VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
Nikola Vukliševičová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
Cestovní ruch a hudební festivaly v České republice (bakalářská práce)
Autor: Nikola Vukliševičová Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, PhD.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu.
V Praze dne 6. 5. 2013
podpis:
Poděkování Chtěla bych na tomto místě poděkovat všem, kteří mi pomáhali při zpracování bakalářské práce, především vedoucí práce ing. Liběně Jarolímkové, PhD. za ochotu, pomoc a trpělivý přístup.
Obsah Úvod........................................................................................................................................2 1
Cestovní ruch...................................................................................................................3 1.1
2
Kulturní cestovní ruch..............................................................................................4
Hudební festivaly.............................................................................................................5 2.1
Typy hudebních festivalů.........................................................................................5
2.2
Motivace k účasti na hudebním festivalu...............................................................11
2.3
Hudební festivaly v České republice......................................................................11 2.3.1 Asociace hudebních festivalů České republiky.............................................12
3
4
Dopad hudebních festivalů na lokality..........................................................................13 3.1
Pozitivní dopad hudebních festivalů na místa konání............................................13
3.2
Negativní dopad hudebních festivalů na místa konání...........................................16
Analýza hudebních festivalů v České republice............................................................17 4.1
Hudební festivaly podporující domácí cestovní ruch.............................................18 4.1.1 České hrady.cz……………………………………………………………...18 4.1.2 Mezinárodní benefiční festival Cave beat…………………………….........20
4.2
Hudební festivaly konané na netradičních místech................................................22 4.2.1 Colours of Ostrava……………………………………………………….....23 4.2.2 Brutal Assault……………………………....................................................24
4.3
Lokality proslavené hudebním festivalem.............................................................26 4.3.1 Votvírák Milovice…………………………….............................................26 4.3.2 Trutnov Open Air Music Festival…………………………………….........28
5
Dotazníkové šetření.......................................................................................................31 5.1
Shrnutí výsledků analýzy a dotazníkového šetření................................................35
Závěr.....................................................................................................................................36 Seznam literatury..................................................................................................................37 Internetové zdroje.................................................................................................................37 Seznam příloh.......................................................................................................................40 Přílohy...................................................................................................................................41
1
Úvod Cestování a hudba patří k aktivitám, jimiţ lidé v dnešní době rádi vyplňují svůj volný čas. Tyto dvě činnosti lze spojit například navštívením hudebního festivalu. Hudební festivaly mohou být zajímavé také z pohledu cestovního ruchu. Jelikoţ význam záţitkového cestovního ruchu neustále stoupá, je na místě hledat atraktivity, jimiţ je moţné představit destinace originální cestou. Kulturní záţitek zprostředkovaný hudebním festivalem můţe být jedním ze způsobů. Moţnosti propagovat destinace pomocí hudebních festivalů nahrává i fakt, ţe pořadatelé umisťují tyto kulturní akce do stále originálnějších lokalit. Tyto tendence jsou způsobeny potřebou odlišit se od ostatních hudebních festivalů pořádaných na našem území. Kvalita nabízených sluţeb se mezi jednotlivými festivaly vyrovnává a je proto nutné potencionální návštěvníky nalákat nejen mimořádnou hudební nabídkou, ale také pomocí atraktivního prostředí nebo moţností pestrého kulturního vyţití. Cílem práce je analyzovat situaci moţné provázanosti hudebních festivalů s cestovním ruchem. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V první kapitole teoretické části je definován pojem cestovní ruch a jeho součást, kulturní cestovní ruch. Další kapitoly jsou věnovány teorii o hudebních festivalech a jejich působení na lokality, v nichţ se konají. Praktická část se zaměřuje na konkrétní hudební festivaly konané na území České republiky, které mají potenciál ovlivnit kulturní cestovní ruch v dané lokalitě. Praktickou část zakončuje dotazníkové šetření. Téma práce bylo zvoleno z důvodu aktuálnosti dané problematiky, tedy hledání nových moţností, jak účinně propojit kulturu s cestovním ruchem.
2
1 Cestovní ruch1 Cestovní ruch lze v dnešní době povaţovat za neodmyslitelnou součást ţivota současné společnosti. Kaţdým rokem opouštějí místa svých trvalých bydlišť masy lidí, ať uţ za účely rekreace, sportu, odpočinku, setkání se známými, nákupy, nebo například s cílem poznávat historii, tradice a kulturu ostatních zemí. Vzhledem ke komplexnosti cestovního ruchu je velmi obtíţné určit jeho konkrétní definici. V průběhu rozvoje tohoto odvětví se několikrát měnil přístup k jeho vymezení. V rámci Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu (1991, Ottava) byly za účelem unifikace terminologie vymezeny základní pojmy v cestovním ruchu. Cestovní ruch byl klasifikován jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší neţ je stanovena, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Podle motivů účasti na cestovním ruchu jsou rozlišovány formy cestovního ruchu. V praxi velmi často dochází k jejich prolínání, jelikoţ ve většině případů nelze určit jen jeden konkrétní motiv účasti. Nejrozšířenějšími formami jsou: ●
rekreační cestovní ruch – realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí. Je
vyuţíván k reprodukci fyzických i duševních sil, a to jak v podobě pasivního odpočinku, tak pomocí sportovních aktivit a pobytu v přírodě. ● kulturně-poznávací cestovní ruch – lidé cestují za účelem návštěvy historických památek, kulturních zařízení nebo kulturních akcí (divadelní představení, festivaly) a za účelem poznání kultury, tradic a zvyků jiných národů. ● cestovní ruch s náboţenskou orientací - hlavním motivem k účasti na cestovním ruchu jsou poutní a posvátná místa, církevní památky či religiózní slavnosti. K
dalším
rozeznávaným
formám
patří
cestovní
ruch
se
vzdělávacími,
dobrodruţnými nebo společenskými motivy, zdravotně orientovaný cestovní ruch, sportovně orientovaný cestovní ruch, cestovní ruch s profesními motivy (obchodní,
1
Indrová, Jarmila a kol.: Cestovní ruch (základy). Praha:Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, s. 7-22
3
kongresový, incentivní, cestovní ruch veletrhů a výstav) a cestovní ruch specificky orientovaný (nákupní, politický). Jak uţ bylo řečeno, formy cestovního ruchu se v praxi velmi prolínají. Práce se zabývá produktem, který propojuje kulturně-poznávací cestovní ruch s cestovním ruchem se společenskými motivy. Takovýmto produktem je hudební festival. Ten slouţí jak k prohloubení kulturně-společenského přehledu návštěvníků, tak k rozšíření a upevnění společenských styků, vazeb a komunikace. Hudební festivaly také podporují trend posledních let v oblasti cestovního ruchu, kterým je kulturní cestovní ruch.
1.1 Kulturní cestovní ruch Pod pojmem kulturní cestovní ruch si lze představit cestování za účely poznání kulturního dědictví určité destinace. Toto odvětví cestovního ruchu se stává stále významnějším, jelikoţ je patrné, ţe kultura se ve velikém mnoţství případů stává primárním motivem k návštěvě určité země, města, regionu. Kulturním dědictvím se rozumí jak hmotné (archeologické, architektonické, technické, historické památky, lidová architektura), tak nehmotné kulturní památky, které vytvořil nebo přetvořil člověk.2 Pod nehmotnými památkami se rozumí zvyky, tradice, tance, písně, gastronomická specifika, lidové slavnosti a festivaly (divadelní, taneční, hudební, filmové). Trendem posledních let je přesun zájmu od hmotných kulturních památek k nehmotným. To můţe být způsobeno faktem, ţe zatímco o hmotných památkách se můţe potencionální návštěvník informovat zdarma a z pohodlí domova během pár minut na internetu, dojmy zprostředkované nehmotnými památkami jsou vţdy jedinečné a neopakovatelné. Turisté vyţadují stále nové kulturní záţitky, a je proto nutné přeměňovat potenciál jak hmotných, tak nehmotných kulturních památek v produkty cestovního ruchu. To ovšem za předpokladu, ţe nebude narušena hodnota památek.
2
Indrová, Jarmila a kol.: Cestovní ruch (základy). Praha:Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4, s. 67
4
2 Hudební festivaly Pojem hudební festival označuje kulturní událost, která se koná za účelem přehlídky hudebních interpretů, kteří mají moţnost na festivalu prezentovat svou tvorbu. Typickými znaky hudebních festivalů je koncentrace lidí na jednom místě a určitá vyjímečnost, ať uţ se jedná o program této kulturní akce, místo konání nebo výběr účinkujících. Hudební festivaly jsou sloţkou tzv. kulturního průmyslu (=kreativní průmysl). Ten vytváří produkty, u kterých převaţuje kreativní sloţka nad sloţkou materiální. Za první zaznamenaný hudební festival jsou povaţovány Pythijské hry, starořecké slavnosti na počest boha Apollóna.3 V dnešní době je hudební projekce často doplněna zajímavým doprovodným programem, například dramatickou tvorbou, workshopy či sportovními soutěţemi.
2.1 Typy hudebních festivalů V současnosti se koná nepřeberné mnoţství hudebních festivalů. Následující kapitola se proto věnuje alespoň jejich základnímu dělení pro lepší orientaci v celé práci. Podle žánrů Nejjednodušší třídění festivalů je na festivaly jednoţánrové a multiţánrové. Festival jednoţánrový, jak vyplývá z názvu, je určen pro posluchače se stejným hudebním vkusem, jelikoţ je zaměřen pouze na jeden hudební ţánr (rock, techno, jazz, blues, reggae, duchovní hudba, dechová hudba, váţná hudba, country, folk), případně na úzký okruh příbuzných ţánrů. V České republice je škála ţánrově zaměřených festivalů poměrně široká. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejznámější festivaly, vztahující se k jednotlivým ţánrům. U kaţdého festivalu je uvedeno místo konání a aktuální ročník v roce 2013. Vyjímku tvoří folklorní festivaly, u kterých lze jen obtíţně datovat jejich vznik, jelikoţ se vyvinuly z lidových tradic.
