VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Zvláštnosti podnikatelského prostředí, obchodní a kulturní specifika Republiky Salvador

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Zvláštnosti podnikatelského prostředí, obchodní a kulturní specifika Republiky Salvador (bakalářská práce)

Autor: Jana Svojtková Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zvláštnosti podnikatelského prostředí, obchodní a kulturní specifika Republiky Salvador“ vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne 25. února 2010

………………… podpis studenta

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Soně Gullové, Ph. D. za její inspiraci, cenná doporučení, vstřícný přístup a vedení této práce.

OBSAH: ÚVOD ........................................................................................................................................... 1

1. VŠEOBECNÉ INFORMACE O SALVADORU .................................................. 3 1.1. PŘEDSTAVENÍ ZEMĚ ......................................................................................................... 4 1.2. HISTORIE A FORMOVÁNÍ STÁTU ....................................................................................... 8 1.2.1. Občanská válka 1979-1992 tzv. „špinavá válka“ .................................................. 9 1.3. VLÁDA A ZPŮSOB ŘÍZENÍ STÁTU..................................................................................... 11 1.3.1. Politické strany .................................................................................................... 12 1.3.2. Členství v mezinárodních organizacích................................................................ 13

2. CHARAKTERISTIKA EKONOMICKÉ SITUACE V SALVADORU .... 15 2.1. SOUČASNÝ VÝVOJ EKONOMIKY V ZEMI.......................................................................... 17 2.2. EKONOMICKÉ PŘÍLEŽITOSTI A RIZIKA SALVADORSKÉHO TRHU ...................................... 22 2.2.1. Perspektivní oblasti salvadorského trhu............................................................... 28 2.3. DOPRAVA....................................................................................................................... 31 2.4. FINANČNÍ, ROZPOČTOVÁ A BANKOVNÍ SOUSTAVA ......................................................... 33 2.5. MEZINÁRODNÍ OBCHOD SALVADORU ............................................................................ 36 2.5.1. Teritoriální struktura ............................................................................................ 36 2.5.2. Zbožová struktura ................................................................................................. 37 2.5.3. Hospodářské a obchodní vztahy Salvadorské republiky s ČR.............................. 40 2.6. DALŠÍ ZVLÁŠTNOSTI PODNIKATELSKÉHO A INVESTIČNÍHO KLIMATU ............................. 44 2.6.1. Trh práce............................................................................................................... 44 2.6.2. Zahraniční investice.............................................................................................. 45 2.6.3. Marketingové nástroje .......................................................................................... 50

3. KULTURNÍ ZVLÁŠTNOSTI ................................................................................... 52 3.1. 3.2. 3.3. 3.4.

POSTOJE – MYŠLENÍ, SPOLEČENSKÝ STATUS, ZVYKY .................................................... 52 KULTURNÍ DIMENZE DLE GEERTA HOFSTEDEHO ........................................................... 52 SALVADORCI V ZAHRANIČÍ ............................................................................................ 60 SALVADORSKÁ MENŠINA V USA A JEJÍ ODLIŠNOSTI OD TYPICKÝCH SALVADORSKÝCH ZVYKŮ ........................................................................................................................... 62 3.4.1. Vliv na severoamerickou ekonomiku ................................................................... 63

4. FORMY OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ A ETIKETA ....................................... 68 4.1. FORMY OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ ...................................................................................... 68 4.2. ETIKETA V OBCHODNÍM JEDNÁNÍ ................................................................................... 69 ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 73 SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ ............................................................................................. 76 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK ..................................................................................... 80 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................................... 80

Úvod Republika Salvador je nejmenší a nejhustěji obydlenou zemí Střední Ameriky vyznačující se masovou migrací, zároveň je však 3. největší ekonomikou v této oblasti. Tato země v sobě skrývá velké množství příležitostí, právě i pro Českou republiku, jejichž představení je jedním z cílů mé práce. Téma je aktuální nejen z důvodu, že celý region Latinské Ameriky dynamicky vstupuje do světové ekonomiky, ale také z důvodu existence problému hispánské menšiny v USA. Cílem této práce je představit jak historická a geografická, tak kulturní a obchodní specifika této země, o které je v České republice tak malé povědomí. Není se ale čemu divit, protože o této zemi se v České republice vyskytuje pouze omezené množství knižních publikací a informací vůbec. I proto chci velmi poděkovat univerzitní knihovně William & Mary ve Williamsburgu ve státě Virginia v USA, která mi poskytla možnost využívat jejich pro mě vzácných knižních zdrojů, čímž mi umožnila práci zajímavě zpracovat. K internetovým zdrojům je těžké se dopídit, přesto v současné době již existují důvěryhodné internetové zdroje.

V 1. části Republiku Salvador představím a vyzdvihnu specifika této země jako je vulkanický původ země, který má vynikající účinky na zemědělství, zdolarizovaná ekonomika nebo velmi mladé, aktivní, pracovité a srdečné obyvatelstvo, dále životní úroveň, kde je třeba zdůraznit poměrně vysokou negramotnost. Následovat bude historie, ve které se nejvíce zaměřuji na občanskou válku skončenou v roce 1992, s jejímiž krutými dopady se Salvador potýká dodnes. Bez komentáře nezůstane ani způsob řízení státu a vláda, které se v březnu minulého roku podařilo prosadit po 20ti letech levicový směr.

Následuje analýza ekonomické situace, kde je zdůrazněna závislost na USA, závislost na tzv. remesas - to jsou peněžité zásilky zasílané rodinám ze zahraničí tvořící neuvěřitelných 17 % HDP, což je největší procento v celé Střední Americe. Podíváme se také např. na zemědělství, které zaznamenává klesající podíl na HDP na úkor rostoucího průmyslu, na sektor financí a pojišťovnictví, který v současnosti zaznamenává obrovský nárůst. Dále se zaměřím na ekonomické příležitosti. Mezi přednosti Salvadoru patří nejrozvinutější infrastruktura ve Střední Americe, jeho strategická poloha a mladá aktivní populace. Největšími riziky spojenými s podnikáním jsou jednoznačně vysoká kriminalita a komplikovaný přístup k financování. Dalším předmětem analýzy je finanční, rozpočtová a bankovní soustava, oblast mezinárodního obchodu z hlediska teritoriální i zbožové struktury, kde jsou díky spolupráci s panem Václavem Malým z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR detailně rozebrány také obchodní vztahy s Českou republikou. Představuji zde české podniky mající kontakty se Salvadorem jak v oblasti 1

dovozu, tak v oblasti vývozu a perspektivní odvětví pro české exportéry, která ještě nejsou plně naplněna tak, jako je tomu v jiných oblastech. Zabývám se rovněž procesem, který musí zahraniční investor podstoupit při pronikání na tento trh.

Protože základem úspěšnosti je také znalost kulturních odlišností, je jim věnována celá 3. kapitola této práce. Salvadorci se vyznačují neskutečnou oddaností, jsou kulturou typicky kolektivistickou, kde na prvním místě je vždy rodina, kulturou machistickou a kulturou orientovanou na přítomnost. Dále komentuji oblast stravování a vzdělání, které je determinantem nerovností ve společnosti. Nosnou částí této kapitoly je salvadorská menšina v USA, kterou zmiňuji nejen z důvodu vlivu na ekonomiku USA, ale také z důvodu vlivu na kulturu USA, která je ohrožena velkým počtem Latinoameričanů na jejich území. Tento aspekt komentuji také z hlediska osobních zkušeností s touto menšinou. Rovněž se zaměřuji na adaptaci Salvadorců na severoamerickou kulturu a na zvyky, jimiž se odlišují od zvyků typicky salvadorských.

Práce je zakončena formami obchodního jednání a jeho etiketou, kde je zdůrazněna důležitost mezilidských vztahů a získání si důvěry obchodního partnera, jelikož bez těchto dvou aspektů je obchodování se Salvadorem ztrátou času. Je dobré si uvědomit, že je to kultura pro Čechy velmi odlišná, a proto je třeba chování jejich zvykům přizpůsobit, což může mít blahodárné účinky na dlouhodobé obchodní styky.

Práce je zpracována nejen způsobem teoretickým, nýbrž i praktickým, který doplňuje teoretické znalosti mými osobními zkušenostmi se salvadorskou menšinou v USA a zkušenostmi CK EXIMTOURS působící na salvadorském trhu.

2

1. VŠEOBECNÉ INFORMACE O SALVADORU „TIERRA DE AZÚCAR Y CAFÉ.“ „TIERRA DE CONTRASTES Y DE CORAZONES ABIERTOS.“TIERRA CON MÁGIA QUE ATRAPA Y NO DEJA IR.“1 („Země cukru a kávy.“ „Země kontrastů a otevřených srdcí.“ Země s kouzlem, které lapí a nenechá jít“.)

Obrázek 1 - Vlajka Salvadoru

Obrázek 2 - Mapa Salvadoru

Zdroj: La Agencia de Promoción de Inversión de El Salvador2 - Prezentace „El Salvador – A country of opportunities“ dostupná z: www.proesa.com.sv

1 2

PROESA - Dostupné z : http://www.proesa.com.sv/wfcontenidogenerico.aspx?codigo=424 La Agencia de Promoción de Inversión de El Salvador dále jen PROESA je vládní organizací na podporu přímých zahraničních investic

3

1.1.

Představení země

Republika Salvador (República de El Salvador), jak zní její oficiální název, se nachází na jihozápadě Střední Ameriky. El Salvador znamená v jazyce nahua Cuscatlán, což znamená země bohatství. Hlavním městem je San Salvador a jako jediná ze zemí regionu Střední Ameriky nemá přístup ke Karibskému moři. Úředním jazykem je španělština. Jazykem nahua mluví zbytek indiánského obyvatelstva, které dnes tvoří už jen 1 %3 obyvatel. Salvador je jednou z nejmenších a zároveň nejhustěji obydlených zemí regionu Latinské Ameriky, které není cizí aktivní sopečná činnost, zemětřesení ani hojnost řek a jezer (jezera zabírají 320 km2 rozlohy4). Salvadoru se dokonce přezdívá zemí sopek, protože na jeho území se nachází 14 vyhaslých sopek5, díky nimž je tamější půda vysoce úrodná. Poslední zemětřesení proběhlo v roce 2001 a zemi vážně poškodilo. Nepříznivá politicko-sociální situace, zejména levicová vláda, neexistence střední třídy a kruté dopady občanské války, se kterými se země ještě nestačila vypořádat, jsou příčinou masové migrace v současnosti zejména do Spojených Států Amerických6. Časový posun je -7hodin, v době letního času pak -8 hodin, protože se u nich čas nemění v rámci šetření energie. Elektrický proud je 110 voltů.

Geografie Republika Salvador se rozprostírá na území velkém 21 041 km2.7 Sousedí s Republikou Honduras na severu a východu, s Republikou Guatemala na západu a s Pacifikem na jihu. Je to země velmi hornatá s nejvyšší horou El Pital (2730 m). Další významnou horou je sopka Izalco nacházející se v regionu Santa Ana, která byla aktivní naposledy roku 1958. Této erupci se přezdívá maják Pacifiku. Nejdelší řekou Salvadoru je Río Lempa. Nejznámější jezera nesou jména Coatepeque, Ilopango a Guija. Nejhustěji obydlené jsou části země okolo vulkánů z důvodu velice úrodné půdy bohaté na minerály a příhodného klima pro pěstování kávy, cukru a tabáku. Jsou to zejména oblasti Santa Ana, San Salvador a San Miguel.

3

CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. Strana 61. 4 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997. 5 PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfcontenidogenerico.aspx?codigo=424 6 Dále jen USA 7 CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. Strana 61.

4

Klima Nadmořská výška pomyslně rozděluje tamější klima na 4 zóny: klima horké, teplé, vlažné a klima studené. Klimatické podmínky jsou velmi příznivé pro zemědělství. Rok můžeme rozdělit do 4 období. Období dešťů se vyskytuje od května do října a období sucha od listopadu do dubna. Mezi těmito dvěma extrémy se objevují období sucho-deštivé a období deštivo-suché. Salvadorská vegetace je jedinečná pro své příznivé bioklimatické podmínky a nabízí širokou škálu exotických rostlin. V minulosti proběhlo velké odlesňování, poněvadž až do roku 1998 salvadorské zákony vůbec nerespektovaly ochranu životního prostředí. Nyní se pracuje na ochraně ohrožených druhů zvířat a určitých druhů rostlin.

Přírodní zdroje Nejdůležitější jsou zemědělské plodiny, hlavně káva, bavlna, cukrová třtina a kukuřice, díky hojnosti velmi úrodných půd a příznivým klimatickým podmínkám. Na severu země se nachází lesy, zejména jehličnany a duby. Na jihu země najdeme hory a sopečné horniny. 90 %8 povrchu je sopečného původu. Kvůli vysokému stupni deforestrace, která na území proběhla, zabírají lesy nejmenší podíl rozlohy země z celé oblasti Střední Ameriky. Nerostné bohatství je zanedbatelné, nicméně existují naleziště zlata, stříbra, mědi, zinku atd. Rybolovu dominují krevety.

Měna V roce 1995 vláda přišla s nápadem nahradit stávající kolon (SVC) americkým dolarem9. V roce 2001 se tomu tak stalo a Salvador ztratil kontrolu nad vlastní monetární politikou. Výměna kolonu za dolar nebyla jednoduchá, ale byla rozumná. Ceny pro spotřebitele byly sice kvůli zaokrouhlování navýšeny, ale na druhou stranu vláda přestala tisknout peníze, čímž se docílilo snížení inflace a stabilnějšího investičního klimatu. Dolarizace ekonomiky byla příznivá pro makroekonomii, zlevnila zasílání peněžních zásilek pro rodiny ze zahraničí tzv. remesas10, snížila úroky až tak, že v Salvadoru byly nejnižší z celého regionu Latinské Ameriky a eliminovala náklady spojené s výměnou peněz. Dolarizací se podařilo přilákat velké množství zahraničních investic. Zejména Severoameričanům byl tímto průnik na salvadorský trh velice zjednodušen. Dolar přitáhl i jiné zahraniční investory a zároveň podpořil export.

8

KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997. 9 Dále jen USD 10 Dále jen remitence

5

Obyvatelstvo Počet obyvatel je v současnosti přes 7 milionů11. Roční tempo růstu obyvatelstva je 1,7 %12, narozdíl od České Republiky, která13 naopak zaznamenává záporné tempo růstu. Populace je na rozdíl od stárnoucí české populace velmi mladá, jak je vidět z grafu 1. Průměrný věk je 22,2 let14. Jak vyplývá z tabulky 1, hustota obyvatel je nejvyšší ve Střední Americe. Míra porodnosti je také vysoká, což vyplývá z faktu, že většina obyvatel vyznává katolickou víru, která odmítá antikoncepci. Tento trend se v současnosti však mění z důvodu změn v mentalitě a přístupu k antikoncepci, díky němuž počet dětí na jednu ženu klesl na 315. V oblasti počtu dětí tak obsazuje 73. místo na světě, ČR obsazuje 215. místo s odhadovaným 1,2416 dětmi. 61 %17 obyvatel již žije ve městech. Typickým rysem pro obyvatelstvo je, že 90 %18 obyvatel tvoří mestici se španělskými a indiánskými předky, domorodé obyvatelstvo tvoří už jen 1 %19 narozdíl od sousední Guatemaly nebo Andských zemí, kde se nachází vyšší procento indiánů a narozdíl od Kostariky, kde převládá obyvatelstvo evropského původu. Tento rys složení obyvatelstva je důsledkem zabíjení chudých v průběhu povstání v roce 1833 a následně v roce 1932, při nichž indiáni byli téměř vymýceni. Ačkoli 57 %20 obyvatelstva vyznává katolickou víru, objevují se také směry adventistické, evangelické nebo anglikánské. Salvadorská populace je známá pro svou pracovitost, srdečnost a kreativitu. Salvadorci mají pověst nejvíce podnikavých lidí ve Střední Americe, což potvrzuje i paní Daniela Straková z CK EXIMTOURS.

11

CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. Strana 62. 12 CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. Strana 62. 13 Dále jen ČR 14 PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=391 15 CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY (CIA) - Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/es.html 16 CIA - Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html 17 CIA - Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/es.html 18 CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. Strana 62. 19 CIA - Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/es.html 20 CIA - Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/es.html

6

Graf 1 – Věková a pohlavní struktura obyvatelstva Republiky Salvador

Zdroj: PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=391

Životní úroveň Očekávaná délka života je 6821 let pro muže a 7422 let pro ženy. Stát je sekulární. Všichni občané pod 10 let umí číst i psát. Pokud se však zaměříme na celou populaci, pouze 80,2 %23 lidí je gramotných. Ministerstvo vzdělávání od roku 2010 spustilo nový plán s cílem snížení negramotnosti u populace starší 15ti let, který nyní činí 18 %24, z čehož téměř 62 %25 tvoří ženy. Muži tedy mají vyšší procento gramotnosti než ženy. Cílem tohoto programu, který je založen na pomoci dobrovolníků, zejména studentů, je snížení negramotnosti o 4 %26. Nejvíce negramotných lidí se pohybuje v departamentech La Unión, Morazán, Cabañas, Ahuachapán, San Miguel, Chalatenango a Usulután. Prezident Antonio Saca (2004 – 2009) uskutečnil neoliberální ekonomickou transformaci, čímž se zvýšila konkurenceschopnost země, byla zredukována byrokracie a docílilo se přílivu zahraničních investic, čímž se Salvador vymanil ze skupiny zemí s nejnižšími příjmy a zařadil se do skupiny zemí se středně nízkým příjmem.

22 CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. Strana 64. 23 CIA - Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/es.html 24 Ministerio de educación de El Salvador - Dostupné z: http://www.mined.gob.sv/index.php/noticias/1-institucional/4385-14000-voluntariospara-alfabetizar-.html 25 Ministerio de educación de El Salvador - Dostupné z: http://www.mined.gob.sv/index.php/noticias/1-institucional/4359-mined-lanza-plannacional-de-alfabetizacion.html 26 Ministerio de educación de El Salvador - Dostupné z: http://www.mined.gob.sv/index.php/noticias/1-institucional/4385-14000-voluntariospara-alfabetizar-.html

7

Tabulka 1 - Porovnání Salvadoru s ostatními zeměmi regionu Střední Ameriky

Zdroj: PROESA - Prezentace „El Salvador – A country of opportunities“ dostupná z: www.proesa.com.sv

1.2.

Historie a formování státu 27

Již před příchodem Španělů na území Salvadoru byla hustota obyvatel vysoká. Domorodé obyvatelstvo se rozprostíralo po celém území, nejvyšší hustota však byla v oblastech úrodných údolí a nejnižší hustota v okolí hor, což přetrvává dodnes. Až do 3.století našeho letopočtu se na území nacházely domorodé kultury - kultura Májů a kultura Nahuat. Májové byli známí především pro pěstování kukuřice, fazolí a kakaa, pro stavbu pyramid v náboženských centrech například Tehuacán, Cihuatán, San Andrés a Tazumal. Až do 11. století byla většina země pod vládou první vlny kulturu Nahuat - kultury Toltéků, kteří pocházeli z Mexika a ovládli kulturu Májů. Kultura Májů byla významná zejména v oblastech Chalatenango, Usulután, San Miguel, Morazán a La Unión. Druhou vlnu představovalo obyvatelstvo Pipilů, které se velmi podobalo kultuře aztécké.

V roce 1524 přijeli Španělé v čele s Pedrem de Alvarem na rozkaz Hernana Cortéze. Původní obyvatelstvo bylo téměř vyhlazeno a Španělé si udrželi nadvládu téměř 300 let. Dnešní Salvador byl podřízen generálnímu kapitanátu Guatemaly a jeho teritoria stejně jako domorodé obyvatelstvo byla využívána Španěly. Kolonizace dále způsobila demografický úbytek, který byl zapříčiněn nemocemi přinesenými ze Španělska, válku, nucené práce, příděly zvané „encomiendas“ a latifundizaci.

27

ZÁRATE MARTÍN, Antonio; SÁNCHEZ SÁNCHEZ, José: El Salvador. Madrid: Ediciones Anaya, S. A. 1988. ISBN: 84-207-3452-7.

8

Nezávislosti Republiky Salvador a dalších států ve Střední Americe bylo dosaženo 15.září 1821 vytvořením Spojených provincií Střední Ameriky. Nezávislost byla prohlášena v Guatemale. 20. prosince 1823 Salvador vyhlásil vlastní ústavu, v roce 1841 pak svou úplnou nezávislost. Salvador usiloval o to stát se částí USA v důsledku vyvíjené agrese Guatemaly a Mexika, to se mu však nepodařilo. Období od roku do 1931 můžeme označit jako období stabilní. Do Salvadoru začali proudit imigranti z Evropy a Palestiny, jejichž potomci dnes tvoří bohatou městskou třídu, kteří si svůj úspěch postavili na kávovém průmyslu. Vláda se zmocnila i půdy Pipilů. Následky tohoto nerovného rozdělování půdy byly společenské konflikty tj. komunismus a povstání venkovanů z Izalca v roce 1931, které skončilo masakrem. 35 00028 lidí bylo krutým způsobem zabito. Spoustu Pipilů se pak stalo členy organizace Frente Farabundo Martí para la Liberación Nacional29. Následovalo víc než 50 let vojenských diktatur. Od roku 1932 do 1944 byl Salvador pod vojenskou diktaturou generála Maximiliana Hernandéze Martíneze. Vojenští lídři se do čela státu dostávali k moci buď převratem nebo zmanipulovanými volbami. Vojáci a války se staly na území Salvadoru denním chlebem.

Názor osobnosti Dona Salvadora de Madariagy 30 Podle názoru Dona Salvadora de Madariagy (1886 – 1978) mimo jiné významného španělského novináře, filozofa, historika, spisovatele, politika, zastánce míru, věrného své zemi, hájícího liberalismus a odsuzujícího fašismus, který velice přispěl k rozvoji sjednocené Evropy a zpracoval na téma dobývání amerického kontinentu trilogii o velkých Španělech - Kolumbovi, Cortésovi a Bolívarovi, přineslo dobytí Ameriky pokrok, rozvoj a víru na tento kontinent, bohužel chybou bylo, že nové myšlenky byly přenášeny násilím a vražděním.

1.2.1. Občanská válka 1979-1992 tzv. „špinavá válka“ V roce 1979 vypukla gerilová válka, kterou začaly levicové gerilové organizace sloučené do FMLN proti vládě, protože cítili nespravedlnost. Tato válka byla národní katastrofou, s jejímiž následky se Salvador dosud vypořádává. Zapříčinila více než 75 00031 mrtvých, 9 00032 nezvěstných, velký počet emigrantů ze země a poškodila salvadorskou ekonomiku až tak, že zanechala téměř 2/3 populace v chudobě. USA měly zájem na ukončení války a na uspořádání nových voleb, a proto podporovaly mírová jednání. Občanská válka skončila v prosinci 1992 podpisem mírové smlouvy prezidentem Alfredem Cristianim. V roce 1994 se uskutečnily prezidentské, parlamentní i komunální volby. FMLN se stala politickou stranou, což bylo 28

VECOLI, Rudolph J. and others: Gale Encyclopedia of Multicultural America, Volume 2: Irish Americans-Yupiat. Detroit: Gale Research Inc. 1995. ISBN: 0-8103-9165-1. Strana 1174. Dále jen FMLN 30 CHARANZOVÁ, D: Salvador de Madariaga. Praha: Eva a Milan Nevole, 1999. ISBN 80-86219-13-5. 31 Comisión cívica democrática - Dostupné z: http://comisioncivicademocratica.org/laguerracivilsalvadorena.aspx 32 Comisión cívica democrática - Dostupné z: http://comisioncivicademocratica.org/laguerracivilsalvadorena.aspx 29

9

součástí mírové dohody a umístila se na druhém místě jak v prezidentských, tak i v parlamentních volbách. Parlamentní volby vyhrála pravicová politická strana ARENA a prezidentem byl zvolen Armando Calderón Sol. Po ukončení války byla zredukována armáda, zavedena policie, byly zlepšeny obchodní vztahy se sousedními zeměmi a začala se kontrolovat inflace.

