VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2012
Anna Poledňáková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Mezinárodní obchod
Zahraniční rozvojová spolupráce Zamyšlení nad některými formami
Diplomová práce Vypracovala: Anna Poledňáková Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Pavlík, M.A., CSc. 2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zahraniční rozvojová spolupráce. Zamyšlení nad některými formami“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne ………..
……………… Podpis
3
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce panu Ing. Petru Pavlíkovi za pomoc a odborné vedení, dále za poskytnutí materiálů pak bývalému náměstku hejtmana Jihomoravského kraje RNDr. Igoru Poledňákovi, JUDr. Vladimíru Gašparovi z RRAJM, Mgr. Čeňku Absolonovi, PhD. z KÚ Jihomoravského kraje, Mgr. Daniele Nedomová z KÚ Olomouckého kraje, Mgr. Veronice Vaňkové z KÚ Olomouckého kraje, Mgr. Kateřině Kupečkové z KÚ Královéhradeckého kraje, Ing. Luboši Trojnovi z KÚ Ústeckého kraje, Dipl. Kfm. Tomáši Hesovi z Microfinance a.s., Pavle Pijanové z ČvT a Janě Škubalové, B. A. z Diakonie. 4
Obsah Seznam zkratek ..............................................................................................................................1 Úvod ..............................................................................................................................................3 1.
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR .......................................................................................5 1.1.
Vývoj ZRS ČR ...................................................................................................................5
1.2.
Aktéři ZRS ČR ................................................................................................................11
1.3.
Formy ZRS ČR ...............................................................................................................17
1.3.1.
Bilaterální rozvojová spolupráce............................................................................17
1.3.2.
Multilaterální rozvojová spolupráce ......................................................................22
1.4. 2.
Mikrofinance........................................................................................................................26 2.1.
3.
Stručná charakteristika některých dalších forem ZRS ....................................................25
Mikrofinance jako forma ZRS v EU ................................................................................26
2.1.1.
Rozvojový model se zastoupením NNO ve VS ........................................................34
2.1.2.
Rozvojový model se zastoupením NNO v RZ ..........................................................36
2.1.3.
Rozvojový model bez prostřednictví NNO..............................................................44
2.1.4.
Rozvojový model s prostřednictvím dvou NNO ......................................................47
2.2.
Mikrofinance jako forma ZRS v ČR.................................................................................49
2.3.
Závěrečné shrnutí druhé části .......................................................................................55
Meziregionální spolupráce jako forma ZRS ...........................................................................58 3.1.
Stručný přehled dosavadní meziregionální ZRS ČR ........................................................59
3.2.
Jihomoravský kraj a jeho aktivity v Srbsku .....................................................................60
3.2.1.
Veřejná správa ......................................................................................................61
3.2.2.
Školství a kultura ...................................................................................................64
3.2.3.
Hospodářství a infrastruktura................................................................................68
3.3.
Aktivity ostatních krajů v Srbsku ...................................................................................70
3.4.
Závěrečné shrnutí třetí části .........................................................................................78
Závěr ...........................................................................................................................................80 Seznam literatury.........................................................................................................................82 Seznam schémat ..........................................................................................................................91 Seznam tabulek............................................................................................................................91 Seznam grafů ...............................................................................................................................91 Seznam příloh ..............................................................................................................................92 Přílohy .........................................................................................................................................93
5
Seznam zkratek ACP
Africa, Caribic, Pacific
AKAM
Aga Khan Agency for Microfinance
BMZ
Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung
CGAP
Consultative Group to Assist the Poor
CIDA
Canadian International Development Agency
CSR
Corporate social responsibility
ČEB
Česká exportní banka
ČRA
Česká rozvojová agentura
ČvT
Člověk v tísni
DAC
Development Assistance Committee
DACAAR
Danish Committee for Aid to Afghan Refugees
DANIDA
Danish International Development Agency
DCI
Development Cooperation Instrument
DFID
Department for International Development
EBRD
European Bank for Reconstruction and Development
ECLOF
Ecumenical Church Loan Fund
EDF
European Development Fund
EED
Evangelischer Entwicklungsdienst
EGAP
Exportní garanční a pojišťovací společnost
EHP
Evropský hospodářský prostor
EIB
European Investment Bank
EIDHR
European Instrument for Democracy and Human Rights
EK
Evropská komise
ENPI
European Neighbourhood and Partnership Instrument
EU
Evropská unie
FAO
Food and Agriculture Organization
FINNFUND Finnish Development Finance Company FMO
Netherlands Development Finance Company
FoRS
České fórum pro rozvojovou spolupráci
FSD
Financial Sector Deepening
GIZ
Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit
GLEN
Global Education Network of Young Europeans 1
GRV
Globální rozvojové vzdělávání
IDA
International Development Association
IFC
International Finance Corporation
IFU
Industrialisation Fund for Developing Countries
ILO
International Labour Organizatio
IPA
Instrument for Pre-Accession Assistance
JMK
Jihomoravský kraj
KfW
Kreditanstalt für Wiederaufbau
MADRAC
Microfinance Agency for Dev. and Rehabilitation of Afghan Communities
MFI
Microfinance Institution
MISFA
Microfinance Investment Support Facility for Afghanistan
MIV
Microfinance Investment Vehicle
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
NABARD
National Bank for Agriculture and Rural Development
NFMF
Nadační fond mikrofinance
NMI
Norwegian Microfinance Initiative
NNO
Nevládní nezisková organizace
NORAD
Norwegian Agency for Development Cooperation
NORFUND
Norwegian Investment Fund for Developing Countries
ODA
Official Development Assistance
OECD
Organisation for Economic Cooperation and Development
OSN
Organizace spojených národů
ROSCA
Rotating Savings and Credit Association
SACCO
Savings and Credit Cooperativ
SIDA
Swedish International Development Cooperation Agency
UNDP
United Nations Development Programme
UNHCR
United Nations High Commissioner for Refugees
UNV
United Nations Volunteers
USAID
United States Agency for International Development
VSLA
Village Savings and Loans Association
WB
World Bank
WHO
World Health Organization
WTO
World Trade Organization
ZRS
Zahraniční rozvojová spolupráce 2
Úvod Již nějakou dobu se zajímám o zahraniční rozvojovou pomoc/spolupráci a i přes občasné kritiky jsem přesvědčena o tom, že má smysl. Sama jsem strávila rok v Bolívii prací s dětmi z ulice a také pomáhala jako dobrovolnice v několika neziskových organizacích v ČR. Hledání důstojné, kolegiální a trvale udržitelné formy rozvojové spolupráce mě nakonec přivedlo k mikrofinancím, kterým jsem zasvětila nejen volný čas, ale i svou bakalářskou práci, zaměřenou primárně na mikrofinanční trh v Bolívii a potenciál mikrofinancí v boji proti chudobě. Jsem totiž přesvědčena, že mikrofinance v tomto směru potenciál mají a z vlastní zkušenosti také vím, že tato forma pomoci/spolupráce, pokud je realizována dobře, opravdu funguje. Z toho důvodu jsem se rozhodla k mikrofinancím vrátit a zařadit je i do své diplomové práce, tentokrát ale z pohledu dárcovské země. Další formou rozvojové pomoci/spolupráce, o které jsem přesvědčena, že má v rámci systému české ZRS své opodstatnění je spolupráce meziregionální, tedy spolupráce nereciproční, realizovaná na úrovni regionálních celků a zaměřená na jejich ekonomický a sociální rozvoj. V této oblasti má dlouholeté zkušenosti můj otec, bývalý náměstek hejtmana Jihomoravského kraje, jehož prostřednictvím jsem se s ní měla možnost podrobněji seznámit i já. Meziregionální spolupráce se tak stala druhou formu ZRS, které jsem se v rámci své diplomové práce rozhodla detailně věnovat. Cílem mé diplomové práce tedy je upozornit na dvě formy ZRS, o kterých nemá veřejnost příliš velké povědomí a vyhledat vhodné modely pro jejich aplikovatelnost v českém prostředí. Celá práce se člení na tři kapitoly, z nichž první je zaměřena na obecnou charakteristiku české ZRS a další dvě pak na analýzu výše zmiňovaných forem spolupráce. První kapitola pojednává zejména o vývoji české rozvojové pomoci/spolupráce, o jejích aktérech a stávajících formách. Velký prostor je věnován právním dokumentům, mezinárodním smlouvám a z nich vyplývajícím závazkům, dále pak institucionálnímu zajištění české ZRS, povinnostem jednotlivých aktérů a jejich podílu na realizaci dvoustranné ZRS. Rozebrána je také spolupráce mnohostranná a stručně jsou charakterizovány i některé další formy ZRS, které ale ČR zatím neuplatňuje. Druhá část se již plně věnuje mikrofinancím a jejich implementaci do systému české ZRS, o níž vláda uvažuje nejdříve v příštím plánovacím období. Pro tyto účely byly analyzovány
3
systémy celkem deseti zemí EU/EHS, kde jsou mikrofinance součástí ZRS již mnoho let. Na
základě
zjištěných
údajů
byly
vyspecifikovány
různé
modely
začlenění
mikrofinancování do systému ZRS, které by mohla v budoucnu aplikovat i ČR. Součástí druhé kapitoly je i analýza současných aktérů českého mikrofinančního sektoru opřená primárně o konzultace s odborníky. Poslední kapitolu tvoří stručný přehled dosavadní meziregionální ZRS v ČR a rešerše rozvojových aktivit Jihomoravského, Olomouckého, Ústeckého a Královéhradeckého kraje v Srbsku. Podrobněji jsou popsány funkce a kompetence Informační kanceláře JMK v srbském městě Kragujevaci a aktivity v oblasti budování kapacit veřejné správy, školství a hospodářství.
4
1. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR Podle „Zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů“ z roku 2010: „Zahraniční rozvojovou spoluprací se rozumí souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích.“1
1.1.Vývoj ZRS ČR Vývoj zahraniční rozvojové spolupráce ČR významným způsobem ovlivnilo hned několik historických milníků. K těm nejpodstatnějším bezesporu patří rok 1989, vstup ČR do OECD v roce 1995 a vstup ČR do EU v roce 2004. Významným rokem pro transformaci systému české ZRS byl také rok 2007. ČR poskytovala zahraniční rozvojovou pomoc již za Československa. Tehdy se ale jednalo především o dodávky potravin, léků a pracovního náčiní, které směřovaly zejména do mimoevropských socialistických zemí, jako jsou Kuba, Mongolsko Severní Korea, Kambodža a Vietnam. Další formou pomoci bylo vysílání odborníků do partnerských zemí tedy tzv. technická pomoc a poskytování vládních stipendií zahraničním studentům ke studiu na českých a slovenských vysokých školách. 2 Po převratu v roce 1989 následoval útlum a Československo, později ČR, se na určitou dobu stala dokonce příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. Ta byla určena především na transformační reformy a přípravy na vstup ČR do EU. V roce 1995 ČR jako první z transformujících se zemí střední a východní Evropy obnovila program zahraniční rozvojové pomoci, který se řídil „Zásadami pro poskytování zahraniční pomoci“, které vláda
schválila
svým usnesením č. 153 ze dne
15. března 1995. V prosinci téhož roku se pak ČR stala dvacátou šestou členskou zemí OECD. Zásady definovaly zejména pravomoci jednotlivých ministerstev v oblasti 1
Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. In: Sbírka zákonů č. 151 / 2010. 2010. Dostupné z: http://www.czda.cz/editor/filestore/File/Zakon%20o%20ZRS%20151_2010.pdf 2 Rozvojová spolupráce ČR (ZRS). Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/rozvojova-spoluprace/rozvojova-spoluprace-cr-zrs.htm
5
poskytování rozvojové a humanitární pomoci, jejímž koordinátorem se stalo Ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Vedle této vládní pomoci se začaly rozvíjet i aktivity českého nevládního sektoru. Většinou se jednalo o humanitární pomoc v souvislosti s válkami v zemích bývalé Jugoslávie. 3 První koncepcí, která se přihlásila k programu české zahraniční pomoci, byla „Koncepce zahraniční politiky České republiky“, kterou vláda schválila již v roce 1999. Komplexním dokumentem, který do systému české rozvojové pomoci přinesl výraznější změny, se ale stala až „Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let 2002 – 2007“, resp. 2009, kde se vláda plně přihlásila k tzv. rozvojovým cílům tisíciletí a konstatovala, že poskytování rozvojové pomoci je součástí zahraniční politiky. 4 Jelikož dříve návrhy na projekty odpovědným ministerstvům předkládali samotní realizátoři, což vyústilo ve značnou teritoriální a sektorovou roztříštěnost, vyslovila se vláda pro její koncentraci a vymezila dvacet prioritních zemí, kam měla česká zahraniční pomoc přednostně směřovat. Jako poradní orgán ustanovila Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů. Další změny nastaly v letech 2002 a 2003, kdy byl na MZV vytvořen nový Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci a do posuzování kvality návrhů projektů byla zapojena tzv. Expertní skupina, což je ad hoc orgán jmenovaný MZV ze zástupců doporučených jednotlivými resorty. Nejvýznamnější změny nastaly ale až v roce 2004, kdy došlo ke schválení „Nového zákona o veřejných zakázkách č. 40/ 2004 Sb.“, který harmonizoval český právní řád s pravidly EU a na rozdíl od toho předchozího se vztahoval i na projekty rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Oblasti spolupráce začal tedy nově definovat stát, který na realizaci jednotlivých projektů vypisuje transparentní výběrová řízení. 5 V roce 2004 byly také přijaty nové „Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU“, které vláda schválila svým usnesením č. 302 ze dne 31. března 2004. Tyto
3
Rozvojová spolupráce ČR (ZRS). Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/rozvojova-spoluprace/rozvojova-spoluprace-cr-zrs.htm 4 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let 2002 až 2007. 2001. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/files/archiv/2005/070628_koncepce_zrs_02-07.pdf 5 Rozvojová spolupráce ČR (ZRS). Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/rozvojova-spoluprace/rozvojova-spoluprace-cr-zrs.htm
6
zásady zúžily počet prioritních zemí pro programovou spolupráci na osm 6 a stanovily dvě střednědobé teritoriální priority Afghánistán a Irák. V roce 2005 byly doplněny „Pravidly pro výběr a financování projektů zahraniční rozvojové spolupráce“, schválené usnesením č. 1311 ze dne 12. října 2005.7 Schéma 1 - Institucionální uspořádání do roku 2007
Zdroj: PROCHÁZKA, Michal. Jak Evropa pomáhá ve světě? [online]. 2010 [cit. 2012-8-29]. Dostupné z: http://bit.ly/RWbDDO
Na základě „Zvláštního hodnocení ZRS od OECD/DAC“ schválila vláda svým usnesením č. 1070 ze dne 19. září 2007 další klíčový dokument a to o „Transformaci systému zahraniční rozvojové spolupráce ČR“, k jehož hlavním cílům patřilo:
-
sjednocení odpovědnosti a pravomocí v oblasti ZRS postupným převodem většiny projektů do gesce MZV
-
sjednocení rozpočtu na ZRS a jeho zahrnutí do rozpočtové kapitoly MZV
-
zachování koncepční a expertní role resortních ministerstev zřízením Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci
6
Angolu, Bosnu a Hercegovinu, Jemen, Moldávii, Mongolsko, Srbsko a Černou Horu, Vietnam a Zambii. MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 7
7
-
důsledné oddělení koncepční a implementační funkce zřízením organizační složky státu – České rozvojové agentury (ČRA) 8
ČRA, zřízena MZV ke dni 1. 1. 2008, se zaměřuje především na identifikaci témat ZRS a formulaci, realizaci a monitoring projektů a nahrazuje tak Rozvojové středisko, které svou činnost ukončilo k 31. 12. 2007.9 Schéma 2 - Institucionální uspořádání po roce 2007
Zdroj: PROCHÁZKA, Michal. Jak Evropa pomáhá ve světě? [online]. 2010 [cit. 2012-8-29]. Dostupné z: http://bit.ly/RWbDDO
Navíc byla nastavena pravidelná spolupráce se soukromým sektorem prostřednictvím Platformy podnikatelů pro ZRS a nevládním sektorem, včetně financování některých jeho rozvojových aktivit. Spolupráce s nevládním sektorem probíhá jak na úrovni jednotlivých nestátních neziskových organizací (NNO), tak na úrovni Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS). Dne 1. 6. 2010 pak vstoupil v platnost „Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí“, který tak završil proces transformace ZRS ČR. Tento zákon tak poprvé v historii ČR jednoznačně definuje ZRS a stanovuje podmínky pro uskutečňování ZRS a poskytování humanitární pomoci do zahraničí
8
MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 9 Rozvojová spolupráce ČR (ZRS). Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/rozvojova-spoluprace/rozvojova-spoluprace-cr-zrs.htm
8
hrazených ze státního rozpočtu a jednoznačně vymezuje působnost orgánů státní správy a ČRA v této oblasti. 10 Téhož roku pak vláda schválila i novou „Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na léta 2010 – 2017“, která spolu se „Zákonem o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí“ a „Zásadami zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do Evropské unie“ patří k současným základním strategickým dokumentům v oblasti rozvojové politiky ČR. Zatímco zásady zakotvují postupy pro realizaci ZRS a specifikují zapojení jednotlivých aktérů, představuje koncepce klíčový dokument určující směřování ZRS ve střednědobém horizontu. ČR je v rámci svých rozvojových aktivit vázána také řadou mezinárodních závazků. Vedle Rozvojových cílů tisíciletí přijala počátkem nového milénia např. „Pařížskou deklaraci o efektivnosti pomoci“ (2005) a „Akční agendu z Akkry“ (2008). Dále se od svého vstupu do EU podílí i na unijních rozvojových aktivitách. Rok po vstupu byl např. přijat „Evropský konsensus o rozvoji“.11 Z těchto dokumentů vycházejí i základní principy české ZRS. „Pařížská deklarace“ vyzdvihuje zejména vlastnictví rozvojového procesu rozvojovými zeměmi, což představuje klíčový aspekt k zefektivnění vzájemné spolupráce. ČR tak klade velký důraz na respektování programů připravených samotnými příjemci ZRS definovaných v jejich vlastních národních rozvojových strategiích. Ve vztahu k rozvojovým zemím se pak snaží vystupovat jako partner a zapojit do svých programů co nejširší spektrum místních aktérů. Dále ČR v souladu s „Akční agendou z Akkry“ usiluje o koordinaci své rozvojové politiky s ostatními dárci a podporu administrativních systémů svých partnerských zemí. V budoucnu by mělo docházet i k navyšování podílu poskytované přímé rozpočtové pomoci a nevázané pomoci. ČR se také zavázala podporovat opatření na snižování emisí skleníkových plynů a budování kapacit a přenos technologií v rozvojových zemích a to na
10
Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. In: Sbírka zákonů č. 151 / 2010. 2010. Dostupné z: http://www.czda.cz/editor/filestore/File/Zakon%20o%20ZRS%20151_2010.pdf 11 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9
9
15. konferenci smluvních stran „Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu“ v Kodani v roce 2009.12 ČR se snaží plnit i své mezinárodní závazky ohledně objemu finančních prostředků věnovaných na ZRS, které byly potvrzeny „Hodnotící konferencí k financování pro rozvoj“ v prosinci 2008 v Dauhá a „Závěry Rady EU“ z roku 2005, podle kterých má jako nový členský stát usilovat o dosažení 0,33 % HND v roce 2015.13 V roce 2011 dosahovala ale výše české oficiální rozvojové pomoci – Official Development Assistance (ODA) stejně jako loni pouhých 0,13 % HND. Konkrétně se jedná o částku 4,4 mld. Kč, z níž 30 % bylo použito na bilaterální ODA a 70 % na multilaterální, zejména ve formě příspěvků do rozpočtu EU a do Evropského rozvojového fondu (EDF).14 Graf 1 - Podíl bilaterální a multilaterální spolupráce na celkovém objemu ODA ke konci roku 2011
30%
70%
Dvoustranná spolupráce
Mnohostranná spolupráce
Zdroj: MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR
Díky svému mandatornímu charakteru převažuje mnohostranná pomoc dlouhodobě nad dvoustrannou. Z hlediska sektorového zaměření dvoustranné ODA věnovala ČR v roce 2011 velkou pozornost posilování kapacit státní správy a podpoře občanské společnosti. Z pohledu teritoriálního zaměření byly největšími příjemci české pomoci země v regionu 12
MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 13 Ibid. 14 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR
10
Asie, zejména kvůli pokračující koncentraci české ZRS do méně zemí a zařazení dvou největších příjemců (Afghánistánu a Mongolska). 15
1.2.Aktéři ZRS ČR MZV je ústředním orgánem státní správy pro oblast zahraniční politiky a koordinuje ZRS. Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra MZV rovněž koordinuje poskytování humanitární pomoci. Od roku 2010 je stěžejní část rozvojové spolupráce realizována v gesci MZV, které při plnění konkrétních úkolů spolupracuje s ostatními resorty. K jeho povinnostem patří:
-
koordinace přípravy a předkládání koncepce ZRS, včetně stanovení teritoriálních a sektorových priorit a výhledu objemu a struktury financí na její poskytování
-
sestavování a předkládání ročních plánů projektů a současně předkládání výročních hodnotících zpráv vládě ČR na základě podkladů gestorů a realizátorů
-
projednávání dohod a spolupráce s přijímajícími zeměmi, koordinace rozvojových aktivit s EU, OECD a dalšími mezinárodními institucemi
-
poskytování informací a popularizace české ZRS, včetně statistického výkaznictví 16
V rámci svého informačního a osvětového programu MZV např. vydávání tiskoviny a publikace, provozuje internetové stránky, spolupracuje s novináři, pořádá konference, semináře, výstavy apod. Vedle toho také finančně podporuje aktivity nevládního a akademického sektoru. Specifické postavení v rámci těchto aktivit má pak globální rozvojové vzdělávání (GRV), které se zaměřuje především na posilování povědomí o rozvojových zemích a rozvojové spolupráci. 17
Implementačním orgánem české ZRS je pak ČRA, která zajišťuje její realizaci. ČRA má na starost zejména: 15
MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR 16 MZV ČR. Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/akteri-zrscr/ministerstvo-zahranicnich-veci-cr.htm 17 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9
11
-
identifikaci vhodných projektů a jejich formulaci
-
vypisování výběrových řízení formou veřejných zakázek i dotací
-
podpis smluv
-
monitoring projektů 18
Meziresortní Rada pro ZRS zase zajišťuje její koordinaci a koherenci, připravuje doporučení ministru zahraničních věcí a vyjadřuje se ke všem zásadním dokumentům v oblasti ZRS. Radu tvoří celkem patnáct členů, zástupci jednotlivých ministerstev, Úřadu vlády, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Českého statistického úřadu. Předsedou Rady je většinou věcně příslušný náměstek ministra zahraničních věcí. Přidruženými členy jsou zástupci ČRA, FoRS a Platformy podnikatelů pro ZRS.19 Důležitou roli hrají i zastupitelské úřady a to zejména při identifikace a formulaci vhodných projektů v programových zemích. V koordinaci s ČRA se také podílejí na monitoringu projektů ZRS v partnerských zemích. České fórum pro rozvojovou spolupráci FoRS je platformou sdružující české NNO a instituce z akademické sféry zabývající se rozvojovou spoluprací, rozvojovým vzděláváním a humanitární pomocí. Hlavním úkolem FoRS je zastupování společných zájmů svých členů a posilování vzájemné spolupráce a vztahů mezi státními institucemi jak v ČR, tak v EU a NNO na poli rozvojové spolupráce. FoRS má celkem padesát osm členů a pozorovatelů. 20 FoRS usiluje o společné zvyšování efektivnosti, kvality a objemu české ZRS a humanitární pomoci. Zaměřuje se především na tvorbu národních i evropských politik týkajících se nejen rozvojové spolupráce, ale i dalších souvisejících otázek, zejména nových zdrojů financování, lidských práv, genderové problematiky, klimatických změn, zemědělství a životního prostředí. 21 18
Ibid. Rada pro ZRS. Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/akterizrs-cr/rada-pro-zrs.htm 20 Neziskový sektor. Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/akteri-zrs-cr/nestatni-neziskove-organizace/neziskovy-sektor.htm 21 Strategie a činnosti FoRS. České fórum pro rozvojovou spolupráci [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.fors.cz/sdruzeni-fors/strategie-a-cinnosti-fors/#.UHwnqq5kgzk 19
12
Na podporu podnikatelských aktivit v rozvojových zemích založily tři z největších asociací zaměstnavatelů v ČR – Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz strojírenské techniky a Asociace podniků českého železničního průmyslu, speciálně zaměřenou NNO Platformu podnikatelů pro ZRS. Tato platforma hledá aktivní členy, kteří mají zájem nejen o účast na rozvojových projektech ale i práci v expertních týmech Platformy a v národní Radě pro ZRS ČR.22 Platforma byla založena v reakci na změny v systému zadávání projektů oficiální rozvojové pomoci ČR, za účelem další podpory účasti českých podnikatelských subjektů na projektech v rozvojových zemích. Platforma zastupuje soukromý sektor v Radě pro ZRS a má tak možnost, v rámci mezinárodně uznávaných principů rozvojové pomoci hájit zájmy podnikatelů a určitým způsobem ovlivňovat i politiku české ZRS.23 Stejně jako FoRS usnadňuje i Platforma sdílení informací a zkušeností mezi svými členy. K jejím dlouhodobým cílům patří zvyšovat úspěšnou účast českých firem v projektech rozvojové pomoci a spolupráce, podporovat dlouhodobé investice v rozvojových zemích s výhodnou pozicí pro české dodavatele technologií a služeb a prosazovat programy rozvojové spolupráce v partnerství veřejného a soukromého sektoru. V současné době Platforma sdružuje dvacet jedna členů.24
22
Podnikatelské subjekty. Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/akteri-zrs-cr/podnikatelske-subjekty.htm 23 O Platformě. Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.ppzrs.org/inpage/o-platforme/ 24 Stanovy Platformy. Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.ppzrs.org/inpage/stanovy-platformy/
13
Schéma 3 - Institucionální zajištění ZRS
Zdroj: KONRÁD, Milan. Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-8-20]. Dostupné z: http://bit.ly/Th5nZm
I kraje a obce se v rámci dotačního titulu „Podpora rozvojových aktivit krajů a obcí v prioritních zemích“ zapojují do ZRS ČR jako její realizátoři. Cílem jejich projektů je především podpora partnerských institucí místní správy a samosprávy, subjektů občanské společnosti a institucí kulturního, sociálního, zdravotního, vědeckého a výzkumného charakteru v cílových zemích. Aktivity a výstupy těchto projektů se primárně zaměřují na přenos know-how, sdílení zkušeností s ekonomickou a společenskou transformací a posilování kapacit pro kvalitní správu věcí veřejných. Projekty musí být v souladu s Rozvojovými cíli tisíciletí a z dotace nelze hradit investiční náklady. 25 Obce a města ČR jsou členy celostátní, dobrovolné, nepolitické a nevládní organizace Svazu měst a obcí České republiky, založené jako zájmové sdružení právnických osob. Svaz vystupuje jako partner pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci a podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. 26 Zaměřuje se především na oblast legislativy a různých opatření, např. strukturální politiky, politiky sociálního začleňování či dotačních titulů, které se dotýkají života obcí. Dále podporuje města a obce v navazování vzájemné partnerské spolupráce.