3
Pythijské hry [podle Pýthie], starořec. slavnosti konané na počest boha Apollóna při jeho svatyni v Delfách, a to vţdy zač. září ve 3. roce kaţdé olympiády; podle tradice zal. bohem Apollónem na památku jeho vítězství nad drakem Pythonem. Obsahově se postupně do 6.st. př.n.l. vyvinuly od čistě múzického typu (soutěţe v hudbě, tanci, básnickém um. a rétorice) v typ smíšený, to jest múzicko-gymnastický (včetně závodů ve sport. disciplínách).
5
Jazz, blues ○ Československý jazzový festival – Přerov, 30. ročník ○ Jazz goes to town – Hradec Králové, 19. ročník ○ Jazz fest Brno – Brno, 12. ročník ○ Jazz na Hradě – Praha, zaloţen roku 2004 tehdejším prezidentem Václavem Klausem, organizován jako měsíční cyklus4
Rock, beat ○ Rock for people – Hradec Králové, 19. ročník ○ Masters of rock – Vizovice, 11. ročník ○ Čarodějáles – Brno, 6. ročník Folk, country, bluegrass, trampská píseň ○ Porta – Ústí nad Labem, 47. ročník, jedná se o soutěţní hudební festival, ○ Banjo jamboree – Čáslav, 41. ročník - nejstarší evropský bluegrassový festival ○ Folková růţe – Jindřichův Hradec, 20. ročník ○ Bruntálské indiánské léto – Bruntál, 16. ročník
Dechová hudba ○ Kmochův Kolín – Kolín, 50. ročník ○ Koletova Rtyně – Rtyně v Podkrkonoší, 49. ročník ○ Zlatá křídlovka – Hodonín, 21. ročník
Folklorní festivaly ○ Mezinárodní folklorní festival – Stráţnice ○ Chodské slavnosti – Domaţlice ○ Selské slavnosti – Holašovice Festivaly váţné hudby ○ Praţské jaro – Praha, 68. ročník ○ Prague Proms – Praha, 9. ročník
4
http://www.kulturanahrade.cz/cs/jazz-na-hrade/informace.shtml
6
○ Struny podzimu – Praha, 18. ročník ○ Smetanova Litomyšl – Litomyšl, 55. ročník ○ Janáčkův máj – Ostrava, 38. ročník ○ Mezinárodní hudební festival – Český Krumlov, 22. ročník Druhou skupinu tvoří festivaly multiţánrové, nazývané také víceţánrové. Ty jsou oproti jednoţánrovým otevřeny co nejširšímu spektru posluchačů, nevymezují konkrétní ţánr, který by zde měl převládat. V posledních letech mají multiţánrové festivaly nejčastěji podobu letního festivalu pořádaného pod širým nebem, tzv. open air festivaly. Multiţánrové hudební festivaly ○ Colours of Ostrava – Ostrava, 12. ročník ○ Sázavafest – Benešov u Prahy, 13. ročník ○ Trutnov Open Air Music Festival – Trutnov, 22. ročník ○ Babí léto Bohnice – areál psychiatrické léčebny v Praze, 24. ročník ○ Mezi ploty – areál psychiatrické léčebny v Praze (Bohnice). Vznikl jako odnoţ podzimního Babího léta. 22. ročník V následujících grafech je zobrazeno zastoupení hudebních festivalů v České republice podle hudebních ţánrů: Obrázek č. 1: Počet hudebních festivalů podle převažujícího žánru, rok 2009
Zdroj:Niposhttp://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf
7
Obrázek č. 2: Počet hudebních festivalů podle převažujícího žánru, rok 2010
Zdroj: Nipos - http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf
Z uvedených grafů je patrné, ţe počet pořádaných hudebních festivalů má stoupající tendenci. V roce 2009 jich bylo oficiálně pořádáno 130, v roce 2010 vzrostl jejich počet na 165. Je zajímavé, ţe zatímco nejvyšší počet návštěvníků vykazují festivaly rockové hudby či víceţánrové, jejich počet je menší neţ počet festivalů komorní a symfonické hudby. Je moţné, ţe potencionální pořadatelé festivalů si tento fakt začínají uvědomovat, jelikoţ od roku 2009 do roku 2010 vzrostl počet víceţánrových festivalů ze 22 na 29. V roce 2010 se také objevují první oficiálně pořádané festivaly taneční a popové hudby. Při pokusech najít mezi festivaly zastoupení ţánru techno (resp. obecně elektronické hudby) se ve všech zdrojích objevují nulové hodnoty. Není to tím, ţe by se festivaly tohoto ţánru nekonaly. Vyznavači tohoto hudebního stylu však poţadují hlasitou reprodukci této hudby, coţ je v rozporu s podmínkami pořádání oficiálního festivalu. Tyto akce se tedy většinou konají nelegálně, zájemci je pořádají ze své soukromé iniciativy a na vlastní náklady, které ovšem nejsou nijak vysoké, jelikoţ nezahrnují pronájem prostor nebo náklady na hygienická a bezpečnostní opatření. Takovéto festivaly jsou pořádány v tajnosti, jelikoţ jsou nelegální, a nemohou tedy být zahrnuty ve statistikách.
8
Podle místa konání Hudební festivaly konané v jedné obci, městě nebo objektu (hrad, zámek, zahrada) jsou vcelku standardní záleţitostí. Na druhé straně však existují festivaly, které tyto hranice přesahují. První skupinu tvoří festivaly pořádané v mikroregionu, regionu nebo kraji: ● Haydnovy hudební slavnosti – Dolní Lukavice, Přeštice a okolí ● Uničovský hudební podzim – Olomoucký a Šumperský okres ● Festival sborového umění – Jihlava, Humpolec, Pelhřimov, Kaliště Do druhé skupiny lze zařadit festivaly konané napříč několika kraji: ● Dvořákův festival – Turnov, Sychrov, Jičín, Mladá Boleslav, Příbram ● Concentus Moraviae – Jihomoravský kraj a Vysočina ● Mitte Europa – západní a severní Čechy, Sasko, Bavorsko ● Forfest – Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Jihomoravský kraj Do třetí skupiny spadají festivaly konané v celé ČR: ● Martinů revisited ● Rok české hudby
Podle doby konání Většina festivalů se nyní koná v letních měsících, nejvíce v červenci a srpnu. Současně se však objevují tendence pořádat festivaly mimo tuto letní sezonu. Jako příklad lze uvést brněnský Čarodějáles (duben), Struny podzimu (září-říjen), Babí léto Bohnice (září) a celou řadu jazzových festivalů, které se konají na jaře nebo na podzim (Jazz Fest Brno, Jazz na Hradě, Polička Jazz, Jazz Goes to Town a mnoho dalších). Někteří pořadatelé se také rozhodli vyuţít populárnosti jména svého festivalu k vyplnění zimních období, která jsou na tyto kulturní akce chudá. Návštěvníci se tak mohou setkat například se zimní podobou Rock for People nebo se zimními Masters of Rock.
Podle délky trvání ● jednodenní hudební festivaly - Czech rock block Plasy, Maloskalská noc ● tří aţ pětidenní hudební festivaly – většina současných multiţánrových festivalů ● týdenní a vícetýdenní – většina festivalů váţné hudby
9
Podle rozpočtu Z hlediska objemu nákladů a výnosů lze festivaly dělit na vysokorozpočtové a nízkorozpočtové. Většina vysokorozpočtových festivalů jsou festivaly multiţánrové. Jelikoţ jejich návštěvnost v České republice dosahuje aţ ke 30 000 návštěvníků, jsou také náklady spojené se zajištěním technických, bezpečnostních a hygienických opatření vysoké. Nezanedbatelné jsou samozřejmě náklady na honoráře účinkujících. Ty se u světoznámých jmen pohybují v řádech statisíců aţ milionů. Je nutno si ovšem uvědomit, ţe pojem vysokorozpočtový festival má jiný význam v měřítku České republiky a v měřítku evropském či světovém. Jeden z našich největších multiţánrových a velmi medializovaných festivalů Rock for People disponuje rozpočtem 40-50 milionů korun (oficiální zdroje tuto informaci samozřejmě neposkytují, ovšem částku lze přibliţně odvodit například z cen vstupenek násobených počtem účastníků festivalu), ovšem ve srovnání s ostatními evropskými festivaly, jejichţ rozpočty se pohybují v řádech stovek milionů, je to nepoměrný rozdíl. V opozici stojí festivaly nízkorozpočtové, resp. nevýdělečné. Na těchto festivalech se nevybírá buď ţádné, nebo dobrovolné vstupné na pokrytí základních nákladů (pronájem prostor), účinkující vystupují bez nároku na honorář. Jedná se např. o různé charitativní projekty nebo o hudební festivaly, jejichţ ţánr a hlavní myšlenky akce jsou v přímém rozporu s jakýmkoliv náznakem komercializace. Ostatní možná kritéria Mezi hudebními festivaly lze najít například takové, které se konají na počest významného rodáka: → Smetanova Litomyšl → Tomáškova a Novákova hudební Skuteč → Janáčkovy Hukvaldy Dalším motivem iniciujícím vznik festivalů můţe být ţivotní jubileum hudebních tvůrců: → Antonín Dvořák 2004 → Wolfgang Amadeus Mozart 2006 → Gustav Mahler 2010-2011
10
Práce je v první řadě zaměřena na festivaly multiţánrové. Ze snahy nalákat co největší počet návštěvníků napříč hudebními ţánry vyplývá, ţe je ze strany pořadatelů veliký tlak na propagaci těchto festivalů. Jsou velmi medializované a následně také vykazují nejvyšší návštěvnost. Lze zde tedy pozorovat určitý potenciál pro cestovní ruch.
2.2 Motivace k účasti na hudebním festivalu Poslech oblíbené hudby, setkání s přáteli, strávení příjemného času v zábavné atmosféře, odpoutání se od všední reality, to vše můţe z návštěvy hudebního festivalu činit nezapomenutelný záţitek. Stále častěji také přestává být festival pouze hudební záleţitostí. Na několikadenních festivalech mají návštěvníci moţnost poznat lokality poblíţ místa konání. To platí především pro festivaly váţné hudby, kdy návštěvníci hudební záţitek velmi často spojují s návštěvou kulturně-historických objektů a památek. Motivací k účasti na hudebním festivalu se zabývá například studie „Does the music matter? Motivations for attending a music festival.“5, která je zaměřena na americký hudební festival Celebrate Fairfax!, pořádaný ve Virginii. Autoři zde na základě výzkumu zjistili, ţe pro návštěvníky zdaleka není jediným důvodem k návštěvě festivalu hudba. Ta bývá často upozaděna významem zábavné atmosféry, setkání s přáteli, potřeby společnosti, komunikace. Kdybychom chtěli podobným způsobem shrnout motivaci účastníků českých hudebních festivalů, narazíme bohuţel na nedostatek informačních zdrojů orientovaných na prostředí České republiky. Součástí práce je proto dotazníkové šetření, které se zaměřuje na otázky motivace k návštěvě hudebního festivalu. Sleduje také, zda můţe být hudební festival primárním motivem k návštěvě určité lokality.