Salvador měl také spoustu konfliktů se sousedními státy. V roce 1969 proběhl konflikt s Hondurasem, tzv. fotbalová válka. Tento konflikt byl zapříčiněn zemědělskou reformou z roku 1962, která zakazovala Salvadorcům dále setrvávat na území Hondurasu. Tisíce Salvadorců tak bylo vyhnáno. Válka oficiálně skončila v roce 1980. Problémy měl Salvador i s Guatemalou.

Obrázek 3 - Ukázka z období občanské války

Zdroj: Dostupné z: http://www.weareca.org/images/period07/d-salvadorians/elsalvador_woman-baskets-magnum.jpg

Současný bezpečnostní stav 33 Kriminalita je vysoká mimo jiné také z důvodu velkého množství střelných zbraní, kterých se mezi obyvateli běžně používá a z důvodu pouličních gangů „pandillas“ (nejznámější Salva Mara Trucha), což jsou skupiny mladých lidí páchajících trestné činy všeho druhu. Velmi rozšířené je v současné době vydírání podnikatelů s výhružkami smrti dotyčného či některého ze členů jeho rodiny. Zákony v oblasti držení střelných zbraní jsou v Salvadoru velmi flexibilní. Odhaduje se, že v rukou občanů koluje více než 450 000 zbraní. Z toho je však jen polovina držena legálně. Delikventi také začali používat granáty. Stále se vyšetřuje, jak se k těmto zbraním mohou dostat. Spekuluje se o tom, že by je mohli poskytovat podplacení vojáci. Gang La Calle Negra zasahuje od roku 2010, protože není spokojený s tím, že stát nedokáže zastavit takovou delikvenci, která trvá již více než 10 let. Tyto skupiny výborně ozbrojených a maskovaných mužů zabíjí jak delikventy, tak jejich přátele a rodiny kdekoli, kdykoli a jakýmkoli způsobem. 33

El País - Dostupné z: http://www.elpais.com/articulo/internacional/Armas/guerra/tiempos/paz/elpepuint/20100202elpepuint_1/Tes

10

1.3.

Vláda a způsob řízení státu

Po období totality následované vojenskými diktaturami, tzv. caudillismu, které vyvrcholily v 80. letech zvolením nového prezidenta Napoleona Duarteho, je dnes Salvador jednotnou republikou v čele s prezidentem Mauriciem Funem Cartagenou. Ústava Salvadoru byla zformována roku 1841, poté zrenovována v roce 1983. Režim demokracie byl často negován zmanipulovanými volbami, levicovými politickými silami a vojenskými hnutími. Dnes se daří udržet vládu díky zahraniční podpoře.

Administrativní rozdělení Republika Salvador se dělí na 3 regiony (Západní s největším městem Santa Ana, Východní kolem města San Miguel a Střední, ve které leží hlavní město San Salvador). Dělení na departamenty je patrné z obrázku 4. Počet departamentů je 14 - Ahuachapán, Cabañas, Chalatenango, Cuscatlán, La Libertad, La Paz, La Unión, Morazan, San Miguel, San Salvador, Santa Ana, San Vicente, Sonsonate a Usulután. Každý departament má svého guvernéra, který je jmenován prezidentem republiky. Těchto 14 departamentů obsahuje 26234 obcí. Každou z nich spravuje starosta, správce a dva další, které si už volí lid. Toto rozdělení má kořeny hluboko v historii, je o něm zmínka již v ústavě Federální Republiky Střední Ameriky z roku 1824.

Obrázek 4 - Administrativní rozdělení země

Zdroj: Materiály poskytnuté CK EXIMTOURS

34 CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. Strana 64

11

Moc výkonná Výkonnou moc vykovává prezident republiky, od 1.června 2009 Mauricio Funes Cartagena, který je zároveň předsedou vlády. Je volen přímými volbami většinou hlasů na 5 let a nemůže být zvolen víckrát za sebou. Napomáhá mu viceprezident, od 1.června 2009 Salvador Sanchez Ceren, volený také na 5 let a ani ten nemůže být zvolen víckrát za sebou. Dalšími složkami moci výkonné jsou ministerský kabinet a státní podtajemníci. Kromě viceprezidenta, kterého si také volí obyvatelstvo, jsou ostatní členové moci výkonné jmenováni prezidentem. Úkolem moci výkonné je udržet mír v zemi, harmonie společnosti, bezpečnost a správa rozpočtu. Rovněž mají na starosti zahraniční vztahy a v případě války řídí válku. Další volby prezidenta a viceprezidenta proběhnou v březnu 2014.

Moc zákonodárná V čele zákonodárné moci je jednokomorové Zákonodárné shromáždění tzv. Asamblea Nacional, které se skládá z 8435 poslanců volených na 3 roky přímým hlasováním. Mezi její funkce patří přijímání zákonů, ratifikace smluv, kontrola fungování moci výkonné a správa daní.

Moc soudní Moc soudní je představována americkým systémem soudů. Nejvyšším orgánem je Nejvyšší soud tzv. Tribunal Supremo de Justicia, jehož členy volí Zákonodárné shromáždění.

1.3.1. Politické strany 36 Volí se od 18 let. Z politických stran jsou nejvýznamnější tyto: 1) ARENA – Alianza Republicana Nacionalista. Tato pravicová strana, je v současnosti v čele s Rodrigem Avilou, který prohrál v posledních prezidentských volbách s Mauriciem Funem. 2) FMLN – Frente Farabundo Martí para la Liberación Nacional v čele s Medardem Gonzalem je bývalá vojenská organizace, která se v roce 1992 stala politickou stranou. Kritizuje privatizační a daňovou politiku vlády. Jak ukazuje graf 2 a zároveň graf 3, v současné době je na 4 roky u moci od 15. března 2009 a vystřídala tak po 20ti letech pravicovou ARENU.

35

CIA - Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/es.html Organización de los Estados Americanos (OAS) http://www.oas.org/electoralmissions/MisionesElectorales/ElSalvador2009/FichaT%C3%A9cnica/PartidosPol%C3%ADticos/tabid/667/language /es-ES/Default.aspx 36

12

3) PDC – Partido Demócrata Cristiano v čele s Rodolfem Parkerem 4) PCN – Partido de Conciliación Nacional v čele s Ciro Cruz Zepedem je konzervativní stranou s ozbrojenými silami.

Graf 2 – Vládnoucí politické strany v letech 1984-2009


Graf 3 - Parlamentní volby v roce 2009


1.3.2. Členství v mezinárodních organizacích I přes násilí, které je v Salvadoru na denním pořádku, je tato země již od roku 1945 členem OSN (Organizace Spojených Národů), jejímž cílem je mezinárodní mír a bezpečnost. Od roku 1948 je členem OAS (Organizace amerických států), která klade důraz na mír, bezpečnost a rozvoj. Nechybí ani v organizacích ODECA (Organizace středoamerických států), která v roce 1960 vytvořila MCCA (Středoamerický společný trh) s cílem vytvořit celní unii a v roce 1991 SICA (Středoamerický integrační systém) podporující ekonomický rozvoj, stabilitu společnosti a kulturní sbližování členských států. FTAA (Volná obchodní zóna obou Amerik) fungující od 13

roku 1994 a zahrnující celou Severní a Střední Ameriku a Karibik kromě Kuby tvoří masivní obchodní blok. Dále je členem organizace BCIE (Středoamerická banka pro ekonomickou integraci), která působí jako rozvojová banka ve Středoamerickém regionu, MMF (Mezinárodní měnový fond), IBRD (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj) a celé skupiny Světové banky, která naposledy poskytla Salvadoru finanční pomoc v hodnotě 250 milionů USD37 na zmírnění dopadů finanční krize, která měla na Salvador těžký dopad hlavně z důvodu zpomalení ekonomiky v USA, což mělo za důsledek 10% pokles38 přílivu remitencí do země. Salvador je dále členem organizací WTO (Světová obchodní organizace), GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu), FAO (Organizace pro výživu a zemědělství), UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji), UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu), Unión Latina spojující státy světa mluvící románskými jazyky, IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) a mnoha dalších mezinárodních organizací.

37

Světová banka - Dostupné z: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/LACEXT/0,,contentMDK:22249067~pagePK:146736~piPK:146830~theSitePK: 258554,00.html 38 Světová banka - Dostupné z: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/LACEXT/0,,contentMDK:22249067~pagePK:146736~piPK:146830~theSitePK: 258554,00.html

14

2. CHARAKTERISTIKA EKONOMICKÉ SITUACE V SALVADORU Salvadorská ekonomika je malá, zranitelná, nedostatečně zindustrializovaná a obchodně závislá hlavně na USA, to však neznamená, že zde nejsou ekonomické příležitosti. Ekonomická a geopolitická závislost na USA je základní odlišností rozvoje politik od ostatních zemí Latinské Ameriky, které jsou v těchto oblastech autonomní. Další významnou charakteristikou této ekonomiky je závislost na importech všeho typu spotřebního zboží, na importech strojů, technologií a kapitálových statků, které jsou poptávány samozřejmě zpravidla těmi, kteří disponují určitým příjmem či úsporami. Závislost ekonomiky se projevuje v neposlední řadě v oblasti remitencí. I přes svou malou rozlohu je Salvador v regionu Střední Ameriky 3. největší ekonomikou, co se týče HDP per capita, a předbíhá ho pouze Kostarika a Panama, což dokazuje tabulka 1na straně 8.

Salvadorská ekonomika začala rozkvétat v 50.a 60. letech zejména díky modernizaci zemědělství a přílivu zahraničního kapitálu pocházejícího zejména z USA, který byl poskytován hlavně jako rozvojová pomoc na rozvoj infrastruktury. Příznivě působil na salvadorské hospodářství také vstup do Středoamerického společného trhu (MCCA) v roce 1960. Období od poloviny 70. let znamenalo pro Salvadorskou ekonomiku stagnaci, která se následně prohloubila až v recesi. 80. léta byla ještě horší nejen pro Salvador, ale pro celý latinskoamerický region. Modernizace zemědělství způsobila erozi půdy, kácení lesů a pokles úrody. Ani občanská válka, dluhová krize a vysoký deficit platební bilance stabilitě nepomohly. V roce 1980 došlo k reformaci spočívající v zestátnění bank a v zemědělské reformě, se kterou vznikl státní monopol na export kávy a cukru. Reformy doprovázené nepříznivými politickými tendencemi zapříčinily pokles investic, odliv kapitálu a velké zatížení státního rozpočtu, hlavně z důvodu vysokých výdajů na armádu. V roce 1984 bylo zaznamenáno malé obnovení, ale i tak spousta lidí nebyla schopna uspokojit ani nejzákladnější potřeby. Zahraniční investoři přicházeli do Salvadoru díky výhodám levné pracovní síly a slabšího kolonu. Bezmyšlenkovitá manuální práce však stimulaci ekonomického rozvoje nepomohla. Až do 90.let byl v Salvadoru vysoký stupeň byrokracie, zkorumpovaní úředníci a státem vlastněné podniky. Dalším handicapem Salvadoru byl fakt, že po 12ti leté občanské válce s sebou země nesla náklady v hodnotě více než 2 mld. USD39, což ji srazilo na kolena. Zemi postavily na nohy rozvojové programy Mezinárodního měnového fondu40, které

39

Světová banka – Dostupné z: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/LACEXT/ELSALVADOREXTN/0,,contentMDK:22253598~pagePK:1497618~ piPK:217854~theSitePK:295244,00.html 40 Dále jen MMF

15

zkvalitnily a navýšily vzdělanost, zvětšily střední třídu obyvatel a snížily chudobu hlavně vesnické populace. Prezident Alfredo Cristiani (1989-1994) svými reformami dokázal situaci výrazně změnit. Vstupem do volného obchodu se ekonomika se začala otevírat, čímž byl obchod zachráněn. Pod tlakem globalizace byly salvadorské firmy nuceny změnit dosavadní styl obchodování. Zásadní změnou bylo zaměření se na zákazníka. Transformace ekonomiky také zahrnovala privatizaci a změnu fiskální politiky, která napomohla návratu kapitálu do země. Změny v monetární politice se týkaly zavedení jednotného plovoucího měnového kurzu, implementace anti-inflační monetární politiky, privatizace bank, byla odstraněna kontrola úrokových sazeb a státní monopol v zemědělství byl rovněž zrušen. Celní sazby byly sníženy a ostatní netarifní překážky téměř zrušeny. Dovozní cla byla zredukována a firmám exportujícím mimo Střední Ameriku bylo poskytnuto 10 let osvobození od daně z příjmu. Cristianiho reformy se dotkly i armády, která byla snížena o více než polovinu. Ekonomická reforma však zvýhodnila pouze malou skupinu lidí a chudých lidí se prakticky nedotkla, z čehož vyplývá, že ani tyto reformy nedokázaly snížit chudobu a redistribuovat půdu. Nerovnoměrné rozdělování bohatství hrálo velkou roli, protože zničilo mír v zemi. Dřívější povstalci se totiž stali členy parlamentu a nahromadili si bohatství. V roce 1995 přišel na scénu nový prezident Armando Calderón Sol, který kladl důraz na zlepšení investičního prostředí.

Vývoj ekonomického růstu Jak je zřejmé z grafu 4, ekonomický růst se po dlouhé době začal obnovovat teprve od roku 2004. V roce 2007 dosahoval největšího růstu za posledních deset let a to 4,7 %41, což bylo výsledkem hlavně zemědělského sektoru a sektoru služeb, zejména komunikačních, bankovních a dopravy. Rok 2008 nebyl již tak úspěšný a Salvador dosáhl reálného růstu ve výši 2,5 %42.

Graf 4 - Vývoj reálného ekonomického růstu v letech 1990 – 2008


41 42

PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=370 PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=370

16

2.1.

Současný vývoj ekonomiky v zemi

Klíčová odvětví Zemědělství 43 Až do 2. světové války byl Salvador čistě zemědělským státem, ale postupně se přeorientovával i na průmysl a služby. V současné době tvoří zemědělství již jen 11,1 % HDP a zaměstnává 19 % pracovní síly. Průmysl tvoří 28,2 % HDP a zaměstnává 23 % pracovní síly. Odhaduje se, že sektor služeb v roce 2009 tvořil 60,7 % HDP a v roce 2006 podle odhadů zaměstnával 58 % obyvatel.44 Zemědělství tvoří 1/3 exportních příjmů a jedná se především o kávu, bavlnu, cukrovou třtinu, kukuřici, fazole, rýže, čirok (subtropická rostlina sloužící zejména k výrobě košťat), olejniny, mléčné produkty, hovězí maso a pryskyřice, jejíž největším producentem na světě je právě Republika Salvador a exportuje ji pro účely kosmetického a farmaceutického průmyslu. Káva tvoří největší položku exportů.

Salvador má největší podíl obhospodařované půdy v regionu Latinské Ameriky pro vysoký počet obyvatel a příhodné přírodní podmínky. Zemědělský sektor je možné rozdělit na 2 části. Jedna část zajišťuje obživu místních obyvatel. Tato produkce je pěstována na malých parcelách a nestačí pokrýt všechny potřeby, protože má jen okrajový charakter. Větší důraz je kladen na exportní produkci tvořící druhou část salvadorského zemědělství. Chov dobytka je zaměřen na chov hovězí dobytek a prasata.

Obrázek 5 – Sběr kávy

Zdroj: Materiály poskytnuté CK EXIMTOURS

43 44

CIA – Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/es.html CIA – Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/es.html

17

Sektor služeb, financí, obchodu a penzijní sektor 45 Tento sektor patří v posledních době k těm odvětvím salvadorské ekonomiky, která zaznamenala nejrychlejší vývoj, a to zejména pokud jde o bankovnictví a finančnictví. V současné době je většina salvadorských bank v soukromých rukou a patří k největším a nejmodernějším ve Střední Americe. V roce 2002, ve snaze o oživení sektoru služeb, vláda prosadila reformu zákona o bankách z roku 1999. Nový zákon povolil bankám investovat na zahraničních trzích, což vneslo do finančních služeb novou dynamiku. Více než 80 % všech bankovních služeb je soustředěno do 4 hlavních bank: Banco Hipotecario, Banco de Fomento Agropecuario, Citibank a First Commercial Bank. Značně vzrostl objem přímých zahraničních investic, které v roce 2007 dosáhly hodnoty 5,916 mld. USD a oproti roku 2006 vzrostly o 27,4 %. O tento růst se zasloužil zejména sektor financí a pojišťovnictví, který zaznamenal nárůst o 363 %46. Přímé zahraniční investice47 budou detailněji rozebrány v kapitole 2.6.2 Zahraniční investice.

Penzijní sektor byl zprivatizován v roce 1998 podle chilského modelu soukromých penzijních fondů s individuálními účty (AFP - Administradoras de Fondos de Pensiones). Z původních 5 AFP zůstaly 2: AFP Crecer, který vlastní španělský holding Banco Bilbao Vizcaya Argentaria (BBVV) a AFP Confía, který ovládají banky Banco Cuscatlán, Banco Agrícola společně s americkou bankou Citibank.

Energetika 48 Výrobou elektřiny a rozvojem elektrických zdrojů se zabývá státní organizace CEL (Comisión Ejecutiva Hidroeléctrica del Río Lempa). Salvador netěží ropu ani uhlí, proto jsou hlavními zdroji elektrické energie vodní elektrárny (více než polovina), geotermální energie, která je spojena s departamentem Ahuachapán (22 %49) a tepelné elektrárny. Přesto je nutno více než 2/3 energické spotřeby pokrývat dovozem ropy, který se neustále zvyšuje. S rostoucími cenami se ropa stává významným tématem na politické scéně. Pravicová vláda nechce vstoupit do Chávezova ropného spolku Petrocaribe, jehož členové dostávají venezuelskou ropu za zvýhodněných podmínek. Levicová vláda má však názor opačný a levná venezuelská ropa je tak do země dovážena. Dovozcem je společná salvadorsko-venezuelská společnost Alba Petróleo.

45

Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR Dále jen PZI 48 Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR 49 International geothermal asociation - Dostupné z: http://www.geothermal-energy.org/229,welcome_to_our_page_with_data_for_el_salvador__electricity_generation.html 46 47

18

Ostatní odvětví Nejdůležitější roli ve zpracovatelském průmyslu hraje průmysl potravinářský (zejména cukr, mouka, káva a tabák) v lokalitách San Salvador, Cojutepeque a Zacatecoluca. Za potravinářským průmyslem následují průmysl nápojový s průmyslem tabákovým zaměřující se na domácí trh. Dále průmysl textilní, který je spojen zejména s lokalitami San Salvador, Santa Ana a San Miguel a průmysly papírenský a obuvnický se zaměřením na zahraniční trhy. Moderní průmysly počítají s účastí zahraničního kapitálu a dominuje jim metalurgie, domácí spotřebiče, výroba televizí a radií (San Salvador), chemický průmysl (Acajutla), cement (Acajutla), stroje a dopravní prostředky. Podílem 0,5 %50 na tvorbě HDP se podílí těžební průmysl. Mezi hlavní přírodní suroviny Salvadoru patří zlato, které se těží ve dvou dolech (San Cristóbal v Morazánu a El Dorado v Cabañas). Těžební průmysl se dále soustřeďuje zejména na těžbu stavebních materiálů. Důležitou součást salvadorské ekonomiky představuje sektor stavebnictví, který v letech 2005 a 2006 zaznamenal rozmach z důvodu rostoucí poptávky po bytové výstavbě související s rekonstrukčními pracemi po škodách způsobených hurikánem Stan a erupcí vulkánu Ilamatepec v roce 2005. Dynamický rozmach zaznamenává také sektor telekomunikací.

Peněžité zásilky pro rodiny zasílané ze zahraničí (remitence, remesas) Salvador má velké příjmy v oblasti remitencí. Jak uvádí tabulka 2, remitence v roce 2002 tvořily 17 %51 HDP a vyrovnaly se 60ti %52 celkových exportů. Salvadorské remitence tvoří největší část HDP ve Střední Americe. Dle údajů salvadorské centrální banky (Banco Central de Reserva)53 činily remitence v roce 2009 3,5 mld. USD54, což znamenalo ve srovnání s rokem 2008 8,5% pokles55. Během roku 2009 obdržela jedna salvadorská rodina v průměru 288,70 USD měsíčně56. UNDP (United Nations Development Programme) odhaduje, že 22,3 %

57

salvadorských domácností jsou příjemci remitencí. Tyto prostředky slouží k pokrytí základních potřeb, ke koupím půdy, k postavení domů, k financování vzdělávání dětí nebo k rozjetí menšího podnikání. I přes to, že nezaměstnanost hispánské populace v USA zaznamenává rostoucí tempo (v březnu 2010 činila 12,6 %58), remitence zaznamenaly roční nárůst 8,7 %59, což je považováno za první nárůst od října 2008.

50

Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR UNDP - Dostupné z: http://hdr.undp.org/docs/network/hdr_net/IAD_RemittancesMarketsandDevelopment.pdf 52 UNDP - Dostupné z: http://hdr.undp.org/docs/network/hdr_net/IAD_RemittancesMarketsandDevelopment.pdf 53 Dále jen BCR 54 BCR - Dostupné z: http://www.bcr.gob.sv/?art=1120&lang=es 55 BCR - Dostupné z: http://www.bcr.gob.sv/?art=1120&lang=es 56 BCR - Dostupné z: http://www.bcr.gob.sv/?art=1120&lang=es 57 U.S. Department of state - Dostupné z: http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2033.htm 58 BCR - Dostupné z: http://www.bcr.gob.sv/uploaded/content/category/641135867.pdf 59 BCR - Dostupné z: http://www.bcr.gob.sv/uploaded/content/category/641135867.pdf 51

19

Tabulka 2 – Výše remitencí zaslaných do Latinské Ameriky a Karibiku v roce 2002 (miliony USD)

Zdroj: UNDP: Dostupné z: http://hdr.undp.org/docs/network/hdr_net/IAD_RemittancesMarketsandDevelopment.pdf

Integrační tendence Salvador byl první středoamerickou zemí, kde 1.3. 2006 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu s USA, Střední Amerikou a Dominikánskou republikou (DR-CAFTA). Členy jsou tedy mimo Salvador státy Kostarika, Guatemala, Honduras, Nicaragua a Dominikánská Republika. Tato dohoda byla startovním bodem pro rozvinutí volného obchodu s USA, které již v té době byly nejdůležitějším obchodním partnerem Salvadoru. Díky volnému obchodu a privatizaci do země začaly investovat multinacionální podniky do sektoru financí, energetiky a telekomunikací. Byly vybudovány nové továrny na výrobu obuvi, textilu atd., čímž vznikla konkurence Asii. Očekává se však nárůst investic do specializovaných oblastí do moderních odvětví, protože Salvador nechce být zemí, jejíž komparativní výhodou je cena pracovní síly. Tento cíl se pomalu naplňuje, jelikož minimální mzdy v Salvadoru stoupají a předbíhají Guatemalu a Nikaraguu, kde je minimální mzda téměř dvojnásobně menší. Výše minimální mzdy se odvíjí od odvětví. Nejmenší je dle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí (Ministerio de trabajo y previsión social) v odvětví sběru bavlny (2,5 USD60 za den). I přes ekonomickou úspěšnost je zde však stále spousta lidí žijících v extrémní chudobě, zejména v oblastech na východu a severu země u hranic s Hondurasem a Guatemalou.

