionů EUR. Odhaduje se, že pokud by byla zavedena v celé Evropě, mohlo by být ušetřeno až 50 miliard EUR. Cílem elektronického zadávání veřejných zakázek v EU je snaha propojit stávající IS elektronického zadávání veřejných zakázek v jednotlivých zemích. V Belgii mohou získat podporu zdravotně postižení občané přes internet, což trvá několik vteřin. Dřívější postupy trvaly až čtyři týdny. Elektronické volby, elektronické občanské průkazy, e-Sbírka jsou projekty, které země EU již úspěšně využívají. Pro Českou republiku jsou naplánovány v nejbližších letech.
31
5% Rumunsko
Bulharsko
Řecko
Maďarsko
Španělsko
Slovinsko
Rakousko
Irsko
EU15
Spojené království
Francie
Finsko
Německo
Dánsko
Nizozemsko
Island
Norsko
6%
15% Polsko
12%
16%
Lotyšsko
Česko
18%
18%
Litva
17%
19% Portug alsko
Itálie
20%
Belg ie
Kypr
24%
23%
Slovensko
25%
26%
30%
30% EU27
27%
30% Estonsko
34%
32%
38%
41%
50%
52% Lucembursko
43%
53% Švédsko
58%
55%
59%
60%
legislativě.
3.3. Použitelnost internetových stránek veřejné správy Na stránkách VS nejčastěji hledáme informace. Je proto důležité, aby měly logické členění. Pokud je struktura příliš složitá nebo nepřehledná, stává se spíše překážkou pro nalezení požadovaných informací. Nejčastěji jsou stránky členěny do sekcí: Volené orgány, Úřad, Aktuality, Akce, Životní situace, Úřední deska, Úvodní slovo, Velmi často se také setkávám s nefunkčními vyhledávači, nebo jsou místo html kódu vkládány informace jako přílohy v různých formátech. Nelze se pak divit, že lidé místo neúspěšného hledání na internetu raději na úřad zavolají, aby požadované informace získali. Příliš mnoho grafických nejednotných prvků vede ke ztrátě orientace ve stránkách. Podle typu připojení k internetu se díky nevhodné grafice mohou načítat jednotlivé stránky i několik minut. Díky těmto a dalším překážkám je snížena použitelnost stránek. Dalším problémem je přístupnost pro zdravotně postižené občany, o které jsem se zmiňovala v předchozí kapitole a aktuálnost zveřejňovaných informací. Společnost STEM/MARK uskutečnila v roce 2003 průzkum trhu, ve kterém zjišťovala jak uživatelé internetu hodnotí různé typy webových stránek (obecně, informační portály, prezentace firem, portály veřejné správy). Za hlavní charakteristiky, které populace ve věku 12-79 let hodnotila na škále 1-9, kde 9 je nejdůležitější, stanovila [22]: •
efektnost grafického ztvárnění
•
rychlost načítání i na pomalých počítačích
•
rozsah zveřejňovaných informací
•
praktická využitelnost zveřejňovaných informací
•
vzájemná propojenost s ostatními podobně zaměřenými stránkami
•
pravidelnost zveřejňovaní novinek
•
přehlednost a účelnost stránek
•
jednotnost grafické úpravy všech stránek
•
grafické ztvárnění musí jít s dobou, být moderní
•
používání internetových animací - Flash apod.
V grafu 12, který je výsledkem výše zmíněné společnosti STEM/MARK je vidět, že lidé dávají přednost využitelnosti zveřejňovaných informací, jejich rozsahu, pravidelnému zveřejňování, přehlednosti a účelnosti stránek před grafickým ztvárněním. Veřejná správa si je této skutečnosti vědoma, a proto je většina stránek úřadů vytvořena bez zbytečných grafických prvků a přemíry barev. Na Praze 6 (www.praha6.cz) se v nejbližších měsících chystá redesign stránek, protože jsou poněkud zastaralé a stávají se velkým množstvím informací nepřehledné.
32
Graf 12 Důležitost charakteristik na webech veřejné správy Zdroj [22]
O jednotném obsahu a vzhledu webů úřadů se ještě žádná debata nevedla. Každá instituce zabývající se hodnocením webů veřejné správy má svá vlastní kriteria a rozdílné bodové váhy. Mezi nejsledovanější statistiky patří šetření ČSÚ a pro většinu obcí je klíčová soutěž Zlatý Erb, která stanovuje taktéž svá měřítka ve vyhodnocování stránek VS. ČSÚ provedl v srpnu roku 2007 šetření, ve kterém zjišťoval, jaké informace a služby nabízejí veřejnosti úřady veřejné správy na svých webových stránkách. Hlavní ukazatele jsou rozděleny do několika skupin – zveřejňované informace, nabízené online služby a další ukazatele v obcích s rozšířenou působností [21]. Počet úřadů, které na svých stránkách zveřejňují následující informace: - informace o odborech a jejich personálním obsazení - povinné informace dle standardu ISVS - informace o tom, jak má občan žádat o informace, zvládat životní situace - zveřejnění důležitých dokumentů úřadu - informace o volných pracovních místech
33
Graf 13 Procento úřadů nabízejících vybrané informace na webových stránkách rok 2007 Zdroj [21]
Počet úřadů, které na svých stránkách nabízejí následující služby: - fulltextové vyhledávání - přístupnost stránek pro těžce zrakově postižené uživatele (Blind Friendly) - cizojazyčné verze stránek - elektronickou podatelnu - odkazy na stránky ústřední státní správy - on-line kontakt, otázky a odpovědi, diskuze, ankety - využívání videokonferencí, zvukových záznamů
Graf 14 Procento úřadů nabízejících on-line služby na webových stránkách rok 2007 Zdroj [21]
Elektronickou podatelnu v roce 2007 nabízelo 243 úřadů z 244 (99,6%), tj. celkem o 59 úřadů více než v únoru 2004. Fulltextové vyhledávání nabízí na stránkách 213 úřadů z 244 (87%). Postupně se začíná objevovat vyhledávání i v přílohách, čímž je značně usnadněno vyhledávání například v záznamech ze zasedáních zastupitelstva, které jsou často na internet vkládány jako dokumenty. Zatímco v roce 2006 byl odkaz na webové stránky ústřední státní správy na stránkách 172 úřadů, v roce 2007 již byl zaznamenán u 210 úřadů z 244 (86%). Stejně jako v roce 2006, také 34
v roce 2007 došlo k poklesu počtu úřadů, které nabízí on-line kontakt. V roce 2007 to bylo pouze 52 úřadů z 244 tj. 21%, z původních 24%. Jedná se především o ICQ a další instant messengery.
Graf 15 Procento úřadů, které nabízejí on-line služby na webových stránkách v roce 2007 Zdroj [21]
Otázky a odpovědi tzv. FAQ nabízelo v roce 2007 na svých stránkách 73 úřadů z 244 (30%). Celkem 75 úřadů, což představuje 31%, nabízelo on-line diskuze na témata v souvislosti s fungováním úřadu, ale také řešící běžné problémy týkající se jejich kompetencí. Ankety sledující názory občanů se vyskytly na 83 webových stránkách z 244 (34%).
V případě obcí s rozšířenou působností byly dále sledovány ukazatele: - webová kamera - historie obce - strategický plán rozvoje obce - kultura v obci - monitorování přepážek - on-line objednávání na úřad (rezervační systém) - zasílání informací na email/mobilní telefon - možnost registrace na stránkách - přímý odkaz na Portál veřejné správy - nabídka veřejného městského internetu
Graf 16 Procento obcí s rozšířenou působností nabízejících na webu vybrané služby Zdroj [21]
35
Službu zasílání informací na email poskytovalo 45 obcí z 205 (22%) a službu zasílání informací na mobilní telefon poskytovalo 9 obcí z 205 (4%). Tento údaj se však neshoduje s průzkumem dle zdroje Použití webové kamery využilo 70 úřadů z 205 (34%). Registraci na svých webových stránkách v roce 2007 nabídlo 25 úřadů z 205, což představuje 12%. Přímý odkaz na Portál veřejné správy (www.portal.gov.cz) v roce 2006 uvádělo 56% obcí, v roce 2007 již to bylo 163 úřadů z 205, tj. 80%. Pro porovnání uvádím i kriteria, která hodnotí porota v soutěži Zlatý erb. Jedná se o soutěž, která podporuje modernizaci webových prezentací místní a regionální veřejné správy. Koná se každý rok od ledna do dubna. V krajském kole se hodnotí [37]: •
Povinné informace
•
Úřední deska
•
Doporučené a doplňkové informace
•
Ovládání webu, navigace a přehlednost stránky
•
Výtvarné zpracování
•
Bezbariérová přístupnost
Nejvyšší váhu mají povinné informace, úřední deska a bezbariérovost přístupu.
3.4. Shrnutí Kapitola se zabývá vývojem elektronizace VS v ČR a porovnání s úrovní v EU. V úvodu jsou uvedeny milníky, základní smlouvy a dohody, které jsou pro ČR v rámci EU závazné. Dále pokračuje výčet dvaceti základních služeb pro občany a firmy, kterými je hodnocena úroveň e-Govenrmentu. Jak vyplývá ze statistik ČSÚ a závěrů EU, je v ČR více služeb pro firmy než pro občany. Jedním z důvodů je větší vybavenost firem počítači připojených k internetu. Co se týče počtu firem využívajících internet ke komunikaci s VS, je naše republika nad průměrem EU, což se ovšem nedá říci o domácnostech. Dále jsem řešila, jaké služby weby VS nabízejí a co požadují občané.
36
4. Analýza trendů eGovernmentu V této kapitole zjišťuji, jaké jsou občanům a firmám nabízeny elektronické služby, a jaké jsou možnosti dalšího vývoje. Největší část podkladů jsem nalezla na stránkách ČSÚ, který každý rok věnuje velkou pozornost sledování vývoje používání informačních a komunikačních technologií (ICT) v domácnostech a mezi jednotlivci, a používání ICT ve veřejné správě. Samotné služby jsem vybrala z nominací soutěží Zlatý Erb, Český zavináč a z průzkumu stránek státní samosprávy. Na grafu 17 jsou vidět procenta odpovědí lidí, kteří se ztotožnili s jednotlivými odpověďmi co přinese zavádění eGovernmentu v ČR a co jeho rozvoj brzdí. Za největší přínos považují jednodušší kontakt s orgány VS, naopak největší překážkou rozvoje je odpor úředníků.
Graf 17 Očekávání a překážky v rozvoje eGovernmentu Zdroj [20]
Můj názor na malé využívání elektronických služeb úřadů je špatná informovanost jak občanů tak úřadů. Lidé často nevědí, co současné technologie nabízí, nebo jak si mohou zjednodušit vyřizování běžných záležitostí. Jedním z důvodů je konzervatizmus. Lidé jsou zvyklí používat své zažité postupy a nemají motivaci je změnit. Samy úřady nemají přehled o možnostech, které se nabízejí. Často čekají, až jiný úřad navrhne řešení, které usnadňuje vyřizování úředního úkonu, které poté „okopírují“. Překážkou jsou i malé znalosti a obavy z používání ICT. Vláda se snaží zvýšit počítačovou gramotnost povinnou výukou ICT již na základních školách, připojováním k internetu všech škol a knihoven. Jsou provozovány rozmanité rekvalifikační kurzy, univerzity třetího věku s počítačovou výukou, avšak ti, kteří by mohli využívat e-služeb, se do těchto jednotlivých „programů“ nezapojí. Z pozorování svého okolí si myslím, že jsou to lidé ve věkové kategorii 50-70 let, kteří mají stálou práci a nepovažují za důležité využívat nové možnosti. 37
Téměř každý úřad má webové stránky a elektronickou podatelnu. Z grafu 18 je patrné, že ne všechny domácnosti mají osobní počítač a připojení k internetu. Proto se úřady snaží poskytovat informace i jinými informačními kanály než je internet, kterými by mohly komunikovat se svými občany.
Graf 18 Vybavenost domácností osobním počítačem a připojením k internetu Zdroj [25]
Již několik let funguje zasílání informací z úřadů pomocí zpráv SMS. Zájem o zasílání informačních zpráv pomocí SMS rapidně vzrůstá. Studii připravenosti měst a obcí na přímou komunikaci s občanem [38], provedla firma Qibzm technologies, a.s. a Tuesday business network v březnu roku 2008. Do studie bylo zapojeno 4933 samosprávných jednotek. Z šetření vyplývá, že tuto službu využívá již 26% dotázaných úřadů a 52% úřadů o této službě uvažuje v budoucích dvou letech. Nejčastěji projevují zájem nejmenší obce – do 1200 obyvatel a největší - nad 10000 obyvatel.