2.3 Hudební festivaly v České republice Letitou tradicí v České republice se mohou chlubit především festivaly váţné hudby. „První český hudební festival“ se na našem území odehrál jiţ roku 1904.6 V letech mezi oběma světovými válkami se podobné hudební události za účasti zahraničních umělců konaly třikrát, a to v Praze, pod patronátem Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (ISCM). 5
Bowen, H., Daniels, M. :Does the music matter? Motivations for attending a music festival. Event management, Volume 9, Number 3. 2005. 6 České sbory, http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=250
11
Roku 1946, při příleţitosti oslav prvního výročí konce válečného konfliktu a zároveň padesáti let zaloţení České filharmonie, byl zaloţen Mezinárodní hudební festival Praţské jaro, který se pořádá dodnes.7 Poloţil základ dalším festivalům klasické hudby, které později vznikaly, a to především v 60. a později v 90. letech. O poznání trnitější cestou musely projít festivaly populární hudby. Vznik moderních hudebních festivalů, jak je známe dnes, je datován do srpna roku 1969, kdy ve státě New York proběhl třídenní festival Woodstock. Ten se stal symbolem hnutí hippies, kteří touto cestou protestovali mimo jiné proti válce ve Vietnamu. Festivalu se zúčastnilo více neţ půl milionu návštěvníků.8 Pro české festivaly populární hudby byl zlomový rok 1989. Pád komunistického reţimu přinesl změny, které zásadním způsobem ovlivnily styl ţivota občanů České republiky.9 Co se týče hudebních festivalů, razantně se změnily podmínky jak pro pořadatele, tak pro návštěvníky. Festivaly pořádané před rokem 1989 byly v drtivé většině ilegální, pravidelně docházelo k rozehnání návštěvníků StB a jejich následným výslechům. Problémy postihly také desítky umělců, kterým bylo zakázáno prezentovat svou tvorbu. Polistopadová doba, prodchnutá nadšením z revoluce, přináší první oficiální festivaly. Jedním z nich byl v roce 1990 hudební festival nazvaný „Woodstock 69-Jarocin 69-70Trutnov 87-90“, jehoţ účastníkem byl dokonce tehdejší prezident republiky Václav Havel.10 Lze tedy říci, ţe porevoluční hudební festivaly měly především společenský význam.
2.3.1 Asociace hudebních festivalů České republiky Asociace hudebních festivalů sdruţuje pořadatele nejvýznamnějších festivalů klasické hudby v České republice. Jejím cílem je propagace členských festivalů, profesionální pomoc mezi jednotlivými členy, vysoká programová a interpretační úroveň festivalů, solidnost a kvalitní sluţby jak pro účinkující, tak pro návštěvníky. Těchto kvalit je dosaţeno přísným prověřováním jednotlivých pořadatelů, kteří mají zájem o vstup do tohoto sdruţení. Zájemci musí například prokázat nejméně pětiletou tradici festivalu, nebo právní a finanční spolehlivost. Asociace sídlí v Litomyšli a svou činnost provozuje jiţ 17 let. Prezidentem je Jaromír Boháč.11
7
http://www.festival.cz/cz/o_festivalu http://www.techno.cz/clanek/26384/zacatky-festivalu-a-hippies 9 Rozvoj cestovního ruchu v České republice po roce 1989. COT business, březen. Dostupný online na http://www.cot.cz/data/cesky/99_03/3_statistika2.htm 10 http://www.techno.cz/clanek/27052/festivaly-v-cechach-i. 11 http://www.czech-festivals.cz 8
12
V současné době jsou členy asociace: ● Mezinárodní hudební festival Brno ● Hudební slavnosti Emy Destinnové České Budějovice ● Mezinárodní hudební festival 13 měst Concentus Moraviae ● Mezinárodní hudební festival Český Krumlov ● Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl ● Festival uprostřed Evropy ● Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy ● Mezinárodní festival Mahler-Jihlava Hudba tisíců ● Mezinárodní varhanní festival Olomouc ● Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj ● Mezinárodní hudební festival Praţské jaro ● Mezinárodní hudební festival Struny podzimu ● Hudební festival Ludwiga van Beethovena v Teplicích ● Mezinárodní hudební festival Harmonia Moraviae ● Mezinárodní hudební festival České doteky hudby ● Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského ● Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami ● Hudební festival Znojmo
3 Dopad hudebních festivalů na lokality Kaţdá kulturní akce má dopady na místo a okolí, ve kterém je pořádána, ať uţ to jsou dopady ekonomické, sociální, ekologické nebo kulturní. Tyto dopady mohou být jak pozitivní, tak negativní. Vzniku negativních dopadů je nutno v co největší moţné míře předcházet a jejich následky sníţit na minimum.
3.1 Pozitivní dopad hudebních festivalů na místa konání Vysoký ekonomický a sociální význam kultury je v České republice často podceňován, a to především ze strany vládních institucí. Objem finančních prostředků vynaloţených na kulturu, který je kaţdým rokem menší, neslibuje ani do budoucna změnu k lepšímu. Za jednu z příčin lze povaţovat nedostatek kvalitních informací a odborných 13
statistik o sociálních a ekonomických přínosech kultury. Tento problém se začíná řešit v některých zemích západní Evropy. Ty si uvědomují hospodářské přínosy kultury a zabývají se nyní měřením těchto přínosů. Za evropského průkopníka je v této oblasti povaţována Velká Británie. Ekonomické přínosy kulturních akcí lze rozdělit na přímé (výnosy z výdajů na kulturní zboţí a sluţby) a nepřímé.12 Zejména nepřímé výnosy začínají v poslední době nabývat na významu. Jde o příjmy ostatních podniků, které z kulturních akcí (hudebních festivalů nevyjímaje) profitují. Jsou to poskytovatelé ubytovacích, stravovacích a dopravních sluţeb. Je nutno také zmínit, ţe kultura umoţňuje vznik nových pracovních míst. Výše zmíněné přínosy můţe dosvědčit například analýza ekonomických dopadů hudebních festivalů, kterou zpracovala v roce 2011 Asociace hudebních festivalů ve spolupráci s agenturou Economic impacT13. Analýza se týká deseti členských festivalů asociace. Z této studie vyplývá: - Průměrně festivaly AHF ČR navštívilo 60,1 % místních návštěvníků (s bydlištěm v tomtéţ městě), 19,2 % z jiných míst daného kraje, 14,2 % z jiných krajů ČR a 6,5 % ze zahraničí. - Návštěvníci utratili 53, 7 mil. Kč za vstupenky na festivaly. Dalších 51,9 mil. Kč utratili v souvislosti s návštěvou festivalu za ubytování, stravu, dopravu, další sluţby a nákupy. Z toho 19,4 mil. Kč utratili v ČR zahraniční návštěvníci, které sem festival přilákal, jedná se tedy o nový příjem („čisté přínosy“) pro českou ekonomiku. - Celkem výdaje návštěvníků a festivalů měly dopad na zvýšení obratu (produkce) české ekonomiky o 516,9 mil. Kč, z toho 140,4 mil. Kč připadlo na zvýšení hrubé přidané hodnoty (resp. HDP). - Zisky dodavatelů zboţí a sluţeb pro festivaly a jejich návštěvníky se zvýšily o 24,8 mil. Kč.
12
A2 kulturní týdeník, 2007, březen, č. 12, Tichá, T. I umění můţe vydělávat. Dostupné online na http://www.advojka.cz/archiv/2007/12/i-umeni-muze-vydelavat 13 Agentura Economic impacT se specializuje na zpracování studií ekonomického dopadu různých organizací, institucí, událostí či turistických atraktivit. http://www.economicimpact.cz/cz
14
- Výdaje festivalů i jejich návštěvníků dokázaly vygenerovat přes 190 stálých pracovních míst. - Díky festivalům stát získal přibliţně 17,2 mil. Kč na dani z přidané hodnoty a spotřebních daních, 16,5 mil. Kč v podobě daní z příjmů fyzických a právnických osob, 4,2 mil. Kč ve formě jiných daní a poplatků a dalších 21,3 mil. Kč na sociálním a zdravotním pojištění. Celkem tedy veřejné rozpočty získaly díky festivalům AHF ČR 59,3 mil. Kč. - Průměrně 20 % rozpočtu kaţdého festivalu odvedl pořadatel a jeho dodavatelé státu ve formě daní a zákonného pojištění. - Díky festivalům se zvýšil celkový obrat ekonomických subjektů sídlících ve městech konání festivalů minimálně o 283,5 mil. Kč, místní hrubá přidaná hodnota se zvýšila nejméně o 60,9 mil. Kč a bylo vytvořeno více neţ 100 stálých pracovních míst. - Zprávy o festivalech byly zveřejněny v mnoha českých i zahraničních médiích. Tyto zprávy představovaly pro pořadatelská města, resp. kraje i celou Českou republiku propagaci jakožto kulturní turistické destinace o mediální hodnotě v řádu stovek miliónů korun. Obecně lze říci, ţe příjem státního rozpočtu z těchto kulturních akcí je nejméně dvakrát vyšší neţ dotace, které jsou na ně poskytovány.14 Hudební festivaly mají také společenský a sociální přínos pro místa svého konání. „Vytváří u občanů pocit hrdosti na svá města, zlepšují mezilidské vztahy, své návštěvníky vzdělávají, rozvíjejí jejich kreativitu, činí je spokojenějšími a úspěšnějšími. Jsou ale také důleţitým podnětem pro rozvoj cestovního ruchu.“15
14
Organizace ProCulture o. s. , http://www.proculture.cz/cultureinfo/analyzy-a-zpravy/hudebni-festivalyprinasi-statu-dvakrat-vice-nez-cini-statni-dotace-3038.html 15 Asociace hudebních festivalů, http://www.czech-festivals.cz/
15
3.2 Negativní dopad hudebních festivalů na místa konání Při pořádání festivalů je nutné zajistit, aby vznikal co nejmenší počet negativních jevů. Ne vţdy se to však pořadatelům daří. Při těchto kulturních akcích tak dochází například ke: → znečištění pozemků a prostor, ve kterých se festivaly konají → narušení hodnoty objektu, ve kterém je pořádána hudební produkce → hluk překračující stanovené limity, který obtěţuje obyvatele přilehlých oblastí → konzumace alkoholu a drog na festivalu a s tím související výtrţnictví, coţ můţe kazit image lokality → nedodrţení hygienických opatření, v důsledku kterých se mohou rozšířit virová onemocnění → nedodrţení technických opatření, coţ můţe vést k hromadným zraněním. Jako příklad lze uvést slovenský festival Pohoda, na kterém byl usmrcen účastník festivalu v důsledku pádu festivalového stanu.