60

Ministerio de trabajo y previsión social El Salvador – Dostupné z: http://www.mtps.gob.sv/imagenes/M_trabajo2.jpg

20

Problémy salvadorské ekonomiky Největším problémem byla občanská válka, která zanechala nesmírné škody. V poslední době však salvadorská ekonomika nabírá na stabilitě. Ekonomický růst je stále nízký, ale inflace je již pod kontrolou. Velkým problémem stále zůstává nerovné rozdělení bohatství, obchodní deficit, nezaměstnanost a podzaměstnanost61, která se týká více než poloviny populace, což je obrovské číslo. Odborníci tvrdí, že již podzaměstnanost nad 40 %62 vede k politickým nepokojům, jelikož zaměstnávání lidí podle jejich schopností napomáhá společenské stabilitě a povzbuzuje ekonomický růst. Příležitosti pro osobní růst jsou v Salvadoru bohužel stále omezené. 1/5 populace je bez přístupu ke vzdělání, zdravotní péče a nemá jak uniknout chudobě. Dalším problémem je rovněž zahraniční zadlužení země, které vláda řeší emisí cenných papírů na domácím trhu a zahraničních trzích. Pouze na umoření úroku ze zahraničního dluhu vláda v roce 2007 vydala 600 milionů USD63. Dalším problémem je také obchodování s drogami. Význam tzv. drug economy bohužel roste. Lidé začali pěstovat marihuanu a exportovat ji zejména do USA a obchodovat s kokainem a heroinem. Bohužel drogy také konzumují. „Central America´s increased drug trafficking is „geographic fatalism“ - the region is sandwiched between South American producers and North American consumers.“64 („Narůstající obchod s drogami ve Střední Americe je geografický fatalismus – region se nachází mezi jihoamerickými výrobci a severoamerickými spotřebiteli“.)

Rozvojová pomoc 65 Americká rozvojová agentura Millennium Challenge Corporation66 poskytuje od září 2007 pětiletý plán rozvojové pomoci v Salvadoru s investicí ve výši 461 milionů USD67. Tato pomoc si klade za cíl zvýšení ekonomického růstu a snížení chudoby. Je poskytnuta nejchudšímu salvadorskému regionu na severu země, kde 44,8 % lidí68 žije pod hranicí chudoby. Peníze putují do vzdělání, veřejných služeb, rozvoje venkovských regionů v oblasti podnikání, zdravotnických zařízení a infrastruktury. Salvador patří do skupiny 30ti zemí světa se středně nízkým příjmem, ze kterých na tento projekt byly vybrány pouze dvě země, právě Salvador a Namibie. Za normálních okolností je tato rozvojová pomoc poskytována pouze nejchudším zemím světa. 61 Podzaměstnaností se rozumí pokud člověk nemůže najít práci odpovídající jeho schopnostem a dovednostem, což ve většina případech má za následek tzv. odliv mozků. 62 CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. Strana 64. 63

Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR GWYNNE, Robert N., KAY, Cristóbal: Latin America Transformed: Globalization and Modernity. 2nd ed. London: Hodder Education 2004. ISBN 0-340-80930-2. Edgar Celada – a guatemalan researcher. Strana 90 65 MCC – Dostupné z: www.mcc.gov/mcc/bm.doc/factsheet-012710-elsalvador.pdf 66 Dále jen MCC 67 MCC - Dostupné z: http://www.mcc.gov/mcc/bm.doc/factsheet-012710-elsalvador.pdf 64

21

Další rozvojový projekt je spojen s japonskou firmou Japan International Cooperation Agency (JICA). Konkrétně se jedná o přístav Cutuco v departamentu La Unión spojující Atlantický oceán s Pacifikem s cílem, aby tudy mohly projet široké lodě, které neproplují Panamským průplavem. Je to výhodné i pro Honduras a Guatemalu, jelikož se navýší i provoz v jejich přístavech. Kdyby se cokoli stalo s Panamským průplavem, tento přístav je alternativou spojení mezi oceány.

2.2.

Ekonomické příležitosti a rizika salvadorského trhu

V současnosti se zlepšují obchodní možnosti z důvodu přátelštějšího vládního přístupu k obchodování, demokratizace, poklesu chudoby, otevření trhu, deregulovaných a spotřebitelsky zaměřených trhů, snižování korupce, podpory menších obchodníků a v neposlední řadě kvůli zlepšování telekomunikací, silnic, přístavů a letadlových infrastruktur. Od roku 1991 se pracuje na snížení chudoby, což se podle vykazovaných údajů daří, chudoba byla snížena ze 60 %69 na 35 %.70

Salvador jakožto celý region Latinské Ameriky, dynamicky vstupuje do světové ekonomiky. Nabízí se obrovské možnosti díky nevyužitému potenciálu. Vznikem panamerické zóny volného obchodu (FTAA) se otevřely dveře pro severoamerické dodavatele, kteří začali měnit Latinskou Ameriku za Asii. Začaly se zasílat výrobky do Latinské Ameriky za účelem přeměny v konečné výrobky. Znamená to pro ně výhodu kratší vzdálenosti, s tím spojené nižší dopravní a pojišťovací náklady. Další výhodou pro USA je to, že Asiati používají vstupy asijského původu, zatímco Latinská Amerika většinou severoamerického původu. Je to výhodné pro obě strany, protože to zvyšuje výkonnost latinskoamerických ekonomik. Odrazovými můstky pro nastartování dynamiky obchodu jsou infrastruktura a elektronický obchod, které zvyšují konkurenceschopnost salvadorské ekonomiky. Internet znamenal zásadní změnu v obchodování se Salvadorem. Salvador má volný obchod s USA, se členy DR-CAFTA, Panamou, Chile, Mexikem, Taiwanem a Kolumbií. S EU je integrace založena zatím pouze na systému preferenčních dohod. Nyní představím důležité aspekty salvadorského prostředí působící v neposlední řadě i na zahraniční investory.

68 69

PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=370 PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=370

22

Ekonomická svoboda Ukazatel ekonomické nezávislosti obsahuje 10 ekonomických svobod, které vytvořil Wall Street Journal a The Heritage Foundation v roce 1995. Tyto svobody jsou zobrazeny v levé části grafu 5, kde oranžová linka znamená světový průměr, modrou barvou je vyznačeno jak si stojí Republika Salvador. Za nejsilnější stránku se považuje sektor vlády, na druhou stranu nejslabší stránkou je korupce. Z celkových 179 zhodnocených zemí v roce 2007 se Salvador umístil na 33. místě. V oblasti Latinské Ameriky je svobodnější ekonomikou pouze Chile.

Graf 5 - Ukazatel ekonomické svobody dle The Heritage foundation


Konkurenceschopnost Světové ekonomické centrum (World Economic Forum) sestavuje světový konkurenční index, který hodnotí následující oblasti: makroekonomické prostředí, kvalitu veřejných institucí a technologií, zdraví a vzdělání, efektivitu trhu zboží i práce, vyspělost finančního trhu, vyspělost trhu, vyspělost trhu a další.71 Salvador obsadil ve světovém konkurenčním reportu 8. místo v regionu Latinské Ameriky a staví se tak na 79. místo ze 134 zhodnocených zemí.

71

World Economic Forum – Dostupné z: http://www.weforum.org/pdf/GCR09/GCR20092010fullreport.pdf. Strana 152.

23

Graf 6 – Světový konkurenční index 2008 – 2009 vybraných zemí dle Světového ekonomického fora


Strategická poloha Salvador spojuje Atlantický oceán s Tichým, což má příznivé na vlivy podnikání a podstatně zvyšuje konkurenceschopnost země. Ze Salvadoru je to blízko ke dvěma obrovským trhům, k USA a Jižní Americe, což ilustruje obrázek 6.

Obrázek 6 – Strategická poloha Salvadoru


24

Logistika a dostupnost Co se týče infrastruktury silniční, Salvador je perfektně spojen se sousedními zeměmi, což lze vidět z obrázku 7. Přístav La Unión na úplném východu země je největším mořským terminálem ve Středoamerickém regionu. Tento zjednoduší obchod ve středoamerickém regionu a usnadní export do Evropské Unie, Severní Ameriky a do Asie. V rámci komplexní infrastruktury Salvador konkuruje mimo své strategické polohy a rozvinuté silniční sítě také velmi dobrou úrovní námořní dopravy, moderním letištěm Comalapa a jednou z nejmodernějších a nejrychleji se rozvíjejících telekomunikačních sítí v oblasti Latinské Ameriky. Tato konkurenční výhoda bude ještě umocněna po dokončení rozvojového projektu MCC, který se koncentruje na zlepšení infrastruktury na severu země, který je na obrázku 7 vyznačen hnědou proužkovanou čarou. S tím, že Salvador má infrastrukturu na velice dobré úrovni absolutně souhlasí paní Daniela Straková z CK EXIMTOURS působící na salvadorském trhu.

Obrázek 7 – Logistika a dostupnost


Politická svoboda V Salvadoru se již přes 20 let konají svobodné demokratické volby. Všechny politické strany propagují společenský a ekonomický rozvoj. Americká nezisková organizace Freedom House hodnotí politickou svobodu ve světě. Při svém hodnocení se zaměřuje na oblasti typu volební proces, politický pluralismus, funkce vlády, politická práva, svoboda myšlení a vyjadřování, osobní svoboda a individuální práva atd. Jak je patrné z obrázku 8, Salvador byl vyhodnocen jako zemí svobodnou. 25

Obrázek 8 – Politická svoboda jednotlivých zemí světa dle Freedom House


Korupce Korupce není tak typická pro multinacionální firmy, jako pro malé lokální podniky. V minulosti představovaly úrodná pole pro úplatky státní podniky, které pašovaly zboží ze zahraničí uplácením celníků. Uplácení má také za důsledek rozložení tamější společnosti, protože právě korupce je příčinou neexistence střední třídy, poněvadž bohatí se vyhýbali placení daní a chudí tudíž nedostávali sociální dávky. Odmítnutím poskytnout spropitné úředníkovi, který si o to řekne, jdete sami proti sobě. Salvador si korupcí škodí, protože brání legálnímu investování, které salvadorská ekonomika potřebuje. Při pronikání na salvadorský trh je dobré, mnohdy nutné, si pořídit prostředníka. Prostředníci jsou totiž ochotni pomoci zahraničním firmám proniknout na trh byrokratickým bludištěm, často zkorumpovaným, které zahraničním investorům stojí v cestě. Potřebu zajišťovat si prostředníka však zpravidla nemají firmy spolupracující s nadnárodními řetězci, jak tomu bylo i v případě CK EXIMTOURS. Politické strany jsou v Salvadoru nejzkorumpovanějším sektorem, na rozdíl od ČR, kde je největší problém se sektorem veřejným, jak vyplývá ze světového barometru korupce 2009. V oblasti transparentnosti ekonomiky se Salvador umístil na 4.místě v regionu Latinské Ameriky a z celkového počtu 180ti zúčastněných zemí se obsadil na 67. místo72.

72

PROESA – Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=372

26

Graf 7 - Index transparentnosti ekonomiky vybraných zemí


Aktivní populace Salvadorská populace je známá pro svou kreativitu a oddanost práci, což jsou jedny z velkých konkurenčních výhod. I přes zvyšování mzdy jsou náklady na práci pro zahraniční investory stále nízké. Lidé si práce váží a navíc 60 %73 lidí je mladší než 36 let, což znamená, že lidé jsou aktivní a mají chuť do práce. Salvadorci jsou prý nejpodnikavějšími lidmi ze Střední Ameriky. Na otázku, zda si to myslí i zástupkyně CK EXIMTOURS, paní Daniela Straková, odpovídá: „ANO, přiznám, že jsem nezažila jinou zemi, kde by předsedkyně vlády objížděla střední Evropu a povídala novinářům na prezentacích o své zemi. Toto asi nedělá ani žádný stát v Evropě. Je to rozvojová země, která dříve byla hodně zbržděna ve vývoji politickou situací, ale snaží se dělat vše pro to, aby šli nahoru. Je to běh na dlouhou trať, protože takovéto změny nejdou hned, musí si vychovat spoustu odborníků a to chce čas, ale dělají vše pro to, aby na tom v budoucnosti byli mnohem lépe.“

Rizika investování Economist Intelligence Unit Risk Briefing uvádí, že riziko spojené s investováním je relativně nízké v porovnání s ostatními zeměmi. Největší rizika pro zahraniční investory spojená s tímto trhem jsou zejména kriminalita, přístup k financování a politická nestabilita, jak zobrazuje graf 9. Dalšími riziky jsou zdravotní péče a ubytování, a proto se zahraničním investorům doporučuje pojistit se. Z toho důvodu, že salvadorská kultura je kulturou machistickou, je problémem také diskriminace žen v obchodní praxi.

73

PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfSector.aspx?codigo=2

27

Graf 8 – Faktory znepříjemňující podnikání v Salvadoru

Zdroj: Global competitiveness report 2009 – 2010, dostupné z: http://www.weforum.org/pdf/GCR09/GCR20092010fullreport.pdf. Strana 151.

Obrázek 9 – Politická rizika spojená s trhem v jednotlivých zemí světa

Zdroj: PROESA – Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=390

2.2.1. Perspektivní oblasti salvadorského trhu

Zemědělství Jako pozitiva pro oblast zemědělství se jeví suché tropické klima, přebytek výroby cukrové třtiny, DR-CAFTA dohoda, konkurenční a mladá pracovní síla, blízkost americkému trhu, nejrozvinutější síť silnic v regionu Střední Ameriky a možnost nahrazení průmyslu surovinami. Lákadlem pro investory by mohly být poskytované pobídky do zpracovatelského sektoru, osvobození od daně z příjmu a DPH spolu s pobídkami do logistických a distribučních služeb, jejichž rozvoj je v současnosti vládou velmi žádoucí. Možnosti jak proniknout v tomto sektoru jsou

v zejména

v oblasti

akvakultury,

výroby 28

z cukrové

třtiny

a okrasných

rostlin.

Nejznámějšími investory v tomto odvětví jsou mexický výrobce džusů Jumex, španělská firma Calvo specializující se na výrobu ryb a německý podnik Dummen Red fox specializovaný na květiny.

Textilní a oděvní průmysl 74 Uplatňuje se strategie horizontální integrace se zaměřením na specifická tržní odvětví s vysokou přidanou hodnotou např. svetry a sportovní oblečení. Textilní a oděvní průmysl tvoří 45 % exportů vč. maquily. Maquila průmysl je průmyslem stavěným na dovozu polotovarů, jejich následném zpracování, kompletaci a následném reexportování. Celkově zpracovatelský průmysl zaměstnává 50 % pracovní síly pracující v průmyslu a vytváří 21,3 % celkové hodnoty průmyslové produkce. Známými investory v oblasti vláken a nití jsou podniky Spintex a Frasa. V oblasti textilního průmyslu na území Salvadoru působí americká firma Tatiana knits, brazilský podnik Pettenati a v konfekční výrobě jsou to mimo jiné investoři Puma, Nike, Adidas a Lacoste.

Offshore 75 V této oblasti dominují podniky Stream, Sykes, Teleperformance a další, které poskytují služby zákazníkům ze západní polokoule v podobě telefonních, kontaktních center či center pro podporu podnikání, což napomáhá podnikům udržet si vysoký stupeň produktivity s nízkými náklady a vysokou kvalitou práce. Pozitivním jevem je rostoucí jazyková vybavenost salvadorské populace. Oblast kontaktních center je v současnosti dynamicky se rozvíjející částí sektoru služeb. Poskytují služby zákazníků, prodeje a technickou podporu.

Jazykové školy na příkladu ČR V ČR výrazně stoupá poptávka po španělštině, proto existuje možnost spolupráce, ze které by profitovaly obě země. Jedním způsobem je vyjet do Salvadoru jako dobrovolník, učit angličtinu a bydlet v rodině. Profit salvadorské strany je v oblasti vzdělání. Profitem na české straně je poznání reálného salvadorského života a zdokonalení španělštiny. Takovou možnost nabízí například místní škola Pájaro Flor Spanish School nacházející se v městě Suchitoto (Cuscatlán), což je často vyhledávané turistické místo. Tato instituce byla založena pro zvýšení zaměstnanosti a vzdělanosti místních lidí emigranty pocházejícími z tohoto města, kteří v současné době žijí v Kalifornii. Myšlenkou tohoto programu je, že při vyšší vzdělanosti se sníží emigrace ze země. Lidé z celého světa, kteří mají zkušenosti s angličtinou mají možnost zúčastnit se. Kurzy jsou intenzivní a probíhají po dobu celého roku s tím, že studium může být jak krátkodobém tak 74 75

PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfSector.aspx?codigo=11 PROESA – Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfSector.aspx?codigo=2

29

dlouhodobé. Kurzy jsou šité na míru a provozují se 5x týdně po 4 hodinách v menších skupinkách či zcela individuálně. Jazykové kurzy jsou zpestřeny kulturním programem, který organizuje škola. Další organizací je jazyková škola Revolution s atraktivním umístěním 10 km od centra San Salvadoru a 10 km od pláže. Jsou vítány výměnné programy na oplátku, což je další možnost jak zintenzivnit česko-salvadorské kontakty. CIS Spanish school je další institucí nabízející obdobné možnosti. To vše dává možnost cizincům zdokonalit se ve španělštině, poznat salvadorskou kulturu a mentalitu a v neposlední řadě vytvořit si přátelství. Ubytování se realizuje v rodinách, případně v hotelech. Ceny těchto kurzů se pohybují okolo 200 USD za týden. Problémem pro české občany jsou drahé letenky. Přímé lety létá pouze společnost EXIM TOURS s koupí zájezdu. Z toho vyplývá, že Češi zatím využijí příležitost v zemi dostupnější. Je to škoda, protože lokalita pro Čechy je to velmi atraktivní, v létě by určitě této možnosti využívali studenti. Druhou možností jak navázat spolupráci se Salvadorem je založit svou vlastní jazykovou školu na jeho území a pokusit se nalákat více zahraničních zájemců o španělštinu a tuto exotickou lokalitu.

Cestovní ruch „El Salvador is among 25 new best adventure trips.“76 („Salvador je mezi 25ti novými nejdobrodružnějšími výlety.“) Turismus v současné době nabírá na důležitosti. Díky tropickému klimatu, kráse a různorodosti přírodních krajin a dvojitému kulturnímu dědictví, Salvador láká velké množství turistů. Salvador nabízí daňové pobídky pro přilákání zahraničních investic do cestovního ruchu. Z dvojitého kulturního dědictví vynikají archeologické památky po Pipilech a Májích př. Tazumal, Chalchuapa a spoustu barokních kostelů, které zanechala španělská kolonizace například kostel Calvaro v Santa Aně. Joya de Cerén je nejspirituálnější a nejdůležitější mayské sídlo na salvadorském území. Toto sídlo bylo pohřbeno kolem roku 600 našeho letopočtu. sopkou, která ho zasypala metr vysokou vrstvou popela. Do té doby tam místní obyvatelé pěstovali kukuřici, kakao a rýži. Toto archeologické naleziště bylo objeveno až roku 1976 a dodnes je místem výzkumu. Dnes patří Joya de Cerén do seznamu památek UNESCO.77 Dále turisty přitahují jezera vulkanického původu, vulkány př. Izalco, nádherné pláže např. slavná pláž Costa del Sol. Pláže se zpravidla vyznačují jemným šedavým pískem vulkanického původu. Další známé pláže jsou Playa de Sunzal, kterou si chválí hlavně surfaři pro její specifické vlny, Playa Los Cóbanos v departamentu Sonsonante. Další žádaným turistickým místem je oblast Tazumal, kde se nachází pyramidy postavené okolo roku 400 našeho letopočtu. Nejen pláže a kulturní bohatství působí jako magnet na turisty, je to 76

National Geographic, November 2007 Zwettler, Otto přeložil: Svět, v němž žijeme. Kulturní a přírodní dědictví. Amerika. Praha: Euromedia Group, k.s.- Knižní klub v edici Universum 2005. ISBN 80-242-1381-8.

77

30

i přátelský přístup tamějších obyvatelů. Nachází se zde hotely Decameron, což je rozšířená síť hotelů v celé oblasti Latinské Ameriky. Bohužel pro české turisty je Salvador zatím relativně drahou destinací nabízenou pouze jednou českou cestovní kanceláří. Dá se předpokládat, že význam této destinace však bude stoupat a nabídka se určitě zpestří.

Obrázek 10 – Pláž Costa del Sol

Zdroj: Dostupné z: http://i584.photobucket.com/albums/ss289/edwinh/El%20Salvador%202010/Elsalvador031.jpg

Další možné perspektivy trhu Na místním trhu mají dobrý odbyt motorová vozidla. Určitě dále poroste poptávka po produktech souvisejících s budováním infrastruktury tj. stavba mostů, cest, rozvodů vody a elektřiny a telekomunikačních zařízení. Dále se zaznamenává poptávka po plastech a papírenských výrobcích. Kosmický průmysl se v současnosti v oblasti středoamerického regionu rozvíjí pouze v Panamě a v Salvadoru. Tento průmysl má velký potenciál pro další rozvoj. Další možností jak proniknout je oblast lékařských služeb či zpracovávání náhradních automobilových dílů s následným vytvářením nového celku, kde Salvador nabízí konkurenční výhodu v kvalitě zaměstnanců a strategické poloze, která nabízí výborné exportní příležitosti.

2.3.

Doprava

Řídí se vpravo, řidiči však velmi rychle přejíždí sem a tam bez jakéhokoli znamení. Řízení ve městech je tudíž nebezpečné. V Salvadoru jsou totiž pravidla provozu sporadická až tak, že značka STOP je jen jakýmsi návrhem. Auta často ani ve tmě nesvítí. V Salvadoru není metro ani tramvaje. Meziměstská doprava je často nebezpečná, protože gangy si často vyřizují účty s majiteli dopravních společností, které gangy vydírají právě skrz nevinné lidi. Proto je před vycestováním vhodné co nejaktuálněji se informovat o kriminalitě.

31

Silniční Lidé většinou využívají autobusy, protože pouze málo z nich vlastní své auto. Na venkově chodí pěšky, využívají dodávky či vozidla 4x4 kvůli často nepříznivému terénu. Ve větších městech jsou k dispozici taxi. Silnice ve městech a jejich okolí jsou dlážděné nebo štěrkované, na venkově však najdeme dlážděné silnice jen minimálně. Velké množství silnic a mostů bylo poničeno válkou, zemětřeseními či hurikány a mnoho z nich ještě bohužel nebylo opraveno. S pomocí Meziamerické rozvojové banky, japonské vlády a Středoamerické banky pro ekonomickou integraci byl zahájen program na obnovu silnic a mostů. Také evropské společnosti přispěly ke zlepšení tamějších komunikací. Silniční síť je hustá po celé republice díky velkému množství investic do silnic v 50. a 60. letech. Na území Salvadoru existují 2 hlavní dálnice. Panamerická dálnice spojuje San Salvador s městy Santa Ana a San Miguel. Carretera Litoral pak spojuje San Salvador se Sonsonate a s městy Zacatecoluca a Usulután.