Tabulka 3 Komunikační kanály v praxi Zdroj [38]
Elektronické služby jsem rozdělila z obsahového hlediska do dvou samostatných oblastí. První oblastí je analýza služeb, které vytvářejí ministerstva a další státní organizace. Druhou a obsažnější oblastí je elektronizace samosprávy, tedy snaha jednotlivých městských úřadů a obcí zjednodušit občanům přístup k informacím a komunikaci s úřady.
38
4.1. Elektronické služby státní správy Elektronická služba státní správy je služba, která byla vytvořena na žádost státní správy, tedy ministerstev a státních organizací. Služba je zpravidla provozována na webu konkrétního orgánu státní správy. Jednotlivé orgány nesou zodpovědnost za její správnost, bezpečnost, aktuálnost a inovují ji podle platných legislativních předpisů. Služby jsou většinou zaměřeny na klíčovou činnost orgánu státní správy.
4.1.1. Czech POINT Pod zkratkou se skrývá Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál. Podle [7] je „cílem projektu Czech POINT poskytnout občanům ověřené výpisy z centrálních státních evidencí a rejstříků na jednom místě, aniž by občan musel navštívit několik různých úřadů státní správy.“ Prvním místem, kde byl projekt spuštěn je Úřad Městské části Praha 13. Kontaktní místa jsou umístěna podle [29]: na většině pošt, v sídlech orgánů veřejné správy (obecní úřady, úřady městských částí, městyse, městské úřady, magistráty a krajské úřady), na hospodářských komorách a v některých zemích (Německo, USA, Rakousko, Polsko, Izrael, Slovensko) i na zastupitelských úřadech ČR (velvyslanectví a konzuláty). Do budoucna by měly být výpisy dostupné i u notářů. Na kontaktních místech je možné získat výpis z rejstříku trestů11, živnostenského a obchodního rejstříku a katastru nemovitostí. Cena za výpis se může na jednotlivých místech odlišovat. Základní sazba je na poštách a u orgánů veřejné správy 100,- Kč za první stránku výpisu, další započatá stránka je za 50,-Kč. V zahraničí jsou ceny trojnásobné. V případě výpisů z Rejstříku trestů je vždy vybrán poplatek 50,- Kč za výpis. Nezáleží na počtu stran a není možné tento poplatek snížit. Vybrané poplatky jsou součástí příjmů jednotlivých úřadů. Na počátku března letošního roku Česká pošta zahájila projekt Czech POINT E-shop. Nyní již není nutné chodit osobně na pobočky pošty nebo úřady, ale stačí vyplnit online formulář na stránkách http://eshop.czechpoint.cz/eep_isvs/, na základě kterého do tří dnů obdržíte poštou vyžádané výpisy. Ceny se opět odlišují od standardního výpisu z kamenné pobočky (100,-Kč za první list výpisu, 40,-Kč za další list a 40,-Kč za každý další výpis bez ohledu na počet stran), navíc je připočítáno poštovné a balné 70,-Kč.
11
Na České poště bude možné získat výpis z rejstříku trestů až po schválení novely zákona č. 455/1991 Sb. o
živnostenském podnikání. Optimistické odhady uvádějí účinnost novely od července roku 2008. Zdroj [28]
39
K 27.4 2008 se do projektu zapojilo 1392 úřadů a 354 pošt. Celkový počet pošt má dosáhnout ještě letos hodnoty 2000. Statistky počtů vydaných výpisů podle jednotlivých rejstříků a katastru nemovitostí v roce 2007 a 2008 (ke dni 31.3.) znázorňují následující grafy. Rok 2007 1 338; 2%
Rok 2008 53 463; 25%
0; 0%
24 144; 45%
128 229; 60%
28 379; 53%
28 834; 14% 1 409; 1%
Katastr nemovitostí
Obchodní rejstřík
Katastr nemovitostí
Obchodní rejstřík
Živnostenský rejstřík
Rejstřík trestů
Živnostenský rejstřík
Rejstřík trestů
Graf 19 a Graf 20 Počty vydaných výpisů z jednotlivých rejstříků v letech 2007 a prvním čtvrtletí roku 2008 Zdrojová data [24]
V roce 2007 bylo vystaveno celkem 53 861 výpisů, za první čtvrtletí roku 2008 již 211 935 výpisů. Celkový počet činí 265 796 výpisů ke konci března. Jak vyplývá z grafů 19 a 20, největší zájem byl v roce 2007 o výpis z katastru nemovitostí a obchodního rejstříku. V prvním kvartálu roku 2008 bylo vydáno nejvíce výpisů z rejstříku trestů a katastru nemovitostí. Vývoj počtu vydaných výpisů znázorňuje graf 21. 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
75707 77725 74474 58503
V. 08
IV .0 8
.0 8 III
08 II.
8 I.0
X II. 07
X I.0 7
X .0 7
IX .0 7
VI I.0 7 V III .0 7
I.0 7 V
V
.0 7
1210 2765 3103 2930
IV .0 7
III
.0 7
183
15411
11222 9335 6949 6718 9448
Graf 21 Počty vydaných výstupů v projektu Czech POINT k 11. 5. 2008 Zdrojová data [24]
Je zřejmé, že zájem o tuto službu neustále roste, díky čemuž se tvoří i na kontaktních místech fronty, tudíž největší přínos – snížení času stráveného na úřadech, zaniká. K vyřešení situace může pomoci nově zprovozněný e-shop na stránkách České pošty. Výsledkem této služby není elektronický dokument, ale opět papír s razítkem. Do budoucna se připravuje úřední ověřování dokumentů a podpisů, stahování výpisů z domova přes virtuální Czech POINTy a elektronická podání státní správě.
40
4.1.2. ePusa Je elektronický portál územních samospráv, který je provozován Ministerstvem vnitra. Cílem projektu je vytvoření databáze obcí a ostatních správních orgánů. Portál zveřejňuje aktuální kontaktní údaje na krajské, městské a obecní úřady a umožňuje distribuci a dálkovou správu informací. U každé obce jsou k dispozici tato data [35]: •
Základní údaje
•
Další údaje
•
Struktura organizace
•
Kontaktní osoby
•
Zřizované organizace
•
Správní obvody a úřady
•
Odkazy
•
Sestava dle zákona č. 106/1999 Sb.
•
Mapa územního celku
Veřejnosti není přístupná nabídka Statistika, Krizové řízení a Kontaktní osoby krizového řízení, které jsou součástí informačního systému krizového řízení a je dostupný i policii ČR. Hlavním partnerem portálu je MOOL – Města a obce online.
Obrázek 6 Pozice ePusa v prostředí veřejné správy Zdroj [36]
41
4.1.3. Informační server českého soudnictví Informační server vznikl za podpory Ministerstva spravedlnosti. Stránky www.justice.cz občanům a firmám nabízejí vyhledávání v obchodním a insolvenčním rejstříku, evidenci úpadců, tlumočníků, znalců a ústavů, přehled soudců a státních zástupců a interaktivní průvodce soudním řízením (prozatím jsou k dispozici flashové aplikace rozvodového řízení, půjčky a sousedský spor). V elektronické podobě je nahlížení do obchodního rejstříku s možností tisku neověřeného výpisu. Podobné možnosti nabízí i rejstřík trestů, který po vyplnění formuláře nabízí informativní výpisy fyzických osob a orgánů veřejné moci. Za poplatek je možné zaslání výpisů v listinné podobě. Na stránkách je modul eJustice. Cílem tohoto projektu je zjednodušit a zpřehlednit soudní procesy. Skládá se ze čtyř částí: •
Infosoud zpřístupňuje účastníkům soudního řízení informace o průběhu jejich vlastních sporů prostřednictvím internetu, čímž se šetří čas lidem i informačním kancelářím soudů.
•
ePodatelna nabízí odeslání interaktivních formulářů. Prozatím jsou k dispozici formuláře: žaloba (občanskoprávní, správní nebo obchodní), věci týkající se nezletilých dětí (výživné, styk s dětmi, otcovství, osvojení), výkon rozhodnutí nebo exekuce, stížnost, poskytnutí informací a jiné podání. Při vyplňování formuláře je automaticky kontrolována správnost zadávaných údajů. Nemůže se tedy stát, že některé informace budou chybět a podání bude vráceno s žádostí o doplnění údajů.
•
Insolvenční rejstřík poskytuje online seznam úpadců, proti kterým bylo zahájeno insolvenční řízení po 1. lednu 2008. U jednotlivých řízení lze sledovat celý průběh. Rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců. K dispozici je i webová služba, která umožňuje komunikaci insolvenčního rejstříku s jinými webovými aplikacemi.
•
Obchodní rejstřík je přístupný orgánům veřejné správy a dalším oprávněným osobám, které díky tomu nepožadují výpisy v papírové podobě. Pro veřejnost je přístupné klasické vyhledávání a neověřené výpisy. Součástí rejstříku jsou i formuláře ve formátu .PDF.
•
Elektronický platební rozkaz má být zprovozněn ve druhé polovině roku 2008. Jedná se o vyřízení žaloby ve zkráceném řízení tak, že se na návrh uloží odpůrci, aby do 15 dnů navrhovateli zaplatil dlužnou částku nebo v téže lhůtě podal odpor. Nepodá-li včas odpor, může být na něm tato částka exekučně vymáhána, podá-li jej, platební rozkaz se ze zákona ruší a zavádí se normální řízení jako o jiné žalobě. Značné zrychlení a přehlednost přinese věřitelům i soudům. Pro zaslání návrhu platebního rozkazu je potřeba elektronický podpis. Pokud bude zaslán bez zaručeného elektronického podpisu, musí být doručen i v papírové podobě poštou.
42
•
Elektronická úřední deska má být zprovozněna koncem roku 2008.
Tento projekt je velmi užitečný zejména z důvodu časových úspor. Během několika let by měly soudy přejít na digitalizovanou podobu celé agendy, čímž by se ušetřily závratné částky za poštovné a přepravné jednotlivých spisů k dalším soudům. Menší překážkou je zajištění dostatečné bezpečnosti nahlížení do spisů oprávněným osobám.
4.1.4. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí Portál na adrese http://portal.mpsv.cz nabízí online výpočet životního minima a dávek nemocenského pojištění. Pro občany jsou také zajímavé elektronické formuláře rozdělené podle cílových skupin – občan, zaměstnanec, cizinec. Další členění je podle oblastí rozděleno na státní sociální podpora, pomoc v hmotné nouzi, sociální služby a formuláře pro registr sociálních služeb. Bohužel formuláře nenabízejí automatickou kontrolu správnosti, pouze kontrolují zda je pole vyplněné. Většina formulářů je interaktivních, některé je možné stáhnout do počítače.
4.1.5. Nahlížení do katastru nemovitostí Státní
správa
zeměměřičství
a
katastru
spustila
v
březnu
2008
na
stránkách
http://nahlizenidokn.cuzk.cz nahlížení do katastrálních map. Aplikace nabízí přehledovou mapu, na které se lze přiblížit až na jednotlivé pozemky a nemovitosti s parcelními čísly, podle kterých lze dohledat například majitele. Problémem je aktualizace údajů. Prozatím nejsou údaje aktualizovány online se zápisem do katastru, a proto jsou některá data až několik let stará. Tato služba však usnadní práci všem realitním kancelářím i majitelům pozemků, kteří potřebují kontaktovat své sousedy, kteří se na svém pozemku příliš často nevyskytují.
4.1.6. KEVIS – Krajský evidenční informační systém Má sloužit pro podporu informatizace jednotlivých krajů. Hlavním cílem je vytvoření systému pro evidenční agendy. Ideálním stavem by bylo, kdyby všechny kraje používaly stejný software, který bude dostupný na společných serverech. Tento způsob sdílení software značně sníží náklady na vývoj systému, který musí obsahovat moduly pro práci se základními agendami úřadů a musí být proto na všech krajských úřadech stejný. Nyní obsahuje evidenci aplikací v jednotlivých krajích. Dále jsou v systému uváděny IT projekty VS s popisem a kontakty na tvůrce.
4.1.7. Elektronické přestupkové řízení (ePŘ) Elektronické přestupkové řízení policie ČR má za cíl urychlit přestupkovou agendu. Základem musí být elektronické doklady a propojení policie s rejstříkem přestupců a blokových pokut. Rejstříky by měly být napojeny i na mezinárodní databáze. Výstup IS policie by měl umožnit elektronicky zasílat podklady pro správní řízení jednotlivým úřadům, které by vracely policii 43
výsledky správního řízení. Občan by mohl na internetu sledovat postup řízení. Sami občané budou mít možnost elektronicky ohlásit přestupky pomocí elektronického formuláře a opět budou moci sledovat průběh řízení.