16
4 Analýza hudebních festivalů v České republice Kapitola je zaměřena na multiţánrové hudební festivaly, jelikoţ u nich není potenciál pro kulturní cestovní ruch na první pohled tak zřejmý jako například u festivalů váţné hudby. Při pořádání hudebních festivalů je nutno brát v potaz skutečnost, ţe jejich dnešní návštěvník má stále větší nároky na kulturní akce tohoto typu. Jiţ dlouhou dobu nehraje hlavní roli při rozhodování o návštěvě pouze nabízený hudební program. Potenciální návštěvníci poţadují také moţnosti jiného kulturního vyţití v rámci festivalu, například výstavy, dramatická vystoupení, besedy nebo promítání filmů. Důleţité jsou také moţnosti ubytování, stravování a dopravní dostupnost lokality festivalu. Náročnost návštěvníků nutí pořadatele vzájemně se překonávat v úrovni nabízených sluţeb, coţ v posledních letech pozitivním směrem mění image především multiţánrových festivalů. Nemají jiţ nálepku kulturních akcí, které lze ve čtyřech parných letních dnech jen stěţí přeţít. Ubytovat se lze nejen pod stany, ale také v obytných vozech s elektřinou. Návštěvníci nejsou odkázáni na stravování z vlastních zásob, jelikoţ se ve festivalovém areálu vyskytují desítky stánků rychlého občerstvení i celých restaurací. Na festivalu Rock for People v roce 2012 měla dokonce postavenou provizorní provozovnu restaurace Potrefená husa, jeţ je známa svým vysokým standardem sluţeb a která byla ochotna vytvořit speciální ceny pro festivalové návštěvníky. Pořadatelé také spolupracují s dopravními podniky – zařizují speciální spoje pro období konání festivalu, slevy pro účastníky, kyvadlovou dopravu do nejbliţšího města. Trendem je v posledních letech podpora účastníků, kteří se chtějí na festival dopravit na kole (úschovna kol, bezplatné dopravení zavazadel do areálu), a to v první řadě z důvodů ekologických, a také proto, aby bylo moţné zachovat kapacitu parkovacích ploch bez nutnosti jejich dalšího rozšiřování. Nedílnou součástí festivalu je také zábavná atmosféra, kterou si následně účastníci vybaví ve spojitosti s daným festivalem a lokalitou, a která můţe být motivem opakované účasti na festivalu. Často je pro vznik takové atmosféry rozhodující prostředí, ve kterém se festival pořádá. Následující podkapitoly se zabývají hudebními festivaly, jejichţ účelem je vzbudit u účastníků zájem o určité lokality, nebo zajímavě vybranou lokalitou vzbudit zájem o konkrétní festival. Třetí podkapitola je věnována lokalitám, které jsou dnes známé především díky hudebním festivalům. 17
4.1 Hudební festivaly podporující domácí cestovní ruch Kapitola je zaměřena na vybrané hudební festivaly, které mají určitý potenciál pro podporu cestovního ruchu na území České republiky. Jejich přínos je spatřován především v tom, ţe napomáhají uvést do podvědomí obyvatel určité lokality, představují je jako destinace vhodné ke kulturnímu vyţití a tím podporují jejich návštěvnost. Jedním z vybraných festivalů jsou České hrady.cz a Moravské hrady.cz. Jejich organizátoři za místo konání zvolili české a moravské hrady, čímţ pomáhají tyto památky zviditelnit a udrţovat či zvyšovat jejich návštěvnost. Druhým vybraným festivalem je Cave beat, jeţ je v České republice unikátem – koná se v prostředí moravských jeskyní.
4.1.1 České hrady.cz České hrady.cz je hudební festival konaný v prostředí hradů v České republice vţdy od poloviny července do konce srpna. V roce 2013 se bude realizovat jeho 9. ročník. Ten se uskuteční společně se 4. ročníkem festivalu Moravské hrady.cz (festival byl nejdříve pořádán pouze na hradech v Čechách, v roce 2010 byl pro velký zájem rozšířen také na hrady moravské). Kulturní představení na kaţdém z hradů zahrnuje dvoudenní hudební program, který vytváří převáţně čeští a slovenští interpreti rockových a popových ţánrů. Jak uvádějí sami pořadatelé, účelem festivalu není pouze představení hudebního programu, festival „je také zaměřen na rozvoj turistického ruchu a zviditelnění krásných historických památek v regionech.“16 Toho je dosahováno v první řadě tím, ţe pět českých a tři moravské hrady, na kterých je festival pořádán, jsou po České republice rovnoměrně rozloţeny do jednotlivých krajů, jak dokládá následující mapa. Vstupenka na festival automaticky umoţňuje návštěvníkům navštívit stálou expozici hradů. Jedná se o hrady Bezděz, Točník, Švihov, Roţmberk nad Vltavou, Kunětická hora, Bouzov, Veveří, Hradec nad Moravicí.
16
http://www.ceskehrady.cz/cs/festival/
18
Zdroj:http://www.ceskehrady.cz/cs/festival/
Festivaly České hrady.cz a Moravské hrady.cz se pořádají na hradech, jeţ dnes podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (dále jen NIPOS) zaujímají přední místa dle návštěvnosti hradů, zámků a ostatních památkových objektů v České republice. Z celkových 295 památkových objektů zpřístupněných návštěvníkům za vstupné se 5 z „festivalových“ hradů umístilo v roce 2011 v první čtvrtině ţebříčku návštěvnosti. Je zajímavé sledovat například návštěvnost hradu Veveří, který v roce 2005 nedosahoval návštěvnosti ani 50 000, a v roce 2011 jiţ zaujímá 30. místo s počtem návštěvníků 72 915.
Hrad
Počet návštěvníků
Umístění
v roce 2011 Bouzov
94 133
24. místo
Veveří
72 915
30. místo
Bezděz
63 242
39. místo
Roţmberk nad Vltavou
54 028
49. místo
Točník
40 925
63. místo
Zdroj dat: http://www.nipos-mk.cz/?cat=126
19
Festival vyhrál v roce 2012 soutěţ Ţebřík 2012 (anketa s více neţ dvacetiletou tradicí v České republice vyhlašovaná hudebním magazínem iReport) v kategorii Akce.17 Jelikoţ vítěze nevybírá odborná porota, ale pro svého favorita můţe hlasovat kdokoliv prostřednictvím SMS, lze říci, ţe České hrady.cz byly v roce 2012 nejoblíbenějším hudebním festivalem v České republice. Bylo by pošetilé tvrdit, ţe návštěvnost těchto hradů se zvyšuje nebo je konstantní pouze díky hudebnímu festivalu, prokazatelné však je, ţe kulturní akce konané v památkových objektech zvyšují prestiţ daného místa a jsou jedním z mála způsobů, jak do lokality přilákat návštěvníky.
4.1.2 Mezinárodní benefiční festival Cave beat Jedním z nejmladších festivalů, které se pořádají v České republice, je Mezinárodní benefiční festival Cave beat. Ten je pomyslným pokračováním projektu koncertní pouti Didgeridoo, která byla uskutečněna v roce 2011. Program je hudebně zaměřen na multiţánrové styly v akustickém provedení, začíná v polovině dubna, poslední představení se koná v září. Festival svým návštěvníkům nabízí opravdu nevšední záţitek – jednotlivá umělecká vystoupení se totiţ odehrávají v jeskyních. Jak znázorňuje následující mapka, pro letošní druhý ročník festivalu (stejně jako pro první) byly vybrány jeskyně leţící na moravském území („festivalové“ jeskyně jsou ohraničeny černým oválem).