Železniční Na rozdíl do silniční dopravy železniční doprava má velmi malé pokrytí a je špatném technickém stavu. Spojuje Ahuachapán, přístav Acajutla a San Salvador. Je provozována státním podnikem Ferrocarriles Nacionales de El Salvador. Pro svůj stav se zpravidla používá pouze pro nákladní dopravu.

Letecká Mezinárodní letiště ve městě Comalapa je jediným letištěm v Salvadoru a v regionu Střední Ameriky je jedním z nejatraktivnějším pro investory. Poskytuje jedny z nejkvalitnějších služeb, což dokazuje i fakt, že obdrželo jako první z regionu Střední Ameriky certifikát Organizace mezinárodní civilní letecké dopravy (Organización de la Aviación Civil Internacional (OACI)). Nachází se 46 km od San Salvadoru. TACA je největší leteckou společností ve Střední Americe. Tato letecká společnost na trhu působí již od roku 1931 a létá do 39 destinací Severní, Jižní, Střední Ameriky a Karibiku a Kanady. Dalšími významnými leteckými společnostmi, které létají do Salvadoru jsou American Airlines, Delta Airlines, Copa Airlines, Mexicana, United Airlines a Iberia. Pravidelné charterové lety jsou následující: Air Transat (Montreal, Toronto-Pearson), Czech Airlines (Praha) a Livingston Energy Flight (Milán-Malpensa). Francouzská firma ADPi má v plánu letiště Comalapa zmodernizovat.

32

Říční a námořní Acajutla a Cutuco (La Unión) jsou nejdůležitějšími přístavy. Río Lempa je nejvýznamnější řekou a je splavná. Acajutla je v současné době jediným fungujícím přístavem, protože přístav La Unión bude zprovozněn až v průběhu roku 2010. Je to největší terminál Tichého oceánu a budou jím moci proplouvat největší lodi v oblasti Jižní Ameriky.

Komunikace Zaznamenává se úpadek pevných telefonních linek a na druhou stranu dynamický růst mobilních telefonů. K dispozici je několik denních novin. Televizních a rádiové stanice jsou v soukromém vlastnictví. Mezinárodní předvolba pro telefonování je 503. Je možné se připojit k Internetu a tento trend má rostoucí tempo. Kód internetu je „.sv“. V roce 2009 bylo v Salvadoru 790 000 78 uživatelů Internetu, což indikuje 22%79 růst ve srovnání s rokem 2008.

2.4.

Finanční, rozpočtová a bankovní soustava

Fiskální politika Po roce 1991 vydávala salvadorská vláda velké množství prostředků na sociální služby a přechodové programy. Více než polovina vládních příjmů plynula z DPH. Poté se vláda soustředila na zefektivnění výběru daní a dovozních cel. Přijmutím amerického dolaru v roce 2001 ztratil Salvador kontrolu nad svou vlastní měnovou politikou, a proto fiskální politika musí být o to disciplinovanější. V roce 2009 byly provedeny fiskální změny v oblastech daňového zákoníku, daní z tabákových produktů, z nájmu, z alkoholických nápojů, dalších typů nápojů a jiné.

Měnová politika Od roku 1934 do 80. let si salvadorská měna, kolon (SVC), udržovala stabilní nominální devizový kurz. Pro obchod byl platný kurz 5,5 SVC/USD80, který byl v roce 1981 nahrazen duálním systémem (tržním a oficiálním kurzem). Ten byl v roce 1990 také zrušen a zavedl se jednotný plovoucí kurz. Po jeho zavedení pokračovala stabilita, kolon se pohyboval až 8 - 9 SVC/USD81. Kolon byl však nadhodnocen. Centrální banka začala více intervenovat až tak,

78 The largest Telecommunications Research site on the Internet - Dostupné z: http://www.budde.com.au/Research/El-Salvador-TelecomsMobile-and-Broadband.html 79 The largest Telecommunications Research site on the Internet - Dostupné z: http://www.budde.com.au/Research/El-Salvador-TelecomsMobile-and-Broadband.html 80 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 81 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997

33

že v podstatě vytvářela režim fixního kurzu. V polovině 80. let se zvýšila nabídka peněz v ekonomice, což trvalo až do začátku 90. let, kdy bylo značně zjednodušeno posílání dolarů ze zahraničí a obchodním bankám povoleno vést účty v dolarech. Po skončení občanské války nastal rapidní nárůst remitencí plynoucích z USA, narůstala zahraniční pomoc a do země zpět přicházel zahraniční kapitál. To vše vyústilo v silnou dolarizaci salvadorské ekonomiky, v expanzi domácích úvěrů a v opětný růst množství peněz. Centrální banka provádí od roku 1996 restriktivní monetární politiku a jejím hlavním cílem je kontrolování inflace. S přechodem na dolar v roce 2001 zmizelo riziko nákladů spojených s výměnou peněz pro zahraniční exportéry a investory, zmizela inflace a úrokové sazby v Salvadoru byly jedny z nejnižších v Latinské Americe. Také se rozšířila splatnost hypotečních úvěrů, což stimulovalo koupě obydlí všeho typu. Zdravá fiskální politika napomohla snížení fiskálního deficitu, protože byl zefektivněn daňový systém a veřejný dluh byl snížen na 43,9 % HDP82 (2007). To vše napomohlo investicím do země. Veřejný dluh však v posledních letech zaznamenává každoroční růst, což dokazuje příloha 1 na straně 81.

Bankovní systém Zestátnění bank v 80. letech poškodilo finanční systém až do té míry, že v roce 1989 bylo 40 %83 půjček poskytnutých státním bankovním systémem nevymahatelných. V letech 1991 a 1992 Alfredo Cristiani svými reformami znovu zprivatizoval 5 bank (Banco Cuscatlán, Banco Salvadoreño, Banco de Comercio, Banco Agrícola Comercial, Banco de Desarollo e Inversión). Před reformami to byl právě státní bankovní systém spolu s korupcí, které představovaly jedny z nejneefektivnějších bodů salvadorské ekonomiky. Další privatizace proběhla v roce 1993 a zahrnovala i prodej akcií finančních institucí a vznik hypoteční banky Banco Hipotecario. Další fází reforem bylo zprivatizování finančních domů Casa, Ahorromet, Credisa a Atlacatl.

Co se týká skladby bankovního systému, centrální bankou je již výše zmíněná BCR. Na trhu funguje dalších 15 obchodních bank, z nichž Citibank a Lloyd´s fungují jako pobočky zahraničních bank. Mezi funkce BCR patří regulace finančního systému, správa devizových rezerv, regulace mzdového systému, služby vývozcům, tvorba statistik atd. Funkci vrchního dozorce nad bankovním systémem zastává nezávislá agentura Superintendencia del Sistema Financiero (SSF). Banco Multisectoral de Inversiones (BMI) je v provozu od roku 1994 s cílem podpořit soukromý sektor. Díky ní se staly dlouhodobé úvěry dostupnější. Tato organizace vytvořila, kvůli nedostatečné informovanosti podnikatelů jak v oblasti finančních, tak 82

Časopis Summa – Dostupné z: http://www.revistasumma.com/economia/846-deuda-publica-salvadorena-se-acerca-al-50-del-pib.html KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997

83

34

i nefinančních produktů, která se projevovala neschopností využít nabízených možností, program zvaný „Red del Desarollo“ Podnikatel si zde může zjistit veškeré informace o podmínkách pro obdržení úvěru u BMI nebo má možnost využít poradenství, technické pomoci a dalších služeb. Cílem této organizace je také výměna poznatků a zkušeností se zahraničím. Spolupracují například s Mexikem, konkrétně s Banco de Comercio Exterior de México (BANCOMEXT) a se Španělskem Consejería de Industria, Comercio y Turismo de Castilla y León.

Zahraniční dluh V roce 1980 činil zahraniční dluh 911milionů USD84. Poté vykazoval pouze růst, což se změnilo až v roce 1993, kdy byl snížen díky prominutí salvadorského dluhu USA ve výši 461 milionů USD85. Většina zahraničního dluhu je dluhem státního sektoru. Věřiteli jsou především Meziamerická rozvojová banka, Světová banka a Středoamerická banka pro ekonomickou integraci. Jeho výše za rok 2009 se odhaduje na 73 148 milionů USD.86

Platební bilance (Příloha 2) Platební bilance je od roku 1980 v deficitu, který je vyrovnáván americkými granty a remitencemi plynoucími ze zahraničí. Ačkoliv vliv maquily na obchodní bilanci je velký, nestačí na její vyrovnání. Význam maquily však klesá, obzvláště prudký pokles je zaznamenán v roce 2009, jak je vidět z tabulky 3. Deficit obchodní bilance za rok 2009 činil 3 457 milionů USD. Za rok 2009 zaznamenaly pokles i remitence o 8,5 %87, což nastalo kvůli nepříznivé situaci, která potkala severoamerickou ekonomiku. Tato nepříznivá situace měla krutý dopad na Salvadorce žijící a pracující na území USA bez jistých garancí, tito byli totiž prvními, kdo byli propouštěni. Pozoruhodné je to, že počet navracejících se lidí zpět do Salvadoru navýšen nebyl. Remitence se postupně staly nejvýznamnějším přínosem deviz do ekonomiky, za rok 2009 dosáhly 3 465 milionů USD88. Devizové rezervy jsou díky tak vysokým remitencím udržovány v dostatečném množství.

84

KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 85 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 86 BCR – Dostupné z: http://www.bcr.gob.sv/?cdr=1&lang=es 87 BCR – Dostupné z: http://www.bcr.gob.sv/?art=1120&lang=es 88 BCR – Dostupné z: http://www.bcr.gob.sv/?art=1120&lang=es

35

Tabulka 3 – Obchodní bilance Salvadoru za roky 2006 - 2009 Obchodní bilance v milionech USD Transakce

2006 3 706 263 189

1 Exporty (FOB) 1.1 Tradiční 1.1.1 Káva (vyjma rozpustné) 1.1.2 Bavlna 1.1.3 Cukr 1.1.4 Krevety 1.2 Netradiční 1.2.1 Střední Amerika 1.2.2 Mimo Střední Ameriku 1.3 Maquila 2 Importy (CIF) 2.1 Střední Amerika 2.2 Mimo Střední Ameriku 2.3 Maquila 3 Obchodní bilance

Roky 2007 2008 3 984 4 549 260 335 187 259

2009 3 797 319 230

0

0

0

0

72 2 1 668 1 031 637

72 1 1 920 1 204 717

76 1 2 286 1 427 859

88 0 1 991 1 277 714

1 775 7 663 1 161 5 359 1 143 -3 957

1 804 8 712 1 333 6 143 1 237 -4 728

1 928 9 754 1 479 6 994 1 282 -5 205

1 487 7 255 1 357 5 059 839 -3 457

Zdroj: Vlastní zpracování z dat BCR - Dostupné z: http://www.bcr.gob.sv/?x21=35

2.5.

Mezinárodní obchod Salvadoru

Až do 1. poloviny 80. let bylo v Salvadoru prostředí pro export absolutně nepříznivé. Až v roce 1985 se začala situace v obchodní politice zlepšovat. Směnný kurz byl realističtější, dovozní cla snížena a začal se podporovat vývoz. Tato obchodní politika byla nadále praktikována i vládou Alfreda Cristianiho a obchodní deficit se začal snižovat. V roce 1990 byl zvýhodněn export textilu, oděvů, obuvi a papírenských výrobků unifikací a devalvací směnného kurzu. V mezinárodním obchodě hraje velkou roli i průmysl maquila. V roce 2009 exporty i importy celkově zaznamenaly značný pokles.

2.5.1. Teritoriální struktura Unilaterální a dočasný program The Carribean Basin Initiative poskytoval středoamerickým zemím obchodní výhody. Otevřel místní trh severoamerickým výrobkům a byl podnětem přesídlení některých severoamerických továren na území Salvadoru, kam je lákala zejména levná pracovní síla. Z tohoto důvodu má USA přebytek exportu s regionem Střední Ameriky a Karibiku, což je jediná část světa, se kterou má USA obchodní přebytek. USA je nejdůležitějším obchodním partnerem jak v oblasti dovozu, tak v oblasti vývozu. USA představují více než 60 %89 celkových salvadorských exportů a více než 45 %90 importů. Z dalších významných partnerů v oblasti exportu za rok 2009 je možno jmenovat celý region Střední Ameriky, Mexiko, Rusko, Japonsko, Kanadu, Venezuelu a Chile. S Mexikem má Salvador velmi velký obchodní deficit. V oblasti dovozu tvořily za rok 2009 největší část USA, region Střední Ameriky a Karibik, Mexiko, region Jižní Ameriky, Čína, Japonsko, Jižní Korea, 89 90

PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfcontenidogenerico.aspx?codigo=424 PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfcontenidogenerico.aspx?codigo=424

36

Kanada a Austrálie. Co se týče spolupráce s EU, je rozjednaná Asociační dohoda, která by prohloubila integraci mezi EU a Střední Amerikou. Očekávalo se, že Asociační dohoda bude schválena již před volbami 2009, z důvodu případné výhry politické strany FMLN, která by této záležitosti nebyla nakloněna, konsensu však dosaženo nebylo. Obchod s EU v oblasti exportu představuje pouhých 10 %91, přičemž největší podíl má Německo a Španělsko. Z evropských zemí Salvador nejvíce dováží jednoznačně z Německa, které následuje Španělsko, Itálie, Francie a ČR. Obchod mezi EU a Salvadorem v oblasti importu tvoří pouhých 7 %92.

2.5.2. Zbožová struktura Salvador byl typickým představitelem maquila průmyslu, který působí zejména v textilním a oděvním průmyslu a byl založen většinou na zahraničním kapitálu. V posledních letech došlo k zásadní změně, zahraniční kapitál financující maquilu přesunul výrobu ze Salvadoru do zemí s ještě nižšími pracovními náklady. Prioritou Salvadoru se staly investice do moderních průmyslových odvětví a služeb, zejména turistiky.

Export Export můžeme rozdělit do 3 částí: tradiční, netradiční a maquila. Graf 9 dokazuje, že tradiční odvětví (zejména káva a cukr) mají pouze doplňující charakter. Objem exportu kávy výrazně klesl po zemětřesení v roce 2001 (v roce 1997 činil 500 milionů USD, v roce 2003 pouze 105 milionů USD)93, neboť kávové plantáže byly poškozeny zemětřesením v roce 2001. Zlepšení exportu napomohlo zvýšení světových cen kávy tak, že v roce 2004 dosáhl export 124 milionů USD a v roce 2007 už 187 milionů USD94. V posledních 3 letech zaznamenal dynamický nárůst export potravin a nápojů (tuňák, rýže, mouka, pečivo a džusy) zejména z důvodu vyšší poptávky na trhu USA a tvoří dnes 35 %95 netradičního exportu. Dále se exportuje káva a cukr hrající velkou roli pro salvadorskou ekonomiku. Z mořských plodů vynikají krevety a jsou exportovány do Střední Ameriky a Evropy. Metalurgie je také důležitým exportním průmyslem a zaznamenává dynamický nárůst stejně tak jako plastický průmysl. Velmi konkurenceschopný je průmysl farmaceutický a chemický. Dalším exportním průmyslem je průmysl textilní a oděvní vč. kožených výrobků, který zaznamenal nárůst s platností dohody DR-CAFTA. Důležitou roli hraje také průmysl textilní (v Salvadoru je doma přes 26096 oděvních a textilních podniků).

91 Dirección general de aduanas de el Salvador, Exportaciones por pais de origen - Dostupné z: http://www.aduana.gob.sv/index.php?option=com_content&task=view&id=9886&Itemid=37a 92 Dirección general de aduanas de el Salvador, Importaciones por pais de origen - Dostupné z: http://www.aduana.gob.sv/index.php?option=com_content&task=view&id=9886&Itemid=37 93 Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR 94 Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR 95 EL SALVADOR TRADE - Dostupné z: http://elsalvadortrade.com.sv/?_sec=7 96 EL SALVADOR TRADE - Dostupné z: http://elsalvadortrade.com.sv/?_sec=17

37

Graf 9 – Složení exportů v letech 2004 - 2007

Zdroj: EXPORTA EL SALVADOR, Análisis de las exportaciones salvadoreñas desde Enero a Eiciembre 2007, Dostupné z: http://www.exporta.gob.sv/docDetalle.ashx?tipo=2&ext=6&codigo=330

Import Import Salvadoru tvoří z největší části stroje a dopravní zařízení zejména motorová vozidla, průmyslové stroje, telekomunikační zařízení, elektrické stroje, ropné produkty, hnojiva a spotřební zboží. Další nosnou položkou jsou textilní vlákna, výrobky z oceli a železa a chemické výrobky např. léky.

Celní politika V roce 1995 se vstupem do WTO proběhla značná liberalizace obchodu, byla snížena dovozní cla na investiční zboží na 1 %97 a na dovoz hotových výrobků na 20 %98 s tím, že v budoucnu se mají ještě snížit. Od podepsání dohody o středoamerických clech, která stanovuje základ pro statistickou a fiskální kontrolu dovozu či vývozu a další normy a regulace Salvador používá Středoamerický celní systém (SAC). Celní ohodnocení má na starosti orgán Dirección General de la Renta de Aduanas. Pro celní a daňové účely je klíčová hodnota zboží ta, která je uvedena na obchodní faktuře, v případě pochybností si celnice hodnotu stanoví sama, avšak tato bývá častokrát vyšší než je obvyklá prodejní cena. Celní sazby se vypočítávají z cen CIF s maximální sazbou 24 % a minimální 0 %99. Na suroviny a výrobní prostředky je aplikována téměř vždy nulová sazba. Na spotřební zboží je uvalena celní sazba pohybující se mezi 10 a 24 %.100 Veškeré importované zboží a služby podléhají prodejní dani ve výši 12 % z hodnoty CIF.101

97

KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 98 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 99 Business info - Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/guatemala-zahranicni-obchod-zeme/6/1001431/#sec4 100 Business info - Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/guatemala-zahranicni-obchod-zeme/6/1001431/#sec4 101 Business info - Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/guatemala-zahranicni-obchod-zeme/6/1001431/#sec4

38

Netarifní omezení a technické překážky S liberalizací obchodu byly zrušeny dovozní licence na dovoz většiny zboží kromě zvířat a rostlin vyžadující licenci Ministerstva zemědělství a střelných zbraní vyžadující licenci Ministerstva obrany. Pro určité komodity byla stanovena cenová pásma, která se vypočítávají ze světových cen za posledních 60 měsíců. Pokud se cena importovaného produktu pohybuje uvnitř cenového pásma, pak je uvaleno 20% clo102, pokud je cena vyšší, uvalené clo bude nižší a naopak. Je stále zakázán dovoz silných zbraní, obscénních tiskovin a fotografií včetně časopisu Playboy, hracích automatů a jiných strojů určených pro hazardní hry, strojů na výrobu mincí, stromků a semen kávovníku za účelem pěstování. Kokain, opiáty a barbituráty mohou překročit hranici pouze pokud jsou dováženy pro lékařské účely a mají povolení Nejvyšší rady veřejného zdraví (Consejo Superior de Salud Pública). Hnojiva a další chemické produkty, agrochemické produkty, veterinářské produkty a všemožné produkty rostlinného (převažují semena) a živočišného původu také potřebují nejrůznější zdravotní povolení pro vstup do země. Osvobozeny od dovozního cla jsou například různé druhy olejů, cukr, různé druhy barviv např. klasické achiote, různé druhy kávy, čokolády, koření, zelenina a ovoce nějak upravené a zabalené, džusy, nábytek a jiné.

Platební podmínky Salvadorské banky jsou schopny nabídnout nejrůznější druhy akreditivů, směnek a ostatních platebních nástrojů za celkem konkurenceschopné ceny. Běžnou platební podmínkou v mezinárodním obchodě je neodvolatelný akreditiv. V případě poskytnutí úvěrových podmínek se doporučuje maximálně zajistit pohledávku bankovní zárukou či bankovním avalem. Platební morálka salvadorských partnerů se nijak neodlišuje od typické latinskoamerické, a proto se doporučuje obezřetnost při zajišťování návratnosti pohledávky, zejména u nových partnerů. CK EXIMTOURS však dokazuje úplný opak a udávají, že salvadorští partneři dodržují sjednané platební podmínky, tudíž v této oblasti nemají nejmenší problém.

102 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997

39

Průvodní doklady 103 Při importu zboží z celého světa vyjma středoamerického regionu je požadována obchodní faktura, dále konosament, letecký nebo nákladní list. Dovozní licence je požadována, jedná-li se o zvířata, rostliny či zbraně. Pokud se dováží ze středoamerického regionu, postačí vyplnění formuláře tzv. Formulario Aduanero.

2.5.3. Hospodářské a obchodní vztahy Salvadorské republiky s ČR

Tabulka 4 - Srovnání HDP Salvadoru s ČR

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

ČR

Salvador HDP (mld. USD) 18,1 24,0 28,4 30,0 31,0 32,4 31,3 33,7 41,6 40,7

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

HDP (mld. USD) 120,8 132,4 155,9 155,9 161,1 172,2 204,4 224,0 251,0 242,6

Zdroj: Vlastní zpracování ze zdrojů Index mundi dostupných z: http://www.indexmundi.com/g/g.aspx?v=65&c=ez&l=es

Tabulka 5 - Srovnání HDP per capita Salvadoru s ČR

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Salvador HDP per capita (USD) 3 100 4 000 4 600 4 700 4 800 4 900 4 700 4 900 6 000 6 000

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

ČR HDP per capita (USD) 11 700 12 900 15 300 15 300 15 700 16 800 20 000 21 900 24 500 23 700

Zdroj: Vlastní zpracování ze zdrojů Index mundi dostupných z: http://www.indexmundi.com/g/g.aspx?v=67&c=ez&l=es

103

KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997

40

Tabulka 6 - Obchodní výměna Salvadoru s ČR (tisíce USD)

Zdroj: Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu

Graf 10 – Průběh obchodní výměny Salvadoru s ČR

Zdroj: Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR

41

Česko-salvadorské obchodní vztahy 104 Jak je zřetelné z tabulky 6 a zároveň i grafu 10, obchodní výměna mezi ČR a Salvadorem zaznamenala boom v roce 2000. Mezi nejúspěšnější vývozní firmy v posledních letech patří firma AVX Czech – Lanškroun, která vyváží do Salvadoru strojové vybavení a suroviny pro výrobu kondenzátorů a importuje kondenzátory. Čeští technici provádějí technickou podporu tamnímu závodu a jezdí do Salvadoru školit. Školení salvadorských kolegů probíhá rovněž v závodu v Lanškrouně. K dalším úspěšným firmám patří Twist s.r.o. - Lanškroun, Solo a.s. Sušice, Česká Zbrojovka a.s. - Uherský Brod, Rieter Elitex a.s. - Ústí nad Orlicí atd a Investa Uni, s r. o. Naopak mezi dovozní firmy patří již výše zmíněný podnik AVX Czech - Lanškroun, Baxter BioScience, s.r.o. – Jevany zabývající se výrobou derivátů z krevní plazmy, Kraft Jacobs Suchard

s.r.o.

-

systémy s.r.o. - Frenštát

Praha, pod

Eurotec

-

Radhoštěm,

Uherský Neuber

Ostroh, Praha

Siemens s.r.o.

-

Automobilové Praha,

Balírny

Douwe Egberts, a.s. - Praha atd.

