Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská
Globální oteplování (Informační studie)
Jméno autora: Vojtěch Beneš E-mail:
[email protected] GSM: +420 731 105 846 WWW: http://benes.wz.cz Datum: 13.5.06 Vyučující: Ing. Jan Mach Předmět: IZI215 – Textové informace
Vojtěch Beneš
14.5.2006
Obsah: 1.
2.
Úvod ....................................................................................................................... 3 1.1.
Zadání informační studie ....................................................................................................... 3
1.2.
Stanovení informačních potřeb zadavatele ............................................................................ 3
Globální oteplování obecně.................................................................................... 3 2.1.
Teorie potvrzující globální oteplování................................................................................... 4
2.2.
Teorie popírající globální oteplování..................................................................................... 4
3.
Příčiny oteplování země ......................................................................................... 5
4.
Důsledky oteplování země ..................................................................................... 5 4.1.
Negativní důsledky ................................................................................................................ 5
4.2.
Pozitivní důsledky ................................................................................................................. 6
5.
Globální oteplování v číslech................................................................................. 6
6.
Závěr a doporučení................................................................................................. 7
7.
Seznam použitých zdrojů ....................................................................................... 8
Strana 2/8
Vojtěch Beneš
14.5.2006
1. Úvod 1.1.
Zadání informační studie
Zadavatelem informační studie je nadnárodní společnost TechInvent, zabývající se vývojem nových technologií. Firma uspěla v celostátním výběrovém řízení a získala velikou zakázku, týkající se vývoje nové technologie a její obecné aplikace v přibližném časovém horizontu 15 let. Jelikož je stát vázán Kjótským protokolem1 a musí dlouhodobě zaručovat konstantní podíl skleníkových plynů v zemské atmosféře i přes zvyšující se ekonomický růst, musí se vyvíjená technologie zaměřit na příčiny a důsledky zvyšujícího se podílu těchto Zemi ohřívajících plynů. Protože se jedná o velmi dlouhý časový horizont a protože na problematiku globálního oteplování lze hledět jako na přirozený vývoj, který nemá být regulován, či na vývoj, který žene lidstvo kupředu sice rychleji, ovšem na úkor ekologických ztrát, společnost TechInvent se rozhodla najmout mou firmu, která zpracuje informační studii.
1.2.
Stanovení informačních potřeb zadavatele
Protože se má společnost při vývoji a implementaci nové technologie zaměřit jak na příčiny, tak na důsledky oteplování, informační potřeba TechInventu se tak týká problematiky globálního oteplování a jejích jednotlivých částí – tj. existence resp. neexistence globálního oteplování, jeho škodlivosti, příčin a důsledků, pokud nějaké existují a jejich vyčíslení.
2. Globální oteplování obecně Termín Globální oteplování označuje nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů pozorované během několika posledních desetiletí. Při řešení příčin a následků musíme blíže pochopit, nakolik je termín ve svém znění objektivní a co vše jej způsobuje.
1
Protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách. Průmyslové země se v něm zavázaly
snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. Strana 3/8
Vojtěch Beneš
14.5.2006
2.1.
Teorie potvrzující globální oteplování
V roce 2005 byl národními akademiemi zemí G82 oficiálně přijat dokument, vypracovaný v roce 2001 Mezivládním výborem OSN pro změnu klimatu. V něm se mimo jiné konstatuje, že v průměru od konce 19. století vzrostla teplota globálně o 0,6 °C. Bylo také oficiálně zjištěno a uznáno, že přibližně z 80% nese podíl na takto rasantním nárůstu lidská činnost, kterou lze diferencovat do dvou hlavních skupin: První, aktivní část, je zvyšování množství obsahu oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které se uvolňují převážně při spalování fosilních paliv, a druhá, tedy pasivní, je mýcení lesů, které produkují kyslík a které zajišťují vhodné složení atmosféry. Skleníkový efekt3, který lidská činnost produkuje za současného globálního ekonomického růstu, způsobí podle Mezivládního výboru OSN pro změnu klimatu do roku 2100 oteplení zemské atmosféry v průměru o 3,6 stupně. Je třeba dodat, že přirozený skleníkový efekt udržuje teplotu zemské atmosféry přibližně o 33 °C vyšší, nežli atmosféru, která by skleníková plyny vůbec neobsahovala. rok
1900
1950
2000
2050
2100
teplota (°C)
-1
-0,5
0,4
1,6
3,8
Tabulka 1: Tabulka zobrazující letopočet a na něm závislé odchylky teplot od střední hodnoty teploty mezi lety 1856 až 2005. (Pozn.: teploty po r. 2000 jsou predikované na základě Globálního klimatického modelu, obecně přijatého Mezivládním výborem OSN pro změnu klimatu.)