Zdroj: http://www.cave-beat.org/?seo_url=navstevnikum
17
http://www.ceskehrady.cz/cs/
20
Nabízí se otázka, jak je organizačně moţné zabezpečit optimální průběh takovýchto kulturních událostí. Jak přiznávají sami pořadatelé festivalu, organizace je velmi náročná. V první řadě jsou problémem finanční zdroje. První ročníky většiny festivalů bývají tradičně ztrátové a na jejich organizaci se z důvodu úspor podílejí především dobrovolníci. Cave beat není v tomto směru vyjímkou. V létě roku 2012, kdy jiţ bylo jasné, ţe festival bude ztrátový, se pořadatelům přesto podařilo sehnat partnera, který jim pomohl festival propagovat a částečně vyrovnal finanční ztráty – Czech Tourism. Druhou problémovou oblastí jsou technické podmínky. Pro některé umělce, kteří přislíbí účast na tomto netradičním festivalu, je poté vlastní realizace překvapivě náročná. Je například nutné pozměnit podobu repertoáru do akustické verze, zjednodušit technické nároky na vystoupení, komplikací pro účinkující je jistě také teplota v jeskyních, která v průměru dosahuje pouhých 8 oC.18 Zvláštní podmínky platí také pro návštěvníky. Samozřejmostí je zákaz jakéhokoliv poškozování a znečišťování jeskynních prostor a důraz na zvýšenou opatrnost při pohybování se po trasách. Do jeskyní je pochopitelně zakázán vstup se zvířaty, kočárky, objemnými zavazadly, jídlem či pitím a na rozdíl od většiny ostatních festivalů je znemoţněn vstup podnapilým osobám.19 Diskutabilní by mohla být i otázka ochrany ţivotního prostředí. Garanci v této oblasti by měla poskytovat skupina pořadatelů – občanské sdruţení Jeskynní tep o.s. ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou CHKO Moravský kras. Logicky však záleţí z větší části na návštěvnících i účinkujících, jak se budou k přírodním památkám chovat a zda budou dodrţovat všechna pravidla k jejich zachování. Je patrné, ţe problémů a úskalí se při pořádání tohoto festivalu můţe vyskytnout opravdu nepočítaně. Přesto by byla škoda od festivalu takového typu upustit, jelikoţ nabízí zcela jedinečné kulturní, umělecké i emoční záţitky. Z bilance návštěvnosti lze konstatovat, ţe zájem o festival není zanedbatelný – jeho prvního ročníku, který se konal celkem po jedenácti jeskyních (současné lokality byly rozšířeny o Jeskyni Výpustek, Chýnovskou jeskyni, Jeskyni Býčí skála, Koněpruské jeskyně), se účastnilo celkem 680 návštěvníků, coţ vzhledem k běţné kapacitě jeskyní (50-100 lidí) lze povaţovat za uspokojivý výsledek.20 Vstupné na jednotlivé koncerty se liší, nejvyšší vstupné se vybíralo v Kateřinské jeskyni na koncert Ivy Bittové (280 Kč), nejniţší činilo v pěti ostatních jeskyních 190 Kč. Bylo
18
http://www.cave-beat.org/?seo_url=novinky http://www.cave-beat.org/?seo_url=navstevnikum 20 http://www.cave-beat.org/?seo_url=novinky 19
21
zavedeno také zlevněné vstupné. Rozloţení celkového počtu návštěvníků a vstupného zobrazuje následující tabulka: Účinkující/jeskyně
Plné vstupné (v Kč)
Počet návštěvníků
Zlevněné vstupné (v Kč)
Počet návštěvníků
Vladimír Václavek (Mladečské jeskyně)
190
20
120
6
Daniela Škutová a Rowan Kilduff (Jeskyně Na Špičáku)
190
24
120
3
Petr Váša a hosté (Sloupskošošůvské jeskyně)
190
25
120
6
Deši (Jeskyně Balcarka)
190
13
120
3
Docuku (Zbrašovské aragonitové jeskyně)
190
45
120
4
Vlastislav Matoušek (Chýnovská jeskyně)
190
14
120
0
Orloj Snivců (Javoříčské jeskyně)
220
16
140
3
Václav Kořínek (Jeskyně Býčí skála)
220
33
140
5
Ridina Ahmedová a Petr Tichý (Koněpruské jeskyně)
240
23
150
3
Pavel Fajt a DrumTrek Visual (Jeskyně Výpustek)
240
55
150
9
Alikvotní sbor Spektrum (Jeskyně Výpustek)
240
56
150
7
Iva Bittová (Kateřinská jeskyně)
280
152
170
19
Lístky věnované org. týmu, zástupcům médií, přátelům účinkujících
136
Návštěvníků celkem
612
68
Zdroj: http://www.cave-beat.org/
Cave beat není v České republice ojedinělým festivalem konaným v Moravském krasu. V roce 2013 proběhne jiţ 16. ročník úspěšného festivalu Čarovné tóny Macochy, který se koná v jedinečném prostředí Punkevní jeskyně.21
4.2 Hudební festivaly konané na netradičních místech Na příkladech následujících hudebních festivalů je znázorněno moţné vyuţití lokalit, které nejsou přímo určeny k pořádání kulturních akcí. Prvním zvoleným festivalem je Colours of Ostrava, jehoţ organizátoři přišli s nápadem umístit festival do industriální 21
http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Carovne-tony-Macochy-2013.aspx
22
Dolní oblasti Vítkovic, do oblasti průmyslových prostor, ve kterých se nachází bývalé ţelezárny, doly a vysoké pece. S neobvyklým nápadem obstáli. Jako druhý příklad byl vybrán Brutal Assault, metalový festival, který dnes svou kompozicí přesahuje hranice České republiky. Ten je pořádán v bývalé vojenské pevnosti Josefov.
4.2.1 Colours of Ostrava Multiţánrový hudební festival Colours of Ostrava je v Ostravě pořádán od roku 2002. Za dobu své existence se několikrát měnily festivalové lokality, koncerty se konaly například v areálu Slezkoostravského hradu, na výstavišti Černá louka nebo v klubu Boomerang ve Stodolní ulici. V roce 2012 se pořadatelé rozhodli zvolit za místo konání areál národní kulturní památky Dolní oblasti Vítkovice.
Dolní Vítkovice Památkově chráněná Dolní oblast Vítkovic je industriální oblast o velikosti 253 hektarů nacházející se poblíţ centra Ostravy, kde jsou dochovány bývalé hutě, ţelezárny, vysoké pece a doly, jejichţ činnost byla v roce 1998 po 170 letech ukončena. Soubor těchto průmyslových objektů je také někdy nazýván jako Ostravské Hradčany. V roce 2002 byla oblast vyhlášena Národním památkovým ústavem České republiky za národní kulturní památku. Konkrétně se jedná o uhelný hlubinný důl Hlubina se souborem technického vybavení a o koksovnu a vysoké pece Vítkovických ţelezáren se souborem technického vybavení.22 Od roku 2007 je průmyslový objekt zpřístupněn návštěvníkům. V roce 2008 zaznamenaly Dolní Vítkovice další úspěch – oblast byla zapsána na seznam Evropského kulturního dědictví. Objekty zanesené do tohoto seznamu jsou místa, jejichţ význam přesahuje hranice jednotlivých zemí Evropské unie. Důvodem k zaloţení seznamu byla snaha posílit mezi obyvateli Evropy porozumění a podvědomí o tom, ţe ač kaţdá země disponuje rozličným kulturním bohatstvím, toto kulturní dědictví by mělo být sdílené. Evropské kulturní programy podobného typu (Evropské hlavní město kultury, Erasmus) mají tedy za úkol dopomoci k integraci národů jednotlivých zemí a v neposlední řadě zviditelnit konkrétní místa, která do lokality přilákají turisty. 23 Objekt by však neměl ustrnout v nečinnosti pouze s označením za Národní kulturní památku. Jiţ několik let spolupracují majitelé objektu s Národním památkovým ústavem a
22 23
http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C198&oKodOk=8106&Limit=25 http://ec.europa.eu/news/culture/100309_cs.htm
23
moravskoslezským krajem na získávání dotací z prostředků Evropské unie na projekt Nové Vítkovice, jehoţ cílem je revitalizace a zatraktivnění oblasti. Vznikla zde tak například multifunkční aula Gong, která je v provozu od roku 2012. Unikátní je, ţe 6 252 m2 veliký prostor multifunkčního centra, jehoţ součástí je i aula Gong, vznikl přestavěním bývalého plynojemu Vítkovických ţelezáren pocházejícího z roku 1924. Centrum je vyuţíváno pro vzdělávací, kulturní a společenské akce, pro kongresové a konferenční účely, pořádají se zde také výstavy.24 Další zajímavostí je interaktivní technické muzeum Malý svět techniky, které vzniklo v historické budově VI. energetické ústředny Dolní oblasti Vítkovic. Jsou zde umístěna výuková a demonstrační centra a technické muzeum, které jsou určeny pro specializovanou výuku studentů i pro návštěvy veřejnosti.25 Za prohlídku jistě stojí také Landek Park (bývalé hornické muzeum Landek), ve kterém je moţno shlédnout největší expozici hornictví v České republice.26 Technické památky v oblasti Dolních Vítkovic neposkytují své prostory pouze hudebnímu festivalu Colours of Ostrava. V minulosti hostily také kulturní akce jako je hudební festival Janáčkův máj nebo filmový festival Oko.27 První ročník Colours of Ostrava v oblasti Dolních Vítkovic (2012) ukázal, ţe nápad se změnou areálu bude mít pozitivní účinky. Přes drobné problémy (hlavně se struskovým povrchem areálu festivalu, na jehoţ předělání pořadatelé pracují), byl festival úspěšný, návštěvníci ocenili především větší areál, kde jiţ oproti ostatním ročníkům nebyli nuceni absolvovat festival ve stísněných podmínkách. Úspěšnost dokazuje i rekordní návštěvnost tohoto zatím posledního ročníku, a proto se festival bude i v roce 2013 konat v těchto industriálních prostorách.
4.2.2 Brutal Assault Brutal Assault je metalový hudební festival, který za 18 let své existence mnohokrát změnil místo konání. Roku 2007 zakotvil v areálu bývalé vojenské pevnosti Josefov v Jaroměři.
24
http://www.dolnioblastvitkovice.cz/36/cs/node/2482 http://www.dolnioblastvitkovice.cz/36/cs/node/2667 26 http://www.dolnioblastvitkovice.cz/36/cs/node/2975 27 http://www.dolnioblastvitkovice.cz/36/cs/node/2623 25
24
Vzhledem k tomu, ţe pevnost nikdy od svého vzniku (18. století) neslouţila původním
vojensko-strategickým
účelům,
zůstala
dodnes
ve
velmi
dobrém
architektonickém stavu. V době od března do října je pevnost k dispozici návštěvníkům. Ti mohou v rámci prohlídky shlédnout nejen celkovou konstrukci pevnosti, ale také část z labyrintu podzemních chodeb, který ve své původní délce měřil asi 45 km. Kromě klasických prohlídek jsou v pevnosti po celý rok pořádány kulturní akce (Čarodějnice v Josefově, Josefovské slavnosti a Boj o pevnost, Štědrý den v podzemí,…).28 V polovině srpna pak pevnost na 4 dny plní funkci festivalového areálu pro Brutal Assault, jehoţ poznávacím znamením a součástí image je právě komplex historických vojenských prostor.