4.1.8. eTourism Pod tímto pojmem se skrývá řada aplikací, které mají podpořit turistický ruch. Slouží jak pro státní správu tak pro samosprávní orgány. Cílem je představit na internetu konkrétní místo turistům a umožnit jim například rezervace ubytování, stravování, kulturních akcí a dopravy přes internet. Mezi aplikacemi nechybí ani virtuální průvodci památkami, interaktivní mapy, předpřipravené atraktivní turistické okruhy a body zájmu (oblíbená turistická místa, která jsou určena souřadnicemi. Místo se hledá pomocí GPS navigace). V současnosti vznikají turistické portály jednotlivých regionů (například http://www.vychodni-cechy.info/).
4.1.9. Elektronické zdravotnictví (eHealth) Elektronické zdravotnictví vzniká za podpory Ministerstva zdravotnictví. Cílem je propojit jednotlivá zdravotnická zařízení (nemocnice, záchrannou službu, pojišťovny atd.), provést digitalizaci zdravotních záznamů pacientů. Zdravotnické registry by měly být provázány se základními registry VS, aby pacient nemusel hlásit změny údajů. Připravují se elektronické předpisy léků. Pacienti by měli mít možnost elektronicky sledovat svou dokumentaci, včetně elektronického zasílání výsledků vyšetření. Debatuje se i o elektronických průkazech pojištěnců, které měly být původně součástí e-Občanských průkazů. Některá zdravotnická zařízení chystají rezervační systémy.
Obrázek 7 Subjekty v rámci eHealth Zdroj [43]
44
4.2. Elektronické služby územní samosprávy Nejen stát, ale i místní samospráva se snaží ulehčit život svým občanům rozmanitými službami. Elektronické služby územní samosprávy nejsou předepsány žádným zákonem ani vyhláškou. Nejsou samozřejmostí a záleží pouze na vedení úřadů, zda budou tyto služby provozovat či ne. Nemalou roli hrají finance a ochota úředníků tyto aplikace používat. Ze zkušeností vím, že motivovat zaměstnance k učení se s novým software není jednoduché. Největší obtíže nastávají s přesvědčováním, proč jsou nové „postupy“ lepší než ty stávající, když fungují již tak dlouho a bez problémů. Podle zdroje [11] „Míru informatizace veřejné správy zcela zásadně ovlivňuje platná legislativa. Podle získaných dat dokonce daleko víc než potřeba vyšší efektivity práce, snadnější zpracování některých agend nebo zájem občanů.“ ČSÚ provedl v roce 2007 průzkum webových stránek veřejné správy u obcí s rozšířenou působností a sledoval dostupnost vybraných základních on-line služeb: - osobní dokumenty (pas, řidičský průkaz) - matriční doklady (rodný list, oddací list) - živnostenská oprávnění - stavební povolení - evidence obyvatel (změna trvalého pobytu) - sociální dávky (podpora v nezaměstnanosti, přídavky na děti, zdravotnické výdaje apod. Výsledky jsou zobrazeny na grafu 22. V případě, že byla daná on-line služba uvedena pouze jako odkaz s přesměrováním na stránky jiné instituce, byl stupeň interakce zaznamenán jako 0 tj. informace o dané službě se nevyskytla. Takováto služba pak byla zaznamenána jako odkaz. Stupeň 1 znamená, že informace o dané službě je poskytována on-line. Stupeň 2 vyjadřuje jednosměrnou interakci. To znamená, že nabízí administrativní formuláře ke stažení. Stupeň 3 je dvousměrná interakce, která nabízí administrativní formuláře k on-line vyplnění. Stupeň 4 jsou transakce, čili celkové zpracování objednávky, včetně elektronického podání.
45
Graf 22 Procento úřadů s rozšířenou působností nabízejících vybrané základní on-line služby na webových stránkách veřejné správy Zdroj [21]
Služby, které jsem do této kapitoly vybrala, pocházejí především ze soutěží Zlatý erb a Český zavináč, které podporuje ministerstvo vnitra, a z vlastního průzkumu jednotlivých internetových stránek měst a obcí. Hodnocení bývá často subjektivní, i když určité povinné body jsou stanoveny. Mezi členy poroty jsou zahrnuti lidé různých profesí a vzdělání. To, že se tyto projekty do soutěží přihlásily, svědčí o jejich oblíbenosti u občanů i úředníků. Většina z nich urychluje komunikaci s úřady, napomáhají řešit aktuální problémy nebo slouží k větší informovanosti obyvatel. Jaké procento obcí nabízí elektronické služby zobrazuje tabulka 4. Elektronická služba
Počet obcí nabízejících danou službu z celkového počtu obcí
E-podatelna
95,74 %
Zjišťování stavu e-podání
2,13 %
Webová prezentace
97,87 %
Elektronická úřední deska
97,87 %
Informace rozesílané prostřednictvím SMS
19,15 %
Hlasování prostřednictvím SMS
0,00 %
E-mail na úředníky
57,45 %
Sjednání schůzky přes SMS/web
10,64 %
Tabulka 4 Počet obcí nabízejících jednotlivé elektronické služby Zdroj dat [42]
46
4.2.1. On-line objednávání na úřad Objednávání na úřad přes internet je velmi jednoduché a rychlé. Tuto službu nabízí například Praha 2 (http://ke.customer.decent.cz/a024/obj), kde se celý proces skládá ze čtyř kroků, které jsou detailně popsány. Požadavek na úřad
Oprava údajů
Výběr činnosti
Výběr termínu
Výběr času
Zadání identifikačních údajů
Kontrola údajů
Vytvořená objednávka Obrázek 8 Zjednodušený proces objednávání se na úřad Zdroj [vlastní tvorba]
1. Výběr požadované činnosti (občanské průkazy - podání žádosti, hlášení trvalého pobytu, převzetí hotového OP, evidence obyvatel - potvrzení, výpisy údajů, cestovní doklady – podání žádosti, převzetí hotového pasu, ověřování podpisů a kopií, žádost o výpis z rejstříku trestů, czech point: výpisy z katastru nemovitostí, z obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku, výdej parkovacích karet: rezidenti, výdej parkovacích karet abonenti) 2. Výběr termínu (k dispozici jsou dny, ve kterých je možno se na úřad dostavit) 3. Výběr času (časové intervaly jsou po 30 minutách) 4. Zadání identifikačních údajů (jméno a příjmení)
47
Po zadání povinných údajů se zobrazí souhrn všech zadaných údajů, který je možno vytisknout nebo si ho nechat poslat e-mailem. Zároveň je vygenerován čtyřmístný identifikační kód, který se 15 minut před/po sjednaném termínu zadá na úřadě do tiskárny na pořadové lístky v sekci „Objednaní klienti“ a čeká se na vyvolání. Pokud se stanovený interval promešká, rezervace propadá. Celou rezervaci je samozřejmě i možné zrušit pomocí formuláře, do kterého se zadají vstupní údaje a identifikační kód. Na stránkách Prahy 2 je možné sledovat, kolik je čekajících ve frontě na jednotlivé úkony a jaký je časový odhad vyřízení jednotlivých požadavků. Sledovat lze i vytíženost jednotlivých přepážek. Tento trend se rozšiřuje poměrně pomalu a nejčastěji v krajských městech. Je možné si rezervovat agendy spojené s občanskými průkazy, cestovními doklady, evidencí řidičů a evidencí vozidel. V Děčíně je možné se na úřad rezervovat i pomocí zprávy z mobilního telefonu. Tato služba může snížit objednanému občanovi čekání na úřadě nebo si přímo rezervovat čas konkrétního úředníka. Rezervace chtějí zavést ve zdravotnickém systému v kraji Vysočina.
4.2.2. Elektronické formuláře Úroveň eGovernmentu se měří i procentem služeb založených na elektronických formulářích, proto jim zde věnuji prostor. Na úřadech stále převládají formuláře papírové, nebo v lepším případě mohou být v elektronické podobě ke stažení na internetových stránkách úřadu. Avšak ani formulář ke stažení nemusí jít vyplnit v počítači, pokud je např. ve formátu .pdf a neobsahuje pole pro zapisování. Občanům pak nezbývá nic jiného, než formulář vytisknout a odeslat poštou bez jistoty, že formulář vyplnili správně. Nebylo by v tomto případě lepší osobně zajít na úřad a formulář vyplnit tam, za pomoci úředníka? Cílem elektronizace úřadů jsou i elektronické formuláře, které omezí docházení občanů na úřad a sníží náklady s tím spojené. Na druhou stranu úřady budou muset zvýšit počet zaměstnanců, kteří se budou této agendě věnovat. Formuláře by měly být vytvořeny tak, aby je bylo možno online vyplnit a odeslat. Při vyplňování může být formulář nastaven tak, aby u vyplňovaných polí kontroloval správnost zadávaných informací. Po odeslání formuláře přijde odesilateli e-mailem číslo, pod kterým může sledovat stav vyřízení. Odbor územního plánování a stavebního řádu ve městě Černošice [41] má formuláře vytvořeny tak, že je lze odeslat i předvyplněné, pokud si občan není jist, co by měl vyplnit. K odeslání formulářů není zapotřebí elektronického podpisu, jsou odeslány přes internet avšak ne elektronickou poštou. Úřad musí občana kontaktovat, aby případně doplnil chybějící údaje nebo přílohy. Pro potvrzení podání se musí občan dostavit na úřad a podle obdrženého identifikačního čísla, je formulář vytisknut a občan již správně vyplněný a doplněný formulář podepíše. Pro tvorbu interaktivních formulářů může být použit například software 602XML Designer (například v Černošicích). Pro 48
vyplnění formuláře je potřeba si v počítači nainstalovat 602XML Filler, který je dostupný zdarma. Občan si již stáhne požadované formuláře z internetu a pomocí této aplikace je vyplní. Každý formulář (může jich být až stovky na úřad) musí být ručně vytvořen podle požadavků úřadu a legislativy a v průběhu času aktualizován. Formuláře si může vyrábět úřad sám, nebo může požádat firmu, aby formuláře vytvořila. Cena vytvoření jednoho formuláře se pohybuje kolem 1500,-Kč, firmy nabízejí i paušální ceny. Hlavní výhodou těchto formulářů je správnost vyplněných dat a snadné zpracování s možností vytváření statistik.
4.2.3. MMSing Jako první tuto elektronickou službu spustila MČ Praha 6 (www.praha6.cz/mms). Nyní ji nabízí například i MČ Praha 9, MČ Praha 10 a MČ Praha Libuš. Umožňuje občanům zaslat na emailovou adresu pomocí mobilního telefonu nebo e-mailu fotografii, na které je zachycen nežádoucí stav v obci. Přes automatizovaný systém se obrázky dostanou do administračního systému radnice a pověřený úředník je podle typu „nešvaru“ přidělí k řešení konkrétnímu úředníkovi nebo oddělení, kteří určí postup řešení. U každé MMSky je uveden datum zaslání a popis problému. K těmto údajům přibývá postup řešení a kompetentní osoba nebo instituce, které řešení radnice například z důvodu vlastnictví postoupila. Tímto způsobem je možné poměrně rychle upozornit úřad na nepořádek, špatné parkování, nevyhovující stav silnic či chodníků nebo chybějící či poničené značky a cedule.
Obrázek 9 Zobrazení výstupu z aplikace MMSing na stránkách úřadu Zdroj [www.praha6.cz/mms]
4.2.4. Diskuse s úředníky Komunikace s občany patří k základním povinnostem každého úřadu. Primární informace jsou zveřejňovány na úřední desce. Konkrétní dotazy mohou občané na některých úřadech pokládat prostřednictvím internetového formuláře úředníkovi, který odpovídá za danou funkční oblast. Většinou jsou diskuse nebo také „otázky a odpovědi“ rozděleny podle jednotlivých oblastí například územní rozvoj, ekonomika, školství, životní prostředí, kultura, bytová politika a další. Občan může svou otázku zaměřit na konkrétní oblast a od kompetentního úředníka očekávat 49
odpověď. V současnosti funguje na Praze 6 systém, do kterého se vkládají otázky od občanů a úředníci na ně v systému odpoví. Jakmile je otázka zodpovězena, zobrazí se na stránkách městské části. V současnosti městská část řeší problém, zda vloženou otázku ihned zobrazit na internetu nebo zda ji nechat ve schránce konkrétního úředníka a zobrazit ji až s odpovědí. Zabránilo by se tak neoprávněným obviněním, že úředník neodpovídá, když mu například dotaz nemusel být doručen. Pokud by se otázka zobrazila ihned, mohl by nastat problém s urážlivými nebo jinak nevhodnými příspěvky. Takto si může úředník otázky přečíst a reagovat na všechny, aniž by musely být otázky zobrazeny. Další cestu, kterou některé úřady volí je klasické diskusní fórum. Příspěvky nejsou nijak organizovány a odpovědět může kdokoliv. Pro větší přehlednost jsou vytvářeny tematické okruhy, ve kterých si mohou občané vyměňovat názory a informace. Úředníci většinou do těchto diskuzí nevstupují. Problém, který se v posledních letech stále častěji rozmáhá, jsou vulgární a rasistické příspěvky, proto by měla být každá diskuse moderována. Jako obrana může pomoci i povinná registrace, která může odradit případné „potížisty“. Takovýto problematický občan může být z diskuze snadno vyloučen zrušením registrace a zablokováním přístupu.