V současné době v Salvadoru zatím neexistuje žádný výrobní podnik s českou kapitálovou účastí ani joint-venture. Turistická výměna je zatím nevýznamná, i když se v této oblasti očekává nárůst vzhledem k tomu, že od roku 2007 v Salvadoru na základě smlouvy s řetězcem hotelů Decameron působí CK EXIMTOURS, která jako příčinu vzniku vztahů mezi ČR a Salvadorem uvádí, že salvadorská strana má o spolupráci zájem a ČR chápe tuto lokalitu jako velice zajímavou. Jako největší riziko tohoto obchodování vidí v koupěschopnosti dálkových zájezdů českými občany. Naopak jako riziko nevidí vyšší stupeň kriminalitu, protože v jejich případě jsou většinou klienti doprovázeny turistickou policií.

V komoditní struktuře vývozu z ČR tradičně největší podíl představuje tantal, dále výrobky z oceli, stroje na zpracování kaučuku a plastů, na plnění láhví, mechanické stroje, obráběcí stroje, výrobky pro přepravu a balení zboží, zbraně a pistole, zápalky apod. Dovozu do ČR dominují kondenzátory, polymery a káva.

104

Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR

42

Perspektivní odvětví pro české exportéry 105 Pro české výrobní a obchodní společnosti je zajímavý zejména salvadorský trh strojírenských výrobků. Perspektivu má zejména export zemědělských, stavebních strojů a textilních strojů. Zajímavý je rovněž sektor energetiky, zejména po jeho privatizaci, kde se otvírají možnosti v oblasti vodních elektráren. Dalšími produkty, o něž je v Salvadoru velký zájem, jsou papír, lepenka, stavební materiály, plastické hmoty, zemědělské stroje a v neposlední řadě ruční střelné zbraně.

Rozvojová pomoc poskytovaná teritoriu od ČR 106 Co se týče humanitární a rozvojové pomoci, česko-salvadorské vztahy jsou bohaté. Koncem roku 1998 postihl Střední Ameriku hurikán Mitch, který způsobil rozsáhlé materiální a lidské škody. V této souvislosti ČR okamžitě poskytla humanitární pomoc ve výši 5 milionů Kč, z nichž na Salvador připadlo 0,7 mil. Kč.

V roce 2000 byla schválena rozvojová pomoc zemím Střední Ameriky na překonání následků hurikánu Mitch. Salvador z tohoto měl obdržet 3,5 milionu Kč na realizaci projektu zalesňování. Nakonec však kvůli přetrvávajícím problémům s jeho přípravou byl z plánu rozvojové pomoci ČR vyškrtnut.

Po zemětřeseních, které postihla Salvador v lednu a v únoru 2001, ČR okamžitě poskytla humanitární pomoci ve výši 1 mil. Kč.

V letech 2003 – 2006 běžel v Salvadoru rozvojový projekt „Geologický průzkum přírodních rizik v jihovýchodním Salvadoru“, jehož gestorem je MŽP ČR a Česká geologická služba. Úkolem projektu je vypracování komplexní studie zaměřené na předpověď přírodních nebezpečí geologického původu. Pro úspěšnost projektu bylo v roce 2007 schváleno jeho pokračování na další 3 roky.

105 106

Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR Materiály poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR

43

2.6.

Další zvláštnosti podnikatelského a investičního klimatu

Zákony v oblasti obchodu a podnikání jsou celkem transparentní a většinou podporují soutěž. Byrokratické procesy se zlepšují a jsou relativně vstřícné k zahraničním investorům.

Daňový systém 107 Salvadorský daňový systém je srovnatelný s většinou zemí v regionu. Daň s příjmu fyzických osob je uplatňována progresivně se sazbami 0 - 30 %. Pro společnosti platí 25 % jednotná sazba daně z celkových příjmů, která je uvalena jak na rezidenty, tak na nerezidenty. Pro pobočky zahraničních firem je stanovena sazba 38 %. Sazby sociálního pojištění platí 8,25 % pro zaměstnavatele a 3 % pro zaměstnance. Prodejní daň je podobná dani DPH, funguje od roku 1992 a je aplikována na prodej zboží, služeb a jejich dovoz. Není uvalena na základní potraviny typu rýže, fazole a mléko. Sazba byla zvýšena v roce 1995 na 13 % a to funguje dodnes. Další daní je daň spotřební, která je uvalena na alkoholické nápoje, cigarety, známky, sázkové tikety a nové automobily. Jejich výše je různá. Mezi další daně aplikované v Salvadoru patří daň z převodu nemovitosti, majetková daň placená z čistých aktiv. Daň tantiém ve výši 10 % je jedinou aplikovanou daní ze skupiny daní srážkových.

2.6.1. Trh práce

Nezaměstnanost 108 Stagnace ekonomiky v době občanské války způsobila růst nezaměstnanosti. V roce 1995 odhadovalo Ministerstvo práce nezaměstnanost 7,7 % ale data týkající se trhu pracovních sil jsou velmi nespolehlivá z důvodu těžko změřitelné šedé ekonomiky. Ekonomicky aktivních obyvatel se za rok 2009 odhaduje na 2,917 milionů109. „Vysoká produktivita práce místních pracovníků je často pro zahraniční investory rozhodujícím faktorem proč podnikat v Salvadoru.“110

Pracovní návyky Zákonná pracovní doba je 44 hodin za týden – 8 hodin ve všední dny a 4 hodiny v sobotu. Nucené práce dětí pod 14 let jsou zakázány. Děti mohou pracovat od 14 do 18 na povolení, které vydá Ministerstvo práce pouze v případě, že je to pro ně či jejich rodinu nepostradatelné. V případě vydání tohoto povolení nesmí denně překročit limit 6 hodin.Avšak spousta dětí pod 107 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 108 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 109 CIA – Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/es.html 110 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997. Strana 56.

44

14 let pracuje i přes existenci těchto zákonů. Dobrou zprávou je, že dle údajů Ministerstva vzdělání v Salvadoru v období 2003 - 2008 klesla dětská práce na plantážích cukrové třtiny o 70 %. Děti pracovali v šílených podmínkách a v období sklizně samozřejmě nechodily do školy. 111

Mzdy V období občanské války reálné mzdy velmi poklesly. S rokem 1990 přišel nárůst nominálních mezd, ale protože nekopíroval vývoj inflace, poklesly reálné mzdy. Minimální mzda se odvíjí od odvětví. Z grafu 11 je patrné, že nejnižší mzda je v sektoru zemědělství, který následuje maquila, ostatní průmysl a nejlépe jsou na tom pracovníci zaměstnaní ve službách. Značnou část ohodnocení tvoří mimoplatové výhody.

Graf 11 – Složení mezd a zákonné stanovení minimálních mezd


2.6.2. Zahraniční investice Salvador je malý stát, proto potřebuje přilákat investice, které vytvoří vysokou přidanou hodnotu na m2. Vláda v posledních letech usiluje také o vstup zahraničních investic, které by diverzifikovaly výrobní základnu a přispěly k industrializaci země a rozvoji nových technologií. Možnosti pro zahraniční investory se zvyšují v oblasti dopravy a infrastruktury, především ve výstavbě a renovaci pozemních komunikací. Investiční zákon z roku 1999 nařizuje stejné zacházení s národními a mezinárodními investory. Týká se osvobození od daní a dovozních cel, pobídky. Co se týče turistického ruchu, je nastaven minimální limit 50 000 USD a platí osvobození od DPPO a daně z dovozů. Salvadorská vláda poskytuje pobídky k přilákání 111

Human rights watch – Dostupné z: http://www.hrw.org/en/news/2009/09/16/child-labor-sugarcane-plantationsel-salvador-drops-70

45

zahraničních investicí v podobě neomezeného odesílání peněz ze všech zisků (do 50 % investovaného kapitálu do služeb a obchodních aktivit), 10 let daňového osvobození firem exportujících 100 % produkce mimo Střední Ameriku, osvobozený import strojů, náhradních dílů, paliv a maziv potřebných pro výrobu. Dále je stanoveno právo prodat salvadorský podnik jinému zahraničnímu investorovi. Na Ministerstvu hospodářství je zahraničním investorům k dispozici Centrum pro vývozní operace (CENTREX – Centro de Trámites de Exportaciones) s cílem podpořit zahraniční investory a zjednodušit vývoz. Dále existuje tzv. one-stop window, které vláda zřídila pro investory, kteří zde mohou získat informace o všech povinnostech a potřebných povoleních.112

Formy vstupu zahraničních investic 113 Investorům se nabízí možnost vstoupit na trh přímým vývozem, nepřímým vývozem, založením pobočky či podniku, jmenováním zástupce, poskytnutím licence nebo franchizy či vytvoření joint-venture. Franchiza a joint-venture jsou upraveny Obchodním zákoníkem. Na konci 90. let bylo

moderní

podnikat

prostřednictvím

franchizy

v oblasti

rychlého

občerstvení

a videopůjčoven.

Rekord PZI 114 Rok 2007 byl úspěšný pro bankovní systém. Hlavní soukromé banky byly skoupeny finančními konglomeráty. PZI plynoucí z tohoto skoupení dosahovaly dle dat BCR 1,1 mld. USD a celkové PZI až 1,5 mld. USD, což činilo téměř 30 % HDP, jak vyplývá z grafu 12.

Graf 12 – Vývoj PZI v letech 2000 – 2008

Pozn.: Od roku 2002 PZI zahrnují půjčky mezi podniky. Zdroj: PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=373

112 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 113 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 114 PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=373

46

Investoři Po skončení občanské války začaly do Salvadoru proudit investice. V roce 1995 navázala spolupráci firma Guinness (Velká Británie) v oblasti pivního průmyslu, dále švýcarská společnost Nestlé v oblasti kávového průmyslu, Unilever v oblasti výroby mýdel, americká firma Napapa s výstavbou tepelné elektrárny, německá firma Bayer koupila salvadorskou výrobnu léčiv Generikafirma Corporación Bonima a další. Mezi největší investory v Salvadoru patří AES - energetika, Fruit of the Loom v oblasti oděvů a Dell v oblasti počítačů. Textilní a oděvní průmysl poklesl kvůli východu, protože Salvador přestala být levná pracovní síla. Mezi další investory patří Royal Decameron Salinitas nabízející hotely v departamentu Sonsonante, Pettenati – brazilská firma s textilním průmyslem. Hanesbrands internacional pochází ze Severní Karolíny s výrobou oblečení, proslulý mexický výrobce vynikajících džusů Jumex, severoamerická společnost STREAM Global Services, která nahradila v roce 2008 společnost Dell v technickém sektoru, AVX se sídlem v USA spadající pod japonskou výrobu Kyocera, která vyrábí pasivní elektronické součástky mobilní telefony, notebooky, mp3 přehrávače, působí také v automobilovém, leteckém a vesmírném průmyslu. Mimo jiné tento podnik rovněž dováží tantalové a niobové kondenzátory, jimiž pokrývá pětinu světového trhu. Tento podnik je významný v elektronickém sektoru a zaměstnává 3 000115 Salvadorců. Severoamerická firma Cathedral Art Metal působící na území Salvadoru v oblasti šperků exportuje do USA a Velké Británie. Španělská firma Calvo působí v oblasti přístavu La Unión.

Obrázek 11 – Loga zahraničních investorů působících na salvadorském trhu

Zdroj: Prezentace „El Salvador – A country of opportunities“ dostupná z: www.proesa.com.sv 115

PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfDetalleInversionista.aspx?codigo=10

47

Založení společnosti 116 Je nutno obstarat si zákonného zástupce či právníka a požádat o povolení k podnikání v Salvadoru od Vrchního dozoru nad podniky a obchodními společnostmi (Superintendencia de Empresas y Sociedades Mercantiles), který má právo dát povolení ke všem obchodním aktivitám. Zpravidla se stanovuje minimální základní kapitál 25 000 USD. Dále je nutné vyžádat si od Generálního ředitelství vnitřních daní (Dirección General de Impuestos Internos) příjmové a vlastnické prohlášení a licenci od Obchodního rejstříku (Registro de Comercio), kde je nutné zaregistrovat správní radu i administrativní personál. Další povinností je získání prohlášení o komunálních službách od příslušného městského úřadu a potvrzení, že firma je registrována u Ředitelství průmyslových a obchodních organizací, které je možno získat od Generálního ředitelství statistiky a odhadů (Dirección General de Estadística y Censos). V případě, že se firma bude zabývat léčivy, musí zažádat o povolení Nejvyšší rady veřejného zdraví (Consejo Superior de Salud Pública). Dále je potřeba publikovat firemní licenci v místních novinách a zaregistrovat investici. Pokud se jedná o kapitál delší než jeden rok, musí se zapsat také u centrální banky (Banco Central de Reserva). Dalším nutným krokem je najmutí účetního a externího auditora s vládní akreditací.

Zakládání pobočky 117 Při zakládání pobočky je firma povinna doložit své založení v zemi původu, kopiemi zakládacích smluv a stanov, které musí ověřit salvadorský konzul v zahraničí, a jmenování zákonného zástupce v Salvadoru. Pobočka má povinnost složit určitý kapitál a publikovat výsledky či rozvahu tak, jak vyžadují daňové účely. Pro eliminaci obchodních sporů je rozumné v Salvadoru využít služeb místního advokáta, který smlouvy připraví.

Speciální zóny 118 Podniky zaměřené pouze na vývoz jsou osvobozeny od všech příjmových daní, daní z dividend a kapitálu a daní z dovozu či vývozu zboží či zařízení používaného pro zpracování produktu po dobu 10ti let. I když se geograficky nachází podnik mimo vytvořené zóny, má právo prohlásit se za zónu volného obchodu. Co se týče vlastnictví nemovitostí a jiného majetku, neprobíhá ve volných zónách žádná diskriminace zahraničních investorů. V Salvadoru existuje 6 velkých volných obchodních zón (San Bartolo, El Progreso Industrial Park nabízející 14 000 m2 116 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 117 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 118 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997

48

vybavené průmyslové plochy, El Pedregal s infrastrukturou pro zavedení vývozního průmyslu s rozlohou 100 000 m2, Export Salva s rozlohou 196 000 m2, San Marcos Free Zone a American Park. Vedle nich existují další samostatné podniky využívající statut volné zóny. Firmy vyvážející 100 % své produkce mimo středoamerický trh podnikající ve vývoznězpracovatelských zónách nebo celních skladech jsou osvobozeny od daně z příjmu po dobu 20ti let a realizují bezcelní dovoz všech nástrojů nutných pro výrobu, surovin a polotovarů, paliv a maziv.

Kapitálové zdroje 119 Podmínky pro získání úvěru jsou relativně přísné a financování je drahé, nicméně dostupné. Většina zahraničních investorů však stále volí financování ze zahraničí. Krátkodobé úvěry nabízí 15 obchodních bank a nabídka se stále rozšiřuje. Neexistuje diskriminace zahraničních investorů. Pobočce či mezinárodní společnosti obchodní banka půjčí, zvláště pokud nabízí záruku mateřské společnosti. Zpravidla se zahraniční firmy obrací na pobočky zahraničních bank nebo využívají dokumentární akreditiv. Střednědobý a dlouhodobý kapitál nabízí Banco Multisectorial de Inversiones (BMI), jíž centrální banka tuto funkci svěřila. V této oblasti je důležitá Meziamerická rozvojová banka, která mimo jiné nabízí prostřednictvím BMI úvěry malým podnikům a je největším věřitelem Salvadoru. Financuje zejména projekty v oblasti elektráren, výstavby silnic až po projekty ve zdravotnictví. Posledním institutem, který je třeba zmínit je Středoamerická banka pro ekonomickou integraci, která poskytuje úvěry za nízké sazby jak státním, tak soukromým podnikům. Její úvěry jsou dostupné firmám, v nichž má minimálně 51% podíl středoamerický vlastník.

Veřejné zakázky 120 Podmínkou úspěšnosti na trhu veřejných zakázek je znalost španělštiny. V případě menších vládních nákupů by měl prodejce kontaktovat nákupní kancelář na daném ministerstvu nebo autonomní instituci. Při nákupech převyšující určitou částku, lišící se dle ministerstva, vláda zveřejní tendr nebo pošle písemné oznámení ambasádám.

119 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 120

KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997

49

Ochrana investic 121 Salvador podepsal Ženevskou konvenci a konvence z Říma, Bernu a Paříže. Obchodní rejstřík provádí registraci obchodních značek a patentů. Patenty jsou chráněny 20 let od jejich udělení, v jistých případech může patentový úřad prodloužit tuto lhůtu o 5 let. Od roku 1994, kdy Salvador podepsal Středoamerickou úmluvu o ochraně průmyslového vlastnictví, probíhají běžně rozšířené praktiky spojené s registrací obchodních značek. V oblasti ochrany zvukových nahrávek, počítačových programů či databází vznikají často spory s USA, protože dle zákonů uplatňovaných na území Salvadoru nejsou dostatečně ochraňovány. Problémem nejsou zákony týkající se ochrany duševního vlastnictví, ale jejich neuspokojivé vynucování.

Franchising 122 Proniknout na místní trh se dá i pomocí franchizy. Salvadorci mají stejné chutě jako Severoameričané, Kanaďané nebo Evropané, zřejmě proto se i zde výborně chytla franchiza McDonald´s. Tento typ franchizy zahrnuje nejen povolení užívat obchodní značku, produkt nebo technologii, ale kompletní systém pro provozování businessu. Tento provozní know-how je to, co malí podnikatelé v regionu potřebují.

2.6.3. Marketingové nástroje

Zpracování trhu Jedinou možností jak na salvadorském trhu něco prodat je být tam. Zahraniční firmy musí mít v Salvadoru zaměstnance, aby pracovali s místními agenty a distributory. Klasické reklamní techniky tady nejsou účinné. Ukázky výrobku jsou velmi efektivní. Všechny obchody se realizují přes osobní kontakt a vztahy. Trh hispánské populace je se stále rozšiřuje a Salvadorci žijící v USA patří k lidem s nejvyšším růstem spotřeby této země.

Distribuční a prodejní kanály 123 Poptávka po zboží velkých distributorů, kteří zboží prodávají maloobchodníkům, je vysoká, avšak širokost jimi obchodovaného sortimentu je tak velká, že si nemohou dovolit propagaci nových výrobků. Velké obchodní domy nakupují přímo od výrobců nebo exportérů. Při obchodování, jak již bylo několikrát zmíněno, se zahraniční investor musí obrátit na místního 121 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 122 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997 123 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997.

50

zástupce, zprostředkovatele či distributora, s čímž mu může pomoci soukromá organizace na podporu obchodu PRIDEX. Pokud by došlo k obchodním sporům mezi investorem a zástupcem, bude se podle Obchodního zákoníku aplikovat právo země, ze které pochází zástupce. Hlavní salvadorští retaileři mají své vlastní distribuční systémy a kupují většinu spotřebitelského zboží přímo od výrobců.

Formy prezentace zboží 124 „Prodejní a marketingové metody jsou v Salvadoru teprve v plenkách“.125 Prodejci mohou získat loajální klienty nabízením kvalitního servisu. V případě zavádění nových výrobků, jsou tyto prezentovány na billboardech, v tisku a na recepcích některých hotelů. S rostoucí konkurencí je však třeba přicházet s kreativnějšími nápady a podniknout také podlinkovou komunikaci ve formě různých podpor prodeje tj. soutěží, ochutnávek, vzorků a dalších strategií. Díky velmi rychlému rozvoji telekomunikačních sítí se stále více otevírají dveře přímému marketingu jako formy prodeje. Již na konci 90. let byl zaznamenám nárůst podomních obchodů zejména v oblasti kosmetiky a přímých televizních prodejů. Pro prezentaci zboží se nejvíce využívá televize, rádio, tisk, billboardy a letáky. Salvador velmi zaostává v podlinkovém marketingu. Další možností jak prezentovat produkt je veletrh. Největší veletrh, Mezinárodní obchodní veletrh, se koná jednou za 2 roky, veletrh CONSUMA zaměřený na spotřební zboží se koná také jednou za 2 roky. Existují různé další veletrhy, které se zaměřují na oblasti jako jsou stavební materiály a zařízení, lékařské produkty a konají se nepravidelně.

124 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997. 125 KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu, 1997.

51

3. KULTURNÍ ZVLÁŠTNOSTI 3.1.

Postoje – myšlení, společenský status, zvyky 126

Salvadorci jsou na svou zemi pyšní. Negativní myšlení vyvolané občanskou válkou vystřídaly pocity optimismu, naděje a touhy po míru a demokracii. Pracovní morálka Salvadorců je velmi tvrdá. Co se týče společenského statusu, čestná práce je důležitější než výše příjmu. Společenský status je rovněž ovlivněn zaměstnáním a množstvím vlastněné půdy. Osobním vztahům jak v rodině, tak mezi přáteli přikládají velkou důležitost. Oddanost rodině je typická, což dokazují peněžní zásilky rodinám zasílané Salvadorci ze zahraničí. Stupeň individualismu je velmi nízký. Čas je vnímán flexibilně, společenské události zpravidla nikdy nezačínají včas. Ve volném čase lidé chodí na návštěvy, dívají se na filmy, poslouchají muziku nebo jen odpočívají. Spousta lidí chodí tančit na diskotéky. Jezdit někam na prázdniny, tak jako v ČR, zvykem vůbec není.

3.2.

Kulturní dimenze dle Geerta Hofstedeho 127 Graf 13 – Hodnoty indexů dle Geerta Hofstedeho pro Salvador

Zdroj: Itim International - Dostupné z: http://www.geert-hofstede.com/hofstede_el%20salvador.shtml

Hodnota indexu PDI (Power Distance Index, vzdálenost k moci) je nad světovým průměrem, což znamená, že je to společnost hierarchizovaná. Hierarchizace se projevuje jak v sféře pracovní, politické i společenské. Salvador je společnost typicky kolektivistická, a proto má velmi nízký stupeň individualismu, což je typické pro většinu latinskoamerických zemí. To znamená, že člověk není sám za sebe, ale vždy je členem nějaké skupiny tj. rodiny či přátel. Věrnost a oddanost této skupině a rovněž spolehlivost je typická a důležitější než všechny normy ve společnosti. Z nízké hodnoty indexu IDV vyplývá, že dávají přednost většímu počtu dětí. Index maskulinity (MAS) se nachází v hodnotách pod světovým průměrem a indikuje striktnější 126 127

CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5 Itim International – Dostupné z: http://www.geert-hofstede.com/hofstede_el%20salvador.shtml

52

rozdělení rolí mezi mužem a ženou, což vychází z toho, že salvadorská kultura je kulturou machistickou. Ukazatel vyhýbání se nejistotě je velmi vysoký a indikuje, že salvadorská společnost se snaží minimalizovat stupeň nejistoty nejrůznějšími zákony, pravidly či regulacemi. Společnost je méně tolerantní k různorodým myšlenkám a k záležitostem, na které nejsou zvyklí.

Styl oblékání 128 Vzhledem k počasí se letní oblečení nosí po celý rok. Ženy preferují spíše šaty než kalhoty. Styl oblékání tíhne k Western stylu. I když je spousta lidí chudých, dbají na čistotu a je zcela normální denní koupání.