2.2.
Teorie popírající globální oteplování
Existují tři základní teorie, které popírají souvislost mezi lidskou činností a oteplováním během posledních staletí, tedy vysvětlují nárůst teploty jinými souvislostmi. První teorie říká, že oteplování je důsledkem přirozeného přechodu studeného období (tzv. mírné doby ledové) v období teplé. Tato období tedy ve více či méně pravidelných časových sekvencích tvoří cyklus. Druhá teorie zdůvodňuje nárůst teploty díky kolísání intenzity slunečního záření. Třetí pak vůbec oteplení neuznává, protože se údajně jedná o prozatím neprůkazná data a kolísání statistických hodnot.
2
G8 (z anglického Group of Eight) je sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie,
Japonsko, Kanada, Německo, Velká Británie, USA) a Ruska. 3
Proces, při němž zemská atmosféra ohřívá planetu primárně absorpcí dopadajícího slunečního záření a
sekundárně brání odrazu záření zpět do prostoru. Strana 4/8
Vojtěch Beneš
14.5.2006
3. Příčiny oteplování země Objektivně lze říci, že planeta Země je oteplována dvěma hlavními příčinami. Nejvýraznější jsou příčiny externí, tj. sluneční záření, vulkanická činnost produkující skleníkové plyny a složení atmosféry, ve které se vyskytují mj. vodní páry v podobě mraků, které redukují vliv slunečního záření. Dále jsou to příčiny přímo plynoucí z lidské činnosti – tj. spalování fosilních paliv, kdy při chemické reakci vzniká téměř vždy oxid uhličitý a další, již méně podstatné skleníkové plyny. Tento fakt je silným argumentem na straně těch, kteří zastávají teorii o příliš rychlém, nepřirozeném oteplování Země.
4. Důsledky oteplování země Důsledky oteplování země v tak rychlém tempu, které za poslední desetiletí zaznamenáváme, jsou jak negativní, tak pozitivní. S oběma typy důsledků se lidská populace bude muset vyrovnat a to tím rychleji, čím se Země otepluje více.
4.1.
Negativní důsledky
Mezi nejvíce znepokojující důsledky oteplování patří tání ledovců, jejich ústup a tím zvyšování hladiny oceánů, jenž v budoucnosti povede k rozsáhlým záplavám a dalším katastrofálním jevům. To bude pokračovat ještě mnoho let poté, co dojde ke stabilizaci emisí skleníkových plynů a globální teploty, jak lze vidět na grafu č.1. Současně také tání ledovců způsobuje postupný ústup oceánských proudů směrem k rovníku, což v případě Evropy znamená posun Teplého golfského proudu směrem na jih a paradoxně ochlazení pro celou Skandinávii a Velkou Británii. Mezi další neméně
Graf 1: Hladina oceánů bude stoupat ještě mnoho let poté, co budou stabilizovány emise CO2 společně s globální teplotou.
podstatné důsledky patří negativní vliv na ekosystémy (vytlačení rostlinných a živočišných druhů ze svých přirozených prostředí), vliv na populaci ve smyslu její migrace z míst, která Strana 5/8
Vojtěch Beneš
14.5.2006
by byla zasažena stoupající hladinou oceánů, globální šíření rozsáhlých epidemií nebezpečných nemocí, vznik extrémních atmosférických jevů (povodně, tornáda, extrémně vysoké teploty) a samozřejmě dalekosáhlé finanční důsledky postihující světový obchod a ekonomiku.
4.2.
Pozitivní důsledky
Jedním z pozitivních důsledků působení skleníkových plynů v atmosféře dnešní doby je fakt, že je země vůbec obyvatelná. Jak již bylo řečeno, bez obsahu skleníkových plynů v atmosféře by byla Země přibližně o 33 °C chladnější, což by činilo Zemi neobyvatelnou. Dalším pozitivním jevem bude zlevnění produkce a spotřeby energie. V důsledku globálního oteplování bude lidská populace nucena hledat a vyvíjet nové zdroje energie, jejichž produkce a spotřeba bude levnější a pro Zemi a její klima vhodnější.