25
ČRA. Vyhlášení dotace 2013 Kraje. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/TZRRHd Kdo jsme. Svaz měst a obcí České republiky [online]. [cit. 2012-8-3]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cz/svaz-mest-a-obci-cr/kdo-jsme/kdo-jsme.aspx 26
14
Svaz obhajuje zájmy místních samospráv i na evropské úrovni a rovněž se účastní i různých mezinárodních projektů, do jejichž realizace zapojuje své členy. Velmi aktivní je zejména v oblasti transformační spolupráce se zeměmi jihovýchodní a východní Evropy. 27 V současné době Svaz sdružuje dva a půl tisíce obcí, tj., 40 % z celkového počtu obcí v ČR, zastupujících 7,9 mil. obyvatel.28 Posledním z aktérů české ZRS je Akademický sektor, který se zaměřuje zejména na osvětovou činnost v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Studijní programy pro zájemce o rozvojovou problematiku nabízí např. Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola ekonomická v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Karlova v Praze, Masarykova Univerzita v Brně a Česká zemědělská univerzita v Praze. Užitečné informace o české rozvojové spolupráci a humanitární pomoci lze nalézt také na stránkách MZV ČR, ČRA, FoRS, v „Koncepci zahraniční rozvojové pomoci na roky 2002 – 2007“ a na serveru www.rozvojovka.cz. Knihy a publikace vztahující se k problematice rozvojových zemí jsou k dispozici v knihovně Ústavu mezinárodních vztahů, knihovnách výše zmiňovaných univerzit a knihovnách některých NNO např. v knihovně Afrického informačního centra občanského sdružení Humanitas Afrika. Univerzita Palackého v Olomouci navíc každoročně od roku 1998 pořádá pětidenní Letní školu rozvojové spolupráce, kde se zájemci o ZRS mohou seznámit s tématem rozvojové spolupráce (české i mezinárodní) z pohledu různých aktérů – soukromých firem, neziskových organizací, státní správy i Armády ČR. Problematika rozvojových zemí je zde představována jak v rovině teoretické (přednášky), tak i v rovině praktické (interaktivní workshopy). Osvědčily se i bloky, které představují konkrétní organizace působící na poli rozvojové spolupráce či GRV. Od roku 2006 probíhá také Letní škola rozvojové spolupráce pro středoškolské studenty. 29
27
Hlavní cíle. Svaz měst a obcí České republiky [online]. [cit. 2012-8-3]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cz/svaz-mest-a-obci-cr/hlavni-cile/default.aspxobci-cr/kdo-jsme/kdo-jsme.aspx 28 Členská základna. Svaz měst a obcí České republiky [online]. [cit. 2012-8-3]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cz/svaz-mest-a-obci-cr/clenstvi/clenska-zakladna/default.aspx 29 Letní škola rozvojové spolupráce. Katedra rozvojových studií [online]. [cit. 2012-9-1]. Dostupné z: http://www.development.upol.cz/cs_CZ/projekty/letni-skola
15
Co se týče podílu čerpaných prostředků na projekty v rozvojových zemích v rámci dvoustranné ZRS ČR, připadlo v roce 2011 37 % z celkového objemu 486 mil. Kč na projekty realizované podnikatelskými subjekty, 34 % na NNO, 5 % na státní orgány, příspěvkové organizace a subjekty územní samosprávy a 8 % na rozvojové aktivity univerzit. Místní subjekty v partnerských rozvojových zemích realizovaly 13 % objemu prostředků a 3 % prostředků bylo uskutečněno také prostřednictvím mezinárodních organizací systému OSN.30 Graf 2 - Podíl jednotlivých aktérů na realizaci projektů v rámci dvoustranné ZRS ČR ke konci roku 2011
Podnikatelské subjekty
12,86%
NNO
2,76%
37,13%
8,37% 4,74%
Státní orgány, příspěvkové a rozpočtové organizace a subjekty územní samosprávy Univerzity a vysoké školy
34,14% Místní subjekty v partnerských zemích Mezinárodní organizace
Zdroj: MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR
Částka 486 mil. Kč šla nejen na realizaci velkých dvoustranných/trojstranných projektů a malých lokálních projektů v zahraničí, ale i na realizaci osvětových projektů a projektů na podporu kapacit místních NNO v ČR a v EU.
30
MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR
16
1.3.Formy ZRS ČR ČR
poskytuje
rozvojovou
spolupráci
ve
dvou
základních
formách:
bilaterální – poskytovanou přímo rozvojové zemi a multilaterální – poskytovanou prostřednictvím mezinárodní organizace. 1.3.1. Bilaterální rozvojová spolupráce
Součástí bilaterální rozvojové spolupráce ČR jsou dvoustranné/trojstranné rozvojové projekty
v zahraničí,
projekty
transformační
spolupráce,
projekty
Provinčního
rekonstrukčního týmu v Afghánistánu, humanitární pomoc, stipendia pro studenty z rozvojových zemí, pomoc uprchlíkům na území ČR, projekty mezinárodních organizací, rozvojové vzdělávání, osvěta, podpora domácích NNO, civilní mise, mírové operace, rozvojové a humanitární aktivity krajů a obcí, rozvojové aktivity vysokých škol a další. Součástí bilaterální ZRS je i odpouštění a restrukturalizace dluhu rozvojovým zemím, to však ČR v roce 2011 nerealizovala.31 Celkové výdaje na dvoustrannou ODA ČR v roce 2011 činily 1,35 mld. Kč. Konkrétní objem finančních prostředků připadající na jednotlivé formy české ZRS je uveden v tabulce v příloze 1. Mezi její největší příjemce patřil Afghánistán, Mongolsko, Moldavsko, Bosna a Hercegovina a Srbsko. Z hlediska sektorového směřoval největší objem finančních prostředků na posilování kapacit státní správy a podporu občanské společnosti ve světě, vzdělávání, zásobování vodou a zemědělství. 32 Formy české ZRS Stěžejní formou české ZRS i největší položkou v rozpočtu vyčleněném na dvoustrannou rozvojovou spolupráci jsou rozvojové projekty zaměřující se na rozvoj lokálních komunit v partnerských zemích. ČR se v rámci těchto projektů soustředí především na technickou spolupráci (poradenství, předávání know-how, organizace seminářů, apod.), kde může uplatit své komparativní výhody. Zvláštní skupinou těchto projektů jsou tzv. malé lokální projekty realizované v rozvojových zemích zastupitelskými úřady ČR. Ty mohou díky dobré znalosti místního prostředí efektivněji alokovat prostředky české ZRS mezi místní
31 32
Ibid. Ibid.
17
subjekty a podpořit tak malé přesně cílené aktivity komplementární s národními rozvojovými plány. 33 Kromě rozvojových projektů v partnerských zemích, se do dvoustranné ZRS řadí také dotační projekty zaměřené na rozvojové vzdělávání, osvětovou činnost a podporu místních NNO v ČR, projekt technické spolupráce v oblasti řízení veřejných financí realizovaný Ministerstvem financí a program v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu „Aid for Trade“, který se orientuje na posilování zapojení partnerských zemí do mezinárodního obchodu nejen prostřednictvím vytváření obchodních politik a regulatorního rámce, ale např. i prostřednictvím rozvoje domácího trhu, místních produkčních kapacit a tržních institucí formou přenosu zkušeností a know-how. Důraz je kladen i nabudování infrastruktury na podporu obchodu. 34 Další formu ZRS představují trojstranné rozvojové projekty, při kterých dochází ke kofinancování projektů s jinými dárci, např. Evropské komise (EK). Podmínkou těchto projektů je vždy spolufinancování projektu z jiného zdroje minimálně ve výši 50 % celkových nákladů projektu a jejich smyslem je spolupráce mezi subjekty z ČR, z další vyspělé země a země rozvojové.35 České subjekty tak mohou uplatnit své komparativní výhody v nových teritoriích a sektorech, posilovat své kapacity a získat cenné zkušenosti od svých zahraničních partnerů. Témata projektů jsou různá a sahají od osvěty české společnosti až po konkrétní projekty spolupráce v rozvojových zemích. K dlouhodobějším trilaterálním projektům patří např. projekt Člověka v tísni (ČvT) Studentské filmové kluby Jeden svět na školách, spolufinancovaný EK, anebo GLEN – Společně pro rozvojové vzdělávání po Evropě, jehož hlavním donorem je německý ASA program. GLEN je v ČR realizován organizací Inex. V roce 2011 bylo podpořeno čtyřicet čtyři trilaterálních projektů částkou 25,8 mil. Kč.36 33
MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 34 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR 35 ČRA. Základní informace o trilaterálních projektech. 2012. Dostupné z: http://www.czda.cz/editor/filestore/File/info_o_trilateralce_na_web.pdf 36 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR
18
Na rozdíl od ZRS je cílem humanitární pomoci především zabránit ztrátám na životech, zmírnit lidské utrpení a zamezit újmě na zdraví obyvatelstva zasaženého mimořádnou událostí, zejména přírodní katastrofou nebo ozbrojeným konfliktem. Humanitární pomoc tedy zahrnuje nejen okamžitou reakci, ale i následnou pomoc při obnovování základních životních podmínek a to až do doby dvou let od vypuknutí krize. 37 Poskytování humanitární pomoci není nijak teritoriálně omezeno a z hlediska sektorového zaměření se svou podstatou orientuje zejména na oblast sociálního rozvoje, životního prostředí a zemědělství. I při poskytování tohoto druhu pomoci se ČR snaží uplatňovat průřezové principy ZRS zdůrazňující demokratickou správu věcí veřejných a dodržování základních lidských, ekonomických, sociálních a pracovních práv příjemců pomoci. Dlouholetou tradici má i poskytování vládních stipendií ke studiu na veřejných vysokých školách studentům z rozvojových zemí. Jen v průběhu roku 2011 v ČR studovalo pět set třicet dva vládních stipendistů z šedesáti osmi zemí, přičemž každoročně je udělováno dalších sto třicet nových stipendijních míst. 38 Tato forma bilaterální ZRS je ve společné gesci MZV a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která při jeho naplňování úzce spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví. V současnosti celá koncepce poskytování vládních stipendií ale vykazuje značné nedostatky a připravuje se její reforma. 39 Za účelem zvyšování kvality vysokého školství v programových a prioritních zemích programu ZRS ČR, jsou do rozvojových zemí vysíláni i čeští učitelé, kteří pak působí přímo v partnerských institucích a realizují výuku a vědeckou práci s cílem zvýšit odbornost a kvalitu tamního vysokoškolského studia.40 Na základě „Úmluvy o právním postavení uprchlíků“ z 28. července 1951 poskytuje ČR útočiště osobám, které mají oprávněné obavy z pronásledování z politických, náboženských či rasových důvodů. Následná pomoc uprchlíkům na území ČR pak 37
MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 38 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR 39 ÚMV. Analýza poskytování vládních stipendií ke studiu na veřejných vysokých školách občanům z rozvojových zemí. 2004. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/397200/Analyza_poskytovani_stipendii___zkracena_verze.pdf 40 ČRA. Vyhlášení dotace 2012 Zahraniční vysílání učitelů. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/Th9CnP
19
spočívá zejména v krytí nákladů na základní životní a sociální vybavení, zdravotnickou péči, jazykové a všeobecné vzdělání a výdaje, které zahrnují poradenskou činnost a sociokulturní kursy, např. aktivity související s vyřizováním právních formalit, hledáním práce a ubytování. Pomoc je poskytována jak prostřednictvím státních institucí (Správa uprchlických zařízení), tak ve spolupráci s místní samosprávou a NNO.41 Teritoriální a sektorové priority Vzhledem k roztříštěnosti české ZRS stanovila „Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce na období léta 2010 – 2017“ nové teritoriální priority. Při jejich výběru byly uplatněny čtyři okruhy kritérií: –
dvoustranné a rozvojové vztahy s ČR
–
potřebnost rozvojové spolupráce na straně partnerské země
–
připravenost země pomoc přijímat
–
zohlednění spolupráce s ostatními dárci
Jelikož zvolená kritéria do jisté míry odrážejí stav řádné správy věcí veřejných v daných zemích, rozhodla se ČR podporu řádné správy věcí veřejných zařadit do průřezových témat české ZRS.42 ČR se v rámci rozvojové spolupráce zaměřuje jak na země, kde již existuje nějaký strategický dokument pro omezování chudoby a trvale udržitelný rozvoj, tak na ty nejméně rozvinuté země. V souladu se svými závazky se ČR také snaží koordinovat a harmonizovat své aktivity s ostatními donory a výrazně se profilovat v těch prioritních zemích, v jejichž sektorech má určitou komparativní výhodu. V roce 2009 se např. přihlásila k roli tzv. zastupujícího koordinátora EU v Moldavsku a Mongolsku. 43 Na základě zmíněných kritérií bylo tedy pro období 2010 – 2017 rozhodnuto směřovat ZRS ČR do dvou skupin zemí. První skupinu tvoří tzv. Prioritní země s programem
41
MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR 42 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 43 Ibid.
20
spolupráce tedy země programové 44, s nimiž mají být vypracovány ucelené programy spolupráce vycházející z jejich národních rozvojových strategií. Druhou skupinou jsou tzv. Prioritní země bez programu spolupráce, neboli země projektové, kde bude spolupráce probíhat na bázi individuálních projektů, které však budou do značné míry tvořit promyšlený celek, a navážou také na další bilaterální i multilaterální aktivity ČR v daných zemích.45 Specifickou skupinu zemí tvoří Angola, Jemen, Vietnam a Zambie, ve kterých bude česká spolupráce pokračovat v jiném rozsahu a zaměření než v předchozím programovém období a to s cílem důstojně završit zde své rozvojové působení a zabezpečit trvalou udržitelnost realizovaných projektů. Většina takovýchto projektů by měla být spravována příslušnými zastupitelskými úřady ČR v rámci malých lokálních projektů. Co se sektorových priorit týče, snaží se ČR zaměřit na oblasti, ve kterých má jasnou komparativní výhodu a přidanou hodnotu, např. kde by mohla uplatnit své zkušenosti s procesem politické, ekonomické a společenské transformace. Sektorové priority by navíc měly reflektovat obecné priority mezinárodního společenství a dělbu práce s ostatními donory. Pro období 2010 – 2017 tak bylo rozhodnuto soustředit českou ZRS do sektoru životního prostředí, zemědělství, sociálního rozvoje (vč. vzdělávání, sociálních služeb a zdravotnictví), podpory demokracie, lidských práv a společenské transformace a ekonomického rozvoje (vč. energetiky). 46 ČR se snaží přispět k pozitivnímu vývoji v partnerských zemích i prostřednictvím tzv. průřezových principů, na jejichž zohlednění trvá v rámci jednotlivých rozvojových projektů. K těmto principům patří již zmiňovaná řádná správa věcí veřejných, šetrnost k životnímu prostředí a klimatu a dodržování lidských práv příjemců projektů, včetně rovnosti mužů a žen.47 Doplňkem bilaterální rozvojové spolupráce ČR jsou i individuální projekty v jiných rozvojových zemích, to ale pouze tehdy, pokud jsou v souladu s koncepcí ZRS 44
Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko a Mongolsko. Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území a Srbsko. 46 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 47 Ibid. 45
21
a odpovídají jejím cílům, principům a kritériím. Navíc musejí odrážet poptávku ze strany přijímající země. 1.3.2. Multilaterální rozvojová spolupráce
K úspěšnému řešení problémů v oblasti mezinárodního obchodu, změny klimatu, daňové problematiky, boje proti korupci, bezpečnosti a migrace je nutná vzájemná koordinace a spolupráce mezi jednotlivými donory. Z toho důvodu je v současné době kladen stále větší důraz na multilaterální rozvojovou spolupráci, na kterou jde i 70 % české ODA. Nejčastějším způsobem zapojení ČR do činnosti mezinárodních organizací je poskytování finančního příspěvku do rozpočtu dané organizace. Kromě povinných členských příspěvků poskytuje ČR finanční podporu jednotlivým organizacím i na dobrovolné bázi. Dále usiluje o přímé zapojení českých expertů do rozvojových projektů realizovaných mezinárodními organizacemi a podporuje i jejich konkrétní aktivity v partnerské rozvojové zemi. ČR je zastoupena také v řídících a výkonných orgánech těchto institucí. 48 Součástí multilaterální rozvojové spolupráce jsou tedy zejména příspěvky do rozpočtu EU a EDF, povinné i dobrovolné příspěvky organizacím a fondům OSN (bez určení na konkrétní projekt), příspěvky skupině Světové banky a regionálním rozvojovým bankám a příspěvky mezinárodním nevládním organizacím (Červený kříž apod.). Příspěvky do jednotlivých organizací za rok 2011 jsou uvedeny v příloze 2.49 Zaměření aktivit a priority jednotlivých organizací musí být v souladu se zájmy ČR.50 V rámci systému OSN usiluje ČR zejména o zefektivnění spolupráce mezi jednotlivými organizacemi zaměřenými na rozvoj a přímo spolupracuje s těmi, které se účastní aktivit komplementárních k aktivitám české ZRS. Dlouhodobě spolupracuje ČR zejména s Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodní organizací práce (ILO) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a finančně podporuje vysílání českých
48
MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR 49 KONRÁD, Milan. Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-8-20]. Dostupné z: http://bit.ly/Th5nZm 50 VLÁDA ČR. Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie. 2004. Dostupné z: http://bit.ly/UqJHZ6
22
dobrovolníků v rámci Organizace OSN pro dobrovolníky (UNV). 51 Českých dobrovolníků se od roku 1995 do rozvojových programů a mírových misí OSN zapojilo více jak dvě stě.52 Jedním z hlavních programů, do něhož ČR od roku 2000 směřuje své příspěvky na multilaterální rozvojovou pomoc, je Rozvojový program OSN (UNDP). UNDP je hlavním orgánem OSN pro koordinaci rozvojové činnosti, který se zaměřuje především na problematiku odstraňování chudoby, podpory demokratického vládnutí, vztahu životního prostředí a udržitelného rozvoje, dopadu klimatické změny na rozvoj a zmírňování následků hospodářské a finanční krize v oblasti rozvoje. 53 Od roku 2004 se ČR podílí i na formulaci a realizaci rozvojové politiky EU, která je jako celek největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci. Rozvojové aktivity ČR by tak měly být koordinovány a harmonizovány s těmi evropskými a měly by se vzájemně doplňovat a posilovat. Z toho důvodu se tedy ČR bude i nadále snažit profilovat ve vybraných prioritních zemích, kde může nejlépe uplatit zejména své zkušenosti z období hospodářské transformace. Systém vnější spolupráce EU je tvořen sedmi nástroji financovanými z rozpočtu EU a Evropským rozvojovým fondem (EDF). Nejvýznamnějšími nástroji z hlediska objemu rozvojových programů jsou kromě EDF tři geograficky zaměřené nástroje: Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), který se věnuje zejména rozvojovým zemím Asie a Latinské Ameriky, Nástroj předvstupní pomoci (IPA) a Nástroj evropského sousedství a partnerství (ENPI). Z hlediska priorit zahraniční politiky je pro ČR významný také tematicky zaměřený Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a tematické programy instrumentu DCI. Členský příspěvek do rozpočtu EU vykazatelný jako ODA v roce 2011 činil 2,25 mld. Kč. 54
51
MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 52 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR 53 Ibid. 54 Ibid.
23
Implementační nástroj „Dohody z Cotonou“ – EDF, je určen na pomoc těm nejchudším státům z Afriky, Karibské oblasti a Tichomoří (ACP) a ČR do něj přispívá od roku 2011.55 V roce 2011 přispěla ČR do fondu EDF částkou 304 mil. Kč. 56 EU a její členské státy také aktivně podporují úsilí rozvojových i nejméně rozvinutých zemí zapojit se do mezinárodního obchodu, které je zakotveno v „Rozvojovém programu z Dauhá“, který byl formulován na 4. Ministerské konferenci WTO v roce 2001. V posledních letech se ČR podílela i na financování programu na podporu obchodu „Aid for Trade“, jehož koordinátorem v oblasti organizace, monitorování a pravidelného vyhodnocování je právě WTO. Co se týče mezinárodních finančních institucí, jsou pro ČR z hlediska ZRS významné zejména aktivity realizované Světovou bankou (WB), Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropskou investiční bankou (EIB). Ve spolupráci s WB je klíčová zejména finanční podpora Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), která se zaměřuje na pomoc těm nejchudším zemím světa prostřednictvím bezúročných půjček a grantů na programy podporující hospodářský růst a zlepšování životních podmínek místních obyvatel. V rámci EBRD vstoupila ČR do „Fondu zemí západního Balkánu“ a založila vlastní „Český fond technické asistence“, v rámci EIB zase poskytuje záruky na operace banky v zemích ACP.57 V budoucnu by se ČR měla stát členem Výboru pro rozvojovou spolupráci OECD – DAC, v němž má od svého vstupu pozorovatelský status, což ČR umožňuje využívat veškeré zprávy, informační i statistické databáze OECD. DAC zajišťuje zejména soudržnost pravidel v oblasti rozvojové spolupráce a přináší nové podněty k jejich tvorbě a implementaci.58 V současnosti je členem DAC pouze dvacet tři států ze třiceti čtyř zemí OECD a EU jako celek.
55
MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 56 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR 57 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 58 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR
24
1.4.Stručná charakteristika některých dalších forem ZRS V EU jsou běžné i jiné formy rozvojové spolupráce, které ČR zatím příliš nevyužívá. Jednou z nich jsou např. zvýhodněné exportní úvěry, které jsou s určitými úlevami na nákladech financování poskytovány veřejným subjektům v těch nejchudších rozvojových zemích. ČR by takovéto typy úvěrů mohla poskytovat formou kombinace finančních prostředků ze státního rozpočtu, tedy grantu, a exportního úvěru České exportní banky (ČEB) s pojištěním u Exportní garanční pojišťovací společnosti (EGAP).59 Další formou ZRS, ke kterému vyzývá i „Akční agenda z Akry“, je přímá rozpočtová podpora. ČR zatím ale považuje za přínosnější realizovat rozvojovou spolupráci prostřednictvím vlastních aktérů a posilovat jejich kapacity tak, aby se v budoucnu byli schopni ve větší míře zapojit i do rozvojových projektů financovaných z EU. V rámci zvyšování efektivity by se v budoucnu dalo uvažovat i o delegování spolupráce, což spočívá v přenosu výkonu ZRS na jiného dárce, který má pro působení v dané zemi lepší předpoklady.60 Novou formou, která by se do systému české ZRS mohla po zpracování metodiky zařadit již v příštím plánovacím období, je podle „Koncepce ZRS na období 2010 – 2017“ mikrofinancování, které je podrobně rozebráno v následující kapitole.
59
MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 60 Ibid.
25
2. Mikrofinance Mikrofinance, tak jak jsou tradičně chápány, by se daly definovat jako nástroj pro poskytování úvěrových, spořitelních, pojišťovacích a dalších finančních služeb těm podnikatelům rozvojových zemí, kteří nemají přístup k formálnímu finančnímu systému, tedy k bankám a pojišťovnám. Za mikroúvěr jak pak označována půjčka v hodnotě řádově několika desítek či stovek dolarů, určená na podporu jejich podnikatelské činnosti, poskytována skrze mikrofinanční instituce (MFI), které mají nejčastěji formu NNO, družstev či některé z obchodních společností 61 I ve vyspělých zemích však žijí lidé, kterým je z různých důvodů odepřen přístup k úvěru a mikrofinance tak již dnes nejsou jen doménou rozvojových zemí. K nejčastěji znevýhodňovaným skupinám patří příslušníci národnostních menšin, přistěhovalci, handicapovaní občané, drobní řemeslníci a farmáři. Vyspělé státy se tak přiklonily k mikrofinancím,
jako
k nástroji
v boji
proti
chudobě,
sociálnímu
vyloučení
a nezaměstnanosti také na své vlastní půdě, jejich koncept se však od mechanismů aplikovaných v rozvojových zemích podstatně liší. Vzhledem k tematickému zaměření mé diplomové práce se ale v následujících kapitolách budu zabývat mikrofinancemi pouze v jejich tradičním pojetí.
2.1.
Mikrofinance jako forma ZRS v EU
V řadě zemí EU/EHP jsou mikrofinance již dlouhou dobu považovány za součást ZRS. Např. odborníci německé rozvojové spolupráce začali finanční instituce zemí Jihu studovat již před více než třiceti lety. 62 Jejich cílem tehdy bylo zjistit, jak spořitelní a úvěrové produkty zpřístupnit i početným skupinám obyvatel, dlouhodobě vyloučeným z finančního systému a právě tehdy získaly mikrofinance v rámci německé ZRS své nezastupitelné místo. V roce 2004 již Německá rozvojová agentura (GIZ) podporovala mikrofinanční operace ve více než čtyřiceti zemích.63
61
Mikrofinancím obecně se podrobně věnuje první kapitola mojí bakalářské práce „Analýza mikrofinančních institucí v Bolívii“. O jejich vývoji a způsobu fungování se tak případní zájemci mohou dozvědět tam. Dostupné z: http://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/About/Academic.jsf 62 Microfinance. GIZ [online]. [cit. 2012-9-12]. Dostupné z: http://www.giz.de/Themen/en/6033.htm 63 Microfinance operations. GIZ [online]. [cit. 2012-9-12]. Dostupné z: http://www.giz.de/Themen/de/SID5E246891-D5185B4C/dokumente/en-gtz-MF-Operations-Schliwa.pdf
26
K dalším významným aktérům s dlouhodobou historií z oblasti podpory a zprostředkování mikrofinančích služeb v rozvojových zemích patří také severské země a Nizozemí. Již v roce 2002 byly do mikrofinančích aktivit skrze sto šedesát projektů zapojeni např. Norská rozvojová agentura (NORAD), Norský investiční fond pro rozvojové země (NORFUND) a třináct NNO.64 I když podle posledního reportu z února 2011 nedošlo za posledních deset let k nijak výraznému nárůstu aktérů ani projektů zapojených do mikrofinancování, celková částka investovaná do mikrofinančního sektoru vzrostla o 78 %. Příčinou takového nárůstu byl především vznik Norské mikrofinanční iniciativy (NMI) v roce 2008, spojující soukromé investory s veřejným sektorem zastoupeným prostřednictvím NORFUND. 65 Zatímco celkový objem finančních prostředků určených na pomoc rozvojovým zemím v rámci ZRS tedy postupně roste, podpora mikrofinancí prostřednictvím NNO v důsledku odklonu vlády od financování NNO směrem k investičně založeným entitám typu NORFUND a NMI během posledních deseti let klesla o více než polovinu. Mikrofinance jsou v současné době většinou norských aktérů tedy chápány jako investice se sociálním rozměrem a NORAD a NMI jsou jejich hlavními propagátory. Podle posledních průzkumů se také většina norských NNO podporujících mikrofinance snaží podporovat mikrofinance přímo anebo prostřednictvím programů, zaměřených primárně na mikrofinance, což naznačuje zásadní změnu ve vnímání mikrofinancí a uznání, že mikrofinance jsou speciální formou služby, která ke svému řádnému fungování vyžaduje specializované programy a instituce. Pouze 18 % z celého portfolia projektů NNO zaměřených na mikrofinance bývá součástí větších integrálních projektů s jiným cílem. 66 Výše nastíněné tendence zachycuje následující tabulka.
64
NORAD. Building demand-led and pro-poor financial systems. 2003. ISBN 82-7548-065-5. Dostupné z: http://bit.ly/10zTJug 65 NORDIC CONSULTING GROUP. Inventory of Microfinance Activities Supported by Norway. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/XFGavI 66 Ibid.