4.2.5. Elektronické granty Pro obce vyhlašující grantová řízení je zveřejňování grantového záměru elektronicky nedocenitelné. Úředníci zadají podmínky pro získání grantu do administračního rozhraní a po nastavení zahájení a uzávěrky je grantové řízení zveřejněno na internetu. Ve druhé fázi se po registraci může kdokoli přihlásit a vyplnit elektronický formulář žádosti o grant. Součástí je i vyhlašování výsledků a pravidelné informování e-mailem o stavu jednotlivých grantů. Princip je podobný jako u elektronického tržiště. Úřad může mít ve smluvních podmínkách získání grantu, že ten, kdo grant získá musí veřejně uvést částku, na co grant dostal a od koho. Řešením může být zveřejnění fotek a krátkého popisu nebo pozvánka na akci pro kterou byl grant určen.
4.2.6. Novinky e-mailem Pro ty, kdo nemají čas každý den sledovat internetové stránky MČ Praha 6, je určena služba Novinky e-mailem. Každý zaregistrovaný uživatel si může nastavit zasílání jednotlivých novinek, nebo denní či týdenní přehled. V nabídce zasílání novinek jsou možnosti: aktuality (nejnovější zprávy na úvodní stránce), nová vložení na úřední desku, upozornění (důležitá sdělení MČ), plánované akce (pozvánky k volnočasovým aktivitám), nové na serveru (založení nové stránky, nové číslo časopisu, nová el. služba apod.), otázky a odpovědi úředníků na dané téma.
50
4.2.7. Web TV Tuto službu nabízí například web Prahy 6. Každý týden jsou v této městské části (MČ) natočena tři videa s aktuální tematikou. Slouží občanům k rychlému ohlédnutí za uplynulým týdnem. Nyní je v provozu i verze pro neslyšící občany, za kterou dostala MČ cenu IBM za nejlepší elektronickou službu roku 2008. Novinkou je možnost přehrávání těchto videí v některých typech mobilních telefonů a počátkem května byl vyzkoušen přímý přenos videa do mobilních telefonů.
4.2.8. Zápisy a přehled hlasování ze zasedání zastupitelstva Každý úřad musí veřejnost předem informovat o chystaném zasedání zastupitelstva a zveřejnit program. Po ukončení zasedání musí být veřejnosti přístupné výsledky hlasování projednávaných bodů a jednotlivé zápisy. Pro lepší přehlednost je vhodné dát všechny informace do jedné tabulky podle časového harmonogramu. V českých městech není příliš obvyklé, aby se zveřejňovaly přehledy hlasování jednotlivých zastupitelů. Podle mého názoru je to pro voliče důležité, protože z hlasování může vidět, jak který zastupitel hájí zájmy občanů a plní své volební sliby. Aby toto bylo možné, musí být k dispozici elektronická zařízení, kterými každý zastupitel hlasuje. Investice do těchto zařízení není malá, avšak zvyšuje transparentnost úřadu.
Obrázek 10 Ukázka informací ze zasedání zastupitelstva Zdroj [www.praha6.cz/zast_zapisy.html]
51
4.2.9. Projekty MČ s diskusí V každé obci, městě i na úřadě je potřeba někdy provést rekonstrukci, přistavět nové kanceláře, vybudovat bezbariérové vstupy, zvýšit kapacitu parkovišť, postavit podzemní garáže nebo vytvořit nové obytné domy či obchodní centrum. Pro občany je vždy důležité se moci alespoň částečně zapojit do dění v místě bydliště, přijít s novým návrhem, vylepšením, vyjádřit svůj názor na věc. Z tohoto důvodu považuji za užitečné informace o chystaných projektech (kdy se bude stavět, kde, která firma, průběh výběrového řízení, ostatní návrhy, rozpočet, etapy, podíl úřadu na stavbě apod.) a diskuse ke každému z nich.
4.2.10.
Really Simple Syndication (RSS)
RSS je formát představující způsob publikování informací z internetu. Čtečky RSS kanálů, kterých je na internetu poměrně mnoho, a jsou většinou k dispozici zdarma, umožňují sledovat zprávy z oblastí, které si předdefinujeme ve čtečce. V jedné čtečce je možné si nastavit sledování nových zpráv na libovolných stránkách. Stačí jen zadat internetovou adresu na které chceme sledovat změny.
4.2.11.
On-line zasedání zastupitelstva
Zasedání zastupitelstva jsou veřejně přístupná. Z každého zasedání jsou vytvářeny zápisy a přehledy hlasování z elektronických hlasovacích zařízení. Na některých úřadech jsou zasedání natáčena videokamerami. Městská část Praha 6 se rozhodla svá zasedání vysílat on-line přenosem v reálném čase na internetu tzv. webcasting. Přenos je možné sledovat i v PDA přístrojích a to buď přímo v okně internetového prohlížeče nebo v interním přehrávači. Celé zasedání je zpravidla snímáno dvěma kamerami, mezi kterými je možné se přepínat. Nyní na Praze 6 probíhá rekonstrukce radnice, a proto musela být zasedání přemístěna do náhradních prostor, kde je zasedání natáčeno pouze na jednu kameru. Pro ty, kdo se nemohou zúčastnit zasedání osobně a nechtějí pouze číst zkrácené verze jednání, je určen tento způsob záznamu. Po skončení zasedání se videa nastříhají podle projednávaných bodů a jsou uložena do tabulky k jednotlivým hlasováním a přílohám. Online zasedání zastupitelstva se stává mezi občany stále žádanější formou výstupů zasedání zastupitelstva, a proto k jeho zavedení přistoupila i další města, např. Děčín, Zruč nad Sázavou, Jihlava, Němčovice a další.
4.2.12.
TV v mobilním telefonu
Tento příklad je důkazem rychlého vývoje technologií. Před několika lety bylo nemyslitelné uvažovat o sledování televize pomocí telefonu, nyní již v nich můžeme sledovat i přímé vysílání. Na Praze 6 se rozhodli pomocí mobilních telefonů vysílat zprávy z internetové televize. Občanům 52
jsou k dispozici každé pondělí nové zprávy z městské části (www.tv6.cz). Pro sluchově postižené občany je vytvořena verze pro neslyšící. Nápad streamingu v mobilních telefonech vznikl z přímého přenosu zasedání zastupitelstva. Na počátku května bylo možné sledovat pomocí mobilních telefonů přímý přenos Dejvických slavností.
4.2.13.
SMS infokanál
Cílem této služby je informovat občany o mimořádných situacích jako jsou živelné katastrofy, omezení v dodávkách vody, elektřiny, změny v MHD, ale pomocí SMS mohou probíhat ankety a hlasování. Přihlásit se ke službě může kdokoliv, pomocí zaslání zprávy s textem (příklad IK PRAHA 6 REGISTRUJ) na určené číslo. Pověřený úředník do systému na webových stránkách provozovatele zadá znění zprávy, která je ihned rozeslána na registrovaná čísla. Tato služba se poměrně rychle rozšiřuje, zájem o ni má čím dál tím více úřadů.
4.2.14.
Další perspektivy
Velmi málo obcí nabízí možnost elektronického zjišťování stavu podání nebo elektronického sjednávání schůzek s úředníky. Pro větší transparentnost úřadu bych doporučila zveřejňovat hlasování jednotlivých zastupitelů. Tyto zmíněné elektronické služby nejsou pro úřady povinné ze zákona, nicméně mohly by výrazně přispět k otevřenosti veřejné správy. Trend v oblasti technologií ve VS směřuje k otevřenému formátu XML. Ten umožňuje převod do potřebných formátů. VS by měla být otevřena ve všech ohledech, a tudíž by se měla zamyslet i nad používanými technologiemi. Vadí mi názory některých zastupitelů, kteří tvrdí, že ten či onen software používá většina obyvatel, a proto jsou výstupy právě v tom formátu.
4.3. Přínosy a náklady elektronických služeb Náklady a přínosy elektronické služby by měly být známy vždy před jejím zavedením. Tyto veličiny zajímají nejen některé zastupitele, ale především samotné občany, kteří je platí ze svých daní. Náklady se zpravidla počítají u služeb jednodušeji než přínosy, jsou lépe měřitelné. Do nákladů může být zahrnuta cena, za kterou si službu úřad pronajímá nebo nechá vyrobit, školení, správa aplikací, energie, spotřební materiál, nákup technologií. U služeb veřejné správy nelze mluvit o ziscích, počítá se především snížení nákladů. Přínosy jsou často hůře měřitelné. Největším přínosem pro občany je dostupnost služby 24 hodin 7 dní v týdnu z jakéhokoliv zařízení připojeného k internetu. Mezi nesporné přínosy patří i větší transparentnost úřadu např. při vyhlašování výběrového řízení v elektronickém tržišti nebo při vyhlašování grantových řízení. Občané oceňují možnost sledovat postup vyřízení podané žádosti a
53
především úsporu času, který by strávili na úřadech ve frontách. Důležité jsou „nové“ způsoby získávání informací e-mailem, SMS, webovou televizí, el. úřední deskou, diskusí atd. Pro veřejnou správu jsou přínosem hlavně vyšší výkonnost, zjednodušení a zpřehlednění procesů, vyšší důvěryhodnost, výkonnost, přizpůsobivost. Elektronické služby umožňují i zkvalitnění komunikace s ostatními úřady. Měřit se dá zkrácení doby vyřízení požadavku, počet vyřízených požadavků, snížení nákladů na lidské zdroje a spotřební materiál, snížení chybovosti. Lépe se vedou statistiky o jednotlivých službách.
4.4. Shrnutí Celá kapitola je věnována elektronickým službám ve státní správě a samosprávě. Cílem bylo uvést řadu rozmanitých služeb, které mohou sloužit jako inspirace pro úřady, které tyto služby doposud nenabízejí. Více se zaměřuji na samosprávu, kde je informovanost úřadů o jednotlivých službách mizivá. Úřady se o službách zavedených na jiném úřadě dovídají až z každoročně konaných celostátních a mezinárodních soutěží, pokud je ovšem tato tematika zajímá. Je také nad možnosti úřadů sledovat weby téměř 400 samospráv. Cílem bylo vybrat ty služby, které jsou pro občany nejužitečnější, což jak se ukázalo není příliš jednoduché měřit, protože neexistují přesně dané metriky.
54
5. Zavedení a provozování elektronických služeb Jak jsem ukázala v kapitole 4, rozmanitost poskytovaných elektronických služeb je veliká. Přínosy služeb pro občany, jakkoliv špatně měřitelné, se liší. A tak ne všechny služby svým přínosem vyváží své náklady. Proto jsem se rozhodla vybrat základní množinu služeb, jež jsou podle mne užitečné i pro menší samosprávní úřady, a popsat možnosti jejich zavedení pro úřad, který zatím neposkytuje žádné služby anebo pouze jejich malou část. Množinu jsem vybírala ze služeb volitelných, tedy z těch, které nejsou povinné ze zákona, na základě popularity služeb občany. Služby povinné ze zákona (především elektronická podatelna, úřední deska, přehled životních situací), nemají v žádné vyhlášce ani příručce uvedeno, jak je vytvořit. Důležité je splnění obsahu a funkcí, které zákon vyžaduje. Doporučen není ani standard, proto je každá služba vytvářena podle možností úřadu. Je obtížné propojit jednotlivé služby a úřady vzhledem k různým použitým technologiím. Z volitelných služeb by v realizovaných neměly chybět: •
eSpis
•
diskuse s úředníky
•
elektronické objednávání na úřad
•
streaming zasedání zastupitelstva nebo alespoň videa ze zasedání
•
novinky emailem nebo pomocí SMS zpráv
Tyto služby považuji za zcela klíčové pro všechny občany. Jak již bylo řečeno, základní funkcí všech webových stránek jsou informace a snadný přístup k nim. Všechny tyto služby se snaží o co největší zjednodušení získávání informací z úřadu a to především v přehledné a srozumitelné podobě. Za největší přínos elektronických služeb považuji zjednodušený přístup k informacím. Kdokoliv může kdykoliv zjišťovat potřebné údaje, podávat žádosti, sledovat průběh jejich vyřizování a sledovat zasedání zastupitelstva bez zbytečného čekání na úřadu.