5. Globální oteplování v číslech Současný stav obsahu skleníkových plynů v atmosféře a jejich nárůst od roku 1900 lze vidět v grafu č.2. Dále je třeba upozornit na fakt, že oxid uhličitý se podílí na skleníkovém efektu ze 72%. Dále je to oxid dusný 19%, metan - 7% a další plyny, jejichž
5%
množství je v atmosféře zanedbatelné – 2%. Tato čísla však poukazují na sílu
20%
31%
skleníkových plynů za předpokladu, kdy je zanedbán vliv vodních par. Pokud se tedy podíváme na vliv plynů za reálných podmínek, zjistíme, že hlavní vliv (a to
oxid uhličitý (CO2 - 0,036%) oxid dusný (N2O - 0,00003%)
takový, že oteplování redukuje) mají vodní páry v atmosféře – 95%. Zbylých 5% připadá na již zmiňované plyny a to
metan (CH4 - 0,0002%)
Graf 2: Legenda grafu obsahuje název skleníkového plynu a jeho obsah v atmosféře. Samotný graf pak zobrazuje nárůst plynu od r. 1900
v poměru zmíněném výše. Hovoříme-li o podílu skleníkových plynů na oteplování, je třeba zmínit, že lidská činnost prozatím produkuje 10,5% z celkového podílu skleníkových plynů při zanedbání faktoru vody. Pokud však do Globálního klimatického modelu zahrneme i přítomnost vodních par, lidská činnost se podílí na skleníkovém efektu z 0,28% v celkovém souhrnu. Toto poměrně vysoké číslo se stále zvyšuje. Strana 6/8
Vojtěch Beneš
14.5.2006
6. Závěr a doporučení Drtivá většina světových organizací a vědecké populace, která se problematikou globálního oteplování zabývá, uznává tento problém za reálnou hrozbu již v blízké budoucnosti. Zároveň však zdůrazňuje, že je stále čas tento komplexní problém řešit. Protože výzkumy a práce, na jejichž základech vznikaly pilíře Kjótského protokolu a které jsou zároveň všeobecně přijímané světovými organizacemi, zmiňují, že podíl skleníkových plynů v atmosféře stoupá, je relevantní problém řešit taktéž pomocí nových technologií. Tyto by se měly zaměřit především na příčiny, které lze ovlivnit přímo – tj. snižování skleníkových plynů v atmosféře, a to především oxidu uhličitého tak, aby zůstával jeho podíl vůči atmosféře na úrovni 0,36‰. Přílišné snížení by vedlo k nežádoucímu ochlazování a naopak, pokud bude růst objemu oxidu uhličitého v atmosféře nadále růst v progresivním tempu, bude docházet k již popsaným důsledkům. Nová technologie by mohla současně napomáhat k vyššímu obsahu vodních par v atmosféře, což by vedlo k velmi efektivní redukci teploty (je nutné si uvědomit, že vodní páry ovlivňují teplotu Země z 95%, pokud se atmosféry týká, ovšem její obsah je z dlouhodobého hlediska konstantní a je velice těžké jej měnit). Dále se technologie může zaměřit na důsledky globálního oteplování, jakými jsou například tání ledovců, pohyby proudů v oceánech, globální dlouhodobé klimatické změny, migrace populace a negativní vliv na ekosystémy.
Strana 7/8
Vojtěch Beneš
14.5.2006
7. Seznam použitých zdrojů [1] Organizace spojených národů. Rámcová úmluva organizace spojených národů o změně klimatu. [online]. Dostupný na WWW:
[2] HIEB, Monte. Water Vapor Rules the Greenhouse system. [online]. Dostupný na WWW: [3] MACDONALD, Norman J., M.S., Ph.D. SOBEL, Joseph P. Changing Weather? Facts and Fallacies About Climate Change and Weather Extremes. [online]. Dostupný na WWW: [4] WOODARD, Colin. The Big Meltdown. [online]. Dostupný na WWW: [5] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Globální oteplování [online]. Dostupný na WWW: [6] HANSEN, James. Global Warming in the 21st Century: An Alternative Scenario. [online]. Dostupný na WWW: [7] Prof. DOLAN, Edwin G. Economics of Public Policy. [online]. Dostupný na WWW: [8] MOJŽÍŠOVÁ, Tereza. Problematika globálního oteplování. Vysoká škola ekonomická v Praze. Národohospodářská fakulta, 2004. 74 s. Diplomová práce. [9] BRADLEY, Robert L. Kritika klimatického alarmismu. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2004. 169 s. Studie. ISBN 80-248-0636-3.
Strana 8/8