27
Tabulka 1 - Počet realizovaných mikrofinančních projektů/náklady podle typu organizace (v mil. NOK) Typ organizace/rok
1998
Vláda (MZV + NORAD + norská velvyslanectví + NORFUND) NNO (jejich zdroje částečně pocházejí také z MZV/NORAD) Venture kapitálové fondy/komerční investoři (jejich zdroje částečně
2006
2010
15/29
7/65
9/105
150/238
116/100
131/101
N/A
N/A
18/271
165/267
123/165
158/477
pocházejí také z MZV/NORAD + NORFUND) Celkem
Zdroj: NORDIC CONSULTING GROUP. Inventory of Microfinance Activities Supported by Norway. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/XFGavI
V roce 1998 bylo 67 % z rozpočtu MZV/NORAD určeného na mikrofinancování použito k přímé podpoře patnácti mikrofinančních projektů v Asii, Africe a Latinské Americe jako např. Grameen Bank v Bangladéši a PRIDE v Tanzánii a Ugandě, zbylých 33 % bylo alokováno do mikrofinančních projektů norských NNO. Naproti tomu v roce 2010 byly přímo podpořeny už jen dvě mikrofinanční instituce – Women's World Banking a BRAC Jižní Súdán. Navíc MZV/NORAD pokračuje v podpoře Nezávislého výzkumného centra (CGAP), což dohromady představuje 59 % z podpory rozpočtu, zatímco zbývajících 41 % bylo rozděleno mezi NNO a NMI. Norská oficiální rozvojová spolupráce určená k podpoře mikrofinančních projektů se tak snížila z 0,82 % na 0,12 %.67 Nejzásadnější změnou v norském mikrofinančním paradigmatu však zůstává vstup soukromého sektoru za použití kombinace soukromých a veřejných prostředků k investicím do MFI čí mikrofinančních fondů (MIV). NORFUND a soukromý sektor se nyní v Norsku podílí zhruba na 75 % všech zdrojů směřujících na podporu mikrofinančních aktivit.
67
Ibid.
28
Graf 3 - Podíl jednotlivých aktérů na zdrojích pro mikrofinanční sektor ke konci roku 2010.68
7%
20%
48%
NNO
25%
Soukromý sektor
NORFUND
MZV/NORAD
Zdroj: NORDIC CONSULTING GROUP. Inventory of Microfinance Activities Supported by Norway. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/XFGavI
Velké neziskové organizace jako Strømme Foundation, CARE Norway a Norwegian Mission Alliance, jejichž značná část portfolia směřuje do mikrofinančních aktivit, v současné době usilují o rozvoj lokálních trvale udržitelných MFI a MIV s menšími nároky na dodatečnou podporu z norské strany. Trend přesměrovat finanční prostředky do trvale udržitelných aktivit generující výnosy je tedy zřetelný jak na úrovni celonárodní, tak na úrovni jednotlivých institucí, v tomto případě i NNO. Na rozdíl od NORFUND a NMI, jenž většinou investují do velkých finančních zprostředkovatelů a rozkládají tak riziko mezi více MFI, nevládní organizace většinou poskytují finanční prostředky ve formě podpory nebo investice přímo konkrétnímu mikrofinančnímu programu či instituci. Některé z nich se tak zásadním způsobem zasadily o rozvoj nových MFI a v některých případech se dokonce podílely na jejich vzniku např. poskytnutím počátečního kapitálu. Důležitým aktérem, který v Norsku významně přispívá k aplikaci správných postupů při implementaci mikrofinančních projektů a k jejich celkové propagaci je rozvojová asociace Norwegian
Development Network,
která
v roce 1999
založila
specializovanou
mikrofinanční skupinu. 69 Tato skupina slouží především pro vzájemné sdílení zkušeností a výměnu informací mezi jednotlivými členy a hostujícími experty a organizacemi. 68
NNO a soukromý sektor bez příspěvků MZV/NORAD a NORFUND. Thematic Group Microfinance. Bistandstorget [online]. [cit. 2012-9-18]. Dostupné z: http://www.bistandstorget.no/newsread/news.asp?n=5045&wce=StandardEnglish 69
29
Smyslem je šíření dalších inovací, přenos ověřeného know-how a zlepšení v oblasti monitorování svého vlastního projektového portfolia. Obdobné asociace/fóra se ze strany svých členů i veřejnosti těší velké oblibě a můžeme je nalézt např. i v Dánsku – Danish Forum for Microfinance, Nizozemí – Netherlands Platform for Microfinance a Velké Británii, jejíž Microfinance Club UK sdružuje dokonce tři sta šedesát členů z řad NNO, soukromých podniků, vládních organizací, vysokých škol a široké veřejnosti. Zkušenosti z dalších zemí Velmi propracovaný je i finský model, který k podpoře mikrofinancí, ať již ve formě technické pomoci či financování využívá rovnou tři kanály: bilaterální projekty, podpora NNO a podpora FINNFUND. Co se týče uspokojování potřeb těch opravdu nejchudších a nejzranitelnějších, finské MZV uznává komparativní výhodu NNO a objem pomoci poskytovaný skrze neziskové organizace hodlá i nadále v budoucnu zvyšovat. V roce 2005 dalo pět největších reportujících
finských
NNO
na
podporu
mikrofinančních
projektů
odhadem
700 tis. EUR. 70, v registru MZV se ale již nacházelo více než dvě stě NNO deklarujících mikrofinanční aktivity v rozvojových zemích.71 Ve srovnání s ostatními severskými NNO je jejich celková finanční podpora ale velmi skromná. Např. ve Švédsku jen církevní organizace Church of Sweden investovala 3,3 mil. EUR do dvou mikrofinančních zprostředkovatelů a vyplatila dodatečných 1,6 mil. EUR 72 dalším lokálním MFI ve formě navýšení jejich úvěrových portfolií a technické pomoci.73 Naopak v oblasti bilaterálních projektů můžeme z finančního hlediska v posledních letech vypozorovat spíše útlum. Většina mikrofinančních aktivit podporovaných prostřednictvím 70
Ve Finsku si 20 % výdajů hradí sama NNO, zbytek spolufinancuje MZV. MFA FINLAND. Review of Finnish Microfinance Cooperation. 2006. ISBN 951-724-570. Dostupné z: http://www.oecd.org/derec/finland/39592375.pdf 72 Ibid. 73 Švédská rozvojová agentura (SIDA) totiž v roce 2005 zvýšila svou podporu mikrofinančnímu sektoru na 18,5 mil. EUR a celkově tak podpořila šedesát šest projektů, zatímco finská bilaterální a multilaterální rozvojová pomoc zaměřená na mikrofinance klesla v témže roce na pouhý 1 mil. EUR. Jen pro srovnání podpora NORAD činila v roce 2005 9 mil. EUR. 71
30
bilaterální pomoci a NNO bývá totiž součástí větších integrálních projektů a spíše než na udržitelnost mikrofinančního systému, bývá zaměřena na podporu svého primárního cíle. Z tohoto důvodu dochází v posledních letech ze strany finské vlády ke snižování bilaterálních závazků zaměřených na mikrofinance a roste podpora CGAP a aktivit skrze FINNFUND, jehož investice kromě zpřístupnění mikrofinančních služeb širší vrstvě chudých obyvatel poskytují i solidní výnosy. I Dánská rozvojová agentura (DANIDA) vnímá mikrofinance jako účinný nástroj v boji proti chudobě. Podpora mikrofinancí je obvykle součástí programů, kde rozvoj soukromého sektoru hraje klíčovou roli a je plně v souladu s prioritami a potřebami partnerské země. V roce 2007 uvedlo dvacet devět ze sto třiceti pěti dotazovaných NNO, že jsou nějaký způsobem zapojeni do podpory mikrofinancování a dalších sedmnáct projevilo o mikrofinanční aktivity zájem.74 Stejně jako ve Finsku i v Dánsku jsou mikrofinanční aktivity většinou zakomponovány do větších integrálních projektů a jen několik málo z nich usiluje o rozvoj specializovaných MFI, což je podle CGAP jednou z hlavních překážek pro další šíření trvale udržitelných mikrofinančních služeb. V současné době se k podpoře mikrofinancí v rozvojovém světě hlásí padesát dánských NNO, soukromých společností a finančních institucí sdružených v rámci Danish Forum for Microfinance, které bylo jako zastřešující organizace založeno v roce 2009. Jeho cílem je usnadnit budování kapacit jednotlivých aktérů a zefektivnit jejich zapojení do mikrofinancování, které je co do strategické komplexnosti velmi fragmentované a slabé. 75 Ačkoliv jsou dánské NNO na poli mikrofinancí co do počtu projektů dominantním aktérem (jsou odpovědné za zhruba 90 % všech projektů), žádná z nich se dosud nespecializuje pouze na mikrofinance a ani jejich lokální partneři nepatří ke specializovaným MFI. Většina z nich pracuje především se spořitelními a úvěrovými skupinami a zaměřuje se na budování kapacit. Jejich lokálními partnery jsou tedy instituce specializované spíše na utváření svépomocných skupin, než na poskytování finančních služeb.76
74
DANIDA. Danish NGOs and microfinance. 2007. Dostupné z: MFA FINLAND. Review of Finnish Microfinance Cooperation. 2006. Dostupné z: http://www.oecd.org/derec/finland/39592375.pdf 75 DANISH FORUM FOR MICROFINANCE. Danish Forum for Microfinance [online]. [cit. 2012-9-23]. Dostupné z: http://www.mikrofinans.dk/english.html 76 DANISH FORUM FOR MICROFINANCE. Microfinance in Denmark. 2010. Dostupné z: http://bit.ly/Y6cxT8
31
Obecně ale můžeme říci, že se s jistým časovým zpožděním vydávají ve šlépějích norských NNO a usilují o zefektivnění svých mikrofinančích aktivit, anebo od nich úplně upouštějí, což vede k menšímu počtu více specializovaných institucí pro oblast mikrofinancí.77 Inspirován norskou zkušeností byl zřejmě i vznik investičního fondu Danish Microfinance Partners, založeného mimo jiné i dánským investičním fondem pro rozvojové země (IFU). Ten se zaměřuje na investice ve formě equity do MFI za účelem posílení jejich úvěruschopnosti, tak aby byly schopné podpořit začínající podnikatele v rozvojových zemích, kteří díky nim budou moci rozšířit či založit svůj vlastní podnik. Návratnost z těchto investic by měla být konkurenceschopná pro dánské investory. Další dánští institucionální investoři, např. Andelskassen Oikos, investují do mikrofinancí i formou dluhu. Mikrofinanční aktivity jsou buď základním pilířem jejich obchodního modelu anebo součástí jejich CSR.78 Dánsko má i svůj mikrofinanční portál MYC4, který skrze spolupráci s lokálními MFI spojuje soukromé investory přímo s mikropodnikately a malými a středními podniky v Africe. Tento portál vznikl jako součást CSR aktivity dánské kooperativy FDB, která vlastní několik řetězců supermarketů. Celkový rozpočet vyčleněný dánskými organizacemi na mikrofinance v roce 2010 činil 85 mil. DKK, nepočítaje 400 mil. DKK alokovaných do Danish Microfinance Partners fondu. Zhruba 86 % těchto finančních prostředků šlo z rozpočtu DANIDA, dalších 13 % byly vlastní zdroje NNO (sbírky, členské poplatky aj.) a na zbylé 1 % připadly příspěvky od WB, EU, UNHCR, SIDA, Rockwool Foundation aj.79 Většina těchto prostředků je potom použita na budování kapacit, zejména vzdělávání budoucích příjemců mikroúvěrů a vytváření spořitelních a úvěrových skupin. Jen malá část je použita na budování kapacit stávajících a již zaběhlých MFI. Financování úvěrového portfolia jednotlivých MFI je také spíše minoritní a probíhá nejčastěji formou dluhu. Neobvyklé nejsou ale ani revolvingové fondy a přímé granty. Jen pro srovnání v Norsku dosáhly výdaje na mikrofinance za rok 2010 477 mil. NOK, z čehož NORFUND, NMI a Kolibri Kapital sami investovali více než 350 mil. NOK do 77
DANISH FORUM FOR MICROFINANCE. Danish Forum for Microfinance [online]. [cit. 2012-9-23]. Dostupné z: http://www.mikrofinans.dk/english.html 78 DANISH FORUM FOR MICROFINANCE. Microfinance in Denmark. 2010. Dostupné z: http://bit.ly/Y6cxT8 79 Ibid.
32
různých mikrofinančních institucí a fondů rizikového kapitálu. Co se týče příspěvků na mikrofinance v rámci ODA, ty v Dánsku na rozdíl od Norska zase neustále rostou. Mikrofinance jako ZRS v sousedních zemích Mikrofinance jsou součástí ZRS i našich sousedních zemí, kromě Německa např. i Rakouska a Slovenské republiky, která na stránkách MZV uvádí, že: „Slovensko bude sdílet své zkušenosti a znalosti ohledně ekonomických reforem. Zejména jedná-li se o rozvoj tržního hospodářství, reformu veřejných financí, reformy obchodní politiky, tvorbu podnikatelského prostředí, včetně podpory růstu zaměstnanosti a podpory malých a středních podniků, např. prostřednictvím mikroúvěrů, změn vlastnických struktur, stejně jako další reformy veřejného sektoru.“80 V letech 2010 – 2011 byl v rámci ZRS Slovenska částkou 180 tis. EUR podpořen např. projekt na podporu místního zemědělství, který v Jižním Súdánu realizovalo občanské sdružení Savio. Cílem projektu, jehož součástí bylo i vytvoření mikropoůjčkového mechanismu, bylo naučit místní obyvatele hospodařit tak, aby jim vlastní zemědělská výroba dokázala trvale zajistit obživu. 81 Rakouské MZV zase v rámci rakouské rozvojové spolupráce podporuje místní mikrofinanční
unii
v
jihozápadní
Ugandě,
prostřednictvím
mikroúvěrů
ženy
ve středoamerickém Salvadoru a od 90. let přispívá k vytvoření a konsolidaci mikrofinančního systému v Nikaragui. Zde rakouská vláda patřila k jedněm z prvních, kdo dlouhodobě podporoval Fundación para el Apoyo la Microempresa, dnešní největší mikrofinanční instituci v zemi.82 Kromě obecné charakteristiky podpory mikrofinancí v jednotlivých zemích lze na základě dohledatelných informací vyspecifikovat i různé modely začlenění mikrofinancování do jejich ZRS. Tyto modely by mohly být jistým vodítkem i pro ČR, které o zařazení mikrofinancování do svého rozvojového systému také uvažuje. 80
Slovak Aid. MFA SR. [online]. [cit. 2012-9-2]. Dostupné z: http://www.foreign.gov.sk/en/foreign_policy/slovak_aid 81 Obyvateľom Južného Sudánu pomohol poľnohospodársky projekt. WEBNOVINKY. [online]. [cit. 2012-9-2]. Dostupné z: http://www.webnoviny.sk/slovak-aid/obyvatelom-sudanu-pomohol-polnohospod/435121clanok.html 82 ADA, UNIS Vienna. Microcredit a Tool for Development. 2005. Dostupné z: http://www.unis.unvienna.org/pdf/microflyereng.pdf
33
Pro výzkum bylo vybráno 10 zemí EU/EHP, což se pro identifikaci rozvojových modelů ukázalo jako dostačující. Zkoumané země byly vybrány na základě těchto faktorů: vyspělost v oblasti ZRS, tedy zkušenost s podporou mikrofinancí v rozvojových zemích a reportováním (severské země a Nizozemí), mé vlastní jazykové vybavenosti, tedy schopnosti vyhledat informace a porozumět jim v daném jazyce (Velká Británie a Německo) a geografické blízkosti, která slouží zejména pro účely srovnání (Rakousko, Polsko a Slovensko). Stručná rešerše ohledně mikrofinančních aktivit byla provedena i v rámci Francie a Španělska. Výzkum systémů těchto zemí však již žádnými inovacemi do následujících modelů nepřispěl. 2.1.1. Rozvojový model se zastoupením NNO ve VS83
Jedním ze způsobů jak vláda dárcovské země může distribuovat své finanční prostředky v rámci ZRS na podporu mikrofinancí je skrze NNO v dárcovské zemi, která ale vystupuje pouze jako zprostředkovatel finančních prostředků a na koordinaci ani realizaci projektů lokální MFI/NNO se nepodílí. Příklady takového typu spolupráce můžeme nalézt např. ve Finsku, či Německu.
83
Následující kapitoly rozvíjí mou tři roky starou výzkumnou práci pro NFMF, která byla bez mého vědomí doslovně několikrát publikována a citována – viz např. „Mikrofinancování z dobré a stinné stránky“ anebo „Microfinance as a suitable instrument of the European and Czech development co-operation“. Jelikož jsem nikde nebyla uvedena jako autorka či spoluautorka, předkládám jako důkaz o mém autorském podílu na zmiňovaných textech prohlášení podepsané výkonnou ředitelkou NFMF Jiřinou Svitákovou, které je také součástí příloh.
34
Schéma 4 - Rozvojový model se zastoupením NNO ve VS
Vláda dárcovské země
NNO dárcovské země II
Lokální MFI/NNO země B Zdroj:Vlastní zpracování
Ve Finsku od roku 1998 působí nadace Abilis, která poskytuje finanční prostředky ve formě grantů přímo místním MFI/NNO zemí Jihu na podporu osob se zdravotním postižením.84 Průměrná výše grantu je v rozmezí 500 – 20 tis. EUR a jen v průběhu roku bylo díky této nadaci podpořeno zhruba dvě stě padesát projektů ze čtyřiceti zemí, z nichž asi 50 % bylo zaměřeno na podporu mikropodnikatelských aktivit.85 Nadace podporuje důvěryhodné a vysoce kvalitní projekty, které jsou připraveny a realizovány jednotlivými žadateli, na realizaci projektů se tedy sama nijak nepodílí. Každý projekt by měl být nastaven tak, aby byl schopný komunitě přinášet prospěch i po ukončení externího financování.86 Nejvíce finančních zdrojů získává nadace každoročně z Finského fondu pro rozvojovou spolupráci MZV. V roce 2010 jeho příspěvek činil 1,6 mil. EUR. 87
84
MFA FINLAND. Review of Finnish Microfinance Cooperation. 2006. ISBN 951-724-570. Dostupné z: http://www.oecd.org/derec/finland/39592375.pdf 85 ABILIS. Annual report 2010. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/T7dsN1 86 About Abilis. Abilis [online]. [cit. 2012-9-17]. Dostupné z: http://www.abilis.fi/index.php?option=com_content&view=article&id=60&Itemid=1&lang=en 87 ABILIS. Annual report 2010. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/T7dsN1
35
Evangelischer Entwicklungsdienst (EED) je sdružení protestantských církví v Německu, které prostřednictvím finančních příspěvků, osobního zapojení, stipendií a poradenských služeb podporuje rozvojovou spolupráci církví, křesťanských i světských organizací. 88 Stejně jako Abilis i sdružení EED poskytuje finanční prostředky ve formě grantů na podporu
rozvojových
projektů
realizovaných
jejími
partnerskými
organizacemi
v rozvojových zemích, zejména v Africe a Asii, samo se ale na jejich implementaci nepodílí. Jen v roce 2010 bylo takových projektů schváleno celkem dvě stě sedmdesát pět a většina z nich byla zaměřena na posílení občanské společnosti a rozvoj venkova a měst. Na třicet čtyři projektů z oblasti zemědělství, podpory malých podniků a mikropůjček šlo 11,8 mil. EUR, zbytek byl zaměřen na podporu lidských práv, posilování míru a podpory rovných příležitostí pro ženy.89 Největší částí do rozpočtu EED přispívá Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (BMZ), které v roce 2010 dodalo 102,7 mil. EUR. Dalším významným zdrojem byly příspěvky členských církví, které dohromady poskytly 44,8 mil. EUR. 90 2.1.2. Rozvojový model se zastoupením NNO v RZ
Nejčastěji dohledatelným modelem distribuce finančních prostředků dárci z EU/EHP v rámci ZRS je rozvojový model se zastoupením dárcovské neziskové organizace přímo v cílové rozvojové zemi, kde spolupracuje spolu s lokálními MFI/NNO. Dárcovská NNO v tomto modelu tedy nevystupuje pouze jako zdroj finančních prostředků, ale sama se, často prostřednictvím svých vlastních poboček/v rámci monitorovacích cest, na strategii, realizaci, koordinaci a monitoringu jednotlivých projektů podílí. Rozvojový model spolupráce se zastoupením NNO v rozvojové zemi byl nalezen ve všech deseti zkoumaných zemích. Finanční prostředky jsou často doprovázeny technickou podporou partnerských MFI/NNO a jsou nejčastěji poskytovány ve formě grantů, garancí, půjček, investic a revolvingových fondů.
88
Über uns. Evangelischer Entwicklungsdienst [online]. [cit. 2012-9-20]. Dostupné z: http://www.eed.de/en/en.eed/en.eed.eed/index.html 89 Finanzen. Evangelischer Entwicklungsdienst [online]. [cit. 2012-9-20]. Dostupné z: http://www.eed.de/en/en.eed/en.eed.eed/en.eed.eed.finanzen.2011/index.html 90 Ibid.