5.1. Možnosti pořízení aplikací Téměř každý samosprávní úřad má své oddělení nebo odbor informatiky. I u malých úřadů (obce do 1000 obyvatel) musí být tato oblast také pokryta zodpovědným pracovníkem. Hlavními úkoly těchto útvarů jsou zpravidla provoz a rozvoj IS úřadů, školení zaměstnanců v oblasti IT, správa a administrace dat, zabezpečení IS, návrh a realizace prezentace úřadu na internetu. Zdaleka ne všechny úřady disponují svými analytiky a programátory, kteří by navrhli a implementovali požadovaný IS nebo elektronickou službu. Návrhy na vylepšení stávajícího IS a elektronických služeb zpravidla přicházejí od zaměstnanců úřadů, nejaktivnější bývá tiskový mluvčí, který se snaží co nejvíce úřad zviditelnit, a od samotných 55
občanů využívajících online služby. Většina úřadů využívá jako základní software typizovanou aplikaci typu Lotus software, se kterou jsou propojeny webové aplikace úřadu. Jedná se především o databáze kontaktů na úředníky, úřední desku, zápisy ze zasedání zastupitelstva, životní situace, grantová a výběrová řízení a další. Úřadu se nabízí několik možností jak tyto nápady zrealizovat.
5.1.1. Vlastní vývoj Pokud má úřad dostatek vlastních specialistů, může uskutečnit projekt svými silami. Obvykle tomu tak není a úřad spolupracuje s externím dodavatelem. Vzhledem k vývoji v IT není ani žádoucí, aby samospráva měla takové zaměstnance. Využití služeb specializovaných firem by mělo přinést řešení, která budou technologicky i ideově na špičce z nabídky trhu.
5.1.2. Vývoj na míru od dodavatele Vývoj a implementace od externího dodavatele je využíván, pokud úřad nemá své programátory a analytiky. V tomto případě se koná veřejné výběrové řízení, během kterého je vybrána firma, která nabídne nejvhodnější řešení na požadované aplikace. Zpravidla se tato firma zavazuje i k údržbě a aktualizacím aplikace na určitou dobu. Stejně jako při zadáních pro soukromé firmy, je potřeba sepsat kvalitní smlouvy a určit zodpovědné osoby. Bohužel se u státní správy nedá hovořit o projektovém řízení. Po sepsání obecnější smlouvy má vybraná firma volné pole působení, úřad pouze čeká na výsledek. Firma má často i návrhy na vylepšení a doplnění požadovaných aplikací o nové funkce, což většinou není na škodu. Ve své praxi jsem se prozatím setkala s projekty, které byly tvořeny na míru konkrétnímu úředníkovi. Jedním z příkladů může být elektronická kronika, která slouží k dokumentaci událostí v obci. S paní kronikářkou jsme vymyslely spoustu užitečných funkcí a možností nastavení aplikace včetně zobrazování na internetu. Téměř po roce od spuštění aplikace mnoho příspěvků nepřibylo. Důvodem je především neochota paní kronikářky změnit způsob zaznamenávání událostí z papírové kroniky do předpřipravených formulářových polí, přestože jsou navržena podle jejích přání. Úspěšnějším projektem jsou plánované akce. Šetří tiskovému mluvčímu čas, který by strávil čtením e-mailů a přepisováním jejich obsahu na internet. Takto může kdokoli ze zaměstnanců úřadu zadat pomocí internetového formuláře plánovanou akci, a mluvčí ji pouze schválí pro zveřejnění anebo zamítne. Hlavní výhodou tohoto způsobu pořizování softwaru je především tvorba funkcí na míru. Přínosem jsou i znalosti firem, které navrhují vylepšení a případné nové funkce. Vývoj a testování takovýchto aplikací trvá nějakou dobu a proto nejsou spuštěny do ostrého provozu ihned.
56
5.1.3. Nákup již hotových řešení •
Softwarové balíčky jsou nejjednodušší způsob pořízení softwaru. Po instalaci a nastavení parametrů obvykle proběhne školení úředníků. Tento způsob pořízení je na úřadech stále častější. Nabídka na trhu se rozrůstá, stále více firem začíná poskytovat software pro státní správu. Více možností nabízejí programy otevřené, které umožňují propojení se stávajícími systémy, nebo možnost použít jen potřebnou část.
•
Portálová řešení se v posledních letech stávají poměrně oblíbeným způsobem řešení elektronické komunikace jak ve firmách (příkladem mohou být EDI technologie, sloužící pro výměnu dat mezi dodavateli a odběrateli) tak na úřadech. Na jednom portálu může být registrováno více úřadů. Tyto projekty podporuje MVČR, jehož snahou je umožnit občanům a firmám přes jeden portál vyřídit všechny potřebné záležitosti na úřadech.
Příkladem může být podle zdroje [12] VIRTUOS (VIRTUálně – občan – samospráva). Je to kompletní informační systém portálového typu (www.evirtuos.cz). Mezi základní funkce patří elektronická podání (úřad si může v systému vytvářet i své formuláře), sledování postupu jak elektronických tak papírových podání podle jednacího čísla, rezervace času úředníka nebo přepážky na určitý termín, elektronická úřední deska, životní situace na jednotlivých úřadech. Pro obce, které nemají své vlastní internetové stránky je k dispozici jednoduchý informační portál. Řešení obsahuje i elektronickou spisovou službu. Při výběru možného řešení musí brát úřad v potaz především povahu oblasti, kterou chce pomocí aplikací řešit, kolik uživatelů ji bude využívat a jak často ji budou využívat. Tato práce je věnována internetovým aplikacím, pro které úřad zpravidla vyčleňuje jednoho zodpovědného úředníka pro jednotlivé agendy. Při tvorbě návrhu aplikace by neměl chybět úředník – klíčový uživatel, který má na starost konkrétní oblast. Většinou má mnoho doplňkových a podnětných informací k zadanému tématu.
5.2. Financování pořízení elektronických služeb Jak jsem popsala v předchozí podkapitole, možností, jak pořídit elektronické služby na úřad je několik. Každá však stojí určité úsilí a finance. Některé rozsáhlejší projekty jsou nákladnější a samotné úřady na ně nemusí mít v rozpočtu dostatek peněz. Přesto je chtějí realizovat, protože jim v budoucnu přinesou vyšší efektivitu práce, spokojenější občany, přehlednější a rychlejší procesy, úsporu všech nákladů. Řešením může být čerpání fondů EU, jejichž přehled se nalézá na stránkách www.strukturalni-fondy.cz. Ministerstvo pro místní rozvoj pro čerpání těchto fondů nabízí operační programy pro různé tematické oblasti. Pro místní samosprávu byl schválen na konci roku 2007 pro období 2007-2013 57
Integrovaný operační program (IOP) – zavádění ICT v územní veřejné správě. Podle zdroje [39] je program zaměřen
„na
modernizaci
územní
veřejné
správy
elektronizaci agend vykonávaných orgány místní samosprávy
a
(kraje, obce), především k zefektivnění
elektronické
komunikace mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy zabezpečením vzájemné kompatibility informačních systémů a datové propojenosti místní kompatibility
s modernizací
a
ústřední správy,(…).,které
ústřední zajistí
veřejné
správy
zjednodušení
a
(včetně zrychlení
komunikace občanů s úřady územní samosprávy, on-line přístup ke správním agendám a co nejvíce informací zdarma prostřednictvím internetu.“ Do podporovaných aktivit patří tedy především elektronizace služeb VS. IOP není určen pro území hl. m. Prahy. Pro toto území je určen částečně program Praha – konkurenceschopnost, oblast podpory Rozvoj a dostupnost služeb ICT (podrobné informace jsou na stránkách www.prahafondy.eu pod zkratkou OPPK). Specifické cíle tohoto programu jsou ve zdroji [8]: •
Zvýšit efektivitu veřejné správy a služeb pro veřejnost (e-Government).
•
Zvýšit nabídku progresivních a cenově dostupných služeb a aplikací ICT pro občany.
•
Podpořit přenos nových technologií a jejich osvojování.
•
Podpořit rozvoj sítí vysokorychlostního připojení domácností, MSP a veřejných prostranství.
Žádost o grant může podat kdokoliv, na internetu jsou návody jak správně vyplnit žádost. K dispozici jsou on-line formuláře, které provedou žadatele krok za krokem. S žádostí o grant mohou pomoci i firmy, které se specializují na vypracování žádostí. Cena vypracování žádosti se pohybuje v rozmezí 20-60 tisíc korun.
5.3. Shrnutí Cílem kapitoly bylo uvést možnosti pořízení webových aplikací a možnosti financování. Vzhledem k odlišnostem aplikací jednotlivých úřadů je podle mého názoru ideální nechat si je zpracovat na míru externím dodavatelem, podle požadavků uživatelů. Přizpůsobování hotových řešení může vést ke zbytečně a neefektivně vynaloženým nákladům, a nemusí úředníkům vyhovovat. Vzhledem k poměrně vysokým nákladům v IT oblasti jsem úřady navedla na možnost financování projektů kromě příjmů ze státního rozpočtu také pomocí dotací a grantů ze strukturálních fondů Evropské unie.
58
6. Závěr V první část práce jsem se zaměřila na pojem eGovernment, legislativu a porovnání úrovně elektronizace v ČR a EU. Došla jsem k závěrům, že elektronizace veřejné správy postupuje v ČR pomaleji než v EU. Většina základních služeb, kterými se úroveň e-Governmentu hodnotí, ještě nejsou dostupné online. Příčinou je nedostatečná podpora legislativy a malá spolupráce s odborníky při tvorbě nových zákonů a novelizací. Některé schválené zákony jsou v praxi obtížně realizovatelné. Svůj podíl má i neochota úředníků učit se novým postupům. Je důležité si uvědomit, že elektronizace zefektivní procesy ve VS, ovšem počet úředníků se nesníží, spíše naopak. České podniky jsou v komunikaci s veřejnou správou pomocí internetu nad průměrem EU. Pro firmy existuje více elektronických služeb než pro občany. Jsou to zejména různé typy daňových přiznání a sociální a zdravotní pojištění pro zaměstnance, které firmy nejčastěji využívají. Povinnou službou zavedenou na všech úřadech jsou elektronické podatelny. Nejsou však příliš využívány kvůli nutnosti vlastnit zaručený elektronický podpis a malé nabídce služeb, které lze s jejich pomocí vyřídit. Ze statistik vyplývá, že by občané rádi využívali elektronické služby jako je online žádost na změnu v osobních dokladech nebo online registrace automobilu, avšak tyto služby nejsou stále dostupné.
Elektronické
služby
jsou
k dispozici
pouze
na internetu,
avšak
pokrytí
vysokorychlostním internetem není zcela dostupné pro celé území ČR. Polovina domácností nedisponuje vlastním počítačem, natož připojením k internetu. V mnoha případech lidé nemají základní počítačové znalosti. Tento problém se snaží vláda řešit pomocí bezplatných kurzů. V zahraničí existují i příspěvky na zakoupení počítače. Druhá část práce analyzuje elektronické služby, které úřady nabízejí, jejich zavedení a možnosti financování. Z druhé části je zřejmé, že kromě rychlejší komunikace úřadů s veřejností je potřeba vytvořit základní registry, do kterých budou mít přístup všechny úřady. Jedině tak se stane vyřizování základních úkonů na úřadech záležitostí několika málo minut, protože nebude potřeba neustále dokola dávat úřadům výpisy a potvrzení potřebné pro vyřízení žádostí. Nejen e-maily, ale i ostatní komunikační technologie jako SMS zprávy, ICQ, skype a streaming videa mohou sloužit ke kontaktu a poskytování informací z úřadu. Samosprávní jednotky stále nejsou na elektronizaci jednotlivých agend připraveny, postupně je k tomu však nutí legislativa, která mění doporučení na povinnost. V této oblasti však nejsou žádné povinné normy, které by stanovily přesná kriteria a výstupní formáty. Městské a obecní úřady tak vytvářejí svá vlastní řešení, která příliš nenapomáhají celkové elektronizaci. Často se jedná o
59
služby, které zviditelní úřad, ale občanům příliš kontakt s úřadem neulehčí. Příležitost pro úřady vidím především v portálových řešeních, které se snadno ovládají a jsou dostupná všem. Elektronizace státní správy postupuje rychleji než v samosprávních jednotkách. Domnívám se, že je to zejména kvůli jednoduššímu financování projektů, větší jednotnosti používaných technologií a vyššími znalostmi IT oddělení s projektovým řízením. Dá se říci, že každé ministerstvo nabízí elektronickou službu podle svého zaměření. Krajské úřady mají elektronizaci také ulehčenu. MV a asociace krajů vytvořily v roce 2005 Krajský evidenční IS, který obsahuje evidenci aplikací v jednotlivých krajích a snaží se docílit jednotnosti aplikací. Problémem zůstávají samotné obecní a městské úřady. Pro ně neexistuje žádný sjednocující standard pro elektronizaci. Nikde není řečeno jakými technologiemi a nástroji by měly být plněny povinnosti vyplývající z legislativy. Každý úřad se snaží vytvářet elektronické služby podle svých možností a prostředků. Bohužel tato nejednotnost způsobí značné potíže při propojování jednotlivých úřadů. Zhodnocení splnění stanovených cílů Cílů jsem si na začátku práce stanovila několik. Jedním bylo vytvoření přehledu základních právních předpisů, které musí samospráva dodržovat. Výčet není vyčerpávající, zahrnuje však aktuální novely zákonů a vyhlášky týkající se webových prezentací VS. Dalším cílem bylo vytvořit přehled elektronických služeb, které se na webech VS nacházejí a určit jejich vývoj. Vybírala jsem služby, které jsou podle mého názoru nejvíce užitečné pro komunikaci mezi občany a VS, nebo zjednodušují agendy úřadů. Cíle určené na počátku práce se mi tedy podařilo úspěšně splnit. Přínosy práce Hlavním přínosem práce je souhrn povinností a doporučení, které by měla VS na svých webových prezentacích dodržovat. Dále jsem vybrala základní elektronické služby, které by neměly chybět na žádném webu úřadu. Pro úřady mohou být inspirací i způsoby pořízení elektronických služeb a možnosti financování. Práce analyzuje i požadavky občanů, které by měly sloužit jako náměty pro další vývoj těchto služeb. Další náměty pro řešení eGovernmentu Vzhledem k cílům eGovernmentu – zjednodušení a zrychlení správních procesů, větší transparentnost úřadů a přiblížení se občanům, by mělo být prováděno více diskusí a šetření na toto téma s širokou veřejností. Inspirace ze zahraničí může také zlepšit zavádění některých služeb. Ideálním by bylo sjednocení IS všech úřadů, což by značně zjednodušilo elektronizaci a komunikaci mezi jednotlivými úřady. Legislativa by měla doporučovat technologie a postupy.