Pozdravy 129 Podávání ruky je typické, avšak pouze mezi osobami stejného pohlaví. Stisk ruky bývá zpravidla ve městech silnější než na vesnici. Podání ruky ocení dokonce i děti. Pusa na tvář je ve městě typická jak mezi přáteli, tak mezi příbuznými i opačného pohlaví. Pokud se osoby dlouho neviděly, obejmou se. Při rozhovoru je mezi osobami minimální vzdálenost. Objetí za ramena je znakem přátelství. Typickými pozdravy jsou pro dopoledne „Buenos días“, po poledni „Buenas tardes“ a navečer „Buenas noches“, neformálnější pak „Hola“. Je vhodné dbát na rozlišení pozdravů a v jednotlivých částech dne používat příslušní pozdrav. Pro rozloučení se používá formálnější „Adiós“ či „Hasta luego“ nebo neformálnější „Nos vemos“.

Gesta 130 Pro většinu Salvadorců je gestikulace při komunikaci nezbytná. Stejně jako v naší kultuře, je pro ně velmi nezdvořilé ukazovat prstem na osobu. Pokud spojíme palec s ukazováčkem a položíme na dlaň, znamená to peníze. Klasické známé spojení palce s ukazováčkem je rovněž výrazem pro OK.

Navštěvování 131 Návštěvy mezi příbuznými a přáteli jsou mnohem častější než u nás. Návštěvy probíhají většinou večer nebo o víkendu a zpravidla se nabízí káva či jiný nápoj. Pokud se osoby neviděly dlouho, je vhodné přinést dárek například v podobě ovoce nebo něčeho sladkého. Při ukončení návštěvy je zvykem hosta vyprovodit ke dveřím. Na vesnicích jsou lidé zvyklí vstupovat si vzájemně do domů bez klepání. 128

CULTUREGRAMSTM : World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. 130 CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. 131 CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. 129

53

Stravování 132 Rodiny jsou zvyklé jíst u stolu pohromadě alespoň jednou denně. Ve městech se na stůl pokládají nádoby, ze kterých si člověk sám nandá na talíř kolik chce, na venkově se zpravidla dostává již přímo na talíři. Je zvykem, že žena připravující jídlo jí sama jako poslední. Je zdvořilé popřát si dobrou chuť frází „Buen provecho“, abychom dali hostům pocit, že jsou opravdu vítáni. Hostům se bude nabízet stále více jídla dokud neřeknou, že už jsou najedeni frází „Estoy lleno/llena“. V chudších rodinách je vhodné nejíst tolik, protože s velkou pravděpodobností rodina moc jídla nemá.

Salvadorská kuchyně je velmi kořeněná a soli se používá mnohem více než u nás. Je velmi podobná kuchyni mexické, ale není až tak pikantní. Mezi typická jídla patří „frijoles“ - fazole, „tortillas“ - placky z kukuřičné mouky, které jsou tlustší než mexické, rýže, vajíčka na všechny způsoby, ovoce. Nejtypičtějším jídlem jsou „pupusas“, což jsou tortily plněné fazolemi, sýrem nebo vepřovým masem servírované s vařenou rajčatovou omáčkou a salátem zvaným „curtido“. Curtido je salát z hlávkového zelí, mrkve, rajčete, oregana a octu připravovaný dle tajných receptů, které kolují generacemi. Další typickým jídlem je „salpicón“, což je hovězí maso s cibulí, paprikou, rýží a fazoli. Nesmíme zapomenout na „pasteles“ a „tamales“. Tamales se připravují z kukuřičné mouky a dalších různých surovin např. z kukuřice, kuřete, které se balí do banánových listů a celé se ještě vaří. Pasteles jsou placky připravované z kukuřičné mouky, která se obarví barvivem achiote, plněné buď rozmačkanými bramborami se zeleninovou směsí či rozemletými fazolemi, které se po zabalení smaží. Typickými dezerty jsou typicky smažený banán či smažená „yuka“, což je zelenina podobná bramborám, která se jí opět s vařenou rajčatovou omáčkou. Z nápojů je to ananasový nápoj „chicha“, šťáva z kokosu a další. Salvadorci zbožňují nakupování jídla na ulici.

132

CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5.

54

Obrázek 12 - Pupusas

Zdroj: Dostupné z: http://farm4.static.flickr.com/3275/2717510967_e8cfb05e7d.jpg

Obrázek 13 – Tamales

Zdroj: Dostupné z: http://irapuato.files.wordpress.com/2009/11/tamales.jpg

55

Obrázek 14 – Pouliční prodej

Zdroj: Poskytnuté zdroje z CK EXIMTOURS

Rodina a partnerské vztahy 133 Rodina je základem společnosti. Hlavou rodiny je otec. Rozvody nezvyklé nejsou stejně tak jako to, že spousta svobodných žen má dítě ve velmi nízkém věku. Někteří muži se cítí mužněji jsou-li otcem dětí více než jedné ženy, ale to už je v současnosti výjimkou. Dívky většinou zůstávají doma u rodičů, dokud se nevdají. Ženy se mají starat o děti a o domácnost, i když v současnosti již není výjimkou, když pracují. Domácí násilí je časté. Většina lidí pracuje na polích, která však nevlastní. Rozdíl mezi chudými a bohatými je velký a stále se rozšiřuje.

Randit se začíná od 15ti let, i když v městských oblastech to může být trochu dříve. Tradice nechodit na rande dokud se pár nezasnoubí už téměř vymizela. Je zdvořilé požádat rodiče nevěsty o její ruku, což je většinou spojeno se slavnostní večeří. V některých vesnických oblastech může stále přetrvávat zvyk, že slaví zvlášť ženichova strana ve svém domě a zvlášť strana nevěstina.

133

CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5.

56

Obrázek 15 – Matka s dětmi

Zdroj: Poskytnuté zdroje z CK EXIMTOURS

Bydlení 134 Salvador je přeplněný, domy ve městech jsou namačkané na sobě. Spoustu domů má venku dvůr s cementovým dřezem tzv. pila sloužícím k praní prádla a mytí nádobí. Podlahy jsou většinou dlážděné, koberec se objevuje jen u těch nejbohatších. Domy na vesnicích jsou jednodušší. Vyrábí se z nepálených cihel, betonu, dřeva nebo plechu a postel je mnohdy jediným nábytkem, který se v domě nachází. Z důvodu velkých rodin na venkově je postel často sdílena více lidmi. V mnoha případech jsou domy jednopokojové. Aby v klidu mohla být vychutnána siesta, častokrát se venku nachází houpací síť. Kuchyň je plechová, vyrobena z bambusu, nepálených cihel nebo dřeva a ženy vaří na velkém železném grilu, který se nazývá „comal“. Většina domů na venkově má suchý záchod.

Oslavy a rituály 135 V porovnání s ostatními katolickými zeměmi se v Salvadoru různé oslavy, jako jsou křtiny, biřmování, svatba v kostele a další, tolik neprovádějí. Významné životní události se slaví pouze tehdy, pokud jsou na to peníze. Z toho důvodu se často provádí svatby civilní, protože svatby v kostele jsou moc drahé. Jediným zvykem, který se dodržuje i v chudých rodinách je 134 135

CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5. CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5.

57

„compadrazgo“, což je vybrání kmotry a kmotra. Oslava křtin, narozenin je záležitostí pouze pro majetnější rodiny. Dospělí většinou narozeniny neslaví. Velkou událostí je oslava 15tých narozenin dcery. Smrt je událostí nejen rodinnou, ale událostí celé obce. Všichni bdí celou noc a rodina zesnulého zpravidla nabízí tamales, sladké pečivo a kávu pro všechny přítomné. Po uplynutí několika dní jdou všichni s barevnými květinami na hřbitov, kde je proveden obřad pohřbu. Následujících 9 večerů lidé přichází do domu pozůstalého a zpívají. V USA Salvadorci od těchto rituálů lidé upustili a rituály pohřbívání jsou tak plně zamerikanizovány.

Protokol na veřejnosti 136 Předbíhání ve frontách v bankách, obchodech atd. je velmi běžné. Pokud sedí za přepážkou kamarád dotyčného, není problém. Pokud se cizinci ptají na cestu, Salvadorci zpravidla srdečně odpoví, a to i v případě, když neví. Je zakázáno fotit policii nebo vojáky. Obchodní duch je velmi odlišný od toho, co známe my. Obchodníci se nesnaží tolik uspokojit zákazníky a hodně jich zavírá večer i o víkendech. Je velmi ceněno poděkování za služby prodavačům, servírkám, kuchařům či za služby v hotelu. Je obtížné vrátit produkt, pokud není vadný. V menších obchodech je na denním pořádku smlouvání. Není nezvyklé, že děti či ženy prosí na ulici turisty o peníze, leckdy je to totiž jejich jediná šance, jak přežít.

Umění 137 Po skončení občanské války byl obnoven význam umění. Ilobasco, vesnice v centru země, je známá mimo jiné pro své krásné miniatury, hrnčířské výrobky hlavně „sorpresas“, což jsou malé zdobené oválné dózy, které se odklápějí a pod krytem se vždy skrývá určitý symbol každodenního života. Denní život Salvadorců byl také námětem pro spisovatele po několik století. V oblasti malířství a sochařství je známý současný Fernando Llort, jehož náměty vycházejí z příběhu Ježíše. Jeho nejznámější socha je socha Krista „Salvador Mundi“ v katedrále v San Salvadoru.

Svátky, otvírací doba 138 V Salvadoru jsou státními svátky Nový rok „Año nuevo“, den 16. ledna je Dnem mírových smluv „Día de los Acuerdos de Paz“, kdy byla mírovými smlouvami skončena občanská válka. Na Velikonoce „Semana Santa“ se konají karnevaly, mezi další svátky patří Den práce „Día del trabajo“ 1. května, Den matek „Día de las Madres“ 10. května, náboženské slavnosti konající se

136

CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5 Ilobasco foundation L.A.: Dostupné z: http://www.ilobasco.net/index2.html 138 CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1 Ann Harbour: Proquest Info & Learning. ISBN 978-0-9778091-6-5 137

58

od 1.- 5. srpna, Den nezávislosti „Día de la independencia“15. září, Kolumbův den 12. října a Vánoce „Navidad“ 24. prosince. Firmy běžně pracují od pondělí do pátku od 9:00 do 18:00, státní úřady od 8:00 do 16:00 a banky 8:00 do 17:00. Některé banky jsou otevřené v sobotu od 9:00 - 12:00. Menší obchody jsou otevřené od pondělí do pátku od 9:00 do 18:00 a velká nákupní centra a supermarkety jsou mají otevřeno denně od 9:00 do 20:00.

Vzdělání a systém školství Vzdělání je obrovským determinantem nerovnosti, se kterou se Salvador potácí. Roli hraje i pohlaví, protože ženy mají zpravidla menší možnosti, národní příslušnost, původní indiánské obyvatelstvo má rovněž menší možnosti, rovněž region hraje roli. Kvalita vzdělání je velmi smutná. Existuje jen málo kvalitních veřejných škol, na druhé straně stojí vynikající soukromé školy. Tento duální vzdělávací systém podporuje nerovnosti mezi lidmi a podkopává nohy demokracii, jelikož kvalitní vzdělávací systém zajišťuje sociální mír, harmonii a prosperitu. V Salvadoru je více než 120 000139 studentů v terciálním stupni vzdělávání, z nichž 80 %140navštěvuje soukromé vysoké školy a pouze zbylých 20 %141 veřejné školy. Na území Salvadoru se nachází 25 univerzit, 8 technických VŠ, 5 specializovaných VŠ a 10 jazykových center.142

Pouze základní škola od 7 do 12 let je povinná, po ní následuje 3 roky základního vzdělání, po němž se studenti rozhodují studovat 3 roky na technické škole nebo „bachillerato“, čímž se připravují na vysokou školu. Školní rok začíná v půlce ledna a trvá až do října. Ačkoliv veřejné školství včetně universit je státem poskytováno zdarma, spousta jedinců skončí se školou brzy z toho důvodu, že musí začít pracovat a přispívat rodině na živobytí, aby byli schopni pokrýt alespoň základní potřeby. Úroveň vzdělanosti je velmi nízká z důvodu zanedbávání tohoto sektoru státním rozpočtem a protože děti začínají pracovat ve velmi nízkém věku. Ve školách se vyučuje španělsky, ale v současnosti se začíná klást důraz také na angličtinu.

Zdravotnictví Zdravotní péče je zdarma ve všech státních zařízeních. Městské kliniky jsou však ve špatném stavu na venkově často klinika vůbec není. Kliniky s vysokou kvalitou jsou soukromé, jsou ve větších městech a jsou určeny pouze pro ty, kdo si to mohou dovolit. V současné době se vláda

139

PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=392 PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=392 141 PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=392 142 PROESA - Dostupné z: http://www.proesa.com.sv/wfContenidoGenerico.aspx?codigo=392 140

59

snaží zlepšovat zdravotní podmínky různými očkováními zdarma, avšak cholera, malárie, spalničky, horečka dengu a další nemoci stále nejsou výjimkou.

3.3.

Salvadorci v zahraničí

Pro přelidnění a politické důvody se realizuje vysoká míra emigrace převažující v současné době hlavně do USA (84 %)143, nicméně Salvadorci žijí i v Kanadě, Mexiku, Jižní Americe, Střední Americe, Austrálii a v Evropě, kde největší počet je zaznamenán v Miláně. Hispánská menšina v USA již předběhla menšinu černošskou a stala se tak největší menšinou v USA. Salvadorci v roce 2007 tvořili 3,2 %144 přibližně 1,5 milionu145(více než polovina jsou již narození na území USA) z celkového přibližného počtu 45,4 milionů146 latinoameričanů. Salvadorci jsou tedy v USA 4. nejpočetnějším hispánským národem (po Mexiku, Portoriku a Kubě), jak dokazuje tabulka 8. Z celkového počtu Latinoameričanů žijících na území USA bylo v roce 2004 10,3 milionu147 na území USA bez dokumentů.

Tabulka 7 – Rozmístění Salvadorců v zahraničí dle zemí

Zdroj: Vlastní zpracování z údajů Comunidades dostupných z: http://www.comunidades.gob.sv/website/comunidades/asociaciones/fichacomunidades2005.pdf

143

Comunidades - Dostupné z: http://www.comunidades.gob.sv/website/comunidades/asociaciones/fichacomunidades2005.pdf Pew Hispanic Center - Dostupné z: http://pewhispanic.org/files/factsheets/hispanics2007/Table-6.pdf 145 Pew Hispanic Center - Dostupné z: http://pewhispanic.org/files/factsheets/hispanics2007/Table-6.pdf 146 Pew Hispanic Center - Dostupné z: http://pewhispanic.org/files/factsheets/hispanics2007/Table-6.pdf 147 Pew Hispanic Center - Dostupné z: http://pewhispanic.org/files/reports/44.pdf 144

60

Tabulka 8 – Rasové rozdělení obyvatel v USA

Zdroj: Pew Hispanic Center - Dostupné z: http://pewhispanic.org/files/factsheets/hispanics2007/Table-1.pdf

Tabulka 9 – Rozdělení hispánského obyvatelstva v USA dle země původu

Zdroj: Pew Hispanic Center - Dostupné z: http://pewhispanic.org/files/factsheets/hispanics2007/Table-6.pdf

61

Agentura pro Salvadorce v zahraničí 148 Prezident Antonio Saca zvolený roku 2004 zřídil poprvé v historii agenturu podporující osoby žijící v diaspoře přímo na Ministerstvu zahraničních věcí s cílem zvýšení ekonomického růstu. Lidé se dělí o své zkušenosti a nápady a tím vláda může zlepšit politiku v určitých aspektech. Poněvadž více 3 miliony Salvadorců žije v zahraničí, diaspora je pro tento stát velmi významná. Tito lidé nejen vytváří 17 % HDP zasílanými remitencemi, ale mají vědomosti, což je šance pro rozvoj země, která má obrovský turistický a obchodní potenciál. Vládní úředník této agentury Ernesto Nosthas situaci Salvadoru k přirovnává k Irsku v roce 1960, kdy tam probíhala válka a byla velká chudoba, zatímco teď je to jedna z nejsilnějších ekonomik EU. Rovněž porovnává průměrné roční výdělky Salvadorců doma, které činí zhruba 2 500 USD s výdělky v diaspoře, které činí přibližně 16 500 USD. Salvador je neuvěřitelný smolař, kromě války, která zemi téměř zdevastovala a sopečné činnosti, byla tato země v roce 2001 zastižena zemětřesením, které způsobilo velké škody. Na základě tohoto zemětřesení umožňovaly USA lidem utečeným do USA přechodný pobyt tzv. temporary protected status, který byl dodatkem smlouvy NACARA (Nicaraguan Adjustment and Central American Relief Act). Program NACARA poskytoval azyl Salvadorcům, kteří emigrovali do USA do 13. února 2001.

3.4.

Salvadorská menšina v USA a její odlišnosti od typických salvadorských zvyků 149

Emigrace do USA má hluboký dopad na obě dvě země. Mexicko-americkou hranici přechází miliony emigrantů utíkajících z chudoby, hledajících práci v továrnách, kuchyních a stavebních sítích v USA. Jejich ochota pracovat za krutých podmínek pomáhá nejen přežít velkému počtu malých podniků v USA, ale také pro Severoameričany vytváří dobrá pracovní místa. Největší vlna emigrace byla zaznamenána v době občanské války. Salvadorská část populace žijící v USA velmi ovlivňuje Salvador zejména zasílanými remitencemi. Důvody emigrace jsou jak ekonomické, tak politické. „Historically, El Salvador is a very poor and crowded country“150 („Salvador je historicky velmi chudou a přeplněnou zemí“), což už v minulosti vedlo k emigraci do sousedních zemí. Americké právo poskytuje možnost politického azylu, který však nedostane téměř nikdo. V roce 1980 byl poskytnut 2,1 %151 žádostem, přičemž těm zamítnutým hrozila deportace. Emigranti se seskupují, aby si udrželi svou kulturu a jazyk, což se jim velmi daří. Místa, kde se Salvadorci začali usazovat se stala magnetem pro jejich přátele a příbuzné. Tak se 148

Britannica on-line encyclopedia - Dostupné z: http://www.britannica.com/bps/additionalcontent/18/23679914/El-Salvador VECOLI, Rudolph J. and others: Gale Encyclopedia of Multicultural America, Volume 2: Irish Americans-Yupiat. Detroit: Gale Research Inc. 1995. ISBN: 0-8103-9165-1. 150 VECOLI, Rudolph J. and others: Gale Encyclopedia of Multicultural America, Volume 2: Irish Americans-Yupiat. Detroit: Gale Research Inc. 1995. ISBN: 0-8103-9165-1. Strana 1174. 149

151

VECOLI, Rudolph J. and others: Gale Encyclopedia of Multicultural America, Volume 2: Irish Americans-Yupiat. Detroit: Gale Research Inc. 1995. ISBN: 0-8103-9165-1. Strana 1174.

62

dál rozmnožovali, až vytvořili komunity např. Los Angeles, San Francisco, Chicago, Houston, Washington D.C., Hempstead a Long Island v New Yorku. Obecně mají napjaté vztahy s Mexičany a Afroameričany. 3.4.1. Vliv na severoamerickou ekonomiku

152

Hispánci žijící v USA se stali trvalou součástí života v USA. „If you think Canada is a large market for U.S. products, you would certainly be correct. Indeed, Canada is the number one trading partner of the United States. But here is a curious fact: There are more Hispanics in the United States than there are Canadians in Canada. If they were formed into a single separate nation, the 45 million Hispanics residing in the United States would constitute the third-largest Spanish-speaking nation in the world and the third-largest economy in Latin America (placing behind only Mexico and Brazil).“153(„Pokud si myslíte, že Kanada je velkým trhem pro severoamerické výrobky, určitě máte pravdu. Kanada je skutečně největším obchodním partnerem USA. Ale je tady jedna zvláštní skutečnost: v USA je více Hispánců než v Kanadě Kanaďanů. Kdyby utvořili jeden oddělený národ, 45 milionů Hispánců žijících v USA by představovalo 3. největší španělsky mluvící národ a 3. největší ekonomiku v Jižní Americe (umístěnou pouze za Mexikem a Brazílií)“). Už v roce 2002 hispánská menšina převýšila Afroameričany a stala se tak největší menšinou na území USA. Předpokládá se, že v roce 2020 se počet této menšiny navýší na téměř 60 milionů154 obyvatel. Tento fakt představuje velké obchodní příležitosti pro oba světy. Hispánci totiž značně ovlivňují životní styl v USA, což bylo odstartováno již v roce 1970 explozí řetězů Mexických restaurací a fast-foodů typu Taco Bell. Konzumace chilli se zdvojnásobila, značně se zvýšila spotřeba tequily atd. V neposlední řadě tyto skutečnosti ovlivnily strukturu zboží v supermarketech. Po zvýšení průměrného příjmu domácností Hispánců, který činil v roce 1990 40 500 USD155 začali nakupovat auta, začala se prodávat muzika, čímž byla ovlivněna i kultura a zábava. Většina Latinoameričanů neopouští své původní zvyky, což je projevem úcty k jejich domovu. K tomu, aby produkt na trhu zvítězil je tedy důležité vytvořit emocionální spojitost s domácími specifickými zvyky. Koncem roku 2007 nastal v USA boom, kdy se reklamy začaly zaměřovat na hispánskou menšinu, protože počet jejích členů narůstá rychleji než u ostatních demografických skupin. Reklamy se začaly zaměřovat na produkty dovezené ze španělsky mluvících zemí či na produkty vyrobené hispánskými firmami na území USA. O to zaujmout hispánskou menšinu bojují nejen firmy jako 152 VECOLI, Rudolph J. and others: Gale Encyclopedia of Multicultural America, Volume 2: Irish Americans-Yupiat. Detroit: Gale Research Inc. 1995. ISBN: 0-8103-9165-1. 153 BECKER, Thomas H.: Doing Business in the New Latin America: Guide to Cultures, Practices, and Opportunities. Santa Barbara: Praeger Publishers 2004. ISBN 0-275-98132-0.Strana 15. 154 BECKER, Thomas H.: Doing Business in the New Latin America: Guide to Cultures, Practices, and Opportunities. Santa Barbara: Praeger Publishers 2004. ISBN 0-275-98132-0.Strana 15. 155 BECKER, Thomas H.: Doing Business in the New Latin America: Guide to Cultures, Practices, and Opportunities. Santa Barbara: Praeger Publishers 2004. ISBN 0-275-98132-0.Strana 16.

63

je Goya nebo Don Miguel Mexican Foods, ale také koncerny jako Nestlé, General Mills nebo Campbell. KraK, který se jídlům a přísadám pro severoamerickou hispánskou populaci věnuje už téměř dvacet let, používá strategii, jenž se snaží jídla adaptovat na měnící se chuť. Kellogg bere na vědomí epidemii cukrovky a vysokého tlaku, k nimž Hispánci tíhnou, a ve spolupráci s firmou Lactaid podniká marketingové cesty napříč USA a zdarma testuje hispánskou populaci. General Mills posílá do států, jako je Kalifornie, Nevada nebo Arizona zástupce rozdávající vzorky. Unilever konkuruje programem lokálních kuchařských soutěží Desafio de Sabor.

Důležitost problému ilegálního přílivu imigrantů USA dlouho ignorovaly. Najednou však americká organizace Immigration and Naturalization Services (INS) začala zasahovat byrokratickými překážkami např. dávala k podpisu papíry v angličtině, jejichž následkem byly deportace imigrantů. Během 80. let bylo uznáno, že realita v Salvadoru v době války je velmi tvrdá, ale podmínky k udělování azylu zlepšeny nebyly. V roce 1986 byly uděleny dokumenty těm, kteří vstoupily na území USA před rokem 1982. V roce 1990 se zmírnila kritéria k získání azylu dokonce až tak, že byly znovu přehodnocovány zamítnuté případy. V roce 1991 byl těm, kteří přišli do USA před rokem 1990, udělen přechodný pobyt tzv. Deffered Enforced Departure (DED), který je opravňoval žít a pracovat v USA až do konce roku 1994. I přestože válka byla skončena, lidé se zpět nevraceli. Ti, kdo získali legální status, nedostali povolení k vycestování z USA bez toho, aniž by legální status ztratili.