36
Jistou modifikací tohoto modelu je případ, kdy dárcovská země neposkytuje finanční prostředky své vlastní NNO, ale NNO jiného vyspělého státu, která pak opět v rozvojových zemích spolupracuje na realizaci konkrétních projektů s místními MFI/NNO. Tento způsob podpory mikrofinancí byl identifikován např. ve všech severských zemích, Nizozemí a Německu. SIDA podporuje např. některé dánské NNO zabývající se mikrofinancemi, švýcarskou Lutheran World Federation91 a nizozemský Oxfam Novib92, který sponzoruje i DANIDA. Schéma 5 - Rozvojový model se zastoupením NNO v RZ
Vláda dárcovské země
Vláda dárcovské země
NNO dárcovské země
NNO jiného vyspělého státu
Pobočka NNO dárcovské země v rozvojové zemi
Pobočka NNO jiného vyspělého státu v rozvojové zemi
Lokální MFI/NNO země B
Lokální MFI/NNO země B
Zdroj: Vlastní zpracování
Jedním z významných dánských propagátorů mikrofinancí je Danish Mission Council Development Department – zastřešující organizace, která podporuje a zastupuje třicet nábožensky založených NNO, z nichž šest realizuje celkem devět projektů zaměřených na
91
DWS Finances. Lutheran World Federation [online]. [cit. 2012-9-22]. Dostupné z: http://www.lutheranworld.org/lwf/index.php/who-we-are/finances/dws-finances 92 Co-fundable projects. Oxfam Novib [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.oxfamnovib.nl/cofundable-projects.html
37
mikrofinance.93 Celkový objem finančních prostředků směřujících na podporu těchto projektů z rozpočtu DANIDA činil v roce 2010 celkem 4 mil. DKK.94 Organizace používají k podpoře mikrofinancí různé metody. Zatímco Danmission se prostřednictvím svého projektu SUPOTH v Bangladéši soustředí především na tvorbu svépomocných skupin. Baptist Union v Burundi zase pomáhá implementovat model vesnických spořitelních a úvěrových skupin (VSLAs) 95. K tomu aby zajistila trvalou udržitelnost a úspěšnou replikovatelnost projektu, klade Baptist Union velký důraz na školení místních lidí, kteří budou odpovědní za tvorbu dalších VSLAs i po skončení projektu. V jiném projektu se zase zaměřuje na budování kapacit spořitelních a úvěrových družstev (SACCOs) a školení mladých podnikatelů. 96 Další významnou organizací je Dánský výbor pro pomoc afghánským uprchlíkům (DACAAR) – dánská humanitární NNO, která podporuje udržitelný rozvoj v Afghánistánu prostřednictvím podpory místních komunit. Své aktivity realizuje ve spolupráci s občanskou společností, soukromým sektorem i vládními institucemi. 97 DACARR má dlouholeté zkušenosti se zakládáním MFI a oddělováním mikrofinančních aktivit organizací od jiných tak, aby byly dále schopné pokračovat jako nezávislé MFI. V roce 2007 se např. po úspěšné expanzi od DACARR oddělil mikrofinanční program zaměřený na podporu lidí žijících pod hranicí chudoby a přeměnil se v samostatnou MFI – Mikrofinanční agenturu pro rozvoj a obnovu afghánských společenství (MADRAC). Mezi významné dárce DACAAR patři nejen DANIDA ale také SIDA. K dalším organizacím pracujícím s mikrofinancemi patří např. CARE Denmark, která realizuje programy zaměřené na tvorbu VSLAs v Africe a Asii. Dále Caritas Denmark, která se zase snaží o rozšíření poboček MFI v odlehlých venkovských oblastech a v případech, kdy se regulatorní nařízení dané země zdají být nesprávně nastaveny, lobuje za jejich zpřísnění. Caritas také varuje potenciální klienty před rizikem úpadku 93
Dánské nevládní organizace většinou vystupují v roli propagátora a ochránce klientů a jen výjimečně i jako poskytovatel finančních prostředků. 94 Danish Mission Council Development Department. Danish Forum for Microfinance [online]. [cit. 2012-922]. Dostupné z: http://bit.ly/10ryYlg 95 Malé skupiny až 25 lidí žijících ve stejné komunitě spolu spoří a z toho co naspoří, jsou jim poskytovány malé nízkoúročené půjčky. Takto si členové skupiny zajišťují ziskové spoření, pojištění i přístup k úvěru. 96 DANISH FORUM FOR MICROFINANCE. Microfinance in Denmark. 2010. Dostupné z: http://bit.ly/Y6cxT8 97 What we do. DACAAR [online]. [cit. 2012-9-22]. Dostupné z: http://bit.ly/WH2Ny8
38
či zpronevěry konkrétní MFI a posiluje tak nad nimi dohled. S VSLAs začala nedávno pracovat i dánská ADRA, ta se snaží zejména o jejich napojení na již existující lokální MFI a vesnické banky. 98 Zapojení NNO do mikrofinančních projektů v RZ v dalších zemích Ve Švédsku se mikrofinancemi ve spolupráci s lokálními institucemi zabývá např. Diakonia a Švédské kooperativní centrum. Diakonia podporuje více než čtyři sta partnerských organizací v zhruba třiceti zemích. Společně se svými partnery tak tvoří globální síť usilující o to, aby čím dál více lidí mohlo žít důstojným životem. Sama Diakonia žádné projekty nerealizuje a zaměřuje se na podporu lokálních partnerů, kteří na místě již dávno působí a mají dobré reference a výsledky. Taková forma dlouhodobé spolupráce je velmi efektivní.99 Zajímavý je způsob financování Diakonie, ta je sice závislá na darech od jednotlivců a kongregací, ale za každou darovanou korunu dostává od SIDA další finanční příspěvek. Na konkrétní projekty Diakonia dostává také zdroje z EU, velvyslanectví a dalších mezinárodních organizací.100 Jedním z dlouhodobých partnerů Diakonie, který nedávno ve dvou uprchlických táborech spustil spořitelní, úvěrový a pojistný program je Thajsko-barmské příhraniční konsorcium, poskytující především stravu a přístřeší vysídleným lidem z Barmy. Jeho cílem je pomoci úspor vytvořit fond, který by se pro místní uprchlíky stal levným zdrojem financování jejich mikropodniků. Od října 2011 tak v obou táborech spoří celkem třicet pět skupin s dvěma sty čtyřiceti dvěma členy. Program pomáhá členům skupiny stanovit jejich vzájemné role, formulovat pravidla, mobilizovat úspory, poskytovat půjčky a vést účetní záznamy. Fond také kompenzuje určitou ztrátu, což má podnikatele v případě znovuzavedení chovu zvířat uchránit od dluhové pasti. 101 Švédské kooperativní centrum bylo založeno Švédským kooperativním hnutím již v roce 1958 a má dlouholeté zkušenosti s mikrofinančním sektorem, zejména z oblasti východní 98
DANISH FORUM FOR MICROFINANCE. Microfinance in Denmark. 2010. Dostupné z: http://bit.ly/Y6cxT8 About Diakonia. Diakonia [online]. [cit. 2012-9-28]. Dostupné z: http://www.diakonia.se/about 100 Ibid. 101 Burma/Thailand: Savings, loan and micro insurance. Diakonia [online]. [cit. 2012-9-28]. Dostupné z: http://www.diakonia.se/sa/node.asp?node=4225 99
39
Afriky, kde mnoho let podporovalo rozvoj SACCOs a svépomocných skupin typu ROSCAs – rotační spořitelní a úvěrové asociace. Jeho projekty jsou financovány prostřednictvím vlastních fundraisingových aktivit a SIDA. 102 Největší norskou profesionální organizací pracující s mikrofinancemi v rozvojových zemí je Strømme Foundation, která pomáhá chudým lidem v zemích globálního Jihu vymanit se z chudoby prostřednictvím mikrofinancí a vzdělání. Strømme podporuje dlouhodobé rozvojové programy, na kterých spolupracuje s partnerskými organizacemi. Místní personál zaměstnává i ve svých regionálních pobočkách, což jednak významně snižuje administrativní náklady a také vede k efektivnějšímu využívání finančních prostředků, jelikož jen místní mohou dobře znát potřeby svých spoluobčanů a vědí, kde je pomoc opravdu potřeba. 103 V současné době spravuje Strømme dvanáct projektů v zemích Jižní Ameriky, východní a západní Afriky a jihovýchodní Asie. Všechny projekty se zaměřují buď na vzdělání nebo na mikrofinance, často kombinaci obou. Speciální zřetel je brán na děti a ženy, jako na nejvíce rizikové skupiny. 104 Organizace je financována prostřednictvím různých přispěvatelů, především norských. Finanční prostředky dostává jak z veřejné NORAD, tak ze soukromého sektoru (individuální a firemní dary) a od dalších národních i mezinárodních organizací. Stejným způsobem funguje také Norwegian Mission Alliance, která podporuje MFI např. v Bolívii, Ekvádoru a Vietnamu. Kromě mikrofinancí se snaží o rozvoj komunit a zlepšení života chudých obyvatel také prostřednictvím podpory školství a zdravotnictví. Mission Alliance vždy spolupracuje s místními orgány a pokud je to možné i s místními církvemi a kongregacemi. Organizace je financována z příspěvků od individuálních příznivců a také z rozpočtu norské vlády skrze NORAD. V roce 2009 činil její celkový rozpočet 95 mil. NOK. 105
102
Swedish Cooperative Centre. Swedish Cooperative Centre [online]. [cit. 2012-9-29]. Dostupné z: http://www.sccportal.org/ 103 We want to eradicate poverty. Stromme [online]. [cit. 2012-9-29]. Dostupné z: http://strommestiftelsen.no/we-want-to-eradicate-poverty 104 Ibid. 105 What we do. Mission Alliance [online]. [cit. 2012-9-29]. Dostupné z: http://www.misjonsalliansen.no/english/a46553
40
Opportunity International UK byla založena v roce 1992 a je členem globální mezinárodní sítě Opportunity International Network, jež je průkopníkem a světovou jedničkou v poskytování mikrofinančních služeb. Opportunity UK je největší britskou mikrofinanční charitou a poskytuje finanční služby (půjčky a spoření) a školení více než 1,9 mil. lidí v dvaceti čtyřech rozvojových zemích.106 Opportunity UK investuje finanční prostředky do partnerských MFI. V současné době shání zdroje pro rozvoj mikrofinancí v Malawi, Mozambiku, Tanzánii a Ghaně. Opportunity UK v rámci svých projektů také zaměstnává převážně místní personál a je financována zejména z individuálních darů, fondů, nadací a britského Odboru pro mezinárodní rozvoj (DFID). 107 Také Care International UK je součástí globální konfederace dvanácti členských organizací sdružených pod CARE International. CARE UK pracuje s mikrofinancemi již více než dvě desetiletí a v současné době vede sto třicet jedna mikrofinančních projektů v třiceti devíti zemích. Při své práci se organizace zaměřuje především na místní skupiny, kterým pomáhá utvářet svá vlastní VSLAs. Za dobu svého působení pomohla již CARE UK založit mnoho MFI v Asii, Africe a Latinské Americe. 108 Na realizaci svých mikrofinančních projektů dostává CARE UK prostředky od řady institucí i jednotlivců, např. banky Barclays. Největším dárcem ale zůstává vláda Velké Británie skrze DFID.109 Část finančních prostředků pro své mikrofinanční aktivity získává CARE UK také skrze mikrofinanční portál www.lendwithcare.org, přes který mohou soukromí filantropové poskytnout bezúročnou půjčku konkrétnímu mikropodnikateli, ale vždy s prostřednictví lokální MFI. Portál umožňuje i spolufinancování. Další zajímavou organizací zabývající se mikrofinancemi se sídlem ve Velké Británii je mezinárodní rozvojová organizace Concern Universal. Concern byla založena již v roce 106
Our organisation. Opportunity International [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://opportunity.org.uk/explore/what-we-do/our-story/ 107 OPPORTUNITY INTERNATIONAL. Financial summary 2011. 2012. vyd. Dostupné z: http://opportunity.org.uk/wp-content/uploads/2011/01/OPI_2011-Financial-Summary-EMAIL.pdf 108 Microfinance. CARE. [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.careinternational.org.uk/whatwe-do/microfinance 109 Who we are. CARE. [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.careinternational.org.uk/who-weare
41
1976 a dnes každoročně pomáhá částkou zhruba 12 mil. GBP více než 1,5 mil. lidí v devíti zemích v Asii, Africe a Latinské Americe. Concern v boji proti chudobě spolupracuje s celou řadou partnerů z vládního, soukromého i neziskového sektoru a zaměřuje se na podporu a rozvoj místních komunit. Její mikrofinanční organizace v Malawi, CUMO, poskytuje finanční služby více než 50 tis. lidí, zejména v odlehlých venkovských oblastech.110 K významným nizozemským NNO zabývajícím se dlouhodobě podporou mikrofinancí v rozvojových zemích ve spolupráci s místními partnerskými organizacemi patří např. CordAid, ICCO, Oxfam Novib a Woord en Daad. Jen CordAid má v zemích Afriky, Blízkého východu, Asie a Latinské Ameriky devět set osmdesát partnerských organizací. Mimo ně se na svých projektech snaží spolupracovat s dalšími mezinárodními i národními dárci, NNO, soukromými společnostmi a univerzitami. Své mikrofinanční programy se snaží situovat do těžko dostupných venkovských oblastí a oblastí zasažených konfliktem, kde jsou investice do ekonomického rozvoje, zemědělství a mikrofinancí obzvláště potřeba, avšak mohou být velmi problematické. 111 CordAid má s mikrofinancemi již více než dvacet let zkušeností a v roce 2011 podpořil např. bolivijskou MFI Sembrar/Sartawi, tím, že rozšířil její úvěrové portfolio, čím zpřístupnil mikroúvěr a mikropojištění pro dalších sedm set sedmdesát farmářů a drobných pěstitelů. 112 Církevní organizace pro rozvojovou spolupráci ICCO se zase v roce 2005 spojila s Oikocredit International a Rabobank Foundation a společně s nimi založila mikrofinanční program Terrafina Microfinance. Terrafina mobilizuje znalosti a finanční zdroje jednotlivých partnerů a pomocí grantů a garancí usnadňuje přístup k úvěrům partnerským africkým MFI, které se zavázaly k rozšíření svých operací na venkově. Napojováním nově vzniklých MFI na ty vyzrálé pak stimuluje jejich inovace, profesionalizaci, sociální odpovědnost a transparentnost 113.
110
Malawi. Concern Universal [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.concernuniversal.org/malawi 111 Entrepeneurship. Cordaid [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.cordaid.nl/nl/Fields-ofexpertise/Entrepeneurship.htm 112 Microfinance in Bolivia. Cordaid [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.cordaid.nl/nl/Projects/Microfinance-in-Bolivia.html 113 Memebers. NPM [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.microfinanceplatform.nl/members
42
Za posledních 5 let podpořila Terrafina skrze více než sto projektů šedesát dva MFI. 7,4 mil. EUR bylo alokováno ve formě grantů, 2,7 mil. EUR ve formě garancí a dalších 7,4 mil. EUR formou půjčky. 114 Rozvojový model se zastoupením NNO v RZ na Slovensku SAVIO je občanské sdružení, které bylo na Slovensku založené roku 2005 s cílem podporovat v rámci rozvojových a humanitárních projektů především děti a mládež v rozvojových zemích. V současné době působí SAVIO v Jižním Súdánu, Keni, Angole, Azerbajdžánu, na Sibiři a na Haiti. 115 V letech 2010 – 2011 realizovalo sdružení ve spolupráci s místním partnerem BOSCOAID v Jižním Súdánu projekt na podporu zemědělství, v jehož rámci byla vytvořena banka osiv, půjčovna zemědělských nástrojů a mikropůjčkový mechanismus. Součástí projektu byl i trénink zemědělských aktivit, při kterém se místní lidé naučili jak efektivněji obdělávat půdu a uskladňovat úrodu. Projekt byl finančně podpořen z prostředků státního rozpočtu SR skrze program oficiální rozvojové pomoci Slovak Aid v hodnotě 180 tis. EUR.116 Slovenská nadace Integra zase pomáhá prostřednictvím svépomocným skupin s realizací podnikatelských záměrů chudým obyvatelům Etiopie. Tyto skupiny mají čtyřicet pět členů, kteří pravidelně odkládají malé peněžní částky do společného fondu, z kterého potom mohou čerpat mikroúvěry na své drobné podnikatelské aktivity, třeba na výrobu místní speciality placek „indžera“.117 Projektové náklady, jako např. platy, marketingové materiály a cestovní náklady jsou většinou financované z prostředků EU nebo Slovak Aid.118 Je nutné zdůraznit, že v případě podpory projektu svépomocných skupin se nejedná o charitativní prostředky, ale investiční, jejichž cílem je přinést do projektu zodpovědnost, schopnost seberealizace a udržitelnost.
114
Where we work. Terrafina [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://bit.ly/SiWM66 O nás. SAVIO [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.savio.sk/sk/o-nas 116 Obyvateľom Sudánu pomohol poľnohospodársky projekt. Slovak Aid [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://193.87.54.168/slovakaid/?p=7267 117 Etiópčania žijú z 20 eur mesačne, aj tak chcú podnikať. Slovak Aid [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://193.87.54.168/slovakaid/?p=6849 118 INTEGRA. Malaika Infopack. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/U2nz6T 115
43
V Keni zase působí NNO Človek v ohrozeni, která zprostředkovává místní ženám i mužům mikropůjčky i školení ohledně jejich administrace. Tato školení absolvují místní komunitou vybraní lídři, kteří pak nabyté know-how potom přenášejí do svých vlastních skupin.119 2.1.3. Rozvojový model bez prostřednictví NNO
Dalším modelem distribuce finančních prostředků v rámci ZRS je model bez prostřednictví NNO, kdy vláda dárcovské země, většinou prostřednictvím rozvojových agentur, posílá finanční prostředky přímo lokální MFI/NNO v rozvojové zemi. Ty jsou poskytovány buď ve formě grantů či investic, možný je i kapitálový vstup. Tento typ podpory mikrofinancí využívá např. britský DFID podporující MFI v Afghánistánu, Pákistánu, Nigérii a mnoha dalších zemích, dále německá GIZ dlouhodobě působící v Indii, švédská SIDA např. v Afghánistánu a Keni a norská NORAD v Jižním Súdánu. Schéma 6 - Rozvojový model bez prostřednictví NNO
Vláda dárcovské země
I
Lokální MFI/NNO země B Zdroj: Vlastní zpracování
Britský DFID usiluje zejména o to, aby z jeho podpory soukromého sektoru benefitovaly především ženy a dívky, ať už prostřednictvím rozvoje dovedností, zpřístupněním finančních služeb, zajištěním pozemkových práv anebo bojem proti diskriminaci na
119
Podpora zamestnanosti a komunitnej participácie v Západnej Keni. Člověk v ohrozeni [online]. [cit. 201210-10]. Dostupné z: http://www.clovekvohrozeni.sk/sk/kena-roz/526-podpora-zamestnanosti-akomunitnej-participacie-v-zapadnej-keni-2010-2011
44
pracovišti.120 Jen v Pákistánu např. v rámci podpory ekonomické stability pomáhá DFID 1,23 miliónům lidí (z nichž polovina jsou ženy) zajistit přístup k mikrofinancím, aby mohli rozběhnout svůj vlastní podnik. 121 DFID hrál významnou roli i při zřizování prvního a největšího mobilního bankovního systému v Pákistánu, který umožňuje poprvé i těm opravdu nejchudších zpřístupnit finanční služby. Dále poskytuje finanční prostředky i poradenství přímo pákistánské vládě. 122 V roce 2010 ukončil DFID pětiletý projekt jehož výsledkem bylo trvalé zlepšení živobytí tři sta tisíců chudých žen v oblasti středního a jižního Paňdžábu, které si zvýšily své příjmy až o 51 %. 123 Prostřednictvím místní mikrofinanční NNO KASHF Foundation byl představen model poskytování mikrofinančních služeb chudým ženám, který by mohl být replikován po celém Pákistánu. Na tento projekt šlo z rozpočtu DFID celkem 8,9 mil. GBP.124 KASHF vznikla v roce 1996 a stala se první specializovanou MFI v Pákistánu, a také první, která se zaměřila pouze na ženy. Za své služby si KASHF účtuje adekvátní ceny a v roce 2003 se tak stala první finančně soběstačnou pákistánskou MFI. 125 DFID podporuje lokální MFI přímo např. i v Nigérii a Afghánistánu, kde byla v rámci šestiletého programu zaměřeného na rozvoj finančního sektoru podpořena částkou asi 6,7 mil. GBP i finanční NNO Enhancing Financial Innovation & Access.126 V letech 2004 – 2010 získala od DFID 30 mil. GBP zase afghánská apexová organizace Microfinance Investment Support Facility for Afghanistan (MISFA), ta byla zřízena v roce 2003 za účelem koordinace finančních prostředků a technické pomoci přicházejících do mikrofinančního sektoru z různých zdrojů, např. z WB, USAID, CIDA, velvyslanectví Finska, Dánska, Nizozemí a SIDA. Mikrofinanční program sponzorovaný DFID již v Afghánistánu pomohl více než čtyři sta tisícům lidí založit si vlastní podnik.127
120
Women and business. DFID [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/RWFN9S Pakistan. DFID [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/fPIRv0 122 Pakistan Financial Inclusion Programme.DFID [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://bit.ly/Sd16pd 123 DFID. Pakistan Fact sheet. 2008. Dostupné z: http://bit.ly/ThshzV 124 Kashf Foundation: Phase 3. DFID [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/QcNham 125 About Kashf. KASHF [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/Sgwrpn 126 Financial Sector Development Programme. DFID [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/T7luoW 127 Small business loans are empowering women and breathing life into the Afghanistan economy. DFID. [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/Teh5B9 121
45
DFID i SIDA patří také k významným sponzorům programu „Financial Sector Deepening (FSD)“ v Keni. Ten byl založen v roce 2005 na podporu rozvoje tamního finančního sektoru jako prostředku ke stimulaci a tvorbě bohatství a snižování chudoby. Za cíl si klade rozšířit přístup k finančním službám mezi domácnosti s nižšími příjmy a menší podniky. FSD vystupuje jako nezávislý trust pod dohledem profesionálních správců a KPMG Keňa. 128 DFID v letech 2001 – 2010 podpořil první fázi programu částkou 13,8 mil. GBP.129 V současné době DFID podporuje NNO CARE Uganda, jež by měla prostřednictvím VSLAs zpřístupnit finanční služby osmi set tisícům mužů a žen. 130 SIDA se zase od roku 2010 finančně podílí na „Umurenge Programme“ ve Rwandě, jehož součástí je i poskytování mikroúvěrů.131 Německá GIZ podporuje mikrofinance ve více než čtyřiceti zemích, nejčastěji formou technické podpory. Kromě toho asistuje partnerským zemím a jejich kontrolním orgánům (nejčastěji
centrálním
bankám)
při
vývoji
efektivnějších
finančních
systémů
prostřednictvím tvorby regulatorních právních předpisů a dohledu.132 Např. v Indii je GIZ dlouhodobým partnerem apexové organizace Národní banky pro zemědělství a rozvoj venkova (NABARD), jejímž cílem je podpora udržitelného a spravedlivého zemědělství a rozvoj venkova prostřednictvím úvěrování a dalších souvisejících služeb.133 NABARD na svých projektech spolupracuje i s německou rozvojovou bankou Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW), která se podílela např. na rekapitalizaci indické SEWA Bank 134.
128
About us. FSD KENYA. [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/TRChv9 FSD Kenya - Phase 1. DFID. [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/UrJpBh 130 DFID. Uganda Financial Services Inclusion Programme. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/RWH1Ce 131 Direct support reduces extreme poverty. SIDA [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/AqNDRB 132 GTZ. CGAP. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://bit.ly/TRCtdH 133 About. NABARD [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/QcOVJh 134 KfW. NABARD [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/Y6u0uF 129
46
KfW podporuje programy a projekty partnerských zemí tím, že zajišťuje financování jejich vládám, státním podnikům a komerčním bankám zapojených do mikrofinancování a podporuje malé a střední podniky v rozvojových zemích. KfW zprostředkovává finanční zdroje většinou formou grantů, půjček a tzv. soft loans. 135 V současné době podporuje KfW společně s IFC, EIB a Aga Khan Agency for Microfinance (AKAM) např. expanzi přední mikrofinanční instituce FMFI v Sýrii136 V Subsaharské
Africe zase implementuje program
„Microfinance
Initiative
for
Sub-Saharan Africa“ v rámci kterého bylo finančně podpořeno šest MFI v deseti afrických zemích a založeny dvě nové venkovské MFI v Namibii a Nigérii. Nigerijská mikrofinanční banka AB Microfinance Bank Nigeria, která začala operovat v roce 2008 má dnes v Lagosu již více než dvě stě sedmdesát místních zaměstnanců, deset tisíc klientů a několik poboček.137 Tento programu KfW podporuje společně s IFC, WB, EIB, dánskou FMO a norskou NMI. Přímou podporu lokálním MFI zprostředkovává i norské MZV a NORAD. S výjimkou Jižního Súdánu, kde z jeho rozpočtu byla podpořena místní MFI BRAC Jižní Súdán, už ale NORAD nebude přímé financování nových MFI podporovat a zaměří se spíše na posilování kapacit těch stávajících a distribuci pomoci přenechá norským NNO 138 V minulosti NORAD podporovala např. i Grameen Bank v Bangladéši a PRIDE v Tanzanii a Ugandě. 139 2.1.4. Rozvojový model s prostřednictvím dvou NNO
Tento typ distribuce finančních prostředků je typický především pro církevní organizace jakou jsou Church of Sweden, Norwegian Church Aid, ICCO, EED a další, které část svých finančních zdrojů delegují na jiné specializovanější církevní organizace, které je potom v rámci svých projektů alokují přímo do lokálních MFI/NNO v rozvojových zemích.
135
Development Finance. KfW [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/UM8ip8 Syria - Financial Services for Enterprises. KfW [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/Sgyjyz 137 Project - Microfinance Initiative. KwW [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/TV5aqe 138 No More Financing of New MFIs. NRK [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://bit.ly/XGaLJB 139 NORDIC CONSULTING GROUP. Inventory of Microfinance Activities Supported by Norway. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/XFGavI 136
47
Schéma 7 - Rozvojový model s prostřednictvím dvou NNO
Vláda dárcovské země
NNO dárcovské země
NNO jiného vyspělého státu
Pobočka NNO jiného vyspělého státu v rozvojové zemi
I
Loklální MFI/NNO země B
Zdroj: Vlastní zpracování
Church of Sweden, Norwegian Church Aid, ICCO, EED a další poskytují granty např. švýcarské
Ecumenical
Church
Loan
Fund
(ECLOF)
specializující
se
na
mikrofinance. 140 ECLOF byl založen v roce 1946 a v současné době zajišťuje mikrofinanční služby pro sto sedmnáct tisíc klientů, prostřednictvím svých sto třiceti tří poboček ve dvaceti zemích. Na svých projektech většinou spolupracuje s místními NNO a družstvy. NNO zajišťují pro klienty školení a zemědělská družstva zase distribuci mikropůjček. Hlavní součástí portfolia ECLOF jsou skupinové a individuální úvěry, poskytuje ale i úvěry institucionální, zejména církevním organizacím. 141
140
Ecumenical partners. ECLOF [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.eclof.org/ourwork/partnership/ecumenical-partners 141 A brief overview. ECLOF [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.eclof.org/about-us/eclofglance
48
Výše zmíněné církevní organizace sponzorují také Lutheran World Federation (LWF), sdružující 68,3 mil. křesťanů. LWF sídlí v Ženevě a působí skrze svou partnerskou síť v třiceti sedmi zemích Afriky, Latinské Ameriky, Asie a střední Evropy.142 Programy, jejichž součástí jsou i mikrofinance vede např. v Peru, kde podporuje peruánskou NNO Diaconia, a v Subsaharské Africe, kde spolupracuje s místními církevními organizacemi Evangelical Lutheran Church v Malawi a Zimbabwe. 143 Tento model spolupráce je ale běžný i pro jiné než církevní organizace, americkou zastřešující NNO Women's World Banking tak podporují např. nizozemské NNO Hivos, ICCO a Cordaid, dále nizozemské a finské MZV, SIDA, NORAD a vláda Německa skrze své BMZ.144 Women's World Banking sdružuje třicet devět MFI z dvaceti sedmi zemí a zaměřuje se především na provádění výzkumů v terénu, sdílení osvědčených postupů a vývoj vhodných finančních produktů tak, aby členské MFI mohly čím dále lépe sloužit svým vlastním klientů a dosáhnout tak jejich poslání, tedy snížení chudoby.145 Vzhledem ke struktuře dárců by Women's World Banking mohla být zařazena i pod rozvojový model se zastoupením NNO v RZ.