Zdroj: http://brutalassault.cz/cs/areal
Zajímavostí festivalu je také rozpracovaná nabídka moţnosti dopravy na místo konání. Kromě podrobných map, zobrazujících moţnosti příjezdu ze všech světových stran, spolupracuje Brutal Assault například s Českými drahami. Pro návštěvníky festivalu, kteří si ve festivalovém informačním centru nechají orazítkovat vlakovou jízdenku, poskytují České dráhy jízdenku „Vlak+“. Díky ní je cestujícím poskytnuta sleva 50% z ceny dopravy do Jaroměře a zpět. Festival spolupracuje také s portálem www.jizdomat.cz. Na tomto portálu si mohou zájemci se stejným cílem cesty domluvit cestu na festival s osobami, které zde nabízejí určitý počet nezaplněných míst, která mu zbývají v automobilu.29 Unikátní je Brutal assault pořádáním autobusových zájezdů na festival. Pro své příznivce organizuje autobusovou přepravu na festival a zpět nejen pro všechny sousední země České republiky, ale také například pro Estonsko, Francii, Litvu, Maďarsko, Rumunsko, Španělsko a další. Tyto zájezdy se pořadatelům vyplácejí z toho důvodu, ţe 28 29
http://www.pevnostjosefov.cz/ http://www.jizdomat.cz/
25
Brutal assault se stal metalovým festivalem na mezinárodní úrovni. Návštěvnost čítající na přelomu 21. století několik stovek se podařilo rozšířit na současnou mnohatisícovou. Podle hudebních kritiků nemá na domácí scéně konkurenci a akci podobného charakteru nelze nalézt ani jinde v Evropě. 30 Proto je o Brutal Assault veliký zájem i v zahraničí.
4.3 Lokality proslavené hudebním festivalem Milovický Votvírák a trutnovský Open Air Music Festival jednoznačně patří ke kulturním událostem, jeţ proslavily lokality, ve kterých se konají. Proto byly zvoleny jako příklady festivalů, které mohou u veřejnosti zvyšovat podvědomí o daných lokalitách. Hudební festival Votvírák napomáhá ke smysluplnému vyuţití bývalého vojenského areálu, jeţ po dlouhé roky chátral. Legendární Trutnov Open Air Music Festival je zase odkazem na počátky festivalů na území České republiky. Více neţ polovině dnešní hudebně zaloţené veřejnosti město Trutnov asociuje právě tento festival, který byl místem setkání osob, jeţ dodnes ovlivňují kulturní dění v České republice.
4.3.1 Votvírák Milovice Letní multiţánrový festival Votvírák se koná od roku 2008. Jeho dramaturgie se vyznačuje zaměřením na interprety české a slovenské hudební scény. Zajímavostí festivalu je lokalita, kde se koná, festivalový areál je kaţdoročně vystavěn v bývalém vojenském prostoru Mladá u obce Milovice (okres Nymburk), konkrétně na bývalém vojenském letišti Boţí Dar.
Vojenský výcvikový prostor Milovice - Mladá Vznik vojenského výcvikového prostoru je datován do roku 1904. Byl vytvořen rakouskou armádou, která zde na 3465 hektarech půdy zaloţila prostory pro vojenská polní cvičení. Z těchto důvodů byla nuceně vysídlena obec Mladá, leţící uvnitř výcvikového prostoru. V myslích dnešních obyvatel milovického okolí je vojenský výcvikový prostor spojován především se vzpomínkami na neslavně proslulý pobyt Sovětských vojsk v letech 1968 – 1991, který zásadním způsobem ovlivnil podobu areálu.31 Vojenský prostor Milovice, obec Mladá a letiště Boţí Dar (postavené mezi světovými válkami) byly prvními strategickými body, které Sovětská vojska obsadila a 30 31
Rockový magazín Spark, ročník 18, č.10, říjen 2009, s.66 http://web.kolin.cz/militaryclub/zajimavosti/milovice.htm
26
učinila z nich svá sídla. V areálu byly následně postaveny objekty pro vojenskou techniku, výcviková zařízení a kasárny pro vojáky, následně také obytné domy pro příslušníky důstojnických rodin s počtem bytů pohybujícím se kolem 3000. Podle odhadů odborníků přebývalo v tomto období v Milovicích kolem 100 000 ruských občanů. V roce 1991, po dokončení odsunu Sovětských vojsk z vojenského prostoru, se začaly počítat škody v této oblasti. Činností armády vznikly v prostorách především ekologické škody, byly poškozeny hlavně podzemní vodní zdroje v důsledku ropných havárií. V průběhu celých devadesátých let bylo nutné provádět v lokalitách Milovice – Mladá, letiště Boţí Dar a mnohých dalších sanační práce a kontrolní pyrotechnické průzkumy, které financovalo Ministerstvo ţivotního prostředí. Bylo téţ nutné provést demolici havarijních objektů, jelikoţ většina domů zde byla postavena narychlo a tudíţ nekvalitně. Bývalý vojenský prostor zůstával dlouhou dobu bez vyuţití. Po neúspěšných pokusech o jeho revitalizaci a komplexní vyuţití bylo nakonec rozhodnuto o jeho privatizaci. Letiště Boţí Dar bylo v chatrném stavu předáno v roce 2006 do kompetence Středočeskému kraji za účelem nového vyuţití.32 Příleţitosti se chopili například právě pořadatelé Votvíráku, kteří od roku 2008 realizují v soukromém pronajatém areálu na letišti Boţí Dar festival, který je se svými 50 000 návštěvníky pravděpodobně nejnavštěvovanější hudebních festival v České republice. Udělit některému z nich první místo v pomyslném ţebříčku návštěvnosti je velmi obtíţné, jelikoţ většina festivalů svou návštěvnost záměrně nadhodnocuje. Na protest proti tomuto zkreslování údajů pak někteří pořadatelé nezveřejňují počet svých návštěvníků vůbec. Zkreslující mohou být údaje o návštěvnosti také kvůli rozdílně dlouhé době konání festivalu. Festivaly váţné hudby jsou běţně rozloţeny třeba do tří týdnů, kdeţto délka multiţánrových se pohybuje kolem 3-5 dní, a programy festivalů zaměřených ţánrově se obvykle odehrávají během jednoho nebo dvou dní. I po zohlednění všech těchto úskalí lze usoudit, ţe oproti ostatním multiţánrovým festivalům v České republice, jejichţ návštěvnost se pohybuje maximálně kolem 30 000, je třídenní Votvírák se svými 50 000 návštěvníků opravdu unikátem. Následující graf zobrazuje vývoj počtu návštěvníků festivalu v letech 2008 – 2012.
32
http://www.lustenice.cz/index.php?page=page&kid=49
27
Zdroj dat: Archiv oficiálních webových stránek festivalu dostupný na www.votvirak.cz
Nelze si nevšimnout, ţe od prvního ročníku festivalu se počet návštěvníků zredukoval na polovinu. Pokles lze vysvětlit faktem, ţe vstupné a parkovné prvního ročníku bylo zcela zdarma, zatímco v roce 2010 bylo vstupné zdarma omezeno a od roku 2011 je jiţ zavedeno povinné vstupné pro všechny účastníky. Návštěvnost se následně ustálila na čísle 50 000. Do příštích let tedy nezbývá neţ doufat, ţe obec Milovice a Středočeský kraj vyuţijí potenciálu jednoho z největších brownfieldů33 v České republice a ţe festival Votvírák nebude jedinou atraktivitou, která zvyšuje podvědomí o lokalitě a vylepšuje její image. V současné době je v jednání několik projektů, které by měly dopomoci k revitalizaci areálu a k jeho znovuvyuţití. Středočeský kraj například získal v roce 2012 finanční podporu z Operačního programu Podnikání a inovace, která by měla slouţit k vystavění Vědeckotechnického parku Milovice, u nějţ se předpokládá, ţe by se stal jedním z nejvýznamnějších technologických pracovišť v České republice.34
4.3.2 Trutnov Open Air Music Festival „Nezapomenutelný záţitek mám z roku 1984. Tehdy jsme pořádali setkání nezávislé kultury, koncert čtyř kapel v hospodě ve Starých Bukách. Vesnice byla obklíčena esenbáky a estébáky, byli i v hospodě… Koncert se nekonal, ale Havel pozval lidi k němu na 33
Termín brownfield označuje puštěné, nedostatečně vyuţívané nebo prázdné území, které mohou být dotčeny předchozím uţíváním 34 http://www.kr-stredocesky.cz/portal/aktuality/do-byvaleho-vojenskeho-vycvikoveho-prostoru-milovicemlada-miri-spickovy-vedeckotechnicky-park.htm
28
Hrádeček, přitom 99 procent z nich vůbec neznal. Lidé se tam plíţili po skupinkách přes lesy a ten večer na Hrádečku byl nakonec lepší neţ jakýkoliv koncert. Většina zúčastněných nám potom děkovala, jak jsme to pěkně s estébáky zařídili. Lituji, ţe jsem u toho nemohl být, skučeli jsme s několika dalšími v policejních celách jak smrdutí kojoti.“35 Jak napovídá historka Martina Věcheta, jednoho z nynějších pořadatelů „Trutnova“, počátky jednoho z nejznámějších českých festivalů vůbec nebyly jednoduché. Jeho vznik byl podnícen předchozími ilegálními koncerty a aktivitami. První pokus o festival ve Starých Bukách u Trutnova v roce 1984 byl rozehnán StB a jeho dohra je naznačena v úvodní historce. Další iniciativa se uskutečnila v roce 1987 ve Volanově u Trutnova, pokus byl však opět zmařen příslušníky StB. Václav Havel se aţ po 13 letech od tohoto incidentu zmínil svému okolí, ţe koncertní aparatura byla tehdy tajně uschována v jeho stodole, o čemţ neměla celá léta ponětí ani většina účastníků tehdejší akce. Celého dění se účastnilo asi 800 aktérů. První oficiální „Východočeský Woodstock“ (jak se festivalu také říká), symbolizující euforickou polistopadovou náladu, se uskutečnil aţ v roce 1990. Mezi účastníky nesměl chybět ani Havel, který byl i ve své funkci prezidenta republiky návštěvníkem několika dalších ročníků. V roce 2007 mu byl dokonce věnován celý ročník festivalu a byl zde jmenován festivalovým náčelníkem. Havel však nebyl jedinou osobností, která festival a jeho ideu demokracie a svobody veřejně podporovala. Na festivalu se, ať uţ v roli účinkujících či návštěvníků, potkávala jména jako Marta Kubišová, Eva Pilarová, Ladislav Smoljak, Vladimír Mišík, a samozřejmě muţ, který stál v čele nezávislé umělecké scény a byl pomyslným stvořitelem ducha festivalu, Ivan Martin „Magor“ Jirous.36 Jak uţ bylo zmíněno v kapitole 2.3, trutnovský festival byl pravděpodobně prvním oficiálním multiţánrovým festivalem konaným v České republice. Vzorem mu byl legendární hippies festival Woodstock, převzaty byly i jeho základní myšlenky – svoboda, mír, ţivot v souladu s přírodou. Tomu odpovídají i tematická věnování jednotlivých ročníků. V roce 1996 byl například festival v Trutnově věnován svobodě Tibetu, jindy Chartě 77, hnutí Hare Krishna, ekologickým iniciativám atd. Jednotlivá motta naznačují, ţe Trutnov Open Air Music Festival dalece přesahuje rámec hudební akce, poukazuje na problémy politické, ekologické či náboţenské. Poslední ročník v roce 2012 byl věnován zesnulým „otcům“ festivalu, Václavu Havlovi a Ivanu Martinu Jirousovi. V posledních letech jsou organizátoři bohuţel nuceni bojovat o zachování festivalu v jeho původním místě, Bojišti u Trutnova. Část parcel, které jsou pro jeho konání důleţité, 35 36
http://dialog.ihned.cz/c1-54242290-vecer-na-hradecku-lepsi-nez-koncert Martin Věchet http://www.festivaltrutnov.cz/cs/history
29
totiţ od města odkoupily podniky, které plánují na parcelách vybudovat určité zástavby či sklady. Organizátoři tak kaţdoročně řeší spory se zástupci města, kteří pořadatelům radí volné parcely vykoupit. Podle slov mluvčí festivalu Evy Navrátilové je však tento krok nereálný vzhledem k naprosté nekomerčnosti festivalu, který má vţdy sotva vyrovnaný rozpočet a ţádné rezervy tudíţ nevznikají.37 Nezbývá neţ doufat v zachování přirozeného prostředí festivalu, unikátu, který v době po listopadové revoluci podnítil rozvoj české festivalové scény a byl místem setkání osob, jeţ zásadním způsobem ovlivňovaly společenské a kulturní dění.