„Salvadorans have often been referred to as Germans of Central America because of their strong work ethic.“156(„Salvadorci jsou často označováni za Němce Střední Ameriky kvůli jejich silné pracovní etice“). Ze všech imigrantů pracují nejtvrději. Pracují mnohem více hodin než je standartní, za nižší mzdové sazby, na nekvalifikovaných pracovních místech, která většinou nepožadují

znalost

angličtiny.

Ekonomika

Salvadoru

je

někdy

nazývána

„Remittance economy“157 („Remitenční ekonomika“), protože remitence tvoří největší část jejích příjmů. Kromě peněz posílají domů také spotřební zboží zejména elektroniku. Salvadorci na území USA většinou žijí ve velkých městech, kde pracují v hotelech, restauracích či ve stavebnictví. Ženy většinou uklízí v hotelech, pracují v restauracích nebo jako chůvy. Tvrdě pracují a šetří, což je patrné z toho, že spousta z nich začíná prosperovat.

156

VECOLI, Rudolph J. and others: Gale Encyclopedia of Multicultural America, Volume 2: Irish Americans-Yupiat. Detroit: Gale Research Inc. 1995. ISBN: 0-8103-9165-1. Strana 1174. 157 VECOLI, Rudolph J. and others: Gale Encyclopedia of Multicultural America, Volume 2: Irish Americans-Yupiat. Detroit: Gale Research Inc. 1995. ISBN: 0-8103-9165-1. Strana 1174.Strana 1185.

64

Proces akulturace Pro Salvadorce je těžší převzít americkou kulturu než pro ostatní imigranty. Většina z nich totiž utekla před nebezpečím, které na ně číhalo, ne však pro to, aby se stali Severoameričany. Salvadorci vytváří své komunity, pracují spolu, bydlí spolu a mnoho se tedy nestýkají s okolím, což je důvodem, že většina z nich se neučí anglicky. Spousta lidí žije několik let na území USA a neumí ani slovo anglicky. Dnes se však především mladší generace amerikanizuje. Přestože se životní podmínky v Salvadoru zlepšily, malý počet emigrantů se vrátil zpět. Na podporu Latinoameričanů bylo zřízeno centrum CARECEN – Central American Resource Center.

Tradice, zvyky, názory Salvadorské národní tradice pocházející z vesnic, polí a lesů, a proto je velmi těžké je uchovat, protože většina lidí žije ve velkých městech. Ve světě pohádek dominují postavy jako například „Siguanaba“, černý a bílý pes Cadejos, trpaslík Cipitío a další. Tyto typické postavičky jsou bohužel nahrazovány americkými kreslenými filmy a komiksy.

Jazyk Salvadorská španělština je velmi bohatá na přísloví a od španělštiny ostatních zemí se v podstatě liší jen přízvukem. V USA vzniká tzv. spanglish, což je hybrid jazyků americké angličtiny a španělštiny. Vyznačuje se vazbami převzatými z angličtiny, slovy i přízvukem a výslovností, který je možno slýchat všude.

Latinoameričanům jsou poskytovány kurzy angličtiny zdarma, což je velké plus. Dokonce nabízí i hlídání dětí během kurzů. Nicméně spousta z nich bohužel této možnosti nevyužije, protože si myslí, že se vrátí domů, tudíž jazyk potřebovat nebudou. Televizi rovněž sledují ve španělštině, přičemž programy pochází hlavně z Mexika, Kuby a Portorika. Odmítání učit se angličtinu značně stěžuje proces akulturace. Vznikají tendence separace menšiny, což generuje napjatost vztahů ve společnosti.

Zdravotnictví Jeden z největších problémů v oblasti zdraví v Salvadoru je podvýživa dětí, který na území USA mizí. Lidé bez dokumentů většinou lékaře nenavštěvují ze strachu z deportace tzn. spoléhají na vlastní způsoby jako jsou bylinky, nejrůznější léčivé obklady, tradiční cviky, magické doteky atd. Navíc v některých oblastech se zdravotní péče pro tyto lidi ani neposkytuje. Jinou využívanou alternativou je návštěva salvadorského doktora, který na území USA nemá licenci. 65

Nemalým problémem je také to, že si nemohou dovolit zaplatit psychologa, ale často trpí depresemi ze zoufalství, ze stesku, a proto před vším mnozí utíkají k alkoholu a výstřednímu chování.

Rodina Rodina je jako v ostatních latinskoamerických zemích větší a má silná pouta. Hlavou rodiny je otec. Děti se vychovávají většinou přísněji. Spoustu Salvadorců opouští svou ženu a děti, oba rodiče či své děti, mladí svou rodinu pro emigraci do USA. Děti vyrůstající v USA mezi americkými dětmi se velmi liší od dětí vyrůstajících v Salvadoru, někteří z nich ani nechtějí mluvit španělsky. I v případě, že se do USA přestěhuje celá rodina, životní styl se mění. Děti se obecně přizpůsobují rychleji než jejich rodiče a také se učí rychleji jazyk. Rodiče mají strach, aby se děti nenechali unést americkou tolerantní společností a neutekly jako mnozí k zakládání různých gangů například dobře známá Salva Mara Trucha, která prodává drogy a bojuje s mexickými gangy.

Veřejná pomoc Vzhledem k tomu, že velký počet lidí žije na území USA ilegálně, tito nejsou oprávněni čerpat výhody poskytované vládou. V nouzi proto hledají pomoc určitými podvody nebo přes děti, které americká vláda nikdy nenechá nezaopatřené. Tento motiv spolu s jejich kulturními zvyklostmi způsobuje vysokou porodnost, kterou vytváří nejen salvadorské obyvatelstvo, ale obecně celé latinskoamerické obyvatelstvo. Zvyšují tak přirozený přírůstek USA. Pohled Severoameričanů na tyto stereotypy je negativní.

Vzdělání Salvadorci vzdělání přikládají vysokou hodnotu už jen proto, že je tak těžké získat k němu v Salvadoru přístup. Ani v USA to se vzděláním nemají jednoduché. V roce 1982 bylo povoleno chodit do veřejných škol i dětem bez dokumentů, s čímž se rozchází zákony v Kalifornii, kde se opět

zamítá

přístup

do

veřejných

škol

studentům

bez

dokumentů

dle

tzv. California´s Proposition 187 známého také pod pojmem „Save our state“(„Chránit náš stát“) z roku 1994. Jen pár amerických universit nabízí vzdělání nelegálním imigrantům.

66

Náboženství Náboženství Salvadorci žijící v USA rozhodně nepraktikují v takové míře, jako ve své rodné zemi. Nicméně pořádají se mše vyloženě pro Latinoameričany jako jakási jejich podpora v USA. Spousta lidí však mše nenavštěvuje z důvodu nepříznivých pracovních podmínek, které se odrážejí mimo jiné ve vysokém počtu odpracovaných hodin.

Politika a vláda Nerezidenti nemohou volit, tím pádem Hispánci mohou ovlivnit severoamerickou politiku jen velice slabě. V budoucnosti se však očekává, že se Latinoameričani budou stávat více a více severoamerickými občany a imigranti budou získávat větší vliv na politiku. Už v průběhu posledních voleb v USA se Barack Obama snažil svým volebním programem přilákat hispánskou menšinu.

Huntingtonova předpověď 158 Samuel Huntington ve své poslední publikaci „Who are we? The challenges to America's national identity“, v České Republice pod názvem „Kdo jsme? Výzvy americké národní identitě“ rozebírá kulturní hrozbu způsobenou imigrací obyvatel hispánského původu do USA a jejich vliv na krizi americké národní identity. Podle něj ignorováním tohoto jevu hrozí Severoameričanům rozštěpení národa na dvě kultury a dva jazyky.

158

On-line zprávy z hospodářských novin – Dostupné z: http://blog.ihned.cz/c3-31937390-YKpeso_d-huntingtonovo-dedictvi

67

4. FORMY OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ A ETIKETA 159 160 4.1.

Formy obchodního jednání

Salvadorci ocení formalitu, respekt a diplomatické jednání stejně tak, jako srdečnost, otevřenost a osobní přístup. Upřednostňují dlouhodobé kontakty. Postup jednání je více založen na osobním kontaktu a je pro nás Středoevropany nezvykle pomalejší. Pýcha, čest a důstojnost jsou vlastnosti, které mají pro Salvadorce velký význam. Je tedy vhodné dávat si pozor na to, co je vypuštěno z úst. Při podezření, že jsme se salvadorského partnera dotkli, je nejlepší omluvit se ihned a vysvětlit, že to nebylo řečeno úmyslně.

Měsíc předem je vhodné salvadorského partnera upozornit, aby na jednání nezapomněl. Jednání je vždy vedeno v kanceláři nebo u jídla, nikdy ne doma. Pokud Vás Salvadorci pozvou domu, je to pouze společenská událost a od Vás se očekává pozornost v podobě malého dárku. Malé dary se obvykle vyměňují i při obchodním jednání. Je vhodné vyvarovat se darů v podobě květin, jelikož tyto jsou spojeny s pohřbem. Obchodní záležitosti se zde neprobírají. Salvadorci jsou velmi společenští a pohostinní. V případě návštěvy doma, 30ti minutové zpoždění je naprosto běžné. Absolutním faux-pas by bylo odjet ihned po jídle. Jídlo je společenskou událostí a pro nás může být trochu zdlouhavé. Vidlička se drží v levé ruce a nůž v pravé tak, jak tomu je u nás. Hostům bude jídlo podáváno jako prvním. Je slušné nechat malé sousto na talíři. Konverzace při stolování je běžná. Před napitím je vhodné si připít, což by měl prohlásit host. Používá se výrazu „Salud“. Při přípitku je zvykem dívat se na dotyčného.

Rozhodování Před každým rozhodnutím Salvadorci zpravidla hledají pomoc spolupracovníků. Jejich ostražitost zda uzavřít či neuzavřít obchod vychází také z vysokého indexu UAI vyhýbání se nejistotě, proto může být proces rozhodování velmi zdlouhavý, z čehož vyplývá, že z naší strany je třeba mít trpělivost. CK EXIMTOURS však uvádí, že se zdlouhavostí procesu se za dobu obchodní praxe se salvadorskými partnery ještě nesetkala.

Hierarchizace Úplně nahoře organizační struktury stojí 1 člověk „patrón“, který řeší problémy, vykonává rozhodnutí a řídí pracovníky. I když má jedinec pravomoc rozhodnout, často má obavy z toho udělat finální krok. Salvadorská kultura je machistickou kulturou, z čehož vyplývají rozdílné 159 FOSTER, Dean: The Global Etiquette Guide to Mexico and Latin America: Everything You Need to Know for Business and Travel Success. New York: John Wiley & Sons, Inc. 2002. ISBN 0-471-41851-X. 160 Kwintessential – Dostupné z: http://www.kwintessential.co.uk/resources/global-etiquette/elsalvador.html

68

sociální role mužů a žen. Muži jsou ti, kteří dominují v obchodní sféře a v politice, zatímco ženy spíše v domácnosti. Pokud je někdo v salvadorské společnosti bohatý, dává to okatě najevo a většinou nepracuje.

Vyhýbání se nejistotě Zákony a byrokratické rozkazy v obchodování nemají zdaleka takovou důležitost jako vztahy. Pevné a vytrvalé vztahy jsou základem pro úspěšné obchodování. Pokud se tedy jedná se Salvadorci, je nutné dát jim čas a získat si jejich důvěru. Pokoušení se o uzavření obchod bez jejich důvěry je ztrátou času. Ztráta tváře, trapas či výsměch na veřejnosti je pro ně velkou urážkou, poněvadž je pro ně důležité to, co si o nich myslí okolí. Důležitost nastavení důvěry mezi partnery potvrzuje i CK EXIMTOURS, která dodává, že pokud je tomu tak, nejsou mezi partnery žádné překážky, reakce na korespondenci jsou rychlé a často se vyhoví i nestandartním požadavkům.

Vnímání času, orientace v čase S výjimkou velkých měst je salvadorská kultura jednoznačně kulturou polychronní. Pracovní doba je zpravidla od 8:00 do 17:00 – 18:00 s přestávkou na oběd kolem poledne, která se může protáhnout až do 14:00. Večeří se kolem 19:00 – 20:00. Je plně akceptovatelné zpozdit se až o hodinu na společenské události. U obchodního jednání se toleruje zpoždění 5 - 15 minut. Pokud se obchodní partneři neznají, návštěvník by měl přijít včas a vyvarovat se tak překvapení, že se ostatní dostaví včas. Se zahájením jednání se čeká na všechny, kteří mají být přítomni. Není vhodné se opozdilců ptát co bylo důvodem jejich zpoždění. Nejen pro kulturu salvadorskou, stejně jako pro všechny latinskoamerické kultury jsou důležité jejich kořeny, orientují se tedy na minulost. CK EXIMTOURS sděluje, že na nedochvilnost salvadorských partnerů si nemůže stěžovat. Salvadorci jsou vždy na schůzkách vždy včas, na rozdíl od arabských partnerů.

4.2.

Etiketa v obchodním jednání

Způsob vyjadřování V salvadorské kultuře hraje důležitou roli koncept zachování tváře. Je označována za tzv. high-context

kulturu.

Vzhledem

k

důležitosti

hierarchie,

závislosti

na druhých

a nestabilnímu společenskému prostředí si dávají pozor na to, co říkají a jak to podávají. Vždy ujišťují, že všechno je v pořádku, i když to tak úplně nemusí být pravda. Nedělají to proto, aby partnera zklamali, ale jednoduše proto aby vypadali schopně a neztratili tvář. Mnohdy říkají to, co si myslí, že partner slyšet chce. Proto „ano“ nemusí znamenat úplný souhlas, jak ho chápeme 69

my Středoevropané. Je tudíž důležité umět číst mezi řádky. Pokud se vyskytne nějaký problém, budou se ho snažit zatajit. Pro obchodní jednatele je vhodné si v této souvislost uvědomit, že určitý nesouhlas či kritika by mohli působit až sprostě. Jejich zkušenostmi z předchozích jednání se nechají ovlivnit více než našimi argumenty. Opačné zkušenosti mají zástupci CK EXIMTOURS působící na salvadorském trhu a tvrdí, že když Salvadorci ví, že by mohl vzniknout problém, tak se mu snaží předejít a upozornit na něj včas, aby se včas vyřešil, což česká strana hodnotí velice pozitivně.

Formálně či neformálně Kultura Salvadorců je formálnější než naše. Formalita je nutná z toho důvodu, protože dokázat uchovat si pýchu, důstojnost a respekt je pro ně jedním z nejdůležitějších prvků. I v rodině jsou zachovány formální pravidla a respektovány tradiční role: máma, táta, syn, dcera, přátelé. Tyto zvyky jsou známkou respektu mezi jednotlivými členy. Při vyjednávání se salvadorskými partnery by obchodník udělal velkou chybu, kdyby urazil některého člena rodiny či přítele dotyčného.

Jazykové vybavení Obchodní elita již mluví anglicky nicméně velmi uvítají partnerovu snahu mluvit španělsky a velmi to může napomoci utváření dobrých vztahů, což je v obchodování s nimi klíčové. Nicméně pokud salvadorský partner angličtinu neovládá perfektně, doporučuje se zajistit tlumočníka. CK EXIMTOURS ze svých obchodních zkušeností uvádí, že se jednání vedou ve španělštině, angličtině či dokonce francouzštině, a že záleží pouze na domluvě jednajících, jaký jazyk upřednostňují.

Zdvořilosti Při oslovování se používá señor/señora kladených před rodné jméno či señorita pro mladou nevdanou ženu až do té doby, než Salvadorec nevyzve k užívání křestního jména. Pro ženu, jejíž manželský status není znám se užívá výrazu señorita, což je naopak než ve Španělsku, kde se užívá señora při neznámém manželském statusu ženy. Osloveních don/doña kladeného před křestní jméno se užívá mezi lidmi, kteří se znají velmi dobře a chtějí si vykazovat úctu. Fakt, že je žena vdaná jí nezaručuje, že si Salvadorec bude udržovat odstup. Pokud však ví, že má děti, většinou si odstup udrží, proto je vhodné přinést ukázat fotografie dětí. Pokud má osoba titul, vyžaduje se jeho používání. V oblasti užívání titulů je používán výraz „licenciado“ pro všechny typy diplomů. Pro oslovení osob v restauraci či v obchodě se používá termínů señor či señorita 70

bez příslušného jména. Je velmi důležité vhodně pozdravit tzn. vhodně rozlišit část dne použitím „Buenos días“ pro dopoledne, „Buenas tardes“ pro odpoledne, „Buenas noches“ pro večer a „adiós“ při odchodu. Není vhodné zaměňovat osobu druhou osobu s osobou třetí, protože Salvadorci na to nejsou zvyklí tak jako ve Španělsku. Je běžné vykání i mezi osobami ve velmi blízkém vztahu.

Skladba jmen Jména se skládají se 4 jmen – první 2 jsou křestní, následuje jméno po matce za svobodna a po té jméno po otci. Žena si po svatbě zpravidla nechává své jméno a s předložkou „de“ připojí manželovo jméno po matce. Při oslovování dotyčného se zpravidla používá příjmení po otci.

Představování Je vhodnější počkat a být představen. Zpravidla se představuje nejprve ženě, následně nejstaršímu pánovi. Pokud to situace dovoluje, je vhodné počkat na vyzvání k posazení. Před odchodem z jednání je slušné si s každým přítomným podat ruku. Mávání rukou, jak je tomu zvykem v Severní Americe, je trapné. Polibky na tvář jsou časté, a to i mezi různými pohlavími. Při představování je slušné navázat oční kontakt.

Vizitky Užívání vizitek je běžné. Je vhodné mít druhou stranu vizitky přeloženou do španělštiny. Nemělo by se zapomenout na uvedení všech titulů a pozic na obou stranách vizitky, protože pro Salvadorce je důležité vědět, že jednají s důležitou osobou. Vizitky se vyměňují při představování.

Fyzické kontakty při seznamování Podání ruky je časté, ale není nutné se přitom usmívat, pokud osobu neznáme. Muž by měl počkat až mu žena ruku nabídne, poněvadž to není její povinností. Při podávání ruky je normální, že stisk bude dost nepevný, což není podnětem k tomu, aby to zahraniční partner chápal jako znak slabosti. Objetí mezi již známými obchodními přáteli je běžné. Může se to stát již při druhém setkání, ale je vhodné nezačínat s tím a počkat na iniciativu salvadorského partnera. Pokud k objetí dojde, je vhodné jej srdečně opětovat.

71

Témata ke konverzaci Je vhodné začít obchodní jednání se společenskou debatou tzv. small talk pro nabuzení přátelštější atmosféry. Mezi nejvhodnější témata k diskusi patří zejména rodina, proto pokud obchodník má rodinu, je velmi účelné vzít sebou její fotky. Popovídáním si o umění, hudbě, zeměpisu, historii či o sportu, zejména o fotbalu, se nic nezkazí. Salvadorci milují, pokud se jejich partner zajímá o záležitosti týkající se Salvadoru. Začít mluvit o např. pupusas je geniální způsob, jak si získat náklonnost salvadorského partnera. Je dobré obdivovat, když vypráví o své zemi. Na druhou stranu je tabu rozebírat těžkou ekonomickou a politickou situaci či náboženství. Porovnávat Salvador se sousedními zeměmi je nevhodné stejně tak jako rozebírání zdravotního stavu. Vyptávat se na plat se jeví jako nezdvořilé. Avšak absolutním faux-pas by byl sprostý vtip na přítomnou ženu. Salvadorci začínají konverzace s cizinci většinou poněkud odměřeně. Při obchodování je lepší mluvit umírněně, protože to budí respekt.

Gesta Stání s rukama v bok vyjadřuje agresivitu, držení se za lokty znamená, že si myslíte o osobě, se kterou se bavíte, že je lakomá. Stejně tak jako u nás je nezdvořilé mluvit s rukama v kapsách. Žvýkání je rovněž gestem nezdvořilosti. Americké gesto znamenající OK s palcem a ukazováčkem je vulgární. Pokud je třeba užít gesta na servírku, je zdvořilé jemně zvednout ruku, nikdy nepískat či volat. Interpersonální vzdálenost je kratší než u Severoameričanů. Při projevu se Salvadorci vyjadřují výrazně oběma rukama.

Udržování očního kontaktu při vyjednávání je důležité. Je možné, že při jednání Salvadorci budou koukat pryč, čímž vyjadřují respekt, nikoli nezájem.

Oblékání Na obchodní jednání by muži měli nosit konzervativní oblek. Ženy obvykle nosí halenku se sukní či šaty. Je vhodné vyhnout se křiklavým barvám. Obléknout se do tmavé barvy je nejvhodnější.

72

Závěr Hlavním cílem mé práce bylo čtenáře blíže seznámit s Republikou Salvador, o které se v naší zemí ví jen málo. Pokusila jsem se uvést jak historické aspekty, tak hlediska geografická, kulturní a obchodní specifická pro tuto zemi. Práce může mít funkci jakéhosi návodu při uvažování o investicích do této oblasti, jenž má obrovský potenciál i přes nedávné katastrofy, které boj Salvadoru o to stát se vyspělejší zemí značně ztížily.

Salvador je zemí závislou na USA jak z hlediska geopolitického, tak i ekonomického, jehož důkazem je mimo jiné také objem peněžních zásilek posílaných Salvadorci svým rodinám, které mají významný vliv na obě země. Téměř 1/3 salvadorských rodin jsou adresáty těchto zásilek, jež jsou užívány v neposlední řadě i k rozjetí menšího podnikání. Salvador se vymanil ze skupiny nízko-příjmových zemí a zařadil se tak do zemí se středním nižším příjmem dle klasifikace Světové banky. Závislost na USA je dokázána také dolarizací salvadorské ekonomiky, čímž se Republika Salvador vzdala vlastní kontroly nad měnovou politikou.

Po rozboru historické situace jsem přesvědčena, že to Salvador v minulosti neměl jednoduché. Původní obyvatelstvo bylo téměř 300 let pod nadvládou Španělů, což se značně podepsalo na utváření tohoto státu. Historický vývoj zapříčinil nerovné rozdělování půdy, které dalo impuls 12tileté občanské válce, která skončila až v roce 1992 a zemi téměř zdevastovala. Vymanit se ze stavu, ve kterém byl Salvador po občanské válce, bylo velmi obtížné a vývoj této země velice zbrzdil. Zemi tehdy postavila na kolena pomoc MMF.