2.2.Mikrofinance jako forma ZRS v ČR V současné době nejsou mikrofinance v ČR ještě ustanoveny jako jedna z forem ZRS i když aktuální koncepce se o mikrofinancování jako způsobu realizace ZRS již zmiňuje: „Řada donorů zavedla do svého rozvojového systému tzv. mikrofinancování, kterými se snaží přispívat k boji proti chudobě zpřístupněním finančních služeb chudým obyvatelům rozvojových zemí. Soubor mikrofinančních produktů zahrnuje poskytování úvěrů drobným podnikatelům, přijímání vkladů, pojištění majetku (úrody, podnikání), životní pojištění apod. O podobném kroku lze po zpracování metodiky a přijetí příslušných opatření uvažovat i v rámci české ZRS.“ 146
142
DWS Partners. Lutheran World Federation [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/ThvFLb DWS Microfinance. Lutheran World Federation [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/Sd4rV2 144 Funders & Supporters. WWB [online]. [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://bit.ly/WlZuYA 145 About. WWB [online]. [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://bit.ly/h9C0CJ 146 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 143
49
Z českých NNO se mikrofinancemi okrajově zabývá ADRA, Arcidiecézní charita Praha, Charita ČR, ČvT, Diakonia, ShineBean, Fair a výhradně pak občanské sdružení Maendeleo. ADRA v minulosti realizovala projekt na podporu mikropodnikání žen na Jávě v oblasti Pangandaran, která byla v letech 2004 – 2006 zasažena tsunami. V rámci tohoto projektu absolvovaly ženy školení, která jim pomohla dobře vést své mikropodniky. Navíc bylo vytvořeno spořitelní a úvěrové družstvo, které by ženám mělo poskytovat drobné úvěry i po skončení projektu.147 V současné době ADRA spolupracuje s ADRA Německo, ADRA Mongolsko a Mongolian Cooperative Training and Information Center na trilaterálním projektu „Podpora hospodářského rozvoje venkova v provinciích Selenge a Zavkhan v Mongolsku“, během něhož mají být podpořena místní drobná zemědělská družstva. Jejich členové absolvují školení se zaměřením na rozšíření podnikatelských dovedností, zlepšení výroby a usnadnění přístupu k mikropůjčkám. Tento projekt je spolufinancován EK a v roce 2012 jej také podpořila ČRA částkou 550 tis. Kč z rozpočtu ZRS. 148 Rozvojové středisko Arcidiecézní charity Praha zase na základě dlouholeté zkušenosti svých partnerských organizací vyhodnotilo mikrofinance jako velmi účinný způsob rozvoje a rozhodlo se mikrofinanční projekty podporovat v rámci samostatného variabilního symbolu na svém účtu. Součástí projektů jsou i školení na různá témata – zakládání svépomocných skupin, vedení účetnictví, spoření, komunikace s bankovními institucemi a zákazníky a další. K financování mikrofinančních projektů používá středisko i zisky z prodeje Fair Trade výrobků a společně s dary od veřejnosti tak vytváří zdrojový fond na půjčky, který se rozděluje mezi předem stanovený počet lidí. 149 Charita ve spolupráci s Centre for education and empowerment of the marginalised, které bylo realizátorem projektu, podpořila v letech 2006 – 2007 v rámci „Programu mikrofinancování pro rodiče sponzorovaných dětí v Indii“ celkem třicet rodin dětí z projektu „Adopce na dálku“, které obdrželi 2 tis. – 8 tis. rupií na osobu ve formě individuální bezúročné půjčky na rozšíření své výdělečné činnosti nebo na zahájení 147
ADRA. Výroční zpráva. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/UX4QZ6 Mongolsko - Podpora hospodářského rozvoje venkova v provinciích Selenge a Zavkhan. Adra [online]. [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: http://bit.ly/XKCOaE 149 Mikrofinancování. Charita [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.charitaadopce.cz/staryweb/index.php?id=0002377 148
50
činnosti nové. Půjčku ženy splácely na společných setkáních často měsíčně, i když mohly jen dvakrát ročně. Výše splátky byla přizpůsobena jejich finančním možnostem. Podpořen byl chov koz a krav, tkaní a další činnosti jako šití na zakázku, mletí rýže na mouku, výroba a prodej rohoží, zpracování textilního odpadu aj.150 Obdobný projekt realizovala Arcidiecézní charita Praha ve spolupráci s Coimbatore Multipurpose Social Service Society i v jiné indické oblasti, kde bylo opět formou bezúročné půjčky ve výši od 3 tis. – 5 tis. rupií podpořeno dvacet pět rodičů, převážně matek sponzorovaných dětí.151 Splácelo se opět měsíčně a vrácené peníze byly použity na vytvoření tzv. revolvingového fondu, který měl obdobným způsobem posloužit dalším dvaceti pěti rodičům dětí z projektu „Adopce na dálku“.152 Na teoretické úrovni jsou mikrofinance součástí i projektu zaměřeného na podporu zdrojů obživy Charity ČR v Indonésii, jehož donorem jsou také Caritas Germany a Caritas Australia. V jeho rámci se místní zemědělské skupiny mohou účastnit školení zaměřeného na posilování samostatných zemědělských skupin, např. ve vedení týmu, financích, mikrofinančních aktivitách, marketingu či tvorbě podnikatelského plánu. 153 Mikrofinancemi se v rámci svého komplexního programu humanitární a rozvojové pomoci Gruzii zabýval v minulosti i ČvT v rámci svého projektu „Podpora ekonomického rozvoje opomíjených oblastí Gruzie“. V letech 2009 – 2010 tak realizoval projekt zaměřený na podporu aktivních obyvatel k podnikání a zvyšování kvalifikace. Tento projekt byl financován z MZV ČR. Díky mikrofinanční podpoře malých podniků byla vytvořena nová pracovní místa a uskutečněna četná školení a konzultace umožňující posílení kapacit podpořených podnikatelů i ostatních obyvatel vybraných lokalit.154 Pavla Pijanová, která má na starost právě projekty ČvT v Gruzii vysvětluje, že: „Částečná návratnost těchto mikrograntů se realizovala tak, že lidé 20 – 50 % hodnoty grantu investovali zpět do své komunity (oprava školek, zdravotnických zařízení atd.) I když
150
Program mikrofinancování Indie. Charita [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/SiTj7Q Program mikrofinancování Indie. Charita [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/UyczP2 152 Aktuálnější informace o stavu projektu se mi nepodařilo zjistit, jelikož ale na webu nejsou žádné další informace, lze předpokládat, že projekt již skončil. 153 Rozvoj zdrojů obživy v Padangu. Caritas [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/10roXVg 154 Starší projekty. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/UycQl8 151
51
výběrový proces, alokaci grantů a monitoring podpořených živností měli na starosti zaměstnanci ČvT, bývají do výběrového procesu (výběr podnikatelských žádostí) zapojováni i odborníci z místních MFI a celá metodologie alokování grantů pro účely podpory drobného podnikání je pravidelně s odborníky z MFI konzultována. Také školení jsou vedena místními odborníky na drobné podnikání.“ V roce 2011 se v Gruzii realizoval obdobný projekt „Podpora podnikání žen ve venkovských oblastech Gruzie“, který ale financovalo MZV Polsko. 155 V minulosti realizoval ČvT projekty s mikrogranty např. také v Arménii („Rozvoj infrastruktury a stabilizace ekonomické situace obyvatel Kotajského kraje“) 156 a v Angole („Podpora místních komunit v rozvoji zemědělské prvovýroby“).157 V letech 2003 – 2010 zase formou mikrograntů podporoval zaměstnance chráněné dílny v Namibii, kde lidé z rodin postižených HIV/AIDS vyrábí dekorativní a užitkové předměty vycházející z místních tradic a materiálů a zároveň fungují jako komunitní centrum s vlastní školkou. Tato dílna má i zavedenou výrobu a síť odběratelů v Namibii a ČR.158 Podporu drobných podnikatelských živností ČvT replikuje i v mnoha dalších zemích jako např. v Kambodži 159, nebo na Srí Lance, kde se na financování projektů podílí i EK a USAID. 160 Projekt nevratných mikrograntů v roce 2008 v Etiopii spustilo i středisko humanitární a rozvojové pomoci české NNO Diakonia, která zorganizovala sbírku na pomoc etiopským ženám pečujícím o sirotky, které chtějí začít drobně hospodařit. Prvních tisíc birrů slouží k zorganizování kursu základních dovedností, jež by měl vést k rozhodnutí, čím se daná žena bude živit, často se jedná o chov ovcí, koz nebo slepic, prodej ovoce, zeleniny nebo obilí na trhu či pečení placek. Zbývajících 4 tis. birrů je pak přímo určeno na rozvoj její drobné živnosti, např. k nákupu zboží do začátku. 161 Partnerskou organizací Diakonie v Etiopii je Development and Social Service Comission, jejíž zaměstnanci vybírají v daných komunitách ty opravdu nejchudší z chudých, kteří 155
Ekonomická podpora v Gruzii. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/WnJ4yG Ekonomická podpora v Arménii. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/QzZEir 157 Zemědělství. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/XKHZaE 158 Sociální programy v Namibii. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/V27Ed6 159 Zlepšování využívání zdrojů obživy v Kambodži. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/Oggltc 160 Místní rozvoj a obživa. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/SftwyI 161 Stavíme lidi na nohy. Diakonie [online]. [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://bit.ly/XKISjm 156
52
z vybraných peněz obdrží mikrogrant. Většinou se jedná o ženy, oběti AIDS a vdovy pečující o děti, které jsou ale ještě schopné založit a několik let vést prosperující mikropodnik. Od roku 2008 Diakonia podpořila již sto třicet rodin. Jak potvrdila referentka zahraničních projektů slečna Jana Škubalová: „Úspěšnost projektu je podle zpráv z etiopské strany velmi vysoká.“ Důvodem může být i fakt, že lidé se do programu mohou zapojit pouze jednou, jejich motivace peníze efektivně využít je tedy velmi silná. Součástí programu je i povinné spoření, které ženy učí s penězi dlouhodobě hospodařit a myslet tak na budoucnost. Z prostředků MZV byla v letech 2009 – 2010 podpořena také NNO ShineBean která se svým projektem „Daruj příležitost“ snaží podporovat lidi z chudých komunit v Keni v zahájení vlastního podnikání tak, aby mohli sami zlepšit ekonomickou situaci svých rodin. Zaměřuje se především na podporu vzniku a dobrého fungování svépomocných skupin, vzdělání v oblastech demokratického řízení skupin a podporu zahájení a rozvoje drobného podnikání členů svépomocných skupin. Současně ShineBean hledá sponzory pro část začínajících podnikatelů. Ti obdrží 95 % darované částky jako půjčku, kterou splatí ve shodě s pravidly své skupiny. Po splacení je celá částka i s úroky předána zpět organizaci. ShineBean použije původní půjčenou částku na podporu dalšího začínajícího podnikatele a úroky na vlastní realizaci projektu. Tak dochází k multiplikaci pomoci. 162 ShineBean na projektu spolupracuje s místním zkušeným lektorem Alvinem Mbolou, který v současnosti provádí sérii praktických výcviků ve čtyřech svépomocných skupinách. Každá z nich má cca 20 členů a většinou se jedná o ženy samoživitelky. 163 V Keni pracuje i občanské sdružení Fair, jehož hlavním posláním je přispět k rozvoji venkova v rozvojových zemích a tím předcházet odchodu venkovských obyvatel do chudinských čtvrtí. Projekt mikrokredity zahájilo Fair v lednu 2011 společně s keňskou partnerskou NNO Fair Kenya a v současné době je do něj zapojeno třináct lidí z místní komunity, kteří mikropůjčku využijí na rozšíření svých stávajících výdělečných aktivit (nákup šicího stroje, rozšíření dílny, nákup širšího sortimentu do pouličního obchůdku, 162
Daruj příležitost. ShineBean [online]. [cit. 2012-10-3]. Dostupné z: http://www.shinebean.org/cs/darujprilezitost/popis-projektu.htm 163 Škola práce. ShineBean [online]. [cit. 2012-10-3]. Dostupné z: http://bit.ly/UX7RZA
53
atd.). Všichni zúčastnění nejdříve tři měsíce šetří minimálně 50 Kč měsíčně a poté mohou žádat o půjčku třikrát vyšší, než jsou jejich úspory. Celá komunita ručí za všechny své členy. Na projekt se v současné době hledají v Keni noví spolupracovníci.164 Dalším občanským sdružením zabývajícím se mikrokredity v Africe je Maendeleo, které v roce 2011 započalo v Tanzánii projekt „Zemědělské mikropůjčky“, do kterého je k dnešnímu dni zapojeno šest rodin. V listopadu roku 2012 hodlá projekt rozšířen o další rodiny. Výše vratné půjčky pro jednoho farmáře je 6,4 tis. Kč a bude vrácena ve dvou splátkách ve výši 3,2 tis. Kč.165 Maendeleo na svých stránkách projekt popisuje takto: „Farmáři, kteří se stali nebo chtějí stát součástí projektu, se musí sami zorganizovat do svépomocných skupin. Každý člen skupiny pak obdrží půjčku, kterou využije v souladu s obchodním plánem vytvořeným touto skupinou a o.s. Maendeleo. Povinností těchto farmářů je navštěvovat zemědělské tréninky organizované místní samosprávou. Půjčku splácí nadvakrát, vždy po sklizni – polovinu dluhu uhradí po jednom roce, zbytek za dva roky. Odevzdáním druhé splátky projekt pro farmáře končí. Půjčka je úročena plovoucím úrokem, pokrývajícím aktuální inflaci v zemědělském sektoru a některé náklady spojené s jejím poskytnutím. V roce 2012 byla výše úroku 6,83 %. Farmářům by měl projekt umožnit akumulaci kapitálu pro jejich zemědělskou činnost (konkrétně pěstování rýže) a nabytí nových znalostí týkajících se hospodaření na poli. Hlavním výstupem by mělo být trvalé zvýšení životní úrovně farmářů a jejich rodin po ukončení projektu.“ 166 Osvětovou činností se v ČR zabývá NFMF, který na své aktivity v roce 2012 obdržel z prostředků ZRS 300 tis. Kč. Ty byly určeny na vzdělávání v oblasti mikrofinancování a jiných způsobů rozvojové spolupráce realizovaných NNO pro pedagogy a další zájemce.167 NFMF pak na svých webových stránkách propaguje rozvojové projekty partnerských NNO, mezi nimi např. již zmiňovaných ShineBean, Fair a Maendeleo.
164
Mikrokredity. Fair [online]. [cit. 2012-10-3]. Dostupné z: http://bit.ly/UyfVBN O nás. Maendeleo [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://bit.ly/XKJNQZ 166 Zemědělské mikropůjčky. Maendeleo [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://bit.ly/V28J4S 167 ČRA. Vyhlášení výsledků tuzemských dotačních výběrových řízení pro rok 2012. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/TjAO5n 165
54
Nejdéle působící entitou na českém trhu zabývající se mikrofinancemi je akciová společnost Microfinance a.s., která provozuje mikrofinanční portál www.myelen.com, skrze který mohou jednotlivci i firmy z celého světa podpořit formou úročené i bezúročné půjčky vesnickou banku, MFI, anebo konkrétního jednotlivce v rozvojové zemi. Zajímavým produktem, který vznikl docela nedávno, je možnost stát se právoplatným členem mexických kooperativ. Také Microfinance a.s. se zabývají osvětovou činností a propagací mikrofinancí v ČR a prostřednictvím svých partnerských organizací, jako je např. United Vision i dobrovolnictvím a ekoturismem.168
2.3.Závěrečné shrnutí druhé části Na základě zjištěných informací ohledně mikrofinančních aktivit ve vybraných státech EU/EHP můžeme vysledovat určité trendy. I když v zemích s dlouholetou zkušeností s mikrofinancováním dochází k odklonu podpory mikrofinancí skrze NNO směrem k investičně založeným entitám a kombinaci soukromých a veřejných prostředků za účelem investování do MFI, uznávají vlády stále komparativní výhodu NNO a to zejména v oblasti pomoci těm opravdu nejchudších a nejzranitelnějších. Proto např. v Dánsku příspěvky na mikrofinance v rámci ODA neustále rostou. Trend přesměrovat finanční prostředky do trvale udržitelných aktivit generujících výnosy není ale zřetelný jen na národní úrovni, ale i na úrovni jednotlivých institucí, NNO nevyjímaje. Také ty totiž usilují o rozvoj lokálních trvale udržitelných MFI s menšími nároky na dodatečnou podporu z dárcovské strany. Mnoho z nich se také zaměřuje pouze na vznik a rozvoj svépomocných úvěrových a spořitelních skupin/družstev a budování jejich kapacit v odlehlých venkovských oblastech. Takto utvořené a dobře fungující skupiny/družstva se pak snaží napojit na již etablované mikrofinanční či bankovní instituce. Dalším trendem je snaha dárcovských NNO podporovat výhradně mikrofinance tedy konkrétní MFI či mikrofinanční program, často ale v kombinaci s různými druhy školení. Mikrofinance tedy bývají čím dál častěji uznány za speciální formu služby, která ke svému řádnému fungování vyžaduje specializované programy, instituce a personál. Běžné je
168
Členství v kooperativách. Myelen [online]. [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://www.myelen.com/myelen/Lang/cz/Countries/coopsprojectsLinks.jsf
55
i delegování mikrofinančních aktivit na NNO jiného dárcovského státu, který má pro poskytování a podporu mikrofinančních služeb v rozvojových zemích lepší předpoklady. S ohledem na současné mikrofinanční aktéry a celkové prostředí v ČR, se jako nejvhodnější zatím jeví pokračovat v podpoře mikrofinancování prostřednictvím českých NNO spolupracujících v rozvojových zemích s lokálními partnery. Česká NNO by pak měla mít na starosti zejména alokaci finančních prostředků (nejlépe ve formě nízkoúročené či bezúročné dlouhodobé půjčky, která by umožnila zřízení revolvingového fondu) do prověřené lokální MFI/NNO a monitoring, případně pomoc při tvorbě svépomocných skupin a různá školení. Výběr podnikatelských žádostí, metoda distribuce mikroúvěrů a výběr splátek by pak měl být přenechán spíše odborníkům z partnerských organizací. Ještě
vhodnějším
způsobem
podpory
mikrofinancování
by
bylo
delegování
mikrofinančních aktivit na NNO jiného dárcovského státu, která má pro poskytování mikrofinančních služeb v rozvojových zemích lepší předpoklady. ČR ale v současné době takovou formu ZRS příliš nepodporuje. Dárcovská NNO by na mikrofinanční aktivity měla mít vyčleněný speciální tým, jehož členové, alespoň někteří, by měli mít zkušenosti z finančního sektoru a mikrofinance by měly být primární náplní konkrétního projektu. Pokud to není možné, je nutné alespoň oddělit roli „credit officera“ od sociálního pracovníka, který má na starost jiné komponenty programu a jeho posláním je se s komunitou sbližovat a naslouchat jejich potřebám. Tyto role jsou v každém případě neslučitelné. Dlouhodobým cílem u mikrofinančních projektů by mělo být vždy zajištění návratnosti finančních prostředků, a to tak, aby nedocházelo k narušování místního tržního prostřední např. oslabováním místních MFI a mohla být zajištěna dlouhodobá udržitelnost projektu i po tzv. vyschnutí zdrojů z dárcovské země. Výnosy by měly být použity ve prospěch místních komunit. Velkou devizou českého trhu je mikrofinanční portál www.myelen.com, skrze který by české NNO mohly získávat část svých finančních prostředků pro své mikrofinanční aktivity, stejně jako je tomu např. u CARE UK, a oslabit tak svou závislost na dotacích z MZV/ČRA. Společnost Microfinance a.s. už dnes příležitostně slouží jako poskytovatel metodické pomoci a pro NNO, které s mikrofinancemi teprve začínají, by mohl sehrát i roli 56
„back office“. Dobré by také bylo prohloubit spolupráci s univerzitní sférou, zapojováním studentů do praxe prostřednictvím stáží v lokálních MFI či participací na projektech z oblasti vědy a výzkumu.
57
3. Meziregionální spolupráce jako forma ZRS Zajímavou a trochu veřejností opomíjenou formou ZRS je spolupráce meziregionální, tedy rozvojové aktivity krajů a obcí, které se v současné době do systému české rozvojové spolupráce zapojují jako její realizátoři. Cílem projektů dotačního titulu „Podpora rozvojových aktivit krajů a obcí v prioritních zemích“ vyhlašovaného od roku 2010 ČRA je, jak již bylo zmíněno v teoretické části, především přenos know-how, sdílení zkušeností s ekonomickou a společenskou transformací a posilování kapacit pro kvalitní správu věcí veřejných. Konkrétní projekty se pak soustřeďují zejména na posilování kapacit partnerských institucí místní samosprávy a na projekty v oblasti školství a mládeže. Ke konci roku 2012 se do realizace aktivit v rámci ZRS zapojily celkem čtyři kraje, jmenovitě kraj Jihomoravský, Olomoucký, Ústecký a Královéhradecký, které za přispění více než 8 mil. Kč ze státního rozpočtu realizovaly v Srbsku jedenáct projektů.169 Mimo projekty spolufinancované ze státního rozpočtu realizovaly kraje v Srbsku i řadu dalších projektů financovaných ze svých vlastních rozpočtů, které měly také charakter spolupráce rozvojové. Z hlediska rozsahu, můžeme za ty nejvýznamnější bezesporu považovat aktivity kraje Jihomoravského, který jen k dubnu roku 2010 podpořil v Srbsku již více než devadesát projektů v hodnotě nad 82 mil. Kč. 170 Orientace české meziregionální rozvojové spolupráce na Srbsko je dána hned z několika důvodů. Srbsko je dlouhodobě prioritní zemí české ZRS a s ČR jej spojuje dlouholetá tradice silných hospodářských a politických vazeb. Srbsko je navíc novou kandidátskou zemí na vstup do EU a tedy ideálním partnerem pro přenos znalostí ohledně efektivního čerpání evropských fondů. Neméně důležitá je i blízkost geografická a kulturní, která je pro úspěšné posilování kapacit partnerských institucí v podstatě klíčová.
169
V roce 2009 získalo 584 600 Kč z rozpočtu ZRS také statutární město Pardubice a to na Podporu udržitelného rozvoje města Gjakova. 170 Kulatý stůl 2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://bit.ly/10uX4vr
58
3.1.Stručný přehled dosavadní meziregionální ZRS ČR 171 Rozvojovou spolupráci se Srbskem započala ČR již v roce 2001. Jednotlivé projekty byly tehdy financovány jak v rámci běžné bilaterální rozvojové pomoci, tak z prostředků vyčleněných na stabilizaci jihovýchodní Evropy.172 O rok později se pak v „Koncepci zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let 2002 – 2007“ poprvé objevil pojem regionální spolupráce, a to v souvislosti se sektorovým zaměřením české pomoci do oblasti jihovýchodní Evropy, konkrétně do Jugoslávie a Kosova, Bosny a Hercegoviny a Makedonie. ČR tehdy směřovala svou pomoc primárně na podporu správné správy věcí veřejných, prevence migrace, infrastruktury, životního prostředí, krajanů a regionální spolupráce.173 V roce 2004 stanovily „Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU“ za nosnou součást ZRS ČR programy spolupráce s prioritními zeměmi a vláda ČR definovala Srbsko a Černou Horu jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou programovou spolupráci. Konkrétnější sektorové a teritoriální zaměření vymezil „Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Srbskem a Černou Horou na období 2006 – 2010“, který uvádí indikativní přehled oblastí pro rozvojové intervence v sektorech životního prostředí, hospodářského a průmyslového rozvoje, dopravy, zdravotnictví a práce a sociálních věcí. V rámci svých intervencí na Balkáně se ČR také zavázala klást důraz na průřezová témata jako je podpora integrace Srbska a Černé Hory do EU, přenos transformačních zkušeností a posilování kapacit státní správy. Co se přesnějšího teritoriálního zaměření týče, stanovil program jako prioritní oblasti české ZRS jihovýchodní a centrální Srbsko, zvláště pak region Šumadija, kde bylo možné navázat na dosud realizované aktivity Jihomoravského kraje (JMK), a region Mojkovac v Černé Hoře. Spolupráce v Kosovu byla kvůli nejasnostem ohledně ústavního řešení, limitům působení ZÚ Bělehrad a bezpečnostním důvodům realizována jen ve velmi omezeném rozsahu. 174
171
Následující kapitoly pojednávají primárně o meziregionální ZRS, tedy spolupráci, která je nereciproční a nesmí být proto zaměňována s meziregionální spoluprací reciproční i když realizované s rozvojovými zeměmi. 172 MZV ČR. Program rozvojové spolupráce mezi ČR a Srbskem a ČH. 2005. Dostupné z: http://bit.ly/ThP0sB 173 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let 2002 až 2007. 2001. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/files/archiv/2005/070628_koncepce_zrs_02-07.pdf 174 MZV ČR. Program rozvojové spolupráce mezi ČR a Srbskem a ČH. 2005. Dostupné z: http://bit.ly/ThP0sB
59
Konkrétní projekty podpořené ze státního rozpočtu realizované kraji v letech 2004 – 2012 jsou předmětem následujících kapitol. Jejich konkrétní výčet je uveden v příloze 3.
3.2.Jihomoravský kraj a jeho aktivity v Srbsku Spolupráce JMK se samosprávami měst Šumadijského okruhu v Srbsku, se datuje již od roku 2002 a je do ní zapojena nejen regionální samospráva, ale i podniky, kulturní instituce a více než 20 středních škol z obou regionů. Jejím cílem je realizace výměnných pobytů mezi školami a zástupci municipalit, kteří tak přebírají zkušenosti od odborníků na Krajském úřadě JMK a seznamují se s řízením a problémy obcí, s problematikou decentralizace apod.175 První zahraniční cesta představitelů JMK do Svazové republiky Jugoslávie se uskutečnila v srpnu 2002 a jejím cílem bylo navázání kontaktů a prověření možností spolupráce s některým z regionů v Jugoslávii. Jejím impulsem byla žádost velvyslankyně ČR v bývalé Jugoslávii doc. Ing. Judity Šťouračové, CSc., se kterou se na Svaz měst a obcí ČR obrátila v září 2001. Svým dopisem požádala zástupce samosprávy o zvážení možností pomoci jugoslávským městům a obcím, které se kvůli nedostatku finančních prostředků střetávaly s velkými potížemi při spravování veřejných záležitostí zejména v oblasti ekologie a infrastruktury. Ve svém dopise dále uvedla, že taková aktivita, výrazně podpoří dobré jméno ČR mezi představiteli místních samospráv a obyvateli Jugoslávie. 176 Členové delegace jednali o možnostech spolupráce nejdříve se zástupci místní správy ve městě Bela Crkva a s představiteli spolku Češi jižního Banátu. Další konzultace se uskutečnily na velvyslanectví ČR v Bělehradě a s představiteli místní správy ve městě Kragujevac, resp. s představiteli tzv. Šumadijského okruhu, do kterého Kragujevac administrativně spadá a který byl nakonec vybrán. O rok později pak byla dne 23. 6. 2003 podpisem „Deklarace o spolupráci mezi Jihomoravským krajem a městy Šumadijského okruhu“ formálně navázána
175 176
JMK. Výroční zpráva JMK. 2006. Dostupné z: http://bit.ly/TUUGqO JMK. Osobní korespondence. 2012.