60
7. Terminologický slovník Termín
eGovenment
Zkratka
eGON
ÚIR-ADR IS RŽP eGovernment act
Význam eGovernment je využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě, spojených s organizačními změnami a novými dovednostmi, za účelem zlepšení veřejných služeb, demokratizaci procesů a posílení podpory státní politiky. [13] Územní identifikační registr adres a nemovitostí Informační systém registru živnostenského podnikání
eGa
Prozatím ještě neschválený zákon o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentu a o změně některých zákonů. Komunikační infrastruktura veřejné správy (propojení jednotlivých úřadů)
KIVS Veřejná správa
VS
veřejná správa = státní správa + samospráva
Životní situace
ŽS
Seznam možných situací se kterými se může občan na úřad obrátit. Tyto seznamy nařizuje úřadům zveřejňovat vyhláška Ministerstva informatiky č. 442/2006 Sb.
OSVČ DPH EPO
Osoba samostatně výdělečně činná Daň z přidané hodnoty Aplikace elektronického podání pro daňovou správu
eProcurement
Elektronická tržiště, aukce, jsou jedním z cílů strategie eEurope 2005.
Spisová služba
Řeší příjem, evidenci, rozdělování a oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a postupy při vyřazování dokumentů a skartační řízení dokumentů. Řídí se vyhláškou č. 646/2004 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby.
Sbírka Legislativa eObčanský průkaz SIP ÚVIS eČesko 2006 digital divide základní registry ICT
Elektronické verze právních předpisů a dalších aktů státních orgánů včetně mezinárodních smluv Elektronický legislativní proces Občanský průkaz obsahující elektronickou část, kterou se identifikuje v informačním systému VS Státní informační politika - první dokument z roku 1999 zabývající se eGovernmentem Úřad pro veřejné IS Strategie státní informační a komunikační politiky z roku 2005. Vychází z plánu eEurope 2005. rozdělení obyvatel podle informační gramotnosti ROB, ROS, RÚIAN, RPP Informační a komunikační technologie
61
Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál poskytuje občanům výpisy ze základních registrů
Czech POINT ePUSA
Elektronický portál územních samospráv zveřejňuje základní kontakty na jednotlivé úřady
ePodatelna
Na informačním serveru českého soudnictví nabízí odesílání interaktivních formulářů.
eHealth
Elektronické zdravotnictví má za cíl propojit jednotlivá zdravotnická zařízení a zdigitalizovat záznamy o pacientech.
KEVIS
Krajský evidenční informační systém slouží pro podporu elektronizace krajů především zveřejňováním uskutečněných projektů
eTourism
Aplikace pro podporu elektronických služeb pro turisty. (rezervace hotelů, pohostinství, kulturních akcí atd.)
eXtensible Markup Language
XML
Standardní formát pro výměnu informací.
Multimedia Messaging Service
MMS
Multimediální zprávy umožňují mimo text zaslat i obrázek, hudbu nebo video.
Really Simple Syndication
RSS
Formát představující způsob publikování informací z internetu
Integrovaný operační program
IOP
IOP je program, který vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj v souvislosti finančně podpořit zavádění ICT ve VS.
Operační program Praha konkurenceschopnost
OPPK
OPPK je program, který vyhlásilo Ministrestvo pro místní rozvoj v souvislosti s čerpáním fondů z EU na podporu elektronizace VS v hl. m. Praze.
62
8. Seznam použitých zdrojů 1. Ministerstvo vnitra ČR: Veřejná správa v České republice, Praha: Ministerstvo vnitra ČR 2005. 118s. ISBN 80-239-4709-5. 2. ZUKAL, Ing. Jiří. EU: Informační a komunikační technologie pronikají do zdravotnictví. Týdeník pro státní správu a samosprávu. roč. 2003, č. 25, s. 1. Dostupný z WWW:
. 3. eGovernment : Veřejná správa jako živý organismus. [online]. [cit. 2008-03-15]. Dostupný z WWW: <3. www.langer.cz/data/eGon_brozura.pdf >. 4. ZELENKOVÁ, Naďa. Elektronická komunikace mezi státní správou a občanem v ČR. Praha, 2005. 63 s. Diplomová práce. 5. Ministerstvo informatiky ČR: Státní informační a komunikační politika: e-Česko 2006, Praha: Ministerstvo informatiky ČR 2004. 47s. 6. Blind Friendly Web [online]. 2001 [cit. 2008-03-29]. Dostupný z WWW: . 7. První den provozu projektu Czech POINT v roce 2008 [online]. 2007 [cit. 2008-04-05]. Dostupný z WWW: . 8. Operační program Praha - konkurenceschopnost 2007 - 2013 [online]. [cit. 2008-05-14]. Dostupný z WWW: . 9. i2010 eGovernment Action Plan: Accelerating eGovernment in Europe for the Benefit of All dostupný z: <ec.europa.eu/transparency/archival_policy/docs/moreq/action_plan_i2010_en.pdf> (4.4.2008) 10. Measuring progress [online]. [cit. 2008-04-06]. Dostupný z WWW: . 11. Obecní a městské úřady jsou už virtualizované. Hospodářské noviny . 18.3.2008, s. 22. 2004 [cit. 2008-03-20] 12. KOUDELE, Václav. VIRTUOS přináší výhody i malým sídlům. Moderní obec. 3.4.2008, s. 14. 13. Developing eGovernment to realise the Lisbon Strategy [online]. 18/06/2004 [cit. 200803-19]. Dostupný z WWW: . 14. Počty elektronických podání uskutečněných prostřednictvím aplikace EPO [online]. 5. 2. 2008 [cit. 2008-04-5]. Dostupný z WWW: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/30_416.html >. 15. MAŠEK, Pavel. E-Government v České republice.2008. 69 s. Diplomová práce. 16. MIKUŠKOVIC, Martin. Živnostenský rejstřík : Zkušenosti z provozu centrálního registru. [online]. 2008 [cit. 2008-03-25]. Dostupný z WWW: <www.egovernment.cz/registry/PDF/2.pdf>.
63
17. EICTA. EICTA EU Inclusive Society Industry Declaration [online]. 12.6.2006. Riga : [cit. 2008-03-26]. Dostupný z WWW: . 18. COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. i2010 – A European Information Society for growth and employment [online]. 1.6.2005. Brusel. [cit. 2008-0315]. Dostupný z WWW: . 19. Akční plán „eGovernment“ v rámci iniciativy i2010 : Urychlování zavádění elektronické veřejné správy v Evropě ve prospěch všech [online]. 25.04.2006. [cit. 2008-03-28]. Dostupný z WWW: . 20. eGovernment nám zjednoduší život, říkají internetoví uživatelé v ČR [online]. 18.3.2008. [cit. 2008-03-20]. Dostupný z WWW: . 21. Poskytování informací a služeb na webových stránkách veřejné správy : Průzkum obsahu webových stránek ve veřejné správě [online]. [cit. 2008-04-29]. Dostupný z WWW: . 22. ŽIŽKA, Petr. Bombastická grafika kvalitní obsah nenahradí [online]. 15.7.2003. 2003 [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: . 23. Informační společnost v číslech 2008 [online]. 2008. ČSÚ, 25.4.2008 [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: . 24. Statistiky vydaných výstupů v rámci projektu Czech POINT k 27. 4. 2008 [online]. 27.4.2008. [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: . 25. Informační a komunikační technologie v domácnostech a jejich využívání jednotlivci v ČR v roce 2006 [online]. [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . 26. An overview of the eGov situation in Europe [online]. 01.10.2007 [cit. 2008-05-09]. Dostupný z WWW: . 27. Communication “Preparing Europe’s digital future. i2010 Mid-Term Review” [online]. 17.4.2008 [cit. 2008-04-25]. Dostupný z WWW: < http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0199:FIN:CS:PDF>. 28. NOVOTNÝ, Jiří . Na poštu brzy i pro výpis z rejstříku [online]. 4.3.2008. [cit. 2008-0315]. Dostupný z WWW: . 29. Seznam Czech POINTů [online]. [cit. 2008-03-04]. Dostupný z WWW: . 30. Czech Point odstartoval v Praze 13 [online]. [cit. 2008-03-03]. Dostupný z WWW: .
64
31. 55/08 Koncepce právní úpravy elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronického legislativního procesu [online]. 29. 4. 2008 [cit. 2008-05-20]. Dostupný z WWW: . 32. Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ [online]. [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: . 33. Rada vlády pro informační společnost schválila Strategii rozvoje služeb pro „informační společnost“ [online]. [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: . 34. Předseda ČSÚ a ministr vnitra podepsali memorandum o e-volbách [online]. [cit. 200804-20]. Dostupný z WWW: . 35. Uživatelská příručka ePUSA květen 2008 [online]. [cit. 2008-05-15]. Dostupný z WWW: . 36. Historie, cíle a funkce aplikace ePusa [online]. [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . 37. Propozice soutěže Zlatý erb 2008 [online]. [cit. 2008-03-13]. Dostupný z WWW: . 38. Studie připravenosti měst a obcí na přímou komunikaci s občanem - II. ročník [online]. 3. 4 2008. Praha [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: . 39. Oblast intervence 2.1 – Zavádění ICT v územní veřejné správě [online]. [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/Integrovavany_operacni_program/Do kumenty/Dokument/intervence/Oblast_intervence_2_1_060608.pdf 40. Informační technologie ve veřejné správě [online]. 2000 [cit. 2008-05-30]. Dostupný z WWW: . 41. Elektronické formuláře ve formátu 602XML Filleru iniciativa \"Podaná ruka\" [online]. 2000 [cit. 2008-06-05]. Dostupný z WWW: . 42. Obecní a městské úřady jsou už virtualizované [online]. 18.3.2008. [cit. 2008-03-20]. Dostupný z WWW: . 43. SKOKAN, Miroslav. EHealth aneb přišel čas skutečně elektronického zdravotnictví? [online]. duben 2008. [cit. 2008-04-30]. Dostupný z WWW: . 44. NEČASOVÁ, Kateřina. E-learningový kurz : Informační společnost a životní prostředí . Brno, 2007. 97 s.[cit. 2208-14-05] Dostupný z WWW: .
65
45. DUBEN, Jan. ODok – elektronické knihovny Úřadu vlády : ČR – současnost a praktické využití [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupný z WWW: . 46. Ing. MACEK, Mojmír. Spolupráce veřejné a soukromé sféry v geoprostoru? [online]. [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: .