Zemědělství, které bylo po dlouhá léta základem salvadorské ekonomiky, postupně ztrácí na důležitosti a země se stává více industrializovanou, rovněž sektor služeb zaznamenává růst, zejména v oblasti finančního sektoru, v sektoru bankovnictví, pojišťovnictví a v sektoru telekomunikací. Je zaznamenán také nárůst zahraničních investic, které se snaží Salvador různými investičními pobídkami přilákat. Zahraniční investice podnítil zákon z roku 1999, kdy bylo bankám povoleno investovat na zahraničních trzích, dále vstup do WTO v roce 1995 a s ním spojená značná liberalizace obchodu, v neposlední řadě dohoda o volném obchodu s USA, Střední Amerikou a Dominikánskou Republikou (DR-CAFTA), která vstoupila v platnost v roce 2006. Do země začaly proudit zahraniční investice právě do sektoru financí, telekomunikací, energetiky a cestovního ruchu. Je důležité podotknout, že Salvador nechce být zemí, jejíž největší konkurenční výhodou je levná pracovní síla, což se mu daří a v současné době se stává jeho prioritou moderní průmyslová odvětví a služby. 73

Po analýze problémů salvadorské ekonomiky jsem dospěla k názoru, že jedním z největších problémů je nerovné rozdělení bohatství, které brání existenci střední třídy obyvatel, dalším problémem je podzaměstnanost vedoucí k politickým nepokojům a dále ke zvýšené kriminalitě, která je spojena s obchodováním s drogami a také s pouličními gangy např. Salva Mara Trucha. Jedním z velkých problémů je také relativně vysoká negramotnost, na jejíž snížení je v současné době kladen důraz. Rovněž tak se pracuje na zkvalitnění systému zdravotní péče. Dalším problémem země je její vysoké zahraniční zadlužení.

Detailní analýza salvadorského trhu a jeho mezer dává za pravdu tvrzení, že salvadorský trh zaznamenává velkou dynamičnost. Do 1. poloviny 80. let byla tato země pro exportéry absolutně nevýhodná. Poté došlo ke zlepšení obchodní politiky ve smyslu snížení dovozních cel, podpory vývozu a dalším změnám. Vláda změnila přístup k obchodování, začalo se pracovat na zlepšení infrastruktury, snížení chudoby, zvyšování vzdělanosti v zemi a trh se stále více otevírá. Strategická poloha Salvadoru, která spojuje Tichý s Atlantickým oceánem je dalším plusem. I aktivní, kreativní a pozitivně naladěná populace oddaná práci je faktorem zvyšujícím konkurenceschopnost této země.

Co se týče rozboru zahraničního obchodu země, je nutné zdůraznit maquila průmysl tvořící velký podíl na salvadorském exportu. Toto odvětví však v současné době zaznamenává pokles a salvadorskou prioritou se stávají moderní průmyslová odvětví a služby. Největším salvadorským partnerem v obou směrech je USA, Střední Amerika a Mexiko. EU netvoří velký podíl. Mezi Střední Amerikou a EU se pracuje na prohloubení integrace, je rozjednaná tzv. asociační dohoda, která měla být podepsána ještě před posledními volbami v Salvadoru na začátku roku 2009, ale k podpisu nakonec nedošlo.

Česko-salvadorské vztahy jsou velmi dobré, což se odráží v oboustranném bezvízovém styku a fungující rozvojové pomoci Salvadoru. Obchodní spolupráce se začala rozvíjet v roce 2000 a stále existuje možnost investic z důvodu existence nenaplněnosti určitých odvětví. Pro ČR je zajímavý trh strojírenských výrobků, oblast energetiky, papírový průmysl, stavební průmysl, plastické hmoty a střelné zbraně.

Velmi zajímavým tématem je salvadorská menšina na území USA. Nastínit její historii, důvody migrace, proces akulturace a současnou situaci bylo dalším cílem této práce. Analýza této problematiky by jistě byla možná více do hloubky, ale to už by bohužel přesahovalo rámec této práce. Hispánská menšina má obrovský vliv na území USA, čehož se domnívá 74

i Samuel Huntington. Podle jeho názoru USA hrozí rozštěpení národa na 2 kultury a na 2 jazyky. Jedním z řešení, které by značně ovlivnilo jak salvadorskou menšinu v USA, tak Salvador celkově, by byla migrační reforma, která je aktuálním tématem na severoamerické politické scéně. Byla i jednou z částí volebního programu Baracka Obamy, který slíbil zlepšení podmínek migrantů, to se však neustále odkládá.

Rozbor salvadorských kulturních a obchodních zvyků vykazuje značné odlišnosti od obyčejů českých, proto je dobré předem se s nimi seznámit a vyhnout se tak případným nedorozuměním. Salvadorská společnost se vyznačuje vysokým indexem UAI (vyhýbání se nejistotě), tudíž není tolerantní k záležitostem, na které není zvyklá, a proto je dobré přizpůsobit chování jejich kultuře. Je dobré projevit zájem o jejich zemi, kulturu, jazyk či o určitý zvyk, což může napomoci vybudovat dobré osobní vztahy, na kterých vše stojí. Jelikož jsou kulturou kolektivistickou a je pro ně na prvním místě rodina, obchodník by si měl dát pozor na to, aby se nějak nedotkl některého ze členů jeho široké rodiny, což by mohl znamenat konec spolupráce. Ani komentovat jejich těžkou ekonomickou a politickou situaci není vhodné. Je třeba nezaleknout se ani toho, že interpersonální vzdálenost Salvadorců je kratší než naše.

Na závěr této práce chci říct, že Salvador je zemí, která má budoucnost a očekává se jeho neustálý vývoj. Toto se týká i ČR, pro kterou Salvador nabízí zajímavé odbytové možnosti, což by mohlo dát vzniku dlouhodobým obchodním vztahům, ze kterých by obě země profitovaly.

75

Seznam literatury a pramenů Literatura I. CHARANZOVÁ, D: Salvador de Madariaga. Praha: Eva a Milan Nevole, 1999. ISBN: 80-86219-13-5. II. KONVIČKOVÁ, Petra: Guatemala, Salvador: Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu. 1997. III. ZÁRATE MARTÍN, Antonio; SÁNCHEZ SÁNCHEZ, José: El Salvador. Madrid: Ediciones Anaya, S. A. 1988. ISBN: 84-207-3452-7. IV. BERLÍN, Blanca; ROBLES, Daniel: Guía viva: Centroamérica: La Ruta Maya. 1a edición. Madrid: Grupo Anaya, S. A. 2004. ISBN: 84-9776-017-4. V. CULTUREGRAMSTM: World edition 2010: The Americas, Volume 1. Ann Harbour: Proquest Info & Learning .2010. ISBN 978-0-9778091-6-5. VI. VECOLI, Rudolph J. and others: Gale Encyclopedia of Multicultural America, Volume 2: Irish Americans-Yupiat. Detroit: Gale Research Inc. 1995. ISBN: 0-8103-9165-1. VII. BECKER, Thomas H.: Doing Business in the New Latin America: Guide to Cultures, Practices, and Opportunities. Santa Barbara: Praeger Publishers. 2004. ISBN 0-275-98132-0. VIII. NEVAER, Louis E. V.: New business opportunities in Latin America: Trade and investment after the Mexican meltdown. Orlando: Harcourt Education .1996. ISBN 1-56720-023-0. IX. LAWRENCE, W. Tuller: Doing Business in Latin America and the Caribbean: Including Mexico, the U.S. Virgin Islands and Puerto Rico, Central America, South America. New York: Amacom 1993. ISBN 0-8144-5035-0.

X. GWYNNE, Robert N., KAY, Cristóbal: Latin America Transformed: Globalization and Modernity. 2nd ed. London: Hodder Education. 2004. ISBN 0-340-80930-2. XI. WORLD BANK CONFERENCE ON DEVELOPMENT IN LATIN AMERICA AND THE CARIBBEAN; BURKI, Shahid Javed; EDWARDS, Sebastian; AIYER, Sri-Ram: Annual World Bank Conference on Development in Latin America and the Caribbean 1995: The challenges of reform: Proceedings of a Conference held in Rio de Janeiro. Washington D.C.: World Bank Publications. 1997. ISBN 0-821-33883-8. XII. FOSTER, Dean: The Global Etiquette Guide to Mexico and Latin America: Everything You Need to Know for Business and Travel Success. New York: John Wiley & Sons, Inc. 2002. ISBN: 0-471-41851-X. XIII. Zwettler, Otto přeložil: Svět, v němž žijeme. Kulturní a přírodní dědictví. Amerika. Praha: Euromedia Group, k.s.- Knižní klub v edici Universum. 2005. ISBN 80-242-1381-8.

76

Internetové zdroje:

CIA The world factbook – Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/es.html

Světová banka – Dostupné z:

− www.worldbank.org - statistical yearbook for Latin America – poverty an extreme poverty − http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/LACEXT/0,,contentMDK:2 2249067~pagePK:146736~piPK:146830~theSitePK:258554,00.html − http://data.worldbank.org/about/country-classifications/country-and-lending-groups

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky – Dostupné z:

− http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/stredni_amerika/salvador/ekonomika/ekonomi cka_charakteristika_zeme.html −

http://airservices.savana.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/stredni_amerika/salvador/index.html

El país – Dostupné z:

− http://www.elpais.com/articulo/internacional/Vuelven/escuadrones/muerte/elpepuintlat/2010 0219elpepuint_2/Tes − http://www.elpais.com/articulo/internacional/Armas/guerra/tiempos/paz/elpepuint/20100202 elpepuint_1/Tes

Human rights watch – Dostupné z: http://www.hrw.org/en/news/2009/09/16/child-laborsugarcane-plantations-el-salvador-drops-70

Taca Airlines – Dostupné z: www.taca.com

Banco multisectoral de inversiones – Dostupné z: https://www.bmi.gob.sv

Banco central de reserva – Dostupné z: http://www.bcr.gob.sv/

Mezinárodní měnový fond - Dostupné z: http://www.imf.org/external/index.htm

Ministerio de hacienda El Salvador – Dostupné z: http://www.mh.gob.sv/portal/page/portal/MH_PRINCIPAL

Dirección general de aduanas – Dostupné z: http://www.aduana.gob.sv/

AVX a Kyocera group company – Dostupné z: http://avx.onlineprace.cz/index.php?id=1

Agencia de Promoción de Inversiones de El Salvador (PROESA) – Dostupné z: www.proesa.com.sv

Ministerio de trabajo y previsión social – Dostupné z: http://www.mtps.gob.sv

Ministerio de relaciones exteriores El Salvador – Dostupné z: http://www.rree.gob.sv/sitio/sitiowebrree.nsf#

Ministerio de Educación de la República de El Salvador – Dostupné z: www.mined.gob.sv 77

Brána do světa médií, marketingu a reklamy – Dostupné z: http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=327794

On-line zprávy z hospodářských novin – Dostupné z: http://blog.ihned.cz/c3-31937390YKpeso_d-huntingtonovo-dedictvi

Transparency internacional – Dostupné z: http://transparency.org/policy_research/surveys_indices/gcb

Index mundi (Home of the Internet´s most complete country profiles) – Dostupné z:

− http://www.indexmundi.com/g/g.aspx?v=66&c=es&l=es − http://www.indexmundi.com/g/g.aspx?v=66&c=ez&l=es

Oficiální portál pro podnikání a export – Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/guatemala-zahranicni-obchod-zeme/6/1001431/#sec4

www.doingbusiness.org - Dostupné z:

− http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomies/?economyid=62

Turismo en El Salvador – Dostupné z:

− http://www.turismo.com.sv/antes-de-ir.php − http://www.turismo.com.sv/destinos/el-pital.php

Centro de Intercambio y Solidaridad – Dostupné z: http://www.cis-elsalvador.org/languageschool/spanish-school.html

Pajaro Flor Spanish School – Dostupné z: http://www.pajaroflor.com/english/en_volu.html

Escuela de Idiomas Revolution – Dostupné z: http://www.spanishcourses.info/spanish2/revolution_962_san_salvador_el_salvador_escuela _ES.asp

La vida es playa – Dostupné z: http://www.lavidaesplaya.com/info_interes_playas.php

Itim international: http://www.geert-hofstede.com/hofstede_el%20salvador.shtml

Pew Hispanic Center – Dostupné z:

− http://pewhispanic.org/factsheets/factsheet.php?FactsheetID=46 − http://pewhispanic.org/files/factsheets/hispanics2007/Table-1.pdf − http://pewhispanic.org/files/factsheets/hispanics2007/Table-5.pdf

Centroamericana.com – Dostupné z: http://www.centroamericana.com/ElSalvador/joyadeceren.asp

Permanent Mission of El Salvador to the United Nations – Dostupné z: http://www.un.int/wcm/content/site/elsalvador

Central American Resource Center - Dostupné z: http://www.carecendc.org/

El Salvador TRADE – Dostupné z: http://www.elsalvadortrade.com.sv 78

Exporta El Salvador – Dostupné z: http://www.exporta.gob.sv/

Adresář exportérů CZECHTRADE – Dostupné z: http://exporters.czechtrade.cz/cs/firma/investa-uni/

Ilobasco foundation L.A. – Dostupné z: http://www.ilobasco.net/index2.html

Osobní zdroje:

CK EXIMTOURS, a. s.: Mgr. Beáta Makovičková, Daniela Straková (místopředsedkyně představenstva)

Václav Malý – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Alfredo Ovidio Flores Jordán

Jiná média

DVD: El Salvador: „Una guerra para conquistar la paz“, Volumen 2. Salvavision production, číslo SVDVD-5223-5.

79

Seznam grafů, obrázků a tabulek Tabulka 1 - Porovnání Salvadoru s ostatními zeměmi regionu Střední Ameriky .......................... 8 Tabulka 2 – Výše remitencí zaslaných do Latinské Ameriky a Karibiku v roce 2002 ................ 20 Tabulka 3 – Obchodní bilance Salvadoru za roky 2006 - 2009.................................................... 36 Tabulka 4 - Srovnání HDP Salvadoru s ČR ................................................................................. 40 Tabulka 5 - Srovnání HDP per capita Salvadoru s ČR................................................................. 40 Tabulka 6 - Obchodní výměna Salvadoru s ČR ........................................................................... 41 Tabulka 7 – Rozmístění Salvadorců v zahraničí dle zemí............................................................ 60 Tabulka 8 – Rasové rozdělení obyvatel v USA............................................................................ 61 Tabulka 9 – Rozdělení hispánského obyvatelstva v USA dle země původu................................ 61 Graf 1 – Věková a pohlavní struktura obyvatelstva Republiky Salvador....................................... 7 Graf 2 – Vládnoucí politické strany v letech 1984-2009.............................................................. 13 Graf 3 - Parlamentní volby v roce 2009 ....................................................................................... 13 Graf 4 - Vývoj reálného ekonomického růstu v letech 1990 – 2008 ............................................ 16 Graf 5 - Ukazatel ekonomické svobody dle The Heritage foundation ......................................... 23 Graf 6 – Světový konkurenční index 2008 – 2009 vybraných zemí dle Světového ekonomického fora ........................................................................................................................................ 24 Graf 7 - Index transparentnosti ekonomiky vybraných zemí ....................................................... 27 Graf 8 – Faktory znepříjemňující podnikání v Salvadoru ............................................................ 28 Graf 9 – Složení exportů v letech 2004 - 2007 ............................................................................. 38 Graf 10 – Průběh obchodní výměny Salvadoru s ČR................................................................... 41 Graf 11 – Složení mezd a zákonné stanovení minimálních mezd ................................................ 45 Graf 12 – Vývoj PZI v letech 2000 – 2008................................................................................... 46 Graf 13 – Hodnoty indexů dle Geerta Hofstedeho pro Salvador.................................................. 52 Obrázek 1 - Vlajka Salvadoru......................................................................................................... 3 Obrázek 2 - Mapa Salvadoru .......................................................................................................... 3 Obrázek 3 - Ukázka z období občanské války.............................................................................. 10 Obrázek 4 - Administrativní rozdělení země................................................................................ 11 Obrázek 5 – Sběr kávy.................................................................................................................. 17 Obrázek 6 – Strategická poloha Salvadoru................................................................................... 24 Obrázek 7 – Logistika a dostupnost.............................................................................................. 25 Obrázek 8 – Politická svoboda jednotlivých zemí světa dle Freedom House .............................. 26 Obrázek 9 – Politická rizika spojená s trhem v jednotlivých zemí světa ..................................... 28 Obrázek 10 – Pláž Costa del Sol................................................................................................... 31 Obrázek 11 – Loga zahraničních investorů působících na salvadorském trhu............................. 47 Obrázek 12 - Pupusas ................................................................................................................... 55 Obrázek 13 – Tamales .................................................................................................................. 55 Obrázek 14 – Pouliční prodej ....................................................................................................... 56 Obrázek 15 – Matka s dětmi ......................................................................................................... 57 Seznam příloh Příloha 1 - Celkový veřejný dluh (miliony USD)......................................................................... 81 Příloha 2 - Platební bilance za roky 2007, 2008 (miliony USD).................................................. 82

80

Příloha 1 - Celkový veřejný dluh (miliony USD) Deuda pública total (millones de dólares) Conceptos 1 Deuda Pública Total 1.1 Sector Público No Financiero 1.1.1 Gobierno 1.1.1.1 LETES 1.1.2 Resto Del Gobierno General 1.1.3 Empresas Públicas No Financieras 1.2 Sector Público Financiero 1.3 Banco Central De Reserva 2 Deuda Externa Pública 2.1 Sector Público No Financiero 2.1.1 Gobierno Central 2.1.2 Resto Del Gobierno Gentral 2.1.3 Empresas Públicas No Financieras 2.2 Sector Público Financiero 2.3 Banco Central De Reserva 3 Deuda Interna Pública (Total) 3.1 Sector Público No Financiero 3.1.1 Gobierno Central 3.1.2 Resto Del Gobierno General 3.1.3 Empresas Públicas No Financieras 3.2 Sector Público Financiero

2006 97 650 87 202 82 629 2 631 170 4 403 8 580 1 868 65 050 61 635 57 174 59 4 403 1 547 1 868 32 599 25 567 25 456 111 0 7 032

2007 102 086 89 154 84 118 3 200 179 4 857 11 826 1 106 66 790 64 363 59 438 68 4 857 1 321 1 106 35 296 24 791 24 680 111 0 10 505

2008 109 534 91 117 85 551 5 244 182 5 384 15 836 2 581 66 637 62 881 57 425 71 5 384 1 176 2 581 42 897 28 237 28 126 110 0 14 660

Zdroj: Vlastní zpracování z dat BCR dostupných z: http://www.bcr.gob.sv/?cdr=1&lang=es

81

2009 124 127 100 327 93 945 8 300 213 6 169 19 215 4 586 73 148 67 749 61 478 103 6 169 813 4 586 50 979 32 577 32 467 110 0 18 402

Příloha 2 - Platební bilance za roky 2007, 2008 (miliony USD) Accumulated flows/Balances Transactions

2007 2008 CREDITS DEBTS BALANCE CREDITS DEBTS BALANCE 9274,80 10496,10

-1221,30 9774,50 11456,40

-1681,90

5168,80 9563,90

-4395,10 5651,70 10629,40

-4977,60

1.1.1 Goods-FOB 1.1.1.1 Merchandise General

4039,10 8143,70 2155,10 6798,10

-4104,60 4610,70 9004,30 -4642,90 2580,10 7601,70

-4393,60 -5021,50

1.1.1.2 Goods for Processing (Maquila) 1.1.1.3 Repair of Goods

1803,70 1236,50 51,20 46,20

567,20 1928,30 1281,70 5,00 58,60 39,70

646,60 18,90

1.1.1.4 Goods Acquired in Port 1.1.1.5 Non Monetary Gold 1.1.2 Services

29,10 62,90 0,00 0,00 1129,70 1420,20

-33,80 41,80 81,20 0,00 1,90 0,00 -290,50 1041,00 1625,10

-39,40 1,90 -584,00

1 Current Account 1.1 GOODS AND SERVICES Goods and Services

1.1.2.1 Transport 1.1.2.2 Travels

367,00 482,30

730,30 278,70

-363,40 203,60

351,20 424,50

948,50 240,70

-597,20 183,70

1.1.2.3 Communications 1.1.2.4 Construction 1.1.2.5 Insurances

162,10 22,90 37,10

30,80 8,00 148,40

131,40 14,90 -111,40

153,70 33,10 29,60

44,80 13,60 189,50

108,90 19,50 -159,90

1.1.2.6 Financial 1.1.2.7 Information Services

4,10 0,00

9,80 7,50

-5,60 -7,50

1,40 1,00

12,00 4,90

-10,60 -3,90

1.1.2.8 Royalties 1.1.2.9 Personal, cultural and recretarional

0,40 0,00

24,10 1,90

-23,80 -1,90

1,40 0,00

33,70 1,00

-32,40 -1,00

1.1.2.10 Government Services 1.1.2.11 Other Enterprises Services 1.2 Income

38,00 15,80 287,00

28,00 152,80 863,10

10,00 -137,00 -576,10

26,40 18,80 222,60

35,90 100,40 758,60

-9,50 -81,60 -536,00

1.2.1 Compensation of Employees 1.2.2 Investment Incomes

13,80 273,20

27,50 835,60

-13,70 -562,40

12,80 209,80

18,50 740,00

-5,80 -530,20

1.3 Current Transfers 1.3.1 General Government 1.3.2 Other Sectors

3819,00 30,70 3788,30

69,10 0,00 69,10

3749,90 3900,20 30,70 8,60 3719,20 3891,60

68,50 0,00 68,50

3831,70 8,60 3823,10

1.3.2.1 Family Remittances 1.3.2.2 Other Transfers

3695,30 0,00 93,00 69,10 2004,90 1604,90

3695,30 3787,70 23,90 103,90 400,00 2172,50

0,00 68,50 792,70

3787,70 35,40 1379,80

2 Capital and Financial Accounts 2.1 Capital Account 2.1.1 Capital Transfers 2.1.1.1 General Government 2.1.1.2 Other Sectors 2.1.1.2.1 Migrants' transfers 2.1.2 Acquisition/disposal of non-produced, non-financial assets 2.2 Financial Account 2.2.1 Assets

151,50

1,00

150,50

80,50

0,70

79,80

151,50 94,00 57,50

1,00 0,00 1,00

150,50 94,00 56,50

80,50 18,00 62,60

0,70 0,00 0,70

79,80 18,00 61,80

2,50

1,00

1,50

3,50

0,70

2,70

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

249,60 2092,00 -687,10 614,40

792,00 660,70

1300,00 -46,30

1853,40 1603,90 167,80 854,90 0,00 98,70 0,00

100,30 191,20 0,00

-100,30 -92,50 0,00

0,00 386,90 0,00

65,40 193,00 0,00

-65,40 193,90 0,00

2.2.1.4 Other Investment 2.2.2 Liabilities

69,10 1685,70

283,20 749,00

-214,10 227,50 936,70 1477,60

68,60 131,30

158,90 1346,30

2.2.2.1 Direct Investment 2.2.2.2 Portfolio Investment 2.2.2.3 Financial Derivatives

1508,50 0,00 0,00

0,00 103,90 0,00

1508,50 -103,90 0,00

0,00 56,30 0,00

784,20 -56,30 0,00

-467,90 693,40 75,00 -280,20 0,00 333,70 821,20 302,10 0,00 0,00 12249,10 12249,10

618,40 -333,70 302,10 0,00

2.2.1.1 Direct Investment abroad 2.2.1.2 Portfolio Investment 2.2.1.3 Financial Derivatives

2.2.2.4 Other Investment 2.2.3 Reserve Assets 3 Errors and Omissions 4 Total

177,20 645,10 0,00 280,20 821,20 0,00 12101,00 12101,00

784,20 0,00 0,00

Zdroje: Vlastní zpracování z dat BCR dostupných z: http://www.bcr.gob.sv/?cdr=55&lang=es

82

83

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Zvláštnosti podnikatelského prostředí, obchodní a kulturní specifika Republiky Salvador

Recommend Documents