60
meziregionální spolupráce JMK s městy Kragujevac, Lapovo, Batočina, Arandjelovac, Topola, Raća a Knić v oblasti veřejné správy, školství a hospodářství. 177 3.2.1. Veřejná správa
Jak se uvádí v deklaraci, projekty spadající pod oblast veřejné správy se zaměřují především na: „Pravidelnou výměnu zkušeností z oblasti reformy veřejné správy, financování a řízení územních celků, stáže a školení ve věci rozvojových aktivit, zřízení regionální rozvojové agentury. Zapojení do případných mnohostranných, multifunkčních a mezinárodních projektů předkládaných Evropské komisi.“ 178 K realizaci prvního projektu meziregionální spolupráce financovaného z prostředků státního rozpočtu došlo v letech 2004 – 2006, když JMK obdržel dotaci v hodnotě 2,46 mil. Kč na provoz Informační kanceláře v srbském městě Kragujevac, kterou tam Rada Jihomoravského kraje zřídila již v roce 2003 a jejímž prostřednictvím realizuje v Šumadiji podpůrné projekty pro tamní samosprávy, vzdělávací instituce a podnikatelskou sféru financované z vlastního krajského rozpočtu. 179 Během svého působení podpořil JMK ze svého rozpočtu také velké množství značně nákladných infrastrukturních projektů, protože jedině „tvrdé“ infrastrukturní projekty se pro
partnery ukázaly
být
přesvědčivým argumentem k vybudování a
udržení
kompetentního lidského aparátu pro budoucí čerpání prostředků z EU a tím pádem i prostředkem k naplnění hlavního cíle vzájemné spolupráce, tedy zvýšení absorpčních kapacit celého regionu. Realizaci takového typu projektů bylo samozřejmě nutné na místě koordinovat a kontrolovat, čehož se ujala právě Informační kancelář, která se stala klíčovým nástrojem, bez kterého by se záměry a plány JMK v Srbsku realizovaly jen velmi obtížně anebo vůbec, neboť projekty takového rozsahu nelze řešit pouze korespondenčně či telefonicky. Informační kancelář zastává také důležitou roli poradce a prostředníka. Skrze ni mohou totiž místní opštiny každoročně předkládat kraji k financování své vlastní rozvojové projekty. JMK pak na základě pravidel harmonizovaných s pravidly pro čerpání dotací 177
Jedinečná rozvojová spolupráce JMK se srbským regionem Šumadija. Southern Moravia [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://southern-moravia.eu/index.php?id=111 178 JMK. Deklarace. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9 179 JMK. Tisková konference představitelů JMK. 2004. Dostupné z: http://bit.ly/V3u9hZ
61
z evropských fondů rozhoduje o realizaci těchto projektů, kterou následně i sám financuje. Tímto
způsobem
získávají
opštiny
praktické
zkušenosti
s řádným
podáváním
a zpracováním žádostí i s jejich následnou realizací, monitoringem a evaluací. K další činnostem kanceláře patří pořádání stáží a školení v oblasti veřejné správy, zajišťování servisu pro podnikatelské subjekty, zprostředkovávání kontaktů mezi středními a vysokými školami a mezi malými a středními podniky a hospodářskými institucemi regionálního významu, zajišťování výměnných pobytů, odborných praxí studentů apod. 180 Informační kancelář také dlouhou dobu zprostředkovávala předávání zkušeností Regionální rozvojové agentury jižní Moravy Regionální rozvojové agentuře pro Šumadiji a Pomoravlje, kterou JMK pomohl založit a jejíž činnost také sám dlouhodobě podporoval. Do roku 2011 např. hradil náklady na její dva pracovníky, kteří se podíleli na přípravě, koordinaci, administraci, monitoringu a evaluaci rozvojových projektů jednotlivých opštin spolufinancovaných krajem.181 Působnost Informační kanceláře v Kragujevaci hodnotí partneři v Šumadijském okruhu jako velmi přínosnou: „Především oceňují podíl na vzniku Regionální rozvojové agentury pro rozvoj Šumadije a Pomoravlje a podíl na jejím řízení. Tato agentura se stále více stává v regionu Šumadija subjektem, který vytváří strategii regionálního rozvoje Šumadijského okruhu a koordinuje projekty subjektů veřejné a hospodářské správy financované z místních i evropských zdrojů.“182 Další projekty v oblasti veřejné správy V letech 2004 a 2005 proběhla např. informační setkání zástupců municipalit Šumadijského okruhu a JMK ke spolupráci kraje se subjekty veřejné správy v Srbsku. V roce 2005 se uskutečnilo i „Praktické zaškolení pro monitorování rozvojových projektů“ a na serveru www.NEWBalkan.com byla vytvořen internetová prezentace programu Šumadija.183 180
Informační kancelář JMK v Kragujevaci. KJMK [online]. [cit. 2012-11-2]. Dostupné z: http://bit.ly/Uk9aoL Oblast veřejné správy - projekty realizované v roce 2011. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://bit.ly/10v0CxV 182 JMK. Velvyslanectví Srbska v ČR - JMK. 2007. Dostupné z: http://bit.ly/UBq7JL 183 Oblast veřejné správy - projekty realizované v letech 2003 - 2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt 181
62
V roce 2007 obdržel dotaci od JMK i projekt „Pomoc válečným uprchlíkům v regionu Šumadija“, jehož nositelem byla Oblastní charita Uherské Hradiště a k jehož hlavním cílům patřilo společnými aktivitami mezi lidmi ze Srbska a ČR napomoci mezikulturnímu dialogu, prohloubení spolupráce a profesionalizace pracovníků NNO Zavičaj formou školení a zvýšení povědomí o spolupráci JMK a regionu Šumadija mezi mladými lidmi v obou zemích. Díky tomuto projektu se tak hosté ze Srbska v témže roce mohli při návštěvě JMK seznámit s prací neziskových organizací ze sociální sféry v ČR. 184 V dalších letech získal JMK na část svých aktivit v Srbsku dotaci z ČRA. V roce 2007 obdržel 415. tis Kč na úhradu projektů realizovaných v rámci projektu „Využití zkušeností Jihomoravského kraje při transformaci a zvyšování kapacity veřejné správy v regionu Šumadija v Srbsku“,185 a v letech 2008 – 2009 získal celkem 825 tis. Kč na projekt „Budování kapacit místní správy, NNO a soukromého sektoru, Vojvodina“. 186 V roce 2009 byla podepsána darovací smlouva mezi delegáty JMK a Regionální agenturou pro ekonomický rozvoj Šumadije a Pomoravlje na podporu projektů „Trvalé bytové zabezpečení utečenců a vystěhovalých osob z oblasti bývalé SFRJ na území opštiny Arandjelovac“, „Úprava parku v Topole“ a „Vybavení školky zařízením a hračkami pro děti se zvláštními potřebami a uplatněním terapie“ 187 V roce 2010 zase došlo k předání moderní sanitky v hodnotě 1,8 mil. Kč a přístrojového zařízení stomatologické ordinace za více než 1 mil. Kč zástupcům Šumadijského okruhu, na jejichž nákup obdržel JMK v rámci projektu „Dům zdraví Lapovo“ dotaci 3,5 mil. Kč ze státního rozpočtu, tentokrát ale z kapitoly Ministerstva zdravotnictví. Cílem celého projektu bylo zlepšit kvalitu života v opštině Lapovo prostřednictvím dovybaveného Domu zdraví v Lapovu a vyškoleného personálu.188 V témže roce nabídl JMK Šumadijskému okruhu také možnost vlastního zastoupení v Bruselu, kde by měl možnost využívat kancelář Zastoupení JMK při EU v Bruselu. 184
Šumadijský okruh - Projekty. JMK [online]. [cit. 2012-11-9]. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9 MZV ČR. Dvoustranné rozvojové projekty v roce 2007 podle sektorů. 2007. Dostupné z: http://bit.ly/R7ysYd 186 MZV ČR. Přehled ZRS ČR 2009 dle zemí a projektů. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/10LkBYr 187 Oblast veřejné správy - projekty realizované v letech 2003 - 2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt 188 Ibid. 185
63
Významnou byla také studijní cesta delegace srbských starostů z oblasti Šumadije a českých zastupitelů JMK do Bruselu, jejímž cílem bylo především seznámení srbských starostů s programy, které může Srbsko využívat a sdílení zkušeností s čerpáním z předvstupních fondů a se vstupním procesem do EU.189 Co se týče podpory projektů jednotlivých opštin, podpořil JMK v roce 2010 celkem pět projektů částkou zhruba 2,3 mil. Kč. Konkrétně se jednalo o: „Vytvoření nezbytných podmínek pro práci Kulturního centra Dositej Obradović adaptací kotelny a topných těles“, „Upravení městského parku v Rači“, „Vypracování Regionálního centra pro zabezpečení starých osob“, „Formovaní situačního centra a call centra města Kragujevace pro mimořádné situace“ a „Zlepšení kvality práce Meziobecní organizace svazu hluchých a nahluchlých“.190 Zástupci Informační kanceláře se také zúčastnili prezentace firem z oblasti ochrany životního prostředí, které spoluorganizovalo velvyslanectví s vedením Hospodářské komory Vojvodiny a na níž se prezentovaly nejen aktivitami JMK v Šumadiji, ale i aktivity Olomouckého kraje ve Vojvodině. Činnost Informační kanceláře byla v roce 2011 ještě naposledy částečně kryta z dotace ČRA.191 Seznam realizovaných projektů podpořených z vlastního rozpočtu JMK v Srbsku v letech 2003 – 2010 v oblasti veřejná správa je uveden příloze 4. 3.2.2. Školství a kultura
Mnoho projektů bylo zrealizováno také v oblasti školství a kultury, které se zaměřují zejména na: „Zprostředkovávání přímých kontaktů mezi středními školami za účelem výměnných pobytů odborných praxí či studentských brigád, stáží středoškolských studentů za účelem získání jazykového vybavení pro následné studium na vysokých školách. Společnou podporu spolupráce mezi univerzitami.“192 Od roku 2003 probíhá v Šumadiji výuka českého jazyka. Cílem kurzů je připravit zájemce o studium na vysokých školách v ČR po jazykové stránce tak, aby úspěšně 189
Ibid. JMK. Výroční zpráva JMK. 2010. Dostupné z: http://bit.ly/WJsmyN 191 Ibid. 192 JMK. Deklarace. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9 190
64
vykonali přijímací zkoušky a mohli studium absolvovat ve stejném režimu jako čeští studenti, tedy v jazyce českém a zdarma. Těm nejlepším je navíc umožněno vyjet do ČR na poznávací pobyt, anebo absolvovat krátkodobou stáž na odpovídající střední škole. 193 Jen v roce 2011 se v Kragujevaci i Arandjelovaci přihlásilo přes 100 nových zájemců o kurz českého jazyka. 194 Cílem poznávacích pobytů je seznámit studenty češtiny s českou kulturou a motivovat je k pozitivnímu vztahu k ČR a českému jazyku. Poznávacích pobytů se účastní také studenti srbistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzit, kteří během nich mohou nejen komunikovat s rodilými mluvčími v srbštině, ale navázat se studenty i osobní a přátelské vztahy.195 Studijní stáže na středních školách v ČR zase srbským středoškolským studentům umožňují získat osobní zkušenosti s konkrétním oborem a zvládnout lépe přijímací zkoušky v češtině na konkrétní vysoké školy. Podle dosavadních výsledků převážná většina absolventů studia českého jazyka úspěšně pokračuje ve studiu v českém jazyce na vysokých školách v JMK a je motivována k další spolupráci nejen s krajem ale i celou ČR.196 Další projekty v oblasti školství V letech 2004 – 2006 byl z prostředků JMK také spolufinancován např. projekt Infocentra ve Studentském kulturním centru v Kragujevaci, jenž je důležitou partnerskou organizací jak pro Univerzitu v Kragujevaci, která čítá dvanáct tisíc studentů, tak pro četné střední a základní školy na území města. Cílem projektu bylo zvýšit účast mladých lidí v neformálním vzdělávání prostřednictvím modernizace a v jeho rámci byla v centru vytvořena kvalitní literaturou zásobená čítárna, došlo k dovybavení již existující počítačové učebny počítači a digitální kamerou a vystavěna uzavřená zahrádka, sloužící také jako kavárna – galerie.197
193
Oblast vzdělávání - projekty realizované v letech 2003-2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt 194 Ibid. 195 Ibid. 196 Ibid. 197 Šumadijský okruh - Projekty. JMK [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9
65
V opštině Topola, byl zase podpořen projekt „Podpora vzdělávání zemědělců“, který obsahoval asi sto přednášek na témata z oblasti modernizace zemědělské výroby, nákupu nových sazenic a založení nových pozemků pro pěstování vinné révy. Jeho cílem byla zejména intenzifikace primární zemědělské výroby a modernizace zemědělského sektoru. Vyzdvižen byl také pozitivní vliv na životní prostředí díky používání moderních agrotechnických postupů. 198 V rozmezí let 2005 – 2008 podpořil JMK např. projekty zaměřené na školení a výuku pro práci na CNC strojích v Arandjelovaci. Jelikož v dané oblasti žádný vyškolený personál nebyl, bylo zřejmé, že budoucí absolventi strojírenských oborů specializovaní na práci na CNC stroji snadno uspokojí tamní přebytečnou poptávku. Součástí projektu byl i nákup dvou CNC strojů (soustruhu a frézy) pro praktické potřeby.199 Vzhledem k intenzivní spolupráci Ústavu slavistiky a JMK bylo zapotřebí také zvyšovat jazykovou vybavenost studentů srbistiky, kteří jsou krajem často využíváni jako překladatelé, tlumočníci a průvodci. V letech 2005 – 2007 tak bylo podpořeno např. hostování profesorů ze Srbska, nákup nových knih a také cesty vyučujících srbistiky do Srbska.200 Studenti srbistiky se navíc každoročně mohou účastnit letní školy ve Valjevu. Dalším z projektů realizovaných na české straně je ozdravný a výukový pobyt dětí ze Šumadije - Letní dětský tábor v obci Hutisko – Solanec, který pravidelně probíhá v rekreačním středisku domu dětí a mládeže Kyjov od roku 2004 a účastní se ho děti ze sociálně slabších rodin s výborným školním prospěchem z Kragujevace a okolí. Společný pobyt srbských dětí s českými jim umožňuje navazovat dlouhodobá přátelství a kladný vztah k ČR a vytváří tak potenciální lidský zdroj pro rozvoj ekonomických, společenských a kulturních aktivit mezi ČR a Srbskem. Některým dětem bývá pobyt hrazen plně z dotačního programu „Do světa!“, zbytek si pobyt musí z poloviny hradit sám.201 Zajímavé aktivity byly zafinancovány z dotace JMK také v rámci spolupráce speleologických organizací zaměřených na práci s mládeží v letech 2006 – 2007, k jejichž 198
Ibid. Ibid. 200 Oblast vzdělávání - projekty realizované v letech 2003-2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt 201 Šumadijský okruh - Projekty. JMK [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9 199
66
hlavním cílům patřilo vzdělávání a výměna zkušeností při speleologickém výzkumu, propagace výsledků a spolupráce se srbskou stranou při výzkumu a dokumentaci krasových jevů. 202 Úspěšná spolupráce byla navázána i mezi několika středními školami ze Srbska a ČR. Jedním z příkladů může být např. spolupráce studentů Integrované střední školy v Sokolnicích s I. průmyslovou školou v Kragujevaci, které společně realizovaly hned několik projektů. V rámci „Energie bez hranic“ byl např. vybaven kabinet elektrotechniky I. průmyslové školy podle evropských norem, projekt „Studium bez hranic“ zase rozšířil srbským studentům šanci na budoucí uplatnění. Ti, kteří po ukončení druhého ročníku totiž pokračují ve studiu na Integrované škole v Sokolnici, si mohou s diplomem z této školy hledat práci v ČR, Srbsku nebo v kterékoliv jiné zemi EU. 203 Dalšími příklady úspěšných projektů mohou být např. spolupráce Obchodní akademie v Břeclavi s Ekonomicko-hotelovou školou v Arandjelovaci, nebo spolupráce gymnázií Brno Vídeňská a Gymnázia Milose Savkovice – Arandjelovac a Brno – Líšeň a II. Kragujevackého gymnázia, dále také spolupráce SOŠ vinařské a SOU zahradnické ve Valticích
s Technickou
školou
v Topole, spolupráce SOU lesnického Bzenec
s II. technickou školou v Kragujevaci a další. Významná byla i spolupráce Konzervatoře Brno a Hudební školy v Kragujevaci a spolupráce středních zdravotnických škol.204 Co se středoškolských stáží týče, tak jen v roce 2011 se jich na Gymnáziu Jarošova, Gymnáziu Vídeňská, Gymnázium Slovanské nám., Střední zdravotnické škole Lipová a Obchodní akademii Kotlářská účastnilo osm studentů. Navíc se tři další vybraní kurzisté češtiny v Kragujevaci připojili k intenzivní výuce českého jazyka v Sokolnicích, na základě čehož jim pak byla zajištěna pracovní stáž na Odboru vnějších vztahů Krajského úřadu JMK, na Gymnáziu Jarošova a v advokátní kanceláři. 205
202
Ibid. Program výměny studentů s Českou republikou. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://bit.ly/ThT7F9 204 Oblast vzdělávání - projekty realizované v letech 2003-2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt 205 Ibid. 203
67
Od začátku spolupráce se Srbskem podpořil JMK i celou řadu kulturních akcí. V letech 2004 – 2005 proběhly např. kulturní prezentace Šumadijského okruhu v JMK a kulturní prezentace JMK v Šumadiji. Zorganizována byla i různá sympozia a fotografické výstavy. Od roku 2007 také představitelé kraje udělují osobnostem, které výrazným způsobem vynikly na poli česko-srbských vztahů, cenu Františka Zacha, olomouckého rodáka a generála srbské armády pohřbeného v Brně.206 Podrobný seznam realizovaných projektů podpořených z vlastního rozpočtu JMK v Srbsku v letech 2003 – 2010 v oblasti školství a kultury je k dispozici v příloze 5. 3.2.3. Hospodářství a infrastruktura
V oblasti hospodářství se realizují zejména projekty zaměřená na: „Podporu navazování přímých kontaktů a spolupráci mezi malými a středními podniky a hospodářskými institucemi regionálního významu. Aktivní vzájemnou informovanost o podnikatelských příležitostech a privatizačních projektech. Vzájemnou propagaci a zejména podporu internetové prezentace.“207 V rámci podpory obchodních a investičních příležitostí se od roku 2004 v prostorách krajského úřadu JMK (případně Olomouckého kraje) každoročně pořádají tzv. kulaté stoly, zaměřené na poskytování informací o podnikání a obchodních a investičních příležitostech v Srbsku. V průběhu semináře organizovaného firmou ROSIVA Šumperk, s.r.o. v roce 2011 se např. hovořilo o podmínkách pro podnikání v městech a opštinách v regionu Šumadija a Vojvodina, o výhodách a podmínkách investování v bezcelní zóně Subotica nebo o úskalích daňového a účetního systému v Srbsku.208 Kulatých stolů, určených zejména pro podnikatele, majitele a vedoucí pracovníky firem, se pravidelně účastní představitelé nejen podnikatelského sektoru, ale i zástupci samospráv, ministerstva průmyslu a obchodu a srbského velvyslanectví.209 Na kulaté stoly dále navazují podnikatelské mise firem do Šumadije.
206
Šumadijský okruh - Projekty. JMK [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9 JMK. Deklarace. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9 208 Šumadijský okruh - Projekty. JMK [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9 209 Ibid. 207
68
Zmíněná firma ROSIVA Šumperk, s.r.o. nabízí zejména poradenské a marketingové služby pro exportéry a investory z ČR, Srbska a Černé Hory. Od roku 2000, kdy začala pracovat na vytvoření ekonomického portálu, který by široké veřejnosti poskytoval rozsáhlé a aktuální informace z ekonomiky Srbska a Černé hory, se stala významným aktérem i na poli meziregionální spolupráce. Portál www.NEWBalkan.com, který byl oficiálně spuštěn v roce 2001, totiž na svých stránkách zveřejňuje nejen informace o privatizaci, legislativě, veletrzích a výstavách, ale také prezentace jednotlivých regionů, měst a firem z ČR, Srbska a Černé Hory. Hlavním cílem portálu je informačně podpořit ekonomický rozvoj a podnikatelské aktivity mezi ČR a Srbskem a Černou Horou. 210 V průběhu vzájemné spolupráce mezi Šumadijským okruhem a JMK bylo úspěšně dokončeno i mnoho projektů z oblasti infrastruktury. Většinou se jednalo o rekonstrukce vodovodů a filtračních zařízení, přestavby vodovodních a kanalizačních sítí, výstavby plynovodů apod. Jedním z takových projektů byla např. výstavba hlavního kanalizačního kolektoru v Raći v letech 2003 – 2005, který znemožnil vytékání odpadních vod, ochránil vody podzemní a zamezil zaplavování místních sklepů.211 Dalším projektem podobného typu realizovaným o rok později byla rekonstrukce vodovodu Djunis-Ješovac, během níž bylo výměněno zastaralé potrubí za nové z polyethylenu a s větším průměrem. Nově vybudovaná síť nejen zlepšila podmínky života místního obyvatelstva, ale vytvořila i předpoklady pro další ekonomický rozvoj opštiny Arandjelovac.212 V opštině Topola byla zase v roce 2006 provedena kompletní rekonstrukce stávajícího prameniště Vrelo, které tvoří dvě studny a jeden sběrný rezervoár na vodu. 213 Další realizované projekty v oblasti infrastruktury se týkaly např. rekonstrukce středních škol, zlepšení životního prostředí a systému ochrany přírody pomocí nových technologií v komunálním odpadu a kontroly úrodnosti půdy. Realizovaly se i projekty v oblasti dopravní infrastruktury. Příkladem může být kompletní rekonstrukce silnice s asfaltováním v opštině Knić v roce 2003, jež byla jednou z nezbytných podmínek pro zkvalitnění ekonomické situace nejen v opštině, ale i v celém regionu Šumadija. 214 210
Provoz internetových portálů. Rosiva [online]. [cit. 2012-11-3]. Dostupné z: http://www.rosiva.cz/internet-portal/ 211 Šumadijský okruh - Projekty. JMK [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9 212 Ibid. 213 Oblast infrastruktury - projekty realizované v letech 2003-2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt 214 Šumadijský okruh - Projekty. JMK [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9
69
Dalším realizovaným infrastrukturním projektem bylo např. vypracování regulačního plánu průmyslové zóny Lapovo v průběhu let 2004 – 2006, jenž se stal výchozím dokumentem pro výstavbu zóny a investování do otevírání nových podniků na jejím území. Tak byl položen základ zaměstnávání nových pracovních sil a rozšiřování sítě firem s transportem zboží, služeb a výrobků na domácí i mezinárodní úrovni. 215 Zajímavým projektem bylo také vybudování výstavního prostoru pro pořádání výstav domácího zvířectva v Topole v letech 2005 – 2006, jeho součástí bylo i školení osmdesáti chovatelů v oblasti: stříhání ovcí, vystavování s mediální podporou a přijímání nových členů. Výsledkem projektu bylo zlepšení kontroly prodeje ovcí a koz v opštině Topola a zlepšení situace v oblasti chovatelství dobytka a životních podmínek. 216 Kompletní seznam projektů podpořených z vlastního rozpočtu JMK v Srbsku v letech 2003
–
2010
v
oblasti
hospodářství
a
infrastruktury
je
uveden
v příloze 6.
3.3.Aktivity ostatních krajů v Srbsku Co se dalších krajů týče, za aktivity s charakterem rozvojové spolupráce můžeme označit i většinu aktivit kraje Olomouckého, Ústeckého a Královéhradeckého v Srbsku. V posledním případě se ale nejedná o partnerství krajů jako takové a uskutečňuje se zejména prostřednictvím spolupráce obcí Čermná nad Orlicí se srbskými obcemi Kruščica a Češko Selo, kterou ale Královéhradecký kraj zaštiťuje. Olomoucký kraj V roce 2002 Olomoucký kraj navázal na dlouholeté partnerství statutárního města Olomouc s městem Subotica, které je součástí Autonomní oblasti Vojvodina. O rok později, dne 12. 12. 2003, pak byla z rozhodnutí Rady podepsána „Dohoda o spolupráci mezi Olomouckým krajem a Autonomní oblastí Vojvodina“, v níž se obě strany
215 216
Ibid. Ibid.
70
zavázaly k podpoře vzájemné spolupráce v oblastech hospodářského a regionálního rozvoje, podnikání, cestovního ruchu, zdravotnictví, školství a dalších.217 Po podepsání dohody následovala návštěva Olomouckého kraje delegací z Vojvodiny, jejímž výsledkem byly i konkrétní návrhy spolupráce. Delegace v rámci svého pobytu např. navštívila soukromou společnost „Wisconsin“ v Prostějově, která se zabývá výrobou malých traktorů a přípojných zařízení vhodných pro udržování městských parků a navrhla zastoupení této firmy v Novém Sadu a navázání výrobní kooperace s firmou z Vojvodiny z oblasti kovoprůmyslu. Na setkání o rok později navázala návštěva česká delegace v Srbsku, která zase navštívila Novosadského výstaviště, Subotici a zdravotnické zařízení ve Zrenjaninu. 218 V období let 2005 – 2010 se pak spolupráce s Autonomní oblastí Vojvodina soustředila na tradiční aktivity, ke kterým patří organizace letních česko-srbských táborů v Ochozi u Konice a kulaté stoly zacílené na podnikatelskou sféru. V roce 2005 se obě strany účastnily veletrhu cestovního ruchu „Regiontour“ a cestovního veletrhu v Novém Sadu. O rok později se konala podnikatelská mise do Nového Sadu a Kragujevace a v roce 2008 proběhla zase návštěva lékařů z oblasti Vojvodiny v Olomouci. Mimo tyto aktivity Olomoucký
kraj
finančně
podpořil
také
provoz
informačního
portálu
www.NEWBalkan.com a řadu kulturních aktivit jako např. vystoupení srbského folklórního souboru „Kolubara“ na festivalu folklórní hudby v Šumperku.219 V oblasti rozvojové spolupráce je Olomoucký kraj aktivní od roku 2008, kdy ve spolupráci s Agenturou rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, o.p.s. (ARPOK) a konzultační firmou ROSIVA Šumperk s.r.o. realizoval projekt „Budování kapacit místní správy, organizací občanské společnosti a soukromého sektoru v Autonomní obla sti Vojvodina“, v jehož rámci se uskutečnili dva semináře, jeden v Bačce Topole a druhý v Olomouci.220
217
Spolupráce se Srbskem. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-9]. Dostupné z: http://bit.ly/WJuPJn Oblast veřejné správy. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-7]. Dostupné z: http://bit.ly/WJuPJn 219 OLOMOUCKÝ KRAJ. Osobní korespondence. 2012. 220 Projekt „Vzdělávání a rozvoj v Autonomní oblasti Vojvodina“. Newbalkan [online]. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://bit.ly/Skc4Yu 218
71
Během
prvního
semináře
sledovalo
prezentace
odborníků
z
Olomouckého
a Jihomoravského kraje, Velvyslanectví ČR a ARPOK téměř třicet zástupců vojvodinské veřejné správy, soukromého i neziskového sektoru, kteří pak společně hledali možnosti pro prohloubení vzájemné spolupráce. Na druhém semináři, který byl také součástí ročního projektu Olomouckého kraje podpořeného z finančních prostředků MZV, zase srbští účastníci vyjádřili potřebu budování kapacit zástupců neziskového sektoru zvláště v oblastech: čerpání předvstupních fondů EU, formulace projektových záměrů, networking a fungování platforem, komunikace místní správy a samosprávy se zástupci neziskového sektoru, sdílení zkušeností s transformací na krajské úrovni v ČR a sdílení příkladů dobré praxe z ČR.221 Zástupci Vojvodiny měli při své podzimní návštěvě také možnost navázat osobní kontakt s krajskými institucemi, zavítali např. do centra ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov a seznámili se s jeho vzdělávacími programy, dále do Střední zemědělské školy, Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci a místní průmyslové zóny. Představitelé samosprávy obce Bačka Topola byli také přijati na radnici města Uničov. 222 Na základě pozitivního hodnocení projektu realizoval Olomoucký kraj v roce 2009 navazující projekt „Vzdělávání a rozvoj v Autonomní oblasti Vojvodina“, jehož součástí byly dvě třídenní konference v Novem Sadu pro zástupce místní správy, samosprávy a neziskového sektoru z Vojvodiny. Cílem prvního semináře byl přenos zkušeností zástupců Olomouckého kraje s čerpáním prostředků z evropských fondů. Na konferenci byly např. prezentovány možnosti čerpání financí z programu ZRS ČR či vytváření mikroregionů jako nástroje k dosažení evropských financí. 223 Druhý seminář byl zaměřen na sdílení zkušeností v rámci spolupráce mezi veřejným a neziskovým sektorem, prohloubení dovedností v oblasti projektového cyklu, získávání praktických znalostí z oblasti fundraisingu a managementu lidských zdrojů a fungování platforem. Doprovodnou aktivitou celého projektu také spolufinancovaného Olomouckým krajem byla fotografická výstava o kulturním dění v Olomouckém kraji. 224 Oba semináře se ze strany srbských organizací těšily velkému zájmu a účastníci se pozitivně vyjadřovali 221
Oblast veřejné správy. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://bit.ly/WJuPJn Ibid. 223 Ibid. 224 Realizované projekty. Arpok [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/10vdQe3 222
72
k organizaci akcí a především k poskytnutým informací českými lektory a formě jejich podání.225 V roce 2010 podpořil Olomoucký kraj projekt s názvem „Budování kapacit státní správy, samosprávy a neziskového sektoru v Autonomní oblasti Vojvodina v sociální oblasti“, na který bylo z rozpočtu ZRS vyčleněna částka 410 tis. Kč.226 Semináře se zúčastnili zástupci institucí ze sociální oblasti z Olomouckého kraje, kteří předávali zkušenosti ze své praxe asi sedmdesáti zástupcům vládního i nevládního sektoru sociálních služeb z celé Vojvodiny. Čeští odborníci hovořili zejména o problematice seniorů, osob ohrožených násilím v rodině a situaci dětí žijících v nevyhovujících podmínkách. Srbská strana se nejvíce zajímala o institut vykázání a jeho fungování v českém prostředí.227 Navazující aktivitou byla studijní cesta srbských partnerů do Olomouckého kraje, kde během pětidenní návštěvy navštívili různé instituce působící v sociální oblasti a seznámili se s jejich činností. Výstupem aktivit byla dvojjazyčná příručka shrnující získané zkušenosti, která byla distribuována organizacím zabývajícím se sociální péčí v Autonomní oblasti Vojvodina a v Olomouckém kraji. Poslední částí projektu byla fotografická výstava srbských amatérských fotografů v Olomouci.228 V roce 2011 získal Olomoucký kraj v rámci dotačního titulu „Podpora rozvojových aktivit krajů a obcí v prioritních zemích ZRS ČR“ dotaci v hodnotě 895 tis. Kč na projekt s názvem „Předávání zkušeností v oblasti regionálního rozvoje a budování absorpčních kapacit pro efektivní čerpání finančních prostředků z fondů EU“.229 Realizaci projektu zaměřeného na přenos zkušeností ohledně efektivního řešení aktuálních problémů
Vojvodiny
souvisejících
s harmonizací
práva
(acquis
communitaire)
a zaváděním zásad společných evropských politik do praxe, předcházela návštěva místopředsedy vojvodinské vlády. 230 Ten v rámci sedmého kulatého stolu pro české 225
Oblast veřejné správy. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://bit.ly/WJuPJn MZV ČR. Využité finanční prostředky na ZRS ČR v roce 2010. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/YclUR8 227 Oblast veřejné správy. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://bit.ly/WJuPJn 228 Realizované projekty. Arpok [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/10vdQe3 229 ČRA. Výsledky dotačního výběrového řízení na projekty zahraniční rozvojové spolupráce v roce 2011. 2010. Dostupné z: http://bit.ly/10vfNHe 230 OLOMOUCKÝ KRAJ. Předání zkušeností v oblasti regionálního rozvoje a budování kapacit pro efektivní čerpání prostředků z fondů EU. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/T5Tm5s 226
73
podnikatele navštívil v dubnu 2010 Olomoucký kraj a vyzdvihnul na něm význam efektivního čerpání fondů EU pro regionální rozvoj. Na základě tohoto jednání pak náměstek hejtmana navrhnul prohloubit vzájemnou spolupráci.231 V roce 2011 podpořil Olomoucký kraj také projekt „Známe se? Češi žijící v Autonomní oblasti Vojvodina“, jehož druhou stranou byl Historický archív v Bele Crkvi. Projekt představil obyvatelům obou regionů osudy české menšiny v srbské části Banátu. V témže roce se také uskutečnil další z tradičních táborů pro české a srbské děti ze sociálně slabých rodin v Ochoze u Konice.232 V říjnu pak Rada Olomouckého kraje schválila předložení žádosti navazujícího projektu pro rok 2012 „Příprava budování absorpčních kapacit pro efektivní čerpání finančních prostředků z fondů EU v Autonomní oblasti Vojvodina“ do dotačního titulu ČRA, na který získala dotaci 600 tis. Kč. Projekt byl opět kofinancován z rozpočtu Olomouckého kraje a Autonomní oblasti Vojvodina.233 Ústecký kraj Prvním projektem Ústeckého kraje v Srbsku podpořeným ze státních prostředků v rámci ZRS byl projekt „Zvyšování absorpční kapacity pro rozvoj venkova“, na který kraj v roce 2010 obdržel dotaci 280 tis. Kč. Cílem projektu byla především příprava projektů, organizace stáží absolventů srbských středních škol, realizace projektů EU, podpora při řešení nezaměstnanosti a předávání zkušeností v oblasti zemědělství. 234 Ještě v létě pak proběhly dvě vzájemné návštěvy, během kterých byl vytyčen dlouhodobější směr vzájemné spolupráce. V říjnu ve městě Vršaci pak byly hlavní okruhy spolupráce sepsány do „Memoranda o porozumění mezi Ústeckým krajem a městy Vršac, Bela Crkva, Regionálním centrem
pro
sociálně-ekonomický rozvoj
a Národním úřadem práce v Republice Srbsko“, které bylo zastupitelstvem Ústeckého
231
OLOMOUCKÝ KRAJ. Osobní korespondence. 2012. Ibid. 233 ČRA. Vyhlášení výsledků tuzemských dotačních výběrových řízení pro rok 2012. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/TjAO5n 234 MZV. Srbsko: Přehled projektů ZRS ČR 2005-2010. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/TbOzjc 232
74
kraje schváleno v dubnu 2010 a 3. 6. 2011 slavnostně podepsáno během ceremoniálu ve městě Novi Sad.235 Podpisem memoranda všichni zúčastnění deklarovali záměr rozvíjet přátelské vztahy a podporovat vzájemnou spolupráci v rámci ZRS ČR v oblasti přípravy Srbska na vstup do EU. Dále bylo domluveno, že Ústecký kraj zorganizuje navazující projekt i pro rok 2011 a bude se snažit srbské partnery zapojovat i do dalších projektů.236 Na základě memoranda byla se souhlasem Rady Ústeckého kraje také vytvořena Kancelář Ústeckého kraje v Bele Crkvi, jejíž zaměstnanec aktivně pracuje na prohlubování spolupráce podnikatelů z Ústeckého kraje s podnikateli v Jižním Banátu.237 První podnikatelská mise zástupců z oblasti importu a exportu zemědělských komodit, logistiky a přepravy, výroby masážních prostředků a odpadového hospodářství se uskutečnila v červenci 2012 ve městech Vršac a Bela Crkva. 238 V témže roce také Ústecký kraj obdržel další dotaci z MZV, tentokrát v hodnotě 250 tis. Kč na projekt „Spolupráce ústeckého kraje s městy v jižním Banátu“.239 V říjnu 2012 přijela zase delegace měst Jižního Banátu do Ústeckého kraje, kde se účastnila několika pracovních jednání, během kterých si prohlédla např. i logistické centrum v Lovosicích, Bohušovické mlékárny a další podnikatelské subjekty. 240 Královéhradecký kraj Jak již bylo zmíněno, nejedná se v případě Královéhradeckého o klasickou meziregionální spolupráci (partnerství dvou krajů), ale o spolupráci srbských obcí s českou obcí Čermná nad Orlicí, nad jejímž partnerstvím kraj pouze poskytl záštitu. Kraj přímo s jednotlivými obcemi v Srbsku tedy ani nekomunikuje a zprávy o vzájemné spolupráci mu podává starosta Čermné nad Orlicí. Stejně jako u předchozích krajů probíhá tato spolupráce v souladu se ZRS ČR, a i když realizována na úrovni obcí, může být díky svému 235
ÚSTECKÝ KRAJ. Memorandum o porozumění. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/UBEca2 Ústecký kraj aktivně spolupracuje se zahraničím. Ústecký kraj [online]. [cit. 2012-11-6]. Dostupné z: http://bit.ly/R7DuE9 237 Republika Srbsko. Ústecký kraj [online]. [cit. 2012-11-6]. Dostupné z: http://bit.ly/UBEca2 238 Ibid. 239 ČRA. Vyhlášení výsledků tuzemských dotačních výběrových řízení pro rok 2012. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/TjAO5n 240 Republika Srbsko. Ústecký kraj [online]. [cit. 2012-11-6]. Dostupné z: http://bit.ly/UBEca2 236
75
charakteru do meziregionální rozvojové spolupráce zahrnuta – většinou se jedná o finanční podporu formou daru, který schvaluje Rada Královéhradeckého kraje. 241 „Deklarace o spolupráci tří evropských obcí“ – české obce Čermná nad Orlicí a srbské Kruščice a Češko Sela – byla slavnostně podepsána dne 27. 4. 2004 na Velvyslanectví ČR v Bělehradě a navázala na již desetiletou spolupráci srbských obcí s Čermnou nad Orlicí, v rámci které jsou každoročně pořádány nejen setkání zastupitelů a občanů a dětské tábory v Kohoutově, ale dochází i k podpoře přímo v Srbsku, např. při obnově infrastruktury, veřejných ploch a škol. 242 Deklarace uvedla jako prioritní oblasti spolupráce oblast školství a tělovýchovy, veřejné správy, hospodářství, zdravotnictví, humanitární pomoci a kultury. Záštitu nad touto spoluprácí převzaly: Rada Královéhradeckého kraje, město Bela Crkva, Vršac a Hradec Králové, Federace měst a obcí Srbska a Černé Hory, Matice Česká Bela Crkva, Velvyslanectví ČR v Srbsku a Černé Hoře a Svaz měst a obcí ČR. 243 V říjnu 2004 starosta Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček a člen Rady Královéhradeckého kraje přivítali osm zástupců českých krajanských obcí ze Srbska na půdě obecního úřadu, kde také došlo ke slavnostnímu podpisu smluv o finanční podpoře krajanským obcím Kruščica a Češko Selo. Podpis smluv opět následovalo několik návštěv.244 V roce 2006 např. hejtman Královéhradeckého kraje přijal pozvání českých krajanů a společně se starostou obce Čermná nad Orlicí a starostkou města Kostelec nad Orlicí odletěl na monitorovací cestu do Srbska, kde se seznámil s výsledky projektů, které byly krajem finančně podpořeny. V srpnu zase přiletělo do Čermné nad Orlicí třicet čtyři srbských krajanů 245 a o rok později navštívila Češko Selo krajská delegace. V Češko Selu tehdy proběhlo slavností otevření internetu, které Královéhradecký kraj finančně podpořil.