Právní předpisy 1. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. 2. Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti 3. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 4. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 5. zákon č. 61/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů 6. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 64/2008 7. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 8. Vyhláška č. 496/2004 Sb. o elektronických podatelnách 9. Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů 10. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení 11. Zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě 12. Vyhláška č. 646/2004 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby. 13. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu 14. Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb. 15. Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv 16. Návrh zákona o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentu
66
9. Přehled obrázků Obrázek 1 panáček EGON Obrázek 2 Komunikace IS RŽP s registry Obrázek 3 Ukázka elektronické úřední desky na Praze 6 Obrázek 4 Proces průběhu veřejné zakázky Obrázek 5 Průběh přechodu na E-Government Obrázek 6 Pozice ePusa v prostředí veřejné správy Obrázek 7 Subjekty v rámci eHealth Obrázek 8 Zobrazení výstupu z aplikace MMSing na stránkách úřadu Obrázek 9 Ukázka informací ze zasedání zastupitelstva
10. Přehled grafů Graf 1 Znalost pojmu eGovernmet Graf 2 Vývoj aplikace pro elektronické podání v letech 2002 – 2007 Graf 3 Počet elektronických podání k 31. 3. 2008 Graf 4 Vývoj právního a technického prostředí Graf 5 Míra rozšíření širokopásmového připojení v EU v lednu 2008 Graf 6 Zájem uživatelů internetu o jednotlivé služby eGovernmentu Graf 7 Podniky s počtem 10 a více zaměstnaných osob, které použily internet ve vztahu k veřejné správě (%), 2007 Graf 8 Jednotlivci (16-74 let) používající internet k online vyplnění a odeslání formulářů pro úřady veřejné správy Graf 9 Jednotlivci ve věku 16-74 let používající internet ke stahování formulářů z webových stránek úřadů Graf 10 Procento orgánů veřejné správy nabízejících on-line služby na webových stránkách k 31. 12. 2006 Graf 11 Použití internetu jednotlivci ve věku 16-74 let ve vztahu k veřejné správě celkem Graf 12 Důležitost charakteristik na webech veřejné správy Graf 13 Procento úřadů nabízejících vybrané informace na webových stránkách rok 2007 Graf 14 Procento úřadů nabízejících on-line služby na webových stránkách rok 2007 Graf 15 Procento úřadů, které nabízejí on-line služby na webových stránkách v roce 2007 Graf 16 Procento obcí s rozšířenou působností nabízejících na webu vybrané služby Graf 17 Očekávání a překážky v rozvoje eGovernmentu Graf 18 Vybavenost domácností osobním počítačem a připojením k internetu
67
Graf 19 a Graf 20 Počty vydaných výpisů z jednotlivých rejstříků v letech 2007 a prvním čtvrtletí roku 2008 Graf 21 Počty vydaných výstupů v projektu Czech POINT k 11. 5. 2008 Graf 22 Procento úřadů s rozšířenou působností nabízejících vybrané základní on-line služby na webových stránkách veřejné správy
11. Přehled tabulek Tabulka 1 Dvacet základních služeb pro občany a pro firmy Tabulka 2 Webové stránky jednotlivých základních služeb Tabulka 3 Komunikační kanály v praxi Tabulka 4 Počet obcí nabízejících jednotlivé elektronické služby
68
12. Přílohy Příloha 1 vyhlášky č. 442/2006 Sb. - Struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu
Označení a uvozovací text
Obsah položky
1. Název
Úplný název povinného subjektu. Uvádí se vždy bez zkratek.
2. Důvod a způsob založení
Důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost. Uvádí se jako textová informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi. Jako textová informace se vždy uvádí zřizovatel, nadřízený orgán,*) případně další nadřízené úřady, pokud se liší přímé vedení od metodického.
3. Organizační struktura
4. Kontaktní spojení
4.1. Kontaktní poštovní adresa
Popis vnitřní organizační struktury povinného subjektu. Uvádí se jako textová informace, schéma nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi, včetně dalších informací o vnitřních útvarech (odborech a odděleních) povinného subjektu. Lze uvést také a) seznam podřízených povinných subjektů (z hlediska podávání opravných prostředků) jako textovou informaci nebo hypertextový odkaz na internetové stránky s uvedenými informacemi, b) seznam zřizovaných nebo řízených rozpočtových, příspěvkových a jiných organizací, které jsou povinným subjektem zřízeny nebo jsou jakkoli pravidelně navázány na rozpočet povinného subjektu. Uvádí se jako textová informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi, případně s hypertextovým odkazem na internetové stránky příslušné organizace.
Kontaktní údaje povinného subjektu. Uvádějí se rovněž kontaktní údaje jednotlivých vnitřních útvarů nebo pracovišť s upřesňujícími informacemi; to neplatí, vylučuje-li to zvláštní právní předpis.**) Strukturovaná kontaktní adresa povinného subjektu určená k doručování poštovních zásilek. Adresa se uvádí ve struktuře a) označení adresáta, pokud se liší od názvu povinného subjektu, uvedeného v bodě 1., b) název ulice nebo jiného veřejného prostranství, pokud se v daném místě užívají, číslo popisné (případně videnční)/číslo orientační (pokud bylo přiděleno), c) název obce, části obce, pokud není součástí názvu adresní pošty, d) poštovní směrovací číslo přidělené povinnému subjektu nebo adresní poště a název adresní pošty. Lze uvést i kód adresy z územně-identifikačního registru ÚIR-ADR***) s hypertextovým odkazem.
69
V případě, že jako kontaktní poštovní adresa se používá poštovní přihrádka, uvádí se adresa ve struktuře a) označení adresáta, pokud se liší od názvu povinného subjektu, uvedeného v bodě 1., b) údaj "poštovní přihrádka" nebo jiný obdobný údaj doplněný číslem přihrádky, c) poštovní směrovací číslo přidělené povinnému subjektu nebo adresní poště a název adresní pošty.
4.2. Adresa úřadovny pro osobní návštěvu
Adresa všech úřadoven (pracovišť) povinného subjektu určených pro osobní návštěvu pro osobní návštěvu. Adresa se uvádí ve struktuřea) označení úřadovny (pracoviště), pokud se liší od názvu povinného subjektu, uvedeného v bodě 1., b) název ulice nebo jiného veřejného prostranství, pokud se v daném místě užívají, číslo popisné (případně evidenční) /číslo orientační, pokud bylo přiděleno, c) název obce, části obce apod. Lze uvést i kód adresy z územněidentifikačního registru ÚIR-ADR s hypertextovým odkazem.
4.3. Úřední hodiny
Úřední hodiny všech úřadoven (pracovišť) povinného subjektu určených pro osobní návštěvy.
4.4. Telefonní čísla
Telefonní čísla povinného subjektu, případně jeho vnitřních útvarů a pracovišť. Čísla se uvádějí bez mezinárodní předvolby. Vnitřní linka bez provolby) se uvádí za lomítkem.
4.5. Čísla faxu
Čísla faxu povinného subjektu, případně jeho vnitřních útvarů a pracovišť. Čísla se uvádějí bez mezinárodní předvolby.
4.6. Adresa internetové stránky
Elektronická adresa oficiálních internetových stránek povinného subjektu s hypertextovým odkazem. Uvádí se hypertextový odkaz.
4.7. Adresa e-podatelny
Elektronická adresa všech elektronických podatelen povinného subjektu s hypertextovými odkazy. Uvádí se hypertextový odkaz. V případě, že povinný subjekt používá více elektronických podatelen, uvádějí se i další upřesňující informace o účelu použití.
4.8. Další elektronické adresy
Další elektronické adresy povinného subjektu, případně dalších adresy pracovníků povinného subjektu. Uvádí se hypertextový odkaz. U každé elektronické adresy se uvádí upřesňující informace (účel použití, případně jméno adresáta).
5. Případné platby lze poukázat
Bankovní spojení pro všechny v úvahu připadající platby lze poukázat od veřejnosti ve prospěch povinného subjektu. Uvádí se číslo účtu (včetně případného předčíslí), kód banky, účel platby. Uvádějí se i symboly platby, pokud jsou při platbě požadovány (konstantní symbol, variabilní symbol). Uvádějí se rovněž informace o jiných způsobech platby. Identifikační číslo povinného subjektu.
6. IČ
70
7. DIČ
Daňové identifikační číslo povinného subjektu. Uvádí se, pokud je povinný subjekt plátcem daně z přidané hodnoty. Pokud povinný subjekt není plátcem daně z přidané hodnoty, uvede se tato skutečnost.
8.1. Seznamy hlavních dokumentů
Seznamy hlavních dokumentů povinného subjektu koncepční, dokumentů strategické a programové povahy, které mohou být podle zákona poskytnuty. Na dokumenty, které má povinný subjekt k dispozici v elektronické podobě, lze poukázat hypertextovým odkazem.
8.2. Rozpočet
Údaje o rozpočtu povinného subjektu v aktuálním a uplynulém roce a obsah účetních výkazů povinného subjektu za uplynulý rok. Uvádí se schválený rozpočet i jeho pozdější úpravy. Uvádí se jako textová informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky nebo na veřejný informační systém s uvedenými informacemi.
9. Žádosti o informace
Místo a způsob, jak získat příslušné informace. Uvádí se jako textová informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi.
10. Příjem žádostí a dalších podání
Místo a způsob, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob. Uvádí se jako textová informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi.
11. Opravné prostředky
Místo, lhůta a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na toho, kdo opravný prostředek podává. Označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat, pokud existuje. Uvádí se jako textová informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi.
12. Formuláře
Seznam používaných formulářů s jejich označením a popisem, způsob a místo, kde lze formuláře získat. Uvádí se jako textová informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi, pro formuláře v elektronické podobě vždy hypertextovým odkazem včetně příslušné elektronické služby, pokud existuje.
13. Popisy postupů - návody pro řešení životních situací
Popisy postupů, které musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat. Uvádí se hypertextovým odkazem na internetové stránky s osnovami popisů postupů podle přílohy č. 2 nebo na veřejný informační systém s uvedenými informacemi.
14.1. Nejdůležitější používané předpisy
Přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu. Uvede se rovněž, kde a kdy jsou tyto předpisy přístupné k fyzickému nahlédnutí.
71
Uvádí se jako doprovodná popisná textová informace s hypertextovými odkazy na internetové stránky obsahující text předpisů.
14.2. Vydané právní předpisy
Přehled právních předpisů vydaných v rámci věcné působnosti povinného subjektu. Uvádí se jako doprovodná popisná textová informace s hypertextovými odkazy na internetové stránky, kde je text příslušných právních předpisů již zveřejněn.
15.1. Sazebník úhrad za poskytování informací
Sazebník úhrad za poskytování informací povinným subjektem a s tím spojených služeb.****) Uvádí se jako textová informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi.
15.2. Usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad za poskytnutí informací
Usnesení o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7 zákona v případě odvolání nebo stížnosti. Usnesení se uvádějí nejméně za dva poslední roky. Uvádějí se jako textové informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi.
16.1. Vzory licenčních smluv
Vzory všech licenčních smluv podle § 14a zákona, jsou-li k poskytování informací povinným subjektem potřebné. Vzory licenčních smluv se uvádějí v takové formě, aby mohly být žadatelem o informaci přizpůsobeny konkrétní žádosti a použity jako návrh na uzavření licenční smlouvy, a to i s možností dálkového přístupu.
16.2. Výhradní licence
Licenční smlouvy upravující výhradní licence poskytnuté povinným subjektem podle § 14a odst. 4 zákona. Uvádějí se jako textové informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi.
17. Výroční zpráva podle zákona č. 106/1999 Sb.
Výroční zpráva povinného subjektu o své činnosti v oblasti poskytování informací podle § 18 zákona. Výroční zprávy se uvádějí nejméně za dva poslední roky. Výroční zpráva za předcházející kalendářní rok se zveřejňuje do 1. března běžného roku. Pokud povinný subjekt začleňuje údaje o své činnosti v oblasti poskytování informací do obecné výroční zprávy obsahující informace o jeho činnosti jako její samostatnou část (§ 18 odst. 2 zákona), lze uvést celou obecnou výroční zprávu. Uvádějí se jako textové informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi.
Pozn.: *) § 20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. § 178 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. **) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. ***) Registr adres všech stavebních objektů, které mají číslo popisné nebo evidenční, vedený v informačním systému veřejné správy. ****) § 3 nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
72
Příloha 2 Pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek
Číslo pravidla
Závaznost
Popis pravidla
Obsah webových stránek musí být dostupný a čitelný 1
Každý netextový prvek nesoucí významové sdělení musí mít svou textovou alternativu.
2
Multimediální prvky nesoucí významové sdělení musí být doplněny textovými titulky, pokud nejsou jen alternativou k existujícímu textovému obsahu.
3
Pokud to charakter webových stránek nevylučuje, informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uživatele, musí být dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků a stránky musí být standardně ovladatelné. V opačném případě sdělí orgán veřejné správy tyto informace jiným způsobem.
4
Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním musí být dostupné i v případě, že uživatel nemůže tyto aspekty vnímat.
5
Informace sdělované barvou musí být dostupné i bez barevného rozlišení.