37
http://hradec.idnes.cz/stehovani-open-air-festival-trutnov-dva-/hradeczpravy.aspx?c=A120821_1819016_hradec-zpravy_kvi
30
5 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření probíhalo v měsících březen a duben 2013. Zúčastnilo se ho celkem 132 respondentů z České republiky ve věku 16 – 35 let. Tato věková skupina byla zvolena záměrně z důvodu zaměření práce na multiţánrové festivaly, jejichţ program je cílen právě na tuto věkovou kategorii posluchačů. 100% respondentů je pravidelnými účastníky multiţánrových festivalů. Výsledky šetření byly získávány elektronickou cestou od respondentů dané věkové skupiny. Jedním z cílů průzkumu bylo zjistit, co je pro potencionální účastníky motivací k návštěvě hudebního festivalu (souvisí s kapitolou 2.2 Motivace k účasti na hudebním festivalu). Hlavním cílem dotazníkového šetření je zjistit, do jaké míry jsou hudební festivaly provázány se sluţbami prvotně vytvořenými pro účastníky cestovního ruchu a také zmapovat, zda mohou hudební festivaly pozitivně ovlivnit návštěvnost jednotlivých lokalit. Otázka č. 1: Co je pro Vás určující při rozhodování o návštěvě festivalu? 45
počet bodů
40 35
přátelé
30
zábavná atmosféra
25
hudba
20
dopravní dostupnost
15
atraktivita místa konání doplňkové kulturní vyžití
10 5 0 věk
Zdroj: Vlastní
Odpovědi byly natolik závislé na věku respondentů, ţe bylo nutné je roztřídit do 3 podskupin: odpovědi respondentů ve věku 16-19 let, 20-25 let, 26-35 let. Kaţdý respondent měl moţnost z nabízených sedmi moţností zvolit 1-3 moţnosti. Z výsledného grafu vyplývá, ţe preference se s věkem výrazně mění. Zatímco u nejmladší věkové skupiny je pro rozhodnutí o návštěvě festivalu nejdůleţitější přítomnost přátel a zábava, u střední věkové kategorie výrazně nabývá na významu atraktivita místa konání, dopravní dostupnost a doplňkové kulturní vyţití na festivalu. Tyto výsledky mohou být alarmující pro pořadatele
31
festivalů. Nejen v tomto dotazníkovém šetření, ale také ve světových výzkumech se totiţ potvrzuje, ţe pro stále větší procento návštěvníků není hudba jediným faktorem, který je na festival láká. U nejstarší věkové skupiny se důleţitost jednotlivých skupin vyrovnává, na první místo se zde dostává hudba, upozaděn je oproti ostatním věkovým skupinám vliv přítomnosti přátel. Lze říci, ţe příslušníci této věkové kategorie jsou náročnějšími návštěvníky, mohou mít jiţ zkušenosti s jinými navštívenými festivaly a na tomto základě poţadují určité navzájem se doplňující sluţby. Organizátoři jsou tudíţ nuceni hledat optimální kombinaci produktů, kterými návštěvníky přesvědčí o vyjímečnosti právě jejich festivalu, pokud chtějí maximalizovat návštěvnost, nebo naopak cílit pouze na vybranou skupinu (např. věkovou), na kterou specializují svůj program. Otázka č. 2: Motivoval Vás hudební festival k následné návštěvě lokality i mimo dobu konání festivalu? Jaké?
22 7 3 8 8 9
71
10 12
ne Hrad Švihov Přírodní amfiteátr Loket Hrad Točník Hrad Kunětická hora Pevnost Josefov Hrad Veveří Město Kadaň Zřícenina hradu Okoř Korunní pevnost Olomouc
Zdroj: Vlastní
Hrad Švihov Přírodní amfiteátr Loket Hrad Točník Hrad Kunětická hora Pevnost Josefov Hrad Veveří Město Kadaň Zřícenina hradu Okoř Korunní pevnost Olomouc
České hrady.cz Rockfestival Loket České hrady.cz České hrady.cz Brutal Assault Hradologie, Moravské hrady.cz Vysmáté léto Kadaň Okoř se šťávou Bounty Rock Cafe Open Air 32
Druhá otázka přinesla povzbudivé výsledky především pro pořadatele festivalu České hrady.cz. Téměř polovina respondentů totiţ odpověděla, ţe po návštěvě festivalu se do místa konání vrátila i mimo dobu konání festivalu a následující tabulka zobrazuje, ţe velké procento těchto osob bylo ovlivněno právě festivalem České hrady.cz. Nutno říci, ţe respondenti odpovídající kladně na otázku č.2 spadali v převáţné většině do nejstarší věkové skupiny. Z doplňujících poznámek uvedených respondenty také vyplynulo, ţe návštěvníci se na místa konání festivalů nevracejí pouze kvůli atraktivitě památky, ale také kvůli připomenutí atmosféry, záţitků a vzpomínek spojených s festivalem. Účelem následujících otázek č.3 a č.4 bylo zjistit, zda návštěvníci vyuţívají ubytovacích a stravovacích zařízení také mimo festivalový areál, například v přilehlých městech. Otázka č. 3: Vyuţíváte při návštěvě festivalů sluţeb ubytovacích zařízení v lokalitách mimo festivalový areál?
Zdroj: Vlastní
Z uvedených odpovědí je patrné, ţe pro návštěvníky festivalu nehrají ubytovací zařízení mimo festivalový areál velkou roli. Záporné odpovědi byly zdůvodněny argumentem vzdálenosti ubytovacích zařízení od místa konání festivalu, vyšší cenou, neţ která je stanovena za ubytování ve festivalovém areálu a důleţitým faktorem je také celková zábavná atmosféra, o kterou by se účastníci připravili. Pro ubytovací zařízení tedy není tato skupina zákazníků příliš zajímavá, nebo alespoň ne v takové míře jako je tomu například u festivalů váţné hudby. 11% respondentů, kteří na otázku odpověděli kladně, byly výhradně ţeny.
33
Otázka č. 4: Vyuţíváte při návštěvě festivalů sluţeb stravovacích zařízení v lokalitách mimo festivalový areál?
Zdroj: Vlastní
Výsledky jsou opačného charakteru neţ u otázky č.3, téměř tři čtvrtiny účastníků vyuţívají také sluţeb jiných stravovacích zařízení neţ festivalových. Z výzkumu vyplývá, ţe respondenty nejčastěji navštěvovanými stravovacími provozovnami jsou provozovny restauračního stravování, pizzerie a etnické restaurace. Otázka č. 5: Jakou maximální vzdálenost jste ochotni absolvovat kvůli hudebnímu festivalu, který splňuje Vaše poţadavky?
5% 18%
8% 0-100 km 101-200 km 201-300 km 301-400 km 401-500 km 33%
35%
Zdroj: Vlastní
Z uvedeného grafu lze usoudit, ţe potencionální návštěvníci jsou ochotni absolvovat poměrně velké vzdálenosti za účelem účasti na festivalu. Největší procento respondentů je ochotno překonat vzdálenost 301 - 400 km. V poznámkách ke svým odpovědím však (stejně jako respondenti ochotni ujet vzdálenost aţ 500 km) uvádějí, ţe tuto cestu jsou 34
ochotni podstoupit jen osobním automobilem, vylučují dopravu na místo pomocí autobusové či ţelezniční dopravy.