241
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ. Osobní korespondence. 2012. Mezinárodní spolupráce. Čermná nad Orlicí [online]. [cit. 2012-11-9]. Dostupné z: http://www.cermna-norl.cz/mezinarodni-spoluprace 243 Čeští krajané ze Srbska navštívili Královéhradecký kraj. Královéhradecký kraj [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://bit.ly/R7Erwc 244 Ibid. 245 Srbští krajané v Královéhradeckém kraji. Královéhradecký kraj [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://bit.ly/S1Px2G 242
76
Dále také došlo k předání daru – sochy svatého Václava – představitelům obce a České besedy v Kruščici. 246 Významným počinem v rámci vzájemné spolupráce bylo poskytnutí stipendia ve výši 90 tis. Kč/rok patnáctileté české krajance Kristině Tesař z obce Češko Selo, která se po šesti letech studia češtiny v Srbsku stala v září roku 2006 studentkou Biskupského gymnázia v Hradci Králové. 247 Následující rok obdržel Královéhradecký kraj také dotaci z rozpočtu ZRS v hodnotě 290 tis. Kč na „Posílení kapacit místních samospráv regionu Pomoraví“.248 Tento projekt byl připraven na základě žádosti srbské strany, konkrétně Regionální rozvojové agentury pro Šumadiji a Pomoravlje, která se prostřednictvím Centra evropského projektování obrátila s žádostí o pomoc při zajištění školení pro představitele místních samospráv právě na Královéhradecký kraj. 249 Cílem projektu bylo skrze předávání zkušeností z projektového řízení získaných v rámci realizace projektu Evropské projektové centrum, zaměřeného na vytváření absorpční kapacity kraje, zlepšit absorpční kapacitu také v regionu Pomoravlje. Konkrétně byl projekt zaměřen na přípravu obcí na čerpání prostředků z evropských fondů, předávání zkušeností z oblasti implementace programů EU a výměnu zkušeností z oblasti reformy, a decentralizace státní správy. 250 V následujících letech byly formou krajské dotace podpořeny např. tradiční tábor pro děti ze Srbska v Kohoutově. V roce 2009 byl zase poskytnut finanční dar obci Kruščice na zakoupení nové sekačky – traktoru – pro údržbu nového fotbalového hřiště. Po celou dobu také probíhaly vzájemné návštěvy v Srbsku i Královéhradeckém kraji, při kterých byli představitelé kraje pravidelně informováni o vývoji podpořených projektů jako např. zavedení kanalizace a čističky v obci Kruščice, vybudování sportoviště, výstavbě ubytovny 246
Hejtman navštívil krajany v Srbsku. Královéhradecký kraj [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://bit.ly/YcopmF 247 Poskytnutí stipendia Kristině Tesar. Královéhradecký kraj [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://bit.ly/S1PBzr 248 MZV ČR. Dvoustranné rozvojové projekty v roce 2007 podle sektorů. 2007. Dostupné z: http://bit.ly/R7ysYd 249 Posílení kapacit místních samospráv Pomoravského okruhu I. fáze. MZV [online]. [cit. 2012-11-1]. Dostupné z: http://bit.ly/U3x19T 250 Ibid.
77
a další.251 V lednu 2010 přijal pan hejtman také neoficiální návštěvu krajanů z obce Češko Selo, jejíž starosta zavítal do Královéhradeckého kraje z důvodu konání maturitního plesu Kristiny Tesař.252 Poslední zveřejněná návštěva se uskutečnila v září 2012, kdy se v Praze konal 6. ročník Mezinárodního krajanského festivalu, který byl součástí projektu „Češi ve světě – oslavy Dne české státnosti“, kterého se účastnili i čeští krajané z oblasti srbského Banátu. Pan hejtman je při této příležitosti pozval do Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích, která pro kostel v obci Češko Selo vytváří v novém robotizovaném 3D pracovišti sochu Sv. Jana Nepomuckého. Její převoz do obce Češko Selo se plánuje na svátek sv. Jana Nepomuckého v roce 2013.253
3.4.Závěrečné shrnutí třetí části Jak bylo popsáno v předchozích kapitolách, některé kraje v Srbsku již několik let úspěšně realizují aktivity, které mají z významné části charakter spolupráce rozvojové – jsou nereciproční a zaměřují se na ekonomický a sociální rozvoj partnerských regionů. Jejich motivem byla na počátku zejména snaha zachovat si vlastní důstojnost – nebýt jen příjemcem evropské pomoci, ale také nést odpovědnost, něco dávat, něco řešit. Na tomto postoji se jako první sjednotila prezentace JMK, která v průběhu deseti let vynaložila na pomoc srbskému regionu Šumadija několik desítek milionů z krajského rozpočtu a stala se tak pilotem české meziregionální spolupráce, jejímž smyslem je zejména předávat zkušenosti z oblastí veřejné správy, regionálního rozvoje a budování absorpčních kapacit pro efektivní čerpání finančních prostředků z fondů EU, tedy z oblastí, ve kterých mají kraje oproti jiným aktérům ZRS jistou konkurenční výhodu a které jsou klíčové pro budoucí samostatný a trvale udržitelný rozvoj přijímajících regionů. Úspěšnost tohoto typu spolupráce je přitom podmíněna hned několika faktory. Kromě dlouhodobosti, která by měla být podmínkou snad všech rozvojových projektů je to např. 251
Návštěva hejtmana krajanů v Srbsku. Královéhradecký [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://bit.ly/Tm732X 252 Neoficiální návštěva srbských krajanů v Královéhradeckém kraji. Královéhradecký [online]. [cit. 2012-1110]. Dostupné z: http://bit.ly/QBBUdB 253 Setkání krajanů s hejtmanem Královéhradeckého kraje. Královéhradecký [online]. [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://bit.ly/Qgza3O
78
blízkost kulturní a geografická. Dalším důležitým faktorem, který je při výběru vhodného partnerského regionu nutné zvážit, jsou vlastní síly budoucího donora, protože rozvojová pomoc by měla být poskytována jen násobně menšímu celku na obdobné hierarchické úrovni, které se navíc nacházejí na podobném stupni civilizačního vývoje, mají tedy do určité míry funkční veřejnou správu. Tyto faktory vzal před deseti lety v úvahu i JMK, díky jehož podpoře byly na praktických příkladech srbským obcím vysvětleny a demonstrovány zásady tvorby, realizace a administrace projektů podle vzoru EU. Financování infrastrukturních projektů z krajského rozpočtu nebylo cílem ale prostředkem, cestou k pochopení přerozdělovacích mechanismů uvnitř EU. Ze strany ZRS ČR i evropských institucí byly aktivity JMK velmi kladně hodnoceny, ve skutečnosti ale zůstaly nevyužity, nestaly se příkladem. Snaha JMK o rozpočtovou podporu pro tento typ aktivit byla neúspěšná a čerpání krajských peněz v delším časovém horizontu již nelze obhájit předáváním zkušeností, jak tomu bylo na počátku. Stávající útlum aktivit JMK je také přirozenou reakcí na přistoupení Srbska k EU a evropským fondům, které se stále vzdaluje. I když je tedy region Šumadija v současné době schopen prostřednictvím svých opštin a za asistence místní regionální rozvojové agentury absorbovat prostředky o několik řádů vyšší, než poskytoval JMK, zůstávají tyto kapacity bohužel nevyužity. Co se ostatních krajů týče i jejich aktivity bývají na různých fórech velmi kladně hodnoceny a těší se velké oblibě ze strany místních partnerů a bylo by tedy vhodné je i nadále podporovat jako řádný segment české ZRS. Podle bývalého náměstka hejtmana JMK pana Igora Poledňáka je totiž meziregionální spolupráce, nejen spoluprací velmi efektivní, ale také nenásilnou. „Mezi samosprávami se řeší obdobná témata, vzájemná spolupráce je pak velmi přirozená. Kdyby si každé velké město v EU našlo v rozvojové zemi menšího partnera a jemu poskytlo pomoc a příklad a dlouhodobě tam působilo, byla by taková ZRS mnohdy účinnější než jednorázová a nesystematická pomoc.“
79
Závěr Cílem mé práce bylo upozornit na dosud ne zcela využité formy ZRS v českém prostředí, konkrétně mikrofinance a meziregionální spolupráci. Co se týče zařazení mikrofinancí do systému ZRS ČR, nejčastěji dohledatelným modelem v zemích EU/EHP, který by v budoucnu mohl být použít i u nás je rozvojový model se zastoupením NNO v RZ. Jde o situaci, kdy je dárcovská NNO nějakým způsobem zastoupena přímo v cílové rozvojové zemi, a spolu s lokální MFI/NNO se podílí na strategii, realizaci, koordinaci a monitoringu mikrofinančních projektů. Ještě vhodnější by bylo delegování mikrofinančních aktivit na NNO jiného dárcovského státu, která má s poskytováním mikrofinančních služeb v rozvojových zemích větší zkušenosti. ČR ale takovou formu ZRS příliš nepodporuje. Je však potřeba si uvědomit, že mikrofinance jsou zejména nástrojem pro poskytování finančních služeb těm, kteří nemají přístup k formálním finančním institucím, tedy nástrojem pro rozvoj soukromého sektoru a nedoporučuje se je využívat pro pomoc těm opravdu nejchudším, pro něž se jako vhodnější jeví spíše nevratné či částečně vratné mikrogranty, nebo úplně jiný druh pomoci. NNO by tak měly finanční prostředky na podporu mikrofinancí směřovat spíše do rozvoje lokálních trvale udržitelných MFI s menšími nároky na dodatečnou podporu z dárcovské strany, a výnosy využít ve prospěch dané komunity, anebo na budování kapacit např. vznik a rozvoj svépomocných úvěrových a spořitelních skupin/družstev. V oblasti meziregionální spolupráce, která již do systému ZRS ČR patří, můžeme za určitý vzor pro ostatní české kraje považovat kraj Jihomoravský a jeho byvší aktivity v Srbsku. Jeho projekty totiž opravdu dokázaly významně zvýšit absorpční kapacitu regionu Šumadija a vybudovat tam kompetentní lidský aparát pro budoucí čerpání prostředků z EU, čímž se také podpořil jeho ekonomický a sociální rozvoj. Vzájemná spolupráce obou regionů navíc probíhala plně v souladu s deklarovanými principy české ZRS, jako jsou např. princip vlastnictví rozvojového procesu rozvojovými zeměmi, respektování rozvojových programů připravených rozvojovými zeměmi a využívání administrativních systémů partnerských zemí a v rámci české ZRS tak jistě obhájila své místo. Na rozdíl od mikrofinancí je ale meziregionální spolupráce omezená určitou geografickou a kulturní blízkostí k dárcovskému regionu a do jisté míry i funkční veřejnou správou a není tedy vhodnou formou pomoci pro všechny rozvojové země.
80
Půjčit někomu peníze za férových podmínek na rozvoj jeho podnikání znamená budovat sebevědomého člověka, který změní nejen svůj osud ale i osud všech okolo k lepšímu a to je princip, který obě zkoumané formy ZRS spojuje, protože chcete-li někomu skutečně pomoci, pomožte mu získat sebedůvěru a posilte jeho vlastní důstojnost a pak si každý pomůže sám.
81
Seznam literatury A brief overview. ECLOF [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.eclof.org/about-us/eclofglance ABILIS. Annual report 2010. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/T7dsN1 About Abilis. Abilis [online]. [cit. 2012-9-17]. Dostupné z: http://www.abilis.fi/index.php?option=com_content&view=article&id=60&Itemid=1&lang=en About Diakonia. Diakonia [online]. [cit. 2012-9-28]. Dostupné z: http://www.diakonia.se/about About Kashf. KASHF [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/Sgwrpn About us. FSD KENYA. [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/TRChv9 About. NABARD [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/QcOVJh About. WWB [online]. [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://bit.ly/h9C0CJ ADA, UNIS Vienna. Microcredit a Tool for Development. 2005. Dostupné z: http://www.unis.unvienna.org/pdf/microflyereng.pdf. ADRA. Výroční zpráva. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/UX4QZ6 Burma/Thailand: Savings, loan and micro insurance. Diakonia [online]. [cit. 2012-9-28]. Dostupné z: http://www.diakonia.se/sa/node.asp?node=4225 Čeští krajané ze Srbska navštívili Královéhradecký kraj. Královéhradecký kraj [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://bit.ly/R7Erwc Členská základna. Svaz měst a obcí České republiky [online]. [cit. 2012-8-3]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cz/svaz-mest-a-obci-cr/clenstvi/clenska-zakladna/default.aspx Členství v kooperativách. Myelen [online]. [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://www.myelen.com/myelen/Lang/cz/Countries/coopsprojectsLinks.jsf Co-fundable projects. Oxfam Novib [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.oxfamnovib.nl/cofundable-projects.html ČRA. Vyhlášení dotace 2012 Zahraniční vysílání učitelů. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/Th9CnP ČRA. Vyhlášení dotace 2013 Kraje. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/TZRRHd
82
ČRA. Vyhlášení výsledků tuzemských dotačních výběrových řízení pro rok 2012. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/TjAO5n ČRA. Výsledky dotačního výběrového řízení na projekty zahraniční rozvojové spolupráce v roce 2011. 2010. Dostupné z: http://bit.ly/10vfNHe ČRA. Základní informace o trilaterálních projektech. 2012. Dostupné z: http://www.czda.cz/editor/filestore/File/info_o_trilateralce_na_web.pdf DANIDA. Danish NGOs and microfinance. 2007. Dostupné z: MFA FINLAND. Review of Finnish Microfinance Cooperation. 2006. Dostupné z: http://www.oecd.org/derec/finland/39592375.pdf DANISH FORUM FOR MICROFINANCE. Danish Forum for Microfinance [online]. [cit. 2012-9-23]. Dostupné z: http://www.mikrofinans.dk/english.html DANISH FORUM FOR MICROFINANCE. Microfinance in Denmark. 2010. Dostupné z: http://bit.ly/Y6cxT8 Danish Mission Council Development Department. Danish Forum for Microfinance [online]. [cit. 2012-922]. Dostupné z: http://bit.ly/10ryYlg Daruj příležitost. ShineBean [online]. [cit. 2012-10-3]. Dostupné z: http://www.shinebean.org/cs/darujprilezitost/popis-projektu.htm Development Finance. KfW [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/UM8ip8 DFID. Pakistan Fact sheet. 2008. Dostupné z: http://bit.ly/ThshzV DFID. Uganda Financial Services Inclusion Programme. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/RWH1Ce Direct support reduces extreme poverty. SIDA [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/AqNDRB DWS Finances. Lutheran World Federation [online]. [cit. 2012-9-22]. Dostupné z: http://www.lutheranworld.org/lwf/index.php/who-we-are/finances/dws-finances DWS Microfinance. Lutheran World Federation [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/Sd4rV2 DWS Partners. Lutheran World Federation [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/ThvFLb Ecumenical partners. ECLOF [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.eclof.org/ourwork/partnership/ecumenical-partners Ekonomická podpora v Arménii. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/QzZEir Ekonomická podpora v Gruzii. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/WnJ4yG
83
Entrepeneurship. Cordaid [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.cordaid.nl/nl/Fields-ofexpertise/Entrepeneurship.htm Etiópčania žijú z 20 eur mesačne, aj tak chcú podnikať. Slovak Aid [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://193.87.54.168/slovakaid/?p=6849 Financial Sector Development Programme. DFID [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/T7luoW Finanzen. Evangelischer Entwicklungsdienst [online]. [cit. 2012-9-20]. Dostupné z: http://www.eed.de/en/en.eed/en.eed.eed/en.eed.eed.finanzen.2011/index.html FSD Kenya - Phase 1. DFID. [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/UrJpBh Funders & Supporters. WWB [online]. [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://bit.ly/WlZuYA GTZ. CGAP. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://bit.ly/TRCtdH Hejtman navštívil krajany v Srbsku. Královéhradecký kraj [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://bit.ly/YcopmF Hlavní cíle. Svaz měst a obcí České republiky [online]. [cit. 2012-8-3]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cz/svaz-mest-a-obci-cr/hlavni-cile/default.aspxobci-cr/kdo-jsme/kdo-jsme.aspx Informační kancelář JMK v Kragujevaci. KJMK [online]. [cit. 2012-11-2]. Dostupné z: http://bit.ly/Uk9aoL INTEGRA. Malaika Infopack. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/U2nz6T Jedinečná rozvojová spolupráce JMK se srbským regionem Šumadija. Southern Moravia [online]. [cit. 201211-4]. Dostupné z: http://southern-moravia.eu/index.php?id=111 JMK. Deklarace. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9 JMK. Osobní korespondence. 2012. JMK. Tisková konference představitelů JMK. 2004. Dostupné z: http://bit.ly/V3u9hZ JMK. Velvyslanectví Srbska v ČR - JMK. 2007. Dostupné z: http://bit.ly/UBq7JL JMK. Výroční zpráva JMK. 2006. Dostupné z: http://bit.ly/TUUGqO JMK. Výroční zpráva JMK. 2010. Dostupné z: http://bit.ly/WJsmyN Kashf Foundation: Phase 3. DFID [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/QcNham
84
Kdo jsme. Svaz měst a obcí České republiky [online]. [cit. 2012-8-3]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cz/svaz-mest-a-obci-cr/kdo-jsme/kdo-jsme.aspx KfW. NABARD [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/Y6u0uF KONRÁD, Milan. Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-8-20]. Dostupné z: http://bit.ly/Th5nZm KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ. Osobní korespondence. 2012. Kulatý stůl 2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://bit.ly/10uX4vr Letní škola rozvojové spolupráce. Katedra rozvojových studií [online]. [cit. 2012-9-1]. Dostupné z: http://www.development.upol.cz/cs_CZ/projekty/letni-skola Malawi. Concern Universal [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.concern-universal.org/malawi Memebers. NPM [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.microfinanceplatform.nl/members Mezinárodní spolupráce. Čermná nad Orlicí [online]. [cit. 2012-11-9]. Dostupné z: http://www.cermna-norl.cz/mezinarodni-spoluprace MFA FINLAND. Review of Finnish Microfinance Cooperation. 2006. ISBN 951-724-570. Dostupné z: http://www.oecd.org/derec/finland/39592375.pdf Microfinance in Bolivia. Cordaid [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.cordaid.nl/nl/Projects/Microfinance-in-Bolivia.html Microfinance operations. GIZ [online]. [cit. 2012-9-12]. Dostupné z: http://www.giz.de/Themen/de/SID5E246891-D5185B4C/dokumente/en-gtz-MF-Operations-Schliwa.pdf Microfinance. CARE. [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.careinternational.org.uk/what-wedo/microfinance Microfinance. GIZ [online]. [cit. 2012-9-12]. Dostupné z: http://www.giz.de/Themen/en/6033.htm Mikrofinancování. Charita [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.charitaadopce.cz/staryweb/index.php?id=0002377 Mikrokredity. Fair [online]. [cit. 2012-10-3]. Dostupné z: http://bit.ly/UyfVBN Místní rozvoj a obživa. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/SftwyI Mongolsko - Podpora hospodářského rozvoje venkova v provinciích Selenge a Zavkhan. Adra [online]. [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: http://bit.ly/XKCOaE
85
More Financing of New MFIs. NRK [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://bit.ly/XGaLJB MZV ČR. Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/akteri-zrscr/ministerstvo-zahranicnich-veci-cr.htm MZV ČR. Dvoustranné rozvojové projekty v roce 2007 podle sektorů. 2007. Dostupné z: http://bit.ly/R7ysYd MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let 2002 až 2007. 2001. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/files/archiv/2005/070628_koncepce_zrs_02-07.pdf MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2010 - 2017. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/WBvOv9 MZV ČR. Přehled ZRS ČR 2009 dle zemí a projektů. 2009. Dostupné z: http://bit.ly/10LkBYr MZV ČR. Program rozvojové spolupráce mezi ČR a Srbskem a ČH. 2005. Dostupné z: http://bit.ly/ThP0sB MZV ČR. Využité finanční prostředky na ZRS ČR v roce 2010. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/YclUR8 MZV. Srbsko: Přehled projektů ZRS ČR 2005-2010. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/TbOzjc Návštěva hejtmana krajanů v Srbsku. Královéhradecký [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://bit.ly/Tm732X Neoficiální návštěva srbských krajanů v Královéhradeckém kraji. Královéhradecký [online]. [cit. 2012-1110]. Dostupné z: http://bit.ly/QBBUdB Neziskový sektor. Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/akteri-zrs-cr/nestatni-neziskove-organizace/neziskovy-sektor.htm NORAD. Building demand-led and pro-poor financial systems. 2003. ISBN 82-7548-065-5. Dostupné z: http://bit.ly/10zTJug NORDIC CONSULTING GROUP. Inventory of Microfinance Activities Supported by Norway. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/XFGavI O nás. Maendeleo [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://bit.ly/XKJNQZ O nás. SAVIO [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.savio.sk/sk/o-nas O Platformě. Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.ppzrs.org/inpage/o-platforme/
86
Oblast infrastruktury - projekty realizované v letech 2003-2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt Oblast veřejné správy - projekty realizované v letech 2003 - 2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt Oblast veřejné správy - projekty realizované v letech 2003 - 2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt Oblast veřejné správy - projekty realizované v roce 2011. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://bit.ly/10v0CxV Oblast veřejné správy. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://bit.ly/WJuPJn Oblast vzdělávání - projekty realizované v letech 2003-2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt Obyvateľom Južného Sudánu pomohol poľnohospodársky projekt. WEBNOVINKY. [online]. [cit. 2012-92]. Dostupné z: http://www.webnoviny.sk/slovak-aid/obyvatelom-sudanu-pomohol-polnohospod/435121clanok.html Obyvateľom Sudánu pomohol poľnohospodársky projekt. Slovak Aid [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://193.87.54.168/slovakaid/?p=7267 OLOMOUCKÝ KRAJ. Předání zkušeností v oblasti regionálního rozvoje a budování kapacit pro efektivní čerpání prostředků z fondů EU. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/T5Tm5s OLOMOUCKÝ KRAJ. Osobní korespondence. 2012. OPPORTUNITY INTERNATIONAL. Financial summary 2011. 2012. vyd. Dostupné z: http://opportunity.org.uk/wp-content/uploads/2011/01/OPI_2011-Financial-Summary-EMAIL.pdf Our organisation. Opportunity International [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://opportunity.org.uk/explore/what-we-do/our-story/ Pakistan Financial Inclusion Programme.DFID [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://bit.ly/Sd16pd Pakistan. DFID [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/fPIRv0 Podnikatelské subjekty. Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/akteri-zrs-cr/podnikatelske-subjekty.htm Podpora zamestnanosti a komunitnej participácie v Západnej Keni. Člověk v ohrozeni [online]. [cit. 2012-1010]. Dostupné z: http://www.clovekvohrozeni.sk/sk/kena-roz/526-podpora-zamestnanosti-a-komunitnejparticipacie-v-zapadnej-keni-2010-2011