6
Barvy popředí a pozadí textu (nebo textu v obrázku) musí být vůči sobě dostatečně kontrastní, pokud text nese významové sdělení.
7
Velikost písma musí být možné zvětšit alespoň na 200% a zmenšit alespoň na 50% původní hodnoty pomocí standardních funkcí prohlížeče. Při změně velikosti nesmí docházet ke ztrátě obsahu nebo funkcionality.
P
PP
Práci s webovou stránkou řídí uživatel 8
Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyžadovat konkrétní výstupní či ovládací zařízení.
9
Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyžadovat konkrétní způsob použití ani konkrétní programové vybavení. Pokud je předpokládáno či vyžadováno konkrétní programové vybavení, může to být pouze z důvodu technické nerealizovatelnosti přizpůsobení obsahu a kódu webové stránky všem programovým vybavením.
10
Načtení nové webové stránky či přesměrování je možné jen po aktivaci odkazu nebo po odeslání formuláře.
11
Načtení nové webové stránky do nového okna prohlížeče musí být možné jen v odůvodněných případech a uživatel na to musí být předem upozorněn.
12
Na webové stránce nesmí docházet rychleji než třikrát za sekundu k výrazným změnám barevnosti, jasu, velikosti nebo umístění prvku.
13
Zvuk, který zní na webové stránce déle než tři sekundy, musí být možné na této webové stránce vypnout nebo upravit jeho hlasitost.
73
PP
14
Časový limit pro práci s webovou stránkou musí být dostatečný. Pokud to nevylučuje charakter webové stránky, může uživatel časový limit prodloužit nebo vypnout.
PP
Informace musí být srozumitelné a přehledné 15
Webové stránky musí sdělovat informace jednoduchým jazykem a srozumitelnou formou, pokud to charakter webové stránky nevylučuje.
16
Rozsáhlé obsahové bloky musí být rozděleny do menších výstižně nadepsaných celků.
17
Bloky obsahu, které se opakují na více webových stránkách daného orgánu veřejné správy, je možné přeskočit. Pokud webové stránky nemají velký rozsah, nemusí být zajištěno přeskočení opakujících se bloků obsahu.
PP
PP
Ovládání webových stránek musí být jasné a srozumitelné 18
Navigace musí být srozumitelná a konzistentní a na všech webových stránkách orgánu veřejné správy obdobná. Od ostatního obsahu webové stránky musí být zřetelně oddělena.
19
Každá webová stránka (kromě úvodní webové stránky) musí obsahovat odkaz na vyšší úroveň v hierarchii webových stránek a odkaz na úvodní webovou stránku.
20
Pokud se jedná o rozsáhlejší webové stránky, musí být kromě navigace k dispozici rovněž vyhledávání nebo mapa webových stránek nebo odkaz na mapu webových stránek. Odkaz na mapu webových stránek nebo vyhledávací formulář musí být k dispozici na každé webové stránce
21
Každá webová stránka musí mít výstižný název odpovídající jejímu obsahu.
22
Každý formulářový prvek musí mít popisek vystihující požadovaný obsah.
23
Pokud uživatel učiní chybu při vyplňování webového formuláře, musí být k dispozici informace o tom, ve které položce je chyba. Pokud to charakter webového formuláře nevylučuje, musí být k dispozici rovněž informace, jak tuto chybu odstranit.
24
25
Text odkazu nebo jeho přímo související text musí výstižně popisovat cíl odkazu. Jestliže odkaz vede na jiný typ souboru, než je webová stránka, musí být odkaz doplněn sdělením o typu a případně velikosti tohoto souboru.
Každý rám musí mít vhodné jméno či popis vyjadřující jeho smysl a funkčnost.
Zdrojový kód musí být technicky způsobilý a strukturovaný
26
Sémantické značky, které jsou použity pro formátování obsahu, musí být použity ve zdrojovém kódu tak, aby odpovídaly významu obsahu.
74
PP
PP
27
Prvky značkovacího jazyka, které jsou párové, musí mít vždy uvedenu počáteční a koncovou značku. Značky musí být správně zanořeny a nesmí docházet k jejich křížení.
28
Ve zdrojovém kódu musí být určen hlavní jazyk obsahu webové stránky.
29
Prvky tvořící nadpisy a seznamy musí být korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu a musí být výstižné.
30
Je-li tabulka použita pro zobrazení tabulkových dat, musí obsahovat značky pro záhlaví řádků nebo sloupců.
31
Obsah všech tabulek musí dávat smysl čtený po řádcích zleva doprava.
Prohlášení o přístupnosti webových stránek 32
Každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s touto vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.
33
Pokud orgán veřejné správy některá z podmíněně povinných pravidel uvedených pod čísly položek 3, 9, 14, 15, 17, 20, a 23 v souladu s uvedenou podmínkou neuplatní, musí uveřejnit tuto informaci v prohlášení o přístupnosti, a to jejich číselným výčtem, včetně příslušného odůvodnění.
PP
Použité zkratky: „P“ = povinné; „PP“ = podmíněně povinné Příloha 3 Příloha 2 vyhlášky č. 442/2006 Sb.
Povinný subjekt zveřejňuje vždy informace, které jsou předmětem položek č. 3 až 13, 17, 19, 20, 25 a 27 až 29 osnovy popisu postupu, a informace, které jsou předmětem ostatních položek osnovy popisu postupu, pokud jsou mu známy. Není-li u příslušné položky uveden způsob uvedení, uvádí se jako textová informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky či na veřejný informační systém s uvedenými informacemi. Zařazení informace
Číslo a uvozovací text
Obsah položky
1. Identifikační číslo
Označení postupu, který povinný subjekt dodržuje při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů. Uvádí se jedinečná identifikace stanovená správcem veřejného IS obsahujícího návody na řešení životních situací.
2. Kód
Kód životní situace podle číselníku.+) Uvádí se kód stanovený správcem veřejného IS obsahujícího návody na řešení životních situací.
úplná
úplná uvádí se vždy
3. Pojmenování životní situace
Uvede se jako nadpis.
75
4. Základní informace k životní situaci
Uvede se jako popisná textová informace.
základní, uvádí se vždy
5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Kdo je oprávněn podat žádost, iniciovat jednání apod. (dále jen "žadatel") a jaké musí splňovat základní podmínky (např. plnoletost, jiné právním předpisem dané podmínky).
základní, uvádí se vždy
6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Další podmínky a požadavky, které musí být splněny, aby mohlo být dosaženo výsledku (např. příjem nižší než základní, uvádí se vždy určitý násobek životního minima), a postup pro řešení životní situace.
7. Jakým způsobem zahájit řešení životní situace
Způsob, jakým je možno iniciovat řešení životní situace, zahájit řízení, podat žádost apod. (je-li nutná osobní návštěva, používá-li se listinná nebo elektronická podoba žádosti apod.).
základní, uvádí se vždy
8. Na které instituci životní situaci řešit
Název instituce (orgánu veřejné správy či jiného subjektu), která záležitost spojené s řešením životní situace vyřizuje.
základní, uvádí se vždy
9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
Konkrétní organizační útvar (případně konkrétní pracovník) a kde (na jaké adrese, případně patro, číslo místnosti, úřední hodiny, telefonní číslo apod.) záležitosti související s řešením životní situace vyřizuje.
rozšířená,uvádí se vždy
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
Potřebné doklady a další podklady požadované po žadateli pro řešení životní situace.
základní, uvádí se vždy
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Formuláře používané při řešení životní situace požadované právním nebo doporučené interním předpisem. Uvede se označení předpisu, název formuláře, místo, kde jej lze získat, a způsob, jak jej získat. Je-li k dispozici elektronická podoba nebo přímo aplikace pro elektronické podání formuláře, uvede se na ně odkaz (u formuláře se umožní jeho stažení).
základní, uvádí se vždy
12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní a jiné poplatky. Uvede se výše poplatků, způsob placení (hotově, kolek, poštovní poukaz - složenka, jiný způsob), zda se platí předem, a další související informace.
základní,uvádí se vždy
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Lhůty a termíny. Uvedou se lhůty a termíny závazné jak pro žadatele, tak pro povinný subjekt nebo jinou instituci, která záležitosti související s řešením životní situace vyřizuje.
14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Další dotčení účastníci řešení životní situace. Uvedou se další dotčení účastníci, jejichž zájmy budou muset být při řešení životní situace zohledněny. Uvádí se, pokud je známo.
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Popis dalších činností požadovaných po žadateli (např. organizační opatření a omezení, možnosti objednání nebo pořadník). Uvádí se, pokud takové činnosti jsou požadovány.
76
základní, uvádí se vždy
základní
základní
základní, uvádí se vždy
16. Elektronická služba, kterou lze využít
Název funkční elektronické služby, která umožňuje řešení životní situace. Uvádí se hypertextovým odkazem, pokud taková služba existuje.
17. Podle kterého právního předpisu se postupuje
Číslo a název příslušného právního předpisu (předpisy vydávané ve Sbírce zákonů a v Úředním věstníku Evropské unie) a úplné označení příslušného ustanovení. Uvádí se jako doprovodná popisná textová informace a pokud je to možné, s hypertextovými odkazy na internetové stránky, kde je text aktuálního znění příslušných ustanovení právních předpisů již zveřejněn.
rozšířená, uvádí se vždy
18. Jaké jsou související předpisy
Označení souvisejících předpisů. Uvede se úplný název, číslo, druh právního nebo jiného souvisejícího předpisu, kde je předpis publikován, dále úplné označení příslušného ustanovení, pokud je to vzhledem k rozsahu možné. Uvádějí se související předpisy, jejichž místní působnost je omezena jen na určité území, např.obecně závazné vyhlášky a nařízení obce a kraje, usnesení příslušných orgánů (rady, zastupitelstva) apod. Uvádí se jako doprovodná popisná textová informace, a pokud je to možné, s hypertextovými odkazy na internetové stránky, kde je text aktuálního znění příslušných ustanovení souvisejících předpisů již zveřejněn.
úplná
19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Místo, lhůta a způsob pro podání opravného prostředku (např. odvolání), a všechny s ním související požadavky kladené na toho, kdo opravný prostředek podává, včetně názvu příslušného formuláře, způsobu a místa, kde jej lze získat.
rozšířená, uvádí se vždy
20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Sankce, které mohou být uplatněny vůči fyzické osobě (podnikající fyzické nebo právnické osobě) nebo orgánu veřejné správy při nedodržení předepsaných povinností, postupů, podmínek apod.
rozšířená, uvádí se vždy
21. Nejčastější dotazy
Vybrané otázky, související s životní situací, a stručné odpovědi na ně.
22. Další informace
Související informace umožňující se seznámit a) se širším kontextem životní situace, s běžnými lhůtami vyřízení apod., b) odkud jsou čerpány potřebné finanční zdroje atd. Uvádí se zpravidla jako doprovodná informace nebo hypertextovým odkazem.
úplná
23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě
Jiné informační zdroje, komunikační formy. Uvede se, kde a za jakých podmínek jsou k dispozici. Uvedené informační zdroje mohou obsahovat jak informace obsažené ve struktuře dle této přílohy, tak i další rozšířené či zpřesňující informace o popisovaném postupu. Uvádějí se zpravidla jako doprovodné informace nebo hypertextovými odkazy.
rozšířená
77
úplná
24. Související životní situace a návody, jak je řešit
Životní situace související s danou životní situací (postupy při jejich řešení) a další související odkazy (např. na právní předpisy). Uvádějí se zpravidla jako doprovodné informace nebo hypertextovými odkazy.
rozšířená
25. Za správnost popisu odpovídá útvar
Označení útvaru odpovědného správce popsaného řešení životní situace. Uvádí se identifikace pracoviště (orgánu, organizačního útvaru, případně funkce).
úplná, uvádí se vždy
26. Kontaktní osoba
Jméno osoby - odpovědného správce popsaného řešení životní situace.
úplná
27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
Datum, od kterého popis řešení životní situace platí.
úplná, uvádí se vždy
28. Popis byl naposledy aktualizován
Datum poslední aktualizace nebo verifikace správnosti popisu řešení životní situace.
základní, uvádí se vždy
29. Datum konce platnosti popisu
Datum konce platnosti popisu řešení životní situace. Uvádí se, pokud je stanoveno. Pokud datum konce platnosti není stanoveno, uvede se "Nestanoveno". Datum se uvádí, pokud je předem známa změna pravidel od určitého budoucího data, např. pokud vstoupí v platnost nový právní předpis, upravující řešení životní situace.
základní, uvádí se vždy
30. Případná upřesnění a poznámky k řešení
Případná upřesnění a poznámky, především pro zaměstnance orgánů veřejné správy, kterým životní situace mohou pomoci při orientaci v životní situaci žadatele.
úplná
+) § 2 písm. h) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
78