5.1 Shrnutí výsledků analýzy a dotazníkového šetření Z analýzy vybraných hudebních festivalů v České republice a dotazníkového šetření lze vypozorovat určité přínosy, kterými hudební festivaly přispívají k rozvoji kulturního cestovního ruchu na našem území. Zajímavá je v první řadě tendence účastníků festivalu vracet se do lokality, jeţ díky této kulturní akci poznali a se kterou mají spojeny záţitky z festivalu. Jak dále vyplývá z analýzy, schopný realizační tým dokáţe z hudebního festivalu udělat téměř kompletní produkt cestovního ruchu, příkladem jsou České a moravské hrady.cz, festival, který svou koncepcí nabízí návštěvníkům kulturní záţitek v prostředí českých a moravských kulturních památek s moţností ubytování a stravování, a na jehoţ místa konání se lidé rádi vracejí. U festivalu je z hlediska cestovního ruchu pozitivně hodnocena především schopnost zviditelňovat i ty české a moravské hrady, které mají v průběhu roku niţší návštěvnost. Dalším z přínosů festivalů můţe být zhodnocení potenciálu prostor, které jinak zůstávají bez vyuţití (Votvírák na letišti bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá), nebo jsou původně určeny k jiným aktivitám (Colours of Ostrava v Dolní oblasti Vítkovice). V menším měřítku jsou vyuţívány také sluţby stravovacích zařízení v lokalitách poblíţ míst konání festivalu. Z výzkumu také vyplývá, ţe pokud se pořadatelům podaří vhodně zkombinovat všechna základní kritéria, která jsou pro návštěvníky důleţitá a která jsou schopni ovlivnit, jsou nadšení zájemci ochotni za tímto kulturním záţitkem absolvovat cestu téměř přes celou republiku. Výčet pozitiv festivalů zakončuje jejich stále spíše doplňková funkce – propagace určité lokality. Tento faktor ve velké míře ovlivňuje přístup jednotlivých destinací k pořádání festivalů – Ostrava pořádání festivalu Colours of Ostrava vítá a podporuje ho. Naproti tomu například pořadatelé trutnovského festivalu svádí kaţdoročně boj s vedením města Trutnova o přeţití festivalu v jeho původním místě.
35
Závěr Na kulturní cestovní ruch a s ním spojené záţitky je kladen stále větší důraz. Přestoţe multiţánrové festivaly v České republice, které jsou předmětem práce, mají oproti evropským či jiným světovým festivalům stále určité nedostatky (především co se týče úrovně nabízených sluţeb), mohou napomoci rozvoji této oblasti cestovního ruchu. Cílem práce bylo zhodnotit provázanost cestovního ruchu s hudebními festivaly konanými v České republice a zmapovat moţné pozitivní dopady hudebních festivalů na destinace a objekty, v nichţ se konají. Z analýzy vyplývá, ţe multiţánrové hudební festivaly jsou za určitých okolností účinným prostředkem pro nalákání návštěvníků do zvolené destinace. To se však nezřídka ukazuje jako nelehký úkol – je totiţ nutné zkombinovat určité sluţby a představit kulturní atraktivity takovým způsobem, který přesvědčí k návštěvě i náročné zájemce. Zároveň je nutná spolupráce s kompetentními orgány a zastupiteli konkrétního regionu, kteří ne vţdy musí být myšlence hudebního festivalu nakloněni. Jednodušeji lze definovat pozitivní dopady na místa konání festivalu. Z obsahu práce vyplývá, ţe pozitivních dopadů je celá řada – rozšiřování kulturního přehledu návštěvníků, generování nových pracovních míst, finanční přínosy do státního rozpočtu i regionálních rozpočtů, opakovaná návštěva festivalových lokalit, propagace destinace jako kulturního centra. Důleţitost těchto kulturních akcí dokládá i fakt, ţe jsou nejen propagačně, ale v některých případech také finančně podporovány Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism.
36
Seznam literatury: Indrová, Jarmila a kol.: Cestovní ruch (základy). Praha:Oeconomica, 2009. ISBN 978-80245-1569-4, s. 7 Bowen, H., Daniels, M. :Does the music matter? Motivations for attending a music festival. Event management, Volume 9, Number 3. 2005. Rozvoj cestovního ruchu v České republice po roce 1989. COT business, březen. Dostupný online na http://www.cot.cz/data/cesky/99_03/3_statistika2.htm A2 kulturní týdeník, 2007, březen, č. 12, Tichá, T. I umění můţe vydělávat. Dostupné online na http://www.advojka.cz/archiv/2007/12/i-umeni-muze-vydelavat Rockový magazín Spark, říjen 2009 vydáno, sešit 196, ročník18, s.66)
Internetové zdroje: Informace. Pražský hrad [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.kulturanahrade.cz/cs/jazz-na-hrade/informace.shtml Centrum informací a statistik kultury. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf Vzpomínka na „První český hudební festival“ roku 1904. Unie českých pěveckých sborů [online]. 2004 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01clanek.php?see_ID=250 Historie festivalu. Pražské jaro [online]. 2004 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.festival.cz/cz/o_festivalu Začátky festivalů a hippies. Techno.cz [online]. 2008 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.techno.cz/clanek/26384/zacatky-festivalu-a-hippies Festivaly v Čechách I. Techno.cz [online]. 2008 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.techno.cz/clanek/27052/festivaly-v-cechach-i. Studie ekonomického dopadu. Economic impact [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.economicimpact.cz/cz Hudební festivaly přináší státu dvakrát více neţ činí státní dotace. ProCulture [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.proculture.cz/cultureinfo/analyzy-azpravy/hudebni-festivaly-prinasi-statu-dvakrat-vice-nez-cini-statni-dotace-3038.html Členové asociace. Asociace hudebních festivalů České republiky [online]. 2013 [cit. 201304-10]. Dostupné z: http://www.czech-festivals.cz/ Analýza ekonomických dopadů hudebních festivalů. Asociace hudebních festivalů České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.czech-festivals.cz/ 37
Festival. České hrady.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.ceskehrady.cz/cs/festival / Novinky. CAVE BEAT 2013 · mezinárodní benefiční festival v jeskyních [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.cave-beat.org/?seo_url=novinky Návštěvníkům. CAVE BEAT 2013 · mezinárodní benefiční festival v jeskyních [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.cave-beat.org/?seo_url=navstevnikum Publikace Statistika kultury. Odborný útvar Nipos [online]. 2007 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=126 Čarovné tóny Macochy 2013. Kudyznudy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Carovne-tony-Macochy-2013.aspx Světové dědictví, NKP, chráněná území. Národní památkový ústav [online]. 2003 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C198&oKodOk=8106&Limit=25 Památníky Evropy. Evropská komise [online]. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/news/culture/100309_cs.htm Multifunkční aula GONG. Dolní oblast Vítkovice [online]. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.dolnioblastvitkovice.cz/36/cs/node/2482 U6 - Malý svět techniky. Dolní oblast Vítkovice [online]. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.dolnioblastvitkovice.cz/36/cs/node/2482 Landek Park s největší expozicí hornictví v České republice. Dolní oblast Vítkovice [online]. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.dolnioblastvitkovice.cz/36/cs/node/2482 Realizované akce - reference. Dolní oblast Vítkovice [online]. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.dolnioblastvitkovice.cz/36/cs/node/2482 Prohlídka-info. Pevnost Josefov [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.pevnostjosefov.cz/ Areál. Brutal assault [online]. 2008 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://brutalassault.cz/cs/areal/ Hledání jízd. Jízdomat [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.jizdomat.cz Bývalý Vojenský výcvikový prostor Milovice - Mladá. Kolín [online]. 2013 [cit. 2013-0420]. Dostupné z: http://web.kolin.cz/militaryclub/zajimavosti/milovice.htm Bývalý vojenský výcvikový prostor Milovice - Mladá. Luštěnice [online]. 2006 [cit. 201304-20]. Dostupné z: http://www.lustenice.cz/index.php?page=page&kid=49
38
Archiv festivalu Votvírák. Votvírák Milovice [online]. 2008-2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.votvirak.cz/archiv.php Do bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá míří špičkový vědeckotechnický park. Středočeský kraj [online]. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/aktuality/do-byvaleho-vojenskeho-vycvikovehoprostoru-milovice-mlada-miri-spickovy-vedeckotechnicky-park.htm Večer na Hrádečku lepší neţ koncert. Ihned.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://dialog.ihned.cz/c1-54242290-vecer-na-hradecku-lepsi-nez-koncert History. Trutnov Open Air Music Festival [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.festivaltrutnov.cz/cs/history Zánik trutnovskému festivalu nehrozí, stěhování však ano. Idnes.cz: Hradecký kraj [online]. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://hradec.idnes.cz/stehovani-open-air-festivaltrutnov-dva-/hradec-zpravy.aspx?c=A120821_1819016_hradec-zpravy_kvi
39
Seznam příloh: Příloha č. 1: Fotografie z Mezinárodního benefičního festivalu Cave beat. Příloha č. 2: Plakát festivalu Čarovné tóny Macochy 2013 Příloha č. 3: Fotografie z festivalu Colours of Ostrava, Dolní oblast Vítkovice Příloha č. 4: Nevyplněný dotazník
40
Přílohy Příloha č. 1: Fotografie z Mezinárodního benefičního festivalu Cave beat (koncert skupiny Sonic Halo, Jeskyně Na Špičáku)
Zdroj: Fotogalerie festivalu, dostupná z webových stránek: http://www.cavebeat.org/?seo_url=fotogalerie&galerie_id=18&start_line=16
41
Příloha č. 2: Plakát festivalu Čarovné tóny Macochy 2013
Zdroj: dostupný z webových stránek: http://www.agencyfct.cz/umelecka-agentura/carovne-tony-macochy/
42
Příloha č. 3: Fotografie z festivalu Colours of Ostrava, Dolní oblast Vítkovice
Zdroj: Fotogalerie festivalu, dostupná z webových stránek: http://www.colours.cz/prakticke/ostrava-a-dolnivitkovice/
43
Příloha č. 4: Nevyplněný dotazník
Dotazník – Cestovní ruch a hudební festivaly 1.
Co je pro Vás určující při rozhodování o návštěvě festivalu? (Zvolte 1-3 odpovědi): • zábavná atmosféra • přítomnost přátel, příbuzných • hudba • atraktivita místa konání • dopravní dostupnost místa konání • moţnost doplňkového kulturního vyţití
2.
Motivoval Vás hudební festival k následné návštěvě lokality i mimo dobu konání festivalu? Jaké? ..................................................................................................................................
3.
Vyuţíváte při návštěvě festivalů sluţeb ubytovacích zařízení v lokalitách mimo festivalový areál? • Ano • Ne
4.
Vyuţíváte při návštěvě festivalů sluţeb stravovacích zařízení v lokalitách mimo festivalový areál? • Ano • Ne
5.
Jakou maximální vzdálenost jste ochotni absolvovat kvůli hudebnímu festivalu, který splňuje Vaše poţadavky? • 0-100 km • 101-200 km • 201-300 km • 301-400 km • 401-500 km
6.
Uveďte, prosím, Váš věk:
.............................................................................................................................................
44