87
Posílení kapacit místních samospráv Pomoravského okruhu I. fáze. MZV [online]. [cit. 2012-11-1]. Dostupné z: http://bit.ly/U3x19T Poskytnutí stipendia Kristině Tesar. Královéhradecký kraj [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://bit.ly/S1PBzr Program mikrofinancování Indie. Charita [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/SiTj7Q Program mikrofinancování Indie. Charita [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/UyczP2 Program výměny studentů s Českou republikou. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://bit.ly/ThT7F9 Project - Microfinance Initiative. KfW [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/TV5aqe No Projekt „Vzdělávání a rozvoj v Autonomní oblasti Vojvodina“. Newbalkan [online]. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://bit.ly/Skc4Yu Provoz internetových portálů. Rosiva [online]. [cit. 2012-11-3]. Dostupné z: http://www.rosiva.cz/internetportal/ Rada pro ZRS. Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/akterizrs-cr/rada-pro-zrs.htm Realizované projekty. Arpok [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/10vdQe3 Republika Srbsko. Ústecký kraj [online]. [cit. 2012-11-6]. Dostupné z: http://bit.ly/UBEca2 Rozvoj zdrojů obživy v Padangu. Caritas [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/10roXVg Rozvojová spolupráce ČR (ZRS). Česká rozvojová agentura [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.czda.cz/rozvojova-spoluprace/rozvojova-spoluprace-cr-zrs.htm Setkání krajanů s hejtmanem Královéhradeckého kraje. Královéhradecký [online]. [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://bit.ly/Qgza3O Škola práce. ShineBean [online]. [cit. 2012-10-3]. Dostupné z: http://bit.ly/UX7RZA Slovak Aid. MFA SR. [online]. [cit. 2012-9-2]. Dostupné z: http://www.foreign.gov.sk/en/foreign_policy/slovak_aid Small business loans are empowering women and breathing life into the Afghanistan economy. DFID. [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/Teh5B9 Sociální programy v Namibii. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/V27Ed6
88
Spolupráce se Srbskem. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-9]. Dostupné z: http://bit.ly/WJuPJn Srbští krajané v Královéhradeckém kraji. Královéhradecký kraj [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://bit.ly/S1Px2G Stanovy Platformy. Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.ppzrs.org/inpage/stanovy-platformy/ Starší projekty. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/UycQl8 Stavíme lidi na nohy. Diakonie [online]. [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://bit.ly/XKISjm Strategie a činnosti FoRS. České fórum pro rozvojovou spolupráci [online]. [cit. 2012-8-22]. Dostupné z: http://www.fors.cz/sdruzeni-fors/strategie-a-cinnosti-fors/#.UHwnqq5kgzk Šumadijský okruh - Projekty. JMK [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://bit.ly/T5Kmx9 Swedish Cooperative Centre. Swedish Cooperative Centre [online]. [cit. 2012-9-29]. Dostupné z: http://www.sccportal.org/ Syria - Financial Services for Enterprises. KfW [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://bit.ly/Sgyjyz Thematic Group Microfinance. Bistandstorget [online]. [cit. 2012-9-18]. Dostupné z: http://www.bistandstorget.no/newsread/news.asp?n=5045&wce=StandardEnglish Über uns. Evangelischer Entwicklungsdienst [online]. [cit. 2012-9-20]. Dostupné z: http://www.eed.de/en/en.eed/en.eed.eed/index.html ÚMV. Analýza poskytování vládních stipendií ke studiu na veřejných vysokých školách občanům z rozvojových zemí. 2004. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/397200/Analyza_poskytovani_stipendii___zkracena_verze.pdf Ústecký kraj aktivně spolupracuje se zahraničím. Ústecký kraj [online]. [cit. 2012-11-6]. Dostupné z: http://bit.ly/R7DuE9 ÚSTECKÝ KRAJ. Memorandum o porozumění. 2011. Dostupné z: http://bit.ly/UBEca2 VLÁDA ČR. Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie. 2004. Dostupné z: http://bit.ly/UqJHZ6 We want to eradicate poverty. Stromme [online]. [cit. 2012-9-29]. Dostupné z: http://strommestiftelsen.no/we-want-to-eradicate-poverty What we do. DACAAR [online]. [cit. 2012-9-22]. Dostupné z: http://bit.ly/WH2Ny8
89
What we do. Mission Alliance [online]. [cit. 2012-9-29]. Dostupné z: http://www.misjonsalliansen.no/english/a46553 Where we work. Terrafina [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://bit.ly/SiWM66 Who we are. CARE. [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.careinternational.org.uk/who-we-are Women and business. DFID [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://bit.ly/RWFN9S Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. In: Sbírka zákonů č. 151 / 2010. 2010. Dostupné z: http://www.czda.cz/editor/filestore/File/Zakon%20o%20ZRS%20151_2010.pdf Zemědělské mikropůjčky. Maendeleo [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://bit.ly/V28J4S Zemědělství. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/XKHZaE Zlepšování využívání zdrojů obživy v Kambodži. Člověk v tísni [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://bit.ly/Oggltc
90
Seznam schémat Schéma 1 - Institucionální uspořádání do roku 2007.......................................................................7 Schéma 2 - Institucionální uspořádání po roce 2007.......................................................................8 Schéma 3 - Institucionální zajištění ZRS ........................................................................................14 Schéma 4 - Rozvojový model se zastoupením NNO ve VS .............................................................35 Schéma 5 - Rozvojový model se zastoupením NNO v RZ ...............................................................37 Schéma 6 - Rozvojový model bez prostřednictví NNO...................................................................44 Schéma 7 - Rozvojový model s prostřednictvím dvou NNO ...........................................................48
Seznam tabulek Tabulka 1 - Počet realizovaných mikrofinančních projektů/náklady podle typu organizace ...........28
Seznam grafů Graf 1 - Podíl bilaterální a multilaterální spolupráce na celkovém objemu ODA ............................10 Graf 2 - Podíl jednotlivých aktérů na realizaci projektů v rámci dvoustranné ZRS ČR .....................16 Graf 3 - Podíl jednotlivých aktérů na zdrojích pro mikrofinanční sektor ke konci roku 2010. .........29
91
Seznam příloh Příloha 1 - Výdaje na dvoustrannou rozvojovou spolupráci ČR v roce 2011 ...................................93 Příloha 2 - Výdaje na mnohostrannou rozvojovou spolupráci ČR v roce 2011 ...............................93 Příloha 3 - Seznam realizovaných projektů krajů podpořených ze státního rozpočtu.....................94 Příloha 4 - Seznam realizovaných projektů JMK v oblasti státní správa .........................................95 Příloha 5 - Seznam realizovaných projektů JMK v oblasti školství a kultury ...................................95 Příloha 6 - Seznam realizovaných projektů JMK v oblasti hospodářství a infrastruktury ................97 Příloha 7 - Prohlášení o autorském podílu na podkladových textech.............................................99
92
Přílohy Příloha 1 - Výdaje na dvoustrannou rozvojovou spolupráci ČR v roce 2011
Dvoustranná spolupráce
Objem vynaložených prostředků (v mil. Kč)
Podíl na dvoustranné ODA ČR
Dvoustranné a trojstranné projekty v zahraničí* Projekty PRT
455,04
33,75 %
49,09
3,64 %
Transformační spolupráce
53,39
3,96 %
Stipendia (včetně zdravotní péče)* Rozvojové vzdělávání a osvěta
92,39
6,85 %
24,69
1,83 %
6,45
0,48 %
207,06
15,36 %
73,00
5,41 %
19,50
1,45 %
78,00
5,79 %
135,00
10,01 %
42,43
3,15 %
112,26
8,33 %
1 348,30
100 %
Podpora NNO Pomoc uprchlíkům* Humanitární pomoc (státní správa)* Projekty mezinárodních organizací Civilní mise* Mírové operace Ostatní rozvojové aktivity (státní správa, kraje, vysoké školy) Administrativní náklady CELKEM
* Pozn.: uvedené údaje se vztahují k zemím, které patří mezi mezinárodně uznatelné příjemce ODA Zdroj: Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR
Příloha 2 - Výdaje na mnohostrannou rozvojovou spolupráci ČR v roce 2011
Mnohostranná spolupráce
Objem vynaložených prostředků (v mil. Kč)
Programy, fondy a agencie v rámci OSN Evropská unie Skupina Světové banky Regionální rozvojové banky
93
Podíl na objemu multilaterální rozvojové spolupráce ČR
147,84
4,78 %
2 556,61
82,64 %
276,54 99,19
8,94 % 3,21 %
Ostatní organizace CELKEM
13,34
0,43 %
3 093,52
100 %
Zdroj: Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2011. 2012. Dostupné z: http://bit.ly/SWsNiR
Příloha 3 - Seznam realizovaných projektů krajů podpořených ze státního rozpočtu ke konci roku 2012
Název projektu Informační kancelář v Kragujevaci Informační kancelář v Kragujevaci Informační kancelář v Kragujevaci Využití zkušeností Jihomoravského kraje při transformaci a zvyšování kapacity veřejné správy v regionu Šumadija v Srbsku Posílení kapacit místních samospráv regionu Pomoraví Informační kancelář v Kragujevaci Budování kapacit místní správy, NNO a soukromého sektoru v AO Vojvodina Budování kapacit místní správy, organizací občanské společnosti a soukromého sektoru v AO Vojvodina Informační kancelář v Kragujevaci Budování kapacit místní správy, NNO a soukromého sektoru v AO Vojvodina Vzdělávání a rozvoj v AO Vojvodina Informační kancelář v Kragujevaci Budování kapacit státní správy, samosprávy a neziskového sektoru AO Vojvodina v sociální oblasti Zvyšování absorpční kapacity pro rozvoj venkova Informační kancelář v Kragujevaci Předávání zkušeností v oblasti regionálního rozvoje a budování absorpčních kapacit pro efektivní čerpání finančních prostředků z fondů EU Příprava budování absorpčních kapacit pro efektivní čerpání finančních prostředků z fondů EU v AO Vojvodina Spolupráce Ústeckého kraje s městy v Jižním Banátu Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů MZV
Rok a země realizace
Realizátor
2004, Šumadija, Srbsko 2005, Šumadija, Srbsko 2006, Šumadija, Srbsko
Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj
2007, Šumadija, Srbsko
Jihomoravský kraj
2007, Pomoraví, Srbsko
Královéhradecký kraj
2008, Šumadija, Srbsko
Jihomoravský kraj
2008, Šumadija, Srbsko
Jihomoravský kraj
2008, AO Vojvodina, Srbsko
Olomoucký kraj
2009, Šumadija, Srbsko
Jihomoravský kraj
2009, Šumadija, Srbsko
Jihomoravský kraj
2009, AO Vojvodina, Srbsko
Olomoucký kraj
2010, Šumadija, Srbsko
Jihomoravský kraj
2010, AO Vojvodina, Srbsko
Olomoucký kraj
2010, Srbsko
Ústecký kraj
2011, Šumadija, Srbsko
Jihomoravský kraj
2011, AO Vojvodina, Srbsko
Olomoucký kraj
2012, AO Vojvodina, Srbsko
Olomoucký kraj
2012, Banát, Srbsko
Ústecký kraj
94
Příloha 4 - Seznam realizovaných projektů JMK podpořených z vlastního rozpočtu v Srbsku v letech 2003 – 2010 v oblasti státní správa
Projekty JMK realizované v letech 2003 – 2010 v Srbsku v oblasti státní správy Informační kancelář Jihomoravského kraje v Kragujevaci, - základ dlouhodobé spolupráce Jihomoravského kraje s regionem Šumadija v Srbsku (2003 – 2010). Budování kapacit veřejné správy v oblasti Šumadija v Srbsku - studijní kurz: Praktické zaškolení pro vytvoření regionální rozvojové agentury (2003). Účast zástupců ŠO na mezinárodním kulatém stole Role regionů v Evropě v JMK (20. 21. 11. 2003). Internetová prezentace programu Šumadija na www.newbalkan.com . Budování kapacit veřejné správy v oblasti Šumadija v Srbsku: Založení regionální rozvojové agentury pro oblast Šumadija (2003 - 2005). Účast zástupců ŠO na veletrhu cestovního ruchu Regiontour 2004. Informační setkání ke spolupráci Jihomoravského kraje se subjekty veřejné správy v Srbsku (2004, 2005). Studijní cesta zástupců municipalit z ŠO do Jihomoravského kraje (2004, 2005). Budování kapacit veřejné správy v oblasti Šumadija v Srbsku - studijní kurz: Praktické zaškolení pro monitorování rozvojových projektů (2005). Pomoc válečným uprchlíkům v Šumadiji (2005 - 2007). Delegace JMK navštívila Šumadijský region v Srbsku (18. – 21. 10. 2009) Návštěva hejtmana JMK Mgr. Michala Haška a zástupců JMK v Šumadijském okruhu (25. – 27. 1. 2010). Předání moderní sanitky v hodnotě 1,8 milionu a přístrojového zařízení stomatologické ordinace za více než milion korun. Delegace Jihomoravského kraje oslavila Đurđevdan s přáteli ze Srbska (5. – 8. 5. 2010) Srbská delegace na návštěvě KÚ Jihomoravského kraje (10. 5. 2010) Srbští novináři navštívili KÚ Jihomoravského kraje (31. 5. 2010) Stáž starostů ze Šumadije v Bruselu (8. - 12. 11. 2010) Zdroj: Oblast veřejné správy - projekty realizované v letech 2003 - 2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-1120]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt
Příloha 5 - Seznam realizovaných projektů JMK podpořených z vlastního rozpočtu v Srbsku v letech 2003 – 2010 v oblasti školství a kultury
Projekty JMK realizované v letech 2003 – 2010 v Srbsku v oblasti školství a kultury Studijní pobyty - jazyková příprava srbských studentů ke studiu na českých vysokých školách (2003 - 2007). Letní škola srbského jazyka a kultury pro studenty srbistiky FF MU Výuka českého jazyka v Šumadiji (2003-2007) Výuka českého jazyka v Šumadiji (2007-2009) Vybavení opštinské knihovny „Slovo“ v opštině Lapovo Vzájemné rekognoskační návštěvy pedagogů ŠO a JMK (2004). Studijní stáž srbských středoškolských studentů na středních školách v ČR Poznávací pobyt studentů ČJ z Kragujevace v ČR. Učebnice českého jazyka pro srbsky mluvící. Formování Infocentra ve Studentském kulturním centru v Kragujevaci. Infocentrum v studentském kulturním centru v Kragujevaci. Napojení počítačové sítě II. Kragujevackého gymnázia na akademickou síť Univerzity Kragujevac (2004 – 2005).
95
Spolupráce studentů Integrované střední školy v Sokolnicích s I. průmyslovou školou v Kragujevaci - „Energie bez hranic“. Podpora vzdělávání zemědělců v opštině Topola. Školení místních zemědělců v oblasti využívání informačních technologií a v oblasti řízení financí v zemědělství v Arandjelovaci Modernizace a zefektivnění vzdělávacího procesu v Topole Šumadija - práce s talenty. Spolupráce studentů Integrované střední školy v Sokolnicích s I. průmyslovou školou v Kragujevaci. Spolupráce Obchodní akademie v Břeclavi s Ekonomicko-hotelovou školou v Arandjelovaci. Spolupráce gymnázií: Brno, Vídeňská Gymnázia Milose Savkovice - Arandjelovac. Spolupráce SOŠ vinařské a SOU zahradnického ve Valticích s Technickou školou v Topole. Spolupráce SOU lesnického Bzenec s II. technickou školou v Kragujevaci. Spolupráce Konzervatoře Brno a Hudební školy v Kragujevaci. VI. mezinárodní balkanistické sympozium (2005). Ozdravný výukový pobyt dětí ze Šumadije - letní dětský tábor (2004 - 2007). Spolupráce středních zdravotnických škol v Brně a v Kragujevaci. Spolupráce základní umělecké školy, Brno, Smetanova 8 a Střední školy Topola a střední školy s uměleckou profilací, Kragujevac a Bělehrad. Spolupráce gymnázií: Brno-Líšeň a II. Kragujevackého gymnázia. Studijní stáž srbských středoškolských studentů. Eurointegrace - Moje Evropa (2005). Rozvoj a realizace nového způsobu výuky - Školení pro práci na CNC strojích, Arandjelovaci (2005 - 2008) Výuka práce na CNC strojích v Arandjelovaci (2006). Rozvoj a realizace nového způsobu výuky v Arandjelovaci (2005 - 2008). Lektor srbštiny na FF MU (2005 - 2006). Základní školení v oblasti informatiky pro učitelky v odděleních MŠ Dětské instituce "Nada Naumović" v Kragujevaci (2006 - 2009). Centrum přátelství dětí a mládeže (2006 - 2009). Spolupráce SOŠ a SOU Kuřim a Technické školy Mileta Nikoliče, Arandjelovac: „Výměnné pobyty zástupců škol ze Srbska a České republiky“ Formování Kabinetu předlůžkové urgentní medicíny, Kragujevac (2006). Vybavení kabinetu odborných předmětů v hotelové škole "Toza Dragović" Rekonstrukce a dostavba objektu instituce pro děti předškolního věku "Naša mladost" z Lapova. „International camp Tobogan“ – 8D o. s., Centrum pro mladé Kragujevac, Červený kříž Kragujevac, opština Topola a další. Poznávací pobyt studentů ČJ z Kragujevace v ČR (2006-2007). Seznámení studentů srbistiky FF MU se srbskou kulturou (2006 – 2007). Spolupráce speleologických organizací zaměřených na práci s mládeží (2007). Neformální vzdělávání jako prostředek mezinárodní komunikace (2 7–14.3.2009) Účast Gymnázia Jaroška na Balkanijadě (duben 2009). Na pozvání Společnosti matematiků Srbska Prvního kg. Gymnázia, se gymnázium účastnilo mezinárodní matematické olympiády Společný florbalový camp mladých sportovců z České a Srbské republiky v JMK 20 –23. 96
5. 2009). Cílem projektu bylo poskytnutí ZŚ "Milutin i Dragonja Todorović" pomoci při průkopnických aktivitách florbalu v Srbsku. Poznávací pobyt studentů ČJ z Kragujevace v ČR (28. 6. – 6. 7. 2009) Ozdravný a výukový pobyt dětí ze Šumadije - Letní dětský tábor v rekreačním středisku domu dětí a mládeže Kyjov v obci Hutisko - Solanec (19. 7. – 29. 7. 2009) Letní škola srbského jazyka a kultury pro studenty srbistiky FF MU (červenec-srpen 2009) Studijní stáž srbských středoškolských studentů na středních školách v ČR (16. 8. – 13. 11. 2009) Studijní pobyt - dvousemestrální kurz českého jazyka pro cizince ve studijním roce 2009/2010 (14. 9. 2009 – červen 2010) Výuka českého jazyka v Šumadiji (září 2009 – červen 2010) - II. gymnáziu v Kragujevaci Stáž pedagogických pracovníků z ISŠ Sokolnice na I. technické škole Kragujevac (18. – 23. 10. 2009) Kultura Sympozium „Současné politické a kulturní dění v Srbsku, integrace do EU“. Rozvoj nahrávacího studia - založení Rádiové stanice - Slunce - hlas Jižního Banátu". Kulturní prezentace Šumadijského okruhu v JMK (2004). Kulturní prezentace Jihomoravského kraje v Šumadijském okruhu (2005). Výroba filmového dokumentu „Cesty české rozvojové pomoci – Srbsko“ VI. mezinárodní balkanistické sympozium (2005). Spolupráce Konzervatoře Brno a Hudební školy v Kragujevaci (2005). Výstava fotografií. Sympozium Současné Srbsko – politiky, kultura, EU, 200. výročí narození F. A. Zacha. Prezentace Jihomoravského kraje u české menšiny v Srbsku (27. 4. – 2. 5. 2009) Cimbálová skupina Drahan během svého turné po Srbsku navštívila Novi Sad, Belo Crkvo, Bělehrad a Kragujevac. Otevření výstavy „Kulturně-historická paralela českého a srbského národa” za účasti představitelů JMK (18. – 21. 1. 2011). Jihomoravský kraj obdržel Plaketu svatého Jiří (4. – 7. 5. 2011) Zdroj: Oblast vzdělávání - projekty realizované v letech 2003-2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt
Příloha 6 - Seznam realizovaných projektů JMK podpořených z vlastního rozpočtu v Srbsku v letech 2003 – 2010 v oblasti hospodářství a infrastruktury
Projekty JMK realizované v letech 2003 – 2010 v Srbsku v oblasti hospodářství a infrastruktury Přestavba vodovodní sítě v opštině Arandjelovac. Rekonstrukce systému vytápění v Sále Park a Domu mládeže – zavedení plynu (Arandjelovaci). Zlepšení systému ochrany životního prostředí v opštině Arandjelovac - Zavádění nových technologií v komunálním odpadu (2006 - 2009). Provedení kanalizační sítě ve vesnici Stojići, opština Arandjelovac. Kontrola plodnosti půdy a využití výsledků v praxi v opštině Arandjelovac. Výstavba vodovodního potrubí pro připojení prameniště a společného zásobníku z
97
vodovodního zásobovacího zdroje v opštině Batočina. Rekonstrukce tělocvičny v ZŠ "Sveti Sava" v Batočině. Vytvoření dobytčího a veterinárního centra a adaptace existujícího dobytčího trhu s registrovaným prodejním místem v Batočině. Rozmístění osvětlení a plotu na školních sportovních hřištích v opštině Batočina Rekonstrukce vodovodu Djunis-Ješovac (II. fáze). Budování fekální kanalizace v Gruži - I.fáze. Vypracování projektu na výstavbu silnice a fekální kanalizace v mini průmyslové zóně v Kusovu – Knič. Vypracování projektu fekální kanalizace v Guberavaci – Knič. Realizace II. fáze fekální kanalizace v Kniči (2005 – 2008). Vypracování všeobecného urbanistického plánu pro čtvrtě opštiny Knić (2006 - 2009). Rekonstrukce komunikace Knić – Rašković. Zdravotní ambulance v Desimirovci - Kragujevac (2005 - 2008). Zdravotní ambulance Dragobrača v Kragujevaci. Rozvoj botanické zahrady v Kragujevaci. Dokončení části plynovodu na centrálním zařízení na čističce odpadních vod - sanace plynového motoru v Kragujevaci Částečné propojení nových pramenišť se současnou sběrnou nádrží na vodu v opštině Lapovo. Vypracování regulačního plánu průmyslové zóny Lapovo. Vypracování plánu detailní regulace průmyslové zóny Lapovo - druhá fáze. Projektová dokumentace k výstavbě komunikace a celního terminálu s rampou svobodná zóna Lapovo (2005 - 2007). Vytvoření a revize projektu hydrotermálních vrtů s cílem využití hydrotermální energie v teritoriu opštiny Lapovo (2006 - 2009). Výstavba hlavního kanalizačního kolektoru v Raći. Tržiště - adaptace prostor na prodejnu mléčných výrobků v Rači (2006) Rekonstrukce SŠ v Rači (2005 - 2008). Instalace technologie pro čištění a aeraci pitné vody v Rači. Zlepšení životního prostředí v opštině Rača založením provozu na recyklaci plastových obalů. Podpora rozvoje v opštině Rača. Obnovení stávající ČOV a přidání terciálního stupně v opštině Topola. Rekonstrukce pramene vody "Božurnja" v opštině Topola (2006 - 2009). Rekonstrukce filtračního zařízení v Jarmenovcích v opštině Topola. Rekonstrukce filtračního zařízení v Jarmenovcích v opštině Topola - II.fáze. Rekonstrukce stávající vodovodní sítě a výstavba nové kanalizační sítě v opštině Topola. Výstavní plocha pro pořádání výstav domácího zvířectva v Topole (2006). Rekonstrukce a dostavba vodního zdroje "Vrelo" v Topole (2006). Hospodářství Projekt „Distribuce požadavků a informací srbských firem v rámci ČR a podpůrný servis pro realizaci konkrétních aktivit“ Podíl na činnosti ekonomicko-zpravodajského internetového portálu www.newbalkan.com. Kulatý stůl - obchodní a investiční příležitosti v Srbsku a Černé Hoře (2004 - 2008). Brožura „Podnikání v Republice Srbsko – příležitosti v regionu Šumadija“.
98
Podnikatelská mise firem do Šumadije - Kragujevace (2004- 2007). Rozvoj vzájemných podnikatelských aktivit mezi Jihomoravským krajem a Šumadijí (2005) Podpora podnikatelských a exportních aktivit - Kulatý stůl (23. 6. 2009) Podpora podnikatelských a exportních aktivit - Kulatý stůl (28. 4. 2010) Podpora podnikatelských a exportních aktivit - Kulatý stůl (14. 6. 2011) Zdroj: Oblast infrastruktury - projekty realizované v letech 2003-2010. Newbalkan [online]. [cit. 2012-1120]. Dostupné z: http://bit.ly/U3rwIt
Příloha 7 - Prohlášení o autorském podílu na podkladových textech
99
